Download as pdf or txt
Download as pdf or txt
You are on page 1of 15

ROMEO

WILLIAM SHAKESPEARE

ROMEO A JULIE ROMEO AND JULIET

NAKLADATELSTV ROM EO

Peloil Ji Josek

P E D M L U VA

Translation, Preface, and Commentary Ji Josek, 1985, 1998, 2000, 2007, 2012

ISBN 978-80-86573-29-8

omeo a Julie je vedle Hamleta snad nejslavnj a nejznmj divadeln hrou vech dob. Pbh dvou veronskch milenc se u pes tyi sta let hraje souasn ve stovkch divadel po celm svt, byl mnohokrt zfilmovn, stal se nmtem balet, oper, symfonickch bsn i muziklu West Side Story. Shakespeare ovem pbh sm nevymyslel. Jako u ady jinch svch her (a jako mnoz jeho kolegov v t dob) vychzel pi psan tohoto dramatu z adaptace star, osvden ltky. Mnoho motiv obsaench ve he bylo znmo ji z antickch zpracovn, existuje i velice podobn pbh italsk z konce 15. stolet. Poprv ale tragick pbh Romea z rodu Montek a Giulietty z rodu Capulet z Verony jako novelu napsal v roce 1530 italsk autor Luigi da Porto. Ve panlsku se stejn ltka vyskytuje v prav Lope de Vegy, existuj tak verze nmeck, francouzsk i jin. Do Anglie pbh dorazil ve francouzsk adaptaci italsk novely Mattea Bandella (z roku 1554), a ta se pak stala zkladem epick bsn Arthura Brooka Tragick historie Romea a Julie (The Tragical History of Romeus and Juliet) z roku 1562, kterou Shakespeare dozajista znal a j se dal pmo inspirovat. Bandellv pbh, kter v pekladu Williama Paintera vychz v Anglii ve sbrce Palc potchy (The Palace of Pleasure) jen o pr let pozdji, u k dramatikovu pojet nic podstatnho nepidal. Stranou literrn geneze hry zstv i fakt, e prv v dob, kdy Shakespeare pe svou verzi tto ltky, italsk historik Girolamo de la Corte popisuje pbh jako historickou skutenost a zasazuje ho do roku 1303. Prospl tak pedevm turistickmu ruchu ve Veron, kam z celho svta pijdj lid, aby si prohldli Juliin balkon i hrobku a msto milenc, jejich tragick osud v Shakespearov podn o tolik perostl relnou historku z veronsk ern kroniky. Bylo by mon zajmav porovnat Brookovu bse jako hlavn pramen se Shakespearovm zpracovnm a vmat si, jakmi prostedky dokzal Shakespeare vytvoit z konvennho dobovho pbhu dlo, kter pekonv vky. Upozornme alespo na nkter hlavn rozdly. Rozhodujcm posunem je u Shakespearv renesann svobodomysln pohled na svt, tak protikladn stedovkm idelm askeze, 5

poslunosti a psn pojman vry. Zatmco Brooke svou bsn varuje ped mladickou nerozvnost a na osudu milenc ukazuje, jak trudn konce me mt ukvapenost a nerespektovn danch podk, Shakespeare proti vem dm a pravidlm stran velkmu lidskmu citu. Nechv sv hrdiny, aby se ve jmnu lsky dopoutli leckterch zapovzench skutk, a u je to tajn satek proti vli rodi, protizkonn koup jedu, i dokonce sebevrada, a naopak ukazuje, jak fatln dsledky me mt lpn na zsadch rodov cti povench nad zkon. Shakespeare zahajuje hru banln rvakou, sousteuje pbh odehrvajc se pvodn v nkolika mscch do obdob ty a pti dn a milencm pitom dopv jedinou spolenou noc, m dociluje mnohem dramatitjho spdu dje a podtrhuje horoucnost mlad lsky. Akcentuje nenvist obou rodin, nechv sv hrdiny provat stavy zkosti a neblahho tuen, vn tak do hry napt a pipravuje pdu pro tragick vyvrcholen. V jedin scn na plese spojuje pslib astn budoucnosti dvou zamilovanch s hrozbou krut pomsty od nenvistnho Tybalta. Vrazn prokresluje jednotliv postavy. Z Mercuzia, jen se bsn Arthura Brooka sotva mihne, vytvoil Shakespeare charaktern postavu, kterou, jak dajn sm ekl, musel zabt, aby mu Mercuzio nezabil hru, tak siln toti na sebe tento vtiplek, pozr a armr pout pozornost a odvd divka od hlavnho psma dje. Chvu vybavil zemitost, humorem, ale i pozoruhodnou amorlnost, z pan Capuletov udlal chladnou, odtaitou dmu a z otce Capuleta nladovho cholerika, take Julii, kterou oproti bsni uinil o dva roky mlad, zbavil opory rodinnho zzem a postavil ji, v jejch trncti letech, tv v tv neeitelnmu dilematu samotnou a bezbrannou. Kontrastovnm prvk tragickch i komickch, vzneench i nzkch, jak v kompozin vstavb hry, tak v charakteristikch jednotlivch postav, a povenm paradoxu a krut ironie na princip lidskho osudu pak doclil nebval hloubky a veplatnosti tohoto dla, jeho dvojjedinm tmatem je nenvist a lska v nejrznjch podobch. Sta drobn hateen sluh, aby se zvedla stavidla nahromadn zti a zapoal neodvratn proces zkzy. Na poli lsky zas Shakespeare rozehrv vechny jej mysliteln valry. Jinak nahl lsku bode obhroubl chva se svm utilitrnm pstupem, jinak Mercuzio, lascivn cynik a mizogyn, jinak Romeo, kter od platonickho vzvn zprvu jedn a hned druh krsky dospje a v dsledku tragickch okolnost k hluboce provanmu citu, a jinak Julie, kter v lsce bez vhn nachz samu sebe, svou dosplost, sv odhodln, svj osud. Dokonce i otce Lorenza motivuje 6

lska lska kesansk, v jejm jmnu by rd usmil zneptelen rody. A jakoe u Shakespeara nen dn postava jednoznan, ani tento moudr a laskav mnich nen vzorem vech ctnost, ale je to lovk s lidskmi slabostmi a chybami. ivotnost Shakespearovch postav je dna prv tm, e autor ve svch hrch neinterpretuje skutenost podle njakho etickho, filozofickho i jinho apriornho nzoru, ale jako by ji pmo vytvel, a to tak plastickou a vrstevnatou, e kad doba a kad lovk v n nachz svj obraz. K tomu mu jako nstroj slou jeho bohat a tvrn jazyk, kter zejmna v tto he dosahuje nebval pestrosti. Shakespeare napsal verovan drama, jeho ob sloky, poetick i dramatick, jsou v rovnovze. A jak se v ostrch stizch stdaj postavy, nlady a zkruty dje, tak se vedle sebe ocitaj vdy v souladu se svou dramatickou funkc polohy vsostn lyrick poezie i obhroubl przy, slova vzneen i vulgarismy, msta bombasticky ornamentln, lascivn popvky, slovn hky, omlet kli i originln metafory. Romeo a Julie, dlo piblin z roku 1596, jm autor vstupuje do stednho obdob sv tvorby, je tragdi lsky, kterou zahub prosted poznamenan zakoennou zt. stedn dramatick konflikt, kter se na rznch rovinch projevuje rovn jako stet mladch a starch, citu a rozumu, neodvratnho osudu a svobodn volby, vrchol poznnm o lidsk nepouitelnosti, j se v nerovnm boji me vzept pouze milostn cit dvou mladch lid jako hodnota ze vech nejvy. JI JOSEK

ROMEO AND JULIET

ROMEO A JULIE

DRAMATIS P ERSONAE

OSOBY

ESCALUS, Prince of Verona MERCUTIO, kinsman to the Prince and friend to Romeo PARIS, a young nobleman, kinsman to the Prince MONTAGUE, head of a Veronese family at feud with the Capulets LADY MONTAGUE ROMEO, son of Montague BENVOLIO, nephew of Montague and friend to Romeo ABRAHAM, servant to Montague BALTHASAR, servant to Romeo CAPULET, head of a Veronese family at feud with the Montagues LADY CAPULET TYBALT, nephew to Lady Capulet COUSIN CAPULET, an old man JULIET, daughter to Capulet NURSE PETER, servant to Juliets nurse SAMSON GREGORY servants to Capulet ANTHONY POTPAN FRIAR LAURENCE, a Franciscan FRIAR JOHN, a Franciscan AN APOTHECARY THREE MUSICIANS PAGE to Paris CHORUS Citizens of Verona, maskers, torchbearers, guards, pages, attendants. Scene: Verona, Mantua.

ESCALUS, veronsk vvoda MERCUZIO, mlad lechtic, pbuzn vvody a ptel Romea PARIS, mlad lechtic, pbuzn vvody MONTEK, hlava veronsk rodiny zneptelen s rodinou Capulet PAN MONTEKOV ROMEO, Montekv syn BENVOLIO, Montekv synovec a ptel Romea ABRAHAM, Montekv sluha BALTAZAR, Romev sluha CAPULET, hlava veronsk rodiny zneptelen s rodinou Montek PAN CAPULETOV TYBALT, synovec pan Capuletov BRATRANEC CAPULET, star pn JULIE, Capuletova dcera CHVA PETR, sluha Juliiny chvy SAMSON GREGORY slouc z domu Capulet KASTRL ANTON OTEC LORENZO, frantiknsk mnich BRATR JAN, frantiknsk mnich LKRNK TI HUDEBNCI PE hrabte Parise CHR Veront man, masky, svtlonoi, stre, pata, slouc. Msta dje: Verona, Mantova.

10

11

PROLOGUE

PROLOG

Enter Chorus. CHORUS Two households, both alike in dignity In fair Verona, where we lay our scene, From ancient grudge break to new mutiny, Where civil blood makes civil hands unclean. From forth the fatal loins of these two foes 5 A pair of star-crossed lovers take their life, Whose misadventured piteous overthrows Doth with their death bury their parents strife. The fearful passage of their death-marked love And the continuance of their parents rage 10 Which but their childrens end, naught could remove Is now the two-hours traffic of our stage; The which if you with patient ears attend, What here shall miss, our toil shall strive to mend. Exit.

Vystoup Chr.

CHR Dva rody, oba stejn vzneen, je proti sob lta vedou boj, zas vyvolaly v krsn Veron ze star zti nov nepokoj. Z prokletch beder obou neptel zrodil se neastn pr milenc a pouze jejich krut osud ml konen pohbt zlobu rodi. Ten pbh lsky, kter kon smrt, i nenvisti otc, je by snad neskonila, nebt smrti tch dt, vm budeme dnes dv hodiny hrt. A pokud se vm vldn hledt zlb, svou snahou nahradme, co he chyb.
Odejde.

10

12

13

ACT I.

JEDNN I.

S CENE 1. VERONA. A PUBLIC PLACE.


Enter Samson and Gregory, of the house of Capulet, with swords and bucklers.

S CNA 1. VERONA. NA NMST.


Vystoup Samson a Gregory, slouc z domu Capulet, vyzbrojeni mei a tty.

SAMSON GREGORY SAMSON GREGORY SAMSON GREGORY SAMSON GREGORY

SAMSON GREGORY SAMSON

GREGORY SAMSON

GREGORY SAMSON GREGORY

Gregory, on my word, well not carry coals. No, for then we should be colliers. I mean and we be in choler, well draw. Ay, while you live, draw your neck out of collar. I strike quickly, being moved. 5 But thou art not quickly moved to strike. A dog of the house of Montague moves me. To move is to stir, and to be valiant is to stand, therefore if thou art moved, 10 thou runnst away. A dog of that house shall move me to stand. I will take the wall of any man or maid of Montagues. That shows thee a weak slave, for the weakest goes to the wall. Tis true, and therefore women, being the weaker vessels, are ever thrust to the wall; therefore I will push Montagues men from the wall, and thrust his maids to the wall. The quarrel is between our masters and us their men. Tis all one. I will show myself a tyrant: when I have 20 fought with the men I will be civil with the maids I will cut off their heads. The heads of the maids? Ay, the heads of the maids, or their maidenheads, 25 take it in what sense thou wilt. They must take it in sense that feel it.

SAMSON GREGORY SAMSON GREGORY SAMSON GREGORY SAMSON GREGORY

SAMSON GREGORY SAMSON

GREGORY SAMSON

GREGORY SAMSON GREGORY

Hele, Gregory, tohle si lbit nenechme. Ne, sp si to nechme polbit. Jak km, jestli ns natvou, jdem na n. Aby se nenatvali, e to k a nejde. J kdy se rozlm, jsem tvrdej chlap. Natst natvrdlej, take t hned tak nco nerozl. Mezek od Montek m rozl vdycky. Rozlit znamen natvat, a koho tvou, ten prch, take ty, kdy se rozl, prskne rovnou do bot, prchlive. Prsknu do toho, kdo m rozl, a je jich od Montek cel hromada, musk nebo ensk. ensk chce sprskat, hrdino? To si trouf na slab pohlav? To m pravdu. Tak v co? Chlapy sprskm, a ensk, protoe jsou slab pohlav, aspo zbouchnu. Pni se pohdali, kmni se perou, ensk do toho neple. Pro ne? Pokej, jak j budu zlej. A si to vydm s muskma, vydm vecky panny. Co se do nich vejde. Jen co se do nich vejde? Co se do nich nevejde, to se do nich nacpe, a rozumj tomu, jak um. Ony tomu porozum, a to poct.

10

15

20

25

14

15

I/1 SAMSON Me they shall feel while I am able to stand, and tis known I am a pretty piece of flesh. GREGORY Tis well thou art not fish. If thou hadst, thou hadst been poor-john.
Enter Abraham and another servingman of the Montagues.

I/1 SAMSON Vak ony m poct, a se jim postavm. Jsem vyhlenej samec. GREGORY koda e nejsi sumec. Mlel bys jako ryba a nevanil jako pitomec.
Vystoup Abraham a jin slouc z domu Montek.

30

30

SAMSON GREGORY SAMSON GREGORY SAMSON GREGORY SAMSON ABRAHAM SAMSON ABRAHAM SAMSON GREGORY SAMSON GREGORY ABRAHAM SAMSON ABRAHAM SAMSON GREGORY SAMSON ABRAHAM SAMSON

Draw thy tool. Here comes of the house of Montagues. My naked weapon is out. Quarrel, I will back thee. How turn thy back and run? Fear me not. 35 No, marry I fear thee! Let us take the law of our side. Let them begin. I will frown as I pass by, and let them take it as they list. Nay, as they dare. I will bite my thumb at them, which is disgrace to them if they bear it. 40 Do you bite your thumb at us, sir? I do bite my thumb, sir. Do you bite your thumb at us, sir? (To Gregory) Is the law of our side if I say Ay? No. 45 (To Abraham) No, sir, I do not bite my thumb at you, sir, but I bite my thumb, sir. (To Abraham) Do you quarrel, sir? Quarrel, sir? No, sir. 50 But if you do, sir, I am for you. I serve as good a man as you. No better? Well, sir
Enter Benvolio.

SAMSON GREGORY SAMSON GREGORY SAMSON GREGORY SAMSON ABRAHAM SAMSON ABRAHAM SAMSON GREGORY SAMSON GREGORY ABRAHAM SAMSON ABRAHAM SAMSON GREGORY SAMSON ABRAHAM SAMSON

Vylov svou zbra. Jdou sem dva od Montek. Zbra je obnaena, z pochvy vytaena. Do nich. Kreju ti zda. Co? Chce mi ukzat zda? Neboj se! 35 Tebe? To se neboj. V prvu je vdycky ten, kdo si nezane. A si zanou oni. Pjdu tam a zamram se. A se ukou. Kdy to dokou. J si ped nima odplivnu, a jestli se neozvou, jsou to skety. 40 To jste si odpliv ped nma, pane? Odpliv jsem si. Odplivl jste si ped nma, pane? (Ke Gregorymu) Budem v prvu, kdy eknu, e jo? Nebudem. 45 (K Abrahamovi) Ne, pane. Neodplivl jsem si ped vma, pane, nbr odplivl jsem si. (K Abrahamovi) Chcete vyvolat hdku, pane? Hdku, pane? Ne, pane. Ale jestli chcete, pane, tak zante. 50 Mj pn je stejn dobrej jako v. Ale lep nen! No dobe.
Vystoup Benvolio.

Say better. Here comes one of my masters kinsmen.


(To Abraham) Yes, better, sir.
55

ekni, e je lep. Jde sem jeden z rodiny naeho pna.


(K Abrahamovi) Jo, je lep.
55

You lie. Draw, if you be men. Gregory, remember thy washing blow.
They draw and fight.

To je le! Jestli jste co k emu, taste! Gregory, uka jim, e m pru!


Tas a bij se.

16

17

I/1 BENVOLIO (Drawing) Part, fools. Put up your swords. You know not what you do.
Enter Tybalt.

I/1 BENVOLIO (Tas) Od sebe, hlupci! Ty zbran pry! Zblznili jste se? Dost!
Vystoup Tybalt.

60

60

TYBALT (Drawing) What, art thou drawn among these heartless hinds? Turn thee, Benvolio. Look upon thy death. BENVOLIO I do but keep the peace. Put up thy sword, Or manage it to part these men with me. TYBALT What, drawn and talk of peace? I hate the word As I hate hell, all Montagues, and thee. Have at thee, coward.
They fight. Enter three or four Citizens with clubs or partisans.

65

TYBALT (Tas) Trouf si tasit na zbabl sluhy? Steh, Benvolio, za zdy m smrt. BENVOLIO Chci jenom zjednat mr. Zastr ten kord. Anebo mi je pomoz rozrazit. TYBALT S kordem jde hlsat mr? Nenvidm to slovo jako peklo, Monteky, i tebe. Bij se, zbable!
Bojuj. Vystoup nkolik man s holemi a halapartnami.

65

CITIZENS Clubs, bills and partisans! Strike! Beat them down! Down with the Capulets. Down with the Montagues.
Enter Capulet in his gown, and Lady Capulet, his Wife.

MAN Klacky, a ete do nich! Bijte je! Pry s Capulety! Hanba Montekm!
Vystoup Capulet v upanu a pan Capuletov.
70

CAPULET What noise is this? Give me my long sword, ho! L. CAPULET A crutch, a crutch why call you for a sword?
Enter Montague (with his sword drawn) and Lady Montague, his Wife.

CAPULET Co se to dje? Pineste mi me! CAPULETOV Tob sp berlu. Na ti bude me?


Vystoup Montek (s tasenm meem) a pan Montekov.

70

CAPULET My sword, I say. Old Montague is come, And flourishes his blade in spite of me. MONTAGUE Thou villain Capulet! (To his Wife) Hold me not, let me go. L. MONTAGUE Thou shalt not stir one foot to seek a foe.
Enter Prince Escalus with his train.

75

CAPULET ekl jsem me. Tamhle je star Montek a mv na m vhrun svou zbran. MONTEK Ty zmije, Capulete! (Ke sv en) Pus m na nj! MONTEKOV Nehne se na krok, to ti povdm.
Vystoup vvoda Escalus s doprovodem.

75

PRINCE Rebellious subjects, enemies to peace, Profaners of this neighbour-stained steel Will they not hear? What ho, you men, you beasts, That quench the fire of your pernicious rage With purple fountains issuing from your veins: On pain of torture, from those bloody hands Throw your mistempered weapons to the ground, And hear the sentence of your moved Prince. Three civil brawls bred of an airy word By thee, old Capulet, and Montague, Have thrice disturbed the quiet of our streets And made Veronas ancient citizens Cast by their grave-beseeming ornaments To wield old partisans in hands as old, 18

80

85

VVODA Vy rebelov! Rozvracei mru! Sv zbran prznte krv svch blinch? Copak m nesly? Tak dost u, loti! Potoky z vlastnch tepen chcete hasit niiv por nesmysln zti? Ty zbrkl mee ihned odhote z krvavch dlan, nebo vs dm muit, a slyte ortel svho vvody: Tikrt u rozvrtil v vn rozbroj, zbhdarma, Capulete, tebou poat, i tebou, Monteku, klid a mr msta a donutil ctihodn Veroany ponechat stranou vnost svho stavu a zbranmi, je starobou a mrem 19

80

85

I/1 Cankered with peace, to part your cankered hate. If ever you disturb our streets again Your lives shall pay the forfeit of the peace. For this time all the rest depart away. You, Capulet, shall go along with me; And Montague, come you this afternoon To know our farther pleasure in this case To old Freetown, our common judgement-place. Once more, on pain of death, all men depart.
Exeunt all but Montague, his Wife, and Benvolio.
90

I/1 zvetely, krotit v zvetel svr. Jedinkrt jet porute klid, a splatte to oba ivotem. Protentokrt se vichni rozejdte. Ty, Capulete, pjde se mnou hned, ty, Monteku, pij dneska odpoledne na Star hrad, kde konaj se soudy, tam dozv se m dal rozhodnut. A te, pod trestem smrti, vichni pry!
Odejdou vichni a na Monteka, pan Montekovou a Benvolia.
90

95

95

MONTAGUE Who set this ancient quarrel new abroach? Speak, nephew: were you by when it began? 100 BENVOLIO Here were the servants of your adversary And yours, close fighting ere I did approach. I drew to part them. In the instant came The fiery Tybalt with his sword prepared, Which, as he breathed defiance to my ears, 105 He swung about his head and cut the winds Who, nothing hurt withal, hissed him in scorn. While we were interchanging thrusts and blows, Came more and more, and fought on part and part Till the Prince came, who parted either part. 110 L. MONTAGUE O where is Romeo saw you him today? Right glad I am he was not at this fray. BENVOLIO Madam, an hour before the worshipd sun Peered forth the golden window of the east, A troubled mind drive me to walk abroad, 115 Where, underneath the grove of sycamore That westward rooteth from this city side, So early walking did I see your son. Towards him I made, but he was ware of me, And stole into the covert of the wood. 120 I, measuring his affections by my own Which then most sought where most might not be found, Being one too many by my weary self Pursued my humour not pursuing his, 125 And gladly shunned who gladly fled from me. MONTAGUE Many a morning hath he there been seen, With tears augmenting the fresh mornings dew, Adding to clouds more clouds with his deep sighs. But all so soon as the all-cheering sun Should in the farthest east begin to draw 130 20

MONTEK Kdo zase rozpoutal ten star spor? Synove, povz, jak to zaalo? BENVOLIO U byli v sob, jet ne jsem piel. Slouc z va strany i ti druz. Chtl jsem je rozehnat, kdy vtom se zjevil zuiv Tybalt s pichystanm kordem, a jen co do ucha mi syknul vzvu, u sekal do vtru, a vtr, nezmar, pi kad rn posmn si hvzdnul. Chvli jsme se tam spolu potkali, pak pidali se dal, k nm i k nim, a vvoda to cel zarazil. MONTEKOV Co Romeo? Nevidls mho chlapce? Jsem rda, e se vyhnul dnen rvace. BENVOLIO Hodinu pedtm, neli bo slunko vyhldlo ze zlatho okna vchodu, m tse v dui vypudila z domu a v cypiovm hji, kter se za mstem thne na zpadn stranu, jsem na vaeho syna narazil. Vidl m, jak jdu k nmu, ale hned se otoil a zmizel mezi stromy, a j, e jsem byl stejn naladn a nejvc touil nejm lid potkat, kdy i sm sob byl jsem na obt, svmu i jeho pn el jsem vstc tm, e jsem mu el z cesty, jak on mn. MONTEK Vdali ho tam v tuto dobu asto slzami skrpt erstvou rann rosu, vzdychat, a prou od st houstla mrana, vak sotva usmvav slunko odhrne zlehka na vchodn stran 21

100

105

110

115

120

125

130

I/1 The shady curtains from Auroras bed, Away from light steals home my heavy son, And private in his chamber pens himself, Shuts up his windows, locks fair daylight out, And makes himself an artificial night. Black and portentous must this humour prove, Unless good counsel may the cause remove. My noble uncle, do you know the cause? I neither know it nor can learn of him. Have you importuned him by any means? Both by myself and many other friends, But he, his own affections counsellor, Is to himself I will not say how true, But to himself so secret and so close, So far from sounding and discovery, As is the bud bit with an envious worm Ere he can spread his sweet leaves to the air Or dedicate his beauty to the sun. Could we but learn from whence his sorrows grow We would as willingly give cure as know.
Enter Romeo.

I/1 baldachn, za nm spv Jitenka, jak non ptk mj syn hned let dom, zamkne se o samot v pokoji, zatemn okna, svtlo vyhost a udl si ze dne ernou noc. Dokud mu nepomem z toho stavu, bude mt temnch ds plnou hlavu. A vte, strku, co je pinou? Sm nevm nic, a od nj jet m. Snaili jste se vythnout to z nho? Zkoueli jsme to vichni, ale on, tajemstv svho nitra tajemnk, se svuje sm sob, sob rad jak dobe, nevm. Je tak uzaven, e nepozn, zda v dui nehlod mu jak v poupti njak skryt erv, co ni kvtky, ne se rozvinou a daj svtu na odiv svou krsu. Kdybych jen vdl, co se to v nm dje, vylil bych ho z jeho beznadje.
Vystoup Romeo.

135

135

BENVOLIO MONTAGUE BENVOLIO MONTAGUE

140

BENVOLIO MONTEK BENVOLIO MONTEK

140

145

145

150

150

BENVOLIO See where he comes. So please you step aside, Ill know his grievance or be much denied. MONTAGUE I would thou wert so happy by thy stay To hear true shrift. Come, madam, lets away.
Exeunt Montague and his Wife.

BENVOLIO Zjistm vm pinu tch nesnz, vak jdte stranou, prv pichz. MONTEK K by tak mla spch tvoje snaha a dozvdl ses pravdu! Pojme, drah.
Odejdou Montek a pan Montekov.
155

BENVOLIO Good morrow, cousin. ROMEO Is the day so young? BENVOLIO But new-struck nine. ROMEO Ay me, sad hours seem long. Was that my father that went hence so fast? BENVOLIO It was. What sadness lengthens Romeos hours? ROMEO Not having that which, having, makes them short. BENVOLIO In love. ROMEO Out. BENVOLIO Of love? ROMEO Out of her favour where I am in love. BENVOLIO Alas that love, so gentle in his view, Should be so tyrannous and rough in proof. 22

160

BENVOLIO Dobrtro, bratrane. ROMEO Je teprv rno? BENVOLIO Odbilo devt. ROMEO Smutnm se as vlee. Nebyl to otec, kdo tak rychle zmizel? BENVOLIO Byl. Jak smutek as ti natahuje? ROMEO e nemm nic, co by ho ukrtilo. BENVOLIO Jsi zamilovan? ROMEO Ne, jsem BENVOLIO e nejsi? ROMEO Jsem. Do t, kter nemiluje mne. BENVOLIO e by byl sm lbezn Amorek takov ras a nebyl na to lk? 23

155

160

I/1 ROMEO Alas that love, whose view is muffled still, Should without eyes see pathways to his will. 165 Where shall we dine? O me! What fray was here? Yet tell me not, for I have heard it all. Heres much to do with hate, but more with love. Why then, O brawling love, O loving hate, O anything of nothing first create; 170 O heavy lightness, serious vanity, Misshapen chaos of well-seeming forms, Feather of lead, bright smoke, cold fire, sick health, Still-waking sleep, that is not what it is! This love feel I, that feel no love in this. 175 Dost thou not laugh? BENVOLIO No, coz, I rather weep. ROMEO Good heart, at what? BENVOLIO At thy good hearts oppression. ROMEO Why, such is loves transgression. Griefs of mine own lie heavy in my breast, Which thou wilt propagate to have it pressed 180 With more of thine. This love that thou hast shown Doth add more grief to too much of mine own. Love is a smoke made with the fume of sighs, Being purged, a fire sparkling in lovers eyes, Being vexed, a sea nourished with lovers tears. 185 What is it else? A madness most discreet, A choking gall and a preserving sweet. Farewell, my coz. BENVOLIO Soft, I will go along; And if you leave me so, you do me wrong. 190 ROMEO Tut, I have lost myself. I am not here. This is not Romeo; hes some other where. BENVOLIO Tell me in sadness, who is that you love? ROMEO What, shall I groan and tell thee? BENVOLIO Groan? Why no; but sadly tell me who. 195 ROMEO Bid a sick man in sadness make his will, A word ill urged to one that is so ill. In sadness, cousin, I do love a woman. BENVOLIO I aimed so near when I supposed you loved. ROMEO A right good markman; and shes fair I love. 200 BENVOLIO A right fair mark, fair coz, is soonest hit. 24

I/1 ROMEO Psku m na och, aby se netrefil, a stejn najde poslepu svj cl. Pjdem se najst? Promi. Ty ses bil? Ne, nemluv o tom. J vm, o co lo. Ta z m pl. Lska jet vc. Zuiv lska, sladk nenvist. Z nieho nco, co vznikne jak nic. Obtn lehkost, vn nerozvnost. Pvabn tvary v zhovadil zmti: z olova prko, jasn dm, studen r, nemocn zdrav, spnek pi bdn, tak milence nelska promn. Smje se mi? BENVOLIO Ne, radji bych plakal. ROMEO Propna pro? BENVOLIO Pro pna Romea. ROMEO Co za zmatky ta lska nadl! Mn samotnmu bolest srdce svr, jene vc bol, kdy se jin tr tm, e j trpm. Trpm nadvakrt, kdy prokazuje mi, e m m rd. Lska jsou vzdechy, jimi houstnou mraky, hav z v och, kdy se vyas, a kdy je neas, prtr vroucch slz. Co jinho? lenstv z moudrch vd. Smrteln lk i spasiteln jed. Bratrane, sbohem. BENVOLIO Pjdu s tebou. Stj! A u se, prosm t, nevykrucuj. ROMEO J nejsem j. Pnbhv, kdo j jsem, to se ti zd, e mluv s Romeem. BENVOLIO Opravdu, vn, koho miluje? ROMEO Opravdu je to vn, a bych breel. BENVOLIO Pro breel? Zkrtka ekni, kdo to je. ROMEO Nemocn ped smrt, ten mus psti svou vli zkrtka, ivot se mu krt. Tak zkrtka eknu ti, e je to ena. BENVOLIO Hm. Potal jsem, e to bude ona. ROMEO Potals dobe, je pmo madona. BENVOLIO Jde na ni zpma, brzy se ti podd. 25

165

170

175

180

185

190

195

200

I/1 ROMEO Well, in that hit you miss. Shell not be hit With Cupids arrow; she hath Dians wit, And, in strong proof of chastity well armed, From loves weak childish bow she lives unharmed. She will not stay the siege of loving terms, Nor bide th encounter of assailing eyes, Nor ope her lap to saint-seducing gold. O, she is rich in beauty, only poor That when she dies, with beauty dies her store. BENVOLIO Then she hath sworn that she will still live chaste? ROMEO She hath, and in that sparing makes huge waste; For beauty starved with her severity Cuts beauty off from all posterity. She is too fair, too wise, wisely too fair, To merit bliss by making me despair. She hath forsworn to love, and in that vow Do I live dead, that live to tell it now. BENVOLIO Be ruld by me, forget to think of her. ROMEO O, teach me how I should forget to think! BENVOLIO By giving liberty unto thine eyes. Examine other beauties. ROMEO Tis the way To call hers, exquisite, in question more. These happy masks that kiss fair ladies brows, Being black, puts us in mind they hide the fair. He that is strucken blind cannot forget The precious treasure of his eyesight lost. Show me a mistress that is passing fair, What doth her beauty serve but as a note Where I may read who passed that passing fair? Farewell, thou canst not teach me to forget. BENVOLIO Ill pay that doctrine, or else die in debt.
Exeunt.

I/1 ROMEO To by ses pepotal, sam voda. Thle se Amorv p nedotkne. jedin slovo, kter zn, zn: Ne! e chrn se brnnm cudnosti, lsku si k tlu nikdy nepust, a dobvat ji pohledy i slovy i svdnm zlatem, nic j nevyhov. Krsou je bohat, vak jak bda, e krom smrti vem ji zapovd. BENVOLIO Nekej, e chce zemt jako panna. ROMEO Ano. Je poctivosti zaprodan! Sv dary dv marnotratn v plen a sobecky utn rodokmen. Je krsn, moudr, s jednou vadou snad, e na nebe j pome mj pd. Jeptikou chce se stt. Tou psahou m uinila ivou mrtvolou. BENVOLIO Dobe ti radm, pesta na ni myslet. ROMEO Radi mi pora, jak mm nemyslet. BENVOLIO Tak, e svm om volnost dopeje dvat se po jinch. ROMEO To bych si pouze do o vryl, e dn jin nen. Masky na tvch en jsou ern, aby vynikla krsa, kterou skrvaj. I ten, kdo oslepl, m v och dl pekrsn vzpomnky na zal zrak. Uka mi dvku jako obrzek a pro m bude chabou kopi t, kter je vem enm modelem. Sbohem, na zapomnn nen lk. BENVOLIO A umu, neplat-li, co jsem ek!
Odejdou.

205

205

210

210

215

215

220

220

225

225

230

230

26

27

I/2

I/2

S CENE 2. A STREET.
Enter Capulet, Paris, and Peter, a servingman.

S CNA 2. NA ULICI.
Vystoup Capulet, Paris a Capuletv sluha Petr.

CAPULET But Montague is bound as well as I, In penalty alike, and tis not hard, I think, For men so old as we to keep the peace. PARIS Of honourable reckoning are you both, And pity tis you lived at odds so long. But now, my lord: what say you to my suit? CAPULET But saying oer what I have said before. My child is yet a stranger in the world; She hath not seen the change of fourteen years. Let two more summers wither in their pride Ere we may think her ripe to be a bride. PARIS Younger than she are happy mothers made. CAPULET And too soon marred are those so early made. Earth hath swallowed all my hopes but she; Shes the hopeful lady of my earth. But woo her, gentle Paris, get her heart; My will to her consent is but a part, And, she agreed, within her scope of choice Lies my consent and fair-according voice. This night I hold an old-accustomed feast Whereto I have invited many a guest Such as I love, and you among the store, One more most welcome, makes my number more. At my poor house look to behold this night Earth-treading stars that make dark heaven light. Such comfort as do lusty young men feel When well-apparelld April on the heel Of limping winter treads even such delight Among fresh female buds shall you this night Inherit at my house; hear all, all see, And like her most whose merit most shall be, Which on more view of many, mine, being one, May stand in number, though in reckning none. Come, go with me. (Giving Peter a paper) Go, sirrah, trudge about; Through fair Verona find those persons out Whose names are written there, and to them say My house and welcome on their pleasure stay. 28

10

15

20

25

30

35

CAPULET A na Monteka pad by stejn trest. Myslm si, e jsme oba sta dost, abychom konen si ekli: Mr. PARIS Jste oba stejn ven a koda, e se v svr u vlee takhle dlouho. Vak, prosm, pane, co mi odpovte? CAPULET Doslova tot, co jsem vm u ekl. Holka je na svt teprve krtce. Nen j jet ani trnct let. A za dva roky dozraj nm klsky, i ona bude zral vdt se z lsky. PARIS I z mladch u se staly astn matky. CAPULET Kdo pospch, ten mv ivot krtk. Ostatn dti odvedla mi smrt. Pro m i po mn zbv tu jen ona. Snate se jej srdce vybojovat sm, Parisi, j budu orodovat jen za toho, koho si sama zvol. Svou vl prosadit chci jej vli. Dnes podme kadoron bl a nen ptele, jeho bych nepozval. Bude tu roztomil spolenost, a vy v n, hrab, znejmilej host. Veer mj ponur dm rozz pvaby en a jako v pedja, kdy duben v patch za zimou se ene a rozko jm chlapce roztouen, budu tu nnch dvch poupat mt vce ne dost. Pak zkuste posoudit, a se ty krsky v tanci rozto, kter vm nejvc padne do o. Tou krsou budete tak ommen, e moje pjde prvn z kola ven. Zajdeme k nm. (Dv list Petrovi) Pteli, poj sem bl. Obhne Veronu a vyd vem, co jsou psni na tom seznamu, e je dnes veer k nm srden zvu. 29

10

15

20

25

30

35

You might also like