Jedotky Hmotnosti

Obsah
lnky
Abas (jednotka) Abbs Acre-pulgada Adarme Agra (jednotka) Aki (jednotka) Alada Almud Amat Amole Anker Argenso Arroba Aruzza Ask (jednotka) Assrion Atomov hmotnostn jednotka Atomov hmotnostn konstanta Azumbre Bakkl Balance Balla Barrique (jednotka) Batmann Beh Berkovec (jednotka) Bes (jednotka) Bezmen Bikoru Bin Bismarmark Bismarpund Boll (jednotka) Bkila 1 1 2 2 2 3 3 3 4 4 5 5 6 7 7 8 8 10 11 12 12 12 13 13 14 14 15 15 16 16 16 17 17 18
Bt Dalton (jednotka) Denr (jednotka) Dipondium Dirham Fenik Grain Imperiln tuna Kap Kart (hmotnost) Kasm Kilogram Kventlk Kmen (jednotka) Libra (hmotnost) Lot (jednotka) Lkrnick unce Metrick cent Musse Pack Pinte Pud (jednotka) Sack Score (jednotka) Seznam historickch jednotek Slunen hmotnost Talent (jednotka) Troysk unce Unce Vagn (mrn jednotka) Vrdunk Zrno (jednotka) n ekel
18 18 20 20 20 21 21 22 22 23 24 24 30 30 31 31 33 33 33 34 34 35 36 37 37 42 42 43 44 45 45 46 46 47
Reference
Zdroje lnk a pispvatel Zdroje obrzk, licence a pispvatel 49 51
Licence lnk
Licence 52
Abas (jednotka)
Abas (jednotka)
Abas je star persk jednotka hmotnosti pouvan pro perly. V 18. a 19. stolet byla pepotvna jako 7/8 kartu[1][2][3] (t. j. 0,875 kartu) nebo ti a pl zrna (grain),[4] v souasnosti jako 0,91 kartu[5] (co v pepotu z metrickch kart in 0,182 gramu).
Reference
[1] MORTIMER, Thomas. A general dictionary of commerce, trade, and manufactures. Londn : [s.n.], 1810. [2] Wyndham Beawes, Jacques Savary des Brusions: Lex mercatoria rediviva: or, The merchant's directory, tisk James Williams, 1773, kap. Of the General Trade of the World, str. 766 [3] Daniel Fenning: The Royal English dictionary: or, A treasury of the English language, R. Baldwin, J. Richardson, 1763 [4] George Crabb: Universal technological dictionary or familiar explanation of the terms used in all arts and sciences containing definitions drawn from the original writers, Baldwin, Cradock & Joy, Londn, 1823, dl I, str. 7 [5] Jewelry Guide Glossary Pearls (http:/ / www. saffronart. com/ sitepages/ jewelry/ glossary. aspx#pearls), Saffronart Management Corporation, 2008
Abbs
Abbs je star jednotka hmotnosti vnkterch islmskch zemch. Jej hodnota je piblin 370g. Pevodn vztahy: v rnu = 1 abbs = 370 g = 1/8 batmann, t mince, v Palestin a Srii = 1 abbs = 370 g = 20 miskl.
Literatura
M. Chvojka J. Skla. Mal slovnk jednotek men. Praha : Mlad fronta, 1982.
Acre-pulgada
Acre-pulgada
Acre-pulgada je jednotka objemu pouvan na Kub. Zaznamenv objem kvdru o obsahu plochy 1 acru a vce 1 pulgady (palce). Jej hodnota in piblin 102,8 m.
Literatura
Adarme
Adarme je star jednotka hmotnosti pouvan v nkterch panlsky mluvcch zemch. Jej hodnota in piblin 1,8 g, ppadn 3,6 g. Pevodn vztahy: panlsko, Argentina, Bolivie, Guatemala, Chile, Kuba, Peru, Venezuela = 1 adarme = 1,797 g = 1/256 kastilsk libry v lkrenstv ve panlsku = 1 adarme = 3,594 g = 1/96 lkrensk libry v lkrenstv v Argentin = 1 adarme = 3,589 g = 1/96 lkrensk libry
Literatura
Agra (jednotka)
Agra je star jednotka hmotnosti pouvan v Uzbekistnu. Jej velikost inila piblin 61 g.
Literatura
Aki (jednotka)
Aki (jednotka)
Aki je star jednotka hmotnosti pouvan v Librii Jej hodnota in piblin 1,274 g.
Literatura
Alada
Alada je star jednotka hmotnosti pouvan v Uzbekistnu. Jej hodnota inila piblin 16 g.
Literatura
Almud
Almud je star jednotka hmotnosti, objemu i obsahu. Pouvna byla v zemch s vlivem panltiny a portugaltiny. Jej jazykov varianty jsou rovn alemina, almade, almonde i almuersa. Toto pojmenovn vychz z arabskho slova al-mudd. Pevodn vztahy pro hmotnost: v Mexiku = 1 almud = 20 kg = 4 barsellana = 1/2 quartilla (tto jednotky pouval indinsk kmen Tzeltal pro hmotnostn kukuice) Pevodn vztahy pro objem: na Belerskch ostrovech = 1 almud = 1,954 l = 1/36 cuartera v Brazlii = 1 almud = 16,54 l v Chile = 1 almud = 8,082 l = 1/12 fanega na Madagaskaru = almud = 17,7 l v Mexiku = 1 almud = 7,568 l, 4,625 l nebo 1,76 l v Paraguayi = 1 almud = 24 l v Portugalsku = 1 almud = 16,95 l = 1/25 pipa = 1/50 tonel = 2 pote = 12 canhada = 48 quartilho; tto jednotky bylo pouvno tak pro objem vna, kter na Madeie inil 17,39 l a v Portu 25,36 l ve panlsku = 1 almud = 4,624 l = 1/12 Fanega (kastilsk) Pevodn vztahy pro obsah: v Argentin = 1 almud = 3303 m = 1/2 fanegada v Mexiku = 1 almud = 3502 m ve panlsku = 1 almud = 3220 m 4608 tveren vara
Almud
Literatura
Amat
Amat je star jednotka hmotnosti pouvan v Indonesii. Do etiny se d peloit jako moc nebo hodn. Velikost 1 amat in 123,5 kg a dl se na 2 pikul.
Literatura
Amole
Amole je star jednotka hmotnosti povan v Etiopii. Jej velikost inila piblin 640 g. Jet do pomrn nedvn doby (do potku 20. stolet) se v Etiopii uvalo placen tyinkami soli prv o tto hmotnosti.
Literatura
Tyinka soli Amole
Anker
Anker
Anker je star jednotka hmotnosti a objemu pouvan ve rznch zemch severn a zpadn Evropy. Jako jednotka objemu byla pouvna pro kapaliny, nejastji pro vno. Pevodn vztahy pro hmotnost: v Holandsku 1 Anker = 30 Kg. Pevodn vztahy pro objem: v Dnsku 1 Anker = 38,64 l ppadn 37,44 l = 1/48 fad vin. v Nmecku 1 Anker = 41,67 l = 1/24 Fuder; v jednotlivch historickch zemch Nmecka se pak jednotliv velikosti liily. V Prusku se 1 Anker rovnal 34,35 l; v Sasku 38,36 l. ve vdsku 1 Anker = 39 l nebo 39,26 l = 1/4 m
Literatura
Argenso
Argenso je star jednotka hmotnosti pouvan ve panlsku. Velikost 1 argenso inila v Barcelon 2,097 g a tvoila 1/192 libry.
Literatura
Arroba
Arroba
Arroba je star jednotka hmotnosti i objemu. Pouvna byla v zemch s vlivem panltiny a portugaltiny, piem jej zklad pochz z arabskho charrba. Jej dal pouvan varianty byly tak jarroba i centaro. Pevodn vztahy pro hmotnost: v Argentin = 1 arroba = 11,48 kg = 25 liber v Brazlii a Portugalsku = 1 arroba = 14,69 kg = 32 liber; modern arroba metrica se pouv v zemdlstv a jej velikost je 15 kg. v Chile a Uruguayi = 1 arroba chilena = 11,49 kg = 32 cuartillo = 8 azumbre = 4 cuarta v Kostarice = 1 arroba = 11,34 kg = 25 liber ve panlsku = 1 arroba = 11,50 kg = 25 liber kastilskch; ve panlsku ovem tato jednotka nebyla natolik pesn, v mnohch mstech a pro rzn zbo i vrobky jej velikost kolsala mezi 10,5 kg a 22 kg; stejn hodnoty jako ve panlsku pak platily tak v Dominiknsk republice, Filipnch, Guatemale, Kolumbii, Kub, Mexiku, Paraguayi a Peru Pevodn vztahy pro objem: v Bolvii = 1 arroba = 30,45 l; stejnou hodnotu jako v Bolivii mla tato jednotka v Peru v Dominiknsk republice = 1 arroba = 16,33 30,45 l v Chile = 1 arroba = 32,7 l nebo 34,07 l ve panlsku: 1 arroba mayor (nazvan t centara) = 16,31 l = 128 copa = 32 cuartillo = 8 azumbre = 4 cuartilla = 1/16 moyo = 1/27 pipa = 1/30 bota; stejn velikost tto jednotky pak platila tak v Ekvdoru, Guatemale, Kolumbii, Mexiku a Venezuele 1 arroba menor = 12,56 l = liber; Kastilii pak velikost jedn arroby menor inila 12,64 l, ve Valencii 11,64 l
Literatura
Aruzza
Aruzza
Aruzza je star jednotka hmotnosti pouvan v islmskch zemch. Do etiny se d peloit jako rov zrno.
Pevodn vztahy
1 aruzza = 0,0186 g = 1/240 misklu kanonickho.
Literatura
Ask (jednotka)
Ask je star jednotka hmotnosti a objemu pouvan ve Skandinvii.
Pevodn vztahy pro hmotnost

v Dnsku 1 ask = 21,16 Kg = 1/6 tnde smr
Pevodn vztahy pro objem

v Norsku tak pouvan varianta 1 Aske = 10,8 l = 4 boll; ppadn tak 16,2 l ve vdsku 1 ask = 8 a 21 l = 3 a 8 kanna
Literatura
Assrion
Assrion
Assrion je star hebrejsk jednotka hmotnosti. Nazvala se t lepton. Velikost 1 assrion inila piblin 6,7 g.
Literatura
Atomov hmotnostn jednotka

Atomov hmotnostn konstanta in 1/12 klidov hmotnosti atomu uhlku 12 ( , tedy uhlku s 6 protony a 6 neutrony v jde) v zkladnm stavu a nevzanho chemickmi vazbami. Relativn atomov hmotnost a relativn molekulov hmotnost pak udv, kolikrt je klidov hmotnost danho atomu i molekuly vt ne tato konstanta.
Znaen a hodnota
Symbol veliiny: mu Hodnota konstanty vyjden v jednotkch SI: mu = (1,6605389210,000000073)10-27kg (hodnota CODATA 2010, chyba je uvedena jako odhad smrodatn odchylky, tedy 1).[1] Velikost konstanty se upesuje na zklad novch men a korelac s menm jinch konstant (tzv. adjustace) a publikuje piblin jedenkrt za 4 roky.
(Unifikovan) atomov hmotnostn jednotka, dalton

Velikost atomov hmotnostn konstanty je vhodn pro udvn hmotnost molekul, atom, iont a atomovch jader. Proto byla pomoc n definovna phodn jednotka hmotnosti, tzv. (unifikovan) atomov hmotnostn jednotka,[2] se znakou u. V chemii a biochemii se uv pro tuto jednotku nzev dalton (znaka Da; nkdy se v rozporu s normami pouv i znaka D, co je vak podle norem znaka pro dioptrii, jednotku optick mohutnosti). Pouvn jednotky Da soubn s u bylo schvleno v roce 2004 organizacemi IUPAP a IUPAC. 1 Da = 1 u Atomovou hmotnostn konstantu lze tedy jednodue stanovit v jednotkch u resp. Da: mu = 1 u = 1 Da Z toho je zejm pevodn vztah k jednotce kilogram: 1 u = 1 Da = (1,6605389210,000000073)10-27kg Pevodn vztah k jednotce eV/c: 1 u = 1 Da = (931,4940610,000021)103eV/c (Unifikovan) atomov hmotnostn jednotka resp. dalton nejsou jednotkami SI, i kdy je akceptovno jejich pouvn spolen s jednotkami SI.[3] U jednotky dalton je obvykl i pouvn pedpon pro dekadick nsobky a dly,[3] na rozdl od jednotky u.
Atomov hmotnostn jednotka
Historick poznmka
Ped rokem 1961, kdy dolo k dohod mezi organizacemi IUPAC a IUPAP a byla odsouhlasena shora uveden definice atomov hmotnostn konstanty a z n vychzejc unifikovan atomov hmotnostn jednotky, pouvali chemikov a fyzikov ponkud odlin definice atomovch hmotnostnch konstant resp. jednotek. Jejich hodnoty se proto liily. Ob sice za zklad uvaly atomy kyslku, ale fyzikov konstantu vztahovali k izotopu kyslku-16 ( ), zatmco chemikov vychzeli z prodn smsi nuklid kyslku. Pslun atomov hmotnostn jednotky se oznaovaly znakou amu (z anglickho atomic mass unit). Vztah k souasn unifikovan atomov hmotnostn jednotce resp. daltonu je 1 u = 1 Da = 1,0003171amu(fyz) = 1,000042amu(chem) Pouvn jednotek amu se od r. 1961 nedoporuuje, v souasnch normch se ji neuvd ani jako soubn pouvan zastaral jednotka. Vzhledem k uveden zmn definice tto konstanty i pslun jednotky se pro upesnn k jejmu dnenmu nzvu dodv slovo unifikovan, je vak ppustn ho vynechvat, nebo vzhledem k dlouh dob, kdy se jednotky amu nepouvaj, ji prakticky nehroz zmna.
Poznmky
[1] Aktuln hodnota konstanty na strnkch NIST (http:/ / physics. nist. gov/ cgi-bin/ cuu/ Value?u|search_for=physchem_in!) [2] Podobn postup nen neobvykl, nap. energie se v jadern a sticov fyzice udvaj pomoc jednotky elektronvolt, vychzejc z hodnoty jin dleit konstanty - elementrnho nboje. [3] Tabulka mimosoustavovch jednotek zvislch na experimentlnm uren v pruce SI (http:/ / www. bipm. org/ en/ si/ si_brochure/ chapter4/ table7. html)
Reference Souvisejc lnky

Relativn atomov hmotnost Relativn molekulov hmotnost
Atomov hmotnostn konstanta
10
Atomov hmotnostn konstanta

Znaen a hodnota

Velikost atomov hmotnostn konstanty je vhodn pro udvn hmotnost molekul, atom, iont a atomovch jader. Proto byla pomoc n definovna phodn jednotka hmotnosti, tzv. (unifikovan) atomov hmotnostn jednotka,[2] se znakou u. V chemii a biochemii se uv pro tuto jednotku nzev dalton (znaka Da; nkdy se v rozporu s normami pouv i znaka D, co je vak podle norem znaka pro dioptrii, jednotku optick mohutnosti). Pouvn jednotky Da soubn s u bylo schvleno v roce 2004 organizacemi IUPAP a IUPAC. 1 Da = 1 u Atomovou hmotnostn konstantu lze tedy jednodue stanovit v jednotkch u resp. Da: mu = 1 u = 1 Da Z toho je zejm pevodn vztah k jednotce kilogram: 1 u = 1 Da = (1,6605389210,000000073)10-27kg Pevodn vztah k jednotce eV/c: 1 u = 1 Da = (931,4940610,000021)103eV/c (Unifikovan) atomov hmotnostn jednotka resp. dalton nejsou jednotkami SI, i kdy je akceptovno jejich pouvn spolen s jednotkami SI.[3] U jednotky dalton je obvykl i pouvn pedpon pro dekadick nsobky a dly,[3] na rozdl od jednotky u.
Historick poznmka
Ped rokem 1961, kdy dolo k dohod mezi organizacemi IUPAC a IUPAP a byla odsouhlasena shora uveden definice atomov hmotnostn konstanty a z n vychzejc unifikovan atomov hmotnostn jednotky, pouvali chemikov a fyzikov ponkud odlin definice atomovch hmotnostnch konstant resp. jednotek. Jejich hodnoty se proto liily. Ob sice za zklad uvaly atomy kyslku, ale fyzikov konstantu vztahovali k izotopu kyslku-16 ( ), zatmco chemikov vychzeli z prodn smsi nuklid kyslku. Pslun atomov hmotnostn jednotky se oznaovaly znakou amu (z anglickho atomic mass unit). Vztah k souasn unifikovan atomov hmotnostn jednotce resp. daltonu je 1 u = 1 Da = 1,0003171amu(fyz) = 1,000042amu(chem) Pouvn jednotek amu se od r. 1961 nedoporuuje, v souasnch normch se ji neuvd ani jako soubn pouvan zastaral jednotka. Vzhledem k uveden zmn definice tto konstanty i pslun jednotky se pro upesnn k jejmu dnenmu nzvu dodv slovo unifikovan, je vak ppustn ho vynechvat, nebo vzhledem k
Atomov hmotnostn konstanta dlouh dob, kdy se jednotky amu nepouvaj, ji prakticky nehroz zmna.
11
Poznmky

Azumbre
Azumbre je star jednotka hmotnosti i objemu. Pouvna byla v zemch s vlivem panltiny. Pevodn vztahy pro hmotnost: v Chile a Uruguayi 1 azumbre = 1,436 kg = 1/8 arroba chilena Pevodn vztahy pro objem: ve panlsku, Ekvdoru, Guatemale, Kolumbii, Mexiku a Venezuele 1 azumbre = 2,016 l = 1/8 arroba mayor
Literatura
Bakkl
12
Bakkl
Bkkl je star jednotka hmotnosti pouvan v Maroku. Jej velikost inila v marockm mst Tanger 76,2 kg.
Literatura
Balance
Balance je star jednotka hmotnosti pouvan v Belgii pro ern uhl. Jej velikost inila 68 kg.
Literatura
Balla
Balla je star hmotnost jednotka, kter odpovd piblin 1,866 kg. Pouvala se v Benglsku.
Pevod
1 balla = 1,866 kg = 1/20 mann
Literatura
Barrique (jednotka)
13
Barrique (jednotka)
Barrique je star jednotka hmotnosti i objemu. Jej velikost kolsala mezi 340 a 540 kg a 150 a 300 l. Ve Francii se nazvala tak demi-queue i poion; v oblasti Bordeaux pak existoval tzv. barrique bordelaise, jeho velikost inila 228 l.
Literatura
Batmann
Batmann je star jednotka hmotnosti pouvan v islmskch zemch. V Turecku je jej nzev mj. synonymem pro hmotnost 10 kg. V pekladu jej vznam znamen velk mann.
Pevodn vztahy
v rnu ml 1 batmann mnoho rznch velikost 2,944 kg, 2,948 kg, 2,995 kg, 2,973 kg = 1/100 charvr = 1/4 mann-e rej = 1/2 mann-e h = 8/9 mann-e abbs = 4 rak = 8 abbs = 40 sr = 640 miskl = 15 360 nuchd = 61 440 gandom v Turecku 1 batmann = 7,697 kg; v Istanbulu 7,71 kg = 6 okka t 1 batmann metrick = 10 kg = 10 okka metrickch
Literatura
Beh
14
Beh
Beh je star jednotka hmotnosti pouvan v Barm.
Pevodn vztahy
1 beh = 2,070 g = 1/800 pehta
Literatura
Berkovec (jednotka)
Berkovec je star jednotka hmotnosti pouvan vRusku a Estonsku. Pouvna byla od 17.stolet do roku 1918, kdy dolo kzaveden metrick soustavy.
Pevodn vztahy
1berkovec = 163,8kg = 400funt (v17.stolet se 1berkovec pi stejn vze dlil na 10pud)
Literatura
Bes (jednotka)
15
Bes (jednotka)
Bes je starovk jednotka hmotnosti uvan v antickm m, v pozdj Itlii bylo slovo bes oznaenm pro jeden kilogram. Kdysi bylo tak navrhovno, aby se tak nazvala dnen jednotka kilogram i v soustav SI. Tento nvrh ale nebyl pijat - nicmn nvrh ml racionln opodstatnn, nebo kilogram je tiscinsobek gramu, co je v soustav SI vjimka.
velikost
jeden bes = 218,3 gramu = 2/3 pondus
Literatura
Bezmen
Bezmen je star jednotka hmotnosti pouvan v 17. stolet v Rusku.
Pevodn vztahy
1 bezmen = 1,024 kg = 1/16 pud
Literatura
Bikoru
16
Bikoru
Bikoru je star jednotka hmotnosti pouvan v Japonsku. Jej velikost inila 60,48 kg.
Literatura
Bin
Bin je star jednotka hmotnosti pouvan ve Vietnamu.
Pevodn vztahy
1 bin = 30,24 kg = 50 kan; jednotka bin mla t hodnotu 31,24 kg
Literatura
Bismarmark
Bismarmark je star jednotka hmotnosti pouvan v Norsku.
Pevodn vztahy
1 bismarmark = 0,2143 kg = 1/2 pund vedle tto se jednotky uvala v Norsku a tak Dnsku jednotka bismarmark sjaelandsk, jej velikost inila 0,331 kg
Literatura
Bismarpund
17
Bismarpund
Bismarpund je star jednotka hmotnosti pouvan v Norsku.
Pevodn vztahy
1 bismarmpund = 5,144 kg = 12 pund
Literatura
Boll (jednotka)
Boll je star univerzln jednotka hmotnosti, objemu a dlky pro pzi pouvan ve Velk Britnii a nkterch dalch zemch. Nazvala se t bole i bundle.
Pevodn vztahy
pro dlku: v Irsku 1 boll = 65 840 m ve Velk Britnii 1 boll = 54 864 m pro hmotnost: ve Velk Britnii 1 boll = 63,50 kg (pro oves) pro objem: v Norsku 1 boll = 2,7 l = 4 juste = 1/4 ask = 1/12 trideiling ve Velk Britnii 1 boll = 218,2 l = 48 galon (imperilnch) ve Skotsku a Irsku 1 boll = 141 l
Literatura
Bkila
18
Bkila
Bkila je star jednotka hmotnosti pouvan v islmskch zemch. Do etiny se d peloit jako fazole. Jej velikost inila 2,34 g a tvoila 3/4 jednotky dirham.
Literatura
Bt
Bt, ppadn varianta Bath, je star jednotka hmotnosti pouvan v Thajsku. Nazvan nkdy tikal, vychz z n tak thajsk nrodn mna.
Pevodn vztahy
1 bt = 15,11 g = 1/4 tamlng = 1/40 kati = 1/80 xang = 1/4000 pikul
Literatura
Dalton (jednotka)
Znaen a hodnota

Velikost atomov hmotnostn konstanty je vhodn pro udvn hmotnost molekul, atom, iont a atomovch jader. Proto byla pomoc n definovna phodn jednotka hmotnosti, tzv. (unifikovan) atomov hmotnostn jednotka,[2] se znakou u. V chemii a biochemii se uv pro tuto jednotku nzev dalton (znaka Da; nkdy se v rozporu s normami pouv i znaka D, co je vak podle norem znaka pro dioptrii, jednotku optick mohutnosti). Pouvn jednotky Da soubn s u bylo schvleno v roce 2004 organizacemi IUPAP a IUPAC. 1 Da = 1 u Atomovou hmotnostn konstantu lze tedy jednodue stanovit v jednotkch u resp. Da:
Dalton (jednotka) mu = 1 u = 1 Da Z toho je zejm pevodn vztah k jednotce kilogram: 1 u = 1 Da = (1,6605389210,000000073)10-27kg Pevodn vztah k jednotce eV/c: 1 u = 1 Da = (931,4940610,000021)103eV/c (Unifikovan) atomov hmotnostn jednotka resp. dalton nejsou jednotkami SI, i kdy je akceptovno jejich pouvn spolen s jednotkami SI.[3] U jednotky dalton je obvykl i pouvn pedpon pro dekadick nsobky a dly,[3] na rozdl od jednotky u.
19
Historick poznmka
Ped rokem 1961, kdy dolo k dohod mezi organizacemi IUPAC a IUPAP a byla odsouhlasena shora uveden definice atomov hmotnostn konstanty a z n vychzejc unifikovan atomov hmotnostn jednotky, pouvali chemikov a fyzikov ponkud odlin definice atomovch hmotnostnch konstant resp. jednotek. Jejich hodnoty se proto liily. Ob sice za zklad uvaly atomy kyslku, ale fyzikov konstantu vztahovali k izotopu kyslku-16 ( ), zatmco chemikov vychzeli z prodn smsi nuklid kyslku. Pslun atomov hmotnostn jednotky se oznaovaly znakou amu (z anglickho atomic mass unit). Vztah k souasn unifikovan atomov hmotnostn jednotce resp. daltonu je 1 u = 1 Da = 1,0003171amu(fyz) = 1,000042amu(chem) Pouvn jednotek amu se od r. 1961 nedoporuuje, v souasnch normch se ji neuvd ani jako soubn pouvan zastaral jednotka. Vzhledem k uveden zmn definice tto konstanty i pslun jednotky se pro upesnn k jejmu dnenmu nzvu dodv slovo unifikovan, je vak ppustn ho vynechvat, nebo vzhledem k dlouh dob, kdy se jednotky amu nepouvaj, ji prakticky nehroz zmna.
Poznmky

Denr (jednotka)
20
Denr (jednotka)
Denr je star esk jednotka hmotnosti uvan v mincovnictv, byla t nazvna fenik (z nmeckho slova Pfemmig) nebo jen s nzvem mince.
alternativn hodnoty
jeden denr = 1,011 gramu = 1/512 libry jeden denr = 0,932 gramu = 1/256 hivny kolnsk (mskonmeck)
Pouit zdroj
Mal slovnk jednotek men, vydalo nakladatelstv Mlad fronta v roce 1982, katalogov slo 23-065-82
Dipondium
Dipondium byla jednotka hmotnosti vantickm m. 1 dipondium je 654,9g, co jsou 2 pondusy. Zvltn fyzikln jednotky [1]
Reference
[1] http:/ / www. labo. cz/ mft/ zvlastni. htm
Dirham
Dirham, diram i dirhem ( )je mnov jednotka rznch arabskch a berberskch stt, dve tak jednotka hmotnosti v Osmansk i a v Persii. Jmno je odvozeno z eckho jmna mnov jednotky drachma, kter se pouvala v Byzanci a odtud se dostala mezi Araby. Na sklonku 7. stolet zaaly sv dirhamy vydvat i islmsk stty, obvykle na nich bylo vyraeno jmno panovnka a text nboenskho obsahu. Dirham byl obvyklou mnou ve Stedozem, hlavn v Al-Andalus, obchodem s Araby se v 10. a 12. stolet rozil i do jinch st zpadn Evropy. V souasn dob nesou toto jmno marock dirham (MAD, dl se na 100 centim) a dirham Spojench arabskch emirt (AED, dl se na 100 fils). Nzev je pouvn tak pro setinu irckho dnru, katarskho rialu a tdickho somoni, tiscinu libyjskho dinru a desetinu jordnskho dinru (tj. 10 piastr).
Stbrn umajjovsk dirham z roku 729
Dirham jako jednotka hmotnosti ml obvykle kolem t gram, v osmansk i 3,207 g (a 400 dirham tvoilo jednu oku), v Egypt asi 3,088 g. V tomto lnku je pouit peklad textu z lnku Dirham [1] na anglick Wikipedii.
Dirham
21
Reference
[1] http:/ / en. wikipedia. org/ wiki/ En%3Adirham?oldid=506046876
Fenik
Fenik, nmecky Pfennig, je star jednotka hmotnosti uvan v nmecky mluvcch zemch, zejmna v Nmecku a v Rakousku (zde byla uvna i v mincovnictv).
Pepoet
v Bavorsku : jeden Pfennig = 1,096 gramu = 1/512 libry v Hamburku : jeden Pfennig = 0,9319 gramu = 1/520 libry v Rakousku-Uhersku : jeden Pfenig = 1,096 gramu = 1/256 marky
alternativn nzev
Denar
Grain
Grain (symbol gr) je fyzikln jednotka hmotnosti. Nyn je jeden grain roven pesn 64,79891miligramm ve vech anglickch systmech mr a vah.
Historick hodnota
Pvodn byl jeden grain roven hmotnosti zrna jemene z poloviny klasu.
Pouit
Grain se v souasn dob pouv (ne v souasn dob ale od zatku stelnch zbran) v USA a Kanad k men hmotnosti stel a stelnho prachu. K elm laborace nboj se pouv jednotky grain i v R a jsou na ni nastaveny laboran vhy na ven stelnho prachu. Tato vha se d zakoupit ve specializovanm obchod se stelivem a takto se me, s jednotkou grain, setkat i civiln osoba. V grainech byla definovna i hodnota americkho dolaru (the Coinage Act of 1792).
Souvisejc lnky
Angloamerick mrn soustava
Reference
V tomto lnku je pouit peklad textu z lnku Grain (measure) [1] na anglick Wikipedii.
Reference
[1] http:/ / en. wikipedia. org/ wiki/ En%3Agrain_%28measure%29?oldid=147899387
Imperiln tuna
22
Imperiln tuna
Imperiln tuna, dlouh tuna, neboli anglicky long ton (zkratka l/t, ts nebo T (a dal)) je jednotka hmotnosti v avoirdupois nebo imperilnch jednotkch pouvanch ve Velk Britnii a nkterch zemch Commonwealthu. Vtinou byla nahrazena metrickou tunou a nebo v USA krtkou tunou. Imperiln tuna odpovd 2240 librm (1016,0469088kg) nebo 35 kubickm stopm (0,99108963m3) slan vody o hustot 1,025g/ml.[1] Dodnes se imperiln tuna pouv pi uvdn vtlaku lod. Po prvn svtov vlce byly washingtonskou a londnskou nmon konferenc stanoveny maximln hodnoty vtlaku v imperilnch tunch pro hlavn kategorie vojenskch plavidel. Rozdl mezi dlouhou (2240lb) a krtkou (2000lb) tunou je dan tm, e ob jednotky jsou definovny jako 20 cent/cet. Britsk cent m 112 liber (20x112=2240) a americk 100 liber.
Reference
V tomto lnku je pouit peklad textu z lnku Long ton [2] na anglick Wikipedii.
[1] Military Sealift Fleet Support Command Ships: Definitions, Tonnages and Equivalents [online]. Norfolk, VA : Military Sealift Fleet Support Command, US Navy, [cit. 2009-10-26]. Dostupn online. (http:/ / www. msc. navy. mil/ msfsc/ glossary. htm) (anglicky) [2] http:/ / en. wikipedia. org/ wiki/ En%3Along_ton?oldid=320748596
Kap
Tento lnek nen dostaten ozdrojovn a me tedy obsahovat informace, kter je teba ovit. Jste-li s popisovanm pedmtem seznmeni, pomozte doloit uveden tvrzen doplnnm referenc na vrohodn zdroje.
Kap byla star rusk jednotka hmotnosti ze 13. stolet. Jej hodnota odpovd piblin 66kg. Pevodn vztah: 1 kap = 65,52kg = 4 pudy.
Kart (hmotnost)
23
Kart (hmotnost)
Kart je jednotka hmotnosti pouvan v klenotnictv pro drahokamy (zejm. diamanty) i perly. Nepat do soustavy SI. V souasn dob se pouv tzv. metrick kart, kter je roven pesn 200mg (0,2g).[1] Tato jednotka byla historicky odvozena z hmotnosti semene svatojnskho chleba (lat. Ceratonia siliqua), kter bylo ve stedovku pouvno v Arbii a Persii pro urovn ceny drahch kamen. Dvodem je skutenost, e velikost a vha tchto semen je pomrn vude stejn v uvedench oblastech svta a semena jsou bn dostupn. Kmen o hmotnosti 10g m tedy 50kart, perkov drah kameny a diamanty bn prodvan maj obvykle hmotnost v desetinch kartu, a v jednotkch kart. Prav diamant briliantovho brusu o hmotnosti 1ct m cca 6mm v prmru. U drahch brouench kamen se tedy setkme s pouitm napklad 1,04ct stejn tak 1,04Ct nebo 1,04CT co je stejn. Nebrouen kameny, tedy surovina se vak v na gramy, i kilogramy. V praxi se meme setkat napklad s popisem pvsek zlato 14kt safr 14ct. Pozdji pouvan velikosti kartu se mrn liily, ke sjednocen na definici metrickho kartu dolo na 4. generln konferenci pro mry a vhy (CGPM) v roce 1907. Do soustavy SI vak kart nepat.
Pevod na dal jednotky

1 kart = 200 mg = 0,2 g 1 kart 0,007055 oz 1 kart 3,086 gr
Souvisejc lnky
Ryzost Kart (ryzost) Investin zlato Zlato (minerl)
Extern odkazy
Zlatnick encyklopedie, heslo Co je to kart? 1ct nebo 1kt? [2]
Reference
[1] THOMPSON, Ambler; TAYLOR, Barry N. Guide for the Use of the International System of Units (SI) (http:/ / physics. nist. gov/ SP811) [online]. 2008 Edition (version 3.0). vyd. Gaithersburg, MD : National Institute of Standards and Technology, 2008, [cit. 2009-10-16]. (NIST Special Publication 811.) Kapitola B.9 Factors for units listed by kind of quantity or field of science, st MASS and MOMENT OF INERTIA (http:/ / physics. nist. gov/ Pubs/ SP811/ appenB9. html#MASSinertia). [2] http:/ / zlatnictvi. net/ ?175,co-je-to-karat-1ct-nebo-1kt-
Kasm
24
Kasm
Kasm je star jednotka hmotnosti pouvan v Etiopii. Velikost 1 kasm inila piblin 3,9 g, ppadn tak kolem 8,6 g.
Literatura
Kilogram
Na tento lnek je pesmrovno heslo kg. Odalch vznamech zkratky pojednv lnek KG. Kilogram je zkladn jednotka hmotnosti, jeho znaka je kg. Podle soustavy SI je kilogram definovn jako hmotnost mezinrodnho prototypu kilogramu uloenho uMezinrodnho adu pro mry avhy vSvres (Francie). Prvn definice kilogramu pochzela z roku 1875. Tomu pedchzelo poven vdc v dobch krle Ludvka XVI, aby stanovili jednotky v destkov soustav.[1] Nzev je odvozen zlatinskho koene grmma, plus pedpona soustavy SI kilo. Pestoe oznaen jednotky ji obsahuje pedponu, jedn se ozkladn jednotku anaopak gram je povaovn za nsobek tto zkladn jednotky. Kilogram je jedinou takovou jednotkou vsoustav SI.[2]
Piblin podoba mezinrodnho prototypu kilogramu
Definice
Podle rozhodnut 3 Generln konference pro mry a vhy z roku 1901 je kilogram definovn jako jednotka hmotnosti takto:[3] S pihldnutm k rozhodnut Mezinrodnho vboru pro mry a vhy ze dne 15. jna 1887, podle kterho je kilogram definovn jako jednotka hmotnosti, s pihldnutm k rozhodnut obsaenm ve schvlen prototyp metrickho systmu, jednoznan pijatho Generln konferenc pro mry a vhy dne 26. z 1889 a vzhledem k nutnosti ukonit nejednoznanosti, kter v souasn praxi stle existuj ohledn vznamu slova vha, kter se nkdy pouv pro hmotnost a nkdy pro mechanickou slu, Konference vyhlauje, e: 1. Kilogram je jednotka hmotnosti; je roven hmotnosti mezinrodnho prototypu kilogramu. 2. Slovo vha oznauje kvantitu stejn povahy jako sla: vha tlesa je souinem jeho hmotnosti a thovho zrychlen; jmenovit normln vha tlesa je souin jeho hmotnosti a normlnho thovho zrychlen. 3. Hodnota normlnho thovho zrychlen pijat Mezinrodn slubou pro mry a vhy je 980,665 cm/s. CGPM , Declaration on the unit of mass and on the definition of weight; conventional value of gn
Kilogram
25
Prototyp kilogramu
Mezinrodn prototyp kilogramu je vlec ovce iprmru 39mm vyroben ze slitiny 90 % platiny a10 % iridia.[4] Podle nj byly vyrobeny co mon identick kopie, kter uchovvaj pslun instituty vrznch sttech. Tchto kopi bylo vyrobeno celkem 80. Vesku uchovv tento sttn etalon (kopie .67) esk metrologick institut.[5] Materil pro zhotoven prototypu byl volen podle nsledujcch kritri:[6] odolnost proti korozi, vysok hustota (omezen vlivu vztlaku pi men ve vzduchu), dobr elektrick vodivost (eliminace vlivu statick elektiny), nzk magnetick vodivost diamagnetismus (omezen nedoucch magnetickch vliv pitalivosti), tepeln stabilita, tvrdost (odolnost proti otru).
Standardn kilogram hmotnosti, kopie . 4, uloen v Nrodnm institutu pro normalizaci a technologie v USA. Zobrazen jeden ze dvou kus, kter slou jako oficiln standard pro definovn vech jednotek vh a hmotnosti ve Spojench sttech. Jedn se o jednu ze 40 kopi, kter byly vyrobeny ve Francii v roce 1884. Tento kilogram se li (liil) od hmotnosti prototypu kilogramu o 75 mikrogram. (foto: National Geographic - leden 1915)
Problmy definice
Kilogram je posledn jednotka SI, kter je definovan pomoc prototypu, ane fyzikln definic.[4] Kilogram byl zvolen tak, aby odpovdal hmotnosti 1litru vody prost vzduchu pi teplot, pi kter m voda maximln hustotu (3,98C), pi normlnm atmosfrickm tlaku (760mm Hg). Tato pvodn definice vak m zvan nedostatky, obsahuje toti kruhovou zvislost: jednotka hmotnosti se zde definuje spomoc tlaku, kter je ovem definovn prostednictvm hmotnosti. Kvli tmto problmm byl tedy kilogram vroce1889 definovn na zklad prototypu, kter byl ovem vyroben tak, aby kilogram piblin vyhovoval pvodn definici. Pi vrob pvodnho standardu vak dolo kmal odchylce, kter zpsobila, e 1kilogram vody nem objem pesn 1litr, ale 1,000028l. Definice prototypem m i dal problmy:
Zmna prototypu
Znejasnch pin za poslednch 100let prototyp ztratil piblin 50mikrogram. Jeliko je vak kilogram definovn jako aktuln hmotnost prototypu, zmnila se tm idefinovan velikost kilogramu aznamen to, e objekt, kter ml ped 100lety hmotnost 1000kg avbec se od t doby nezmnil, m dnes hmotnost cca 1000,00005kg. Jednou zpin zmny hmotnosti me bt ztrta atom vodku, kter se do slitiny dostaly jako parazitn pmsi pi jej pprav. Dal, ikdy dovozovanou pinou je lidsk faktor, kdy pi opakovanm, ijemnm, itn prototypu vprbhu 100 let byl prototyp prost oden, atm mrn ztratil na hmotnosti. Pitom nen pln jasn, jestli se jedn oskutenou ztrtu hmotnosti prv tohoto hlavnho mezinrodnho prototypu; situace me bt iopan, kdy zneznm piny narostla hmotnost ostatnch nrodnch prototyp. Do pesnosti men vstupuje ipesnost tzv. komparanch vah (prototypy nelze vit absolutn).[7]
Kilogram
26
Ztrta prototypu
U definice jedinm prototypem hroz teoretick monost, e by tento prototyp mohl bt ztracen nebo znien. Ryze fyzikln definice by poskytla monost jej kdykoli akdekoli znovu vyrobit.
Nemonost sdlen definice

Definici prototypem nelze pedat na dlku, nap. v hypotetick situaci, kdy by bylo poteba kilogram popsat nkomu, kdo se neme dostat k prototypu (napklad obyvatel vzdlen planety). ist fyzikln definici by bylo mon prost odeslat jako zprvu aorealizaci prototypu (ppadn konverzi na sv jednotky) by se ji adrest postaral sm.
Navrhovan fyzikln definice

Krom ve uvedench problm je izprincipilnch dvod definice prototypem povaovna za neuspokojivou ahled se definice zaloen na nemnnch vlastnostech prody. Problematikou definice jednotky se vlednu 2011 zabvala imezinrodn konference vdc zMezinrodnho adu pro mry avhy, konan vbudov Krlovsk spolenosti vLondn skolem stanovit smry vdefinovn jednotky kilogramu. V souasn dob existuje nkolik zvaovanch zpsob, jak pistoupit k nov definici, podle toho, jak fundamentln fyzikln konstanta by se definic zafixovala:[8]
Planckova konstanta
Pevnm stanovenm Planckovy konstanty by spomoc kvantov fyziky arelativistickho vztahu mezi energi ahmotnost bylo mono definovat jednotku hmotnosti. Monou realizac jsou vkonov vhy (anglicky watt balance), kter porovnvaj thu tlesa smagnetickou silou. Aby bylo mono tento postup pout, je poteba doshnout relativn chyby men asi 110-8, v souasn dob se dosahuje chyby asi 5,210-8.[9]
Avogadrova konstanta
Pevnm stanovenm Avogadrovy konstanty, kter definuje jednotku ltkovho mnostv jeden mol by bylo kdykoli mono realizovat etalon kilogramu jako Avogadrovu kouli zkemku s pesn urenm potem atom. Poet atom v jednom molu ltky je vak hodn velk a vdy bude existovat mal odchylka zpsoben chybou potn atom.[10] Tmto problmem se zaal vroce 2003 zabvat Spolkov fyzikln-technick institut vBraunschweigu vNmecku pod nzvem Projekt Avogadro.
Elementrn nboj
Stanovenm elementrnho nboje by bylo mon kilogram definovat pomoc magnetick sly mezi vodii se znmm proudem, kter tlesu udl stanoven zrychlen.
Nov definice kilogramu

Podrobnj informace naleznete v lnku Nov definice SI. Na 24. Veobecn konferenci pro vhy a mry, kter se konala 17.21. jna 2011, byl pipraven nvrh budouc revize soustavy SI, ve kterm je definice kilogramu odvozena zPlanckovy konstanty. Jeliko vak zatm nebyly splnny poadavky na pesnost jejho men, nebyla tato revize na tomto zasedn zatm pijata.[11]
Kilogram
27
Nsobn jednotky
Pedpony lze dvat kzkladu gram (nanogram, gigagram), nikoli k zkladnmu kilogramu (tedy nikoli milikilogram, megakilogram). Zpraktickch dvod se vak uv tak kilotuna a megatuna, viz dle. Krom kilogramu se asto pouvaj nsledujc jednotky:
Mikrogram
Mikrogram (znaka g) je miliontina gramu, tzn.miliardtina kilogramu. Vbnm ivot je to pli mal mnostv, aby mlo njak praktick vznam. Bn se vak pouv pi sledovn vskytu superstopovch mnostv ltek vprod (napklad nkter vzcn prvky se mosk vod vyskytuj vdu koncentrac g/l, doporuen denn dvka vitaminuB12 je 1g) nebo vjadern fyzice pi udvn obsahu krtkodob ijcch izotop (g/kg nebo dokonce g/t).
Miligram
Miligram (znaka mg) je tiscina gramu, tzn.miliontina kilogramu. Pouv se nejastji vchemii i lkastv, napklad obsahy bnch kovovch prvk jako je m nebo zinek se vivoinch arostlinnch tknch pohybuj vdu jednotek a stovekmg/kg. Obsahy alkalickch kov nebo typickch aniont jako uhliitany se vminerlnch vodch obvykle uvdj vmg/l.
Gram
Gram (znaka g) je definovn jako jedna tiscina kilogramu. Dnes se asto vyuv jako jednotka pro men psad pi vaen ankupu potravin. Cena pro potraviny prodvan vmenm mnostv ne jeden kilogram bv bn uvdena jako cena za 100g. Tak daje oobsahu asloen jednotlivch potravin bvaj vztahovny khmotnosti 100g atud odpovdaj procentm hmotnosti. Gram je zkladn jednotkou hmotnosti ve star soustav CGS.
Dekagram
Dekagram (oficiln znaka vsoustav SI je dag, ale vbnm ivot se astji pouv zastaral oznaen dkg) je deset gram, tedy jedna setina kilogramu. Je to jednotka pouvan pevn vmaloobchod spotravinami. ech mluvc hovorovou etinou kupujc mnostv men ne jeden kilogram vtinou definuje poadovan mnostv vdekagramech (Dejte mi 20deka unky, prosm.). Pestoe jednotkov cena se vmaloobchod zpravidla udv na 100gram nebo na kilogram, esk zkaznk kupuje na deka.
Tuna
Tuna (znaka t, nkdy Mg) je jednotka hmotnosti, kter nepat do soustavy SI, avak me se pouvat spolu sjednotkami SI. Odpovd 1000kilogramm a znamen tot co megagram. Vy dy hmotnost se asto vztahuj ktun (kilotuna, megatuna).
Kilotuna
Kilotuna (znaka kt, dle SI gigagram, Gg) je tisc tun, ili milion kilogram.
Megatuna
Megatuna (znaka Mt, dle prakticky nepouvan definice SI teragram, znaka Tg) je milion tun, ili miliarda kilogram. Vekvivalentech kilotun amegatun TNT se obvykle udv energie uvolnn vbuchem jadern zbran. Nejsilnj znm jadern zbra mla slu okolo 57MtTNT.[12]
Kilogram
28
Instituce
Systmem men a vhami se zabvaj nsledujc mezinrodn instituce: BIPM (Bureau International des Poids et Mesures) Mezinrodn ad pro mry a vhy; sdl v Svres u Pae. CGPM (Confrence Gnrale des Poids et Mesures) Generln konference pro mry a vhy CIPM (Comit International des Poids et Mesures) Mezinrodn vbor pro mry a vhy
Odkazy
Reference
[1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] BIMP: The name "kilogram": a historical quirk (http:/ / www. bipm. org/ en/ si/ history-si/ name_kg. html) BIMP: The kilogram (http:/ / www. bipm. org/ en/ si/ si_brochure/ chapter3/ 3-2. html) BIMP: Resolution of the 3rd meeting of the CGPM (1901) (http:/ / www. bipm. org/ en/ CGPM/ db/ 3/ 2/ ) BIMP: International prototype of the kilogram (http:/ / www. bipm. org/ en/ scientific/ mass/ prototype. html) esk metrologick institut: ESK STTN ETALONY (http:/ / www. cmi. cz/ index. php?act=2& lang=1) BIMP: Frequently asked questions about the kilogram (1) (http:/ / www. bipm. org/ en/ scientific/ mass/ faqs_mass. html) BIMP: Frequently asked questions about the kilogram (2) (http:/ / www. bipm. org/ en/ scientific/ mass/ faqs2_mass. html) Petr Kulhnek, Aldebaran bulletin (http:/ / aldebaran. cz/ bulletin/ ) 29/2008: Budou mt fundamentln konstanty pesn hodnoty? (http:/ / aldebaran. cz/ bulletin/ 2008_29_sil. php)
[9] Definice zaloen na elektromagnetick sle (http:/ / aldebaran. cz/ bulletin/ 2008_29_sil. php) [10] Martin ek: Nov definice kilogramu (http:/ / www. aldebaran. cz/ bulletin/ 2008_28_kil. php), Aldebaran bulletin 28/2008 [11] BIPM: Resolution 1 of the 24th meeting of the CGPM (2011) (http:/ / www1. bipm. org/ en/ CGPM/ db/ 24/ 1/ ) [12] http:/ / farm1. static. flickr. com/ 131/ 339291829_59679da6f8. jpg
Literarura
BUREAU INTERNATIONAL DES POIDS ET MEASURES: LE NETTOYAGE-LAVAGE DES PROTOTYPES DU KILLOGRAME AU BIMP (1990) (http://www.aldebaran.cz/bulletin/2008_28/ washing_cleaning.pdf)
Extern odkazy
esk sttn etalon hmotnosti vMI (http://www.cmi.cz/index.php?act=2&lang=1) Martin ek, Aldebaran bulletin (http://aldebaran.cz/bulletin/) 28/2008: Nov definice kilogramu (http:// www.aldebaran.cz/bulletin/2008_28_kil.php) SI jednotky (http://www.horalek.org/clanky/SI jednotky.pdf) Mezinrodn prototyp kilogramu (http://www.bipm.org/en/scientific/mass/prototype.html) National Institute of Standards and Technology (NIST): NIST Improves Accuracy of Watt Balance Method for Defining the Kilogram (http://www.nist.gov/public_affairs/releases/electrokilogram.htm) The UKs National Physical Laboratory (NPL): An overview of the problems with an artifact-based kilogram (http://www.npl.co.uk/server.php?show=ConWebDoc.2087) NPL: Avogadro Project (http://www.npl.co.uk/server.php?show=ConWebDoc.2050) NPL: NPL watt balance (http://www.npl.co.uk/server.php?show=ConWebDoc.2029) Metrology in France: Watt balance (http://www.metrologiefrancaise.com/en/feature/watt-balance.asp) Australian National Measurement Institute: Redefining the kilogram through the Avogadro constant (http:// www.measurement.gov.au/index.cfm?event=object.showContent& objectID=7CBA5E62-BCD6-81AC-15017BE81748EF4B) International Bureau of Weights and Measures (BIPM): Home page (http://www.bipm.org/en/home/) NZZ Folio: What a kilogram really weighs (http://www.nzzfolio.ch/www/ d80bd71b-b264-4db4-afd0-277884b93470/showarticle/fb0ba22e-46b7-43a5-8320-ef16483b7e91.aspx)
Kilogram NPL: What are the differences between mass, weight, force and load? (http://www.npl.co.uk/server. php?show=ConWebDoc.1380) BBC: Getting the measure of a kilogram (http://news.bbc.co.uk/1/hi/sci/tech/7084099.stm) NPR: This Kilogram Has A Weight-Loss Problem (http://www.npr.org/templates/story/story. php?storyId=112003322), an interview with National Institute of Standards and Technology physicist Richard Steiner Nature: Elemental shift for kilo (http://www.nature.com/news/2010/101019/pdf/467892a.pdf), article about the silicone-28 sphere Tak nm vezmou pask kilogram. A mol, ampr i kelvin (http://technet.idnes.cz/ tak-nam-vezmou-parizsky-kilogram-a-mol-amper-i-kelvin-p0f-/veda.aspx?c=A111129_184247_veda_mla), technet.cz, Matou Lzovsk, 30. listopadu 2011
29
Extern obrzky
(http://www.bipm.org/en/scientific/mass/pictures_mass/prototype.html) The IPK in three nested bell jars (http://patapsco.nist.gov/imagegallery/retrieve.cfm?imageid=49&dpi=72&fileformat=jpg) K20, the US National Prototype Kilogram (http://www.bipm.org/en/scientific/mass/pictures_mass/cleaning.html) Steam cleaning a 1kg prototype before a mass comparison (http://www.bipm.org/en/scientific/mass/pictures_mass/vault.html) The IPK and its six sister copies in their vault (http://www.theage.com.au/ffximage/2007/06/14/rgN1506_csiro_wideweb__470x343,0.jpg) Silicon sphere for the Avogadro Project (http://www.npl.co.uk/server.php?show=conMediaFile.1083) The NPLs Watt Balance project (http://museum.nist.gov/object.asp?ObjID=51) Rueprecht Balance, an Austrian-made precision balance, was used by the NIST from 1945 until 1960 (http://www.bipm.org/en/scientific/mass/research_mass/flexure-strip.html) The BIPMs modern precision balance featuring a standard deviation of one ten-billionth of a kilogram (0.1g) (http://www.bipm.org/en/scientific/mass/pictures_mass/mettler.html) Mettler HK1000 balance, featuring 1 g resolution and a 4 kg maximum mass. Also used by NIST and Sandia National Laboratories Primary Standards Laboratory (http://www.microglacoste.com/images/FG5.small.jpg) FG 5 absolute gravimeter
Kventlk
30
Kventlk
Kventlk nebo kvintlk (podle nmeckho Quint(chen) tho vznamu) byla star esk vhov jednotka s hodnotou tsn pes 4 g. Jedna libra se dlila na 2 hivny, 4 tvrt, 16 unc, 32 lot a 128 kvintlk. esk libra mla hodnotu 0,51375 kg, take kventlk inil 4,014 g; po roce 1765 byla po celm Rakousku zavedena vdesk libra (Pfund) o 0,56006 kg, take kvintlk bran z n inil 4,375g.
Reference
Milo Chvojka, Ji Skla: Mal slovnk jednotek men, Mlad fronta 1982, s. 139 a 145
Extern odkazy
Star vhov mry [1]
Reference
[1] http:/ / www. ilcik. cz/ download/ vaha. html
Kmen (jednotka)
Kmen je star lidov jednotka hmotnosti neurit velikosti podle zem, kde se pouvala. Byla aktuln do 18. stolet ne se zaaly pouvat normalizovan jednotky. Byla vyuvna hlavn v zemch severn Evropy pro men mnostv trnch komodit, ale i v echch nalezla uplatnn.
Rzn hodnoty
Podle Hjkovy kroniky: 1 kmen = 10,25 kg = 20 liber eskch (v Praze 10,29 kg). Podle Encyclopdie Britannicy z roku 1772: 1 kmen = 8 liber britskch v Londn nebo v Hertfordshiru 12 liber britskch. V roce 1661 Skotsk krlovsk komise ustanovila: 1 skotsk kmen = 16 skotskch liber (7,936 kg), v Edinburgu 1 kmen = 9,996 kg. V Amsterdamu byl kmen roven 3.953 kg ped rokem 1817 a pot byl zaveden metrick kmen (3 kg).
Alternativn nzvy v jinch jazycch

kamie v poltin steen v holandtin Stein v nmin sten v dntin stone v anglitin
Kmen (jednotka)
31
Zdroje
Mal slovnk jednotek men; nakladatelstv Mlad fronta, 1982; katalogov slo 23-065-82 lnek Stone (unit) na anglick Wikipedii [1]
Reference
[1] http:/ / en. wikipedia. org/ w/ index. php?title=Stone_(unit)& oldid=477306877
Libra (hmotnost)
Libra je oznaen jednotky hmotnosti. Tento nzev ale mla ada rznch jednotek. Libra britsk = 0,453 592 37 kg - zkladn jednotka soustavy avoirdupois Libra esk = 0,513 kg. 120 liber tvo centn, tj. 61,56 kg. Libra celn = 0,5 kg Libra lkrnick = 0,420 045 kg Libra lodn (dnsk) = 160 kg Libra moravsk = 0,559 kg Libra prask = 0,514 kg Libra slezsk = 0,530 kg Libra vdesk = 0,560 060 kg Libra rusk = 0,409 kg Libra msk = 0,327 450 kg
Lot (jednotka)
Lot nebo Loth je star jednotka hmotnosti, je byla uvna v rznch zemch svta.
alternativn nzvy
v Dnsku a vdsku : lod v Holandsku : lood v Norsku : lodd na Slovensku : lt v Polsku : ot
Lot (jednotka)
32
v echch
alternativn jeden lot = 16,06 gramu = 1/32 libry alternativn jeden tzv. vdesk lot = 17,50 gramu (stejn jako v Rakousku a v Bavorsku)
v Nmecku
v Bavorsku : jeden Lot 17,50 gramu = 1/32 Pfund ve Frankfurtu nad Mohanem : jeden Lot = 14,62 gramu v Lbecku : jeden Lot = 15,20 gramu jinde v Nmecku t : jeden Lot = 16,667 gramu
v Rakousku
jeden Lot = 17,50 gramu = 1/32 Pfund jeden Postlot = 16,667 gramu = 1/30 Zollpfund v mincovnictv a klenotnictv pak : jeden Mnzenlot =17,54 gramu = 1/16 Mark
v Rusku a Estonsku
jeden lot = 12,80 gramu = 1/32 funt
ve vcarsku
jeden Lot = 15,62 gramu = 1/32 Pfund
podobn jednotka v Polsku

t = 12,67 gramu = 1/32 funt
Pouit zdroj
Lkrnick unce
33
Lkrnick unce
Lkrnick unce je druh vhov mry. Jedn se zhruba o 27 gram. Tato mra se ve Stedn Evrop pouvala do 19. stolet.[1] Pepoet na gramy vak nebyl jednotn, protoe se tato unce v jednotlivch regionech liila.
Reference
[1] OLC, Pavel. Karlovarsk lzesk lba, jej vvoj a logika. Sokolov : Fornica graphics s.r.o., 2011. 150s. ISBN 978-80-87194-34-8.
Metrick cent
Metrick cent, lidov metrk je oznaen dve pouvan fyzikln jednotky hmotnosti. Zname ji psmenem q, piem 1 q = 100 kg. V dvj dob se na metrick centy vilo napklad mnostv skladnho uhl, poppad deva. Slovo metrk se stle (2009) pouv v hovorov etin pro urovn mnostv a vhy nkterch druh zbo hlavn v maloobchod. Jde zejmna o stavebn hmoty a obil.
Souvisejc lnky
Cent
Musse
Musse je star jednotka hmotnosti pouvan na Kypru. Velikost 1 musse inila piblin 27,9 Kg.
Literatura
Pack
34
Pack
Pack je star anglick jednotka dlky uvan pro pzi a jednotka hmotnosti.
Pepoty
Jednotka dlky
pro hrubou pzi : jeden pack = 164,5 kilometru pro jemnou pzi : jeden pack = 329,0 kilometru
Jednotka hmotnosti
pro vlnu : jeden pack = 108,9 kilogramu = 240 pound
Pouit zdroj
Pinte
Pinte je star jednotka objemu uvan jak pro sypk ltky tak i pro kapaliny, v Turecku tak star jednotka hmotnosti. Jednotka objemu byla uvna ve Francii, Nmecku, Belgii, Turecku a v Itlii. V anglosaskm prosted se nazv pint, v echch, na Slovensku (resp. Rakousko-Uhersko) a ve panlsku pak pinta, v Holandsku pintje.
Tureck jednotka hmotnosti

jedna pinte = 5,65 kg
Jednotka objemu
Belgie : jedna pinte = 0,687 litru Francie : jedna pinte = 0,9313 litru = 1/288 muid Itlie (Parma) : jedna pinte = 1,991 litru = 1/36 bretna vcarsko : jedna Pinte = 1,506 litru = 1/30 Lgel Turecko : asi 2 litry Sardinie : alternativn jedna pinte = 1,005 litru = 1/5 quartiero alternativn jedna pinte = 1,369 litru = 1/360 carro
Pinte
35
Podobn jednotky
pintje - Holandsko : 0,6063 litru pinta - Rakousko-Uhersko, panlsko, Chile : rzn hodnoty pint - Velk Britnie a USA : asi 0,5 a 0,6 litru - viz Angloamerick mrn soustava
Pouit zdroj
Pud (jednotka)
Tento lnek potebuje pravy. Mete Wikipedii pomoci tm, e ho . Jak by mly lnky vypadat, popisuj strnky Vzhled a styl, Encyklopedick styl a Odkazy.
Pud (rusky: ) rusk jednotka hmotnosti, pouvan byla ji ve stedovku odpovdajc 16.38 kg. Byla zruena v SSSR roku 1924, souasn s dalmi jednotakmi pouvanmi imperilnm Rusku. Uvna byla i v Estonsku. Etymologick pvod slova je v nmeckm vrazu Pfund (libra, piblin 0,5 kg).
Pepoty
do roku 1918: jeden pud = 16,38 kilogramu = 40 fund (grivenka velk) v 17. stolet: jeden pud = 16,38 kilogramu = 3840 zolotnik = 80 grivenka mal = 40 grivenka velk (funt) = 16 bezmen = 2/5 kotar = 0,1 berkovec = 1/12 etver voanaja =1/72 last
Pouit zdroj
slov
Jedno rusk slov zn: neme o nikom ct, e ho zn, pokud jste spolu nesndli pud soli .
Sack
36
Sack
Tento lnek pojednv ostar anglick mrn jednotce. Dal vznamy jsou uvedeny vlnku Sack (rozcestnk). Sack je star anglick jednotka hmotnosti a objemu, je byla pouvna pro rzn druhy zbo. Nejvce podobn je j jednotka zvan ok, poppad bag. Pro rzn druhy zbo a rzn msta se tato jednotka li.
Velk Britnie
hmotnost
brambory : jeden sack = 50,80 kilogramu = 112 pound uhl : jeden sack = 101,6 kilogramu = 224 pound mouka : jeden sack = 127,00 kilogram = 280 pound vlna : jeden sack = 165,10 kilogramu = 364 pound
objem
uhl : jeden sack = 109,10 litru = 24 gallon
Jihoafric republika
objem
jeden sack = 145,4 litru
Pouit zdroj
Souvisejc lnky
Score (jednotka)
37
Score (jednotka)
Score je star anglick jednotka objemu, hmotnosti a byla tak pouvna pro oznaen potu kus.
hmotnost
pro vlnu : jeden score = 9,072 kilogramu = 20 pound pro uhl : jeden score = 25,064 kilogramu
objem
pro uhl : jeden score = 27,47 metru krychlovho
Pouit zdroj
Souvisejc lnky
Seznam historickch jednotek

Toto je seznam historickch jednotek.
A
Achane
Achane je starovk jednotka objemu. Jej hodnota inila piblin 2400 l. Pevodn vztahy: v Babylonii 1 achane = 2,34 m = 60 efa v Persii 1 achane = 2,34 m = 1920 kapetis = 72 maris = 40 artaba ve Spart 1 achane = 2,362 m = 1440 choinix
A
A je star mongolsk jednotka objemu. Pevodn vztahy: 1 a = 103,6 l = 2000 alga
Adarme
Adarme je star jednotka hmotnosti pouvan v nkterch panlsky mluvcch zemch. Jej hodnota in piblin 1,8 g, ppadn 3,6 g. Pevodn vztahy: panlsko, Argentina, Bolivie, Guatemala, Chile, Kuba, Peru, Venezuela = 1 adarme = 1,797 g = 1/256 kastilsk libry
Seznam historickch jednotek v lkrenstv ve panlsku = 1 adarme = 3,594 g = 1/96 lkrensk libry v lkrenstv v Argentin = 1 adarme = 3,589 g = 1/96 lkrensk libry
38
Addix
Addix je star jednotka objemu pouvan v antickm ecku. Jej hodnota inila piblin 3,604 l.
Aa
Aa je star jednotka dlky pouvan v Turecku. Jej hodnota je 5010 m nebo tak 5334 m - v tom ppad 1 Aa = 3 berri.
Agra
Agra je star jednotka hmotnosti pouvan v Uzbekistnu. Jej velikost inila piblin 61 g.
Ahm
Ahm je star jednotka objemu pouvan v Nmecku. Jej hodnota se pohybovala od 130 l do 180 l v zvislosti na rznch stech Nmecka.
Aime
Aime je star jednotka objemu pouvan v Belgii. 1 Aime = 137,5 l = 1/6 foudre.
Aki
Aki je star jednotka hmotnosti pouvan v Librii Jej hodnota in piblin 1,274 g.
Akid
Akid je star jednotka dlky pouvan v Irku Jej hodnota je piblin 50,3 mm.
Akov
Akov je star jednotka objemu pouvan v Srbsku. Nejprve se tato jednotka pouvala pro odmovn vna, pot dalch tekutin. Pevodn vztahy: 1 akov = 56,61 l = 40 oka = 160 satlijk,
39
Alabi
Alabi je star jednotka dlky pouvan v Etiopii. Jej hodnota in piblin 0,8 m.
Alada
Alada je star jednotka hmotnosti pouvan v Uzbekistnu. Jej hodnota inila piblin 16 g.
Ald
Ald je star jednotka dlky pouvan v Mongolsku. Jej hodnota inila piblin 1,6 m. Odpovdala tak nsk jednotce pu. Pevodn vztahy 1 ald = 1,6 m = 1/2 chos ald.
Alen
Alen je star jednotka dlky, kter je piblin podobn esk dlce loket. Piblin hodnota in 0,5 a 0,7 m. Pevodn vztahy: v Dnsku = 1 alen sjaellandsk = 0,6277 m = 2 fod = 4 kvarter sjaellandsk v Grnsku, na Islandu a Faerskch ostrovech = 1 alen = 0,571 m = 2 fisk = 4 pund = 1/3 favn v Norsku = 1 alen = 0,553 m. Tak zde byla pouvna podobn jednotka s nzvem tumalalen, jej velikost inila 0,474 m.
Alga
Alga je star mongolsk jednotka objemu. Pevodn vztahy: 1 alga = 0,0518 l = 1/2000 a.
Alma
Alma je star jednotka objemu pouvan v Portugalsku, panlsku a Turecku. Jej hodnota inila 5,205 l.
Almud
Almud je star jednotka hmotnosti, objemu i obsahu. Pouvna byla v zemch s vlivem panltiny a portugaltiny. Jej jazykov varianty jsou rovn alemina, almade, almonde i almuersa. Toto pojmenovn vychz z arabskho slova al-mudd. Pevodn vztahy pro hmotnost: v Mexiku = 1 almud = 20 kg = 4 barsellana = 1/2 quartilla (tto jednotky pouval indinsk kmen Tzeltal pro hmotnostn kukuice) Pevodn vztahy pro objem: na Belerskch ostrovech = 1 almud = 1,954 l = 1/36 cuartera v Brazlii = 1 almud = 16,54 l v Chile = 1 almud = 8,082 l = 1/12 fanega na Madagaskaru = almud = 17,7 l v Mexiku = 1 almud = 7,568 l, 4,625 l nebo 1,76 l
v Paraguayi = 1 almud = 24 l
Seznam historickch jednotek v Portugalsku = 1 almud = 16,95 l = 1/25 pipa = 1/50 tonel = 2 pote = 12 canhada = 48 quartilho; tto jednotky bylo pouvno tak pro objem vna, kter na Madeie inil 17,39 l a v Portu 25,36 l ve panlsku = 1 almud = 4,624 l = 1/12 Fanega (kastilsk) Pevodn vztahy pro obsah: v Argentin = 1 almud = 3303 m = 1/2 fanegada v Mexiku = 1 almud = 3502 m ve panlsku = 1 almud = 3220 m 4608 tveren vara
40
Alquere
Alquere je star jednotka objemu a obsahu. Pouvna byla v zemch s vlivem portugaltiny. Pevodn vztahy pro objem: na Azorskch ostrovech = 1 alqueire = 11,98 l = 2 meio = 4 quarto v Brazlii = 1 alqueire = 36,36 l = 4 maquia; v rznch provincich se dle tato hodnota pohybuje rzn v rozmez 40 a 128 l v Portugalsku se alqueire pouv rozdln pro kapaliny kde in 8,37 l a pro sypk ltky, kdy hodnota 1 alqueire in 13,8 l a dle se dl na 16 maquia = 8 oitava = 4 quarto = 2 meio = 1/4 fanega = 1/60 moio
Altma, Altmass
Altma (ppadn Altmass) je star jednotka objemu pouvan v Nmecku pro vykvaen star vno. Jej hodnota inila 1,793 l a tvoila 1/80 jednotky ahm.
Amat
Amat je star jednotka hmotnosti pouvan v Indonesii. Do etiny se d peloit jako moc nebo hodn. Velikost 1 amat in 123,5 kg a dl se na 2 pikul.
Ammat
Ammat je star jednotka dlky pouvan v Babylonii. Jej velikost inila 0,526 m. Pevodn vztahy: 1 ammat = 30 uban = 6 qat = 1/6 qan = 1/36 sos = 1/1080 parasang = 1/2160 kaspu.
Amole
Amole je star jednotka hmotnosti povan v Etiopii. Jej velikost inila piblin 640 g. Jet do pomrn nedvn doby (do potku 20. stolet) se v Etiopii uvalo placen tyinkami soli prv o tto hmotnosti.
Angot
Angot je star jednotka dlky pouvan v Indii. Jej velikost inila 2,032 cm.
Tyinka soli Amole
41
Angul
Angul je star jednotka dlky pouvan v Indii. Jej hodnota inila piblin 0,02 m. V Benglsku byla jej hodnota 0,01905 m a tvoila 1/48 jednotky gaz.
Angusta
Angusta je star jednotka dlky pouvan ve starovku v persk i. Svoj velikost je podobn jednotce palec. Pevodn vztahy 1 angusta = 2,72 cm = 1/10 vitasti.
Anker
Anker je star jednotka hmotnosti a objemu pouvan ve rznch zemch severn a zpadn Evropy. Jako jednotka objemu byla pouvna pro kapaliny, nejastji pro vno. Pevodn vztahy pro hmotnost: v Holandsku 1 Anker = 30 Kg. Pevodn vztahy pro objem: v Dnsku 1 Anker = 38,64 l ppadn 37,44 l = 1/48 fad vin. v Nmecku 1 Anker = 41,67 l = 1/24 Fuder; v jednotlivch historickch zemch Nmecka se pak jednotliv velikosti liily. V Prusku se 1 Anker rovnal 34,35 l; v Sasku 38,36 l. ve vdsku 1 Anker = 39 l nebo 39,26 l = 1/4 m
Antal
Antal je star jednotka objemu pouvan v Maarsku pro vno. Pouvno bylo tak pojmenovn mal tokajsk sud. Hodnota jednoho antalu inila 73,33 l a rovnal se 11/8 bratislavskho vdra. Dvojnsobn objem se pak nazval velk tokajsk sud.
B
Bongkal
Bongkal je star jednotka hmotnosti pouvan v Indonsii. Jej velikost inila piblin 49,17 g.
Literatura
Slunen hmotnost
42
Slunen hmotnost
Slunen hmotnost ( ) je vastronomii zkladn jednotkou pro vyjden hmotnost hvzd a jejich systm (galaxi, hvzdokup, planetrnch mlhovin, apod.). Je to hmotnost ltky, zn se skld Slunce: Hmotnost Slunce je piblin 333000 hmotnost Zem. Hmotnost hvzd se pohybuje od 0,05 a do 150 (veleobi). Hmotnost centrln sti na Galaxie je piblin 200 miliard . galaxie vetn korny je 36 bilin (hnd trpaslci) , hmotnost cel
Extern odkazy
(anglicky) Astronomical Units iau.org [1]
Reference
[1] http:/ / www. iau. org/ public/ measuring/
Talent (jednotka)
Talent je star jednotka hmotnosti. Zhruba odpovd hmotnosti 27 kg.
Historie
Byla pouvna odedvna ve starovku i ve stedovku v mnoha zemch Evropy, severn Afriky i Asie, jej hodnota se v ase i v geografickm rozloen samozejm li. Piblin hodnota 27 kg, pesn 29,6 kg odpovd hodnot ze starovk Babylonie (Asrie), ve starovkm Egypt tato hodnota inila 25,92 kg. Zde se uvala i hodnota tzv. eckho talentu, kter inila 31,10 kg.
ecko
Talent je eckm nzvem talanton, ten mohl init : antick ecko - 26,2 kg nebo 21,29 kg ecko - 150 kg
Dal zem
starovk Fnicie - asi 43,54 kg starovk Palestina - zhruba 50,16 kg[zdroj?] (podle komente v eskm studijnm pekladu Bible 34,2 kg) Persie - piblin 30,09 kg
Talent (jednotka)
43
Podobn jednotky
talentum - star msk jednotka, j uvaly msk legie rozmstn v Podunaj - tato jednotka inila 33,35 kg talentum livonicum - synonymum pro jednotku lispund (star skandinvsk jednotka objemu a hmotnosti, inila asi 8 litr i 8 a 9 kg) talentum naval - synonymum pro jednotku skeppund (star vdsk jednotka hmotnosti, inila 170 a 204 kg)
Penn talent
Talent coby penn jednotka pak odpovd zhruba cen 60 kg zlata nebo stbra - zde ovem zle nejen na cen zlata nebo i stbra v dan dob a na pslunm mst. Celkov objem jednoho talentu se, jak bylo ve uvedeno, v jednotlivch dobch a rznch zemch dost znan liil. Z tohoto dvodu se vlastn jedn o jednotku neurit velikosti.
Pouit zdroj
Reference
V tomto lnku je pouit peklad textu z lnku Talent (unit) [1] na anglick Wikipedii.
Reference
[1] http:/ / en. wikipedia. org/ wiki/ En%3Atalent_%28unit%29?oldid=187891308
Troysk unce
Troysk unce (v anglitin Troy weight nebo Troy ounce, esky nkdy pepisovno tak trojsk unce) je zkladn vhov jednotka na nrodnch a mezinrodnch trzch stbra, zlata, platiny a dalch drahch kov, pp. drahokam. Nzev pochz z francouzskho msta Troyes, kde se v n poprv obchodovalo ji v obdob stedovku. 1 oz = troysk unce 1 troysk unce = 1/12 troysk libry = 31,1034768 gram 32,15 troyskch unc = 1 kilogram 175 troyskch unc = 192 unc
Souvisejc lnky
Kart (ryzost) ryzost zlata Lot (ryzost) ryzost stbra Drah kov Zlato Stbro
1 troysk unce zlata
Unce
44
Unce
Unce je jednotka hmotnosti nebo objemu. 1 unce [oz] = 28,3495 g 1 americk dut unce = 29,6 ml 1 britsk dut unce = 28,4 ml 1 trojsk unce [oz] = 31,1034807 gramu 1 esk unce = 31,11 gramu = 1/16 libry
Alternativn nzvy
uncia latina ounce anglitina oncia Itlie lana Estonsko liang na onza panlsko ons Nizozemsko once Francie, Bulharsko uns vdsko, Dnsko unca Slovensko
Podobn jednotky
uncia starovk jednotka hmotnosti a dlky (tak mince) uvan v antickm ecku uncija star rusk jednotka hmotnosti uvan v lkrenstv unze star jednotka hmotnosti uvan v nmecky mluvcch zemch
Pouit zdroj
Vagn (mrn jednotka)
45
Vagn (mrn jednotka)

Vagn je pomocn jednotka hmotnosti dodnes uvan obvykle pro sypk ltky, suroviny, plodiny a prmyslov zpracovvan meziprodukty. V soustav SI se tto jednotky nepouv.
Velikost
jeden vagn = 10000 kilogram = 10 tun = 100 metrickch cent = 104 kg
Pouit zdroj
Souvisejc lnky
vz (jednotka)
Vrdunk
Tento lnek potebuje pravy. Mete Wikipedii pomoci tm, e ho . Jak by mly lnky vypadat, popisuj strnky Vzhled a styl, Encyklopedick styl a Odkazy.
Vrdunk (t vrduk, vrdung nebo ferto) byla stedovk jednotka hmotnosti. Mla rozdlnou mru podle materilu k nmu se vztahovala. Drah kovy 1 vrdunk stbra = 63,285 gramu (= 16 gro praskch) Ostatn materily 1 vrdunk vosku = 0,5 kg tvr (tvr vrduk) = 128,448 g
Extern odkazy
http://kemrove.unas.cz/1penize_miry.htm http://www.mom-ca.uni-koeln.de/mom/CZ-NA/CGL/37/charter http://www.hodonin.ic.cz/ZrnkaZrnicka/Texty201-299/261.html http://www.paleografie.org/UK/index.php?target=gallery208&mid=460
Zrno (jednotka)
46
Zrno (jednotka)
Zrno je star jednotka dlky a hmotnosti, kter byla uvna v mnoha rznch zemch po celm svt. Coby jednotka dlky v echch slouila zrna z jemene.
Definice
Podle Hjkovy kroniky definovala jednotka zrno jeden prst takto : 1 prst = 4 jen zrna = 19,71 mm Jedno zrno = 1/4 prstu = 4,93 mm
Poznmky
pouvn tto jednotky je doloeno i ze starovk Palestiny coby jednotka hmotnosti bylo zrno uvno zejmna v lkrenstv
Pouit zdroj
n
n je star jednotka pouvan v Indii. Pouvala se jak pro vyjden hmotnosti, tak pro vyjden objemu. Pro hmotnost jej velikost inila 0,01215 g. Pro objem jej velikost inila 2634 l.
Literatura
ekel
47
ekel
Dal vznamy jsou uvedeny vlnku ekel (rozcestnk). ekel odkazuje k mnoha starodvnm jednotkm hmotnosti a mny. Prvn znm uit se datuje k roku 3000p.n.l. v Mezopotmii. Pvodnm vznamem tohoto slova byla mrn jednotka jemene. Oznaen m svj pvod etymologick pvod zejm v akkadtin, jeliko prvn slabika e v tomto jazyce znamen jemen. 1 ekel pvodn znamenal zhruba 180 zrn (cca. 8,33g). Ped zavedenm minc v obchodovn neznamenalo Stbrn plekel se dostal do eck kolonie Tarasu oznaen ekel penze, ale jednotku vhy, tak jako napklad gram (Tarenta) bhem kartginsk/punsk dominace nad nebo trojsk unce. Ran mince byly raeny oficiln peet, kter jin Itli (viz Hannibal). Punsk mna byla na ekelu zaloena dosvdovala jejich vhu. Mince byly vymyleny anatolskmi kupci, kte zaali razit sv mince, aby je nemuseli pi kadm pouit vit. Raen bylo pozdji pevzato oficilnmi ady, kter tak urovaly vzhled minc.[1] Hrodotos tvrd (a modern vzkumy potvrzuj), e prvn mna byla raena Kroisem, krlem Ldsk e. Persk e, kter nad Ldi zvtzila, pevzala vynlez raench minc v podob zlatho dareiku (sg. dareikos). ekov mli stbrn athnsk obolos a drachmu. V nkterch oblastech USA se toto oznaen neformln pouv pro penze. Zejmna pak pi situacch, kde je draz na hodnot obnosu. Nejastji ekel oznauje jednotku vhy stbra nebo jinho kovu, pozdji byl ekel pouvn jako jednotka vhy pro jakkoli materil. Stejn jako jin starodvn jednotky pedstavoval ekel rzn hodnoty v zvislosti na obdob, panstv a oblasti. Prameny uvdj hmotnost 917 gram; bn byly hodnoty 11, 14 a 17 gram.[2] Mince byly zlat nebo stbrn a hmotnost odpovdaly tmto jednotkm.
ekel jako mnov jednotka byl bn pouvn zpadosemitskmi nrody. Jako mnu i jednotku vhy pouvali ekel Moabci, Edomit a Fnian. Punsk mna byl zaloena na ekelu, ddictv jejich kananskch pedk. V knize proroka Daniela je zmnno aramejsk slovo tekel (aramejsk varianta slova ekel), kter se objevuje bhem psan na ze pi slavnostech krle Belasara ve vznamu zven, vha. Pedpokld se, e stbrn tyrsk ekely jsou onmi 30 stbrnmi[3] zmnnmi v Novm zkon. ekel je rovn od roku 1980 mnou Sttu Izrael. Bhem let 1980-1985 byl oznaovn jako Izraelsk ekel. Od roku 1985 do souasnosti pak jako Nov izraelsk ekel.
Mince vyraen pi Prvn idovsk vlce v roce 68n.l. Na jedn stran je vyraeno ekel Izraele, rok 3, na stran druh svat Jeruzalm
ekel
48
Souvisejc lnky
Izraelsk ekel Nov izraelsk ekel
Reference
[1] Detroit Institute of Arts, Coins of the Ancient World, 1964 [2] Tenney, Merril ed., The Zondervan Pictorial Encyclopedia of the Bible, vol. 5, Weights and Measures, Grand Rapids, MI: Zondervan, 1976. [3] Matou 27:9-10
V tomto lnku je pouit peklad textu z En:shekel?oldid=168818745) na anglick Wikipedii.
lnku
Shekel
(http:/ / en. wikipedia. org/ wiki/
Zdroje lnk a pispvatel
49

Abas (jednotka) Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8024705 Pispvatel: Elm, Gumruch, Hu12, Ioannes Pragensis, Japo, PaD, Silesianus, Tcho, J, 2 anonymn pravy Abbs Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=5144688 Pispvatel: Japo, Martin Kotaka, Mmh, 4 anonymn pravy Acre-pulgada Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8303631 Pispvatel: Martin Kotaka Adarme Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8145300 Pispvatel: Krochoman, Martin Kotaka Agra (jednotka) Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8025701 Pispvatel: Elm, Martin Kotaka Aki (jednotka) Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8025949 Pispvatel: Martin Kotaka Alada Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8026151 Pispvatel: Martin Kotaka Almud Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=7974763 Pispvatel: Knuck, Martin Kotaka Amat Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8027538 Pispvatel: Martin Kotaka Amole Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8027739 Pispvatel: Horst, Martin Kotaka Anker Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8029192 Pispvatel: Martin Kotaka, Thijs! Argenso Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8031785 Pispvatel: Martin Kotaka Arroba Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=7963632 Pispvatel: Espadeiro, Martin Kotaka, Milda Aruzza Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8033070 Pispvatel: Martin Kotaka Ask (jednotka) Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8033201 Pispvatel: Martin Kotaka, Milda Assrion Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8033291 Pispvatel: Martin Kotaka Atomov hmotnostn jednotka Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8509912 Pispvatel: Avitek, BobM, Cepn, Elm, Hugo, Jan Polk, Jj14, Karel, Kf, MiroslavJosef, Mojza, Ondej Mangl, Packa, Petr Karel, Petrus, Vojtech Kulvait, Zagothal, 2 anonymn pravy Atomov hmotnostn konstanta Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8952289 Pispvatel: Avitek, BobM, Cepn, Elm, Hugo, Jan Polk, Jj14, Karel, Kf, MiroslavJosef, Mojza, Ondej Mangl, Packa, Petr Karel, Petrus, Vojtech Kulvait, Zagothal, 2 anonymn pravy Azumbre Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8034408 Pispvatel: Martin Kotaka, Pelt Bakkl Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8035077 Pispvatel: Martin Kotaka Balance Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8035108 Pispvatel: Martin Kotaka Balla Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8035253 Pispvatel: Chmee2, Japo, Martin Kotaka, 1 anonymn pravy Barrique (jednotka) Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8035782 Pispvatel: Martin Kotaka Batmann Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8569759 Pispvatel: BBukovec, Martin Kotaka Beh Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8036323 Pispvatel: Martin Kotaka Berkovec (jednotka) Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8577522 Pispvatel: Gumruch, Martin Kotaka, MiroslavJosef Bes (jednotka) Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8037187 Pispvatel: Honza chodec, Martin Kotaka, Mercy, MiroslavJosef, Postrach, Tedmek, 1 anonymn pravy Bezmen Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8037438 Pispvatel: Martin Kotaka Bikoru Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8913059 Pispvatel: Martin Kotaka, Nolanus Bin Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8234141 Pispvatel: Martin Kotaka, Milan Kerlger, 1 anonymn pravy Bismarmark Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8038087 Pispvatel: Martin Kotaka Bismarpund Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8038088 Pispvatel: Martin Kotaka, Svajcr Boll (jednotka) Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8040231 Pispvatel: Hadonos, Martin Kotaka Bkila Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8043678 Pispvatel: Martin Kotaka Bt Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8043707 Pispvatel: Martin Kotaka Dalton (jednotka) Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8509907 Pispvatel: Avitek, BobM, Cepn, Elm, Hugo, Jan Polk, Jj14, Karel, Kf, MiroslavJosef, Mojza, Ondej Mangl, Packa, Petr Karel, Petrus, Vojtech Kulvait, Zagothal, 2 anonymn pravy Denr (jednotka) Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8049981 Pispvatel: MiroslavJosef Dipondium Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=6378630 Pispvatel: JAn Dudk, Japo, K123456, Mercy, Pazuzu, 5 anonymn pravy Dirham Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=9007345 Pispvatel: Mostly Harmless Fenik Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8185336 Pispvatel: MiroslavJosef, Silesianus, Sippel2707, Zirland Grain Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8119018 Pispvatel: Gravedigger, Hidalgo944, Horst, Japo, Malis, MiroslavJosef, Ragimiri, Wamp, 4 anonymn pravy Imperiln tuna Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8740287 Pispvatel: Ozzy, Tcho Kap Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=3174915 Pispvatel: A0, Japo, 5 anonymn pravy Kart (hmotnost) Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8818336 Pispvatel: Mercy, Mormegil, Primak.slavomir, Utar, 6 anonymn pravy Kasm Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8085920 Pispvatel: Martin Kotaka Kilogram Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=9047906 Pispvatel: Adam Hauner, Adam Zivner, Adam Zbransk, BlVrna, Danny B., Egg, Elm, H11, Hashar, Hidalgo944, JOb, JinJian, Karel, M97uzivatel, Macar, Matj Suchnek, Mercy, Midi7, Mojza, Mormegil, Nolanus, Pastorius, Petr Karel, Petrus, Polan, Postrach, Reaperman, Reeloo, Sevela.p, Snek01, Staxmen1, Technyck, VitjaCZ, W.Rebel, Wikimol, Yopie, Zirland, J, 30 anonymn pravy

Kventlk Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=6191729 Pispvatel: JAn Dudk, Japo, Malten, Mormegil, Pavel Kotr, Raffael, V-art Kmen (jednotka) Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8147860 Pispvatel: Gumok, Knuck, MiroslavJosef Libra (hmotnost) Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8986357 Pispvatel: Bilboq, Fafrin, Japo, Jpk.k, Kf, Lukas Sova, Niusereset, Ozzy 14, Postrach, Sebesta, 1 anonymn pravy Lot (jednotka) Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8085927 Pispvatel: Dvema, Knuck, MiroslavJosef, Postrach Lkrnick unce Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8917946 Pispvatel: Elm, Juandev, Krvesaj Metrick cent Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8214810 Pispvatel: Bab dz, Florentyna, Horst, Karel, Kmenicka, Krvesaj, M97uzivatel, Petr1868, Postrach, Zacatecnik, 9 anonymn pravy Musse Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8085931 Pispvatel: Martin Kotaka Pack Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8085943 Pispvatel: MiroslavJosef Pinte Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8085949 Pispvatel: JAn Dudk, MiroslavJosef Pud (jednotka) Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8955956 Pispvatel: Midi7, MiroslavJosef, Ragimiri, VitVit Sack Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8428877 Pispvatel: MiroslavJosef, Mmh, Tcho Score (jednotka) Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8085974 Pispvatel: MiroslavJosef Seznam historickch jednotek Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8461744 Pispvatel: Egg, Kusurija, Ladin, Martin Kotaka, Tcho, Zdenekk2, 4 anonymn pravy Slunen hmotnost Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8841160 Pispvatel: Adrian, Egg, Kyknos, Liso, Miraceti, Mirek256, Nolanus, Tlusa, W.Rebel, Yopie, 1 anonymn pravy Talent (jednotka) Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=9050351 Pispvatel: Dan Polansky, Emrys, Jiekeren, Ji Janek, Mercy, MiroslavJosef, Nolanus Troysk unce Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8794690 Pispvatel: Abros, Gumruch, Hidalgo944, Honza chodec, Japo, Kf, Luciengav, Martin.Stursa, Meluzna, Motorka, Nolanus, Postrach, Primak.slavomir, Rzulw, Tcho, Zp, 5 anonymn pravy Unce Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8971631 Pispvatel: Adam Hauner, Faigl.ladislav, Hidalgo944, Honza chodec, Japo, Karel, MiroslavJosef, Petr.adamek, Prochaine, 4 anonymn pravy Vagn (mrn jednotka) Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8051399 Pispvatel: Elm, MiroslavJosef Vrdunk Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8120111 Pispvatel: Harold, Jvs, 15 anonymn pravy Zrno (jednotka) Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8176019 Pispvatel: MiroslavJosef n Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8027892 Pispvatel: Martin Kotaka ekel Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8838752 Pispvatel: Alzbeta.k, CommonsDelinker, Faigl.ladislav, Iaroslavvs, Jiekeren, Ladin, Matj Suchnek, Postrach, Singularita, Thomazzo, Tlusa, Unpocoloco, Veros, 1 anonymn pravy
50
Zdroje obrzk, licence a pispvatel
51
Zdroje obrzk, licence a pispvatel

Soubor:Amole1.jpg Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Amole1.jpg Licence: Creative Commons Attribution 3.0 Pispvatel: Bertramz Soubor:Silver Dirham.png Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Silver_Dirham.png Licence: Public Domain Pispvatel: ZeroFiveZerome (talk). Original uploader was ZeroFiveZerome at en.wikipedia Soubor:Question book-new.svg Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Question_book-new.svg Licence: GNU Free Documentation License Pispvatel: Tkgd2007. Original uploader was PeterSymonds at en.wikipedia Soubor:CGKilogram.jpg Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:CGKilogram.jpg Licence: GNU Free Documentation License Pispvatel: en:User:Greg L Soubor:Standard kilogram, 2.jpg Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Standard_kilogram,_2.jpg Licence: Public Domain Pispvatel: National Bureau of Standards File:Broom icon.svg Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Broom_icon.svg Licence: GNU General Public License Pispvatel: Bayo, Booyabazooka, Davepape, Dcoetzee, Herbythyme, Ilmari Karonen, Javierme, Rocket000, The Evil IP address, 11 anonymn pravy File:Amole1.jpg Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Amole1.jpg Licence: Creative Commons Attribution 3.0 Pispvatel: Bertramz Soubor:1 oz of fine gold.jpg Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:1_oz_of_fine_gold.jpg Licence: Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported Pispvatel: Kriplozoik Soubor:Tarentum Hannibal.jpg Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Tarentum_Hannibal.jpg Licence: GNU Free Documentation License Pispvatel: Albertomos, Carlomorino, Dulcem, Flamarande, G.dallorto, Lliura, Maximix, Paradoctor Soubor:Half_Shekel.jpg Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Half_Shekel.jpg Licence: GNU Free Documentation License Pispvatel: CNG
Licence
52
Licence
Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported //creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/

Jedotky Hmotnosti

Uploaded by

Document Information

Original Title

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Jedotky Hmotnosti

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

Obsah

Pevodn vztahy pro hmotnost

Pevodn vztahy pro objem

Atomov hmotnostn jednotka

(Unifikovan) atomov hmotnostn jednotka, dalton

Atomov hmotnostn jednotka

Reference Souvisejc lnky

Atomov hmotnostn konstanta

Atomov hmotnostn konstanta

(Unifikovan) atomov hmotnostn jednotka, dalton

Reference Souvisejc lnky

(Unifikovan) atomov hmotnostn jednotka, dalton

Reference Souvisejc lnky

Stbrn umajjovsk dirham z roku 729

Pevod na dal jednotky

Piblin podoba mezinrodnho prototypu kilogramu

Nemonost sdlen definice

Navrhovan fyzikln definice

Nov definice kilogramu

Alternativn nzvy v jinch jazycch

podobn jednotka v Polsku

Tureck jednotka hmotnosti

Seznam historickch jednotek

Seznam historickch jednotek

Seznam historickch jednotek

Vagn (mrn jednotka)

Vagn (mrn jednotka)

V tomto lnku je pouit peklad textu z En:shekel?oldid=168818745) na anglick Wikipedii.

(http:/ / en. wikipedia. org/ wiki/

Zdroje lnk a pispvatel

Zdroje lnk a pispvatel

Zdroje lnk a pispvatel

Zdroje obrzk, licence a pispvatel

Zdroje obrzk, licence a pispvatel

You might also like