Slovo k listopadu

V dob, kdy KS mla stavn zajitn mocensk monopol a uvala ho k ikanovn i k trestnmu
postihovn svch kritik, jsme neskrvali sv nzory a snaili se seznmit s nimi veejnost. Dritel
moci o ns tehdy psali, e jsme nikm nevolen ztroskotanci a samozvanci, travii studn a zrdci
lidu. Zmocnn k tomu pouze svm svdomm, jako svobodn oban, se ozvme i dnes.
Po dvanct let prce Charty 77 i dalch obanskch skupin jsme dokzali nalzat, rozvjet a hjit
spolen jmenovatel vech naich, asto velmi rozdlnch politickch nzor obhajobu zkladnch
lidskch prv a svobod, nezadatelnch, nezcizitelnch, nepromlitelnch a nezruitelnch. Vdli
jsme, e bez dodrovn lidskch prv nen svobody a e bez svobody nen prosperity. Listopad 1989
pinesl uniktn anci bez nsil promnit totalitn reim v demokratick. Usilovali jsme tehdy o to,
aby obansk svobody a zkladn lidsk prva, kter komunistick reim obanm upral, se staly
fundamentem stavnho podku svobodnho eskoslovenska.
Respekt k stav se vak pevnm zkladem politiky a veejnho ivota nestal. Naopak, mnoz
aktivn oban, kte si od novho reimu slibovali uznn rovnosti vech a nastolen spravedlnosti,
se museli nauit t se svou deziluz a vytvet hodnoty mimo politiku. Mnoz rezignovali pln.
Dvacet pt let po Listopadu 89 je koncept lidskch prv v na zemi rozmlovn a opoutn. Nikdo
z politik neml ped dnmi volbami odvahu kat volim, e lidsk prva odmt. Psahali na
stavu, ale dnes pokoutn a podvodn demontuj jej podstatu. Vyprazduj tm sm smysl
svobodnho eskho sttu.
Meno potem diviz nebo velikost ekonomiky, esk republika nikdy nebude velmoc. O to
dleitj je jej dvryhodnost, vrnost humanitnm idelm a pedvdatelnost. Vdn
vzpomnme na politiky ze svobodnho svta, kte pi nvtvch tehdejho zadrtovanho
eskoslovenska dvali pedstavitelm moci najevo zjem o osud politickch vz. Vnmali jsme to
tehdy tak, e svoboda zavazuje a vyzv k solidarit s nesvobodnmi. Draz, kter po listopadu 89
kladl na dodrovn lidskch prv v mezinrodnch vztazch prezident Vclav Havel, jsme vnmali
jako historicky sprvn zpracovn naich vlastnch zkuenost s utlaovatelskm reimem.
Zd se nm proto nepijateln, aby nynj prezident esk republiky pi nvtv nsk lidov
republiky zem kde jsou stovky politickch vz - prohlaoval, e nechce pouovat o lidskch
prvech, nbr uit se, jak stabilizovat spolenost. Pedstavitel esk republiky se tak vzdv
princip listopadov vzpoury a demokratickch zmn. Nahrazovat Krtekem prezidentskou standartu
s heslem Pravda vtz, je trapn a v rozporu s eskmi zjmy.
Nkter podnikatelsk kruhy vtaj servilitu eskch politik vi momentlnm dritelm moci v
n. Do ny vak smuj pouh ti procenta naeho exportu, piem vc ne osmdest procent
smuje do zem Evropsk unie. V eskm zjmu je rozvjet a zkvalitovat vztahy pedevm
s Evropskou uni.
Hlavn pinu dnenho stavu vidme v tom, e politick strany, kter mly bt zkladnm stavebnm
kamenem parlamentn demokracie, selhaly. Pedevm ODS a SSD se brzy pemnily v nstroje
oligarchizace moci nadazujc prospch postkomunistickch regionlnch souruenstv, nad zkony i
nad prospch sttu. Osobn odpovdnost a vina Vclava Klause a Miloe Zemana jsou zde mimo
pochybnost.
Z demokracie, kter dv monost rozvjet materiln a duchovn bohatstv vem obanm, zstal
namnoze jen formln volebn ritul. Pohrdn prvem a morlkou vedlo ji v obdob takzvan

ekonomick transformace ke zbytenm ztrtm. Rovnost anc a rovnost ped zkonem, kter jsou
podmnkami trnho hospodstv, byly odloeny stranou.
Demokratick stt se nestal ochrncem prv a svobod vech oban, ale do znan mry poslunm
sluhou privilegovanch oligarch. Ti dnes kontroluj i velkou st justice. Vlastn i mdia, kontroln
mechanismy demokracie, piem mdia veejn sluby nedostaten pln svoji funkci.
Nejsme schopni zmnit ivot ve vylouench komunitch, rasov i nacionalistick pedsudky jsou
ve spolenosti natolik ptomn, e ovlivuj i volebn vsledky. Znepokojuje ns skutenost, e na
vce ne sedmdest tisc dchodc v tto zemi je uvalena exekuce a jejich poet stle stoup.
kolstv nem jasn stanoven priority a dlouhodob stabiln projekt. Crkve ztrcej dvru ve
spolenosti. Za dvacet pt let svobody jsme se nedokzali vyrovnat se zloiny ani si piznat omyly
vlastn minulosti. Pokud m politika bt prostorem diskuse o vech tchto tmatech, pak opravdu
selhala.
Arogantn a nevzdlan politika pedstavitel pouze domnl pravicovosti a levicovosti minulho
obdob zdiskreditovala a pokodila dvryhodnost politiky a systmu politickch stran. Politick
systm se natolik uzavel do sebe, e volii zaali hledat strany vdcovskho typu, kter mohou krizi
parlamentarismu jet prohloubit.
tvrtstolet po konci komunistick nadvldy jsme spolenost na hlinnch nohou, nepipravenou na
zvldn kriz, spolenost bez pamti a idel.
O to vc jsme pesvdeni, e idea lidskch prv je stle aktuln. Lidsk prva nevnmme jako
seznam jakchsi poadavk, kter je stt povinen naplovat, nbr pedevm jako vzvu ke vem
lidem, aby si vmali prv a svobod svch blinch a ctili dstojnost kad lidsk bytosti. Bez
vytrval a spolen obhajoby lidskch prv se demokracie stane mrtvm mechanismem a pospolit
ivot se promn v boj vech proti vem.
Dvacet pt let po Listopadu 89 chceme pipomenout idely Charty 77 hlavn mlad generaci, kter
u nen poznamenna osobnm proitkem komunistickho reimu. Vnm kriticky chyby a
nepravdivost interpretac minulch dvaceti pti let a hled vlastn cestu. Je to prvn esk generace
od doby nrodnho obrozen, kter m anci nezat zsadn zmnu reimu, vlku, stet s totalitn
ideologi ani nrodnostn nesnenlivost. Je to prvn esk generace, kter me t svobodn a
odpovdat za sv rozhodnut. Poprv v modernch djinch se nememe vymlouvat na ciz
zasahovn a nemonost vlastnho inu.
Ze zkuenosti vme, e svoboda nen dan, je teba o ni usilovat, a to je nikdy nekonc proces.
Tom Garrigue Masaryk a Vclav Havel to shodn, kad ve sv dob, popsali jako potebu
nepolitick politiky, tedy aktivnho zjmu oban o vci veejn. Teprve s osobnm nasazenm
oban a pod neustlou kontrolou obansk spolenosti m parlamentn demokracie skuten obsah
a zvolen politici skutenou odpovdnost.
Nastupuje nov generace. Rdi bychom j pedali sv pesvden o nepostradatelnosti lidskch prv.
Budou to stle vce jejich prva k je dok hjit neohroen a prosazovat innji, ne jsme to
dokzali my.
V Praze, listopad 2014
Lubo Dobrovsk, Petr Plack, Milo Rejchrt, Jan Ruml,
Marta Smolkov, Petruka ustrov,Jan Urban

Ke stanovisku Slovo k listopadu pipojili svj podpis:

Zdenk Brta, evangelick far, sig. Ch77
Jan Bedn, novin
Ivan Binar, spisovatel
Tom Bsek, evangelick far v dchodu, Praha
Daniela Bskov, lektorka anglitiny v dchodu, Praha
John Bok
Josef Csaovsk, dokumentarista
Ji Bore, signat Charty, 1977, divadeln technik a autor, Berln
Ale Bezina, signat Charty 77, Toronto
Hana Bukov, Lesoovice
Albert Antonn ern, politick vze
Ji Danek, redaktor
Vlasta Dankov, v dchodu
Radka Denemarkov, spisovatelka
Vladimr Drpal, editel Vrchlickho divadla, Louny
Jan A. Dus, klasick filolog, Praha 4
Viktor Faktor, pekladatel
Pemysl Fialka, fotograf
Ji Fiedor, nakladatel
Karel Freund, skladnk
Zina Freundov, uitelka
Pavel Gebauer, technik, Opava
Pavlna Gebauerov, asistentka hygienick sluby, Opava
Ji Gruntord, knihovnk
Pavel Hlav, evangelick far, Praha 4
Jan Hrabina, sprva dom, Praha 10
Andula Hradilkov, asistentka na Z
Jana Hradilkov, v domcnosti
Ji Hradsk, sig. Ch77, idi DP
Jaroslav Hutka, psnik
Martin Hybler, psycholog
Ji Chmel, hostinsk, Vde
Jaroslav Chnpko, v dchodu
Silvestra Chnpkov, v dchodu
Heman Chrom, v dchodu
Milan Jana, signat Ch 77 a bval pol. vze, Mnichov
Drahoslava Janderov, pekladatelka
Eva Joachimov, terapeut, Mladotice
Jana Jonkov, malka
Hana Jptnerov, dchodkyn / uitelka
Svatopluk Karsek, duchovn

Ivana Kaparov-Vostrkov, hlasova terapeutka

Alena Kavalli, signatka Ch77 (ikov), OSV, Perov
Helena Klmov, psychoterapeutka
Josef Kordk, far katolick crkve v eleznici u Jina
Ji Kostr, psmk, Keme
Ji Kozelka, v penzi, Praha 10
Andrej Krob, divadelnk, Praha 2
MUDr. Dagmar Kkov, lkaka
Rudolf Kuera, politolog
Jaroslav Kukol, signat Ch77, v dchodu
Ivanka Lefeuvre (dve Hyblerov), psycholoka, spisovatelka, signatka Charty 77, Francie
Vladimr Lbal, Klabava
Dda Libansk, galeristka
Frantiek Lzna, sig. Ch77, katolick knz
Martin Machovec, editor a uitel
Lenka Makovcov-Demartini, doktorandka KTF UK
Vclav Mal, biskup
Michal Matzenauer, pensista
Igor Mihalus, majitel firmy
Pavel Mysln, antikv
Dana Nmcov, psycholoka, mluv Ch77
David Nmec, vtvarnk
Ondej Nmec, fotograf
Otmar Oliva, akademick socha
Martin Palou, vysokokolsk uitel
Pavla Palouov, sociln pracovnice
Viktor Parkn, referent
Vra Parknov Kabeov, aranrka
Petr Paskal Novk, prokurista
Leo Pavlt, publicista
Ji Pavlek, penzista
Stanislav Penc, hospod
Zdenk Pka, signat Ch77, v dchodu
doc. PhDr. Zdenk Pinc, prodkan FHS UK
Stanislav Pita, sig. Ch77, lepi plakt, onov
Mgr. Bohdan Pivoka, evang. far, poradce pro duchovn slubu ve vzen
Jana Pivokov, arteteraupetka
Jan Plack, antikv, Praha 2,
tpn Plechek, sociln pracovnk, Pust Rybn
elmra Plechkov, zdravotn sestra, Pust Rybn
Jan Princ, v dchodu, Olomouc
Kvta Princov, pedagog
Ivan Prochzka, programtor
Vra Roubalov Kostlnov, psychoterapeutka, Praha 10

Dipl.-Ing. Frantiek Rudl, chemik, Vde

Betislav Rychlk, reisr, vysokokolsk pedagog JAMU Brno
PhDr. Monika Rychlkov, reisrka, producentka
Zora Rysov, dchodce, Dob
Ji Sachr, obchodn zstupce, Frdek-Mstek
Vlasta Sachrov, Frdek-Mstek
rka Skalick
Miroslav Skalick
Martina Svbov, pstounka a keramika, Telec
Jiina iklov, socioloka
Martin M. imeka, novin
Karel Sling, signat Charty 77, programtor, dchodce
Jarmila Stibicov, profesorka, nyn v dchodu, Pardubice
PhDr. Ila P. edo, signat CH77, knihovnk
Ji Tich, publicista a vtvarn kritik, Praha 2
Petr Tomek, novin, Praha 2
Karel Tlust, bankovn manaer, Velk Dobr
Jchym Topol, spisovatel
Barbara Tranov, sociln pracovnice
Vclav Trojan, informatik
Ji Vanura, historik
Vladimr Veit, psnik
Pavel Vesel, restaurtor
Kateina Volkov, knihovnice
Helena Wilsonov, fotografka
Vladimir Zavadil, pensista, New York
Petr Zeman, biolog, Brno
Jan Zvina, sig. Ch 77, personln poradce, Vde

Kontakty:
Lubo Dobrovsk: ldob@cmail.cz
Petr Plack: ibabylon@seznam.cz
Milo Rejchrt: milos.rejchrt @ tiscali.cz
Jan Ruml: jan.ruml@secar.cz
Marta Smolkov: marta.smolikova@gmail.com
Petruka ustrov: petruska.sustrova@gmail.com
Jan Urban: urban@testovaci.cz