Jsem Ainu, jsem lovk

Kamil Brzk

Vydno pod licenc GFDL (GNU Free Documentation License) v roce 2013 v Praze, 1. vydn.

Jsem Ainu, jsem lovk

Pedmluva Kdy jsem se v polovin roku 2002 zaetl do tehdejho vydn Lidovch novin, viml jsem si reklamy na romn Eiji Yoshikawy Taiko (Taiko ki, 1938) 1. Po peten strun recenze jsem byl okamit okouzlen tm, jakm zpsobem je kniha pojata a nevhal jsem si ji podit. U jako malho chlapce m pitahovala vn orientu, zejmna tajemn a vzdlen Japonsko. V 80. letech 20. stolet se mi, jako dtti, pli pleitost k setkn s japonskou kulturou nedostvalo a co m pam sah, vybavuji si jen stpky. Tyto stpky se mi ale nesmazateln zapsaly do m pamti a dodnes zpsobuj zvltn vzruen podobn tomu, kter mete ctit pi setkn s nm novm a tajemnm. Tyto stpky minulosti tvoily serily Goro, bl pes (Ogon no inu, 1980), Strce noci (Gennosuke Yonaoshi-cho, 1981), filmy Zajatec japonskch ostrov (Shogun, 1980) nebo Gappa (Daikyoju Gappa, 1967). O tm 20. let pozdji jsem navzal na tuto svou tradici a to vskutku velkolep prv zmnnm romnem Taiko. Prv ten mne v nznacch dovedl k tajemnmu nrodu Ain. Do t doby pro mne neznm etnikum, kter od pradvna obvalo japonsk ostrovy, vzbudilo mj zjem a pivedlo tak k rozhodnut zasvtit mu st svho ivota. Vjimenost Ain dky jejich jazykov a do znan mry i kulturn odlinosti a de facto izolovanosti od okolnho prosted, to bylo a stle zstv vzvou. Vzvou, kterou se snam uchopit a ukzat eskmu lovku, jak kehk a zrove nesmrn houevnat styl ivota lid Ainu praktikuj a zrove by mi bylo ct zachovat informace o jejich kultue jako soust svtovho ddictv. Tato publikace voln navazuje a roziuje mj lnek vnovan lidem Ainu, kter jsem zveejnil na webovch strnkch eDen-X2 dne 12. jna roku 2005, stejn jako na strnku o Ainu na esk Wikipedii3, kterou jsem vytvoil dne 15. srpna 2006. Tato publikace nen literaturou odbornou, vyjaduje pouze mj osobn zjem a zaujet pro lid Ainu. Budi tedy chpna jako hold starmu japonskmu etniku. Zrove bych chtl podkovat sv ptelkyni Jan za trplivost a vraznou pomoc v stech zabvajcch se genetikou, panu Martinu Milerovi za jeho vhled do japonsk kultury, panu Alanu Hjkovi za skoro a pechovvn mch pamt a pan Tomoko Kolov, kter mne po dlouh sedmilet pauze opt motivovala k nvratu nad rozdlanou prci, stejn jako panu Hectoru Zazouovi za to, e do svho alba Songs from the Cold Seas (Chansons des mers froides, 1994) zaadil mj. skladbu Yaisa Maneena, a pedevm panu Johnu Batchelorovi (jeho Ainu nazvali Otec Ain) za jeho objeven Ainu pro zpadn svt. Poznmka: Vechna japonsk slova pepsan do latinky nechvm navzdory svm dosavadnm lnkm v pvodnm, anglickm pepise. Chtl bych se tak vyhnout fonetickm a syntaktickm nepesnostem pi jejich pepisu do jazyka eskho.

V eskm pekladu vylo u nakladelstv BB art v Praze roku 2001, peklad Tom Hrch. Reedice v roce 2008 obohacen o mapy starch japonskch provinci, rodinn erby samurajskch rod a pehled men asu ve stedovkm Japonsku. 2 http://www.eden-x.cz/topics.inc.php?topic=46&menu=5 3 http://cs.wikipedia.org/wiki/Ainu Jsem Ainu, jsem lovk 2

Kapitola 1 Ztracen koeny Jsem Ainu, jsem lovk Ainu znamen v jazyce Ain lovk. Je to vraz, kter zdrazuje protivhu lovka vi bohm. Podobn jako v shinto4, tak Ainu uctvaj mnoho bostev (kamuy), jejich pvod obsahuje celou i lidskho konn, obsahuje iv i neiv objekty a je nerozlun spjat s prodou. Proto se meme setkat s abstraktnjmi bostvy (ohn, vody, bou, hor, ), stejn jako hmatatelnmi (medvd, lika, houby, borovice, ) nebo pmo vcmi, je vyrbly ruce veden bo vl (nap. lod) a bostvy ochraujcmi pbytky. Pvod a jazyk Ain Pvod Ain je doposud zahalen mlhou neznma. Existuje nkolik teori, kter se nejen dopluj, ale stoj i proti sob. Podle jednch jde o europoidn nrod, jin hovo o mongolskm nrod, dal o ocenskm kmeni, o pra-asijskm nrod nebo o endemick entit. Podle vdc se zdaj bt v kurzu ty, z nich plynou nejpravdpodobnj vazby Ain na mongoloidn rasu, kter se na asijskm kontinent vyskytovala ped nkolika destkami tisc let. Podle tto teorie zde v tto dob existovaly dv mongoloidn skupiny severn a jin. Jin skupina, kter migrovala na sever, obsazovala japonsk ostrovy a v obdob Jomon5 utvela pil japonsk kultury. Naopak severn skupina pekroila moe, kter oddlovalo pevninu od ostrov, bhem obdob Yayoi6. Tyto obrovsk migran vlny, je zashly japonsk zem, vytvoily zklad pro japonsk etnikum a z posledn migran vlny nejspe vzela csask dynastie - tenno. Zrove vak tyto mohutn pohyby tvrd dopadly na pvodn obyvatelstvo ostrov obyvatele jinho souostrov Ryukyu7 a severn nrod Ain. Kulturn rozvoj Ain tak nen, v nvaznosti na nejasn genetick pvod, zcela zejm a i zde existuj rzn teorie. Podle jedn z nich nastalo na Hokkaido v dlouhm obdob mezi rami Yayoi a Muromachi (cca 300 p. n. l. cca 1450 n. l.) msen vliv tradinch hrnskch kultur zoku-Jomon8, Satsumon9 a Ochotsk10. M se za to, e kultura Ainu vznikla jako produkt kombinace Ochotsk kultury a kultury Satsumon v obdob 13. a 14. stolet. Pedchdci Ain jsou (zejmna) v kronikch nazvni Emishi (). Pvodn pojmenovn kebito nebo mojin, bylo zmnno na Emishi a v prbhu 7. stolet n. l. se zmnily znaky z na , tedy sloenm znak barbar a skrek. Tyto znaky jsou i dnes pekldny jako Ainu.

Shinto () je polyteistick nboenstv pvodnch obyvatel Japonska. Dodnes koexistuje a ms se spolu s jinmi mstnmi nboenstvmi, zejmna buddhismem a vytv specifick obraz Japonska. 5 ra Jomon () zahrnuje obdob japonsk historie cca od roku 14 000 do roku 300 p. n. l. Nzev je odvozen od typickho vzhledu hrnskch ndob, kter byly opateny specifickmi rhami. 6 ra Jajoi () navazuje na ru Jomon a pedstavuje rozmez let 300 p. n. l. a 250 n. l. Je vznamn pedevm tm, e bylo zapoato s pstovnm re. M se za to, e kultura Yayoi byla velmi ovlivnna korejskmi vlivy, velkou migran vlnou z krlovstv Koguryo a Baekje (geograficky Korea). 7 Ryukyu () je nejjinj souostrov, kter je po nsiln anexi roku 1879 pod sprvou japonsk vldy. 8 Zoku-Jomon je obdob po e Jomon (cca 200 p.n.l.). 9 Sacumon () je obdob po e Dmon (cca 700 n. l.). 10 Ochotsk kultura () byla aktivn v okol Ochotskho moe v obdob cca 600 1000 n.l. Jsem Ainu, jsem lovk 3

Nsledujc obrzek ukazuje vazby a vvoj mezi jednotlivmi kulturnmi epochami.

Teori o pvodu Ain existuje ada, nejvraznji jsou zastoupen tyi hypotzy11. Indoevropsk hypotza Prvn zmnky od evropskch mision, obchodnk a objevitel o nrodu Ainu sahaj k potkm 17. stolet. Brzy na to se stalo studium tohoto etnika mezi evropskmi uenci populrn. Ainu byli popisovni jako dobe stavn lid, kte se vce podobaj evropanm, ne Japoncm. Tento poznatek byl potvrzovn dalmi vdci a uenci, co napomohlo ke vzniku hypotzy, e Ainu byla pvodn indoevropsk rasa. Podle lingvist Ivara Lindquista12 a Pierra Naerta 13lze tuto hypotzu doloit tak po strnce jazykov, protoe pvodn jazyk Ain obsahuje 14 slov, kter maj spolen smantick zklad s jinmi indoevropskmi jazyky. Tko ci, zda hypotza postaven na 14-ti slovech me bt povaovna za nosnou. Naertova prce erpala z podklad Johna Batchelora14, britskho misione, kter vytvoil anglickoainu-japonsk slovnk. Mnoho vdc se vak domnv, e tento slovnk obsahuje velk mnostv chyb a nen pli pesn. Kirsten Refsingov 15(podobn jako James Patrie) napklad tvrd, e Naertova a Linquistova prce stoj na vratkch zkladech, protoe nesed asov posloupnosti, pepisy nejsou konzistentn a neexistuje dostatek znalost gramatiky a morfologie ei Ain. Vliv Naertovi prce byl vak ve vdeckch kruzch znan, a proto je jeho teorie povaovna za plnohodnotnou hypotzu. Mezi dal zastnce indoevropsk hypotzy pat Koppelman a van Windekens.

11

Ucelen vydan Dr. Cynthi L. Hallen v letech 1998-1999 na katede lingvistiky univerzity Brigham Young University. 12 Ivar Lindquist hypotzu rozebr ve sv knize Indo-european features in the Ainu language: With Reference to the Thesis of Pierre Naert (vydalo nakladatelstv C. W. K. Gleerup v Lundu roku 1960, svazek 54, 1. vydn, 67 stran). 13 Disertace Pierra Naerta La situation linguistique de lAinou I Ainou et indoeuropeen z roku 1958 14 Dlo Ainu grammar (vylo v Imperial University roku 1887) spolu s Basilem Hallem Chamberlainem. 15 Kirsten Refsingov je od roku 1994 profesorkou na Hong-Kong University a zabv se, jako svm hlavnm oborem, studiem meniny Ainu v Japonsku. Jsem Ainu, jsem lovk 4

Hypotza severopacifickho psu Dvodem k tto hypotze byly nlezy dvnch obydl Ainu. Podle tchto nlez, resp. jejich sousedstv s oblastmi na sever od Hokkaido, se dle tto hypotzy Ainu ad k severopacifickmu jazykovmu okruhu (Osahito Miyaoka 16 profesor lingvistiky na Hokkaidsk univerzit v knize Kitano Gengo (Severn jazyky), r. v. 2001). Tato hypotza hovo o spolench koenech Ain a severoamerickch indin a jejich vzjemn migraci pes Beringovu inu. Kyosuke Kindaichi, jeden z nejuznvanjch odbornk v oblasti Ain se domnv, e existuj vazby mezi domorodmi indiny a Ainy. Kindaichi dle pedpokld, e Ainu migrovali ze severn Ameriky. Cesta Ain podle nj zapoala na Aljace, pes Beringovu inu (ve sv dob pevninsk most mezi Asi a Amerikou), na Sibi a pak dle na jih na Sachalin. Ku prospchu tto teorie budi fakt, e jazyk Ainu obsahuje stejn specifick asovn, jako nap. baskitina, jazyk pvodnch indin a mnoho hyperborejskch jazyk (tj. jazyk nrod ijcch na severu Evropy a Ruska mon eskymk). To znamen, e morfmy jsou spjat dohromady a vta tak vypad jako jedno slovo (Miyaoka, 1993). Miyaokova kniha tyto aspekty asovn uvd jako dkaz, e jazyk Ain pat do severopacifickho jazykovho okruhu, nebo stejn principy se uplatuj tak u jinch jazyk v tomto regionu. Zajmavm dkazem podporujcm tuto teorii by mohl bt tak nalezen artefakt. Specifick typ harpuny, kter se pouval v celm uvedenm regionu. Vykazuje stejn detaily, zdoben i zbrouen jak jsou typick i pro Ainy. Tento dkaz vrtil do hry teorii o osdlen japonskch ostrov migrac z americkho kontinentu. Altajsk hypotza Dal z ady hypotz o pvodu jazyka, potamo nroda Ain. Zempisn se mezi altajsk jazyky ad turetina, armntina a zerbajdntina, stedoasijsk republiky bvalho Sovtskho svazu, mongoltina a jazyky Vnitnho Mongolska (na) atd. Shiro Hattori17, kter sestavil dialektick slovnk Ain nartnul potenciln vazby mezi jazykem Ain a altajskou skupinou. Hattori vytvoil porovnvac studii mezi jednotlivmi jazyky altajsk skupiny a jazykem Ain a zjistil mnoho spolench koen. V nsledujc tabulce je pkladem slovo kur, kter v jazyce Ainu znamen stn. jazyk aintina japontina korejtina tungutina mongoltina turetina maartina
16

vznam slova v danm jazyce kur kurasi kurum/kurim kurunyuk kara kurim korom

esk ekvivalent stn tma mrak/saze saze ern saze saze

Osahito Miyaoka vede od jna roku 1999 na Osaka Gakuin University vzkumn projekt Endangered Languages of the Pacific Rim, kter je soust programu UNESCO na zchranu ohroench jazyk Safeguarding of the Endangered Languages. 17 Shiro Hattori () byl profesorem na Tokijsk univerzit, kde se vnoval ran historii Japonc a japonskch jazyk. V roce 1964 vydal Dictionary of Ainu Dialects (). Jsem Ainu, jsem lovk 5

Hattori nev v to, e tato shoda je nhodn a hled historick faktory, kter by podloily jeho domnnky. Ainov udrovali kontakty se sousednmi zemmi po tiscilet, je tedy pravdpodobn, e mnoho slov bylo pejato z jazyk tchto zem. Nicmn, pokud tato pbuzn slova sdl stejn koen a maj jen odlin styl odvozovn, je zde velk ance, e tato slova maj spolen pedky. Dal zastnce tto teorie, James Patrie 18(a oponent Indoevropsk hypotzy) se domnv, e Ainov z Hokkaida a Sachalinu, kte byli od asijskho kontinentu oddleni pouze zkou lini moe, byli jednodue v takov blzkosti, tedy pod silnm vlivem altajskch nrod (tungusk kmen Goldi) ijcch na asijsk sti danho regionu, e se jejich jazyky prolnaly. Na nsledujcm obrzku jsou vyobrazeni lenov kmene Goldi.

Patrie nm podv pro sv zvry nkolik dkaz na zklad fonologickch, morfologickch a syntaktickch podobnost mezi jazyky v oblasti. Poukazuje na samohlskov zvuk a shlukovn spolen pro altajsk jazyky a ustavuje ti zkladn body: 1. Jazyk Ain vykazuje mnoho spolench rys s altajskmi jazyky. Tmito rysy jsou primrn lexikln prvky projevujc se tak ve fonologickm souladu. 2. Vtina tchto rys musela bt ptomna ji v obdob ped kulturou Ainu (proto-Ainu). 3. S ohledem na pejat slova musela bt proto-Ainu kultura ve styku s kmeny pouvajcmi altajsk jazyk. Mezi dal zastnce altajsk hypotzy pat Alexej Burynkin.

18

James Patrie je autorem publikace The Genetic Relationship of the Ainu Language (vydalo univerzitn nakladatelstv The University Press of Hawaii roku 1982, 174 stran). Jsem Ainu, jsem lovk 6

Jihoasijsk hypotza Alexandr Vovin19, kter dal dohromady fonologii a slovnk proto-Ain, ml vizi, e jazyk Ain pochz z jihovchodn Asie. Pot, co sjednotil sv porovnvac studie mezi jazykem proto-Ain a jihovchodnmi asijskmi jazyky, Vovin prohlsil, e nejzetelnj charakteristikou, kterou Ainov pevzali od sousednch nrod, zejmna Korejc a Giljak, jsou skupiny samohlsek a bohat systm samohlsek. Bhem rekonstrukce jazyka proto-Ain Vovin zjistil, e tito lid mli daleko bohat samohlskov systm, ne modern Ainov, a e nkolik zkladnch konsonant (pr-, tr-, hr-, ty- a hd) se v modernm jazyce Ain vbec nevyskytuj. Legrace je, e bohat samohlskov systmy a skupiny konsonant nejsou vbec typick pro severn Asii. Na rozdl od jihovchodn. Dalmi dleitmi dkazy byla ptomnost pednho a a zadnho A (co se fonetiky te), kter nebyly nalezeny v dnm jinm severoasijskm jazyce. Rovn ptomnost hlsky r v tchto jazykovch skupinch neexistuje. Na rozdl od jihovchodnch. Krom jazykovch hledisek zkoumal Vovin tak kulturn aspekty. Zajmav bylo, e zatmco kult medvda, kter je spolen tak sibiskm nrodm, existuje vedle kultu hada. Kult hada se nikde v severn Asii nevyskytuje, na rozdl od jinch st kontinentu. Stejn jako kult mee. Tak stavba luku se bl vce jihovchodnm technikm, je lehk a jednoduch, na rozdl od sloit konstruovanch severoasijskch luk. dn ze sousednch nrod tak nepouval bedern zstru jako jedin letn odv a dn nepouval otrven py. To ve ukazuje spe na jin koeny Ain. Na zklad tchto poznatk Vovin zvauje tyto monosti: 1. Jsou proto-Ainov pbuzn proto-Austronzanm? (PAN) 2. Jsou proto-Ainov pbuzn proto-Austoaisatm? (PAA) 3. Jsou proto-Ainov pbuzn proto-Miao-Yao? (PMY) Prvn a tet monost byla zavrena, protoe Vovin nedokzal najt podobn paralely, kter by mohly prokzat genetickou pbuznost mezi tmito dvma protojazyky a proto-Ainu. Porovnvac metodou vak nael fonetick vazby mezi proto-Ainy a PAA. Vovin ctil genetick vazby mezi obma skupinami, i kdy pejmn slov mezi nimi nebylo patrn, a to z hlediska vzdlenosti nesousedily spolu. Vazby Ain na jihovchodn Asii jsou podporovny i mnoha archeology. Podle profesora sociologie Petera Geisera20 mohli Ainov migrovat z jin Asie a doshnout Honshu. Ze severu, Korey, se k Honshu dostali mongoloidn kmeny, take dolo ke vzjemnmu prolnut obou etnik, piem pedkov Ain zstvali nadle v oblasti jihovchodn Asie. Podle tto hypotzy maj Ainov a Polynsan spolen pvod a nepat ani k indoevropsk ani mongoloidn rase, i kdy mohou mt jist charakteristiky obou zmnnch. Ainov i Polynsan maj spolen prapedky, take i kdy dolo k msen s mongoloidnmi kmeny, stle jsou patrn australoidn tlesn proporce. K tomu lze jet dodat, e prvky spolen s Filipnci, Indonsany a Melansany jsou dobe identifikovateln v runch vrobcch, na ornamentech, pi vrob zbran, ritulnch ceremonilech atp.

19

Alexander V. Vovin je rusko-americk lingvista a filolog na katede vchodoasijskch jazyk a literatury (EALL) na University of Hawaii, kde funguje jako profesor japontiny. Je mj. autorem publikace A Reconstruction of Proto-Ainu (ISBN 90-04-09905-0). 20 Kniha The Ainu, the past in the present (vydalo nakladatelstv Bunka Hyoron roku 1977, 340 stran) spolu s Fredem C. C. Pengem. Jsem Ainu, jsem lovk 7

Zenichiro Koyabe, kter napsal knihu o pvodu Japonc, se zmiuje o vce ne 60 zempisnch nzvech, kter pochzej z jazyka Ain. Na zklad tchto jmen a jejich jazykov stavb se opt vrac hypotza jihovchodn kolbky Ain na poad dne. Cesta Ain mohla vst pes Taiwan, Okinawu, na sever Honshu a nakonec skonila na Hokkaido. Mezi dal zastnce jihoasijsk hypotzy pat Olof Gjerdman, Leo Sternberg, Shitiro Murayama a Anatolij Solntsev. Demonstrace slov jazyka ainu a jejich vznam Msen a vlivy na vvoj jazyk na zem Japonska ve vztahu k historickm obdobm: Dve Pozn. Lovci a sbrai 300 p.n.l. Velk migran vlna z Korejskho poloostrova Jomon Jomon Jomon Jomon 100 p.n.l. Pstovn re Nyn

Jazyk

Yayoi

japontina ryukyutina aintina

Vznamov podobnosti a vzjemn vlivy okolnch nrod a kultur v oblasti Ochotskho moe:
etina osada soka duch aintina kotan inau kamuy mongoltina gotan golditina hoton mandutina hotan nivchtina hoton nau orotina ilau itelmentina kamul/kamuy

Zempisn nzvy21: nzev Kunashir Iturup Urup Shikotan Paramushir Simushir Repun Okushiri Totomoshiri pvod Kunne Siri Etoropa Urup Si kotan Para mosir Si mosir Repun Ikushun Siri Totomo Siri esk ekvivalent ern ostrov/zem Medza Losos Velk obydlen oblast Rozlehl ostrov/zem Velk ostrov/zem Ostrov v otevenm moi Ostrov/zem na druh stran Ostrov/zem lvoun

21

Pehled vraz jazyka Ainu je sten zpracovn na anglick Wikipedii http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_Ainu_terms Jsem Ainu, jsem lovk 8

Pvod a geny Ain Y-DNA Z hlediska genetiky22 je zajmav, e podle Y-chromozomu (tedy otcovsk linie) spadaj Ainu ve vtin do haploskupiny D2 a D2a1 (meninov t do C3, zejm dky msen s okolnmi nrody, pedevm Nivchy z ostrova Sachalin), jedn se tedy o velmi starou haploskupinu23 (izolovan v Japonsku ca. Ped 12 20 000 lety). Pro pedstavu, ei spadaj do jedn z nejmladch haploskupin R1 (ca. 10 15 000 let star). Jedna ze dvou nejvce zastoupench mutac, D-M55 24, je spolen tak pro Japonce (v mal me) a obyvatele Ryukyu a v Japonsku je jej tm exkluzvn vskyt. Druh mutace D-M125 je v Japonsku zastoupena v 12 20% populace. Ainu nevykazuj dn jin Y-haploskupiny, a to dokonce ani s Japonci a obyvateli Ryukyu. Co je zajmav, e Ainu (87,5% z nich), stejn jako Japonci a Okinawan maj ve svm genomu YAP element (YAP Y Alu polymorphic, laicky jde o specificky se opakujc sekvence, kter jsou ptomn v dlouhm vlknu lidskho Y-chromozomu ca. Poslednch 29 334 000 let). Tento YAP element se nevyskytuje v dn jin asijsk nebo ocenick (Ocenie) populaci. Vechny asijsk a ocenick populace, vyjma Japonc, tvo jednu skupinu, kter je zce spojen s populac evropskou. Existuje zde velik genetick propast, kter stoj mezi zmnnmi euroasiaty a Japonci s afriany. Nrody v Japonsku jsou tedy geneticky siln oddlen od svho okol. Mitochondriln DNA (mtDNA) Z hlediska (mn pesn) analzy po matesk linii jsou v populaci Ainu zastoupeny haploskupiny Y (21,6%) ta poukazuje na vliv Nivch, Tunguz, Korejc, Mongol, Tdik, an a dalch nrod stedn Asie a jihosibiskch turkickch nrod a je vhradn ptomna u severovchodnch Asiat a Ainu M7a specifick pro pre-Jomon a Jomon japonskou populaci a M7a1 (15,7%), D (hlavn D4) frekventovan ve vchodn a stedn Asii a G nejfrekventovanj mezi vymelmi nrody nejvchodnj sti Sibie a stedn Asie. Vztahy s jinmi nrody Zatmco Y-DNA haploskupina D2 a mtDNA haploskupiny D4 a M7a (vetn M7a1) indikuj, e jsou Ainu pbuzn s dalmi japonskmi nrody ve zbytku Japonska, rozdln mtDNA studie naznauj, e si mui Ainu brali za eny pslunice z rznch st stedn Asie, Sibie a Dlnho vchodu. Podle genetickch analz se tak ukazuje, e Ainu nejsou istmi nstupci lidu Jomon, ale spe smsi lidu Emishi z obdob Jomon a Yayoi. Emishi byli potomky doby Jomon s prvky kulturnch znak Yayoi. Podle mstnch nzv v Tohoku je patrn, e Emishi velmi dobe ovldali jazyk Ain. Na zklad vzkum kosternch ostatk (lid Ainu/Emii a lid obdob Jomon vykazuj podobnou stavbu, kdeto Japonci jsou podobn lidu Yayoi tedy imigrantm z pevniny) a genetickch analz se

22

http://heritageofjapan.wordpress.com/just-what-was-so-amazing-about-jomon-japan/1-temp-from-africa-toeast-asia-the-tale-of-migration-and-origins-emerges-from-our-mitochondria-dna/origins-of-the-jomon-jomonconnections-with-the-continent-and-with-todays-japanese/who-are-the-ainu-people/ 23 http://en.wikipedia.org/wiki/Human_Y-chromosome_DNA_haplogroup 24 http://www.isogg.org/tree/ISOGG_HapgrpD.html Jsem Ainu, jsem lovk 9

dle ukazuje, e Ainu pochzej asov nejspe z obdob mezi kulturami Satsumon a Ochotskou, tedy zhruba z 12. stolet. Kdo v25?

25

Zajmav hypotza o propojen nilsk (egyptsk) kultury a Ainu je k nalezen zde: http://jandyongenesis.blogspot.cz/2012/05/nile-japan-ainu-connection.html Jsem Ainu, jsem lovk 10

Kapitola 2 Historick milnky Obecn pehled Osdlen V prbhu asu se tvar zem obvanho Ainu dramaticky mnil, zejmna kvli tvrd politice csastv Jamato a jeho expanzivnmu charakteru. Pvodn byli Ainu, jako pm pokraovatel lidu Jomon, usdleni v centrlnm a severnm Japonsku. Mimo tato zem obvali znanou st ostrova Sachalin, pravdpodobn existovalo nkolik osad Ainu tak na asijsk pd, a to pi st eky Amur. Hojn osdlen pedstavoval ps Kurilskch ostrov a po jin st poloostrova Kamatka. Kvli expanzivn politice Yamato, pes obdob gunt, prakticky a do obnoven csastv v roce 1868, dochzelo k nepetrit agresi vi Ainu. Nemalou mrou se o radikln vyhlazovn starala tak rusk strana, kter bhem objevitelskch vprav na Dln vchod prakticky vymazala z mapy svta etnika na Kamatce, Sachalinu i Kurilskch ostrovech. V souasn dob existuje pouze nepatrn poet 100% Ainu (nkolik destek) na ostrov Hokkaido (podle stn obyvatel z roku 2006 se k Ainu pvodu hlsilo 23 782 lid), mezi mence se pot na 150 tisc lid, v drtiv vtin na Hokkaido a v severn sti ostrova Honshu (oblast kolem msta Aomori). Na nsledujcm obrzku je mapa osdlen lidem Ainu (erven barva) do roku 1945.

Jsem Ainu, jsem lovk

11

Dal obrzek ukazuje piblin rozmstn Ain na ostrov Hokkaido v roce 1989.

Nzvoslov zem obvanch Ainu: esky (ainu vznam) Japonsko Hokkaid anglicky (pepis) Japan (Nihon) Hokkaido (Ezo, Yezo, Yeso, Yesso) japonsky

ainsky kai

Sachalin Sakhalin (Zem, kde bh na (Karafuto / Saharin) pobe stvoil st eky) Kamatka Kurilsk ostrovy Kamchatka Kuril Islands (Chishima retto / Kuriru retto) -

kar put ya mosir / Karput (), kuyi, kuye kur

st Amuru

kar put ya mosir / Karput (), kuyi, kuye -

Komandorsk ostrovy

Commander Islands

Jsem Ainu, jsem lovk

12

Rozdlen podle osdlen Rusko Ainu ij v Chabarovskm kraji, Us-Boleretskm kraji a Sachalinsk oblasti, d se potat s celkovou populac okolo 110 pslunk. Kamatt Ainu podle historickch zdroj byli bu asimilovni jinmi, tzv. kamadalskmi nrody, nebo vymeli po rozshl epidemii netovic. Posledn zmnky o nich jsou z 18. stolet. Kurilt Ainu o Severokurilt Ainu po pedn Kurilskch ostrov, zejmna pak Shumshu a Paramushiru, Rusku, pesdlili na Kamatku do Us-Boleretskho kraje (1877), kde jich v souasnosti ije ca. 100. o Jihokurilt Ainu obvali pevn ostrovy Kunashir, Iturup a Urup, dnes je znmo pouze 6 Ain, vichni z rodu Nakamura, v Petropavlovsku. Ainu z dol Amuru byli v prbhu asu asimilovni mstnm, pevn slovanskm, obyvatelstvem, naposledy zaznamenno 26 Ain pi stn v roce 1926 v Nikolajevskm rajonu (tehdy okruhu). Sachalint Ainu 26 o Severosachalint Ainu drtiv vtina byla repatriovna po roce 1875 na Hokkaido a pi stn lidu v roce 1926 bylo zjitno pouze 5 Ainu. Posledn rod Ainu zanikl v 60. letech 20. stolet pot, co po smrti sv eny spchal sebevradu Kirato Yamanaka. o Jihosachalint Ainu byli repatriovni po roce 1945 do Japonska. Posledn 3 Ainu zemeli v prbhu 80. let 20. stolet. Ainu z Komandorskch ostrov rody Badajev a Kuzncov sem migroval v roce 1877, kde byli jeho lenov asimilovni zdejmi Aleuty.

na oficiln kolem 1800 pslunk Japonsko oficiln kolem 15 000 pslunk, neoficiln a 200 000. Vzhledem k faktu, e Ainu nejsou v Rusku uznanou nrodnostn meninou, nemohou vyuvat vhody stanoven zkonem. Tmi jsou nap. kvty pro lov a rybaen. Dsledkem je, e se mnoho Ainu hls k jinm nrodnostem (Nivch, Ul, apod.).

26

posledn mluv, je hovoila sachalinskm dialektem aintiny, Take Asai (Tahkonnana), zemela v roce 1994 13

Jsem Ainu, jsem lovk

Chronologie Prvn zmnky v kronikch (488 n.l. - 655 n.l.) Ji star nsk kronika Song Shu (Kniha psn) z roku 478 zmiuje krlovstv Bu, jeho krl si podrobil 55 oblast Ainu. V jin nsk knize se prav o vysokch horch (poho Hakone), kter dl krlovstv Jamato a zemi Ainu. V severnch teritorich Yamato byly budovny hranin pevnosti a vztahy mezi obma etniky byly pomrn dobr, eho dkazem me bt pijet nkolika Ainu z region Koshi a Michinoku na csaskm dvoe Yamato v roce 655 a jejich oficiln uznn tm, e obdreli jakousi spoleenskou hodnost. Dobvn Hirafem z Abe (658 - 663) Abe no Hirafu byl jmenovn guvernrem nov obsazen provincie Koshi a jeho kampa proti Ainu spovala v pouit flotily zhruba 180 vlench lodch. Tmi se vydal do Japonskho moe vstc pobenm osadm Ainu. Podailo se mu obsadit oblast Akita, kde ustavil svho zstupce a pokraoval po plch Arimy hloubji do zem Ainu. Narazil na tzv. Ainu z Watarashimy, se ktermi vyjednal mrovou smlouvu. Po ase se mu podailo na ostrov Hokkaido, za souhlasu mstnch domorodc, zaloit csask ad v Shiribeshi. Na obrzku generl Abe no Hirafu pemh medvda (mon penesen Ainu)

I mezi jednotlivmi kmeny Ainu panovaly oteven stety. Hirafu se bhem sv mise nesetkal vdy s velm pijetm jako v ppad Ainu z Watarashimy. Kmeny Shukushin 27(dle pedpoklad nejsevernji ijc kmen Ainu na dnes obtn lokalizovatelnm ostrov Herobe, zejm separtn st Watarashimy) nap. odmtl jeho nabdku na mrov souit, co zpsobilo krvav stet, ve kterm stran Jamato pomhali prv wataraimt Ainu, a to z dvodu vzjemn nevraivosti obou subetnik
27

Znm tak pod nzvy Mishihase () i Ashihase podle druh nejstar japonsk kroniky Nihon Shoki () prvn Mishihase pistli roku 544 n.l., za doby vldy csae Kimmei, u ostrova Sado (dnen prefektura Niigata). Jsem Ainu, jsem lovk 14

Ainu. Po nkolika vzjemnch stetech byly kmeny Shukushin poraen, co vedlo k dominaci Yamato v regionu. Nmon dobvn na as skonilo kvli porce Hirafuovy flotily spojenm lostvem krlovstv Tou (na) a Silla (Korea) v bitv na korejsk ece Hakusuki. Potek masivn invaze do Mutsu (cca 700 - 772) Csask ministr Takeuchi Sukune sdlil, e na vchod od csastv se nachz velk a bohat zem Hidakami (situovan kamsi mezi roviny Sendai a pln Kitakami), obydlen statenmi Ainu, jejich tla jsou vrazn tetovna. Doporuil, aby bylo toto zem dobyto csaskmi vojsky. Na to byla v severn sti provincie Echigo postavena pevnost Iwafune a byly provedeny ppravy k ustaven nov csask provincie Dewa. Byly podniknuty masivn manvry s clem obsadit a zajistit severn st Honshu ped Ainu. Do tto sti byly vyslny dv nmon flotily, kter zatoily zrove od Tichho ocenu a Japonskho moe, piem se opraly o pozemn podporu pevnosti v Dew. Po drtiv porce Ainu v st eky Mogami bylo mnoho z Ainu zavleeno do zpadnch provinci, aby byly zpetrhny jejich rodinn vazby, mnoho bylo pobito a vyhnno na Hokkaido. Do zpustoench oblast pesdlilo asi 200 novch japonskch rodin. Velk vlka o Mutsu, neboli 38let vlka (774 - 812) Nov nabyt zem Yamato ovem neoplvala klidem a harmoni. Nsiln zabran zem na svch bedrech stle nosila zbyl Ainu, kterm v ilch kolovala touha po zskn svho odvkho zem. Tyto tendence vyvrcholily rebeli v regionu Ukanme, kde zdej nelnk Ukuhau odmtl platit csaskmu dvoru dan. Posbral a zorganizoval ozbrojenou druinu a dobyl pevnost Momonu. Odplatou vyslal csa vojevdce jmnem Surugamaro Otomo, aby se svou 20 000 armdou vzpouru potlail. To se tak podailo a velk mnostv Ainu bylo deportovno do zpadnch st Yamato, na Kyushu a Shikoku, kde byli uvreni do otroctv. Proti vzbouencm v provincii Dewa, kte pobili tamn jamatsk sly, se csa rozhodl nasadit speciln csaskou gardu sloenou z Ainu, kte byli nakloneni Dvoru a do jejich ela postavil Azamara z provincie Iji. Roku 780 se ale Azamaro postavil proti csai, snad kvli pkom a ikan ze strany jamatskch dstojnk. Podailo se mu dobt pevnost v Iji a zabt zdejho velitele. spch pokraoval drtivm zsahem csaskm silm a sebevdom, kdy rozdrtil posdku v hlavn bat regionu, pevnosti Takajo, kterou nechal do zklad vyplit. Csaskm vojskm v potu nkolika destek tisc mu se sice podailo v tom samm roce Takajo dobt zpt, nicmn jet cel rok se dailo Azamarovi vytvet aktivn odpor vi Jamatu. Mezitm se na scn objevila legenda, snad nejznmj vlenk a nelnk Ainu, Aterui28 (). Teprve po tech velkch taench v letech 789, 794 a 801 se csaskm vojskm podailo za cenu obrovskch lidskch a materilnch ztrt dobt zpt severn zem a donutit Ateruie se vzdt. Ten byl nsledn pevezen na csask dvr, kde byl i se svm zstupcem Moreiem roku 802 popraven. Csa tehdy prohlsil, e due Ainu je nestl jako due divokho zvete, je jen otzkou asu, kdy zrad.

28

http://p-www.iwate-pu.ac.jp/~acro-ito/Japan_pics/Japan_MZS/Aterui.html 15

Jsem Ainu, jsem lovk

Na obrzku je dajn msto Ateruiova narozen.

A na dalm obrzku je pamtnk Ateruiovi a Moreiovi.

Jsem Ainu, jsem lovk

16

Vzpoury zajatch Ainu (805 - 939) Bhem vce ne sta let bylo zaznamenno mnoho odbojnch akc pesdlench nebo jinak znsilnnch Ainu. Nejznmj byly zejm nepokoje v Dew, znm t jako Revolta v obdob Gankyo. Jednalo se vbec o nejvt masivn povstn t doby, kdy ozbrojen skupiny Ainu toily na mnoha mstech a zpsobily jamatskm okupantm tk ztrty. Znm je masakr u eky Akita, kdy bylo csask vojsko poraeno na hlavu a bylo ukoistno mnoho zbran. Po roce 879, kdy se podailo Jamatu za cenu velkch nklad zskat zpt kontrolu nad oblast, dolo ji jen k jedn vznamnj vzpoue tohoto obdob, rebelii v provincii Dewa roku 939. Jednotkm Ainu se podailo dostat do oblasti Akita a zatoit na mstn hrad. Byli vak poraeni a jejich porkou se uzavr ra masivnho celoplonho odporu Ainu vi Dvoru. Ainu na Hokkaidu (1200 - 1250) Pot, co skonilo obdob kultury Satsumon, podlhali Ainu vlivu Yamato. Kolem roku 1216 vykzal gunt Kamakura asi na padest Ainu, obvinnch z loupe a pirtstv na ostrov Ezo, nyn Hokkaid. Zrove byl tehdejm shikkenem Yoshitokim Hojo vysln Ando Taro, aby zde psobil jako guvernr a chrnil touto pedsunutou pozic Jamato. Tarova rodina se usdlila v Tosaminato (dnes vesnice Shiura), pstavu na behu Japonskho moe, a spravovala region Tsugaru, ovem jej vliv sahal daleko za hranice tohoto zem. Pstav Tosaminato se stal dleitm obchodnm centrem ve vzjemnm obchodovn mezi Ainu a Jamato. Boj sachalinskch Ainu proti i Gen (1250 - 1308) Mongolsko, neboli e Gen, podnikalo vchodnm smrem dobyvan vpravy. Mongolsk oddly dorazily a k st eky Amur, kde se setkali s etnikem Gilyemi, kter bychom dnes zejm piadili ke Nivchm, zastarale Giljakm. O nich zejm hovo star kroniky, jako o ukuin, kdy popisuj vpravy Abe no Hirafua. Giremi se stali spojenci e Gen. Jejich spojitost s Ainu je zejm zaloen na jejich problmech s vbojnm kmenem Kugi (t Kuj), kter je asto napadal. Centrum Kugi se zejm nachzelo t u st Amuru nebo/a v severn sti ostrova Sachalin a m se za to, e to jejich nzev byl jen jinm pojmenovnm pro Ainu. Kadopdn po mongolskch vbojch na Sachalin (o sle 1,000 plavidel a desetitisc mu) pislbili Kugi spojenectv s Gen.Mongolov, chystajce ofenzivu proti Jamatu, podali Kugi, aby se pustili do stavby vlench plavidel, ktermi by napadli jamatsk behy. Vmnou za to nepoadovali po Kugi dan. Protoe vak museli odevzdvat tm veker potraviny nov se formujc mongolsk armd, vyvrcholila roku 1284 jejich nespokojenost prvnm povstnm, kter trvalo tm dva roky a stlo Mongoly 10,000 mu. Podruh se postavili na odpor rok po ukonen prvnch nepokoj a ne byli poraeni mongolskou pesilou, doshli vraznch spch, o em svd i jejich nkolikansobn vylodn u pevninskch beh a bojov operace na dolnm Amuru. Po jejich porce byl mezi obma stranami uzaven pakt o podroben se i Gen. Osidlovn jinho Hokkaid Japonci (1432 - 1739) Klan Ando byl po porce klanem Nandu vyhnn na Hokkaid, kde vytvoil svou vlastn samosprvu. il obchod s Ainu a mnoh nov technologie v rybolovu vedly k prosperit, kter dovolovala rodinm podzenm klanu Ando stavt mal poben pevnosti, tzv. Date. V polovin 15. stolet pak dochz k ozbrojenm vpadm proti japonskm osadm pod vedenm Komashaina (t Koshamaina), a to a do roku 1457 (bitva Kosyamanina nebo t Kosyamaninova, tedy Koshamaynova bitva), kdy se zbytek mstnch Japonc sjednotil a zformoval do protitoku, bhem kterho se podailo zabt jak Komaajna, tak jeho syna. toky na japonsk osady
Jsem Ainu, jsem lovk 17

vak neustvaly tm cel dal ti tvrt stolet. A se roku 1515 podailo zavradit bratry Shoyu a Kushiho (t Kujiho), toho asu vdce Ainu. Ani to nestailo pro potlaen nepokoj a tak bylo rozhodnuto o nvratu japonskch osadnk do Matsumae (jin st st Hokkaido). Roku 1648 byla rozpoutna Shakushainova vlka, kter pvodn propukla mezi dvma zneptelenmi klany Ainu - Shumu-kuru (zpadn lid) a Menashi-kuru (vchodn lid) na ece Shibuchari (Shizunai, nyn Shinhidaka). Menashi-kuru byli loajln vi japonskm okupantm. Bhem litch boj byl ovem zabit eln vdce podzen pmo nelnkovi Onibishimu, co zpsobilo velk starosti japonsk sprv. Mezitm (1653) dolo k odvet, a Menai-kuru srovnali, za tich podpory Japonc, se zem pevnost Shibutyari a zabili jejho velitele Kamokutaina. Na obrzku je socha Shakushaina.

O dva roky pozdji silami nabit Shakushain opt zatoil na Menashi-kuru. Po vyrovnanm boji oficiln hlavy obou zneptelench klan, tedy akuajn a Onibii, podepsali pm, fakticky vak konflikt nikdy neskonil. Po deseti letech pprav byl Onibii zavradn ve svm dom a i kdy se jeho sestra pokusila sestavil sly proti akuajnovi, byla poraena a zabita. Region Pae, bata Menai-kuru, padla do rukou Shumu-kuru. akuajn zpsoboval Japoncm vn kody a v podstat nebylo v jejich silch jeho postup nikterak zastavit. Pi stetech byly sly vyrovnan, ale akuajn, by o vlas, vdy vtzil. To pimlo Japonce vlkat akuajna do lky. Protoe ztrty byly na obou stranch obrovsk, rozhodli se Japonci uspodat banket, kde mla bt podepsna mrov smlouva mezi obma stranami. akuajn a jeho 14 nejlepch mu vak bylo zajato a nsledn sato. Stalo se tak 24. jna roku 1669.

Jsem Ainu, jsem lovk

18

Nsledn bylo roku 1672 podepsno pm mezi Japonci (klan Matsumae) a neutrlnmi nebo poraenmi kmeny Ainu, m definitivn skonila vlekl vlka. V t dob u do hry zaalo pomalu vstupovat Rusko, kter zsadnm zpsobem zasahovalo do geopolitickho uspodn v oblasti. Nov daov systm a jeho dopad na Ainu (1720 - 1758) Kvli daovm reformm v souvislosti s novm zemn-daovm systmem, reformou Basho UkeoiSei, pili Ainu o vznamn oblasti pro rybolov. Redukce takovho rzu zpsobovaly boj o lovit mezi jednotlivmi kmeny, z nich zejm nejkrvavj vzpll mezi kmeny Noshappu a Soya, pi kterm 2,000 bojovnk klanu Kiitappu (nlecm k Noshappu) tm vyvradilo Soye. Stety Ainu s Rusy (1765 - 1771) Prvn setkn mezi Ainu a Rusy nebylo nikterak pvtiv. Na ostrov Uruppu, je je soust Kurilskch ostrov, dorazila skupina ruskch lovc, kter vyvradila starce Ain a pchala nsil na dalch lidech. Kdy se v roce 1771 chystali Rusov opt pistt u beh Uruppu, Ainu podnikli protitok, zabili 20 z nich a zbytek se jim podailo vyhnat. Revolta na Kunashiri a Menashi (1785 - 1794) Po dlouhm obdob tlak ze strany klanu Matsumae, kter nerespektoval gunovy dekrety o Ainu (nechat z Ezi vldu lidu Ezo) a, s leckdy sadistickm ndechem, terorizoval Ainu (nechal znsilovat eny, zabjet mue, trvit nelnky), pohr trplivosti petekl. Posledn kapkou zejm byla vrada nelnka z ostrova Kunashiri, Jankichiho. Jankiiho bratr Mamekiri ve vzteku nad tou opovlivost podntil vzpouru proti Japoncm. Roku 1789 vypukla bitva mezi Ainu a Japonci na poloostrov Shiretoko v severovchodn sti Hokkaido. V kvtnu tho roku zatoil Mamekiri na ostrov Kunashir(i) a na st distriktu Menashi. Podailo se mu zabt nkolik destek japonskch vojk, obchodnk i civilist, ne byl pinucen se se svmi 314 mui vzdt. Byl bez odkladu popraven a s nm i dal jeho spojenci. O houevnatosti Ainu svd i to, e jet v roce 1794 se znovu pokusili kunashirt Ainu o revoltu, kter vak byla brzy potlaena. Obnova csastv, ra Meiji a Ainu (1868 - 1913) Po roce 1867, spolu s reformami Meiji, byla csaskm vnosem nazena expanze japonskch rodin do nov nabytch zem a zapoala tak nsiln asimilace Ain s nov pchozmi osadnky v masivnm mtku. Spolu s tmto pojapontnm bylo Ainm zakzno praktikovat svj dosavadn styl ivota. V roce 1899 sice csa vydal edikt Kyu Dojin, je ml zajistit pomoc a modernizaci Ain v oblasti zemdlstv, fakticky vak sklouzl jet k hlub diverzifikaci mezi nimi a Japonci. Bhem tto ry, s masivnm nrstem japonsk populace a dal kolonizac Hokkaido, dochzelo k prohlubujc se diskriminaci Ain, kter trv dodnes a pedstavuje nepjemn sociln problm. Blskn na lep asy? (1923 - ) S pchodem dvactho stolet se zd, e Ainu pece jen zaalo blskat na lep asy. Chisato Yukiemu se podailo vydat sbrku bsn Svat vere Ainu, za podpory zemsk vldy na Hokkaidu

Jsem Ainu, jsem lovk

19

vznikla Asociace hokkaidskch Ainu a vyla poutav dla Kotan od Hokuto Ibashiho, Mlad Utari (29) od Yaeko Batchelorov a Pl Ain od Tuzu Kaizawy. Na obrzku je adoptivn dcera Johna Batchelora, Yaeko Batchelorov:

Roku 1961 byla asociace pejmenovna na Asociaci Utari z dvodu negativnho povdom veejnosti pi vysloven slova Ainu, jako spojen s msi podadnm a neistm. V roce 1986, navzdory vem obrodnm pznakm znovunalezen nrodn identity Ainu, vak tehdej japonsk premir Yasuhiro Nakasone ( ) prohlsil, e Japonsko je jednonrodnostn stt. Zde, mezi lidmi, kte se nazvaj japonskmi obany, neexistuj dn nrodnostn meniny. V roce 1997 byl vydn nov zkon o pvodnm obyvatelstvu Japonska, kter zaadil Ainu a jejich kulturu mezi nrodn poklady zem.

29

, vydalo nakladatelstv v roce 1931, poet stran 162 20

Jsem Ainu, jsem lovk

Kapitola 3 Tradice V polovin 15. stolet expandovala japonsk kultura a na jin pobe Hokkaid. Tato st se stala japonskou provinci Ezo (nzev ostrova Yezo/Eizo/Emishi). Bylo tak obdob prvnch ozbrojench konflikt mezi obmi etniky (japonskm a Ainu), kter vyvrcholilo prvn velkou bitvou o Kosjamanin v roce 1457 a pokraovalo dalmi dvmi, roku 1669 o Syaksyain a osudovou bitvou o KunasiriMenasi v roce 1789. Ainu v kad tto bitv prohrli, roku 1789 se vak dostali pod konenou nadvldu Japonc. To nejhor vak pilo a po roce 1867 s reformami Meiji30, kdy byla csaskm vnosem nazena expanze japonskch rodin do nov nabytch zem a zapoala tak nsiln asimilace Ain s nov pchozmi osadnky. Spolu s tmto pojapontnm bylo Ainm zakzno praktikovat svj dosavadn styl ivota. V roce 1899 sice csa vydal edikt (Kyu Dojin31), je ml zajistit pomoc a modernizaci Ain v oblasti zemdlstv, fakticky vak sklouzl jet k hlub diverzifikaci mezi nimi a Japonci. Bhem tto ry, s masivnm nrstem japonsk populace a dal kolonizac Hokkaido, dochzelo k prohlubujc se diskriminaci Ain, kter trv dodnes a pedstavuje nepjemn sociln problm. Vyvrcholenm tohoto nedoucho stavu bylo zaloen Asociace Ain z Hokkaido32 v roce 1946. Ta mla podl mimo jin tak na prosazen vyho vzdlvn mezi Ainy a hlavn pomhala pi vstavb socilnch zazen a poraden. Spojitosti v duchovn sfe Legenda Ainu (Yukar Upopo) prav Ainu ili na tomto mst statisce let pedtm, ne pili synov Slunce. Toto m okamit udeilo do o, protoe jsem etl Smaragdov desky33, etl jsem o Ennead34, Achnatonovch reformch, o vnitnm ohni, dtech Slunce, Skkae a Toltcch (a vidl pana Jaroslava Duka ve tyech dohodch) to ve v jinch kulturch a zejm tak v jinch asovch obdobch. Nicmn, toto tma je natolik veobjmajc a individuln zrove, e nechm na kadm jednotlivci, aby k tomuto aspektu kultury Ainu zaujal svj vlastn postoj.

30

Reforma Meidi znamenala pd guntu Tokugawa a nastolila v Japonsku opt vkonnou moc csae. Japonsko, kter do t doby ilo v tm absolutn izolaci od okolnho svta (celch 264 let, od nstupu Iejasua Tokugawy do adu guna), otevelo pod ntlakem americk vlen flotily svoje pstavy a zaalo implementovat zpadn prvky do svho systmu. 31 Hokkaido Kyu-Dojin Hogo Ho Ochrann vnos pvodnch obyvatel Hokkaido Podle tohoto modelu postupovaly japonsk vojensk sly pi anexi Manduska, Korey a Filipn tedy zkaz pvodnch domorodch zvyk a zkon a nsiln asimilace podle japonskho modelu. 32 V roce 1961 se organizace pejmenovala na Asociaci Hokkaido Utari (Utari znamen krajan vmme si politicky korektnho pojmenovn) a bhem roku 1984 prosadila ve vld zmnu dosud platnho ediktu Kyu Dojin. Nabyt innosti novho zkona se vak v rznch pramenech rzn a lze nalzt tak rok 1997 . 33 http://okultismus.mysteria.cz/index2.php?m=003deska 34 Kosmogonick koncepce Devatera: bh Geb jako zem, nad nm se klene jako nebe Nut se dvma podobami slunenho boha Rea v brce; nebesa dr bh u. Jsem Ainu, jsem lovk 21