BIBLICK ZKLADY

STUDIJN PRUKA,
odkrvajc radostn a pokojn charakter pravho kesanstv
DUNCAN HEASTER

VOD
Kad, kdo pijm fakt, e Bh existuje a e Bible je jeho zjeven lovku, potebuje vn usilovat o nalezen jej zkladn zvsti. Zd se, e mnoz z tch, kte se nazvaj kesany, pistupuje k tomuto kolu velice chab: nkolik ver z Novho zkona o nedlch, nikdy neoteven Bible kdesi po dom, matn rozpomenut na pr biblickch pbh. Nen divu, e s takovm lehkovnm pstupem k Bom mocnm slovm pravdy je tolik zmaten a nejistoty v ivotech a myslch mnohch. Naproti tomu existuj lid s nepatrnm kesanskm zzemm, kte se rozhodli, e se pokus nalzt podobu biblick zvsti. Zjistili vak, e kohokoli oslov, sna se jim nabdnout mnostv nauk i lidskch filosofi, je vak nedokou podstatnm zpsobem zrcadlit slova Bible. elem Biblickch zklad je analyzovat biblickou zvst systematickm zpsobem. Jsou ureny k pmmu peten jako kniha, nebo k alternativnmu pouit jako korespondenn kurz. Odpovdi na otzky z konce kad studijn sti lze zaslat na ne uvedenou adresu; budou pot pedny osobnmu uiteli, kter si s vmi bude dopisovat a sledovat v pokrok ve studiu. Potme i se teni, kte nebudou pravideln odpovdat na otzky, ale daj pednost kladen otzek v situacch, kdy je jim nco nejasnho i nesouhlas s nmi pedloenou interpretac. I v takovchto ppadech se mohou spolehnout na osobn odpov oveme za pedpokladu nasmrovn otzky na ne uvedenou adresu. Autor je pesvden, e zkladn biblick zvst je krystalicky ist. Vdy vak budou existovat jist pase i tmata, kter se mohou zdt pi povrchnm pstupu v rozporu se zkladn lini Psma. Nkter z nich, zajmajc mon jen nkter tene, jsou probrny spolu s vedlejmi aspekty evangeli v tzv. Polemikch. Bylo by mon porozumt zkladn biblick zvsti bez ten tchto st, oekv se vak, e mnoho student vtinu z nich prostuduje. Jako zkladn peklad je v tto pruce pouvna tzv. Authorized Version v ppad nejasnost jsou citovny i jin verze. /Jako zkladn esk peklad je pouvn tzv. ekumenick: Bible. Psmo svat Starho a Novho zkona.. V ppad nkterch textovch nejasnost je citovna i Bible kralick (v textu oznaena jako BK) i Nov smlouva (Kesansk misijn spolenost 1994) pozn. pekladatele/. Za pomoc pi vytven tto knihy je teba podkovat mnoha lidem; zvlt se ctm zavzn Clivu Riversovi za jeho pspvek mistrovskch fotografi. Toto tvrt (C. B. M.) vydn se mrn li od vydn dvjch; byly v nm zohlednny cenn pipomnky a doplnn mch misijnch spolupracovnk Davida Evanse, Grahama Jackmana, Andrewa Walkera a Johna Woodalla. Avak mj hlavn dluh je spojen se stovkami lid z Afriky,

Zpadn Indie, Filipn i vchodn Evropy, kte m svm hledastvm i zn po pravd stle nutili promlet tyto Biblick zklady. Krsa a sla se vdy zvrazn, je-li nahlena z tolika rznch hl. Tmata knihy byla diskutovna a stvala se pedmtem naden i argumentanch stet v peplnnch vozech taxi, v otevench nkladnch vozech, ve ctihodnch konferennch mstnostech, na pehtch balkonech hotel i pod non oblohou vesnic v bui za asti biblickch student vech typ. Moji Brati v Kristu, od nich se mi dostalo privilegia vnovat se tto prci, mi byli stlm zdrojem posily i pomoci. Podstata mnoha tzv. Polemik z tto knihy byla asto petsna mezi nmi v hotelovch pokojch po skonen vyerpvajcch setkn se skupinou student biblickho korespondennho kurzu. Pospolitost a ptelstv, kter se vytv, jsme -li spojeni dohromady zkladnm uenm o biblick pravd, je nepochybn v lidsk zkuenosti nezastupiteln. Prv tmto vem spolupracovnkm pro Bo krlovstv te skldm hold v nadji, e jim pedloen svazek pome pi hlsn pravho evangelia vem nrodm. Chpn skuten pravdy evangelia, tak jak je vykldno na strnkch Bible, ovlivn kadou steku naich ivot a povede mue i eny z celho svta k tomu, aby velebili Bo slvu urenm zpsobem nyn i provdy. Kad, kdo nalezne pravdu, nalezne drahocennou perlu a zaije sm Jeremiovy pocity: Jakmile se objevila tv slova, pozel jsem je. Tv slova mi byla veselm a radost srdce (Jr 15,16). K dosaen tohoto stavu se ped kadou lekc ujistte modlitbou o Bo pomoci pi chpn jeho slova. A nyn vs svuji Bohu a slovu jeho milosti, kter m moc vs promnit a dt vm podl mezi vemi, kdo jsou posvceni (Sk 20,32). D. H.

Pouit zkratky jednotlivch knih Bible (v souladu s ekumenickm pekladem) Gn Prvn Mojova Na Ex Druh Mojova Abk Lv Tet Mojova Sf Nu tvrt Mojova Ag Dt Pt Mojova Za Joz Jozue Mal Sd Soudc Mt Rt Rt Mk 1S Prvn Samuelova L 2S Druh Samuelova J 1 Kr Prvn Krlovsk Sk 2 Kr Druh Krlovsk 1 Pa Prvn Paralipomenon 1K 2 Pa Druh Paralipomenon 2K Ezd Ezdr Ga Neh Nehemj Ef Est Ester Fp Jb Jb Ko almy 1 Te P Pslov 2 Te Kaz Kazatel 1 Tm Ps Pse psn 2 Tm Iz Izaj Tt Jr Jeremj Fm Pl Pl d Ez Ezechiel Jk Da Daniel 1 Pt Oz Oze 2 Pt Jl Jel 1J Am mos 2J Abd Abdij 3J Jon Jon Ju Mi Miche Zj

Nahum Abakuk Sofonj Ageus Zacharj Malachi Matou Marek Luk Jan Skutky apotolsk manm 1.list Korintskm 2.list Korintskm Galatskm Efezskm Filipskm Koloskm 1.list Tesalonickm 2.list Tesalonickm 1.list Timoteovi 2.list Timoteovi Titovi Filemonovi idm List Jakubv 1.list Petrv 2.list Petrv 1.list Janv 2.list Janv 3.list Janv List Judv Zjeven Janovo

Otzky na konci kad kapitoly jsou dvojho typu: s nabdkou monch odpovd (kde je teba vybrat jednu z nich jako sprvnou) a klasick otzky, kter vyaduj na mst odpovdi nkolik vt. Napite prosm sv odpovdi na oddlen list papru a nezapomete pipojit zeteln sv jmno a adresu. Vae odpovdi uvtme na adrese: christadelphians@centrum.cz www.bratrivkristu.org or Vt eznek Husova 1093/4 790 01 Jesenk Pozn. eskho pekladatele Pokud autor vstupuje do biblickho cittu interpretac i vysvtlenm, jsou jeho slova oddlena pmou zvorkou /takto/. Stejnm zpsobem jsou vsunuty do autorskho textu pekladatelsk poznmky, pokud si je vynutil esk kontext i nkter etymologick vysvtlen vzan na esk jazyk. Autorova doplnn i vysvtlivky jsou oddleny stejn jako v originle zvorkami klasickmi (takto). Milo Bedn, Praha 2001

Biblick zklady st 1: Zvst o Bom krlovstv

Kapitola 1: Bh ........................................................ 1
1.1 Existence Boha 1.2 Osobnost Boha 1.3 Bo jmno a povaha 1.4 Andl Pdavek .1: Bh je duch

Kapitola 2: Bo Duch ............................................ 18

2.1 Definice 2.2 Inspirace 2.3 Dary Ducha svatho 2.4 Odnt tchto dar 2.5 Bible jako jedin autorita Pdavek .2: Princip personifikace

Kapitola 3: Bo sliby ............................................. 51

3.1 3.2 3.3 3.4 3.5 vod Slib v Edenu Slib Noemu Slib Abrahamovi Slib Davidovi

Kapitola 4: Bh a smrt .......................................... 74

4.1 4.2 4.3 Povaha lovka Due Smrt je stav nevdom
Duch lovka

4.4 4.5 4.6 4.7 4.8

Vzken Soud Msto odmny: nebe, nebo zem? Zodpovdnost Bohu Peklo

Kapitola 5: Krlovstv Bo ................................... 98

5.1 5.2 5.3 5.4 5.5 Vymezen Krlovstv Krlovstv nen ustaveno nyn Krlovstv Bo v minulosti Krlovstv Bo v budoucnu Milnium

Kapitola 6: Bh a zlo ............................................ 116

6.1 6.2 6.3 Bh a zlo bel a satan Dmoni

Pdavek .3: Co se stalo v Edenu?

st 2: Zvst ojmnu Jee Krista (Sk 8,12)

Kapitola 7: Jev pvod ................................... 138
7.1 7.2 7.3 7.4 Starozkonn proroctv o Jei Narozen z panny Kristovo msto v Bom plnu Na potku bylo Slovo

Kapitola 8: Jeova pirozenost ......................... 152

8.1 vod 8.2 Rozdly mezi Bohem a Jeem 8.3 Jeova pirozenost 8.4 Jeova lidskost 8.5 Vztah mezi Bohem a Jeem Pdavek . 4: Byl v podob Bo

Kapitola 9: Jeova innost ................................ 166

9.1 9.2 9.3 9.4 9.5 9.6 Jeovo vtzstv Jeova krev Ob za ns i za sebe Je jako n pedstavitel Je a Mojv zkon Sabat

Kapitola 10: Kest jako spojen s Jeem ......... 185

10.1 10.2 10.3 10.4 ivotn dleitost ktu Jak bychom mli bt poktni? Vznam ktu Kest a spsa

Kapitola 11: ivot v Kristu ................................. 198

11.1 11.2 11.3 11.4 11.5 vod Svatost Praktick kesansk ivot Manelstv Bratrsk pospolitost

DODATEK 1: Souhrn zkladn biblick nauky .............. 221 DODATEK 2: N postoj k tomu, jak se pouit o biblick pravd .................................................................... 225 DODATEK 3: Blzkost Kristova nvratu ......................... 227

st 1: Zvst o Bom krlovstv

KAPITOLA 1 BH

BH

1.1 Existence Boha

Kdo k nmu (Bohu) pistupuje, mus vit, e Bh jest a e se odmuje tm, kdo ho hledaj (d 11,6). Clem tohoto studia je pomoci tm, kdo chtj pistoupit k Bohu a maj prvotn vru, e Bh jest; nebudeme se proto zabvat svdectvmi upevujcmi vru v Bo existenci. Zkoumn spletit struktury naich tl (srov. 139,14), zejm konstrukn plnovitost u rostlin, vnoen do rozlehlosti prostoru za jasn noci tyto a nepotan dalch pozornch reflex ivota in s jistotou z ateismu cosi neuvitelnho. Vit, e neexistuje dn Bh, vyaduje zajist vce vry ne vit, e existuje. Bez Boha nen dn d, el i prapvodn vysvtlen vesmru a tento fakt se tud promt i do ivota ateist. Vezmeme-li to v potaz, nen pekvapujc, e vtina lidskch bytost piznv jist stupe vry v Boha dokonce i ve spolenostech, kde pevaujcm bohem lidskch ivot je materialismus. Je vak znan rozdl mezi vgnm pojetm, e existuje njak vy moc, a pevnou jistotou v to, co nm nabz On na opltku za vrnou slubu. Tento moment je zdraznn v d 11,6: musme vit, e Bh jest A e se odmuje tm, kdo ho hledaj. Velk st Bible je vtem djin Boho lidu Izraele; stle znovu je pitom ukazovno, e jejich pijet faktu Bo existence nen doprovzeno vrou v Bo zaslben. Jejich vznamnm vdcem Mojem jim bylo eeno: Proto pozneja vezmi si k srdci, e Hospodin je Bh nahoe na nebesch i dole na zemi; dn jin nen. Dbej tud na jeho nazen a pkazy (Dt 4,39-40). A tak i pro ns plat: uvdomn si Bo existence jet neznamen, e jsme pro Boha automaticky pijateln. Jestlie skuten souhlasme, e mme Stvoitele, pak bychom mli dbt tud na jeho pkazy. elem tchto studijnch kapitol je vysvtlit, jake pkazy to jsou a jak je dodrovat. Jakmile shledme, e nm toto ve poskytuje Psmo, posl to nai vru v Bo existenci: Vra je tedy ze zvstovn a zvstovn z poven Boho ( 10,17). Podobn Izaj 43,9-12 ukazuje, jak ns pochopen Boch proroctv o budoucnosti pivede k poznatku, e j (Bh) jsem byl (dv ne prvn den) (Iz 43,13) tj. e Bo jmno jsem, kter jsem je dokonale pravdiv (Ex 3,14). Apotol Pavel piel do msta zvanho Beroja, nyn v severnm ecku. Jako obvykle hlsal evangelium, avak msto aby tito lid s jeho

BH

slovy pouze souhlasili, pijali evangelium (tj. dobr zprvy od Boha, nikoli od Pavla) s velikou dychtivost a kad den zkoumali v Psmu, zdali je to tak, jak zvstuje Pavel. A tak mnoz z nich uvili (Sk 17,11 -12). Jejich vra vyrostla na zklad nezaujatho, pravidelnho (kad den) a systematickho zkoumn Bible. Zskn prav vry tedy u nich nebylo zpsobeno tm, e by je k n Bh piml njakm chirurgickm zsahem na duchovnm srdci bez vazby na psoben svch slov. Jak tedy mohou svtt lid, pichzejc na kick taen Billy Grahama nebo na kampan letninch crkv, vychzet ven jako vc? V kolika takovch ppadech nsleduje denn zkoumn Psma? Tento nedostatek vry, pravdiv zaloen na Bibli, vede nepochybn k przdnot, kterou mnoz tito konvertit zakouej v nslednm kesanskm ivot, a asto vyst v oputn evangelickho hnut. elem tohoto studijnho kurzu je poskytnout vm rmec pro vlastn systematick zkoumn Psma, a tak i vy mon proto uvte. Vztah mezi naslouchnm pravdivmu evangeliu a doclenm t prav vry je asto osvtlen v zznamech o hlsn evangelia: mnoz z Korinan, kte Pavla poslouchali, uvili a dali se poktt (Sk 18,8); Bh si mvyvolil, aby ode mne pohan uslyeli slovo evangelia a uvili (Sk 15,7); tak zvstujeme, a tak jste uvili (1 K 15,11); Semeno v podobenstv o rozsvai je Bo slovo (L 8,11), zatmco ve vroku o hoici pedstavuje jej zrnko vru (L 17,6) to nm ukazuje, e vra pichz pijetm slova vry ( 10,8) i slov vry a pravho uen (1 Tm 4,6) do srdce otevenho ve v boha a v jeho slovo (srv. Ga 2,2 a d 4,2); Apotol Jan prav v psanm zznamu Jeova ivota, e mluv pravdu, abyste i vy uvili (J 19,35). A tak je Bo slovo souasn pravdou (J 17,17) abychom i my uvili.

1.2 Osobnost Boha

Je to vzneen a slavn biblick tma: Bh je skuten osoba, j se lze dotknout a kter m tlo, ve sv vnj podob podobn naemu. K podstat kesanstv pat t to, e Je je Syn Bo. Kdyby Bh nebyl fyzick osoba, pak by pro nj bylo nemon mt syna, kter je obrazem jeho osoby (d 1,3 podle BK). Dle plat, e jestlie je Bh pouze idea

BH

na mysli i nakupenina ducha kdesi v przdnot vesmru, stv se velice obtn navzat s takovmto Bohem iv osobn vztah. Je tragick, e vtina nboenstv m tuto nerelnou a nepostiitelnou koncepci Boha. Je pochopiteln, e pi Bohu tak nekonen vznamnjm ne my se vra mnoha lid ponkud lek zetelnch slib, e vposled Boha uvidme. Pro hnho lovka je nemon vidt Boha (Ex 33,20) nebt vak na hnosti, bylo by to mon, nebo Bh je bytost, kter me bt vidna. Izrael vak postrdal vru k tomu, aby spatil Bo tvnost (J 5,37). Takov vra vychz z poznn Boha a z vry v jeho slova : Blaze tm, kdo maj ist srdce, nebo oni uz Boha (Mt 5,8). jeho (Bo) sluebnci mu budou slouit, budou hledt na jeho tv a na ele ponesou jeho jmno (Zj 22,3 -4). Takovto ndhern nadje jestlie j vrn dvujeme m pak hlubok dopad na nae ivoty: Usilujte o pokoj se vemi a o svatost, bez n nikdo nespat Pna (d 12,14). Nemli bychom psahat, protoe kdo psah pi nebi, psah pi trnu Bom a pi tom, kter na nm sed (Mt 23,22). spatme ho takovho, jak jest /manifestovn v Kristu/. Kad, kdo m tuto nadji v nho, usiluje bt ist, tak jako on je ist (1 J 3,2-3). V tomto ivot je nae chpn nebeskho Otce velice nepln meme se vak tit, e navzdory hust tm tohoto ivota se s nm nakonec setkme. Je nepochybn, e naemu lepmu zen na nho napome vy rozumov pochopen. Takto mohl mt Jb z absolutn hlubiny lidskho utrpen poten ze zcela osobnho vztahu s Bohem, kter bude pln provat poslednho dne ivota: A kdyby mi i ki sedeli, a zbaven masa, uzm Boha, j ho uzm, pro mne tu bude, m oi ho uvid, ne nkdo ciz (Jb 19,26-27). A apotol Pavel vol z jinho typu ivotn bolesti a chaosu: Nyn vidme jako v zrcadle, jen v hdance, potom vak uzme tv v tv (1 K 13,12). Starozkonn svdectv Novozkonn zaslben se opraj o pozoruhodn starozkonn svdectv o osobnm Bohu. Neme bt sdostatek zdraznno, jak podstatn je pro pravdiv pochopen povahy na Bibli zaloenho nboenstv zhodnocen pirozenosti Boha. Star zkon hovo o Bohu soustavn jako o osob. Hluboce osobn vztah k Bohu, jak o nm hovo Star i Nov zkon,

BH

je nezastupiteln pro pravou kesanskou nadji. Nsledujc pase jsou silnmi argumenty ve prospch osobnho Boha: I ekl Bh: ,Uime lovka, aby byl nam obrazem podle na podoby (Gn 1,26). Tak je lovk uinn obrazem podle podoby Boha, jak je manifestovno skrze andly. Jakub 3,9 hovo o lidech, kte byli stvoeni k Bo podob. Nae stvoen jakoto obraz Boch zajist znamen, e meme cosi usuzovat o relnm objektu, jeho jsme obrazem. Tak nen Bh, jeho znzorujeme, msi mlhavm, co si nedokeme pedstavit. Ezechiel vidl Boha na trnu nad cherubny jako siluetu, je vypadala jako lovk. Toto ve m praktick vznam; protoe jsme obrazem Bom a protoe je jeho podoba vtitna do kad sti naich tl, musme dt toto tlo Bohu zrovna jako lid museli dt denr, kter obsahoval csav obraz, csaovi (L 20,25). On /Bh/ zn nae slepen ( 103,14 podle BK), tj. uspodn. Peje si, abychom jej pojmali jako osobn bytost, jako Otce, ke ktermu mme osobn vztah. Popisy msta, kde Bh ije, jasn vypovdaj o tom, e Bh m sv osobn msto k it: Bh je v nebi (Kaz 5,1); pohledl ze svch svatch vin; Hospodin shldl z nebe na zem ( 102,20); Vysly v nebesch, v sdle, kde pebv (1 Kr 8,39). Meme se vak dost jet detailnji, e Bh m trn (2 Pa 9,8; 11,4; Iz 6,1 a 66,1). Takovto jazyk by byl st uvn o ble nedefinovan esenci, existujc nkde v nebeskch dlavch. Kdy Bh manifestuje sm sebe, hovo se o nm jako o schzejcm dol. To naznauje jeho nebesk stanovit. Je nemon pochopit mylenku Bo manifestace /Boho projevovn/, ani bychom uznvali osobn podstatu Boha. Izaj 45 je pln odkaz o Bom osobnm zapojen do zleitost jeho lidu: J jsem Hospodin a jinho u nen j Hospodin konm vechny tyto vci J Hospodin jsem to stvoil. Bda tomu, kdo se chce pt se svm tvrcem J jsem vlastnma rukama rozthl nebesa Obrate se ke mn a dojdete spsy, veker dlavy zem. Zejmna tato posledn vta ukazuje na osobn Bo existenci peje si, aby se k nmu lid obrtili a pochopili oima vry jeho hmatatelnou existenci. Bh se nm vyjevuje jako Bh odpoutjc, hovoc k lide m. Avak odputn a e mohou pichzet pouze od ctc a vnmajc bytosti jde o mentln kony. Tak David byl mu podle Boho srdce (1 S 13,14), co ukazuje na to, e Bh m mysl (srdce). Tyto

BH orgny mohou bt do urit mry zmnoovny v lovku, by ten nen svou pirozenost podle Boho srdce. Pase jako Hospodin litoval, e na zemi uinil lovka, a trpil se ve svm srdci (Gn 6,6) ukazuj Boha jako bytost s vdomm a ctnm. To nm pomh pochopit, e jej meme skuten potit i zarmoutit jako dt svho pokrevnho otce.

Nen-li Bh osobou Nen-li Bh skutenou osobn bytost, pak se lze st zabvat koncepc duchovnho vvoje. Je-li Bh veskrze spravedliv, avak nen osobn bytost, pak nememe skuten pochopit jeho spravedlnost, projevovanou v lidskch bytostech. idovstvo i st kesanstva zastvaj pojet, e Bo spravedlnost vstupuje do naich ivot skrze mlhavho Ducha svatho, kter ns njak uzpsob k Bomu duevnmu obrazu a jsme takto pro nj pijateln. Obrcen plat, e jestlie jednou uznme, e existuje osobn bytost zvan Bh, pak meme s jeho pomoc a pod vlivem jeho slov vylepovat sv povahy a zrcadlit typick Bo rysy v naich ivotech. elem Boho konn je zjevovat se v mnoha a mnoha posvcench bytostech. Prv toto oznauje jeho pamtn jmno Jahve Elohim (v piblinm pekladu: Ten, kter bude mocnmi, tj. kdo rozseje svou moc mezi mnoh). Popisy odmny pro vrn v pichzejcm Bom krlovstv na zemi ukazuj, e tato existence bude hmatateln a tlesn a e u nebude vce podlhat slabostem lidsk pirozenosti. Jb touil po pozdjm dni, kdy bude jeho tlo vzkeno (Jb 19,25 -27); Abraham je jednm z mnohch, kte sp v prachu zem a procitnou k ivotu vnmu (Da 12,2), take mohl obdret slib vnho vlastnictv kenaansk zem, lokalizovan zde na zemi (Gn 17,8). Jeho vrn budou zvun plesat a plesaj na svch loch a konaj tresty na nrodech ( 132,16; 149,5 a 7). Neschopnost id i pohan respektovat tyto pase Psma a stejn tak i doslovn, fyzick charakter slib danch Abrahamovi, vedla k chybnmu pojet nesmrteln due jakoto reln formy lidsk existence. Takovto idea vak nem naprosto dnou oporu v Bibli. Bh je nesmrteln a slavn bytost, pracujc k naplnn svho cle tak, aby mohli bt mui i eny povolni k ivotu v jeho budoucm krlovstv na tto zemi a sdlet rysy jeho osobnosti, vyjden v tlesn form. Vrnm je slbeno, e se stanou astnmi bosk pirozenosti (2 Pt 1,4). Obdrme tlo podobn tomu Jeovu (Fp 3,21) a my vme, e bude mt v Krlovstv tlo fyzick. Doktrna o osobnosti Boha m proto vztah i k evangeliu o krlovstv Bom.

BH

Neme existovat dn rozumn koncepce uctvn Boha i nboenskho nebo osobnho vztahu k nmu, ani bychom uznali, e Bh je skutenou bytost a e jsme byli uinni k jeho obrazu. Nyn musme rozvinout tak podobu jeho mysli, abychom mohli bt zcela jako on v krlovstv Bom. Vce smyslu i tchy lze tak zskat z tch slov, kde se hovo o Bohu jako o milujcm Otci, kter ns dovede tak krat jako otcov syny (nap. Dt 8,5). V souvislosti s Kristovm utrpenm teme, e bylo Hospodinovou vl zkruit ho (Iz 53,10), akoli vzval Hospodina on uslyel mj hlas m voln proniklo a k jeho sluchu ( 18,7). Bo slib Davidovi o potomku, kter by ml bt souasn Bom synem, vyadoval zzran zrozen z lidsk bytosti, kter byla skuten k obrazu a podob svho Otce. Sprvn pochopen Boha je klem, kter nm oteve mnoho dalch ivotn dleitch oblast biblickho uen. Jako vak jedna le st v druhou, tak i falen koncepce Boha zatemuje systm pravdy, kter nm Psmo nabz. Jestlie jste shledali tuto st pesvdivou by i jen sten -, vznik otzka: Skuten znte Boha? Budeme nyn zkoumat biblick uen o nm jet hloubji.

1.3 Bo jmno a povaha

Jestlie existuje Bh, pak je rozumn pedpokldat, e vymysl njak zpsoby, jak nm o sob ct. Vme, e prv Bible vyjevuje Boha lovku a e v n lze spatit zjevenou Bo povahu. Proto je Bo slovo pokldno za jeho semeno i sm (1 Pt 1,23), nebo pi pzniv reakci v na mysli se formuje nov stvoen s Bomi rysy (Jk 1,18; 2 K 5,17). Proto m vce se obracme k Bomu slovu a erpme pro sebe pouen, tm vce se pizpsobme podob jeho syna ( 8,29). Ten byl povahov dokonal obraz Boha (Ko 1,15). Prv to je cenn na studiu historickch st Bible; jsou pln ppadovch studi o tom, jak Bh jednal s lidmi i nrody, a vdy se nm zde pedstavuj tyt zkladn charakteristiky. V hebrejtin i etin odr osobn jmno asto povahu jeho nositele a/nebo informaci o nm. Nkolik zjevnch pklad: Je = Spasitel, protoe spas svj lid z jeho hch (Mt 1,21). Abraham = Otec velkho mnostv, nebo jsem t uinil otcem mnohch nrod (Gn 17,5 podle BK).

BH

Eva = iva/ivotodrn, protoe se stala matkou vech ivch (Gn 3,20). imen = Vysly(en), protoe Hospodin uslyel, e nejsem milovna, a dal mi tak tohoto (Gn 29,33). V Jr 48,17 je znalost lid z Mobu kladena soubn se znalost jmna Mob. Podobn je v almech kladen sm Bh a jeho jmno, slovo i aktivity ( 103,1; 105,1; 106,1-2+12-13). D se tedy oekvat, e Bo jmno a tituly nm o nm poskytnou nemlo informac. Podrobn studium Boho jmna lze doporuit po ktu; rozvoj hlubho porozumn Bo povaze vyjden v jeho jmnu by ml pokraovat po cel n ivot v Pnu. Nsledujc st chpejte proto jako pouh vod. Kdy se Moj doadoval hlubch znalost o Bohu, aby to poslilo jeho vru ve velice traumatickm obdob jeho ivota, andl zavolal: Hospodin, Hospodin! Bh pln slitovn a milostiv, shovvav, nejv milosrdn a vrn, kter osvduje milosrdenstv tiscm pokolen, kter odpout vinu, pestoupen a hch; avak vinka nenechv bez trestu (Ex 34,5-7). To je jasn dkaz, e Bo jmno s sebou nese osobitosti jeho povahy. To, e je Bh jejich nositelem, je dkazem jeho osobnho byt. Bh si vybral jedno specifick jmno, pod nm chce bt svm lidem znm a pipomnn. Toto jmno je uritm souhrnem i trest jeho zmru s lidmi. Izraelit byli otroky v Egypt a bylo teba, aby jim byl pipomenut Bo mysl s nimi. Mojovi bylo eeno, aby jim oznmil Bo jmno, a tm je vce motivoval opustit Egypt a zahjit cestu do zaslben zem (srovnej 1 K 10,1). Tak my potebujeme pochopit zkladn principy tkajc se Boho jmna ped tm, ne budeme poktni a ne zahjme svou cestu smujc do Boho krlovstv. Bh ekl Izraeli, e jeho jmno je JAHVE, co znamen jsem, kter jsem, i pesnji peloeno, budu, kter budu (Ex 3,14). Pot bylo toto jmno ponkud rozeno: Bh dle Mojovi poruil: ekni Izraelcm toto: ,Posl m k vm Hospodin /Jahve/, Bh vaich otc, Bh Abrahamv, Bh Izkv a Bh Jkobv. To je navky m jmno, jm si m budou pipomnat od pokolen do pokolen (Ex 3,15). Bo pln jmno je tedy Hospodin Bh. Star zkon je psn vtinou hebrejsky a peklady do jinch jazyk se nevyhnuteln ztrc mnoho detail, obsaench v hebrejskch slovech pro Boha. Jedno z takovch obvyklch hebrejskch slov je elohim pekladem Bh se ztrc pvodn vznam mocn / mocn bytosti i

BH

mocnosti. Bo pamtnk, jmno, pod nm si ho mme podle jeho pn zapamatovat, je tak JAHVE ELOHIM, znamenajc TEN, KDO SE ZJEV VE SKUPIN MOCNCH. Je tak Bom zmrem vyjevit svou povahu i podstatu sv bytosti ve velk skupin lid. Poslunost k jeho slovm meme rozvinout nkter z Boch rys v ns samotnch u nyn, a tak Bh sm sebe zjevuje oveme ve velmi omezenm smyslu v pravch vcch u v tomto ivot. Avak Bo jmno je i proroctvm o nastvajcm ase, kdy bude zem naplnna lidmi jako je on ve smyslu povahy i pirozenosti (srovnej 2 Pt 1,4). Chceme-li bt spojeni s Bom zmrem, a tm jako Bh u vce neumrat a t navdy v pln mravn dokonalosti, pak se musme propojit s jeho jmnem. Cesta k tomu vede pes kest v to jmno Jahve Elohim (Mt 28,19). Tento akt z ns tak in potomky (semeno) Abrahama (Ga 3,29), jim bylo slbeno vn ddictv zem (Gn 17,8; 4,13) tu skupinu mocnch (elohim), v n se napln proroctv Boho jmna. Detailnji to bude vysvtleno v oddle 3.4.

1.4 Andl
Ve, co jsme dosud probrali v tto na kapitole, vychz z pedpokladu, e andl: jsou skuten a osobn bytosti; nesou Bo jmno; jsou bytostmi, skrze n Duch svat provd Bo vli; jsou v souladu s Bo povahou a cli, jsou proto jsou pmm Bom projevem. V kapitole 1.3 jsme konstatovali, e jednm z nejobvyklejch hebrejskch slov pekldanch jako Bh je elohim, co ve skutenosti znamen mocn bytosti. Ukazuje se, e to slovo asto poukazuje na andly, kte jakoto Bo mocn bytosti nesou toto jmno. Protoe reprezentuj Boha, mohou bt s uitkem tak zvni Bh. Zznam stvoen svta v Prvn Mojov nm k, e Bh vydval urit pkazy tkajc se tohoto aktu a stalo se tak. Byli to andl, kdo vyplnili tyto pkazy:

10 BH andl, vy siln bohati, kte plnte, co ekne, vdy posluni jeho slova! ( 103,20). Je tedy rozumn pedpokldat, e kdykoli teme o Bohu tvocmu svt, je tato innost fakticky provdna andly. To je naznaeno i v Jbovi 38,4-7. Na tomto mst je dobr pleitost shrnout udlosti stvoen, tak jak jsou zaznamenny v Prvn Mojov 1: 1. den 2. den I ekl Bh: ,Bu svtlo! A bylo svtlo. (v. 3) I ekl Bh: ,Bu klenba /nebe, prostora/ uprosted vod a oddluj vody /na zemi/ od vod /v oblacch/ a stalo se tak. (v. 6-7) I ekl Bh: ,Nahromate se vody pod nebem na jedno msto /vytvejce moe a oceny/ a uka se sou! A stalo se tak. (v. 9) I ekl Bh: ,Bute svtla na nebesk klenb A stalo se tak. (v. 14-15) I ekl Bh: ,Hemete se vody ivoinou havt a ltavci ltejte I stvoil Bh rozmanit druhy /ivch tvor/. (v. 20-21) zvren vta vlastn nahrazuje a stalo se tak. I ekl Bh: ,Vydej zem rozmanit druhy ivoich, dobytek, plazy A stalo se tak. (v. 24)

3. den

4. den 5. den

6. den

lovk byl stvoen tho estho dne. I ekl Bh: ,Uime lovka, aby byl nam obrazem podle na podoby (v. 26). Tento ver jsme ji komentovali v kapitole 1.2. Na tomto mst bychom rdi poznamenali, e Bh zde neodkazuje na osobnho Boha samotnho uime lovka ukazuje, e Bh je zde vztaen k vce ne jedn osob. Hebrejsk slovo elohim, pekldan jako Bh, zde tedy znamen mocn bytosti s odkazem na andly. Jedn se tedy o velice skuten bytosti, kter sdlej s Bohem totonou pirozenost. V Bibli lze nalzt dvoj pirozenost a z podstaty vci vyplv, e nelze ob sdlet souasn: Bosk pirozenost (svat pirozenost) On je bezhn (dokonal) (Mt 5,48; Jk 1,13; 6,23 a 9,14; srovnej t 90,2); neumr, tj. je nesmrteln (1 Tm 6,16); je pln moci a energie (Iz 40,28).

BH

11

Toto je pirozenost Boha a andl; po svm vzken ji zskal i Je (Sk 13,34; d 1,3; Zj 1,18). Takovto pirozenost je slbena i nm (L 20,35-36; Iz 40,28 ve srovnn s v. 31; 2 Pt 1,4). Lidsk pirozenost jsme pokoueni ke hchu (Jk 1,13-15) naruenm nitrem, srdcem i mysl lovka (Jr 17,9; Mk 7,21-23); jsme odsouzeni ke smrti ( 5,12 a 17; 1 K 15,22); jsme omezeni ve sv moci, a to jak fyzicky (Iz 40,30), tak mentln (Jr 10,23). Toto je pirozenost, kterou nyn vlastn vichni lid dob i zl. Jejm vystnm je smrt ( 6,23). Takovouto pirozenost ml i Je bhem svho smrtelnho ivota (Mk 10,18; 8,3; d 2,14 -18). Slovo pirozenost je zde uvno ve specifickm smyslu jako peklad lat. natura (angl. nature); v bnm jazyce je asto pekldno jako povaha /ntura!/ nebo proda. Andlsk zjeven Andl, majc boskou pirozenost, mus bt bezhn a tud i nesmrteln vme ji ( 6,23), e hch pin smrt. asto, kdy se andl objevili na zemi, vypadali jako obyejn lid: Andl pili k Abrahamovi s poselstvm od Boha; jsou popsni jako ti mui, s ktermi jednal Abraham pvodn jako s lidskmi bytostmi prost proto, e tak vypadali: Dm pinst trochu vody, umyjte si nohy a zasednte pod strom (G n 18,4). Dva z onch andl li pot k Lotovi do Sodomy. A jak jm, tak i lidmi ze Sodomy byli opt poznni pouze v lidsk podob. I pili ti dva poslov do Sodomy a Lot je pozval penocovat u sebe. Avak sodomt mui pili k jeho domu a vhrn se ho ptali: Kde m ty mue, kte k tob tto noci pili? Lot je prosil: Nedlejte nic zlho tm mum. Inspirovan zznam tto phody je tedy tak nazv mui: Ti mui /=andl/ vlastnma rukama vthli Lota a zachrnili jej; A ti mui ekli Lotovi Hospodin ns poslal, abychom zniili Sodomu (Gn 19,1.5.8.10. 12.13). Novozkonn koment k tomuto incidentu potvrzuje, e andl vystupuj v lidsk podob: S lskou pijmejte i ty, kdo pichzej odjinud tak nkte /tj. Abraham a Lot/, ani to tuili, mli za hosty andly (d 13,2). Jkob zpasil celou noc s podivnm muem (s kmsi Gn 32,25), o nm je nm pozdji eeno, e to byl andl (Oz 12,5).

12 BH Dva mui v blm zcm rouchu byli ptomni pi vzken (L 24,4) i nanebevzet (Sk 1,10) Jee. lo evidentn o andly. Domysleme sami zvry ze slov lidsk mra, kterou pouil andl (Zj 21,17). Andl nehe Andl nemohou zemt, protoe maj Boskou pirozenost. Vme li, e hch pin smrt, vyplv odtud, e nemohou ani heit. Pvodn eck i hebrejsk slova, pekldan jako andl, znamenaj posel; andl jsou poslov i sluebnci Boha, pln ho poslouchaj, a proto je nemon myslit si o nich, e jsou hn. Tak je eck slovo aggelos, pekldan nejastji jako andl, pi hovoru o lidskch bytostech pekldno jako poslov nap. Jan Ktitel (Mt 11,10) a jeho poslov (L 7,24); poslov Jee (L 9,52) a mui, kte vyzvdali v Jerichu (Jk 2,25). Je samozejm mon, e andl ve smyslu lidskch posl mohou heit. Nsledujc pase jasn ukazuj, e vichni ti andl (nejenom nkte z nich!) jsou svou povahou posluni Bohu, a proto nemohou heit: Hospodin si postavil trn na nebesch, vemu vldne svou krlovskou moc (tj. v nebi nen mysliteln dn vzpoura proti Bohu). Dobroete Hospodinu, jeho andl, vy siln bohati, kte plnte, co ekne, vdy posluni jeho slova! Dobroete Hospodinu, vechny jeho zstupy, vy, kdo jste v jeho slubch a plnte jeho vli! ( 103,19-21). Chvalte ho, vichni jeho andl vechny jeho zstupy ( 148,2). Co nen kad andl jen duchem, vyslanm k slub tm, kdo maj dojt spasen? (d 1,14). Opakovn slova vichni (kad) ukazuje, e andl nejsou rozdleni do dvou skupin, jedn dobr a t druh hn. Dleitost jasnh o porozumn pirozenosti andl vyplv z toho, e prv podlen se na tto pirozenosti pedstavuje odmnu pro vrn: Ti, kte budou hodni nebudou se enit ani vdvat ani u nemohou zemt, nebo jsou rovni andlm (L 20, 35-36). Toto pochopen je ivotn dleit! Andl nemohou zemt (viz kontext d 2,16). Kdyby andl mohli heit, pak by i ti, kte jsou hodni odmny pi Kristov nvratu, byli jet tak schopni heit. Pi vdom, e hch pin smrt ( 6,23), by tud nemohli mt vn ivot mme-li monost heit, mme i zpsobilost umrat. Tak zbavuje tvrzen o hecch andlch Bo slib vnho ivota smyslu chpeme-li souasn, e na odmnou je podlet se na pirozenosti andl. Odkaz na rovnost s andly (L 20,35-36) bez rozlien ukazuje, e

BH

13

neexistuje dn tdn andl na dobr i patn existuje pouze jedna kategorie andl. Kdyby andl mohli heit, pak by byl Bh ponechn bezmocn spravedliv psobit v naich ivotech a v zleitostech svta pi zohlednn jeho tvrzen, e psob skrze sv andly ( 103, 19-21). Bh dosahuje vech vc moc svho Ducha psobenm skrze andly ( 104,4). Jejich neposlunost vi nmu je tak zhola nemon. Kesan by se mli denn modlit za pchod Boho krlovstv na zem a za to, aby jeho vle byla uinna zde, stejn jako je nyn inna na nebesch (Mt 6,10). Kdyby tam museli Bo poslun andl soupeit s hnmi, pak by jeho vle nemohla bt pln vykonvna a stejn situace by byla i v budoucm Bom krlovstv. Strvit vnost ve svt, kter by byl neustlm bojitm mezi hchem a poslunost, by bylo st povzbudivou perspektivou to vak nen natst n ppad. Andl a vc Existuje dobr dvod vit, e kad skuten vc m andly snad kad prv jednoho specilnho a e ti jim pomhaj v jejich ivotech: Hospodinv andl se polo tborem kolem tch, kte se boj Boha, a bude je brnit ( 34,8). jednoho z tchto nepatrnch, kte ve mn v (tj. slabch uednk viz Za 13,7 a Mt 26,31) jejich andl v nebi jsou neustle v blzkosti mho nebeskho Otce (Mt 18,6,10). Ran kesan pevn vili, e Petr m strnho andla (Sk 12,14 15). Izraelit proli Rudm moem a byli vedeni andlem pout do zaslben zem. Prchod Rudm moem pedstavuje n kest ve vod (1 K 10,1), a tak nen nerozumn pedpokldat, e i my jsme podobn vedeni a podporovni andlem na na cest pout ivota do zaslben zem Boho krlovstv. Jestlie by andl mohli bt zl (ve smyslu hn), pak by se takov sliby andlskho zen a ovlivovn naich ivot stvaly spe kletbou ne poehnnm. Vidme tedy, e andl jsou bytosti: s Bo vnou pirozenost; kter nemohou heit; kter vdy pln Bo pokyny; skrze kter Bo duch-moc hovo a in ( 104,4).

14 BH Avak? Mnoho kesanskch crkv se domnv, e andl mohou heit a e nyn existujc hn andl jsou zodpovdni za hch a problmy na zemi. O tto chybn koncepci budeme obrnji diskutovat v 6. kapitole. Nyn zmnme jen nsledujc: Bylo navrhovno pojet o existenci dvjho stvoen ne toho, kter je zaznamenno v Gn 1. Lze si tak pedstavit, e souasn andl zskali vdom dobrho a zlho (Gn 3,5) prostednictvm podobn situace, ve kter se nachzme my v tomto ivot. e nkter z tch bytost, kter ili v onch asech, heili, nelze vylouit ale toto ve je druh spekulace, kterou se lidsk mysl tak rda oddv. Bible nm k to, co potebujeme vdt o souasn situaci: toti, e dn hn andl nejsou a e vichni andl jsou zcela posluni Bohu. V nebi nemohou bt dn hn bytosti, vme -li, e Bh m ist oi, kter se nemohou dvat na zlo (Abk 1,13). Podobn objasuje alm 5,5-6: Zl neme bt u tebe hostem. Potetnci nesmj bt v tvm nebeskm bydliti. Pedstava o vzpoue hnch andl proti Bohu v nebi je zcela protikladn dojmu z tchto pas. eck slovo pekldan jako andl znamen posel a me odkazovat i na lidsk bytosti, jak jsme si ji ukzali. Takovto lidt poslov samozejm heit mohou. Jednou z nejbnjch povr pohanstv je, e existuj zl hn bytosti, kter meme obviovat ze veho zlho v naich ivotech. Stejnm zpsobem vstoupily pohansk ideje o Vnocch do toho, co se pokld za kesanstv a tak i ono je zasaeno pohanskmi pedstavami. Je jen hrstka mst v Bibli, kter by mohly bt nepochopeny a jevit se jako podpora mylenky o hnch andlch, kte nyn psob. Ty rozebr nap. publikace In Search of Satan (Ptrn po Satanovi), kter je na trhu v Anglii. Nelze dopustit, aby podobn pase protieily bohatstv biblickho uen s opanm vyznnm, kter vm pedkldme.

Pdavek .1: Bh je duch (Jan 4,24)

Ve druh kapitole se podvme podrobnji na biblick uen o Bom Duchu. Argumenty tam pedloen meme shrnout takto: Bo

BH

15

Duch je jeho moc i dech, skrze jeho aktivitu je lovku zjevena Bo bytost, jeho podstata i povaha. A v tomto smyslu Bh je duch podle Jana 4,24, protoe jeho duch zobrazuje jeho osobnost. Bh je popisovn z mnoha aspekt, nap.: N Bh je ohe stravujc (d 12,29). Bh je svtlo (1 J 1,5). Bh je lska (1 J 4,8). To Slovo /. logos pln, el, idea/ bylo Bh (J 1,1). A tak po Bh je nsleduj jeho charakteristiky. Je zjevn chybn argumentovat, e abstraktn kvalita lsky je Bh, jenom proto, e teme Bh je lska. Meme o nkom prohlsit, e je laskavost sama to vak neznamen, e by laskavost existovala bez svho fyzickho nositele; je to zpsob, jak se nm tato kvalita vyjevuje. Protoe je Duch Bo moc, asto teme, jak jej Bh vysl i d, aby uvedl vci do souladu se svou vl a povahou. Existuje mnoho pklad, kter ukazuj odlinost Boha a jeho ducha. Nap. : Ten /Bh/, jen do nitra mu /Mojovi/ vloil svatho ducha svho (Iz 63,11); Vlom /Bh/ na nho /Jee/ svho Ducha (Mt 12,18); Otec z nebe d Ducha svatho (L 11,13); Duch sestoupil z nebe (J 1,32); Selu /Bh/ svho Ducha na vechny lidi (Sk 2,17). ast odkazy na Boho Ducha /dosl. Ducha z Boha nebo Ducha od Boha/ by tak mly bt dostatenm dkazem, e Duch nen Bh osobn. Tyto rozdly mezi Bohem a jeho Duchem pedstavuj jet jednu obt pro ty, kdo v, e Bh je trojice, v n Bh Otec je rovn s Jeem a Duchem svatm. A co je jet velice dleit: neosobn Bh by vedl k nesmyslnosti modlitby, kdy by modlitba byla jen dialogem mezi nam vdomm a pojmem Boha, kter existuje jen v na vlastn mysli. Nm je vak stle pipomnno, e se modlme k Bohu, kter je v nebi (1 Kr 8,30; Kaz 5,2; Mt 5,16 a 6,9), a e Je je nyn po pravici Bo a pedkld mu nae modlitby (1 Pt 3,22; d 9,24). Nen-li Bh osobou, ztratily by tyto pase smysl. Jestlie vak chpeme Boha jako skutenho milujcho Otce, pak se pedkldan mu modlitby stvaj velice relnou a tm hmatatelnou vc fakticky hovorem s druhou bytost, o n vme, e je ochotna i schopna nm odpovdt.

16 BH

Kapitola 1 : Otzky
1. Co nejvce pome rozvjet nai vru v Boha? a) navtvovn kostela; b) zbon studium Bible; c) hovory s kesany; d) pozorovn prody. Kter z nsledujcch vrok pedstavuje sprvn pochopen Boha? a) je pouhou idej v na mysli; b) je neuritou autoritou, existujc na nebesch; c) dn Bh nen; d) je skutenou bytost, kter k nm hovo o sob v Bibli. Je Bh a) jednotou /jednotnm jsoucnem/? b) trojic? c) mnoho boh v jednom? d) dnm zpsobem nedefinovateln? Co znamen Bo jmno Jahve Elohim? a) Ten, kter bude; b) Ten, kdo se zjev ve skupin mocnch; c) Velk Bh; d) Sla. Co znamen slovo andl? a) podobn lovku; b) okdlen; c) posel; d) asistent. Mohou andl heit? Co vs nejvce pesvduje o tom, e Bh existuje?

2.

3.

4.

5.

6. 7.

KAPITOLA 2 BO DUCH

BO DUCH

19

2.1 Bo Duch definice

Protoe Bh je skuten osobn bytost, kter m tud ctn a emoce, lze oekvat, e m njak zpsob, jak se podlit o sv pn a city s nmi, se svmi dtmi. Stejnm zpsobem pak psob v naich ivotech v souladu se svou povahou. Bh in vechny tyto vci prostednictvm svho Ducha. Chceme-li znt Boha a bt s nm v aktivnm pbuzenstv, potebujeme znt, co tento Bo Duch je a jak funguje. Nen vbec snadn pesn definovat, co slovo Duch znamen. Jdete-li nap. na svatbu, mete poznamenat: Vldl tam skuten dobr duch! Mnte tm, e atmosfra byla dobr, e jaksi vechno kolem t svatby bylo dobr; kad byl elegantn obleen, jdlo bylo vborn, lid spolu laskav hovoili, nevsta vypadala krsn atd. Vechny tyto rozlin vci vytvely dohromady ducha svatby. Rovn Bo Duch jistm zpsobem shrnuje vechno o nm, o Bohu. Hebrejsk slovo, kter pekldme jako duch, znamen psn vzato dech (vanut) i moc (slu); Bo Duch je tak Bo dchn skuten Bo podstata, kter zrcadl jeho mylen. V 5. kapitole uvedeme pklady uit slova duch o n mysli i dispozici. Je bnm biblickm uenm, e jak lovk mysl, tak i jedn (P 23,7; Mt 12,34); i mal zamen na nae vlastn jednn to potvrd. Myslme na nco, a pak to udlme. N duch i mysl se teba zam na skutenost, e jsme hladov a toume po potrav. Vidme v kuchyni jeden bann nazbyt; dostivost ducha je pot pevedena do akce a my shneme po bannu, oloupeme jej a snme. Tento prostink pklad nm ukazuje, pro hebrejsk slovo pro ducha znamen jak dech i mylen, tak tak moc. N duch, to podstatn z ns, odkazuje na nae mylenky, a tm tak na ty aktivity, kter uskutenme, abychom vyjdili ony mylenky i nae postoje. U Boho Ducha jde o tot jen v mnohem vzneenjm mtku; jde o moc, j Bh znzoruje sv podstatn byt, sv postoje a cle. Bo moc Mnoho pas jasn ztotouje Boho Ducha s jeho moc. Aby stvoil vekerenstvo, vznel se duch Bo nad vodami. I ekl Bh: ,Bu svtlo! A bylo svtlo (Gn 1,2-3). Duch Bo byl moc, j byly stvoeny vechny vci, nap. svtlo. Jeho duch dal nebesm velkolepost, jeho ruka proklla tonho hada (Jb 26,13). Nebesa byla uinna Hospodinovm slovem, dechem jeho st pak vechen jejich zstup ( 33,6). Bo Duch je tedy popsn jako:

20

BO DUCH

jeho dech jeho slovo jeho prst jeho ruka. Je to proto jeho moc, j provd vechny vci. Tak i vc se narodili znovu dky Bo vli (J 1,13), kter je jeho duchem (J 3,3 -5). Jeho vle se stv soust aktivit jeho Ducha. Hovome -li o plnm stvoen prody, teme: Sesl-li svho Ducha, jsou stvoeni znovu, a tak obnovuje tvnost zem ( 104,30). Tento duch/moc je tak udrovatelem vech vc, stejn jako prostedk k jejich vytvoen. Je snadn si myslit, e tento tragick ivot se bez aktivnho psunu Boho Ducha jen potc a klopt. Jbovi, kter poctil jistou navu ze ivota, to bylo pipomenuto jednm prorokem: Kdyby ml (Bh) na mysli jenom sebe a svho ducha i dech k sob zpt sthl, tu by vechno tvorstvo rzem vyhynulo, lovk by se obrtil v prach (Jb 34,14-15). V podobnm stavu deprese podal David Boha, aby obnovil v jeho nitru pevnho ducha, tj. aby chrnil jeho ivot ( 51,12). V kapitole 4.2 uvidme, e to, co udruje n ivot, je duch dan nm i vemu stvoen. Pi narozen ( 104,30; Gn 2,7) je do ns vloen Bohem dech ducha ivota (Gn 7,22). To z nj in Boha duch vech tvor (Nu 27,16; srovnej t d 12,9). Protoe je Bh ivotn sla, udrujc vechno stvoen, je jeho Duch vudyptomn. David poznal, e skrze svho Ducha byl Bh stle s nm, a el kamkoli, a e skrze onoho ducha/moc byl schopn znt kad zkout Davidovy mysli i jeho mylen. Tak je Bo Duch prostedkem, jm je Bh vudyptomn a osobn pebv v nebi. V o mn, a sedm nebo vstanu, zdlky je ti jasn, co chci dlat Kam odejdu ped tvm duchem, kam uprchnu ped tvou tv? I kdybych chtl pebvat pi nejzazm moi, tvoje ruka (tj. skrze Ducha) m tam doprovod. ( 139,2.7.9 -10) Patin porozumn tomuto tmatu nm objevuje Boha jako mocnou a aktivn bytost. Mnoho lid dospvalo s nejasnou vrou v Boha, ale ve skutenosti pedstavoval Bh v jejich myslch pouh pojem, ernou sknku v sti mozku Pochopen pravho Boha a jeho velice reln ptomnosti vude kolem ns prostednictvm jeho Ducha me zcela zmnit nae pojet ivota. Jsme obklopeni Duchem, stle svdcho o aktivitch, kter nm zjevuje Bh. David shledal posilu z toho plynouc jako zcela pevratnou: Nad m chpn jsou tyto divy, jsou nedostupn, nestam na to ( 139,6). Avak ruku v ruce s takovmto poznnm jde zodpovdnost; musme pijmout fakt, e nae mylen i skutky jsou zcela vystaveny Bomu

BO DUCH

21

pohledu. Potebujeme penst tento poznatek do naich mysl, protoe se sname doptrat, jakou zastvme ped Bohem pozici. To plat zejmna pi pemlen o ktu. Tak Bo majesttn slova k Jeremiovi se vztahuj i na ns: Me se nkdo skrt ve skrch a j ho neuvidm? je vrok Hospodinv. Nenapluji (duchem) snad nebe i zemi? (Jr 23,24). Duch svat Vidme tedy, e Bo Duch je obshl pojem k pochopen; je to Bo mysl i jeho povahov sklony a tak moc, j sv mylenky aktivizuje /vyzbrojuje/. Jak lovk uvauje ve svm srdci, takov i je (P 23,7 pekl. z angl. verz); a tak i Bh je toton se svmi mylenkami a v tomto smyslu i se svm Duchem (J 4,24) to vak neznamen, e by Bh nebyl Bohem osobnm (viz Pdavek . 1). Jako pomoc pro pochopen e Boho Ducha teme nkdy o jeho Duchu svatm. Termn Duch svat lze nalzt tm vlun v Novm zkon. Je rovnocenn se starozkonnmi obraty duch Bo i duch Hospodinv. To je zejm z pas jako je 2. kapitola Skutk, kde je zaznamenno vylit Ducha svatho na apotoly o letnicch. Petr vysvtloval, e lo o naplnn Jelova proroctv, v nm je popsno vylit svho (Boho) Ducha (Sk 2,17). Tak L 4,1 zaznamenv, e pln Ducha svatho vrtil se Je od Jordnu; pozdji v te kapitole o tom hovo Je jako o naplnn toho, co ekl Izaj v 61,1: Duch Panovnka Hospodina je nade mnou. V obou ppadech (i v mnoha dalch) je Duch svat rovnocenn se starozkonnm termnem duch Bo. Vimnme si tak, jak je Duch svat paraleln ztotoovn s Bo moc v nsledujcch verch: Sestoup na tebe (Marie) Duch svat a moc Nejvyho t zastn (L 1,35). Moc Ducha svatho v moci znamen a div, v moci Ducha (Boho) ( 15,13.19). Nae evangelium pilo v moci Ducha svatho (1 Te 1,5). O slibu sesln Ducha svatho uednkm se hovo jako o vyzbrojen moc z vsosti (L 24,49). Sm Je byl pomazn (obdaen) Duchem svatm a moc (Sk 10,38). Pavel mohl opt sv kzn o nepopirateln zptomnn Bo moci: M e a m kzn se prokazovaly Duchem a moc (1 K 2,4).

22

BO DUCH

2.2 Inspirace
Definovali jsme Boho ducha jako jeho moc, mylenky a povahov sklony, kter se projevuj aktivitami, je jeho Duch kon. V pedchoz kapitole jsme si vimli, jak se Bo duch projevoval pi prci na stvoen: Jeho duch dal nebesm velkolepost (Jb 26,13) duch Bo se vznel nad vodami, aby psobil na inn stvoen (Gn 1,2). teme vak tak, e Hospodinovm slovem byla uinna nebesa ( 33,6) v pbzch 1. Mojovy je doloeno, e Bh ekl, e maj bt urit vci vytvoeny, a stalo se tak. Bo duch je tak velmi asto a velice pesn zobrazovn v jeho slovech podobn jako nae slova vyjaduj nae vnitn mylenky a pn, ili skuten ns. Je moude podotkl: m srdce (mysl) petk, to sta mluv (Mt 12,34). Jestlie bychom mli dit a kontrolovat sv slova, pak se musme nejprve zabvat svmi mylenkami. Tak i Bo slova zrcadl jeho ducha i mylenky. Je poehnnm, e mme v Bibli Bo slova zaznamenna, a meme tak rozumt Bomu duchu i mysli. Bh doshl tohoto zzraku, kdy byl vyjden jeho Duch v psanch slovech, procesem INSPIRACE. Zkladem tohoto termnu je slovo spirit duch: IN-SPIR(IT)-ACE A protoe duch je fakticky dech i dchn, znamen inspirace V-DECH-NUT To znamen, e slova psan lidmi pod vlivem Bo inspirace byla vlastn slova Boho ducha. Pavel posiluje u Timotea vdom, e jeho obeznmenost s Bibl nesm vst k zapomenut onoho podivuhodnho faktu, e jde o o slova Boho ducha, poskytujc ve potebn k pravdivmu poznn Boha: Od dtstv zn svat Psma, kter ti mohou dt moudrost ke spasen, a to vrou v Krista Jee. Veker Psmo pochz z Boho Ducha a je dobr k uen, k usvdovn, k nprav, k vchov ve spravedlnosti, aby Bo lovk byl nleit pipraven (pesnji: dkladn vystrojen podle Nov smlouvy) ke kadmu dobrmu inu (2 Tm 3,15-17). Jestlie mohou inspirovan Psma poskytovat v plnosti tolik znalost o Bohu, pak nen teba njakho vnitnho svtla, aby nm vyjevilo pravdu o Bohu. Jak asto vak lid hovo o svch osobnch pocitech a zkuenostech jako o zdroji svch znalost o Bohu! Jestlie pijet

BO DUCH

23

vry v Bo inspirovan slovo sta kohokoli kompletn vystrojit pro kesansk ivot, pak nen teba dn jin moci ke spravedlnosti v naich ivotech. Vznikla-li by takov poteba, pak by ns Bo slovo nebylo schopno dkladn vystrojit jak nm Pavel slibuje. Dret Bibli v naich rukch a vit, e jde skuten o Slovo Boho ducha, vyaduje ovem jistou vru. Izraelit se zajmali o to, co Bo slova sdluj, rozumov stejn jako mnoz kesan dnes. My vichni musme peliv promyslit obsah ver z idm 4,2: I nm se pece dostalo zaslben jako tm na pouti (Izraeli). Ale zvst, kterou slyeli, jim neprospla, kdy ji vrou nepijali. Msto vzrstn vry smrem k naplnnosti moc Boho ducha (obdrenm slovem) vypad mnohem atraktivnji pouit spirituln zkratky: zdvodnit si, e moc spravedlnosti na ns padne znenadn a najednou (co ns uin pijatelnmi pro Boha), spe ne zakusit nmahu vdomho piveden naich ivot k poslunosti Bomu slovu, a tm ponechat Boho Ducha pravdiv ovlivovat nae srdce. Tato neochota akceptovat ohromnou duchovn slu obsaenou v Boch slovech vede mnoh kesany k otzce, zda je cel Psmo pln inspirovan Bohem. Navrhovali, abychom mnoho z toho, co teme v Bibli, pokldali pouze za osobn nzory moudrch starc. Avak Petr inn potr takovto mlhav zdvodnn: Tm se nm potvrzuje prorock slovo, a inte dobe, e se ho drte Toho si bute pedevm vdomi (je to ivotn dleit!), e dn proroctv v Psmu nevznik z vlastnho pochopen skutenosti. Nikdy toti nebylo vyeno proroctv z lidsk vle, nbr z popudu Ducha svatho mluvili lid, poslan od Boha (2 Pt 1,19-21). Pisatel Bible Pevn vra v plnou inspirovanost Psma je proto ivotn dleit; ti, kte psali Bibli, byli neodolateln vedeni Duchem, kter je inspiroval jejich slova tak nebyla doslova jejich. Slovo Bo je pravda (J 17,17) a je dobr k napomnn i nprav (2 Tm 3,16) nepekvap, e pro mnoh lidi je neoblben, nebo pravda zrauje. Prorok Jeremi zakusil mnoh protivenstv za to, e nadle mluvil Bohem inspirovanmi slovy, a tak se rozhodl nezaznamenvat ani nezveejovat slova, jimi byl obdaen. Protoe je vak sepisovn Boho slova vce vsledkem Bo vle ne lidskch pn, byl uchvcen Duchem svatm a neml v podstat na vybranou Po cel dny jsem jen pro smch, kad se mi vysmv ekl jsem: ,Nebudu Hospodinovo slovo pipomnat, u nebudu v jeho jmnu mluvit,

24

BO DUCH

avak je v mm srdci jak hoc ohe, je uzaveno v mch kostech, jsem vyerpn tm, co musm snet, dl u nemohu (Jr 20,7.9). Podobn kdy se Bilem rozhodl proklnat Izrael, Bo duch jej donutil naopak ehnat mu (Nu 24,1-13; srovnej t Dt 23,5). Pekvapujc mnostv lid, kter Bh inspiroval k tomu, aby proneli jeho slova, prolo etapou vhn a neochoty. Jejich seznam je psobiv: Moj (Ex 4,10) Ezechiel (Ez 3,14) Jon (Jon 1,2-3) Pavel (Sk 18,9) Timoteus (1 Tm 4,6-14) Bilem (Nu 22-24) Elh (Jb 32,6-20) Toto ve potvrzuje pouen z 2 Pt 1,19-21: Bo slova nejsou osobnmi nzory lid, nbr vsledkem inspirace, dky n tito lid sepsali, co jim bylo zjeveno. Jet jednm dkazem pro een je skutenost, e pisatel Bible nahldli, e ne zcela rozum vcem, o nich pou. Hledali sprvn vysvtlen bylo jim zjeveno, e tm neslou sami sob, nbr vm zvstovali vm spasen, o nm psali (1 Pt 1,12). Jimi zaznamenan slova tak ve skutenosti nebyla jejich interpretac, i kdy se mohlo zdt, e je sami nalezli. Nsledujc odkazy nm poskytuj zjevn pklady: Daniel (Da 12,8-10); Zachari (Za 4,4-13); Petr (Sk 10,17). Kdyby byli tito lid inspirovni pouze sten, nemli bychom pstup k pravdivm slovm i Bomu duchu. Jestlie to, co zapsali, je skuten Bo slovo, pak z toho vyplv, e muselo bt kompletn pevzato bhem fze inspirace skrze Boho ducha jinak by nemohlo jt o Bo slovo v ist podob. Pijet faktu, e Bo slovo je skuten a pln slovem Bom, nm poskytuje jet vce motivace ke ten a poslunosti. Co jsi ekl, je dkladn protben, tvj sluebnk si to zamiloval ( 119,140). A tak jsou jednotliv knihy Bible vsledkem Bo aktivity skrze jeho ducha spe ne literrnm dlem lid. Tato pravda se nm tak vyjev, uvme-li, jak Nov zkon odkazuje na texty starozkonn: Duch svat u sty Davidovmi mluvil (Sk 1,16 takto Petr citoval ze alm; srovnej t d 3,7). Duch svat dobe povdl sty Izaje (Sk 28,25 tak Pavel cituje Izaje). Luk 3,4 hovo o knize slov Izaje ne o knize Izaje.

BO DUCH

25

Pro ran kesany byli proto lidt autoi Bible relativn nedleit; dvodem byla jejich inspirovanost Bom duchem byl to on, kdo byl dleit. Uzaveme tuto st pehledem ver, kter demonstruj, e nm se Bo duch projevuje skrze Bo psan slovo: Je pmo prohlaoval, e slova, kter jsem k vm mluvil, jsou Duch (J 6,63). I on hovoil inspirovn Bohem (J 17,8 a 14,10). Jsme popisovni jakoto znovuzrozen z Ducha (J 3,3-5) a z Boho slova (1 Pt 1,23). slova, kter poslal Hospodin zstup svm duchem skrzeproroky (Za 7,12). nechm na vs proudit svho ducha, uvedu vm ve znmost sv slova (P 1,23); zde se spojuje pravdiv pochopen Boho slova s dopadem innosti jeho Ducha na ns ten Psma bez chpn by nemlo dn smysl a signalizovalo by, e se nm Bo duch/mysl nezjevil/a. Sla a moc Boho slova Bo duch odkazuje nejen k Bo mysli/povaze, ale tak k sle, kterou Bh vyjaduje sv mylenky. Lze oekvat, e jeho duch slovo nen pouze stavem jeho mysli, ale tak dynamickou silou, kter je v nm obsaena. Pravdiv ocenn tto sly by ns mlo pimt k horlivosti zskat z n uitek; jakkoli pocity obt s tm spojench by mly bt pekonny na znalost toho, e poslunost Bomu slovu nm dod potebnou slu k zrychlenmu postupu od malikost tohoto ivota smrem ke spse. Pavel psal na zklad mnoha relevantnch zkuenost: Nestydm se za evangelium /slovo/ Kristovo: je to moc Bo ke spasen ( 1,16). Biblick studium a jeho penesen do naich ivot je proto dynamickm procesem. Nelze je srovnat s chladnm akademickm pstupem teolog i s tzv. kesanstvm dobrho pocitu mnohch crkv, kdy se krtce cituje nkolik pas, le beze snahy po jejich pochopen i praktikovn. Slovo Bo je iv a mocn; Bo mocn slovo (d 4,12 a 1,3). Slovo Bo projevuje svou slu ve vs, kte vte (1 Te 2,13). Skrze to slovo se Bh aktivn projevuje v myslch pravch vcch kadou hodinu kadho dne. Zkladn evangelijn zvst, kterou se ute, je tak opravdovou Bo moc; jestlie j dovolte psobit, me pracovat ve vaem ivot na promn v Bo dt a ukazovat tak v tomto ivot Boho ducha/mysl a do

26

BO DUCH

uritho stupn. Tm jste pipravovni ke zmn sv pirozenosti v Bo a duchovn ta nastane pi Kristov nvratu (2 Pt 1,4). Pavlovo kzn se prokazovalo Duchem a moc (1 K 2,4). Jsme obklopeni tmi, jejich vra v Bibli jakoto Bo slovo je polovin a to navzdory jejich tvrzenm o oddanosti Kristu. Podobn prohlauj, e v v Boha, ale nedokou ho pijmout jako skutenou osobu. Odmtnm pln inspirovanosti Psma a jeho nadazenosti nad naimi osobnmi pocity i pesvdenmi odmtaj Bo moc. Vybavuj se slova z 2 Tm 3,5: budou se tvit jako zbon, ale svm jednnm to budou poprat, tj. poprat slova evangelijn zvsti. N fundamentalismus je vysmvn svtem (Nevte tomu takto, nen-li pravda?) a stejn dopadal Pavel a jeho skupina zvstovatel: Slovo o ki je blznovstvm tm, kdo jsou na cest k zhub; nm, kte jdeme ke spse, je moc Bo (1 K 1,18). Uvaujeme-li toto ve, drce Bible v rukch, co k n meme nemt stle vce respektu a nectit pi jejm ten stle vt horlivost porozumt a dit se podle n? Postoj Boho lidu k jeho slovu Citliv ten biblickho textu naznauje, e biblit pisatel nejen poznali, e jsou inspirovni, ale tak pojednvali o jinch biblickch autorech jako o inspirovanch. Pn Je je v tomto ohledu vynikajcm pkladem. Kdy cituje z Davidovch alm, uvd to slovy: David v Duchu svatm (Mt 22,43). Vdl tedy o inspirovanosti Davidovch slov. Hovoil tak o Mojovch spisech (J 5,45 -47) tm ukazoval, e v tomu, e Moj osobn napsal Pentateuch /prvnch 5 knih Bible/. Nkte biblit kritikov maj pochyby, zda uml Moj pst, avak Kristv postoj je zeteln protikladn tomu jejich. Nazval Mojovy spisy Bo pikzn (Mk 7,8-9). ast jsou t tvrzen, e velkou st Starho zkona tvo mty, avak Je ani Pavel jej takto nikdy nechpali. Je hovoil o krlovn ze Sby jako o historick osob (krlovna jihu Mt 12,42); neekl: Jak tvrd pbh o krlovn ze Sby. Postoj apotol byl stejn jako postoj jejich Pna. To stvrzuje Petr, kter ekl, e jeho osobn zkuenost poslechu Kristovch slov na vlastn ui byla pekonna jet pevnjm prorockm slovem (2 Pt 1,19 podle Nov smlouvy). Petr vil, e Pavlovy dopisy byly stejn tak Psmem jako jin Psma, co je bn frze pouvan pro starozkonn spis y. Petr tedy povaoval Pavlovy dopisy za stejn autoritativn jako Star zkon. Ve Skutcch, Dopisech i ve Zjeven je mnoho odkaz i narek na evangelia (srovnej nap. Skutky 13,51 i Mt 10,14), co je znakem nejen

BO DUCH

27

toho, e ve bylo inspirovno stejnm Duchem, ale i toho, e evangelijn zznamy byly chpny novozkonnmi autory jakoto inspirovan. Pavel cituje v 1 Tm 5,18 jak Dt 25,4 (tedy ze Starho zkona), tak i L 10,7 jako Psmo. Pavel drazn pipomn, e jm en evangelium je od Krista, nikoli z lovka, tedy jeho vlastnm dlem (Ga 1,11 -12; 1 K 2,13; 11,23; 15,3). To rozpoznali ostatn apotolov a oznauj Pavlova slova tak jako Psmo nap. kdy je v Jakubov list citovn ve veri 4,5 Pavel z Ga 5,17. Bh k nm hovoil v Kristu nen proto vbec nutn njak dal zjeven (d 1,2). Je teba poznamenat, e Bible naznauje existenci i dalch spis, kter nejsou nyn k dispozici nap. knihu Jaer, spisy Nathanovi a Eliovi, i dal Pavlv list do Korintu; z Janova tetho listu vyplv, e napsal i dal nezachovan dopis

2.3 Dary Ducha svatho

Pi svm jednn s lidmi v prbhu rozlinch obdob jim Bh svoval uvn sv moci (svatho Ducha). Nikdy to vak nebylo v podob nekrytho eku a neumoovalo to libovli; pouit Ducha svatho bylo vdy vzno na urit konkrtn el. Jakmile ho bylo dosaeno, dar Ducha svatho byl odebrn. Musme si zapamatovat, e Bo duch funguje vdy ve smru naplnn cle, kter m Bh na mysli. Tento cl asto dovoluje krtkodob utrpen v lidskch ivotech, aby se naplnil cl dlouhodob (viz oddl 6.1) nelze tedy oekvat, e by byl Bo svat Duch uvn ke zmrnn lidskho utrpen v tomto ivot. Jakkoli dosaen leva v tomto smru je vyjdenm Boho vyho elu. To je ve znatelnm protikladu k souasnm populrnm kesanskm postojm ke svatmu Duchu, kter se domnvaj, e vra v Krista pin hmatateln prospch, nap. uzdraven z nemoci domnle dky Duchu svatmu. To by vysvtlovalo, pro v zemch zmtanmi boji jako je Uganda se vynoil znan nrst lid, kte se prohlauj za vlastnky duchovnch dar uzdravovn, a pro takovto tvrzen asto spadaj historicky vjedno s obdobmi velk lidsk nouze. Konstatovn o vlastnictv Ducha tak vyvolv jist podezen jestlie nkdo hled zitky pekraujc souasn lidsk horizont, je snadn tvrdit, e nalezl cosi vyhovujcho Mnoho dnench kesan tvrd, e maj zzran dary Ducha avak po otzce o jejich pesnm elu nsleduje pznan nejistota. Bh vdy pedv svho Ducha k dosaen zvltnch a vymezench cl.

28

BO DUCH

Z tchto dvod vd ti, kdo skuten vlastn dary Ducha, naprosto pesn, k jakmu elu je mus pouvat proto tak dosahuj pi jejich vyuvn vce ne jen dlch spch. To kontrastuje s mnoha nespchy i jen stenmi spchy, kter pi len zakouej ti, kdo prohlauj v dnen dob, e maj duchovn dary uzdravovn. Vechny nsledujc pklady naznauj specifick dvody a cle, kter stoj za pidlenm dar Ducha. V dnm z tchto ppad nen nikdy s vlastnictvm dar spojen njak subjektivn prvek a ani vlastnci dar je nejsou schopni pouvat podle vlastnho uven. Protoe hovome o Bom duchu, je nemysliteln, e by jeho pouit mohli dit lid a chpat pitom, e jim byl pidlen, aby vykonali urit zvltn pn Boha a nadadili je pn tch, kte mli Ducha jen k doasnmu pouit (srovnej Iz 40,13). V ranch izraelskch djinch bylo pikzno udlat dkladn stan (tabernkl svatyn), v kterm by byl uchovvn olt i jin svat pedmty; pro vrobu vech tch pedmt, nutnch k uctvn Boha, byly dodny detailn instrukce. K dokonen toho veho pedal Bh svho Ducha konkrtnm lidem. Byli naplnni duchem moudrosti; ti zhotov ronovi roucho atd. (Ex 28,3). Jeden z tchto lid, Besaleel, byl naplnn Bom duchem, toti moudrost, dvtipem a znalost kadho dla, aby uml pracovat se zlatem opracovvat kameny k zhotoven jakhokoli dla (Ex 31,3-5). tvrt Mojova 11,14-17 zaznamenv, jak st Ducha/moci pidlen Mojovi mu byla odata a pidlena starm Izraele, aby byli schopni sprvn posuzovat stnosti lid a zmenilo se tak Mojovo bm. Tsn ped Mojovou smrt byl z nho dar Ducha penesen na Jozuu, take mohl tak dn vst Bo lid (Dt 34,9). Od as, kdy Izraelit vstoupili do sv zem, a do doby jejich prvnho krle (Saula) jim vldli muov zvan soudci. V prbhu tohoto obdob byli asto utiskovni svmi nepteli, avak kniha Soudc zaznamenv, jak na nkterch soudcch spoinul duch Bo a ti dokzali zzran osvobodit Izrael od dobyvatel takovm pkladem jsou Otnel (Sd 3,10), Geden (Sd 6,34) a Jiftch (Sd 11,29). Jin soudce, Samson, obdrel Ducha, aby zabil lva (Sd 14,5 -6), pobil ticet mu (Sd 14,19) a aby roztrhl provazy, ktermi byl spoutn (Sd 15,14). Vidme, e Ducha svatho neml v tchto ppadech Samson k dispozici nepetrit spoinul na nm vdy ke splnn uritch kol a pot byl opt odebrn.

BO DUCH

29

Kdy ml Bh zvltn zprvu pro svj lid, Duch nkoho inspiroval a ten mluvil Bo slova. Jakmile tato zprva skonila, dar mluvit pmo v Bom zjmu byl odebrn, a slova on osoby se stala zase jeho vlastnmi, nikoli u Bomi. Jeden z mnoha pklad: Duch Bo vyzbrojil Zekarje i ekl jim /lidu/: ,Toto prav Bh: Pro pestupujete Hospodinovy pkazy? (2 Pa 24,20) Jin pklady mete nalzt ve stejn knize, vere 15,1 -2, a u Luke 4,18-19. Z eenho by mlo bt zejm, e dar Boho ducha pro pouit k jednotlivm elm nebyl zrukou spsy; nm, co trv po cel ivot dotynho; mystickou silou v ns; nm, co lze zskat extatickm osobnm zitkem. Je teba ct, e existuje mnoho mlhavch vah o darech Ducha svatho. Lid prohlauj, e obdreli Ducha svatho, a v mnoha evangelijnch slech kazatel mvaj lkadlem zskn dar Ducha ped tmi, kte si mysl, e pijmaj Jee. Je teba se nalhav tzat: Jak dary? Je nemysliteln, aby lid pesn nevdli, jak dary maj. Samson dostal dar ducha, aby zabil lva (Sd 14,5-6); protoe se stetl se voucm zvetem, musel pesn vdt, k jakmu elu mu byl Duch dn. Nemohl ani na chvli zapochybovat. To je v pkrm rozporu s tmi, kdo dnes prohlauj, e obdreli Ducha svatho, a pitom nemohou vykonat dn urit skutek. Navc ani nevd, jak typ daru dajn maj. Nen zajist jin monosti, ne usuzovat, e takov lid mli dramatick citov zitek spojen s kesanstvm a e nsledujc prudk obrat v jejich pstupu k ivotu v nich zanechal pocit ehosi novho v nich samch. U vdom toho se vrhli na biblick pase o darech svatho Ducha a odvodili si z nich: To je pesn to, co zakoum j! Jejich pastor je poplc po zdech a k: Naprosto sprvn! Chvalte Boha! a pouv takovto ppady jako dkaz, kdy se pokou pesvdit druh, aby pijali Ducha svatho. Hlavn pina tto parodie spov v nedostatenm porozumn Bibli, kter mla dotyn osoba ped svou dajnou konverz. Protoe bojujeme proti livosti naich vlastnch cit (Jr 17,9), musme stt pevn na pd biblickch princip. Studium fungovn Boho ducha je nejzjevnjm pkladem tto poteby. Nm vem se lb pomylen, e Bo moc s nmi spolupsob v naich ivotech. Ale jak a pro tak Bh in? Vlastnme skuten dary Ducha jako ti, o nich se hovo v Bibli? Pejeme-li si pravdiv poznat Boha a mt s nm ivouc vztah, pak uznme nalhavost dkladnho pochopen tchto vc.

30

BO DUCH

Dvody pro pouit dar v prvnm stolet Zapamatujeme si zkladn zsady, kter jsme se ji nauili o darech Boho ducha, a pejdeme k novozkonnm zznamm o tchto darech, kter byly k dispozici v ran crkvi (tj. ve skupinkch vcch, kter ily v generaci po Jeov e). Kristv posledn pokyn pro apotoly znl: jdte do celho svta a kate evangelium (Mk 16,15-16). inili tak s tmatikou Kristovy smrti a vzken v poped jejich zvsti. Pipomeme si vak, e tehdy jet jak vme neexistoval dn Nov zkon. Jak tak stli na tritch a v synagogch a hovoili o lovku Jei Nazaretskm, mohl jejich pbh znt ponkud bizarn tesa z Izraele, kter byl dokonal, kter zemel a byl poslze vzken, aby se pesn naplnila starozkonn proroctv, a kter je nyn dal, aby se dali poktt a nsledovali jeho pkladu. V onch dnech se pokoueli i jin lid rozvinout tento kult. lo o jist zpsob dokazovn, e zvst kzan kesany pochzela spe od Boha samho, ne aby byla filosofi skupiny ryb ze severnho Izraele. Za naich dn se odvolvme na novozkonn zznamy o innosti i uen Jee, abychom dokzali, e nae zvst je od Boha; v onch dnech vak dve ne to bylo zapsno a k dispozici Bh dovoloval kazatelm pout svho svatho Ducha k podtren pravdy o vyenm. To byl zcela specifick dvod, pro pout tyto dary ped zraky svta absence psanho Novho zkona znesnadovala novm skupinkm vcch rst ve ve. Mnostv praktickch problm, kter mezi nimi vznikalo, by nemlo jasn een; bylo by pro n mlo vodtek, jak rst ve ve v Krista. Z tchto dvod byly tedy dary Ducha svatho dny k dispozici pro veden prvnch vcch skrze inspirovan zprvy dokud nebyl zapsn a rozen novozkonn zznam o tchto zprvch i o Jeov uen. Jako vdy byly tyto dvody pro udlen Ducha svatho jasn objasnny: Vystoupil /Je/ vzhru /na nebesa/ dal dary /Ducha/ lidem aby sv svat dokonale pipravil k dlu sluby /kzn/ k budovn Kristova tla, tj. vcch (Ef 4,8 a 12). A tak Pavel psal vcm v m: Toum vs spatit, abych se s vmi sdlel o nkter duchovn dar a tak vs poslil ( 1,11). Pokud jde o pouit dar pro upevnn kzn evangelia, teme: Nae evangelium k vm nepilo pouze v slovech, ale v moci Ducha svatho a v pesvdiv plnosti skrze vykonan zzraky (1 Te 1,5; srovnej 1 K 1,5-6).

BO DUCH

31

Pavel nemohl mluvit o nem, co by nevykonal Kristus skrze mne, slovem i /zzranm/ skutkem, v moci znamen a div, v moci Ducha, aby pohan pijali evangelium ( 15,18 -19). Co se te kazatel evangelia, teme: Bh potvrzoval jejich svdectv znamenmi, divy i rozdlenm Ducha svatho (d 2,4). Kzn evangelia na Kypru bylo podepeno zzraky, take kdy mstodritel uvidl, co se stalo, uvil, pln divu nad uenm Pn (Sk 13,12). A tak jej zzraky dovedly ke skutenmu uznn vyuovan doktrny. Tak v Ikoniu Pn dosvdoval svou milost tm, e jim dval moc konat znamen a zzraky (Sk 14,3). Toto ve je shrnuto komentem o podzen apotol pkazu kzat: Oni pak vyli, vude kzali; a Pn s nimi psobil a jejich slovo potvrzoval znamenmi (Mk 16,20). Zvltn vci v urenm ase Tyto dary Ducha tak byly pidlovny k vykonn zvltnch vc v urenm ase. To ukazuje na chybn prohlaovn, e zzran dren tchto dar je trvalm zitkem po dobu osobnho ivota. Apotolov vetn Petra byli naplnni Duchem svatm o svtku letnic, brzy po Jeov nanebevstoupen (Sk 2,4). Byli proto schopni mluvit cizmi jazyky, aby zahjili tmto npadnm zpsobem kzn kesanskho evangelia. Kdy se je pedstavitel moci pokoueli zarazit, odpovdl jim pesvdiv Petr, naplnn Duchem svatm (Sk 4,8). Po jejich proputn z vzen jim bylo umonno dky tmto darm pokraovat v kzn vichni byli naplnni Duchem svatm a s odvahou mluvili slovo Bo (Sk 4,31). Pozorn ten si povimne, e se nek, e ji naplnni Duchem dlali ony vci. Byli naplnni Duchem, aby vykonali urit vci je vak teba bt optovn naplnn k dosaen dalho cle Boho plnu. Podobn byl Pavel naplnn Duchem svatm pi svm ktu, ale o nkolik let pozd ji byl opt naplnn Duchem svatm, aby potrestal slepotou hnka (Sk 9,17 a 13,9). Kdy mluvil o zzranch darech, psal Pavel, e prvn vc je vlastnili podle mry Kristova obdarovn (Ef 4,7). eck slovo pro mru znamen podle Strongovy konkordance limitovanou dvku i stupe. Pouze Je ml dary bez odmovn, tj. s plnou volnost pout je podle svho pn (J 3,34). Vymezme nyn ony dary Ducha, o jejich vlastnictv se zd bt nejvce zmnek v prvnm stolet.

32

BO DUCH

Dary Ducha v prvnm stolet PROROCTV eck slovo pro proroka znamen nkoho, kdo dle -k (i: vped-k) Bo slova tj. jakkoli osoba, inspirovan k tomu, aby mluvila Bo slova, kter obas zahrnuj pedpov budoucch udlost (viz 2 Pt 1,19-21). Tak proroci ti s darem proroctv pili z Jeruzalma do Antiochie. Jeden z nich, jmnem Agabus, veden Duchem pedpovdl, e po celm svt nastane velik hlad. To se tak stalo za csae Klaudia. Proto se uednci rozhodli, e kad podle svch monost pome bratm Tento druh vysoce specifickho proroctv, kter se viditeln splnilo za nkolik let, zcela chyb u tch, kdo nyn prohlauj, e maj dar proroctv; ran crkev si byla skuten tak jista, e disponuje darem proroctv, e vnovala as i penze k ulehen pot, kter byly prorokovny. Mezi dnenmi takzvanmi Duchem naplnnmi crkvemi lze nalzt jen mlo pklad tohoto typu. UZDRAVOVN Kdy apotolov kzali dobr zprvy (evangelium) o pichzejcm Bom krlovstv dokonalosti na zemi, bylo vhodn, e mohli potvrdit svou zvst innm zzrak to bylo pedzvst o podob budoucho asu, kdy se rozevou oi slepch a otevou se ui hluchch. Tehdy kulhav posko (Iz 35,5-6). Vce se o pomrech v Bom krlovstv dozvme v 5. kapitole. A bude Bo krlovstv zzeno na zemi, tak u sliby jako ty ve zmnn nebudou realizovny jen napl a t odpadnou nejasnosti, zda Krlovstv ji nastalo i nikoli. A tak tvoilo Bo zzran stvrzen zvsti o onom Krlovstv jeho konenou a definitivn podobu, kter neme bt popena; z tchto dvod se mnoho zzranch uzdraven, kter pedvedli prvotn vc, odehrvalo ped zraky veejnosti. Klasick pklad lze nalzt u Petrova uzdraven chromho ebrka, kterho kad den rno posadili u chrmov brny. Skutky 3,2 zmiuj, e jej tam usazovali kad den lo tedy jist o dvrn znmou podvanou. Po Petrov uzdraven pouitm daru Ducha vyskoil na nohy, vzpmil se a zaal chodit. Veel s nimi do chrmu, chodil, skkal radost a chvlil Boha. Kdy poznali, e je to ten, co sedal a ebral ped chrmem u Krsn brny, asli a byli u vytren nad tm, co se stalo. Protoe se drel Petra a Jana, vichni se k nim v asu sbhli do sloupov (Sk 3,8-11). Petr pak ihned zahjil na volnm prostranstv e o vzken Krista. Meme si bt jisti, e kdy mli lid ped sebou nesporn a nevyvratiteln dkaz v podob uzdravenho ebrka, mohli brt Petrova slova jako slova od Boha. V brn chrmu v hodin modlitby (Sk 3,1) se jist tlailo hodn

BO DUCH

33

lid jako v nkupnm centru v sobotu dopoledne. Prv msto tohoto typu vybral Bh k tomu, aby upevnil zvstovn svch slov takovm zjevnm zzrakem. Obvykl tvrzen letninch litel se tkaj zleitost, souvisejcch s tmto tmatem, a dolo k nim vdy spe v zastrench crkevnch budovch ne pmo na ulicch, i spe pi seanci vcch vzruench pocitem oekvanho zzraku ne ped skeptickou veejnost. Budi eeno, e pisatel tchto dk m nemal zkuenosti z diskus o tchto spornch otzkch se souasnmi kandidty na vlastnictv Ducha a tak se svdectvm mnoha tvrzen o dren Ducha. Avak moje osobn svdectv o spaten mnoha neprkaznch uzdraven a pi nejlepm stenho len nemus bt obzvlt rozvdn; kad poctiv len tchto crkv pipout, e mnoho z toho pokrauje. Pi mnoha pleitostech jsem oznamoval svm letninm ptelm, kte to mysl nepochybn dobe: Jsem ochoten vit, e mete disponovat tmito velkmi silami. Bh vak vdy jasn ukzal, kdo m jeho moc a kdo nikoli; nen tedy ode mne nerozumn poadovat, abyste mi tuto skutenost pedvedli pot bych mohl bt vce naklonn akceptovat tento bod vaeho uen, kter mohu st v souasnosti uvst do souladu s Psmem. Nikdy mi vak jasn demonstrace Ducha a sly nebyla pedvedena. V protikladu k mmu postoji si ortodoxn id prvnho stolet nepipustili mylenku, e by kesan mohli mt Bo zzran dary Ducha. Avak dokonce i oni museli pipustit, e Bh skrze n zpsobil zejm zzrak. Vichni, kdo bydl v Jeruzalm, to vd, a my to nememe popt (Sk 4,16). Skutenost, e lid pteltji naklonni modernm letninm mohou rozumn popt, e tito skuten doshli zzrak, je jist vznamnm bodech tto diskuse. Kdyby jen jedin zzrak veel do titulk novin v Jeruzalmu, nen rozumn navrhnout, aby v ppad stejnho zzraku, demonstrovanho na londnskm Trafalgar Square i v Nyaharuru Park v Nairobi, bylo uznno po celm svt, e Bo zzran dary Ducha jsou dnes opt k dispozici? Msto toho letnin oekvaj, e svt zabere na nsledujc typ dkaz coby dvod pro jejich vru: Vylen (v konen fzi) aludench ved; pedpokld se, e proces vylen zaal po modlitebnm shromdn. Znetvoen dy rostou rovn. Zlepuje se zrak i sluch a se asto ve vrac do pvodnho stavu. Ustv skleslost. K tmto pkladm je teba dodat ppad, kdy sanitky pivezly v Nairobi (Kea) nemocnin pacienty na litelskou kampa T. O. Osborna; idii, kte museli eit etick dilema zda zstat i se vrtit, se rozhodli setrvat a udlali dobe, nebo trpcm se dn lby nedostalo.

34

BO DUCH

Veejn transparenty vak vyzvaj k nvtv podobnch setkn: Pijte v oekvn zzraku! Psychologicky je jevit pichystno na vechny typy autosugesce i podobn manry. Nikde nen v Novm zkon ani nejmen zmnka i pokyn, e by bylo teba ped uskutennm zzraku provdt podobnou masivn psychologickou mas. Podobn atak na psychiku je dosahovn deformac mysli pomoc opakovanch modliteb, rytmem bubn i burcujc hudbou. Je nepochybn, e jakkoli rozumov uvdomn si Boha a ehokoli jinho je tm vm zakryto. Autor se me odvolat na nkolik takovch mtink na rznch mstech, kdy pokad zakouel paliv bolen hlavy z sil udret racionln a vyrovnan biblick pohled tv v tv pokuen ztratit se v rytmu bubn a potleskvn. Vechno toto, co se objevuje jako nutn pedehra pro letnin zzrak, je dostatenm dkazem, e uzdraven jsou spe vsledkem emocionlnho a psychologickho podmiovn, ne pmou aktivitou Boho ducha. Petr byl naopak schopen pout pravho daru init zzraky k uzdravovn lid poloench mu vstc na ulicch (Sk 5,15); Pavlovo pouit tchto dar bylo osobn dosvdeno nevcm vldnm ednkem (Sk 13,12-13), a rovn i mnoha pohany z msta Lystra (Sk 14,8-13). Tyto vci byly inny veejn jak dal skuten el a pirozenost dar Ducha a nemohly bt jen tak odbyty njakm jinm vysvtlenm ne respektovnm faktu, e zde lo o Bo moc oteven pedvedenou jeho sluebnky. inek jednoho z Kristovch zzrak uzdraven byl podobn: vichni asli /kdo vidl vylen ochrnutho/ a chvlili Boha: ,Nco takovho jsme jet nikdy nevidli. (Mk 2,12). JAZYKY Apotolm, drsnm rybm, jimi nkte z nich byli, se dostalo vznamnho posln vyjt do celho svta a kzat evangelium (Mk 16,15 16). Jejich prvn reakc mon bylo: Vdy j neznm dn ciz jazyky! Nelo dokonce ani o ppad typu: Ve kole jsem nebyl dobr na jazyky dn vuky se jim toti pedtm nedostalo. Kdy dolo na tyto zleitosti,bylo o nich napsno, e jsou to lid neuen a prost (Sk 4,13). A dokonce i pro vzdlanj kazatele (nap. Pavla) byla jazykov barira stle jet vnou pekkouKdy se obrtili nov vc, znamenala dvra potebn pro vzjemnou vmnu vdomost (pi absenci psanho Novho zkona), e neporozumn jazyku toho druhho bylo nemalm problmem.

BO DUCH

35

K pekonn tchto problm byl pedn dar mluven ciz e (jazyky) i schopnost porozumt j. Existuje evidentn siln rozpor mezi tmto pohledem na jazyky a hlediskem mnohch znovuzrozench kesan, kte popisuj sv extatick pronen nepochopitelnch zvuk jako jazyky. Toto zmaten me bt objasnno poukazem na biblickou definici jazyk jakoto ciz ei. O idovskm svtku letnic, brzy po Kristov nanebevstoupen, byli apotolov naplnni Duchem svatm a zaali mluvit cizmi jazyky selo se jich mnoho /opt: veejn prezentace dar!/ a uasli, protoe kad z nich je slyel mluvit svou vlastn e. Byli ohromeni a divili se: ,Co nejsou vichni, kte tu mluv, z Galileje? Jak to, e je slyme kad ve sv rodn ei: Parthov, Mdov slyme je mluvit v naich jazycch asli (Sk 2,4-12). Je nepravdpodobn, e dvoj draz na as a div lid by byl nutn, kdyby slyeli pouze hatmatilku, pronenou tmi, kdo prohlauj, e maj ten dar v dnen dob. Z toho vznik lehk klebek i lhostejnost spe ne as a pesvden na zklad pochopen pronesench slov, co se dlo v 2. kapitole Skutk. Vedle jasn paralely mezi jazyky a (ciz) e ve Skutcch 2,4 11 jsou jazyky oividn pouity ve vznamu (ciz) e i v jinch stech Novho zkona; obrat kmeny, nrody a jazyky je uit ptkrt ve Zjeven ve smyslu lid z celho svta (Zj 7,9; 10,11; 11,9; 13,7; 17,15). eck slovo pro jazyky se objevuje v eck verzi Starho zkona (zvan Septuaginta) rovn ve smyslu (ciz) e (viz Gn 10,5; Dt 28,49; Da 1,4). Pehled pkaz tkajcch se pouit daru jazyk je v 1 K 14; ver 21 cituje Izaje 28,11 a hovo o tom, jak bude tento dar pouit ke svdectv proti idm: V Zkon je psno: ,Jinmi jazyky a sty cizozemc budu mluvit k tomuto lidu Izaj 28,11 odkazuje v prvn ad na tonky, kte napadnou Izrael a budou mluvit k idm e (jazyky), ji nebudou znt. Paralela mezi jazyky a rty naznauje, e jazyky je mnna ciz e. V 1 K 14 je i mnoho dalch mst, kter odkazuj na vznam jazyk jako ciz ei. Tato kapitola je Pavlovou inspirovanou kritikou zneuvn zmiovanch dar, kter se objevovalo v ran crkvi to nm umouje dobr vhled do podstaty dar jazyk a proroctv. Pokusme se nyn krtce okomentovat dleit msta. Za klov lze pokldat ver 37: Pokld-li se nkdo za proroka nebo za lovka obdaenho duchem, ml by poznat, e to, co vm pu, je pikzn Pn. Prohlauje-li kdokoli, e je duchovn obdarovn, mus tedy pijmout, e pkazy, pedchzejc pouit tchto dar, jsou inspirovny

36

BO DUCH

Bohem. Kdokoli tedy dnes nerespektuje ony pokyny, tak vlastn oteven pipout, e nevid pekku v opovrhovn Bom inspirovanm slovem. Vere 10-17: Na svt je mnoho rznch e a kad m sv slova. Jestlie vak neznm vznam tch slov, budu pro mluvcho cizincem a on zase bude cizincem pro mne. Tak i vy: kdy tak horliv usilujete o duchovn dary, snate se, abyste mli hojnost tch, kter slou rstu cel crkve. A proto ten, kdo mluv jazyky, nech pros, aby je dovedl tak vykldat. Kdybych se modlil ve vytren, modlil by se mj duch, ale m mysl by toho nebyla astna. Co tedy? Budu se modlit ve vytren ducha, ale budu se tak modlit s vdomou mysl. Budu zpvat chvalozpvy ve vytren ducha, ale budu zpvat tak s vdomou mysl. Kdybys dkoval Bohu ve vytren, jak by ten, kdo do toho nen zasvcen, mohl ci Amen k tvmu kvzdn, kdy nerozum tomu, co k? Ty sice dobe vzdv dky, ale druh z toho nem dn uitek. Mluvit jazykem, ktermu ptomn na bohoslub nerozum, je tedy neinn. Pouvn zatemujcho jazyka je odmtno nebo jak by mohlo bt vyeno pravdiv Amen na konci modlitby, sestvajc z drmolen, ktermu nikdo nerozum? Pamatujme, e Amen znamen budi, tj. pln souhlasm s tm, co bylo eeno v tto modlitb. Pavel k, e mluven jazykem, ktermu brati nerozum, je neme vzdlvat. Pamatuji si na distribuci brour, doprovzejc taen Billy Grahama a apelujc na lidi, aby se vrtili k pstupu ke kesanstv, kter je vce zaloen na Bibli. Jedna rozruen ena se m snaila pesvdit, e moje christadelfinsk uen je vedeno blem inila to ovem desetiminutovm brebentnm jazyky Tm jsem nemohl bt nikterak pouen; jde nepochybn pesn o to, co Pavel odmt. Ver 18: Dkuji Bohu, e mm dar mluvit jazyky vce ne vy vichni. Pavel poteboval dar ciz ei (jazyky) vce ne ostatn vzhledem k rozshlmu cestovn a kzn o Kristu.

Ver 19:

BO DUCH

37

Ve shromdn vak abych pouil i druh radji eknu pt slov srozumiteln ne tisce slov ve vytren. To je zcela jasn. Krtk vta o Kristovi v anglitin mi d vce ne hodiny kzn v ei, kter jako Anglian nerozumm, nebo v podob nesrozumiteln hatmatilky. Ver 22: Mluven jazyky nen tedy znamenm k ve, nbr k neve, prorock e vak nevede k neve, nbr k ve. Uvn jazyk tak slouilo zejmna pro veejn kzn evangelia. Avak dnes se vtina nrok na vlastnictv jazyk objevuje mezi skupinami vcch i (oividn) v jejich individuln, osobn zkuenosti, kdy jsou sami. Existuje trval nedostatek pklad takovch lid, kte by byli schopni zzran hovoit cizmi jazyky pi en evangelia. Na potku 1990. let se otevely dvee pleitost hlsat Krista ve vchodn Evrop, avak (tzv.) evangelick crkve musely kvli jazykov barie roziovat svou literaturu v anglitin! Co by nebyl zajist pouit dar jazyk byl-li by skuten k dispozici? A evangelista pro masy, Reinhardt Seiber, pync se, e je obdarovn Duchem, musel hovoit k davm v ugandsk Kampale skrze tlumonka. Ver 23: Kdyby se cel crkev sela ve shromdn a vichni by mluvili ve vytren, a pili by tam lid nezasvcen a nevc, copak neeknou, e blznte? A pesn takov ppad se i stal. Muslimov i pohan se spolen vysmvali v zpadn Africe bizarnmu chovn tch, kte prohlaovali, e maj dar jazyk. Dokonce i rozumn kesan, kte by nakoukli na mtink letninch, by se ocitli v pokuen domnvat se, e jejich lenov jsou len Ver 27: Pokud jde o mluven jazyky, a promluv dva nebo ti, jeden po druhm, a nkdo a vykld. Bhem jakhokoli shromdn maj tedy mluvit jazyky dva nebo ti lid. Je nepravdpodobn, e by pi njakm setkn bylo teba mluvit vce ne temi odlinmi jazyky. Jakkoli shromdn by brzy ztratilo svou souvislost, kdyby musela bt kad pronen vta pekldna vce ne dvakrt. Kdyby byly dary jazyka k mn na shromdn v centrlnm

38

BO DUCH

Londn a ptomni by byli Anglian a nkolik francouzskch a nmeckch turist, tak by mohl zatek vypadat asi takto: Pastor: Good evening. enk s prvnm jazykem: Bon soir. enk s druhm jazykem: Guten abend. Pirozen mus mluvit v ad, jeden po druhm. Zmatek by nastal v okamiku simultnnho mluven; avak vzhledem k podstatnmu emocionlnmu naladn ptomnch mluvcch jazyky se tento jev vskutku objev z st mnoha lid souasn. Jednou jsem to pozoroval: jedna osoba zaala a ovlivnila rychle ostatn, aby inili tot. Dar jazyk bv asto uvn ve spojitosti s darem proroctv, take inspirovan zprva od Boha me bt pedvna (darem proroctv) jazykem (darem jazyk), kter je enku ciz. Pklad takovhoto pouit obou dar lze nalzt ve Skutcch 19,6. Kdyby vak na shromdn v Londn, navtvenm Angliany i mnoha francouzskmi nvtvnky, mluvil enk francouzsky, ptomn Anglian by nebyli poueni. Aby kad mohl rozumt, ml by bt tedy ptomen i dar vykldat jazyky (e) v naem pkladu schopnost pekldat z francouztiny do anglitiny. Podobn v ppad poloen otzky jednm z Francouz by anglick enk nerozuml bez pomoci dokonce i kdyby ml dar mluvit francouzsky, ovem bez skuten znalosti ei. eit tuto situaci by mohla pouze ptomnost daru interpretace (vkladu). Bez ptomnosti alespo jednoho lovka s tmto darem, kdy je to potebn, by dar jazyk vbec neml bt pouit: nkdo a vykld. Kdyby nemli vykladae, a ve shromdn ml (1 K 14,27-28). Skutenost, e je mnoho tch, kdo si v modern dob nrokuj mluven jazyky v podob ei, j nikdo nerozum, a e tak in bez vyklada, je tak jasnm ppadem zejmho nerespektovn ve uvedench pokyn. Vere 32 a 33: Prorok pece ovld svj prorock dar. Bh nen Bohem zmatku, nbr Bohem pokoje. Vlastnictv dar Ducha svatho nen proto spojeno s typem zitk, kter zav njak osoba mimo rmec normlnho vdom; duch je spe pod kontrolou jeho uivatele, ne aby lo o slu, kter funguje msto nj a on kon ve nedobrovoln. asto se chybn prohlauje, e dmoni i zl duchov posedli ty nespasen, zatmco Duch svat napluje vc. Ale moc ducha, o kter se hovo v 1 K 14,32, byla pedmtem ovldn pro

BO DUCH

39

svho nositele, a to ke specifickm elm; nelo o oivujc slu dobra v protikladu k sle zla, kter je obsaena v lidsk pirozenosti Vedle toho jsme si ji dve ukzali, e moci Ducha svatho se dostalo apotolm v uritm ase k vykonn specifickch vc nelo o to, bt s nimi trvale ptomno. Zd se, e prosba vlastnkm onch dar, aby je pouvali zpsobem odpovdajcm Bo lsce k pokoji a nenvisti k zmatku (v. 33), nedola u dnench letninch crkv sluchu. Ver 34: Jako ve vech obcch Boho lidu, eny nech ve shromdnch ml. Nedovoluje se jim, aby mluvily; maj se podizovat, jak to k i Zkon. V tomto kontextu uvn duchovnch dar je nepopirateln vyloeno, e by je eny nemly pouvat bhem bohosluby. Velk nevnost k eenmu nastv, jestlie souasn projevy nesrozumitelnho mluven jsou vysvtliteln termny jako emocionln vydrdn, pechzejc bhem shromdn z jednoho na druhho. eny, dti vskutku kad, kdo je ptomen s poddajnou mysl, me bt zasaen takovm podntem a nsledn se extaticky projevovat, co je pokldno za jazyky. Vznanost en v domnlm mluven jazyky a proroctv v modernch crkvch nelze nikterak usmit s jasnmi pkazy tchto ver. Smn a bezohledn argument, e Pavel nenvidl eny, je vyvrcen o nkolik ver dle: Pokld-li se nkdo za proroka nebo za lovka obdaenho Duchem, ml by poznat, e to, co vm pu, je pikzn Pn. (1 K 14,37). Pikzn Pn nikoli osobn Pavlovo. Kdo v v inspirovanost Bible, mus tedy akceptovat, e ona pikzn z 1 K 14 je teba brt vn; oteven se jim posmvat zna nedostatek vry v plnou inspirovanost Psma nebo vpov o sob, e dotyn nen duchovn obdarovn, a to pi zohlednn faktu, e nkdo, kdo postrd tyto dary, bude poprat, e pkazy z 1 K 14 jsou pkazy Pn pro ns. Logika tohoto argumentu je vmluvn a drtiv. Jak byste v jeho svtle mohli zstat leny takov crkve , i touit spojit se s n?

2.4 Odejmut dar

Zzran dary Boho ducha budou opt vcmi pouity, aby bylo docleno po nvratu Krista pemny tohoto souasnho svta v krlovstv

40

BO DUCH

Bo. Tyto dary jsou proto nazvny moc budoucho vku (d 6,5) a Jel 2,26-3,2 popisuje velk vylit duchovnch dar, nastane -li pokn Izraele. Samotn fakt, e tyto dary obdr vc pi Kristov nvratu, je dostatenm dkazem, e nejsou k dispozici nyn pi zohlednn toho, e pro jakkoli kesana s oima otevenma pro Psmo i pro svtov udlosti mus Pnv nvrat pijt zajist brzy (viz Dodatek .3). Existuj jasn biblick proroctv, e v jistm okamiku obdob mezi prvnm stoletm (kdy byly dary k dispozici) a druhm pchodem mus bt tyto dary odebrny: Proroctv to pomine; jazyky ty ustanou; poznn to bude pekonno. Vdy nae poznn je jen sten, i nae prorokovn je jen sten; a pijde plnost, tehdy to, co je sten, bude pekonno. (1 K 13,8-10) Duchovn dary z prvnho stolet musely bt odejmuty, a pijde plnost. Neme jt o druh pchod Krista, nebo pak budou dary opt pedny. eck slovo, pekldan jako plnost, znamen doslova to, co je dokonal i kompletn (ucelen) jako kontrastn k nemu /jen/ bezhnmu. Tato dokonal vc nahrad sten poznn, kter mli prvotn kesan jako vsledek psoben daru proroctv. Pipomeme si, e proroctv byl dar pedvat dl inspirovan slovo Bo; prv psan zznam takovchto slov vytvoil Bibli. V prvnm stolet mohl prmrn vc znt pouze ryvky toho, co znme jako Nov zkon. Mohl slyet nco z proroctv od starch sv crkve o rznch praktickch otzkch; mohl znt nstin Jeova ivota a mon slyel o jednom i dvou Pavlovch listech, kter byly teny. Ale od okamiku, kdy byl zkompletovn a obhal psemn zznam prorockch slov, skonila poteba mt jet navc k dispozici dar proroctv. Zkompletovan Nov zkon tak nahradil psoben duchovnch dar: Veker Psmo pochz z Boho Ducha a je dobr k uen, k usvdovn, k nprav, k vchov ve spravedlnosti, aby Bo lovk byl nleit pipraven /dokonal/ (2 Tm 3,16 -17) To, co in dokonalm i kompletnm, je veker Psmo; jakmile veker Psmo bylo inspirovno a zapsno, tak pila plnost a zzran dary byly odebrny. Vere 8-14 ze 4. kapitoly listu Efezskm pkn vypluj mezeru pomysln skldaky: Vystoupil /Je/ vzhru /na nebesa/, dal /duchovn/ dary lidem k budovn Kristova tla, a bychom vichni doshli jednoty vry /tj. jedn vry/a poznn Syna Boho, a tak dorostli

BO DUCH

41

zralho lidstv Pak u nebudeme nedospl, nebudeme zmtni a uneni zvanem kdejakho uen. Dary prvnho stolet byly poskytnuty, dokud lovk nedoshne dokonalosti i zralosti; 2 Tm 3,16-17 k, e Bo lovk /je/ dokonal tm, e pijme veden vekerm Psmem. Jakmile je tedy k dispozici cel Psmo, pak je nadle neomluviteln bt zmaten mnostvm uen, kter nabzej rozlin crkve. Existuje pouze jedna Bible, a protoe tvoje slovo je pravda (J 17,17), lze nalzt jednotu vry (onu jednu vru, o kter mluv Ef 4,13) studiem jejch strnek. Prav kesan proto doshli stavu on jedn vry; v tomto smyslu jsou kompletn (dokonal) coby vsledek toho, co je dokonal i kompletn psanho a ucelenho Boho slova. V rozebranm textu si povimnte, jak Ef 4,14 pirovnv stav tch, kdo jsou pod vlivem zzranch dar, k duchovnmu dtstv, a jak v kontextu prorokovn byly odebrny tyto zzran dary. Tot k 1 K 13,11. Dlat tolik povyku kolem vlastnn duchovnch dar nen proto znakem duchovn zralosti. Kad ten tchto slov by ml nyn uinit pokrok k hlubmu ocenn psanho Boho slova, k pote nad plnost Boho podstatnho projeven sama sebe v tomto textu pro ns a v reakci na nj pokornou poslunost. Souasn prohlen o vlastnictv Ducha Nakonec je teba jet uinit i dal poznmky na vrub opakovanch prohlen tch, kte se domnvaj, e i nyn maj k dispozici zzran dary: Souasn mluven jazyky smuje k mnohonsobnmu opakovn stejnch krtkch slabik, nap. Lala, lala, lala, shama, shama, Jesus, Jesus To nen jazykov skladba, kterou by bylo mono spojit s njakm jazykem. Kdy nkdo sly mluvit jin cizm jazykem, je obvykle mon rozeznat, e spolu komunikuj podle uritch slovnch vzor tebae konkrtnm slovm nemusme rozumt. Modern mluven jazyky vak nen takto charakterizovno a navc neposkytuje pouen, co bylo elem dar prvho stolet. Nkte letnin prohlauj, e mluven jazyky je znakem spasen a doprovz proto kad prav obrcen. To je v nemalm rozporu s popisem ranch crkv jako tla, kde nositel odlinch obdarovn byli jeho odlinmi stmi. Ne kad byl pa i nohou a rovn ne kad vlastnil libovoln dar, nap. jazyky. Je to zejm po peten 1 K 12,17 a 27-30: Kdyby cel tlo nebylo ne oko, kde by byl sluch? A kdyby cel tlo nebylo ne sluch, kde by byl ich? Vy jste tlo Kristovo, a kad z vs je jednm z jeho d. A v crkvi ustanovil Bh jedny za

42

BO DUCH

apotoly, druh za proroky, tet za uitele; potom jsou mocn iny, pak dary uzdravovn, sluba potebnm, zen crkve, e ve vytren. Jsou snad vichni apotoly? Jsou vichni proroky? Jsou vichni uitel? Maj vichni moc init divy? Maj vichni dar uzdravovat? Maj vichni schopnost mluvit ve vytren rozlinmi jazyky? Dovedou je vichni vykldat? Stejn stanovisko lze nalzt o nkolik ver dve: Jednomu je skrze Ducha dno slovo moudrosti, druhmu slovo poznn podle tho Ducha, nkomu zase vra v tm Duchu, nkomu dar uzdravovn v jednom a tm Duchu, nkomu psoben mocnch in, dalmu zase proroctv, jinmu rozliovn duch, nkomu dar mluvit ve vytren, jinmu dar vykldat, co to znamen. To vechno psob jeden a t Duch, kter udluje kadmu zvltn dar, jak sm chce. Tak jako tlo je jedno, ale m mnoho d, a jako vecky dy tla jsou jedno tlo, a je jich mnoho, tak je to i s Kristem. (1 K 12,8-12) Zdraznn takovch moment nelze opomenout. Jet jeden problm pro letnin argumentaci vznik tm, e Filip obrtil na vru mnoho lid v Samasku tj. pot, co porozumli evangeliu, byli poktni ve vod, avak neobdreli dary Ducha; poslze k nim pili Petr a Jan: Oni tam pili a modlili se za n, aby tak jim byl dn Duch svat vloili tedy na n ruce a oni pijali Ducha svatho imon vidl, e ten, na koho apotolov vlo ruce, dostv Ducha svatho (Sk 8,15 -18). Je mon, e toto pedvn dar Ducha nastvalo jen zavedenm rukama, co nen modernmi pznivci pli hojn praktikovno. Jin letnin kaj, e mluven jazyky nen dkazem spasen. To ukazuje, e v uen vyznava vlastnictv dar existuj nemal rozdly. Tak nkte charismatit v, e Bo krlovstv bude na zemi, zatmco jin je umisuj na nebe. Katolit charismatici vyhlauj, e jim Duch svat k, aby uctvali Marii a papee, zatmco letnin charismatici tvrd, e Duch svat, kterho obdreli, jim pikazuje demaskovat papee jako antikrista a odmtat katolickou doktrnu. Avak Je nepochybn tvrdil, e ti, kterm se dostane Pmluvce/Utitel (kter je Duchem svatm), budou vedeni do veker pravdy v onen den se m ji nebudete /potebovat/ na nic ptt Pmluvce (Utitel) vs nau vemu a pipomene vm vecko, co jsem vm ekl. (J 16,13 a 23; 14,26). Nemla by bt dn neshoda v zkladnm uen mezi tmi, kdo maj Pmluvce fakt, e rozkol existuje, znamen, e ti, kdo si ho nrokuj pro sebe, nemohou bt brni vn. Patrn neschopnost nkterch z tchto

BO DUCH

43

uchaze ospravedlnit biblicky svou vru je znamenm toho, e nejsou vedeni Pmluvcem do veker pravdy a plnho poznn. Velk dleitost, kterou nkte pikldaj mluven jazyky, nem nleitou oporu v biblickm textu. Seznam duchovnch dar z Ef 4,11 je dokonce ani nezmiuje objevuje se a na konci podobnho seznamu v 1 K 12,28-30. Skuten: v Novm zkon jsou zaznamenny pouze ti ppady jejich uit (Skutky 2,4; 10,46 a 19,6). inn si nrok mluvit jazyky a konat zzraky, dajn dosaen modernmi charismatickmi kesany, mus bt pomovno s dleitmi informacemi o aktivit Boho Ducha, kter jsme pedloili v tto kapitole. Zkladnm hlediskem je to, e cokoli tito lid pedkldaj jako dosaen, neme bt vsledkem jejich ovldn Ducha svatho. Kdokoli tvrd, e m ony dary, by ml za domc kol odpovdt na biblick argumenty, kter zde pedkldme. Je vak smyslupln ptt se na vysvtlen, pro se nkter jevy stenho uzdraven a jazyk (ve smyslu nesrozumitelnho mluven) objevuj. Dolo se k poznn, e lidsk bytosti pouvaj pouze st sv mozkov kapacity nejni odhady hovo o pouhm 1 %. Tak se v, e mysl me dit tlo tm fyzicky; Hindov tedy chod bosi po havch uhlcch a nepopl se, protoe si vsugeruj vru, e ohe neme plit. V okamicch stimulace meme vyut mnohem vt procento mozkov kapacity ne obvykle, a mme proto potencil dosahovat s nam tlem (a na nm) takovch efekt, kter le mimo oblast bn zkuenosti. Vojk si napklad v bojovm vzruen dokonce del dobu nen schopen uvdomit, e piel o ruku V podmnkch nboensk horlivosti, podncovn jistm typem hudby a pod vlivem charismatickch vdc je docela mon, e se objev jevy nad rmec bn lidsk zkuenosti. Zzraky, kterch dajn dociluj dnen Kesan, pedstavuj stejn typ vjimenosti jako paranormln jevy u jinch nboenstv; tak nap. vyznavai vd zakou stejn jev nesrozumitelnho mumln a muslimov mohou dosvdovat podobn zzraky jako dnen modern kesanstv. Avak stednm bodem existence duchovnch dar prvho stolet byla zejm svrchovanost pravho kesanstv nad ostatnmi nboenstvmi tak stejnorodost zzrak souasnho kesanstv s ostatnmi nboenstvmi ukazuje, e dnes dary Ducha svatho nejsou k dispozici. Asi by byl tko k vidn pokraujc triumf islmu nad kesanstvm na vtin zem Afriky, kdyby lidov kesanstv dlalo skuten zzraky s pesvdujc moc a v rozsahu tch z prvho stolet. A ti, kdo budou skuten mt Pmluvce z dar Ducha svatho, budou init

44

BO DUCH

dokonce vt skutky ne Je (J 14,12 a 16). Velk problmy pin v tto souvislosti nmitka, e kesan by mohli init takov zzraky, kdyby mli vce vry. Bu maj zzran dary Pmluvce, nebo nikoli jestlie vak prohlauj, e je maj, pak budou init skutky, kter j inm, a jet vt (J 14,12) a ne mohli by init!

2.5 Bible jako jedin autorita

Z toho, co jsme doposud vidli v tto kapitole, vyplv, e Bo Duch odkazuje k jeho mysli, cli a k sle, kterou ve realizuje. Podtrhli jsme, e Duch se nm zjevuje vslovn na strnkch Boho slova. Mnoho problmu souasnho kesanstv pochz od naprostho nedocenn tohoto faktu. Protoe je tko uvit, e tak velkou moc je obdaena jedna kniha, jejm nkterm stem navc tko rozumme, vznik pokuen domnvat se, e existuje njak jin forma Boho zjevovn lidem, odlin od Bible. Ponvad nae od zklad skon (Jr 17,9) lidsk pirozenost nalz istou pravdu Boho slova (J 17,17) nestravitelnou, mnoz podlhaj tomuto pokuen tm, e si dlaj nrok na jin formy zjeven, pro bn mylen atraktivnj. Uveme si nkolik pklad: Nboenstv Svdkov Jehovovy Jin hlsan formy zjeven Publikace spolenosti Strn v, kter jsou pokldny za inspirovan. Prohlen papee a hlsan nzory kn jsou automaticky brny jako pravdiv reflexe Bo mysli. Vhodnost/atraktivita Nen vyadovno dn osobn sil k promlen sprvn interpretace Bible; odpov na vechno. Nen teba osobn st Bibli v minulosti od toho crkev odrazovala i to dokonce zakazovala. Dvra v lidi pevauje nad silm dobrat se pravdy sm.

msk katolictv

BO DUCH Mormoni Kniha Mormon

45

Charismatick kesanstv

Nen teba vit v biblick uen Kniha Mormon nabz anci na universln spsu, zatmco Bible k, e existuje mnoho lid, kte ij a zemou bez nadje, nebo nejsou povolni znt evangelium. Vnitn svtlo, V, e cokoli ct, je prohlaovan za Ducha sprvn, protoe se svatho domnvaj, e je Bo Duch vede a inspiruje zpsoby, kter nepotebuj kontakt s Bibl.

Toto ve podtrhuje potebu pijmout od zklad Bibli jako Bo slovo a hledat na jejch strnkch pravdivou zvst. Otzka Pro je mnoho crkv, kdy existuje jedna Bible? je dkladn zodpovzena, jakmile ohodnotme, jak a do jak mry hls kad crkev navc jet jin formy zjeven Ducha Boho (tj. jeho vli, uen a mylen) ne ty biblick. Chcete-li nalzt jednu pravou , jednu pravou vru a jeden prav kest (Ef 4,4-6), mus k vm dolehnout hlasit a jasn zvoln: Zpt k Bibli!

Pdavek . 2: Princip personifikace

Pro nkter bude mon obtn pijmout vysvtlen o personifikaci /zosobnn/ bla, protoe v Bibli se o nm asto hovo jako o osob, co me nkoho mst. To lze snadno vysvtlit poukazem na to, e personifikace neivch vc jako je moudrost, bohatstv, hch, crkev aj. je charakteristickm rysem Bible. Pouze v ppad bla se vak kolem toho vyrojily fantastick teorie Nsledujc pklady chtj ilustrovat ve een. MOUDROST JE PERSONIFIKOVNA Blaze lovku, jen nael moudrost, lovku, jen doel rozumnosti. Nabt j je lep neli nabt stbra, jej vnos je nad ryz zlato. Je drahocennj ne perly, nevyrovnaj se j dn tv skvosty (P 3,13-15).

46

BO DUCH

Moudrost si vystavla dm, vytesala sedm sloup (P 9,1). Tyto vere v kontextu s celmi kapitolami, v nich se vyskytuj, ukazuj, e moudrost je zosobovna jako ena. Nikomu vak proto nepijde na mysl, e moudrost by byla doslova krsnou enou, kter se potuluje po svt. Vichni uznvaj, e jde o velice douc osobnostn rys, kter by mli vichni lid zkusit zskat. BOHATSTV JE PERSONIFIKOVNO Nikdo neme slouit dvma pnm. Nebo jednoho bude nenvidt a druhho milovat, k jednomu se pid a druhm potom pohrdne. Nemete slouit Bohu i majetku (Mt 6,24). Zde je bohatstv pipodobnno k pnovi. Mnoz lid tou velice siln zskat bohatstv a v tomto smyslu se stv jejich pnem. Je nm zde k, e nememe usilovat o bohatstv a souasn pijatelnm zpsobem slouit Bohu. Toto uen je prost a inn; nikdo vak jist nepedpokld, e bohatstv je lovk, zvan Mamon HCH JE PERSONIFIKOVN Kad, kdo he, je otrokem hchu (J 8,34). Vldl hch a pinel smrt ( 5,21). Vte pece, kdy se nkomu zavazujete k poslun slub, e se stvte sluebnky toho, koho poslouchte bu otrote hchu, a to vede k smrti, nebo poslouchte Boha, a to vede k spravedlnosti ( 6,16). Stejn jako v ppad bohatstv je zde hch pipodobnn k pnovi a ti, kte mu otro, jsou jeho sluebnky. dn analza ve uvedench text neospravedluje pedpoklad, e by Pavel uil o hchu jako o osob. DUCH JE PERSONIFIKOVN Jakmile vak pijde on, Duch pravdy, uvede vs do veker pravdy, nebo nebude mluvit sm ze sebe (J 16,13). Je zde k uednkm, e obdr moc Ducha svatho to se naplnilo o Letnicch, jak je zaznamenno ve Skutcch 2,3 -4. Zde se prav, e se jim ukzaly jakoby ohniv jazyky, rozdlily se a na kadm z nich spoinul jeden; vichni byli naplnni Duchem svatm, kter jim dodal pozoruhodnou moc init divy, aby se prokzalo, e jejich autorita je od Boha. Duch svat nebyl osobou, byl silou (energi) kdy o nm vak Je mluvil, pouval osobn zjmeno on v aktivnm smyslu, jako by lo o osobu.

BO DUCH SMRT JE PERSONIFIKOVNA A hle, k sinav, a jmno jeho jezdce Smrt (Zj 6,8).

47

IZRAELSK NROD JE PERSONIFIKOVN Znovu t zbuduji a bude zbudovna, panno izraelsk. Znovu se ozdob bubnky a vyjde k tanci (Jr 31,4). Zeteln jsem slyel Efrajima, jak si stsk: ,Potrestal jsi m a byl jsem ztrestn, bval jsem jak nezkrocen bek. Obra m, chci se vrtit, vdy ty, Hospodine, jsi mj Bh (Jr 31,18). Kontext tchto pas vyjevuje zeteln, e prorok nepoukazuje na pannu i na Efrajima jako na osoby, le na izraelsk nrod, kter je takto personifikovn podobn jako je Velk Britnie nazvna bsnicky Britannia i John Bull. Neexistuje dn takov ensk i musk postava kdy vak o nich nkdo takto hovo v knihch i je portrtuje, kad v, e je mnna Velk Britnie. VC V KRISTA JSOU PERSONIFIKOVNI A bychom vichni doshli jednoty vry a poznn Syna Boho, a tak dorostli zralho lidstv /var.: do dokonalho lovka/, meno mrou Kristovy plnosti (Ef 4,13). Jedno tlo a jeden Duch, k jedn nadji jste byli povolni (Ef 4,4). Vy jste tlo Kristovo, a kad z vs je jednm z jeho d (1 K 12,27). Kristus je hlavou crkve, tla, kter spasil Proto se raduji, e nyn trpm za vs a to, co zbv do mry utrpen Kristovch, dopluji svm utrpenm za jeho tlo, to jest crkev (Ko 1,18+24). Zasnoubil jsem vs jedinmu mui, abych vs jako istou pannu odevzdal Kristu (2 K 11,2). Piel den svatby Bernkovy, jeho cho se pipravila (Zj 19,7). Vechny tyto vere se evidentn vztahuj ke spoleenstv pravch vcch v Krista, o kterch se nkdy tak referuje jako o crkvi ta vak nesm bt zamovna s jakoukoli souasnou ortodoxn crkv, kter u dvno pestaly bt pospolitost pravch vcch v Krista. O tchto pravch vcch tj. o tch, kte se pidruj pravdivho uen Bible a v v nj se hovo jako o ist pann (oznaen istoty ivot, je by mli vst) i jako o tle, co je vhodn metafora, protoe stejn jako m fyzick tlo mnoho funkc, tak i prav crkev mus splnit mnoho povinnost a vykonvat rozlin funkce. Kdy se o crkvi hovo jako o tle, nikdo se chybn nedomnv, e by lo o jednotlivce stejn tak by neml bt zamovn bel i satan za groteskn monstrum i padlho

48

BO DUCH

andla, jak jsou tak nkdy tato slova pekldna i jak jsou tyto chybn ideje roziovny nepravmi crkvemi. /V tto sti jsme vychzeli z dla Christendom Astray od Roberta Robertse. Tato kniha je sice napsna anglitinou 19. stolet, nebyla vak podle naeho nzoru dodnes pekonna ve svm osvtlen zkladnch biblickch pravd a jejich oddlen od nkterch mt pozdjho kesanstva. Knihu je mono zskat u vydavatele.

BO DUCH

49

Kapitola 2 : Otzky
1. Kter z nsledujcch slov vyjaduje vznam slova duch? a) moc; b) svat; c) dech; d) prach. Co je Duch svat? a) osoba; b) moc; c) Bo moc; d) soust Trojice. Jak byla napsna Bible? a) Lid sepisovali sv vlastn mylenky. b) Lid psali to, o em si mysleli, e je ve shod s Bom mnnm. c) Lid zapisovali Bo slova, inspirovni jeho Duchem. d) Jist st Bible inspirovna byla, jin vak nikoli. Kter z nsledujcch tvrzen je skutenm dvodem, pro byly seslny zzran dary Ducha? a) k povzbuzen stnho zvstovn evangelia; b) k rozvoji ran crkve; c) aby byli lid dotlaeni stt se spravedlivmi; d) k zchran apotol od osobnch tkost. Odkud se meme pouit o Bo pravd? a) sten z Bible, sten z naeho vlastnho pemlen; b) od Ducha svatho, hovocho k nm pmo a oddlen od biblickho textu; c) pouze prostednictvm zbonho biblickho ten; d) od nboenskch duchovnch/kn. Vyjmenuj nkter z dar ducha, je byly k dispozici v prvnm stolet. Kdy byly odebrny? Je mon je mt nyn? inkuje i dnes Duch svat v naich ivotech?

2.

3.

4.

5.

6. 7. 8.

KAPITOLA 3 BO SLIBY

52

BO SLIBY

3.1 Bo sliby vod

V tomto bod naeho studia jsme doshli irokho porozumn tomu, kdo je Bh a jak kon. Objasnili jsme si pi tom mnoho obecn sdlench nepochopen, spojench s tmito tmaty. Nyn se chceme zamit vce pozitivn na to, co Bh zaslbil tm, kdo ho miluj (Jk 1,12 a 2,5) a zachovvaj jeho pikzn (J 14,15). Bo sliby ze Starho zkona v sob zahrnuj skutenou nadji kesana. Pi pelen, kdy mu lo o ivot, hovo Pavel o budouc odmn, kvli kter je pipraven ve ztratit: Nyn stojm ped soudem, protoe trvm na zaslben, kter dal Bh naim otcm pro tuto nadj jsem obalovn (Sk 26,6-7). Velkou st svho ivota strvil hlsnm radostn zprvy /evangelia/, e slib, dan naim praotcm, splnil Bh nm a vzksil Jee (Sk 13,32-33). Pavel objasuje, e vra v ony sliby dv nadji ve vzken z mrtvch (Sk 26,6-8 a srovnej t 23,8) a poznn o druhm pchodu Jee, o soudu a o budoucm Bom krlovstv (Sk 24,25; 28,20 a 31). Toto ve rozbj mtus, e Star zkon je pouze letmou histori Izraele, kter nehovo o vnm ivot. Bh se nerozhodl nhle ped 2 000 lety, e nm skrze Jee nabdne vn ivot. Tento cl ml od potku: nadji na vn ivot, jej slbil pravdomluvn Bh ped vky, a ve svj as zjevil sv slovo v kzn (Tt 1,2-3) ivot vn, kter byl u Otce a nm byl zjeven. (1 J 1,2) Vidme-li, e Bh ml za cl dt lidem vn ivot od potku, pak je nepravdpodobn, e by o tom mlel po dobu 4 000 let kontakt s lidstvem, jak o nich pe Star zkon. Ve skutenosti je Star zkon pln proroctv a zaslben pinejcch vce detail o tto nadji, kterou Bh pipravil pro sv lidi. Z tohoto dvodu je porozumn Bom slibm, danm idovskm otcm, ivotn dleit i pro nai spsu: tolik, e Pavel pipomnl vcm v Efezu, e dve ne toto ve vdli, byli bez Krista, odloueni od spoleenstv Izraele, bez asti na smlouvch Boho zaslben, bez nadje a bez Boha na svt (Ef 2,12). Je vak teba dodat, e se nepochybn domnvali, e jim jejich dvj pohansk vra poskytuje njakou nadji i znalost Boha. Neznat starozkonn Bo zaslben je tedy vn vc stav bez nadje a bez Boha na svt. Vzpomete si, jak Pavel definuje kesanskou nadji: zaslben, kter dal Bh naim /idovskm/ otcm (Sk 26,6). Je smutnou skutenost, e jen mlo crkv klade draz na tyto sti Starho zkona. Kesanstv zakrnlo v nboenstv, zaloen jen na

BO SLIBY

53

Novm zkon a dokonce i pak z nho pouvajc jen nkolik ver. Je kladl zjevn draz na to, e sprvn cesta zahrnuje celek: Neposlouchaj-li Moje /tj. prvnch pt knih Bible, kter napsal/ a Proroky, nedaj se pesvdit, ani kdyby nkdo vstal z mrtvch. (L 16,31) Pirozen mylen lid se mon domnvalo, e vra v Jeovo vzken sta (srovnej L 16,30), avak Je ekl, e bez dkladnho porozumn Starmu zkonu to nebude pln mon. Piny kolapsu vry uednk po ukiovn byly Jeem vystopovny v jejich nedostaten pozornosti ke Starmu zkonu: Jak jste nechpav! To je vm tak tk uvit /toti sprvn/ vemu, co mluvili proroci? Co neml Mesi to ve vytrpt a tak vejt do sv slvy? Potom zaal od Moje a vech prorok a vykldal jim to, co se na nho vztahovalo ve vech stech Psma (L 24,25-27). Povimnte si drazu na to, jak o nm mluv cel Star zkon. Nebylo tomu tak, e by uednci nikdy neetli i neslyeli slova Starho zkona oni jim sprvn neporozumli, a proto jim nemohli skuten vit. A tak je sprvn porozumn Bom slovm vce ne jen pouh jejich ten nezbytn pro rst prav vry. id byli a fanatit pi ten Starho zkona (Sk 15,21), ale protoe nerozumli odkazm na zleitosti spojen s Jeem a jeho evangeliem, tak jim ani opravdov nevili. Je jim proto ekl : Kdybyste opravdu vili Mojovi, vili byste i mn, nebo on psal o mn. Nevte-li tomu, co on napsal, jak uvte mm slovm? (J 5,46-47). Navzdory vekermu jejich ten Bible, nechpali skutenou zvst o Jei, akoli rdi pemleli o tch mstech, kde byla ujiovn o spse. Je jim musel ct: Zkoumte Psma /tj. nesprvn porovnej se Sk 17,11/ a myslte si /jste pesvdeni/, e v nich mte vn ivot; a Psma svd o mn (J 5,39). A tak je tomu i s mnoha lidmi, kte maj obrys znalost o nkterch udlostech i stech uen Starho zkona; jsou to ovem znalosti, kter nhodn sesbrali. Ndhern zvst o Kristovi a o evangeliu o Bom krlovstv jim stle unik. Clem tto kapitoly je pevst vs z tto pozice ke skutenmu vznamu hlavnch zaslben Starho zkona: v zahrad Eden; Noemu; Abrahamovi; Davidovi.

54

BO SLIBY

Informace o nich lze nalzt v prvnch pti knihch Bible (Genesis Deuteronomium), napsanch Mojem, a u starozkonnch prorok. Vechny prvky kesanskho evangelia jsou obsaeny u zde. Pavel vysvtluje, e jeho kzn tohoto evangelia nek nic ne to, co pedpovdli proroci i Moj: Mesi m trpt, jako prv vstane z mrtvch a bude zvstovat svtlo lidu (Sk 26,22 -23). V jeho poslednch dnech zn pse stejn: Od rna do veera k nim hovoil /Pavel/ a vydval svdectv o Bom krlovstv dkazy z Mojova zkona i z prorok (Sk 28,23). Nadje Pavla, tohoto nejpednjho kesana, by mla bt nadj, kter motivuje i ns; protoe pedstavovala ndhern svtlo na konci tunelu jeho ivota, mlo by tomu tak bt i pro kadho seriznho kesana. Zapleni touto motivac meme nyn zkoumat Psma.

3.2 Slib v Edenu

O patetickm pbhu lidskho pdu pojednv 3. kapitola Genese. Had byl proklet za dezinterpretaci Boch slov a pokouen Evy, aby je neposlechla. Mu i ena byli potrestni za svou neposlunost. Paprsek nadje vak dopad na tento temn obraz, kdy Bh k hadovi: Mezi tebe a enu polom neptelstv /z, odpor/, i mezi sm tv a sm jej. Ono /ensk sm/ ti rozdrt hlavu a ty jemu rozdrt patu (Gn 3,15). Tento ver je velice vznamov zahutn je teba peliv definovat rzn pojmy, kter jsou zde obsaeny. Sm (semeno podle BK) znamen potomka, nebo dt, me vak odkazovat tak na lidi spojen se zvltnm semenem. Uvidme pozdji, e Abrahamovm semenem byl Je (Ga 3,16); jsme-li tedy v Jei skrze kest, pak jsme tak tm semenem (Ga 3,27-29). Toto slovo sm tak odkazuje na ideu (lidskho) semena (1 Pt 1,23), take prav sm bude mt charakteristick rysy svho otce. Sm hada mus proto odkazovat k nemu, co m rodinnou podobu hada: pekrucujc Bo slova; lhouc; vedouc ostatn do hchu. Uvidme v 6. kapitole, e neexistuje osoba v doslovnm smyslu slova, kter by toto ve inila, avak e existuje v naem dosahu: star lovk naeho tla ( 6,6);

BO SLIBY

55

pirozen lovk (1 K 2,14); star lidstv, kter hyne klamnmi vnmi (Ef 4,22); star lovk i s jeho skutky (Ko 3,9). Tento lovk hchu v naem dosahu je biblick bel, sm hada. Sm eny mus bt specifick individuum ty /had sm/ jemu rozdrt patu (Gn 3,15). Tato osoba mus permanentn niit had sm, tj. hch drtit jeho hlavu. Bt do hadovy hlavy pedstavuje smrteln der vme-li, e jeho srdce je v jeho hlav. Jedinou osobou, kter je vhodnm kandidtem pro ono sm eny, mus bt Pn Je: Je Kristus zlomil /na ki/ moc smrti /a tm i moc hchu viz 6,23/ a zjevil nepomjejc ivot v evangeliu (2 Tm 1,10). Bh poslal svho vlastnho Syna v tle, jako m hn lovk, aby na lidskm tle odsoudil hch ( 8,3), tj. biblickho bla, sm hada. Je se zjevil, aby hchy sal (1 J 3,5). d mu jmno Je /znamenajc Spasitel/, nebo on vysvobod svj lid z jeho hch (Mt 1,21). Je byl doslova uinn z eny (viz Ga 4,4) jakoto syn Marie, akoli jeho otcem byl Bh. Byl tak v tomto smyslu tak sm eny, by poskytnut Bohem zpsobem, jak se u u dnho jinho lovka neopakoval. Toto sm eny muselo bt pechodn zraovno hchem, semenem hada ty jemu rozdrt patu (Gn 3,15). Had kousnut na pat je normln jen doasn zrann na rozdl od toho trvalho, kter zpsob hadovi der na hlavu. Mnoho obrat na ei m biblick koen y: tak porazit na hlavu (tj. zcela zastavit i ukonit stet) je pravdpodobn zaloeno na tomto proroctv o Jeovch derech na hlavu hada. Odsouzen hchu, hadova semene, se udlo prvotn skrze Kristovu ob na ki povimnte si, jak ve citovan vere hovo o Kristov vtzstv nad hchem v minulm ase. Doasn zrann na pat, kter musel vytrpt Je, je tak odkazem na jeho smrt po dobu t dn. Jeho vzken svd o tom, e lo skuten jen o doasn zrann, a to na rozdl od smrtelnho deru, jen zasadil hchu. Je zajmav, e nebiblick historick prameny zaznamenvaj, e obti na ki byly pibity heby k devnmu sloupu skrze patu. Tak byl Je zrann na pat prostednictvm sv smrti. Izaj 53,4-5 popisuje Krista jakoto rannho od Boha skrze smrt na ki. To je pmo narka na proroctv z Gn 3,15, e Kristus bude rozdrcen (na pat) semenem hada. Je teba konstatovat, e v konen fzi se zde Bh projevuje prostednictvm zla, ktermu Kristus el, a e je to On, kdo je v Iz 53,10 popisovn jako aktr tohoto utrpen ovldnm sil zla,

56

BO SLIBY

kter zran jeho Syna. A tak se Bh projevuje tak zlmi zitky u kadho z jeho dt. Podoba tohoto konfliktu v dnen dob Mohla by ve vs vzklit tato otzka: Jestlie Je zniil hch a smrt (sm hada), pro jsou dnes stle jet ptomny? Odpov zn, e Je zniil na ki moc hchu sm v sob proroctv z Gn 3,15 je pedevm o stetu mezi Jeem a hchem. Protoe ns vak pizval, abychom se i my podleli na jeho vtzstv, znamen to, e meme v konen fzi tak pemoci hch a smrt. Ti, kdo nedostali toto pozvn, i je odmtli, budou samozejm hch a smrt nadle zakouet. Hch a smrt sice nemiz ani ze ivota pravch vcch, ti vak mohou obdret svm spojenm se semenem eny (ktem v Krista viz Ga 3,27-29) odputn svch hch, a tak bt nakonec zachrnni od smrti, kter je vsledkem hchu. Je tedy vhledov zlomil moc smrti na ki (2 Tm 1,10), tebae to nenastane do t doby, ne bude na konci milnia dokonen Bo zmysl se zem. Pak skuten pestanou lid umrat a smrt u se nikdy nebude na zemi vyskytovat: Mus toti kralovat /Kristus v prv fzi Boho krlovstv/, ,dokud Bh nepodman vechny neptele pod jeho nohy. Jako posledn neptel bude podmanna smrt (1 K 15,25-26). Jsme-li tedy poktni v Krista, pak se stvaj zaslben o Jeovi jako to v Gn 3,15 t naimi osobnmi; u neme jt nadle jenom o zajmav sti Bible jde o proroctv a zaslben, uinn pmo pro ns! Jakoto sm eny proijeme i my vtzstv hchu nad nmi, a to v krtkm ase. Jestlie se Je nevrt za naeho ivota, pak budeme i my zranni na pat jako byl Je a tak zememe. Jsme -li vak opravdu semenem eny, pak bude ono zrann pouze doasn. Ti, kdo jsou skuten poktni v Krista ponoenm pod vodu, se spojuj s jeho smrt i vzkenm, symbolizovanm vynoenm z vody (viz 6,3-5). Jsme-li skuten sm eny, pak budou nae ivoty znzorovat slova z Gn 3,15 a budeme stle kolem sebe pociovat konflikt (neptelstv) mezi dobrm a patnm. Sm velk apotol Pavel popisuje tm schizofrenick konflikt mezi hchem a svm skutenm j, kter v nm zuil ( 7,14-25). Po ktu v Krista by ml tento konflikt s hchem, kter je pirozen kolem ns, zeslit a pokraovat pak po vechny nae dny. Je teba ci, e je to obtn, protoe sla hchu je velik. Nemus tomu tak bt, podvme -li se na vc z jin strnky, toti ve svtle faktu, e jsme v Kristu, kter ji takov konflikt vybojoval a zvtzil. Povimnte si, jak jsou v Ef 5,23-32 popsni vc jako ena jsme-li semenem eny, jsme tedy tak ta ena.

BO SLIBY

57

Stejnm zpsobem jako semeno eny pedstavuje Jee a ty, kdo se sna bt jako on, tak i semeno hada mluv o hchu (biblick bel) a tch, kte o sv vli vykazuj podstatn rysy hchu a hada. Takov lid budou ignorovat i zkreslovat Bo slova, co je nakonec dovede k zahanben hchu a odcizen od Boha, jak se stalo i Adamovi a Ev. Vme li, e id byli lid, kte vlastn vydali Jee na smrt tj. zranili semeno eny na pat -, lze oekvat, e jsou hlavnm pkladem hadova semena. Tak to i stvrzuje Jan Ktitel a Je: Ale kdy spatil /Jan/, e mnoho farize a saduce /skupina id odsuzujcch Jee/ pichz ke ktu, ekl jim: ,Plemeno zmij /tj. jimi zplozeni, jimi stvoeni/, kdo vm ukzal, e mete utci ped nadchzejcm hnvem? (Mt 3,7). Je znal jejich /farize/ smlen a ekl jim Plemeno zmij: Jak me bt vae e dobr, kdy jste zl? (Mt 12,2 5 a 34). Stejn charakteristick rysy hada m i svt dokonce i ten nboensk. Pouze poktn v Krista jsou spojeni se semenem eny; vichni ostatn jsou semenem hada v rznm stadiu. Pkladem pro ns mus bt zpsob, jakm Je jednal s lidmi, kte byli semenem hada: modlil se k nim v duchu lsky a skutenho zjmu, avak: nenechal se ovlivnit jejich zpsoby ani mylenm a zpsobem svho ivota jim ukzal milujc Bo povahu. Pes to ve jej nenvidli. Jeho snaha bt vdy poslun Bohu v nich vyvolvala rlivost. Dokonce i jeho rodina (J 7,5; Mk 3,21) a blzc ptel kolem sebe vystavli pomysln ohrady a nkte od nho dokonce odeli pry. Pavel zakouel tot, kdy si stoval na ty, kte s nm kdysi pestli vechna nebezpe: Stal jsem se vam neptelem tm, e vm km pravdu? (Ga 4,16). Pravda nen nikdy populrn; pes tento poznatek t v pravd znamen vytvoit si vdy njak druh pot, stc asto v pronsledovn: Ten, kter se narodil pouze z tla, pronsledoval toho, kter se narodil z moci Ducha /pravdivm poznnm Boho slova viz 1 Pt 1,23/, tak je tomu i nyn (Ga 4,29). Jsme-li opravdov sjednoceni s Kristem, musme poctit i nkter z jeho utrpen a mli bychom se tak podlet na jeho ndhern odmn. Je to opt Pavel, kdo nm k tomu poskytuje ojedinl pklad: Vrohodn je to slovo: Jestlie jsme s nm /Kristem/ zemeli, budeme s nm i t. Jestlie s nm vytrvme, budeme s nm i vldnout A tak vechno snm (2 Tm 2,10 -12).

58

BO SLIBY

Jestlie pronsledovali mne /Jee/, i vs budou pronsledovat to ve vm uin pro m jmno (J 15,20 -21), toti protoe jsme poktni ve jmno Jee (Sk 2,38; 8,16). Tv v tv takovmto vtm jsme pokoueni zdvodnit si, e jestlie spojit se s Jeem, semenem eny, znamen toto ve, pak to radji neuinm. Od ns se vak samozejm neoekv, e podstoupme nco, co nememe pimen zvldnout. Zatmco sebeobtovn je do jist mry vyadovno, abychom se s Kristem pln sjednotili, nae spoleenstv s nm vyst v tak bjenou odmnu, e utrpen nynjho asu se nedaj srovnat s budouc slvou, kter m bt na ns zjevena. A dokonce i nyn umouje Kristova ob, e nae modlitby za pomoc pi strastech ivota jsou u Boha velice inn. Ndavkem k eenmu jsou i nsledujc slavnostn ujitn, siln podtren v mnoha christadelfinskch Biblch: Nepotkala vs zkouka nad lidsk sly. Bh je vrn: nedopust, abyste byli podrobeni zkouce, kterou byste nemohli vydret, nbr se zkoukou vm piprav i vchodisko a d vm slu, abyste mohli obstt. (1 K 10,13). To jsem vm povdl, abyste nalezli ve mn pokoj. Ve svt mte souen. Ale vzchopte se, j jsem pemohl svt. (J 16,33). Co k tomu dodat? Je-li Bh s nmi, kdo proti nm? ( 8,31).

3.3 Slib Noemovi

Jak se vyvjely lidsk djiny od as Adama a Evy, lovk se stval stle vce patnm. Vci doshly stavu, kdy civilizace byla tak morln zkaen, e Bh se rozhodl takov systm vc zlikvidovat s vjimkou Noeho a jeho rodiny (Gn 6,5-8). Bylo mu eeno, aby postavil archu, v n by on i zstupci vech ivoich ili po dobu, kdy bude svt nien potopou. Mimochodem, existuj dostaten vdeck dvody vit, e tato obrovsk potopa skuten nastala nemluv o jasnm vyjden v Psmu! Povimnte si, e zniena nebyla zem (tj. doslova tato planeta), ale prv patn lidsk pokolen, kter ji obvalo: zahynulo vechno tvorstvo, kter se na zemi pohybuje (Gn 7,21). Jak Je (Mt 24,37), tak i Petr (2 Pt 3,6 -12) spatovali v soudu nad Noemovm svtem paralelu se soudem, kter nastane pi Kristov druhm pchodu. Nebetyn patnost lovka Noemovch as tak odpovd souasnmu svtu, kter bude trestn pi Kristov nvratu. Vzhledem k oividn hnosti lovka a sputnm programu sebedestrukce tto planety vznikla vra, dokonce mezi kesany, e tato

BO SLIBY

59

zem bude zniena. Tato mylenka jasn demonstruje naprost nedocenn zkladn biblick zvsti e Bh JE v aktivnm vztahu k udlostem na tto planet a e se brzy vrt Je Kristus, aby zdil Bo krlovstv zde na tto zemi. Jestlie by lovku bylo dovoleno zniit tuto planetu, pak by tyto sliby nemohly bt splnny. Pozoruhodn dkaz toho, e Bo krlovstv BUDE na zemi, lze nalzt v oddle 4.7 a v 5. kapitole. Zatm by nsledujc tvrzen mla bt dostatenm potvrzenm toho, e zem ani slunen soustava nebudou znieny: A vystavl sob zemi, kterou utvrdil na vky ( 78,69 BK). zem stle trv (Kaz 1,4). slunce s mscem hvzdy nebesa on tomu dal povstat navky a navdy, nazen, kter vydal, nepomine ( 148, 3-6). zemi napln poznn Hospodina, jako vody pokrvaj moe (Iz 11,9; Nu 14,21) obtn splniteln, kdyby Bh nechal zemi zniit. Toto zaslben nebylo jet vyplnno. onen Bh, jen vytvoil zemi, jen ji uinil nestvoil ji, ab y byla pust, vytvoil ji k obvn (Iz 45,18). Kdyby Bh stvoil zemi jen proto, aby ji pak vidl znienou, byla by jeho prce marnost. Avak jak vidme v Genesis, Bh toto ve slbil Noemovi. Pot, co zaal zase t v novm svt vytvoenm potopou, se mon Noe obval, e by mohla nastat dal celkov katastrofa. Tato mylenka ho musela napadat vdy, kdykoli po potop zaalo zase pret A tak Bh vyhotovil smlouvu (v podob ady slib), e se to u nikdy nestane: Hle, j /povimnte si drazu na j je to zzrak, e si Bh vybral jako pjemce zaslben smrtelnho lovka!/ ustavuji svou smlouvu s vmi Ustavuji s vmi svou smlouvu. U nebude vyhlazeno vechno tvorstvo vodami potopy a nedojde ji k potop, kter by zahladila zemi (Gn 9,9-11). Tato smlouva byla stvrzena duhou: Kdykoli zahalm zemi oblakem /deovm/ a na oblaku se uke duha, rozpomenu se na svou smlouvu mezi mnou a vmi na vnou smlouvu mezi Bohem a vekerm ivm tvorstvem, kter je na zemi Toto /duha/ je znamen smlouvy (Gn 9,14-17). Protoe jde o vnou smlouvu mezi Bohem na jedn stran a lidmi i ostatnmi ivmi tvory na zemi, vyplv z n, e zem bude obvna lidmi i ostatnmi ivmi tvory navky. To je samo o sob dkazem, e Bo krlovstv bude spe na zemi ne na nebi. Tak jsou sliby Noemovi zkladem evangelia o Bom krlovstv; ukazuj, jak je Bo pozornost zamena na tuto planetu a jak s n m vn

60

BO SLIBY

zmry. Dokonce i v hnvu pamatuje na slitovn (Abk 3,2) a jeho lska je takov, e se dokonce star i o sv zvec stvoen (1 K 9,7 a srovnej i Jon 4,11).

3.4 Slib Abrahamovi

Evangelium, jak ho uil Je i apotolov, nebylo podstatn odlin od toho, co znal Abraham. Od Boha, skrze Psmo dostal u Abraham zaslben (Ga 3,8). Pochopme -li, co bylo vyloeno Abrahamovi, zskme prazkladn obraz kesanskho evangelia. Existuj i jin nznaky, e evangelium se neobjevilo a v obdob Jeova psoben: My vm pinme radostnou zprvu /evangelium/, e slib, dan naim /idovskm/ praotcm, splnil Bh (Sk 13,32-33). zvstovn Boho evangelia, je Bh sty svch prorok /tj. i Abrahama Gn 20,7/ pedem zaslbil ve svatch Psmech ( 1,1 2). Proto bylo evangelium zvstovno i mrtvm (1 Pt 4,6), tj. vcm, kte ili a zemeli ped prvnm stoletm. I nm se pece dostalo zaslben jako tm /Izraeli/ na pouti (d 4,2). Sliby Abrahamovi se tkaly dvou zkladnch tmat: 1) Abrahamova semene (zvltnho potomka); 2) krajiny, kter byla Abrahamovi zaslbena. Tyto sliby jsou komentovny v Novm zkon. Pi zachovn naeho pstupu, aby Bible vysvtlovala sama sebe, budeme kombinovat uen obou zkon tak, abychom zskali pln obraz o smlouv s Abrahamem. Abraham il pvodn v Uru, prosperujcm mst, nyn na zem Irku. Modern archeologie zde objevila vysokou rove civilizace, ji bylo dosaeno v Abrahamovch asech. Existoval bankovn systm i obansk sprva s odpovdajc infrastrukturou. Abraham il v tomto mst, ani znal nco odlinho; nakolik vme, lo o svtskho lovka. Pak se mu vak dostalo mimodn vzvy od Boha: opustit onen civilizovan ivot a vydat se na cestu do zaslben zem. Kde pesn le a jak ve udlat nebylo pln jasn. Ve je eeno u tm, e lo o pesthovn na vzdlenost 1 500 mil. Onou zem byl Kenaan dnes Izrael. Pleitostn se Abrahamovi v prbhu jeho ivota zjevoval Bh a opakoval i rozioval sv zaslben. Ta jsou zkladem i Kristova evangelia

BO SLIBY

61

stejnho povoln jakho se dostalo Abrahamovi se tak dostv i nm: opustit pomjiv vci tohoto ivota a kret vped ivotem ve ve, pokldajce Bo zaslben za pedn hodnotu a dce se podle jeho slov. Meme si dobe pedstavit, jak asi Abraham uvaoval o slibech bhem sv cesty: Abraham vil, a proto uposlechl, kdy byl povoln /z Uru/, aby el do zem /Kenaan/, kterou ml dostat za dl; a vydal se na cestu, akoli nevdl, kam jde (d 11,8). Uvaujeme-li o Boch slibech poprv, tak ctme, e pesn neznme, jak bude vypadat zaslben zem Boho krlovstv. Nae vra v Bo slova by vak mla bt takov, e i my horliv poslechneme. Abraham nebyl dn putujc nomd, kter by neml nic lepho na prci ne riskovat s tmito sliby. Byl z prosted, kter se velice podobalo v zkladnch podmnkch naemu vlastnmu. Komplex muivch rozhodnut, ped n byl postaven, byl podobn tomu, kter stoj ped nmi, uvaujeme-li o pijet Boch zaslben a konn podle nich divn pohledy koleg z prce, potuteln vraz v och soused (On pstuje nboenstv!) tyto zleitosti by byly povdom i Abrahamovi. K pekonn toho veho poteboval obrovskou motivaci. Jedinou vc, kter mu poskytovala takovou motivaci v prbhu mnoha let dlouhho cestovn, bylo pitom slovo zaslben. Jist se ta slova nauil nazpam a denn promlel, co pro nj znamenaj. Tm, e projevme podobnou vru i skutky o ni open, meme doshnout i stejn pocty jako Abraham bt zvni Bomi pteli (Iz 41,8), nalzt bli poznn Boha (Gn 18,17-19) a mt jistou nadji vnho ivota v Krlovstv. Znovu zdrazujeme, e Kristovo evangelium je zaloeno na tchto slibech Abrahamovi. Musme dobe znt sliby Abrahamovi, abychom v kristovskou zvst vili pravdiv. Bez nich nae vra nen vrou. Usilovn bychom proto mli st a znovu protat rozhovory mezi Bohem a Abrahamem. Zem 1. Odejdi ze sv zem do zem, kterou ti uku (Gn 12,1). 2. Abraham postupoval po stanovitch k Bt-elu /ve stednm Izraeli/ ekl Hospodin Abramovi: ,Rozhldni se z msta, na nm jsi, pohldni na sever i na jih, na vchod i na zpad, nebo celou tu zemi, kterou vid, dm tob a tvmu potomstvu a navky projdi kem krem tuto zemi, nebo ti ji dvm (Gn 13,3+ 14 -17). 3. uzavel Hospodin s Abramem smlouvu: ,Tvmu potomstvu dvm tuto zemi od eky Egyptsk a k ece velik, ece Eufratu (Gn 15,18).

62 4.

BO SLIBY

A tob i tvmu potomstvu dvm do vnho vlastnictv zemi, v n jsi hostem, tu celou zemi kenaanskou (Gn 17,8). 5. Zaslben, e dostane /Abraham/ svt za ddictv ( 4,13). Vidme zde postupn zjevovn Abrahamovi: 1. Existuje zem a j bych byl rd, kdybys do n cestoval. 2. Nyn jsi dorazil na to zem. Ty i tvoje dti zde budete t navdy. Povimnte si, jak je tento slib vnho ivota zaznamenn bez pompy i drazu; lidsk autor by to nepochybn vyjdil avnatji. 3. zem zaslben zem bylo vymezeno podrobnji. 4. Nepedpokldalo se, e se Abraham dok vyplnn slibu v tomto ivot musel bt cizincem v on zemi, akoli pozdji tam ml t navdy. Logickm vvodem je, e zeme a pozdji bude vzken, aby bylo mono vyplnit slib. 5. Inspirovan Pavel oividn chpal sliby Abrahamovi jakoto vznamn ddictv celho svta. Psmo ponkud odbouje, jen aby nm pipomnlo, e Abraham se nedokal naplnn slib bhem svho ivota: Vil, a proto il v zemi zaslben jako cizinec /obraz doasnosti pobytu/, bydlil ve stanech (d 11,9). il v zemi jako cizinec pravdpodobn se stejnm pocitem skryt nejistoty a nerovnoprvnosti, jak zav imigrant. Ve sv vlastn zemi il tce se svm potomstvem. Spolu se svmi potomky Izkem a Jkobem (pro n byly ony sliby tak zopakovny) zemeli ti vichni ve ve, i kdy se splnn slib nedoili, nbr jen zdlky je zahldli a pozdravili, vyznvajce, e jsou na zemi jen cizinci a pisthovalci (d 11,13). Vnujte pozornost tyem etapm: Znt zaslben to realizujeme tmto studiem. Bt o nich pesvden pjde-li o rst pesvden jako u Abrahama, co vce si pt? S radost je pijmat ktem v Krista (Ga 3,27-29). Vyznvat svtu nam zpsobem ivota, e tento svt nen nam skutenm domovem, ale e ijeme v nadji na budouc vk, jen pijde na zemi. Jestli si vme tchto vc, pak se Abraham stv nam velkm hrdinou a pkladem. Konen poznn, e naplnn zaslben le v budoucnosti, zskal unaven star mu po smrti sv eny; musel fakticky koupit st zaslben zem, v n ji pohbil (Sk 7,16). Bh mu z n opravdu nedal do vlastnictv ani p, slbil vak, e ji d natrvalo jemu i jeho potomkm (Sk 7,5). Souasn semeno Abrahamova ct mon tut

BO SLIBY

63

nepimenost pi koupi i pronjmu pozemk v zemi, kter byla slbena jako nae osobn vn ddictv! Bh vak dodruje sv sliby. Urit pijde den, kdy budou Abraham i vichni, jim se dostalo onch zaslben, odmnni. d 11,13+ 39 -40 zdrazuje tento moment: Ve ve zemeli ti vichni, i kdy se splnn slib nedoili; nebo Bh, kter zamlel pro ns nco lepho, nechtl, aby doshli cle bez ns. Vichni opravdov vc budou tedy odmnni stejnm zpsobem a v prav as, tj. pi poslednm soudu (2 Tm 4,1+8; Mt 25,31 -34; 1 Pt 5,4). Z toho vyplv, e Abraham a ostatn, kte znaj ona zaslben, mus bt vzkeni, aby mohli bt vbec souzeni stane se to krtce ped soudem. Jestlie tedy neobdr zaslben nyn, ale a po svm vzken a soudu pi Kristov nvratu, pak nen jin monost ne pijmout, e takov jako Abraham jsou nyn ve stavu nevdom a ekaj na Kristv pchod. Naproti tomu je znmo, e barevn mozaiky kostel po cel Evrop zobrazuj Abrahama v nebi, jak uv slbenou odmnu za ivot ve ve u nyn. Tisce lid vyplovaly po stovky let minulost tmito obrazy a nboensky pijmaly takov ideje. Budete mt Bibl podepenou odvahu opustit tuto linii? Semeno/potomek Jak jsme si ji vysvtlili v oddle 3.2, sliby semene se tkaj primrn Jee a sekundrn tch, kdo jsou v Kristu a tud tak brni jako semeno Abrahamovo: 1. Uinm t velkm nrodem, poehnm t v tob dojdou poehnn veker eledi zem (Gn 12,2-3). 2. Uinm, e tvho potomstva bude jako prachu zem. Bude -li kdo moci sest prach zem, pak bude i tv potomstvo seteno celou tu zemi, kterou vid, dm tob a tvmu potomstvu a navky (Gn 13, 15-16). 3. Pohle na nebe a seti hvzdy, doke-li je spotat Tak tomu bude s tvm potomstvem Tvmu potomstvu dvm tuto zemi (Gn 15,5+18). 4. A tob i tvmu potomstvu dvm do vnho vlastnictv zemi kenaanskou. A budu jim Bohem (Gn 17,8). 5. tv potomstvo jistotn rozmnom jako nebesk hvzdy a jako psek na moskm behu. Tv potomstvo obdr brnu svch neptel a ve tvm potomstvu dojdou poehnn vechny pronrody zem (Gn 22,17-18).

64

BO SLIBY

A opt dochz k tomu, e Abrahamovo pochopen semene se postupn roziovalo: 1. Nejprve mu bylo pouze eeno, e njakm zpsobem bude mt mimodn mnostv potomstva a e skrze jeho semeno bude poehnna cel zem. 2. Pozdji uslyel, e bude mt semeno, kter pijde a zahrne v sob mnoho lid. Tito lid budou spolu s nm trvit vn ivot v zemi, do kter dorazil, tj. v Kenaanu. 3. Dle mu bylo eeno, e jeho potomstva bude tolik jako hvzd na nebi. To mu mohlo naznait, e bude mt mnoho potomk v duchovnm smyslu (hvzdy v nebi) stejn jako ve smyslu tlesnm (jako prachu zem). 4. Pedchoz zaslben bylo jet podtreno ujitnm, e to mnostv lid, kter se stane soust jeho potomstva, by mlo mt osobn vztah k Bohu. 5. Ono potomstvo zsk vtzstv nad svmi nepteli. Povimnte si, e zmnn potomstvo mus pinst poehnn, kter bude k dispozici lidem z celho svta. V Bibli je idea poehnn asto spojena s odputnm hch. Konec konc, toto je nejvt poehnn, jak si kdy stoupenec Boha me pt. A tak teme vci jako blaze tomu, jeho hch je pikryt ( 32,1) i kalich poehnn (1 K 10,16), popisujc pohr vna, kter pedstavuje Kristovu krev, skrze n je odputn mon. Jedinm Abrahamovm potomkem, kter pinesl odputn hch do svta, je samozejm Je; novozkonn komente zaslben danch Abrahamovi tomu poskytuj pevnou oporu: Slib byl dn Abrahamovi a ,jeho potomku; nemluv se o potomcch /tj. v plurlu/, nbr o potomku /tj. v singulru/: je jm Kristus (Ga 3,16). smlouva, kterou Bh uzavel s vaimi otci, kdy ekl Abrahamovi: ,V tvm potomstvu budou poehnny vechny nrody na zemi. Pedevm pro vs povolal svho sluebnka a poslal ho k vm, aby vm pinesl poehnn a odvrtil kadho od jeho hch (Sk 3,25-26). Vimnte si, jak zde Petr cituje a interpretuje Gn 22,18: potomek/semeno = Je poehnn = odputn hch Slib, e Je, potomek, zvtz nad svmi nepteli, se nm plastitji vyjevuje, teme-li jej s odkazem na vtzstv nad hchem nejvtm neptelem Boch lid, a proto tak Jee.

BO SLIBY

65

Pipojen k semeni/potomku Od teka by mlo bt zejm, e Abraham chpal zkladn prvky kristovskho evangelia. Avak tyto ivouc sliby smovaly k Abrahamovi a k jeho potomku Jei. A co kdokoli jin? Dokonce ani pokrevn Abrahamv potomek nebude automaticky uinn njakou st onoho zvltnho semene (J 8,39; 9,7). Musme se stt jaksi dvrn st Jee, take se rovn podlme na slibech, danch onomu potomku. To nastv ktem v Jee ( 6,3-5); asto teme o ktu v jeho jmno (Sk 2,38; 8,16; 10,48; 19,5). Ga 3,27-29 to nemohlo vyjdit jasnji: Nebo vy vichni, kte jste byli poktni v Krista, tak jste Krista oblkli. Nen u rozdl mezi idem a pohanem, otrokem a svobodnm, muem a enou. Vy vichni jste jedno /svou existenc/ v Kristu Jei /svm ktem/. Jste-li Kristovi /ktem v nj/, jste potomstvo Abrahamovo a ddicov toho, co Bh zaslbil A zaslbil vn ivot na zemi prostednictv daru poehnn v podob odputn od Jee. Skrze kest v Krista, potomka, mme podl na zaslbench, kterch se mu dostalo; jsme tak v 8,17 zvni spoluddicov Kristovi. Pipomete si, e toho poehnn skrze potomka se muselo dostat lidem ze vech kout zem a onm potomstvem se muselo stt velik mnostv lid jako je psku na moskm behu a hvzd na nebi. Vyplv z toho, e stt se potomstvem je umonno dky tomu, e nejprve obdr poehnn. Tak bude to semeno (singulr) piteno ku Pnu v kadm vku (tj. pjde o mnoho lid 22,31 podle BK). Meme shrnout dva typy zaslben Abrahamovi: 1. Zem Abraham a jeho potomek, Je, jako i ti, kdo jsou v nm, zdd kenaanskou krajinu a rozenm pak celou zemi a budou tam t navdy. Za svho ivota ji neobdr, ale stane se tak poslednho dne, kdy se vrt Je. 2. Semeno/potomek Tm byl prvoad Je. Skrze nho budou pekonny hchy (neptel) lidstva, take poehnn v podob odputn bude k dispozici po celm irm svt. Ktem ve jmno Jee se stvme st tohoto semene. Tato dv tmata se thnou jako erven nit uenm Novho zkona a nikoli pekvapiv je asto zaznamenno, e byli lid poktni po poslechu jejich vkladu. To bylo a je cestou, j mohou bt tato zaslben uinna i pro ns. Nyn ji chpeme, pro Pavel u jako star mu pohlejc do tve

66

BO SLIBY

smrti mohl definovat svou nadji jako nadji Izraele (Sk 28,20): prav kesansk nadje je pvodn idovskou nadj. Kristv vrok, e spsa je ze id (J 4,22), mus tak odkazovat k poteb stt se duchovnmi idy, take meme mt uitek ze slib spsy skrze Krista, kter obdreli idovt otcov. teme, e prvn kesan hlsali: 1. Zvst o Bom krlovstv a 2. o jmnu Jee Krista (Sk 8,12). Prv tyto dv vci byly vysvtleny Abrahamovi, ovem pod mrn odlinmi tituly: 1. Zaslben zem a 2. zaslben semene/potomka. Povimnte si, e zmnn zvst o Krlovstv a Jei je shrnuta ve Sk 8,5 (a srovnej t 8,12) ve zvstovn Krista. A pli ast o je to vykldno jako Je t miluje! ekni jen, e v v jeho smrt za ns, a bude spasen lovk! Avak vraz Kristus v sob evidentn zahrnuje uen o mnoha vcech tkajcch se jeho i jeho pichzejcho Krlovstv. Dobr zprvy o tomto Krlovstv, kter byly hlsny Abrahamovi, hraj velkou roli v ranm hlsn evangelia. V Efezu byl Pavel po ti msce; rozmlouval s lidmi a pesvdoval je o krlovstv Bom (Sk 19,8); v provincii Asie hlsal na svch cestch Bo krlovstv (Sk 20,25) a jeho labut pse v m byla tat: vydval svdectv o Bom krlovstv. Pesvdoval je o Jeovi dkazy ze zkona i z prorok (Sk 28,23+31). Bylo toho tolik co ct a ukzat, e zkladn evangelijn zvst o Krlovstv a Jei nebyla pouze zleitost prohlen vm v Jee. Bo zjeven Abrahamovi bylo podrobnj a zaslben, kterch se mu dostalo, jsou zkladem pravho kesanskho evangelia. Ukzali jsme, e kest v Jee ns in soust onoho semene a tedy tak schopnmi zddit pslun zaslben (Ga 3,27-29). Sm kest vak k zskn slben spsy nesta. Musme zstat v tom semeni, v Kristu, mme-li dostat zaslben k semeni vztaen. Kest je proto prv jen zatek; vstupujeme do zvodu, kter je nsledn teba probhnout. Nezapomete, e bt Abrahamovm potomkem ist technicky jet neznamen, e jsme pro Boha pijateln. Izraelit jsou jistm zpsobem Abrahamovm semenem, ale to neznamen, e mohou bt spaseni, ani by se dali poktt a pizpsobili sv ivoty Kristu i pkladu Abrahama ( 4,13-14; 9,7-8). Je jim ekl: Vm, e jste potomci Abrahamovi; ale chcete m zabt Kdybyste byli dti Abrahamovi, jednali byste jako on (J 8,37+39) to znamenalo t ivot vry v Boha i v Krista, zaslbenho potomka (J 6,29).

BO SLIBY

67

Potomek mus mt charakteristick rysy svho pedka. Mme -li bt skutenm potomkem Abrahamovm, pak musme bt nejen poktni, ale tak mt velice relnou vru v Bo sliby takovou, jakou ml on. Je proto zvn otcem vech, kte v tak jdou ve stopch vry naeho otce Abrahama, kterou ml ( 4,11-12). Pochopte tedy /tj. vezmte si to k srdci!/, e syny Abrahamovmi jsou lid vry (Ga 3,7). Skuten vra se mus projevit v njakm druhu akce, jinak nen v Boch och vrou (Jk 2,17). Prvnm pedvedenm, e skuten vme tmto zaslbenm, kter jsme prostudovali, je dt se poktt ve een se ns tedy tk osobn (Ga 3,27-29). Vte tedy skuten Bom zaslbenm? To je otzka, kterou si musme nepetrit klst po cel n ivot. Star a nov smlouva Od tohoto momentu by mlo bt zejm, e sliby dan Abrahamovi v sob zahrnuj Kristovo evangelium. Jin velk soubor slib uinil Bh idm v rmci Mojova zkona. Ty prohlaovaly, e jestlie budou id posluni tohoto zkona, pak budou hmatateln poehnni v tomto ivot (Dt 28). V tto ad slib (i smlouv) nebyl pm slib vnho ivota. Vidme, e byly uzaveny dv smlouvy: 1. S Abrahamem a jeho potomstvem, slibujc odputn a vn ivot v Boch krlovstv po nvratu Krista. Takov slib byl tak uinn v Edenu a Davidovi. 2. S idovskm lidem za as Moje, slibujc jim pokoj a tst v tomto ptomnm ivot dodr-li zkon, kter dal Bh Mojovi. Bh slbil Abrahamovi odputn a vn ivot v Krlovstv, ale mon to bylo pouze skrze Jeovu ob. Z tohoto dvodu vykldme, e Jeova smrt na ki stvrdila sliby dan Abrahamovi (Ga 3,17; 15,8; Da 9,27; 2 K 1,20) proto je jeho krev zvna krv nov smlouvy /i: zkona/ (viz Mt 26,28). Prv k zapamatovn tto skutenosti nm Je ekl, abychom pravideln pijmali kalich vna jako symbol jeho krve, a tak si to ve pipomnali (viz 1 K 11,25): Tento kalich je nov smlouva zpeetn mou krv (L 22,20). Pokud neporozumme tmto vcem, nem dn smysl lmn chleba na pamtku Jee a jeho aktivit. Jeova ob uinila monm odputn a vn ivot v Bom krlovstv; sliby dan Abrahamovi proto uinil jistou vc stal se tak ruitelem lep smlouvy (d 7,22). d 10,9 mluv o Jeovi, e ru prv, aby ustanovil druh. To tak ukazuje, e pot, co Je potvrdil sliby dan Abrahamovi, vypodal se jet s jednou smlouvou. Jedinou toho typu byla ta, kter byla uzavena prostednictvm Moje. Z ji citovanch ver o

68

BO SLIBY

Jei, stvrzujcm novou smlouvu svou smrt, vyplv, e existovala star smlouva, kterou zruil (d 8,13). To znamen, e akoli smlouva tkajc se Jee byla nejprve uzavena, nevstoupila v platnost ped Kristovou smrt proto se j k nov smlouva. Smyslem t star smlouvy, uzaven skrze Moje, bylo ukzat dopedu na innost Jee a podtrhnout dleitost vry v zaslbench tkajcch se Krista (Ga 3,19+21). Opan, vra v Krista potvrzuje pravdu zkona, pedanho Mojovi ( 3,31). Pavel to zajmav shrnuje: Zkon byl tedy nam dozorcem a do pchodu Kristova, a do ospravedlnn z vry (Ga 3,24). Z tohoto dvodu byl Mojv zkon uchovn a jeho studium nm stle jet pin uitek. Tyto vci nen snadn pochopit pi prvnm ten; meme je shrnout takto: Sliby tkajc se Krista uinn Abrahamovi Nov smlouva Sliby Izraeli spojen se zkonem pedanm Mojovi Star smlouva Smrt Krista Star smlouva skonila (Ko 2,14-17), Nov mlouva vela v platnost. Z tohoto dvodu nejsou nyn nutn vci jako odvdn destku, dodrovn sabatu atd. viz oddl 9.5. Nov smlouva bude uzavena s rodovm Izraelem, pokud dojde k pokn a pijet Krista (Jr 31,31-32; 9,26-27; Ez 16,62 a 37,26). Jakkoli id to samozejm me uinit u nyn a nechat se poktt, m se neprodlen piad k Nov smlouv (ve kter nen dnho rozdlu mezi idem a pohanem Ga 3,27-29). Sprvn ocenn tchto vc ns pivd k poznn o jistot Boch slib. Skeptikov obviovali ponkud nefrov ran kesansk kazatele z toho, e neposkytovali pozitivn zvst. Pavel na to odpovd vrokem, e vzhledem k Bomu potvrzen svch slib na vrub Kristovy smrti nen souvisejc nadje njakou riskantn zleitost, ale zcela jistou nabdkou: Bh je svdek, e m slovo /z kzn/ k vm nen zrove ,ano i ,ne! Vdy Bo Syn Je Kristus, kterho jsme u vs zvstovali my nebyl zrove ,ano i ,ne, nbr v nm je jasn ,Ano! Ke vem zaslbenm Bom, kolik jich jen jest, bylo v nm eeno ,Ano Amen (2 K 1,17-20). To ve jistotn torpduje pstup typu: Nu, pipoutm, e na tom vem me bt nco pravdy

BO SLIBY

69

3.5 Slib Davidovi

Stejn jako Abraham i mnoho dalch pjemc Boch zaslben neml David lehk ivot. Vyrstal jako nejmlad syn velk rodiny, co znamenalo v Izraeli kolem roku 1000 ped Kristem starat se o ovce a dlat poslka svm ponkud dominantnm starm bratrm (1 S 16-17). Bhem let zskal takovou rove vry v Boha, jak doshli jen nemnoz. Jednoho dne musel Izrael elit extrmn vzv od svch agresivnch soused, Pelitejc mli nechat jednoho svho mue bojovat s obm Goliem, pelitejskm ampinem, s podmnkou, e tbor vtze tohoto kln bude vldnout nad nrodem, z jeho ad je poraen. S Bo pomoc a pouitm praku zvtzil nad Goliem David to mu zskalo dokonce vt popularitu ne ml jejich krl (Saul). Neprosn jako hrob je rlivost (Ps 8,6) slova, je se ukzala pravdivmi, kdy Saul po dobu nsledujcch 20 let pronsledoval Davida a honil ho doslova jako krysu po pouti jinho Izraele. Nakonec se David stal krlem a aby ukzal, jak si v lsky, kterou mu Bh projevoval bhem poutnho obdob jeho ivota, rozhodl se postavit mu chrm. Bo odpov znla, e chrm postav Davidv syn alomoun a e Bh sm chce vybudovat dm Davidovi (2 S 7,4-13). Pak nsledoval podrobn vet zaslben, kter opakoval mnoh z toho, co ji bylo eeno Abrahamovi, a jet nkter dal detaily pidval: A se napln tv dny a ty ulehne ke svm otcm, dm po tob povstat tvmu potomku, kter vzejde z tvho lna, a upevnm jeho krlovstv. Ten vybuduje dm pro m jmno a j upevnm jeho krlovsk trn navky. (14) J mu budu Otcem a on mi bude synem. Kdy se provin, budu ho trestat metlou a ranami jako kterhokoli lovka. Avak svoje milosrdenstv mu neodejmu, jako jsem je odal Saulovi, kterho jsem ped tebou odvrhl. Tvj dm a tv krlovstv budou ped tebou trvat navky, tvj trn bude navky upevnn (v. 12-16). Na zklad naeho pedelho studia bychom oekvali, e onm potomkem bude Je. Jeho popis coby Boho syna (viz ver 14 ve) to potvrzuje, stejn jako odkazy na jin sti Bible: J jsem potomek z rodu Davidova, k Je (Zj 22,16). /Je/ tlem pochzel z rodu Davidova ( 1,3). Z Davidova potomstva dal Bh Izraeli podle svho slibu Spasitele Jee (Sk 13,23). Andl ekl pann Marii ohledn jejho syna Jee: Pn Bh mu d trn jeho otce /pedka/ Davida a jeho krlovstv nebude konce

70

BO SLIBY

(L 1,32-33). Zde se hod zaslben o Davidov potomku z 2 S 7,13 na Jee. S potomkem zeteln identifikovanm jako Je se nyn mnoho detail stv pznanmi: Tvj potomek vzejde z tvho lna J mu budu Otcem a on mi bude synem (2 S 7,12+14); Toho, jen vzejde z tvch beder, dosadm na trn ( 132,11). Je musel bt Davidovm potomkem v doslovnm, tlesnm smyslu pesto ml jako otce Boha. To bylo realizovateln jen narozenm z panny, jak je popsno v Novm zkon. Jeovou matkou byla Marie z rodu Davidova (viz L 1,32), ale neml dnho lidskho otce. Bh zzran zapsobil na Mariino lno skrze Ducha svatho tak, aby poala Jee. Andl to komentoval takto: proto i tv dt bude svat a bude nazvno Syn Bo (L 1,35). Narozen z panny bylo jedinm zpsobem, jakm bylo mon slib Davidovi sprvn splnit. Vybuduje dm pro m jmno (2 S 7,13) tato vta ukazuje, e Je vystav pro Boha chrm, a to v doslovnm i duchovnm smyslu. Ezechiel popisuje v kapitolch 40 48, jak bude tento chrm v Jeruzalm vybudovn v dob milnia (prvnch tisc let Boho krlovstv po Jeov nvratu na zem). Bo dm je tam, kde chce t On Izaj 66,1-2 nm k, e pijde pobvat v srdcch tch lid, kte pijmaj s pokorou jeho slova. Je tedy postav Bohu k pebvn duchovn chrm, vytvoen z pravch vcch. Popis Jee jako helnho kamene (1 Pt 2,4-8) a kristovc jako /ivch/ kamen tohoto chrmu (1 Pt 2,5) tak nyn zapad na sv msto. upevnm jeho /Kristv/ krlovsk trn navky tvj /Davidv/ dm a tv krlovstv tvj trn bude navky upevnn (2 S 7,13+16; srovnej t Iz 9,6-7). Kristovo krlovstv bude tedy mt svj zklad v Davidov krlovstv Izraele; to znamen, e pichzejc krlovstv Bo bude obnovenm krlovstvm Izraele vce o tom v oddle 5.3. K naplnn tohoto slibu mus Kristus vldnout z Davidova trnu jako msta pro vladae. Ten je situovn pmo v Jeruzalmu. Tak zde mme jet jeden dkaz, e k naplnn tchto zaslben je nutn, aby Krlovstv bylo ustaveno na zemi. Tvj dm a tv krlovstv budou ped tebou trvat navky (2 S 7,16). Zde se naznauje, e David bude svdkem zzen Kristova vnho krlovstv. lo fakticky o nepm slib, e bude vzken pi Kristov nvratu a dostane se mu monosti vidt na vlastn oi,

BO SLIBY

71

jak je Krlovstv budovno po celm svt a jak Je vldne z Jeruzalma. Je nezbytn a ivotn dleit pochopit vechny tyto okolnosti spojen se sliby Davidovi. Ten mluvil radostn o tchto vcech jako o vn smlouv Je to veker m spsa a veker blaho (2 S 23,5). To ve se vztahuje tak na nai spsu mt z toho radost by podobn i pro ns mlo bt vekerm blahem. Opt se tedy ukazuje, jak je tato st doktrny dleit. Je tragdi, e kesanstvo u vci, kter zjevn protie tmto bjenm pravdm: Jestlie Je fyzicky preexistoval, tj. existoval jako osoba ped svm narozenm, pak jsou beze smyslu sliby, e bude Davidovm semenem i potomkem. Jestlie bude krlovstv Bo v nebi, pak Je neme obnovit Davidovo krlovstv Izraele ani vldnout z Davidova trnu jakoto vladaskho msta. Za Davida se ve odehrvalo na zemi, a tak i obnoven mus bt na stejnm mst. Naplnn v alomounovi? Jist st zaslben danch Davidovi dola naplnn v jeho tlesnm synovi, v alomounovi. Vystavl pro Boha hmotn chrm (1 Kr 5 -8) a jeho krlovstv velice prosperovalo. Vechny okoln nrody poslaly sv zstupce, aby sloily alomounovi hold (1 Kr 10), a z provozovn chrmu vzela velk milost i poehnn. alomounova vlda proto ukazovala do budoucna na jet vznamnj vyplnn davidovskch slib, kter nastane v Kristov krlovstv. Nkte prohlaovali, e sliby dan Davidovi byly ji kompletn splnny v osob alomouna, ale z nsledujcho vyplv, e to nen mon: ast novozkonn dkazy ukazuj, e potomkem byl Kristus, nikoli alomoun. Krlovstv tohoto potomka muselo bt vn co alomounovo nebylo. David poznal, e se sliby tkaj vnho ivota, co vyluovalo, e by odkazovaly na jeho tehdej rodinu: I kdy mj dm ped Bohem takov nen, ustanovil pro mne vnou smlouvu (2 S 23,5). Potomkem Davidovm je Mesi, spasitel od hchu (Iz 9,6 -7; 22,22; Jr 33,5-6+15; J 7,42). Avak alomoun se pozdji odvrtil od Boha (1 Kr 11,1-13; Neh 13,26) jako nsledek svch satk s enami, kter nesdlely nadji Izraele.

72

BO SLIBY

Kapitola 3 : Otzky
1. Kter z Boch zaslben hovo o konfliktu mezi silou hchu a Jeem? a) slib Noemovi; b) slib v Edenu; c) slib Davidovi; d) slib Abrahamovi. Kter z nsledujcch tvrzen jsou pravdiv ve vztahu ke slibu v Edenu? a) sm hada je Lucifer; b) Kristus je sm eny; c) sm hada bylo pechodn zranno Kristem; d) sm eny bylo pokozeno Kristovou smrt. Kde bude t navdy Abrahamovo potomstvo? a) v nebi; b) na zemi, v krlovstv se stedem v izraelsk zemi; c) nkte v nebi, nkte na zemi. Co z nsledujcho bylo slbeno Davidovi? a) e jeho vznamn potomek bude vldnout navky; b) e jeho semeno bude mt krlovstv v nebi; c) e toto semeno bude Bom Synem; d) e jeho potomek, Je, bude t v nebi ped svm narozenm na zemi. Jak se meme stt my Abrahamovm semenem? Bude zem nkdy zniena? Jakm zpsobem mohou Bo zaslben potvrdit vai odpov na pedchoz otzku? Vysvtli zaslben v Edenu podle Gn 3,15.

2.

3.

4.

5. 6. 7.

8.

KAPITOLA 4 BH A SMRT

4.1 Povaha lovka

Zd se, e vtina lidskch bytost vnuje jen mlo asu vahm o smrti i o sv vlastn povaze, kter je zkladn pinou smrti. Takov absence sebeproven vede k absenci sebepoznn, a proto se lid enou bezcln ivotem a in sv rozhodnut na zklad dikttu svch vlastnch povahovch sklon. Odmt se brt v potaz skutenost, e ivot je tak krtk a e na kadho z ns a pli brzy dolehne konenost smrti. Co je v ivot? Jste jako pra, kter se na okamik uke a potom zmiz! (Jk 4,14). Vdy jsme smrteln, jsme jako po zemi rozlit voda, kter se ned sebrat (2 S 4,14). Jsou jako trva, kter odkvt hned rno /tj. nae mld/: zrna rozkvete a u odkvt, veer uvadne a uschne ( 90,5 -6). Moj jako skuten pemliv lovk toto ve rozpoznal, a prosil Boha: Nau ns potat nae dny, a zskme moudrost srdce ( 90,12). Z hlediska krtkosti ivota bychom proto mli uinit prioritou slo jedna zskn prav moudrosti. Lidsk reakce na definitivnost smrti je rzn. Nkter kultury se pokusily uinit smrt a pohebn obady soust ivota, aby zmenily pocit ztrty a konenosti. Vtina z tch, kte jsou nositeli jmna kesan, dola k nzoru, e lovk m nesmrtelnou dui, nebo njak prvek nesmrtelnosti v sob, a tak peije smrt a bude i pot pebvat na njakm mst odmny i trestu. Je-li smrt nejzkladnjm problmem a tragdi lidsk zkuenosti, lze oekvat, e lidsk mysl je nemlo nacviena zmenit jej dopad na psychiku proto se vynoila cel ada falench teori o smrti a prav povaze lovka. Jako obvykle je teba je provit slovy Bible, abychom nalezli skutenou pravdu o tomto ivotn dleitm tmatu. Je dobr si zapamatovat, e pln prvn l zaznamenanou v Bibli je ta hadova ze zahrady Eden. Navzdory Bomu zetelnmu prohlen, e lovk propadne smrti, zhe -li (Gn 2,17), ujioval had: Nikoli, nepropadnete smrti (Gn 3,4). Takovto pokus negovat definitivnost a celkovost smrti se stal charakteristickm pro vechna falen nboenstv. Abychom pochopili nai pravou povahu, musme uvaovat o tom, co k Bible o stvoen lovka. Tento zznam je podn prostm jazykem, a jestlie een bereme doslova, pak nen nejmen pochyby, km pesn jsme svou pirozenost (doslovnosti knihy Genesis se vnuje Pdavek . 3). I vytvoil Hospodin Bh lovka, prach ze zem z n jsi byl vzat /Adam/. Prach jsi a v prach se navrt (Gn 2,7; 3,19). Nen zde absolutn dn nznak, e m lovk njakou vrozenou nesmrtelnost, i e by nkter jeho st ila i po smrti.

76

BO SLIBY

Existuje zjevn biblick draz na fakt, e lovk je od zkladu sloen z pouhho prachu: My jsme hlna (Iz 64,7); lovk byl z prachu zem (1 K 15,47); lovk svm zkladem tkv v prachu (Jb 4,19); lovk by se obrtil v prach (Jb 34,15). Abraham pipustil, e je jen prach a popel (Gn 18,27). Ihned po neuposlechnut svch pkaz v Edenu Bh lovka zapudil (Gn 3,24) a nepipustil, aby vzthl ruku po stromu ivota, jedl a byl iv navky (tamt, v. 22). Kdyby ml lovk v sob od pirozenosti prvek nesmrtelnosti, tak by to nebylo nutn. Podmnn nesmrtelnost asto opakovanou zprvou evangelia je, e lovk me nalzt zpsob k zskn vnho ivota prostednictvm Kristovy innosti. Protoe jde o jedin typ nesmrtelnosti, o kterm se Bible zmiuje, vyplv z toho, e mylenka vnho a vdomho utrpen tch, kte konali v ivot nesprvn, nem dnou biblickou oporu. Jedinm zpsobem zskn nesmrtelnosti je cesta dodrovn Boch pokyn ti poslun strv nesmrtelnost v dokonalm stavu coby odmnu za spravedlnost. Nsledujc ryvky by mly bt dostatenm dkazem, e nesmrtelnost je podmnn a nen nm, co mme k dispozici pirozenm zpsobem: Kristus zjevil nepomjejc ivot v evangeliu (2 Tm 1,10; 1 J 1,2). nebudete-li jst tlo Syna lovka a pt jeho krev, nebudete mt v sob /tj. vzc ve vs/ ivot. Kdo j m tlo a pije mou krev, m ivot vn a j ho vzksm v posledn den (J 6,53-54) abych mu dal ivot vn. Kristovo zdvodnn v tto 6. kapitole Janova evangelia vychz z toho, e je chlb ivota a jedin sprvnou reakc na tento fakt me vzejt nadje na nesmrtelnost (J 6,47+ 50-51+57-58). Bh nm dal vn ivot, a ten ivot je v jeho Synu (1 J 5,11). Pro ty, kte nejsou v Kristu, neme bt dn nadje na nesmrtelnost. Pouze skrze Krista byla nesmrtelnost uinna monou; on je pvodce /vnho/ ivota (Sk 3,15) vem, kte ho poslouchaj, stal se pvodcem vn spsy (d 5,9). Nesmrtelnost pro lovka tak byla vytvoena innost Krista. Skuten vc hled nesmrtelnost, a za to bude odmnn darem vnho ivota nm, co nelze mt pirozen ( 2,7; 6,23; J 10,28). Nae smrteln tlo mus oblci nesmrtelnost pi nvratu Krista (1 K 15,53); nesmrtelnost je tak msi zaslbenm, nikoli nyn vlastnnm (1 J 2,25).

Bh jedin m nesmrtelnost obsaenou sm v sob (1 Tm 6,16).

4.2 Due
Ve svtle pedelho by mlo bt nepochopiteln, e lovk me mt od prody nesmrtelnou dui i njak nesmrteln element v sob. Pokusme se te objasnit nesrovnalosti, kter obklopuj slovo due. Hebrejsk i eck slova (nefe, resp. psych), kter pekldme v Bibli jako due, jsou tak pekldna takto: tlo dech bytost/tvor srdce mysl osoba on sm Due tak odkazuje k osob, tlu i vlastnmu j. Slavn Zachrate nae due (SOS) znamen zjevn Zachrate ns ped smrt! Due je proto ty, nebo souhrn vech vc, kter tvo osobu. Je tedy pochopiteln, e mnoh modern verze Bible (nap. anglick New International Version) zdka slovo due uvaj a msto toho vol peklady ty i osoba. Bohem stvoen ivoichov jsou nazvni ivoin hav hbit ivoichov (Gn 1,20-21). A hebrejsk slovo, pekldan zde jako ivoichov, je nefe to je jinde pekldan jako due: nap. v Gn 2,7 je i byl lovk du ivou (podle BK). A tak je lovk du zrovna tak, jako jsou duemi i ivoichov. Jedinm rozdlem mezi lidstvem a ivoistvem je mentln pevaha tch prvch; lovk je stvoen k obrazu Bomu (Gn 1,26; viz oddl 1.2). Nkte lid jsou povolni znt evangelium, m se pro n otvr nadje na nesmrtelnost (2 Tm 1,10). Pokud jde o nai zkladn pirozenost a charakter na smrti, neexistuje dn rozdl mezi lovkem a zvaty: Vdy dl syn lidskch a dl zvat je stejn: Jedni jako druz /povimnte si dvojho zdraznn stejnosti/ umraj lovk nem dnou pednost ped zvaty Ve /tj. lovk i zvata/ spje k jednomu mstu /hrobu/, vechno vzniklo z prachu a ve se v prach navrac (Kaz 3,19-20). Inspirovan pisatel Kazatele se modlil, aby Bh pomohl lovku uvdomit si petkou skutenost, e je to s nimi jako se zvaty (Kaz 3,18). Lze proto oekvat, e mnoz shledaj tento fakt jako st akceptovateln. Vskutku, me to bt velice poniujc, kdy si uvdomme, e jsme svou pirozenost toliko ivoichov, pevajc na bzi stejnho pudu sebezchovy, vbru tch nejzdatnjch a plozen. Citovan ver z Kazatele 3,18 tak k, e

78

BO SLIBY

Bh lidi tb, aby nahldli, e je to s nimi jako se zvaty. To znamen, e ti, kdo jsou dostaten pokorn k tomu, aby se stali jeho vrnmi, uznaj tuto pravdu ti, kte to nedokou, v tomto testu propadnou. V prbhu 20. stolet se po svt nenpadn rozila filosofie humanismu idea, e lidt tvorov jsou nositel nejvy dleitosti a hodnoty. Je pozoruhodnm kolem objasnit n nzor na vliv humanismu. Pomoci mohou pmoar slova z almu 39,6: nen ne pouh marnost kad lovk, jakkoli pevn stojc (BK). Cesta nezvis na lovku, ani jistota kroku (Jr 10,23). Jednou ze zkladnch vc, kterou vme, je poznatek, e vichni lidt tvorov (ba vechna iv stvoen) nakonec zemou. Due tedy umr; to je pesn protiklad neho, co je nesmrteln. Nepekvap, e asi tetina vech vskyt slova due v Bibli je spojena se smrt a znienm due. Ji sm fakt, e slovo due je pouito tmto zpsobem, ukazuje, e neme jt o nco nezniitelnho i nesmrtelnho: Zeme ta due, kter he (Ez 18,4). Bh me zniit dui (Mt 10,28). Dal odkazy na due, kter jsou nieny: Lv 23,30; P 6,32; Ez 22,27. Vechny due, kter byly v mst Chasr, byly vybity meem (Joz 11,11; srovnej t 10,30-39). velik due iv umela (Zj 16,3 v BK; srovnej t 78,50). Mojv zkon asto varuje, e pokud njak due nedodr urit zkon, bude zabita (nap. Nu 15,27 -31). Odkazy na dui zardouenou i zlkanou do lky mohou mt smysl pouze pi pochopen smrtelnosti due (P 18,7; 22,25; Jb 7,15). jejich due si ivot nezachov ( 22,29). Kristus poloil dui svou v ob, take jeho due alias ivot byla dna jako ob za hch (Iz 53,10+12 v BK). Ve vtin ver, ve kterch se objevuje slovo due, jde spe o odkaz na osobu i tlo ne na njakou ne smrtelnou jiskru v ns. Vraznmi pklady zde jsou: krev du (Jr 2,34 v BK). Prohe-li se nkdo /nefe/ tm, e slyel vyslovit kletbu a jestlie to neoznm kdy se nkdo /nefe/ dotkne ehokoli neistho kdy nkdo /nefe/ pronese psahu (Lv 5,1-4). m due cel nitro m dobroe, m due, Hospodinu on t syt dobrem ( 103,1-2+5). Nebo kdo by chtl zachrnit svj ivot /dui/, ten o nj pijde; kdo vak pijde o ivot /dui/ pro mne zachrn jej (Mk 8,35). Toto je dostatenm dkazem, e due neznamen njak

spirituln prvek v lovku; due (ecky psych) znamen prv n tlesn ivot jak je to i zde peloeno.

4.3 Duch lovka

V myslch mnoha lid existuje neastn zmaten pi rozliovn due a ducha. To je navc zhorovno skutenost, e v nkterch jazycch i biblickch pekladech maj slova due a duch pouze jeden ekvivalent. Due, podstatn referujc o vech slokch osoby, me tak nkdy poukazovat na ducha. Normln je vak v biblickm pouit due a ducha vznamov rozdl; due a duch mohou bt rozdleny ve dv (viz d 4,12). Hebrejsk a eck slovo pro ducha (ruach, resp. pneuma) je tak pekldno nsledujcm zpsobem: zivot duch mysl vtr dech Mylenku ducha jsme ji studovali v oddle 2.1. Bh pouv svho Ducha k ochran stvoen prody, a to vetn lovka. Duch Bo, kter je obsaen v lovku, je proto ivotn silou v nm. Tlo bez ducha je mrtv (Jk 2,26). a vdechl /Bh/ mu /Adamovi/ v chp dech /duch/ ivota. Tak se stal lovk ivm tvorem /du/ (Gn 2,7). Jb hovo o Bom dechu jsoucm v mch chpch (Jb 27,3; srovnej t Iz 2,22). Duch ivota v ns je nm tedy dn pi narozen a zstv v ns, dokud je nae tlo naivu. Jakmile je Bo Duch odnkud odebrn, ihned dochz k uhynut duch je ivotn sla. Kdyby Bh svho ducha i dech k sob zpt sthl, tu by vechno tvorstvo rzem vyhynulo, lovk by se obrtil v prach. M-li tedy rozum, posly toto (Jb 34,14 -16). Posledn vta opt naznauje, e lovk shledv toto osvtlen sv skuten podstaty obtn vyjditeln patinmi termny. Kdy Bh stahuje svho ducha od ns zpt v okamiku smrti, tak nejen umr nae tlo, ale tak ustv nae vnitn vdom. Zhodnocen tohoto faktu dovedlo Davida k dve v Boha nikoli ve stvoen tak slab jako je lovk. Vere 3 5 almu 146 jsou pravm opakem poadavk humanismu: Nedoufejte v knata, v lovka, u nho zchrany nen. Jeho duch /dech/ odchz, on se vrac do sv zem /do prachu, z nho jsme

80

BO SLIBY

uinni/, tm dnem berou za sv jeho plny. Blaze tomu, kdo m ku pomoci Boha Jkobova Pi smrti prach se vrt do zem, kde byl, a duch se vrt k Bohu, kter jej dal (Kaz 12,7). Ji dve bylo eeno, e Bh je vude ptomen skrze svho Ducha. V tomto smyslu Bh je Duch (J 4,24). Kdy zememe, naposledy vydechneme to znamen, e Bo Duch v ns se od ns odlou. Tento duch je vstebn Bom Duchem, kter je vude kolem ns; takovm zpsobem se pi smrti duch navrt k Bohu. Protoe Bo Duch udruje pi ivot veker stvoen, nastv stejn proces smrti i u zvat. Lid i zvata v sob maj obsaenho tho ducha, i ivotn slu. Vdy dl syn lidskch i zvat je stejn: Jedni jako druz umraj, jejich duch /dech/ je stejn, lovk nem dnou pednost ped zvaty (Kaz 3,19). Pisatel pak pokrauje, e neexistuje dn rozeznateln rozdl v tom, kam pijde duch lovka a duch zvat (Kaz 3,21). Tento popis stejnho ducha i tho zpsobu smrti u lovka i zvat se zde objevuje t jako pipomnka, e pi potop byli znieni stejnou smrt jak lid, tak i zvata, v obou ppadech majc duch ivota od Boha (Gn 2,7 a 7,15). A zahynulo vechno tvorstvo, kter se na zemi pohybuje, ptactvo, dobytek i zv a tak vechna na zemi se hemc hav, i kad lovk. Vechno, co mlo v chpch dech ducha ivota pomelo vechno bylo smeteno ze zem (Gn 7,21-23). Povimnte si, jak je v zde ji citovanm veri 90,5 smrt pipodobnna k potop. Zznam v Gn 7 jasn ukazuje, e lovk je ve svm zkladnm uren v te kategorii jako vechno tvorstvo ve, co mlo dech ducha ivota. Dvodem je stejn duch ivota, kter v sob maj.

4.4 Smrt je stav nevdom

Z toho, co jsme se doposud nauili o dui i duchu, by mlo vyplvat, e mrtv osoba je zcela ve stavu nevdom. Zatmco skutky tch, kte maj k Bohu odpovdnost, jm budou zapamatovny (Mal 3,16; Zj 20,12; d 6,10), nen v Bibli nic, co by naznaovalo, e mme v posmrtnm stavu njak vdom. Lze tko argumentovat proti nsledujcm prohlenm stran tto vci: Jeho /lidsk/ duch odchz, on se vrac do sv zem, tm dnem /okamikem/ berou za sv jeho plny ( 146,4). mrtv nevd zhola nic jak jejich lska, tak jejich nenvisti jejich horlen dvno zanikly (Kaz 9,5 -6). Neexistuje dn

moudrost v i mrtvch (Kaz 9,10) dn mylen, a tak ani dn vdom. Jb k, e ve smrti jako by nikdy nebyl (Jb 10,19); vidl smrt jako zapomnn, nevdom a plnou neexistenci jako tomu bylo ped narozenm. lovk umr stejn jako zvata (Kaz 3,18); jestlie tedy lovk nkde pev svou smrt ve vdomm stavu, mus tomu tak bt i se zvaty avak Psmo i vda o tom ml. Bh pamatuje, e jsme jen prach. lovk, jeho dny jsou jako trva, rozkvt jak poln kvt; sotva ho ovane vtr, u tu nen, u se neobjev na svm mst ( 103,14-16). e smrt znamen vpravd nevdom, a to i pro spravedliv, je demonstrovno opakovanou prosbou Boch sluebnk, aby bylo umonno prodlouit jejich ivoty vdli, e po smrti u nebudou moci chvlit a oslavovat Boha, nebo smrt je stav nevdom. Dobrmi pklady jsou zde Chizki (Iz 38,17-19) a David ( 6,4-5; 30,9; 39,13; 115,17). O smrti se opakovan hovo jako o spnku i odpoinku, a to stejn pro spravedliv i patn (Jb 3,11+13+17; Da 12,13). Mme nyn k dispozici dostaten dkaz, abychom mohli bez obalu prohlsit, e populrn pojet o spravedlivch, kte odchzej ihned po sv smrti do stavu blaenosti, a jsou takto odmnni v nebi, nen prost v Bibli k nalezen. Pravdiv uen o smrti i lidsk pirozenosti dodv lovku nemal pocit klidu. Po vech traumatech a bolestech lidskho ivota pedstavuje hrob msto plnho zapomnn. Pro ty, kdo neznaj Bo poadavky, bude trvat toto zapomnn navdy. U nikdy nebude znovu oteven star et tohoto tragickho a nenaplnnho prodnho ivota; marn nadje ani obavy lidsk mysli u nedojdou naplnn. Pi biblickm studiu mme k dispozici systm k postupnmu objevovn pravdy; bohuel vak existuje tak systm omyl lidskho nboenskho uvaovn, a to jako dsledek mal pozornosti k textu Bible. Zoufal sil lovka zmkit definitivnost smrti ho dovedlo k ve v nesmrtelnou dui. Ve chvli, kdy pijmeme existenci takovhoto nesmrtelnho prvku v lovku, se musme nutn domnvat, e kamsi po smrti odchz. To vedlo k mylence, e ve smrti mus bt njak rozdl mezi osudy spravedlivch a hnch. Pokraujce v tto vaze, dolo se k zvru, e mus existovat msto pro dobr nesmrteln due, zvan nebe, a msto pro patn nesmrteln due, zvan peklo. Ukzali jsme ji dve, e nesmrteln due je biblicky nemon. V dalm rozebereme ideje, spojen s populrnm pohledem na tyto otzky:

82 1.

BO SLIBY

e v okamiku smrti se nm dostv odmny za nae ivoty v podob nesmrteln due, nsledn peveden na patin msto. 2. e rozdlen na spravedliv a hn nastv u pi smrti. 3. e odmnou pro spravedliv je cesta do nebe. 4. e m-li kad nesmrtelnou dui, pak mus pijt bu do nebe, nebo do pekla. 5. e hn due pijdou na msto trestu, zvan peklo. el na analzy nen pouze negativn; budeme -li uvaovat detailn o tchto bodech, vme, e odkryjeme mnoho prvk biblick pravdy, tvocch ivou soust pravdivho obrazu o lidsk pirozenosti.

4.5 Vzken
Bible zdrazuje, e odmnou spravedlivm bude vzken, a to pi Kristov pchodu (1 Te 4,16). Vzken tzv. zodpovdnch mrtvch (viz dle oddl 4.8) bude prvn vc, ji Kristus uin; nsledovat bude soud. Jestlie jde due do nebe v okamiku smrti, pak by nebylo vzken potebn. Pavel k, e kdyby nebylo vzken, pak by snaha o poslunost Bohu byla zbyten (1 K 15,32). Copak by takto uvaoval, kdyby vil, e bude tak odmnn po smrti pechodem sv due do nebe? Lze uinit zvr, e vil ve vzken tla jako o jedin form odmny. Kristus v ns vzbudil oekvn, e nhradou za n nynj ivot ve ve bude vzken (L 14,14). Pi svm nvratu Kristus promn tlo na ponenosti v podobu tla sv slvy (Fp 3,21). Protoe m i nyn skutenou tlesnou podobu (aktivizovanou ovem ist Duchem, nikoli krv), budeme se i my podlet na podobn odmn. Pi soudu obdrme odplatu za to, jak jsme ili sv ivoty v tle (2 K 5,10). Tm, kte proili svj ivot plni dostivost, bude odejmuto jejich souasn smrteln tlo, kter se nsledn rozlo na prach, zatmco ti, kte se snaili ve svch ivotech nahradit tlesno Duchem, kdo zasv pro Ducha, sklid ivot vn (Ga 6,8) v podob duchovnho (duchem naplnnho) tla. Existuje jet dal dostaten dkaz, e odmna spravedlivm bude v tlesn podob. Jakmile to pijmeme, vyjev se ivotn dleitost vzken. Nae souasn tlo pestane prokazateln existovat smrt; jestlie meme vn ivot a nesmrtelnost zakusit pouze v tlesn podob, pak z toho vyplv, e smrt mus bt stavem nevdom, a to do t doby, dokud nebude nae tlo stvoeno znovu a neobdr Bo pirozenost.

Cel 15. kapitola 1. listu Korintskm hovo detailn o vzken; vdy se vyplat st ji pozorn. Vere 35 44 vysvtluj, jak je zaseto semeno a jak potom vzchz ze zem a obdr od Boha pslun tlo. Podobn tomu bude s mrtvmi, kte obdr odmnou (nov) tlo. Protoe Kristus vstal z hrobu a jeho smrteln tlo bylo promnno na nesmrteln, budou sdlet podobn osud i prav vc (Fp 3,21). Ktem se napojujeme na Kristovu smrt i vzken, demonstrujce tak nai vru v to, e i my se budeme podlet na odmn, kter se mu dostalo vzkenm ( 6,3 -5). Nynjm sdlenm jeho utrpen se budeme t podlet na jeho odmn: Stle nosme /nyn/ na sob znamen Jeovy smrti, aby i ivot Jev byl na ns zjeven (2 K 4,10). ten, kdo vzksil z mrtvch Krista Jee, obiv i vae smrteln tla Duchem ( 8,11). S touto nadj proto oekvme vykoupen svho tla ( 8,23) tm, e bude uinno nesmrtelnm. Tto nadji v zisk odmny v podob zvnn tla dobe rozumli Bo lid ranch dob. Abrahamovi bylo slbeno, e osobn a navdy zdd zemi kenaanskou to bylo stejn jist, jako e ji projde kem krem (Gn 13,17; viz oddl 3.4). Jeho dvra v Bo zaslben jej nutn dovedla k ve, e jeho tlo bude v budoucnosti njakm zpsobem oiveno a uinno nesmrtelnm a tak bude umonno sliby splnit. Jb se jasn vyslovil, e chpe budouc odmnu v tlesn podob, a to navzdory tomu, e jeho (souasn) tlo bude v hrob porno ervy: J vm, e mj vykupitel je iv a jako posledn se postav nad prachem. A kdyby mi i ki sedeli, a zbaven masa /lpe var.: ve svm tle, dosl. ze svho masa/, uzm Boha, j ho uzm, pro mne tu bude, m oi ho uvid, ne nkdo ciz, m ledv po tom prahne v mm nitru (Jb 19,25-27). Toton byla nadje Izajova: mrtv tla vstanou (Iz 26,19). Velice podobn slova jsou k nalezen pi popisu smrti Lazara, osobnho ptele Jee. Namsto utovn jeho sester tm, e by hovoil o jeho dui, jak pijde do nebe, mluvil Je o dni vzken: Tvj bratr vstane. Okamit reakce Lazarovy sestry Marty ukazuje, jak mnoho bylo prv toto oceovno ranmi kesany: ekla mu Marta: ,Vm, e vstane pi vzken v posledn den (J 11,24). Podobn jako Jb, nechpala smrt jako brnu k blaenmu ivotu v nebi, ale tila se na vzken v posledn den. Pn slibuje: Kad, kdo slyel Otce a vyuil se u nho j ho vzksm v posledn den (J 6,44-45).

84

BO SLIBY

4.6 Soud
Biblick uen o soudu tvo jeden ze zkladnch princip vry, ktermu je teba jasn porozumt ped ktem (Sk 24,25; d 6,2). Psmo hovo asto o dni soudu (nap. 2 Pt 2,9 a 3,7; 1 J 4,17; Ju 6), co je as, kdy obdr ti, jim se dostalo znalosti o Bohu, svj plat. Vichni mus stanout ped soudnou stolic Bo ( 14,10); vichni se musme ukzat ped soudnm stolcem Kristovm (2 K 5,10), abychom obdreli odplatu za nae ivoty v tlesn podob. Danielovy vidiny tkajc se Kristova druhho pchodu spatuj jednu z tchto soudnch stolic v podob trnu (Da 7,9-14). Nkter detaily nm pomohou osvtlit podobenstv. To o hivnch pirovnv soud k situaci po nvratu pna, kter si zavol sv sluebnky a hodnot, jak dobe vyuili penze, kter jim zanechal (Mt 25,14-29). Podobenstv o rybi pirovnv evangelijn zvst k rybsk sti, shrnujc dohromady vechny druhy lid; mui se pak posad (srovnej se soudnou stolic) a oddluj dobr ryby od tch patnch (Mt 13,47-49). Interpretace je zejm: pi skonn vku vyjdou andl, oddl zl od spravedlivch. Z doposud eenho je sprvn odvozovat, e po Pnov nvratu a vzken budou spolen shromdni vichni ti, kdo byli osloveni evangeliem, na jist msto v uritm ase, a tam stetnou Krista. Budou muset sloit ty ze svho konn a on pak ozna ty, kte jsou i nejsou pijateln dostat odmnu v podob vstupu do Krlovstv. Pouze takovmto zpsobem obdr spravedliv svou odmnu. Toto ve lze nalzt v koncentrovan podob v podobenstv o ovcch a kozlech: A pijde Syn lovka ve sv slv a vichni andl s nm, posad se na trnu sv slvy /Davidv trn v Jeruzalmu, L 1,32-33/; a budou ped nho shromdny vechny nrody /tj. lid ze vech nrod viz Mt 28,19/. I oddl jedny od druhch, jako past oddluje ovce od kozl, ovce postav po pravic i a kozly po levici. Tehdy ekne krl tm po pravici: ,Pojte, poehnan mho Otce, ujmte se krlovstv, kter je vm pipraveno od zaloen svta (Mt 25,31 34). Odmnou spravedlivch je tedy ddictv Boho krlovstv splnn pslunch slib danch Abrahamovi. To bude ovem a po soudu, kter nastane pi Kristov nvratu. Proto je nemon dostat slbenou odmnu nesmrtelnho tla ped Kristovm nvratem; je proto nutn z toho vyvodit, e v period mezi smrt a vzkenm nem vc dnou vdomou fo rmu existence.

Opakovan je tak potvrzovn biblick princip, e teprve po Kristov nvratu bude nsledovat odplata nikoli dve: Kdy se pak uke nejvy past, dostane se vm nevadnoucho vavnu slvy (1 Pt 5,4; viz t 1,13). Ped Bohem a Kristem Jeem, kter bude soudit iv i mrtv, t zapsahm pro jeho pchod a jeho krlovstv je pro mne pipraven vavn spravedlnosti, kter mi d v onen den Pn, spravedliv soudce (2 Tm 4,1 a 8). Pi nvratu Mesie v poslednch dnech mnoz z tch, kte sp v prachu zem /srovnej Gn 3,19/, procitnou; jedni k ivotu vnmu, druz k pohan (Da 12,2). A pijde Kristus jako soudce, vichni v hrobech vyjdou: ti, kdo inili dobr, vstanou k ivotu, a ti, kdo inili zl, vstanou k odsouzen (J 5,28-29). pijdu brzo /Je/, a m odplata se mnou; odplatm kadmu podle toho, jak jednal (Zj 22,12). Nejdeme si do nebe pro svj plat Kristus jej pinese z nebe k nm. Jestlie Je pin odplatu s sebou, pak to znamen, e byla pro ns pipravena v nebi a dopravena k nm na zem bude pi jeho druhm pchodu; nae ddictv zem zaslben Abrahamovi je v tomto smyslu pipraveno pro vs v nebesch a Bo moc vs skrze vru ste ke spasen, kter bude odhaleno v poslednm ase (1 Pt 1,4-5), tj. pi Kristov pchodu. Nae odmna je tak jist, jako bychom ji u dostali; stejn tak jsou jist Bo zaslben, take On hovo o neexistujcch vcech tak, jako by existovaly ( 4,17). Z faktu, e odplata bude realizovna pouze pi soudu po Kristov nvratu, vyplv, e spravedliv a patn pijdou po smrti na tot msto do hrobu. Ve smrti nen mezi nimi inn dn rozdl. To potvrzuje i nsledujc: Jnatan byl spravedliv, Saul nikoli, avak neodlouili se od sebe ani ve smrti (2 S 1,23). Saul, Jnatan i Samuel pili po smrti na stejn msto (1 S 28,19). Spravedliv Abraham byl po smrti pipojen k svmu lidu i pedkm, kte byli modli (Gn 25,8; Joz 24,2). Duchovn moud i poetilci zakus tut smrt (Kaz 2,15 -16). Toto ve je v pkrm rozporu s tvrzenm populrnho kesanstv. Jejich uen o tom, e spravedliv pijdou do nebe ihned po smrti, znevauje potebnost vzken i soudu. Vidli jsme vak, e tyto udlosti jsou ivotn dleit v Bom plnu spsy, a tm i v evangelijn zvsti. Populrn pstup pedpokld, e spravedliv lovk zeme a je

86

BO SLIBY

odmnn odchodem na nebesa, kam ho budou nsledovat ostatn lid nsledujc den, msc i rok. To je v ostrm kontrastu k biblickmu uen, e vichni spravedliv budou odmnni spolen a souasn: Ovce jsou oddleny od kozl na soudu, a to jedna po druh. Jakmile soud skon, Kristus ekne vem ovcm shromdnm po jeho pravici: Pojte, poehnan mho Otce, ujmte se krlovstv, kter je vm pipraveno od zaloen svta (Mt 25,34). A tak vechny ovce zdd krlovstv ve stejnm okamiku (srovnej t 1 K 15,52). Pi sklizni Kristova nvratu a soudu se budou vichni, kte pracovali a ili podle evangelia, spolen radovat (J 4,35 -36; srovnej i Mt 13,39). Zj 11,18 definuje as k soudu nad mrtvmi jako as, kdy Bh odmn sv sluebnky vechny svat kdo m ctu k jeho jmnu, tj. vechny vc spolen. 11. kapitola epitoly idm je vtem mnoha spravedlivch lid Starho zkona. 13. ver komentuje: Ve ve zemeli ti vichni, i kdy se nedoili splnn slib danch Abrahamovi, slib o spse v podob vstupu do Boho krlovstv (d 11,8 -12). Z toho lze odvodit, e pi sv smrti neodchzej tito lid jeden po druhm na nebesa pro svou odmnu. Dvodem je i obsah ver 39 a 40: T i vichni se nedokali splnn toho, co bylo zaslbeno, nebo Bh, kter zamlel pro ns nco lepho, nechtl, aby doshli cle /aby nepili k dokonalosti podle BK/ bez ns. Odklad pi udlovn spolen odmny ml tedy svoji pinu v Bom plnu, aby se vichni vc stali dokonalmi spolen a v tm okamiku. To nastane pi soudu po Kristov nvratu.

4.7 Msto odmny: nebe, nebo zem?

Vedle ve zmnnch dvod mus kad, kdo m stle jet pocit, e Bo krlovstv (tj. slben odmna) bude spe lokalizovno v nebi ne na zemi, objasnit i nsledujc skutenosti: Tzv. modlitba Pn pros o pchod Boho krlovstv (tj. modl se za nvrat Krista) a o to, aby se Bo vle realizovala na zemi, stejn jako je tomu nyn v nebi (Mt 6,10). Modlme se tedy vlastn za pchod Boho krlovstv na zem. Je tragdi, e se tisce lid modl bezmylenkovit kad den tato slova a pitom stle v, e

Bo krlovstv je u nyn pln ustaveno na nebesch a e zem bude zniena. Blaze tichm, nebo oni dostanou zemi za ddictv (Mt 5,5) tedy nikoli: nebo jejich due pijdou do nebe To t odkazuje k almu 37, jeho celkov vyznn podtrhuje, e konen odmna spravedlivch bude na zemi. Prv na tch mstech, kde si svvolnci uvali sv doasn nadvldy, se dostane spravedlivm nhrada v podob vnho ivota a vlastnictv te zem, kde kdysi dominovali ti patn ( 37,34-35). Pokorn obdr zemi poehnan obdr zemi spravedliv obdr zemi a budou v n bydlet navdy ( 37,11+22+29). David zemel a byl pohben nevstoupil na nebe (Sk 2,29+34). Petr naopak vysvtluje, e jeho nadje spov ve vzken mrtvch pi Kristov nvratu (Sk 2,22 -36). Zem je arnou pro Bo konn s lidstvem: Nebesa, ta pat Hospodinu, zemi dal vak lidem ( 115,16). Zj 5,9-10 se vztahuje k vidn o tom, co budou spravedliv zpvat po pznivm vsledku soudu: (Kristus) ns uinil krlovskm knstvem naeho Boha a ujmeme se vldy nad zem. Tento obraz vldnut v Bom krlovstv na zemi je zcela vzdlen od vgn pedstavy, e si budeme uvat tst kdesi na nebesch. Proroctv z 2. a 7. kapitoly Daniela nastiuj posloupnost politickch mocnost, kter budou nakonec vystdny pi Kristov nvratu Bom krlovstvm. zem tohoto krlovstv bude pod celm nebem a zapln celou zemi (Da 7,27; 2,35; srovnej t v. 44). Toto vn krlovstv bude dno lidu svatch Nejvyho (Da 7,27); jejich odmnou je tedy vn ivot v tomto krlovstv, umstnm na zemi, tedy pod nebem.

4.8 Zodpovdnost Bohu

M-li lovk od prody nesmrtelnou dui, pak mus nutn nkde trvit svj vn osud a u jako msto odmny, nebo trestu. To obsahuje i fakt, e kad je potom zodpovdn Bohu. Na zklad biblickho uen jsme naproti tomu ukzali, e lovk je od pirozenosti jako zvata, tedy bez jakkoli vrozen nesmrtelnosti. Nkterm lidem vak byla nabdnuta perspektiva vnho ivota v Bom krlovstv. Mlo by bt zejm, e dosud nikdo z lid, kte ji proili sv ivoty, nebyl vzken; lovk ije a

88

BO SLIBY

umr stejn jako ostatn ivoichov a rozkld se v prach. Protoe vak pijde soud, pi kterm budou nkte odvreni a jin odmnni vnm ivotem, musme z toho vyvodit, e bude existovat jist kategorie lid, kte budou vzkeni k odsouzen, i k odmn. A je tomu jakkoli, nkdo bude vzken v zvislosti na tom, zda je uren se zodpovdat tomuto soudu. Zkladnou pro nae souzen bude to, jak reagujeme na seznmen s Bom slovem. Kristus objasuje: Kdo m odmt a nepijm moje slova, m, kdo by jej soudil: Slovo, kter jsem mluvil, to jej bude soudit v posledn den (J 12,48). Ti, kdo neznaj Kristova slova i jim nerozumj, nemaj pleitost pijmout ho i odmtnout, a nebudou se proto soudu odpovdat. Ti, kte nemli zkon /tj. Bo zkon neznali/ a heili, tak bez zkona zahynou; ti, kte znali zkon a heili, budou odsouzeni podle zkona ( 2,12). A tak ti, kte neznaj Bo poadavky, zahynou podobn jako zvata, zatmco ti, kte vdom poruuj Bo zkon, mus bt souzeni a proto tak vzkeni, aby se mohli soudu zastnit. Z Boho pohledu hch se nezapotv, pokud nen zkon hch je poruen /Boho/ zkona ze zkona pochz poznn hchu ( 5,13; 1 J 3,4; 3,20). Bez vdom Boch zkon, tak jak jsou zjeveny v jeho slovech, hch se nezapotv, a proto nebude takovto osoba souzena ani vzkena. Ti, kte neznaj Bo slovo, tak zstanou mrtv stejn jako zvata i rostliny, a maj tedy stejn postaven. lovk nemus mt rozum, podob se zvatm, je zajdou ( 49,21). enou se jak ovce do podsvt ( 49,15). Zodpovdnmi Bohu za nae iny ns in znalost jeho cest, a budeme proto nutn vzkeni a objevme se ped soudnou stolic. Mlo by bt proto dobe chpno, e vzkeni nebudou jen spravedliv i poktn, ale vichni ti, kdo jsou Bohu odpovdni z dvodu svch znalost o nm. Toto je v Bibli asto opakovan tma: Jan 15,22 ukazuje, e znalost Slova pin zodpovdnost: Kdybych byl nepiel /Je/ a nemluvil k nim, byli by bez hchu. Nyn vak nemaj vmluvu /i zminku/ pro svj hch. Podobn se k v listu manm 1,20-21, e znalost Boha ponechv lovka bez vmluvy. Kad, kdo slyel Otce a vyuil se u nho toho vzksm /Kristus/ posledn den (J 6,44-45). Bh pouze pimhuuje oko nad tmi, kdo nepoueni neznaj jeho cesty. Ty, kdo je znaj, sleduje a oekv jejich reakci (Sk 17,30). Ten sluebnk, kter zn vli svho pna, a pece nen hotov podle jeho vle jednat, bude velmi bit. Ten, kdo ji nezn, a udl nco,

za si zaslou bit, bude bit mn /nap. tm, e zstane mrtv/. Komu bylo mnoho dno, od toho se mnoho oekv, a komu mnoho svili, od toho budou dat tm vce (L 12,47 -48) o kolik vc to plat o Bohu? Kdo v, co je init dobr, a nein, m hch (Jk 4,17). Izrael m speciln zodpovdnost Bohu vzhledem k tomu, e jim Bh vyjevil sm sebe (mos 3,2). Vzhledem k tomuto uen o zodpovdnosti by bylo pro n /kdo se pozdji obrtil k Bohu/ lpe, kdyby vbec nebyli poznali cestu spravedlnosti, ne aby se po jejm poznn odvrtili od svatho pikzn, kter jim bylo sveno (2 Pt 2,21). Dal relevantn pase: J 9,41 a 3,19; 1 Tm 1,13; Oz 4,14; Dt 1,39. Znalost Boha ns tedy in zodpovdnmi ped soudnou stolic. Lid bez tto znalosti nebudou vzkeni, nebo nepodlhaj soudu, a tento jejich nedostatek znalost je in podobn zvatm, je zajdou ( 49,21). Existuj hojn nznaky, e ne vichni, kdo kdy ili, budou vzkeni: Lid starovkho nroda z Babylna po sv smrti neprocitnou, protoe ignorovali pravho Boha (Jr 51,39; Iz 43,17). Izaj se povzbuzoval: Hospodine, Boe n /Izraelit/, byli jsme pod moc jinch /nap. filitnskch a babylan/ /jsou mrtv/ neobivnou, stny nepovstanou (Iz 26,13 -14). V textu je tikrt zdraznno, e nebudou vzkeni: neobivnou nepovstanou kad pamtka na n bude zniena. Naproti tomu Izrael m ped sebou perspektivu vzken vzhledem k jejich znalosti pravho Boha: Tvoji /izraelt/ mrtv obivnou, m mrtv tla vstanou! (Iz 26,19). Hovome-li o Bom lidu Izraeli, je nm eeno, e pi Kristov nvratu mnoz z tch, kte sp v prachu zem, procitnou; jedni k ivotu vnmu, druz k pohan a vn hrze (Da 12,2). Mnoz tedy, nikoli vichni z id budou vzkeni podle jejich zodpovdnosti Bohu coby jeho vyvolen lid. Ti z nich, kte zcela ignoruj jejich pravho Boha, padnou a ji nepovstanou, nebo nejsou schopn nalzt slovo Hospodinovo (mos 8,12+14). Nauili jsme se tedy: 1. Znalost Boho slova pin zodpovdnost ve vztahu k nmu. 2. Pouze zodpovdn v tomto smyslu budou vzkeni a souzeni. 3. Ti, kte neznaj pravho Boha, zstanou proto mrtvmi stejn jako zvata. Dsledky z tchto zvr jsou tkm derem lidsk pe a tomu, emu bychom rdi od pirozenosti vili: miliony lid, ijc nyn i v historii

90

BO SLIBY

v nevdomosti o pravm evangeliu, vn mentln nemocn, kte nejsou schopni pochopit biblickou zvst, nemluvata a mal dti, kter zemely dve ne byly dostaten star k tomu, aby se mohly orientovat v evangeliu vechny tyto skupiny spadaj do kategorie tch, kte nemaj sprvnou znalost o Bohu, a nejsou mu proto odpovdni. To znamen, e nebudou vzkeni a to i bez ohledu na duchovn status jejich rodi. een smuje zplna proti jdru humanismu i proti vem naim pirozenm pnm a pocitm Avak skuten pokora ped Bomi slovy o nejzaz pravd, vhodn sklouben s prostm nzorem na vlastn pirozenosti, ns pivd k pijet takovto pravdy. Upmn provrka skutenost lidsk zkuenosti dokonce i bez veden Psmem vede takt k zvru, e neme existovat dn nadje pro ve zmnn skupiny. Nae zpochybovn Boch cest v tchto zleitostech nen oividn na mst: love, co vlastn jsi, e odmlouv Bohu? ( 9,20). Meme doznat nae nepochopen, nikdy vak nesmme obviovat Boha z kivdy i nespravedlnosti. Dsledkem piputn toho, e Bh by mohl bt njakm zpsobem nemilujcm i chybujcm, by bylo oteven hrzn vyhldky na vemocnho Boha, Otce i Stvoitele, kter zachz se svm stvoenm nerozumnm a nespravedlivm zpsobem. Popis toho, jak krl David piel o sv dt, je tenm , kter nm me pomoci. 2 S 12,15-24 zaznamenv, jak se David usilovn modlil za sv dt, dokud bylo naivu, jak vak souasn realisticky pijal vystn udlost v podob jeho smrti: Dokud dt jet ilo, postil jsem se a plakal, nebo jsem si kal: Kdov, zda se Hospodin nade mnou neslituje a zda dt nezstane naivu. Te zemelo. Pro bych se ml postit? Co je mohu jet pivst zpt? ono se ke mn nevrt. Pak David util svou enu a co nejdve mli jin dt. Nakonec je teba ci, e mnoz lid ct, e po pochopen tchto princip zodpovdnosti ve vztahu k Bohu si u nepej zskat o nm dal vdomosti, pokud by se mu mli odpovdat a jt k soudu. Do jist mry je vak pravdpodobn, e takov lid u zodpovdni jsou a jejich znalost Boho slova je donutila uvdomit si skutenost, e Bh je inn v jejich ivotech a nabz jim skuten pbuzenstv. Vdy je teba si zapamatovat, e Bh JE lska. On si nepeje, aby nkdo zahynul a dal svho jedinho Syna, aby dn, kdo v nho v, nezahynul, ale ml ivot vn (1 J 4, 8; 2 Pt 3,9; J 3,16). Bh chce, abychom byli v jeho krlovstv. Takov est a privilegium pinej nevyhnuteln odpovdnost. Ta vak nen zamlena jako pli tk i zavazujc; jestlie Boha skuten milujeme, pak si vme toho, e jeho nabdka spsy nen automatickou odmnou za jist iny, ale z jeho strany jde o lskypln pn udlat ve, co

me, pro sv dti, aby jim poskytl vn ivot ve tst tuto bjenou povahu je teba ocenit. Jakmile zhodnotme a vyslyme Bo voln skrze jeho slovo, poznme, e kdy jsme v obtch, Bh ns ste s obzvltn intenzitou a netrpliv hled znamen na odezvy na svou lsku spe ne aby ekal na nae kloptnut v odpovdnm it. Nikdy z ns nespust sv laskav oi. Nikdy nememe zapomenout i ze sebe sejmout to, e jej znme, a uniknout tak pslun odpovdnosti ve prospch tlesnho uspokojen. Msto toho bychom se mli tit ze zvltn sounleitosti, ji mme s Bohem, a tak dvovat ve velikost jeho lsky, e budeme vdy usilovat dozvdt se o nm co mon nejvce. Nae lska k Bom cestm a pn znt je, abychom je mohli peliv sledovat, by mla pevit n pirozen strach z jeho svrchovan svatosti.

4.9 Peklo
Populrn pedstava o peklu je ta, e jde o msto trestu pro nehodn nesmrteln due ihned po smrti, i o msto muen pro ty, kdo neuspj u soudu. My jsme pesvdeni, e Bible u o peklu jako o hrobu, kam pichzej vichni lid po smrti. Slovo peklo zn v hebrejskm originle ol a znamen pikryt msto. Anglick hell je vlastn jen zvukovou variantou olu, take teme-li hell, nejde vlastn o pln peloen slovo. Tak nap. slovo helmet je doslova hell-met, tedy pokryt hlavy /pilba, pozn. pekladatele/. V biblickm smyslu je ono pokryt msto alias peklo prost hrob. Existuje mnoho pklad, kdy je originln ol pekldn prv jako hrob. Nkter modern verze (anglickch) peklad uvaj skuten slovo hell vzcn a pekldaj vhodnji grave (hrob). Nkolik pklad , kdy je ol pekldn jako grave /esk ekumenick peklad zde vol slovo podsvt/, by mlo rozruit obvyklou pedstavu pekla jako msta ohn /odtud esk peklo, pozn. pekladatele/ i muen pro ty patn: A svvolnci v podsvt /orig.: ol/ zmlknou ( 31,18) nemaj tedy kiet jako pi muen. Avak mne Bh ze spr podsvt /v orig.: ol/ vykoup ( 49,16) tj. Davidova due i tlo bude vzkena z hrobu, i chceteli, pekla.

92

BO SLIBY

Vra v peklo jako v msto trestu pro svvolnky, z nho nelze uniknout, tak neme bt uvedena v soulad s ve eenm spravedliv lovk se me tak dostat do pekla (hrobu)a zase z nj vyjt. To potvrzuje i Oze 13,14: Mm je /Bo lidi/ vyplatit ze spr podsvt /olu/, vykoupit ze smrti? Toto msto je citovno v 1 K 15,55 a aplikovno na vzken pi Kristov nvratu. Podobn v proroctv o druhm vzken (viz oddl 5.5): smrt a jej e vydaly sv mrtv (Zj 20,13). Povimnte si souvislosti mezi smrt, tj. hrobem, a jej (peklem) viz i 6,6. Velice jasn jsou Chanina slova v 1 S 2,6: Hospodin usmrcuje i obivuje /prostednictvm vzken/, do podsvt /ol/ pivd a vyvd t odtud. Chpeme-li peklo jako hrob, lze oekvat, e spravedliv z nj budou zachrnni aktem vzken k vnmu ivotu. Je tedy docela dobe mon peklo i hrob otevt a pozdji i opustit pi vzken. Nejpesvdivjm pkladem je ten Jev, jeho due nezstane v i smrti a jeho tlo se nerozpadne v prach (Sk 2,31), protoe byl vzken. Povimnte si paralely mezi Kristovou du a jeho tlem. To, e nezstane v i smrti pedpokld, e tam byl jen doasn, tj. ony ti dny, kter strvil v hrob. To, e Kristus el do pekla by mlo bt dostatenm potvrzenm, e nejde o msto, kam vejdou jen hn. Jak dob, tak i patn lid pijdou do pekla, tj. do hrobu. Tak byl Jeovi dn hrob se svvolnky (Iz 53,9). S tm jsou v souladu i dal pklady, kdy spravedliv lid pijdou do pekla, tj. do hrobu. Jkob ekl: Ve smutku sestoupm za synem /Josefem/ do podsvt (Gn 37,35). Jednm z Boch princip je to, e trestem za hch je smrt ( 6,23 a 8,13; Jk 1,15). Ji dve jsme ukzali, e smrt je stav naprostho nevdom. Hch st v totln destrukci, ne ve vn muen (Mt 21,41 a 22,7; Mk 12,9; Jk 4,12) stejn jist jako byli znieni lid potopou (L 17,27+29) i Izraelit na pouti (1 K 10,10). V obou tchto ppadech hnci zemeli nebyli vystaveni vnmu muen. Je proto nemon, aby byli hnci trestni na vnosti muenm a utrpenm pi plnm vdom. Vidli jsme tak, e Bh nedv vinu za hch (a nezapotv nm jej) v ppad, e nejsme obeznmeni s jeho slovy ( 5,13). Ti, kte jsou na tom takto, zstanou mrtv; ti, kte znaj Bo poadavky, budou vzkeni a souzeni pi Kristov nvratu. Hnci budou potrestni smrt, nebo tak zn rozsudek za hch. Pot, co stanou ped soudnou stolic Kristovou, budou potrestni optovnou smrt ta bude ji navdy. Hovo se o druh smrti (Zj 2,11 a 20,6). Tito lid zemou jedinkrt a jejich smrt bude mt podobu plnho nevdom. Po vzken a odsouzen pi Kristov nvratu budou potrestni druhou smrt, kter bude podobn jako smrt prvn pedstavovat totln nevdom a bude trvat navdy.

Prv v tomto smyslu je trest za hch vn tato smrt nebude mt dn konec. Zstat mrtv navdy, to je ten vn trest. Pklad biblickho uit vrazu tohoto druhu lze nalzt v Dt 11,4. Je zde popsno vyhuben faranovy armdy v Rudm /Rkosovm/ moi Hospodinem jako vn a trval znien, aby tato armda nedlala u nikdy Izraeli pote: Zaplavil je vodou Rkosovho moe Hospodin je vyhubil tak tomu je dodnes. Dokonce u v ranch starozkonnch asech chpali vc, e poslednho dne bude vzken a nsledn se hnci se zodpovdnost vrt do hrobu. Jb 21,30+32 je velice zeteln: Zl bude odnesen /tj. vzken/ v den hrozn prchlivosti bude odnesen /pot/ do hrobky. Jedno z podobenstv o Kristov nvratu a soudu mluv o neptelch, kte budou zabiti v jeho ptomnosti (L 19,27). To se st shodne s mylenkou, e hnci existuj navdy ve vdomm stavu za stlho muen V kadm ppad by lo svm zpsobem o nelogick trest vn tortura za skutky cca 70 let. Bh nem dn zalben v trestn patnch lid; lze proto pedpokldat, e na n neuval vn trest (Ez 18,23+31 a 33,11; srovnej 2 Pt 3,9). Odpadl kesanstvo spojuje asto peklo s ideou ohn a muen. To je v pkrm rozporu s biblickm uenm o pekle (hrobu). enou se jak ovce do podsvt /hrobu/, sama smrt je pase ( 49,15) to v sob zahrnuje to, e hrob je msto pokojnho zapomnn. Tak Kristova due a tlo netrply po dobu t dn v pekle njakm rozpadem (Sk 2,31). To by nebylo mon v ppad, e by peklo bylo msto v ohni. Ezechiel 32,26-30 zobrazuje nejsilnj bohatry okolnch nrod, jak le v pokoji ve svch hrobech: Bohati padli /v bitv/ sestoupili do podsvt se svou vlenou zbroj a pod hlavy jim byly dny jejich mee ulehli s tmi, kdo sestupuj do jmy. To ukazuje na zvyk pohbvat bojovnky i s jejich zbroj a ukldat jejich hlavu k odpoinku na me. To je pece popis pekla jakoto hrobu. Tito bohati stle jet lec v pekle (tj. ve svch hrobech) budou st podporovat mylenku na peklo jako ohov stanovit. Tto ideji protie i zznam Jonovch zitk. Kdy byl zaiva spolknut velkou rybou, modlil se v trobch ryby k Hospodinu, svmu Bohu a ekl: ,volal jsem k Hospodinu z lna podsvt jsem volal (Jon 2,2-3). Zde je tedy porovnno lno podsvt s trobami ryby, kter jsou vpravd pikrytm mstem, co je onen zkladn vznam slova ol. Evidentn tedy nelo o msto ohn a Jon vyel ven z lna podsvt, kdy jej velryba vyvrhla. To smuje ke Kristovu vzken z pekla (hrobu) viz Mt 12,40.

94

BO SLIBY

Ohe v obraznm smyslu Je vak teba ct, e Bible obraz vnho ohn asto pouv aby ukzala Bo hnv nad hchem, kter m vystn v plnm znien hnka a jeho pdu do hrobu. Tak byla Sodoma potrestna vnm ohnm (Ju 7), tj. byla totln zniena kvli zvrhlosti jejch obyvatel. Dnes je toto msto v troskch, ponoeno pod hladinou Mrtvho moe; v dnm ppad neho, co by muselo probhat, pokud bychom chpali vn ohe doslova. Podobn byl Jeruzalm varovn ped vnm ohnm Boho hnvu p ro hchy Izraele: zantm v jeho branch ohe a ten poze jeruzalmsk palce a neuhasne (Jr 17,27). Protoe je Jeruzalm prorokovanm hlavnm mstem budoucho krlovstv (Iz 2,2-4; 48,2-3), nezaml jist Bh, abychom to etli doslovn. Vznan domy v Jeruzalm byly vypleny ohnm (2 Kr 25,9), ale tento ohe neplpolal vn. Podobn potrestal Bh ohnm zemi Edm, je se stane hoc smolou. Nevyhasne v noci ani ve dne, kou z n bude stoupat vn. Po vechna pokolen zstane v troskch vr a krkavec v n budou bydlet v jejch palcch poroste hlo (Iz 34,9-15). Protoe museli v rozboen zemi Edm existovat zvata i rostliny, odkazuje e o vnm ohni na Bo hnv a jeho pln znien onoho msta a nelze ji brt doslovn. as opakovanho Boho hnvu nad hchy Jeruzalma i Izraele je pipodobnn ohni: Mj hnv a m rozhoen se vyleje na toto msto /Jeruzalm/ a bude hoet a neuhasne (Jr 7,20; jin pklady m Pl 4,11 a 2 Kr 22,17). Ohe je tak spojovn s Bom soudem nad hchy, zejmna pi Kristov nvratu: Hle, pichz ten den jako hoc pec; a vichni opovlivci i vichni, kdo pchaj svvolnosti, se stanou strnitm. A ten pichzejc den je seehne. (Mal 3,19). Kdy je strnit, i dokonce lidsk tlo, spleno ohnm, v prach se obrt. Pro jakoukoli substanci, tm spe pro lidsk tlo, je nemon hoet navdy (chpeme -li to v doslovnm smyslu). Jazykov obrat o vnm ohni neme proto vyjadovat doslovn vn muen. Ohe neme trvat navdy, nen -li nic, co by hoelo. Mlo by bt zaznamenno, e peklo /e smrti v eskm ekumenickm pekladu/ je uvreno do hocho jezera (Zj 20,14). To naznauje, e peklo nen tot jako hoc jezero, kter pedstavuje kompletn destrukci. Symbolickm jazykem knihy Zjeven je nm eeno, e peklo/hrob mus bt totln znieno, protoe na konci Milnia pestane existovat smrt. Gehenna V Novm zkon existuj dv eck slova, pekldan do anglitiny jako hell. Pro hebrejsk ol, o kterm jsme ji pojednali, je to Hds.

Gehenna je jmno pro smetit, kter bylo tsn vedle Jeruzalma a kde byly pleny odpadky z msta. Jako vlastn jmno tj. jmno skutenho msta by mlo bt ponechno bez pekladu: tedy Gehenna, nikoli pekldan peklo. Gehenna je aramejsk ekvivalent hebrejskho Geben-Hinnom, co bylo za Kristovch as mstsk skldka smet, poloen blzko Jeruzalma (Joz 15,8). Do ohn, kter zde stle hoel, byla tak hzena tla zemelch, take se Gehenna stala symbolem plnho znien a zavren. Je teba opt podtrhnout, e to, co bylo vreno do ohn, zde nezstvalo navdy tla se rozkldala a na prach. N Bh je /bude/ ohe stravujc ( 12,29) v den soudu; ohe jeho hnvu nad hchem spe strv hnky (zni je), ne aby je njak oznail a nechal pevat. V dobch pedchozch Boch soud nad izraelskm nrodem rukou Babylan byla Gehenna naplnna mrtvmi tly hnk z ad Boho nroda (Jr 7,32-33). V dob svho psoben spojil Je pi pouvn slova Gehenna vechny tyto starozkonn ideje dohromady. asto kal, e ti, kdo budou odmtnuti ped soudnou stolic pi jeho nvratu, pijdou do pekla /Gehenny/, do ohn neuhasitelnho kde erv jejich neumr (alt. ten M 9,43-44). Gehenna vyvolv v idovsk mysli pedstavy zavren a znien tla; vidme tedy, e obraz vnho ohn je idiomem (obraznm vrazem), pedstavujcm Bo hnv namen proti hchu i smrt hnk, kter je navdy. Odkaz na msto kde erv jejich neumr je evidentn st tho idiomu pro plnou destrukci je st pedstaviteln, e by to mli bt zrovna ervi v plnm smyslu slova, kte nikdy nezemou. Skutenost, e Gehenna byla mstem dvjch trest hnk z ad Boho nroda, ukazuje opt na vhodnost pouit tohoto obratu Kristem.

96

BO SLIBY

Kapitola 4 : Otzky
1. a) b) c) d) 2. Co se stane, kdy zememe? due odejde do nebe; staneme se zcela nevdommi a nae tla se rozpadnou v prach; due je nkde skladovna a do doby konn soudu; hn due jdou do pekla a ty dobr do nebe.

Co je due? a) nesmrteln st na bytosti; b) slovo ve vznamu tlo/osoba/stvoen (bytost); c) tot jako duch; d) cosi, co pijde po smrti do nebe, nebo do pekla. Co je lidsk duch? Popite krtce lidskou pirozenost. Jmenujte dva biblick vere prokazujc, e smrt je stav nevdom. Co vte o soudn stolici Kristov? Kdo bude vzken a souzen? Co je peklo? Co je Gehenna?

3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

KAPITOLA 5 KRLOVSTV BO

KRLOVSTV BO

99

5.1 Vymezen Krlovstv

V pedelch kapitolch jsme si ukzali, e Bom clem je odmnit sv vc vnm ivotem pi nvratu Krista. Tento vn ivot bude trven na zemi; opakovan Bo sliby v tto vci nikdy nenaznauj, e se vc dostanou do nebe. Evangelium /dobr zprvy/ o krlovstv Bom (Mt 4,23) bylo zvstovno u Abrahamovi v podob Boch zaslben vnho ivota na zemi (Ga 3,8). Krlovstv Bo je proto as po Kristov nvratu, kdy budou tato zaslben realizovna. Tebae je Bh v konen instanci Krlem vekerho svho stvoen a to i nyn -, byli lid obdaeni svobodnou vl k vldnut ve svt i k zen svho vlastnho ivota podle svch pedstav. V souasnosti je tak svt pokldn za krlovstv lovka (Da 4,17). Pi Kristov nvratu se vldy nad svtem ujal /=ujme/ n Pn a jeho Mesi; a bude kralovat na vky vk (Zj 11,15). Pak budou Bo vle i pn pln a veejn vykonny na tto zemi. Proto ns Je nabd k modlitb: Pij tv krlovstv. Sta se tv vle jako /je nyn/ v nebi, tak i na zemi (Mt 6,10). Z tchto dvod je krlovstv Bo frz, zamnitelnou s krlovstvm nebeskm (i: z nebe) (Mt 13,11 a srovnej t Mk 4,11) nikde vak nen obrat krlovstv v nebi (i: na nebesch)! Bude to tedy krlovstv z nebe, je bude ustaveno Kristem na zemi pi jeho nvratu. Protoe jsou andl na nebesch naprosto posluni Bo vli, bude tomu tak i v budoucm krlovstv Bom, kdy bude zem obvna pouze spravedlivmi, kte budou pak rovni andlm (L 20,36). Vstup do krlovstv Boho pi Kristov nvratu je proto konenm vsledkem vekerho naeho kesanskho usilovn v tomto ivot (Mt 25,34; Sk 14,22). Je-li tomu tak, je ivotn dleit sprvn porozumt tto otzce. Filipovo zvstovn Krista je definovno jako uen zvsti o Bom krlovstv a o Jei Kristu (Sk 8,5+12). Mnoho biblickch pas nm pipomn, e krlovstv Bo bylo titm Pavlova kzn (Sk 19,8; 20,25; 28,23+31). Je proto vrcholn dleit, e pln chpeme toto uen o krlovstv Bom a vidme, e tvo stedn st evangelijn zvsti. Musme projt mnohm utrpenm, ne vejdeme do krlovstv Boho (Sk 14.22); je to svtlo i konec tunelu tohoto ivota, a tak i motivac pinet obti, je prav kesansk ivot obsahuje. Nebkadnesar, krl babylnsk, chtl znt budoucnost svta (viz Da 2). Ml sen o velk soe, sloen z odlinch kov. Daniel vysvtlil, e hlava ze zlata pedstavuje krle babylnskho (Da 2,38). Po nm muselo nsledovat v oblasti kolem Izraele mnostv , jejich situace je popsna

100

KRLOVSTV BO

takto: Prsty nohou dlem ze eleza a dlem z hlny znamenaj, e krlovstv bude zsti tvrd a dlem kehk (Da 2,42). Souasn mocensk rovnovha svta je tvoena mnoha nrody, nktermi silnmi a jinmi slabmi. Ve svm vkladu dle hovoil Daniel o kameni, kter udeil sochu do nohou a zniil ji; sm se zvtil v obrovskou sklu a zaplnil celou zemi (Da 2,42). Tento kmen pedstavuje Jee (Mt 21,42; Sk 4,11; Ef 2,20; 1 Pt 2,4-8). Skla, kterou vytvo po cel zemi, pedstavuje vn krlovstv Bo, kter bude ustaveno pi jeho druhm pchodu. Toto proroctv je samo o sob potvrzenm, e toto krlovstv bude na zemi, nikoli v nebi. Fakt, e Krlovstv bude pln a reln zzeno pi Kristov nvratu, je tmatem i dalch biblickch pas. Pavel hovo o Jei, kter bude soudit iv a mrtv po svm pchodu a ve svm krlovstv ( 2 Tm 4,1). Miche 4,1 vyzvedv Danielovu mylenku o Bom krlovstv, kter je jako obrovsk skla: Ale stane se v poslednch dnech, e utvrzena bude hora domu Hospodinova; pot nsleduje popis toho, emu bude toto krlovstv na zemi podobn (Mi 4,1-4; cit. podle BK). Bh d Jeovi Davidv trn v Jeruzalm: Na vky bude kralovat a jeho krlovstv nebude konce (L 1,33). To si vynucuje existenci jistho (pevnho) bod u, z nho zane Je vldnout na Davidov trnu to bude potek jeho krlovstv. To nastane pi Kristov nvratu. Jeho krlovstv nebude konce se spojuje s Da 2,44: Bh nebes d povstat krlovstv, kter nebude znieno navky, a to krlovstv nebude pedno jinmu lidu. Zj 11,15 pouv podobn slova pi popisu toho, jak se pi druhm pchodu vldy nad svtem ujal n Pn a jeho Mesi; a bude kralovat na vky vk. Mus tedy nastat specifick as, kdy zane Kristovo krlovstv a vlda ve svt: bude to pi jeho nvratu.

5.2 Krlovstv nen ustaveno nyn

Existuje iroce rozen pedstava, e je krlovstv Bo ji nyn pln ustaveno a zahrnuje souasn vc crkvi. Zatmco prav vc maj anci, e budou spaseni a obdr mon msta v Krlovstv, je nepochybn, e nememe bt v plnm slova smyslu v tomto krlovstv, nebo Kristus se jet nevrtil, aby je zaloil. Mlo by bt zejm z dosud prostudovanho, e tlo a krev neme mt podl na krlovstv Bom (1 K 15,50). Jsme ddici krlovstv, je zaslbil tm, kdo ho miluj (Jk 2,5), nebo vme, e kest ns uinil

KRLOVSTV BO

101

ddici zaslben danch Abrahamovi zaslben, obsahujcch zkladn evangelium o Krlovstv (Mt 4,23; Ga 3,8+27 -29). Je proto prost narazit na sliby o ddictv krlovstv pi Kristov nvratu, kdy budou naplnna zaslben dan Abrahamovi (Mt 25,34; 1 K 6,9-10; 15,50; Ga 5,21; Ef 5,5). Pravdiv pouit tchto slov o budoucm ddictv ukazuje, e krlovstv nen v dren vcch v souasnosti. Je vyslovil jedno z podobenstv, aby opravil ty, kdo si mysleli, e krlovstv Bo se m zjevit ihned. Proto ekl: ,Jeden mu vzneenho rodu ml odejt do dalek zem, aby si odtud pinesl krlovstv. Mezitm zanechal sv sluebnky s uritmi zvazky. Kdy se vak jako krl vrtil, dal si pedvolat sluebnky a soudil je (L 19,11 -27). Mu vzneenho rodu pedstavuje Krista odchzejcho do dalek zem na nebesch, aby obdrel krlovstv, s nm se vrt v ase soudu, tj. pi druhm pchodu. Je proto nemon, e by sluebnci mli mt v drb krlovstv u nyn, v ase neptomnosti svho Pna. Nsledujc citace poskytuj dal stvrzen eenho: Moje krlovstv nen z tohoto svta /vku/, prohlsil Je pmo (J 18,36). Pesto souasn mohl ci J jsem krl (J 18,37) a ukzat tak, e jeho souasn krlovsk hodnost neznamen, e by jeho krlovstv ji muselo bt ustaveno. Kristus ekl svm uednkm, e ji nikdy nebude pt vno a do toho dne, kdy budu s vmi pt kalich nov v krlovstv svho Otce (Mt 26,29). To v sob zeteln obsahuje informaci, e toto krlovstv mus bt v budoucnosti. Lid chpali Kristovo kzn jako radostnou zvst /tj. provoln na vysok rovni/ o Bom krlovstv (L 8,1). Blaze tomu, kdo bude /v budoucnu/ jst chlb v krlovstv Bom, znl jejich koment (L 14,15). Toto tma pokrauje u Luke 22,29-30: J vm udluji krlovstv abyste v mm krlovstv jedli a pili u mho stolu. Je objasuje znamen, kter budou ohlaovat jeho druh pchod a uzavr tmto komentem: a uvidte, e se toto dje, vzte, e je blzko krlovstv Bo (L 21,31). Je nesmyslem pedpokldat existenci Krlovstv u nyn ped druhm pchodem. Musme projt mnohm utrpenm, ne vejdeme do Boho krlovstv (Sk 14,22). Nen divu, e se kad trpc vc modl opravdov, aby Krlovstv pilo (Mt 6,10). Bh vs povolal do slvy svho krlovstv (1 Te 2,12); my musme reagovat tm, e hledme vstup do tohoto krlovstv u nyn svm duchovnm ivotem (Mt 6,33).

102

KRLOVSTV BO

Je krlovstv Bo mezi vmi? Navzdory vem tmto nemalm zdraznnm si mnoho ortodoxnch kesan vybr jako zkladnu pro svou vru to, e Krlovstv existuje u nyn v srdcch vcch, a to na zklad jedn izolovan vty: Vdy krlovstv Bo je mezi vmi! (L 17,21). Nkter anglick peklady navc uvdj mn sprvn, e Krlovstv je s vmi. Kontext ukazuje, e Je hovoil k farizem (v. 20) vmi tedy smuje k nim. Nebyli zajist kesanskmi vcmi krlovstv Bo nebylo ustaveno v jejich srdcch. id dlali velk veejn pedstaven svch horlivc pi hledn Mesie. Ve zmiovan pasi sezd bt krlovstv Bo titulem pro Mesie, naznaujce e on mus bt krlem tohoto krlovstv.Kdy Je vstoupil do Jeruzalma, id tedy volali: Poehnan /Mesi/, kter pichz ve jmnu Hospodinov, poehnno bu pichzejc krlovstv naeho otce Davida (Mk 11,10). Tak je kladen vedle sebe Mesi a krlovstv. Tak Jan Ktitel kzal, e se piblilo krlovstv nebesk. To je ten /Je/, o nm je eeno /prorokovno/ (Mt 3,2-3). V nmi rozebran sti z Luke 17,20-24 odpovd Je na jejich otzku kdy pijde Bo krlovstv hovorem o Synu lovka. Kristovo stanovisko bylo takov, e id dlaj takovou show s vyhlenm toho, jak pijde Mesi (oekvajce, e se nhle objev v pln zbroji), e nedokzali rozpoznat, e Mesi krlovstv Bo je ji mezi nimi v osob poniovanho Jee. Varoval je proto: Krlovstv Bo nepichz tak, abyste to mohli vypozorovat krlovstv Bo je mezi vmi (L 17,20-21).

5.3 Krlovstv Bo v minulosti

Krlovstv Bo je budouc odmnou pro vc. Jako takov pro n pedstavuje motivaci zasvtit sv ivoty napodobovn pkladu Krista co v sob zahrnuje krtkodob utrpen a nepohodl. Lze proto oekvat, e po vechny sv dny budou stravovni stle se zvtujc touhou sprvn ocenit zzraky onoho budoucho vku a porozumt jim. Pjde o zavren vekerho jejich duchovnho snaen a pln vpov o Bohu, ke ktermu pistupuj s lskou jako ke svmu Otci. Psmo oplv detaily o podob tohoto krlovstv a budete je nachzet pi celoivotnm sil objevit alespo nkter z nich. Jedna cesta, j meme dojt k porozumn nkterch zkladnch princip tohoto budoucho krlovstv, spov ve sprvnm ohodnocen Boho krlovstv,

KRLOVSTV BO

103

kter ji existovalo v minulosti v podob izraelskho nroda. Toto krlovstv mus bt znovu ustaveno pi Kristov nvratu. Bible nm poskytuje mnoho informac o izraelskm nrodu, abychom mohli pochopit v hrubm obrysu, jak bude organizovno budouc Krlovstv. Bh je asto popisovn jako krl Izraele (Iz 44,6 v relaci k Iz 41,27; 43,15; 48,3; 89,19; 149,2); lid izraelsk potom jako jeho krlovstv. Tmto krlovstvm zaali bt uzavenm smlouvy na hoe Snaj krtce pot, co unikli z Egypta pes Rud moe. Jako odpov na jejich ochotu tuto smlouvu dodret byli mu /Bohu/ krlovstvm a nrodem svatm (Ex 19,6). A tak, kdy vyel Izrael z Egypta stal se Izrael Bom vladastvm alias krlovstvm ( 114,1-2). Po pijet pslun dohody putoval Izrael snajskou pout a usadil se v zaslben zemi Kenaan. Protoe jejich krlem byl Bh, vldli jim soudcov (nap. Geden a Samson), nikoli krlov. Tito soudcov nebyli tedy krli, ale Bohem zenmi administrtory, ovldajcmi uritou st krajiny nemli tedy svrchovanost nad celou zem. Byli asto ustavovni Bohem ke zvltnm kolm, nap. dovst Izrael k pokn i jej osvobodit od neptel. Kdy podali Izraelit soudce Gedena, aby byl jejich krl, odpovdl: Nebudu vam vladaem nad vmi bude vldnout Hospodin! (Sd 8,23). Poslednm soudcem byl Samuel. Za jeho vldy podali Izraelit o lidskho krle, aby byli jako nrody kolem nich (1 S 8,5-6). Opravdov Bo lid byli v prbhu djin v pokuen podcenit tsnost svho vztahu k Bohu a obtovat jej za zdn podobnosti s okolnm svtem. Tato pokuen jsou velice aktuln v naem souasnm svt. Bh bdoval ped Samuelem: Zavrhli mne, abych nad nimi nekraloval (1 S 8,7). Bh vak jejich krle pipustil, ponaje patnm Saulem. Po nm piel spravedliv David a cel linie krl, jeho potomk. Duchovnji zaloen krlov poznali, e Izrael je stle jet Bom krlovstvm, dokonce i kdy odmtli jeho krlovskou dstojnost. Poznali proto, e vedou Izrael spe v Bom zastoupen ne jako pslunci svho rodu. Pochopen tchto princip nm umon objasnit popis alomouna, Davidova syna, vldnoucho na trn /Bom/, aby byl krlem ped Hospodinem (2 Pa 9,8; 1 Pa 28,5; 29,23). alomounova vlda mru a prosperity odkazovala k budoucmu Bomu krlovstv (i byla pro n typick). Proto je zdraznno, e byl krlem nad Izraelem v Bom zastoupen podobn jako Je bude tak sedt na Bom trnu jako krl Izraele pro Boha (Mt 27,37+42; J 1,49; 12,13). Mnoho ze spravedlivch krl, o nich se pe ve Starm zkon, se tilo vldnut typickmu pro Kristovo budouc krlovstv. alomoun vystavl v Jeruzalm chrm pro Boha podobn tak uin Kristus

104

KRLOVSTV BO

v budoucm krlovstv (viz Ez 40-48). Tak jako Chizki a alomoun dostali dary i poplatky od okolnch nrod (1 Kr 10,1 -4; 2 Kr 20,12) a mli ped oima izraelskou zemi, poehnanou nebvalou rodnost a prosperitou (1 Kr 10,5-15; Iz 37,30), i v Kristov celosvtovm krlovstv budou k vidn stejn vci jen jet ve vtm mtku. Manelstv Pes svj dobr zatek udlal alomoun kdy byl stle jet velmi mld mnoh chyby v manelskch vztazch, kter postupn podrvaly jeho duchovn slu tak jak strnul. Krl alomoun si zamiloval mnoho en cizinek Mobky, Amnky, Edmky z tch pronrod, o nich Hospodin Izraelcm ekl: ,Nebudete vchzet k nim, a oni nebudou vchzet k vm. Jist by naklonili vae srdce ke svm bohm. alomoun k nim pilnul velkou lskou jeho eny odklonily jeho srdce k jinm bohm, take jeho srdce nebylo cele pi Hospodinu Tak se alomoun dopoutl toho, co je zl v Hospodinovch och, a neoddal se cele Hospodinu Hospodin se na alomouna rozhnval Hospodin tedy ekl: , zcela jist odtrhnu krlovstv od tebe (1 Kr 11,1 -11). alomounovo sklouzvn k odpadlictv bylo dlouhodobm procesem. Jeho vztahy se enami, kter s nm nesdlely jeho znalost izraelskho Boha, ho dovedly k nklonnosti k jejich falenm bohm. Jeho lska k tmto enm znamenala, e u vce nespatuje v tchto bozch duchovn pekroucen pravho Boha, kterm i byli. Jak el as, jeho srdce u nadle neuctvalo izraelskho Boha. Jeho srdce nebylo cele pi Hospodinu, tj. jeho svdom ho u nehryzalo pi uctvn boskch padlk Jeho nedostatek plnho nasazen pro pravho Boha znamenal zlo v Hospodinovch och, co vystilo v Hospodinovo peruen vztah s alomounem. Izraeli bylo vdy opakovno, aby si nebral eny z okolnho svta (Ex 34,12-16; Joz 23,12-13; Dt 7,3). Ktem v Krista se stvme duchovnm Izraelem. Jsme-li svobodni, mli bychom vstoupit do manelstv pouze s tmto duchovnm Izraelem v Pnu (1 K 7,39), tj. s jinm poktnm vcm v Kristu. Jsme-li ji v ase ktu enat, nemli bychom se oddlovat od svch manelek n manelsk vztah je posvcen vzhledem k na ve (1 K 7,12-14). Vdom vbr pro manelstv toho, kdo nezn pravho Boha, povede v dlouhodobm horizontu k naemu k naemu odpadnut od vry. alomoun evidentn nedocenil draznost Boho varovn o takovch ench: Jist odklon tv srdce ( 1 Kr 11,2; Ex 34,16). Pouze mimodn rove sebekontroly a intenzita pokn ns me pimt k vjimce z tohoto pravidla.

KRLOVSTV BO

105

Ji dve jsme ukzali, jak nen ortodoxnm kesanstvm doceovna role idovsk zkladny pro kesanskou nadji; oni neznaj pravho Boha Izraele. Manelstv s takovmi lidmi vede obyejn k postupnmu padku od vzneench pravd, kter jsou zkladem naeho spasen. Izk i Jkob putovali z tchto dvod neobyejn daleko, aby se oenili s enami, kter se skuten pidruj prav vry; Izk dokonce ekal a do vku 40 let ne nalezl tu pravou enu (Gn 24,3 -4; 28,1). Tse Ezdre a Nehemje pot, co slyeli, e si nkte id vzali neidovky, ukazuje na vnost tto otzky (Ezd 9,12; Neh 10,29 -30). Zabvali jsme se touto zleitost u zde, abychom podpoili hlub zamylen; detailnji budeme diskutovat o manelstv v oddle 11.3. Bo soud Vsledkem alomounova odpadlictv bylo to, e se izraelsk krlovstv rozdlilo na dv sti; alomounv syn Rechabem vld l nad kmeny Juda a Benjamn, zatmco Jarobem nad ostatnmi deseti kmeny. Toto krlovstv deseti kmen se nazvalo Izrael i Efrajim a ony dva kmeny Judsko. Vtina lid ze vech tchto kmen nsledovala patn alomounv pklad prohlaovali, e v v pravho Boha, ale souasn uctvali modly okolnch nrod. Opt a zase je Bh v tto vci zapsahal skrze proroky, ale bezvsledn. Z tchto dvod je i potrestal vyhnnm z izraelskho krlovstv do krajin jejich neptel. To bylo uinno prostednictvm Asyan a Babylan, kte napadli Izrael a vyhnali je do zajet: Ml jsi /Boe/ s nimi trplivost po mnoh lta. Skrze sv proroky jsi jim dval vstrahu svm duchem /slovem/, ale neposlouchali. Proto jsi je vydal do rukou nrod cizch /je obklopujcch/ zem (Neh 9,30). Krlovstv Izraele (z deseti kmen) nemlo vbec dn dobr krle. Jarobem, Achab, Jeh atd. ti vichni jsou zaznamenni v Krlovsk knize jako modlosluebnci. Jejich poslednm krlem byl Hea, bhem jeho vldy byl Izrael dobyt Asri a deset kmen odvedeno do zajet (2 Kr 17). Z nho se ji nikdy nevrtili. Krlovstv Judy mlo nkolik dobrch krl (Chizki a Jij), avak vtina z nich byla zl. Vzhledem k opakovanm hchm obyvatel se Bh odvrtil od Judy coby svho krlovstv za vldy jejich poslednho krle, Sidkije. To uinili Babylan, kte je napadli a vzali do zajet v Babylnu (2 Kr 25). Zstali v Babyln po dobu 70 let a pak se nkte vrtili zpt do Izraele pod vedenm Ezdre a Nehemje. Nemli pak u nikdy svho vlastnho krle a vldli jim Babylan, ekov a man. Je se narodil za vldy man. Protoe Izraelit odmtli Jee, man na n zatoili roku 70 po Kr. a rozprili je po celm svt. Vracet se zaali

106

KRLOVSTV BO

pouze v poslednch 100 letech, ohlaujce tak Kristv nvrat (viz Dodatek 3). Ezechiel 21,25-27 prorokoval toto ukonen Boho krlovstv, tak jak se projevovalo v izraelskm nrodu: Ty pak, bdn svvolnku, izraelsk kne /tj. Sidkij/, jeho den nadchz toto prav Panovnk Hospodin: ,Sejmi turban a sundej korunu /tj. Sidkij pestane bt krlem/, nastv zmna Sutiny, sutiny, sutiny ze veho nadlm, jak nikdy nebyly, dokud nepijde ten, jemu pslu soud; j jsem ho jm povil. Odstavec za odstavcem proroci lamentuj nad koncem Boho krlovstv (Oz 10,3; Pl 5,16; Jr 14,21; Da 8,12-14). Trojnsobn sutiny z Ezechiela odkazuj na ti invaze, proveden Nebkadnezarem, krlem babylnskm. Pozorn student spat v tchto verch jet jeden pklad, jak mohou bt Bo krlovstv i jeho krl pojednny paraleln: Sidkijovo znien bylo souasn znienm Boho krlovstv (viz oddl 5.2). A tak skonilo Bo krlovstv, demonstrovan v izraelskm nrod: J zakrtko zrum krlovstv izraelskho domu (Oz 1,4). A nebude u vce, dokud vede k tomu, e krlovstv bude oiveno, a pijde ten, kter je spravedliv, a j /Bh/ mu je pedm. Bh mu d trn jeho otce Davida a jeho krlovstv nebude konce (L 1,32 -33) to nstane pi Kristov nvratu. A tehdy budou splnna zaslben o obnoven Krlovstv. Ve starozkonnch proroctvch se objevuje zvan tma o obnov Boho krlovstv pi Mesiov nvratu. Kristovi uednci se k nmu dobe obrtili: Ti, kte byli s nm, se ho ptali: ,Pane, u v tomto ase chce obnovit krlovstv pro Izrael?, tj. Bude u nyn splnno, co je v Ezechielovi 21,27? Je odpovdl, e pesn as jeho druhho pchodu nebudou nikdy znt. Andl je vak vzpt ujistili, e se skuten vrt, a to prv tak, jak odeel (Sk 1,6-11). Obnova Boho/izraelskho krlovstv proto nastane pi druhm pchodu. A tak Petr kzal, e Bh pole Jee, Mesie On zstane v nebi /tj. mus tam zstat/ a do chvle, kdy bude vechno nov, jak o tom Bh od vk mluvil sty svch svatch prorok (Sk 3,20 -21). Druh pchod pinese znovuzzen Boho krlovstv, kter bude restaurovnm starho krlovstv Izraele. Obnova Boho krlovstv je skuten tmatem pro vechny /Bo/ svat proroky: Trn bude upevnn milosrdenstvm a dosedne na nj /Je/ v Davidov stanu /pi druhm pchodu L 1,32-33/ ten, jen bude soudit uplatovat spravedlnost (Iz 16,5).

KRLOVSTV BO

107

V onen den postavm padajc Davidv stnek /tj. Davidv trn z L 1,32-33/ a jeho trhliny zazdm, opravm, co na nm poboeno a zbuduji jej jako za dn dvnch (Am 9,11). V tto vt je jasn e o obnov. Jeho syn /Izraele/ bude jako kdysi, jeho pospolitost pede mnou obstoj (Jr 30,20). Hospodin znovu vyvol Jeruzalm (Za 2,16) a uin jej hlavnm mstem svho celosvtovho krlovstv (srovnej 48,2; Iz 2,2-4). Zmnm dl Judy i dl Izraele a vybuduji je jako na zatku Opt zde vak bude slyet hlas vesel Zmnm toti dl tto zem jako na potku Na tomto mst /Jeruzalm/ budou opt nivy past budou opt prochzet ovce (Jr 33,7-13). Nvrat Krista k ustaven tohoto krlovstv je vskutku nadj Izraele, ke kter se musme pipojit ktem.

5.4 Krlovstv Bo v budoucnu

Pedchoz studium kapitol 3 a 4 nm poskytlo solidn mnostv informac o tom, jak bude vypadat toto krlovstv. Vidli jsme, e Abrahamovi bylo slbeno, e skrze jeho potomka budou poehnni lid ze vech st svta; 4,13 toto mnn roziuje: cel zem bude obvna lidmi, kte jsou v Abrahamov potomku, tj, v Kristu. Proroctv o soe z Da 2 vysvtluje, jak se Kristus vrt coby mal kmen a jak se nsledn bude krlovstv postupn roziovat po celm svt (srovnej 72,8). To znamen, e krlovstv Bo nebude umstno pouze v Jeruzalm i v izraelsk zemi, jak si nkte mysl. Oveme: tyto ob lasti budou jeho srdcem. Ti, kte nsleduj Krista v tomto ivot, budou uinni krlovskm knstvem naeho Boha; a ujmou se vldy nad zem (Zj 5,10). Budeme vldnout nad osdlenm rzn velikm i poetnm jeden bude vldnout nad deseti msty, jin nad pti (L 19,17). Kristus se s nmi podl o sv vldnut na zemi (Zj 2,27; 2 Tm 2,12). Krl /Je/ bude kralovat spravedliv a velmoov /vc/ budou vldnout podle prva (Iz 32,1; 45,16). Kristovi je ureno, aby vldl navdy z Davidova obnovenho trnu (L 1,32-33), tj. bude mt v Jeruzalm Davidovo vd postaven a hodnosti. Protoe bude Kristus vldnout z Jeruzalma, stane se prv toto msto hlavnm mstem budoucho Krlovstv. V tto oblasti bude tak vybudovn

108

KRLOVSTV BO

chrm (Ez 40-48). Lid budou prokazovat ctu Bohu na rznch mstech po svt, ale tento chrm bude ohniskem svtovho uctvn. Nrody budou kadoron putovat, aby se klanly Krli, Hospodinu zstup, a slavili slavnost stnk kolem jeruzalmskho chrmu (Za 14,16). Toto kadoron putovn do Jeruzalma je prorokovno tak v Iz 2,2-3: I stane se v poslednch dnech, e se hora /krlovstv Da 2,35+44/ Hospodinova domu /chrmu/ bude tyit nad vrcholy hor /tj. Bo krlovstv a chrm budou vyveny nad lidsk krlovstv/ a budou k n proudit vechny pronrody. Mnoh nrody pjdou a budou se pobzet: ,Pojme a vystupme na horu Hospodinovu, do domu Boha Jkobova. Bude ns uit svm cestm Ze Sijnu vyjde zkon, slovo Hospodinovo z Jeruzalma. To se jev jako obraz prvnch dn Krlovstv, kdy lid roziuj mezi ostatnmi informace o Kristov vldnut a vystupuj na horu Boho krlovstv, kter se bude pomalu roziovat po celm svt. Zde vidme zobrazen skutenho naden pi nboensk zbonosti. Jednou z nejvtch lidskch tragdi naich dn je to, e vtina lid uctv Boha z politickch, spoleenskch, kulturnch i emocionlnch dvod, nikoli na bzi pravdivho pochopen jeho osobnosti jako Otce a Stvoitele. V Krlovstv bude existovat celosvtov naden pouit se vce o Boch cestch; lid budou touto touhou siln motivovni a budou cestovat ze vech kout zem do Jeruzalma, aby zskali o Bohu vce vdomost. Namsto zmatk a nefrovost, vytvenmi lidskmi prvnmi systmy a soudnm systmem, bude existovat jeden universln prvn kodex zkon a slovo Panovnkovo, prohlaovan Kristem z Jeruzalma. Vechny pronrody k n budou proudit to ns u, e obyejn touha najt pravdiv znalosti o Bohu zmen tenice mezi nrody, podobn jako je tomu mezi jednotlivci, kte se oddali shromaovn takovch znalost u v tomto ivot. Tento popis vech nrod proudcch do Jeruzalma je podobn obrazu, pedstavovanmu v Iz 60,5, kde id proud spolen s pohany (neidy) do Jeruzalma uctt Boha. To lad perfektn s proroctvm o Krlovstv ze Za 8,20-23: Znovu budou pichzet nrody a obyvatel mnoha mst. Obyvatel jednoho msta pjdou do druhho a eknou: , Pojme si naklonit Hospodina, pojme vyhledat Hospodina zstup /v Za 14,16 je pidno: kadoron/. J pjdu tak. A budou pichzet etn nrody i mocn pronrody, aby hledaly v Jeruzalm Hospodina zstup v onch dnech se chop deset mu z pronrod vech jazyk pevn cpu roucha jednoho Judejce a eknou: , Pjdeme s vmi. Slyeli jsme, e s vmi je Bh.

KRLOVSTV BO

109

To vytv obraz idovskho nroda, kter je uinn hlavou a ne chvostem nrod, a to vzhledem ke sv kajcnosti a poslunosti (Dt 28,13). idovsk zkladna Boho plnu bude pak respektovna kadm. Rzn bude tak ukonena nevdomost o tomto aspektu mezi souasnm kesanstvm. Lid budou pot s nadenm diskutovat o tchto otzkch a budou moci ct idm: Slyeli jsme, e s vmi je Bh. Konverzace se pak bude toit kolem duchovnch vc, ne kolem marnch pelud, kter napluj soudob svtsk mylen. Je-li dn tento zvazek zbonosti, nepekvapuje, e Kristus bude soudit pronrody I pekuj sv mee na radlice, sv kop na vinask noe. Pronrod nepozdvihne me proti pronrodu, nebudou se ji cviit v boji (Iz 2,4). Absolutn Kristova autorita a jeho naprost spravedlnost pi rozhodovn spor vyst v to, e nrody ochotn pemn sv zbran v zemdlsk nad a upust od vekerho vojenskho vcviku. V jeho dnech rozkvete spravedliv ( 72,7) bude pak zdraznna duchovnost a dostane se cty tm, v nich se zrcadl Bo charakteristiky lsky, milosrdenstv, spravedlnosti apod. Srovnejte to s opakem dnenm vyzdvihovnm pchy, prosazovn vlastnch nzor i sobeckch ambic. Ochotn petaven me na radlice bude soust mnohem ir promny zemdlstv, kter na zemi nastane. Jako dsledek Adamova hchu byla zem kvli tomu prokleta (Gn 3,17-19), co mlo za nsledek to, e je v souasn dob teba vynakldat velik sil na dobvn potravy. V Krlovstv zem bude oplvat obilm, je se bude vlnit i po vrcholech hor /kdysi nerodnch/, jeho klasy budou jako libannsk cedry ( 72,16). Or pjde hned za encem, a ten, kdo lape hrozny, hned za rozsvaem. Z hor bude kanout mlad vno (Am 9,13) takovm zpsobem bude zlepena rodnost zem a zmeneno proklet, je bylo na vrub zem vysloveno v Edenu. Takov ohromn zemdlsk podnik pedpokld ast mnoha lid. Proroctv o Krlovstv vytvej dojem, e se lid navrt k sobstanmu rolnickmu ivotnmu stylu: Kad bude bydlit pod svou vinnou rvou, pod svm fkovnkem, a nikdo ho nevyds (Mi 4,4). Tato sobstanost pekon zneuvn prce, jak je obsaeno v jakmkoli systmu zamstnvn za mzdu. Trven ivota prac pro obohacen druhch se stane zleitost minulosti: Vystavj domy a usad se v nich, vyszej vinice a budou jst jejich plody. Nebudou stavt, aby se tam usadil nkdo jin, nebudou szet, aby z toho jedl jin Co svma rukama vytvo, to

110

KRLOVSTV BO

moji vyvolen sami spotebuj. Nebudou se namhat nadarmo (Iz 65,21-23). Izaj 35,1-7 obsahuje nenapodobiteln proroctv o tom, jak se zmn neplodn pda: vsledkem bude atmosfra radosti a tst, vyzaujc jakoby ze zem, a to vzhledem k jednodumu a duchovnjmu zpsobu ivota tch, kte na ni pracuj: Pou se rozvesel rozjs se pustina a rozkvete kvtm radostn bude jsat a plesat na pouti vytrysknou vody, potoky na pustin. Ze slajc stepi se stane jezero a z zniv zem vodn zdla. Dokonce i pirozen agresivita mezi zvaty bude odstranna: vlk a bernek se budou pst spolu a dti budou schopni si hrt s hady (Iz 65,25; 11,6-8). Stejn jako bude podstatn redukovna kletba, uvalena na bytosti prody, tak dojde i ke zmenen t, je se tk lidstva.A tak hovo Zj 20,2 -3 symbolickm jazykem o blu (hch a jeho inky), spoutanm i drenm na uzd bhem Milnia. ivot bude prodlouen, take zeme -li nkdo ve 100 letech, bude pokldn za mladka (Iz 65,20). eny zakus mn strasti pi porodu (Iz 65,23). Tehdy se rozevou oi slepch a otevou se ui hluchch. Tehdy kulhav posko jako jelen a jazyk nmho bude plesat (Iz 35,5-6). To se bude dt dky optovnmu dren dar Ducha (srovnej d 6,5). Neme bt dostaten zdraznno, e krlovstv Bo nebude jako rj na tropickm ostrov, kde si budou spravedliv uvat jako si uvaj dnes nkte lid koupn a slunn uprosted prodnch krs. Zkladnm elem krlovstv Boho je projevovat ctu Bohu, dokud nebude zem plna poznnm jeho slvy, jako vody pokrvaj moe (Abk 2,14). To je konen Bo cl: jakoe jsem iv, Hospodinova slva napln celou zemi (Nu 14,21). cta k Bohu znamen, e obyvatel zem budou oceovat, chvlit a napodobovat jeho spravedliv vlastnosti. Bude -li zem v tomto stavu, Bh dovol toto ve zrcadlit i ve fyzickm svt. A tak pokorn obdr zemi /v Krlovstv/ a bude je blait dokonal /duchovn/ pokoj ( 37,11) spe ne aby si uvali snadnho ivota. Ti, kdo hladovj a zn po spravedlnosti budou /j/ nasyceni v Krlovstv (Mt 5,6). Prv mylenka o zskn vnho ivota v Krlovstv je asto pouvna jako bonbnek , aby se vzbudil v lidech zjem o kesanstv. Vn ivot vak bude spe pleitost realizovat skuten dvod naeho pobytu v Krlovstv, toti oslavit Boha. V ase, kter nm bude vymen po naem ktu, by ocenn tohoto faktu mlo postupn narstat. Pro pisatele, ijcho prv deset let v radosti z absolutn dokonalosti a dobrho svdom u Boha, by to mlo stt za vechna traumata tohoto ivota. To, e tento

KRLOVSTV BO

111

posvtn stav bude trvat navdy, je schopen ns jednodue poblznit i ns dovst za hranice lidskho chpn. Dokonce i kdy se na to dvme ponkud vce tlesn, tak by ns ml pobyt v Bom krlovstv vrcholn motivovat k tomu, abychom opovrhovali svtskmi vhodami a materialismem. Namsto nadmrnho zabvn se mylenkami o bezprostedn budoucnosti, radil Je: Hledejte pedevm jeho krlovstv a spravedlnost, a vechno ostatn vm bude pidno (Mt 6,30-34). Ve, co si dokeme nyn pedstavit i eho chceme stj co stj doshnout, je nesrovnateln s konenm dovrenm vc, jak bude v krlovstv Bom. Musme hledat /Bo/ spravedlnost, tj. snait se rozvjet lsku k Bo povaze to znamen pn bt v Bom krlovstv nikoli proto, e chceme (my osobn) uniknout smrti a t snadno a vn ,ale pro spravedlnost, kter tam bude oslavena, a protoe se chceme stt kompletn mravn dokonal. A pli asto je nadje evangelia prezentovna zpsoby, kter se odvolvaj na lidskou sobeckost. Nae motivace bt v Krlovstv se velice vrazn odliuje ze dne na den. To, co zde pipomnme, je uritm idelem; na nejvy prioritou je nauit se chpat evangelium a demonstrovat ktem, e se mu podizujeme, lskypln posluni Boha. Nae ohodnocen nadje, kterou nm Bh nabz, a nae pesn dvody, pro chceme pobvat v Krlovstv, porostou a budou dozrvat po naem ktu.

5.5 Milnium
Na tomto mst naeho studia ivota v Krlovstv se pemliv ten patrn zept: Nezd se bt cel tento obrzek Boho krlovstv trochu pli lidsk? Lid budou v Krlovstv stle jet plodit dti (Iz 65,23) a dokonce i umrat (Iz 65,20). Tito lid budou mt stle jet mezi sebou spory, kter bude Kristus urovnvat (Iz 2,4), a budou muset stle jet obdlvat pdu, aby peili by to bude mnohem snadnj ne v souasnosti. To se zd bt nemlo vzdlen od slib, e spravedliv obdr vn ivot, pirozenost jako m Bh a e budou rovni andlm, kte neuzavraj satky ani se nemno (L 20,35-36). Odpovd je skutenost, e prvn st Boho krlovstv bude trvat tisc let Milnium (viz Zj 20,2-7). V jeho prbhu budou na zemi dv skupiny lid:

112 1.

KRLOVSTV BO

Svat ti z ns, kte nsledovali pijatelnm zpsobem Krista v tomto ivot a kte obdr vn ivot pi Soudu. Povimnte si: svat znamen povolanou osobu a vztahuje se na jakhokoli pravho vcho. 2. Obyejn smrteln lid, kte neznali evangelium v okamiku Kristova nvratu nemohli se tedy odpovdat ped soudnou stolic. Svat nebudou umrat i rodit dti, nebo obdreli na Soudu Bo pirozenost. Popisy ve zmnnch lidskch zitk v Krlovstv je teba tedy vztahovat na druhou skupinu, tedy ty, kte jsou naivu pi Kristov nvratu, avak neznaj Bo poadavky. Odmnou spravedlivch je bt krlovskm knstvem naeho Boha a ujmout se vldy nad zem (Zj 5,10). Krlov mus vldnout nad nkm: ovldanmi budou oni lid, kte ili v ase druhho pchodu v nevdomosti o evangeliu a byli proto ponechni naivu. Tm, e jsme v Kristu, se budeme podlet na jeho odmn, kterou je kralovn nad svtem: Kdo zvtz tomu dm moc nad nrody: bude je pst eleznou berlou tak jako j jsem tu moc pijal od svho Otce (Zj 2,26-27). Kristovo podobenstv o hivnch tak nyn zapad na sv msto vrn sluebnci budou odmnni deseti i pti msty, aby nad nimi vldli v Krlovstv (L 19,12-19). Znalost Boch cest nebude rozena ihned po prohlen Krista za krle v Jeruzalm; lid budou putovat do Jeruzalma, aby se dozvdli vce o Bohu (Iz 2,2-3). Vybavme si tak, jak skla z Da 2,35+44 (reprezentujc krlovstv Bo) zaplnila postupn celou zemi. Rozit znalost Boha a jeho krlovstv bude povinnost svatch. Kdy byl v minulosti krlovstvm Bom Izrael, bylo povinnost kn vyuovat o Bohu (Mal 2,5-7). K tomuto elu byli rozmstni v rznch mstech Izraele. Pi znovuobnoven jet slavnjho krlovstv pevezmou svat lohu kn (Zj 5,10). Kdyby Kristus piel dnes: 1. Mrtv, nuceni se zodpovdat, budou vzkeni a spolen s ivmi ve stejnm postaven pedvedeni ped soudnou stolici. 2. Hnci s odpovdnost budou potrestni smrt, spravedliv obdr vn ivot. 3. Tito spravedliv budou pot vldnout nad tmi, kdo jsou v t dob naivu, ale nemohou se zodpovdat Bohu; budou je uit evangelium jako krlovsk knstvo (Zj 5,10). 4. To ve bude trvat 1000 let. Bhem tto doby usly vichni smrtelnci evangelium a stanou se proto zodpovdnmi i oni. ivoty tchto lid budou mnohem del a astnj.

KRLOVSTV BO 5.

113

Na konci Milnia vypukne proti Kristovi a jeho svatm v zpoura, kterou Bh potla (Zj 20,8-9). 6. Na konci tchto 1000 let budou vzkeni a souzeni vichni ti, kte zemeli v tomto obdob (Zj 20,5+11-15). 7. Ti hn mezi nimi budou znieni, ti spravedliv z nich se spoj s nmi a obdr vn ivot. Potom bude teprve naplnn Bo cl, kter m se zem. Ta bude naplnna nesmrtelnmi spravedlivmi bytostmi. Bo jmno Jahve Elohim (znamenajc ten, kdo se zjev ve skupin mocnch) tak napln sv posln. Na zemi u nebude nikdy vce zakouen hch a tm ani smrt. Splnn bude tak slib o tom, e semeno hada bude pln znieno derem do hlavy (Gn 3,15): bhem Milnia bude Kristus vldnout dokud Bh nepodman vechny neptele pod jeho nohy. Jako posledn neptel bude pemoena smrt A mu /Kristovi/ bude podzeno vecko, pak i sm Syn se podd tomu /Bohu/, kdo mu vecko poddil, a tak bude Bh vecko ve vem (1 K 15,25-28). Tu nastane konec, a Kristus zru vldu vech mocnost a sil a odevzd krlovstv Bohu a Otci (1 K 15,24). Nen nm eeno, co bude nsledovat v tomto obdob, a bude Bh vecko ve vem; ve co vme, je to, e budeme mt vn ivot, Bo pirozenost a e budeme t, abych oslavili a potili Boha. Je mon i zkoumat dle situaci, kter nastane po Milniu. Chpn evangelia o krlovstv Bom je ivotn dleit pro spsu kadho tene tchto slov. Mon bychom vs mli podat o optovn proten tto kapitoly a vyhledn pslunch citt. Bh chce, abychom byli v jeho krlovstv. Veker el jeho konn byl utven tak, abychom na nm mli reln podl a nejen, abychom byli vyjdenm jeho stvoitelskch schopnost. Kest ns pipojuje k zaslbenm, kter se tkaj Krlovstv. Lze st uvit, e kest, po nm nsleduje nkolikalet pokorn poslunost Boch slov, nm me zaruit vstup do tto slavn a vn epochy. Nae vra v ohromnou Bo lsku vak mus bt pevn. Jakkoli nae krtkodob problmy nejsou zajist rozumnm dvodem, abychom se vzprali voln evangelia Je-li Bh s nmi, kdo proti nm? ( 8,31). Utrpen nynjho asu se nedaj srovnat s budouc slvou, kter m bt na ns zjevena ( 8,18). Toto krtk a lehk souen psob penesmrnou vhu vn slvy nm (2 K 4,17).

114

KRLOVSTV BO

Kapitola 5 : Otzky
1. Kdy bude ustaveno Bo krlovstv? a) bylo ji provdy ustaveno; b) pi Kristov nvratu; c) bylo zzeno o letnicch v prvnm stolet; d) v srdci vcch pi jejich obrcen. Existovalo krlovstv Bo v minulosti? Jestlie ano, v jak podob? Kdy skonilo? Co to je Milnium? a) vlda milosti v naich srdcch; b) 1000 let vldy vcch v nebi; c) 1000 let vldy satana na zemi; d) prvnch 1000 let budoucho krlovstv Boho na zemi. emu bude krlovstv podobn? Co budou dlat prav uednci v Milniu? a) budou nesmrtelnmi vldci nad smrtelnmi lidmi; b) budou vldci v nebi; c) nevme; d) budou t na jin planet. Zvst o krlovstv Bom byla zvstovna: a) pouze v Novm zkon; b) pouze Jeem a apotoly; c) jak ve Starm, tak i v Novm zkon; d) pouze ve Starm zkon.

2. 3. 4.

5. 6.

7.

KAPITOLA 6 BH A ZLO

100

KRLOVSTV BO

6.1 Bh a zlo
Mnoho kesanskch sekt spolu s mnohmi dalmi nboenstvmi v, e existuje bytost i netvor zvan bel i satan, kter je pvodcem problm naich ivot i svta a kter je zodpovdn za hch, kter pchme. Bible jasn u, e Bh je vemocn. Vidli jsme v oddle 1.4, e andl nemohou heit. Jestlie skuten vme tmto vcem, pak je pro ns nemon existence njak nadpirozen bytosti, aktivn po celm svt, kter by se protivila vemocnmu Bohu. Tato otzka je tak dleit, e sprvn pochopen bla a satana mus bt pokldno za soust zkladn doktrny. V d 2,14 se k, e Je zniil bla svou smrt; nemme -li proto sprvn pochopen role bla, nememe rozumt ani innosti i pirozenosti Jeov. Svt obecn, a tzv. kesansk obzvl, se dr mylenky, e dobr vci v ivot pochzej od Boha a ty patn od bla i satana. To nen nov idea; nejde dokonce ani o ideu, kter by byla omezena na renegtsk kesanstvo. Nap. Babylan vili, e existuj dva bohov bh dobra a svtla a bh zla a tmy, a e jsou spolu zaklesnuti ve smrtelnm boji. Prv takovou vru ml Kros, persk krl krl. Bh mu proto ekl: J jsem Hospodin a jinho u nen, mimo mne dnho Boha nen J vytvm svtlo a tvom tmu, psobm pokoj a tvom zlo /i pohromu/katastrofu/, j Hospodin konm vechny tyto vci (Iz 45,57+22). Bh vytv pokoj i zlo i pohromu Bh je autor, stvoitel zla v tomto smyslu. V tto linii je tak rozdl mezi zlem a hchem, kter je lidskou chybou a otevr svt, kter je vsledkem aktivit lovka, ne Boha ( 5,12). Bh k Krovi a lidem z Babylna, e mimo mne dnho /jinho/ Boha nen. Hebrejsk slovo el, pekldan jako Bh m ve svm zkladu vznam sla i zdroj moci. Bh tedy vlastn k, e mimo nho neexistuje dn zdroj moci. Toto je dvod, pro nemohou prav vc v Boha pijmout ideu nadpirozenho bla nebo dmon. Bh: stvoitel pohrom Bible oplv pklady, kdy Bh pinesl zlo do lidskch ivot a do svta. Am 3,6 k, e jestlie je zlo ve mst, zpsobil ho Bh. Je -li nap. ve mst zemtesen, vznik asto dojem, e to zamlel bel a e to on zpsobil kalamitu. Skuten vc mus vak chpat, e je to Bh, kdo je za to zodpovdn. A tak Mi 1,12 k, e sestoupilo od Hospodina zlo k brn Jeruzalma. V knize Jb teme, jak spravedliv mu Jb ztratil vechno, co

ml v tomto ivot. Ta kniha ns u, e zitek zla v osobnm ivot nen pmo mrn na poslunosti i neposlunosti Boha. Jb poznal, e Hospodin dal, Hospodin vzal (Jb 1,21). Nek, e Hospodin dal a sata n vzal A sv en vysvtluje: To mme od Boha pijmat jenom dobro, kdeto vci zl pijmat nebudeme? (Jb 2,10). Na konci knihy Jba utuj jeho ptel po tom vem zlu, je na nj Hospodin uvedl (Jb 42,11; srovnej 19,21 a 8,4). A tak je Bh zdrojem zla v tom smyslu, e v konen instanci dv zelenou problmm, je mme v naich ivotech. Koho Pn miluje, toho psn vychovv Podvolujte se jeho vchov pozdji pin ovoce pokoje a spravedlnost tm, kdo j proli (d 12,6-11) to ukazuje, e strasti, kter na ns Bh uvd, vedou ve skutenosti k naemu duchovnmu rstu. Je to pouit Boho slova proti Bomu slovu, kme-li, e bel je bytost, kter ns nut heit a bt nespravedlivm, a souasn (domnle) vn do naich ivot probl my, kter vedou k rstu ovoce pokoje a spravedlnosti. Ortodoxn idea o blovi zde tak vede k vnm problmm. Zvlt vznamn jsou pase, kter mluv o vydn lovka satanu, aby duch mohl bt zachrnn, i aby se odnauil rouhat (1 K 5,5; 1 Tm 1,20). Je-li satan skuten bytost, kter m spadeno na to, aby vybudila v lovku hch i na nj mla negativn duchovn in, pro se ve hovo o satanovi v pozitivnm svtle? Odpov le ve faktu, e protivnk, satan i obt v ivot, me mt asto za nsledek kladn duchovn dopad na ivot vcho. Pijmeme-li, e zlo pochz od Boha, meme se pak modlit za to, aby udlal nco s naimi problmy nap. aby je odstranil. Jestli tak neuin, pak vme, e jsou od nj seslny pro nae duchovn dobro. Vme-li vak, e existuje njak zl bytost, zvan bel i satan a jsouc pinou naich problm, pak neexistuje zpsob, jak se s nimi dohodnout. Invalidita, nemoc, nhl mrt i kalamita mus bt brny prost jako smla. Je -li bel njak mocn hn andl, pak bude mnohem silnj ne my a nebudeme mt jinou anci ne trpt v jeho rukou. V protikladu k tomu jsme utovni, e pod Bom zenm vecko /v ivot/ napomh k dobrmu pro vc ( 8,28). V ivot vcho proto neexistuje nic takovho jako tst i nhoda. Pvod hchu Je teba zdraznit, e hch pochz z ns, zevnit. Je to nae chyba, e heme. Samozejm by bylo pkn vit, e nelo o nai chybu, kdy jsme zheili. Mohli bychom svobodn heit a pak se omluvit s vysvtlenm, e to byla ve skutenosti blova chyba a e ostuda za n hch by mla dopadnout zcela na nj. Nen neobvykl, e v ppadech velice

102

KRLOVSTV BO

patnho chovn adon vink o milost s odvodnnm, e v dob, kdy pchal patn skutky, byl posedl blem a neruil za sebe. Zcela sprvn jsou vak takov nanicovat omluvy posuzovny tak, e neobstoj, a tato osoba je odsouzena za sv iny. Musme si zapamatovat, e mzdou hchu je smrt ( 6,23); hch vede ke smrti. Nen-li to nae chyba, e heme, ale blova, pak mus spravedliv Bh potrestat spe ne ns jeho. Avak skutenost, e jsme souzeni za nae vlastn hchy, ukazuje, e jsme za nae hchy tak odpovdni. Idea bla jako zvltn osoby vn ns a nikoli princip hchu v ns je pokusem penst odpovdnost za nae hchy mimo ns. Je vak jet jeden pklad, kdy lid odmtaj pistoupit na terminologii, kterou ns Bible pouuje o lidsk pirozenosti: e je toti od zklad hn. Nic, co zven vchz do lovka, neme ho znesvtit Z nitra toti, z lidskho srdce, vychzej zl mylenky, smilstv, loupee, vrady nadutost, opovlivost. Vecko toto zl vychz z nitra a znesvcuje lovka. (Mk 7,15-23). Idea, e existuje nco hnho vn ns, co do ns vstoup a zpsob, e zheme, nen kompatibiln s jasnm Jeovm uenm, kter zde pedkld. Z nitra, ze srdce lovka pochzej vechny tyto zl vci. Z tohoto dvodu uvaoval Bh v ase potopy, e kad vtvor lidskho srdce je od mld zl (Gn 8,21). Jakub 1,14 nm k, jakm zpsobem jsme pokoueni: Kad /v kad lidsk bytosti probh stejn proces/, kdo je v pokuen, je svdn a vben svou vlastn dostivost. Jsme pokoueni svou vlastn dostivost, svmi vlastnmi zlmi touhami ne nm vn ns. Odkud jsou mezi vmi boje a svry? pt se Jakub. Nejsou to prv vn, kter vs vedou do boj? Kad z ns podlh zvltnm, osobnm pokuenm. Mus bt proto vytveny naimi vlastnmi zlmi touhami, protoe pat k na osob. Je ppadn eeno, e jsme svm vlastnm nejhorm neptelem. List manm je iroce vnovn hchu: jeho pvodu a jak jej pekonat. Je velice ppadn, e je zde sotva zmnka o blu a satanovi, a to v kontextu toho, odkud hch pochz. Pavel nezmiuje bla ani satana. Je teba ci, e bel je novozkonn pojem. Jestlie by existovala vnj bytost nutc ns k hchu, nepochybn by byla iroce zmiovna ve Starm zkon. O tto zleitosti je v nm vak vznamn a hlubok ticho. Zznam obdob Soudc i Izraele na pouti ukazuje, e v onom obdob il Izrael ve velkm hchu. Bh je vak nevaroval ped njakou mocnou nadpirozenou bytost, i silou, kter by do nich mohla vstoupit a donutit je heit. Msto toho je povzbuzuje, aby se pimknuli k jeho slovm, a tak neupadli na cesty, urovan jejich vlastn tlesnost (nap. Dt 27,9-10; Joz 22,5).

Pavel lamentuje: Ve mn, to jest v mm tle, nepebv dobro vdy neinm dobro, kter chci Jestlie vak inm to, co nechci, nedlm to j, ale hch, kter ve mn pebv ( 7,18 -20). Nyn nevin ze svho heen njakou vnj bytost zvanou bel. Skuten zdroj hchu umisuje do sv vlastn zl pirozenosti: To nedlm j, ale hch, kter ve mn pebv. Objevuji tedy takov zkon /v sob/: Kdy chci init dobro, mm v dosahu jen zlo /tj. je se mnou/. k tedy, e protiklad k duchovnmu byt pochz z neho, co nazv hch pebvajc ve mn. Kad pemliv, duchovn uvaujc osoba dojde ke stejnmu sebepoznn. Mlo by bt poznamenno, e dokonce tak vynikajc kesan jako Pavel nezakusil po svm obrcen njakou zmnu sv pirozenosti, ani se neocitl v postaven, v nm by neheil i heit nemohl. Modern evangelick hnut prohlauje, e oni v takovm postaven jsou. Pavla vzhledem k jeho vrokm v 7,15-21 ad mezi tzv. nespasen. Zmiovan vere in mnoho pot pro jejich tvrzen. David, jin nepochybn spravedliv mu, komentoval podobn stlou hnost sv nejvlastnj podstaty: Ano, zrodil jsem se v nepravosti, v hchu m poala matka ( 51,7). Bible je zcela oteven, pokud jde o fundamentln hnou pirozenost (podstatu) lovka. Jestlie to sprvn zhodnotme, nen teba vymlet njakou imaginrn osobu, vnj na lidsk pirozenosti, kter by byla odpovdn za nae hchy. Jr 17,9 k, e srdce lovka je tak skon a klamn, e nememe vlastn ani cel rozsah jeho hnosti zmapovat. Tak Je oznail nai pirozenost za zlou od zklad v Mt 7,11. Kaz 9,3 (hebrejsk text) nemohl bt jasnj: Srdce lidskch syn je naplnno zlobou. Ef 4,18 ukazuje na dvod, pro se lidsk pirozenost odcizila Bohu: Odcizili se Bomu ivotu pro svou nevdomost a zatvrzel srdce. Pro nai duchovn slepotu, nevdom srdce a n zpsob mylen, kter vyvr z ns, jsme se vzdlili od Boha. V tomto kontextu hovo Ga 5,19 o naich hch jako o skutcch lidskho tla; je to nae vlastn tlo, nae nejvlastnj jsoucno a podstata, kter vedou k tomu, e pchme hch. dn z tchto pas nepichz s vysvtlenm pvodu hchu v podob bla, kter by jej do ns vloil; hn smovn je nco, co mme my vichni pirozen od narozen je zkladn soust vybavenosti lovka.

6.2 bel a satan

Nkdy jsou ponechna originln biblick slova nepeloen (mamon z Mt 6,24 podle BK i Nov smlouvy je takovm aramejskm

104

KRLOVSTV BO

pkladem). Satan je nepekldan hebrejsk vraz, kter znamen protivnk, zatmco bel je peklad eckho slova diabolos, znamenajcho lh, neptel i falen alobce. Satan byl penesen z hebrejtiny bez pekladu, stejn jako nap. Harmagedon (Zj 16,16) i Halelujah (Zj 19,1-6). Musme-li u vit, e satan a bel jsou njak bytosti vn ns, kter jsou odpovdn za hch, pak bychom mli na ta msta, kde na n v Bibli narazme, dosadit ony zl osoby. Biblick pouit tchto slov ukazuje, e mohou fungovat jako obecn podstatn jmna, popisujc obyejn lidi. Tato skutenost znemouje zdvodnn, e slova bel a satan tak, jak jsou uita v Bibli sama o sob odkazuj na njak vznamn hn osoby i bytosti vn ns. Slovo satan v Bibli 1 Kr 11,14 zaznamenv, e Hospodin vzbudil alomounovi protivnka /stejn hebrejsk slovo, jinde pekldan satan/ v Edmci Hadadovi. Hospodin vzbudil alomounovi t protivnka /jet jednoho satana/ v Reznovi byl protivnkem /satanem/ Izraele (1 Kr 11,23+25). To neznamen, e by Bh alomounovi vzbudil nadpirozenou osobu i andla jakoto satana/protivnka; vzbudil obyejnho mue. Jet jeden pklad poskytuje Mt 16,22-23. Petr se snail odradit Jee od toho, aby el do Jeruzalma zemt na ki. Je se otoil a ekl Petrovi: Jdi mi z cesty, satane tv smlen nen z Boha, ale z lovka. A tak byl Petr nazvn satanem. Ten zznam je przran zeteln: Kristus nemluvil s andlem i njakm monstrem, kdy pronel citovan slova hovoil k Petrovi. Protoe slovo satan znamen prv jen protivnk, me bt takto nazvna i dobr osoba, dokonce sm Bh. V podstat nen ve slov samm nic nutn hnho. Druhotn hn vznamy, kter slovo satan m, maj sten pinu v tom, e nae vlastn hn pirozenost je nam nejvtm satanem i protivnkem, a tak v tom, e pouit tohoto slova ve svtovch jazycch odkazuje na cosi spojenho s hchem. Bh sm me bt pro ns satanem tm, e vnese do naich ivot strasti, i tak, e se postav do cesty patnmu smru aktivit, do kterch jsme se pustili. Skutenost, e Bh me bt zvn satanem, neznamen, e on sm je hn. Knihy Samuelovy a Paralipomenon jsou paralelnm vtem analogickch incident; vechna tyi evangelia jsou zznamy stejnch udlost, ale pouvaj odlin jazyk. 2 S 24,1 zaznamenv: Hospodin podntil Davida proti Izraeli, aby ho donutil ke stn izraelskho lidu. Popis odpovdajc udlosti v 1 Pa 21,1 k, e proti Izraeli povstal satan a podntil Davida, aby provedl stn. V jedn pasi takto provokuje Bh, v druh satan. Jedin zvr je, e Bh inkoval jako satan i protivnk

proti Davidovi. To sam uinil Jbovi, kdy uvedl do jeho ivota strasti. Jb pak ekl o Bohovi: Zmnil ses mi v krutho protivnka, stroj mi klady svou mocnou rukou (Jb 30,21). Fakticky Jb ekl, e se mu zmnil v satana. Slovo bel v Bibli Slovo bel je tak spe ne vlastnm jmnem obyejnm slovem. Na rozdl od satana je vak vdy uito ve patnm smyslu. Je ekl: Copak jsem nevybral vs dvanct /uednk/ a jeden z vs je bel? Hovoil o Jidi Ikariotskm, kter byl obyejnm smrtelnm muem. Nemluvil o njak bytosti s rohy, i o takzvanm duchovi. Slovo bel zde prost odkazuje na hnho lovka. Jet jeden pklad je v 1 Tm 3,11. eny jhenky nemaj bt pomlouvan v eckm originlu je zde slovo diabolos, kter je jinde pekldno jako bel. Jinde Pavel varuje Tita, e by star eny v crkvi nemly pomlouvat nemly by bt bly (Tt 2,3). A podobn ekl Timoteovi (2 Tm 3,1+3), e v poslednch dnech lid budou pomlouvan /budou bly/. To neznamen, e by se lidsk bytosti promnily v nadlidsk tvory, nbr e se stanou ve vzrstajc me hnmi. Z toho veho by mlo bt jasn, e slova bel a satan neodkazuj na padl andly i na njak hn bytosti vn ns. Hch, satan a bel Slova satan a bel jsou pouvna obrazn k popisu pirozench hnch tendenc v ns, o nich jsme hovoili v oddlu 6.1. Ty jsou naimi hlavnmi satany i protivnky. Bvaj tak personifikovny a jako takov jsou nazvni bel n neptel, pomlouva pravdy. To ukazuje, emu je n pirozen lovk podobn prv blovi. Vztah mezi blem a naimi zlmi tubami, hchem v ns, je ozejmen v nkolika pasch. Protoe sourozence /ns/ spojuje krev a tlo, i on /Je/ se stal jednm z nich, aby svou smrt zbavil moci toho, kdo smrti vldne, toti bla (d 2,14). bel je zde popsn jako ten, kdo je zodpovdn za smrt. Avak mzdou hchu je smrt ( 6,23). Hch i bel mus bt proto paraleln. Podobn k Jakub 1,14, e ns pokou nae dostivost, dovd ns k hchu, a proto umrme; z d 2,14 vak vme, e smrt pin bel. V tm veri se doteme, e Je ml nai pirozenost, aby znekodnil bla. Srovnej to s 8,3: Jako ob za hch poslal svho vlastnho Syna v tle, jako m hn lovk /tj. v na lidsk pirozenosti/, aby na lidskm tle odsoudil hch. To ukazuje, e bel a hn tendence, lovku pirozen, jsou fakticky stejn. Je nesmrn dleit pochopit, e Je byl pokouen stejn jako my. Nepochopen uen o blovi znamen, e

106

KRLOVSTV BO

nememe sprvn ocenit pirozenost a innost Jee. Jenom proto, e ml Je nai lidskou pirozenost, tedy vetn bla v sob, meme mt nadji ve spasen (d 2,14-18; 4,15). Je byl schopen zniit bla na ki tm, e pekonal dostivosti sv vlastn pirozenosti, tedy biblickho bla (d 2,14). Je-li bel njak jsoucno v podob osoby, pak u by nemohl nadle existovat. d 9,26 k, e Kristus se zjevil, aby svou obt sal hch. d 2,14 to spojuje s vyhlenm, e skrze svou smrt Kristus zniil bla. Svou smrt zniil Je tlo ovldan hchem ( 6,6), tj. lidskou pirozenost, hch zjeven v podob naich skutench tl. Kdo vak se dopout hchu, je z bla (1 J 3,8), protoe hch je vsledkem toho, e uvolujeme cestu naim pirozenm dostivostem (Jk 1,14-15), kter Bible nazv blem. Proto se zjevil Syn Bo, aby zmail iny blovy (1 J 3,8). Jestlie sprvn kme, e bel jsou vlastn nae zl tuby, pak jejich psoben, resp. v co st, jsou nae hchy. To potvrzuje 1 J 3,5: Zjevil se /Je/, aby hchy sal. Nae hchy a iny blovy jsou tot. Jet jeden pklad tohoto spojen mezi blem a naimi hchy poskytuj Sk 5,3: Petr k Ananiovi: Pro satan ovldl tv srdce? V nsledujcm veri k Petr: I pro jsi tuto vc sloil v srdci svm? /podle BK/. Zrozen neho v naem srdci je tot jako naplnn naeho srdce satanem. Jestlie my sami nco poneme napklad hn pln, pak to zan uvnit ns. Jestlie ena pone dt, neexistuje vn n; ve zan uvnit n. Jakub 1,14-15 uv stejnho obratu pi popisu toho, jak nae dostivost pone a porod hch, kter pin smrt. 109,6 stav vedle sebe hnho lovka a satana: Postav nad nm svvolnka, a stoj p o jeho pravici alobce /satan/, tj. v moci nad nm (srovnej 110,1). Personifikace Mete vak celkem rozumn namtnout: To vak nek nic o tom, zda je bel osobou! Tato nmitka je zcela sprvn; d 2,14 hovo o tom kdo smrt vldne, toti o blovi. Dokonce u mal vsek z biblickho ten ukazuje, e se zde asto uv idea personifikace hovo se o abstraktn ideji jako by to byla njak osoba. Tak P 9,1 mluv o en zvan moudrost, kterak si vystavla dm; 6,23 pipodobuje hch k pokladnkovi, kter vyplc mzdu smrt. Tento rys Bible je vce diskutovn v Pdavku . 5. N bel, diabolos, asto pedstavuje nae dostivosti. Nemete vak mt abstraktn belskost; dostivosti lidskho srdce nemohou existovat oddlen od lovka proto je bel personifikovn. Hch je asto zpodobovn jako pn (vldce) nap. v 5,21; 6,6+17; 7,3. Je proto pochopiteln, e bel je tak personifikovn, nebo odkazuje k hchu. Stejnm zpsobem mluv Pavel o ns, jako

bychom mli ve svm tle dv bytosti ( 7,15-21): lovk tla, bel, bojuje s lovkem Ducha. Je vak samozejm, e v ns nebojuj dv bytosti v doslovnm smyslu slova. Hn st na osoby je personifikovna jako (ten) zl (Mt 6,13) biblick bel. Stejn eck frze, zde pekldan jako zl, je peloena v 1 K 5,13 /v nkterch anglickch verzch, pozn. pekladatele/ jako hn osoba. To ukazuje, e kdy nkdo uvoluje cestu hchu, svmu zlmu, stv se sm tm zlm alias blem. bel a satan v politickm kontextu Tato slova bel a satan jsou tak pouvna k popisu patnho a hnho svtovho du, v nm ijeme. O socilnch, politickch i pseudonboenskch hierarchich lidstva je mon hovoit jako o blu. bel a satan v Novm zkon asto odkazuj k moci idovskch i mskch politickch a spoleenskch systm. Tak teme o blu, uvrhujcmu vc do vzen ( 2,10) jde o mskou vrchnost, vznc vc. Ve stejnm kontextu teme o crkvi v Pergamu, kter sdl na satanov stolici i trnu, tj. na mst mskho mstodritelstv v Pergamu byla msk kolonie i skupina vcch. Nememe prohlsit, e satan sm pokud existuje ml v Pergamu trn. Individuln hch je definovn jako poruen Boho zkona (1 J 3,4). Avak hch v kolektivn podob, tedy jako politick a spoleensk sla v opozici k Bohu, pedstavuje mnohem mocnj slu ne individua; je to prv tato kolektivn sla, je bv nkdy personifikovna jako mocn bytost bel. V tomto smyslu je nazvn rn i dal islmsk stty Spojenmi stty velk Satan, tj. velk protivnk pro jejich politick i nboensk zmry. Takto jsou tedy slova bel a satan asto pouvna v Bibli. Zvrem je asi teba ct, e prv u tohoto pedmtu studia je vce ne u jinch na mst zaloit sv pochopen na vyvenm pohledu cel Bible nikoli postavit rozshlou nauku na nkolika verch, kter obsahuj pr pochytanch frz, jak se to objevuje u obvyklch vrouk v otzce bla. Vyplat se pest si znovu a peliv oddly 6.1 a 6.2. Prohlaujeme veejn, e vroun pozice, kter je tam nartnuta, pedstavuje jedin zpsob racionlnho pochopen vech mst, kter hovo o blu a satanovi. Tato slova mohou bt pouita jako obecn pdavn jmna a na nkterch mstech vyjaduj hch, kter je shledn v na vlastn lidsk pirozenosti. Nkter nejrozenj nepochopen tch mst, kter bvaj citovna na podporu populrnch pedstav, jsou rozebrna v pdavcch, kter dopluj tuto kapitolu.

108

KRLOVSTV BO

6.3 Dmoni
Pedchoz dva oddly objasnily, pro nevme, e bel a satan jsou osoby i njak nestvry. Pipustme -li, e nejsou dn takov bytosti, pak z toho nutn vyplv, e dmoni, pokldni za sluebnky bla, tak neexistuj. Zd se, e si mnoho lid mysl, e nm Bh dv vechny dobr vci ivota, zatmco bel a jeho dmoni ty patn a navc nm i berou to dobr, co nm dal Bh. Bible ns jasn u, e Bh je zdrojem veker moci (viz oddl 6.1) a e je zodpovdn jak za dobr, tak i za patn vci naich ivot: J vytvm svtlo a tvom tmu, psobm pokoj a tvom zlo, j Hospodin konm vechny tyto vci (Iz 45,7). Sestoupilo od Hospodina zlo k brn Jeruzalma (Mi 1,12). Kdy se v mst troub na polnici, zda se lid netese? Stane-li se v mst nco zlho, zda nejedn Hospodin? (Am 3,6). Jestlie tedy zavme strasti, mli bychom akceptovat, e pochzej od Boha, a ne je svalovat na bla i dmony. Jb byl lovk, kter ztratil mnoho dobrch vc, Bohem poehnanch, avak neekl: Tito dmoni vzali ve, co mi Bh dal. Ne, poslyte, co ekl: Hospodin dal, Hospodin vzal; jmno Hospodinovo bu poehnno (Jb 1,21). To mme od Boha pijmat jenom dobro, kdeto vci zl pijmat nebudeme? (Jb 2,10). Jakmile chpeme, e vechny vci pochzej od Boha, meme se k nmu v ppad ivotnch problm modlit, aby je odstranil jestlie to neudl, meme si bt jisti, e je na ns nechv dopadat, aby rozvinul n charakter a pro nae dobro v dlouhodobm horizontu: Synu mj, podrobuj se kzni Pn a neklesej na mysli, kdy t kr. Koho Pn miluje, toho psn vychovv, a trest kadho, koho pijm za syna. Podrobujte se jeho vchov; Bh s vmi jedn jako se svmi syny. Byl by to vbec syn, kdyby ho otec nevychovval? Jste-li bez takov vchovy, jak se dostv vem synm, pak nejste synov, ale ciz dti. (d 12,5 -8). Bh: zdroj veker moci Bh je zdrojem veker moci: J jsem Hospodin a jinho u nen, mimo mne dnho Boha /hebrejsk slovo pro boha znamen vlastn moc/ nen (Iz 45,5); Co je Bh krom mne? Jin skly nen, j o dn nevm (Iz 44,8);

Hospodin je Bh; mimo nho nen dn jin (Dt 4,35). Takov vere se objevuj v Bibli kadou chvli. Bh je zdrojem veker moci a Bohem jedinm je proto i Bohem rlivm, jak nm asto pipomn (nap. Ex 20,5; Dt 4,24). rlivm se stv, kdy zanou jeho lid vit v jin bohy a jestlie mu kaj: Jsi velkm a mocnm Bohem, ale j vpravd vm tomu, e existuj krom tebe jet i jin bohov, by nejsou tak mocn jako ty. Z tchto dvod nememe vit, e existuj dmoni i bel stejn tak , jako existuje prav Bh. Prv takovou chybu udlal Izrael. Velk st Starho zkona se vnuje tomu, aby ukzala, jak Izrael urel Boha tm, e vil v jin bohy stejn jako v nho. Uvidme v Bibli, e dmoni, v n v lid dnes, jsou prv takov jako oni falen bohov, v n vil Izrael. Dmoni jsou modly Pavel vysvtluje v 1 K, pro by nemli mt kesan nic spolenho s modlosluebnictvm, i s vrou v modly. V biblickch asech lid vili, e dmoni jsou bkov, jejich uctvnm lze zastavit problmy, kter pin ivot. Zhotovovali proto modely dmon, stejn jako modly, a uctvali je. To vysvtluje, pro Pavel ve svch dopisech zamuje slova dmon a modla: To, co pohan obtuj, obtuj dmonm, a ne Bohu. Nechci, abyste veli ve spoleenstv s dmony Kdyby vm vak nkdo ekl: ,Toto bylo obtovno bostvm /idolm podle BK/, nejezte kvli tomu, kdo vs na to upozornil (1 K 10,20+28). Idoly a dmoni jsou tak fakticky tot. Povimnte si, jak Pavel k, e obtovali dmonm /modlm/, a ne Bohu dmoni nebyli Bh, a protoe je pouze jedin Bh, vyplv z toho, e dmoni nemli vbec dnou skutenou moc, nebyli bohy. V 1 K 8,4 je tento bod siln zdraznn: Pokud tedy jde o maso obtovan modlm, vme, e modly /ekvivalent k dmonm/ ani bohov tohoto svta nic nejsou a e jest jen jeden Bh. Modla nebo dmon vbec neexistuj. Ve svt existuje jen jeden prav Bh, i moc. Pavel pokrauje ve verch 5 6: I kdy jsou tak zvan bohov /boh i pn je mnoho podobn jako lid dnes v v mnoho typ dmon: jeden zpsob ztrtu vaeho zamstnn, jeden to, e vs opust ena atp./ my /skuten vc/ pece vme, e je jedin Bh Otec, od nho je vecko /tedy zl i dobr, jak jsme vidli v pedelch odkazech/.

110

KRLOVSTV BO

Dal potvrzen, e lid vili v novozkonnch asech, e dmoni jsou modly i bohov, lze nalzt ve Skutcch 17,16 -18; popisuje se zde, jak Pavel kzal v Atnch, co bylo msto pln oddno modlstv, a tedy uctvajc mnoho rznch model. Pot, co slyeli Pavla kzat evangelium, kali lid: Zd se, e ns chce zskat pro ciz /tj. nov/ bostva /dmony/ protoe kzal o Jeovi a o zmrtvchvstn. A tak si lid mysleli, e Je a vzken jsou nov dmoni i nov modly, je jim byli vykldni. tete-li zbytek kapitoly, uvidte, jak Pavel pokrauje vyuovat pravdu tyto lidi a ve veri 22 k: Jste velice horliv /doslova oddni uctvn dmon/ a vysvtluje jim, e Bh nen v jejich dmonech, i modlch ptomen. Pamatujeme si, e Bh je jedinm zdrojem moci. Nen -li v dmonech, pak dmoni nemohou mt dnou moc, nebo dn jin zdroj moci ve vesmru nen tj. oni neexistuj. Starozkonn dmoni byli modlami Vrtme-li se zpt ke Starmu zkonu, nalezneme tam vce potvrzen faktu, e dmoni jsou tot jako modly. alm 106,36 -39 popisuje omyly Izraele a modly Kenaanu pipodobuje k dmonm: Slouili /Izraelci/ jejich modlskm stvrm a ty se jim staly lkou; obtovali sv syny a sv dcery bsm /dmonm/. Nevinnou krev prolvali, krev svch syn a dcer, kter obtovali modlskm stvrm Kenaanu Tak se poskvrnili svmi iny, svm jednnm poruili vrnost. Zcela zeteln jsou dmoni pouze jin jmno pro modly. Jejich uctvn dmon je Bohem popsno jako uctvn jejich vlastnch in jejich vlastnch jednn /vmysl/, protoe vra v dmony byla vsledkem lidsk pedstavivosti; modly, kter vytveli, byly jejich vlastn iny /dla/. A tak ti, kdo v v dmony i dnes, v ve vci, kter byly vytvoeny lidskou pedstavivost, a nikoli v nco, co by ns uil Bh. Pt Mojova 32,15-24 popisuje prv tu situaci, kdy se Bh rozzlobil nad vrou svch lid v dmony: Izrael potupil Sklu sv spsy. Bohy cizmi ho /Hospodina/ popouzeli k rlivosti, ohavnmi modlami ho ureli. Obtovali bsm, a ne Bohu, bostvm, je ani neznali ped nimi se vai otcov nechvli hrzou /Hospodin/ ekl: ,Skryji ped nimi svou tv Je to proradn pokolen, synov bez vrnosti. Popouzeli m libohem k rlivosti, svmi peludy m ureli Sam zlo na n shrnu Bh tedy popisuje dmony stejn jako modly, peludy i libohy vci, v n vit je marnost a kter neexistuj. Vit v dmony ukazuje nedostatek vry v Boha. Nen to lehk vit, e Bh poskytuje vechno v naich ivotech to dobr i to patn. Je snadnj domnvat se, e patn vci pochzej od nkoho jinho, protoe jakmile jednou ekneme, e

pochzej od Boha, pak musme i vit, e je Bh odebere pry, i e jsou nm v konenm inu prospn. Novozkonn dmoni Mete vak ct: Jak je to se vemi tmi novozkonnmi citacemi, kter o dmonech zeteln mluv? Zde musme objasnit jednu vc: Bible si neme odporovat, je slovem vemocnho Boha. Je-li nm jasn eeno, e Bh zpsobuje nae problmy a e je zdrojem veker moci, pak neme Bible souasn ct, e vechny ty patn vci nm psob dmoni bkov v opozici k Bohu. Zd se pznan, e slovo dmoni se objevuje ve Starm zkon jen tyikrt (a vdy popisuje uctvn model), avak v zznamech evangelia se objevuje mnohokrt. Domnvme se, e je to proto, e v dob sepsn evangeli patilo k tehdejmu jazyku prohlaovat, e jakkoli nemoc, jejm pinm nerozumme, vznikla vinou dmon. Jestlie dmoni skuten existuj a jsou odpovdni za nae nemoci a dal problmy, pak bychom se o nich mli dozvdt mnohem vce ze Starho zkona. V tomto kontextu se tam vak o nich nedoteme vbec nic. Dmoni v Novm zkon ct, e z nkoho byli vyhnni dmoni, znamen, e byl vylen z duevn nemoci, i z nemoci, jej pina byla tehdy neznma. Lid prvnho stolet mli tendenci svalovat vechno, emu nerozumli, na imaginrn bytosti zvan dmoni. Lid hovoili o tch, kte trpli duevn nemoc (t mohli pi tehdej rovni medicnskch znalost tko rozumt) jako o posedlch dmonem. Ve starozkonnch asech odkazuje zl i neist duch na nedobr duevn stav (Sd 9,23; 1 S 16,14; 18,10). V novozkonnch asech ukazuje vraz o posedlosti zlm duchem i dmonem nepochybn na toho, kdo trp duevn nemoc. Spojen mezi dmony a nemoc je vidt z nsledujcho: Pinesli k nmu /Jeovi/ mnoho posedlch; i vyhnal duchy svm slovem aby se naplnilo, co je eeno sty proroka Izaje /ve Starm zkon/: ,On slabosti nae na sebe vzal a nemoci nesl (Mt 8,16-17). Nae slabosti a nemoci jsou tak tot jako bt posedl dmony a zlmi duchy. Lid si mysleli, e je Je len a kali, e je to proto, nebo m dmona je posedl zlm duchem a blzn (J 10,20; 7,19 -20; 8,52). Vili tedy, e dmoni psob lenstv.

112

KRLOVSTV BO

Uzdravovn nemocnch Kdy byli vyleni lid posedl dmony, kalo se, e se vrtili do sv sprvn mysli, k rozumnosti viz Mk 5,15; L 8,35. To naznauje, e bt posedl dmony byl jin zpsob vyjden, e nen nkdo duevn v podku. O posedlch dmony se k, e jsou uzdravovni i leni Mt 4,24; 12,22; 17,18, co naznauje, e posedlost dmony je jin zpsob popisu nemoci. V Lukovi 10,9 ekl Je svm 70 apotolm, aby vyrazili a uzdravovali nemocn. Tak i inili a po nvratu ekli: i dmoni se nm podrobuj ve tvm jmnu (tamt, v.17) opt jsou tedy ztotoovni dmoni a nemoc.Tak zde mme pklad toho, e nkdy apotolov lili lidi ve jmnu Jee (viz jet Sk 3,6 a 9,34). Jazyk onch as Vidme tedy v Novm zkon, e to byl tehdej jazyk, kter popisoval nkoho, kdo byl duevn nemocn i trpl nemoc, j nikdo nerozuml, jako posedlho dmony. Bible je psna jazykem, ktermu mohou lid rozumt. I kdy pouv tehdejch vraz, neznamen to, e se v n i u Jee demonstruje vra v dmony. Stejnm zpsobem pouv anglitina slovo lunatic k popisu toho, kdo je duevn nemocn. Doslova to znamen, e je zasaen mscem. Ped mnoha lety lid vvali, e jestlie se nkdo vyd v noci na prochzku, kdy je jasn msc, me jm bt zasaen a duevn onemocnt. Anglitina pouv slovo lunatic dodnes k popisu lovka, kter je len (blzniv) neznamen to zajist, e vme tomu, e lenstv je psobeno mscem. /I etina pouv by ideji slovo lunatik; na rozdl od anglitiny je zde vak posun k mrnj form njakho mentlnho problmu zde k nmsnosti, nadmrn zasnnosti aj.; pozn. pekladatele/ Kdyby byla tato slova zapsna a znovu tena za 2000 let v ppad, e by se nenavrtil Je -, lid by si patrn mysleli, e jsme vili tomu, e msc psob lenstv mlili by se vak, nebo my pouze pouvme soudob jazyk, tak jako Je ped 2000 lety. Podobn popisujeme jistou ddinou poruchu jako tanec svathoVta, a nen zpsobena ani svatm Vtem ani tancem prost pouvme vitho soudobho vrazu. Je zejm, e Je Kristus se nenarodil 25. prosince; souasn pisatel vak stle mluv o tomto dni jako o Christmas day /hlavn den Vnoc v Anglii; esk Vnoce nemaj spojen s Kristovm jmnem jako anglitina; pozn. pekladatele/, akoli si nemyslm, e bychom mli vymezovat tento den jako oslavu Kristova narozen. Jmna dn v tdnu jsou v anglitin zaloena na uctvn pohanskch model nap. Sunday znamen den zasvcen uctvn

slunce; Saturday byl dnem urenm k uctvn Saturna, Monday msce apod. Pouvn tchto nzv neznamen, e sdlme pohanskou vru tch, kdo pvodn vymleli n souasn jazyk. Za as psoben Ezechiela existoval mtus, e sama izraelsk zem byla zodpovdn za netst tch, kdo na ni sdl. To nebyla pravda, pesto Bh pouv pi racionlnch vahch populrn jazyk doby: Toto prav Panovnk Hospodin: ,Protoe o vs kaj: Ty, zem, por lidi a svj vlastn nrod pipravuje o dti nue, u nebude porat lidi je vrok Panovnka Hospodina (Ez 36,13-14). Obvyklou pohanskou pedstavou bylo i to, e moe je velk pera, kter tou pohltit zemi. Pestoe to evidentn nen pravda, Bible asto uv tohoto obratu, aby pomohla prvnmu tenstvu pochopit pedloen ideje: viz Jb 7,12; Am 9,3; Jr 5,22; 89,10; Abk 3,10; Mt 14,24 (eck text: doslova vlny lo muily), Mk 4,30. Asyrsk mytologie nazvala toto vzpurn mosk monstrum Rahab a to je stejn jmno, jak bylo dno mosk oblud z Egypta v originlnm znn Iz 51,9. Vme-li, e Bible je inspirovna Bohem, je nemon, aby pouze zrcadlila pohansk vlivy, bn v ase sepsn. Mus tomu bt tak, e Bh vdom in narky na soudob typy vry, aby ukzal, e prv on je nejzazm zdrojem moci; on je to, kdo d monstrum moe, kter provd jeho vli. Tak Bh napravuje zkladn omyly v tchto typech lidsk vry, kter se domnvaly, e existuj sly mimo Bo zen, a jsou proto vsledkem zla. Bible vak v tomto ppad neschz ze sv cesty, aby oerovala poetilost vry v obrovskou obludu hajc v moi, i v to, e samo moe je touto obludou. Jinm pkladem je popis blesku a boukovch mrak jako svinutho /v eskm pekladu t: mrtnho i tonho/ hada (Jb 26,13; Iz 27,1). To byla evidentn narka na souasnou pohanskou vru, e blesk a hroziv formace mrak jsou vlastn vidinami obrovskho hada. Zmnn pase se nezamuj na poetilost takovch mylenek, i se je nepokouej vdecky vysvtlit. Msto toho zdrazuj, e je to Bh, kdo d vechny tyto vci. Postoj Krista k pevldajcm pedstavm o dmonech je v tomto aspektu toton; jeho zzraky jasn demonstruj, e Bo moc je absolutn, pln a nikterak nespojen s tzv. dmony, vtvory lidskch povr. Ti, kte v, e novozkonn zznamy o dmonech dokazuj, e skuten existuj takov bytosti, mus nutn tak pijmout, e moe je skuten obludou a blesk obrovskm hadem. To je jist siln a rgument: je nutn uznat, e Bible pouv soudobho jazyka a je jm napsna, ani by podporovala vru, kter tvo zkladnu tohoto jazyka. I my uvme podobnm zpsobem n jazyk. Bible to in proto, aby potvrdila zkladn pravdy, o nich jsme uvaovali v oddlech 6,1 a 6.2 e Bh je vemocn,

114

KRLOVSTV BO

e odpovd za vechny nae strasti, e hch pochz zevnit ns a e vechny tyto vci jsou smyslupln, protoe vyzdvihuj Bo velikost a moc ke spasen. Tzv. vt kritikov stle vyhledvaj spojen mezi jazykem Psma a vroukami i pedstavami kultur, v kterch byla Bible inspirovna a zaznamenna. To lze pochopit v ppad porozumn faktu, e Bible pouv jazyk, kter me mt propojen s mstnmi vroukami, avak in tak pro zdraznn toho, e Jahve, jedin prav Bh, je mnohem vznamnj ne malichern lidsk nzory, kter byly znmy tm, kte prvn zaznamenvali inspirovan slova, vysloven zaerstva sty prorok. U vdom toho je pekvapujc, kolik pklad soudobho jazyka, pouitho bez korekce, lze najt v Novm zkon. Nkolik pklad: Farizeov obvinili Jee, e kon zzraky z moci falenho boha zvanho Belzebul. Je ekl: Jestlie j vyhnm dmony ve jmnu Belzebula, ve jmnu koho je vyhnj vai ci? (Mt 12,27). 2 Kr 1,2 nm jasn k, e Belzebul byl falen bh Pelitejc. Je neekl: Podvejte se do 2 Kr 1,2 Belzebul byl falenm bohem, take vae obvinn neme bt pravdiv. Nikoli, hovoil, jako by Belzebul existoval, protoe ml zjem, aby se jeho zvst dostala k lidem, jim kzal. Stejnm zpsobem hovoil Je o vyhnn dmon neopakoval stle, e oni vlastn neexistuj; kzal prost evangelium jazykem doby. Skutky 16,16-18 jsou inspirovan Lukova slova: potkala ns mlad otrokyn, kter mla vteckho ducha /ec.: ducha Pythona/ Python bylo jmno falenho boha, v nho vili v prvnm stolet; mon byl toton s bohem Apolnem. Python tedy urit neexistoval, avak Luk neekl, e ona dvka byla posedl duchem Pythona, kter je mimochodem falenm b ohem, jen vlastn ani neexistuje Stejn tak evangelia nekaj, e Je vyhnl dmony, kte mimochodem vbec neexistuj a jsou pouze dobovm jazykovm vyjdenm pro nemoci. id za Kristova psoben se domnvali, e jsou spravedliv a e jsou Abrahamovmi potomky. Je je proto nazval spravedliv (Mt 9,12-13) a ekl: Vm, e jste potomci Abrahamovi (J 8,37). Nebyl vak pesvden, e jsou skuten spravedliv, co i astokrt objasnil. Svmi argumenty v J 8,39-44 tak pmo ukzal, e nejsou Abrahamovmi potomky. A tak Je bral pesvden lid v jejich pvodn podob, ani jim ihned protieil msto toho pedloil pravdu. U jsme si ukzali, e takov byl i pstup Boha pi kontaktu s pohanskmi podobami vry, obvyklmi ve starozkonn epoe. Stejn byl Kristv postoj k dmonm v novozkonn dob;

jeho Bohem poskytnut zzraky zeteln ukzaly, e nemoci jsou psobeny Bohem a ne njakou jinou silou, nebo to byl opt Bh, kdo vldl moc vylit je. Pavel citoval eck bsnky, znm mnostvm nebiblickch prostoduchost, kter chrlili, aby znejistil ty, kte dvovali jejich mylenkm (Tt 1,12; Sk 17,28). Nmi naznaovan lze ukzat na strunm vtahu z Pavlovy reakce po spaten olte, zasvcenho Neznmmu bohu, tj. jakmukoli pohanskmu bostvu, je me existovat, ke ktermu Athan shleli. Namsto aby je napomnal za poetilost jejich vry, Pavel je penesl z jejich pozice k pochopen jedinho pravho Boha, kterho neznali (Sk 17,22 -23). Ef 2,2 hovo o vldci nadzemskch moc. To evidentn odkazuje k mytologickm pedstavm o Zoroasterovi, v kterho Pavlovi teni dve vili. Pavel k, e dve ili posluni vldce nadzemskch moc. V tm veri ho Pavel definuje jako ducha /postoj mysli/, kter psob v pirozenm lovku. Dve vili v pohansk pojet nebeskho vldce ducha; nyn pichz Pavel se stanoviskem, e ona moc, kterou poslouchali, pochzela z jejich vlastn zl mysli. Tak je pohansk idea zmiovna a probrna bez njakho zvltnho krn spe je ukzna pravda, kter se tk hchu. 2 Pt 2,4 hovo o patnch lidech, kte pili do Tartaru (v mnoha anglickch biblickch verzch peloeno jako hell = peklo). Tartaros bylo mtick msto v podsvt; Petr vak neopravoval tento pojem, nbr pouil ho jako symbol pln destrukce a trestu za hch. Kristovo uit slova Gehenna bylo podobn. Jsou dmoni skuten pinou nemoc? Kad, kdo v, e dmoni existuj, by si ml poloit otzku: Jsem-li nemocen, je to zpsobeno dmony? Jestlie si myslte, e novozkonn zmnky o dmonech jsou o bcch, kte se to kolem produkovn zla, pak si muste odpovdt ano. Jak si v tom ppad vysvtlte skutenost, e mnoho nemoc svalovanch na dmony me bt dnes leno i dreno pod kontrolou lky? Klasickm pkladem je malrie. Mnoho Afrian vilo donedvna, e malrii zpsobuj dmoni, my vak vme, e me bt lena chininem i jinmi lky. Zdalipak eknete, e jakmile uvid dmoni mal lut tabletky padajc hrdlem dol, polekaj se a ulet? Nkter z nemoc, kter Je lil a kter jsou popsny jako vsledek posedlosti dmony, byly identifikovny jako tetanus i epilepsie obma lze pomoci lky.

116

KRLOVSTV BO

Jeden mj ptel pochz z vesnice blzko Kampaly v Ugand. ekl nm o zvyku lid vit, e malrie je zpsobena dmony, avak od okamiku, kdy spatili tak snadn inek lk, pestali to svalovat na dmony. Kdy vak m nkdo mozkovou malrii (kter vede k vn duevn nemoci), stle jet to svaluj na dmony. Z blzkho msta piel lka a nabdl jim lbu silnm lkem proti malrii oni vak odmtli a ekli, e potebuj nco pro boj s dmony, ne s malri Lka se vrtil pozdji a ekl: Mm lk, kter vyene dmony; nemocn si jej dychtiv vzali a udlalo se jim lpe. Tato druh tableta byla stejn jako ta prvn. Lka nevil v dmony, ale pouil soudobho jazyka, aby se takto piblil lidem prv jako Velk lka Pn Je ped 2000 lety.

Pdavek .3: Co se stalo v Edenu?

Had enu ujioval: ,Nikoli, nepropadnete smrti. Bh vak v, e v den, kdy z nho pojte, otevou se vm oi a budete jako Bh znt dobr i zl (Gn 3,4-5). POPULRN INTERPRETACE Existuje chybn domnnka, e had je vlastn zheivm andlem, zvanm satan. Za svj hch byl pr svren z nebe na zem a pokouel Evu ke hchu. POZNMKY 1. ryvek hovo o hadu. Slova satan ani bel se v cel knize Genesis neobjevuj. 2. Had nen nikdy popisovn jako andl. 3. Nen proto pekvapujc, e v knize Genesis nen dn odkaz na nikoho, kdo by byl svren z nebe. 4. Hch pin smrt ( 6,23); andl nemohou zemt (L 20,35 -36), proto nemohou ani heit. Odmnou spravedlivch je bt roven andlm, tj. u nadle neumrat (L 20,35-36). Kdyby andl mohli heit, pak by byli schopni heit i spravedliv, a tm by u nich byla stle monost umrn fakticky by tedy nemli vn ivot. 5. Postavy, vystupujc v ryvku z knihy Genesis o pdu lovka, jsou: Bh, Adam, Eva a had. Nikdo jin nen zmnn. Neexistuje dn dkaz, e by cosi uvnit hada nutilo tuto bytost dlat to, co inila. Pavel k, e had ve sv lstivosti oklamal Evu (2 K 11,3). Bh ekl hadovi: Protoes to

uinil (Gn 3,14). Jestlie satan pouil hada, pro o nm nen ani zmnka a pro nebyl tak potrestn? 6. Adam dval za svj hch vinu Ev: Ona mi dala z toho stromu (Gn 3,12). Eva obviovala hada: Had m podvedl a j jsem jedla (Gn 3,13). Had bla neobvinil dnou omluvu /vmluvu/ neuinil. 7. Jestlie je argumentovno, e hadi nemaj v souasnosti dar ei i rozumu jako had v Edenu, pak si pipomeme, e a) jednoho dne byla donucena uvaovat a mluvit s lovkem (Balamem) i oslice: Nm oslice promluvila lidskm hlasem, a tak zabrnila prorokovu blznovstv (2 Pt 2,16); b) had byl nejzchytralej ze v poln zve. Trest, jeho se mu dostalo, mu odejmul schopnost hovoit s Adamem a Evou. 8. Bh stvoil hada (Gn 3,1); jin bytost zvan satan se v hada nepromnila jestlie tomu vme, tak jako bychom kali, e njak osoba me vstoupit do ivota nkoho jinho a dit ho. To je nekesansk idea, nikoli biblick. Jestlie se argumentuje, e Bh by nestvoil hada vzhledem k velkmu hchu, k jeho spchn zlkal Adama a Evu, je teba pipomenout, e hch piel do svta skrze lovka ( 5,12). Pi tto argumentaci je had jaksi pirozen nemorln a k Ev hovoil na zklad vlastnho rozhodnut jako takov nebyl zodpovdn Bohu a dn hch vlastn nespchal. Nkte navrhuj vysvtlen, e had z Gn 3 je serafn. Bn hebrejsk slovo pro hada kter je tak uito v Gn 3 nem vak vbec dn vztah k slovu pro serafna. Hebrejsk slovo, pekldan jako serafn, znamen doslova ten ohniv; v Nu 21,8 je sice pekldno jako had Ohnivec v Gn 3 je vak podkladem pro nmi pekldan had pln jin slovo. NMI NAVRHOVAN VYSVTLEN 1. Zd se, e nen dvod pochybovat o tom, e text v prvnch kapitolch knihy Genesis o stvoen a pdu by ml bt brn doslova. Had byl skutenm hadem. To podporuje i skutenost, e meme dnes vidt hady plazit se po bie coby naplnn proklet, jeho se dostalo pvodnmu hadovi (viz Gn 3,14). Stejn tak vidme trpt mue i eny na zklad podobnho proklet, jeho se jim dostalo ve stejn dob. Postavy Adama a Evy meme tak vyhodnotit jako skutenho mue a enu, jak znme i dnes (by ti se nyn t z lep formy existence). Pvodn had byl tedy skutenm ivoichem, i kdy s vy inteligenc ne dnen hadi. 2. Nsledujc body jsou dalmi pznaky, e bychom prvn kapitoly knihy Genesis mli chpat doslovn:

118

KRLOVSTV BO

Je odkazoval na zznam o stvoen Adama a Evy jako na zklad svho uen o manelstv a rozvodu (Mt 19,5 -6); neexistuje dn nznak, e by jej chpal obrazn. Nebo prvn byl utvoen Adam, potom Eva. A nebyl sveden Adam /hadem/; ena byla zcela svedena a upadla do pestoupen (1 Tm 2,13-14) je vidt, e i Pavel chpal knihu Genesis doslova. A nejprkaznj je text z 2 K 11,3, kde psal o zpsobu, jak had ve sv lstivosti oklamal Evu povimnte si, e se Pavel nezmiuje o blu, kter by klamal Evu. 3. Protoe byl had odsouzen plazit se po bie (Gn 3,14), lze odtud dovozovat, e ml pvodn konetiny; ve spojen s jeho evidentn rozumovou schopnost byla pravdpodobn tehdej zvec podoba ivota velice blzk k t lidsk, by lo stle o zve jednoho z on poln zve, kterou Hospodin Bh uinil (Gn 3,1+14).

Kapitola 6: Otzky
1. Kdo je pinou naich problm a strast? a) Bh; b) nhoda; c) hn bytost zvan satan; d) hn bytosti zvan dmoni. Kdo je zodpovdn za to, e jsme pokoueni k hchu? a) nae vlastn lidsk pirozenost; b) Bh; c) zl duchov; d) hn bytost zvan satan. Co znamen slovo bel? a) hch; b) had; c) falen alobce/pomlouva; d) Lucifer. Co znamen slovo satan? a) hnk; b) protivnk; c) zve/bestie; d) krl dmon. Me bt slovo satan uito tak pro dobr lidi? K emu obrazn poukazuj satan a bel? Jak rozumme dmonm podle Novho zkona? Jsou to: a) hn andl; b) nemoci; c) dobov vraz pro nemoci, nebo si lid mysleli, e jsou zpsoben dmony; d) duchovn bytosti. Jak chpete hada v zahrad Eden?

2.

3.

4.

5. 6. 7.

8.

120

KRLOVSTV BO

st 2: Zvst o jmnu Jee Krista (Sk 8,12)

KAPITOLA 7 JEV PVOD

JEV PVOD

139

7.1 Starozkonn proroctv o Jeovi

3. kapitola nm objasnila, e Bo cl spsy pro lidstvo m ve svm stedu postavu Jee Krista. Vechna zaslben dan Ev, Abrahamovi i Davidovi mluv o Jeovi jako o jejich potomku v pravm slova smyslu. A skuten, cel Star zkon smuje ke Kristu a prorokuje o nm. Mojv zkon, ktermu musel bt Izrael posluen v dob ped pchodem Krista, ustavin ukazoval dopedu k Jei: Zkon byl tedy nam dozorcem a do pchodu Kristova (Ga 3,24). Pi slavnosti velikonoc mus bt zabit bernek bez vady (Ex 12,3-6); to je pedstavovno obt Jee, bernka Boho, kter snm hchy svta (J 1,29; 1 K 5,7). Podmnka neposkvrnnosti, kter byla vyadovna u vech zvecch obt, odkazovala dopedu na dokonalou povahu Jeovu (Ex 12,5; srovnej t 1 Pt 1,19). V almech a prorockch knihch Starho zkona je nepotan proroctv o tom, jak bude Mesi. Zamuj se zejmna na popis toho, jak zeme. Odmtn judaismu pijmout ideu Mesie, kter zeme, lze vysvtlit jen jejich nepozornost k tmto proroctvm, z nich nkter te pedkldme: Starozkonn proroctv Boe mj, Boe mj, pro jsi m opustil? ( 22,2). Jsem povrhel lidu. Vem, kdo m vid, jsem jenom pro smch, kleb se na m, potsaj hlavou: ,Sv to Hospodinu! A mu d vyvznout ( 22,7-9). jazyk mi pisedl k patru probodli m ruce a nohy (alt. ten 22,16-17). Naplnn v Kristu To byla skuten Jeova slova na ki (Mt 27,46). Izraelci odvrhli Jee a posmvali se mu (L 23,35; 8,53); potsali hlavami (Mt 27,39); ekli vtu o vyvznut, kdy visel na ki (Mt 27,43).

To bylo naplnno zn Krista na ki (J 19,28); probodnut rukou a nohou odkazuje na pouvanou metodu ukiovn. Dl se o m roucho, losuj o mj Dokonal naplnn tohoto lze nalzt u odv ( 22,19). Mt 27,35. O tvm jmnu budu vyprvt Tento ver je citovn v souvislosti svm bratm, ve shromdn t s Jeem v d 2,12. budu chvlit ( 22,23).

140

JEV PVOD

Za cizho m maj m brati, cizincem jsem pro syny sv matky, nebo horlivost o tvj dm m strvila ( 69,9-10).

To dobe popisuje Kristovy pocity odcizen ve vztahu ke svm idovskch bratm i sv vlastn rodin (J 7,3-5; Mt 12,47-49); ver o horlivosti je citovn u J 2,17. Do jdla mi dali lu, kdy jsem To se stalo Kristovi na ki (Mt znil, dali mi pt ocet ( 69,22). 27,34). Cel Iz 53 je pozoruhodnm proroctvm o Kristov smrti a vzken a kad ver m sv patrn naplnn. Zde jen dva pklady: Jako ovce ped stihai zstal Kristus, bernek Bo, zstal bhem nm, sta neotevel (Iz 53,7). svho trpen mlet (Mt 27,12+14). Byl mu dn hrob se svvolnky, Je byl ukiovn spolu se zloinci s bohem smrt nael (Iz 53,9). (Mt 27,38), pohben byl vak do hrobky bohatho mue (Mt 27,57-60). Nen divu, e nm Nov zkon pipomn, e zkon a proroci Starho zkona jsou zkladnou naeho pochopen Krista (Sk 26,22; 28,23; 1,2-3; 16,25-26). Sm Je varoval, e nechpajce Moje a proroky, nememe rozumt jemu (L 16,31; J 5,46 -47). To, e Mojv zkon ukazuje ke Kristovi a proroci ho pedpovdaj, by mlo bt dostatenm dkazem, e Je neexistoval fyzicky ped svm narozenm. Falen nauka o fyzick preexistenci Krista ped narozenm by opakovan sliby, e bude semenem (potomkem) Evy, Abrahama a Davida, uinila nesmyslnmi. Kdyby v ase tchto zaslben Kristus ji existoval v nebi, Bh by byl nekorektn k tmto lidem se svmi sliby potomka, kter bude Mesiem. Rodokmen Jee, zaznamenan v Mt 1 a L 3, ukazuje, jak ml Je pvod: sahal zpt a k onm lidem, jim uinil Bh sv zaslben. Slib Davidovi, tkajc se Krista, nedovoluje dnou jeho fyzickou existenci v dob, kdy bylo zaslben vysloveno: Dm po tob povstat tvmu potomku, kter vzejde z tvho lna J mu budu Otcem a on mi bude synem (2 S 7,12+14). Povimnte si budoucho asu, kter zde je pouit. Vme-li, e Bh bude Kristovm Otcem, pak je nemon, aby ji existoval v dob, kdy byla tato zaslben uinna. To, e potomek vzejde z tvho lna, ukazuje, e mus jt o tlesnho, pokrevnho Davidova potomka. Hospodin psahal Davidovi na svou vrnost Toho, jen vzejde z tvch beder, dosadm po tob na trn ( 132,11). alomoun pedstavoval prvotn splnn tohoto slibu; protoe vak v ase vysloven slibu (2 S 5,14) ji fyzicky existoval, hlavn vyplnn tohoto slibu, e David bude mt tlesnho potomka, kter bude Bom

JEV PVOD

141

synem, muselo odkazovat ke Kristu (L 1,31-33). Davidovi vzbudm vhonek spravedliv (Jr 23,5) tj. Mesie. Podobn se uv budoucho asu i v jinch proroctvch o Kristu. Povolm jim /Izraeli/ proroka z jejich brat, jako jsi ty /Moj/ (Dt 18,18) to je citovno ve Sk 3,22-23, kde je prorok ztotonn s Jeem. Dvka /Marie/ pone a porod syna a d mu jmno Immanuel (Iz 7,14). To se evidentn vyplnilo pi Kristov narozen (Mt 1,23).

7.2 Narozen z panny

Vylen Kristova poet a narozen nepipout mylenku, e by tlesn existoval u dve. Ti, kdo se pidruj falen doktrny o Trojici, jsou tlaeni k zvru, e v jednom okamiku existovaly v nebi ti osoby; jedna z nich se pak stala dckem v Mariin ln, ponechvajc tak v nebi osoby dv. Nezbv ne vyvodit z toho na zklad vry v preexistenci -, e Kristus by musel njak sestoupit z nebe a vstoupit do Mariina lna. Cel tato spletit teologie jde zcela mimo uen Psma. Zznam potku Kristova ivota nedv dn dvod jakkoli se domnvat, e opustil nebe a vstoupil do Marie. Nedostatek dkaz pro tvrzen je velkm chybjcm lnkem trojinho uen. Andl Gabriel se zjevil Marii se zprvou, e pone a porod syna a d mu jmno Je. Ten bude velik a bude nazvn synem Nejvyho Marie ekla andlovi: ,Jak se to me stt, vdy neiji s muem /tj. byla pannou/? Andl j odpovdl: ,Sestoup na tebe Duch svat a moc Nejvyho t zastn; proto i tv dt bude svat a bude nazvno Syn Bo (L 1,31 -35). Dvakrt je zdraznno, e Je se stane pi narozen Synem Bom; evidentn tento Syn Bo neexistoval ped svm narozenm. A opt je teba zdraznit ast pouit budoucho asu nap. ten bude velik. Kdyby Je existoval v tle, kdy andl hovoil k Marii, u tehdy by byl vznamn. Poet Jee Psobenm Ducha svatho (Bo dech/moc) byla Marie schopna pot Jee, ani mla styk s muem. Josef tedy nebyl pravm otcem Jee. Je teba pochopit, e Duch svat nen osobou (viz 2. kapitola). Je byl Synem Boha, nikoli Ducha svatho. Vzhledem k Bomu pouit jeho Ducha pi psoben na Marii dt bude proto svat a z Marie zrozen nazvno

142

JEV PVOD

bude Syn Bo (L 1,35). Z pouit slova proto vyplv, e bez sestoupen Ducha svatho do lna Marie by nemohl Je, Syn Bo, zat existovat. To, e byl Je poat v Mariin ln (L 1,31), je t potvrzenm toho, e nemohl existovat v tle ped tmto asem. Jestlie poneme njakou mylenku, m svj zatek v ns. Podobn byl poat Je uvnit Mariina lna: ml tam svj potek jako plod (embryo) prv tak jako ostatn lidsk bytosti. Jan 3,16, nejslavnj ver Bible, zaznamenv, e Je byl jednorozen Syn Bo. Miliny lid, recitujcch tento ver, neuspj pi rozvaovn, co z nho vyplv. Byl-li Je poat, tedy poal (zaal; ml svj zatek) po poet v ln Marie. Byl-li Je poat Bohem jako svm Otcem, je zejm, e jeho Otec byl star ne on; protoe Bh nem dn potek ( 90,2), neme bt Je sm Bohem (tomuto bodu se vnuje vce 8. kapitola). Je pznan, e Je byl Bohem poat, nikoli stvoen (udln) jako tomu bylo u Adama. To vysvtluje blzkost spojen Boha a Jee: V Kristu Bh usmil svt se sebou (2 K 5,19). To, e byl Kristus poat Bohem,a ne pouze stvoen z prachu, nm pomh vysvtlit jeho pirozenou schopnost chpat cesty Boha, svho Otce. Iz 49,5-6 obsahuje proroctv o Kristu coby svtlu svta, co on vyplnil (J 8,12). Je popsn jako pemlejc o slovech Hospodin m vytvoil jako svho sluebnka u v ivot matky. Kristus byl proto vytvoen Bohem v ln Marie moc svho Ducha svatho. Bylo to Mariino lna, kter bylo potkem Kristovy tlesn existence. Vidli jsme v oddle 7.1, e alm 22 prorokuje o Kristovch mylenkch na ki. k zde o Bohu: Ty jsi mne vyvedl z ivota matky na tebe jsem odkzn u z lna, z ivota m matky, ty jsi mj Bh ( 22,10-11). V ase umrn se Kristus ohl a ke svm potkm v ln sv matky Marie, vytvoen z moci Boha. Vrohodn popis Marie v evangelich jako Kristovy matky sm o sob ni ideu, e existoval ped narozenm Marie. Marie byla obyejn lidsk bytost, s normlnmi lidskmi rodii. To je potvrzeno faktem, e mla sestenici, kter pivedla na svt Jana Ktitele, obyejnho lovka (Luk 1,36). mskokatolick idea, e Marie nebyla obyejnou lidskou bytost, znamen, e Kristus nemohl bt jak Syn lovka, tak i Syn Bo. Takto je asto titulovn v Novm zkon. Byl Synem lovka pro svou veskrze lidskou matku a Synem Bom vzhledem k Bomu psoben na Marii skrze Ducha svatho (Luk 1,35), co znamen, e Bh byl jeho Otec. Toto dokonal uspodn by bylo zmaeno, nebyla-li by Marie obyejnou enou.

JEV PVOD

143

Kdo doke, aby ist vzelo z neistho? Vbec nikdo Co je lovk? Je snad bez poskvrny? Co me bt spravedliv, kdo se zrodil z eny? Co me bt ist ten, kdo se zrodil z eny? (Jb 14,4; 15,4; 25,4). To plat pro jakoukoli mylenku o monosti neposkvrnnho poet, a u jde o Marii, i o Jee. Tm, e byla Marie zrozena z eny, tedy mla obyejn rodie, musela mt t nai neistou lidskou pirozenost. Ta byla penesena na Jee, kter byl narozen z eny (Ga 4,4). Jazykov obrat narozen (skrze Mariino psoben) je dalm dkazem toho, e nemohl tlesn existovat, ani by jejm prostednictvm piel na svt. Evangelia asto poukazuj na Mariinu lidskou strnku. Kristus ji musel nejmn tikrt napomnat pro nedostatek duchovn vnmavosti (Luk 2,49; Jan 2,4); nedokzala tak pochopit vechny jeho promluvy (Luk 2,50). To je pesn to, co bychom oekvali od eny, majc lidskou pirozenost a jejm synem byl Syn Bo ten byl duchovn vnmavj ne ona sama, tebae i on sdlel lidskou pirozenost. Josef ml styk s Mari a po Kristov narozen (Mt 1,25) a nen dvod pedpokldat, e nemli pot normln manelsk vztahy. Ze zmnky o Kristov matce a jeho bratrech v Mt 12,46-47 vyplv, e Marie mla po Jeovi i dal dti. Je byl toliko jejm prvorozenm. Katolick uen o tom, e Marie zstala pannou a pak vystoupila na nebesa, nem absolutn dnou oporu v Bibli. Jako lidsk bytost smrteln pirozenosti Marie zestrla a zemela; v Janovi 3,13 tak teme, e nikdo nevstoupil na nebesa. Skutenost, e ml Kristus lidskou pirozenost (viz d 2,14-18; 8,3), znamen, e ji musela mt tak jeho matka, by ji neml jeho Otec.

7.3 Kristovo msto v Bom plnu

Bh nerozhoduje o svch plnech bez ppravy, vymle je je jako zvltn st celkovho elu v zvislosti na tom, jak se rozvj lidsk historie. Bh m pln pln, vytvoen u na potku stvoen (Jan 1,1). Jeho touha mt syna byla proto v jeho plnu od potku. Cel Star zkon zjevuje odlin aspekty Boho plnu spsy v Kristu. astokrt jsme ukazovali, jak Star zkon skrze zaslben, proroctv prorok a literu Mojova zkona neustle vyjevuje Bo el (cl) v Kristu. Kvli tomu, e Bh vdl o svm budoucm synovi, odstartoval stvoen (d 1,1-2). Autor doporuuje, aby ver skrze nho /Syna/ stvoil i vky byl

144

JEV PVOD

(adekvtnji eckmu originlu) pekldn: pro nho. Bylo to tedy kvli Kristovi, e byly vbec Bohem umonny epochy lidskch djin. Zjeven Boho cle v prbhu let tak, jak je zaznamenno Starm zkonem je tedy pln odkaz na Krista. Pro ns je obtn pln pochopit Kristovu autoritu a jeho obrovsk a fundamentln vznam pro Boha. Je proto na mst prohlsit, e Kristus existoval v Bo mysli a cli od potku, akoli tlesn existovat zaal a svm zrozenm z Marie. d 1,4-7+ 13-14 zdrazuje, e Kristus nebyl andlem; zatmco ve svm smrtelnm ivot byl mn ne andl (d 2,7), byl pot vyven na mnohem estnj msto ne oni, nebo byl Bom jednorozenm synem (Jan 3,16). Ji dve jsme ukzali, e jedinou formou existence, kterou zn Psmo, je existence v tlesn podobn proto neexistoval Kristus jako duch ped svm narozenm. 1 Pt 1,20 to shrnuje takto: Kristus byl pedem vyhldnut ped stvoenm svta, piel kvli vm na konci as. Je byl stedn osou evangelia, je Bh sty svch prorok pedem zaslbil ve svatch Psmech, evangelia o jeho Synu, kter tlem pochzel z rodu Davidova, ale Duchem svatm byl ve svm zmrtvchvstn uveden do moci Boho Syna ( 1,2-4). Shrnut Kristovy historie: 1. Zaslben ve Starm zkon tj. v Bom plnu; 2. Stvoen jako tlesn osoba skrze zrozen z panny jako potomek Davidv; 3. Vzorn svou dokonalou povahou (duchem svatosti), kter se projevila v prbhu jeho smrtelnho ivota; 4. Vzken a veejn prohlen za Syna Boho kznm apotol, kte byli takto obdarovni Duchem. Znalost budoucho u Boha Pi oceovn toho, jak siln tkvl Kristus v Bo mysli ped svou tlesnou existenc, by nm vznamn pomohlo, kdybychom k tto otzce pistoupili ve svtle faktu, e Bh zn vechny vci, kter se objev v budoucnosti; on m plnou vizi. Me proto mluvit a pemlet o vcech, kter neexistuj, jako by existovaly. M plnou znalost o budoucm. Bh povolv v byt to, co nen ( 4,17). Me proto prohlsit: Od potku oznamuji, co se v budoucnu stane, od pradvna, co se jet nestalo Moje rozhodnut plat a co se mi lb, uskutenm (Iz 46,10). Toto rozhodnut, resp. Bo slovo, prorokovalo Krista od potku; byl vdy v Bom plnu i zalben. Bylo proto jist, e nkdy bude Kristus tlesn zrozen a Bh vypln svj vyhlen cl v Kristu.

JEV PVOD

145

Uritost Boch viz se tak odr v jistot jeho slov. Biblick hebrejtina m prorock as minul, kdy je pouit minul as k popisu budoucch vc, kter Bh slbil. Podobn k David: Toto jest msto domu Hospodina Boha (1 Pa 22,1 podle BK), kdy byl tento chrm jet jen Bohem slben.Takov byla Davidova vra ve slova zaslben, e pouval ptomn as pro vyjden budoucch vc. Psmo oplv pklady Boch znalost o budoucm. Bh si byl tak jist, e spln sliby dan Abrahamovi, e mu ekl: Tvmu potomstvu dvm tuto zemi (Gn 15,18), a to v dob, kdy Abraham dokonce neml jedinho potomka. Bhem stejnho obdob ped narozenm potomka (Izk/Kristus) Bh dle sliboval: Uril jsem t za otce hlucho davu pronrod (Gn 17,5). Vskutku, Bh povolv v byt to, co nen. A tak Kristus hovoil bhem svho psoben o tom, jak Bh vecku moc dal do jeho /Kristovch/ rukou (Jan 3,35), akoli v t dob to jet nenastalo. Vecko jsi podrobil pod jeho /Kristovy/ nohy Nyn ovem jet nevidme, e by mu ve bylo podmanno (d 2,8). Bh hovoil o svch plnech spsy skrze Jee sty svatch prorok od pradvna (Luk 1,70). O tchto much se hovo, jako by skuten existovali od potku (akoli tomu tak evidentn nebylo), protoe byli tsn spojeni s Bomi plny. Msto toho meme ci, e byli od potku v Bom plnu. Krsnm pkladem je Jeremi. Bh mu ekl: Dve ne jsem t vytvoil v ivot matky, znal jsem t, dve ne jsi vyel z lna, posvtil jsem t, dal jsem t pronrodm za proroka (Jr 1,5). Bh tedy vdl vechno o Jeremiovi dokonce u ped stvoenm. Podobnm zpsobem mluv Bh o perskm krli Krovi ped jeho narozenm a uv pitom jazykovch obrat jako by u existoval (Iz 45,1 -5). Jinm pkladem uit takovho jazyka o existenci nkoho, kdo se jet nenarodil, je idm 7,9-10. Stejnm zpsobem jako se hovo o existenci Jeremie a prorok, a to dokonce ped stvoenm (vzhledem k jejich roli v Bom plnu), se hovo o pozdj existenci pravch vcch. Je zejm, e jsme neexistovali tlesn ani jinde ne v Bo mysli. Bh ns spasil a povolal svatm povolnm ze svho rozhodnut a z milosti, kterou nm daroval v Kristu Jei ped vnmi asy (1 Tm 1,9). Bh ns v nm /Kristovi/ ji ped stvoenm svta vyvolil pedem ns uril rozhodnutm jeho dobroty (Ef 1,4 -5). Cel idea o jednotlivcch, kte jsou ji pedem znmi Bohu od potku a pedem oznaeni (predestinovni) ke spasen, naznauje, e existovali v mysli Bo ji na potku ( 8,27; 9,23). Ve svtle toho veho nen pekvapujc, e se o Kristu coby shrnut Boho elu hovo jako o existujcm od potku v Bo mysli i plnu,

146

JEV PVOD

akoli tlesn jet na svt nepiel. Byl zabitm Bernkem od stvoen svta (Zj 13,8). Je pot nezahynul obvyklm zpsobem; jako Bernek Bo byl obtovn za cca 4000 let na ki (Jan 1,29; 1 K 5,7). Stejnm zpsobem, jakm byl vyvolen Je od potku (1 Pt 1,20), byli vyvoleni i vc (Ef 1,4; v obou ppadech je uito stejnho eckho slova pro obrat bt vyvolen).

7.4 Na potku bylo Slovo, Jan 1,1-3

Na potku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo bylo Bh. To bylo na potku u Boha. Vechno povstalo skrze n (Jan 1,1 -3). Jsou-li sprvn pochopeny tyto vere, pak potvrzuj a roziuj zvry pedelho oddlu. Tato pas vak bv nepochopena v nejir me a vyvozuje se z n, e Je existoval v nebi ped svm narozenm. Sprvn pochopen tchto ver zvis na rozpoznn toho, co znamen Slovo v tomto kontextu. Neme odkazovat pmo na osobu, protoe ta by nemohla bt souasn u Boha i Bohem. eck slovo logos, kter je zde pekldno jako slovo, neznamen samo o sob Je. Je obvykle pekldno jako slovo, ale tak jako: vylen pina komunikace doktrna horliv kzn rozum slov zvst Na potku Logos me psn vzato ukazovat na vnitn mylenku, kter je vnjkov vyjdena slovy i jinm zpsobem komunikace. Na potku ml Bh takovto logos. Jako jedinen el byl soustedn v Kristu. Ukzali jsme, jak Bo Duch pevedl jeho vnitn mylenky do akce; odtud je tedy spojen mezi jeho Duchem a jeho Slovem (viz oddl 2.2). Protoe Bo Duch od potku rozpracovval jeho pln s lovkem a inspiroval jeho zapsan slova, zaobral se t ve svm konn i slovech ideou Krista. Kristus byl onen logos Boha, a proto vyjadoval Bo Duch Bo kristovsk pln

JEV PVOD

147

ve vech svch aktivitch. To vysvtluje, pro je tolik starozkonnch udlost typicky kristovskch. Neme vak bt dostaten zdraznno, e Kristus jako osoba nebyl tm slovem tm byl Bo pln spsy skrze Krista. Logos (Slovo) je velice asto uit ve vztahu k evangeliu o Kristu nap. slovo Kristovo (Ko 3,16; srovnej t Mt 13,19; Jan 5,24; Sk 19,10; 1 Te 1,8 atd.). Povimnte si, e logos je spe o Kristu, ne on sm osobn. Kdy se Kristus narodil, toto slovo se pemnilo do podoby tla /masa/ a krve Slovo se stalo tlem (Jan 1,14). Je osobn byl spe Slovo uinn tlem ne Slovem; osobn se stal Slovem svm zrozenm z Marie, nikoli nkdy pedtm. Pln i zvst tkajc se Krista byla u Boha od potku, avak oteven zjeveno bylo ve a v postav Krista a pi kzn evangelia o nm v prvnm stolet. A tak Bh k nm pronel sv slova skrze Krista (d 1,1 2). Vcekrt je podtreno, e Kristus hovoil Bo slova a inil zzraky zen Bom Slovem, aby nm vyjevil Boha (Jan 2,22; 3,34; 7,16; 10,32+38; 14,10+24). Pavel byl posluen Kristova veden pi hlsn evangelia o nm vem nrodm: podle mho evangelia a podle zvsti Jee Krista je odhaleno tajemstv, kter od vnch as nebylo vysloveno, nyn je vak zjeveno a stalo se znmm mezi vemi nrody ( 16,25 -26; srovnej 1 K 2,7). Pouze dky innosti Krista se stal pro lovka mon vn ivot (Jan 3,16; 6,53); ji na potku ml vak Bh pln nabdnout lovku vn ivot, nebo vdl, e zorganizuje ob, kterou realizoval Je. Pln vyjeven tto nabdky pilo ovem a po narozen a smrti Jee: vn ivot, jej Bh slbil ped vky, a ve svj as zjevil sv slovo /o ivot/ v kzn (Tt 1,2-3). Vidli jsme, jak se hovo o Boch prorocch jako o vdy existujcch (Luk 1,70) v tom smyslu, e slovo, kter proneli, existovalo u Boha od potku. Jeova podobenstv odhaluj mnoho tchto vc; tm Je naploval proroctv, kter se vztahovala na nj: Otevu v podobenstvch sta sv, vyslovm, co je skryto od zaloen svta (Mt 13,35). Prv v tomto smyslu bylo Slovo u Boha na potku, aby bylo uinno tlem pi Kristov narozen. To Slovo bylo Bh Nyn je nam kolem uvaovat, v jakm smyslu to Slovo bylo Bh. Nae plny a mylenky jsou ze sv podstaty nae. Chystm se do Londna je slovo i komunikace, je vyjaduje mj cl, nebo to tak mj cl je. Bo pln open o Krista me bt chpn podobn. Nejez chleba lovka zvistivho nebo jak on sob tebe v v mysli sv, tak ty pokrmu

148

JEV PVOD

toho (P 23,6-7 podle BK). Tak i Bh: jak mysl, takov i je. V tomto smyslu Bo slovo i mylen je Bh: to slovo bylo Bh. Z tohoto dvodu je velmi tsn spojen mezi Bohem a jeho Slovem paralely jako v 29,8 jsou obvykl: Hospodinv hlas nut pou svjet se v kei, Hospodin nut svjet se v kei pou. Prohlen jako neposlouchali jste m, je vrok Hospodinv (Jr 25,7) jsou obvykl u prorok. Fakticky Bh mn: Neposlouchali jste moje Slovo, pronen proroky. David povaoval Bo Slovo za svou lampu i svtlo ( 119,105), avak i on pemtal: Ty jsi moje svtlo, Hospodine. Hospodin mi z do mch temnot (2 S 22,29) a ukazoval tak paralelu mezi Bohem a jeho Slovem. Je proto pochopiteln, e Bo Slovo je zosobovno jako on sm, tj. hovo se o nm jako o osob, akoli j nen (viz Pdavek . 2: Princip personifikace). Bh je sama pravda (Jan 3,33; 8,26; 1 J 5,10), a proto je tak Bo Slovo pravdou (Jan 17,17). P odobnm zpsobem se Je identifikuje se svmi slovy tak tsn, e sv slovo personifikuje: Kdo m odmt a nepijm moje slova, m, kdo by jej soudil: Slovo, kter jsem mluvil, to jej bude soudit v posledn den (Jan 12,48). Je mluv o svm slov, j ako by to byla vlastn osoba, tj. on sm. Jeho slova byla personifikovna, protoe jsou tsn spojena s Jeem. Bo Slovo je podobn znzorovno jako osoba, tj. Bh sm, v Janovi 1,1-3. Tak se dozvdme o Slovu: Vechno povstalo skrze n (Jan 1,3). Avak Bh stvoil vechny vci svm Slovem pkazem (Gn 1,1). Z toho dvodu se mluv o Bom Slovu, jako by to byl Bh sm. Odtud vyplv jeden zbon moment k zaznamenn: skrze Bo Slovo v naem srdci k nm me Bh pijt velmi blzko. Je zejm z Gn 1, e stvoitelem byl Bh prostednictvm svho Slova, nikoli Kristus osobn. Je to slovo, kter je popisovno jakoto tvoc vechny vci, nikoli Kristus osobn (Jan 1,1 -3). Nebesa byla uinna Hospodinovm slovem, dechem jeho st pak vechen jejich z stup /tj. hvzdy/ co on ekl, to se stalo ( 33,6+9). Dokonce i nyn funguje prodn tvoen dky jeho Slovu: Na zem vysl svj vrok, rychle b jeho slovo. Dv snh jak vlnu Sele slovo sv a plynou vody ( 147,15-18). Bh pouil sv Slovo, svou tvr slu, pi zplozen Jee v Mariin ln. To Slovo, Bo pln, realizovan jeho Duchem svatm (Luk 1,35) pivodil Kristovo poet. Marie to poznala, kdy reagovala na zprvu o nastvajcm poet Krista: Sta se mi podle tvho slova (Luk 1,38). Vidli jsme, e Bo Slovo/Duch je odrazem jeho cl, kter byly proklamovny ve Starm zkon. Do jak mry je to pravda, je ukzno ve Skutcch 13,27, kde se o Jeovi mluv soubn se slovy starozkonnch prorok: Spasitele nepoznali /id/ a tak naplnili slova prorok. Kdy

JEV PVOD

149

se Kristus narodil, vechno z Boho Slova/Ducha bylo vyjdeno v postav Jee Krista. Inspirovan apotol Jan vyzdvihoval, jak je Bo pln vnho ivota vyjden v Kristu, se kterm se mohli uednci vidt i kontaktovat na fyzick rovni. Tehdy poznal, e maj co do inn s Bom Slovem a jeho celkovm plnem spsy v Kristu (1 J 1,1-3). My nememe Krista sice fyzicky spatit, meme vak mt poten z toho, e mu pravdiv rozumme, e meme tak dvrn znt Bo zmry s nmi a tm vm bt ujitni o vnm ivot (1 Pt 1,8-9). Musme si vak poloit otzku: Skuten Krista znm? Nesta pijmout pouze fakt, e jednou existoval dobr lovk jmnem Je. Prostednictvm pokraujcho a oddanho studia Bible je mu mono rychle porozumt jako svmu osobnmu Spasiteli a ktem s nm vstoupit do kontaktu. Bude soudit lidi poslednho dne; jejich soudcem vak bude tak Slovo (J 12,48). Je byl dokonalm vrazem podstaty Boho slova; v tomto smyslu byl onm Slovem byl pln Slovem/zvst, kter hlsal.

150

JEV PVOD

Kapitola 7 : Otzky
1. 2. 3. Uvete dv starozkonn proroctv tkajc se Jee. Existoval Je ped svm narozenm v tlesn podob? V jakm smyslu lze prohlsit o Jeovi, e existoval ped svm narozenm? a) jako andl; b) jako soust Trojice; c) jako duch; d) jen v Bo mysli a elu. Kter z nsledujcch vrok o Marii je pravdiv? a) byla dokonalou a bezhnou enou; b) byla obyejnou enou; c) othotnla psobenm Jee skrze Ducha svatho; d) pedkld nyn nae modlitby Jei. Stvoil Je Zemi? Jak rozum vroku: Na potku bylo slovo (Jan 1,1 -3)? Co tato vta neznamen? Pro je dleit bt si jist v otzce Jeovy tlesn existence ped jeho narozenm?

4.

5. 6.

7.

KAPITOLA 8 JEOVA PIROZENOST

JEOVA PIROZENOST

153

8.1 Jeova pirozenost: vod

Jednou z nejvtch tragdi kesanskho mylen mus bt to, e se Pnu Jei Kristu nedostalo uznn a ocenn za jeho vtzstv nad hchem, dosaenho rozvjenm dokonalho charakteru. iroce vyznvan doktrna o Trojici udlala z Jee Boha. Vme-li, e Bh neme bt pokouen (Jakub 1,13) a nem dnou monost heit, znamenalo by to, e Kristus ve skutenosti nemusel s hchem bojovat. Jeho ivot na zemi by proto byl jen napodobeninou, itou vn lidsk zkuenosti a bez skutenho pociovn duchovnch i tlesnch dilemat lidskho rodu, ktermi by nebyl osobn nikterak zasaen. Skupiny jako Mormoni i Svdkov Jehovovi upadly do jinho extrmu: nedokzaly ocenit ten div, e Kristus byl jednorozenm Synem Bom. Jako takov nemohl bt andlem i tlesnm synem Josefovm. Nktermi bylo navrhovno pokldat Kristovu pirozenost za jeho ivota stejnou jako tu Adamovu ped pdem. Odhldneme -li od nedostatku biblickch dkaz pro tento nzor, pokulhv tento postoj jinde: nedoceuje, e Adam byl vytvoen Bohem z prachu, zatmco Je byl stvoen Bohem zrozenm v ln Marie. A tak byl Je poat a zrozen ve vech ostatnch aspektech stejn jako my, tebae neml lidskho otce. Mnoho lid neme akceptovat, e by lovk s hnou pirozenost mohl mt dokonalou povahu. Prv tento fakt je pekkou pro skutenou vru v Krista. Nen snadn uvit, e Je ml nai pirozenost, avak svou povahou dokzal vdy pekonat pokuen, a byl tud bezhn. Dojt k pochopen a pevn ve ve skutenho Krista vyaduje mnohonsobn ponoen do text evangeli, kde se hovo o jeho dokonalm ivot , i do tch astch biblickch pas, kde je popeno, e by byl Bohem. Mnohem jednodu je pedpokldat, e byl samotnm Bohem, a tud automaticky dokonalm. Tento pohled vak sniuje velikost a vtzstv, kterch Je doshl nad hchem i lidskou pirozenost. Je ml tedy lidskou pirozenost a sdlel kad nae hn smovn (d 4,15), avak pekonal je tm, e ctil Bo cesty a hledal jeho pomoc pi boji s hchem. T se mu od Boha ochotn dostalo, aby se skrze jeho skutenho vlastnho Syna rozilo poznn, e v Kristu Bh usmil svt se sebou (2 K 5,19).

154

JEOVA PIROZENOST

8.2 Rozdly mezi Bohem a Jeem

Je teba odhalit jemnou rovnovhu mezi tmi pasemi, kter zdrazuj, nakolik byl Bh v Kristu, a msty, osvtlujcmi jeho lidskost. Ta posledn jmenovan skupina biblickch text znemouje ospravedlnit ideu, e Je je Bh sm Bh prav z Boha pravho, jak chybn prohlauje trinitsk /trojin/ uen. (Tato frze Bh prav z Boha pravho byla pouita na Nicejskm koncilu roku 325 po Kr. , kde byla poprv vyhlena idea Boha jako Trojice, kterou ran kesan neznali.) Slovo Trojice se nikdy v Bibli neobjevuje. 9. kapitola dle prohloub studium Kristova naprostho vtzstv nad hchem a podlu, kter na tom m Bh. Na potku tchto studi si zapamatujme, e spsa zle na sprvnm pochopen skutenho Jee Krista (Jan 3,36; 6,53; 17,3). Jakmile dojdeme k pravdivmu pochopen jeho vtznho zpasu s hchem a smrt, meme v nho bt poktni, abychom mli podl na tto spse. V 1 Tm 2,5 lze nalzt jedno z nejjasnjch shrnut vztahu mezi Bohem a Jeem: Je toti jeden Bh a jeden prostednk mezi Bohem a lidmi, lovk Kristus Je. Rozbor zdraznnch slov vede k nsledujcm zvrm: Je-li pouze jeden Bh, je nemon, e by Je mohl bt Bohem; jestlie je Otec Bohem a Je je tak Bohem, pak mus existovat dva bohov. My pece vme, e je jedin Bh Otec (1 K 8,6). Bh Otec je proto jedinm Bohem. Je proto nemon, aby mohla existovat oddlen bytost, zvan Bh Syn, jak prohlauje falen uen o Trojici. Podobn zobrazuje Star zkon Jahveho, jedinho Boha, jako Otce (nap. Iz 63,16; 64,8). Doplnnm tohoto jedinho Boha je prostednk, lovk Kristus Je a jeden prostednk Toto slovo a ukazuje rozdl mezi Kristem a Bohem. Kristus jako prostednk znamen, e cosi zprostedkovv, e je rozhodm. Prostednk/rozhod mezi hnm lovkem a bezhnm Bohem neme bt bezhn Bh samotn; mus jt o bezhnho lovka s hnou lidskou pirozenost. lovk Kristus Je ns nenechv na pochybch o sprvnosti tohoto vysvtlen. Dokonce i kdy pe po nanebevzet Jee, Pavel nemluv o Bohu Kristu Jei. Nkolikrt jsme pipomnali, e Bh nen lovk (Nu 23,9; Oz 11,9), avak Je je jasn Synem lovka, protoe je v Novm zkon nazvn lovk Kristus Je. Byl synem Nejvyho (Luk 1,32). Bh

JEOVA PIROZENOST

155

coby ten Nejvy naznauje, e pouze jemu pat konen velikost; Je jako Syn Nejvyho ukazuje, e neme bt sm Bohem jakoto osoba . Tak z jazykovch vraz Otec a Syn, pouvanch o Bohu a Jei, samozejm vyplv, e nejsou toton. Syn me mt jist rysy podobnosti se svm otcem, nemohou vak bt jedna a t osoba ani stejn sta. V tto linii existuje mnostv zetelnch rozdl mezi Bohem a Jeem, kter jasn ukazuj, e Je Bohem nebyl: Bh Bh neme bt pokouen (Jakub 1,13). Bh neme zemt svou podstatou je nesmrteln ( 90,2; 1 Tm 6,16). Bh neme bt lovkem spaten (1 Tm 6,16; Ex 33,20). Je Kristus na sob zakusil vechna pokuen jako my (d 4,15). Kristus byl mrtv po dobu t dn (Mt 12,40; 16,21). Lid Jee vidli a dotkali se ho (to zdrazuje 1 J 1,1).

Jsme-li pokoueni, musme volit mezi hchem a poslunost Boha. asto zvolme ve vztahu k Bohu neposlunost; Kristus ml stejnou volbu, avak vdy si vybral poslunost. Ml tedy monost heit, nikdy to vak skuten neudlal. Ukzali jsme,e Davidv potomek, zaslben v 2 S 7,1216, byl urit Kristus. 14. ver zde hovo o Kristov monosti heit: Kdy se provin, budu ho trestat.

8.3 Jeova pirozenost

Slovo pirozenost /angl. nature je teba podle kontextu pekldat zejmna jako pirozenost, i podstata; eskmi ekvivalenty ovem mohou bt i proda, charakter, povaha aj. Pozn. pekladatele/ ukazuje na to, m pirozen, svou podstatou jsme. V 1. kapitole jsme si ukzali, e Bible hovo pouze o dvou pirozenostech t Bo a lidsk. Bh ze sv podstaty neme umt, bt pokouen apod. je tedy zejm, e Kristus bhem svho ivota tuto Bo pirozenost neml. Ml proto pln lidskou pirozenost. Z na definice slova pirozenost by mlo bt zejm, e Kristus nemohl mt souasn dv pirozenosti. Je ivotn dleit, e byl Kristus pokouen jako my (d 4,15), nebo svm dokonalm pemoenm pokuen pro ns mohl zskat odputn. Nadmrn dostivost, kter je zkladem naich pokuen, pochz z ns (Marek 7,15 -23), zevnit na

156

JEOVA PIROZENOST

lidsk pirozenosti (Jakub 1,13-15). Bylo proto nutn, aby ml Kristus tuto lidskou pirozenost, nebo tak mohl zakusit a pekonat tato pokuen. List idm 2,14-18 vyjaduje toto ve obsanji: Protoe sourozence /ns/ spojuje krev a tlo /lidsk pirozenost/, i on /Kristus/ se stal jednm z nich, aby svou smrt zbavil moci bla Neujm se pece andl, ale ujm se potomk Abrahamovch /vzal na sebe jejich pirozenost/. Proto musil bt ve vem jako jeho brati, aby se stal veleknzem milosrdnm a vrnm a mohl tak smit hchy lidu. Protoe sm proel zkoukou utrpen, me pomoci tm, na kter pichzej zkouky. Tato pas klade mimodn draz na skutenost, e ml Je lidskou irozenost: Stal se jednm z nich /doslova: stal se astnm na krvi a tle/ (d 2,14). in je jet vystupovn pouitm nkolika slov podobnho vznamu. Podobn d 2,16 v bod, kde se zdrazuje, e Kristus neml pirozenost andl, ale e byl potomek Abrahamv, kter pinese spsu mnostv vcch, je se stanou jeho potomky. Z toho dvodu bylo nutn, aby ml Kristus lidskou pirozenost. Ve vem musel bt jako jeho brati (d 2,17), take nm Bh mohl udlit odputn skrze jeho ob. Tvrdit, e Je neml vbec lidskou pirozenost, znamen bt v nevdomosti o nejvlastnjch zkladech t dobr zprvy o Kristovi. Kdykoli poktn vc zhe, me pistoupit k Bohu a vyznat sv hchy modlitbou skrze Krista (1 Jan 1,9). Bh si je vdom, e Kristus byl pokouen k hchu pesn jako oni byl vak dokonal a pemohl to opravdov pokuen, ktermu oni podlehli. Z toho dvodu nm Bh kvli Kristovi me odpustit (Ef 4,32). Je proto dleit sprvn zhodnotit, jak byl Kristus pokouen stejn jako my a e musel mt stejnou piro zenost jako my, aby to vbec bylo mon. d 2,14 jasn prohlauje, e Kristus ml pirozenost tla a krve, aby to bylo umonno. Bh je Duch (Jan 4,24) svou podstatou a jako Duch nem maso a krev. Kristus ml v sob prodn prvek v podob masa /a kost/ po dobu svho smrtelnho ivota neml v dnm ppad Bo pirozenost. Vechny dvj lidsk pokusy pidret se Boch slov, tj. zcela pekonat pokuen, ztroskotaly. Proto Bh jako ob za hch poslal svho vlastnho Syna v tle, jako m hn lovk, aby na lidskm tle odsoudil hch ( 8,3). Hch ukazuje na pirozen sklony heit, kter mme dny svou podstatou. Byli jsme takto ji nasmrovni a pokraujce, musme oekvat, e mzdou za hch je smrt. K tomu, aby se dostal z tto nepjemn situace, poteboval lovk vnj pomoc. Zdlo se, e on sm nen schopen dokonalosti; tlu nelze vykoupit (zachrnit) tlo. Bh proto zashl a dal nm

JEOVA PIROZENOST

157

svho vlastnho Syna, jen ml nae hn tlo se vemi sklony k hchu, kter mme my. Na rozdl od vech ostatnch lid pekonal Kristus kad pokuen, by mohl tak neuspt i zheit ve stejn me jako my. 8,3 popisuje Kristovu lidskou pirozenost jako hn tlo. O nkolik ver dve hovo Pavel o tom, jak v tle nepebv dobro a jak tlo pirozen bojuje proti poslunosti vi Bohu ( 7,18 -23). V kontextu tchto ver je tm pozoruhodnj vdt, e Kristus ml hn tlo, jak teme v 8,3. Dky tomu a jeho vtzstv nad tlem mme i my cestu niku z naeho tla. Je vnoval stlou pozornost hnosti sv vlastn pirozenosti. Jednou byl osloven dobr miste, co pedjmalo, e je svou podstatou dobr a dokonal. Odpovdl: Pro mi k dobr? Nikdo nen dobr, jedin Bh (Marek 10,17-18). Pi jin pleitosti zaali lid dosvdovat Kristovu velikost vzhledem k srii vynikajcch zzrak, kter vykonal. Je to vak nikterak nevyuil, ponvad vechny lidi znal; nepoteboval, aby mu nkdo o nkom kal svj soud. Sm dobe vdl, co je v lovku (Jan 2,23-25). Vzhledem k velk znalosti lidsk pirozenosti (znal o n vechno) Kristus nechtl, aby jej lid oslavovali jako osobu v rodov zakotvenosti byl si vdom sv vlastn pirozenosti.

8.4 Jeova lidskost

Zpisy evangeli poskytuj mnoho pklad o tom, jak zcela lidsk byla Jeova pirozenost. Je zaznamenno, jak byl unaven, a musel usednout u studny a napt se (Jan 4,6). Je plakal pi smrti Lazara (Jan 11,35). Snad nejvce byl ml potvrzovat jeho lidskost zznam jeho zvrenho utrpen: Nyn je m due sevena zkost, doznal, kdy se modlil, aby ho Otec zachrnil od nutnosti prot smrt na ki (Jan 12,27). Modlil se: Ote mj, je-li mon, a mne mine tento kalich /utrpen a smrti/; avak ne jak j chci, ale jak ty chce (Mt 26,39). To uk azuje na to, e v nkterch momentech byla Kristova vle i touha odlin od Bo. Bhem celho svho ivota podizoval Kristus svou vli t Otcov, aby se pipravil na konen utrpen na ki: Sm od sebe nemohu dlat nic; jak mi Bh pikazuje, tak soudm,a mj soud je spravedliv, nebo nehledm vli svou, ale vli toho, kter m poslal (Jan 5,30). Tento rozdl mezi vl Kristovou a Bo je dostatenm dkazem, e Je nebyl Bohem. Lze oekvat, e bhem naich ivot bude rst nae poznn Boha a e se dokeme pouit ze strast, kter ns v ivot potkaj. I v tomto je pro ns Je velkm pkladem. Nemohl se blsknout plnou znalost Boha ve

158

JEOVA PIROZENOST

vt me ne my. Od dtstv prospval na duchu i na tle /a doshl duchovn zralosti srovnej Ef 4,13/ a byl mil Bohu i lidem (Luk 2,52). Dt rostlo v sle a moudrosti (Luk 2,40). Tyto dva vere ukazuj, e Kristv tlesn rst probhal paraleln s rozvojem duchovnm; probhal v nm proces rstu jak fyzickho, tak i duchovnho. To by nebylo mon , byl-li by Synem Bohem, jak prohlauje Athanasiovo vyznn vry v sti tkajc se Trojice. Dokonce i na konci svho ivota Kristus pipustil, e nezn pesn as svho druhho pchodu, avak zn jej Otec (Marek 13,32). Podzenost Bo vli je cosi, emu se musme uit dlouh as. I Kristus musel projt tmto procesem uen se poslunosti k Otci stejn jako kad jin syn. Akoli to byl Bo syn, nauil se poslunosti /tj. k Otci/ z utrpen, jm proel, tak doshl dokonalosti /tj. duchovn zralosti/ a vem, kte ho poslouchaj, stal se pvodcem vn spsy, co byl vsledek jeho kompletnho a totlnho spiritulnho rstu (d 5,8 -9). Fp 2,7-8 (dal koment viz Pdavek . 4) zaznamenv tent proces Jeova duchovnho rstu, vrcholcho jeho smrt na ki. On sm sebe zmail, vzal na sebe zpsob /chovn/ sluebnka ponil se, v poslunosti podstoupil smrt na ki. Pouit slova dobe ilustruj, jak se Je vdom propracovval vped ve svm duchovnm rozvoji, stvaje se vce a vce pokornm, a nakonec v poslunosti k Bomu pn zemel na ki. Tak byl uinn dokonalm dky sprvn reakci na sv utrpen. Z eenho je zejm, e Je musel vyvinout vdom osobn sil, aby byl spravedliv; v dnm ppad k nmu nebyl tlaen Bohem to by pak fungoval jako pouh loutka. Je ns miloval opravdov, a z toho dvodu obtoval svj ivot na ki. Stl draz na Kristovu lsku k nm by byl falen, kdyby ho Bh nutil zemt na ki (Ef 5,2+25; Zj 1,5; Ga 2,20). Kdyby byl Je Bohem, pak by neml dnou volbu jen bt dokonal a pot zemt na ki. To, e Je ml tuto monost volby, nm umouje ocenit jeho lsku a vytvoit si k nmu osobn vztah. Bh ml poten z Krista pro jeho ochotu dt svj ivot dobrovoln: Proto m Otec miluje, e dvm svj ivot Nikdo mi ho nebere, ale j jej dvm sm od sebe (Jan 10,17 -18). To, e byl Bh tak poten Kristovou ochotnou poslunost, by bylo st pochopiteln pi pojet Je = Bh, ijc vn lidsk podoby ivota jako njak symbolick spojen s hnm lovkem (Mt 3,17; 12,18; 17,5). Tyto zznamy Otcova poten ze Synovy poslunosti jsou dostatenm potvrzenm toho, e Kristus ml monost neposlouchat, avak vdom zvolil poslunost.

JEOVA PIROZENOST

159

Kristova poteba spsy Vzhledem ke sv lidsk pirozenosti zaval Je men nemoci, navu apod. stejn jako my. Vyplv z toho tedy, e kdyby nezemel na ki, zemel by jinm zpsobem, nap. selost vkem. Ve svtle toho vidme, e i Je poteboval bt Bohem zachrnn ped smrt. Kdy to Je poznal s plnou intenzitou, pinesl s bolestnm volnm a slzami ob modliteb a pnlivch proseb Bohu, kter ho mohl zachrnit ped smrt; a Bh ho pro jeho pokoru slyel (d 5,7). Skutenost, e Kristus musel prosit Boha, aby jej spasil ped smrt, znemouje variantu, e by osobn byl Bohem. Po Kristov vzken nad nm smrt u nepanuje ( 6,9), co znamen, e pedtm panovala Jee prorokuje mnoho alm; je-li nkolik ver o Kristu citovno v Novm zkon, je rozumn pedpokldat, e i mnoho jinch ver z alm je o nm. Pi mnoha pleitostech je zdraznna nutnost, aby byl Kristus Bohem spasen: 91,11-12 mluv o Jei a je citovn v Mt 4,6. 91,16 prorokuje, jak Bh spas Jee: Dopeji mu do sytosti nejdelch as /tj. vn ivot/, uki mu svoji spsu. 69,21 poukazuje na Kristovo ukiovn (Mt 27,34); cel alm popisuje Kristovy mylenky na ki: Zachra m, mj Boe zasta se mne, vykup m kvli mm neptelm hradem je mi, Boe, Tvoje spsa (vere 2,19 a 30). alm 89 je komentem k Bomu slibu Davidovi, kter se tkal Krista. 89,27 v tto souvislosti prorokuje: On m bude vzvat: ,Tys mj Otec, mj Bh, moje spsn skla Kristovy modlitby k Bohu o spsu byly vyslyeny. Velkm novozkonnm tmatem je to, e Bh vzksil Jee a oslavil jej nesmrtelnost: Bh vzksil Jee Toho Bh vyvil jako vdce a spasitele a dal mu msto po sv pravici (Skutky 5,30 -31). Bh oslavil svho syna Jee Bh ho vzksil z mrtvch (Skutky 3,13+15). Tohoto Jee Bh vzksil (Skutky 2,24+32+33). Je toto vechno poznal sm, kdy podal Boha, aby ho oslavil (Jan 17,5; srovnej t 13,32; 8,54). Kdyby byl Je sm Bohem, kter neme zemt, pak by vechna ve zdraznn msta nemla smysl. Je by nepoteboval spsu, kdyby byl Bohem. Bo svrchovanost nad Jeem a jejich oddlenost demonstruje to, e to byl Bh, kdo vyvil Jee. V dnm ppad nemohl bt Je prav a vn Bh s dvma podstatami bostv a lidstv, jak prohlauje

160

JEOVA PIROZENOST

prv z 39 lnk vry Angliknsk crkve. Vychzme-li z vlastnho vznamu slova podstata, kad bytost me mt pouze jednu. Konstatujeme, e tento dkaz je nevyvratiteln: Kristus ml nai lidskou pirozenost.

8.5 Vztah Boha a Jee

Uvaovn o tom, jak Bh vzksil Jee, ns dovd k mylenkm na charakter vztahu mezi Bohem a Jeem. Jsou -li spolurovn a spoluvn, jak prohlauje trojin doktrna, pak bychom oekvali, e jejich vztah bude rovnocenn. U jsme pochopili skrze zejm dkazy, e tomu tak nen. Vztah mezi Bohem a Jeem je podobn tomu mezi manelem a jeho enou: Hlavou kadho mue je Kristus, hlavou eny mu a hlavou Krista je Bh (1 K 11,3). Jako je manel hlavou sv eny, tak je i Bh hlavou Krista, by i maj stejn jednotn cl, jak by ml existovat mezi maneli. A tak je Kristus Bo (1 K 3,23), stejn jako ena pat svmu manelovi. Bh Otec je asto prohlaovn za Kristova Boha. Skutenost, e Bh je popisovn jako Bh a Otec naeho Pna Jee Krista (1 Pt 1,3; Ef 1,17), a to i po Kristov nanebevzet, ukazuje, e je to jejich nynj vztah stejn jako byl za Kristova smrtelnho ivota. Vyznavai Trojice nkdy argumentuj, e o Kristovi jako o komsi nim ne Bh se hovo jen v souvislosti s jeho ivotem na zemi. Novozkonn dopisy byly napsny nkolik let po Kristov nanebevzet, avak stle se v nich hovo o Bohu jako o Kristov Bohu a Otci. Je stle uctv Boha jako svho Otce. Zjeven, posledn kniha Novho zkona, byla napsna pinejmenm 30 let po Kristov glorifikaci a nanebevzet, avak hovo o Bohu jako o jeho /Kristovu/ Bohu a Otci (Zj 1,6). V tto knize dv vzken a oslaven Kristus zprvy vcm. Mluv o chrmu svho Boha jmnu svho Boha mstu svho Boha (Zj 3,12). To potvrzuje, e dokonce i nyn mysl Je na svho Otce jako na Boha proto Je Bohem nen. Podobnm zpsobem se vztahoval Je ke svmu Otci i bhem svho smrtelnho ivota. Hovoil o vystoupen k Otci svmu i Otci vaemu a k Bohu svmu a Bohu vaemu (Jan 20,17). Naplno projevil Je svou lidskost na ki: Boe mj, Boe mj, pro jsi m opustil? (Mt 27,46). Takovm slovm by nebylo mon porozumt, byla -li by vyslovena samotnm Bohem. To, e se Je modlil k Bohu s bolestnm volnm a slzami, samo o sob ukazuje pravou povahu jejich vztahu (d 5,7; Luk

JEOVA PIROZENOST

161

6,12). Bh se evidentn neme modlit sm k sob. Dokonce i nyn se kvli nm Je modl k Bohu ( 8,26-27; srovnej tak 2 K 3,18). Ukzali jsme si tedy, e Kristv vztah k Bohu bhem jeho smrtelnho ivota nebyl podstatn odlin od toho nynjho. Kristus ml vztah k Bohu jako ke svmu Otci a ke svmu Bohu a modlil se k nmu; ve stejn pozici to zstv i nyn, po Kristov vzken a nanebevzet. Bhem svho pozemskho ivota byl Kristus Bom sluebnkem (Skutky 3,13+26; Iz 42,1; 53,11). Sluebnk in vli svho pna, a nen v dnm ppad svmu pnu rovn (Jan 13,16). Kristus zdrazuje, e moc a autoritu m od svho Otce, nikoli svou vlastn: Sm od sebe nemohu dlat nic hledm vli toho, kter m poslal Syn neme sm od sebe init nic (Jan 5,30+19).

Pdavek . 4: Byl v podob Bo

Akoli byl /Je/ v podob Bo, nelpl na tom, e je roven Bohu, nbr sm sebe zmail, vzal na sebe podobu otroka (Fp 2,6 -7 podle Nov smlouvy). Tyto vere jsou pouvny k tvrzen, e Je byl Bohem, kter se pi svm narozen stal lovkem. Je-li to pravda, pak by byla mj. bagatelizovna veker nae tvrzen ze 7. a 8. kapitoly. Pipomeme t platnost poznatku, e ani jeden ver neme bt protikladn celkovmu vyznn biblickho uen. Je pznan, e citovan pas je prakticky jedinou, kter me bt uvedena k objasnn chybjcho lnku trojinho uen toti, jak se Je penesl z Boskho postaven v nebi do pozice dcka v Mariin ln. Nsledujc analza se sna ukzat, co citovan text skuten znamen. 1. Dal vty, kter bezprostedn navazuj na citt, jsou pmo protikladn trojin ideji: a) Proto ho /Jee/ Bh vyvil a dal mu jmno (v. 9); zde se ukazuje, e Je se nepovil sm udlal to Bh. Vyplv z toho, e nebyl ve stavu vyvenosti ped tm, ne to uinil Bh pi jeho vzken. b) Cel proces Kristova ponen sebe sama a nsledujcho vyven Bohem se konal k slv Boha Otce (v. 11). Bh Otec proto neme bt rovn se Synem. 2. Je teba peliv uvaovat o kontextu celho cittu. Pavel nezaal mluvit o Jeovi zistajasna. Poukazuje na Jeovo smlen ve Fp 2,5. Jet dve zan mluvit ve veri 1,27 o dleitosti naeho stavu mysli. To je nsledn

162

JEOVA PIROZENOST

rozvinuto v prvnch verch druh kapitoly: Bute stejn mysli jednoho smlen v pokoe pokldejte jeden druhho za pednjho ne sebe; kad a m na mysli to, co slou druhm, ne jen jemu. Nech je mezi vmi takov smlen, jako v Kristu Jei (v. 2-5). Pavel mluv o dleitosti stejnho smlen jako m Je, tedy takovho, kter je zasvceno pokorn slub druhm. Tyto vere tedy spe dokumentuj pokoru mysli, kterou Je demonstroval, ne aby vyjadovaly njakou zmnu pirozenosti. 3. Je byl v podob Bo. Ukzali jsme si v oddle 8.3, e Je ml lidskou pirozenost uveden ver proto neme referovat o Kristov Bosk pirozenosti. Je teba poznamenat, e nkter modern peklady jsou ureny ke snadnmu ten, a maj tud tendenci pekroit doslovn vznam eckho originlu a parafrzovat jej. Vere z Fp 2,5-8 jsou klasickm pkladem. To vak nen dvodem sniovat uitenost tchto peklad, kter se projevuje jinm zpsobem. K pochopen titulnho obratu se vak musme ponoit do eckho originlu: ona podoba (ecky morf) neme poukazovat k podstat i pirozenosti, co je prokzno ve veri 2,7, kde na sebe Kristus vzal podobu otroka /sluebnka/. Podstatn rysy pirozenosti sluebnka se neli od tch, kter maj jin lid. Ve shod s kontextem meme bezpen interpretovat toto msto tak, e akoli byl Je dokonal a ml smlen zcela podobn s Bom, pesto si pl stt se otrokem/sluebnkem. O nkolik ver dle ns Pavel povzbuzuje, abychom se pipodobovali jeho /Kristovy/ smrti (Fp 3,10 podle Nov smlouvy). Mme tedy sdlet morf, podobu Krista, kterou ukazuje ve sv smrti. To neme znamenat, e se mme podlet na pirozenosti, kterou pot zskal, protoe ji mme pirozenost lidskou. Nemusme se mnit, abychom mli lidskou pirozenost, avak potebujeme zmnit n zpsob mylen, take meme mt morf i mentln podobu, kterou ml Kristus ve sv smrti. Ve Fp 2 je jasn odkaz ke Gn 1,27. lovk byl uinn k obrazu Bomu se zmrem, aby vldl nad stvoenm, by i nebyl nesmrteln. Jakmile neposlechl Boha, horliv se snail (kdy vzthl ruku po zakzanm ovoci) o rovnost s nm. Dsledkem bylo cosi opanho ne ekl had: odsouzen ke smrti dopadlo na nj i jeho potomky. Kristus zamil opanm smrem: byl tak k obrazu Bomu, avak nelpl na tom, e je roven Bohu, zbavil se lidsk pchy a poslouchal svho Otce. eck slovo morf znamen obraz, podobu i otisk. O lidskch bytostech se k, e maj vnj formu /morf/ zbonosti (2 Tm 3,5 podle Nov smlouvy). Ga 4,19 hovo o dotvoen /vcch/ v podobu Kristovu. Protoe ml Je dokonalou povahu i zpsob mylen podobn Bohu, byl v podob Bo. Z tohoto dvodu pro nho nebylo lupistvm myslet si i vdt, e v tomto smyslu byl rovn /doslova: jedno/ s Bohem.

JEOVA PIROZENOST

163

V nkterch pekladech je uvedeno, e Je neuvaoval o rovnosti s Bohem jako o nem, o co by se ml horliv snait /v eskch modernch pekladech: nelpl na tom/. Je-li toto sprvn peklad, pak by to zcela vyvracelo teorii o tom, e Je byl Bohem. Uvedenou pas lze tedy interpretovat tak, e se Je v danm okamiku nezaobral mylenkou na rovnost s Bohem; vdl, e je Bohu podzen, a nikoli s nm rovnoprvn. 4. To, e Kristus sm sebe zmail (doslova: vyprzdnil sm sebe) poukazuje na proroctv o jeho ukiovn v Iz 53,12: Vydal sm sebe na smrt. Vzal na sebe podobu sluebnka sluebnm postojem ke svm stoupencm (J 13,14) a vrchovat to pak demonstroval svou smrt na ki (Mt 20,28). V Iz 52,14 je prorokovno o Kristov utrpen na ki: Jeho vzezen bylo tak znetvoen, e nebyl podoben lovku. Toto stupujc se poniovn a ke smrti, a to smrti na ki bylo nm, co se vynoovalo bhem jeho ivota i umrn, nebylo vak dno u pi jeho narozen. Ukzali jsme kontext tto pase ve vztahu k Jeov mysli, jej pokora je vyzdviena jako pklad hodn nsledovn. Tyto vere mus proto hovoit o Jeov ivot na zemi v na lidsk pirozenosti a o tom, jak se kvli nm pokoil, a to navzdory tomu, e jeho mysl byla zcela sladna s tou Bo. 5. Byl-li Kristus Bohem svou pirozenost a pot ji odloil a vzal na sebe pirozenost lidskou jak se pokouej interpretovat tuto pas triniti -, pak nebyl po dobu pobytu na zemi pravm Bohem; trojin stoupenci vak v, e jm byl. To ve demonstruje protiklady, kter vznikaj pi ztotonn s lidmi vytvoenou definic o Trojici. 6. Zvrem se zamme ve vt byl v podob Bo na sloveso bti. eck sloveso takto pekldan neznamen bti pvodn, od vk. Skutky 7,55 hovo o tpnovi, kter byl pln Ducha svatho. Byl pln Ducha svatho v on dob i jist as pedtm; nebyl jm vak naplnn vdy. Jin pklady lze nalzt v L 16,23, Sk 2,30 i Ga 2,14. Kristus jsouc v podob Bo tak znamen prv jen to, e pedstavoval v on dob urit (mylenkov, mentln) otisk i obraz Boha; nevyplv z toho, e byl v tto podob od potku vk.

164

JEOVA PIROZENOST

Kapitola 8 : Otzky
1. 2. 3. U Bible o tom, e Bh je /v podob/ trojice? Vyjmenuj ti rozdly mezi Bohem a Jeem. V kterm z nsledujcch vrok vystupoval Je odlinm zpsobem ne my? a) nikdy neheil; b) byl vlastnm zrozenm synem Bom; c) nemohl bt nikdy hnm; d) byl Bohem automaticky uinn spravedlivm. V kterm z nsledujcch vrok vystupoval Je podobnm zpsobem jako Bh? a) ve svm ivot na zemi ml Bo pirozenost; b) ml dokonalou povahu jako Bh; c) vdl tolik jako Bh; d) byl Bohu pmo rovn. V kterm z nsledujcch vrok vystupoval Je stejnm zpsobem jako my? a) zakouel vechna nae pokuen a ml lidsk zkuenosti a zitky; b) heil jako mal dcko; c) poteboval spasen; d) ml lidskou pirozenost. Kter z nsledujcch vrok je pravdiv? a) Je ml dokonalou pirozenost i povahu; b) Je ml hnou pirozenost, ale dokonalou povahu; c) Je byl jak prav Bh, tak i skuten lovk; d) Je ml Adamovu pirozenost z doby ped jeho hchem. Bylo mon, aby Je zheil?

4.

5.

6.

7.

KAPITOLA 9 JEOVA INNOST

JEOVA INNOST

167

9.1 Jeovo vtzstv

Pedchoz studium nm ukzalo, jakm zpsobem ml Je nai lidskou pirozenost a e byl pokouen k hchu prv tak jako my. Rozdl mezi nm a nmi byl v tom, e zcela zvtzil nad hchem a ml hnou pirozenost, vdy pedvdl dokonalou povahu. Tento div by ns ml nekonen inspirovat souasn s tm, jak roste jeho hodnota v naich och. V Novm zkon najdeme opakovan drazy na Kristovu dokonalou povahu: On zakusil vechna pokuen jako my, ale nedopustil se hchu (d 4,15). On nepoznal hch. Nen v nm dn hch (2 K 5,21; 1 J 3,5). On hchu neuinil a v jeho stech nebyla nalezena lest (1 Pt 2,22). On je svat, nevinn, neposkvrnn, oddlen od hnk (d 7,26). Evangelijn zznamy ukazuj, jak jeho doprovod poznal dokonalost vyvrajc z jeho povahy a projevovanou v jeho slovech i inech. Piltova ena poznala, e je spravedliv lovk (Mt 27,19), kter si nezaslou trest. msk vojk, kter sledoval Kristovo chovn na ki, musel prohlsit: Tento lovk byl vskutku spravedliv (Luk 23,47). Za svho ivota vyzval Je idy: Kdo z vs m usvd z hchu? (Jan 8,46). Na tuto otzku se odpovdi nedokal. Vsledkem jeho vtzn dokonalosti v kadm ohledu bylo to, e se stal vzneenjm ne andl (d 1,3-5). Bylo mu dno vzneen jmno (Fp 2,8), kter v sob zahrnovalo vechny andlsk tituly. Bude mu dno jmno Divupln rdce /pouvan andly; srovnej t Sd 13,18/ (Iz 9,5). Evidentn nezastval Je takovto vysok postaven ped svm narozenm i smrt; mylenka jeho vyven na tuto pozici to vyluuje. Vzhledem ke svmu dokonalmu charakteru byl Je manifestac (zjevenm) Boha v tle (1 Tm 3,16); konal a mluvil tak, jak by to dlal Bh, kdyby byl lovkem. Byl proto dokonalm zrcadlenm Boha obraz Boha neviditelnho (Ko 1,15). Z tohoto dvodu nen nutn, aby smrteln lovk fyzicky spatil Boha. Jak vysvtlil Je: Kdo vid mne, vid Otce. Jak tedy me kat: Uka nm /fyzicky/ Otce? (Jan 14,9). V Bibli je opakovan zdraznno, e Bh Otec byl manifestovn /se projevil/ ve svm Synu Jei Kristu (2 K 5,19; J 14,10; Sk 2,22). Trojin uen k, e Syn byl manifestovn i inkarnovn v Jei; Bible vak u, e Bh byl manifestovn (inkarnovn musme-li ut tento termn) v Jei. To

168

JEOVA INNOST

Slovo se stalo tlem (J 1,14) to plat spe ne pedstava, e Slovo vstupuje do njak tlesn podoby i formy. ijce v hnm svt a trpce se s hchem v na nejvlastnj pirozenosti, dokeme tko ocenit plnost a nezmrnost Kristovy duchovn autority i to, e by lovk s na pirozenost mohl ve sv povaze pln zjevit Bo spravedlnost. Vit v toto vyaduje vce skuten vry ne jen pijmout teologickou ideu, e Kristus sm byl Bohem. Kristus musel zemt, protoe ml nai pirozenost. Skrze Ma rii byl potomkem Adamovm a vechny Adamovy dti mus zemt (1 K 15,22). Vichni Adamovi potomci mus zemt kvli jeho, Adamov hchu, nehled na svou osobn situaci. Smrt vak vldla Provinnm toho jedinho, toti Adama, mnoz propadli smrti Soud nad jednm provinnm /Adamovm/ vedl k odsouzen /k smrti/ Neposlunost jednoho lovka se mnoz stali hnky a proto museli zemt ( 5,14 -19; srovnej s 6,23). Coby Adamv potomek musel zemt i Kristus, nebo zddil od Adama smrtelnou pirozenost skrze svou matku Marii. Odhldneme-li od Jee, tak si vichni ostatn Adamovi potomci tento trest zaslou, nebo my vichni osobn heme. Je musel zemt, protoe ml nai pirozenost, a tud podl na proklet, kter dopadlo na Adamovy potomky. Protoe vak osobn nedlal nic, co by si zaslouilo smrt, Bh ho vzksil; vytrhl jej z bolesti smrti, a smrt ho nemohla udret ve sv moci (Skutky 2,24). Kristus byl Duchem svatm ve svm zmrtvchvstn uveden do moci Boho syna ( 1,4). Pro svoji dok onalou povahu a duch svatosti byl slavn vzken. Kristus nezemel na ki pouze proto, e ml lidskou pirozenost. Ochotn nm pedal svj dokonal ivot jako dar; projevil svou lsku k nm tm, e zemel za nae hchy (1 K 15,3), nebo vdl, e svou smrt pro ns zsk zchranu od hchu (Ef 5,2+25; Zj 1,5; Ga 2,20). Pro svou dokonalost byl Je schopen pekonat dsledky hchu a stal se prvn osobou, je byla vzkena z mrtvch a obdrela nesmrteln ivot. Vichni ti, kdo se ztoton s Kristem ktem a npodobou jeho ivota, maj nadji na podobn vzken a odmnu. Prv v tom le neobyejn vznam Kristova vzken. Znamen ujitn, e budeme vzkeni a souzeni (Skutky 17,31) a e budeme sdlet (dokeme -li bt opravdu jako on) jeho odmnu nesmrtelnho ivota: Vdy vme /dvrn/, e ten, kdo vzksil Pna Jee, tak ns s Jeem vzks (2 K 4,14; 1 K 6,14; 6,3-5). Jako hnci si zasluhujeme vnou smrt ( 6,23). Vzhledem ke Kristovu dokonalmu ivotu, poslunosti i tv v tv smrti a jeho vzken, je vak Bh schopen nabdnout nm dar vnho ivota zcela v souladu se vemi svmi zsadami.

JEOVA INNOST

169

Aby vytsnil inky naich hch, Bh nm pipotv spravedlnost ( 4,6), mme-li vru v jeho sliby spsy. Vme, e hch pin smrt jestlie tedy opravdu vme, e ns ped n Bh spas, pak musme vit, e ns zapot mezi spravedliv, a jimi pln nejsme. Kristus byl dokonal; jsme-li opravdu v Kristu, i ns me Bh pokldat za dokonal, by jimi osobn nejsme. Bh Krista, kter nepoznal hch, kvli nm ztotonil s hchem, abychom v nm doshli Bo spravedlnosti (2 K 5,21), tj. tm, e budeme v Kristu skrze kest a jemu podobn ivot. A tak pro ty v Kristu Jei se stal spravedlnost, posvcenm a vykoupenm (1 K 1,30); nsledujc ver ns proto povzbuzuje, abychom chvlili Krista za velk vci, kterch doshl: Vdy se v nm /evangeliu/ zjevuje Bo spravedlnost, kter je pijmna vrou ( 1,17). Pochopen tchto vc je proto nutnou soust znalosti skutenho evangelia. Toto ve bylo umonno Kristovm vzkenm. Byl prvotinou /prvnm ovocem/ cel sklizn lidskch bytost, je se stanou nesmrtelnmi dky tomu, eho doshl on (1 K 15,20), prvorozenm nov duchovn rodiny, kter obdr Bo pirozenost (Ko 1,18; srovnej t Ef 3,15). Kristovo vzken tedy umonilo Bohu pokldat vc v Kristu za spravedliv, nebo byli pokryti jeho spravedlnost. Kristus byl vydn pro nae pestoupen a vzken pro nae ospravedlnn ( 4,25), doslova abychom se stali spravedlivmi. Tyto vci vyaduj vdomou a pemlivou vru, abychom byli skuten pesvdeni, e ns Bh me pokldat za dokonal. Kristus ns me pedstavit ped soudnou stolic neposkvrnn a v radosti ped tv sv slvy a svat, neposkvrnn a bez hony ped Bo tv (Juda 24; Ko 1,22; srovnej t Ef 5,27). Vezmeme -li nai hnou pirozenost a stl duchovn nezdary, pak to vyaduje skuten pevnou vru vit ve ve tvrzen. Pouh zvedn rukou pi kick vprav i akademick sou hlas se systmem doktrn nemaj nic spolenho s tmto druhem vry. Bti v Kristu, a tud bt pokryt jeho spravedlnost, lze pouze pravm ktem v Krista. Ktem se spojujeme s jeho smrt a vzkenm ( 6,3-5), co jsou prostedky naeho osvobozen od hch skrze nae ospravedlnn i pipotn ke spravedlivm ( 4,25). Ndhern vci, o kterch uvaujeme v tto kapitole, jsou zcela mimo n dosah, pokud nejsme poktni. Pi ktu se spojujeme s Kristovou krv prolitou na ki; vc vyprali sv roucha a vyblili je v krvi Bernkov (Zj 7,14). Obrazn jsou pak odni v bl roucha, kter pedstavuj Kristovu spravedlnost, je jim je pitena (zapotna) (Zj 19,8). Tyto bl aty je mon upinit naimi hchy (Juda 23); uinme-li to po ktu, je nutno opt pout Kristovu krev k vyitn tm, e podme skrze Krista Boha o odputn.

170

JEOVA INNOST

I po ktu se stle jet musme snait setrvat v poehnanm postaven, do kterho jsme vstoupili. Vznik poteba pravidelnho pezkouen sebe sama nkolik minut denn se stlou modlitbou a hlednm odputn. Tm, e to budeme init, budeme mt vdy pokornou dvru, e vejdeme do Boho krlovstv dky na ochran Kristovou spravedlnost. Musme hledt bt shledni v Kristu v okamiku na smrti i pi Kristov nvratu, nikoli s vlastn /na/ spravedlnost ale s tou, kter je z vry v Krista spravedlnost z Boha zaloenou na ve (Fp 3,9). Opakovan draz na vru stc do zapoten spravedlnosti ukazuje, e dnm zpsobem nememe zskat spsu svmi skutky; spsa je z milosti: Milost tedy jste spaseni skrze vru. Spasen nen z vs, je to Bo dar; nen z vaich skutk (Ef 2,8-9). Stejn jako ospravedlnn i spravedlnost, tak spasen je darem ( 5,17). Na motivac konat jakkoli kony kesansk sluby by proto mla bt vdnost Bohu za to, co pro ns uinil skrze Krista ns pokld za spravedliv, a tm nm otevr cestu ke spse. Je osudn uvaovat tak, e konnm skutk doshneme spsy. Myslme-li takto, prost pi snaze dojt ke spse neuspjeme; je to dar, kter si nememe zaslouit pouze jej zskat jako lskyplnou odpov na nai hlubokou vdnost, kter bude vidt v naich skutcch. Skuten vra vytv skutky jako nevyhnuteln vedlej produkt (Jakub 2,17).

9.2 Jeova krev

Velice asto prohlauje Nov zkon, e nae ospravedlnn a spsa jsou skrze Jeovu krev (nap. 1 Jan 1,7; Zj 5,9; 12,11; 5,9). Abychom mohli ocenit vznam Kristovy krve, musme porozumt biblickmu principu, e ivot kadho tvora je v jeho krvi (Lv 17,14). Bez krve neme tlo t; krev je tak povaovna za symbol ivota. To vysvtluje patinost Kristovch slov: Nebudete-li jst tlo Syna lovka a pt jeho krev, nebudete mt v sob ivot (Jan 6,53). Hch vede ke smrti ( 6,23), tj. ke ztrt krve, kter je nositelkou ivota. Od Izraelit se z tohoto dvodu oekvalo, e vylij krev vdy, kdy heili jako pipomnka, e hch vede ke smrti. Podle zkona /Mojova/ se skoro ve oiuje krv, a bez vylit krve nen odputn /hch/ (d 9,22). Adamovo a Evino zahalen se fkovmi listy bylo z tohoto dvodu nepijateln; msto toho zabil Bh jehn, aby mu poskytlo ki k pikryt jejich hchu (Gn 3,7+21). Podobn byla spe akceptovna zvec ob

JEOVA INNOST

171

belova ne Kainova z plodin zem i zde rozhodovala zsada, e bez prolit krve neme bt odputn ani pijateln pstup k Bohu (Gn 4,3-5). Tyto udlosti odkazuj k budouc svrchovan dleitosti Kristovy krve. Speciln pedzvst nalzme v udlostech /idovskch/ Velikonoc, pi kterch Bo lid potrali krv bernka veeje svch vrat, aby doshli spasen od smrti. Tato krev ukazovala do budoucna na krev Jeovu, kterou se musme pott my sami. V asech ped Kristem museli id nabzet podle Mojova zkona za sv hchy zvec obti. Toto prolvn zvec krve vak plnilo pouze roli pouen. Trestem za hch je smrt ( 6,23) a nen mon, aby lidsk bytost mohla zabt njak zve jako nhradu za svou vlastn smrt i jako skutenho pedstavitele sebe sama. Obtovan zve nen dobr i patn; neme lovka pln zastupovat: Krev bk a kozl nen s to hchy odstranit (d 10,4). Vznik proto otzka, pro museli id obtovat zvata, kdy zheili? Pavel shrnuje rozlin odpovdi na tuto otzku v Ga 3,24: Zkon byl tedy nam dozorcem a do pchodu Kristova. Zvata, kter byla obtovna za hch, musela bt neposkvrnn bez vady (Ex 12,5; Lv 1,3+10 atd.). To poukazovalo na Krista, bernka bez vady (1 Pt 1,19). Krev onch zvat proto pedstavovala tu Kristovu. Zvata byla akceptovna jako obti za hch do t mry, jak odkazovala na dokonalou ob Kristovu, o kter Bh vdl, e ji uskuten. Na vrub toho byl Bh schopen odpustit hchy svm lidem, kte ili ped Kristem. Jeho smrt pinesla vykoupen z hch, spchanch za prvn smlouvy (d 9,15), tj. pod Mojovm zkonem (d 8,5-9). Vechny obti, nabzen za as Zkona, ukazovaly do budoucna ke Kristu, perfektn obti za hch, kter svou obt sal hch (d 9,26; 13,11-12; 8,3; srovnej t 2 K 5,21). V oddle 7.3 jsme vysvtlili, jak cel Star zkon a zejmna Mojv zkon odkazuj do budoucna na Krista. Pstup k Bohu vedl v asech Zkona pes veleknze; ten byl prostednkem mezi Bohem a lidmi star smlouvy Kristus je prostednkem smlouvy nov (d 9,15). Zkon toti ustanovoval za veleknze lidi, podlhajc slabosti, ale slovem psahy byl ustanoven Syn za veleknze dokonalho na vky (d 7,28). Protoe oni sami byli hnky, nebyli v postaven, aby mohli zskat pro lidi skutenho odputn. Zvata, kter obtovali za hch, nebyla pravmi pedstaviteli hnk. Situace vyadovala dokonalou lidskou bytost, kter je v kadm ohledu reprezentantem hnho lovka a kter by uinila pijatelnou takovou ob za hch, z n by mli lid uitek tm, e se s n spoj. Podobn se vyadovalo, aby veleknz dokzal souctit s hnmi lidmi, jim dlal prostednka, nebo byl pokouen jako oni (d 2,14 -18).

172

JEOVA INNOST

Je dokonale vyhovoval tmto poadavkm: To je ten veleknz, jakho jsme potebovali: svat, nevinn, neposkvrnn (d 7,26). Nepotebuje souvisle obtovat za sv vlastn hchy, ani nen u vce podroben smrti (d 7,23+27). Ve svtle toho mluv Psmo o Kristu jako o naem knzi: Proto pin dokonal spasen tm, kdo skrze nho pistupuj k Bohu; je stle iv a pimlouv se za n (d 7,25). Vzhledem ke sv lidsk pirozenosti me Kristus jako n ideln veleknz mt soucit s tmi, kdo chybuj a bloud, protoe sm tak podlh slabosti (d 5,2). To oivuje tvrzen o Kristu, e rovn on sm tak m ast na na lidsk pirozenosti (d 2,14). Tak jako byli idovt velekn prostednky pouze pro Bo lid, je i Kristus knzem pouze pro duchovn Izrael pro ty, kdo byli poktni v Krista a chpou prav evangelium. On je velik knz nad celm Bom domem (d 10,21), kter se skld z tch, kdo se narodili znovu aktem ktu (1 Pt 2,2-5) a erpaj opravdovou nadji z evangelia (d 3,6). Vyhodnocen tohoto vynikajcho prospchu z Kristova knstv by ns proto mlo povzbudit, abychom se v nho dali poktt bez toho nm neme plnit lohu prostednka. Ktem v Krista bychom mli zskat pln uitek z jeho knstv; mme skuten v tomto smru jistou zodpovdnost, j se musme dit. Pinejme tedy skrze Jee stle ob chvly Bohu (d 13,15). Bo pln poskytnout nm Jee jako naeho knze smoval k tomu, abychom jej uctvali; mli bychom proto vyuvat n pstup k Bohu skrze Krista k tomu, abychom jej chvlili. d 10,21-25 pin seznam pokyn, ktermi bychom se mli dit proto, e nam veleknzem je Kristus: Mme -li tedy tak velikho knze nad celm Bom domem: 1. Pistupujme ped Boha s opravdovm srdcem a v pln jistot vry, se srdcem oitnm od zlho svdom a s tlem obmytm istou vodou. Pochopen Kristova knstv znamen, e bychom se v nho mli dt poktt (obmt nae tla) a nemli bychom nikdy nechat prostor pro rst zlho svdom v naich myslch. Vme-li v Kristovo usmen, resp. vykoupen /angl. atonement/, pak jsme jeho obt uinni jednm /AT -ONE-MENT/ spolu s Bohem /jsme s nm s-jedno-ceni, pozn. pekladatele/ 2. Drme se neotesiteln nadje, kterou vyznvme. Nemli bychom se odchlit od pravdivho uen, ke ktermu ns dovedlo pochopen Kristova knstv. 3. Povzbuzujme se k lsce nezanedbvejme spolen shromdn. Mli bychom se lskypln spojovat s tmi, kdo t chpou Kristovo knstv a erpaj z nj dobrodin; to se dje

JEOVA INNOST

173

zejmna shromdnm ke spolen pobonosti, pi kter si pipomnme Kristovu ob (viz oddl 11.3 a 11.5). Sprvn ocenn tchto vc by ns mlo naplnit pokornou dvrou v to, e se nm skuten dostane spsy, jsme -li poktni a spojeni v Krista: Pistupme tedy smle k trnu milosti, abychom doli milosrdenstv a nalezli milost a pomoc v prav as (d 4,16).

9.3 Ob za ns i za sebe
idovsk veleknz musil obtovat nejprve za sv vlastn hchy, a pot za hchy ostatnch lid (d 5,1 -3). Kristova ob mla stejnou dvojitou strukturu. Akoli osobn neheil, ml Je stle jet lidskou pirozenost, a i on poteboval spasen ped smrt. Tuto spsu poskytl Bh kvli Kristov vlastn obti; Je tak zemel, aby zskal svou vlastn spsu a aby tu nai uinil monou. Na to odkazuje mnoho biblickch ver. Tento oddl je katalogem ver, prokazujcch, e Kristova ob byla jak k jeho vlastnmu uitku, tak i pro n prospch. Tomuto bodu se mon vnujeme vce ne je teba; ctm vak, e toto tma je ivotn dleit a e je teba skuten sprvn pochopit Pnovu lidskost. Po doten tto knihy se vm mon nkdy v budoucnu zachce promyslet tyto vci hloubji proto jsou zde vechny tyto rozbory pilenny. Veleknz je povinen pinet obti za hch nejenom za lid, ale i sm za sebe (d 5,3) tak tak Kristus spluje v tomto ohledu poadavky na mojovskho veleknze. eck slovo pro bt povinen znamen doslova mt finann dluh to odkazuje na naeho Pna, kter vykoupil sm sebe stejn jako ns. To bylo z dvodu jeho vlastn lidskosti (d 5,3), e tak musel konat. To neznamen, e ml njak osobn hchy, kter by musel vykupovat. Tento bod neme bt ani dostaten zdraznn. Byli jsme vykoupeni krv jeho obti a on pi tom tak. Kristus nemus jako dvj velekn denn pinet obti naped za vlastn hchy a pak teprve za hchy lidu. Je to uinil jednou provdy (d 7,27). Nen pochyby, e Pavel klade draz na podobnost mezi knskou dvojitou obt a tou Kristovou. in to opt v d 9,7 (srovnej 12,25). Protiklad byl v tom, e Kristus to vykonal jedinkrt, kdeto veleknz kad rok. Kdyby ten protiklad spoval v tom, e to Kristus dlal jen pro lidi, pak by to bylo vyzdvieno. Povimnte si, e Kristova ob byla za jeho vlastn

174

JEOVA INNOST

hchy, kter jsou oddleny od tch lidskch jeho hchy nebyly tmi naimi, kter nesl, protoe pro tento typ hch vykonal za ns oddlenou ob. Jeliko vme, e Je ml dokonalou a bezhnou povahu, hchy zde pedstavuj jin zpsob popisu hn lidsk pirozenosti. O pin (hn pirozenost) se zde mluv jako o inku po zpsobu metonymie /zmna slov na zklad vnitn vcn souvislosti, pozn. pekladatele/ Avak stle je teba zdrazovat, e n Pn byl dokonal a neme bt usvden z hchu. Bh pro krev stvrzujc vnou smlouvu vyvedl z mrtvch velikho paste ovc, naeho Pna Jee (d 13,20), tj. pro jeho vlastn krev. A tak byl n Pn jak past, tak i zavradn ovce; vedl sm sebe na porku pro jeho krev jej Bh vzksil. Byl tedy souasn knzem i obtinou. K naemu tmatu se dokonale hod dvoj ten Za 9,9: Pichz k tob tvj krl, spravedliv a zachrnn /alt.: spsu nesouc/. Tyto dva mon peklady naznauj, e zachrnnm sebe pinese n Pn spsu i nm. Skrze ob na ki vykoupil Je svou vlastn pirozenost, take mohl doclit naeho vykoupen. Je nemoudr pemlet o jeho smrti vn kontextu jejho elu toti zachrnit ns. Je teba docenit, e vechny odkazy na prolit krve zvecch obt v ase Zkona jsou njakm zpsobem relevantn pro Kristovu ob. Na olti, Kristov symbolu, byl jednou za rok vykonn smr obad krv (Ex 30,10), co ukazuje, jak se Kristus sm posvtil svou vlastn obt. Ve skutenosti cel svatyn pedstavuje Krista a mus bt oitna krv (d 9,23). Hmotn nin ze svatyn nespchalo dn hch, a pesto potebuje oitn, nebo je s hchem tsn spojeno.A to plat i o ns a naem Pnovi. Sm veleknz musel zat svou innost tm, e byl pokropen krv a tak i Kristus musel provst svou vlastn ob jako zatek sv sluby pro ns v nebi (Lv 8,23). e se Je takto vykoupil, tedy neznamen, e by osobn heil. Nabdnut obti za osobn hch nemus bt vdy dsledkem toho, e obtnk zheil nap. v Lv 12 se obtovn naizuje en po narozen dcka.

JEOVA INNOST

175

9.4 Je jako n pedstavitel

Vidli jsme, e zvec obti kompletn hn lidi nezastupovaly. Je byl nam pedstavitelem a ve vech bodech byl jako jeho brati (d 2,17). Zakusil smrt za vecky (d 2,9). Spchme -li njak hch nap. se hnvme Bh nm me odpustit kvli Kristovi (Ef 4,32). To je umonno tm, e ns me Bh srovnvat s Kristem, lovkem jako my, pokouenm k hchu nap. k hnvu -, kter vak vechna pokuen pekonal. Proto nm me Bh odpustit n hch hnv vzhledem k tomu, e jsme v Kristu, tedy pikryti jeho spravedlnost. Kristus coby n pedstavitel je proto prostednkem, skrze nho nm me Bh ukzat svou milost a pitom potvrzovat sv vlastn spravedliv zsady. Kdyby byl Je Bohem, a ne tm, kdo m toliko lidskou pirozenost, nemohl by bt nam pedstavitelem. Je to jeden z pklad, kdy chybn idea plod dal podobn. Z tohoto dvodu propracovali teologov mnostv sloitch cest, jak vysvtlit Kristovu smrt. Populrn nhled kesanstva, kter opustilo pvodn vchodiska, je ten, e hchy postavily lovka do dlunick pozice vi Bohu a tyto dluhy nemohl sm splatit. Kristus je vyrovnal za kadho vcho prolitm sv krve na ki. Mnoho evangelickch kazatel to vyjaduje zhruba takto: Je to, jako bychom byli vichni postaveni do ady ke zdi a mli bt zasteleni blem; vtrhl tam vak Je a bel ho zastelil msto ns a tak jsme nyn voln Tyto vykonstruovan teorie nemaj dnou pevnou biblickou oporu. Existuje zejm protimluv: jestlie Kristus zemel msto ns, pak bychom my zemt nemli. Mme-li vak nadle lidskou pirozenost, musme stle jet umrat; spasen od hchu a smrti se v konen fzi objev pi Soudu, kdy nm bude udlena nesmrtelnost. Tu jsme nezskali pi Kristov smrti. Tato smrt zbavila moci bla (d 2,14) nikoli, e by bel zabil Krista. Jestlie Kristus splatil svou krv dluh, nae spsa se stv msi, co lze oekvat jako nae prvo. Skutenost, e spsa je darem, vnovanm dky Bo milosti a odputn, se ztrc, chpeme -li Kristovu ob jako spltku dluhu. Psob to tak dojmem, e rozzloben Bh byl uspokojen, jakmile zahldl skutenou Jeovu krev. Bh vak vid v okamiku naeho pokn svho Syna jako naeho pedstavitele, jeho toume napodobovat, avak nechceme se spojovat s jeho krv jako s njakm talismanem. Mnoho kesanskch chvalozpv a psn obsahuje v tomto aspektu neuviteln mnostv zcestnch mylenek. Vtina falench doktrn je takto hudbou doslova vtloukna do lidskch mysl msto pouit racionlnch biblickch

176

JEOVA INNOST

pokyn. Musme bt vdy na pozoru ped tmto druhem ohlupovn /brain washing/. Je tragick, e prost slova Kristus za ns zemel ( 5,8), jsou hrub nepochopena, a to tak, jako by Kristus zemel msto ns. Existuje mnostv spojen mezi manm 5 a 1 K 15 (nap. 5,12 = 1 K 15,21; 5,17 = 1 K 15,22). Kristus za ns zemel ( 5,8) je spojeno s Kristus zemel za nae hchy (1 K 15,3). Jeho smrt pro ns otevrala cestu k odputn za nae hchy; v tomto smyslu Kristus zemel za ns. Slovo za /ns/ neznamen nutn msto /ns/. Kristus zemel pro nae hchy, nikoli msto nich. Z tohoto dvodu se me Kristus za ns pimlouvat (d 7,25) neme to dlat msto ns. Za neznamen msto /koho/ ani v d 10,12 a Ga 1,4.

9.5 Je a Mojv zkon

Protoe byl Je dokonalou obt za hch a idelnm veleknzem, kter pro ns mohl opravdu zskat odputn, byl po Kristov smrti star systm zvecch obt a velekn ukonen (d 10,5-14). Mn-li se knstv /od Levit ke Kristovi/, nutn nastv i zmna zkona (d 7,12). Kristus se stal knzem ne podle zkona o tlesnm pvodu /pouze potomek z rodu Levi mohl bt knzem/, nbr na zklad svho nepomjejcho ivota, kter mu byl dn vzhledem k jeho dokonal obti (d 7,16). Tm se ovem ru pedchoz pkaz /tj. Mojv zkon/ jako neinn a neuiten zkon toti nic nepivedl k dokonalosti avak na jeho msto pichz lep nadje /skrze Krista/ (d 7,18-19). Z toho je zejm, e Mojv zkon byl ukonen Kristovou obt. Dvovat nadle lidskmu knstv i stle jet nabzet zvec obti znamen, e neakceptujeme plnost Kristova vtzstv. Takovto nzory znamenaj, e nepijmme Kristovu ob jako zcela spnou a e pociujeme, jako by vce ne samotn vra v Krista byly k naemu ospravedlnn nutn skutky. Nikdo nen ped Bohem ospravedlnn na zklad zkona, nebo spravedliv /ospravedlnn/ bude iv z vry (Ga 3,11; srovnej i Abk 2,4). Nae vlastn by i s ocelovou vl provdn sil bt poslun litery Boch zkon nm ospravedlnn nepinese; kad ten tchto dek nepochybn ji nkdy tyto zkony poruil. Hodlme-li zachovvat Mojv zkon, musme se pokusit dodrovat vechny jeho lnky. Neposlunost ve vztahu by jen k jedn sti znamen, e jsou zavreni ti, kdo spadaj do jeho psobnosti: Ti vak, kte

JEOVA INNOST

177

spolhaj na skutky zkona, jsou pod kletbou, nebo stoj psno: ,Proklet je kad, kdo nezstv vren vemu, co je psno v zkon, a nein to (Ga 3,10). Slabost na lidsk pirozenosti znamen, e shledvme nemonm pln dodrovat Mojv zkon dky naprost Kristov poslunosti tohoto zkona jsme vak od jakchkoli zvazk dodrovat ho osvobozeni. Nae spsa pichz dky Bomu daru skrze Krista ne dky naim osobnm inm poslunosti. Bh uinil to, co bylo zkonu nemon pro lidskou slabost: Jako ob za hch poslal svho vlastnho Syna v tle, jako m hn lovk, aby na lidskm tle odsoudil hch ( 8,3). A tak Kristus ns vykoupil z kletby zkona tm, e za ns vzal proklet na sebe (Ga 3,13). Z tchto dvod se od ns u nadle nevyaduje dodrovn jakkoli sti Mojova zkona. Vidli jsme v oddle 3.4, e nov smlouva v Kristu nahradila starou smlouvu Mojova zkona (d 8,13). Svou smrt Kristus vymazal dlun pis, jeho ustanoven svdila proti nm /vzhledem k na neschopnosti pln zkon dodret/, a zcela jej zruil tm, e jej pibil na k Nikdo tedy nem prvo vs odsuzovat za to, co jt e nebo pijete /obti/, nebo kvli svtkm, kvli novolun nebo sobotm. To vechno je jen stn budoucch vc, ale skutenost je Kristus. (Ko 2,14 -17). To je zcela jasn pro Kristovu smrt na ki byl Zkon odklizen, take bychom mli odolvat jakmukoli tlaku nutit ns dodrovat nkter jeho sti, nap. svtky i sobotu /sabat/. elem jmenovanch vc, stejn jako dalch st Zkona, bylo poukzat vped na Krista. Po jeho smrti se vznam Zkona naplnil, a proto nebylo nadle nutn zachovvat jej. Ran kesansk crkev prvnho stolet byla pod stlm tlakem ze strany ortodoxnch id dodrovat ustanoven Zkona. V Novm zkon je opakovan varovn ped podlhnm tmto nabdkm. Ve svtle toho veho je neobvykl, e i dnes je nkolik denominac, kter obhajuj stenou podzenost Zkonu. Ji dve jsme ukzali, e jakkoli pokus vyzskat spsu prostednictvm zachovvn Zkona mus mit k dodrovn celho Zkona my vak jsme automaticky odsuzovni pro neposlunost ve vztahu k nmu (Ga 3,10). V lidsk pirozenosti je njak prvek, kter inklinuje k mylence ospravedlnn skrze skutky; mme rdi pocit, e pro nai spsu nco dlme. Z tohoto dvodu povinn destky, noen kku, recitovn ady modliteb, modlen v jist pozici atd. jsou vechno populrnmi soustmi vtiny nboenstv kesanskch i jinch. Spsa samotnou vrou v Krista je tm uniktn doktrnou kesanstv oprajcho se o pravdiv biblick uen. Biblick varovn ped tm, abychom dodrovali nkter sti Mojova zkona kvli zskn spsy, jsou roztrouena po celm Novm zkon. Nkte mysleli, e by kesan mli bt obezni podle Mojova

178

JEOVA INNOST

zkona a Zkon dodrovat. Jakub pmo odsuzuje tuto mylenku, kter by mla platit pro prav vc: Nedali jsme k tomu dn pokyn (Skutky 15,24). Petr popisuje ty, kdo uili o nutnosti zachovvat Zkon, jako lidi, kte chtj vloit na uednky bemeno, kter nemohli unst nai otcov ani my! Vme pece, e jsme stejn jako oni spaseni milost Pna Jee /tedy protikladn ke skutkm poslunosti vi Zkonu/ (Skutky 15,10 -11). Pavel je stejn tak oteven a inspirovn zdrazuje optovn stejn bod: lovk se nestv spravedlivm na zklad skutk pikzanch zkonem, nbr vrou v Krista Jee abychom doli spravedlnosti z vry v Krista, a ne ze skutk zkona. Vdy ze skutk zkona nebude nikdo ospravedlnn nikdo nen ospravedlnn na zklad zkona skrze nho /Krista/ se vm zvstuje odputn vech hch, a to i tch, jich vs nemohl zprostit Mojv zkon (Ga 2,16; 3,11; Skutky 13,38). Je nepochybnm znakem odpadlictv populrnho kesanstva, e mnoho jeho praktik m svj zklad v nkterm z prvk Mojova zkona navzdory jasnmu a propracovanmu uen, kter dolo k tomu, e kesan by ji tento zkon nemli zachovvat, nebo byl odloen Kristem. Zamyslme se nyn nad nktermi zpsoby, kdy je Mojv zkon zkladem souasn kesansk praxe: Kn Katolick i Angliknsk crkev pouvaj halasn systm lidskho /laickho/ knstva. mt katolci vid v papei protjek k idovskmu veleknzi. Existuje jeden prostednk mezi Bohem a lidmi, lovk Kristus Je (1 Tm 2,5). Je proto nemon, aby pape i kn mohli bt naimi prostednky stejn jako kn v asech star smlouvy. Nam veleknzem v nebesch je nyn Kristus, pedkldajc nae modlitby Bohu. Neexistuje absolutn dn biblick dkaz, e by autorita, j se dostalo skrze dary Ducha starm crkve prvho stolet (nap. Petrovi), byla penesena na nsledujc generace i speciln na papee. I kdybychom pipustili tuto monost, nelze dnm zpsobem prokzat, e pape a kn jsou osobn tmi, na n padl duchovn zvoj starch prvho stolet. Pot, co byly dary Ducha odejmuty, maj vichni vc stejn pstup k Duchu Slovu v Bibli (viz oddl 2.2 a 2.4). Jsme proto vichni bratry a nikdo z ns nem njak duchovn vyven postaven nad ostatnmi. Skuten, vichni prav vc jsou leny novho knstv z dvodu jejich ktu v Krista v tom smyslu, e vnej Bo svtlo do temnho svta (1 Pt 2,9). Stanou se proto krlovskmi knmi v Krlovstv, je bude zzeno na zemi pi Kristov nvratu (Zj 5,10).

JEOVA INNOST

179

Katolick praxe oslovovn svch kn ote (pape znamen tak otec) je v pmm protikladu s Kristovmi jasnmi slovy: Nikomu na zemi nedvejte jmno ,Otec : jedin je v Otec, ten nebesk (Mt 23,9). A Je tak varoval ped tm, aby se njakmu lovku dostvalo v njak podob duchovn cty,jak to vyaduj modern kn: Vy vak si nedvejte kat ,Miste: jedin je v Mistr, vy vichni jste brat (Mt 23,8). Ornty a rby oblkan knmi, biskupy i jinmi duchovnmi maj svj vzor ve specilnm odvu, kter si oblkali mojovt kn a veleknz.Tento odv odkazuje na dokonal Kristv charakter, a stejn jako cel Zkon, byl nyn naplnn. Skuten bol srdce, kdy je nyn odv, kter byl uren k chvle a oslav Krista, pouvn ke zven slvy lid, kte jej oblkaj nkte z nich navc piznvaj, e neakceptuj Kristovo vzken i dokonce existenci Boha. Destek Soust Mojova zkona (Nu 18,21) je i to, e id museli darovat desetinu svho jmn knskmu rodu Levi. Vme -li, e u nyn nen lidskho knstv, pak neme bt nadle povinn platit jakmkoli crkevnm hodnostm destek. A opt plat, e jedna falen idea (zde tkajc se kn) vede k dal (tj. destku). Samotn Bh nepotebuje nae obti, nebo mu pat vechno ( 50,8 -13). Vlastn jen dvme Bohu zpt, co on dal nm (1 Pa 29,14). Je pro ns nemon zskat spsu jako vsledek naich materilnch obt, nap. ve finann podob. Z vdnosti k Bom velkm darm pro ns bychom nemli nabzet desetinu naich penz, ale cel nae ivoty. Pavel nm v tomto smru ukzal pklad,kdy tak skuten provdl to, o em kzal: Pinejte sv tla jako ivou, svatou, Bohu milou ob; to a je vae prav bohosluba ( 12,1). Maso idovsk zkon pokldal nkter druhy masa za neist tuto praxi pijaly nkter denominace i dnes a tk se zejmna vepovho. Protoe Kristus odstranil Zkon na ki, nikdo nem prvo odsuzovat vs za to, co jte nebo pijete (Ko 2,16). Tm, e piel Kristus, byly odloeny mojovsk pokyny tkajc se tchto vc. Byl to prv Kristus, ke ktermu ist potraviny odkazovaly. Je jasn vysvtlil, e nic, co lovk j, ho neme duchovn zneistit; to me udlat pouze to, co vychz ze srdce (Marek 7,15 -23). Tak prohlsil vechny pokrmy za ist (Marek 7,19). Petrovi se dostalo stejnho pouen (Skutky 10,14-15) jako Pavlovi: Vm a jsem pesvden v Pnu Jei, e nic nen neist samo v sob ( 14,14). Ji dve

180

JEOVA INNOST

zdvodoval Pavel, e odmtn jistch druh masa je znakem duchovn slabosti ( 14,2). N postoj k masu ns Bohu nepibl (1 K 8,8). Nejvce obviujc ze veho je varovn, e kesan odpadl od vry budou uit lidi, aby se zdrovali pokrm, kter Bh stvoil, aby je s dkovnm povali ti, kdo v a kdo poznali pravdu (1 Tm 4,3).

9.6 Sabat
Jedno z nejrozenjch pojtek mezi prax souasnch kesan a Mojovm zkonem lze spatovat v mylence, e musme dodrovat sabat. Nkter skupiny tvrd, e bychom mli dodrovat idovsk sabat pesn tak, jak o nm hovo Zkon; mnoho ostatnch ct, e by mli mt kesan jeden zvltn den v tdnu k uctvn Boha nejastji jde o nedli. Jako prvn je teba si vyjasnit, e sabat byl poslednm dnem tdne, kdy Bh odpoval po esti dnech sv stvoitelsk innosti (Ex 20,10 -11). Jeliko prvnm dnem tdne byla nedle, bylo by nekorektn ztotonit ji se sabatem. Sabat byl zvltnm znamenm mezi mnou /Bohem/ a jimi /Izraelem/, aby vdli, e j Hospodin je posvcuji (Ez 20,12). Jako takov nebyl nikdy sabat uren k tomu, aby byl zvazn pro pohany (ne -idy). Vidli jsem, e Kristovou smrt na ki byl Mojv zkon odloen, take nen nyn nutn dodrovat sabat i njak jin svtek, jako nap. den Kristovy smrti (Ko 2,14-17). Prvn kesan, kte se vrtili k dodrovn st Mojova zkona nap. sabatu, jsou popisovni Pavlem jako ti, kdo se navrac k tm bezmocnm a ubohm mocnostem a chtj se jim dt znovu do otroctv. Dodrujete ustanoven pro dny /nap. sabat/ a msce, obdob a roky /tj. idovsk svtky/! Bojm se, aby sil, kter jsem vm vnoval, nebylo nakonec nadarmo (Ga 4,9-11). Jde o vn pokus zachovat sabat jako prostedek spsy. Je vak zejm, e dodrovn sabatu je pro spsu irelevantn: Nkdo rozliuje dny /tj. v duchovnm vznamu/, jinmu je den jako den. Kad nech m jistotu svho pesvden. Kdo zachovv urit dny, zachovv je Pnu, a kdo je nezachovv, nezachovv je Pnu (alt. ten 14,5-6). Je proto pochopiteln, e se nedoteme o tom, e by prvn kesan dodrovali sabat. Skuten, je zaznamenno, e se setkvali prvn den v tdnu, tj. v nedli: Prvn den v tdnu jsme se seli k lmn chleba (Skutky 20,7). Pavlova rada vcm v Korintu uspodat sbrku prvn den v tdnu (1 K 16,2), tj. pi jejich pravidelnm setkvn v onen den, svd o

JEOVA INNOST

181

tom, e lo o iroce rozenou praxi. Vichni vc jsou popisovni jako knstvo (1 Pt 2,9) kter bylo vyato z dodrovn sabatu (Mt 12,5). Jestlie jsme nuceni zachovvat sabat, musme tak init sprvn; u dve se toti ukzalo, e je osudn zachovvat Mojv zkon jen sten, protoe to vyst v nae odmtnut (Ga 3,10). Spe ne zachovvnm Mojova zkona pichz spsa skrze dodrovn zkona Kristova. Izraelcm nebylo dovoleno o sabatu konat jakoukoli prci: Kdo by v ten den dlal njakou prci, zeme. Bylo jim t pikzno: V den odpoinku nerozdlte ohe v dnm svm obydl, a proto bylo tento den zakzno t pipravovat pokrm (Ex 35,2-3; 16,23). Mu, kter sbral o sabatu dv, pravdpodobn aby rozdlal ohe, byl za to potrestn smrt (Nu 15,32 -36). Ty denominace, kter u o zvaznosti sabatu i pro sv leny, by proto mly trestat smrt ty leny, kte sabat nedodr. Nemlo by se vait jdlo i pouvat ohe v jakkoli podob nap. dit motorov vozidla, pouvat systmy topen atd. Dnen ortodoxn id dvaj pklad vhodnho chovn o sabatu: zstvaj cel den doma s vjimkou nvtvy nboenskch obad a nejsou zapojeni do vaen, dopravy apod. Vtina z tch kesan, kte volaj po dodrovn sabatu, nedok dostt ani tmto poadavkm. asto se argumentuje, e zachovvn sabatu bylo jednm z deseti pikzn, pedanch Mojovi, a e byl sice zbytek Mojova zkona odstrann, avak zstv povinnost dodrovat vech deset pikzn. Adventist sedmho dne rozliuj mezi morlnm zkonem desatera a takzvanm formlnm zkonem, o nm v, e byl Kristem odstrann. Toto rozliovn vak Psmo nezn. U dve jsme vyloili, e star smlouva odkazuje k Mojovu zkonu, jen byl ovem na ki zamnn smlouvou novou. Lze ukzat, e desatero (vetn sti o sabatu) bylo soust star smlouvy tedy i s n odstranno Kristem: Bh vm /Izraeli/ oznmil svou smlouvu, kterou vm pikzal dodrovat, desatero pikzn, a napsal je na dv kamenn desky (Dt 4,13). Je teba si optovn povimnout, e tato smlouva, utvoen na zklad desatera, platila mezi Bohem a Izraelem, ne dnenmi ne-idy. Moj vystoupil na horu Chorb, aby obdrel kamenn desky, na n Bh napsal desatero. Moj to pozdji komentoval: Hospodin, n Bh, s nmi uzavel na Chorbu smlouvu (Dt 5,2). Uzavel ji tedy prostednictvm onoho desatera. Onoho asu Bh /v tomto citovanm ppad prostednictvm Moje jako rytce pozn. pekladatele/ psal na desky slova smlouvy, desatero pikzn (Ex 34,28). Stejn smlouva obsahovala detaily takzvanho formlnho zkona (Ex 34,27).

182

JEOVA INNOST

Jestlie argumentujeme, e je teba zachovvat tu st smlouvy, kter se tk desatera, pak musme tak dodrovat kad detail celho Zkona, nebo i on je soust stejn smlouvy. Je zejm, e to nen mon. d 9,4 mluv o deskch smlouvy. Desatero bylo napsno na kamennch deskch, kter obsahuj (starou) smlouvu. Pavel referuje o tto smlouv jako o napsan a vytesan do kamene, tj. na kamenn desky. Nazv ji slouc smrti vedouc k odsouzen to, co pomj (2 K 3,7-11). Tato smlouva spojen s desaterem nm nesporn neme pinst nadji spsy. Kristus vymazal na ki dlun pis, jeho ustanoven svdila proti nm (Ko 2,14). To je narkou na Bo psan desatera na kamenn desky . Podobn mluv Pavel o tom, e jsme byli zprotni zkona smrti nesloume u Bohu pod starou literou zkona ( 7,6), pravdpodobn s odkazem na psmena desatera, zapsan na kamennch deskch. Jedno z deseti pikzn je stylizovno do podoby zkona v 7,8: Zkon ekl: ,Nepod! Pedchoz vere v 7,1-7 podtrhuj, jak byl zkon odstrann Kristovou smrt zkon proto obsahuje desatero. Vechno toto ozejmuje, e star smlouva a zkon obsahuj desatero. Protoe byly zrueny smlouvou novou, bylo odstranno i desatero. Devt z deseti pikzn vak bylo znovu stvrzeno v Novm zkon minimln pokud jde o jejich ducha. Tet, pt, est, sedm, osm a devt pikzn nachzme v 1 Tm 1 a prvn, druh a dest v 1 K 5. Nikde vak nen v Novm zkon opakovno tvrt pikzn o sabatu, nato jako pro ns povinn. Nsledujc seznam biblickch mst dokumentuje, kde je jet stvrzeno v Novm zkon onch devt pikzn: Prv Ef 4,6; 1 J 5,21; Mt 4,10 Druh 1 K 10,14; 1,25 Tet Jk 5,12; Mt 5,34-35 Pt Ef 6,1-2; Ko 3,20 est 1 J 3,15; Mt 5,21 Sedm d 13,4; Mt 5,27-28 Osm 2,21; Ef 4,28 Devt Ko 3,9; Ef 4,25; 2 Tm 3,3 Dest Ef 5,3; Ko 3,5.

JEOVA INNOST

183

Kapitola 9 : Otzky
1. Pro byla Jeova smrt nikoli smrt njakho jinho lovka nutn pro nai spsu? Pro nedostaovaly zvec obti Mojova zkona k odstrann hchu? Byl Je ve sv smrti n zstupce /reprezentant/, nebo nhrada za ns? Kter z nsledujcch vrok je pravdiv: a) Kristus zemel msto ns; b) Kristus ns zastupoval, a dky tomu nm Bh odpust, jestlie vme a kajeme se; c) Kristus byl jako my, ale nezastupoval ns; d) Kristova smrt znamenala, e Bh u nadle nepovaoval dnou lidskou bytost vinnou za hch. Ml Je njak prospch ze sv smrti? Kdy Je zemel na ki, tak a) odstranil mn vznamn pikzn Mojova zkona, ne vak desatero; b) odstranil cel Mojv zkon vetn desatera; c) odstranil Mojv zkon s vjimkou idovskch svtk; d) to nemlo dn dopad na postaven Mojova zkona. Mli bychom i nyn zachovvat sabat? Uvete dvody pro vai odpov na pedelou otzku.

2. 3. 4.

5. 6.

7. 8.

KAPITOLA 10 KEST JAKO SPOJEN S JEEM

186

KEST JAKO SPOJEN S JEEM

10.1 ivotn dleitost ktu

Nkolikrt jsme se v dvjch kapitolch zmnili o ivotn dleitosti ktu jako zvrenho stupn na podzenosti evangelijn zvsti. d 6,2 hovo o ktu jako o jednom ze zkladnch lnk celho uen. Ponechali jsme si uvaovn o nm na tuto pozdj chvli, protoe prav kest me pijt na petes pouze po sprvnm osvojen zkladnch pravd, kter tvo evangelium. V tomto smru jsme nyn nae studium zkompletovali; pejete-li si skuten se spojit s velkou nadj, kterou Bible nabz prostednictvm Jee Krista, pak se stv kest absolutn nutnost. Spsa je ze id (Jan 4,22) v tom smyslu, e zaslben tkajc se spsy byla dna pouze Abrahamovi a jeho potomku. Stt se spoluadresty tchto zaslben meme pouze tehdy, ocitneme -li se v onom potomku /jeho soust/ tm, e budeme poktni v Krista (Ga 3,22-29). Je proto dal jasn pokyny svm nslednkm: Jdte do celho svta a kate evangelium /kter je obsaeno u v zaslbench danch Abrahamovi Ga 3,8/ vemu stvoen. Kdo uv a pijme kest, bude spasen (Marek 16,15-16). Zdraznn slvka a nm osvtluje, e vra v samotn evangelium ns zachrnit neme; kest nen pro kesansk ivot pouze njakou mimodnou nabdkou je ivotn dleitou a nezbytnou podmnkou pro spsu. To ovem tak nechce tvrdit, e ns spas samotn akt ktu; mus bt nsledovn celoivotn neperuenou podzenost Bomu slovu. Je zdrazoval: Amen, amen, pravm tob, nenarod -li se kdo z vody a z Ducha, neme vejt do krlovstv Boho (Jan 3,5). Toto narozen z vody ukazuje na osobu vystupujc z vody po ktu; nsledn mus bt znovuzrozena z Ducha. To je vvojov proces: Znovu jste se narodili skrze slovo Bo (1 Pt 1,23). A tak se rodme z Ducha tm, e nepetrit reagujeme na jeho /tedy Bo/ slovo (viz oddl 2.2). Jsme poktni v Krista (Ga 3,27), v jeho jmno (Skutky 19,5; 8,16; Mt 28,19). Vimnte si, e jsme poktni v Krista ne v Christadelfiny i jakoukoli lidskou organizaci. Bez ktu nejsme v Kristu, a tud nejsme zabezpeeni jeho spsonosnou innost (Skutky 4,12). Petr sestavil psobiv podobenstv na toto tma: pipodobnil Noemovu archu ke Kristovi a ukzal, e tak jako archa osvobodila Noema od soudu s hnky, tak kest v Krista spas vc ped vnou smrt (1 Pt 3,21). Vstupu Noema do archy se podob n vstup v Krista aktem ktu. Vechny vn archy zniila potopa stt blzko archy nebo bt Noemovm ptelem bylo zcela irelevantn. Jedin cesta ke spse je a bylo bt uvnit

KEST JAKO SPOJEN S JEEM

187

Krista/archy. Je zejm, e druh pchod, symbolizovn potopou (Luk 17,26-27), je blzko ns (viz Dodatek 3). Vstup ktem do Krista/archy je tak vc nejvy nalhavosti. Lidsk slova st uspj vyjdit tuto nalhavost mocnj in m biblick pklad vejit do archy za Noemovch as. Rann kesan poslechli Kristovy pokyny a cestovali po svt, kzali evangelium a ktili to zaznamenv kniha Skutk. Vpov o ivotn dleitosti ktu lze nalzt ve zpsobu, jakm je zde zdraznna rychlost, s n se nechvali lid poktt bezprostedn po pijet evangelia (nap. Skutky 8,12+ 36-39; 9,18; 10,47; 16,15). Tento draz je pochopiteln: znovu je tak uznno, e bez ktu dojde nae uen evangeliu zmaru.Kest je nevyhnuteln nutnm stupnm na cest ke spse. Zd se, e v nkterch ppadech inspirovan zznam vyzdvihuje, jak je dleit, navzdory mnoha lidskm dvodm kest odloit a mnoha potm pi jeho uskutenn, aby lid vyvinuli veker sil a s Bo pomoc vechny pekky pekonali. Vzesk dozorce ve Filipech se najednou ocitl v ivotn krizi pot, co siln zemtesen pln rozboilo jeho dobe steen vzen. Vzov mli dost pleitost uprchnout co ho mohlo stt ivot. Jeho vra v evangelium se stala natolik opravdovou, e jet v tu non chvli se dal poktt (Skutky 16,33). Ml-li by nkdo omluvu pro odloen ktu, pak urit on. Nejhor zemtesen v ecku za 3000 let, horda lench vz na scn patrn historicky nejdramatitjho rozboen ale a hrozba popravy za nesplnn povinnost vznejc se nad jeho hlavou on vak jasn vidl, jak osudov a nejdleitj in ve svm ivot mus vykonat. A tak pekonal momentln problmy okolnho svta (tj. zemtesen), tlak jeho kadodennho zamstnn i siln nervov trauma, v nm se nachzel tm, e se dal poktt. Mnoho vhajcch kandidt ktu me bt tmto muem skuten inspirovno. To, e mohl uskutenit takov skutek vry, je dostatenm dkazem, e ji ml podrobnou znalost evangelia, nebo takov opravdick vra pichz pouze vyslyenm Boho slova ( 10,17; srovnej t Skutky 17,11). Ve Skutcch 8,26-40 je zaznamenno, jak etiopsk dvoan studoval Bibli pi jzd vozem pout. Setkal se s Filipem, kter mu obshle vysvtlil evangelium, a to vetn poadavku ktu. Z lidskho hlediska se muselo zdt nemon splnit pokyn ke ktu v on bezvod pouti. Avak Bh by nevydal pokyn, jen by lid nemohli splnit. Jak pokraovali v cest, pijeli k mstu, kde byla voda, tj. k oze, kde bylo mono ktt (Skutky 8,36). Tato udlost odpovd na neodvodnn nmitky, e kest ponoenm byl uren jen pro oblasti s hojnou a snadno dosaitelnou vodou. Bh vdy uke reln zpsob, jak splnit jeho pikzn.

188

KEST JAKO SPOJEN S JEEM

Apotolu Pavlovi se dostalo od Krista dramatickho vidn, kter tak hryzlo jeho svdom, e co mon nejdve vstav, poktn jest (Skutky 9,18 podle BK). A i zde pro nho muselo bt pokuenm odloit kest vzhledem k jeho prominentnmu spoleenskmu postaven a spn karie, kter pro nj byla nalinkovna v idovstv. Tato nastupujc hvzda idovskho svta vak uinila sprvn a rychl rozhodnut dt se poktt a oteven se zci pedelho zpsobu ivota. Pozdji hodnotil tuto svou volbu dt se poktt: Cokoliv mi bylo ziskem, to jsem pro Krista odepsal jako ztrtu Pro nho jsem vecko ostatn /tj. co dve pokldal za zisk pro sebe/ odepsal a pokldm to za nic, abych zskal Krista zapomnaje na to, co je za mnou /zleitosti jeho dvjho idovskho ivota/, upen k tomu, co je pede mnou, bm k cli, abych zskal nebeskou cenu (Fp 3,7-9+ 13-14). To je jazyk atleta, usilujcho o protren clov psky. Takov soustedn psychickch i fyzickch sil by mlo charakterizovat nae ivoty po ktu. Je teba pochopit, e kest je zatkem bhu do krlovstv Boho; nejde pouze o znamen toho, e jsme zmnili crkev i vru, ani o pasivn vstup do pohodovho ivota, kdy se lovk snadno pimkne k nkolika obvykle proklamovanm kesanskm zsadm. Kest ns spojuje v stle pokraujcm smyslu s ukiovnm a vzkenm Jee ( 6,3-5), co jsou pro ns na kad zpsob pleitosti pln prapvodnho dynamismu. Jako unaven, avak duchovn triumfujc star mu, mohl Pavel rekapitulovat: Nebyl jsem nevc tomu nebeskmu vidn (Skutky 26,19 podle BK). Co bylo pravdiv pro Pavla, je tak pro vechny, kte byli nleit poktni; kest je rozhodnut, kterho nebude lovk nikdy litovat. Cel ivot si budeme vdomi, e nae volba byla sprvn. Jen u nkolika mlo lidskch rozhodnut si meme bt tak jist. Je teba si vn odpovdt: Co brn, abych byl poktn?

10.2 Jak bychom mli bt poktni?

Existuje iroce zastvan nzor, e me bt kest provdn zejmna na malch dtech pokropenm jejich ela vodou (tj. jde o ktiny). To je vak v pkrm rozporu s biblickmi poadavky na kest. eck slovo baptiz, kter je pekldno jako ktti, neznamen pokropit znamen kompletn omt a ponoit do tekutiny (viz konkordance Roberta Younga a Jamese Stronga). V klasick etin je toto slovo uvno o lodi, spoutn do vody a takto ktn (tj. ponoen). Je tak uito

KEST JAKO SPOJEN S JEEM

189

s odkazem na kus ltky, kter se obarvuje poktnm, resp. ponoenm do pslunho barviva. Je zejm, e ke skuten zmn barvy ltky je teba ponoit ji pln do tekutiny a nikoli ji pouze pokropit. Ponoen je skuten sprvnou podobou ktu, jak potvrzuj nsledujc vere: Tak Jan ktil v Ainon, blzko Salim, protoe tam bylo dostatek vody; lid pichzeli a dvali se ktt (Jan 3,23). To ukazuje, e ke ktu bylo teba dostatek vody; kdyby byl kest vykonvn pokropenm nkolika kapkami vody, pak by stailo jedno vdro pro stovky lid. Lid se pichzeli dt poktt na toto msto na behu eky Jordnu nebylo to tak, e by Jan obchzel lidi s lahv vody Tak Je byl Janem poktn v ece Jordnu: Kdy byl Je poktn, hned vystoupil z vody (Mt 3,13-16). Pi jeho ktu dolo zcela jasn k ponoen po ktu vystoupil z vody. Jeden z dvod, pro byl Je poktn, byl pklad, kter tm dval nikdo si pak u nemohl nrokovat nsledovat Jee, ani by zopakoval jeho modelov kest ponoenm. V podobnm stylu Filip a etiopsk dvoan sestoupili do vody a Filip jej poktil. Kdy vystoupili z vody (Skutky 8,38-39). Pipomeme si, e dvoan podal o kest, kdy uvidl ozu: Zde je voda. Co brn, abych byl poktn? (Skutky 8,36). Je tm jist, e by dn lovk neabsolvoval cestu pout bez alespo minimln zsoby vody, nap. v lhvi. Pi ktu pokropenm by to lo zorganizovat i bez ozy.. Kest je zvn obmyt z hch (Skutky 22,16). Bod pravho /vnitnho/ obrcen je znzornn jako o(b)myt ve Zj 1,5; Tt 3,5; 2 Pt 2,22; d 10,22 atd. Tyto jazykov obraty se hod mnohem vce ke ktu ponoenm, nikoli pokropenm. Je nkolik starozkonnch nznak, e pijateln pstup k Bohu byl mon jen po nkterm ze zpsob omyt. Kn se museli kompletn omt ve speciln bronzov ndrce dve ne pistoupili blzko k Bohu pi obadu (Lv 8,6; Ex 40,32). Izraelit se museli omt, aby se oistili od urit neistoty (nap. Dt 23,11), kter pedstavovala hch. Mu, zvan Naamn, neidovskho pvodu, byl postien malomocenstvm a hledal uzdraven u Boha Izraele. Jako takov byl pedstavitelem lovka zasaenho hchem, co se projevilo touto smrt zaiva. Jeho lba sestvala z ponoen do Jordnu. Pvodn v tom vidl st pijateln nebo pli jednoduch kon a myslel, e Bh od nho bude dat njak dramatick in, nebo aby se ponoil v njak velk a znm ece, nap. Abn. Podobn i my mon st uvme, e takov

190

KEST JAKO SPOJEN S JEEM

jednoduch kon nm definitivn zajist spsu. Je mnohem pitalivj si myslit, e nae vlastn skutky i veejn spojen s velkou a znmou crkv (srovnej s ekou Abnou) ns mohou spasit bezpenji, ne tento jednoduch akt propojen se skutenou nadj Izraele. Po ponoen bylo Naamnovo tlo opt jako tlo malho chlapce a byl ist (2 Kr 5,9 -14). Nyn by ml zstat jen mal prostor pro pochyby, e ktem se rozum pln ponoen do vody po prvotnm pochopen zkladn evangelijn zvsti. Na Bibli zaloen definice ktu neobsahuje dn poznmky o situaci /statusu/ osoby, kter fyzicky absolvuje kest. Tento kest ponoenm do vody pot, co se zrodila vra v evangelium, je teoreticky mon udlat sm sob. Avak protoe je kest je ktem jedin tehdy, kdy se lovk pidruje v okamiku ponoen sprvnho uen, je jist doporuenhodn bt poktn jinm vcm, zastvajcm pravdiv uen, jen me nejlpe ohodnotit stupe znalost, kter m ktn ped vlastnm ponoenm. Prax Christadelfin je uspodat s kandidty ktu do hloubky jdouc diskusi ped vlastnm ponoenm. Nejlepm zpsobem je povit vedenm tto diskuse osobu odlinou od t, kter zasvcovala kandidta do uen evangelia. Seznam otzek, podobnch tm na konci kad na kapitoly, by mohl tvoit podklad pro takovou diskusi.

10.3 Vznam ktu

Jeden z dvod ktu ponoenm je ten, e vstoupen do vody symbolizuje vstup do hrobu to ns sjednocuje se smrt Krista a naznauje nai smrt pro n dvj ivot v hchu a nevdomosti. Vystoupen z vody ns pak spojuje s Kristovm vzkenm a stvme se tm soust nadje na vzken k vnmu ivotu pi jeho nvratu, stejn jako nadje na proit novho ivota u nyn, kdy meme dky Kristovu vtzstv (dosaenmu jeho smrt a vzkenm) duchovn triumfovat nad hchem i my. Vichni, kte jsme poktni v Krista Jee, byli jsme poktni v jeho smrt. Byli jsme tedy ktem spolu s nm pohbeni ve smrt, abychom jako Kristus byl vzken z mrtvch slavnou moc svho Otce i my vstoupili na cestu novho ivota /a li po n den za dnem/. Jestlie jsme s nm sjednoceni, protoe mme ast na jeho smrti /ktem/, jist budeme mt ast i na jeho zmrtvchvstnf ( 6,3-5). Jeliko je spsa umonna pouze skrze Kristovu smrt a vzken, je ivotn dleit bt sjednoceni s tmito skutenostmi mme-li bt spaseni. Jedinm zpsobem, jak to uinit, je symbolick umrn a zmrtvchvstvn

KEST JAKO SPOJEN S JEEM

191

s Kristem, co nm poskytuje kest. Je teba poznamenat, e pokropen tuto symboliku nenapluje. Pi ktu star lovk v ns /zpsob ivota/ byl spolu s nm /Kristem/ ukiovn na ki ( 6,6); Bh ns probudil k ivotu spolu s Kristem pi ktu (Ef 2,5). Avak i po ktu mme stle lidskou pirozenost, a proto bude tlesn zpsob ivota nadle zvedat hlavu. Ukiovn naeho tla je tud postupn proces, kter ktem pouze zan. Proe ekl Je vcm, aby pozvedli svj k, nesli jej kad den a nsledovali ho; tak se i stalo pi proces na Kalvrii (Luk 9,23; 14,27). Zatmco ivot opravdovho ukiovn s Kristem nen snadn, spojen s Kristovm vzkenm pin nevyslovitelnou tchu i radost. Kristus pivodil smen skrze krev na ki (alt. ten Ko 1,20) pokoj Bo, pevyujc kad pomylen (Fp 4,7). Ve vztahu k tomu Je slbil: Pokoj vm zanechvm, svj pokoj vm dvm; ne jako dv svt /pokoj/, j vm dvm (Jan 14,27). Tento pokoj a prav duchovn radost vce ne vyrovnvaj bolest a obte naeho otevenho spojen s ukiovanm Kristem: Jako na ns v hojnosti pichzej utrpen Kristova, tak na ns skrze Krista pichz v hojnosti i tcha (2 K 1,5). Poznn toho, e nae pirozen j je skuten smrteln, nm pin tak svobodu proto s nmi Je aktivn ije i v naich kadodennch strastech. Vznamn apotol Pavel o tom mohl mluvit na zklad hojnch zkuenost svho dlouhho a runho ivota: Jsem ukiovn spolu s Kristem, neiji u j, ale ije ve mn Kristus. A ivot, kter zde nyn iji, iji ve ve v Syna Boho (Ga 2,19-20). Kest vs nyn zachrauje na zklad vzken Jee Krista (1 Pt 3,21), protoe nae sjednocen s Kristovm vzkenm k vnmu ivotu nm umouje pstup k tmu pi jeho nvratu. Dky podlu na tomto vzken budeme v konen fzi spaseni. Je to vyjdil velice prost: J jsem iv a tak vy budete ivi (Jan 14,19). Podobn Pavel: Jsme s Bohem smeni smrt jeho Syna ns smen zachrn jeho ivot /vzken/ ( 5,10). Opakovan je zdrazovno, e nam sjednocenm s Kristovou smrt a jeho utrpenm v aktu ktu, jako i nam nsledujcm /sprvnm/ zpsobem ivota, se budeme zcela jist podlet i na jeho slavnm vzken: Jestlie jsme s nm /Kristem/ zemeli, budeme s nm i t. Jestlie s nm vytrvme, budeme s nm i vldnout (2 Tm 2,11-12). Stle nosme na sob znamen Jeovy smrti, aby i ivot Jev byl na ns zjeven vme, e ten, kdo vzksil Pna Jee, tak ns s Jeem vzks (2 K 4,10-11+14). Pavel: sdlm ast na jeho /Kristov/ utrpen. Beru na sebe podobu jeho smrti /svmi tkmi ivotnmi zkoukami/, abych tak

192

KEST JAKO SPOJEN S JEEM doshl zmrtvchvstn tj. vzken k vnmu ivotu, tak jak to u proil Kristus (Fp 3,10-11; srovnej t Ga 6,14).

10.4 Kest a spsa

Kest ns sjednocuje se smrt Krista, proe pstup k odputn meme zskat pouze ktem. S Kristem jste byli ve ktu pohbeni a spolu s nm tak vzkeni vrou v Boha, jen ho svou moc vzksil z mrtvch. Kdy jste jet byli mrtvi ve svch vinch probudil ns k ivotu spolu s nm a vechny viny nm odpustil (Ko 2,12 -13). Dali jsme se obmt ve jmnu Pna Jee (1 K 6,11) tj. kest ve jmno Jee je prostedkem, jm jsou nae hchy obmyty. To smovalo typov zpt k Nu 19,13, kde museli zemt ti, kdo se neoistili vodou. Ukzali jsme si v oddle 10.2, e kest je obmyt od hch (srovnej Skutky 22,16). Popis vcch jakoto lid obmytch od svch hch v Kristov krvi proto odkazuje na kest, jm to bylo provedeno (Zj 1,5; 7,14 a Tt 3,5 o tom hovo jako o obmyt k novmu zrozen s odkazem na zrozen z vody ktu /J 3,5/). Ve svtle toho veho je pochopiteln, e Petrova odpov na otzku Co mme dlat /abychom byli spaseni/? znla: Obrate se a kad z vs a pijme kest ve jmnu/jmno Jee Krista na odputn svch hch (Skutky 2,37-38). Kest v Kristovo jmno je na odputn hch; bez nho dn odputn neme bt, a nepoktn mus tud obdret mzdu za hch smrt ( 6,23). Nen dn spsa mimo jmno Jee (Skutky 4,12) a my meme mt pouze podl na onom jmnu tm, e se v nho poktme. Tento fakt znamen, e nekesansk nboenstv nemohou dnm zpsobem vst ke spse. dn opravdov biblick vc neme akceptovat, e by takto smovala; skutenost, e tak in katolicismus a ir ekumenick hnut, je smutnm odrazem jejich postoje k Psmu svatmu. Kristovo vzken k vnmu ivotu bylo znakem jeho osobnho triumfu nad hchem. Ktem se s tm vm sjednocujeme, tud se o ns hovo jako o vzkench spolu s Kristem a o lidech, nad ktermi nem u hch moc jako ji nem nad nm. Ktem jsme proto osvobozeni od hchu hch u nad vmi nebude panovat po ktu ( 6,18+14). Po ktu vak stle jet heme (1 J 1,8-9); hch m stle takovou pozici, e ns me opt zotroit, odvrtme -li se od Krista. Jsme proto ptomn podlnky na Kristov smrti a utrpen, akoli kest demonstruje, jak jsme tak sjednoceni s Kristovm vzkenm, na jeho podlnictv mme nadji pi jeho pchodu.

KEST JAKO SPOJEN S JEEM

193

Svobodni od hchu budeme a v budoucnu. Kdo uv a pijme kest, bude spasen (Mk 16,16) pi Kristov druhm pchodu. Konen spasen nenastane bezprostedn po ktu, ale a ped soudnou stolic (1 K 3,15). Uen o soudu by reln ztrcelo oprvnn, kdybychom obdreli spsu pi ktu a nemuseli tedy ani zemt. Kdo vytrv a do konce, bude spasen (Mt 10,22). I po ktu musel Pavel (a vichni kesan) usilovat o spsu (Fp 3,10-13; 1 K 9,27); hovoil o nadji na vn ivot (Tt 1,2; 3,7; 1 Te 5,8; 8,24) a o tom, e mme ddin obdreti spasen (d 1,14 podle BK). Po soudu vstoup spravedliv do vnho ivota (Mt 25,46). Z 13,11 vyzauje Pavlova bjen inspirovan logika zdvoduje, e po ktu bychom mli vdt, e kad proit den, kdy vytrvme, je souasn dnem, kdy jsme ble Kristovu druhmu pchodu; mli bychom se tedy radovat, e nyn je nm spsa ble, ne byla tenkrt, kdy jsme uvili. Nyn tedy spsa v naem dren nen. Spsa je msi podmnna: budeme spaseni, jestlie se budeme pevn dret prav vry (d 3,12-14), jestlie si zapamatujeme zkladn uen, shrnujc evangelium (1 Tm 4,16; 1 K 15,1-2) a jestlie budeme init tyto vci v souladu s takovou velkou nadj (2 Pt 1,10). eck sloveso pekldan jako zachrnn /spasen/ je proto nkdy uito v prbhovm ase, naznaujc, e spsa je postupn proces, kter u ns probh z dvodu na trvajc podzenosti evangeliu. A tak se o vcch hovo jako o zachraovanch podle jejich odpovdi na evangelium (1 K 1,18; jin pklady na toto tma jsou ve Skutcch 2,47 a 2 K 2,15). Toto eck slovo pro spasen je pouito v minulm ase pouze v souvislosti s velkm spasenm, je Kristus uinil monm na ki a s nm se meme sjednotit ktem (2 Tm 1,9; Tt 3,5). To je ve doloeno pkladem Boho jednn s rodovm Izraelem, kter tvo zklad pro jeho vztah k Izraeli duchovnmu, tj. k vcm. Izrael odeel z Egypta, pedstavujcho svt tla a falenho nboenstv, s nm jsme sjednoceni ped ktem. Izraelci proli Rudm moem a pak putovali Sinajskou pout do zaslben zem, kde byli pln zaopateni jakoto Bo krlovstv. Jejich pekroen Rudho moe je typick pro n kest (1 K 10,1-2), cesta pout pro n souasn ivot a Kenaan pro krlovstv Bo. List Judv popisuje, kolik z nich bylo znieno bhem cesty pout: Hospodin sice vysvobodil lid z egyptsk zem, potom vak zahubil ty, kte neuvili (v.5). Izrael byl proto vysvobozen z Egypta, stejn jako vichni poktn jsou vysvobozeni od hchu. Kdyby byl jeden z onch Izraelit tzn Jsi zachrnn?, jeho odpov by mohla bt Ano, tebae by to neznamenalo, e bude zachrnn /spasen/ definitivn a jednou provdy.

194

KEST JAKO SPOJEN S JEEM

Stejnm zpsobem jako se Izrael obrtil ve svch srdcch zpt k Egyptu (Skutky 7,39) a vrtil se k ivotu orientovanmu na tlesn poitky a falenou doktrnu, tak mohou podobn ti, kdo byli spaseni od hchu, odpadnout od poehnanho postaven, ve kterm se nachzeli. Monost toho, e budeme init to sam jako pokrevn Izrael na pouti, je zdraznna v 1 K 10,1-12; d 4,1-2 a 11,17-21. V Psmu je mnostv pklad tch, kte byli jednou ktem osvobozeni od hchu, avak pozdji upadli do takovho postaven, kter povede k odmtnut pi Kristov nvratu (nap. d 3,12-14; 6,4-6; 10,20-29). Doktrna jednou spasen, provdy spasen horlivch evangelickch kazatel je kompromitovna jak u to bv u takovchto hesel pro svou sofistiku naprostho tlesnho uspokojen. Tak jako ve vech vcech, je i pi hledn toho, do jak mry jsme spaseni pi ktu, potebn sprvn smysl pro rovnovhu. V tomto aktu by nemlo bt spatovno udlen ance na spsu, jaksi lep monosti ji zskat ne bez ktu. Tm, e se ktem ocitneme v Kristu, budeme spaseni v budouc perspektiv; setrvme-li nadle v Kristu tak jako pi vynoen z vody pi ktu, mme skuten jistotu nadje dostat se do krlovstv Boho. V jakmkoli okamiku po ktu bychom mli bt schopni pokorn dvovat v to, e budeme jistotn pijati do Krlovstv pi Kristov nvratu. Nememe si bt stoprocentn jisti, protoe meme pt den odpadnout; neznme nai osobn duchovn budoucnost v tomto ivot. Musme dlat ve, co meme, abychom si udreli dobr svdom, kter mme ped Bohem pi ktu. Kest je dobr svdom, k nmu se zavazujeme (1 Pt 3,21); kandidt ktu se zavazuje (slibuje) Bohu zachovvat toto ist svdom. Zatmco kest m ivotn dleitost jako umonn pstupu ke slavnmu spasen, je je pro ns k dispozici v Kristu, musme bt opatrn, abychom nevytvoili dojem, e jednm skutkem i aktivitou v podob ktu samotnho budeme spaseni. U dve jsme ukzali, jak nutn je vst ivot nepetritho spoleenstv s Kristovm ukiovnm: Nenarod-li se kdo z vody a z Ducha, neme vejt do krlovstv Boho (Jan 3,5). Srovnn tohoto s 1 Pt 1,23 ukazuje, e zrozen, kter nastv pi pravm ktu, mus bt nsledovno na postupnou regenerac prostednictvm Ducha slova. Spsa nen jen dky ktu: je mezi jinm vsledkem milosti (Ef 2,8), vry ( 1,5) a nadje ( 8,24). Obas vypukne spor, e spsa je pouze z vry a skutek v podob ktu je irelevantn. Jakubv list 2,17 -24 vak objasuje, e takov argumentace vytv falen rozdl mezi vrou a skutky; pravdiv vra, nap. v evangelium, je pedstavena jako prav vra skrze skutky, do kterch st nap. jde o kest. Ze skutk je lovk ospravedlnn, a ne pouze z vry! (Jk 2,24). V nkolika ppadech ktu se vc ptal, co mus

KEST JAKO SPOJEN S JEEM

195

dlat, aby byl spasen; v odpovdi byl vdy zmnn kest (Skutky 2,37; 9,6; 10,6; 16,30). Konn v podob skutku ktu je proto nutnm znakem na vry v evangelium spsy. Realizace spsy je v konen fzi v rukou Boha a Krista, my vak potebujeme konati skutky, kter svd o pokn a ve (Skutky 26,20 podle Nov smlouvy; srovnej t Mk 16,15 -16). Ji dve jsme si ukzali, e jazykov obrat o obmyt hch odkazuje k Bomu odputn, jeho se nm dostane dky naemu ktu v Krista. V nkterch pasch se hovo o obmyt hch skrze nai vru a pokn (Skutky 22,16; Zj 7,14; Jr 4,14; Iz 1,16), v jinch je to jedin Bh, kdo ns oiuje od hch (Ez 16,9; 51,2+7; 1 K 6,11). To pkn ukazuje, e kdy splnme poktnm svoji st kolu, tak ns Bh nsledn oist od hch. A tak je konn i skutek ktu ivotnm krokem k tomu, abychom se chopili Boho evangelia milosti (nezaslouen laskavosti), kter je nm nabdnuto v jeho Slov.

196

KEST JAKO SPOJEN S JEEM

Kapitola 10 : Otzky
1. 2. Meme bt spaseni bez ktu? Co znamen slovo kest? a) zvazek; b) pokropen; c) vra; d) ponoen/potopen. Jak je vznam ktu podle 6,3-5? Kdy bychom mli bt poktni? a) kdy jsme se pouili o pravm evangeliu a kli se; b) ve vku nemluvnte; c) kdy jsme se zaali zajmat o Bibli; d) kdy se chceme spojit s crkv. Soust eho se ktem staneme ? a) crkve, kter ns kt; b) Boho slova; c) Krista; d) Ducha svatho. Co se stane po ktu? a) staneme se soust Abrahamova semene/potomstva; b) nebudeme u potom nikdy heit; c) budeme definitivn spaseni po vechny vky; d) nae hchy jsou odputny. Spas ns samotn kest? Obdrme po ktu zzran dary Ducha svatho?

3. 4.

5.

6.

7. 8.

KAPITOLA 11 IVOT V KRISTU

DODATEK 1

221

11.1 vod
Kest nm dv jistotu nadje na vn ivot v Bom krlovstv. m vce vme jistot tto nadje a oceujeme ji, tm se stv zejmjm, e to pro ns povede i k jistm zvazkm. To se vztahuje k takovmu zpsobu ivota, kter je vhodn pro toho, kdo m nadji, e obdr Bo pirozenost (2 Pt 1,4) podlenm se na jeho jmnu (Zj 3,12) tm, e bude ve vech smrech uinn dokonalm. Vysvtlili jsme v oddle 10.3, e po ktu jsme zavzni k ivotu, ve kterm dochz stle k ukiovn zlch tueb na pirozenosti ( 6,6). Pokud bychom si nepli pokusit se takto chovat, pak by n kest neml smysl. Po tomto jednorzovm aktu by ml bt lovk pipraven pijmout zodpovdnost pro cel nov ivot, kter jej ek. Pi ktu umrme pro tento star naturln zpsob ivota a jsme obrazn vzkeni s Kristem. Protoe jste byli vzkeni s Kristem /pi ktu/, hledejte to, co je nad vmi, kde Kristus sed na pravici Bo. K tomu smujte, a ne k pozemskm vcem. Zemeli jste Proto umrtvujte smilstvo, necudnost hrabivost (Ko 3,1-5). Po ktu se pimykme k ivotu, ve kterm se dvme na vci z Bo nebesk perspektivy, pemlme o nebeskch (tj. duchovnch) vcech, nahrazujeme nae svtsk ambice za ambici pemoci nae tlesn sklony, a tm vstoupit do krlovstv Boho. Lidsk pirozenost m tendenci projevit naden pro poslunost Bohu v zatcch a nrazov. Bh ped tm varuje. Pokud jde o pikzn, Bh o nich k: Skrze n m lovk ivot, kdy je pln (Ez 20,21). Jsme -li si vdomi Boch nazen a zaneme se jimi dit ve ktu, mli bychom bt zavzni touto poslunost po cel n ivot.

11.2 Svatost
Svat, svat, svat je Hospodin zstup (Iz 6,3). Trojit opakovn v tomto veri je jednm z mnoha pklad zdraznn Bo svatosti. Svatost znamen etymologicky oddlenost oddlen od nesvatch vc i oddlen smrem k duchovnm vcem. Poaduje se na ns, abychom napodobovali Boha jako jeho vlastn mal dti (Ef 5,1). Proto jako je svat ten, kter vs povolal, bute i vy svat v celm zpsobu ivota. Vdy je psno: ,Svat bute, nebo j jsem svat (1 Pt 1,15-16; Lv 11,44).

222

DODATEK 1

Pokrevn Izrael byl vyvoln z Egypta ktem v Rudm moi, aby se stal svatm nrodem (Ex 19,6). Podobn obdr lenov duchovnho Izraele po ktu svat povoln (2 Tm 1,9). Po ktu se stvme sluebnky svatosti ( 6,19+22+kontext). Jestlie je svatost tak podstatnou soust nejvlastnj Bosk bytosti, mus mt tak zkladn vznam pro vechny ty, kdo se sna napodobovat Boha. Dokeme-li to, pak budeme podlnky na jeho svatosti, a obdrme jeho pirozenost (d 12,10; 2 Pt 1,4). Bez svatosti u v tomto ivot neme proto vc spatit Pna (d 12,14), tj. nebude skuten schopen Boha vidt a mt s nm osobn vztah v Krlovstv, jestlie neprokzal svatost u v tomto ivot. Zskat tak velkou nadji znamen, e bychom mli bt oddleni od svta kolem ns, kter tuto nadji nem, a oddleni pro vnost a podlnictv na Bo pirozenosti. Nae oddlenost by nemla bt nm, co pociujeme jako urit tlak; vzhledem k na oddlenosti smrem k onomu vzneenmu povoln a nadji by mlo bt jen pirozen, e se ctme separovni od vc tohoto svta, v nm dominuj tlesn principy. V dalm budeme uvaovat v praktick rovin o vcech, od kterch bychom mli bt oddleni, a pot (v oddle 11.3) se zamme na to, smrem k emu jsme oddlovni. Pouit nsil ijeme ve svt, v nm dominuje hch. Vidli jsme v oddle 6.1, e lidsk vldy mohou bt nazvny blem, protoe jsou organizovny na bzi tlesnch dostivost biblicky hovome o blu. Opakovan biblick zprva zn (krtce eeno): hch a semeno hada budou zdnliv triumfovat do doby, ne bude semeno eny po doasnm utrpen v rznch podobch definitivn ospravedlnno. Z tohoto dvodu je vc stle nabdn neodporovat zlmu (Mt 5,39; 12,17; 1 Pt 3,9). Vidli jsme, e zlo je dovoleno a nkdy i zpsobeno Bohem (Iz 45,7; Am 3,6; srovnej i oddl 6.1). Aktivn odporovn zlu nsilm me proto znamenat, e se protivme Bohu. Z tohoto dvodu ns Je nabdal, abychom na tlesn rovni neodporovali silm zla: Kdo t uhod do prav tve, nastav mu i druhou; a tomu, kdo by se s tebou chtl soudit o koili, nech i svj pl (Mt 5,39-40). Kristus v tom jde pkladem: Nastavuji zda tm, kte m bij (Iz 50,6). Kristova slova sjednocuj soudn aloby s aktivitami svta, kter je v opozici k vcmu. Toto init je bezvadnm pkladem odporovn zlu to vak neme dlat nkdo, kdo nem pevnou vru v Bo slib, e mn pat

DODATEK 1

223

pomsta, j odplatm ( 12,19). Nekej: ,Odplatm za zlo! ekej na Hospodina a on t zachrn (P 20,22; srovnej t Dt 32,35). Z tohoto dvodu Pavel nemlo kr Korinany za sudistv (1 K 6,1-7). Z pohledu velikosti na nadje bychom nemli bt tak doteni nespravedlnostmi souasnho ivota: Jak to, e se nkdo z vs opovauje, m-li spor s druhm, jt k pohanskm soudcm Co nevte, e Bo lid bude soudit svt? (1 K 6,1-2). Pohnat nkoho ped soud, a u kvli sporu o pdu i kvli rozvodovmu zen, je proto nemysliteln pro opravdovho vcho. Lidskmi vldami jsou pouvny vojensk a policejn sloky, aby potlaily sly zla, nebo (v nkterch ppadech) aby udrely u moci zlho lovka. Jde o institucionalizovan formy odporovn zlu, a proto by v nich neml mt opravdov vc dnou ast. Vichni, kdo se chpou mee, meem zajdou (Mt 26,52). To je opakovn velice starho Boskho principu: Kdo prolije krev lovka /mysln/, toho krev bude lovkem prolita (Gn 9,6). Jakkoli zmrn nsil proti naemu blinmu je proto nsilm proti Bohu, ledae by je prv on posvtil. V rmci Nov smlouvy nm bylo eeno: Milujte sv neptele, a modlete se za ty, kdo vs pronsleduj (Mt 5,44; L 6,27). Armdn i policejn sloky funguj v pmm protikladu k tmto principm, a proto by se ml opravdov vc vyhbat vem spojenm s nimi. Dokonce i kdy nedochz k pmmu zapojen do pchanho nsil, nelze doporuit souinnost s tmito organizacemi ani zamstnn ve spojen s nimi; skuten, jakkoli zamstnn, kter zahrnuje psahu vrnosti k takovm autoritm, nm uloup nai svobodu svdom poddit se Bom pokynm. Prav vc jsou tak vdy vdommi odprci vojensk a policejn sluby, a to v jakkoli podob. Vdy jsou vak ochotni pijmout alternativn zamstnn v dobch nrodnch kriz, m pinesou materiln prospch svm blinm. Politika Jasn pochopen toho, e nadejde krlovstv Bo, a pevn vra v tento pchod znamenaj, e uznme neschopnost lidsk vldy pivodit dokonal uspodn vc. Jakkoli zapojen do pozemsk politiky je proto nesluiteln s nadj na toto Krlovstv. Je prorokoval, e vci budou degenerovat ze patnch v hor v poslednch dnech, tedy tsn ped jeho pchodem (L 21,9-11+ 25-27). Je nemon vit jeho slovm a souasn se snait zlepit situaci ve svt prostednictvm politiky i pomhajcch organizac. Podobenstv o milosrdnm Samaanu naznauje, jak by ml

224

DODATEK 1

kesan pomhat okolnmu svtu: prokazovat milosrdenstv vem lidem tak, jak okolnosti dovol (Ga 6,10). Zznamy o prvnch vcch /kesanech/ je ukazuj jako spojen s duchovnm ivotem a ijc v pedtue Kristova nvratu; svj zjem o okoln svt manifestovali pedevm tm, e mu hlsali /Krista/. Neexistuje dn zznam, e by usilovali o een spoleenskch, ekonomickch i politickch problm svta kolem nich. Cesta nezvis na lovku ani jistota kroku na tom, kdo jde (Jr 10,23); sprvn ohodnotit fundamentln zlo i chyby lidsk pirozenosti znamen uznat, e lidsk vdcovstv je nevhodn pro Bo lidi. Chodit k volbm se proto neshoduje s pravdivm porozumnm tto otzce. Podle sv vle nakld /toti Nejvy a Vn iv pozn. pekladatele/ s obyvateli zem (Da 4,32). On je moc, kter stoj ve ne veliiny souasnch vld (Kaz 5,8). Pozemt vldcov tak dostali svou moc prapvodn od Boha ( 13,1); volit v demokratickm systmu me proto vst i k volb proti nkomu, koho uril k moci Bh. Tak je zaznamenno, e Bh dal jist nrody pod nadvldu Nebkadnesara, krle babylnskho (Jr 27,5-6). Vzhledem k naemu poznn, e Bh dal nrody do rukou jejich vdc, bychom se mli peliv starat o to, abychom byli pkladnmi obany, zstvajcmi vrni zkonm zem, kde ijeme s vjimkou toho, e by byly v rozporu se zkonem Kristovm. Kad a se podizuje nadazen moci nen moci, le od BohaProto tak platte da Dvejte kadmu, co jste povinni: da, komu da est, komu est ( 13,1-7). Zapojen takzvanch kesanskch organizac do rznch forem politickch protest i daovch bojkot je proto znakem jejich promylen nevnosti k tmto zkladnm biblickm principm. Petrv pklad pokraujcho hlsn Krista pes vldn zkaz je naproti tomu ukzkou toho, e lidskm nazenm se meme podizovat jen tehdy, pokud neprotie Kristovu zkonu: Posute sami, zda je ped Bohem sprvn, abychom poslouchali vs, a ne jeho (Skutky 4,17-20; 5,28-29). Jinm pkladem je christadelfinsk postoj k povinn vojensk slub v nedvnch letech. Svtsk radovnky Pro nedostatek opravdovho vztahu k Bohu i skuten nadje pro budoucnost vymyslel svt nespoetn podoby vyhledvn zbavy. Ti, kte se sna rozvjet sv duchovno, by se mli vyhbat tm, kte vyhledvaj poten pro tlo. Touhy lidsk pirozenosti smuj proti Duchu Bomu, a

DODATEK 1

225

Bo Duch proti nim (Ga 5,17). Vzhledem k tto zkladn protikladnosti nen mon uvaovat o tom, e meme jt legitimn cestou tla a souasn si dlat nroky na sledovn duchovn cesty. Svt je uspodn kolem toho, po em dycht tlo a co chtj jeho oi a na em si v ivot zakld (1 J 2,16). Kdo tedy chce bt ptelem svta, stv se neptelem Bom (Jakub 4,4). Mt svtsk ptele, dvat se na svtsk filmy atd. znamen bt ptelem svta. Touhy svta brzy pominou a ti, kte stranili svtu v tomto ivot, pominou s nm (1 J 2,15-17). Neznabosk svt /tj. spolenost/ bude znien druhm pchodem (2 Pt 2,5), nebo svt vecken ve zlm le (1 J 5,19 podle BK). Mme-li se vyhnout tto destrukci, musme nebt ze svta (J 17,16; srovnej i Zj 18,4). Mnoho ze svtskch zpsob uspokojovn tla se dje na et tlesnho zdrav: kouen, konzumace tvrdch drog a nadmrn pit jsou takovmi pklady. Nae tlesn zdrav i nae penze vlastn vechno, co mme, pat ve skutenosti Bohu. Nemme proto volnost uvat tchto vc podle svho pn, nbr musme se chovat jako sprvci toho, co nm dal Bh. Budeme nuceni skldat ty z tohoto naeho sprvcovstv ped soudnou stolic (L 19,12 -26). Zlozvyky v podob nadmrnho kouen i pit jsou pohromou pro nae finance i zdrav. Nevte, e jste Bo chrm a e Duch Bo ve vs pebv? Kdo ni chrm Bo, toho zni Bh vae tlo je chrmem Ducha svatho, kter ve vs pebv Nepatte sami sob! Bylo za vs zaplaceno vkupn. Proto svm tlem oslavujte Boha (1 K 3,16-17; 6,19-20). Zneuit tla zlozvykem jako je kouen je proto vnou zleitost. Uznv se vak, e pokud se nvyky tohoto typu utvoily u ped obrcenm, nen mon se jich zbavit obratem. Oekv se rozpoznn jejich patnosti a nefalovan sil zastavit je. ivotn stresy by mly ve zvyujc se me nachzet vchodisko spe v Bom slov a modlitb, ne v njak lidsk podob relaxace. Zdrazujeme-li vechny tyto /negativn/ pklady, zkladn otzka pak zn, zda dme anci zmn v na mysli pod vlivem Kristova konn skrze Bo slovo. Dokeme-li to, pak uvidme, e vechny tyto vci vetn nepoctivosti veho druhu nejsou sluiteln s ivotem podle Kristova vzoru. Vy jste se vak u Krista takovm vcem neuili pokud jste ovem o nm slyeli a byli v nm vyueni podle pravdy, kter je v Jei. Odlote dvj zpsob ivota, star lidstv, kter hyne klamnmi vnmi, obnovte se duchovnm smlenm, oblecte nov lidstv, stvoen k Bomu obrazu ve spravedlnosti a svatosti pravdy. Proto zanechte li a ,mluvte pravdu kad se svm blinm, vdy jste dy tho tla. ,Hnvte -li se, nehete. Nenechte nad svm hnvem zapadnout slunce a nedopejte msta

226

DODATEK 1 blu. Kdo kradl, a u nekrade, ale a radji pilo ruce k podn prci, aby se ml o co rozdlit s potebnmi (Ef 4,20-28).

11.3 Praktick kesansk ivot

Biblick studium Po ktu bychom mli plodit ovoce svatosti, ijce ivot veden spe duchem ne tlem ( 6,22; 8,1; Ga 5,16+25). Plodit duchovn ovoce meme dky Bomu slovu, kter v ns setrvv (J 15,7-8). Vidli jsme, e jsme vedeni duchem v tom smyslu, e tento duch spov v Bom slovu. V naem ivot musme proto setrvvat v blzkosti Boch slov pravidelnou etbou i studiem Bible. Peliv studium Boch slov st do osobnho poznn nutnosti ktu, a pot i k proveden tohoto aktu. Tento proces, kdy nechme Bo slovo psobit na nae aktivity i dit nae ivoty, by ml pokraovat; kest je pouze prvnm krokem v celoivotn podzenosti Bomu slovu. Existuje reln nebezpe dvrn obeznmenosti s Bibl a zkladnm uenm evangelia, dovdjc ns na pozice, kde u na ns nem Slovo ten prav vliv: teme slova, ale praktick dopad na ns u nemaj (viz Dodatek 2). Z tohoto dvodu je moudr pomodlit se ped kadm tenm Psma: Otevi mi oi, a mm na zeteli divy ze Zkona tvho ( 119,18). Slovo Bo by mlo bt nam dennm chlebem skuten, nae zvislost na nm i nae pirozen touha po nm by mly bt dokonce vt ne nae instinktivn chu po potrav tla: ei jeho st jsem steil vc ne vlastn cle /podle hebr. originlu: ne to, co je ureno, co angl. verze dopluj: ne nutnou potravu, i ne denn chlb pozn. pekladatele/ tak to ctil Jb (Jb 23,12). Podobn u Jeremie: Jakmile se objevila tv slova, pozel jsem je. Tv slova mi byla tchou a radost srdce (Jr 15,16). Udlat si as bhem dne pro pravideln ten Bible je proto dleitou vc pi budovn naeho vzorovho dennho du. 30 minut neruenho biblickho studia otevrajcho nae rna je schopno nastartovat kad n den v tom sprvnm duchovnm smru i tempu. Takov zvyky formujc nai vru budou mt cenu zlata pi soudnm dni. Aby odstranili pirozenou tendenci st jenom ty sti Psma, kter jsou pro ns pitaliv, Christadelfini vymysleli program ten, nazvan The Bible Companion /Biblick prvodce do etiny peloeno jako Prvodce pro ten Bible ve zkrcen verzi/, kter je k dispozici u vydavatele tto knihy. Zde je pro kad den ureno nkolik kapitol, a

DODATEK 1

227

vsledkem celoronho ten je jednou peten Star zkon a dvakrt Nov zkon. teme-li den po dni tyto kapitoly, meme bt nemlo povzbuzeni, pedstavme-li si, e souasn tou stejn kapitoly dal tisce vcch. Z tohoto dvodu se vytvo okamit pouto, kdekoli se potkme; nedvno peten kapitoly by mly tvoit zklad na konverzace. Dejme si vak pozor na snadnost a povrchn rove biblickho ten. Musme nechat biblick slova, aby se skuten vnoila do naich ivot. Jeremi k tomu ekl: M srdce je zlomeno v mm nitru, vechny kosti se chvj jsem jako mu zmoen vnem, kvli Hospodinu, kvli jeho svatm slovm (Jr 23,9). Stavl soubn Boha a jeho slova, a ctil proto ptomnost i nalhavost Boha samotnho, kdy tato slova etl i slyel. Modlitba Jet jednou dleitou praktickou aktivitou, kter vede k naemu rozvoji, je modlitba. Pavel nm pipomn, e je jeden prostednk mezi Bohem a lidmi, lovk Kristus Je, kter dal sm sebe jako vkupn za vechny, a zdrazoval praktick dsledek pochopen Jeovy prce: Chci tedy, aby se mui vude ve shromdn modlili bez hnvu a hdek (1 Tm 2,5-8). Nemme pece veleknze, ktermu by byly ciz nae slabosti; vdy na sob zakusil vechna pokuen jako my, ale nedopustil se hchu. Pistupme tedy smle k trnu milosti, abychom doli milosrdenstv a nalezli milost a pomoc v prav as (d 4,15-16). Ocenn toho, e Kristus jako n osobn veleknz pedkld nae modlitby Bohu s velkou innost, by ns mlo inspirovat k pravideln modlitb ve ve. Modlitba by vak nemla bt jakmsi seznamem pn, pedvanm Bohu; dleitou soust naich modliteb by mlo tvoit dkvzdn za potravu ped jdlem, za bezpen cestovn apod . U pouh pedloen problm Pnovi v modlitb by mlo samo o sob pinst velk pocit klidu: v kad modlitb a prosb dkujte a pedkldejte sv dosti Bohu. A pokoj Bo, pevyujc kad pomylen, bude steit vae srdce i mysl (Fp 4,6-7). Jsou-li vae modlitby ve shod s Bo vl, jist se dokaj reakce (1 J 5,14). Bo vli meme poznat studiem jeho slov, kter nm zjevuje jeho Duch/mysl. Biblick studium by ns proto mlo nauit jednak jak se modlit, jednak o co modlitbou dat, a tak uinit nae modlitby innmi. Proto zstanou-li m slova ve vs, proste, o chcete, a stane se vm (J 15,7). V Psmu je mnoho pklad pravideln modlitby ( 119,164; Da 6,10). Za pouh minimum by mla bt povaovna rann a veern modlitba s nkolika krtkmi dkvzdnmi bhem dne.

228

DODATEK 1

Zvstovn Boho slova Jednm z velkch pokuen, kter vznik z poznn pravho Boha, je urit duchovn sobectv. Meme bt tak spokojeni s nam vlastnm osobnm vztahem s Bohem, tak pohlceni nam vlastnm biblickm studiem a spiritualitou, e meme opomjet sdlen tchto hodnot s druhmi s naimi spoluvcmi i s lidmi z okolnho svta. Bo slova a pravdiv evangelium, kter je v nich obsaeno, jsou pipodobnny ke svtlu i lamp hoc ve tm ( 119,105; P 4,18). Je ukzal, e nikdo, kdo vlastn takov svtlo, je nestav pod ndobu, ale veejn je vem ukazuje (Mt 5,15). Vy jste svtlo svta z dvodu poktn v Krista, svtla svta (Mt 5,14; J 8,12). Neme zstat skryto msto lec na hoe, pokraoval Kristus (Mt 5,14). ijeme-li skuten ivot ve shod s pravm evangeliem, ktermu rozumme, nae svatost bude zejm tm, s ktermi jsme v kontaktu. Nebudeme schopni skrt skutenost, e jsme oddleni k nadji Krlovstv, jako i oddleni od jejich svtskch zpsob. Taktnm zpsobem bychom se mli snait podlit se o nae vdomosti o Pravd s tmi, s nimi pichzme do styku: obrtit konverzaci k duchovnm zleitostem, diskutovat uen s leny jinch crkv, roziovat vhodn pojednn i dokonce umisovat mal inzerty do naich mstnch mdi to ve jsou zpsoby, jimi meme nechat svtit nae svtlo. Nemli bychom se domnvat, e meme zanechat innosti v podob svdectv ve vztahu k jinm vcm kad z ns m svou individuln zodpovdnost. Ve srovnn s jinmi skupinami maj Christadelfini relativn mlo iniciativ zamench na zvstovn /Krista/ a konanch ve velkm mtku. Kad z ns kon individuln, co je v jeho silch ponejvce na vlastn traty. Jednm z nejspnjch zpsob zvstovn je objasovn na vry v rmci naich rodin i tch, s nimi jsme v bezprostednm kontaktu. Ti, jejich partnei nejsou ve ve, by jim mli jasn vysvtlit svou vru jakmile se tak stalo, bylo by nemoudr rozdmchvat dosahovn njakch vsledk i na n vykonvat jakkoli tlak. Ntlakem dosaen obrcen nen zrovna to, co by Bh chtl. Na povinnost je svdit Pravd bez dodatenho zjmu o to, jak silnou reakci vyvolme. Mme znanou zodpovdnost init toto svdectv (Ez 3,17-21); jestlie pijde Kristus za naeho ivota, dva budou na poli, jeden bude pijat, a druh zanechn (L 17,36). Bylo by skuten divn, kdybychom nehovoili ke sv rodin i ke kolegm ze zamstnn o druhm pchodu naeho Pna, jestlie se k tomu naskytne pleitost.

DODATEK 1

229

ivot ve sboru (eklzii) Doposud jsme pi tomto naem studiu hovoili o na osobn duchovn zodpovdnosti. Na povinnost je vak tak spolen setkn s ostatnmi, kte sdlej nai nadji. I zde by mlo jt o nco, co si pirozen pejeme. Ukzali jsme, e po ktu vstupujeme na cestu pout smrem ke Krlovstv. Je jen pirozen, e bychom si mli pt kontaktovat se se svmi spolucestujcmi. ijeme v poslednch dnech ped Kristovm pchodem; abychom pekonali mnostv tkost a strast, kter na ns dolhaj v tchto asech, potebujeme spoleenstv tch, kte se nachzej ve stejnm postaven: Nezanedbvejte spolen shromdn napomnejte se tm vce, m vce vidte, e se bl den Kristv /den jeho druhho pchodu/ (d 10,25; srovnej t Mal 3,16). Vc by proto mli vyvinout veker sil k vzjemnm kontaktm dopisovnm, navtvovnm ke spolenmu biblickmu studiu, spolenou pobonost i zvstovatelskmi aktivitami. Kad jsme individuln vyvolni ze svta k velk nadji v podob Krlovstv. Slovo svat znamen vyvolen osoba a me spe ne k nkolika vznanm vcm z minulosti odkazovat na vechny prav vc. eck slovo ekklsia, pekldan v Bibli jako crkev, znamen shromdn vyvolench, tj. vcch. Crkev se tedy tk skupiny vcch, nikoli budovy, ve kter se schzej /angl. slovo church znamen vedle vznamu crkev i kostel/. Aby se vyhnuli nedorozumn pi uvn tohoto termnu, Christadelfini radji hovo o svch crkvch /sborech vcch/ jako o eklzich. Kdekoli se sejde jist poet vcch v njakm mst i oblasti, je logick, e najdou vhodn msto, kde se mohou pravideln setkvat. To me bt v dom nkterho z vcch i v pronajatm sle. Christadelfinsk eklzie se shromauj po celm svt na mstech jako spoleensk stediska, konferenn mstnosti hotel, svpomocn vybudovan sly i soukrom domy. elem eklzie je pomoc jeden druhmu na cest do Krlovstv. To se dje rozmanitmi zpsoby jako je spolen biblick studium i svdectv svtu zvstovnm /Krista/. Typick asov rozvrh pro Christadelfinskou eklzii vypad asi takto: NEDLE STEDA 11 hod. 18 hod. 20 hod. obad Lmn chleba zvstovn Krista veejnosti biblick studium

Eklzia je st Bo rodiny. V jakkoli zce spjat spolenosti mus bt kad len vnmav a pokorn ve vztahu k druhm. Nejlepm pkladem toho byl sm Kristus. Navzdory sv zjevn duchovn pevaze se

230

DODATEK 1

choval jako sluebnk vech a umval uednkm nohy, zatmco oni se mezi sebou dohadovali, kdo je mezi nimi nejvznamnj Je ns vyzv nsledovat v tomto jeho pkladu (J 13,14-15; Mt 20,25-28). Christadelfini mluv jeden o druhm jako o bratrovi i seste a uvnm kestnho jmna se distancuj od rozlinho postaven ve svtskm ivot. Z toho je zejm, e se pedpokld respekt k vcm, kte znaj pravho Boha ji mnoho let, i kte rychle vyzrli v duchovnch zleitostech skrze podzenost Bom slovm. Rada takovchto vcch je vysoce oceovna tmi, kdo usiluj o to, aby nsledovali Bo slova. Rady ostatnch vcch pijmaj vak do t mry, nakolik vrn odrej Bo slova. Uen, kter eklzie poskytuje, by mlo bt samozejm zaloeno na Bom slov. Ti, kte veejn hovo v rmci eklzie, zrcadl proto Boha a mluv v jeho zjmu. Jeho pokynem tak je, aby veejnou aktivitu openou o jeho slova provozovali pouze brati. 1 K 14,34 to nemohl vyjdit srozumitelnji: eny nech ve shromdn ml. Nedovoluje se jim, aby mluvily. 1 Tm 2,11-15 sleduje dvod pro to zptn a k udlostem v zahrad Eden. Skutenost, e Bh vytvoil Adama ped Evou je znamenm toho, e hlavou eny je mu (1 K 11,3). Z tohoto dvodu by ml mu vst duchovn enu nikoli naopak. ena a pijm pouen mlky s vekerou podzenost. Uit en nedovoluji. ena nem mt moc nad muem, nbr m se nechat vst. Vdy prvn byl stvoen Adam a pak Eva. A nebyl to tak Adam, kdo byl oklamn, ale ena byla oklamna a dopustila se pestoupen.Spasena bude jako matka, jestlie setrv ve ve, lsce, svatosti a stzlivosti (1 Tm 2,11-15). Z toho je zejm, e Bible definuje urit odlin role pro musk a ensk vc. To je v pkrm rozporu k humanistickm teorim pohlavn rovnosti, jimi se ena pipoutan ke karie prohlauje za rovnou se svm manelem ve vech smrech. Prav vc se budou vyhbat tomuto znaku na doby jako vdy je vak nutn jist rovnovha. Manel nesm vldnout nad svou enou, nbr ji milovat tak, jak Kristus miloval ns (Ef 5,25). Mui: kdy ijete se svmi enami, mjte pro n porozumn /na zklad znalosti Boch slov s nimi jednejte citliv/, e jsou slab; a prokazujte jim ctu, protoe jsou spolu s vmi ddikami dar ivota (1 Pt 3,7). V duchovnm smyslu in kest v Krista mue i enu rovnmi (Ga 3,27-28; srovnej i 1 K 11,11). To vak nenapad jasn princip, e mu je hlavou eny (1 K 11,3) v praktickch i duchovnch zleitostech, a to jak v rmci rodiny, tak i eklzie.

DODATEK 1

231

Aby ukzaly respekt k tomuto principu, pokrvaj si vc eny hlavu, kdekoli njak bratr u z Boho slova. V praxi to znamen, e by mly nosit klobouk i tek na vechna shromdn v eklzii. Odlin musk a ensk role by mla bt tak zdraznna rozdlnm zpsobem pravy jejich vlas (1 K 11,14-15). Kad ena, kter se modl s nezahalenou hlavou, zneuctv toho, kdo je j hlavou /tj. svho manela viz v. 3/; je to jedno a tot, jako kdyby byla osthan. Jestlie si ena nezahaluje hlavu, a se u tak osth. Je-li vak pro enu potupn dt se osthat nebo oholit, a se zahaluje Proto m ena mt na hlav znamen moci kvli andlm (1 K 11,5-6+10). Mt nepokrytou hlavu je jako kdyby byla osthan to ukazuje, e nepokryt hlava nen hlavou bez vlas. Pokryt hlava proto nen ta s vlasy, ale ta, na n je vdom pokrvka. ena se neme spolehnout na sv pirozen pokryt vlasy; bez /uml/ pokrvky vlas je to v Boch och stejn, jako by byla bez vlas. Pro mue je naopak chybou mt hlavu pokrytou (1 K 11,7); i zde se nejedn o vlasy, ale o speciln pokrvku hlavy. V kulturnm okruhu Novho zkona osthn eny znamenalo, e byla odhalena jako prostitutka i cizolonice, nebo tak kdy hoekovala nad ztrtou svho mue. V nboenskm smyslu mohlo osthn eny tak znamenat, e ztratila i zapela svho manela tj. Krista. ena pedstavuje crkev, zatmco mu pedstavuje Krista. Tak jako musme init vdom rozhodnut, abychom mli sv hchy pikryty Kristem, stejn se mus i ena vdom rozhodnout pokrt si hlavu. Dvovat ve svou pirozenou vlasovou pokrvku je tot jako dvovat, e ns spas nae vlastn spravedlnost v protikladu t od Krista. Vdoma si toho, e del vlasy jsou pro enu ct /danou Bohem/ Vlasy jsou j toti dny jako zvoj (1 K 11,15), mla by ena nechat rst sv vlasy zpsobem, kter by zdrazoval jej odlinost od mue. Rozdl mezi muskm a enskm esem by ml bt enou vyuit jako pleitost podtrhnout jej rozdlnou roli. V tchto zleitostech jako jsou ensk dlouh vlasy i noen pokrvky hlavy musme bt opatrn, abychom to nepokldali pouze za symbolickou zleitost. M-li sestra skuten spirituln a submisivn chovn (viz 1 Pt 3,5), bude pro bratry tm, m jsou vc pro Krista; potiteln je ukzat svou podzenost kadm zpsobem, tedy vetn noen pokrvky hlavy. Je-li pochopen smysl tchto pokyn tak jako u vech Boch pikzn -, pak odpadne neochota vyhovt jim. V rmci eklzie je pro sestry vdycky dost prce: vyuovn v nedln kole a ujmn se dalch povinnost s vjimkou veejnho

232

DODATEK 1

vyuovn i projev, nap. etnictv. Duchovn zral eny lze povzbudit k provozovn setkn, na nich by byly vyuovny mlad sestry (Tt 2,3 -4; srovnej t Ex 15,20, kde vedla Mirjam izraelsk eny). Lmn chleba Spolu s modlitbou a biblickm tenm je ivotn dleit pravideln dodrovn Kristova pokynu o lmn chleba a pit vna na pamtku jeho obti. To ite na mou pamtku, dal Je (L 22,19). Jeho pnm bylo, aby to jeho stoupenci inili a do jeho druhho pchodu, kdy se nimi opt bude dlit o chlb a vno spolen (1 K 11,26; L 22,16-18). Pavlovi se dostalo od Pna Jee zvltnho vidn, kter se tkalo lmn chleba, a to prv ve vztahu ke vzken (1 K 11,23; srovnej i 15,3) odtud vznam lmn chleba. Chlb pedstavuje Kristovo tlo, kter bylo obtovno na ki, a vno jeho krev (1 K 11,23-27). V tlo a krev Jee se nepromuj v doslovnm smyslu. Kdy Je ekl, e toto je m tlo (Mt 26,26), musme tomu rozumt tak, e toto pedstavuje m tlo, toto je jeho symbol. Toto je zjevn znamen toto pedstavuje v Za 5,3+8; Mt 13,19-23+38; 1 K 11,25 a 12,27. V nkterch biblickch verzch teme rzn tvary slovesa znamenat jde vtinou prost o voln peklad slovesa bt. Dobe je to vidt, srovnme -li vere Mt 12,7; L 15,26 a Skutky 2,12 v ekumenickm pekladu a v Kralick bibli: v prvnm ppad nalezneme sloveso znamenat, v druhm (vrnji podle eckho originlu) bt. Vznamov je ovem teba toto bt skuten chpat jako znamenat i pedstavovat. Zd se, e prvn vc konali obad Lmn chleba asto (Skutky 2,42+46), pravdpodobn jednou tdn (Skutky 20,7). Jestlie Krista skuten milujeme, budeme plnit jeho pokyny (J 15,11 -14). Mme-li s nm prav osobn vztah, budeme touit po pipomenut jeho obti tak, jak dal, a tm se posilovat, pipomnajce si onu velkou spsu, ji doshl. Doba tichho rozjmn o jeho utrpen na ki zpsob to, e se nae vlastn strasti stanou nevznamnmi ve srovnn s tmi Pnovmi. Lmn chleba je svm zaloenm obadem vzpomnkovm; vsledkem jeho proveden nen nic kouzelnho. V tomto aspektu jde o obdobu slavnosti Pascha /pesnice alias svtek Bernka alias svtek nekvaench chleb; idovsk velikonoce/, konan v rmci Mojova zkona (L 22,15; 1 K 5,7-8). To byl zpsob, jak si pipomenout slavn vyveden z Egypta, realizovan prostednictvm Moje pes Rud moe. Obad Lmn chleba ns vrac k naemu spasen od hchu skrze Krista, kter se stalo monm na ki a na kter jsme se napojili ktem.

DODATEK 1

233

Zachovvn tohoto pikzn by mlo bt proto nm, co si pirozen pejeme konat. Tlesn pijmn chleba a vna praktikuje Kristovu lsku k nm; a skuten: ve, co se tk na spsy se optovn /tmto aktem/ zreluj e. Lmn chleba piblin jednou tdn je tak znamenm uritho duchovnho zdrav. Neme-li nkdo sdlet tento obad s druhmi spolubratry v Pravd, ml by jej vykonat sm. dn vmluva by nm nemla dovolit zastavit zachovvn tohoto pikzn. Mli bychom vyvinout veker sil k zajitn uritho mnostv chleba i vna pro tuto pobonost za jistch mimodnch okolnost by nm vak jejich nedostatek neml zabrnit zorganizovat tuto vzpomnku na Krista nejlepm monm zpsobem v dan situaci. Je pil z plodu vinn rvy (L 22,18) mli bychom proto pouvat erven vno. Pijet symbol Kristova utrpen a obti je nejvy poctou, kter se mui i en me dostat. Mt na nich ast bez nleit vnmavosti k tomu, co pedstavuj, se bl rouhn, vme-li, e kdykoli tedy jte tento chlb a pijete tento kalich, zvstujete smrt Pn Kdo by tedy jedl tento chlb a pil kalich Pn nehodn, provin se proti tlu a krvi Pn (1 K 11,26-27). Obad Lmn chleba by proto ml bt uspodn tehdy a na takovm mst, aby nedolo k rozptylovn i peruovn proudu mylenek. Me to bt brzy rno, i pozd veer, teba i v lonici, nebo na jinm vhodnm mst. Je nm dle doporuovno: Nech kad sm sebe zkoum, ne tento chlb j a z tohoto kalicha pije /jsa tedy v onom pokornm rozpoloen sebezkoumn/ (1 K 11,28). Mli bychom proto zamit nae mysli na Kristovu ob teba tm, e ped pijetm symbol projdeme evangelijn zznamy o jeho ukiovn. Tm, e to nleit provedeme, nevyhnuteln tak provme vlastn svdom ve vztahu ke Kristu. Vhodn uspodn obadu Lmn chleba vypad nsledovn: Modlitba prosba o Bo poehnn celho shromdn, oteven naich o pro jeho slova, pipomenut poteb ostatnch vcch; chvla za jeho lsku, zejmna zrcadlenou Kristem a pomodlen se k jakmukoli jinmu elu. etba z Bible podle dennho rozvrhu Biblickho prvodce. Uvaovn nad pouenm, kterho se nm etbou dostalo, nebo pednes kzn /exhortation doslova napomenut/ biblickho rozboru pslunch kapitol, kter ns dovede k elu na pobonosti, ke vzpomnce na Krista. etba z 1 K 11,23-29. as tichho sebezkoumn. Modlitba za chlb.

234

DODATEK 1 Lmn chleba a pijet jeho malho kousku. Modlitba za vno. Vypit douku vna. Zvren modlitba. Cel obad obvykle trv nco pes hodinu.

11.4 Manelstv
Zaneme tento oddl uvaovnm o postaven tch, kte jsou v okamiku ktu svobodn. V oddle 5.3 jsme rozebrali potebnost oenit se i vdt se pouze s poktnm vcm. Existuje nkolik pas, kter povzbuzuj svobodn, aby pinejmenm uvaovali o monosti zstat v tomto postaven a zavzat se pln k prci pro Pna (1 K 7,7-9+32-38; srovnej t 2 Tm 2,4; Mt 19,11-12+29; Kaz 9,9). I kdy se oen, nezhe. A vd-li se dvka, nezhe (1 K 7,28). Mnoho apotol (mon dokonce vichni) bylo enatch (1 K 9,5) a manelstv praktikovno podle Boch zmr je ureno k tomu, aby pinelo mnoho tlesnho i duchovnho prospchu. Manelstv a maj vichni v ct a manel a jsou si vrni (d 13,4). Bh proto zdil manelstv, nebo nen dobr, aby lovk byl sm (Gn 2,18-24) ledae by ovem byl schopen plnit sv zvazky k duchovnm zleitostem na vysok rovni. Proto, kdo nael enu, nael dobro a doel u Hospodina zalben prozrav ena je od Hospodina (P 18,22; 19,14). Vyven shrnut tto problematiky lze nalzt v 1 K 7,1-2: Je pro mue lpe, kdy ije bez eny. Abyste se vak uvarovali smilstva, a kad m svou enu a kad svho mue (srovnej s varovnm ve veri 9). Z tchto ver vyplv, e poitkstv v sexulnch zleitostech vn manelstv je smilstvem. Varovn proti smilstvu (sex mezi nesezdanmi lidmi), cizolostv (sex, kdy jeden z astnk m ji jinho zkonnho partnera) i jin podob nemravnosti je v Novm zkon velmi hojn obsahuje je tm kad dopis. Jen nkolik pklad: Skutky 15,20; 1,29; 1 K 6,9-18 a 10,8; 2 K 12,21; Ga 5,19; Ef 5,3; Ko 3,5; 1 Te 4,3; Ju 7; 1 Pt 4,3; Zj 2,21. Ve svtle vech tchto opakovanch vstrah je skuten vn podceovat jasn vyjdenou Bo vli. Zatmco Boha t odpoutt hchy pi momentln slabosti, nsleduje-li pokn (pklad Davidova cizolostv s Bat-ebou), pravideln opakovn tchto neest me vystit pouze v zavren. Pavel se k tomu asto vyjaduje: Necudnost bezuzdnost a

DODATEK 1

235

podobn vci. ekl jsem u dve a km znovu /dve ne pijde soud/, e ti, kte takov vci dlaj /opakovan/, nebudou mt podl na krlovstv Bom (Ga 5,19+21). Proto: Varujte se smilstva! (srovnej t 2 Tm 2,22) dn jin hch, kterho by se lovk dopustil, netk se jeho tla; kdo se vak dopout smilstva, he proti vlastnmu tlu (1 K 6,18). Tm po celm svt se stv pijatelnm souit mladch pr ji ped manelstvm, a to vetn plnho rozvinut sexulnch vztah. V anglitin se k popisu tohoto souit pouv termnu spolen domcnost (neoddanch) /common law marriage esky cca souit na hromdce/, co je ovem zcela nevhodn. Manelstv mus bt pro vcho manelstvm podle Bo definice; nememe pipustit pednost definice manelstv, vytvoen okolnm svtem tlesnch dostivost, ped Bomi prohlenmi k tto otzce konec konc, manelstv bylo zzeno Bohem, a ne lovkem. Biblicky je manelstv tvoeno nejmn temi prvky: 1. Mus dojt k manelskmu obadu v jakkoli podob, by i velmi prost. Zznam Bazova satku s Rt v knize Rt 3,9-4,13 ukazuje, e manelstv nen vztah, do nj se d jen tak bezcln vstoupit; mus pijt zvltn okamik, po nm teprve vznik manelstv v plnm smyslu. Kristus je pipodobnn k enichovi a vc k nevst, s n se oen pi svm druhm pchodu. Pijde den svatby Bernkovy s pslunou oslavou (Zj 19,7-9). Vztah mezi manelem a jeho enou je typem vztahu mezi Kristem a vcmi (Ef 5,25-30); jako je jasn uren potek manelstv mezi nmi, tak by jm ml bt satek mezi vcmi, kterm zan jejich manelstv, typov stejn s jednotou Krista a ns samotnch ped soudnou stolic. 2. Bo manelstv s Izraelem zahrnuje i oteven vzjemn duchovn smlouvy vrnosti jeden k druhmu (Ez 16,8) to by mlo charakterizovat i manelstv vcch. 3. K dovren manelstv je nutn sexuln styk (Dt 21,13; Gn 24,67; 29,21; 1 Kr 11,2). Z tohoto dvodu se vysvtluje v 1 K 6,15-16, pro je tak patn mimomanelsk styk. Styk naznauje v tlesn rovin, jak spojil Bh sezdan pr dohromady (Gn 2,24). Bt spojen jako jedno tlo v doasnm vztahu je proto zneuit tl, je nm byla Bohem poskytnuta. Ta byla urena k tomu, aby byla schopna dovrit tlesn to, co on spojil dohromady v manelstv. Z eenho vyplv, e pry ijc spolen ped manelstvm ij fakticky v hchu. Pokud svj vztah nezlegalizuj dnm satkem (i se nerozejdou), pak nem dn smysl, aby byli poktni.

236

DODATEK 1

Komplikace vznikaj v nkterch kulturch rozvojovho svta, v nich nemaj obyejn lid dn pont o ceremonilu uzaven manelstv i o manelsk smlouv. Pry mohou t mnoho let bez tchto nleitost, a pitom se pokldat za manele. Rada pisatele tchto dk v takovm ppad zn: ti, kdo provdj kest, by mli vysvtlit tuto zleitost kandidtu ktu a nechat podepsat jej i jeho partnera njakou podobu manelsk dohody. Co mon nejdve by pak ml bt tento vztah zaregistrovn pslunou obanskou instituc. Ti, kdo jsou na rozdl od svho partnera poktni, by jej nemli opoutt (1 K 7,13-15), ale spe by mli vyvinout veker sil, aby jej milovali a svm zpsobem ivota prokazovali skutenou vru v pravho Boha; doporuit nelze okamitou zmnu nboenstv. 1 Pt 3,1-6 povzbuzuje ty, kte se nachzej v tomto postaven, e budou-li se takto chovat, me to samo o sob vst k obrcen nevcho partnera. Principy dc manelstv jsou strun obsaeny v tomto Bom prohlen: Proto opust mu svho otce i matku a pilne ke sv en a stanou se jednm tlem (Gn 2,24). Tato usilovn snaha po spojen mezi muem a enou a to co mon nejvce zpsoby je analogick k naemu stlmu sil po jednot s Kristem prostednictvm pekonn zkladnho hchu a sobectv na pirozenosti. To vyaduje spe sil zamen proti nm samotnm ne nasmrovan na Krista i naeho partnera. m vce jsme v tom spn, tm astnj a vce naplnn bude n vztah. ijeme vak v relnm svt hchu, poklesk i neschopnosti doshnout pln tch nejvych standard svatosti, kter ped ns pedestr Bible i pklady lsky Boha a Krista. Ideln situace je zobrazena v Gn 2,24: jeden mu a jedna ena, ijc spolu v plnm svazku po cel ivot. Vc mus pipraveni akceptovat, e nkdy nebude tohoto idelu dosaeno obma v jejich vlastnch ivotech i u jinch vcch. Manel se mohou pt a ztratit tak jednotu mysli, ji by mli mt; me bt fyzicky nemon dovrit manelstv; mu me mt nkolik en, je si vzal ped ktem, jestlie ije ve spolenosti, kde je povolen polygamie. V tomto poslednm ppad by ml mu zstat se enami a starat se o n, nebrat si vak dn dal. Apotol Pavel, v dokonal smsici lidskho soucitu a oddanho pilnut k boskm principm, hovoil o monm oddlen manel jen v extrmnm ppad /dal/ nesluitelnosti: A ena od mue neodchz. A kdy u odejde, a zstane neprovdna (1 K 7,10-11). Toto vyhlen idelnch norem, ale souasn i ochota akceptovat ni standardy do t mry, aby to nebylo vsmchem zkladnch boskch princip (nap. e cizolostv je patn) to je docela bn rys Psma. Pavlova rada z 1 K 7,10-11 je podobn t z 1 K 7,27-28: Jsi bez eny?

DODATEK 1

237

dnou nehledej /tj. zsta svobodn/. Ale i kdy se oen, nezhe. Zmrn rozvod vak je institucionalizovanm vsmchem Boch zsad; mu a ena by mli poznat, e je Bh spojil v jedno tlo, i kdy shledvaj nroky z toho vyplvajc obtn provediteln v praktickm ivot. Kristova slova jsou bolestn pmoar: Od potku stvoen ,Bh uinil lovka jako mue a enu; proto opust mu svho otce i matku a pipoj se k sv manelce, a budou ti dva jedno tlo; take ji /podtrhuje Je/ nejsou dva, ale jeden. A proto, co Bh spojil, lovk nerozluuj /rozvodem/! Kdo propust svou manelku a vezme si jinou, dopout se vi n cizolostv; a jestlie manelka propust svho mue a vezme si jinho, dopout se cizolostv (Mk 10,6-12). V cel tto oblasti pohlavnch vztah je to tlo, kter se evidentn sna omlouvat a ospravedlovat slabost tlesnch dostivost. Ti, kte se nalzaj v situacch obzvlt velkho pokuen, najdou posilu a duchovn slu v opakovan meditaci nad veri citovanmi v tomto oddle. Nkte se sna ospravedlnit homosexualitu a lesbick vztahy jako legitimn pirozen tuby. Je vak nepochybn, e takovto praktiky jsou z Boho pohledu naprosto nevhodn. Zkladn princip z Gn 2,24 odhaluje homosexualitu jako hch; Bom zmrem je, aby mu a ena ili oddni a lpli jeden na druhm. Bh stvoil enu jako pomocnici pro Adama, nikoli pro jinho mue. Pohlavn vztahy mezi mui jsou opakovan v Bibli odmtny. lo o jeden z hch, kvli nm byla zniena Sodoma (Gn 18-19); apotol Pavel jasn vysvtluje, e setrvvn v tchto praktikch vybud Bo hnv a vyad dotyn z krlovstv Boho ( 1,18-32; 1 K 6,9-10). Skutenost, e budeme teba jedenkrt zapleteni do takovchto vc, by v ns nemla vytvoit pocit, e jsme tm vyazeni z Bo pomoci. U Boha existuje odputn; za to by se mu mlo dostat hlubok cty od tch, kdo je od nj zakus ( 130,4). Crkev v Korintu mla mezi sebou nemal podl obrcench zhralc /playboys/. A to jste nkte byli. Dali jste se vak obmt /aktem ktu/, byli jste posvceni, byli jste ospravedlnni ve jmnu Pna Jee Krista (1 K 6,9-11). N stnost, e ho tlesn nepitahuje opan pohlav, je fakticky obvinnm Boha z nefrovosti, kdy nm zakazuje provozovat homosexualitu, avak souasn ns vystavuje tomuto neodolatelnmu pokuen. Bh nedopust, abychom byli podrobeni zkouce nad nae sly, nbr nm piprav souasn i vchodisko (1 K 10,13). Prostednictvm vstednho poitkstv tla me dojt lovk k bodu, kdy se mu zd pirozen to, jak je. A tak neme ob alkoholu i drog ji t bez

238

DODATEK 1

pravidelnho psunu pslunch chemikli; k normlnmu vyrovnanmu zpsobu ivota se me vrtit jen zmnou mentlnho postoje a pomoc vhodn terapie. Stejnm procesem mus projt i homosexulov. Bh podpo toto jejich sil. Jestlie vak zcela propadnou slabosti svch tlesnch tueb, Bh s nimi bude jednat stejn jako s dvjm Izraelem. Proto je Bh vydal v moc hanebnch vn. Jejich eny zamnily pirozen styk za nepirozen a stejn i mui zanechali pirozenho styku s enami a vzplanuli dost jeden k druhmu, mui s mui provdj hanebnosti a tak sami na sob /tj. ve svch tlech/ dostvaj zaslouenou odplatu za svou scestnost ( 1,26 -27).

11.5 Bratrsk spoleenstv

eck slovo, kter je pekldno jako spoleenstv i pospolitost, popisuje v podstat stav, kdy je nco ve spolenm dren: spolen sdruen spojen. Pospolitost (communion) se vztahuje ke slovu stkat se/sdlovat (communicate). /Ve star etin by tuto souvztanost dobe vyjadovala dvojice obecenstv obcovat pozn. pekladatele./ Z dvodu znalosti Boha a naeho chovn, kter z toho vyplv, mme spoleenstv s nm i se vemi ostatnmi, kte in tot co my a jsou t v Kristu. Je snadn zanedbvat zodpovdnost, kterou mme ke spoleenstv s druhmi: nezapomnejte init dobe a sdlet se /vytvet spoleenstv/ (d 13,16 podle Nov smlouvy). Fp 1,5 hovo o na asti na dle evangelia; zkladem naeho spoleenstv je proto uen a zpsob ivota, kter jsou obsaeny v pravm evangeliu. Z tohoto dvodu je spoleenstv zakouen pravmi vcmi mnohem vznamnj ne v ppad jinch organizac i crkv. Pro toto spoleenstv cestuj na velk vzdlenosti, aby se vzjemn setkali a navtvili odlouen vc, nebo vyuvaj alespo potovnch a telefonnch kontakt. Pavel hovo o spoleenstv ducha (Fp 2,1), tj. spoleenstv, kter je zaloeno na naem spolenm nsledovn Boho Ducha mysli, tak jak je zjeven v jeho Duchu slov. Jednm z nejvznamnjch znak naeho spoleenstv je spolen dodrovn obadu Lmn chleba. Prvn vc vytrvale poslouchali uen apotol, byli spolu, lmali chlb a modlili se dlili se o jdlo s radost a s upmnm srdcem (Skutky 2,42+46). Symboly pedstavuj stedn sloup na nadje a jejich spolen sdlen by ns mlo spojit v upmnosti srdce.

DODATEK 1

239

Nen kalich poehnn, za nj dkujeme, ast /spoleenstvm/ na krvi Kristov? A nen chlb, kter lmeme, ast na tle Kristov? Protoe je jeden chlb, jsme my mnoz jedno tlo, nebo vichni mme podl na jednom chlebu, tj. na Kristu (1 K 10,16-17). Mme proto zvazek sdlet symboly Kristovy obti se vemi tmi, kte maj uitek z jeho konn a kte jsou podlnky na jednom chlebu. V tto pozici jsou pouze lid sprvn poktn v Krista po poznn pravdy s nikm jinm by obad neml bt konn. Jan vzpomnal, jak zvstoval evangelium o vnm ivot ostatnm, abyste se spolu s nmi podleli na spoleenstv, kter mme s Otcem a s jeho Synem Jeem Kristem (1 J 1,3). To ukazuje, e spoleenstv je zaloeno na obyejnm pochopen pravho evangelia a e je tvoeno jak pravmi vcmi, tak i Bohem a Jeem, s nimi jsou mon vztahy v osobn rovin. m vce vazujeme evangelium do naich ivot ve snaze pemoci nae hn smovn a m hlub je n pokrok v chpn Boch slov, tm hlub bude nae spoleenstv s Bohem a Kristem. Nae spoleenstv s Bohem, Kristem a ostatnmi vcmi nezle jen na naem povechnm schvalovn doktrinlnch pravd, kter tvo jednu vru. N ivotn zpsob mus bt ve shod s principy, kter jsou v nich vyjdeny. Bh je svtlo a nen v nm nejmen tmy. kme-li, e s nm mme spoleenstv, a pitom chodme ve tm, leme a neinme pravdu. Jestlie vak chodme v svtle, jako on je v svtle, mme spoleenstv mezi sebou a krev Jee, jeho Syna, ns oiuje od kadho hchu (1 J 1,5-7). Chze v temnot mus ukazovat na ivotn zpsob, kter je stle a veejn v rozporu se svtlem Boho slova ( 119,105; P 4 ,18); nevztahuje se k naim nahodilm hchm a slabostem, nebo nsledujc ver pokrauje: kme-li, e jsme bez hchu, klameme sami sebe a pravda /tj. Bo slovo viz J 17,17; 3,21; Ef 5,13/ v ns nen (1 J 1,8). Z toho by mlo bt zejm, e spoleenstv miz, jakmile vc zane vyznvat uen i t zpsobem ivota, kter jsou oteven protikladn k uen Bible: Nepodlejte se na neuitench skutcch tmy, naopak je nazvejte pravm jmnem (Ef 5,11). Mlo by bt vnovno veker sil zskat jej zpt po vzoru dobrho paste, hledajcho ztracenou ovci (L 15,1 7). Jestlie bratr i sestra setrvvaj na pozicch falenho uen i hrub pekrauj normy chovn, je nutn njak formln zastavit tento proces, kter ve spoleenstv nastal (Mt 18,15-17). Prakticky to lze provst zenm pohovorem ped zodpovdnmi leny eklzie. Je vak teba drazn podtrhnout, e takto by mlo bt postupovno ve zjevnch ppadech vyznvn falenho uen i neduchovnho zpsobu ivota. Musme si bt

240

DODATEK 1

jisti, e takov vyazen ze spoleenstv je vskutku nutn vdy je ns v podstat v naem spoleenstv kvli vzdalovn se od fundamentlnho uen Bible tak mlo. Jedna z nejvmluvnjch pas o spoleenstv je v 2 K 6,14-18: Nedejte se zaphnout do cizho jha spolu s nevcmi! Co m spolenho spravedlnost s nepravost? A jak spoluit svtla s temnotou? A proto ,vyjdte z jejich stedu a oddlte se, prav Hospodin j vs pijmu a budu vm Otcem a vy budete mmi syny a dcerami, prav Hospodin zstup. Ukzali jsme, jakm zpsobem je Bo slovo svtlem. Pslun vere osvtluj, pro bychom nemli mt jedno spoleenstv s crkvemi, kter u falenm doktrnm, pro bychom nemli vstupovat do manelstv s tmi, kdo neznaj Pravdu, a pro bychom se mli vyhbat svtskm zpsobm. Zvstujeme-li Bo pravdu tak, jak bychom mli, pak se budou od ns ty pospolitosti, kter v v hereze typu trojice i osobnho bla, nevyhnuteln distancovat. Doktrna je dleit, protoe d to, jak ijeme a jak se chovme. Musme bt proto v otzce doktrny dokonal, pokoume li se t dokonal ivot. N zpsob ivota nastv i je reakc na zkladn evangelium, jemu rozumme a vme (Fp 1,27). Vechny falen doktrny se dotkaj Bo povahy pkladem budi idea vnho trestu v pekle i jeho /dajn/ tolerance k tradin chpanmu satanovi. Dky na oddlenosti od svta se nm dostalo pocty, kter bere dech stt se vlastnmi syny a dcerami Boha a soust celosvtov rodiny tch, kte jsou ve stejnm postaven jako my, tedy naich bratr a sester. Je pouze jedno tlo, tj. jedna prav crkev (Ef 1,23), je je zaloena na tch, kte maj jednu nadji jednoho Boha, jeden kest a jednu vru, tj. jeden pravdiv soubor jednotlivch lnk uen, tvocch onu jednu vru (Ef 4,4-6). Nen mon bt souasn st tohoto jednoho tla i spoleenstv jinch nboenskch organizac, kter se nepidruj prav vry. Vme -li, e svtlo neme tvoit spoleenstv s tmou, pak se vbrem spoleenstv tmy prohlaujeme za jej soust. Jestlie jste peliv studovali text cel na knihy, mlo by bt od nynjka zejm, e v naem vztahu k Bohu nelze zastvat postaven na polovice cesty. Bu jsme ktem v Kristu, nebo mimo nj. Bu jsme ve svtle dky naemu ovldnut pravho uen a praktickmu podzen jeho principm, nebo jsme ve temnot. lovk neme sedt na dvou idlch. Znalost tchto vc ns in do jist mry zodpovdnmi ve vztahu k Bohu. Nyn u nechodme po ulicch a nemnme zamen naeho ivota jako prmrn svtsk lovk. Bh napjat vykv na nai reakci. Jak on, tak i Pn Je a vichni skuten vc by vm mohli tm poruit, abyste uinili sprvn rozhodnut. Avak i kdy Bh, Kristus i my uinme

DODATEK 1

241

ve, co meme, abychom vm pomohli (v ppad Boha dokonce natolik, e dal svho jedinho Syna, aby za ns zemel), vae spsa zle v konen instanci na vaem svobodnm rozhodnut, zda se pevn chopte velk nadje, kter je vm nyn nabdnuta.

242

DODATEK 1

Kapitola 11 : Otzky
1. 2. Jak druh zmn by ml nastat v naich ivotech, jsme-li poktni? Co znamen svatost? a) nemt dn kontakty s nevcmi; b) bt oddlen od hchu a pro Bo zleitosti; c) chodit do kostela; d) konat dobro pro druh. Jak typy zamstnn nejsou vhodn pro skutenho kesana? Co znamenaj slova svat a eklzie/crkev? Kter z nsledujcch tvrzen o obadu Lmn chleba jsou pravdiv? a) mli bychom jej konat pravideln v tdennm rytmu; b) mli bychom jej konat jedenkrt ron o Velikonocch; c) chlb a vno se promn ve skuten tlo a krev Jee; d) chlb a vno zastupuj (reprezentuj) tlo a krev Jee. Kter z nsledujcch tvrzen o manelstv jsou pravdiv? a) mli bychom bt sezdni pouze s pravm vcm; b) vcm je dovolen rozvod; c) enat i vdan vc, jejich partnei jsou nevc, by se mli snait setrvat v tomto svazku; d) v manelstv reprezentuje mu Krista a ena spoleenstv vcch. Mly by eny v eklzii vyuovat? Jste-li poktni po poznn Pravdy, mli byste mt nadle spoleenstv s crkvemi, kter nehlsaj plnou Pravdu? Chtli byste bt kontaktovni Christadelfiny k hlubmu prodiskutovn evangelia?

3. 4. 5.

6.

7. 8.

9.

DODATEK 1

243

DODATEK 1: SOUHRN ZKLADN BIBLICK NAUKY

1. 1.1. 1.2. 1.3. 1.4. 1.5. 1.6. 1.7. 1.8. BH Existuje osobn bytost zvan Bh, s povahou, je je dokonalou smsic spravedlnosti a milosti, majc skutenou a osobn existenci, jej podobu zosobujeme. Andl jsou jeho poslov, kte nemohou heit a sdlej Bo pirozenost. Kesanskou nadj je obdret Bo pirozenost v tlesn podob pi Kristov nvratu. DUCH BO Duch Bo poukazuje na jeho moc, dech a mysl, skrze n veho dosahuje a je vude ptomen. Duch svat odkazuje k tto moci, pouit k dosaen uritch cl. V rznch obdobch minulosti obdreli lid zzran dary tohoto Ducha. V souasnosti nejsou vak k dispozici a Bo moc se nm zjevuje skrze jeho slova. Duch svat nenut lidi k tomu, aby se stali duchovnmi proti sv vlastn vli. Bible byla kompletn inspirovna Bom Duchem. Bible je na jedinou autoritou v naem vztahu k Bohu.

2. 2.1. 2.2. 2.3. 2.4. 2.5. 2.6. 2.7. 2.8. 2.9. 2.10.

3. BO ZASLBEN 3.1. Evangelium bylo zvstovno v podob slib, uinnch idovskm (pra)otcm. 3.2. Sm eny z Gn 3,15 poukazuje na Krista, kter byl doasn porann hchem, semenem hada. 3.3. Planeta Zem nebude nikdy zniena, aby mohla bt naplnna Bo zaslben. 3.4. Abrahamovo a Davidovo semeno (potomek) je Kristus; 3.5. meme bt jeho soust vrou a ktem, 3.6. take tato zaslben se tkaj i pravch vcch.

244

DODATEK 1

4. BH A SMRT 4.1. Svou pirozenost je lovk smrteln, se sklonem k hchu 4.2. a postien za Adamv hch. 4.3. Tuto lidskou pirozenost ml i Kristus. 4.4. Due odkazuje na ns, nae tlo i mylen, tedy na osobu jako takovou. 4.5. Duch odkazuje na nai ivotn slu/dech a povahu. 4.6. Smrt je stav nevdom. 4.7. Pi Kristov nvratu dojde k tlesnmu vzken pouze tch, kte slyeli prav evangelium, a mohou tedy skldat ty ze sv odezvy na nj. 4.8. Znalost a ocenn Boch slov bude zkladem soudu. 4.9. Nesmrtelnost bude pidlovna soudnou stolic. 4.10. Trestem hnk, majcch odpovdnost, bude vn smrt. 4.11. Peklo poukazuje na hrob. 4.12. Gehenna byla zemm vn Jeruzalma, kde byly pleny odpadky i tla zloinc. 5. KRLOVSTV BO 5.1. Izraelsk lid tvoil Bo krlovstv u v minulosti. 5.2. Nyn ji netrv, ale bude znovu zzeno pi Kristov nvratu 5.3. v podob celosvtovho Krlovstv na zemi pod Kristovou vldou a v zjmu Boha. 5.4. Prvnch 1000 let (Milnium) tohoto Krlovstv spat prav vc vech vk, vldnouc nad obyejnmi smrtelnmi lidmi, kte budou naivu pi Kristov nvratu. 5.5. Politicky tedy nen Krlovstv nyn ustaveno. 5.6. Spe ne naimi skutky jsme spaseni milost skrze nai vru. 6. BH A ZLO 6.1. Slovo bel znamen falen alobce, i pomlouva. 6.2. Slovo satan znamen protivnk 6.3. a me poukazovat na lidi dobr i zl. 6.4. Obrazn mohou bel a satan odkazovat na hch a tlo. 6.5. Had v Edenu byl skutenm zvetem; 6.6. zznam stvoen i pdu lovka v knize Genesis by ml bt chpn spe doslovn ne symbolicky. 6.7. Dmoni jako hn duchov, zesnul duchov i sly hchu neexistuj. 6.8. Kristus vyhnjc dmony znamen, e lil ne moci. 6.9. Lucifer nen hnm andlem.

DODATEK 1 6.10. 6.11.

245

Bh je vemocn; nedl se o svou moc s dnou hnou bytost, kter by byla v opozici k jeho zmrm. Strasti v ivot vcho pochzej od Boha jako prvn piny, a nejsou vsledkem smly, i psoben hn bytosti, zvan bel.

7. JE KRISTUS 7.1. Trojice jak je iroce chpan v kesanstvu je doktrnou, je nen obsaena v Bibli. 7.2. Kristus se narodil pann Marii, 7.3. je byla obyejnou enou s lidskou pirozenost. 7.4. Je ml lidskou pirozenost, 7.5. avak dokonalou a bezhnou povahu. 7.6. Je zemel jako dokonal ob hchu ze sv vlastn svobodn vle. 7.7. Je byl vzken po sv smrti na ki. 7.8. Je neexistoval v tlesn podob ped svm narozenm; 7.9. byl vak od potku v Bo mysli/elu. 7.10. Je zemel jako ob za nae hchy, 7.11. aby doshl spsy pro ns i pro sebe. 7.12. Je zemel jako n zstupce (reprezentant), 7.13. nikoli coby nhrada za ns, v co v vtina kesan. 7.14. Mojv zkon skonil Kristovou smrt, 7.15. proto jej nemusme nyn zachovvat, a to vetn sabatu /dne odpoinku/. 8. KEST 8.1. Bez ktu neme bt dn nadje ve spasen; 8.2. vra a kest nm dovoluj mt podl na zaslbench danch Abrahamovi. 8.3. Kest je na odputn hch. 8.4. Kest je provdn plnm ponoenm do vody 8.5. dosplch lid, kte znaj evangelium. 8.6. Ti, kte byli ponoeni bez plnho pochopen pravho evangelia, mus bt poktni znovu, sprvnm zpsobem. 8.7. Pochopen pravho evangelia se vyaduje, aby mohl bt kest platn. 9. IVOT V KRISTU 9.1. Po ktu se mus vc snait bt oddlen od zpsob a cest tohoto hnho svta 9.2. a rozvjet kristovsk povahov rysy.

246

DODATEK 1

9.3. ast na zamstnnch i zbavch, kter by ns vedly k nedodrovn Boch pikzn, nen sluiteln s opravdovm kesanskm ivotem. 9.4. Poktn vc by se mli setkvat a mt spoleenstv jeden s druhm, kdykoli a kdekoli je to v jejich lidskch silch. 9.5. Poktn vc by mli pravideln lmat chlb a pt vno na pamtku Kristovy obti. 9.6. Pro poktn vc je tak nutn pravideln modlitba a ten Bible. 9.7. Poktn vc m spoleenstv jen s tmi, kte zastvaj pravdiv uen a sna se je penst do ivota. 9.8. Proto ti, kte pestvaj vit i praktikovat Pravdu, pestvaj bt ve spoleenstv pravch vcch. Pozn. : Vyznn on jedin vry, kter pouvaj Christadelfini po celm svt ji vce ne 100 let, je k dispozici na adrese: v anglitin The Christadelphians, PO Box 3034, South Croydon, Surrey CR2 0ZA U.K.. v etin info@carelinks.net www.carelinks.net .

DODATEK 2

247

DODATEK 2: N POSTOJ K TOMU, JAK SE POUIT O BIBLICK PRAVD

Je docela mon studovat veker podstatn biblick uen, a pesto neuspt s penesenm hodnoty jeho posln do osobnho ivota. Tato skutenost me bt velice stresujc pro ty, kdo pouvaj pruku jako je tato k instruovn druhch a ti pak ztroskotaj pi osvojen v n zmnnch princip. V prvnm stolet bylo zaznamenno mnoho autentickch reakc na hlsn evangelia. Lid rdi pijali evangelium, a byli proto poktni (Skutky 2,41). Bez odezvy v srdci nem kest smysl. Ti, kte pijali evangelium jen pod tlakem svch partner i rodi, asi nevytrvaj u celho kurzu. Protoe mme vt zjem na doveden lid ke spse ne na potu kt, je smyslupln udlat si pi naem hlsn evangelia as na to, abychom zajistili sprvn pstup naich kandidt ktu k tomuto aktu. Ti v Beroji pijali evangelium s velikou dychtivost a kad den zkoumali v Psmu, zdali je to tak, jak zvstuje Pavel (Skutky 17,11). Tato pruka a vlastn jakkoli lidsk literatura je pouhm pokusem pesn zobrazit biblick uen. K opravdov reakci na evangelium je nutn mt mysl vnmavou pro Bo slovo a skutenou touhu prozkoumat Psmo na osobn rovni. To je nco, co neme hlasatel evangelia nezbytn pivodit; meme pouze upozornit na vznamn biblick pase. Vc v m se ze srdce piklonili k tomu uen, kter jim bylo odevzdno pedtm, ne byli poktni ( 6,17). Ti, kte tvrdojn setrvvaj na cestch hnho tla, nebudou nikdy schopni sprvn pochopit pravdu evangelia; skon tak, e se budou tvit jako zbon, ale svm jednnm to budou poprat pod by se chtli uit, ale nikdy nemohou pijt k poznn pravdy (2 Tm 3,1-7). Nikdy nepochopme to, co nechceme znt. Nemme-li skutenou lsku ke spravedlnosti ani nefalovanou touhu poddit nae ivoty Bomu veden, nikdy nebudeme schopni pijt k poznn pravdy, a to navzdory vemu naemu biblickmu ten nae studium pak bude pouhm akademickm cvienm. Existuje nkolik pklad ten Psma, kte se minuli s jeho poselstvm. To je nemoc, ke kter jsme vichni nchyln. id se v asech Kristova psoben zdli bt velice horliv pro Bo slovo: dvovali v inspirovanost starozkonnch spis (J 5,45; Skutky 6,11), vdli, e studiem tchto text mohou zskat nadji na vn ivot (J 5,39) a kad tden je

248

DODATEK 2

veejn etli (Skutky 15,21). Navc nkte z nich soukrom studovali pslun pase bhem tdne. Pesto pln propadli v otzce pochopen skutenho vznamu tchto text toti, e smuj ke Kristu. Je jim ekl pmo: Zkoumte Psma Kdybyste opravdu vili Mojovi, vili byste i mn, nebo on psal o mn. Nevte-li tomu, co on napsal, jak uvte mm slovm? Neposlouchte Moje a Proroky (J 5,39+46-47; L 16,29-31). Meme si pedstavit rozhorlenou reakci id: Ale my teme Bibli! My j vme! Pro svj zkoprs postoj vak nedosahovali patinho inu etli, ale nerozumli; dvali se, ale nevidli. Nen skuten nikdo natolik slep jako ti, kdo vidt nechtj. Na vech stupnch naeho duchovnho vvoje se musme chrnit ped takovm postojem.

BH A ZLO

249

DODATEK 3: BLZKOST KRISTOVA NVRATU

Kristova slova z Mt 24,36 ozejmuj, e nebudeme nikdy znt pesn as jeho druhho pchodu. O onom dni a hodin vak nev nikdo, ani andl v nebi, ani Syn; jenom Otec sm (srovnej Skutky 1,7). Kdy se vak uednci zeptali Jee, jak bude znamen tvho pchodu? (Mt 24,3), neodpovdl jim, e na jejich otzku nelze odpovdt. Naopak povdl jim o znamench, kter budou na svt ke spaten tsn ped jeho nvratem. Je jim to ekl, protoe chtl, aby generace ijc tsn ped jeho pchodem byla schopna zeteln rozpoznat, e ije skuten v poslednch dnech. Existuje dobr dvod doufat a vit, e jsme to my, kdo ijeme v tchto poslednch dnech. Znamen Kristova pchodu V Mt 24 a L 21 hovoil Je o ase, kdy: se objev falen proroci, prohlaujc se za Krista; vlka a nsil napln zemi; bude hlad, mor a zemtesen; mnoz odpadnou od pravdy; lidsk srdce budou zmrat strachem kvli zoufal situaci na cel zemi a oekvnm toho, co pichz na cel svt (L 21,26). Pravdou je, e svt byl vdy zahrnut stle se zvtujcmi problmy tohoto typu. Je si byl evidentn vdom tto skutenosti; je proto na mst domnvat se, e hovoil o ase, kdy tyto problmy doshnou takovho stupn, e bude hrozit znien cel planety. Pro vechny peliv pozorovatele svtovch udlost je nepochybn, e onou dobou je prv souasnost. Neuviteln optimismus vyvrajc z lidsk pirozenosti a neochota postavit se elem a realisticky k naemu postaven nm ztuje uznat realitu toho veho. Nsledujc dkazy jsou jen zlomkem z tch, kter jsou k dispozici; pesvdiv vak ukazuj, jak se nyn napluj Kristova slova: 1. Tm na kadm kontinentu se dnes vyskytuje stl proud arlatn a charismatickch vdc, kte krej v ele svch pvrenc. 2. Nsledujc statistika ukazuje, jak dramaticky narst problm vlky navzdory nebvalmu lidskmu sil mt vci pod kontrolou: Stolet Obti na ivotech (v milionech) Mnostv vtch vlek 17. 3,3 ? 18. 5,0 ?

250

BH A ZLO

19. 5,5 ? 1900-1945 40,5 19 1945-1975 50,7 119 (Zdroj: Institute of Conflict Studies, University of London) 3. Problm masovho rozen hladu a nemoc je nm vem rovn dobe znm. AIDS je zdaleka nejrozenj celosvtovou epidemi, ji svt poznal. Hroz dramaticky zredukovat svtovou populaci v dlouhodobm horizontu. Vedle Kristovch slov v Mt 24 a L 21 je i nkolik dalch pas, kter spojuj zemtesen s nvratem Krista: Iz 2,19-22; Ez 38,20; Jel 3,16; Ag 2,7; Za 14,3-4. 4. Zmenen drazu na fundamentln dleitost sledovn Bible pi hledn pravdiv doktrny vystilo v masov odklon od biblick pravdy. Filosofie lidsk jednoty za kadou cenu, kter se nyn roziuje ve spolenosti, urychlila tento proces. 5. c se nik ped skutenost, kter je k vidn v kad modern spolenosti, je dostatenm potvrzenm lidskho strachu z budoucnosti. Vdci, ekonomov i ekologov ti vichni se shoduj, e svt neme pokraovat v dosavadnm smovn. Vyerpn a naruen prodnch zdroj, zneitn vzduchu, mo a oznov vrstvy to ve ve spojen s hrozbami epidemi a nuklernho znien smuje k blzk destrukci soudobho svta. Bh vak slbil, e toto ve nikdy nenastane. K dodren tohoto slibu mus tedy brzy poslat Jee, aby dramatickm zpsobem promnil tuto planetu zzenm krlovstv Boho na zemi. Optovn oiven Izraele Je korunoval svj seznam znamen jasnm prohlenm: A tehdy uz Syna lovka pichzet v oblaku s moc a velikou slvou (L 21,27). Nsledujc ver pin povzbuzen pouze tm, kte jsou poktni a maj ped Bohem dobr svdom: Kdy se toto zane dt /tj. nyn!/, napimte se a zdvihnte hlavy, nebo vae vykoupen je blzko (L 21,28). Je pot zavril tato proroctv o svm druhm pchodu pdavkem v podob podobenstv o fkovnku: Podvejte se na fkovnk nebo na jin strom: Kdy se u zelenaj, sami vte, e lto je blzko. Tak i vy, a uvidte, e se toto dje, vzte, e je blzko krlovstv Bo /tud i Kristv druh pchod/. Amen, pravm vm, e nepomine toto pokolen, ne se to vechno stane (L 21,29-32). Z pozorovn pucch rostlin mvme na jae intuitivn pocit, e pichz lto i zmna ronho obdob; stejn je tomu, kdy se zane zelenat fkovnk mli bychom si bt podobnm zpsobem

BH A ZLO

251

vdomi, e nae generace uvid druh pchod. Fkovnk je biblickm symbolem izraelskho nroda (Jl 1,7; Oz 9,10; Jr 24,2 a srovnej i Ez 36,8). Toto zvltn znamen Kristova pchodu proto odkazuje na oiven (vypuen) Izraele, ke ktermu njakm zpsobem dojde. V tomto kontextu maj nepochybn svj vznam dramatick udlosti, spojen s rstem Izraele od jeho znovuzzen roku 1948. Bh zashne do svtovch udlost a sele Jee Krista opt zpt na zem. Tento Je, kter byl od vs vzat do nebe, znovu pijde prv tak, jak jste ho vidli odchzet, ekli andl uednkm, kdy stli na Olivov hoe a upen se dvali na Pna, kter byl vzat vzhru (Skutky 1,9-12). Budouc invaze do Izraele Mnoho biblickch proroctv popisuje velkou invazi do Izraele, kter nastane blzko asu Kristova nvratu. alm 83 popisuje, jak se nrody obklopujc Izrael spoj proti nmu, prohlaujce: Pojme a vyhlame je, a nrodem nejsou, a se nikdy jmna Izraele ani nevzpomene Zaberme si Bo nivy! ( 83,5+13). Povimnte si, e tato pozdj invaze do Izraele mus pijt, kdy je Izrael nrodem. Jeho souasn obnova jakoto nroda je proto nutnm vodem k tto velk posledn invazi na tento nrod. Studenti Bible pedvdali obnovu izraelskho nroda mnoho let pedtm, ne nastala (nap. John Thomas v knize Elpis Israel, kter je k dispozici u vydavatele). Postoj tonk z almu 83 odpovd pesn postojm Arab, dnench izraelskch soused. Ti stle vyhlauj svoji nesmiitelnou nenvist a poaduj pro sebe Jeruzalm jako svat islmsk msto. alm pokrauje popisem, jak bud invaze ukonena dramatickm Bom zsahem a ustavenm jeho celosvtovho krlovstv ( 83,13 -18). Mnoho dalch proroctv popisuje stejn sled udlost. Invaze arabskch neptel do Izraele zathne vechny nrody do celosvtovho konfliktu. Zvltn zmnka je v bibli uinna o mocnm tonkovi, kter napadne Izrael ze severu. Nsledkem pak bude Bo intervence v podob Kristova nvratu a zzen Krlovstv (nap. Ezechiel 38 -40 a Daniel 11,4045). Hlub studium proroctv tohoto typu tvo dleitou st naeho duchovnho rstu v obdob po ktu. Zacharj 14,2-4 pat mezi nimi k nejvraznjm: Shromdm k Jeruzalmu do boje vechny pronrody. Msto bude dobyto /srovnej L 21,24/, domy vyplenny, eny zhanobeny Hospodin vythne a bude bojovat proti onm pronrodm, jako bojoval kdysi v den bitvy /tj. zashne zzranm zpsobem do svtovch udlost stejn jako to ji uinil dve/. V onen den stanou jeho nohy na hoe Olivov, lec na vchod od Jeruzalma.

252

BH A ZLO

Tato velk invaze do Izraele me nyn nastat v libovolnm okamiku, co je dno stupujc se rychlost vlench i politickch akc. Nen dobr si myslit, e budeme v reakci na evangelium ekat a do invaze; musme si pipomnat Pavlova slova: A budou kat ,je pokoj, nic nehroz, tu je nhle pepadne zhouba(1 Te 5,3). Nikdy nebudeme schopni pesn urit, kdy se Kristus vrt; vme pouze, e je to spojeno s invaz do Izraele ze severu a e tento atak pravdpodobn nastane brzy. Mon, e budou jet pedchzet jin toky ne ty, o kterch jsme uvaovali na zklad proroctv; studenti Bible budou vak vdy pozorn sledovat vvoj v Izraeli. Vme, e Bh nakonec zashne a e Kristovy nohy stanou na hoe Olivov. Prv z tto hory byl vzat na nebe a na tuto horu se tak vrt. Tento Je, kter byl od vs vzat vzhru do nebe, pijde prv tak, jak jste ho vidli odchzet do nebe, ekli andl uednkm stojcm na on hoe a sledujcm stoupajcho Pna (Skutky 1,9-12). Pi naem hodnocen, jak blzko je Kristv nvrat, musme usilovat o uritou vyvenost naich soud. Proroctv o svtovch udlostech v asech blzko jeho nvratu slou zejmna ke stvrzen vry tch, kte se ji pipoutali ktem ke Kristovi. Avak zejm vztah mezi souasnou svtovou situac a proroctvmi mus bt nepochybn fascinujc i pro ty, kdo se na tento krok teprve chystaj, a podpr vru ve spolehlivost Boch slov. Nae sluba Bohu nesm bt motivovna pocitem strachu z blzkosti druhho pchodu. Pouze ti, kdo skuten s lskou vyhlej jeho pchod (2 Tm 4,8), obdr odmnu. Nalhavost naeho postaven, kdy ijeme zjevn na pedlu vk a lidskho osudu, by se nm vak nemla pestat pipomnat kad den, kter provme. Poten ze studia biblickch proroctv vdy tvoilo nemalou st ivota Christadelfin. Dal prce o proroctvch jsou k dispozici na adrese: Info@carelinks.net .