Modern a souasn japonsk literatura Vlasta Winkelhferov Pednka na kninm veletrhu Svt knihy 6. 5.

2007 Modern japonsk literatura se zaala rodit souasn s modernm Japonskem, tj. po roce 1868, kdy dolo k restauraci Meidi, obnov csask moci a svren dosavadn vojensk feudln vldy. Toto obdob pechodu Japonska od feudlnho spoleenskho uspodn k modernmu sttu a modern spolenosti bylo charakterizovno dramatickmi zmnami a mnoha reformami dle zpadnch vzor ve vech oblastech ivota, nejen ve sfe politick. Zmny se nevyhnuly ani kultue, nebo spolu s otevenm Japonska stykm se zahranim zaaly do zem v rozshl me proudit poznatky o zpadnm umn, vdeckch disciplinch, technice a pirozen i o evropsk a americk literatue. Pro to obdob v japonsk literrn historii, o kterm budu ve sv pednce hovoit, uvaj Japonci oznaen kindai bungaku. Rozum se jm literatura novodob, doslova literatura nedvn doby. Pro nejnovj literaturu pak pouvaj termn gendai bungaku, souasn literatura. Termn kindai bungaku m vak nkdy i ir vznam, a to tehdy, kdy jej pouijeme jako protiklad k literatue star (japonsky koten bungaku ). Pak se jm rozum cel modern literatura, je vznikla od konce edestch let 19. stolet, tedy vetn literatury souasn. Pod pojmem souasn literatura (gendai bungaku) se z hlediska literrn historie v Japonsku obvykle rozum literatura od druh svtov vlky. Ale jak plyne as a asov vzdlenost od konce druh svtov vlky se stle vce prodluuje a i vvoj literatury v poslednch desetiletch se zan ubrat novmi cestami, se jm me mt nejastji na mysli tak literatura zhruba od sedmdestch, osmdestch let 20. stolet, tedy od doby, kdy - mimo jin zahjili svou literrn innost mlad autoi narozen ji po vlce. Souasn literatura je kadopdn pojem velmi irok, jak v kvantitativnm, tak v kvalitativnm slova smyslu. Od poloviny 20. stolet japonsk literatura ije v tolika nejrznjch formch, nrech, kvalitch a rovnch, a jej produkce je tak rozshl, e nikdo, vetn nejpouenjch japonskch kritik a literrnch teoretik a historik, neme obshnout pln ve, co se na kninm trhu objev. V modern japonsk literrn historii se vak bn pouv jet jedno dlen, dlen podle historickch r. Japonsko m, vedle dnes ji bn pouvanho zpadnho datovn, tak svj vlastn kalendn systm, zaloen na nzvech r, po jejich dobu byli v ele sttu jednotliv csai. A tak od roku 1868 do r. 1912 trvala doba Meidi, od r. 1912 do r. 1926 doba Tai, pot nsledovalo nejdel modern obdob zvan wa (od r. 1926 a do r. 1989) a od r. 1989 nastala ra Heisei. V literrn historickch publikacch je tedy bn pouvno i tomu odpovdajc chronologick dlen japonsk literatury: hovo se o literatue Meidi, literatue Tai, literatue wa Je to dlen ponkud

formln, ale pro kadho Japonce naprosto srozumiteln, ihned se orientuje, o jakou etapu v literrn historii jeho zem se jedn. Potky modern japonsk literatury je tedy teba hledat v poslednch desetiletch 19. stolet. Bylo to obdob modernizace zem, doba hlubokch a rozshlch reforem podle zpadnch model v politickm a sttoprvnm uspodn, ale snahy o reformy zashly i oblast psemnictv. Jednotliv evropsk literrn formy, metody a umleck smry se do Japonska po jeho oteven zahraninm stykm dostvaly tm souasn, co mlo za nsledek jednak to, e nkter nebyly pochopeny zcela sprvn (je teba si uvdomit, e Japonc hovocch nkterm z evropskch jazyk bylo po 250 let trvajc izolaci zem velice mlo, a ti co hovoili cizm jazykem, umli pedevm holandsky, nebo pouze s Holandskem byly po dobu izolace v omezen me udrovny styky), jednak to, e se vlny vliv a novch idej pichzejcch ze zahrani stdaly za sebou v rychlm asovm sledu. A tak se mohlo stt, e japonsk autor, kter svou literrn drhu zanal jako romantick bsnk, o nkolik mlo let pozdji psal romny metodou japonskho naturalismu. Japonci jsou vak ji od nejstar doby nrodem literrn mimodn nadanm, plodnm a nadto literaturu milujcm, a proto snahy o uchopen etnch novch impuls pichzejcch ze Zpadu, byly usilovn a pomrn zhy zaaly pinet prvn vsledky. Samotn potky nov literatury nutn provzela innost pekladatelsk. A to zce souviselo s potebou pracovat na utven a rozvjen novho literrnho jazyka, i se vznikem a rozvjenm jednotnho jazyka spisovnho. Byl to kol sloit a reformn sil se muselo zamit hned na nkolik jazykovch problm zrove. Pekladatel zejmna v oblasti vdy, politiky, techniky, ale i filosofie, sociologie a historie umn, se denn setkvali s nutnost vytvet nov slova pro pejmn pojm z cizch jazyk, je v japontin dosud neexistovaly. eila se i otzka psemnho zznamu, v nm se nap. podle evropskho vzoru zavdla interpunkce. Nejvznamnj byly snahy o zjednoduen gramatiky psanho jazyka a o jeho piblen jazyku mluvenmu, aby literrn text byl srozumiteln vem a nikoli jen vzdlancm. Zsluhou Spolenosti pro jednotu mluven a psan ei (gembun ii) se nov jazykov styl podailo nakonec s oficiln podporou prosadit a stal se zkladem pro naddialektov spisovn jazyk nazvan jazyk standardn (hjdungo). Nemal problmy musela eit nov poezie vznikajc podle zpadnch vzor, kter se zsadn odliovala od poezie tradin. Ta se vyznaovala krtkmi formami (nap. tanka, haiku), take nebyla vhodn pro peklad dlouhch bsn, nadto mla pevn slabin schma, v nm se vyskytovaly jen vere o 5 i 7 slabikch. Mla tak jednostrannou tematiku, omezenou hlavn na produ, ron doby i milostn city, a byla tedy vrazn lyrick. Problmy prvnch pekladatel evropsk poezie byly tak velk, e zpotku byla pekldna do japonsk przy nebo do bsn nskch, u nich existovaly del

formy. A potkem osmdestch let 19. stolet vznikly prvn bsn intaii, neboli bsn nov formy. Sice v podstat stle jet vychzely z tradinho slabinho schmatu, ale vere byly dvanctislabin a bsn del. Slovem i, pevzatm z poezie nsk, se od t doby zaaly oznaovat vechny modern bsn na rozdl od tradinch japonskch bsnickch forem. Bsn nov formy, formln stle jet poplatn tradin poezii, byly pozdji vvojov pekonny a modern japonsk poezie se zaala pst volnm verem. Z toho prostho dvodu, e v japontin existuj (s vjimkou koncovho n) jen sam oteven slabiky konc samohlskou, a tud v n nen prakticky mon rm. Literaturu, je vznikala v prvnm obdob od 60. let do konce 70. let 19. stolet lze charakterizovat pedevm jako literaturu osvtovou, vchovnou. Vznamnou literrn osobnost doby se stal Fukuzawa Jukii (1835-1901), jeden z prvnch student a odbornk na zpadn civilizaci. Poznal osobn Ameriku i Evropu a ve svm rozshlm dle japonskm tenm pedkldal a tlumoil poznatky z nejrozmanitjch obor zpadn vdy, techniky i ivota obecn. Podobnou cestou osvtov literatury se dali i dal autoi doby. Ruku v ruce s postupnm rozvojem politickho ivota (zakldaly se strany, polit. spolenosti, vzniklo hnut za svobodu a demokracii, za zzen parlamentu atd.) se dostaly na strnky literrnch dl otzky s tmto vvojem souvisejc, kter hbaly pedevm vrstvami inteligence a velkomstskou spolenost. Tak vznikl nr nazvan politick romn. Neml vak dlouhho trvn. Byla to vesms prost beletristick dla, jejich dj slouil autorm pedevm k vkladu politickch idej. Teoretickmi otzkami umleck literatury se zabval od poloviny 80. let a Cuboui j (1859-1935). Ve svm dle secu inzui (Podstata romnu), v nm formuloval na zklad studia evropsk - hlavn anglick - literatury podnty a zsady, z nich by mli vychzet nov japont autoi. Odsuzoval didaktinost, sentimentalitu, mylenkovou plochost a nrovitost, typickou pro pedmodern literrn produkci, a poadoval od nov literatury spoleenskou kritiku a pravdiv zobrazen postav i jejich jednn, stejn jako nutnost psychologickho pstupu. Byl spe teoretikem, a tak jeho zsady ve svm dle do ivota uvedl a Futabatei imei (1864-1909). Tebae z tohoto potenho obdob japonsk literatury se jen tko nkdy dokme vtho potu peklad do etiny, dva romny od Futabateie si v etin meme pest zsluhou pekladu dr. Hilsk. Japonsk modern beletrie zaala svou ru hned nejkomplikovanjm literrnm tvarem, realistickm a psychologickm romnem. I kdy zde byla skupina autor, kte navazovali na star domc literrn tradice, na pelomu 19. a 20. stolet oscilovala nov se utvejc literatura hlavn mezi dvma hlavnmi literrnmi smry doby - mezi realismem a romantismem. Mezi autory t doby se tak objevuj prvn velk jmna modern japonsk literatury. Romantismus vnesl do Japonska peklady ciz poezie Mori gai (1862-1922), ale v praxi na poli bsnictv jej rozvinul imazaki Tson (1872-1943), pozdj

vznamn prozaik. Estetickou funkci literatury zdrazoval a proti cmu se naturalismu se stavl jeden z nejobdivovanjch modernch autor Nacume Sseki (1867-1916), jeho romny jako Boan i Sanir, ale i nkter krat przy jsou tak dostupn v etin. Smrem, kter ze vech smr, pinesench z Evropy, zapsobil v adch tehdejch japonskch spisovatel vbec nejsilnji, byl naturalismus. Zskal si jak vniv pznivce, tak vniv odprce. V Japonsku nevedl k hlubmu studiu socilnch fakt i k pokusm o vdeck vysvtlen lidsk psychologie, nbr spe k oiven star zliby v erotickch tmatech a v przch o tragickch vnch. Od naturalismu, k nmu se ve svch prvnch przch pihlsil, se ve svch romnech dokzal k vyvenjm metodm kritickho realismu propracovat dvj romantick bsnk imazaki Tson, jedna z velkch osobnost modern japonsk literatury. Na zatku 20. stolet se z nesprvn pochopenho naturalismu vyvinul japonsk subjektivn styl watakui-secu (j-vyprvn, Ich-romn). Przy jm psan byly vyprvny v prvn osob a zaobraly se detailn osobnmi pocity, duevnmi pochody a kadodennmi proitky vyprave. Tento konfesn styl byl pot na dlouh desetilet v Japonsku povaovn za jedinou skuten istou (mnno umleckou) literaturu. Subjektivn styl watakui secu (nkdy se t nazv i-secu) spoutal japonskou literaturu natolik, e svou existenc a tm vsadnm postavenm vcemn zabraoval vytven prz se irm tematickm zbrem a psanch objektivnm stylem. Ji od obdob Tai, zejmna od tetho desetilet 20. stolet se v na japonsk literrn scn a v literrn kritickch statch vilo dlen literatury na istou (dunbungaku) a populrn, lidovou literaturu (tai bungaku), kter pevalo dosti dlouho i po druh svtov vlce. istou literaturou se rozumla literatura umleck, kterou uznvaly literrn kruhy /tzv. bundan), zatmco populrn literaturu etly irok tensk masy, nebo umleck literatura byla asto svou tematikou jejich vkusu i ivotu dosti vzdlen. Tituly populrn literatury vak vychzely ve velkch nkladech a zcela pehlena bt nemohla. I nkte nejslavnj autoi, povaovan za nejvt umlce na poli literatury a skvl stylisty, vedle svch dl azench do ist literatury psali przy pro ir tensk masy, tedy populrn literaturu. O tchto jejich literrnch levobocch se vak taktn mlelo a zmnn autoi je ani neuvdj do seznamu svch dl, pehlej je i literrn slovnky. Toto dlen na istou a populrni literaturu bylo natolik vit, e i ve tictch letech, kdy zaaly bt zizovny prvn ceny za literaturu (dnes m Japonsko dlouhou adu nejrznjch literrnch cen pro rzn formy, nry i vkov kategorie autor), byla vedle Akutagawovy ceny, nazvan po neslavnjm spisovateli doby a uren mladm autorm za vynikajc krat przy umleck, souasn zzena tak Naokiho cena pro autory literatury populrn. Nen bez zajmavosti, e mezi populrn literaturu se adily nap. i rozshlej przy historick, kter mly vdy irok tensk publikum. Toto dlen na istou a populrn literaturu odnesla

doba a v poslednch desetiletch 20. stolet, kdy se i na poli nap. detektivnho romnu, mystery, sci-fi, historick przy atd. zaali uplatovat nejspnj a nejlep autoi doby, nry se zaaly pekrvat a rozdly postupn strat. V 90. letech minulho stolet se mezi literrnmi kritiky a teoretiky rozpedla diskuse o tom, jak jsou vlastn kritria stanovujc, co je literatura umleck, ist a co je literatura zbavn? A v odbornch periodikch, vnujcch se otzkm souasnho vvoje literatury, se zaaly objevovat i rozshl pehledy a vahy komentujc literaturu jako zdroj zbavy, poten pro tene. Od literatury se ji nutn neek een socilnch, ideologickch, morlnch i filosofickch otzek doby. V tto souvislosti se zmime o dal dlc e, kter se japonskou modern literaturou dlouho vinula, a vlastn stle jet sten vine, i kdy slabji. Je to ra vydlujc tzv. dorj bungaku neboli literaturu enskho proudu od ostatn literatury. Tmto oznaenm nebyla mnna pouze literatura pro eny, ensk tivo, nbr obecn veker literatura napsan enamispisovatelkami, by na umlecky kvalitn rovni. O japonsk literatue je znmo, e v jej nejstar historii ped tiscem let sehrly eny autorky - jako byly dvorn dmy Murasaki ikibu i Sei nagon i dal - vznamnou, svm zpsobem dokonce prkopnickou roli. Ani v novodob literatue nezstaly eny pli pozadu oproti mum. Hned v samch potcch modern literatury v dob Meidi psala osobit przy talentovan mlad autorka Higui Iij (1872-1896), vvoj nov poezie tho obdob vrazn ovlivnila bsnka Josano Akiko (1878-1942). Dvact stolet pak pivedlo na literrn scnu spn prozaiky jako Eni Fumiko (1905-1986), Mijamoto Juriko (1899-1951), Nogami Jaeko (1885-1985), Uno ijo (1897-1996), z mladch vynikla ba Minako (1931), Arijoi Sawako (1931-1984), Sono Ajako (1931) i dnes i mezinrodn uznvan a pekldan prozaika Cuima Jko (1947), kter je dcerou vznamnho spisovatele Dazaie Osamu. A mnoh dal. eny hraj dleitou roli tak v nejnovj literatue. Dkazem toho jsou etn literrn ceny, kter na pelomu druhho a tetho tiscilet smuj do rukou nejmlad generace autorek. Pat k nim nap. mlad autorka Kanehara Hitomi (1983), jej Akutagawovou cenou ocennou przu Hadi a nunice mli nedvno monost si pest i et teni. Tak v letonm roce Akutagawovu cenu, nejprestinj literrn cenu Japonska, opt obdrela ena, Aojama Nanae, narozen v roce 1983. Z pekladu poznali et teni i autorku jmnem Joimoto Banana (1964), jej przy Kuchy a Stn msnho svitu byly peloeny do ady zpadnch jazyk. Japonsk spisovatelky se tedy ji nkolik desetilet spn vymauj z ponkud diskriminan nlepky literatury enskho smru a teni jejich dl jsou jak eny tak mui. Hovome-li souhrnn o nkterch obecnch rysech modern japonsk literatury, je vhodn zmnit se tak o skutenosti, e pro ni vdy byly a jsou typick zejmna krtk przy, tedy povdky (tampen secu), a stedn dlouh przy (hen secu). Samozejm, e novodob prozaici psali a p i dlouh

romny (hen secu), ale sla modern japonsk przy jako by se do znan mry projevovala prv v kratch przch. Meme jmenovat dlouhou adu spisovatel, tit jejich dla le prv v povdkov tvorb. Je to pedevm i u ns slavn a pekldan Akutagawa Rjnosuke (mnohm se jist vybav film Ramon inspirovan jeho stejnojmennou povdkou). Tak iga Naoja (18831971), kter byl v Japonsku dokonce obdivn pezdvn secu no kamisama (bh vyprvn), je u ns znm. Kratik povdky, kter pro jejich rozsah phodn nazval povdkami na dla, psal nositel Nobelovy ceny Kawabata Jasunari, stedn i krtk przy ml v oblib Tanizaki Duniir, a tak bychom mohli jmenovat velmi dlouhou adu nejvznamnjch autor. Svou roli hrlo jist i to, e povdky a stedn dlouh przy byly bezpen azeny do umleck, ist literatury, na rozdl teba od dlouhch historickch romn, u nich se nkdy ji sm rozsah povaoval za znamen, e jde o literaturu populrn. Velice aktivn a bohat literrn ivot byl charakteristick pro dvact lta 20. stolet a pro zatek let tictch . Na japonsk literrn scn tehdy aktivn psobilo mnostv literrnch skupin a organizac, sdruujcch autory podle umleckch ale i ideologickch nzor kolem ady vznamnch literrnch asopis. Pro novodobou japonskou literrn scnu bylo od samho potku typickm jevem vytven skupin nzorov i jinak spznnch autor, kte se vesms sdruovali kolem svho literrnho asopisu. Literrn asopisy, nkdy amatrsk, takzvan skupinov (dnin zai), nkdy profesionln, hrly dleitou roli zejmna v umleckm vvoji mladch, zanajcch autor, nebo jim poskytovaly prostor pro publikovn. Dvact lta, kdy mla japonsk literatura za sebou tm pl stolet intenzivnho pejmn umleckch impuls z Evropy a Ameriky, jsou povaovna za obdob, kdy dokzala vechny tyto importovan impulsy a vlivy ji pln vstebat. Podle nzoru nkterch literrnch historik dokonce modern japonsk literatura v pravm slova smyslu zan prv a dvactmi lty. Za relativn krtkou dobu od poslednch desetilet 19. stolet do obdob Tai (1912-1926) prola japonsk literatura zhruba vemi umleckmi metodami a smry, kter se zrodily na evropsk pd, a dospla do stadia zralosti, do stadia pirozen integrace tradic domcch s umleckmi vlivy cizmi. Na potku tictch let vyrovnala v oblasti umleck przy a modern poezie krok s nejvysplejmi a nejavantgardnjmi literaturami zpadnmi. A svm rozsahem se piadila k velkm literaturm svtovm. V tto dob se v japonsk poezii ujaly ji vechny modernistick a avantgardn smry, japont bsnci, ovlivovan zejmna francouzskou poezi, psali bsn symbolistick, surrealistick, dadaistick, pokoueli se o inovace a experimenty v oblasti bsnickch forem. Na poli przy byli inn tzv. neorealist (jako nap. ji zmnn Akutagawa Rjnosuke), vznikla kola nov citlivosti neboli neosenzitivist, kte kladli draz na sv stylistick vyjden neotelch dojm (k tm patil v potcch Kawabata Jasunari, prvn japonsk nositel Nobelovy ceny za literaturu a Jokomicu Riii), humanisticky zaloen

neoidealist, ovlivnn siln ruskmi klasiky, jako byl L.N.Tolstoj, se soustedili do koly irakaba ili Bl bza. Byla to i lta prudkho rozmachu proletsk literatury, kter byla pod vlivem marxismu a reagovala na patn sociln podmnky dlnictva a rolnk, a hledala samozejm vzory spe v literatue sovtsk ne zpadoevropsk. Bylo to tak obdob, kdy byli v tvrm rozkvtu pedn modern spisovatel, svm zpsobem symbolizujc literaturu prvn poloviny 20. stolet. (iga Naoja, Tanizaki Duniir, imazaki Tson, Kawabata Jasunari, Masamune Haku, Ariima Takeo, Nagai Kaf.) Tento po vech strnkch mnohotvrn a slibn tvr kvas vak neml bohuel dlouhho trvn. V prvn polovin tictch let byl nsiln peruen vnitropolitickmi udlostmi. Na potku tictch let byly potlaeny a zakzny levicov literrn organizace a postupn byly z veejnho ivota vytsovny i vechny skupiny demokraticky smlejcch autor, na jejich tvorb byly patrn zpadn vlivy. Ty byly v tto dob vzedmutho nacionalismu a slcho postaven militaristickch kruh povaovny za ideologicky kodliv a rozkladn. Postupn policie zashla i proti vem protivlen smlejcm spisovatelm, mnoz levicov autoi se pod tlakem zekli svch nzor a oficiln provedli tzv. tenk ideologickou konverzi. Kolem roku 1937 byl dve tak il umleck ivot na literrn front vrazn okletn a vldnmi institucemi stle vraznji smrovn do jim vyhovujcch kolej. Za vlky existovaly v zemi zhruba ti druhy autor. Jednak ti, kte publikovat nesmli, nemohli (byli ve vzen), anebo nechtli. Dle takov, kte psali a rozhodli se autorsky pet tematickm nikem do minulosti, do historie. Ale protoe se ve svch dlech snaili obchzet doporuovan tmata, je mla podporovat bojovho ducha nroda, bylo publikovn jejich dl cenzurou omezovno a potlaovno. Tento osud postihl nkolik literrnch dl za vechny jmenujme prvn dl proslulho tdlnho romnu Sasamejuki (Jemn snh) od velikna modern japonsk literatury Tanizakiho, kter mohl bt vydn a po vlce. Do etiny byla tato rodov sga peloena pod titulem Sestry Makiokovy. Po umlecky sterilnm vlenm obdob obnovila japonsk literatura aktivitu v podob ty hlavnch proud. Svou umleckou autoritou k oiven tvr innosti na poli literrnm po skonen vlky vznamn pispla skupina renomovanch spisovatelskch osobnost, veobecn uznvanch ji z pedvlenho obdob, jako byl iga Naoja, Tanizaki Duniir, Nagai Kaf, Masamune Haku, Ibuse Masudi a dal. Mylen mlad povlen generace Japonc siln ovlivnila tzv. skupina bui (buraiha), stojcch v opozici ke spolenosti a odsuzujcch jej pokrytectv, skupina, kter revoltovala vi tradinm autoritm a rodinnmu systmu. Hlavnmi pedstaviteli tohoto smru byl vznamn a i v esku z peklad znm spisovatel Dazai Osamu (1909-1948) a Sakagui Ango (1906-1955).

Ihned po skonen vlky s velkou vitalitou zahjila svou aktivitu skupina pedvlench levicovch autor, kter zaloila Spolenost nov japonsk literatury (in Nihon bungakkai). Tato skupina nalezla podporu i u nkterch autor, kte s hnutm sdleli odpor proti vlce a militarismu. Z hlediska dalho vvoje japonsk literatury byla nejvznamnj a nejproduktivnj tzv. povlen kola (sengoha). Tvoili ji vesms mlad autoi, kte se postupn vraceli z fronty. Nkte z nich mli ideov a organizan blzko ke skupin autor kolem Spolenosti nov japonsk literatury. Povlen kola eila ve svch przch zvan morln problmy z hlediska novch socilnch a politickch podmnek v zemi a z jejch ad vzeli vznamn povlen autoi. Vtina z nich programov odmtala subjektivn romn watakui secu a ve sv tvr innosti se oprala o teoretick prce vlivnch kritik doby. Tzv. prvn vlna povlen koly se zabvala hlavn reminiscencemi a ohlasy vlen doby. Patili k n nap. Noma Hiroi (1915-1991), Umezaki Haruo (1915-1965), Takeda Taidun (1912-1976), oka hei (1909-1988), co jsou vesms autoi peloen i do etiny,. Bezprostedn po prvn vln se na literrn scn objevila druh vlna mladch autor, ke kterm je obvykle piazovn u ns dobe znm prozaik a dramatik Abe Kb (1924-1993), dle imao Toio (1917-1986), Hanada Kijoteru (1909-1974, ad se k n i Miima Jukio (1925-1970), kter svm dlem vedle Abeho Kb a eho Kenzabura - doshl ze spisovatel povlen koly sengoha nejvtho mezinrodnho ohlasu. Padest lta pinesla v literrn tvorb ji odklon a odpoutn se od vlench reminiscenc, by je to tematika, ke kter se mnoz spisovatel vraceli optovn. Tvorba druh i tet generace povlench autor si zaala mnohem vce vmat souasnosti a od vlun osobnch proitk a problm japonsk minulosti a spolenosti jako by se rozhldla po svt a obsah sv tvorby dvala do irch a aktulnch mezinrodnch souvislost. Ke tvrt povlen generaci bvaj piazovni vznamn autoi jako e Kenzabur (1935), druh japonsk nositel Nobelovy ceny, Kaik Takei (1930-1989) i Iihara intar (1932), ptou generaci pedstavuj Oda Minoru (1932), ibata (1932). est generace, kter se stala znmou pod nzvem introspektivn generace, se objevila v sedmdestch letech. Za mimodn spn a tvoiv obdob v japonsk literatue od druh svtov vlky japont kritici a literrn historici povauj edest lta. Od tohoto desetilet dolo v Japonsku k prudkmu ekonomickmu i spoleenskmu rozvoji a kdysi pevn zemdlsk zem se zaala rychle urbanizovat, zvyovala se ivotn rove, ale tak se mnil, vestrann modernizoval ivotn styl obyvatelstva. Na poli literrnm byla v t dob na vrcholu tvrch sil poetn generace spnch autor, vylch z povlen koly a z prvnch nsledujcch autorskch vln - Noma Hiroi, Abe Kb, Kaik Takei, Miima Jukio (1925-

1970), End saku (1923-1996), e Kenzabur. V edestch letech vznikla ada dl, kter se svmi kvalitami a vznamem stala umleckmi pili povlen literatury jmenujme alespo Psenou enu od Abeho, Mlen od Enda, ern d od Ibuse Masudiho (1898-1993), Lid z rodu Nire od Kity Morio (1927), romny od eho Kenzabura, Kaika Takeiho, romny a divadeln hry Miimy Jukia a dal. V edestch letech byla tak stle literrn aktivn generace tzv. starch slavnch mistr, jako byl Tanizaki, iga a Kawabata, kte byli ji pevn etablovanmi umleckmi pojmy i v mezinrodnm mtku. Vyvrcholenm tohoto rozkvtu japonsk literatury a vyjdenm respektu a uznn, kter povala tak v zahrani, se stalo udlen Nobelovy cenu za literaturu Kawabatovi Jasunarimu v roce 1968. Kawabata, proslul svm poetickm slohem a hlubokm niternm vztahem k nrodnmu kulturnmu ddictv a tradicm, ji obdrel za sv vypravsk mistrovstv, kter s velkou citlivost vystihuje podstatu japonsk mysli. Byla to prvn Nobelova cena udlen japonskmu spisovateli, ale je teba zmnit, e na Nobelovu cenu byli pedtm opakovan navrhovni tak Tanizaki Duniir a Abe Kb, podobn ambice ml i prozaik a dramatik Miima Jukio. Nsledujc sedmdest lta nezaala pro japonskou literaturu pli astn. V rozmez dvou let po sob odeli dobrovoln ze svta dva ze spisovatel prv zmiovanch. Miima v roce 1970 tak uinil opravdu spektakulrnm zpsobem na veejnosti jako projev svch politickch postoj, Kawabata v roce 1972 v stran svho domova. V polovin edestch let zemel tak Tanizaki, potkem sedmdestch let (1971) iga Naoja a z velkch literrnch jmen z pedvlen doby zstal umlecky aktivn pouze Ibuse Masudi. Sedmdest lta byla obdobm, kdy hlavn proud v literatue tvoila stedn generace oznaovan jako naik no sedai,introspektivn generace. stednm tmatem jejich prz byl vnitn svt lovka, ijcho v urbanizujc se spolenosti. Kladla vt draz na tento vnitn svt ne na svt reln a dvala najevo nezjem o ir spoleensk otzky. Autory, kte k n patili, byli nap. Furui Joikii (1937), Ogawa Kunio (1927), Got Meisei (1932), Abe Akira (1934) a Kuroi Sendi (1931). Star autoi, kte proili vlku, ale i nkte literrn kritici introspektivn generaci vytali plin intelektulstv, ztrtu vry v zkladn hodnoty mezilidskch vztah a odcizenost. Oceovali vak jej stylistick umn. Dalm charakteristickm tvrm smrem v japonsk literatue od sedmdestch let se stala literatura ivotopisn. Byly to biografie znmch spisovatel, buddhistickch mnich, bsnk, nkter z nich velmi objevn. Ruku v ruce s tm byla publikovna i ada beletristickch dl psanch v prvn osob, napl literatura faktu, napl fikce, v n autoi beletristicky zpracovali historii vlastnho rodu i rodit. Nejznmjm dlem tohoto typu se stalo Vyprvn o putovn pedk (Rjritan) od Jasuoky tara (1920).

Od sedmdestch let se tak datoval a inflan vzrst potu rznch tiskovin a asopis veho druhu, co pro autory na jedn stran znamenalo vtan vzrst publikanch monost, ale zrove pinesl i tm hektickou poptvku po rukopisech. Zejmna se jet vce zvila poptvka po romnech na pokraovn (renzoku secu), kter jsou charakteristickm fenomnem v novodob japonsk literatue ji od pedvlen doby. Systm spov v tom, e autor nevyd sv prozaick dlo a pot, co je dope a kompletn ped nakladateli, nbr je publikuje na pokraovn v nkterm z literrnch asopis po jednotlivch kapitolch i stech, nezdka jet dve, ne je m dopsno. I v nejkvalitnjch literrnch asopisech bv nkdy serializovno hned nkolik prz na pokraovn najednou. Teprve po asopiseckm uveejnn dla vychzej knin. Pro autory je tento systm prce ekonomicky vhodn a jen nkte autoi odolvaj tlaku literrnch asopis a pedvaj sv dla nakladatelstv a v podob dokonenho celistvho rukopisu, urenho pmo ke kninmu vydn. Pro takov postup prce a publikovn existuje dokonce speciln termn: kakioroi secu, bezprostedn napsan romn. V poslednch desetiletch dvactho stolet a potkem novho tiscilet zeslila tendence vnet do tvorby odkazy na ciz, vtinou americkou i evropskou kulturu, nap. pop music, dje velkho mnostv knih se odehrvaj v cizch zemch, nkte autoi dokonce s oblibou vol anglick tituly svch prz. Je to bezprostedn ohlas skutenosti, e Japonci, kte a do edestch let tm nevyjdli za hranice, zaali nhle ve velkm mnostv cestovat do zahrani, mluvit cizmi jazyky, studovat v cizin anebo se v n dokonce natrvalo usazovat. Posledn desetilet minulho stolet pineslo japonsk literatue nov mezinrodn spch v podob udlen druh Nobelovy ceny za literaturu japonskmu autorovi. Stalo se tak v r. 1994 a cenu obdrel e Kenzabur, angaovan autor, kter ve svm dle optovn varoval ped nebezpemi a problmy atomovho vku, ped ktermi stoj cel lidstvo. Cena mu byla udlena jakoto autorovi, kter s poetickou silou vytv imaginrn svt, v nm se ivot a mtus zhuuj ve zneklidujc obraz lidskho utrpen dneka. Nov nositel Nobelovy ceny se vak po obdren ceny na tyi roky umlecky odmlel a pestal pst beletrii, umleckou przu. Ji od konce osmdestch let jej zneklidovala situace v souasn literatue. Byl rozarovn z jejho vvoje - z jeho hlediska chaotickho -, a jako i nkte jin dospl k pesimistickmu nzoru , e nastal konec umleck fikce, przy, romnu (secu) jako takovho. To, e se japonsk literatura nemus obvat, e by v n nastal konec umleck przy, romnu, nejlpe dosvduje jak tvorba talentovanch autor z vkov nejmlad generace, tak souasn celosvtov ohlas a spch knih od spisovatele Murakamiho Harukiho, kter je pekldn a ten od Ruska po Ameriku. esko, kde dokonce obdrel literrn cenu Franze Kafky, nevyjmaje.