Protokol z jednn delegac SSSR a SSR 23. - 26. srpna v Moskv Peklad z ruskho originlu 1968, 26.

srpen, Moskva 23. - 26. srpna 1968 se v Moskv konaly rozhovory delegac Svazu sovtskch socialistickch republik a eskoslovensk socialistick republiky. Ze strany Svazu sovtskch socialistickch republik se rozhovor zastnili generln tajemnk V KSSS L. Brenv, pedseda prezidia Nejvyho sovtu SSSR, len politbyra V KSSS N. Podgornyj, pedseda Rady ministr RSFSR G. Voronov, len politbyra V KSSS, tajemnk V KSSS A. Kirilenko, len politbyra V KSSS, prvn nmstek pedsedy Rady ministr SSSR D. Poljanskij, len politbyra V KSSS, tajemnk V KSSS M. Suslov, len politbyra V KSSS, pedseda VCSPS A. eljepin, len politbyra V KSSS, prvn tajemnk V KS Ukrajiny P. elest. Ze strany eskoslovensk socialistick republiky - prezident eskoslovensk socialistick republiky L. Svoboda, prvn tajemnk V KS A. Dubek, pedseda Nrodnho shromdn SSR, len pedsednictva V KS J. Smrkovsk, pedseda vldy SSR, len pedsednictva V KS O. ernk, len pedsednictva V KS, prvn tajemnk V KSS V. Biak, len pedsednictva V KS, nmstek pedsedy Slovensk nrodn rady F. Barbrek, len pedsednictva V KS J. Piller, len pedsednictva V KS E. Rigo, len pedsednictva V KS J. paek, len pedsednictva V KS O. vestka, pedseda stedn kontroln a revizn komise KS M. Jake, kandidt pedsednictva V KS, tajemnk V KS J. Lenrt, kandidt pedsednictva V KS B. imon, mstopedseda vldy SSR G. Husk, tajemnk V KS A. Indra, tajemnk V KS Z. Mlyn, ministr nrodn obrany SSR generlplukovnk M. Dzr, ministr spravedlnosti SSR B. Kuera, velvyslanec SSR v SSSR V. Kouck. 1. V prbhu rozhovor byly projednny otzky spojen s obranou socialistickch vymoenost, vybojovanch eskoslovenskm lidem, za situace vznikl v SSR, a tak prvoad opaten, diktovan touto situac a pobytem vojsk pti socialistickch zem na zem eskoslovenska. V tchto rozhovorech ob strany vychzely ze veobecn uznvanch norem vztah mezi bratrskmi stranami a zemmi, princip, obsaench v zvrench dokumentech setkn v iern nad Tisou a porady v Bratislav. Byla potvrzena vrnost ujednn socialistickch zem k podpoe, upevnn a obran vdobytk socialismu, nesmiitelnmu boji s kontrarevolunmi silami, co je spolenou internacionln povinnost vech socialistickch zem. Ob strany vyjdily rozhodn pesvden, e v souasn situaci je hlavnm kolem dodren ustanoven a princip zformulovanch na porad v Bratislav, jako i dodren mluvy z iern nad Tisou a dsledn realizace praktickch krok, vyplvajcch z dosaen mluvy. 2. Pedsednictvo V KS prohlsilo, e tzv. XIV. sjezd Komunistick strany eskoslovenska, svolan 22. srpna bez souhlasu V KS, pi poruen stanov KS a bez asti len pedsednictva a tajemnk V, delegt slovenskch komunist a za neasti vtiny delegt stranickch organizac eskoslovensk lidov armdy a mnohch jinch stranickch organizac, je neplatn, stejn jako tmto sjezdem pijat usnesen. Vechna odpovdajc opaten v tto otzce provede pedsednictvo V po svm nvratu do eskoslovenska. Delegace

prohlsila, e mimodn XIV. sjezd Komunistick strany eskoslovenska bude svoln po normalizaci situace ve stran a v zemi. 3. Delegace KS informovala o tom, e v nejblich 6-10 dnech se bude konat spolen zasedn plna V KS a stedn kontroln a revizn komise. Plnum posoud otzky normalizace situace v zemi, aktuln otzky stranickho a sttnho ivota, zlepen prce stranickch a sttnch orgn, ekonomick problmy a problmy ivotn rovn obyvatelstva. Plnum projedn rovn otzky upevnn vech lnk stranickho a sttnho zen a uvolnn z funkc tch osob, jejich innost neodpovdala potebm upevnn vedouc lohy dlnick tdy a komunistick strany, splnn usnesen lednovho a kvtnovho plna V KS (1968), zjmm upevnn pozic socialismu v zemi a dalho rozvoje vztah SSR s bratrskmi zemmi socialistickho spoleenstv. 4. Pedstavitel KS vyjdili nutnost rychlho proveden ady opaten, smujcch k upevnn vldy pracujcch a pozic socialismu. V souvislosti s tm zvlt zdraznili vznam takovch prvoadch opaten, jako je ovldnut sdlovacch prostedk tak, aby pln slouily vci socialismu; zastaven innosti rznch skupin a organizac stojcch na antisocialistickch pozicch; nedovolen innosti antimarxistick socilndemokratick strany. V zjmu splnn tchto cl budou v nejblich dnech uinna pslun efektivn opaten. Stranick a sttn orgny uprav situaci v tisku, rozhlase a televizi pomoc novch zkon a opaten. V mimodn situaci bude k obnoven podku na tchto secch nutn uskutenit doasn mimodn opaten, aby vlda mla inn prostedky proti antisocialistickm silm v zemi v ppad nutnosti proti neptelsky zamenm vystoupenm jednotlivc nebo kolektiv. Budou provedena nutn kdrov opaten ve veden tisku, rozhlasu a televize. Stejn jako pi setkn v iern nad Tisou i nyn vyjdili pedstavitel KSSS plnou solidaritu s tmito opatenmi, o nich se domnvaj, e odpovdaj i zkladnm zjmm celho socialistickho spoleenstv, jeho bezpenosti a jednoty. 5. Ob delegace posoudily otzky, spojen s ptomnost vojsk pti socialistickch zem na zem SSR, a dohodly se na tom, e tato vojska a jin orgny spojeneckch zem se nebudou vmovat do vnitnch zleitost SSR. Jakmile pomine vznikl ohroen vymoenost socialismu v eskoslovensku a ohroen bezpenosti zem socialistickho spoleenstv, bude po etapch proveden odchod spojeneckch vojsk z eskoslovenskho zem. Velenm spojeneckch vojsk a velenm vojsk SLA budou ihned projednny otzky o odchodu a zmn dislokace vojenskch st z mst a vesnic, kde jsou orgny sttn moci s to zajistit podek. Rozmstn spojeneckch vojsk uskutenit v kasrnch, cvinch prostorech a jinch vojenskch prostorech. Rozmstn provdt na zklad vzjemn dohody pedstavitel spojeneckch armd a eskoslovensk armdy. Posouzena bude tak otzka zajitn bezpenosti hranic s NSR. Mnostv vojsk, jejich organizaci a rozmstn provdt ve spoluprci s pedstaviteli eskoslovensk armdy. Vypracovat dohodu tkajc se materiln-technickho, zdravotnho a jinho zajitn doasn dislokovanch sovtskch vojsk na zem SSR a nechat ji schvlit vldami SSR a SSSR. Vechny sporn otzky budou eeny na rovni ministr nrodn obrany a zahraninch vc. Principiln sporn otzky budou eeny vldami obou zem. O podmnkch pobytu a plnho odsunu spojeneckch vojsk bude uzavena smlouva mezi spojeneckmi stty a eskoslovenskem.

6. eskoslovent pedstavitel informovali o tom, e eskoslovenskm ozbrojenm silm byly dny odpovdajc pkazy s clem zabrnit incidentm a konfliktm s vojsky spojeneckch zem nebo jin innosti, kter by mohla vyvolat naruen klidu a veejnho podku. Vojenskmu velen SSR byl dn pkaz udrovat spojen s velitelstvm spojeneckch vojsk. Pedsednictvo V KS a vlda SSR pijmou ihned opaten, kter by v tisku, rozhlase a televizi zabrnila zveejnn takovch vystoupen, je by mohla vyvolat konflikty a napt mezi obyvatelstvem a spojeneckmi vojsky na zem eskoslovenska. 7. Pedstavitel KS prohlsili, e nepipust odstrann z funkc nebo dokonce represivn opaten proti tm initelm a pracovnkm strany, kte bojovali za upevnn pozic socialismu v zemi, proti antikomunistickm silm, za ptelstv se Sovtskm svazem. 8. Bylo dosaeno dohody, e v nejbli dob budou uskutenna jednn o ad ekonomickch otzek s clem rozit a prohloubit ekonomickou a vdeckotechnickou spoluprci mezi Sovtskm svazem a eskoslovenskou socialistickou republikou, zejmna s ohledem na poteby dalho rozvoje socialistick ekonomiky eskoslovenska a v zjmu splnn plnu rstu nrodnho hospodstv, jak bylo usneseno KS. 9. Je pln shoda v tom, e vvoj mezinrodn situace a podvratn innost imperialismu, namen proti mru a bezpenosti nrod, proti socialismu, vyvolvaj nalhavou potebu dalho upevnn a zven efektivnosti obrannho systmu Varavsk smlouvy, jako i jinch vcestrannch a dvoustrannch orgn i forem spoluprce socialistickch stt. 10. Vedouc pedstavitel KSSS a KS potvrdili odhodln dsledn dodrovat princip koordinace innosti v mezinrodnch vztazch, smujcch k upevnn jednoty socialistickho spoleenstv, obran mru a mezinrodn bezpenosti. Sovtsk svaz a eskoslovensko stejn jako dosud budou i nadle v evropskch otzkch dsledn provdt politiku odpovdajc spolenm zjmm socialistickch zem a zjmm kad z nich, zjmm evropsk bezpenosti, klst rozhodn odpor militaristickm, revanistickm a neonacistickm silm, usilujcm o revizi vsledk druh svtov vlky a naruen nedotknutelnosti existujcch hranic v Evrop. Ob strany prohlsily, e budou dsledn plnit vechny povinnosti, vyplvajc z vce- i dvoustrannch dohod, uzavench mezi socialistickmi zemmi. V tsn jednot s ostatnmi zemmi socialistickho spoleenstv budou i nadle pokraovat v boji proti zkenm akcm imperialismu, podporovat nrodnosvobozeneck hnut, usilovat o uvolnn mezinrodnho napt. 11. V souvislosti s projednvnm tzv. otzky o situaci v eskoslovensku v Rad bezpenosti OSN vedouc pedstavitel KS a vldy SSR prohlsili, e eskoslovensk strana nedala o projednn tto otzky v Rad bezpenosti. Pedstavitel KS informovali, e vldou SSR byl dn pokyn eskoslovenskmu pedstaviteli v New Yorku kategoricky protestovat proti projednvn otzky o situaci v eskoslovensku v Rad bezpenosti nebo v jakmkoli jinm orgnu OSN a kategoricky dat staen tohoto bodu z programu jednn. 12. Pedsednictvo V KS a vlda eskoslovenska prohlsily, e zhodnot innost tch len vldy, kte byli za hranicemi SSR a vystupovali jmnem vldy SSR

v otzkch tkajcch se vnitn a zahranin politiky, zejmna z hlediska dodrovn zsad politiky KS a vldy eskoslovensk socialistick republiky. Z tohoto zhodnocen budou uinny pslun zvry. V tto souvislosti pedsednictvo V KS povauje za nutn provst nkter dal kdrov zmny ve stranickch a sttnch orgnech a organizacch v zjmu zajitn pokud mono rychl konsolidace ve stran a v zemi. Tyto otzky budou vestrann posouzeny po nvratu do vlasti. Bude posouzena rovn innost ministerstva vnitra a na zklad vsledk budou uinna opaten k upevnn jeho veden. 13. Bylo dosaeno dohody uskutenit v brzk dob vmnu stranickch a sttnch delegac za elem dalho hlubho posouzen a een otzek, vznikajcch ve vzjemnch vztazch, a projednn aktulnch mezinrodnch otzek. 14. Delegace se dohodly v zjmu obou stran a ptelstv mezi SSSR a SSR povaovat kontakty mezi vedoucmi pedstaviteli KSSS a KS v obdob po 20. srpnu za psn tajn, zvlt pak obsah prv uskutennch rozhovor. 15. Vedouc pedstavitel KSSS a KS, vldy Sovtskho svazu a eskoslovensk socialistick republiky vyvinou veker sil k prohlouben tradinho historickho ptelstv nrod obou zem, jejich bratrskho ptelstv na vn asy. Se souhlasem obou stran jsou oba podpisovan texty v ruskm jazyce. Za Svaz sovtskch socialistickch republik: L. Brenv, A. Kosygin, N. Podgornyj, M. Suslov, A. Kirilenko, D. Poljanskij, P. elest, A. eljepin, G. Voronov, B. Ponomarjov, K. Katuev, A. Greko Za eskoslovenskou socialistickou republiku: [L.] Svoboda, [A.] Dubek, O. ernk, [J.] Smrkovsk, G. Husk, V. Biak, [F.] Barbrek, J. Piller, [A.] Indra, [J.] paek, [O.] vestka, [E.] Rigo, B. imon, J. Lenrt, [M.] Jake, [Z.] Mlyn, V. Kouck, gen. [M.] Dzr, B. Kuera Peklad citovn podle VONDROV, J. (vyd.): Dopisy L. Brenva A. Dubekovi. In: Historie a vojenstv, ro. XL, . 1 (1991), s. 158-166.