PROJEKT IHISTUD - KBS FF U PLZE

(registran slo CZ 1.07/2.2.00/15.0390)

vod do studia judaismu

Tento studijn materil vznikl v letech 2009-2011 spolenou innost student magisterskho studijnho programu Kulturn antropologie Pednho vchodu. Dky prostedkm z projektu IHISTUD bylo mon jej revidovat, sjednotit, doplnit fotografie a koly pro samostudium. Autory zdrojovch text jsou (v poad dle poad kapitol): Marcela Zdekov, Eva ouelkov, Marcela Kratochvlov, Martina Valentov, Pavlna tefanov, Tereza Nmekov, Zbynk Tarant, Karel Gregor, Daniela Hovorkov, Eva kovcov, Aneta Janoukov, Karolna Matj, Kateina Postupov, Kateina Rudincov, Zbynk Klem, Monika Ztkov, Ladislava Vovsov a Jana Mikolkov Redakce: Vra Tydlittov, Zbynk Tarant Fotografie: Zbynk Tarant

Obsah
1 . Potky izraelskho monoteismu...........................................................................................3 2 . Babylnsk zajet ..................................................................................................................7 Promna nboenstv v dsledku exilu...........................................................9 3 . Svat msta a chrm.............................................................................................................14 Chrmov personl................................................................................................15 Jeruzalmsk chrm ..............................................................................................18 Chrm alomounv................................................................................................19 Politick situace a Ezechielova vize.......................................................................21 Zerubbelv chrm.................................................................................................22 Znovuzasvcen chrmu.........................................................................................22 Chrm Herodv......................................................................................................23 4 . Svtky a kultick rok...........................................................................................................25 Poutn svtky..........................................................................................................26 Pesach...........................................................................................................27 avuot...........................................................................................................28 Sukot.............................................................................................................29 Vysok svtky........................................................................................................29 Nov rok Ro ha-ana................................................................................30 Jom kipur den smen................................................................................31 Chanuka svtek svtel................................................................................32 Purim ............................................................................................................33 Jom ha-acmaut Den nezvislosti Izraele..................................................34 Jom Jerualajim Den Jeruzalma...............................................................34 5 . Kanonizace a struktura Tanachu..........................................................................................40 6 . Mina a Talmud st 1......................................................................................................47 Ran rabnsk tradice.......................................................................................................47 Kanonizace Try..............................................................................................................48 Cesta k min...................................................................................................................49 Amorait a zrod gemary..................................................................................................53 7 . Mina a Talmud st 2......................................................................................................58 Jazyky Talmudu...............................................................................................................64 8 . Judaismus na pelomu vk.................................................................................................68 idovsk nboensko-politick skupiny................................................................69 Povstn v Jeruzalm............................................................................................73 Prameny...........................................................................................................................86 9 . idovsk stedovk..............................................................................................................87 10 . idovsk mystika.............................................................................................................111 11 . Haskala.............................................................................................................................131 12 . Nov doba........................................................................................................................145 13 . Dodatek - Djiny id v echch ...................................................................................154 Golem...................................................................................................................156

1. Potky izraelskho monoteismu

Od 3. tiscilet p. n. l. byla oblast Kenanu osdlena mnoha rznmi skupinami, klany a kmeny, jejich mstsk stty se rozkldaly na pobe Stedozemnho moe a v dol Jordnu. Kenanci (nazveme-li tak obecn rzn skupiny obvajc Kenan) se ivili zemdlstvm (pstovnm obil, ovoce, oliv, zeleniny a chovem dobytka), obchodem a emesly. Obyvatel msta Ugarit vytvoili prvn hlskov psmo. Fnian prosluli jako vynikajc moeplavci a vrobci cennho purpuru. V prbhu 2. tiscilet se objevuj mosk nrody, k nim patrn nle i Pelitejci usazujc se na pobe Kenanu. Bible pak zmiuje celou adu dalch nrod ptomnch v oblasti. Prv Kenanci mli velk vliv na nboenstv izraelskch kmen, jejich obyvatelstvo v tto dob bylo nazvno Hebrejci, co znamen zhruba Pechzejc nebo Koovnci a vyjaduje zejm fakt, e lo o chovatele std. Podle novjch teori jsou Izraelci jednou z mnoha kenanskch skupin, a to skupinou, pozdji amfiktyoni (symbolickm svazkem 12 kmen) uctvajc boha Ela. Prvn historick zmnka o Izraeli pochz z konce 13. stol. p. n. l. z tzv. Merneptahovy stly.

Zvr textu Merenptahovy stly (13. stol. p. n. l.) Knata jsou pokoena a jen kaj: alom! dn z pslunk Devti luk a nezved hlavu. Cekenu je poraen, Chatti je v klidu, Kanan je zbdovan. Akaln je dobyt, Gezer uchvcen, Jenoam u neexistuje. Izrael je zpustoen a nem plody, Charu se stal vdovou vydanou napospas Egyptu. Vechny zem jsou v klidu. Kadho, jen se voln pohyboval, zastavil krl Hornho a Dolnho Egypta, Baenre Merenptah, Syn Ra, Merenptah Hetephermaat, Obdarovan ivotem kadm dnem jako R. Obr. 1: Merenptahova stla. Foto: Muzeum v Khie

Izraelsk kmeny se sjednotily na zklad vry v jednoho Boha, piem zpotku nevyluovaly vznam jinch kenanskch boh a mnohdy je tak uctvaly. Za pedstupe monoteismu meme tedy povaovat henoteismus (monolatrii) a synkretismus. O prvnm monoteistickm konceptu modernho typu meme hovoit u farana Achnatona (Amenhotepa IV.) ve 14. stol. p. n. l.,kter zavedl kult jedinho bostva, slunenho kotoue Atona. Jeho reforma vak byla po krtk dob potlaena. Vliv Achnatonovy reformy na monoteismus Izraele je astm tmatem rznch vah, ale nepodailo se jej prokzat. O henoteismu a nbhu k monoteismu se uvauje rovn u nkolika kenanskch skupin i kmen, vme napklad o kultu El Eljona v Jeruzalm, o henoteismu Midjnc a uvauje se i o dalch skupinch, jimi mohl bt izraelsk kult ovlivnn, nebo s nimi se soubn utvel. Nejvym kananejskm bohem byl El. Jmno El se nejen v hebrejtin, ale i v jinch semitskch jazycch, uv jako obecn oznaen pro bostvo. V biblickch pbzch je Bh nejastji nazvn El nebo Elohim, ale existuj i jin jmna, napklad tetragram JHVH, kter u pravdpodobn znaly dvj hebrejsk skupiny a jeho vysloven se asem stalo tabuizovanm. S tmto jmnem, jeho pesnou vslovnost dnes neznme, souvis zkrcen forma Jah nebo Jahu. Tento tvar se asto objevuje v osobnch jmnech, kter maj obecn schopnost uchovvat prvky starch tradic. Dalm vznamnm bostvem, kter hrlo roli u starch Izraelc, je Elv syn zvan titulem Pn - Baal, vegetativn bh a drce det, kter byl uctvn hlavn zemdlci. Manelkou Ela byla Aera zpotku v Izraeli regulrn uctvan, jej kult byl pozdji v zjmu reforem potlaen. Staroizraelsk nboenstv je spojovno s mtickou dobou biblickch patriarch, z nich Abraham je nazvn otcem vry a je pokldn za prvnho monoteistu, kter podle tradice doel k ve v jedinho Boha vlastnm rozumem. Vra v Boha u patriarch je chpna spe jako dvra v to, e je a jejich rodinu El ochrn. Abraham dvoval Bohu natolik, e byl ochoten obtovat i svho jedinho syna Izka. Lidsk ob byla u Kenanc znm. Bh patriarch ji vak odmtl a biblick pbh, znm jako akedat jicchak (obtovn Izka), m slouit jako symbolick vymezen se proti lidsk obti. Svou dvrou v Boha pak Abraham v tme pbhu dokzal, e je schopen stt se otcem velkho nroda.

O nboenskch pomrech nm poskytuje informace pedevm Bible, ve kter se podle pramenn teorie Julia Wellhausena promtaj celkem tyi psemn tradice: nejstar Jahvista (J) a Elohista (E), kter tvo sti knih Genesis a Exodus, pak Deuteronomista (D) a Knsk kodex (P). Bible obsahuje mnoho odkaz na star kananejsk nboenstv, asto z pozice prorock a reformn kritiky. Izraelsk pojet jednoho Boha postupn prochzelo vvojem a z mstnho, klanovho i kmenovho bostva se Bh Izraele stv pnem cel zem a celho lidstva. Kult Ela proel dlouhm vvojem, neli se stal tm, co dnes nazvme za etickm monoteismem. Velk vliv zde uplatnili intelektulov z ad knstva a prorok, nkdy podporovan, jindy pronsledovan panovnky. Jet za vldy prvnch judskch a izraelskch krl byl Hospodinv kult pln henoteistickch prvk. Podle Bible se nkte krlov snaili vymtit baalismus, ale jejich snahy nemly dlouhodob spch. Napklad Jeh se rozhodl vyhladit vechny Baalovy stoupence, ale sm nebyl dost dsledn. Tak krl Chizkij se pod vlivem proroka Izaje piklonil k monoteismu. V oist kultu nejvraznji zashl velk reformtor krl Joij (649 p. n. l. - 609 p. n. l.), z jeho okruhu zejm pochz prvn psemn zrodek Try, takzvan Kniha Zkona (podle tradice zzran nalezen pi oprav Chrmu). Autoi tohoto spisu pod vedenm vrchnho psae fana, svitku, kter dnes ztotoujeme s knihou Deuteronomium, vytvoili koncept linernch djin, v nich se Bh neviditeln, ale mocn zjevuje. Tito uenci jsou nyn azeni do tzv. deuteronomistick koly a pedpokld se, e rozpracovali ideu jednoho nroda a jednoho spravedlivho krle pod vldou jedinho Boha. Djiny v jejich pojet jsou pmm vyjdenm Hospodinovy vle a napklad politick tragdie jsou trestem za nevru boho lidu. Konenm krokem, kterm vyvrcholil perod izraelskho nboenstv v monoteistick judaismus, bylo babylnsk zajet. V roce 586 p. n. l. Nebkadnezar II. dobyl Jeruzalm a zniil prvn Chrm. Do Babylnie s sebou odvedl jako zajatce elitu poraenho Judskho krlovstv. Nkte Judejci pod vlivem tto tragdie Hospodina zavrhli, asimilovali se a zaali uctvat babylnsk bostva. Jin se ale jet vce pimkli k Hospodinu. V exilu proroci rozpracovali ideu univerzln vldy Hospodina nad celm kosmem a nad lidstvem a uvolnili jeho pouto k jeruzalmskmu Chrmu. Dalm vznamnm krokem k etickmu monoteismu bylo individuln a etick vztahovn se k Bohu ve ve a penesen kultickho ivota do rodiny (de facto veobecn knstv) a nhrada obt modlitbami a studiem Try. Zrodil se judaismus.

Otzky a koly: 1. Vysvtlete pojmy monoteismus, polyteismus, henoteismus, deuteronomium, elohista, jahvista, amfyktionie 2. Z jakho pramene pochz nejstar doloen historick zmnka o Izraeli a m je zajmav? 3. Odkud mme doloen nejstar znm monoteistick systm, kdo byl jeho zakladatelem a jak byl jeho osud? 4. Co je to pramenn teorie? Kdo byl jejm autorem? Jak je tato teorie pijmna dnes (hledejte v literatue)? 5. Jakmi jmny je nazvn Bh Izraele? Vysvtlete pojmy tabu a tabuov jmna. 6. Popite strun pbh o obtovn Izka a navrhnte, jak sdlen i ponauen ml patrn svm tenm/poslucham pedvat. 7. Kdy vldl krl Joi a m je vznamn? m se vyznaovalo deuteronomistick chpn djin? 8. Do jakho letopotu je kladeno znien Prvnho chrmu? Bibliografie: ARMSTRONGOV, Karen. Djiny Boha. Argo, Praha 1996 HELLER, Jan. Hruka, Blahoslav. Charvt, Petr. Encyklopedie starovkho Pednho vchodu. Libri, Praha 1999 JEPSEN, A. Krlovsk taen ve starm Orientu. Vyehrad. Praha 1997, s. 102 JOHNSON, Paul. Djiny civilizac Svat zem. Barrister and Principal, Brno 2003 NOVOTN, Adolf. Biblick slovnk A P. Kalich, Praha 1992 PATAI, Raphael. The God Yahweh Elohim. American Anthropologist, New Series, Vol. 75, No. 4. (Aug., 1973), pp. 1181 1184. Bible, esk ekumenick peklad. esk biblick spolenost, 2001

2. Babylnsk zajet
Situace v Babylnii V r. 626 p.n.l. se vldy nad Babylnii ujm Chaldejec Nabopolasar, m se pon obdob dynastie zvan novobabylnsk i chaldejsk. Prioritnm zjmem novho babylnskho panovnka je definitivn skoncovat s konkurennm sttnm tvarem Asyrskou . Sv dobyvan sil tedy na potku sv vldy zamuje pedevm na asyrsk dravy. Spojence nachz Nabopolasar v mdskm krli Kyaxarovi, ktermu se v r. 614 p.n.l. poda dobt a vyplenit msto Aur. Oba krlov pak spolen podniknou taen vedouc k definitivn porce kdysi mocn Asyrsk e. Tato udlost znamenala poslen pozice babylnskho sttu a zrove monost orientovat dobyvanou politiku tak na egyptsk dravy. Babylnsk panovnk zaal pronikat na zem Srie a Judska. K veden tto vojensk akce byl uren nslednk trnu Nabopolasarv syn Nabukadnesar. Velkho spchu doshlo babylnsk vojsko r. 605 p.n.l., kdy se mu podailo u msta Karchemi porazit egyptsk oddly a pipojit tak k Babylnsk i podstatnou st egyptskch drav v Srii a Judsku. Tho roku zemel v Babylnu krl Nabopolasar a novm babylnskm panovnkem se stal jeho syn Nabukadnesar. Povzbuzen spchem pi dobvn Akalonu rozhodl se nov krl k pmmu toku na Egypt, bitva skonila tkmi ztrtami na obou stranch, proto na nkolik let Nabukadnesarova taen ustala, aby po ase babylnsk krl opt poslen znovu udeil. Situace v Judsku a znik krlovstv Panovnci na zem Judska a bvalho Izraele museli v tto dob elit dobyvanm pokusm Egypta, Asyrsk e a poslze tedy tak taen babylnskch vojsk, kter se vak ji stalo pro Judsk krlovstv osudnm. Po nkolika letech sv vldy se judsk krl Jjakm vzepel babylnsk nadvld, co vyvolalo trestnou vpravu Nabukadnesarova vojska k branm Jeruzalma r. 598 p.n.l. Jjakm tho roku zemel a na jeho msto nastoupil Jjakn, kter vak v dsledku vzpoury svho otce byl po dobyt Jeruzalma r. 597 p.n.l. odvleen do Babylnu. Spolen s nm bylo deportovno nkolik tisc pslunku armdy a obyvatel Jeruzalma, zvlt pslunk

vych vrstev a intelektuln elity, co mlo vst k oslaben nroda a k vy me loajlnosti a poddajnosti zbylho obyvatelstva, krom zajatc si ovem Nabukadnesar odvezl i bohatou vlenou koist. Na trn byl dosazen Sidkij (pvodnm jmnem Matanj), kter ml bt pro Babylany pojistkou loajlnosti dobytch zem. Krl Sidkij se po nkolika letech rovn vzbouil proti ciz nadvld, co vyvolalo v Babyln silnou nevli a byla zahjena druh odvetn akce. Po ronm oblhn padl Jeruzalm r. 587 p.n.l. podruh do rukou Babylan. Msto bylo znieno a vyplenno, zkze podlehl i jeruzalmsk chrm. Tehdy se ztratila i archa mluvy, nejposvtnj pedmt izraelskho nboenstv. Krl Sidkij z msta uprchl, ale byl dopaden, zajat, oslepen a deportovn do Babylnu spolen s tiscovkami obyvatel Jeruzalma. Zde se tedy pon obdob babylnskho exilu, jedno z rozhodujcch obdob formovn idovsk vry jako etickho monoteismu.1 Na pozici mstodrcho v Judsku byl Babylany dosazen Gedalja, kter vldl judskmu obyvatelstvu z Mispy. Vnitn opozic byl ovem brzy zavradn, pot se zbytky obyvatelstva uchlily ze strachu ped dal babylnskou odvetou do Egypta, mezi nimi byl podle tradice i prorok Jeremj.2 Babylnsk zajet mlo bezpochyby velik dopad na tehdej judskou kulturu a do velk mry urilo smr, kterm se bude judsk nboenstv dle vyvjet. V sociln struktue i ve ve Judejc v t dob dolo k mnoha zsadnm promnm. ivot Judejc v Babylnu Po druh deportaci a znien Jeruzalma zaalo bt pesdlencm jasn, e nvrat do Judska nebude snadnou zleitost a e cht necht musej pijmout svj ivot v Babylnu. Uposlechli tedy Jeremjovch slov3 a poali zakldat svou spolenosti a vytvet nov spoleensk d v ciz zemi. I pes tradovan vroky o bd a utrpen Judejc v exilu se zd, e podmnky pro ivot nebyly patn a nek nad hroznm dlem vychz spe ze subjektivnch pocit vyddn, ztrty
1

Vce k tmatu politickho monoteismu ran idovskho nboenstv viz PAVLINCOV, Helena; HORYNA, Betislav (eds.). Judaismus, kesanstv, islm. Kapitola Monoteismus, str. 11-33. 2 SEGERT, Stanislav. Starovk djiny id, str. 119. 3 Jr 29, 4-7.

vlasti, odtren od Hospodinova chrmovho kultu a sluebnho postaven Judejc vi Babylanm.4 Ve skutenosti mli Judejci v Babylnii postaven tm plnohodnotnch oban, bylo jim dovoleno shromaovat majetek, udrovat vlastn kmenovou strukturu, v rmci sv komunity takt uplatovat sv zkony, praktikovat vlastn nboenstv. Velmi brzy po tom, co id pili do Babylnu, stali se soust vech oblast ekonomickho ivota zem.5 Babylnsk exil vedl mj. tak k rozvoji psemnictv a poloil tak zklad idovsk literatue, kdy toti byla ohroena jistota uchovn integrity nboenstv i nroda, bylo nutno zachovat tradici v psan form. Vzhledem k tomu, e prvn vlna deportace zahrnovala pedevm vy a intelektuln vrstvy obyvatel Jeruzalma, mezi pesdlenci bylo mnoho vzdlanch psa, teolog, prvnk a spisovatel. Kdy byla Krem Velikm poskytnuta Judejcm monost nvratu do star domoviny, mnoz ji nevyuili a zstali v Babylnii, kde se bhem stalet postupn vytvoila siln idovsk komunita s velkm vlivem. Promna nboenstv v dsledku exilu T ne zalenit se do bnho obanskho ivota nov spolenosti bylo uchovat si v exilu vru. Prvnm krokem byla nutnost smit vru s faktem, e Judejce potkal stran osud v podob vyhnn z vlastn zem a odsunut do pohansk e. V tto pemn mylen pesdlencm pomhala pevratn teologie formulovan velkmi proroky: pedevm nstupci Izaje, Jeremjem a Ezechielem, ale i dalmi. Judejci v pedexiln dob byli stejn jako jin tehdej nboensk komunity zvykl vnmat svou vru jako vymezenou ohranienm zemm - pouze v hranicch jejich zem pebv a vldne Hospodin. Ezechiel vynakldal sv sil na to, aby Judejci - id i v ciz zemi praktikovali sv nboensk tradice a osobn vru a pesvdoval sv blin, e Hospodin se star o svj lid i mimo zem Judska, nebo je Bohem celho vesmru.

GOTTHEIL, Richard; RYSSEL, Victor; JASTROW, Marcus; LEVIAS, Caspar . The Jewish Encyclopedia, str. 564. (online), (cit. 12.1.2008), dostupn z: http://www.jewishencyclopedia.com/view.jsp? artid=135&letter=C&search=captivity#521. 5 LINFIELD, H.S. The Relation of Jewish to the Babylonian Law. In: The American Journal of Semitic Languages and Literatures, Vol. 36, No. 1. (Oct., 1919), p. 46.

Vzhledem k tomu, e v Babylnii nebylo mono praktikovat obady spojen s chrmovou bohoslubou, zejmna obti, zaala se idovsk vra zamovat na osobn zbonost msto chrmovch obt se kladl draz na svcen soboty a svtk, spolen ten modliteb a studium Try. Obzka se stala symbolem odlien od pohanskho okol. Mnohem psnji bylo nahleno na dodrovn pkaz o rituln istot tla a potravy. Exiln obdob dalo zklad tomu, co je dnes vnmno jako judaismus. Dal dleitou promnou, kterou bhem exilu idovsk nboenstv prolo, byl posun k novodob etice. Tento posun se asov shoduje s tzv. dobou osovou (Jaspers), tedy se veobecnou promnou nboenskho paradigmatu. Ezechiel hlsal pozbyt platnosti principu kolektivn viny, tedy e za hchy minulch pokolen i za hchy vdc a krl Judska budou pykat vichni. Nyn je mnohem vt draz kladen na kadho jednotlivho vcho, kter bude souzen pouze na zklad svch vlastnch hch a neme bt trestn za vinu spolenosti. Co si myslte, kdy kte o izraelsk zemi toto pslov: Otcov jedli nezral hrozny a synm trnou zuby? Jakoe jsem iv, je vrok Panovnka Hospodina, toto pslov se u nebude mezi vmi v Izraeli kat. Hle, mn pat vechny due; jak due otcova, tak due synova jsou m. Zeme ta due, kter he.6 Dleitm faktorem, kter ovlivoval formu idovskho nboenstv v exilu, bylo jist i prorokovan vdom doasnosti tohoto exilu. Pesvden, e po oitn nboenstv, bude Judejcm umonno vrtit se do sv vlasti, zbudovat znovu sv msto a vystavt nov chrm. Nejvraznji o tom vypovd Ezechielovo proroctv o suchch kostech, kdy Hospodin vybz Ezechiele k prorokovn oiven suchch kost, z nich nsledn povstane z Hospodinovy vle cel armda. Hospodin pak tyto kosti pipodobuje k lidu izraelskmu, ktermu d znovu povstanout a navrtit se do sv zem.7

6 7

Ez 18,1-4. Ez 37, 1-14.

Nvrat a obnova Po smrti Nabukadnesara se ocitla Babylnsk e v hlubok vnitn krizi doprovzen rychlm stdnm panovnk. Situace se ponkud ustlila a po nstupu Nabonida, pesto vak moc Babylnsk e ji spla neodvratn ke svmu konci. Ideologick roztrky i ekonomick pote donutily Nabonida opustit Babyln, svou novou rezidenci si zdil v jedn z oz Arabskho poloostrova a v Babyln se v dob sv neptomnosti nechal zastupovat svm synem Bl-ar-usurem.8 Do Babylnu se Nabonid vrtil ve chvli, kdy se vnitn situace i vnj ohroen staly nenosnmi. Babylnsk e se toti ocitla v pmm ohroen, nebo jej bval spojenec Mdsk e byl poraen slc Perskou , kter se nyn hodlala obrtit i proti samotn Babylnii. V dob Nabonidova pobytu vak dolo k vytvoen siln opozice a k padku morlky babylnskho obyvatelstva, kter v Peranech spatovalo spe osvoboditele neli dobyvatele, co vechno dohromady usnadnilo dobyt Babylnu a rozhodujcm zpsobem pisplo k zniku mocn Babylnsk e. Babyln i ostatn dleit mezopotamsk msta padla roku 539 p.n.l. Biblick podn uvd, e prvn st Judejc se vrtila se zajet ihned po dobyt Babylnu, nicmn je velice pravdpodobn, e ve skutenosti k tomu dolo a o nco pozdji a v nkolika vlnch.9 Na pkaz perskho krle Kra Velikho se ml prvn nvrat Judejc do jejich domoviny uskutenit ji v r. 538 p.n.l. Nicmn situaci zkomplikoval odpor obyvatelstva, kter zstalo v dob exilu v Judsku, jednalo se pedevm o nejchud vrstvy, kter se spolen s cizmi osadnky postavily proti navrtilcm. Druh, spnj vlna byla veden princem Zerubbelem, kterho jmenoval Dreios mstodritelem Judeje. Po nvratu do vlasti zapoaly prce na obnov chrmu.10 I nadle vak dochzelo k roztrkm mezi Judejci - idy, kte se vrtili z exilu, a mezi lidmi, kte do exilu nikdy neodeli. id navrtiv se z Babylnu se toti tili etnm privilegim poskytovanm perskmi vldci, co mohlo bt hlavnm pedmtem sporu spolen s tm, e komunita navrtilc si sv vlun postaven jednak politick a jednak i nboensk (nebo to pece byli prv babylnt id, kterm byla dna vsada vystavt nov chrm) dobe uvdomovala. Samaanm i idm, kte s nimi spolupracovali a byli tak povaovni za heretiky, byla touto komunitou zapovzena tak ast na stavb novho chrmu, jak se uvd v knize Ezdrov: Vy s nmi nemete stavt dm naeho Boha. Hospodinu, Bohu Izraele,
8 9

NOVKOV, Nea; PECHA, Luk, RAHMAN, Furat. Djiny Mezopotmie, str. 164. SEGERT, Stanislav. Starovk djiny id, str. 125n. 10 JOHNSON, Paul. Djiny idovskho nroda, str. 93.

budeme stavt my sami, jak pikzal krl Kros, krl persk! Lid zem bral odvahu judskmu lidu a pohrkami jej odrazoval od stavby.11 Dal vlna navrtilc byla vedena prvnkem a knzem Ezdrem v roce 458 p.n.l. Situace v Judsku se zmnila a s pchodem posledn vlny v r. 445 p.n.l., v jejm ele stl dvoan Nehemj, je je jmenovn mstodrcm Judska. Ezdrovi a Nehemjovi se konen poda vytvoit v Judsku fungujc poexiln idovskou komunitu a stabilizovat politickou situaci v zemi. Po dokonen pestavby chrmu je obnovena smlouva mezi Hospodinem a jeho lidem, Ezdr byl tak prvnk, a proto tato smlouva mla podobu ednho textu, ke ktermu pipojil svj podpis kad, kdo to byl schopen pochopit 12. Formln je tak obnoveno idovsk spoleenstv a poloen zklad judaismu dnen doby. Otzky a koly: 1. Vysvtlete pojem babylnsk zajet. Do jakho obdob je piblin kladeno a kolik let piblin trvalo? 2. Kdo byl Nabukadnesar, kdy vldl a m se proslavil? Jak dal informace o tto historick postav mme k dispozici vedle biblickho textu (pracujte s poznmkami a literaturou k djinm starovk Mezopotmie)? 3. Jak vliv ml babylnsk exil na izraelsk nboenstv? Potky jak vznamn spoleensk instituce v izraelskm nboenstv do tohoto obdob klademe? 4. K jakm zmnm izraelskho nboenstv dolo pod tlakem okolnost babylnskho zajet? S ktermi biblickmi postavami jsou tyto promny kultu a chpn Boha spojovny? 5. Co pineslo konec obdob, znmho jako babylnsk zajet? Kdy k tomu dolo? Jak se jmenoval krl, s nm je ukonen zajet spojovno? 6. Jak byly vztahy starousedlk a navrtilc v Izraeli po skonen babylnskho zajet a pro? emu je vznikl dichotomie chrmov kult vs. synagoga prazkladem? 7. Babylnsk idovsk komunity zstaly i nadle velmi vznamn, zejm. po pelomu letopotu. Pro? Bibliografie: JOHNSON, Paul. Djiny idovskho nroda. 1.vyd., evnice: Rozmluvy, 1995. LINFIELD, H.S. The Relation of Jewish to the Babylonian Law. In: The American Journal of Semitic Languages and Literatures, Vol. 36, No. 1. (Oct., 1919), p. 44-66.

11 12

Ezd 4,3-5. Neh 10, 29.

NOVKOV, Nea; PECHA, Luk; RAHMAN, Furat. Djiny Mezopotmie. 1. vyd., Praha: Karolinum, 1998. PAVLINCOV, Helena; HORYNA, Betislav. Judaismus, kesanstv, islm. 2.vyd., Olomouc: Nakladatelstv Olomouc, 2003. SEGERT, Stanislav. Starovk djiny id. 1. vyd., Praha: Svoboda, 1995. Elektronick zdroje: http://www.jewishencyclopedia.com

3. Svat msta a chrm

Svat msta jako msto obt, vteb, uzdravovn jsou znma ji od pravku. Funkc chrmu je bt pbytkem bostva (odtud ast nzvy: bejt, bt, tj. dm). Nejstar svatyn pedizraelskho obdob se nalz v Jerichu13 a spad do obdob pedkeramickho neolitu 14. Na pelomu 4. a 3. tiscilet dochz k urbanizaci, svatyn se nalzaj uvnit mstskch hradeb avak bvaj zpravidla mal. A v dob elezn jsou chrmy situovny mimo msto. Kenaansk svatyn lze nalzt v Bt enu, echemu, Gerizm, Gilglu, Btelu a jinde. Nejstar chrm pochz z el-amarnskho obdob.15 Datovn je usnadnno i nalezenm stl s hieroglyfickmi npisy faraon Sethiho I16., Ramesse II.17 i Ramesse III.18 Z jejich doby pochzej dva chrmy. Hieroglyfick npis z jedn stly uvd, e severn chrm je vnovn bohyni Ant a jin jejmu manelovi Mkalovi.19 Jako pln prvn keennskou svatyni lze oznait zbytky zdiva na severnm pat hory Gerizm u starovkho ekemu.20 Byla zde mohutn v s ptimetrovmi zdmi, chrm21 a pevnost. Podle biblickch zprv pili s mstem do styku u praotcov.22 V echemu uzavel Jozue za lid smlouvu s Hospodinem,23 odebral se tam Rechabem, aby se dal ustanovit krlem 24 a Abmlek msto zniil i s chrmem.25 Na severu zem le jedno z nejvznamnjch keenanskch mst Chsr. Byl zde nalezen pdorys chrmu, je siln pipomn alomounv chrm. Nejrozshlej svatyn pedizraelskho obdob je Megido. Z obdob pozdnho chalkolitu pochz mal svatyn s oltem z cihel. Ve vrstv ze star doby bronzov se objevuje mohutn kruhov olt z navrench balvan, na nj se vystupovalo po kamennch schodech a je v nm mono vidt prvn pklad posvtnho nvr. V sousedstv se nalzaj dal ti svatyn a tak chrm z pozdjho obdob. Megido pipadlo Izraeli a za panovn Davida. Za alomouna se stalo

13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25

Dnen Tell al-Sultn Cca 9000 p.n.l. Roaf, M. Svt Mezopotmie. str. 32 Obdob kolem roku 1350 p.n.l. 1294-1279 p.o.l. 12791213 p.o.l. 1183/821152/51 p.o.l. Bi, M. Ze svta Starho Zkona II. str. 132 Dnen Nbulus na Zpadn behu Jordnu pravdpodon se jedn o Chrm Baalovy smlouvy Baala bert - Sd 9,4 Gn 12,6. 33,18 a 37,12 Joz 24,1- 25 1 Kr 12,1 Sd 9, 46

sdlem sprvy oblasti26 a alomoun sem tak umisuje sv povstn stje. 27 Kon z tchto stj byli zasvceni slunci.28 Prvn stedn svatyn izraelsk doby je svatyn v lo, je nleela ke knskmu rodu Elovc. Podle starozkonn tradice zde bylo prvn sdlo archy mluvy29 (truhla Hospodinova).30 Dalm nboenskm centrem byl Bt-El. V Bibli je spjat s blzkm mstem Aj.31 To bylo kvetoucm mstem ve 3. tiscilet a Bt-el byl zaloen po jeho znien. Posvtnost msta byla dna posvtnm mandlovnkem,32 posvtnm kamenem a tak megalitickm kamennm kruhem, zvanm gilgal. Po rozpadu alomounovy e se Bt-el stv svatyn severnho krlovstv.33 Se svatyn v Hebronu je spjat posvtn strom a posvtn pramen. V biblickch dobch zde sdlili Chetit, mezi nimi il praotec Abraham. Zde v mst zvanm Kiryat Arba pochoval svou manelku Sru v hrob, kter koupil od Chetit. 34 Za asu krle Davida byl Hebron hlavnm mstem izraelskho krlovstv a do Davidova dobyt Jeruzalma. Po zniku Judskho krlovstv a bhem babylnskho zajet byl Hebron pod vldou Idumejc. Herodes nechal nad jeskyn patriarch postavit mauzoleum. Dal vznamnou svatyn je Betlm. 35 Tanach zmiuje, e v blzkosti msta zemela Jkobova manelka Rchel,36 pot co porodila syna Benjamna, Betlm je rovn roditm krle Davida. Dve bylo nazvno Bt-lechem, dm chleba. Toto oznaen je vysvtlovno ve spojitosti s bohyn Lachamou. Mezi dal svatyn pat Mispa a Arat.

Chrmov personl
Kn V nejstarch dobch byl knzem sv rodiny otec. On byl obtnkem i modlitebnkem a jeho zstupcem i nstupcem v nboenskch povinnostech byl jeho prvorozen syn. Jen pi
26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36

1 Kr 4,12 Bi, M. Ze svta Starho Zkona I. str. 131 Joz 11,9 a 2 S 8,4 Joz 18,1 1 S 1,9 Joz 7 hebrejsky Lz, odtud tak star nzev msta Gn 28,19 Viz: Tydlittov, V. Stromy ve starozkonn tradici. Bi, M. Ze svta Starho Zkona I. str. 134 1. Moj., 23,2 jin nzev pro Betlm je Efrata Gn 48,7

vznamnjch svatynch byli i kn, ale ti nikterak nezasahovali do prv hlavy rodiny. 37 Dky tomu, e v prvotnch dobch lid pineli obti a a pozdji pevldl kult darovnch obt, vznam kn jako prostednk mezi bohem a lidmi pi svatynch narstal pomalu. Kn byli tak sprvci orkul a vtci. Tyto funkce byly ddin. 38 Hebrejsk vraz pro knze zn khn.39 Knz mohl vynet bo soudy. K nim se Izraelci uchylovali v ppad, kdy nebyli danmu inu ptomni svdkov i alobci. Knsk soud byl konen, neplatilo dn odvoln. asem bylo star zvykov prvo zsti kodifikovno. 40 Zvltn skupinou kn byli tzv. kn posvtnch nvr.41 Jednalo se o pozstatky staroizraelskho nboenstv.42 Veleknz Kad vt svatyn i msto mly svho pednho knze, kter byl hlavou jejich knstva. Oznaen pro izraelskho veleknze je hakhen hagadol, ovem astji se pouval prost titul hakhen.43 Pi svcen veleknze byly pedepsny vechny povinn kony omvn, odvn a pomazn. Knz nosil lnn roucho s knskou suknic a fialovou zou. Oblek doploval zlatem zdoben ps a dva drah kameny na ramenou s vyrytmi jmny izraelskch kmen se zlatmi etzky. Na prsou ml pipevnn kapsovit nprsnk, v nm byly uloeny posvtn losy urm a tumm. Na hlav nosil turban se zlatou elenkou s npisem Svat Hospodinu. Josephus Flavius uvd, e elenka byla trojit na znamen, e veleknz byl souasn nejvy knz, soudce a krl.44 Po nvratu z babylonskho zajet byl veleknz formlnm pedstavitelem idovskho lidu a v obdob Hasmoneovc byla knsk moc spojena s moc krlovskou. Pomocnci Pomocnci slouili pi svatynch a chrmech, pipravovali obti, obstarvali a nosili devo a vodu, steili chrm a pomhali knm. Podle Tanachu meme rozliit nkolik skupin pomocnk. Existovala profese zpvk, naka, lid, kte poreli dobytek. Nejne stli
37 38 39 40 41 42 43 44

Bi,M. Ze svta Starho Zkona II. str 420 -II- 421 odpovdajc arabsk vraz vak zn khin, tedy vtec a jen vce zna dvj pedn posln knze Bi,M. Palestina od pravku ke kesanstv. II.dl. str. 116 hebrj. Khan ha-bmt kmer Morgenstern J. A Chapter in the History of the High-priesthood str.2 O odvu a obadech veleknze vce v Ex 29

chrmov nevolnci. Ti se po nvratu z babylonskho zajet stali nejni kastou pi chrmu, mli status otrok.45 Pomocnky nemuseli bt v pozdjch dobch pouze Izraelci, dky smlouv s Gibeani46 se mohli pomocnm kultickm personlem stt tak mui keenanskho pvodu. eny v kultu V pedizraelskm kultu a zvlt na zem Mezopotmie byl nejvce rozen kult plodnosti. V jeho ele potom stly jako pedstavitelky kultu knky. Tento aspekt se objevuje i v kenaanskm nboenstv. K vbav kenaanskch obti patily mj. posvtn kly, zvan ary, symboly bohyn plodnosti. J zasvcen knky se oznaovaly jako zasvcen gedot.47 Izraelsk nboenstv ovem funkci knek pi kultu plodnosti ru: dn z izraelskch dcer, ani dn z izraelskch syn se nezasvt smilstvu. Nepinese nevst mzdu ani psovskou odmnu do domu Hospodinova... 48 (pes byl vraz pro muskho prostituta) eny hrly v kultickm ivot Izraele roli pedevm pi kultickch slavnostech i zvltnch pleitostech, kdy zpvaly oslavn psn. O zpvajcch a bubnujcch ench vedench prorokyn Mirjam se dovdme pi pekroen Rkosovho moe. 49 Krom prorokyn Mirjam sestry Moje a rona,50 je t zaznamenna vtzn pse prorokyn Dbory z doby soudc.51 V Izraeli existovaly eny prorokyn i eny soudkyn, tradice uvd dvanct nejvznamnjch proroky. Prorokyn je i Hana, matka proroka Samuele. Vznamnou roli pi dvoe krle Joije mla prorokyn Chulda, k n krl posl veleknze Chilkije, aby se dotzal na Hospodinovo slovo.52 Proroci Bn nzev pro proroky byl nabi - prorok ale vyskytuje se i oznaen roe, choze (vidouc) nebo i elohim (mu bo). Proroci byli znm ji v pedizraelskm obdob po zem celho Pednho vchodu. Prameny naznauj dv skupiny prorok. Prvn tvoili proroci lidov (nap.

45 46 47 48 49 50 51 52

Bi,M. Ze svta Starho Zkona II. str. 429 Joz 9,3-14 Existoval i musk protjek gedm Dt 23,17-18 Ex 15,20 Nu 26,59 a 1 Pa 5,29 Sd 4 Bi,M. Ze svta Starho Zkona II. str. 431

Samuel, Natan, Elij a Ela), druhou proroci literrn ( (Izaj, Jeremj, Ezechiel). 53 Nejstar proroci byli extatikov. K tm odkazuje jak Saul,54 tak i krl Achab, je si dvr tchto extatik vydroval, jeliko se spolhal na jejich proroctv. 55 Proroci vedli boje pedevm s pvrenci Baalova kultu. Mluvm protibaalskho odboje se v 8. stolet stal prorok Elij v severnm Izraeli.56 Pro vru v Hospodina se snail zskat krle Achaba a jeho enu Jezabel. Krlov byli asto s proroky ve sporu. Napklad prorok Samuel se snail pimt krle Saula k pijet odpovdnosti za jeho iny,57 Ntan krle Davida,
58

Achij Jarobama59 a Elij

Achaba. Nejeden prorok zaplatil svou odvahu ivotem. 60 Odprci prorok byli mnohdy i kn. I kdy je nkte proroci byli knskho pvodu, jako napklad Jeremj, Ezechiel, mos a Zacharj,61 nebo pvodu krlovskho, jako Izaj, proroci bvali v opozici vi mocnm a zastvali se chudch a utiskovanch. Do Tanachu vnesli siln sociln draz.

Jeruzalmsk chrm
Msto Jeruzalm si jako sv sdlo vybral u krl David. il zde kmen Jebsejc a msto stlo na neutrlnm zem. David do msta tajn vnikl a plcovm pevratem se chopil moci. Od Aravny Jebsejskho pak koupil pozemek na hoe Moria, protoe zde chtl zbudovat obydl Hospodinu. Ten mu vak prostednictvm proroka Ntana zjevil, e chrm vybuduje a Davidv potomek. David tedy alespo shromdil finann a hmotn materil potebn ke stavb. Pot dal svmu synovi alomounovi instrukce pro stavbu a poskytl mu nashromdn zlato, stbro i drahocenn materily. Archu mluvy David prozatm penesl na horu Sijn, do bezprostedn blzkosti msta. alomounv chrm se vyznaoval mimodnou honosnost a kolovaly o nm zvsti i v dalekch krajch. Struktura stavby vak nebyla nijak vjimen, protoe zmnky o

53 54 55 56 57 58 59 60 61

Newman J., Sivan,G. Judaismus od A do Z. str. 153 1 S 10,5 1 Kr 22,10 Bi,M. Ze svta Starho Zkona II. str. 433 1 S 13,13 2 S 12,1 1 Kr 14,6 Bi,M. Ze svta Starho Zkona II. str. 434 Ez 1,3. Am 1,1 a Za 1,1

obdobnch stavbch nalzme i v jinch pedovchodnch pramenech, kter mimo jin hovo i o vztazch rznch panovnk k danmu mstu.

Chrm alomounv
alomoun podal o pomoc Trskho krle Chrama, se kterm uzavel obchodn smlouvu. Chram poskytl materil a emeslnky a alomoun mu opltkou hradil veker ivobyt jeho dvora. Aby vechno dokzal splatit, zavedl robotu.62 Slvrna, kter mla zhotovit veker nad na bohoslubu, byla postavena v dol Jordnu nedaleko Jericha. Kdy doly alomounovi prostedky, take neml m platit tyrskmu krli, postoupil Foinianm izraelsk pobe pobl Akka, kter talo asi dvacet mst. Tak ve sv zemi zvil dan, co pobouilo obyvatelstvo i proroky. Budova chrmu byla postavena bez hluku, protoe kdy byl dm budovn, budovali jej z kamene opracovanho ji v lomu, take v dom nebylo pi budovn slyet kladivo ani dlto, vbec dn elezn nstroje.63 Vlastn chrmov budova se skldala ze t st. Tento jev nebyl nijak neobvykl. Je doloen v cel zpadn Asiii a lze se domnvat, e lo nejspe o vliv trojlenn babylonsk kosmologie. 64 Prvn byla peds, ulam, kam mli pstup vichni kulticky oitn a podle 1Kr 6,3 byla dlouh 20 lokt a irok 10 lokt. U vstupu do pedsn se na kad stran tyil jeden sloup, jejich jmna znla Jakn (prav sloup), co znamen on upevn, a Baz (lev sloup), nebo-li v nm je sla. Bronzov sloupy byly zakonen vysokmi hlavicemi, kter byly zdobeny dvma adami po stech grantovch jablek. Pesn el tchto dvou sloup bohuel neznme, ale bylo vysloveno ji nkolik domnnek.65

62

Armda tala asi 150 000 mu, z toho 80 000 pracovalo v kamenolomech v horch Jordnu a 70 000 tahalo opracovan kmeny na stavenit. Na cel tento pracovn regiment dohlelo 3300 Izraelitskch dozorc. (1Kr 5,29n)
63 64 65

1Kr 6,7 Novotn, A. Biblick slovnk A-P. str. 241

Podle anglickho teologa R. Smithe je mon, e lo o obrovsk kadidlov olte, kter mohly pipomnat sloup oblakov ve dne a sloup ohniv v noci. Vce pravdpodobn by mohlo bt to, e znaily nepohnutelnost a vnost Davidovy dynastie. Soud se tak na zklad vznamu jmen obou sloup, kter patrn taj potek rodovho orkula: Jakn-Hospodin utvrd tvj trn na vky a Baz-V sle Hospodinov se bude krl radovati. Dle mohlo jt o symbol vrcholk mytick svtov hory, jimi prochz slunce, ne se vyhoupne nad obzor. Posledn domnkou je to, e paprsky dopadajc mezi obma sloupy do chrmu mohly udvat as k obtem chrm byl toti situovn na vchod a pi rovnodennosti slunen paprsky dopadaly a do velesvatyn.

Na peds navazovala dal mstnost, svatyn, kter u byla pokldna za svat msto, a proto sem mli pstup pouze kn. Nazvala se hechal a mla rozmry 20 x 10 x 15m. 66 Mstnost nechal alomoun pokrt cypiovm devem a zlatem prvotdn kvality, do kterho emeslnci vyryli rzn zdobn prvky. U stropu byla hala opatena okny. Uvnit se nachzelo deset zlatch svcn, pt po kad stran, kter hoely ve dne v noci. Stl zde tak zlat stl na dvanct pedkladnch chleb pinench kad abat a vrstvench do dvou sloupc po esti kusech jako znamen vdnosti Izraelit za astn exodus z Egypta.67 Na nejsvrchnjm chlebu bylo umstno kadidlo, kter se zapalovalo vdy po vmn chleb a symbolizovalo modlitbu. Pouit star chleby pot pipadly knm. Krom toho se ve svatyni jet nachzel zlat olt a rozlin kultick ndoby jako misky, kotlky nebo kadidelnice. Posledn st chrmu byla velesvatyn debir, kter mla tvar krychle o hran asi 10 m 68 a byla pln temn, bez oken, co je odvodovno tm, e Hospodin pebv v mrkot.69 Samotn velesvatyn byla pstupn pouze veleknzi a to jen na Bov rok, aby zde vykonal smr obady a oistil lid od hchu. Od svatyn byla oddlena cedrovou stnou obloenou po obou stranch zlatem s dvemi z olivovho deva ozdobenmi kvty, palmami a cherubny a opt obloenmi zlatem. Vstup uzavrala purpurov, nachov a bl opona zdoben cheruby. Hlavnm elem velesvatyn vak bylo uchovat schrnu mluvy, kter byla vyrobena z olivovho, bohat pozlacenho deva. Na vku schrny zvan slitovnice, kaporet, stli dva cherubov. Uvnit truhly se nachzely dvoje kamenn desky Zkona, jako symbol neviditelnho Boha. Z pedsn se z chrmu vychzelo po nkolika schodech na chrmov ndvo, kter bylo dvoj. Ve poloen slouilo knm a ne poloen prostmu lidu. Oba stupn od sebe byly oddleny jednak svou polohou a jednak stupovitou zd. 70 V knskm ndvo stl olt na zpaln obti, kter nechal krl Achaz nahradit oltem podle damaskho vzoru.71 Krom toho se zde tak nachzela bronzov ndr na vodu, kter dky svm velkm rozmrm zskala pzvisko moe. Spovala na hbet 12 bk, z nich vdy ti byli nasmrovni do jedn ze ty svtovch stran. Okraje ndre byly zahnuty ven jako kvt lilie. Tak zde bylo umstno deset pojzdnch umyvadel, kter slouila k omvn zpalnch obt. Po obvodu vlastnho chrmu stly dal budovy, kter zejm slouily jako skladit.

66 67 68 69 70 71

Novotn, A. Biblick slovnk A-P. str. 241 slo 12 m zde symbolick vznam, protoe zna 12 Izraelskch kmen. Novotn, A. Biblick slovnk A-P. str. 241 1Kr 8,12. 1Kr 6,36; 7,12 2Kr 16,10nn

Politick situace a Ezechielova vize

Po smrti alomouna dolo k rozdlen zem na jin Judsko, ktermu vldl Rechabem, a severn Izrael, kde vldl Jarobem. Po tomto rozdlen se kn pesunuli do Jeruzalma a lid dle putovali do chrmu. Jarobem se ale obval, e lid budou touit po sjednocen a odvrt se od Izraele. Proto vybudoval chrmy v Bt-elu a Danu a v kadm nechal umstit zlat tele nebo bka. Tmto inem se od Jeruzalma odtrhl nejen politicky, ale pedevm nboensky. Po rozdlen zem se podle pisatel Tanachu velmi rozmohla idolatrie. Dokonce i v jeruzalmskm chrmu stly sochy kenanskch boh. Teprve v roce 715 p. n. l. se krl Chizkij pokusil vymtit modlosluebnictv. To se podailo a jeho nstupci Jijovi, kter podntil adu nboenskch reforem a nechal opravit ji ponkud zchtral chrm.72 Pi rekonstrukci chrmu byla dajn nalezena Kniha Zkona, zejm nynj Deuteronomieum. Jeruzalm se nyn opt stal centrem kultu vry v jedinho Boha. V letech 587 586 p. n. l. babylnsk krl Nabukadnezar dobyl Jeruzalm a jeho velitel Nebzaradn ukradl z chrmu vechny cenn vci, rozbil moe i oba sloupy a ve nechal poslat do Babylnu. Vyplil Hospodinv dm i dm krlovsk a vechny domy v Jeruzalm.73 Schrna mluvy zmizela. Podle jednch byla odvezena do vyhnanstv, podle druhch byla nkde ukryta prorokem Jeremjem a do konce vk. Mnoho obyvatel bylo deportovno do Babylnie a prv mezi tmito lidmi povstal prorok Ezechiel, kter ml vidn o budoucm novm chrmu. Byla to ale pouze vize, kter nikdy nebyla zrealizovna a kterou nelze v dnm ppad spojovat s histori, protoe mla pouze pedstavovat ideln obraz budoucnosti. Ve svm plnu Ezechiel zdrazuje pedevm svatost a nepistupitelnost Hospodina. Chrmov okrsek se rozkld na obrovskm zem, ale je nutn podotknout, e sla, kter Ezechiel pouv, jsou pouze symbolick. Kolem chrmu se vine hradba, branou se pak vstoup na vnj ndvo a odtud dle na ndvo vnitn, kde se nachz olt. Pi chrmu se nachzej i komory uren zpvkm a knm, strcm olte v chrm. Okol chrmu je popisovno jako rajsk krajina.

72

Pi opravch byl nalezen star svitek, na kterm byla zaznamenna Mojova e k Izraelitm na behu Jordnu. Tento svitek je nazvn Deuteronomium.
73

2 Kr 25,9

Zerubbelv chrm
Po znien prvnho chrmu roku 587 p. n. l. babylonskm panovnkem Nabukadnezarem nastalo pomrn dlouh obdob, kdy id odvleen do Babylnu mohli o stavb novho chrmu pouze snt. Takovm pkladem je teba Ezechielova vize, kter viz i zstala. id ale nakonec nalezli oporu v perskm krli Krovi, kter jim svm dekretem povolil nvrat do sv zem a podporoval stavbu novho chrmu, kter je nazvn Zerubbelovm. Svm vzhledem se vak prvnmu chrmu zdaleka nemohl vyrovnat. V dob babylnskho exilu leel chrm asi 50 let v troskch. Teprve v roce 538 p. n. l. persk krl Kros II. vydal dekret, kter povolil idm v ele se Zerubbelem nvrat do vlasti. Nejdleitj vak bylo, e jim povolil obnovit chrm a dokonce jim vrtil ukraden poklady, kter odvezl Nabukadnezar. O podob chrmu nemme pli mnoho informac. Jist je, e byl men ne chrm alomounv a zdaleka nebyl tak bohat a skvostn vybaven. Nejprve byl na pvodnm mst zbudovn olt. Nato byl zasvcen a byly obnoveny obti peruen babylnskm vpdem. Ve svatyni se nachzel pouze jedin svcen a msto cedrovho olte zde stl pouze stl na pedkladn chleby. Pozdji byl pozen i kadidlov olt. Velesvatyn nyn byla przdn a od svatyn ji oddlovala ndhern opona, kterou pozdji uloupil Antiochos IV. Epifans. Olt nebyl vyroben z bronzu, ale z neotesanch kamen. Chrm ml pavlae a oteven ochoz. Ti, kte znali alomounv chrm, byli zklamni: Mnoz z kn a levit i pedstavitel rodu, starci, kte vidli dvj dm, dali se do hlasitho ple, kdy byly kladeny zklady tohoto domu ped jejich oima74

Znovuzasvcen chrmu
V roce 332 p. n. l. dobyl Judsko Alexandr Makedonsk a zahjil proces helnizace. Za vldy Antiocha IV. Epifana byl u chrmu postaven gymnasion a v chrmovm okrsku byly umstny sochy eckch boh. Vldce nechal vyplenit chrm a nsilm se snail donutit idy, aby pijali eck kult. Reakc byly vzpoury, kter v roce 165 p. Kr. vyvrcholily Makabejskm povstnm. Vzbouencm se podailo dobt Chrmovou horu a tam pak spolen oslavili znovuzasvcen chrmu pro konn obt. Postavili nov olt a zniili
74

Ezd 3,12

veker modlosluebn pedmty. Zlat svcen roztaven potkem pronsledovn a poslan Antiochovi IV. byl nahrazen improvizovanm svcnem z dutch konc kovovch otp vojk. Dutiny makabejci naplnili zbytkem zachrnnho posvcenho oleje, zaplili a nechali hoet jako nhraku za vn svtlo. Zzrakem tento svcen hoel 8 dn, co byla doba nutn k zskn novho zasvcenho oleje. Oslava znovuzasvcen chrmu v roce 164 trvala osm dn a id si ji pipomnaj kadoron pi svtku svtel - Chanuka.

Chrm Herodv
V 60. letech p. n. l. pila do Judeje msk armda, dobyla Chrmovou horu a chrm znesvtila. Oputn budova pak byla pestavna a Herodem Velikm. Tento panovnk nebyl pli oblben, a proto se rozhodl, e pestav Zerubbelv chrm o d mu pvodn slvu, aby si zskal pze id. Chrm byl zmodernizovn v helnistickm stylu a zskal monumentln rozmry. Jeho podobu zachycuj Josephus Flavius ve svch dlech idovsk staroitnosti a Vlka idovsk a nkter talmudsk traktty.75 Stavebn prce byly zahjeny kolem roku 18 p.Kr.76 Zklady pvodn budovy byly znan rozeny. Bhem pomrn krtk doby vyrostla na hoe Moria velkolep svatyn, ale samotn pestavba chrmu byla dokonena a tsn ped jeno znienm v roce 70 n. l. Hlavn vchod komplexu vedl na prvn ndvo, tzv. s pohan, kam mli pstup vichni nvtvnci chrmu. Pro eny a pro mue byla oddlen jin ndvo. Jednotliv ndvo a mstnosti byly uspodny vzestupn a pedl tvoila schodit.77 Nejve se nachzela s kn, kde stl olt na zpaln obti vyroben z neotesanch kamen.78 Zde se tak nachzela svatyn, kter zaujmala nejvy msto v chrmovm komplexu. Struktura a vybaven chrmu zstalo zachovno, pouze velesvatyn byla stejn jako v Zerubbelov chrmu przdn. Chrm byl velice bohat vyzdoben a tm cel pokryt zlatem a drahmi materily. Herodv chrm byl definitivn znien v roce 70 n. l. mskmi legiemi, kter dobyly Jeruzalm, a ji nebyl obnoven. Pro idy to byla druh velk katastrofa, kter zpsobila zmnu v jejich duchovnm a liturgickm ivot. Chrm byl nahrazen synagogami a msto
75 76 77 78

Johnson, P. Djiny idovskho nroda. str. 118 Novotn, A. Biblick slovnk A-P. str. 245 Johnson, P. Djiny idovskho nroda. str. 119 Novotn, A. Biblick slovnk A-P. str. 245

obt zaujala modlitba. Jedinm pozstatkem chrmu do dnen doby je tzv. Zpadn ze, kam smuj kroky mnoha idovskch poutnk. Otzky a koly: 1. m se liilo starovk pedovchodn pojet chrmu od souasnch synagog, kostel a meit? V em se tmto chrmm podobal chrm izraelsk a v em se naopak liil? 2. Mohla bt v izraelskm chrmu socha bostva? Svou odpov zdvodnte. 3. m byl vznamn chrm v lu? 4. Jak je rozdl mezi knmi a proroky? Jak se proroci stavli ke chrmovmu provozu? 5. Pette si prvn kapitolu knihy Ezechiel. Pokuste si pedstavit peten text v jeho historickm kontextu a ppadn interpretovat pouit podobenstv. Jakou lohu sehrl tento text v pozdj idovsk mystice (hledejte i v ostatnch kapitolch skript)? Vysvtlete pojem apokalypsa. 6. Pro se pi svtku chanuka pouv osmiramenn svcen (chanukija) a nikoliv sedmiramenn menora? 7. Josephus Flavius je nkdy s nadszkou nazvn nejstarm vlenm novinem. Pette si zejmna druh dl jeho velmi tivho svdectv: Vlka idovsk. Co bylo podle Flavia pinou zboen druhho Chrmu? Konfrontujte Flaviovo svdectv s vroky o znien chrmu v Pirkej Avot. Bibliografie: Bible, esk ekumenick peklad. esk biblick spolenost, 2001 BI, Milo. Palestina od pravku ke kesanstv. II.dl. BI, Milo. Ze svta Starho zkona I, II. Kalich FLAVIUS, Josephus. Vlka idovsk (2 dly). Academia, Praha 2004 (3. vyd.). Peklad: Jaroslav Havelka, Jaroslav onka JOHNSON, Paul. Djiny idovskho nroda. Rozmluvy 1995 NOVOTN, Adolf. Biblick slovnk A P. Kalich, Praha 1992 TYDLITTOV, Vra. Stromy ve starozkonn tradici. Zdenk Susa 2008

4. Svtky a kultick rok

Slaven svtk pat nerozlun k ivotu id. Svtky slou tak k hlsn, pouen.. Slav se modlitbou, spolenou bohoslubou, a to nejen v synagoze, ale i v rodin, stvaj se integrln soust ivota. Sprvn provn svtk umouje spolen se ped Bohem radovat, pipomn vak tak vnost obrcen a skutenou situaci hnho lovka ped Bohem.79 idovsk rok a kalend Se snahou sladit rzn dlouh obdob postupem asu vznikaly kalende lunrn, solrn a lunisolrn. Lunrn se d fzemi Msce, solrn naopak respektuje pedevm dlku roku podle obhu Zem kolem Slunce. Lunisolrn kalend je zaloen na kombinaci obou uvedench kalend. idovsk kalend je lunisolrn a je kompromisem, jeliko respektuje lunrn fze i obh planety Zem kolem jej hvzdy. Dky vsunut pestupnho tinctho msce - sedmkrt za devatenct let (tj. piblin jednou za ti roky) zan kalendn msc vdy po novu, ale svtky zstvaj ve svch ronch obdobch. V dob, kdy stval v Jeruzalm Chrm, rozhodoval o vsunut tinctho msce vdy nejvy rabnsk soudn dvr Sanhedrin.80 Rabi Hilel II. ustanovil kalendn systm a tmto pevnm kalende se judaismus d dodnes. idovsk kalend se od gregorinskho kalende odliuje letopotem, kter se rzn o 3760 let. Vtina civilizac si zvolila potek svho kalende na zklad udlost, kterm pikldala rozhodujc vznam. Judaismus, odvolvajc se na stvoen svta a vztah lovka ke Stvoiteli, chpe za potek svta okamik, kdy Bh uinil z Adama prvnho lovka. To se podle tradice odehrlo na Ro haana (Nov rok) ped bezmla pti tisci a osmi sty lety (na podzim roku 2005 o.l. zaal idovsk rok 5766). Proto, kdy potme idovskm zpsobem, dodvme vdy: mibriat haolam (od stvoen svta).81 Krom letopotu je v idovskm kalendi odlin stanoven potku dne. Den zan tmou, jak je znmo ji z pbhu o stvoen svta veer podle idovsk tradice pedchz rno, protoe v Te je psno: a byl veer a bylo jitro, den prvn. Proto vechny idovsk dny a svtky zanaj veerem a tak abat zan ji v ptek se zpadem slunce. Sobota, abat, byla poslednm ze sedmi dn stvoen svta, proto kad tden zan nedl, kter se hebrejsky k: jom rion (den prvn).

79 80

Kunetka, F. idovsk rok a jeho svtky. str. 9 Diveck, J. idovsk svtky.str. 11 81 Diveck, J. idovsk svtky. str. 10

Bn idovsk rok m dvanct msc, kter zskaly v prbhu babylonskho zajet sv jmna, i kdy Tra tato jmna neuvd. Jako prvn msc je oznaovn ten, ve kterm vyli id z Egypta, tedy msc zrodu idovskho nroda. k se mu nisan a je mscem svtku Pesach. Poslednm dvanctm je msc adar. Pokud je pestupn rok, je poslednm mscem tinctm nazvn adar eni neboli druh adar. I pesto e je nisan prvnm mscem nboenskho kalende, nov idovsk rok zan vdy 1. tiri na Ro haana, kdy byl dle tradice stvoen Adam. idovsk svtky Jedn se o obdob v idovskm kalendi, je se poj zvltnm zpsobem s djinami id a tak jejich vztahem k Bohu i svtu. Meme je dlit na tyi skupiny: 8. poutn svtky /Pesach, avuot, Sukot/ 9. svtky vysok /Ro ha-ana, Jom kipur/ 10. svtky historick /Chanuka, Purim/ 11. svtky modern /Jom haacmaut, Jom Jerualajim Ostatn tzv. vznamn dny jsou nap.: Ti'a be-Av (Devt Av Den, kdy ml bt dajn zboen prvn i druh chrm. Zbon id si tuto udlost pipomnaj pstem). Ro chode (Prvn den novho msce) Tu bivat (Nov rok strom) Lag ba-omer (Den bhem nho ml zzran ustat mor mezi uednky rabiho Akivy. V souasn dob je to rovn den uenc a studentstva. Nkte id v tento den dochzej na hroby uenc, studenti maj volno) Jom ha-oa (Pipad na 27. nisanu, tj. vro zahjen Varavskho povstn podle idovskho kalende. Konaj se pietn akce a setkn. Z Osvtimi do Bezinky se vydv hromadn pochod tzv. Pochod ivch. Recituj se modlitby El Male' Rachamim a Kadi. Konaj se setkn s peivmi a nvtvy muze holocaustu).

Poutn svtky
Tikrt v roce bude slavit m slavnosti (Ex 23,14).Kad vs, kdo je muskho pohlav, se uke tikrt v roce ped tv Hospodina, tvho Boha, na mst, kter on vyvol: pi slavnosti nekvaench chleb, pi slavnosti tdn a pi slavnosti stnk. (Dt 16,16).

V obdob druhho chrmu byly poutn svtky pleitost k putovn do Jeruzalma pro lid z izraelsk zem ale i pro idy v diaspoe. Pout byly pevnou soust ivota id. Obsahem poutnch svtk, dn dk a radost byly vzpomnky na uritou udlost z djin a podkovn za rodu. Ti poutn svtky jsou tak celebrativnm vyjdenm zkladnch teologickch pojm a pravd: Bo vlda, Bo zjeven, Bo prozetelnost.82 Pesach Pvodn zemdlsk jarn slavnost, jej nzev pochz z hebrejskho vrazu pasoach (pekroit). Pipomn vyjit z Egypta, v jeho pedehe Bh ve svm hnvu usmrtil vechny prvorozen v egyptsk zemi, pitom vak vynechal domy Izraelit, jejich dvee byly oznaeny krv bernka. V tomto svtku je mono nalzt tyi mon aspekty a proto m i tyi rzn jmna, a to svtek jara, svtek svobody, svtek maces a svtek pekroen. Pesach se zan slavit 15. nisanu, v Izraeli trv sedm dn, ale v diaspoe dn osm. 83 Kdy Izraelit vychzeli z Egypta, mli tak napilno, e jim nestailo nakynout tsto. Proto napekli chlb nekvaen. Na pamtku tto udlosti v pedveer 14. nisanu prohledvaj svj pbytek, aby odstranili veker kvas. Ten mus bt splen nejpozdji 14. nisanu do 10 hodiny dopoledn. Bude zachovvat slavnost nekvaench chleb. Po sedm dn bude jst nekvaen chleby, jak jsem ti pikzal, a to v uren as msce bbu (to je msc klas), nebo tehdy jsi vyel z Egypta. Nikdo se neuke ped mou tv s przdnou.84 14.nisanu pes den se prvorozen post (tzv. pst prvorozench) na pamtku jejich zchrany pi dest egyptsk rn. Patnctho zan vlastn svtek.85 Veer 15. nisanu po veern modlitb se sejde rodina k nejdleitjmu veeru sederu (uspodn). Pij se celkem tyi e vna, na pamtku vrok, kter vykl Bh, kdy vyvedl Izraelce z Egypta. Proto ekni Izraelcm: J jsem Hospodin. Vyvedu vs z egyptsk roboty, vysvobodm vs z vaeho otroctv a vykoupm vs vztaenou pa a velkmi soudy. Vezmu si vs za lid a budu vm Bohem. Poznte, e j jsem Hospodin, v Bh, kter vs vyvede z egyptsk roboty.86 V pesachovm sederu se objevuje symbolika sla tyi. Vyprvn o sederov noci je zahjeno tymi otzkami, kter kladou nejmlad lenov spolenosti u stolu. Na sederovou tabuli je nutn pipravit: nekvaen chleby zvan t maca - macesy; koer vno pro Pesach; zelenina zvan karpas namen do slan vody; hok byliny zvan
82 83

Kunetka, F. idovsk rok a jeho svtky. str.29 Stern, M. Svtky v ivot id. str.165 84 Ex 23, 15 85 Diveck, J. idovsk svtky. str. 17 86 Ex 6,6-7

maror - jsou pipomnkou egyptskho otroctv; sladk dr charoset z pomletch jablek, oech, mandl, fk, skoice a s pms koer vna pro Pesach je pipomnkou jlovit hlny, kterou museli pedkov izraelskho nroda zpracovvat v Egypt; peen maso z koer zvete pipomn bernka, kter se jdval v Jeruzalm v dob existence Chrmu; peen, nebo vaen vejce ve skopce, zvan bejca je pipomnkou svten obti, kter byla v pedveer Pesach obtovna v Chrm.87 Vlastn seder m 14. st, z nich prvn tyi jsou: 1. Kidu - posvcen svtku nad vnem, 2. Urchac (a umyj se) - myt rukou 3. Karpas (Celer) - pojdn zeleniny 4. Jachac (plen) - rozlomen stednho macesu 5. Magid (vyprvn hagady). avuot Znamen tdny a jde o druh poutn svtek, kdy id v dob Chrmu putovali do Jeruzalma, aby tam vykonali ob. Tento svtek tdn pipad na 6. sivan. Svtek trv v Izraeli jeden den a v zemch diaspory dva dny.(6. a 7. den sivanu).88 avuot je pvodn zemdlsk svtek, pipomn potek spiritulnho a morlnho osvobozen zjevenm Try na Sinaji, navazujcho na osvobozen fyzick. Tento svtek sktal kdysi pleitost pedloit Bohu v Chrm prvn dary rody a dnes se kon jako pipomenut nejdleitjho Boho daru jeho lidu: slav se tu pijet Try na Sinaji. Tra je nejen djinnm a zrove nadasovm dokladem smlouvy mezi Bohem a Izraelem, ale i dokumentem a zrukou vyvolen. Na pipomnku zemdlskho aspektu svtku je zvykem vyzdobovat synagogy zelen. Kvtinov vzdoba synagog pipomn i tradici, podle n hora Sinaj v den darovn Try rozkvetla. Mezi nejznmj zvyky krom tto vzdoby pat celonon studium Try. Tm se nejen rann pijet Try, ale zrove i napravuj pochyben Moeho pokolen, kter podle tradice v den darovn Try na hoe Sinaj zaspalo. 89 Svtek avuot byl pvodn zemdlskm svtkem a pispl k propojen tradic s biblickou knihou Rt. Zde se pe o sklizni jemene, ale tak o pkladech lsky k blinmu, o pi o chud a vdovy a o pistoupen k ve Izraele. V obdob Chrmu se v tchto dnech pekly pedkladn chleby z nov rody. stednm momentem tohoto poutnho svtku zstv dk za Tru. Krom toho se na prvn den avuot jed mln jdla. Uenci k tomu kaj, e podobn jako je mlko zkladn potravou kojenc, Tra symbolizuje zkladn duchovn potravu.
87 88

www.olam.cz/aktuality/svatky/pesach.html Stern, M. Svtky v ivot id. str.203 89 Diveck, J. idovsk svtky. str. 27

Sukot Svtek stnk. Slavnost stnk bude slavit po sedm dn, a shromd rodu ze svho humna a lisu. Pi sv slavnosti se bude radovat ty i tvj syn a tv dcera, tvj otrok a tv otrokyn, lvijec i bezdomovec, sirotek a vdova, kte ij v tvch branch. Sedm dn bude slavit slavnost Hospodina, svho Boha, na mst, kter Hospodin vyvol. Vdy Hospodin, tvj Bh, ti poehn na veker tv rod a p vem, co bude dlat. Oddej se proto radosti. 90 Tento podzimn biblick poutn svtek zan 15.tiri a trv sedm dn. Pesto se vechny dny slav rznm zpsobem. Tento svtek pipomn vchod z Egypta. V Te se pe, e prvn den odeli id z msta Ramses a utboili se v mst jmnem Sukot. Dodnes si stavbou sukot (ch) pipomnme odhodln zotroenho nroda opustit jistoty otroctv v bohat zemi a vydat se do nejistoty pout za svobodou. Na sedm dn se dodnes id pesouvaj ze svch domov do provizornch ch.91 Sukot pochz se slavnosti sbru ovoce a vna. To se tak odr v obyejch, kter se s tmto svtkem poj. Ve stnku by mlo bt bhem svtku stolovno, ale tak pstovno studium a rodina se vnuje zpvu a hrm. Pi svtku hraje velmi dleitou roli spoleenstv. Levitikus, 23,24n: Sedm dn budete bydlet ve stncch; aby vechna vae pokolen vdla, e jsem pechovval Izraelce ve stncch, kdy jsem je vyvedl z egyptsk zem. Tradic je zvt i osaml a chud i nosit kytice z palmovch, myrtovch a vrbovch ratolest a citrusovch plod (etrog) do synagogy. Tyto vtviky se spoj k sob, pi svten bohoslub k nim jet pipoj etrog a spolen se jimi tese na tyi svtov strany, nahoru a dolu, m se naznauje, e vude lze najt Bo ptomnost. 92 Tento svazek rostlin se tak nazv lulav a je symbolem jednoty Izraele. V diasporch kon Sukot zvrenou slavnost, Osm den; v Izraeli a v rznch obcch mimo Izrael se v tento den slav Radost z Try - Simchat Tra.

Vysok svtky
Ti poutn svtky maj nboensko-nrodn charakter. U velkch - vysokch svtk nachzme vlun nboenskou npl, kdy lovk stoj ped Bohem se svou vinou;
90 91

Dt 16,13-15. Diveck, J. idovsk svtky.str. 46 92 Diveck, J. idovsk svtky.str. 46

modlitbou a poknm chce odvrtit Bo soud. V msci tiri se slav dva svtky, Nov rok a Den smen. Dny mezi tmito dvma svtky jsou kajcmi dny, ve kterch m vc id sv hchy poznat, litovat je a vyznat. Duchovnm obsahem celch deseti dn je pokn, modlitba a dobroinnost.93 Nov rok Ro ha-ana Tato slavnost, jej nzev znamen doslovn hlava roku, se slav po dva dny a to nejen v diaspoe, ale i v Izraeli. Svtek meme tak oznait za stvoitelsk. Podle star tradice tento den odpovd stvoen Adama. Svtek Novho roku je proto vrazem vry v Boha Stvoitele, kter je vak zrove soudcem kadho lovka. Svtek je odrazem obnoven iv i neiv prody, ve je oitno a stoj ped Bom soudem. Jedn se o narozeniny svta kdy je oslavovn stvoitelsk svt, a kde jsou id chpni jako lidstvo, ne jako nrod. Vedle nzv Ro ha-ana a Jom ha-dn existuj pro tento svtek jet dal nzvy: Jom hazikaron (den vzpomnek na obtovn Izka) a Jom trua (den trouben na far
94

). S

ubhajcm asem koncho roku zkoumaj vc vechno, co uinili a neuinili. Blc se den stvoen svta je pleitost, aby si v rodin, s pteli a znmmi vymnili lstky s pnm dobra v nadchzejcm ase. Takov pn si vymuj i pi synagogln bohoslub. Pi bohoslub jsou astnci obleeni do blch pl vyznaujc nevinnost a istotu. Vtina modliteb je prosbou za smilovn. Zvltn vznam na Ro haana m jdlo. Je zvykem jst v medu omoen sladk jablka jako symbol oekvanch dobrch as. Devt dn, je zanaj tmto svtkem, m bt vnovno zejmna pokn ameditaci. Star tradice k, e od tto chvle a do konce svtku Jom kipur jsou oteveny nebesk knihy ivota a smrti, v nich jsou zaznamenvny dobr a zl iny kadho lovka. Ro ha-ana pat ke svtkm, o nich se troub na ofar, naznut beran roh. Toto trouben vyjaduje hold Bomu krlovstv, pipomn hlas prorok, den soudu a konen dar Try na Sinaji. Talmud k, e na Nov rok jsou oteveny ti knihy: kniha zachrnnch, kniha zavrench a kniha tch, kte stoj mezi tmito skupinami. O tch zstv nerozhodnuto a do destho dne Dne smen. Budou-li shledni hodnmi, budou zapsni k ivotu, jinak jsou zapsni mezi zavren. Toto pesvden je vyjdeno tak pozdravem, kterm se id zdrav v tento den po veern bohoslub: K jste zapsni k dobrmu roku!95 Toto pn se vztahuje ke zmnn nebesk knize. idovsk novoron slavnost je tak etnmi zpsoby spojena se
93 94

Kunetka, F. idovsk rok a jeho svtky.str. 71 roh ze zvete, je mus bt rituln ist; nejastji beran roh 95 Kunetka, F. idovsk rok a jeho svtky. str. 73

souborem boskch pikzn, Trou. Ta je ztotoovna v kesanskch dokumentech se zkonem od doby vzniku novozkonn tradice, zvlt list apotola Pavla, kter sm z idovsk tradice vzeel a asto tak nabv odmtav negativnho akcentu. Ale ji pi pohledu na prvn idovsk svtek v rmci roku je patrn, e takov jednostrann vidn idovskho nboenstv je neoprvnn. V souvislosti s Ro ha-ana je teba nahlet na Tru jako pozitivn, ivot tvoc a nesouc bosk dar. Posledn den zanajcch novoronch slavnost, tedy dest den pokn, je jednm z nejvznamnjch svtk idovstv Jom kipur (den smen). Jom kipur den smen

Jom kipur, neboli den smen, je abat abaton, abat vech abat v idovskm kalendi, a slav se dest den dn obrcen (k Bohu), kter zanaj svtkem Ro ha-ana. Jom kipurem usm vechny hchy, kter Tra uvd, bez ohledu na to, jestli jsi inil pokn nebo ne. Pouze v ppadech odmtn Boho jha, mysln patnho vkladu Try nebo poprn smlouvy s nam otcem Abrahamem (obzky) zvis jom-kipurov smen na tom, zda in pokn nebo ne.96 Tento den je dnem pracovnho klidu, psnho postu a bohosluebnho shromdn. Je nejsvtlejm ze vech svtk, je nazvn velk den nebo pouze den. Ji podle Lv 16,29-34 platil tento den za den psnho postu, kdy je tak pedepsn nejpsnj sobotn klid. To pro vs bude provdy platn nazen: jednou v roce vykon (ron) za Izraelce smr obad, aby byli zbaveni vech svch hch (Lv, 16,34). Proto je Kol nidre (vechny sliby) nejdleitj modlitbou tohoto dne: Veho, co jsme slbili a eho jsme se odekli, co jsme odpshli a eho jsme se vzdali, veho sebetrznn a slavnostnch slib, a se jakkoliv nazvaj, kter jsme sloili a odpshli, veho, co jsme k sob pipoutali a eho jsme se odekli toho veho od tohoto dne smen, kter nech nm poslou k dobrmu, litujeme97 Pi tto modlitb, je zpvk pedn tikrt nejprve tie, pak pokad hlasitji, je ptomna cel obec, nebo jde o vzpomnku na zemel, rozvaovn vlastn smrti, vyznn hch, vzpomnku na muednky, poselstv pstu a chvalozpv na Boha. Jom kipur je jednm z esti postnch dn v kalendi. Jeho zvltnost je fakt, e z esti postnch dn je jedin, kter stanovil sm Hospodin a zmiuje se o nm Tra. Tento naprost pst, jen zan pl hodiny ped zpadem slunce 9.den msce tiri, trv nco pes 25 hodin a do objeven prvnch hvzd, jm kon 10. den msce tiri. Tento pst je absolutn, slou
96 97

traktt Joma 85B Schubert, K.: idovsk nboenstv v promnch vk

k oitn due a povzbuzuje k pokn. Na tento svtek se post vichni id, protoe je to navzdory radostnmu slaven den, kdy se lovk astn Boho soudu. Kdy se bl soumrak, kdy se podle tradice brny nebe zavraj a modlitby za odputn u nejsou vyslyeny a je uzaven soud nad lovkem, zane zvren bohosluba, po kter se id rozchzej v radostn nadji, e obdreli Bo odputn. Jom kipur je jednm z nejdodrovanjch svtk v judaismu a zrove nejposvtnjm dnem v roce. Chanuka svtek svtel Znovu zbudovali svatyni i vnitn zazen a vystavli ndvo, dali zhotovit nov posvtn ndoby a postavili ve svatyni svcen, kadidlov olt a stl. Na olti zaplili kadidlo a na svcnu zaehli svce, aby osvtlovaly vnitek Chrmu. Na stl poloili chleby, zavsili zvsy a astn dokonili, co zapoali (1Mak 4,48-51) V 1. knize Makabejsk, ze kter je ryvek, se vyprv o vtzstvch Judy Makabejskho a jeho brat nad nepteli a o tom jak po optovnm dobyt Jeruzalma. Po zahnn seleukovskch neptel, kte se pokoueli zamezit Izraelcm praktikovat judaismus, dochz k oprav a rituln oist zpustoen Chrm. Tento radostn svtek, kter oslavuje obnovu Chrmu a vtzstv zan 25. kislevu a trv 8 dn. Vzhledem k tomu, e svtek Chanuka spad z kesanskho hlediska na advent a zrove je to svtek radostn, hovo se tak obas o idovskch Vnocch. Splvn obou svtk nap. v soudobch Spojench sttech msty zachz a do takovch extrm, e se nkdy hovo o christnuka Svtek je tedy upomnkou na znovu zasvcen chrmu a tak na historickou udlost, kter se odehrla roku 164 p. Kr. Na pamtku vtzstv se slavnostn rozsvcuj svce na zvltnm osmiramennm svcnu (chanukija), prvnho dne jedna a pak postupn a do osmi svc osmho dne.98 Svky se umisuj do jednotlivch svcn zprava doleva, ale zapaluj se zleva doprava. Podle legendy zachycen v talmudu se v chrmu pi jeho znovuzskn nala mal lahvika s posvtnm olejem, kter by normln vydrel na den svcen vnho svtla v chrmu, ale tentokrt vydrel po osm dn, co byla dostaten doba k pprav novho oleje pro vn svtlo.99 Chanuka se slav adou ritul, kter se vykonvaj kad den bhem osmidennho svtku. Nkter jsou rodinnho rzu, jin jsou spoleensk. K vznanm ritm patilo roznen ozdobnch hol a listnatch vtv za zpvu chvly a dk a zapalovn svtel v kadm dom.100 Bhem celho svtku se asto zpvaj oslavn a dkovn psn a pedevm je
98 99

Schubert, Kurt. idovsk nboenstv v promnch vk. Pavlincov Helena a kol. Slovnk Judaismus, kesanstv, islm. 100 Adam, Adolf. Liturgick rok: Historick vvoj a souasn praxe. str. 29.

veleben samotn Hospodin, nebo to byl hlavn on, kdo idm pomohl zdrn pekonat veker pote. Mezi nejznmj psn pat Drejdl, Drejdl, Drejdl a Chanuko, Chanuko nebo tak Chanukija Li Je (Mm chanukovou menoru) i Kad Katan (Mal dbn). Tradinm jdlem spojovanm s Chanukou jsou bramborov placky bramborky (jidi: latkes, hebrejsky: levivot). Jako pipomnka zzraku oleje se jed jdla smaen na oleji (zejmna pak na olivovm). Mnoho sefardskch rodin stejn jako polt akenzov a Izraelci maj ve zvyku jst koblihy (sufganijot) plnn rznmi nplnmi. Na Chanuku je tak zvykem dvat dtem drky a chudm penze. Purim

Mordokaj pak tyto udlosti sepsal a poslal dopisy vem idm, blzkm i dalekm, ve vech krajinch krle Achavere. Uloil jim, aby kadm rokem slavili trnctho a patnctho dne msce adaru pamtku na dny, v nich si id odpoinuli od svch neptel, a na msc, kter jim pinesl zvrat, msto starosti radost, msto smutku den pohody; aby je slavili jako dny radostnho hodovn a aby poslal jeden druhmu drky a chudm dary (Est 9,20-23) Tento ponkud bujar svtek se slav 14. dne msce Adaru, pesn msc ped svtkem Pesach. Nzev svtku je odvozen od akadskho pur, kter znamen los. Purim pipomn vtzstv nad Hamanem, ministrem perskho krle Achavere, kdy ml v plnu vyhladit idovsk nrod. Udlosti popsan v knize Ester se udly v letech 369-356 ped kesanskm letopotem, v dob babylnskho vyhnanstv (po znien prvnho Chrmu). Tento svtek m karnevalov rysy: lid se oblkaj do pestrojen a nos masky. Dokonce na synagogln bohoslubu lze s sebou nejen pinst, ale i s velkm halasem pouvat ehtaky a houkaky. Pokad, kdy bhem ten Psma zazn jmno Hamana, nastane vava. Svtku pedchz den pstu tzv. Estein pst. Svtenm svitkem svtku Purim je biblick kniha Ester. Nebo prv Ester, je se stala krlovnou, zmaila Hamanv pln na masov vyhlazen id v persk i, a tak se stala zachrnkyn svho lidu. elem tohoto zvyku je tedy vymazat pamtku Amalekovu, jeho byl dle tradinho podn Haman potomkem. Proto a ti Hospodin, tvj Bh, d odpoinut ode vech tvch okolnch neptel v zemi, kterou ti Hospodin, tvj Bh, dv do ddictv, abys ji obsadil, vymae pamtku Amlekovu zpod nebes. Nezapome! (Dt 25,19) Na Purim se dodruj rozmanit zvyky. Pojdaj se zvltn jdla, jako je solen hrch a fazole a trojhrann kolky nebo koblihy plnn sladkou sms mku, datl a vestek, tzv. Hamanovy ui. Dti bvaj obdarovny penitmi dary. Jak u bylo eeno, pevld vesel karnevalov

atmosfra, kter umouje oblkat se karnevalov odvy, dokonce i ensk aty, co je paradoxn Trou zakzan. Jednalo se o ryze profnn svtek, jen se slavil v zbavch a hostinch a pi nm se pipoutly rozpustilosti. 101 Tento svtek je tedy oslavou vtzstv dobra nad zlem, estnost nad intrikami a humanitou nad rasismem a xenofobi. Jom ha-acmaut Den nezvislosti Izraele Tento nejmlad svtek pipomn slavnost vyhlen nezvislho sttu Izrael prozatmn sttn radou 14. kvtna 1948 (5. ijaru 5708). V ten den vyprel britsk mandt nad Palestinskm zemm a David Ben Gurion pedseda prozatmn vldy peetl prohlen nezvislosti, kter bylo nakonec podepsno v Tel Avivu. Samotn oslavy zanaj obadem na Herzlov hoe v Jeruzalm, kde se zapaluj pochodn. V synagogch se konaj slavnostn bohosluby (recitace alm, ver z Lecha dodi, vednodennch ma'ariv po svtenm zpsobu, zpv ema Jisrael a trouben na ofar) a veer se podaj ohostroje a slavnosti pod irm nebem. Nsledujc den je ve znamen politickch oslav, prezident pod slavnostn recepci pro diplomatick delegace a politick piky. Nsledn pednese slavnostn projev ke dni nezvislosti v televizi a rozhlase. Bhem svtenho asu jsou tak udlovna ceny Izraele za zsluhy. Jom Jerualajim Den Jeruzalma Tento nrodn svtek je spojen s oslavou znovu obsazen celho Jeruzalma izraelskou armdou v prbhu estidenn vlky v roce 1967. Po vyhlen nezvislosti Izraele nsledovala prvn arabsko-idovsk vlka, bhem n Jordnsko obsadilo vchodn st msta vetn starho msta a Zpadn zdi. Bhem tohoto obdob bylo v sti ovldan Jordnskem znieno mnoho idovskch pamtek. Liturgie v pedveer i bhem svtku samotnho zahrnuje dkovn almy, kter oslavuj Jeruzalm ( 24, 122, a 137,5-9), a tak modlitby za padl izraelsk vojky, kter jsou doprovzeny sborovmi zpvy a zaplenm osmncti svtel (Nerot Zikaron) za 181 padlch vojk v bitv o Jeruzalm. Bhem Jom Jerualajim se tak podaj prvody s vlajkami Jeruzalmem. Sttn ceremonil se kon na Giv'at HaTachmoet, kde se odehrla bitva pedchzejc osvobozen Jeruzalma. Roku 1998 byl tento sttn svtek zvazn ustanoven a stal se soust zkonu z rozhodnut parlamentu.

101

Adam, Adolf. Liturgick rok: Historick vvoj a souasn praxe. str. 30.

Obady spojen s ivotem id Krom kadodennch a pravidelnch udlost dostvaj v judaismu rituln rmec i ty

okamiky osobnho ivota, je jsou v podstat neopakovateln. Tyto udlosti i rituly oslavuj nebo vyznauj chvle novho zatku i pechodu z jednoho ivotnho obdob do druhho. 102 Zrozen Narozen je pirozen prvn vznamn okamik v ivot lovka jak v individulnm, tak spoleenskm smyslu. Pokud se narod chlapec, je mu osm den provedena obzka ili brit mila. Je nejstarm idovskm zvykem a provd se dodnes. Spov v odezn chlapcovi pedkoky na penisu. Jestlie je dt nemocn a jeho stav neumouje proveden obzky, tak se obzka dl osm den po uzdraven. Pikzan existuje od pradvna a naizuje obzku jako znamen smlouvy s Bohem, kterou Bh uzavel s Abrahamem. Nen to akt uveden do idovsk vry, tm je u narozen idovsk matce. Dle tradice provdl obzku chlapcv otec, ale dnes to zpravidla obstarv kolen idovsk specialista nazvan mohel v domov dtte nebo v synagoze. 103 Pot se dtti ped Bohem udluje jmno, a tm je pipojeno k rodin Izraele.
104

Obad provz ten z Try a na

konci vichni ptomn provdj poehnn do ivota malmu chlapci. U dvek dn podobn slavnost neexistuje. Ale tradin se kon obad v synagoze, v nejbli abatov bohoslub, pi kterm se dvtku dv jmno.105 Dospvn Na vk nboensk odpovdnosti jsou chlapci pipravovn u od t i ty let. Zanaj se uit hebrejtin, seznamuj se s Desaterem pikzn a emou- vyznnm vry.

102 103

Michael A. Fishnbane: Zjeven a tradice v Judaismu, nakl. Prostor, Praha, 1996, str. 126 Michael Keene: Svtov nboenstv, nakl. Knin klub, Praha ,2003, str. 54 104 R. Kirste, H. Schultze, U. Tworuschka: Svtky svtovch nboenstv, nakl. Vyehrad, Praha, 2002, str.28 105 Michael A. Fishnbane: Zjeven a tradice v Judaismu, nakl. Prostor, Praha, 1996, str. 127

Kdy chlapci doshnout tincti let, stvaj se bar micva (syn pikzn, syn povinnosti).106 A od tto doby, dle tradice jsou u dost sta, aby byli odpovdn za sv nboensk chovn a plnili vechny sv nboensk povinnosti. Prvnho abatu od tinctch narozenin je chlapec v synagoze poprv vyvoln ke ten Try a otec pronese poehnn na oslavu jeho plnoletosti.

Foto: Bar micva sefardsk komunity u Zpadn zdi. Cel skupina prochz s tancem a zpvem k mstu, kde se odehraje cel obad. Chlapec nese Tru a je stedem pozornosti. Bar micva m bt jednm z nejsvtlejch okamik idovskho ivota pro dti i jejich rodie (Foto: Zbynk Tarant Jeruzalm, srpen 2009) Dvka se tradin stv dosplou bat micva (dcera pikzn, dcera povinnosti) v den po jejch dvanctch narozeninch. Tak toto obdob souvis s obvykle prvn menstruac. Dvky jsou v plnosti obeznmeny, jak udrovat rituln bezchybnou domcnost, tak s tradinmi pedpisy tkajcch se menstruan istoty a seznamuj se s nktermi posvtnmi texty. 107 V reformnch komunitch se vak prosazuje zvyk uspodat pro dvky bat micva zcela ve stylu chlapeckho bac micva. Souvis to mj. i s volnjm chpnm nboensk lohy eny.

106 107

R. Kirste, H. Schultze, U. Tworuschka: Svtky svtovch nboenstv, nakl. Vyehrad, Praha, 2002, str.29 Michael A. Fishnbane: Zjeven a tradice v Judaismu, nakl. Prostor, Praha, 1996, str. 128

Satek Dle idovsk tradice je manelstv povaovno za stav ideln pro kadho. Mimomanelsk sex je zpravidla odmtn a zapuzovn. To vedlo k tomu, e manelstv velo do rmce nboensk povinnosti.108 Akoliv zkladnm motivem pro manelstv je vytvoit ideln prosted pro dti, m tak, eeno slovy jednoho svatebnho poehnn, dvat radost a tst, vesel a blaenost, potchu a rozko, lsku, pokoj a ptelstv manelskmu pru. Svatbu v synagoze me mt pouze pr idovskho vyznn. Svatebn obad je vech idovskch tradicch vesms stejn. Pravidla kaj, e se svatba nesm konat o abatu i jinm svtenm dni. Obad zan tenm ze alm a podepsnm svatebn smlouvy ktuby, kter stanovuje muovu zodpovdnost, ale neobsahuje dn sliby eny. Svatebn bohosluba se kon pod chupou, symbolizujc, e si dvojice zakld svj domov. Novomanelsk pr se pi obadu dl o sklenici vna jako symbolu spolenho dlu. Pot se pete manelsk smlouva a enich nohou rozdrt sklenici, vyjden vzpomnky znien jeruzalmskho Chrmu v r. 70. n.l. 109 Nakonec obadu rabn pete tikrt knsk poehnn a uzaven manelstv je tak prohleno za svat a platn ped Bohem.110 Smrt a poheb id pohlej na ivot jako na dar od Boha a na smrt jako na smutn, ale nevyhnuteln zvr dobe proitho ivota. V dob, kdy se bl konec je u umrajcho ptomna skupina velmi vcch mu a en, jen se nazv chevry kadii. Skupina se u jedince zdruje a do plnho konce a potom se staraj o to, aby nebotk byl pohben. Tento akt se v idovsk komunit povauje za velkou est.

108

R. Kirste, H. Schultze, U. Tworuschka: Svtky svtovch nboenstv, nakl. Vyehrad, Praha, 2002, str.29 Michael Keene: Svtov nboenstv, nakl. Knin klub, Praha ,2003, str. 56 R. Kirste, H. Schultze, U. Tworuschka: Svtky svtovch nboenstv, nakl. Vyehrad, Praha, 2002, str.30

109 110

Tlo idovskho mue se zahaluje do talitu, v nm se modlil od sv bar micvy, a je uloen do prost devn rakve tak, aby hlava spovala na hln ze svat zem, kterou do n vloili. Poheb se mus odehrt bhem tyiadvaceti hodin od mrt. Bhem obadu rabn pron chvlu, odkvaj se almy a modlitba kadi. Bhem cesty tla k hrobu, kter je neseno nosii na mrch, je provedeno sedm zastaven jako pipomnku sedmera marnost zaznamenanch v knize Kazatel. Kdy se rakev spust do hrobu, pistupuj k jm lenov rodiny a vhazuj do n lopatku. Podle uen Talmudu, zemel tmto okamikem zahjil svou cestu na vnost.111 Po smrti lovka nsleduje nkolik obdob, je od pozstalch vyaduj rzn ponan. Tradin odpovdaj stdim odchodu due zesnulho a oznauj se rznmi nzvy. Tento as m tak pozstalm pomoci pekonat smutek a k nvratu do normlnho ivota.112 Otzky a koly: 1. Vysvtlete pojmy: etrog, lulav, purim, drejdl, suka, ofar, maca a seder. 2. Popite zkladn fze pechodovho ritulu. Dokete k nim nalzt paralely u idovskch svtk? 3. Pro se pouv pojem poutn svtky, kdy u dnes se dnou pout spojeny nejsou? 4. Pro se bohosluba na uvtn abatu kon ji v ptek veer? 5. Zjistte si, kde ve vaem okol mete zakoupit i nahldnout do aktulnho idovskho kalende. Jakm hebrejskm termnem se tento kalend nazv? Vysvtlete v em spov rozdl mezi idovskm, muslimskm a obanskm kalendem. Prameny: Bible. esk biblick spolenost. 1998 Diveck, Jan. idovsk svtky, Kalendem od Pesachu do Purimu. Nakladatelstv P3K, 2005 Kirste, Reinhard; Schultze, Herbert; Tworuschka, Udo. Svtky svtovch nboenstv. Praha: Vyehrad. 2002 Kunetka, Frantiek. idovsk rok a jeho svtky. Olomouc. 2001. ISBN 80-244-0356-0 Pavlincov, Helena; Horyna, Betislav. Judaismus, kesanstv, islm. 2.vyd. Olomouc: Nakladatelstv Olomouc, 2003 Schubert, Kurt. idovsk nboenstv v promnch vk. Praha: Vyehrad. 1995 Stern, Marc. Svtky v ivot id. Praha: Vyehrad. 2002
111 112

Michael Keene: Svtov nboenstv, nakl. Knin klub, Praha ,2003, str. 57 Michael A. Fishnbane: Zjeven a tradice v Judaismu, nakl. Prostor, Praha, 1996, str. 131

Doporuen film k tmatu: Ushpizin (Izrael 2005), reie: Giddi Dar Elektronick idovsk kalend lze sthnout i vytisknout v rznch formtech na adrese: http://www.hebcal.com/. V nkterch kancelskch balcch pro PC je mon hebrejsk kalend dodaten aktivovat. Pro operan systm Linux je rovn k dispozici aplikace Hdate.

5. Kanonizace a struktura Tanachu

Pette si nsledujc text. Je postaven na pednce vznamnho eskho religionisty prof. Jana Hellera pro Kesanskou akademii Praha, dne 22. bezna 1990 v aule FF UK) Star zkon se hebrejsky nazv TANACH, co je zkratka slov Tra, Nevim, Ketuvm (Tra, Proroci, Spisy). Skld se z 39knih. V mskokatolickch Biblch m Star zkon navc devt dalch spis, kter se nazvaj apokryfy nebo knihy deuterokanonick ili druhotn kanonick, nebo tyto sbrky jsou odvozeny z eckho pekladu Tanachu Septuaginty, kter byla sepsna cca v roce 200 pe. N. l., tedy ped uzavenm tzv. knonu masoretskho v msteku Javne okolo roku 90. Pojem knon Hebrejsk slovo kane znamen ttina. T se pouvalo jako mic tye. eck podoba tohoto slova knon oznaovala pvodn mtko, vlastn seznam spis, kter byly povaovny za pravovrn a patily do Bible. Pak se slvko knon peneslo na Bibli samotnou jako soubor spis, kter maj bt mtkem vry a mrav, tedy spis autoritativnch, zvaznch. Kanonizac proly i svat knihy jinch nboenstv, po kanonizaci se knihy stvaj nejen obecn zvaznmi, ale tak ji nemnnmi. Vvoj knonu Knon se v ppad Tanachu vyvjel ve tech fzch. Prvnm zlomem bylo babylnsk zajet Izraele (586-538 p.Kr.). Ti, kdo nebyli odvleeni do zajet, a zstali v Judeji, vytvoili pozdji obec Samaritn, jakousi konservativn sektu, kter z celho tanachu uznvala jen jeho nejstar st - Tru. Samaritnsk obec, existujc v potu asi 1000 lid dodnes, m neju, nejstrunj typ knonu. Uenci v exilu zredigovali ji existujc Knihu Zkona znmou ze dvora reformtorskho krle Joije a dal tradice, jimi doplnili posvtnou chronologii djin svta, lovka a Izraele. To byl zklad dnen Try. Po nvratu z babylnskho zajet vznikly v Judeji dal knihy, do kterch byl shromdn i mnoh star materil. Byly vesms psny hebrejsky. st id se vak do Judska nevrtila a vytvoila diasporu. V t vznikaly v helnistick dob dal knihy, psan vak - a na nkolik mlo vjimek - ecky. Judsk pravovrn idovstvo je odmtalo, kdeto nboensky

liberlnj diaspora je uznvala. Tak vznikl v Egypt asi mezi rokem 300 a 200 p. n. l. eck peklad svatch text podstatn rozshlej ne hebrejsk soubor a je nazvan Septuaginta, tj. ecky Sedmdestka, podle dajnho potu pekladatel. Na tuto Sedmdestku navzala kesansk crkev, a pidala k n eck Nov zkon. Judsk idovstvo vak zstalo jen u knih, napsanch pvodn hebrejsky, mlo tedy u, krat typ knonu neli id v diaspoe a kesan. Vznikly spory. Ran kesansk crkev v zpadn sti tehdej msk e, vak potebovala Bibli i v latinskm znn. Anonymn nezdail pokusy o peklad z etiny (Itala + Afra = Vetus latina) bylo teba radikln opravit a srovnat s pvodnm hebrejskm znnm. Tmto kolem byl poven tehdy nejlep znalec hebrejtiny Hieronymos ili sv. Jeronm, kter kolem. r. 400 po Kr. vytvoil Vulgtu, zvaznou po cel stedovk a do novovku. Vulgata je dlo neobyejn zdail, peklad pesn a vstin, Hieronymus vak byl naklonn hebrejskmu Tanachu, tedy umu typu knonu bez knih deuterokanonickch. Deuterokanonick spisy ovem nemohl odmtnout zcela, ale zaal alespo init rozdl mezi knihami kanonickmi a deuterokanonickmi, kter se pak na stalet ujal. Peloil do latiny i Nov zkon: s jeho rozsahem vak nebyly dn problmy. Dal posun v rozsahu Starho zkona pinesla a reformace. Kamenem razu byly tehdy odpustky. A ty souvisely s uenm o oistci. A to zase dokldalo pedevm nktermi msty z deuterokanonickch knih. Tak reformace udlala to, k emu u radil Hieronymus: Knihy deuterokanonick vypustila z Bible, nebo je alespo od kanonickch vraznji oddlila (Kralit: zvltn dl apokryf). Tridentsk koncil v polemice s reformac trval na irm, tedy eckm ili septuagintnm typu starozkonnho knonu. Pozdj doba vak byla soustedna na jin problmy, a tak pro souasn biblisty, a protestantsk i katolick, nen rozsah knonu dnm vnm kamenem razu. Vme vichni, e kanon-Bible m sv tit a sv okraje a e u dnes prost nelze vn argumentovat biblickm cittem, vytrenm ze souvislosti. Vnm teologickm problmem vak zstv sm prost fakt, e je tu urit, pesn vymezen poet spis, kterm se pit zvaznost. Jak toto vymezen vzniklo? Z crkevnch djin neznme dn snm, dn koncil, kter by usnesl ve starovku rozsah Bible, a Starho nebo Novho zkona. Nkdy se kalo, e u, hebrejsk rozsah Starho zkona byl pr usnesen na idovskm koncilu v Jamnii ili Javne asi r. 90 po Kr. To byla domnnka, kterou novj bdn vyvrac. V Jamnii byla v t dob kola, zaloen slavnm idovskm uencem (jmenoval se Jochanan ben Zakaj), v n se zeteln uvalo Starho zkona v tom rozsahu, jak jej uznvaj id a protestanti dodnes. Ale koncil tam nebyl. Tak dn kesansk koncil nerozhodl o vymezen Novho zkona.

Jazyk Tanachu Tanach je psn hebrejsky, jen v knihch Daniel a Ezdr jsou men sti aramejsk. Tanach vznikal v Izraeli, kter mluvil nejdve hebrejsky a po nvratu z babylnskho zajet (586-538 p. Kr.) aramejsky. Hebrejsk mylen i vyjadovn se li od naeho, indoevropskho. Nkolik pklad: Substantivum je u ns abstrakce objektu, zbavenho nepodstatnch atribut. Hebrejtina m msto substantiva nomen, co je spe nzev jsoucna, kter vystupuje z latence do aktuality, ze vzdlen do ptomnosti tm, e je pojmenovnm pivolno. Substantivum umouje vci se zmocnit, nomen umouje setkat se s pojmenovanm. Podobn u slovesa: Nae sloveso td v ase, vidy jsou v nm kategorie podrun. V semitskch jazycch je to naopak: Konstitutivn jsou vidy (aspekty), tedy dokonavost i nedokonavost. Zaazen do asov posloupnosti vznik a druhotn na zklad urit sekvence vid. Rozeznvaj se pedevm akce konstitutivn i aktuln, dn hotov i nehotov. Tak v syntaxi jsou zvan rozdly. Indoevropsk hypotaxe vede do kauzality, kdeto semitsk parataxe dj, azench ne vedle sebe, nbr za sebou, pedpokld, e kad nov akce je vsledkem novho rozhodnut, kter ovem me bt rozhodnutm darovanm. Tak je vechno dn stle oteven zsahu shry a popisovat je jako imanentn koncipovanou historii je nco podobnho jako mit vzdlenosti na litry. Vznik Tanachu dn biblick autor nechtl nikdy jen referovat. Ani nemohl, protoe udlost, i pbh, kter zapisoval, leel dvno v minulosti a zprva o nm se k pisateli dostala a mnohaletm stnm putovnm. stn podn tm napod pedchzela zpisu, psemn fixaci textu, a to vtinou o stalet. Pokusme-li se dohldnout co nejdle do minulosti Tanachu, vidme na potku spoleenstv ctitel Hospodinovch, patrn nevelk, kter ije na potku v Egypt a je tam pronsledovno. Nkdy kolem roku 1250 p. Kr. se mu zda uniknout, a proije pi tom udlosti, v nich vid, rozpozn, Hospodinv vysvoboditelsk zsah. Pak putuje toto spoleenstv pes pou a v udlostech sv pout rozpoznv dal Bo zsahy a opatrovn. A konen se mu zda usadit se v zemi zaslben - Kenanu - a i tuto udlost interpretuje jako Bo pomoc a Bo dar. A cel soubor vech tchto udlost si toto spoleenstv stle znovu

pipomn, a to pedevm v bohosluebnm, liturgickm rmci, a v rodin teba pi slaven hodu bernka - Pesachu, nebo pi spolench slavnostech, kde se zprva o vysvobozen z Egypta, o putovn i o daru zem stle znovu recituje, opakuje a zrove i upravuje tak, aby co nejnalhavji oslovovala ptomn a umonila jim znovu spoluprovat to, co se vypravuje. Tradice postupn roste, stle jet v stnm podn, pibr dal ltky a je znovu a znovu zptn formovna svou funkc. Jdrem je pbh o vyveden z Egypta, interpretovan jako Bo vysvoboditelsk zsah. Teprve pozdji, po usazen v zemi, byly ped zprvu o vysvobozen z Egypta pedsunuty pbhy o praotcch, a jet podstatn pozdji, a v dob krlovsk, i pbhy o stvoen a potku lovka. Dle jsou pipojovna vyprvn o soudcch, krlch, prorocch. Teprve zkuenost babylnskho zajet (586-539 p. n. l.), kter ohrozilo kontinuitu stn tradice, byla vraznou pohnutkou k tomu, e se od stnho tradovn pechz ve stle vt me k zpisu. Ale i po nvratu ze zajet, tedy mezi lty 500-200 p. Kr. se dle piln pracuje na konen podob Tanachu. Celkem lze ci, e souhlskov text tanachu vznikal mnoho stalet. Pokusy zjednoznanit souhlskov text jsou star: definitivn zachycen samohlsek pomoc teek pod souhlskami (= punktace) vak byla propracovna a mezi lety 500-800 n. l. Samozejm meme povaovat punktaci u za prvn rabnsk koment k biblickmu textu a ne za text sm. Ale v zjmu objektivity je nutn ci, e masoretsk znn Tanachu, tak, jak je mme dnes v hebrejskch kritickch vydnch ped oima, bylo dotvoeno a kolem r.800. Dvod kanonizace, tedy pohnutka, pro se kter spis dostal do Tanachu, je zkladn smrnic pro jeho interpretaci, pro jeho vklad. Tento motiv nen vdy snadn zjistit a je dokonce velmi obtn jej pesn vyjdit. Ale je bezpodmnen nutn se na vdy znovu ptt, pokouet se jej postihnout, snait se mu porozumt. Nebudeme-li to dlat, budeme urit chpat a vykldat Tanach jinak, ne m bt chpn a vykldn. Obsah Tanachu V Tanachu jde o Izrael, jeho djiny, bohosluby, etiku i vhledy do budoucnosti. Zhruba se Tanach dl na knihy vpravn, naun a prorock. Knihy vpravn obsahuj: 5 knih Mojovch (Tra), Joz, Sd, Rt, 2S, 2 Kr, 2Pa, E, Nj, Est. Postupuje se tu zhruba od potku

stvoen a lovka pes praotce, vysvobozen z Egypta, usazen vKenanu, dobu soudc a krl, zajet babylnsk, nvrat z nho a obnovu ivota v zemi. Nsleduj knihy naun: Job problm utrpen, almy - psn a modlitby, Pslov, Kazatel a Pse alomounova mudroslov. - Posledn tet st jsou proroci, tyi velc (Iz, Jr, Ez,) a dvanct malch. Toto poad vak nen pvodn. Zrcadl eckou koncepci cesty Boho lidu z minulosti do budoucnosti, pot tedy s na, indoevropskou koncepc asu. Star hebrejsk tdn dl Star zkon na Zkon (5 knih Mojovch), Proroky (pedn -vpravn, zadn- naun (a Spisy) knihy mudroslovn a liturgick). V Te je hlavn draz na tom, co Bh dl a co lovku k. V Prorocch se projevuje moc Boho slova v pbzch Izraele i v stech prorok. Spisy pak kladou draz pedevm na lidskou odpov na Bo osloven, a u m podobu liturgickou, mudroslovnou i jinou. Souhrnn lze ci, e asov posloupnost, kter je zde ovem tak, je podzena potebm a monostem aktualizace textu. Rz Tanachu Co Tanach nen: Nen to ani report (a pesn i nepesn), ani ovem vmysly (a zbon i svvoln). Jsou tu dje, ale nejsou to djiny - v naem bnm smyslu. Jsou tu bsn, a pece to nen jen to, emu kvme poezie (od poiein - tvoit, tedy lidsk tvoivost). Mluv se zde o Bohu, kter jedn, a pece to nen bjeslov, mythologie. Pistoupte-li k Tanachu a pokuste se postihnout jej bnmi literrnmi kategoriemi, vidte, e se nehod, e selhvaj, m pelivji je na nj pikldte. Existuje vbec literrn kategorie, kter by tu vyhovovala? Jist, dokonce hned nkolik, ale nejsou obvykl. Prvn je svdectv. Jde o analogii svdectv u soudu. Svdek vypovd o nem, co sm zail, ale u eho ostatn nebyli. Nevymyslil si to. Ale samozejm to l svmi slovy a pedkld z proit udlosti prv jen to, co z n sm shldl a co z toho pochopil. A stoj za svm svdectvm celou svou osobn vhou a autoritou. Ovem e mohou bt i svdci, kte nevidli pesn, pochopili mlo a nebo se dokonce dali vst nm jinm ne pravdou. A se z nich stali svdkov falen. Tanachit svdkov nejsou svdkov falen, ale jejich lidstv vdy souzn. Vyprvj, co dokzali pochopit, co si z proitho dokzali vnitn pivlastnit. Nejsou reporti, jsou svdci. Druh phodn kategorie je vyznn. Pedstavme si zase vyznn i doznn u soudu. Vyznvm, e jsem selhal. e jsem se provinil, e jsem nco nedokzal, co jsem ml. e jsem nco zatajil, co jsem neml. Vyznvm tak, e ten i onen mi velice pomohl, e jsem mu

zavzn a vdn. Vimnte si zase: V pozad je udlost. Ale nereferuje se o n objektivn: vyprv o n ten, koho se hluboce dotkla, koho poznamenala, ba mon pmo petvoila, kdo byl zasaen. Kdo tedy nebyl subjektem, nbr objektem tto udlosti.

A konen tet kategorie je poselstv i zvst. Posel, zvstovatel, je ten, kdo byl vysln s dleitou zprvou. Stalo se nco, o em je zapoteb povdt ostatnm, nco, co m velk vznam. Kdyby jim to posel nevydil, zradil by sv posln. Selhal by. A zase: posel si sv poselstv nevymyslil, nen jeho subjektem, tvrcem. Byl poven, je jen jeho vykonavatelem. A ti, kdo sly, mu mohou - ale nemus - vit, jako tomu, kdo svd, nebo tomu, kdo vyznv. Vyznn, svdectv i poselstv lze odmtnout. Nebo mu uvit a pijmout je. A o to pesn v Tanachu jde: Ne abychom dostali dkazy, nbr abychom uvili jejmu poselstv. Co tedy je Tanach? Je to svdectv, vyznn, poselstv. Je to bohat a rozmanit soubor vnitnch zkuenost oslovench, kte v konkrtnch udlostech svho ivota i ivota spoleenstv, v nm stli, rozpoznali Bo zsahy, Bo soudy i Bo opatrovn, Bo veden. A to pak chtli dosvdit na modelovch situacch, tedy tm, e svj zitek, svou vnitn zkuenost, svj pohled vry pevyprvli tak, aby na udlostech byl tento Bo zsah, toto Bo veden co nejzetelnj: a zrove o tom vem vyprvli tak, aby ti, kdo to budou slyet, mohli do takovho dn a setkvn sami tak vstoupit. Proto bhem tradice, tedy bhem pedvn, krtili a roziovali a podtrhvali. Vechny pravy dlali proto, aby jejich svdectv bylo zetelnj, jejich vyznn nzornj, jejich poselstv nalhavj. Tanach je tedy kniha vysoce tendenn. Nen nezaujat, protoe ji psali ti, kdo byli zaujati - Bohem a jeho dlem. Nen nestrann. Stran Bohu na kad strnce. Opomjet nebo dokonce poprat tuto tendenci znamen zbavit se monosti rozumt j do hloubky. (Originl pednky lze nalzt v: Studijn texty FF UK, Ekumenick impulzy, seit . 9) Otzky a koly: 1. Vysvtlete a vzjemn rozlite pojmy: Tanach, Knon, Kanonizace, Septuaginta, Bible 2. Nkdy se k, e Bible nen kniha, ale knihovna. Pro? 3. Co pimlo hebrejsky hovoc kmeny, aby zaaly zapisovat svou pvodn stn tradici?

4. Kter sti Tanachu jsou patrn nejstar a dodnes v tradici nejdleitj? Kter jsou naopak i v nboensk tradici chpny jako legendy? 5. Jak je vnitn struktura idovskho knonu? Z jakch st se skld? Srovnejte vzjemn pojmy Tanach a Star zkon - oznaili byste je za synonyma? Pi odpovdi uvaujte ir kontext idovsko-kesanskch vztah. 6. Jak literrn nry mete v Tanachu nalzt? Uvete konkrtn pklady pro kad nr. Je vbec mono zaadit Tanach, jako takov do dnenho systmu klasifikace literrnch nr? Pokud ne, pro? 7. Jakm zpsobem chpe Tanach koncepty jako je as, nebo kauzalita? Srovnejte s modernm mylenm Zpadn civilizace a starovkm mylenm indoevropskch kultur. 8. Jakm zpsobem pracuj s biblickmi motivy idovt beletrist? Uvete pklady narek na biblick tmata, s nimi jste se setkali bhem vlastn etby. Tipy: V souasn dob existuje velk mnostv softwaru i webovch strnek umoujcch prci s elektronickm textem Tanachu. Mezi voln iitelnmi aplikacemi lze zmnit velmi pokroil, by uivatelsky nronj software Davar, na jeho vvoji se podleli i et programtoi. (Zdarma ke staen pod licenc GNU/GPL na adrese:
http://www.davar3.net/

Tamt je mono nalzt originln text i rzn varianty peklad.

Pro Linux/Ubuntu je alternativou software Bibletime. Software tohoto typu je vhodn pro hledn a religionistickou analzu, jako nhrada za konkordance. Jako takov me bt zajmavm pomocnkem pi psan va zvren prce. Neml by vak nahrazovat samostatn pravideln samostatn ten). Na www.gutenberg.org je mono nalzt kompletn peklady biblickho knonu v. EP a Bible Kralick ke staen zdarma v rznch e-book formtech pro elektronick teky. Chcete-li zat st Bibli, je nejlep vybrat si nkterou z knih a nezanat nutn Genez. Pro prvn dojem jsou pro svou estetickou hodnotu a mylenkovou hloubku vhodn knihy Jb, Kazatel, Ester i almy.

6. Mina a Talmud st 1
Farizeov Ve 2.st. p.n.l. se v Judsku vyhranily ti hlavn skupiny s rozdlnmi nboenskmi nzory v oblasti judaismu. Jednalo se o esejce, saduceje a farizeje. V roce 70 n.l. man zniili chrm, m dosud vlivn saduceov svzan s chrmem ztrceli na vznamu. V oblib se do ela dostali farizejov. Slovo farizejov znamen "oddlen" byli to zbon id, kte vytvoili od 2. stol. p. Kr. stranu proti saducem. Na rozdl od nich netvoili elitu, nbr byli zavzni lidu a jeho stnm tradicm vry stejn jako psemnmu podn. Farizejsk hnut m svj pvod v reakci chasidim (zbon) na zhral ivot vldnoucho rodu Hasmonejc a nesnesitelnou vldu ek ped nimi. Za vldy Alexandra Jannaia (103 - 76 p. n. l.) byli farizeov krut pronsledovni a jejich hnut mlem zaniklo. Po Alexandrov smrti se vldy ujala jeho manelka Salm Alexandra (lomcijon) (76 - 67), kter farizeje rehabilitovala a jejich hnut zachrnila. Farizeov trvale patili k duchovn elit nroda. Jejich vrn lpn na Te a odmtn kompromis s cizineckmi vlivy jim pivodilo velkou ctu a vnost mezi idy. Farizeov se vyznaovali mesianismem a vrou ve vzken. Farizejsk uen peilo znien chrmu, protoe se bez nj obelo. Svtost chrmu farizejov penesli do kad domcnosti, kde se pln micvot. Farizejsk tradice se stala zkladem rabnskho judaismu. 113 Farizeov vznan spoluurovali dal djiny idovstv (viz rabn). Farizejsk hnut s pedchzejcm obdobm propojili mui Velkho shromdn, kterm tak ,,pozdj rabnsk literatura pipisuje sepsn Ezechiele, dvancti malch prorok, Daniele a Ester.114 Ran rabnsk tradice Rabni pochzeli z pslunk umrnnho kdla farizej. Slovo rabn je odvozeno od titulu rabi (,,mj uitel, mj mistr"), pouvanho v Palestin. Babylont uenci se nazvali titulem rav (,,mistr, uitel"). Dalm titulem raban (,,n uitel") byli jmenovni vznamn pedstavitel pozdjho rabnskho judaismu. Titul rabi je doloen po roce 70 n. l. a oznauje novou spoleenskou vrstvu id. leny tto vrstvy byli pvodn farizejov a soferim (psai, zkonci). Psai sdleli toti podobn ideov zamen s farizeji, siln prosazovali ,,tracentrismus", kdy se Tra m stt stedobodem zbonosti. Farizejov chtli penst
113 114

Segert, S . Starovk djiny id. str. 176-178. Stemberger, G. Talmud a Midra str. 89.

svtost chrmu na cel Izrael. Uili, e ten, ,,kdo dodroval jejich stravovac a oisovac pedpisy, uinil ze svho domu a svho stolu chrm a pispl k penesen svatosti, omezen pvodn pouze na chrm, na cel Izrael.115 Informace o rabnech nalzme v psemnch pramenech: v rabnsk literatue a gaonskch textech. Nelze se vak pevn dret jejich datovn, nap. uveden data narozen rabna nebo jeho mrt, protoe se v rznch pramenech od sebe li. Navc se asto uvd narozen jednoho rabna v souvislosti se smrt rabna jinho. Chronologie rabn v tchto pramenech tedy slou hlavn k doloen generac uenc a vztah mezi uiteli a ky. ivot rabna se proto nedatuje, ale spe zaazuje do dan generace.116 O ivot rabn nemme mnoho informac, jeliko utdn ivotopisy se tm nenaly. U nkterch uenc mme dochovny jejich halachick vroky, vme v co vili a jak uvaovali, ale o jejich ivot nevme nic. Nejlpe jsou popsny postavy rabn z obdob 2. stol n. l. Tato svdectv se vak omezuj pedevm na popis jejich pelivho studia Try, nebo na pbhy ze kol a vztahy se ky. Navc se jedn o vyprvn, kter jsou sepsna ve velkm asovm odstupu od doby, kdy dan rabn il. Je tedy teba kritickho pstupu k nkterm z tchto historickch svdectv, nebo nen vdy zcela jasn co je skuten historie a co je pisouzen pbh.117 Kanonizace Try Pbh rabnskho judaismu bychom mohli zat postavou r. Jochanana ben Zakaje z Javn. Do Javn se tento uenec rozhodl pesdlit i se svmi ky kvli obleen Jeruzalma many. Jeho tk v rakvi z obleenho msta se stal nmtem mnoha pbh. Msto Javn, kter Jochanan obdrel od csae Vespasiana se stv novm centrem idovskho nboenstv. Zde Jochanan nalezl prostor pro vyuovn svch k, jimi byli napklad r. Eleazar a r. Jehoua.

115 116 117

Schfer, P. Djiny id v Antice. str. 130. Stemberger, G. Talmud a Midra. str. 82. Stemberger, G. Talmud a Midra. str. 85-87.

Bylo to v Javn, kde dolo k velmi dleitmu kroku k zachovn idovsk tradice. Po dlouholetm sil a nesnadnch debatch byl zde, v Javn, sestaven knon Try, ili zvazn a nemnn podoba stednho textu judaismu. Do knonu bylo zahrnuto: Tra / Chuma - 5 knih Mojovch Nevi`im (,,prorock spisy) Jozue, Soudc, I. a II. Samuelova, I. a II. Krlovsk, Izaj, Ezechiel, Jeremi + 12 malch prorok Ktuvim (,,spisy) 5 svtench spis: Ester, Rut, Pse psn, Kazatel, Pl Jeremiv + almy, Daniel, Ezdr, Nehemi, Job, Pslov.118

Svat text judaismu tak byl kanonizovn a sepsn v kompletn form. V tto kompletn form je od tto doby pepisovn do svitk a knih a v tto konkrtn form se nm dochoval dodnes. Kanonizac svatho textu vak prce rabn zdaleka neskonila. Krom psemn tradice tu toti byla i rozshl tradice stn, kter nebyla nikde zaznamenna. V prvnm stolet n. l. tak dochz k sepisovn prvnch stpk z stn tradice. Vznikaj spisy, kter maj pomoci pi studiu zkona, i pedat nzor vzdlanho uence irmu okruhu zjemc. Vznikaj tak prvn peklady Try do cizch jazyk. Jsou tak vytvoeny pedpoklady pro sepisovn stn tradice a to bu ve form sbrky prvnch vrok systematicky pojmajcch celou tradici (mina), i ve form specializovanch midra (studi). Nsledujc exkurz sleduje hlavn proud zapsan stn tradice, kter dnes znme jako talmud. Midram bude pak vnovna zvren kapitola. Cesta k min V prvnm stolet tedy dochz k rozshl pemn judaismu. Nkte historikov hovo o tto dob jako o tzv. ,,formativnm obdob. Napklad Jochanan ben Zakaj provedl reformu nkterch zkon tak, aby mohl nboensk ivot id pokraovat i nadle. Tyto pravy se nazvaj takanot z Javn. Jedn se o rabnsk nazen, kter nejsou zakotvena v Bibli. Slou k pozmnn kon a pedpis tak, aby mohly bt plnny i bez instituce chrmu. Soud a skupina moudrch, ovlivnn ben Zakajem, se pravideln schzely a debatovaly o nboenskch otzkch. Soud nejen eil spory a vydval prvn ustanoven, ale tak upravoval idovsk kalend s urenm jeho svtk. Instituce tohoto soudu pomalu pebrala
118

Segert, S. Starovk djiny id. str. 215.

funkci znienho jeruzalmskho sanhedrinu. Msto Javn se stalo stediskem obnovy idovskho nboenstv. Zaala zde psobit ada vznamnch osobnost a tak sem pichzeli poutnci. msk dynastie Flaviovc situaci v Javn tolerovala, jeliko mudrci nevystupovali nijak okzale proti mskmu impriu. id navc stle platili dan tak jak maj a udrovali politickou podzenost. Nicmn Flaviovci nedovolili, aby byla vytvoena oficiln instituce s centrem moci, je by dila cel idovsk ivot. Csa Nerva vak instituci soudu u uznal jako nov sanhedrin a po nm nsledujc Traianus ho pln toleroval.119 Po Jochananovi ben Zakajovi si zskal ctu Gamaliel II. a dle pokraoval v rozvjen rabnskho judaismu v Javn. man v tto dob zaali v Javn uznvat idovskou samosprvu. Bhem vzestupu Gamlielovy osoby se utdila skupina text povinnch a spolench modliteb a kesan byli povaovni za rouhaskou sektu, se kterou je zakzno komunikovat. V dsledku tchto zkaz dolo k pozmnn nkterch ritul. Nap. pi Pesachu ji nebylo povoleno obtovn bernka. Z pesachovch stol tak zmizelo jehn maso. Po Gamlielov smrti zskali na vnosti rabi Akiva a rabi Jimael. Roku 117 vak nastupuje csa Hadrianus, kter mimo jin nazen zakzal pedtat z Try, dodrovat abat, vyuovat Zkon a vysvcovat rabny. Mnoho uenc bylo za vyuovn potrestno smrt. 120 V reakci na tisk ze strany man a jejich nevhodn chovn vi svatm mstm vypuklo roku povstn, kter se do djin zapsalo, jako povstn Bar Kochbovo 121 (132-135 n.l.). Povstalci byli zpotku spn a na dobytm zem dokonce po urit as vybrali dan a poplatky. man sami piznvaj, e se povstalcm podailo zniit celou jednu legii. Sebevdom povstalc bylo obrovsk. Rabi Akiva dokonce prohlsil Bar Kochbu za mesie. V roce 135 vak bylo povstn tvrd potlaeno. Potlaenm povstn se Palestina dostala zcela do rukou man a idm se vedlo velice bdn. Duchovn, nboensk i hospodsk centra se pesouvaj do Galileje. id mli zakzno vstupovat do Jeruzalma, jen se stalo mskou koloni Polonia Aelia Capitolina.122 Jednm z tch, kte se stali obt msk odplaty byl i rabi Akiva, kter byl nejprve uvren do vzen a poslze umuen k smrti.123
119 120 121 122 123

Potok, Ch. Putovn: djiny id. str. 256, 257, 259. Potok,Ch. Putovn: djiny id. str. 259, 260. Bar Kochba znamen aramejsky Syn hvzdy. Segert, S. Starovk djiny id. str. 223.

Potok,Ch. Putovn: djiny id. str. 260. Podle vyprvn ml bt r. Akiva staen zaiva z ke. Zajmav je e r. Akiva byl, podle tradice a do svch tyiceti let byl nevzdlanm lovkem. Ba co vce. Ml to bt lupi!

Po tomto druhm povstn, o nm se nkdy hovo jako o 2. idovsk vlce se rabni uchylovali do galilejskch mst. Zpotku to bylo msto Ua, kde si zskal vliv rabi imon ben Gamaliel a stal se Nasim (patriarchou) a pedstavenm sanhedrinu (Velkho shromdn). Pedsedajc tohoto soudu byl r. Natan a zstupce r. imona ben Gamaliele se stal r. Meir. man rabiho imona nedlouho po povstn uznali jako reprezentanta id. Syn imona ben Gamaliele, Jehuda ha-Nasi pivedl rabnsk judaismus do fze rozmachu a sanhedrin pesunul do Bt earim.124 Jehuda ha-Nasi, tedy t rabn nazvan ,,n svat rabi, se stal patriarchou, vlastnil pomrn velk majetek a id mu prokazovali velikou ctu a modlili se za nj. Disponoval sten i politickou moc. Ve sv dob se dokonce vilo, e tito patriarchov maj svj pvod v rodu Davidov.125 Byl to prv Jehuda ha-Nasi, kter ml sepsat rabnsk diskuse nad Trou do sbrky, kterou dnes znme jako mina. Slovo mina znamen opakovn. Mina je sbrkou rabnskch vrok a prvnch nzor. Jej vjimenost spovala v inovativnm zpsobu lenn tmatu. Mina m nkolik rovn lenn. Nejvy rove jsou oddly, neboli sdarim.126 Mina m est oddl. V hebrejtin se pak hovo o ia sdarim, co se pak asto zkracuje na aS (.) Na tchto est oddl bv asto v literatue odkazovno a proto je vhodn si je pamatovat. Jednotliv oddly se pak dle dl na traktty a paragrafy (neboli miny). Traktt je velk mnostv a jejich nzvy bvaj asto do latinky pepisovny v rznch podobch. azen oddl a traktt ukazuje podrobn nsledujc tabulka, kterou lze pout pi hledn konkrtnho msta v Talmudu na zklad citan zkratky:

Ve 40 letech se vak ml obrtit k Te a stt se jednm z nejvznamnjch uenc. Mon, e prv na zklad svch vlastnch zkuenost utdil vuku zkona tak, aby byla lpe pochopiteln. Jeho vklad stl na pesvden, e kad slovo i psmeno ve svatm textu me ukrvat hlubok vznam
124

Bt- erm leelo v doln Galileji a pod mstem se nachzel komplex podzemnch hrobek palestinskch i diaspornch id. Vyzdoben pohebn komory naznauj siln eck vliv na idovstv. Npisy jsou mnohdy psny pouze v etin. V podzemnch prostorch je pochovno i nkolik rabn. Segert, S. str. 230.
125 126

Schfer, P. Djiny id v Antice. str. 154-156. Odvozeno od sing. Seder podek, poad, azen

Tabulka: Struktura miny podle esti oddl s rozdlenm na traktty, citan zkratky a esk nzev Citan Oddl miny Traktty esk nzev zkratka
Berachot Bikurm Demaj Chala Kilajm Maaserot Maaser ejn Orla Pea evit Terumot Bejca Eruvn Chagiga Joma Megila Moed katan Pesachm R haana Suka abat ekalm Taanit Gitn Jevamot Ketuvot Kidun Nazr Nedarm Sota Avoda zara Avot Bava batra Bava kama Bava mecija Edujot Horajot Makot Sanhedrin evuot Arachn Bechorot Chuln Keritot Kinm Meila Menachot Midot Tamid Temura Zevachm (Bra) (Bik) (Chal) (Kil) (Maa) (M) Poehnn Prvotiny Sporn vci Chala Rznorod Destky Druh destek Neobezan stromy Okraj pole Sedm rok Platby Vejce Prolnut Slavnost Dny Svitek Mal svtek Pesachy Nov rok Stnek abat ekely Posty Rozvodov list vagrov Svatebn smlouvy Zasnouben Nazrsk sliby Sliby ena podezel z cizolostv Modlosluba (Vroky) otc Posledn brna Prvn brna Prostedn brna Svdectv Rozhodovn Rny Synedrion Psahy Odhady Prvorozenstv Profnn vci Vytnut Pta hnzda Zpronevra Potravinov obti Mry Kadodenn ob Vmna Zpaln obti

Zraim

( - )Semena

Mo'ed

( )Svtek, obdob

Naim

( - )eny

(evi) (Teru) (Bejc) (Er) (Chag) (Jom) (Megi) (MK) (Pesa) (RH) (Suk) (ab) (ek) (Taan) (Git) (Jva) (Ketu) (Kid) (Naz) (Neda) (Av.Zar) (BB) (BK) (BM) (Ed) (Hor) (Mak) (Sanh) (evu) (Ar) (Bcho) (Chul) (Keri) (Kin) (Mei) (Mena) (Mid) (Tam) (Temu) (Zeva)

Nezikin

( - )kody

Kodaim

( ) Svat vci

Oddl miny

Traktty
Jadajm Kelm Machirn Mikvaot Negam Nida Oholot Para Tevul jom Tohorot Ukcn Zavm

Citan zkratka
(Jad) (Kel) (Mach) (Mik) (Nega) (Nid) (Oh) (Tev JT) (Toh) (UK) (Zav)

esk nzev
Ruce Nstroje, ndoby Tekutiny Koupele Postien Neistota en Stany erven krva Ten, kdo podstoupil koupel tent den istoty Stonky Postien zneitnm

Tohorot

( )istoty

Amorait a zrod gemary Zhruba v obdob, kdy msk e pijm kesanstv, ji idovsk diaspora obv mnoh oblasti ponaje stedomom, pes Jemen, Mezopotmii, Persii a po stedn a vchodn Asii.
127

ivot v takto rozptlen diaspoe pochopiteln znamen mnoh problmy. Jednm

z dsledk tto rozttnosti byla vt zranitelnost. V obdob 2. 6. stolet n. l. znme dv vznamn stediska idovsk vzdlanosti: Palestinu a Mezopotmii. V Palestin se idovsk vzdlanost soustedila ve mstech Kaisarea, Seforis, Tiberias (dnen Tveria) a Ua. 128 Babylnsk akademie byly zaloeny potomky id zajatch Nabuchadnessarem a soustedily se kolem mst Nehardea, Sra a Pumpedita.129 Palestina byla v tto dob stle soust msk e. Mezopotmie byla na dosah od e Parthsk. Ob stediska psobila nezvisle, nachzela se pod odlinou politickou sprvou, avak mme doklady o jejich il komunikaci. id obvajc Stedomo spadali pod sprvu msk e a jejich osud byl nerozlun spjati s osudem tohoto historickho kolosu. Vvoj idovskho mylen v obdob 2. 6. stol. o. l. je nutno chpat v souvislosti s promnou politickho klimatu v oblasti. V dob pohanskho ma sice byli id nuceni nst nsledky prohran vlky, avak z hlediska nboenskho byli respektovni jako jedno z vyznn na zem polyteistick e. Pot co csa Konstantin roku 313 pijal kesanstv za sttn nboenstv ma, se situace id dramaticky zhorila. Bt v rozporu s kesanstvm od tto doby znamen bt v rozporu se sttn ideologi a de facto se dopoutt rozvracen sttu. Rozchod kesanstv s judaismem zan bt chpn jako
127 128 129

Shubert, K. Dejiny id str. 26 Aron Cohen, Talmud pro kadho. Str. 25 tamt

definitivn. Roku 325 na tzv. Nikjskm koncilu je stanoven nov zpsob urovn termnu kesanskch velikonoc odlin od idovskho pesachu, tak aby kesan nepotali Velikonoce podle zvyklost hnch id130. Kesan pebraj biblick tma vyvolenho nroda pro svou vru a velmi tvrd jej pouvaj proti idm. 131 Doba v n si mlad kesanstv hled svou vlastn identitu je tak dobou v n vznikaj zklady kesanskouidovsk animozity z n pozdji vzejde oteven antijudaismus a antisemitismus. V rmci msk e byly ustanoveny dva zkladn zkony, kter mly upravit prva id vi ostatnm obanm msk (rozumj kesansk) e - Codex Theodosianus (438) a vnos O idech Justinina I. (533).132 Tyto kodexy zakazovaly stavbu synagog, zakazovaly idm zastvat pozice v nich by byli nadazeni kesanm apod. Mnoh z tchto nazen nebyla vdy striktn dodrovna, ovem na ivotn rovni a na mylen idovskch komunit se projevila. Judaismus v tto dob mon peil jen dky farizejsk reformn kultu, dky kter byl daleko otevenj a prunj. idovsk psemn tradice v tto dob erp, krom midra a Try samotn, pedevm z odkazu Jehudy ha-Nasiho. Jeho dlo mina, nebylo nikdy zamleno jako hotov zkon. Ve skutenosti lo o zznam koment k Te, kter byl (na rozdl od midra) pojat fenomenologicky. Mina tedy ve svm vkladu nepostupuje spolu s textem, nbr zabv se konkrtnmi tmaty a k nim nabz zznam vybranch pas z Try a souvisejcch rabnskch koment. Sepsn miny poskytlo tehdejmu judaismu tolik potebn pevn bod. Pro rabnsk koly byla mina uitenou prukou, od n se mohly odrazit pi studiu a vkladu zkona. Nebyla to vak dn uebnice a nikdy j bt ani nemla. To by bylo zcela proti duchu stn Try. Mina sama byla sepsna nesmrn pregnantn, akoliv stroh zpsob jejho vyjadovn ji inil obtnou pro studium. V textu samotnm je otevena ada dleitch mylenek bez dalho rozpracovn, nkter zvry jsou uvedeny bez popisu logick konstrukce, kter za nimi stoj. Rabni se tak dle schzeli nad minou, diskutovali, peli se a na obhajobu svho nzoru pouvali citty z Try. Pouvali vak tak pojmy z dl antickch autor a k vysvtlen dleitho ustanoven dokonce nevhali shnout i k lidovm vyprvnm. Rozshl zznam jejich ivch diskus a vklad miny veel ve znmost jako Gemara. Uence samotn nazv historie amoraim, neboli mluv, i vykladai.
130 131

Eusebius. Vita Konstantini III, 5.14.18 podle: Shubert, K. Dejiny id str. 32

Shubert, K. Dejiny id str. 26. pozn. Modern religionistika pouv k oznaen tohoto motivu v kesanskm antijudaismu termnu substitun teologie
132

Tamt str. 26.

Pedstavme si, jak asi vypadalo studium miny v amoraitskch akademich. Uitel sedl u uzavenho stolu se svmi studenty. Do mstnosti piel lovk nazvan Tana. Jeho funkce byla zajmav uml nazpam pase z miny a dalch vznamnch text a slouil jako jaksi iv magnetofon. Na pokyn vak pednet vybran pase z miny a zznamy z pedchozch diskus. Uitel tedy d pokyn a tana spust: A mj na zeteli ti vci, abys neupadl do hchu. Vz odkud pochz, kam jde a komu bude skldat ty. Odkud pochz? Z hnisav kapky. Kam se ubr? Na msto hniloby a erv. Komu bude skldat ty? Krli, kter je Krlem krl, Svatmu, budi poehnn 133. Uitel tanu zastav a pt se, co tato slova velkch rabn znamenaj? Kde stoj tana? pt se doslova. Co je to ta hnisav kapka? A jak je smysl tohoto textu? Jako bychom slyeli dvnho uence: Tento ver pmo k vylo mne!. Studenti, uenci se dohaduj. Pichzej s interpretacemi a podepraj je citacemi z Try. Pro nzornost pouvaj i lidov vyprvn. Jejich diskuse je iv a astnci asto hovo jen v nznacch. Nkdo nane biblick ver, ostatn chpav pitakvaj a mluv svou citaci asto ani nedokon. Jednotliv enci se pekikuj a iv diskutuj. A toto ve pak pero psae pevd do chladnho textu. A prv proto je bez znalosti vech souvislost nemon textu porozumt. Patrn prvnm, kdo se pokusil o sepsn diskus nad minou probhajcch v palestinskch amoraitskch akademich byl Jochananan ben Napacha, kter il na pelomu 2. a 3. stolet. Ben Napacha tak poloil zklady gemary. Samotn text toho, co pozdji znme jako gemara jeruzalmskho talmudu, je vak pravdpodobn prac pozdjch redaktor a zahrnuje i komente, kter byly napsny sto let po smrti Ben Napachy.134 Mina a k n pipojen gemara tvo to, pro co se pozdji vije nzev Talmud Tra, i zkrcen Talmud. Samotn slovo Talmud znamen uen, ovem nepekldme jej. Domnvme se, e to co nyn znme jako gemaru jeruzalmskho talmudu pochz cca. z pelomu 4. 5. stol. o. l.135 idovsk komunita na zem Babylnie je ddicem id, kte sem byli zavleeni v dob tzv. Babylnskho zajet. Na rozdl od Palestiny byla mezopotamsk oblast stranou tehdejch velkch konflikt, idovsk komunita zde vzkvtala a zrodila mnoho vznamnch osobnost. Situace mstnch id, kter byla v 1. stolet velmi pzniv dky spojenectv s parthskmi
133 134

Avot (III, 1). Peklad autor.

Sternberger, G.: Talmud a Midra. Str 212. Tradin datace vzniku Talmudu a jeho pipisovn Jochananu ben Napachovi, je odvozena z Maimonida. Jeho datace vak nen pesn, o em se vdlo i ve stedovku.
135

Sternberger, G.: Talmud a Midra

vldnoucmi rodinami, se po pchodu Ssnovc na persk trn mrn zhorila. 136 Dvodem byla pravdpodobn nboensk horlivost novho establishmentu. Babylnt id nebyli vystaveni tak propracovanmu pronsledovn jako jejich souvrci na pd msk e, zcela uchrnni vak nebyli. Roku 259 byla napklad zniena vznamn akademie v Nehardei.137 Po tomto incidentu pevzala vd pozici akademie v Pumpedit, bohatm obchodnm stedisku, kter byla a do 4. stolet vznamnm centrem idovskho vzdlvn, soudnictv a filosofie. Z tohoto obdob znme vznamnou rabnskou dvojici, kter svou intelektuln brilanc a nadenm pro bouliv diskuse v mnohm pipomn slavnou soudcovskou dvojici amaj a Hlel. Dotyn uenci vystupuj v gemae pod jmny Rav a Abaj.138 V gemae babylnskho talmudu jsou velmi vraznmi mluvmi, kte stejn jako amaj s Hlelem, stoj v diskusi proti sob a na studentu i vykladai je, aby jejich spor posoudil. Tet vznamnou akademi byla akademie v Se. Kompilace koment a vklad, kter nyn znme jako gemaru babylnskho talmudu je tradic pipisovna dvma mum, kte mli psobit prv zde, na pd Srsk akademie: Aimu (352-427) 139 a Ravinovi, kter ji ml roku 499 dokonit.140 O tto redaktorsk generaci se nkdy hovo jako o Savoraim. Gemara Babylnskho talmudu je daleko systematitj, neli u jeho jeruzalmsk verze, vce se dr miny a jej tmata rozpracovv s vt pregnanc. Prv dky tomuto m babylnsk talmud vy autoritu neli talmud jeruzalmsk. Ona zdnliv vy pelivost redaktor Babylnskho talmudu je mon dna i relativn klidnmi pomry v Persii tetho a tvrtho stolet. V ptm stolet o. l. se vak situace babylnskch id dle zhoruje. Zan pronsledovn id ze strany mazdaist. Zminkou pr mla bt vrada dvou mazdaistickch kn. Prameny hovo o zkazech studia Try, vypalovn synagog a unen dt do mazdaistickch stedisek.141 Vrchol nsilnost piel roku 468. Pak sice nastalo urit zvolnn
136

Potok, Ch.: Putovn, djiny id O tomto incidentu vak v souasnosti mme jen velmi mlo podklad. Potok, Ch.: Putovn, djiny id. Str. 271 Dataci je nutno chpat jako piblinou. Rzn autoi se toti ve svch slech rozchzej.

137
138 139 140

Pedpokld se, e datace je sprvn, ovem jmna skutench redaktor zatm s jistotou neznme. G. Sternberger navrhuje zjistit ji textovm rozborem babylnskho talmudu. Tent autor upozoruje na to, e v danm obdob ilo hned nkolik m se jmnem Ai, jejich slova se objevuj v textu. Zdroj: Sternberger, G.: Talmud a Midra, str. 238. Chaim Potok ve svm beletristickm textu tak rozliuje Ravina I. a II.
141

Potok, Ch.: Putovn, djiny id. Str. 274

v souvislosti s pchodem novho panovnka, ovem po vypuknut persko-byzantsk vlky se protiidovsk nsil rozbhlo naplno. To u se vak pe rok 624 a za hranicemi obou velkch se rod nov sla. O nkolik let pozdji se z vyprahlch pout arabskho poloostrova t divoc njezdnci. Jsou vak skuten tak divoc? S sebou si toti pinej tradici jej koeny sahaj do lna abrahmovskch nboenstv. Ve svch svatch textech vyprvj o pradvnch biblickch prorocch, o Noemovi, Mojovi i o Jei Kristu. Hovo o jedinm Bohu pikazujcm dobr i zl. Hovo o Evangeliu a Te. V jejich vyprvnch se zrcadl idovsko-kesansk tradice vetn mystickch pedstav. Odkud vak pochzej jejich vynikajc znalosti biblick tradice na jedn stran a jemn, by vznamn odchylky od n, na stran druh? Je nhodou, e islm vznik ve stejnm obdob, kdy na jedn stran idovsk vzdlanost prochz obrovskm rozvojem a na druh stran sl misijn sil kesanskch crkv? Pro je islmsk vyprvn o Prorokov cest do Jeruzalma tak blzk mystickm pedstavm judaismu? Odkud pochzej jejich pedstavy o vzniku lovka (stvoen z kapky semene)? Pro se v jejich lyrickch svatch textech objevuj hapax legomennon pipomnajc slova hebrejsk? Znal Muhammad idovskou a kesanskou tradici? Kdo ho j nauil? Hanfov? Bh? Vznik a prameny islmu jsou dodnes nevyeenou zhadou. I pes existenci mnoha teori a spekulac jsme kvli chybjcm prkaznm pramenm nuceni konstatovat, e nevme co se tehdy v Mekce vlastn udlo. Muslimov vak pili jako neekan sla. Porazili Perskou i a zatlaili i Byzantskou. Pevzali perskou sttosprvu, eckou filosofii a vdn obory a pravdpodobn se inspirovali v idovskch exegetickch metodch pi vkladu vlastnho Psma. Vi idm se chovali lpe neli pedchoz vldci. idovsk a islmsk tradice vytvoily ruku v ruce na svou dobu vjimenou kulturu. V pznivm politickm prosted se idovsk vzdlanost na zem islmsk e dle rozvjela a zrodila nov generace vynikajcch uenc. 142 Tvrdou ranou byl pro babylnsk idy a (o nkolik stolet pozdji) pchod Selduk. Pi oblhn Bagddu v roce 1055 byly toti znieny i stalet idovsk akademie.

142

O tomto obdob viz kapitola idovsk stedovk

7. Mina a Talmud st 2
Dva Talmudy Znme dv zkladn verze Talmudu: Talmud Bavli Babylnsk talmud. Dokonen byl cca v 6. stolet, rozpracovv 37 z 63 traktt miny. Sestv minimln ze dvou tetin z hagady143. Kdy se dnes ekne talmud, pak se zpravidla automaticky mysl Talmud babylnsk. I pesto, e Babylnsk talmud rozpracovv o dva traktty miny mn neli Talmud jeruzalmsk, je fyzicky minimln tikrt obshlej. Talmud Jerualajmi Jeruzalmsk talmud (nkdy tak Palestinsk talmud). Dokonen byl cca v 5. stolet a rozpracovv 39 ze 63 traktt miny. Sestv pedevm z halachy.144 Vzhledem k mstu svho sepsn je pod velkm vlivem etiny, emu odpovd i velk mnostv eckch slov. Hovome-li o Talmudu, pak hovome o celch staletch stn tradice a desetiletch nron redaktorsk prce. Je vak naivn domnvat se, e v tomto mst veker prce kon. Gemara sice dkladn rozpracovv minu a vysvtluje adu jejch zvr, avak na druh stran spe otzky vytv, ne aby na n odpovdala. A je to tak sprvn! Ani gemara nen nezmnitelnm zkonem. Je to pouze zznam diskuse! Bez dalho komente, bez studia ve skupin, i alespo ve dvojici s nkm zkuenjm, kdo me pevzt roli uitele nelze vznam textu pochopit. stn tra je od slova sta a talmud je talmudem pouze, kdy se o nm hovo. Akoliv existuj destky kvalitnch studi a peklad k talmudu, stle plat e jej lze pochopit pouze v dialogu s uitelem. V naem exkurzu jsme se dotkli dvou dleitch termn, toti halachy a hagady. Pi studiu talmudu narazme v zsad na dva typy text: Halachick (od lalchet chodit) texty prvnho charakteru. Rozebr se v nich co se m dlat, kdy, pro a jak. Halachick texty jsou zdrojem nboenskho prva judaismu a stejnm bodem zjmu rabn. Halacha je tedy prvn zvr. S termnem

143 144

Narativn text, podrobnji bude vysvtleno ne. Prvn pas, podrobnji bude vysvtleno ne.

halacha se setkvme i v obecn ei: diskutovat halachu tzn. diskutovat njak celek nboenskho prva. Agadick (nkdy tak hagadick od hebr. slova lehagid - vyprvt) texty vyprvcho (narativnho) charakteru. asto slou jako nzorn pklady pro dokumentaci halachickho ustanoven. Mluv v nich zpravidla rozvdj njak pbh dleit pro vklad textu. Akoliv tyto texty nejsou pvodnm clem rabnskho bdn nad Trou, jsou dnes stejn dleit jako texty hagadick. Dky nim k nm toti promlouv talmudick etika, symbolika, mytologie, kosmologie apod. V hagadickch textech se nm tak uchovala ada lidovch vyprvn kter by jinak upadla v zapomnn. Halacha a hagada jsou vzjemn propojeny, nelze studovat jedno bez druhho. Text spontnn pechz z jedn oblasti do druh. Pro vztah halachy a hagady vak plat dleit rabnsk exegetick pravidlo: Toti, e hagadu je mono vyvozovat z halachy, avak halachu nen mono vyvozovat z hagady. Tj. hagada slou jako nzorn pklad pro vysvtlen halachy, ale nen mon odvozovat novou halachu na zklad takovhoto vyprvn, kter m slouit jako pipodobnn. Mina je tm cel halachick s vjimkou jedinho trakttu, jm je Pirkej Avot (Vroky otc). Gemara ji obsahuje hagady mnohem vce. Ta zde asto vyplyne z rabnsk diskuse, kdy jednotliv diskutujc na podepen svch stanovisek pedkldaj pbhy. V talmudu jsou i hagadick zmnky o boch zsazch do diskus, rozvj se zde pedstavy o osudu nkterch vznamnch historickch osobnost apod. Hagada je tak vce zastoupena v babylnskm talmudu, neli v talmudu jeruzalmskm. Odhaduje se, e hagada tvo tm 2/3 celkovho textu babylnskho talmudu.145 Text Talmudu nepouv dn interpunkn znamnka a je na teni aby pochopil kde zanaj a kon logick celky textu. Strnka talmudu by dnenmu lovku mohla trochu pipomnat strnku webovou. Uprosted strnky je sloupec, psan vtmi psmeny, kter obsahuje text miny a nsledn gemary, tj. vlastn text talmudu. Pechod mezi minou a gemarou nen opt v textu nijak vyznaen. Lze jej vak snadno rozliit podle pouitho jazyka. Okolo tohoto prostednho sloupce je vt mnostv mench odstavc psanch drobnm psmem, kde jsou zaznamenny komente k min a gemae dan strnky z pera
145

Newman, J., Sivan, G.: Judaismus od A do Z. str 221 222, heslo: Talmud

dalch vznamnch uenc. Napklad, na kad strnce vpravo nahoe naleznete vdy komente Raiho apod. slovn strnek v talmudu m tak svj vlastn systm. Talmud nen slovn, nbr foliovn, tj. potaj se dvojstrany. Talmud je gigantickm kompendiem tajcm vce ne 60 tlustch svazk. Obsahuje 5,5 milionu slov146 a do evropskch jazyk bylo doposud peloeno 1431 foli147 (ili dvojstran).148 Pro bnho modernho smrtelnka je tm nemon toto obrovsk kompendium za cel ivot by jen pest, nato pak nastudovat. Ortodoxn id se sna studovat jednu strnku denn, i pesnji jedno folio denn. Vzhledem k nronosti textu je to obdivuhodn vkon. I pesto by vak nastudovn celho Talmudu touto metodou trvalo destky let. Proto se dnes talmudit badatel zamuj na krat seky, ppadn se vnuj vybranm tmatm a v talmudu hledaj za pomoci konkordanc i pehledovch midra, jakm je napklad ulchan Aruch. Dnen, finln podoba Talmudu je dlem redakn prce gan, tj. uenc z obdob cca 8.stolet. V novovkch vydnch talmudu pak nalezneme i komente evropskch uenc ze 16. stolet, z nich nejdleitj je Rai. Jeho podntnm, asto mystickm komentm je ve vech vydnch talmudu vyhrazeno zvltn msto. Etika Talmudu Etika je jednm ze stejnch pil Talmudu. elem stn Try je poznn toho, jak bt lepm lovkem. Proto sloit rozpracovv text Try, aby poznala jak nejlpe dostt jeho pikznm. Pro judaismus je zkladnm zdrojem etiky, zdrojem pedstav o dobru a zlu prv Tra. Na druhou stranu text Try obsahuje adu etickch paradox, jich si je stn tradice velmi dobe vdoma. Pro se heroit pedkov minulosti zachovali patn, kdy mli k dispozici jasn Bo instrukce? Co je k tomu vedlo? Jak vysvtlit rozpor mezi tm co je Bohem pikzno a mezi tm co je sprvn? Pro se Bh dopout krutost? Jak m smysl Sodoma a Gomora, potopa svta, obtovn Izka, zbyten utrpen Jba? Pro byl Moj potrestn za nicotn pestupek, zatmco ron, kter napomhal modlosluebnictv, mohl vstoupit do Svat zem? stn tradice se zrove me v Te opt o adu ppad, kdy je
146

Chaim Potok uvd 2,5 milionu. Patrn jde o to, zda jsou do tohoto potu zahrnuty i pozdj komente, i nikoliv.
147 148

Chaim Potok uvd celkov poet foli

Krom textu miny a gemary obsahuj dnen vydn talmudu celou adu dalch koment, kter znan roziuj ji tak obrovsk kompendium. Proto 60 svazk. Podle: Rabbi Dr. Isidor Epstein, The babylonian talmud foreword. Online: http://www.come-and-hear.com/talmud/, citovno dne 25. jna 2007

lovku povoleno bt rovnocennm partnerem v diskusi i se samotnm Hospodinem (viz ji zmnn Sodoma a Gomora a hdka mezi Hospodinem a Abrahamem149). U samotn spojen etiky a nboenstv nen zdaleka samozejm. Jde o dsledek vvoje, na nm se vznamnou mrou podleli tak id. Psoben nejvznamnjch idovskch prorok spad do obdob 800 300 p. n. l. o nm se nkdy hovo jako o obdob tzv. etickho zlomu. V tto dob dochz, nezvisle na sob, na rznch mstech na planety, k promn lidskho mylen - zejmna k propojovn nboenstv a etiky. Na svou dobu ojedinl zpsob uvaovn se projevuje u v dlech literrnch prorok a zakld tradici, kter se naplno rozvj prv v Talmudu. idovsk stn tradice si je ji vdoma monho rozporu mezi tm co je pikzno a mezi tm co je sprvn. Ji zmnn pbh o obtovn Izka budi archetypem tohoto rozporu. Sbrkou lidov moudrosti vloenou do knonu jako doplnk a urit protiklad ke slovu bomu je napklad kniha Pslov. Dalm zajmavm pkladem toho, jak se idovsk tradice rozhoduje mezi morlkou a zkonem jsou znm diskuse rabnsk dvojice amaj a Hlel. amaj je zastncem striktnho dodrovn zkona. Hlel pipout volnj interpretaci, nevyaduje nutn striktn dodrovn litery Zkona a zdrazuje pouvn rozumu pi soudnm a prvnickm rozhodovn. Z hlediska etickho je zajmav, e Talmud dv ve vtin ppad za pravdu Hlelovi. O Hlelov etickm uvaovn se v Talmudu traduje znm pbh: Jist pohan se rozhodl, e konvertuje k judaismu, pokud najde rabna, kter by mu byl schopen vyloit celou tru po dobu po kterou vydr stt na jedn noze. Nejprve el k amajovi, kter jej vak vyhnal. Pak piel k Hlelovi. Hlel se postavil na jednu nohu a ekl: Co sm nenvid, nei svmu blinmu. Vechno ostatn je koment. Te jdi a u se!150 Text miny sebran dvno po amajov a Hlelov smrti se sice z valn sti zabv procedurlnmi, procesnmi a liturgickmi pedpisy, ovem etiku zdaleka nepomj. Ji jsme hovoili o rozdlu mezi halachou a hagadou. Minu tvo z 95% halacha. Pomrn sue a stroze pedkld prvn zvry. Zrove vak Mina obsahuje jeden traktt, kter je hagadick a jeho pedmtem zjmu je prv etika. Tento traktt se jmenuje Pirkej Avot, neboli Vroky otc.151 Jde o vroky, nkdy pmo pevzat od konkrtnch osob, jindy tradovan stn po nkolik generac, kter se vrazn dotkaj prv etickch otzek. Rabni
149 150

Gn 18

Pevyprvno z idovsk lidov slovesnosti. Jednm ze zdroj je nap.: Aron Cohen, Talmud pro kadho. Str. 263. Vlastn text z Talmudu lze nalzt v ab. 31a
151

Pirkej Avot je z neznmho dvodu trakttem oddlu Nezikin, ili kody.

zde hovo o tom, jak by se lovk ml chovat ke svmu okol, debatuj o hledn rovnovhy mezi nboenskou horlivost a potebami vyadovanmi kadodennm ivotem. Varuj ped namylenost, zpupnost, bigotnost a aroganc. Hovo ale i o tom, jak by ml lovk postupovat pi studiu Try a pemlej nad tm co je to opravdov moudrost. O tom, e by znalost Try nemla bt dvodem k samolibosti hovo gemara babylnskho Talmudu na mnoha mstech. Napklad: emu se podob ten, kdo se vyvyuje prostednictvm slov Try? Mrin pohozen na silnici, ped n si lid zacpvaj nos a uhbaj. Jestlie ale lovk ze sebe slovy Try dl blzna a ije z datl a kobylek, nos ountl aty a hldkuje u dve uenc152, lid jej mohou mt za blzna153, nakonec vak shled, e si zskal celou Tru154 Navzdory povrm, rozenm v kesanskm prosted nenachzme v Talmudu dn pkazy o okrdn jinovrc. Naopak! Akoliv animozita s jinmi nboenstvmi a nedvra vi jinovrcm je i v judaismu ptomna, zloiny proti jinovrcm jsou z pozice Talmudu striktn zakzny. Napklad: Je zakzno klamat svho blinho, ba i neida 155. Talmud pikazuje chovat se spravedliv teba i vi nepteli. Zkladem je u biblick citt: Kdy naraz na bka svho neptele, mus ho vrtit. 156 Zloin vi jinovrci je povaovn za pokozen dobrho jmna Hospodinova: Je zvanj okrst neida, ne Izraelitu, nebo to navc pin znesvcen boho jmna.157 Je paradoxn, e prv tyto vroky jsou proti idm zneuvny ze strany antisemit. Napklad vrok Majetek tvho ptele budi ti drah jako tvj vlastn158 se patrn stal zkladem pro zmanipulovan peklady typu majetek tvho souseda je majetkem tvm, kter vak nemaj s textem Talmudu nic spolenho. Talmudick etika se v zsadnch otzkch nijak neli od etiky kesansk. Vak tak v mnohch otzkch stav na stejnm zklad. Napklad uen o lsce k blinm stav judaismus i kesanstv na stejnm biblickm veri: Nebude se mstt synm svho lidu a nezaneve na n, ale bude milovat blinho svho jako sm sebe. J jsem Hospodin 159
152 153

Tzn. Ct etiku Try i pesto, e sv studium doslova pabrkuje.

Tzn. i lovk, kter je nuzn me bt moudr. Vzdlanost nem bt dvodem k vyvyovn se, nebo i takovto nuzn lovk me bt lep, neli namylen vzdlanec.
154 155 156 157 158 159

(ARN 11) podle: Aron Cohen, Talmud pro kadho. str. 268 (Chul. 94a) podle: Aron Cohen, Talmud pro kadho. str. 279 Ex 23, 4 Citt pochz z Tosefty (Tos. BK 10, 15) Avot II, 17 Lv 19, 18

Tento ver, spolu se znmm (a ve zmnnm) vrokem Hlelovm je zkladnm mravnm imperativem judaismu a ml by bt aplikovn v rznch formch, na rzn oblasti dennho ivota. Se stejnou pelivost, jakou jsme si ukzali na jednom tmatu se pak Talmudick etika sna pojmout tm veker aspekty lidskho ivota. Akoliv je Hospodin podle Talmudu vemocnm vldcem, svoboda v konn lovku upena nen. Bh m sice v rukou osud jednotlivce ovem s vjimkou mravn povahy jeho ivota.160 Asi nejvstinji to popisuje citt: Andl ustanoven nad poetm se nazv Lajla. Vezme kapku semene, pedlo ji Svatmu, budi pochvlen, a zept se: Pane svta! Co s touto kapkou? Vyvine se v mue silnho, nebo slabho, moudrho, nebo poetilho, bohatho, nebo chudho? Nic vak nen eeno o tom, zda se stane bezbonkem, nebo spravedlivm 161 lovk tedy v mravnch otzkch odpovd sm za sebe. Tam, kde se zd, e bo pkazy stoj proti etice, se Talmud sna nalzt takovou rovinu vkladu, v n jsou rozpory uvedeny do souladu. Ve velmi vjimench ppadech (ohroen lidskho ivota apod.) Talmud pipout poruen pkazu. Tento koncept je znm jako pikuach nefe (zchrana due). Takto mohou napklad idovt lkai pracovat na pohotovostnch oddlench a stanicch prvn pomoci i bhem abatu. V situaci pogromu je pochopiteln mono se brnit bes nebes. Na lovku tak spov velmi nron tha rozhodovn o vlastnm ivot a hledn vyvenho souladu mezi pozemskm a Nadpozemskm. Idel spravedlivho lovka nazv Talmud i dal rabnsk literatura cadik. Slovo cadik je odvozeno od slova cdaka, ili spravedlnost. Zajmav vak je, e stejn slovo oznauje tak almunu. 162 Cadik je lovk zbon, milosrdn, obdaen moudrost a ochraujc potebn. Za cadiky bylo povaovno mnoho lid, zejmna vznamnch rabn. O vjimench charakterech uvnit i mimo idovskou komunitu nalezneme v Talmudu i v pozdjch textech adu vyprvn. Pojem cadik se tak nkdy pouv ve spojitosti s tzv. lamedvovniky163, neboli s pedstavou 36 spravedlivch, na jejich bedrech pr spov svt. Pro ty, kdo dodruj pikzn Try m Talmud celou adu pochvalnch oznaen: S tmi je echina hovo Talmud napklad o tch, kdo vnuj svj as studiu Try. Skutkem milosrdenstv je vak i pomoc nemocnm, 164 pieta k zesnulm, dobroinnost atd.
160 161 162 163

Aron Cohen, Talmud pro kadho str. 135 (Nida 16b) podle: Aron Cohen, Talmud pro kadho str. 135 Aron Cohen, Talmud pro kadho str. 269

Jde o slovo z jidi, odvozen z psmen lamed a vav, kter dohromady dvaj numerickou hodnotu 36. Poet 36 je sice nejastjm avak nikoliv jedinm slem spojovanm s pedstavou skrytch spravedlivch.

Protikladem cadik jsou zlovolnci. Takto Talmud nazv ty, kdo poruuj zkladn etick principy Try (kradou, vrad, smiln, hrub urej Hospodina). lovka hrubinskho a neurvalho pak Talmud nazv am ha-arec, i zkrcen amhorec. Pojem samotn oznauje obecn lid pdy, rozumj sedlky apod. V rabnsk literatue se jm vak oznauje lovk hrubinsk, neurval, hloup, nevychovan, ovem nikoliv zl. Amhorec je jaksi buran, tj. lovk, kter chov nevhodn kvli sv nevdomosti, jednoduchosti i lhostejnosti. Jazyky Talmudu Biblick hebrejtina (v biblickch citacch) Hebrejtina Miny (mina, pp. barajtt) Hebrejtina Amorait Hebrejtina Gan Aramejtina (stejn zejmna v gemae babylnskho talmudu) etina, latina, pertina, akkadtina apod.

Zkladnm jazykem judaismu je semitsk jazyk - hebrejtina. Ta pevzala aramejsk kvadrtn psmo. V dob biblick se pravdpodobn hovoilo tm co dnes znme jako biblickou hebrejtinu. V t je tak sepsna tra a vlastn i cel tanach (tedy nejen tra, ale i knihy prorok a dal spisy starho zkona). Ji jsme zmnili, e nkter spisy prorok, jako teba Ezdr, i Kazatel je mono povaovat za prvn zstupce rabnsk literatury. Biblick hebrejtina je tak prvnm z jazyk rabnsk literatury. V oblasti je vak tak velmi rozena aramejtina.165 Ta je (stejn jako hebrejtina) zpadosemitskm jazykem a s hebrejtinou m mnoho spolenho. Mezi obma jazyky dochzelo nap. ke slovnm pejmkm. Aramejtina nakonec pedila biblickou hebrejtinu a stala se hovorovm jazykem, navc v t dob iroce rozenm (parthsk e pouvala aramejtinu jako edn jazyk). Biblick hebrejtina se tak ocit na stupu. Aramejtina je vznamnm jazykem talmudu. Objevuje se u v min a v daleko vt me v gemae. Na aramejtin babylnskho talmudu je dobe patrn, e byla ve sv dob stle jet mluvenm

164

Kad kdo nenavtvuje nemocnho, jako by prolval krev (Ned 40a) podle: Aron Cohen, Talmud pro kadho str. 276
165

Aramejsky hovoil napklad Je Kristus

jazykem, kter v prbhu zaznamenvn gemary prochzel dynamickm vvojem. Jej gramatick struktura je velmi promnliv a nepravideln. Pod vlivem aramejtiny dochz k promn biblick hebrejtiny. Minaistick spisy jsou sepsny zvltn formou hebrejtiny nazvanou hebrejtina miny. Ta je mnohem jednodu neli biblick hebrejtina166 a aramejsk vliv je v n dobe patrn.167 Od estho stolet se ale opt setkvme s komplikovanj formou hebrejtiny tzv. hebrejtinou amorait. Pi ten tto hebrejtiny je patrn, e u ve sv dob byla mrtvm jazykem, pouvanm pouze pro literrn ely. Nktermi vcmi se bl spe biblick hebrejtin.168 Pro Talmud jsou tedy dleit zejmna dva jazyky hebrejtina a aramejtina. Dalmi vznamnmi jazyky jsou etina (slovn pejmky, zejmna v prvnch otzkch), pertina (vojensk terminologie apod.), latina, akkadtina apod. Midrae Midrae jsou ve sv podstat studie sledujc jedno konkrtn tma i zmr. Byly sepisovny nezvisle na Talmudu a jako nezvisl dla je teba je chpat. Pokud bychom pojem midra chpali jako oznaen specifickho slohovho tvaru, pak bychom mohli ci, e midrae vychzej dodnes. Pro dla vznikl v novovku se vak tento pojem ji nepouv. Za midra jsou povaovny ran peklady Try (nap. do aramejtiny znm pod aramejskm nzvem targumy), mystick spisy (Sefer Jecira), exegetick dla (spisy Raiho) ale tak pehledov studie (ulchan aruch). Midrae se zabvaj konkrtnmi otzkami prva, etiky a velkou lohu sehrly v mystice. Hovome-li v tto kapitole o Talmudu, pak nelze zapomnat na to, e krom hlavnho proudu rabnsk tradice existovaly stovky a tisce spis, kter se do Talmudu nedostaly, i kter byly publikovny paraleln k Talmudu, a u za elem hlubho vkladu konkrtnho tmatu, i za elem zpehlednn jeho gigantickho a nronho textu.
166

Nap.: Nepouv vav consecutivum, m dslednji rozliuje asy, m mn slovesnch tvar, pro ptomn as pouv mnohem astji pest inn, na rozdl od biblick hebrejtiny, kter pro ptomn as pouvala imperfekta.
167 168

Napklad zmna M v mnonm sle za N. Nap. holchim (bibl. hebr) holchin (hebr. miny) Napklad opt komplikuje slovesa

Je tak teba mt na pamti, e kvalita a tedy i autorita konkrtnch midra se li ppad od ppadu. Na rozdl od talmudu nejsou midrae posvtnmi texty a jejich autorita vychz pouze z toho, e rabni uznaj dan dlo jako vhodn doplnk ke studiu Try a k porozumn tradici. Asi nejznmjm midraem je ji zmiovan dlo ulchan aruch (prosten stl). Autorem tohoto dla pochzejcho ze sefardskho prosted byl v 16. stolet panlsk exulant Josef Karo. Jde o ctyhodnou sbrku talmudickch zvr (co jak dlat, kdy a pro), kter velmi usnaduje een kadodennch problm v ivot zbonho ida. Zatmco talmud je zznamem diskus a tud je hledn konkrtnho zvru v nm velmi komplikovan, ulchan aruch je sbrkou zvr z tchto diskus. Karovo dlo je tak vznamn a asto zmiovan, e jej dokonce zaregistrovali nkte antisemit, kte jej pak stav vedle talmudu jako knihu v n maj bt popsny idovsk rejdy smujc k ovldnut svta. Otzky a koly: 1. Vysvtlete pojmy: Mina, gemara, talmud, halacha, agada, hermeneutika, midra, aS, tanach, chuma. 2. Kdo byli: 1. Tanait, kdy je datujeme a m jsou vznamn? 2. Savorait, na prci navzali a m jsou vznamn? 3. Amorait, na prci navzali a m jsou vznamn? 3. Mohli by Saducejov vykonvat svj kult ve druhm stolet naeho letopotu? (Ano/Ne) Odpov zdvodnte. 4. Ke kter ze t nboensko-politickch frakc judaismu ml podle vaeho nzoru nejble Je Kristus? Tip: Anglick text talmudu v elektronick verzi naleznete na strnkch: http://www.come-andhear.com/talmud/index.html.

Strnky umouj vyhledvn a tdn.

Pro prvotn povrchn seznmen s obsahem Talmudu doporuujeme publikaci: Cohen, A.: Talmud pro kadho. Sefer: Praha 2006. Autor knihy poskytuje velmi tiv a fenomenologicky roztdn shrnut talmudick ltky.

Obr. 2: Strnka z Talmudu. Podobnost s rozloenm dnench webovch strnek nen nhodn. I zde nalezneme hlavn text uprosted a po stranch komente i odkazy na podobn msta. Nkter komente, jako napklad Raiho koment maj sv pevn msto. Strnka pochz z trakttu Taanit (Posty), oddlu Mo'ed (Svtky).

8. Judaismus na pelomu vk
Situace pod mskou vldou V 1. stolet o.l., kdy dolo ke zboen druhho Jeruzalmskho chrmu a znien Jeruzalma, panovala v oblasti Palestiny velice napjat atmosfra. Pina neklidu tkvla v nespokojenosti idovskho obyvatelstva s mskm protektortem, jen byl nad oblast vchodnho Stedomo v roce 64 p.o.l vyhlen, a zvlt s nevhodnm zpsobem chovn jeho pedstavitel, kter se bytostn dotkal idovskho nboenskho a nrodnostnho ctn169. msk strana s velikm neklidem sledovala stle se zhorujc situaci, a proto roku 6 p.o.l. pistoupila k rznmu een a anektovala oblast Judska i s Jeruzalmem. Tento krok se vak ukzal bt v dsledku kontraproduktivnm, nebo ptomnost mskch vojk idovsk obyvatele jet vce popudila a oteven povstn se zbran v ruce, do kterch se zapojili tak id z jinch komunit v diaspoe, na sebe nenechala dlouho ekat. Situaci v Palestin navc zhoroval stav tamj idovsk spolenosti, kter byla roztpena do rznch politickch a duchovnch proud v zvislosti na vztahu k mu a vnmn zbonosti. Tyto skupiny tak mezi sebou svdly nzorov boje, piem nkter z nich po roce 70 o.l. zanikly, aby se jin mohly petransformovat a vytvoit tak novou spoleenskou vrstvu, je se stala hlavn hybnou silou judaismu (viz. Rabni a rabnsk judaismus). Situaci palestinsk idovsk spolenosti komplikoval v 1. stolet o.l. tak fakt, e zan vznikat nov idovsk sekta idokesan, resp. kesan, kter pravovrn idovsk vc pobuovala pestupovnm nazen Try. Nboensk obnova Rok 70 o.l. a s nm spojen znien druhho Chrmu a dobyt Jeruzalma mem pedstavuj v rmci judaismu a jeho religiozity dleit meznk. Centra idovsk vzdlanosti se od tohoto data pesouvaj mimo Jeruzalm a mimo oblast Judey a titm a jdrem skuten sly idovstv se pro nsledujc generace stv Tra.

169

Schfer, P. Djiny id v antice. Od Alexandra Velikho po arabskou nadvldu. s. 126.

Nap. msk csa Caligula vldnouc v letech 37 - 41 o.l. usiloval o vztyen sv sochy v Jeruzalmskm chrmu, kde mu mly bt vzdvny bosk pocty. Nebt zsahu Agrippy, krle idovsk provincie, pravdpodobn by dolo k oteven vzpoue roztrpench id.

idovsk nboensko-politick skupiny

Ji v 2. stolet p.o.l. se palestinsk idovsk spolenost stala svdkem vzniku nkolika nboensko-politickch skupin, kter se od sebe nzorov odliovaly. Jednalo se o esejce (t esni), saduceje a farizeje. Na pelomu letopotu se k tmto skupinm zaadilo jet hnut zlt, jejich innost souvisela pedevm s protimskmi aktivitami. Saduceov Uskupen se zformovalo kolem roku 200 p.o.l. z vych spoleenskch vrstev kn, obchodnk a aristokracie. Saduceov odvozovali svj pvod od veleknze Sdoka psobcho v Jeruzalmskm chrmu za vldy krl Davida a alomouna. lenov tto skupiny byli bytostn vzni na Chrm a pro zachovn chrmovho kultu mnohdy pistupovali ke spoluprci s many. Sv uen oprali saduceov pouze o psemnou Tru 170 a odmtali stn tradici, kterou zastvali farizeov. Stavli se proti konceptu osudu a ve ponechvali lidsk vli, tj. lovk se rozhoduje pouze na zklad vlastnho uven a nen Bohem k emukoli determinovn. Ve svm uen tak zcela poprali nesmrtelnost due, koncept zmrtvchvstn a byli pesvdeni o tom, e po smrti due zanik spolu s tlem. zk spojen s Jeruzalmskm chrmem, kter ovldali a o jeho moc se oprali, vedlo po roce 70 o.l. k rozpadu jejich spoleenstv. Farizeov Nzev je odvozen z hebrejskho peruim = oddlen, vydlen se z celku. Veobecn se pepokld, e tato skupina vzela z proudu chasidim171 (zbon) nkdy bhem 2. stolet p.o.l.172, aby se o sto let pozdji stala poetnou a vlivnou slokou idovsk spolenosti. Jdro farizejsk skupiny tvoili stedn a chud vrstvy obyvatelstva a nkte kn. Farizeov ve sv podstat ztlesovali opozici vi saducem, nebo vedle psemn Try uznvali t

170 171

Pavlicov, H., Horyna, B. Judaismus, kesanstv, islm. s. 179 - 180.

Chasidim se zastnili boje za oitn Jeruzalmskho chrmu po jeho znesvcen seleukovskm vladaem Antiochem IV. Epifanem, jen z nj se souhlasem mnoha prohelnisticky zamench id udlal svatyni Dia Olympskho. Chasidim nemaj nic spolenho s modernm chasidismem ani se stedovkm hnutm chasidej Akenaz.
172

Schfer, P. Djiny id v antice. Od Alexandra Velikho po arabskou nadvldu. s. 73.

Tru stn (stn tradici), prostednictvm n se snaili psemnou Tru aktualizovat 173. Vnitn silou farizejskho hnut a jeho zkladnou byla spe synagoga ne Chrm a nboenskou autoritu neshledvali v osob knze, ale v osob uence vykladae Try. Dsledn zachovvali veker pikzn a velik draz kladli na studium Psma, jeho znalost ili i mezi prost lid174, nebo byli pesvdeni, e ke konn dobra pomh lovku prv Tra. V rmci svho uen hlsali nesmrtelnost due, vili v existenci ivota po smrti a ve zmrtvchvstn. V otzce predestinace se stavli za souinnost svobodn lidsk vle a predestinace, tj. pestoe Bohu nle atribut vevdoucnosti, lovku je dna monost svobodn volby. Po znien Jeruzalmskho chrmu se farizeov stali prakticky jedinmi nositeli idovstv. Svoji tradici penesli do rabnskho judaismu a stali se tak urujcm faktorem v dalm smovn tohoto nboenstv. Esejci Nzev pochz z aramejskho slova chasaja, chase = zbon, nebo asaja, asen = litel175. Esejci byli velice uznvanou ortodoxn idovskou sektou. Vydlili se z chasidskho hnut176 zhruba v polovin 2. stolet p.o.l. spolu s farizeji177, od nich se vak odliovali ivotem v askezi, kter mla mnohdy podobu celibtu178 i ivota v stran. Tvoili tak uzaven spoleenstv vzdlen ruchu mst a kadodennmu politickmu dn, kter se v nkolika smrech radikalizovala. Prvn vrazn rys pedstavovalo spolen vlastnictv majetku, druh pak akutn apokalyptick nadje, pocit, e se piblil den konen bitvy, v n Bh a jeho vrn (rozumj esejci) ztuj se zlem (vichni krom esejc) a bude nastoleno Bo krlovstv.

173 174 175 176 177 178

Pavlicov, H., Horyna, B. Judaismus, kesanstv, islm. s. 75. Mayer, D. Kapitoly z idovskch djin. Od starovku do 18. stolet. s. 117. Pavlicov, H., Horyna, B. Judaismus, kesanstv, islm. s. 71. Nkte badatel s teori, e esejci byli pvodn soust chasidskho hnut, nesouhlas. Za zakladatele esejsk komunity je pokldn tzv. uitel spravedlnosti.

V judaismu je fenomn celibtu nm nezvyklm. Tendence k celibtu pravdpodobn souvisela s negativnm postojem k sexualit jako takov. Nicmn esejci nikdy explicitn instituci manelstv neodsoudili ani nezakzali.

Esejci se zdrovali jak v Jeruzalm, kde tvoili uzavenou skupinu, tak nap. v pouti u Mrtvho moe, kde byly v letech 1947 a 1956 objeveny tzv. kumrnsk svitky 179. V bdn o kumrnsk komunit panuje mnoho neshod. Zd se jist, e lo o jednu esejskou skupinu, kter se kolem roku 130 p.o.l. sthla z mstskho prosted do pout kolem Mrtvho moe. Totonost kumrnsk sekty s esejci nepijmaj vichni, kdo se jejm studiem zabvaj. Nicmn naprost vtina badatel se pikln k nzoru, e historick okolnosti i srovnn kumrnskch svitk se starovkmi zprvami o esejcch (zejmna z pera Josepha Flavia) a t zprvy, e esejci ili na zpadnm behu Mrtvho moe, nm dovoluj s jistotou pokldat kumrnskou komunitu za jednu z esejskch skupin.180

Foto: Okol Qumrnu tvo skalnat pou. Vtr vytvoil ve skalch rozshl jeskynn systmy. Such a tepl vzduch, navc pln soli, m vrazn konzervan inky. Patrn dky tomu se tzv. Svitky od Mrtvho moe zachovaly. Vztah esejc k Jeruzalmskmu chrmu a chrmov bohoslub byl velice vlan. Pestoe Jeruzalm ctili jako msto Chrmu, na samotn Chrm nahleli jako na nepatin postaven, zneitn bohoslubou saduce, a tamn knstvo povaovali za nelegitimn. 181 Na vlastn nboenskou doktrnu
179

nahleli jako na jedinou sprvnou a vechny ostatn

Kumrnsk svitky byly nalezeny v jeskynch nedaleko Kumrnu u severozpadnho behu Mrtvho moe v Izraeli a obsahovaly texty v hebrejtin, aramejtin a etin, piem vytvely pt zkladnch okruh:1, biblick a apokryfn texty; 2, esejsk komente k biblickm textm; 3, esejsk dy, liturgick spisy a chvalozpvy; 4, astrologick spisy; 5, mdn svitek. Zbral, D. Esejci v Kumrnu a svitky od Mrtvho moe. [online] Dostupn z www: < http://www.david-zbiral.cz/Kumran.htm#_Toc151655877> [cit. 2007-10-31]
180

Pavlicov, H., Horyna, B. Judaismus, kesanstv, islm. s. 134.

neesejsk idy182 a ne-idy pokldali pro tento svt za zbyten. Sami sebe oznaovali jako syny svtla, zatmco ostatn idy a ne-idy nazvali syny tmy. Synov tmy jsou ji pedem Bohem odsouzeni k zhub a zmaru . Hlavn innost len tto sekty bylo studium svatch text a jejich vklad, ivot v modlitb a prce. Zabvali se t astrologi. V rmci sv vrouky hlsali nesmrtelnost due a vili v predestinaci lovka ke spse i k zavren.. a obadnch zvyklost. Znik esejskho hnut se datuje na konec 1. stolet n. l. 183 a spojuje se s dobytm Kumrnu many v roce 68 n. l. Zlti Nzev skupiny je odvozen z eckho zlts = horlitel (hebr. kanam). Vznik hnut se klade do potku 1. stolet n.l.184 a petrvalo a do 2. stolet n.l. Zlti pedstavovali radikly, kte bojovali se zbran v ruce proti msk moci a nadvld a vyzvali k odporu proti n. Pevld veobecn nzor, e se zltsk hnut vydlilo ze skupiny farize, s nimi si byli v mnoha otzkch nzorov blzc. Rozchzeli se vak v postoji k politick situaci v Palestin, o kterou se farizeov pli nezajmali, nebo se soustedili pedevm na nboenskou strnku. Zlti zcela odmtali jakoukoli svtskou nadvldu a za jedinho svrchovanho vldce a krle povaovali Hospodina. Usilovali o obnoven pvodn politick a nboensk strnky Try185 a nastolen Bo vldy v Izraeli. To se mlo uskutenit i za cenu nsilnch tok proti nelegitimn svtsk vld. Dbali na dodrovn rituln istoty

181

Flusser, D. Esejsk dobrodrustv. idovsk spoleenstv od Mrtvho moe. eho si lze povimnout u Jee, Pavla, Didach a Martina Tubera. s. 41
182

Aby se odliili od ostatnch id, zaali namsto tradinho lunrnho kalende uvat vlastn slunen.

Flusser, D. Esejsk dobrodrustv. idovsk spoleenstv od Mrtvho moe. eho si lze povimnout u Jee, Pavla, Didach a Martina Tubera. s. 48.
183 184

Pavlicov, H., Horyna, B. Judaismus, kesanstv, islm. s. 71. Joseph Flavius spojuje vznik zlt s pemnou Judska v mskou provincii v roce 6 o.l. Viz. Schfer, P. Djiny id v antice. Od Alexandra Velikho po arabskou nadvldu. s. 109. Schfer, P. Djiny id v antice. Od Alexandra Velikho po arabskou nadvldu. s. 111.

185

Aktivn se zapojili do idovsk vlky v letech 66 70 o.l., piem pevnost Masadu se jim podailo udret a do roku 73 n. l.,186 kdy asi 1000 obhjc spchalo hromadnou sebevradu.187 Mal zltsk skupiny petrvaly a do 2. stolet o.l.

Povstn v Jeruzalm
Piny povstn V roce 6 o. l. se Judsko stalo mskou provinci, nad jeho sprvou dohlel msk prokurtor sdlc v Caisareji a tak syrsk mstodrc. Obyvatel Judska museli manm odvdt dva druhy dan - pozemkovou da a da z hlavy. Krom toho pichzely do pokladnic mskho sttu tak vnosy z bohatch krlovskch statk v Judsku.188 Obecn zstala idovskmu obyvatelstvu znan mra autonomie, v dalch letech vak vzrstala nespokojenost v souvislosti s politickmi a nboenskmi vstelky nkterch mskch prokurtor. 189 Urit stabilita v oblasti nastala po nstupu krle Agrippy I. (41-44 o.l.), ktermu svil csa Claudius Judsko a Sama. Akoli se jeho syn Agrippa II. snail bt stejn jako jeho otec vi idm loajln, po smrti Agrippy I. se cel Palestina dostv pod mskou sprvu a Judsko je podzeno prokurtorovi. Dalch sedm prokurtor190 je znmch svoj neschopnost a bezohlednou politikou zskat z provinci co nejvce pro sebe a finann ji vysvat. V tomto obdob se dostv do poped hnut zlt (viz. idovsk nboensko-politick skupiny) vyznaujc se radikalismem
186 187

Schfer a dal badatel datuj dobyt Masady do dubna 74 o.l.

Pomylen na to, kolik zlho by vytrpli, kdyby se dostali do rukou neptel, jim bylo tchou v nezbytn nutnosti zabjen. Nakonec se nenael nikdo, kdo by se byl tak hroznho inu neodvil Vichni usmrtili po ad sv nejbli. Uboh obti osudu, jim se zdlo nejlehm zlem zabt vlastn rukou sv eny a dti! Po inu ji nemohli snst svj al a mli za to, e kivd zabitm, jestlie je peij i jen krtk as.Losem ze sebe vyvolili deset mu, aby je vechny pobili, kad se poloil vedle sv manelky a dt, rukama je objal a ochotn nastavoval hrdlo tm, kdo tu hroznou slubu vykonvali. Ti pak bez zachvn vechny povradili a stejn zkon losu ustanovili sob navzjem.A tak nakonec oni hrdla nastavili a on jedin a posledn se rozhldl po mnostv lecch, zda jet nkde nezbv v tom velkm krveprolit nkdo, kdo potebuje jeho ruky, a kdy poznal, e jsou vichni mrtvi, vhodil mnoho ohn do krlovskho palce, pevnou rukou se prokll meem skrz naskrz a padl blzko len sv rodiny. Zemeli v domnn, e ze sebe manm do podru nezanechali nic, co dui m. Flavius, J. Vlka idovsk II. s. 239-240.
188 189

Schfer, P. Djiny id v antice. s. 107.

msk prokurtor Pontius Pilatus (26-36 o.l.) byl znm vraznou necitlivost k idovskmu obyvatelstvu. Nechal nap. financovat stavbu akvaduktu z chrmovho pokladu. Za Caligulovy vldy (37-41 o.l.) zase dolo v roce 38 o. l. k nejvtmu idovskmu pogromu. Dal provokac bylo nazen, aby byla v Jeruzalmskm chrmu vztyena Caligulova socha. Za csae Nera dolo k degradovn id na obany druh kategorie.
190

Cuspius Fadus (44-46 o.l.), Tiberius Alexandr (46-48 o.l.), Ventidius Cumanus (48-52 o.l.), Felix (52-60 o.l.), Porcius Festus (60-62 o.l.), Albinus (62-64 o.l.), Gessius Florus (64-66 o.l.).

a loupeivmi bandami. Mezi jeho hlavn vdce pat Eleazar ben Dinaj. Vedle hlubok nenvisti k manm zlti vedli tak ostr spory s knskou aristokraci. K udlostem, kter vedly v konen fzi k vypuknut povstn v Jeruzalm pat iny poslednho prokurtora Gessia Flora (64-66 o.l.), za jeho vldy dolo k nemrnmu zven dan, co vyvrcholilo vyplennm chrmovho pokladu na pelomu dubna a kvtna roku 66 o.l. Prvn idovsk vlka Rozhodujcm aktem vzpoury byl pokyn pedstavenho Jeruzalmskho chrmu, Eleazara, k zastaven kadodenn obti za csae.191 Gessius Florus se sthl do Caisareje a v Jeruzalm ponechal pouze jednu mskou kohortu. Zlti pod vedenm Menachema dobyli pevnost Masadu a vyplili archiv jeruzalmsk radnice, kde byly uschovny dlun pisy, m si zskali vrstvu chudch. Boj zlt se v tto dob zamil vedle man tak na posledn "ochrnce mru," mezi kter patili farizeov, Herodovci a veleknz Anani, je byl zhy tmto hnutm zavradn.192 idovsk velen dosud dreli v rukou umrnn, tedy veleknz a farizeov. Do vech oblast provincie byli vyslni velitel, kte mli povstn zabrnit. Podek v oblasti ml zajistit tak Cestius Gallus, syrsk mstodrc, kter vythl do Judska. Pod tmto tlakem dolo k nutnosti sjednocen jednotlivch idovskch frakc. Mnoho informac o tto vlce se dozvdme dky zpiskm velitele v oblasti Galileje, Josepha ben Matitjah, znmjho pod jmnem Josephus Flavius. 193 Kvli svmu aristokratickmu pvodu a pedchozmu pobytu v m vzbuzoval nedvru zejmna zlt.194 Na potku roku 67 o.l. msk csa Vespasianus se svm synem Titem pithl ze severu do Galileje. K dispozici mli ti legie a dal pomocn sbory. Vtina Flaviovch mu se pi pohledu na msk vojsko rozutekla. Josephus se uchlil do pevnosti Jtapata, kter vak byla zhy dobyta, a do konce roku 67 o.l. tak padla cel Galilea do rukou man. 195 Svou zchranu

191 192

Grant, M. id v mskm svt. s. 182.

Vrada veleknze Ananie vedla k roztpen zlt. Ananiv syn Eleazar se svmi stoupenci zhy zavradil Menachema, vdce zlt.
193 194 195

Dlo Josepha Flavia Vlka idovsk je jakousi sebeobhajobou vysvtlujc zmnu postoje k manm. Josephus nkolikrt unikl pokusm o atentt vdci zlt Janovi z Gischaly. Potok, Chaim. Putovn. Djiny id. s. 252.

dv Josephus Flavius do souvislosti se svm prorokovnm, e se Vespasianus stane csaem. Josephus ho dle doprovz pi jeho taench.196 Roky 68 a 69 o.l. jsou ve znamen obansk vlky v Jeruzalm mezi extrmnmi zlty pod vedenm Jana z Gischaly a promskmi nebo umrnnmi pslunky vych vrstev.197 Umrnn farizeov pod vedenm imona ben Gamaliela se marn snaili z msta extrmistick zlty vyhnat. Mezitm dochz k dobyt zbvajcch st zem Vespasianem, postup man byl vak nakrtko pozdren udlostmi v m. Roku 68 o.l. spchal msk csa Nero sebevradu a po vystdn nkolika csa se na trn v roce 69 o.l. dostv Vespasianus. Velen v Palestin pedal svmu synovi Titovi, kter zahjil dobvn Jeruzalma. V pedveer Titova oblhn msta se zltsk hnut jet vce roztpilo. Vedle stoupenc Jana Gialskho na Chrmov hoe zde vznikly dal dv skupiny vzbouenc, Horn a sti Dolnho msta ovldnut dalm radiklnm vdcem zlt imonem bar Giorem a na vnitnm ndvo Chrmu skupina pslunk nich knskch td pod vedenm knze Eleazara ben imona.198 Tato ti hnut proti sob urputn bojovala. Titus zaal oblhat Jeruzalm pr dn ped Pesachem v roce 70 o.l. Vdci zltskch skupin Jan z Gischaly a imon bar Giora199 byli nuceni se sjednotit a zmobilizovat sv sly. man zahjili tok na zpadn stran msta, kudy pronikli a probojovali se i pes druhou ze. Aby mohl Titus idovsk obyvatelstvo inn vyhladovt, postavil opevnn obepnajc cel zbytek msta. Dne 9. msce avu roku 70 o.l. byl Chrm dobyt a vyplen. Stalo se tak ve vron den znien prvnho Chrmu 9. avu roku 586 p. o.l. Zatkem z padlo i Horn msto. Vichni obyvatel byli zabiti nebo poslni na nucen prce. Msto bylo srovnno se zem, pouze ti ve Herodova palce a st zdi (Zpadn ze) zstaly stt.200 Po dobyt Jeruzalma kladly odpor manm ti pevnosti, Hrdeion, Machairs a Masada. Posledn z nich padla a roku 73. Kdy do n man vstoupili, nali u jen mrtv idy, kte spchali hromadnou sebevradu.

196 197 198 199 200

V roce 69 o.l. se Vespasianus skuten stv csaem a Josephus je proputn. Grant, M. id v mskm svt. str. 188. Schfer, P. Djiny id v antice. str. 124. Vdce tet zltsk skupiny Eleazara nechal zabt bhem Pesachu Jan z Gischaly. Schfer, P. Djiny id v antice. s. 126.

Foto: Ruiny pevnosti Masada, odhalen archeology. Dnes jsou vznamnou soust izraelskho nrodnho mtu a oblbenou kulisou vojenskch psah (Foto: Zbynk Tarant srpen 2007)

Nsledky vlky Nsledky prvnho idovskho povstn byly dalekoshl, nebo dolo ke zmn dosavadnch politickch, hospodskch i nboenskch pomr v Judsku. Tato oblast byla pln zniena a vylidnna,201 navc se stala pmou provinci, na jej zem man natrvalo umstili svoje legie a do ela dosadili mstodrcho hodnosti praetora. Hospodsk situace se vyostila, vtina pdy v Judsku pipadla do vlastnictv csae Vespasiana, kter ji za poplatky pronajmal idovskmu obyvatelstvu. Nejvt pohromou, je vystila z tohoto nespnho povstn proti mu, bylo znien Jeruzalmskho chrmu a s nm padek chrmovho kultu v rmci idovskho nboenstv. Zanikl ad veleknze a sanhedrinu a chrmov da se od nynjka musela odvdt do Jupiterova chrmu v m, co znamenalo zejmna pro zbon idy velk pokoen. Protoe se idovsk nboenstv do nynjka sousteovalo kolem Chrmu, lid se od tohoto okamiku snaili penst posvtnost bohosluby na vechny oblasti kadodennho ivota. Uenci z Javn

201

Mluv se o bytku a tetiny idovskho obyvatelstva.

Spolu se zkzou Chrmu miz tak strana saducej, kter psobila vcemn pouze ve spojen s Chrmem. Zlti byli vyhlazeni a do poped se dostvaj umrnn farizejt uitel, 202 kte jako jedin byli schopni komunikovat s many. V tto dob se vytv krouek k kolem osobnosti Jchanana ben Zakaje, kter se nechal pi prvnm idovskm povstn vynst v rakvi z Jeruzalma a podal csae Vespasiana, aby se mohl se svmi uenci uchlit do Javn a pokraovat zde v modlitb a dodrovn vech pikzn.203 Jchanan strvil vtinu ivota studiem a vukou Try a je pokldn za hlavnho pedstavitele rabnskho judaismu (viz. Rabnsk judaismus). Farizem, kte na javensk akademii vyuovali, se poslze zaalo kat rabni. Termn rabi nese vznam uitel, mistr. Tito nov tanaim neboli uitel tedy umonili idovstvu nadle uchovat svoji vru. Pozdn farizeov penesli svatost Chrmu na vechny oblasti ivota. Msto Chrmu stoj v sted Tra a jej studium a aplikace in z Izraele svat lid. Rabni sebe chpou jako prav nsledovnky Moje, prorok a farize. Jchanan a jeho ci se vnovali ve kolch a synagogch sepisovn tradinho materilu, kter byl do tto doby pedvn pouze stn, a kter ml pozdji vejt do Miny. 204 V Javn dajn tak dolo k formlnmu ustanoven knonu knih nleejcch do hebrejsk Bible. Dvodem bylo vymezen se vi vznikajcmu kesanstv.205 Mezi lety 80 a 90 o.l. na msto Jchanana ben Zakaje nastoupil Gamaliel II. Od doby kolem roku 120 o.l. dominovaly dal koly, pedevm pak dva nejslavnj rabni, rabi Akiva psobc v Bnej Beraku a rabi Jimael vyuujc v jinm Judsku. Povstn Bar Kochby Nov msk csa Hadrianus (76-138 o.l.) se pro idovskou populaci nalzajc se ve svat i stal novm Krem.206 Po poprav svho utlaovatele Lusia Quita id do novho mana vkldali velik nadje. V Palestin dokonce kolovaly zvsti o monosti opravdovho znovuobnoven palce a odstrann Traianovy sochy z Chrmov hory. Hadrianus tyto kroky ml skuten podle mnohch schvlit.207 Podle cestovatele Pausanise Hadrianus projevoval
202 203

Potok, Ch. Putovn. Djiny id. s. 255.

Jnachan ben Zakaj tak prorokoval Vespasianovi, e se stane csaem. Je zde vidt znan podobnost s ivotem Josepha Flavia. Viz. Schfer, P. Djiny id v antice. s. 135.
204 205 206

Grant, M. id v mskm svt. s. 200. Schfer, P. Djiny id v antice. s. 136.

Kros byl persk krl, jen ped sedmi sty lety svm svolenm pispl k znovuobnoven Jeruzalmskho chrmu.
207

Viz. tradice o Jehouovi ben Chananjovi a jeho nvtv Hadriana.

v tto dob nejvt ctu k nboenstv a nejvce ze vech pedchzejcch vlada vykonal pro blaho svch poddanch. Hadrianus nebyl jen loajln vlada, ale ve svch vizch vidl zmnn svt msk e. Sv budovatelsk plny zamil na pemnu provincie, politicky a individuln pln podzenou mu. Uspodn jednotlivch oblast bylo provzno absolutnm helenizanm modelem jako spolenho jmenovatele ecko-msk civilizace ve Stedozemnm moi a jakkoliv odchylka od tohoto plnu mla bt chpna jako separatistick hnut. Rann naden id brzy doli z vladaovy strany velkho zklamn. Postupem asu Hadrianus, jen se nikdy netajil tm, e jako jeho pedchdce Antiochos Epifans nezn dostaten idovsk djiny, zaal rozpoutt nadje a sny idovskho nroda vce ne kdo jin ped nm. Prvnm krokem k rozchodu mezi vyvolenm nrodem a mskou sprvou bylo vyhlen absolutnho zkazu obzky. Na tuto praktiku mnoho pedchdc csae a vlastn i ady eckch a mskch spisovatel pohlelo jako na naprosto nepochopiteln a odpudiv akt mrzaen lidsk bytosti. Pro idy znamenala nov zkonn vyhlka represivu a zaujatost proti jejich nboenstv.208 Pokud bychom tento zkrok chpali jako rozntku pro budouc konflikt, nebudeme pesn. Vedle zkazu praktiky obzky se objevuje nvazn jev, kter podle nkterch historik, oprajcch se o tradici Miny, zpsobil brzk povstn. Vize mskho csae obsahovala nov msto Jeruzalm, kter se stane mskou koloni, kde dn vojensk vetern nalezne svj klid. Stavitelsk kreativita mla bt podpoena t novm helnskm jmnem Aelia Capitolina.209 Prbh samotnho zaloen novho Jeruzalma provzela raba novch minc, kde v motivu samotn Hadrianus zdvih svoji ruku k postav Judeje, kter obtuje na olti v ptomnosti t dt nesouc dv z tchto dt obtn ndoby.210 Samotn druh povstn meme datovat do roku 132 o.l. Krtce ped tmto rokem byla do oblasti provincie pesunuta dal z mnohch mskch legi v doprovodu rozen pravomoci
208

K ospravedlnn tohoto kroku musme podotknut, e tento zkon ji byl dvno v praxi. Domitianovy a Nerovy zkony povaovaly kastraci za zloin a Hadrianus zkon rozil i na idovskou obzku. V tto dob se zkaz obzky vztahoval krom id t na spoleenstv Foinian a egyptskch kn. Pirozen vzhled lidskho tla je pro helnismus mtkem vekerenstva a jakkoliv prava je chpna jako tk zloin a jako odchylka od tradin formy a slovy doby Hadrianovi jako akt separatismu, odporujc jednotnmu spoleenskmu uspodn mskho impria. Viz: Grant, M. id v mskm svt. s. 233
209

Aelia Capitolina je sloenina slov Aelia, jen oznauje jmno rodu, z kterho Hadrian pochzel a Capitolina jen je oznaenm pro kapitolskho Jupitera, Boha, v jeho prospch id museli odvdt v poslednch edesti letech da, kterou dve odvdli na drbu svho chrmu.
210

Na rozdl od minc ostatnch provinci, kde se zdrazovaly mstn motivy, judejsk mince neobsahovaly atributy tto oblasti, a navc samotn dojem z nich ml zanechat pocit naprost integrity Judeje do e msk. Samotn obtn scna na minci se mla pravdpodobn vykldat jako zobrazen obad, kter provzely zaloen Aelia Capitolina.

zemskch guvernr.211 Vechny tyto kroky byly vsledkem pedelch opaten. Vedle zkazu obzky a stavby novho msta na mst Jeruzalma byla spolenost znan napjat lty vzmhajcch se nepokoj vyvolanch nikoliv patnou hospodskou situac, ale spe nedvnm krtkm pokusem o vzpouru212 piiven rstem apokalyptick mesisk literatury. Koeny povstn zmohutnly v dob, kdy Hadrianus cestoval po vchodnch provincich.213 V tto dob idovt dlnci vyrbli pro msk vojsko zbran, kter mysln patn zhotovovali. Z nsledn vrcench zbran vznikaly zbran pro budouc idovsk povstn. Na rozdl od prvnho povstn stanul v ele charizmatick vdce imeon bar Kozeba214, kter skrze strce Eleazara z Modenu spojoval svj historick rodokmen se samotnmi makabejskmi osvoboditeli Izraele. Na potku vystoupen imeona provzelo tst, nebo zskal podporu jednoho z nejvtch vdc farizejc rabna Akivy ben Josefa,215 nstupce Jehouy ben Chananji. Bohuel se ji nedozvme, pro rabi Akiva provolal imeona mesiem a jak pohnutky ho k tomuto inu vedly, meme se pouze domnvat, e jeho konn mlo pimt vd farizejsk kruhy v Judeji k jejich atypickmu revolunmu kroku. Nicmn jak se pozdji ukzalo, rabi Akiva nebyl schopen zskat pro budouc povstn cel farizejsk hnut. Mnoho nynjch badatel tvrd, e neabsolutn podpora farizejskho hnut byla zpsobena mskou kontrolou nad oblastmi Javn. Klov ptomnost tchto jednotek v hlavn oblasti farizejskho hnut dala ad farizejc podnt k nensledovn vzev imeona bar Kozeby. Ve skutenosti vak ada konzervativnch farizej do jist mry kolaborovala s mskmi jednotkami z obav ped totln zkzou jich samotnch a veho jim tak drahho. Pes nedostatenou farizejskou podporu bylo hnut na rozdl od prvnho povstn velice dobe organizovno. Mnoho pramen zdrazuje, e v samotnm potku Bar Kochbova povstn
211 212 213 214 215

Souasn statut mskho prtory byl rozen tak na titul konzula. Vzpoura vypukla ve finlnch letech Traianovy vldy. Zde musme podotknout, e Hadrianus patil k nejvtm cestovatelm z ad mskch csa. Jmno Kozeba znamen bu syn Kozeby i pochzejc z vesnice jmnem Kozeba.

Josef ben Akiva byl pvodn nevzdlan pask, kter se vypracoval na proslavenho uence, jednoho z pednch dovritel Miny, je byla dokonena na konci 2. stolet. Kdy Rabi Akiva spatil bar Kozebu, prohlsil ho mesiem. Rabi imeon ben Jochaj pravil: Rabi Akiva mj uitel vyloil pas Try, Vyjde hvzda (KVKB, kochba) z Jkoba tak, e vyjde KVZB (Kozeba) z Jkoba. Citace rabiho Akivy pochzela z Bilemovy vtby slavnmu krli Mobu. Tato vtba zpsobila, e imeon bar Kozeba dostal pzvisko BarKochba neboli Syn hvzdy, pesnji mesi. Viz: Grant, M. id v mskm svt. s. 236

vzbouenci pln ovldali Jeruzalm. Vedle tohoto bodu se objevila i samostatn raba minc216, kter vyhlaovala vznik nezvisl revolun vldy. Mince raen v prbhu Bar Kochbova povstn nm ukazuj, e k hlavnm clm stoupenc imeona patilo znovuobnoven chrmov bohosluby a s tm spojen znovuobnoven chrmu. Prbh samotnho povstn nm velice dobe zaznamenal Dion Cassiem. On jako znal historik popisoval snahy povstalc nestetvat se s mskmi oddly v otevenm poli, ale zaujmat mnohem vhodnj postaven na venkov. Tato venkovsk toit byla ji ped povstnm pod ztitou zemdlskch prac opevovna hradbami a pkopy, aby tak v ppad silnho mskho nporu mli obrnci monost niku i se mohli nepozorovan setkvat v podzem. Prvotn spchy Bar Kochbovch pvrenc pinesly kontrolu v centrln a nhorn oblasti Judeje. Soubn t kontroloval sti Sama, i kdy vtina zdejho obyvatelstva spe stranila manm. Z tchto zem podnikali vzbouenci ast vpady do Galileje, ale tato oblast ke smle povstalc nedostla sv vzboueneck povsti a severn oblasti si tak udrovaly od vedenho povstn znan odstup. Tento nespch pimt Galilejce k povstn rabi Akiva vysvtloval tak, e budouc spsa vyjde pouze ze dvou kmen, jejich hranice se potkvaj u Jeruzalma. Ostatn kmeny, jak Akiva zdatn prohlaoval, na sebe pivolaj nepze Hospodinovu. Vznikl povstn brzy utlumila moc mskch legi. Vzboueneck oblasti se ocitly v obklopen hust st mskch kontrolnch stanovi. Zdejch osm legi mskch vojk pomalu vstupovalo do oblasti Judeje pod vedenm jednoho z nejlepch Hadrianovch vojevdc Sexta Iulia Severa. Tento bval guvernr pro Britnii byl mnohmi bitvami pouen, e pm tok mc proti povstaleckm silm je velice neeln a pin mnoho zbytench obt. Proto zvolil taktiku pomalho a postupnho vyerpvn neptele bez vtho vzniklho rizika pro sv vojsko. Taktika pomalho odezvn skupin povstalc od hlavnho hnut pinesla, jak nm dosvduj i povstaleck mince raen v Jeruzalm, znan spch.217 Pes zvolenou mskou taktiku se pesto asto povstalcm podailo zasadit tvrdou rnu mskm legim, kter pichzely o sv vojky vlivem etnch arvtek a bitev. Tento
216

Motiv minc zobrazoval imeona obdaenho titulem nas. Tento titul byl zrove titulem pro pedsedu komunity v Javn. V nov situaci vak dostalo oznaen i nov vznam. Vedle pedsedy Javn mlo od nynjka symbolizovat takt vojensko-politickho vdce novho Izraele. Vedle imeona se na mincch dle objevuje jmno ,,Eleazar knz, co byl nejspe imeonv strc rabn Eleazar z Modenu, kter bhem povstn konal obti na mst, kde stval chrm.
217

Na potku povstn se na mincch objevovala mesisk hvzda, kter postupnmi nespchy hnut pechz v pomyslnou zvlnnou ru. Tak pozdj mince ji neobsahuj imeonovo tituln oznaen nas i npis Prvn rok spsy Izraele pomalu vystdv mylenka vynechat mesisk motiv prvnch minc.

fakt nm potvrzuje samotn Dio Cassius, kter ve svm popisu povstn l, jak Hadrianus vynechal ve svch dopisech sentu klasickou csaskou formuli, kter znla: Jestli jste vy a vae dti zdrvy, je to dobr, j i legie jsme zdrvi. Tato korespondence nm takt naznauje, e Hadrianus byl ptomn vojensk expedici mskho vojska v oblasti Judeje. Jak se povstn blilo ke svmu konci, imeon bar Kochba se spolu se svmi pvrenci sthl do pevnosti Betar nachzejc se jedenct kilometr jihovchodn od Jeruzalma. Zde se skupinov situace rapidn zhorila smrt Eleazara z Modenu, jen byl kvli podezen ze spojen s many ukopn k smrti vlastnm synovcem. Vpdem mskch oddl do pevnosti dolo k hromadnmu vradn, ve kterm mezi obmi spoinul i samotn mesi bar Kochba. Jeruzalm padl ji dve v roce 134 o.l. a o rok pozdji padla i posledn bata druhho postn. Podle tradice to bylo v ten sam den, kdy byl v roce 70 o.l. znien samotn Jeruzalmsk chrm. Nsledky bar Kochbova povstn, jak uvd samotn Dio Cassius, byly katastrofln. 218 Mnoho historik vzpomn na tzv. Hadrinv trh, kde se idovt vlen zajatci prodvali za cenu jednoho kon. Pes snahu Hadrina zskat si Judeu k boji proti Parthsk i nyn raen mince opomjej nzev Judea a provincie zskv nov oiven jmno Syropalestina. 219Tak zem s pvodnm osazenm jedn msk legie se rozila ke dvma legim. Jedna se nachzela v samotn Judeji a druh nov utvoen v oblasti Galileje. Vstavba novho msta Aelie Capitoly bujn pokraovala a star Jeruzalm se pomalu zaal ztrcet v propadliti djin. man v dsledku doli a tak daleko, e zakzali idm vstup do novho msta a ani zdlky jej nesmli spatit. Pozdji jim bylo povoleno jednou ron v den Dne smutku Jeruzalm neboli Aelii Capitolu navtvit. Po doznn povstn se hlavnmi centry idovskho osdlen stv Galilea, kter utrpla nejmn kod a samotn kult msta Javn se pemisuje do jednotlivch galilejskch mst a vesnic. Pestoe msk legie vyvrtily ivot v kvetouc Judeji, judaismus byl mskou vldou nadle tolerovn. 220 Tolerance nboenstv byla
218

,,Padest nejdleitjch idovskch vojenskch zkladen spolu s devti sty osmdesti pti jejich nejznmjmi vesnicemi bylo srovnno se zem. Pt set osmdest tisc mu padlo v bitvch a velk poet tch, co peili, zahynulo hladem, nemocemi i ohnm pot, co byli tito lid vyptrniMnoho vlk a hyen se s vytm nahrnulo do jejich mst. Viz: Grant, M. id v mskm svt. s. 241
219

Jmno se vracelo do dob ped pchodem Saula a Davida, do obdob Pelitejc a Filitnskch, jen tuto oblast obvali.
220

Tento respekt proudil pedevm z pesvden samotnch man, e tolerance zplod mnohem mn tkost ne absolutn tlak.

provzena i oprotnm od obtovn ve jmnu csae. Pes velik msk zastraovn mezi lidem asto dochzelo k individulnm popravm, kter jsou dnes zaznamenny v judaismu jako legendrnch deset muednk, jejich smrt si id kadoron pipomnaj v Den smen neboli Jom Kipur.221 Druh idovsk povstn bylo poslednm dttem mesiskch nadj. Vedle tohoto bylo t poslednm pokusem o zskn svobody idovskho lidu v rmci celho mskho svta. Prvn idokesansk obce Bhem prvnch let po Jeov smrti dochz v Jeruzalm a v Palestin222 k rozvoji idokesanstv, v jeho rmci si nsledovnci Jee z Nazareta uchovali vazbu na idovsk prosted, z nho vzeli. Jednou z idovskch sekt, resp. idokesanskch skupin t doby byla skupina Dvancti223, v jejm ele stl po nkolik let Jev nkdej partner Petr a jej lenov patili k nejblim Jeovm spolupracovnkm. Poet dvancti symbolizoval dvanct kmen izraelskch a dvanct patriarch nkdejch hebrejskch djin a legend
224

Vedle tchto Dvancti psobilo v Jeruzalm uskupen Sedmi, je tvoili ecky mluvc id z diaspory. Hlavnm pedstavitelem Sedmi byl tpn, kter okoval idovsk vc svmi vroky o nedleitosti Chrmu (Sk 7, 48). Hlsal t Jev budouc nvrat na zem a nsledn zboen Chrmu Jeovou rukou (Sk 6, 14). Svmi proslovy a nzory prakticky zrovnoprvoval obrcen pohany, nemajc pstup do chrmu, s rodilmi idy, m si zneptelil sv soukmenovce. Za sv rouhask vroky nakonec zaplatil ivotem225. Vedle Jeruzalma a Palestiny se idokesansk obce zaaly utvet tak v diaspoe, resp. v Antiochii226 i v Damaku. Zejmna obec v Damaku se stala trnem v oku Velerad, kter vyslala do tohoto msta svho zmocnnce, Pavla z Tarsu, jeho kolem bylo zjednat podek 227, tj. ml za kol kesany vyptrat, prokzat jejich vinu a vylouit je ze synagogy.
221

Mezi tchto legendrnch deset muednk pat i samotn rabi Akiva a rabi Eleazar z Modenu. imeona bar Kozeby si rabnsk tradice nev, nebo od mesie se oekvalo naprost vtzstv, ale on v tto zkouce neobstl.
222 223 224 225 226

idokesansk obce vznikaly zejmna v Galileji, hlavn oblasti Jeova psoben. Skupinu Dvancti tzv. apotol oddlil ze svch k sm Je. Grant, M. id v mskm svt. s. 116. Grant, M. id v mskm svt. s. 117.

Pravdpodobn prv v Antiochii se zaali nsledovnci Jee v masovjm mtku obracet se svoj vrou k pohanm.
227

Grant, M. id v mskm svt. s. 119.

Pavel z Tarsu a jeho pokus o pemnu idovstv Pavel z Tarsu je vem kesanm dobe znm, nebo jeho pbh ztlesuje zzranou pemnu idovskho pronsledovatele kesan v oddanho kesana. Z religionistickho hlediska bv asto povaovn za faktickho zakladatele kesanstv. Pavel, vlastnm jmnem Saul, se narodil ve mst Tarsos v Kilkii (jihovchod Mal Asie). Akoli pochzel z farizejsk idovsk rodiny, ji od mld byl mskm obanem a krom svho mateskho jazyka aramejtiny ovldal tak etinu. Studoval u nejvenjho farizea t doby, rabiho Gamaliela I., kter vyuoval v Jeruzalm. Pavel se jednoznan stavl proti slcmu idokesanstv potamo kesanstv, nebo znesvcovalo Tru. Jak ji bylo eeno ve, byl to prv Pavel, jeho Velerada vyslala v roce 36 o. l. do Damaku na protikesanskou misi. Po cest vak dajn Pavla zashla oslepujc ze, padl na zem a uslyel Jev hlas, kter ho vyzval k hlsn nov vry. Tento okamik znamenal zlom v Pavlov ivot. Na zklad tohoto proitku Pavel pijal kesanskou vru a stal se jejm nejvznamnjm iitelem. Zhruba ve 40. letech 1. stolet o. l. dolo v adch Jeovch nsledovnk k disputacm ohledn dalho smovn. Jedna skupina prosazovala setrvn v Judeji na pd judaismu, zatmco druh se piklnla k en sv vry do pohanskch oblast. Prvn skupinu pedstavovali Jakub Spravedliv a Petr. V ele druhho tbora pak stl Pavel, kter se zasazoval o univerzln crkev, v n by mli stejn prva jak obezan id, tak neobezan cizinci pistoupiv ke kesanstv228. Soust Pavlova postoje bylo pesvden, e dleit je vra v Krista229 a nikoli skutky pikzan Zkonem230, tj. hlsal osvobozen od Zkona231.

228

Krom obzky se jednalo tak o stravovac nazen, kter jsou pro idy povinn, ale konvertovan ne-id je odmtali dodrovat.
229

Vraz je odvozen z eckho slova christos, kter oznauje Mesie i pomazanho, kter pijde na konci vk a nastol Bo vldu. Pro kesansk vc je tmto oekvanm Mesiem Je z Nazareta.
230 231

Grant, M. id v mskm svt. s. 153.

Oproti tomu Je vybzel k poslunosti Zkona, nicmn varoval ped pikldnm plin vhy pesnmu dodrovn vnjch pravidel. Stejn jako jin id t doby se i Je snail vykldat Tru vlastnmi metodami a ve ve kladl draz pedevm na sprvn mysl jedince (Porter, J. R. ivot Jee Krista. Je historie, Kristus vry. s. 142) a zdrazoval morln rovinu ivota oproti ist formln rovin dodrovn Zkona Viz. Flusser, D. Je. s. 56.

V roce 49 o.l. se ob skupiny setkaly v Jeruzalm, kde dolo k uzaven dohody. Podle n mli bt konvertit z idovstv nadle vzni nazenmi Try, ale neidovt konvertit byli od obzky osvobozeni232. Nicmn zanedlouho po tomto ujednn se objevily nov rozpory, po jejich vypuknut se Pavel zamil na misijn innost v Mal Asii a ecku, kde obracel na vru u tm vhradn neidovsk obyvatelstvo. Kdy se roku 58 o. l. Pavel vrtil do Jeruzalma, zatoili na nj id a obalovali ho z vrok proti idovskmu lidu, Zkonu a Chrmu 233. msk ady ho uvznily, nebo nemohly dvat v szku jeho ivot jakoto ivot mskho obana. Pavel nakonec podal o projednn svho ppadu u mskho csae Nera, v em mu bylo vyhovno. Nato odcestoval do Itlie, kde ho pozdji pravdpodobn potkala muednick smrt234. Je vak jist, e Pavlova cesta na evropsk kontinent znamenala penesen centra kesanstv z Jeruzalma do ma235. Osud idokesanskch crkv po vypuknut idovsk vlky Po vypuknut nsilnost v roce 66 o. l. lenov jeruzalmsk idokesansk obce odeli do Pelly v Zajordnsku a do dalch mst tto oblasti, kde se udrely a do 2. stolet o. l. Akoli Jeovo uen fakticky smovalo pouze k rozen a obohacen judaismu o dal rozmr, po potlaen idovskho povstn dochz k definitivn odluce kesanstv od idovstv a kesanstv vstupuje do historie jako nezvisl nboensk entita 236. Bhem prvnch stolet existence crkve se stv nboenstvm ne-id a idovsk zkony pestvaj v rmci jeho ideologie zcela platit.237 Otzky a koly: 1. Vyjmenujte nejdleitj idovsk hnut na pelomu letopotu, popite jejich mylenkov zzem, jejich vztah k Chrmu a chrmovmu provozu a jejich vzjemn vztahy.
232 233 234 235 236 237

Grant, M. id v mskm svt. s. 145. Grant, M. id v mskm svt. s. 158. Jednoznan dkazy o jeho muednick smrti neexistuj. Grant, M. id v mskm svt. s. 163. Grant, M. id v mskm svt. s. 202.

Kesan se odvrtili od Zkona i navzdory Jeovu vroku: Amen, pravm vm: Dokud nepomine nebe a zem, nepomine jedin psmenko ani jedin rka ze Zkona, dokud se vechno nestane (Mt 5,18).

2. Co bylo pinou tzv. idovskch vlek? 3. Popite situaci v obleenm Jeruzalm 4. Jakm zpsobem vysvtluje Josef Flavius znien Chrmu? Jakm zpsobem jej vysvtluj pozdj idovsk prameny? Hledejte ve Vlkch idovskch, v hagadickch textech Talmudu i v eskm pekladu Majsebuchu. 5. Jak vzniklo kesanstv? K jakmu z ve uvedench idovskch hnut bylo mylenkov nejble? Jak byla pozice ranch kesan?

Prameny
BIBLE PSMO SVAT STARHO A NOVHO ZKONA. 2002. Praha: esk biblick spolenost. FLAVIUS, J. Vlka idovsk II. 2. vyd. Praha: SVOBODA. 1992. 266 s. ISBN 80-205-02106. FLAVIUS, J. Vlka idovsk. 3. vyd. Praha: Academia. 2004. 311 s. ISBN 80-200-1172-2. FLUSSER, D. Esejsk dobrodrustv. idovsk spoleenstv od Mrtvho moe. eho si lze povimnout u Jee, Pavla, Didach a Martina Bubera. 1. vyd. Praha: OIKOYMENH. 1999. 199 s. ISBN 80-86005-90-9. FLUSSER, D. Je. 1. vyd. Praha: OIKOYMENH. 2002. 284 s. ISBN 80-86005-041-6. FRANEK, J. Judaizmus. Kniha o idovskm kultre, histrii a nboenstve. 1. vyd. Bratislava: ARCHA. 1991. 188 s. ISBN 80-7115-028-2. GRANT, M. id v mskm svt. 1. vyd. Praha: BB art. 2003. 327 s. ISBN 80-7257-953-3. LLYOD, P. G. History of the Jews in Modern Times. New York: Oxford University Press. 2001. ISBN 0-19-289259-2. MAYER, D. Kapitoly z idovskch djin. Od starovku do 18. stolet. 1. vyd. Praha: stedn crkevn nakladatelstv. 1989. 254 s. PAVLICOV, H., Horyna, B. Judaismus, kesanstv, islm. 2. vyd. Olomouc: Nakladatelstv Olomouc s.r.o. 2003. 650 s. ISBN 80-7182-165-9. PORSCH, F. Mnoho hlas - jedna vra. 1. vyd. Praha: Zvon. 1993. 246 s. ISBN 80-7113-077X. PORTER, J. R. ivot Jee Krista. Je historie, Kristus vry. 1. vyd. Praha: Euromedia Group, k. s. a Knin klub. 1999. 240 s. ISBN 80-242-0046-5. POTOK, Ch. Putovn. Djiny id. 1. vyd. Praha: Argo. 2002. 450 s. ISBN 80-7203-425-1. SCHFER, P. Djiny id v antice. Od Alexandra Velikho po arabskou nadvldu. 1. vyd. Praha: VYEHRAD. 2003. 263 s. ISBN 80-7021-633-6.

9. idovsk stedovk
Diaspora Po roce 70, kdy byl znien druh idovsk chrm, zrove dolo k vyhnnn id z Palestiny, a ti kte se rozili po celm tehdejm kulturnm svt. V tto dob zanikla skupina saducej a zaal se rozvjet rabnsk judaismus. Pestoe chrm byl znien, idovsk tradice nezanikla. V Javn byla zzena kola a nejvy idovsk soudn dvr, jen navazoval na psoben sanhedrinu. Tam byla tak dovrena kanonizace Tanachu. Talmud se stal jednotcm prvkem, zajioval nboensko-prvn normu, ale i nrodn a kulturn jednotu id rozptlench v diaspoe. V dob, kdy msk e pijala kesanstv za sttn nboenstv, byla ji idovsk diaspora rozena po celm svt. Vznamn komunity se nachzely kolem Stedozemnho moe, na Balkn, v Itlii, na Pyrenejskm poloostrov v Toledu a Cdizu. Osdlen se dle ilo do Pobalt, do Polska a na Ukrajinu. Vznamn st idovskho obyvatelstva ila tak v Jemenu. Prvn zznamy o idovskm osdlen Evropy z 5. - 6. stolet pochz z Bonnu, Lyonu a jin Galie a Kolna nad Rnem. V 7. a 8. stolet pila do Evropy dal skupina idovskch obchodnk z velkch center idovsk kultury v Palestin a Mezopotmii. Dvodem jejich pchodu do Evropy byla ochrann politika karolinskch krl. Tito obchodnci se pak v 9. stolet pustili do dlkovho obchodu. Z Franckho krlovstv vyveli mee, otroky a koeiny do muslimskho svta. Dal trasa vedla po hedvbn stezce do Indie a ny a zpt pes Chazarsko a slovansk zem.238 V pohanskm i kesanskm svt byl judaismus v pozici povolenho nboenstv (tzv. religio licita). Po svm uznn jako sttnho nboenstv vak kesanstv pevzalo od idovstv nrok bt jedinm vyvolenm nboenstvm a obrtilo jej proti judaismu. Zaala bt uplatovna nkter restriktivn nazen. Na Nikajskm koncilu bylo roku 325 stanoveno pevn datum pro Velikonoce a roku 359 vyhlsil patriarcha Hill II. stl kalend. V roce 429 msk zkon zruil ad knete - nasiho, symbol nrodn jednoty, jen byl uznvn v Palestin i v diaspoe a reprezentoval trvn dynastie. Vztahy id s kesanskm obyvatelstvem mly upravovat pedevm dva zkony: Kodex Theodosianus z roku 438 a vnos O idech Justinina I. Z roku 553. Nemly bt stavny dn nov synagogy, byly
238

Johnson, 1995, s. 170.

zakzny smen satky, obchodn vmna a spoleensk styky mezi idy a kesany. id nesmli vlastnit kesansk otroky a provozovat misie. Z Babylonu a Palestiny vak pesto vychzely tendence k pohebrejovn. V Babylonu byl dokonen Talmud a v Palestin vznikala hebrejsk liturgick poezie. Podle rozhodnut rabnskch akademi se dili i evropt id, tak se tedy pizpsobovalo idovstv v diaspoe idovstv na Blzkm vchod.239 id na muslimskm zem id ili v Arbii od velmi dvnch dob. V 5. stolet ili v Himjaru, na jihu v Hidzu, na severu Arabskho poloostrova po boku arabskch kmen, kde se zabvali rolnictvm a emesly. Okolo roku 622 zaal kzat sv zjeven Muhammad, v jeho uen byly patrn vlivy starch tradic mstnch id. Neusiloval o zruen izraelsk tradice, nbr jen o jej doplnn a pravu ve shod s novm zjevenm. Podmnky pro ivot na arabsko-muslimskch zemch tak byly snesitelnj. Islmsk zkon o vztahu k nemuslimm vychzel z mluv, kter uzavel Muhammad s idovskmi kmeny Ban Qajnuq, Ban Nadr a Ban Qurajz v Medn. Kdy odmtly uznat jeho prorockou misii, uplatnil zsadu zvanou dihd. Podle n byl svt rozdlen na dar al-islam (mrov zem islmu), kde panuje zkon a dar al-harb (vlen zem), kter doasn spravuj nemuslimov. Dihd pedstavoval stav vlky proti dar al-harb, kter skon, a vichni nemuslimov pijmou islm. Pozdji zaal uzavrat s poraenmi nepteli dohodu tzv. dhimmu, kter byla dle rozvinuta. Dhimmi (neboli ten, kdo se podvolil) obdrel prvo na ivot, sml praktikovat sv nboenstv a byla mu zaruena ochrana. Nemuslimov za to museli odvdt zvltn dan chard (da z pdy) a dizju (da z hlavy), platili tak vy obchodn a cestovn dan.240 V 9. stolet vznikla tzv. Omarova smlouva, kter mla upravovat vztahy mezi muslimy a nrody knihy (tj. idy a kesany) a do 19. stolet. Arabov proto nemli v myslu vyhladit idovsk obce. Z muslimskho podobaly.241 Muslimsk expanze se rozila do panlska, severn Afriky a na Blzk vchod jin od Anatolie. V 7. stolet byla idovsk ekonomie v Palestin i Orient zemdlsk. Dky
239 240

pohledu byl idovsk monoteismus stejn ist jako

islmsk. id nemli urliv dogmata a jejich zkony o strav a istot se navzjem

Schubert, 2003, s. 26-27. Johnson, 1995, s. 174. 241 Johnson, 1995, s. 175.

poplatkm, kter vak na n byly uvaleny id opoutli pdu a stvali se obchodnky. Bhem 8. 11. stolet patili k hlavnm prostednkm mezinrodn ekonomiky, kterou utvel islmsk svt.242 Za vldy muslimskch Umajjovc bylo nejvt soustedn idovsk komunity v Irku a rnu. V roce 750 byli Umajjovci svreni pevratem a moci se ujali Abbsovt vldci, kte penesli sv mocensk sdlo ze Srie do Irku a zaloili nov hlavn msto Bagdd. Toto obdob bylo tak pelomovm bodem pro izraelsk obyvatelstvo. Na potku 9. se arabtina stala nstrojem idovskho vyjadovn a filozofick a vdeck dla byla psna v arabtin. V povdom vech id se vak stle uchovvala alespo sten znalost hebrejtiny. Gaonsk obdob Tuto dobu meme vymezit zhruba od 1. poloviny 7. stolet do 11. stolet. V tto dob byla ji podstatn st idovskch obc arabizovna a vlivy islmsk kultury byly t patrn. Obdob je nazvno podle galon neboli pedstavench duchovnch akademi. Akademie byly sdlem duchovn autority idovskho svta. Tyto pedstavitele volil svtsk pedstavitel id exilarcha, jen stl v ele babylnsk idovsk samosprvy. Nejznmj akademie se rozvjely v Se, Pumbedit, Bagddu, Ramle a Jeruzalm. Pvodn nebyly akademie mstem, kde se vyuovalo, ale zasedalo se v nich vraz jeiva je hebrejskm ekvivalentem synhedrionu, neboli sanhedrinu. Shromadovali se v nich uenci, kte vydvali autoritativn pedpisy a zkony pod jednou stechou tak psobila akademie, parlament a nejvy soud.243 Mezi exilarchou a gaony vak dochzelo k vnm sporm. Tak palestinsk a babylonsk centrum spolu soupeily o nadvldu v diaspoe. Palestinsk jeiva mla na starost komunity v Palestin, Srii, Libanonu a Egypt a babylonsk centrum ovldalo obce v Irku, rnu a Jemenu. V soupeen o severoafrick komunity pevldla babylnsk jeiva. Komunity poslaly jeivm sv halachick otzky a dary a gaonov na opltku poslali odpovdi a komente (responsa), oslavn bsn a estn tituly jako projevy respektu vi svm podporovatelm. V 10. stolet byla pevaha babylnskch center jednoznan odpovdala za formovn mylen vech id v muslimskm svt.244

242 243

Tamt Johnson, 1995, s. 179. 244 Atlas univerzlnch djin idovskho nroda, 1995, s. 86.

Nejdleitjm pedstavitelem tohoto obdob byl Saadja ben Josef, zvan Fajjumi (892942). Pochzel z Hornho Egypta a pozdji odeel do Babylonie, kde se stal gaonem v Se. Velk vznam spov v jeho filozofickm dle, a proto je povaovn za prvnho stedovkho idovskho filozofa. Hlavnm spisem je arabsky psan Kniha vrounch lnk a nzor. Pokld v n zklad racionalistickho nboenskho proudu idovsk filozofie a usiluje o sjednocen lidskho rozumu s bom zjevenm v jeden harmonick celek. Jeho dlo bylo ovlivnno islmskm mylenm, napklad pijal metody kalmu245. Za zdroj poznn povaoval nejen Bibli, ale i lidsk rozum. Sestavil tak prvn modlitebn knihu (sidur) a byl obrncem rabnskho judaismu proti tokm idovsk sekty karait.246 Karait Prvn psemn zmnky o karaitech pochzej z 8. stolet. Povauj se za potomky disidentskch sekt z obdob Prvnho chrmu. Na potku karaitskch aktivit stoj osoba Anana ben Davida, kter byl uen aristokrat a pochzel z rodiny exilarch babylnskho idovstva. Kolem nj se utvoila skupina intelektul, kte formulovali hlavn zsady sekty a kzali je po idovskch centrech. V karaitsk filozofii a zvycch je velmi patrn islmsk vliv. Odmtali autoritu stnho zkona a vili v pm, nezvisl a kritick studium Bible. Zkladem jejich religiozity byl v podstat biblick fundamentalismus etli pouze Pentateuch (Mikru) a povaovali ho za vlun zdroj nboenskho prva, proto byli t nazvni Benej Mikra (synov psma). Karait se svm zpsobem podobali tm, kte uznvali svatost Kornu, ale odmtali stn tradici sunnu. Zklad jejich vrouky tvoilo dlo Anana ben Davida Sefer ha-micvot (Kniha nazen). Stali se opozic rabnskmu judaismu. Zamovali se pedevm na prokazovn omyl rabn, mli t odlin zvyklosti, nap. odlin metody rituln porky. Karaitsk uen se v 11. stolet rozilo i do Egypta, panlska a Mal Asie, co vak nebylo douc, protoe uen zdrazovalo povinnost t v Jeruzalm. Pozdji ili v Konstantinopoli a na Krymu, kde zstali a do roku 1943, kdy byli vyvradni nacisty.247

245

Kalm = arabsky rozprava, e, islmsk spekulativn dogmatika, vznikl pod vlivem studia eck dialektiky, kter se rozvjela v 9. 11. stolet. 246 Sadek, 1997, s. 20. 247 Mayer, 1989, s. 179., Atlas univerzlnch djiny idovskho nroda, 1995, s. 88.

id v Evrop Za vldy Karlovc byli id chrnni ze strany krle. Ji Karel I. Velik ml silnou svtskou moc a idovsk obyvatelstvo pispvalo k rstu jeho zem. Zprostedkovvali obchod po Stedozemnm moi mezi Franckou , muslimskmi zemmi Asie a Severn Afriky a posilovali hospodstv Karlovy e. V 9. stolet mli idovt moeplavci tm monopoln postaven ve stedomoskm obchodu. Pro znalost cizch jazyk byli vyuvni tak jako tlumonci.248 Karlv syn Ludvk Pobon (814-840) byl t poskytoval idm t ochranu a ped toky katolickch kn. Vydal nkolik idovskch glejt, kter se zabvaly problmem ktu pohanskch otrok. Pokud byli majetkem id, nesmli bt ktni bez jejich souhlasu. To vak narelo u crkve a jejch misijnch aktivit. V tto dob vystoupil Agobard z Lyonu a kolem roku 830 zaal svoji protiidovskou kampa. K tomuto tmatu napsal 5 dopis. Ve svm dle dokonce pirovnal idy k Antikristovi, co nachzme v protiidovsk literatue a do 20. stolet. id byli v tto dob v podstat zvisl na svtskch i crkevnch feudlech.249 Akenzsk idovstvo V 10. stolet zskalo dominantn postaven Nmecko v ele s krlem Otou I. (936-973). Ke sv i pipojil Itlii a od roku 962 vldl jako msk csa. V tto dob se rozvjely idovsk obce ve mstech pru, Mohui, Wormsu, Koln nad Rnem a Trevru. Tradice nazv tyto idy jako akenzsk podle biblickho jmna Akenaz, jen stedovk literatura uvala pro oznaen Nmecka. Do akenzsk kulturn oblasti spadaly t severofrancouzsk obce, napklad Augsburk a Mety. V akenzskm prosted byl vytvoen specifick jazyk jidi, jeho zkladem byla stedovk nmina se silnmi hebrejskmi a slovanskmi rysy. Vznamn idovsk obec se nachzela tak v hlavnm mst Normandie Rouenu. Jej obyvatel se rozili po dobyt Vilmem I. Dobyvatelem v roce 1066 do Anglie. Zde se utvely idovsk obce v Londn, Yorku, Oxfordu, Norwichi a Bristolu. id byli v jinak homogenn kesansk spolenosti jedinou nekesanskou kulturou.250

248 249

Schubert, 2003, s. 34. Schubert, 2003, s. 36-37. 250 Mayer, 1989, s. 180-181.

V tto dob vyniklo nkolik uenc, kte zaali publikovat vkladov dla, biblick a talmudsk komente a t halachick pedpisy. Mezi prvn vznamn uence konce 10. a potku 11. stolet patil Rabi Gerom Ben Jehuda (960-1028) zvan Svtlo vyhnanstv. Je povaovn za duchovnho otce akenzskho idovstva. Narodil se v Metch, odkud se pesthoval do Mohue, kde pedsedal talmudistick kole. Z jeho dla se zachovalo jen mlo. Je autorem ady prvnch ustanoven, neboli takanot. Podle nich se po jeho smrti dila cel akenzsk obec. K nejdleitjm takanot patil nap. zkaz polygamie, dodrovn listovnho tajemstv a zkaz rozvodu manelstv bez souhlasu eny. 251 Nejvznamnj osobnost akenzskch id je Rabi lomo ben Jicchak neboli Rai (1040-1105). Pochzel ze severofrancouzskho msta Troyes z vznamn rodiny. Studoval ve Wormsu a v Mohui a v roce 1065 se vrtil do rodnho Troyes ji jako uznvan talmudista. Zaloil svoji jeivu252, kter se stala stediskem idovsk vzdlanosti ve Francii. Mimo studia se vnoval i pstovn vinn rvy a obchodu s vnem. Proslavil se nejvce svm komentem k Talmudu a Bibli. V jeho komenti je zastoupena doslovn stejn jako midraov interpretace a je bohat na pvodn filologick vysvtlen. Nar tak na strasti id v dob prvn kick vpravy. Jeho komente dodnes pomhaj pochopit Talmud a Bibli v jejich plnm rozsahu. Slou t jako pramen pro studium vvoje francouztiny, nebo obsahuje mnoho starofrancouzskch glos. Jeho dla odrej situaci v 11. stolet, v biblickch poznmkch se asto sna vyvrtit christologick interpretace nkterch konvertovanch id.253 Nsledujc dv generace se idovt uenci ve Francii a Nmecku zabvali opisovnm Raiho koment, k nim vak pispvali i svmi komenti a poznatky. Tyto dodatky se nazvaly tosafot a generace Raiho nsledovnk nazvme kolou tosafist. Brzy byly petvoeny ve vyuovac materil a rozily se do vech idovskch akademi ve Francii a Nmecku. Tosafist poloili zklad typicky akenzsk rabnsk uenosti. Nejznmjm z tosafist je Raiho vnuk Rabi Jakob Ben Meir Rabenu Tam (1100-1171). Bhem 11. stolet byly idovsk obce ve Francii a Nmecku zabvajc se obchodem dleitou silou pro rozvoj hospodstv obou stt. V letech 1007 a 1012 vypukly na nkterch mstech protiidovsk boue, avak id byli pod ochranou crkevnch i svtskch
251 252

Mayer, 1989, s. 181. Jeiva = kola vyho idovskho vzdln, konkrtn uren ke studiu Talmudu 253 Diveck, 2005, s. 138.

feudl, kte mli zjem na zven svch pjm a zveleben svch panstv. Koncem 11. stolet vak kon pzniv obdob pro evropsk idovstvo, roku 1095 je vyhlena prvn kov vlka.254 V Porn se za tkch obdob kickch taen a morovch epidemi zrodil tzv. stedovk chasidismus. Na rozdl od mystiky vznikajc v tto dob ve panlsku a Provence netvo toto uen uzaven mylenkov systm, ale spojuje se v nm spe nboensk etika se starmi mystickmi idejemi, nkdy i s lidovmi a magickmi prvky. Prototypem stedovkho chasida byl extrmn zbon a asketick lovk, kter navenek projevoval svoji hlubokou vru, co zpotku okovalo nechasidsk okol. Pili chasidsk zbonosti byli tedy pedevm absolutn vra v Boha a bze ped Bohem, lska k druhmu lovku a psn askeze spojen s odvrcenm se od tohoto ivota. Autory tchto mylenek byli lenov idovsko-italsk rodiny Kalonym, kte odeli ve 12. a 13. stolet z Itlie do Nmecka.255 (vce viz kapitola Mystika) Poetn idovsk obyvatelstvo se nachzelo t v jin Itlii. Rozhodujcm dokumentem byla bulla Sicut judaeis papee ehoe I. Velikho (590-604), kter ustanovovala vztah crkve k idm. Pape se stavl proti nsilnmu ktn id, ale zrove jim odejmul vechna obansk prva a svobody. Situace id se zhorila za vldy csa Basilia I. Makedonskho (867-887) a Romana I. Lakapena (920-944), kte vydvali protiidovsk dekrety, aby pinutili idovsk obyvatelstvo ke ktu. id se soustedili pedevm v m a v jihoitalskch mstech Bari, Otranto, Taranto, Oria a Bridisi.256 Kov vlky Zklady ideologie antijudaismu poloil ji pape eho Velik (590-604). Podle nj id vdli o Jeovi, e je synem bom a Mesiem, ale v minulosti ho zavrhli a v tomto setrvvali, protoe mli zkaen srdce. Kesant apologetov sice netvrdili, e by id mli bt trestni za zloin svch pedk, kte zabili Krista, ale namtali, e odmtli uznat Krista, protoe byl chud a neml urozen pvod, i kdy vidli jeho zzraky a naplnn proroctv. Zloinem nastupujcch generac bylo, e ho neuznala stejn jako biblick generace.257
254 255

Mayer, 1989, s. 182. Sadek, 2003, s. 52-53. 256 Mayer, 1989, s. 182. 257 Johnson, 1995, s. 202.

Protiidovsk nlady rostly ji ped prvn kovou vpravou. Prvn kov vprava byla vyhlena na koncilu v Clermont-Ferrand roku 1095 papeem Urbanem II. a mla osvobodit Svat hrob z rukou nevcch. Vdcem vpravy byl vvoda Lotrinsk Gottfried z Bouillonu. Pogromy zaaly ve francouzskm Rouenu, odkud se ily do Porn. Nkter idovsk obce jako pr a Koln se ubrnily dky ochran, kterou jim poskytli tamn arcibiskupov, ale mnoho idovskch obc mezi nimi i Mohu a Worms bylo znieno. Mnoho id tak dalo ped konverz pednost muednick smrti leqiddu ha-em. Dky ohroen v rovinch se id sthovali do blzkosti hrad a panskch rezidenc, co ale vedlo k jejich ztrt pozemkovho vlastnictv. Roku 1103 na mohuskm skm snmu byli prohleni za osoby neschopn sluby ve zbrani, protoe se jen tko sami brnili kikm. Tato ustanoven vak vedla nakonec ke ztrt prva nosit zbra.258 Roku 1099 byl dobyt Jeruzalm a na zem Palestiny vznikly tyi feudln stty: krlovstv jeruzalmsk, vvodstv antiochijsk, hrabstv tripolisk a edessk. Csa Jindich IV. povolil idm po skonen prvn kov vpravy, aby se vrtili ke sv pvodn ve. Potkem druh kov vpravy, kter byla zahjena roku 1146, byl list papee Evena III. francouzskmu krli. Vpravu vedli francouzsk krl Ludvk VII., csa Konrd II. a esk kne Vladislav. id nemli bt masov obraceni na vru a vradni, ale dochzelo k tokm na jejich hospodsk postaven. Jednm z hlavnch zdroj pomluv bylo idovsk pjovn na rok, neboli lichva. Velkm dlunkem byla hlavn chud venkovsk lechta, kter pot podncovala lzu k protiidovskm boum. Pokud dolo k rozepm, vinili pak dlunci vitele z vydrn. Krlov naopak z idovskch obc tili dostvali podl z kad idovsk obchodn transakce.259 Paradoxem pak bylo, e id takto financovali i rozvoj ortodoxnch kesanskch d, nap. cistercik, kte byli jejich nejvtmi protivnky. Podobn mli podporovat i kickou armdu. Pape Even II. napklad svoj bulou anuloval roky, kter mli kici idm zaplatit za vypjen penze. id se tak asto podleli na politice, kdy poskytovali finann prostedky, kter kesant pni potebovali pro rozvoj a vstavbu svch panstv.260

258 259

Schubert, 2003, s. 40-41. Johnson, 1995, s. 205. 260 Schubert, 2003, s. 54.

V Porn opt dolo k pogromm pod vedenm fanatickho cistercika Rudolfa, ten byl vak odvoln Bernardem z Clairvaux, kter se zasadil za idy. V tto dob tak dochzelo k obvinnm id z ritulnch vrad na zklad povr, e ped pesachovmi svtky zabjej id kesansk dti a pidvaj jejich krev do nekvaench chleb maces. Obviovn z krvavch zloin a zneuctn hosti mlo ukzat, e na poktnm dtti a posvcen hostii mla bt zopakovna bohovrada. id byli obviovni, e chtli zopakovat Jeovu smrt na ki a slavit jaksi vzdorokult ke kesanskm velikonocm.261 Tet kov vprava se odehrla v letech 1189-1190 a v jejm ele stl anglick krl Richard I. Lv srdce, Filip II. August a csa Fridrich I. Barbarossa. Pi korunovaci Richarda Lv srdce dolo k pogromu v Londn a nsledovaly pogromy v Yorku, kde byla vyvradna cel idovsk tvr, ve Stanfordu a v Norwichi. Nmeck csa Barbarossa se snail chrnit idy vmnou za finann poplatky a povaoval je za svj majetek. Stejn tak i krlov jinch zem se snaili idy chrnit.262 Tk obdob zaalo pro evropsk idovstvo v roce 1215, kdy na 4. laternskm koncilu vydal pape Inocenc adu protiidovskch opaten. id byli nov povinni nosit na odvu oznaen, tak aby je bylo mon odliit zeteln od kesan. Byly to vtinou nait lut pruhy na svrchnm odvu nebo v Anglii znamen ve tvaru kamennch desek. Tak museli nosit idovsk klobouky. Crkev ji byla v tto dob pesvden, e kesanstv je jedin vra. Zrove musela elit nrstu organizovanho sektstv a na judaismus stejn jako na vechny neortodoxn nboensk aktivity se dvala s podezenm. Byly zakldny kazatelsk dy (frantikni a dominikni), kter mly bojovat se sektstvm. asto to byli nejzarytj protivnci id.263 V Anglii roku 1230 vyvlastnil krl Jindich III. (1216-1272) tetinu idovskch pozemk. Krtce nato vydal dekret, podle nj se kad hned po narozen stal krlovm sluhou. Krl Eduard I. vydal roku 1275 dekret Ustanoven o idech, kter jim zakazoval pjovn penz na rok a zavedl idovskou da z hlavy. Roli pjovatel penz pevzali templt ryti. Krl dovolil idm pronjem pdy a jej obhospodaovn, a tak byla Anglie jedin msto, kde se id mohli ve 13. stolet zabvat zemdlstvm. Roku 1290 vak Eduard I.

261 262

Schubert, 2003, s. 47. Mayer, 1989, s. 187. 263 Johnson, 1995, s. 205.

rozhodl o vypovzen id z Anglie. Sthovali se do Francie nebo Nmecka a do Anglie se vrtili a v 17. stolet. 264 Roku 1226 prohlsil t csa Fridrich II. (1212-1250) idy za sv sluebnky a tzv. komorn otroky. Podle jeho pojet tak majetek id patil tomu, jeho byli komornmi otroky, co zhorovalo prvn postaven id. Majitel komornch otrok takto mohl i manipulovat s idovskmi pjkami mohl je sniovat nebo dokonce smazat. Komorn otroctv tak zde znamenalo zaveden pravideln dan z hlavy. 265 V Nmecku po jednom z dalch naen z rituln vrady ustavil Fridrich II. vyetovac komisi, kter mla prokzat, zda id o Pesachu pouvaj krev kesanskch dt do nekvaench chleb. Komise sloen z teolog toto obvinn jasn vyvrtila, ale i pesto dochzelo k dalm naenm z ritulnch vrad, nap. ve Frankfurtu, v Mohui a dalch nmeckch mstech.266 Rok 1348 byl pro Evropu tragick. Propukla velk morov epidemie. Piny epidemie, kter zahubila vce ne tvrtinu evropsk populace, nikdo nechpal. Obvinn opt padlo na idy. Masov umrn na mor bylo vysvtleno tm, e id jsou pinou moru a otrvili vodu ve studnch. ernou smrt byla zasaena nejdve Francie, pot zpadn vcarsko a Porn. Toto smylen obvinn se rychle ilo a bylo jen utuovno, kdy se id piznvali na muidlech. V tto souvislosti tak dochzelo k rozshlm pogromm. Byly vybjeny idovsk obce v Nmecku, Francii, vcarsku, echch a na Morav. Roku 1394 bylo vyhnno tak francouzsk idovstvo krlem Karlem VI. ze zem.267 15. stolet znamenalo masov vyhnn id. Nov domovy hledaly v Nmecku a za Pyrenejemi. Mnoho id z Nmecka po pogromech odelo na vchod do ech, Polska a Litvy. Pozdji byly tak z mnohch nmeckch mst vyhnni. Dky feudln rozdrobenosti Nmecka nebyli nikdy id vyhnni z celho zem, ale vtinou byli pijati v blzkm okol. id i nadle provdli penn obchody. Spojovn id s penzi je patrn napklad v kesansk ikonografii mec se stal poznvacm znamenm id.268
264 265

Mayer, 1989, s. 181. Schubert, 2003, s. 44. 266 Mayer, 1989, s. 192. 267 Schubert, 2003, s. 51. 268 Schubert, 2003, s. 57.

id ve panlsku Na Pyrenejskm poloostrov ili id u od mskch dob. Jejich postaven zde nebylo ohroeno dokud mstn Gtsk obyvatelstvo vyznvalo arinstv. V roce 586 vak pijali katolickou vru a aby dokzali svoji vrnost kesanstv, obrtili se tvrd proti idm. Ji v roce 613 byli id nuceni konvertovat nebo odejt ze zem. Na 6. koncilu roku 638 v Toledu bylo stanoveno, e ve panlsku maj domovsk prvo jen katolci a ve 2. polovin 7. stolet se protiidovsk opaten jet vyostila.269 Situace se vak obrtila k lepmu, kdy se roku 711 vylodil muslimsk moeplavec Triq ibn Zijd u Gibraltaru a porazil vizigtskho krle Rodericha. id poskytovali dobyvatelm pomoc ve sprvnch zleitostech. Tato doba a do roku 1146 je oznaovna za zlatou epochu id v muslimskm panlsku. Roku 755 se sem dostv posledn potomek z rodu muslimskch Umajjovc Abdurrahmn I., kter zakld v Cordob umajjovsk emirt. Nov idovsk obce byly zaloeny v Cordob, Granad, Seville a Toledu a v 8. a 9. stolet sem milo tak idovsk pisthovalectv ze severn Afriky.270 Abdurrahmn III. (912-971) pijal roku 929 titul chalfy a odmtl tak svrchovanost bagddskch chalf. Na dvoe tohoto vldce psobil vbec prvn id Chasdaj ibn aprt (915-975). Stal se dvornm lkaem a byl odpovdn za sk cla.Tak jeho pispnm se stala Cordoba v jeho dob duchovnm a politickm centrem. idovsk komunity byly rozptleny na mnoha mstech a zakldaly si t vlastn jeivy. Do Andalusie byly pivezeny rukopisy Talmudu a zaalo se rozvjet jeho studium.271 Situace se vak zmnila v 11. stolet, kdy roku 1013 dobyly Cordbu kmeny berberskch muslim. Cordbsk chalft zanikl a na jeho msto nastoupili drobn nezvisl krlov, tzv. taifas. Vzrstala tak moc kesanskch panstv ve panlsku, kesan zaali dobvat cel Pyrenejsk poloostrov uchvcen Maury, zaala tzv. reconquista. Do poloviny 11. stolet dobyli kesant panovnci tetinu poloostrova. Pot, co kastilsk krl Alfons IV. dobyl roku 1085 Toledo, pili Andalusii na pomoc Berbei ze severn Afriky Almorvid. Odrazili kesansk sly, ale byli velmi krut a nutili idovsk obyvatelstvo, aby se obrtilo na islm a
269 270

Schubert, 2003, s. 58. Mayer, 1989, s. 174. 271 Schubert, 2003, s. 59.

do Andalusie tak vnesli prvky nboensk nesnenlivosti.272 Ponaje berberskou dobou byli id ve panlsku ve vtm bezpe pod kesanskmi vldci. Roku 1146 se moci chopila muslimsk dynastie zlt Almohdov, kte obsadili Sevillu, Granadu a Almerii. Zavrali synagogy a jeivy a podobn jako za vizigt nutili konvertovat k islmu nebo zemt. Mnoho id uprchlo na sever do kesanskch knectv nebo do Afriky. Mezi tmito uprchlky byl i Moe ben Maimon (Maimonides). Pro idy byla situace v kesanskch krlovstvch ve 12. a 13. stolet pzniv. 273 K rozporm vak dochzelo mezi idovskm obyvatelstvem. Stetala se zde aristokracie na jedn stran s mnohem vtm potem chudch a stednch vrstev na stran druh, a to zejmna v otzce ve dan z hlavy bohat vrstvy chtly, da tvoila pevn stanoven stka, kdeto chud vrstvy se zasazovaly, aby byla odstupovna podle ve majetku. Sociln spory byly vyeeny roku 1327 v Barcelon zzenm tzv. Rady ticeti, kter mla za kol eit spravedliv sociln problmy.274 Postupn se vak nboensk snenlivost kesan vi idm zaala vytrcet. Crkev ve panlsku i v jinch evropskch sttech podncovala idy k diskusm s kesany tzv. disputacm, jejich clem bylo pmt idy ke ktu. Nejvt ze vech disputac uspodal aragonsk krl Jakub I. a odehrla se roku 1263 v Barcelon. Tato mylenka vzela od poktnho ida, dominiknskho mnicha Pabla Christianiho. idovskou stranu hjil vynikajc mluv Rabi Moe ben Nachman neboli Nachmanides. Hlavnm tmatem kesanskho toku byla mylenka, e mesi se ji objevil v podob Jee Krista, a proto ztratil judaimus smysl. Nachmanides toto tvrzen popel s tm, e by id museli uznvat agadu a zdraznil, e mesisk nauka nem pro idy zsadn dleitost. V protitoku tvrdil, e od doby Jee Krista je svt pln nsil a kesan prolili vce krve ne ostatn nboensk obce. Argumentoval tak tm, e kesansk vra nen v souladu s lidskm rozumem, v prod pro ni nelze najt dn vysvtlen. O disputaci byly vydny jak kesansk tak idovsk zprvy. Nen vak znm pesn prbh ani zvr disputace, protoe kad strana ji vylila jinak. Z tchto disputac nemohli mt vak id dn prospch. Byly vak dleit pro kesansk duchovenstvo, kter se v nich cviilo v propagand a snailo se

272 273

Sadek, 1997, s. 21. Johnson, 1995, s. 177. 274 Mayer, 1989, s. 199.

tak najt slab lnky v idovsk vrouce. Nachmanides byl pozdji za svoji zprvu souzen a vyhnn ze panlska, nae se odebral do Svat zem a usadil se v Jeruzalm. 275 V roce 1240 probhla kampa proti Talmudu, ji zahjil idovsk konvertita, fanatick frantikn Mikul Donin a obhjcem byl Rabi Jechiel. Oficiln pak bylo stanoveno, e Talmud nen kacsk, ale obsahuje nkter rouhav pase. Proto dolo i k veejnmu plen talmudskch svazk.276 Postaven id ve spolenosti v prbhu 14. stolet postupn upadalo. Kesan se rychle vyrovnali idm ve sprv i obchod. Hospodskou pozici id naruily tak antisemitsk zkony a jejich poet stle klesal dky nsilnm konverzm. Konvertovat u nebylo tak nesmyslupln jako dve id se pipojovali k rozshlej, progresivn kultue.277 Prv v tto dob nachzela idovsk spolenost tchu v kabale, povrch a poezii. Racionalismus byl odsunut. Zaal tak ovat mesianismus a apokalypsa. Vilo se, e dsledn zbonost pchod Mesie urychl. id se obraceli proti donaem, zaala se praktikovat tak exkomunikace na rzn dlouhou dobu.278 Dobr vztah k idm ml kastilsk krl Don Pedro (1350-1369), jeho poradcem a ministrem financ byl id Samuel Abulafia. Za jeho vldy se roku 1354 seel sjezd pedstavitel kastilskch obc, jeho hlavnm silm byl boj proti odpadlkm a vznesen poadavku ke krli, aby id nebyli obviovni z morov epidemie a jinch katastrof. Proti krli vedl jeho nevlastn bratr Jindich z Trastamaty odboj, kter se pelil v obanskou vlku, v n Jindich zvtzil a stal se vldcem Kastilie a Leonu. Poslze se pomstil idm za jejich vrnost Donu Petrovi279 Morov epidemie v letech vyvolala velk nepokoje a id byli postupn propoutni z krlovskch slueb. Roku 1391 propukla ve panlsku boue pogrom hned na nkolika mstech. Zasaeny byly idovsk obce v Seville, Valencii a Barcelon. id byli napadni a nuceni pijmout kest. Za podncovnm k tmto pogromm stl pravdpodobn dominiknsk kazatel Vincent Ferrera (1350-1419), jen byl pozdji svatoeen. Nsilnosti
275 276

Johnson, 1995, s. 213. Johnson, 1995, s. 212. 277 Johnson, 1995, s. 212. 278 Tamt 279 Mayer, 1989, s. 200.

sice odsuzoval a povaoval za hn, e nevzdlan lid chtl vzt zkon do svch rukou, co bylo kolem sttu. Zasadil se vak o to, aby se idovsk problm eil v srii protiidovskch opaten vydanch papeem Benediktem XIII. Boj proti idm pestal bt zleitost lzy a stal se pracovn npln crkve a vldy. 280 V letech 1413-14 probhla v Tortose dal disputace, kter mla opt pesvdit idy o sprvnosti katolick vry a konverzi. Pod tlakem dolo k masovm konverzm. Konvertit byli nazvni conversos, lidov se jim vak kalo marranos podle urlivho panlskho termnu oznaujcho svini, hebrejsky se pak oznaovali jako anusim ti, kte byli pinuceni pijmout jinou vru. Ukzalo se vak, e konvertit jsou jet vtm problmem. protoe pravdpodobn nepestvali tajn praktikovat idovskou vru.281 Na zatku 15. stolet tak zaalo dochzet k boum proti conversos. Nkte byli opravdu tajnmi idy. Na tyto conversos se zamil dominiknsk mnich Alfonso de Spina, kter sestavil seznam, podle nj se dali falen kesan poznat. Tento mu stl tak za novou ideologi, podle n byla eenm problmu konvertit izolace a segregace. Obyvatelstvo se jich mlo stranit a stt ml vytvoil bariry, aby je tak oddlil od kesansk spolenosti.282 Zrove byli konvertit, kte tajn praktikovali judaismus povaovni za kace, a tak vznikla nov forma inkvizice. Roku 1480 byl zzen inkvizin tribunl, v jeho ele stanul dominiknsk mnich Tom Torquemada. V roce 1469 pak uzaveli satek Ferdinand Aragnsk a Isabela Kastilsk, oba fanatit katolci, a roku 1479 spojili ob zem a usilovali o sjednocen panlska v ist katolick stt. Roku 1492 dobyli Granadsk krlovstv, posledn batu muslimskch Maur na Pyrenejskm poloostrov, m byl zpeetn osud idovskho obyvatelstva. Hned nato byl vydn dekret, v nm naizovali vem idm opustit do t msc panlsko. id odchzeli do severn Afriky, Turecka, Itlie, Nizozem, Francie a Portugalska. Zskali stejn hospodsk prva jako kesan, stali se tedy ekonomickou hrozbou a navc jet pokrytci,

280 281

Johnson, 1995, s. 215. Johnson, 1995, s. 217. 282 Johnson, 1995, s. 219.

idovsk vzdlanost ve panlsku 10. a 11. stolet znamenalo vrchol arabsko-idovsk symbizy ve panlsku. id mluvili arabsky a inspirovali se arabsko-maurskou kulturou, jak je vidt na stylu synagog. 283 Tato doba byla zlatm vkem idovsk vzdlanosti. id ijc v oblasti panlska se nazvali sefard. Vytvoili si svj judeo-panlsk dialekt zvan ladino nebo giudezmo. dili se liberlnm kodexem Josefa Kara. Pro latinsk svt pedstavovali pedmost arabsk kultury a muslimm naopak zprostedkovvali kulturu latinskou. ili klasickou vdu a filozofii vynikali jako emeslnci ve zpracovn drahch kov a kamen, matematici nebo vrobci pesnch nstroj. Tato komunita byla rozena ve stedomosk a muslimsk oblasti i v diaspoe ve Francii a severozpadn Evrop.284 Znm je osoba lomo Ibn Gabirola (10201070), kterho kesansk scholastika oznaovala jmnem Avicebron. Je autorem novoplatnsky zamenho filozofickho dla Pramen ivota. Spe ne idovsk mylen ovlivnil kesanskou nboenskou filozofii. Dalm myslitelem je nap. Jehuda ha-Levi, kter napsal nboensko-filozofick spis, pojednvajc o uenm sporu (disputaci) mezi pedstaviteli idovstv, kesanstv, islmu a filozofie. Vichni filozofov tto doby byli tak velkmi bsnky.285 Moe ben Maimon Nejvraznj osobnost idovskho panlska byl nepochybn rabi Moe ben Maimon, neboli Maimonides (1135-1204), nkdy tak nazvan Rambam. Pochzel z rodiny s dobrm pvodem, mezi jejmi pedky byli vznamn uenci, co mu zajistilo autoritu. Jeho rodina mla navc mnoho obchodnch spch, avak roku 1160 byli vyhnni Almohdy ze panlska a usadili se v marockm Fezu.286 V tto dob nevme o ivot id mnoho, protoe byli nuceni putovat z msta na msto a pestali pst sv djiny. O Maimonidovi a khirsk komunit je vak shodou okolnost dochovno pomrn dost informac pochzejcch z khirsk genizy.287 Slovo geniza je odvozen od koene g n z, jen znamen skrt a oznaovala msto vyhrazen ve vech synagogch, jaksi depozit, kam se ukldaly star rituln pedmty a pokozen modlitebn
283 284

Schubert, 2003, s. 60. Johnson, 1995, s. 222. 285 Sadek, 1997, s. 21. 286 Diveck, s. 136-137. 287 Johnson, 1995, s. 182.

knihy, protoe tyto pedmty obsahovaly jmno Boha, a proto nesmly bt nieny. Posvtnost byla rozena na vechno, co bylo napsno hebrejskm psmem, take se zde uchovala i lingvistick dla, poezie, vdeck, filozofick a historick dla, zznamy obchodnk a responsy. Dky suchmu klimatu se pak v Ben Ezrov synagoze v egyptskm Fusttu zachovalo velk mnostv dokument.288 Maimonides byl soust tzv. pedrenesannho 12. stolet, kter se zcela rozelo se stedovkem. Maimonides byl kosmopolitn, psal arabsky, ale uml i jin jazyky. Vdn, kter zskal z knih ji v ranm vku se rozhodl systematizovat a racionln peformulovat. Tak ji v 16 letech napsal dlo Pojednn o logice a ve 22 letech zapoal sv stejn dlo Komente k Min, je dokonil roku 1168. Tento svazek vykresluje mnostv vah o zvatech, rostlinch, kvtinch, prodopise i o lidsk psychologii. V roce 1170 zaal pracovat na trnctisvazkovm kompendiu Mine Tra (Opakovn Try), v nm systematicky utdil talmudsk zkony se zmrem nalzat rychl a snadn een v moi Try.289 Jeho ivotnm poslnm bylo jednak obsahov zredukovat a uspodat Zkon, eho doshl v dle Komente k Min a jednak pedloit zkon v nov racionln verzi (Mine Tra). 290 V neidovskm svt byl znm pedevm svm lkaskm povolnm. Psal i pojednn o strav, lcch a lb. Pozdji byl lkaem Saladinova vezra Al-Fadi Al-Baisamho a pozdji Saladinova syna novho sultna. Tradovalo se, e um lit nejen tlo, ale i dui. Uspodal egyptskou komunitu. Angaoval se tak jako soudce a stal se pedstavenm vech egyptskch id, i kdy nebyl jmenovn nagidem. Proslavil se tak svmi responsami, kter poslal do celho idovskho svta. Maimonides byl svm zaloenm racionalista, jeho spisy se vyznaovaly obezetnost, umrnnost a nedvrou k naden.291 Prv v tto dob dochzelo k pronsledovn a hospodskmu tlaku id, co vedlo k tomu, e se obraceli k posvtnm pbhm, mysticismu a lidovmu nboenstv, v nich nachzeli tchu. To se Maimonidovi odehrvalo pmo ped oima a jeho reakc na rozkvt esoterick literatury byl prv jeho racionalismus. Maimonides vystoupil proti mnoha pvodem neidovskm zvykm a vyvrtil zcela karaitsk doktrny. Pinutil mystiky 12. 13.
288 289

Atlas univerzlnch djin idovskho nroda, 1995, s. 90 Johnson, 1995, s. 188. 290 Tamt 291 Johnson, 1995, s. 184, 186.

stolet, aby oistili sv uen od kouzelnickch a gnostickch vliv. Tak zaal vznikat ve 12. stolet v Provence koherentn systm jaksi vy kabaly.292 (vce viz kapitola Mystika) Ve svm nemn vznamnm dle Prvodce zbloudilch (More Nevuchim) navazoval na slavnho srskho gaona Saadju ben Josefa, snail se dokzat, e nboensk postoje nejsou jen absolutistickmi pkazy urenmi Bohem a rabny, ale e se daj i rozumov odvodit a dokzat. Tento spis ho podntil k tomu, e podobn jako Avicenna s Averroesem v islmu nebo Tom Akvinsk skloubil idovskou vru s filozofi.293 Moe ben Nachman Moe ben Nachman, tak nazvan Ramban (1194-1270) se narodil ve panlsk Geron. Proslavil se jako vznamn uenec, komenttor Try, talmudista a kabalista. Pracoval jako lka a po roce 1264 byl jmenovn vrchnm rabnem Katalnska. Proslavil se pedevm svm komentem k Te, kde byly poprv publikovny kabalistick interpretace. Dky nmu neobyejn vzrostla vnost kabaly. Tento koment je dnes povaovn za druh nejvznamnj hned po Raiho komenti.294 Nachmanides dle publikoval vce ne 50 knih, vtinou komente k Talmudu i halae. dn jeho spis nen vyloen kabalistick, ale obsahuje nznaky systmu. Jeho pnos tkv hlavn v tom, e dky jeho dlu se stala kabala soust ortodoxn idovsk uenosti. Nachmanides nael potky kabalistickch mylenek v Bibli a Talmudu a kabalist pro nj byli nejlepmi a nejstarmi strci idovskch tradic.295 Ramban je tak znm tzv. barcelonskou disputac, po n byl vak pronsledovn crkv, a tak opustil panlsko a od roku 1267 psobil v Izraeli, kde v Jeruzalm obnovil idovskou komunitu. Dle psobil tak v Akku.296 id v Osmansk i

292 293

Johnson, 1995, s. 190, 193. Johnson, 1995, s. 189. 294 Diveck, 2005, s. 138. 295 Johnson, 1995, s. 194. 296 Diveck, 2005, s. 138.

Po pdu Konstantinopole se dostaly pod osmanskou nadvldu i vechny zdej ecky hovoc idovsk komunity nazvan romaniot nebo greco. Dal vznamnou skupinou byli tak id mluvc arabsky. iv vtali nov vldce jako spsu, protoe jejich situace pod byzantskou a mamlckou nadvldou ve 14. a 15. stolet se zhorovala. Pesto sem nkte pichzeli jet ped vyhnnm ze panlska a Portugalska nebo ada pronsledovanch id z Nmecka, Polska, Itlie, jen byli sthni fanatickmi kesany nebo inkvizic. Osmanci od nich poadovali jen da z hlavy a uznn nadazenosti islmu. V 16. stolet byla zdej idovsk obec nejvt na svt s nejvt koncentrac idovskho obyvatelstva v Konstantinopoli a Thessalonice.297 Na potku 16. stolet sem pak odelo mnostv idovskch obchodnk, bank a uenc, kte pispvali k rozvoji Osmansk e. Nkte z nich se uplatnili i na sultnov dvoe, kde psobili jako lkai, diplomat, i rdci, co svdilo o jejich venosti. Vznamnou osobou tureckho idovstva byl napklad Josef Nasi, kter psobil jako dvorn rdce a jeho vliv byl tak velk, e mu sultn Sleyman II. roku 1564 daroval palestinsk msto Tiberiadu a pozdji jej jmenoval vvodou ostrova Naxu v Egejskm moi. Palestina byla dobyta tureckmi vojsky roku 1517. Od t doby sem mil stle vt poet idovskch pisthovalc nejen z evropskch zem, ale i z ostatnch st Osmansk e. idovsk obyvatelstvo se bhem 16. a 17. stolet sousteovalo pedevm ve mstech Jeruzalm, Safedu, Tiberiad a Hebronu.298

Foto: Interir tzv. Modr synagogy v Safedu (Foto: Zbynk Tarant Izrael, srpen 2007)
297 298

Atlas univerzlnch djin idovskho nroda, 1995, s. 130-131. Mayer, 1989, s. 219.

id zavali neuvitelnou prosperitu. Dky vzrstajcm ekonomickm poadavkm snadno navazovali obchodn styky a pronikali i do novch prmyslovch odvtv. Byla to doba kulturnho rozkvtu. Nejvznamnjm centrem duchovnho ivota palestinskho idovstva v 16. stolet bylo galilejsk msto Safed. Vzniklo zde dlo Josefa Kara ulchan Aruch, je se stalo autoritativnm kodexem pro cel idovsk nrod. V tomto dle byla uspodna vechna ustanoven a pikzn (micvot), pro lep orientaci v kadodennch nboenskch povinnostech. Dal vznamnou osobou byl elomo Alkabec, kter byl mystikem a bsnkem a je tak autorem nboensk psn Lech dodi (Poj, mj mil), kter se zpv na uvtn abatu. V palestinskm Safedu byl tak vytvoen jeden z nejvlivnjch mystickch smr lurinsk kabala. 299 Izk Luria Akenazi byl vbornm talmudistou i mystikem, jen byl opeden mnoha legendami. Jeho mylenky daly judaismu nov ivot, protoe kad id podle nj svmi skutky a dodrovnm pikzn mohl pispt k nprav svta, ve kterm byl zavldla harmonie. A a do tohoto dokonalho svta ml pozdji pijt mesi. (vce viz kap. Mystika) Potek 17. stolet pinesl Osmansk i i jej idovsk komunit postupn padek. Osmansk vlda nahrazovala postupn idovsk obchodnky a zprostedkovatele jejich kesanskmi konkurenty, kte mli evropsk konexe a byli vychovni v evropskch kolch. Jejich postaven se tak zhorilo po znien jani v roce 1826, jim idovsk komunita vdila za sv bohatstv a postaven.300 Dal vvoj v Evrop idovsk obce byly ochotny snet tisk a druhoad postaven ve spolenosti, avak jen v rmci pedem stanovench pravidel, kter nebyla svvoln mnna. Ghetto sice znamenalo na jednu stranu izolaci, ale na druhou stranu pedstavovalo bezpe. Jeliko se zde soustedil vt poet id, bylo pro n snaz tak dodrovat zkon.301 Z akenzskch oblast se zaali id sthovat do Polska u v 11. stolet, vce vak v dob ern smrti. Polt a litevt id pomhali krlm a lecht objevovat novou zemi. Pisthovalectv z Nmecka v 16. stolet peneslo kulturn tradici Akenz na nov komunity
299 300

Mayer, 1989, s. 220-222. Atlas univerzlnch djin idovskho nroda, 1995, s. 156-157. 301 Johnson, Paul, 1995, s. 233-234.

v Polsku. V nov zakldanch jeivot se studoval Talmud podle akenzsk tradice koment zaloen Raim a tosafisty. Zde tak absorbovala akenzsk tradice sefardsk i jin proudy. Akenzsk tradice byla zaloena na teoretickm rozboru Talmudu a jejm clem nebylo dospvat k halachickm zvrm to se vak dramaticky zmnilo, kdy se stetla se systematickm kodexem sefardskho zkona a zvyklost ulchan Aruch od Josefa Kara. Tento zkonk byl sloen v Safedu a vytitn roku 1565 a o5 let pozdji ji vyel v Krakov s pravami Moeho Iserlese. Byl to nejvznamnj initel pro sjednocen sefardsk a akenzsk tradice. Tento text se stal pro celou diasporu jedinm vodtkem nboenskho chovn. 302 Roku 1600 ji bylo Polsko a Litva sjednoceny. idovsk obyvatelstvo ilo ve vesnicch i ve mstech, dilo krlovsk vvoz a dovoz zbo a ovldalo domc trhy. Byli hnac silou v jinak nezenm hospodstv zpohodlnnch lechtic a zotroench nevolnk. Jejich prva zaruovala krlovsk privilegia a mohli tak voln praktikovat sv nboenstv. V tomto prosted byl rabnsk judaismus na vrcholu. Byly titny modlitebn knihy, Bible, Talmud i knihy s talmudskmi legendami.
303

V Polsku byl v 16. stolet tak vytvoeny

centrln orgny Rada ty zem a Rada Zem Litevsk, kter fungovaly jako stedn instituce idovsk samosprvy a jejich elem bylo vybrat da z hlavy.304 V 16. stolet Polsko zabralo velkou st Ukrajiny. Zde se vak museli potkat s neohroenmi kozky, ale i s pravoslavnm vyznnm zdejch obyvatel pro katolick Polky bylo pravoslav nm opovrenhodnm. Hospodskho spchu zskali id dky podpoe polsk lechty. Polsk lechta podntila kolonizaci ukrajinskch step a jako njemn sprvce tto oblasti vyuila idy. Byl vytvoen njemn systm, kdy idovsk njemce spravoval za pevn njemn statek, ale ovldal zrove i vechny vrobn prostedky i sly. Tak zaalo dochzet k vykoisovn ukrajinskch rolnk, byly jim ukldny vysok dan, kter vybrali id.305 Roku 1648 tak dolo k masovmu povstn, jen vedl kozck nelnk Bohdan Chmelnyckyj. Pro idy to znamenalo konec svta, kter pomhali pod nadvldou polskch krl budovat tm po dv stalet. Boje trvaly a do roku 1654, kdy se do vlky zapojilo
302 303

Atlas univerzlnch djin idovskho nroda, 1995, s. 142-143. Potok, Chaim, 2002, s. 376. 304 Atlas univerzlnch djin idovskho nroda, 1995, s. 134-135. 305 Atlas univerzlnch djin idovskho nroda, 1995, s. 146-147.

Rusko, kter se pidalo k Ukrajin. Pak se pidalo do vlky vdov, kte dobyli a vyplenili severn Polsko. Boje skonily mrovou smlouvou 1667, podle n zskali Rusov st Ukrajiny. 306 Rok 1648 nastartoval dlouh proces padku polskho idovstva. id zaali utkat na zpad do Nmecka, Pruska a na Moravu. Za tchto okolnost vzrstaly stle vce mesianistick nlady, id byli iveni nadj a oekvnm, e pijde mesi. Tak v Itlii dochzelo k nrstu nebvalho nboenskho fanatismu, a to zejmna ze strany pape, kte vydvali mnoho protiidovskch nazen. idovsk obyvatelstvo bylo nuceno t v ghettech, muselo se liit na prvn pohled od kesan. Na konci 16. stolet dochzelo v mnoha italskch mstech (m, Bologni, Ferrae, Mantov, Bentkch a Miln) na papev pkaz k plen tisc svazk Talmudu.307 Prvnmi stty, kde mohli id svobodn vyznvat sv nboenstv v 17. stolet bylo Nizozem a Anglie. Nizozem bylo sice od roku 1556 soust panlsk monarchie, avak brzy se zde utvoila opozice vi tvrd panlsk protireforman a hospodsk politice panlskho krle Filipa II., v jejm ele stl Vilm Oransk. Roku 1609 byla uznna nezvislost Nizozem a deset let nato byly i nizozemsk idovsk obce uznny vldou. panlt a portugalt marran sem vak utkali ji od konce 16. stolet. idm byla zajitna nboensk, ale i hospodsk rovnoprvnost a jedinm omezenm bylo to, e id nesmli psobit ve sttnch adech. Duchovnm stediskem sefard se stal Amsterdam a pozdji se sem uchlili i akenzov z Ukrajiny ped pogromy Bohdana Chmelnickho. Vznamnou osobnost, kter psobila v tomto prosted byl nap. filozof Baruch Spinoza. Za znovupijetm id v Anglii stl Oliver Cromwell. Roku 1655 svolal Whitehallskou konferenci, je mla schvlit znovupijet id, ale dky rozporuplnmi reakcm obchodnk ji rozpustil a rozhodl, e id budou pijati zpt mlky a neoficiln. 308 Oficiln statut byl idovskm obcm udlen roku 1698. Pichzeli sem pedevm pisthovalci ze panlska, Portugalska a Amsterdamu. Bohat id se vnovali zmoskmu obchodu. Pozdji sem zanaj pichzet akenzsk komunity z Nmecka a stle se zvyujc poet pisthovalc ze

306 307

Potok, Chaim, 2002, s. 378. Mayer, Daniel, 1989, s. 214. 308 Atlas univerzlnch djiny idovskho nroda, 1995, s. 140-140.

stedn a vchodn Evropy. Stejn jako v Nizozemsku ani zde nebylo idm dovoleno zastvat sttn a veejn ady.309 Reformace byla zsadnm faktorem, kter ovlivnil osudy id pedevm v Nmecku ale i v cel zpadn Evrop. Vzrst protestantismu vidli jako pnos, protoe tak byla rozbita jednota Evropy a soudrnost jedn vry. id pestali bt nevyhovujc skupinou spolenosti. Na mnoha mstech zanikly ebrav dy, kter se nejvce zaslouily o pronsledovn id. Zpotku proto reformaci vtali, protoe rozdlovala jejich neptele. Martin Luther, jen svm vystoupenm proti odpustkm zahjil nmeckou reformaci, byl zpotku idm naklonn. Obrtil se na n napklad s dost o pomoc pi svm novm pekladu Bible. Chtl, aby pijali jeho nov reformovan kesanstv, co ale id odmtli, a to bylo nsledovno tvrdm pronsledovnm. Zasadil se o vyhnn id ze Saska a vykzal je z mnoha nmeckch mst. Vrcholem byl jeho pamflet vydan roku 1543 ve Wittenbergu Von den Juden und ihren Lgen (O idech a jejich lch). Tento spis me bt oznaen za vbec prvn dlo antisemitismu. Znovu bylo vymezeno mnoho striktnch opaten a nazen proti idm. Luther se zamoval pedevm na pjovn penz na rok a tvrdil, e jejich bohatstv jim nepat. id byli nuceni hledat ochranu u csae. Karel V. vak v Nmecku objevil v idech dobr spojence a zabrnil tomu, aby byli vypovzeni ze zem. Tak katolick knata povaovala idy za spojence proti svm protestantskm poddanm. Protireformace vak byla pozdji vedena jak proti protestantm, tak proti idm.310 Mesisk hnut V tto dob t zaalo dochzet ke vzrstu mesianistickch nlad, kter byly vyvolny pedevm vyhnnm ze panlska a expanz Osmansk e, kter se obval kesansk svt. Zaaly se it zvsti o deseti ztracench izraelskch kmenech, kter kdesi existuj jako mocn e a brzy pijdou na pomoc svm souvrcm. Tak se v roce 1524 objevila v Bentkch postava Davida Reubeniho, jen prohlaoval, e je potomkem jednoho z deseti ztracench izraelskch kmen Ruben. V 17. stolet se v idovskm svt zrodila nov vlna mesianismu. Byla spojena s osobou abtaje Cviho, kter se narodil v roce 1626 v Izmiru. Dostalo se mu tradinho idovskho
309 310

Mayer, Daniel, 1989, s. 225 228. Johnson, Paul, 1995, s. 238-239.

vzdln, avak vnoval se spe studiu kabaly a asketickmu zpsobu ivota. Byl pesvden, e on sm je peduren k tomu, aby vykoupil idovsk lid. Dky jeho extatickmu chovn na nj vak rabint uvalil klatbu, a tak musel odejt do Egypta. Roku 1662 se v Palestin ve mst Gaze setkal s mladm kabalistou Natanem, kter uvil, e abtaj je mesi a stal se jeho fanatickm pvrencem a brzy tak kazatelem a hlavnm ideologem hnut sabatianismu.
311

Roku 1665 se vrtil do Izmiru, kde ho uvtali s nadenm a na podzim 1665 o idovskm novm roce byl oslavovn jako mesi. Tomu vak u nechtl pihlet dle sultn Mehmed IV. Nechal ho zatknout a dal mu na vybranou smrt nebo konverzi k islmu. abtaj Cvi si zvolil konverzi, co jeho nslednci, kte se seskupili roku 1683 v sekt pod nzvem Dnme, vysvtlovali tak, e mesisk due mus sestoupit do nejhlubch hlubin hchu, aby tam osvobodila zadrovan svtlo Bo. 312 Sabatianismus zklamal mnoh oekvn. V prbhu 18. stolet pak dochzelo uvnit idovskch obc v Polsku k narstajcm socilnm rozporm mezi malou vrstvou bohatch a uenc a masami chudho idovstva. Dky obavm kesanskch man z idovsk konkurence tak dolo k protiidovskm boum a pogromm. Pozstatky sabatianismu, rozpory uvnit idovskch obc a petrvvajc nadje na pchod mesie pisply ke vzniku sekty frankist, kter vak nemla dlouhho trvn. 313 (vce viz kap. Mystika) Dalm hnutm, kter se vak v judaismu pevn zakotvilo, byl novodob chasidismus, jeho zakladatelem byl Baal em Tov (vce viz kapitola Haskala). Otzky a koly: 1. Zhodnote vznam diaspory a jej dopad na podobu souasnho judaismu. 2. Srovnejte postaven id v obdob ranho stedovku v kesanskm a muslimskm svt. Ve kter sti svta se tehdy idm ilo lpe? Pro? 3. Z obdob babylnskho zajet se a do pozdnho stedovku dochovala tradice babylnskch akademi. Kdy tyto akademie kon? Pro?

311 312

Mayer, 1989, s. 223. Schubert, 2003, s. 74. 313 Mayer, 1989, s. 231.

4. Formln konverze Chazarskho sttu k judaismu byla patrn pragmatickm rozhodnutm, ovlivnnm geopolitickmi vahami, spe neli spiritualitou Chazar samotnch. Pro? 5. Co je to ulchan aruch? Jak se m ve vztahu k Talmudu? 6. Kdo to byli/jsou Karait? Prameny Atlas univerzlnch djin idovskho nroda. Praha: Victoria Publishing, 1995 DIVECK, Jan. Pbhy Try. Praha: P3K, 2005 JOHNSON, Paul. Djiny idovskho nroda. Praha: Rozmluvy, 1995 MAYER, Daniel. Kapitoly z idovskch djin. Praha: Rada idovskch nboenskch obc v SR, 1989 POTOK, Chaim. Putovn, djiny id. Praha: Argo, 2002 SADEK, Vladimr. id djiny a kultura. idovsk muzeum v Praze, 1997 SADEK, Vladimr. idovsk mystika. Praha: Fra, 2003 SCHUBERT, Kurt. Djiny id. Praha: Vyehrad, 2003

10. idovsk mystika

Kabala, v hebrejtin ,znamen tradice a pedvn tedy pijmout na zklad tradice314 a podle V. Sadka m toto slovo vznam nboensko-mystick esotern tradice, kter je pijmna z pokolen na pokolen. Chpeme j jako teoretickou disciplnu, nebo tento idovsk mystick smr, asi jako kad jin, je velmi spekulativn. Podle kabalist je kabala tajn uen o prav podstat naeho svta i vesmru, kter je zaifrovan v idovskch svatch textech. V kabale se pouvaj rzn magick hry s textem, kdy v nm kabalist hledaj jin smysl. Takovou metodou je napklad gematria, kdy je vyuito selnch hodnot psmen hebrejsk abecedy. Principem je stn selnch hodnot jednotlivch slov a hledn jinch slov v textu se stejnou hodnotou. Napklad slovo oech m stejnou selnou hodnotu jako slovo hch, proto se pr nesm jst na Ro ha ana oechy. Historik, vdec a pedevm znalec kabaly Gershom Scholem (1897-1982), pznivce sionismu a profesor idovsk mystiky na Hebrejsk univerzit v Jeruzalm dal kabale nov pozitivn rozmr. Vyuoval kabalu jako vdeckou disciplnu. Dal postavou, kter pozdvihla hodnocen kabaly, je Moe Idel. Tento uenec mluv o kabale jako o ivoucm organismu a narozdl od Scholema se pikln spe k metodickmu, fenomenologickmu pstupu.315 Tradice kabaly hovo o dvojm aspektu Boha. Je to aspekt neprojeven (nekonen), kter se nazv Ejn Sof (mono chpat jako makrokosmos) a projeven, tm je tzv. sefirotick strom, kter psob na n svt (tedy mikrokosmos) a kter tyto dva svty spojuje, ale k tomu se dostaneme pozdji. Dal odlinost od jinch mystik je mnostv bibliografi. Obecn se jich v kabale objevuje jen velmi mlo, z dvodu popen vlastnho j neosobnho vyjadovn v textech. Dle je v kabale kladen velk draz na jazyk- hebrejtinu, jak je uvedeno ve, hebrejsk psmena abecedy maj sv seln hodnoty a je mon s nimi rzn pracovat. Asi kad si vzpomene na legendu o Golemovi, kter byl, podle legendy, vytvoen pomoc sprvn kombinace sel. Posledn velkou odlinost je tzv. pilnut k Bohu dvekut, ne splynut s nm, jak je tomu u jinch typ mystiky. V judaismu je patrn oddlen lovka a Boha, proto lidsk due neme s Bohem splynout, nbr jen pilnout.
314 315

Vladimr Sadek, idovsk Mystika, str.10 Vladimr Sadek, idovsk Mystika, str. 26

Pro kabalu je symbolick vznam Try velmi dleit. etba a vklad svatho textu je v judaismu i v kabale mon ve tyech rovinch. Jsou to: 1) pat jednoduch,prost vklad 2) remez v tomto vkladu se hled alegorie skryt v textu 3) dra tento stupe vkladu vysvtluje jak se chovat, etick vklad 4) sod nejvy stupe, vrchol pochopen svatho textu. => prds (po pidn samohlsek vznikne slovo pardes) = co v hebrejtin znamen tak bosk zahrada poznn. Po dosaen poslednho stupn vkladu, tedy po peten a pochopen svatho textu v tto rovin, a samozejm i v tch pedelch, vstupuje lovk do rje (bosk zahrady poznn). O pvodu idovskho mystickho uen nepanuje mezi kabalisty shoda. Nkte poukazuj ji na Adama, kter obdrel tajn uen od Boha, nkte na Abrahama a nkte vysvtluj, e tajn idovsk uen obdrel Moj od Boha na hoe Sinaj a ten jej stn pedal jen pr svm blzkm. Tak se uen ilo jen stn formou. Je to tedy stn tradice vkladu svatch text. Kabala, jako takov vznik a kolem 10.stolet n.l. v evropskm prosted jako plod idovsk esoteriky. Nejstar obdob idovsk mystiky je mon nazvat ppravnou fz. Tato fze by se dala datovat asi do 1. stol p.n.l. Pvodem i zkladem idovsk mystick filosofie byly 3 hlavn nboensk proudy: idovsk filosofie, novoplatonismus a helnismus gnze. Dalm nboenskm proudem, ze kterho idovsk mystick smr vychz, je novoplatonismus. Nsledujc obdob, prvn fze idovsk mystick filosofie je ze vech obdob nejdel. Trv asi od 1.stol. p.n.l. do 10. stol n.l. Na zatku tohoto obdob se zanaj objevovat prvn mystick ideje, kter vychzej z gnosticismu. idovsk mystika se v dob 1.stol. p.n.l. rozdlila na dva hlavn proudy. Ob uen hledala skryt vznam v textech Try. Prvn uen - Maase beret, se zajmala o vznam knihy Genesis (Na potku stvoil Bh nebe a zemi.), je to uen o stvoen. Zkladnm textem Maase beret je Kniha stvoen, Sefer jecira. O pvodu spisu mnoho nevme, meme pouze odhadnout jeho st. Pedpokld se, e byl sepsn nkdy od 2. do 7. stol. v oblasti babylnskch talmudskch akademi.316 Kniha stvoen rozpracovv mylenku o tzv. sefirch. O pvodu tohoto slova nepanuje shoda.
316

Vra Tydlittov, Kosmos z pohledu idovsk mystiky.

Nkdo hovo o odvozen slova sefira od eckho slova sfara, co v pekladu me bt sfra, koule. Jin zastvaj teorii, e zkladem pro hebrejsk slovo sefira je koen SPR, kter vyjaduje potn nebo vyprvn317. Princip stvoen svta, lpe eeno kosmu, je zaloen na existenci prv deseti sefr, kdy kad sefira m jednu selnou hodnotu od jedn do deseti. Tyto sefry jsou vlastn jakmsi projevem bosk energie v naem svt. Dky nim, nebo lpe jejich prostednictvm, se meme piblit k Bohu. Podle tohoto mystickho uen o stvoen vznikly sefry v dob, kdy vznikal kosmos. V tomto okamiku se bo energie zaala kaskdovit pelvat do jakchsi forem318. V tomto principu stvoen kosmu jsou, podle Knihy stvoen, tak velmi dleit psmena hebrejsk abecedy, kter, jak vme, maj kad svou selnou hodnotu. A prv v kombinaci deseti sefr a dvaceti dvou psmen hebrejsk abecedy je mon stvoen celho kosmu i napklad kadho lovka. 22 psmen a 10 sefr dv dohromady 32 cest i stezek moudrosti.319 Zkladem uen o sefrch je uen pythagoreismu, jeho zakladatelem byl Pythagoras ze Samu, kter povil slo na zkladn princip vesmru. 320 Druh proud, Maase merkava, se zajmal o prvn kapitolu knihy Ezechiel. Je to extatick uen o voze, penesen o putovn lidsk due k Bohu. Uenci si kladli otzku jakm zpsobem je mon se piblit k Bohu, protoe poznn Boha je pr synonymem poznn sebe samho. Hovo o sestoupen k Bomu trnu. Vimnte si slova sestoupen, je pouito zmrn. Uenci hovo o sestupovn jako o sestupovn do vlastnho j, do vlastnho nitra, ne nahoru k nebesm. Zkladnmi texty tohoto uen jsou tzv. Hechalotick texty. Je tou soubor nkolika rozshlch spis. Jsou to: 1) kniha Henochova 1.-2. stol. p.n.l. 2) Mal hechalot do roku 500 3) Velk hechalot od roku 500 4) iur koma popis Boho tla 5) Responsa chaj gaona text o Bo cest

317 318

Vra Tydlittov, Kosmos z pohledu idovsk mystiky. Vra Tydlittov, Kosmos z pohledu idovsk mystiky. 319 Vladimr Sadek, idovsk mystika, str. 49 320 Vladimr Sadek, idovsk mystika, str. 50

Tyto texty se vnuj popisu cesty lidsk due k Bohu. Jako putovn po tzv. hechalot. Hechalot v hebrejtin znamen palce a prv tyto palce jsou takovmi zastvkami na obtn cest lidsk due k Bohu. Tyto zastvky, palce, je jich sedm, jsou chrnny dvma duchovnmi bytostmi a tam na lidskou putujc dui ek njak pekka, njak kol, kter mus zdolat, aby mohla pokraovat dl. m ble Boskmu palci lidsk due je, tm jsou na ni poadavky obtnj. Bh je popisovn jako absolutn vldce, absolutno, z kterho me jt a strach. Proto putujc lidskou dui ochrauj modlitby. Aby mohl lovk nechat putovat svou dui k Bohu, je nutn, aby se njakm zpsobem uvedl do pjemnho pocitu, aby se mohl uvolnit. Jednou z mnoha praktik je tzv. Eliova poloha, kter spov v sezen s hlavou mezi koleny, kter je pr vhodn pro navozen autosugesce. Dalm obdobm idovskho mystickho uen, kterm za budeme zabvat podrobnji, je obdob stedovk. Kolem 9.stol a 10. stol. se dostv mystick tradice do Evropy. Dleit st vvoje, prv tohoto uen, probh ve tech hlavnch centrech: 1. Nmecko oblast Porn 2. Jin Francie oblast Provence 3. panlsko oblast Katalnie Nmecku, v oblasti Porn, vznik hnut nmeckho stedovkho chasidismu. Chasid znamen zbon, proto je mon mluvit tak o hnut zbonch. Toto hnut rozkvtalo nejvce v 11. a 12. stol. pevn ve mstech jako napklad Worms a psobilo a do obdob renesance. Toho hnut vznik jako odpov na rozenou morovou epidemii na psoben kik a jejich vprav, kdy byly plenny mnoh idovsk obce. Jednou z charakteristik stedovkho nmeckho chasidismu je jeho masovost. Oproti obdob nap. Maase merkava i Maase beret, kdy tyto proudy zastupovaly jen mlo poetn skupinky, je to u nmeckho chasidismu zcela naopak. Dalm charakteristikou novho chasidismu je jeho praktinost. Setkvme se zde nap. s modlitebnmi praktikami nebo magickmi praktikami s psmeny a pod. Dalm znakem toho hnut je siln askeze, kter je praktikovna masov. Tato askeze plyne z koncepce psnho prva, tzv. zkona nebes, kter je postaven nad idovsk prvo halachu. V etice nmeckho chasidismu se objevuje tak siln altruismus. Zjednoduen je altruismus lska k druhm lidem, nkdy i vcem. Z toho plyne i panteistick vnmn Boha. Kolem ns vak nejsou uvznny jen due, ale i jiskry du. Nen vc, v n by nebyly. ij ve

vem, co jest.321 Chasid vnmali ptomnost Boha v dui a mli pedstavu, e kad vc na svt m svj vlastn archetyp. Dleitmi postavami tohoto hnut byl Samuel Chasid a jeho syn Jehuda Chasid z rodiny Kalony z Itlie. Nkte lenov tto rodiny vytvoili zklady mystickho chasidskho uen a pi pesunut z Itlie do oblasti Porn, pinesla toto uen s sebou. Mimo jin i knihu Majsebuch, psanou v jazyce jidi. Tato kniha je takov zjednoduen ten Talmudu, jsou to rzn talmudick pbhy. Ovem dleitjm textem tohoto hnut je Kniha Zbonch, Sefer chasidim, jejm autorem je Jehuda Chasid. Toto dlo, je jak mystick a etick, tak i historick. Dalm zstupcem stedovkho nmeckho chasidismu je Eleazar ben Juda z Wormsu, kter je znm pro svou novou teorii djin. k, e od potku proti sob stoj dv sly profnn (svtsk) historie a duchovn historie, kdy pr svtsk tu duchovn omezuje. Eleazar z Wormsu byl tak znm pro stanoven mesisk doby, tedy pchodu pravho mesie, na rok 1266. Dalm centrem idovskho mystickho uen byla jin Francie. Toto msto, spolen se panlskem, bylo kolbkou klasick kabaly a slovo kabala vzniklo prv tam, a v dob 12. stol., nejvtho rozkvtu kabaly, kdy se kabalist zaali oznaovat za kabalisty. 322 Prv v tto dob vznikaj rzn vdeck prce, nap. 1. hebrejsk gramatika, kterou napsal jazykovdec z rodiny Kimchi. Monm dvodem je velk vliv studia arabtiny, proto se zaalo rozvjet studium hebrejtiny. Dal takovou prac je peklad Maimonidova dla, kter z arabtiny do hebrejtiny peloil Josef ibn Tibon. Jednou z velmi dleitch postav jihofrancouzsk kabaly byl Izk Slep z Posquire, syn Abrahama ben Davida. Izk slep rozpracoval novou metodu modliteb, tak aby mohl lovk v extzi dospt k pilnut k Bohu, dvekut. k se o nm, e pr ml dar vidt lidskou auru. Je mon, e Izk Slep byl lenem jaksi skupiny Oddlench, kter se stranila zbytku idovsk obce a ila velmi silnm asketickm ivotem. Nejvznamnjm dlem jihofrancouzsk kabaly a druhm nejvznamnjm dlem kabaly je kniha Bahir. Bahir je z sti psan aramejsky a z sti hebrejsky. Gerschom Scholem ji peloil do nminy a byla dokonce peloena do anglickho jazyka, Aryehem Kaplanem.
321 322

Martin Buber, ivot Chasid, str. 19 Vladimr Sadek, idovsk mystika, str. 54

Nen to ovem klasick kniha, kterou by napsal jeden autor. Bahir je soubor nkolika rzn starch text od mnoha autor. Nejstar st Bahiru vznikala v orientu, v idovsk diaspoe, kde se pedvala jen stn. stn formou se dostala a do evropskho prosted, do Nmecka, pozdji do panlska a nakonec a do jin Francie, kde k n tamj kabalist nco pipsali a sepsali ve 12. stol. dlo, soubor text Bahir (kniha lesku- nzev me bt odvozen z knihy Job 37,21). V knize Bahir jsou zachyceny 3 hlavn mylenky: uen o sefrch, mylenka pevtlovn du a uen o cadikim (sing. cadik). Dve byly sefry chpny jako prasla a a pozdji v dle Bahir je uen o sefrch mnohem vce rozpracovan. Sefry jsou zde chpny jako ndoby boho svtla, kter tvo n svt. Stejn jako sefry prasla, tak sefry ndoby boho svtla jsou projevem boch vlastnost, atribut i aspekt v naem svt. Kad ze sefr m njakou vlastnost (vdn, lska, moudrost, soud, spravedlnost ...), sv slo, barvu, zstupce mezi kovy (zlato, stbro ...) a mnoho dalch. Pi meditaci je mon vidt duchovnm zrakem sefry jako zc svteln zblesky rznch barev. Sefry jsou uspodny podle uritho vzorce, kter si nememe pedstavovat jako prostorovou strukturu, nebo pesahuj trojrozmrn prostor i as. Nicmn je lze alespo nznakov zobrazit v jakmsi zkladnm nkresu, kter snad pipomn molekulu, piem je dobr vzt v vahu to, e jsou sefry v neustlm pohybu. Tato sefirotick struktura bv pirovnvna bu k lovku nebo ke stromu. Duchovnm stromem, jeho koeny tkv v nebesch, pak proud neustle stvoitelsk energie, kter nejen tvo, ale t udruje n kosmos.323 Druhou mylenkou v knize Bahir je mylenka pevtlovn i sthovn du. Zde je dleit podotknout, e uen o pevtlovn du se v klasickm judaismu nikdy nestalo oficilnm a vemi uznvanm, avak nikdy nebylo njakm zpsobem odsuzovno. Podle Vladimra Sadka me vc id pijmout uen o pevtlovn, nebo tak nemus. Nkte uenci hovo o tech (nkdy tak o pti) lidskch duch, kter lovk me zskat bhem jednoho svho ivota. Prvn je tzv. nefe. Tuto dui zskv kad lovk bhem narozen. Je to due vitln, kter dodv tlu energii k ivotu. Druhou du je due ruach. Tuto dui si u lovk mus zaslouit svm duchovnm vvojem a nen samozejmost, e tuto dui zsk. Zl a hn lovk, nejen e se nedostane k vymu stupni, ale jeho due bude zniena. Pokud si ovem lovk dui ruach zaslou, bv to obyejn v mladm vku, m monost bt
323

Vra Tydlittov, Kosmos z pohledu idovsk mystiky.

nesmrteln ve smyslu dalho putovn jeho due. Posledn, tou nejvy duevn kategori, je neama. Z toho vyplv, e kabalist v v dal vvoj lidsk due i po smrti. V, e jeden lidsk ivot je jen jednou st z mnoha etap putovn lidsk due a povauj to za kosmick zkon. V zkladu je smysl v tom, e lidsk iny, slova a dokonce i mylenky maj vliv na udlosti budouc, kter ovem pesahuj jeden lidsk ivot a ovlivuj spasen celho svta . Narozdl od klasick kabaly, kde kniha Bahir hovo jen o pevtlovn z lovka do lovka, je podle Izka Lurii a jeho lurinsk kabaly, ke kter se dostaneme pozdji, mon se vtlit i do tla zvete, poppad rostlin i nerost, kde je to chpno jako trest. V knize Bahir se doteme, e pevtlen je mon a tisckrt Mezi hlednm a nalznm se klene cel lidsk ivot, ba dokonce i tisc nvrat v zkostech putujc due.324 Oproti tomu ve panlskm prosted, tetm evropskm centrem kabaly, se hovo jen o tech pevtlench. Uen o pevtlovn kaj kabalist gilgul. V knize Vladimra Sadka se doteme, e due ovem neputuje zcela sama. Lidsk due jsou rozdleny podle stejnho zkladu do rznch skupin. Nkte lid jsou si velmi blzc, navzjem se pitahuj a rozum si, je to proto, e jsou, lpe jejich due, ze stejn skupiny a stejnho zkladu. Kabalist povauj manelstv za velmi posvtn, protoe hovo o spojen jedn due, kter se pi vtlen rozdl na muskou a enskou. Tyto due si navzjem pomhaj a dopluj se a po jejich spojen dochz opt k jednot, kter pispv ke spasen celho svta. Dalm konceptem pevtlovn je tzv. ibur. Je mon si to pedstavit jako othotnn jedn due jinou du. Naopak od konceptu gilgul, kdy vtlen probh bhem narozen, ibur probh a v prbhu ivota. Kabalist hovo o tto dui zemelho jako o jakmsi uiteli i prvodci lidsk due na tomto svt. Vtinou to mohl bt njak uenec nebo rabn, nebo jen nkdo blzk ze stejn skupiny du. Ibur se vtl do tla lovka a pomh jeho dui zvldat rzn duchovnmi pekky nebo jeho dui jen njakm zpsobem podporuje. Funguje to tak v manelstv nebo u jinch, si velmi blzkch lid. Pokud zeme lovku takto velmi blzk lovk a on nen schopen dl t, vtl se due zemelho do jeho tla a podporuje ho, dokud lovk nespln svj posledn kol na tomto svt. Kabalist hovo tak o monosti vtlen due zemelho, kter nestihla bhem ivota splnit nap. njak pikzn, do tla ivho lovka aby tyto koly splnila. Pot se opt vrt do jinho svta. Tetm konceptem

324

Martin Buber, ivot Chasid, str. 11

pevtlovn v kabale je tzv. dybuk, v hebrejtin znamen nklonnost i pchylnost325. Dybuk je zl, hn due, kter se vtl do lovka a lovk pot blzn. O tomto konceptu pevtlovn du je mon se dost i v knize Majsebuch. Tet hlavn mylenkou knihy Bahir je uen o tzv. cadikim, kter je ovem mnohem vce rozpracovno a ve vchodoevropskm chasidismu kolem 18.stol. Nicmn slovo cadik oznauje lovka, kter je estn, zbon, morln a pedevm spravedliv a tm pozitivn ovlivuje, nebo lpe jeho due, jak n svt mikrokosmos, tak i svty dal makrokosmos. Due takovho lovka je podle knihy Bahir zkladem kosmu a m spasit n svt. Je prostednkem mezi mikrokosmem a makrokosmem. Hovo se vtinou o estaticeti cadikch, spravedlivch, kte jsou zstupci kad generace a tak zrove zstupci rznch skupin du, o kterch jsme hovoili dve. Protoe psob na n svt skryt, svmu okol i sami sob, hovo se o estaticeti skrytch spravedlivch. Tetm evropskm centrem idovskho mystickho uen je stedovk panlsko. Kabalistick uen se zde dl na dva hlavn proudy. Zaprv teoretickou i spekulativn kabalu, orientovanou hlavn na Boha, tedy teocentrickou , kter je zaloena na vysokm stupni mystickm vah326 a zadruh extatickou kabalu, kter je naopak antropocentrick orientovna na lovka. Nejslavnj knihou i spisem idovsk kabaly je bezesporu kniha Zohar (v pekladu ze), kter je nkde povaovna za tet nejdleitj svat text judaismu. Jej nzev je pravdpodobn odvozen z knihy Daniel 12,3. O pvodu, st a autorovi nepanuje mezi historiky a kabalisty shoda. Ovem nejrozenjm nzorem je mylenka, e texty knihy Zohar vznikaly postupn od 2.stol. do stedovku, kdy byla sepsna jako celek jednm autorem, pravdpodobn kabalistou Moem z Leonu, kter il na pelomu 13. a 14. stol.. Tato mylenka je zaloen na faktu, e kniha Zohar je sloena z nkolika svazk a je to velkolep literrn dlo, kter by asi nemohl napsat jen jeden autor. Dalm faktem je, e hlavn postavou Zoharu je uenec z 2. stol. rabi imon ben Jochaj, avak jazykem, kterm je vtina Zoharu psna, je jazyk uml aramejtiny, kter v dob imona bar Jochaje jet nebyla znma. Podle Vladimra Sadka je mon Zohar charakterizovat spe jako mystick romn, kter je teoretickm protikladem text extatick kabaly, jeho hlavnmi hrdiny jsou, ji zmnn,
325 326

Jaakov Newman, Gavriel Sivan, Judaismus od A do Z, str. 34 Vladimr Sadek, idovsk mystika, str. 57

imon bar Jochaj a jeho ci, kte mezi sebou promlouvaj o mystickch tajemstvch a zitcch, o prbhu mystickch modliteb a mnoho dalho. Z tohoto dvodu se spe piklnm k variant, e kniha Zohar je knihou kolektivn prce, kter vznikala v prbhu nkolika set let a v dob 13. a 14.stol k n znanou st pipsal Moe z Leonu a sepsal tyto texty jako jeden celek knihu Zohar. Druhm proudem je extatick kabala. Tento smr, jak bylo eeno ve, je zamen na lovka, proto je extatick kabala kabalou praktickou, kter ovem nebyla u ostatnch kabalist tolik oblben. Nejdleitjm prvkem extatick kabaly je uen o splynut s Bohem, dvekut. Nejslavnjm pedstavitelem extatick kabaly byl Abraham Abulafia (1240- 1291). Abulafia se narodil v Zaragoze a po cest na blzk vchod zaal studovat v ecku a pot v Itlii. Soustedil se pedevm na dla nejvtho idovskho stedovkho myslitele a mystika Moe ben Maimona neboli Maimonida, kter se, ve svm nejznmjm dle Prvodce zbloudilch, pokouel spojit aristotelovskou filosofii a idovsk uen. Abulafa si v Maimonidovch dlech vmal jistch mystickch parti, kter dle rozpracoval ve svm dle. Abulafia studuje i jin spisy nap. Sefer jecira, k n pe koment. V roce 1271 se mu dostv prorockho vidn i osvcen, na jeho zklad zskv sv ky, kterm pedv sv uen. V roce 1280 byl navtvit papee Mikule III, kter ho odsoudil k uplen, avak pape nhle zemel a Abulafa byl po msci proputn. Dleit je, e sm Abulafa se povaoval za pravho mesie a z toho dvodu nebyl mezi ortodoxnmi idy moc oblben. V roce 1290 ohlauje potek mesiskho asu, avak oekvn nebylo naplnno. To byl argument pro uvalen klatby na jeho osobu a po dlouhou dobu bylo zakzno vydvat jeho dla. Clem jeho uen bylo osvobodit lidskou dui, kter byla svzna uzly, kter ji svazuj, omezuj a brn dui vyho poznn a setkn s bohem. Abulafa se snail vymyslet rzn mystick techniky, kter by osvobodily dui od bnho vnmn. Jednou z technik byla meditace a nstrojem pro navozen meditanho stavu byla podle Abulafi hebrejsk abeceda, nebo lpe, jej souhlsky. On povaoval tato psmena za hudebn noty, kter rzn poskldan vytv harmonickou melodii, kter pivd lovka do meditanho stavu a extze a nastv pilnut k Bohu, kdy podle Abulafi dochz k poznn sebe samho. Tento akt pilnut se tak nazv jako polibek Bo, kter byl zrove polibkem smrti. Smrt a polibek smrti nen vnmn jako nco negativnho, ba naopak, smrt je pechod k jinmu vnmn, kde je mon setkn s Bohem.

Jednm z k Abrahama Abulafi byl Josef Gigatilla, kter se zabval symbolikou hebrejsk abecedy a tak symbolikou boch jmen. Zkladnm textem extatick kabaly je kniha Temuna, u kter opt neznme jejho autora. Pode tto knihy prochz vesmr tzv. mitot. mitot jsou vesmrn epochy i etapy, kter jsou rzn, podle toho, jak sefra m nejvt vliv v t kter etap. V knize Vladimra Sadka se doteme, e etapa, kter je prv te, nen prvn ani posledn. Na etap vvod sefra Din, kterou charakterizuje jako spravedliv, psn soud. K sefe Din, nebo jinak Gevura, je tak piazovn rud kov zlato. Zlato je symbolem prolit krve. Naopak tomu bylo v etap pedchoz, kter byla spojena se sefrou Chesed, kter je symbolem milosti a kovu istho stbra. Proto tato etapa byla ist, pln lsky a harmonie. Podle Izka ben Abrahma ibn Ltifa trv jedna etapa asi sedm set let. 31.5 roku 1492 je pro idovstv a hlavn pro rozkvtajc stedovkou kabalu velmi dleitm datem. Tento den je znm jako dnem vyhnn id ze panlska. V tento den byl vydan ve panlsku edikt, kter naizoval oputn vech id z zem. Dvodem bylo obvinn, e id jsou proti idm, konvertitm ke kesanstv. Nicmn id opustili jak panlsko, tak pozdji i Portugalsko a pesunuly se pevn do dvou oblast : 1) do severn Afriky 2) do Palestiny pesnji do msta Safed v severnm Izraeli, kter bylo pitahovno tehdejmi i dnenmi mystiky, z dvodu nedalekho hrobu imona ben Jochaje v Meronu. V tto dob, s promnou prosted, se mn i dal vvoj kabaly. Uen kabaly se postupn mn z ezoterickho na exoterick. Tedy z uen, kter bylo jen pro velmi zk okruh zasvcench lid, z jakhosi tajnho uen na uen, kter je pstupn irok veejnosti. Dalm velmi dleitm znakem tohoto obdob je vt draz na mesianismus a konec svta. Je to tedy pechod od zabvn se stvoenm svta a kosmu kosmogoni k eschatologii. Krtce po vyhnn id ze panlska probh kodifikace mesiskho uen, kter je spojena se jmnem s Izka Abra Bawela, kter stanovil potek mesiskho vku na rok 1503, kdy budou id osvobozeni od vech svch neptel a tak se vichni id, z celho svta sejdou v nebi. Podle nj dojde ke vzken vech mrtvch, kte budou t spolen v Izraeli pod vldou Mesie.

Do oblasti Safedu, po vyhnn id ze panlska, meme zaadit 4 nejdleitj jmna: Josef Karo, Solomon Alkabel, Moe Cordovero a nakonec Izk Luria. Josef Karo (1498-1575) se narodil ve panlsku a po vyhnn se pesunul do Turecka. Prv tam se zaal vnovat svmu dlu Prosten stl, kter ovem nen kabalistick! Je to soupis idovskho nboenskho prva halachy. Teprve a pozdji, v roce 1536, kdy odeel do Safedu, se stv mystikem, kabalistou. Byl pesvden, e ve snech se mu dostv kabalistickho uen a zaal se mu pln vnovat. Druhou postavou safedskho centra kabaly byl Solomon Alkabel (1506-1584), kter piel do Safedu kolem roku 1529, kde se setkal s Josefem Karem. Jejich kem byl Moe Cordovero (1522-1570). Tento mystik vytvoil tzv. harmonickou systematickou kabalu uen o duchovnch sfrch a vztahu sefr a ejn sof. Sefry jsou, podle nj, prostedkem psoben Boha na naem svt a zrove jsou to ndoby obsahujc Bo podstatu, kter proud z Ejn Sof. Pirovnv vztah sefr a ejn sof ke vztahu tla a due. Jeho nejznmjm dlem je Sad grantovch jablek, Pardes rimonim , kter m pro kabalisty velmi dleit vznam. Zkladn mylenkou je tzv. negativn teologie. Zkladem tto teorie je to, e lze o Bohu ct jen to, co Bh nen, protoe pokud bychom oznaili jakkoliv jeho vlastnosti, atributy tedy jak je, byly by to vlastnosti lidsk a Bh neme mt lidsk atributy. Poslednm, ovem nejznmjm a nejdleitjm mystikem tto doby, byl Izk Luria (15341572) zvan t ARI, podle potench psmen Akenazi rabi Izk. Luria se narodil ve svatm mst Jeruzalm, ovem s prvnmi kabalistickmi spisy se setkal a v Khie, kde pobval po smrti svho otce. Prvn mystick, kabalistick prce, se kterou se setkal, ho ovlivnila na cel ivot. Zaal se vnovat studiu, pedevm kabalistickch spis, il velmi asketickm ivotem a v izolaci. Luria je znm hlavn pro sv parapsychologick schopnosti.327 Pr rozuml ei zvat i rostlin, byl schopen vyloit vznam sn a rozpoznal nap. lidskou auru, stejn jako Izk Slep. Podle Gershoma Scholema il ve stlm kontaktu se skrytmi svty, v jejich labyrintu se zejm vyznal tak, jako v ulicch Safedu.328 V roce 1569 odeel do Safedu, kde se setkal s jeho budoucm ptelem a uitelem Moem Cordoverem. Ten vak v roce 1570 umr a Izk Luria se zan vnovat svmu vlastnmu uen, kter vykld v safedsk synagoze svm km. Dleit je, e Luria byl typick mystik v tom smyslu, e on se sv uen nesnail zapsat aby ho mohl it dl. Ba naopak, sv uen povaoval za tajn a svm km ho pedval jen stn. V roce 1572 vak safedskou
327 328

Vladimr Sadek, idovsk mystika, str. 65 Vladimr Sadek, idovsk mystika, str. 66

oblast napadla morov epidemie, kter Izk Luria podlehl ve svch osmaticeti letech. Jak je uvedeno ve, o Luriov ivot a jeho uen jsme toho nevdli mnoho, avak dky jeho kovi, jmnem lomel Dreznic z Moravy, a rznm legendm se nm dostalo spoustu dleitch informac. Dopisy, ve kterch je o Izkovi napsno, vyly pod nzvem Chvalozpvy na Izka Luriu, ivchej ha- Ari. Dky jeho dalmu kovi Chajimovi Vitalovi vdme za zachovn Luriova uen. To je zaneseno v dle jmnem Strom ivota, Ec chajim. Dky tomuto spisu se dostalo Luriovo uen, kter je zaloeno pevn na knize Zohar, mimo zem samotnho Safedu a do Evropy. Hlavn mylenkou jeho uen je tzv. vesmrn dramatick udlost. Tato udlost by se dala popsat asi takto: na potku veho exitoval jen Ejn Sof tedy Bh, kter zaploval veker asoprostor. Aby mohl vzniknout n svt a aby mohl Bh stvoit lovka, musel se sthnout sm do sebe. Tomuto jevu se k teorie staen cimcum. Tmto zpsobem byl vytvoen prostor, ve kterm zbyl jen velmi nepatrn zbytek boho svtla, kter bylo podstatou naeho stvoen. Toto Bo svtlo se zaalo rozlvat dl a zaalo tvoit jednotliv sefry. Avak tyto nov vznikl sefry, ndoby na bo svtlo, bo svtlo neunesly, popraskaly a rozbily se. A prv tento jev - rozbit ndob, ifrat ha kelim, je popisovn jako dramatick udlost, vesmrn katastrofa. Dky tto katastrof se smsilo bo svtlo s tmou a rozbit ndoby skopky, klipot, leely a pod nimi. To bylo pinou zmny stavu vech stvoench svt, vesmru i bo ptomnosti, kter se podle Lurii dostali do vyhnanstv. Zde je mon vidt paralelu s idovskou diasporou. A jakm zpsobem je mon tuto katastrofu napravit? Luria hovo o jedn ze t teori, o tzv. nprav svta, tikun olam, kter spov v tom, e kad lovk na tomto svt svmi pozitivnmi iny i mylenkami vypout jiskry dobra ze skopek a tak me dojt k novmu seskupen a celkov nprav svta naeho i tch dalch. Dal dva nsledujc proudy i hnut, o kterch si povme, vce i mn vychz prv z lurinsk kabaly. Jsou jimi tzv. sebastianismus a chasidismus (nov chasidismus). Akoliv tyto dva proudy v zklad vychz z jednoho hnut, jsou navzjem velmi odlin. Podvejme se nejprve na sebastianismus. Toto hnut vystilo nakonec v radikln mystickou herezi, kter se rozela jak s judaismem,329 tak pozdji i se vemi monoteistickmi nboenstvmi.Dvodem byl hlavn cl sebastianismu, zruen celho nboenskho zkona, co je podle idovsk filosofie a mystickho uen naprosto neppustn. Uen sebastianismu
329

Vladimr Sadek, idovsk mystika, str. 157

vychz z uen i pesvden nkterch mystik, kte hovoili o dvou Trch. Prvn Tra, kter byla lidstvu pedna, byla nepokaen, dokonal a obsahovala veker tajemstv o tom, jak tvoit a niit svty, eho by hn lovk mohl vyut a odpovdala spiritulnmu lovku ped Adamovm hchem.330 Ovem po Adamov hchu byla tato Tra nahrazena jinou Trou s pozmnnm obsahem. Pvodn spiritualita zmizela a odhalen tajemstv byla zaifrovna nebo byla nepln. Druh Tra byla nedokonal, pozmnn jako nedokonal a pokaen Adam a cel lidstvo. Tito mystikov ovem vili, e pvodn, dokonal Tra se nkdy v budoucnu vrt, v dob mesiskho vku, avak stoupenci sebastianismu vili, e je nutn tu dnen Tru, pozmnnou a nedokonalou jednodue zruit. Vznik sebastianismu byl podmnn dvmi dleitmi udlostmi. Prvn bylo povstn v Polsku a na Ukrajin proti lechticm roku 1648, kter se velmi negativn dotklo idovskch obc na tomto zem. Druhou udlost bylo napjat oekvn brzkho pchodu mesie, kter bylo s tragickmi udlostmi ve vchodn Evrop svm zpsobem spojeno. V tto dob se objevuje velmi kontroverzn postava abtaje Cvi (1625-1676), kter je povaovn ze zakladatele sebastianismu. Kad by ekl, e pokud byl nkdo zakladatelem hnut, musela to bt postava velmi charismatick a siln osobnost, kter si dokzala zskat hodn stoupenc a k, ovem u abteje Cvi tomu bylo prv naopak. V knize Vladimra Sadka se doteme, e Cvi byl spe duevn nemocn, slab, ovem velmi emocionln lovk, kter trpl maniodepresemi, kdy se euforie td s depresemi, mezi nimi jsou normln stavy. Ve zaalo 9. Avu roku 1625, kdy se Cvi narodil. Podle legendy pesn v tento den byl zboen prvn i druh chrm, tak id byly vyhnni ze panlska, na 9. Av a v neposledn ad se ml, podle tradice, narodit mesi. V dob svho mld se Cvi zaal vnovat studiu kabalistickch prac, napklad knize Zohar a byl tak mystikou velmi ovlivnn. Bhem jeho maniodepresivnch stav, tedy bhem hlubokch depres nebo naopak v hlubokch euforickch stavech, zaal o sob uvaovat jako o pravm mesii. To by ovem nebylo nic divnho, mnoho lid se prohlsilo za mesie, avak Cvi byl znm svm poruovnm zkladnch pravidel i pikzn v judaismu. Cvi se napklad neostchal nahlas vyslovovat bo tetragram, co je podle judaismu velmi siln poruen zkona. Gershom Scholem, kter o abtaju Cvi napsal dvousvazkov dlo, toto jeho chovn oznauje jako antinomistick. Cvi ovem ml vysvtlen pro on me poruovat tak zkladn pikzn.
330

Vladimr Sadek, idovsk mystika, str. 158

Podle jedn z filosofi se m mesi dit prvotn Trou, kde neplat ty stejn zkony jako v t dnen, proto dnen zkony jsou neplatn a jeho chovn, je podle nj, naprosto sprvn. Jak je uvedeno ve, Cvi v dnm ppad nebyl silnou, vd osobnost, proto se mu oporou stal naopak velmi charismatick Natan z Gazy (1644-1680), se kterm se setkal Cvi v Jeruzalm. Spolen zpracovali sv uen, kde byl Cvi propagovn jako mesi, zskali spousty stoupenc a vytvoili siln heretick hnut. Pozdji podnikli cestu do Istambulu, kde Cvi doufal, e dostane sultnovu korunu, jako potvrzen jeho osoby jako pravho mesie. Cvi byl samozejm zaten a odsouzen. Smrti se mohl vyhnout jen konvertovnm k islmu. K pekvapen vech abtaj Cvi, idovsk mesi pestoupil na jinou vru. Traduje se ovem, e il dvoj ivot, jako idovsk mesi a jako muslim. Opt by si kad ekl, e tato udlost musela negativn ovlivnit psoben sebastianismu, bylo tomu ovem naopak. Natan z Gazy pestoupen abteje Cvi vysvtlil kurizn. Tzv.odpadnut od judaismu v podob pestoupen na jinou vru vysvtloval Natan z Gazy jako spsotvorn in. Jestlie pro kesanstv je vykupitelsk loha Jee Krista bezpodmnen spojena s jeho smrt na ki, pro sebastinismus byla vykupitelsk funkce abtaje Cvi spojena naopak s jeho hchem a jeho odpadem.331 Jeho stoupenci tedy vili, e prv pestoupen na islm je paradoxn potvrzen Cvi jako pravho mesie a sebastianismus se stal tmto velmi silnm heretickm hnutm, kter ml velk poet stoupenc. Po smrti abteje Cvi, kterou Natan z Gazy opt vyvtlil jako dal dkaz, e Cvi je skutenm mesiem, se hnut drelo v mench skupinkch rzn po svt. Ovem dleit texty byly znieny v Polsku bhem druh svtov vlky a tak spousta jeho stoupenc , po svm vzoru, pestoupila na islm. Tm se sebastianismus se pomalu vytrcel z povdom lid a bhem 19. stolet vymizel zcela pln. Druhm hnutm, kter svm zpsobem vychz z lurinsk kabaly, ale je diametrln odlin od sebastianismu, je tzv. novodob chasidismus, kter je zatm povaovan za posledn fzi idovsk mystiky332, kter petrvv dodnes, hlavn na zem USA a Izraele. Novodob chasidismus ovem nevznikl tam, kde jsou dnes jeho stoupenci nejvce, ale ve vchodn Evrop, pevn v Polsku, na Ukrajin, v Litv a pod. Dvodem vzniku novodobho chasidismu byly tragick udlosti, o kterch jsme ji hovoili. Byly to hlavn chmelnick masakry proti idm na tomto zem a tak akce proti idm ze strany kesan. Tyto udlosti zapinily pern stav idovstva v tchto oblastech obrovskou chudobu, strdn i citovou ztrtu blzkch. Nkte, kte peili, odeli do zahrani (odchod inteligence) a chud lid
331 332

Vladimr Sadek, idovsk mystika, str. 164 Vladimr Sadek, idovsk mystika, str. 171

zstvali a zaali se vnovat nudnmu studium Talmudu, ktermu se k pilpul. Ve se zmnilo, kdy se objevila postava jmnem Israel ben Eliezer, zvan Bet podle zatench psmen slov Baal em Tov co v hebrejtin znamen mu dobrho jmna. Tento tvrce novodobho chasidismu se narodil na Ukrajin, byl chudm studentem, ktermu uen nelo podle pedstav. Jeho nebavilo nudn studium Talmudu, ale naopak se velmi zajmal o praktickou idovskou mystiku. Radji meditoval ne li studoval. To byl ovem zklad filosofie novodobho chasidismu. Bet se stal pomocnkem ve kole a vyprvl km rzn pbhy. Vyprvn je zkladnm nstrojem pedvn novodobho chasidismu. Pozdji Bet trvil vce asu v prod, protoe byl toho nzoru, e proda je jen pevleen Bh, e bo ptomnost je ve vem kolem ns. Proto napklad uznv chasidismus ptomnost zla ve svt a obhajuje ho tm, e v kadm zlu je i trocha bo ptomnosti, protoe ta je ve vem, je tam tedy i nco pozitivnho. Z toho plyne dal charakteristika novodobho chasidismu, tou je radost. Jak vme, chasidismus vychz z negativnho prosted, mon proto je jeho uen naopak velmi pozitivnho charakteru. Podle tto filosofie by se ml lovk radovat a tm pozitivn ovlivuje sm sebe, tak i cel svt. Vdy Bh je vudyptomn, to by mlo lovku pinet radost. Tak napklad modlitby by mli bt radostn a vesel. Z tohoto plyne i dal znak chasidismu, nzor, e nen poteba tolik askeze, protoe ve by mlo bt vesel, pozitivn, zaloen na upmnosti. Proto se napklad chasid modl v jakoukoliv denn dobu, ne v pesn stanoven as, protoe je to vce pirozen, uvolnn a radostn. Z takto pozitivnho mylen vychz i jin chpn mesianismu. Chasid chtli oslabit ekn lid na pchod mesie, protoe chtli zmrnit jejich zklamn, kdyby to opt nebyl ten prav mesi. Kolem roku 1740 se usadil Baal em Tov v msteku Mezibo, kter se stalo prvnm ohniskem chasidismu, kde se jeho vhlas mystika, litele a tvrce amulet nezadriteln il.333 Prv v tto dob zanal mt Bet spousty svch stoupenc a k. Jeho uen vak nebylo zaloeno na studiu svatch text a zapisovn si vrok svho uitele, ba naopak. Bet svm km vyprvl rzn pbhy, phody ze ivota, to byl styl jeho uen a pedvn jeho filosofie. Byl pesvden, e lovk je poutn k Bohu svm citem, srdcem, nikoliv rozumem. Bet povaoval lidskou upmnost, naden, v hebrejtin hitlahavut, za podstatn. Dal odlinm znakem chasidismu, kter s tmi pedchozmi velice souvis, je jeho typ vd nboensk osobnosti.334 Po smrti Beta se nevdlo, kdo bude jeho nstupcem, avak jeho
333 334

Vladimr Sadek, idovsk mystika, str. 183 Vladimr Sadek, idovsk mystika, str. 175

ci a stoupenci zaali uznvat svat osobnosti zvan cadik. Ten ovem nen jen lovk spravedliv a zbon, kter svmi iny ovlivuje svt i cel kosmos, nbr je to postava, kter m urit charakter, m charisma a doke tm sv ky zaujmout, zskat si je a nemus to bt nutn typ vzdlanho rabna, znalho nboenskho prva. Chasidsk cadik je prostednkem mezi Bohem a nam svtem a sousteuje kolem sebe lidsk due 335, kter by ovem mli bt z jeho duevn skupiny i rodiny, o kterch jsme hovoili dve. Za ve, co vme o ivot a uen Baal em Tova, vdme jeho km., kte o nm napsali mnoho dl. Prvnm chasidskm spisem a zrove nejdleitjm, protoe je nejlepm pramenem Betova uen, je Pokolen Jakoba Josefa, Taldot Jaakov Josef, kter napsal rabi Jakob Josef z Polnoje. Je zajmav, e tento talmudista a kabalista zprvu s chasidismem nesouhlasil, ovem po setkn s Baal em Tovem sv postoje zmnil a stal je prakticky jeho spoluzakladatelem. Dalm takto vznamnm Betovm kem byl rabi Dov Ber, kter tak, stejn jako rabi Jakob Josef, nebyl zprvu chasidskmu uen pli naklonn. A po setkn s jeho budoucm uitelem, kter ho vylil z nemoci, zmnil svj nzor a stal se Betovm nstupcem. Dov Ber pemstil centrum chasidismu do Mezrie a hnut organizan upevnil. 336 Napsal Kzajc sv slova Jakobovi, Magid Dvarav le Jakakov, kde nap. popisuje symboliku lurinsk kabaly. Dalm textem novodobho chasidismu je spis jmnem Chvalozpvy na Beta, ivchej ha Bet, kter nm podv informace o vizionskch schopnostech jejich uitele a zachycuje rzn tradice a vzpomnky. Poslednm, koho si zde uvedeme v souvislosti s novodobch chasidismem, je neur Zalman. Tento k rabiho Dov Bera je dnes asi nejslavnjm a nejdleitjm chadiskm autorem, kter si zaloil vlastn vtev chasidismu Chabad, kter se dodnes t velkmu zjmu. neur Zalman je autorem nkolikadlnho spisu Tanja. Zkladn mylenkou je nzor, e rozum je stejn dleit jako cit, o kterm hovo klasick novodob chasidismus. Cit je zde zen rozumem.

335 336

Vladimr Sadek, idovsk mystika, str. 179 Vladimr Sadek, idovsk mystika, str. 185

Foto: Micva bus - mesianistick hnut existuj mezi idy dodnes. Vrazn je napklad v Izraeli innost skupiny chasid, kte za svho mesie prohlsili Nachmana z Braslavi.. Hnut je znm pro svj svrzn styl misie mezi mladmi lidmi, vyuvajcm elektronickou disco hudbu. Kesansk kabala Poslednm je smr i proud, kter nazvme kesansk kabala, kter vznik v dob 15. stol. ve Florencii, tedy v obdob pelomu stedovku a renesance. V t dob byl vynalezen Gutenbergv knihtisk a dky nmu byla literatura podstatn pstupnj jak filosofm a uencm tak i irok veejnosti. Proto vychzely nejen spisy kesansk, ale tak spisy jinch nboenskch nauk, jako byl novoplatonismus nebo spisy pythagorejsk. Reakc na tyto nov nauky a nboensk smry byla snaha o obhjen kesanstv,nebo synkretismus. Proto se hledaly rzn prapvodn tradice, kter by byly spolen pro vechna svtov nboenstv a nboensk smry. Rozil se nzor, e mimo jin nboenstv a nauky maj i idovsk kabala, okultismus a kesanstv stejn koeny. Otcem kesansk kabaly je Pico della Mirandola, prodn filosof, kter spojoval novoplatonismus s idovskou kabalou a kesanskou filosofi. V roce 1486 sepsal dlo 900 tez, kde se snail poukzat na pbuznost kesanstv a jinch nboenskch nauk. Toto velkolep dlo bylo ovem papeem zakzno a bylo povaovno za heretick. Pesto k nmu

Mirandola napsal svou obhajobu. Od tohoto okamiku, dky 900 tezm, se dostala kabala do povdom i neid. Pokraovatelem Pico della Mirandoly byl Johannes Reuchlin, nmeck prvnk. V obdob jeho ivota vznik nap. prvn hebrejsk gramatika v latin. Reuchlin napsal dv dla: O zzranm jmn, De Verbo Mirifico a O umn kabaly, De Arte Cabbalistica. Poslednm zstupcem kesansk kabaly, o kterm si povme, je Heinrich Cornelius Agrippa z Nettensheimu, znm nejen pro svou okultn innost, ale tak pro sv lkask i prvnick schopnosti. Agrippa z Nettensheimu se narodil v roce 1486 v Koln nad Rnem v dnenm Nmecku. Navtvoval tamj univerzitu a pozdji vyuoval teologii. Pozdji byl dokonce poven na ryte, stal se lkaem i doktorem prv. Agrippa byl ovem stoupencem i vysok magie, proto byl pronsledovn i jako kac. S kabalou se Agrippa seznmil dky Reuchlinovi a vidl v n cosi okultnho a magickho. Jako kesansk teolog ml zajmavou mylenku tyto dv nauky propojit, nebo stejn maj jeden stejn pvod. Na zklad tchto mylenek nakonec vznik velkolep dlo Okultn filosofie, kde Agrippa sluuje prv kesanstv s okultn filosofi a kde obhajuje tak magii. Domnv se, e magie odkazuje ke kesanstv a proto se j sna, v rmci kesanstv, rehabilitovat. V dle napklad tvrd, e kabala vypovd o pchodu Krista. Otzky a koly: 1. Vysvtlete pojmy Mystika a Kabala. Mezi mystikou a magi existuje tenk hranice. V em spov? 2. Z jakch zdroj erp idovsk mystika? 3. Kter biblick knihy, ppadn jejich pase jsou klovm zdrojem motiv pro idovskou mystiku? 4. Co je to Pardes? Popite a vysvtlete. 5. Co jsou Zohar, Bahir, Sefer Jecira? Uvete je do historickho kontextu. 6. m je pro idy vznamn rok 1492? Co se tehdy zmnilo? Jak dopady mly udlosti tohoto roku na idovsk mylen? Jak nov centra idovskho mylen po tomto roce vznikaj? 7. Vyjmenujte alespo dv mesisk hnut. Jak byl historick kontext jejich innosti a jak byly jej dopady?

8. Srovnejte nmeck stedovk chasidismus s tm, co vte o hnut podobnho jmna, zaloenho v 18. stolet. m se tato hnut navzjem tak vrazn li?Kter osobnost se skrv pod akronymem Bet? m se proslavila? 9. Kdo to byl Gerschom Scholem? m se proslavil? Prameny: BUBER, M. (1994). ivot Chasid. Nadace Arbor vitae. Praha NEWMAN, J., Sivan G. (2004). Judaismus od A do Z. Nakladatelstv Sefer s.r.o. Praha SADEK,V. (2003). idovsk mystika. Nakladatelstv Fra, Praha SCHOLEM, G.(1961). Major trends in jewish mysticism. Schocken Books. New York

Obr. 3: Sefirotick strom

11. Haskala
V 18. stolet dochzelo k prvnm pokusm o emancipaci id v rmci evropsk spolenosti, napklad roku 1753 se pokusila britsk vlda poskytnout idovskm obyvatelm zem obansk prva.337 Avak veobecn povdom o idech, jejich kultue a nboenstv bylo stle jet v zajet antisemitistickch pedsudk, kterm se neubrnili ani vzdlanci, jako byli napklad Voltaire a dal evropt osvcenci. Po francouzsk revoluci dolo v evropskch zemch ke zrovnoprvnn id a ti nabvali na dvorech evropskch panovnk urit vliv. Tento krok v sob nesl tak jejich snahu o pipodobnn se vtinovmu evropskmu obyvatelstvu a odvren nkterch prvk idovsk kultury.338 Prv v tto dob vzniklo idovsk osvcenstv, Haskala, kter napodobovalo osvcenstv v zpadn Evrop a usilovalo v intelektuln rovin o vzken hebrejtiny jako jazyka id a snailo se najt pijatelnou rovnovhu v souit id a neidovsk vtiny v Evrop. Pojem Haskala, jej vznik a cle

Haskala, neboli idovsk osvcenstv, je nzev pro idovsk hnut od konce 18. stolet inspirovan evropskm osvcenstvm.339 Stalo se zdrojem pro pozdj politick hnut (sionismus) a idovskou emancipaci v 19. stolet.

Hnut bylo zaloeno na racionalismu a snailo se peklenout propast mezi idovskou vrou a sekularizovanou evropskou spolenost. Nsledovnci se oznaovali jako maskilim (moudr i bystr osoba),340 slovem odvozenm od pvodnho estnho titulu pouvanho mezi talmudskmi uenci. Obhajovali hebrejsk jazyk jako nhradu za jidi. Rovn prosazovali srovnateln vzhled, odv a chovn s mstnmi zvyklostmi. Odsuzovali talmudismus a chasidismus, a proto se termn maskil stal mezi ortodoxnm idovstvem synonymem volnomylenke a sekularisty.341

337 338

Potok, Ch.: Putovn. Djiny id. str. 407. Potok, Ch.: Putovn. Djiny id. str. 410-412. 339 Singer, Isidore. Alder, Cyrus (eds.) et al. The Jewish Encyclopedia. str. 256 (online), (cit. 30.9.2007), dostupn z: http://www.jewishencyclopedia.com/view.jsp?artid=350&letter=H&search=haskalah. 340 Newman, Jaakov. Sivan, Gavriel. Judaismus od a do z. str. 109. 341 Tamt, str. 109.

Hnut se zrodilo v Nmecku a dleitm stediskem se stala provincie Hali. Vliv mla Haskala i na idovsk komunity v Polsku a dalch mstech Stedn Evropy. Pozdji dolo k rozen do vchodnch slovanskch oblast.342

Vznamn pedstavitel Haskaly, asopis Laskaly

Za otce Haskaly je povaovn Moses Mendelssohn (1729-1786) z nmeckho Dessau.343 Pochzel z rodiny psae sofera a jeliko se vyuil etnm, cel ivot zstal obchodnkem. Pesto proslul primrn jako filozof, kter se snail obhajovat sdlen spolen kultury s neidovskou spolenost s tm, e si id ponechaj sv idovstv. Psal nmecky, jazykem vzdlanc, a v jeho dlech (nap. Faidon, Jeruzalm aneb O nboensk moci a judaismu) se objevuj vklady sluitelnosti idovsk vry se veobecnou evropskou kulturou. Snail se reprezentovat judaismus jako nedogmatick, racionln nboenstv, kter je oteven zmnm a pokroku. Apeloval i na posilovn ptelskch vztah mezi idy a kesany, protoe judaismus je peci nboenstv tolerantn a lidsk. Rovn usiloval o znovuobnoven hebrejskho jazyka a literatury a roku 1778 peloil Tru do nminy s hebrejskm komentem. Tm chtl zvit presti hebrejtiny. Z let 1756 a 1758 pochz dlo Kohelet musar (Morln kazatel),344 v nm Mendelssohn pe o obrod hebrejtiny.

Mendelssohn tak vyvrtil mylenku, e idovsk modlitby jsou protikesansk. Zrove po udlostech v Alton u Hamburku v 50. letech 18. stolet (kde dolo k pronsledovn abatinskho hnut) stl proti klatb (cherem),345 jak poukazuje ve sv Vorrede (Pedmluva) k nmeckmu pekladu dla Vindiciae Judeorum (Oprvnn nroky idovstva) od rabna Manase ben Israela. Matesk nrod neme spojovat prvo uvat urit materiln statek s vyznnm uritho smlen podle jeho vbru, nem prvo trestat nebo odmovat jeho odmtnut nebo pijet ... . 346

342 343

Singer, Isidore. Alder, Cyrus (eds.) et al. The Jewish Encyclopedia. str. 256. Johnson, Paul. Djiny idovskho nroda. str. 289. 344 Hayoun, Maurice-Ruben. idovsk osvcenstv mezi Crdobou a Berlnem II. str. 50. 345 Johnson, Paul. Djiny idovskho nroda. str. 290. 346 Jde o vzvu k rabnm a initelm idovskch obc , aby dobrovoln nepouvali vynucovac opaten (nap. vyobcovn) a chovali se tolerantn a s lskou. Citovno z: Hayoun, Maurice-Ruben. idovsk osvcenstv mezi Crdobou a Berlnem II. str. 59.

lovk by se podle nho ml svobodn rozhodnout, zda bude lenem urit crkve, a zrove by ml mt prvo dobrovoln spoleenstv opustit. Dle prosazoval ukonen persekuce a diskriminace id a piznn obanskch prv a svobod obyvatelm idovskho vyznn.

Mendelssohnovy mylenky byly oste napadny, pedevm pro ideu, e v Te nen obsaena nrodn kultura id ve sv celistvosti. Podle nho by toti id ml uctvat svho Boha doma, a kdy vyjde ze svho domu, pipojit se k veobecn evropsk kultue. Z toho tedy vyplvalo, e by kad id psluel ke kultue, v n by zrovna il. Proto byl Mendelssohn apologetou judaismu Jecheckelem Kaufmannem oznaen za idovskho Luthera, protoe oddlil vru od nroda.347

Pes sporn nzory Moses Mendelssohn poloil zklady idovskho osvcenstv a v jeho stopch pak pokraovali jeho ci jako byl Isaak Satanow (1732-1805), Salomon Dubnov (1738-1813), rabi Baruch Schick ze klowa (1740-1812), Herz Homberg (1749-1841), Salomon Maimon (1752-1800), Issak A. Euchel (1758-1804) nebo David Friedlnder (17501834).348

Prv David Friedlnder je zajmavm pkladem ka, protoe se stal prkopnkem reformy a emancipace pruskch id. Psobil jako hlavn mluv idovskho osvcenstv a rovn stl jako spoluzakladatel u zrodu jdische Freischule (idovsk nepovinn kola) v Berln. Do tto kola mohly v duchu ekumenismu chodit i kesansk dti. Vznamn se zapinil tak o rozvoj idovsk literatury, kdy peloil sidur349 do nminy (vylo ve dvou svazcch v roce 1776).350

Dalm pedstavitelem idovskho osvcenstv byl Naftali Herz Wessely (1725-1805), pochzejc z nmeckho Hamburku. il v dob Mendelssohna a tak se s nm osobn znal. Jako jeho star ptel mu pomohl jak s biblickm komentem, tak s reformou tradinho idovskho kolstv. Je autorem pamfletu Dibre Shalom we-Emet, kter adresoval rakouskm idm. Nabd je v nm, aby vyuvali monost, kter jim nabz Tolerann
347 348

Johnson, Paul. Djiny idovskho nroda. str. 291. Hayoun, Maurice-Ruben. idovsk osvcenstv mezi Crdobou a Berlnem II. str. 133-134. 349 Sidur je idovsk modlitebn knka, kter m zkony uspodny v uritm podku. 350 Hayoun, Maurice-Ruben. idovsk osvcenstv mezi Crdobou a Berlnem II. str. 135.

patent, vydan csaem Josefem II. roku 1781 (vce o idech za Josefa II. viz. kapitola 9 Stedovk judaismus). Prv tento dopis se stal manifestem idovskho osvcenstv. Po jeho uveejnn se na Wesseleho snesla vlna kritiky hlavn z ad ortodoxnch rabn a pamflet byl ve Viln dokonce veejn splen.351 Tyto toky se vak minuly inkem a Wessely nael mezi nmeckmi idovskmi intelektuly ptele, se ktermi roku 1783 zaloil asopis Measef (Sbornk).

asopis Measef byl prvnm asopisem, ve kterm byly publikovny mylenky Haskaly. Byl zaloen studenty Mosese Mendelssohna v pruskm Koenigsbergu roku 1783 jakoto msnk. Od roku 1790 vychzel pouze jednou ron352 a a v roce 1811 pestal bt vydvn. asopis vydvala skupina Ptel hebrejsk literatury s clem podpory uvn hebrejtiny a en mylenek Haskaly mezi idovskm obyvatelstvem. Hebrejtina pro n pedstavovala jazyk svtsk a slouila jim jak k vyjden bnch problm, tak k profesionlnm vdeckm formulacm. Pspvky v asopise Measef byly mnoha nr, jednalo se napklad o poezii, povsti, vklady Bible a eseje tkajc se hebrejsk lingvistiky nebo idovskch djin.353

Ve 40. letech 19. stolet se mylenky Haskaly rozily do Ruska. Skupina nazvan Shoharei Or ve-Haskalah (Hledai svtla a vzdln) zde zaala vydvat prvn hebrejsk literrn asopis Pirhej Zafon (Kvtiny Severu), ve kterm vychzely historick povdky a hebrejsky psan poezie.354

Velk vliv na idovsk osvcenstv mli i myslitel a exegeti neid. Mendelssohn se z mnohmi dokonce ptelil. lo napklad o Gottholda Ephraima Lessinga, Thomase Abbta (matematik) a Isaaka Iselina z Bazileje (filosof),355 kte vznamn Mendelssohna ovlivnili bhem vzjemn spoluprce na jeho knihch.
351

Rosenthal, H., Wiernik, P. (online), (cit. 3.10.2007), dostupn z: http://www.jewishencyclopedia.com/view.jsp?artid=350&letter=H&search=haskalah 352 Alter, R. The Emergence of Modern Hebrew Literature. (online), (cit. 6.10.2007), dostupn z: http://www.myjewishlearning.com/culture/literature/Overview_Hebrew_Literature/Literature_BegModHeb_Alte r.htm 353 Schoenberg, S. The Haskalah. (online), (cit. 7.10.2007), dostupn z: http://www.jewishvirtuallibrary.org/jsource/Judaism/Haskalah.html 354 Schoenberg, S. The Haskalah. (online), (cit. 7.10.2007), dostupn z: http://www.jewishvirtuallibrary.org/jsource/Judaism/Haskalah.html 355 Hayoun, Maurice-Ruben. idovsk osvcenstv mezi Crdobou a Berlnem II. str. 74-75.

Gotthold Ephrajim Lessing (1729-1781) je jednm z hlavnch pedstavitel nmeckho osvcenstv, bsnk, dramatik, publicista a filosof. Narodil se v Kamenici v Horn Luici v rodin duchovnho a teologa. Sv vzdln zavril v Lipsku studiem teologie, medicny a pozdji tak literatury a filosofie. Po studich pracoval jako recenzent pro Vossische Zeitung. V letech 1767 a 1770 psobil jako dramaturg Nmeckho nrodnho divadla v Hamburku a pot se stal knihovnkem Herzog-August-Bibliothek ve Wolfenbttelu.

Pro dlo Gottholda Lessinga je pznan zjem o divadlo, kritizoval napodobovn francouzskho divadla a nabdal obracet se ke vzorm, jakmi byli Aristoteles nebo William Shakespeare. Je autorem mnoha divadelnch her, kter jsou povaovny za prototyp modernho nmeckho buroaznho divadla, z nich meme jmenovat tragdii o neastn lsce Emilia Galotti, nebo komedii Moudr Nathan.

Dopad Haskaly na vzdlvn

idovsk osvcenstv nejvce ovlivnilo kolstv a vzdlvn id. Stlo u zmny uebnch osnov a otevelo studium rovn pro eny. Maskilim kladli draz nejenom na znalosti Talmudu, ale i na jazykov a praktick znalosti, kter by dopomohly km lpe se zalenit do modern spolenosti, v kter ij. Uili dti toleranci a racionalit. Zrove podporovali idovsk uvdomn vukou idovsk historie a starovk hebrejtiny.

Dky tomuto sil maskilim dokzali zakldat nov koly, dostupn pro rozdln spoleensk vrstvy. V jejich snaze jim velmi pomohla i osvcen vlda Josefa II. (vce viz. kapitola 9), kter vydal tolerann patent. Mimo jin se v nm mluv o zakldn idovskch kol, kde by se uily jako idovsk, tak svtsk pedmty. Dokonce dolo ke zmn v pstupu vzdlvn dvek, kter se do tto doby uily doma se soukrommi uitelkami. Od potku Haskaly maskilim zaloili nov koly uren primrn pro chud dvky, kter se zde uily hebrejtinu, nminu, zklady nboenstv, aritmetiku, modlitby a etiku. Nkter koly pak vzdlvaly studentky jet v jazyku jidi, domcch pracch a zpvn.

Nov koly nevznikaly pouze v Nmecku, ale tak v Polsku a Rusku.356 Rusk vlda se podlela v 1. polovin 19. stolet dokonce na vzniku st sttnch idovskch kol, kde se uil jak jazyk rusk, tak rovn jazyk nmeck. Dokld to tedy inspiraci v systmu nmeckho osvceneckho kolstv. Kadopdn vechny tyto idovsk koly po cel Evrop byly kolami zkladnmi. Star studenti, kte chtli ve vzdln pokraovat, museli dochzet ji do neidovskch instituc.

Dopad Haskaly na jazyk id

Krom pokrok ve vzdlvn ovlivnilo idovsk osvcenstv tak jazyk id. Do t doby (do 17. stolet) byl nejpouvanjm jazykem id jidi357, ale vlivem Haskaly a emancipace dolo k jeho nahrazen evropskmi jazyky a k obrod hebrejtiny.

Sm Moses Mendelssohn jako prkopnk Haskaly jidi opovrhoval a pokud o tomto jazyku mluvil, nebl se pout slov: jidi je smn jazyk bez gramatiky, kter lze povaovat za pinu morln korupce.358 Nkte intelektulov dokonce volali po tom, aby se jidi odstranil z idovskch kol nebo se pouval spolu s hebrejtinou pouze v knihch a pi obchodnch transakcch.

Bohat id tak podporovali sv potomky ve studiu evropskch jazyk, hlavn francouztiny, aby se lpe dorozumli s neidovskm obyvatelstvem a ukzali svoji vlunost. Jazykem stednch vrstev se pak stala nmina. V Nizozem se ve velk me pouvala msto jidi holandtina. Obdobn situace byla v Rusku, kde maskilim sice obhajovali jidi a hebrejtinu, ale pouze jako doasn nstroj k rozen osvcenskch mylenek, a proto primrn upednostovali rutinu.

Rozvoj hebrejtiny nastal tak vlivem osvcenstv. Jejm prvotnm prosazovatelem byl prv Moses Mendelssohn, kter peloil Tru do nminy a pipojil k pekladu hebrejsk koment
356 357

Singer, Isidore. Alder, Cyrus (eds.) et al. The Jewish Encyclopedia. str. 257-258. Zkladem jidi je nmeck jazyk ovlivnn hebrejtinou a dalmi jazyky danho prosted, kde id ili. Nzev jidi je odvozen od nmeckho slova jdisch idovsk. Dodnes tento jazyk pouv vce jak tyi miliny id po celm svt. 358 Roth, Cecil (eds.). Encyclopedia Judaica. str. 1437.

(viz ve). Dalm vznamnm zastncem pouvn hebrejtiny jako mluvenho jazyka byl Eliezer Ben Jehuda (1858-1922). Mnoho let ivota se vnoval pprav prvnho modernho slovnku hebrejskho jazyka, kter se stal zkladem modern hebrejsk lexikografie. Aby byla hebrejtina pouiteln v bn mluv, obohatil ji o mnoho termn. Vtinu svch ranch lnk publikoval v asopise Perece Smolenskina Haachar. Roku 1881, ped vypuknutm pogrom v Rusku, emigroval do Palestiny. Jet pedtm dolo mezi Perecem Smolenskinem a nmeckmi idovskmi osvcenci k rozmce, tkajc se pouvn hebrejtiny. Nmet pznivci Haskaly tvrdili, e zachovn hebrejtiny je anachronismem, zatmco Smolenskin argumentoval tm, e prv hebrejtina me psobit jako tmelc prvek idovsk komunity.359

Eliezer Ben Jehuda kritizoval tak literaturu Haskaly psanou hebrejsky za jej kroben a prmrn styl. To bylo podle nj zapinno tm, e autoi hebrejtinu nepouvali v kadodennm ivot a ve svch dlech popisovali spolenost, kter vbec hebrejsky nehovoila. Pouvala jidi, rutinu nebo poltinu. Podle Ben Jehudy se nestailo snait o intelektuln obrodu jazyka, ale bylo nutn usilovat o vytvoen idovskho zem v Palestin. V apelu adresovanm Smolenskinovi tedy zaznv: Pane, obrody [hebrejtiny] ale nelze doshnout peklady; musme z n uinit jazyk naich dt na pd, na n kdysi vzkvtala a nesla plody!360 (vce viz. kapitola 12).

Obdobn se o rozvoj hebrejtiny a jejho rozen prosazoval osvcensk asopis Measef, kter uveejoval hebrejsk lnky (zmnka ve). Nejprve se hebrejtina prosadila v oblasti vdy, ale rzem se jej pouit rozilo do poezie, povst, mt, studi, biblickch exegez a esej o idovsk historii a dennch zprv. Tak dky pozvednut hebrejskho jazyka dolo k rozvoji idovsk literatury.

idovsk literatura idovsk literatura zaznamenala od konce 17. stolet obrovsk rozvoj. Vd za to jak snaze id emancipovat se a vymezit se tak vi evropskm kulturm, tak tak rozen hebrejtiny a vydvn idovskch asopis, kter zprostedkovvaly lnky irok veejnosti. Velmi
359 360

Avineri, lomo. Zrozen modernho sionismu. Str. 89. Arthur Hertzberg. The Zionist Idea. Str 168. In: Avineri, lomo. Zrozen modernho sionismu. Str. 90.

populrn mezi teni byly novely z palestinskho prosted, kde se objevovaly postavy popsan jako idovt milovnci, udatn vlenci nebo naopak niemov a dj pesunut do doby starovku. Tyto romny obsahovaly tak skryt pouen, e si id za svoji souasnou situaci mohou sami, protoe v minulosti jen neinn sedli a ekali na pchod mesie, zatmco mohli pevzt kontrolu nad svm osudem pomoc politick akce. V pozdjm obdob Haskaly dolo k promn idovsk literatury. Romantick tma bylo oputno a ten si tak mohl pest o mylenkch Haskaly, smyslu judaismu a souasnch problmech id v Evrop. Knihy a lnky s fiktivnm djem vychzely ve vtin ppad nadle v jidi, aby byly srozumiteln pro nejvce ten (pevn eny a nevzdlan mue). Pouze odborn publikace uren idovsk inteligenci a poezie se psaly hebrejsky. Postupn v tchto publikacch pevldlo tma sionismu, touze mt vlastn idovskou domovinu. Haskala v Rusku

V 19. stolet se osvcensk mylenky rozily z Nmecka a Stedn Evropy do Ruska, kde rovn naly znanou podporu mezi ruskm idovstvem. Prv id ijc v Rusku pod carskou nadvldou museli elit oficiln diskriminan politice, kter je vyluovala z vkonu specifickch povoln a z veejn sluby.

Ve druh polovin 19. stolet zde ale dolo k pokusm o liberalizaci, idovt ci smli dochzet do nkterch kol a uvnit idovsk komunity se ily mylenky idovskho osvcenstv. Na druhou stranu prodlala emancipace roku 1881 velkou krizi, kdy po cel zemi propukly rozshl protiidovsk pogromy. Jednm z pestavitel generace ruskch idovskch osvcenc byl Perec Smolenskin, ijc v letech 1842 a 1885. Psobil v Odse, kter byla v t dob centrem idovskho osvcenstv v Rusku. Po nkolika letech v Odse se Smolenskin pesthoval do Vdn, kde vydval svj asopis Haachar (svit).

Mnoho id v t dob mlo rusk vzdln, ale nemohli se identifikovat s ruskm nrodem a mnohdy byli diskriminovni. Proto se asto objevovaly mylenky, e id jsou nrodem s vlastn identitou, kter ji neme bt zaloena pouze na nboenskch obadech.

Po tyi tisce let jsme byli bratry a dtmi jednoho nroda Takov jednota me bt zaloena jen na pocitech bratrstv, na nrodnm citu, kter vede vechny, kdo se narodili jako id, k prohlen: Jsem synem tohoto nroda Nehled na hchy vi nboenstv, vichni id pat ke svmu lidu, pokud jej nezrad. To je zsada, kterou musme vybudovat.361

Podle Smolenskina nen dleit prvek spolen zem, ale hlavn je spolen duchovn ddictv. Proto je mon, aby byli id obany rznch stt a zrove zstali sjednoceni skrze svou duchovn identitu.

Ano, my jsme nrod. Byli jsme nrodem od potku a jsme jm dodnes. Nikdy jsme nepestali bt nrodem, ani pot, co bylo znieno nae krlovstv a byli jsme vyhnni z na zem Dnes vak nejsme takovm nrodem jako vechny ostatn, jako jsme nebyli stejnm nrodem jako ty jin v dob, kdy jsme ili v na zemi. Zkladem na jednoty nikdy nebyla pda Svat zem a podstatu nrodnosti jsme neztratili, ani kdy jsme byli ze sv zem vyhnni. Vdycky jsme byli duchovnm nrodem, nrodem, jeho Tra byla zkladem jeho sttnosti Jsme nrodem, protoe v duchu a v mysli se povaujeme za svzan pouty bratrstv. Nae jednota byla udrovna jinak, jinmi zpsoby ne jednota vech ostatnch nrod, ale znamen to snad, e jsme nrodem mn ne ti ostatn?

V praktickm ivot je kad id obanem t zem, v n ije, a je jeho povinnost bt dobrm obanem, kter na sebe bere vechny zvazky obanstv jako pslunci ostatnch nrod t zem. Zem, v n ijeme, je na zem. Kdysi jsme mli svoji vlastn zemi, ale ta nebyla onm poutem, kter ns spojovalo. Nae Tra je na rodnou zem, kter z ns dl nrod, nrod pouze v duchovnm smyslu, ale v normlnm ivot jsme stejn jako vichni ostatn.362

Perec Smolenskin pichz s mylenkou, e emancipace id jet zvtuje neptelstv proti nim, protoe se dostvaj na pozice, kter pro n dve byly zapovzen. Je jednm z ideolog hnut sionismu, po pogromech v Rusku roku 1881 zdrazoval potebu vysthovn id ze
361 362

Arthur Hertzberg. The Zionist Idea. Str 146. In: Avineri, lomo. Zrozen modernho sionismu. Str. 66. Arthur Hertzberg. The Zionist Idea. Str 147. In: Avineri, lomo. Zrozen modernho sionismu. Str. 67.

zem. K tomu, kam by mla emigrace smovat, k: M-li bt vlna emigrace soustedna na jedno msto, bezpochyby nen mysliteln dn jin zem na svt ne Erec Jisrael.363

Dalm pedstavitelem prvn generace maskilim v Rusku krom Perece Smolenskina byl Moe Leib Lilienblum (1843-1910). Narodil se v Litv, po ukonen nboenskho vzdln se piklonil k mylenkm Haskaly a odsthoval se do Odsy. Ve svch dlech zdrazoval potebu idovsk komunity pizpsobit se modernm trendm. Jen tak mohou peklenout propast mezi idovskm a neidovskm obyvatelstvem carskho Ruska. Za zruku tolerance a vzjemnho pochopen povaoval vzdln id i neid, a v dsledku toho oprotn se od pedsudk. Po pogromech roku 1881 vak sv stanoviska pehodnotil a v srii lnk nazvanch Cesta nvratu pichz s mylenkou vytvoen idovskho nrodnho sebevdom.364 Lilienblum se pak piklonil k ideji vytvoen nrodn idovsk domoviny v Palestin a stal se jednou z vdch postav hnut Chovevej Cion, jejm kolem byla pprava vhodnch podmnek pro pisthovalectv do Palestiny.

Opozice Haskaly chasidismus Odprcem mylenek Haskaly bylo hnut chasidismus (chasid zbon, chasidismus hnut zbonch),365 kter se snailo obnovit lidovou zbonost a dvrn vztah s Bohem. Haskalu brali jako hnut oddalujc se od Boha a maskilim za volnomylenke. Chasid odkazovali ji na kniha Pslov, kter se o zbonosti zmiuje: Kdy se piene vichice, je po svvolnkovi, kdeto spravedliv m zklad vn. (10:25)

V trakttu Chagiga 12b se objevuje vrok, e svt stoj na jedinm sloupu, jeho jmno je cadik (o cadikovi viz dle). Za prvn spravedliv jsou pak povaovni pedevm Job a David z Tanachu.366

Novodob chasidismus vznikl v 18. stolet v Halii a velmi brzy po svm vzniku se oste vymezil vi idovskmu osvcenskmu hnut. Za zakladatele hnut lze povaovat Israele Ben
363 364

Tamt, str. 68. Avineri, lomo. Zrozen modernho sionismu. Str. 71-72. 365 Sadek, Vladimr. idovsk mystika. str. 176. 366 Tamt, str. 176.

Eliezera (1700-1760) znmjho pod jmnem Baal-em-tov (zkrcen Bet pn dobrho jmna) z osady Okop.367 Kolem roku 1740 se usadil ve mst Miedibo 1. centra novho hnut. Jeho uen vychzelo z lurinsk kabaly (kabala viz. 10. kapitola). Bet neuznval zaznamenvn svch mylenek, upednostoval pm kontakt prostednictvm dialog nebo proslovu. Proto tak nejdleitj dlo o jeho mylenkch a ivot vzelo a z pera jeho ka rabi Jakoba Josefe z Polonoje.368 Jeho spis Toldot Jaakov Josef (Pokolen Jakoba Josefa) je prvnm chasidskm dlem. Pro rekonstrukci Betova ivota, vetn legend, kter se o nm traduj, je ale asi nejdleitj spis ivchej ha-Bet (Chvalozpvy na Beta), kde se prav: ... uzdravuje (Bet) nemocn, pomh bezdtnm manelstvm, pivolv d, silou modlitby rozechvv vodu v ndobch, upad do mystickho tranzu a tesu, kter se pen i na jin ...369

Ji zmnnmi vznamnmi ky Beta, kte se zaslouili pedevm o zachovn jeho ivota a mylenek tm, e je nechali sepsat byli rabi Jakob Josef z Polonoje a rabi Dov Ber z Meziie,370 oba pvodn stoupenci lurinsk kabaly. Prv rabi Dov Ber poloil zklady chasidismu jako mystickho idovskho smru. Byl tak vybrn jako nstupce Beta a centrum chasidismu se tak peneslo do Meziie. Vychoval mnoho k (snad a ti sta), kte pomohli chasidismus rozit do okolnch zem. Mezi jeho nsledovnky vynikl rabi neur Zalman z Ljadi (1745-1815),371 kter je dodnes povaovn za nejdleitjho chasidskho autora. Mimodn vznam pro hnut m pedevm jeho spis Tanja (uili jsme se) podle vodn vty z Babylonskho talmudu (traktt Nida 30b): Uili jsme se ... bu spravedliv a nebu hn. ...

Jeho druh nzev je Likutej amarim ( soubor vrok). Zalmanv chasidsk smr je nkdy oznaovn tak jako Chabad podle t sefr, kter zde hraj velkou roli. Tento smr se velmi asto odkazuje na idovskho filosofa Moeho ben Maimonida.

Charakteristickm znakem Chasid je zpsob jejich modlen, jeho zklady poloil tak Eliezer. Cestu k Bohu otevr podle Eliezera pouze radostn a vroucn modlitba, pi kter se
367 368

Popper, David. Chasidim. str. 48. Sadek, Vladimr. idovsk mystika. str. 182. 369 Tamt, str. 183. 370 Sadek, Vladimr. idovsk mystika. str. 184. 371 Tamt, str. 186.

lovk mus pln soustedit. Modlitba je doprovzena dramatickmi gesty, zpvem, tancem, tlesknm, pi kterch se modlc dostv do extatickch stav. Mezi modlenm pak bylo dovoleno kouit nebo pt.372 Prostednkem mezi Bohem a lovkem ml bt duchovn vdce chasidsk obce cadik (spravedliv), osoba nadan boskou silou. Nemus se nutn jednat o lovka uenho, znalce nboenskho prva, ale pedevm o lovka charismatickho. Cadik pomh pi modlen tm, e jeho prostednictvm proud na svt Bo svtlo a lidsk modlitby k Bohu.373 Cadik je pirovnvn asto k slunci, jeho paprsky prosvtluj pozemsk svt, akoli on dl nahoe. Kadm svm inem, konem, tedy i jdlem a pitm, sakralizuje okol. Protoe ve spolenosti mus existovat alespo jeden cadik, kter pomh lidem a ukazuje jim cestu k Bohu, nelze etz spravedlivch a jejich asovou posloupnost peruit. Uchovv se tak kontinuita spravedlnosti na zemi

Pravil rabi Chija bar Aba jmnem rabiho Jochanana, e dn spravedliv neodchz ze svta, pokud nen stvoen jin spravedliv, jako byl on... (Babylonsk talmud, traktt Joma 38b).

Cadik me bt i skryt, lidem neznm lovk. Pak se jedn o cadika nistar (skryt spravedliv).374 Z toho vychz uen o estaticeti cadik nistar, kter je popsno v trakttu Suka 46b.

Bhem masovho rozen hnut se ale pedstava cadika a ide hnut nevyhnuly sklonu k magii a povrm. Proto vzniklo na konci 18. stolet hnut tzv. anticadikismus. Jak chasidismus, tak anticadikismus existuj dodnes pedevm ve Spojench sttech a Izraeli. Nsledkem holocaustu z vchodn Evropy hnut zcela vymizelo. Dnes se chasidismus zaazuje k judaistick ortodoxii.

372 373

Popper, David. Chasidim. str. 51. Tamt, str. 46, 54. 374 Sadek, Vladimr. idovsk mystika. str. 177.

Haskala - shrnut

idovsk osvcenstv (Haskala) bylo hnut snac se propojit idovstv a sekularizovanou spolenost, v kter byli id nuceni t. Stoupenci tohoto hnut (tzv. maskilim) usilovali o pouvn hebrejskho jazyka namsto rozen jidi a rovn prosazovali srovnateln vzhled, odv a chovn, jak bylo ve stt, kde id il, bn. Hnut probhalo od konce 18. stolet a vyvrcholilo ve stolet 19. idovskou emancipac a sionismem.

Za otce Haskaly je povaovn Moses Mendelssohn, kter peloil Tru do nminy s hebrejskm komentem, a cel generace jeho k a ptel (nap. Salomon Maimon, David Friedlnder, Naftali Herz Wessely, G. E. Lessing, atd.)

Prv Wessely stl u zrodu asopisu Measef, ve kterm byly publikovny mylenky hnut. Zrove otiskoval hebrejsk lnky, je pomohly rozit hebrejtinu mezi irokou veejnost. Dky idovskmu osvcenstv dolo tak k rozvoji idovskho kolstv, kter bylo od t doby pstupn i enm. Prosazovn pouvn hebrejtiny (pedevm E. ben Jehudou) vytlailo jidi a velk dopad to mlo rovn na idovskou literaturu.

Ne vichni id ale byli zastnci rozvoje a zmn. Z nejvraznjch odprc jmenujme hnut zbonch chasidismus, kte Haskalu brali jako hnut oddalujc se od Boha a maskilim za volnomylenke. Toto urit napt panuje dodnes. V Izraeli a USA jsou dokonce doloeny ppady fyzickch potyek mezi pslunky znesvench komunit.

Hnut Haskala se stalo dleitm meznkem ve vvoji idovstv. V 19. stolet z nho vyel sionismus, kter poukazoval na prvo id na vlastn domovinu v zemi zaslben Izraeli. Ze stejnho prosted vak vychz i poadavek na integraci id do prosted svch domovskch zem a ada vznamnch idovskch osvcenc se proti sionismu vymezovala v obav, e naruuje probhajc integran proces tedy antisionismus. Haskala vak pedevm pipravila judaismus na vstup do 20. stolet. Mlo to bt obdob velmi obtn.

Otzky a koly: 10. Definujte pojmy: Haskala, Reformn judaismus, Liberln judaismus, Ortodoxn judaismus, Charedim, Masortim, Maskilim 11. Kdo je povaovn za zakladatele Haskaly? 12. Jak asi byl postoj maskilim vi rodc se sionistick ideologii? Jak ji chpali? Jak se k n stavli? 13. Kter ze t proud Ortodoxn, Liberln i Reformn byste oznaili za typick pro esk zem na pelomu 19. a 20. stolet? Kter z proud zde byl naopak povaovn za ponkud exotick? Srovnejte se souasnm stavem. 14. Navtivte webov strnky
www.bejtsimcha.cz

www.maskil.cz.

Jde o strnky a asopis esk

komunity reformnho judaismu. Pette si alespo ti sla Maskilu. Jakm zpsobem se tento magazn stav k tmatm jako: karut, dodrovn micvot, sionismus apod.? Jakm zpsobem argumentuje? Srovnejte s jinmi periodiky eskch idovskch komunit. Literatura: AVINERI, lomo. Zrozen modernho sionismu. Praha: Sefer 2001. JOHNSON, Paul. Djiny idovskho nroda. evnice: Rozmluvy 1996. HAYOUN, Maurice-Ruben. idovsk osvcenstv mezi Crdobou a Berlnem II hlavn mylenkov proudy, myslitel a diskuze od 17. stolet po dneek. Praha: Volvox Globator 2000. NEWMAN, Jaakov. Sivan, Gavriel. Judaismus od a do z. Praha: Sefer 2004. POPPER, David. Chasidim. Hradec Krlov: edice Promtheus 1998. ROTH, Cecil (eds.). Encyclopedia Judaica. Coronet Books 1994. SADEK, Vladimr. idovsk mystika. Praha: Fra 2003. SINGER, Isidore. Alder, Cyrus (eds.) et al. The Jewish Encyclopedia. New York: Funk and Wagnalls 1901-1906. (online), (cit. 30.9.2007), dostupn z:
http://www.jewishencyclopedia.com/view.jsp?artid=350&letter=H&search=haskalah

12. Nov doba

Emancipace a reformn hnut id pedstavovali ideln inidlo novch tendenc a patili k tm, kdo byli jako prvn uneseni otevenm novch obzor, je znamenaly konec jejich izolace, stejn jako konec stedovku.375 Zatmco 17. stol. se neslo ve znamen mesianistiskch skupin a celkov nejist atmosfry, tak koncem 18. a po. 19. stol. dochzelo v diaspoe k uritmu uvolnn.376 Roku 1791 byla kupkladu idm ve Francii piznna stejn prva jako kesanm. V 19. stol. dochzelo k emancipaci evropskch id. Prusko vydalo emancipan vnos r. 1812. K obdobnm zrovnoprvnnm, k nmu dolo ve Francii dochzelo postupn v Belgii a Holandsku, Dnsku, Anglii, Rakousku-Uhersku, Nmecku, Itlii a vcarsku. Emancipace id v islmskm svt se vak nekonala. Islmsk zem alespo zaruily idovsk populaci urit obansk prva, to ale jen do vzniku sttu Izrael. S emancipac id se mnily i zpsoby mylen a vry, co bylo v dsledku tsnjho kontaktu s okolm. Rozpad spoleenskch struktur ghetta, sekularizace mylen i organizace emancipovanho judaismu vyvolaly mezi idy mohutn hnut intelektuln, morln a nkdy i nboensk asimilace k okolnmu svtu.377 Uvolnn vytvoilo konflikt mezi stoupenci judaismu. Na jedn stran stli pznivci reformy judaismu a odprci stn tradice, a na stran druh zaryt (ortodoxn) vyznavai idovskho Zkona. Osvcenstv, reformn judaismus a rozlin filosofick pstupy se pesto na ortodoxnm judaismu podepsaly a jistou formou ho ovlivnily. V dsledku diaspory vznikaly v judaismu mnoh odchylky, kter vak dky rabnskm autoritm nevedly k vnjm rozkolm uvnit tohoto nboenstv. Spolenm rysem, o nj usilovala ortodoxie i reforma vak bylo pedn tradice.

Potek reformnho obdob byl spjat se jmny nmeckch teoretik jako byl Abraham Geiger (kter prosazoval reformu dosti razantn, a od nho zan skuten reforma a formuje se termn ortodoxie ), Ludwig Philipson, jen se snail pizpsobit Tru tehdej dob, a Samuel Holdheim, kter vystupoval proti talmudskmu judaismu. Samson Raphael Hirsch na druhou stranu volal nov metod vkladu star ortodoxie. Frankfurtsk
375 376

CHOURAQUI, Andr. Djiny Judaismu. Victoria publishing. Praha, 1995. str. 65 Na konci 18. stolet ilo v Evrop piblin dva a tvrt milionu id, o osmdest let pozdji to bylo tm sedm milion, spolu s dalm pl milionem v ostatnch stech svta. POTOK, Chaim. Putovn, Djiny id. Argo, 2002, s.418 377 CHOURAQUI, Andr. Djiny Judaismu. Victoria publishing. Praha, 1995. str. 67

reformovan spolenost dokonce Talmud zcela zavrhla, dle nepovaovala za povinnou obzku a odmtla hebrejtinu jako liturgick jazyk. Reforma zpsobila uvolnn i na poli jazykovm, nap. se psaly modlitebn knky ve vce jazycch, ne pouze v hebrejtin (pop. v jidi). Reform se nepodailo stt se v Evrop masovm hnutm: do velkch bat judaismu v Polsku, Rusku, v Orient a v severn Africe nepronikla nikdy, nebo byla pli pevn spjata s aspiracemi intelektuln elity, snac se vyhovt potebm emancipovan buroazie, je se s ghettem oficiln rozela.378 Po r. 1840 se objevilo reformn hnut i v Anglii. V Evrop vak dochzelo mezi stoupenci a odprci reformy ke konfliktm. id v 19. stol. pichzeli z Evropy a Ruska hlavn do Ameriky, kde zejmna nmet reformist nali pznivj podmnky pro sv psoben. Zaaly zde tak vznikat reformovan idovsk obce: r.1824 v Charlestonu a r. 1842 v New Yorku. Prvn rabnsk semin vznikl r. 1875 v Ohiu. Reformn judaismus v Americe se odchlil od tradic, pijal prvky protestantismu a celkov (zejmna v 40. a 50. letech) byl pojmn jaksi volnji. V dnench dnech se reformn judaismus opt stav spe na stranu tradic. Dbalost zkona a jeho intelektualistick studium, to je idova metodika ivota a idv nacionalismus. Nem love, zvyk, to je hlavn zsada Talmudu.379 Americk konzervativn judaismus je napklad odvozen od umrnnjch evropskch reformnch skupin, je si uchovaly pevn vazby k tradinmu studiu a zbonosti, avak uznvaly historick rz judaismu.380 Ti id, kte pichzeli do Ameriky po 2. svtov vlce uznvali tradin hodnoty judaismu, a jakmkoli projevm sekularismu se zcela brnili. Vlivem osvcenstv osmnctho stolet a po nm nsledujc emancipace id se vcemn zkladn postulty judaismu staly pedmtem kritickho pstupu a vzev. Lze ci, e mapa dnenho judaismu zrcadl tyto historick vzvy a tlaky.381 Antisemitismus Emancipace id v 19. stol. vak zvedala vlnu ateistickho antisemitismu382 jeho projevy se neustle stupovaly a svho vrcholu doshly pi pogromech v Rusku a Rumunsku koncem 19.
378 379

CHOURAQUI, Andr. Djiny Judaismu. Victoria publishing. Praha, 1995. str. 71 WEBER, Max. Sociologie nboenstv. VYEHRAD, 1998. str. 353 380 FISHBANE, A. Michael. Judaismus, Zjeven a tradice. PROSTOR, 2003. str. 172 381 LANCASTER, Brian. Judaismus. Ikar, 1993. str. 195 382 Slovo antisemitismus oznauje nenvist i pedsudky vi idm i veker iny vyplvajc z tohoto pesvden. Doslova vyjaduje ideu odporu (pedpona anti) vi Semitm. K tm se krom id potaj i dal nrody, napklad Arabov, nebo i oni podle Bible vzeli z rodu patriarchy ema (Sema), jednoho ze t syn bjnho Noema, a jsou tedy Semity. Antisemitismem se vak obecn mn jen protiidovsk projevy. SADEK, Vladimr. id-djiny a kultura. idovsk muzeum v Praze, 1997. str. 83

a. po. 20. stol. a pi vyhlazen esti milion id bhem 2. svtov vlky. Slovo pogrom znamen v rutin boue a oznauje protiidovsk nsilnosti. Antisemitismus zesiloval paraleln s narstajcmi nacionalistickmi tendencemi, je se ily celou Evropou. Evropsk nrody se ve druh polovin 19. stol. zaaly etnicky vyleovat, piem id byli v rmci tohoto vyleovn spatovni jako ruiv element. Vlna antisemitismu, kter zashla zpadn a vchodn Evropu mezi lety 1880-1890 byla poprv organizovna uvnit politickch stran, a byla produktem tto nov nacionalistick nenvisti vi idovstvu. Nrst nov formy protiidovskho ctn byl symptomem zvyujc se krize ohledn idovsk emancipace v Evrop.383 Antisemitismus na Zpad Antipatie vi idm tedy zeslily potkem 19. stol., kdy byla (zejmna v Nmecku) vydvna kla protiidovsk literatury. Namtkou meme uvst dla nmeckch autor jako byli Fridrich Ruehs, jen napsal knihu O nrocch id na nmeck obansk prvo, Jakob Fries, autor titulu s nzvem: O ohroen charakteru a blahobytu Nmc idy a v neposledn ad Hartwig von Hundt-Radowsky, jen v pamfletu idovsk zrcadlo obraz hanby a mrav starch a novch as, pojil antisemitismus s vyhrannm nacionalismem. Na zklad vulgrnch darwinistickch pedstav byli id dmonizovni jako lid, kte jsou nikoli jen dky svmu nboenstv, ale rasovm a ddinm vlastnostem protiplem rasov hodnotnjch nordickch Germn.384 V 80. a 90. letech 19.stol. dolo v Nmecku, Rakousku i Francii k vyhrocen antisemitsk agitace. Olej do ohn pilil i kne Bismarck svou antisemitskou petic, v n byli id pedstavovni coby hrozba pro Nmeck nrod. Ve Francii byl nejznmjm antisemitou Eduard Drumond a v Rakousku-Uhersku Karl Lueger, pozdj starosta Vdn a zakladatel antisemitsk Kesansko-socialistick strany. Pkladem politickho a nacionlnho antisemitismu byla Dreyfusova afra, vykonstruovan proces, jeho obt se ve Francii stal jedin idovsk dstojnk generlnho tbu, Alfred Dreyfus. Roku 1894 byl na doivot neprvem odsouzen a pot r. 1906 zprotn viny. Antisemitsk agitace obviovala idovsk obyvatelstvo ze vech nekalost a celkovho padku spolenosti. Mezi lety 1882-1889 se v Nmecku dokonce uskutenilo nkolik antisemitskch kongres. Antisemitismus se netkal pouze Evropy. Antisemitismus ve Spojench sttech ml v rznch dobch rzn formy. Ped druhou svtovou vlkou byly jeho zdroje vce katolick a
383 384

BAILE, David. Power and Powerlessness in Jewish History. Schocken Books. New York, 1987. str. 122 SCHUBERT, Kurt. Djiny id. NS Svoboda. Praha, 2003. str. 96

populistick, ne nacistick.385 Antisemitismus, kter vyrostl na ivn pd kesansk Evropy a umonil tak realizaci holocaustu, nese pee kolektivn psychopatologie.386 Antisemitismus v Rusku

Snad nejvt vlna antisemitismu zashla carsk Rusko, kde byli id v obtnj situaci ne na Zpad.387 Absolutistit carov a carevny vidli v idech problm, je lze vyeit jenom asimilac nebo vyhnnm. idy, kte se asimiluj, Rusov ale nakonec obvin z toho, e se pokou ovldnout jejich vlast, a nad idy, kte emigrovali, budou nakat jako nad hospodskou ztrtou nebo je ozna za zrdn revolucione.388 id v Rusku museli platit dvojnsobn dan, byli nuceni t na vymezenm zem a rusk vojensk sprva rekrutovala idovsk mladky do armdy za elem pevchovy. Povinn odvod do armdy zavedl car Mikul I. id zstvali v armd 25 let. Po nstupu industrializace pichzeli id z venkova do mst, kde se dky svm zkuenostem prosazovali lpe ne usedl man, co se vak obrtilo proti nim. Opaten provdn carem vak mla v Rusku za nsledek poslen idovskch komunit. Rut id, nuceni se pevnji semknout, izolovni od okoln kesansk populace nsiln i vlastn volbou, neotesiteln pokraovali v etnocentrick a pevn snaze zachovvat pln pedivo tradic svho nboenstv a obce, jedinen pravidla ve stravovn a oblkn, svoji bohosluebnou hebrejtinu a hovorov jazyk jidi.389 Smrt Mikule I. a obdob po nm nastupujcho cara Alexandra II. znamenalo jist uvolnn, zejmna ve zruen vojenskch odvod. Postupn se id v Rusku zaali angaovat v kultue a situace se zdla bt stabilizovna. Roku 1881 se stal car Alexandr II. obt atenttu. Z inu byli obvinni id. V letech 1881 - 1882 nsledovaly krvav pogromy, bhem nich pilo o ivot nkolik set lid, piem nejvt razance doshly pogromy v Odse. Po pogromech se ideje a vize mnohch id zcela zmnily. Nap. Moe Lilienblum prohlaoval, e nen mon t v jakkoli kesansk zemi. Jedinou pijatelnou variantou je tedy idovsk zem. Na strasti ruskch id reagoval pedchdce Herzlova politickho sionismu, lka Leon Pinsker knihou s nzvem Autoemancipace! - Vstraha ruskho ida
385

VEBER, Vclav a kolektiv. id v novodobch djinch. Univerzita Karlova, vydavatelstv Karolinum. str. 236 386 LANCASTER, B. c. d., s. 201 387 V roce 1850 pedstavovali id ve vchodn Evrop (Ostjuden) piblin 75% vekerho idovstva. 388 POTOK, Chaim. Putovn, Djiny id. Argo, 2002, s. 419 389 SACHAR, Howard M. Djiny sttu Izrael. Regia, 1998. str. 19

vlastnm soukmenovcm. Jeho dlo vyvolalo velk ohlas. Autor zde poprv veejn prosazoval mylenky sionismu. Antisemitismus Pinsker pojmenoval psychickou chylkou a nemoc penenou po dv tiscilet. Ped Pinskerem nebyla nikdy zranitelnost id jako lidu bez vlasti ukzna tak dokonale systematicky.390 Rut id po pogromech zaloili hnut Chovevej Cijon (slouenho z nkolika sionistickch hnut). Byly to spolky, kter vznikaly v mnohch mstech Evropy a Ruska. Jednotcm rysem tchto hnut byla mylenka, e idovstvo nedojde spsy bez sv zem. Jednm z cl hnut bylo tak nauit potencionln obyvatele Palestiny zemdlstv. Antisemitismus zpsobil jednu z nejvtch migrac v idovskch djinch, v rmci n se id pesouvali z Ruska a vchodn Evropy do Evropy zpadn, a z cel Evropy na ostatn kontinenty. Antisemitsk z vak nikdy nehledla na konkrtn jedince a jejich osobn rozhodnut; podle zlovoln poteby byl kad, vnman jako id, vdy pedstavitelem vtho celku idovstva.391 Sionismus

Neustl persekuce, antisemitismus po cel Evrop a Rusku, stle trvajc rozptlen idovstva a nemonost nadle se spolhat na zem, v nich id ili, jen prohlubovalo tuby udlat zsadn krok. Tmto krokem mlo bt hnut za znovuosdlen Palestiny i hnut usilujc o znovuzzen nrodnho domova, tzv. sionismus. Nzev je odvozen od posvtn hory Sion v Izraeli. Sionistick idel nen jaksi jednoduch politick cl, kter si vytyila njak skupina lid, je se definovala spolenm kulturnm i spoleenskm (socilnm) ddictvm.392 Touha id po celou dobu rozptlen smovala k Sinu, kde by se po nvratu id uskutenil pchod Mesie. Tendence uinit tento krok vak sahaj a do stedovku, nebo spe prostupuj cel obdob diaspory. Mezi prvn prkopnky mylenky zzen idovsk domoviny se ad Josef Nasi, kter v 17. stol. dal od Bentsk republiky jeden z jejch ostrov, kde by se id usadili. Pot co se tento zmr nezdail, dostal Josef Nasi od sultna msto Tiberiadu u Genezaretskho jezera. I pes poten spchy se vak jeho pln nesetkal se sympatiemi
390 391

SACHAR, H. c. d. str. 29 SADEK, V. c. d., str. 96 392 LANCASTER, B. c. d., s. 31

Arab. Dal kdo zvedl vn v tomto smru byl abtaj Cvi, jen se prohlsil mesiem a u mnohch id vyvolal okamitou potebu nvratu do Svat zem. Novm prvkem v 19. stol. byl fakt, e id zaali brnit prva svch souvrc i v jinch zemch. Ped prvn svtovou vlkou se rovn id ve sttech vchodn Evropy zaali seskupovat v politickch stranch. Dleit je rovn podotknout, e s nastupujc industrializac a odchodem id do mst dochzelo k boen tradinch autorit. S tm e vstupovali do politickho ivota, poadovali sv prva nrodn meniny. Snad nejsilnj podnt pro zzen idovskho sttu piel z Anglie, kter byla k idovskm obyvatelm vdy loajlnj. Angliknsk crkev a vlda vesms souhlasili s neutralizac Palestiny, tedy zem, kde mla bt zzena idovsk domovina. Organizovanj formu dostala agitace za nvrat vyhnanc po r. 1860, kdy s pispnm rodiny Rotschild dolo k zaloen Svtovho izraelskho svazu, za jeho pomoci se skupovala v Palestin pda a budovaly nov zemdlsk osady ve kterch se nov pisthoval potkali s prodnmi podmnkami a neznalost zemdlstv. V r. 1862 vylo dlo m a Jeruzalm. Napsal ho zastnce sionismu a odprce asimilace, Moses Hess. Prosazoval, e bez sv zem neme Izrael existovat jako normln nrod. idovsk mesisk idel nen duchovnho a mimosvtskho rzu, nbr je zamen zcela pozemsky. Krlovstv Bo m nastat tady na tto zemi. Proto potebuje idovsk nrod k jeho uskutenn Zemi.393 Moses Hess obdivoval evropsk (pedevm italsk) nacionalismus, a v nrodnm obrozen id spatoval jedin vchodisko z tehdejho stavu idovstva. Ve svm dle m a Jeruzalm je len nvrat do Svat Zem podobn, jak tomu bude u pozdjch stoupenc sionismu. Ve svm dle t narel na nenvist Nmc vi idm. Jeho nzory se vak v roce vydn knihy (ale i mnoho let pot) nesetkaly s valnou odezvou. Ideje hlsan Hessem vak naly svou ivnou pdu pozdji. S mylenkou vysthovn se do Palestiny operovali t rabn Cvi Kalier nebo rabn Mohielever. Cvi Kalier napsal r. 1861 v Thornu dlo Driat Cion Hledn Sionu. V Rusku zaloil rabn Mohielever sionistick spolek Chovev Cion Milovnci Sionu. Vznik obdobnch spolk v diaspoe na sebe nenechal dlouho ekat. Mezi ortodoxn rabny, kte hlsali mylenku vykoupen a nvratu do Palestiny patil rabn Juda Alkalaj. Za jeho nejvznamnj spisy, v nich se objevuje mylenka nvratu, meme oznait ma Jisrael
393

KRUPP, Michael. Sionismus. Vyehrad, Praha, 1999. str. 27

 Sly, Izraeli i Minchat Jehuda Jehudova ob. K dalm prkopnkm sionismu se ad Achad Ha-Am (Jeden z lidu), obanskm jmnem Aer Ginzberg. Roku 1889 zveejnil spis Tudy cesta nevede. Achad Ha-Am spolu s dalm stoupencem sionismu, Eliezerem ben Jehudou, kritizovali asimilaci a hlavn zpsob osidlovn Palestiny, ktermu alespo podle jejich nzoru chybl kulturn podtext. Eliezer ben Jehuda piel do Palestiny v r. 1881, vydal obshl slovnk nov hebrejtiny a byl prvn kdo zaal mluvit v rodin pouze hebrejsky. Dle prosazoval pouvn hebrejtiny i bnm ivot a r. 1890 zavedl tento jazyk do idovskch kol v Palestin. Zejmna pogromy v Rusku a prvn skupiny nadenc odchzejcch do Palestiny odstartovaly pisthovaleck vlny, tzv. aliji. Alija znamen vstup a tmto termnem se v Talmudu oznauje pou do Svat zem. Hojn vydvan sionistick spisy ovlivnily zejmna studenty v Rusku, kte tak patili do prvn clen pisthovaleck vlny. V tto dob se ji dal sionismus oznait za masov hnut. Politick sionismus byl tak reakc hluboce rannch a uraench id, kte v individuln emancipaci ji nevidli monost klidnho souit s jejich neidovskm okolm.394 Pot co vdesk novin Theodor Herzl vydal r.1896 knihu s nzvem idovsk stt, se osdlen Palestiny opt znan piblilo k uskutenn. Herzl se prosazoval o vytvoen sttu evropskho stylu mimo Evropu. Herzl zsadn nesouhlasil s nvrhy britskho ministra pro kolonie Josepha Chamberlaina umstit idovskou domovinu mimo Palestinu. Zpotku se uvaovalo o Wd El Ari na Snaji, Ugand, Argentin i dokonce Madagaskaru. 395 Theodor Herzl poukazoval na to, e modern antisemitismus je zcela odlin od antipati vi idm ve stedovku. Tvrdil, e modern antisemitismus je produktem vstupu id do evropsk stedn tdy a ekonomickm konfliktem mezi nimi a neidovskou buroazi.396 Dal sionista Vladimr abotinsky argumentoval, e modern nacionalismus dod idm slu, kter se bhem pedchozch stalet pozvolna vytrcela. Nsledujc rok po vydn Herzlova idovskho sttu se v Basileji za velmi improvizovanch podmnek konal prvn Sionistick kongres, jen dal vzniknout Svtov sionistick organizaci. Tato organizace, jejm prvnm pedsedou se stal sm Herzl, usilovala o souhlas velmoc pro idovsk osdlen Palestiny. 397
394 395

SCHUBERT, Kurt. Djiny id. NS Svoboda. Praha, 2003. str. 111 Uganda byla vyazena ze hry teprve a na sedmm sionistickm kongresu konanm v Basileji r. 1905. 396 BAILE, D. c. d., str. 134 397 Theodor Herzl ve sv knize idovsk stt o situaci id: Mon bychom se mohli beze stopy rozplynout v okolnch nrodech, kdyby nm dopli jen po dv generace klidu. Nenechaj ns na pokoji. Po krtkch obdobch tolerance se stle znovu probouz neptelstv proti nm. Nae blaho patrn obsahuje nco drdivho,

Sionismus a nacionalismus v diaspoe mohou vypadat v idovsk historii jako nco novho, avak vcemn reprezentuj posledn ztlesnn tto politick tradice.398 Kdy se vraceli do Izraele, brali s sebou id i trky djin, s nimi zstvali spjati. Judaismus se tak ve Svat zemi skld z mozaiky stalet a druh vry, z nich kad zlomek znovu ks uritou etapu dvoutiscilet minulosti.399 I pes neustl zstupy novch pisthovalc se nedailo od Turk dostat svolen k hromadnmu pisthovn. Od r. 1908 v Jaf fungoval ad pro Palestinu, dky nmu se mohlo lpe organizovat pisthovalectv a nsledn osidlovn. Sionist pod vedenm profesora biochemie Chaima Wiezmanna400 zaali jednat s britskou vldou. Ta byla zmrm sionist naklonna. Herzl a Wiezmann pedstavovali politiky, kte se snaili zapojit idy do celosvtovho dn. Herzl zdrazoval, e idovsk stt byl nejen v zjmu evropskch stt, ale i antisemit. Mezi zastnce sionismu patili Lloyd George (ministersk pedseda) a Arthur Balfour (ministr zahraninch vc). K Weizmannovi se pidali id ruskho pvodu Sokolov a lenov. Sionistick poadavky na vytvoen idovsk domoviny byly uznny r.1917 vyhlenm tzv. Balfourovy deklarace, v rmci n bylo idm piznno prvo za nvrat. Mezi svtovmi vlkami idovsk organizace zakupovaly povtinou neobdlvanou pdu a postupn zaaly kultivovat svou novou zemi. K pevratu dolo i co se jazyka te. Mnoz, vetn Theodora Herzla, nevili, e by se hebrejtina mohla stt opt bn pouvanm jazykem. Ze smsice destek jazyk se zaala znovu objevovat hebrejtina (ivrit), take nakonec pln oila a stala se dorozumvacm jazykem. A to je jeden z etnch zzrak idovskho znovuosdlovn Palestiny.401 Nvrat vyhnanc, symbiza Synagogy a izraelskho sttu, neobyejn obroda hebrejskho jazyka a kultury na jeruzalmsk univerzit i na mnoha dalch vysokch kolch v zemi to vechno jsou faktory, je pispvaj k novmu rozmachu judaismu.402

protoe svt byl po mnoho stalet zvykl spatovat v ns ty nejpehlenj z chudch. Pitom se z neznalosti nebo pchy nepozoruje, e nae blaho ns jako idy oslabuje a zbavuje naich zvltnost. Jen tlak ns vrac k pvodnmu kmeni, jen nenvist naeho okol z ns dl cizince. A tak, a chceme nebo ne, zstvme historickou skupinou s rozliitelnou sounleitost. Jsme nrod neptel ns jm bez na vle in, jak tomu vdy v djinch bylo. SCHUBERT, K. c. d., 112 398 BAILE, D. c. d., str. 206 399 CHOURAQUI, Andr. Djiny Judaismu. Victoria publishing. Praha, 1995. str. 73 400 V Manchesteru se Weizmann seznmil s lordem Balfourem a jinmi anglickmi politiky. Britsk vlda mu byla naklonna dky faktu, e zlepil postup na vrobu syntetickho acetonu potebnho pro vrobu vbunin, co bylo pro Britnii v dob vlky uiten. 401 VELENSK, Jan. Izrael. Ukazatel poslednch as. MARANATHA. Hradec Krlov, 2002. str. 25 402 CHOURAQUI, Andr. Djiny Judaismu. Victoria publishing. Praha, 1995. str. 75

Otzky a koly: 1. Definujte pojem sionismus. Je sprvn stavt rovntko mezi pojmy id a sionista? 2. V jakm historickm kontextu sionismus vznikl? Kdo byl jeho nejvznamnj osobnost a co bylo posledn kapkou pro tuto osobnost k sepsn stejnho spisu? Jak se tento spis jmenoval? 3. Sionistick kongres v Basileji se stal terem antisemitskch povr? Jak vznamn antisemitsk dokument se na tento kongres sna odkazovat? 4. Jak vznamn osobnosti sionismu znte? Zkuste hledat v dal literatue, jak byly jejich vzjemn vztahy. Znte nkter vznamn idovsk osobnosti, kter se sionismem nesouhlasily? Jak byly jejich argumenty? 5. Zkuste diskutovat mon alternativy sionismu. Nalo by se jin een idovsk otzky, kter by mohlo bt pro miliony evropskch id za dan situace pijateln? 6. Ve kter zemi byste dnes nali nejvt idovskou komunitu na svt? 7. Pette si Pracovn definici antisemitismu na strnkch Evropskho fra proti antisemitismu:
http://www.european-forum-on-antisemitism.org/working-definition-of-antisemitism/.

Souhlaste s touto definic? Dokzala by podle vaeho nzoru postihnout znm antisemitsk kauzy, kdyby v dob jejich vypuknut existovala? Doporuen literatura: KRUPP, Michael. Sionismus. Vyehrad, Praha, 1999 SACHAR, Howard M. Djiny sttu Izrael. Regia, 1998 SCHUBERT, Kurt. Djiny id. NS Svoboda. Praha, 2003

13. Dodatek - Djiny id v echch

Potky idovskho osdlen v eskch zemch

Po zniku idovskho sttu v roce 70 se zajatci z idovsko-mskch vlek zaali usazovat v Persii, severn Africe a jin Evrop
403

. Ptomnost id v eskch zemch je

pravdpodobn posazena do 10.stolet, kte sem pili jakoto obchodnci z jin Evropy. Nejstar doklad o cestch id do eskch zem pin tzv. Raffelstettensk celn d z roku 903, podle nho idovt kupci pravideln navtvovali esk zem.404 Vznamnou osobnost tto doby byl kupec Ibrahim Ibn Jakub. Je tedy na mst zdraznit, e prv idovt obchodnci mli svj podl na rozvoji zprvu mezinrodnho, pozdji domcho obchodu a stejn tak emeslnictv. Prvoplatnmi obyvateli se vak stali a ve 13.stolet, kdy zaali spadat pod krlovskou jurisdikci, kter mla idm zaruovat ochranu, pesto tomu v djinch mnohokrt tak nebylo. To se projevilo ji pi prvn kov vprav (1096-1099), kdy Kici pi cest do Svat zem se dopustili nemlo vrad nebo nutili idy k pechodu na vru kesanskou. Ve 12., 13.stolet se rozily dal pogromy405, dajnmi dvody bylo obviovn id ze zabit Jee Krista, dle pak otravovn studn, i rozen morov nkazy v Evrop. Dsledkem bylo vyvradn a tisce lid a znien mnoha idovskch obc. Roku 1215 se uskutenil IV. laternsk koncil, kter potvrdil plnou segregaci idovskho obyvatelstva a smli t jen ve tvrtch pro n vymezench, tj.ghettech 406 a navc museli zat nosit zvltn oznaen, aby je bylo mono rozpoznat od kesanskho obyvatelstva. idm bylo zakzno stkat se s kesany, mon intimn vztah mezi kesanem a idem byl hrdelnm hchem. Pozdji se situace vyhrotila tak, e panovnk byl nucen vydvat dekrety, ve kterch stlo, e idovsk obyvatelstvo je jeho pmm poddanm a on jim tm pdem mus zaruit ochranu a slbit svobodu praktikovn jejich nboenstv. Pokud by nkdo zabil, ublil idovi nebo poniil pamtky jim patc, byl by za to tvrd potrestn. Toto je vydno v dokumentu Statuta Judaeorum z roku 1262 za krle Pemysla Otakara II. (tento krl je
403 404

PKN, TOM. Historie id v echch a na Morav, Praha, Sefer 2001, 2. rozen vydn, s.11 PUTK, Alexandr. SIXTOV, Olga. Prvodce expozic- Djiny id v echch a na Morav I. 6idovsk muzeum v Praze, Praha 2005 405 krvav masov pronsledovn idovskho obyvatelstva, tento pojem se zaal uvat od 19.stolet 406 idovsk tvr, obvykle oddlen hradbami. Nzev byl poprv uit v Bentkch v 16.stolet. Oddlen id od kesan udrovalo kontinuitu idovskch obyvatel, jejich kultury a nboenstv. Pozdji se ghetto stalo vznamem neplnoprvnho postaven. Ghetta trpla pogromy, za osvcenstv byla zruena a obnovena za faistickho Nmecka za elem soustedn id ped deportac do vyhlazovacch tbor. VIZ. Velk slovnk naun. Encyklopedie Diderot, Diderot 1999

historiky oznaovn za ochrnce idovskch obyvatel), meme ho oznait za zklad idovskho zkonodrstv v echch a na Morav. Za Vclava IV., kter byl mj. povaovn za ochrnce kac a idovskho krle, dolo dne 18.dubna 1389 k nejvtmu pogromu v praskm idovskm mst. Dvodem byla prv vypstovan z vi idm, nkte autoi se piklnj k tomu, e to bylo i spontnnm vlevem. Pi tomto masakru pilo o ivot pes 3 tisce lid a jejich zohaven tla byla na ulicch plena. Po smrti krle Vclava IV. se pece jen postaven idovskch oban zlepilo, co bylo i zsluhou husitskho reformnho hnut, kte se zejmna vnovali Starmu Zkonu i dvali svm sdlm biblick jmna. Toto se projevilo pozdji hlavn ve finann podpoe husitm. Od konce 14. a celho 15.stolet se vak nadle dly dal pogromy po cel stedn a zpadn Evrop407. Je tak dobe znmo, e idovsk dti byly svm rodim odebrny a dvny ke kesanskm pstounm. Po husitskch vlkch byli opt vyhnni ze svch obc z dvodu krlovskho nazen, pravdpodobn proto, e podporovali husity. Na potku 16.stolet je zaznamenno kolem 80 obc, mezi nejvt bezpochyby patilo prask idovsk msto, do roku 1504408 byla druhou nejpoetnj obec plzesk, dle pak idovsk obec v Koln, Chebu, eskch Budjovicch, Litomicch, Pardubicch, Nchod, Rychnov nad Knnou atd.409 V prbhu dalho stolet byli id neustle utlaovni, ale, a na pr vjimek, byli krli ochraovni, protoe ti si byli vdomi jejich finannho zabezpeen, co se jim nesmrn hodilo. Finance byli vldci odvdny v podob placen dan nebo monost vykoupen uritho, povtinou represivnho, rozhodnut. Pokud se id stavli na odpor, bylo jim naoko vyhroovno vyhotnm z msta. Je vak nutn ci, e vyhotn vak nebylo v zjmu vtiny vlada. Pkladem me bt Veobecn glejt, vydn za Ferdinanda Habsburskho, roku 1545, kter idm povolil se zde po vyhnn znovu usdlit. Dvod byl zejm, pi vlce proti malkaldskmu spolku vyvstala poteba penz. Celkov za vldy Ferdinanda byla situace pro idy velice kolsav, on jakoto zapshl katolk, zavedl opt pro idy viditeln oznaen, ale na stran druh dlal stupky, aby od nich vyzskal finance.
407

Nap. roku 1420 byla vyvradna a prakticky srovnna se zem cel vdesk idovsk obec a s touto obc mnoho jinch na zem Rakouska a Nmecka. Na Basilejskm koncilu 1431-1433 byly potvrzeny vechny protiidovsk zkony, co dalo zelenou dalm vlnm masovch vrad a vypovzen ze zem. Asi nejznmjm je pogrom v roce 1492 ve panlsku a 1496 v Portugalsku, jednalo se zde o to, e ti kte nepestoupili na kesanstv byli vyhotni ze zem. 408 Roku 1504 museli id kvli krlovskmu nazen opustit msto Plze, kam se vrtili a v druh polovin 19.stolet 409 PKN, TOM. Historie id v echch a na Morav, Praha, Sefer 2001, 2. rozen vydn, s.59

idovstv 16. a 17. stolet stolet zlat vk Za vldy Rudolfa II. si i prask idovsk msto oddychlo, jeliko bylo osvobozeno od mt a cel ve mstech, zlegalizoval se obchod eskch id, dostali vt prvn jistoty a vt volnost v samosprv ghett nebo jim tak bylo slbeno, e nebudou nadle vyhoovni. Pro prask idovsk msto se stalo toto obdob nejvznamnj etapou svch djin. Byly zakldny talmudsk koly i hebrejsk tiskrny. Lta na pelomu 16. a 17. stolet bvaj nazvna zlatm vkem hebrejsk esk literatury.410 Na pelomu 16. a 17. stolet se Praha adila k pednm stediskm kultury a vzdlanosti. Zrove svj nejvt rozvt zav tak Prask idovsk msto. Mezi vznamn osobnosti tto doby zcela jist pat Mordechaj Maisel (1528-1601). Byl nejen vznamnm obchodnkem, ale napklad bankem Rudolfa II. Za sv sluby se mu dostalo tak rznch privilegi napklad si mohl zbudovat soukromou synagogu. S jeho jmnem je spojena obnova idovskho msta v Praze. Nechal postavit radnici, Vysokou synagogu nebo vydldit ulice ghetta. Zaslouil se o vstavbu kol (talmudick jeivy)i ritulnch lzn (mikve). Roku 1597 vstupuje do rabnskho adu asi nejznmj uenec tto doby Jehuda Leva ben Becalel ( 1525 1609) znm spe jako Rabi Lw. Nejprve psobil jako moravsk zemsk rabn v Mikulov a pozdji, roku 1573 byl povoln do Prahy, aby zde vedl jeivu. Proslul pedevm svou pedagogickou innost, kter mla podobn rysy jako ta Jana A. Komenskho. Mezi jeho dla vznamn dla meme zaadit napklad Derech Chajim i Pesachov Hagada. Nejvce se vak do podvdom lid zapsal rabi Lw jako dajn tvrce golema. Nejznmjm golemem je pak prv ten prask, stvoen rabi Lwem.
Golem

Hebrejsk slovo golem znamen v pekladu nco nehotovho, nedokonenho. V idovsk mystice jde o lovkem oivenou sochu. Zmnku o golemovi meme najt ji v Bibli, ve Starm Zkon. idovsk tradice soud, e tmto biblickm golemem nemohl bt nikdo jin ne Adam, teda prvn bytost stvoen Bohem. Dle se v historii objevuje mnoho pokus o svoen golema. Tuto snahu meme tak chpat jako snahu po bosk moci snahu vytvoit lovka. Prask Golem
410

Ibid., s.73

Podle legendy byl prask golem stvoen z vltavsk hlny rabi Lwem za pomoc t ivlohn, vody a vzduchu, ve tyi hodiny rno 20. adaru 5340 idovskho letopotu ( bezen 1580)411. Oivujcm impulzem byl tzv. m se speciln kabalistickou formul vloen na pergamenovm pape do golemovch st. Po stvoen pijm golem i sv vlastn jmno Josille. Na prvn pohled vypadal golem jako normln lovk, akort neuml mluvit. Hlavnm dvodem stvoen byla dajn ochrana idovskho ghetta ped kesany. Ke znien golema dochz roku 1593 samotnm rabbi Lwem. Podle legend rabi Lw jednou nevyal m bhem idovskho besu, kdy se nesm pracovat a golem zaal bt agresivnve zniil. Po tto phod rabi vjm golemovi m a jeho tlo je dajn uloeno na pd Staronov synagogy, kter u byla nkolikrt bezspn prohledna.

30-ti let vlka mla na idy stejn dopad jako na zbytek obyvatelstva, trpli hlady, stejn tak je postihl mor, dokonce se zaala zhorovat i jejich finann situace, co bylo z dvodu nemonosti provdt obchod za vlky. Po vestflskm mru byl idm udlen majestt, kter znovu potvrzoval, e nemou bt vyhnni. id v eskch zemch 18.- 20. stolet Konec 17.stolet je ve znamen ednho antisemitismu412, je vystily v nvrhy vypovzen id. Zem se v t dob zmtala ve finann krizi, navc id mohli opt provozovat sv emesla, co bylo na pekku kesanskm obyvatelm zem a s tm vzrstal odpor vi nim. Dsledkem bylo to, e opt v 1.polovin 18.stolet byli nuceni se jak et, tak moravt id zat pemisovat optovn do ghett. Toto stvrzoval Translokan reskript v roce 1726. Nsledn vydan familiantsk zkon dval otci, tj.nejstarmu muskmu lenu rodiny, tzv. inlokt413. Po smrti otce pechzel inlokt na nejstarho syna a tak pouze ten se mohl enit a zaloit rodinu. Pokud by se jin mut lenov rodiny chtli enit, jedinou monost jm byl odchod ze zem. Vlda Marie Terezie byla velice netolerantn k idovskmu obyvatelstvu, nen vak dodnes jasn zda to bylo pouze ze subjektivnch dvod. V prosinci 1744 pro echy a lednu 1745 pro
411 412

ELI, Oldich. Golem historick studie, Pdorys, Praha 1996, str. 64 PKN, TOM. Historie id v echch a na Morav, Praha, Sefer 2001, 2. rozen vydn, s.90 sttn pslunost a obanstv v monarchii

413

Moravu a Slezsko byl vydn Lakonick edikt, ve kterm stlo e prask idovsk msto mlo bt vyklizeno do konce roku a do konce ervna museli vichni id opustit zemi, pozdji vak sama Marie Terezie verdikt zmrnila a prodlouila odchod id do esti let, bhem tchto 6 let vak mohli pobvat pouze na venkov. Po jejich odchodu z Prahy to brzy poctilo msto samotn, nejen tm, e dolo k hospodskmu padku. Proto ji v z 1748 krlovna ustoupila a povolila nvrat idovskm rodinm, ti vak na opltku museli kadoron platit tzv. Tolerann da. I pesto se ji nepodailo zastavit hospodsk padek v Praze a i prask ghetto definitivn zchudlo. Roku 1750 vydala pkaz, svobodn id museli nosit na pravm pedlokt lut psek, eny takovto podobn ve vlasech a enat mui museli nosit vousy. Dalm csaem se stal syn Marie Terezie Josef II., jeho vlda je pro idovsk obyvatele znma jako nejzsadnj. Josef II. je znm svmi reformami, jimi se snail vybudovat centralizovan a hlavn mocn stt, v mnohm urily budouc vvoj a stejn tak otsly ponkud zastaralou konstrukc stedn Evropy. Ji roku 1782 vydal tzv. Tolerann patent, kter sice idm nepiznval jejich obansk prva, avak mohli svobodn studovat, tak na rznch vysokch kolch (krom fakult teologickch), mohli pestat nosit idovsk oznaen, stejn tak odstranil idovskou da a s menmi omezenmi se mohli vnovat plnoprvn svm ivnostem i dokonce t pod jednou stechou s kesanem, poprv v eskch djinch spadali pod stejnou jurisdikci jako jejich kesant soused. Pesto jim bylo nadle upeno t v krlovskch mstech, protoe stle clem bylo pimt idy ke ktu, za co byli pot odmnni nemalou rozlohou zemdlsk pdy. Tmto vak i skonila samosprva ghett a idovsk soudy, kter do tto doby eily kadodenn problmy, byly omezeny pouze na otzky nboensk i rodinn, resp. manelsk spory. Dal obdob, v dsledku narstn nrodnostnch zjm, je ve znamen germanizace. Jet v roce 1787 vyel zkon a kad id si pro sebe a svou rodinu musel zvolit nmeck pjmen a pozdji i kestn jmno. Frantiek II. vydal 1797 tzv. Systemln idovsk patent, ani ten tak nezruil povinnost platit tzv. Tolerann da i familiantsk zkon. Dleitou podmnkou byla nmina jakoto edn jazyk (i v idovskch obcch), pokud si chtli otevt vlastn ivnost, byli povinni dokladovat svj majetek. Stle se nemohli stt many i zasednout do funkce sttnch i mstskch ednk nato prvoplatnmi obany a to bez vjimek. I pes odpor ednk a kesanskch obyvatel nakonec 1841 vydal csa dekret, ve kterm se zabv uritmi reformami vi idovskm obanm. Konen, ji ne jen teoreticky jako za Josefa II., fakticky povolil idm sthovn

do jakkoliv sti i ulice Prahy, budou-li si to takto pt. Dal zruen nkterch dan a nazen ji nebylo mon pro obavy z nevole kesanskch spoluoban a nechuti ednk. Revolun rok 1848 pinesl nesetn zmn pro idovsk spoluobany. Ti po boku kesan bojovali za nrod, co bylo velmi kladn pijato jak studenty tak inteligenc. Po revoluci id dali o zrovnoprvnn jejich a kesanskch obanstv. V tomto v echch a na Morav nebyla jednotnost, nkde se jim tomuto dostalo, nkde ne a naopak schylovalo se k dalm pogromm. Pesto je rok 1848 znmm zruenm segregac id a jejich ghett, zruenm Tolerann dan a samozejm mnoho dalch, mohli dat o prci ve sttnch sektorech. Roku 1867, dky nov stav, se dokali rakousko-uhert id tolik touenmu zrovnoprvnn. Prosincov stava obsahovala adu zkladnch prv, tykajc se svobody osobn, nboensk, spolovac a shromaovac, svobody svdom, projevu, pohybu osob i vlastnictv, svobody povoln, vyuovn, vdeckho bdn apod. idm bylo piznno sttn obanstv i politick a obansk rovnost ped zkonem414. I pes obasn odpor tamnho obyvatelstva dolo k masovmu sthovn se nejdve do mench msteek a vesnic, pozdji vak pochopili, e vt msta jim mohou pinst vce zpsob obivy a pi dal vln sthovn pichzeli do vtch mst, mezi n pat i Plze a tak po vce ne 300 letech se id zde opt usazuj. Je nutn vdt, e v tchto letech sice probhla emancipace, ale naopak nenvist vi nim stle znepokojiv vzrstala. Rok 1867 se stal pevratnm pro idovsk obyvatele Rakouska-Uherska, dostala se jim tolik touebn rovnoprvnost, kter byla stvrzena Prosincovou stavou. Od tto doby se v echch a na Morav objevuj rzn, nutno podotknout, e konen ji, legln idovsk spolky. Ty byly emancipanho charakteru, kdy lenov vzneli poadavky jako nap. odnmen idovskch pslunk. Nejvraznjm a nejdleitjm byl spolek Or tomid (Vn svtlo), zaloil modlitebnu, kde probhala kzn v etin, staral se o dohlen uvn pouze hebrejtiny jakoto ritulnho jazyka, ale tak dbal a provdl korekce pi pekladech z hebrejtiny do etiny. V roce 1892 vznikla 1.svtov idovsk organizace zedn Bnej Brit. V tomto obdob se udv rozkvt esko-idovsk architektury. Nap. 1868 byla v Praze postavena panlsk synagoga. id se tmto zaali optovn pomalu pesunovat z vesnic do mst. 1893 byly v Brn zaloeny Lidov noviny.415
414

PKN, TOM. Historie id v echch a na Morav, Praha, Sefer 2001, 2. rozen vydn, s.125

415

Lidov noviny zaloil politik a prvnk Adolf Strnsk, podji je vedl jeho syn, od poloviny 30.let se stal jejich editelem Julius Firth, kter je tak znm jako spoluzakladatel stanice Rdio Svobodn Evropa.

Hilsnerova afra Dleitou udlost tto doby je tak afra, kter vstupuje do djin pod nzvem hilsnerida. Tmto termnem byl oznaovn proces s muem, idovskho pvodu, kter se jmenoval Leopold Hilsner ( 1876 1928 ).Tento mladk pochzel z idovsk komunity v Poln a jeho ivot naplovalo tulctv a ebrn. Byl obvinn z vrady katolick dvky, nesouc jmno, Aneka Hrzov, kter byla nalezena mrtv 1. dubna 1899, v lese Bezina. Dvka mla podznut hrdlo, ale nebyly shledny znmky znsilnn. Na tento den shodou nhod vychzelo slaven svtku Pesach416, a tak si mnoho lid myslelo, e Hilsner tuto dvku zabil, aby splnil ob. V tomto ppad tedy ne bernka, ale onu Aneku Hrzovou. Hlavn proces s Leopoldem Hilsnerem propukl v z, roku 1899 u soudu v Kutn Hoe a obalovan byl odsouzen k trestu smrti. Pro mnoh pekvapujcm faktem, mohlo bt to, e se obalovanho zastal prvn eskoslovensk prezident, Tom Garrigue Masaryk, kter cel tento proces oznail za antisemitick. Rozsudek byl tedy 25. 4. 1900 zruen, a tud byl Hilsner voln. Tato radost mu vak nevydrela dlouho, protoe jet v tme roce byl znovu obalovn a obvinn z napomhn pi vrad jist eny. Nanetst byl opt odsouzen k trestu smrti. Csa Frantiek Josef I. mu ale zmnil vi trestu, z trestu smrti na trest doivot. Hilsner byl po 18 letech proputn a il ve Vdni. Nikdy se mu vak nedostalo omluvy. Mnoho lid, kte mli co doinn s tmto procesem dodnes tvrd, e bylo mlo dkaz na Hilsnerovo odsouzen. Za zmnku jist tak stoj, e roku 1906 bylo zaloeno idovsk muzeum v Praze. Kolem roku 1900 mly nejvt idovsk osdlen v echch Praha, Plze, Teplice, Karlovy Vary, esk Budjovice, st nad Labem a Liberec, na Morav to byly Brno, Olomouc, Ostrav, Prostjov a Jihlava.417

416 417

oddl Moed, traktt Pesachn PKN, TOM. Historie id v echch a na Morav, Praha, Sefer 2001, 2. rozen vydn, s.131

Situace za Prvn republiky a pedvlen doba

Rok 1918 je dleit pro vznik eskoslovensk republiky. Tom Garique Masaryk byl velikm zastncem idovsk meniny v echch a tak podporoval mylenku sionismu. Pozdji se vak mylenkov rozeel s eskoidovskm hnutm, kter prosazovalo plnou asimilaci, tj. splynut s ostatnm obyvatelstvem. Svj nesouhlas vyjdil sympatiemi k hnut sionistickmu. esk Sionistick organizace - kter si vydobyla sv pevn postaven ve Svtov sionistick organizaci mon prv dky siln podpoe 1.eskoslovenskho prezidenta Tome Masaryka - vznikla v letech 1919 1920 z poteby nov zorganizovat sionistick hnut a jeho instituce u ns418. Postupn se zrovnoprvnn id zaali i politicky profilovat, mezi jedny z nejznmjch politickch stran pat idovsk strana eskoslovenska419 i Svaz ech- id v SR420 - zaloeny v letech 1919. Celkov do roku 1938 zavala idovsk menina v echch rozkvt, byli opravdu rovnoprvn ostatnm obyvatelm., dokonce se jejich poadavky ocitli i v stav z roku 1920. Pi stn obyvatel v roce 1930 uvedlo za sv izraelsk nboenstv celkem 117 551 obyvatel421 jak v echch tak i na Morav a ve Slezsku. Pot se mnoho id z Nmecka a Rakouska zaala uchylovat do ech, vak po Mnichovsk dohod nemli toit ji ani zde a museli prchat do jinch zem. Pozdji pokud id z jakchkoliv dvod zstali v echch ale stejn tak v Nmecku, stalo se to pro n osudnm dostali se vcemn do tzv. pasti odkud nebylo vchodu. S Hitlerem piel konec idyly 20.let a mnoho idovskch spoluoban bylo odsouzeno na smrt.

Druh svtov vlka V prosinci roku 1938 probhl v Nmecku pogrom, kter je svou chladnokrevnost znm do dnenho dne jako Kilov noc. Bylo znieno skoro 300 synagog vypleno a ponieno kolem 7 500 obchod a byt a pes 30 000 id odeslno do koncentranho tbora Dachau.
418 419

PKN, TOM. Historie id v echch a na Morav, Praha, Sefer 2001, 2. rozen vydn, s.527 idovsk strana eskoslovenska byla emancipovanou stranou usilujc o zastoupen id v parlamentu atd. Do parlamentu se j podailo vstoupit a v roce 1929 v koalici. V roce 1939 byla strana zakzna a zruena. Jej pedstavitel byli vtinou sionist. 420 Svaz ech-id v SR vznikl po 1.svtov vlce, ml status politick organizace. Pesto nevystupoval navenek jako politick strana, lenem se mohl stt jakkoliv id bez ohledu na politickou pslunost a ideje. V roce 1939 se Svaz pejmenoval na esko-idovsk sted a fungoval ilegln v Praze a pozdji Ghettu v Terezn. Pestoe vtinou jeho pedstavitel za 2. svtov vlky, byl Svaz znovu obnoven v letech 19501951, kdy ho optovn komunist zruili. 421 VEBER, VCLAV A KOL. id v novodobch djinch, Praha, Karolinum 1997, s. 9

Tm kterm se podailo pet se pokoueli o tk. Kilov noc postihla samozejm i Sudety, kter patily pod sk zem, bylo zde vypleno kolem 30-ti synagog. Dle dochzelo k masovm tokm vi idovsk menin. Jedinm clem bylo zabrn majetku a dostat je zem, meme tedy tuto udlost pokldat za zatek konenho een idovsk otzky. Od ervna roku 1939 vely v platnost Norimbersk zkony422 zbavujc idy jejich obanskch prv, zamstnn apod. V ervenci se tak stalo v praxi a id byli odvolni ze svch zamstnn. V jnu tho roku se uskutenily prvn deportace do koncentranch tbor. Od roku 1941 vylo nazen, e vichni id ijc na zem protektortu, mus nosit viditeln oznaen tzn. lutou Davidovu hvzdu, tmto rokem tak skonila povolen emigrace z naeho zem. Bhem 2.svtov vlky byli idovt obyvatel deportovni do rznch koncentranch i pracovnch tbor. V roce 1945 po osvobozen nap. Terezna bylo zachrnno kolem 100 tisc id, bohuel kolem 30-ti tisc jich zde zemelo. Ti, kte v koncentranch tborech nezemeli, nesli si sv psychick trznn na do smrti. Situace po roce 1945 Pot co se zbyl vzni vrtili, nastal dal problm a to s restitucemi. Od roku 1945 a 1950 se z eskoslovensk republiky odsthovalo asi 25 000 id.
423

Pokud bylo mon restituovat

tzv. arizovan majetek, bylo to mon pouze do roku 1948. Pot pilo sttn znrodovn, ktermu se nevyhnuly ani idovsk spolky a pamtky jako nap. sbrky idovskho muzea. 50. lta minulho stolet jsou znm dky dalmi represemi vi idm a sttnm antisemitismem. Rok 1968 vyuilo asi 6 000 tisc id pro odchod z eskoslovenska. Je znmo, e hned nkolik synagog bylo zboeno na popud sttu. Tato lta probhala v duchu tzv. boje proti sionismu. Po pdu komunismu v roce 1989 nov vlda optovn navzala diplomatick styky s Izraelem a stejn tak se zmnila i situace i pro lidi idovskho vyznn. Dnes ijeme v demokratickm stt, je zde svoboda slova a proto se as od asu objev nacionalist i skupiny faistickch mylenek a sna se dal represe a to nejen na idy ale i ostatn meniny ech a Moravy.

422

Norimbersk zkony byly vydny v roce 1935, obsahuje zkon o sttnm znaku a vlajce, dle mluv o skm obanstv. id jsou v Norimberskch zkonech uvedeni proto, e nemli prvo na zskn skho obanstv, mli omezenou jakoukoliv svobodu. 423 PKN, TOM. Historie id v echch a na Morav, Praha, Sefer 2001, 2. rozen vydn, s. 143

Souasn esk idovsk obce S obnovou idovskch obc se zan po druh svtov vlce. V z 1945 se do Prahy sjdj delegti idovskch obc na sjezd, na kterm dolo k vytvoen zasteujcho orgnu vech obc Rada idovskch obc v zemch esk a Moravskoslezsk.424 Celkem tak bylo v roce 1947 uznno sttem v eskch zemch 53 idovskch nboenskch obc. Po listopadu 1989 se Rada idovskch obc v zemch esk a Moravskoslezsk transformovala do ,,Federace idovskch obc v esk republice . V souasn dob existuje v esk republice deset samostatnch idovskch obc a to v Praze, Brn, Plzni, Liberci, Dne, st nad Labem, Teplicch, Karlovch Varech, Olomouci a Ostrav. Prask idovsk obec ( OP ) Prask idovsk obec v Praze, neboli OP, je organizace, kter sdruuje, jak obany uznvajc judaismus za sv nboenstv, a tud se hlsc k idovskmu vyznn, tak lidi, kte jsou syny nebo dcerami idovskch rodi, a tedy jsou lidmi s idovskm pvodem. V dnen dob sdruuje skoro 1600 osob, ale poet lid, kte se hls k Prask idovsk obci, neustle narst. Djiny Prask idovsk obce jsou datovny ji od 10. stolet. Mnoho idovskho obyvatelstva tehdy ilo pod Praskm hradem a postupn se pesidlovalo ke Karlov mostu. Roku 1091 vzniklo dal sdlit idovsk obce, a to v podhrad Vyehradu. id mli v tto dob stejn privilegia jako romnt a nmet kupci. Obchodovali s koenm, drahmi kovy, otroky a mnohm z nich se dostala, ta monost, e se mohli stt vysokmi ednky. Prask idovsk obec doshla kulturnho a hospodskho rozkvtu ve 12. stolet. Dolo tak k nalezen nejstarho hebrejskho spisu, kter byl vkladem k talmudskmu Trakttu, napsanho Jicchakem benem Jakubem ha Lavanou. Jeho studentem byl pozdj pedseda Prask idovsk obce, Abraham ben Azriel z ech.

424

http://www.fzo.cz/ona_his.do

Ve 13. stolet dochz ke spojen rozptlenho obyvatelstva s osadami cizch kupc i idovskho sdlit. Vzniklo nkolik okrsk, na kterch ilo idovsk obyvatelstvo. Prvnm byl okrsek se jmnem ,, V podid , kter byl oddlovn od samotn idovsk obce po celou dobu svho psoben. Druh okrsek nese nzev ,, V idech, pozdji Josefovsk ulice. Zde se odehrval veker ivot. Slavily se zde nboensk slavnosti, dochzelo k obchodu aj. Tet okrsek vznikl v okol Staronov synagogy, kter je duchovnm centrem idovskho msta dodnes. Obdob, kdy se id mli dobe skonilo. Roku 1389 dolo k nejvtmu stedovkmu pogromu, kdy se na Blou sobotu dostal jist knz do hdky s nkolika idy, kte popinili hostii. Vznikla z toho vzpoura, jej velitelem byl Jeek tyhrann. V tento den bylo zabito kolem t tisc lid a mezi tmi, kte peili byl Avigdor Kara, kter napsal na tuto udlost alozpv. Ten se te kadoron pi bohoslub, na Jom Kippur, ve Staronov synagoze. Tento lovk byl pohben na Starm idovskm hbitov, kter byl prvnm z idovskch hbitov. Druhm byl hbitov, kter se jmenoval ,,idovsk zahrada , umstn na dnenm Novm Mst. Ovem idovsk hbitov, tak jak ho znme dnes vznikl v 15. stolet na okraji idovskho msta a jeliko zemelch osob bylo mnoho a hbitov byl malho rozmez, musely se stle navet nov a nov vrstvy hlny, do kter byly nebotc pohbvni. Obdob renesance pineslo idm mnoho vhod, kter jim usnadovaly ivot. id byli bohat, a proto nebude dnm pekvapenm napklad to, e si rodina Horovic ( jejich nzev se odvozuje od Hoovic ) nechala vystavt vlastn synagogu, zvanou Pinkasova synagoga, jejm stavitelem byl Juda Coref de Herz. Dochz tak k vynlezu knihtisku, a tud roziovn hebrejsky psanch text i zaloen nejstar hebrejsk tiskrny ve Stedn Evrop. Velmi znm bylo napklad vydn Pentateuchu, z roku 1518 a 1530, kdy zakladatelskou rodinou tiska byla rodina Geroma Kohena. Toto obdob je obdobm, ktermu vvodil znm panovnk Rudolf II., kter zaruil idm ochranu a svobodu a kter se obklopoval idovskmi uenci na svm dvoe. Na jeho dvoe se objevovala, tak zvun jmna, jako napklad Tycho de Brahe, Johannes Kepler a dal. Mordechaj Meisel byl vak nejslavnjm ze vech id (viz Slavn id). Jeho souasnkem byl Rabi Lw. V 17. stolet byl nstupcem Mordechaje Maisela, Jakob Baevi. esk krl Maty mu roku 1622 udlil pdomek z Treuenburgu, a tud ho povil do lechtickho stavu. Roku 1616 se stal hlavou Prask idovsk obce a pokraoval ve stavebn innosti, se kterou zapoal

Maisel. Nechal vystavt pitl a lzn a byl velkm ptelem Karla Lichtensteina. Koupil mnoho dom, kter vnoval idovsk obci, stal se tedy velmi oblbenm, jeliko id pebvali ve velmi stsnnch podmnkch. Roku 1631 se vak situace zmnila a Baeviho majetek byl zkonfiskovn a sm Baevi byl uvznn a roku 1634 umr. V Praze se rozmh obchodovn, vznik a rozvoj mnoha emesel jako byli napklad eznci, vinopalnci, skli a jednm z nejstarch cech v Praze, byli koenci a obuvnci. Pozdji se zapoalo tak s profesionlnmi vyvai, kte se pozdji podleli i na vzdobch synagog. V 18. stolet nebyla pli pzniv pda pro idovsk obyvatelstvo, protoe se k moci dostala Marie Terezie, kter schvlila zkon vykazujc idy z ech. Tento poin nebyl dobrm npadem, jeliko prv idovsk obyvatelstvo disponovalo velkou mrou penz a mohlo tedy pjovat penze i kesanskmu obyvatelstvu. Za vldy Josefa II. u byla situace mrumilovnj, ale i pesto byli id omezovni tzv. ,, famililiantskmi zkony , kter vzely v platnost roku 1727 a omezovaly poet idovskch rodin na naem zem. Z toho vyplv, e ghetta byla peplnna a zmon id se sthovali do jinch mst v echch. Byli to napklad brati Pribramov, v dnen Pbrami i Dormitzerov, Zdekauerov aj. Plnou rovnoprvnost id zskali a se vznikem rakousk stavy v roce 1848 a v roce 1852 zskvaj monost svobodn nabvat domovnho majetku. V roce 1861 se idovsk ghetto stalo ptou tvrt msta Prahy a neslo jmno po panovnkovi Josefu II., tedy Josefov. V ghettech zstvali jen chud id, kterch byla velk vtina a zem ghetta nemlo kanalizaci a budovy byly zchtral. To zapinilo vznik mnoha epidemi a nsledovnho bytku obyvatel. Bylo rozhodnuto, e tato katastrofln situace se mus vyeit. Roku 1897 zaalo tedy bourn star stavby a bylo zapoato se stavbou tvrti, kter mla ovem nst rysy vyspl architektury a kde bylo mon vst modern mstsk ivot. Ve 20. stolet byl prbh stavby v plnm proudu a samotn id pomhali pi stavb, se mohli. Zachovny byly pouze takov stavby, jako byla Staronov synagoga, idovsk radnice, Vysok synagogy, kter byly v ghettu. Dle Star idovsk hbitov, Klausova a Pinkasova synagoga a konen Maiselova a panlsk synagoga. V roce 1906 dolo ke spojen tech synagoglnch sbor ,( Velkodvorsk, Ciknova, Nov synagogy ) se spojily a daly tak vzniknout jedn, ale za to monumentln stavb, kter nesla nzev Jeruzalmsk synagoga.

OP je organizac, je poskytuje finann prostedky svm lenm, kte se angauj ve sprvnm chodu rznch spolk a sdruen, ve kterch se jedn o pestrou klu monost vyuit jejich spolenho asu. Jako pklad meme uvst kulturn i sportovn vyit len obce, anebo monost vzdlvn svch len, a u v rznch tradicch tkajcch se Judaismu, nebo ve sebevzdlvn v idovsk historii aj. Studujcmi mohou bt vichni, pro upesnn, tedy lid, kterhokoliv vku. OP by rda doclila toho, aby se na ni jej lenov obraceli se svmi problmy, kter by jim pomohla eit, anebo na druhou stranu se svmi radostmi. Jej lenov si chtj mezi sebou poskytovat vzjemnou pomoc, a u zdravotn, tak finann. Z toho tedy vyplv, e Prask idovsk obec, chce bt od ostatnch lid bran jako ,, jedna velk rodina. idovsk stravovn se ned srovnvat s klasickm stravovnm, na kter je zvykl mnoho lid v esk republice. Mon prv proto si OP vybudovala svou vlastn ( koer ) restauraci, do kter se chod stravovat. Nalezli byste ji ve velkm sle,v pzem idovsk radnice. Jdlo se zde me zdt pedraen, ale je to vc nzoru. Toto jdlo mus bt ,, ist, to znamen mus splovat stravovac pravidla podle micvot 425 1. Jdlo v tto restauraci je schvlen ( hecherem = je vyznaen pmo na vrobku) vrchnho zemskho a praskho rabna, Karola Efraima Sidona, kter je ve sv funkci od roku 1993 a dky, ktermu se zlepily podmnky koer stravovn. Do jejich kompetenc spad i starn se o kulturn pamtky, jako napklad o Staronovou synagogu, idovsk muzeum i jin pamtnky, kter maj nco spolenho s idovskou histori a tradic. Prask idovsk muzeum idovsk muzeum bylo zaloeno roku 1906 a toto muzeum je tetm nejstarm muzeem, ve Stedn Evrop. idovsk muzeum vystavuje sbrky idovskho umn a je odrazem idovsk kultury a jejch tradic. Hlavnm clem idovskho muzea bylo uchovat cenn pedmty z praskch synagog, kter byly znieny v rmci pestavby idovskho msta. Hlavnmi zakladateli byli Dr. Salomon Hugo Lieben a Dr. August Stein.

425

oddl Tohorot, traktt Tahara

Do vystavovan expozice byly dvny vci, kter byly zabaveny idm odchzejcch do koncentranch tbor nebo vci dovezen ze zkonfiskovanch zruench idovskch obc. Nejvce dojemnm mstem je prostor Pinkasovy synagogy na Starm Mst praskm, kde mete shldnout mnoho npis se jmny idovskch oban, kte byli zavradni za druh svtov vlky. Vystavovan vci jsou umstny na zem bvalho idovskho ghetta. Dnes je to zem, kde se pohybuje nejvce turist v Praze. V roce 1215 byl vyhlen laternsk koncil, kter naizoval idovskmu obyvatelstvu, oddlen it od ostatnch obyvatel. Lid si tedy vytvoily uzaven komunity, ve kterch ili tzv. ghetta. Bylo jim nakzno nosit takov obleen, aby kad poznal, e se jedn o pslunka idovskho pvodu. Museli tedy nosit napklad piat klobouky. id peili jen dky tomu, e to byli zdatn obchodnci a pjovali kesanm penze. Tato innost byla kesanm psn zakzna. Zlatm obdobm, bylo Rudolfnsk obdob, kdy se idovsk muzeum stalo jednm z nejbohatch muze, v Evrop. idovsk ghetta byla ruena v Evrop na pelomu 18. a 19. stolet a v echch dolo k jeho zruen v roce 1848. Ghetto bylo pro idovsk obyvatelstvo symbolem nesvobody, a tak ani neprotestovali, kdy ady rozhodly o jeho zbourn.

Foto: Tryzna za esk obti holocaustu. Foto: Zbynk Tarant 21. ledna 2010

Tragickmi udlostmi, bylo pro muzeum pchod nmeckch vojsk do eskoslovenska a nsledujc komunistick reim, kter si innost podobnho muzea nepl. V roce 1994 dolo ke vrcen idovskho muzea do rukou Federace idovskch obc. lenov muzea se sna vyvjet vzdlvac a kulturn projekty a udrovat pamtky tkajc se idovskho obyvatelstva, v zachovanm stavu. Slavn id eskho pvodu V echch vedle sebe ilo idovsk, esk a nmeck obyvatelstvo. Vznikla symbiza t vrstev, dky kter se nm dostv vyjmench dar, hlavn po strnce literrnho tvrcovstv. Ve svtov literatue je nmeck literatura, kter pochzela od lid idovkho pvodu z ech, povaovan za nco velkolepho. Takovmi autory jsou napklad Franz Kafka, Ota Pavel, Egon Ervin Kisch a z hereck vrstvy napklad Hugo Haas. Franz Kafka (1883 1924) Franz Kafka se narodil na Starm Mst praskm, v rodin bohatho obchodnka. Vystudoval Vysokou kolu prvnickou, ale cel ivot se vnoval pojiovnictv. Pracoval pro takovou firmu, jakou byla pojiovna Generali a vypracoval se a na funkci vrchnho tajemnka stavu. Jeho nejvtm konkem, vak bylo psan. Nejvce psal, kdy zjistil, e u nj vypukla plicn choroba, se kterou zpasil sedm et Jeho nejvtm ptelem byl Max Brod, kter po Kafkov smrti jeho prce vydal. Z jeho dl si vzpomeme napklad na Promnu, Rozjman i romn Nezvstn. Hugo Haas ( 1901 1968 )

Hugo Haas se narodil v rodin idovskho obuvnka. Vystudoval brnnskou konzervato se zamenm na zpv. Po absolvovn tto koly se vrhl do hostovn v Nrodnm divadle v Brn, potom v Ostrav a nsledn v Olomouci. Po skonen angam v Mstskm divadle na Vinohradech, se stal lenem inohernho sboru v Nrodnm divadle, v Praze. Byl to znm herec a mezi jeho nejslavnj filmy pat napklad Mravnost nade ve. Byl ale znm i pro svou reisrskou innost.

V roce 1937 zskv sttn filmovou cenu za herectv a v tme roce se seznamuje se svoj budouc enou. Po roce 1939 uprchl s rodinou do USA, kde se rychle pizpsobil, osvojil si anglitinu a hrl ve filmech. Vyuuje na hereck kole Actors Laboratory a zpt do Evropy se vrtil a v 50. letech. Po roce 1963 se usadil ve Vdni a rozvedl se s manelkou. Obas navtvil Nrodn divadlo, ale jinak se do vlasti nevracel. Je pochovn na idovskm hbitov v Brn a toto msto mu vyrobilo a udlilo pamtn desku, kter je k vidn na jeho dom, v Brn.

Mordechaj Maisel ( 1528 1601 ) Tento slavn lovk byl lenem rady starch a pozdji primasem idovskho Msta. Byl velice bohat, a proto se rozhodl pjovat penze ostatnm lidem anebo jim je rovnou darovat. Vydldil ulice ghetta, finann podporoval chudobinec i idovsk koly. Byl poven Rudolfem II. k tomu, aby mu vyzdobil jeho synagogu. Stalo se tak a dolo k ndhern ukzce opon i pltk na Tru, kter Maisel vyrobil. Pro svou dobrotu a oblbenost pozdji tedy zskal povolen, zbudovat si svou vlastn synagogu. Stal se nmtm pro zpracovn mnoha autorm. Co me bt paradoxem, je tedy to, e na sklonku ivota se k nmu vichni otoili zdy a jeho majetek byl zkonfiskovn. Vznamn idovsk pamtky na zem R Staronov synagoga Staronov synagoga je dnes nejstar pamtkou, kterou meme najt v praskm idovskm mst a zrove jde o nejstar dochovanou synagogu v Evrop. Postavena byla ji ve 13. stolet a pvodn se j kalo Nov i Velk synagoga. Jde o nejstar dochovanou stavbu dvoulodn stedovk synagogy. Vnitn vzdobu synagogy dopluje vysok korouhev, symbol vznamnho postaven prask idovsk obce.426 Je opedena mnoha povstmi, mezi n pat i ta, e na pd je uloen golem, uml bytost stvoena rabi Lwem. Vysok synagoga
426

PAK, Arno. idovsk Praha, idovsk muzeum v Praze, 2002, str. 8

Za stavbou Velk synagogy stoj Mordechaj Maisel. Stavitelem byl Pankratius Roder a stavbu dokonil roku 1586. Velk synagoga je synagoga s nejlpe dochovanm interirem ze vech renesannch synagog idovskho msta. V roce 1995 byla obnovena innost ve Velk synagoze. Od tto doby slou jako modlitebna rabintu a konaj se zde tak svatby i obzky. Maiselova synagoga Roku 1591 zkal Mordechaj Maisel od csae Rudolfa II. privilegium ke stavb vlastn synagy. Po poru roku 1689 byla roku 1691 sten opravena. Pozdji byla pestavena v gotickm stylu. Za nacistick okupace slouila jako skladit konfiskovanho idovskho majetku. V souasn dob je zde otevena stl expozice o historii id na naem zem. Star idovsk hbitov Star hbitov je vedle Staronov synagogy nejvznamnj pamtkou idovskho msta a zrov jde o jeden z nejlpe dochovanch idovskch hbitov v Evrop. Byl zaloen na potku 15. stolet na zpadnm okraji tehdejho ghetta. Nachz se zde tm 12000 nhrobk od roku 1439 a do roku 1787. 427 Jsou zde hroby vznamnch osobnost Mordechaj Maisel, Jehuda Leva ben Becalel atd. Literatura: id, djiny a kultura : Leo Pavlt a kolektiv idovskho muzea, Praha, 1997 Co v uebnicch chyblo : Marta elezn a kolektiv autor, Praha, 1991 Na kiovatce kultur historie eskoslovenskch id : Beth Hatefutsoth a Ministry of Defence, Praha, 1992 APKOV, KATEINA. ei, Nmci, id? Nrodn identita id v echch 1918 1938, Praha 2005 MAGENSCHAB, HANS. Josef II. Revolucion z bo milosti, nakl. Styria 1999 PKN, TOM. Historie id v echch a na Morav, Praha, Sefer 2001, 2. rozen vydn VEBER, VCLAV A KOL. id v novodobch djinch, Praha, Karolinum 1997
427

PAK, Arno. idovsk Praha, idovsk muzeum v Praze, 2002, str.21

ELI, Oldich. Golem historick studie, Pdorys, Praha 1996, PUTK, Alexandr. SIXTOV, Olga. Prvodce expozic- Djiny id v echch a na Morav I. idovsk muzeum v Praze, Praha 2005 PAK, Arno. idovsk Praha, idovsk muzeum v Praze, 2002

Internetov zdroje:
www.fzo.cz