Evropsk hospodsk a sociln vbor

CCMI/092 Vydvn knih v pohybu

V Bruselu dne 25. dubna 2012

STANOVISKO
Evropskho hospodskho a socilnho vboru k tmatu Vydvn knih v pohybu (stanovisko z vlastn iniciativy) _____________ Zpravodajka: pan Attard Spoluzpravodajka: pan Van Laere _____________

CCMI/092 CESE 1048/2012 EN-JV/KZ/lk EN-JV/KZ/lk EN-JV/KZ/lk Rue Belliard/Belliardstraat 99 1040 Bruxelles/Brussel BELGIQUE/BELGI
Tel. +32 25469011 Fax +32 25134893 Internet: http://www.eesc.europa.eu

CS

-2-

Dne 14. ervence 2011 se Evropsk hospodsk a sociln vbor, s l. 29 odst. 2 jednacho du, rozhodl vypracovat stanovisko z vlastn iniciativy k tmatu Vydvn knih v pohybu (stanovisko z vlastn iniciativy).

v souladu

Poradn komise pro prmyslov zmny (CCMI), kterou Vbor povil ppravou podklad na toto tma, pijala stanovisko dne 12. dubna 2012. Zpravodajkou byla pan ATTARD a spoluzpravodajkou pan VAN LAERE. Na 480. plenrnm zasedn, kter se konalo ve dnech 25. a 26. dubna 2012 (jednn dne 25. dubna), pijal Evropsk hospodsk a sociln vbor nsledujc stanovisko 156 hlasy pro, 2 hlasy byly proti a 1 len se zdrel hlasovn. * * *

1. 1.1

Zvry a doporuen Odvtv vydvn knih prochz postupnm procesem modernizace, jen s sebou v digitlnm vku nese vznamn dsledky. EHSV zdrazuje, e na rovni EU by mla bt bezprostedn prioritou analza lohy odvtv vydvn knih ve spoleenskm, hospodskm, kulturnm, vdeckm a umleckm rozvoji Evropy. Mus se zabvat prvy a potebami dalch zainteresovanch stran, k nim pat knihkupci, spisovatel, vdci, ilustrtoi, odvtv tisku a pbuzn odvtv, knihovny a organizace spravujcch prva k rozmnoovn a rovn spotebitel. Evropsk komise mus pi svch vahch o strategich pro digitln Evropu zaadit vydavatelsk odvtv mezi ostatn kulturn a tvr odvtv. EHSV zdrazuje, e je dleit se zabvat nezbytnost odpovdajcch prvnch pedpis a politik EU s dopadem na vydavatelsk odvtv: duevnm vlastnictvm (zejmna autorskmi prvy) a jeho vymhnm, zdaovnm, informan spolenost a opatenmi v oblasti kultury. EHSV pipomn, e je nutn na rovni EU odstranit diskriminan reim, jen momentln panuje jak v rmci EU, kde on-line verze totonch kulturnch produkt v souasnosti podlhaj standardnm daovm sazbm, co vytv neoprvnn naruen ve vztahu ke srovnatelnmu obsahu, tak v porovnn s USA, kde je vydvn on-line osvobozeno od dan, co vytv nerovn podmnky a nespravedlivou sout.

1.2

1.3

1.4

CCMI/092 CESE 1048/2012 EN-JV/KZ/lk EN-JV/KZ/lk EN-JV/KZ/lk

.../...

-31.5 EHSV se domnv, e je teba povzbudit polygrafick odvtv k tomu, aby vymnilo hospodsk a technologick modely, kter byly typick pro jeho vvoj, a postavilo se do stedu sprvy a en informac, ani by se omezovalo na lohu poskytovatele slueb, a to v souladu s evropskm polygrafickm plnem. EHSV zastv nzor, e by mlo bt na evropsk rovni zzeno stedisko pro sledovn aktulnch a budoucch poteb v odvtv tisku tkajcch se dovednost, aby bylo v tomto odvtv podpoeno odborn vzdlvn, mobilita pracovnk a jejich rekvalifikace z veejnch prostedk, zejmna z prostedk ESF, EFRR a Evropskho fondu pro pizpsoben se globalizaci, a dle aby byl proveden przkum v rmci 7. rmcovho programu a programu Horizon 2020, jen zajist, e tiskask prmysl zstane konkurenceschopn. EHSV zdrazuje, e sprva prv duevnho vlastnictv je zsadn pro rozkvt evropsk kultury, vdy, umn a kvality ivota evropskch oban. Krom toho je klovm faktorem technologickch a komernch inovac. Vbor se domnv, e bude-li spotebitelm poskytnuto bezpen digitln prosted, v nm budou mt innou kontrolu nad svmi osobnmi daji a soukromm, bude fungovn digitlnch trh pro uivatele pnosem. Vbor zdrazuje vznam socilnch a hospodskch zvazk pi pechodu na digitln formu, je zajist, e bude mt z vhod digitln revoluce prospch co nejvy poet lid kadho vku a v kadm lenskm stt. EHSV zdrazuje, e pracovnkm, vetn tch s postavenm samostatn vdlen innch osob a externch zamstnanc, je teba zaruit dstojnou prci, je mus bt pedmtem socilnho dialogu a kolektivnch smluv na rovni lenskch stt i na rovni EU. Pijet otevench, interoperabilnch elektronickch standard je zsadn pro poslen hospodsk soute a zamezen uzavrn trh a vytven dominantnch postaven. EHSV vyzdvihuje vznam integrovanjho jednotnho trhu slueb ve strategii Evropa 2020 1 pro rst a vytven pracovnch mst pro vechny astnky a strany zainteresovan v odvtv vydvn knih. EHSV d Komisi, aby podpoila sil profes v oblasti vydavatelstv a tisku, aby jejich snahy smovaly k participativnjmu modelu a aby se organizovaly ve spolenm transparentnm rmci, a tak umonily lep propojen mezi ekonomickm, socilnm, technologickm a environmentlnm rozmrem. EHSV vyzv Komisi, aby zahjila strategick dialog s evropskm vydavatelskm odvtvm a dola tak k zvrm ohledn strategi, je budou konkrtn eit poteby tkajc se titnch
COM(2010) 2020 final.

1.6

1.7

1.8

1.9

1.10

1.11

1.12

1.13

1.14
1

CCMI/092 CESE 1048/2012 EN-JV/KZ/lk EN-JV/KZ/lk EN-JV/KZ/lk

.../...

-4a elektronickch knih v digitlnm vku, a podpoila tak rovn celosvtovou konkurenceschopnost tohoto odvtv. EHSV opt vyzv Komisi, aby vytvoila skupinu na vysok rovni a zahrnula do n zejmna zstupce vydavatelskho, polygrafickho a paprenskho odvtv za elem proveden analzy vyhldek na investice a pracovn msta, kter se tmto odvtvm nabzej v souvislosti s multimediln revoluc. 2. 2.1 vod a souvislosti Vydvn knih hraje jakoto nejrozshlej evropsk kulturn prmysl velmi dleitou lohu v hospodskm, socilnm, politickm, vzdlvacm, umleckm a vdeckm rozvoji Evropy. Evropsk literatura je jednm z klovch umleckch a kulturnch ddictv Evropy. Je v n obsaena irok rozmanitost kad zem, protoe v knihch je zastoupen a pro budouc generace zachycen kad evropsk jazyk, region nebo menina, m je podporovn mezikulturn dialog. Evropt vydavatel (lensk stty EU plus Norsko a Island) vytvoili obrat okolo 23,5 mld. eur (2010) pi celkovm nkladu zhruba 525 000 novch titul a na pln vazek zamstnvali celkem asi 135 000 lid. V nabdce bylo tm 7,5 milionu titul. Vydvn knih pispv k vytven pracovnch mst rovn nepmo: v Evrop je vce ne 100 000 spisovatel, ilustrtor a literrnch pekladatel a vce ne 25 000 jednotlivch knihkupectv. Pro vytvoen detailnj pedstavy o odvtv je zapoteb nashromdit vce konkrtnch daj. Akoliv podstata samotn knihy jako tvrho artefaktu zstala v zsad stejn, proly bhem uplynulch stalet podstatnmi zmnami by ne co do podstaty zpsoby jej vroby, od zadvn po redakci, tisk a distribuci. Tyto zpsoby se zmnily s rozvojem digitlnho vydvn. Jdro tvrho prmyslu se v roce 2008 podlelo na HDP EU 4,5 % pi 8,5 milionu pracovnch mst2, piem veker tvr odvtv se ve stejnm roce podlela na HDP EU 6,9 %. V rmci tchto odvtv se vydavatelstv v roce 2003 na HDP EU podlelo 1,07 % ve srovnn s 0,41 % odvtv rozhlasu, televize, filmu a videa a s 0,06 % hudebnho odvtv. Na mezinrodn rovni m evropsk knin odvtv vy hodnotu ne americk, je za uplynulch deset let vytvoilo ron obrat ve vi 2425 mld. dolar (1719 mld. eur). Krom toho se kad rok est a osm spolenost v evropskch rukch objevuje mezi 10 nejvtmi nakladatelstvmi svta. Ti nejvt mezinrodn knin veletrhy se navc konaj v evropskch zemch: Frankfurt, Londn a Boloa. Pozitivn dopad ten na spolenost vyzdvihla OECD, kdy ho oznaila za nejlep ukazatel ivotnch vyhldek dt. Vydavatelstv rovn podporuje pluralitu nzor a jejich vmnu, dialog a svobodu projevu, tedy pil demokratick spolenosti.
Stanovisko EHSV Ochrana prv duevnho vlastnictv / OHIM, . vst. C 376, 22.12.2011, s. 62.

2.2

2.3

2.4

2.5

2.6

CCMI/092 CESE 1048/2012 EN-JV/KZ/lk EN-JV/KZ/lk EN-JV/KZ/lk

.../...

-5-

3. 3.1

Digitln transformace Digitln transformace ve vydavatelskm odvtv od zklad promnila vtinu dynamiky, vztah a ekonomickch i kulturnch model vydvn knih. Evropsk trhy s elektronickmi knihami poskytuj rozttn a rozmanit obrzek. rove rstu na rozvinutch se trzch je velmi vysok, ale i tam je celkov objem digitlnho vydvn ve srovnn s titnmi knihami velmi mal (pohybuje se od 1 do maximln 5 % kninho trhu). A do nedvnch let k tomuto pomalmu rozvoji vznamn pispval nedostatek odpovdajcch penosnch tecch zazen. Avak stle vce vydavatel nabz sv knihy v elektronickm formtu v dalch oblastech. Po nkolika letech experimentovn s technologiemi a inovacemi se objevila irok kla rznch obchodnch model poskytujcch pstup k obsahu digitlnch knih. teni se ke knihm dostvaj prostednictvm PC, elektronickch teek, tablet a chytrch telefon, je jsou stle sofistikovanj a uivatelsky pvtivj, ale pedevm ekonomicky dostupn. Oekvan sestupn trend v cench teek trh se zejm jet vce roz. Do etzce vstupuj dky sv vznamn loze pi spojen s konenm zkaznkem nov hri z dalch oblast: vyhledvae a portly jako Google, internetov hri vetn dalch druh on-line obchod jako nap. Amazon, jen rovn vyrb Kindle. Vrobci elektronickch zazen jako nap. Apple se pesouvaj na trh s obsahem pro sv zazen, take poskytuj rovn sv vlastn elektronick knihkupectv, a dle mobiln opertoi nebo poskytovatel pstupu k internetu. Elektronick knihy umouj pstup ke znalostem, kultue a zbav tak zranitelnm skupinm, je maj pote se tenm, nap. starm osobm a tlesn postienm, i lidem, kte netou ve svm rodnm jazyce. Digitln kniha rovn nov definuje dopad vydavatelskho odvtv na ivotn prosted. Zatmco papr je obnoviteln a recyklovateln surovina, ekologick dopad elektronickch zazen obsahujcch kovy a vyuvn elektrick energie jet vyaduj dal posouzen. loha vydavatel zstv i v digitln e klov: m-li bt zaruena kvalita, je zsadn funkc vydavatele bez ohledu na vsledn formt vbr a volba rukopis. Redakce a marketing jsou dal klov funkce, je se neobejdou bez odbornch znalost vydavatel.

3.2

3.3

3.4

3.5

3.6

3.7

CCMI/092 CESE 1048/2012 EN-JV/KZ/lk EN-JV/KZ/lk EN-JV/KZ/lk

.../...

-63.8 Elektronick vydvn pin nov nklady, k nim pat boj proti poruovn autorskch prv on-line, investice do digitalizanch systm, do personlu a do technologi a nklady na konverzi soubor do specifickch formt. Odpadaj nklady na tisk, fyzick skladovn a fyzickou distribuci, je tradin tvoily mn ne jednu estinu celkovch nklad. Naopak veker nklady na honore, redakn prci, marketing, distribuci, digitln uchovvn a archivaci petrvvaj i v digitlnm svt. Vzvy evropskho odvtv vydvn knih v digitlnm vku Rada3 a Komise4 zdily v roce 2009 Evropsk stedisko pro sledovn padln a pirtstv5 s clem zlepit povdom o poruovn prv duevnho vlastnictv. Pro kulturn odvtv jako je vydavatelstv jsou autorsk prva zkladem prvnho uznn hodnoty, ji vytv. Vyven reim autorskch prv je proto nesmrn dleit pro udritelnost investic v odvtv a pro stimulaci autor k vytven novch dl. EHSV zdrazuje, e inn podpora duevnho vlastnictv je nezbytn, a to on-line stejn jako off-line. Pirtstv toti oslabuje kulturu, tvr innost a zavdn novch obchodnch model a brzd rozvoj trhu tm, e sniuje dvru vydavatel a autor v nvratnost jejich finannch a duevnch investic6. Prvn pedpisy v oblasti duevnch prv pochz z doby ped digitln revoluc, piem ne vdy oetuj skutenosti tkajc se stahovn dat, sdlen soubor a systm pro sprvu digitlnch prv, jak konstatuje Digitln agenda pro Evropu, jejm clem je aktualizovat pravidla jednotnho trhu EU pro digitln vk7. V souasn dob se diskutuje o rozshl regulaci na rovni EU, je je nezbytn k tomu, aby eila pravidla a jejich vymhn, co se mezi jednotlivmi lenskmi stty li.

4. 4.1

4.2

4.3

4.4

3 4

Usnesen Rady ze dne 25. z 2008 (. vst. C 253, 4.10.2008). Sdlen Komise ze dne 11. z 2009 Poslen dodrovn prv duevnho vlastnictv na vnitnm trhu, COM(2009) 467 final. Stanovisko EHSV Ochrana prv duevnho vlastnictv / OHIM, . vst. C 376, 22.12.2011, s. 62. Evropsk komise, Generln editelstv pro dan a celn unii, Zprva o vynucovn prv duevnho vlastnictv celnmi orgny EU za rok 2009, http://ec.europa.eu/taxation_customs/resources/documents/customs/customs_controls/counterfeit_piracy/statistics/statistics_2009.p df. Technopolis (2007), Effects of counterfeiting on EU SMEs (Dopady padln na mal a stedn podniky v EU), http://ec.europa.eu/enterprise/enterprise_policy/industry/doc/Counterfeiting_Main%20Report_Final.pdf. http://counterfeiting.unicri.it/report2008.php. Stanovisko EHSV Ochrana prv duevnho vlastnictv / OHIM, . vst. C 376, 22.12.2011, s. 62.

5 6

Evropa 2020 Strategie pro inteligentn a udriteln rst podporujc zalenn, 3. bezna 2010.

CCMI/092 CESE 1048/2012 EN-JV/KZ/lk EN-JV/KZ/lk EN-JV/KZ/lk

.../...

-74.5 Rychl a dsledn een spor v oblasti padln a pirtstv draznm vymhnm pravidel by zvilo dvru spotebitel. Evropsk prvn pedpisy umouj vymhn prostednictvm l. 8 odst. 3 smrnice o autorskch prvech (2001/29/ES), je dv nositelm prv monost dat o soudn zkaz ve vztahu ke zprostedkovatelm, jejich sluby jsou tet stranou vyuvny k poruovn autorskho prva, spolen s lnkem 8 smrnice o dodrovn prv duevnho vlastnictv (2004/48/ES), jen dv nositelm prv prvo na jakkoliv informace tkajc se identity poruitele. Vzvy digitalizace a globalizace pro odvtv tisku v Evrop Evropsk odvtv tisku el vznamnm zmnm vyplvajcm z rostoucho a rozenho vyuvn internetu a z atraktivity novch mdi, je coby zdroj informac a reklamy postupn mn podobu trhu. Dalmi vznamnmi faktory ovlivujcmi hospodskou sout jsou na jedn stran dovozy knih, je je mon tisknout bez pesn stanovench asovch omezen, ze zem s nzkmi nklady (nap. na) a na druh stran vysok koncentrace podnik vyrbjcch papr a tiskask barviva, co vytv intenzivn celosvtovou konkurenci, a to zejmna z Indie a ny, kde lze zajistit nejni ceny. EHSV zdrazuje, e je teba dodrovat podobn sociln a environmentln kritria ve vech zemch vroby. Tyto faktory a nepzniv hospodsk klima vedly nkdy k pdu cen a maj vrazn dopady na zamstnanost v odvtv. Podle daj zveejnnch Eurostatem za rok 2009 tvo evropsk odvtv tisku 119 000 spolenost (pokles ze 132 571 v roce 2007), zamstnv 735 000 lid (pokles z 853 672 v roce 2007) a m obrat pes 88 mld. eur (pokles ze 110 mld. eur v roce 2007). Zavdn digitlnho tisku vak umonilo inovace ve spoluprci mezi vydavateli, tiskai a uivateli, kdy je mon tisknout na pn knihy u od jednoho jedinho exemple. Tiskrny podnikaj kroky k integraci slueb v hodnotovm etzci, jako je nap. skladovn, sprva databz, navrhovn pro internet nebo tisk, elektronick knihy, a rozvjej rovn sv oddlen pro ppravu tisku. EHSV podporuje nvrhy ze zprvy Komise za rok 2007 o konkurenceschopnosti evropskho odvtv tisku, vyzv vak Evropskou komisi, aby zdila Evropsk vbor pro sociln dialog pro toto odvtv jako celek. Souasn formln sociln dialog mezi zamstnavateli a odbory existuje pouze na rovni podnik a lenskch stt. EHSV souhlas s doporuenmi Intergrafu, zejmna ohledn nezvisl studie o vvoji technologi (tiskaskch technologi i mobilnch a internetovch technologi), demografickch vlivech a chovn spotebitel.

5. 5.1

5.2

5.3

5.4

5.5

5.6

5.7

5.8

CCMI/092 CESE 1048/2012 EN-JV/KZ/lk EN-JV/KZ/lk EN-JV/KZ/lk

.../...

-8-

6. 6.1

Vzvy pro knihkupce Objevily se pote vyplvajc z toho, e velc prodejci zavedli zemn omezen na sv prodeje on-line. Zaveden zpsoby distribuce byly v zsad pekonny, piem se vytv nov hegemonie digitlnch knihkupc on-line. 7.2 Tradin knihkupci jsou kulturn vznamn, nebo udruj osobn i on-line kontakty a vztahy se spotebiteli a nabzej sluby, je internet nabdnout neme.

6.2

Dnen knihkupectv jsou vyuvna jako vstavit knih, je si potom spotebitel koup online. Poskytuj tedy bezplatn marketing a reklamu svm on-line konkurentm. Nkte tradin knihkupci vak potebuj pekolen, nebo jim schz znalosti o on-line socilnch mdich, a mus bt inovativn ve svm marketingu a vbru produkt. Standardy v digitlnm svt jsou dosud slab: napklad, zatmco prakticky vechny titn knihy maj ISBN, u vech elektronickch knih tomu tak nen. Mly by bt hledny a podporovny synergie mezi asociacemi evropskch knihoven a knihkupci. Digitalizace vytv urit neshody mezi obavami knihkupc a vydavatel ohledn pirtstv v oblasti elektronickch knih na jedn stran a nadenm knihoven pro podporu pjovn elektronickch knih na stran druh. Vechny strany by mly zdrazovat, pouvat a uplatovat prvn rozdly mezi pjovnm (titnch knih) a elektronickm pjovnm. Zainteresovan strany by se mly pokusit nalzt systm, jen bude kombinovat tradin protipirtsk opaten s usnadovnm elektronickho pjovn oprvnnmi knihovnami. Dky sv duln dominanci na trhu v prodejn platform a teek (Kindle a iPad) se Amazon a Apple ujali vedoucho postaven, je jim dv monost diktovat ceny, termny a podmnky vem ostatnm astnkm v odvtv. Tato neevropsk dominance rovn nepzniv postihuje men vydavatele, kte nejsou s to vypodat se s podmnkami, je Amazon a Apple nastavili. Pijet otevench, interoperabilnch standard zamez uzavrn trh a vytven dominantnch postaven nkolika velkch hr, kte v souasnosti vyuvaj uzaven patentovan technologie, je v pouit uritch zazen na jejich vlastn katalogy a naopak. Jde tedy o poslen hospodsk soute.

6.3

6.4

6.5

CCMI/092 CESE 1048/2012 EN-JV/KZ/lk EN-JV/KZ/lk EN-JV/KZ/lk

.../...

-97. 7.1 Dan a ceny Velk vtina zem v EU a ve svt aplikuje na prodej titnch knih snenou sazbu DPH, nebo uznv pnos, jen m ten pro kulturu, vzdlvn, vdu i pro irokou spolenost. Nicmn v EU momentln panuje diskriminan reim, nebo on-line verze totonch kulturnch produkt v souasnosti podlhaj standardnm daovm sazbm, co vytv neoprvnn naruen ve vztahu ke srovnatelnmu obsahu. Ochrana osielch dl a ji nevydvanch dl8 EHSV obecn souhlas s navrhovanou smrnic tkajc se vytvoen prvnho rmce, kter zajist zkonn peshranin on-line pstup k osielm dlm9. Velmi mlo lenskch stt provedlo prvn pedpisy o osielch dlech, a dokonce i tam, kde tyto prvn pedpisy existuj, vymezuj pstup pouze pro obany, kte pobvaj na pslunch vnitrosttnch zemch. l. 5 odst. 2 psm. c) smrnice o autorskch prvech umouje rozmnoovn dl chrnnch autorskmi prvy veejn pstupnm knihovnm, vzdlvacm zazenm, muzem a archivm, pokud nesleduj pm ani nepm hospodsk nebo komern prospch a pokud tento postup dodruje tstupov test podle Bernsk mluvy. Nicmn kad dal zpstupovn pro veejnost na internetu vyaduje pedchoz prvn vyjasnn. Pokud jde o ji nevydvan dla, iniciovali vydavatel dialog, jen vedl k memorandu o porozumn s nzvem Zkladn zsady digitalizace a zpstupovn ji nevydvanch dl, je podepsaly vechny zainteresovan strany. Dosud neexistuje dn oficiln struktura, je by umonila uznn dobrovolnch dohod mezi rznmi zainteresovanmi stranami tkajcch se nevydvanch dl v mezinrodnm mtku. spn uzaven tohoto dialogu podpo rozvoj digitlnch knihoven jako je nap. Europeana a dalch veejnch instituc plncch posln veejnho zjmu. Systm ARROW vybudovan konsorciem stran zainteresovanch v kninm odvtv a za podpory Evropsk komise nabz praktick een vytvoenm nkladov efektivnho nstroje, jen umouje uivatelm rychl a inn hledn informac o prvnm statusu dl a o vlastncch prv k nim.

7.2

8. 8.1

8.2

8.3

8.4

8.5

8.6

Stanovisko EHSV k nvrhu smrnice Evropskho parlamentu a Rady o nkterch povolench zpsobech uit osielch dl, . vst. C 376, 22.12.2011, s. 66. Stanovisko EHSV Ochrana prv duevnho vlastnictv / OHIM, . vst. C 376, 22.12.2011, s. 62.

CCMI/092 CESE 1048/2012 EN-JV/KZ/lk EN-JV/KZ/lk EN-JV/KZ/lk

.../...

- 10 8.7 Partnerstv veejnho a soukromho sektoru mezi knihovnami a vydavateli me zlepit pstup ke komern vydvanm knihm prostednictvm digitlnch knihoven. ada takovch partnerstv ji existuje. Vechny zainteresovan strany mus prodiskutovat otzku oprvnnho ukldn elektronickch knih, aby bylo dosaeno rovnovhy mezi zjmem knihoven shromaovat, uchovvat a zpstupovat tyto elektronick knihy, a zrukami proti neleglnmu elektronickmu en. Jazyk a mobilita Protoe nejvlastnj soust odvtv vydvn knih je jazyk, nese v sob toto odvtv problmy s mobilitou, a to zejmna v ppadech, kdy se jedn o mal a stedn podniky. S vjimkou anglickojazynch vydavatelstv se vydavatel knih a jejich zamstnanci pi pesunu z jednoho lenskho sttu do druhho potkaj se zvanmi problmy, nebo vtinu vydavatel mezi malmi a stednmi podniky tvo zpravidla stedn velk tmy, je vydvaj v jedinm jazyce10. Jako pekka jazykov mobility psob tak nkter z nov vyvinutch platforem elektronickch knih. Nejvt vrobce teek elektronickch knih, americk spolenost Amazon, upr vem meninovm jazykm, vetn 18 z 23 ednch jazyk EU, pstup ke svm elektronickm tekm Kindle. V dsledku tak vyazuje literaturu 18 jazyk EU z nejvt platformy elektronickch knih na svt. Cesta k pesvdenmu a informovanmu spotebiteli Pomr spotebitel ke knihm se mn, nebo uchovvn digitlnch knih nezanechv dnou fyzickou stopu a prodej knih je okamit. EHSV se domnv, e veker politick iniciativy v oblasti prv duevnho vlastnictv mus pi diskuzi o tomto tmatu uznat spotebitele za zainteresovanou stranu. Rozvoj duln existence digitlnch a fyzickch knih mus bt postupn a mus doplovat udritelnost titnho vydvn. Znan poet evropskch oban si dosud pli dobe neporad s provdnm elektronickch transakc a/nebo s pstupem k digitlnmu obsahu a jeho vyuvn. Opaten vedouc ke zskvn dvry a peklenovn digitln propasti mohou pomoci zlepovat sociln zalenn.

8.8

9. 9.1

9.2

9.3

10. 10.1

10.2

10.3

10

Stanovisko EHSV Pizpsoben se malch a stednch podnik svtovm trhm, . vst. C 255, 22.9.2010, s. 2430.

CCMI/092 CESE 1048/2012 EN-JV/KZ/lk EN-JV/KZ/lk EN-JV/KZ/lk

.../...

- 11 10.4 EHSV podporuje Evropskou organizaci spotebitel (BEUC) pi uznn neutrality st jako zsady regulace. Evropsk komise by mla navzat na probhajc prci adu evropskch regulanch orgn v oblasti elektronickch komunikac (BEREC) a pijmout zvazn nstroj, kter by zajioval dslednou a innou ochranu neutrality st v rmci Evropy. Pstup malch a stednch podnik na trh Celoevropsk dominance kninch etzc vedla k nkterm omezenm pstupu malch vydavatel na trh. Vydavatelm, kte nemaj potebnou finann slu na to, aby si vyjednali svou ptomnost v etzcch, brn pi hledn jejich pstupu ke spotebitelm do znan mry skutenost, e nejsou dostaten zastoupeni na kninch pultech. Men vydavatel bvali ve svm oboru tradin lhn inovac a tvoivosti, a jejich omezen pstup na trh me mt vn dsledky na vitalitu tohoto tvrho odvtv. Alternativn vydavatel asto spolhaj pi zachovn sv finann existence na finann podporu a pspvky. Podnikatelsk sektor, zejmna mal a stedn podniky, mus investovat do vzkumu, rozvoje a inovac11 za podpory vhodnch prvnch, administrativnch, daovch a finannch rmcovch podmnek. V souasnosti podnik pouze 8 % evropskch malch a stednch podnik v jinch lenskch sttech. 92 % podnik pedstavuj mikropodniky12, kter psob na velmi rznorodch trzch. Iniciativa Small Business Act by proto mla vnovat vt pozornost een jejich specifickch poteb. Odvtv vydvn knih je specifick v tom, e se ve svm spolhn na finann nezvislost opr o relativn mal mnostv bestseller. Ty naopak dotuj komern mn ivotaschopn, avak kulturn a spoleensky zsadn literrn nry. Mal a stedn vydavatel potebuj finann a organizan pomoc, nebo nkladov model pro literaturu mimo hlavn proud je jen sotva finann ivotaschopn. Vtina malch a stednch vydavatel navc nem zdroje na to, aby shromdila ivotaschopn nvrhy umoujc pstup ke financm EU pro vzkum a vvoj.

11. 11.1

11.2

11.3

11.4

11.5

11.6

11.7

11 12

Stanovisko EHSV Investice do znalost a inovace, . vst. C 256, 27.10.2007, s. 17. Stanovisko EHSV Pezkum iniciativy Small Business Act, . vst. C 376, 22.12.2011, s. 51.

CCMI/092 CESE 1048/2012 EN-JV/KZ/lk EN-JV/KZ/lk EN-JV/KZ/lk

.../...

- 12 11.8 EHSV vyzdvihuje vznam integrovanjho jednotnho trhu slueb ve strategii Evropa 202013. Ten je nezbytn k tomu, aby pomohl malm a stednm podnikm v odvtv vydvn knih rst a vytvet pracovn msta.

V Bruselu dne 25. dubna 2012 pedseda Evropskho hospodskho a socilnho vboru

Staffan NILSSON _____________

13

Stanovisko EHSV Jednotn trh slueb, . vst. C 318, 29.10.2011, s. 109112.

CCMI/092 CESE 1048/2012 EN-JV/KZ/lk EN-JV/KZ/lk EN-JV/KZ/lk

.../...