Opevnn za rusko japonsk vlky (1904 1905)

I. Rusko japonsk vlka *

Rusko-japonsk vlka byl vlen konflikt na Dlnm vchod mezi carskm Ruskem a csaskm Japonskem probhajc v letech 1904 1905 (8. nora 1904 5. z 1905). Vtzem vlky se stalo Japonsko.

Pedvlen obdob
Rusko expandovalo na celm Dlnm vchod po cel 19. stolet. Rusov zde potebovali oprn bod pro sv vlen lostvo. Vechny rusk pstavy na vchod ovem pes zimu zamrzaly, a tak Rusov obrtili svoji pozornost k pstavm v Mandusku. Jednm z tchto pstav byl Port Arthur. Tento pstav si rusk flotila zvolila jako svj oprn bod a rusk diplomacie dohodla jeho pronjem za ruskou pomoc se splcenm nskch vlench reparac z Prvn nsko japonsk vlky. Pot mohla kontrolovat lut moe, Korejsk zliv a nsk pobe. Japonsko, kter se od reforem Meidi velmi rychle stalo asijskou mocnost, se ctilo ohroeno ruskou expanz. Posledn kapkou bylo rusk rozhodnut, e budovan transsibisk magistrla povede pes Mandusko a bude napojena na Port Arthur a rusk neochota vzdt se sv expanzivn politiky v severn Koreji.

Prbh vlky
Vlka zaala v roce 1904 tokem Japonska na pstavy Port Artur a emulpcho provedenm jet ped vyhlenm vlky. V Port Arturu pokodil ruskmu lostvu tok dv bitevn lodi (Cesarevi a Revitzan) a jeden kink (Palada). V boji poble empulcha byly pokozeny ob rusk ptomn lodi (chrnn kink Varjag a dlov lun Korejec) a nkolik japonskch. Rusk lod byly pot znieny vlastnmi posdkami. Nsledovalo obdob bhem kterho Japonci posilovali svou ptomnost v Koreji a obas se pokoueli o nmon bombardovn a zablokovn Port Arturu. Rusk flotila byla zpotku pasivn a to se zmnilo a s pjezdem novho velitele - admirla Stpana Osipovie Makarova. Ten flotile pozvedl vcvik, morlku a pedevm aktivitu. Tak zavedl pozorovatele, kte navdli palbu z lod v Port Artursk rejd. Stpan Makarov bohuel pro Rusko zahynul 13. dubna 1904 na palub bitevn lodi Petropavlovsk, kter se potopila na japonskch minch pi vpadu na ochranu torpdovky napaden Japonci. Po Makarovovi byl velitelem jmenovn admirl Vitgeft, kter byl ale vrazn pasivn. Aktivitu nepineslo ani potopen dvou japonskch bitevnch lod na minch o nco pozdji. (Pestoe to japonskou bitevn eskadru oslabilo jen na 4 bitevn lodi, zatmco rusko disponovalo v Port Arthuru 6.) Japonci se pot bez vraznj rusk aktivity vylodili na Liaotungskm poloostrov a pozvolna se probjeli k Port Arturu. Tak bojovali proti rusk armd v Mandusku (bitva na ece Yalu)

*) Kapitola kompletn pevzata z cs.wikipedia.org

Posledn pokus Port Artursk eskadry o nik skonil bitvou ve lutm moi, kterou jednoznan vyhrli Japonci. Pot u jedinou aktivitu tichoocensk flotily vyvjely ti kinky (Gromoboj, Rjurik a Rossija) dislokovan ve Vladivostoku a to a do chvle kdy byl pi jednom z vpad potopen Rjurik. Pi nkolika pedchozch vpadech se jim podailo potopit celkem 15 japonskch lod. Port Arthur kapituloval po 11 msnm obleen a tkch japonskch i ruskch ztrtch. Pesto, e Japonci v bojch oficiln ztratili 57 780 vojk, objevily se nzory, e se jednalo o pedasnou kapitulaci, protoe v Port Arthuru byly znan zsoby munice a potravin. Z Baltu byla jet ped pdem Port Arturu poslna st baltsk eskadry na pomoc tichomosk. Toto rusk vlen lostvo veden admirlem Roestvenskm bylo drtiv poraeno v nmon bitv u Cuimy. Pitom tato rusk flota byla potem lod silnj ne japonsk. Ale japonsk Spojen lostvo pod vedenm admirla Heihaira Tga bylo mobilnj, lpe vyzbrojen a pedevm lpe vycvien. Rusk pozemn armda byla definitivn poraena v bitv u Mukdenu. Prostednictvm americkho prezidenta Theodora Roosevelta byl v Portsmouthu uzaven mr mezi obma stranami v roce 1905.

Dsledky vlky
Poraen Rusko se zeklo zem Port Arthuru a jin sti ostrova Sachalin a uznalo vrchn panstv Japonska nad Koreou. Dalm dsledkem prohran vlky bylo odhalen hospodsk a vojensk slabosti samodrav. Po celm Rusku probhaly pod vlivem porky nepokoje a boue, kter vedly k prvn rusk revoluci. Vtzn Japonsko zskalo rozhodujc vliv v jinm Mandusku a hlavn vliv v Koreji. Korea byla v roce 1910 Japonskem anektovna.

Technika pouvan ve vlce

Tato vlka mla nkter technick specifika. Hromadn pouvn kulomet a pouit ostnatho drtu pi obran Port Arthuru pedznamenvalo jak budou vypadat o 10 let pozdji boje prvn svtov vlky. Tak se ukzala pevaha strany, kter mla vt morlku v tto vlce. Nmon vlka byla na rozdl od pedchozch vtch nmonch stet ve panlskoamerick vlce vce vyrovnan. Pln se zde ukzala monost minov vlky. Nmon miny dokzaly bhem vlky potopit 3 bitevn lod a napchaly jet mnoho dalch kod. Pomrn neinn se naopak ukzala torpda, kter krom vodnho toku Japonc na Port Arthur dn spch nezaznamenala. Japonsk technika byla na vy rovni. Napklad jejich granty mly v sob silnj trhavinu. To spolu s kvalitnjm vcvikem a vy morlkou byl jeden z hlavnch faktor porky Ruskho impria.

II. Poln opevnn

Po vypuknut vlky pevzala japonsk armda iniciativu a udrela si ji a do konenho vtzstv. V japonskch bojovch operacch tud nehrlo poln opevnn tak dleitou roli jako u rusk protistrany. Rusov vyuvali polnho opevnn ve velk me. Od Port Arturu, pes Takuan a Jalu se zkopov linie thly severn podl lini postupu japonsk armdy. Cel zem byla doslova poseta zkopovmi liniemi a polnmi opevnnmi. Velk st ruskch opevnnch pozic byla postavena velice peliv, pi dostatku asu. Hlavn opevnn linie byly zbudovny podl elezninch trat. V okol Nananu byly pedprsn zkop pomrn vysok a z dlky dobe viditeln. Rusov se zde ani nepokusili sv pozice maskovat. Zkopy byly budovny na holch, k nepteli pivrcench svazch. I z velk vzdlenosti byl jejich prbh patrn dky vysokm pedprsnm a dky demaskujcmu vlivu erstv vykopan (svtlej) zeminy. U Liaojangu byla situace ponkud lep. Profil pedprsn byl vce ploch a erstv vykopan zemina byla maskovna drny a jinm vhodnm materilem. Vude, kde to bylo mon, budovali Rusov sv opevnn pozice na nejvych bodech ternu. To jim sice poskytovalo znanou vhodu, co se te pehledu o dn v pedpol a dobrho vstelu, avak nebyli schopni sv pozice dostaten skrt ped zraky neptele. To se tkalo pedevm lini vybudovanch na strmch, neobdlvanch a holch svazch. Podlo je zde pevn kamenit a je velmi obtn zde vybudovat zkopy o standardn hloubce. Z toho dvodu se budovaly pedprsn mnohem vy, ne bylo v t dob zvykem. Pi przkumu ruskch zkop bylo zjitno, e jejich profily odpovdaj v t dob platnm enijnm prukm. Ke snen inku bon palby byly v nezbytnch ppadech budovny po dlce zkop traversy a to jak klasick, tak i ostrovn (nkdy taky nazvan jako rusk). V zkopech byly budovny tak kryty (tk i pohotovostn). Konstrukn proveden kryt nijak nevyboovalo z dobovch zvyklost. Zkladnm stavebnm materilem bylo devo, stropy kryt byly pokryty kamenm a zeminou. kryt mohl mt tak podobu zkopu shora pekrytho kldami a vrstvou horniny. kryty byly stavny tak v tlu zkopov linie. V takovm ppad byly pstupn krytmi spojovacmi zkopy. Rusov tak budovali rzn poln pevnstky (reduty). Schmata dvou z nich, vybudovanch u Liaojangu, jsou uvedena na obr. 1 a 2. Pkop na ele vtho typu reduty (obr. 1) nebyl brnn. Pkopy na bocch mohly bt postelovny z orilon. Pkop v tlu je postelovn z centrln, shora oteven, kaponiry. Na eln stran pevnstky byly vybudovna postaven pro tyi kulomety. Uvnit pevnstky byla vybudovna velk traverza, v jejch trobch se nachzely kryty. Dal kryty byly zabudovny do stn na elech reduty. Z vnitn traverzy mohl bt tak brnn prostor vchodu. Pkopy v tlu a na bocch byly doplnny drtnmi pekkami protaenmi do pedpol. Po obvodu reduty byly tak vybudovny tyi ady vlch jam. Na povrchu byly pekka z vlch jam dle zeslena drtnmi pekkami. Koruna pedprsn tto pevnstky nla do vky 2 m nad rovn okolnho ternu. Men typ reduty (obr. 2) mohl mt elo bu rovn nebo lomen. To stejn platilo i pro tlovou st. Vnitn prostor mohl bt postelovn z travers, uvnit kterch byly, stejn jako v pedchozm ppad, vybudovny kryty. Na obr. 3 a 4 jsou vyobrazeny dal typy pevnstek, kter Rusov pouvali. Za nejzdailej je povaovna reduta vybudovan u anlantzu (obr. 4). M velmi nzk profil a nalou hloubku (mylena vzdlenost od ela k tlu). Obrncm poskytuje dobr kryt a umouje vst silnou eln palbu. Zrove vak pedstavuje pro neptelsk dlostelce mal a obtn zasaiteln cl. Japonci dokonce pobl Kangpieninu vybudovali velice podobnou pevnstku (obr. 5). Ve popsan reduta jim s nejvt pravdpodobnost poslouila jako vzor.

Obr. 1: Vt typ reduty vybudovan u Liaojangu

Obr. 2: Men typ reduty vybudovan u Liaojangu

Obr. 3: Reduta postaven zpadn od Mukdenu, v blzkosti Likuanpu

Obr. 4: Reduta vybudovan u anlantzu

Obr. 5: Japonsk reduta, jejm vzorem byla s nejvt pravdpodobnost stavba zobrazen na obr.4

Vechny polnm zpsobem vybudovan reduty se nachz pevn v plochm ternu. Jejich pdorys je vdy pravideln, odpovdajc vzorovm typm uvedenm v dobovch enijnch prukch. Polygonln pdorys redut se irokm elem a malou hloubkou sploval poadavky na veden vlky v modernch podmnkch. Z redut mohla bt vedena siln eln palba a zrove tvoila mal cl pro neptelsk dlostelce. Toto zmenen hloubky vak mlo i sv nevhody. Na boky redut nemohlo bt umstno vt mnostv prostedk pro palbu do mezipol. Obzvlt v plochm ternu se tato nevhoda me velmi nepjemn projevit. Reduty vak stle byly povaovny za velmi dleit prvek obrannch lini. Zejmna pi pouit kulomet se nevhoda krtkch bok reduty ztrcela. Je teba poznamenat, e v dn z polnch redut nebylo rozmstno dlostelectvo. Dlosteleck postaven byla bu zakomponovna do zkopovch lini spojujcch jednotliv reduty (obr. 6) nebo byla budovna nkolik stovek metr za obrannm postavenm. Umstn dlosteleckch postaven za zkopovou lini bylo mnohem astj.

Obr. 6: Dlosteleck postaven vybudovan v zkopu

Kvli nedostatku deva se ke zpevovn stn zkop pouvaly pedevm pytle plnn horninou. Obas se k tomuto elu pouvaly kameny a drny. Mn asto se stny zpevovaly devnmi kly opletenmi kaoliangem *. V oblastech, kde probhaly boje bylo velice pevn podlo. Stny zkop tak mohly mt men sklon, ne bylo bn. Navc bylo podlo dostaten pevn na to, aby stny zkop nemusely bt vbec obkldny.

* Kaoliang = vznamn obilnina teplch oblast

Profily japonskch zkop byly ponkud odlin. Charakteristick byly nzk pedprsn s pozvolnjm pechodem do okolnho ternu. Oproti ruskm zkopm byly ty japonsk tak o nco ir. Zemina zskan pi vkopu irho zkopu byla pouvna k vybudovn zadnho nspu. Pro Japonce bylo mnohem snaz pedprsn zamaskovat. ir zkopy vak poskytovaly vojkm men ochranu ped rapnely. Dky irmu zkopu byl umonn snaz prchod. V okol Mukdenu budovali Japonci ve vzdlenosti 6 9 metr ped svmi zkopy pkopy, kter bylo mono postelovat z kaponir. Kaponiry se umisovaly do mst, kde se pkopy lomily. Pstup do nich vedl chodbou nebo krytm zkopem. Pkopy byly hlubok 1,8 m a u dna 1,5 irok. Sklon jeho stn se pohyboval mezi 2:1 a 3:1. Do pednch stn zkop bvaly zabudovny kulometn kasematy. Pdorysn rozmry byly 2,4 m (ka) a 3 m (houbka), vka kasematy byla cca 2 m. Nakryt mlo slu cca 0,5 m. Nad korunu pedprsn nevynvaly dn prvky. Jedinou vjimkou byly pozorovatelny, kter se vak budovaly ve vzdlenosti nkolika metr za steleckm zkopem. Pozorovatelny byly budovny ve stejn odolnosti jako kryty a kulometn kasematy. Pozorovatelny byly do ternu zakomponovny tak, aby nad nj pli nevynvaly. Japonsk zkopy slouily pedevm k obran, pi odren ruskch protitok. Pi kadm postupu zajiovali Japonci nov dobyt zem provizornmi polnmi opevnnmi. Zkopy byly velice jednoduch, vybudovan pouze pomoc enijnho nad, kter si toc vojska nesla sebou. Vojkm poskytovaly ochranu pi poloze vlee nebo klee. Takto vybudovan opevnn byla samozejm dle zesilovna a vylepovna. Spolenm znakem vech odolnjch japonskch opevnn bylo pouit tzv. loketnho odstupku, jeho ploch se nachzela cca 25 cm pod rovn koruny pedprsn. Open lokte pi stelb napomhalo zlepen stability a vy pesnosti palby. Rzn typy japonskch zkop jsou uvedeny na obr. 8. Japonci pouvali k maskovn svch polnch opevnn rzn druhy mstn dostupnch materil. erstv vykopan (svtl) zemina byla pekrvna nap. slmou z prosa, fazolovmi lahouny nebo kaolingem. Z kaolingu byly rovn zhotovovny stny umstn na tlov stran zkop (obr. 7). Takovto stna pak zajiovala, e pi pohledu ze strany neptele se nad povrchem ternu nersovaly siluety obrnc. Co se te maskovn, projevili Japonci mnohem vt sil a dvtip ne Rusov.

Obr. 7: Maskovac stna z kaolingu na tlov stran zkopu

Pokud byly v zkopech budovny stlny, pouilo na jejich stavbu pytl naplnnch horninou nebo drn. V nkterch ppadech byly pouity tak cihly a kameny. Na nkterch linich zvyovaly ochranu stelc vstupky udusan z blta nebo hlny (viz. obr. 8 - nahoe). Pi pohledu zepedu vzdlen pipomnaly charakteristick tvar cimbu stedovkch hrad.

Obr. 8: Rzn typy japonskch zkop

Spousta vesnic roztrouench v krajin se stala svdkem tvrdch stet. Domy zde postaven se daly dobe pout jako oprn body. Dky jejich konstrukci a pouit tradinch materil se daly k obran uzpsobit velice snadno. Zdi dom byly vybudovny z udusan hlny a mly u paty slu 0,6 0,9 m a celkovou vku 1,8 2,4 m. Tyto zdi velice dobe odolvali projektilm z puek, krom zsah z velmi mal vzdlenosti. V hlinnch zdech se velmi snadno budovaly stlny. Stlny byly obvykle proraeny v jedn nebo dvou vkovch rovnch (obr. 9). Mimo Port-Artur nebylo pli pouvno nakryt zkop zvyujc ochranu jejich osdky ped stepinami. Pouze v mstech, kde byla situace vcemn stabiln se tato prava provdla. Jako pekek proti pchot pouvali Rusov s oblibou vl jmy. Byly budovny striktn podle vojenskch pruek. Na dn kad jmy byl zaraen naosten kl. Vrchn st jam bvala jet pro zven inku pekryta pekkou z hladkho drtu. Ped linie byly obvykle pedsunuty 3 4 ady tchto pekek. Reduty je mly vybudovny kolem celho obvodu. Ped liniemi 2. a 4. japonsk armdy byly vybudovny tyi ady vlch jam v dlce 2,5 km. Vzhledem k obrovskmu mnostv prce, kter musela bt vynaloena na vybudovn takovto pekkov linie a nzk efektivit tohoto druhu pekky se rusk sil jev jako naprosto zbyten. Proti pchot se dle asto pouvaly drtn pekky a to jak nzk, tak i vysok. Stavebn proveden tchto pekek vak nebylo pli kvalitn. Pekkov kolky byly pli tenk a nedostaten ukotven v zemi. Vzhledem k pouit hladkho drtu namsto ostnatho nebyla pekka zdaleka tak efektivn, jak by mohla, v ppad lepho proveden, bt. Pinou tohoto problmu byl nedostatek vhodnjho materilu. V drtiv vtin ppad byl pouit galvanicky pokoven, ocelov telegrafn drt. Japonci pouvali vhradn nzkou drtnou pekku. Stromov zseky se vzhledem k absenci lesnch porost pli nepouvaly. Pokud bylo devo nkde dostupn, pouvalo se pednostn k budovn kryt apod. Zdka je pouvali pedevm Japonci. Pomrn zastaral, elektricky odpalovan fugasy naplnn kamenm, byly Rusy vcemn spn pouity. Rovn byly pouvny miny, tak jak je znme nap. z pozdjch boj 1. svtov vlky (bitva u Ypr). Rusov zde zaaly pouvat pekku, kter je dnes znma jako panlsk jezdec (obr. 10). Tvoila ji devn konstrukce o dlce 3 m a vce 1,2 m. Skldala se ze dvou k navzjem spojench pkou. Cel konstrukce byla vypletena ostnatm drtem. Pekka siln pipomnala kozu, kter se pov pi ezn dv. Japonci pili s nm podobnm. Jejich pekka mla podobu notoricky znmho jeka. Byla vyrobena ze t kl o dlce 2,1 2,4 m, kter byly uprosted navzjem svzny drtem. Vdy byly ti nohy openy o zem. Japonci vtinou pouvaly tyi ady tchto jek, kte byly rozestavny tsn vedle sebe a propleteni ostnatm drtem. Oba typy ve popsanch pekek byly velice inn a s tehdejm enijnm vybavenm pka prakticky nezdolateln (pchota nebyla vybavena nkami na drt). Ponkud nezvyklou, ale pesto pomrn innou pekkou, kterou pouvali Rusov, byly stonky kaolingu uznut cca 0,5 m nad zem. Osekvn kaolingu se provdlo v rmci itn palebnch sektor. Pekka obvykle sahala 450 550 m ped palebnou linii. Pekku bylo mon zdolat, ale pohyb tocch jednotek byl znan zpomalen a prodlouila se tak doba, po kterou byly vystaveni palb obrnc.

Obr. 9: Ze z dusan hlny, ve kter byly proraeny stlny

Obr. 10: Pekka typu panlsk jezdec

Co se te vvoje polnch opevnn, tak Rusko-Japonsk vlka prakticky nepinesla nic novho. Rusov i Japonci pouvali osvden typy polnch opevovacch staveb. Ob strany si vak uvdomily, jak dleit je opevnn maskovat. Potvrdilo se, e nzk pedprsn lze mnohem lpe zamaskovat a e hlubok a zk zkopy poskytuj vojsku nejlep ochranu. Obecn plat, e zkopy uren k obran je lep budovat zk a hlubok. Zkopy, kter jsou ureny k ochran jednotek pipravujcch se k zahjen toku, jsou naproti tomu budovny o nco ir. Tato prava umouje snadnj oputn zkopu a plynulej pohyb uvnit nj. Jak se pedpokldalo, dlosteleck palba nedokzala poln opevnn dostaten poniit. Prokzalo se vak, e nakryt zkop je vhodn vybudovat v secch, kde jsou jednotky vystaveny astmu ostelovn rapnely.

Autor: Ing. Vladimr Polek Web: www.polni-opevneni.websnadno.cz E-mail: vladimir.polasek@atlas.cz

Pouit zdroje a literatura: Reports of military observers attached to the armies of Manchuria during the Russo Japanese war, Part III, 1906, maj. Joseph E. Kuhn

Obrzkov ploha
Vechny obrzky jsou pevzaty z publikace Oborona Port-Artura, Romanovsky, Schwartz, Sankt Petrburk, 1908. Pokud nen v popisu obrzku vslovn uvedeno, jedn se vdy o rusk opevnn.

Obr. 1: Pozorovatelna

Obr. 2: Palebn postaven v baterii . 1 (Port-Artur)

Obr. 3: Palebn postaven baterie . 5

Obr. 4: Momentka z vstavby reduty

Obr. 5: Steleck zkop se stlnami

Obr. 6: Steleck zkop vedouc po nzkm hebeni. Zcela zeteln se zde projevuje nevhoda nedostatenho maskovn obrannch prac. Rozmstn stlen je dky prosvtn velmi dobe zeteln.

Obr. 7: Vkres reduty . 2

Obr. 8: Vkres reduty . 8

Obr. 9: Obvazit

Obr. 10: Skladit

Obr. 11: ez zkopem opatenm nakrytm

Obr. 12: ez zkopem s lehkm pstekem

Obr. 13: ez steleckm zkopem s lehkm pstekem ukotvenm v pedn stn

Obr. 14: ez steleckm zkopem s krytem zabudovanm do eln stny

Obr. 15: ez zkopem

Obr. 16: ez zkopem s vybudovanmi stlnami

Obr. 17: ez krytem pro stre v zkopech

Obr. 18: Baterie . 1

Obr. 19: Baterie . 4 a 5

Obr. 20: Baterie . 15

Obr. 21: Baterie . 6 a 7

Obr. 22: Baterie . 2

Obr. 23: Baterie . 3

Obr. 24: Reduta . 9

Obr. 25: Baterie . 14

Obr. 26: Baterie . 11 a 12

Obr. 27: Baterie . 13

Obr. 28: kryt pro obsluhy dl

Obr. 29: Steleck zkop vybudovan ve svahu

Obr. 30: Telefonn stedna

Obr. 31: Luneta . 3

Obr. 32: Luneta . 4

Obr. 33: Permanentn fort . IV

Obr. 34: Ti typy dlosteleckch bateri

Obr. 35: Dva typy dlosteleckch bateri, zkopy a kryty

Obr. 36: Steleck postaven

Obr. 37: Dlosteleck postaven a kryty

Obr. 38: Japonsk dlosteleck baterie

Obr. 39: Steleck zkop na horskm hebeni

Obr. 40: Poln dlosteleck baterie

Obr. 40: ezy steleckmi zkopy vybudovanmi na svahu

Obr. 41: Pancovan pozorovac stanovit

Obr. 42: Steleck zkop ve svahu

Obr. 43: ez nakrytm zkopem sloucm jako kryt

Obr. 44: ez pozorovatelnou

Obr. 45: Dlosteleck a pchotn palebn postaven

Obr. 46: Spojovac (pravdpodobn) zkop

Obr. 47: Japont vojci v zkopu

Obr. 48: Japonsk steleck zkop

Obr. 49: Japont vojci v zkopu. Mohlo by se jednat o pvodn rusk zkop.

Obr. 50: Japont vojci ve steleckm zkopu, kter pravdpodobn vznikl pravou ternnho tvaru (koryto)

Obr. 51: Rut vojci v krytu

Obr. 52: Rut vojci v obrannm postaven. Vpravo se nejspe nachz kryt, vlevo pravdpodobn steleck stanovit

Obr. 53: Rut vojci shromdn ped kryty vybudovanmi na svazch odvrcench od neptele

Obr. 54: Dva japont vojci v krytu

Obr. 55: Steleck postaven na hebeni horskho tvaru

Obr. 56: Steleck postaven vybudovan z pytl naplnnch horninou

Obr. 57: Steleck postaven ponien neptelskou palbou

Obr. 58: ez steleckm postavenm, jeho strop je zeslen ocelovmi profily. Stlny jsou obloeny pytli naplnnmi horninou

Obr. 59: ez steleckm postavenm vybudovanm na hran svahu s vyuitm pytl naplnnch horninou

Obr. 60: Pohled na s zkop

Obr. 61: Steleck postaven pokozen neptelskou palbou

Obr. 62: ez krytm zkopem se zeslenm stropem. Na zaoblen sti jsou uloeny kolejnice

Obr. 63: Deatil konstrukce stropu

Obr. 64: prava zkopu z obr. 62 na steleck stanovit

Obr. 65: kryt een podobn jako na obr. 62. Strop je pravdpodobn zhotoven z betonu

Obr. 66: Vchod do krytu nebo pozorovatelny

Obr. 67: ez dalm typem steleckho postaven

Obr. 68: Ponien dlosteleck postaven

Obr. 69: Pohled na zkopov systm