TriboTechnika

1/2013

ronk: VI.VI. 1/2013 1/20133 cena 3 ronk:ronk: 1/2013 cena 3 VI. cena

Zptn sac filtry ARGO - HYTOS v-ele startovnho pole Zptn sac filtry ARGO -ARGO HYTOS v ele startovnho pole Zptn sac filtry HYTOS v ele startovnho pole
tte na natte na stranch 6 - 7 tte stranch 6 - 6 - 7 stranch 7

esk spolenost pro povrchov pravy

Vs zve na

46. celosttn aktiv galvanizr

Termn: 5. a 6. nora 2013 Msto konn: Hotel Gustav Mahler, Kov ul. 4, Jihlava

Vce informac o aktivu zskte: PhDr. Drahomra Majerov, Lesn 2946/5, 586 03 Jihlava Tel.: 737 346 857, E-mail: cspu@seznam.cz

Mediln partner: asopis TriboTechnika

TriboTechnika

1/2013

Ven itatelia, je februr 2013, skonilo sa obdobie elan a predsavzat, naim sa podva do novhu roku. Bude lep ako predchdzajci, ktor predpovedal katastrofick scenre, dokonca koniec sveta? Sme technokrati, preto nm viac ako maysk kalendre imponuj mdre slov nositea Nobelovej ceny za literatru (1915), Romaina Rollanda: Verm vo vetkch Bohov, kresanskho, moslimskho, idovskho a v boha Rozum na dvaok. i me existova kraj odkaz pre dnen, krzami, rznymi kauzami a nestabilitou zmietan spolonos? Vzia rozum do hrsti bolo krdom naich predkov, ktor im pomhalo prekonva aj aie prekky. To vetko mi prilo na rozum, ke som si pretal aktulne vyjadrenia vznamnch osobnost z prostredia ruskej ekonomiky. Na strnkach renomovanho ruskho periodika Dmitrij Sverdlov, generlny riadite petrohradskho metalurgickho zvodu Nevskaja metiznaja kompanija uvdza: Od rznych ud asto povame argumenty, preo sa v Rusku neme rozvja vroba. Na vstavch a vetrhoch mono zaregistrova stle niiu as ruskch vrobcov a nrast potu firiem, ktor predvaj u ns zahranin produkciu. Pravda je tak, e v devdesiatych rokoch sme boli nten sta sa trhovou spolonosou a so iaom treba prizna, e monosti na obnovenie vroby takmer neexistuj. Jednou z prin je ttna politika. udia, ktor sa zaoberaj vrobou v Rusku s entuziasti. itate urite pochopil svislost. Rozum a entuziazmus, dva atribty, bez ktorch by pravdepodobne neostalo ani to povestn torzo z pvodnej strojrskej vroby u ns. Vaka mdrej ttnej politike Slovensko dnes nem strategick vrobok (oficilne proklamovan slogan, e KIA je isto slovensk auto je samozrejme chimra). Nie je naou kompetenciou skma priny tohto neuteenho stavu, ale jedno je ist. Entuziazmus, trebrs podopret rozumom, nesta. V podmienkach globlnej ekonomiky je to mon iba vaka podpore ttu, ktorho lohou by malo by vytvorenie atraktvneho podnikateskho prostredia pre vetkch bez rozdielu. Daov stimuly pre jednch nesm by kompenzovan retriktvnou politikou voi druhm, pretoe by to bolo poruenie zsady o rovnosti anc, ktor dokonca zaruuje stava. Spomnam si na jednu prhodu z Nemecka, ke ist majite skromnej firmy nepustil vtedajieho spolkovho ministra priemyslu do svojej firmy s odvodnenm, e by tam ni dobrho nepriniesol. Ten sa mu sce patrine odvail daovou kontrolou, ale podnikate si v kadom prpade zasli ctu a obdiv a nielen za odvahu. o doda? Ostame radej pri tme, na ktor mme kompetencie. Ven priatelia, v aktulnom vydan Tribotechniky sa stretvame v novom roku po prvkrt. Patr sa preto vyslovi novoron elania. Redakcia Vm el priaznivejie podmienky na prcu, i u ako zamestnanci alebo podnikatelia, aby ste nemuseli ni robi iba z istho entuziazmu, aby Vaa prca bola patrine ocenen, aby jej bolo dos a mali ste z nej poteenie. Zaelajme si aj alie spen napredovanie nho spolonho asopisu TriboTechnika. S Vaou pomocou sa to isto podar. Vaka Vm za spoluprcu. Vea astia v novom roku 2013 Ing. Jozef Dominik, Csc. redakcia asopisu TriboTechnika
asopis TriboTechnika vydva: Vydavatestvo Techpark, o. z.,registrcia vykonan 22. 10. 2003 pod . VVS/1900/9022538 Redakcia: TechPark, o. z., Pltncka . 4, 010 01 ilina, Slovakia Tel.: +421 41 500 16 56 8, Mobil: 0905 206 227 Email: redakcia@techpark.sk, redakcia@tribotechnika.sk www.tribotechnika.sk fredaktorka: Ing. Dana Tretinkov, e-mail: tretinikova@techpark.sk PR a marketing: Mgr. Zuzana Augustnov, e-mail: augustinova@techpark.sk Redakcia: Ing. Ji Hbl, e-mail: hybl@techpark.sk Martin Petrek, e-mail: petrasek@techpark.sk Grafika: Grafick tdio vydavatestva TechPark ilina Roziruje: Vlastn distribun sie, MEDIA PRINT KAPA Bratislava ISSN 13380524 3

1/2013

TriboTechnika

Zptn sac filtry vele startovnho pole

Pod heslem Pole Position Paver uvedla spolenost Dynapac vroce 2011 est novch finier se kou pokldanho asfaltovho koberce od2 do14 metr, kter nyn disponuj mnoha vylepenmi funkcemi. Nejvy prioritou konstruktr bylo snen nklad azjednoduen servisu adrby.

strana 6 7
Dokonal podklad pro dekorativn itvrd chromovn
NIPHOS 966 je lze pro elektrolytick vyluovn povlak obsahujcch nikl-fosfor. Sranov elektrolyt neobsahuje halogenidy akrom niklu neobsahuje dn dal tk kovy, jako nap. olovo nebo kadmium.

strana 12 13

Obsah
Zptn sac filtry vele startovnho pole ......................................................................................................................... 6, 7 Vliv kryogennho zpracovn navlastnosti ledeburitickch nstrojovch ocel .............................. 8, 9, 10, 11 NIPHOS 966 - Dokonal podklad pro dekorativn itvrd chromovn ........................................................ 12, 13 Tbit systm pro zapichovn afrzovn ............................................................................................................... 14, 15 COMPACT LINE brousc technologie pro vymniteln destiky ............................................................................. 16 HELITRONIC POWER se zsobnkem brusnch kotou nebo robotickm podavaem ....................... 16, 17 Helitronic Micro - Lep povrch pro mikronstroje ......................................................................................................... 17 Vtlky nacestch zpohadu tribolgie ...................................................................................................................... 18, 19 Nrodn frum drby 2013 ..................................................................................................................................................... 20 Laserov navaovn kluznch vrstev .................................................................................................................................... 21 Povrchov pravy skovovmi pigmenty pouvan vestavebnictv ........................................................... 22, 23 Fenomn skrutkovit vrtk .................................................................................................................................. 24, 25, 26, 27
4

TriboTechnika

1/2013

Laserov navaovn kluznch vrstev

Laserov navaovn kluznch vrstev pin vraznou sporu vrobnch nklad bronzovch kluznch uloen. Naobyejnou ocel lze navait a nkolikamilimetrovou vrstvu bronzovho materilu sminimlnm stupnm promen arovnomrnou tloukou.

strana 21

Tribologick vlastnosti povlak pipravench plazmovm nstikem

Plazmov deponovn (tzv. plasma spraying) umouje pipravit silnovrstv dekorativn i astji ochrann nebo funkn povlaky zkov, keramiky nebo jejich kovokeramickch sms nanejrznjch, nejastji kovovch substrtech.

strana 42 43

Nechajte nans starostlivos ov olej ....................................................................................................................... 28, 29 Diagnostika plynovch motor zaloen naanalzch oleje ............................................................. 30, 31, 32, 33 Workshop Tribotechnika atribolgia .................................................................................................................................... 33 Zmenenie trenia triesky oelo nstroja ajeho vplyv navsledky obrbania ......................................... 34,35 Neviditen nter ............................................................................................................................................................................. 37 Volba typu plastickho maziva vzvislosti naprovoznch podmnkch valivho loiska ................... 40, 41 vod dotechnologie povrchov pravy plazmovm nstikem (2. st) ................................................... 42, 43 Praktick ppady erozivnho opoteben ................................................................................................................... 44, 45 Mikropulzn plazmov tepeln zpracovn ................................................................................................................ 46, 47 Povlaky rovho zinku ajejich ivotnost .................................................................................................... 48, 49, 50, 51 Workshop Tribotechnika atribolgia .................................................................................................................................... 52 Pracova bezpene aspoahlivo je cieom vetkch .............................................................................................. 54, 55 Kompresorov oleje ........................................................................................................................................................ 56, 57, 58
5

1/2013

TriboTechnika

Zptn sac filtry v ele startovnho pole

Pod heslem Pole Position Paver uvedla spolenost Dynapac v roce 2011 est novch finier se kou pokldanho asfaltovho koberce od 2 do 14 metr, kter nyn disponuj mnoha vylepenmi funkcemi. Nejvy prioritou konstruktr bylo snen nklad a zjednoduen servisu a drby. Proto se tato dcein spolenost prmyslovho koncernu Atlas Copco rozhodla pro koncept filtrace vyvinut spolen s ARGO-HYTOS. Koncept filtrace pro nov finiery DYNAPAC uit namru Vhradn pro tuto konstrukn adu byl bhem velmi krtk doby vyvinut adosriov vroby zaazen inovovan Zptn - sac filtr doplnn kolektorem sdeseti pipojovacmi otvory, kter je vhodn zhlediska prostoru, hmotnosti aprtoku. Zptn sac filtry maj tu vhodu, e jak pro oteven, tak pro uzaven hydraulick okruhy je poteba pouze jeden filtr. Vezptn vtvi obvodu se filtruje pracovn kapalina vracejc se ze vech okruh ovelikosti prtoku 600 l/min. Plnc erpadla nebo st erpadel otevench okruh jsou zsobovna a 450 l/min oleje smrnm petlakem, m je dosaeno dobrch vlastnost obvodu pi studenm startu averpadlech je inn potlaena kavitace. Pi bnm provozu je obtokov ventil uzaven aerpadla jsou neustle zsobovna pefiltrovanm olejem. Plnc azavzduovac filtr, integrovan vtlese filtru tak, aby nezabral pli msta, zabrauje vnikn hrubch neistot pi doplovn hydraulickho oleje apronikn jemnch stic bhem provozu. Filtran jednotka je jet doplnna vstupy pro mont snma teploty apro odvzduovac ventil. Vsledkem instalovan filtran jednotky svlokou jemnosti 16 m je podle zkuenost dosaen istoty oleje mezi 17/14/10 a20/17/12 podle ISO 4406. Vhydraulickch okruzch novch finier byly nameny dokonce podstatn lep hodnoty, take poadavky vrobc hydraulickch komponent byly vrazn pekonny. Navc je filtran vloka opatena ochrannou znakou COPY-PROTECT spolenosti ARGO-HYTOS, co zaruuje pouze pouvn originlnch nhradnch dl. Tm je zajitna poadovan istota oleje pocelou dobu ivotnosti stroje. Vhody konstruknho een se Zptnm sacm filtrem vynikajc vlastnosti pi studenm startu dky zsobovn plncho erpadla olejem smrnm petlakem ochrana plncho erpadla dky velmi jemn filtraci oleje snen nklad nadrbu systmu dky spoe jednoho filtru se unovch finier pln uplatn azaruuj maximln produktivitu ahospodrnost izaextrmnch provoznch podmnek. Text: ARGO-HYTOS

Obr. 1 Zptn sac filtr

Obr. 2 Kolektor s deseti pipojovacmi vvody 6

Monitorovn stavu kapaliny

Monosti pipojen
LubCos H2O Snma vlhkosti a teploty 27355301 LubCos H2Oplus II Snma stavu oleje 15156302 LubCos Visplus Snma stavu oleje 28412800 LubCos Level Snma stavu oleje a vky hladiny Level 375 28302801 Level 615 29264500 Penos dat a napjen (a)
Kompletn datov kabel 15209900 dlky 5 m s odbokou pro napjen & konektorem D-sub 9-pin Konektor snmae 15210400 Datov kabel s konektorem snmae a neosazenm koncem dlky 5 m 15209800 rouben se zvitem G 3/4 bn pouvan pro mont do ndre

TriboTechnika

1/2013

OPCom II Monitor stic 27395401

LubMon Visu Jednotka pro zobrazovn a zznam dat Varianta Standard 29043901 Varianta Ethernet 29570300

Monosti monte (b)

Konektor 9-pin, Sub-D RS232

Napjen (24 VDC) 16912800

4-20 mA

G 3/4

OPCom II G1 PLC System / CAN-bus RS232/CAN Pipojovac blok 16921001 pro vestavbu do veden Spojka Minimess s integriovanou clonou pro - stedn tlak 29225700 - vysok tlak 29225800 Regultor prtoku pro variabiln rozsah tlaku 29240000 Pozor! Dodrujte, prosm, pokyny pro instalaci uveden v pruce.

LubMon Visu Redukce USB/RS 232 16341600 USB / Ethernet

Pota

Brna ARGOHYTOS 29563600

Internet

Konektor snmae - osazen pin (a)

Software LubMon PClight zdarma na www.argo-hytos.com Uveden pklady zobrazuj monosti pipojen snma stavu oleje a pout dodvanho psluenstv. V ppad zjmu o individln een Vm s vbrem vrobk rdi pomeme. Konektor snmae, 8-plov M12x1 Dodrujte, prosm, pokyny pro instalaci uveden v pruce.

We produce fluid power solutions ARGO-HYTOS s.r.o. Dlnick 1306 543 15 Vrchlab Czech Republic Tel: +420 499 403 111 Fax: +420 499 403 420 info.cz@argo-hytos.com www.argo-hytos.com

FC_1_2013

1/2013

TriboTechnika

Vliv kryogennho zpracovn na vlastnosti ledeburitickch nstrojovch ocel

Kryogenn zpracovn je doplkovm procesem ke konvennmu tepelnmu zpracovn, jeho elem je zejmna zlepen mechanickch vlastnost a odolnosti proti opoteben u nstrojovch ocel. Krom toho napomh snen obsahu zbytkovho austenitu v ocelch. Pestoe je technologie kryogennho zpracovn vyvjena kontinuln odedestch let 20. stolet, dodnes neexistuje mezi odbornky jednotn nzor napnos tto metody. Nkte autoi uvdj, e pomoc kryozpracovn se zvyuje tvrdost materilu, odolnost proti opoteben, pevnost vohybu, houevnatost, navov pevnost, atd. Principem je precipitace jemnch karbidickch stic ajejich vliv navsledn mechanick vlastnosti oceli. Tento lnek pin souhrn z vzkumnch prac provdnch naocelch ledeburitickho typu vyrobench prkovou metalurgi VANADIS 6 aVANADIS 4 EXTRA vporovnn socel vyrobenou konvennm zpsobem SVERKER 21. Ledeburitick oceli se vyznauj ptomnost ledeburitu vestruktue ipes pomrn nzk obsah uhlku vmatrici. To je mon dky pdavku legovacch prvk Cr, V, W aMo, kter roziuj oblast feritu anaopak uzavraj oblast austenitu. Legovac prvky posouvaj eutektoidn bod Sabod rozpustnosti uhlku vaustenitu E smrem knim hodnotm uhlku, m umouj ptomnost ledeburitu vestruktue ocel. Modern vroba ocel prkovou metalurgi doke dokonce vyrobit oceli sobsahy uhlku vtmi ne 2 %. Struktura kalench ledeburitickch ocel je tvoena martenzitem, zbytkovm austenitem anerozputnmi karbidy primrnho, eutektickho asten sekundrnho pvodu. Obsah zbytkovho austenitu vestruktue pokalen roste svy austenitizan teplotou jako dsledek vtho nasycen austenitu uhlkem alegovacmi prvky, kter sniuj teplotu potku martenzitick transformace MS vevtin ppad a nateploty hluboko pod bodem mrazu. Kdosaen vysokho stupn martenzitick pemny aredukce mnostv zbytkovho austenitu je nezbytn zaadit cyklus kryogennho zpracovn mezi kalen apopoutn (viz. graf 1). Kryogenn zpracovn je doprovzeno zmnami mechanickch vlastnost, nap. houevnatosti, tvrdosti, navov pevnosti, lomov houevnatosti nebo odolnosti proti opoteben. Zda budou zmny vyvolan kryozpracovnm vznamn, zvis doznan mry najakosti zpracovvan oceli. Vtina studi se shoduje nafaktu, e vliv zmrazovn navlastnosti rychloeznch ocel je spe negativn anepin dn vhody. Zcela opan efekt m kryozpracovn nachromov achromvanadiov nstrojov oceli, ukterch se vznamn zvyuje

Graf 1 Typick proces tepelnho zpracovn svloenm kryogennm cyklem. Naznaeny jsou rzn reimy zpracovn.

Steel grade (AISI)

D2 M2 M1 CPM-10V

Wear resistance improvement (%)

817 203 225 131

Tab. 1 Zlepen odolnosti proti opoteben uvybranch ledeburitickch ocel poaplikaci kryogennho zpracovn 8

TriboTechnika

1/2013

zejmna odolnost proti opoteben (viz. tab.1). Kryogenn zpracovn je nezbytn doprovzeno nkolikansobnm popoutnm, pi kterm se utvej uitn vlastnosti nstrojovch ocel, protoe vtina znich je schopna sekundrnho vytvrzovn. To je dvod, pro studie zabvajc se kryozpracovnm, e zrove optimalizaci popoutcch proces. Experimentln st Vroce 2009 vznikl eitelsk tm sdruen pod projektem TIP financovanm Ministerstvem prmyslu aobchodu esk Republiky. leny tmu jsou firma PRIKNER tepeln zpracovn kov, s.r.o. astav materilovho inenrstv strojn fakulty VUT, oba sbohatmi zkuenostmi voblasti zmrazovn azpracovn nstrojovch ocel. Zmrem eitelskho tmu byl vzkum voblasti zmrazovn C
VANADIS 6 VANADIS 4 EXTRA SVERKER 21 2,1 1,4 1,55

Kryogenn zpracovn pi teplot 90 C podobu 4, resp. 10 hodin api teplot 196C podobu 4, resp. 10 hodin, Dvojnsobn popoutn pi teplot doporuen vrobcem pro dosaen maximln tvrdosti sekundrnm vytvrzenm, ato 480 C pro Sverker 21 a530 C pro Vanadis 6 aVanadis 4 Extra. Pro porovnn byla zpracovna jedna sada vzork bez zaazen kryogennho cyklu. Vsledky Pro vechny vzorky byl proveden test pevnosti vtbodovm ohybu, kde vzdlenost podpor byla 80 mm, zaten centrln, rychlost 1 mm zamin. a dookamiku lomu. Vsledky zkouek jsou zobrazeny vgrafu 2, piem jednotliv reimy jsou oznaeny: Q = vzorky pouze kalen apoputn, Mo V 90/4 = vzorky kalen, zmrazen 90 C/4 hodiny apoputn 1,5 5,4 nateploty popsan ve, 3,5 3,7 90/10 = vzorky kalen, zmraze0,8 0,8 n 90 C/10 hodin apoputn nateploty popsan ve,

Si
1 0,4 0,3

Mn
0,4 0,4 0,4

Cr
6,8 4,7 11,8

Tab. 2 Chemick sloen vyetovanch ocel

nstrojovch ocel zaelem zven ivotnosti nstroj. Konkrtn ovovac zkouky vprmyslov praxi byly provdny naelistech svysokm stupnm dynamickho namhn. Doexperimentu byly postupn zaazeny oceli Vanadis 6 aVanadis 4 Extra, ob vyroben prkovou metalurgi avelmi oblben, asto pouvan ocel Sverker 21 (AISI D2, WNr. 1.2379, 19573), pipraven konvenn technologi vroby. Vechny jmenovan oceli vyrb vdsk firma Uddeholm ajedn se onstrojov oceli legovan prvky Cr-Mo-V. Jejich charakteristickmi vlastnostmi jsou vysok adhezivn abrazivn odolnost avysok houevnatost brnc vzniku nhlch defekt nsledkem rozvoje trhlin. Chemick sloen ocel vybranch kezkoukm je uvedeno vtab. 2. Z uvedench ocel byly vyrobeny vzorky 10x10x120 mm pro zkouky tbodovm ohybem amen tvrdosti. Tyto vzorky byly tepeln zpracovny procesem, kter lze nazvat optimalizovan, nebo je vybran nazklad nkolikaletho zkoumn : Ohev nateplotu austenitizace 1025 C vevkuu, vdr podobu 30 min, Kalen duskem pod tlakem 5 bar,

tepeln zpracovn kov, s.r.o.

ULetit 279 54973 Martnkovice tel.: 0420491524440 www.prikner.cz

1/2013

TriboTechnika

Graf 2 Porovnn pevnosti v tbodovm ohybu Graf 4 Vliv doby zmrazovn na pevnost v tbodovm ohybu (poputno 2 x 530 C) u oceli Vanadis 6

Graf 3 Porovnn dosaench hodnot tvrdosti

196/4 = vzorky kalen, zmrazen 196 C/4 hodiny apoputn nateploty popsan ve, 196/10 = vzorky kalen, zmrazen 196 C/10 hodiny apoputn nateploty popsan ve. Dal vyetovanou veliinou byla tvrdost. Graf3 porovnv men tvrdost pro tyt vzorky amaterily popsan vezkouce tbodovm ohybem. Pohledem nagrafy je zejm, e pevnost vtbodovm ohybu umaterilu Vanadis 4 Extra pevyuje oba ostatn vyetovan materily, zatmco porovnn jednotlivch reim kryozpracovn

ukonkrtnch materil nepineslo vznamn rozdly utto veliiny. Naproti tomu porovnvn dosaench tvrdost prokazuje nejvy hodnoty uvzork pouze kalench apoputnch, bez zaazenho kryogennho zpracovn, uobou Vanadis. Pro Sverker 21 nelze ci, e by kryogenn zpracovn vznamn ovlivovalo dosaen tvrdosti. Vysok hodnoty tvrdost uvzork bez kryogennho zpracovn koresponduje snejnimi hodnotami pevnosti vtbodovm ohybu pro tento reim zpracovn, co odr obecn vztah mezi tvrdost ahouevnatost. Akoliv bychom pedpokldali dosaen vych tvrdost pi zaazen kryogennho cyklu, komplexn pohled naprobhajc pochody mus brt vvahu nejmn ti velmi dleit jevy, kekterm dochz bhem popoutn: 1) Popoutn martenzitu je vdy doprovzeno poklesem tvrdosti. Pedpokldme, e martenzit vznikl bhem kryogennho zpracovn se vznamn neli svou strukturou odmartenzitu, kter vznik bhem kalen.

-196 C/4 hodiny -196 C/10 hodiny Obr. 1 Vliv doby zmrazovn pi teplot -196 C na mikrostrukturu oceli Vanadis 6 (austenitizovno 1 000 C, poputno 2 x 530 C) 10

TriboTechnika

1/2013

2) Zbytkov austenit transformovan bhem ochlazovn zpopoutc teploty, kter odpovd teplot maxima sekundrn tvrdosti, je odpovdn zavzrst tvrdosti. Pspvek pemny zbytkovho austenitu kevzrstu tvrdosti je men, pokud materil proel kryogennm zpracovnm. 3) Precipitace karbid bhem popoutn je dalm jevem, kter pispv kevzrstu tvrdosti. Zvr 1) Pevnost vtbodovm ohybu je vznamn vy pro Vanadis 4 Extra, zejmna vreimu kryozpracovn -90 C/4 hodiny. Rozdly mezi ostatnmi reimy kryogennho zpracovn, dokonce ivreimu bez zmrazovn, nejsou vznamn. Nejni hodnoty pevnosti vtbodovm ohybu vykazuje Sverker 21. 2) Prodluovn vdre nateplot zmrazovn nepin dal vhody nebo nezvyuje hodnoty mechanickch vlastnost ani ujednoho zmateril. 3) Tvrdost kryogenn zpracovanch materil je o1-2 HRc ni vporovnn smaterily kryogenn nezpracovanmi anezvis nadlce vdre nateplot zmrazovn. 4) Vsledky test mechanickch vlastnost se jev nejlep pro materil Vanadis 4 Extra, co je

materil vyroben prkovou metalurgi, zatmco outsider Sverker 21, kter je vyroben konvenn technologi, vykazuje nejdel ivotn cyklus nstroje. A dvakrt del ne nap. Vanadis 6. Odborn veejnost nen jednotn vnzoru napnos technologie kryogennho zpracovn. Je evidentn, e vsledky se li zejmna vzvislosti najakosti pouit oceli. N vzkum odhalil vznamn rozdly vivotnosti nstroj, nakter byly pouity oceli ze dvou rznch zpsob vroby. Dalmi kroky vpopisovanm projektu budou zkouky odolnosti proti opoteben, hodnocen mikrostruktury zapomoc elektronovho mikroskopu, men obsahu zbytkovho austenitu anejvznamnj zkoukou bude dal testovn vyrobench nstroj vprmyslov praxi ajejich vzjemn porovnn. Prokzn pnosu technologie kryogennho zpracovn je velmi dleit pi ekonomickm hodnocen nklad natepeln zpracovn ocel. Vezmeme-li vvahu cenu pouvanho mdia, jeho spotebu nap. nacyklus zmrazovn a nateplotu tekutho dusku 196 C adlky vdre, mus mt aplikace takov technologie sv jednoznan opodstatnn. Ing.Petra Salabov, PRIKNER tepeln zpracovn kov, s. r. o.

english abstract
The effect of cryogenic treatment (CT) on properties of ledeburitic steels was investigated. CT is used additionally to conventional heat treatment as process which can improve mechanical properties, wear resistance and moreover decrease amount of retained austenite. The technology of CT has been developed from the sixties of 20th century and gives contrary scientific opinions still today. Some studies report that CT improves hardness, wear resistance, bending strength, toughness, fatigue strength, etc., but some scientists donot agree. Besides, experts donot correspond in opinion what is the main factor which influences results when CT is applied. Starting with austenitizing temperature, via cooling rate, using temperature, holding time, heating rate and ending with tempering temperature. The most serious discussion is led over mechanism of fine carbides precipitation. When exactly they form and what is their effect on mechanical properties. Steel grade treated by CT is not less important. The significant effect is usually presented in case of X153CrVMo12 (AISI D2) steel whereas in case of others the results are disputable. Our experimental work is focused on ledeburitic tool steels with demand on high wear resistance while most of them are powder metallurgy produced steels. The goal is to determine optimal CT ( temperature, time) which can help to prolong life cycle of cold work tools, keeping in mind economical point of view of additional treatment. The investigation discovered many interesting results but brought more and more questions.

11

1/2013

TriboTechnika

Dokonal podklad pro dekorativn i tvrd chromovn

NIPHOS 966 je lze pro elektrolytick vyluovn povlak obsahujcch niklfosfor. Sranov elektrolyt neobsahuje halogenidy a krom niklu neobsahuje dn dal tk kovy, jako nap. olovo nebo kadmium. Elektrolyt je dlouhodob stabiln a me bt pouvn v kombinaci jak s rozpustnmi, tak nerozpustnmi anodami, ale vdy pouze s jednou z tchto monost.

NIPHOS 966

Voblasti dekorativnho chromovn (bez ohledu na mocnost chromu) me NIPHOS 966 sten nebo zcela nahradit pololeskl, leskl amikroporzn niklov vrstvy. Tyto nkolikansobn niklov vrstvy nemohou korozi zabrnit, ale mohou ji pouze zpomalit. NIPHOS psob jako korozn stabiln uzavrac vrstva mezi zkladnm materilem achromem. NIPHOS me bt pouit naleskl nikl, nebo tak pmo nalesklou m.

Voblasti technickho pouit, nap. uhdel pro hydraulick vlce, je velmi dleit, aby byly splnny urit poadavky nakorozn odolnost. Jednoduch poadavky mohou bt splnny nap. pomoc 10 m tvrdochromu naoceli. Vy nroky lze jednodue splnit tak, e se zv tlouka vrstvy chromu na30 m. Toto naven je doprovzeno problmem pi vlastnm chromovn. eenm tohoto problmu je v ylouen podkladov vrstvy nikl fosfor o tlouce 1020 m. Nikl-fosfor lze nanet tradin jako chemick nikl se vemi svmi nevhodami. NIPHOS jako elektrolytick proces zabrauje vzniku vech tchto nevhod ame tak nahradit chemick nikl. NIPHOS nabz nsledujc vhody: NIPHOS neobsahuj olovo, kadmium a sru. NIPHOS lze vyluovat snzkmi nklady nainvestice aprovoz. Chromov vrstva napovlaku vytvoenm vNIPHOS m vynikajc pilnavost. Vlastn proces je spolehliv, stabiln avykazuje neomezenou ivotnost. Zapomete pojmy jako divok vyluovn, MTO, stahovaka nabzi kyseliny dusin a95 C.

Obr. 1 Dekorativn chromovn 12

TriboTechnika

1/2013

Obr. 2 Povrchov upraven hdele: 10 m NIPHOS a 20 m Chrom a detail

Charakteristika NIPHOS 966 Elektrolyt: Obsah niklu: Teplota: Hodnota pH: Rychlost vyluovn: Proudov hustota: Anody: 80 g/l 60 C 2,5 0,4 m/min 4 A/dm S-Nickel nebo Pt/Ti Vrstva: Obsah fosforu: Tvrdost: Odolnost proti korozi aotru: Zabarven: Povrch: 11 13 hm.% P cca 550 HV vynikajc ulechtil ocel udrujc lesk

Miloslav Paln, Solid Galvanotechnik s.r.o

Solid Galvanotechnik s.r.o.

Lede n.Szavou www.solidgalva.cz
Zastoupen zahraninch firem Umicore Galvanotechnik GmbH Chemiklie pro pokovovn -drahmi kovy (Au,Ag,Rh,Ru,Pd,Pt), -slitinovmi kovy (Cu,Sn,Zn) -anody Ti/Pt Omya (Clariant) AG Chemiklie a barvy pro pravu hlinku a slitin hlinku

13

1/2013

TriboTechnika

Tbit systm pro zapichovn a frzovn

spn rozvoj podnikn firmy Horn se opr o zapichovac systm 312 oceovan pro svou hospodrnost a technick pednosti. Systm byl vyvinut v sedmdestch letech Paulem Hornem, je dodnes velice dn a ovlivnil i vvoj dalch produkt, speciln pak nstroj pro frzovn drek.

Zklad spn vrobn ady Bitov destiky systmu 312 (trojka nazatku zna poet bit) byly nazatku vyvinuty speciln pro zapichovn drek vpojistnch kroucch. Protoe se tyto nstroje osvdily iujinch tvarovch zpich avnjch kontur, dolo najejich zklad kvvoji dalch systm avariant. Kestandardnmu proveden systmu 312 se pipojil systm 315 abrzy nato byly oba tyto systmy rozeny ospeciln adu 302, 316 a320. Standardn bitov destiky pro zapichovn nachzej uplatnn ivespecilnch lohch jako jsou: - vnj zapichovn

zapichovn atvarov soustruen odlehovac zpichy zvit zapichovn drek emenic zapichovn specilnch tvar do ky a 15 mm

Hlavn vhody tbitho systmu: Khlavnm vhodm tbitho systmu Horn, kter je uren pro vnitn avnj radiln iaxiln zapichovn atak proupichovn, pat: - vy hospodrnost dky tem bitm - snen nklad najeden nstroj - standardizace drk adestiek, co sniuje skladov zsoby - kompletn obrbn svysokou procesn spolehlivost - rzn proveden eznch destiek: povlaky ze slinutho karbidu, CBN, PKD, cermetu, keramiky - sintrovan geometrie pro vy posuvy abezpen obrbn - bezproblmov odvod tsky pi zapichovn - bezpen uloen destiky vdrku - jednoduch vmna destiky pomoc svracho roubu - pesnost vmny 0,02 mm Odzapichovn kfrzovn drek Dky novmu substrtu apovlakm, zk vrobn toleranci drk abitovch destiek asintrovan geometrii bylo mon vprbhu let naplnit poetn poadavky zkaznk, jako nap. pout nejsilnj tbit destiky tak pro frzovn. Vchozm bodem pro vvoj frzovacch nstroj

Destika 313 pro cirkulrn frzovn drek

14

TriboTechnika

1/2013

Destika 312 pro zapichovn

afrzovn najednom stroji, vedly k poslen pozice obrbcch center atm ikrostoucm poadavkm naobrbn otvor, speciln pomoc cirkulrnch nstroj. Firma Horn proto vyvinula tbit nstroje srznm proveden stopky pro otvory odprmru 10 mm. Destiky upnan zeln strany pomoc roubu jsou pouiteln pro frzovn drek, otvor azvit a doprmru cca 60 mm jako ipro sren hran. Uvtch prmru pak pichzej naadu frzovac hlavy nebo kotouov frzy. Narozdl odsystmu 314 a310 se cirkulrn nstroje sestavuj zrzn dlouhch tvrdokovovch stopek dle DIN HA/HB/ HE aletovan ocelov hlavy. Najejich eln stran se nachz stedov otvor pro upevnn bitov destiky. Mal destiky jsou usazeny azafixovny temi centricky umstnmi, symetricky tvarovanmi drkami, uvelkch destiek jsou drky tvarovny asymetricky. Tyto zubov profily zajiuj bezpen astabiln upnut, speciln pak uvelkch ek. Drky svnitnm pvodem chladc kapaliny, rzn upnac plochy, jako ivarianty pro kletinov upnn umonily nasazen tak nasoustruzch.

Monosti specilnch proveden Bitov destiky pro frzovac hlavy akotouov frzy vespecilnch provedench se uplatuj tak pi: - frzovn drek pojistnch krouk se sraenm vnj hrany drky - frzovn jemnch abnch metDestiky 302 ve specilnm proveden pro viv frzovn zvit rickch zvit vstenm aplnm profilu byl systm 315, kde vlastn polotovary dovolova- frzovn T-drek DIN 650 se zeslenou stoply pravu geometrie pro frzovn. Takto vznikl kou acentrlnm pvodem chlazen pro vnejprve systm 314 pro kotouov frzy afrzoplach tsek vac hlavy, pak systm 310, 316, 320 aspeciln - jako frzy nazvity adrky pro pohnn proveden 302. jednotky nasoustruzch - sloen nstroje pro frzovn drek sdefiFrzovac bitov destiky scentrlnm upnovanm odstupem drek nnm - viv frzovn jednochodch advouchodch Trendy vedouc kekompletnmu obrbn akekomzvit binaci pracovnch postup, jako je soustruen Ludk Dvok
15

1/2013

TriboTechnika

COMPACT LINE
brousc technologie pro vymniteln destiky
5-os CNC stroj na brouen nstroj je vhodn pedevm k brouen vymnitelnch destiek z tvrdho kovu, cermetu, keramiky, PKD a PKB. Compact Line se postav vem nrokm na pesnost a rychlost, tm se stv novm mtkem pro realizaci komplexnch nstrojovch geometri. Za perfektn bh brouscho kotoue a vysokou pesnost v opakovn procesu zodpovd vyrovnvac jednotka three in one. Ta umouje na tom samm mst vyrovnn, obnovu a kruen. Pln integrovan 6-ti os robot optimln podporuje rzn upnac systmy Plug & Play, kter dosahuj na stroji velmi vysok flexibility. ProGrind spluje jako software orientovan na zkaznky vechna nron oekvn. zen FANUC se optimln dopluje se softwarem. Veker brousc programy se rychle a jed-

nodue nechaj programovat na rchle ovladatelnm Touch-Screen-Panelu. Vkldan masky jsou podporovny pomoc 3D grafiky.

HELITRONIC POWER
se zsobnkem brusnch
CNC ostika HELITRONIC POWER je synonymem pro flexibilitu a produktivitu. Dodv se s automatickm zsobnkem brusnch kotou, kter disponuje a osmi pozicemi, co pedstavuje a 24 brusnch kotou o prmru do 150 mm. Zsobnk brusnch kotou lze vyut jak pi osten, tak pi vrob. Nasazen velkho potu veten je vhodn zejmna v ppad brouen sloitch geometri (nap. stupovitch vrtk, kotouovch frz), ale tak pi osten standardnch nstroj se stejnmi brusnmi kotoui v plynulm cyklu. Pi rznch srich nstroj

16

TriboTechnika

1/2013

HELITRONIC MICRO lep povrch pro mikronstroje

S podstavou stroje z minerln slitiny a linernmi motory ve vech osch stroje m HELITRONIC MICRO vechny pedpoklady k zskvn nejpreciznjch vsledk brouen v prmru od 0,5 mm do 12,7 mm. Celkov disponuje 6-ti CNCzenmi osami. Linern motory s absolutnmi odmovacmi systmy s vysokm rozlienm vedou k vysoce pesnmu dynamickmu pohybu. Ob vlastnosti jsou nutnm pedpokladem pro nejvy pesnost a hospodrnou vrobu mikronstroj. Nepekonateln jsou, pokud se jedn o pesn polohovn brusnch kotou. Hlava brouscho vetena, kter je osazena temi brouscmi veteny, zaruuje vysokou mru flexibility. Voliteln disponibiln automatick osa X umouje precizn polohovn nstroj blzko bodu oten. Dodaten zen a polohovn obrobku hydraulicky ovldanou lunetou s jemnm nastavenm zaruuje nejen u dlouhch nstroj vysokou pesnost pi vysokch rychlostech posuvu. Na stroji Helitronic Micro byla vyrobena frza s prmrem 0,5 mm. Pezkouen kvality povrchu probhlo na mcm stroji Helicheck Plus s vbornmi vsledky na bonch eznch hranch i na ele. Tak pi nepetritm chodu vykazuje Helitronic Micro velmi vysokou jistotu procesu. Pitom se v sriov vrob pohybuj odchylky podle prmru obrobku v rmci pouhch 1 2 m.

Koncept stroje je doplnn integrovanm systmem plnn s 6-ti osm prmyslovm robotem, kter me bt pouit vedle nakldky obrobk tak na dal koly.

kotou nebo robotickm podavaem

s poadavky na rzn typy brusnch kotou vyniknou rovn vhody zsobnku brusnch kotou. Pi velk spoteb materilu mohou bt nasazeny hrubovac a dokonovac brusn kotoue s rznmi brusnmi materily CBN a diamantem. Vmna sady brusnch kotou vetn pvodu chladc kapaliny se provd v ase pod 10 sekund. Dky integrovanmu pvodu kapaliny k jednotlivm brouscm sadm je po celou dobu zarueno optimln chlazen pi opracovn. S robotickm podavaem roziuje WALTER MASCHINENBAU GmbH paletu typ podava pro spn brousc stroje HELITRONIC POWER. Nov podava, vybaven robotem Fanuc typu LR Mate 200iC/5L, nabz ve srovnn se stvajcmi typy podava vy flexibilitu a umouje pouit rznch typ upnacch zazen pro nstroje a profilov destiky. Pi krtkch asech vmny me bt manipulovno s obrbnmi kusy do dlky 300 mm a maximln hmotnosti 1,5 kg. V zvislosti na prmru me bt na tech paletch uloeno a 1 500 kus polotovar. Poadovan kapacita me bt zvena a na 3 500 kus polotovar na sedmi paletch.

17

1/2013

TriboTechnika

Vtlky na cestch z pohadu tribolgie

Predasom ma zaujala sprva v istom nemenovanom periodiku, v ktorej redaktor vysvetoval ako vznikaj na cestch neprjemn vtlky, ie pokoden miesta povrchu vozovky. Na prine s vraj ast zmeny poasia u ns a vysok dopravn frekvencia, hlavne kaminov. Inmi slovami povedan, keby bolo kontantn poasie a po cestch by nejazdili aut, tak by vtlky nevznikali. Ozaj pozoruhodn. alamn by zbledol zvisou nad takm genilnym zverom. Ve to je rovnak, ako keby niekto tvrdil, e prinou omrzln je mrz, alebo, e vysok nezamestnanos je dsledkom nedostatku pracovnch miest. Vpredloenom prspevku sa poksime podva namon priny vzniku vtlkov nacestch ztribologickho hadiska ako analgiu kontaktnej navy valivch losk (obr. 1). Zterie dynamickho namhania valivch losk alebo trebrs ozubench kolies je znme, e pokodenie obench drh je vsledkom navy materilu inkom striedavho cyklickho zaaovania. Statick psobenie tohto zaaovania zna pritom materil bez akchkovek znmok poruenia. Proces navovho pokodzovania m nevratn kumulatvny charakter. navov trhlina

je iniciovan vuritej hbke pod povrchom, voblasti maxima mykovch napt max, ari sa smerom kpovrchu, a km djde kvydroleniu materilu, vloiskovej terminolgii znmom ako pitting. Analogick pochod nastva aj vprpade kontaktu povrch vozovky koleso automobilu (obr. 2), priom pre pokoden miesto napovrchu vozovky sa zauval pojem vtlk. Pochopitene, konkrtne podmienky namhania oceovch siastok aasfaltovej deky ciest (obr. 3), poktorej sa odvauje pneumatika s rozdielne, ale podstata je rovnak. Voboch prpadoch dochdza kstriedavmu zaaovaniu obench resp. jazdnch drh, ktor postupne vysti doloklneho pokodenia povrchu. Hlavn rozdiely medzi valivm loiskom advojicou povrch vozovky koleso automobilu: valiv loisk sa vyrbaj zhomognnej kalenej loiskovej ocele s vysokou istotou, zatia o jazdn drha ciest je tvoren heterognnou asfaltovou zmesou s nzkou pevnosou valiv loisk s mazan kvli zneniu trenia nakontaktnch plochch, zatia o vdruhom

Obr. 1 Dvojradov sdkov loisko 18

TriboTechnika

1/2013

prpade dochdza kpriamemu kontaktu medzi kolesom ajazdnou drhou, m sa proces pokodzovania urchuje ast brzdenie, hlavne mykom komplikuje proces opotrebenia povrchu vozoviek, pretoe dochdza ku kombinovanmu valivmu aklznmu treniu

Obr. 4 Brzdn drha vzvislosti odkoeficientu trenia

je trenie pri pneumatikch iadce, naopak pri valivch loiskch kodliv avetky opatrenia smeruj kjeho zniovaniu (vi napr. nzko energetick loisk SKF) and last but not least zazmienku stoj aj fakt, e zatia o teria kontaktnej navy pri valivch loskch je dokonale prepracovan apotvrden poetnmi overovacmi skkami apraxou, zmienok ovtlkoch ako produktu kontaktnej navy povrchu vozovky je poskromne. Ztoho potom pramenia aj obmedzen monost rieenia tohto problmu Zver Nespochybnitene naivotnos cestnch komunikci negatvne psob spomnan striedanie poasia avysok frekvencia pohybu najm kaminov potchto komunikcich. Primrna prina vak spova niekde inde. Ako bolo naznaen, kontaktn dvojica povrch vozovky pneumatika sa poas prevdzky sprva analogicky ako valiv teliesko oben drha privalivch loskch. Vonkajm prejavom je potom loklne pokodenie obench drh, alebo teliesok priloskch ajazdnej drhy vozovky. Naim by bolo teraz odporui patrin opatrenia. Bolo by komick naolejova pneumatiky alebo stava oceov cesty. Autor sa necti kompetentn vyjadrova sa ku kvalite povrchovej vrstvy vozovky, ktor je zrejme najviac zodpovedn zavznik vtlkov, ale nebolo by odveci zvi aplikciu niektorch prvkov zlosk nacesty. Ide najm ovlastnost deky. Zapredpokladu jej hrbky cca 4 cm je opodstatnen sa domnieva, e proces inicicie arenia navovej trhliny sa odohrva prve vrmci tejto deky. Preto by bolo vhodn venova jej zven pozornos najm zhadiska pevnosti ahomogenity asfaltovej zmesi avnej obsiahnutch bitumnov. Nie menej dleit je aj podloie, ktor okrem inch funkci mus aj odolva striedavmu zaaovaniu pohybujcich sa automobilov. m je hustejia premvka, tm drastickejie s namhan podporn vrstvy vozovky. Jozef Dominik
19

Obr. 2 Schematicky znzornen kontakt kolesa automobilu apovrchu vozovky

Obr. 3 Rez vozovkou

svnimkou prpadov povrchovho kalenia achemicko tepelnho spracovania maj loisk homognne vlastnosti vcelom objeme, zatia o cesty sapopriereze skladaj zviacerch vrstiev rznych mechanickch vlastnost (obr. 3) narozdiel odvalivch teliesok pri loiskch sa pneumatika vplyvom hmotnosti vozidla ainkom odstredivch sl vzatkach vrazne stla, m sa zv kontaktn plocha najv rozdiel spova vtren avjeho vzname. Kvli poiadavke krtkej brzdnej drhy (obr.4)

CK O Nov t KRUHY rendy v KONFE riaden Najlep d RENCI ia E Inform prax v prev rby an sy dzke a drbe stmy Plnov dr an Predikt ie drby a o by dstvo vna d k r Inovat vne tec ba a diagnos tika hnolg Bezpe ie no Energe s a ochrana drby tick m zdravia a Zlepo vanie v nament a iv ko otn drba infratr nnosti praco prostredie vnkov uktry

TEMAT I

Zujem o as oznmte na e-mailovej adrese: ssu.kocelova@mail.t-com.sk kde mete zska kompletn pozvnku

Pozvame Vs v doch 28. - 29. 5. 2013 na 13. ronk medzinrodnej konferencie

Nrodn frum drby 2013

konanej pod ztitou Ministerstva hospodrstva SR na trbskom Plese
Slovensk spolonos drby Koceova 15 815 94 Bratislava Slovensko

TriboTechnika

1/2013

Laserov navaovn kluznch vrstev

Laserov navaovn kluznch vrstev pin vraznou sporu vrobnch nklad bronzovch kluznch uloen. Na obyejnou ocel lze navait a nkolikamilimetrovou vrstvu bronzovho materilu s minimlnm stupnm promen a rovnomrnou tloukou. Navaen vrstvy nevykazuj kvalitativn vady a dky vynikajc pilnavosti k podkladovmu materilu je lze bez problm obrbt soustruenm i frzovnm. Tento proces se s spchem pouv tak pi renovacch.

Laserov navaovn je robotick proces, kter pi sprvn definovanch parametrech zaruuje reprodukovatelnou kvalitu jednotlivch nvar. Ty se vyznauj nulovm vskytem defekt avad,

Obr. 1 Metalografie vrstvy CuAl10

Obr. 2 Nvar vrstvy CuAl10

minimlnm stupnm promen, rovnomrnou tloukou navaen vrstvy astm souvisejcmi nzkmi pdavky naobrbn (0,5-0,7mm). Ji zmnn minimln stupe promen zaruuje funkn vlastnosti ivrstv otlouce 0,5 mm. Pilnavost navaench vrstev je ipes ji zmnn mal stupe promen vysok. Dky tomu je mon nvary obrbt soustruenm nebo frzovnm. Nejastji pouvanou kluznou vrstvou je hlinkov bronz CuAl10. Lze jej navaovat inabnou ocel, co pi vrob kluznch uloen pin vraznou sporu vrobnch nklad. Dl tak me bt vyroben zklasick konstrukn oceli apovrch nsledn opaten bronzovm nvarem. Takto vyroben soust se vlastnostmi vyrovn celobronzov, cena je vak vrazn ni. Dal monost je renovace kluznch ploch laserovm nvarem. Proces je rychl, spolehliv anzk pdavky naobroben zaruuj sporu nklad na obroben renovovanho dlu. Dosavadn praktick zkuenosti ukzaly, e vporovnn sklasickm obloukovm navaovnm vychzej laserov nvary levnji, ato nejen dky nzkm pdavkm naobroben. Klov je rychlost zpracovn zakzky areprodukovateln kvalita nvaru. Typickm pkladem aplikac jsou nejrznj kluzn uloen, jako loiska avodc plochy, dle bronzov vloky forem, bronzov ozuben adal sousti. Karel tpn, MATEX PM

english abstract
Laser cladding of sliding layers brings significant savings in production costs of bronze plain bearings. The ordinary steel can be cladded up to several-milimeters thick layer of bronze material with aminimum degree of mixing and uniform thickness. Welded layer shows excellent quality with absence of defects. With excellent adhesion to the base material, the cladded layers can be easily machined by turning or milling. This process is also successfully used for renovations.

21

1/2013

TriboTechnika

Povrchov pravy s kovovmi pigmenty pouvan ve stavebnictv

Pouit povrchovch prav s kovovmi pigmenty je relativn astou aplikac pro celou adu vrobk od drobnch pedmt, kde povrchov prava zajiuje pouze dekorativn vlastnosti povrchu, a po automobily nebo sten a fasdn prvky, kde mus povrchov prava zajistit i ochranu proti korozi po dlouhou dobu pouvn (10 30 let). Metalickho efektu je mon vntrovch hmotch doshnout dvma druhy pigment imitujcch kovov vzhled: kovovmi prky (hlink, bronz, m), pigmenty nabzi prodn nebo syntetick sldy. Nejastji jsou odbrateli poadovny odstny RAL 9006 aRAL 9007. Odstn RAL 9006 je vytvoen pouitm pigment nabzi hlinkovch stic aodstn RAL 9007 je vytvoen pigmenty nabzi oxidu elezitho smalm mnostvm hlinkovch stic. Uveden typy pigment dodvaj povlakm specifick vzhled kovov (metalick), leskl. Povlaky pigmentovan kovovmi prky se vce bl vzhledu kovovho povrchu. Vsledn vzhled zvis navelikosti atvaru pigment. Odchylky barevnho odstnu jsou velmi ast, zejmna pokud povlaky vznikaj z rznch typ povlak (ntrov hmoty, laky, prky). Odstny RAL 9006 aRAL 9007 byly pvodn formulovny pro protikorozn ochranu ocelovch konstrukc, nejprve Nmeckch drah (vlakov stanice, mosty). Pozdji byly vborn protikorozn vlastnosti tchto odstn vyuvny vletectv anmonictv. Vsouasn dob se tyto metalick odstny staly velmi populrn pro vechny druhy architektonickch el, okenn rmy, podlahy obchod, podprn sloupy ocelovch konstrukc, atd. Zdvod nejednotnho finlnho vzhledu jsou odstny RAL 9006 a RAL 9007 doporuovny pro protikorozn ochranu, nikoliv pro dekorativn ely. Pokud maj bt oba odstny pouity jako dekorativn povlaky, mus bt technologie jejich zhotoven odlin amus bt nanich nanesena transparentn vrstva ochrannho laku. asto jsou pak klasifikovny jako speciln povlaky, naspeciln cenov rovni. Metalick efekt pigment zvis najeho mnostv vpovlaku. Efekt je patrn ji pi koncentraci pigmentu 0.1 % vntrovm systmu. Jeho intenzita se vrazn zvyuje pi koncentraci pigmentu okolo 2 %. Hlinkov pigmenty jsou obvykle pidvny veform lstkovch pigment ovelikosti cca 1040m atlouce 0,02 2m (obrzek 1). Tvar akovov charakter pigment zsadn ovlivuj vlastnosti povlaku. Hlinkov pigmenty zvyuj ochrann protikorozn vlastnosti povlaku, ato jak barirov, tak iinhibin vzhledem kjejich schopnosti reakce spronikajc vodou akyslkem. Tvar auspodn stic pigmentu vpovlaku prodluuj difuzn cestu koroznm stimultorm krozhran kov-povlak asniuj propustnost povlaku. Kovov pigmenty tak sniuj psoben UV zen nadegradaci povlaku, protoe maj reflexn vlastnosti. Pro dosaen poadovanho metalickho efektu je nutn dodret poadovanou orientaci stic pigmentu (obrzek 2), co lze ovlivnit nkolika faktory: pouitm smsi rozpoutdel, obsahujcch pomalu irychle se odpaujc rozpoutdla, nap. 1:1 xylnu abutylacettu, vylouenm pouit dalch plniv, pouitm ltek, kter podporuj orientaci stic pigment, nap. vosk nebo acettcelulzy.

Obr. 1 stice lstkovho hlinkovho pigmentu 22

TriboTechnika

1/2013

Zesnmk vbrus vrstvy povrchov pravy zoptickho mikroskopu je patrn, e kovov pigment je rozmstn relativn rovnomrn vcel vrstv vrchnho ntru vtina stic lstkovho hlinkovho pigmentu je orientovna rovnobn spovrchem kovu, resp. ntru (obrzek 3). Min. 70 % pigment by mlo bt takto orientovno vpovlaku.

ntrov hmota s kovovmi pigmenty

zasychn

nedostaten orientovan stice pigmentu stice orientovan rovnobn s povrchem

Obr. 2 Orientace kovovch pigment vprbhu zasychn povlaku

RAL 9007 vrstva transparentnho laku ntr s hlinkovm a elezitm pigmentem zkladn ntr zinkov povlak

odlin svtl nebo ern vzvislosti naintenzit pokozen ahlu pohledu (obrzek 4). krbance nelze zpovrchu odstranit pebrouenm nebo peletnm, nebo tm se rozsah pokozen jet zv. Vtomto ppad jsou pokozeny pedevm estetick vlastnosti povrchov pravy, protikorozn ochrana pouze minimln. Podobu monte by nemla bt zpovrchu plech sejmuta ochrann flie. Kovov pigmenty jsou tak mlo odoln proti psoben povtrnosti, jet he odolvaj dlouhodobmu psoben vlhkosti. Povlaky pigmentovan prkovm hlinkem vlivem uvedench podmnek ednou aztrcej lesk. asto dochz keznehodnocen povlaku, nakterm zstv podeti stt voda, nebo dochz kastmu nebo dlouhodobjmu zvlhovn povrchu kondenzac vodnch par. Pi venkovnm pouit ntr pigmentovanch kovovmi prky je nutn tyto ntry chrnit transparentnm venkovnm lakem prkovm nebo rozpoutdlovm (nabzi polyesteru, polyuretanu nebo akryltu). Intenzivnj pokozen me zpsobit potsnn povrchu agresivnmi materily, nejastj je potsnn maltou nebo betonem pi stavebnch pracch. Malta abeton vzhledem kesv vysok alkalit rozpoutj hlinkov pigment, co se projev plnou ztrtou kovovho vzhledu (obrzek 5).

RAL 9006 vrchn ntr s hlinkovm pigmentem zkladn ntr zinkov povlak

Obr. 4 Mechanick pokozen povrchov pravy pi monti Obr. 3 Metalografick vbrusy vrstev organickch povlak shlinkovmi pigmenty

Obr. 5 Pokozen povrchov pravy psobenm stavebn hmoty

ast problmy vznikaj pi nedodren nkterch zsadnch pravidel pi nvrhu amonti stench afasdnch panel stmto typem povrchov pravy. Materilem kazet nebo panel je ploch nebo profilovan ocelov plech spovrchovou pravou rovm zinkovnm vtlouce 20 - 25 m aorganickm povlakem nabzi PES stloukou 20 - 25 m; ntr je vodstnu RAL 9006 nebo RAL 9007. Kovov pigmenty jsou uloeny pedevm vpovrchov vrstv organickho povlaku, aproto jsou mechanickm inkem snadno pokozeny. Povlak proveden odstny RAL 9006 nebo RAL 9007 zstane vmst mechanickho pokozen pi monti barevn

Nasten afasdn kovov materily psob pedevm vlhkost, kter zpsobuje jejich postupn znehodnocovn. Vppad mstskch prosted se ktomuto vlivu pedv jet ivysok zneitn emisemi zdopravy avposledn dob isledovan psoben chlorid zposypovch sol. Pokud je povrchov prava stechy nebo fasdy budovy zvolena bez ohledu namon psoben tchto faktor nebo pi monti dojde kporuen povrchov pravy, je ivotnost takovho materilu vznamn snena. Pspvek byl zpracovn vrmci projektu TA 02021165 Integrovan hodnocen rizik adopad namaterily, ekosystmy azdravotn stav populace vdsledku expozice atmosfrickm zneiujcm ltkm. Kateina Kreislov, Lubomr Mindo
23

1/2013

TriboTechnika

Fenomn

skrutkovit vrtk

Vroku1770sidalAnglianP.Cookepatentovaskrutkovitvrtk,nstroj,ktornapriek svojmudefinovanmugeometrickmutvarumpriaplikciipecifik,ktornies vlastninmnstrojom.Vpriebehuvtaniasachovakoskrutkovitpruina,vdsledku psobeniareznhoodporusapoprvomzberepootoasnasastriedavoodskrutkovaazaskrutkova,ovediekvznikutorznchkmitov.Pozdreznejhranyvrtkasa vraznemenreznrchlos,msamenkoeficienttreniasobrbanmmaterilom aopotrebeniereznhoklina.Nauritomsekureznejhranydochdzakuvznikunrastku naelnejplocheajehoodtrhvaniu.Tmsameniareznpodmienky,pracovnuhol ela,polomerplastickhohrotunrastkuakvalitapovrchuvtanejdiery.Poksime satietozvltnostiidentifikova. Geometria skrutkovitho vrtka Naobrzku . 1 s zkladn geometrick parametre skrutkovitho vrtka. Vidie, e ide ogeometricky zloit nstroj, ktorho rezn as je tvoren dvoma reznmi hranami, odktorch sa rozbiehaj plochy chrbta aela vrtka. Zkontrukcie vrtka vyplva, e uhol ela je vmieste hrotu 1 rovn uhlu stpania skrutkovice: f = , ale postupne kles apri jadre vrtka dosahuje zporn hodnoty. Tto skutonos m vrazn vplyv naproces tvorenia triesky atrecie pomery medzi elom nstroja atrieskou. Neprjemnou skutonosou je existencia prechodovej reznej hrany. Vtomto mieste nedochdza kuvzniku triesky, ale plastickmu roztlaniu obrbanho materilu. Vrobcovia vrtkov sa snaia rozlinmi pravami oskracovanie prechodovej reznej hrany. Sledovanie tvorenia triesky pri vtan pecifick tvar vrtka predpoklad aj zvltne podmienky tvorenia triesky atrenia medzi trieskou aelom nstroja. Nasledovanie tvorenia triesky je potrebn okamite zastavi proces vtania. Je to mon
24

Obr. 1 Geometrick parametre skrutkovitho vrtka. 1hrot, 2 chrbt, 3 elo, 4 dka hlavnej reznej hrany, 5 vka vrcholu vrtka, 6 vrcholov uhol, 7 prechodov rezn hrana, 8 uhol sklonu prechodovej reznej hrany, 9 znen obvod vrtka, 10 drka naodvod triesky, d zmenenie priemeru vrtka, d1 priemer jadra vrtka, d priemer vrtka, - stpanie skrutkovice, - uhol stpania skrutkovice, rka fazetky

realizova jednoduchm odopnutm obrobku malej hmotnosti zupnaa. Naobrobku zostane zachyten tvoriaca sa trieska poda obr. 2.

TriboTechnika

1/2013

k=

Obr. 2 Fotografia vzoriek so zachytenou trieskou

Uhol hranice plastickch deformcii: = 50 . Pred elom nstroja vznik zabrzden vrstva, resp. nrastok. Sasti vidno odtrhvanie jej astc aunanie trieskou. Odlin situcia je vreze B-B (obr. 5). Uhol ela je vtom prpade rovn nule. Naele nstroja vak vznik vrazn nrastok, ktor modifikuje uhol ela. Podmienky obrbania s saen. Obrban materil mus obteka nrastok, ktor m vek polomer zaoblenia.

h1 = 1,66. 1,6 h

Nsledne je potrebn realizova metalografick vbrusy vzorky. Boli zvolen tri rezy poda obr. 3.

Obr. 3 Rezy nasledovanie tvorenia triesky

Obr. 5 Metalografick vbus oblasti tvorenia triesky vreze B-B

Naobr. 4 je metalografick vbrus oblasti tvorenia triesky vreze A.

Vemi kritick podmienky obrbania vznikaj vreze C-C (obr. 6). Uhol ela m vsledovanom prpade hodnotu mnus 60 . Tvorenie triesky je znane saen. Dochdza kspevovaniu povrchovej vrstvy, ktor je nsledne odrezvan. Deformcia materilu prebieha pri reznej rchlosti blzkej nule.

Obr. 4 Metalografick vbrus zny tvorenia triesky vreze A-A. 1 rezn klin, 2 odoberan vrstva, 3 trieska, 4zabrzden vrstva triesky, rn polomer zaoblenia reznej hrany, rnn polomer zaoblenia plastickej reznej hrany (nrastku), uhol hranice plastickej deformcie

Pri zvolenej frekvencii otania vrtka dochdza vmieste A-A kplynulmu rezaniu. Uhol ela je vtomto prpade 25 . Stlaenie triesky:

Obr. 6 Metalografick vbrus tvorenia triesky vreze C-C

Tieto skutonosti sa prejavuj najm pri vchdzan nstroja dozberu. Vprvom momente je
25

1/2013

TriboTechnika

vkontakte sobrobkom len prechodov rezn hrana, teda vznik situcia poda obr. 6. Postupne prichdza dozberu alia as hlavnej reznej hrany apodmienky obrbania sa zlepuj. Odlin podmienky sa prejavuj aj nanerovnomernom opotreben vrtka. Naobr. 7 je schma opotrebenia jednotlivch reznch hrn. Naele nstroja vznik liabok, ktorho rka ahbka sa zvuje v zvislosti od vzdialenosti odosi vrtka. Vrazn je opotrebenie vmieste prechodovej reznej hrany. Opotrebenie hlavnho chrbta narast kviemu priemeru aprechdza kviemu opotrebeniu hrotu avedajieho chrbta. Opotrebenie hrotu zhoruje kvalitu vtanej diery. Treba poznamena, e vrtk nem polomer zaoblenia hrotu, o sa negatvne prejavuje namikrogeometrii povrchu vtanej diery.

Identifikcia opotrebenia, resp. reznosti vrtka sa d realizova meranm rky opotrebenej plky nachrbte nstroja, o je pracn anepresn. Lepia metda je sledovane asu, potrebnho naprevtanie sstavy dier pri kontantnom zaaen osovou silou bez merania rky opotrebenej plky nachrbtovej ploche. Usporiadanie experimentu nastojanovej vtake je naobr. 8.

Obr. 9 Zvislos asu vtania otvoru napote navtanch dier. Obrban materil: oce C45, nstroj, vrtk zRO: HS 12-1-4 3 mm, hrbka obrobku: 10 mm.

Obr. 7 Tvar opotrebenia vrtka

Obr. 8 Vtanie stlou osovou silou na stolovej vtake. 1zvaie, 2 vrtk, 3 obrobok 26

Obr. 10 Rezn sily pri vtan skrutkovitm vrtkom

TriboTechnika

1/2013

Naobr. 9 je vsledok experimentu. Vidno, e as, potrebn nanavtanie diery sa postupne zvuje. Prebieha predstavuje typick krivku opotrebenia nstroja ssekom zbehu, plynulho nrastu opotrebenia poprudk nrast ke vrtk strca rezn vlastnosti. Vsledovanom prpade mono vrtk povaova zaotupen ponavtan 25 dier. Pri vtan s rezn sily rozloen nareznch hranch vrtka. Vslednicu reznej sily si predstavujeme vbode Anareznch hranch skrutkovitho vrtka arozkladaj sa dosmerov x, y az(obr. 10). Ak m vrtk symetrick rezn hrany, radilne sily Fp sa rovnaj anavzjom sa ruia. Rezn sily Fc psobia pribline naramene

zberu. Preto vhodnou technolgiou je pouitie menieho posuvu vtejto fze vtania. Aby nebola ovplyvnen produktivita vtania, mono naopak vo fze plynulho zberu vrtka poui podstatne v posuv. Schma vtania je naobr. 11. Zver Skrutkovit vrtk predstavuje geometricky zloit teleso charakteristiky, ktor podmieuje maximlnu deformciu aspevovanie materilu pred prechodovou reznou hranou azmenuje sa smerom kobvodu vrtka. Zlepenie procesu vtania klasickm skrutkovitm vrtkom je mon eliminciou negatvnych geometrickch charakteristk. Znich ide najm oskrtenie prechodovej reznej hrany, zvenie uhla chrbta, alebo lomen ostrenie chrbtovej plochy, zvenie uhla ela smerom kosi nstroja alapovanie elnch plch. Zhadiska technolgie vtania je vhodn pouva rozdielne (menie) posuvy pri vchdzan avychdzan zo zberu avie naseku plynulho vtania. Dr.h.c. prof.Ing.Karol Vasilko, DrSc., Ing.Vladimr Simkulet, PhD. Fakulta vrobnch technolgi Technickej univerzity vKoiciach so sdlom vPreove

d a vytvraj krtiaci moment Mk, ktor sa pren4

a navreteno stroja. Rezn sily Ff sa skladaj aspolu sosovou silou Fo tvoria sumrnu silu, ktor zabezpeuje posuvov mechanizmus stroja. Krtiaci moment navrtku bude:

d d M k = 2.Fc . 2.Fp . , N.mm 4 2

(4.50)

kde d je priemer vrtka, mm d0 priemer jadra vrtka, mm Povykrten:

d M k = Fc . Fp .d 0 . 2

english abstract
(4.51) In 1770 Englishman P.COOKE gave patented of helical drill, tool, despite its geometric shape is defined by application specifics of what they are own by another instrument. During drilling behaves as ahelical spring due to the action of cutting resistance after the first image rotates and tries to turn unscrew ascrew, which leads to oscillations of torn. Along the drill cutting edge varies considerably cutting speed, which leads to achange in the coefficient of friction with the workpiece and tool wear. On asection of the cutting edge generates abuild up edge on the face and tear. There are changing cutting conditions, working rake angle, the radius of the plastic cutting awedge surface quality of the hole. We will try to identify these traits.

Obr. 11 Technologick cyklus procesu vtania. a normatvny, b navrhovan.1 rchloposuv, 2 precovn posuv, 3 sptn rchloposuv, 4 zmenen posuv, 5 zven posuv astou prinou predasnho pokodenia vrtka je oblas vchdzania avychdzania nstroja zo

27

1/2013

TriboTechnika

Diagnostika plynovch motor zaloen na analzch oleje

Vhody pouvn pravidelnch analz olej pro monitorovn stavu stroj si velmi dobe a pomrn dlouho uvdomuj vrobci plynovch motor, zvlt tch vtch. Pina je jasn cena motoru je velk a vzhledem k velikostem olejovch npln ve velkch plynovch motorech a vzhledem k cenm olej pro plynov motory ani cena oleje nen zanedbateln. Krom toho prv v ppad plynovch motor jsou zkuenosti s analzami olej velmi dobr a vtina vrobc motor dnes ve svch provoznch pedpisech doporuuje i naizuje analzy oleje provdt. Soust provoznch pedpis jsou tak parametry doporuen ke sledovn a jejich limity. Sledovan parametry ajejich vznam Vtabulce 1 jsou uvedeny obvykle sledovan parametry adoporuen limity tak, jak je uvd vrobci motor Jenbacher aDEUTZ. Viskozita zkladn parametr kadho mazacho oleje; vppad plynovch motor viskozita oleje obvykle roste vdsledku termooxidan degradace nebo zneitn, pokles viskozity nen pli typick abv nsledkem degradace
Tab. 1 Sledovan parametry ajejich limity

polymernho zahuovae vppad vcestupovch olej TBN celkov slo alkality; velk vznam m pi spalovn plyn, jejich hoenm vznikaj sloueniny, kter mohou zvlt zaptomnosti vlhkosti tvoit ltky kyselho charakteru (bioplyn, skldkov plyn); charakterizuje obsah psad, kter bhem provozu motoru tyto kysel ltky neutralizuj TAN celkov slo kyselosti; charakterizuje nrst obsahu kyselch sloek voleji; tyto sloky mohou vznikat spalovnm plynu (viz ve) astrnutm oleje; narozdl odtabulky 1 se vtinou pouv kritrium hodnota TAN nesm bt rovna nebo vt ne hodnota TBN.

Parametr

Jenbacher

DEUTZ
12 18; +3 mm2/s khodnot novho oleje >40 % hodnoty novho oleje; >2 vt nebo rovno TBN 20 Abs/cm 20 Abs/cm --4,5 max. 0,2 % max. 500 ppm max. 30* max. 20* max. 20* max.10* max. 10* max. 20*

Viskozita pi 100 C 12 18; +3 mm2/s khodnot novho oleje TBN >50% hodnoty novho oleje; >2 TAN +2,5 mg KOH/g khodnot novho oleje Oxidace 20 Abs/cm Nitrace 20 Abs/cm Zneitn 1 % i-pH 4,5 Voda max. 0,2 % Glykol max. 0,02 % elezo (ppm/1000 ph) max. 20 Olovo (ppm/1000 ph) max. 20 Hlink (ppm/1000 ph) max. 15 Cn (ppm/1000 ph) max. 5 Chrom (ppm/1000 ph) max. 5 M (ppm/1000 ph) max. 15 * limity pro urit typ motoru, pro jin typy motor Deutz se limity trochu li 30

TriboTechnika

1/2013

Parametr oznaovan i-pH (zanglickho initial pH), kter se pouv khodnocen mon korozvnosti oleje. Souvis pmo skyselost oleje apekroen jeho limitu vede asto knapaden loiskov kompozice. Oxidace, nitrace uruj se pomoc infraerven spektrometrie ajejich hodnota charakterizuje postup degradace oleje; nkdy se tak stanovuje hodnota sulfatace. Zneitn jedn se vtinou otzv. mechanick neistoty (prach, otrov kovy ) aprodukty degradace oleje; produkty nedokonalho spalovn typick pro naftov motory jsou uplynovch motor vjimkou aktomuto jevu dochz nkdy pi nevyvench podmnkch provozu motor spalujcch zemn plyn; nkdy se domotoru dostvaj neistoty ze patn vyitnho bioplynu. Kemk pvod kemku ptomnho voleji zplynovho motoru me bt troj 1) prach zokolnho prosted vdsledku nedokonal funkce filtru vzduchu; je poteba vymnit vzduchov filtr ioleje, protoe vt mnostv prachu voleji znamen bezprostedn nebezpe zvenho opoteben motoru; 2) protipnivostn psada oleje vyplat se stanovit, zda je kemk vnovm oleji ajeho mnostv anamen obsahy kemku bhem provozu vztahovat ktto hodnot; 3) siloxany ze spalovanho plynu, pokud se nam vy obsah kemku anen doprovzen vym obsahem otrovch kov, jedn se otento ppad, ale sloueniny kemku zplynu se mohou usazovat vespalovacm prostoru motoru, co m poslze zven opoteben stejn zansledek. Voda souvis smonm prnikem chladic smsi dooleje, ppadn snevyvenmi podmnkami spalovn; vt mnostv negativn ovlivuje jak olej, tak motor. Glykol stejn jako uvody souvis smonm prnikem chladic smsi dooleje; prakticky vichni vrobci plynovch motor doporuuj okamit zsah pi detekci jakhokoliv mnostv glykolu voleji, je to dsledek jeho negativnho psoben napsady oleje atm jist degradace oleje. Vsouvislosti smonm prnikem nemrznouc kapaliny dooleje se doporuuje sledovat tak obsah sodku, ppadn dalch prvk, kter jsou soust psad nemrznouc kapaliny. Otrov kovy nkte vrobci doporuuj limity obsahu otrovch kov, ale vtina se piklonila ktrendov analze; dnes se pomoc optick emisn spektrometrie sindukc vzanm plazmatem

sleduje 14 a 22 prvk (jsou mezi nimi samozejm tak aditivn prvky aprvky souvisejc se zneitnm oleje, ne jen otrov kovy) atrendov analza velmi spolehliv odhal imal odchylky odnormlnho prbhu. Chlor obsah chloru se sleduje pedevm volejch zmotor spalujcch skldkov plyn, protoe rozkladem nkterch plast me chlor vznikat. Pi spalovn takovho plynu pak mohou vznikat ltky kysel povahy (HCl) velmi nebezpen kvli mon korozi st motoru. asto se krom uvedench parametr sleduj nkter dal, napklad obsah sry Vliv plynu nastav oleje amotoru VeSlovensk iesk republice vznikly vposlednch letech vzhledem kvhodn prodejn cen elektiny destky kogeneranch stanic splynovmi motory. Nejastji se vmotorech spaluje bioplyn, kter m rzn pvod podle typu biomasy, ze kter se plyn vyrb. Podle mch zkuenost je vobou republikch dost rozen problm skvalitou plynu, pedevm obsahem slouenin sry vnm. Ale vyskytuj se idal zneiujc ltky, jejich ptomnost vplynu m negativn dsledky pro motor nap. siloxany. Pokud pak provozovatel nevnuje dostatenou pozornost istot spalovanho plynu, me to mt velk vliv nastav oleje imotoru, co ilustruj nsledujc obrzky. Naobrzku 1 je vidt vliv siloxan zplynu napostupn se zvyujc se opoteben motoru. e se jedn osiloxany je zejm zpomalho nstupu zvenho opoteben pi velmi vysokch hodnotch obsahu kemku voleji. Kdyby lo oprach, pedevm obsah eleza by rostl mnohem vraznji adaleko dve.

Obr. 1 Vliv siloxan zplynu naopoteben

Naobrzku 2 je zase ilustrovn vliv vtho obsahu sry vplynu nastav oleje. Pestoe hodnoty sulfatace, kter charakterizuj vliv spalovanch slouenin
31

1/2013

TriboTechnika

sry nadegradaci oleje nikdy nepeshly kritick limit 20 Abs/cm, je jasn vidt, e povodn fzi, kdy byla sulfatace nzk ahodnota TBN stle vy ne hodnota TAN, dolo kezven hodnot sulfatace akpeken hodnot TAN aTBN. Vzvren fzi pak byla hodnota TBN stle ni ne hodnota TAN, pestoe dolo povmn oleje kpoklesu hodnoty sulfatace. To znamen, e povmn se olej velmi rychle dostv dodegradovanho stavu sTAN vym ne TBN.

hodinch avysok obsah eleza aolova. Ml bych zde spe zmnit korozi ne opoteben, protoe velmi kysel olej (TAN = 9,02 mg KOH/g pi TBN=1,4 mg KOH/g) negativn psobil naloiska motoru. Vzorek zprosince 2011 ukazuje, e i783 provoznch hodin je pro dan typ oleje pi tchto provoznch podmnkch pli, protoe parametry charakterizujc degradaci oleje jsou bohat nad povolenmi limity ahodnota TAN je zeteln vy ne hodnota TBN. Hodnoty eleza aolova, pokud je pepoteme na1000 hodin provozu, jsou sice pod limity (elezo 15,3 ppm, resp. olovo =8,9ppm), ale u jsou opt zven.
Tab. 2 Degradace oleje aopoteben motoru

Datum odbru
Provozn hodiny oleje Viskozita/40C (mm2/s) Viskozita/100C (mm2/s) TAN (mg KOH/g) TBN (mg KOH/g) Nitrace (Abs/cm) Oxidace (Abs/cm) Sulfatace (Abs/cm) Obsah eleza (ppm) Obsah olova (ppm)

7. 7. 2011
980 231,0 20,00 9,02 1,4 96 43 65 59 31

22. 12. 2011

783 167,0 15,50 5,42 2,1 47 23 33 12 7

Obr. 2 Vliv sry vplynu nakyselost oleje

Podobn obrzek 3 ilustruje stav, pi kterm jen ast vmny oleje dok udret sprvn pomr TBN versus TAN, pokud je olej ovlivovn vtm obsahem sry vespalovanm plynu. Je zajmav, jak hodnota oxidace sleduje prbh sulfatace, co dokumentuje negativn vliv kyselch ltek vzniklch splenm sry zplynu zaptomnosti stop vlhkosti natermooxidan degradaci oleje.

Obr. 3 Vliv sry vplynu natermooxidan degradaci oleje

Vliv oleje nastav motoru mnit olej asto nebo mn asto Vtabulce 2 je ilustrovn vliv nesprvn provedench vmn oleje namon opoteben motoru. Vzorek zervence 2011 ukazuje vzsad totln degradaci oleje pro 980 provoznch
32

Nansledujcch obrzcch 4, 5 a6 je dokumentovn vliv degradovanho akyselho oleje naobsah olova postihujcho napaden loisek motoru kyselm olejem. Jsou vybrny pklady tkajc se motor MAN, Waukesha aMWM Deutz. Naobrzku 4 jsou hodnoty obsahu olova mal, ale jejich kolsn krsn ukazuje souvislost svlivem degradovanho oleje naloiska motoru zvlt vzorky zkvtna alistopadu 2012. Zde jde okombinovan vliv sry zplynu (sulfatace) atermooxidan degradace oleje (nitrace, oxidace). Naobrzku 5 je ukzno, e ikdy obsah sry vplynu nen velk, tak vlastn termooxdan degradace oleje projevujc se zvenm parametr nitrace aoxidace me loiska negativn ovlivnit. Anaobrzku 6 je ukzno, e kysel olej bez ohledu napinu tto kyselosti negativn ovlivn stav loisek. Ze vech tchto ve uvedench zjitn jasn vyplv, e se vyplat vynaloit vce nklad naastj vmny oleje ne etit aprovozovat dlouho jednu npl oleje apak nkolikansobek ueten stky zaplatit zaopravu motoru.

TriboTechnika

1/2013

Tribotechnika a tribolgia
Obr. 4 Souvislost mezi kombinovanou degradac oleje aobsahem olova

Progresvny prstup v systme starostlivosti o technick zariadenia aplikciou tribotechniky, organizovanm techniky mazania a starostlivosou o maziv. Pre vedeck, odborn aspotrebitesk verejnos prichdzaj nov vzvy, ktor s zameran navedn odboro tribolgie atribotechniky. Ide olohy, ktor svisia sorganizciou tribotechnickch zariaden amazacch sluieb voblasti vrobnch, energetickch, dopravnch podnikov, navytvranie podmienok aplikcie tribotechnickej diagnostiky, ako aj naprpravu odbornho personlu.

Obr. 5 Souvislost mezi termooxidan degradac oleje aobsahem olova

Cieom workshopu je zoznmi astnkov so sprvnou aplikciou avvojom kvalitnho maziva, monitorovanm stavu kvality olejov, starostlivosou aoetrovanm poas prevdzky. Informova ich oaplikcii tribotechnickch poznatkov nadosiahnutie minimlnej energetickej nronosti, preden ivotnosti aplikovanch mazv atm izlepen ekonomickch vsledkov podnikateskch aktivt. Program workshopu bude zameran aj nastroj ako tak zpohadu mikrosveta mazacieho oleja. Cieom workshopu je tie upozorni nanajastejie sa vyskytujce chyby pri starostlivosti otribotechnick systmy. Workshop je uren vetkm, ktor pracuj smazivami, pouvaj ich vo vrobe, ale aj vdrbe, tribotechnikom vpodnikoch, technolgom atechnikom, pracovnkom technickho rozvoja, technickm laborantom, kontruktrom, pedaggom vtechnickch odboroch vstrednch ivysokch kolch. Vneposlednom rade by sme privtali aj odbornkov zpriemyselnch odvetv vroby, energetiky, plynrenstva, dopravy, automobilizmu, ako aj zoblasti ponohospodrskej techniky. Workshop me by prvm krokom na zskanie certifiktu pre pracovnkov voblasti tribotechniky

Obr. 6 Vliv kyselosti oleje naobsah olova

Zvr Sledovn plynovch motor pomoc analz vzork olej znich odebranch je dnes jednoznan kvalitnm diagnostickm nstrojem. Analzy olej zplynovch motor jsou vznamnm zdrojem informac jak ostavu oleje, tak ostavu motoru. Ajsou tak zdrojem informac okvalit spalovanho plynu. Stejn jako ujinch typ motor, atady mon jet vce, plat uplynovch motor spalujcch bioplyn nebo skldkov plyn, e se vyplat astj vmny oleje podloen samozejm analzami dokladujcmi aktuln stav oleje. Text: Ing.Vladimr Novek

33

1/2013

TriboTechnika

Zmenenie trenia triesky o elo nstroja a jeho vplyv na vsledky obrbania

Postupn vvoj technolgie obrbania viedol ku kontrukcii reznch nstrojov so zaoblenm hrotom. Obrbanie takmto nstrojom definujeme ako viazan rez. Pri prechode materilu do triesky prechdza zloitm procesom plastickej deformcie a trenia, o sa prejavuje opotrebenm na chrbtovej a elnej ploche a vznikom zloito deformovanej triesky. In monos je vytvori podmienky pre von rez. Takto prpad vznik pri zapichovan, alebo upichovan. Prechod materilu do triesky je linerny. Intenzita plastickej deformcie na ele nstroja je vrazne menia. Trieska odchdza vone z nstroja. Poksime sa ho aplikova na pozdne sstruenie. Klasifikcia spsobov rezania Podstatou viazanho rezu vystihuje obr. 1. zaoblenia hrotu, nebude tento smer kolm kreznej hrane. In spsob urenia smeru odchodu triesky je spoji koncov body styku reznej hrany sobrbanou aobrobenou plochou aurobi kolmicu natto seku. T udva smer odchodu triesky. Prekriovanie smerov deformcie elementov triesky znamen vrazn plastick deformciu vtrieske. Naobr. 2 je schma prpadov vonho rezu. Vyznauje sa vonm odchodom triesky. Vektory pohybov elementov s toton svslednm smerom odchodu triesky. Aplikcia napozdne sstruenie Pri vhodnej prave reznho nstroja mono princp vonho rezu aplikova aj napozdne sstruenie. Vyaduje si to skloni rezn hranu ouhol s . Schma afotografia tvorenia triesky je naobr. 3. Rezn hrana nstroja je mimoben kosi obrobku. Trieska sa prirodzene sta doplochej skrutkovice. Hrbka triesky je premenliv azmenuje sa zmaximlnej hodnoty nanulu narovni osi obrobku. Tomu odpoved vemi kvalitn povrch. Pretoe nstroj nem polomer hrotu (resp. polomer hrotu je rovn ), naobroben povrch sa kopruj len nerovnosti reznej hrany. Kvalita obrobenho povrchu, teda bude zvisie nakvalite reznej hrany, uhle sklonu reznej hrany aposuvu. Naurenie najvej vky nerovnosti povrchu bol odvoden analytick vzah:

Obr. 1 Schma viazanho rezu pri obrban

Ak rozdelme rezn hranu naelementrne seky apredpokladme, e kad element obrobku m snahu pohybova sa dotriesky kolmo krezne hrane, d sa stanovi vsledn vektor odchodu triesky vektorovm stom elementrnych pohybov. Vzhadom naexistujci polomer

Obr. 2 Von rez pri hobovan 34

Niektor experimentlne vsledky Experimentlne skky obrbania boli vykonan snstrojom zobr. 4.

TriboTechnika

1/2013

Obr. 3 Schma afotografia vonho rezu pri pozdnom sstruen

Obr. 4 Fotografia skobnho nstroja

Vdriaku nstroja je otone uloen hlava sreznou platnikou. To dva monos meni uhol sklonu reznej hrany odnuly do900. Snstrojom boli vykonan experimentlne skky obrbania, ktorch vsledok je naobr. 5. Zdiagramu mono dedukova niekoko zverov: - Nstroj slinernou reznou hranou dva vcelom rozsahu posuvov auhlov sklonu reznej hrany vrazne lepiu kvalitu obrobenho povrchu. - Kvalita obrobenho povrchu sa zlepuje so zmenovanim uhla sklonu reznej hrany s. - Pri malch posuvoch (pod 0,5 mm) sa kvalita obrobenho povrchu mierne zhoruje. Je to zrejme dan znmym problmom minimlnej triesky,

Obr. 5 Experimentlna zvislos Ra naposuve pri rozlinch uhloch sklonu reznej hrany

ke polomer reznej hrany je blzky hrbke odrezvanej vrstvy. Zver Pri analze interakcie medzi nstrojom atrieskou pri obrban mono dospie kzveniu kvality obrobenho povrchu aproduktivity obrbania. Rieen prstup vedie kintegrcii opercii hrubovania adokonovania dojednho zberu saplikciou vonho rezu. Pritom mono dosiahnu kvalitu obrobenho povrchu narovni Ra 1 m. Mgr.tefan Kupk, Stredn priemyseln kola Spisk Nov Ves

english abstract
When analyzing the geometric characteristics of cutting tools there are other provisions to increase the surface quality and machining productivity. The change is bound to loose rust significantly alter the coditions of friction chips tools. Whole process leading to the integration of roughing and finishing operations in asingle image. In doing so, archieves the desired surface quality at Ra 1 m.

35

TriboTechnika

1/2013

Neviditen nter
Ultratenk funkn nano vrstvy nali svoju opodstatnenos pri trvcnej prave povrchov s cieom zvi bezpenos a zredukova razy spsoben pomyknutm na klzkom povrchu.

Cielenm apresne definovanm vyplnenm prov rozdielnch vekost napovrchu rznych materilov sa zvyuje koeficient trenia. Vsledkom je sce oetren mokr plocha, no takto upraven povrch okamite reaguje sakoukovek formou vlhkosti, vdsledku toho je zabrnen tzv. efektu Aquaplaningu. Z prov povrchu, napr. pri kontakte sobuvou je vytlaen kvapalina apovrch podrky tak prilne nasuch povrch uprostred mokrej podlahy. Samozrejme, uveden mikro anano pory poich prave azmene truktry povrchu tak vytlaili kvapalinu napovrch azvili koeficient trenia. Jednoznanm cieom avzvou sa tak stal protimykov nter. Uniktna neviditen vrstva priehadn nter- antiSLIP systm je vhodnm rieenm pre klzk, mokr avlhk podlahy - zvl pre keramick obklady, dlaby. Vskum CBS (holandsk centrlny tatistick rad) preukzal, e kmnohm zraneniam, hlavne zlomeninm, dochdza vzamestnan i domcnosti vdsledku pomyknutia sa namokrej klzkej podlahe. Pouvanm antiSLIP protimykovho systmusa zvi bezpenos abude zabezpeen dlhodob aefektvna ochrana povrchu. AntiSLIP system je uren amono ho poui na: Glazovan aneglazovan keramick dladice, ulu, kreme, betnov dladice, teraco akeramick vane atd. Vhodou aprednostou je trvcnos, iadna farebn ani in optick zmena

povrchu ako pri bench anti slip nteroch sabrazvcnymi asticami. Protimykov nter - anti slip systm bude uren pre bazny, sauny, koly, nemocnice, kuchyne, domovy dchodcov, retaurcie, supermarkety, nkupn centr, letisk, verejn budovy, vstupn priestory vonku aj vo vntri domov apod. Teda vade tam, kde me by mokr podlaha nebezpen! Vlastnosti: nter je neviditen napovrchu, nemen vzhad ani farbu podkladu nevytvra vrstvu anie je ierav, bez abrazvnych astc je inn min. 3 roky naupravenom povrchu biologicky rozloiten, nekod ivotnmu prostrediu zabrauje rastu baktri napovrchu krtka reakn doba pri aplikcii (cca 3 min.)
Neoetren povrch: keramika akame maj vdy mal pry a mikropry, ktor spsobuj, e povrch zostva dlhie mokr aklzk

Oetren such plocha: Pri pouit 3-stupovho protimykovho antiSLIP systmu sa produkt naviae dopovrchovch prov

Oetren mokr plocha: Protimykov antiSLIP systm okamite reaguje sakoukovek formou vlhkosti avytvor povrch svysokm koeficientem trenia. Vdsledku toho je zabrnen tzv. efektu Aquaplaningu

Text: Michal Haluza

37

39 LET TRADICE = ZRUKA KVALITY

Zdeka JELNKOV - PPK si Vs dovoluje pozvat na 39. konferenci s mezinrodn ast

PROJEKTOVN A PROVOZ POVRCHOVCH PRAV

13. - 14. bezna 2013 v hotelu Pyramida v Praze, spolu s Asociac koroznch inenr, eskou spolenost povrchovch prav, Asociac eskch a slovenskch zinkoven, Asociac vrobc ntrovch hmot R, zstupci ministerstev, vdecko-vzkumnch stav, vysokch kol, sttnch a veejnoprvnch orgn, eskch i zahraninch firem, medilnch partner. Na programu konference v oboru povrchovch prav s nejstar tradic v R je vklad novch prvnch pedpis, informace o progresivnch technologich v lakovnch, galvanizovnch, zinkovnch od pedprav po konen povrchov pravy rznch materil, ntrovch hmotch. Pozornost je tak vnovna problematice provozu, emism, odpadm, hygien a bezpenosti prce, projektovn povrchovch prav aj. Soust programu je exkurze na pracovit povrchovch prav. Konference pin novinky z legislativy a oboru povrchovch prav formou kolen. Pednky, prezentace, informace o slubch jsou shrnuty ve sbornku. Konference je urena pro irok okruh poslucha: majitele lakoven, galvanizoven a zinkoven, konstruktry, projektanty, technology povrchovch prav, dc technicko-hospodsk pracovnky, pracovnky marketingu, odbytu, zsobovn, vrobce, distributory a uivatele ntrovch hmot, porn a bezpenostn techniky, inspektort P, odbornch kol a dal. Vysok ast je vhodnou pleitost k prezentaci firem formou: pednky vystoupen zstupce firmy, propagan a obchodn innost u vyhrazenho stolu, inzerc ve sbornku. Informace u poadatele: PhDr. Zdeka Jelnkov, CSc. - PPK Korunn 67, 130 00 Praha 3, Tel./fax.: 00420 224 256 668; E-mail: JelinkovaZdenka@seznam.cz

www.jelinkovazdenka.euweb.cz

1/2013

TriboTechnika

Volba typu plastickho maziva v zvislosti na provoznch podmnkch valivho loiska

Clem pspvku je podat zkladn informace tkajc se volby vhodnho plastickho maziva pro zajitn dlouhodobho spolehlivho provozu loiska. Valiv loisko obecn me bt v zvislosti na konstruknm proveden mazno bu kapalnm mazivem, tedy mazacm olejem, anebo zpevnnm mazivem, tedy plastickm mazivem. Informace dle uveden v tomto lnku se tkaj prv volby typu plastickho maziva pro mazn valivho loiska.

Plastick mazivo obecn pedstavuje mazivo uren pro aplikace, kde nelze vyut mazn pomoc mazacch olej. Jedn se zpravidla omazn zazen, kde nen mono konstrukn zajistit olejovou npl resp. cirkulaci oleje akde je nutno zajistit spolehliv mazn jak vuzaven, tak ppadn oteven sti zazen. Tk se to pedevm mazn valivch loisek. Prv sprvn volba plastickho maziva je dleitm pedpokladem pro dlouhodob bezporuchov provoz valivho loiska Plastick maziva jsou definovna jako tuh a polotekut produkty srozptlenm zpevovadlem vkapalnm mazivu. Navc pro zlepen provoznch parametr sohledem naprovozn podmnky mazanho zazen obsahuj jet zpravidla pslun psady (aditiva). Naplastick maziva jsou proto kladeny sohledem napslun aplikace nsledujc poadavky: Poskytnut odpovdajcho mazn zaelem minimalizace ten azabrnn opoteben pohybujcch se st Ochrana vi korozi Tsnc funkce zabraujc prniku neistot avody Odolnost vi niku anedoucmu vytsnn zmazanho povrchu
40

Dlouhodob odolvat zmnm struktury akonzistence maziva zaprovozu Odolnost proti tuhnut vppad nzkoteplotnch provoznch podmnek Vhodn fyzikln parametry pro dan zpsob aplikace Kompatibilita s tsncmi a konstruknmi materily Odolnost vi kontaminaci (vlhkost, neistoty) bez ztrty dleitch vlastnost Zuvedenho vyplv, e pro mazac schopnosti plastickho maziva vevalivm loisku je rozhodujc zejmna krom vlastnost pouitho zpevovadla zejmna typ pouitho oleje, ato jak zhlediska zvolen technologie vroby, tak izhlediska sprvn volby kinematick viskozity oleje. Volba tohoto parametru je klov pro konkrtn konstrukn aprovozn podmnky valivho loiska. Dle uveden informace se proto tkaj zejmna volby plastickho maziva zhlediska pouitho typu nosnho oleje vmazivu.

Obr. 1 Rozmry valivho loiska

TriboTechnika

1/2013

Volba Typu plasTickho maziVa otkov faktor valivho loiska Pro sprvnou volbu mazacho oleje je rozhodujc velmi dleit faktor valivho loiska, tzv. otkov faktor loiska Ten je definovn jako

provozn podmnky Zhlediska provoznch podmnek zvis volba plastickho maziva naparametrech uvedench vtabulce 1. Volba kinematick viskozity zkladovho oleje Jak ji bylo zmnno, rozhodujcm parametrem pro spolehlivou funkci valivho loiska je kinematick viskozita pouitho oleje vplastickm mazivu. Pro jej stanoven lze vyut SKF metodiky resp. metodiky FAG. stanoven kinematick viskozity zkladovho oleje vplastickm mazivu dle metodiky skF SKF definuje nominln viskozitu oleje V1 pomoc nsledujc formulace :

Obr. 2 Stanoven nominln viskozity V1zkladovho oleje vplastickm mazivu dle FAQ.

stanoven kinematick viskozity zkladovho oleje vplastickm mazivu dle metodiky FaQ Dle metodiky FAQ lze nominln viskozitu oleje V1 stanovit pomoc obr. 2 zvr Kuvedenm hodnotm viskozit je zapoteb konstatovat, e se jedn otzv. nominln hodnoty, je je nutn vzthnout kprovoznm teplotm loiska, tedy pro stanoven hodnoty viskozity V pi provozn teplot se vol vztah:

2V1<V<4V1 ,
piem vsledn viskozitn rozsah ISO VG dle ISO 3448 se pak vol korekc hodnoty V nanormalizovanou teplotu 40 oC. Ing.Pavel Rika
Tab. 1 Provozn podmnky valivho loiska provozn podmnlky Vlastnosti maziva Viskozita Antioxidan odolnost Teplota Stabilita oleje vmazivu Bod skpnut Zaten Vlhk prosted Rychlobnost loiska Vysokotlak vlastnosti Stabilita oleje vmazivu Antikorozivn vlastnosti Viskozita Mechanick stabilita obsaeno v: Zkladov olej Zkladov olej Zpevovadlo Zpevovadlo Zkladov olej/Zpevovadlo Zpevovadlo Zkladov olej/Zpevovadlo Zkladov olej Zpevovadlo 41

1/2013

TriboTechnika

vod do technologie povrchov pravy plazmovm nstikem (2. st)

Tribologick vlastnosti povlak pipravench plazmovm nstikem
VpedelmsleasopisuTriboTechnikabylapopsnatechnologietvorbyplazmovch nstik,technologickuspodnkomponentgenertorplazmatu,zpsobdosaen astabilizaceextrmnvysokchteplot,ovlivnnprbhupovlakovnabylytaknaznaenyzsadnvhodyplazmovdeponovanchpovlak.Clemdruhstilnku budejipodrobnjipopsatvlastnostiavhodytaktopipravenchpovlakanaznait jejichmonuplatnnspihldnutmnaneustlesezvyujcnronostvmaterilovm inenrstv,chemickmafarmaceutickmprmysluavjinchoborech. Pro pipomenut lze uvst, e plazmov deponovn (tzv. plasma spraying) umouje pipravit silnovrstv dekorativn i astji ochrann nebo funkn povlaky zkov, keramiky nebo jejich kovokeramickch sms nanejrznjch, nejastji kovovch substrtech. Nejvt uplatnn maj generovan deponty nabzi korundu, stabilizovanho oxidu zirkoniitho, ppadn karbidu boru, almandinu, edie, eucoru adalch ltek ze skupiny silikt, tvoc otruvzdorn vrstvy nasoustkch vysoce namhanch naotr. Ni tepeln vodivost je tak peduruje ktvorb tepelnch ochrannch barir (Thermal Barrier Coatings). Tepelnm zdrojem zodpovdnm zanataven materilu ajeho nanesen nafunkn podloku-substrt je tzv. plazmov hok. Plazmov plamen i proud termickho plazmatu steplotou a 30 000 Kmeme stabilizovat bu plynem, nebo kapalinou. Lze tavit apipravovat povlaky izwolframu nebo karbidu hafnia, tedy zltek sabsolutn nejvymi body tn, a 3 800 C. Ztchto dvod se nap. uvauje swolframovmi povlaky vnitn stny fznho reaktoru ITER. Obr.1 aobr. 2 zobrazuj povlakovn pomoc genertoru vodou stabilizovanho plazmatu komern aochrann znaky WSP esk provenience. Pro strunost se zamme nejprve naochrann aotruvzdorn povlaky, kter se vyznauj specifickm uspodnm mikrostruktury tzv. splat (termn pro zkondenzovan rozstknut kapky kovov nebo keramick taveniny) viz obr. 3. Prodlouen uspodn hranic mezi jednotlivmi splaty, vzniklmi deformac plazmov natavench prkovch stic deponovanho materilu, omezuje barirovm efektem dlku ppadnch pr nebo trhlin atm zpomaluje psoben koroznch mdi napodkladov materil. Otruvzdornost je pak dna pedevm primrn vlastnost tvrdho povrchovho materilu adle pak pevnost vzjemnho spojen jednotlivch splat. Otruvzdornost (pojem pro odolnost proti abrazivnmu opoteben), tj. bytek materilu zpovrchu, se hodnot adou metod, znich nejjednodu je vyhodnocen tohoto bytku psobenm jinho abrazivnho mdia bu vase, nebo zvislost nadlce drhy vkontaktu sabrazivem. Pro plazmov povlaky je vhodn zkouka otruvzdornosti podle normy ASTM G-75-01, oznaovan jako

Obr. 1 Zobrazen plazmovho hoku WSP v prbhu plazmov depozice vysokotavitelnch materil.

Obr. 2 Detailnj zobrazen prbhu depozice keramickho povlaku nakovov podklad. 42

TriboTechnika

1/2013

SAR-test (Slurry Abrasion Response), pi n se m bytek materilu vi drze, kterou vzorek uraz vabrazivn suspenzi (mm3/m), samozejm pi definovanm ptlaku. Otruvzdornost korundovch, plazmov deponovanch povlak, se pohybuje vmezch 0,0152 0,0196 mm3/m. Opakem otruvzdornosti pak je abrazivn innost. Rovinn, ale zejmna rotan abrazivn nstroje brusy, brousic kotoue nebo ezac kotoue se

normovanmi metodami, nap. pull-out testem nebo odtrhovou zkoukou pilnavosti dle normy SN EN ISO 4624. Vyhodnocen zkouky je zaloeno namen odtrhovho napt pi odtrhovn specificky lepenho zkuebnho vleku acharakteristice lomov plochy vzorku. Pomr mezi adhezn akohezn pilnavost lze ovlivnit pedpravou povrchu substrtu, a ji mechanickm zdrsnnm, otrysknm, nebo chemickmi pravami, nap. boridovnm pi pouit eleznch i ocelovch materil, m se vytvo mezivrstvy spznivm pomrem koeficient dlkov teplotn roztanosti mezi kovem akeramikou. Poskonen plazmov depozice abrazivnho materilu je povrchov vrstva dokonale slinut asnzkou hodnotou povrchov drsnosti, proto se takto pipraven nstroje mus ped pouitm oivit znmmi postuObr. 3 Tvar arozmr splat Al2O3 Obr. 4 Abrazivn vrstva W-WC na py obrbcch technologi. Brousic aenapnm ezu keramickm po- povrchu nosnho kotoue. vlakem napovrchu uhlkov oceli. zac vlastnosti pak zvisej naprimrn zrnitosti abraziva ped plazmovm nstikem anaprovitosti povlaku, kterou lze regulovat vrozmez 5 20 obj.%. Primrn povrchov drsnost neupravenho plazmovho nstiku je dky specifickmu tvaru z kondenzovanch splat narovni cca 10 % pvodn velikosti deponovanch prkovch stic, tedy nap. Obr. 5 Struktura povrchu plazmov Obr. 6 Zvraznn struktury korunvchoz prky ovelikosti 50 m vytvo deponovanho korundu. dovho povrchu konfoklnm mikpovlak spiblinou hodnotou Ra ~ 5 m roskopem. (obr. 5 aobr. 6). Zrovinnch obrbcch nstroj pro opracovn deva aplast se osvdipipravuj zklasickch ovench abraziv korundu, ly raple apilnky skeramickou vrstvou obou typ karbidu boru, karbidu kemku, zirkonu tak, e se poj grantu (pyrop, almandin). vemi typy pojiv plasty, keramikou, skelnou fritou nebo kovem srznm hmotnostnm nebo astji Stle aktuln je pprava tepelnch barirovch poudvanm objemovm pomrem pojivo-abrazivo. vlak nalopatky plynovch turbn leteckch motor. Plazmov depozice dn pojivo nevyaduje, takProblmem tentokrt nen ani tak vlastn povlakovac metoda, jako je prv aplikovan metoda APS e plazmov technologie umouje levnm zpsobem vytvoit abrazivn povlak napovrchu kotou, (Atmospheric plasma spraying vnaem ppad kuel ajinch rotanch i linernch soustech realizovan genertorem WSP) nebo metody rolibovoln ky, m lze pipravit nap. rzn tenk vch nstik typu HVOF (High velocity oxide fuel) adal (EBPVD nebo ESVD), jako vbr avvoj lepi irok pily srznou proezu. Nosn kotoue bvaj nejastji ocelov nebo hlinkov apracovn ho keramickho materilu. Doposud pouvan abrazivn vrstva m doporuenou optimln tloukeramika nabzi oxidem yttritm stabilizovanho ku 23 mm (viz obr.4). Poopoteben i spotebooxidu zirkoniitho je vsouasn dob modifikovvn povrchov abrazivn vrstvy lze novou abrazivn na oxidem dysprosia afyziklnm parametrm tto vrstvu snadno aplikovat napvodn nosn kotou. nov soustavy se pizpsobuj itechniky rovho Akoliv jsou nasubstrty deponovny abrazivn mapovlakovn. Plazmov nstiky tak maj novou anci. terily svysokmi body tn (korund 2 050 C, karbid Petr Pokorn, stav kovovch materil akoroznho inenrstv, VCHT Praha boru 2 550 C aj.), doporuuje se pro zven adheze Vlastimil Broek, stav fyziky plazmatu pedeht podkladovho materilu jen na300 C. AVR, v.v.i. Praha Pilnavost abrazivnho povlaku kpodloce se m
43

1/2013

TriboTechnika

Praktick ppady erozivnho opoteben

Erozivn opoteben je astou pinou poruovn rznch vrobnch i dopravnch systm, kter zpracovvaj nebo dopravuj media, kter obsahuj pevn stice. V ad ppad, kdy nelze eliminovat jejich ptomnost, se mus zvolit vhodn konstrukn a materilov een zajiujc dostatenou ivotnost a spolehlivost. Pstup k een jednotlivch ppad vyaduje podrobnou analzu informac z provozu. Erozivn opoteben ventiltorovch mln Pro mlet hndho uhl se vteplrnch aelektrrnch pouvaj asto ventiltorov mlny. Utchto mln dochz kerozivnmu opoteben mlecch desek, rohovch aobvodovch panc ivlastnho rotoru. Mlec desky eroduj navstupn sti, kde je velk hel nrazu, anavstupn sti, kde je mal hel nrazu. Vzhledem knebezpe vniknut cizch tles dopracovnho prostoru mlna se pouv pro vrobu mlecch desek austenitick manganov ocel. Prodlouen ivotnosti desek lze doshnout zmnou jejich tvaru zeslenm vstupn hrany desek anavstupn sti desek zabrnnm loklnho opoteben rovnomrnjm rozdlenm mletho uhl avhodnm tvarem. Austenitick manganov ocel dobe odolv pi velkch hlech nrazu, kdy zpevnn povrchovch vrstev afzov transformace manganovho austenitu vede krstu tvrdosti apevnosti. Pi rhovn povrchu mletmi sticemi, kter se pohybuj podl povrchu mlec desky, austenitick manganov ocel m vak malou odolnost proti opoteben. Problmy snzkou ivotnost lze t eit pouitm dlench desek sloench zmateril soptimln odolnost proti erozivnmu opoteben vuvedench partich. Uhl se dle drt pi dopadu naobvodov pance. Dopadov rychlost
44

stic je ~100 ms-1. Erozivn opoteben je zpsobeno jak tmito sticemi, tak sticemi unenmi proudem plynu podl stn skn mlna. ivotnost panc zvis natypu mlna inadruhu zpracovvanho uhl. drba obvodovho pancovn je velmi obtn aasov nron. Pi pouit blch litin typu Cr27 aCr15Mo2 se podailo zvit ivotnost panc 2 3. Rohov pance jsou dal velmi exponovanou st spirlov skn. Najejich povrch dopadaj stice srychlost ~100 ms-1 avelkm hlem nrazu. Opoteben rohovch panc vrazn sniuje innost mlet uhl. Provozn zkouky rznch materil ukzaly, e nejlep vsledky se doclily unvar nabzi slitin Co (stellity), kdy ivotnost vzrostla 2. Vysok cena nvar vak limituje jejich pouit napartie snejvy intenzitou opoteben. Erozivn opoteben lopatek ventiltor Lopatky rotoru istatoru ventiltor pracujcch splynnmi medii, kter obsahuj pevn stice, maj asto nzkou ivotnost. Vlivem erozivnho opoteben postupn kles innost ventiltoru. Vextrmnm ppad me dojt kporuen lopatky akvn havrii ventiltoru. Erozivn pokozovn se projevuje hlavn navstupn hran lopatek rotoru. Erozivnmu opoteben se obvykle ned zcela zabrnit, ale je mon omezit jeho nebezpen nsledky pravou konstrukce lopatek apouitm materilu svy odolnost proti erozivnmu opoteben (nap. tvrdm nvarem). Aplikac nvaru nebo pipjenm karbid wolframu nalopatky kouovch ventiltor se podailo prodlouit ivotnost z5-8 msc na30 msc. Erozivn opoteben lopatek parnch turbin Eroze lopatek parnch turbin je velk problm vmnoha chemickch aelektrrenskch provozech.

TriboTechnika

1/2013

Ukondenzanch parnch turbin, jejich koncov stupn pracuj voblasti mokr pry, dochz kpokozovn nbnch hran lopatek koncovch stup rotoru kapkami zkondenzovan vody, kter maj velikost do50 m. Vmen me vznik eroze kapkami inalopatkch statoru. Kapky vody kondensuj zmokr pry naodtokovch hranch statorovch lopatek. Oddluj se adopadaj nanbnou hranu lopatek rotoru. Uplatuje se dynamick inek kapek ijejich chemick psoben nafunkn povrchy lopatek.

projev zvtenm tlakov ztrty. Rovn tvar profilu lopatky je poruen. Vsledkem dlouhodobho psoben me bt pln destrukce horn partie lopatky rotoru. Erozivn opoteben sniuje podstatn mechanickou pevnost lopatek ainnost stupn. Mechanizmus erozivnho opoteben lopatek rotoru hlavn souvis snavovm pokozovnm materilu psobenm vysokch mechanickch napt, kter se objevuj pi dopadu vodnch kapek napovrch lopatek.

Obr. 1 Extrmn opoteben mlec deska ventiltorovho mlna

Obr. 2 Erodovan povrch obvodovch panc ventiltorovho mlna

Obr. 3 Erozivn opoteben rohovch panc

Pi rychlostech 500 1 200 m/s ivce dopad vodn kapky zpsobuje plastickou mikrodeformaci nebo kehk lom napovrchu kovu inkem vodnho rzu. Kontinuln dopady vodnch kapek zpsobuj hmotnostn bytek povrchu materilu lopatek. Pokud nastane erozivn pokozovn povrchu lopatek, pak dochz kztrt innost turbiny. Vzhledem ktomu, e voda obsahuje mikrostice koroznch produkt (hlavn oxidy Fe), kter se uvoluj zvnitnch povrch varnch apehvkovch trubek, mus se snimi uvaovat pi erozi lopatek parn turbny. Erozivn opoteben lopatek rotoru vodnmi kapkami narejcmi nanbn hrany se projevuje nejprve jako drsn msta, kter se prohlubuj nakrtery adlky. Zvyuje se drsnost povrchu lopatek, co se

Krom mechanickch napt idal faktory jako koroze, kavitace apod., tak mohou ovlivnit proces eroze. Rozloen vlhkosti vproudu pry vposlednm stupni turbiny nen rovnomrn vradilnm smru. Nejvy koncentrace vlhkosti je naobvodu, take obvykle vrcholov tetina lopatek je erodovna. Erozivn procesy nelze zcela eliminovat, lze je pouze omezit konstruknmi pravami (separace kapek vody nalopatkch statoru, ochrana nbnch hran pomoc navaench i pipjench destiek materil svysokou otruvzdornost nebo otruvzdornch termickch nstik). Snen vlhkosti pihvnm pry je pi velkch rychlostech aobjemech pry mlo efektivn. Prof.Ing.Jan Suchnek, CSc.

english abstract
In the paper there are presented several cases of erosive wear in industry. The erosive wear of fan mills used for desintegration of brown coal has adverse influence on maintenance costs in electric power stations. Next case is erosion of fans with flyash particles produced by steam boilers. Erosive wear of steam turbine is caused by small droplets of water and small oxide particles impacting on leading edges of the last rows of rotor blades.

45

1/2013

TriboTechnika

Mikropulzn plazmov tepeln zpracovn

Vprbhuposlednch15letmemesledovatkonstatnnrstpoadavknaobrbn pocementaci(zejmnabrouenstnzub).Nkladynatotoopracovnpotepelnm zpracovnsemohouvyplhatana40%celkovchvrobnchnkladnaprodukt.

Prmysl pevod a ozubench kol pistupuje ktomuto problmu s rznmi strategiemi. Tlak nasniovn nklad neovlivuje pouze proces opracovn, ale tak podncuje vyhledvn novch vhod tepelnho zpracovn astimuluje vvoj novch technologi cementace (jako napklad nzkotlakou cementaci skalenm petlakem plynu). Kadopdn tyto technologie vyaduj vysok teploty amartenzitickou pemnu pro to, aby bylo dosaeno vy tvrdosti ameze navy. Oba faktory vysok teplota vkombinaci s prudkm ochlazenm aobjemov zmny pi martenzitick tranformaci vedou kvznamnm deformacm, aproto nevyhnuteln vyaduj obrbn
Pevnostn odolnost koen zubu
600 500 400 300 200 100 0 Ind. H. GN CH PN
R

vppad, e je poadovno dosaen vysok kvality povrchu apsn rozmrov tolerance. Nitridace je vytvrzovac proces kter spov vmechanizmu precipitanho vytvrzovn. Krom toho, nitridace probh zapomrn nzkch teplot vrozmez 580 a 600 C anen poteba nslednho rychlho zchlazen fluidnm mdiem. Plazmov nitridace je speciln formou nitridace, kde je nezbytn voln dusk generovn fyziklnm procesem (nzkotlakou plazmou), zatmco disociace kyanatan pi nitridaci vsoln lzni, nebo pavku pi nitridaci vplynu, jsou chemickou reakc. Tento rozdl pi generovn volnho dusku m nkolik nslednch vhod, jako napklad: Ohledupln pstup kivotnmu prosted (zelen proces): 2700 plazmovch nitridanch pec vyprodukuje mn CO/CO2 ne jedna plynov nitridan pec
Pevnostn odolnost bo zubu Hlim

Flim

1800 1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0

Ind. H.

GN

CH

PN

Ind. H . indukn kalen, kalen plamenem GN .. plynov nitridace CH .. cementace

R ......... Rbig SIR vsledky

PN ... Thesis Schltermann (1988)

Hodnoty sil pevnostn odolnosti dle ISO 6336-5:2003 v N/mm2 v zvislosti na tepelnm zpracovn a kvalit oceli 46

TriboTechnika

1/2013

Jednodu integrace dovrobnho procesu: dn oteven ohe, prakticky dn odpadn plyn Vysok pesnost astabilita procesu: pispnm nzkovkonov plazmy uvan upulznch plazmovch nitridanch pec stechnologi tepl stny (vesrovnn se zazenmi se studenou stnou aDC plazmou) je distribuce tepla velmi dobr asvynikajc rovnomrnost atak proto jsou vsledky nitridace vynikajc. Ni spoteba plynu: spoteba plynu uplazmov nitridan pece je nejmn 50 krt ni ne uplynov nitridan pece.

navov hodnoty. Vvojovm clem bylo zskat vrohodn daje pro zkouky PREN aohybov navov zkouky pro prmysl pevod aozubench kol. Prvn zkouky byly provdny srznmi kombinacemi nitridace/materil na kombinovanch vlcovacch/posuvnch testovacch lavicch stejn tak jako byly provdny testy ohybu. Pak byly vytvoeny whler kivky pro PREN aohyb koene zub naFZG institutu vMnichov.

navov hodnoty pro nitridovan oceli jsou vestejnm rozmez jako porovnateln vzorky cementovanch materil. Vsledky nitridovanch ocel svysokm zbytkovm pnutm pedily inovativn tradin hodnoty cementovanch Surov materil/opracovn (kovn) vzork. Doposud jsme nebyli schopni urit jakkoliv Soustruen rozdl vhodnotch ohyvroba ozuben (dokonovac prce) bov ivotnosti, kter by se vztahoval kespojovaDokonovac prce c ble vrstv nebo mikrostruktue vdifzn zn. Cementace plazmov nitridace To me bt zpsobeno Obrbn ifaktem, e vechny vzorky byly, pouze pro daOmln (otryskn) je uveejnn vliteratue, nitridovny stenkou nebo dnou spojovac vyroben ozuben (pevodov) kolo blou vrstvou asprakticKomern vhody mn mechanickho opracovn v porovnn s cementac ky dnou viditelnou precipitac vdifzn zn. Monost isten nitridace povrchu pomoc mechanickho zakryt: nen poteba Ekonomick pnos pouvat ochrann pasty sobsahem mdi Proces plazmov nitridace zpsobuje pouze velpro ochranu st dl, kter nemaj bt nitmi mal deformace. Proto je zde velk potencil ridovny. pro nahrazen cementovn plazmovou nitridac, co povede kredukci celkovch nklad navrobu ozubench apevodovch kol. Nicmn pro plazmovou nitridaci nejsou vmezinrodnch normch, jako nap. ISO 6336Text: Tom Kara-Ivansk. boki-TZ 5:2003 nebo DIN 3990-5, stanovena data pro Ruebig GmbH&Co.KG

english abstract
New Environmental-Friendly Applications of the Micropuls Plasma Heat Treatment Technology in the field of Engine, transmission and Powetrain Engineering. Decreasing of the manufacturing costs.

47

1/2013

TriboTechnika

Povlaky rovho zinku a jejich ivotnost

Zinek m schopnost velmi inn a dlouhodob poskytovat ocelovm soustem protikorozn ochranu, ale ne proto, e by sm byl vi koroznm vlivm intaktn. Jedinen zpsob, kterm zinek chrn ocel proti korozi, je dn jeho fyziklnmi a chemickmi vlastnostmi.

Obr. 1 Pokoj v krajin

Povlaky rovho zinku se pro sv nesporn pednosti prvem staly nejastji vesvt pouvanm protikoroznm systmem aplikovanm pro ochranu ocelovch konstrukc, kter nachz stle ir uplatnn. Vyuv se pedevm vestavebnictv, vdoprav nebo venergetice. Zinkov povlaky chrn ocel proti korozi jedinenm zpsobem,

kter jinmi protikoroznmi systmy nelze hospodrn doshnout. Zinek je prodnm materilem, kter pirozenm zpsobem podtrhuje kovov charakter ocelovch staveb. Zejmna jeho kombinac sjinmi prodnmi materily, jako je devo nebo kmen, lze doshnout velmi psobivch efekt. Zpohledu udritelnho rozvoje se jedn otechnologii, kter beze zbytku koresponduje strendy usilujcmi ozachovn ekosystmu naZemi (obr. 1). Pro volbu vhodnho protikoroznho systmu, krom znalosti principu jeho ochrann funkce, je nutno znt korozn vlivy prosted, vnm m bt soust exponovna. Podstatnm aspektem je samozejm poadovan ivotnost pro danou aplikaci. Zpsob nanen zinkovho povlaku naelezo jeho ponoenm doroztavenho zinku objevil francouzsk chemik alkrnk Paul Jack Malouin, kter svou metodu vroce 1742 pedvedl ped Krlovskou akademi. Kpoznn principu katodick ochrany eleza zinkovm povlakem pozdji, vroce 1799, pispl Allesandro Volta (obr. 3) objevem galvanickho lnku. Pojmenovn svho objevu odvodil odjmna italskho

Obr. 2 Luigi Galvani 48

Obr. 3 Alessandro Volta

Obr. 4 Historie rovho zinkovn

TriboTechnika

1/2013

lkae Luigie Galvaniho (obr. 2), autora Trakttu oelektrickch silch popisujcho inky galvanickho proudu. Prmyslov zpsob nanen zinkovho povlaku zroztavenho kovu si vroce 1837 nechal patentovat francouzsk chemik Stanislas Sorel aprvn zinkovny se objevuj kolem roku 1840 (obr. 4). Princip protikorozn ochrany oceli zinkovm povlakem Nejastj formou degradace oceli je galvanick koroze. Vevtin elektrolyt m zinek ni elektrochemick potencil, ne m elezo. Katodick ochrana (obr. 5) eleza je zaloena naskutenosti, e zinek jako obtovan anoda pednostn oxiduje azajiuje, e ocel pechz dostavu pasivity. Pi nanen ponorem doroztavenho kovu doke zinek napovrchu oceli vytvoit pirozenou, dostaten tlustou avelmi odolnou kovovou bariru, kter substrt oddluje odkoroznho prosted. Velmi
Tab. 1 Korozn rychlosti zinku podle EN ISO 9223 Rychlost koroze (rcorr) Zinek rcorr 0,7 rcorr 0,1 0,7 < rcorr 5 0,1 < rcorr 0,7 5 < rcorr 15 0,7 < rcorr 2,1 Jednotky [g.m-2.rok-1] [m.rok-1]

Obr. 5 Pasivace a katodick ochrana

dleitou vlastnost zinku je jeho schopnost inn se pasivovat (obr. 5). Vsuchm adostaten vtranm prosted se pomrn sloitmi chemickmi pemnami postupn pokrv patinou (konzistentn vrstvikou uhliitanu zinenatho), kter mnohonsobn zpomaluje jeho korozn rychlost vatmosfe.

Stupe korozn agresivity dobe vtran temperovan interiry obchodnch, kancelskch a bytovch prostor bez rizika kondenzace vlhkosti, such nebo chladn exteriry svelmi malm zneitnm ovzdu (pout, stedn Antarktida) vtran netemperovan sportovn haly, vrobn haly, gare, skladov prostory snezneitnm ovzdum amonost krtkodob kondenzace vlhkosti, such nebo chladn klimatick psmo s krtkou dobou ovlhen, ist venkovsk prosted prosted prmyslovch hal se stednm zneitnm (potravinsk zvody, prdelny, mlkrny, pivovary, mrn klimatick oblasti se stednm atropick oblasti snzkm zneitnm ovzdu, mstsk prosted, pmosk ovzdu snzkou salinitou prosted s velkou etnosti kondenzace a velkm zneitnm, krytch plaveckch bazn, mrn klimatick oblasti s vysokm a tropick oblasti se stednm zneitnm ovzdu, prmyslov oblasti se stedn vysokm zneitnm ovzdu a pmosk ovzdu sestedn salinitou, aerosol odzimnho posypu mlo vtran prosted s velmi vysokou etnost kondenzace nebovelkm zneitnm zvrobnch proces adol, mrn klimatick oblasti s velmi vysokm a tropick oblasti s vysokm zneitnm ovzdu, prmyslov oblasti s vysokm zneitnm ovzdu apmosk ovzdu svysokou salinitou

C1

velmi nzk

C2

nzk

[g.m-2.rok-1] [m.rok -1]

C3

stedn

[g.m-2.rok -1] [m.rok -1]

C4

vysok

15 < rcorr 30 2,1 < rcorr 4,2

[g.m-2.rok -1] [m.rok -1]

C5

velmi vysok

30 < rcorr 60 4,2 < rcorr 8,4

[g.m-2.rok -1] [m.rok -1]

CX extrmn

prostory strvalou kondenzac avelkm zneitnm zvrobnch proces, oblasti svelmi vysokm zneitnm ovzdu, tropick pmo- 60 < rcorr 180 sk oblasti astm adlouhm ovlhenm avelmi vysokou salinitou, 8,4 < rcorr 25 prosted rybskch lod spmm postikem slanou vodou

[g.m-2.rok -1] [m.rok -1]

49

1/2013

TriboTechnika

Korozn rychlost zinku Zinkov povlak si svou kvalitu, vjak byl nanesen, zachovv pocelou dobu sv ivotnosti, pitom vak vzvislosti nakorozn agresivit prosted rznou rychlost ubv. ivotnost kovovho povlaku je nepmo mrn velikosti jeho ronch koroznch bytk. Korozn rychlost zinku vatmosfrickm prosted tedy vyplv zpodstaty vyuvanho principu, je ovlivnna pouze prodnmi zkony azpsobem zachzen spozinkovanou vc, nesouvis skvalitou nanesenho povlaku. Pi znalosti koroznch ink prosted aminimln tlouky nanesenho zinkovho povlaku je stanoven oekvan ivotnosti povlaku pomrn jednoduchou zleitost. Rychlost koroze zinku vrznch atmosfrickch prostedch je uvdna vcel ad technickch norem. Je to pedevm revidovan norma EN ISO 9223, kter atmosfry zhlediska jejich korozn agresivity klasifikuje do6 stup C1 a CX (tab. 1). Vtab. 2 anaobr. 6 jsou znzornny hodnoty prmrnch ronch koroznch bytk zinku napozad vesk republice, to je bez pihldnut kmikroklimatickm vlivm (podobn mapa pro Slovenskou republiku se pipravuje, informace ojejm vydn bude zveejnna nawebu ASZ). Pi nvrhu konkrtnho protikoroznho systmu
Tab. 2 Ron korozn bytky zinku na zem esk republiky Ron korozn bytek zinku [m/rok] Minimln ivotnost zinkovho povlaku otlouce 70 m [rok] 0,64 - 0,84 83

Obr. 7 Povlak na oceli neuklidnn

Obr. 8 Povlak na oceli uklidnn Si

0,85 - 0,98 71

0,99 - 1,12 62

1,13 - 1,26 55

1,27 - 1,57 45

Obr. 6 Mapa atmosfrickch koroznch rychlost zinku na zem esk republiky

je vdy nutno zohlednit lokln vlivy. Tmi jsou pedevm blzkost vznamnho zdroje zneiovn ovzdu, prmyslov innost vlokalit nebo nevhodn konstrukn een dlce umoujc depozici tuhch polutant vzkoutch.
50

Tlouka povlaku rovho zinku Tlouku astrukturu nanenho povlaku rovho zinku lze vkomernch zinkovnch dit jen velmi omezen. Slitinov povlak se napovrchu zinkovan sousti vytvo metalurgickou reakc mezi elezem azinkem, kter probhne spontnn vdob, kdy je soust ponoena dozinkov taveniny. Prbh avsledek tto metalurgick reakce je ovlivnn celou adou vliv, mnoh znich jsou mimo vliv zinkovny. Nejvznamnjmi faktory ovlivujcmi vrstvu nanesenho povlaku jsou tlouka stny podkladovho materilu aobsah kemku vpouit oceli. Povlaky naoceli neuklidnn (obr. 7) jsou ten ne povlaky naoceli uklidnn kemkem (obr. 8). Norma EN ISO 1461 uvd pro konstrukn ocele hodnoty minimlnch tloutk

TriboTechnika

1/2013

povlaku dosaitelnch vzvislosti natlouce stny podkladu (tab. 3). Tlouka vysokoteplotn nanenho povlaku sodstednm je relativn mal, piblin 35 a
ISO 1461] Zkladn materil vrobku ajeho tlouka (t) [mm] t>6 3<t 6 1,5 t 3 t < 1,5 Mstn tlouka povlaku [m] 70 55 45 35

45 m (tab. 4.). Pro zachovn vyrovnan protikorozn odolnosti cel konstrukce by odstediv pozinkovan spojovac sousti mly bt pekryty organickm ntrem. Vhodnou ntrovou hmotou je opravn barva svysoTab. 3 Minimln mstn a prmrn tlouky povlak neodsteovanch [EN km obsahem zinkovho prachu.
Prmrn tlouka povlaku [m] 85 70 55 45

Tab. 4 Minimln mstn a prmrn tlouky povlak odsteovanch [EN ISO 1461] Mstn tlouka povlaku [m] t>6 6t t3 t<3 40 20 45 35 Prmrn tlouka povlaku [m] 50 25 55 45

Vrobek ajeho tlouka (t) [mm] vrobky sezvity ostatn

Volba protikoroznho systmu Volba vhodnho protikoroznho systmu vzvislosti najeho poadovan ivotnosti je vc projektanta, kter ktomu mus znt stupe korozn agresivity atmosfry, jejmu psoben bude navrhovan konstrukce vystavena. Dleit pi tom je zohlednn mstnch vliv. M-li bt rozhodnuto opovlaku rovho zinku, pak sprvn pouit znm hodnoty publikovanch prmrnch ronch koroznch bytk zinku vdanm prosted je u jen otzkou rutiny. Je-li rov zinek zvolen pro sprvnou aplikaci, poskytne oceli spolehlivou a bezdrbovou protikorozn ochranu navelmi dlouhou dobu (obr. 9). Ing.Vlastimil Kuklk

Obr. 9 Protikorozn ochrana rovm zinkem v lyaskm stedisku 51

SLOVENSK PLYNRENSK AGENTRA, s.r.o. SLOVENSK PLYNRENSK A NAFTOV ZVZ v spoluprci so Slovenskou spolonosou pre tribolgiu a tribotechniku Asociciou technickej diagnostiky SR Vs pozvaj na workshop

TRIBOTECHNIKA a TRIBOLGIA
25. 26. 03. 2013, hotel Slovakia ilina

Progresvny prstup v systme starostlivosti o technick zariadenia aplikciou tribotechniky, organizovanm techniky mazania a starostlivosou o maziv. SPNZ a SPA, s. r. o. v spoluprci so Slovenskou spolonosou pre tribolgiu a tribotechniku a Asociciou technickch diagnostikov sa rozhodli, vzhadom na potrebu priemyselnej praxe v doch 25. a 26. marca 2013 zorganizova 2. ronk workshopu na tmu starostlivosti a oetrovanie mazacch olejov. Odborn garant: Ing. Viera Pekov, eustream, a.s.

Kontaktn adresa: SPA, s.r.o. Tatiana kopkov Mlynsk nivy 48 821 09 Bratislava 2 E-mail: skopkova@sgoa.sk

Medilny partner
asopis TriboTechnika Pltncka 4, 010 01 ilina tribotechnika@tribotechnika.sk www.tribotechnika.sk

Konference
Analzan kufk pro olejov npln u stroje:
- men viskozity, neistot a tvaru stic, obsahu vody, sla kyselosti detergentn disperzantnch vlastnost, a tvrdch kal nerozpustnch v hexanu

Vyuit laser v prmyslu 2013

Pro zjemce o hlub znalosti psoben laser na materil pipravujeme workshop a 3. ronk mezinrodn konference Vyuit laser v prmyslu, kter se uskuten ve dnech 18.-20.3.2013 v Plzni. Bli informace, pihlky, termny a kontakty najdete na www.matexpm.com nebo www.laserarc.cz.

- Pstroje na zjitn stavu mazn

- SW pro tribotechnickou analzu a mazac plny (Win XP) - Odbrov msta MINIMES, super ist lahviky, odsvaky - Filtran jednotky olejovch ndr - Dchac a olejov filtry - Automatick maznice, odkalovac ndobky, mazac technika

CMMS, s. r. o. Zbraslavsk 22/49 Mal Chuchle 159 00 Praha 5 cmms@cmms.cz

www.cmms.cz

Workshop je zamen na irokou technickou veejnost, budou na nm vysvtleny principy laserovho kalen, svaovn a navaovn vrstev, porovnn s konvennmi technologiemi, struktura a vlastnosti zpracovanch materil, aplikace apod. Na konferenci budou prezentovny vsledky aktulnch vsledk vzkumu a vvoje v tto oblasti, prezentovan pednmi odbornky nejen z ech, ale i zahrani.

1/2013

TriboTechnika

Pracova bezpene a spoahlivo je cieom vetkch

Vyspelos spolonosti sa prejavuje nielen v budovan novch technolgi, modernmi kontruknmi prvkami, ale aj v zohadnen ich psobenia na ivotn prostredie. Pri technickch rieeniach treba plni aj ergonomick poiadavky, ktor zabrauj alebo aspo minimalizuj chyby udskho faktora. Vvojov trendy v technike vyuvaj nov technolgie s vkonnmi riadiacimi systmami.

Dnenmu vvoju dominuj informcie, ktor s najrchlejie sa rozvjajcou technickou oblasou. Informan akomunikan technika predstavuje doslova kov technolgiu 21. storoia. Sasou spenho podniku je spen integrovan systm, slogickm aharmonickm lenenm jednotlivch zloiek, vzjomne spolupracujcich aspolone sa podporujcich. Preto sa bezpenos prce mus sta sasou vetkch strategickch innost firmy ako jej jedna integrovan sas. Niekedy sa nka otzka. o je dleitejie, bezpenos alebo spoahlivos? Vprvom rade je nevyhnutn si presne zadefinova zkladn pojmy. Spoahlivos. Veobecn vlastnos objektu, spovajca vschopnosti plni poadovan funkcie pri zachovvan hodnt stanovench prevdzkovmi ukazovatemi vdanch medziach avase poda stanovench technickch podmienok. Nebezpeenstvo. Situcia alebo systmov stav, vktorom existuje primerane predpovedaten potencil pre nemyseln pokodenie udskch alebo fyzickch ast vsystme. Ohrozenie. pecifick inite, ktor by zavymedzench okolnost
54

spsobil kodu systmovej asti. Kad nebezpen situcia teda obsahuje jeden alebo viac ohrozen. Riziko. Pravdepodobnos, e koda pecifickho typu napecifickch systmovch astiach sa vyskytne vdanom systme poas urenho obdobia. Teda akkovek presn urenie rizika vselnch dajoch by malo ma (explicitne alebo implicitne) tieto tri asti vo svojich jednotkch: napr. poet mrt vpopulcii zajeden rok alebo zvan razy zamestnancov za1 000 odpracovanch hodn. Pokodenie. Tak koda nasystmovej asti, e tto viac neme plni svoju systmov funkciu avyaduje opravu, liebu alebo rehabilitciu poas nezanedbatenho obdobia. Pracovn raz, ochorenie avmenej miere preaenie patria medzi typy pokodenia ud. Porucha, koda aznienie ako typy pokodenia fyzickch systmovch ast, ako aj nava, neinnos alebo vrobn straty s vylen zo zkladnho ohniska naej pozornosti. Pokodenie, ktor bolo jasnm myslom inch ud (ako napr. krde, osobn toky alebo vandalizmus) s takisto vylen. Nehoda. Proces vskytu nemyselnho pokodenia, kde vystavenie sa ohrozeniu m zansledok okamit pokodenie. Bezpenos. Hoci je striktne definovan ako protiklad nebezpeenstva, bezpenos je vonejie definovan ako situcia, vktorej je systm riaden aproces pokodenia ete nezaal. Kad technick zariadenie vprocese vroby m svoje uren miesto pre plnenie poadovanej funkcie. Prevdzkyschopnos sa hodnot

TriboTechnika

1/2013

dvomi faktormi: technickm aekonomickm. Oba tieto faktory psobia vo vzjomnej symbize. Vychdza to zo samotnej podstaty ich charakteristk. Aby stroj bol prevdzkyschopn musia by spoahliv vetky jeho jednotliv sasti. Prevdzkyschopnos stroja sa zabezpeuje presne urenmi preventvnymi adrbrskymi opatreniami. Vprpade naruenia tohto stavu sa vykonva proces obnovy stavu opravou alebo vmenou nefunknej asti, ktor sa veobecne nazva drba. drba svojou stratgiou plnovania vplva nabezpenos pracovnkov pracujcich vnej. Ak zariadenie alebo jeho sas ohrozuje okolie, vtom prpade nie je bezpen aani spoahliv. innosti, ktormi sa zisuje technick stav zariadenia sa nazva technick diagnostika. innosti, ktor sa povauj zadrbrske s: kontroly, merania, vmeny nhradnch dielov, i celch ast, blokov zariaden, nastavovania, opravn, servisn prce, hadanie chb, preprava aprenos poas drby apod. Vetky s vykonvan zaelom bezpenosti aspoahlivosti strojov. Nebezpeenstv, ktor mu ohrozova personl drby mono rozdeli doniekokch kategri: fyzick, ktor sa prejavuj hlukom, nadmernm teplom i chladom, vibrciami nahorn konatiny zpracovnch nstrojov, iarenie, neprimeran fyzick za apod., chemick - prca snebezpenmi i zdraviu kodlivmi ltkami, ieravinami, pri zvran, nevetranom prostred bez prstupu dostatku vzduchu, riziko pri niku ltok, plynov vplyvom netesnost, karciognnymi ltkami, biologick, ako legionrska choroba, leptospirza, psychosocilne - zdvodu nesprvne organizovanej prce, zlch vzahov napracovisku, nedvera apod. Ak sa zamestnanci bud cti bezpene, aj drba bude vykonan kvalitnejie aobslun personl bude podva vyie vkony. Pre bezpenos vdrbe plat p zkladnch krokov: 1. plnovanie drby: jej rozsah, postupnos jednotlivch innost vlogickom slede krokov, vasovom harmonograme arozsahu, koordincia sostatnmi innosami napracovisku, 2. identifikcia monch ohrozen anebezpeenstiev,

3. poiadavky potrebn pre dan innos, zpohadu kvalifikcie, odbornosti vkonnch pracovnkov, zodpovednosti zakomunikan prepojenia medzi dodvatemi azkaznkmi, riadenie loh, poiadavky napouit nstroje, poiadavky naosobn ochrann prostriedky, opatrenia naochranu zamestnancov, prostredia apod., 4. jasn oznaenie pracovnej zny - oznaenie vvesnmi tabukami, jej zabezpeenie mechanickmi blokdami, bezpen prstup anikov cesty, farebn rozlenia, apod., 5. odborn pripravenos, informovanos, pracovn postupy, jasn informcie pre ohlasovanie netandardnch situci zodpovednm osobm, kontroln innosti, vprpade nebezpench innost vopred pripraven evakuan plny, sktormi musia by pracovnci vopred oboznmen. Spoahlivos je komplexn vlastnos, ktor poda urenia objektu apodmienok jeho prevdzky me zahrova napr. bezporuchovos, ivotnos, udriavatenos, skladovatenos ato bu jednotlivo, alebo vkombincii tchto vlastnost, napr. pohotovos ako pre objekt, tak ipre jeho as. Jednotliv spoahlivostn vlastnosti sa vyjadruj tzv. ukazovatemi (parametrami) spoahlivosti. Zcelkovho sboru informci kadmu podnikovmu tvaru (ako ipracovnkovi) prislchaj tie informcie, ktor potrebuj ksvojmu vkonu. Prestenie informciami me zavies nanesprvny smer, alebo adrest nem schopnos snimi objektvne pracova avnies ich dopatrinch svislost. Aby zariadenie plnilo svoju funkciu bezpene aspoahlivo, centrom informanho subsystmu pre oblas aplikovanej tribotechniky je urite aj tribotechnick diagnostik. Na zklade kvalifikovanch vyjadren doke predvda situcie, vvoj stavu zariadenia za podmienky, e kompetentn drbri repektuj jeho odporania. Pokia tok informci funguje sprvne, podporuje to aj hospodrsky vkon celho podniku. Ak akkovek systm je bezpen, je aj spoahliv. Atak isto, ak je systm spoahliv, zaru bezpenos pracovnho prostredia apracovnkov vom pracujcich. Autor: Viera Pekov
55

1/2013

TriboTechnika

Kompresorov oleje
Vzduchov kompresory se pouvaj ji vce ne 100 let. Vvoj pi stlaovn a doprav vzduin zaznamenal znan pokrok. Je vak nutn si uvdomit, e stlaen vzduch je jedna z nejdrach energi. Vnovat pozornost mazn je nutn u vech typ kompresor. Maziva mus zajistit spolehlivost a bezpenost provozu. Je nutn se vyvarovat monm porm a vbuchm v dsledku pouit nevhodnho maziva. Kompresory jako takov jsou zjednoduen eeno stroje, kter slou kestlaovn adoprav vzduin (plyn apar). Kompresory pracuj tak, e vyuvaj mechanickou energii pivdnou nahdel stroje kestlaovn plynu, mechanick energie je tedy mnna naenergii tlakovou amn pak kinetickou atepelnou. Dkaz tvrzen uvedenho vanotaci, e jsou vzduchov kompresory pouvny kestlaovn vzduin ji vce ne 100 let, je naobrzku 1. Rozdlen kompresor Kompresory rozdlujeme podle nkolika zkladnch hledisek, to je podle konstrukce, podle konenho tlaku, podle druhu dopravovanho mdia nebo mnostv dopravovanho plynu, jak naznauje obr.2. Pstov kompresory Pro pstov kompresory jsou voleny oleje viskozity 68 a 220 mm2.s-1 pi

Obr. 2 Zkladn rozdlen kompresor

teplot 40 C. Vpstovm kompresoru mus olej splnit adu povinnost. Mus mazat vlce, ucpvky, loiska, epy, veden apodobn. Vlastn viskozita bv volena podle tlaku dopravovanho mdia ateploty vzduchu navstupu zkompresoru. Doporuuje se viskozita podle teploty vzduchu navtlaku, viz. tab.1.
Tabulka 1 teplota vzduchu navtlaku do160 C 160 200 C nad 200 C doporuen viskozita ISO VG 100 ISO VG 150 ISO VG 220

Obr. 1 Ukzka kompresorovny zroku 1902 (zdroj: Vda aprce, 1902) 56

Pro bezpen provoz je dleit istota dopravovanho mdia, to znamen vhodn adobr sac filtry. Dle zde mus bt tak dobr olejov filtry, aby byla zaruena istota provoznho oleje. Oleje mus mt nzkou odparnost avysokou oxidan stabilitu. Pokud se olejov aerosol aolejov pry dostvaj dovtlanho potrub, dochz zde kekarbonizaci atvorb sad vpotrub. Pak zde hroz reln nebezpe vbuchu. Je zajmav, e kvbuchm vevstupnm potrub dochz pevn zanzkch teplot amalho prtoku vzduchu. To je dno malm ochlazovnm, ppadn uvolnnm drobnch

TriboTechnika

1/2013

karbonovch stic, kter se stvaj inicitory hoen avbuchu. Je prokzno, e olejov pry aaerosol jsou navstupu znan zoxidovny, co dokazuje slo kyselosti oleje, kter byl zachycen amen prokzala kyselost vrozmez 2 15 mgKOH.g-1. Oleje pro pstov kompresory jsou zk ezy pedepsan viskozitn tdy. Nedoporuuje se msit oleje lehk stkmi olejovmi slokami. Oleje se aditivuj antioxidanmi adetergentn-disperznmi psadami. asto se dopluj tak antikorozivnmi aprotiodrovmi psadami. Psady by mly bt bezpopelnho typu. Kvalita olej jednoznan zajiuje dlouhodob abezporuchov provoz, aproto je nutn olejm vdob provozu vnovat nleitou pozornost. Uvtch npln provdt pravidelnou kontrolu jakosti, sledovat mnostv oleje, poppad provdt filtraci oleje aodstraovat neistoty, kter se dooleje dostanou, jednak vlivem vlastnho opoteben nebo znasvanho vzduchu. Mimo neistot bv voleji asto tak vt mnostv vody. Oleje pro roubov kompresory roubov kompresory (obr.3), ato jak bezmazn, tak spmm vstikem oleje, jsou stle vce pouvny. Rozdlen roubovch kompresor pin obr.4.

pro zajitn pedepsan kvality vzduchu je nutn zaazen navstupu innho odluovae, vymrazovacch asucch systm.

Obr. 4 Rozdlen roubovch kompresor

Pro dlouhodob pouvn roubovch kompresor je nutn pouvat jen vysoce kvalitn oleje. Pomoc olej se prodluuj servisn termny azajiuje se bezporuchovost tchto zazen. Nevhodn aplikace mn jakostnch maziv zpsobuj nik olejovch par aaerosol. Tm dochz kpeplnn separtor. Je zde nebezpe tvorby karbonovch usazenin, ato jak vodluovai, tak vevstupnm potrub. Zde hroz nebezpe hoen a vbuchu. Dal problmem provozu jsou nevhodn filtry. Je nutn volit tak vhodn msto nasvn vzduchu azejmna se vyvarovat pranho prosted. Prach solejem vevlastnch roubovicch toti slou jako brusivo. Vsouasn dob je vysoce kvalitnch olej natrhu velik mnostv. Je pedpoklad, e tyto typy olej mus splovat normy ISO nebo DIN. Podle ISO 6734 se oleje rozdluj podle tepelnho zaten. Nejastji se pouvaj oleje ISO-L-DAG nebo DAJ. Podle DIN 51506 se pouvaj nejastji oleje vyznaen jako VCL nebo VDL. Je vhodn znovu pipomenout, e pro bezproblmov provoz se nesm kupovat oleje vhradn podle ceny, ale podle jakosti. Jen skvalitnm olejem jsme schopni zajistit bezporuchov atak bezpen provoz. Turbinov oleje Turbinov oleje se aplikuj pedn vprovozu velkch turbogenertor nebo tak turbokompresor. Jedn se ovelk olejov systmy sobsahem olejov npln 1 000 a 100000 litr. ivotnost tchto olej vprovoznch podmnkch bv vrozmez 10 a 15 let. Dobr provoz vyaduje vysokojakostn oleje asystematickou kontrolu. Ooleje je teba se starat, pravideln je istit, ppadn doplovat psady. Vysok ivotnost olej je dna kvalitnm zkladovm olejem. Pouvaj se hlubocerafinovan zkladov oleje. Jako psady bvaj pouity antioxidan psady typu stnnch fenol askupiny difenylaminu. Unkterch typ se pidv protipnc psady, ppadn psady pro zven mazac schopnosti.
57

Obr. 3 roubov kompresor (zdroj: http://cze-cz.aerzen.com/ Vyrobky/Sroubove-kompresory-Boge)

Pro roubov kompresory se vprovozu pouvaj oleje viskozitnch td ISO VG 46 aISO VG 68. Oleje mus mt velmi nzkou odparnost, proto se pouvaj pevn hydrogenovan redestilovan oleje zkho destilanho ezu. Dle se aplikuj syntetick oleje typu polyalfaolefin nebo polyester. Uroubovch kompresor se vstikem oleje dochz kpmmu styku oleje se vzduchem. Doroubovice se vstikuje do1 kg vzduchu a 5 kg oleje. Tento olej se mus vdal etap provozu vechen odlouit a vrtit zpt do olejovho systmu. Oleje se aditivuj pevn jen antioxidanty, poppad protipncmi psadami. Vznamnou lohou

1/2013

TriboTechnika

Oleje mus splnit adu povinnost, mimo jin zajistit dokonal mazn loisek apevodovky, psobit jako hydraulick olej, zajistit regulaci dcch prvk. Provoz turbogenertor aturbokompresor je nepetrit, aproto je zde dleit pravideln kontrola jakosti. Vsouasn dob se e problematika jakosti tekutch kal. Tyto ltky jsou vprvn etap rozpustn voleji. Vznikaj termickou oxidac zavzniku jemnch kal velikosti 0,08 a 1m. Kaly se postupn shlukuj avlivem zven polarity se vylou ausad se narznch mstech soustroj. Nejastji je to naregulaci, hydraulickm systmu, loiscch avndri. To m zansledek nepravideln chod a havrii soustroj. Odstrann tchto pryskyic je velmi sloit adnes se tomuto problmu vnuje cel ada organizac. Situace nen nov, ale projevuje se prv vdob, kdy se stle prodluuj vmnn lhty olejovch npln. ada provozovatel toto podcenilo api oolej zanedbalo. Bezpenost provozu kompresor Je statisticky dokzno, e vt mnostv poruch kompresor vznik pedn zdvodu nedodren tribotechniky (tab.2). Mimo vlastnch provoznch poruch je zaznamenno velk mnostv hoen avbuch, ato jak vlastnch kompresor, tak vtlanho potrub. Kvbuchm
Tabulka 2 typ kompresoru pstov kompresory roubov kompresory Velk turbokompresory podl poruch 62 % 43 % 38 %

pokus. Pra vznik pehvnm oleje nebo odpaovn mlhy, piem tuh zbytky se usazuj jako karbon nachladnjch mstech stroje nebo potrub. Sms olejovch par se vzduchem vevhodn koncentraci api vhodn teplot vybuchuje. Kzaplen smsi par se vzduchem dochz nejastji nsledujcm postupem. Karbonov usazeniny vevtlaku se kyslkem ze vzduchu okysliuj zaznanho vvinu tepla. Pi silnj vrstv nnosu vpotrub je odvod tepla, vzniklho oxidac uvnit vrstvy, nedostaten anastv vzncen. Teplota vzncen kols podle laboratornch pokus od70 do300 C. Nebezpe poru stoup pi mal rychlosti proudn vzduchu vpotrub, kdy vrstva nnosu nen proudcm vzduchem dostaten chlazena. Zvr - hlavn zsady pro bezpen provoz kompresor Sohledem nadve uveden aspihldnutm kdalm zkuenostem sprovozem kompresor, vetn velkch turbokompresor, je mono definovat nsledujc pravidla pro bezpen provoz tchto zazen: pouvn vrobcem pedepsanho oleje, co nejni spoteba oleje, pravideln asten vypoutn kondenztu zodluova aze vzdunku, periodick itn kompresoru - karbonov nnos nesm bt silnj ne 1 a max. 2mm, kbezpenmu itn lze pout pouze sapontov roztok nebo jin neholav prostedek, stl kontrola vtlanho tlaku ateploty, pravideln itn chladi adochlazova, udrovn stroje acel stanice vistot, pouit innho sacho filtru ajeho pravideln itn, vmna oleje podle pedpis vrobce nebo tribotechnick diagnostiky, peliv dodrovn vech pedpis oprovozu akontrole talkovch ndob. Vladislav MAREK, TRIFOSERVIS Ladislav HRABEC, VB-TU Ostrava

dochzelo nejastji vchladnch obdobch roku; navc kompresory pracovaly snzkmi vtlanmi teplotami (napklad do130C). Nejvt nebezpe pedstavuj tuh nebo pastovit sady oleje aprodukt jeho rozkladu spolu se rz apevnmi ltkami, kter unikaj zachycen nasacm filtru. Vlastn vbunou ltkou je nejastji olejov pra, ne mlha, jak dokazuj vsledky

english abstract
Air compressors are used for more than 100 years. The development in compression and transport of air masses recorded asignificant progress. But its necessary to realize, that the compressed air is one of the most expensive energy. Paying attention to the lubrication is necessary for all types of compressors. The lubricants must ensure the reliability and safety of operation. Its necessary to avoid potential fires and explosions due to use of undesirable lubricant.

58

TriboTechnika

1/2013