MASARYKOVA UNIVERZITA BRNO EKONOMICKO-SPRVN FAKULTA

ANETA BUBLOV 370627 Pedmt: Kurz prce s informacemi Filozofick fakulta

Klov aspekty transformace nsk ekonomiky

Argumentace Tma transformace nsk ekonomiky jsem zvolila z dvodu jeho aktulnosti, kdy jsme svdky dlouhodobho rstu nsk ekonomiky, mnohdy oznaovanho jako nsk zzrak, a sname se odhadovat jeho dal vvoj. Jako studentku ekonomick fakulty je pro m tma nejen pnosn v rmci studi, ale i zajmav a podncujc k dalmu vzkumu. Komplexn popis pemny nsk ekonomiky by byl velkho rozsahu, a proto jsem se zamila pouze na strun popis klovch aspekt, m jsem dospla ke zvolenmu nzvu prce. Klov slova transformace; reforma; zemdlstv; prmysl; speciln ekonomick zny; bankovnictv; ekonomick rst

Anotace vodem text objasuje dvod zvolen tmatu transformace nsk ekonomiky a hlavn rozdly s pemnou ekonomiky v esk republice. Dle pokrauje strunm popisem vznamnch reforem, kter vedly k transformaci. Zahrnuje reformy v oblasti zemdlstv, prmyslu, vytven specilnch ekonomickch zn, co je charakteristick rys nsk transformace, a popisuje bankovn systm ny. Zvrem se zabv otzkou monho pokraovn nskho ekonomickho rstu v budoucnosti.

Text V roce 2008, kam datujeme potek aktuln finann krize, vyspl ekonomiky vykazovaly nzk, a zporn sla rstu HDP USA 0 %, nsk rst HDP byl 9,6 %. 1 na se dostala na 2. msto v poad nejvtch ekonomik svta meno absolutn hodnotou HDP. Navc organizace OECD vydala zprvu tkajc se oekvanho nstupu ny jako nejvt ekonomiky svta do roku 2016. Kter procesy stoj za tmto spchem ny? Jak jsou pekky pi pokraovn rstu? Text strun odpovd na dan otzky, seznamuje se situac v n a podncuje k dalmu zamylen a diskusi. Transformace nsk ekonomiky probh ji od roku 1978, kdy se zaaly zavdt reformy vedouc k pechodu od centrln plnovan a uzaven ekonomiky k trnmu, otevenmu hospodstv. Ve srovnn s eskou republikou transformace probh odlin. na zavd reformy postupn, pomalejm tempem, a tud se stle nachz v transformanm procesu, na rozdl od naeho sttu, kdy reformy probhly v krtkm ase. Dalm vraznm rozdlem je politick situace. V esk republice dolo k pdu komunismu, vznamn zmna reimu. na politick pevrat nezaznamenala, u moci je stle Komunistick strana ny, pod jejm vedenm se zaaly provdt reformy, zmnn kombinace je oznaovna jako socialistick trn ekonomika.2 Celkov jsou reformy velmi spn podailo se nastartovat trval ekonomick rst, kter se v uplynulch dvaceti letech pohyboval v prmru kolem 9 % ron. Soubn s nm klesala chudoba a zvyovala se ivotn rove obyvatel.3 Vybran klov a specifick aspekty transformace nsk ekonomiky: Reforma zemdlstv. Ped realizac zmn bylo nsk zemdlstv neefektivn, centrln zen a zamstnvalo vysok podl obyvatel. Systm tzv. komun, tedy kolektivnho vlastnictv byl tm nahrazen soukromm vlastnictvm, co vedlo k vy produktivit.4Pro srovnn, v roce 1978 nsk zemdlstv vyprodukovalo 304,8 mil. tun obilovin a v roce 2008 528,5 mil. tun obilovin.5 Podobnm procesem jako zemdlstv proel i nsk prmysl, kde je opt nejdleitj zmnou uputn od centrln zenho a neefektivnho systmu k pesunu rozhodovacch kompetenc k manaerm podnik. V souvislosti s uvolovnm vlastnickch prv probhala postupn liberalizace cen. Reformy spn vedly k vraznmu rstu objemu produkce. Problmem ny zstv nzk efektivita. Ta se tk zsti samotnch vrobnch technologi, kter jsou z velk sti zastaral. Ekonom Wenran Jiang z University of Alberta vypotal, e na vynakld trojnsobek objemu energie na vyprodukovn jednotky hrubho domcho produktu se svtovm prmrem. 6

Vytven specilnch ekonomickch zn (tzv. SEZ). V rmci postupnho procesu transformace byly za elem pilkn zahraninch investor zzeny v nkolika oblastech zny poskytujc vhodn podmnky pro zahranin kapitl, export a import.7 Jejich fungovn se osvdilo, a proto dochz k jejich rozvoji a roziovn do dalch oblast ny. Prv zahranin investice vrazn pisply k nskmu ekonomickmu rstu. V prvn polovin roku 2012 byla na nejvtm svtovm pjemcem pmch zahraninch investic. 8 Poslednm bodem textu je bankovn systm ny. Vytvoen byl dvou-stupov bankovn systm, jeho charakteristikou je oddlenost centrln banky a komernch bank. Centrln bankou je Peoples Bank of China. Dle byly zaloeny komern banky a tzv. politick banky. Nejdleitj a nejvt komern banky jsou vtinov ovldny sttem, pat sem Bank of China, China Construction Bank, Industrial and Commercial Bank a Agricultural Bank, bn se setkme s oznaenm Velk tyka. Banky se potkaj s problmem nesplcench vr, co je vsledkem perozdlovn penz do sttnch podnik na zklad politickch rozhodnut ne na zklad vruschopnosti. Podle odhad to me bt kolem 30 40 %. na si zatm me dovolit nst toto bemeno dky nzkmu zadluen a vysok me a objemu spor. 9 skalm bankovnho sektoru v n byla po dlouh lta jej uzavenost vi zahraninm bankm. Situace se zmnila vstupem ny do Svtov obchodn organizace v roce 2001. Zvazkem ny bylo oteven bankovnho trhu pro zahranin banky do roku 2006. Pestoe ada limit a omezen byla snena, stle existuj maximln povolen procentn podly, kter mohou zahranin investoi vlastnit a podl zahraninch bank je v n i nadle nzk. na disponuje adou faktor dvajcmi ji monost stt se nejvt ekonomikou svta. Je to jedna z nejstarch civilizac, m nejvt poet obyvatel ze vech zem svta, rozlohou se ad k nejvtm zemm. Pesto existuj pekky brnc dalmu rozvoji. Krom ji zmnnch, na se potk s velkou mrou korupce. Akoliv ekonomick rst umonil velkmu mnostv obyvatel zvit pjmy nad hranici chudoby, stle je tu znan podl chudch lid, zejmna ve venkovskch oblastech ny, s tm spojen sociln problmy. V neposledn ad je to zaostalost finannho sektoru, mal, patn regulovan a vysoce rizikov akciov trhy nelkaj investory.10 na me pedstihnout USA v blzk dob v porovnn absolutnch hodnot HDP. Nicmn bude trvat destky let, ne na doshne rovn vysplch svtovch ekonomik. Jak z pohledu ekonomickho, tak z pohledu socilnho a politickho. Tko se me srovnvat se stty zaloenmi na demokratickch principech.

Prmrn ron rst HDP ny

16 14 12 10 8 6 4 2 0 1986 1990 1994 1998 2002 2006 2010 2011 HDP (%)

Zdroj: databze Svtov banky

Zdroje:
1

OECD (2011), "Country statistical profile: China, the USA", Country statistical profiles:

Key tables from OECD. 18. ledna 2012. [28. prosince 2012]. dostupn z: 10.1787/csp-chntable-2011-1-en10.1787/csp-usa-table-2011-1-en
2

Organizace pro hospodskou spoluprci a rozvoj vhodn zdroj ekonomickch dat oficiln strnky organizace aktulnost strnek grafy a tabulky nleit popsny aktuln a dvryhodn statistick data

Embassy of the Peoples Republic of China in the Czech Republic. Socialistick trn ekonomika. 2. prosince 2009. [28. prosince 2012]. dostupn z : http://www.chinaembassy.cz/cze/zggk/t126981.htm
3, 4

Nrodohospodsk obzor. 2 2006. dek, Libor. Hospodsk vvoj ny (1945 2005). [28. prosince 2012]. dostupn z : http://is.muni.cz/do/1456/soubory/aktivity/obzor/6182612/7667820/08_Z_sdekOPRAVENO. pdf
5

autor lnku odbornkem v danm oboru dostaten aktulnost lnku pehledn struktura textu, dlen do kapitol, vod, text, zvr spolehliv zdroj obsahov odpovd zvolenmu tmatu

China's grain output 1978-2009. China Statistical Yearbook 2009; National Bureau of Statistics plan report. [28. prosince 2012]. dostupn z: http://www.chinability.com/Grain.htm
6, 7, 9, 10

Kohout, Pavel. Investin strategie pro tet tiscilet. 4. rozen vydn. Praha: GRADA Publishing.2005. 292 stran. ISBN 80-247-1438-8
8

autor knihy je kvalifikovan v danm oboru odborn monografie zahrnujc kapitolu tkajc se danho tmatu aktulnost monografie obsahuje objektivn informace dobr povst vydavatele

The Economist. Foreign Direct Investment. publikovno 26. jna 2012. [28. prosince 2012]. dostupn: http://www.economist.com/blogs/graphicdetail/2012/10/focus-6