. " -" ..

"-

sten()grafieké zpráv)T

První zasedaní z roku 1889.

1889 .

.
~ttntlgra1ifltht ~erithtt
~es

Parlamentní kr;"ovna

~~~---- I
Pl:aha - Rohlícek & Síevers - Prag. 41200917.49

s-t~1 15. !Í g
,
G ~.

..
 T ~.'.'- -.-.

,
~ttltograp~irdJer ~tridJt ilber bie
Stenografická o
zprava
{xVírr. @5i~ung ber I. ~af)re~fefíion be~ XXV III. sezení L výrocního zasedání
lo~m. 2anbtage~ u. ~al)re 1889 am 26. 9touemó. Ceskéhosnemu z roklJ. 1889. dne 25. listop.
1889. 1889.

~ or f i~ e n ber: @5e. '.;j)urcf.l!auá)t ber Pre d sed a: Jeho Jasnost nejvyšší

OóerftlanbmarfcQQU ®eorg !Šurft uon .t!ob- maršá.lek zemský, Jirí kníže Z Lob-
fotvie&. kowicz .

. ~ n W e fen b: 1ler Dóerftlanbmarfá)aIl' Pri tom ni: Námestek nejvyššiho

~teIluertteter Dr. .l>eillriá) eo(c unb dne maršá.lka zemského, Dr. Jindrioh Šole
grol3ere ~n3af)! Uon 2lbgeorbneten. a vetší pocet poslancu.

~ m ffi e 9 i e run 9 ~ ti f cf.le: @5e. ~ece1- Jakožto zá.stupoové vlády: J.

{en~ ber f. f. ~tattf)arter %ran3 ®raf uon Exc. c. k. místodržitel Franti§ek hrabe
~~un ,pol)enftein, f. f. .t'>ofrat!j W1attae Thun Z Hohensteinu, o. k. dvorní rada
unb f. f. @5tattQaUereiratlj 3abufc{). Mattas a o. k. mistodržitelský rada Za-
busch.

% a 9 e ~ o r b n u n g. Denní pofádek:

1. .8111eite~efung be~ 5Berid]te~ ber 5Bubget- 1. Druhé ctení zprávy rozpoctové o ná-
~ommiITion iiber bie ~ntr!ige be~ ~anbe~au1lfd]u- vrzích zemského výboru v prícine opravy chrámu
Be~ betreffenb bie \ne~aurirung ber <Set. 58arbara- sv. Barbbry na Horách Kutných, c. sn. 511,
firdje in ~uttenbet9, ~btg.-.8. 511, IDr. CL vn.
c. t. CLVI!.
~. ljorl[e~ung bcr Aweitm ~cíung be~ !Se- 2. Pokracováni v druhém cteni zprávy ko-
ridjte~ bcr 58ubgeHtommiITion iiber bm ~anbe~- mise rozpoctové o rozpoctu zemském na rok
lloranfd]Tag filr ba1l 3a~r 1F:90, ~btg.,.8. 471, 1890, c. sn. 471, C. t. CXXXIX.
IDr. CXXXIX. 3. Tretí ctení zprávy komise rozpoctové
3. IDriue ~efun9 be~ 58erid]te~ ber 58ubget- o rozpoctu zenrském na rok 1890, C. sn.
StomiITion ilber ben ~anbe~lloranfdjTag filr ba1l 471, c. tisku CXXXIX.
~Q~r 1890, ~btg .• .8. 471, IDr. CXXXIX.

Begi~n der Sitzung um 10 Uhr 20 Min. Vorm. Sezení pocalo o 10. hod. 20 min. dopol.

Nejv. maršálek zemský (zvoní): ~~.ha- . '!>a~ ®eíd)aft~protofoIl ber XXIII. @5i~.
juji schuzi. . ung bom 21. 9touember ift in ber uorge-
~cf.l erilffne bie @5i~ung. fcf.lriebenen %rift 3ur Q;injicf.lt aufgefegt getoefen.
Jednací protokol XXIII. sezení ze ~d) fteUe bie ~nfrage, oó ~emanb gegen
dne 21. listopadu byl po predepsanou dobu bm !.ffiortfaut be~ Il3rotofoIle6 eine ~intoen·
k nahlédnutí vyložen. bung erlJebt.
1~9
 914 L výr. Z&8t:'cl., 28. sez. 25. list. 1889. -
vy a není pouze ucilištem dobrého vkusu
a mravu, representacnÍm umeleckým sa-
Ionem, jak skutecne našemu národu býti
musí, nýbrž ješte neco více, že má býti
naŠfl národní di vadlo nám zároven zobra-
zeuÍm celého našeho národního života, u-
meleokým obrazem jeho v draml\tickém
útvaru a práve tato samorostlá, svérázná
stránka umelecké rdprodukce divadelní u
nás, ta pestována jest úsilovne nynejší
správou divadelní & myslím, že jest spra.-
vediiva, aby v tom bylo jí projeveno zde
uznánÍ.
Na této ceste pestování té svérázné,
té individuální stránky národní v diva-
delní naší produkci i reprodukci nejspíše
prospeje se našemu divadlu a. tento úkol,
. zobraziti celý národní náš život, jest ve-
lice duležitým, kulturním a um~leckým
úkolem našeho divadla pro náš národ.
Na této ce'3te nalézám správu našeho
divadla a preju si jen, aby touto cestou
se brala co uejúsilovneji. (Výborne!)
Nejvyšší maršálek zemský: Žá.dá ješte
nekdo za slovo?
medangt no~ Semanb ba~ 2Bort?
Jelibt nikdo za slovo nežádá., dávám
záverecné slovo p. zpravodaji.
Pan zpravodaj vzdává. se slova.
Predmetem hlasování jast kapitola
11., titul 1. potreby: Oeské zemské di-
vadlo.
Žádám pány, kterí s touto položkou
souhlasi, .by vyzdvihli ruku.
S~ etfu~e bfe -l)erren, lVef~e biefet ~o.
fHion ~uftimmen, bie -l)anb bU er~eben.
Jest p r ij a ta.'
CEieift,;angeit~~.men.
Zpravodaj dr. Mattuš: Titul 2. Ne-
meoké zemijké divadlo . . .' 62.922 zl.
~nbtag~fefretár Hnhm (lie~l):
~ite( 2. @;rforberni~.
i)eutf~e~ 1!anbe~tgeater 62.922 fI. be~ €lt. l8eil~bome~ am ~raget CEcf}!oHe
Nejvyšší maršálek zemský: Žádá nekdo
za slovo?
~erlan9t Semanb ba0 ~ort?
Tyto položky jsou p f'ij a ty.
'tliefc ~ofitionen finb a n gen o m m e II. ~ofitionen 'ein\lerftallben finb, bie -l)anb 3U
Zpravodaj dr. Mattuš: Titul a. Jiné
- ústavy a spolky . 93.750 zl.
L Sa~t~.CEeff., 28. CEit. 25. 9lob. 1889.
-
Zde dovoluji si pripomenouti, te ona.
suma, o které bylo jednáno v císle denního
porBdku práve predcházejícím, jest vložena
již v rozpocet, že taktéž vložena jest
cástka 50.000 zl. na chrám Svato- Vítský,
kterážto dotace letošním rokem vyprší
a. tudíž na novo se klade do rozpoctu na
rok 1889.
Ponevadž však vypadlo povolení, o
kterém se by 180 usnesla komise rozpoctová,
jež plll.titi má zase, jako predešle, na dobu
3 let, dovoluji sobe zde uciniti jménem
komise návrh, aby se vložil do vyrízení co
clá.nek XL:
K oprave a dostavení ohrámu Svato-
Vítského na hrade Pražském povoluje se .
dosavadní subvence rocních 50.000 zl. na
.ialší tri léta. 1890-H92.
~QnbtQg6fefretát Hnhm (fie~t): ..•.
~itel 3. (trforberni~.
~Inbm ~nftitute ullb l8ereine. . 93.7[)0 fl.
2Beiter, m:rtifeI XI. ber ~rlebigung.
i~ur ffieftaurirung
CEt. meit~bome~ unb @3djloffelUirb
am ~roger moIlenbung be~ bie
bi~f)erige~nbuelltion bon 50 ~aufenb &u(ben
auf weitm 3 Sa~re, 1890-1892, belViUigt.
Nejv. maršálek zemský: Žádá nek~?
za slovo?
medanQt Semanb ba~ 2Bort? .
Prejdeme k hlasová.ní. •
Predmetem hlasováni jest kapitola 9.,
titul 3.\ potreba, a pak dodatek k vyrízeni,
který pa.n zpravodaj byl jménem komise
prednes), a který zní: ,
XI. .K oprave a dostavení chrá.mu
~vato- Vítskáho na hrade Pražském povo·
luje se dosavadní subvenoe rocních 50.000
zl. na další tri léta 1890 -1892. . __ f
&egenftanb bet m:bftimmung ift 5eapíte( 9.
'tit. 3. ~~nbere SnfHtute unb mereine" unb ,bet
bom .perrn lBeriCÍ)terftattcr beantragte neue
m:bfab !ler @;debigung, niímHCÍJ:
XI. .BUt lHeftourirung ullb moIlellbuug
lVirb
bie bi~~erige CEu&\lentiolt\lon 50 ~aufenb fl•.
auf weitere 3 Saf)re 1890-1892 bcwmigt. .
Žádám pány, kterí s t.emito položkami
souhlasí, by vyzdvihli ruku.
S~ erfudje bic ~erren, lUelcfje'mít biefen
erf)eben.
Jsou prij aty ..
@3iefimb augenommen.
 · .i. výr. zasoo., 28.' sez. 25. list. 1889. - I. ~n~re~.CSelT•• 28. Sf~. 25 Ulou. 1889. 915

10. 'XZpra.vodaj' dr. Mattušl;(cte):

úcelum b~zpecnosti: Kapitola
Potreba: fiir jugenbHd}e. ([onigenben
sroftenblntt . . _. . in',' ~.620 ,ff:.
Tit. 1. Zemská. donucovací .:titeI 4. 58ergutung nu~ttJcidiger
pracovDa. . . ..'-"" . 87.493 zl. d ~erpffeg~foften. • . . • . 100 ff.
tito 2'._Filiák' zemské donuco- " :titd 5. Q;ríci~e fur <Ed}~bMofien 36.000 ff..
• . vact pra!Jovny pro žensKé;' ~m ®an3en srnp. 1~. . 71.340 fI'
. "v _Repíéh; . . . . ~'" ; 6.206 zl.
lit. 3: Zemská donucovaoí Nejvyšší maršálek zem'ský: Žá.dá.nekdo
pracovna v Pardubicích. " 24.050 zl. za slovo k ~emt_opoložkám?
tito 4. Zemská polepšovna pro ' medungt ~emanb 3u bieíen ~oiitione'n
· mladistvé ká.rance v Kosto- bd mort? .'
mlatech . .'.
tito 5. Donucovací pracovny
. . . . '31.067 zl.
Jsou pr ij a. ty. ;
CSíe finb u n gen O m me n.
mimo Cechy ..... , 16000 zl
ti~. 6: Nákl~dy hnanecké . . 130,000 zl Zpra.vodaj dr. Mattuš: Kapitola. II.
tit. 7. Úetn otvo . . . . .
98.430 zl K u'c e lu m vOJens . k"ym:. '
"
,..,:N- ,,'

. . ,Tit. 1. Uby.to,v.á.ni voj~a :. _~ 8O.()OO zl

. '!, '-0, Uhrada.:.-, , tit._2._Príprež~,.. "i. '. '. • " 16:000 d..
-Tit. 1. 'Zemská donucovací
. ' . p~acovna. v Praze. . . '. 31.560.'zl. tito 3, ~a~ace, voje~;~k~;. . ~, 18.000 zl. .
tito 2. Zemská donucovací pra-
covna.v Pa.rdubicích.. . .. 60 zl. 2nnbtag~f~fretcir Hóhm '(fie1t) :
Stapite!, Xl. Q;rforbetnif~.
tit. 3. Zemská. polepšovna pro
mladis~vé káranée v Kosto- ID1iHtdr3ttJecfe.
mlatéch •. . •. ..-: . . 3 620 I :tttel 1. ID1ilitiirbequnrtirung 80.000 ff.
. Z. :títef 2. ~orfpdnne ]6.000 fI.
ti~. 4.. Náh~ady jinozemských 18.800 tI.
o~e~rova.cíoh .ítrat . . . 100 zl :titef 3. ID1ilitcirftiftungen ~
• tit._ 6. Náh'rady 'nákladu 'hna- . ~m ®an3en. Ral'itd 11 • 114.800 fI.·
I ' neckých . . .. . . . . . 36.000 zl
Nejv. maršálek zemský: Žádá nekdo
í!anntagsfefretcir Hohm (Hest): za. slovo k temto položká.m.?·· d •
"

Stapitel 10. Q;rforbernis. >Sednngt ~emonb 3U . biefen ~ofitionen

ba~ m3ort?
®id}erl)eits h ttJecfe.
':titel 1. í!anbeshwang~arbeitsan.
fta!t in ~rag . . . . . 87.493 fr. Tyto ~ofitionen
~iefe E,0ložky jsou j a.ty.
fhtbprinngenommen.
%itd 2. %iliale ber Qa~beshttJnngs.
arbeitsanftalt in ReP9 .. 6.206 fI. Zpravodaj dr. Mattuš: Kapitola. 12,
:titef 3. Qanbe55\t)angsarbeit~Qn. Verejné stavby. Potre"ba.: ,
fta1t in \l3lubuói~ . . . . 24.050 ff. Tit. 1. Stavby zemských silnic 17g.728 zl.
%itel 4. EanbesbefíerungsanftaIt tito 2. Vodní stavoy ztlmské . 115.571 zl.
fur jugenblid}e Rorrigenben tito 3. odpadá.
in Stoftenblatt . . . . . 31.067 fI. tito 4. Stavby pozemní . . 296.COO zl.
%itel 5. ,gwungsarbeitS3anftaIten tito 5. Koupe nemovitosti . 40.000 zl.
auúerl)alb i809men.. . 15.000 fI.
. :titd 6. ®d}ubsuufwanb . 130.000 fr. Úhrad&.:
:ti tel 7. ®enbarmerie '.. • 98 430 fI. Tit. 1. Stavby zemských silnic 2.807 zl.
~m ®un3en • 39i.~46 fT. tito 2. Vodni stavby zemské . 13.486 zl.
tito 3. Stavby pozemní . . . 100.000 zl.
srapiteI 10. i8ebecfung.
<Eid)erf)eitsAttJecfe. Vyrízení: cI. Xl: nyní XII.
stíte! 1. Qunbe~3ttJnngsnrbeitsan- Na subvence okresum a. obcím, jet
ftaIt in \.lImg . . , . . 31.560 fI. škodami živelními utrpely pohromy na
%iteI 2. ~anbe~httJangsatóeitson. silnicích a mostech kla.de se v rozpocet
ftaít in ~atbubi~ . . . . 60 fI. 10.000 zl., z kter~t sumy výbor zemský
%itcf 3. Qnnbesbeiferungsonftnrt po prísném vyšetrení prípaduv podpory u-
916 1výr. zaeM., 28. sez. 25. list. 1889. - L 3aljre!3-®eff., 28. lEi~. 25. %lu. 1889.

díleti muze. Výkaz o tom, kterak "urnou ócn, ltlirb in ben ~orallíef)lag bie @5umme Uon
tou se naložilo, budiž dán v úctech 10000 @ulnen eingefteUt, uon ltldcf}et bet
zemských. 2anbesausfef)uf3 naef} fttenget ~rljeóung bet
óetreffen 'Den ~iiUe Untetitii~ungen ert~eiren
Vyrízení peticí: fann. :Die ~erltlenbung biefer ®umme ift in
17. Petice é. 5 okresního výboru lom- ber 2anbc~rcef}nung nacf)3ultleifen.
nického, C, 25 okresního výboru v Opocne, \J5ctitionen: 17. :Die \J5etitionen 91r. 5 br~
C. 212 obce roztocké, C. 266 okresního vý- ~c3irf~ausfef}uffcs in 20mni~, \nr. 2a b~
boru ve Svinech Trhových, C. 621 1889 ~c~irf~ausfef}uffe~ in 0POCIlO, 91r. 212 ber
okresního zastupitelstva v Litomyšli a C. @emeinbe. ~ohtof, 266 bes 5Se3irfsausfef}uff~.
348 okresu a mesta Litomyšle, C. 639 obce m lEcf}tOCtl1l~,~Tlt. 621 ber 5Sc3irfsocrttetung
Stubenbachu a Grosshaidu za udelení in 2eitomifef}{, 91r. 3.t8 bes íBe3irfes unb ber
subveuoí na stavbu okresních silnic od- ®tabt 2eitomijcf}L 91r. 639 bet ®emeinbe
kazují se výboru zemskému. aby pri roz- lEtubenbaef} unb @toi3f)aib um @cltldf)tung
vrhu dotace v rozpocet položené k nim uon lEubbentionen fut lSebidsrtrajfenbauten
hledel. wetben bem 2anbcsausfef}uífe mit bem ~luf'
18. Petice C. 26 obecního zastupitel- trage bugcltliefen, biefdben bei 'ocr ~ert~eilung
stva ve Rtyni, C. 38 rolníku v Jarošove, bC\: in ben ~oranfef}lag eingefteUten '1)otatton
C. ,253 okresllÍho výboru ve Štetí, c. 292 bU berudfief}tigen,
okresního výboru v Ohebu, C, 393 okres- 18. 't)ic \J5etitionen 91r. 26 bet @emein.
ního výboru vAší,' C. 632 obecního za- ?cucrtretllnH in '-'ertin, 91r. 38 ber ~anblOirtf)e
stupitelstv& v Neumarktu odkazují se vý ~n 3arof~au, lnr. 253 bes lSe3idsausfcf}uffes
boru zemskému, aby blede k dotaci v kap. ~n lllegftabtf, 91r. 292 bes 5Se3Idsausfcf}uffes
12. lit. 1, § 6. po náležitém vyš~trení pri tu Q;ger. 91r. 393 bes íBe3idsousfef}uffes in.
meranou pomoc udelil a. dle okolností ~fcf}, 911:. 632 bet @emeinbeuertrctung in 91cu.
i k c. k. vláde se obrátil s primluvou madt werbcn bem 2anbcsausfcf}llffe mít nem
aby velkými živelními nehodami stížený~ ~uftrage bugeltlie[en, mit lniidfief}t auf bic
okresum & obcím z prostredku stát,nÍch ku :Dotation bes .reap. 12 stit. 1 § 6. naef) ent·.
pomoci prispela. . f~recf}enbct . Q;tgebung eine angemeffene ~u~.
19. Petico sta.rosty okresu a. mesta. gtlfe AU ~cltlii~tcn, eoentueU fid} oud} bei ber
v Sedlcan6\Jh (c. 22) za subvenci ku f. f. lnegterUnH hU betltlenbeu, bof~ biefelbe
Ilt&vbe dráhy místní z Votio do Sedlc&n 'oen burcf} grof3e Q;lementarereigniffe beíd}dbig.
odkazuie se výboru zemskému, aby o ní ten íBe3irfen unb ®emeinben OU5 ben @5f.áot5;
§etrení konál & zprávu, s návrhy podal. mitteIn cíne Untetftii~ung gemiif)te. "
19. :Die \J5etition be~ ~e3irf~obmonn~

2nnbto9~fe,ftetiit
gaptter- 12.Hfihm (lie~t):
Q;rforberlttf~. unb ®emcínbebo.rftc1}eri
wiUigung dnet in @5eblcan
lEu8I:Jention um!Se.-
3um !Soue 'ocr
Oeffentlid}e >Bouten. 2ofo{bnfJn Ilon llloti~ nnef} lEebfcan (91r. 22)
Xitef. 1., 2an'oe5ftraffenóauten. .- 179.728 ff. mirb bem ~anbeGausfef}uffe-' mít bem ~uftrnge
st~td 2. 2~nbe~~afferbauten . . 115.571 ff. bugeltliefen, uber bir.felóe ~t1)ebungen bU pfle.
~ttel 3. ~lfen6agnen • • :, _- gen unb !Serid}t fommt ~nttii~en ~u ~~ftatten.

~!td
~tel 5. ,f)ocf}~au.' '. . .• •. .. 296.000
4. ~eQhtdtennllfauf fL
40.000 ff. ' Nejv. mariálek zemský:' " K"temtló
.l po-
~ ®anhen ~apitel 12 .• 631.299 fI.'Iložkám se prihle.sili k slovu: ,". I'
.8u biefen ~ofitionel~ ~abett ficf} mel}rp:e
~ebedung 3um !{lapite{ 12. .' .\)cmn 3um !ffiorte geme!bet. .
stíte! 1. 2anbeGftraHenbauten,.·. 2.807 ff. Contra p. pos!. Dr. Šil, pro pp: posl.
~l,'teI 2. 2anbe~wafferbauten ;.' . 13.480 +fo Kaftan, Dr. Paoá.k\ Nemec & Toužímflký.
~ " Dávám Sl9VO p. dru Šilovi, který jest
ltel 3. .t>o~bnu. • • ~ . . 100.000 ft. zapsán proti' návrhu komise~ ',. .
3ui 9on3en !{lap. 12 • . i 16:;86 fI Pan Dr. Šil má. slovo.' :í!'~.
Q;de~iQung WIt ,~ ie~t XII.', Pos!. dr. Šil; . Slavný sneme'l Kdy!'

unb aíit ~le lEubbenttomrung

®t'metnben, oon !Se3'lrfen sti
mdd}e butcf} Q;{emen!arunfdGe predceské
nejakým
zpráva,cAsem
že oci~l&
mezi se ve verejno-
jmény mužn
an lEtta!fen unb !Stúden ~cf}abe~ erlittt'n- ~a, jimiž ozdobeno býti má. prucelí musea ktá~
 1. výr. zasad. 28. Bez. 25. list. 1889. - 1.
lovství ceského, nenalezá se jméno mistra
J aua Husi, (Slyšte!) tu pra vé pobourení
zpusobilo to v lidu ceském, nikdo nechtel
zprávám tem víry dáti.
Avšak nyni, když nalezá se v rukou
našich zpráva rozpoctové komise, která
týká se stavby musea ceského, a o které
snad již ani na tomto sl. snemu jednano
býti nemá, tu potvrdilo se, že pravdou
jest, co tehdaž psaly listy ceské. A kdo
by tomu ješte nemohl aneb nechtel snad
veriti, nuže necht popati'í na tu velkolepou
budovu musea království ceského.
Tam spatrí 69 votivních desek, na
nichž stkvi se jména mužu z dávné minu-
losti a z doby prítomné, avšak marne
patrá zrak, marne hledá oko jméno mistra
Jana z Hust.
Fakt jest to tedy. Jméno mistra Jana
z Husi nemá zdobiti celo musea j a tu
ptá se veškerá verejnost ceská, ptá. se lid
ceský: Co jest prícinou toho, jaké jsou
duvody jednání takového? "Clarorum vi-
rorum vitas posteritati tradere,~antlquitus
usitatum u, tak napsal již starý Ríman Ta-
, citus a chvalitebného zvyku toho držel
se vždy národ ce3ký, (Tak jest l)
. Národ ceský nebyl nikdy národem
nevdecným. A mistr Jan Hus nebyl jen
mužem slavným, on byl zjev fenomenální
a muž epochální. (Tak jest! 'ýborne I)
Byl veleduch, jakých sotva jednou
jedno rodí tisíciletí. (Výborne! Tak jest!)
Jím pocal nový vek, napsal slavný historio-
graf Palacký.
On roztirištil mohutnou pestí pokoru-
jící a ponižujíci pouta autority, on posta-
vil právo svedomí, volnosti myšlení a svo-
bodu proti autorite ... On prvý provolal
pokrok svobody, jejž vekové podávají od
té doby jedE-n druhému.
Pocátky reformace ceské jsou podstat-
ným cláukem pokroku a vzdelanosti lid-
ské. Všichni národové uznávají a ctí
mistra J a'na Rusa jako jednoho z nejvzne-
šenejších bojovníku za veškeru svobodu
lidstva.
V daleké Francii, paláci Luxemburg-
ském, naJezá__"e jeho medaile a na prední
strane' bibliotéky sv. Jenovefy stkví se
mezi sty muži povesti a významu sveto-
vého jméno mistra. J a~a Husi. (Slyšte!)
Na pomníku v Ríme, ve Ferrare,
Wormsn nalezlo cestného místa,
"Tisíce dcer a syntl národu nejvzdela-
nejšíchU, praví francouzský dejepisec Bon-
~a9re{l.@3eff., 28. @5t~.25. inoiJ. 1889. 917
uechose, "putuji rok co rok do povestného
místa nad Rýnem', ne tak, aby spatrily
trun, na nemž sedel císar Sigmund, ne
aby spatrily oltái', u nehož sloužil mše
papež Jan XXIII. a mitru téhož, avšak
proto putují tam, aby spíše spatrily bibli,
v které vlastnorucní poznámky cinil mistr
Jan Hus, a z které sílu a nadeji cerpal j
ony putují tam, aby spatrily s údivem ·a
hruzou onu desnou a temnou celu, kde
v duši jeho hrdinná láska ku pravde zví-
tezila i na vzdor mukám nejvetším a i
sama veleohavné smrti. (Výborne!)
Tisíce lidí ze všech kra.jin vzdelaných
putují každorocne v ouo mesto, aby spa-
tri ly ono neblahé místo, kde veliký ten
muž vydechl velikého svého ducha a my
samotni, my krajané, my potomci jeho,
meli bychom zustávati za jinými, my meli.
bychom odríkati se jeho a vlastní slávy,
kterou dává jméno jeho národu našemu
(Výborne !), kterou dávalo jemu a dává
ješte podnes?!
Nebot, co praví znamenitý mY(llitel
anglický Knox: ~A kdyby národové vo-
láni byli jerlnou pred soudnou stolici dejin
a kdy by meli klásti pocet, 00 každý pri-
nesl ku spolecnému dílu, tu mnohý z nich,
a to hr~jch na svou moc, zajisté by se
rozpakoval dríve, než by odpovedel.
Francouz ukazoval by na své križá·
cké války aJevoluce, Ital by mluvilo své
renaissanci, Spanel by vypravovalo objeve-
ném dilu sveta, Rusko by vypravovalo o
svých dlouholetých zápasích s východními
barl~ary, Anglie o kolonisování Ameriky,
- Cech uprostred techto projevu byl by
oprávnen dožadovati se místa slavného, a
Hns šel by o celé století pred Lutherem.
(Výborne! Výborne!)
Tak soudí vzdelaný svet o našem ve-
leduchu, a my bychom se meli jeho od-
ríci?!
"Ná.rod, jenž nectí slavných mužu
svých, sám cti boden není," zvolal Karel
Sladkovský a já volám za velkým tím
n:.rtvým: Národ ceský s hrdostí a vdec-
ností pohlíží k muži tomu, národ ceský
verejne pred cel)'m svetem hlásí se k nemu;
národ ceský cti a velebí jej a ctíti a ve-
lebiti jej bude vždycky. "Výborne! vý-
borne!) Rus znamená kus historie ceské,
(tak jest!) Hus znamená list dejin národu
ceského nejstkvelejší a nejslavnejší. (vý-
borne!) Hus znamená slávu naši, naši
vzdelanost, naši osvetu, naše žití, naše
131
918 1. výr. zased., 28. sez. 25. list. 1889 -
všechno! Ci kdo chtel by tvrditi, znaje
historii, že by nebyl dávno vymizel národ
ceský z rady národu živých, kdyby ne-
bylo bývalo mohutného onoho hnutí hu-
sitského? (Souhlas v levo). V dobe té
nám bylo vráceno vysoké uceni pražské,
v dobe té zlomena byla moc a nadvláda
cizincu, v dobe té zrodila se myšlénka
svobody, v dobe té zrodila se myšlénka
vzá.jemností slovanské a myšlénka národ-
nosti, která nás zachovala pri životu. (Vj'-
borne!) . o to, aby i v polštine byl zaveden.. Zpu-
Ze hnuti husitského prýštila se hi-
storie mi.rodil. ceského po celé dva dlouhé
veky, doba to nejslavnejší, doba to nej-
štastnejší i nejstkvelejší v celém tisíci·
letém žití našeho ná.roda. (Tak jest!)
A puvodcem a tvurcem doby té byl mistr
J au Hus a proto cten byl a veleben po
dlouhé ·dva veky a proto cten a veleben
jest nyní od veškerého lidu ceského
a proto v udivení tá.že se ten lid, jak
státi se mohlo, jaké duvody to byly, že
takovému veleduchu ani tak skromného
nedostalo se zadostucinení! (Tak jest!
Bohu žel, vlevo.)
A tu namítne se mi, že pri usnášení
se o jménech, jimiž zdobeno má. býti celo
musea ceského, byl zretel brán jenom
k mužum tem, ktetí o jazyk se zasloužili
a literárne cinni byli. A Mistr Jan Hus
nebyl literárne cinným? A Mistr Jan
Hus nezískal si zásluh o jazyk ceský?
(Tak jest!)
Mistr Jan lIus jest reformátorem ja-
zyka ceského. (Tak jest!) Z péce o zá-
kon krestanský, aby úspešneji pusobil
v mysl obecného lidu a ušlechtil srdce
jeho, Hus v kázáních i ve spisech svých
upustil od dosavadního jazyka; Hus mluvu
obecného lidu povýšil na jazyk spisovný,
on phpra vil pudu pevnou prekladatelum
bible Králické, temto tvurcum našeho
novovekého jazyka spisovného a jako ve
víre a ve mravech cistoty dbal, tak dbal
i cistoty jazyka ceského. (Výborne!)
"Jako Nehemiáš, slyšev, any dítky
židovské mluví od pola azotsky, neume-
jíce židovsky, jal se je bíti a mrskati,
tak jsou mrskání hodni Pražané, kterí
mluví od pola cesky a od polil. nemecky,
a kdož by to všechno vypsati mohl, jak
jsou již rec ceskou zmetli, tak že,
pravý Cech, slyše, ani tak mluví, neroz-
umí, co mluví."
L ~af)r~~@3eff., 28. @5í~.25. 91otl. 1389
Tak horlí val v kázáních svých ka-
zatel Betlémský. (Slyšte!)
HU3 byl reformátorem ceského pravo-
pisll. On starší pravopis ~pr~žkový, kte-
rého aží vá se dosud v .polštine," ten ne-
pohodlný a neladný prJ.vopis, zamenil za
pravopis diakritický a to tak dokonalým
zpusobem, že se ho až· -cio dneška ješte
užívá.. Dle tohoto pravopisu Husem za-
vedeného upraven v novejší dobe též pra-
vopis charvatsky a nyní se pokusy ciní
sob Husuv tak se zamlouvá, že cizí uceilci
upotrebují ho ku transsJ.ipci jazykuv
orientálních. (Slyšte!)
A pri tomto ser.tavenÍ pravopisu
ukázal se Hus co výtecný znatel mluvidel
a hláskovánÍ.
Hus byl též linguisticky vysoce
vzdelán, cemuž nasvedcují precetné do-
klady ve spisech jeho ze všech jazyku,
zejména z jazyka latínského, reckého,
hebrejského, polského a jiných.
Všech techto vedomostí svych užíval
Hus na prospech jazyka ceského. (Tak
jest I)
Hus má velké zásluhy i o písem-
nictví ceské. Literární cinnost jeho byla
vysoce
Kdyžpožehnaná
Hus žil aodplodná.
r. 1419. do r. 1414..
na ceskem venkove, jal se skládati spisy
jazykem ceskym, jimiž i leám svym razil
cestu do srdce obyvatelstva.
Obsahem a slohem Hus rovná se
Štítnému. Spisy Huso vy, ac dobou i více
než plné ctyrstoletí Qd nás jsou vzdáleny
a ackoliv jsou prevážne ob~ahu nabažen-
ského, prece dojímají ušlechtilým slohem
svým a zvláštní vfelostí a opravdovosti,
a i dnes ctenár muže je cisti se zálibou
a mnohym užitkem. (Tak je"t!)
Právem Hus náleží mezi národní kla-
sické spisovatele ceské a obratností slohu
ve stare dobe nemá sobe rovného.
"Reci a spisy Husovy,· - soudí
Pipin, - "na clobro nás vyvádejí ze stre-
doveku a staví se na tu duchomí pudu, .
ná. které vyrostlo nové vedomí E \'ropské. u
Jš. nechci se dotýkati jmellmužu na
museu se nalezajících, ackolív mohl bych
tak uciniti. Patri historii, avšak konsta-
tuji, že i velký Hus byl reformátorem ja-
zyka, a že má zásluhu o jazyk ceský
a literaturu ceskou. (Vyborne!)
Nuže, které jsou to ohledy, které jsou
príciny, že se odmítá deska Husova?
 f. výr~ iased., 28.. BeZ. 25. list. 1889. -
Jsou to ohledy k daohovenstvu a hi-
storické šléchte. (Tak jest!· V'ašatý volá:
Náš zemský výbor!)
Avšak o snaženi Rusove veda histo-
rická promenila staré své názory, ved&
. hisoorick4 ocistila paniá~ku slavD.ého mistra.
Klassiókým svedkem jest vynikající
clen tohoto domu, p. prof. Tomek, který
ve tretím díle své histori6 mesta. Prahy
sám pravil a dukladne a jasne 'vyložil,
že nebylo úsilím Rusovým, vyualézti neoo
nového, nýbrž ucmím krestanským vzde~
lá.vati lid a vštepovati mu pravé pojmy
o nem. (Slyšte!)
Základní· spor mezi Rusem a joho
protivníky ve víre netjkal S6. než mezi
autoritý papežské, jež pripouští inejno-
vejší ustanovení o neomylnosti papežské,
. Hus jeví se co knez vzorného života,
jenž nejen slovem, al~ i príkladem puso-
bil, vystríbaje se všech nemravností, jimiž
tehdejší duchovenstvo
prestávaja na skromných prosáknuto bylo]
príjmech, které
se mu dostávaly z nadání kaple Betlém-
ské a z úradu ucitelského na universite.
(SJy~te I). Sám veledustojný pan dr. Lenz
nezapirá, že mistr Jan Hus byl muž bez·
úhonný, (Slyšte!) mravd ušlechtilých a
llbezných, úmyslu dobrých a pln úprím-
ných SDll.h,aby se stala v církvi náprava.
(Tak jest!)
Vynikal vroucími city ku svým prá-
telum, kterí na npj hledeli jako na vzor
i krestana i knez'Z a proto lteli na jeho
ústech. (Slyšte!) Ze konsilium Kostnické
nad Husem vyslovilo soud nesprávný, do-
vodil Tomek s právnickéh o stanoviska.
tak· dukladne, že v této prícine byla po-
slední a rozhodná slova v procesu Huso-
vé pronešena. Sám dustojný p. dr. Lenz
ve své knize nemuže jinak n'ež vyjádriti,
než želeti, že s Husem, mužem tak bez-
úhonným, podobne naloženo bylo. (Slyšte!)
Ocitý svedek, pre vor Pogius, když
dával svedectví, zdali má být upálen
Hus, nebo ne - a.prosím nejvyššího pana
maršálka, ahy mi bylo dovoleno nekolik
s~v zd~ precísti.
Nejvyšší maršálek zemský: Prosím
jaká slova '?
Pos!. dr. Šíl: Slova Pogiova, když
mel vydati svedectví, zdali Hus má býti
upálen cili ne.
I. 3alJte~'@)eff., 28. ~. 25. 9lou. 1889. 91.9
Nejvyšš. maršálek zemský: Pa.n re<:l-
nik tádá za dovolení, aby smel nekterÁ
místa precísti. Nenamítá-li se niceho proti
tomu, mám za to, že sl. snerd to· povo.-
luje. Racte tedy pokracovati!
Posl. dr. Šíl: Ve psaní svém príteli Miku-
láši praví:
soval"Po
pro vyslanci augspurském,
Husa, následovalo jenž hla-
81 hla.sd pro
Rmrl, byli to nejvíce hlasy vyslancu ze
Švýcar, Francie, Ita.lie a Anglicka. (Slyšte I)
Pak jsem prišel já. na radu li recníl jsem,
milý Mikilláši, asi takto: Velkým nešte-
stím jest pro mne, otoové ctihodní, že
jsem byl vyslán k souzení Husa, kterého
jsem z pocátku v zaslepenosti své pova-
žoval za nebezpecného,. pronásleduje jej.
S'yše však jeho slova, poznav jeho pravdo-
mluvnost a statecnost \T utrpení i ve ve-
zení, uhostil jsem ho v srdci svém, a jest
mi velice líto, že byl seDÍ vlákán a olou-
pen o svobodu týmiž hlasateli tlvangelia
Kristova. Ani nejmenšího poklesku ne-
shledal jsem ve 'vecech, o kterých byl
tázán. Procež umývám svých rukou nepo-
skvrn~ných krví tohoto spravedlivého,
již snad prolejete na svuj prospech a aby
se neodhalila hríšnost a prostopášnost
knežstva. Jak dlouho potrvá blaženost
lidská zde na zemi? Okamžik. Avšak po-
ctivé jméno trvá vecne, a to chci zacho-
vati sobe a získati národu, k nemuž pa-
trím. Já hlasuji pro svobodu cest a ti vot."
To jsou slova z úst kostnického pre-
vom Pogia. A když odehrála se katastrofa
ona, když nadešel hruzný den a hranice
spálila a strávila velkého muže a mucen-
níka toho, tu psal na den sv. Kallixta
v ríjnu r. 1415. tentýž Pogius svému prí-
teli Mi kuláši :
"Tuto událost o kacíri, milý- Miku-
láši, sdeluji Ti proto, abys vedel, jakou
pevnost u víre pred svými protivníky
Hus dokázal, jak ve víre té zbožný muž
ten blažene zesnul. Veru, pravím tobe,
muž ten byl príliš spravedliv pro tento
svet!" (Slyšte! Slyšte!)
To jest pánové, výnatek ze psaní pre-
vora P~'gia. A. proc by šlechta ceská pro-
tivila se uctení památky mistra Jana
Husi. Ci opravdu zanikli do konce po-
tomci té šlechty ceské, mezi nimiž Jan
Hus míval nejduvernejŠÍ prátele a ctitele
(slyšte !)
Když r. 1412. Prahu 'opusti~ aby
920 I. výr. ZS.6~d., 28. sez. 25. list. 1889. -
zbavil ji interdiktu, tu trávil pohostinne·
u sveho ctitele z rodu panskebo, p. Jana,
z Ústi, a. když tento umrel, trávil poho-
stinne u p. Jindricha Lefla z Lažan. A
v Kostnici, pánové, Jan z Chlumu, Václav
z Dube, Jindrich s Plumlova a jiní a jiní
ze clenu šlechty ceské. staveli se casto
proti veškeremu sboru, opovídajíce vysvo-
bození Husovo.
Tenkráta v Brne a v Praze odbývaly
se sjezdy šlechty ceské a mora vske, a na
t.ech diktovaly se listy dutklivé králi Si-
gismundovi, aby dostál bezpecnému glejtu
a aby narídil propuštení Jana Husl a
svobodné jeho slyšenÍ. Narknuti Husovo
pokládali páni za narknutí celeho národa
(slyšte! slyšte!) a koruny ceské. A po
upálení mistra Jana Husi šlechta ceská
na snemu pražském r. 1415. protestovala
proti nálezu kostnickému (slyšte!) jako
nespravedlivému a jako vynesenému jenom
ze záští proti národu ceskému (tak jest!
Prof. Tilšer volá: Pempora mutantur!) a
všemu slovanskému, a 452 pánu a zema-
mi ceských privesilo p8Cete své k listu
tomu.
Byl by nejvyšší cas, aby vlastenecke
duchovenstvo a historická, ceská šlechta,
verne katohcká, oproti památce mistra
Jana Husi postavila se na stanovisko du-
chovenstva francouzskeho,. (Slyšte!) na
stanovisko, které Izaujalo oproti památce
panny
hlášena Orleanské,
a upálena ježa byla
nyní za
ale kRoítku pro-
ctí se jako
svetice národní! (Tak jest!) Koncím, a
nevím co bych jiného rekl, než slova,
jinde jit pronešená: 7lN edostane li se jmé-
no Husovo na museum ceské, nestane se
žádné neštestí. ·Tím se lesku jména mistra
Jana Husi ani.v.cizine ani v srdcích lidu
ceského neublíží.. .
Uznáváním jména teho ctí se pouze
ten, kdo je v úcte má. Skutkem tím padne
ale mohu~né svetlo na jmena tech, kterí
tu dnes. rozhodují a na tuto pritomnou
dobu (Tak jest!) a každý jmenovíte cizi-
nec, prišedší sem. vycte sobe, v jaké tme,
v jaké ·bíde mravní a duchovní nalézal se
ceský lid. Není to nic nového v dejinách,
že se národ stydel za své národní veldu-
chy, že se za ne han bil. .Ale v takových
dobách nemluvilo se o pokroku národa!
(Tak jest! Výborne!) Já ciním urcitý
návrh:
Slavný sneme racíž se usnésti: Zem-
&kému výboru se ukládá, by ucinil, ceho
1. ~a!)re~·~eff., 28. @5i~.25. 9100. 1889.
treba, aby celo budovy musejní neslo desku
votivní se jménem mistra :.]ana Husi. (vý-
borne! Hlucný potlesk! Recniku. se gra.-
tuluje)
Nejvyšší maršále k zemský: Ciním do-
ta,z na podporu.
Žádám pány, kterí souhlasi s ;ávrhem,
aby vyzdvihli ruku.
Návrh jest dostatecn~ podporován.
Prichází nyní k reci první recník,
který jest zapsán pro návrhy komise, p. posl.
Kaftan.
Dríve však dovoluji si ohlásiti, že se
prihlásili k slovu pp. dr. Borový, Tomek
a dr. Steidl.
Dávám nyní slovo p. posl. Kaftanovi.
Poslanec Kaftan: Slavný sneme! Snem
království ceského usnesl se v sezení svem
dne ]6. ríjna ]884 na tom, aby s uprave-
ním recište Labe od Melníka až ku Hradci
Králové k úcelum zemedelství a voro-
plavby, jakož i k ochranování brehu, dále
pak se zretelem na zájmy prumyslu zapo-
cato bylo, pri cemž melo býti hledeno
k tomu, aby tato trat Labská byla. tak
upravena,· by pozdeji mohla sloužiti 'u
plavbe lodí. Zemskému výboru bylo ulo-
ženo, aby v pricine této práce vypracoval
potrebne projekty a rozpocty. Provedení
velkolepé úlohy této,
mem na technicke která zemské
oddelení byla sl.vzne-
e:ne-
šena, nebylo verQ tak snadné.
Projekt mel vy hoveti požadavkum zeme-
delství, aby v první rade nižiny polabská
proti povodním letníIÍl, casto se· do-
stavujícim osení a traviny\.nicícimaornou
pudu odplavujÍoím chráneny byly naproti
tomu však mel projekt ten usnadniti raci-
onelaizavodnování a odvodnováni poricních
pozemku aniž by' tím prumyslovým závo-
dum podle reky ležícím škoda z toho
povstala.
Uprava Labe mela býti dále tak pro-
'/edena, aby byla reka schopna ucinena
ku voroplavbe, brehy aby byly tak upev-
neny, aby vzdorovaly návalum velké vody
a ledu, a konecne melo Labe býti upra-
veno tak, aby pozdeji i plavbu lodi pri-
pustilo. Nikao, velectení pánové, ani ten
nejzkušenejší hydrotekt, neodvážil by se
·projekt tak dalekosáhlý, tak hluboKo do
zájmu našeho krásného Polabí, tohoto zla-
 L výr. zased., 28. sez. 25. list.' 1889. - I. ~a~re6~@;eff.,28. @5it. 25. 91ou. 1889. 921

tého prutu, zasahující vypracovati, aniž by mereno, avšak, nemohu opomenouti upo-
dríve bedlive povahu reky, zejména. však zorDÍti rozhodující cinitele na to, ž~ na-
její vodnost pri uejnižšÍ!D, stredním a nej- vržená korrekce reky jen tenkráte bez ne-
'vyšším stavu vody dukladne prozkoumal. bezpecí pro naše Polabí upraviti se dá,
K tomu ovšem zapotrebí jest mnoho pred- když bude o dostatecné vyrovnání spádu
bežných a prípravných pra.cí a predevším v nových cástech, a zejména také, když
dlouholetého, bedlivého na správné zásade bude o rychlý odtok velikých vod dosta-
se zakládajícího merení vody, dále vypra- tecne postaráno, což ovšem nejlépe kana-
cování polohopisných a vodopisných plánu, lisováním reky docíliti se dá.
podélných a prícných profilu této reky. Dle dosavadního projektu, který pro-
prozkoumání geologickýéh pomeru a mnoho kopání 49 serpentin navrhuje, zkrátila by
ješte jin)'ch prací. Na zá.klade takového se vodní dráha Labe o celých 30 km.,
materialu teprve muže býti príkroceno ku címž by ovšem také veliké povodne z ho-
stanovení zpusobu, dle kterého reka ta rejších cástí Labe do nížiny Labské rych-
uplavnena býti má~ leji se dostavily a ji zaplavily. Zejména
Muže se takreky
ka.nalisóváním státi, nebo
i"k známo,
zrízením budto týká se
pni- skou to oné
Týnicí kotliny
a mezi Labské
jezem mezi La.b-
Ko~ským le-
pIl' vu laleralního, jelikož vuci malému žící, kde recište Labe, v prusmyku skal.
množství vody, vuci malé vodnosti reky ním již bez toho na 72 m. súžené jezem
!,abe y dobe sncha, nelz~ n~ upr,ave~í kolínským na 65 metru opetne súženo
reky te ~ethodon regu!aom aUl pomyŠJ~tl. jest, nehlede ani k tomu, že pak spád,
Na ,každ.y zpusob ImusI m~t~oda sp~avno- který se byl prodlením dalších let serpen-
vaCI ~n~Jprve sta.nov~n~ by ti, a. z,nam. za tinami se vyrovnal, opet nesoumerným
to, ze by kanah~ovam Labe ~ne]lepe, lak se stává, což opet má za následek rych-
v oh~edu. dopraYDll~, ponevadz by, p,ak t;a. lejší snížení hladiny vodní nad korrekci ..
vodm draha. veskerym na rece leŽlclm za· a vzedmutí vod pod korrekcí a tedy i u-
. vodum stejne prístupnou byla, tak i v 0- kládaní ssedlin '
hlAdu financním, jakož i v ohledu tech- v, . . _ .
nil:kém nejlépe a!li vyhovela. Ta~ st~ldal b:r se y,dle 'proJekt~ moezl
O tom velectení pánové jak duležito PardublCeml a PrelouCl spad z 0381 00
jest, aby k~necne s úpravou' tou zapocato n~ o 1'509 o 00 a z~ C'7!8 ~h. a~ ~ocela na
bylo, a aby dríve na základe dukladného O ol!' :-', :r.oho ~l o;syem z~dna reka v,bez-
projektu program urcitý k dalším pracím tr~.stne hb1~1ne~~: ~est~~tna regulac,e lekJ:'
vypracován byl, poucuje nás ona cást TI"ZY, ktera ZVYSIVSlvysku, povodm ~ c.ele
Labe u Nové vsi a u Oseku, která ješte 2 n:~try" kata_str~f~ Szegedl.nskou za~IJ?-!~a,
pred vypracováním velikého projektu L!Job- ra~lkálr:l p~okopa~l serp~ntlll n~ h~reJslm
'ského vyhotovena byla, ovšem že po hrí- Ry~u,. kte:-ym ovsem c~la vodm dr~ha od
chu ocekávání, jak co do zpusobu stavby, B~s~I~.Jeaz ku M~nnh61mu o 100 m.. se
tak i co do kooecného efektu té korrekce ~~r~hl~, za!o v~~k ale plav?~ na t?~O
zcela nevyhovelo. Zejména neodporucuje c~Stl d';l~lad~e zmcena bY~~J 11~ ,to muz~
se, aby nové prukopy byly tím zpusobem ~am ~ytl vy~tra~~ll ~. n;uze ynas nutkat~
dále provádeny na Labi, aby se dHve kuy pozornost.! take pJI uprave a regulaCI
prokopala úzká kuneta a rozšil-eDÍ té ku- naseho Lal)~, . . ..
net,y aby bylo ponecháno' rece samé, jeli- t.~~bJ~am s rpentm. te~y.~usI r:~ neJ,-
kož stává se casto že taková l.l1lleta budto nutneJsl pnpady, na neJostreJsl zaknvem,
se neVV"VÍneano ~e i zanese anebo když které by ovšem pozdeji plavbu porušovalo,
0J'-
i príznivou ,
polohou svou se "b' vyvine a roz- ytl. omezeno.
širí odplave ným materiálem níže položené To však, ,electení pánové, nesmí ná.s
cásti reky, které již byly regulovány, opet odstrašovati od toho, abychom konecne
zanese. na základe rozumného projektu s žádoucí
Nemám v úmyslu, yelectení páno- regulací Labe zapocali. Pravíl sice kdysi
ve, poušteti se snad do rozboru, hoto- slavl1)' IJallilei: "Shledal jsem méne obtíží,
vého Labského projektu aneb do technic- vypocíhívaje obsah teles nebeských pres
kých detailu, ponechávaje si to na dobu ohromnou jejich yzdálellost než prí vý-
príhodnejší a pak, ponevadž také vím, že poctu pohybu vody v našich vodotokách,
,
letošní snemování jest již na krátko vy- který pi'ed na ima ocima pred sejde.L' Na
 922 I~výr. zased., 28. sez. 25 list. 1889. - I. ~a~re~~<SeF .. 28. @5i~. 25. 91o'l:>. 1889.

štestí, velectení pánové, od dob Galileových váním na delší dobu, než snese, odložena
pokrocila veda hydrotechnická velmi znacne . .býti mohla. .,
Zkušenosti pri regulacích rek, stavbe Pripadá mi tu mimodek na pam~t
pruplaVl.l atd. prodlením mnoha let na celé známá satyra nemeckého básníka o dvou
zemekouli nabyté mohou nám býti dobrým velmožích. kteH se v hostinci navzájem
vodítkem. hostili, a která konci slovy: ;,UnO ba ~einer
Cetnými pokusy bylo taktéž stanoveno, bulnen luoUte, bOl~ ber mnOm fiir i~n o0l)le,
jak methoda regulacní pri té neb oné po- jo ool)lte steiner non ben i8eiben."
vaze reky nejlépe se hodí a nejlépe vy- Obávám se, ŽE' by pri takovém dlou-
ho~je. hém projednávání vec mohla zkázu vzíti,
V první rade bude však zapotrebí, a prece, velecLení pánové, vypravují nám
aby bylo Labe, tak upraveno, aby reka dejiny starého veku, že vždy v rícních
rukou lidskou ovhidána býti mohla, aby údolích kultura se povznesla, využitkovil.-
vymanena byla úrodná nížina polabská ním vody k velkému rozkvetu dospela, a
z ovládí živlu, který každorocne nicí dílo zaniknutím vodního hospodárství opet po-
pilné ruky rolníkovy a miliony krychlo- klesla.
vých metru orné pudy do more odplávuje Také v našem Polabí rozmohl se pro-
(Tak jest!) dlením poslednich 30. let prumysl hospo-
Rozumí se samo sebou, velectení pá- dar.ský merou docela netušenou, nalezáme
nové, že k t.akové radikální úprave nepo- zde 60 cukrovarll, velké líhovary, veliké
stací ten obnos, který každorocne do na- továrny na umelá hnojiva, cetné pivovary,
šeho rozpoctu na regluaci reky Labe vklá- velké ml)Tny a jiné ješte závody, které
dáme. že bude zapottebí, to se rozumí, rocne miliony motrických centu suroviny
ješte k tomu obnosu vetších. spracují a statisíce pilných rukou deluic-
Navržený obnos 100.000 zL, jak jej kých zame~tnávaji. Po hríchu jsou závody
vykazuje zde rozpocet, stací práve jen tyto poukázány uhlí své odbírati z ciziny,
k tomu, aby stavby a splavy na 808 km ze Saska aueb z Pruského Slezska, pone-
dlouhých zemských rekách v· porádku vadž dovozné hnedého uhlí do naší Pola·
udržovány byly a sice slouží k udržování biny jest podle nynejších pomeru v lmi
techto prací hotových a k upevnení brehu vysoké.
na rece N ežár~, Lužnici a Malši, na horni Mezi tim, co. ka.ždorocne do ríše ne-
Vlta.ve, na O~ye a pak na zemském Labi. mecké po ríšském Labi ohromné množství
uhlí hnedého ceského v obnosu asi 54 mt-
Dle výkazu teohnické kanceláre jest
zapotrebí rocne 104.757 zl. na udržování lionu met. centu se dováží, prumysl ne-
jmenoVllného reci§te. V tom ovšem jest mecký oživuje a. výrobky prumyslu ne·
obsažena suma na úpravu Labe u Litole; meckého schopnými ciní s našimi domá-
obnosy na úpravu a sice nezbytnou úpravu cími výrobky na trhu svetovém soutežiti,
nekterých ·cástí Labe, zejmena u Str~bše mezitím velect. pánové, jest nucena naše
pod Král. Hradcem, 'u Nové 'Vsí a u Po- Polal ina. on mužeme ríci, tato nejú.rod-
debrad,' ovšem v tom obsaženy nejsou. neJší a hospodársky nejpokrocilejší cást
Pfi rozsáhlosti ceského vodstva na- našehu království C~ského, každorocne za
uhlí do Pruského Slezska 5-6 miliónu
šeho, velecteni pánové, uznáte zaji~té, že zlatvch odvádeti.
preliminovaná suma 100.000 ·zl. zajisté ne- vNeurovnalost tato dála by se jedine'
postací k tomu, aby mohla p1'ízuivá hydro-
jen levnou dopravou uhlí d()ci1iti a levnou
grafická poloha našeho krá.lovství ve pro-
dupravou suroviny vubec, což ovšem jenom
spech a k rozkvetu prumyslu a našeho
radikalním a rádn)'m upravením Labe na-
hospodárství využitkována býtí. (Výborne!)
šeho, resp. kanaliso,áním jeho docíliti by se
SIli vný zemský výbor vycítil to velmi dalo. Poskytnete. velect. pánové, naší Po-
dobre, zahájiv vyjednávání s vládou v tom labine levné uhlí, umožnete upravenou
smyslu, aby vláda bud znacn)'m obnosem
prispela k té regulaci aneb vubec reku vodní dráhou
svedcíte vývoz jejích
se, jakým výrobku, jesta kra:
požehnáním pre-
tuto až do Králového Hradce do vlastní
jine reka, která dnes rícními, 3-'4 km. ši-
správy prevzala. rokým záplavami svými Polabské krajin~
jest pravým postrachem. (Výborne I)
Avšak,
že vec velecteni
tak duležitá pánové,
by takýmjá sepf.ojedná-
obávám, Oživení dopravy vo~ní patrí k prvním

. I
r
~.
 I •• výr. zased.., 28., sez. 25. liiit. 1889. - I. ~a~re~~~eff.,. 28. @)i~. 25. 9lo'o. i889. 923

prikázanim národního hospodárství. Pádný konských sil pro nové závody, což repre-
.... duka.z, velect. pánové, jak úprava zem- sentujP, velectení pánové, opet kapitál
ského Labe neodkladnou býti se ievÍ, po- šesti milionu zlatých, nehlAde ani k užitku,
dává. nám zmínená již kotlina· ou Labské který by potom usnadnením melioraoe
Týnice až do Kolína a sice zejmena ob Cti pudy pobrežním pozemku podél celého
Labská Týnice, Starý Kolín; Bašta, Pri, Labe z toho vzešel. Úspora na levnejším
dvory, Konarovico, Veletov, Katerina, Ze.· dovozu zisk nove nabyté hybné sily vodni
bor a Lzovice, kde plocha zátopy 1.688 ha. usnadnení melioraci muže snadno rocne
ciní, tedy petinu celé plochy obnáší; u na 2 a pul milionu po Labi páceno býti,
obce Ttíd voru obnáší tretinu,' u Veletova z cehož lze videtj, že ten obnos zajisté by
zcela dve petiny celé plochy.. ku skvelému zúrokování vydané sumy do-
V ruku 1876 trvala v celé krajine zá- stacil.
plava jarní 42 dní, ano s krátkým inter- Mám za to, velectení pánové, že práve
vallem 4H dní, v roce '18~3 opetovaly se pronešellé zde duvody k objasnení duleži·
. letní povodne trikráte. V posledním desí- tosti konecné regulace Labe postací a že
tíletí obnll.šela ztráta, která. povstala stíte- nebude zapotrebi dálEl dokazovati, že b,y
ným hospodarením na techto pozemcÍcb, se s touto regulací již v brzku zapocítí'
ztrátou osení, ztrátou vubec plodin dle mohlo. Dosavad provedené práce na Labi,
svedomitého vÝroctu prumerne každétJo byt by i se nebyly v~dy se žádoucím vý-
roku 20.600 zl., v roku 1883 dokonce sledkem potkaly, mohou považová,ny býti
52.000 zl. A to jedine v té cásti od Labské za pokusy ve velkém a mohou poskyt-
Týnice až do Kolina, tedy na cásti 11 km. nouti k. sesta"eni pevného urcitého pro-
dlouhé! Z toho si mužete, velect. pánové, gramu pro regulování teto reky velmi
lehko VYPocítati, jakou škodu zpusobuji na cenný material.
celé délce 190 km. od Hradce Králové až Predevším lest zapotrebí, aby slavný
do Melníka témt'r každorocne se opetující zemský výbor po dukladné revisi projektll
povodne. celého vypracoval urcitý program, dle kte·
Jenom v této kotline, o které jsem rého by pak soustavne od Melníka nahoru
se ZD. :nil, získali bychom, kdybychom s regulací a uplavnením .Labe zapocato a
tuto krajinu zbavili te neštastné záplavy, pokracováno by ti mohlo. Ovšem' bude pak
když kapitalisujeme jen . tu ztrátu v pu- i nezbytno, aby vetší financní operací
slednÍch desíti letech 20.600 zL, rocne a byly potrebné prostredky k tomuto úceli
když k tomu pridámt:. .sumu, o kterou by zabezpeceny; tomu ale nevadí, aby slav.
se ty pozemky, kuyby nebyly zaplavo· snem zmocnil slav. zemský výbor, aby s
vány, na cene zvýšily, - již zde sumu vládou zahájil opetné jednou již prerušené
700.000 zl.. -- zajisté to velký zisk, jednání stran prevzetí techto prací budto
kteryž bychom krajine té poskytli rádným do vlastní režie, aneb aby dostatecný prí-
u}Jravenim Labe. To jest ovšem velmi spevek k tomu pO:lkytl. Stát provedl - jest
mnoho, ponevadž se týká jenom casti je- to vsem Vám panove, dostatecne známo, -
denactl kilometru dlouhé. Ratiollálni ú- nákladem vlastním 9 milionu ú}Jravy rícní
prlivou Labe zmíruili bychom výšku po- v Tyrolsku a Korutansku (Tak jest!) Po
voduí o bO až 100 cm., a vyprostili l8.0uu hríchu byla velká cást techto regulací po~
hektaru úrodné pudy na celém Labi z ve- vodui letošního roku znacne poškozena a
Jiké casti se škodné zaplavy. nEZbývá nic jiného než, aby stát opet sáhl
Uhrnná výška stávajicích ctrnácti jezu do svého vácku a tyto škody na náklad
od Hradce Králové až do Melníka obnáší i'íše opet opravil. Já tedy doufám, velect.
24'7 metru; promenením techto jezu 'v po- pánové, když se již tak stalo v techto
hybli vé jezy a - jelikož cel kovy spád od zemích alpských, že stát bude míti aspon
Hradce Králové až do Kalina 75 metru prave tolik ohledu ke království Ceskému,
obnáší, - vsunutim 20 nových pohyblivých které rocne po odrážce obnosu, jimiž k vy-
jezu - bychom ovšem nejenom dosáhli po- dejím zeme a r:še prispívati má, 59 mili-
trebr:ou a dostatecnou plavební hloubku oDll zlatých ciste do pokladnice ríšské od·
pro lode a sice pro lode velké až do Hradce vadi. (Slyšte!)
Králové, nýbrž my bychom taktéž tim Mne, velect. pánové, zamlouvalo by se
získali novou hybnou silu zrízením techto ovšem nejlépe, kdyby ríše z prímýoh daní,
~o nových jezu a sice v obnosu až 12.000 které království Oeské každorocne od vádí,
 9~~ .r výr. za.sed., 28. sez. 25. list. 1889. - 1. ~ClOre-3<Seif.,28. @5i~. 25. Wou. 1889.

jistou summu urcila. k upla.vnení \'Itavy I Námestek nejv. maršálka: Pan posl
a. k upla.vnení Labe, bylo by to tak za- Kaftan ciní návrh:
jisté nejspravedlivejší. Ostatne leží úprava SlR.vný sneme, raciž se usnésti:
Labe i z jiného ohledu v interessu státu, Zemskému výboru se ukládá:
ponevadž musí v Polabských krajinách 1. aby po dllkladné revisi, po prípade
každorocne velkli. cást daní odepisována doplneni Labského projektu regulacního
býti následkem škod živelnich. (Tak jest!) vypracoval urcitý program, dle kterého by
Není pochybnosti, velect. páuové, že by s upravenim a uplavnenim zemského Labe
. krajina tato, kdyby se regulovala a upla- od Melníl;a vzhuru ku Hradci Králové v
vnení Labe provedlo, zajisté náklad vy na- brzku zapocato a sousta.vne pokracováno
ložený nejen bohate zúrokovala, nýbrž v býti melo;
brzské dobe i ríši splatila. 2. aby predložil v nejbližším zasedání
Vzhledem k nepríznivému letošnímu sl. snemu rozpocet. na stavbu tuto s urci-
st,a.vu :finan0Í zemských budu pri kapitole tým návrhem, jakým zpusobem by se ná·
12. titul 2. pro položení navržených 100.000 -klad ten dal uhraditi, aniž by tím rocní
zl. do rozpoctu na rok 1890 hlasovati, do- rozpocet zemský prílišne stížen byl;
voluji si ale následující resoluci, kterou by 3. aby s c. k. vládou o primerený prí·
taktéž cetné petice vyrízení došly, slil.vn spevek ku práci tét I, po pf·f pade prevzetí
snemu k prijetí co nejlépe odporuciti: provedení prací uplavnovacích na Labi až
do Hradce Králové uo správy státní jed-
Slavný sneme, raciž se usnésti: nání opet zahájil.
Zemskému výboru se uklád~:
1. aby po dukladné revisi, po prípade 1ler .pen 2Iúgeorbnete Sl'artan ÚCCll1trogt
doplnení Labského projektu regulacního foIgel1be lHejo{ution:
vypracoval urcitý program, dle kterého by ~er go~e Bal1btag l'ooUe úeid)Iicfien:
8 upravením a uplavnením zemského Labe 'Vem 2(1l1be~au~fdJufle roirb aufgetrogcn:
od Melníka vzhuru ku Hradci Králové v 1. bafs berfefbe naCÍ) erfo{gter grul1blidjer
brzku zapocato a soustavne pokracováno lRcuifion eUel1tlleU~rgiíl1crulIg bes ~fúeregu.
býti melo; Iierungs~rojeftes eil't úeftimmtes ~rogramm
2. aby predložil v nejbližším zasedání Clusarbeite, auf ®runb beffen mit bd lRegu.
sl. snemu rozpocet na stavbu tuto s urci· Iirung Ullb @5djiffóarmClCÍ)ung ber 2(1nbe~elóe
tým návrhem, jakým zpusobem by se ná- bon Wlefl1if óis SHiniAgrií~ baCbigít óegonncn
klad ten dal uhraditi, aniž by tím rocní unb f~ítentCltifCÍ)fortgefe~t ttJerbel1 tOllnte;
rozpocet zemský prílišne stí žen byl i 2. bai~ berfefóe in ber niíd)ften ~af)re~
feffion bes g. 2anbtoges Den ~oftenanídj{a"
3. aby s c. k. vládou o primerený prí. fur biefe 58allten mit bem óeflimmten 9Cntrage
spevek ku práci této, po prípade prevzetí bodege, in loefdjer m3eife ficf) ber ~oftel1auf·
provedeni prací uplavnovacíeh na Labi až ttJal1b óeftreiten Ciefle, ogne baís bas ~af)res.
do Hradce Králové do správy státní, jed- óubget baburdj iióermciflig óelaftel ttJurbe;
nání opet zahájil. 3. bafí! berfelbe mit ber f. f. lRegierung
- Zeme ceská vynakládá, vele<.:tení pá- bie notf)nienbigcn ~edJanbIllngen ttJegen 58ei.
nové, rocne 6 milionu na školství ovšem tragSfeiftung enentueU ttJegen Uebernagme ber
dooela oduvodnene, na školství, které i tem 1lllrd)fíífjrung 'ber @;CÍ)iffóarmaCÍ)ul1gber ~Ifte
nejchudším trídám našeho lidu, našemu óis Stoniggrii~ in @5tClat~regie loieber eil1Ieitc.
delnictvu potrebného a primereného vzde- , Táži He,jestli návrh tento jest podpo-
lání poskytuje; na ríši a zemi jtlst, aby i rová.n.
tomuto delnictvu, i té nejchudší tríde po
Pánové, kterí podporují ná.vrh tento,
vždy stálé zamestnání poskytnuto bylo.
nechat }Jozvednou ruku.
Nejen usta.novenÍm normální doby pracov-
Návrh jest dostatecne podporován a
ní, velectení pánové, nýbrž stabilisováním
bude prikázán rozpoctové komisi k podání
práce, sta.bilisováním prnmYHlu našeho, návrhu.
levnou dopravou vodni podporovaného, za-
bezpecíme na.šemu delmctvu stálo práci a Dále prihlásil se ke slovu pan posl.
tím .i našemu hospodárství výbo'rný trh dr. Pacák ..
pro plodiny hospodárské. Domluvil jsem.
(Výborne 1 Výborne I) Poslanec dr. Pacák: Slavný sneme!
 1. ryr. zllo'3ed.. 28. sej. 25. list. 1889. - 1. ~n~rcs.@3eff., 28. @5i~. 25. 910b. 1889. 925

Zprávy, které vydány byly od komise roz- ve Vídni) • 22.590 zl.

poctové o vni~rnírn zarízení nové mmejní zrízení hlazených prací kamen-
budovy a o .vydržování nové budovy mu-
sejní, dáva.jící do rozpoctu náklad 120.000 nÍckýchKiefer
spol. pro v fortánu
"Oberalme") (akciové . 5.180 zl.
a 7.700 zl., nedostaly se na denní porádek umelé práce malírské va scho-
a mají býti vyrízeny pod titulem "pnzem- dišti, Pantheonu a jiné (Václa·
ní stavby". Mám tudiž za to, že tím také vu Ladewigovi ve Vídni). .25.159 zl.
vyrÍzeny budou ly to zprá.vy a. že tudíž k Jest videti z toho, že tedy malby de-
temto zprávám mohu také ujati se slova. korati"ní v museum ceském zadány byly
A. vyžádal jsem si slova proto, abych pro- vesmes cizím silám. Velice se di vím, že
mluvil pi'i této príležitosti o zadávání ct. p. zpravodaj, který jest taM uprímný
prací na náklad zeme konaný'ch. Nebyl milovník ces. umení, podal toliko suše
bych se slova ujal, kdybych byl predpo- zprávu o tech cizích firmách, a nezmínil
kládal, že dostane se tato vec na denní se o tom zanedbání firem domácích. Co
porádek v jlOé f"rme. Jak Vám jest známo, se týká socharství, nebylo tu do Vídne
velect:.éní pánové, podala veškerá spolecen- zadáno vše za více tisíc bez konkurence,
stva pražských remeslníku, i malíri a.- kdežto domácím socharum dostalo se ob~
melci ceští, k tomuto sl. snemu žádost, do- jedná vek jen po 800-850 zL? Konkurs
máhajíce se toho, aby pri zavdávání prací na práce socharské byl yypsán zpusobem
zemských a státních na domácí umelce a takovým, že se nikde tak nedeje. Vypsán
domácí remesluíky byl v první rade brán byl jeden konkurs na ohromnou spoustu -..
zÍ'etel, pouevadž pri zadávání tech prací prací a sice na timpanon, 3 reliefy, 3 sku-
velice se zanedbávají. pení soch po obou stranách kopule, dve
Velectení pánové, prijdeli ceský ume- sochy pred vchodem, 8 soch ,l(ld bal-
lec lleb ceský remeslník a živnostník za lustradou, 16 soch do výklenku, 16 soch
hranice naší vlasti, dovede svou dovedno- ležících nad okny, a neposkytoval nej-
stí a houževnatosti ~íska;ti si uznání vše- menší odmeny za plány, respektive ná-
obJcné. vrhy, které se ucinÍ. (Slyšte!)
. Nuž, },-dnové, príhlédname-li k posled- Než, pánové, pri tom, že ceští umelci
ním dobám a k poslednímu zadávállí prací nejsou prave jmením nadáni, se stalo, že
zemských a státních, prijdeme k tomu ná konkurs dopadl tak, že ovšem tímto zpu-
zoru, ze ceský umelec a ceský remeslník sobem z ceských umelcu na takový kon-
v domácnosti u nás neuí tak uznáván a kurs, t. j. na mnoho zde uvedených prací
že dává se namnúze prednost cizím, kterí nejlépe praeliminovauych ani nekonkurova-
menší dovednustí vynikají, než domácí naši lo, že se nikdo neprihlásil a nasleqkem
lidé. J a sP,' pánové, zde nebudu zminovati toho zadány byly veškeré tyto prace bez
o podnicich ~tatnich, ackoli v \' ouech pe- dalšího konkursu vídenskému umelci za
ticÍC;h, kteréž podallY byly živno:stníkJ 25.000 zl., o nemž se tvrdí, že jest Cech
praž,kým:, také v tom ohledu jest vedena rozený, avšak umelcum v Cechách žijicím
trpká stížoost, jen 0hci se zmíniti o tom, zadány byly. pouí\e objedna-vky po 800,
že ph zemských podnicích, kde povinni 860 a 1400 zl. Tak se dbalo na ceské
Jsme podporovati v zájmu zeme domácí urne,ce, doma bydlícÍ. Avšak mám za to,
umelce a domá.ci remeslníky, se tak nedeje že to není správné. Tito ceští umelci,
a tu se táži, pánové, v první rade, zdali kterí vynihjí dumyslem a v cizine jsou
této zásady, kteréž dbáti povinni jsme, velmi váženi, nezadají v nicem umelcum
dbáno bylo pri stav!:le.-,musea a dbáno bylo cizím.
pri stavbe hypotecoí banky? Chci ješte podotknouti to, že na prí-
Velectení pánové! Pan zpravodaj o klad v museu užilo se cizího materiálu
stavbe musea podal ve :své zpráve ze dne na schody a na sloupy, ackoliv stejny
28. hjna velmi cenné doklady, jak bylo materiál, jak od znalcu bylo tvrzeno, na-
seti'eno uhledu k firmam domacím; stojí lezá se v naší vlasti.
ve zpráve suše, avšak ta zpráva mluví. Jest to ovšem velmi smutný úkaz,
Prád :se: rCizím firmám bylo zemskym když takov)'m zpusobem zadávají se práce
vy borem zadáno po náHzích reditelstva mimo domov, avšak jak se to muže jinak
sr,a\"by a stávebniho v)'boru zhotoveuí díti, když sám vrchní sprá.vce této stavby,
umelych mramoru v Pantheonu (Detoma jak jest zaruceno, prohlásil, že umelci
13~
 926 L výr. zased., 28. sez. 25. list. 1889. -
I ceští a remeslníci ceští nemohou se rov-
uati tem cizím. (Slyšte !)
Však ješte na jednu vec chci upozor-
niti. Na dekorativní malby bylo dáno
25.000 zl. do ciziny. (Slyšte!) Bylo po-
fízeno 30 reliefu ceských králu, a tyto
reliefy jsou zhotoveny ze sádry a stoji
750 zl., tak že jeden král prijde na. 25 zl
(Slyšte! Ceský král za ~5 zL!) Jest to
vec dustojná tech mužu, o nichž byly
zrízeny tyto reliefy? Prihledneme ku hy-
potecni bancjl. U hypotecní banky byly
také zadávány stavby práve v dobe po-
slední, a o tympar.on ucházeli se ceští
umelci, a jeden umelec, který byl dríve
professorem jedné prumyslové školy, a pro-
tože se nechtel ceštine uciti, musil býti
odstranen, a tomuto umelci byla práce
zadána, a ceskému vynikajicÍmu umelci
ne! (Slyšte!) . "Rozpoctová komise opetni'í projevuje
To jsem také podotkl, že mramorG
drahého užívalo se z ciziny, ackoliv máme
doma žulu, syenit a pÍskovec; i mohlo to
lépe porízeno býti doma.
Pánové! Mužeme se pri tom stavu
div ti, že pri velikých podnicích soukro-
mých rovnež se tak deje?
Racte, prosím, pripamatovati sobe, že
tento zpusob byl i u RudoJfina. užit, kde
ze 30 soch bylo zadáno do ciziny, .do
Lipska, Dráždan, Mnichova a Vírine 2u,
a ostatní 4 jen c ským ume cum, a když
jeden ceský umelec došel k tehdejšímu
predsedo li stavebního odboru Rudolfina
u rekl, jak zanedbává se domácí práce
umelecká, tu mu bylo odpovedeno: "Vždyt
jsou to Vaši vlastní páni, kterí nám ty
cizí firmy odporucuji!" (Slyšte!)
Nuže, pánové, pri takových pomerech
-jest zajisté duležito, aby snem ceského
království pozvedl hlasu svého ve pro-
sppch domácích umelcu, remeslníku a pru-
myslníka. A ciním proto návrh:
Sl. sneme raciž se usnésti:
Zemský výbor se vyzývá, aby prt za-
dáváni práci zemským nákladem konauých
toliko vzal zretel k umelcum jakož i remeslní-
kum a živnostníkum domácím ceským.
(Výborne !)
Námestek nejv. maršálka: Pan posL
dr. Pacák navrhuje následujíci resoluci:
SI. sneme raciž se usnésti: Zemský
výbor se vyzývá, aby pri zadávání prací
zemským ná.kladem konaných toliko vzal
1. ~af)re~.~eff., 28. ~ilJ. 25. 9l0lJ. 1889.
zretel k umelcum, jakož i remeslníkum a
živnostníkum, domácím ceským.
Uciním otázku, zda-li jf'. návrh do-
statecne podporován.
~d) tun-be bic Untcrjtiitutlg-3rrnge ;tcUm.
Návrh jest dostatecne pod por o v á n
a bude prikázán rozpoctové komisi.
Nyni prichází k slovu pan poslanec
Nemec.
Poslanec Nemec: Slavný sneme! Pri-
hlásil jsem se .k slovu z té príci~y jako
velect. p. kollega dr. Pacák.
Ucinil jsem tak tím vice, jelikož s po-
litováním vi lim, že na dennÍ!Il porádku
nemáme zprávy, týkající se vnitrního za-
rízení musea. (Dr. Vašatý: Tak· jest!
Eskamotáže !)
Ve zpráve této praví se totiž:
prání, aby pri opatrováni vnitrního za-
rízení musea pilne a dusledne bylo šetreno
zájmuv domácích prumyslníku, totiž aby
veškeré práce tyto byly opatrovány svo-
bodnou konkurrencí domácími, zvlášte
menšími prumyslníky, t.l.k aby nový palá.c
musea království Ceského byl pro všecku
budoucnost památnikem a chloubou také
ceské práce."
Velectený p. kollega. dr. tacák uvedl
mnoho, což mluví pro to, aby práce byly
zadávány domácím umelcum a remeslní-
kum; avšak na jednu okolnost prece
velect. pau kollE'ga dr. Pacák nepoukázal
a sice na tu, že, jak mám za to, stavba
musea království Ceského nemá. jenom
vyhoveti úcelu, pro který se staví, že ona
má býti památníkem a. pomníkem práce
a' umení ceského. (Tak jest I)
Zajisté že, pánové, uznáte, ~e veške-
rých umelcu a remeslníku ceských nemálo
se dotýká to, pakli že uváži, že po rade ,
let, když cizinci po vystavení této krásné
budovy spechati budou aby ji shlédli,
budou slyšeti, že práce vnitrní umelecké,
malirské a remeslnické, byly z ciziny.
Praví se sice ovšem, že malíri naši
domáci daleko ješte nepokrocili tak, aby
jim práce v tak velkolepé a monumen-
tá.lní budov,e svereny býti mohly. '
Budiž, pripouštím to I Vždyt, bohužel,
víme, že jsme my na poli umóleckém i na
poli velkého prumyslu dosud veliký pó.
krok uciniti nemohli, a proc, jest taktéž
všeobecne známo.
Avšak, pa.nové, zadá.vají-li se práce
 L výr. zased" 28. sez. 25. list. 1889. - 1. ~a~re6"@:leff., 28. @:lib. 25. ~oo. 1889. 927

na této budove, které zrovna ne~ouvísí aa.vatelé techto stížuO!ltí a této petice, na
s architektonickou. a umeleckou výpravou to stežovali si také remeslnici ve. svých
této budovy, co má.m ríci o tom, že ob- verejných schuzích, že tato okolnost, že
jedná.ny býti mohly v Berlíne i tabulky, práce ve verejne budove zadá.na byla ci·
na nícbž sthí se povestný nápis: • Páni· zincum, poškodí je tím, že jsou postaveni
a "Dámy". Tyto tabulby by byly doma na pranj'r jako neschopní lidé. (Tak jest!
tak c!obre vyhotoveny jako v Berlíne. vlevo.)
Ze, pánové, to, co tuto uvádím, není Vtlci velmi pokrocilé dobe nechci
jen snad, 801 ych tak rekl, z povetrí vzato unavovati dalšími vývody a koncím, nemohli.
8. že se zakládá na pravde. uvádím, což jinalI, nežli nejvreleji odporuciti resoluci
asi všem pánum známo bude, kterí se ve- panem dr. Pacákem navržeuou a budu
rejností zabývají, že za poslední doby také pro tuto resoluci hlasovati. (Výborne!)
v pražském remeslnictvu i mezi okolními
remeslníky a umelci zavládl neobycejný Námestek néjvyššího maršálka: Dovo-
ruch - ruch samých stížností práve pro luji si ozná.mití, že vymenil si slovo pan
zadávání techto prací. pas!. Toužimský s panem pos!. Adámkem;
Jest známo, ~e se odbývala Rchuze prijde nyní tudíž na radu p, posl. Ariámek j
delníku malírských, kterí v celé té schuzi dríve ješte dovoluji si oznámiti,· že pri-
trpce stežovali na to, že nyní v pokrocilé hlásil se ješte k slovu prísedící zemskehó
dobe zimní nemají nijakého za.mestnání výboru dr. Kvícala.
a naproti tomu, že cizí delníci v museu ~ie .t>men ~oužimíhJ unb ~bámd ~aoell
pracující jsou' nejen dobre zamestnáni, ale als ~cbner if;re \f31a~e auegett>ecf)ídt.
i dosti stkvele honorováni.
Malírští delníci tito usnesli se také ~ann erlauoe icf) mir bem l)of;en .t>auíe
o pet' ci k slavnému snemu. Tato petice ~ur ~enntnis 3U oringen, baí6 fid) nod) ~um
m30rte ber .2anbesausfcf)uf3oeifi~er Dr. Stoi"
byla p. dr. E. Grl-grem pod· cís. 656 dne
cala gemelbet gat.
9. llse. t. r. sfavnému snemu podána.
V této petioi c.rpce si stežuji na. to všechno, Nyní prichází k slovu pan poslanec
Adámek.
r.o jsem zde byl uvedl, Jámám za to, že
snem království Ueského, co se týce této
otázky, má ješte jiný interes a to jest Posl. Adámek: Slavný sneme! Po-
ten: Pí'ehlédnete-li naše rozpocty, uvidíte, slední dva páni recníci prede mnou dotkli
že snem království Ceskéhu znacnými se dvou predloh a zpráv rozpoctové ko-
príspevky podporuje zrizováni museí ume- mise, jichž zpravodajem jsem v rozpoctové
lecko-prumyslových, podporuje školství komisi a které, jak bylo již povedeno,
prumyslové a umelecko-prumyslové a tu pred delší dobou v slavném snemu byly
se ptám, pánové, proc tak ciníme? Zajisté, rozdány. Jedna z techto predloh, hlavne
že ciníme tak, aby dumáci náš prumysl, ta, která se týká príštího vydržování a
aby naše umení se povzneslo a má-li se vnitrního zarízení musea, dnešním jedná-
povznésti, pak musíme po,>kytnouti príle- ním a usnešením bude vyrízena a pone-
žitost odchovancum techto ústavtl, aby vadž z obou stran byly ucineny duležité
podali dukaz o tom, že tyto obeti, jež námitky a projeveny mnohé pochybnosti
snem království Ceského, jež zeme na a spolu žádosti za vysvetlení nekterých
musea a na škohtví prináší, neminuly se vecí, predloh techto se týkajících, tedy po-
svým úcinkem. (Hlucný souhlas vlevo.) kládam za svou povinnost jako zpravoda;
Ješte jedna okolnost, více morálního rozpoctové komise ku všemu tomu, pokud
vi-znamu nalézá se pri této otázce j jestli. jest na case a pokud mi možno, strucne
že, pánové, budova, která se staví nákla- se obrátiti.
kladem zemským, opatrena jest u vnitrní Pi'edloha, kterou zemský výbor o po-
cásti své cizí práci remeslnou. kterak stupu stavby musea ucinil a o niž rozpoc-
bychom se divili, že soukromníci rovnež tovlÍ. komise tištenou zprávu podala, šírí
následujíce toho príkladu zeme zarízení se zevrubne o všem tom, co pri stavbe této
sv)'ch budovat obyddných, at jiných, bylo r. 1888 podniknuto. Z }Jredlohy té
jednati budou po príkladu zeme a opa- vychází, že bylo pri stavbe musea dosud
trovati si práci umeleckou a remeslnickou zl. 1,531.112'44 vydáno. Z veškerého:povole-
rukou cizích. Na to nejvíce stežují si po- ného nákladu zbývá 262.377 zl. a. zemský
 928 1. výr. zasad., 28. sez. 25. list. 1889. - 1. ~a~rc~~@5eff., 28. CSi~. 25. 910\). 1~89.

výbor slibuje, že s tímto nákladem bu- Je-li to pravda, že to rekl, - mne to

dova musej ní bude dokoncena. povedomn není, - ale jest-li to pravda,
Tento slib jest zajisté v ohledu financ- pak spocívalo tvrzení to na veliké nezna-
ním velice potešitelným. Bude to asi losti domácích pomeru, nebot je;;t pove-
rídký prípad, že pri budove takové, jaká domo, že ceští umelci v cizine, na pr. ve
jest budova nového musea královstvi ée- Vídni pri vyzdobení llové budovy parla.
ského, puvodní rozpocet pre;;toupen nebyl. mentu a j. slavili pravé triumfy &. že zej-
(Tak jes!'!) ména jich sochy jsou nejkrásnejší a nej-
Jakkoliv jakožto clen a zpravodaj roz- cennejší a také nejlacinejšÍ. (Tak jest ')
poctové komise predevším k financním o- Opetne bylo k t')mu poukazováno, že
hledum zretel obraceti jsem musil, nejednou zvlášte nejvetší náš mistr Myslbek není
osobní mínení své projevil jsem v ten zastoupen pri výzdobíi musea. Ukázal jsem
rozum, že bych si prál, aby se nebylo k tomu v rozpoctové komi;;i a bylo mi'
tolik šetrilo (Výborne!) a sice proto, po- dáno vy;;vetlenÍ úrední, ž•• ces! ným zpu-
nevadž jest to jednostranný úsudek, hle- sobem byl Myslbek vyzván, aby konku-:
dí-li se pouze k tomu, co stavba stála a
ne k tomu, co bude prište státi její vydr- roval,O ale že se
jin)'ch konkurence
prícinách, proc nesúcastQil.l
nekonkurcv "
žovánÍ. (Hlas: To jest to hlavní! Tak známosti nemám.
jest!),;. Co se týká reme;;lnýcc a umelecko-
Ze náhled muj není lichý, o tom pre- prumyslových prací, tu teprve by výrok
svedcil jsem se sám i také po soudu od- tento spocíval na velikém omylu, o cemž
borníku zcela objektivních a pripomínám se každý muže pí'esvedciti porovnáním
na priklad, jak jinak by vypadalo pHšti prací umelecko-prumy-I07)'ch, které j~ou
vydržováni budovy, kdyby bylo prucelí provedellY na pr. \" Národllím divadle a
místo omítkou provedepo z pískovce a v Rudolfine. My~lím, že každý znalec u7.ná
hlavní kopule, kterou jest museum koru- veliký rozdíl mezi ceskými pracemi v Ná-
,I nováno, byla. provedena rovnež takovým rodním divadle a mezi pracemi z cizi ny
spusobem. Ale ješte více padá na váhu, k nám- dC' Rndolfína importovanými.
že z prícín úsporných na pr. v~IKé sku- Co "e týká tech.to .J JID.ným sice spu-
piny na nároži pri velké kopulí jsou pro- sobem ucinených výtek, ž" by snad roz-
vedeny nevím z kolika cásti a sváz lny pocto\'á komise s nále:!itým durazem ne· )
žel6zem a tu jest pri rozeno, že svým casem, žádala, aby práce prí Museu byly zadány
až železo zrezaví, e. pozbude stálosti, bu- domácím umelGum, remeslníkum-a delníkum,
dou konecne sochy opadávati. dovolávám se svedectví ve steuografických
Myslím, že t>rí provádení monumen- protokolech tohoto sl. snemu složených.
tálních budov jest šetreni toliko do jisté 8 laskavým' dovolením p. nejv. maršá.lka.
míry oprávneno. Ale nekdy jest prílišné dovolím sí z nekterých zpráv, které o
šetreni nejvetším plýtváním penezy. (Tak sta.vbe Musea v tomto sl. snemu ,byly po-
jest! Výborne!) dliny, nekteré state precísti. Poukazuji ku
To také letos rozpoctová komise mela zpráve ze sezení dne 15. ledna r. 1887.,
na zreteli a. ukázala., ja.k páni z rozpoctové v níž jsem mimo jiné pravi!.
komise dosvedcí a jak také ze zprávy vy- Pri velké kulturní duležitosti -musea
svítá, že pri o.alšim postupu, hlavne prí království ceského zajisté musime toužiti,
zrízení monuméutální fontany pred pru- aby také palác musea byl dílem a památ-
celim jest treba hledeti k monumentál- níkem éeské práce a ceského {tmení.
nímu rázu této budovy a šetriti toho, aby Již z teto príciny lJrÍ opatrování ume- '
stavba byla provedena z materíálu tako- lecké výzdoby na palác musea nemuže
vého, aby vydržování pri~ti stálo co možná býti staven financní interes výše nežli
nejméne. . ohledy k rozkvétajícímu výtvarnému {,mení
Bylo receno od pana recníka prede v naší vlasti, jehož nejduležitejší praktickou
mnou, že riditel stavby prohlásil, že mnohé školou jest zajisté rešení vdkých .úkolu
práce pri stavbe mus,"a musily býti zadá- S velkými úkoly rostou geniové, rozkvAtaji
vány cizim umelcum a cizím remeslníkum výtvarná úmenL Dokladu toho nescíslných
a že odu vodnoval to tím, že takové práce na.lézáme zvlášttí v dejinách úmeni fran-
domácí umelci a domácí remeslnici by couzského a také u nás stavba Národního
nebyli provedli. divadla., restaurová.ní" a dostavení chrámu
 t
I. výr. zlI.sed., 2.. sez. 25. list. 1889. - I. ~al}te~~@;eff.,28. @;i~. t5. ~O\). 1.:)89 929

SV!1tovítského a jiných bunov historicky vatel proné~ti soud v ten rozum, že práce
památnýeh v Praze a na venkové veliký zdejších maHr-u nemohou se rovnati, pracím
zajisté mely vliv na vývoj netoliko ume provedeným firmou Ladewigovou.
leckého prumyslu, ale také i na rozkvet O této veci ucini.la rozpoct')vá komise
velkého úmel\Í. zmínku ve své zpráve. Od té doby, pone-
Ceské umení nemá. dosud velkodušných vadž toto jednáni ke-mise proniklI) n~ ve-
rpecenášu, ano toužiti musíme nR. to, že i rejnost, byla podána petice od delníku
naše vláda dosud SEl nezdá míti ani po- maliru pražských, v níž 1e vec tato vy-
tuchy o velkém významu, o duležitosti a svet.1uje jinak, a sice tím, že prý reditel
potrebách cesk,;ho úmení. stavby dal pražským lIIalítum liné úkoly,
, Ale práve proto nesmí také zeme b)·ti že jim uložil totiž, aby podnikli toliko
macecholl k uašemu výtvarnému umení, práce laciné. 1t'lZumí se, že lll.ciné práce
jež vla-t naši zajisté ozdobu je nejkrásnej- nemohou se rovuati nákladným pracím
šími a nej7.á.rivéJšími skvosty. Zemský firmy Ledewigovy. Pánové, my nemužeme
výbor zlijisté ~ri dalším postupu prací k rozhodoyati, je-li to, co se v dotcené vetici
temto momentum, jichž jsem se pri této uvádí, pravda 5ili nic, je~t to pouze hlas
prÍležitosti toliKO letmo dOLknoutl mohl, jedné strany. Rozpoctová komise ale vytí-
bedlive vezme :zretél, že bude pametliv dila tuto petici a navrhuje sl. snemu, aby
toho, aby museum království ceského bylo ji postoupil zemskému výboru k duklad-
ntetoliko ozdobe..u král. hl mesta Prahy a nému vyšetrení. Rl)zpoctová komise nemu-
chloubou LOhoto staro~lavného království, že vyšetro,ání takovéto vé::lti, aui sl. snem,
ale aby byl palác musea také ~ám o sobe k tomu jest výkonný orgán tohotl) sl. sne-
Slavínem ceské prár.e a ceského umenÍ. mu, zemský výbor.
(Výborne! Výborne!) Dojde-li ku vyri7.ení této petif'e, oce-
Tuším, že teuto úryvek již st>l.Cí na kávám, že vyšetrení to zemský výbor ze
odpoved obema p. recníkum a že dokazuje, dvou príciu co nejprísneji provede a sice
ž~ ua nás "ina. nepadá, jestliže od této zá- predne na uhájení cti na§eho domácího
~ady jakékolív ode. "ylky se staly. Krc>me remeslnictva. ma.lítu c~ských a za. druhé,
toho bylo na sneme. r. 1~84 zemskému aby zjistil, co jest pravdy na. tom na uhá-
výboru uloženo, ahy veškera práce sta\'eb- jení vážno::lti své. Kdyby bylo pravda, co
ni, jež budou provádeny, podle jednotlivých v petici té se tvrdi, pak, pánové, jest to
hategorii a na základe rízení ofertniho neco, co bych mohl poznamenati jenom
byly zadháoy. (Slyšte!) výrll.zem, který by nebyl par1amentární.
Po každé, kdykoliv se jednalo o techto Ocekávám tedy, ž~ \' pricine této náprava
vecech na sneme, vždycky jsme rozpoctové S3 stane. Je-Ii to pravda, pak musím vy-
komi~i - a racte se presvedciti ze zpráv, sloviti své politováni, že tak velké obnosy
které byiy podány, - k tomu pilný za práce dekorativní byly dány do ciziny.
zretel meli a na to lJll.lehali, aby hluJeno Proti tomu konstatuji, že s hodnoverne a
bylo toliko k domúcim umelcum a pru- objektivni strany se dotvrdilo, že svého

,inee lf:18i a 2. ríjna r. 188'3 nd. tomto oallri za rízeni architekta Zítka vynika-
myslniktlrn. V ser-eniet llalehá~o,
~ner~lU. ~07.~ndnebyl? ze dne 17. ab.y pro'l
.pr! jící
casu práCE:, umele~ko,malírs~é,
byly provedeny že vsaJi pri
domácimi umeleckými
z'ldavaDl techto prl1CI bylo šetreno vere]ne provedem ta,knvych praC:l na architekta
konkurence a za drlJh~ domácích sil urne· slJad.i. velmi obtížná úlllha, které podrobiti
leckych A. pnlmyslov)·ch. se musí Avš:1k umení a umelecký prumysl
Zdáštní námitka byla ucinena v pri- nemuže se vyvinouti, dokud neposkYLuje
cine dekontivnÍch malírskýuh prací víden- se mu príležitost, aby rešiti mohl velké
skoti firmou Ladewigo\'ou vykonaných. O úk.,ly. Pripadá mne to zrovna t.ak, jako
této veci byl .• jeduálJo \' rozpocLOvé ko- kdyby se reklo: ,,\ly díte nebudeme po-
mísi a to na základe zpráv, ktere z kruhu sílati do škol, pone\'adž neumí císti a
dot~'C'll)'ch pronikly dC)Yerejnosti, a žádáno ps.i.ti." Umelci se musí dáti 'pf'íležitost,
za y\,svétlenou. aby ,.e zJnkonalil. To se vsak nestane,
Yetsina, páml knU1i~e na,štívila mu- když se ty nejduležitejši prá~e zadávají do
~eum li lJre;;,edcila se jak práce tyto byly ciziny. Shoduji se s I ány, kterí mluvili
vykonány. Podle te(;h prací, ktere jsou prede mnou, a myslím, ž8""také slav. snem
provedeu)', musí každ)' objektivní pozoro- hlede k zájmum domácích umelcuv a re-
930 r. výr. zast:>d.,28 sez. 25. list. 1889. -
meslníku zajisté toto stanovisko zaujme
pri dnešním svém usnesení, jak to ucinil
pri opetných príležitostech v predešlých
dobách.
Pan pos!. Nemec dotkl se jedné otázky
na doklad. jak se šetrí zájmu domácího
prumyslu a poukázal k tomu, že nápisní
tabulky objednány jsou 7. Nemecka. (Hlas:
Aha!) To musím privésti na pravou míru.
Ty tabulky posud objednány nejsou. Jest
pouze rozpocet podán, v nemž cellY vcetne
ch vypocteny jsou v markách. Rozpocet
ten predložen byl zemskému výboru. Zem-
ský v)'bor však jsa o tom zpraven, že ta-
kový rozpocet jest podán, dal prohlásiti
v rozpoctové komisi, že tabulky ty z ci-
ziny odebrány nebudou. Minjm tedy, že
v té veci jest svedomí p. posl. Nemce upo-
kojeno.
Pri této príležitosti dotknu se jen ješte
nekterých ustanovení predlohy zemského
v)'boru, která bu de dnes vyrízena. Jest to
totiž otázka príštího vydržováni musea.
Nebudu se šíriti o pomerech tech, jsou
zevrubne vylíceny ve zpráve. Slav. snem
usnesl se na tom, aby bylo postaveno nové
museum nákladem zemským. Spolu také
spravuje se príkladem nekdejších stavu ce-
ských prevzal závazek zemí na vydržo-
vání tohoto musea; dnes nejde tedy o zá-
sadní otázku, má-li zeme museum vydržo-
vati. Rozpoctová
že náklad má býti komise hledíc kzatomu,
stálý, pokládala svou
povinnost, aby náklad tento co možná na
nejmenší míru byl snížen, a snížila nákla:l
9.000 zl. na príští rok vypocLený na 6.000
zlatých a uložila zemskému výboru, a\?y
v prícine stálého tohoto nákladu pro léta
budoucí teprve konal bedlivá a dukladná
studia ablavne vy~etril, jaký náklad po-
mArne se podniká pri vydržování podob-
nvch budov doma i v cizine a na základe
tOm sl. snemu ucinil predlohu nákladu na
príští vydrž lvání budovy musejní a vzhle-
dem k systemisování zrízencu této správy-
Požadavek zemského výboru, aby náklad
ten zbehlý vytápením a správou musea do
konce r. 1889 byl polož~n do rozpoctu na
príští rok, rozpoctová kC'mise neprijala, po-
nevadž má za to, že náklad, který sku-
tecne byl ucinil, nenáleží do príštího roz-
poctu, nýbrž do záverecných úctu, a tu
bude na zemském vS'boru, aby v techto
záverecných úctech ospravedlnil toto vy-
dání a žádal za indemnuitu; tím, myslím,
že jsem objasnil podstatu této druhé pred-
r. ~afJrc~~:Scif.,28. ~i~. 25 l)(otJ. 1889.
lohy zemskeho výboru a zprávy roz-
pocto"é komisl', a že to ~nad stací k vy-
jasnení situace pred hlasováním o techto
náklllrlech.
Také pr-i rokování v rozpoctové ko-
misi ocítla se otázka dtsky Husovy na den-
ním dorádku a byl ucinen návrh, aby
deska ta byla v prucelí musea zasazena.
Rozpoctová komise však u vedomí,
že jest vlastne financním výborem tohoto.
sl. snemu, pokládala za nephmerené, aby
ona se o veci té rozhodla a usnesla se na
tom. aby zpráve byl privtelen toliko se-
znam vynikajících mužu, jichž jména po
návrhu jednatele musea království Ceského
mela býti vyryta na votivních deskách nR.
prucelí musea. Usnešeni toto jest ve zpráve,
jak jest provedeno.
Dnešni rokování sl. snemu o tom, z
sluhuje-li Hus, aby tri písmeny jeho jmé-
na byly vyryty v prucelí nového musea,
mUeží bez odporu k nejzvláštnejším episo-
dám v dejinách tohoto snemu.
Pánové, ceský národ zajisté právem.
touží, že cizinou /jest neuznán a neuznáv-
Mlhou lží a klamu, kterou po výtce pn--'
cinením nepráte~ našich jest pokryta naše
minulost i naše prít')mnost, proníkají jas-
ným leskem celým vzdelaným svett:lm to_o.
liko dve jména, jméno Husa a KomenskéM
(Výborne!) Cizina je oslavuje, cizí ume1~
štetcem í dlátem
historikové cizíchzvecnují
.národe!jejích
nám Je}?omn.íkY,
závidí.
A také u nás oslava a uctení techto veli-.
kých mužu proniká do všech vrstev
národa.
Když comte Veith zakládal na Libo-
'chove ceský Slavín, porídil mimo jiné -
u Schvanthalera sochu Husovu, kteráž'
s ostatními sochami z odkazu Veithova
prece také bude prenešena do nového
musea! '
Lid cesk)" koupil Brožikova Husa;
k nem.už n>\.radnici Staromestskou sta-
tisícové putovali.
A kdo prispel k rozširení úcty a váž-
nosti mistra Husa v ceském národe? Mu-
žové pravdy, ulUžové svetla to byli. (Vý-
borne!) v
První historiograf království Ceského
nezapomenutelný náš Palacký a náš ve-_
hlasný historík královského mesta Prahy,
postavili Husovi pomník tak veliký, že ho
nižádná moc nepoborí. (Výborne!) Pomník '
slavnejší nebyl postaven nikdy žádnému
synu našeho národa. (Výborne!)
 I. výr. zased., i8. sez. 25 list. 1889. -
Pánové, prohrešil bych se proti po-
vinné úcte k tomuto slavnému snemu, kdy-
bych i slovem jen ješte podporoval návrh,
který byl z druhé strany ucinen, aby deska
Husova byla zasazena v prucelí Ceského mu-
sea. Jako pro upálení mistra Jana Husi
r. 1415 témer veškerá šlechta ceská prote-
stovala proti tomuto skutku, tak dnes
s povdekem uvítá veškerý ceský lid sne-
šení slavného snemu, aby v prucelí musea
království Ce~kéh0 vyryto bylo jméno Hus!
(Výborne! Poch-.ala).
Nejvyšší maršálek zemský: Nyní pri-
chází k slovu p. posl. Borový.
Poslanec dr. Borový: Slavný sneme!
Prihlásil-li jsem se k slovu za tou prícinou,
abych dle sil svých odporovat návrhu u-
cinenému panem posl. drem. Silem a nyní
práve podporovanému ta~é od pana posl.
Adámka, vlastne padám tím do jakési ne-
duslednosti, nebot jistý humoristický list,
který v poslenní dobe si libuje v blasfe-
miích, prinesl zprávu, že dr. Borory na
den dušicek' poslal krásný venec na pom-
ník mistra Jana· Husi do Kostnice. eVe-
selost). Patrno tedy, že té chvály jsem
nezasloužil, jelikož l..nes proti návrhu
onomu, vystupuji, a dovolte mne pánové,
abych predevším podot~nl, že ctím onen
zápal, s kter}"lll p. dr. Sil (Hlas vlevo:
Všim právem), vystoupil pro s,uj názor.
Ponechávám mu ph tom ovšem, jest-
liže dle ,yznání svého jest katolíkem, aby
srovnal výroky své o autorite církevních
snemu a církve s temi povinnostmi, které
mu církev katolická již ve svátosti kr-tu
svatého uložila. (Výborne! v pravo a ve
stredu).
Avšak pánové, já predevším si dovo-
11m Hei, že z dvojiho duvodu jsem proti
návrhu onomu a sice z formálního a meri-
torního.
Co do formálního duvodu táži se Vás,
pánové, jestli se domníváte, že jesJ to du-
stojný predmet snemu království Ceského,
aby zde snad debatoval o všech 64 neb
65 nápisech, které mají prijíti na mu-
seum? Pak nevím, zdali poplatníci, kteH
na útraty snemu plati, s tím budou srozu-
meui \Oho, oho. Hlucn,;" odpor na levici.)
Páuo\'l!l, my máme u)"ni zemsk)' v)'bor,
\'e kterém jsou všechny naše strany z~-
stoupeny. Ti pánové; za nei pan dr. Šil
I. 3aÍ)te~~@Seff., 28. @Si~. 25. ~OlJ. 1889. 931
mluvil, mají tam také své zastoupeni. Muj
názor byl by tedy ten: POLechme to tem
mužum naší duvery, aby ve srozumení se
sl. výborem musejuim tuto vec dle nejlep'
šího svého názoru vyrovnali.
Jelikož ale vec tato již prišla na pre-
tres v dnešním sezení, racte mne, pánové,
dovoliti, abych prcdevším souhla·;il v ne-
kt~rých vecech s obema pány, kteriž prede
mnuu v te záležitosti mluvili.
Já, pánové, souhlasím s tím, že mistr
Jan Hus si dobyl velkých zásluh o rec,
jazyk, O literaturu naši, ano, jakožto boho-
slovec také mohu ríci, o literaturu bohoslo-
vpckou. Jeho postilly, jeho výklady homile-
tické 7.ajisté podnes mají nejen co do ja-
zyka ~Ie i c) do ob~ahu theologického
svou cenu. Mistr Hus byl muž zajisté ne-
ohrožený, byl muž, jak jsme slyšeli a jak
každý dejepi.sec se s tím. srovnává, ryzího
mravního charakteru a bez po'lkvrny mrav-
ní, vždyt mu takové ani snem Kostnický
nepredhazoval; avšak, pánové, jako p. dr. Sil
a p. Arlámek mluvili se svého stanoviska,
tak budiž mne dovoleno podle zásady rov-
ného práva, abych také já nejen co du-
chovní, ale také co katolík mluvil s onoho
stanoviska, kterému mne naucilo ucení
církve katolické a ;ue moje subjektivní
smýšlení a tu mne dovolte, pánové, dríve
než k vlastním duvodum prijdu, abych po-
nekud, aspon krátce, llE'chteje~slavný snem
dlouhc zamestnávati, povedel ,!leco o tom,
co vyzní valo z reci pana dra Sila, - a on
v tom smeru byl zajisté nohsledou cteného
p, posL dr. Herolda z predešlého sezenÍ.
Pánové! Vy si myslíte církev katoli-
ckou tak, že prijímáte její mravouku. po-
uevadž Ji uznaváte za úplne správnou a
takovou, která dustojnosti lidské vyhovuje.
Cv se však týká tech dogmat, jak nám
dr. Herold predešle rekl. len ta ve škole
míti uE'chcete a pan dr. Šil v jistém zpu-
sobu s ním souhlasil, an považuje za po-
krok bojování proti temto dogmatum.
Tu musím ríci, že dle nauky katoli-
cké církve i my známe pokrok ..ve vero-
uce, pokrok v dogmatech. Jediné faktum
tolikerých snemu církevních všeobecn)'ch
nás tomu ucí, že stá"á vývinu dogmat,
ale, pánové, jen formálního. Pokud se týká.
vysvetlol'ání pravd, pokud se týká bojo-
vání proti bludum, v prícine pravdy té
~ovstalým, pokud se týká srozumitelného
vývoje této pravJy, zlll:l,mepokrok. Cirkev
katolická vždy hovela tomu pokroku, avllak
 materielniho pokroku v té veci neznáme; Jan Hu~. (Bourlivý odpor v levo. Hlas:
toho neni pricinou jakési tmárstvi, nýbrž Proti tomu my protestujeme!) Prote,t zde
ta. autoritil, kterouž už apoštolové hlá.;ali. nic nepomuže. to je;t fakti1lm.
která se na všech snemich cirkevniclJ u- Prvni pricina jest ta, že Jan Hus
znávala, a ne teprv neomylrJo,t papežfl v net.olik/) ucení hluduého se držel, (oh",
tomto stoltti proh lášená, kterei p. dr. Šil o,f~or v l~vo) kdyby byl ponhy protestant,
pripisoval odsouzení mIstra J tl.na Hu,ú v nebo, at r"kneme podle jeho jména, Husita,
XV. století. Tato autorita církevní nás pak bychom neb')jovali proti tomu, aby
ucí, že to, co jedenkráte, at ~i v prvním tam bylo jeh'l jmeno. On ale, jak se to
neb v osmnáctém století od církve za clá- nazývalo tenkrát;e, je.;t haeresiarcha, to
nek víry neb dogma prohlášeno bylo, se je,t pocátek a základ bludného ucení. On
nemuže nikdy odestáti, nemuže se státi tll.- byl jedním slovem zosobnéuá vzpoura a
kovým clánkem, který by se nemel pova· odpor proti autorite církevní (nho! Z pre-
žovati za. dogma, v nejž by katolík veriti svedceni I dukazy! na levici); to jest do-
nemel, jestliže chco povinno,tem svým do- kázán", pánové, to naleznete v dejinách
státi Palackého, ve spisech pana prob, 'šta Len-
Nyní, pánové, dovolte mi pfe(;hod ku ze a jinde. Nepotrebuji zde vyklá.dati cf?lý
veci, o které jednáme. cÍrkevuÍ dejepis, to jest pricin~, že my
~e svého stll.npviska, Vy pánové, od- jméno muže, který ucil, který šíril blud
chylku od dogmat považujete za pokrok, iJroti (;i rk vi katnlické (Tak jest! v pra ';(1)
za osvetu, za prahnuti po svobode, my nechceme miti tam na budo,,-e ~ll-ejui.
v~ak, páuové, odchylku oJ dogUlat pokla- kterážto budova, pánol-'p, a v tom zlljisté
dáme za boj proti dogmatum se strll.ny musíte rune pfisvedciti, bude vystll.venll.
katolíku. ve své velké vetšine z penez katolick)'ch
Ja nemluvím zde o jinovercích. - Pova· obcam'l ceského královstvÍ. (Tl:I.k je."t!
žujeme to za vzpouru proti cirkvi, za od· vpravo).
boj. OJboje a vzpoury nemuže církev snésti Ti katolíci tam ph jdou, budou se \U-
a trpeti, chce-Ii nejen autoritu svou, ale i vati na mu-;eum (bravo! bravo! vpravo.
svou existenci zachovati iJo veky, jak ji Potlesk) a reknou .J<terak já; jako katolík
od zakladatele jejího uloženo bylo. (vý· k tomu pi'ijdu, abych zde videl jméno
borne! vpravo.) bllldare, naéelníka bludu.· (Oho! vlevo.)
Dovolte, abych prešel k mistru Janu Pánové, drubá prícina jest ta, pan
Husovi, a 'uvedl první prícinu, proc já, dr. Šil ovšem p):ohlásil onu dobu za nej-
nemaje k tomu mandátu od historické skvelejší v historii ceské. (Bourlivé hlasy
šlechty, na kterou poukázal pan dr. Šil, o z levice: Také byla!) Po.ile Vašeho n~·
které ale presvedcen jsem, že se s ní na- hledul Jci.'Vám v tom nebrá.ním, abys~
lE'lzám ~ úplné shode, rovnež jako s jinými ",í 'subjekti vne myslil" CI) chcete, (V levo:
cleny toh0to sl. snemu, - to, pravim, je"t Historie!) ale objektivne, podle mel10
prvni prícina, - proc jsem se opI'el návrhu ~resvpdcení t0u nej.~kvelejší dobou nebyla.
pana dra Sila. a jsem toho náhledu,' aby (Nepokoj na leví ci)'
na budove muselní jméno mistra .r ana Pánové, já nechci ríci, neracte mue
Husí nebylo upevneno (Odf!or na levici) a špatné rozumeti, že mistr Jan Hus všechno
sice ne proto, pánové, že ucil jiné uCt'ni to zavinil, co se pak stalo, ale já chci
než já jakožto katolík vyznávám a než dci, li v Lm mi zajisté lJI'lsvedcite, že
tehda. katJlíci vyznávali - jest tam, jak jeho jméno stalo se za jaho životll. a po
jsem slyšel od clena výboru zemského p. Jeho smrti plchodni, v kteráž s\')'m žarem
prof. dra Kvícaly, ponavržen náš slavný zapálila nejen n!l.ši Cechii. ale i vukolní
Daniel Adatn z VeJesla vína, který také krajiny (On kázal svobodu svedomí! na
nebyl katolického vyznáni, jest tam biskup levici) a víte, co z toh,) vzniklo? (Koncil
bratr8ký, .Tan Amos Komenský, á nebude to udelal! vlevo).
z nás nikrlo proti nim niceho namítati. Palacký sam to povídá. (Dr. Štl volá:
Proc? Ackoliv nehyli naší víry, jejIch pae- To je hruza! Jiný hlas: To je možné
dagogick:S, jejich theol0gická a literární v Hl století! Velké pohuuti!) PuJivejte
cinnost byla v popredí, ale ouÍ se takovým se do historie, naleznete ua sta budov
zpusubem, abyeh tak rekl, smutným ne- klášterních, chrámu, památek umeleckých,
vyznamenali, jakým se vyznamenal mistr budov sla vných, které Karel VI. a jiní
 L výr. zasad., 28. sez. 25. list. 1889, - L ~af)res.@3eff., 28. @3i~. 25. %:lb. 1889. 933

pred ním byli zbadovali i z tech se staly Poslanec prof. vl. r. Tomek: Sl. sneme!
pouze trosky. (perner volá: To Vám pa- Jakožto skromný dejepisec Prahy a také
trilo). pri jiných príl",žitostech lllusii jsem a rád
Já jsem tenkráte nebyl ješte živ! jsem psal o Husovi. Kl:lždý snad ctenár
(Veselost.) Války husitské zpustošili naši mého spisu dá mi to svedectvÍ, že jsem
, zemi a co následovalo potom v následují- Husovi nekf'ivdil a to jsem slyšel také
cích staletích? Všecka neštestí až do dnes již z úst jak p. dra Sila, tak i jiného
konce bitvy belohorské, to všechno bylo p. iecnÍka.
jedinou radou neštestí a já. jsem presved- Já zajisté uznávám a ve svých spisech
cen pánové, že chcete li mluviti uprímne, jsem uznal vždycky literární zásluhy Hu-
musíte i Vy býti pi'esvedceni, kdyby byla sovy a také jiného zpusobu zásluhy jeho.
bez vzpoury mistra Jana Husi historie Nicméne budu hlasovati proti návrhu dra
šla tím postupem, jak zacala a nalezla Šila - (Hlucný, bourlivý odpor vlevo.
svého vrcholu pri Karlu IV., zajisté ná- Rlyšte !) J li. pockám.
náš nalézal by se na Fném míste v Evrope.
(Na. levici: Ano, na jiném míste! Byli Nejv. maršálek zemský: Žádám pány,
bychom Nemci!) by neprerušova.li recnika.
(Dr. Ríeger: To je zrovna neslušné!
Nejv. maršálek zemský: Žádám pány, Hlasy: Škandáll)
by recníka nevyrušovali.
(Hluk na levici. To si máme nechat Posl. prof. Tomek (pokracuje): Já
Hbit, když se uráží náš cit. Tak se smí Vám povím své duvody. PiísobenÍm Huso-
mlu viti v ceském snemu? Veliký nepokoj vým zacala se doba, ku které dílem rec-
na levici.) ník prede mnoujiž uká.zal, velkých roz-
broju v národe Ceském. Nepravím, že on
by byl jedinou prícinou toho, vetší prí-
Nejv. maršálek zemský: Prosím, pá.nové, cinou byly nekterí jeho stoupenci a ta.ké
o ticho.
jeho protivníci· (Slyšte! v levo.) a že
takové rozbroje v národe cesk';m na-
Poslanec dr. Borový: Já souhlasím staly, které velikou škodu prinesly, veli-
v tom s panem dr. Šílem, že osoba mistra kou záhubu. ku která rovnež muj ctený
Jana Husi toho nepotrebuje, aby mela predcházející pan recník ukázal.
kousek nápIsu, nekolik hter na museu. Vystoupení Husa zpllsobilo v národe
(Hlas: Proc se toho tedy bojíte ?) Já jsem ceském jakýsi duchovní vzlet, kterému se
to už rekl. (Hlas: ~Meli jste špatné svedo- vždycky obdivovati budeme. Národ ceský
mí). Vy nejste žádný muj zpovedník! ukázal v hájení svých tehdejších zámeru
Já vím, že osoba mistra Jana Husi takovou statecnost, kterou vždycky bude
bude zabírat vždy místo, kteréhož jméno dejepis uznávati a které si na. svých pred-
žádný historik obejíti nemuže (Oho! Pa- cích musíme "ážiti; ale tento vzlet ne-
peženci! TJ rážÍte ceského mucedníka! My trval dlouho. Zrovna, když zásady, které
sí ne.láme tupiti našeho Husa!) o to se jistí stou}Jenci Rusovi hlásali, zacaly se
dejepis již postaral. A.šak pánové, jestli nejvíce rozširovati v národe ceském, 7.rovna
my žádáme Vás, kterí se honosíte ustavicne od té doby pocalo se mravní klesání ná-
úctou k církvi katolické, kterí pravíte, že roda ceského a toto mravní klesáuí vedlo
jste plni smírlivosti, abyste nedávali nápis k bitve Belohorské, kterou pokládáme za
na museum, který se stane predmetem nejvetší neštestí, které národ i. eský kdy
urázek (Oho! na levíci. Výborne! ve stre- potkalo.
du. Bravo! na pravici. Dr. Vašatý volá: Pánové, smery reformacní, o kterých
Ješte dnes byste ho upálili !), s nami ne- se zde proneslo slovo, smery reformacní
souhlasíte ! Já koncím a ciním návrh, aby ,. rozlicných a velkých zemích skoncily
, návrh p. dr. Šila byl slavným snemem za· se tak zv. katolickou reformacÍ. 'rak se
mitnut. (Odpor a nepokoj na levici). skoncily ve Francouzích, tak se skoncily
v Polsku, ponevadž 8e uznalo, že nevedly
Nejv. maršálek zemský: K slovu se k tomu dobrému, co se od nich v prvních
prihlásil p. profesor Tomek. pocátcích ocekávalo.
133
934 I. výr. zased., 28. sez. 25. list. 1~89. - 1. ~af)w~~®eJf., 28. EíT~.25 ~oo., L'~'m

Po hríchu, u nás skoncilo se to sice duohovenstva jsme to slyšeli, že se tímto

též katolickou reformací, ale u nás tato j men~m urazilo. Ale nejen duohovenstvo,
katolická reformace stála mnohem vetších nejen šlechta historioká, nýbrž sllad také
obetí nežli v onech štastnejších zemích. lid katolický v Cechách (Výborne! ve
U nás se to stalo zrovna záhubou dlouhúu stredu a na pravo. Oho! v levo.), by mohl
národa našeho nejen hmotnými, hroznými cítiti urážku z toho.
ztrátami, nýbrž zrovna i spuštenlm celé To "oho!" nepochází od katolické-
naší zeme a duchovním úpadkt'm, který ho lidu ceského (Bravo! Výborne! Dr.
na delší cas trval. To se neda zapríti. Dyk \"olá: Vy se nestýkáte s tím lidem!)
Ale, slavný sneme, když jsme tuto To musím odmítnouti, jak pravím. já jsem
hroznou dobu prestáli, jaký byl úcinek vyznavac svobody náboženstvÍ. (Hlas v le-
toho ~ vo: Krá·má svoboda náboženská.)
Ucinek toho byl navrácení ku kato- Já tedy, pánové, myslím, že ohledy
lickému naboženství a navrácení tedy takové jsou oprávneny a jsou tím více
zase k jistému míru duchu v Úechách, ze oprávneny po dnešní debate.
kterého .~enárod náš zase konecne vzpama- Nebot náš lid nedovede po takovéto
tovaval. Vzpamatovával se práve tím, že debate rozeznati, zdali, kdybychom k tomu
u neho jednota zase ve vecech na.boženství svolilí, aby ted teprve jméno Husa tam
byla obnovena. bylo vradeno, se to stalo pro uznáuí pouze
Mohu ríci, že prál bych si, aby tato literá.rních jeho zásluh, cili se to stalo k
katolická reformace byla mela ješte lepší vuli protikatolioké demonstraoi. (Výborne!)
úcinek v tomto smeru, než, pohríchu, Proto budu hlasovati protí návrhu p. dra
se stalo. Šila. (Výborne! Bravo!)
Jsem bez obalu vyznavacem svobody
náboženství, ale kdyby bylo se úplne po- Nejvyšší maršálek zemský: K vuli ob-
darilo obrácení našeho národa na katoli- jasnení, ponevadž nekolik recníkií 'mluvilo
ckou víru, byl by to prospech vt>lký pro o hlasování o návrhu dr!l Šila, podotýkam,
jednotu našeho národa. (Výborne! ) By 10 že tento návrh jest resoluce, která byla
by tu o jednu vec méne, kttlra národ nÁ.š dostatecne podp"''.'ována, která se odká.že
i nyní na škodu jeho delí. (Výborne!) na zá.klade již dfívejšího usnesení sl. sne-
Prevratem oním hrozným, který nás mu budgetní komisi.
tolik stál, dosáhli jsme jiného stavu práve Prijde nyní k reci p. pos!. dr. Steidl.
katolické církve, než které predcházel casy
Husovy. dosáhli jsme duchovenstva uprímné Pos!. dr. Steidl: Slavný sneme! Pri-
s národem smýilllejícího, který byl jedním hlá.sil jsem se ke slovu a sice docela k ji-
z hlavních faktoru našeho znovuvzkrišení
nému úcelu, než jest ta veC'l, která zde
(Tak jest 1:, které jest tak rka jediné zpusobila takový rozruch, abyoh vzbudil
u všech národu evropských. Žádný jíný soustrast sl. snemu, poslancu 0eských, vr0
národ nemuže se tím vykázati, aby z tako- subožené velikým neštestím v okrasu Po-
vého hlubokého úpadku byl tak pekné šumavském Všerubské osadníky.
povznesl se zase k vznešenejšímu stavu.
(Tak jest!) Nebud.u trpelivost sl. snemu zneuži-
Pánové! OLrátím se nyní k té otázce, vati a pravím, že se iedná o peticí cís.
máli jméno Husovo mezi celou tou radou b32., jít se obyvatelé mesta pohranícného
jin)'ch jmen státi na budove musea ce- Všerub domáhají jisté podpory ve své
bíde hrozné a veliké.
ského ; proc se to stalo, že nenacházíme
toho jména nyní mezi nimi? Já to nevím, Pohranicné mesto Všeruby slynulo
Já bych si byl skutecne nio z toho nede- dríve jistym bohatstvím a jistou zámožno-
lal, kdyby v takové rade jmen, v takové stí a bylo velice kvetoucí mesto pohranicní,
rade mužu pro literaturu a umení zaslou- ale od let 70tých, jako by nehody a nešte-
žilých byl také stál mistr Jan Hus. (Na stí se všemi tisnemi a pohromami na tetu
levo: Nu tak!) To by snad bylo ní komu mesto se byly snesly; opetné záhubné po-
neprekáželo, ale pravilo se: To prý asi žáry vyhubily dri ve to kvetoucí mesto,
bude tím vinno duchovenstvo ceské a hi- dríve slynoucí obohod poLranicní docelll.
storioká šleohta ceská Já se tomu dokonce zanikl práve tím, že pomery jsou ta.kové,
nedivím, jestliže jest tomu tak, a se strany že pohranicné okresy obracejí se obohodew
 "

1. výr. '&8~., 28. sez. 25. list. 1889. - 1. ~1~te~.@5eff., 28. @5i~. 25 ~O\). 1889. 935

svým vždy více jinam, jelikož jest obchod· musejní (výborne!) ve vnitrku, aby vnitrek
tamní do sousední ríš~ nemožným ucinen. alespon primerene byl upraven zevnejšku.
Mimo to po 9 roku osmkráte byla v kra- Obávám se, že Pi tom systému a pri té
jine té vždycky veškerá nadeje :lil. úrodu snaze sporiti by se mohla nekterá vada
úplne znicena, tak že od 9 roku meli ti prihoditi, jako pri prípadech, které vytkl
ubozí jen jednou skrovnou úrodu a násled- zejména pan poslanec Adámek, že by bn-
kem toho se obrátili k sl. snemu s žádostí dova jenom chudinkým zpusobem upra-
o poskytnutí jisté pomoci, ponevadž již vena byla. Mám za to, že nejen každý
ani pojišfovny prijímati nechteji jich po- umelec, ale každý prítel umení, ano každý
jištování, a tu tedy si dovolím uciniti ná- zdárný syn této vlasti musí si prá.ti, fl by
vrh, o jehož schválení sl. snem uctive tato monumentální budova dustojným
prosím, a sice tento návrh: zpusobem representovala toto slavné krá~
Petiee c. 632. obecního zastupitelstva lovstvi. Každorocne zajisté na tisíce ci-
ve Všerubeéh odkazuje se výboru zem- zincunavštevovati bude tuto budovu, a tu
skému, a týž zmocn14je se, aby pro prípad, tu jest žádoucno, aby i cizine poskytnuta
Žtl obec Všeruby se zarucením okresního byla príležitost obdivovati ceské výtvarné
zastupitelstva zápujcku až do 20.000 zl. umení, naši dovednosf a naši píli. Proto
s rocními 'splátkami nejdéle v 10 létech se primlouvám, aby zemský výbor pri-
splatnymi k ulevení bídy uzavre, zúro- hlížel k tomu; by nehlede ku vytknuté
cení zápujcky té 50/0 neprevyšující na summe 260 tisíc zl. a, trebas by i cástka
zemský fond prevzal. tato mela o znacnejší pocet býti prikro-
cena, na vhodných místech, zejména
Nejv. maršálek zemský: Pan poslanec však v pantheonu a po prípade ve hlavním
dr. Steidl ucinil následující návrh: schodišti umelecky provedené obrazy, pred·
Petice C. 632. obecního zll.stupitelstva stavující vynikající události z bohate hi-
ve Všerubech (Neumark) odkazuje se vý· storie tohoto slavného královsvi, opatreny
boru zemskému a týž zmocnuje se, aby byly, aby i umelcum našim byla poskyt-
nuta možnost prispeti pri této ozdobe
pro prípad, zastupitelstva
okresního že obec Všerupv se zarucením
zapujcku až do naší maticky Prahy. Já mám za to, že
20 tisíc zl. s rocními splátkami nejdéle nejenom jménem svým ale i, pokud smý-
šlení, zejména v této strane, znám, mluvím
v 10 létech splatnými k ulevení bídy
uzavre zúrocení zápujcky té' 58 nepre- i ve smyslu ceských pánu poslancu, když
vyšující na zemský fond preval. primlouvám se vrele za to, aby této
záležitosti se strany zemského výboru ná-
mer .p~rr ~b9: ~r. @3teib! fteU(nucf)ftef)enben ležitá pozornost venována byla. Návrhu
~1l1trQg: ~Ie ~etltlOn 9h. 63~ ber ®emeinbe.
neciním žádného a projevuji jenom toto
ucrtretung meumarf roirb bem t?anbcsausfd)uj3e
práni. (Výborne!)
iibcrgeóen unb ber[dóe etlniicf)tigt, ba[s ber-
[elóe, faUs bie ®emeinbe meumarf l1lit ®enef).
migung ber ?Sebirfstlertretung eine óinnen 10
Nejv. maršálek zemský: Prijde nyní
~Q9rel1 riid3of)lóLHe ~l11eige bon 20.000 fY. ku slovu pan poslanec probošt Lenz.
Dur ~inberung bes 9cotgftanbes aó[dJliel3t; bie
l.!3ethill[ullg biejer 2Lnlcif)e f)ocf)ftens mit 5l:>3t. Posl~n.ec dr. Lenz: Slavný sneme!
aus bem ~al1besfoltbe iíóernef)me. Já jsem se prihlásil ku slovu, protože mé
jmeno bylo citováno od pana dra. Šíla,
Nejv. maršálek zemský: Žádám pány A já priznávám se, že jest to skutecne
kterí podporují tento návrh, by vyzdvihli pravdivo, co jsem pravil o Janu Rusovi,
ruku. že byl mravu ušlechtilých, to jest jisto;
že nebylo na nem hríchu smrtelného zjev-
Návrh jest dostatecne podpo ného, aspon ne zlocinu, kterého by se
rován.
byl snad jako knez dopustil. To jest
Prijde nyní k reci pan posl. Kytka. pravda historická a já mohu doložiti, že
on je z haeresiarchú jediný, jehož povaha
Poslanec Kytka: Slavný sneme! Než ve mravním ohlede byla bezúhonná; já
buJe pozde, vyprosil jsem si slova také opetuji, co j em rekl a napsal, -
abych se vrele primluvil za náležité upra~ a je. se za t~ nestydím, - že lituji, že
veni a vyzdobení monumentální budovy byl Rus na smrt odsouzen, ale katolická
93~l_ výr. zase<!. 28. sez. 25. list. 1889. - f. ~al)rc~.~cff., 28. @5i~. 25. ~Otl. 1889

oírkev Husa na smrt neodsoudila. (Hlas pouze predrizených, to jest takových kterí
vlevo.: Rd? tedy?) On .?yl sv~tské;ffiu sklltecne do života vecného vejdou.'
ramem vyda~,. tak to sto)l v me kmze. Vždyt ale neví žádny z lidí, zda-li by
(Hluk na levIcI. Hlasy: Byl podveden!) byl pred rízený cili nic. Na základe tako-
Ivém nemuže církev katolická a žádná -
Nejvyšší maršálek zemský: Prosim, aby církev obstáti, ne bot pak by byla církev
pánové
byl nucenrecníka. ~evyrušovali,
volati Je k porádku. sice bych sobll
pou.zeJan
neviditelná. Protopodle
Hus skutecne jsemsvého
rekl, úmY!llu
že pu-
k náprave církve katolické, ale ne tak
Poslanec dr. Lenz: K tomu se prizná- církvi katolické, jako oudu církve kato-
vám, ale v citování svém p. dr. Šil zamlcel lické, že mel úmysl dobrý, ale jeho ná-
o cem jedná. vlastne moje veliká. kniha. 'p;ava že by byla popravou katolické
Já mel ten úcel, abych dokázal, že cukve.
Kostnický snem spravedlive' za kacíre a Já si dovolím uvésti ucení druhé. On
~ludare v~hl~~il Jana Husa a dukaz muj pr~vil a. ucil, a verejne na universite praž-
jest pracny, Ja pracoval na té knize mnoho ske zastaval: .Nullus est dominu s civilis
let (Ves:~os~ v Jevo!) a já jsem se vyna- nullus est praelatu~, si est in peccato mor~
snaŽil VSI silou, abych Janu Husovi ani tali:" ",Není ž~dn~ho svetského pána aneb
v tom uejmenším neublížil. Na to mám ~aJetmka, am biskupa, all'i' kneze, když
~ved~etví ne jedno a mám dopisy, ne snad Jest ve stavu smrtelného hríchu,"
jen Jeden, nýbrž velmi mnohé. Já jsem Já. se táži, zda-Ii se tímto ucením je-
tedy, ne snad precetl - to nebudiž snad diný~ neruší. veš~erý. obc.ans~ý rád? (vý-
mi vykládáno za neskromnost __ nýbrž já borne!) Jesthže žadny ma]etDlk, když je~t
~tud~val ~šec~ny spisy Ja?a Husi, jak ve stavu smrtelného hríchu, nemá práva
ceske tak I latlDské, a na zaklade techto na svuj majetek, pak muže každý clovek
spisu jsem také dukaz provp.dl, v cem se prijíti a rici mu: "Vari, ten majetek není
Jan Hus oddelil od katoli<:ké církve a od tvuj, ty nemáš žádného práva nan !" Jest·
clánku viry za tehdejší doby. To byla liže by byl pravdiv clánek .Nullus est
první cást mého spisu. Cást druhá. jedná episcopus, si est in peccato mortali, u ne-
o snemu Kost,nickém samém a tam jsem vedel by veru žádný clovek, jestliže ten
dukaz provedl, že všechny vety, které knez, který ho krt~I, skutecne byl kne-
Husovi tenkráte byly predstírány se sku- zem, skutecne byl biskupem, ponevadž ne-
tecne nacházej i ve spisech Jan~ Husi a vedel a vedeti nemohl, je-li ve smrtelném
sice v tom rozumu, jak mu bylo predsti- hríchu cili nic.
ráno, a z toho teprve ucinil jsem závorek Takové ucení nemohla katolická církev
že skutecne jest pravda, že byl Jan Hu~ prijati. To musila zavrhnouti, a také za-
podle pravdy vyslýchán a. podle pravdy vrhla. .
také prekonán. . Cteni pánové prede mnou, p. kollegll.
.. Pr~sím, 'racte cisti moji knihu a pak. ~r. Bo~~yt a slavný historik, p. ~r. Tomek,
JI?é,ho usudku nepronesete, než já tu pro- JIŽ vyhc~1 ty následky,. kte:-é nasledovaly
našim. . . 4' ~a, takovY?l ucením. A JestlIže Hus pouze
Kristus. Pán pravil: Ventas liberabit jenom neuhonného .c~arakteru by I a pri -
71

vos!" Což Jest to pla,tno bludy pronášeti, ~om tak~vé bl?dné veCl J;>f,edkládal, nen:ohn
co Jest to platno lid klamati, klam a, pod- Jak? knez !l t:m souhlaSIti, a nebudu ~l,kdy
vod ho neosvobodí.· s tlm srozumen, aby osoba Jana HusI lako
Veritas liberabit vos!" (Hlas v levo: kneze byla ctena, ackoliv stím souhlasím,
Ale kde jest?) Co ted pravím, jest pravda. že. má v.elik~ záslu.hy o p~semnictvi ceské.
Na základe toho všeho jsem také úsudek Yzdyt pak J,sem jeho SpiSY veškery cetl,
svuj pronesl. Já tedy nepravím pouze, že Jako snad malokdo.
byl Hus mravtl. ušlechtilých, ale já také Já tedy nemohu souhlasiti, aby ijemu
napsal, že skutecne jest pravda, že tomu cestná deska na museu národnim byla po-
ucli, co mu bylo predstiráno; jest pravda stavena. (V lev o ironické: Tak jest! vpravo
že se vychyloval z uceni katolického, a j~ Výborne!)
bych prosil za dovolení, abych smel jenom
dva clánky jeho víry Vám ríci, velectení Nejv. maršálek zemský: Prijde nyni
pánové. On ucil, že se sklá.dá církev z údu k slovu p. pos!. Touzimský.
•
1. výr. zased., 28. sez. 25. list. 1889. - 1. ~af)res.@5eff., 28. @5i~. 25. 91o\). 1889. 937

, ,Dovoluji sobe ohlá.siti, že se ješte pri- cinánÍ jest pokus terrorisovati a že to

hlasll k slovu p. poslanec Horák a kníže není osvedcení liberálnosti. (Tak jest! vý-
Schwarzenberg mladší. borne !)
Naproti v)'citkám, které byly zemské-
Poslanec Toužimský: Vzhledem k tomu, mu výboru ucineny, musím prohlásiti, že
že již více pánu recníku výmluvnými slo- zemský výbor rídil se také v posledním
vy objasniti zásadu zadávání pra.cí remesl- roce, co se t)'ká stavby budovy musejní,
ných pri verejných stavbách, a vzhledem temi zá~adami, kteréž dríve vidy došly u-
k tomu, že doufám, že dle teto zásady znání a to vrelébo uznání v této sl. sne-
bude zemský výbor se ríditi, vzdávám se movne. Dovolávam se toho, že zprávy vý-
slova. boru zemského o pokroku stavby budovy
musejní byly vzaty nejen na vedomost,
Nejv. ~aršálek zemský: Prichází nyní nýbrž nll. uspokojivou vedomost
k slovu pan pos!. pro Kvícala. Dá.vám jemu Zemský výbor rídil Be temito zásada-
slovo. mi: .Jedna zásada byla ta, aby co možná
Dejvíce prtÍ.ce bylo zadáno domácím silám,
. Posl. dr. pro Kvícala: Slavný sneme! Po- domácím prumyslníklhn a umelcum, ne ci-
kládám za svou povinnost, abych naproti zíw, a podám pak doklady toho. Druhá
nekterým výcitká.Jl, které byly prímo neb zásada byla ta, že musil zemský výbor
neprímo zemskému vyboru ucineny od ne- také ohled bráti na. dokonalosf a monu-
kolika pánu recníku v prícine zadáváni mentálnosf stavby, a tretí zásada, že zem-
prací musejních, podal objasnení, o kterémž ský výbor musil, nechat nechterý pan po-
~oufám, že uspokcj1, ne-li všechny pány slauec o tom soudí tllk nebo jina.k, rídití
'poslance, snad alespon prevalnou jich se také financními ohledy. Zemsky výbor
vetšinu .. Zajisté všem pánum záleží na tom, musil toho dbáti, že usnesenim slavného
aby dukladntch informaci o této veci na. s;nemu z r. 1884. byla povolena na vysta-
. byli. a aby obvinení, která se snadno pro. vení budovy musejní suma urcitá 1,í93.000
nesou, ale téžk dokáží, nezuat lil. bez vy- zl.. a zemský výbor musil snažiLi se, aby
vrácení. I doufám, že bude vyslechnut muj tato suma nebyla prekrocena, a míním, že
výklad klid.ne. a že snad také káže tako- se okáže býti pravdivým, co ve zpráve
véto klidné vyslechnutí zásada liberálnosti, zemského výboru se tvrdí a ceho se také
zásada to, kterouž ctení pánové oné strany dnes velectený pan p·Jslanec Adámek dotkl,
stále hlásají, která se však od nich neza- že tento rozpocBt nebude prekrocen. A
chovává. (Hlasy: Ohol") Žádné oho mne prál'em pravd pan poslanec Adámek, že
nezmate. Já to d"okáži ostatne p. recníku Jest to ridký, abych tak rekl, snad jediný
který toto .oho" z;;olal, já to dokáži takto ~ pripaL! toho druhu, že tak velkolepá. stavba
. Když v s oné strany mluvili pánové, bez yrekro?ení r.czpoctu bude u,kutecnena .
.Jako ku pro pan P051. dr. Šil, vyslechnut (Slyste! Vyb mle!)
byl je,ho v!k;ad, a?koliv ne:nile se ~otkl ~á úplne pochopuji a ctím stanovisko,
mno~.rch p.anu. na teto strane, (okazuje na ktere velectený pan poslanec Adámek za·
pravIC.l) khdne a beze všeho vyrušování. ujal, který pravil a ne dnes poprvé, nýbrž
(Tak Jest.) již dríve, jako referent to pravil, že by si
. . .To je~t ta p~avá l,iber~lnost, vyslechnou- prá.l~ aby .zemský výl>or nešetril ~tl.kvelice
tl dustoJne take mlllem odpurcovo. Ale penez. J a poCbOPUJl to stanovIsko, ale
také my. s}éto stra~, (ukazuje na stred) p~~sím, ta~é musi ka~dý pO,slanec pocho-
vyslechh Jsme tyto vyklady klidne dll- Piti stanovIsko zemskeho vyboru, kteréž
stoj ne a vá,Ž.n.e,Avša.k když.ses.této~trany m~ v té~o veci, byl? roz,kazen: slavného
(velkostatkaru) ozvah veledustojní dva rec- snemu dano. (Vyborne! Vyborne!)
níci, . k~eri, se . s~rého stan?viska vj'klady Ctvrtá zásada - a také k této zem-
podalI, jake a~llJ,lllak podatI nemo~h, zdali ský \')'bor musil velmi bedli,'e phhližeti
pak ,:ysl~ch~l ]ot~, to.,Vy ,~!l.k.hberálne, byla ta, aby stavba musejni budovy
ta~ ~hdn~., Jakpnslus~ ,:aznym temto v d lbe, kterouž vytkl zemský v)'bor, do-
m~žum vaJIChddvodum važnym? (Výborne! kODcena byla. Zemský výbor slíbil ve své
Vyborne !) zprá\'f, že v jisté urcité dobe, v dobe 4
Skoro by se mohlo zdáti, že Vaše po- let - o neco však musili jsme tuto lhutu
.,
9~8_ ~výr. za.sed., 28. sez. 25. li""t. lB89. -
prekrociLi, - stavba musejní bude dokon.
cpna.
A tu leckdys musilo se stáLí - pro-
sim lpckdys, ale velmi zrídka - že tento
ohled zpusobil jakousi odchylku od první,
hlavní zásady, kterou zemský výbor se
rídil, totiž, aby dle možnosti byly zadavá·
ny práce jenom domácím prilmyslníkum
a domácím umelcum.
Jak vtllice, velecLeni pánové, zemský
výbor toho dbal, aby tato první a hlavní
zásada, totiž domácím sílám poskytovati
zamestnáni, prišla k platnosti. jest na prí-
klad pa, rno z toho, co zemský výbor uci-
nil, když podle úsudku znalct'l, a nebylo
tomu nikdy také odporováno v tomto sl.
snt-me, ústrední topení musil zaqati cÍzi
firme, firme Emil Kelling v Dráždanech
Týž KellJDg provedl tut.o práci také
v Národním divadle a v Rudolfíne a také
ješte v jiných budovách v Praze. Zemský
vybor smlouvou zavázal Kellinga k tOmu,
že musí vše, co zde v Praze objednati a
zhotoviti lze, v Cesko-moravské strojírne
býti objednáno. a zhotoveno.
Taktéž byl zavázán Emil Kelling. že
musí vubec domácí sily zamestnávati, tak
že on jen svého inženýra sem poslal, kte·
rého arci musil vyslati, ponevadž nikdo
jiný nebyl by v duchu Kellingove d~vedl
ríditi zarízení ústredního topeni. Jinak
bylo vše provedeno domácími sila.mi a nej-
vetší cást honoráre, který byl smluven
s Emilem Kellingem, zustal doma, a Kel-
lingovi zustala. jon ta. cást, která mu co
projektantu náležela.
Dovoluji si dále uvésti na vedomí, že,
co se týká socharských prací, má se vec
zcela jinak, llež mnozí myslí, a ti ctení
pánové, kterí dríve volali " lyšte" a kterí
volali "náš zemský výbor" a kterí podob-
ných jiných interlokucí užívalí, budou snad
nyní jinak souditi o této veci jakož i o
mnohých jiných.
Zemský vybor zadal socharské práce
na základe konkursu, kterýž byl vyp;;án
a o kterémž zemský výbor podal zevruu-
nou zprávu sl. snemu.
Tato zpráva byla vzata na uspokoji-
vou vedomosf, a ta zpráva o tom, jak zem-
ský výbor si pri tom pocínal, došla, pokud
mi povedomo, v nejširších kruzích uznání
a poc!waly.
Ucaastnilo se tehdáž 20 umelcu našich
tohoto konkursu, kteríž podali, tuším, asi
54 skizz. Práce byly zadány na základe
1. 'Jar)re~.~_cíf·-,- ~_ . e;i~.~5. 9(LlU. 1889.
....
techto skizz a \íce tak, ie zame!lt,náni
by li tito umelci socharštt: Wagner, Cech,
a já se tomu divím, že jeden velectený
p. recník mohl také v,·citky z toho ciniti,
ze do Vídne Wagnerovi, jednJmu z nejna-
danejších a nejvetších ceských umelcu,
byla prác<:lzadána.
Podívejte se, páno\'é, na to, co Wag.
ner provedl; to jest chloubou naši vlasti,
- to jest chlouba ceského mU~E'a,'- pa-
mátnik ceská práce. (Výborne !IIZe Wagner
žije ve Vidni, proto neprestává býti ce-
ským umelcem a naším krajanem. (Výbor-
ne!) Tak se posuzuje cinnost zemského
výboru'? (Slyšte!)
Dálevbyli zamest~áni Šnir()h, Cech;
~lauder, C~ch; Popp. Cech; Beeling. Cech;
tIergesell, Cech; Procházka. Cech; Wurzel, ,
Cech; Sejdan, Cech; Str~chovský, Cech.
Všichni umelci ti, nfljen \' království ce-
"kám bydlište maji, n)-brž jSr)u i národ-
nosti ceské a zbyvá mezi pány sochari,
ktef'i prospeli k vyzdobení našeho musea,
jediný sophat !}emecké národnosti Otto
Menzel (Hla;;: Cechonemec).
OvšelI}- neprihlásilo se Nemcu více,
to musim rici,' aby to snad nebylo krive.
posuzováno a snad míneno, že bylo Nem-
cum ukhvr 1no.
Dále zemský výbor - a to, tuším,
také dojde a musí dojíti uznáui, prihlížel
co nejbedliveji k tomu a vyznacil to
vždycky v offertním rizeni, aby pri rozlic-
ných pracích remeslnických by 10 zamestnáno
co možná nejv~e živnostníku, aby nepri-
padla práce remeslnická. jen jednomu nebo
dvema, nýbrž aby z tob~ více a také men-
ších živnostniku melo užitek.
Na dukaz toho dovoluji si sdeliti, že
práce truhlár'lká - a ta representuje
ovšem zvlášte velikou sumu - byla za-
dána. na základe offertního rízení nemene
než osmi - pravzm osmi - firmám ll.
ži vnostniklim a již v offertnim rízeni bylo
vyznaceno, že zemsky výbor zustavuje si
rozdeliti práce podle jednotlivých kate-
gorií, podle pater a podle oddeleui techto
pater. -
Práce trúhlár ká byla zadána temto
pp.: Bittnerovi, Baumgartelovi, Mayerovi
& Fickovi, Liskovl, RilJghoffrovil, Machá-
covi, Mickovi a Censkému.
. Podobným zpusobem byly rozdeleny
práce z.imecnické mezi vice živnostníku a
a. taktéž prace sklenárské, práce naterac-
ské a také práce malírské.
•
 I. výr. za.&o<i.,28. sez. 25. list. 1889. - 1. ~11l)tes·5efi., 28. @5i~.25. ~Ob. 1889. 939

Tu jsem u té veci, vzhledem ku kteréž teho vyrízení. (Výborne!) Avšak dle in-
nejvetši cást {.ioznámek a výcitek byla u- fornacÍ, kteréž já posud mám, musím ríci,
cinena a musím tedy o tétl) veci ponekud že mOf'he stiŽllosti a mnl)há tvrzeni obsa-
šire se zmíniti. žeuá v této petic;, o kterých jsem slyšel,
Jednátlí v této pflcine bylo to, že nejsou podsta~ná, a že velect. p. poslancum
zemský výbor nejprve jako vždycky rídil v pi'íštim za-edání budou stJad podána
se tím, že se zavedlo rízení offertní na vysvetlení, dle kterých budoll I) celé zále-
práce 'malírské a na základe offertního rí- žitosti zcela jll1ak s,mdití než dnes.
~l3ní byly prácE>malírské zac;lányKrugl'Ovi, Budiž mi dovoleno, pokud se týká
Rihov~kemu, Konigovi a Vondrejci. To malír'e Ladewiga, jemuž zadány byly deko-
jsou práce malir~ké v jednotlivých síních racní práce, sdeliti, že dne J..2. líst,9p. t. r.
musejních pro sLírky u~tanovených .. bylo zamestnáno u Ladewiga 10 Cechu a
: Cu se dekorativní práce malirské, 13 ~emdl. Není tedy již podle tohoto
urpelecké dotýká, tu nepo\'Ím žádného ta· udání docela spolehlivého, které zde ciním,
jemství, ponevadž p. prof. Schulz, riditel to, co prý v petici oné obsaženo jest,
sta voy budovy wusejní, prohlásil to také správne a ~poastatné. Bylo tehdy u La-
. v 'ro~ování ro~octové komise, ku kterémuž de>yiga 10 Cechu a 13 ~emcu, u Kriigra
.'byl pozván. 7 Cechu a 1 Nemec, u Ríhovského 9 Ce-
Já a kollega muj, p. dr. Škarda, kterí chu, u Koniga 5 a u Vondrejce 4
zasedáme v sttl\'ebllím komítétu, naléhali Podotýkám dále, že pro Ladewiga by
jsme na to,' aby tl1ké tyto práce zadány to bylo velice dobré a výhodné, - racte,
byly domácím umelcum. prosím, to uvážiti, - kdyby nebyl musil
Avšak se strany znalcu ve stavebním z Vidne do Prahy své sily pracovní pri-
komitétu, a sice nejen se strany pana brati, ponevadž, jak každému známo, zde
prof. Schulz6, nýbrž i se strany ostatních jest mzda mnohem menší, než jest mzda,
znalcu, kterí ve stavebním komitetu za- kterou musí platiti ve Vidni.
sedají, bylo proneseno mitJenÍ, že musí Prvnim pracovníkum, t. zv. Vo1'ar-
býtí tu jiná cesta volena a prof. Schulz beitrum, musí platiti mzdy denní od 1 zl.
pravil, že by musel jinak odpov-dnost za
zdar provedení t.echto prací od sebe od- stovné50 kro do- 5 vždyt
zl. a musil
dále byltemto
by usporil ce-
delníkum
mítnouti. - cestovne zaplatiti. - Podotýkám dále, že
Velectený p. posl. Adámek pravil, 7.e hlásili se u Ladeviga také ne~terí maliri,
kdokoliv v mu,ej ní budove byl a srovná- kterí pracovali u Kriigra a Ríhovského,
val práce ma1ih;ké, provedene v míst.nostech a sice prý to byly nejlepší sily, které
: . pro sbírky a práce malir'ske provedene od u nich pracovaly. Tu Ladevig zcela kor-
L>l.dewiga, nemuže býti ani na okamžik rektne se zachoval, rka, že nyní nem~že
v pochybnosti, at si je znalec neb,) POUZE' jich prevzíti a odloudíti od Kriigra a Rí-
laik, že vynikají tyto dekorativní práce ho\Ski3ho, že musí zl.lstati· u techto malíru,
nesmírne svou vkusností, svou - tuho v,'- pokud je oni budou moci zamestnávati a
razu zvlášte bylo užíváno casto - teplo~'-tÍ, když nebudou míti práci u nich, aby se
teplým jakýmsi tónem, a tyto práce za- u neho pY'ihláslli, on že je ochotne
jisté - já jsem o tom pi'e;vedcen - budou phjme.
vzorem, kt.erýž najde následování u domá- To jest vec, kteráž zajisté k lepšímu
cích zdejšich umelcu. a spravnejšímu .posuzování také phspí vá.
Bylo ovšem podotceno od p. poslance (Slyšte !)
) Adámka, že v petici, kteráž byla podálla, Co se materiálu týce, tu zemský vý-
jsou obsažena tvrzení, dle kterýchž by ~e bor také, pokud bylo možno, pokud to do-
mohlo zdáti, že se vec ponekud jinak mli. volovaly ohledy :financní a ohled na dobré
Já jsem této }Jetice ješte necerl, ale petice dodání všude volil domácí material, ale.
ta bude ovšem predmetem diíkladneho, tu, kde na základe úsudku znalcu a po- .
svedomitého a pi'Ísuého zkuumaní se strany meru dau)'ch, které zemský výbor zmeniti
zemskeho výboru a okáže-li ~e ph vy- nemohl, úchylku od toho uciniti musil,
st'tro\'áuí a ph zkoumáui, Žt:l jsuu dlhody byla tato úchylka náležite oduvodnena.
v této petiei uvedené pJdstatny, racte Yell'ctení pánové, vy víte, že v pred-
býtí presvedceni, že vec tato zajíste dojde cházejících zprávách zemského výboru
u zemského výboru po,šimnuti a náleži- bez obalu to bylo vyloženo, jako na pr .

•
940 1 výr. zased., 28. sez. 25. list. 1889 -
výklad o tom, že sloupy, kteréž jsou pra-
vou ozdobou musejní budovy ve vestibulu,
byly sice objednány od pra!lské firmy Pnpp
a Škarka, ale jsou z cizího materialu. Je~t
to vyloženo obšírne ve zpráve, která byla
podána pred 2 roky, a tehdáž nebyla ani
nejmenšl výcitka ucinena a nemohla býti
ucinena, ponevad!l zemský výbor zkoumal
material domácí a presvedcil se o tom, !le
reditel stavby má úplne pravdu, !le by
nebylo možná tohoto matei.-ialu užiti a že
by byl také mnohem dražší.
Já jsem pri rokování sl. rozpoctové
komise podal ukázku toho materiálu a tu
shledalo se, že na malém kuse, který jsem
tu ukázal, byla veliká skvrna cili pecka,
jak se to nazývá. Z takoveho materiálu
nebyly by mohly tyto sloupy, ku kterýmž
každý bezprostredne muže se priblížiti, a
které nejsou v žádné vzdálenosti, býti
zhotoveny.
Velmi velke nesnáze zpusobila však
také ta vec, že lomy naše nekteré nejsou
dostatecne odkryty a bylo nám s jedné stra-
ny ucineno nabídnutí, aby zemský výbor dal
nejprve tyto lomy odkryti a pak aby ma-
terial z nich bral, k tomu vš?-k není prece
stavba budovy musejní urcena, aby te-
t>rve toto, co se musí již predpokládati,
Je stalo, a táži se, jak dlouho by to bylo
trvalo a s jakými výlohami ohromnými
by to bylo spojeno! (Slyštel!)
Jestliže VŠll.k, vele(;téul pánové, po
všestranném u 'ý'ážení o této záležltllsti chcAte
souditi, musíte vzíti v úvahu, že všechny
ty položky, kteréž jsem si zde sestav 1. a
které !le týkají praci zadll.n)'ch cizím kon-
tra,hentum a všechny }Jolotky. které se tý-
kají cizího materiálu, represeutulí sumu
asi 128.000 zl., v cemž ale na pr. obsažena
jest suma B Kellingem ujednaná, li.:které
nejvetgí cást zustaltl. v Praze.
Tedy 128.000 zl. naproti tomu celému
rozpoctu, který ciní 1,793.500 zL, to jest
asi Jedna ctrnli.ctina ne-li snad ješte méne
nežlí jedna ctrnáctina celého uákladu.
Dále musí bj,ti také to uváženo, že, c')
se jiných staveb týce, také pri vši suaze
a horlivosti nebylo možno vyhlJollti se to-
mu, aby nebyly nekteré práce zavdány
cizím kontraoentum. Tak se stalo v Na-
radním divadle, tak se stalo pri stavbe
Rudolfina, tak se stalo i jinde.
O malbách v Národuím divadle byla
zde zmínka ucinena. A.však, velectení pá-
nové, veliJca éásr dekorat,ivních maleb v Ná-
t. ~Qf)re~.Geif., 2~. Gi~. 25. ~~. 1889.
rodním divadle od koho pak pochází? Od
Iselly, Itala, který ve Vídni byl usazen, a
od tehož Iselly take v Rudolfine velká
cáse dekorati vuích maleb pochází.
Elektrické osvetlení v Národním di-
vadle ir.stalloval a vše k tomu dodal Ross,
Briickner a soudruhove ve Víuu}; uevím
v okamžiku, za jaký naklau, ale tuším asi
že náklad 70.000 zl. prevyšoval. Skleoené
lustry do NároJního divadla d<ldala firma
Lobmayer, installa.ce o"'Yetlovacích prÍstrojií
jest taktež cizí práce. UstrednÍ topení, jak
jsem pravil, obstarala firma Emil KelJ.ing
v Dráždanech, dva plynove motory JSou
od firmy Lan gen & W olf. .
Bylo to vše zcela nutue a proti nut-
nosti marno jest se vzpírati. Ale to uji-
štenÍ racte prijmouti, velecteuí pánové, !le,
pokud jenom možná bylo, vždycky v první
rade o to bylo usilováno, aby d,)máci živ-
nostnÍci a umelci byli zamestnáni a že
prmÍ otázka vždycky pri návrzích, kteréž
byly podávány od reditele, byla ta: Což
~eni možno zde v Praze nebo vubec v
Cechách tuto práci zadati? a teprv když
od kompetentních 0rgánu bylo dávody do- .
kázáno a ne snad jen tvrzeno, že musí se
zde úchylka a výjimka uciniti, tu k tomu
zem'iký výbor pristoupil.
Já t.ed)' prosim, aby nebyla zneuzná-
vána snaba zem~keho výboru a také snaha
reditele stavby budovy mllsejní, pa/la prof.
Schulze, ktErý není zde pri/omen a který ne-
muže se !tajiti a vyvrátiti. námitky a výcitky,
jet byly ucineny a. který by je zajisté vy-
vrátil zlJusobem zcela. presvedcujícím.
Já mluvím jenom jakožto laik. Racte
tedy u\'ážiti .tyto veci, tyto duvody. které
jsem uvedl, a neracte se dáti má~ti jenom
leckterým tvrzením, jako' na pr., že ty -. i
tabulky, o kterých zde pri debate o velko-
lepé budove musejní byla :lmínkll. ucinena,
byly zadány do ciziny.
Velec.euý pan referent rozpoctové ko-
mise pan poslanec Adamek to Již vyvrátil
a opravil. Zadáoy nebyly ani tehdáž a.ni
nyni, naopak, jak bylo již sdeleno, ucinil
jsem já v rozpoctové komisi prohlášení, že
tyto tabulky budou objednány u domácí
firmy.
Vzdor všemu, co bylo tvrzeno, mohu
tedy já pouze fici: Nové museum bude
skutecne SlavÍnem ceské práce a ceského
umení a na jeduotlivé výjímky, které se
musily státi, nebude zajisté brán ohled,
nýbrž spravedlivý posuzovatel uzná, že,
 I. výr. za.sed., 28. sez. 25. list. 1889. - f. ~af)re~~@;eff., 28. e;i~. 25. 910'0. 1889. 941

co se vubec státi mohlo ve prospech do- Já myslím, že výklad, kterýž o této

mácí práce, to se pri této stavbe také záležitosti dnes pri tomto dlouhém roko-
stalo. vání podal p. prof. Tomek, který;;: zásluhy
Pri této príležitosti v~llk musím také Husovy o vývoj naší literatury a o celý
o otáz,:El,která.ž v dnešním sezem zvláetní náš život kulturní ocenil, jako nikomu se
rozechveni a rozcileni zpusobila, se Rvé to nepovedlo oceniti, zajisté má velikou
strany zmínku uciniti. váhu a velikou platnost, a já se priznávám
Já priznávám se bez obalu a zrejme k tomu, že budu se ríditi pri hlasování
k tomu, co jsem také pri rokování roz- tím mínením, kteréž pan prof. Tomek zde
dnes prednesl.
poctové
Jana komise
Husi pravil, že
v historii našíduležitost
literaturymistra
jest
nepopíratelná, zejména také zásluha jeho Nejv. maršálek izemskýl: Kladu sobe
o vývoj a zdokonalení našeho pravopisu za cest sdeliti, že se prihlásil ješte k slovu
p. poslanec dr. Edoard Grégr, který byl
jest
aneb taková,
ztenciti. že Anikdo jí nemuže
s tohoto popríti
stanoviska. za- zapsán jakožto první príští recník proti.
jisté, kdyby jtn s tohoto stanoviska se Pan poslanec Horák, který již byl dríve
vec posuzovala, bylo by jméno mistra Jana zapsán, míní nyní, že byl zapsán taktéž
Husí na jednu z desek, které na museum proti, tak že Ky porádek byl Grégr-Horák.
se nalézají, melo prijíti. Pánové si v~ak vymenili místa, takže
Vec tato však mela zároven také dru- príjde nyní ke slovu p. posl. Horák.
hou stránku· a jakkoliv význam veliký
Rusuv v historii literatury na~i, a v na§í Poslanec Horák: Já jsem si vymenil
kulturní historii vubec uznávám, prece místo s panem dr. Grégrem.
I:ldru~é strany muselo se priznati, že jisté
a to znacné cásti obyvatelstva našeho by
se to snad nemile bylo dotklo, kdyby Poslanec dr. Grégr: Pan pos!. Horák
jméno Husovo bylo na musejní budovu postoupil mne místo.
taktež prišlo. (Hlas: Kdyby byl f'vatým.)
. Snad neprávem, ale skutecne bylO takovéto Nejvyšší maršálek zemský: Prosím z'a
mínení, a nelze popríti, co zde také dnes odpušteni, to jsem chybne porozumel. Pan
bylo tvrzeno, že skutecne, abych jenom post Horák se dal zapsati, když jsem tu
jeden stav duležitý v naší organisaci ná- práve nebyl a byl zapsán pro návrh v rade
rodní jmenoval, u duchovenstva našeho, u recníku. Pak rane bylo sdeleno, že minil
katolického duchovenstva našeho, by se to zapsání proti návrhu. Ostatne to jest,
to bylo potkalo snad s odporem, že by se pánové, Vám na vuli, abyste si ustanovili
to bylo jeho nemile dotklo, a myslím, že porádek. Prijde tedy k slovu p. poslanec
duchoveustvu práve pri znovuvzkrišení dr. Eduard Grégr napred.
našeho národa náleží taková zásluha, že
toho hodno bylo, aby tento ohled byl na Poslanec dr. Eduard Grégr: Slavný
dU::lhovenstvo vzat. Já neohci o teto veci sneme! Po tak skvelé a nadšené reci,
dalo se šíriti. kterou bych tak rekl, na oslavu mistra
Myslim, že nechybuji, pravím-li, že Jana Husi, tohoto velkého mucedníka ná-
z tohoto duvodu asi zemský výbor vetšinou rod a ceského, a mucedníka za pokrok,
hlasu rozhodl, aby prijat byl seznam jmen, pravdu a vzdelanost lidskou, první recník,
kteryž byl od jednatele výboru musejního pan dr. Šil, v tomto slavném I:lnemu byl
zemskému výboru dodán, a jak mne po- pronesl skutecne bych se byl neprihlásil
vedomo, komisi jisté bylo uloženo, tento k slovu za tím úcelem, abych snad ješte
seznl:lm vypracovati. neco k tomu pridal, co by mohlo v jas-
Já jsem pri rokování sl. rozpoctové nejším ješte svetle ukázati skvelý ten
komise celý tento seznam jmen od prvního obraz toho svetce, kterého národ ceský
do posledního precetl, já jsem také precetl ctil po více než 200 let. Jenom to dovo-
poznámky, kteréž tomuto seznamu byly lim si podotknouti, že jsem presvedcen,
pripojeny a na základe toho se i SflZllam že slova, která pronesena byla s této
jmén i také poznámky k tomu pripojené f,trany o velkém mistru Janu Husovi za-
nalezají ve zpráve, kterou rozpoctová ko- jisté naleznou ohlas ve velké vetšine lidu
mise O této veci podala. c.eského. (Tak jest!)
134

••
 942 L výr. z&S'dd.,28. sez. 25. list. 1889. -
Slova, která proti ná.m s oné strany
byla. pronešena, myslím, že zaniknou tak,
jako zaniklo vše, co posud bylo podnik-
nuto v tom smeru, aby z pameti a ze
srdce národa ceského vymazána byla pa-
met Jana Husa. (Výborne! Tak jest!)
K tomu, co p. dr. Šil o .Janu Husovi
povedel, dovolil bych si ješte jeden oitát
uvésti, který zní; "V tom spoéivá - a
iest to nekolik slov, já prosím J. Jasnost
za dovoleni, - velikost Husova, že ve-
noval život svuj zkoumání, že vedl boj
a že dovedl i zemríti za to, co bylo pre·
svMcením jeho. (Tak j('st!) Národ, který
takové muže m~ i jich prí kradu následuje,
nemuže zemríti. Budeme-li podobni Hu-
sovi, nikdo nad námi nezvítezí. A kdo
tak mluvil, pánové? To byl p. dr. Rieger.
(Slyšte j) To jsou jeho slova o Janu Hu-
sovi (Hlas: O tempora), a já nevim jestli
dnes p. dr. Rieger bude hlaso' at pro to,
aby ten velký muž, jemuž takový veliký
pomník postavil ve svých recech, mel
malickou tabulku (Výborne! Tak jest!)
na. ceském museu!
Ten proud, který se zde ukazuje
y této dobe v naší snemovne, není proud
nový a není to proud prekvapující. Jest
to proud, který mužeme stopovati v na-
šich dejinách do dávné minulosti. Pánové,
jest to proud, abych tak rekl, dvojí, který
se zrací v dejinách našeho lidu j proud,
vychá.zející z lidu samého, spocívajíoí na
velkých, širokých vrstvách našeho lidu,
proud to demokratický, proud to liberální,
proud to. ceskoslovanský. Jest to onen
proud, pánov~, který v dobách husitských
nejvyššiho svého vrchole dosáhl, a který
již nekolikráte zachránil národ ceský
p'red zkázou, pred záhubou. Jest to proud,
který vyohází, abych tak rekl, z toho na-
. šeho praveho kmene a jádra ceského lidu,
a který se vždy vzmuží a vzpricí, když
. jest lidu ceskému nejbídneji {Výborne I), a
když proud, který vždy proti nemu pra-
cUJe v naší historii, tak daleko pri vede
ná.rod ceský, že se octne na samém kraji
témer propasti.
Ctení pánové! Nikdo s Vás zajisté
neupre, že v dobách predhusitských národ
ceský v ohledu pon~mcování již stál na
stupni velmi povážlivém. Vždyt víte, že
sama representace král. hlavního mesta
Prahy byla témer veškerá. v rukou Nem-
cu, že zde Nemci prevládali ve všech
úradech, a mistech, ba· naše mesta 8 ma-
1 ~a~reM0eff., 28. @5i~. 25. 910u 1889.
lými výminkami· byla témer ponemcena.
A kdyby to šlo tím smerem ješte dále,
nikdo se nemuže té pravde uzavriti, žf1l •
by bylo nebezpecí pro národ bývalo ta·
kove, že snad dnes, jak již zde bylo re-
ceno, nebylo by více stopy po slovanském
národe ceském. Pánov:é, byl by to býval
národ slovanský bývalý, který by ležel
dnes v tom hrobe velkém, v kterém leží
tolik jiných nárvdu slovanských (Dr. Va-
šatý: Poba.ltictí slované, Bodrci, Lutici atd.
A v této dobe nejvetšího nebezpecí jako
z prozretelností povstal muž, který ovsem
nevycházel se stanoviska národniho, nýbrž
se stanoviska náboženského dle pomeru
a okolností tehdejší uoby, kde boj za
náboženské idey stál ovšem výše nežli
boj za národnost - povstal mistr Jan
Hus a následkem Leho života, následkem
jeho cinnosti, a. následkem jeho smrti po-
vstalo takové vzrušení v našem národe
ceském, že i ty nejširší vrstvy ucbopivše
se zbrane pro ná.rodnost, a. za své pre.
svedcení, vycistily tuto naši vlast od oi-
záckých tech elementuv, pod nimiž klesal
již národ ceský. A po techto dobách Hu-
sitských boju, pánové, bylo jasno opet a
cistý vzduch ceskoslov~nský opet v naší
vlasti (TA.k jest! v l~vo).
Kdo muže ríci, že od Husitského hnutí
a rucbu nezávisela budoucnost našeho ce-
ského národa.? A již s tohoto stanoviska.,
z této príciny, že byl to mistr Jan Hus,
který byl iediným pramenem a konecnou
prícinou toboto hnutí, zasluhuje tento muž
zajisté vecnou pameC v narode Ceském.'
(TlIk jest! v levo). A tento druhý proud,
milí pánové, který bych jmenoval proudem
feudálne-klerikálne nemeokým a zpátecní-
ckým proudem, který se prvÉlmu vždy
stavel vstríc, konecne po poražení hus~t-
ského hnutí, po neštastné té katastrofe u
Lipan, dostával vroh vždy více a více, že
se konecne stal pánem v této zemi a vedl
li rídil osudy na:3eho národa tam, až priiíle.
katastl'Ofll. Belohorská..
Pánové! To nebyl proud demokratic·
ko·-husitský, který podlehl na Bilé HOí-e,
to byl proud feudálne-šlechticko-nemecký,
který byl poražen na Bílé Hore a zrovna
proto, pone~adž v tom proudu a za tou
stranou nesLály velké, široké vrstvy našeho
náruda, ponevadž náš selský lid, potlaceni
v nevolnictví a robotnictví od panstva,
necítil to nebezpecí, které visolo nad našim
ná.rodem a nesúcas~nil se práve této vá1lry,
 J. výr. Z&6~d., 28. Bez. 26. list. 1889. -
.proto, pánovt, ten neštastný výsledek to-
boto hnutí, proto ta neštastná katastrofa
'Belohorská (Ano! 'Výborne! v levo)!
A co .následovalo po té neštastné h-
tastrofe belohorské? Víme to všichni, že
následkem toho byla persekuce a vybíjení
ceského národa. A kdo vybíjel ten ceský
národ tenkráte? At ti pánové mluvi, co
chtejí, prece to byla jen ta strana rímsko-
jezovitsko-katolická (Tak jest! v levo),
která ce ,ký národ vybíjela a literaturu
jeho pálila, v jeho pochodu kulturním ho
zdržovala a vraždila. Tu, pánové, není
.-žádné omluvy a kdyby to bylo bývalo
mož~o, do posledního Oecha by byla vy-
hnala, do posledního obyvatele by byla
vybila národ Ceský dle slov ~námých ci-
sare, že radeji bude míti pous!. z tohoto
království Ceského, 'nežli by zde trpel je-
.diného ceského kacíre.
Kdo tedy vlastne páchal tyto velké
zlociny na ceském národe, o to se hádati
nebudeme; historie to jtlsne praví a pan
historik ·prof. Tomak, když by pravdu
mluvil, také to musí priznati (Dr. Vašaty:
A priznal to také!)
Když již národ ceský byl takrka v
brobt\ v agonii, tak ve se cekalo, abych
tak rekl, na poslední jflho vydechnn"í, kdo
zase to 'byl, pánové, který ho konecne
vzkrísil k novému životu·? Nebyl to zase
ten proud demokraticko-ceskoslovanský,
který se udržel ješte, abych tak rekl, jako
poslední jiskra v tom našem lidu rolnic-
kém, v tech nejširšíoh Vf.!ltvách našeho
nár()da?
Konecne když se podíváme i na dnešní
pomery, já podle svého presvedcení a
mnozí nás považujeme, že cest~, ktbrou
II.:
se ubírala naše ceská politika v posledních
letech, když porovnáme ty výsledky ne-
štastné, -které mela naše politika v posle-
dních letech a když díváme se ua ten
vzmáhajír.í se úpadek v našem lidu, na náš
úpadek národní, politický a hospodárský,
.kdo jest -to, pánové, dnes, ktery se opet
vzmužil a vzprímil a ucil prítrž nešfastné
politice? To jsou vrstvy našeho venko'·
skébo lidu, široké vrstvy našeho lidu, který
svedl bitvu volební dn!:l 2. cervenoe. (Tak
jest! vlevo).
To je t ten dvojí proud, který vidíme
v naší historii již ode dávných let a sta-
letí, a který mne nikterak neprekvapuje,
když dnes práve se zase objevuje v této
snemovne, v dobe, když se jedná. o uznání
•
•.-
1. ~a~res·'6eff., 28. €5i~. 25. 910b. 1889. 94'3
·nebo neuznání velkého vlastence, velkeho
muže a mucenníka - Jana Husa. - Ne-
mluvte tedy, ctení pánové, že snad by
lid ceský byl tím uražen, a že by mnozí
na tom nalezli pohoršení, když by jméno
Jana Husi bylo dáno též na museum.
Pánové, že by to necinilo žádné pohor·
šení v lidu ceském, - a to je také jediný
duvod, na který se ukazuje, - že když
by se dalo tam jméno Jana Husa, by to
delalo pohoršení v katolickém lidu, ie
tomu tak není, to budte ubezpeceni, -
a Vy tomu ani sami neveríte. - Prosím
Vás, zde v Praze již po nekolik let je
vystaven obraz Brožíkuv na radnici. Obe-
.censtvo tam chodí, ~ 'koupili Jste ho sami,
- je tam na odiv ·oelému svetu, a sly-
šeli Jste, že by . nad tím nekdo byl po-
horšen? (Výborne!) Nechodí tam kato-
líci práve tak s piet<fu jako jiní. ku pr.
evangelíci? Ješte neco uvedu. Podívejte
se všude do našich mest; všude, kde se
dávají nová jména ulic a námestí, ne-
najdete jediného mestecka u nás, které
by neb'ylo oslavilo jméno Jana Husi tím,
~e ulice své nazvalo "ulice Husova" a t. d.
Reknete mi, byl nekdo nad touto oslavou
mistra Jana Husi uražen, byl v~ svém
náboženském citu dotknut, cinilo to nekdy
nejaké pohoršení? (Tak jest!) Jmenujte
mi ty lidi, vyjma nekolik kneží, kterí
by byli pohoršeni oslavou mistra Jana
Husi! Myslíte, pánové, tam mezi temi
tabulkami, které bez toho nejsou citelny,
když bude státi jméno mistra Jana Husi,
- a to je jediný duvod, který Jste proti
nám uvedli a ten duvod je planý a tichý
a nemá žádné váhy, - bude nekdo ura:1:en?
Bylo zde receno od jednoho pana recníka,
že lituje této debatty již proto, že je
škoda penez, které tato debatta stála, a že
by bylo lépe techto penez použito než
tady. Já toho skutecne nelituji, že ko-
necne tato vec prišla. ve slavném snemu
na pretres, a nebude toho litovati také
ceský lid, (tak jest!) protože bude jasno
v národe ceském po této dnešní deba.tte,
a proto že ceský lid zajisté litovati ne-
bade dehatty, Vd které se velká cást zá-
stupcu ujímala cti národa ceského, a pá-
llové, cestnou veci jest to národa ceského,
když nechce dáti poškoditi a padnouti
památku jednoho z nejvetších synu s,ých,
Ale tato debatta má jašte jiné dobré
stránky, pro které jí nelitují. My jsme
z této debatty opet poznali, jaký duch
 ,
944 1 výr. zased., 28. sez. 25. list. 1889. - I. ~af)'cc~.@;cff., 28. @;iU. 25. !nou. 1889.

vane tam, z techto lavic naproti nám.
(Výboroe! Hlas: Rimský! Tak jest 1)
Ten duch zajisté jest takový, že si ho
dobre zapamatuje ceský lid. Když takový
duch vane z Vašich rad, pak chcete, aby-
chom Vám sverili naše národní školy (vý-
borne! Potlesk), pak chcete, abychom té
hierarchii, která dnes takto mlnví proti
Janu Husovi, která by ho dnes ješte upá
lila, kdyby mohla (Tak jest! Výborne!
Hlucný souhlas), této strane máme my
sveriti vychování své mládeže? (Výborne!
Výborne! Bourlivý souhlas. Hlasy: Níkdy!)
Nikdy a nikdy (Tak jest!) a dokud bude
jediné liberální srdce bíti v tomto národu,
bude se proti tomu brániti plnou silou
vši moci. (Výborne! Výborne! 'lak jest!
Výborne!)
A konecne, pánové, když mluvíte o
pohoršení, které by tim povstalo u katoli-
kti, o urážce, která by se tím stala nabo-
ženskému citU: našemu, vždy! nejsou samí
katolfci také v ceském národe; v ceskem
národe jes~ pres všecko pronásledováni
prece ješte ~~liký: pocet a tisíce a tisíce
evangelíku' a DE'katolíku (Tak jest I), a ti,
pánovéo, ctí mistra Jana Husi jako svého
svetce (Tak jest I), a mluvíte-li o urážce
citu náboženských, tedy, jak JSEmdokázal,
neurazite city katolíku, nýbrž urazÍt,e tím
velice' city našich evangelických sourodáku
a ti také platí neco v teto naM zemi. Ne-
chcettl-li urážeti 'náboženské city našich
evangelických krajanu. (Výborne! Tak
jest!) Ale já nechci mluviti o ná.boženské
stránce, která spojena jest s mistrem J a-
nem Husem, pro mne tyto dogmatiok~ je-
p,utky, ty putky církevni nemají valné za-
Jímtlvosti. Já a nynejší svet, prosím, nemá
již velikého porozumení pro to a pro d0gma-
tické veci Rotva bude vésti nejaké valky.
(Tak jest! Výborne!) Já myslím, pánové,
že kdyby dnes mistr Jan Hus povstal,
snad by
nežli on mne považoval
sám byl za vetšiho
považován (Slyšte!)kacíre
vo-
cích koncilu Kostnického.
Pánové, o náboženské stránce v této
veci nechci so nikterak zminovati, avšak
to jest pravda, že museum jest postaveno
proto, aby bylo Pantheonem pro mUŽe za-
sloužilé (Výborne! Tak jest! Souhlas) o
naši literaturu, o náš jazyk, naši vedu a
umení (Tak jest! Výborne!) a to již bylo
dostatecne a se všech stran již dokázáno,
že mezi takové muže, kterí si takových a
nesmrtelných zásluh vydobyli (Výborne 1
Tak jest!) o naši vedu, literaturu a písem-
nictví, prvni rade patrí mistr Jan Hus.
(Výborne! Tak jest!) Nechci hledeti k to-
mu, co v oboru jazykovém a gramatikál-
ním, v oboru pravopisu atri.. vykonal, ale
pánové, kdyby nic jiného nebyl ucinil, než
že on to byl, který vydobyl národu ce-
skému universitu ceskou, který ji vydobyl
z rukou
razil cizáku,
novou dráhua vedeckého
který i tím bádání
zpusobem
ná·
rodu ceskému, již proto se stanoviska ciste
vedeckého zasluhuje jeho pamet býti zvec-
nena na museu co na Pantheonu vedy 8.
umení ceského. (Výborne!)
Pánové, pro mne není, jak pravím,
11 mistr J a,n Hus reformátorem náboženským,
pro mne má vetší cenu v nynejších po-
merech jako reformátor v litera.ture, jazyku
a ve vede. (Výborne!)
A proc stavíme, milí pánové, po-
mníky slavným mužum a proc pánové,
zvecD.ujeme jejich jména v kovu a ka-
mene? Myslím hlavne proto, aby sloužili
za príklad živoucí generaci naší a hlavne
za príklad mladší generaci.
Nuže, pánové, tu se Vás táži, zdaž
není mistr Jan Hus osobou takovou. která
muže sloužiti za skvelý vzor a za skvelý
prik1'l.d naší mladeži; (Výborne I) bez o-
hledu, jak jsem pravil, na jeho ná.boženský
smer, mistr Jan HUs muže býti skvelým'
príkladem naší mládeži (Výborne!) pone-
vadž v nem vidíme vlastence necistší po-
vahy naplneného pravou a, uprímnou lás-
kou k své vlasti, a ke svému národu, (Vý-
borne! Tak jest! Potlesk), ponevadž v nem
vidíme muže nejcistších mravu, jak i
~rotivné
(Výborne) astrany
muže mu
nejvznešenejších
bylo svedectVíctnostI
dán0l
obcanských
vidíme (Tak hlubokého
badatele jest!) a, ponevadž v nem
a, neuna,vného,
(Tak jest!) kterému jest nejvyšším cílem
domáhati se pravdy (Takjest!) a který, když
pravdy té dle svého
bádal, neštítí presvedcení
se verejne a pred secelým
do-
svetem ji hlásati. (Výborne! HluclJý
potlesk).
Nuže, pánové, není to skvelý príklad
obcana a není práve v tech našICh' do-
bách bídných takovýchto príkladu snad
na. nejvýše pánové,
trebujeme, zapotrebí? (Tak Husova
príkladu jest!) Nepo-
v do-
bách cha,bého opportunismu; který nym
svet
klad-d,ovládá, nd1~trebujeme
když vi ' e denne, žetakových
mužové prí-
své
presvedcení obetují svému zisku, (Tak
 L výr. _zased., 28. Bez. 25. list. 1889. - I. ~a~re~.@íeír., 28. @;ib. 25. 9l0\). 1889. 945

jest! Bourlivá pochval a) a je zapírají (Hla- národa ceskeho (Výborne! Dlouho trvající

. sy:
Jen Hanba
zisk! Hanba !) a žeTojenom
jim, hanba! jsou kamktéry!
tenkráte souhlas.),
i kdybyste a z toho je nevymažete
desetkráte (Výborne!)
hlasovali proti
dávajínezkazí
tim je na kariéru
odiv, když(Tak mysli, ani že
jest!) ani že sesi tomu, aby jeho
na museum. (Tak votivní
jest!) deska byla dá.na
,nestanou neoblibenými nahore .u vyšších. Když se tam tato deska uedá., nu, Já
(Tak jest!) jsem presvedcen, že prijde den, kde národ
Pánové, to jest práve v této naší dobe ceský tuto duešni pohanu svého milácka
takovýchto povah potrebí, aby naše mlá- smaže (Hlasy: Zajisté! Tak jest I) oslavou
dež mela skvelých príkladu a takový tim vetší (Výborne!) než kdyby tam ta
skvelý príklad jest zajisté mistr Jan Hus, deska byla dána nahoru. (Tak jest! vý-
(Výborne! Bourlivý souhlas). borne! Výborne!)
Pánové duchovní z oné strany zaují- Ten-to den velkého oslaveni mistra
mali své stanovisko, já je resp3ktuji i to Jana Husi budA dnem' hanby tech, kterí
jejich presvedcení, a nechci se poušteti rouškou zapomenutí zakrývají jméno velí-
ovšem snad do vyvracení nejakých meta- kého mucenníka Kostnického! (Výborne!)
fysických a dogmatických výkladu, které Jaké to pocínáni, abych tak rekl,
jsme s oné strany slyšeli, jen jedna vec malých lidí ve vecech tak velkých. (Svatá.
. mi byla nápadnou, a na tu bych ·milerád pravda!l
odpovedel a sice na to, co rekl p. probošt, Tu si vzpomínám na legenuu o mistru
když pravil, že církev katolická neodsou- Janu Husovi.
dila Husa k smrti, (1'0 byla krestanská Když stál mucedlník ten svatý na
.láska ! Hanba !), to že ucinilo svetské ráme. hranici, tu víte, že pribelhala se babicka
(Veselost).. nesouci otýpku chrastí, aby priložila ji
Ovšem pánové, my známe tuto vý- na hranici, a mistr Jan Hus usmívaje se,
mluvu. (Veselost) Dokud ješte clovecenstvo útrpne pravil: ,,0 sancta simplicitas"
nebylo tak probudilé a. pokrócilé v tech (Dr. Borový: To však Deni pravda!); ale
dobách tmy stredoveké (Tak jest! vý- v legAodách se to praví, všude to ctete.
borne!) tenháte arcit honosila se cir1....lvNu, 00 zvolal: "SancLa símplicitas" a. já
katolická tím, že upalovala. kacíre, židy a bych zvolati mohl také naproti Vašemu
buh ví co, ohromnými obetmi svaté inkvi- pocínání: "Sancta simplicitas." (Výborne!
sice, (Tak jest!) ale jakmile zacal duch Na pravo: Ohol Smích.), Mjsou-li horší d

lidský se probouzeti a jasneji videti, tu pohnutky za tim, než-li práve "sancta

církev katolická, by to odium na sebe ne- simplicitas."
'uvrhla, rekla: já jsem nevinná, to delá 'pánové! Chci ješte jednu historku
svetské ráme. (Tak jest! Hanba jí! vý- pfipomenouti!
borne !) . V létech tuším 1520 nebo 1525 žil
Ovšem svetské ráme, to jest jisto, že zde v Praze mistr na universite professor
duch{lvní sami nevešeli, nepálili (Veselost.), klassické filologie, jmenoval se Codicillus.
že to delali svetští katané, ale když kato- Tento Codicillus vydával po dlouhou radu
lická círke.v nekoho odsoudila co kacíre, lát kalendáre, a vždycky tam byl 6. cerve-
toho byl následek, že svetské ráme jej venec, jak Vám známo, den Jana Husi,
k smrti odsoudilo a samo jej upálilo. (Tak jako zasvecený svátek národa ceského
jest! Výborne!) cerveným písmem tišten. Já sám mam

'lické Tunesejme
vinu tedy nikdoPravda
(Hlasy: z církve kato-jí
I), ta 'takovýto kalendár následkem
Tu najednou doma. vlivu shora a
zustane). všelikých pohnutek ten mistr Codioillus
Nu, pánové, vy budete hlasovati proti vypustil 7.e svého kalendáre jméno mistra
tomu, aby pamet mistra Jana Husi byla Jana Husi (Slyšte!) a vydal tedy kalendár
také mezi jinými zvecnena museum! (Hanba bez mistra Jana Husi. Tím si získal prý
.Vá.m!) Nu cinte) jak chcete, tím nesma- velikou prízen u jistých pánuv nahore, a
žete parne! mistra Jana Husi z národa tenkráte tato písnicka kolovala v Praze:
ceského. (Bourlivý souhlas. Výborne!) "Stal se Cechum potupný kus,
Jméno Jana Husi jest zanešeno a posta· ulétla jim z Prahy hus,
ven o zlatými a vecnými literami v lepšim prodal ji mistr Codicillus."
pantbeonu než toto museum v srdci .Nu, pánové! I Kdo jest dnes ten mistr

.11I •
 946 1. výr. zased., 28. sez. 25. Jist. 1889. - 1. 3ahreG·(Seff., 28. ®ib. 25. 91o\J. 1889.

Codicil1us? My ho známe, sedí tam na té Pánové, Jsem dalek toho, souditi

Atrane tohoto domu. (Výborne! Potlesk.' o"'osobnosti, o jeho cnosti, o jeho mravní
Veselost na levu 1) váze, v tom slAduji zásadu: "De mortui-s
nil nisi bene!"
Nejv. maršálek zemský: Prichází nyní A však, pánové, když s historického
ke slovu pan pos!. kníže ~chwarzenberg stanoviska posuzujeme nekterého muže,
mladší. Davám jemu slovo. musíme bráti zretel a jsme vlastne opráv-
není bráti zretel než k jedné stránce, totiž
Po s!. kníže Schwarzen berg mladší: k cinnosti jeho a k tomu co duch a co
Sl. sneme! Doufal jsem, že se dnešního pusobno!lt onoho muže v pozdejších sto-
dne rozejdeme v mysli klidné a že mi nA· letích privedla a ceho prícinou byla. Tu
bud~ více treba ujat.i se slova. Avšak iec, nelze nám však pochybovati, že pusobnost
kterou p. posl. dr. Šil Jržel ad majorf'm mistra Husi neomezila se na filologické jeho
gloria.m mistra Jana Husi, prinutila mne zásluhy, na zásluhy o literaturu ceskou,
k tomu, ponevadž uznal za vhodné pouká nýbrž že pusobnost jeho byla zejméua
zati také na šlechtu. Litoval jsem z po- theologická a neprímo politická.
cátku, že se debata o tomto predmetu roz- Pánové, ne následkem prímým jeho
predla, a litnval jsem, že ku kODci tohoto pusobnosti, avšak neprímým bylo husitské
zaf:edání mezi nás hozena. byla vec, která hnutí a, pánové, to Vám bude také dobre
vyvolala nezbytne roztrpcenost myslí. A· známo jako mne, že z husitismu reformace
však, pánové, prubehem debaty pi'išel jsem má sviij puvod.
k názoru jinemu a mohu uprimne ríci, . Ucení Rusovu pripadá vina za husit-
že mám radost z toho, že debata ta St3 ské války, za válku tticetiletou, vubec za
vedla,. a že z vaši strany reci vedeny byly, všechny ony neblahé náboženské boje a
které jsme slyšeli. (Výborne!) rozbroje, za ono neštestí, které následkem
onech nesvaru a válek na náš národ se
Pánove! Mohu doznati, žo jsem myslil,
a že to bylo práním mým, že vaše strana sneslo. (Dr. Šil; To' jest omyl, to není
má na mysli v první rade vec - po- pravda !)
všechne vec - a že s tím, že vetším NepravÍm, pane doktore, že jest to
poctem se dostavila do této snemovny, se .vinou Rusovou, nýbrž jeho ucení a to 'po-
stanE! mírnejší, a ž~ uciní nám snažšÍm }?Írati nelze, že husitské ucení není nic
s ní spolupracovati ~u blahu vlasti a ná- Jiného, než kommunismus 15. století, to
roda. Avšak, pánové, lituji toho, dnešní jest veoí více méne známou.
debatou touto moje posavádní poch~bnost Pánové, neváhám ríci, že s tím ,sou-
prestala,' a ,bohuž~l - ttlluvím jenom za hlasiti nemohu, vy vždy na to poukazujete,
sebe - nabyl jsem názoru o vaší strane, že Husité jsou pýchou našeho národa, a že
kterého velice lituji. oni jsou prvními hrdiny našeho národa, na.
Pánové, vy jste. Jmenovali Husa svet· které bychom v první rade pyšnými býti
cem, vy jste ho vychvalovali co prvního mohli, Mezi Husity bylo na poClit}ru ono-
hrdinu našeho národa, vy jste jeho jednání ho hnutí mnoho charakteru ctihodných,
. zastávali v takové míre, jako by to bylo však Husité bohužel zvrhli se bJzy v tlu-
vyznáním vaší víry, to znamená tolik, že pu lupicu a žhár.u. (Oho!) Myslím, že z té
jste se priznali co husité. (Hlas: To jsme!) príciny nebudete se diviti, kdyi li nás
Jinou konsekvenci já z toho vésti nemohu; panuje averse proti husitismu, a budete-li
kdo Husa jmenuje svetcem, ten nesmí ni- se prohlašovati za Husity, my vám bude-
komu za zlé míti, nazve-li jej Husitou. me nejkrutejšími neprátely. (Posl. Perner
Já vám to nevnucuji, ale vy jste to volá: At "e volá k' porádku za to, že
rekli sami. To jsem si, pánové, dovolil jen hanobí naše predky jako bandu lupiM!)
tak na zacátku své reci uvésti.
Pan Dr. Šil vyzval naši stranu, re- . Nejvyšší maršfllek zemský: Žádám 'po
. kneme šlechtickou, když chcete, aby ne- pos!. Pernera, aby nemlnvil, když se ke
mela aversi proti jménu mistra. Jana slovu nehlásil.
Husi. Nu, pánové, že na naší strane proti
onomu muži státi musí jakási averse, o tom Pos!. kn. Karel Schwarzenberg mladší
snad ani vy pochybovati nemužete. (pokra<;uje): . Já prosím, aby mi pan pos!.
1 výr. zaaed. 28. sez. 25. list. 1889. - I. 3a~t~-~eff., 28. @5i~. ~. ~rotl. lM~. _ ;jH

vyzývalo k novým válkám ná.boženským

a co by uráželo ná.boženský cit každého
katolíka. (Výborne! Bravo!) Z té príciny
dovoluji si navrhnouti slavnému snemu
následujíci resoluci: -
Slavný sneme raciž se usnésti: Zem-
skému výboru se ukládá, prísne k tomu
hledeti, by vyzdobeul budovy musejní
v nicem neuráželo náboženský cit vetšiny
obyvatelstva království Caského.
:Qol)et ~nnbtog ltJoUe bcfcf}liej3en: bem
~allbe~au~fd)uffe ltJirb aufgetragen, flrenge
barollf hU fel)ell. baf;) bie 9(usfcf)miidung be6
illlufeum-®ebiiube~ in feiner jffieife bie rdigi-
oíen ®efíil)le ber mce!)rha() ( bet Q3ctlolferung
be6 5fonigreicf}es ~ol)mCl1 tlede~e. (Q3ro~o !
Výborne! Bourlivý potlesk na praVICi. Re-
cníku se gratuluje.).

Nejv. maršáiek zemský: Uciním dotaz

na podporu.
~d) ltJerbe bie Unterítii~ungsfroge fteIIen:
Žá:lám pá.ny, kterí tento návrh pod-
porují, by vyzdvihlí ruku.
3d) etfudje bie ~erre:t, ltJefdje biefen 2fn-
trog unterflu~en, bie ~allb OU erl)ebell .
Návrh jest dostatecne pod po r o v á.n.
Pan pos!. Horák se dal vymazati ze
s"znamu recníku.
Žádá ješte nekdo za slovo?
Q3erlangt nod) ~emallb boi5 jffiort?
Jelikož tomu tak není, prohlašuji ro-
kovául za ukoncené.
~d) erf(iire bie ~ebatte fut gefd)lofíen.
Po ukonceuí debaty požádal me pan
dr. Pacá.k za slovo ku krátké vecné po-
známce.
Dávám slovo p. dr. Pacákovi.
Po s!. dr. Pacák: Pan zpravodaj zem-
ského výboru rekl, že prý jsem vytkl, že
byly zadány nekteré práce sochari Wagne-
rovi. Já jsem si opatril dotycný výpis ze
stenografického protokolu a ten zní násle-
dovne:
nCo se týká socharství, nebylo tu do
Vídne zadá.no vše za více tisíc bez konku-
rence, kdežto domácím Bocharum dostalo
se objednávek jen po 800-850 zl." To
jest zcela neco jiného, než p. zpravodaj
zde uvedl, a t() uvádím na doklad toho,
že ta vec nebyla vyvrácena.

Nejvyšší maršálek zemský: Prihlásil se

k slovu p. poslanec dr. Rieger k vecné
oprave.
948 I. výr. zased., 28. sez. 25. list. 1889. - 1. ~af)re~~~eIT., 2'3: @3i~. 2.). 9Cl.lu. 1889.

Posl. dr. Rieger: Pan dr. Grégr pro- jffiir gef)en 3ur ~óftimmung úDer.
kázal mi cest:, citovati mne opet, a sice Predmetem hlasování I jest kapitola 12:
uvádeje, že jsem rekl, že velky význam Potreby, a kapitol~ 12.: Uhrady. Pak pe-
Husovy povahy záleží v tom, že mel hlu- tice císlo 17., 18. a 19., a clánek XL,. nyní
boké presvedceni, a že umel za toto pre-
svedceni ži vot venovat. Pánové! o theologii XII. Vyrízení.
kolik návrhu na Mimo
resoluce.to Mám
bylo za
podáno
to, žene·
se
a o náboženském míneni Husa, které by bude zde musiti jednati následujícím zpuso-
bylo v odporu 8 katolickým ucenim, jsem bem. Návrhy p. dr. Šila, p. posl. Kaftana
nikde slova neprone~l. Já jsem pravil: a p. dr. Pacáka a.knižete Karla Schwarzen-
V tom jest ta mravní velikost jeho po- berga. maji veskrze ráz resolucí a jelikož
vahy, a kdyby synové našeho národa byly dostatecne podporovány, odevzdají se
všichni byli tak pevni ve svém presved- budžetnimu výboru, aniž by se dnes o nich
ceni, a mravne tak vznešení mužovp, jako hlasovalo. (Hlas v stredu: dobre!)
byl on, tedy by se národ náš nepotreboval P. dr. Steidl podal návrh, by petice
báti, že by mohl zahynouti. Kdyby a.le C. 632 byla. jinym zpusobem vyrizena, nežli
tato vznešená postava naši historie nyni komisí bylo navrženo. K tomuto návrhu
mezi námi se zjevila, táži se, zdali by rekla, podal p. zpravodaj návrh, by byl odkázán
že tito jsou jehn dustojni nástupcové a ná- komisi rozpoctové. Dám tedy pred~ v§im
sledovnici jeho hlubokého náboženského hlasovati o položkách rozpoctu v potrebe
presvedceni. (N a levici ironický: O Vás a úhrade a. o dotycném clánku vyrí zení.
by to rekl! Nepokoj.) Ta velebná riza Pak prijdou k pojednáni petice, a. sice dám
jeho velké mravni povahy má Vám slou- napred hlasovati o petici, na. kterou vzta-
žiti jen k tomu, abyste ji roztavili, a z toho huje se návrh p. dra Steidla. a jelikož byl
cistého kovu udelali pro sebe malý poli- ucinen návrh, by tato petice byla. odkázá-
tický kapitá.l. (Výborne! ve stredu a na na komisi rozpoctové, dá.m predev§im hlaso-
pravici. Oho! vlevo.) vati o tomto návrhu. Pak-li by tento ná-
vrh se prijal, odpadlo by pro tentokrát
Nejv. maršálek zemský: Dávám záve- hlasováni o návrhu p. dra Steidla, pakli
recné slovo p. zpravodaji. by se návrh na odkázani komisi neprijal,
tedy by se muselo hlasovati o návrhu p.
dra. Steidla. "
Zpravodaj dr. Mattuš: Dlouhá debata, Jelikož tato petice jest zanesena mezi
která se práve nyni provedla, místo u ka- peticemi, ku kterým se vztahují návrhy_
pitole, o níž jde, o verejných stavbách, komise rozpoétové v odst. XVllI., tedy
tocila. 8e okolo návrhu, které byly podány. mám za to, že dle toho, jak dopadne hla-
Ty jsou takové povahy, že dle drÍvejšiho sovánÍ o návrhu p. dr. Steidla vlastne dríve
usne§eni odkázány budou budžetni komisi, již o návrhu pana. zpravoda.je, pak se pri
aby j~ u vát"i1a, a pak je v drubé~ cteni hlasování o odst. XVIII vyloucl nebo po-' -
sl. llnemu prednes~a.. V tomto st~~lU, ku nechá tato petice. Nebude-li prijat návrh.
ktE:rému jsou ~dka~any, . ~~de zaJlst;é pri- na odkázálll komisi a nebudeli tak'též pri-
ležl!-<>st:, náležlte 'Je UVážiti a ,Prones ti se jat návrh dr!\' Steidla, tedy by se o této
o nICh, až .bude .zprá.~a podana.. Proto petici hlasovalo' pak zároveu s osta.tními
mohu dnes Je pommoutl naprosto mlcením. peticemi které jsou v ti§tené zpráve uve-
Ale jsou také podány návrhy, které deny. '
se netýkají vyrízeni rozpoctu, nýbrž petic, Glegenftanb ber 91bfiimmung finb Stal>itel
a sice návrh p. posl. Steidla, který ma 12 beG (hforberniffe~ uub .fi'al>ite1 12 ber .!Se..
jistj' finan?~í. dosah, který, v :tom~ oka- bcdung, bann bie ~(ntriige uber bie l.l3etitionelt
mžlku VyhCltl by bylo ob~l~ne. Mam za unter mummer 17. 18. 19, enblicf) 21rt. XI.
to, že slav. sne.m dobre nClOl, . ~dyž tento je~t XII. ber @:rfc~igung. .
návrh posl. Steldla. odkáže komiSI budžetni, @:~ ift dne íRei~e \l011 2Intriigen geflellt,
by jej uvážila, a pak o tom slav. snemu roorben \:J)efcf)eolle bm G:l)arafter \lon íRefo~
zP7á:v':l podala. Dovoluji si tento návrh rlltione~ tragen unb nacf)bcm fie l)inreid)enb
uClmtl. ullterftii~t ftnb, I}eute, ol)ne bof~ úóer biefelben
abgcfHmmt tlJirb, on bie ~ubgetfommiffion ber~
Nejv. maršálek zemský: ~rejdeme toiefen toerbm.
k hlasováni. @:G tft bie~ ber 2lntrag be~ .t>errn ~r ..
 1. výr. zased.., 28. sez. 25. list. 1889. - 1. ~ogre~<Seff., 28. @5i~. 25. 910'0. 1889. 949

Šif, bcs ~. 2!úg. Sfafton, 'o es ~. 'tlr. \l3acáf že obec Všeruby se zarucením okresního
.un'l ber ~(lItrag -bes Sj. ~(úO. ~iirjtcn ~ad zastupitelstva. zápujcku až do 20.000 zl.
€lcf)roathtnúerg. s rocními splátkami nejdéle v 10 .letech
~llnerbem gat ber ~. ~úg. 'tlr. @5teibl splatnou, k ulevení bídy uzavre, a zúroce-
cinen 2lntrag g'efteUt, luelcf)er fid) nuf bie \l3c. ni zápujcky 1) prct. neprevýšujicí na zem-
tition.l:). 632 úe3iellt. Su biefem Wntrage gat ber .ský fond lJrevza.l.
~. 5Clerid)terf!atter 'oen ~nttl\g gefteUt, es I'·:r ~(ntrag be~ ~. ~lb~. 1)r. @Stci'Dl
moge bcrfclúe huerft an bil' lSubgetfommiiiion lautet: ·nie \.l3etition 91r. 632 ber @elllcinbe·
grtuie\en lucrbcn. . bertretung bon 9lcumurf loirb 'Dem 5!un'oe~ous.
~d) merbe bCltlllad) bie ~bjtil1\mltng ill fd)nBC iibcrgeóClt Ilnb 'Derídbe erméiel)tigt, buiG
fofgcn'Der ~eiic ciuleitm. bcrje:be, faU~ bil' ®cmeinbe 9(elltnnrf mit <Me •
.8ucrjt mir'o uber bil' \l3ofitioncn be?' Q3l1b. l1el)migullG bcr lBcílirf~bertrctung einc billl1cn
'getG im ltrfllrbcmijfe unb in ber lBebecfung 10 Slll)rell ríiu3Lll)lbare 9(nlciI)c bon 20000 fr.
lomil' ubcr 9(rt. XI. nunme(F XII. 'ocr G:rk 3ur ~inberung bc{\ 91ot[)ítnl1bc~ oóict)licj3t, 'Die
bigung aÚGeftimmt werDen. '.Vorauf loerben bie Q3erbin\ung biefer WnlciI)c l)oel)ftcn;3 mit 5p.8t.
\l3etitionen ~ll\: merl)anbfung fommen, unb hW. liÓetllel)lllc.
werbe icf) Auerf! uóer ben ~(ntrag bes ~. lBe. Dám predevším hlaso\'ati o -návrhu,
ricf)terftatters, bojs ber Wntrag @5teibf óetref, by tento návrh byl odkazán rozpoc~ové .
fenh bil' \l3etitiolt 91r. 632 on bil' !Bubgetfom. komisi.
miHion gemiejen werbe, oóitimmen loHen. ~Ú) luerbc hucrft 'oaruúer oóftimmcn loifcn,
eoUte biefer ~(ntrog ongenommcn werbCll, to ob bicjer 2lntrog 'ocr 18ubgctfommijfioll hUbil.
cnttcIlt bil' ~óftimmung uber ben ~ntrog l:>es meiiel! iit.
.\). 21bg. 'tlr. ISteibf, lonte bie[er ~(ntrag nilÍ)t Zádám pány, kterí tomu prisvedcují,
angenommen rocrbcn, 10 !!JÍt\) uber ben ~ntrog by vyznvihli ruku.
~d) erfud}e bil' Sjcrren, roc{cf)e bem &u.
,bes ,j). ~bg.mebcr
m3enn 'tlr. €lteiM obgeftimmt
'ocr 'HlItrog werben!Bc· ftimmell, bil' r.'onb hU cr!)ebcn.
'bc!i5 .\)errn
ná)terfiotter!i5, 110d) ber Wntrag bes 4). ~bg. Jest to pri i a t o.
'1:>r.@3teibf ol1genommen luerben luirb, fo wirb i
~s ft o n gen o III m e n.
uber bil' betreffcnbe \l3etition mit ben onbmn
\l3etitioltcn obgeftimmt loerben, [oUtc jeboá) Tím odpadává pro llynejšek hlasování
einu ber jríif)er genonnten 2!ntriige ongcnom. o návrhu samém a dám hlasovati o ná-
mm rocrbcll, wirl:> óci ber 9(ójtimmung ubcr nzích rozpoctové komise, týkajících se
bie \-l3ctitionen bieje \l3ctitionsnummer au~ge; peticí, vyjma petici cís. 632.
id)icbcn mcrbcn. ~d) roc1'be nllnl1lc!)r bil' ~(ntlllgc ber
Ciuí se proti tomu zptlsobu hlasování
námitka? ~ubgetfommiHion betreffcnb bie \l3etitioncll, bil'
ullter 9cr. 17. 18, 19 ge'orucft finb, mit ~(ll~-
m3irb 'gcgcl1 t ie[c ~(rt ber ~bftimmul1g llLlf)ll1cbcs 2(l1tragc~ óetrcffenb bil' \l3ctition?'.
cme Q:il111lcn't1l1l1g crllobcn?
11111lllltCr632 &ur ~ójtilllmlll1n h1'iagcn.
Dam pi'edevším hlasovati o kapitole
12. potrebe.a kapitole 12. úhrade, pak o Žádám pá::y, kterí tomu prisvedcuji
clánku XL, nyní XII. vyrízení. aby vyzdvih!i ruku.
Sd) b1'inge hucrft hur 9(újtimmung Stav ~d) erfud)e bie ~~crren, lllcld)e belll 91n'
12 bc?' G:rforbCl:lliffc?', ~op. 12 ber 5Bebecrullg t1'ogen ouftil1tlllCn, bil' ~'1onb 011 er{)eóen.
unb ~en ~rt. XI. jett XII. ber Chlel:>igung. Jest pri jat o.
Zádám pány, kterí tyto položky pri- ~\3 ift a l'Igcnommcll.
jimají', by vyzd vihli ruku.
Sel) e1'lndJe bie ~mell, welel)c 'oiele \l30" Zpravodaj pos!. dr.· Mattuš: Komisi
fitioncll annel)mCll, bie ~')anb OU crf)eben. rozpoctové byly prikázány také zprávy
h
Jsou p jat y. zemského vj-boru, které se týkají verejných
ei,· finb o n 9 c li O m III e li. sta\"eb ve správe zemského výboru. Jest
to zpráva zemského výboru o cásti techni-
Nyní pri.jde k hlasování návrh pana ckého oddelení pro stavby voJní v r. 1
dra 8teiJla. Ten zní: až 18"'9.. c. 2,16. a zprava o \'.emskj"ch
Petice cís. 63i. obecního zastupitelstva subvencích a zálohách daných na stavbu
ye Všerubech oJkttzuje se výboru zemské- silnic, o cinnosti technického oddelení pro
mu a týž zmocnuje se, aby 'pro prípad, stavby silnicní a mo:;tní r. 1"'88.-1889.
136