1

Autodesk Investor
( zdroj: www.designtech.cz )

Problematika vuky parametrickho modelovn je vzna pedevm na obor strojrenstv a v poslednch letech tak
stavebnictv a architektura. V naem lnku se podvme detailnji na vuku adaptivnho modelovn (jist odno
parametrickho modelovn) v produktu Autodesk Inventor, kter pat do kategorie model pouvanch pro
navrhovn ve strojrenstv.
Autodesk Inventor, krtk pedstaven
Autodesk Inventor Series poskytuje konstruktrum monost i nadle vyuvat technologie, na kter jsou zvykl z minulosti, a
kter jsou zaloen na AutoCADu, a pritom se mohou postupn seznamovat s novmi metodami 3D navrhovn v programu
Inventor. Autodesk Inventor Series umouje uivatelum prejt na novou technologii pohodlnm tempem a s minimlnm rizikem
naruen chodu podnikn.
Pro uivatele, kter uvauj o vyuit programu Autodesk Inventor jako primrnho nvrhrskho nstroje, predstavuje Inventor
Series cestu pro uskutecnn prechodu. Mohou toti udrovat svuj stvajc systm prce zaloen na AutoCADu a soucasn
se seznamovat s novou technologi.

Jednoduch sestava je idelnm zatkem pro kadho
Inventor Series umouje konstruktrum zvldnout novou 3D nvrhrskou technologii, ani by museli obtovat svuj soucasn
nvrhrsk systm. Tak mohou pouvat presn ty aplikace, kter potrebuj, a tehdy, kdy je potrebuj, protoe je vechny
dostanou v jednom balen.
Autodesk Inventor kombinuje monosti 2D s vkonem 3D, a prin kompatibilitu se souborovm formtem DWG prmo od
spolecnosti, kter jej vyvinula.
Inovativn adaptivn technologie v jeho jdru poskytuj poadovan vkon pri prci s velkmi sestavami, co je pro strojn
inenry obrovsk vhoda. Protoe platforma Autodesk Inventoru je od zkladu postavena tak, aby umoovala vyuit
nvrhovch dat v celm hodnotovm retzci, mohou podniky optimalizovat sv obchodn procesy a sdlet informace se vemi
svmi partnery, cm uspor vznamn financn prostredky.

Profesionln nasazen Inventoru ve vrob lod
2
Posledn aktuln verz Autodesk Inventor verze 10 (druh pololet roku 2005) prichz s vraznou integrac inenrskch
nstroju:
Pruka konstruktra
Obsahuje konstrukcn teorii, vzorce a algoritmy, kter mus mt kad konstruktr pri ruce. Muete tak vrazn zkrtit cas nutn
ke konstrukcn analze. Komplexn referencn prrucka a databze znalost pro oblast vroby je snadno prstupn z kterhokoli
msta v aplikaci Autodesk Inventor.
Strojrensk kalkultory
Minimalizuje nkladn prepracovvn a zlepete efektivitu navrhovn dky snadno ovladatelnm online nstroju pro analzu
konstrukce. Komplexn sada strojrenskch kalkultoru stav na standardnch matematickch vzorcch a fyziklnch teorich
pouvanch pri nvrhu i validaci strojrenskch systmu.
Genertory komponent
Umouje rychl nvrh, analzu a tvorbu bn uvanch strojrenskch komponent na zklad funkcnch poadavku a
specifikac. Nyn muete navrhovat dly a sestavy s relnmi atributy a vyuvat podmnky jako vkon, rychlost, torzn moment,
vlastnosti materilu, provozn teploty a podmnky tren.
Inventor Studio
Dal vrazn zlepen Autodesk Inventoru 10 najdete v oblasti vizualizace nvrhu. Inventor Studio omezuje nklady na tvorbu
prototypu dky vytvren vysoce kvalitnch fotorealistickch vykreslen a animac. Vylepuje komunikaci dky rychl ilustraci
prezentovanch koncepc. Dky nstroji Autodesk Inventor Studio muete pripravit modern vykreslen a animace prmo v
prostred nvrhu.

Nvrh produknch zazen
Dal nstroje doznali predevm vylepen dialogovch panelu a optimalizace funkcnost. Jedn se predevm o prkazy pro
tvorbu svarovanch konstrukc, prce se styly, importn a exportn filtry.

3
Vyuujeme Autodesk Inventor
Vuka adaptivn technologie m sv urcit specifika. Z pohledu metodiky se jedn predevm o zsadn zmnu mylen
konstruktra proti 2D navrhovn. Vkresov dokumentace ji nevznik jako primrn, ale jako sekundrn produkt nvrhovho
procesu. Je nutn si ovem uvdomit, e vkres tvor v minimln 75% prpadu poadovan vstup. Proto nesmme zapomnat
ani na standardn postupy 2D konstrukce. Za ideln vstup do vuky 3D adaptivnho modelovn jsou proto znalosti technickho
kreslen, norem a cstecn 2D konstrukce.
vod - zkladn seznmen s problematikou parametrickho a adaptivnho modelovn. Pracovn prostred Autodesk
Inventoru.
Ne zanete - seznmen s pracovnm prostredm Autodesk Inventoru. Zobrazen topologie modelu v Prohleci
soucst. Nstroje pro rzen pohledu.
Konstrukce nrt - teorie prce v soustavch pracovnch a rovin, os a bodu. Konstrukce ncrtu pomoc
geometrickch vazeb a parametrickch kt.
Modelovn soust - modelovn soucst pomoc parametrickch ncrtu a konstrukcnch prvku. Adaptivn
modelovn soucst rzench geometri sestavy.
Sousti z plechu - modelovn soucst z plechu. Charakteristika problematiky modelovn a optimalizovan
nstroje pro zpracovn soucst z plechu.
Modelovn sestav - reen stupu volnosti soucst v sestavch. Nstroje a metodika pracovn podsestav a
sestav.
Adaptivn modelovn - efektivn postupy tvorby a generovn variantnch soucst a sestav pomoc adaptivnho
modelovn s minimalizac matematickch vztahu.
Svaovan sestavy - modelovn svarovanch sestav. Tvorba zkladn sestavy, prpravn operace pro svarovn a
nsledn obrbn.
Animace - animace montnch postupu pro reen sloitch a problematickch montnch uzlu. Definice
pohybovch uzlu rozpadu sestav.
Tvorba vkres - tvorba vkresov dokumentace soucst a sestav. Pohledy, rezy, nstroje pro ktovn.
Potrub a rozvody - nstroje pro tvorbu oborov zamrench konstrukcnch prvku (potrub, kabely, apod.).
Design Accelerator nstroje pro podporu inenrskch vpoctu, generovn soucst a reen konstrukcnch uzlu.

Navrhujeme v Inventoru
1. Adaptivn modelovn
irok nasazen novch aplikac nen samozejm mon bez vysok rovn znalost. Vpoetn technika se stv
opravdovm nstrojem pro podporu lidskho mylen. Vracme se tak do dob, kdy bylo ltn povaovno za nemon
a spojen mezi svtadly za nkolik sekund bylo pouze snem.
Modern technologie nm umouj se stle castji vracet k podstat prostorovho mylen, kter je pro navrhovn daleko
prirozenj a efektivnj. Samozrejm e klasick koncepce 2D vkresov dokumentace jet zustane v nkterch oborech
dlouho zkladnm zdrojem informac, ale i zde mue znamenat vyuit prostorovch modelu urychlen a zkvalitnn vvoje.
Potencilem znalost konstruktru, technologu a nvaznch oboru nemus bt pltvno v oblastech, kter doke zpracovat
vpocetn technika v podstatn kratm case a vy kvalit.
Dostupnost kvalitn a dostatecn vkonn vpocetn techniky v poslednch letech umouje vyuvat efektivnj postupy v
oblasti poctacovho navrhovn a prpravy vroby. Nov vrobek se stv virtulnm prototypem v elektronick podob, kter
mue bt kompletn navrhnut a zkontrolovn vcetn simulace jeho vroby na osobnm poctaci.
Cestou k adaptivit
Vrazn podl sloitch sestav ve strojrenstv s efektivn aplikac nakupovanch dlcu a minimalizac vlastn vroby tvarov
nrocnch soucst urcuje v soucasn dob trend ve vvoji novch vrobku. Prv v tto oblasti je nutn uvaovat nejen se
specifickmi poadavky na zvolen CA systm, ale s minimalizac casu nutnho pro zakolen a ovldnut novho produktu.
Svou pozornost zamril Autodesk v nkolika letech vvoje Inventoru predevm na:

4


Virtuln prototyp novho zazen - nulov nklady na vrobu a pln pehled o jeho funknosti
Single-Day Productivity, rychl seznmen s aplikac
Komplexn popis virtulnho prototypu nikoliv pouze jednotlivch cst
Maximln podpora spoluprce pri tvorb vrobku v rozshlm tmu
Zachycen inenrskho zmru ji ve fzi tvorby ncrtu jednotlivch soucst, podsestav a sestav
Vytvoren podmnek pro opakovan pouit modelu, zajitn informac o monostech jejich prav
Podpora efektivn prce na sestavch o destkch tisc soucstech
Kompatibilita s existujcmi formty vcetn dwg
Integrace CAE nstroju pro technick vpocty (od verze 10)



5
Nasazen novch technologi v masovm mrtku a prevratn zmny mylen proti zabhlm tradicm samozrejm vyaduje
nejen propracovanou metodiku, ale mus vdy vychzet z produktu samotnho. Pri vvoji Inventoru sledoval Autodesk jedin cl:
osvobodit strojrensk konstruktry a umonit jim snadn prechod na 3D modelovn jako zkladn nstroj pro jejich prci.
Vvoj v prostoru ji ve fzi nrtu pomoc adaptivnch nrt
At ji vytvrte prvotn koncept, nebo rete komplexn projekt, je prirozen nakreslit si nejdrve priblin ncrtek a teprve potom
vytvorit finln 3D model. Take nejdrve se zabvte otzkou funkcnosti vrobku, a teprve pak se snate najt ideln tvar
jednotlivch soucst. Ostatn technologie pro navrhovn ve 3D nut uivatele vytvret objemov model drv, ne si mohou
funkci jednotlivch soucst nebo celku ovrit. To ale obrac prirozen proces tvorby nvrhu.


Nvrh ojnice pomoc adaptivnho nrtu (ry)
S Autodesk Inventorem muete kreslit inteligentn adaptivn 2D ncrty, kter se stvaj zkladem pro pozdj vytvoren 3D
objemovch modelu. Dky uniktnosti adaptivnch ncrtu, kter se vzjemn jeden druhmu prizpusobuj, co zatm dn jin
3D technologie neumouje, muete vrazn zredukovat nklady na dokoncen nvrhu a zkrtit vvojov cyklus vrobku drve,
ne zacnete reit tvarov podrobnosti jednotlivch 3D tles. Finln vrobek sestavte v Inventoru tak, e urcte, kde se maj
jednotliv soucsti dotkat a jejich tvary a poloha se automaticky prizpusob.


Vytvoen ojnice pmo v sestav
6
Adaptivn sestavy, zkladn stavebn kmen programu Autodesk Inventor, muete vytvret a modifikovat mnohem snadnji, ne
ryze parametrick modely. V nich muste vytvret a udrovat radu neprehlednch parametrickch rovnic a vztahu, abyste je
mohli naplno vyut.


Adaptivn modelovn lze s vhodou pout pro een variabilnch sestav
Naproti tomu muete v Inventoru vytvorit mnoho 3D adaptivnch sestav, ani byste specifikovali jedinou parametrickou rovnici
nebo vazbu. Take 3D modely a sestavy vytvorte velice rychle a stejn rychle muete kdykoliv zmnit i jejich vnitrn zvislosti.
U ryze parametrickch systmu je v rad prpadu rychlej soucst znovu namodelovat, ne ji s odstupem casu upravovat. Ale
adaptivn sestavy muete modifikovat v ktermkoliv okamiku prce, v libovolnm porad a bez ohledu na to, jak vztahy byly
mezi soucstmi definovny puvodn.
2. Obsluha aplikace

Uivatelsk rozhran je vybaveno pmoarmi inteligentnmi pkazy, kter reaguj interaktivn na pohyb kurzoru po
obrazovce. Sta jen naznait provdnou operaci a program ihned zobraz jej dsledek jet ped vlastnm
provedenm a usuzuje, co budete chtt udlat dl.
Uivatelsk prosted
Autodesk Inventor poskytuje uivateli efektivn propracovan uivatelsk desktop aplikace, kter umouje jednoznacnou a
snadnou definici prkazu a parametru funkc. V praxi tento prstup znamen predevm rychl zakolen obsluhy novho
produktu a vrazn zkrcen casu potrebnho pro nbh systmu. Spolecn s nutnost zmny orientace mylen z klasick 2D
konstrukce na 3D modelovn tvor osvojen produktu nejvraznj podl na financnch ztrtch.
Propracovan prostred Inventoru nejen vychz z tradice uivatelsky propracovanho prostred produktu firmy Autodesk, ale je
ukzkou precizn zvldnut metodiky. Prkazy jsou jednoznacn, a zcela intuitivn vedou uivatele pri jejich ovldn. Lze rci,
e problmem ovldnut Inventoru pro tvorivou prci ji nen produkt sm, ale predevm zmna mylen a prstupu prce.
7

Uivatelsk interface poskytuje celou adu monost skloubench do snadn obsluhy

Npovda v multimedilnm proveden
Systm ovldn je navc doplnn multimedilnmi nstroji Design Support a DesignProof, co jsou interaktivn vukov
prostredky pro modelovn soucst. Design Doctor navc diagnostikuje problmy vaeho modelu a prostm a srozumitelnm
jazykem doporucuje jejich reen. Funkce How To, je kdykoliv prstupn prostrednictvm pravho tlactka myi. Ta nabz
animace a npovdu tkajc se prv dostupnch monost a voleb.
V Autodesk Inventoru se muete v rad prpadu obrtit s poadavkem na pomoc s reenm problmu v prubhu modelovn
nejen na bnou aplikacn npovdu, ale prmo na nzorn postupov prklady, kter strucnm, ale prehlednm zpusobem
charakterizuj jednotliv kroky realizovan v prubhu modelovn:

Veker funkce v Autodesk Inventoru jsou doplnny npovdou
8
Obsluha a popis pracovnho prostred produktu
Soucst a jednotlivch jejich prvku
Tvorby sestaven soucst a jejich analzy
Modelovn plechovch dlcu
Vytvren vkresov dokumentace
Prce s adaptivnmi prvky v sestavch
Pehled v kadm smru
Autodesk Inventor prin do klasickch technologi parametrickho modelovn radu intuitivnch nstroju, kter umouj
vrazn zvit prehlednost pri vytvren modelu a sestav. Tyto funkce jsou soustredny v inenrskm zpisnku, pomoc
kterho lze k
libovolnm prvkum tvorby modelu pridat jednoduchou poznmku, popis nebo obrzek.

U rozshlch projekt me mt kada informace o topologii sestavy a soust cenu zlata
Prehled v tvorb modelu a jeho topologii je nutn povaovat za velmi duleit prvek pri nvrhu novch vrobku. Modely casto
obsahuj stovky parametru a prvku, kter je nutn presn charakterizovat a popsat. Casto se tak stv, e vlastn model je
pochopiteln pouze pro jeho autora, co mue mt na tmovou spoluprci katastrofln dopad.
Adaptivn architektura rovn umouje pripojit prmo ke 3D modelu radu dalch informac. Tuto jedinecnou vlastnost Autodesk
Inventoru, Inenrsk zpisnk, muete pout pro uchovn svch mylenek, vysvtlen zmru nvrhu a sdlen informac s
ostatnmi cleny tmu; to ve prmo v prostred 3D modelu, protoe zde jsou doplujc informace nejlpe srozumiteln, jsou
kadmu k dispozici a nemohou se ztratit. Tyto technologie vrazn podporuj vkon systmu pri kolektivn spoluprci na
rozshlch i mench projektech.
9


Veker kroky v prbhu modelovn mete komentovat
Inenrsk zpisnk je zkladnm prostredkem pro komunikaci v tmu pri tvorb sloitch modelu, ale tak pri vmn dalch
informac nutnch pro vrobu a kontrolu vrobku. Lze tak naprklad technologovi zduraznit, kter plochy maj bt opracovny
nebo tepeln zpracovny.
Pri tvorb poznmek pracujeme s inenrskm zpisnkem obdobn jako s bnm textovm editorem. Navc jsou do textu
automaticky prevzaty aktuln zobrazen, kter je mon doplnit grafickmi symboly.
Uivatelsk konstrukn prvky a sdlen vytvoench dat
Zapracovn odpovdajcch nvrhrskch a vrobnch zkuenost do objemovho modelu nen jednoduch vc, ale mnohem
nrocnj je pozdj opakovan vyuit tohoto modelu pro jin vrobek. Proto jsme vybavili Autodesk Inventor konstrukcnmi
elementy.


Sada konstruknch prvk se d jednodue roziovat
10
Pri prci s ostatnmi 3D modelovacmi systmy v casto jen konstruktr, kter soucst navrhoval, jak rozmry lze na modelu
zmnit a jak tato zmna ovlivn ostatn soucsti. To znacn omezuje monost sdlet nejlep pracovn postupy a zarucit
vyrobitelnost novch vrobku.
Vechny tyto nevhody odstrauj konstrukcn prvky. Ani byste napsali jedinou rdku programu nebo potrebovali speciln
licenci k tomu urcench modulu, muete svuj model snadno zapouzdrit do jednoduchho rozhran, kter umouje jejich
opakovan vyuit kdykoli v budoucnu. Muete tak specifikovat rozmry, kter je mon zmnit, nebo definovat, kter hodnoty
parametru jsou pro dan model prpustn. Opakovan vyuit konstrukcnch elementu nemue bt jednodu. Stac prslun
element vyhledat, pomoc myi prethnout na modelovanou soucst, urcit jeho polohu a jste hotovi. Vechny povolen
modifikace muete provst ve stejn jednoduchm prostred, v jakm byl puvodn model autorem vytvoren.


Normalizovan sousti v SQL knihovn jsou vraznou pomckou pi modelovn sestav
Knihovna normalizovanch dl
Soucst Autodesk Inventoru je tak stle narustajc databze normalizovanch soucst a dlcu, kter lze vkldat do sestav
prmo pomoc jednoduchho dialogu vazeb. Autodesk standardn vyuv knihovnu, kter patr k jedn z nejrozshlejch na
svt. Autodesk Inventor m integrovn v soucasnosti pouze zlomek vnovan prv nejduleitjm spojovacm soucstem,
kter jsou bezesporu ve strojrenstv nejpouvanj. Cel knihovna (je naprklad soucst aplikace Mechanical Desktop Power
Pack) obsahuje nkolik destek tisc soucst a zustv otevrenou otzkou jestli bude portovna tak na Inventor.



Vkldn normalizovanch soust pomoc vazeb
11
Inventor Design Accelerator pro oblast CAE vpot
Nov verze Inventoru (10) ji prmo obsahuje novou technologii Design Accelerator, kter historicky vychz z puvodn
samostatn aplikace MechSoft. Design Accelerator je sada programu, kter um automaticky vytvret strojrensk soucsti na
zklad aplikovanho strojrenskho vpoctu. Dle obsahuje rozshlou mnoinu vpoctu reprezentujcch standardn
matematick vzorce a fyzikln teorie, pomoc kterch lze urcit vsledn vlastnosti nvhu. Pokud mue bt vsledkem vpoctu
model, je automaticky v poadovan podob vkldn fyzicky do prostred sestavy a jsou k nmu pripojeny kompletn informace
o vpoctu pro prpadn dal korekce nvrhu.


Inventor Design Accelerator s celou adou podprnch vpot a genertorem prvk
Inventor Studio
Inventor 10 doke vytvorit nejen fotorealisticky zpracovan modely, ale i prehledn animace, kter mohou efektnm zpusobem
vypovdaj o funkcnosti navrhovanho zarzen. Aplikace obsahuje knihovnou materilu, textur a barev, svtelnch stylu a stylu
pozad. Fotorealistick ztvrnn vstupu m k dispozici veker potrebn nstroje. Prm, bodov a rozptlen svteln zdroje,
pracuje s odrazem svtla od povrchu a propoctem relnho stnu. Pokud je potreba simulovat pohyby sestavy, nabz Inventor
Studio konstruktrum animacn nstroje, kter vyuvaj nejen ji definovanch vazeb v sestavch, ale um definovat i dal
pohyby nezvisl na tchto vazbch. Intuitivn sprva animac zahrnuje nastaven kamer, svtel, orientaci, viditelnost a kontrolu
vslednho prehrvn.


I takto me vypadat ozuben pevod generovan pomoc Inventor Design Acceleratoru

12
3. Modely a nasazen


Inventor je optimalizovn do nejir oblasti navrhovn novch vrobk ve strojrenstv, kter je charakteristick
vrobou sloitch sestav strojnch celk a zazen. Je tak vhodnm nstrojem pro akceleraci vvoje novch vrobk
tam, kde byla dve nasazena 2D konstrukce.
Soucasn vude tam, kde je od 3D systmu vyadovna vrazn efektivita. Prakticky se jedn o problematiku pokrvajc svm
rozsahem oblast od rutinn konstrukce jednoduchch soucst a po variantn nvrhy prototypu sloitch sestav.

3D CAD aplikace usnaduje konstrukci sloitch sestav
Sprvn volba strategie nasazen 3D systmu je pomrn zsadnm krokem ve zmn zpracovn technick dokumentace.
Jedn se nejen o investici do hardware a software, ale je nutn predevm poctat s nutnost zmny mylen uivatelu. Existuje
nkolik aspektu na kter nesmme pri volb 3D systmu zapomenout:
Oblast pro nasazen systmu na firm nebo v podniku z hlediska charakteristiky vroby se zajitn komunikace a
vmny dat.
Monost vyuit stvajc elektronick 2D dokumentace pri tvorb modifikovanch nebo novch vrobku.
Efektivn nasazen systmu s minimalizac casovch ztrt danch nklady na zakolen.
rove technick podpory, monost prm vazby na vvojov tm 3D systmu.
Poadavky na rekonstrukci hardware a software. Cena a forma licenc, jejich aktualizace.
Ve uveden body zahrnuj pouze nejduleitj problmy volby 3D systmu. Zobecnn tto problematiky nen jednoduch a
je predevm charakterizovno vraznm podlem oborov problematiky, kter m bt pomoc 3D systmu reena a efektivnost
celho systmu. Nesmme ovem pri technickm reen problmu zapomnat tak na znalosti uivatelu a lidsk faktor.
Dky nstupu cenov dostupnho hardware a kvalitnm operacnm systmum bude prvn desetilet novho milnia zlatm
vkem pro nasazen 3D systmu do strojrensk praxe bez ohledu na zamren a specializaci.
13

ez sestavou pmo v realizovan sestav, vpoet ovem chvli trv

Modulrn architektura
Obdobn jako rada ostatnch 3D systmu je postaven Inventor na modulrn architekture. I zde ovem plat duleit zsada pri
vbru 3D systmu a tou je oblast nasazen produktu. Nedostatecn znalosti a prehled o monostech produktu mue bt
duvodem zklamn nebo naopak znamen vrazn nrust nkladu pri nkupu produktu a jeho aktualizaci.


Moduly Inventoru jsou aktivovny ji pi startu
14
Skupiny a funkce jednotlivch modulu produktu Autodesk Inventor jsou standardn soucst instalace produktu a uivatel mue
jejich schopnost vyuvat bez nutnosti samostatn registrace. Inventor m vstupy vech modulu rozdleny do prehlednho
projektu. Za projekt je povaovna sloka obsahujc data:
*.ipt prpona souboru obsahujcch data o soucstech modelovanch hybridnm modelovnm pomoc ncrtu a konstrukcnch
prvku (part).
*.iam prpona souboru obsahujcch popis struktury sestavy (assembly). Soubory obsahuj pouze popis struktury nikoliv vlastn
data nesouc geometrii!
*.idw prpona souboru obsahujcch 2D dokumentaci nutnou pro vrobu jednotlivch dlu a sestav. Pohledy jsou asociovny s
3D geometri soucst a sestav.
*.ipn prpona souboru obsahujcch popis struktury nzorn prezentace naprklad postupu monte.
Jednotliv moduly produktu jsou aktivovny ji pri startu programu spolecn se ablonou novho nvrhu. Uivatel tak nen
zahlcen velkm mnostvm funkc a m pro svou prci prv ty nstroje, kter pro reen konkrtnho problmu potrebuje. Jsou
takto minimalizovny casy zpusoben castm hlednm v rozshlch nabdkch a seznamech prkazu.

4. Pracovn prvky


Autodesk Inventor a vtina parametrickch model od jinch vrobc obsahuje velk mnostv pomcek pro
pravu polohy souadnch systm definujcch nrtov, pracovn a pomocn souadn roviny. Tyto pomcky slou
pro pesnou orientaci a definici souadnic geometrie nrt a pracovnch prvk.
Pres monost definovat polohu objektu ve vech trech osch soucasn, se daleko castji pouv pri prostorovm modelovn
definice bodu v rovin (dvou osch). Rozmry objektu jsou v prostoru zkresleny a nen je snadn presn definovat bez dobr
prostorov predstavivosti.
Nrtov rovina
V parametrickm modelovn se soustred hlavn pozornost predevm na transformace polohy pracovn souradn roviny xy,
kterou nazvme ncrtov rovina.

Nrtov rovina pro konstrukci krunice
15
V ncrtov rovin jsou konstruovny objekty pro tvorbu soucst v podob ncrtu.
Ncrtov rovina tvor v podstat vztan souradn systm jeho poloha je definovna pomoc aktuln polohy
souradnho systmu.
Objekty v ncrtov rovin mohou bt dky hybridnmu modelovn urceny plnou nebo cstecnou parametrizac.
Vytvoren objekty v ncrtov rovin jsou zobrazovny v objektovm prohleci.
Pomoc objektovho prohlece se muete k editaci ncrtu kdykoliv vrtit a upresnit rozmry nebo polohu ncrtu.
Ncrtov rovina je nejpouvanj pomuckou pri modelovn. Jedn se o libovolnou orientovanou rovinu xy, ve kter kreslme
ncrty, vytvrme profily nacrtnutch prvku nebo definujeme rezy. Ncrtov roviny maj vestrann pouit jak pri modelovn
soucst, tak pri tvorb ploch.

Z nrtu je pomoc vysunut je vytvoen vlec


Odeten vlce pomoc mnoinovch operac
16
Sprvn pochopen jejich tvorby je velmi duleit pro zvldnut libovoln aplikace pracujc na zklad parametrickho a
adaptivnho modelovn. Programy se doslova predhn ve funkcch zajitujcch co mon nejjednodu definice poadovan
polohy ncrtovch rovin.
Definice nrtovch rovin
Autodesk Inventor umouje vytvoren ncrtov roviny pomoc dvou zkladnch metod:
Odvozenm z libovoln rovinn plochy tato metoda je velmi efektivn a snadn. Ncrtov rovina je pomoc ikony pro
aktualizaci ncrtov roviny odvozena z libovoln rovinn plochy na soucsti. Metoda je velmi jednoduch a efektivn vyaduje
ovem prtomnost rovinnch ploch na modelovan soucsti.


Vbr roviny na sousti (nstroje pro modelovn)


Aktivace nstroj nrt vytvo nrtovou rovinu
17
Odvozen z pracovn roviny metoda vyuv existence pracovnch prvku, ktermi jsou pracovn roviny. Jedn se o monost
obecnho vytvoren ncrtov roviny, ktermu se lze casto vyhnout sprvnm postupem vytvren modelu. Tato metoda je ale
nenahraditeln predevm u soucst obecnho tvaru a pri modelovn ploch.
Neexistuje obecn pravidlo, kter zpusob, kdy vyut a je jen na uivateli systmu, kter zpusob zvol za efektivn. Samozrejm i
u zacnajcch uivatelu chvli trv, ne zskaj urcit cit pro optimln volbu postupu definice ncrtov roviny.
Pracovn prvky
Aplikace pro parametrick modelovn obsahuj pracovn prvky pro zjednoduen prce v prostoru. Sna se jednoduchm
zpusobem vystihnout charakteristick body, osy a roviny vhodn pro popis geometrie a polohy modelu v prostoru.


Pracovn prvky definovan na modelu sousti
Pracovn prvky mohou bt definovny pomoc ji existujcch rovin na soucsti nebo pomoc nacrtnutch hran, bodu a rovin.
Pracovn prvky vytvrme pomoc nstroju v zkladn nabdce pro modelovn:
Pracovn bod (work point) je nejjednodum typem pracovnho prvku, kter lze vyut predevm jako pomucku
pri vytvren os a rovin.
Pracovn osa (work axis) typick pracovn prvek pro definici polohy rotacnch soucst, casto je jedinm
vztanm prvkem.
Pracovn rovina (work plane) zkladn nstroj pro definici ncrtovch rovin, kter nelze odvodit z existujcch
soucst.
V parametrickm modelovn by klasick zpusob transformace souradnho systmu vytvoril velmi neprehledn a sloit systm
pro popis geometrie modelu soucsti. Z tohoto duvodu prakticky vyuvme pouze transformac pracovnch rovin a os pomoc
jednoduchch prkazu.
Globln pracovn prvky
Autodesk Inventor stejn jako rada jinch parametrickch modelru pracuje s dvma typy souradnch systmu. Prvn, Globln
je pevn a jeho polohu nelze mnit. Druh, Uivatelsk m polohu zvislou zcela na poadavcch uivatele.
18

Vytvoen ten roviny pomoc globlnch
Globln souradn systm je vdy standardn dostupn pri tvorb nov soucsti pomoc objektovho prohlece. Zahrnuje
nulov bod, tri osy a tri pracovn roviny. Efektivnm pouvnm globlnho souradnho systmu mueme vyreit radu
zapeklitch situac ke kterm mue pri definici pracovnch rovin dojt. Na obrzku je typick prpad tvorby tecn pracovn
roviny.
Zvolte definici pracovn roviny z panelu nstroju.
Vyberte vlcovou plochu obvodu prruby.
Vyberte z prohlece rovnobnou globln rovinu.
Rovina se zobraz v nhledu.
Potvrdte polohu globln roviny.
Pracovn prvky a nrtov roviny
Vhodnou kombinac pracovnch prvku a pomocnch konstrukcnch car lze casto vyreit i definice velmi sloit geometrie.
Pracovn prvky je nutn ovem pouvat uvliv, pokud mono pouze tehdy, nelze-li pro definici nov geometrie soucsti
vyut ji existujc roviny nebo plochy soucsti.


V eln rovin vytvote pomocnou konstrukci

19

Po odeten vznikne v eln ploe tvarov drka
Autodesk Inventor vyuv pro vytvren pracovnch prvku vhradn jednoznacnho prkazu v nabdce prkazu pro modelovn
(features). Parametry se definuj s prmm nhledem na polohu prvku pomoc levho tlactka myi. V prpad, e toto tlactko
stiskneme trvale mueme urcit ofsetovou vzdlenost od ji existujc roviny.

5. Nrty

Autodesk Inventor poskytuje uivateli efektivn nstroje pro modelovn pomoc nrt nebo konstruknch prvk.
Tvar, rozmry a umstn nrtu definujeme pomoc geometrickch vazeb a kt.
Po nacrtnut zkladnho tvaru nov soucsti, program nabdne geometrick vazby, kter je vtinou nutn doplnit poprpad
nkter z nich odstranit. Podle rovn geometrickho urcen ncrtu mueme mluvit o stupni parametrizace, kter v podstat
urcuje stupn volnosti ncrtu. Autodesk Inventor pripout pri modelovn tyto monosti:
Nrty zcela neparametrizovan - jsou ncrty, kter neobsahuj dn geometrick ani rozmrov vazby (kty).
Tyto ncrty mohou bt rzeny sestavou pomoc adaptivnch 3D vazeb (viz. dal kapitoly).
Nrty sten parametrizovan - jsou ncrty, u kterch je urcena geometrie cstecn pomoc geometrickch a
rozmrovch vazeb (kt). Jedn se o typickou geometrii pouvanou v hybridnm modelovn. Tyto ncrty mohou
bt v neparametrizovanch cstech rzeny pomoc adaptivnch 3D vazeb.
Nrty pln parametrizovan - jsou ncrty, u kterch jsou stupn volnosti zcela omezeny pomoc geometrickch a
rozmrovch vazeb (kt). Jedn se o typick typ ncrtu pouvanho v systmech vyadujc "plnou parametrizaci".
Tyto ncrty ji nemohou bt rzeny pomoc adaptivnch 3D vazeb, jedin po odstrann existujcch geometrickch a
rozmrovch vazeb (kt).
I
Inventor poskytuje tradin geometrick a rozmrov vazby


20


Revolun adaptivn zen nrt podle sousti v sestav
Pln urcen geometrie a rozmru lze provdt v Autodesk Inventoru pomoc geometrickch a rozmrovch vazeb nebo pomoc
adaptivnch 3D vazeb. Zsadou by vdy mlo bt u finln soucsti nebo sestavy dodren pln geometricky a rozmrov
definovanch ncrtu. Nepln urcen geometrie mue zpusobit komplikace pri nslednch modifikacch.
Je zrejm, e v Autodesk Inventoru je mon vyuvat prakticky vech tradicnch postupu pri tvorb ncrtu a navc zcela
revolucnch adaptivnch ncrtu, kter lze charakterizovat za nepln parametrizovan s monost "doladit" rozmry prmo v
sestav pomoc 3D vazeb. Navc se tyto ncrty chovaj jako modely, nikoliv jako cry.
Nslednm zadvnm kt upravme rozmry a ncrt umstme do sprvn polohy. Vazby a kty zabrauj proveden
nechtnch zmn tvaru a rozmru ncrtu pri jeho pravch.


Vazby a kty nrtu uruj sten nebo pln geometrii
21
Geometrick vazby - zobrazme a skryjeme pomoc voleb na pravm tlactku myi: Show All Constraints, Hide All Constraints.
Volbou Show Constraints zobrazme vazby pro oznacen objekt. Geometrick vazby pridme do ncrtu vbrem z nabdky a
oznacenm prslunch objektu. Pri odstrann vazbu oznacme a stiskneme Delete.
Parametrick kty - umstujeme pomoc jedin volby General Dimension nebo na pravm tlactku myi Create Dimension.
Polohu urcme vlecenm a hodnotu zadme po stisku levho tlactka myi ve zobrazenm dialogu.
Geometrick vazby
Geometrick vazby udvaj orientaci a vzjemn vztahy geometrickch prvku.
Perpendicular vyrovn prmku nebo osu elipsy do kolm pozice vzhledem k vybranmu objektu.
Parallel - vyrovn prmku nebo osu elipsy do rovnobn pozice vzhledem k vybranmu objektu.
Tangent - vyrovn krivku (secku, krunici, oblouk, elipsu, segment spline) do tecn pozice vzhledem k vybranmu
objektu.
Coincident pripoj k sob koncov body krivek.
Concentric vyrovn krivku (krunici, oblouk nebo elipsu) do jednoho stredu se zkladn vybranou krivkou.
Colinear - vyrovn prmku nebo osu elipsy do jedn roviny se zkladnm vybranm objektem. Pri vazben novho
ncrtu na ji vytvorenm tlese pripoj hranu ncrtu na hranu tlesa.
Horizontal vyrovn prmku, osu elipsy nebo secku danou koncovmi body do rovnobn pozice s osou x
souradnho systmu ncrtov roviny.
Vertical - vyrovn prmku, osu elipsy nebo secku danou koncovmi body do rovnobn pozice s osou y
souradnho systmu ncrtov roviny.
Equal uprav krivku (prmku, krunici nebo oblouk) tak, aby mly stejnou dlku se zkladn vybranou krivkou.
Fix prichyt krivku nebo jej koncov body k ncrtov rovin. Tchto prichycench krivek nebo bodu mue bt i
vce s tm, e ostatn objekty se vzhledem k nim mohou pohybovat.
Kty
Kty urcuj rozmry a vzjemn vztah ncrtu a konstrukcnch prvku.
General Dimension touto volbou vytvorme vechny typy kt, vcetn kt polomru, prumru a hlu. Pri ktovn
vybrme ktovan objekt nebo poctky vynecch car. Pri ktovn hlu mueme vyuit zadvn pomoc trech
bodu.
Auto Dimension tato volba umon zaktovat cel vybran objekt. Zde je vak nutn provdt nsledn pravy
jednotlivch kt.
Editaci kt provdme dvojm poklepem na kt a zmnou jej velikosti v dialogu. Zmnu polohy provedeme vlecenm.

Zaktovan nrt vlcovho konce hdele
22



Oznaen profil urench pro rotaci kolem osy
Hrub ncrt mue obsahovat i vnoren smycky, napr. u drek. Pomoc kt upravme rozmry a tvar ncrtu. Po ukoncen prce
v ncrtov rovin nechme rotovat vybran profily kolem osy.
Poznmka: Pro vytvoren kty prumru vybereme nejdrve pomyslnou osu rotace a jako druhou v porad obvodovou hranu. Po
stisku pravho tlactka myi zadme volbu Linear Diameter.


Umstn nrtu drky v pracovn rovin

23

Drka pro pero po zaoblen hran
Pomoc pracovn roviny umstn tecn na vlcov ploe vytvorme ncrt drky pro pero. Tento ncrt mue mt pouze
obdlnkov tvar. Pri ktovn je nutn dbt nejenom na sprvn rozmry, ale i na presn umstn drky na vlcov ploe. Pro
zaktovn polohy drky k podln ose vlce vyuijeme X osu oznacenou v prohleci Inventoru a funkci Project Geometry. Po
odecten zobrazenho profilu provedeme jako zvrecnou operaci zaoblen hran.
Vyuit 2D vkresov dokumentace AutoCADu pro tvorbu nrtu
Velkm zrychlenm a usnadnnm prce v produktu Autodesk Inventor je vyuit ji hotov 2D vkresov dokumentace z
AutoCADu. Vkres nacteme volbou Insert AutoCAD file do ncrtov roviny. Zobrazen ncrt zaktujeme a pridme geometrick
vazby. Takovto ncrt je pripraven pro tvorbu tlesa, napr. vysunutm.



2D vkres pky nek naten z AutoCADu

24


Zaktovan a vysunut nrt pky nek
Poznmka: Pri otevren 2D vkresu nactenho z AutoCADu nezapomete ve zobrazenm dialogu zvolit sprvn jednotky.



Nrty lze vytvet jak v prosted pro modelovn soust, tak v prosted pro modelovn sestav


25
6. Prvek, nebo nrt?


Problematika definice konstruknch prvk potk kadho uivatele jakhokoli parametrickho modele. Existuj
destky monost, jak model geometricky definovat. Kter je ten sprvn?
Zkladem modelovn pro tvorbu modelu jsou konstrukcn prvky, ty lze vytvret nkolika zkladnmi postupy, kter definuj
topologii vytvrenho modelu:
Modelovn pomoc peddefinovanch a uivatelskch konstruknch prvk - zkladn tleso je vytvoreno
pomoc parametricky definovanho objemovho primitiva. Jedn se vtinou o vlec, kvdr nebo jin tleso. Na
tomto tlese jsou postupn vytvreny geometrick prvky pomoc konstrukcnch prkazu. Prvky jsou umstovny
pozicnmi ktami na zkladn tleso. V objektovm stromu je takto vytvoren zkladn kvdr, vybrn, dra a sraen.
Metoda modelovn pomoc uivatelskch konstruknch - prvku umouje velmi efektivn tvorbu modelu, kter
lze vytvorit prv jejich kombinac. Je velmi vhodn pro zacnajc uivatele. Rada produktu je vybavena nstroji pro
definici uivatelskch konstrukcnch prvku, kter jsou bud prmo soucst zkladnho programu nebo za poplatek.
Modelovn pomoc nartnutch konstruknch prvk - pro geometricky nrocn soucsti mue bt aplikace
konstrukcnch prvku nedostacujc, prpadn velmi sloit. V tchto prpadech je efektivn vytvorit charakteristick
tvar soucsti jako ncrt a na ten aplikovat modelovac operaci. Lze tak vytvorit naprklad sloit tvarov hrdel rotac
ncrtu kolem zvolen osy nebo tleso odlitku pky pomoc vysunut ncrtu. Ncrt pro tvorbu modelu mus bt
predem parametrizovn pomoc geometrickch a rozmrovch vazeb. Vazby navc zsadn ovlivuj chovn ncrtu
a nsledn vytvorench soucst v prubhu modifikace.



Tato soust me pi konstrukci pkn potrpit
Z praxe je zrejm, e preferovn nkterho z postupu nen prakticky mon. Za ideln prpad lze samozrejm povaovat
maximln vyuit uivatelskch konstrukcnch prvku (iPrvek) nebo dokonce celch generovanch soucst (iSoucst). Ty jsou
ovem k dispozici pouze tehdy, pokud jsou systematicky mapovny a generovny do samostatnho archivu. V praxi by to
znamenalo, vrazn upravit metodiku projektovn a schraovn konstrukcnch prvku. To se samozrejm vyplat pouze u
opakovanch konstrukc, sriov vyrbnch variant. Dal oblast vyuit jsou atypick technologick prvky.
26

S prvky a nrty se setkte u kadho projektu (batyskaf od James Fisher Rumic)
Nejvraznj pozici maj v soucasn dob predevm nacrtnut konstrukcn prvky. Jejich sprvn vyuit mue znamenat
monost reen i velmi geometrickch uzlu a tvaru. Provedli jsme tuto analzu u nkolika projektu mench sestav (100 a 300
dlu). Podl nacrtnutch prvku se pohyboval kolem 60%. Ostatn prvky (dry, drky, zaoblen a sraen) byly generovny jako
standardn preddefinovan konstrukcn prvky.


Odlitky vae znalosti konstruknch prvk opravdu vyzkou (obas i monosti modelovacho jdra
27
Pomrn vraznm aspektem pri konstrukci nacrtnutch konstrukcnch prvku je optimalizace ncrtu. Prli sloit ncrty vedou k
vrazn vt chybovosti a problmum pri nsledn modifikaci. Zde lze jednoznacn doporucit strzliv postup pri definici ncrtu
a jeho geometrie. Mjte vdy na pamti, e ve finlnm modelu mus bt vechny prvky a geometrie pln urceny. Jakkoli
chybjc parametr (vazba, kta) mue v budoucnu bt duvodem k nepredvdanmu chovn modelu pri jeho modifikaci.

Typick chyba, nrt je zbyten komplikovn rdiusy a sraenm hran, ty vytvote a pomoc prvku

Sprvn postup kombinace nartnutho a peddefinovanho prvku

7. rovn parametrizace nrtu


Nrty pat k nejpouvanj technice pi tvorb novho nvrhu. Jsou vyuvny vdy, kdy nevystame s
konstruknmi prvky. Sprvn vytvoen nrt je dobrm zkladem pro budouc model a jeho konstrukci je nutn
vnovat vraznou pozornost.
28
Ncrt v Inventoru je vytvren obdobn jako v AutoCADu pomoc krunic oblouku a secek. Ty jsou vzjemn propojeny pomoc
geometrickch vazeb definujcch vzjemnou polohu objektu vuci jinm nebo vuci souradnmu systmu a pomoc rozmrovch
parametru. Pro modelovn soucst ve vtin prpadu vystacte s 2D ncrtem.
Obdobn jako modely, meme rozdlit tak nrty do t zkladnch kategori:
Nrty zcela neparametrizovan - jsou ncrty, kter neobsahuj dn geometrick ani rozmrov vazby (kty). Tyto ncrty
mohou bt rzeny sestavou pomoc adaptivnch 3D vazeb (viz. dal kapitoly). Tento typ ncrtu je v Inventoru prakticky vytvorit
velmi obtn, neobsahuje ani jeden rozmrov parametr nebo geometrickou vazbu, protoe jsou automaticky generovny v
prubhu jeho kreslen.

Nrt s nulovm potem geometrickch vazeb a rozmrovch parametr
Nrty sten parametrizovan - jsou ncrty, u kterch je urcena geometrie cstecn pomoc geometrickch a
rozmrovch vazeb (kt). Jedn se o typickou geometrii pouvanou v hybridnm modelovn. Tyto ncrty mohou bt v
neparametrizovanch cstech rzeny pomoc adaptivnch 3D vazeb.


sten parametrick nrt, chyb 12 parametr, poznte kter?
29
Nrty pln parametrizovan - jsou ncrty, u kterch jsou stupn volnosti zcela omezeny pomoc geometrickch a
rozmrovch vazeb (kt). Jedn se o typick typ ncrtu pouvanho v systmech vyadujc "plnou parametrizaci". Tyto ncrty
ji nemohou bt rzeny pomoc adaptivnch 3D vazeb, jedin po odstrann existujcch geometrickch a rozmrovch vazeb
(kt).


Pln parametrick nrt by ml bt ve finln verzi vdy samozejmost
Nstroj pro automatick ktovn tip je jednoduch, pouvejte jen pouze pro verifikaci potrebnho mnostv geometrickch
a rozmrovch vazeb. Jakkoli automat pri tvorb ncrtu a predevm toho, kter chcete dle modifikovat je zbytecn luxus,
kter sp komplikuje prci.

8. Efektivn nrt


Vazby a kty, jak sprvn volit jejich pouit? Tento problm nelze zobecnit, kad pstup a model vyaduje
individuln pohled. V dnenm dle naeho serilu se podvme na nkolik zkladnch doporuen.
Casto se setkvm v praxi s ruznmi nzory jak vytvret parametrick ncrt, jak nakreslit vchoz skicu, jak ji sprvn
parametrizovat. Jist vs napadne proc zde nemluvm o adaptivit. Nen to nutn, v tto fzi se vechny software pro technick
modelovn chovaj identicky. Vdy muste ncrt definovat, charakterizovat jeho geometrii a rozmry a to je ve. Pokud chcete
ovlivovat rozmry ncrtu a tm soucst sousednmi dly v sestav, pak pouijte adaptivitu.
Problm prvn jak kreslit pesn nrt?
Tento problm vychz z podstaty konstrukce vlastn skicy ncrtu. Prkladem mue bt jednoduch, ale rozmrn tvar. Obecn
je vhodn dodret tvar ncrtu, nemus bt nijak presn, ale ml by mt alespo obrysov rozmry priblin v jejich skutecn
velikosti. Nslednou parametrizac jinak dochz k razantnm zmnm ncrtu a ten se cel bort. Ideln je zacnat s
parametrizac od vnjch rozmru k vnitrnm.
Pro oetren situace na ve uvedenm obrzku je mon pouze doporucit ktu, kter zpusobila nevhodnou deformaci ncrtu
smazat, my ncrt pretvarovat a pokracovat v parametrizaci z jinho konce.
30

Typick problm pi nevhodnm postupu parametrizace nrtu

Problm druh nen nrt pli sloit?
Skicovn casto svd, je to zrejm dno zvyklostmi z 2D konstrukce, k tvorb ncrtu jako jedinho sloitho celku. Takov
ncrty se nejen obtn parametrizuj, ale jsou navc casto zdrojem problmu pri nsledn tvorb modelu. Uvdomme si, e tvar
modelu nemus vzniknout v jedinm kroku, lze jej vystavt obdobn jako domek z kostek. Ncrty by mli bt vdy jednoduch
a triviln s pruhlednou parametrizac.

Podstata zjednoduen nrtu a jeho rozloen na triviln prvky
31
Mra rozloen ncrtu na jednodu geometrick prvky je zvisl predevm na jeho nsledn modifikovatelnosti. Pokud
vyadujete modifikaci ncrtu jako jedinho celku, je nutn jej konstruovat jako jedin. V praxi se ale ukazuje jako vrazn
efektivnj jeho rozloen a zjednoduen.



Typick chyba sloit komplikovan nrt pro konstrukci hdele, adu prvk lze navc nahradit konstruknmi prvky zraen a
rdius

9. Volba potku nrtu

Sprvn volba kombinace vazeb a kt je pi tvorb nrtu strategick. Jedn se o podstatnou a stejn kapitolu pi
tvorb novho, nebo modifikaci ji existujcho nrtu. Nevhodn postup uren geometrie nrtu me znamenat v
budoucnu i vmaz celho objektovho stromu.
Ji v minulch dlech naeho serilu jsme zduraznili nutnost pln parametrizace u finlnho ncrtu. Kad nvrh, pokud m bt
pouit dle pro tvorbu vkresov dokumentace nebo bt zdrojem presnch dat mus bt postaven na presnch geometrickch
datech.

Jednoduch situace, vazba vstupku z uritho smru
Typickou ukzkou mue bt ve uveden prklad, na kterm je ktovn ncrt vstupku. Na prvn pohled nic zajmavho, ale i
tento triviln prklad mueme pout pro demonstraci nevhodnho postupu.
32
Kde je potek?
Prvn otzkou je, jak je koncipovn vchoz ncrt, kter tvor geometrii kvdru. Ten mus bt pln parametrick a ml by bt
ukotven pomoc FIXn vazby proti pohybu v ncrtov rovin.

Monost prvn vazba FIX na stran vstupku
Poctek, kter je tvoren FIXn vazbou nebo jinou alternativou (promtnut osy XY) je pri nsledn modifikaci ncrtu stl s
pevn definovanou polohou. Pokud tedy provedeme modifikaci kty 34 mm a tuto hodnotu preeneme, vstupek se odsune
mimo zkladn kvdr.


Nevhodn ktovan poloha vstupku vi nule, zmnou dlky zkladn sousti dojde ke kolapsu nrtu
33
Pri definici poctku a nslednch pozic ncrtu vuci sob je tedy vdy nutn zvit, jak budou probhat nsledujc modifikace.
Jen tehdy se vyhnete nedoucm rozpadum modelu, prpadn adaptivnch sestav.



Modifikace kty (pvodn mete smazat, nebo dt pouze jako zenou)


Pvodn soust, kter obsahuje sprvn zvolen potek a polohu kt v nrtu
34

Sprvn modifikovan soust bez kolapsu geometrie

10. Automatick vazby

Autodesk Inventor poskytuje svm uivatelm obdobn jako jin produkty inteligentn generovn vazeb v nrtech.
Podvejme se reln na tuto funkci a jej nastaven. Popeme si tak specifika pouit tto funkce.

Geometrick vazby v Autodesk Inventoru tvor zklad tvarovn geometrie ncrtu. Vdy by mla bt dodrena pri parametrizaci
sekvence nejprve vazby a pak kty. Vdy preferujte vazby, jako zkladn prostredek pro definici ncrtu. Duvody si vysvtlme
pozdji v tomto serilu.
Geometrick vazby by mli bt definovny v nsledujcm poad:
1. Vazba Totonosti (Coincident) definuje spojen dvou objektu v koncovch bodech, je generovna automaticky,
pokud kreslme nvazn objekty. Pokud nen tato vazba nkde v ncrtu pouita a ncrt je neuzavren, je mon
vytvorit pouze plochu nikoliv tleso.
2. Vazba Horizontln (Horizontal) a Vertikln (Vertical) definuje polohu objektu (secek) vuci globlnmu
souradnmu systmu. Tyto vazby vdy preferujeme pokud je to mon.
3. Ostatn vazby u tch ji tolik nezle na porad jejich definice. Vyuvme je tak, aby vdy definovaly objekt s co
mon nejvt presnost a srozumitelnost.


Vazba Pevn bod (FIX) odstran u prvnho nrtu posledn dva stupn volnosti
35
Vazba Pevn bod (FIX) vazba, kterou pouvme vdy u prvnho nrtu jako posledn! Pokud chceme odstranit finln dva
stupn volnosti ncrtu (pohyb v ose X a v ose Y). Tuto vazbu lze nahradit naprklad pomoc kolinern fixace ncrtu vuci
souradnm osm.

Kolinern fixace vi ose X a Y, kter nahrazuje vazbu FIX
Jistou prekkou pri sprvnm postupu parametrizace mue bt ji automatick generovni vazeb. Je pomrn inteligentn, ale
u sloitj geometrie mue generovat vazby, kter nm pozdji znemon dokoncen parametrizace, prpadn znemon
adaptivn modifikaci objektu. Proto je dobr vdy prvotn vytvoren ncrt analyzovat zobrazenm vech vazeb (klvesa F8 a
F9). I v tto fzi je vhodn zduraznit jistou strzlivost pri volb sloitosti ncrtu.


Analza nrtu z pohledu vazeb
36
Tip: Z praxe je jasn, e pomrn velk mnostv problmu vznik neexistenc vazeb Totonost (ve koncov body objektu).
Prv odtud je vhodn ncrt vdy analyzovat. Vimnte si na obrzku e jsou vdy v prech. Automatick generovn vazeb je
vhodn pri parametrizaci ncrtu nastavit do stavu preferovn horizontlnch a vertiklnch vazeb. Standardn je nastaveno na
kolm a rovnobn vazby. Tato volba je sice cinnj, ale zacnajcm uivatelum zbytecn generuje pri tvorb ncrtu vazby,
kter je nutn dodatecn odstranit. Pripomeme jen, e vazbu lze odstranit jejm oznacenm a stiskem klvesy Delete.


Nastaven preferovn vazeb

11. Modelov a vkresov parametry

V minulch dlech naeho serilu jsme ukzali nkolik efektivnch postup pro zen geometrickch vazeb a
parametrickch kt. V dnenm dle se podvme na otzku jejich preferovn.
Problematika optimln volby geometrickch vazeb a parametrickch kt vychz z urcitch zaitch zvyklost z oblasti 2D
navrhovn. Casto jsou uivateli parametrick (modelovac) kty povaovny za urcit ekvivalent kt ve vkrese. To je do jist
mry pravdou, ale dlouhodobm uvnm 3D systmu prijdete na to, e nen prli vhodn tyto dva zpusoby urcen geometrie a
rozmru modulu zamovat.

Typick ukzka rozmrovch parametr v modelu
37
U rozmrovch parametru se nemusme minimln ohlet na jejich sprvn umstn, pozici a orientaci ipek a ktovacho
textu. Daleko vznamnjm duvodem je ovem monost nhrady rozmrovch parametru pomoc geometrickch vazeb a
matematickch vztahu (minimln rovnosti dvou parametru).


Chybn parametrizace (pouity toton a nulov kty)
Samozrejm v tto fzi bych rd zduraznil, e se nejedn o zsadn chyby, ale pouze o optimalizacn doporucen, kter vrazn
sn nebezpec rozpadu ncrtu pri jejich modifikaci a zefektivn prci s modelem nejen pro jeho tvurce. Urcit jednotnost v
prstupech k modelovn v tmu se vdy jist vyplat.


Sprvn parametrizace (zbyten kty nahrazeny vazbami)

12. Konstrukn lohy


Konstrukn lohy, mohou bt velmi innou technologi jak zvldat i pomrn sloit nrty a efektivn je dit, vetn
jejich pozice vi geometrii sousti. Mohou bt vytvoeny celou adou postup a znamenaj asto nejoptimlnj
metodu.
38
Pomocn konstrukce povaujeme za nstroj, kter zefektivuje konstrukci soucsti. Jedn se o geometrick objekty, kter
nejsou prmo soucst modelu, ale usnaduj definici polohy ncrtu, prpadn konstrukci jeho vnitrn geometrie.

Jednoduch pklad pomocn konstrukce (nrt je pln uren),
pomocn ra mus bt vdy oznaena jako konstrukn
Ji pri tvorb ncrtu mueme zvit, jestli existuje monost njakho zjednoduen cel konstrukce. Nemluvm v tto chvli o
optimalizaci poctu vazeb a poctu kt, ale o zcela zsadnm zjednoduen pozice objektu v ncrtu pomoc vhodn zvolench
geometrickch konstrukc. Nezapomete ovem vdy tyto pomocn cry oznacit jako konstrukcn!


Druh pomocn konstrukce s st zvraznnho nrtu

39


Vysunut a odeten profilu vytvoenho pomoc pomocn konstrukce
Pomrn velk vznam maj pomocn konstrukce u jinak nereitelnch, nebo jen obtn reitelnch prpadu. Tehdy mohou bt
nhradou sloitch vpoctu poloh bodu, hlu apod. Rada z loh vychz ze zkladu konstruktivn geometrie na rovni koly.



Jednoduch konstrukn loha, prsek dvou krunic

40


Prvek vytvoen pomoc prseku krunic

Finln soust

13. Matematick vazby


Parametrick modelovn m pro technick navrhovn celou adu vhod. Jednou z tch nespornch je monost
vyuit matematickch operac a vztah pi tvorb geometrie soust.
Autodesk Inventor obsahuje obdobn jako jin modelre postaven na principu parametrizace nstroje pro monost definovat
geometrii soucst s vyuitm matematickch vztahu a operac. Vyuit tto techniky vm mue pomoci reit celou radu
zajmavch konstrukcnch loh, kter mohou smrovat naprklad k obecnmu generovn variantnch ncrtu a pozdji sestav.
41
Abyste mohli matematick vztahy v Autodesk Inventoru efektivn definovat, je nutn zmnit nastaven zobrazovanch
rozmrovch parametru z cselnch hodnot na vrazy. Samozrejm lze s matematickmi vztahy pracovat i bez tohoto
nastaven, ale je to podstatn pracnj.

Inicializace zobrazen matematickch vraz v Inventoru
Matematick vrazy lze odvozovat bud zcela nezvisle na ji existujcch parametrech, to znamen, e kad vraz je
definovn na okolnch parametrech zcela nezvisle, nebo jej lze odvodit s vyuitm ji existujcch parametru (d1, d2, , dx). U
druhho prpad muste dvat predevm dobr pozor na definici pouitch parametru, aby nedolo k jejich zacyklen.


Pouit jednoduchho matematickho vztahu s vyuitm existujcho parametru
Autodesk Inventor obsahuje pomrn solidn zzem matematickch opertoru a funkc. Jejich ucelen prehled najdete v
npovd aplikace, my zde uvedeme pouze vbr tch nejduleitjch.
42

Vbr nejdleitjch matematickch funkc
Pouit matematickch vztahu a funkc patr ji k pokrocilejm technologim tvorby ncrtu respektive soucst. Jejich vyuit
ovem umouje vysokou variabilitu a casto i efektivitu popisu geometrie modelovanch soucst.


Typick vyuit matematickch vztah pro generovn variant soust

14. Umstn nrtu


V dnenm dle serilu o modelovn v Autodesk Inventoru si ukeme, jak polohovat nrt v ji vytvoen geometrii
sousti. Tuto metodu vyuijete v ppad rozenho modelovn soust.
Tvorbu ncrtu a jejich parametrizaci jsme si popsali v minulch dlech detailn. Ncrty samozrejm nemusme vyuvat pouze u
prvotn definice soucsti, ale mohou bt nasazeny jako efektivn reen pro dal, pokrocilou geometrii. Zkladnm rozdlem proti
prvotnmu ncrtu je nutnost definice umstujcch vazeb urcujcch polohu geometrickho prvku vuci zkladn soucsti. Na tto
rovni nen ji vhodn vyuvat geometrick vazby FIX (pevn bod).
43

Pln parametrick nrt s pesnm vymezenm polohy
V praxi m poadavek na pln urcen geometrie konstrukcnho prvku cist praktick vznam. V topologii modelu (struktura v
prohleci soucsti) se dodatecn modifikace ncrtu pomrn obtn dohledvaj. Proto doporucujeme hlavn pri prci v tmu,
kdy jsou modely zpracovvny nkolika konstruktry, geometrii ncrtu ihned pln urcit. Vyhnete se tak problmum s prpadnm
rozpadem geometrie pri modifikaci soucsti pozdji v sestav.
Pomrn castm problmem pri navrhovn geometrie ncrtu je neexistence referencn hrany, vuci kter lze vytvorit umstujc
ktu(ty) ncrtu. V tuto chvli prichz na pomoc projekce stop souradnch, prpadn pracovnch rovin. Pouv se tak, e
zadme prkaz pro projekci geometrie a vybereme prslunou rovinu referencnho souradnho systmu.


Promtnut stopa referenn roviny
44
Prumty bodu, os a rovin, at ji referencnch nebo pracovnch jsou velmi vhodnou pomuckou pri tvorb a fixaci polohy ncrtu.
Lze jimi nahradit i urcitou cst definicn geometrie novho konstrukcnho prvku. Vdy musme mt na zreteli, e veker
geometrie ncrtu bude podle nai volby dle zuitkovna pro vytvoren novho konstrukcnho prvku s monost variantnho
vbru. Z tohoto duvodu doporucujeme zacnajcm uivatelum jednoznacnou definici novho prvku s vyuitm konstrukcnch
car. Ncrt je pak vraznj a pomocn cra m pouze pomocn vznam i vizuln.



Nrt prvku s vizulnm odlienm konstrukn ry
Velmi dobrou pomuckou pri umstovn ncrtu jsou pracovn roviny. Ty prichz ke slovu v prpad, e na soucsti neexistuje
dn rovina, kterou je mon vyut pro definici novho ncrtu. Jedn se predevm o umstovn ruznch vybrn, drek,
otvoru a dalch konstrukcnch prvku v naklonnch rovinch. V tomto prpad musme vdy nejprve na soucsti vytvorit
pomocnou pracovn rovinu, kterou v dalm kroku inicializujeme jako ncrtovou rovinu.


Pomocn ten pracovn rovina
45
Pro definici pracovnch rovin muete pout prakticky libovoln geometrick prvek, rovinu, osu, bod. Vdy je ovem na mst
minimalizace a co mon nejjednodu postup. Pracovn roviny, kter jsou prmo urceny pro definici polohy ncrtu nelze
smazat, lze je pouze nastavit jako neviditeln.

Definice nrtu v rovin inicializovan pracovn rovinou
Autodesk Inventor poskytuje uivateli pro vytvren pracovnch rovin velmi intuitivn postup, kter vede snadno k cli. Lze jej
efektivn kombinovat i s pomocnmi ncrty, ale tento postup doporucujeme pokrocilejm uivatelum.


Finln model sousti


46
15. Nrt na vlcov ploe


V minulm dle naeho serilu vnovanho adaptivnmu modelovn v Autodesk Inventoru jsme v pkladu pouili
ten roviny. Ve vaich dopisech padlo nkolik dotaz, jak je sprvn postup definice tench pracovnch rovin.
Pro reen tecnch ncrtu vytvrench na vlcov ploe existuje nkolik reen. Je hlavn na uivateli, kter si oblb, a kter
bude pri modelovn soucst vyuvat. Prakticky jsou mon nsledujc postupy:
vytvoren tecn roviny pomoc globln souradn roviny a vlcov plochy
vytvoren tecn roviny pomoc soustavy pracovnch rovin
vytvoren tecn roviny pomoc rzenho ncrtu na cele vlcov plochy
V naem postupu se podvme detailnji na prvn monost, kdy vyuijeme pro definici pracovn roviny globln roviny a vlcov
plochy. Tento postup je nejsnadnj a vede nejrychleji k poadovanmu vsledku.

V prvnm kroku vybereme v prohlei sousti globln rovinu ve vtvi Potek
Zkladem tohoto postupu je sprvn urcen polohy pomocn pracovn roviny, kter je tecnou rovinou k vlcov ploe. Pro
urcen sprvn polohy je si dobr predem otevrt v objektovm stromu prohlece soucst poloku Potek. Najdete zde prvky
urcujc globln (hlavn) souradn systm soucsti. Zde bych zduraznil, e pri modelovn soucst prmo v sestav, m
sestava svuj vlastn souradn systm. Proto je nutn dvat na sprvnou vtev objektovho stromu pri modelovn v sestavch
vt pozor.
Globln prvky potku bod, ti osy a ti roviny jsou standardn skryty a nezobrazuj se. Pro definici tecn roviny je ani
zobrazovat nemuste. V prvnm kroku stac pouze aktivovat prkaz pro vytvoren pracovn roviny a zvolit v poloce Poctek
odpovdajc globln rovinu. Ta ve vtin prpadu prochz u rotacnch soucst jejich osou. Samozrejm mue nastat i situace
jin.
47

V druhm kroku zvolme povrch vlcov plochy
V dalm kroku musme zvolit odpovdajc vlcovou plochu, ke kter m bt vytvoren pracovn rovina tecn. Pokud nen vbr
zreteln, aplikace vm nabdne cyklovn vbru s monost selekce ploch. Po zvolen sprvn plochy je vygenerovna tecn
pracovn rovina.

Nrt umstn v ten pracovn rovin
48
Vytvorenou pracovn rovinu ji mueme pout pro definici geometrie ncrtu. Jist problm mue nastat jet pri sprvnm
urcen polohy ncrtu. Zrejm nejlep cestou je promtnut osy vlce do ncrtu jako referencn geometrie. Pomocnou pracovn
rovinu nesmte smazat, lze ji pouze vypnout, jedn se toti v tomto prpad o pracovn prvek provzan s geometri ncrtu.

16. Parametrizujeme kivky

Pedevm v oblasti nvrhu ploch asto nevystame pouze s jednoduchmi objekty typu seka a oblouk. Geometrie
sousti me bt ji tak sloit, e je ji mon popsat pouze obecnmi kivkami.
Tvorba obecn definovanch spline krivek patr predevm do specifickch oblast. Souvis naprklad s nvrhem soucst z
plechu, plastu apod. Z nvrhu geometrie vrobku se jedn o pomrn sloit postup, kter je vhodn vyuvat pouze v nutnch
prpadech. V dnenm clnku se podvme detailnji na postup nvrhu ncrtu definovanho pomoc spline krivek.

Rzn typy otevench a uzavench spline kivek
V prvnm kroku je nutn si vdy predem promyslet jakm postupem bude skutecn soucst vyrobena a z kolika segmentu bude
sloena. Po definici jednotlivch segmentu spline krivky ji toti nen nvratu a museli bychom cel nvrhov proces opakovat
od tvorby vchozch definicnch krivek.
Zkladem sprvn proveden geometrie je pokud mono co nejpresnji geometricky urcen spline krivka. Proto je vhodn vdy
zvaovat, jak sloitou strukturu bude tato krivka mt a kolik bude obsahovat uzlovch bodu. V tomto prpad je vdy na mst
optimalizace poctu uzlovch bodu. Casto lze poadovanou geometrii definovat pomoc jednoduchch reen.

Parametrizace zkladn profilov kivky
49
Parametrizaci spline krivky provdme v nkolika samostatnch celcch. V prvnm je nutn ovlivnit pomoc kt polohy uzlovch
bodu spline krivky. Prakticky se jedn o postupn definovn vertiklnch a horizontlnch kt, kter jsou vztaeny vuci prumtu
globlnch os souradnho systmu. Zde je vhodn definovat hodnoty tak, aby vrazn neovlivovaly vsledn tvar (geometrick
nvrh) puvodn krivky. V naem prpad jsme zvolili cel csla, v praxi se mue jednat o zcela obecn hodnoty.

Ovlivnn tenosti v krajnm bod
Dalm krokem parametrizace krivky je ovlivnn tecnosti krivky ve vchozm a koncovm bod. Toho doshneme pomocnou
seckou v koncovm bod spline krivky a tecnou vazbou. Finln pozici secky ji upravme pouze aplikac hlov kty.
Nezapomete predem urcit polohu koncovho bodu linernmi ktami.

Pipojen druhho ten segmentu
Dal lohou pri prci se spline krivkami je jejich spojovn a zajetn vzjemn tecnosti. To lze v Inventoru realizovat opt
pomoc pomocnch tecen, kter jsou tangenciln svzny s vlastn geometri spline krivky. Tyto tecny jsou pak navc vzjemn
zarovnny kolinern vazbou.
50

Zajitn vzjemn tenosti segment v koncovch bodech

17. zen kty

V dnenm dle serilu o navrhovn v Autodesk Inventoru se podvme na jednoduch problm, kter me nastat
celkem bn pi vai prci. Jedn se o situaci, kdy se snate aplikaci vnutit pektovn objektu.
Podstata parametrickho modelovn povauje stupe volnost ncrtu za monost urcit nekoordinovan zmny geometrie. Lze
tedy rci, e je douc omezit vechny stupn volnosti ncrtu na nulu primrn pomoc geometrickch vazeb, sekundrn
pomoc parametrickch kt. Prekrocenm omezovn stupu volnosti vznik naopak prektovan geometrie, kdy je nutn jednu
parametrickou ktu brt pouze za rzenou, orientacn (driven dimension).

Vynucen zen kty v nstrojov lit Autodesk Inventoru
Stejn jako v technickm kreslen ji zapisuje Autodesk Inventor do zvorky. Tuto funkci lze i vynutit pomoc ikony prkazu rdic
kta, prpadn prednastavit aplikaci tak, aby pri prektovan geometrii neohlsila chybu, ale zobrazila rzenou ktu v zvorce.
51


Nastaven automatickho generovn zench kt pi pektovn nrtu (standardn hls chybu)

18. Vysunut, zkosen, zaoblen

V dnenm dle naeho serilu vnovanho zkladm modelovn v Autodesk Inventoru se podvme na ti asto
pouvan lohy. Jedn se o konstrukci vysunutho prvku a tvorbu zkosen a zaoblen.
Nov soucsti mueme vytvret jako nacrtnut nebo umstn konstrukcn prvky. Nacrtnutmi konstrukcnmi prvky vdy tvorbu
soucsti zacnme a je u nich nutn vytvorit vhodn ncrt. Ncrt mue obsahovat vnoren smycky a mus bt doplnn o
geometrick vazby a kty. Umstnmi konstrukcnmi prkny doplnme zkladn model tak, abychom doshli poadovanho
tvaru. Ke vem vytvorenm prvkum se mueme pomoc editac vracet a tm dotvret vsledn tvar soucsti.
Vysunut prvek
Vysunut konstrukcn prvek vytvorme z pripravenho ncrtu prkazem Extrude. Po zobrazen dialogu oznacme vysouvan
profil, zadme vku vysunut a prpadn hel zen. Pomoc ikonek v dialogu zvolme smr vysunut nebo ncrt vysuneme ze
stredn roviny na ob strany. Pri tvorb dalch vysunutch prvku u jedn soucsti vyuijeme mnoinov operace sjednocen,
rozdl, prunik. Vysunut zde mueme provst skrz nebo ukoncit oznacenou rovinou.

Vysunut prvek
52
Zkosen
Zkosen hrany soucsti vytvorme prkazem Chamfer. Ve zobrazenm dialogu urcme rozmry zkosen pomoc volby stejn
vzdlenost, vzdlenost a hel, nebo dv ruzn vzdlenosti.

Sraen hran na vysunut sousti
Zaoblen
Zaoblen hrany soucsti vytvorme prkazem Fillet. Ve zobrazenm dialogu urcme zpusob zaoblen a jeho rozmry. U
konstantn zaoblen vybereme hranu, plochu, nebo cel prvek. U prechodovch zaoblen volme poctecn a koncov rdius.


Zaoblen hran

53
19. Rotace, zrcadlen, ablonovn


Dnen dl naeho serilu o zkladech prce v adaptivnm modeli Autodesk Inventor vnujeme pkazm, kter
vyuijeme pedevm pi konstrukci rotanch a osov symetrickch soust.
Rotovan prvek
Rotovan konstrukcn prvek vytvorme z pripravenho ncrtu prkazem Revolve. Po zobrazen dialogu oznacme rotovan profil
a osu rotace. hel rotovn kolem osy volme vtinou pln nebo zadvme jeho hodnotu ve zobrazenm poli. U tto volby
mme monost zadat smr rotace nebo ncrt nechat rotovat ze stredn roviny na ob strany. Pri tvorb dalch rotovanch
prvku u jedn soucsti vyuijeme mnoinov operace sjednocen, rozdl, prunik.

Rotovn vybranho profilu
Zrcadlen prvku
Prvek mueme zrcadlit prkazem Mirror Feature. Ve zobrazenm dialogu urcme zrcadlen prvek a rovinu zrcadlen. Rovinu
zrcadlen je nutn predem pripravit.

Zrcadlen prvku kolem vybran roviny
54
Tvorba zvitu
Zvity v produktu Autodesk Inventor nejsou do soucsti vyrezny, ale pouze zobrazeny. Vytvorme je prkazem Hole. Po vbru
plochy mme monost ve zobrazenm dialogu zvolit dlku zvitu a na kart Specification parametry zvitu.


Zobrazen vnjho zvitu
ablonovn
ablonovn (prkaz Loft) slou k tvorb konstrukcnho prvku definovanho mnoinou rovinnch uzavrench ncrtu. Po
zobrazen dialogu oznacme ncrty urcen pro ablonovn, ipka ukazuje sprvn smr. Volbou Angle ovldme hel mezi
poctecnm prurezem a ablonovnm. Volbou Weight nastavujeme prechod do dalho prurezu. Pri tvorb nsledujcch
ablonovanch prvku u jedn soucsti vyuijeme mnoinov operace sjednocen, rozdl, prunik.



ablonovn oznaench nrt
55



Soust po odeten ablonovanho prvku

20. Pole, taen

V dnenm dle studia modelovn v Autodesk Inventoru se podvme detailnji na problematiku tvorby ortogonlnho
a kruhovho pole. Tato problematika je rozena o vytven taench konstruknch prvk.
Obdlnkov pole
Obdlnkov pole vytvorme z jednoho nebo vce pripravench prvku prkazem Rectangular pattern. Po zobrazen dialogu
oznacme koprovan prvky (Features) a urcme parametry koprovn v prvnm, poprpad druhm smru (rdky a sloupce).
Pomoc hran tvoren soucsti urcme smry a orientaci rdku a sloupcu, pripojme pocet prvku a jejich vzjemnou vzdlenost.
Poznmka: Smry urcen pro tvorbu obdlnkovho pole nemus bt na sebe kolm. Mohou prochzet jednou rovinou s
orientac proti sob, nebo za sebou.

Tvorba obdlnkovho pole
56

Soust po vytvoen obdlnkovho pole prvk

Kruhov pole
Kruhov pole vytvorme z jednoho nebo vce pripravench prvku prkazem Circular pattern. Po zobrazen dialogu oznacme
koprovan prvky (Features), urcme osu rotace, zadme pocet prvku a vplov hel. ipka ukazuje smr koprovn, kter
mueme otocit.
Poznmka: Jako osu rotace mueme vyut predem pripravenou pracovn osu. Rychlej je vak oznacen vlcov plochy a
osa rotace se automaticky pripoj.


Tvorba kruhovho pole
57



Soust po vytvoen kruhovho pole prvk
Taen prvek
Prkaz Sweep slou k vytvoren konstrukcnho prvku definovanho profilem ncrtu vytaenho podl trajektorie. Pred vlastnm
taenm je nutn nejdrve nakreslit ncrt trajektorie, vytvorit pracovn rovinu pro umstn taenho profilu a profil nacrtnou. Po
zobrazen dialogu oznacme profil, trajektorii, poprpad zen profilu. Pri tvorb dalch taench prvku u jedn soucsti
vyuijeme mnoinov operace sjednocen, rozdl, prunik.
Poznmka: Pro vytvoren pracovn roviny pouijte, napr. pod v prechodu mezi seckou a obloukem ncrtu trajektorie. Pri
nevhodnm umstn pracovn roviny dochz k problmum s nslednm taenm.



Zaktovan nrt trajektorie profilu
58

Profil pouit pro taen po trajektorii
Vsledkem ukzky taenho profilu po trajektorii je klnov remen, kter mueme vyut pro tvorbu sestavy. Pomoc vazeb
pripojme pole prvku (remenu) k remenicm.



Klnov emen vytvoen taenm profilu pouit v sestav



21. Spirla, rozdlen, zeikmen

Autodesk Inventor obsahuje adu intuitivn ovldanch nstroj pro tvorbu tvarov sloitch konstruknch prvk.
Jejich spojenm s jinmi pkazy lze efektivn vytvoit napklad pruinu nebo sloit kosovan odlitek.

59
Spirla
Spirly, pruiny, ruzn vynut, zvity apod. vytvorme v Autodesk Inventoru prkazem Coil. Prvnm krokem je vdy nakreslen
ncrtu profilu a osy rotace, kter mueme doplnit o kty. Po ukoncen ncrtu a zobrazen dialogu nastavujeme parametry ve
trech kartch. Na prvn kart (Coil Shape) urcujeme tvar spirly, to je profil, osu rotace, smr tvorby a smr otcen.

Zaktovan nrt profilu a osa rotace pruiny

Pruina zadan pomoc vzdlenosti zvit a otek
Na druh kart (Coil Size) zvolme typ zadvan spirly a s nm souvisejc rozmry. K dispozici mme tyto varianty: vzdlenost
zvitu a otcky, otcky a vka, vka a vzdlenost zvitu. U vech jmenovanch variant mueme vytvorit spirlu s kuelovm
tvarem. Posledn monost je tvorba rovinn spirly uveden na nsledujcm obrzku. Tret karta (Coil Ends) umouje
nastaven ukoncen spirly.

60
Rozdlen plochy
Prkaz Split slou k rozdlen ploch, nebo celch soucst podle predem vytvoren pracovn roviny. Po zobrazen dialogu tedy
vybereme druhou monost tkajc se rozdlen ploch (Split Face). Dle pokracujeme vbrem pracovn roviny a plochy urcen
k rozdlen.
Poznmka: Plocha urcen k rozdlen je vdy kolm k pracovn rovin a pokud ji chcete vybrat jako celek (volba All) nemuste
ji oznacovat. Jestli s touto volbou nevystacte muste dvat pozor na sprvn vbr jednotlivch ploek.

Oznaen pracovn roviny uren k rozdlen plochy
Zeikmen plochy
Zeikmen plochy provd prkazem Face Draft a ukeme si ho na predchozm prklad, kde jsme provedli rozdlen plochy
vzhledem k dlc rovin soucsti. Po zobrazen dialogu nejdrve urcme smr zeikmen oznacenm plochy nebo pracovn
roviny. Dle vybereme plochy urcen k zeikmen a zapeme velikost hlu.
Poznmka: Pri vbru ploch urcench k zeikmen dvejte pozor na zobrazen trojhelnk ukazujc smr zeikmen. Posunem
myi muete tento smr otocit. U naeho prkladu je nutn zeikmen opakovat i pro druhou polovinu soucsti.


Oznacen zeikmen plochy a smru zeikmen
61



Soust zeikmen k dlc rovin
Rozdlen sousti
Rozdlen soucsti provedeme stejnm prkazem jako rozdlen plochy s tm, e zadme prvn metodu tkajc se rozdlen
tlesa na csti (Split Part). Po zobrazen dialogu vybereme predem pripravenou pracovn rovinu a otocenm smru ipky
urcme cst, kter m bt ze soucsti odstranna.


Soust po oddlen jedn sti