*1;;,,.

",

M krajina pam?
nor, ocHneu; ual sv rv

'3]ij'
ii
!,r.1

Ruskin obas anmal hory jako smchWemohoucho nad komick m

emderlm mu o ulnstn sle.

S. Schama, ICrajina a pam

pojmem krajina, nareli na nepochopen. Slovo toti znlo nevdecky a prisobilo jako z 19. stolet. Botanik Ji Sdlo sklidil zcela nemrnou kritiku za koncept ,,tenkrajiny", v jeho rmci se ke kra_ jin obracel jako k uritmu druhu textu, kten- je monrrizn mi zptisoby interpretovat - jinak te krajinu vachta trojlist a jinak netop1 r' Krtce po roce zooo pouil v raz ,,tenkrajiny" v jednom svm projevu Vclav Havel a tehdy si skupina p vodnch ,,kra1in tl" ekla, e se ji na vln tto slovn konjunktury vzt nemus a zaala se stahovat' Slovo krajina se v t dob u dostalo nejenom do skript, uebnic azkonn ch vyhlek, ale stalo se rovn slovem politick1 m. Kdy jsme se zam17leli, co nm (a ostatnm menmnrodrim) zbude z nazem v kotli Evropsk unie, dospli jsme k nzoru, e jazyk' krajina a - jak kal Vclav Blohradsk; - mon brambork.

rl srrnvnzrr P rodovdci a archeologov, kte se na potku 9o. let zab uali

P0U5TEV1{cl

dtlrazem na to, e co si lovk udl a rrypstuje doma sm, nemus nakupovat v hypermarketu. Podobny? posun potkal slovo pam, kter bylo radikln zr1eno na vldu T. c. Masaryka, odsun Nmcr a socialismus. ob slova - jak pam, tak krajina - zskala emon politick1 nboj, kten je protikladn] proitku krajiny a jejho asu. okouzlen pout_ nci se v obavch, aby se skutenkrajinn pouto nejistho posvtna a velk1 ch p rodnch hodnot nerozplynulo v proklamacch hejtmanri, matoucc.h developerri a povrchnch urnalistri, sthli do
u rne;rNe perur
13

Krajina jako v raz regionalismu byla ve skrytu postavena proti globalizaci a hrstka zasvcenc zaalavnmatjako nejvtho regionalistickho politickho aktivistu a radikla P emka Podlahu s jeho

t
iesu, stary7ch iom a oputn] ch vojensk ch prostor tomu, emu rozum a co maj rdi - krajin.
,

kde se vnuj

bychom s vrjbec nemuseli vimnout, e autor peo krajin. Pokud se Schamov knize v naem prost ed nco podob, je to vynikajc a rovnji klasick jihoesk trilogie prrimrnho, konformnho bsnka a grafika L. Stehlka |em zamyten . Na rozdl od globlnho Schamy se stehlk drdoma v kraji, kter zn a miluje, a je i p es vekerou regionalitu hluba opravdovj. Krajina je vak p liiroh- termn a vejde se pod nj skoro ve' V zsad vak mrieme ct, e krajina jako hybrid mezi lovkem a p rodou m svoji p rodni kulturn pam, take k n p istupujeme bud'z pohledu divoiny, nebo koloniztora. Schamriv pohled je pohled idovskho uence, pro kterho krajina p edstavuje zprisob, jak m uvaovat o kultu e a historii. Jak si p itom nevzpomenout na Karla Polka, kterho vythli ze zakou en kavrny na rn_ let do Poszav a pak jej na louce p edstavovali: ,,Seznamte se prosm - tohle je P roda a tohle je pan Polek!"

kniha rn- znam rozi ujca srovnvajc - je podntn p em1ilet o rozdlu mezi Szavou a Berounkou a mt p itom na mysli st edovkou dichotomii mrnho Jordnu a nladovho Nilu. Jin vc je, e pokud by se kniha jmenovala jinak, nap klad ,,ivly a lid,,, tak

kter po tm desetiletm risil konen r,yla v eskmp ekladu (Argo a Doko n, zoo7). Pro tuto chvli stact, e jejch 7oo stran kulturn historie nen monjednodue p evyprvt, ale e dlo u mezinrodn zskalo statut ,,klasickho titulu"' kten_ lovk mus znt. V ,palm" eskmprost ed, kde slovo krajina vtinou znamen njakou konkrtnkrajinu, t eba Blansk, les, m Schamova
?'t

DVA ilEsoUMlTELil KLAslcl _ tADl5lAV STEHLK A sliloil scHAMA Tento lnek by za jin situace mohl b t recenz obshl knihy historika Simona Schamy Krajina a pam (anglick vydn 1995),

{ t

stodola v Ma i.lntenzivn pocit krajiny, v njsme proili mnoho generac.

JAKTo zAALo?

Po roce t945 u ns vylo nkolik destek knih, je v nadpisu nesly slovo ,,krajina", kter bylo vyuito bujako metafora (krajina hudby,
l'r^s'rl.z

krajina domova), nebo jako rmec njak1 ch, obvykle regionlnch vah. Vdou o krajin se nejvc zabyval specialist na holocn, tedy na minulych dvanct tisc let, kter nastaly po konci posledn ledov doby. Jednalo se o pr lid - geobotanikri, archeologr} a geolog , kte si byli dob e vdomi toho, e V tomto nejmladmgeologickm obdob se spolen vyvjp rodni lidsk prost ed. Jednotc postavou, kter o cel destky let p edbhla dobu, je Vojen Loek, autor asi tisce vdeck ,ch prac. Jeho dtikladn; a dob e podloen] pohled na q voj klimatu a prost ed podv naprll kniha, naprll uebnice {rc adlo mi,nulost'i. esk a sloaensk krajina u kuartru (Doko n, zoo7). Chceme-|i se ke krajin p iblitsmrem od kultury teme Schamovu knihu, chceme-li totudlat smrem od p rody, studujeme Lokovo dlo. Dalv. znamn; impuls p iel koncem 8o. let z Anglie, kde se rozv(ela kola krajinn archeologie, tedy toho typu studa minulosti, kter zajm vazba uritcivilizace na p rodnprost ed a zplsoby obhospoda ovn krajiny. Jedn se o aktuln tma, protoe
MA KRAJTNA PAMET?
15

onunstn'env

14

*'

nejmn polovina civilizac zanikla nikoliv njezdy zbojnk , ale protoe nezvldla sprvn hospoda it s vodou a pridou. Sbornk, kten m zaalo nov uvaovno krajin, se jmenoval Archeologi.e a krajinn. ekologie (Most t994). Jaromr Bene a Vladimr Brr]na v nm uve ejnili lnek,,M krajina pam?". Auto i rozebraj roviny krajinn pamti, hovo o vyrazn vazb fenomnu smrti na
krajinu, zkonu sebedestrukce i dokonce o kybernetice krajinnho genia loci. Z dnenho pohledu se toto mosteck sympozium, kter probhlo v jet revolun kreativnm roce 1991, jev jako zkladn milnk, kteri nkolik let p ed Schamou a na hlubrovni, by fragmentrn, velice skromn a p ehldnuteln popisuje Vztah krajiny a pamti. Mostecko bylo dobn m krystalizanmcentrem rivah o pamti krajiny. Skn1ivky uheln ch velkolomrj odknfualy na ploe mnoha kilometr jednu strnku pamti za druhou. Na velk1 ch tverench plochch tak bylo mondokumentovat prakticky vechny pravk nlezy vech dob. Pak p ijelo velkorypadlo a anulovalo celou

geologickou, p rodni lidskou historii do bodu nula, a p roda

a rekultivanfirmy poloily dalzkladn kmen. lovk se zde ani

nemusel p linamhat njak1 mi abstraktnmi koncepcemi, protoe

kroku. Jak akademicky odtaity a spekulativn se najednou Schama

problmem krajinn pamti a jej ztrty byl zahlcen na kadm zd, pohlme-lina nj ze syrov jmy velkolomu!

Lpy. Mlha m vdycky tu vlastnost, Veernmlhy v Zahrdkch u esk e zastr tvar krajiny, a tm umo uje vidt vc ze svta za krajinou.

MAPY JAKo ZKLAD PAMT| V. Brrina se stal lenem t mu, kten zp stupnil historickou tv krajiny, tak jak ji zaznamenvaj soubory historick1 ch map na intern eto\^. ch str n kch http: / / old maps. geo a b. cz. od dob Marie Terezie dochzelo, nejprve z d vodt vojensk1 ch, pozdji pro stanoven bonity p d jako zkladu v' potu zemdlsk dan, k systematickmu mapovn cel monarchie, a to zejmna ve t ech vlnch tzv. vojenskho mapovn. Jeho nejstarVrstva jet zachycuje eskzem v pozdn barokn dob se vemiv. znamn mi cestami, osadami, potoky a rybnky. Mapy jsou digitalizovny v rozlien originlu, take s internetov. m zdrojem se d pracovat jako se souborem skuten] ch paprov-ch map' pro kter by si jinak badatel musel zajet do Vdn.
l

Z hlediska nejenom krajinn pamti, ale tak vodtka, jak dl rozvjet osdlen nazem nebo obnovovat star cesty, p edstavuje bezplatn zp stupnn historick] ch map pravdpodobn v bec
nejd

Dalzji jmenovan ch autorri - J. Sdlo vydal s kolektivem spolupracovnkri ,,svoji" knihu Krajina a reuoluce (Mal skla, doplnn vydn zoo8). Hlavnm motivem knihy je rozbor nkolika d leit1ich p edlti ve v.voji krajiny - nap klad neolitickho zem_

ri

leitjvklad.

dlstv, barokn centralizace nebo nvratu souasnnov divoiny. Zmrn pio kolektivn prcijako o Sdlov knize, protoe autor p evyprvl a p eskupil vklady ostatnch autor do novho, mrn vzdornho textu, kten- sice obsahuje velk mnostv norn ch a jinde neuve ejnn1 ch poznatk, ale zmrn vol nr ,,mimikfY", ve kterm rodokapsor'n_ styl maskuje vdeckou npl do t mry, e se u rne.1INe peur

vrsre z ox'uH srneuy

16

tt

s:'s

17

tq

novtorsk1 p stup i k obrazovmu doprovodu knihy a s tvrzenm, e ,,obrzky jsou pro blb1 ", volil zejmna otografie vycpan kuny. Na hospodsk vernisi knihu logicky podepisoval krom autorrj rovn rn tvarnk Frantiek Skla, protoe sv jmno nalezl v ozna_ ennakladatelstv. Zatm poslednm Sdloln- m poinem je tenk knkadenkov. ch zznam Przdn zern. Listopadoa ;st roku (Dauphn, zoo7), kter se nejvc ze veho podob krtk1 m pr zm Jakuba Demla psan m ve chvlch, kdy zrovna neml vztek na sv blin. Umm si p edstavit, e svazek mrie aspirovat na njakou poetickou cenu nebo knihu roku i to, e se stane majetkem mal skupiny p rodnch poutnkri a jinak zristane zcela neznmy. Po pravd eeno zlena tom mn ne t eba na d patce nebo okrotici. Archeologie ivotnho prost ed se stala jednak nstrojem, jak porozumt naim p edkrim a stop, ji v krajin zanechali, ale tak v. chodiskem pro rivahy o globlnch klimatick ch a environmentl_ nch zmnch. Vekerrvahy o krajin a pamti ns nakonec vracej k nadob a nacivilizaci. Jak by to dopadlo, kdy nebyla objevena ropa a otev ena uheln loiska? Chodili bychom jako nap . obyva_ tel T ebev roce t89o a pt kilometrrj daleko do lesa vyhrabvat lesn jehli,abychom se veer alespo trochu oh li? Unesou vt sdla, kter ji dnes obas trp nedostatek vody, dv t i such lta, jak vdy v minulosti p ichzela? Jde o vc ne o literaturu nebo vdu. Jedn se o schopnost tv relativnm klidu, i pokud se p rodn podmnky zanou mnit. V tomto ohledu jsou historie a archeologie i cel1 koncept krajinn pamti rovn vdami o budoucnosti.

ned ct, co je Vc - nov rdaje, nebo nov p stupy? Autor volil

je eb vlastnit a vra' Schamova kniha pat mezi dla, kter zapot adorovat jako cet se k nim. Nem cenu ji vak njak nadbyten nakninprodukci ;vtlo zpadnvzdlanosti, protoe Ve svtov i

hlubch titulri' existuie nkolik mench a chudch, ale nejsp zamlel. Za Nctteie z nich jsem ji v tto stati uvedl a adu dalch j.J.n . neitepiicrr [tieo t porozumn krajiny povauji v nae-m
ed tm netena neznmzvren kapitoly |rost 'mal.uJohna
z

Mod'emch Ruskina (186), ve kten ch se autor zabyv pravdou oblakrj, zem, Vody a Vegetace' u roky trp, je nedostupnost nJin vc, kter nejenom mne Prvnm a zrterych zkladnch nih o eska moravsk krajin' vegepovstech' rt.ant' pramenem vech rvah o krajin, lidech' i jako celek nep eloen nov taci, svttch a minerlech je nikdy jeho mno' neuvoune barokn dlo Bohuslava Balbna, a to zejmna a vm' krajinou haolne Rozmani.tosti. Roky se potkvm s poutnky romantici jsou nmet k emu se vracej. 7e zahianinch titul to Walden' Z esThoreav i Eichendorff von Jako Novalis, Joieph z Balbnova dla' ch knirr se jidn o K. H. Mchu a neripln vybr postavou, protoe v sob shrnuje lidsk i p rodn aatuin je urujc rn' znamn ch rozme. krajiny, kter je navc prosvtlena prsobenm poin' abyumlc a svtc . Ano, vydat Schamu je nutn a skvl1 a vydat p eloit chom vdli, co se Ve .ut u tomto oboru dje, ale cel u se co Balbna je jet drlleitjproto, abychom vdli' stalet dje u ns.

poztcMKA: h.nekbyt psn pro p Iohu ,ori.mtace" Li,dovych novn pti- .'

otevraj celou adu rlvah o tom, kdo jsme, kde je n domov a tento domov mohl vypadat. zce souvis s namivotem a pro' vnm msta. Stav obrannou hradbu nejistmu svtu irokglobali' zace a upev uj ns nejenom ve zdnlivm bezpetradice, ale tak v malm eskmi moravskm svt (Boe, ochraluj mal saty). Pro jejich obecnou p italivost se tchto slov zmoc uj politici a m_

Slova krajina a pam jsou

ilvRAT KoEN

srn_

zp sobem magick, protoe

jak by

da nm autortirn ia dobe ne katili uznn, ak protoe spch tirulu ,iiii poust dami neaykalkuhuan rni knihami. La Bruna

jsem se aak iiinei"ro rrc*z, Sc|ho*oay'hniiry Krajina apamt' Msto toho pamti*' zejmma u nvaz-. koicept' parakln'byl ,,krajinn e rraror, iir,rit n'( a. asi ';; ; ; p;i; o ri,1. 7 r". j k a, h rne o t ze' kraj iny -' ro zu jm 1l kniha Przdn Sdloaa j, i jt uraauie o Zi'mbabae. i aowin7tatini i'rr^t knihu roku zoo7' co ty1o skutentl a ket Lidovek nominoona na
s i

suo'

'aoji aiisrch uypitjch n p ednst Khiry Vtzn slbil' e ten reILrl' "i"a"a *oxrrry io*tr o *iaitnl.uya akspol jako intemetoujt?*' korespondm". aedl Sthtk', L' drrrou Sehlkoaor, is'* aan.-s oan ? L'ii ri, irt rejmna u przln poloain soho iaota loak sppronsledok,rzt*u, o t'*, e b t region ln je est' ne hanba'
bo doou uetk,ch

irrro,

iirii "rzr*i*r

dia a nsob je a rozml uj.

usre z onuustnqtw

r8

u rne;INe parvrr

vEsun NELZE

Cesta do Uniova neboli 0 mezere mezi ptky

rlelr NA PILU

vdmy nikoli.

a oivit kulturn'sociln kontakty sahajcnad rmec Travesti Show. Navc mstnvdma Magris tvrdil, e si byla jista, e p ijedu, protoe o to podala Vesmr' Ale jak kala: ,;sic; to tungui., ale. nesm se tlait na pilu." Lid v Praze, Brn i Ostrav znmosti, politick i mafinsk kontakty, ale lovku je 'u; 'uj lpe mezi tmi, kte by se v minulm stolet spoiehli na svatho Floriana a v tto dob na Vesmr, jen je, jak se neochotn p iznv, vt ne Evropsk unie. Rno se probouzm smutn_astn jako lovk. kten- ml diamanto\^- perk a ztratiljej, anebo si ten klenot el njakou svoj fatln cestou (jako h v modn- diamant), kdo v, ale nen u nutn se o nj starat, a navc byl tak drahocennyi. e byl k nepot eb. Vsouvm do baohu tlustou zprvu stavu-pro bezpenostn studia (lSS, Paris) nazvanou ,,Nov globln h'danka, Evropa V roce zoz5'.'. Kdy se pozdji v Uniov zeptm, co posluchaie zajm, hned prvn d otazzn, jakbude vypadat Evropa za dvacet tet. tvet m e podce ovat souasnou politickou s.nu, ale Vesmr jeho a

nm Litovl vyhledal msto Uniov' asi prll roku jsem sliboval, e tam zajedu a v mstnknihovn pouuu s ldmi. a vzdlenj msto, tm jsou lidi radji, e sem nkdo p ijede. V p esycen Praze u v bec nem cenu p ednet, ale ve mist, jak-jeden mstnnespravedliv ekl' kde za rok probhnou jen dv r4 znamn kulturn akce - Cimrmani a Travest Srrow, vam iioi upeou trr1dl nebo p nesou sklenicidomcho medu. P ednka v malm, pokud mono zapadlm mst, zejmna pod Nzk; m Jesenkem znamen, e se sem sjedou tioe tr.o' a z R ma ovu - tr, trochu kvrjli vm, ale hlavn, protoe se pot ebuj sejt se znm;. mi

Na map eskrepubliky jsem po uritmvhn zp sobe-

cr' i."si

P rcda. Obraz Mariana Pally.

lstEvropy a Sudet. tJsmvav starpan sm en k: ,,esk r moravsk Sudety jsou velk rozdllV echch se p ecljenom nco dje, zaala jaksi nprava, ale tady se kraj rozpad p ed oima. Mlnul reim (ksenevrt!) alespo udr.ova]autobusov spojen, rmzern ch samoobsluh a zubnch ordinac." Projdu podchodem pod nmstm a m m ke kostelu. cestou mimmstskou galerii, na kter vis upoutvka na r4 stavu Mariana Pally, kterou jsenr touil vld&, ale dovzd]en opavy, kde byla jejvernis, jsem se nedos.tal'
Spolen se dvma mladky, kten m osvcen rnstnuitelka dala za rikol q stavu navtvit,vstupuji do galer:ie. Vstupn stoj pt korun. Ano, tak zaostaly to je kraj. Calerista je zjevn zaskoen potem nvtVnk , nen zde zvykt na nval, a radostn ns vt' Marian ralla (*1953 v Koiech) ie typ lovka, kten kdy vypaluje cdko' tak to dl v mikrovlnce. Vystudwal brnnskou
o[gA Do uNlove NEBoLI o nrrznr uEzr p'rxv

opraven dlaba, otluendomy, podivn gare. Smsice nov

byl. Msto sevzmh, ale stle tu je ctit, e vlka skonila nedvno.

Zvlakulystoupm uve ternberku, protoejsem tam nikdy ne-

ilE vEcH]{o JE uMiliA cHvtA PiluBoHU zA T0

usr'e z onurr srnarvy

...--

.---*..-_*...-*:dl

konzeruato a pak dlouhou dobu hrl na basu v brnnsk ope e. Vm, co dl dnes, ale z ohleduplnostito nenapu' Ve ternberku Wstavil przdn lahve od piva, kter se vypilo p i instalaci q stavy. Pod jednou svoj kresbou napsal: elisemkrajinou, ale protoejsem ml cigarety, dalo se to qldret. Zastavuji p ed obrazem Vetk l "ska a mal'j ptk. Kluci zjevn vhaj u obrazu, kten_ je rozdlen na dv sti, na kteq ch je napsno: Malouno ue dne _ Malouno u noci. Dodvaj si odvahy: ,,Pane, nemohl byste nm nco o tom ct?', Vedu je p ed ru: ,'fuhle ru maloval pan Palla nep etrit z4 hodin' Po tu dobu nesundal ttec z obrazu. Ml na sob takovou Kluci nev cn krout hlavou. Pokrauji: ,,A tak rno pil aj s kamenem. Sedl a obas jej polil' Anebo ten aj smsil s hlnou a ve astnmokamiku vychrst| na obraz. Anebo sedl a hntl hlnu, anebo jel do Nzlc ch Tater dotknout se kamene. Tak chodil na pole a do lesa azaznamenval rozmry klackrj a kamen , aby se dozvdl nco o sob a filozofii. Pak se ztratil sm v sob, protoe dlal tako\4 druh umn, kten musel tajit sm p ed sebou; nicmn jeho p tel z poznmek, kter neuinil, nabyli dojem, e je velk umlec. Vte, tady jsme ve ternberku a to, co vidte, rrypad jako njak1 ert. Ale tahle v stava (na rozdl od tm vech vy7stav v eskrepublice) by mohla viset v nejleppa sk galerii. evte, co tu mte, a j se vm nedivm." Ctm,e to musm Vysvtlit a pokrauji dl. ,,Marian Palla poslal jednou z Brna do opavy konev vody a kurtor ji p i vernisi rozlval po podlaze. Bylo patrn, e se jedn o jinou vodu a e se s n daj dlat velice7ednoduch vci. Jindy udlal slun1 abstraktn obraz a napsal na nj velk1im erven m psmem Pokaen obraz. Tky maloval hlnou a pak dolrl napsal ,asijen hlna', protoe si nebyl jist , zda nco nep idal. Na dalpodobn obraz ji napsal jen dech a hlna'. Zkouel ekat sm, ale pak ekal s kamenem. Chtl zachrnit osamocen zai tko a napsat romn. Taky touil mt traktor a furt ho opravovat, aby ivot jen tak neprosral." Nadechuji se zhluboka: ,,A taky byl lenem skupiny Mkkohlav'
Sepsali manifest, podle kterho bylo hlavn podmnkou lenstv
nenvidt leny jin ch skupin. Nesmli - a na p edsedu - malovat choboty. Museli uznvat svoji vlastn tvorbu a bylo jim dovoleno
vtvy vynely."

dole roz znutou suknku, aby mohl chodit na nonk,kten n-

VelrybY.

Jin

obraz Mariana PallY'

toho namalovat co nejvc' chvlit i prce jin ch len skupiny' Mli ct, iejsou ln'a museli to hned Wstavit' aby o nich nikdo nemoh vetn wes' u''' populrn. Krom toho Palla napsal pr knih aJ""; proiadn ch lndinech, kte se spolili s Lkovci z njakho

'[

ltajctrotal e."

mi vis na rtech a e' tuci zpotku otrven z domcho rikolu km' e kdyby raji iejrte dalnehorznosti' Pomalu konm' nem'-co sm neznm' toti uvi eu', mohli bychom si povdat o je a kde (ut. o',o., .o je Tao. Neznm to, ale pozn'm' kde trochu k' e pokud knihy o Tao nen;Vang-Pi, prvn vel[ komenitor
oEgTA Do ulqtove NEBoLI o

usre'z onuH stnerw

urznn unzr

prry

23

==:--=
nkdo existuje jen pro sebe,-st etne se s ostatnmi, ale existuje_li pro jin, p ijdou za nm sami. ,,pln sta,e jste tady. T eba sileanou koupte stary traktor a podlehnete zen-buidhismu.,, USAZoVI{ svrstroBRuE ilA PoDzEMl{ tcr uxnoovl Uniov je projekt, kten neqyel. Zatmco vtina st edovk;ic mst byla zakldna a nkdy po roce tz5o, uniovsk mestsk pnva pochz z roku'lzz3, jsou tedy o pr desetilet star ne t eba prask. P emyslovci se domnvali, le msto jim otev e cestu k rudn.i m loisk m Jesenkri, protoe v znamntia eleznrudy (a pravdpodobn i st bra a zlata) iady probhala dvno p e rokem tooo. Uniov se po Olomouci mor'i stt druh m hlavnm mstem severn polov.iny M ravy, ale msto ji od t icetilet vlky pozvolna upadalo. Msto bylo, jak je tomu podhorsk1 u ch osa spjat ch s hornctvma obchodem obr4ykl, od potku nmect. V roce 19oo se k eskmuprivodu hlasa jen z % obyvatel. Vtn Konrda Henleina na potku druh sviov vlky bylo obzvl srden'Jene se stalo nco podobnho jako po pdu NDR. Na drlleit msta byli povolvni ,,uroguntn kolegov ze Zpadu,,,

zast elil svou enu a sm se obsil. Pak dolo k njakmu zlmu snu. Jako by meluzna beznadje vanula mstem, jako by p edsti rav_ duch konce obloudil lidi a nadouval se daleko vtmc, ne jak.-mu byla historicky dna. Nmet obyvatel v panice prchali z msta. A ted'p ijde ridaj, se kter1 m si nevm rady: 8r mstnch obyvatel spchalo sebevradu! vribec mon p si edstavt na Je usre z onuustn'axv
24

bitvu s Rusy. Starosta Siegel to odmtnul. Sloil funkci, odeel domrj,

kolejch: velk sny st daly mal nadje a na vechny oopaoato vlenhospod stv. Mlde musela piacovat u okolncrr sedlkr], aby zajistila potraviny na frontu a veer byla politicky vzdlvna' V roce ry44 ji bylo jasn, e se Uniov necial zathnout do po dnho nedorozumn. Zajmal by mne konec vlky v Uniov a vyst zlivn mal1 ch obyejn1 ch Nmcrj tolik podobn1ch mal1 m obyejn;im Morvk m. Muselo to b] t pochmurn. Lid chytali a udvali sv vlastn nmeck zbhy, kte byli tm kadodenn popravovni na ibenku. Generl Schrner chtljet 5. kvtna rto op.unit a svst

p pad Uniova'i!:'take ivot msta pokrovatv

ouvytl11crr

Kurtorka Dana Recmanov komunikuje s mal em Vladimrem Mertou galerii ve kolsk z8, kter funguje hlavn jako prostor, kde si lid rrymlluj mylenky a vidn svta. Prv probh vernis obrazr Mariana Pally, kterho schvln fotme s krytkou na fotoapartu. protoe - jak sm tvrd m okno aie tud duevn nep tomen. Tyto portrty umlce se vak s ohledem na ten e neopovauji vloit do tto knihy.
v

malm zemdlskm mst takovou mru hrlzy? Anebo byla st sebevrad ve skutenosti vradami pro majetek a ze msty? Nic z toho jsem ale ve mst nectil. Uniov mi p ipadal jako celkem mrna spokojen msto na konci rovn Han a na potku jesenick; ch kopc , msto, ve kterm ili obyejn,pracovit lid, dn magick1 uzel neznm, ch sil. Kdyby k vylodn mimozemanrimlo dojt prv v Uniov, byl bych zaraen, zatmco jinde, t eba na Kladn nebo z jin1ich d vodrj v Lokti, by mi to p ipadalo pln normln.

Po p ednce sedme s nkolika mstnmi lidmi a s vdmou Magris v hospridce' Drse stranou, ale pak se iv rozhovo o slech
cEsTA Do uxrova NEBoLI o unznn

ulzI prrv

25

---|
a hvzdch. Rozebr datum mho narozen, a tm se napojuje na njak1 zklad toho, mjsem. Na okamik se dotkneme a nco si ze sebe p edme. Mezera mezi letcmiptky nen vyplnna prostorem
PRAMENY:

P1 thick podstata m pudor4 zklad spodnch vod, kter po letech klidu mvaj chu dt se neekany7mi cestami, z nich nkter vedou k bsrjm. Vto.Z e psmenek, vanut prot benho intelektu, dotek knih, nco, emu kme kultura, nasazuje svtelnou obru podzemnm ekm imaginace a uhadovn. ]e j to jasn, stabrt laskav knihy do ruky gestem, kter vrac potenciln dmony na sv msta. Dv se na mne: ,/in1 mi slovy jste zopakoval kus mho

sednut jejm prorock1 m duchem netlamna vesmrnou pilu. km j, e je na rozdl od vtiny lid na njak ivcest, e prijde dl a bude tna hran jako vechny dobr arodjky, ale e ji zachrn Vnit n poctivost (kterou m) a knihy, se kten mited'pracuje.

vzduchu, ale vyvaovnm vlastn hmotnosti a vzjemn blzkosti, kter m mnoho orem. odpovdm j Meyrinkor4 m podobenstvm o stromu, kte tajn roste uvnit lovka, a pak se najednou uke, e jeho plody obtenvtve sahaj daleko za plot nitra. Mrn po-

Marian Palla: Katalog. OPaua zoo6. Krkoa M. a kol.: ak kr,.m je t]nioa. Msto Uniou zooo' or ln tradice QHK, Mi'to ejn,Wadimr Merta, Maud)' V eseji jsou obas pouita alastn shaa Mariana Pally' pozlv,innx* Ve choli, kdy se ch'yx m cell tekn, dost am nsledujc do pis :
Dobrj dm, pane Clku,
text tto knihy odeslat do naklada-

se

fucmt. .pod
'ho

pouze cenou napsanou na obraze. Asi to uyznjako koncept o hodnocen urnn penzl. obiacm se na Vis, protoe ei kunsthi.storik m u moc ne' zaitnait. Na opttku nabzm sa sluby. Vy rni sdlte ttna obra<u, kterj ho p edal' Nen to podry't, nta, a j ho narnaluji a na aernisi 'Ur!.,(,: a bylo n'i a hor jsem dakkohkd shnl Mio toti baa! Naposkd
jsem ji' a tak d,oaal. botom jsem musel natnalouat 5 kg patiky a dostal jen'om penze' jsem dostal natst namaloan trpastk Pokud, by os iohle baililo a mt byste 3o. dubna as, dejte mi' prosrn,
S pozdraaem

Nanohl byste mt oodn a posledn shao? * maloaan ch hlnou' Li Jde o projekt zo1o obrazu (7o crn 70 cm) '

mm dotaz. 3o. dubna bude aernis. rn o statly

Praze'

emo,ekdynarnatujidalekohled,takhodostanu.Namaloualjsetn

horoskopu."

|a

v ntuv V bonulicije star atlava, od kter mme kle.Prjlnoc se bl. Vytahuji baterku a pomalu prochzme mal1 m domem s nkolika celami. Nen to ani romantick, ani straideln. Je to obyejnvzen, odkud lidi odchzeli domri, nebo na popravit. Dve e jsou pokrban rrizn1 mi npisy, jmny, Vyryt: m jelnkem a nkolika znaky a letopoty. Naproti celm je rizk1 prostor samotky, erndry bez oken, odkud i strach a bezmoc. Na prid se povaluj nmecky psan knihy a rj edn nazenz 19. stolet. Cedulky jsou krasopisn popsny tmarn- m dubnkor4 m inkoustem. aang dj negraduje, esej neplyne k dnmu rozuzlen. Prv naopak, svt se zklid uje a konen nem co ct. Jdeme nonm Uniovem, mvme si V tomto pr mrnm mst na rozlouenou. Ani stny, ani svtla. Jdu spt s mylenkou na Jorgeho Luise Borgese, zpv a poctil soucit prv jen o velikosti toho ptka.

vdt.

Mari,an Palla

kten jednou v noci na p edmst Barracasu mon uslyel pta

usre z onurr srnerw

zG

prry cEsTA Do uNrove NEBoLI o l'rrznn IunzI

Zpiani zem
zeNIrr,cH onc poo
vrer,

HrsronlE

20. sToLET z

rrurlNnv

prRspprrIw

plynule

dl k Psku a do povod otavy. Je to jaksi bohat zem st edu, ve kter lidi uivilo zemdlstv, a odkud se za prac od chzelo mn asto ne naobou okrajch;inrch ech. Byival to kraj starousedlk a uriantrj, kte si potrpli na zdoben ttystatk , v- rontrhy a pana tar e.Severn okraj jinch.;;;; p imyk k pahorkatin.eskho vnitrozem p jiinmcpu a i vcelku

::'Y::11:lTi LesKe uudJovice a Netolice

Jinechy r4ytv ps sloen1 ze t nepravideln1 ch vrstev' Jin imyk k vysok umavhorsk1ch pln a topcoviiei'o 1e o p edhri ' Lid odtud hled do Bavorska u viane spnei do vzdst edn ps je tvo en rirodn1 mi zemdlsk |9n! |ranv. mi pnvemi, a pahorkatinami, ktere se thnou oo iieuone pies'

o!r1i

se z nich stvali mal vynlezci, hloubalov a psmci. P eetli jen pr knih, ale chudoba a proud orln historie z nich udlal rozvn pozorovatele okolnho svta. Kniha Po ns planina sestaven novin em Antonnem Pelkem shrnuje celoivotn zkuenost F.Vrzka, pozdnho jihoeskhopsmka, kter1 od konce druh svtov vlky a k potktm t etho tiscilet psal kroniku svho kraje a sv doby. Historikov dob e znaj djiny politick; ch stran, paktri a v. znamn1ch projevri' ale vcelku mlo vme o tom, jak se lid na venkov ctili a jak vnma]i ozvny velk1 ch udlost. Vztah k pozemkrim a k domcm zv atrjm byl nene vztah k politick situaci. Zkladem veho byla skonale drileitj prlda. Neprodvala se ani p i nejvt nouzi. Nad tm, kdo to udlal,

lesn pridy jsou vce kamenit a mn rirodn. Kraj zaiinab';ri. chudobou a lesem. Praha se rozkldhned za nkolika kopci. zemdlsk; ch ploin, kter sem zasahuj oo esr<yllrr- *ai*'. a postupn se jako kln lytrcej mezi Psck1 mi hormi na zpad a psem lesa, kteryi lemuje vltavsk dol n v. chod. V takto nastaven krajinn konstelaci se Temeln ocit v pozci msta, kter leelo stranou, ale pokud ml lovk drjvod se sem dostat, staila krtk odboka z drileit pravk bechy sk cesty, anebo od pozdjpseckcsa sk silnice. B]valo to'msto, kter bylo zravet daleko i blzko. . V roce 1919 se V tomto kraji narodil Frantiek Vnk. V onch dobch bez televize a rdia spolu lid hodn hovo ii a probrali t1to|v 1ar destky let' Dtije se zjmem poslouchaly a sly dvn p bhy. V modern dob nenvrtn adchze;i ne;nytreisi venkovsk dti na studia do Psku, Budjovic ijeste'aat o iriiy, ale tehdy jet zrjstval p em livlid n venkov. Vyrristaliz nich

p echz do eskomoravsk vysoiny. Hnd, p vodn

Temeln lena rozhran st ednho a severnho psu

ztivu

viselo znamen ne snad bankrotu, ale p mo proklet. Bylo to jako promekat i dobrovoln zahodit p ze shriry a odsoudit vechny dalgenerace sv rodiny k ivotu lovka bez domova. Podobn l ztrta krvy byla vnmna jako netst, jako ivotntragdie. Domc an ata mla sv jmna a lid si bedliv vmalijejich povahov. ch vlastnost. F. Vrzk poprv v ivot vidl slzy v ochsvho otce, kdy mu koupil vysnn1 norn pluh, kten obracel p du. A do noku 1945 se v mnoha vesnicch svtilo petrolejkami. Prjda a msto, dva ceJoivotn vztahy. Venkovsk dti se cel rok tily na r zn pout. Lid odmala rnilovali posvtn msta jako je Lomeek u Vodllan i Albrechtice u l na, ke kten m si p es marcipnov srdce, rodinn setkn, prvn lsky a slavn poh by budovalivztah cel1 ivot. Proto v t dob existovala obrovsk fascinace lidmi od cirkusu, l maringotek. Jak vlastn mohou ta nemt domov i kousek zem? co toje zatvary,kte toho tolik dovedou a byli na tolika vzdlen1ch mstech? Zkuenosti jihoesk1 ch venkovanrj" kter se podobaly proitkrim ostatnch evropslqich zemdlcrj (protoe jedno je nebe, p0da a obil), pomhaj porozumt zdnliv tak odlin] m vcem, |rko jsou cirkusov obrazy Pabla Picassa a ady dalchmal tj, i
lta1tcr kravy Marca Chagalla. Teprve v Pa imiz z Chagallovy se objevovat spe postavy oblohy citov_ ch pout zv ata a zanaj muzikantrl, milovan ch en a prorokri.

jako prvnci i dokto tvtsrl'z onuH srnarw

velijackoumci a mudrlanti, kte by se b,fuali ve mst uchytil i, ale zejmna v iznrcntechch a na Vysoin zB

i modely chovn zakrize.T ict lta zo. stoFrantiek V"zkl ..lct osadnkrm p inesla vtstmelen rodin. Na venkov jsou vichni nJak sp znn. Lid si nedvali almuny, ale vypomhali si za pro_

llrlubu, za dobrou vrjli nco pro toho druhho udlat - nasekat

lllrx

L zsil,t

29

v,dojt na trvu. Podobn solidarita r4ypstovan generacemi se objevovala vdy,kdy se spolenost ocitla v krizi. Ani za vlky se zde lid neudvali. Jak to bude v budoucnosti, a p ijdou njak dal krze, tak jak p ichzely cel stalet? Seereme se navzjem, anebo najdeme sociln moudrost p edk ? A dald leitpozorovn: Nmci obsazujcna potku vlky eskoslovensko byli vnmnijako okupanti, ale vesnianvojk m rozumli, protoe se podobalijejich syn m. Druh svtov vlka zaala v jinchechch v podstat jako setkndvou slun1 ch nrodrj, kter ct urit pravidla. Teprve pokraujc hrriza doby rychle erodovala jakkoliv hodnoty a na jejich msta dosadila strach, krutost a malou nenvistnou z. Jenom hodn sta lid v, co kaj, kdy si s levou povzdechnou, e sice ve ve ejnm ivot nen vechno v po dku, ale e zaplatpmb alespo nen vlka. V roce t945 vzniklo v obci drustvo a F. Vrzk se stal p edsedou. Potraviny mly cenir zlata a lid si navykli et it. Do zemdlstv zaala pronikat politika. Blilse rok 1948, oekvn astnbu_ doucnosti a tak touha po majetku velk1ich statk . Pokrok p iel, ale tstne' Strana nebrala ohledy ani na sv vlastn lidi' A tak do roku t957 p edali ptidu ze strachu z nesplnn p edepsan1 ch v. nos i drobn zemdlci, kte obhospoda ovali mn ne t i hektary pozemk . svatost p dy dot1 kan generacemi byla zlomena. F.Vrzk o dv desetilet pozdji zapsal na kus papru, kten je vloen1 do kroniky, e lid ijstle vce pro majetek. Nikdo nezakld sady a nerozi uje velstva. Prjda ztrc cenu' V roce t98o rozhodla eskoslovensk vlda v Praze, e postavjadernou elektrrnu Temeln. Vrzk vdl, e na kraj padl stn andla smrti, a lid z esti obc uren ch ke znienmu p ipadalijako ovce veden len1m past] em. Elektrrna pozvolna r4yr stala a polykala vc penz, ne se na zatku zdlo mon.Lid z okolnch vesnic odchzeli anebo byli vysthovni. Posledn demolice probhly V roce t997, a to je velice nedvno. Privodn plny hovo ily o okol Temelna jako o p rodnmparku, uprost ed nj bude sttjadern elektrrna jako katedrla modernho vku. Stalo se nco jinho, pro lidi mon smutnjho, ale pro p rodu vtanjho. Zem zpustla a zarostla bezem a pky a byla osdlena ptactvem nebesk1 m, srnkami a zajci. A nad n nchladc ve jadern elektrrny.

Vlov' Sestry - blenci.obraz Jitky o|' .ys n vo ru sn ad po do b i "

;:ll;:ilHffi:H'i
r

rj'
.

kte4
:

il;;;"';"'zact'yieni

il'-:1'.i'::1:::l''1ile

se ve

chvli odpolednho rozho' v pra' prchav chvle'

stavby jako t eba cementrny Viml jsem si, e velk industriln - z oatry hyzd krajinu, ale Jq'.m nebo elektrrny ptisooii""i* .i ii'.y Li:":::j::r,;:r,:-:Ti:J:*kdy jste uvnit, dosta"",. jednoznacne .iriarni krsy. Neumm zaujmout Na iedn stran zanikla li klady a zporystavby 'oros-tl' odejt lid. Na jejm mst star zemdrska krajin],-JJr.ua''u."li ceny nafty nam bude hodit ve chvli' a vznikla elektrrna, r'ter"a*se Mon ubrzy budeme nahlas a fosilnch paliv budou nJno'ne' , e do ovzdu nevypout sklenkov chvlit jadernou .n"oii''u i sucha' klima' je p in povodn plyny, kter promenuji pJ;;'rc 1948 roku od i''elna' kter Cltm smutek nuo ale " "l"rr ''ili Jrat' a osobnch tragdi' tak oostihla cel srie je jet brzy' !r,r', z. na konen soud e Fransvdctvi mstnho kronik Naproti tomu si r'""' lili"z' ale okraji"' na tto zpustl "zem tlka Vrzka je ne1enom podobenstvm

j'*';

u" ';'; "

i'i'lJr

tak podobensNm zpLlNl

'do"uropskho

zo' stolet'

vsr:e z onurr srnarw

3o

znrvr

31

*.

by se mohla stt doporuenou kolnetbou, protoe ukazuje obyejnou, lidskou stranu velk1 ch svtov1 ch udlost. Nepojednv o vlce, tragick srnrti a heroickm osudu, ale prv jenom o smutku, trpen avzjemn pomoci.
pozx'vx,q,: ento text je dosloaern ke knize A. PelkaA po ns planina (sestaai'l A. Pelek z poznmek a kronik F. Vr7ka, Pmi, zoo6). obsahuje na-

padku ptidy a

stu ekonomiky a lhostejnosti. Je to kniha, kter

krajina hranic a predlt

o xeprnNNvr KRUHU NA DYMNKU U RUMBURKA

Ces k

izozem:

ac z knihy odebran ,odxaaec o tom, ejadem elektr ma a podobn stauby jsou z dlky oklia,ale zeanit mohou hjt i krsn, take li,d zamku a zeunit se nem'ohou domluait' Bylo moj uelkou radost na knize pracoaat s Jihoeskou matkou Monikou Machouou (Wittingerouou) a ust s n rozhoaory na tma, e je koda, e Jihoesk matky jsou spmaskulinn neferninisick a e na anasy neke iuotn program zakldat na protestu proti emetnu (p ibral bych nejmn i. Dukoaany), ale e na dob e uchopm ch gmderoujch tmatech,,pe o sat" se d staut roky. A pochopitelnjsem si opt uzpomnl na Honzu Buriana a jeho lrtek, e ,myfeministky se musme podporouat" i na korutatoon jedn dmy' e Honza,,nmfeministka, ak sain za ni

,||cbosloao zrum

eknu ti poselsn

a budu ti opakoaat sloao stromu a epot kamene,

uzdychn nebes se zem, propastn ttln s huzdami.

(nrn blesk, kterj, neznaj nebesa,

sloao neznm lidstau...

(Ugarit, tabulka KTU r.3 a r.4, asi r:oo p ed Kristem)

ealeerut".

Kdo je ten t et, kdo vdy krza tebou? Kdy ns potmdohromady, jsi tu jen ty a j ale kdy se podvm dop edu na blou cestu, je tuvdy nkdo, kdo krza tebou.
T. S. Eliot' Pust zem

t(o1{FtlKTN ZATEK Mezi m kamardy, kter vdvm mlokdy, ale nledo mho llvota, pat Lda Mouka, autor run kreslen a mn vcelku nelrozumiteln, rictyhodn ptidlnmonografie o posvtn geometrii l cest lovka. Ld'a je lovk, kten_ mv geometrick sny, a aby je

pochopil, studovalji kdysi hebrejtinu, st edovkou kabalu a dal podobn disciplny. Roky jej umanut zajmalo slozz. P i prav ulovp eklady poJll'etna byly nalezeny skoro est metr dlouh jako kten zpracovval Architekt, mostek. fungovaly kter toka, pro mstnhopodnikatele nvrh golfovho h it pod Dymnkem u Rumburka, Ld'u podal, aby z zz delchfragmentri vytvo il njak symbolick dlo. Postavil tedy trojnsobn protnut1 kabalis' tlck1 strom ivota,jeho jednotliv body jsou vyznaeny tpan1 mi tulov- mi bloky a spojeny ed1 mi a r ov. mi cestami vod a oh . Abych na samm zatku vylouil vtst pochyb, musm ct, lc kamenn; kruh na Dymnku nen hloupost, nen to okultn chrm, nen to kopie jin1 ch kruhrj, ani njak forma ,,New Age". Je to tvar prnm1 len celou bytost. Hlavnm motivem jeho vzniku je zasazen
njak ochrann hvzdy do duchovn vyprzdnnho kraje. otzka
gx uzoztl,r: rneJrNe HRANIo e

vsre'z onuH stnerw

32

pnol

33

,,,,*

chtl dokonce hned vedle na okraji lesa (dodnes je tam hromada kameni) postavit dalpodobnou stavbu. Ldbvi se to moc nezae je do kruhu ani nechtj pustit' p a jdou mlouvalo. Lid mi p, pry z golfovho h it. V roce zoo3zaal Ld'a pracovat na ndhern monografii o svm kamennm kruhu. Psal jsem do n tak text, kteni o nco nnsle_ duje. Monografie mla b t Ldbv m vrcholn1 m dlem publikova_ ny7m zrove v nmin a anglitin. Pt set kusrl mlo b]t Vytitno na nezvyklm papru avzno do celokoenvazby. Jedna takov vazba vyjde skoro na tisc korun, padlo by na to cel stdo krav. Ld'a dva roky piloval kady obrzek, kadou dku. Marn jsem jej varoval p ed chimrou babylonsk dokonalosti a dokonenosti. Majitel nakonec od projektu odstoupil. Ld'a onemocnl. Kniha asi nikdy nevyjde. Kruh stoj a je krsn1, jene p liblzko komern stavb, kterou vak pravdpodobn za dv st i pt set let p eije. Jezdm tam kad1 rok. Do tto knihy za azuji celou, dost dlouhou sta o krajin eskho Nizozem ze t dtjvodrj: Aby nevyla nazmar, kdy jsem si s n dal tolik prce (a kdy mi ji Pavel Turnovsk pochvlil). Aby bylo patrn, e kamenn kruh na Dymnku je asny a e zbyv zjistit', zda je tak sprvn1i. To za ns ale udl as. Kv li t mlo znm krajin. Vzt si na cestu Mchrjv,,Mj" a odjet na Bezdz je z 1m. Vzt si Rilkeho a vyplhat se na Toltejn je rafinovanj, ale vrchol veho je sedt na oybinu Caspara Davida Friedricha a p emtat o rozdlu Mchova Bezdzu a Rilkeho Toltejna'

je, zda sem pat , zda obstoj a lid jej Vezmou za sv j' Zatm to vypad p esn naopak - ji od potku nezvykl stavby dochzelo ke stnostem a udnm' Pr poutnkri bylo nadeno. Marko Poganik

hov stavby o prrimru t icet metr na dvanct stejn ch dl a de' set dalch je symetricky umstno uvnit kruhu' Vechny kameny jsou mezi sebou propojeny edav1 mi a naervenal mi ulov mi

inoonity Vytv ejcmi labyrint, v jeho st edu se objevuje hvzda rloen ze dvou trojrlhelnkri - jeden sm uje nahoru, druh1 dol ' Dvn; symbol m adu vyznam, ale v podstat znamen, e d

nebe je podobn du zem a lovk stoj jako svornk uprost ed' jako pobdka k tomu, aby rlsil lovka sm ovalo Jlndy se mr1e st praktick] m zleitostem i k vcem, je jej p esah uj, a e vyven k

obojje stejn nerozlun propleteno do vtho celku'

na okraji dvnho sopenhokrteru, je zvyraznna stojcmikameny, je jsou proesvny severozpadnm vtrem' Stavba na prvn pohled prisob jako megalitick1 kamenn1i kruh p enesen1i sem bdt uo'i ze severu, ale pozorovatel si zhy uvdom, e do zdej krajiny pat a e ji anyrazluje. Prsob, jako by na mst vyrostla pod' tama od sebe, tak jako rostou kruhy hub na louce po deti' V jsou koe kameny dojem, vzbuzuje mlh stavba rannch Veer i za vyladn jeho e dob neviditeln, nstroje, hudebnho llky ob ho ltruny jsou zakotveny v k ilov. ch srchnoci' * Kmenn1 kruh na Dymnku, ,,Arbor vitae Strom ivota", odka_ jejch vod luje k tradici a ke hvzdm. Spojuje mrnou rovinu zem a l obma neklidn1 mi ohni - tm, kten_ je v nitru zem a na samotnm Dymnku se projevuje proniky vulkanick ch tles, i se vzdlen m je t iytem putujcch hvzd. Je to jedin stavba tto doby, kter poitavena s perspektivou trvn dalchnkolika stalet. A p itom irvalita tto trvanlivosti nen jen v lidsk.ch rukch, ale spov i v sa_ jako srostla motn zemi, zda stavbu p ijme a zda s n sroste, tak l mnoh1 mi pravk1 mi a st edovk mi pamtkami' Kruh na Dymnku je nvratem neho, co tu u bylo a co se

Hvzdapelivvloendokrajinyvsedlemezidvmanvrmi,

DYMilK Nad Rumburkem v severnch echch, na vrchu od 16. stolet zvanm Dymnk i Rauchberg - Kou ov. vrch, vzniklo v rozmez
let zoo3-zoo4 neobvykl kamenn dlo. Ze zem vyrr1st a k nebi ndvaadvacet thl;ch ulov. ch obeliskr]. Kady vkolem ty tun a je pt a est metrri dlouh . Dvanct z nich dl obvod kruusre z onuH s'rnaNy
34

jako se vrac zapo' Poldji v podobn orm vracelo, podobn kamene a kruhu motiv urit. osciloval zde psn. by inenutc Jako propojujc kadodennsvt pod naima nohama s nmnad nlml' Vyjt na horu a uslyet zuuk. Stt u kruhu a najt t n saho ndcal Ke jsme to ji zaili? Y kruhov ch svatynch doby bronzov, Santiniho Zelen Y rctund se ty mi apsidami na Szav anebo na (jak se pozdji uk_ bl se zklad geometrick diru,jej hg e u dob a mnoha mnoha M ty Dymnku? na kruhu kamennmu lllo)
6:rx ntzozBr"r: rnl-1rNe HRANIo e pro l
35

iffirr*,

kultur opakuj stejn1 motiv * epot kamene. Nerozeznme s|ova, ale vme, e tu nco promlouv. Ychzme do kruhu a pozorn naslouchme.

vitncha lesnch ploch. Divoina se vrac olemi, b zami a pkov. mi rriemi. B

uspo danou krajinu, ve kter b ual vyuvn kad t jen trochu vhodn1 kousek pridy. Dnes je v oblasti mon a o t etinu vce k oualv esovit zar staj. Krajina byla dekultivovna a nelze se obracet zpt. Ale pod povrchem je ji ctit, jak se zved

Projdeme Luick m nmstm v Rumburku a pomalu stoupme na Strn vrch, z nho je mondohldnout hluboko na sever do nmeck Horn Luice. B ezov hj prozrazuje starou pastvinu' P edvlenfotografie ukazuj holou, Vypasenou, istou a nmecky

vstup

1{A

sTRNVRcH

njak nov vlna, opt tu zn zpv a neviditeln jezdci na konch pokryt1 ch barevn mi stuhami opt projdjkrajinou. Postupn se otevr pohled na msto, kter jako vtina sudetsk1ch mst vypad jako aglomerace mal3ich tovrniek, fabrikantsk1 ch vil postaveny7ch v honosn regionlnm secesnm i historizujcmstylu, kter by klidn mohly dlat pardu nkde na p edmst Vdn, Brna i Budapeti. Do tohoto jakoby mstskho prost ed se mslidov architektura d evn1 ch domrj s peliv vytesan1 mi pskovcor4 mi portly a nkde zasahuje b1val polkoi pastvina a skoro ke st edu msta. Hned vedle nmst stoj nepochopiteln zdn industriln budova koly s rohovrj'mi minarety, kter jako by potvrzovaly nvtvu tureckho admirla Envera Pai na nedalekm Toltejnu. Nejstar dosud stojcmanufaktura je z roku t7zo, tedy z let, kdy byl prask1 chrm sv. Mikule vyzdvien jen do poloviny

Krmcnn kruh

na Dymnku u Rumburka'

K titeli' o edest ltrvbu zlett1zz-z5, zasvcenou sv' Janu oucrroank s pltnem Fidelis pozdji byla odsvcenu u ji p estav-t 'u'ou'sky jemu na njakm K titeli vcelku neselo' dal
let 3alomon,

nr vtrn

li""n.

a kdy rumbursk Loreta jet z ila novotou. Spadl i znien domy po odsunut; ch Nmcch byly v 7o. a 8o. letech minulho stolet nahrazeny univerzlnmi panelky stejnho vyznn, jak donedvna panovalo na rozshlm (lzem mezi Berlnem a Ulnbtrem. V Sudetech se na mnoha mstech setkvaj dv mylenkov epochy - vk modern prrimyslov u' roby a doba vrouc, lidov barokn zbonosti, a jen mlokdy si stisknou ruce. Stoupme do kopce, mezi vtvemi stromrj se objevuj obrysy kostelka, jeho historie je bizarn' Prjvodn se jednalo o barokn
a6

jej ale nikdo n. Po srrrrti slezskho mlyn e 1eu.1l ato ado doby' crkev' zskala opt stauou zchtratu tai a Stavba postupn [jv, iiuvr" wuuoouana r''rst<a potrraninstre' p edna pra' byla 1959 V roce chtrala, abylaurenak demolici' archimandrity kyjevskho.rodka votlavn crkvi a upruu'n" p kostet Stt Jana K titele' Za Andreje Kolomackho c''g;6-'gsoj-na paen z nejkrsnjch a nejstarch jasan pir
ml1

krpl stoj obroust"y

ltrcm

irhookol' by signl ze Strnho otomese k mstu a pozorujem e, zda odkud brualy podle star.traVrchu bylo dob e vidi n" oyrnnitu, po dle do vnitrozem' oi klouzaj dlce pioedvny tourove 'ignrv eteln z kde Dymnkem' pod sedle llnll horizontu a pak

'

"-'^'r

MISTA z DRUHE STRNY

rgr

pnpr' rrrzozrlt: rne;rNe HRNIc e

37

cesty d V stvala smrem k mstu na Jednotliv zastaven k ov stupnch Strnho vrchu, v jedn stoupajclinii jako kaple v Ji etn, ale pak byla p enesena na louku pod kostelem a zarmovna kaddvma lipkami. V sedle pod druhou horou Dymnkem stoj kamenn kruh, stejn peliv navrenyi a propotan1 jako dole ve mst Hildebrandtova Loreta, kter oba kruhy jednou mrn prohnutou lini propojuje a vytv jejich, smrem k mstu posunut , st ed. Kruh naproti jinmu kruhu. Korespondencezmr, stavby zakotven sice ve vnosti, ale jinho druhu. Stavby stavn pro klid a d srdce a dobn- mysl, kten- se klene p es stalet' Podobn jako ve mst pod nmi se zde nco velmi starho a nco ripln modernho provazuje: vc ne umn, vc ne architektura, mnohovrstevn hdanka elu.

Msta, je si odpovdaj' Na jedn stran msta Strn vrch a na druh stran Dymnk jako jin1 strnvrch. Na prvn ho e vzniklo V tomto kraji zdnliv absurdn, nov obnoven msto - pravoslavn kostel v kruhu star kov cesty (t8z8). Tento kruh je druhotn1.

ndo prostoru skupina vztyen1ch kamen . Dymnk je odtud t i kilometry daleko, thlobelisky mus b1t obrovsk. Udiven1 as, na kte4 nemohu dalq dny zapomenout. Jemn korunovace krajiny.

Vllm a s opatrnou, trplivou dychtivost, s svyctr dobn ch p tel, ekm, jak ivot bude t' ,t'jt.iaeii '--dkol k luknovsk ,,Kou riri nory" - Dymnku nle t":k"::!' j.J"". rnala msi, kdeje h eben pohraninchh:r' jal:
tJ
|'ra9:.

jakou pozorujeme do_

chnin. eskoukotlinu,otev ensmremdoseveronmeck h betu hradba zved se vnitrozem smrem do eskho T:'" hornatiny' a pust a krsn Klovsk Krajina .'r.yi' Nizozemm i po nmecku,,Niederlandem."' =T,".9ry:]i *."n?:19i:'^'_!"-: je p ovliv mo 1. ,*o.na a vlhk. Klima v prrimru dosahujc 45o-5oo m a ocen-sk1 mi.severozzde vitry sm ujcmiod Atlantiku' Ve vegetanm obdob snjzi okolo nj mimo aoo 1m'^Pritj kolem ioo mm srek a tazay treti den, snh se drobvykle 6o--8o d.n a.jen b]t kolem niu ,o."l" jasno. Zatmco mrazol ch dn mre
siln zvis na letnch je jenom 2o-3o a prr}mrn ronteploty oC' ale okoln kolem mt jin mohou 7 svahy expzici -

stupe

mn. Je zde vc mol ne ve vech okolnch

rsr NlzozEM

rytmech jako vly u potoka, tak ani msto, jakkoliv podivn i vyznamn, nestoj osamoceno, ale syt se okoln zem a dohromady s ost icemi, ulot4 mi kameny a mok ady q1tv spolen svt krajiny. Krajina sama zkoumsto a msta, kter obstla, do n vpl1vaj a obohacuj ji. Poznme to na reakcch n_ kten ch ptk , lid a strom . astnmsta se asto oz vaj ptam zpvem, rostou zde zajmav i vzcn rostliny, stromy se zde stvaj osobnostmi, a ne navzjem si podobn1 mi tykami smrkov mono_ kultury - a lid, lid se sem vracej a p ivdj sv p tele a sv dti' Takto zem testuje msto' Pitato slova a vm, e mohu pst proti sob, e kamenny kruh m e zarrjst hlom a na podzim se zde mohou klubat divn zelen a fialov houby a lid se tomuto mstu mohou s obavou vyh bat. Pi,protoe tomuto uspo dn kament
MISTA Z DRUHE STRANY

as a tanve spolen1ich

sebe, ale vytv ej navzjem propojen souhvzd, roztkolo

stejn jako hvzdy neexistuj ve vesmru samy o sob a jen pro

a vtinou se zde podstatn mn obyvatel ne p ed vlkou v druh teprve ke krajin nalzajvztah o priiterrovalce, kte jen postupn' jich uje zmoc ii{ g.n"'".i. Krajina se 3o. t"., tae mame p edky. Nkter ! .b!:"y 9::9,|1'- jako poh ebiT"i|y'! |aio arcrreologick pamtka, Srbov' nebo jedno, zda to byli luit kmenrj ije celkem je dosudtak,iv.'.e kter v historii, i.Jako bytu-byla mezera se pohlcujcch ni nsmi vipominat. Nespravedlnost navzjem ne z lsky' ale prolnn se en, sm bez zde dosud irv. Msen [0 z nenvisti. zarostlo lesem' fu drurrc svtov vlce mnoho pol a cest opt zakousla sice opt se krajiny kulturn Do mst uyta ztracena. pl_ochy b1ivalho polovina ne Vce pie'to divoina.

P':'

'"r-

frmrr,

Iim'oi'.'e
!ilr

a'pseuogteje, ale v okol vulkanick ch tles vystupuj Jvnll ostrrivky tmar4ich p d' rrtzoztu: rnq;txa HRNlc a prol

u oeein byla vyhlena velkoplon1 mi chrnn plocha zcela bez lid' se vi, ze po umave druh nejvtlesn ch roklch pskovcornV zde' prv le ,d"l, ,t oro 2oo km', |'9::b.y ani desetilet cel rys, no lnca.stap eval :il.ej jedn hnd o se ulch na jsou rirodn, mlo Mistni pooy

al"

mi

zemmi'

38

39

jin etnika. Ted'napi nco, co bude mon snadno napadnuteln. obyvatelrim jinchech a Poumav se vcelku p iznv keltsk1 i keltsko-germ nsk zklad, kten' je p evrstven slovanskou kolonizac a prribn ovliv ovn nedalek1 m Bavorskem. Snad v sob mme
z Prachatic i ze Suice. Ale v Luici to neplat, zdejetnick; zklad je odlin1 . Sah snad od Vandalri, Hermundurt] a Langobardrj k se-

Lausitz a latinsky Lusatia. P vod jmna je nejasn1, bud'oznauje luiny a lunlesky, anebo mrje sahat a k dvnmu bohu Lughovi a jeho ho e Lui, je m podobn1 trojrihelnkovit1 tvar jako jin posvtn hory jako je nap . Jetd i Snka. Podobn jako se Uhry dlily na Doln a Horn a tmi dolnmi byly podunajsk niny, a hornmi hornat Slovensko, i Luice je dvoj - Doln zasahuje na severu do polabsk1 ch nina Horn se na jihu dot; k Luick; ch hor s jejich nejvymvrcholem Luem (Lausche 793 m). Podle tvaru krajiny si umme p edstavit, e nkdy v 8. a to' stolet sdlil kmen slovansk ch Srb i Luian(nzev je doloen ji roku g3z) na obou stranch dnenhranice. Dnenesk podhorsk st vak byla z ejm a do st edovk eskkolonizace tm neosdlena podobn jako nap . Vysoina i Poumav. Jedin1 m vyznamn m dokladem starho slovanskho osdlenje zatm mlo znm hradit na pskovcov ostron nad K inic u Brtnkri' H bet Jedlov podobn1 pohraninmu horstvu vytv el p irozenou jinhranici Horn Luice oproti zem Litom icka i pozdjch ech. Zde se ji dostvme na nejistou prldu, protoe p ed S|ovany na rizem luknovska zasahovaly germnsk kmeny a jet p ed nimi

Zdejkrajin nelze porozumt bez starho oznaen tohoto zem - Luice, neboli v luickosrbtin Serby i Luica, nmecky

tlrledvna vnuj lesu a skl stv. Jazyk nkdy (jako t eba v lrsku) ,rtr p vod.

rl obas dlali nrok ei,Nmci i Polci. st dav pat ila nejprve po Vde ' erkmukrlovstv, pozdji nmeck i,a V roce r8r5

Vhistorick1ichdobchb1valaLuiceetnickouml nic,nakterou

Srbov si v r9. stolet prodtkm kongresu p ipadla Prusku. Luit obrozen. Dnes Vytv ej nrodn sv lrll ltejnlato okoln nrody Luice samotn skupinu' dvojjazynou melou, ale kulturn aktivn Hexapolis - je mst ch luick1 esti vctn kdysi mocnho svazku luknovobyvatelstvu o Polsko. a rozelena mezi Nmecko

dner

rklreankdydo14.stolethovo jakooeskmapozdjijako
nmeckm, ale kraj samotn1 se V zapomenut ch dobch ranho pod rt edovku vyvjel nejprve jako p m soust Luice a pozdji |:|m siln m vlivem.

. l!il

tu kapku keltsk krve, skrze kterou nakonec porozumme lidem

Bavory a Sasy, kte p ece hovo ili tm toton; m jazykem, byl pocit cizosti tak Velk] e po stalet vedl k mnoh m vlkm. Nejedn se tady o Nmce nebo o Slovany, ale pocit tohoto kraje vyr st jet z njak starpolohy. Smi me se s tm, e tu je jaksi dvn ddictv, ktermu echovi Nmci mohou jen obtnporozumt. A myslm ted'nejenom na Luici, ale t eba tak na vdsk1 Smland, zemi odbojnkr' kde je jin tolkl6r,lidov kroje p ipomnaj Slovany, vesnice se jmenuj Bor a jmno krajovho centra Vaxio je odvozeno ze slov ,,vag" - jezero, a,,sjo" - cesta. Rostou zde buky a lid se usra z on'uH stnerw
40

versk1 m a skandinvsk; m kulturm bronzov aelezn doby. Mezi

z ndrai z hospody po pskovci' Jc rozdln lapat si to domrj vytv jin typ pridy a jinou hornina vl enci nebo po ule. Kad zp sob vyuvnkrajiny a ten uruje Tm hlidtnu spodnch vod. ze spraov Han je jin Zemdlec ure odivhuje povahu lovka. z Vysoiny, Pourolnkrj od li se oba a Polab el z ernoemnho blzko' prida je vod podzemn k kde mv nebo prv luknovska, zadarmo' nic v bec lovku nedv zem dlouh a |e hnd, zima geomorfologii i v odraz nalz pozorovn foto vcelku intuitivn ch ulorno knih mn krajinch, lme adu knih o vpencor4ch Kad lrr|lnch a jen nkolik monografi o.pskovcorn ch krajinch. prv luknovsko, jin ulov,jako pravidla . iiiirn' m ponkud psitrozpad, ale jinde vystupuj Hlvrl ploch. ula se sice msty Roviny pokryt poli a loukami povrchu. k a tutovc a rulov balvany mrje shnt, ale svahy tvo en snadno zde b vrlvlhk a bujn, obil Pole je nutn nejprve lta posuch. a piltvlnami b1 vaj nerirodn jak plodina na n pat ' pochop, iorcvat, ne lovk

luknovsko samotn lei na rozhran t krajin. P evldaj zde jak u ns i v Nmecku mrjeme nalzt' |rdny z nejstarch ul, od luickhozlomu p echzej do nazpad bt'i1. ulov krajiny zem pat ck t nejmn n' Zadn rokl pskovcorn ch bluolttc

pldn a nejvc neznm sti eskhor4 carska' Smrem od jihu

fr rxuzozrl,r: rna;rNe HRNIo e pro l

41

+.t#

zmi ujeiosafrech. Luick ulov pluton je jednm z nejvtchodkryt1 ch ulov.ch masiv Ve st edn Evrop. Jeho podstatn st lev nmeck sti
Luice. P edstavuje konen1 len z ady ulov ch masivti, kter se thnou od jinholrska ke Cornwallu a odtud p es Bretagne, Cen_ trln masiv, Harz a do ech. Mezi tmito oblastmi panuje urit

Vtina zdejch sopen1 ch vrchri je tvo ena hndarn m znlcem, kten doopravdy p i poklepu zn a zjeho rilomkri je monsi zho_ tovit primitivn xylofon. Bohuslav Balbn ve sv knize Miscellanea historica regni Bohemiae (679-1687) k, e hory Luickneboli Toltejnsk jsou proslul zlatem, kter se nalz na mnoh ch mstech, nap klad v prameni pod kdysi mocn17m hradem Toltejnem. Zdej znlce jsou tak bohat na minerly nefeln a apatit, e ponkud p ipomnajslavn nefelinity z rusk Kolymy - dokonce je mon vyr ovat z jejich zvtralin drobn, narrjovl rubny a Balbn se

p imykaj sopenLuickhory, kter p edstavuj jakousivlhkou, zalesnnou a horninov monot nnj obdobu eskhost edoho .
se

geologick sp znnost, kter se projevuje podobn1 m rzem krajiny. B1filaj tvo eny zarovnan mi povrchy, ze ktery7ch tu a tam vynvaj jednotliv balvany i cel skalky. Pridy jsou mlk a psit, snadno se mn na rihory a v esovit. ulov krajiny obvykle prisob zasmuile, chladn a njak pravce. Luick1i pluton sestv zul ajim p buzn1 ch granodioritrj r zn1 ch typri a rriznho st , z nich se v dan oblasti uplat uj zejmna t i typy - jedn se o naedlou, hrubozrnnou rumburskou

ch a ed ch cest kabalistick Wtycnkameny vyznaujprriseky erven; sedla' podhorskho do hv dyvetknut

ulu, naervenalou brtnickou ulu a luick granodiorit, jen je blzk ed1 m rulm znm m z Kruny7ch hor. Nejstar sti luickho plutonu jsou star kolem 55o milionti let a od jeho nejmlad_ chstje dl pln1ch 3oo milionri let| Luick1 ulov masiv m bohat1 iln1 doprovod nejmn .lzoo il tvo en;ch v nerozliitelnm

a novho, miliony let geologick ch djti irnny .ori" miseni starho ruce' Mkk ulovy relif je atyrazpodvaj tu pr.' propast asu hlubin a sm uj k nebi' nn iediov. mi prsty bohr, kter pronikaj z Rauchberg' je tvo en naz.val ve d se Vrch Dymnk (5r7 m), ijak

nlmLuick] chhor.optzdepotkVmetencharakteristick

kra-

,,zmatku"

mi horn nam i vel m i rozman itho sloen. jak1 si kamenn1 klid prost dan nhly7m orogennm neklidem, kdy ve stejn] ch mstech opakovan vznikaj nov a nov poho . Jako by tu spalo velk zv e, kter sejednou za destky let probud, obrt na bok, ot ese zemskou k rou a zase ulehne. Posledn zdejpoho se objevilo teprve nedvno - zhruba p ed z5 miliony let bhem hlavnvulkanickze, jedala vzniknout Doupovskmu vulknu, eskmust edoho i rozpt1 len m vulk-

Luick masiv p edstavuje

oprovod

n1i

edii' mohutnol lounefelinickho bazanitu, horninou blzkou grano_ luick1 pror okoln sopky kter jako p vodnkanl dvn Dymnku sopka e vlastn domnvali, Jto'it. c.otogov se privodn na mal zbytek leela vysoko nad souasnou rovn ternu a byla a vak byly odkruhem m pod kamenn. erodovna. P i stavb arelu bomby ediov kryty plon rozshl sopenzvtraliny obsahujc
ametrovycrr rozmr a rilomky podlonch granodiorit vyrvan1ch

reipenouexploz'Kruhstojnasilnzvtral1 chvulkanitech,kter ob rllisahuj kulovit ritvary sopen ch hornin p ipomnajcch

t't,:srt NIzozEu: rn'e;INe HRANIc e

usta z onuH stnerw

+2

pno l

43

m zprisobem' Podle lidovho podn byly z Dymnku dle do m vysl ny ko u ov s gn ly va ruj cp ed hrozcmv l en1im nebezpem.Dobq y hled z kdysi odlesnn hory by mohl tomuto vysvtlen nasvdovat. Jinyi v_ klad se opr o tvarovou podobnost. Dymnk b1ilvala jaksi otev en keramick i pozdji plechov nlevka kuelovitho tvaru, kter p echzela do rourovitho komna
vn itroze
i

tufech, tedy po sopen1 ch vyvreninch sloen1 ch z drobn1ich kamnkrj; o nco nsmrem k restauraci Dymnk se uplat uj vt sopenbomby a ripln nejnejsou tufy jemnozrnn a p eplaven. Cestou k rozhledn a dle podl vrcholovho h betu je mon pozorovat nepravideln sloupky, kterjsou za rozhlednou uspo dny do celkem pravidelnho vj e. Sloupky vznikaly p i tuhnut hav horniny, kter chladnutm ztrcela na objemu. Delosa sloupku vdy sm uje ve smru teplotnho gradientu, tedy od nejchladnjhomsta k nejteplejmu. Jmno vrchu (doloenji z roku r57o) je monvykldat r z-

cibule. Geologick; profil ukazuje, e kamenny kruh je umstn na okraji bivalho sopenho krteru, kten" si m eme p edstavit jako maar. Maar obvykle vytvo jeden velk1 v. buch, p i kterm vznikne ploch krter vhlouben1 do okolnch hornin. Tuto depresi okamit zapl uj rllomky drcen ch vulkanick1 ch hornin a z p vodnpukliny se vylv lva - zde vytvo ila vrcholorn- h btek Dymnku. V horn sti kopce u kamennho kruhu krme po brekcich a lapillor4 ch

pod Jtravsk)im secliem na Libereeku mla mstech - na ostravsku, ve

u

u. rur.nouskm v bku' Ledovec' kter zastavil nedaleko od jinho stovkch metr , ," p'uuaepodobn oooti*. u Lobendavy' Smrem do or.rul" r"moua a nad i'oky* eky a.1ynely psek a lrk' vnitrozem z nj vytkaly leovcov i od pob eBalt' kteq byl privodn - a t; ji nkde ve vdsku p ch hmot' V edpol ledovce skho mo e - zahnten d Iedovcov' zapl ovan ledovcorn' mi VytV ely drobn jezein pnve rychle
se ekami. Ve star1 ch psrovnch

mohl mt mocnost

korytech se tu a tam daj na_ nch uly "rapakivi'' a n' vdsk lzt ojedinl kousky ju''tul.u, erven ridol a deprese jsou dnes zapl_ kdy i pazourkov htizy' Mnoh star Dotv charakteristick}i ploch nny tmito mlad; mi suvrstvimi. vulkanit a ploch ulov reli,zekterho weniu"ii suky mladch s vlokami jlri pomhaj Wtv et jezrni

ki."uv. aw' l

rybnkt' i.pipu',ne pbotozi mok ad nkolika ulov ch j:9"n nejstarch krajiny: V sledn geologick dojem : m ohnm t etihornch vul_ masiv st edn ruropj" pronit<n mlad oblasti jsou oiveny u' znamn1im knr. Dlouhodob stjitizovan Ve svm kvartrnm v' voji poruchou' mlad m zlomem - ruii.rou

"ii'"nty

zdejch

r.ruiin" vc souvis s nmeck mi ninami' pazourkov' mi hlzami ne s eskou a z dlky transportovan mi zmlazen starobylost' kontrasty kotlinou. Krajina hranic p edl ' oh ri a ledu.

pevninsk m ledovcem

a slouila k odvodu plynri z otev enho ohnit ernkuchyn.

okolnch hornin a nkde, nap . u Ji etna a Doubice, po nich dokonce vystupovaly nep liv razn rudodrn roztoky' Zvltnost luickho zlomu je jeho dlouhodob epizodick fungovn, kter se projevovalo v dob geologicky nedvn drobn1 mi p esuny starchhornin nap klad p es tvrtohornsut. A pak tu je tak nordick stopa: kontinentln ledovec p edposlednledov doby, pomalu se rozlvajc jako p echlazen visk zn kapalina smrem na jih, zashlokrajech a Moravy jen na nkolika usra z onurr srnerw
+4

znamn1 ch st edoevropsk ch zlomri - luick1 zlom. Je monjej vysledovat v dlce asi tto km mezi Drd|anami a Kozkovem u Turnova. Jeho sklon se mn od tm Vertiklnho a po mrn uklonnou nsunovou plochu , na ndolo k vertiklnm posun m asi o jeden kilometr. Pohyby na luickmzlomu zptisobovaly drcen

Nedaleko od Dymnku u Doubice krajem probh jeden z q

na strm ripat Hlavn p rodnbohatstv kraje se koncentruje ch rldol anebo L"ilk;;h ! itausr.ycr'r'o', do izkych podmen irozen Vegetace J" pl*r'li.r, snenlnvlhk17ch luk a mok adr-' P kysel1 m doubra_ v polohch rolm 4oo m nad moiem a.jedlinami' Podl potokt) "p""''a vm, kter se voln misity s buinami msta rychle zar rstala p evldaly lunlesy. |r'urlou ole a.voln p etvo en lovkem' e b zami. Dubov krajiria je dnes tak siln zejmna na vulkanick ch tm zmize la. Zaou"-uyisr'r' polohch kter mohou - jako v h e_ horninch nalerneme k'itnat buiny' poi vulkanick ch vrch - msty beniJedlov neno poaet suorn ch podkladu p echzej kvt' a pralesni ziuautr'N zutovm jedl do kysel ch buin' Smrk zde 'vr"ai", nat buiny s kdysi vtrouenou
pool NtzozBu: rne3rNe HRANIo e Bsr 45

pinool'

LEs Av0DY

pob val na nedalekm oybinu' Mezijeho arurry_patiit aa'iiien' r a bsnk Novalis. Sdleli zde aoines f",rny pocit, e zem je obrovsk, posvtn a ve srovnn s lovkem stle jet mocn. Jih a v_ chod luknovska je obkrouen .r,ranenou krajinnou oblast Luickhory, na kter na nmeck navazuje rovn chrnn zem jtavsk. ch hor. P roda je 't.ane
lpe a ve vtch celcch
+6

jeskyn pat mezijedny znejvicrr a neirepe ry_ Je to jedna z kolbet nmeckho, a tm i ev_ ropskho romantismu i krajina, je dala u koncem r8. stolet vzniknout organzovan turistice. Ale p esto se nvtvnci tvroo1ne Jrzi na. mstech slavn]ich ji p ed stoletm a vtnazem je pust a bl p rod ne byla t eba v 16. st9]e1 kdy byly zdejlesy vyuv';;; n;imi sklrnami. Vdyobec Ch ibsk r'luoi skl skou hut zalo_ enou ji v roce ]414 a v okol fungovaly ' strriy ji koncem 13. sto_ let' Je to krajina, kterou s mal sk1im ,tojun.n' prochzey generace mal ri vetn slavnho Caspara Davida'Fried richa rln +-s;q, k;"

vinu! ch v cel Evrop.

Zdejpskovcov tvary - hlubok rldoi, mohut* rozlehl skaln |r"ury, stny pskovcov

d evina - americk bo1v1c9 vejmutovka (Pinus strobus).

na ktery7 na nmeck stran navazuje nrodn park Sask u_carsko. Jeonse o dosti pustou oblast porostlou zejmna bory, ve kten_ch s stle silnji uplat uje ;nua'ni

dej - vstava musk, (orchis io'rr4. Na luknovsk1.n ,yoni.o, v posednch letech opt pravideln nzdkrom lzny.J.ur',i " '" vodnch ptkri i kriticky ohro.en je b popelau. gn'rs).Mezi v znamn chrnn ,lzm patii prrooni1crus rezervace Svtlk u obce Horn Podlu. Jedn se o ryLnk, kten byl rozen tbou Rybnk je pravidelnou ,"itukou tazni,cn uooni.r.1 piat1i. |?:|ilv: Nedaleko lep rodn rezervace Velk;i rybnk otklopen ;Jtil; a rkosinami. Na zpad p echz zuiora krajina njr'l. oo p;d_ cou. ch rokl chrnn krajinn oblasti Labsk pskovce u porte'" o nrodnho parku eskvcarsko,

m.ajalis) a moly na okrajch rybnkti, kde je mon nal rosnatku o krou h lo l isto u (Dro ser1ro t'tndufo tia) i v)cn ou, npadnou orch i_

rodn plochy orchideov louky

m'artagon)' Ve luknovskpahorkatin

kdysi rostl jen v inverznch roklch anebo sem tam ve vychhor_ sk,ich partich' Velmi krsnjsou zejmna suov lesy s klenem a lpou a podrostem vzcn' chrostlin, nap klad kyelnic ro*iri. bulblfera), msnice-(Z?:on: oa.rriroj

ti titie zlatohtvJ &rrr"; patri *..i n.i..nn!1ii-pri s p.rtn"t... mjor4 m (n*tyiorniro

na eskstran hranice, a to z jednoduchho a dosti kter1 m bylo povlenvysdlennmeckho obyYetelrtva. Po roce rg89 dolo k ripadku mstnhozemdlstv, mnoh pole leladem a postupn opt zarrstaj k ovisky. Les se vrac.

'eehovna rlnutnho drjvodu,

t l

provdli vyzkum pskovcorn ch p evi sr pod vrch em Sp raved nost u Ch lbsk a na dalch mstech' Ukzalo se, e v pskovcovoblrltl existovala cel ada tbo imezolitick ch lovcrj a sbra , ltl sem p ichzeli sbrat lskovo kyi lovit kdysi hojn lososy. ltc|n previsybylyvyuvny i mladmi kulturamiv eneolitu, dob bronzov a zejmna billendorfskou kulturou starelezndoby. C}blrrt byla navtvovna v dob sthovn nrod germnsk1 mi kmcny a rovn Slovan sem pronikli podstatn d ve, ne by se p edstav ldllo podle zbytkti skalnch hrdkrj, kter podle d vjch potek nejsou kolonizace. Ze luknovska edovk st lndlkovaly p cel tiscilet. lid sem ichzeli sdla, ale dntrval znma lllm Mohla Nrjt njary jednotcsymbol st ed kraje je obtn. pro tento Toltejn, kten m rumbursk Loreta i hrad t b by lm pro postavenjakoBezdz to hrad podobn eskou kotlinu.Je lrrJ lprdnho waru obklopen zvojem povst o pokladech a o itallsch hledachzlaa, drahokamr] a arznorn ch rud nutn ch pro ttbu bentskho skla. Bentsk1 prospektor b1val vybaven tzv. lV{ilrkou knkou", kter obsahovala nejenom tajn nVody, jak se
l

rtroJr pat cchpaleolitick m lovcrim... Pozdjcharcheologicch nlezrl bylo donedvna velmi mlo. P ed nkolika lety jsme

lAtA ilEPAM Potky kraje se ztrceji v nepamti' Nkolik pazourkorn'ch n-

k bohatstv zem, a|e asto tak zakadla. P edstavte si tehdy pust velkolepou, p rodnkrajinu, kterou prochz vcemn |rlt Grrodjn vtach. V bran m na kusu krje nakreslen1 ochrann; a_ rodrJn kruh, do kterho se v p pad nouze mrle postavit' Hled rudy ncjenom podle druhu skal a vzr stu a zabarven rostlin, ale lrtre tak ovldnout trpaslky a dalbytosti zem a silou je pllmt' aby mu vydali jej nerosty. To je hodn nebezpen cesta drlrko od slunn ltlie. lblltejn byl zaloen na potku r4. stolet pny z Vartenberka na ochrrnu zemsk stezky (pozdji znm jako Star prask silnice)

doltrt

lrsra z onurrsrxaNv

rvIzozsu: rna;tr.re trl

HRNIo e pnp

47

Vedouc do Luice. Je obehnn mohutnou pozdn gotickou hraddobyli a za_ bou. Vyuvn byljet za t icetilet vlky, ale vdijej plili. Podle povst se zde objevuje bl pan st een ern1'm psem. Za pochmurn1 ch noc sem p ilt temn] ptk, kte ripnliv naik. Po jeho nvtv se vdy st hradeb sesune. Hrad lkal slavn nvtvnky. Jednu ze srn ch prvnch bsn mu vnoval Reiner Maria Rilke, jeho otec pochzel z nedalek1 ch Svbo ic u Mimon. Podobn jako se na Bezdzu obracel nrodn p_ vec Karel Hynek Mcha k dvn1 m historim a k zemi milovan, tak pozdji na Toltejn, obklopen kameny, do nich jsou Vtitn dVn tragdie, skldal Rilke bse mchovsky romantickho obsahu o ka_ menech prosycen1 ch starobou. Za rok po bsnkovi hrad navtvil arcivvoda Ferdinand Habsbursk;i, jeho smrt v Sarajevu vedla k vyhlenprvn svtov vlky. Na vrchol kopce se dokonce vyplhal Enver Paa, pozdj vrchn velitel tureck1 ch vojsk a jet dvno p ed nm samotn1 csa Josef ll. p i vojensk obhldce severnch ech.

je Historicky nejslavnjm poutnm mstem luknovska Loreta Liechten_ knez Florian, t7o4Antonn roce v Rumburku .Zaloiljiv papee u ime peliv' v nesmrn p istupoval ]teinu a ke stavb pak spolen a madony ern loretnsk tl nechal vysvtit kopii r architektem Johannem Lucasem von Hildebrandtem (r668-t745) jeho rozmry avtvilprivodn italsk Loreto. Peliv prom ili o kterou kaple, loretnsk kopii postavili ! podle nlch v Rumburku priHildebrandt kapucni' starali jako Lorety prask u le pozdji zanechal zem naem na kten stavitel, jako sk Jvorn vde robil v raznou stopu p i stavb poutnho chrmu v Jablonnm' klteru z nejvtv Louce u Znojma a zprost edkovan asi i v dle mistra nj uil' u se kten Dientzenhofera, lch - lgnce Kilina Loreta je typ svatyn, kten- se z ltlie il po cel Evrop' Prvn

T n. Jdrem je crk loreia u^it t" jet v 16. stolet v Horovskm ila Panna kopie Santa Casa - svat ch) e, tedy domu, ve kterm Mirla s Josefem

Z vysokych,

Z Toltejna pochzej nejmn dv ndoby z doby bronzov. mohutn1 ch nebo tvarov npadn ch kopcri, t eba z Winterbergu, jsou znmy izolovan nlezy jednotliv1 ch ndob V' razny Toltejn tak mrje p edstavovat nejstar znm kultovn msto celho eskhoNizozem' A je-li fyzick m symbolem tohoto
(z eneolitu a stardoby elezn).Dajse interpretovat obojm zprisobem - jako nhod n nlezy i jako zmrn obtiny boh m hor.

metafyzick1 m symbolem by mohla b1t divok honba nonchp zrakrj, kter v ele s ern1im lovcem jednou za as na k dlech bou e projdjkrajem. Je to pravda, a nejenom V povstech.

kraje tvrd skla hradu Toltejna zmken zzran mivodami, pak

Pod hrozbou tureck expanze byl d m' a Jeem. cmdo rukou, postupn p enen popadnout nev |ont nesmet dv msta a nakonec podle povsti na hlrua vhav. mi andly proto, aby si msto nemohl nikdo (to rpoinul na ve ejn cest italskho msta Loreto. Nedvn]i hji novm f lul''tnit; ve vav zvltn vc - prvn Loreta skuprokza| prrzkum ircheologicty cest' Dnes si ji neumme star na tGn be' zkladr spov lovka znamenala' pro baroknho Loreta p dstavit, co vechno p em ilo privodn aby zem, do Svat irollk expedic bylo vyslno domu' U privodnho zbytk ze hornin vzorky a odebralo

llklady nmotnarchitekturavechloretnapovd,esejednoputovn dule bohatstvm tvar a obraz do svat vnit n kom rky, kde

PRAMEI{I svATYN A PouTilicl Ydy,kdysrovnvme poutn msta st edu a okraje ech - mrje to b] t i Poumav i Broumovsko - vimneme si, jak jasn, mrn a zkrocenjsou poutn msta st edu zem a jak siln, podivn a ne-

Ylldne sestra Chudoba a z Dtte se stv mu' Vnlt ek lorety b1 v skromn , jak se ostatn u prostho Jeova domu d oekvat. ern madona je st edovkou ikonografickou

hldrnkou.

bezpen jsou msta zzrak na periferii. Nkten m zdejmmstrjm rozum jenom mstn lid. K cizm jsou ciz a ke vem uzav en, ale mstn je umj, i kdysi umli, oblomit. Zzraky, kter se dj na periferii zem esk,jsou asto neoficiln, neschvlen a provzej je nikoliv kriry andlsk, ale tvrdost srdce a spory.
rrasre

kryptch kostel a katedrl, tm vdy je nadna nllrkou \t7znamnou, ale tm nek esanskou svatost i divotvorbyla nolt, aito je povaovna za privodn bohyni zem, kter a starajc pod zem jakousi sdlc Demtr za p alrta k esnstvm, tortnry strom a obil, za matku kvtin a zv e, za podzemn
B1iv v

io

doolnk Krlovny nebes, podobn jako kdysi existoval Blobog

posvcen r crrnobog ei bl a ern bohyn. Je to sice zhada, ale

p.pclem,

z onuH srnerw

48

;rx ntzoznu: rn'e;rne HRANIc e

pBor'

49

rc,

hledska zcela korektn vyvaovni moudry7mi enami - Sibylami. Loreta se tak stv jak1 msi eb kem a osou asrj, kter skrze zakladatelslc. st edovk1 zzrak sm uje k Pann Marii a od n jet hloubji, od Ekklsie k Synagoze Starho zkona a skrze Sibyly sy_ cen moudrost temn zem a svtlho nebe a k njak m dvn; m nboensk1 m pravrstvm. Abychom pochopili v, znam nejenom rumbursk Lorety, ale tak Stromu ivota na Dymnku, je t eba se zamyslet nad pojmem ,,kopie". Dnes kopii chpeme jako njakou lacinjnhraku, ale to je postoj industrilnho lovka, jen se ji p esytil tovrnch

zdoben m obalem stavby. ekali bychom scny ze ivota Panny Marie, ale ve vnj vyzdob p ekvapiv pat nejvc msta staroz_ konnm proroktim, moudq m starc m, kte jsou z feministickho

Tato skromn vnit n loreta je jako v relikvi i obklopena bohat

Hildebrandtem peliv zm en a z ltlie do ech p enesen geo_ metrick zklady svat ch}7e opakuj a prodluuj zakladatelsk3i zzrak. Zp tom uj jej pro poutnkyz ech izLuice. Podvejme se na vc jet jinak - je zrno penice kopi njak jin penice, anebo se jedn o nezbytn pokraovna udrovnprivodn mylenky? Mon je d leit zmr, se kten m k dan soe, obrazu i stavb
ina novjch kopi je jenom nhrakou podstrkujc nco, co mrie vypadat lpe, ale ptlsob hrj e ne originl. Vdlijsme od samho zatku, e Strom ivota na Dymnku nen hrou na megalitick kamenn kruhy. P itiskni hlauu na podlahu uprost ed rumbursk Lorety a a umn ulastn krae uslyuzdlen zpa, usni s kamenem pod hlaaou uprost ed kamennho kruhu a rnon se probud jako b .mk nebojako bl zen. Rumbursk Loreta je nejsevernj evropskou loretou, protoe vznikala v dob, kdy se po t icetilet vlce stabilizovala nov nboensk mapa Evropy, ve kter sever pat il protestantsk m crkvm a klidn, racionln religiozit. Tma vztahu echrj a Nmcri je ve svtle nedvn ch, oboustrann;ich k ivd stle modern a iv,ale nemlo by zastrat mon jet d leitjhranici. SudettNmci mli nkdy p ed rokem r93o blk sudetsk1im echrjm ne k skim Nmc m, protoe je spojovala katolick kultura se srry7mi pout

v robkti. Ve st edovku i jet v baroku byl v. znam kopi jinyi.

ducha privodnvc, aby jimi proza ovalo stejn svtlo, zatmco Vt-

p istupujeme. Barokn kopie jsou dlny tak,

aby v sob obsahovaly

Vclavov zamylen prohl vztyen kmen v lese asi 2oo m za h bitovem v Milevsku. Je to jeden z naich nejkrsnjch menVine o nm jen, e byl postaven naposledy v go' letech minulho sto0drJn vckrt p edtm v minulosti. Jeho pravk minulost je sporn.
sm

je

asn}i.

a s

Erdlen - Doln Luice thla k Lutherovi a jej studenti odchnmeck univerzity, zatmco lid z katolick Horn Luice lm ovali do praskholuickho semin e. Kdepak, tmto

papeem ve velkm chrmu kdesi na jihu. Rovn Luice

duchovn p edl. m steko Ji etn p od Jedlovou se p vod n nazyv alo tvatho Ji . Vzniklo p i star obchodn cest do Luice na pridorysu a ze skromn ch zklad se rozvinulo vtina zdejch osad bhem druh poloviny 16. stolet. od stoup na K ovouhoru (563 m) jedenct rokokou. ch Dole na pat kopce sp podobn jako ve slavnm mov echch t i apotol, pak cesta zdoben pskovcorn mi reV p0vodnch barvch vystoup vzh ru a k pozdj, p erostl Nlzoznu: KRJIN HRNIo a ptol
51

krajem neprochz jenom hydrologick rozvod, ale tak

usre z onurr srnexy

Bomuhrobu a k marinsk studnce na vrcholu kopce. K ov cesta dajn vznikla jako dtisledek vidn, p i kterm se k rodin mstnhoprotestanta Donta sklonl Kristus a podal ji, aby nejmlad, nemocn bratr zrstal v Ji etn. Postavil zde ka byl zzran uzdraven. Pozdji bylkdoplnn o dalzastaven. Vdob

kapli Pou. ensv. K e,aby se Vrtila k mrnmu d msta ruc

josefnsk1ch reorem, kdy byly zakzny soukrom kaple, si kostelk na vrcholu kopce koupilAnton Ulbricht, kten chtl kmen vyutke stavb svho domu. Nedolo k tomu, protoe Ulbricht byl v zim sraen splaen1 m konm a na nsledky zrann zem el. To nen legenda, ale zpis v mstnkronice' Tady se tyto vci dj. Po druh svtov vlce byl v Ji etn azylov d m a klter pro p estrl jeptiky. V 8o. letech zde ilo na 25o jeptiek osmi do14 ch kongregac z celho eskoslovenska, kter se staraly o K ovou horu' Dnes vtina z nich odela do obnoven ch klternch dom sv- ch ptivodnch d . V tistran hjenky pod Jedlovou il ve stejn dob mstn,,poustevnk a psmk", dominikn a znalec lesa Frantiek Fier' kten pro ekumenick vydn Bible (t985) p ekldal almy. Nevm, zda nkdo sepe historii dominikn z Jablonnho a dalch kna ilegln vysvcen1 ch mnichrj, kte za komunistickho reimu sdlili v severnch echch ve star1ch chalupch na samotch, kam za nimi jakoby na trampskou dovolenou p ijdly rodiny i s dtmi, aby zde konaly duchovn exercicie. V t dob se u potokri a pod klenbou strom odehrvalo mnoh, co p ipomnalo prvotn k esanstv. P esvdivost baroka spov v zakotven v relnm ivot a uritkrajin. P i jezuitsk1 ch exercicich si v cp edstavuje v. stup na horu spsy jako skutenou cestu. Nechv p ed sebou lyvstat mapu msta, horu si v mysli osz ke i a stromy, p edstav si kameny na cest, um vtru, drhu vychzejcho slunce, rinavu poutnka.

nejenom intelektem. A od tohoto pojet je jen krok k barokn architektu e se vemi jejmi loretami' k ov.mi cestami a bomihroby, je jsou jak1 misi divadelnmi kulisami pro poutnka, kten do takto reln p ipraven scny zasazuje vlastn zbonost. Svat schody

Na podobnm zklad bylo zaloeno jezuitsk divadlo * v c neetl biblick}7 text, ale dval se na nj. ochutnvaljejvemi smysly

rumbursk Lorety byly postaveny jako kopie Piltova palce. V c vklee vystupoval po z8 stupnch nahoru. Z oknek na nj hledly
MISTA z DRUHE SRNY

llarevn socny idr1 ve skutenvelikosti a naho e nad nm vojci odvdli svzanho Krista. V cml pocit, e je sledovn a e se rchz uprost ed dje spsy. Dnes na mstech vtinou parazitujeme, ekme, e ns napln lncrgl avzks. Vtina mst vak ek na ns, s mp ijdeme, m |l doplnme a jak mi pocity a mylenkamije oivme. V echch, a lvlt v pohrani, jsou msta ponkud zal, zarezl a lid obYyklc nedok vypozorovat, jak by s nimi mli zachzet a msto lho se je snajen konzumovat. Jc velk; rozdl mezi duchovnmi stavbami, kter jsou liniov t otevibn, a ohranien1 mi stavbami centrlnmi. Liniov stavby, cesty, b1vaj tokem, kten poutnka vede v uritm |rko k ov Ale Vstupujeme-|i t eba do rumbursk Lodynamick. rylmu.Jsou nty, ocitme se V prostoru, kde as plyne jinak, zastavuje se, niErn' Liniov stavby jsou jako duchovn eky, kde jsme v pohybu l plyneme. Uzav en stavby funguj, jako kdy v zahrad rozkvt lc,nohy vrr}staj do zem, otevrme se v klidn vertikln spojnici lvlt0 a dob. Nejslavnjm marinsk1 m poutnm mstem luknovska a dnes l nlmcckho okol se stal jinak vcelku neznm' Filipov, privodn p Omyslov, luick obec lec na samotn esko-nmeck hranici. Vr l|llpovskm domku slo63 byla cel; ch deset let upoutna na l0lko Magdalena Kadeov. K rnu dne r3. ledna 1866 se j zjevila knna Maria, kter j p islbila uzdraven, k nmu skuten dolo. P lprd byl oznmen litom ickmu biskupovi, kten svolal komisi rchal sepsat zprvu o zzranm uzdraven. Biskup dovolil p emlnlt Magdaleninu svtniku na milostivou kapli, na jejmmst bylv lctecrr fi7o-73 postaven novoromnsk1 poutn kostel Panny Mrr]c Pomocn. Sprvou msta byl i pov en i redem ptorist ' P ape llul Xl. prohlsil kostel za baziliku minor a Jan Pavel ll. posvtil hory nebo v rumbursk Loret ldoninu korunku. U kapl K ov llgvk o vcech vry nepochybuje, ale ve Filipov nev. Kostelje jaksi p llll velk , nboensk obrazy p linasldl devatenct1 m stoletlm, pepape je mon nerimrn velikosti fieven. Nechtla lde crkev spvybudovat katolickou pevnost Vysunutou do aracenlho, luterskho zem? Nen v tomto mst p ese vechno nco oidlujcho, skryt bojovnho? Msto samotn je vak klidnj l lrp, ne by se na prvn pohled zdlo. Zdejkatolictv opravdu

52

llllrNtzozru: xne;Irse

HRNIc a pnn

53

zet, ale ve vod byl ridajn nalezen tyfus, a tak byl pramen zasy_ pn. Tko dnes soudit, co se skuten stalo azdavize - i zprva o tyu - byla pravdiv. Kraj zdnliv chladn1, odtaity,jenbyl nkdy od roku t73, kdy sem p iel Anglian Robert Allason, zapl ovn mlo poetick1imi stavbami manufaktur a tovren, v sob chov neekan velk mno_ stv poutnch, magick; ch a zzran ch mst, kter vyvauj jinak zcela praktick charakter tto zem.

potoce p ichzejcm od

nco, co spojuje lidi a kultury. P edstawe si situaci, kdy v bolestiv, protireforman atmosf e, ve kter nejsou jet krut rny t icetilet vlky zhojeny, se nejcennjm p edmtem msta v dvnm eskmkrlovstv stv soka vy ezan nmeck m luternem! Toto jsou situace, kter,jet dnes sbliuja smi uj. Kdysi slavn, dnes zapomenut msto je pramen ve Vilmov severozpadn od Rumburka. Dne 9. jna 46 jej sam andl ukzali adoptovan dce i vilmovskho sedlka stienmalomocenstvm. Dali j napt ze studnky, kdy hnala stdo na pastvu. Pozdji si opt na radu andla omyla ve studnce oi a nohy a uzdravila se, jak bylo zapsno v mstnkronice. V roce q3zde byla postavena kaple a o nco pozdji dal na pamtku zchrany p ed medvdem hrab Leopold Salm-Reifferscheidt postavt nad pramenem kostel s ernou madonou na hlavnm oltYi. Zzran1 ch studnek nen nkdy dost. Jet v roce ]934 vzruila ve ejnost zprva o prorockm snu, kteny' mla bylin ka Marie Schnarrerov z Lesn' Vidla v nm pramen znm jako Wunderquelle nebo Pramen U t sosen. lv. Leel pod Toltejnem v blzkosti star prask silnice p i bonm
S1

Z okolnch poutnch mst (vechna jile za p edlem hor) je nutn uvst Horn Polici, Hejnici, velkolep Jablonn a zejmna eskou Kamenici. V roce .ryo6 byla do mstnkaple p enesena socha madony od itavskhoezb e, luterna Kristina Ulricha. Madona se brzy stala p edmtem obzv|tn ricty a byla spojena hned s nkolika zzraky. V letech 1736 se zde zaalo podle nvrhu octavia Broggia se stavbou privabn poutn kaple. Msto nese dvoj v znam - prvnm je nepochybn marinsk cta, ale vtr se sem

nen bojovn, je sousedsk a proskl tm p ijemn1 m druhem protestantstv, kter z mysteria vrywtv spsociln ne nboensk systm, ve kterm se lid schzej hlavn proto, e jsou rdi spolu.

CHvltE PuTUJcHvzDY Pohovo ili jsme o zemi, jejch mstech a povstech. obraz kamnnho kruhu by vak nebyl pln , kdybychom zamleli nebe

ko ho dolu. Poutnci ji zaali p ich-

Zvolmc alespo jeden z mon ch. Roku 1993 objevili Eugene a Carolyn Shoemakerovi na palomarsk observato i kometu, kter byla lrtalogizovn a jako D/lgg3Fz. P edpovdli jej dopad na Jupiteri svoji hmotou stnZemi a zachycuje tak mnoh tlesa, je by | r n st etla. Kometa jako z cnhrdelnk jednadvaceti perel dopadla naJupiter' inet bylVt, ne se p edpokldalo. lomky lomety mly stprrimr z,5 km, ale v plynnm obalu Jupitera vytvoilily ohniv sloupy vysok tisce kilometr a hnouc bubliny plynu o Vtmprrimru ne Zem. lizvy na povrchu planety byly vldt dalrok. l kdyby na zemi dopadly komety mnohonsobn men,byly by dlllcdky hroziv. Vrjbec nejhorze veho by byl impakt v ocenu, lter pokn v 7'l %o povrchu planety. obrovsk vlny tsunami by mohly zniit mnoh pob e.Mon, e prv povsti o globln potop nemaj nic do inns meteorologi, ale s astronomi, ne a tcm, ale s oblohou. Na ad mst pob eSt edozemnho mo e r nr dalchlokalitch byly popsny tempestity, neboli sedimenty nhl ch bou lir4 ch p val , s tak Velk}imi bloky, e je snad mohly mstit jen vlny tsunami. Tsunami mohou v podstat vznikat jen dvma zprisoby - bud'r4ibuchem podmo sk sopky nebo dopadem m tcoritu i komety' Sopen1 v. buch by vak ml zanechat stopu v ledov ch jdrech z Cr nska, kter obsahuj v,razn vrstviky se topcn m popelem nap . ze sopky Hekla (z69o let p ed Kristem), Thera (r39o let p ed Krstem) a mnoha dalch mench r4 buchti. Pokud vme, e se nhle i katastroficky zmnilo zemsk klima a e lBmuto datu neodpovd dn' znm' sopen1i u. buch, sname r! objevit njak1 meteoritick] i kometrn impakt. Rrjzn auto i vyznamn klimatick zmny, etnick migrace lrk kometm p itaj l kulturn p elomy, ke kten m dolo nap . kolem roku rz5o p ed Krlltem nebo roku 535 nary. Celzleitost je pomrn nejasn a kontroverzn, ale je celkem rloJm, e krom nkolika velk1 ch sopen ch r4ibuchri, mohlo jet d lve kolem roku 76oo a 32oo p ed Kristem dojt k dopadu sti komety i meteoritu, kten zprisobil p livovvlny a na nkolik let

pln hvzd' D se k nmu p istupovat tolika rrizn1 mi zprisoby!

lte

usre z onug srxeNv

54

11ttx NIzozrrra: rna.;true HRANIc e pror

55

zmnil klima Zem zprlsobem nesrovnateln vtm, ne byl nedvn1 pd meteoritu na sibi sk lokalit Tunguzka v roce t9o8. K prvnmu zpisu prribhu nebesk i klimatick katastrofy dolo v eposu o cilgameovi asi tisc let po klimatick zmn z ejm doprovzen Povodn kolem roku 3zoo p ed Kristem. Analogick podn naznauj podstatn mlad, ale nejspdlouhodob tradovan Kumrnsk rukopisy (je to tradice zaloen na zneklid ujc knize Enochov popisujcpd hvzdy na zemi, nikoliv na knihch Mojoych). Moj se stal zakladatelem oficiln nboensk linie, ale Enoch, jak se zd, vdy il v alternativn tradici r zn1 ch tajn] ch drj vetn modernho zedn skho hnut. Legendy australsk17ch aboridincr i americk1 ch lndinrj o sedmi sestrch, kter p ily
oblohy drou v souhvzd Oriona, o bcchhvzdch a potopch, jsou ji desetilet p edmtem mnoh1 ch spekulac. Svtov potopa
z

byla rldajn zaznamenna v legendch vce ne pti set nrod z nich mnoh, jako nap . aboridinci, ijv prrimrn ch nadmo
sk1

, -

vc do souvislost s nebesk m ne pozemsk1 m dem. Nabzse zde een, kter vyhovuje jak posvtnmu charakteru kruhol ch svatyn, tak jejich astronomick funkci. Mohla by jm b1 t pam njak kosmick udlosti, kter katastrofick1 m zprisobem ovlivnila chod pravk1 ch civilizac. id tuto pohromu psychologicky p ekonali mylenkou smlouvy.

kch kolem 6oo metrti. Vysvtlen mrie b; t v podstat dvoj. Bud'maj povsti o potop njak hlubinn psychologiclc. zklad zaloen t eba na oiovn a optovnm rozen svta, anebo zachycuj njakou skutenou udlost. M ty vcelku odmtajverzi, e by Potopa, ta jedna velk Potopa s velk1 m ,,P", mohla b1t njakou skuten extrmnn potopou. Spse jedn o kvalitativn odlin1 jev kteq byv dvn
ch
ra-

a to ondely byly objevovny pomrn pozd a nkdy od 70' let' jako projevuj se obvykle archeologie. leteck le|mni metodami hndav. ch' lrruhy vyplnn kontrastnmi ernyimi hlnami v okolnch o prrmru kruhy mi mal1 zanal rondelri V1voj rpraiov ch polch' keravypchan kultur v okruhu ji zejmna v neolitu, *blem 3o m se zhy Pomrn kultury' lengyelsk a mlky, moravsk malovan ivce prrmru loo o kruhri ch edn. ze soust ob|ivlly rondely sloen jako kruhov. p kop sbhanrtrrl. Charakteristick; rondel vypadal jen cm rizk krunice' Ta je vdy to asi jasn definovan, |lcl re do branami, je byly ve orientovan1mi ireruten ty mi astronomicky Krily rovn na krilri. vstupnch dvojic vptltnr ppadri vyznaeny jokalitch vdy le palisdy. Rondely obvodov ely VytV nkter ch nejasn1 rielje nebe' na hledem v. m dobq Jejich v ploch krajin s jejich existence tiscilet nkolika prribhu v se r pravdpodobn mly vekrt zmnil. Urit se nejednalo o opevnn, ale kruhy jako snad znam v. (a oboji) tedy nboensk; rr|ak sociln i rhromadit kmen , soudn a poradn msto i nebesk svatyn. 5vatyn zem toti b valy astji tvercov' lety' Prvn rondely vyly z podunajsk oblasti ji p ed sedmi tisci Bulhary (Bha ovice, Moravu p najin elily se B pr stoletpozdji fietlce, Maovice) a dle do star sdelnoblasti st ednch a sever' migro_ nleh ech (Bylany, Lochenice, Vochov). odtud dalstalet

vly3mremnaseverozpad,kdeoceltisciletpozdjinalezly
rvci|e nejproslulej msta, jako je

pl Salisbury se slavn;m Stonekmeny i kameny je mylenkou mi vztyen1 lrenge. Kruh obklopen1 i v mladch kulturch doby vrac neustle e se ttatollk univerzln, im) a mon i u Slovan Ku Velim, (akovice, bmnzov aelezn
(Horn Metelsko). Je to motiv, kten neustle zn irou krajinou pod

Nad svtem se rozeklene duha na d kaz smlouvy mezi Bohem a lovkem, ve kter se Brjh zave, e podobnou katastrofu ji- ado konce vkrj - nedopust. Jak reagovaly jin nrody?

hvrdn m nebem, ale ne vdy jej slyme' NeJjavnjm kamenn m kruhem svta je monumentln an'

3llek Stonehenge, ale stejn silnou,

by jemnjatmosfru maj na mst dnenho Stonehenge U rondely. rnnn-trc, nenavtvovan

KAMEltil KRuHY, Rol{DELY A HEl{GE Pro pravk kamenn, hlinn i d evn kruhy obvykle pouvmebud'francouzsky vyraz rondel nebo anglick v raz henge, tak jak jej znme nap klad zoznaen Woodhenge iStonehenge.
MISTA Z DRUHE STRAI\TY

p.rkovitbylynalezenykrilovjamkydvouslouptiost skoro io tlrlc let, jejich spojnice sm uje od rn_ chodu k zpadu' Nle ledy |et mezolitick] m lovc m a sbra m, u kten ch se obvykle l|m o astronomick jevy nep edpokld' Vlastn konstrukce }ruhu zaata podstatn pozdji kolem roku 3zoo p ed Kristem' lctly prv v obdob nhl klimatick zmny zprsobenmon
r.Ftlnrzoznu: rne1INe HRANIo e

56

ptor

57

njakou kosmickou udlost. Jednalo se o 56 jamek vyhlouben1 ch kolem kruhu o prrimru 97 metrri. Dva vztyen kameny vyznaovaly vchod. Tato svatyn byla ji za ty i stalet oputna a krajina rychle zarostla rozpt] leny7m lesem a k ovisky. o dalchpt set let pozdji se na msto vrtil jak1si neznm' nrod a zcela zmnil privodn koncepci. Bhem jednoho stolet, pravdpodobn mezi 21.-2c. stoletm p ed Kristem, vytvo il to, co povaujeme za pral Stonehenge - mohutnyT kamennlT kruh s velky mi p eklady. P i konstrukci pravdpodobn hrla velkou roli i zempisn ka, protoe i ostatn Velk mstnmonumenty, jako je Avebury a mohyla Silbury lena stejn rovnobce. P bh Stonehengeje snad nejinstruktivnjne ve stavb samotn, ale V tom, e dalchtisc let pokraovala srie r zn17ch vnit nch prav i zale ovn kamennho kruhu do st okolnch cest, dalch kruhov. ch svatyn a poh ebi. Kamenn kruh na Dymnku nen opakovnm mylenky pravk1 ch kamenn1ich kruh , ale jejm pokraovnm. Vyrrist sice z posvtn geometrie minul1 ch tiscilet,ale jet nikdy nebyla v tto form vyjd ena. Nboj a sla kruhu rovn zvis na okoln krajin a na jejch lidech. Teprve se vytv a jako bytost dorrjst, ani bychom dnes dohldli, mse jednou mrje stt. Myslme, e se njak propoj se zem a snad i s ostatnmi postupn ovajcmi msty, jako je pravoslavn kostel na strnm vrchu, rumbursk Loreta, samotn}7 Dymnk a pramen istvody, jeho polohu jet neznme.

Druh1 kruh je kruhem ochrany. Zaskoeni nebezpem, otome se nechrnnymi zdy k sob a v kruhu vzdorujeme nep znm T et kruh je kruhem domova. Nkter kultury dvaj p ednost kruhov_ m i ovln; m stavbm jako jsou jurty anebo kamenn domy kryt drnem. st edn kril jurty je osou svta, axis mundi' Kruh sm je sv m svtem. Lid, kte ili v kruhor4 ch domech, asto pro sv mrtv stavli mohyly. Uprost ed kruhu jsme doma, pod ochranou a v dosahu tepla plamene. tvrt; kruh je hvzdn; . Kameny sm uj ke hvzdm, mnoho megalitick1ch pamtek je orientovno vzhledem ke Slunci i ke Slunci Noci. Tyto kameny souvis s oblohou, to pozn kad1 ' Jak to je vztah? Hvzdy jsou vysoko na nebi, jsou tedy blzko bohrj a pohybuj se podle jejich vrile. lJkazuj njak1 d, kten je douc p enst naZemi, protoe naZemi bez du p ichzva1 det, mrazy, sucha a bou e, kdy se jim zachce. Nepo dek plod hlad a ten je p inou vlek a utrpen' Proto je nutn pozorovat hvzdy, abychom znali mylenky boh a udreli se p i ivot. Pt1 kruh je kruhem zoufalstv. Rovn souvis s hvzdnou oblohou. ao nvza je pomalu se otejcas pozvoln1 ch zmn, ale my p eci dob e vme, e nkter vci se udaj najednou. Australt aboridinci si u meteoritickho krteru datovanho radiokarbonem deset tisc let do minulosti stle vyprv o kamenech padajcch z nebe. patn povst komet mrie mt svtij privod ve skutenka' tastro zachycen kolektivn pamt. Ale nebe rovn zrcadl velk sopenexploze - po u. buchu Krakatau bylo monive st ednch kch pozorovat ndhern polrnz e. Psemnzprvy mme a o pozdn katastrof let 535-536, je pat ily mezi nejhorroky celho prvnho tiscilet.osmnct mscrj bylo slunce zastnno, take - jak napsal byzantsk spisovatel Prokopius - se Slunce podobalo Msci' Chaotick klima pak panovalo daldv desetilet.
a nep

tel

m.

a nzor cel tiscilet.Je v bec nco, co tyto stavby spojuje? odpovd'mus b1 t neurit nejenom proto, e nevme, co si tehdy mysleli a jak ctili, ale i proto, e tajemstv, kter je monvysvtlit, ji nen tajemstv a posvtno, je lze popsat, nen skuten m posvtnem. Prvn kruh: lid stoj u ohn, zhruba stejn daleko od zdroje tepla a natej k nmu dlan. V kamennm kruhu v Avebury pozorujeme st dn tenk; ch a tlust] ch kamen , jako by zde st dav postVali mui a eny. Jin kruhy jsou sestaveny z kamenr} r zn ch tvar , z kamenn ch osobnost. P edstavme si na chvli kamenn kruh jako shromdn.
MISTA z DRUHE STRNY

kameny? Kjak m vodm chodjednou em si eptajVztyen do roka pt? Kamenn kruhy vztyovali lid rrizn1 ch plemen, boh

rprrucKAMEl{Y

Lid byli vystraeni, e slunce u nikdy nebude normln svtit'

povaovali rok 535 za nejhorv celm stolet. V Mezopotmii hust snilo a v n,,prel z oblohy luq prach". JinAmerika provala such roky a na nkten_ ch lokalitch v Severn Americe se v letech 536-559 tm neobjevuj normln letokruhy. A bylo jet hti ' Byzantskou ipostihl kolem roku 54r obrovsk1 mor, p i kterm psrNtzoznlt: rxe;rNe HRNIc e pnol
59

V tomto obdob padla Persk i Zpado msk e,V Britnii

58

zahynula V nkten1ich provincich a polovina populace. Csa Justinin na dil vykopat nkolik masor'n ch hrob , z nich kad1 mohl pojmout 70 tisc mrtvol. Hrriz bylo bez konce' Nen jasn, co bylo prvotn p inouklimatick katastrofy - zda njak; velk1 vulkanick1 14 buch anebo pd meteoritu i pr let zem oblakem meziplanetrnho prachu. V kadm p pad se vak jednalo o globln zmnu, je by|a nejprve ukzna na obloze, a kter zhy zashla vtinu civilizac t doby. Z ejm byla drileitou p inoupohybu slovansk ch kmenrj do st edn a rn chodn Evropy. Kamenn kruhy, kter tak rdi vdecky oznaujeme za astronomick observato e, nejspmaj nkolik rn znamri. Dlem jsou asi prosbou o nastolen a zachovn takovho du, kten- je mil1 bohrjm i p rodnmsilm. Nkdy jsou ochranou i varovnm p ed silami chaosu, jindy mstem, kde se probouzme ke snn, svtlem p edsvtnch vod, osm1 m jmnem smrti a prvnm jmnem ivota.

part Adamov M., Opletal M.: New geological mapping in the-Czech implicati geochemical and of the Lusatin Massif and iti tectonic

N NZLITERATURY

ons,Z. geol. Wiss. 29,5/6, 445-453, Rerlin zoor' Balatka J. Jrot., oi.'.ko. Turistick prrivodce t8, t-25z, olympia'

ROZHOVORY P iaedl jsern do kruhu na Dymnku skupinu p tel, kte lta nautauj mmhiry a sp a kamenn ,ch kruzch. Hoao il jsem s nimi, dual pozor na jejich ot.zky a poslouchal jejich reakce. P ichzeli jsme z dlky obloukern p es les, protoe k thnto mst m se nikdy nep ibliujeme pmo. opatm je obch .zrne, afuime, nechu me se poznat. katiisrne si: u neroan linii t saatyn je praaoslaun ,kostel u rounouze mergi,, zklidluje, uzaar se do sebe (ako uechno a tomto kraji), ak celkou prosutluje. DnenLoreta je naopak tmau , dra, kter bere energii' Je utopen pod poarchem a obkroum run rni s'ilnicerni, protiun spodn uoda je p linzko, z mediternnho jasu nezbylo tm nic, a p ece duchoun pocit celho regionu zuis na jejm stauu. Pokud bychom chtli nco udlat pro tento kmj, je nutn zatpru zde, ayslyet tich aoln o pomoc. Dyrnnk se pomalu napb rci se neopoaili dojeho ptisoben zasahovat, sthli. se. Jejak uje, napjat struny nebes, tm si ns netlm. Shromauje rozp len energie, je uyladn . Dotkne se a zn. Sedlern mezi, obma nurmi a p mo p es kruh uanou atry, je zde cosi zanechuaj a cosi odnej. Nco se tu d(je. A Ld:a ekne: o tto staub je lepct o slouo mn

Praha r984. Belisov N] e.: Minulosti eskhovcarska, r-ror, Krsn Lpa 200?. BI a lol.' Luickaitavskhory' Prrivodce, r-68,Jablonn v Pod_ jetd roo3. sohat z., Pouin msta v echch, r-186, Praha 1995' BriardJ.: Les cercles de pierres prehistoriques, Etrance, Paizooo' Bukovt ;': Loretnsk kaple v echch a na Morav, Libri' r-16o' Praha looo. Gabriel F.: eskv'.icarsko oima archeologa,t-52, okresn Muzeum, Dnt986. Gaus K. M', vymrajic Evropan (rakousk vyn,,Die sternbenden Europer", Wien zoor) r-196, Vitalis, Praha zoo3' Glockner P.: Fyzickogeograncke a geologick pomry okresu Dn'

Horyria iut., l-u''.i g.r L.: Projektant a stavebn v'.fuoj Lorety v Rumburku, Umn XXV, 16r-164, Praha t977' Keys D.: Catastrophe. An investigatign i11o the origins of the modern world, r-342, Ballantine Books, New York 1999' Klos R.: pre tea djin msta Krsn Lpy s okolm' ul stran' Krsn Lpa tgg7, z. vydn. Knigrt c"t'"., r,o-a' R.: Uriel's Machine' The ancient origins o Science, r-578, Arrow t999. Kova k L: Stidnky a prameny ech, Moravy a Slezska, str' r91-r92 Lidov noviny, Praha 1998. Lahmer R.: Geschichte der Stadt Rumburg' Rumburk 1884' t999' Mackovin P. ed.: Chrnnzem R, stecko I,65_76, Praha r998' Senftenberg Landschaften, Matschie J.: Lausitzer vyMo.chka'] A': Hrad Toltejn a jeho historie. P eklad z nmeckho zoo3' Rumburk r-63, dn,,Burge Tollenstein in ohme' (r88z), Mussik f. e.,-b.. Markt Schonlinde und dessen eingepfarrte

r-r9z, Dn1995.

ooletal M.. Domeka K., Vav n I': Granitoidy luickhomasvu

Orschaften, Praha r8zo.

ne o slouo ace.

nov' petrologick za azn, Sbor. Geol. Vd 38,t4t_t75, Praha 1983' z Lab' Paourk V., Velmsk T.;No; zjiBtn ran st edovk n|ezy osdlen slovanskho k potkrim p spvek sk ch pskovcri:

'vjinsti luknovskho v bku ajejich

usrl' z

on

uu srn'c.Y

6o

lrsr Nlzoznu: rne;INn

HRANIc e pnor'

ve luknovskmvybku.In Archeologick v,.izkumy v sz. echch, lg7-212, st nad Labem 1995. Podborsk V.: Tetice-Kyjovice. Rondel osady lidu s moravskou malovanou keramikou 4, t-3o8, UJEP, Brno t988. SmetanaJ.:Ji etn podJedlovou. 45o let msta v Luick ch horch, r-22j,Ji etn podJedlovou r998. SmetanaJ.: Rumburk. Msto v eskmNizozem, r-zr4. Rumburk 1999. Stehlk o.: Ugaritsk nboensk texty, r-389, Vyehrad' Praha :oo3.

Pro nsl ed ov n tu h}ikl

na VyS0k u Prbrami

AV R' Brno :oo3. ValekaJ. ed.: eskvcarsko. Geologick r:25 ooo + Vysvtlivky, G, Praha 1997.

Steinov N.: Rumbursk loreta, ili marnost nad marnost a nic ne...?, r-168, Rumburk 2ooo. Svoboda A. J., Clek V., Horek I., Jen P.' Loek V.' Mikul R.' Novk M-., opravil E., Pea y.,kK.: Mezolit severnch ech. Komplexn v zkum skalnch p evisri na eskolipsku a Dnsku, tg78_zoo3, r-3:8, Dolnovstonick studie 9. Archeologick ristav
a

rl.

p rodovdnmapa

Nkdy potkem 90. let jsem zaal jezdit s americk mi studenty na Svatou Horu a na Vysokou u P brami. Chodili jsme k jezrku, o kterm se vyprv, e zde Dvo k komponoval nkter rie z Rusalky.Tamjsem p iml pr dobrovolnk , aby si sundali kalhoty, a spolen jsme vstoupili do bainy. Nohy se nm bo ily do slatin_
ztrtu kadodennch jistot. Kladli jsme do kontrastu horizontln klid vodn hladiny a znepokojujc neznmou hlubinu. Nkdy jsme chodvali do vcelku bezbarvho Dvo kova muzea a j se divil' jak mohl Dvo k vribec komponovat V chladu brdsk1 ch smrkorn ch les . Vc se zhy vyjasnila. Na druhm, v. chodnm konci Vysok stoj skuten1i Dvo krjv drim. Je obklopen velkou zahradou se stami jablonmi, kter zn po rnu zpvem ptktl. Uprost ed stoj na nzk,kamenn terase d evn1 altn, ve kterm Dvo k kompono_ val.Zatmco na severu se Dvo kova vila opr o chmurnou hradbu lesrl zasti ujcchhorizont, otevr se smrem k jihu p jemn1 u. hled, kten za pknho poasmrie nab1 vat a monumentlnho rzu. Drjm stoj jakoby na okraji mlk msy, odkud p ehld prvn linii obzoru, kterou tvo nevysok h btek s t ebsk; m kostelkem. Do nj Dvo k asozachzel a hrval na varhany. Scenrie se podob Ladoq m obrzkrim eskvesnice. Za T ebskem ji lejin krajina - harmonick rozhran mezi st ednmi a jinmiechami. Nedaleko odtud se mirotick rodk a Dvo krjv vrstevnk Mikul Znj touto krajinou dodnes. A je zde jet nco starho - na obou koncch T ebska lekeltsk kultovn okrsek, tzv. ,Viereckschanzen" neboli ty rihelnkov Dvo kov vile vytv ej mimo dn dob e zachoval1 valy. Ty bli
pnowslroovN uHr Ne vysoru psRAil,rI 63 ch sediment a s hr zou jsme ekali, kdy naraz na pevn dno. Ni_ kdy to netrvalo dlouho' Vyprvlijsme si o tom, zda tvo it znamen
n1

4i+ +f

i rf-

-_L {

r+?+**-+ .

Ale (r85z-r9l3) na cel1 ivot zaposlouchal do nrodnch psn.

zasvcen Zemi a poblnj posvtn studna, na jejdno b;valy ukldny sochy podsvtnch bostev. Tento tajemny prazklad
eskkrajiny vidme

objekt o rozmrech 96 x 67 m. Uvnit snad stval drobn1 chrmek

nzaznv z Dvo kovy hudby - stase zaposlouchat do rivodu oratoria Suat Ludmila. Nad lini t ebskho h btku b1 v vidt edou hradbu umavy s npadn1im Boubnem. Dvo k od svho domu p ehldljinpolo-

na

ad Alorn ch kreseb a nco prastarho rov-

vinu eskkotliny. V tomto rozshlm a volnm krajinnm prostoru, jeho potky sahaj do vzdlen;ich dob, nikoli ve stsnnm smrkovm lese i u temnho Rusalina jezrka (je b1valo kdysi jmou, ze kter se tila raelina na hnojen pol|, se odehrv Dvo kova hudba. P mo ctmesept krajiny, melodie a mkk alovsklinie.

v asopisu od stbrn ch hor popsal V roce r9z9 Dvona Vysok slovy: ,,od roku t885 ml slavn1 skladatel k sV letn sdlo na Vysok. Jakmile vlaovky p iletly' k z hlunPrahy. Vlak jej odvezl do P bram, kde na ndra oekval jej rodinn kor, aby jej odvezl na zamilovanou Vysokou. Zde ije klidn1 m ivotem, zhy ulh, asn rno vstv, posnd, nasad na hlavu soukennou epici a vyjde do p rody' Kadho dne zam nejprve k T ebsku do kostelka,aby si zahrl na varhany, kter kostelu daroval." Dokud byl mistr Dvo k chud; p ipravoval mu pro letn byt

B. Fiedler ktiv pobyt Antonn Dvo odjel A. Dvo

II.

tlll

l lvcstkov sad v Sop lldctt obrazech.

ei u

P eloue. Kolik energie

se

skr v vjedno'

hrab Kaunic jedno z mench hospod sk1 ch staven blzko zmeku. Zde pracoval na Saatebn koi'li. Pozdji Dvo k zakoupil od

'

ovn".Dal tam Vystavt skrovn1 jednopatror4 domek tak ma|]ch rozmr , ekdymu p ivezli pianino, muselije tahat do prvnho patra oknem. P i vile dal tpostavit chlvy a byt pro hodnho a spo-

svho vagra vtkus

dy zanesen1 v katastru pod jmnem ,,Na

lehlivho hornka Rozmajzla a jeho rodinu 'zatoto ubytovn musel mistrrjv majetek hldat a spravovat. Zbylou st pozemku nechal Dvo k ohradit zd azaloil zde ndhern1 ovocn1 sad. o Dvo kov pobytu na P bramsku se vyprv mnostv historek. Kdy byl na B ezor4ch Horch vystavn nov kostel, zhotovil do nho lavice znamenit;'truhl mistrJonk, mu postavy nepatrn. lrsre z onuusrnetw 64

si p iel kostel prohldnout a ptal se, kdo dlal ty pkn ,b'lct, Ukzali mu na mistra Jonka a Dvo k povd: ,To bych ani " a Jonk odpovdl: ,) bych taky ne ekl, e jste DVo k." Dvo k, syn skladatele, vzpomn na svho otce a ivot : ,,Kdy otci dola lkav nabdka od americk National , aby v New Yorku p ijal msto editele, rezolutn ode nikam nepojede, i kdyby mu dvali jet jednou tolik. odpovdi konzeruato skuten zvyila plat' Nastala rodinn kter vyvrcholila v rozhodnut nadrah matiky, je vtiskla otci pero do ruky, a jednodue a rozhodn prohlsila: ,Jen to

Dwrrt

pojedem!' Sotva otec podepsal, mamika opt odnesla

na potu, aby si otec snad vc nerozmyslil. v okol Vysok byly nep etrit;. m obdivem p rody ivho i mrtvho v n. Zpvn ptactvo otec p mo zbo to' trto (uh] ci ve vysock zahrad byli vytrvale pronsledovni. Za uh1 ka platil otec tamnmu hajnmu zlatku a k veeru

lroovN urrr Ne wsor u

psRI\aI

65

ho pozval do Fenclovic hospody na skleniku. Svym dobrck; m zprisobem bavil p tomnvyprvnm o Americe, o tom, co prv komponuje. Pak dopil druhou sklenici, dokou il druhou fajfiku a el brzy spt, aby byl - v lt - ji v pril pt na nohou. P ed ptou ji musel mt kvu, v pt ponalkomponovat a psal do devti i desti hodin' Pak si vzal s sebou ven bud'mne, nebo bratra a po hodinov prochzce, p i njsme nesmli mluvit, se vracel k psacmu stolu a pracoval do obda. Po obd el na prochzku a pracoval do pti i esti hodin a el se znovu projt se stl: m ujiovnm, e veer je p roda docela jin, ne byla rno a v poledne..."

Vykcej
5e

zdt

lej

a budou
Jrn e

sny

Dvo kova vila vede vcelku skryt: ivot. Donedvna zde ila Dvo kova vnuka. Rodina na jednu stranu pietn uchovvala autentick drobnosti Dvo kova ivota, piksly od aje i doutnk , psac stril a soukrom fotografie, ale tm nikoho nepoutla dovnit . Nvtvnci sm ovali a dosud sm uj do Dvo kova mlzea, tedy b] Valho Kaunicova zmeku, kten s Dvo kem m jen mlo spolenho - skladatel sem obas zachzel na nvtvu. Skuten; Dvo krv drjm si zachoval jakousi starobylou atmojaro sem sfru, jako by mistr p ed chvlnkam odeel, ale p t
zase p ijede. Prostor d1 ch ,,Dvo kem" ' lovk m pocit, e ted'V, v em skladatel il a eho se dot kal. Skrze Dvo krjv domov vid vc z domova jeho hudby. A pak jedete do Jabkenic u Bentek nad Jizerou, kde il a komponoval Bed ich Smetana, a nohy vs zanesou k ,,nemlich" stejnmu jezrku, u jakho na Vysok ridajn sedval Antonn Dvo k, a !y se ptte, zda protikladnost hudby a osudrj nemrie mt stejn] zklad.
pozN'(MKA: Dao k a
by a.slun tytofotografie ucelku aydat. Pan Jitka Kulhnkoa z Karlou ch Varu dala a roce zoo5 dohromady krtkou publikaci Anonin Dvo rk - inspi_ race a tradice, kter ayla u Nakladatekn Promenda u Karloujch Varech, kde

V nkolika filmech z 6o. let se objevuje ernobl1, ztichly a nkdy zpomalen pohled do korun strom , kter vytv ej alej. Podobn obrazy nkdy lid vdajve snech. Dvme se nahoru a vnmme zvolna upl vajcmezery mezi stromy a nejsme si jisti, zda V tomto przdn msta, anebo samotn stromovm rytmu jsou drileitj stromy. V sledek je obvykle nostalgich vede ns do vzpomnek, ale tak Vzbuzuje pocit njak ztracen zem, kter je ve sv podstat bezpen. Pokud se nad celou zleitost hloubji zamyslme, zjistme, e se mon p ihlauj prvotn dojmy zskan v dobch, kdy ns nae matky vozily v korcchVe stnn]ch parcch i alejch' a my se dvali do uspvajcho st dn nebe a strom . Abychom pochopili nco z naich souasn1 ch sntj, stlo by za to, aby ns kdosi opt povozil v njakm korku pro mimina obr , a my na rozhran spnku a bdn, s pohledem up en1 m nahoru, opt spat ili Aleje jsou tradin definovny jako dvou ad, stejnovk porosty podl cest. Bn profesionln p stup, kten podporuje vtina zahradnch architektr], je zaloen na tom, e pokud alej zestrne, je z estetick1 ch drjvod lepji vykcet a celou nahradit. Naproti tomu mstnlid, a to prakticky bez rn jimky ve st ednch, jinch i zpadnch echch, si p ej zachovat star stromy. Rz historick; ch alej je tm sice doten, ale je poslen a vazba na jed_ notliv stromy. Zachrnny strom - jako t eba star1 hloh u ndra v Chocni - se pak stv p edmtem p; chy mstnchlid, kte sijej
vybojovali. V roce zoo6 jsme s reisrkou Ljubou Vclavovou na objednvku Ministerstva ivotnho prost ed zaa|i p ipravovat filmor4i doku' ment o alejch. Jet jsme nevdli, e bude mrn zima, bhem jejhokonce zanou polozamstnan sprvci komunikac ve velkm kcet aleje, a e se k nim rychle p idaj i obce, kter se chtj zbavit
rrrro(crJ ALEJ A BUDoU sr rr zo'r;rm srw 67 svt z tto pozdji nikdy neopakovan perspektivy.

m a jeho sad na Vysokfotila Hanka

Rysou a bylo

tomu lapat chodnk, tedy shnt sponzory. ext jsem se zdr 'hal napsat, protoe jsem odbomk u jedinrn, relatiun okmjoam aspektu aelih7noaa i' ota _ brodn Rusalinajezrka coby zbytkoaj my po tb ra"eliny'

ka li

Dao k asto hrl. Volala mi, e ode mne pot ebuje krtkj' text a ejde

MISTA Z DRUHE STRANY

strom i vydlat na d evu. Tento proces by| zsahem sttnch orgn i nevldnch organizac zpomalen, ale nemylme se - ne_

vazbounastromy.Pokudsinkdonavyknejezditdvacetletstejnou se od' alej do prce, a pak ji nkdo pokc, trv to i nkolik let, ne li neodpust a nezapomenou' protoe citov vazba na strom

npadn pokrauje dl: nevykc se najednou cel stromo ad, ale pod znou se dva t i stromy a za pl roku dalchpr. Nkolik msc jsme zhruba na polovin rzemeskrepubliky soustavn sledovali aleje a hovo ili s mnoha lidmi. Jednalo se o zkladn otzky: pat aleje do souasnkrajiny? Neijeme u v jin dob, v naleje nemaj budoucnost? Bhem dvou t mscrj strveny7ch na cestch nap republikou se ukzalo, e tyto otzky vribec nemusme eit, protoe je mezitm vy eil sm ivot. Alej vyszen1ch je vc ne alej pokcen1ch. Rozdl je v tom, e kady si vimne, kdy nkde schz mohutn stromy, ale mlokdo si uvdom, e kolem cesty nkdo zaszel tl tyky mladl ch stromk
.

mli hoj smutek nad ztracen mi stromy. Kcejcstarostov by si jejich ivota konce do a jim cel roky, mon b t vdomi, e tohle
mre b1 t stejn siln jako na milovanho psa' Mn patrn je, e aleje jsou zejmna v zemdlsk krajin nco

jako ,,mal1i les", kde sv ritoitnalzaj zpvav ptci, nonm ry drouni savci. Souasn evropsk krajina je rozdroben stko_ jet nikdy munikac a adou staveb, skladr] a noqich osad' Zatm prvkem rz. Urujcm nemla tak amorfn, tm nestrukturovan stavby' a komunikace p dal itahuj krajiny se staly dlnice, protoe psacho prostr mezi dlnicemi u dvno nep ipomn ,,uplky stolu", ale vcemn nhodn rozsypan1 pytel cest a staveb' V sled' kem rozdlen zem mezi mnoho majitelr je krajinn1 chaos' ktery7

Historie alej opisuje kruh, kten_ zanve starovku alejemi sfing i soch a konv postmodern alej billboard . Zlatym vkem stromo ad je barokn doba. Prjda byla v t dob sjednocena pod vel-

ltltisto LlPov AIEJE MME AIEJ BILLBoARD0

je popozorovn dvaj p ednost krajinm p ehledn m' Snad to hldat nebo zv lovnou pozorovat z statek z dob, kdy bylo nutn

ch sice nenvyloen1 m netstm, ale lid podle ady antropologick

k mi vlastnky, nejastji lechtici nebo crkv. Zemdlsk q roba

stdadobytka.Dodneszadrjmsvyhldkouzaplattedvakrttolik je jednou z mla ne za drjm nkde v hout.V1 stavba nov aleje

monost,jak krajinu opt njak sjednotit.

byla soust edna ve velk1 ch baroknch velkostatcch. Krajinu bylo nutn njak opticky uspo dat a rozlenit na mencelky. Jednotn krajin sk koncepce na prvn pohled ukazovala postaven majitele a praktickou zbhlost sprvce panstv. Je to nco jako v psac strjl - rozlennna jednotliv uplky(V tomto p pad plnovan krajinn celky ohranienalejemi) je mnohem p ehlednj, ne kdyby obsah celho stolu byl nahzen v jednom pytli. Jin aleje se staly soustzmeck architektury anebo poutnch cest. obvykle v sob kombinovaly estetick drivody a ryze praktick zleitosti, jako je pot eba stnu, prava mikroklimatu, sbr ovoce i dokonce nhradn zdroj palivovho a stavebnho d v.Mt alej zdra_ v. ch vzrostl1ich strom bylo tehdy, stejn jako dnes, mon lep ne mt hotov penze. Na alejje mon se dvat ijako na investici do budoucn osti. A jednou rnoji anuci budou mt suatbu, pokcrn

obvme se toho, e jak se chovme ke staqim strom m' bu_ jako deme se chovat i ke stan m lidem. Alej obvykle vnmme ve sku' ale prost ed, p rodnho soust krajinnho nebo dokonce pro_ asocilnho respektive tenosti rovn zasahuje do socilnho,

{A ilKTERvzTAHY 5E D

JiT M0T0R0v0u Pltou

Kter z tradinch v1'znamri alej p etrvaly do souasnosti? V rozhovorech jsme se opakovan setkvali s estetickou a citovou
rvIsle z onuH srnerY

alej a zaplatm ueselku'

st ed' Pokud je z obyejnziskuchtivosti monpod znout krsn' zdrav stromy, kter vytv ej kus obecnho dobra, prom uje se nco v samotn komunit. Jako by bylo v po dku, e a budete zral a navrcholu sil a moudrosti, nkdo vs zpen, tedy vyuije vaich zkuenostke svmu zisku a pak vs propust' Kcen alej pomh vytv et sociln atmosfru. Lid si toho jsou na njakz' kludn, nereflektovan rjrovni vdomi a kcen ijinbezohlednosti je zlob, protoe vd, e se nejedn jenom o stromy, ale tak o n ,u*otn. Na alejch je patrn, e i na nkter vztahy a vlastnosti' jako je zralost a krsa, se d jt motorovou pilou'
wr<,(cnJ ALEJ A BUDoU sn

68

rr zorJtN srw

69

Sprvci komunikac obvykle p i kcen argumentuj bezpenost: ,,Doopravdy si p ejete, aby tady umrali lid?" Ve skutenosti podle rrizn1ich rn zkumri existuje oboj situace. V nkten ch mstech kv li stromrim lid umraj,ale jinde stromy pomhaj udrovat pozornost a zpomaluj provoz. Bylo pozorovno, e podl erstv

ALEJ JAKO HAD

vykcen silnice p ibylo dopravnch nehod, protoe idii zaali jezdit rychleji. Z hlediska opadu vtv jsou pravdpodobn nejvc nebezpenyim stromem lmav a rychle rostouc topoly, ale mnoh; m pd m vtv i stromrj se d zabrnit prribnou drbou. Zatmco aleje se obvykle nehod u rychlostnch komunikac, mohla by jim pat it budoucnost podl cyklostezek a pch cest. Architektka R. Kurkov navrhla jet jin uplatnn pro postmodern alej. P edstavte si obvyklou pravorihlou suburbii, kter expanduje do okoln krajiny. Pokud u nov osady stanovme limity r stu, je monst osady obkrouit hadovit se vinouc alej sloenou z r zn ch strom , pod kte1. mi vede cesta kolem obce nebo
jej sti. )e zde pr laviek s rn hledem na krajinu a dtsk h it. Je p (|emn se zde setkvat, hovo it a chodit navychzky. Hadovit;. zelen ps vymezuje hranici sdla a okoln krajiny a napojuje se na pr polnch cest, kter vedou dl k lesu.

o alejch (Aleje jako soust na kraj iny, Mif; z zoo7) naaazuje na podobruj projekt o starjch cest ch (zoo6, Quba Vlclauou a Frantiek Skla) a je nsledoun dokurnent'mrnf,lmem o pam tn ch kamenech (zoo8, Ljuba V claaou a Kurt Gebauer). mto text se objeuil a asopisz Respekt (zoo). Mylmku, e pocit pomalho rytmu strom jsme zskali z dtskho korku (a cojet?), poprzl p i infantilnrn regresu danm anukem aysloaila Hana Rysou. Myslm, e to byl J chym opol, kterj, kal, e uztah ke starjrn strorntim souuis se uztahem ke starjm li'dem.

pozlg'iura: Film

il

'.,
l

;.,..

, .j 1 '

':.

"1..

Po cel republice pozorujeme nejenom kcen alej, ale tak jejich u. sadbu. Nkter projekty - t eba alej s moruemi, kter spojuje ves Bo etice na jinMorav s osadou vinn1ch sklpkr - maj ve zdejm teplm klimatu p irozen1 zklad a ndhern1 potencil nov krajinn tvorby. Jin aleje jsou vyszeny z mlo kvalitnch,
asto unifi kovan; ch stromk , kter potlaujindividualitu Vzrostl]ich strom , a je mon,e po pti i deseti letech trpen dojde k jejich

SAMOROSTI

))

odstrann a k novmu pokusu o alej. Nov aleje tmel komunitu, kter nco viditelnho a pot ebnho udlala vlastnma rukama a p ed p1ichu na alej sv. m dtem. Naproti tomu sudetsk aleje szelijin lid' ne jac zde ijdnes. Jejich stromy jsou ponechny svmu osudu a zanikaj, nebo naopak bez drby naprosto p irozen koat do ndhern1 ch tvar , kter se ne nhodou podobaj samorostl m stan_ m lidem.
MISTA z DRuHE STRNY

/lf

7o

at slu a erv n ky V krajin domova

erp

Usednu na pafujlu u lesn stud nky a budu erpat slu a pti erv'nky

Vtzslav Nezval

Vracme se z dovolen v Thajsku nebo t eba z Kanrskyich ostrovri. Bylo to krsn, ale kdybychom tam mli zrjstat jet njakou dobu, zaneme se nudit. Mal Josef Rabas kal, e je d leitnalzt si svrij tveren kilometr krajiny, a ten se snait pochopit. Argentn_ sk spisovatelJorge Borges tvrdil, e nen ani tak d leitstknihy, jako se vracet ke knihm, kter jsme ji et|i. Hledme na krajinu a rozliujeme: ,Ta je krsn, ale tato je moje"' Doma jsme tam, kam prv proto, abychom se mohli vracet. A je se vracme, a odjdme pak skoro jedno, zda bydlme pod monumentln Pravickou branou, anebo u sotva odrostlho smrkovho lesa. " V cizch zemchjsme na chvli, ale v krajinch domova strneme spolen se zem a stromy. Po letech p ichzme na stejn msta, vrmevzpomnky, vr stme do krajiny. Mlokdo um b; t doma ve vce ne dvou t ech krajinch. V1 let je vytren,vzruen a zkuenost. Krajina domova je plynut, ve kterm se lidsk v ns mss p rod_ nm, a u- sledn sms pak stoj podobn jako hudba i poezie nkde mezilovkem a ivly. Nkter nrody a civilizace cestuj, protoe se domnvaj, e krsa a pravda mus b1t nkde jinde, kdy ji doma nejsou schopni nalzt. Jin nrody i skupiny maj pocit, e ripln stapochopit svrij kus zem. To je rozdlmezi lidmiz jihu i severu ltlie, Rakuany a Nmci nebo Francouzi od St edozemnho mo e i Atlantskho ocenu. Co taky mrje svt nabdnout vina i od Plavy i Hodonna, kdy vechnu slu zem a slunce m doma ve sklpku? My eia Moravan jsme oboj. Pod vlivem neklidn1 ch Nmcrj

u eskhoKrumlova Romnslo. kostel na nevysokm pahorku v Boleticch sla spo' p.'9':"'-u: cvikovho r4 se stal du-chovnm st edem vojenskho l"|o. lidslo. ch sdel. Jako by se vtiny zbaven divoin lesn k tiu i u kont."rtu veker lidsk pam soust edila prv zde'

ciziny' ale doopravdy a zejmna chrizechtiv- ch Sasrj vyrime do i sbrat houby' dob' e se ctmetam, kde mreme zajit do hospody jen docela bloudit Prost doma, kde se nebojme v lese, kde se d Mme ndra' na krtkou dobu a kde i z t njuetsi divoiny trefme ale mal' sice je vechno velk tst, e ijeme v tio zemi, kde zo_ to ebuji ale.pot nesmrn rozmanit. U jsem to napsal vckrt, Morava a echy ivot' pakovat - poznat au,o ,"*i je prce na cel1 poutniky, kter ns nedrdi njak m isou t ru;inou pro znalce a melan' grandi znm vzmachem, ale prsob jemnou silou a trochu nejsou eky hori.ry' klidem. Skly jsou zde mal, barvy1lumen' jsou spdtsk mi hrakami kalnymi veletoky a mistni vodopdy prirav ne msiy, kde se burcejc vody tdo propast'
nnper slu e pr nnvNry v rn'grN DoMovA
73

usra z

on'un

srnaNY

72

Neosl uje, ale napl uje. U o tom ani nep em. lme, nazou_ ' vme boty a do batrjku vkldme lhev na vodu, mapu, poznmkorr'1i blok, mon fotoapart i pr okoprovan3ich listti z tio knhy a vydvme se do mst, kde zem je jet sln, a tm posiluje i ns samotn.
eskkrajiny.

Tato krajina je tak mrn a p itom bohat, e si ani neuvdomujeme, jak tstje j prochzet.

Kraj, kde jsou lide, stromy a kameny stejn d leit

rozNltt<l: Jedn

se o upraaenou

p edrnluau

ke knize o klenotech

-'' ' - de-' #*

f'F r-#

'.qqu
*=*

,F

"s,

it -,
n

'-es;"

." r_ *;

# n "- t,

YY

rtrf{K

eidlouho pouvalipro umavu prost1i nzev ,,Les". Barokn djepisec Bohuslav Balbn ztoto oval umavu s hvozdem Cabreta, kten_ pravdpodobn znal jivelk antick1 geograf Ptolemaios. od nejstarch dob ado dnekaje umava povaovna p edevm za jedno velk, patn prostupn, a tedy tajemn mo e lesri pokr1vajcchchladn pln' je jako str lemuj mrnou a vcelku rodnou eskou kotlinu. V em spov,.umavsk tajemstv", kter zde ctsnad kad] citliv. nvtvnk? Rakousk; mal a vizion Alfred Kubin hovo o umav jako o kraji, kde lid, stromy a kameny jsou stejn drileit.Ve vnitrozem ech mme dojem, e zde panuje lovk, ale x - .. na Sumav ctme, jak siln1 dovede b1 t les a jak souvis nejenom se samotn m horninor4ym zkladem poho , ale tak s houevnatou povahou lid, jejich psnm a povstmi. Na umav se setkvme se stromy a kameny jako rovny s rovny m. Geo|ogickho pnivodce umavou proto mrieme stdvojm zptisobem' Jednak jako vcnou informaci o horninch, minerlech k poznn a nerostn1 ch surovinch, ale zrove i jako jeden z kl due tohoto kraje. Teprve se znalost skal sloen ch z,,pestn ch kamenrj", o kten ch psal Adalber.t stifte[ lpe pochopme nejenom p rodnpodmnky umauy, ale tak jej osobitou kulturu a mon ijej obyvatele po generace formovan dotykem uly a d eva.
se o p ed:rnluau ke geologickmu pruoodci J. Bab rka je pozoroun, a kol.: Ptivodce geologi umara, GS, Praha zoo6. D leit e k literatu e se nemusme p ibliouat z literrn stran2, ale i srnrem od skal, aod a lesl. Na umaa urit _ zde je jedno raelinit uc titerm ne pt jazykouj,ch rozborit.

&t&*

t'"

.,,.

,.:lir

*a** *" -e I"'*-.*{ it'.:

,,||
.
)

;*"

^g ffid* ,;!

I l5' tt
,

.r'ffi _
d*p.l|

ri'p

4#a{
,*

S $r.ryr ff

rozNrvrr,t Jedn

KRAJ'

KDEJsou lro, sTRoMY KAMENY stn;N olnr'r

75

Hora d'ovice

prjemnmsto

Bude, Anto nn Zpotock1i

a Vnitrn 5udety

je,

jako v Potrikch.

Bohuslav Blaek kal, e nejpozoruhodnj na Horadbvicch je 1e_maj dn, problm. Nen tu ani plno aut jako v Praze, an bohat Rusov a chud Ukrajinci jako v Karlov ch Varech nebo prostituce jako v Chebu i horsk plemeno odoln; ch Vietnamcrj

rl.

mt chu pro nj nco dlat. Na Klatovsku pod hradem Klenov jedny a.ktivity p itahuj druh, jedni lid zataiuiido hry dal.Nco se tu dje' V se to. M to perspektivu. Jde to, ale je to bh na dlouhou tra' Drmpalce'
Krtce b ed smrt,Bohuslaua Blaka jsme se astnili plnoaacho tydne pro Horadbuice. s. b.oksnjm i" kotik m ch souputnk a uitel u posledn dob "rarmuji, zem eto. Snad,ustanou noa bojoanci*'

nen dn t:ragdie, ale lovk si mus dt pozor, aby na nmst neusnul. Ale je tu tak pknl Pokud se ned stavt na cizch lidech, mlo by se.,*t n" mistnch. Msto se d rozvjet zevnit tm, e lid budou na sv msto pyn a budou

mal, malebn, pkn, ani trochu proklat .Horadbvice a docela neviditeln, protoe obchvat vs neomyln provede tou nejnudnj stmsta. Zato maj kontakt s ekou a krsnou irokou. nivou' Za humny stoj velkolep Rab. V n civilizaciPootav b:9o: nejsp vdy stt Ve stnu malebnho' kulturnho Psku, oklivty'ch Strakonic s krsn;im hradem a Suice jako strazr<yne umavy. Maj sice Prche , vrch s posvtnou povsti ale vechno tu je njak zapomenut, pozastaven v ase a zarostl k ovm. Msto jako ipkov Rrjenka a prince n""ioer. Budoucnost v Horadbvicch

jsou

nap . z Moravy nebo eskhopohrani.Na Kladensku je podl povlen ch novousedlk men,protoe st kovozemdlctl dojdlado Kladna a neopustila svoji vesnici. Nicmn nap . v jinalzt tak nch echch je i v odlehl1 ch stech umavyobtn zapomenut a zpustl vesnice, na jak mrjeme narazit ve st ednch
echch. o st ednch echch toho bylo napsno tolik, e mme dojem, e se - sice ve stnu Prahy - jedn o dob e znm a nep ekvapiv msta. Ve skutenosti toho o jejich novodob lokln historii vme pramlo. Dobn_ m p kladem je otzka rodnho domu dlnickho prezidenta Antonna Zpotockho. Mezi starousedlky panuje jednoznan'1 souhlas s tm, e se nenarodil v zkolanskm dom v zatce nad samoobsluhou, kde m pamtn ceduli. Respondenti se shoduj v tom , e pan Zpotock se v pokroilmstavu thotenstv vracela z Kladna domri a v Kovrech musela vyhledat msto k porodu - mohl to b] t d']m .p. zo na nvsi v Kovrech nebo nktenze sousednch domrj (kola). Dokonce se (legendisticky?) hovo o monosti, e panZpotock porodila na traka i a e dt nejprve p inesli do nkterho z v e zmnn1 ch domr kovrsk nvsi. Jin Varianta p bhu uvd, e se Zpotock, na rod il v obecn pastouce v mst dnensamoobsluhy v Zkolanech. P enesen rodit do Zkolan mlo na pozdjivotvsi pomrn znan' dopad, protoe zatmco d v byly Kovry povaovny za st ed sdla (byla zde ara),
nuoo, eNroNN zporocr a vwtrN SUDETY TI

o st ednch echch se nkdy hovo jako o vnit nch Sudetech nebo o vnit nm pohrani. V nkten ch oblastech, jako nap . v eskm krasu, je obtnnalzt v cel vesnici starousedlka. Je to dno tm, e zejmna po druh svtov vlce se lid z vesnic sthovali do mench mst, jako byl Beroun nebo P bram,lid z tchto mst se asto snaili dostat do Prahy a do vesnic p ichzeli novousedlci

poztv,mxa:

uirr-

vrsra z onuH srlervy

76

po druh svtov vlce, vlivem nepravdivho oznaenprezidentova rodit, se jm staly Zkolany. Podobnou mru zkreslen musme oekvat tm v celm dva-

ctm stolet. Kladensko b1fualo povaovno za st edisko dlnickho hnut. Vyvlast ovn a kolektivizace zde probhala snad jet nesmi itelnji ne v jin1 ch krajch. Vyprvn: ,Tatnkovi nedovolili sklidit ani ito. Sedl si do pole a plakal. Ve vzrostlm obil zaali dlat jmy a szet stromy. Ze statku odvdli domc zv ata. Vy neVte, jak mli lidi zv ata rdi a jak kv li nim trpli. Nkdo se z toho alu radji obsil." Myslm, e je nezbytn nutn obejt pamtnky a sebrat relnvyprvn o ivot st ednch ech, o zemdlcch, o skutenprci v dolech a hutch, protoe skoro vechno, co mme k dispozici, je njak politicky nebo propagandisticky zamen, jak ostatn ukazuje i problm rodit dlnickho prezidenta. Podobn by mlo dojt k oiven pomstnch jmen, kter se zmnami krajiny a s odchodem pamtnk nadobro vyhasnaj.

ll. Tm automaticky oekvme, e skuten msto mus mt njaky u znam. Tento ltyznam pociujeme, ale nemusme jej p esn definovat. sta,e vme, e zde je. opakem krajinnho v znamu je nuda. Nuda je nep tomnost vzrucht, pocitti a naplnn. Je to hnut, je instinkt , kter ns oivu],i vych nedostatek nich ns napl uj. satelitn msteko je nuda. Nezjevuj se zde ani p -

waru Bude v mji, katan jako svce planouc, rotunda'organickho zem' naem na stavba stojc Nejstar nevyslrkuje r ky'

podobn

i"ttoui, tier'y

&

zraky, ant andl, nerostou zde star stromy a trva i ke e spadaj do kategorie.,,eu roplebs". Tato vaha o asovdimenzi msta i krajiny vychz z relnho rn zkumu slovanskho hradit na Budi, kde bylo m1 m kolem rozeznat rrizn typy p irozen ch i uml1 ch riprav relifu. Msse zde p irozen1 geologick; zklad kladensk tabule s pozdjmi prehistorick mi a historick1 'mi vlivy. Samotn geologick a geomorfologick charakteristika odkr1v nkolik asorn_ ch Vrstev jako je nap klad existence bulinkor4ch ostrovt v k dovmmo i, hlubokho tropickho rvtrvn v t etihorch, vlivu ledor4. ch dob atd. Rovn ,,lid_ sk1 ch" asrj se zde protn nkolik - opevnn msto z konce doby bronzov, slovansk hradit, novovk terasov pole, industrializo' van krajina r9. stolet, lny scelen p i kolektivizaci i modern dunMISTA Z DRUHE STRANY

fi
{l

trr

Br

m zze' van; ch svah ri ri d o l ' B u d e se srn m kr a1inny rovin' ch asov ,i' j. mstem, kde se d ukzatexistence cel ady p _ tyto navc p a bh protoz. kad z tchto rovin p in njak postaw postavily urryjsou namchny tak, aby k sob i proti sob glizace
n

eo bd

'4:.

lr

knny Libue typu svaterro Vclava a Antonna Zpotockho nebo irok konfliktn na' Marie Majerov, je v. sledkem tohoto napt ' historie krajiny' .utiuni p.orio., jenzakldbohatstv psan i orln (ne v ori_ Najroti tomu V bnm souasnmobchodnm dom asu' jedin;i proud entlnm bazaru, kde m zbo p bh) existuje protoe tato pouvm' jmje krtk souasnost. V razu ,,krtk" do ani ale minulosti' euroua rovina nemr]e sahai p lidaleko do .budoucnosti. V USA se uvd, e interiry obchodrj se prrimrn podpo ily zjem ku_ mn kad ch 8 let, aby vyhovly m d, a tm za je pujcch. Diverzita asua p bhu zde potlaena a redukovna supB, eN'roNN zpo'rocr e vNrrN sUDETY
79

78

pomoci reklamn manipulace na nVykov krtkodob uspokojen' Dlouhodob uspokojen by lo proti duchu obchodnho domu, do kterho by se kupci vraceli a po dlouh dob. Nkup vcemn zbytn1 ch vc v obchodnm dom je instantn terapi. Nvtva kra,,lby",ale mrje mt dlouhodob; i celoivotn dopad. ' jiny, jejasova narativn bohatstv rezonuje s vce vrstvami na bytosti, je sice mn npadn1i m a jemnjm zprisobem byt i urit

Charakter evropsk krajiny, je nen divoinou, se odvij od zprisobu obhospoda ovn. Ten zvis na zmnch politick a ekonomick situace. Ve zmnn ch socio-ekonomick ch podmnkch se tak mn i krajinny7 rz a vtinou se s tm v m tku cel krajiny ned mnoho dlat. Zb u pak chrnit i p mo konzervovat a|espo nkter vybran lokality. P esto si dovolm navrhnout rmcou. obecn1 nzor, jak chrnit nikoliv jeden urit1 krajinn1 rz, ale krajinu jako dynamick1 systm v ase velk ch socio-ekonomick1 ch zmn. V evropsk krajin, kter stoj nkde mezi p rodnm a kulturnm fenomnem, je zapot eb krom zkladnch a obecn znm' ch (co neznamen respektovan1ch) funkc, jako je ochrana podzemnch vod, p dnho fondu, lesnch porost atd., zavst tak urit1 management, i hospoda en s prostorem, krsou, autenticitou a pamt krajiny. Kad' z tchto ty bodti by vydal na monografii, ale pokusme se strun definovat jdro vci: . Postokrajiny. Evropa byla ji v nkten- ch pravk1 ch obdobch a zejmna po st edovk revoluci druh poloviny t3. stolet v rodn;ich oblastech relativn p elidnn. To vedlo k hospodaen s prdou a k jasnmu oddlen zastavn plochy a zemdlsk, pastevn i lesn krajiny. Sdla byla koncentrovan na mal plochy a existoval jasn1i kontrast mezi sdlem a okoln krajinou. Rrizn formy suburbanizace vedou k p emn krajiny v nco, co nen ani mstem, ani venkovem, ani tradinkrajinou. Takovto

lll.

Kostel Panny Marie Mo sk v Barcelon p ipomn hlavu. ve kter roste nedvno

zkamenl

les.

z. Autenticita krajlny souvis s tm, e v globalizovanm svt se

Hlavnm clem ochrany krajinnho rzu se tak v posledn dob stv regulace ,,urban sprawlu" (rozpnn mst) a suburbanizanchtendenc obecn.
MISTA Z DRUHE STRANY

prostory pociujeme jako degradovan. Miz z nich nejenom p roda, ale tak pocit uspokojen a kulturn hodnoty jako takov.

vci - tedy v. robky, materily, stavby a dokonce i situace, mlad lid, rostliny aan ata (pajasan, net] kavka, americk1 norek, rak a veverka) - sob mdl vc podobaj. Dob e ctme,e je zapot eb zachovat barevnost svta a jeho ,,mstn chu"' Je velmi obpopsat, co jsou ptivodn, ryze esk,slovensk i valask tn hodnoty, ale v relnm ivot dob e rozeznvme, co do danho kraje pat a co je v nm ciz. Urit mra cizosti i jinakosti vak autenticit nep ek. 3. Krsa krajiny vznikala jak nevdom tm, e krajina byla vyuG vna a kultivovna, tak i vdom1 mi zsahy, jako byly nap . ba' rokn,,korunovace" krajiny. Nevdom vytvo en krsa krajiny (systmy terasovan1 ch pol na Spii, luka en, vodn hospod stv) m svrij privod ve zv raznn p rodnchcharakteristik. Lid BUor, eNroNN zpor:ocrevxrrN

8o

SUDETY

8t

zviseli na prjd a snaili se p ijt na zp sob, jak ji maximln vyutza pouitmnimlnch technick1 ch 11prav. Krsn krajiny a krsn msta, kam se sjdjturist, ijz generacemi nashromdn pokladnice krsy. Krajinnkrsaje z tohoto pohledu
i ekonomick kategorie. Pam krajiny - na rovni p rody je to schopnost nvratu k prl_ 4. vodnmu stavu (na mst smrkovho porostu se opt asem objev buina), na rovni kulturyje pak schopnost vyvolvat star historie, pohdky, pocity a okouzlen (na Tetn si automaticky Vzpomeneme na svatou Ludmilu, co ns normln ani nenapadne)' zce souvis s autenticitou a asorn m rzem krajiny.
I

Boretice: tekut1i as na 5tar1ich horch

r
s

til

tl
illl
I

Zkladem bohatstv krajiny v okol Bude vdy bude kombinace nkolika malebn1ich ploch p irozen krajiny, jako jsou ,,grasslandy" Kovrsk1ch strn, bulinkov v chozy i skalnat rjdol smrem
uritmstn tajemstvvzan na zakIadatelsk1 esk1 m1itus (Libue' P emysl, sv. Vclav, A'Zpotock). V pocitovm pojmn krajiny je centrem, kter soust eduje a dv smysl celmu okol, akropole hradit. Po mnohalet1 ch zkuenostech s pravk1 mi hradtijedo uritmry mon uchopit tento zkladn pocit a popsat jej jako jist typ zaanho ticha, kter je odli,n od ostatnch tich ch mst okoln krajiny. Tento pocit biv nejsilnj vpodveer nebo brzy rno a p edstavuje jeden z nejjemnjch, ale nejtrvalejch zitk, kter podobn msto (Libun,D ev,Tetn, Vyehrad) m e nabdnout.
na
,a i
se o upraaen ragnent textu Krajina v okol Bude: relif, kterj zsluzn editoaala Helena torchoa a nadregionlnrn sbomku ,,Bude rroo let. II. P roda, krajina, lov',Kladno. Viz tJ. Nhnec a E Pojer eds.: Krajina v eskrepublice. M|P a Consult, Praha zoo7. pam a hodnota,

sebou do sklpku tahali lhev,,Praskho r4 bru" a kali: ,,My jsme si pro jistotu s sebou vzali vlastn vno, ale as to nebude zapot eb, protoe to, co jste nm minule nalvali, bylo skoro stejn dobr jako

B1 valy doby' kdy moravt vina i se ztajen1 m vnit nm smkem nalvali Prak m ta nejhor vna a poslouchali p itom, jak si je pochvaluj' Pouenobyvatel velkomsta pak nemn zlomysln

oko

zrove

tl

ti
illr

YozNvr-e: Jedn

dobr pit, ale tto dob lahod harmonie npoje a urit hdonick duchovnost dan tm, e vinn rva byla vysazovna na klternch panstvch' Pivo pijeme rychle a vno pomalu' V dnen dob' kdy mme veho hodn a asu mlo, je pomal innost pit vna - tekutho asu - sama o sob urit1 m p epychem, kten ns p en do klidny7ch a radostn ch dob. Rychl nvtva sklpku je stejn] m nesmyslem jako pomal jzda po dlnici. as je drah1i a pokud jej investujeme do pit vna, neb;v nm zatko investovat i do kvality vna' Velc vina i vol globalizantrnstrategie a snase vtinu produkce nkam vyvzt. Mal1 m vina rjm nezbyv ne volit deglobalizanstrategie a sv, specifick vna dodvat pouen m zkaznkm, kte chtj dobr vno s dobn m p bhem. Jednm z bn ch pomstnchnzvrj na jinMorav je oznaen ,,Star hory". Toto jmno mrie v echch i na Morav znamenat bud'oznaen njak pravk lokality nebo centrum hornick innosti' Na jinMorav existuje nejmn 83 mst, kter se takto jmenuj, ale pokud bychom oivili i star nmeck nny a zapomeb1 t a dvojnsobn1i. Star hory vina sk ch oblast vtinou tvo strm strn nkde nad vs. obvykle b1vaj dominantami vininkrajiny.

Daickhopohr!" Doba se zmnila. Pomrn kvalitnch vn z Kalifornie, Austrlie i Latinsk Ameriky je na trhu nadbytek a rozumt vnu se zanpovaovat za soust kultury. Vno je v souasnosti p italiv nejenom proto, e to je prost

nut jmna, poet ,,star1ch hor" by moh|

usr:e z on'urr srxeNY

sorrtce:

rnruri es rve srencrr uon{crr

83

illl

llltl

ffi1

ffil

lll iil
i1

tl
tl

Magni (vlevo). Folkl r trv' pokud mezi lidmi' kte se sjedou automobly, nesvt petrolejkami, msto kroje maj na sob nsh.textil vyroben z evropsk'. ch recyklovan1 ch PET lahv a jsou nuceni p ijmat od EU smn pravidla pro vina e, zristane drunost.

Bo etice a Milan

iltl

P edpokldme, e nkdy v druh polovin tz. a Ve 't3. sto|et se pstovn Vna na Morav znan rozilo a rychle nab]valo
Star horyvribec neexistuj, protoe vinice b valy nae.^/ny jmnem majitele. eskvina stv je individualistick, zatmco moravsk je kolektvn. Na Morav dolo ji na potku gotky k rozparcelovn strm}7ch strn, kter mly dost slunce, nehodily se k pstovn jin1 ch plodin a daly se snadno ohldat. Na moravsk1 ch Stach horch tak po stalet dozrvaly hrozny nejniznjch, asto starobyl1ich odrrjd a je p znan, e mnoh m z nich se kalo ,,starosvtsk",

rodinnho i lidovho charakteru. V esk1ch vina skyich oblastech

ill
ll

P esahovn noci v Bo eticch v ulici nad vinn mi sklpky.

lllti

lll

protoe pochzely z njakho jinho, minulho svta stejn jako zalhrady nebo dvn kltery. Pit tchto vn pat mezi archeologick zkuenosti. Doba m

ll1i

il

rda vyrazn chut a klipovit uspo dan melodie vrjn. Vna ze stan_ ch hor b1 vaj nenpadn a jsou ctit asem a mstnpridou. Unikaj pozornosti, ale pokud si uvdomme, e vyjad uj to, co dnes

lll

ztrcme - pocit pospolitosti a p irozenho bhu dob, p rostou nm k srdci. Lid, kte vinnou rvu pstovali, pracovali vedle sebe,

spolen hldali vinice, lisovali hrozny i ochutnvali v. sledek. Pstovn rvy tak pomohlo vytvo it sociln model, kte'1 byl zaloen na pospolitosti a p itom zrjstal otev enyi k nvtvnkrim a hostrjm. Dolovn uhl na ostravsku sice rovn Vytv elo pospolit1 sociln model spolen prce a sdlenho nebezpe,ale p eci jenom pocit z Vytenhovozku kvalitnho ernhouhl je jin
MISTA Z DRUHE STRANY

ne ze sudu vna' Jihomoravan mli to tst,e jim na rozdl od hornkrj Star hory p inely krom prce i radost a zpV. A jak1i bude osud vn ze stan ch vininchhor? V dnendob nadbytku vn a nedostatku dobn ch p bhti se objevuj pokusy - nap klad ochutnvky destek druhr] vn ze ,,Stary7ch hor" - o udrena vzk entto tradice, kter je pro mstntak samoz ejm, e ji ani nepovaujza nco v jimenho,pro cizince je vak neznm nebo nesrozumiteln. Mezitm vak Star hory zanikaj' P i scelovn trat vina i obvykle zapisuj vinici pod nzvem nejvt trat. Pomstnjmna dnou a chudnou, a obce tak ztrceji sept s jednm uriq m mstem. Globalizuj se i tam, kde by bylo zapot eb se deglobalizovat. Ale mezitm botanici prochzej lun lesy a mapuj nepoetnhlavy divok i zdivoelrvy, kter se jako lina, na nse kdysi houpal Tarzan, plh do korun starych stromrj. \ pad to jako botanick}i roBrIcr:

84

rBrur

es Na sretcu Hon (cH

85

zkum, ale ve skutenosti podnikaj dobrodrunou rn pravu ke ko enrjm vna a k potku jednoho mimo dn povedenho so_ cilnho modelu.

Ne

kad bludn

kamen je skuten bludn

Jedn se o neatraa ana starj,ch cllut, kter maj uc spolenhos rnany, Markem Aureliern a lidoaou psnne s globali'zac i rychl ?n internetem. Abych tato ona, rnsta a p stupy k iuotu podpo il, napsal jsem do Respektu a!e uaedm lnek. Nad Bo eticani se t1lobl arch s temn ,mi pE kruhou maQn _ rondel, kterj ale oyuol a jin pocity ne tm na Dymnku. Krorn ochutnan krajiny prostednictam ana (e ano, Milane Magni?) doporuuji i nutou nedalekho opeannlzo kostela u Kurd{ou.

pozlt fulrxa: Bmnsbj bsnk a aina Bogd'an rojak mne pozaal 'o Bo etic na ochutn oku an pochzejc z uininch trat, kter sejrnenuj Star hory.

pcrrer s RYBAMI Marian Palla uzpomn, e koncerty experimmtln skupiny Florian

se ode-

hrualy tak, e muzikanti si cestou na koncert nali n{ak ruistroje. Jed.nou p ed. Vnocemi to byl iuj kapr Hnna rybu - M. Magni - po chuli pokuni p iel na to, e nejlepsound m kapr rnrskajc se po d eun podlaze p dia a snman citliu ,m mikroJonern. P ipadalo rnu to oaku i kaproai nefu take oe chalch, kdy byl kapr rnirno aodu, ml Milan naopak hlaau pono enou u kbelku, aby uztah nstroje a hudebnka byl symetrickj. Kapela se posl<e rozela

a o jejm rmiualu se neuuauje.

Jako bludn kameny jsou oznaovny velk balvany, kter k nm neseny v hmot kontinentlnho |edovce ,,zabloudily" a ze Skandinvie. Ledovec ml mocnost kolem jednoho kilometru a mon ivc, take pohled odnkud z nezalednnho Jetdu i od ostravy smrem na sever musel b;it tlchvatn1i - p ed lovkem se tyila ploch hora ledu. Bze ledovce pak doslova ,,hoblovala" skaln podlo, vytrhvala bloky pevn1 ch hornin a sunula je na vzdlenost p es tisc kilometrrj a na severn Moravu. V echch se spsetkVme s jemnozrnnjmiledovcorn mi sedimenty - pskem a kameny - nap klad s hlzami pazourkri nebo dokonce s jantarem od Baltickho mo e' Vtina bludn1 ch balvanr nep eila kamenick pr mysl. Hlavn v druh polovin t9. stolet byla ulechtil surovina bludn1 ch kamen , zejmna tmav\ich dioritrj, zpracovvna na nhrobn kameny. Za bludn kameny jsou asto povaovny tak velk, zejmna ulov bloky, kter nalzme nap ' vJizersk1ch horch nad Hejnic, v Krun1 ch horch uJeze a Marinsk, na pamtnm Klepci u eskho Brodu, v okol Medvd stezky na umav, u Petrovic a dle pak na stovkch lokalit na eskomoravsk vrchovin a po cel1 ch jinchechch. Privod tchto kamenrj je jin . V prost ed teplho t etihornho klimatu dochzelo ke zvltnmuzp sobu zvtrvn, kdy se i velmi pevn horniny jako nap . ordovick k emence vrchu Psek v H ebenech u P brami rozpadaly doslova na psek. Kadyi Jihoech, kten ije nkde na ,,Ule", v, e granitoidy se rozpadaj na hrubozrnnou zvtralinu, kter se d kopat krumpem a ,,plavou" v nvelkobl bloky pevn, neporuen hornny. P i t4izdvihu zem nebo p i obyejn erozijsou nejprve odnpartie a bloky hornin zrstvaj na mst. Tento proces je eny psit npadn1 zejmna u granitoid , kter maj tendenci vytv et jednoduch obl balvany, ale mn patrn1 nap . v proterozoick ch horninch, kde psit a jlovitzvtraliny sleduj nepravideln tektonick psma. odnosem tchto zvtralin pak nevznikaj,,bludnbalvany",
Nn reo nluoN

n(unN;t sru'rnN sluoN"

87

ale spdochz ke zvyraznn eroznch q h i dokonce stcel; ch vny, tko odhadujeme, kolik jich vlastn bylo. Nhodn odkryvy

Red'akce 'rilrnotose tehd'y

rozhodla na cellu nereagol')at

dol' Protoe mkk zvtraliny byly z bokri ridol vtinou erodo-

""!rn-t"

antrvni ijlovit nap . ve svazch silnic vak ukazuj, e psit p edstavuje na zem eskrepubliky zcela bn1 jev a jeho vliv na dnen morfologii byl nejsppodstatn . ' Krom geologick1 ch znme rovn metaforick bludn balvany. Jako bludn kmen v eitieskpoezie byl oznaen bsnkJakub Deml i grafik Bohuslav Reynek. V tomto p pad r4 raz bludn;i bal_ van znamen nco velkho, pevnho a nep ehldnutelnho, s m si nevme rady, ale zrove ponkud cizho, co vynvnad bnou malost. V Reynkov p pad tm nejspbyla prosycenost francouzskou kulturou a u Demla snad neoekvateln pozice knze, bsnka a bu ie. Bludn kameny tohoto typu jsou zaivoa p edmtem obdivu, ritokrj a kontroverz, ale t bducha a vedou k zfimav m diskusm. Teprve dalgenerace oce uj odvahu nejt bn; mi ces' tami sterilnch pravd a m; lit se zptsobem, kte je nkdy plodn1 .
V krystalech

** ir

ryt"t*.. rochu to plouchn, rozlij se kola

. ,a" ,:a;ifu, *r"au asi,jako

hnko btudnjch balaanech'bopad'lo

-neustuPotlat
a pak

do diskus'

jm

si

noci hodte kkd.y o jarn rnsn

to tak' e si

cmy tn( ntt/o

je zase klid'

kamen neuchuacuje mne tokko

odpoud pojmu saatosti, a kornp romis, dn neurit o st, *i,dn t p n' dn" kdy by' j a ki' prrhk d", il1'dn pomrnost, ale tarj pom6 oko za oko, zub za zub, iaot -za iuot _ n br nejace tm pekelnj, skryt a jeho pablesky aylehuj nerostnou hmotou, kter ho suj'm nezniitelrt:j'm charakterem zabarauje, a o nmjste p esodeni, e bude s atznou a soatou potmitelnost satit propasti! Soat Hildegarda rn praadu: kameny a krystaly i, a nejern(j jsou dti I.ru! A nejrni'tQho ze aeho jest mi. z 'hnda, snad i proto, e jest
-

ten b itaoo p srrj taat; jest jakousi symbolickou reoelac - daj

jm
' ; ,;.' ''

I,t

l._

dy tasoosk, je to posledn a nejna q to krystal mho rodit, je to due kter za nm a skrze nj sat, je daleko, a slunce, hroudy, taai a t1srna na e je louku tto, a kdo jednou uz el toto tajemsta, nebude nikdy smuten'

alejeho aeselost i, nejbeuzdn(jnikdy nep elet hranic radosti' m kmen daioual jsem t, kterou jsern ze oech lid na mt nejac miloaal, ale ne ho u bei mohla poznati, ztratil se m j talisman, ztratil se, a a um u i j' z modrho rno e unosti, <lat rybka mi, jej na b eh p inese.

Jakub Deml, Mohyla,lg4r' str. r8o-r8r.

ka k kterrnu se loak mus prostaodn stninkou.

',btudnj

rozwi*rr'l* Nejcmnjz

celho tohoto, natst krtkho textu je Dernl a cittit, ext aodn uznikl na

objednuku, kdy asopisvesmr zskal, myslm, z osobnch a mahchernjch dtik mm" od klubu Sis1fos za jeden pr mlo udeck lnek' ud , cmu

vsrl. z onuH srner,ry

88

7p;':

Rekultivace na
r

ostecku

uVAovAT sTo LET ooprou

V tchto letech dochz k velkoplon rekultivaci rozshl oblasti severoeskpnve. Mzde vzniknout nkolik jezera nejvtz nich

by mlo

b;

severoeskou krajinu. Yychzme p itom z obecn uznvanho p edpokladu, e zem po tb uhl je zcela zdevastovan a tm vlastn bezcenn, e z jakhosi krajinnho odpadu vytv me lep krajinu. Pokud se vak nap klad na Mostecko podvme z perspektivy dalchpadesti let, a to nen tak dlouh doba, uvdomme si, e tba uhl v t dob ji skon,elektrrny dosloua chemick u- roba projde njakou transformac. Prrimysl zde nejspztistane, ale tovrny budou mena ist. V t dob bude okol Prahy zastavn nzk1imi suburbiemi, st Krkono a mnoha dalch hor bude poset hot lky a parkoviti o r znm stupni rozvoje i rozpadu. Tehdy bude patrn to, co dnes vypad tak utopicky - e pnevn
oblast severnch ech bude mt nejsplepkrajinn1 potencil ne st edn echy v oblasti mezi Mladou Boleslav na severu, Berounem na zpad, Jlovmna jihu a Kolnem na rr- chod. Dnenrekultivace a krajinn plnovn tak mrje pomoci tomu, aby se dal,,zlat1 vk" eskhoseveru v bec mohl konat. Toto tizem toti pat ilo ve st edovku a pozdji mezi barokem a t9. stoletm k nejkrsnjm a nejbohatm esk; m kraj m.

o krocch, kter na nkolik dalchstalet, i mon navdy, promn

t rozlehlej ne Mchovo jezero. Rozhodujeme tedy

pyritem se uvol uj Jesenic a Rakovnkem. P i zvtrvn grafiticlq ch poloh s sloitsrany eleza, draslku a hlinku, kter se sr v pramenn ch msch na dn lomu jako v dobch primitivnho ivota. Absurditou souasn Evropy je, e kdejak'. p rodn biotop je dnes ohroen, ale v lomech, na skldkch a v oputn1 ch .,brownfieldech" se objevuj roky nevdan p rodnskvosty.

Mikrobiln povlaky v sten zamrzlm jezrku v lomu onov mezi

innosti je obsaen ji v povsti o Horymrovi a emkovi.Terezinsk a josefnsk zemdlsk reormy a mapovn pridnch bonit sledovalo krom rozvoje hospod stv daldrjleity cl, jmby|Wpoet dan. Da ov odvody rozhodovaly o budoucnosti monarchie,

5T0 tET REKuLTlVAc v sEVERNcl rclctl Pojem rekultivace se kodifikoval v roce t85z, kdy poprv horn zkon instruoval hornky, abyvrtilizem rozrytou povrchovou tbou zejmna hndho uhl privodnmu rielu - tedy zemdlsk nebo lesn produkci. U v roce r9o8 byl v Duchcov zzen adzabyva1c se rekultivacemi. Byl to \n sledek stalet trvajcchstnost na hornky, kte nirodnou ptidu. Konflikt drllnho podnikn a zemdlsk 9o

protoe vst jakoukoliv vlku, a to zejmna s drarn'm a dob e organizovanyim Nmeckem, bylo nkladn. P da byla jist1 m zkladem dan. Nejenom V t dob, ale jet v obdob socialistickho reimu p evdt zemdlskou pridu nap . na stavebn bylo velice obtn riely. Hlavnm clem socialistick rekultivace byla nhrada p dy zniendolovnm. Rekultivovaly se nejenom star doly, lomy, ale tak mok ady, kde stejn nikdy nic po dnho nemohlo vyr st. Rekultivace se tak asto stvala slovy botanika J. Sdla ,,pokraovnm tby jin1 mi prost edky".
REKULTIVACE NA MOSTECKU
91

MISTA Z DRUHE STRANY

Po roce 1990 se vztah ke staq m lomrjm a v posledn dob i ke stan_ m haldm nap . na Kladensku nebo ostravsku zaal mnit. P rodovdn v zkumy ukazovaly, e mnoho druhrl mot1 lri, obojivelnkr] a rostlin, kter byly hnojenm a chemick mi post iky vyhnny z bnkrajiny, se uch;ililo prv do lom a na haldy. V voj dospl tak daleko, e oputn uheln haldy, jsou dnes nejhodnotnjmi p rodnmienklvami. V tvarnice Da ubrtov dokonce naanala v stavu na Majrovce t kajcse stan ch hald ,,ostrovy z r4e" '

rekultivac, jejich clem bylo vytvo it nov uitkovplochy' Dnes jsme v jin situaci - naopak nevme, co mme dlat s mlo rod' 'nymi, ehu

zdroj zakzek. V jejich z4mu je rekultivovat, co se d. Dochz k tomu, e mal1 mi i vtmi kopeky pokryt v. sypka malebn zaroste rozpt1 lenou travou a b zami. lovk m pocit, e sice

Na rozdl od ostravska i Kladenska, kde je haldami zabrno sotva pr hektarri, v pnevn oblasti se jedn o stonsobn vt plochy. Co se s tm d dlat? P edevmje nutn nejmn polovinu hornick krajiny rekultivovat. Brzy to bude jedno stolet, kdy zaaly zenrekultivace v severnch echch. Za tu dobu se nashromdilo obrovsk mnostvzkuenosta jezd sem exkurze z cel Evropy. Jene rekultivanfirmy si z obnovy krajiny vytvo ily rn hodn1

roollv ASPEKTY REKULTlVAc

ntv vybudovanho jezera by ml b t jachtklub, akvapark a njak sportovn centrum. Je vak otzka, nakolik nm to kontaminace prost ed dovol. Pro nov vodn plochy severoesk pnve by mlo platit nco podobnho jako pro vysypky. st nov-ch jezer mrle a m b; t pro_ zravvyuia k njak m rekreanm nebo sportovnm relrjm' Ale p edstavme sijet jinou situaci: jedno ze vzdlenjch jezer njak' alespo symbolicky, oplotme a urme,e a se dje, co se dje' do tto oblasti budou lid chodit jenom pky a nebudou zde nic
jeme, bude ostrov na kterm se hnzdcptci budou ctit bezpen. Vme, co bude nsledovat, protoe podobn1 prr}bh ml spon' tnnqvojna adjin1 chlokalit.Dodvacetiletzdebude zem s parametry p rodnrezervace a nvtva tohoto zadarmo zs' kanho rlzem se stane vtm turistick m magnetem ne pobyt v opn skanm jachtklubu. Severn echy maj toti jeden obrovit1 poiencial, jak nemla dn jin hornick oblast v eskrepubiice.1e to velk; ps krajiny, ze kter byly vysthovny vesnice a kde byly zrueny cesty. Vznikla zde nov divoina r4 sypek a zbytkov- ch tzlnnicrr jam, kter je jako kad sprvn divoina p irozen osdlovan vlastnmi stromy a elmami, tedy nm,co nm zatim na rozdl od vech lya sk]ch vlek , hotel a multiunkncharelrj nedokzalo zevednt. rozN,{ur.a:
jsme hoao ili o re' V knihoan na Marinskm n mst u Praze kultiuacch hald. a lomti. Zjem byt tak oekj, e po naplnn kapac1tl s.lu . acbylo nutn daln ,atonky poilat dom ,. Podobn.situace se opakoaala pot ebo' by ptllka na zem tm, snad e to nerozumn'li' tomu kr t' Sarni Je aala njak druh rekultiuace, e se nou diooina hls o sloao?

izv. marginlnmi pridami' Mme p edstavu, e na b

stavt.Nechmetup rodvolnouruku.Jedin,comonvybudu.

jednu krsnou krajinu zniil, ale druh, tak krsn, zde vznik. Pak nastoup rekultivace. Malebn kopeky jsou buldozerem srovnny do roviny, kter je v pravideln ch adch oszena lesem. on to ani nen les, ale geometrizovan k ov. V1 sledek je z hlediska krajiny a potu druhrj rostlin o dost hora o dost dra, ne krajina nechan spontnnmu vwoji. P rodovdci u mnoho let bojuj za to, aby nejmn t etina r4 sypek byla ponechna sama sob. M eme si to dovolit, protoe pro tuto ptidu asi stejn nikdy nebudeme mt uplatnn. VoDA D0 sEvERilcn rcn pnri Jak se vak mme stavt k plnovan1im jezer m? Voda do severnch ech pat . Samotn uheln pnev b1vala jednou velkou jezern bainou. Jet v r9. stolet vyreli rybi z vesnic na b ehu zaniklho Komo anskho jezera na lov. Nev. hodou navren ch zsah do krajiny je vak p evnjistho ducha socialistick1 ch
Ivrsre z onurr srurw

92

REKULITIVACE NA MOSTECKU

5antini a as bubnr
lr:
]

*.

{
fi

V 9o. letech ptjsobila v klte e v Plasech nadace Hermit. Provozo_ vala zde umleck dlny, kten mi prolo za tm deset let nkolik set umlcti z celho svta. (Nkter z nich jsme pozdji vdali v tch nejzajmavjchkatalozch.) Pracovali s ohnm, jin se zvukem anebo se vyjad ovali pohybem. Zjiovali, e klter je zvltn tvoi kte

t 'i
,j

se ned jen tak lehce ochoit. Zesiloval jejich emoce. Nkte mu propadli a uhranuti Santinim se do Plas museli neustle vracet. Jin umlce vak klter niil a museli z nj utkat, jako by se bli o svoji individualitu. V povaze klterrj a vesnick1ch far je, e jsou pospolit a vedou lidi ke spolen m clr)m. V modernm umn, kde umlci stoj vtinou samijako kril v poli, funguj kltery asitakoq m zp sobem, jako kdy Pink Floyd bouraj zdi. asto se to ned unst - cel1 ivot s kolem sebe budujet e zed|, a pakjedete do Plas a ona vm spadne. Mezi umlci, kte se do Plas museli neustle Vracet, je bubenk Pavel Fajt. Nkolik let nosil v hlav projekt, e bude v Santiniho chrmech a kaplch pob1fruat cel dny a pozd v noci bude naslouchat, jakou hudbu mu posvtn geometrie msta naept. Vdl, e to nebude nic sladkho, protoe Santini je jako b itva, jako me vraeny do b icha kac sk krajiny. Msc jsme spolu jezdili po echch a Morav: t i ty i lid a jeden ern pes. Pavel po nocch bubnoval, j jsem nosil bedny a zvuka rozestavoval rz mikrofonrj, kter snmaly jak jednotliv bubny, tak i prostor kostelrj a kapl. Dob e jsme vdli, e klter je hudebn nstroj. Pes postval u dve , ale nkdy se naden probhl lod kostela nebo sakristi a my jsme trnuli, protoe jsme mli dob e podloen pocit, e ern pes do kostela nepat . Nebylo v tom nic dbelskho, spse chtl jenom p etahovat o bubenick paliky. Dod|ruzanmi p ijel Marian Yarga, kten hrlopt po letech na kosteln varhany. V K tinch ns doprovzel violoncellista Josef Kl a stn lebky z krypty kostela. Nahrvali jsme na trncti mstech a ve dvou p padech se nm stavba vzep ela jako divok kri a nep ijala ns - na Zelen ho e
rus're z onurr srnerv

eliv. Pt hodin ekn na svtelnou chvli'

napeme a v Rajhrad. Jednou o tom (a kosmickm vtru) mon Kad ze Santiniho svatyn byla nknkunebo vydme cdko' jak1im zprisobem krsn, ale dv msta byla obzvl siln - Plasy
a Rajhrad.

architekty,

nich dominantn postaven nleJeanu Baptistovi jedno z nejsilnjMatheyovi a po nm J. B. Santinimu' Jedn se o cha nejzajmavjch mst v zpadnch echch, kter vzbuzuje je na duirokou slatl iasto ambivalentnch pocitr. Klter zaloen je asi jeho co zklady' bovm rotu - je neustle nutn starat se o jak je msivyvaovnm analogick starostio svt a civilizaci. Klter klenbou a nebeskou vodami spodnmi mi oistn mi, ale mn mezi Berreprezent;Vanou dvma kaplemi podle Santiniho nvrhu - sv' jako Praha' narda a sv. Benedikta. Pocitov je msto skoro tak bohat

riasy: rozshly komplex, kten- ml b t nejvtm klterem na zem eskr^.puutity, byl budovn od r3' do l8' stolet nkolika

94

SANTINI a es susx

95

gotick kaple, ran i vrcholn baroko, klasicistn p estavba h bi_ tovnho kostela na hrobku, industriln pamtky z t9. stolet - hut, pila, kryt civiln obrany z zo. stolet, atd.). Problematick, ale siln

protoe obsahuje nkolik vrstev

tm i mentalit (romnsk bazilika,

inspirativn msto. Rajhrad: jedn se o velmi star msto - klter stoj na newso_ km pahorku v n niv, kde bylo vybudovno slovansk hradit na zbytcch jet starhoosdlen'Kostel m cyrilometodjskou povst, prisob jako p sn1 sta ec, kten toho vidl p limnoho, a proto je schopen velk tolerance i ne stupnosti. Msto to je jemn, ale siln a zrovet enigmatick. obyvatel Brna nevd, jak krsn podivnost letsn za hranicemi msta. Santiniho prisoben je zde neobvykl - namsto linern stavby vytvo il kostel zaloeny na t ech vzjemn se pronikajcch centrlch, jako by si u nehrl s nja( mi tvary architektury, ale jen se svtlem. P ipomnalo nm to pozdn dlo V. Botka' Rajhrad podobn jako Plasy jsou msta, kter se daj (a maj| poznvat cel1i ivot. A pak jsem Pavlovi citoval Novalise: ,,Kdy ztratili jsme rytmus svta, ztratili jsme svt," a on mi ekl, a si tyhle hlouposti nechm. Pratil m bubenickou palikou... Zhrublijsme na tom Santinim.

Jlil FRAGMEI{T

sAllTlNlMu

vyprvt. Jednou jsem jel metrem na Palmovku, kde jsem u vystupoval tisckrt. Vylezl jsem druh1im rn_ chodem a vrjbec jsem nech_ pal, kde jsem. Bylo to stadium ripln dezorientace. Pochopiteln, e v t dob jsem nebyl dezorientovn jenom na Palmovce, ale hlavn ve svm ivot. Projevovalo se to tak, e jsem vystupoval jinde, ne jsem ml, a nepoznval jsem msta, kde za normlnch okolnost byla moje orientace bezchybn. Koukal jsem jak vrna, kde to jsem, ale staten jsem se pustil prvnmi schody nahoru. Vylezl jsem ven, e p jdu na autobus, a najednou jsem vidl, e autobusov zasvkaje blzko a e jsem ve svm zmaten vlastn pouil nejp mj trasu, jak by vribec jsem, mou racionln mysl nenapadla. Pochopl e jsem ve svm velkm trpen, kdy jakkoliv rozumov hodnocen situace selh_ valo, pouil intuici. To je sice skvl vc, ale je lepse j vyhnout,
MISTA Z DRUHE STRA.TY

Milton Prudi se zamyslel:,,Sm nerozumm tomu, co vm budu

k naprosto pom1 len1 m konc m. jsem tehdy Vclava, aby na m dval Tedy alespo u mne. Poprosil pozor, aby svou vdeckou racionalitou hldal, kdy ultnu. Vclav byl ve zl situaci, protoe ve sv pr mrnosti nevdl, kdy je moje intuice geniln a kdy scestn. Nicmn mi nastavoval zrcadlo neboli speculum a dky tomu jsem z stal v njak realit. Ptaljsem se sm sebe: kdo vyl litele?Kdy je lovk uitelem jsem mljasnou p evahu a chvle, kdy a kdy kem? Byly chvle, kdy jsem jenom koukal, jak pkn a rozumn se mnou lid hovo ' jako bych byl mal dt a pot eboval to. Jdeme na Hlavn ndra, jsme siln jako z k emene a njak sta ence Vezmeme kufr. Pomhat se m prv tmto zp sobem, chvli nst nkufr a pak mu ho vrtit. A pak se stane, e njak sta enka, i neboh; drichodce nese n kufr. Vidl jsem to tolikrt, guruov se hrout, dalajlma v koncch jde meditovat s prof. Klausem, aby nabyl sebevdom a duevn rovnovhu. Bohov naslouchaj p edsedovi vldy a jsou zmateni' Ale dost ert . V tto popleten chvlijsem snad poprv v ivot zail pocit ,,filia". Lska zanEr tem, tedy vzjemnou p italivost dvou bytost, skal nebo planet. Ale jej kolo se dl rozi uje k nam dtem a dtem naich p tel, a j poctil dotyk lsky k lovku, kterho jsem nemohl vystt, a to jenom kvrili bytosti, kter s nm ila a kterou jsem ml rd' Mlo to b1t naopak a mon to jednou naopak bude, ale skrze laskar47 vztah k jednomu lovku, jsem do sebe vthnul cel jeho prost ed. Myslel jsem to dob e' Tento dj, kdy mylenky a emoce pd jako Pendolino na Han,

protoe ve t etin p

pad vede

a podivn vci nkam do pustin vdom. ocitnuljsem pak v situaci jedn sekty vymtariz r4 chodnch ech, kter tak dlouho poslala dmony na pou (myslm na us Euo a Ludku), a stanula p ed sloit1im problmem, jestli se V tch psench mstech nehromad p limnoho dblk ' Vymysleli to pak chyt e ak, e dmony poslali Kristus a ne eili, kde to je. na stejn msta jako Je jednoduch P ilo mi, e v rmci celistvosti musm konen p iznat tajnou komnatu v zmku plnm bnyich mstnost(vidm p ed sebou mohutnost eskokrumlovskhokomplexu). Tato tajn
SANTINI A CAS BUBNU

byl doprovzen schizofrenn mylenkou jednoduch celistvosti, kterou jsem u p ed lety p evzal z Knilry promn. Roky jsem v sob kultivoval jednoduchou mysl a do chvle, kdy jsem zaal chpat princip tajn komnaty. M jednoduch mysl Vyts ovala sloit

96

97

l l

illl

tl

ill

daleko k tomu, aby se stal m1im bratrem souputnkem a j mu vru jeho ivot nezvidl, protoe takov dlo doke vytvo it jen lovk nejednoznan' ,ktery mnoho trpl a nejsp se provinil' Kdo m slu tohle unst a ke svtlu?" Prudi se odmlel. Myslel na Boha a trest, ale v dui se mu radostn nad zmatkem klenula duha smlouvy, pod kterou klesal. Myslel si: ,,Tak kvrili tomu se podobm Plasrjm?"
pozN'fuvrx'l: Ptvn st textu byla psna pro pan Marii Holekooou do jedn zjejch dtlou knih o Santinim. Prauda, o t druh mm text deU
a objeunj' alej
.

komnata se Vymykala Vemu ostatnmu, a p esto jsem to byl j' Dve nk mi dovolil vstoupit, sv ili jsme si klea Albert Camus si do denku napsal dokzat neayzradit su tajemsta. Doum, e m sla a m slabost je V tto komnat, kter mne drnad vodou silou tajemstv a kter mne podr,kdy je p lipln podvn1 ch vc. Vrtil jsem se k hudb Gesualda da Venosa a v baroku jsem nahmatal odvrcenou stranu porozumn. Tehdy neml Santin

zzvlw IMPRovIzovAN pnovrluw NA EKoLoGIcxcH oNrcH v oLoMoUcI uesxev zezNlvrnwem PANEM MICHALEM BARToEM

0lom0uC

neViditeln msto

zto i vrjbec nepotajs tm, e lid by mli tak jst a d chat. Kdy nkam jedu, zkomplikuji si situaci zpravidla m,e mm p ipravena dv a t i tmata, a podle toho jak se ctm,nebo jak se

0L0M0UC sKoRo ZALoIt GAIU5 JULlUs cAEsAR Na Ekologick1 ch dnech v olomouci se mi nejvce lb,e organi_

Plas, Rajhradu nebo do krsnho eliau. Druh 'st textu byla ps na ka ti Miltonu Prudioai, Wadimru Mertoui a Margit Iitlou. Je to sice zrnatetj text' ale snad jej osatl odstaaec z dla E. Gorqe: ,Pot b1tl nalezen zlaj prsten zdoben rytinami listtl, hrozn atp., na unit n stran b1lo ayH)RT a psmma N. S. G., kter znammala ,Neh bej se, ryto Gertrudo'."

eci nepuproto, aby lid etli m zlty, ale aby

jeli do

iztzffi

den vyvj,vyberu z nich v podstat a na mst. Proel jsem si olomouc, jak veer, tak dneska rno... Sv pocity z prochzek musm sdlovat rovnou, protoe mm zkuenost, e prvn dojmy asto b1vaj ty nejsilnj. Nap klad, kdy jsem p ijel poprv na Plavu, velmi siln na mne zaprisobila, ale pak... kdy jsem se tam opakovan vracel, tyto pocity zeslbly' Bavi|i jsme se p ed chvlse Zde kem Kratochvlem o tom, nakolik je olomouc doopravdy msto antick. Zdenk si mysl, e je to jedno z nejantitjchmst v echch a na Morav' Projdete-li si vechny ty \^. zdoby od roku t7oo, od renesance, nebo spod ba_ roka, a po historick styly 19. stolet, zjistte, e olomouc je prost cel zaplaven antikou. Podle nmeck1 ch povst se traduje, e olomouc byla zaloena Juliem Caesarem jako mskmsto. A doopravdy: pokud krtneme

Caesara a nahradme ho njak1 m manem, msto nahradme obchodn stanic nebo opevnny7m tborem, jsme najednou tm v relu. Ted'odpoledne to nen pravda, ale rno to pravda byla. Kdy jsem prochzel mstem, uvdomil jsem si, e je jednm z tch neviditeln1 ch mst ltala Calvina, o kterm Marko Polo vyprv Kublaj-chnovi. olomouc vzbuzuje dojem, e je doopravdy posvtn. M nco spolenhos Prahou' Brno, to u je nco jinho - sp soubor mst.

r
MISTA Z DRUHE STRANY

Ted'naprosto improvizuji. Vci, o kten' ch jsem chtl mluvit, znm, 99

voE' PRAHAA otoilouc

98

OLOMOUC - NEVIDITELNE MESTO

]L

ale to, co vm

chci ct, jsem si jet nenaformuloval, take to jet neznm, a to m zajmvc.

Kameni u T sova, u keltskho oppida vJinch echch a konna Dvn u Bratislavy. Mjmemn rn znamn lokality, jako je Bratislava, Budape a Vde ' Je to takov putovn po charakteristiclc. ch mstech vysoko nad ekou. Vezmu to chronologicky a snad dojdeme k tomu, jak to souvis s olomouc. Na ostron K emskho potoka a Vltavy stoj rnznamn keltsk oppidum T sov. M dv akropole. Donedvna se tam schzeli keltofilov a keltomani a na jedn z akropol postavili sochy keltsk1 ch bohrj. Dnes u sochy nestoj, ale msto nich se objevila podivn skrum strom ' Jako by msto njak m zprisobem reagovalo a od_ povdalo. T sov je takov malikmsto v ocenu p rody. Dle od krlovskho msta Prahy learistokratick] esk] Krumlov. P i posledn nvtv jsem si tam udlal nonvychzku. Nejvtmzitkem pro mne bylo, e renesann nebo jet star msto obsahovalo obrovsk mnostv p rodnch prvkr, kter u vlastn ani nectmea neslyme. Byla slyet eka. Byly vidt hvzdy. V okrajov ch nevydldn1 ch mstech bylo blto' V rivozov cest byly na mnoha mstech odkryty ko eny stromrj. opodI drobn; v choz krystalickho vpence. Ve vzduchu vonl kou a zetlel trVa. D ve by tam byla ctit jet domc zui ata. Bylo to zajmava podntn pozorovn. o kolik tako\4 ch vjem , vetn vrin, oblohy, a tak dl, jsme ve mstech p ili. Jsou njak m zprisobem chud.Nehodno_ tm to, jen km, jak se to odehrv. Kdy p ijedete do Vdn, zast en cttejej historii. Vznikla tak na keltskm oppidu. Ve Vdni se stavujeme na univerzitnm cam_ pusu, co je byvalvojensk nemocnice. J tam nkde v kout vidm poloobenho oskara Kokoschku a Almu Mahlerovou, jak ho jde zachra ovat. Vechny ty amputace prvn svtov vlky. Campus je
postaven ve stylu strohho, uitnhobaroka. z tohoto docelajedno' duchho zdroje potom Adolf Loos a otto Wagnervymysleli modernu'

Nkdy se studenty podnikme cestu, kter zan na Dvm

Za univerzitnm campusem je mon jedin neopraven historick budova ve Vdni - Narrenturm, proslul v blznri. Jedna z nejpozoruhodnjch budov 1ak znm. Je zhruba z roku t78o, utilitrn, kulat, s rizk1 mi oknky, zakadym z nich byl blzen. Cel je troku jako od Mark1ize de Sade.
usre z onunsrnar.ry

Kdy se jet p ed tm zastavte v Schnbrunnu a projdete jm, okamit vs zaujme tm absolutn nep tomnost umn. Njak sochy tam jsou. Fasdy tak. Ale vlastn to m cel charakter fasdy jako takov. A tehdy se ve mn objev mylenka, kter p ed Freudem napadla asi Klimta a pozdji se projevila V architektu e otto Wagnera. Ten tomu kal svleen budova. Budova, ze kter dte odv pry. Klimt ji kreslil jako nahou enu, kter se dv do zrcadla. A pak kreslil ryb krve, jako proudy vdom, erotick... a teprve na Klmta navazuje Freud. Freud chodil do ve blzn. Ml to kousek. Vnmme imperiln Vde jako obrzek spolenosti, se kterou nechcete mt nic spolenho.Podobn ji vnmal Adorno. Je hodn steriln, hodn vyprzdnn, hodn fasdov, m vlastn rituly. Pokud chcete v tto spolenosti ztistat normln, zav ete se do ve blzn a nebo njak1 m zprisobem protestujete. Vde konce devatenctho stolet je velkou lhnevropsk moderny - moderny, kter je reakc na vyplformy. Prochzte-li Ydn, ze veho nejvc asi vnmte kontrast imperiln kultury a revoltujc moderny. Dalpozoruhodnou stavbou ve Vdnije komplex Arsenalu. Tvo jej asi z4 objekt . Jsou to obrovsk vojensk budovy z posledn t etiny devatenctho stolet. objekty se zkladnami t5o x zoo metrri. Jsou Vystavny tu Ve stylu tudorovsk gotiky, tu jako byzantsk] chrm. Je to hezk, ale kdy vstoupte dovnitr; ctteopt naprostou nenormlnost a absurditu situace. Vidte, e je to kultura, kter je angaovan, aby skutenou kulturu jako takovou zniila. Kontrakultura. Jej prvky m eme nalzt t eba u HeIeny Vondrkov a podobn. Ale ve Vdni stle z stv pocit msteka na pahorku. Typologicky odpovd olomouci. P esouvme se do Budapeti. K mskmutboru Aquincum, kten byl kdys vojensk1 m centrem Panonie, zatmco Carnuntum u Bratislavy bylo centrem obchodnm. V pamti mm tvrtstolet, kdy je tam opravdu deset tisc oldkrl ze S rie, z Francie a odjinud. Vedou dlouh vyjednvn s barbary a poslze se stahuj do impria. Tento pocit vkri a proudu vdom je dob e patrn1, kdy se dvte z Dvna u Bratislavy. Jak vte nebo nevte, bratislavsk star msto (nikoliv hrad - to byla akropole a opevnn msto) se kryje s hranicemi keltskho oppida. Dvn samotn1 je zzran a siln msto
oLoMoUc - NEvIDITELN lrsro ro3

na soutoku Moravy a irokho Dunaje. Dunaj tu nem charakter

rychle, je to ivel, vnmte jeho starobu. Msto mskhotbora, ale tak jantarov stezky. Msto velmi prastar, frekventovan. Nejstar kostel tam pochz ze tvrthostolet. Dnes rno se mi dojem ze vech uveden ch mst, kter jsem nedvno navtvil, propojil s olomouc. Krom posvtnosti jsem ml

naich mal;

ch

ek,t eba ochoen Vltavy. Dunaj plyne velmi

pocit, e to kdysi bylo centrum njakho krlovstv i provincie. J to nevm, archeologov se o tom dohaduj. To byl pocitou. tivod k tomu, o em chci hovo it.

Znalci kaj,e sice mezi nimi existuj rozdly, ale ty poznaj doopravdy jen skuten experti. P i mcdonaldizaci nic neriskujete. optimalizujete zisk a ekonomiku, produkujete tovrny na vzdlvn (koly) a tovrny na zdrav (nemocnice). Mnohem zajmavjje pojet msta jako Disneylandu. o disneyfikaci hovo il, myslm, David Lyon v knize Je a Disnqlandu, v nl setkn crkvprv V onom zbavnm parku' Disneyland je msto, kde se jedn zejmna o zbavu. Turist, kte p ichzeli do evropskyich mst dejme tomu V 6o. nebo 7o' letech a et turist v cizin na potku go. let, si vcemn nechtli uvat,ale chtli hlavn poznvat' Ted'panuje opan tendence. Utsi, pobavit se ve vysnn1ich kulisch' Msto se stv kulisou zbavnych aktivit. V okamiku, kdy je hlavnm zjmem ve mst si ut,vytvo tato poptvka odpovdajcnabdku' To je dob e vidt nap klad na atmosf e v eskmKrumlov. P es lto prisob jako severoitalsk msteko. ivot se posunul dlouho do noci. Mstem chod vesel
Aires.

vechno unifikovat. Vechno udlat p edvdateln. Hamburger jednoho typu m b t srovnateln1 nap klad v olomouci a Buenos

DlSNEYFlKAcE MsTA Pokusm se o srovnn olomouce s Prahou. S jak1 mi vyrazov mi prost edky a termny budeme pracovat? Asi nebudu p lihovo it o mcdonaldizaci.To je ekonomick model' ve kterm se snate

ude zima, do msta se vrt bn , v podstat zasmuil;i ivot. Mstnlid u v historickm mst neij,bydl v panelcch na okrajch, protoe si ty star barky V centru koupili, rekonstruovali
MISTA z DRUHE STRNY

lid a zpvajsi. V oknech jsou kvtine s pelarg niemi. Teprve kdy

104

Barcelon. lovku p ipad, e nkter msta, jako je Praha nebo mn Vde jsou vzjemn zamniteln. Pokud si olomouc jet udruje charakter olomouce, je to doopravdy velk pozitivum. Msta vt a bohatse v rmci globalizace duchovn atmosfry stle vce podobaj jedno druhmu. Po-

esk1 Krumlov mm rd, jezdm tam nkolikrt do roka ji mnoho let, take jsem schopen to sledovat. Jeho charakter se zcela zmnil' Podob se centru Prahy, a to se zase podob Madridu nebo

je, zadluili se a musej vydlvat penze. Tak se p esouv esk1 ivel ze starho msta do panelov.ch sdli..'a prost edek ovldaj tlupy koovnk.

dobn jako t eba benznov pumpy. Nebo jako velk obchodn domy, na kter se dvm p zniv, protoe lid aspo neotravuj v p rod. Pokud obchodn etzce zanou krachovat (v USA je myslm u asi 3o ooo ruin oputn ch obchodnch dom ), budou se v nich potom moci realizovat dobrodrun h it a budou se mt kde uchytit netop1 i. Takovto vci maj z hlediska ,,ruinov budoucnosti" nco do sebe.

jinak - ale p ichz_|i velk mnostv lid s jin; m asor4. m rozvrhem, naruuj atmosfru msta.

typri autenticit, zastavme se u dvou z nich. Prvn je autenticita vednhonebo pracovnho dne: lid vyraz rno v uritou hodinu do prce, odpoledne 5e stav nakoupit, pak jsou chvli doma, nco si uklid, veer si zaskona pivo a V deset si jdou lehnout' Tato autenticita je obsaena ve mst jako takovm. V okamiku, kdy je nahrazena nap . autenticitou koovnk(kte mezi prl osmou a p l devtou sndaj v devt hodin exploduje na nmst turistick bomba, p ed estou hodinou veer se z ulic vytrcej, a potom mezi osmou a p lnoc opt bou liv oivaj), jde najednou cosi proti zave mst to rozhazuje. Jako sociln itmutempu msta. Lidi ijc bytosti jsme zvykl se synchronizovat s ostatnmi. Nen mon, aby vichni dlali tot- uritprocento lid mus vdy prsobit

AUTEtlTlC|TA vEDt{iHo D1lE Dalm termnem, kten by ns mohl vst k pochopen toho, co se dje, je autenticita. Pamtkov perozeznv mnoho rrizn1ich

OLOMOUC _ NEVIDITELNE MESTO

107

uje - podle p slov;je to po d stejn sekera, ddeek vymnil elezo a tatnek toprirko. V okamiku, kdy msto zbavte pr]vodnch materilri, je to ctit' Dob e je toznt nap klad v nmecky7ch mstech, o kten ih kme, e jsou sterilizovan. Jsou ist, bezvadn k ivotu a v podstat vs v nich nic nenapad. Pokud to jde, mli bychom toho zachovat z materilri staveb, ale i z geologickho podlo, alespo v mstech mstskyich pamtko\^. ch rezervac, co nejvc a pokud mono nedo_ tenho.Jeden z astnkfotografick soute zde popisoval, jak ctpodlomst, kde fot. A takorn ch lid je vc. olomouci lze oproti Praze zvidt cosi, emu Bohuslav Blaek kal ,,ple msta". Mnmtm omtky. Je vdy nesmrn p jemn vidt otluennebo edomtky, p padn nkolik jejich vrsiev. Vytv obrazy, kter sice neexistuj, ale vy si je neustle konstruujete v mysli. Tm msto ov. Znme to nap klad z Boudnkor4 ch iformelti. A tak existuje p edstava, e ve zdech jsou zaklery p bhy. o tom se ve vd nemluv, ale v esejistick literatu e, ze.|mna '9.'to_ let, neustle. Je'li omtka drav, p bhy a historie vyh ezvajiven. Kdy mstsk fasdy,,nahodte", uvznte p bhy ve zdech. Tm mnte prostor; jen ml urity7 q raz dan' staletmi, v kulisu, kterou mrjete vyuvat jako Disneyland. A dokonce to pot ebujete, aby se vm star historie - Lafayette, P emyslovci a tak dle, necpali do vaeho ivota a neruili vm party. Tke nap klad suburbie, srn- m zprisobem steriln prostory, jsou jednou z obecn ch lidsk1 ch pot eb. Vtina lid je njak ' sv bem vyhledv - pro vymezen svho soukromho ivota, 'j,t'oindividuality, bez ohledu na proud vdom prochzejc staletmi. lv A MRTV BARVY S touto autenticitou a s plet msta zce souvis barvy' Neumm to zatm dost dob e pojmenovat. Barokn msto bylo barevn, antick

gotickho kamen. Kameny si na sebe zvyknou a pam pokra-

AuTEItTlclTA P0Dt0A MATERlLu Druh drjleit vc souvis nap klad s budovnm podzemnch gar.Je to autenticita materilov. Jak funguje? P edstavte si gotick] kostel: jeho kamen se zane rozpadat a vy nahradte nkolik blok . Do tchto norn_ ch kamentj se jakoby naskne pam

socha byla barevn. Barva pat k ivotu, barva oivuje. Ale jak je mon,e mnoho modernch barev msto zmrtvuje. im to ie? Jedna z nejkrsnjch esk ch a moravsk ch barev je lutohnd, kterou byla donedvna natrna kasrna. Na venkov se jej pouit ledaskde zachovalo. Je to velmi p irozen barva, kter se vyrb plenm elezit ch okr ' Nejkrsnj barvou baroka byla erven' Zskvala se umletm cihel. Materilje v n ctit' Nkolikrt jsem se o tom bavil s umlcem Vladimrem Mertou z brnnskho konceptulnho ateliru. ira, ze modern barvy jsou technologicky nesmrn dokonal. Jsou namlety tak jemn, e nevytv ej mouhy. Jsou jednolit a ist.Ale hlavn, jsou kryc a dr ji ve velmi tenk1 ch vrstvch. Star barva, dejme tomu zaloen na vpn, obsahuje uritmnostv k emenn1 ch zrn, nkdy a prilcentimetrou. ch. Vpenn omtka nen p likvalitn, a tak jemn opr' Na povrchu ztistanou drobn k emenn zrna, a kdy na n dopadne slunensvtlo, t eba i di zn, odri se a budova se opticky rozz . U modernch barev jako by svtlo byIo stejnomrn pohlceno. Mon to souvis s nampodvdom1 m vnmnm. Vdy toho
vidme vce, ne je mozek schopen zpracovat. V p pad dokonal1 ch barev to zpracovv tak, e barva se jev ve v- sledku jako nudn. Je velkou otzkou, co vlastn modern barvy s mstem dlaj. Myslm si, e mstrjm kod,i kdy na druh stran jsem rd, e jsou budovy opravovny.

SUBURBA{lzAcE A cHuD MlLloill Dostvm se konen k pojmu suburbanizace' Tedy tak k problmu nekontrolovatelnho rozi ovn msta. 7 rznych analyz, nap klad profesora Baeho, vypl u, e v poslednch 5o letech evropsk msta prochzela minimln dvma jasn rozliiteln mi

obdobmi. Prvn obdob do roku 1990-91 je charakterizovno velk m rristem msta. U ns vznikala panelov sdlit.Po roce t99t se situace mn dramaticky a populanr st mst je v podstat

zastaven. Msta stagnuj co se tyie potu obyvatel, ale co se t] e plochy kynou. Ve st edoeskm krajijsou nap klad vtronp r stky obyvatel v anechnev Praze.ZPrahy se odsthovalo za poslednch deset let asi 8o ooo lid. Skoro vichni sm uj do suburbanizanho
OLOMOUC - NEVIDITELNE MESTO 109

lrste z oxurr sTn'eNY

ro8

psu, kten je v okruhu 3o a 5o kilometrrj od hlavnho msta. Za stejnou dobu se do Prahy p isthovalo asi 84 ooo lid. Msto v pod' stat populan neroste. Kdy se podvme na mapu suburbanizace, to znamen podle katastr , mnostv nor4 ch domrj ve st edoeskmkraji roste. Roz' i uje se pruh kolem Prahy a zejmna kolem radil, okolo dlninch tahr. Kupodivu je to zejmna u dlnice na Mladou Boleslav. Mezi ,,st ednm zbohatlky",jak Sdlo k ,,chud1 mi milion i", kte si koup drim, a pak u doma mus jst mrkev, je siln preferovna oblast na Jlov. Tam, kde rostou smrky. Jak jev expandujcsuburbanizace souvis s globalizac, tedy s expanz jinho typu? Jak je mra expanze? Pro lid chtj t v suburbii? Nejastji uvdn1 obecn1 dr]vod je dostupnost krajiny a istprost ed. Ve skutenosti develope i tchto rlzem vybuduj jeden ps domrj, nafot jej a lid si koup bark v ,,dostupn krajin". Pak vznikaj dala dalpsy dom propojen nesmysln1 m systmem cestiek, ze kterho se nem ete lymotat. Developer m tm Vdy lepprvn servis ne starosta. To znamen, e bn dochz k situacm (a je jich, zd se, dost), e prvn firma zkrachuje a druh firma, tm toton, p evezme zem, ale ne u ptivodn zvazky - nap klad plynofikovat vesnici. Sliby, kter byly dny, jsou prvn oet eny tak, e nemus b; t v bec splnny. asto dojde k tomu, e se suburbie snaizolovat od vesnickho jdra, nechat ho pln stranou, take nedochz k jeho r stu. Ve st edoeskm kraji je mnohem vce parcel na suburbanizaci, ne je oekvan poptVka. Architekti se domnvaj,e znan st suburbanizanchprojekt nebude nikdy dokonena. Pozemky budou pravdpodobn dle vlastnny bankami nebo firmami. V drjsledku toho se na dlouhou dobu dop edu omezuje jakkoli akceschopnost v tchto mstech.

Etrusk hlava z mskho muzea. Hodn star vci jsou skoro vdy velice modern.

Proto, i kdy vedle sebe existuj dva domy, kter by by|o vhodn njak propdit a zskat tm vtp edzahrdku, k tomu nedochz' po Stuaenti architektury se tchto lid vyptvali, jak sv bydlen vid jak bude to pti letech. obas sl; chvaj odpovd', e kdyby vdli, ichzejnadledo vypadat,jibytoneudlali.Nicmnmladlidp tohoto lacinho, v podstat papundeklovho bydlen'

Olomouc a historick msta se stavla ne-li na vnost, tak ales_ p i propo na jedno a dv stolet. Jedna studentka si povzdychla 'chzce toho do po Karlov most: ,)ak j se jen budu moci vrtit

RECYKLACE MSTA

po t iceti lenaeho papundeklovho msta." To je ureno k recyklaci tech. lnteriry obchodnch dom jsou plnovny na osm let' Nejsou

P roda v suburbich m s volnou p rodou spolenou pouze barvu. Je to proto, e tam mreme navzt trvnkov koberce. Travn porost pak sestv z kultivar , kter pronikly do nabdek obchodnch etzcrj. To vede k vyszen jaksi travn eurosmsi, do
npchnete pr globalizovan1ch ke . Z psychologickho hlediska je za1mavpodvat se na pohnutky lid, kte V tchto prostorch bydl. Jsou to vtinou mlad lid' co se chtjtrhnout od rodirj a od svta, toubyt ve svm a sami.
MISTA Z DRUHE STRANY

zakotveny v architektu e. Naopak, oekv se, e kad generace zkaznkia uivatelrj bydlen bude mt svrijvkus a bude se chtt za' dit podle sv. ch p edstav. Tomu se k dmonick1 aspekt svobody' e Lid tedy chtj bydlet ve svm. Prvn dva nebo t i roky ijtm' k tomu' si byt plnuj. Pak p ijdou dti. Mu musvydlvat, co vede jet, take sed e oma zstvajtzv.zelen vdovy, kter nemaj kam je doma a ekaj,ase veer unaven muvrt z prce' Najednou to sociln chud. oLoMoUc - NEvIDITELN rrtsro

.*

zuje jdro msta. Na souasnmtrhu s nemovitostmi se tak v posledn dob projevuje urit1 odklon od suburbi. Troku rozumnj podnikatel nyn dajd m v malm mst, kter je ist,historick, nem p li velkyi automobilor4 provoz a je relativn blzko mstu, kde pracuj. To mon povede k rozvojitchto mst, dokud nebudou p padn; m

S tm souvis tak dalvc. Touha po individualizaci vede k neustlmu zvyovn a zahuovn plotri. Na obyejn eskvesnici jsou pla kov prostupn ploty. P es t i parcely vidte, co si zrovna soused dl k obdu a kam jde. (Co je na jednu stranu nep G jemn.) Prv dky instituci pla kov. ch plotri bylo vdy tkbyt zloincem v mal eskobci. Souasnploty jsou jin. Podobn jako ve zmnnvi blznrj se parcely mn na jak1 si ir pruh zelenho zahradnho vzen' V klasickm mst zpotku p evldal oboustrann1 pohyb mezi centrem a periferi. V Americe zaali s tm, e enm postavili kanceradiln - z periferie do perifel e na periferii, take zanjedn rie se spoustou kruhorn ch objezdr. obejde se to bez st edu msta. Dnes se bohat a aktivnjlid sthuj z centra mst na okraje. Msto tak relativn chudne. Ve smyslu starost, dan, a toho, kde lid utrcej. Suburbanizace znamen velk zbor krajiny a ochu-

a s ,,hyperkompe' v uritmrigionu. Myslm si, e s rozvojem ny tic,, prv o procesech ,,neotribalizace", novho st edovku nebo

bovvte.Jetomechanismus,kten. pomhudrovatstabilitu
deglobalizace jet hodn uslyme.

Zrove s tmto procesem vznik rozr znn mezi venkovem a mstem, respektive se tento rozdil str. Jeden z termn , kten se asto objevuje ve spojen s venkovem, je obnova' obnova ven_ kova, velk tma Bohuslava Blaka, spovV tom, e se njak1 m zprisobem nave na mstnkreativitu. Folkl r nespov v tom, e ,i do." hrajete psnikyod Suila. Spe v tom, e se sr4. mi sousedy ijete pospoli3 m ivotm. Venkov pomhaj Ve st ednch echch jev. urovat zejmna Praci'Je to zvltn, ale asto se vyskytujc vcech tchto o Loklpatrioti se vtinou rekrutuj z p isthovalctj. peHana Librov. oivenvesnice vtinou zprsobuj lid z msta. Mon proto, e vd, co ztratili. P isthovalci zase z d vodri, e pot ebuj nkam pat it. Venkov je msto, kde funguje poas.Jaro, lto, podzim a zima
tam maj stle jet sv msto. To u ve mstech neplat, devadest procent obyvatel msta trv svrij ivot v budovch' Venkov - to jsou materily a hrub struktury' Msto p edstavuj

rozi ovnm

jeho dtisledky opt niena dalv. stavbou.

DEGI0BALIZACE li deset nebo patnct let vidme p irozenou obranu proti tmto jevrim v procesu deurbanizace. Tento proces vnmejme v souvislosti s procesem deglobalizace. V okamiku' kdy njak1 systm expan' duje p lidaleko, se bud'rozpadne (nap klad e msk), nebo se periferie osamostat uj, nebo po tomto v. dechu nastv nor4i ndech. Ve stagnujcm evropskm mst je dostatek voln1 ch nevyuit1ch ploch. To mrie b; t dobq m podkladem pro een,kter netradin obohacuj mstsk1 prostor - nap klad snahami o udren dostupnosti p rody nebo rehabilitace b ehri eky, udrenulicov zstavby p i uritistot a s mnostvm zelen, a podobn. K deglobalizaci zatmjetnedochz, je to vak otzka budoucnosti. Deglobalizace znamen obnovu loklnch ekonomick1 ch vztah , kdy na jednom mst nco vyrbte i prodvte a spot eMISTA z DRUHE sTR\tY 112

spehomogenn plochy, naletnpovrchy, dobr rlprava' Zd se, e zkladim sociln struktury venkova jsou drobn smny' e t eba nkomu donesete buchtu. Na zklad takov1 ch drobn1 ch smn je p ipravovna cesta vedouc k oekvn, e v okamiku na njakho netst nebo nebezpe si lid vyjdou Vst c. Lid ijc je vydlvn spe Msto - to veinici vak kaj,jak je to obtn. penz a individualizace. Jde o jin typ socilnho ivota'

zvn: PoDMilil cHVtA olououcE Co z toho Vyp|yv pro olomouc v porovnn s prask m dnm' kter je okliv a znepokojiv? P edevm chvla olomouce z hle_ diska nvtvnka, ktery7 se nezab1fil l57stavbou akvaparku nebo korupnmikauzami. opravy msta, suburbanizace, Jak vidm budoucnost olomouce? zvjtovni ploch reklam, reklamy se zanou posouvat \n e a budou dominovat. Bude sem p ichzet vce cizinc . Ale toto nebezpe tu nebude asi a tak p livelk... oLoMoUc - NEVIDITELN llsro
113

Mte v sob vc autenticity ne Praha. Nen clem udlat z olo_ mouce njak evropsk msto kv li nvtvnkrjm zciziny, ale prv jenom p jemnmsto pro Vs samotn. Evropsk1ch mst je pln Evropa, Olomouc je jenom jedna.

Pr mst

opakuji a n aci, o kterjchjsem mluail a jin ch esejch, ale prj,se to m !t, protoe o jednom fuxnl shrnuji mnoho poznatk a pbh Esej je ano' u na luanu Hostaoui ze Starho Plzence, kter ije ujenorn a uzpomnkch a sum dle.

pozxur.l; uto nephinoaanou p ednku <apsal a uprauil Michal Barto, protoe se mu lbila. Vyla a knisnnl sbornku M. Barto ed. (zoo7): Krajinou pochybnost. olomouc _Nymburk. Sbornk z Ekologickych dnri v olomouci.

llil
titl

str. o1:

lli/

xolruultcg vr snn olottlloucl' V roce r9rg vydal mal Rudolf Mather grafichy' cyklus kter p ipomn praskobrzky Hugo Steinera ''Alt-olmaitz", . Mather p sobil jako profesor v olomouci a Moravsk T ebov. Byl "Prag" lenem klubu p tel umn Metznerbund, jeho stopa se ale po vlce ztrc. obrzky dnes teme jako zznam atmosfry tajemnho msta, ale v jejich zklad lechudoba a trpen, kter je p ekonvno snnm.

olomouc leela na k iovatce dvou velkr. ch cest' z nich jedna sm ovala do Prahy - odtud pramen pocit sp znnosti s h]avnm mstem' jah. Brno postrd. Druh cesta sm ovala k Dvnu, Carnuntu a Vdni, tedy k odlinmu, podunajskmu zprsobu ivota. V Olomouci se msp evaujc barbarikum s kusem impria.
str, ro5:

Kosrtl

str. ()2: sv. Morcr.

idovskm mst
str. 06:

Koz uuce lueaou ZttceNcAsse. lovk m pocit, e se ocitl v praskm

ptd

asanac.

Poxuo

nost - ve starchpramencch je p evn rodu muskho, v novjch hlavn rodu enskho. Je docela zbavn projt si hlavn msta Evropy, jako je Pa , Praha' Budape i Vde a uvdomit si jejich enskost, a pak totudlat '
s Blehradem i Bonnem a uvdomit si jejich mustv.

molrlnv. Transsexuln olomouc m jednu zvltnvlast-

1l

;
:31

ll al *i
.*r

a'

Sedm a ekm na sV studenty ji sedm hodin. Nejlep zptisob, jak poznvat njak msto, je se V nm nudit, protoe zvdav mysl nakonec zane osahVat okoln prostor' Jin klasick technika, jak poznat gena loci, je krom znudnho ncnedln tenknky nkde na parkn. Mysl se otev e dji a s djem do nVstoupi okol. lovk knihu zav e, ale msto v nm jet doznv. A tak mi p ilo, e byit v esk1 ch Budjovicch proklat1 m bsnkem je na rozdl od Krumlova i Prachatic Velmi obtn. Jsou poklidn a mlo dramatick' Podobaj se jako vtina plnovan ch kolonizanchmst P emysla otakara ll. velk achovnici, na kter se kad mrje na chvli ztratit i si najt svtij kout. Na mst je velkolep jeho pln a vrile vyrvat bainatou krajinu na soutoku Male a,Vltavy podmen1 m lukm a zaloit na nich krlovsk msto, kter se m e postavit celmu romberskmudominiu. Jihoethloubavci, bsnci a mystici ili v kdejak podvnd e, ale Budjovicm se vyh1 bali. Tbor je siln a problmov., Psek mrn a sentimentln, Krumlov hlubok; a mon tragick1, ale Budjovice jsou mstem, kde si lovk postav domek, pole dti do koly a veer jde spt. Nen to msto lencr a pitvorn1 ch postaviek, ale spo dan1 ch manti, rn born1 ch emeslnkrj a drobn buroazie. Je to msto pkn, ale nudn jako Rakousko. Je tu klid na prci, ale ne msto pro neklid a Vznt' Je p jemnse tu zastavit, dt si budvar a chvli postt na nmst. Jedna z nejkrsnjch vc v celm mst je mrn pahorek, kten- se skoro neviditeln zved od okraje nmst ke kan, na jejm vrcholu drt Samson lva' Dal d leitmsto je Dominiknsk nmst s asymetrickou solnic a klterem, kten navtvil cestou do Vdn Albert Camus' Uvaoval tehdy, e nape divadeln hru Budejoaice, protoe jej lkalo slovo ,,vice" (ne est) skryt v nzvu. Jinak: ko ka do Linze, lodnice
pn vrsr

BUDJovlcE rsr

prsre z onuH srulvy

114

15

1l

ryt e Lanny, ndhern1 zelen mu ve freskami pokryt lodi kostela, Hosn), blzkost Hlubok, stll dnromnsk pamtky (nejbliv a d evo a taky koncem lta mlhy nad mok4 mi loukami. Budjovick prrimrnost vyhn surrealisty a proklat bsnky

tam, kde jim krsa nebo utrpenVyraz dech - doJind ichova Hradce, Prachatic, Chvalin nebo T ebon. V dldn npis: ,,Cenerace p ichzej, generace odchzej, ale zem trv".

kdo tu nen. Msto a jeho as mne obklopu j.Zam lmse nad tm, e a jsem obvykle dob e chrnn p ed zmatky doby, rozevraj se ve mn trhliny a otevrajse okna, kte41imi vstupuj obrazy. Je to tk situace. Jsem p lihust1 a soust edn na sebe, ale pod vlivem msta a snad i Stiftera a jeho umavskho souputnka Alfreda Kubina se mnm v jakousi pru. Nechvm se vthnout do kvryve zdi, kde ijkusy vt, fragmenty osudri a stny lsek (bl bych se zamilovat se v eskmKrumlov). Cosi mne vracelo zpt na laviku, kde jsem psal dopis, protoe zdi byly p liintimn, ne abych je mohl a chtl snet. Msto toho jsem se ocitl v oblm kamenu na dn eky. Plynula p ese mne erstv, studen voda, zahndl v umavsk1 ch slatch. Znala jin p bhy, kteq m se ji lovk nemusel brnit. Putovala prrilinami zem, vdla o sld a ivcch v horch, ale mluvila dlouh1 m jazykem zem a mrij rychl1 as se rozchzel s pomal m asem horninor,n ch masivti. Teprve v tekouc vod Vltavy se oba asy vyrovnaly, m mysl a mysl vody plynuly stejn1 m tempem v hladk ch kudrlinkch mrn1 ch vodnch vrrj. Nedlila nsdn m tka. ctiljsem p tomnost dvn eny, matky pramentl, dech medvd a perliky r4ymrajcch perlorodek a raelinu' V tu chvli zaala tct voda v zmeck kan. To mne zmnilo na zelen svtlo, vrby nad ekou, buky na strnch, a to svtlo bylo za listy a vegetac. A opt jsem se ocitl hust1 a soust edn; na dopis, kte| pu,na lavice na ndvo . Rozdlje
MISTA Z DRUHE STRAT{Y

podzim. NVtVnci odchzej. Msto je jet sv. Je est hodin rno, sedm na ndvo zmku a pudopis p teli litertovi a velkmu znalci Franze Kafky a Adalberta Stiftera do Vancouveru. Ni-

esr KRuMLoV (zlmt{) V chladn prllce roku se Krumlov stv sm sebou' Je pozdn

tom, e slym,jak tee voda. Vstvm a jdu si om1 t obliej. Nevm, co mne ek dalho,ale asi to bude mezi mnou, ekou a stromy' Nesdlm to a nevydm se. Medvdi v hradnm p kopu jet neusnuli, vylzajven a jdou se koupat do ji studen vody. Hraj si jak lidsk mld'ata, vyhazuj arouchnivl1 pa ez, kouou do nj. Pono uj soudek od piva a bav se tm, jak stoup nad hladinu. Hnd brat i. Chpu jejich trik' kdy jsou mezi sebou, chovaj se jako lid, jsou to lid, ale kdy je pozoiuj turist, tak se tv jako medvdi. ek se to od nich. Na msta jako esk Krumlov jezdme proto, e nkter mylenky se vyskytuj jen v jist1 ch krajch a na urit ch mstech. V zim je Krumlov pono en v sob a V lt se jako medvd schovv p ed turisty. Jezdme sem bud'na potku jara, kdy se msto rozpomn, anebo na podzim, kdy zan snt.

Bechyni' Bez ostatnch vechny - dokonce i Netolice a stranou lec mst lovk tko pochop to sv. Plat pro n totjako pro polyfonn hudbu Adama Michny z otradovic, kten vJind ichov Hradci proil skoro cel1 svrij ivot. Nkolik hlas , ale jedna skladba. Snad je to tm, e jihoesk oblast vytv ela po dobu nkolika stalet jaksi ,,krlovstv uvnit krlovstv" s vlastn tm sobstanou ekonomi' kou a kulturou ovlivnnou severn ltli, zatmco zbytek ech byl vc pod vlivem nmeck1 ch vzorrl. Je velk1 rozdl mezi atmosfrou jasn, zpvn, lidov a p ece vzneenvlaskrenesance a ponkud upjatou mstskou, pivn renesanc z Bavor i Saska. V jinchechch se vyplat nauit oi na barvy fresek. olejov barvy jsou hust, leskl a na stary7ch pltnech ernaja tknou' Bar.vy fresek vpjen ve vlhkou omtku vpnem oblen1 ch stn ne_ chvaj svtit p rodnpigmenty, elezitokry zele kruiny barv ch sk smsens kamencem,lazurn bawy z drcen1 ch kobaltov. skel i hndavou erve drcen1 ch cihel. Freska je jin mdium ne lejomalba, nep en se, pat mstu a sprvci domu. Je mon rozumt malb a nerozumt freskm. Legenda o svatm Ji vy' malovan v hradn mstnosti, napril malba, napt1l literatura otevr
pn

Gotick a renesannmsta jinch ech jsou jednm mstem s mnoha st edy. P ikldaj se k sob a dopl uj se. Je nutn je znt

JlilDlcHov HRADEC

rr6

ust

117

"*

1l
I

- _
svt st edovku, ale p sn postava kazatele v minoritskm klte e ji pat upovdanmunovovku, kdy Brih p estval b1t tajemstvm
a Slovo se mnlo na slova. Jind ch v Hradec je krsn, za mlnhorna, kdy pry

proto V sob msto obsahuje tak mnoho krajiny, thl1 ch zalesnn ch kopc , vysokho nebe, rannch srn lychzejcch jet za rosy z lesrj a sk ivnchpsnzpol kter nejsou ani p lidaleko, ani

veer p i prochzce podl vody a pod hradbami a dl Smetanovou ulic. Na rondel a zmeck komplex je nejlep rn-ihled z druhho boku ridol' lovk si sedne na zdku a jen se dv p es eku, je je pouh m potokem a mlyn skou strouhou. Jind ichriv Hradec je msto, ve kterm pstruzi v lt radostn vyskakuj nad hladinu eky Velnice neboli Nerky. Hudba msta vyjad uje radost a pohodu, ale protoe jsme v jinch echch, je tu p tomen i zamylen; smutek' Msto m svou letn a svou zimn tv ' V lt se zde tancuje a v zim modl' Za tepl1ch veerri zn galantn gavota ze zmeckho rondelu, ale bhem krtk1 ch a chladn1ch dn sl1 chme z minortskho kltera mnohohlas ch ri kten je takkrsn' , e pro hudbu zapomnme na Boha. Msto m nco ze zvanosti eskhoKrumlova i zdnliv povrchn veselosti Tele. Je vyrazn, ale p itom mrnjako Jina d se mu uniknout, zatmco Tbor, Bechyn nebo Prachatice vs bud'poz ou a p ijmou, nebo s nimi po zbytek ivota budete svdt marn1zpas.

Vajgar jet clonvychzejcslunce. Msto nejlpe provme vpod-

z rybnku

p liblzko.

Terezie z vily, se v kadprovincii snaili vybudovat vtklter a k nmu njak1i titulek, poustevnu, kde se brat i mohli modlit a rozjmat. Zatmco ensk vtev du se neustle zabytala,,ensk mi"

Karmelitni, pokraovatel mystickho dla Jana z K ea sv'

vracel na jej radostn potek. Atmosfra msta je jednoduch. Nen to komplikovan Svat

problmy vztahrj ke Kristu jako milkovi a boskmu enichu, musk vtev rozvjela odkaz vnit nho ohn a klidnho vytren,ve kterm bylo msto pro zemi a jej krsy. Pro stromy a ptky. Skrze stvo en lovk p ichzel ke stvo iteli, ale vtinou se z noc due

Hora se srn mi nejednoznan mi hlubinami. Nen to dn hrad v nitru, ale prv jenom mkk1im podzimnm sluncem proz en alej b z a je bri. Makov hora spp ipomn msta jako Lomeek
an, anebo starou alej za imeliclc. m zmekem, kudy do rodch Mirotic chodval mistr Mikul Ale. Skoro nen o em hovo it, ale ctmese zde voln a set sme thu a komplikovanost ivota.
u
n1

Vod

Makov hora se nalz mezi orlkem a P bram.Je to mal, vtinu roku oputn msto, kter nen tak svat jako velk poutn msta, ale lovku dv radost, klid a sm en. Po rizk silnice lemovan edav. mi ulor4 mi kameny vyhzen1 mi z dnes ji neobdlvan1 ch pol pomalu vyjdeme na vrchol a snad ustrneme nad krsou krajiny, kter m lidskyi rozmr a obsahuje v sob sprvn1i pomr p rody a lovka, divoiny a kultury. Uvdomme si, e jedna z nejkrsnjch esk1 ch krajin lev mrn1 ch pahorkatinch na rozhranst ednch a jinchech a e jej p vab do konce ivota nevyerpme a neprochodme. Potkem ]8. stolet byl podn slavn1i architekt C' A. Canevalle o pln kostela a malho kltera, kten ml pat it karmelitnsk1 m mnichrim. Zakladatel vak brzy zem el, a tak se cel dalstalet kostel potcel mezi zapomnnm a pokusy o oiven.Snad prv
vrsre z onuusrneNv

MAKoV HoRA U sMoLoTEt

SVAT HoRA u PBRAMI Na Svat Ho e jsem bylmyslm estsetkrt nebo snad ivckrtji z toho drjvodu, e jsem studoval hornickou kolu hned pod Horou azachzel jsem na ni skoro kad den, a pakjsem se dalch t icet let vracel. Nikdy jsem siji nezamiloval jako jin msta, ale nikdy jsem

ji nep estal pot ebovat. Jdrem arelu je gotick kostelk, dnes sev en1 do ambitri a ztracen; pod honosn1imi tuky' Nen vidt, ale je tam. Pat do nj rovn gotick socha Matky Boze St brn; ch hor p ipisovan prvnmu praskmuarcibiskupovi Arnotov z Pardubic. Socha je tmav, hrub ezan, podobn dvn lidov plastice. Kolik jsem slyel vzruen1 ch sporr na tma, jestli se jedn o ernou Madonu anebo ne! Nejslavnj ernou Bohorodiku cel ch ech, kter by do tohoto podzemnho hornickho kraje tak pat ila. Mohla by rovn p ebivat na Pleivci - ,,olympu kraje", kteqf' je z ploiny p ed kostelem vidt a kter1 nejsp p edstavoval dvno p ed k esanskou
PAR MIST
119

t8

-r,

ll

Svatou Horou jinou svatou horu zasvcenou jin1 m bohrjm. P em1 |m nad tm, jak se podob na Pleivci nalezen ob bronzorn ch p edmtri star t i tisce let obti St brnhoolt e z mstnch dol star sotva t i stalet. A vm, e Pleivec a Svat Hora pat k sob a lovk by je ml navtvitalespo prkrt za ivot. Barokn arel byl vystavn jezuity jako jedna z prvnch ,,korunovac" krajiny ji v roce 1658. Brzy se stal nejznmjm poutnm mstem cel ch ech. Proces sem la t eba deset dn. P edzpvk udval t n a poutnci hodinu po hodin opakovali slova litani. Na noc se uchylovali do poutnch noclehren. Kdy budete est hodin denn zpvat nbon psn ve spolenosti podobn naladn1 ch du,dorazte na svatou Horu zmnni a p ipraveni. Cel1 ivot na tuto zkuenost nezapomenete. Na cest se seznmte s nou. mi p teli a mon

r1l

Za ambity a rohorn mi kaplemi ponkud stranou leposvtn studnka podobn vi kostela, kten_ se propadl do hlubin. Je to msto soukrom ch zzrakti a liu.ch vod. Ambity samotn jsou spmstem zstupri a ohromen a dosud jimi vane duch ideologie, i kdy krsn. Soukrom a ve ejn se tmto zprisobem dopl uj a ti poutn ci ztstv a1 stra no u. N kter poutn msta an raz uj svatost krajiny, jin poutn msta jsou vytv ena prv v bodech pust]ch a neduchovnch, aby krajinu prosvtlila. Myslm, e Svat Hora pat mezi ta druh msta. Lenaho e, ale tak zrove thne dolr do hlubin spodnch vod a kovtj, kde Matka Bona nebesch nalz svrij doplnk v ernMadon. Tu ve snech nevdme mezi oblaky, ale tie se vznejcpod vodou v temn sluji, kde se jemn k1ve pod dotyky siderickl ch proudti.
pozryrfuvrxa: V hospod u Bnoun jsem neopatrnou a nesprunou poznmkou o b aal p telkyni pana Kucha e, kter utekla anajihoarnerick,alti-

si najdete celoivotnho partnera. Takov byly pout na Horu!

ttlffi

pln, panu nakladateli u noa znmosti eminentn nepomohl. Na opttku jsem pro nfi napsal asi daacet text kfotografm nizn ch mst, ale kniha nikdy neuyla a j texty omylem deletoual, a na pt zde uuedm ,ch.

i;ii;l'jr,ir:lrll:

usre z on'url sr:uNv

Prvo na klimatickou svobodu

V listin zkladnch prv by ml b t zakotven paragra, e kady lovk m prvo na takov klima, jak si sm vybere. Nejvhodnj nrodn klima by se urovalo hlasovnm. Lobbovn ntlakoY. ch skupin by bylo omezeno zvltn vyhlkou a o regionln p eshraninklima by bylo nutn dat v Bruselu. Nkter skupiny obyvatelstva, nap klad prrimyslnci, by mohli b t osvobozeni od sklenkovho jevu. Co je na tto p edstav nesmyslnho? P eci to, e osobn svoboda je do uritmry dosaiteln vyjednvnm v rmci socilnho systmu, ale stejn1 postup nevede k dnmuv. sledku v rmci p rodnhosystmu. Nemr]eme mt svobodu od gravitace nebo od zimy, a dokonce ani nem eme z kalend e Vypustit njak1 msc, t eba pochmurn1' listopad. Pojdme se tedy vnji zamyslet nad otzkou, kter ns oslovuje na kdejakm nro. Co je ohromo uc, kli,rna, nebo nae noboda? Nejprve se podvejme, jak by odpovd'mohla vypadat na stran politickho, pak na stran klimatickho systmu. Potkat skutenho ekoteroristu je svtek. Takov lid v p rod tm neexistuj, anebo se vyskytuj r4 hradn V televiznm zpravodajstv. Ekologov jsou vtinou vcelku ti, i kdy nkdy dost zatvrzel lid. Pokud maj ivotnstadium p ivazovn se k njakyim strom m atd., rychle z nho vyrristaj a odchzej bud'k jin m radikl m, nebo pochop, e se sttn sprvou se d bojovat jenom jejmi zbranmi a stvaj se znalci zkonr] a p edpisr, tedy urit1 m druhem ednk . Je to smutn konec bou livkrj, ale m to svoji logiku. Co se t1 e ekologick1 ch piek,kter si mohou dlat njak mocensk ambice, je z teroristickho pohledu situace stejn trstn.

Nezd se mi, e by Martin Bursk potaj p ipravoval internan tbory pro p liliberln ekonomy, podobn ani Vojtch Koteck z Hnut Duha nem v gari (kdo v jestli m v bec gar, takdivny to je lovk!) dlnu na v'. robu Molotovoq'ch koktejl a Jakub Patoka urit neum za 7 we in rozloit a sloit samopal. S takov'. mi lidmi by revoluci nedlal ani Trockij. Je-li nkdo v tto zemi zcela
PRvo NA KLIMATIoKou svoBoDU
12.5

a ekologov. Znm je.

nep ipraven totalitn vldnout, pak to jsou zemdlci, kominci

Pluh a mor

Jinou vc je, e klimatick zmny vzbuzuj strach a kde je strach, tam se objevuje pot eba siln ruky. Ekologick hnut jsou optimln pro ty podivn, mocensky zaloenpolitiky, kte se ,,nevejdou., do bn ch stran. Tito lid tm nikdy nemaj ekologick vzdln, ale pochzej z oblast, kde se ji z definice jedn o moc - nap klad z mstnch sprv i radiklnch hnu. Za normlnch okolnost nejsou tm vidt, ale vyno uj se v dobch zmatkrj a kriz. Ano, skuten v obdob njakho socilnho varu, kten_ mt1e b1t roz_ ncen zmnami v p rodnch,ale astji socilnch a ekonomick] ch systmech, se pravideln objevuj populistit demagogov, kte ohroujnai svobodu. Co se q e klimatu, nemusme si ze strachu z budouc mon politick nesvobody dlat nic. Mrjeme se ujiovat, e nicnedln ns vlastn ochra uje p ed ekologickou totalitou a dokonce mrjeme mt pravdu. Na druhou stranu, pokud klimatick zmny skuten p ichzej, nejsp se octn me v njakm druhu klimatick nesvobody. Zane to tak, e nebudeme moct zalvat zahrdku, pak jako v Ponugalsku ijinm panlsku potee voda sotva pr ho_ din denn, a nakonec se dopotmejako ve Francii, e vlna veder urychlila smrt vc ne deseti tisc lid. Kadodenn cesta do prce se na hork)ich cestch stane utrpenm a vlaky budou mt cel lto zpodn,protoe se budou kroutit koleje. svrij nzor, e nejsme pronsledovni za politickou i nboenskou p slunosta e nejsme nadmrn vyko isovni. Co kdy ale ke svobod v naich zempsn ch kch tak pat monost dt si rno sprchu anebo protlto, kter je sice tepl, ale ne pln hork azimu, kter sice lovka trochu tve, ale taky kdy napadne erstu. snh, docela t.K mmu pojet svobody pat i to, e kadjaro

Kdy jsem p ed nkolika lety oslovoval australskho klimatologa Billa Ruddimana, zda nechce spolupracovat na velk mezinrodn encyklopedii, odpovdl mi, e se chyst do drjchodu a e se konen pot ebuje zastavit a pochopit, na em cel1 ivot pracoval. Teprve nedvno, kdy jsem dostal do ruky jeho knihu Pluh, mor anqfia, jsem pochopil, co tm myslel. Ruddimanova kniha se soust ed'uje na ozku, zda a do jak mry lovk ovliv oval globln klima za poslednch osm tisc let. Tento problm m aktuln a politick] dosah - pokud lovk mnil sice neopatrn, ale m iteln klima u v neolitu, nepochybn jej dnes mn o dost vc.

Ruddiman p istupuje k problmu lidskho ovlivnn klimatu tm indiferentn, bez jakkoliv snahy zachrnit svt, nebo naopak pomoci americkmu pr myslu. Nepochybuje o tom, e klimatick zmna bude velk, protoe pozorovatelnbyla ji v pravku, ale
pt se, zda to je dob e nebo patn. Upozor uje, e nikdy nezskal

KtlMATlCK zMilA BuDE VEIK

Pod pojmem svoboda obvykle rozumme to, e mrjeme ct

rozkvtaj vstavae a p iltajvlaovky a ron_ si. Na otzku, zda je vc ohroeno klima, nebo nae svoboda, musm odpovdt' e tm, e je ohroeno klima, je bohuel ohroena i nae svoboda.
Psno pro Respekt.

grant od dnpr myslov firmy nebo ekologickho sdruen. V USA je iroce rozen praxe, e lobbystick skupiny, a to astji ze strany bohat1 ch prtimysloq ch firem, ale nkdy i z environmen_ tlnch a humanstick1ch organizac zalonjak1 spolek s matoucm nzvem nap . ,,P tel modro-zelen planety", kteqi financuje klimatick1 v. zkum, jen m najt argumenty pro tvrzen investora, kten se za spolkem skryv. Ruddiman, kten svrij vdeck1 ivot proil zejmna v USA, si je vdom, e sdlovac prost edky si pro sv ve ejn debaty vybraj radikly z opan1 ch stspektra, take Ve ejnost nejastjivnm problematiku z hlediska souboje dvou extrmnchwrzen. Vdci naopak maj tendenci vyjad ovat se k problmu opatrn m, mediln nepouiteln1im zprsobem, protoe zvauj argumenty a kaj: ,Vte na jedn stran to qypad takto, aIe na druh stran si mrjeme myslet..."
PLUH A MOR 127

px,(vo Ne KLIMATTcKou svoBoDU

'tz6

americkho privodu, kte promtaj do svho Votnhop bhu osud pronsledovan ch a vyb(jen1 ch lndnrj. U Freud hovo l o nemocech cel] ch civilizac - kolektivn podprahovou nemoc tto civilizace mrie b] t pocit viny z ovliv ovn klimatu. Z rozhovor s lidmi vm, jak je tato vc trp, i kdy s n skoro nic nedlaj' Souasnglobln, lidmi zptisoben oteplen obvykle vyslu_ jeme hodnotou +o,7 oC. Pokud bychom dodreli Kj tsk protokol, tedy e V roce 2o1o sthneme emise na rove roku t99o, dolo by k redukci oteplen o o'1*o,2 oC. Amerika tedy reagovala tak, e kvrjli malmu a tm nepozorovatelnmu oteplen neomez svoji ekonomiku, a tm politickou slu, a protokol jako nejvt svtor4 zneiovatelsvta odmtla' P edstavme_li si, e skuten riinnkroky p edstavuje dvoj- i trojnsobek redukc navren ch Kj tsk m protokolem, pak by se jednalo o tak drastick zsah do ivota vech lid ve vyspl1ch ekonomikch, e by jej vtina odmtla' Je dobr uvdomit si tuto

KLlMAT|cK PoXRYTEGTV: C0 KDY sKtEilKov JEv llDEM VtAsTil vYHovuJE? P edsta\rte si, e ijete v USA a odchzte do penze. Jste zvykl migrovat, a tak si vyberete njak p jemnmsto ,,Vnhojira,,. V1isledkem ie,evc penzistri sikoupdrjm na pob etepl Hridy ne ve studenm Mainu ne kuli na Aljace. Zlobme se na Spojen stty, e nepodepsaly Kj tsk1i protokol, ale nen v naem hnvu obsaeno tak trochu pokrytectv? Co kdy ve skutenosti protestujeme protAmerice i bohat1 m a lhostejn1im korporacm, jejich akcie Vlastn tolik obyejn ch lid?Titlid tedy asto na jednu stranu chtj, aby jejich akcie vydlvaly a na druhou stranu protestuj proti drjsledkrjm srn- ch vlastnch p n. ena mho kolegy je psycholoka, kter pracuje pomoc psy_ choanalytick1 ch metod. Vyhledvaj ji astji p isthovalci, prtoe podle p zvuku poznaj, e nen rodil Amerianka' kala, e je p ekvapen, kolik lid jet dnes, i prv dnes trp genocida lndin . Tato bezmla zapomenut vc stle pod povrchem doutn. Statistiky neexistuj, ale zd se, e to jsou astji Amerianne-

Strom a potok pod Butovicla. m hratm. Kdy jsme se vrtili z vysychaj cho St edomo ' uvdomilijsme si, jak tstje tv krajin' kde tee voda.

ambivalentn vztah se t1 k i klimatick knihy V. Klause, kter svou jednostrannost vyvolv jak kritiku, tak 11levu, e nemus b] t tak zle a e si lze svta uVatbez v. itek svdom.

Klima neustle osciluje nahoru a dolrj, ale pokud prolome tmito Wkyvy p mku ukazujc dlouhodob;i trend, zjstme,e svt
se poslednch pt milionri mrn, ale neustle ochlazuje. Asi p ed ledov pokryvy kolem obou p l a zaalo obdob menchledorn ch dob. lch bylo podle toho, jak definujeme ledovou dobu, kolem tyiceti, ale protoe ochlazovn dle pokraovalo, p estoupila Zem p ed milionem let dalklimatick1 milnk, a tm byl nstup devtijet vtch a delch ledoqch dob. Zatmco prvodn se zhruba po kad ch 4o tiscchletech na dvacet tisc let oteplilo, pak v poslednm klimatickm obdob trvala ledov doba kolem sta tisc let. Hlavnm dcm mechanismem tchto zmn je mnostv slunenho z en, kter je dno hlavn tm, jak daleko je Zem od Slunce.
PLUH A MOR

JAK PRoDA

oruunl

z,7 miliony let doshlo ochlazen takov mry e se udrely rozshl

vnit n konflikt. P ejeme si istovzdu,ale cena je tak velk, e doufme, e se vdci m l a e klimatick problmy p ijdou nkdy pozdji a nebudou se ns t; kat. D se Vypozorovat, e tento
pp"(vo Ne KLIMATICKoU svoBoDU

schizofrenn situaci, kter u mnoha myslcch i ctcchlid qyvolv

tzB

129

V po ad druh1 m nejdr1leitjmspoutem klimatick1ch zmn je mnostvsklenkorn_ ch plynri v atmosf e. V1 sledn klima je tedy dialogem mezi Sluncem a uhlkor4 m ryklem. Jak spolu - i s nmi oboj souvis, si m eme p edvst na vysychn Sahary. P ed deseti
tisci lety byla Sahara zelen pl porostl dkou savanou se stdy antilop a slonrj a adou mlk1 ch jezer s krokod1 ly a hrochy. V t dob byla Zem natoena ke Slunci takor4 m zp sobem, e bhem lta zskvala tropick Afrika maximum slunenho z en. Letn teploty na soui byly vysok, ale mo e ochlazen bhem ledov. ch dob bylo podstatn studenj. V1 sledkem byl silnj monzun, kteq zasahoval dl do nitra kontinentu. V] chodoafrick jezera mla v t dob hladiny a o t5o m u. ne dnes. Vydatn monzun napjel etnbainy, ze kten-ch se uvol oval metan, kten je druh1 m nejmocnjm sklenkorn m plynem, a dl zvyoval teploty. Nsledkem zmnnho nklonu zemsk osy se vak letn teploty sniovaly a zrove se oteplovalo mo e. Monzun slbl, bainy vysychaly a tvorba metanu se mla zatsniovat jako v minul1 ch meziledorn ch dobch. Bubliny v ledor4ch vrtech jasn
11mra

svta obsahujvrstvy z tohoto obdob zu. enmnostvuhlkrj, kter nejspsvdo globlnm vypalovn savan a lesrj' Tm dolo k ob_ rien p rodnho trendu - ke zvyovn obsahu oxidu uhliitho.

ukazuj, e nejmn poslednho pril milionu let plat p moar - vce slunce v tropech znamen silnj monzun, vc bain, a tm i Vc metanu. Jene se ukzalo, e p ed pti tisci lety zaal obsah metanu v atmosf e ze zhadnych d vodrj rrist. Podobn zvislost plat i pro oxid uhliit . Nen zcela jasn, co ovlivuje jeho p irozen koncentrace, protoe se vyskytuje ve vech stech zemskho systmu vetn hlubokho ocenu. Jeho bubliny v le_ dor4 ch vrtech ukazuj podobnou zvislost jako u metanu - nejvc oxidu uhliithobyv na teplm a vlhkm potku meziledov doby, ale pak jeho obsah kles' Nynj tepl obdob je anomln tm, e obsah oxidu uhliithozaal p ed osmitisci lety r st, zatmco by ml klesat.

Dal vel(. p edl - tedy stejn neekanzr4 enobsahu metanu - Egypta a Su' p ed pti tisci lety se kryje s rozmachem prvnch meru - a tm is potkem centralizovanychzavlaovacch projektri. Metan docela urit nepochzel zvysychajcch jezer Sahary, ale _ ani ze seversk: ch raelin. Molekula metanu vydrv atmosf e pr mrn deset let a pak se okysli.Do ledovcrj jinpolokoule se dostv v prr]mru o'lo %o mn ne do arkticlc. ch ledovc , kter le blpsu seversk tundry. P esto jsou poslednch pt tisc let obsahy metanu v ledovcch na severu i na jihu vyrovnan, co vyluuje zdroj v seversk ch raelinch. Jedin: m mon: m zdrojem jsou lidsk akti_ vity souvisejc se zavlaovnm a o nco pozdji s pstovnm n e' Tomuto schmatu bychom nemuseli v it, ale Ruddiman podv kfovydlkaz- v obdobch velk ch morri, kdy pokles poet obyvatel, mnoitvobdlvan pridy i spalovanho d eva, obsahy oxidu uhliir st. tho i metanu klesaj, ale po nkolika destkch let opt zanaj djinch v take uzavr, Tm se kruh dosti drivryhodn ch drjkazr] klimatu asi p ibude kapitola o tom, e lid zaali mnit klima planety smrem k teplejmu svtu ji p ed osmi tisci lety a e tento trend se dle zvyraznil na samm potku Sumeru a egyptsk Star e'

Na cel vci je zajmav, e zamcose souasn ve ejn dis' kuse odehrv v rovin, zdaza oteplovn atmosfry mohou lid, jemW. Ruddiman a dalvdci ji pracuj ve kle nejmn o d jestlie e nabzi se kten zvru, nj. Pochopiteln neskomedo lid zaali klima mlo, ale m iteln ovliv ovat ji p ed osmi tisci
tak daleko, e bychom oznaili p ledovou dobou, nemusme' ed rz a aatsi hrmy zaspasitele
lety, jak hrrizy peme nyn? Pojd'me zkusit nalzt na cel situaci

SITUAGE LEDilHo MEDVDA v KHlRsK zooLoGIcK ZAHRAD

r
l

Zemdlstvvzniklo asi p ed dvanctitsci letyV nkolika nezvisch centrech v lndon, na P ednm r4 chod a ve st edn Americe. P ed ro 5oo lety nalzme prvn rozshl, dlouhodob osdlenves' nice s nkolika sty lidmi. Bylyv sledkem zdlouhavho procesu. Velk zv ata jako mamuti u byla vyhubena, take lid se vc specializovali na rybolov, sbr plodin a pozdji na pastevectv. V nkolika stech
pp-(vo Ne KLIMATToKoU svoBoDU 130

tlD A PRAVK KLlMA

nco pozitivnho,

i kdy zachzet

ticky mimo dn stabiln a dodvme, e prv tato okolnost umonila rozkvt lidsk civilizace. Ve skutenosti se asi jedn o nhodn soubh - p irozen; sestupn1 k|imatic( trend se potkal s oteple_ nm zprisoben m lidmi a rn sledkem bylo lepklima, ne bychom
PLUH A MOR
131

Vtinoupovaujemeobdobposlednchosmitiscletzaklima-

oekvali. Navc rrjst sklenkov. ch plynri byl pozvolnyi, take klimatick] systm se rovnovn p izprisoboval zmnm. Dnen svt je v teplotn nerovnovze, je studenjne by ml b; t, protoe oceny se oh vajpomalu, take dnes maj teplotn zpodn 3o-5o let za sloenm atmosfry. V severnch kch se klimatick zmny projevuj dva a t ikrt in' tenzivnji, ne odpovd prrimru pro celyi svt. Je to dno existenc rozshl, ale tenk snhov poknfuky. Pokud by jaro bylo jen o nco mlo chladnj, snh by leel a do potku lta. Jeho bl barva by odrela slunenz en, take na nkten ch mstech, jako je New nstupu teplej_ Foundland, by vribec neroztl. Naopak p i asnjm p cel msce e ijmaj jara mo anebo zem snh roztaje, tmav ho a vn ledovcrj ch Tn arktick: proces se urychluje. tn Vc tepla a ale tak je m oteplenm, celkoq nejenom pridy tedy zp sobeno zmrzl by v Ka' ovlivnn lidskho Bez v i oteplen. r4yp irozenou citlivost jak vldne tam klima, ne podstatn chladnj nad a na Sibi i bylo

ov' problm: gtobln cy kl uS dusku

N

TEN TRETvzADU A p lidlouho jsme se soust edi]i na geochemick cykly uhlku a sry protoe maj p m1 dopad na globln oteplovn (zp so-

ben vzrristajcm obsahem oxidu uhliitho v atmosf e) a na lokln ochlazovn (zprisoben sranov. mi aerosoly). Dusk nen vidt a tm s dalmi ltkami nereaguje. Vypadal tedy mezi am' bivalentnm uhlkem, jeho atmosrick1 cyklus ivot udruje i ni'
prvek. Ve skutenosti je t etm z ptice hlavnch globlnch hrrj, kte spolu soupe o bohatstv
a ertovskou srou jako velice

nudn

dnes. Skuteny vtz globlnho oteplovn pravdpodobn le

mezi Baffinorn m ostrovem a lslandem, ale t1 k se mal sti lidstva. Pokud bychom mli split veker dnes znm loiska ropy a uhl, dostali bychom se nkam mezi svt dvojnsobku a ty nsobku dnenkoncentrace oxidu uhliitho. Podobn podmnky panovaly v geologick minulosti nkolikrt, take vme, e za tohoto sloen atmosfry neexistuj polrn ledovce a pr mrn hladina ocenu je o tm 7o metr u- . Roztvn vak trv cel tiscileta jeho potentempo je jenom kolem jednoho metru za stolet. Mon bychom se vymanili z cyklu ledov. ch dob, mon bychom je uspili. Nkter stty svta jako nap . v.carsko by klimatick mi zmnami utrply jen mlo. Nhl1 p echod do astn ho svta ,,vnFlo' ridy" by asi byl doprovzen nevyzpytateln] m klimatick1 m chaosem. Zhruba dv t etiny lidstva by bylo nutn p esthovat nkam jinam, ale doopravdy se ned vylouit, e lidem tvrthotiscilet by se po staletch bdy a konfliktr veho druhu ilo lpe ne nm. Je to tak trochu situace lednch medvdrj v khirsk zoologick zahrad. Pokud africk tep|o p eij,tak za njjednou mohou b1 t vdni. YozN*rcx Jedn se o doplnn znn l',nku pro Respekt, kter uychz z knihy p ednho souasnho klimatologaWilhama Ruddimana (zoo6): Plows, plagues
and petroleum. 2o2 pp. Princeton tlniuersity Press. Princeton and Oxford.

biodiverzity. ftmi zb1vajcmijsou fosfor a elezo. Dusk je obsaen v aminokyselinch, DNA, proteinech a mnoha dalchnezbytn1ich organick ch ltkch. Zjednoduen eeno mr]eme rozeznvat dva druhy: Inertn dusk: Atmosra je tvo ena p evn duskem (78 % objemu i75% hmotnosti), kten s dalmiltkami' zejmna s kys_ lkem, reaguje jen velmi mlo. Ultrafialov z en a elektrick1irn boj' tedy blesk, jsou schopny okysliit atmosfrick dusk na sms oxidrj dusku, kter reaguj se srkovou vodou a p em uj se na kyseliny. Ty se v pridnm pokryvu snadno neutralizuj za vzniku dusitanr a dusinanrj, kter jsou v mnoha rrizn1 ch reakcch dle zpraco' vvny mikroorganismy na dalltky a p ijnrny rostlinami, je z nich vytv ej sloitorganick molekuly, proteiny. Nkter po' zemsk a nkolik mlo mo sk1 ch mikroorganismrj vetn bakteri, sinic a as isou schopn oxidovat p mo vzdun1 dusk a p evdt jej na finln produkt, kten m jsou dusinany. P irozen pozemsk1

cyklus dusku je zaloen zejmna na opakovan recyklaci mezi pridou, rostlinou, b loravcem, trusem b1 loravce a opt pridou' Zdroje i propady nejsou za bn ch, tedy lidmi neovlivnn ch, podmnek velk - nco dusinanri je sice Vytv eno atmosfrick; mi reakcemi, v anoxickm prost ed jsou vak opt redukovny
No'l"i pnorlv: clorlN cYKLUs ousxu

pn,(vo Ne KL1MATICKOU SVOBODU

132

33

mikroorganismy na kyslk, kten je ,,d chn" a na dusk, jen je uvol ovn zpt do atmosfry. Reaktivn dusk: zjednoduen eeno dusk, kten- nenv plynn form. Tvo jen malou, ale pro votzcela nezbytnou st globlnho duskovho zsobnku. Univerzlnost dusku se podob
Vestrannosti uhlku, sry a eleza, tedy dob e dostupn1 ch biogennch prvk schopn17ch existovat V rznych oxidanch vazbch, atm se podle pot eby riastnit ady oxidanchi reduknch reakc. Tyto reakce mohou u dusku probhat velice pozvolna, nebo naopak jako u nitroglycerinu neobyejn bou liv. Podobn jako u globlnho ryklu uhlku m dusk adu zsobnkr, ale je tu jeden velk1 rozdl. obh dusku je rychl - nap . v pridch zlstv prrimrn duskat molekula jen 5o let, zatmco uhlk nap . v karbontov vazb m e existovat miliony let.

Pokud by v neolitu existovala ochrana p rody, snadno by se mohlo stt, e jako jednu ze sv ch priorit ,,Natury Neolitiky" by vyt; ila ochranu uiten1ich,ale velice vzcn ch kop iv. V p rodnm prost ed je toti prost ed bohat na dusinany spanomli, zatmco dnes, jak nitrofiln kop vy indikuj, sppravidlem. C|obln
nadbytek reaktivnho dusku je zprisoben t emi hlavnmi faktory: r. Pstovn lutnin. Je dob e znmo, e nkter rostliny, zejmna lutniny, ijv symbi ze s nitrifikanmi bakteriemi. mvc lidl tm vc krk , tm vc lutnin. Tento zdroj reaktivnho dusku nm vad nejmn - na poli u stejn nerostly dn vzcn rostliny (jenom to pole tam t eba nemuselo b1 t)' uet ili jsme energii za syntzu dusinan , a hlavn, vtina dusku se ve do zemdlsk1 ch plodin. Tento dusk kodnep mo - to kdy velk msta na pob e,,pumpuj" sv na dusk bohat splaky rovnou do mo e.

PRI0RlTY 1{EoLlTlcK ocHRAllY PiRoDY

Zvrt na Pleiveck planin. Vimnte si tmavji zelen trvy v nejnisti zvrtu. R st je zde zp soben nejenom vtmmnostvmvlhy. ale tak dusinanrl. Na krasov planiny opt p ichzi les, a nen to jenom proto, e se nepase' ale tak nsledkem nitrifikace prost ed.

z. P i spalovn kyslku ve spalovacch motorech, dnes zejmna

v automobilech, dochz k oxidaci ,,inertnho" vzdunho dusku na oxidy dusku a poslze sms kyselin, kter p ispv k acidifikaci prost ed. P estoe poet automobilri nedvno p eshl 6oo milion , nikdo toto sloneoslavoval. strojov populace dle roste, diverzifikuje se a propojuje se do sloit; ch hierarchick1 ch systmr], ve kteq. ch objevujeme p klady dominance (offroady), paPRvo NA KLIMATIoKou svoBoDU

razitismu (odtahov vozy) i mutualismu (cisterny). Zrove se ukazuje, e automobily zprisobuj zvislosti, a podobn jako nkter motolice jsou dokonce schopn mnit mozek srn- ch nositel . 3. Haber-Boschova reakce' Nmeck1 yzikln chemik Fritz Haber zskal v roce t9t8 Nobelovu cenu za objev, kte uinil tm dvacet let p edtm _ za syntzu amoniaku p mo z dusku a vodku. Tento proces rozpracoval do prrimyslovho m tka jeho kolega Karl Bosch, ktery za nj a dalvysokotlak experimenty zskal spolen s Friedrichem Bergiusem Nobelovu cenu V roce 1931. Reakce je zaloena na proudu oh tho a za vysokho tlaku sm chanho proudu vodku a dusku, kter1i se pomoc katalyztoru, obvykle oxid eleza, sluuje na amoniak, z nhoje vyrbno to nejjednodu hnojivo - dusinan amonn1. Sprvn by v kadmmst ml stt Haber v a Bosch v pomnk a jejich narozeniny bychom mli organizovan oslavovat. Tento objev m dva riasnrysy. Na syntetick1 ch hnojivech vyrbn1 ch

134

Nov

pxonll,r: clonr,N cYKLUs ousru

135

p evn touto reakc toti zvisej potraviny pro zhruba 4o %o svtov populace (!). Navc objev p iel p esn v tu chvli, kdy se zaaly vyerpvat zsoby p rodnchdusinanrj - tedy chilsk
v. nosy a vc guanov loiska. Syntetick hnojiva umonila vy lid mohlo pracovat v prrimyslu. Bez Haber-Boschovy reakce by na zemi ilo mn lid a mon ve vtchudob, ale tak by glo' bln zmny klimatu a prost ed teprve stly p ed nmi, zatmco dnes ji nejenom klepou dve e, a|e tak Vstupuj dovnit . Habere a Boschi, bud'te pochvleni, bud'te zatraceni! Ale vzte, e na lidstvo jste mli nejsp Vtdopad ne Karel Marx a Bed ich

veprospch asy,jednespovaovnzahlavnhokrjdce.Korlov. rites pat dopadne tak, ejej rychle porostou nitrofiln sinice a asy' kter poslze spot ebuj kyslk a zmn povrch ritesu v edavou bekupodobnoukachnmurybnkunaesknvsi.Nejednse pitom o ohroennjak ch okrajorn. ch parti, ale t eba na Florid Lyry pozorov ny zvan zmny na 95%o plochy t etho nejvtho barirovho tesu svta. Polovina vech syntetick; ch duskat1 ch hnojiv byla vyrobena
acelkovmnostvvyrbn1chduskat1 chltekjezvratn,Aslovo zarejc,neuv i,,zvran" V tomto p pad znamen obrovsk, ference zaby1vajc se duskem (First Nitrogen Conference) a o t i roky pozdji u "' Yorku druh . Z n vylo doporuen k zaloen se ,,Mezinrodn iniciativy zam en na dusk"' Tato organizace p eb1v' soust eduje na t i hlavn cle: poznat, kde dusk schzi, kde
a -

v poslednch dvaceti letech! Rychlost zmn globlnho ryklu dusku

Engels.

teln.Teprvevrocet998bylavHolandskusvolnaprvnvelkkon.

EK0SYSTMovzDRAv, Rrrs JAK MEDzY oDsTAVltY REAGA]{A Mnostv lidmi produkovanho reaktivnho dusku p evyuje p rodn toky. obvykle se uvd, e ronp irozen1 tok reaktivnho dusku se pohybuje kolem t4o milionri tun a lidsk produkce dosahuje zro milionr tun. Jin odhady uvdj pro p irozen rontoky kolem 1oo-2oo milionrj tun a p iblin stejn i o nco vtmnostv pro uml toky. Lesy Skandinvie dostvaj ro-zokrt vc reaktivnho dusku ne p ed sto lety. Pob eFloridy, Jamaiky, v. chodu USA i Ev' ropy jsou dnes zsobovna nkolikansobn Vtm mnostvm du' sku. Baltick mo e zanb1 t povaovanza nejrozshlej,,mrtvou z nu" mezi mlk1 mi mo i. Tato mrv z na vak ve skutenosti kyp ivotem, je to vak ivot sinic a medz, nikoliv ryb a ko4ri. rove svtovho rybolovu od roku r98o neustle kles' Nsledkem rybolovu dolo k 11bytku zejmna vtchryb, kter se ivasami. asy tak nejsou spsny, ale naopak hnojeny dusinany, kter produkuje lovk. Pomrn bnsituaci, kdy toxiny p emnoen1 ch as a nedostatek kyslku zab1ryby, kter pak plavou na hladin v pchnouc lutozelen, sininb ece, kajnmo nci na Baltu ,,rebarborov polvka". Celkov mnostvmed z je dnes asi desetkrt vtne v polovin minulho stolet. Drobn medrizy nast do chladcho systmu dokonce odstavily nejvt letadlovou lod'svta - Ronald Reagan. Snad ze vech korlor4ch ritesri svta p ichzej stejn zprvy * odumrn korlrj a ohroencel1 ch ekosystm . To bylo zpotku p itnogloblnmu oteplen, ale reaktivn dusk, kteq. posunul p esn nastavenou rovnovhu mezi lkovcem a asou

jen se Zusme, se vemi nejistotami plynoucmi z vyzkumu, teprve rozbh, definovat hlavn problmovokruhy, spjat se zv. en mi globlnmi toky reaktivnho dusku:

jak

vliv to m na mstnspolenosti a ekosystmy'

ch elektrren byla omezena sranov acidifikace, ale byla nahrazena duskovou, kde hlavnm zdro' jem jsou oxidy dusku uvol ovan automobilovou dopravou'

"idinku".' ods enm tepeln]

Vc troposfrickho oz nu: oxidy dusku jsou prekurzorem troposfrickho (nzkho)oz nu. Stasi vmat,jak hndnou
silnice stoup.

a odumrajstromy na okrajch dlnic, a to zejmna v mstech, kde

podez en, e st oxidr dusku sice

Vtoz nov d1ta? Zatm o tom vme velice mlo, ale existuje

iiwiaui". oxidrj dusku je nkolik, funguj v dynamick1 ch smsch' a to ne.|tror,co by se mohlo stt, by bylo, kdyby oxidy dusku rispn nahradily,,f reony". Sklenkov jev: oxidy dusku zvtujsklenkov. jev' biodiverzity: u ns vnmme. jak p roda Eutrofizacei snen zar st nitrofilnmi kop ivami a bezem. V Kalifornii p_ozoruj zar s' tn endemitn vegetace na hadcov1 ch stepch' V eskmkrasu
hnojen p roda zastoupen tmi nejbnjmirostlinami atakuje
Norri pronlu: ol,osLN cYKLUs ousru

oz n vytv

, ale st jej

rovn

vidmezar stnskalnchstn,kternikdyd vnebylyporostl.Po191

pt(vo Na KLIMTIoKoU svoBoDU

36

q spy blokovan sukcese s tmi nejcennjmi ,,kytkami". Mn se

ptidn pomry, ale asi vribec nejhor jsou dalekoshl zmny v pob enchmo ch vech osdlen1 ch kontinentr3. Smog: pozorujeme msto a p i bonmpohledu vidme, jak se nad nm vzn hndarni opar s fialovy7m ndechem. To jsou hlavn oxidy dusku vzan na drobn stice produkovan automobily.

Dsiv SUChO: zachrn ns prehrady , nebo peo p du?

z vodku. Spot ebovv asi 4o % celkov. ch energetich ch nkladrj v zemdlstv. Pokud se nad celou vc zamyslm hloubji, vyjde mi, e jednm ze zkladnch rysri tto doby je zrychlujcse plivost ' Znamen to, e globln cykly prvkri, pokozenekosystm , eroze pridy, nadu'lov ryb a ada dalch aktorrj se kad; m rokem mrn i ne_ pozorovateln mn i zvtuje. Skoro nepoznme, e v intravlnu obce kop iqy letos obsadily o 2 %o plochy vc ne loni, e se poet druhtl ryb na tesu za rok snilo o,6%o, e z hadcov stepi k oviny zase ukrojily dva metry irok ps' Skoro nen o em pst, zmny jsou mal a nprava by byla ne mrn drah nebo nemon. Nechvme to b1it. Zmny se dj neustle a jist bychom je dokzali zvldat, kdyby se q kaly jednoho ekosystmu, jednoho prvku, jed_ noho aspektu. Jako lidstvo jsme docela dob , kdy zahlazujeme Viditeln nsledky velk katastrofy, ale zcela selhvme u tisce drobn1 ch soubn1ch promn, je jako mal pramnky budou jed_ nou schopn zaplnit velk koryto globln zmny.
pro asopis Yesmr, dlem ka li obecn informouanosti, dl.em ze uzdoru proto, e se nzustk mlua skoro jm o oxi.du uhliitn. Ve skutenosti jsou ekosystlny zejmma pob enchmo a na iviny chudjch unitrozemskjch oblast minimln stejn, ale spmnohem oc ohromy toky reaktianho dusku. Vzhledem k mnosta automobil , uym uan ,ch prumysloujch hnojiu a odpadu se s tm ned u m tku tohoto desetilet skoro nic d.n

AKCELERUlcplIvosr Populace ldi strojti roste a problm bude pokraovat. Bude nutn ivit vc b ich i ndr. V] roba syntetick}ich hnojiv je navc energetickyVelice nron - u jenom ztoho d vodu,evychzme

Teplej zemkoule p edevmzp sob, e se odpa vc vody' Prvnm dopadem zrn en1 ch teplot jsou tedy ponkud vtdet - p i r stu teploty o t oC pozorujeme asi o ro % lysrky. Vy srky vak mohou p ekvapiv znamenat ivtnchylnost k suchu, pokud by spadly ,,na rz" a odtekly ekami' Pro souasnou st edoevropskou krajinu je charakteristick prv snen schopnost zadret det. Ptida je kompaktnj' p ry vytv en organick mi hnojivy a Vrtavou innostptidn fauny jsou mn etn,take o co Vc vody bychom zskali z teplejho ocenu, o to vc bychom ztratili rychl] m odtokem. Natst v nasti Evropy prskoro kad; msc a blahodrn

Potkem jna roku zoo6 oznmilo renomovan Hadleyovo centrum pro p edpovd'klimatu, e konec tohoto stolet bude dsitlt-' protoe polovina zemskho povrchu bude zasaena suchem. Klimatologov p edpovdli naprost sociln chaos spjat1 s velk mi migracemi a vlkami o Vodu a p du. Podobn varovn sl chme skoro kad1 msc. Jak vn je mme brt a s mmrieme v relnm ivot obyvatele eskkotliny nebo moravskho valu potat?

mrholen umo uje inndopl ovn podzemnch zsobnktj. Klimatologov p edpovdaj budoucnost na zklad klimatick ch

pozNlvrr* tnek byt ps

Iat. Vk uaa.initrogen.org - zejmtha IM Bullain i z dalch zdmj aikladn lnek - Vitousek P M' et al. (ryg): Humanalterations of the global nitrogen cycle: causes and consequences. Issues in Ecolog t (February ryg7, z-td).

nikdy nedoke pln simulovat p rodnpodmnky. Test je velice jednoduch1 - nechme model bet pozadu a dvme pozor, zda doke rekonstruovat minulost, kterou znme. Ve skutenosti se minulosti dovede p iblitjen nkolik mlo modelrj. Modely nebyly Vyvinuty k p edpovdn, ale k poznn, co by se dlo nap . s vtry kdybychom zmnili teplotu zemskho povrchu' Modely umj odhadnout reln chod klimatu nkdy skvle a jindy vrbec ne. Vliv vyteploty ocenu na chod monzunovho ryklu vak dokou odhadnout docela p esn.

modelr. Pouvajp itom nejvt potae a nejsloitjv. poty. Pr mrn1 model pracuje s nkolika mlo promnn mi a tm

px,{vo Ne KLIMTIcKoU svoBoDU

138

o srv sucHo: zecnnN Ns pnuneoy, uono rn

pput

139

Hadleyovo centrum realisticky p edpovd, e p i dalm zvyovn teplot, a to zejmna v Tichm ocenu, zeslbnou vtry p invlhu do ny,lndie a v.chodnAfriky, tedy do oblast, kde ije ejc polovina lidstva. Naproti tomu Ve st edn Evrop bychom ne vce srky, ale to je spspekulace ne njak fakt. mohli ekat vy uprchlkri ne skutenou evropskou zn. St edoevropsk situace vak nen nijak bezproblmov. P i histo_ rick anal1 ze pozorujeme, e mrn psma Evropy b1vaj as od asu postiena dvou a ptilet}imi suchy a vzcn i delmisuch1 mi obdo_ bmi. Pravdpodobn je jenom otzkou asu, kdy i eskzem proijnjab- mimo dn such rok nebo dvoulet, protoe v nkolika mlo minul1 ch letech byly suchem postieny okoln evropsk zem ijejich regiony, jako je Mad'arsko, Rumunsko, ecko, sti ltlie, dl vzdlenj jinFrancie, panlsko a Portugalsko, tedy zem, kter se dot kaj St edozemnho mo e anebo jsou ovliv ovny jeho klima_ tem. Kdybych byl ltal, panl nebo ek, bl bych se, e vlny veder a such1 ch let se na dlouh roky stanou m m nevtan1 m spolenkem. Evropsk sucho mlokdy postihuje cel krajiny, ale asto jednot' liv regiony. V podstat se d ekat, e regiony, ktere maj tradin problmy s vodou, je v budoucnosti budou mt jet vt. Na rizem eskrepubliky se jedn o dv rnznamn oblasti - jin Moravu a st e_ dozpadn st eskkotliny nap . Rakovnicko, Lounsko a atecko. Natstje v obou p padech p inasucha odlin , take such1 v. kyv by do obou oblast neml p ijt souasn. JinMorava je klimaticla. m ,,zlivem" jinchpanonsk1 ch step, zatmco oblast mezi Pra' hou a Krun mi horamije such, protoe levesrkovmstnu hor. Co se s tm d dlat? Doopravdy ns zachrn plnovan p e' hrady? Nov p ehrady jsou, myslm, tm poslednm vhodn1im eenm cel situace. Zkladnm opat enm je udret vodu v mst, kde spadla. To p edpokld sprvnou pio p du. Zejmna je drileitzastavit pokles obsahu organickho uhlku. Na rzem esk republiky probhla inventarizace zemdlsk1 ch teras a v p ipravovan metodice zanEvropsk unie vn uvaovat nejenom o jejich ridrb, ale tak o obnov. Terasy nejenom brn erozi pridy, ale tak zadruj vlhu.

Budouc sucho nm zatm vce hroz proudy environmentlnch

viny zaneseno splaven1 mi sedimenty. Kdybychom vyistili vechny stvajc ndre, nemusme stavt destky nov. ch. Jin druh pe je to o vodu v kr,ajin je rovn zcela primitivn, a tedy p ehlen:ns Zstvv silnic' kolem karpy a peo vsakovac pruhy, strouhy technick velk budovat bychom nco ze socialistick doby, chtli dla, stavt pomnky hrd1 m inen rrim av nrazoltych akcch proinvestovvat stovky milion . Myslm si vak, e st edoevropsk krajina sppot ebuje drobn, plona nenpadn pravy, jako jsou vy_ eistene rybnky, opraven zemdlsk terasy, sprvn veden cesty, dob e oran pole a t eba ivhodn obnoven karpy kolem silnic'

PRo sE zA vYiTEPIoTY sNlUJE 0DPAR? P edstavme si tu znmou situaci globlnho oteplovn, kdy tep' lota na pevnin roste. Co to udl s odparem? odpovd'je intuitivn, a p itom zaloen najednoduchm vzoreku - odpar mus rovn rrist. Je to tak prost, e se nad tm ani nemusme zamyslet' komitt pro stu' Jenome r1pln nedvno organizoval Australsk1 pod nzvem ,,odpar: skuten dium p rodnch systm semin

jsme Je zvltn, e chceme budovat nov p ehrady a p itom zanedbali pio ty existujc.Mnoho rybnkr je z t etiny i polopp,(vo Ne KLrMATrcKou

jej globln oteplovn zvyuje?" Za normln situace by nikoho jeni nenapaoalo klst takov ozky, ale Australan k nim mli na odparu jsou skutenho en m den velice dobr1 drvod, a tm je meteorologick ch stanicch, kter m bnstavy poas,jako provd standardizoen se M prribh teplot a sly a smry vtrrj. kter vany7m zprisobem pomoc kruhov. ch ndob o prrimru 1,2 m, m drtn chrnny seshora a rmu jsou poloeny na d evnm na svta mst na ad zaala odparu pletivem proti ptk m. M en potku 7o. let, take dnes mme k dispozici nkolik transkontinen' tlnch ad, kter byly prrbnm eny zhruba-3o let' Ukazuje se - a to jmenovit v USA, Rusku, n,lndii, Thajsku, Novm Zlandu a Austrlii - v podstat jednotn;i trend' Bhem m en doby, kdy globln teploty stoupaly, odpar klesl u pr mru o 2_4 nxm za rok! Prvn otzkou je, zda nedolo vlivem metodiky m en ke vzniku njakho analytickho artefaktu. Australan nako' nec p ili s tm, e podle jejich nzoruje jeden faktor mon1 - a tm je stin vren1i pletivem, kteq chrn vodn hladinu p ed iznivymi ptky. Take zavedli 7Yokorekci na stn, ale v souhrnu sejim stejn ukzal ronbytek odparu 3 mm za rok.
osrv sucrro: zecrrn(n
r.Is

svoBoDU

14o

pnHRAoy, Nnro rn o

poul

141

Za suchho poasje vtne za vlhkho.

Vlhk vzduch zrove znamenvt oblanost a tm zastnn slunce. Take pro jednotliv m cmsta b; v hodnota odparu komplementrn k v- i loklnch srekav mezironm chodu se mrie rn- razn mnit podobn, jako se mn mikroklima. V1 sledek je opt z ejmy - sucho m tendenci zvyovat odpa1 a tm Vytv et jet vtsucho. Abychom odfiltro_ vali lokln signl, pot ebujeme co nejvc m icch bod a dlouhou adu sledovn. Rovnou a bez velk1ich diskus (na jak byl semin dajn velice bohat1 ) mtieme ct, e odpar se doopravdy s globlnm oteplovnm sniuje a e nevme, pro tomu tak je. Je vak monnabdnout alespo p ijatelnou hypotzu, kterou pro p ehlednost uvedu v bodech: r. V globlnm m tku m oteplen za nsledek vyodpar. z. Nejvc vody se odpa V tropickm psmu, kde p evld plocha ocenu nad plochou soue. poasznamen silnj Vtry Vtgradient mezi rovTeplej 3. nkem a p lem, a tm i lepmsena prrimrovn vzdun1ich
4.
V; sledkem je, e vlhkost vzduchu nad kontinenty se V a to i za rostouc globln teploty.

odpar zvis na teplot, vtru

a mnostvvodn pry ve vzduchu.

mas.

pr

mru

zvyuje a tak je o nco vc mrakrj. oba tyto faktory sniujodpaq

A ted'se podvejme, co cel zleitost znamen' Normln to nedlm, ale vc je natolik zvan, e budu opt (a s omluvou) postupovat v bodech: r. Klima se mr]e chovat proti intuici a zdnliv proti ,,yziklnm zkonrim". Jedin1 zp11sob, jak se dobrat skutensituace, je m it a m it, co nejdle a na co nejvce mstech. z. tvrt zprva |PCC (zoo7) uvd, e s globlnm oteplovnm se zrn i odpar. Vypad to logicky, ale nen to pravda. lPCC se V tomto bod m1 l (ale vc omylrl nebylo nalezeno). 3. Argumenty esk1 ch vodohospod o nutnosti \^- stavby nomry podloeny modelem, e vy 14. ch p ehrad jsou do znan evapotranspiraci. Tento odpar a vy teplota znamen vy zkladn,,axio m" nejspvri bec nepl at.
pn,ivo NE KLIMATICKOU SVOBODU

RnovRomberku.Nkdysi km-plnujemep rodu,aledokzaliby.

chom naplnovat tohle rno?

det i vtry. Poasje energitjne kdykoliv p edtm. Nejvt zmny se t] kaj chodu srek, ale pro rjzem eskrepubliky by mly znamenat jen mal zv. en- snad kolem pti, maximln ro %. Ve zo. stolet vzrostla hladina ocenu o 17 cm, ale koncem tiscilet zaala r st rychleji, nemla by vak p ekroit dalch asi 3o cm. od roku t96o roste sla zpadnch vtrrj a bou ky jsou vt. Rovn mo sk bou e jsou intenzivnj. od roku 1970 na rrizn ch stech zem pozorujeme delobdob sucha, a to na stle vtch plochch. P ib}iv p valov. ch derj a bleskorn ch povodn. Zimy jsou sice alespo v naich kch kad rok jin, ale celkov je ji
let patrn trend k oteplovn, kter bude dl pokraovat. Dal dv desetlet by se mlo oteplovat tempem asi o,z oC za deset let, tedy kolem 2*3 oc za stolet. Posledn tiskov prohlen lPCC m pro ns nejmn dv dobr zprvy. Prvn se t1ik toho, e klimatick zmny by se ve st edn Evrop a obecn Ve st ednch kch mly uplatnt mn ne ve vtin zem svta. Druh je nemn zvan - v zt. stolet by neml b1 t v razn oslaben systm hlubok1 ch mo sk-ch proudti, take st edn

HETERoGEl{t{ sVT To, co ns ek, bude nejspheterogenn svt, ve kterm se rozevrajnejenom politick a ekonomick, ale tak klimatick nriky. oceny pohltily asi 8o %o tepla vznikajchonsledkem lidsk1ich innosta oteplily se do hloubek zhruba t kilometrrj. l kdyby se zaalo ochlazovat, budou jet dlouho prisobit jako teplotn setrvank. Ve vzduchu je vc vodn pry, a to znamen, e p i kondenzaci vodnch kapek se uvol uje vc energie. ekme silnj,nrazov

moci. Logika vci je nsledujc: ekajns velk klimatick zmny, kter mr]eme zpomalit i zastavit, pokud se jim jako svt postavme koordinovan a pokud budeme mt monost njak p esvdit ,,zlobiv stty". K tomu budeme pot ebovat njakou instituci, pro zatek nejlpe p i Spojen ch nrodech. Podobn bylo ji d ve na' vreno, e pokud se zsoby ropy budou v znamn tenit, je vhodn p edejt konfliktrm tm, e stty zve ejn sv ropn zsoby a pro jednotliv stty i bloky budou stanoveny kv ty spot eby' oboj spolu t1zce souvis, protoe kv ty spot eby osilnch paliv se odrej
v oekvanm p dlu kv t emis sklenkor4 ch plynri. Za nadenyimi nebo odmta mi reakcemi na zprvu lPCC je tak

t icet

topen planety sice mrje ,,zlobit", ale nemlo by se porouchat.

nutn vidt jet nco dalho- pomalu se prosazujcproces ,.v' decky zenspolenosti". Jedn se p itom o mnoho, protoe kli' matick zmny jsou globln, mly by i mechanismy moci b;it svtovldn. opozice ze strany ekonom je dna nejenom obavami ze ztrty rn_ lunpozice, ale tak proto, e udret r st v kompli' kovanm svt je mdl sloitj,a to i bez klimatologtj a ,,zelen ch"veho druhu.Jin vcje, evdci rozhodn nejsou p ipraveni amon ani schopni dit spolenost a ti, kte by o to stli' bych radji vidl na mstech bez poltickho vlivu. Hovo m ze zkuenosti - kdy vyhlste obyejn1 konkurz na msto editele akademic' kho tistavu, asto se p ihls dva i t i kandidti a byv problm z nich vybrat, protoe skuten vdce vc zajmvda ne postaven. To, co dnes vidme krystalizovat, je ve skutenosti diskuse o novm uspo dn svta. Myslm, e tato debata bude vce i mn vzruen m t nem pokraovat nejmn daldv desetilet, bhem kteq ch se ji jasnji uke, k jak;im klimatick1 m, socilnm a politic' kyim zmnm ve skutenosti dochz.

veHpRnVAA sVToVLDA J. A. Komensk1 nebyljenom nevinn intelektul a uitel nrod , ale tak autor politick koncepce (kter vyhovovala zejmna anglick1im protestantsk] m kruhr]m sncmo svtovld), v nje veden svta sv eno kolegiu mudrcrj obda en ch pansofi, tedy vemoudrost' Vemoudrost vak vyaduje politickou a vojenskou slu, co je utopick a nebezpen kombinace. Zprva |PCC mezi dky p injet jedno poselstv. Vdci anebo politic vyuvajc vdeck ch poznatk se hls o podl na
PRAVO NA KLIMATICKOU SVOBODU

eozxvrl: Jedn se o kol zpce lnk z asopis Vesmr a Respekt' k problematice odparu p edstaauje l'nek R. M. cffirda Pran p iblm a kol. Evaporative demand: Does it increase with global warming?., publikooan u Global Change Neaskuer 69, sr 21-23, May zoofl. lnek odkazuje k primm literatu e na aebou,ch str nkch Austrabk akademie ad: auu. scienc e. org. au,/natcoms /pan- eaap. p Qf.

144

o osrvsucrro: zecnn(N Ns puuneoy, Nrno rr

pour

45

Mal velk voda

Nkdy v roce 1993 ns pracovnci chrnn krajinn oblasti Brou' movsko zavolali k neobvyklmu a do t doby nepamatovanmu a prohnal p rodnmu jevu. Na mal ploe spadl intenzivn d se tm suchou roklikou, kterou prohloubil skoro o dva metry' Msty se zahloubil a do skalnho podlo, odkud vytrhval velk kusy pskovce. Dole v ridol vytvo il p es silnici pril metru mocn v- plavou. kuel. To ve se odehrlo bhem jedn hodiny a ji nikdy se neopakovalo. Sta pamtnci nad tm kroutili hlavou, protoe nic podobnho v echch nezaili. o dva roky pozdji se podobn povode udla ve vedlejvesnici a pak zhruba od roku 1995 za' aly b1 t p valovdet a bleskov povodn tak bn'e v tomto lt se varovn p ed p valov mi deti objevovalo v televiznm zpravodajstv skoro obden. Prjvodn neznm klimatick jevy se staly bnou soust naeho ivota. Je to drikaz nejenom toho, e klimatick zmny ji dvno nastaly, ale i toho, e zevednly a e se s nimi umetstejn jako s dopravnmi nehodami. Klimatick nehody tohoto typu nejsou celospo|eenskou katastrofou, ale sp nep jemnost i loklnm netstm. Za hranici nov klimatick situace je v r zn ch stech svta obvykle povaovn rok 1995, kdy p ibivalo nejenom klimatick; ch

extrm , ale zejmna anomlnch situac, jako jsou sucha, vich ice i npory tkhosnhu, kter na danm rizem roky nikdo nezaznamenal. P i zptnm pohledu se asto ukzalo, e t eba tornda

byla v Evrop vdycky doma, ale e si jich lid nevmali. Torndo p ilo, torndo odelo, no a co? Teprve zjem mdia oekvn klimatick katastrofy anyraznilo nai citlivost a nkdy i p ecitlivlost v otzkch poas. Pojdme pro tuto chvli zapomenout na velk een typu Kj t' skho protokolu nebo q stavby nov p ehrady a podvejme se na klimatick zmny z pohledu jedn, prrimrn velk obce. V kvtnu kilo_ roku zoo5 spadlo bhem ptil hodiny na jednom tverenm metru u obce Rozhovice na Pardubicku pouh1 ch 20 mm srek'
MALA VELK voDA 147

Takoq

d se opakuje v prrlmru jednou za pt let. Jene d spadl hlavn na pole oset kuku ic a zoran po spdnici. V. Matouek z V zkumnho tistavu vodohospod skho T. 6. Masaryka spotal, e se vsklajenom 4% srek. Zbytek odtekl do vcelku nicotnho, ale umle nap menho potoka Dubanka a zmniljejv eku velikosti Berounky' Ta pokodila domy a potrhala komunikace' a tok p irozen meandroval, zasklo by 6o % srek a potokem by se vcelku nekodn prohnalo jenom nkolik kubk vody. Navc by

Ekologie pr0 beduny

*

Bylo spotno,e kdyby byla kuku ice seta po vrstevnicch

voda zr]stala na mst a v horkm lt by napjela vysychajc prameny. st klimatick ch zmn je v rukch velk1ch hrr, jako jsou nanebo USA. Je docela fajn si na n obas zanadvat, ale diskuse a n ky by nemly zakr t pr jednoduch; ch vcn1 ch een,kter navc nestoj skoro nic - orat podl svahu, nechat potok svmu vwoji, stavt domy' kde se to m, a pokud to trochu jde, r4yvaovat globln problmy loklnmi eenmi.

JAK sTAn JE EKoLoGlcK crrll Pomrn asto sl1chmenzor, e ekologie je druhem njakho nboenstv'Vtina ekologr by se radji ctila vdci, protoe tm by jejich pravda zskala na vnosti, a mnoz naopak hovo t eba o volnm trhu jako o modl stv. V krajnch bodech se tak dialog mezi zarputil mi ekonomy a tvrdohlarn mi ekology mre posunout a do teologick1ich i spsekt sk1 ch rovin' Nicmn jedna drileit otzka z stv: je ekologick ctn lidem vrozen, anebo se jedn o njakou post-marxistickou ideologii?

-t .-f#*

ukazuje se, e i tzv' p rodnnrody v mnoha p padech ily velice ko stn;im zptisobem ivota, vypalovaly lesy, qybjely mamuty a dal velk zv ata, ale tm, e lid bylo mlo a jejich technick prost edky

Je zde pochopiteln

m1

tus dvnho souladu s p rodou, ale

*:
.t

byly nedostaten, p roda vtnu kod rychle zahlazovala. Na p kladu bedunrj z egyptsk V1 chodn pout, tedy z rizem mezi Nilem a Rud17m mo em, se d dob e ukzat,jak1 m zprlsobem se rod a udruje p stup ke svtu, kten bychom nazlali ekologick1 m.

r
:

+t {teery&

3r:

stylu egyptsk ch nomdri. Jedn se o pasteveck beduny, kte provozuj jak sbr a lov, tak q mnn; obchod s usedl mi zemdlci. D ve rovn olupovali karavany a podnikali njezdy na vesnice v nilskm dol. obvykle mvajnjak informan centrum, kde sdlsta eina - ejk urithoklanu' Dnes to biv msto anebo ben_ znov pumpa. lenovklanu se zde zastavuj, lymn si novinky o stavu pastvin a vody ve studnch a doll se, kam mohou hnt stda a jak je poptvka po zbo.obvykle se pohybuj po kado. ronchtrasch, kter jsou ureny dostatkem trvy a qydatnost

Bhem poslednch padesti let pracovalo v egyptsk V chodn pouti nkolik antropologt1, kte zachytili posledn zbytky ivotnho

tvot BEDuil v PoUTl

pramen

EKoLoGIE pn'o arour.rY

149

vlastnictv vc nepraktick, a proto si naopak zakldaj na tom, e skoro nic nepot ebuj. Jako vtina nomdri vak maj bohatou stn kulturu psn, ukolbavek, m1 tr a legend. v pustinch si vyvinuli p sn1 kodex cti, proPrakticky Vichni lid ijc toe zde je nutn dret pohromad. Jedin1 m trestem b1valo vyobcovn, kter se rovnalo sociln a asto iyzicksmrti. Noc na pouti je pln pomalu se pohybujcch souhvzd, kter beduni pozoruj cel stalet. asto se ptali antropologti na astronomick zkonitosti. Jedna vc stoj za zaznamenn - beduni jako kadodennpozorovatel oblohy si sice dodnes vyprvj, jak p ed destkami let spat il Awad Suliman ,,Msc v nezvykl pozici nad horizontem", ale neznaj UFo, kter naopak vidlo tolik naprosto nhodn ch zpadnch pozorovatel . Znamen to, ebud'mimozemannemaj rdi Saharu, anebo e,,ufou nsk " zleitost je ku ltu rn pod mnn , a tudpozemsk. Kombinace ivotnjednoduchosti, otev en, prostorn krajiny bezlid, tvrd1 ch podmnek a vysokho hvzdnho nebe u bedunri vytvo ila smsici sebevdom praktinosti spjat se silnou duchovnost, kter ije v arabsk tradici jako ulechtil1 bsnk-lupi. Jejich p evnzvis na znalosti krajiny, ke kter si vyvinuli neobvykle siln vztah. Zvltnost egyptsk V1 chodn i Zpadn pout je nemnnost. Stopy pneumatik prvnch objevitelri se na nkten ch mstech daj stjet dnes.

P i neustlm pohybu

je

zemn vody je i na p zniv-ch mstech tak hluboko, e to trv cel roky i desetilet, ne ji strom doshne. Prakticky vechny stromy V tto oblasti vyrostly v njakm vlhmobdob, zapustily hlubok ko eny a plevaj.Kdybyzde nkdo chtl opt vypstovat les, tak by t icet ty icet let musel zalvat mlad stromky, ne by dorostly do velikosti, kdy se o sebe ji dokpostarat. Na tuto innost nen anivoda ani lid. Ztrtakadho stromu je nenahraditeln. A co vc, ztrtakadho zv ete je nenahraditeln - pokud beduni bhem pr let vyhub nap . varana pustinnho, kterho lov na v. robu vycpan1 ch suven rri pro turisty (jak se stalo ve vnitrozem Maroka a Alrska), vzdlen p eivajcpopulace nikdy tato msta neosdl a druh je navdy ztracen. Podobn si beduni z V1chodn pout vyst leli kolem roku t955 divok ovce - od t doby je tu nikdo nevidl. Podle vzpomnek cestovatelr] b]fuala jet kolem roku r88o nkter such rdoltak hust pokryt mim zami, e za nimi nebyl velbloud vrjbec Vidt. Dnes tu roste sotva pr strom . Beduni vdy obchodovali s d evn; m uh' lm, kter je z pomalu rostoucch poutnch stromt obzvl kvalitn. V letech 1910-194o bylo zdnliv nekonen bohatstv strom skoro vykcen.

Antropolog J. Hobbs zmi uje p pad, kdy se ve zcela bezles krajin bhem studen poutn noci pot ebovali oh t u ohn. Jeho
prrvodce el po stopch kov e

starm ohniti vyhrabal nesplen uhlky a rozdlal z nich ohe . Pou je zde zrove prostorem pamti, kten_ cel stalet uchovv stopy minulosti. Beduni sice neumj datovat mskou dobu, ale vd, e v dvn1 ch dobch p ed jejich p chodem z Arbie zde ili lid dob1vajc kovy. Na zpracovn kovrj pot ebovali d va proto kceli rozpt lenou akciovou savanu podobnou krajin v dnen severn Keni. Zcela jasn rozeznvaj, e jejich souasnenvironu msk; ch metalurg . mentln problmy zanaj

mskdoby, v jeho dva tisce let

sucha, kdy nevyroste trva a an ata zvis na list stromri. Funguj svt bez stromr3 je svt jako pojistka pro such lta. Beduni kaj,e bezan at a tedy bez Arabrj. Zhruba od roku tgtz si nkter rodiny klanu Ababda uvdomily vnost situace a zakzaly kcen strom na v. robu d evnho uhl. Jin rodiny je nsledovaly, a pokud be' duni ili v ji hodn odlesnn ch oblastech, byli nuceni p ijmout jet p snjopat en - i v dobch nejhorho sucha smli lid jen oklepvat list, ale ne ezat pomalu dor stajc vtve. Podobn1 ochran sk1i zvyk se vyvinul i u lovu antilop. Do V1 ' chodn pout asto zajdlilovci z arabsk1 ch emirtrj a nabzeli mstnm prrivodcrim obrovsk penze, kdy je dovedou ke zv i. Zkuenost beduny nauila, e tmto lidem nelze V it, take dnes s nimi ani nevyjednvaj aoznm jim, e veker zv byla vyhubena. Beduni z V1 chodn pout na zklad historick zkuenosti vd,

Stromy jsou p itom nezbytn pro p evnstd v obdobch

Saharsk stromy dok p vak je, e dnes nedok vzklita

pnvo Ne KLIMATIoKoU svoBoDu

STROMY A PN sMRTl

etbezvlhy deset let i dle. D leit

e kdy si zniivotnprost ed, zahynou, nebo mus odejt do

vyr st, protoe hladina pod150

msta, ktermu nerozumj. Jsou schopni sv lokln pozorovn rozit na cel1 svt, kde nienkrajinyvede k p ivolvn Pna smrti.
EKOLOGIE PRO BEDUI}TY
151

Tuto zkonitost berou s urit1 m klidem lid v cchna osud, ale i s pocitem, e vym t sice nen dn tragdie, ale p eci jen koda.

Ekologicky

ja ko

genocida

Saharsk oblast je pln p kladri kmen , kter sv ivotnprost ed nezvldly - vykcely stromy, vypsly trvu, vybily posledn kusy zv e a pak u zbyla jenom pou. Na druh stran beduni z V chodn pout dokzali vas rozpoznat p znaky padku. Lito_ valivyhuben] ch divok1ich ovca eleli kadhostromu, o kten_ p ili. Dolo k tomu vak a na posledn chvli a ze skutennutnosti' Ale anireflexe ekologck reality by jim p linepomohla, kdyby se k n nep idaly daldv vlastnosti. Tou prvn bylo hlubok ztotonn se s krajem, kde ilnkolik stalet, a tou druhou byla kmenov jednota. Pokud by na danm zem ily dv nebo t i skupiny lid s odlin' m zjmy, dolo by pravdpodobn k opanmu scn i * rychle vyutv hod krajiny a vydrancovat ji d V, ne to udlaj ostatn' P ipomn mi to situaci z minulho ty7dne, kdy jsem z USA dostal mailor4. letek vybzejck tomu, abych projezdil co nejvc benznu, protoe kdy budu et it, uet enou ropu stejn spot ebuj an. M to svoji logiku, ale je to logika rychlho konce.
k tto problematice je a1lnikajc kniha Hobbse (zoo3,3. uydn).'Beduin Life in the Eg1ptian Wilderness. J. J. t65 stran. The American Uniaersity ih Cairo Press. Hobbs naoazuje na L. regenzu (rg58, ,' t2dn): Egyptian years' o1ford Uni,aersity Press. London' Roanjsern hodn pochytil od archeobotanika P Pokomho zjeho p rpaku do ch'1tstan monograje o padn pouti.

tl

vustilosTl,

KTERzAcHRnlly

lrorl

svt

e sridnsk1 prezident Omar Bair konen p ijal pln na dlouhodob rozmstn spoleny7ch mrov ch sil oSN a Africk unie
v Drfrjru. Po ty ech letech diplomatick nehybnosti zde zahynulo

onrR: KLlMATIcK zMtu NENVI5T NEBo RoPA? Generln tajemnk oSN Pan Ki-mun koncem roku zoo7 oznmil,

kolem u oo-45o tsclid a daldva miliony musely opustit zemi, co vedlo k destabilizaci blzkhoadu. Pan Ki-mun dle ekl, e dlouhou dobu jsme tento konflikt vnmali jako politick nebo etnick1 problm, ve kterm proti sob stoj ernzemdlci a arabsk milice, ale e ve skutenosti m tato krize klimatick p iny. M eme si je p edstavit nsledujcm zprlsobem. Sahara je le-

pozxmxn: Hlnunm zdrojern

movna psem travnat}ich step a k ovinat ch savan' V such oblastech p evauje pasteveclq'zprisob obivy, ve kterm koovnci arabskho ptivodu po stalet znmych trasch enou svoje stda za vlhou a vodou. V ponkud vlhchoblastech se ji uivusedl ernzemdlci, ale i ti se mus do znanmry spolhat na pastvu, protoe r4 nosy jsou nejist a pot ebuj maso.

Lidsk vztahy zde vdy byly napjat, protoe nomdi jednak vlili mezi sebou o p stup k neetn1 m studnm a pastvinm, jednak se ze stejn}ich dt]vodr] obraceli i proti usedlk m. Tento svt neustl)ch drobn ch vlek barvit popisuje esk spisovatel Alois Musil, kteryi rovn zaznamenv, e obyvatelstvo Drfrlru vynik zatvrzelou bojovnost a nenech si do su. ch zleitost p lizasahovat. Kdyby nemli tyto Vlastnosti, zem eli by u dvno zn ahladem. Musil rovn p ipomn, e Srldn je do znanmry uml; m kolonilnm sttem o neuv iteln ploe z,6 milionu tverench kilometrr. Doslova pe:Nm to zem, je to sut.
V oblasti Drt ru se za poslednch 3o let snilyprr)mrn srky o 4o%o.leto pravdpodobn zp sobeno vypr mrnou teplotou

lndickho ocenu, kter zpomaluje postup monzunov17ch de dle na sever. Najednou nebylo dost vlhy a trvy pro vechny. Zemdlci zaali ohrazovat sV napajedla a dobytek arabsk1ich
PRvo NA KLIMATIoKoU svoBoDU

52

Exor,oclcr JAKo oENocIDA

r53

ila mnohokrt a ke kter i v souasnosti dochz v Somlsku a na Pob eslonoviny. V St]dnu samotnm se po dvou obansk1 ch vlkch jednalo o t et Velk] intern konflikt. Na rozdl od prvnch dvou na obou stranch bojovali tm Y hradn muslimov. Konflikt zaalv rinoru zoo3 p epadenm msta Colo a pozdji mimo dn rispn1 m tokem na letit Al-Far,kde povstalci zniili nkolik sridnsk1 ch letadel. Armda se ctila ritokem ponena, ale zrove byla neschopn jej riinn oplatit. Vlda pouila jinou tak' tiku - vyzbrojila paramilitantn oddly, podobn jako znme z bojri v b1val Jugoslvii. Zaalo nco mezi etnick1 mi istkami a genocidou. ernzemdlci byli zabjeni a vyhnni ze sn ch domovrj a jejich eny byly, asto ve ejn, znsil ovny. Do boj se zaala zapojovat i sridnsk armda, kter se snaila odzbrojit i tu st arabsk17ch milic, je se j vymykala z rukou' V1sledkem byly lokln aliance ern1 ch a arabsk1 ch povstalc , kter spolen bojovaly protiVld i protijin m milicm. Konflikt se p elil nejenom do po_ Vstaleck ch zkladen v sousednm adu, ale zashl tak mezin' rodn scnu' Sridn m pomrn znanzsoby ropy a zemnho plynu. nsksttn spolenost CNCP kontroluje 6o-7o % tby srjdnsk ropy. Za tto situace nemrjeme vechno zl svdt ani

nomd umral hladem' Je to modelov situace, jakou Arika za-

oza Bahariya

dobn televizn serily jako my.

egyptsk Zpadn pouti. Za tmito dve mi sleduj lid po'

na klima ani na ropu, ale spct, e konflikt m etnick, politick, ekonomick i klimatick p inya e se v tto mnohonsobn pro_ vzan smsi nejsp. nikdy nedobereme jednoznan1 ch zvrr]. l v tom se tato vlka podob mnoha jin1 m minul1 m a nejsp i budoucm konfliktrjm. V globalizovanm svt k loklnm silm stran jsou h e p ib;vaj i globln hri, take pohnutky vlcch ko ist, z rasov za povstalci za svobodu, armda i Bojuj iteln. nenvisti a chuti k zabjen,nebo za penze ze zahrani?

V tomto p pad se vak pravdpodobn dokme nemilho p ekvapen a ocitneme se v situaci, kter nem z hlediska evropskho pojimn hodnot dnvhodn een.Zane nm b t jasn, e

jako e neexistuj, u thoto typu vlek se bud'budeme muset tv it, vytvo ilo' EvEvropu se vzdt sti toho, co civilizovanou

anebo

EKoSYSTMoV BH

je eit vyvrtnm no4ich studn. Kdyby byly jenom vojensk, mohli bychom navrhnout odzbrojen, a kdyby byly jen ekonomick, snaili bychom se t eba liberalizovat trh. Jedno z obecn ch mon1 ch eenje podvat se, jak podobn konflikty fungovaly v uplynul; ch staletch a pokusit se navrhnout njak osvdeneen.
bychom
pp.(vo Ne KLTMATIcKoU svoBoDU

Kdyby p inypodobn1 ch konfliktrj byly jenom p rodn,mohli

ropsk rjcta k ivotu m historicky svrj zklad v monosti dosaen spsy. ivot m obrovskou hodnotu, protoe umo uje dui doshnoui Bohu. Zachra ujeme-lijednotlivce, nejedn se jenom o soucit' ale tak o slubu Bohu. V situaci podobn Drfriru byly pasteveck idovsk kmeny Starho zkona,je vzjem n vli ly o vodu a pastvi ny zprisobem, ktenbychom z hlediska nadoby a ekosystmu st ednho klimatickho psma popsali a jako genocidn. Ve vech oblastech svta, a to se jak udret po_ tyk zejmna such1 ch zem, vznikaly mechanismy, indinsk nebo beduny prltky mezi putaci na uritrjrovni. Neustl lid jak mnostv zvldnout pokus, vlky p edstavuj relativn spn; drlstojnost. lidskou pramenc a ujret si p itom uritou kulturu a z n

154

nrolootcr ;AKo

GENocIDA

155

DESTRUKTIVilPAM Naproti tomu kmenov vlky v rovnkovAfrice se zvrhvaly v nekruh ohavn ch nsilnost. Pomrn dob e je z tohoto hlekonc diska zpracovna zv. mezijezern oblast v zpadn Ugand, kde se vyznamnsucha doprovzen hladomory objevuj kad ch nkolik desetilet. Africk populace roste rychle, a tak pomrn brzy dojde k relativnmu p elidnn. Kdy nastanou sucha, vyd se mstnoby' Vatelstvo nkterou z historick1 ch trajektori. Bud'zr]stanou doma soua sm se s hromadn m vymrnm, nebo za tona astnj zkoumal cho' kteq zde sedy. Americky antropolog P. Robertshsw, vn lid za hladomoru, vak konstatuje, e adaptace na zmnn p rodnpodmnky nen nikdy p moar, ale vdy je pozm ovna socilnmi, politick] mi i kulturnmi filtry. Ned se p edpovdt. Existuje zde schopnost kolektivnho nsil i sm enost s osudem. vldy generla ldi Amina za poslednch ty icet let postihlo, m nejenom sv politick ko eny, ale tak nejspvychz z historick pa' mti. Robertshaw ukazuje na p padu sucha, kter postihlo byval ugandsk mezijezern krlovstv Bunyoro v roce zoot, jak klimatick zmny spout historickou pam. T se projevuje jak kreativnm zprsobem (lid se rozpomnaj,kde jejich ddov shnli potravu a vodu), tak i destruktivnmi genocidnmi tendencemi.

Nkolik nesmrn krut1 ch vln etnickho nsil, kter Ugandu od

Stamsto v Baviti v eg;yptskZpadni pouti. osel sem p iel v dobch Star ep ed padesti staletmi, k za Hyksos p ed 3z staletmi, velbloud
za Peranrl p ed u6 staletmi a televize v asech globalizace docela nedvno.

Ekologii v nadob a v naem prost ed obvykle vnmme v jej humanitn form, to znamen t v souladu s p rodou, ochra ovat ji a tm zachra ovat i sm sebe. Poutni loveck perspektiva je vak zcela jin - mm-li zachovat svrij rod a jeho kulturu, pak je p edevm nutn udret populace lid a zv e na uritrinosn rjrovni. Jinak kmen i rod vyhyne. Tuto p rodn ekologii p irozenho rn bru jsme ochotni tolerovat, kdy se projevuje mravy,,ulechtilho divo' cha", jako bylt eba Vinnetou. Tedy kdy dochzi k malmu, obvykle prr1bnmu, ritualizovanmu a njak mi zvyklostmi svzanmu nsil, jak tomu b1valo u bedunrj i nkten ch kavkazsk1 ch kmenr. Jene v jin1 ch oblastech svta se projevuj i jin mechanismy (genocidn bou e), jak lidsk populace udret v rmci ekosystmov. ch monost.Dob e tomu rozumme iv civilizovan Evrop, kter za popnJ(vO NE KLIMATICKOU SVOBODU

pinOolA HUMAl{lTl{i rroloclr

sledn velk vlky a pozdji za jugoslvsk krize bojovala podobn1 mi

klimatick1 ch zmn, pak se podle vech studi nejprve projev prv v Africe, kde je historick pam nsil iv, a jak ukazuj genocidy

prost edky za svrij, nejsp m1 tick; ,,lebensraum", ivotnprostor' Cel tato rivaha je nep jemn, ale nutn' ocitme-li se v obdob poslednch let, d se snadno aktivovat. Mrjeme oekvat celou adu dalch podobn] ch konfliktr, kter z evropskho humanitnho pohledu nemaj dn vhodn een.Pravdpodobn je budeme podobn jako Drfrir vcemn ignorovat a trpt p itom dvojm pocitem viny - prvnm za pasivitu a druh1 m za sv j p spvek ke klimatick; m zmnm. Anebo se budeme snait tyto pocity vytsnit,
a tsi tak

dob

e,

jak to jde, a dokud to jet ptijde.

56

eror,oorcr.JAKo GENocIDA

157

i<:-

Kdy stro my p0choduj

Psan Jsme obklopeni dvojm typem vc - blzlc. mi a vzdlen1imi. pralese klimaticb-ch nebo o vcech vzdlen1 ch, nap klad o detnm zmnch v n,rozi uje a zpest uje n svt, ale psan o vcech blzk ch,jako jsou koky nebo aleje, jej prohlubuje a zprisobuje, e se v nm |pe zabydlujeme. Zatmco televize a noviny p edstraj, e

hlavn soust naeho ivota jsou politick strany a celebrity veho druhu, my ve skutenosti dob e vme, e skutenou stnaich ivotri je prochzka v lese, letn louka nebo podzimn houby, kter dky klimatick1 m zmnm pr poslednch let rostou jako div. Na p bhu malho buku mrieme ukzat jednu velice sympatic_ kou tv souasnvdy, kter sice pouvty nejmodernj tech' niky v. zkumu DNA, jene v_ sledkem nen njak1 druh genetick manipulace, ale krom vdeckho poznn tak hlubzitek z les' nho zkout. o se jedn? Zkladn problm je nsledujc. Kdy p ijde doba ledov, lesy v naich podmnkch nejprve pro dnou a pak se promn v travnatou tundru s ostrrvky tajgy. Teplomilnj d eviny nejsp ustoup a nkam na jih od Alp. S koncem ledov dgby se otepl a stromy opt obsad eskou kotlinu, i kdy jejich p chod mr]e trvat nkdy i tisce let. Bn se pots tm, e strom mus nejprve vyrrist do plodnho vku, pak z jeho koruny popadaj o pr metr dl semena, z nich za pr destek let opt Vyrostou stromy - a tmto pomal m tempem se les. Na nkten- ch lokalitch mrjeme ukzat, e postup buku i jin1 ch stromri je jenom kolem deseti kilometrrj zatisc let. Ukazuje se, e nkter populace buku jsou ,,rychl" a jin ,,pomal". Nezvis to asi na bucch, ale na krajin a tak na veverkch, plch, ptcch o enccha dalchzv aech, kter si na zimu dlaj zsobrny semen a pak zapomenou kde. Krom toho v Evrop ungujvzcn tornda a mocn vich ice, kter jsou schopny p enst vtve i se semeny o cel kraje dl. A jet zbyv jedna monost - co kdy v njakm chrnnm ridol stromy p eijledovou dobu a pak se dl? z nkolika ostrrjvkrj r
pn

Les na Libn se ned popsat.

Botanika Donatella Magri s t] mem spolupracovnkr1 zpracovala nlezy evropsk ch buk za poslednho p l milionu let. Jedn se o zt3 lokalit, vtinou raelini,kde se buk nalz v podob pylu a o dalch 8o lokalit, kde byl nalezen jako makroosilie, tedy zbytky semen, listrj nebo uhlkrj' Ukazuje se, e buk se bn objevuje v teplejch meziledou_ch dobch zejmna v itals( ch a panlsk ch

horch. Tm nikdy nesestupoval doltl, take nap klad v dol Dunaje rlpln schz. Buk putoval po horch a vyh bal se ninm. o smru jeho cest svdanalyzy DNA. Pylov zrna a makrofosilie ukazuj, kde byl, ale DNA nm k s jak; mi dalmi buky je sp znn, a tedy odkud p iel. Lesnci siji dvno byli vdomi toho, e buk, karpatsk ch hor, a e se pravdpodobn lii buky na zpadnm a v. chodnm b ehu Vltavy. V1 zkum DNAvnesl do q zkumu lesnch d evin adu nov.ch prvk ' P edevmse na rozdt od tradovanho nzoru ukzalo, e st edoevropslc. buk nesouvis se panlsk1 mi, italsk'. mi ani balknslc. mi lesy. roy srnouy rocuoou;
159

kter1 nap ' na Rujn sestupuje a k mo i, mus b; t

odlin od bukrj

vo Na KLIMATICKou svoBoDU

158

tepl; ch meziledor4 ch dob obsadily sv poho a v dobch ledoy ch se sthly do nkolika ridol asi v Apusensk1 ch horch. A co z toho wp|,v v citov i politick rovin? Skoro bych ekl'

e pokud ve st edn Evrop mme sv buky, kter jsou geneticky v razn odlin od buktj nap klad st edozemn oblasti, a kontinuln zde ijnkolik ledov. ch dob, musme brtvn existenci st edoevropskho prostoru jako neho, co nen jenom kulturn konstrukce, ale p irozen danost. V romantick literatu e r9. stolet i ve venkovskm realismu pozdj doby sl1 chme povzdechy, kdy hrdina i hrdinka vyjad uje svoji lsku k tatransk1 m smrkrjm ijin1 m strom m vzanym na jedno uritmsto' Ve svtle v. zkumri DNA zanme rozumt, e je mnoho bukr mnoha charakterr]. Nkte zde ijpril milionu let, jin sem dorazily teprve nedvno, ale ka_ Pokud bychom si to promtlijako zpomalen1 film, uvidli by' chom pr k jihu obrcen ch podhorsk1 ch rjdol, odkud se jako z pravlasti lydvaj buky na tisce let dlouh1 pochod, bud'podl alpsk1 ch h betri, nebo po rn inch karpatsk'. ch hor i esk1ch pa' horkatin. ijeme p likrtce, ne abychom si bez pomoci souasn
vdy dokzali uvdomit, jak to je, kdy stromy pochoduj Evropou.
d1ich sto tisc let se Vytrvale Vrac.

(e) Pak si lovk uvdom, e ani bor u D evic se ned popsat.

A kdy uvid b ezoq hj u Mlad, tak u se ani o njalq popis nesna.

Ve v. chodnch Alpch, mon p mo ve Vde skm lese a na jin Morav iv jinchechch existuj ohniska, kde buk p evali tk podmnky ledor4ch dob a opt se odtud il. Kde mohla tato rito_ itleet? Mon, e jednou najdeme nkolik horsk1ich rldol, kde lepravlast st edoevropskho buku, ale zatm m eme jen spekuloVat. Tm urit se nejednalo o Plavu, kter je obklopen ninou, je pro buk p edstavuje bariru. Mnohem pravdpodobnj jsou msta, kde se i dnenbukov porosty dot1 kaj tepl1ch pahorkatin, jejich dobr klimatick pomry dokazuje souasnpstovn vinn rly. Mohlo by se jednat o Ch iby, mon o chrnn ridol Dyje nad Znojmem, tepl rn bky umavy a snad iVyensk kopce u eskho Krumlova. Z tchto ohnisek buk pozvolna, cel tisciletputoval pahorkatinami, a obsadilvtinu esk1ch poho a karpatsk oblouk, v jeho severn sti se objevuje pozd - teprve p ed necel mi pti tisci lety. Podobn samostatn postaven maj i rumunsk buky, kter za
pnvo ne KLIMTICKoU svoBoDU

A pokud chcete prot,co znamen monumentln bukorn les' Vypravte se na rn chodn Slovensko do liduprzdn; ch Bukovsk; ch vrch , odkud se vm z v. in hor rozev e obrovsk zvlnn mo e strom mocnj ne indick dungle.
IRAMEN! Magri D.
et at.

ltnkuDonatellou Magri hamsi alakem a pkn jsme si poudali' u poslednch stoletch antiky. Na textu poaauji za d: leit,e na p kladu bukti p irozen ayrnezuje i kulturn stedoeuropsk prostor
s autorkou o

of European beech populations: paleobotanical evidence and genetic consequenjel ces. Nea Phytologist t7t, lgg-221. aaa. neaphytologi"st.org. Jednou jsem

(zoo6): A new scenario for the Quaternary history

m lesa

'rGz

roy srnovry pocnoouJ

163

Zhada paleocennho

uh

lku

,,Paleocenn-eocenn termln maximum" (PETM) a zajm ns, protoe bhem mn jak deseti tisce let teplota stoupla o nejmn oC, 5 co odpovd nejhorm scn rim p edpovzeny7m pro zt. stolet. Rozumme tomuto nhlmu oteplen a vme co jej zp sob|lo? e dolo k oteplen usuzujeme jednak ze zmn izotopovho sloen uhlku a kyslku, a jednak z posunu tzv. kompenzanhloubky, co je hloubka, p i kter se v mo i usazuj karbonty. Smrem dol je omezena tlakem vody, kten karbont rozpout,smrem nahoru tho ve vod. V relnm geologickm zznamu to znamen, e p i poklesu kompenzanhloubky sedimentuj msto Vpencrj b idlice. Zmny izotopovho sloense net1 kaj jenom mo sk ch karbontrj, ale tak fosilnch prid, tedy mo skho i pevninskho prost ed. Krom geochemick ch a sedimentanch zmn se dle m eme op t o biologick indiktory, jako je en subtropick1 ch bikovcrj

Zhruba p ed 55 miliony let na rozhran paleocnu a eocnu, tedy nejstarch t etihorch, dolo na dobu zhruba r7o tisc let k nhlmu an ,enprt1mrn globln teploty. Tto k|imatick udlosti kme
V

je paleocenn klimatick udlost vhodnou analogi souasnho teplho obdob, protoe odlin1 tvar soue a jin smry mo sk1 ch proudri mohly zesilovat sklenko\^. efekt. citlivost klimatu vrioxidu uhliitmumohla b t vtne dnes. lovka mimodk napad otzka. Co kdy vypoutnm sklenkov. ch plynr nep ispvme v m tku dalho milionu let k rozvoji nov globln biodiverzity? V takovm p pad by se od ns asi ekalo, e se nejprve radikln zbavme vtiny starich ekosystm a pak nechme p eiv1c druhy, aby obsadily uvolnn niky a p itom se specializovaly. Msto korlov. ch rites tak t eba zskme vybledl med zov ely. Sm za sebe se vak bojm b1 t nstrojem evoluce.
l56_t557. 8. December zoo6. P .oodn psno provesmir.
roznt fur,rr* Pagani, M. et al.: An ancient carbon mystery. Sci,ence 3t4'

je limitovna acidifikac zptisobenou rozpoutnm oxidu uhlii-

':s *l;.'j

*' } -*j::" :_': -

''.

'J ' _1' - -;.-**

anebo qymrnchladnomilnho bentosu. Paleocenn oteplen je tedy dokumentovno peliv nkolika navzjem se podprajcmi liniemi drikazrj, a to z rzn ch stsvta. Diskuse se nevede o oteplen, ale o jeho p incha dr]sledcch. Jednm z nejzajmavjch mon;ich dr]sledkrj tto relativn krtk klimatick udlostije toti i t4 voj modernch drj savcrj vetn primtri, p echodn zmenovn nkten ch druhr savc a migrace velk1 ch savc z Asie do
Severn Amerilqy. Podle jedn hypotzy byl PETM zprlsoben uvolnnm asi z ooo Pg uhlku do atmosry. Zdrojem uhlku mohly b t pravdpodobn metanov hydrty, ale tehdy jich bylo podstatn mn ne dnes,

uhlku je tak obrovsk, e jako dalmon1 zdroj p ipad do vahy jenom intenzivn vulkanismus. eenje nejist a nevme ani, zda
PNr(VO

protoe mlk mo e byla celkov teplej. Mnostv uvolnnho

ue KLIMATICKoU svoBoDU

't64

Matka krav a 0tec bahna

Sedm na dn vyschlho Abrisrskho jezera, odkud za dob Star evyrely slunenbrky s mrtr4 mi tly faraonri k pyramidm. Ji msc zde kopeme jezern sedimenty, kter maj v doln polovin profilti charakter prriton ch jezeri ale v horn polovin se mn na psek p ivq vtry z Libyjsk pout. Dltkem mezi ekou a pout je npadn, tmav vrstva neplen ch cihel z nilskho bahna, kterou z|omky pivnch dbn datuj do T et dynastie, tedy zhruba do 25. stolet p ed Kristem. V t dob se nsledkem sucha snila hladina jezera Birket Quarun ve Fajj msk depresi a vude ve starm svt velk; ch nch civilizac od lndu, Euratu, Tigridu a po Nil dochzelo k ripadku i riplnmu zhroucen . Tehdy (p iblin Ve 22. stolet p ed Kristem) u ns nastoupila ntick kultura star doby bronzov. Trvit dny na poh ebiti, kde pod Vrstvou psku lehrobky zdoben ,,zdunmi texty" a chrnn drobn mi b ky veebty, je jemn17' ale podmaniq pocit' Chodte knihovnou, p ekraujete magick prostory hrobek, ale vidte jen psek a lomky neplen1 ch cihel' Pozvednete oi a jako byste dostali rider do hlavy, protoe nad vmi nstup ovit sakkrsk pyramida jako Hradany nad echoamerianem, kten se prv po padesti letech vrtil domrj. Vyjdete z eskkoncese na Lv pahorek, kte u pat japonsk expedici a na obzoru mezi czou a Dhurem napotte dvanct pyramid, kter bez lid a s poutvtikol v bec nep sob vulgrn. Ve mst mrt\^. ch smrt hovo nejenom o osobnm zniku, ale o konci cel ch dynasti a krlovstv. Pohled do jednolit hr zn pout jasn odhaluje Plotinovu pravdu, e as a vnost jsou utkny ze ltky,

protoe ani as nelze rozdrobit. Abtl Sl Usrovo Msto snad zrodil kult bohyn Eset pozdji naz van lsis. Byla to nejvc rozen a uctvan bohyn starovkyich nrod . Jej nep etrit1 kult se d r4ysledovat vrbec nejdel dobu v djinch nboenstv - 4 5oo let. Zasahoval p es Athny a m a

tv - africkou

do podunajsk oblasti. ,,Kreolsk " Egypt m podobn jako Eset dvoj a semitskou. Navenek prisob cize a odlin, ale uvnit
pnvo Ne KLIMATlcKoU svol|oDu

pyramid rrcheologick koncese. V dob stavitel ffiL'n bez de' sTan:'_1: dcJ_porostlo.Y ffrrii. iu.r,ou, ri*'j ::j:b z stal jen psek a trk' prdy nadlouho a tcnk iliavrnury

krajina p i-

r66

potkv ddictv Egypta, Etrurie a Bohemie. Pyramidy, mastaby a star egyptsk nauky by byly spnep jemn, kdyby se nestaly soust pout, podobn jako as se nesm kl st rnimo dui (Plotinus lll, 7,rr). Pyramidy hovo jenom proto, e slya zesiluj, co si ept poua ridol. Myslm to doslova, pyramidy jsou rsta krajiny, ve kter se as lid a ek prom uje ve vnost psku a hvzd. Vude jinde by tato slova byla k1 em, ale tady jsou mon pravdiv. odchzm z bltiv sondy ve dn b1valho abrisrskho rybnku, kde kolega, jemu fellhov p ezdvaj,,otec bahna" prom v psitVrstvy s pocitem, e tIo kosmu ni.c nezska ani neztrc. Sm uji k ,,naim" hrobkm, kde ,,Matka krav" m av zbytky kravch mumi, protoe svt se podob ivoichu- amon jmje krva! km j, e Empedokles prav, e due, kter pochybily podle zkona, padaj do kosmu, ale e on sm si myslel, e je vyhnancem z kosmu bohti, protoe v il ,,zu cmu svru''. Posluna situaci po mn mrskne naptil fosilizovan m kravm metatarsem. Au, je tk1 ! Jej podzemn smek teprue o msc pozdji v Praze vysvtl klasick; filozof lan Angus slovy presokratik: jenom str-una, kter je napnna na obou koncch tak, e se a bojme prasknut, uyd a harrnonicbj, t n. odpovdm mu: ,,Krsn se to k, ale kdo si mysl, e to m t'?"
pozxtvtxv: Plotinos je citoan u p ekladu Petra Rezka (tgg ' o acelku plynulrn p echoduJaraonskjch pousteunkti ke k exbrukm otc m pout hoao Jill Karnil a knize Christianity in the Lands ofPharaohs, the Coptic Orthodox Church (zoo5, American Uniaersity in Cairo Press). Rounmyslm na putujchojlozoja a bsnka Bohuslaaa Hasitejrukho z Lobkoaic, kterj psal bsn, z karnenn ae svho hradu pozoroaal huzdy, il u Eglpt a z Krty ti nechal poslat opisy eckjchfilozofit. Do Ab(tsru ns pozual egptolog Miroslaa Brta, jelt'ojrnno budi obas poclluleno. Ptiaodn psno do kat a lo gu

Prvn k esantpoustevnci navazuj na poustevnky faraonsk v jejich p edk esanski7ch hrobkch teme npisy typu Boe, odpus nm nae uiny' Figurky kojcbohyn Eset jsou prakticky totonse st edovk mi sokami Panny Marie. Zvdav Keltov vstupovalijako vojci do egyptsk1ch armd ji nkdy od roku 6oo p ed Kristem, ale skuten vliv na en nauk a hlozoh mla tiscilet instituce putujcchuitel akn.Tady nkde se nedohledateln
doby,

81 t

voln jako

ptk na zpad od Sakkry.

V sob nese mnoho

Jee, ily i ovlivnily zklady evropsk civilizace' Egypt je ciz a p ece n.

PRAVO NA KLIMATICKOU SVOBODU

prvk , kter prost ednictvm Sol na, Sokrata, Plat na, Moje, Plotina a mnoha dalch' snad vetn ur68

Lughnas adh J o s efa Ry zc e.

MTKA KRAVA oTEc BAHNA

169

eurotica

domem, kter1 postavil Richard Meieri a v nm v katalnsk Barcelon sdlMuzeum souasnho umn, se nalz byval mstsk] sirotinec. ikmoklesajcm koridorem se chodec, cyklista i vozk snadno dostane do podzemnho slu, kde asto v rmci umleck ch akc probhajdiskuse s vdci a umlci, kte maj co ct. Je zajmavym jevem poslednch zhruba deseti let, e se umlci tvdc, e kurto i nevystavuj kolekce p ednch v_ tvarnkrj, ale organizuj setkn na pomez vdy a umn, jako bylo prasksympozium ,,MutaMorphosis" (podzim zoo7) nebo na n

Zakrsnym

bl1 m

navazujcbarcelonsk ,,Neurotica"' Nejedn se p itom o dn okrajov akce, protoe p ednky a diskusn stoly navtvuje 2oo-3oo posluchari a r4 sledky jsou publikovny ve specializovany ch mezinrod nch aso p isech. Co ene umlce ke konceptuln tvorb? Pro odkldaj dlta mdii a ttce a rozvjej r zn komunitn projekty jdouc nap a podobajcse socilnm experiment m? Pro se ptaj vdcr? Myslm, e to je tm, e citliv umlci lpe vklouzvaj do proudu sociln pamti a ctobdob velk1ch zmn, podobn jako jej vnmali t eba
koncem 6o. let. Dob e vd, e ctopravdov azvan, ale zrove si uvdomuj vlastn naivitu, a tak hledaj odpovd'u sp telen1 ch vdcrj'

Prasksetkn MutaMorphosis bylo vnovno prv vztahu vd a umn, nanotechnologim, klimatick1 m zmnm a genetice. Barcelonsk Neurotica se otela kolem problmu, e v roce zoo8 bude poprv v historii lidstva tvc lid ve mst ne na venkov, a co dlat, aby se msto nezblznilo z vlastnho r stu. Centry vzdlanosti a p em1 leno svt byly ve st edovku kltery od r5. stolet univerzity, od konce ]8' stolet rrizn spolenosti a akademie' Myslm, e v dnendob se nalzme v dalm p edlu' kdy specializovan a sloit vda p in tiasnpoznatky, ale ne vdycky pomh orientovat se ve svt. Bezb eh1' na edn;

Kolumbus' Svtnv Barcelon v mstech, odkud na Bahamy vyplul Kritof e se zjistme' ji pozorujeme' kdy poezii, ale svoji Msto m pochopiteln mo skou hlaodehrv tm vdy na miitcn s vl. hledem, ekou, stromem' milovnci dinou i pevnost na skle. Mrleme z toho odvodit' e i zaryl mstsk poetiky jsou skryt; mi krajin i'

PRvo NA KLIMATIoKoU svoBoDU

170

Ptlda je nco jako zollogick Zahrada

Archandl Michael, freska z romnskho kostela v Mou enci na umav. Mylenka ven dua jejich skutkri pochz ze staroegyptshich soud mrtv ch. Vimnte si, jak Panna Maria P mluvkyrn postrkv hol vhy dolri, aby dobr skutky p evily, zatmco dblk se je darmo snazhoupnout na svoji stranu, a to dokonce za pomoci jaksi opice, kter mu vis na koichu. Michael nenpadn ukazuje pstem za sebe. Jemn se usmvajc

internet m sice rysy prostoru intelektuln V,. mny, ale je p ehlcen pod adn; mi informacemi a deformovn komerc' Pozoruji obnovovn bytor4ich semin a skoro si myslm, e stejn jako V renesanci nastV obdob, kdy duch doby zanb1it q1tv en v rmci mal]ch zaujat,ch skupin stojcch jednou nohou ve sf e umn a druhou ve sf e vd'
ednesmo o Barcelon, publikou no z Respeliu. A ttpln mipanbbjl kolega rnluail o tom, le pynfip}t1 obroait budouy 7l9chodem Muzea katalnskho umn uyjde a p epotu na z,5 litnl ropy na jedniho natunka, zatrnco u Mir ouy nadace jenom na o,i5 litru. bou1iim, e doba, kdy ae budeme p epotaat na rnnobn ropy, jet7 nfiakou dobu nmastane'

poznux* P

Kilogram p dy m aktivn povrch o ploe mnoha set metr tverench' V objemu jednoho kvtine ije vc mikroorganismrj, ne kolik druhrj zv at ivmev praskzoologick zahrad. Je to sr4 m zprsobem kolektivn biologick1 bonsaj, na jeho samotnm zklad stoj poetnspoleenstvo plsna hub, kter obr staj minerln agregty. Prjdn mikrofl ra je, podobn jako trva nakrtko spsan ovcemi na louce, porna p dn mikrofaunou. Vztah je pro ob strany u- hodn1 , protoe fl ra se p linerozr st a fauna,,okousv" a drob minerln agregty, take pldn fl ra m e rrlst na vt ploe. A aby pridn mikroorganismy sv houby a plsn p linevypsly, bd nad nimi mikroskopit predto i, kte jsou sami porni jet vtmi dravci, jako jsou aly, a cel pyramida vztah nakonec konnkde v krtkov aludku. Pridn ekosystm zaal vznikat nkdy v devonu a dnes je po p l miliard let sv evoluce dob e vyladn. lovka mimodk napad otzka, jak budou vypadat potae, a budou mt za sebou u.voj trvajcpril miliardy let? Budou si do sv- ch muze sestavovat lidi? Na p d je ascinujc,e p i sprvnm obhospoda ovn vydr tisce let. Pole v okol Kutn Hory plod stejn dob e, jako plodily v dob neolitick1ch kultur p ed esti tisci lety' Pravkyi a st edovk1 zemdlec sice z p dy zskval sotva patnct procent toho, co umme my, ale nechval ji odpovat,take ,,pridn zoologick zahrada" se mohla obnovit. Existovala p irozen ohniska v podob remzkrj a hjkt3' odkud se mikroorganismy mohly sv. m pomal m tempem sotva p l metru za rok zase Vracet. A hlavn, tradinzemdlec vracel p d v podob hnojiva, slmy i dokonce zaorvan' ch zelen, ch rostlin organickou hmotu. Prv organick hmota je podobn jako v lese zkladn potravou vech pridnch tvor , kte v n dtoky ivin, ukldaj uhlk a vytv ej p ry do kten ch se za detivsakuje voda.

px,(vo xe KLIMATICKoU svoBoDU

172

roe;r Nco;aro zoor.ocrcIc(

ZAHRDA

173

sytou tmavou barvou. Dnes po velkoplonzemdlsk ,,hydropo_ nii", tedy dodvn ivin v podob syntetick ch hnojiv, zeedly a na nkten ch mstech dokonce zskaly narezlou barvu, protoe humus ji nedoke stabi|izovat sloueniny eleza. Leckde stailo let 5o prtimyslovho zemdlstv k tomu, aby se p dy zmnily vc ne za p edchozch nkolik tisc let.

organick1 ch slouenin, a tm i sniovn potu druhri pr3dn fauny a1 ry a nsledn i ni retence vody v krajin. Na fotografich jet z 5o. let minulho stolet je vidt, e jihomoravsk ernozem maj

Jednm z hlavnch evropsky7ch

dnch problmri je ubivn

Jenom v rybncch a p ehradch skonilo 196

metrrj kvalitn svrchn sti p dy.

t doby monpozorovat na 4z %o zemdlsk p dy. Jin1 mi slovy p ili jsme o ptinu pridy, ale zrove je eroz, kontaminac i jin1 m zprisobem ohroena tm polovina zbu1c zemdlsk pldy. ijeme na dluh a zbyten,,projdme" budoucnost naich potomk .

MAR!E TEREzlE A zEMDLsK lrvrnrunn Na jednoho obyvatel R p ipad v pr mru o,4t ha zemdlsk pridy a z toho o,zg ha orn p dy. Jet v roce 1937 to bylo o,46, respektive o,35 hektaru. od roku r9z7 jsme ztratili 8 35o tverench kilometrri zemdlsk p dy, co je q,8 % vekerzemdlsk ptidy. To by mon jet nebylo nejhor, ale v znamn kody je od

milion

kubick1 ch

skou pridu na stavebn parcely, a tm i o ni nadobro p ijt. Nejedn

V legislativ Evropsk unie maj b17t zakotveny zkony na ochra_ nu plochy pridy, protoe dnes je relativn snadn prodat zemdl,

9tar Zmky u Ln v Brn. Tmav, ,,mastn" prida obohacen organick mi zbytky pochz z ranho st edovku, kdy zde stvalo hradit. Problm vech evropslq ch zemdlsk1 ch prld je podobn1 - jsou zhutnl' maj mn organick1 ch ltek, v vodu a bez uml1 ch hnojiv by rychle ztrcely rirodnost. Navc na mnoha pridch hospoda njemci, kte chtj zisky' a ne vlastnci' kte chtj prdu zachovat pro dalgenerace. Trh a prida nejdou dohromady.

katastru, ve kterm bylo p evdn zemdlsk pridy na jin ely velice obtn. Uvauje se o tom, e p i prodeji ptidy bude nutn p edkldat zpis ojej historii doloen1 zkladnmi analyzami.

se o nic novho, i socialistick

reim vychzel z terezinskho

ln_ sUcH A HtADoV TEcHilotoclcK vELMoc nsk tovrny zanaj b1 t na leptechnologick rjrovni ne esk,ale nse zan nedostvat vody a p dy. Klimatick scn e jsou pro monzunovou oblast pochmurn. Teplejocen zpomaluje monzunov chod, ale p invc p valorn ch deri,kter
pn

zprisobuj erozi. Vzdlan an i lndov se na ns ji brzy mohou zatzvistiv dvat jako na maly a vcelku primitivn nrod, kten vak m nco, co prilce svta zan schzet - schopnost uivit svoji populaci na jet stle 11rodnyich pridch. Evropa v souasndob prov ,,zemdlsk minimum", prida je lacin a zemdlci jsou pod vlivem spekulujcch zemdlsk1 ch lobby povaovni za zdroj pot. Hyperkompetice prtimyslov rn roby a klimatick zmny mohou bhem nkolika let zmnit toky V_ robk a potravin. Evropsk zemdlstv mrie sv zlat obdob teprve zat.

(vo

rue

KLrMATrcKou svoBoDU

174

PDA JE Nco

JKo zoor,ocIcx ZAHRAD

175

Mal doba ledov a Souasntepl obdob

jak na n reagovala vrchnost i mstnsamosprly? Jak to, e nkter stty dokzaly p

Klima nen jenom p rodn,ale tak sociln sla. Jak se lid v minul ch stoletch dokzalivypo dat s neustl] mi promnami poas,

zbenztrty.

Krajina v Podbab na severnm okraji Prahy koncem 19. stolet. Byla to chud, kozami vypasen a v esem pokryt idyla. Dnes mme co jst, ale zase n mme tuto krajinu. Kad doba sice p in svoje, ale to, co bol,;sou

nejmn 9o % zemdlsk prldy. Jeden z prvnch krok vypad jako anachronismus z 19. stolet - na naem zem jiprobhla invetarizace 5 685 r1zem se zemdlsk)imi terasami. P ipravuje se metodika jejich ridrby a obnovy. Mondokonce probhne dalzemdlsk

DAt REvotucE ilEPRoBHt{E V lNTEBilETu, AtE IlA Potl Nprava zemdlsk pridy je sice dlouhodob a nklad n z|eitost, ale dobrou zprvouje, e v eskrepublice lze obnovit

liny, kter nepot ebuj kadoron hlubokou orbu a kombinovan synteticko-p rodnhnojiva. Kdepak nejrychlej internet, znakem pokroku bude t eba ulechtil1 kri l

revoluce pouvajc nov etrnj typy herbicidrj, vcelet rost_

poztv'(vx*
tna:
o

,ltll
m

skhd

-o'ch.r1n

pldnhofondu. ptn m ni,kdy aidm, jak rrt tzryirap jednou proady p i,chzme o p du, tedy o bidoumo't." wz au.

"\la akademickhn snrnu potkom botanika Frantika lrahulce. by-c!9m nco po dnano iaant. r rbo rrprot rr ejn dopis

nepokoje, hladomory i hledn obtnch bernk a arodjnick procesy? V' raz ,,mal doba ledov" poprv V roce 1939 pouil slavn glaciolog Frangois Matthes spjako metaforu posledn t etiny holocnu, tedy zhruba ty tisc let, kter je na severn polokouli chladnjne prvn dv t etiny. V podstat chtl ct, e v tomto obdob opt rostou alpsk horsk ledovce. Termn byl vak natolik chytlaq a urnalisticky vdn1 e se poslze stal oznaenmpro ' klimatick obdob nkdy mezi rokem 13oo a koncem 19. stolet' V nkten ch stech Evropy zaalo k uritmuochlazovn dochzet jkolem roku tz5o, jinde a r35o. oteplovn pak pozorujeme v obdob let l85o-t89o. Souasn se zaal pouvat termn ,,st edovk optimum" nebo ,,st edovk tepl obdob" (zhruba pro roky 85o-rz5o) a o nco pozdji ,,souasn tepl obdob" (zhruba od roku r89o po souasnost)' Ji p ed patncti lety upozor oval Raymond Bradley a dalklimatologov na to, e jak st edovk optimum, tak mal doba ledov, jsou ve skutenosti klimaticky siln nehomogenn stalet, ve kten ch se nepravideln st dajzhruba zo-5o let trvajc tepleja studenj obdob. V mal dob ledov mrjeme dokonce charakteristicky pozorovat rychl posuny k velmi hork m ltrjm, podobn jako v souasnmobdob se m eme nadt i Velmi studen] ch zim. oba termny tak spvyjad uj statistick trendy k teplejmu i chladnjmu poasi podneb. Ale p esto maj
zvan d s|edky'

etadu

chud1 ch let, kdeto jinde vypukaly

PP'(Vo Ne KLIMATIoKoU svoBoDU

176

rvrer'(

oose lnoov e souasNrnplosoos

177

drech a Nizozem, kde rolnci nenechvali leet cennou ptidu la_ dem, ale experimentovali se st dav- m hospoda enm' Zatmco ve st edn Evrop rolnci nechvali pridu po sklizni obil dva a t i roky odpoinout, aby se Vzpamatovala, Nizozemci na n pstovali pcnjetel i hrch, vodnici nebo pohanku. Zrove.t diverzifikovali

KDYBY REvotUcE zVIsEtY JE]ll ilA PoAsi... Kdyby revoluce zvisely jenom na poas,pak byVelk rancouzsk revoluce roku 1789 mla lypuknout tak vAnglii a Rakousku, co se, jak vme, nestalo. Ale p esto m eme na p kladu Francie ukzat, jak spolu souvis klima, ekonomick reformy a strach' Zemdlsk revoluce, kter se v rakouskm soustt pln rozvinula a v t9. stolet, zaala koncem 14. stolet v p elidnnyich Flan-

vod ovn pozemkri. Kolsav klima p ineslo Nizozemc m pravdpodobn vc uitku ne kod. Kombinace prunvldy' dlkovho obchodu a rozvoje emesel a zemdlstv vytvo ila z Holandska

skladbu plodin, protoe je k tomu nutil dovoz lacinho obil z Polska a Ukrajiny. Rovn se pustili do rozshl ch technick1 ch riprav a od_

prvn modern ekonomiku. odtud se zemdlsk revoluce se zpodnmjednoho a dvou stolet p enesla do Anglie, ale vce|ku se nedotkla Francie. Tam hluboko do 18. stolet p etrvala obrovsk Vrstva samozsobitelsk1 ch rolnk , kte se spolhali na obi| k jdlu a na vno kvrjli zskrjm. Velk1 hladomor p ielve studen ch a vlhk1 ch letech r693-94. Anglie jej i dky dovoz m z Pobalt dob e zvldla, ale ve Francii pom elo kolem to % obyvatelstva, tedy zhruba jeden milion lid! Historick pam si dob e zapamatovala hrtjzu pomalho umrn a pevn v n vzel strach. Dalvelk1 ot es p iel ve velmi chladn1ich letech 1739-+2, kdy pom elo zimou tisce dt a sta4ch lid. Pak zemi zaplavily nhl povodn. Francouzt rolnci vydvali v r8. stolet a 55 % veken_ ch sv. ch ziskrj na kupovn chleba. stailo i pomrn mal zv. encen a objevil se hlad a s nm nepokoje. Po roce tvo dochzelo ke stle vtm klimatick1 m 14 kyvrm. Pak v roce 1784 vybuchla islandsk sopka Laki a v nastalm chladnm lt se neurodilo nejen obil, ale nebylo ani seno. Stda byla decimovna' Venkovem se potloukaly tlupy nsilnkri. Rok 1788, tedy chvli p ed vypuknutm revoluce, byl extrmn. Velk sucho zptisobovalo bou ky z horka. Dochzelo k obrovsk1 m
pnvo Ne KLIMTIcKou svoBoDU

:t

Rozvodnn Bl Voda se pod Holtejnem v Moravskm krasu rozlila do n_ kolika paralelnch tok . Podobn udlosti b1valy v mal dob ledov hojnj' nejsou dnes.

$ 3'
s
{
l9

p valrim vod a ke krupobitm. V nkten ch krajch se v bec nepoda ilo sklidit vino, cove Francii hodn znamen' o dva roky d ve francouzskvlda navc uzav ela krajn neu- hodnou smIouvu s Angli, jejmnsledkem se zhroutilo asi 5o %o francouzsk tkalcovsk v roby. Nejenom venkov ale tak msto se ocitlo na pokraji sv. ch sil. Chlb byl nejdraza poslednch dvacet let. Krtce nato,14. ervence byla dobyta Bastila. Francouzsk reVoluce urit nevznikla dky patnmu poas,kter postihlo iAnglii a sousedn stty, ale kombinace patn vldy a klimatick] ch vykw vedla k ,,velkmu strachu", kten p iivil revolunnsil. Klima se zde stalo jednou z hlavnch socilnch sil.
uerui oona lroov e souesNrnploroon

178

179

(EVR0PsK Uil!E JAKo KLIMATIcK PRoJEl(T) Po roce r85o se teplota vracela do dlouhodobho normlu. Ke vzr stu teploty tak p isplo odles ovn a uvol ovn velkho mnostvoxidu uhliithodo ovzdu.oteplovn se tm zastavilo v letech druh svtov vlky. Za normlnch, p irozen1ch podm nek by pravdpodobn dolo k nep ijemn, dvacetilet chladn epizod' Souasnklima je smsic nvratu do teplho svta podobnho st edovkmu optimu av raznho lidskho vlivu. Jak pouenz klimatickho krizovho vyvoje mal doby ledov mrjeme vzthnout na nai dobu? Klimatick zmny nenastvaj zvolna a bez pot. Deldobu se kumuluj drobn p iny,ale pak p ijde bhem nkolika t; dnri i mscrj nhl1 p echod od jednoho klimatickho reimu do

souAsil TEPI oBDoB

na pouh1 ch 2c'-26 dn, ale nutn byv p etzhruba rok ne rody' Nemyslm, e k tak velkmu sopenmu v buchu dojde ztra nebo zapr let, ale pravdpodobnost, e nastane bhem tohoto stolet, nen zanedbateln.
vozu*tlroc Jed'n se o p epracooanou a ro mou recenzi' psanou pro aso' doba ledov' |ak klima formovalo djiny v letech Acadernia Praha. P eklad Paael Vere' stran, i3oo-rs5o. Edice Gilileo, 28g Anglick ori,ginl je z roku zooz (nakladatekn Basic Books)'

pis iva - Brian Fagan Mal

druhho. Klima pronikav a mnoha rnn mi, dobn mi i problematick}imi zp soby ovliv uje lidskou innost. Klimatick zmny se tak stvaj kronikou lidsk vynazavosti, ale i zranitelnosti. V tomto smyslu mrie Evropsk unie pro budoucnost p edstavovat nejenom politick1 a ekonomick1, ale tak klimatick1 projekt. V prribhu mal doby ledov dochzelo k neobyejn hork1 m a such;7m sez nm. Mon se na souasntepl obdob mri_ eme dvat jako na inverzn zleitost k mal dob ledov. Bude sice tepleji, ale nezvykle tepl roky budou prost dVny obasn;imi, v podstat nepravideln mi, velice krut1 mi zimami nebo vlhce studen; mi lty.

na dva a t i roky ochlad zemsk klima. V prvnm roce je ohroena skoro cel roda, v dalmroce zhruba t etina rirody a pak nsleduj spregionln problmy. Vtina svtoq ch stt m dnes strategick zsoby potravin oproti d Vjm8o-tuo dnrjm
pnvo Na KLIMATICKoU svoBoDU

a nen nutn nad n p lispekulovat. Poslednch nkolik tisc let se projevuje ponkud zv en vulkanick a tektonick aktivita. Kad stoleti nebo mon kad1ch pr stoletvybuchne vtsopka, kter

dob mohlo v Evrop dojt ke hladomoru? odpovd' je prost

Nerad zachzm tak daleko, abych mohl poloit jednu otzku, na kterou se radji nikdo nept. Zajak ch okolnost by v souasn

- +;

..i

r8o

Ltr,..,, r',:, rel-l

Star a nov prroda

tlD rsou nco lRxo pouRL DoPAD vrLrlo METEoRITU asto sl1 chme souslov ,,nov mdia" nebo ,,nov ekonomika", ale d se podobn metaora pouti o p rod, kter byla u p i vzniku svta, a je tudvelmi star? Problmem p i zachzen s po_ dobn1 mi slovy je samotn}i lovk - prohlsme jej za soust p _ rody, a tm se p rodnmistavbami stanou vedle hnzd a mraveni i dlnice, anebo jej z p rody vydlme a postavme do protikladu?

dopad velkho meteoritu. P roda je vak kreativn a elastick a bhem dalch dvou milionrj let, co je prrimrn prodleva po bn globln katastrof, vyvine nov druhy a zapln jimi uvolnn niky. Jedna krsn p roda zanikla druh krsn p roda vznikne. Hrl v celm tom dramatu lovk roli zloince, anebo loutky v ne_ viditeln ruce evolunch sil? o tchto vcech se d dlouho spekulovat. Sm za sebeje em tak, e nkdy povauji lovka za soust p rody - nap klad kdy na T ebo sku stav rybnky - a jindy za jej protiklad - to kdy sz smrkov plante anebo zbyten1 mi sklady zastavuje krajinu.

zane stoupat nejprve o metr, pozdji o 2-3 metry za stolet. Za pr tisc let - Antarktida bude toti tt velmi pomalu a jen na okra_ jch - se zmn obrysy pevnin. Lid p esthuj sv sdla, vym ou skoro vechny korlov rltesy a cel; zemsk1i ekosystm se ot ese v zkladech. Vlna vymrn se zrychl. Bude to nco jako pomal1

jet lacin a dostupn. Nsledkem toho se otepl a hladina ocenu

P edstavte si situaci souasnklimatick zmny. Pravdpodobn nakonec splme vtinu fosilnch paliV, protoe jsou stle

Nov p roda: odkalit uranov'. ch dolr v Roncebylo p vodn rybnkem m w o v rdol, ale jak rostla tba a p ib1valo rmutu, posunul se rybnk asi 45 jako Jadersk mo e' zhruba slanost m voda m. na 8 prohlouben a a byl Jeho tale za suchho poasjsou zbytky dr ln v d evy malebn pokr vny sra-

nemsodnm.Vodkalitibylyzjitnymosk asypravdpodobnp inesen tan mi piary. ruen to bukov'. prales, ale msto m sv kouzlo' Co vak s nm? lomy, star h bitovy, oputn prrimyslov arely, anebo dokonce haly a odkalit. Tady vznik nco, co mdl vc souasn ch p rodovdcri oznauje za ,,novou divoinu". obvykle se jedn o k ovinat porosty pokryt linami, kter se plhaj po rozpadajcchse budovch. Dominuj zde rostlinn p isthovalci jako pajasan nebo dlnv. chodn rdesno i k dlatka. Yznikzde divok globalizovan p rod, kter ani sloenm ani stanovitm nem s tou tradinst e_ doevropskou p rodou mnoho spolenho.A p esto prisob dojmem sly a nezkrotnosti. Tarzana zde vak neekme, to spStalkera' Paradoxem souasnsituace je, e vtina tradinchst edoevropsk1ch ekosystm je njak ohroena, ale nov p rod hald' lomrj a brownfield se da ! Krajina je pohlcovna domy, fragmen_ tovna silnicemi, z nebe padaj dusinany a kyseliny, kter nilesn i ostatn pridy a zprisobuj kalamity i zar stn krajiny smetitnmi druhy. Aie na poplkovmodkaliti na Kladn se zahnzdil kulk a na vedlej uheln hald nocuje orel. Zv ata a rost|iny vytsnn
s'rex,( e Nov pnooe 183

sk krajiny anebo rozlzajc se mstsk zstavby' Mm na mysli

PRAVO NA KLIMATICKOU SVOBODU

PARAD0X{5ITUACE: STAR PRoDA 0HRoEI{A, AtE NoV VzKvT Svoji roli sehrv i as. Mnoho lidsk1ch zsah prisob prvnch dvacet let jako nienp rody, ale po ase splynou s okolm, a do_ konce se mohou stt ostrovy divoiny v kuku inpouti zemdl_

'r8z

z krajiny se uch1 lily do lomrj. Plat to pro obojivelnky, pavouky a t eba i pro lomikameny. Co o to, lom alespo vypad jako p roda, ale co si mme myslet o nhradnch stanovitch, jako jsou
nspy dlnic a oputnkouty p ekladov. ch ndra? Pojdme se podvat na nkter konkrtn p klady nov divoiny.

jako ve vech krajinch pod znamenm iedn spjen o ten smutek 'tVlarsu, znplanety zmaru a smrti v blt'
rrst vc a vc. Pot ebovali bychom zde hlohy a rychle .i.t, u ptu..nomety hubcvieiv,zejmnaodoln

rokem za' Co si pots touto zem? Ned se udret' kadym

dobrovolnky jezdcv tan-

svnl VoJE1{sK PRosToR MltovlcE-MLAD d v nenvidli a jak jsme za n dnes vdn!oblast Milovice-Mlad pat mezi nejstar vojensk prostory na naem zem. Ji v roce lgo4zde rakousk armda na ploe
Jak jsme vojensk prostory

p evzat eskoslovenskou, nmeckou a sovtskou armdou a teprve od roku t99t opt funguje jako voln p stupnp rodnzemi. Zdejvojensk historie se t] k za1atcl z pwn svtov vlky, v i vybudovn pravdpodobn hlavnho velnu zpadnho okruhu sovtsk armdy v 7o. a 8o. letech minulho stolet. Vak jej hledai poklad a mystri dodnes hledaj v podzem pustnoucho letit. V dobr pamtijsou p mvlaky Milovice-Moskva, na kten ch Praha byla jenom jednou, mn u. znamnou zastVkou'

tm ty tisc hektar z dila rn cvikov17 prostor. Ten byl pozdji

hzejici granty a plici rostouc b zy. Hodili by se nm tady vojci ivotnho proMinisterstvo z minomet , ale tento typ managementu p rody jmnu ochrany ve st ed nezn a ani nem v rimyslu vyzbrojit nkolik zachovat dokeme ne;ure paramilitantn milice' Nejsp promn' k je odsouzena jako celek travnat] ch ploch, ale tato krajina koupat se v od' Nenechte siji ujt na podzim, kdyzanzasychata cel ch ech' traiina je nejlutjs stnech luti. Myslm, . t;h;y

cviku Rommelovy poutn armdy v p edveer druh svtov vlky

azpad' Na zpad od Rakovnka na samm rozhran st ednch ul mstnch kontaktu na nch ec'h lelom v orov, zaloeny mnostv velk obsahuj polohy u pr.rnenen ch hornin' Nkter je atakuje kten p i zvtrvn uvol uje kyselinu srovou'
|yri,u,
elezitkrpnky llornihorniny' P mo na skalnch stnch vznikaj Ve
sren1 ch povlakrlr' a drobn kaskdy vytvo en z mikrobiln a z n vytk potok msa pramenn v. chodnm cpu lomu levelk a hlinku' Srany draslku eleza' otahujcveik mnostvsranrj sinic a as povlacch na sr se blzkminerl m jarozitov skupiny jak na Zemi ivota' podoby do fantastick pr hledy

LoM oRoV

Exstence vojenskho prostoru zde pomohla zakonzervovat stepn typ krajiny s irokolist1 mi sve eporn-imi trvnky, jak ve st edn Evrop na takto velk1 ch plochch ji neexistuj. Zhruba p ed sto lety se V prostoru p estalo hnojit a pouvat herbicidy a insekticidy. Psov vozidla a est dopadov. ch ploch vojensk;ich st elnic rozr valo pridu a zmlazovalo vegetaci. Vl sledkem je krajina, kter se podob rusk stepi pozvolna zar stajcohnisky b z, topolti a osik. Travnat plochy jsou oddlen pruhy smench jablon a rozpadajcch se p estrl1 ch ovocn1ch strom
zejmna dubou- ch lesrj, ale tak psy aktri i okuskov1miformami
.

nep ipraven zabloud poprv, m pocit, e se ocitl snad nkde v Rusku i v b ezov- ch secesnch nladch. Nic podobnho tto

To ve je namchno do mozaiky, jejekotonn okraje jsou lenit a dlouh, co svdhlavn ptktim a mot] m. Kdo do tto krajiny

nenasouvystoupily existoval skoro t i mitiardy tet,jst p ed tm' nkolika letech poslednch V t'itoulti' orvn rostliny a vyvinuli jako pozoruhodnho' tak mloco echch vidl '" 'ir"nch je sranov je zrko a potok v orovskm lomu' je nejist ' V lomu monzanetba l osud tohoto p rodnho divu jejm ukonen se sranoq rj nejsp a zninovoup rodu, ale po s lomem mohli udlat' co o"I". ;";;.'pln to n.jr'oisi, bychom odpadem"' tzv' jeho zavst dno "inertnm by bylo jej rekultivovat i

wvrejr

i'.'

'.

krajin u ns neexistuje, jin1 svt zanpr kilometr na sever od Lys i na v. chod od Bentek nad Jizerou. Vtisk krajiny je spmelancholick1 , ale zatmco jinde m charakter krasosmutnn, zde se

dte na naun1 ch

KRYPTOBIoTlcK PDNi KRUsTY vE cHvAtETIcicH i Arizony' viKdy cestujete po pskovcov.ch oblastech Utahu
stezt<ctr opakovan popisy

"cryptobiotic

soil

PRvo NA KLIMATICKoU svoBoDU

t84

srenieNovpn'ope

85

crust" a Varovn, aby lovk nevstupoval do pout a neniil ji. Jedn se na pohled o dost ohavnou zleitost. Na povrchu pout

napril zavtm pskem je jaksi edoern asi 1-2 centimetry mocn hmota, jejpovrch se nejvc ze veho podob shnilmu kvtku. P i podrobnm mikrobiologickm prrizkumu se V tto krust, kter se po detch mr1e jemn zazelenat nebo se na n objevuj krsn rud skvrny, dai rozeznat cel1 ekosystm nejmn dvou set druhr as, sinic a dalch mikroorganismri. Kryptobiotick kriry jsou V ame'

duby nebo zkroucen jalovce - stovky let. Daj se p itom zniit tm nejjednodum zprisobem , e jev suchm stavu rozlapete. Ukazuje se p itom, e pro ivot na pouti maj zcelazsadnv znam, protoe chrnjej povrch p ed vtrnou eroz, udruj vlhkost rostliny. psku a p ipravuj tak prost ed pro liejnkya nkdy i vy od k nerozeznn podobn kr3ry. Je to velk1 zzrak. Kdo by ekal, e povrhektarech nkolika tch arizonsk ch, najdou nai botanici na chu odkalit ve Chvaleticch! V menm m tku jsou vak vyvinuty nap . i na skladiti radioaktivnch kalrj ve stri pod Ralskem. Tam mtieme spat it i tak uniktn ekosystm, jako jsou vodn ndrky se z ednou kyselinou srovou zakalen blav m hydroxidem hlinku. Na nich rostou bakteriln povlaky zabarven do jasn luti diurantem amonn m. To u je doopravdy p roda jako z njak
ciz planety! Situace nov p rody je vlastn nep (emn, protoe nevme, jak se k n mme stavt. lejm zkladem je zjevn1 lidsk1 artefakt, ale ten je kolonizovany asto neuv iteln1 mi houbami, ptky i mikrobilnmi ekosystmy. Nov p roda je navc stejn dynamick jako bankovn systm a pln p isthovalcrj. Sotva jsme si na ni zvykli, u se p etv na nco jinho, protoe vznikala pod p m m tlakem vojensk techniky nebo velkorypadel. Po mnoha letech diskus se ukazuje jedno hlavn r4. chodisko - tto p rody je t eba si vmat, p lido n nezasahovat a moc se netrpit nad tm, kdy za pr let zmiz.
Hlaanch pramm k tomuto eseji je nkolik. V oroajsem byl s ochran em Pauletn Mudrou katili n'arhu rekulti'oace lomu, a Milouicch sm.' o kryptiobioticbjch k rch jsetn etl u EkoLstu, ale sm jsem je pozorooal jak a Utahu a Arizon, tak i na Hamru.
PN,(VO NA KLIMATICKOU SVOBODU

rick1 ch poutch nkdy skoro stejn star jako polhavpoutn

r86

Evropa za dvacet ivot u nikdy nebude tak snadny

let

'

l,

'

, ',

'

,-

'

,l

'

'

,'

Y_

, r rr''

,,,,,i,*,,i

lnr

- jt'" ";j{i'i;i:i# il;il,;',i,

fir*r*$*ffiH*

tck,e ji psal mezinrodn t1im Francouzti, ltal , Nmcrj a dalch nrodnost, kte Evropu ,,ct"zevnit . Zprva jasn deklaruje, e nen p edpovd budoucnosti, protoe nco takovho ani nen za souasnsloita rychle se vyvjejcsituace mon.o budoucnosti se d nco ct v p pad, e vezmeme trendy, jak jsme pozorovali v poslednch dejme tomu deseti letech, a vzthneme je pt let do budoucnosti. Dl u nastv pole velk nejistoty. Navc se uplat uje jev, ktermu se k ,,scn p ekvapen" (surprise scenario): v systmu, kter obsahuje destky i stovky reaguji cch ,,lte'dojde k naprosto neekanreakci, je zmn sm ovn celho systmu. P ekvapenm byla prvn svtov vlka i internet. Za tto situace se o njak vdeck prognze budoucnosti ned v bec hovo it. Msto toho sociologov, ekonomov, p rodovdci a antropologov pojme novva1i zkladn sly ve spolenosti a dob e p itom vd, e se mohou mnit v opak.

PRoGN05rIcl u nepRoctt zul' nlr polmrrovvru V roce zoo6 vydal pa sk'stav bezpenostnch studi (lSS) obshlou zprvu nazvanou ,,Nov globln hdanka. Jak1 bude svt v roce 2cz5z hlediska Evropsk unie?". Na zprv je sympa-

tech. Evropsk unie bude mt kolem 6 % svtov populace, co znamen stejn lid jako dva Pkistny nebo t i Ngrie.Pomrn velk1 p r stek obyvatelstva budou mt Spojen stty americk, ale
naproti tomu poet Rusrj klesne o't't
%o.

IlA JEDl{0tto prlsrHcE BUoou ptpRoAr ova rvnopnl Za dvacet let bude go %o obyvatel Zem tv rozvjejcchse st-

Vechny evropsk stty, ale

tak naa zejmna Japonsko dramaticky zestrnou. V subsaharsk Africe se poet lid tm zdvojnsob. Evropsk st st edomo bude elit mdl intenzivnjmu proudu uprchlkt, protoe ivotn
EvRoP zA DvAcET l,o'r

- rvor

u NIroy NEBUDE

tAr

sNeohl

podmnky v Africe se dle budou zhorovat. Velice zajmav mrje b1 t role ny, kde nedvno dolo k nejvtmigraci obyvatel v cel historii lidstva. sto dvacet milion ranrlse dalo na pochod z vnitrozem na pob e. Jedn se o nejvt znmou migraci v djinch lidstva, ale v novinch jsem se doetl jen o tom, e Karel Gott se oenil' Zatmco v d vj nsk tradici byla zk vazba na pridu a na nskou kulturu, m e se stt, e dojde k velk kulturn zmn a vyko e-,x.nn C ani si navyknou expandovat nejprve do sttt] lecchv nskm okol - na Sibi a do Mongolska - a pozdji do dalch zem svta. Na trhu prce se oekv nedostatek pracovnch sil, protoe t etina Evropan bude v roce 2025 starne 65 let, zatmco V rozvojovm svt to bude jen 3%o. Do sttr Evropsk unie bude ron sm ovat kolem o,6-t milion uprchlk . Skoro 8z %o obyvatel Evropy bude tve mstech a v urbanizovan1 ch plochch na vzdlen1 ch p edmstch. Jak se budeme ctit v Evrop pln penzistri a r zn1ch skupin uprchlkti? Strnouc populace, tedy skoro polovina volirj, bude chtt njak jistoty, take prosazovn reforem bude nejsprok od roku sloitj' Vichni budeme pociovat ztrtu evropskho vlivu a nstup nou'ch, ekonomicky a mocensky sln1 ch asijsk1 ch sttri. Nejhorvyst zlivn m e ekat Rusko, jeho populace bude za dvacet let tatjenom rzo milion lid, p iemepidemie A|DS zahub kolem 9 milionri Rusti. ivot u nikdy nebude tak snadn; jako v 7o. a 8o. letech, ale dobr zprva je, e populace poroste jen mlo, e spolenost m politick tradice, na kten- ch se d dlouhodob stavt a e pokud se poda zvldnout nezbytn reformy, zejmna penzijnho systmu, poloostrov Evropa m e b1 t nadle jednm z nejp jemnjchmst
k ivotu na celm svt.

v monroli budouc Evropy, kter stoj v koutu svta v n' nm rouchu a cituje

Pavla vachtov

Aristotela: ,'Nkter vci je lep nevidt ne vidt".

mohou bi t nai spojenci jako USA. Mocensk sla ponkud rozh' dan Evropy p itom mrie b: t menne vojensk sla lndie a srov' nateln nap . s Brazlinebo Mexikem. Energetick bezpenost se tak stv absolutn prioritou dalhoevropskho rozvoje, a to tm sp,e napromylen a zvolna obsazuje surovinovou zkladnu

jmnem Arika a snase doshnout na sibi sk loiska' oekv se, e globalizace se bude dle prohlubovat, co povede ke zu. enkonkurenci v mdlvt kle v. robkrj a slueb. Strategi lndie a nyunenjenom vyrbt velk mnostvlacinho zbo,ale konkurovat vysplmu svtu ve zbos vysokou p idanou hodnotou. nsk1design a indick1 software se stv pojmem. Evropa p estv urovat styl, ale evropsk ddictv je dle rozvjeno mezinrodn

surovin. Za dvacet let budou stty Evropsk unie dovet go %o pot ebn ropy a 8o % plynu! A to v prost ed tuh mezinrodn se zsoby soute o energetick zdroje, kdy naimi soupe i o tenc svr;r nvcrrr,n; r,tn nrv
192

JEDEN RoPoVoD JE LEPNE DEsET GRlPEil Evropa m p ed svtem v jedn vci nskok a jeden zsadn hendikep. Tm prvnm je infrastruktura, kter je ve svm souhrnu mon nejlep na svt. Tm druh1 m je nedostatek energetick1 ch

ne-evropskou komunitou nvrh ri a prrimyslnkri, jako bychom jinho. kus nakultury p edali do cizch rukou, kde se mnv nco pravdpodesetilet dv dal USA a Nicmn Evropa, ]aponsko dobn z stanou na picevwoje nov. ch technologi, a to nejsp dky tradici tovrn a manufakturn r4 roby, kter se zde roanj od renesance. Nkter vci jako technologick] um se nedaj snadno i i nadle spovat rychle okoprovat. Hlavn ekonomick sla bude tovrny buvlastn ale technologie, nov ve schopnosti zavdt st edn indick a nsk Vznik Evropu. mimo dou stle astji leet do zbo evropskho kvalitnho it export zrn t dy naopak mrie ch vysok1 na zaloeny ' rrist ekonomick rusk1 Asie. Naproti tomu je nutn zisku st protoe znanou byttwaly, cench ropy nemus
EvRoP zA DvAcET r-nr

- rvor

u NrroY NEBUDE

ter

sNeom

193

:reinvestovat do tebnch za zena ropovodri. obvme se toho, e by Rusko mohlo na as Evrop snt dodvky ropy a plynu, ale dosluhujc a nekvalitn inrastruktura m e kohouty zav t smabez jakhokoliv politickho rozhodnut. Ekonomick1 svt budoucnosti bude mt vc st edr], bude rychlej a ne prosnj. Nad patn p zprisobiv. mi sektory i regiony bue viset hrozba marginalizace. Pravdpodobn se budeme mt ei' aat tm lp, ale budeme z toho mt mdl menradost, protoe vtinu sv energie spot ebujeme na to, abychom se v rmci svtov ekonomiky neoctli nkde na okraji' Pravdpodobn jedin vhodn cesta pro celkem malou, strnouc Evropu s mlem vlastnch surovn je investice do vzdln a zkladnho i aplikovanho rnzkumu.

Deprese jako pandemle

milion let, kdy se od spolen1ch p edkt1 modernch opic odtpila vtev vedouc k lovku. P esto prv v tto dob p ekonvme tak velk mnostv rrizn1ich nejistot, napt a tenz, e znmy americk1 psycholog, specialista Martin Seligman hovo o pandmii
deprese. Vc m pomrn dalekoshl ekonomick a politick dtisledky. Frustrovan lid jsou vce agresivn, demonstrace jinak spo dan1 ch nmeck ch i francouzslc. ch penzist se svoj bou livost bl sp revolunmldei. Viditeln roste spot eba uklid ujcchlk , ale tak se objevuj nov hromadn fenomny, jak m je nap klad nakupovn pro radost i spnakupovn zahnjc starosti. Seligman pat mezi neustle se rozi ujcokruh psychologri, kte v i, e zde nejsou od toho, aby lili duevn nemoci, ale proto, aby rozvjeli

Zkladn situace je dob e znm - v zpadn civilizaci se lidem da alespo po materiln strnce nejlpe za poslednch sedm

bezpenost, reformu penzjnho systmu a obecn pio sirnouc populaci a pot ebuje dle investovat do vech forem vzdlvn, aby se udrela mezi stty, kter jsou schopn rychl1 ch technologiclo.. ch inovac. Mus se vnovat, ostatn jako vechny stty, peii o zi_ votn prost ed a atmosfru. Tyto zvry nep edstavuj nic novho ani neekanho,ale jenom dalpotvrzen toho, co u vme. za tto situace p edstavuj souasn,ale ji adu let trvajc politick p tky a skandly nejenom malichern nep jemnosti, ale vyloen koliv , jev, protoe navozuj typ politckkultury ve kterm se vtina tvo iv energie vybjve sporech, zatmco bychom pot ebovati vce koncipovat budoucnost' Arabov kaj,e ropu je monpout jenom jednou, ale pro as to plat tak.
.kladem tohoto l' nku je studie editorti N' Gnesotta a G. Greaiho (zoo6): The New Global puzzle. What a World for EU in 2o2s. 2So stran, t3s-ti1utefr slrgt gtc Studies, Paris. |de uae ejnn1u tanie soitas

6 % svtov populace jedno z v dchsvtor4ich postaven. Mus vak zvldnout nkolik zcela zkladnch problmri - energetickou

a m reln ance udret si v roce zoz5 i p i zanedbateln velikosti

as A RoPU m0t PoUT JElloM JEDtloU )ak zvry ze studie vypl uaj? Evropa na tom nen tak patn

slu charakteru, podporovali celistvost osobnosti, zodpovdnost,

starost o zt ek i estetick vnmn.

pozlv,iux* Z

R. Schmelzooti a D. ubrtoo eds. (zoo7): Kladno minul a budouc, ga xror, Kladno. ledrui se ji o tet zash'uil kaahg, kta" aznikt zQm,ina aty sta- ' rostliaosti socha ky D. ubrtou.

:k! "!ad n9rnjc!cn

mst _ uize druhho

a ioa

ou identity,,

In

ilEPoTEBUJEME BEzsTARosTN PlLoTY Seligman sm sebe povauje za pesimistu, protoe jenom pesimista je schopen se ser zn zab,vat optimismem. optimismus je dobn- v p pad mal1 ch ztrt a mal ch zisk , ale od pilota na dlkov lince neoekvme, e si d sklenku navc, aby ml p i letu dobrou nladu. Nepot ebujeme optimistick piloty a je otzkou, zda pot ebujeme stoprocentn optimistick politiky. Naopak v,,malm" osobnm ivotza pesimismus platme nejenom patn; m ivotnmpocitem, ale tak odpuzujeme atraktivn partnery a nae ance na zskn dobrho zamstnn klesaj.

Seligman Vid t i hlavn zdroje depresivn epidemie souasnspolenosti. Prvn p inouje velk1 r st individualismu, kten- m eme popsat jako ,,velk j" a,,mal my".o prrimrn schopnm lovku
195

svr;n xvcrrr.a;rn lry

194

DEPRESE JAKO PANDEMIE

bychom jet v 19. stolet ekli ,,nebylo mu shriry dno", a tm by vc byla r'y zena. Njak vymoc, osud i Brjh to tak za dili, tak co se s tm trpit. Pokud je ale ve st edu naeho waovn zdu el j, kter m moc dit svtij ivotn bh a napl ovat sV ambice, pak kad1 ne spch bol vc. Navc ve svobodn spolenosti mkady svobodrj naplnit svt]j sen, take pokud se to nestane, vnmme to jako ivotnselhn. Druhou velkou chybu vid Seligman v p lin,nauenseberict. V zpadnm a zejmna americkm kolstvse automaticky oekv, e uitel povzbuzuje ka k vtmu u.y'konu, tm e zdrjraz uje, e je dobn' e je schopen podat maximln ln_ kon a nakonec antzit. ' Ve|mi dob e tento typ motivace znme z americk] ch film . Protoe vak nakonec ,,zvtz"jen mal mnostv student , mohou to ostatn brt jako prohru. Mnoho mlad1ch lid m dnes bn nerealistick oekvn toho, co by jim svt ml vcemn automaticky dt.Yychz p itom ze situace sv- ch roditi, kte dvacet let tvrd pracovali, aby doshli urithostandardu, ale pro mnoho dt p edstavuje ji tento pomrn vysok; standard pouhou startovac ru a od svta chtj mnohem vc. Tomuto typu oekvn vychzej vst c banky se svy7mi snadn;. mi prljkami. Svtem se neustle americk hypotenkrize, na kterou se dvme zejmna jako na selhn bank. Ve skutenosti se primrn jedn o selhn rlsudku statiscrj samotn ch klientrj.

jenom Vpencov skaliska u Sloupu v Moravskm krasu zskaj q znam z stanou v okamiku, kdy je chvli pozorujeme a p em lme o nich' Jinak vjemem tm bez vztahu a bez riinku.
'.

V ili, e ,,na to maj". Byli tak naueni, ale d sledky chybn r4 chovy, kter byla mon vc zprost edkovna mdii ne uiteli

a rodii, zasahuj cel1 svt. Nejedn se jenom o Ameriku, i u ns a v da|chsttech pozorujeme u mlad generace r st globln mentality nimnepodloen sebedrivry kter je mon p jemnj ne sebepodce ovn, ale mrie vst k dominovmu efektu regionlnch kriz. Co kdy hypotenkrize ve skutenosti indikuje chybu vzdlvacho systmu, kten je zaloen na chybnm p stupu ke svtu? Mon by ve kolch vc prospl typ motivace, kteq ukazuje, e pnimrn1 spch je normln a e vc zlena tom, jak se

*l

'r5

fii

fr: R:
:*:

p svaluj vinu na rodie, kolu i politickou situaci' Krajnm padem jsou esetitisce dospvajcchdt, kter neod rvodnn v , e byly
sy. mi rodii zneuvny.

PRO MME TAK nol pnrnzPRvY?

lovk srovn se svtem. T et velkou p inudepresivn epidemie vid Seligman V ,,nauenbezmoci". obvykle se projevuje jako ,,victimology", tedy jako pocft, e jsem obt nap klad rasov segregace nebo t dnho privodu. Velk1 podl lid nen schopen naplnit sv ambici zn sny, a tak

nho nakutovn to mreb t zvislost na televizi, uritmdruhu potrary, ale i na rychl ch vztazchisledovn sportovnch p enos ' Nen v tom samo o sob nic p esp linevhodnho a na rych' it lost, se kterou pocit tstvyprch. Mon je vhodnjnehovo p do vychzky p inej klad nap kter uspokojen, o tst, ale o innost tchto Vtina e. kultu v ivot i kutilstv rody, sbratelstv,
DEPREsE JAKo PNDEMIE 197

Svounegativnrolisehrvaj,,zkratkyketst,,.Kromiizmn.

sv rJn pvcrrr,n; nt uy

196

je v souasnosti nemodern, ale podvejte se t eba na ,,Recept " P emka Podlahy - myslet si o nm mr1ete, co chcete, ale fakt je ten, e se v podstat jedn o p ehldku tak spokojen ch lid, jak byste v jin ch po adech v tto m e nejspnenali. V tto souvislosti je nutn si poloit zsadn otzku: ,,Pro vlastn mme tak rdi patnzprvy?" Snad nm na cizm netst umouj srovnat se s vlastnmi depresemi plynoucmi z nenaplnn ch

prar trnuoovNevrrcr zxorw

Ekonomika bez trnu

I

V EKoNoMII?

snri. Seligman v , e rn- chova k relnmu optimismu by mla zanatji u dt ve vku kolem deseti let, a to poznnm toho, e b1 t pr mrny je bn lidsk podmnka, na kter se d vystavt spokojen ivot. Co nm vak v tto dob citeln schz, jsou pozitivn instituce. Nejsou to ministerstva, politick strany, ale asto ani crkve i sportovn organizace. D v se jednalo o skauty, sokoly, leny mal1 ch sportovnch klubt1 spokojen hrajcch t et ligu, muzikanty z dechovek a trampsk1 ch kapel, filatelisty, zahrdk e a vlastn o vtinu spolk , ve kten ch se o nic nejednalo. Pokud velk st spolenosti v , e by mla hrt prvn ligu, pak se bude pandemie deprese dl rozlvat rozvinut m svtem.
pozxrvrxx

Nedvno si dva ameritekologitekonomov - Charles Hall ze Sttn univerzity v New Yorku a Kent Klitgaard z Wells College - po_ loili otzku, jak by vypadala ekonomika, kter by nebyla soust spoleensk ch, ale p rodnchvd. P ekvapujc poet lauretrj Nobelov. ch cen za ekonomiku, namtkou Joseph Stiglitz, George Aker' lo, Daniel Kahneman, Amartya Sen a dalzskali ocenn za prce, kter asto zpochyb ovaly samotn zklady tradinekonomiky. tak jak byly formulovny v r9. stolet a rozvjeny a do dnen doby. V ekonomice pochopiteln existuje ada proudr nesoucch jmna

(zoq):

"l& aebu najdete pln znen knihy C. R' Snydera a S. J. Lopeze Handbook of Positive Psychology oetn kapitoly o M. Seligmanoai.

jako bio-ekonomika i dokonce ekologick ekonomika, kter se zab ' vaj oblast, kde se p rodnvdy a ekonomika p eknvaj, ale obma autor m se jedn jet o nco radiklnjho. kaji, e souasn ekonomick zkony ungujproto, e do spoleenskhosystmu pumpujeme velk mnostvlacin energie. V dnspolenosti, a ji je socialistick i kapitalistick, ekonomika neroste bez dostatenho p sunu energie, take v druh polovin ropnho vku, do kterho mon prv vstupujeme, budeme mon nuceni zmnit nkter hodn zkladn ekonomick paradigmata. Mon e dokonce bude vedle sebe existovat vc ekonomick1ich vd. kaj Jak by mohla yypadat disciplna, kter oba ekonomov ''bio' a obhu na spolenosti nikoliv by zaloena Byla fyziklnekonomika"? penz, ale na materilech a energich. odhaduje se, e globln ekosystmovsluby odpovdajron stce 33 trilionri dolarrl, co je

't\t

dvakrt tolik ne objem svtov ekonomiky. Pokud prna zemdlsk plodny, je to z pohledu tradinekonomiky zadarmo, ale tak se na celou zleitost m eme dvat tak, e nm ,,nkdo" - p roda, poskytuje slubu, za kterou bychom mli normln platit. Jin1 p kladem je' e lesy a vpnit mo sk asy ukldaj asi tvrtinu lidmi uvolnnho oxidu uhliitho.Pokud bychom jej mli ukldat nap klad vhnnm do hlubch vrstev zemsk k ry, bylo by to velice drah. Podobn u cen ropy i uhl platme hlavn nklady na tbu, ale unsnez1m, kolik musela p roda zaplatit za ,,vyrobu" , akumulaci a uloen ropy.
EKONOMIKA BEZ TRHU 199

---=:
chme, e pokrok modern spolenosti je zprisoben lidsk1 m umem, kten ns dky vdeck1 m poznatkrim a technologick1 m vynlezrim p ivedl ke zcela neb1filalmu stupni bohatstv. Ale

obvykle

sl1

Fetie a fakta

co kdy se jedn o egocentrick uvaovn, o poklepvn si na

rameno, jak jsme v born, a ve skutenosti bylo zkladem pokroku otev en dve do svta fosiln energie kumulovan v podob ropy, uhl a plynu? A co kdy prv tento svt dostv trhliny, protoe lacin ropa dachz a uhl musme spalovat opatrn, abychom p li nezmnili sloen atmosry?

tedy schopnost organism nalzat azpracovvat energii. Prvn bakterie se pravdpodobn ivily chemickou energi, p i kter se nauily vyuvatvelmi mal1ich rozdlri energie jako t eba p i reakcch, kdy se oxiduje dvojmocn elezo na trojmocn. Pozdji p istoupil nd_ hern1 lynlezotosyntzy, kten slizk bakteriln povlaky dovedl do stadia les ob1van; ch vellc. mi ivoichy.Dalch4oo milion let trval ivot p mo zaloen z gg%o na slunenenergii a teprve lovk v posled nch dvou staletch ui n i l dalenergetickou revol uci, kdy zaal vyuvatspalovn fosilnch paliv. Tm, jako v p edchzejcch geolo-

Zkladem vech ekosystm je termodynamick perspektiva,

touenent lidsk ma rukama. Portugalci takov soky p ekvapiv se z Mozambiku. Slovn zkladje latinsk] a ponkud jej nm vyznamu'' p vod v ooi.*i. .iuro,,f akt" i sp,,act"'N ejlpe. si neboli "factory" umme p edstavit jako nio, covychz z tovrny
ei

oznauje brika zhoFeti je slovo portugalskho privodu' kte doveli t eba

t, co se etymologiruy iaatzi samo - fakt nen njak V okaje to udlvla, nco vykoumanho a umle vytvo enho' za protoe pozoru' na mt rnzit u, kdy ,,dojde na fkta", je t eba se
manipulace' rohem na ns hrodn sestra faktu' tedy nejblim m jin1 m nja( vrili nai rulodln pohyb sm ujcbez ohledu na
smrem.

j.iae ipis z manutaktury.

Vyjd it ridiv nad Je v podstat.triviln

pravda' ale

Co kdy skuten ekonomika ivota nen zaloena na dolarech, zamstnanosti a inflaci, ale na termodynamick ch tocch energie, kter jsme si zatm mohli dovolit ignorovat, protoe jsme posledn stolet skoro zadarmo ili z p rodnhobohatstv kumulovanho cel destky milionrj let? oba auto i definuJ ,,bioyzikln" ekonomiku jako systm ekonomick anal' zy, kteq. je zaloen na biologick1 ch a yziklnch (v protikladu k socilnm) vlastnostech, strukturch a procesech reln1 ch ekonomickyich systmri. V tomto pohledu nlekrom energi zkladn role sprvnmu fungovn hydrologickho cyklu, protoe bez vody ekonomick procesy - jak dob e vd beduni - p estvaj fungovat.
pozN,(MKA: Hall Ch. A. S. a Kli,tgaard K. A. (zoo6): The need for
new,

gick1 ch obdobch, se zaal prom ovat cel1i planetrn ekosystm.

za lubem' tedy e lovl, kten_ se asto odvolv na fakta, m nco

a vme' e V praktickm ivot tomu velice dob e rozumme

p ijatelnou mylenkou' Hri svrlj cii mast<uje njakou jinou, obecn njak skupina u skutenost rozpoznime, kdy se fakty ohn soubor akt vybran p nebo politick strana, pro kterou se edem
je uke celou zleitostve sprvnm svtle'
Feti, d evn1 brjh, musib;t jednoduch

nevyvratiteln stv fetiismem. Koyi ekneme, e nco akta a jazyk sm vme vlastn najevo, e tak existuj Wvratiteln
'

fakt, d_

bio-

physical-based paradigm in economics for the second half of the age of oil. Intemational Journal ofransdiscipli,nar Research t, 4_22. S Charlesem Hallem pracooal Martin Kak, spoluautor kni.1 Nejist plamen (Doko n, 2oo7' 2. doplnn a aktualizouan oyd .n zoo8), a pan profesor ns ochotn mi materily o bioekonomice. Dkujeme. asobil r

proto' e za nimi stoj pro_ o nich nehovo me jako o ftich, prv tm nejjedno' p.".ourn;.1 nboensk systm' S fetiem zachzme se k nmu chovme jej obtinami' zp sobem - poapta'i" dum jet dostaneme' vc opatrn a v me, e kdytrochu dme'' ' plodnost' a tak to je na ada ernoskch teiiser ne1at souvis s a t k se pol, krav irok pojetje nich vidt' Plodnost v archaickm jenom smyslorn' zitek' ne a synri. Je to sla zmnoenpotravy sp se do potku promtly a Africk masky obdivovali Picasso i Matisse oblbili surrea' pozdji nco o modernho umn. Briky plodnosti si Freudem' Sigmundem a list, protoe souviseli s p erami snu
rrrrne per're

ale skoro nikdy nalzmesoubory pomocn11ih figurek, tzv' veebt '

V egyptsk ch hrobkch

svr;n nvcHr,r; np uy

Co formuj informace?

kter jsou vtin veho, co slyme i teme, jaksi "exformace"' Podstatou papru' |o nas sklouznou jako voda po navoskovanm ale b: t modern spolenosti navc nen nechat se nmformovat'

jsou nco, co Profesor Zdenk Neubauer ik, e informace tohoto pohledu ns ,,formuje in", tedy to, co ns vnit n mn'Z

Milo Vojtchovsh- hraje na louce za Prask m hradem a finsk studentka poslouch, vdouc, e vzdlni je to, ,,co z stane, kdy zapomeneme vechna akta", tedy zkuenost, kter impregnuje osobnost.

o mlokterm sm, nezvisl1 a urovat t n. Formovat ostatn' za to' je po|iiikovi sl1 crme, e um naslouchat' Sp vychvalovn e' nepot !e si um piosadit svou. Skoro to vypad, e informace tomu' k neslou bujeme a ani nechceme. A pokud je pouvme' stahujeme to' ocenu informanho z si Sp uuv na' zmnily. se mnit co se nm lb,a to pouvme jako brnn' abychom
nemuseli. by noviny Kdybychom informace skuten pot ebovali' vypadaly a televize jinak. To d rozum, ne?

fakta, jedna zprva m e b; t vcemn pravdiv a druh vcemn liv. Fakta jsou fetie jednoduch1 ch lid' protoe ti uvliv je nejenom ov uj, ale hlavn hledaj, kam pat a s msouvis. Njak

Majili fakta a fetie spolen] zklad,lze se v bec dobrat njak pravdy o svt? Obecn zkuenost ukazuje, e kdy dva svdci pop t eba volbu prezidenta republiky a pouijp itom stejn

p iblin verze pravdy by pak nespovala v prov en jednoho bka, ale v uspo dn celho lodnho nkladu etirj,kter bou e zp ehzela v podpalub portugalsk galeony kus cesty za Mysem
dobr nadje.

poztv'iur* Tbxt ofetii si u mne objednal Frantiek Dryje 7 Analogonl, ale pro tento asopis se mi nezd.l dost len, take nakonec korutruktiun uyel
a Respektu.

geometrickou aci oim t dy zkladn koly dnes probrali a t i tvrtiny jej zvldly' rjlohu. Vera eili tent kol na potai protoe ci byli schopni nalzt si definice a Vzorce ve Wikipedii' jeden student' bnes mli jenom pero a papr, a stejn1 tikol zvldl jednoduch je - pro Nic si ze verejkanepamatovali' Drjvod inter' na nalzt bychom se nco pracn uili, kdy se to d snadno Ministerstvo n.tu? T.p." v kabinetu si uitel uvdomil, e kdyby mohlo by kolstv chtlo nco udlat pro obecnou vzdlanost' zk kad e rozbhnout akci ,,internet ze kol". Dotazem zjistil, poi zejmna m doma internet, na kterm se vnuje samostudiu taor4 ch her a komunikanmhrtkm' Nevm' Doba se mn a je docela Je io dob e nebo patn? dol e mon,e dti se instinktivn p ipravuj na rikoly budoucpokud mono nosti doma a ve kole u jenom otravuj sebe' a na snadno dotaky kantory. Na druhou stianu se zd, e zvislost nejistot lenosti' stupn ch irrformacch z internetu vede k duevn ch situacch' Navc u n.rhopnosti se sprvn rozhodovat ve sloit jsou mon mn drjleitne informace - tedy popis ,,co to je " co ron
rr.ru;

svr;r nvcHr,n; lvn uy

INFoRMAcE?

203

Co potrebuj Vda a faZ0le

ejv c?

Tom Ruller se po vtrn bou i v mln1ictr aarstyctr vrchnejprve za. radoval, kdy spat il bizarn pah l stromu a p"L.u;i radost stvrdil pomam krouenm hlariy, p i ktermji tiskl k nerovnostm d eva a sl jeho v ni. Vst-at.a se. Kdy jsme pozdji tento zitek srovnvali 5Jnlval s dvnm se na televizi, nenali jsme anijeden spolen; bod.

vltznamy - tedy pochopen ,,co to znamen,,. vznikaj p em]lenmo informacch a prac uriznam
P-slno
a
.

A v znamy teprve s nimi. Jean Baudril|ard u kdysi kal, e mme mdl u. ino.'".a mdl mn
Pro,}..P.Ir; Viz tposledn knihu 1. Nzubauerao potku, cest znamen asl (Maluem, 2oo7,32o stran).

Kdykoliv si polome otzku, co vdci, uitel,pstitel fazol nebo pendolnov mainfrovpot ebuj nejvc, odpovdme penze a spoleenskou presti. Celtzn pak konmonot nnm zp sobem, kde na to vzt, a co tomu k ministr pro rozvoj fazol stv, p padn' zda by jeho odvoln neohrozilo k ehkou koalici pstitelrj lutnin. Pro vtinu lid je vda to, co vdci dlaj ve v. zkumn;ich tistavech. Jene tam se vyskytuje jen ve sv koncentrovan form' Ve skutenosti vda p eb v v hlavch vech vzdlany7ch i nevzdlan1 ch lid. Nkde p evauje, jinde je jen trpn1 m njemnkem v p zem iracionality. Vda jako zp sob kritickho mylen, poctivho p ebrn informac o vnjmsvt ijenom jako schopnost mt vlastn nzor podloen vc fakty ne pocity, je nco, co nejmn od renesance pomh Wtv et evropskou civilizaci. Ne, e by neexistovaly arabsk astronomick spisy, st edovk indick matematika nebo star nskmedicna, ale v tchto kulturch se vda jev spjako p vsek na strom nboenstv anebo filozofie, jako pomocnk p i hledn Boha nebo sprvnho ivota. Evropsk pojet vdy jako innosti, kter je nezvisl a pot ebn sama kvrjli sob, je pro nai civilizaci jedinena ani si neuvdomujeme, e evropsk duchovn export spovkrom k esanstvtak ve vd. Vda, kterou nosme v hlavch jako ddictv mnoha stalet kulturnho rnvoje, je d'ileitj ne vda clen provozovan v stavech. Z tohoto pohledu si skoro myslm, e pokud vda nco pot ebuje, tak to nejsou jenom finance, granty a sponzo i, ale zejmna kvalitn zkladn a st edn kolstv.Myslm, e nejlep v. chovou k vd jsou projekty - t eba takov, kdycijihoesk1ch gymnzi otpodle stach fotografi dnen krajinu a uvdomuj sijej zmny. Nejedn se o to, aby z tchto krlvyrostli vdci, ale aby se poslila zvdavost a schopnost vcn myslet. Dobr osivo je zkladem spnho fazol stv, stejn jako dobr vda zanv mate sk kolce.
Psno pro Respekt'

sv r.Jr nvcnr,r.; lgn lry

204

co rorrtu.J

oe

FAzoLE Nr;vcr

205

Pirtsk kopie Boeingu 747

l

kten_ potkal vechny rozvinut ekonomiky a kten mrjeme popsat jako obecn padek rukodlnosti. Pochopiteln se nechceme a ani nemrjeme vrtit do dob, kdy si ikovn amatr opravil auto, p estavl chalupu a nauil se instalatrskprce, protoe mu nic jinho nezbylo, ale podvejme se na vc radiklnjm zpr)sobem. Je v USA vojensk dostatek ikovn1 ch technikri schopn1ch vyrobit pikov letadlo. nebo je tato Velmoc odsouzena k tomu, aby vyvela potaovhry a televizn serily? Co se stalo s kolbkou industriln revoluce Angli, e u nevyrb prakticky nic a exportuje zejmna hudbu? Co si pone se strnoucm lodstvem a nespolehliv mi eleznicemi? Povol s nsk i korejsk oprav e? Anebo navame z eskperspektivy: budeme-li chtt dostavt Temeln, budeme na to v bec mt lidi? Vdyv Evrop jadern elektrrny nikdo dvacet t icet let nestavl a zkuen technici mezitm odeli do d chodu. Mon by se vyplatilo postavit jadernou elektrrnu jen tak na zkouku, abychom si vrjbec udreli schopnost stavt a konstruovat. Nedostatek profes je jednm z hlavnch, ale mlo viditeln1 ch limitr rozvoje energetickho strojrenstv. Vude v Evrop a USA jsou kapacity vhodn ch firem vykoupeny na dva a ty i roky dop edu' eskmupr myslu zatm kraluj r4 robci automobilrj, ale je tm jist, e pokud bychom mli lidi, mli bychom intelektualizovan Evrop co nabdnout - donedvna tak opovrhovan tkenergetick strojrenstv. Analytik V. Sml ukazuje, e v USA pracovalo koncem vlky ve strojrenstv 3 o Yo zamstnanc , ale dnes je to jen kolem 4%"' Mezitm zanikly cel rn- robn sektory nap . rn roba hraek, nkten ch textili a dalchv. robk . A85% automobilrj prodan ch v USA v roce rg7o bylo domcho privodu, dnes to je 6o % a pokles pokrauje.
PIRTSK KoPIE BoEINGU 747

Kominci v echch jsou na pokraji vym en. Vesniani chalup i je p eplcej a p ivej ze vzdlen' ch destinac. Nedostatek kominkrj je vak jen potkem dlouhodobho globlnho procesu,

207

Jet zvanj je prudk omezen v roby oceli, letadel a ponajc nedostatek vojensk1 ch konstruktrrj a r4 robcri. Tady u se nejedn

jen o obchodn bilanci, ale o bezpenost sttu' Co bude Amerika

Veny prteii
(DoPIs o vzolN;

slueb jako indktor ekonomick vysplosti sttu.

pirtsk ch kopi' Naproti tomu neznme p pad pirtsky zkoprovanho Boeingu 747. Rovn ocel sk ingoty se zatm netaisujr. Strun eeno - stejn] proces, kten- zprisobuje nedostatet komink na Jinsku,je odpovdny za potes dostavbou nov elektrrny a ve svm d sledku podkopv postaven USA jako velmoci, a to p esto, e ekonomov si mnou ruce, e se rozi uje sektor

dlat, a se ostatn stty nauqyrbt technicky leprakety a leta_ dla, navc ovldan dokonalejm indick1im sotwarem? Smil k, e hlavn problm s cdky je snadnost p i po izovn

proces vzdlvn kopruje stav spolenosti, jej hodnoty a smovn, tedy urit1 druh unifikovan mcdonaldizace. Hesly doby tolik studentri, kolik mohou, aby dostaly sttn podporu. Efektivita znamen, e co nejvtpoet student je uen co nejmenmu potu pedagogrl. Cel tento systm podlh evaluaci, podle kter je vysokokolsk; pedagog hodnocen nikoliv podle toho, kolik srdc pro svr1j obor zaplil, ale jak prce publikoval. V tonto systmu ji
nen na studenty ani as ani energie. Cel zleitos zan na zkladn kole. Moje ena tam u,pomry znm z kadodennchdiskus, kolem kteqch neustle krou pocit marnosti a frustrace. Mal dti do tvrtpt t dy jsou fajn, jsou aktivn a uitele maj v podstat rdy. Kolem esti sedm t dy zanproces odmtn autorit, a tedy vzdln. Jsou cel t dy, kter se brn jak1 mkoliv pokus m o vyuovn. Dti maj asto podporu v rodch, kte snad na zklad vlastnch zkuenostpovaujuitele za urity typ p vlu. Dti velmi dob e znaj sv prva, ale velmi neurit sv povinnosti' Nicmn v kadt d je pr dt, pro kter je uenp nos a kter jsou vdnza rozumn zachzen' Pro tyto dti vlastn ume. St edn kolstvznm mlo, ale i tam je patrn eroze autority a snaha projt kolou bez vtnmahy. Maturanti se asto hls na kolu, na kterou je vezmou. Nevd, co chtj, jsou v pasti svobody. P ihls se na t i koly, jedna snad vyjde. Uenje ve sv tradin podstat nsil. To znamen, e v klasickm kolstvpedagog a prost ed koly formuje lovka, drezruje jej, a to vesms protijeho vtili. Tento prvek nutnho nsil dnes miz a vtinou kolje monprojt, ani by byl lovk jakkoliv zasaen vzdlnm. Mnoha student m je skoro jedno, na jak kole jsou, hlavn e maj dalch pr let votabez zodpovdnosti p ed sebou. Ptm kolu? Mnoho z nich by chtlo se jich: co bude dlat, a skon d| studovat. Co? No, jet nevm, je to vlastn jedno. Ti nejlep
VAZETVY PRITELI

se staly

st a efektivita. Rrjst znamen to, e vysok koly nabraj

1tratjym z nkolika anal"jz uynikajcho interdi.sciplintimho energelka eskh9 P aodu Vclaia Smila,'zejmena zjeho inilry Energy a the

Crossroads (zoq, MI).

209

VstVat.
V1

studenti asto odmtajjak1 koliv p echod do dosplosti, do normlnho zamstnn, kam se mus chodit kad1 den a jet k tomu
sledkem je jaksi oboustrann dohoda mezi vtinoq m uite-

Co Pra ci nevd 0 SVt

chtt. Nebudeme si dlat problmy, e ano? Natst existuje nkolik ( ekl bych podle koly tak 3-7 %o) student a odpovdajcpoet pedagogri, kter1. m o nco jde - o obor, o poznn, o reflexi svta a jeho v. klad. Na tomto trpnm okraji mcdonaldizovanho vzdlvn se odehrvaj ty nejhezosobn vaahy (uenje vdy osobn!) a ty nejzajmavjodbornposuny, take maina cvlizace nakonec mrie pokraovat v cest, a to i p es obecnou a nejspcelosvtovou tupost pomrri. Srden, Vclav Clek
Psno
u

|em a vtinov. m kem o vzjemnm nerltoen,spo vzjemn lhostejnosti: ty m nebude otravovat a j toho na tob nebudu moc

l
nj
1".

'il

l
l),

l.r,

,l

ctil velmi siln njak obecn1 duch destrukce, kteryi pro nj nebyl vzn ani tak na faismus nebo naopak na znienNmecka

Ustaran pan v Novm Boru vytahuje z krabice run foukan ziky, na kter1ch je vidt privodn cenovku 48o K a sna se je prodat za 6o korun a jet p i tom nabz slevu p i hromadnm odbru. Mvne rukou neurit k horm na severu a k: ''Chlapi nemaj na v. platu. Ve sklrn hrozn d ou. Mm tam taky mue." Pak dod: ,,Co vy, Praci, vlastn vte o ivot?" Nmeck spisovatel Max Sebald (g44-zool) vude v Nmecku

predepsanform dopiru pro Mistra Hanue zRevue Prostor.

Spojenci na konci druh svtovvlky, e se odsthoval do Anglie. V Norwichi pak p sobiljako profesor nmeck literatury. Zd se, e do sebe v roce svho narozen nasl jakousi p tomnost zkzy, kter sice pramen z lidsk1 ch rozhodnut, ale je tak osudovou p rodn slou. Jako prvn v znamn nmeck; litert upozor oval na ,,zbyten"bombardovn Drdian a dalchnmeck ch civilnch clri. Byla z toho ada skandlri a jedno velk nedorozumn. Sebaldovi se nejednalo o to, kdo zatome, a co je monpovaovat za spravedlivou odplatu, ale o ten druh osudov tragdie, kte1 ivantick dramata, t icetiletou vlku ijugoslvsk1 konflikt. P ipadalo mu, evdyvedle sebe stoj dV tendence - jedna kreativn a druh destruktivn. ob jsou p itom velk1 mi nadosobnmi silami, ekov by ekli ,,bohov", modern lovk hovo spo darwinovsk1 ch silch p rodnselekce. Vtina stan- ch spolenost dob e rozeznvala, edestrukce nen njak omyl nebo nedostatek pozitivnch in , ale skuten moc dc se vlastn logikou. Proto uctvala bohy (dokonce astji bohyn) vlek a stavla jim chrmy. Clem p itom ani tak nebylo zajistit si vtzstvv p padnvlce - to byla a ripln krajn situace - ale zvldnout p irozen a v kad spolenosti existujc niivsly. Kreativita je obvykle vzna na jednu osobu, ale destruktivita je velice asto kolektivn zleiost, kter v modern spolenosti b1fol maskovan pod pouhou nep i tomnost dobr v le. Proto v novinch mlokdy teme vty typu:
CO PRAZACI NEVEDI O SVETE
211

,,ob strany spolu vedly destruktivn povolebn dialog,' anebo ,,Po dlouhm vyjednvn nakonec zvtzily sly chaosu a zmaru.'.,, lnu mme modly inovac, efektivity a nistu, ale r4yhnalijsme bohy vlek
a ztratili s nimi kontakt.

Volby na dolnm toku Paran

r
Na eskyich volbch je nejzajmavj, e v poslednch letech asto
rn

Citliq.i Max Sebald, potomek rlspnho nmeckho dlstojnka Wehrmachtu, shromaduje stopy destrukce V tak odlehl;ich srch. jako je v lov i spr,ybijen herinkti v Severnm mo i nebo ve stnostech rancouzskho ministra Sullyho, kten- potkem r7. stolet varoval, e pstovn bource moruovho zprisob zjemnn mravr] a tm nedostatek otrl] ch muket] rri pro nutn vlky. Sebald putuje po kdys tak p jemn1 ch, przdnnor4 ch p stavnch mstech rn _ chodn Anglie. A je mu, jako by nalezl stan lodn vrak. Po roce t975 za doby vldy baronky Thatcherov dolo k 11padku celho pob e. v savan. V nkten ch d ve rn stavnyich a

skonily pomrem 'l, co je souhrnn;im

sledkem ady nhod

Byl to zpotku pomal1 proces| kteq se pak zrychlil jako por

irn_ ch

prodej, vtina obchodrj zkrachovala a rrove vzdln poklesla a do t mry, e wrtina populace je prakticky negramotn. Vtina politikri a urnalistrj pochz z velk;ich mst, kter, bl nerovnomrn, bohatnou a dl se rozvjej.ivotn pocit obyvatelri centra je hektickou smsic inovac, rinavy, pochybnost a p li mnoha nnost. Je vak podkldn v zkladu pozitivn atmosfrou rozvoje' Na pob er4 chodn Anglie, v odlehl ch regionech sever_ nch ech a Moraly, v celyich rozshl1 ch zemdlsk1 ch oblastech Francie, panlska i Portugalska i na q chodnm Slovensku vak nejprve pozvolna a pak stle rychleji probh opan1 proces zniku a vylid ovn. lovk se nadechne a ctsmutek, kteri je o to silnj, e nen pouh m pocitem, ale relnou situac. L. Wittgenstein napsal, e svt veselyich a smutn;ich lid, jsou dva odlinsvty. Prakrim, Pa antimi Lond1i an m, tm je hejl Ct tidoby, ale nedopad na n ti\4 dlouhodob1 smutek starho nmo nka i skl e, kten rc prci, jakou u nikdy nenajde, protoe pat ila ke svtu, jen podlehl zmaru.
co'zNuru': P mou inspirac pro tuto esej byta kniha W G. Sebalda The rings ofSaturrr, kteri rnon pojedn ,a o lodi, je zanech a. stopy na pap e a n

smetnky dnes sotva projde lovk, skoro polovina domri je na

centrech anglick

amo i.

dobn patovou situacvolby nmeckho a italskho premira a p ed pr lety i americkho prezidenta. Ve vech p padech komentto i hovo ili o neuv iteln nhod. Je to vak p linhod najednou. \ svtlen nenabdl nikdo, protoe se zjevn vymyk jakkoliv politick teorii i bn m zkonrjm statistiky. V 8o. letech minulho stolet p ijdlado ech jenom hrstka Latinoamerian , ale skoro vichni znali a etli Franze Kafku, protoe ivot pod vojenskou juntou byl absurdn a dost se podobal ,,kafkrn" relnho socialismu. P tele Alexandra z Argentiny jsme spomylem vzali do tehdy trampsk hospody v Zadn T ebni, kde jsme si objednvali naprosto letln drink nayvany,,t eb sk; expres", co byl myslivec zapjen ampa sk; m . Drun hospoda za chvli zjistila, e Alexandro je z Argentiny a e v Argentin maj juntu. Jeden strll se zaal informovat, co je novho na dolnm toku Paran, zatmco druh; stril umanut trval na informaci z hornho toku Paran. Netrvalo dlouho a hospoda se rozdlila na dva zhruba stejn velk tbory kter se p ek ikovaly a neochvjn trvaly na svm. Dtlleitna cel situaci bylo, e kad v hospod byl informovn o potu zjemc o dn na hornm a dolnm toku, a mohl se tak rozhodnout, do kterho tbora se p ihls. Volby v rozvojorn ch zemch v poslednch letech mlokdy konily patorn m qsledkem, protoe volii, i lpe eeno divci, nemli k dispozici prakticky kadodenn odhady preerenc. Patov situace jsou rn_ sadou informan spolenosti a mm-li alespo kousek pravdy, budou se opakovat. Chudk Alexandro, kteq to ve nevdomky zptisobil, mezitm na zchodku anracel a u- epnse ns dval vytav,by jsme mu kali, e echy jsou rovn domovem Jaroslava Haka. V t eb sk hospod tehdy vznikla , a o ze zce|a nhodn a malichern p inypodobn situace - rovnost tborr - kter byla prokletm voleb nkolika r4znamn1ich sttnk . V teorii her by se
voLBY NA oor.Nlr toru pen'en
213

a nastaven urithovolebnho systmu. ]ene nedvno skonily po-

svr;n nvcrrr,nJ np my

jednalo o szku na vtze. Szet na pt msto je na nic, ale skuten vzruenp in jen szka na vtze. Vtz p itom nesm b1it jedno_ znan' favorit. Nejvtzbava je, kdy je p i hokejovm zpasu v druh ptilce t et t etiny stav dejme tomu 2:2. Jasn situace nen zajmav. Chlb mme, ted'jet pot ebujeme hry. Dornnum se, e znan ' st aoli aol ne proto, aby se zodpoudn uyjdila k osudu tto zem, ale aby si uila. Adrenalinorn_ zitek se vak dostav jenom' kdy se s njakou stranou - nap . dolnm tokem

Pro u si skoro n evy p rvm e vtipy?

- skuten ztotonme. Z pohledu osazenstva hospody v Zadn T ebni navc neexistuje njak1 v razn rozdl mezi hor_ nm a dolnm tokem tto eky. Podobn i v politice si ob strany i
Paran znepokojiv situace, protoe prvky hern zbavy, kter se do ns vtiskly v nekonen ch televiznch kvzech a p i vyhnn rznych podivn1 ch existenc ze sterilnch vil, p enme do 11pln jin1 ch
stejn jako nen velk1 lidsk1 rozdl mezi Spartou a Slvi. Je to vlastn

kandidtijsou nmpodobn a jejich programy njak zamniteln

aAmeriany.Unkolikletjsemneslyeldn vtipoPolcch a taky jsem si viml, e nkter scny d ve bran nebo uklh jakosamotnpodstatahumoru,t ebatyzosvobozenhodivadla'

jet humorn] ch historek. Zlat: komunismus, to se lid 'oznycr' Rusy mezi rozdlech o rdiu Jerevan, umli Lavit - o politicch, o

Taky jste si toho vimli? Lid mn ertuja vyprv si mn vtipri

socilnch sfr' Televize je nejsppkn nebezpen1 parchant, a to i v situacch, kdy vc mme zdnliv pod kontrolou. Noam Chomski kdysi ekl: ,,Vy se mte, za komunismu jste mlijenom propagandu. To my v Americe jsme na tom mnohem hri my mme reklamu. Propagandu mriete po sob nechat sklouznout a nevmatsi j, ale reklama je dlan tak, aby se vm dostala dovnit do due, a tam Vs tak dlouho straila, a prijdete a rnirobek si koupte." Pracovat v reklamn agentu e je mon stejn nebezpen jako se upsat KGBI Existuje njak podobnost mezi vilou vyvolen1 ch a eskyim sentem? V obou p padech uzav en skupina jistho druhu elity spolu komunikuje, hd se, uzavr p echodn aliance a skoro nikdy si nejsme jisti jej up mnost, protoe herci jsou stle na ochmdi, a tak napril jednaj z njakho p esvdena nap l vytv ej to, emu se roztomile k ,,mediln obraz". Na cel situaci nesou svtij velk1 podl viny nikoliv ,,herci", ale zejmna divci. ekl bych' e kupodivu to je dostatek informac, kten- funguje tak, e opoutme vlastn sudek a vrhme se do voleb jako do hry, ve kter je patov situace vtan m vzruenm'
poznlrx,,r: U tohoto textu nebude dn po<nmka. Je to asi. takou situace, jako kdy M. Palla chtl na zadn stranu katalogu ,,P praua t stauy" o obrazech z hlny (aydala Linhartoua nadace ue kokkz8) p ipeunit samokpku
s

i1

jsou dnes vlastn nudn, protoe jsou sloita slun. V souasnm 'ivot jed' byla dlouh a sloit strukturovan ,,scnka" nahrazen kter prvoplnovou ,,hlkou", noduchou, krtkou, a tedy obvykle se vejde do sms. rutotit< tyonrl jsem dval pozori kdo vlastn v dnenspolenosti vyprv an"kdoty. P edevmvtipy (ale tak pit alkoholu) tm zizety z vtiny pracovi s v.jimkou nkteq ch sp telen ch naq kon' kladatelstv. Nen na to as a lovk mus v prci podvat vtpky pochyben sv dodnes vak si Dti na st edn i zkladn kole ch cynick1 politick1 ch, zejmna vyprvj. U ns nejvc anekdot, studuje kter na, Krist dcera domrj a politicky nekorektnch nos

ii
:

vdrunmBrn,kdeasnemtakvysokoutrnhodnotujako
v Praze, a tm pdem lid jet mohou
b1

ri

t spolu'

n pisem,,samolepka",

ale doly mu penze.

neoddluje vna nevnchvle a akce. Televizn zpravodajstv dnes je humoreskou s nkolika povinn b;valo seii zn zleiost, tttivymi momenty. Tm zcela vymizel filozofick humor, kte vtipu odkn val njakou vlastnost svta. Tento hu_ prort "dni.tum mor byl schopnost podvat se na jednu vc ze dvou tak odlin; ch pohledri, e k jejich sm en byl zapot eb smch' Mon nejlepdefinic humoru je, e pramen z radosti ze ijakou radost ze vota. No a eknte, kdy se posadte p ed televizi, jsme bavit se sami. ln protoe bav, ns ivota vm to d? Nkdo jako ale vlastn zbava, vypad z dlky Utloukme as nm,co
pno u sI sKoRo Nnwpn (vvIB wIpvl
215

Poprvvdjincheskhokrlovstvijemevdob,ktertm

svt3n nvcrrr,n; rn uy

214

=-{l
p isprostl przdnota. Tak si vimnte, jak mnoho souasn zbavy nep in sm en se ivotem, ale njak; nekld. Snaa 1enom
to je

absurdn Anglan vychovan Monty Pytironov;im Cirkusem dodnes dok Yytv et chfr humor. pia.l Vtipnostje dn p emrou zbavy. Zbava, tedy zejmna teievizn zbava,j jeanirn ,e skuten smutn; ch fenomnr] nadoby, protoe ns'upozor uje' jak moc jsme ztratili schopnost bavit se sami.
Psno

Privzat se ke katedrle
O ROZDILU MEZI PAMATKARI A EKOLOGY

pro Respekt.

Pamtk i by mli chrnit pamtky a ekologov i ochrnci p G rody by se mli starat o p rodu. Ekologov a pamtk i logicky pat k sob, ale ve skutenosti jsou vnmni jako nesoum iteln skupiny. Je to do znanmry eskspecifikum, protoe v zpadn Evrop, a nejlpe to je Vidt v Anglii, se o nrodn ddictv staraj destky zce spolu pracujcch och ra n sk1ich a h istorick1ch sku pi n' Nen toti velk rozdl, zda chrnte t eba zmek s parkem nebo
les se zmkem. Pokud se pokusme srovnat eskekology a esk pamtk e, vyjdou nm nkter v znamn rozdly. Pamtk i se nep vazujk ruinm vrze, aby ji ochrnili p ed zbournm. Pokud by to udlali' nejspby bez zjmu mdium eli

t"

Stejn jako existuje program environmentlni vychovy, m eme si p edstavit program pamti nroda. V prvnm p pad se bude jednat o p rodna v druhm o sociln prost ed. oboj je stejn
d11leit. Existuje pravdpodobn jen jedna v znamn nevldn v jimka peo pamtky, a tou jsou rozshl aktivity mnoha skupin, kter se staraj o vojensk h bitorry, bojit i linie opevnn.

zimou a hladem. Nejd leitj rozdl mezi obma skupinami je podpo v e ve ejnosti. ochran i siji od 70. let soustavn buduj irokzzem. Destky spolkr kos trvu, p en by i stav budky pro netop ry. ochran sk tmatika je proto vnmna pln jinak ne pamtk sk, ale p itom p rodn i historick pam je jen jedna.

etinabn pouv slovo ,,ekoterorista", ale bohuel nezn souslov, kter by oznaovalo ,,pamtkovho terorstu" i alespo radikla. Pamtk i jsou vnmni jako platn p isluhovai reimu anebo v lepm p pad jako sal nn byrokrat, zatmco ochran i, to jsou partyzni, kte si to rozdvaj s kad m od mstnho developera a po ministra p es dlnice. Pamtk je dnes vcemn sudku m dalekoshl drlsledky' Od profesionlnch pamtk ri
astji sl1chvm, e se boj o ztrtu zamstnn, budou-li pamtky

povaovn za kolaboranta, zatmco ekolog za bojovnka. Tento obecn1 pohled pramenc dlem ze zkuenosti, dlem z p ed-

prvzlr sn

rr rerron'(rn

217

byrokracie i nekompetence. ochrana pamtek urit vyaduje nov zkonya pravomoci, ale tak si pot ebuje r4ychovat iroklaick zzem asystm nevldnch organizac, kter by se staraly o vc ne o jede n rozpadajcse kostel v.rodn vsi. Mon by si mli dt inzert, e hledaj pr lid, co se obas p iv ke katedrle nebo ke Karlovu mostu.
P1 Respekt, ale z,ikladn mylenka pochz z nepublikouan 1o-pro esQe R. Schmelzoa.

ivotnho prost ed a js-ou automaticky zvykl s kryq mi zdy vstupovat do st et . Mnoz pamtk i maj dojem, e bhem foslednch zhruba deseti let dolo k zmrnmu rozbjen a oslalovn pamtkov peprv proto, aby mli bohat develope i voln ruce k ripravm a p estavbm pamtek. ochran i se boj,jen,,

chrnit p liusilovn. Naproti tomu profesionln i laitochrnci p rody ctpodporu nejenom ve ejnosti, ale asto minsterstva

Rozdl meZi 5gou

DynaSti

Kdysi dvno v dobch, kdy televize byla ernobla neml ji kad , bel seril Sga rodu Forsytli zfilmovan1 podle stejnojmenn

mnohadlnknihy anglickho spisovatele a dritele Nobelovy ceny

za literaturu Johna Galsworthyho. V roce 1967 tuto poctivou, tlustou

bychom jej konfrontovat se souasn1 m stylem. Bn1 modern televizn seril je zaloen na schmatu, kter se podob stavebnici. obvykle jej vym1 lcel] t m lid, kte se mus obm ovat, protoe jim asem dochzej npady. Zkladn osnova je dan t emi djou- mi liniemi, kter jsou proti sob ponkud posunuty, tak aby k njakmu dramatickmu zvratu dochzelo zhruba kad1ich deset
minut' V kadmdle by jedna djov linie mla b] t skonena, jedna pokraovat a jedna zanat.Zhruba deset minut je fyziologick hranice, kdy je vyplavovn adrenalinu, a tm i vzruen, tak kontinuln, abychom se od obrazovky nemohli odtrhnout a nezmekali proto reklamu' Ano, serily jsou koncipovny jako opium lidstva. Norsk1i sociolog Thomas Eriksen ve skvl knize yranie okami,ku popisuje, jak do Norska p iel prvn americk1i seril Dynastie. Njakou dobu se na nj jako vichni Norov dval, ale pak ml na starosti d leitj vci. Za as odjel na Trinidad provdt antropologick v. zkum a zjistil, e vichni obyvatel karibskho ostrova tento seril sleduj. Po estiletp estvce se zaal dvat s nimi. Do dje pronikl asi za p l minuty. To by se mu u Sgl rodu Forsytl nemohlo stt, protoe kdo zmekal dva t i dly' byl celkem ztracen.

knihu zab1vajc se nm,co vtina lid na svt nikdy nepozn. tedy ivotem vychanglickyich t d a jejich lskami, podtrhy a obchody, p evedla BBC do podoby televiznho serilu, kteq napjat sledovali nejenom Britov, ale tak Fini za polrnm kruhem, Slovci v horsk1ich dolinch a eiz mal1ich hornick1 ch mst. Lid se cel q den dop edu tili na pokraovn a dohadovali se o osudech hrdin . Ani po ty iceti letech nebyl tento seril zapomenut, a pokud by jej nkter esk televize opt uvedla, mohli

t"'#*'gt11*u& "':t'

ROZDIL MEZI SAGOU A DYNASTII

219

Hlasatel museli pro takov divky rekapitulovat obsah poslednho dlu a nrod jim visel na rtech. V Dynastii, stejn jako v dalch souasn ch serilech, je mnoho dramatick1ich zvrat , ale skoro dn vyvoj. Eriksen k' e to je drama, kter ve vysok rychlosti stoj na mst.Y Dynasii se vlastn pro velk mnostv akc skoro nic nedje. Naproti tomu dj Sg je pomal:j a kumulatian. oba serily pochopiteln odrej dobu a jej hodnoty. Pojdme sije vyjmenovat. Clem Dynastie je zaujmout a ne_ pustit. Djje rychl1 a nep in poten, ale zapomnn. Hlavnm motivem je sledovanost, a tedy schopnost televize prodat divky re_ klamnm agenturm. Po skonennectmeuspokojen, ale nvyk na podobn a vcelku zamniteln typ po adri. Clem Sgl bylo vyprvt p bh a mt radost jak z jeho vyprvn, tak z jeho sledovn. l Sgo byla nvykov, ale jin1 m zprisobem _ mon, e skrze ztotonn lovk dosahoval njakho odpoinku a sm en. Vc m dalekoshl; dopad. Tato doba p eje npadtm a cenni jsou lid, kte dovedou vydlat penze chytn m inem. Jene firmy u p ily na to, e v nkten ch innostech jsou npady na nic, pokud nejsou podloeny tm pomal1 m, kumulativnm djem, jaky znme ze Sg. Zkuenost, cit pro vc, politick kultura a moudrost jsou vdy pomal a VytV se desetilet. To mazanost a npaditost je rychl, a p ece stoj na mst. A pokud nep inrychl zisky, ne-

p in vrbec nic.

Psno pro Respekt.

si uvdomujeme kolika Margit Titlov a rcmnsk lvice v Tinov' Postupn podob poilryrni ue.rni a kumuIativnmi vl.znamy jsme obklopeni' Lvice v krutost pout' odkld z egyptsk p ichz neltosin bohyn Sechmet sthuje se r" o.nrankyn spojen zem' Nalz msto v Mezopotmii' se jako jeden ".iaua k esanrm'-objevuje ke precnaz ima, ;6;il d; ;ti.rino v renesanci i niuunepi.t symbol v romnsk dob, ale rovn v islmu' pronikne do pak a kartch ch na tarotov'. ocit se zava.ensanci, v baroku p sebou' ed jet vechno liov architektury 19. stolet, a kdo v, co m

sv r;n nvcrrr,n; xp my

nozor, unzI scou e oYNesrI

Svt na vych

od

od ozy

Sedme v ajovn v egyptsk Zpadni pouti v oze Bahariya. Pamtnci vzpomnaj, e bohat lid si zde na dtjkaz svho spoleenskhopostaven kupovali televize jet p ed tm, ne byl do ozy zaveden elektrick; proud. Takovou moc mla v ochvesnianrj tato magick schrna! ajovna je rozdlena na dv sti. Venku pose_ dv nkolik starchmur] a hovo anebo hraj domino. Uvnit sed spmlad lid a dvajse na televizi. Podobn rozdlen populace ajovny na st hovo ca dva1cse je monvidt i v Khi e a na jin1 ch mstech. Prvn pohled na program zdej televize je familirn. Bnjak seril, kteq se tak podob nam domcm po adrim, e lovk m dojem, e rozum arabsk1 m dialogrim. Na prvn pohled je patrn antropologick preference evropskho typu a svtl barvy k e, podobn jako se v mexick1ich i latinsko-americk1 ch serilech hlavn hrdinov podobaj Amerianrim. Postavy serilu sice nos mstn zpadnm vzoobleen, ale postoje tla a projevovan city se bl r m do t mry, e saridsko-arabsk telenovela by klidn mohla bet i u ns. Sinoloka Marina arnogursk v rozhovoru pro SME k nco podobnho i o nsk televizi, kde,,let" serily stejnho typu o mla_ d1 ch lidech, kte maj bohat rodie, vlastn vily a auta a pochopiteln ijnkde ve mst. Zpadn sen se tak implantuje do arab-

ch i nsk1ch mysl. Pro Egypt i pro nu,jedin dv velk civilizace, kter p eily poslednch pt tisc let svho q voje, hs_ toricky plat, e skutenou krv obou zem byli rolnci' Aby p eili a uivili sv rodiny, museli cel stalet pracovat kad1 den' a to je nauilo skromnosti, prci a od kn. Cel ebyly vybudovny z jejich dan. Do Egypta p ichzeli Hyks sov, ekov, mani, Arabov, Turci a kolonlnvelmoci. Ale nakonec vichni odeli
sk1

na staroegyptsk kr' Australsk archeoloka Gae Callenderov' expertka na staro' odbornice Vymazalov' ;' princezny (vpravo) a Hanka zkladna v Abrisru ternn " pozadi esk v (vievo)' i"*ty !gvp,'ri .i strci a kopi' V pop ed je Zpadn'svt' v pozad Vo chodn' ,?gvptrt "ea""ti diskutuj egyp' pl"r"tv aob e vd o kopich a kopi rdi a dIouze v prunm plnu je pln wtah obrzek aJi..i"r., tterym aavajr prezji"t<y' jedn ctu, v o9z.a!j9;e riznn chlapri z a kolegialitu o; iJi " i'ost Kamard vztahy' jsou V; chod vci' '" ur aeluu prce a dobrou rtti. zapaa jenom dky uzav el drjleitou smlouvu s jinak nepistupn; m obchodnkem jak prost ed horrozhovoru' tomu, e se nechaI zathnoui do hodinovho lid' shodnou se shodnou se Kdy lid' povahu mstnch utv skho dol i paragrafy smluv. To plat i o esk1 ch Vietnamcch'

a Egypan zrjstali.

z gz

Genetick studie ukazuj, e modern egyptsk obyvatelstvo se %o podob stam Egr7panrim a zbytek je arabsk1, n bijsk1

m p edkrim a levantsk . SouasnEgypan stoj blsv. m dvn1 jako nrodnho ei se ne my Slovanrjm roku-r-o'oo. A poobn Egypan se p ihlsili obrozen hlsili k mocn panslovansk vtvi, sv proval kte sVtU' v revoluci roku t95z k irolmu arabskmu jako podobn jednou zanou vlastn obrozen. D se vak ekat, e sv r
Ne

svt;n nvcrrr,r; xr mv

v crroo oo

ozy

223

venkov dodnes p ipomn Egypt ara nsk doby. Stablita nyani Egypta nestla na elitch, ale prv jenom na nevzdlateln a neovldnuteln mase rolnkrj, jejivot urovala vlha a tradice. Ale to p estv platit. i an i Egypanse sthuj tam, kde se d - alespo podle televize - t jinak. V na bohatstv, ale tak na partnersk vztahy zaloenna lsce. Jet p ed deseti lety se demografov domnvali, e Khira dneka by sice mohla mt kem 16 milion obyvatel, ale tak uvaovali o pouh1 ch t3,z milionech. Dnenodhady hovo o 16-18 nocujcch milionech lid a dalch z-4 milionech dojdjcch' Tato sla,pokud si za nimi p edstavme nroky na vodu, kanalizaci a ve ejnou dopravu, jsou hroziv, ale v pozad se odehrv monjet dsivj dj' Je to rozleptvn hodnot, kter ob e drely tisce let pohromad. Kdo by nechtl mt vilu, auto a bazn, takjako v televizi? Pokud by tento styl prosazovali dekadentn Evropan iAmerian, lo by to odmtnout. Jene v telenovele je dob e vidt, e takto mohou ti an a Arabov. Svt mrieme rozdlit podle toho, zda se jeho spolenosti dnjakou listinou prv a svobod, jako je tomu na Zpad, anebo kode_ xem povinnost, jak je tomu (ijak tomu b:valo) u anri a Arabri. V egyptsk zkladn kole k dob e v co mus, i kdy se tomu snavyhnout. V eskzkladn kole k dob e v, co mrje a na co m nrok, ale bagatelizuje cokolv, co zavn prac. Tento p irozen1 proces prosazovn osobnch svobod a zrove odmtnnudn1ich povinnost je katalyzovn televiznmi serily, kter se stvaj skuten] m opiem ne-li lidstva, tak alespo tch vesnian l ze Zpadn pout, kte majfungujc televizi. To, co se nepoda ilo Hyks srim ani Britrjm - ovldnout Egypt - se da neviditeln magiiteeviznho signlu, kten m si euro-americk civilizace stle a ponkud nev_ domky podma uje svt. Dob e si je toho vdoma snad jen jedin skupina lid, kten m kme islmt fundamentalist. ob cesty - ta televizn ita fundamentalistick maj jedno spolen- skrze brnu slz vedou do labyrintu problm11 a ponen.

mnoh jin nrody hledat sv ko eny a rozpomnat se na p edislmsk1 svt. Probhaly zde vlky a revoluce, mnily se elity, ale egyptsk1

Khira, ptek, praV poledne

mne hned prvn velk zprvav mstnch novinch. V jedn egyptsk obyvatel, bhem kterho se ukzalo, oblasti bylo provedeno stn e zde ije o t etinu vc lid, ne odpovd sttn evidenci. M to sv v. hody - mldenci nemusej na vojnu a ri ednky nikdo neotravuje se zbyten1 m paprovnm. Nicmn zvr lnku hovo il o tom,

Shodou okolnost jsem bhem roku potvrtv Egypt. Zaraz

e podobn situace je nejsp v cel zemi, take Erypanrj mrie b t o t5-zo milionrj vc, ne se p edpokldalo. Znalce pomnl tato zprvanezaraz, protoe se k nmu ani po dn nedostane. Vesnice,

Bahar sv

odpozorovno p i eglptologick a praa s M. Brtou u ajoan a oze a u |padn pouti, ps no, nm,pro Respekt.
r:.Jr nvcnr,r3 ryn trry

ve kte1 ch bydl padest tisc lid nejsou v jimkou. Nvtva univerzitnho knihkupectv na Tahrru. Dalvelk1 novinorn titulek: UNEsco a humanitrn organizace oznamuj, e nsledkem zvyeni cen potravin v Africe o 2o-3o % nejsou schopny v pln rn- i obstarat potravinovou pomoc a boj se, e situace se za rok jet zhor'Tedy na jedn stran mme vc lid a na druh stran mn potravin. Khira je bezpenmsto asi tak jako Pardubice a bn;i obyvatelje p jemnjne obyvatel Prahy, co pr zase nen tak velk1i problm. Prochzte odlehl1 mi tvrtmi a vmte si tahanic kolem pekren. Jet p ed p l rokem zde byla situace podstatn klidnj' ale ted'se lid makaj a p ek ikuj. Jedn se o sttn obchody se subvencovan mi potravinam, v podstat jenom s chlebem, n a ajem. Navtvuje je mdl vc lid, boj se situace z minulho roku, kdy nkolik nedl nebyla mouka, protoe sttn dluh Egypta doshltakov r4e, e mu nikdo nechtl ptijit. Nai dlnci si stuj, e stojfrontu na chleba u od pti od rna aepak nesthajzatek smny. V tchto mstech i p es vekerou egyptskou solidaritu zan sociln napt pulsovat ve vzduchu. Pokud 8o % svho p jmu utratte za potraviny, pak vs dvoj zdraen bhem nkolika mscr] vyds. Ptek je muslimsk nedle a v poledne zanhlavn bohosluba. Meity jsou mal, v cch miliony, a tak rozprostraj sv koberce na chodncch a v ulicch. r'iuIne, r'rnr, rn'ev PoLEDNE

224

Revoluce povrchu: spn1i jako asfalt

Amrova meita v Khi e

Jdete kolem, m'rjte ptou estou meitu a jasnp v hlasech vykladari kornu slytezlobu a nsil. Ptte se: ,,o em hovo ?,, Prrivodce pokrrameny: ,,)ako vdycky, kad t den hodinu o tom, jak je Amerika zkaen, Zpad patnyi a vra dobr.,, Mte pocit' ie podobn napt bylo kdysi monsl] chat nakznch )ana elivskho nebo Mistra Jana Husa. A to jsme v jedn z nejmrnjch muslimsk ch zem. Zdraen potravin je celosvtov. Chu nyroste a kus pol ukrajuj bopalva. Jedna vc je analyzovat situaci, druh t- a to nikoliv-bez pocitu globalizan viny - mezi dobn- mi lidmi, jejich dtem hroz hlad.
S--podkoa nm za jedno dopoledne, kdy jsme s egptologem Jaromrem Krejm a zemmiem Ldbu Brunou otizaak aehiot, nskrnxo na p edmst K hiry Dn'es to je ucemn hrmada odpadkt, ale kdysi se n zdroual Sokrates, Herodotos a Suat rodina na tku'' Na obelisk u'Hetiopol,i by\ opticky naa<ny hlaun pyramid1.

spnost msta jako socilnho modelu se d m it plochou, jakou zabr - je to okolo to %o Evropy. Pokud bychom rispnost cel civilizace prom ovali procenty plochy, dojdeme k p ekvapivmu v- sledku. e nejrlspnjmcivilizanmproduktem je asfalt. P esto bychom asi chpali vyrok, e zpvk Karel Cott i ekonom Vclav Klaus jsou tispn jako asfalt, jako nco nepat inho'Podobn nepouvme ani p mry tYPu .mil jako benznov pumpa" nebo ,,ekologick1 jako malrie". spnost asfaltu je neviditeln a on sm jako by neexistoval. Je ed1 m pozadm msta, na kterm se odehrvaj barvitj dje. Je nmjako filmov pltno, na kter se dvme cel p edstaven, ale p esto jej nevnmme a ani o nm neuvaujeme. o asfaltu pojednv jen velmi mlo knih a tm dn poezie. Pokud by v bec stl za njak oznaen,asi bychom hovo ili o ,,nudn banalit asfaltu". Uenci snesli mnoho d kazrj o dvnrn vyuitasfaltu jako izolanho prost edku staveb z neplenych cihel v Mohendodru nebo u sumersk17ch zikkurat , ale z pohledu dneka se jedn o pouh kuriozity, kter ani nenaznaujjeho pozdj kariru, je je vc podivuhodn ne skvl. P edstavme sivt bnevropsk iamerick msto 19. stolet. Z t doby znme adu popisti a velk mnostv fotografi' Uebnice architektury maj kupodivu tendenci zam ovat se na budovy, ale kolem 3o-6o % plochy msta (posledn daj se t1 k souasnho Los Angeles) je tvo eno komunikacemi' Z pohledu obyvatele je v_filoj chodnku d leitjne qvoj ornamentu. Z ist praktickho hlediska ve mst vyuvme jen nkolik dom , ale mnoho ulic. Architektura budov je proto z pohledu celho msta asi stejn dtjleit jako jeho povrch, hluk nebo smrad, ale urit to nen cel msto. Svdectv o mst r9. stolet sestvzevzpomnek na prach v lt

a bahno po zbytek roku. Ulice s

REvoLUcE PovRcHU: srn'i'Jaro

rn

jimkou st edri mst nelkaly

svTJE nvcnr.n;Nn nny

zz6

AsFALT

227

k prochzkm, ale spp edstavovaly nutn zlo. Kadzv e, chodec ivozidlo byly potencilnmiv ii prachu. H. B' Creswell popsal v asopise Arch'itectural reuieu z prosince 1958 svoje vzpomnky na Lond1 n roku r89o slovy ...Strand tch dn byl pulzujcsrdce Lond na, jeho zkladn aeli.dou prostor Byl obklopen bluditm p ecpan ch uli'ek a duoni. Jeho pruelayta ely etnmal restauranty, jejich

ujlohy ukazoaaly

bary, obchod1l se unkou a hoazm; a mal obchody'.. tady st'ly jeden uedle druhho a arptloaaly prostor mezi diaadly. Ale to blto!en hluk
a smrad!

skul jdlo;

dl ruzn taaerny a ainn i st in

mstech. Prvn asfalt byl p irozenho ptivodu, til se na Trinidadu, v Alpch a na ad dalchmst. Hovo me sice o ,,asfaltu", ale ve skutenosti se jedn o adu vzjemn odlin ch bitumenrj rrjznho sloena r znho chovn. Podobn rozmanit byla technologie jeho zpracovn. Slovo ,,makadam" je podobnho ptivodu jako ,,mekinto". Prvn znamen lynlez specilnho druhu trkov cesty vyvinut Johnem Loudonem McAdamem kolem roku r8r9. Dobr makadamov cesta byla tvo ena t emi vrstvami trku - nejvt kameny byly vespod a smrem k povrchu se jejich pr mr zmenoval. Makadam byl opakovan prolvn velmi dkou asfaltovou hmotou, tak aby zatekl co mon nejhloubji a zpevnil spodn vrstvu. Druh slovo se Vztahuje k vodovzdorn tkanin, kterou objevil Charlese Mclntosh p iblin ve stejn dob (r8z3). Shodou okolnost i Mclntosh pouval dehet zskan1i destilac uhl podobn1 asfaltu. Byla to takov asaltov doba. Navc ve Skotsku hodn pra cestyjsou tam tak proto hrozn. Asfaltor4 chodnk byl velk1 , s nadenm p ijman1 vynlez. Neje_ nom, e chodcrjm umo oval pohodlnou chrjzi, ale zrove msto izoloval od kodliv podzemn vlhkosti (tehdy se jet v ilo, e nakalivnemoci maj svrij privod v parch, kter stoupajzezem). Asfalt rovn tlumil hluk' Silnice dneka se oyv temn1 m, spojit m

Walter Benjamin ve svm ,,Projektu Arkdy" p ipomnl, e as_ falt byl nejprve pouvn na chodnky. Stalo se tak nkdy kolem roku t8zo. o desetilet pozdji je asalt bn dokumentovn na chodncch Lond1 na a Pafe a jet o nco pozdji v americk ch

DVA

sKoTl - ,,MAKADAM'' A ,,MEKll{To"

Problmemasaltujenejenombarva,aletakjednolitost.Pokudseasfaltu poda dodat njaku strukturu - v tomto p pad vytv enou star1 m listm ka' m pojrakem, u trvanlivj architektury t eba slmou nebo
a snhov,

iintv, p"',au lyt nuan a opovrhovan

ale ten pok4 v men plochu civilizace'

pIat i o betonu' ' Nco podobnho

nbruenm,ale ulice r9. stolet znla kopyty kon a bubeniclc- mi Gordon navrhoval t96l roce V dldn' hlavy koi razy obruna jen z toho Cullen, aby se ve mstech opt pouvaly kamenn kostky drjvodu, aby idi m naznaily, e zde nejsou vtni'

cesta k asfaltov silnici trvala daldv desetilet. Asfalt se v lt rozeh val a byl hnten zkymi obruemi kor a droek' Kolem roku r85o byl asfalt ji bn k vidn v ulicch Berlna a dalch evropskch mst. S radost jej vtali Emi|e Zola, custave Flaubert i Guy de Maupassant jako jedinen1 materil pro promendy' mohli vst zamilovan i ho k Jejich hrdinov a hrdinky konen iort'louory p mo na ulicch, ani by se rozptylovali obavami' do kter loue lpnou. Asfalt vytvo il prostor pro nor4 typ sociln interakce - pro mstskou a poslze i p edmstkou ulici' o nco pozdji asfait vytvo il ulici jako dtsk h it' To dnes dvno nen
REvoLUcE PovRcHU: spNJero

sv r;o nvcrrr,n; Nn }y

zzB

AsFALT

229

pravda, na ulici si ji nikdo nehraje s mem,nikdo zde nekresl k dou a neske ,,panka". Asfalt dal, asfalt vzal.

BITUME1{0v ilgoeilsrv V letech 1920-193o vidme na plaktech italskho automobilovho klubu nejenom auta, ale tak asfalt. oboj bylo znamenm

pokroku - modern dopravn prost edek se p ece musel pohybovat po hladkm, bezpranm povrchu. Navc benzn a asfalt ly dob e dohromady. Asfalt ji dvno nebyl ten v dolech nebo dob1vn z asfaltor4 ch jezer, ale vznikal jako odpadn produkt p i zpracovn ropy. Symbi zato byla tm dokonal. Urit z pohledu mue za volantem, mn ji z pohledu chodce.

Asfaltovan plochy zanalystle vc pat it aut m, a chodec z nich bylvytlaovn. V ad mst automobily privodn parkovaly vzadu na dvorku v modernizovan1 ch ko skyich stjch, ale s tm, jak se automobil stval symbolem prestie a bohatstv kten bylo nutn ukazovat soused m, p esouvala se parkovit p ed budovy. Dolo k nemu, co Mirko Zardini nayv nadbytek spchu -,,an excess of success"' Asfalt se stval soustnjakho novho bitumenovho nboenstvmodernity. Blto bylo st edovk, dlaba aristokratick, ale asfalt, to bylo to prav msto pro demokracii a pozdji t dnboj. Do studentri a dlnk se nejlpe st lna vyasfaltovan; ch plochch. opovrhujeme dladiem,e je sprost1, ale o asfaltrovi nemme dnou kanku, protoe je muem pokroku. Kde jsou ty doby, kdy siJosip Plenik, kten miloval tepl materily' jako je keramika, dovolil poutasfaltovou podlahu pro kostel.

V 6o' letech zo. stolet zaal b t asfalt vnmn jako nep tel. omezoval chodce, zahork ch dn absorboval slunen energii a v noci ji vyza oval, take z msta vytv el teplotn ostrov. Kde byl asfalt, trva nerostla. Hladlc- povrch umo oval vtru nabrat vt rychlost a dlv it prach a odpadky. Asfaltem pokryt plochy rychle odvdly vodu a zvyovaly riziko povodn. Asfalt se stal nhrakou za luxusnj materily, jako je kmen, a byl tak spojovn s materilem chudinslc. ch tvrt.Zrovezanalmt vt smiotickou hodnotu - ly
svTJERYoHLEJSI NEz MY 230

smIorIcK HoDiloTA AsFALTU

zniil lokln povrchy Zbytek dldnsilnice v Dub na eskolipsku. Asalt p destkami let , inor," r zn1 ch materil a stylrl dldnvywo ilji ed zmn' eba t to se " povrch' Jednou paen lanaInr, seay, gtouatni

v Bostonu Znaiiy na asfa|tu se pravdpodobn poprv objevily e domnvali' se kte policistri, u ,o." rgr9 p i stvce dopravnch
REvoLUcE PovRcHU: spn" Jero

a dalznaky' na njjako na palimpsest chud1 ch malovat p echody

ASFALT

2g1

kdy p estanou dit dopravu, zprisob chaos' Literrn anal1 za text na asfaltu ukazuje na jejich npadnou emonchudobu a p evahu

Vychoz situace

p kazri azkaz nad pozitivn ladn; mi sdlenmi typu,,, ase

V poslednch desetiletch vznikala rrjzn hnut nitelasfaltu, kte se chlub, z kolika nehostinn ch ploch opt nadlali trvnky. Zn to nesmrn p italiv - zniit ten oklir4, ed1 asfalt, kten je nep telem ivota. Pojdme ale o krok dl. Chci ct dv podle mho nzoru d leitvci: Pamtkov pechrn tm r4 hradn budovy, ale bylo by zaj' mav na nkten ch mstech zachovat historick asfaltov (ijin) povrchy, protoe je v nich kus djin modern civilizace, p estoe se jedn prv o ten rn sek djin, kteq nemme v lsce - vtzstv edosti a automobilismu' Mlo se starme o estetiku asfaltu, protoe jej povaujeme za banln a spnegativn materil. Kdy vak zume,e asfalt tvo plon nejvt st modern civilizace,e mu nelze uniknout a e to ani nen douc, protoe je praktick , pruny a tlum zvuky, pak je z ejm, e lovk, kteq vymysl njak; noa asfalt, zmn vizulntv msta a cel civilizace. Asfalt m jet jednu skvlou Vlastnost - d se jednodue a dost tiinn recyklovat. Bude to aktuln, azdrairopa a ropn produkty.
Pokusy co dlat s asfaltem se zatm ubrajdvma smry. Prvnm je barevn1 ntr asfaltovho povrchu a druh m je pouitstrukturo_ van; ch materil - nap . kombinace slmy a asfaltu, kter se d poutjako zateplovac omtka. Jinou monost vidme na okrajch patn upraven ch asfaltornich ploch. Na mkmpodlose Vrstva asfaltu rozlme do podoby bahennch prasklin, kten_ mi pror st trva, take i asfaltov. povrch mr]e mt nco z p rody a vsakovat srky.
Skoro bych ekl, e asJalt m to nejlepjet p ed sebou.

velk pyramidy!"

r _

jeho i.uot mmi) a on zanalpst pro ac^kd ne pro iror* Eaka"1cn od,bomkl, odjel na sa prantrttoyf'1!(s7y'rorir*, tak'iako sejezd d,o irho saia na zkumou. Neudl jet, e ortit nem ^ "rrtr,iir-irir, m,yLnek se loak ji, k {t'zk specializac1 a-k:n:i p9l|| na",, iri,l chodi' prod,ou po ji,nouatkoy.nofu.ch ^ p ednky hl slec uy o dp ole dne r r',i.i"t ry.tr rd,idol-' Brounky' argummty studmm azd'uchem i tko srozumi'teln'jmi
V d'obch, kdy
se

P0LIBEK

"or*1 na zdech a sni:l bezmoc''! fenommotogu-usnul uuolnn, dy ztkly, tlo se zabo ilo do matrace .pln se Dostaaii astupuje j ako do psku na' okraji mo e suatho Augu1tiy'a' Do mstnosti' to dua " tu blbne' kdo si'' bl, ayit.nlr. postaaa- pokryt ptachakoi' 1kne

i iru

"

'*'

;;:;; ;, -rirtto,

sob'a jsou ,buyh prostradlem. Postaua to smrt a nen to ert. Je se r1suit nou *oti i ncojako kosa. Je na z3 m' Sutl. io not*a i^aaa o uj'ce, kterou kupodiau odhaduje -ar*:"
e mus zemt.

pichz a p9d pl:-

rui

l obli'ej, ttnj

to-

nen' Je pln zmram ' bezmocnjl' a'

jej polb'Wna- ir Postaua se sklon ke sncrnua letmo, ate peun Daldny se n riE it- p-ieae a zroue ctaelkou 'ctu a azneenost' sar-onrr' ,yrra" si smrt, pt d'un dopisy a zahazuje
z, zktadn rd*
koly. Nea, poli'bkemustoupil do noaho iuota'

'-.o'1-

firm, kter tam potkem zo. stolet kladla asfaltoa chodnky, a nutnosti.

rRAMENv: M. Zardini,,Surface of the City", in Sense of the city, an alternative approach to urbanism. Canadian Centrefor Urbanivn, Montreal-Quebec, zoo5. Psno do Bratislaoy pro SME. N sledoual mitj dopis z Koic o anglick

chr nit

tyto nen ,padn technick pamtky.

ekl?" koriguje rukopisy a neustle se m pt: 'Jak bys to pozdji let icet t o 'i". Teprve wie'"a'" s iazy em a hledm synonyma' jsem vstoupil' to jak eky do vnmat, znu o pr let pozdji jedu Rostocku na Zanzibar na rn'chodonkter] si mecte nkladn lodi' V kajut spm s dobrodruhem Jeffem,

pst o sob' Mm'li pst o eseji, pak je mi lto, ale budu muset let' ma' patnct i kdy se tomu normln vyh bm' Je mi trnct Acadenakladatelstv min-ka pracuje jako redaktorka v pozdjm

FRAGMEl{TY

oo'u

sv t;n nvcrrr,r; nn my

232

vcnozi sITUAcE

233

p ivydlv psanm pro rrizn zempisn urnly. ekne mi: ,,Kdy v lnku pouije dv kli,tak cel] ten rjtvar spokojen odkrdo prdele." Zapamatoval jsem si to na cel1 ivot, jet ne mne etba orwellov. ch esejzaalauit zpasu s jazykem.
e je

vzpomnky. Jednou na redaknrad Shledvm dalurujc asopisu Vesmr k lvo Budil (kteq s autory pracoval cel1 ivot), radosti nco sdlit nebo z nevyhnut. Pochopiljsem, e lid, kte pro penze, mlc' p zadarmo, jsou nebezpen,a lid, kte p od t doby jsem zaal dvat pozor, abych obas dlal zadarmo, ale v dlouhodobjm pr mru vykazoval urit]t eba nevelk1 zisk.
Vojen Loek mi ekl: ,,Nikdy jsem se neptal na penze, ale snail

dob e, kdy se penap l pro penze a napril kvrjli sob,

kvr]li

jsem se odvst dobrou prci. Mnohokrt jsem nedostal nic, ale penze nakonec vdycky p ily, protoe lid automaticky vd, e za kvalitu se plat." Nkdo mi citoval Rmakrinu: ,,Kdy je lovk

medem, ostatn jej naleznou." odhaduji, e to trv nejmn deset pracovit ch a p itom fatalistick1ich let, kdy lovk ek na to, mje. Stan se tm, o emjsem sni.l. Nejvtkola je samotn etba. Nejmn ty ikrt do roka opra' vuji eseje americk1 ch student . Po pril stran lovk rozezn studenty, kte tou knihy, od tch, kte se vnuj jin1 m mdim' etba prohlubuje jazyk. Mon ani nepot ebujeme dnjin pravidlo' ne touhu nepsat hrj ne auto i, kter mme rdi. ekl bych, e je skoro nemonnapsat dobrou esej, pokud se lovk neproetl kusem literatury r9' stolet nebo dob jet d vjch' kter j daly emeslny zklad. Zane se stydt, e by ml pst ht ne se psalo p ed sto lety. A nejvc ze veho to plat o novinch - jak bohat1 jazyk ovldali urnalist jet p ed druhou svtovou vlkou a jak plebejsky chudjsou noviny dneka! Volil jsem poetick i tajemn nzvy esej, ale ted'mi dlaj ra' dost tituly jako ,,Popis elvy",,,Cesta do Uniova" nebo ,V:choz situace". Nechval jsem eseje gradovat a do pointy, kter mla vyznt jako rna na buben. Dnes mi vc vyhovuje nechat je vytrcet se jako jarn nlada na konci kvtna. Soust eduji se vc na plynut atmosfry. Njak1 npad nebo pointa mi pak p ijde nsiln a zby' ten. Hlavn neb t bystn ! Ale pronikavost je jet horVlastnost. Mohu si dovolit b; t hloup; a nemodern. Nic nestrne tak rychle jako modern formy.

Zpadzpadu. Je skoro pravidlem, e konec dneje barvitj nejeho zatek'

setkn, katalyztor - dv eseje George orwella z roku Urujc jsou marniv, 1946. V lseji ,,Pro pu,,k, e ,,vichni spisovatel Napsat jejich letajemstv. motiv dn sobeta ln,ale na riplnm njak jako zchvat dlouh zpas, je hrozn vyerpvajc knihu jej neovldal kdyby nepustil, vci takov bolest. Nikdo by se do njak1i dmon, ktermu nemrje odporovat, ani rozumt' Vechno'
m cootomVm,jeto,etentodmonjejednoduet1iinstinkt,kten. si dt vyaduje vai pozornost. Ale stejn je tak pravda, e nikdo

ORWELL

jak nemrie napsat nic hodnho ten,dokud stle nezpas o to, jako je Kdy loha"' vpr za Dobr rozmyt,jak set t svou osobnost.
235

sv r1r nvcrrr,r;Nr uv

234

vcttozi sITUAoE

se dVm na sV dlo, vidm, e pokud mi schzel politick1 motiv psal jsem knihy neivotna byl jsem ztracen ve vtch bez v57znamu,

v dekorativn pr6ze av humbuku obecn." je fascinujcesej ,,Politika a Monjet drleitj

anglick ja-

nm kout a je klidn' Jindy se m mysl chov jako star medvdice, co se po svych znmych cestch val lesem a enich a enich' Smrt mne polbila, m j dhnone hraull- Na rozdl od orwella jsi nevidl tolik lid zbyten umrat a tolik trpt.

zy'. orwell napsal zhruba tyto vty: ,Vtina lid, kter cel vc trp, by p iznala, e jazykje ve patnm stavu, ale obecn se p ed_

Nad magickj kruh, jm spn

nmst suatho Augustina Skrze harfu ltaaici skrz arp eggia prchajc p ed signlem na polnici a a tam, kde sloao bdc si. s prstem na rtech vyhl oi, oijejichpohled i.l' ne kam louk dohld' z

pokld, e se s tm ned nic dlat. Je z ejm, e ripadek jazyka mus mt politick a ekonomick p inya e nen zprlsoben patn1 m vlivem njakho autora. Jazyk se stv nep esn1 a hloup1, protoe nae mylenky jsou hloup, ale zanedbanost jazyka nm usnad uje mt hloup mylenky. Vtip je V tom, e tento proces se d zastavit a obrtit. Nejv. raznjcharakteristikou souasnpr zy je smsice neuritelnosti a 4evn nemohoucnosti. spisovateli je tm jedno, zda slova nco znamenaj. V nkter' ch oblastech literatury zejmna v umleck1ch kritikch obvykle nalzme cel dlouh riseky, kter nemaj tm dn v znam. P edevm je nutn, aby si u. znam nalezl sprvn slovo." Dl k: ,,Pravdpodobn je lepodkldat pouvnslov, tak dlouho, dokud to je mon,a msto toho se snait zskat co nejjas' nj obraz toho, co chceme ct. Nkdy se musme spolehnout na pravidla: Nikdy nepouvej slovo nebo p irovnn, kter vdv tisku s krtk1 m Nikdy nepouvej dlouh slovo, kdy Wsta je tak to udlej vypustit, slovo mon Kdy Nikdy nepouvej trpn rod, kdy m epout inn; Nikdy nepouvej cizrzi, vdeck] termn nebo argon, kdy

nad ar mee Johanina

r r r l r

Richard Weiner v bsni ,,Mezopotamie" rozliuje slovo bdc a slovo mlc. ,,Pod stnkem Hospodina/ hld lska Carmenina/ Slovo, nad nmklm/ach ten, co nerad zapomn'",,Slovo bdc" pouvme tam, kde mluvme o vd, spolenosti a vlakor4 ch spojench. Kdy se ale pono me do vc kultury nboensw a lidsk; ch

vztah , tedy tam, kde

Carmen op en o chr' zmlkami a nedo kme sv ,,slova mlc". jsem zaal smrt a skonil esej movou ploinu nevysvtluje. Tuto jako tu posledn vc, jsem krkavcrjm nechal ern1im lskou. Slova
kter mne p i psan vrbec m e zajmat.
eseje: Vergitius, Sarnuel

se vci nikdy nedaj vysvtlit zplna, pemese

mrlenajt bnslovo Poru ta pravidla d v ne ze sebe !/ypust nco barbarskho

Moji uiteV urnn

Mli bychom si vmat,e souasn chaos ve spolenosti souvis ja4yka. Kdy zjednodute svrijjazyk, osvobodte se od rlpadkem s kadortodoxie, a udlte-li hloupou poznmku, omy|11 nejhorch jej hloupost bude 4evn dokonce pro vs samotnho"'

Ruskln, 1orge tuis Borges, ZdenkNzubauer a Ladislau Zadrobkk' Zdnk Pinc rnijed ou ekl, e_neuzdlanec cituje Foucalta nebo Umberta Eca' mto tcxt byt psn pro knihu o eseji onaldou B. a Kop R. (zoo8): Pokusy r dobrodrustv: poznmky k eseji. Karolinum, Praha.

Johruon, Matthew Amold, John

M myslje jako krva na dlouhm provazu. Kdy byla uvzna nakrtko, janila a kubala sebou, ale ted'se pase v njakm neeka'

5l0V0 MLtcAsLovo BDic

sv r3n nvcHlq; lvp rry

46

vclltrzl

Bl't'uA(lli

231

sto dopadu

r d

sknoainy, tak z cel t nashromdn kupy alespo prochzm titulky. Uvdomuji si, e potkem m dovolen byla koruna jednou z nejrychleji rostoucch mn celho svta, ale e koncem dovolen se jedn o druhou - po Zimbabwe - nejrychleji oslabujc mnu,

Potkem z

p ijdm z dovolen. V prc odebrme Hospo-

a p itom se u ns nic nestalol Dlm si prvn zvr v tom smyslu, e ijeme na houpace. Pak si pohrvm s mylenkou zfilmovat p bh eskkoruny. Za dob minulho reimu nebylo monsi p edstavit, e by se disident Havel stal hlavou sttu, ale lo o tom alespo uvaovat jako o Vtipu. Ale p edstawe si, e by nkdo, dejme tomu V roce 1985, p iel s mylenkou, e velc zahranin investo i se budou zbavovat americk1ich dolarri, aby mohli nakoupit esk koruny' To by bylo tak absurdn, e by se lovk ani neusml. Dlm si druh1 , rovn banlnzvr, e dlouhodobprogn zy asi nemaj velkou cenu, navc, e sejedn o odhady po izovan na rozkolsan houpace, a tedy zatien okamit1 m stavem svta, o kterm u vme, e je jin1 na potku a na konci dovolen. Pak zkusmo odhaduji pomr titulkri p inejcchdobr a patn zprvy, je to tak zhruba 5:t ve prospch patn1 ch. P itom se vak nejedn o dnskuten patnzprvy, ale jen o jaksi zadrhvn ekonomickho stroje - nkde je nejvtinflace za r4 let, jinde opt sniujodhad velikosti HDP, na kupuje mn automobilrj, ne se ekalo; ceny zlata naopak spadly hluboko a rychle. Pokud by tedy lovk provedl syntzu vech tchto dlch titulkri' vylo by mu, e se dje mlo katastrof, ale o to vc dolhajcchi tiv.ch problm . Vypad to jako pomalu se vyno ujcledovec stagnace. Stagnace m jin vyznam v naem rozumovm ne v naem emonmslovnku. Pocitov vnmme rrist jako nco pozitivnho, a tm pdem stagnaci jako nco negativnho. Podvejme se ale na to z hlediska lovka na houpace, ktermu se u ze vech tch vrcholrj a pdti dl patn. Ve stagnujcch dobch se nov bubliny nafukuj pomalu (star naopak rychle ztrc tlak a praskajQ, spot ebovV
SVETJE RYCHLEJST NEZ MY

Pod mslo. m kostelem svatho Klimenta, kde je poh ben spoluzaklada' tel slovansk e- Kliment. lerozsh] katakomby s pozdn antickou podzemn sva$tn Mithry zabjejchob; ka' jemu z ocasu vyr st obil. Mithraismus i k es(anstv jsou na strnkch knih nep tel' ale v tto reln stavb se shodnou a prohlubuj. Nkdyje tkv it na protich dnost vc, pnotoe lovk obas zahldne, jak se v hloubce spojuj.
se mn ropy, kter nm pak dlevydria prodlou p echod k notechnologim. V dobch rrjstu se smjeme a bezhlav ujdme dop edu, v dobch stagnace sedme doma a p em lmenejen jak p et,ale tak o povaze ivota. Yychz mi ztoho, e pokud by ekonomick1 rrist dl pokraoval stejn] m tempem/ staneme na velkm vrcholu - ale nejspby to byl vrchol kyvadla vracejcho se nazpt' Myslm si, e njak1 druh kolapsu starho svta je nevyhnuteln1,
rn m

ale e v Evrop bude sice bolestirn , ale snesiteln a povede (doufejme) k r4ytvo en nov mentality etrnosti. Tato etrnost mrje mt ormu nep jemnhoomezen i laskav ctnosti. asto mm pocit, e jiijivpost-kolapsovm svt, e vc se ji stala, r]radek bylvy en, ale e se jet neprokoproval do relnho svta. V tto chvli mne moc nezajm, jestli u je pozd, i zda jet mme deset let na pokn i dostaven Temelna' Pozoruji svt
MsTo DoPADU

238

239

a listy ffkaj sbohem' d se hodn udlat

je ripln na konci kdyivot

prrr vlaovku, kter svrj let v mod i

uzair

B val kapucns$i klter v Mnichov Hraditi. P esn tohle mme na mysli,

kdy mluvme o rite mst.

a snam se sm it s jeho promnami pomoc vc, kter jsou stl a p inejrtchu' Je to ddictv dlouh minulosti, krsa mst, pro'

mnliv pravda oblakrj, trvanlivost skal, barvy p rody, gotick1 ob' louk, hudebn pam i jazyk baroknch uenc a kralick1 ch p ekladatelri. A jsou to tak knihy. Pan Zadroblek jednou laskavou rukou p ejel h bety knih a ekl: o je m j domou. Myslm, e v p tch letech o hodn p ijdeme, ale tak nm toho hodn krsnho zrj' stane. T eba voda a ptci. Soust eduji se na to, co zlstv, a snam se nelitovat toho, co odchz. Pokud v tto dost obyejnknize, kterou jsem neplnoval a vlastn ani neml v rimyslu pst, je nco hodnotnho, je to prv in pozorovn a smi ovn.
Jako by popisoaal pro' njak rn a.konitjm po adm protnn a e kadx,dium rn podk osudou nutnosti tlyrnezm u it as. (llomek A 5/z).

kdy se lska vyplakala' mon uplyne milion let (zatimco vela ospale odpov na vlchmcchn drazi; kdy veje udlno a eeno' a pod travou hlava lejej duby a r emi rontn).
e. e. cummings,

pse III

Podle

Simpkkia k Herakleitos,

e aeje smnou ohn.

e mt proch,ia

mny metgie. Domnual se roun,

svr;n nvcrrr,n; nr uy

240