ronk: VI.

4/2013 cena 3

Renovace loisek pro eleznice Mazan kluzn loiska v extrmnch pracovnch podmnkch

Foto: SKF

TriboTechnika

4/2013

Ven itatelia, vodnk aktulneho vydania asopisu Tribotechnika zaneme netradine otzkou. Kde m eleznin vagn diferencil, t. j. zariadenie, ktor podobne ako je to v autch, doke v zatkach prispsobi otky vonkajch a vntornch kolies priemeru zatky? Ako je mon, e napriek tomu, e eleznin dvojkolie je tuh, nedochdza v zatkach k preklzom, ktor by vyvolvali nadmern opotrebenie koajnice a kolesa oterom? Pochopitene, zainteresovan to poznaj. Dvod je prost. Je to zsluha pecilnej geometrie obenej drhy kolesa, ktor nem tvar valca, ale komolho kuea. Tm sa docieli, e vntorn koleso sa odvauje po menej drhe ako vonkajie. Jednoduch, ale genilne rieenie. Preo o tom hovorme? Mil priatelia, bli sa vstava Czech Raildays v Ostrave a Tribotechnika neme pri tom chba. Spomnan kontaktn dvojica eleznin koleso koajnica je toti typickm tribologickm uzlom. Striedav kontaktn namhanie kombinovan s klznm trenm poas brzdenia z neho robia jeden z najnronejch znmych tribologickch prpadov. A nie je jedinm. Len samotn lokomotva predstavuje zloit mechanizmus s mnostvom podobnch uzlov. Nielen motor, prevodovka, spojka, brzdov systm, klzn a valiv loisk, rzne skrutkov spoje, ale trebrs aj vhybky, pomocn a zabezpeovacie zariadenia a mnoho inch kontruknch jednotiek a systmov v komplexe elezninej dopravy si vyaduj pozornos z hadiska trenia, mazania a opotrebenia. Vade tam je tribolgia a samozrejme, jej nerozlun suptnik - Tribotechnika. V tomto duchu sme sa snaili pripravi aj najnovie slo tohto populrneho asopisu. Ani sa to nezd, ale eleznin doprava u existuje zhruba 200 rokov. Najprv to boli tzv. koky, ie vlaky ahan komi po koajniciach (napr. esk Budjovice, Bratislava), a to nielen na povrchu, ale aj pod zemou, v baniach. Od tej doby vbec nestratila na svojom vzname. Prve naopak. Vaka technickmu pokroku boli kone postupne nahraden parnmi, dieslovmi a neskr elektrickmi lokomotvami, m sa podstatne zvila rchlos ich pohybu. Vye 200 km/hod. dnes nie je iadnou raritou a vvoj pokrauje alej. Sediac v pohodl kup vlaku IC z Koc do Prahy s napojenm notebookom na internet, posrkvajc erstv rozvoniavajcu kvu si pritom len mlokto uvedomuje, o vetko sa za tm skrva. Ak strastipln cestu musela prejs za tch zhruba 200 rokov eleznin doprava, aby sme sa dostali do takho tdia. A ns te, e je to aj zsluhou tribolgie a rovnako ns te, e vs mme pozva na vstavu Czech Raildays, ktor sa kon v doch 18. 20. 6.2013 v Ostrave, kde sa s vami radi stretneme. Jozef Dominik

asopis TriboTechnika vydva: Vydavatestvo Techpark, o. z.,registrcia vykonan 22. 10. 2003 pod . VVS/1900/9022538 Redakcia: TechPark, o. z., Pltncka . 4, 010 01 ilina, Slovakia Tel.: +421 41 500 16 56 8, Mobil: 0905 206 227 Email: redakcia@techpark.sk, redakcia@tribotechnika.sk, www.tribotechnika.sk Odborn garant: Ing. Jozef Dominik, CSc., e-mail: dominik@techpark.sk fredaktorka: Ing. Dana Tretinkov, e-mail: tretinikova@techpark.sk Obchodn riaditeka: Mgr. Zuzana Augustnov, e-mail: augustinova@techpark.sk Grafika: Grafick tdio vydavatestva TechPark ilina Roziruje: Vlastn distribun sie, MEDIA PRINT KAPA Bratislava ISSN 13380524

4/2013

TriboTechnika

Nhrada TIGU laserem ve vrob trubek

Spolenosti autor spolupracuj pi stavb linek pro vrobu podln svaovanch ocelovch trubek nebo profil. Laserov technologie svaovn m v tto oblasti mnoho vhod, kter ekonomicky i technologicky umouj pevauj nad stvajcmi technologiemi svaovn.

strana 16 - 18

Renovace loisek pro eleznice

Renovace loisek me pispt k vraznmu snen emis CO2. Ve srovnn s vrobou novho loiska se pi renovaci spotebuje a o 97 % mn energie. Tento postup, kter prodluuje provozn trvanlivosti loisek, zabrauje pedasn likvidaci mnoha dl a zbytenmu spotebovvn prodnch zdroj. Renovace loiska, kter me jet dlouho pracovat, doke skuten vznamn snit nklady.

strana 18 - 19
Obsah: Centrum tepelnho spracovania ................................................................................................................................... 6, 7 Obrbacie stroje sa predstavia na vetrhu superlatvov ............................................................................................. 8 Czech Rayldays .......................................................................................................................................................................... 9 Tangencilne upnan dotiky jedinen rieenie pre ak priemysel ......................................................................................................................... 10 Pramet ....................................................................................................................................................................................... 11 MSV Brno 2013 ................................................................................................................................................................ 12. 13 EDM = Elektroiskrov obrbanie (Electro Discharge Machining) .................................................................................................................................. 14, 15 Nhrada TIGU laserem ve vrob trubek ........................................................................................................ 16, 17, 18 Renovace loisek pro eleznice ................................................................................................................................. 18, 19 Vkonn speciln maziva pro spolehlivou eleznin dopravu ................................................................... 20, 21 Aplikace plazmovch nstik kovovch a keramickch povlak ................................................................ 22, 23 Typy olejov pre chladiace zariadenia ...................................................................................................................... 24, 25

TriboTechnika

4/2013

Centrum tepelnho spracovania

Expanite pecialista na povrchov tepeln spracovanie nerezovch ocel realizoval spolu s poprednm vrobcom pec na tepeln spracovanie SECO/WARWICK irok klu zariaden SECO/WARWICK EXPANITE na povrchov kalenie a zuachovanie nerezovch ocel. Obidve spolupracujce firmy otvorili 2. mja 2013 v Dnsku centrum tepelnho spracovania.

strana 6 - 7

Monosti kyselinovej rafincie pri regenercii opotrebovanch olejov

Technologick postup kyselinovej rafincie bol v minulosti s obubou pouvan na rafinciu olejovch destiltov zo spracovania ropy, ako aj opotrebovanch mazacch olejov. Postupne zaala by vytlan modernejmi, efektvnejmi a innejmi rafinanmi postupmi selektvnej rafincie chemickmi inidlami a katalytickej hydrogencie.

strana 26 - 31

Monosti kyselinovej rafincie pri regenercii opotrebovanch olejov....................................................................................... 26, 27, 28, 29, 30, 31 Mazan kluzn loiska v extrmnch pracovnch podmnkch .................................................................... 32, 33 Bl otruvzdorn litiny ............................................................................................................................................... 34, 35 Dynamick olejov systm .................................................................................................................................. 36, 37, 38 Prevencia cesta k spoahlivosti ..............................................................................................................................38, 39 Motorov paliva a biopaliva ................................................................................................................................ 40, 41, 42 Aktv galvanizrov ................................................................................................................................................................ 43 Nrodn frum drby 2013 ..................................................................................................................................... 44, 45 Formulace mikrofiltrovatelnch odmaovacch lzn 2. as ......................................................................................................................... 46, 47, 48, 49 Aplikcia a optimalizcia plastickch mazv .......................................................................................... 50, 51, 52, 53 Nerezov a electroformov SMT planety .............................................................................................. 54, 55, 56, 57 Ohliadnutie za ........................................................................................................................................................................ 58

4/2013

TriboTechnika

Centrum tepelnho spracovania

Expanite pecialista na povrchov tepeln spracovanie nerezovch ocel realizoval spolu s poprednm vrobcom pec na tepeln spracovanie SECO/WARWICK irok klu zariaden SECO/WARWICK EXPANITE na povrchov kalenie a zuachovanie nerezovch ocel. Obidve spolupracujce firmy otvorili 2. mja 2013 v Dnsku centrum tepelnho spracovania. Dve spolonosti sa rozhodli spoji sily, aby predstavili kompletn vrobn program v aplikanom centre a showroom, pretoe uplatnenie postupov Expanite v priemysle si vyaduje sriov testovanie a overovanie zkladnej vroby. Firma SECO/WARWICK vyvinula a vyrobila zariadenie pecilne uren na realizciu tchto procesov a adaptovala ho na viacfunkn vyuitie aj pre in postupy tepelnho spracovania. Showroom je pre verejnos otvoren na poiadanie. Intalovan komplex SECO/WARWICK obsahuje vysokoteplotn vkuov pec 15.0VPT-4022/24S s vekosou pracovnej komory 400 x 400 x 600 mm a tlakom 15 bar, vysokotlakov plynov kaliace zariadenie ako aj nzkoteplotn horizontlnu retortov pec s vekosou pracovnej komory 600 x 900 x 600 mm a pecilny vyvja pracovnej atmosfry so sofistikovanou kontrolou procesov Expanite. Proces Expanite obsahuje: ExpaniteHigh-T Tento vysokoteplotn proces nitridcie umouje prienik duska hlboko do spracovvanho materilu, m zvyuje pevnos jadra. Spracovvan siastky disponuj vysokou nosnosou a protikorznou odolnosou. ExpaniteLow-T Proces nzkoteplotnho povrchovho kalenia s dvojnsobnou zaka6

lenou vrstvou, obsahujcou uhlk. Prdavok duska zvyuje povrchov tvrdos, zatia o uhlk prekleuje povrchov vrstvu s mkm jadrom materilu. SuperExpanite Kombinciou procesov Expanite H igh-T a Expanite Low-T sa zska doposia nedosiahnute-

n povrchov tvrdos siastok a sasne vemi vysok nosnos. Vsledkom je suprov odolnos voi korzii a oteru a dobr navov vlastnosti. Novm procesom Expanite je mon spracovva v zariaden SuperExpanite siastky rozmerov do 600 x 600 x 900 mm technolgiou Low-T a 400 x 400 x 600 mm technolgiou High-T. Potencilni zkaznci mu kontaktova Expanite alebo SECO/WARWICK. Radi urobme patrin testy. Centrum novch technolgi a zariaden na tepeln spracovanie nerezovch ocel bolo predstaven na vstave Stainless Steel 2013 v Brne (esk Republika) s prezentciou, ktor urobil Thomas Strabo. Na prezentcii sa zastnilo viacero potencilnych zujemcov, ktor mali prleitos poinformova sa o vhodch a monostiach uplatnenia Expanite a SECO/WARWICK v priemysle, medicne a na dekoran ely. Firmy Expanite a SECO/WARWICK plnuj 4. oktbra 2013 uskutoni pre vybranch zkaznkov a ostatnch zujemcov seminr o povrchovom spracovan nerezovch ocel, ktor sa uskuton nealeko Kodane (DK). Text: Seco Warwick

4/2013

TriboTechnika

Obrbacie stroje sa predstavia na vetrhu superlatvov

Na vedcom svetovom vetrhu obrbacch strojov EMO Hannover, ktorho hlavnou tmou je Intelligence in Production, bud od 16. do 21. septembra 2013 prezentova svoje produkty, rieenia a sluby zo sveta kovov medzinrodn vrobcovia vrobnej techniky. Tmou Intelligence in Production ukazuje EMO Hannover a 60 percent zo 40 rznych krajn celho sveta). Z vchodnej Eurpy sa prezentovalo 68 vystavovateov. Pre kadho vrobcu obrbacch strojov, ktor chce robi medzinrodn obchody, je as na EMO Hannover absoltnou podmienkou. Uvatelia obrbacch strojov v Hannoveri njdu sprvnu vrobn techniku a kompetentnch obchodnch partnerov. To plat rovnako pre malosriovch vrobcov, ako aj pre producentov masovch produktov. potvrdil Wilfried Schfer. pikov stretnutie vrobnej techniky Vetrh EMO Hannover je podujatie superlatvov, o ho rob atraktvnym pre odbornch nvtevnkov a aj pre vystavovateov. Vekos podujatia zhruba na vstavnej ploche 180 000 m, garantuje kadmu nvtevnkovi rozsiahly prehad v inteligentnej vrobnej technike z oblast trieskovch a tvrniacich obrbacch strojov, vrobnch systmov, presnch strojov, meracej techniky, automatizovanch materilovch tokov, CAx- technolgi, techniky

odbornm nvtevnkom z celho sveta, ako mu o najlepie vyriei svoje dnen a zajtrajie vzvy vo vrobe, uviedol Dr. Wilfried Schfer, riadite VDW (Verein Deutscher Werkzeugmaschinenfabriken) vo Frankfurte nad Mohanom, Nemecko usporiadatea EMO a alej dodal: EMO je vkladnou skriou pre cel svet. Stretva sa tu vetko, o svis s obrbacmi strojmi: investori z rznych odvetv priemyslu, svetov ldri trhu vo vrobnej technike, zstupcovia vedy a politici. Medzinrodn ponkatelia predstavuj svojim zkaznkom inovcie na pikovej rovni. V konenom dsledku udva EMO Hannover rozhodujce impulzy pre vrobu nasledujcich rokov. Na ostatnom podujat v roku 2011 vystavovalo na EMO vye 2 000 firiem (40 percent z Nemecka
8

pohonov, riadiacej techniky a prsluenstva. Striktn plnovanie vetrhu poda aiskovch produktov kadmu garantuje, e sa me ahko orientova a rchlo njde, o had. Text: Sylke Becker

Pod M-PRESSE plus, s. r. o. ve spoluprci se spolenostmi: D Cargo, a. s. esk drhy, a. s. SDC

14. ronk mezinrodnho veletrhu drn techniky, vrobk a slueb

Arel nkladovho ndra

eleznin stanice D Ostrava hl. n.

Spolupoadateli jsou: Sdruen pro rozvoj Moravskoslezskho kraje Dopravn podnik Ostrava a. s. VB - Technick univerzita Ostrava, Institut dopravy Veletrh je podporovn statutrnm mstem Ostrava

Hlavn mediln partnei: eleznin magazn Railvolution

Program: - vstava kolejov techniky - firemn prezentace - konference - odborn semine - oficiln obchodn setkn - neformln spoleensk setkn

Bli informace: Tel.: +420 605 983 763 www.railvolution.net/czechraildays

4/2013

TriboTechnika

Tangencilne upnan dotiky

V odvetviach akho priemyslu, ako je stavba lod, eleznin a energetick priemysel, ale aj pri vrobe vekorozmernch prevodovch sast a inch nadrozmernch komponentov, sa nezaobdeme bez vyuitia pecilneho jednoelovho nradia. Optimalizovan tvar nradia a nstrojov je dleitou prioritou na dosiahnutie vysokej vkonnosti v obrban a znenia celkovch nkladov. S vyuitm obrovskch sksenosti z vroby reznch nstrojov a hlbokho porozumenia obrbacm procesom v akom strojrstve spolonos TaeguTec vyvinula nov rodinu pecilnych tangencilne upnanch reznch dotiiek. Tie spolone s uniktne navrhnutm nstrojom ponkaj zkaznkovi neporovnaten vhodu pri dosiahnut vysokej produktivity. Dotiky SNA, CNA, LNA, ako aj konvexn a konkvne dotiky SNB prichdzaj na trh v dvoch vekostiach, v irokej ponuke rdiusov a disponuj neprehliadnutenmi vylepeniami, ktor uahuj rez, zlepuj odvod triesky a zniuj rezn odpor poas nronch hrubovacch operci. eleznin priemysel

Jedinen rieenie pre ak priemysel

Tangencilne upnut rezn dotiky zabezpeuj optimlne rieenie pri obrban vysokouhlkovej, vysokomangnovej ocele. Jedinen obojstrann geometria prina znan finann spory. Lodn priemysel V lodnom priemysle spolonos TaeguTec ponka nstroje na frzovanie osaden pre loiskov krky ako aj vysokovkonn frzy s dotikami v skrutkovici, pecilne kotove frzy a nstroje na opracovanie rznych sast motora. Vroba ozuben Pre hrubovacie a stredn opercie pri vrobe evolventnch ozuben rznych vekost odporame nae SNA, CNA a LNA typy dotiiek. Energetika Frzovanie drok na rotore genertora a turbne si vyaduje pecilne, rozmern kotove frzy osaden dotikami typu CNA, SNA a LNA. Veobecn obrbanie rozmernch obrobkov Na obrbanie rozmernch obrobkov spolonos TaeguTec vyvinula rad pecilnych frz osadzovanch dotikami CNA, SNA, SNB a LNA, ktor s na tieto opercie vhodne navrhnut. Ing. Miroslav Vavru

V elezninom priemysle sa vyuva niekoko typov pecilnych tvarovych frz (vi obrzok vyie).
10

www.pramet.com

Pram

EL
et To

ols v

EZN
yvj a vyr

b n

ICI R OZU MM E
stro je pr o ob rb n e lezni pone nt Obrbn elezninch dvojkol Renovace prolu kolejnice Reprolace elezninch kol Obrbn podkladnic Frzovn vhybek Frzovn sphel nch kom

Pramet Tools, s.r.o., Uniovsk 2, 787 53 umperk, esk republika Telefon: 583 381 111, Fax: 583 215 401, E-mail: pramet.info.cz@pramet.com

4/2013

TriboTechnika

Nejvt prmyslov veletrh ve stedn Evrop a tradin pehldka novch technologi pednch eskch i svtovch vrobc letos probhne v termnu od 7. do 11. jna. Poadatel v, e nave na MSV 2012, kter byl nejvtm a nejspnjm strojrenskm veletrhem od roku 2008. Zvraznnm tmatem MSV 2013 bude prmyslov automatizace a partnerskou zem se stane Turecko. Veletrh pohledem astnk spnost poslednho ronku MSV potvrzuj nzory vystavovatel i vznamnch host. V zahajovacm projevu veletrh ocenil ministr prmyslu a obchodu Martin Kuba: Brnnsk Mezinrodn strojrensk veletrh pokldm za hlavn veletrn udlost v roce a uvdomuji si jeho regionln i evropskou dimenzi. Je vznamnou pleitost k pedstaven eskch firem a jejich vysplch technologi nejen pmm obchodnm partnerm, ale i oficilnm pedstavitelm vld zem, kter se tto veletrn akce zastn. Podstatn je, e se veletrh zamuje i na rozvjejc se mimoevropsk trhy, tedy zem vchodn Evropy, Asie, Afriky a Latinsk Ameriky, nebo prioritou vldy je bezesporu diverzifikace eskho exportu. MSV Brno 2013 Pleitost pedstavit na sv novinky a zskat nov zakzky firmy dostanou ve dnech 7. a 11. jna 2013, kdy se na brnnskm vstaviti uskuten ji 55. ronk MSV. Nejvt prmyslov veletrh ve stedn Evrop pivt vystavovatele z klovch obor od strojrenstv a elektrotechniky a po zpracovn plast nebo ekotechniku. Hlavnm tmatem bude projekt Automatizace prezentace mc, dic, automatizan a regulan techniky nap vemi obory. Tma bude zviditelnno ve vstavnch pavilonech, doprovodnm programu i v souti Zlat medaile MSV. Nov je koncipovna prezentace dopravn techniky, se kterou se v minulosti nvtvnci setkvali nejen na MSV, ale tak na specializovanm veletrhu Transport a Logistika. V termnu od 10. do 14. z 2013 se na brnnskm vstaviti poprv uskuten veletrn projekt zamen na silnin dopravu, eleznin dopravu a logistiku. Mezinrodn dopravn veletrh Eurotrans v sob slou obory z veletrh Autotec a Transport a Logistika, kter tm pdem ji nebudou pokraovat. Soust MSV vak nadle zstv obor intralogistika, kter navazuje na prezentace dalch prmyslovch vrobc a oslovuje stejnou klientelu. Do vnitropodnikov logistiky spadaj pedevm obory skladovn, manipulace a vnitropodnikov dopravy, kter na veletrhu Transport a Logistika patily k nejpoetnji zastoupenm. Na MSV tak opt nebudou chybt vystavovatel dopravnch vozk, jeb a zvedacch zazen, montnch stroj, skladovac techniky nebo stroj pro prmyslov balen. Ji popt se v rmci MSV uskuten projekt Transfer technologi a inovac, kter prezentuje vdecko-vzkumn aktivity vysokch kol a vzkumnch center. Technick univerzity zde nejen ukazuj vsledky prce svch vzkumnch tm, ale pedevm jednaj o spoluprci s prmyslovmi podniky na projektech. Turecko vystavuje v Brn Mezinrodn strojrensk veletrh byl od zatku koncipovn jako platforma pro navazovn zahraninch obchodnch kontakt a proexportn roli pln i dnes. Vysok mezinrodnost je spolu s kvalitn nvtvnickou strukturou pedpokladem k spnm obchodnm jednnm. Navazovn spoluprce na novch trzch podporuje tak projekt Partnersk zem MSV, kterou se v roce 2013 stane Turecko, zem s rychle se rozvjejc ekonomikou. Vedle Turecka bude zven pozornost vnovna tak Slovensku jako nejtradinjmu ekonomickmu partneru esk republiky. MSV vznikal ped 55 lety jako eskoslovensk veletrh a zstal jm po celou dobu i po rozdlen eskoslovenska.

spn projekty pokrauj

12

4/2013

TriboTechnika

EDM = Elektroiskrov obrbanie (Electro Discharge Machining)

Elektroiskrov obrbanie je nekonvenn proces obrbania kovov, pretoe k odstrneniu kovovej vrstvy nedochdza pri zbere nstroja, ale sriou kontrolovanch iskrovch vbojov. Pri vysokej frekvencii tchto vbojov dochdza medzi elektrdou a obrobkom k teeniu kovu. Elektrda a obrobok nikdy nedochdzaj do priameho kontaktu. Mikro dierka medzi elektrdou a obrobkom je vyplnen pecilnou dielektrickou kvapalinou. V procese elektroerozvneho obrbania dochdza k interakcii troch foriem energie: elektrickej, termickej a mechanickej. Tento nekonvenn spsob obrbania kovov je zaloen na princpe, e vodiv materil je vytrhvan sriou elektrickch vbojov. Proces pozostva z 9-tich iastkovch fz. Kad trv len niekoko miliseknd. 1. Zvyovanie naptia generuje elektrick pole v mieste najmenieho odporu, v praxi najastejie v mieste protichodnch vstupkov drsnosti povrchu. vytvraj most. Naptie sa stabilizuje, zatia o prd ostva na nule. Kvapalina sa iastone ionizuje, vytvrajc l. 3. Izolan inok dielektrika kon. Naptie sa zniuje a prd zana prdi, priom iniciuje prv krok vboja. Vodivos sa v ionizujcom kanle zvyuje a izolan inok dosahuje hodnotu nula.

4. Negatvne a kladne nabit astice zanaj migrova ku kladnej resp. zpornej elektrde. Tok prdu sa zvyuje, zatia o naptie sa zniuje. Rozklad plynov z dielektrika a kovu emituje dym, ktor pomocou elektrd zana formova obal okolo vboja.

2. Zporn elektrda emituje zporne nabit astice, ktor

5. L pokrauje v expanzii, prd a naptie sa stabilizuj. Magnetick pole vznik ntenm obmedzenm prdu lu stlaenm po stranch, m vznik zvyujci sa tlak a teplota, a km sa nedosiahne

14

TriboTechnika

4/2013

sprvna teplota na vytvorenie plazmovho kanla.

materil tuhne ako pevn mikrosfra . Extrmne vysok teplota me spsobi molekulrne tiepenie kvapaliny, generujc mal mnostvo karbnu a uhovodkov. Dielektrikum vytvra op izolan vrstvu medzi oboma elektrdami. 8. Odparen bubliny imploduj - vznik tak dynamick akcia, ktor m vplyv na projekciu erodovanho materilu.

6. Elektrick vboj a teplota dosahuj maximlnu intenzitu. Vysok teplo vzniknut v malom priestore iskrou, determinuje zvenie teploty na elektrdach drsnosti ( medzi 4 000 a 12 000 C), dos na roztavenie a odparenie astc kovu. Pri normlnych podmienkach je cca 10 - 40 % kovu odstrnenho vyparenm. Na konci tejto fzy sa otvra elektrick obvod... 9. Rezidu vzniknut poas procesu pozostvaj hlavne z kovovch astc, vytvorench poas erzie z kovu, a karbnu a plynov vzniknutch degradciou EDM kvapaliny. Cyklus sa ukonuje a vznik nsledn rz.

7. Zdroj tepla sa zniuje nsledkom preruenia toku prdu. V rovnakom ase sa zniuje taktie mnostvo vodivch astc. Tlak vzniknut v plazmovom kanli kles a zmizne, inok kavitcie prispieva k odtrhnutiu kovu, ako roztavenina aj vpar, ktor tuhne znovu v dielektriku v mikrosfrovej forme s priemerom 530 m. Odparen kov okamite tuhne ako dutinn mikrosfra (znma ako Cenospheres), zatia o roztaven kovov

Poiadavky na EDM kvapaliny: Vysok dielektrick izolcia (kV 40/2,5 mm.); Minimalizovanie vbojovej plochy; Chladenie nielen obrobku, ale aj elektrdy; ahk a plynul filtrovatenos; Dosiahnutie vysokej ionizanej rchlosti; Ma vodn stupe viskozity vzhadom na poiadavky finlneho opracovania; Jej viskozita by sa nemala asom meni: toto me by dosiahnut len pouitm kvapaln s vemi malm destilanm rozsahom. Ing. Radovan Roman

15

4/2013

TriboTechnika

Nhrada TIGU laserem ve vrob trubek

Spolenosti autor spolupracuj pi stavb linek pro vrobu podln svaovanch ocelovch trubek nebo profil. Laserov technologie svaovn m v tto oblasti mnoho vhod, kter ekonomicky i technologicky umouj pevauj nad stvajcmi technologiemi svaovn. Typick linka pro vrobu svaovanch trubek se skld ze srie tvecch vlc rolen, pro vytvarovn rovnho psu plechu, kter vstupuje do linky z cvky. Uprosted linky se umisuje svec uzel, kde je profil pesn pozicovn, svarov spra se udruje ve sprvn pozici, nkdy se pod svar pivd ochrann plyn, provd se on-line v svaovn TIGem nebo indukc. Dky spoluprci uvedench firem jsou nyn nabzeny linky s laserovm svenm, ppadn upgrade konvennch linek na laserov. Rychlost svaovn Za nejdleitj parametr tchto vrobnch linek bv uvdna rychlost vroby, ta je omezena zejmna rychlost svaovn, ppadn dlen na konci linky. Pro ilustraci budeme dle uvaovat nejbnj konfiguraci, tedy spoj natupo a tlouku materilu 1mm. V ppad laserovho sven je dnenmi lasery snadno dosaiteln rychlost 10 m/min, co je podstatn vce, ne u konvennho TIGu, ale mn, ne u sven indukc. Avak laser dosahuje tchto rychlost i u vtch tloutk materilu, i u austenitickch ocel, je to jen otzka ve investice do vkonu laseru. V souasn dob se uvd do provozu laserov linka s rychlost pes 20 m/min. Vnesen teplo a spoteba energie Nejvt technologick rozdl mezi laserovm a konvennm svaovnm je v mnohem nim vnesenm teplu v ppad laseru. To je zpsobeno velmi vysokou hustotou dodvanho vkonu a projevuje se mj. zkm a hlubokm svarem s rychlm penosem tepla ze spoje do okolnho materilu. Vpotem a realistickm odhadem absorpce energie laseru jsme porovnvali mnostv dodan energie do materilu pro svar vysokopevn oceli tl. 1 mm. V ppad laseru in piblin 15 J/cm, oproti tomu v ppad TIGu 60 J/cm a pro MAG 85 J/cm. Tento vpoet je klov pro stanoven provoznch nklad (viz dle) a m vznamnou souvislost s mechanickmi vlastnostmi svarovho spoje. Ty jsou obvykle vrazn lep v ppad laseru, ovem rychl ochlazovn a pli velk svaovac rychlost me pinet neekan problmy.

Podln svar - trubka austenit AISI 304, tl. stny 1mm Rychlost svaovn 3m/min; svaovac vkon 2kW

kontrola svaru apod. Nkdy nsleduje vyhn svaru pomoc indukce nebo hoku. Na konci linky se nachz ezaka, kter dl profily na pedepsanou dlku a manipultor pro jejich skldn. Vyrbn profily se pouvaj zejmna v automobilovm prmyslu, ve stavebnictv i strojrenstv. Obvykle se v tchto vrobnch linkch pou16

TriboTechnika

4/2013

Mechanick vlastnosti svarovho spoje Kad svarov spoj, a je vytvoen jakkoli, m ti zkladn oblasti petavenou oblast, tepeln ovlivnnou oblast a pechodovou znu do zkladnho materilu. Laserov svaovn obvykle vytv zk a hlubok svary dky vysokm rychlostem ochlazovn. To je velmi vhodn, nebo dsledkem jsou nzk deformace svaenc a nzk degradace zkladnho materilu. Ovem rychl ochlazovn me bt problematick, pokud se svauj oceli s vym obsahem uhlku, zejmna pokud je svaenec vystaven cyklickmu namhn. V tom ppad me bt tepeln ovlivnn oblast pli tvrd a nchyln ke tvorb trhlin.

tak aby byl schopen udret si sprvn nastaven po dlouhou dobu i v podmnkch tkho prmyslovho provozu. Velkou vhodou me bt instalace automatickho systmu pro on-line kontrolu svaru, kter je schopen sledovat geometrii svaru a stabilitu procesu. Tyto systmy se obvykle nejprve u, jak probh sprvn, vzorov proces svaovn, co zabere urit as a vyaduje zkuenosti. Potom je vak proces pod 100 % on-line kontrolou, co je v automatizovanm provozu asto nutnost. Provozn nklady Porovnejme si nyn celkov provozn nklady na jednotku dlky svaenho profilu tlouky 1,5 mm natupo. Pokud seteme nklady na energie a ochrann plyn a ponechme stranou amortizaci a nklady na personl, dostvme typicky:

Tento problm je eiteln pelivm vvojem technologie, tedy vhodnm laserovm zdrojem, sprvnm nastavenm procesnch parametr jako je prmr ohniska, rychlost atd. V nkterch ppadech je teba pout i pedehev nebo dohev. Po odladn technologie je mon laserem Technologie svaovn svaovat i problematick oceli rychleji a kvalitnji ne s jakoukoliv jinou technologi. Indukn svaovn TIG Velmi perspektivn je nap. svaovn vysokopevnostnch ocel pro pouit v modernch konstrukcch lehkch dopravnch automobil i jinch dopravnch prostedk. Laserov svary zachovvaj zrove pevnost i plasticitu tchto ocel. Oproti tomu konvenn svary ni ve velkm rozsahu mikrostrukturu tchto ocel a degraduj jejich mechanick vlastnosti na rove obyejn konstrukn oceli.
Plazmov svaovn Svaovn CO2 laserem

Nklady na 100 m svaru [K] 15 40 60 30 6

Vlknov nebo diodov laser

Tab.1. Porovnn provoznch nklad rznch metod svaovn

Kvalita svarovho spoje Dal otzkou je kvalita svaru a jej stabilita bhem dlouhodob provozovan produkce. Obecn, laserov svary maj vy kvalitu, men deformace, ni oxidaci povrchu atd. Rozstik na vnitn stran je obvykle minimln a to i bez pouit plynu pro formovn koene. Vysok kvalita spoje bv jednm z hlavnch argument hovocm pro vbr laserov technologie. Avak nroky na sprvn nastaven technologie a zejmna na spolehlivost jsou mnohem vy, nebo proces pracuje mnohem rychleji a ve velmi malm bod. Nen tedy mon manuln korigovat proces a reagovat na ppadn nedokonalosti. Dodavatel mus dodat systm co nejrobustnj,

Svaovn VF indukc je standardn technologie pi vrob bnch konstruknch profil. M nzk provozn nklady zejmna dky velmi vysok rychlosti svaovn, kter dosahuje kolem 80 m/min. Na druhou stranu, kvalita svaru je omezen zejmna vysokm vnesenm teplem. Problm me bt i vysok energetick nronost je teba potat s pvodem energie v du stovek kW a k tomu odpovdajc chlazen zdroje. Sven TIGem nebo plazmou se pouv v aplikacch, kde je kladen draz na kvalitu svaru, obvykle u nerezovch materil. TIG je omezen zejmna rychlost svaovn, zejmna u silnjch materil. Velk vliv na celkov nklady m spoteba plyn, zejmna pokud je nutn i ochrana koene. Z tabulky je patrn rozdl mezi CO2 lasery

17

4/2013

TriboTechnika

a vlknovmi nebo diodovmi lasery. Ten je zpsoben zejmna tm, e tyto lasery nepotebuj laserov plyn a maj zhruba dvojnsobnou elektrickou innost. Dal vhodou je zhruba dvojnsobn absorpce laserovho zen dky jeho 10x krat vlnov dlce. Z toho vyplv, e k dosaen stejn produktivity postauje mnohem ni vkon laseru. Existuj vak stle aplikace, kde jsou CO2 lasery nepekonateln a to zejmna dky jejich vynikajc kvalit svazku, neboli monosti zaosten do velmi zkho paprsku. Zvr Existuje nkolik omezen pro vrobce linek i pro jejich provozovatele zejmna laserov bezpenost. Obsluha i majitel zazen mus porozumt tto problematice. Laserov systm je tak citliv na pesn geometrick nastaven optiky. Nesprvn nebo nestabiln mechanick sti mohou zpsobovat kolsn kvality svaru, kter se navc obtn zjiuje. Stavba novch vrobnch linek je vdy velk investice, proto bv nkdy vhodn pestavt konvenn systm na laserov. Cena laserovho zdroje, zmny technologie a vmna svecho uzlu je v kadm ppad mnohem ni ne cena za novou konvenn linku. Napklad systm se svenm TIGem a rychlost 0,5 m/min lze pestavt na laserov sven s produktivitou 3 m/min, mnohem vy kvalitou svaru a dov nimi provoznmi nklady. Tom Muk, Stanislav Nmeek, TomAttl

Renovace
Renovace loisek me pispt k vraznmu snen emis CO2. Ve srovnn s vrobou novho loiska se pi renovaci spotebuje a o 97 % mn energie. Tento postup, kter prodluuje provozn trvanlivosti loisek, zabrauje pedasn likvidaci mnoha dl a zbytenmu spotebovvn prodnch zdroj. Renovace loiska, kter me jet dlouho pracovat, doke skuten vznamn snit nklady.

english abstract
Laser welding is today used in many factories in automotive sector. This article describes possibilites of laser application for longitudal welding in production of tubes or profiles . Conventional technologies like inductive welding or TIG welding are complicated in contrast to laser regarding productivity, limitations and running costs. Our companies (MATEX PM and ATTL s.r.o.) are building such production lines or upgrading from conventional to laser welding systems.

Renovace je v mnoha ppadech otzkou spoluprce mezi dodavateli a zkaznky. SKF k n me vrazn pispt svmi znalostmi a zkuenostmi v souvisejcch oblastech, jako nap. diagnostika, mazn, mont, bezdemontn diagnostika, analza pokozen loisek a technicko-konzultan sluby. Za vce ne 100 let se skupina SKF stala nejen synonymem progresvn loiskov techniky,

18

TriboTechnika

4/2013

loisek pro eleznice

ale i pednm svtovm dodavatelem elezninho prmyslu. Souasn a budouc vvoj navazuje na tyto spchy. Zamuje se na utsnn npravov loiskov jednotky a npravov skn navren podle poadavk zkaznka, jako i na mechatronick systmov een uren pro men provoznch parametr a monitorovn stavu podvozk. Mazac systmy zahrnuj rovn een pro mazn okolk kol, kter sniuje ten a opoteben v mst styku kola a kolejnice. Systm me bt instalovn podl trati a zajiovat mazn kolejnic anebo na vozidle a mazat okolky. Nabdka slueb a renovac SKF pro eleznin prmysl irok nabdka slueb elezninmu prmyslu spluje specifick nroky zkaznk. Vtina slueb m modulrn charakter, a tedy je lze vyut k vypracovn konkrtnch konstruknch nvrh nebo een model drby. Sluby pro eleznin prmysl zahrnuj celosvtovou s vrobnch a servisnch zvod s vysoce kvalifikovanmi mstnmi aplikanmi a servisnmi techniky. SKF dle vybudovala globln s stedisek specializovanch na renovace, do n pat i nov zvod SKF Solution Factory v Katowicch. Zkaznci tedy mohou vyuvat vhody, kter nabzej hospodrn a souasn ekologick een. Renovace v zsad znamen rozebrat loiska na jednotliv dly a dly renovovat. Opotebovan dly me bt zapoteb opravit nebo vymnit. Dly, jejich zhorujc se stav ovlivuje funkci nebo trvanlivost celho loiskovho systmu, jsou vymnny, stejn jako npl plastickho maziva a kontaktn tsnic systmy. Repasovan loisko nebo jednotka mus splovat stejn nroky jako nov vrobek. Vhody renovace Renovace loisek zsadn pispv k optimalizaci nklad ivotnho cyklu: vznamn snen nklad ve srovnn s novmi npravovmi loisky del provozn trvanlivost lep dostupnost, a tedy i snen skladovch zsob analza pokozen a zkoumn npravnch opaten lep provozn vlastnosti dosaen modernizac zptn informace o funkci aplikace pispvaj ke zlepen provoznch technickch een a technickch een pro drbu, kter jsou poskytovna zkaznkm ni dopady na ivotn prosted, protoe vznik men mnostv odpadu, je spotebovno mn surovin a energie.

Vyhodnocen vhod pro ivotn prosted Nejnovj hodnotc studie zkoum vhody renovace npravovch loiskovch jednotek pro ivotn prosted, sleduje efektivn vyuvn zdroj, vznik odpad a celkov vliv na ivotn prosted. Metodika posuzovn ivotnho cyklu (podle ISO 14040) tvo rmec pro posouzen dopad na ivotn prosted ve vech etapch cyklu, tzn. od dobvn surovin pes jejich zpracovn, vrobu, prodej, pouvn, opravy a drbu po likvidaci nebo recyklovn.

Studie posuzovala dva odlin scne: scn 1 pouvn pouze novch npravovch loisek, a to jen v prbhu definovan trvanlivosti v kilometrech scn 2 renovace npravovch loisek. Po renovaci jsou loiska znovu pouvna a do 1,2 mil. km a zlikvidovna po dosaen 3 mil. km. Vsledky studie nm umouj ukzat, e ve scni 1 se spotebovv o 62 % vce zdroj ne ve scni 2. (V ppad jedin renomovan npravov loiskov jednotky dosahuj spory energie cca 97 % ve srovnn s novou jednotkou.) Text: Miloslav Hlouek

19

4/2013

TriboTechnika

Vkonn speciln maziva pro spolehlivou eleznin dopravu

Maziva hraj rozhodujc roli v drb elezninch celk a dl. Pro zajitn spolehlivho fungovn vlak a eleznin infrastruktury za vech povtrnostnch podmnek mus bt zazen jako loiska dvojkol, trakn motory, brzdy nebo cel eleznin infrastruktura udrovny v optimlnm stavu. Spolenost Klber Lubrication bude prezentovat svoje komplexn portfolio novch i osvdench produkt pro eleznin prmysl pod heslem Speciln maziva - hladk provoz eleznic a vlaky budou vude vas!" na veletrhu Czech Raildays 2013 v Ostrav. Pehled nov vyvinutch produkt Nov mazivo na mazn okolk Klberrail LEA 62-2000 zajiuje dobrou ochranu proti opoteben kol a kolejnic a pispv k dobrmu prjezdu dvojkol oblouky, m se sniuje hlunost. Tekut plastick mazivo je vhodn pro pouit v automatickch rozpraovacch zazench a pokrv irokou teplotn oblast pouit. M vynikajc pilnavost, m je zajitno, e zstane na kolech, a to i pi vysokch rychlostech. Je velmi odoln

proti vymvn maziva detm. Zkladov olej pouit pro produkt Klberrail LEA 62-2000 je podle OECD 301 F biologicky rychle odbourateln. Toto plastick mazivo tedy pomh prodlou20

it ivotnost kol a kolejnic a tm pispt k celkovm sporm nklad na drbu. Produkt Klberrail AL 32-3000 je dal novinkou. Pi mazn vhybek me mazivo skapvat a dostat se tak do okolnho prosted. Proto bylo vyvinuto speciln rychle biologicky odbourateln ma zivo, kter zajiuje nzk pestavn sly na vhybkch a to i pi teplotch a minus 30 C. Dky jeho viskozit lze mazivo aplikovat penosnmi rozpraovacmi pstroji nebo ttcem. Je velmi odoln vi UV zen, tud je zabrnno rychlmu zhoustnut pouitho maziva po dlouhodobm vystaven slunenmu zen. Jeho dobr odolnost proti psoben vody v kombinaci s dobrou ochranou proti korozi umouje znan prodlouen interval mezi drbami, co je zcela urit z hlediska spor na eleznici velmi dan. Spolenost Klber Lubrication vyvinula hybridn plastick mazivo Klbersynth BHP 72-102 speciln pro loiska traknch motor neustle vystavench teplotm nad 100 C. V porovnn s bnmi mazivy tento produkt vrazn prodluuje intervaly domazvn. Produkt Klbersynth BHP 72-102 poskytuje vynikajc ochranu proti korozi a odolv psoben vody, zajiuje tak velmi dobrou ochranu strojnch dl tak v korozivnm prosted, pi psoben silnch vibrac a vysokch zaten. Toto hybridn plastick mazivo se v praxi velmi dobe

TriboTechnika

4/2013

osvdilo a trakn motory mohou bt provozovny po statisce kilometr bez nutnosti jejich domazvn, co samozejm pispv k sporm nklad. Osvden produkty Krom novho produktu Klbersynth BHP 72-102 provozovatel maj tak k dispozici pln syntetick mazivo pro valiv loiska ISOFLEX TOPAS L 152, kter se ji lety jeho pouvn osvdilo prv pro inn mazn loisek traknch motor. Produkt poskytuje vynikajc tepelnou odolnost pi trvalch teplotch a do cca 100 C. Plastick mazivo si zachovv svoji mazac schopnost v loiskch traknch motor po mnoho let a zstv poddajn, piem je star plastick mazivo nahrazovno novm pi domazvn. Kombinace pln syntetickho zkladovho oleje a specilnho lithnho mdla jako zpevovadla umouje produkt ISOFLEX TOPAS L 152 pouvat pi teplotch a do -50 C a to s minimlnmi souiniteli ten, m je zajitno bezpen spoutn traknch motor. Produkt Klbersynth GE 4 75 W 90 vyvinut pro pevodovky elezninch vozidel je dal z osvdench maziv spolenosti Klber Lubrication. Jde o pln syntetick a vysoce vkonn pevodov olej s vysokou protizdrovou nosnost a s vysokou nosnost edch flek. Vrazn stabilita zkladovho oleje proti stihu zajiuje film maziva i pi vysokch zatench, co je velmi dleit pro ochranu ozuben a valivch loisek. Vedle dobr ochrany proti korozi a opoteben m olej vynikajc vlastnosti za nzkch teplot, je stabiln proti oxidaci a strnut, co vede k vrazn mn astm

d, zejmna s poadavky API GL4 nebo API GL5, a je schvlen nkolika svtovmi vrobci pevodovek jako nap. IG Watteeuw, Voith Turbo, Siemens-

Sprvn mazn okolk

Flender a nmeckm elezninm dopravcem Deutsche Bahn. Spolehliv otevrn a zavrn dve i v zimnm obdob Zvady pi ovldn dve jsou zejmna v zimnm obdob jednou z nejastjch pin zpodn vlak. Tud pro zajitn bezpenho otevrn a zavrn dve mus bt tsnn dostaten mazna. Krom maziva BARRIERTA L 25 DL, kter se ji osvdilo v mnoha aplikacch, spolenost Klber Lubrication rozila sv portfolio tak do oblast s teplotami nimi ne -25 C pedstavenm produktu BARRIERTA KL 092. Vzhledem k vynikajcm vlastnostem pi nzkch teplotch tento produkt umouje snadn otevrn a zavrn dve tak pi tchto teplotch. Ob maziva neobsahuj silikon, a proto je nanen ntr na dvee a jejich okol bezproblmov. Krom toho maziva BARRIERTA na zklad svho chemickho sloen poskytuj jak velmi dobrou ochranu proti psoben vody, tak tak vysokou ochranu proti ultrafialovmu zen, m rovn pispvaj k del ivotnosti tsnn dve. Ing. Drahomra Wachtlov Ph.D.
21

vmnm oleje. To tedy umouje realizovat del servisn intervaly a nklady na drbu jsou tak ni. Produkt Klbersynth GE 4 75 W 90 lze pout pro mazn elnch, kuelovch a hypoidnch pevo-

4/2013

TriboTechnika

Aplikace plazmovch nstik kovovch a keramickch povlak

rov povlakovn metodami rozstikovn roztavench kovovch nebo keramickch prkovch prekurzor s jejich nslednou kondenzac na nejrznjch podlokch (i v tomto oboru asto pouvme pojem substrt) me bt realizovno velkm potem nejrznjch technickch zazen. tn, napklad do teplot 2 000 C, lze uskutenit pomoc spalovacch hok, produkujcch teplo chemickou reakc. Vbr dvojic chemikli, kter spolu exotermicky reaguj, je tm neomezen, nicmn pedevm z ekonomickch dvod stle pevauj reakce organickch paliv s kyslkem, pedevm acetylnu, propan butanu, allylnu a samozejn reakce kyslku s vodkem. Konkrtn aparatury povlakujc na tomto principu meme najt pod mnoha komernmi znakami, nap. Sulzer Metco, Plasmatechnik Markus Colling GmbH a j. Velmi spn a ast varianta rovho Obr.1 Jedna z variant aparatury HVOF fy. Sulzer-Chemtech povlakovn je znma pod zkratkou HVOF (High Velocity Oxide Fuel), schma je zobrazeno na obr.1 a vlastn zazen na obr. 2. Vych teplot potebnch na roztaven ltek s bodem tn nad 2 000 C je dosahovno nechemickmi metodami, pedevm pomoc elektrickho proudu. Nejvym konstruknm stadiem pro dosaen technicky extrmnch teplot jsou genertory plazmatu, kter se v konstruknm uzpsoben Obr. 2 Design zazen podle fy. Sulzer-Chemtech na taven prk a jejich depozici na vhodn substrty obecn nazvaj plazmov hoky. Dlen na genertory plynem nebo kapalinou stabilizovanho plazmatu bylo vysvtleno dve. Pipomnme jen technologick fakt, e genertory vodkovho, kyslkovho i argonovho plazmatu dosahuj teplot maximln 15 000 K, kdeto genertory kapalinou stabilizovanho plazmatu produkuj Obr. 3 Plazmov genertor WSP plazma o teplot a 30 000 K. Absolutn piku Pro vbr povlakovac metody v oboru pedstavuje s. genertor WSP, vyvinut a povlakovacho zazen je rozhoa provozovan v stavu fyziky plazmatu AVR dujc, jak materil a na jak subv Praze (obr. 3). strt m bt deponovn. RozhoPovlakovn pomoc zazen s genertorem WSP dujcm faktorem jsou body tn m vznam pedevm pro depozici ltek s absolutobou kontaktnch dvojic, protoe n nejvymi body tn. Z kov se jedn o wolfram ve bodu tn materilu povlaku s bodem tn 3 420 C, keramick materil s absolutovlivuje vbr ohvacho zazen nejvym bodem tn pak pedstavuje karbid n. Substrt i podloku je mono hafnia (HfC b.t. 3 850 C). Povlaky a vrstvy z wolfraprogramov chladit. mu, ZrC, HfC a nebo jejich cermet W-ZrC (obr. 4) Ohev, resp. taven prkovch pre- i W-HfC s obsahem do 30 % HfC byly ji oveny pi kurzor s relativn nzkmi body konstrukci trysek raketovch motor. Rovn pro Povlakovac zazen, a ji stacionrn nebo penosn, jsou vcemn konstruovna pro selektivn, jednoelov a speciln aplikace.

22

TriboTechnika

4/2013

prvn stnu fznho reaktoru ITER v zazen S ediovmi povlaky na kovovch kontejnerech Tokamak se uvauje s wolframovm povlakem, se uvauje i v loitch radioaktivnho odpadu. z dvod zven tepeln vodivosti pak s kombiPovlaky jsou vysoce korozn odoln, odolvaj nac wolfram-m. Dal povlaky z materil s boi radioaktivnmu zen. Otruvzdorn keramick dy tn nad 3 000 C, nap. boridy titanu nebo zirpovlaky oxidu hlinitho nebo stabilizovanho konia (TiB2 b.t. 3 200 C) lze pipravit jednak pmo oxidu zirkoniitho byly aplikovny na psty a pouzdra erpadel abrazivnch kapalin (obr. 6), zejz pvodnch slouenin, ale tak tzv. reaktivn plazmna pi erpn dlnch vod v hornickm movou depozic (obr. 5), kdy do proudu plazmatu prmyslu. Pro kalcinaci vysoce istho oxidu titajsou pivdny prky titanu a karbidu boru, nebo niitho byly na ocelovch soustech pec titanu a nitridu boritho, a samostatn, nebo vytvoeny tenk povlaky nebo ochrann vloky vytvoenm smsnch i povlakovanch prk, z rutilu. Jednoduch schma zazen s plazmonap. prku B4C povlakovanho titanem metovm genertorem WSP na vytven povlak dou magnetronov depozice. V plazmatu dojde nebo kompaktnch balkovch materil v atmosk vytvoen nov sloueniny, jejmu roztaven. Nsfrickm prosted nebo v prosted s ochrannou leduje depozice, kter podle teploty pedeht atmosfrou je znzornno na obr. 7. Plonou hussubstrtu me vytvoit povlak s rovnovnm, totu povlak nebo tlouku povlaku, vztaenou na nebo naopak prudkm ochlazenm zafixovanm 1 m2 plochy nstiku, je mono odhadnout na nerovnovnm fzovm sloenm. Vznikaj tak zklad jednoduchho vzorce H(mm) = G(kg)/ cermetov povlaky Ti-TiN-TiO2 nebo Ti-TiN-TiB2 s rznm pomrem jednotlivch fz. Technologicky nejjednodu pi plazmov depozici aparaturou WSP jsou nstiky povlak oxidovch slouenin, pedevm oxidu hlinitho, oxidu zirkoniitho stabilizovanho oxidem yttria nebo oxidu titaniitho. Praktick aplikace jsou znmy nap. pod nzvem alitovn Obr.5 Struktura povlaku vzniklho grafitovch elektrod, co mlo Obr.4 Struktura povlaku cermetu W-ZrC reaktivn depozic Ti+B4C vznam pi ochran proti oxidaci rozmrnch grafitovch elektrod obloukovch pec. Nap. v Chemickch zvodech Sokolov i jinde byly povlakovny elektrody dlky nad 2 m a prmru 20 30 cm. Obdobn ve sklrnch se chrn molybdenov elektrody v stech nad povrchem roztaven skloviny keramickm povlakem, vtinou z oxidu zirkonia nebo zirkonu (kemiitanu zirkonii- Obr. 6 Korundov povlak pstu a pouz- Obr. 7. Schma zazen s plazmotho), poppad mullitu, aby ji pi dra erpadla abrazivnch kapalin vm genertorem WSP 960 C nedochzelo k oxidaci molyb(g/cm3). Do ceny povlaku se pak promtnou nkladenu a sublimaci MoO3 z elektrod. Dal vyuit dy na spotebu elektrick energie a povlakovac ochrannch keramickch povlak ve sklskm sloueniny. V vahu je nutno vzt i rozptylov kuel prmyslu je smrovno na ochranu dvkovacch plazmov deponovanho prku, jeho vrcholov plunr nebo tvarovek na taen sklennch truhel se v zvislosti na konstruknch pravch apabic. Efektn jsou dekoran nebo protiskluzov ratury pohybuje kolem 15 , resp. 0,053 sr. povlaky nap. z edie (basaltu). Jeho relativn Ekonomick je proto povlakovn vtch ploch, nzk teplota tn umonuje pipravit povlaky jak u mlo rozmrnch substrt se projev vysok s hrubozrnnm povrchem, tak ve form hladk ztrty prostikem mimo povlakovanou plochu. ern glazury, kter byla ji ovena na betonoPetr Pokorn, Vlastimil Broek vch tvarovkch hbitovnch staveb a skulptur.
23

4/2013

TriboTechnika

Typy olejov pre chladiace zariadenia

Naftenick ropn oleje Naftenick ropn oleje s stle najvznamnejou skupinou olejov pre kompresory chladiarenskch zariaden pracujcich s amoniakom ako chladivom, ako i pre zariadenia pracujce s halogenovanmi chladivami. Ako naftenick oleje oznaujeme tie oleje, ktor obsahuj prevan as uhovodkov (viac ako 38 %) v naftenick vzbe X(N). Oleje pre chladiace kompresory na naftenickej bze maj spravidla vemi nzky bod tuhnutia. Oblasti ich pouitia zahruj zariadenia pracujce s amoniakom (R 717) a halogenovanmi chladivami v plne hermetickch a polohermetickch kompresoroch, pracujcich pri teplotch odparovania do cca. - 50 C. Pouvaj sa tie pre mobiln klimatizan zariadenia, klimatizan jednotky autobusov a motorovch vozidiel. parafinickch a naftenickch olejov nie je striktne stanoven a vhodnos pouitia oleja na mazanie kompresorov nie je mon odvodi len z rozdelenia uhovodkov v aromatickej X(A), naftenickej X(N), prpadne parafinickej X(P) vzbe. Polosyntetick oleje Polosyntetick oleje pre chladiace kompresory s zmesi tepelne vysoko stabilnch alkylbenznov a hlboko rafinovanch naftenickch ropnch olejov. Podiel alkylbenznov vrazne zlepuje tepeln vlastnosti a rozpustnos s odporan najm pre zariadenia pouvajce chladivo R 2 2 resp. prechodov chladiv (napr. 401 A/B naftenickch zloiek, polosyntetick oleje, 402 A/B). Syntetick oleje alkylbenznov Syntetick oleje pre chladiace kompresory na bze chemicky a termicky vysoko stabilnch alkylbenznov, ktor sa u viac rokov pouvaj ako nzkotuhnce oleje. Alkylbenzny sa stle astejie pouvaj v hermeticky zvarovanch a hermeticky uzatvorench kompres o roch. Vykazuj vemi dobr rozpustnos chladiva, s tepelne vysoko stabiln a pri rozbehu kompresoru maj len nepatrn sklon k peneniu. Tvorba produktov starnutia oleja je minimalizovan, prvod oleje pri nbehu kompresora je redukovan. Pouitm pecilnych prsad proti opotrebovaniu je minimalizovan opotrebovanie novch zariaden pri zbehu. Kompresor bude bezpene a spoahlivo chrnen pred opotrebovanm i v oblasti zmieanho trenia za extrmnych prevdzkovch podmienok. Alkylbenzny maj vek vznam pri pouit prechodovch chladv drop in (napr. R 401 A/B, R 402 A/B, zmesi R-22) a chladiva propn/izobutn. Vzhadom k tomu, e tieto oleje s len nepatrne toxick, pouvaj sa hlavne v tepelnch erpadlch navrhovanch na ohrev itkovej vody. Syntetick oleje polyolesterov (POE) Maziv na bze ropnch olejov, alkylbenznov alebo polyalfaolefnov, nie s, prpadne s len nedostatone mieaten s chladivami bez obsahu chlru (napr. R 134a, R 404a, R 507). Preto boli vyvinut oleje pre chladiace kompresory na bze syntetickch polyolesterov, ktor s mieaten s halogenovanmi chladivami. Tieto oleje vykazuj vynika-

Parafinick ropn oleje Ide o hlboko rafinovan oleje pre chladiace kompresory na parafinickej bze s vemi dobrou viskozitno-teplotnou zvislosou. Ako ropn oleje na parafinickej bze oznaujeme produkty, obsahujce prevane uhovodky s parafinickou vzbou (menej ne 35 % v naftenickej vzbe). Oleje pre chladiace kompresory na parafinickej bze s vzhadom ku svojej vhodnej viskozitno-teplotnej zvislosti odporan prednostne pre turbokompresory. Hranica pouitia

24

TriboTechnika

4/2013

jcu tepeln a chemick stabilitu. Na zklade montrealskho protokolu z roku 1991 dolo postupne k zkazu pouvania halogenovanch chladv v chladiarenskch zariadeniach. Od roku 1995 sa v novch zariadeniach mu pouva iba chladiv bez obsahu halognov (Cl, F), preto sa zvil vznam a spotreba syntetickch olejov pre chladiace kompresory na bze esterov. Prednosti olejov na bze syntetickch polyolesterov vynikajce mazacie vlastnosti, vynikajca rozpustnos bezpen vracanie oleja z chladnej asti zariadenia, kontantn prenos tepla, vysok viskozitn index, dobr viskozitnoteplotn zvislos a tm dostaton mazac film pri vysokch teplotch, vemi dobr termick a chemick stabilita i za prtomnosti chladiva, vynikajca tekutos pri nzkych teplotch, dlh ivotnos olejovej nplne, znanlivos s benmi tesniacimi materilmi, ako napr. NBR, HNBR a inmi. Polyolesterov oleje s vhodn pre vetky typy chladiacch okruhov s chladivami R 134a, R 404 A/B, R 507, prpadne so zmesnmi chladivami. K dispozcii s oleje prslunch viskozitnch tried pre piestov a skrutkov kompresory pouvan v priemyslovch chladiarenskch zariadeniach, klimatizanch jednotkch, ako i pre chladiacu techniku pouvan v domcnostiach. Vdy je nutn dodrova viskozitn triedu oleja poda predpisu vrobcu zariadenia. Polyolesterov oleje nachdzaj uplatnenie tie pri pouit prrodnho chladiva CO2. Vyznauj sa vysokou termickou stabilitou a dobrmi mazacmi vlastnosami v atmosfre CO2. Ako vetky estery mu aj esterov oleje pri styku s vodou v kompresoroch za prevdzkovch podmienok podlieha hydrolze. Z tohto dvodu je nevyhnutn zamedzi, aby esterov oleje pri skladovan, manipulcii a poas prevdzky chladiarenskho zariadenia, mohli prijma vzdun vlhkos a vodu. Nov esterov oleje s dodvan vysuen a plnen v duskovej atmosfre do plynotesnch plechovch obalov. Maximlny obsah vody je pod 50 ppm. Syntetick oleje polyglykolov Polyglykoly s mimoriadne tepelne stabiln kvapaliny s vysokm VI, vbornmi mazacmi schopnosami a nzkymi bodmi tuhnutia. Vzhadom

k ich polrnemu charakteru s polyglykoly vemi hygroskopick a tto vlastnos mus by pri manipulcii s tmto pecilnym olejom vzat na zrete. Preto s oleje pre chladiace kompresory na bze polyglykolov dodvan hlboko vysuen a plnia sa do obalov v duskovej atmosfre. Polyglykoly nie s s mazivami na bze ropnch olejov, alkylbenzolov a esterov kompatibiln a mieaten, prpadne len podmienene. Toto mus by zohadnen pri plnen a drbe zariaden, kedy je nevyhnutn striktne zamedzi ich zmieaniu, prpadnej kontamincii. Pri nedodran tohto opatrenia hroz nebezpeenstvo korzie a tvorby glu v kompresore (produkty reakci medzi ropnm olejem, vodou, polyglykolom a kovom). Syntetick oleje pre chladiace kompresory na bze polyglykolov sa pouvaj pre klimatizan jednotky motorovch vozidiel plnen s chladivom R 134a, s ktorm s mieaten. alou oblasou pouitia polyglykolov s priemyseln systmy s NH3, kde vykazuj vemi dobrou rozpustnos s chladivom. Syntetick oleje polyalfaolefnov Polyalfaolefny (PAO) sa vyznauj vemi dobrou chemickou a termickou stabilitou, vynikajcou viskozitne - teplotnou zvislosou, dobrmi mazacmi vlastnosami, nzkymi stratami odparovanm a dobrou tekutosou za studena. S uren pre pouitie s chladivom Nh3. Vaka zdravotnej nezvadnosti pouvanch typov nachdzaj uplatnenie v potravinrskych aplikcich. In syntetick kvapaliny V mraziacich zariadeniach pri teplotch odparovania do 120 C sa v minulosti pouvali syntetick kvapaliny na bze polyesterov kyseliny kremiitej. Pri nzkych teplotch nachdzali uplatnenie tie produkty na bze nzkoviskzneho siliknovho oleja (polydimetylsiloxany; PDMS). Tieto vak vinou u nie s na trhu k dispozcii. Nahradili ich nzkoviskzne esterov oleje. Zver Vzhadom k vraznm zmenm v poiadavkch na chladiv, ku ktorm dolo v uplynulch rokoch sa vemi zmenil i sortiment mazacch olejov, ktor sa pouvaj pre chladiace a klimatizan zariadenia a tepeln erpadl. Prejavuje sa to vraznm prklonom k syntetickm polyolesterovm olejom, ktor vyhovuj i pre najnronejie aplikcie pouvajce CO2 ako prrodn chladivo. Miroslav Kamr
25

4/2013

TriboTechnika

Monosti kyselinovej rafincie pri regenercii opotrebovanch olejov

Technologick postup kyselinovej rafincie bol v minulosti s obubou pouvan na rafinciu olejovch destiltov zo spracovania ropy, ako aj opotrebovanch mazacch olejov. Postupne zaala by vytlan modernejmi, efektvnejmi a innejmi rafinanmi postupmi selektvnej rafincie chemickmi inidlami a katalytickej hydrogencie. Nevhodou kyselinovej rafincie v porovnan s tmito procesmi je tvorba kyselinovch sml, ktor s klasifikovan ako nebezpen odpad. Na druhej strane je kyselinov rafincia vhodn svojou flexibilitou vkonu a kvality najm pre nzkokapacitn prevdzky a v prpade vyrieenia problematiky pravy a zhodnotenia kyselinovch sml je mon jej optovn uplatnenie v procese regenercie opotrebovanch olejov. Vber z legislatvy V zmysle Zkona o odpadoch . 223/2001 Z.z. je odpadov olej kategorizovan ako nebezpen odpad a akkovek alie nakladanie s nm je umonen iba v zmysle zkona. a) prevencia b) prava pre optovn pouitie c) recyklcia d) energetick zhodnotenie e) znekodnenie Hierarchia uprednostuje recyklciu (regenerciu, materilov zhodnotenie) pred inmi spracovaniami odpadovch olejov. Nov rmcov smernica (2008/98/ES) zachovva povinnos zabezpei zber odpadovch olejov, ale bez uprednostovania ich regenercie zruenm povinnosti dritea odpadovch olejov prednostne zabezpei ich zhodnotenie regenerciou. Priorita regenercie je na zklade uvedenho ponechan na rozhodnutie jednotlivch lenskch ttov. Vtedy mono obmedzi cezhranin zsielky odpadovch olejov zo svojho zemia do spaovn alebo zariaden na spoluspaovanie odpadov. Legislatva SR filozofiu tejto hierarchie prijala. Situcia na trhu s odpadovmi olejmi v SR daje o trhu s opotrebovanmi olejmi v SR, ako aj E nie s konzistentn, jednotliv databzy poskytuj rzne daje, o vyplva z rznych metodk zskavania a spracovania dajov. Nie je ambciou prspevku prezentova tatistick daje, ale poskytn kvalifikovan odhad o trendoch vvoja trhu s odpadovmi olejmi, o spotrebe mazv a potencili realizcie zkladovch olejov na bze rerafinovanch opotrebovanch olejov v rmci SR. Triedenie zberu minerlnych odpadovch olejov na priemyseln (zva svetl) a automobilov (tmav) je logisticky nron a z dvodu technologickch monost spracovania neeln. Firmy zaoberajce sa spra-

as technolgie zhodnocovania odpadovch olejov

Drite odpadovch olejov je povinn ich odovzda len subjektu, ktor je driteom autorizcie na zhodnocovanie alebo znekodovanie olejov. V zmysle dokumentu EP Waste Framework Direction z jna 2008 pre manament a politiku spracovania olejov bola prijat 5 krokov hierarchia podporovanch metd nakladania s odpadmi:
26

TriboTechnika

4/2013

covanm odpadovch olejov triedenie neuskutouj. Triedenie spova len v delen na rastlinn a minerlne oleje. Spracovanie odpadovch olejov rastlinnho pvodu m svoje pecifik, o sa tka spsobu a elu a v technologickch zariadeniach na spracovanie odpadovch olejov minerlneho pvodu s neiadce. Vychdzal som z oakvan spotreby mazacch olejov v SR na rovni 45 - 50 kt/rok, potencilu zberu bezvodch minerlnych odpadovch olejov vhodnch na regenerciu v SR 15 -20 kt/rok a potencilu predaja olejovch rafintov na bze regenerovanch olejov v SR a R 2 000 t/rok. Technolgia spracovania odpadovch olejov na zkladov oleje Aj ke opotrebovan olej stratil schopnos plni svoju funkciu, o sa tka jeho zloenia je vemi podobn pvodnmu oleju. Chemick zmeny, ktor nastali v procese expozcie oleja v pracovnch podmienkach stroja nie s vek. To preduruje opotrebovan olej ako potencilny zdroj druhotnej suroviny pre vrobu zkladovch olejov. Vhodnou vobou kombincie efektvnych technologickch postupov je mon z opotrebovanho oleja vyrobi zkladov oleje, ktor svojimi fyziklno-chemickmi vlastnosami a uhovodkovm zloenm zodpovedaj kvalite zkladovch olejov vyrobench konvennmi technologickmi postupmi z ropy. Voba kombincie technologickch postupov spracovania opotrebovanch olejov zvis od mnohch faktorov: Typ odpadovho oleja: V zvislosti od pvodu odpadovho oleja me by olej priezran, svetlej farby (transformtorov, turbnov, hydraulick oleje), alebo nepriezran, tmavej farby (hlavne automobilov oleje). Pomer vyzbieranch odpadovch automobilovch olejov k vyzbieranm odpadovm priemyselnm olejom je cca 74:26, o poda inej metodiky zodpoved pomeru vyzbieranch tmavch ku svetlm opotrebovanm olejom cca 77:23 . Niektor technolgie mu by zameran vlune na spracovanie svetlch olejov (rafincia kyselinou srovou), modern technolgie spracvaj zmesi svetlch odpadovch olejov s tmavmi. Dostupnos technologickho vybavenia: Rafinrie minerlnych olejov z ropy, ktor maj vo svojom portfliu aj spracovanie odpadovch ole-

jov vyuvaj existujce nevyuit rafinan kapacity, sklady a infratruktru. Firmy pecializovan na spracovanie odpadovch olejov pouvaj pecializovan technolgie na tieto ely. el pouitia vstupov: Vstupy zo spracovania odpadovch olejov mu by zameran na vrobu olejov na energetick ely, prpadne na vrobu zkladovch olejov. Potencil vyprodukovanho mnostva odpadovch olejov v aknom rdiu firmy: Zvis od vyspelosti ekonomiky ttu a jeho vekosti, zavedenej legislatvy a praxe v zbieran odpadovch olejov. Vo vyspelch ekonomikch Eurpy sa sptne vyzbiera 30-50 % odpadovch mazacch olejov uvedench na trh. Spracovanie odpadovch olejov m svoje pecifik vyplvajce z ich zloenia. Splodiny oxidcie a teplotnho namhania oleja, kaly, karbn a jemne rozptlen astice, ako aj kontaminanty (brzdov kvapalina, chladiace zmesi, estery z dieselovho paliva) pevne viau zven obsah vody v oleji, ktor je nevyhnutn spolu s uvedenmi kontaminantmi pred alm spracovanm z oleja odstrni. Vo svete existuje mnostvo patentovanch procesov a technolgi zameranch na spracovanie opotrebovanch olejov. V zvislosti od hbky spracovania opotrebovanho oleja mono tieto procesy rozdeli na sekvencie. Prvm krokom s procesy zameran na odstrnenie vody a mechanickch neistt kombinciou sedimentcie pri zvenej teplote a filtrcie (odstreovania). Nslednm procesom je suenie oleja na obsah vody pod 0,1 %. V rmci tohto procesu dochdza aj k odstrneniu prchavch uhovodkov z oleja. Na tieto procesy nadvzuj procesy zameran na frakcionciu vysuench odpadovch olejov pri relatvne nzkych teplotch a hlbokom vkuu, termick, prp. propnov odasfaltovanie. alm stupom pravy mu by rafinan procesy (rafincia chemickmi inidlami, katalytick hydrogenan rafincia) a nsledn finalizcia kontaktovanm s rafinanou hlinkou. Poradie jednotlivch sekvenci sa me meni. o sa tka kapacity spracovania, vrobn kapacity takchto zariaden v Eurpe sa pohybuj od 20 000 do 230 000 t/rok. Spracovanie odpadovch olejov KONZEKO KONZEKO, spol. s r. o. Markuovce je firma s dlhoronou tradciou spracovania odpadovch olejov
27

4/2013

TriboTechnika

te c h n o l gi e. Pro j e k tova n v robn kapacita zariadenia je 5 400 t/rok pri FPD 6 500 h/rok. Kvalita jednotlivch frakci je uveden v tabuke 1. V minulosti boli v rmci SR vetky vyzbieran odpadov oleje zhodnocovan priamo, prp. odpadov Ukazovate kvality Destilt 2 Destlt 1 Destilan zvyok oleje z o separovanho Kin. viskozita pri 40 C, mm2/s 6,79 26,88 258,0 zberu po prave spovaKin. viskozita pri 100 C, mm2/s 2,03 4,88 27,43 jcej v odvodnen, odstrViskozitn index 86 103 nen mechanickch neisObsah sry, %hm. 0,54 0,39 0,60 tt a miean s kompoHustota pri 15 C, kg/m3 868 867 898 nentmi ropnho pvodu na poadovan kvalitu na Bod vzplanutia OK, C 113 218 250 energetick ely. IntaBod tuhnutia,C -24 -12 -32 lcia prezentovanej BAT Farba ISO 3,5 4 technolgie v Konzeku Obsah vody, mg/kg 164 539 820 umouje podstatn as CCT, %hm. <0,010 <0,010 3,66 produkcie zo spracovania odpadovch olejov realiMechanick neistoty, %hm. 0,019 0,017 0,18 zova na ely materiloslo kyslosti, mg KOH /g 3,86 1,02 vho zhodnotenia. as Destilan skka: produkcie destilanho 193 Zaiatok destilcie, C 250 zvyku sa realizuje ako 231 5 %obj., C 345 Fluxan olej na nastavo90 %obj., C 391 404 vanie kvality bitmenov, 95 %obj., C 399 as produkcie Destiltu 1 sa realizuje ako Procesn % obj., destiltu do 350 C 62,3 5,6 olej. Podiel produkcie ure% obj., destiltu do 380 C 83,7 36,7 nej na materilov zhodVhrevnos, kJ/kg 43204 notenie je mon v slade s poiadavkami 5-krokoTabuka 1: Kvalita frakci vej hierarchie zvi regenerciou destiltovch frakci zo spracovania odpafyziklno-chemickch meran vykonanch na FCHPT STU v nedvnom obdob firma vyvinula, dovch olejov na ely vroby zkladovch olejov. intalovala a do prevdzky uviedla nov zariadenie, spovajce vo filmovej vkuovej odparke Vsledky vskumu monost regenercie a fraknej destilcii. Sasn technologick deolejovej frakcie z frakcioncie upravenho sign zariadenia spova v sedimentcii vody z oleodpadovho oleja z technolgie KONZEKO ja pri zvenej teplote, na ktor nadvzuje po V roku 2011 KONZEKO zskalo nenvratn finann hrubej filtrcii proces dvojstupovho suenia prspevok z operanho programu Vskum a vvoj oleja. V procese suenia sa z oleja odstrni pre projekt Priemyseln vskum zameran na a ahkoprchav ltky a vlhkos oleja sa zni materilov zhodnotenie kvapalnch odpadov na hodnotu obsahu vody pod 0,1 %. Vysuen olej najm z automobilovho priemyslu. Ako partnersa po jemnej filtrcii vyhrieva vo filmovej odparke sk organizcia sa na realizcii projektu podiea na destilan teplotu 300 C a nsledne sa za FCHPT STU. Jednm zo pecifickch cieov projektu hlbokho vkua (abs. tlak 1 kPa) frakcionuje je Optimalizcia spracovania kvapalnch odpadov v nplovej kolne s organizovanou vplou s drazom na ich materilov vyuitie a obmedzena dve olejov frakcie a destilan zvyok, s vanie negatvnych dopadov na ivotn prostredie. kami 5 % ahk olejov frakcia (Destilt 2), Voba rafinanho postupu: Vskum sme zaali 65 % ak olejov frakcia (Destilt 1), 35 % destilaprieskumom kvality Destiltu 1 z frakcioncie upran zvyok. Zariadenie vyhovuje kritrim na BAT

najm z automobilovho priemyslu. Je jednm z ldrov na slovenskom trhu v zbere a zhodnocovan odpadovch olejov. Na zklade vsledkov

28

TriboTechnika

4/2013

venho odpadovho oleja, ako potencilnej frakcie pre ely regenercie na zkladov olej. Zaali sme marketingov prieskum v oblasti predmetu vskumu. Cieom marketingovho prieskumu bolo preveri vhodnos kvality a itkovch vlastnost frakci zo stvajcej technolgie Konzeko na ich pouitie ako plnohodnotnch zkladovch olejov na vrobu mazacch olejov. Prieskum sa uskutonil u tuzemskch organizci zaoberajcimi sa vrobou mazacch olejov. Obdobne sme v rmci marketingovho prieskumu v oblasti predmetu vskumu vyvinuli kompozcie mazacch olejov pre nenron opercie mazania. Kompozcie boli vyvinut na bze destiltovch frakci z existujcej technolgie Konzeko. Vzorky olejov sme ponkli na testovanie potencilnym uvateom za elom zska sptn vzbu pre hodnotenie ich itkovch vlastnost. Od hodnotiacich organizci sme zskali pripomienky k fyziklno-chemickm ukazovateom kvality a itkovm vlastnostiam poskytnutch vzoriek. Hodnoten vzorky s potencilne vhodn ako zkladov oleje, ako aj mazacie oleje pre pouitie v nenronch podmienkach mazania, po odstrnen nasledovnch nedostatkov: - charakteristick zpach - tmav farba - vysok slo kyslosti, obsah sry, obsah mechanickch neistt, conradssonov karbonizan zvyok - prtomnos zvykovch degradovanch zuachujcich prsad, oxidanch splodn degradcie oleja a kontaminantov, o sa prejavuje identifikovanm existencie esterov, polyglykolov, polyizobutnovch reazcov, sulfontov, karboxyltov a ditiofosftov v poskytnutch vzorkch. Hodnotili sa aj vzorky mazacch olejov pre nenron pracovn podmienky mazania v reime stratovho mazania. itkov vlastnosti pripravench olejov boli vyhovujce. Od hodnotiacich organizci sme obdrali pripomienky k tmavej farbe vzoriek a vraznmu charakteristickmu zpachu olejov hlavne v uzavretch priestoroch. Tieto nedostatky poadovali odstrni. Na zklade zskanch pripomienok sme pristpili k vobe a vvoju rafinanej technolgie vhodnej na odstrnenie uvedench nedostatkov. Postupy pouvan v Konzeku na predpravu opotrebovanho oleja spovajce v odvodnen, odstrnen mechanickch neistt, vysuen oleja, odfleovan prchavch podielov, termickom deasfaltovan a frakcioncii oleja pred samotnou rafinciou zodpovedaj konvennm technologickm

postupom. Na tieto postupy nadvzuj rafinan postupy regenercie oleja. Najbenejie sa pouvaj postupy rozpadlovej rafincie (solvent neutral), ako aj katalytickej hydrogenanej rafincie. Ako finlna technologick opercia sa pouva adsorpn rafincia na bieliacich hlinkch, prp. inch adsorbentoch. Tieto technologick postupy s vysoko efektvne a ich vstupmi s zkladov oleje kvalitou porovnaten so zkladovmi olejmi na minerlnej bze vyrobenmi rafinciou olejovch destiltov zo spracovania ropy. V ttoch E vrobn kapacity intalovanch prevdzok vyuvajcich tieto technologick postupy dosahuj 20 230 kt/ rok, priom prevdzky s vrobnou kapacitou na rovni 20 kt/rok, s klasifikovan ako mal prevdzky. Investin nklady prevdzok s vrobnou kapacitou cca 100 kt/rok sa pohybuj v rozmedz 15 40 mil. eur. Mern investin nklady na jednotku vkonu s klesajcou vrobnou kapacitou rast. Z dvodu nzkeho potencilu zberu odpadovch olejov v rmci SR a nzkeho potencilu predaja vyprodukovanch zkladovch olejov na trhu SR je realizcia vrobnej prevdzky uvedenej konfigurcie v podmienkach SR ekonomicky neuskutoniten. Rafincia kyselinou srovou: Z toho dvodu sme pristpili k vskumu regenercie Destiltu 1 na bze rafincie chemickmi inidlami. Ako rafinan inidlo sme zvolili kyselinu srov s koncentrciou 96 %. Rafincia kyselinou srovou sa v minulosti pouvala na rafinciu neparafinickch, prip. odparafnovanch destiltov zo spracovania ropy na vrobu zkladovch olejov. Taktie sa pouvala a dodnes sa pouva v rozvojovch krajinch na rafinciu odpadovch olejov. V prpade rafincie destiltovch frakci zo spracovania odpadovch olejov do kyselinovej vrstvy efektvne prechdzaj splodiny oxidanho a teplotnho namhania oleja, estery (zloka kompozcie syntetickho motorovho oleja), glykoly (z kontamincie oleja chladiacimi zmesami) a zvyky aditvov. Najvou nevhodou technologickho postupu kyselinovej rafincie je tvorba kyselinovch sml. Kyselinov smoly tvoria nebezpen odpad, ktor sa likviduje spoluspaovanm v cementrenskch peciach, alebo v spaovniach nebezpench odpadov. prava a zhodnotenie upravench kyselinovch sml tvor neoddeliten sas predmetu

29

4/2013

TriboTechnika

vskumu. Vhodou tohto technologickho postupu je nzka investin nronos aj pre nzkokapacitn prevdzky, vysok flexibilita vkonu a kvality, nzke prevdzkov nklady, monos prevdzkovania v kontinulnom, alebo vsdzkovom reime, resp. kombincii obidvoch reimov. Kvalita rafintov v svise s pouitm mnostvom rafinanch inidiel je porovnaten, prp. vyia, ako kvalita selektvnych rafintov.

venne pouvanch technolgich rafincie odpadovch olejov kyselinou srovou. Tieto podmienky s dokonca miernejie, ako pri rafinanch postupoch rafincie olejovch destiltov zo spracovania ropy, o umouje niiu spotrebu rafinanch inidiel, a tm aj niiu tvorbu odpadov a zvyuje vanos rafintu. Nvrh rieenia zhodnotenia kyselinovch sml a inch splodn rafincie: kyselinov smoly s svojm zloenm zmesou najm sulfnovch kyseln rozpustench v kyselinovej vrstve, nezreagovanej kyseliny srovej, vody a oleja strhnutho do kyselinovej vrstvy. Konzistenciou tvoria medovit pastu iernej farby, silne kyslej reakcie. Neutralizciou koncentrovanm roztokom NaOH a doistenm vznikn sodn soli (mydl) vodorozpustnch sulfnovch kyseln, ktor s rozpustn v oleji, vynikajco emulguj vodu a nie s korozvne. Spsob ich

Vvoj technologickho postupu: Pri vvoji technologickho postupu sme sa zamerali na sledovanie vplyvu mnostva jednotlivch rafinanch inidiel, teploty, zdrnej doby a kombincie uvedench vplyvov na innos rafinanho postupu. Navrhnut postup spova v rafincii Destiltu 1 kyselinovou srovou. Nasleduje sedimentcia a odpustenie kyselinovch sml. Neutrlny rafint sa zneutralizuje vodnm, prp. vodno-alkoholickm zriedenm roztokom NaOH. Nasleduje sedimentcia a odpustenie vzniknutch mydiel. Finlnou operciou je adsorpn rafincia neutrlneho rafintu aktivovanou hlinkou. Filtrciou, poas ktorej sa na filtri zachyt rafinan hlinka, sa zska finlny rafint. Nvrh rieenia elimincie tvorby odpadov: Mazacie oleje, ktor tvoria podstatn podiel v zloen odpadovch olejov s komponovan na bze kvalitnch olejovch rafintov ropnho pvodu, syntetickch olejov a balkov prsad. Aj ke opotrebovan olej stratil schopnos plni svoju funkciu, o sa tka Fig. 1 porovnanie I spektier Destiltu 1 a rafintov jeho zloenia je vemi podobn pvodnmu oleju. Oproti konvenne pouvanm postupom kyselinovej rafincie odpadovch olejov, ktor s zameran na rafinciu samotnho odpadovho oleja, nami vyvjan rieenie je zameran na rafinciu olejovho destiltu (Destilt 1), ktor sa zskava vo vaku cca. 65 % v pomere k odpadovmu oleju. V procese odvodnenia, filtrcie a suenia sa olej zbav mechanickch neistt, vody a prchavch uhovodkov. V procese frakcioncie oleja do destilanho zvyku prejde podstatn as prsad Fig 2: Vzhad vstupov z jednotlivch stupov vrobnho procesu. a kontaminantov. Destilt 1 teda sta Zava: Odpadov olej, Vysuen olej, Destilt 1, Rafint D1 (5% H2SO4), iba rafinane doisti za podstatne mierRafint D1 (30 % H2SO4). nejch podmienok, ako v prpade kon-

30

TriboTechnika

4/2013

doistenia a aplikcie bude predmetom alieho tonitenosti rieenia. Prspevok vznikol vaka vskumu, v kadom prpade uveden rieenie podpore Operanho programu M SR Vskum eliminuje tvorbu najneprjem nejRafint Rafint Rafint Destilt SN 100 OB 300 ieho odpadu. 2 % H2SO4, 3 % H2SO4, 5 % H2SO4, 1 MOL Ukrajina Sodn mydl ole2 % RH 2 % RH 2 % RH j o roz p u s t nc h 2 1,5 1 4 max. 1 max. 2,5 Farba sulfnovch kyse0,025 0,025 0,025 1,02 max. 0,02 max. 0,03 TAN, ln sa bene poumg KOH/g vaj ako komcca. 0,7 cca. 0,4 cca. 0,1 cca. 1,1 Obsah ponenty balkov esterov, % prsad do mo<0,1 <0,1 <0,1 TBN, torovch olejov (inf.0,04) (inf. 0,00) mg KOH/g (inf. 0,07) a obrbacch kva0,23 0,20 0,17 0,39 max. 0,2 max. 0,86 Obsah paln. Ich potensry, % cilne zhodnotenie bude taktie Tabuka 2: Vplyv mnostva rafinanch inidiel na kvalitu rafintu predmetom alieho vskumu. Odpadn rafinan hlinka je bea vvoj, projektu Priemyseln vskum zameran nm odpadom z technolgi adsorpnej rafincie na materilov zhodnotenie kvapalnch odpadov minerlnych olejov. Monosti jej zhodnotenia najm z automobilovho priemyslu. vidm v jej aplikcii ako minerlneho plniva bitIng. Jozef Mrz menovch zmes, prpadne ako zloky tuhho paliKonzeko, spol. s r. o. va na bze alternatvnych surovn. Kvalita olejovho rafintu: Hodnoty zkladnch fyziklno-chemickch ukazovateov kvality vstupnej suroviny rafincie Destiltu 1 zodpovedaj kvalite zkladovch olejov zo spracovania ropy obdobnej viskozitnej triedy. Vplyv mnostva rafinanch inidiel na kvalitu rafintu je uveden v tabuke 2. Vplyv mnostva rafinanch inidiel na innos rafincie zobrazuje I spektrum vzoriek rafintov a Destiltu 1. Rozdiely s zrejm z obrzka 1. Zver Prezentovan vsledky vskumu monost regenercie odpadovch olejov s v tomto tdiu predben. Vskum bude pokraova optimalizciou parametrov technologickho reimu rafincie, so zameranm na dosiahnutie kvality rafintu porovnaten s kvalitou zkladovch olejov group1, minimalizciu tvorby odpadov a prevdzkovch nkladov. Bude pokraova vskum zloenia a kvality olejovch rafintov. Taktie bude pokraova vskum hodnotenia kvality a zloenia vedajch produktov z procesu so zameranm na hadanie monost ich realizcie. Vskum bude ukonen nvrhom technologickho zariadenia regenercie odpadovch olejov a vypracovanm tdie usku-

KONZEKO, spol. s r.o. Arel NPZ 510 053 21 Markuovce tel./fax 053/ 44 99 115, 053/ 44 99 315 e-mail: konzeko@konzeko.sk

www.konzeko.sk
31

4/2013

TriboTechnika

Mazan kluzn loiska v extrmnch podmnkch

Vtina zazen, pouvanch ve stavebnictv (bagry, rypadla, nakladae) a v zemdlstv, je vystavovan nronm pracovnm podmnkm, vyplvajcm z agresivnho prosted a rovn z narstajcch nrok zkaznk v parametrech produktivity a efektivnosti. Vysokmu dynamickmu zaten jsou vystavovan zvlt urit mechanick spoje, tvoen sestavami hdel / kluzn loisko (vtinou pod oscilanm pohybem), a to pi rzovm namhn a v otrovm a korozivnm prosted. Navc k tmto tradin drsnm pracovnm podmnkm mohou dnes pro ternn zazen vzrstat nroky na prodlouen mazacch interval (a tm na snen spoteby Pehled a popis nebo typy vzniku poruch, psobcch na mechanick spoje Nron pracovn podmnky, psobc na sestavy loisko / hdel v prmyslu tkch strojnch zazen, vedou k rznm typm poruch, kter ovem mohou vznikat i soubn. Projev jednotlivho typu poruchy zle na podstat zaten a na technologii loiska. Adhezivn opoteben Adhezivn opoteben a jeho extrmn nsledek ve form zaden mezi hdel a loiskem je nejvce obvanm jevem, protoe vede k zablokovn mechanickho spoje. K zaden astji dochz zavaenm dvou tecch st v dsledku uvolovn tepla v prbhu ten. Tento typ poruchy je hlavn zpsoben zahtm dotykovch ploch v dsledku nahromadn tec energie a sklonem dvou protilehlch materil k vytven mikroskopickch a makroskopickch svar. Opoteben v dsledku mechanickho namhn Tento typ poruchy je podporovan opakovanm vysokm zatovnm, penenm na loisko. Ten (tedy tenov namhn, smrujc proti vzjemnmu pohybu mezi hdel a jejm loiskem) a normln (kolm) zaten, penen na loisko, vytvej hlavn tlakov namhn na povrchu a v jeho blzkosti a dle podpovrchov stihov namhn. To me vst ke vzniku prasklin a ppadn k odluovn st povrchu. Abrazivn opoteben Nkter spoje na zemdlskch nebo na stavebnch zazench jsou vystaven psoben abrazivnch stic jako je psek, prachy, a tak dle. Abraze vede k rychlmu opoteben loiska a k pravdpodobnmu opoteben hdele pedevm v tom

maziva), zvlt pi psnjch poadavcch na ochranu ivotnho prosted a na snadnj drbu. Nsledkem toho klasick konstrukce loiska dosahuje svoje hranice na zklad ivotnosti a poadavk na mazn. Clem tohoto sdlen je pedevm poskytnut pehledu o rznch zpsobech vzniku poruch kluznch loisek, vystavench krutm podmnkm na stavebnch a na zemdlskch strojch. Podle toho se navrhuj parametry idelnho loiska. Na tomto profilu se potom zavd inovativn koncepce loiska.

32

TriboTechnika

4/2013

ppad, pokud se tvrd steky usad v mkkm povrchu loiska. Porucha v dsledku rzovho zaten U vrobk pro stavebnictv a zemdlstv jsou spoje asto vystaven rzovmu namhn, kter me vst k porue na zklad iniciace a en trhlin v materilu s omezenou houevnatost. Rzy a peten mohou zpsobovat plastick deformace, potom mus loiskov technika vykazovat vysokou houevnatost v jde. Koroze Navc k mechanickm a tribologickm poadavkm me pi degradaci parametr loisek v zemdlskch a stavebnch zazench hrt aktivn roli i koroze (tribologick koroze, blokovn, korozn steky a tak dle). Ovem nejobvyklej korozn napadn je zpsobovan vlhkost a sol v okolnm prosted, a z toho dvodu by mlo ideln loisko vykazovat vysokou odolnost k tomuto typu koroze. Pro zvldnut drsnch provoznch podmnek a pro omezen spoteby mazacho tuku mus technologie loisek kombinovat v co nejvt me nsledujc charakteristick vlastnosti : - nzk souinitel ten, - snadn odvdn tec energie, - schopnost pro udrovn maziva v dotykov zn, - dobr tec kompatibilita s pslunou hdel, - vysok mechanick charakteristiky jdra (mez kluzu, bod zlomu, pevnost v tlaku a houevnatost), - vysok tvrdost povrchu a vysok mechanick charakteristiky, - dobr odolnost proti korozi. Popis nov technologie loisek Jako materil jdra pro toto nov loisko byla zvolena ocel, protoe m vhodnou nzkou cenu a poskytuje vysok mechanick parametry (mez kluzu, houevnatost a tvrdost). Hlavn nevhodu oceli jako loiskovho materilu pedstavuj ovem vlastnosti jejho povrchu. Frikn kompatibilita oceli k ocelov hdeli je patn. Dsledkem toho je poadavek na prbn mazn pro zachovn sprvnch funknch schopnost loiska. Krom toho je nedostaten i protikorozn odolnost oceli. Pro vylouen tchto nevhod pi pouit oceli se u nov technologie loisek pouv ocel jako materil jdra v kombinaci s kompozitnm oetenm povrchu spolu se specifickou topografi povrchu

jako poskytovatele povrchovch vlastnost. To nabz monosti spojen vysokch mechanickch parametr povrchu (tvrdost, odolnost proti nav a houevnatost) s dobrmi tecmi vlastnostmi (odolnost proti zaden a vlastn mazn). Proto se pi nov Nov technologie pouzder technologii loisek pouv k vrob speciln legovan ocel s uritmi specilnmi zsobnky maziva na vnitnm prmru. Loisko se potom zpracovv pomoc chemicko-tepelnho difznho povrchovho postupu. Difzn prvky a ocelov kompozice se vol pro vytvoen kovov fze, ve kter se kombinuje vysok tvrdost povrchu, vysok pevnost v tlaku a sprvn hloubka difze. Nakonec se aplikuje dokonujc samomazn povrchov prava, tvoen polymerickou matric obsahujc dispergovan steky pevnho maziva. Tato prava poskytuje solidn mazac vlastnosti (nzkou hodnotu souinitele ten), dobr uloen povrchu a dobr zbhov vlastnosti.

Porovnn nov technologie s ostatnmi technologiemi

Zvr Pouit takov topografie povrchu s kompozitnm oetenm povrchu umouje dosaen nejlepch parametr na zklad odolnosti proti opoteben. Zavdn technologie rovn pin vynikajc protikorozn odolnost a odolnost proti abrazi. Proto je tato technologie velmi vhodn pro drsn pracovn podmnky, oekvan u stavebnch a zemdlskch zazen. Potenciln vhody pedstavuje zven doba ivotnosti loiska, omezen poteba mazn a omezen poteba drby. Ing. Jan Gerstenberger
33

4/2013

TriboTechnika

Bl otruvzdorn litiny
Bl litiny se asto pouvaj pro sousti pracujc v podmnkch intenzivnho opoteben sticemi. V souasnosti vyrbn bl litiny lze podle EN 12513 rozdlit do 3 zkladnch skupin: - Nelegovan nebo mlo legovan litiny - Legovan litiny na bzi Ni a Cr (Ni-Hard 1 a 4) - Vysokolegovan chromov litiny (11 a 28 % Cr + dal legujc prvky Ni, Mo, Cu) Nelegovan bl litiny se pouvaj pro odlitky, kter maj odolvat abrazivnmu a erozivnmu inku minerlnch stic. Zkladnmi fzemi v jejich struktue jsou tvrd karbid Fe3C (cementit) a relativn mkk perlit nebo ferit.
Oznaen litiny GJN-HV350 GJN-HV520 GJN-HV520 GJN-HV600 GJN-HV600 (XCr11) GJN-HV600 (XCr14) GJN-HV600 (XCr18) GJN-HV600 (XCr23) ENJN2019 JN2029 JN2029 JN2049 JN3019 Min. tvrdost (HV) 350 520 550 600 600

je vznamn ni. Podl karbidovch fz je jednm z hlavnch faktor, kter uruj otruvzdornost, pevnost a dal vlastnosti blch litin. U blch litin s karbidy typu (Fe,Cr)3C se jejich tvrdost se pohybuje v rozmez 350 500 HV. Pozdji se zaali pouvat legury do blch litin, co vedlo k vvoji martenzitickch blch litin, ve kterch perlitick nebo feritick matrice byla nahrazena martenzitem a zbytkovm austenitem. Pi vhodnm sloen bl litiny se vytv sms martenzitu a austenitu ji pi ochlazovn odlitk ve form nebo na vzduchu. Dobe znm litiny jsou Ni-Hardy (typu 1 nebo 2), kter jsou v principu kemkov bl litiny legovan 3 5 % Ni a 1 3,5 % Cr. Rznm tepelnm zpracovnm se sniuje vnitn pnut nebo transformuje zbytkov austenit na martenzit nebo doln bainit. Obvykle se bl litiny typu NiHard popout na 275 C/10-12h/vzd. Mikrostruk-

JN3029

600

JN3039

600

JN3049

600

Chemick sloen (%) C Si 2,4-3,9 0,4-1,5 2,5-3 Max. 0,8 3-3,6 Max. 0,8 2,5-3,5 1,5-2,5 >1,8-2,4 1 2,4-3,2 3,2-3,6 >1,8-2,4 1 2,4-3,2 3,2-3,6 >1,8-2,4 1 2,4-3,2 3,2-3,6 >1,8-2,4 1 2,4-3,2 3,2-3,6

Mn 0,2-1 Max. 0,8 Max. 0,8 0,3-0,8 0,5-1,5

Cr 1,5-3 1,5-3 8-10 11-14

Ni 3-5,5 3-5,5 4,5-6,5 Max. 2

Mo Max. 3

Cu Max 1,2

0,5-1,5

14-18

Max. 2

Max. 3

Max 1,2

0,5-1,5

18-23

Max. 2

Max. 3

Max 1,2

0,5-1,5

23-28

Max. 2

Max. 3

Max 1,2

Tab. Chemick sloen blch otruvzdornch litin podle EN 12513

Nelegovan nebo nzkolegovan bl litiny se v nkterch ppadech pouvaj dodnes, protoe jsou lacin, i kdy jejich odolnost v porovnn s legovanmi blmi litinami

tura se po odlit skld z martenzitu, dendrit austenitu a ledeburitickho eutektika. Pi popoutn se martenzit sten popout, ale st zbytkovho austenitu se transformuje na velmi jemn martenzit. Podl karbid M3C zvis na obsa-

34

TriboTechnika

4/2013

hu uhlku. Modifikac tchto martenzitickch litin je litina Ni-Hard 4, kter m vy obsah Cr (8 - 10 %) a Ni (4 - 6 %). M vt houevnatost ne ostatn Cr-Ni bl litiny. Dal skupinu tvo chromov bl litiny, kter maj 20 40 objemovch % komplexnch karbid M7C3 v matrici sloen z martenzitu, bainitu, austenitu a sekundrnch karbid (viz obr. 1). Minimln tvrdost maj kolem 600 HV. Velk objemov podl primrnch nebo eutektickch karbid v jejich

it obsahuj 23 28 % Cr a a do 1,5 % Mo. Psada Mo zabrauje perlitick transformaci a zajiuje maximln tvrdost. Je proto vhodn legovat chromov litiny vdy Mo. Chromov bl litiny se t leguj Ni a Cu do 1 %. I kdy maximln doclen tvrdost nen tak vysok jako u Cr-Mo blch litin, pouvaj se tyto litiny s spchem v ppadech kombinovanho inku opoteben sticemi a koroznho psoben okolnho prosted. Chromomolybdenov litiny obsahuj 11 23 % Cr

Obr.1 Mikrostruktura bl chromov litiny Cr27Mo (zvten 500x).

Obr. 2 Mikrostruktura bl Cr15Mo2 litiny (zvten 500x)

mikrostrukturch zajiuje vysokou tvrdost potebnou pro odolnost proti erozivnmu inku stic. Mikrostruktura kovov matrice je zvisl na obsahu legujcch psad a na tepelnm zpracovn. Mus zajistit sprvnou rovnovhu mezi odolnost proti opoteben a houevnatost potebnou pro odolnost proti opakovanm nrazm. Mikrostruktura, kter je tvoena heterogenn sms tvrdch karbid a pevn houevnat kovov matrice (martenzit, austenit) m vysokou odolnost materil proti abrazivnmu a erozivnmu inku stic. Typ a objemov podl karbid ve struktue i charakter a podl jednotlivch fz v matrici uruj odolnost proti opoteben sticemi. U chromovch blch litin typ i morfologie karbid jsou dny podmnkami krystalizace a chemickm sloenm. Tepelnm zpracovnm lze mnit pouze kovovou matrici, ppadn morfologi sekundrnch karbid. Vysok obsah chrmu v litinch zvyuje tak jejich korozn odolnost. U chromovch blch litin mnnm chemickho sloen a tepelnho zpracovn se mohou jejich vlastnosti - houevnatost a odolnost proti opoteben sticemi - nastavit podle poteby rznch aplikac. Chromov bl litiny pro veobecn pou-

a do 3,5 % Mo, mohou se pouvat v litm stavu s matric austenitickou nebo austenickomartenzitickou nebo tepeln zpracovan s matric martenzitickou s malm podlem zbytkovho austenitu pro maximln otruvzdornost a houevnatost (viz obr. 2). V porovnn s mn legovanmi Ni-Cr blmi litinami maj vy tvrdost karbid M7C3 a mohou bt tepeln zpracovan pro dosaen vy tvrdosti odlitk. Legovnm Mo, rovn Ni a Cu se zabrauje tvorb perlitu u vtch tloutk stn odlitk a zajiuje se tm maximln tvrdost. Obecn plat, e s rostoucm podlem karbid M7C3 ve struktue kalench blch litin roste odolnost proti abrazivnmu a erozivnmu opoteben. Jemnj mikrostruktura Cr bl litiny, kdy je men vzdlenost mezi karbidy, m efektivnj ochrann efekt karbid. Hrub primrn karbidy sice umouj dosaen maximlnch tvrdost (> 65 HRC), ale vrazn zhoruj houevnatost a tak se snadnji poruuj pi dopadu tvrdch stic. Proto u odlitk odlvanch do psku jsou nedouc. Pi odlvn nadeutektickch chromovch litin do kovovch forem lze tyto primrn karbidy zjemnit a usmrnit jejich krystalizaci. Text: Jan Suchnek
35

4/2013

TriboTechnika

Dynamick olejov systm

Zatmco obvykl mrn jednotka pro vyjden obsahu vlhkosti v kapalinch je ppm, aktivita vody aw vypovd vce. Pm men vlhkosti v oleji je nezbytn pi provdn komplexn drby olejovch transformtor. Nklady na drbu v jednotkch vkonovch turbn, paprenskch stroj a tovrnch stroj, kter pouvaj mazac oleje, jsou ni pi pravidelnm monitorovn obsahu vody v oleji. Kad kapalina m schopnost dret jist mnostv rozputn vody. Maximln mnostv vody, kter dan tekutina me pojmout, je bod nasycen. Jakmile tekutina doshne bodu nasycen, kad dodaten voda se vylou jako voln voda a vytvo zetelnou vrstvu. Vtina olej m men hustotu ne voda, proto se vodn vrstva obvykle usad pod olejem. Olejov bod nasycen zle na rznch faktorech, jak na zkladnm sloen oleje(minerln nebo syntetick), tak i na druhu a mnostv pms, emulgtor a okysliovadel. Bez ohledu na tyto poten rozdly ve sloen se bod nasycen oleje mn bhem provozu. Dva hlavn faktory, kter ovlivuj olejov bod nasycen a strnut oleje, jsou kolsn teploty a vytvoen novch ltek jako nsledek chemickch reakc uvnit hydraulickho systmu. Tradin mrn jednotka kvantifikujc obsah vody v oleji jsou stice na milion (ppm). Jak m vznam men ppm? Samozejm, ppm je absolutn parametr vlhkosti, kter popisuje pomr vody v oleji. Objemov: 1 ppm (objem) voda = 1 ml vody/ 1 000 000 ml oleje nebo
36

Hmotnostn: 1 ppm (hmotnost) vody = 1 g vody/1 000 000 g oleje. Aktivnm menm ppm rovn vody v oleji me bt stanoveno absolutn mnostv vody. Avak, men ppm m jedno vznamnj omezen nevypovd o dn zmn bodu nasycen oleje. Jinmi slovy, v dynamickm olejovm systmu s kolsavm bodem nasycen men ppm neposkytuje dn upozornn na to, jak blzko je rove vlhkosti od bodu nasycen oleje. Ke kritickmu stavu dochz tehdy, kdy se obsah vody bl olejovmu bodu nasycen a vytvo se voln voda, kter je niiv pro tm vechny olejov aplikace. Pro vysvtlen tto koncepce uvaujme o oleji, kter sn snen teploty o 100 F. Bod nasycen oleje pi 180 F (82 C) je 5 000 ppm. Mnostv vody v tomto oleji je 2 000 ppm. To znamen, e olej me pojmout dalch 3 000 ppm vody ne se stane nasycenm. Toto je mezn hodnota k bodu nasycen. Pi snen teploty oleje na 80 F (27 C), se bod nasycen oleje sn na 3 000 ppm. Poznmka: mnostv vody v oleji se nezmnilo (stle 2 000 ppm), avak zloha k bodu nasycen klesla na 1 000 ppm. Jestlie podle tohoto scne opertor zm ppm, neuvid dnou zmnu v mnostv ptomn vody (2 000 ppm), tebae se vrazn posune hranice bodu nasycen a vznikne vt riziko utvoen voln vody. Co by se stalo, kdyby po jednom roce z dvodu zestrnut oleje dolo ke snen bodu nasycen dle k 1 500 ppm? V tomto scni ji nen zloha, obsah vody je nyn vy ne bod nasycen. Opertor by i tentokrt peetl hodnotu obsahu vody 2 000 ppm navzdory skutenosti, e bod nasycen nyn klesl na 1 500 ppm, co m za nsledek 500 ppm voln vody. Graficky je pklad znzoren na obr. 1. Poskytovn pravdivch daj Menm aktivity vody msto ppm se uivatel me vyvarovat nejistoty ve uvedenho problmu. Co

TriboTechnika

4/2013

Voda v oleji!

mickm olejovm systmu (napklad, mazac olej) zmn. Strnutm tekutiny (oleje) dochz v dsledku chemickch reakc ke zmnm ve sloen, kter ovlivn nejen bod nasycen, ale tak vztah k aw. Na obr. 2 je tento jev v obrazov form. Nezvisl na kapalin V souasnosti je dostupnch mnoho rznch metod pro men vlhkosti v oleji. Tato metoda

Obr. 1: Dynamika obsahu vody v oleji

je aktivita vody (aw)? Je to mnostv vody v substanci, vztaen k celkovmu mnostv vody, kterou me substance pojmout a matematick vpoet je aw = p / p0 kde: p = parciln tlak vody v substanci nad materilem p0 = nasycen tlak vodn pry ist vody pi stejn teplot V ukzce se aw mn jako funkce bodu nasycen (p0, jmenovatel). Hodnota aw se bude tak mnit jako funkce aktulnho obsahu vody v oleji (voda vstupujc do oleje nebo vystupujc z oleje). Jinmi slovy, aw bude vdy poskytovat pravdiv daje o bodu nasycen. I kdy je mon odvodit souvztanost mezi aw a ppm pro jakkoliv olej, platnost tohoto vztahu se bhem ivotnosti v dyna-

Obr. 2: Zvislost mezi aw a bodem nasycen oleje vodou u novho a ji pouitho oleje

pouv men zmny kapacity senzoru, ke kter dochz pi absorbovn vlhkosti. Tento senzor je kondenztor sestvajc ze dvou elektrod s dielektrikem uprosted. Dielektrikum pohlcuje nebo uvoluje molekuly vody a pi zmn permitivity se mn kapacitn reaktance idla. Aktivita vody je mrn mnostv pohlcen vlhkosti. Mezi vhody tto technologie pat monost
37

4/2013

TriboTechnika

pm instalace, rychl as odezvy a dobr chemick odolnost pro irok okruh kapalin. Men touto pmou technologi je vhodn pro irok okruh aplikac: hydraulick systmy, paprensk stroje, mazn turbn, olejov transformtory, provozovny na pravu olej. V mnoha provozech se dnes pouv njak diagnostick program pro pedchzen prostoj a k prodlouen ivotnosti zazen. Pm a nepetrit men vlhkosti v oleji se stv nedlnou soust tchto diagnostickch program. Zatmco tradin mrn jednotka vyjadujc obsah vlhkosti v kapalinch byly ppm, men aw nabz komlexnj obraz o stavu oleje. 1. Hodnota aw vdy indikuje riziko vskytu voln vody v systmu. 2. S tm, jak se zvyuje nebo sniuje bod nasycen z jakkoliv dvod (napklad., teplota, st, zmna fyziklnch vlastnost), aw pesn vyjaduje novou hodnotu nasycen. 3. Hodnota aw je pi men nezvisl na kapalin. Protoe aw plat pro vechny kapaliny a pevn ltky, me bt pouito veobecn pro vechny ltky bez ohledu na chemick sloen nebo fyzikln vlastnosti.

V sasnosti je technick diagnostika kovm nstrojom na sledovanie technickho stavu objektu a jednm z rozhodujcich nstrojov pre drbu. Na zabezpeovanie spoahlivosti prispieva rozvoj metd a ich integrcia v rmci multiparametrickho prstupu. Klasick prrodovedeck prstupy vychdzaj z terie, e fyziklne procesy sa daj vopred vypota.

Prevencia

Poznatky klasickej fyziky platia len pri konkrtnych presne definovanch podmienkach, pri inch, meniacich sa platia in. Aj metda pouit pri uritom experimente vykresuje jeho predmet a zachytva len urit aspekt veci. Naprklad klasickm mikroskopom sa vid mlo, ale viac ako vonm okom. Veda poznania sa zaklad na hbke, nie na povrchnosti. Do jednotlivch odvetv priemyslu sa neustle zavdzaj nov stroje a zariadenia, na ktor s kladen vyie a vyie poiadavky. V poslednch desaroiach dolo k vznamnm zmenm v technolgich, ktor sa stvaj prstupRychle vped On-line monitorovn vlhkosti v oleji je dleit pro nejie pre ir okruh odbornkov v priemyselnej zamezen nkladn poruchy a neplnovanho pros- praxi. Objektivita poznania je poznaen stopami toje. Menm vody v oleji v jednotkch ppm nelze pouitch metd. Prrodovedeck metdy spoodhadnout, jak se mn bod nasycen oleje v syst- vaj v meran. Pri hadan rieenia nestaia len mu. Voda v mazacm oleji jednak zhoruje mazac merania a sla, ale aj urit rove intucie a myslenia. Mylienky nemono vyjadri selne. schopnosti oleje a jednak zpsobuje korozi stroj. Teria technickej diagnostiky mus ponecha otvoren dvere viacerm cestm a metdam poznania. Vlhkost v plynech a tekutinch Po mnoho let vdci a laboranti obvykle urovali Pri kvantifikovan spoahlivosti sa pouvaj obsah vlhkosti v laboratoi ohvnm vzorku a vvpoty ukazovateov spoahlivosti ako naprklad: potem ztrty hmotnosti odpaen vody. Je to stle - pravdepodobnos bezporuchovej prevdzky jet platn metoda, ale nepochybn m sv hranice, nejvce je problematick ptomnost nestlho t R(t1 , t2 ) = R(t2 ) + R(t2 t)2(t)dt materilu. Pro pesn men tuto metodu ne0 meme pouvat. Tato analytick metoda je tak - stredn doba do poruchy velmi zdlouhav. Dal pesnou a citlivou analytickou metodou men vlhkosti ve vzorku kapaliny celkov doba prevdzky MTTF = (nebo plynu) je titrace podle Karl Fischera (roztok kF kyslinku siiitho, jodu a pyridinu v metylalkoholu). Nkter analyztory v prmyslovm procesu - stredn doba prevdzky medzi poruchami m kapacitn reaktanci, pouvaj optick vlkna, infraerven zen. Jin analyzuj prbh proudu Ak je o systm (objekt) dobre postaran, zniuj sa v trubici (mikrovlny). Vtina analyztor vyaduje nklady na prevdzku, zniuje sa spotrebovan njakou variantu vzorkovacho systmu. energia na pohon, a tm aj na drbu. Steven Jiroutek a Nicholas Sheble
1

38

TriboTechnika

4/2013

- cesta k spoahlivosti
Optimalizcia preventvnej drby sa zaober: - najohrozenejie prvky, - najrizikovejie poruchy, - najdleitejie prvky, - prvky, ktor mu ma za nsledok odstavenie celho systmu. Optimlna preventvna starostlivos je tak, pri ktorej sa had okamih (alebo meran hodnota), diagnostickho signlu, kedy sa dosahuj minimlne nklady na chod danho objektu. Ekonomick dopady pri nesprvne nastavenej drbe. A, ak je drba vykonan v krtkych asovch intervaloch, vyskytuje sa mlo porch, nzke vpadky v dsledku neoakvanch situci, straty s nzke, ale preventvne opatrenia zaauj prevdzkov nklady. B, ak je drba vykonvan v dlhch asovch intervaloch, riziko z nhlych odstaven sa zvyuje a nklady s vyie, o je al extrm nastavenia preventvnej drby. Z vyie uvedench extrmnych podmienok treba pohada optimlnu hodnotu intervalu preventvnej drby. Vzah pre priemern jednotkov nklady je:
No + Z h F(t p ) + N po(t p ) + N pd (t p ) u(t p ) = t(t p )

dy, ak s splnen jeho poiadavky, ako naprklad: a) vkonnos zariadenia ( aj jeho spoahlivos), b) nklady spojen s prevdzkou i drbou, c) servisn sluby pre vrobok s zabezpeen, d) kvalita. Zkladnmi znakmi kvality vrobku s bezpenos, ivotnos, bezporuchovos, udriavatenos, drba a pohotovos. Kritri zvisia aj od druhu vrobku. Preto, ak sa rozhoduje o budcom zariaden, prirodzene dleitm faktorom s zriaovacie nklady. Treba vak bra do vahy aj potrebu nasledujcich nkladov poas celho ivotnho cyklu vrobku. Vyia bezporuchovos i ahko udriavaten vrobok me niekokonsobne a rchlo vrti investovan prostriedky do preventvnej drby. Preto je nutn vykona ekonomick analzu na posdenie nkladov v celom ivotnom cykle stroja i zariadenua. Hlavn dvod vky nkladov je energia spojen s prevdzkou a s drbou spojen porucha. Treba si uvedomi, e poruchu me spsobi vonkajia i vntorn prina. Vonkajou prinou s zl prevdzkov parametre narajce prevdzku objektu. Vntorn s spojen u s predvrobnou etapou, s kontrukciou, nvrhom vrobku i jeho chybnou vrobou. Aby sme poruchm predili a o najrchlejie ich odstrnili, treba ich najskr pozna. Vekm prnosom je znalos priny poruchy, ktor me by: - porucha nvrhu objektu, - porucha z dvodu chybnej vroby, - porucha z dvodu extrmneho namhania, preaenie v prevdzke, - asov opotrebenie, degradcia, - porucha z dvodu nesprvnej starostlivosti o zariadenia, - porucha, ktorej prina nie je znma. Nsledky porch mu ma vratn, ale aj nevratn proces. V kadom prpade vak maj za nsledok znenie ivotnosti zariadenia, vrobku, objektu. Prve tu je priestor na prevenciu, s ktorou je nevyhnutne spt technick diagnostika. Meraniami diagnostiky sa zskaj vsledky na stanovenie a overenie spoahlivosti. Viera Pekov

V itateli zlomku sa pota s nkladmi na preventvnu drbu, stratami spsobenmi poruchou, kumulatvnymi nkladmi na prevdzku vyvolanmi opotrebenm a diagnostikou. Diagnostick drba vyuva vsledky diagnostickch meran a skok. Priebene sa sleduj jednotliv prvky, ktorch rozsah je zvisl od sledovanho objektu a podmienok, v ktorch pracuje. Okrem tzv. bench a oakvanch porch sa stretvame s termnomskryt porucha, ktor s v skutonosti spsoben nedostatonmi predchdzajcimi informciami o systme. Prkladom me by porucha spsoben kombinciou hardvru a softvru. Spokojn zkaznk Pod dobrm menom vrobku sa skrva vrobca a od neho zvis spokojnos zkaznka. Kedy je vak zkaznk naozaj spokojn? Samozrejme vte-

39

4/2013

TriboTechnika

Motorov paliva a biopaliva

Z hlediska objemu vroby jako i z hlediska potencilnch dopad na ivotn prosted jsou nejvznamnj skupinou rafinrskch vrobk motorov paliva. Obsah sry ve vech vyrbnch a na trhu nabzench motorovch palivech vyhovuje poadavkm na bezsirn paliva, tj. paliva obsahujc mn ne 10 mg/kg sry. Motorov vozidla lze na pozemnch komunikacch provozovat pouze na motorov paliva, kter jsou k jejich provozu schvlen hmotch . 311/2006 Sb., v platnm znn. Vechna motorov paliva dostupn na trhu mus odpovdat pslunm eskm technickm normm. Informace o tom, jak norm dan palivo odpov-

podle zkona o podmnkch provozu vozidel na pozemnch komunikacch . 56/2001 Sb., v platnm znn. Prodej a vdej pohonnch hmot mus bt v souladu se zkonem o pohonnch

d, mus bt umstna na kadm vdejnm stojanu nebo pistoli. U erpacch stanic se v praxi asto meme setkat s nzvy paliv odlinmi od ne uvedench. Jedn se obvykle o tzv. prmiov paliva, ktermi se chtj odliit jednotliv prodejci a obvykle maj pomoc

40

TriboTechnika

4/2013

vhodnch psad vylepen vybran uitn vlastnosti nad rmec poadavk pslun normy. I u tchto motorovch paliv vak mus bt informace o odpovdajc zkladn esk technick norm uvedena. Na trhu se meme setkat s kapalnmi motorovmi palivy urenmi pro zehov motory (automobilov benziny), pro vzntov motory (motorov nafty)a s plynnmi motorovmi palivy. Autobenzny Bezolovnat automobilov benzny jsou smsi uhlovodk vrouc v rozmez 20 a 215 C zskan z ropy destilac a dalmi zulechujcmi technologickmi postupy. Mohou obsahovat psady zvyujc uitn vlastnosti jako nap. kyslkat sloky, detergentn, antidetonan, antioxidan aj. psady. Obsahuj bioetanol v koncentraci do 5 % objemovch a ethery do 15 % objemovch; pitom celkov obsah kyslku nesm peshnout 2,7 % hmotnostnch. Pro tento benzin se v praxi pouv tak oznaen E5. Pro ir uplatovn bioethanolu do automobilovch benzin se nov zavd benzin s obsahem ethanolu a do 10 % objemovch a ether do 22 % objemovch; celkov obsah kyslku nesm peshnout hodnotu 3,7 % hmotnostnch. Pro tento benzin se pouv oznaen E10. Bezolovnat automobilov benziny se pouvaj pevn pro zehov motory silninch motorovch vozidel. Nesmj se pouvat pro vozidla, kter jsou v provozu na pracovitch v uzavench prostorch. Bezolovnat benziny jsou uren zejmna pro modern typy zehovch motor vybavench katalyztorem a zench lambda sondou. Pro star typy motor s netvrzenmi ventilovmi sedly se mus pouvat speciln psada na ochranu ventilovch sedel dostupn u erpacch stanic. Nkde je jet k dispozici bezolovnat automobilov benzin Specil syt oranov barvy, kter tuto psadu ji obsahuje. Na trhu jsou dostupn nsledujc druhy automobilovch benzin lic se oktanovm slem: NATURAL 91 NORMAL; NATURAL 95 SUPER; NATURAL 98 SUPER PLUS. Pro vozidla vybaven zehovmi motory typu FFV (Flexi-fuel Vehicle) je na erpacch stanicch nabzeno motorov palivo ETHANOL E85 obsahujc 70 a 85 % bioetanolu. Motorov nafty Motorov nafty jsou smsi kapalnch uhlovodk zskvan z ropy destilac a hydrogenan rafinac

vrouc v rozmez 150 a 370 C. Mohou obsahovat aditiva na zlepen uitnch vlastnost, jako jsou depresanty, detergenty, mazivostn psady a inhibitory koroze. Obsahuj FAME (bionaftu) v koncentraci od 0 do 7 % objemovch, oznauje se jako B7. Motorov nafty se pouvaj jako paliva pro vzntov motory nebo tak jako palivo pro nkter typy plynovch turbn. Motorov nafta bn nabzen u erpacch stanic je typ pro mrn klima, jeho nzkoteplotn vlastnosti se li v zvislosti na ronm obdob. Pro extrmn zimn podmnky je v omezen me dostupn motorov nafta pro arktick klima tdy 2. Krom normln motorov nafty se meme setkat se smsnou motorovou naftou obsahujc nejmn 30 % objemovch bionafty oznaovanou jako SMN30 nebo B30. Nkdy je nabzena tak ist stoprocentn bionafta (FAME / MEO) oznaovan tak jako B100. Plynn motorov paliva Pouvn plynnho paliva je obvykle spojen s rekonstrukc spalovacho motoru. Pitom se oekv, e tyto investice budou kompenzovny nimi provoznmi nklady. Plynn palivo je mon pout jak pro zehov motory, tak i pro vzntov, a to jak v proveden atmosfrick, tak i peplovan. Tyto motory mohou bt jednopalivov, tj. pouze na plyn, nebo dvoupalivov. To jsou motory, pracujc s plynnm palivem jako hlavnm a kapalnm jako zapalovacm, nebo alternativn pracujc bu na plynn, nebo kapaln palivo, piem zmnu je mon uskutenit za chodu motoru bez montnch prav. Stle vak plat, e i tato vozidla mus bt schvlena k provozu pro dan typ paliva. V automobilov doprav se obvykle dv pednost zehovmu zpsobu zaplen smsi plynu se vzduchem ve dvou odlinch koncepcch spalovn stechiometrick smsi nebo spalovn chud smsi. LPG Zkapalnn ropn plyny jsou v souasn dob nejrozenjm pedstavitelem plynnch paliv. Tyto plyny se tak asto oznauj jako propan butan podle dvou zkladnch komponent tohoto paliva. Kvalitativn poadavky na LPG se li v zvislosti na zpsobu pouit. Na rozdl od poadavk na propan butan pouvan jako topn plyn se v poadavcch kladench na LPG pouvanch jako motorov palivo klade draz na istotu, tkavost a antidetonan charakteristiky.
41

4/2013

TriboTechnika

CNG Stlaen zemn plyn se jako motorov palivo pouv obvykle v zehovch motorech vybavench elektrickm zapalovnm palivov smsi, kter se vytv ve smovai ped vstupem do vlc motoru. Ke snen mnostv kodlivch emis se obvykle pouv katalyztor. V souasn dob pouvan motory jsou pizpsobeny bu pro spalovn stechiometrick smsi, nebo chudch palivovch sms. Vvoj trhu motorovch paliv Trh s motorovmi palivy je v cel Evrop poznamenn pokraujc globln ekonomickou kriz. To se projevuje tak na vvoji spoteby motorovch paliv na trhu jednotlivch lenskch zem EU a R nen vjimkou. Zatmco spoteba motorov nafty stagnuje na rovni pedchzejcch let, spoteba automobilovho benzinu i nadle kles. To je dno pedevm men kupn silou a snahou motorist uetit, projevuje se zde tak technologick pokrok, kdy nov nabzen motorov vozidla maj ni spotebu pohonnch hmot a souasn se navyuje podl biosloek v palivech. Tm se stle vce rozevraj nky mezi vvojem spoteby benzinu a nafty, co vede ke znanm problmm v rafinrich. Bude nezbytn najt njak een, protoe lze jen tko pedpokldat njak zsadn obrat ve vvoji spoteby. Alternativn pohony se zatm pli na celkov spoteb neprojevuj, pesto vak meme pozorovat nkter zajmav skutenosti. Zd se, e v posledn dob nastv urit odklon od vvoje elektromobil. Je to zpsobeno zejmna tm, e se stle neda dostaten zvit dojezd na jedno nabit, vha bateri pedstavuje znan zaten vozidla a s dobjecch stanic se nerozvj. Nejvt perspektivu v tomto segmentu patrn pedstavuj automobily na CNG (LNG) a palivov lnky, zatmco poet pznivc LPG se nijak radikln nemn. Uplatovn biopaliv Dosud platila povinnost, e motorov paliva, uvdna na zem esk republiky do volnho daovho obhu, mus obsahovat urit podl biopaliv. V souasn dob je tento podl nsledujc: 4,1 % V/V bioethanolu z celkovho mnostv benzin 6,0 % V/V FAME z celkovho mnostv motorov nafty Dodavatel pohonnch hmot je povinen k 31. lednu
42

podat zprvu o plnn povinnosti mstn pslunmu celnmu adu. K tomu nov pibyla dal povinnost, e dodavatel pohonnch hmot je povinen postupn sniovat emise sklenkovch plyn na jednotku energie obsaenou v pohonn hmot v plnm ivotnm cyklu pohonn hmoty. Toto snen mus doshnout hodnoty 2 % do 31. 12. 2014; 4 % do 31. 12. 2017 a 6 % do 31. 12. 2020 Do plnn povinnost uplatovn biopaliv mohou bt zapotena pouze biopaliva splujc kritria udritelnosti, kter mus doshnout min. 35 % do 31. 12. 2016 a min. 50 % od 1. 1. 2017. Pro nov jednotky uveden do provozu od 1.1 2017 pak mus biopalivo od 1. 1. 2018 doshnout kritria udritelnosti min. 60 %. Kad dodvka biopaliva mus bt doprovzena certifiktem udritelnosti, kter mus obsahovat mj. daje o druhu biomasy pouit k vrob biopaliva (podl jednotlivch druh), sttu pvodu biomasy a hodnot emis sklenkovch plyn v g CO2 ekv/MJ. Dodavatel pohonnch hmot je povinen kadoron do 15 bezna podat MP a celnmu adu Zprvu o emisch. daje v tto zprv mus bt oveny autorizovanou osobou. Prvn zprva bude za plnn tto povinnosti v roce 2013. Ron zprva o emisch mus obsahovat daje o celkovm objemu kadho typu dodan pohonn hmoty s udnm msta nkupu a jej pvod a o mnostv emis sklenkovch plyn na jednotku energie v dodan pohonn hmot vetn lenn na jednotliv typy dodanch pohonnch hmot. Pro prokzn plnn legislativnch povinnost pi uplatovn biopaliv mus bt zaveden systm kvality, kter mus umoovat a zahrnovat prokzn pvodu biomasy a zaveden systmu veden a vykazovn hmotnostn bilance biopaliv. Tato evidence mus prokazovat pvod biomasy a splnn kritri udritelnosti. Souasn tento systm mus bt provzan na jednotliv certifikty / prohlen o shod s kritrii udritelnosti. Splnn stanovench kol v oblasti implementace biopaliv nebude po roce 2014 mon bez vyuit vysplch biopaliv (tj. biopaliv II. a III. generace) vyrobench na bzi nepotravinskch surovin a odpad. V souasn dob jsou takov biopaliva v Evrop prakticky nedostupn. EU chce stimulovat rozvoj v tto oblasti zavedenm limitu pro biopaliva I. generace vyrbn z potravinsk biomasy na rovni max. 5 % od roku 2020. Ing.Vclav Prak, esk rafinrska

4/2013

TriboTechnika

Nrodn frum drby 2013

Koniec mja a hotel Patria na trbskom Plese sa pre drbrsku obec na Slovensku u 14 rokov spja s konferenciou Nrodn frum drby, ktor organizuje Slovensk spolonos drby (SSU). Za toto obdobie si podujatie dokzalo vybudova pevn pozciu a kad rok sstreuje na jedno miesto ud, ktor maj o poveda k problematike drby. Stalo sa vrcholovm stretnutm odbornkov z oblasti drby predovetkm zo Slovenska, ale aj z viacerch zahraninch ttov. Napriek pretrvvajcej ekonomickej krze poet astnkov nenasveduje, e by sa krza dotkala aj drby. Mono drba me by jednm z liekov na prekonvanie krzy, nakoko vraznou mierou prispieva ku kvalite vroby, zvyovaniu spoahlivej a bezpenej prevdzke zariaden, i etreniu energie. Je prirodzen snaha dozvedie sa o novch poznatkoch a predovetkm pouvanch rieeniach, ktor ved k zvyovaniu efektivity innosti zariaden podnikov a firiem. Preto vzia konferencie, formulovan u na zaiatku v roku 2000: Prina aktulne informcie na vysokej odbornej rovni a vytvra vhodn podmienky na vmenu sksenost odbornkov v drbe zo Slovenska a zahraniia zostva stle aktulna. Konferencia sa sna obsiahnu drbu z o najirieho pohadu, lebo sa svojou podstatou tka takmer vetkch oblast, nielen priemyselnej vroby. irokospektrlnym zameranm prina pohady z rozlinch uhlov, o me inpirova k nekonvennm rieenia m. Manarom dva monos nahliadnu do oblasti technolgi a diagnostiky, technikom do oblasti riadenia a informanch systmov, praktikom zoznmi sa s teoretickmi prstupmiakademikov a naopak. as na tomto ronku sa vyrovnala rekordnej z roku 2008, v ktorom sme zaznamenali slo 223. V tomto roku bolo 222 astnkov,199 domcich a 23 zahraninch - tradine najviac z eska - 17 , z Holandska - 2, z Litvy, Maarska, Poska a Rakska po 1. Prehad vvoja potu astnkov za vetky uskutonen konferencie od roku 2000 do 2013 dokumentuje graf. Rekordnou bola tentoraz as zo Slovenska, takmer 200.

Konferencia aj v tomto roku pokraovala v zauvanom modeli jeden a poldovej konferencie, doplnenej sprievodnmi akciami. V programe bolo zaradench a odznelo 44 prednok, z ktorch vznamn as predstavovali prezentcie rieen a produktov partnerov konferencie. Zstupca U. S. Steel Koice, s. r. o. Ing. Jn Petko, predstavil zaujmav pohad na etiku v drbe a podnikan, kde zdraznil potrebu korektnho a transparentnho prstupu k zkaznkom a dodvateom, lebo len tak me zabezpei dlhodob prosperitu podniku. Druh generlny partner, firma VERTICAL Insdustrial, a.s. predstavila in oblas drby ako je priemyseln drba, a to stavebn drbu, konkrtne sanciu technologickch objektov. Potvrdilo sa, e drba skutone pokrva irok spektrum odvetv a stavebn drba je jej neodde-

44

TriboTechnika

4/2013

litenou sasou, hoci bva asto odsvan. Rozbit cesty po tohotoronej zime iste kadmu dali pocti, e zanedbvanie nielen tejto drby sa nevyplca. V prezentcich astejie zaznelo aj slovo asset management (napr. v prednke profesora Legta z ZU Praha, alebo Ing. andora z firmy Inseko), ktor zana by v poslednch rokoch vemi frekventovan. Chce sa tu poukza na miesto drby ako vznamnej a neoddelitenej sasti irie chpanho vyuvania hmotnho majetku. V prv de konferencie boli prednky zameran hlavne na riadenie drby, najlepiu prax, ale aj na podporu drby s vyuitm informanch systmov. Druh de boli tmy z oblasti technickej diagnostiky a prediktvnej drby ako aj progresvnych technolgi drby. V vode konferencie SSU udeuje aj svoje ceny ako uznanie za prnos k rozvoju drby. U po jedensty krt bola udelen cena SSU drbr roka. Aj v tomto roku ju dostali dvaja ocenen pn Ladislav Topolny, vedci technickho seku SLOVCEM spol. s r.o. Malacky, za prnos v oblasti progresvnych technolgi renovci vyuitm tekutch kovov a nterovch systmov, a Ing. Ivan evk, dlhoron riadite firmy INSEKO, a.s., priekopnk a vedca osobnos pri zavdzan informanch systmov drby na Slovensku a v echch. Desiatykrt bola udelen cena SSU za diplomov prcu. V tomto roku ju dostal Ing. Vladimr Gajdo, absolvent TU v Koiciach, Fakulty banctva, ekolgie, riadenia a geotechnolgi, stavu logistiky priemyslu a dopravy, za prcu: Nvrh systmu drby Transpetrol PS-1 Budkovce. Pri otvoren konferencie bola predstaven aj dlho avizovan publikcia Manarstvo drby synergia terie a praxe, ktor v spoluprci s eskou spolenost pro drbu vydala SSU. Publikcia je dielom vye 30 autorov z oboch krajn. Na vye 600 stranch predstavuje prakticky vetky aspekty drby od manarstva drby, cez otzky rizk, spoahlivosti, diagnostiky, technolgi a po informan systmy. Je skutonou encyklopdiou drby a prina ucelen pohad na dan problematiku. Paralelne so slovenskou publikciou s malm predstihom vyla v eskej republike kniha Management a inenrstv drby. Z eskej strany hlavnmi aktrmi tvorby knihy boli profesor Vclav Legt a Ing. Zdenk Votava, zo slovenskej strany profesorka Hana Paaiov, doc. Juraj Grenk a Ing. Vendeln Iro. Slovensk publikciu si mono objedna priamo

od SSU. Verme, e aj tto kniha svojim dielom prispeje k rozvoju drby na Slovensku. Neoddelitenou asou konferencie boli aj firemn vstavky, v tomto roku s rekordnm potom 30 vystavovateov. Na vstavkch si mohli zujemcovia osobne vyska a prekonzultova monosti vyuitia vystavovanch prstrojov a systmov. Popri hlavnom programe hne na druh de

konferencie popoludn sa uskutonil seminr SKF rieenia pre Asset Management, ktor viedol pn Paul Daugalis z Litvy, pvodom z Austrlie, kde dlh roky aj psobil. Predstavil koncepciu asset managementu, vyuitia informanch systmov pre podporu drby, priom zdraznil potrebu vyuvania dajov zo systmov, nakoko daje samotn itok neprines, ale treba ich vedie sprvne vyui. V zvere sa venoval metdam RCFA (Root Cause Failure Analysys a RCM Reliability Centred Maintenancee). Na tret de boli ete alie dva seminre. Prv na tmu Praktick sksenosti implementcie Totlne produktvnej drby, ktor viedli Ing. Gabriel Draveck a Ing. ubomr Draho, druh na tmu Risk based inspection - zkladn nstroje a monosti vyuitia v praxi, ktor viedla Prof. Hana Paaiov a Ing. tefan Zbel. Konferencia op potvrdila svoju pevn pozciu poprednho podujatia drbrov na Slovensku. Ak je na zaiatku uveden, e koniec mja a hotel Patria sa automaticky spjaj s konferenciou, tak na budci rok to nebude celkom pravda. Obben miesto zostva, ale termn bude posunut o jeden tde neskr na zaiatok jna. Dfame, e tento posun ni nezmen v doterajej spenej histrii srie konferenci Nrodn frum drby. U teraz pozvame na trnsty ronk konferencie Nrodn frum drby 2014 v doch 3. - 4. jna 2014 na trbskom Plese. Juraj Grenk
45

4/2013

TriboTechnika

Formulace mikrofiltrovatelnch odmaovacch lzn - 2. st

Organick sloky odmaova ve vztahu k mikrofiltraci V odmaovacch lznch a pbuznch ppravcch se vyskytuje nkolik organickch funknch sloek, kter jsou kombinovny s anorganickmi slokami. Existuj i oba extrmy, lzn bez anorganickch sloek nebo bez organickch psadovch ltek. Obvykl je vak kombinace obou sloek, vhodn jak z funknho tak ekonomickho hlediska. V lznch meme nalzt organick sloky s funkc : povrchov aktivn ltky komplexotvorn ltky tlumie pH pasivan nebo inhibin ltky rozpoutdla Nejvznamnj slokou jsou povrchov aktivn ltky, hlavn tenzidy, kter nejvznamnji ovlivuj zkladn funkn vlastnosti v souasnch odmaovacch lznch. Nesou pevnou st odmaovac, emulgan, dispergan, antiredepozin innosti. Vznamn ovlivuj deemulgaci mastnot, pnivost, odpovac schopnost a adu dalch vlastnost odmaovae. Nov typy odmaovacch lzn obsahuj obvykle vyvenou sms tenzid, pro dosaen optimalizovan kombinace vlastnost. asto se k zkladnmu sloen odmaovac lzn pidvaj dal tenzidov sloky, kter zmn charakter lzn (z neemulgujc na emulgujc ap). Povrchov aktivn ltky tak nejvce ovlivuj vlastnosti lzn a jejich vhodnost pro regeneraci mikrofiltrac. V odmaovacch lznch funguj jako : odmaovac, myc nebo prac ltky zajiuj hlavn funkci odmaovac nebo istc lzn emulgtory a deemulgan psady emulguj mastnoty a stabili-

zuj nebo naopak destabilizuj micely kapalnch neistot a podporuj jejich spojovn do vtch kapek a oddlen na hladin lzn smedla zajiuj rychl smen odmaovanch povrch a pevnch neistot nebo dobr rozprosten a homogenizaci tenzidovho premixu s anorganickmi solemi pi mchn prkovch odmaovacch ppravk dispergtory disperguj mechanick stice neistot a jinch stic vznikajcch v prbhu odmaovn solubiliztory rozpoutj ve vod zcela nerozpustn ltky, take tvo prav roztoky antiredepozin ltky zabrauj zptn depozici neistot na oitnm povrchu kovu, zejmna pi naedn lzn pi oplachovn hydrotropn ltky umouj mchat homogenn kapaln koncentrty tenzid s anorganickmi slokami, kter by se jinak rozdlily na dv oddlen kapaln fze ltky ovlivujc bod zkalu tenzid zvyuj nebo sniuj bod zkalu tenzidov smsi pi danch pracovnch podmnkch lzn, jsou asto vznamn pro pnn lzn a mikrofiltraci inhibitory kov, inhibitory moen, pasivan ltky sniuj rozpoutn kov v kysel nebo alkalick oblasti pH v odmaovac lzni, nebo pasivuj i inhibuj povrch kovu po odmatn, zajiuj tak mezioperan ochranu odmatnho povrchu odpovae nebo ltky zvyujc pnivost a potlaujc vznik aerosol, sniuj pnivost a stabilitu pny odmaovac lzn pro odmatn postikem nebo naopak zvyuj pnivost a stabilitu pny pro amponovn apod. Vrstvou pny na hladin elektrolytickch odmaovacch lzn omezuj tvorbu drdivch aerosol odmaovac lzn ltky zlepujc oplachovatelnost zlepuj kvalitu oplachu a zkracuj expozin dobu oplachovn Pro zajitn optimln funkce lzn se v odmaovacm ppravku obvykle kombinuje ada povrchov aktivnch ltek. Naopak jedna povrchov aktivn ltka me zajistit vce funkc v odmaovac lzni. U jednoduchch ppravk bvaj obvykle kombinovny 2-3 povrchov aktivn ltky. U sloitjch ppravk jde a o 5-8 povrchov aktivnch ltek. Tenzidy podle ionogenity Obecn se tenzidy dl na anionaktivn, kationak-

46

TriboTechnika

4/2013

tivn, neionogenn a amfotern. V odmaovacch lznch se mohou vyskytovat vechny typy tenzid. Obecn plat, e nevhodn jsou kationaktivn tenzidy pro jejich snadnou a asto nevratnou adsorpci na materilech membrn. Adsorpc je ovlivnna siln nbojov struktura povrchu kanlk a tm i pohyb iont pes membrnu. Ostatn typy tenzid nejsou obvykle problmem, pokud spluj dal kriteria pouitelnosti. U nkterch tenzid, hlavn amfoternch, zle na oblasti pH, jak se projev jejich ionogenita. V kyselch prostedch se kvarterizuje organicky vzan dusk a amfotern tenzidy (nap. betainy) se stvaj kationaktivn. Obdobn se chovaj i ethoxylovan mastn aminy, kter se v neutrlnm a alkalickm prosted chovaj jako neionogenn. Tento fakt je nutn mt na zeteli, jedn-li se o regeneraci kyselch a siln kyselch odmaova nebo ppravk pro sdruenou operaci odmatn - moen. Dle je nutn zmnu ionogenity tenzid brt do vahy pi kysel regeneraci membrnovho svazku. Tenzidy uvedenho charakteru ze zbytk alkalick odmaovac lzn se kyselm istcm ppravkem spolehliv pevedou do kationaktivn formy. Pi podezen, e odmaovac lze obsahuje tyto tenzidy, je bezpenj, ped aplikac kyselho regeneranho roztoku svazek dobe promt vodou nebo nejlpe alkalickm regeneranm roztokem. Vliv kationaktivnch tenzid nebo tenzid mncch svou ionogenity lze potlait pdavkem neionogennch tenzid. Proto ve smsch tenzid se mohou kationaktivn tenzidy vyskytovat. Bez problm je mon kombinovat ethoxylovan mastn aminy s neionogennmi a anionaktivnmi tenzidy pro mikrofiltrovateln ppravky, pracujc v neutrlnm a siln alkalickm pH. Tyto tenzidy jsou pro formulaci vhodn zejmna svm vysokm bodem zkalu (viz dle). Tenzidy podle bodu zkalu Tenzidov sloky odmaovacch lzn vytvej v lzni asociovan tvary - micely. Chovaj se tedy jako koloidn stice. Tvorba micel jejich tvar a velikost je ovlivovna adou faktor. Pat k nim struktura molekuly tenzid, ionogenn i neionogenn charakter, solnost roztok, pracovn teplota a ada dalch veliin. Jsou znma nebo namena data o chovn ady obvyklch tenzid pouvanch zejmna v textilnm prmyslu. Pedpovdt chovn sloitjch sms tenzid je vak velmi obtn a mus se provst mnoho praktickch funknch zkouek. Velikost micel tenzid je rzn a pokud jsou du destek nm a vt, tvo v lzni zkal. Bod zkalu, teplota pi kter se v roztoku tenzidu vytvo zkal, je jedna z dleitch charakte-

ristik tenzidu a jsou stanoveny uzann metody jeho men v rznch prostedch. Konkrtn hodnotu bodu zkalu tenzidu nebo smsi tenzidu je mon ovlivnit sloenm a pracovnmi podmnkami odmaovac lzn. Rozhodujc je zejmna teplota odmaovn. Bod zkalu velmi asto uruje pnivost lzn. Lzn s neionogennmi tenzidy, pracujc pi teplotch nad bodem zkalu pn mn ne stejn lze pod bodem zkalu. Pro je tvorba micel tenzid v lznch tak vznamn? Velikost micel me vzrst natolik, e se stanou neprchodn pes mikrofiltran membrnu a permet, vyitn lze, ztrc svou nejinnj sloku. Krom velikosti se patrn pi prchodu kanlkem membrny uplatuje i nbojov charakter micely. Na zklad zkouek bylo zjitno, e tenzidov smsi vykazujc zkal, se zachycuj pi mikrofiltraci na membrn a prochzej do permetu jen velmi mlo. Proto je mon povaovat tm vechny lzn pracujc nad bodem zkalu (zakalen vlivem zvten velikosti micel tenzid) za nevhodn pro mikrofiltraci a naopak. Toto jednoduch a patrn ne zcela exaktn kritrium se dalmi zkoukami potvrdilo. Kritrium bodu zkalu zrove velmi usnaduje formulaci lzn, protoe ke stanoven bodu zkalu lzn je zapoteb jen teplomr a vizuln pozorovn kdinky s lzn pi ohevu a ochlazovn. Bod zkalu tenzid je dn strukturou tenzidu zejmna pomru vlivu hydrofobn a hydrofiln sti tenzidu. Pomr obou strukturnch st se vyjaduje hodnotou HLB (hydrofilic lipofilic balance). Tato hodnota se d vypotat pro rzn typy tenzid podle rznch kritri. Dobe vak popisuje chovn jen neionogennch tenzid ethylenoxidovanch mastnch alkohol. Obecn plat, e tenzidy s nzkm HLB maj i nzk bod zkalu a naopak. Nzk bod zkalu tenzidu jet neznamen, e je takov tenzid vylouen z formulac odmaovacch lzn pro mikrofiltraci. Bod zkalu konkrtnho tenzidu s nzkm bodem zkalu lze zvit jinmi tenzidy s vysokm bodem zkalu nebo bez bodu zkalu (bod zkalu vy ne 100 C). Dle se daj pout netenzidov suroviny, vtina hydrotropnch ltek, dispergtory, edidla apod. Vyeen aplikace tenzid s nzkm bodem zkalu v odmaovacch lznch je asto klovm problmem formulace lzn, protoe zejmna neionogenn alkoxylovan tenzidy se stednm HLB a relativn nzkm bodem zkalu jsou velmi inn sloky odmaovacch lzn. Obecn plat, e nelze pedem odhadnout jak bod zkalu bude mt sms tenzid v konkrtnm anorganickm zkladu odmaovac lzn. Ve je nezbytn ovit a navren sloen korigovat podle vsledk praktickch

47

4/2013

TriboTechnika

zkouek. Obtnost nvrhu tenzidov smsi je komplikovna i faktem, e pi provozu lzn se jednotliv tenzidov sloky nepotebovvaj se stejnou intenzitou. To vede ke zmnm pomru tenzid v lzni a k postupn zmn vlastnost lzn (teba i zmn bodu zkalu). Nerovnomrn spoteba sloek tenzid spov v rozdln schopnosti tenzid vzat se na kapnky mastnot pi tvorb micel. Obecn plat, e tenzidy s nzkm HLB, u nich pevauje vliv hydrofobn sloky, se snadno vou na mastnoty a s nimi se odstrauj pi oddlovn oleje v odluovach nebo pi mikrofiltraci. V lzni zstv vt podl tenzid s vym HLB, kter svou hydrofilitou jsou ve vod dobe rozpustn. I tyto tenzidy se vak podlej na tvorb difzn asti elektrick dvojvrstvy micel s mastnotami a stabilizuj je, proto se tak ve zven me ztrcej z lzn. Tenzidy a solubilizace Tenzidy hlavn ethoxylovan mastn alkoholy, alkylfenoly alkylnaftalny, mastn aminy a mastn kyseliny s vysokm stupnm ethoxylace (15 a vce EO) a tak nkter sulfonty a smsi tchto tenzid jsou schopny solubilizace mastnot nebo jinch ve vod nerozpustnch ltek. Protoe maj i zrove vysok HLB a vysok bod zkalu tvo tenzidy se solubilizovanmi mastnotami prav roztoky. Membrnov mikrofiltran proces nen schopen takto solubilizovan mastnoty zachytit a oddlit z odmaovac lzn. Solubilizace je i jednm z trik, ktermi zvme bod zkalu jinch tenzid s nzkm stupnm ethoxylace. Pokud se solubilizace bude tkat ltek siln adsorptivnch je zde urit riziko, e v solubilizovan form se tyto ltky bez problm dostanou do kanlk membrny a zde pevldne vliv hydrofobnch funknch skupin polymeru membrny a hydrofobn solubilizovan ltka se adsorbuje. Dkazy e by se tak dlo nebo problmy s membrnami vyvolan solubilizovanmi ltkami nemme. Komplexotvorn ltky a inhibitory tvrdosti vody Komplexotvorn ltky tvo vznamnou soust odmaovacch lzn. Jejich koncentrace v koncentrtech odmaovacch ppravk se pohybuje v procentech u bnch lzn a do destek procent v elektrolytickch anodickch odmaovacch lznch s odrezovacm inkem. Pln adu funkc: vou do komplexu ionty z tvrd vody, kter mohou snit innost nkterch povrchov aktivnch ltek vou do komplex kovov ionty hydrolytickch produkt a hydratovan oxidy na povrchu kovu, kter se do lzn pen z pedchozch
48

operac (moen) nebo vznikly na povrchu kovu pi pedchozm zpracovn a manipulaci zabrauj vzniku hydrolytickch produkt kov v odmaovac lzni a brzd jejich vznik pi nslednm oplachovn rozpoutj fosftov vrstvy z pedchozho tven a vou do komplexu ionty kov z kovovch mdel a zabrauj jejich tvorb v lzni mikroskopicky zdrsuj odmaovan povrch (elektrolytick odmaovac lzn) odrezuj povrch kovu (jen speciln ppravky) Z anorganickch sloek lzn jsou to polyfosforenany a ve specilnch ppadech i kyanidy. Z organickch ltek jsou to soli karboxylovch kyselin z nich nejastj jsou glukonany, glukoheptonty kter jsou snadno biologicky rozloiteln, dle citrany, vnany, avelany, apod. Z ltek s organicky vzanm duskem jsou to ethanolaminy a soli EDTA a NTA. Soli kyseliny ethylendiamintetraoctov jsou levn a velmi inn, ale biologicky tm nerozloiteln, proto se u pouvaj zdka a jejich pouvn omezuje legislativa. ada sol organickch kyselin funguje v slab alkalickch tenzidovch ppravcch i jako tlumie pH. Vznamn jsou i soli fosfonovch kyselin a kopolymery kyselin maleinov a akrylov nebo jin polykarboxylty. Tyto ltky krom komplexotvorn aktivity funguj jako inhibitory tvrdosti vody, blokuj rst vtch krystalk vpenatch a hoenatch sol a zabrauj jejich usazovn na zbo, stnch vany a zejmna topnch tlesech. Funguj i pod hranic koncentrace nezbytn pro komplexaci iont kovu (threshold inhibition) a zrove modifikuj krystalovou strukturu nerozpustnch sol (crystal distortion). Z funkce komplexotvornch ltek zrove vyplv i nebezpe pro proces mikrofiltrace. Je-li v lzni pli vysok koncentrace kov a komplexotvorn ltky nesta na jejich navzn do rozpustnch komplex, dojde k vytsnn iont slab komplexn vzanch jinmi ionty, tvocmi silnj komplexy. Uvolnn ionty pak tvo jemn sraeniny, kter mohou ucpvat membrny. Inhibitory tvrdosti vody pak brn rstu krystal sraenin tak inn, e jemn sraeniny mohou prochzet pedfiltrac. V lznch pro mikrofiltraci je lpe inhibitorm tvrdosti vody se vyhnout. Nahrazuj se polyfosfty nebo biologicky odbouratelnmi komplexotvornmi ltkami. Pasivan nebo inhibin ltky Tyto ltky bvaj vtinou soust sdruench operac odmatn-moen, odmatn-pasivace, odmatn-omln-pasivace a pln v odmaovacch lznch nsledujc funkce:

TriboTechnika

4/2013

sniuj rozpoutn kov v kysel nebo alkalick oblasti pH v odmaovac lzni pasivuj i inhibuj povrch kovu po odmatn zajiuj mezioperan ochranu odmatnho povrchu Z anorganickch sloek psob pasivan na povrch oceli a eleznch kov dusitany, borty a kemiitany. Kemiitany blokuj rozpoutn hlinku a zinku ve stedn alkalickch prostedch. Zabrauj i selektivnmu odzinkovn mosazi. Organick inhibitory tak blokuj rozpoutn kov v alkalickm nebo kyselm prosted. Jejich hlavn aplikace je v adsorpn nebo chemisorpn inhibici kovovch povrch a zajitn mezioperan ochrany odmatnho povrchu po usuen do dal technologick operace nebo pro manipulaci a skladovn odmatn produkce. Vyuv se k tomu irok sortiment organickch ltek. Pro elezn kovy jsou obvykl ethanolaminy, kter se aplikuj na kovov povrch ze zednch odmaovacch lzn dvoustupovou technologi. V prvnm stupni se v koncentrovanj lzni na bzi ethanolamin za vy teploty povrch kovu odmast. V oplachu je lze o ni koncentraci a normln teploty, kde se ethanolaminy na povrchu zachyt, usu a pasivuj povrch eleza. V ppad barevnch kov se asto pouvaj duskat heterocyklick sloueniny (derivty imidazol a substituovanch triazol). Slitiny hlinku se chrn estery kyseliny fosforen a funguj jako odmaovac tenzidy. V alkalickch odmaovacch lznch nebudou psobit zsadn problmy. Zasluhuj vak zvenou pozornost pro jejich silnou povrchovou aktivitu, obvykle polrn charakter a silnou adsorpn schopnost. Nemme vak dostatek praktickch zkuenost se vemi ltkami, ale jenom s ethanolaminy, kter jsou bezproblmov. V mikrofiltrovateln lzni pro odmaovn slitin mdi pouvme sms t derivt duskatch heterocykl pro ochranu mosazi a lze je bez problm mikrofiltrovateln. Domnvme se, e nebezpe hroz jen v kyselch prostedch, vlivem kvarterizace organicky vzanho dusku a kationizace molekuly duskatch inhibitor. Pozornost zasluhuj i sirn sloueniny v kyselm prosted nap. derivty thiomooviny. Tyto ltky jsou velmi siln vzny na kovy. Nemme s nimi pi mikrofiltraci dn zkuenosti. Rozpoutdla Do odmaovacch lzn se pidvaj rozpoutdla ve vod nerozpustn a ve vod rozpustn. Pln nsledujc funkce: pomhaj vytvoit vysoce koncentrovan kapaln koncentrty odmaovacch lzn

rozpout tuky a pevdj je do kapaln, snadno emulgovateln formy zrychluj odmaovn Nerozpustn rozpoutdla se pouvaj v emulznch odmaovach, kde jsou hlavn odmaovac slokou. Jsou to dnes vtinou dearomatizovan uhlovodky zkho destilanho rozmez, co umouje pesn regulovat jejich holavost. Dle se pouvaj alfaolefiny a d-limonen. Nasazen mikrofiltrace pi provozu tchto lzn je nemon. Mikrofiltrace se vak me uplatnit pi likvidaci vyerpanch emulznch koncentrt odmaova nebo regeneraci oplachovch vod po emulznch odmaovach. Z rozpustnch edidel se pouvaj ethanol a propanol pro snen viskozity tenzidovch sms. Pi zedn koncentrtu na pracovn lze je jejich obsah v lzni zanedbateln a mikrofiltraci neovlivuje. Nevhodnou slokou jsou pro adu plastovch mikrofiltranch membrn ve vod rozpustn edidla typu alkylglykoleter (Dovanoly, Solvenony) nebo N-methylpyrrolidon. Tyto ltky se pouvaj, jednak pro zven innosti zejmna tenzidovch odmaovacch lzn, jednak pro ppravu vysoce koncentrovanch kapalnch koncentrt tenzid. Zejmna pi zven teplot zpsobuj bobtnn polymer mikrofiltran membrny a mohou zcela zablokovat prchod permet. Pokozen membrn bv asto nevratn. Ve zven me se tato edidla a jim podobn pouvaj v siln alkalickch odstraovach ntr. Zbobtnn a rozpad polymer lakovch bz je v tchto jejich hlavnm kolem. Navc lzn pracuj pi teplotch okolo 80 C. Tyto lzn jsme netestovali. Domnvme se, nasazen mikrofiltrace s plastovmi membrnami by v tomto ppad byla katastrofa. Shrnut zsad formulace ppravk pro mikrofiltraci: 1. Vyhni se kationaktivnm tenzidm, amfotern jsou podezel 2. Odmaovac lze mus mt bod zkalu tenzidov smsi vy alespo o 10 C ne je jej obvykl pracovn teplota 3. Nepouvej ve vod rozpustn edidla, chce-li pout plastov moduly 4. V kysel oblasti pH me bt vechno jinak st podklad pro tuto publikaci byla zskna v rmci een programu MPO TANDEM projekt FT-TA/047 Optimalizace materilovho een a aplikace princip protikorozn ochrany technologickch zazen a celk. Petr Szelag
49

4/2013

TriboTechnika

Aplikcia a optimalizcia plastickch mazv

Plastick maziv maj stle miesto v sortimente mazacch prostriedkov. Ich pecifick aplikan vlastnosti nachdzaj uplatnenie hlavne tam, kde mazacie oleje napriek svojim lepm itkovm vlastnostiam predstavuj asto problmy z hadiska obsluhy a drby strojov a zariaden. Pouvaj sa najm na mazanie valivch a klznch losk, klznch plch a inch strojovch ast. V prpade valivch losk ide o nron podmienky. Na zabezpeenie sprvneho mazania v prpade pouitia plastickch mazv treba pozornos venova tmto tyrom aspektom, technologickm postupom. Ide o sprvny vber plastickho maziva (druh maziv), stanovenie aplikanej metdy (postup, spsob mazania), stanovenie mnostvo maziva (v gramoch), a uri, ako asto treba mazivo dopa (stanovi domazvac interval). Vber plastickho maziva Anatmia plastickch mazv je dan formulciou troch zloiek, ktor vytvraj plastick mazivo. Zkladov olej a prsady s hlavn komponenty, a ako tak vytvraj a ovplyvuj vlastnosti plastickho maziva. Zahusovadlo je asto uvdzan ako pongia, ktor dr mazivo (zkladov olej a prsady) a vytvra potrebn truktru. Pre lepiu predstavu o chemickom zloen plastickho maziva, uvedieme v prehade jednotliv komponenty v percentulnom vyjadren.
Zkladov olej 70 a 95 % Zahusovadlo 3 a 30 % Prsady 0 a 10 % Plastick mazivo 100 %

Pri hodnoten vlastnosti plastickch mazv treba sa zamera na tieto fyziklne a prevdzkov charakteristiky: erpatenos Odolnos proti vode Konzistenciu

Bod skvapnutia Oxidan stabilitu Vysoko teplotn vlastnosti Nzko teplotn vlastnosti Pri vbere plastickch mazv treba zohadni uveden fyziklne a prevdzkov vlastnosti. V technickej praxi sa asto stretvame s problmom vzjomnho zmieania jednotlivch druhov plastickch mazv. Ide o problm, ktormu treba venova zven pozornos. Problm sa me prejavi, napr. pri domazvan trecch uzlov, losk a inch strojovch ast. V tabuke .1 je uveden porovnanie mieatenosti plastickch mazv poda druhu pouitho zahusovadla. asto sa vyskytuje aj problm stanovenia intervalu domazvania a mnostva maziva na dopanie. Zlitenos, resp. nezlitenos plastickch mazv bola a je testovan najm vrobcami valivch losk. V takchto prpadoch sa porovnvaj najm jednotliv typy zahusovadiel (kovovch mydiel) alebo jednotliv druhy pouitch zkladovch olejov. Kompatibilita vysoko teplotnch mazv je ete viac problematick. Ide o plastick maziv, ktor sa pouvaj pre teploty od 120 do 150 C a samozrejme aj pre prevdzkov teploty nad 200 C. V takomto prpade treba venova vberu, zmene plastickch mazv mimoriadnu pozornos. Plastick maziv predstavuj komplexn zmes chemikli, dobre definovan a vyven na zabezpeenie sprvnej vkonovej rovne plastickho maziva. Tu treba spomen Arrheniusovo pravidlo, ktor hovor, e chemick reakcie prebiehaj dvojnsobne rchlejie pre kadch 10 C zvenej teploty, o m tie vplyv na kompatibilitu maziva a me sa prejavi zriedenm maziva. V takomto prpade prevdzkovate by mal zvi dvkovanie maziva pokia problm neprestane. Treba si uvedomi, e zahusovadl, prsady a zkladov oleje v takchto prevdzkovch podmienkach reaguj pri rozli

50

TriboTechnika

4/2013

nch teplotch a v rznych asov intervaloch. Definova, ako sa prejavuje nezluitenos plastickch mazv v praxi je dos nron. Napriek tomu treba uvies, e sa to prejav vo vkonnosti maziva

va. Je vemi efektvny spsob a pri porovnan, napr. s automatickm systm ponka urit vhody. V praxi sa obas stane, e musme zmeni druh plastickho maziva a vtedy treba dodra postup, aby

Porovnvacia tabuka mieatenosti plastickch mazv

tabuka .1

a v zmene jeho fyziklnych vlastnost pri zmiean dvoch alebo viacerch plastickch mazv. Nezluitenos sa prejav ako znenie mazivostnej vkonnosti. Zmena fyziklnych vlastnost sa prejav zmknutm alebo stvrdnutm konzistencie maziva, poklesom strihovej a teplotnej stability, o sa prejav znenm bodu skvapnutia. Ke teplota prekro bod skvapnutia maziva, olejov zloka odchdza a plastick mazivo sa stva nefunknm. Aplikan metdy, spsob mazania V praxi s znme rozlin metdy, postupy pre aplikciu plastickch mazv. Mazivo me by aplikovan prostrednctvom centrlneho mazacieho systmu, automatickm systmom pre jednotliv mazacie miesta (automatick maznice), run a non mazacie prstroje, run mazanie (stierkou) alebo mazanie pomocou runho pkovho mazacieho lisu. Run mazac lis (tlak a 100 Mpa) sa v benej tribotechnickej praxi ete stle pou-

sa minimalizovalo nebezpeenstvo zmieania nezlitennch plastickch mazv. Musia by dodran podmienky: 1. Zisti, i kontrukcia loiska dovol odstrni pvodn mazivo z loiska, mazacieho systmu. Me nasta, napr. pokodenie loiska pri uzavretom, krytom loisku. 2. Zisti, i je loisko schopn alej prevdzky ete pred vmenou mazv. Zl stav loiska, tolerancie, nesprvne uloenie loiska alebo prpadn pokodenie loiska nemus by vdy dvodom na zmenu maziva. 3. Zisti, i mazacie podmienky vyhovuj prevdzkovm podmienkam loiska v celom rozsahu. Treba pamta, e okrem kontrukcie loiska a mnostva maziva je nutn repektova najm prevdzkov teplotu loiska. Napriek splnenm hore uvedenm podmienkam odpora sa dodra nasledovn postup pri zmene plastickho maziva: 1. Pouvajte pvodn mazivo tak dlho, ako je to
51

4/2013

TriboTechnika

mon z toho dvodu, e treba sa sprvne rozhodn a pripravi nov mazivo. 2. Pokia loisko je v prevdzke, pri zmene mazv pomaly dvkujte nov mazivo (run mazac lis) a to a dovtedy, km sa nevytla star mazivo, o sa prejav bu zmenou konzistencie, alebo farby plastickho maziva. 3. Predchdzajci postup opakujte po jednej a dvoch hodinch prevdzky, alebo a potom, ke loisko pracuje v normlnom reime, t.j. v stlych prevdzkovch podmienkach. 4. Nechajte loisko v prevdzke jeden tde (pokia domazvac interval nebol dlh ako jeden tde) a alej dodrujte stanoven domazvacie intervaly. 5. Vzhadom na uveden postup sa oakva doasn nrast objemu, spotreby pouitho, novho maziva poas prvch dvoch domazvacch intervalov. 6. Odpora sa vykonva monitorovan ie, diagnostiku loiska, trecieho uzla (vibrcie, domazvac interval a in).

Mk = (0,5 ...20) . V ( kg/hod) Kde : D je vonkaj priemer loiska / mm / B je rka loiska / mm / V je von priestor v loisku / m3 / X korekn faktor Uveden odporania na stanovenie mnostva maziva s len pomckou pre prax. Tmto otzkam treba venova viu pozornos. Ak mnostvo plastickho maziva treba poui pri sprvnom domazvan asto rozhoduje samotn kontrukn rieenie losk (typ loiska) a prevdzkov podmienky (otky, teplota). Veobecne plat, e von priestor loiska sa odpora naplni len z 2/3, v prpade bench podmienok. Pre stanovenie konkrtneho mnostva plastickho maziva sa asto uplatuje daj, tzv. rchlostn faktor, sin n . dm (min-1 . mm), kde : n - s otky loiska 1/min dm stredn priemer loiska v mm

Veobecn odporania 1. Vyistte maznicu, mazan miesto pred kaIde o veobecn pravidlo, pomcku na stanovenie dm domazvanm. mnostva plastickho maziva. V prehade s uve2. Plastick mazivo erpajte, dvkujte do maznc, den veobecn daje pre plnenie mnostva plaslosk pomaly. tickho maziva do vonho priestoru loiska v per3. Nov plastick mazivo sa odpora poui len centch ( % ) poda sinu n . dm. vtedy, pokia je loisko v dobrom stave Plniace mnostvo a pracuje v normlnych prevdzkovch plastickho Rchlostn faktor n . dm podmienkach. Mnostvo maziva na domazvanie V praxi sa stretvame asto s poiadavkou na stanovenie mnostva plastickho maziva na domazvanie. Je mnoho odporan a postupov na stanovenie mnostva maziva najm od vrobcov valivch losk. Vzhadom k tomu uvedieme jedno veobecn odporanie vhodn pre prax, pre tdov a ron domazvacie intervaly. Mnostvo maziva M = D . B . X ( g)
Domazvac interval Tde Mesiac Rok Hodnota X 0,002 0,003 0,004

< 90 000 ( nzka rchlos ) 90 000 a 500 000 ( stredn rchlos ) 500 000 a 1 000 000 ( vysok rchlos ) > 1 000 000 ( vemi vysok rchlos )

maziva v % 90 % 70 % 30 % 25 %

V prpade rchlostnho faktoru, ktor je v ako 500 000 sa odporaj vemi krtke domazvacie intervaly. V tribotechnickej praxi plat zsada, e treba poui sprvne mazivo na sprvnom mieste, pri pouit sprvnej aplikanej metdy, v poadovanom mnostve a v sprvnom ase. Vemi jednoduch, technick sprvne a eln. Niektor informcie o minimlnych poiadavkch na mnostvo plastickho maziva a stanovenie domazcch intervalov uvdza norma DIN 51 825. Domazvacie intervaly V praxi plat urit stratgia, ktor vyplva s prevdzkovch sksenost, repektovan mnohch

Mnostvo maziva pre extrmne krtke domazvacie intervaly Mk.

52

TriboTechnika

4/2013

prevdzkovch faktorov a poda nej sa stanovuj domazvacie intervaly. Niektor daje, ako prevdzkov teplota, typ loiska, zaaenie, neistoty, vlhkos, vibrcie a tie kvalita plastickho maziva rozhoduj o tom, ako asto treba domazva. Otzka je teda ak mnostvo maziva a ako asto treba domazva? V tomto prpade sa stretvame najm s odporanm od vrobcov losk, strojovch ast, ktor stanovuj domazvacie intervaly na zklade prevdzkovch skok (diagramy) a pozorovan poda novch kontrolnch metd. Poda normy DIN 51 825 je stanoven redukovan domazvac interval T f : T f = t f . f1 . f2 . f3 . f4 . f5 . f6, (hod.), kde f 1 a f6 s redukn faktory a znamenaj tieto prevdzkov vplyvy : - f 1 vplyv prostredia, vlhkos, prach - f 2 vplyv okovho zaaenia, vibrcie - f 3 vplyv prevdzkovej teploty - f 4 - vplyv vysokho zaaenia - f 5 - vplyv vzduchu (kyslk) - f 6 - vplyv innosti tesnenia - t f - mazac interval Pre vpoet domazvacieho intervalu T v hodinch sa pouva aj nasledujci postup poda vzorca : 14 000 000 T = K (-------------------) 4d ( hod.), n d kde d vntorn priemer loiska, n otky 1/min, K - koeficient pre jednotliv typy losk K = 1 pre kuelkov a guov (sfrick) loisk K = 5 pre valekov a ihlov loisk K = 10 pre radilne gulikov loisk
Rchlostn faktor n . dm < 50 000 < 50 000 50 000 a 100 000 50 000 a 100 000 < 100 000 < 100 000 < 100 000

tmov, netesnosti vo vkuu, stlaenho vzduchu, pary a inch dopravovanch kvapaln. V poslednch rokoch sa spene pouva, ako metda na kontrolu strojovch ast a tie pri mazan losk. Prpadn mnostvo hluku, ktor vznik pri mazan losk je uiton daj o efektvnosti ich mazania. Veobecne plat, e hlun koles, loisk treba maza. Je to dleit najm v prpade mazania ozubench prevodov a valivch losk a to z toho dvodu, e v tchto prpadoch ide o elastohydrodynamick mazanie, kde zaaenie, tlaky v kontaktnej ploche mu dosahova hodnotu a 3 000 MPa. Akustick prs troj umouje kvantifikova a objektvne posudzova rove hluku v trecom mieste, v loisku. Na zklade normlnej alebo zkladnej rovne hluku pre konkrtne loisko, me sa stanovi limit, ktor uruje presne as, kedy treba domazva a upozoruje, kedy treba domazvanie ukoni pri dosiahnut sprvneho mnostvo maziva. Vek mnostvo maziva (premazanie) v loisku kod a vedie k nrastu teploty. To je prinou rchlej oxidcie (chemick degradcia) a me zaprini oddeovanie, vyluovanie, olejovej zloky zo zahusovadla. Ak zven teplota pretrvva, olejov zloka odchdza, me nasta degradcia zahusovadla (karbonizcia) vytvranie pevnch ast, ktor mu zaprini zven opotrebovanie, resp. a havriu loiska. V tabuke . 2 s uveden veobecn domazvacie intervaly pre plastick maziv vzhadom na niektor prevdzkov podmienky.
Pracovn prostredie ben ben ben ben pran pran vemi pran Prevdzkov teplota C - 20 a 70 - 20 a 100 - 20 a 70 - 20 a 100 - 20 a 70 - 20 a 100 - 20 a 70 Domazvac interval 6 12 mesiacov 2 6 mesiacov 2 6 mesiacov mesane tdenne a mesane denne a 2 tdne denne a tdenne
tabuka . 2

V sasnosti je v pozornosti Akustick mazacia metda. Ide o metdu, ktor pomocou zvuku, resp. ultrazvuku stanovuje mnostvo a domazvacie intervaly plastickch mazv. Tto metda je znma u niekoko rokov a spene sa pouva v priemysle na kontrolu elektrickch sys-

Zver Aplikcia a samotn optimalizcia plastickch mazv pri ich pouit v praxi je nron a vyaduje si urit teoretick a praktick sksenosti. Cieom prspevku bolo poskytn dostupn informcie a porovna tradin metdy, postupy s ostatnm technolgiami, ktor sa teraz ponkaj. Ing. Jozef Stopka
53

4/2013

TriboTechnika

Nerezov a electroformov SMT planety

SMT planeta je nstroj, kter umouje tisk lepidla pro klasick soustky nebo cnov pasty pro SMD soustky. Zatmco u planety na lepidlo na pesnosti tolik nezle, pro planety na SMT jsou kladeny m dl vt nroky na vechny parametry. Existuj i metody pmho tisku pasty specializovanm zazenm, planeta vak stle pedstavuje pedevm ekonomick zpsob tisku. Nae firma se zamuje pedevm na ekonomick proveden SMT planet nebo naopak pikov proveden z elektrolytickho niklu. Obecn panuje nedvra v kvalitu leptanch planet. Pina je historick, kdy se pouvaly nekvalitn materily a postupy. Nmi poupi leptn je sloitj vytvoit rzn velk objekty v jednom vrobnm cyklu, u laserem ezanch zase roste cena pi velkm mnostv objekt. Ob technologie pak maj spolen fakt, e jde o destruktivn metodu vroby, kdy se z kovov flie odebr materil v otvorech. Tm dochz k poruen krystalick struktury kovu, co se projev ve zdrsnn stn otvor. Lze ji elektrochemicky vyletit, ovem za cenu dalch nklad. Proto jsme zavedli technologii Electroforming, kter tyto neduhy nem : Nerezov nosn plech se chemicky vyist a nanese na nj vrstva fotorezistu v tlouce poadovan sly plechu. Pes fotografickou matrici se exponuje kolimovanm UV zenm nebo digitln technologi LDI, m se vytvo vsledn motiv vrobku z niklu tvrdosti cca 550 Hv. Pot nsleduje vyvoln a galvanick pokoven niklem, kter velmi pesn okopruje motiv a v mst fotorezistu zstanou otvory. Ve pracuje na molekulrn rovni, vsledn dl je proto velmi pesn a hladk. Nsleduje odstrann fotorezistu a pesn men poadovanch toleranc. Lze doclit 10 um, digitln i 5 um. Je to nedestruktivn vrobn metoda, pi n se vyn pouze materil, kter na vrobku zstane. Parametry Materil: elektrolytick sulfamtov niklov plech sly 50 150 um do rozmr cca 585 x 736 mm a tvrdosti cca 550 Hv. Pesnosti: protoe proces probh na molekulrn rovni, jsou tolerance objekt bn 12,5 um. Samotn proces koven vak probh 1 um, lze tedy doclit i lepch vsledk. Vyrobiteln velikost objekt je od 75 um. Vhody 1. Tvar stn a hran: a) spodn strana plechu zstv matn a velmi rovn s ostrou hranou otvoru

povrch stny nerezov planety (150 um)

povrch stny niklov planety (150 um)

typick tvar otvoru electroformingem

van materily jsou velmi kvalitn a certifikovan, stejn tak pesn je vrobn technologie litografie, pouvan i pi vrob plonch spoj a polovodiovch ip. Nicmn nerez m i sv nevhody,
54

TriboTechnika

4/2013

b) horn strana je zrcadlov hladk, nzk povrchov napt umouje lep odvalovn pasty c) hrany otvor jsou u horn sti zaoblen, tedy nepokozuj strku a u spodn sti jsou ostr, co zajist pesn uznut pasty pi odtrhu. Dky zrcadlov hladkmu povrchu stn se velmi dobe uvoluje cnov pasta z otvor a planeta se lpe ist. 2. Rovinnost: vrobou nevznikaj dn otepy, hrany jsou u z vroby velmi hladk i na hranch i stnch otvor. Materil nedostv tepeln ani mechanick stres, zstane tedy velmi rovn. 3. Sloitost: lze vytvet i velk mnostv objekt, tvarov jakkoli sloit v jednom vrobnm cyklu, tedy ekonomicky velmi pijateln. 4. Preciznost: lze vyrobit velmi mal prmr objekt od 75 um. Pnos maj planety pro velmi mal soustky typu microBGA, kde maj zvenou schopnost tisku i pes velmi mal otvory. Lze doshnout lepho pomru velikosti otvor a sly plechu. Pasta mn ucpv i velmi mal otvory. 5. ivotnost: dky tvrdosti cca 600 Hv, co je o 50 % proti nerezovm maj planety dvojnsobn vy ivotnost a velmi dobrou pevnost v tahu. Nedochz tak k prhybu planety ani pi silnm napnut - je tedy zajitn velmi pesn tisk. 6. Tlouka: protoe plech narst postupn, je mon vytvoit jakoukoli slu plechu mezi 50 150 um v krocch po 10 um. Nevhodou je del as vroby i vce ne 6 hodin, navc m pomaleji se pokovuje, tm rovnomrnj je plech. Nen tedy vhodn pro expresn zleitosti. 7. Relif: lze lokln snit plochu a a 2/3 pvodn tlouky, co je jinmi metodami obtn vyrobiteln. Tato metoda umouje i vytven rzn silnch oblast, tzv. vcerovov planety, kter jsou vhodn pro plon spoje s kombinac jemnch a masvnch soustek s rznmi potebami mnostv pasty. 8. Ekologie: tato strnka rovn nen zanedbateln. Niklov planety se vyrb galvanickm pokovenm a vytv se pouze vsledn plech, nevznik tedy tm dn odpad. Ostatn metody jsou destruktivn a vznik st odpadu, kter nem vyuit. Energetick prostedky k jeho vrob tedy byly zbyten, navc nikl m i po skonen ivotnosti cca 10 x vy hodnotu pi vkupu na rozdl od nerezi. Electroforming je tedy nejetrnj k ivotnmu prosted ze vech ostatnch technologi.

Mezi technick parametry, ovlivujc kvalitu pat pedevm hranov ostrost vytvoench objekt. Pokud tato nen dodrena, dostv se pasta mimo pjec ploky, co zpsobuje po pjen skraty. Dalm, nemn dleitm parametrem je tvrdost materilu, kter mus bt alespo 400 HV, jinak nelze zajistit opakovatelnou pesnost tisku. Aby nedochzelo k prosakovn pasty pod planetu a pozdjm monm zkratm nebo kulikm pjky, mus planeta dokonale sedt na pjec ploce a nesm dochzet k prhybu vlivem prunho podloen. A konen, poslednm dleitm faktorem je pesnost vytvoench objekt, kter jsou u laserem ezanch cca 12,5 um, u leptanch cca 25 um. Velikost kuliek pjky v pjec past bv vak v obou ppadech vt, take tyto parametry jsou vyhovujc. Kapilrn sly pi petaven pasty zpsob, e se eliminuj i pozin nepesnosti usazen planety (pokud nejsou pli velk) na plon spoj a roztaven pjka se rozlije pouze na clen ploce. Druhy planet Nerezov leptan jsou vyrbny fotolitografi, tedy chemickm leptnm. Jde o pesnou metodu s dosahovanmi pesnostmi 25 um. Tyto nerezov planety jsou vyrbny pedevm s drazem na ekonomickou strnku produktu. Vhody: 1. Chemickm obrbnm plechu nedochz k dnmu tepelnmu ani mechanickmu namhn, take planeta zstv zcela rovn a nezvlnn. 2. Na hranch otvor nevznikaj dn otepy, hrany jsou hladk a pjec pasta se me lpe uvolovat na plon spoj. 3. Tato metoda umouje i vytven rzn silnch oblast, tzv. vcerovov planety, kter jsou vhodn pro plon spoje s kombinac jemnch a masivnch soustek s rznmi potebami mnostv pasty. 4. Vzhledem k obrbn v ploe nen podstatn mnostv vytvench objekt, zvlt pi velkm mnostv ploek pak me bt znan ekonomick efekt. Niklov leptan jsou vyrbny fotolitografi, tedy chemickm leptnm. Jde o pesnou metodu s dosahovanmi pesnostmi 25 um. Tyto niklov planety jsou vyrbny pedevm s drazem na rychlost vroby, avak na kvalitn niklov plech.
55

4/2013

TriboTechnika

Niklov elektroformov jsou vyrbny electroformingem, tedy galvanickm vytvenm. Jde o velmi pesnou metodu s dosahovanmi pesnostmi 12,5 um. Tyto niklov planety jsou vyrbny pedevm s drazem na kvalitn proveden a dlouhou ivotnost. Vhody: na niklov planety nen nutn polishing, niklov planety, maj hladk stny i horn stranu, co psob lep uvolovn pasty. hrbolatost nerezi je 2 um, niklu 0,8 um, tedy se 4 x lpe uvoluje pasta. niklov planety standard IPC 7525 revize A. srovnn typ planet, vhody a nevhody:, technici, kte mli monost tisknout s niklovmi planetami, si pochvaluj jejich vlastnosti, vrazn lep od nerezovho materilu, ale kvli cen ji nebrali a povauj ji za lep pro tisk ne nerez. proces electroformingu je asov nron a ned se pli automatizovat. Proto v zemch s drahou pracovn silou jsou tyto vrobky velmi drah. kvalita planety je pedevm kvalita materilu nerez. Lep je nikl, je tvrd a hladk. jsou navreny pro vrobce elektroniky, kte vyaduj prvotdn proveden tisku a do rovn mikroelektroniky, dokonce i pod rozte 0,4 mm. Planety poskytuj vysokou pesnost, trvanlivost a dlouhou ivotnost i pro velkoobjemov aplikace tisku. Tyto planety jsou vyrbny elektroformingem, tedy galvanickm pokovovnm nosnho nerezovho plechu, na nm je vytvoen motiv objekt. Ty pak tvo vsledn otvory. Jde o velmi pesnou metodu s dosahovanmi pesnostmi a 12,5 um. Alpakov leptan jsou vyrbny fotolitografi, tedy chemickm leptnm. Jde o pesnou metodu s dosahovanmi pesnostmi 25 um. Tyto alpakov jsou pedevm s drazem na rychlost vroby. Vhody: materil Alpaka je dobe opracovateln. Protoe je vak pomrn mkk a drah, na SMT planety jej nedoporuujeme a nabzme jen na pn, pokud jsou k tomu njak dvody. Hlinkov vrtan jsou vyrbny CNC vrtnm. Jde o nepli pesnou metodu s dosahovanmi pesnostmi 100 um. Tyto planety jsou ureny pedevm na nanen lepidla, kde pesnost nehraje roli.

Vhody: Pouit hlinkov materil je velmi levn a dobe opracovateln. Je tak vhodn speciln pro zakzky, kde se osazuje lepidlem pro soustky jen nkolik mlo kus desek v jedinm osazovacm cyklu, tedy velmi mal srie nebo vvojov zleitost pro 1 ks. Tato planeta nen nijak pesn, lze ji napnout jen jednou, m se natolik zdeformuje, e je po vyjmut ze stotisku nepouiteln. Jejm hlavnm kolem je ekonomick strnka - je dostupn za polovinu ceny planety nerezov. Pes sv nedostatky, kde pat i zven mnostv zkrat a nedotisk, tedy poteb zvench oprav na plonch spojch me bt u malch srich ekonomick spora znan. Ne kad osazovac firma vak me bt ochotn takovto planety pouvat. Nerezov laserem ezan jsou vyrbny laserovm eznm. Jde o pesnou metodu s dosahovanmi pesnostmi 10 um. Tyto nerezov planety jsou vyrbny pedevm s drazem na jejich vhody: dosahovan pesnosti 10 um. Speciln proveden planet Prototypov, ekonomick SMT planeta V evropskch podmnkch je asto poteba vyrbt ovovac vzorky, k emu ekonomicky mohou pispt tzv. EKO ablony. Jde o standardn planetu, kter m pouze omezen velikosti plochy do cca A4 a nelze ji tak upevnit do bnch tiskovch zazen. Pro vytvoen nkolika kus osazench plonch spoj si vak vvoj me pipravit pracovit, kde desky natiskne a vvoj tak mn zat dalmi nklady. Vcerovov SMT planety S postupem miniaturizace a dalho zmenovn soustek pibv poadavk na rzn mnostv nanesen pasty na ploky na plonm spoji. Jednou z metod jak nastavit rozdln mnostv pasty je rzn velikost otvor na planet pi stejn tlouce planety. Pi nevhodn zvolen velikosti otvor to me zpsobovat nanesen vt vrstvy pjec pasty a po petaven mohou vznikat zkraty. Proto je vhodnj vyladit mnostv natisknut pasty rznou slou plechu na tiskov planet. Pak je mon v jednom tiskovm kroku nanst jak mal mnostv pasty nap. pro pouzdra BGA, tak vt mnostv pro vt soustky. Na vyleptan plane-

56

TriboTechnika

4/2013

t jsou oblasti, kde je tlouky plechu snena a proto se pi jednom tisku nanese rzn mnostv pjec pasty na pjec ploky. Popis vcerovovch SMT planet: pi kombinaci velkch soustek a microBGA je problm zvolit jednotnou slu planety. Tyto lze vyrbt jen elektrochemicky, laser tuto monost nem. 3D planety lze udlat tak, e se zalept relif dve nanesen pasty, nejen v ploe, ale i na stnch otvor. Hrany jsou lehce zaobleny a nedochz tak k pokozovn strek.

pi tisku leet velmi dobe na plonm spoji, kter mus bt rovn neprun podloen. Proto se d pout tato relifov planeta, jej princip je podobn jako vcerovov planety. Zaleptan motiv je vak otoen smrem k plonmu spoji

Poloen planety v ezu na plon spoj

Proveden 3D planety, kde je patrn zaleptn vodi do stejn hloubky, jako sla mdi na plonm spoji Vcerovov planeta s vymezenm oblast se snenou tloukou

a je zaleptn motiv plonho spoje, kter tak pesn kopruje vodie a znemouje pruen. Jej vyu-

Zobrazen planety se dvma rznmi tloukami. Ni je urena pro tisk velmi jemnch rozte, kde je poteba men mnostv pjec pasty

3D planety Jedn se o pomrn speciln druh planety. Jej princip spov v tom, e napklad pi silnch vodich na plonm spoji dochz k pruen planety proti zbytku lamintu a k deformacm tisku. Zvlt u velmi jemnch rozte by mla planeta

it me bt ve specilnch ppadech, kdy tento parametr ovlivuje kvalitu tisku. Poskytuje dal mon een problm, pokud povrch desky nen rovn anebo jsou na nm u vytvoen njak soustky nebo jin nerovnosti. Text: Semach
57

4/2013

TriboTechnika

OHLIADNUTIE za:
18. medzinrodn konferencia Corrosion of underground structures Autor: Mgr. Maro Halama PhD., manar konferencie V doch 23. a 24. mja 2013 sa konala u 18. medzinrodn konferencia organizovan v spoluprci Hutnckej fakulty Technickej univerzity v Koiciach, SPP distribcie a.s., Slovenskho plynrenskho a naftovho zvzu a Slovenskej spolonosti pre povrchov pravy (SSP). Konferencia sa konala v kongresovch priestoroch Univerzitnej kninice a sasne prebiehala jej vstavn as. Bolo vekou cou pre organiztorov, e mohli privta syna slvneho korznika Antoine Pourbaixa z Belgicka (CEBELCOR), ktor pokrauje v otcovch apajach. S plenrnou prednkou Measurement and analysis of AC induced corrosion zanechal trval nezmazaten stopu v hlavch slovenskch, eskch, poskch, ukrajinskch odbornkov a tudentov korzie. Takisto plenrna prednka profesora Pavla Novka (VCHT) na tmu Ticet ppad mylnch pedstav o korozi kovu nastolila otvoren otzky a konfrontovala zauvan teriu s dlhoronou praxou v odbore. Treou plenrnou prednkou otvrala piatkov sekciu profesorka Malgorzata Makowska-Janusik (Uni. Czestochowa) s The computer simulations of physical properties of solid state by local field approach. Ing. Maro Meli (SPPdistribcia a.s.) prednal na tmu hodnotenie technickho stavu miestnych siet v SPP a o inpeknch meraniach vysokotlakovch plynovodov. Ing. Milan Lacena ponkol nov, rozren merania parametrov katdovej ochrany prepravnch plynovodov v blzkosti elektrickej rozvodne vysokho naptia. Praktick as konferencie okorenila talianska firma IBIX S.r.l. Tecno Supply Division so zstupkyou Mrs. Susannou Giovanni. Firma v priestoroch Katedry nuky o materiloch na Hutnckej fakulte aplikovala nstrek high-tech 3-vrstvovho LPE povlaku na dimenziu potrubia

Stretnutie slvnych korznikov A. Pourbaixa a J. Kocicha po 20-rokoch

z plynrenskch lni. Program kulminoval spoloenskm veerom spojenm s kaacmi hodmi a degustciou vybranch loklnych vn v pivnici v Tokajskej oblasti. Ostva sa u len tei na nov vsledky rozbehnutch projektov v plynrenskom priemysle a stretn sa na pozvanie prezidenta konferencie Dr.h.c. prof. Ing. Jaroslava Kocicha PhD. op o 2 roky na 19. medzinrodnej konferencii Corrosion of underground structures 2015. viac na http://www.tuke.sk/metalcor. Mgr. Maro Halama PhD.,

58

Finann produkty slia svojimi informciami predovetkm ku zniovaniu objemu nedobytnch pohadvok, minimalizcii potu dlnkov i neplatiov a vberu vhodnch obchodnch partnerov. Umouj dkladn preverenie obchodnho partnera ete pred samotnm uzavretm obchodu. Vaka vhodnmu vberu a sprvnemu nastaveniu platobnch podmienok vrazne znite nklady na vymhanie, prpadne poistenie pohadvok.

FINANN A KREDITN INFORMCIE

OBCHODN A MARKETINGOV INFORMCIE

Ak mte zujem expandova a njs novch zkaznkov, radi by sme Vm v tom pomohli. Nechcem Vm ale preda databzu v krabike s mnostvom kontaktov. Naim cieom je Vaa spokojnos a V itok a teda novo zskan zkazky. Preto by sme s Vami radi konzultovali Vae konkrtne potreby a predstavy a navrhli Vm optimlne rieenie.

OCHRANN ETIKETY

Nalepenm naich ochrannch etikiet na faktry dvate najavo aktvnu starostlivos a nekompromisn prstup k termnu splatnosti vystavenej faktry.

ktry hradu fa systme ev m je u d e sl nej gu platob Monitorin ovenskch sl disciplny riem. isnode.sk

lustrator.b

Bisnode Slovensko, s.r.o. M. R. tefnika 379/19, 911 60 Trenn, T: 032-7462640, E: info@bisnode.sk, W: www.bisnode.sk