Materiály V Elektrotechnice - Jirák, Autrata

FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKANCH TECHNOLOGI
VYSOK UEN TECHNICK V BRN

Materily a technick dokumentace
st Materily v elektrotechnice

Garant pedmtu:
Doc. Ing. Josef Jirk, CSc.

Autoi textu:
Doc. Ing. Josef Jirk, CSc.
Prof. Ing. Rudolf Autrata, DrSc.
Doc. Ing. Karel Liedermann, CSc.
Ing. Zdenka Rozsvalov
Doc. Ing. Marie Sedlakov, CSc.

2 Fakulta elektrotechniky a komunikanch technologi VUT v Brn

Obsah
VOD.................................................................................................................................. 10
1 SLOEN A STRUKTURA LTEK ......................................................................... 11
1.1 ZKLADN DAJE O STAVB LTEK......................................................................... 11
1.1.1 Zkladn pojmy a konstanty ........................................................................... 11
1.1.2 Materily a jejich vlastnosti........................................................................... 11
1.2 STAVBA ATOM ..................................................................................................... 12
1.2.1 Modelov uspodn atom.......................................................................... 12
1.2.2 Elektronov obal atom ................................................................................. 13
1.2.3 Vazebn sly ................................................................................................... 15
1.3 VSTAVBA MOLEKUL ............................................................................................. 17
1.3.1 Chemick vazby ............................................................................................. 17
1.3.2 Fyzikln vazby .............................................................................................. 20
1.4 KRYSTALICK A AMORFN TUH LTKY .................................................................. 21
1.4.1 Struktura tuhch ltek .................................................................................... 21
1.4.2 Klasifikace a struktura krystal ..................................................................... 22
1.4.3 Geometrick popis krystal ........................................................................... 24
1.4.4 Poruchy krystal ........................................................................................... 28
1.5 PSOV MODEL VODIVOSTI .................................................................................... 30
1.5.1 Energetick rovn elektron a psov model ............................................... 30
1.5.2 Psov model vodivosti kov ......................................................................... 31
1.5.3 Psov model vodivosti polovodi a izolant ............................................... 32
1.6 FZOV SLOEN MATERIL ................................................................................. 33
1.6.1 Fze a fzov pemny .................................................................................. 33
1.6.2 Fzov diagramy ........................................................................................... 35
2 VODIV A ODPOROV MATERILY .................................................................. 37
2.1 KOVY V ELEKTRICKM A MAGNETICKM POLI ......................................................... 37
2.1.1 Elektricky vodiv materily ........................................................................... 37
2.1.2 Elektrick vodivost kov ................................................................................ 38
2.1.3 Supravodivost kov........................................................................................ 41
2.1.4 Termoelektrick vlastnosti kov ..................................................................... 42
2.2 KOVY A JEJICH SLITINY .......................................................................................... 45
2.2.1 ist kovy a jejich slitiny ............................................................................... 45
2.2.2 Elektrovodn kovy ......................................................................................... 47
2.2.3 Nzkotaviteln kovy ........................................................................................ 50
2.2.4 Vysokotaviteln kovy ..................................................................................... 51
2.2.5 Ulechtil a obecn kovy ............................................................................... 52
2.2.6 Lehk a alkalick kovy ................................................................................... 53
2.3 ODPOROV KOVOV MATERILY ............................................................................ 54
2.3.1 Klasifikace odporovch materil ................................................................. 54
2.3.2 Vybran druhy odporovch materil ............................................................ 55
2.4 KOVY V ELEKTRICKCH OBVODECH ....................................................................... 57
2.4.1 Materily na pjky......................................................................................... 57
2.4.2 Materily na doteky ....................................................................................... 57
2.4.3 Materily na termolnky .............................................................................. 58
2.4.4 Materily na tavn pojistky ............................................................................ 59
2.5 ELEKTROTECHNICK UHLK ................................................................................... 59

Materily a technick dokumentace, st Materily v elektrotechnice 3

3 FERO- A FERIMAGNETICK MATERILY ....................................................... 61
3.1 ZKLADN DAJE O MAGNETICKM STAVU LTEK ................................................... 61
3.2 FERO- A FERIMAGNETISMUS ................................................................................... 62
3.2.1 Feromagnetick stav ltek ............................................................................. 62
3.2.2 Magnetizace feromagnetik a permeabilita ..................................................... 64
3.2.3 Magnetick hystereze .................................................................................... 66
3.2.4 Ztrty ve feromagnetiku ................................................................................. 68
3.3 MAGNETICKY MKK MATERILY .......................................................................... 70
3.3.1 Magneticky mkk kompaktn materily ......................................................... 71
3.3.2 Magneticky mkk kompozity ......................................................................... 72
3.3.3 Magneticky mkk ferity ................................................................................ 72
3.4 MAGNETICKY TVRD MATERILY ........................................................................... 73
3.4.1 Magneticky tvrd kompaktn materily .......................................................... 74
3.4.2 Magneticky tvrd ferity .................................................................................. 74
4 POLOVODIE ........................................................................................................... 75
4.1 ZKLADN POLOVODIOV MATERILY .................................................................. 75
4.1.1 Elementrn polovodie ................................................................................. 76
4.1.2 Binrn sloueninov polovodie ................................................................... 76
4.1.3 Tuh roztoky binrnch sloueninovch polovodi ....................................... 78
4.1.4 Oxidick polovodie ...................................................................................... 78
4.1.5 Organick polovodie .................................................................................... 79
4.2 REDUKOVAN PSOV MODELY ............................................................................. 79
4.2.1 Redukovan psov model pmsovho polovodie....................................... 80
4.3 GENERACE A REKOMBINACE ELEKTRON A DR ...................................................... 82
4.4 VLASTN POLOVODI.............................................................................................. 83
4.4.1 Rozdlovac funkce ........................................................................................ 84
4.4.2 Funkce hustoty stav ..................................................................................... 85
4.4.3 Koncentrace nosi ve vlastnm polovodii.................................................... 85
4.5 PMSOV POLOVODI ......................................................................................... 88
4.5.1 Nbojov neutralita v polovodich ............................................................... 90
4.5.2 Stav pln ionizace pms ............................................................................. 91
4.5.3 Teplotn zvislost koncentrace nosi ............................................................ 93
4.6 VEDEN PROUDU V POLOVODII .............................................................................. 94
4.6.1 Driftov a difuzn sloka proudov hustoty .................................................... 95
4.6.2 Vliv teploty na pohyblivost nosi .................................................................. 96
4.6.3 Teplotn zvislost konduktivity polovodi ..................................................... 97
5 DIELEKTRICK A IZOLAN MATERILY ...................................................... 99
5.1 DIELEKTRIKUM V ELEKTRICKM POLI ..................................................................... 99
5.2 DIELEKTRICK POLARIZACE ................................................................................. 100
5.2.1 Polarizace ve stejnosmrnm elektrickm poli ............................................. 100
5.2.2 Polarizan mechanismy .............................................................................. 101
5.2.3 Zvltn polarizan jevy .............................................................................. 106
5.3 ELEKTRICK VODIVOST........................................................................................ 107
5.3.1 Elektrick vodivost plyn ............................................................................. 108
5.3.2 Elektrick vodivost kapalnch izolant ..................................................... 109
5.3.3 Elektrick vodivost tuhch izolant .............................................................. 111
5.3.4 Dielektrick absorpce ................................................................................. 112
5.4 DIELEKTRICK ZTRTY ........................................................................................ 114
5.4.1 Ztrty v dielektriku ...................................................................................... 115

5.4.2 Ztrtov initel ............................................................................................ 116
5.4.3 Komplexn permitivita ................................................................................ 117
5.5 PRRAZ IZOLANT ............................................................................................... 119
5.5.1 Elektrick vboje ......................................................................................... 119
5.5.2 Prraz plynnch izolant ........................................................................... 120
5.5.3 Prraz kapalnch izolant ......................................................................... 122
5.5.4 Prraz tuhch izolant ............................................................................... 123
5.6 DIELEKTRIKA A IZOLANTY V PEHLEDU ................................................................ 124
5.6.1 Klasifikace dielektrik a izolant ................................................................... 125
5.6.2 Tuh anorganick a organick izolanty........................................................ 125
5.6.3 Plyny a kapaln izolanty .............................................................................. 126


Seznam obrzk
OBR. 1.1 SCHMA POSTUPNHO OBSAZOVN ORBITAL........................................................ 14
OBR. 1.2 IONTOV VAZBA NA - CL ........................................................................................ 18
OBR. 1.3 STRUKTURA IONTOVHO KRYSTALU NACL ............................................................. 18
OBR. 1.4 SPOLEN SDLEN ELEKTRON U KOVALENTN VAZBY ............................................ 18
0BR. 1.5 STRUKTURA ATOMOVHO KRYSTALU DIAMANTU ..................................................... 19
OBR. 1.6 STRUKTURA KOVOVHO KRYSTALU - SCHEMATICKY ............................................... 20
OBR. 1.7 ELEMENTRN KRYSTALOV BUKA - JEDNODUCH, PLON A PROSTOROV
CENTROVAN ................................................................................................................ 26
OBR. 1.8 POPIS KRYSTALOGRAFICKCH ROVIN ...................................................................... 26
OBR. 1.9 POPIS KRYSTALOGRAFICKCH SMR ..................................................................... 26
OBR. 1.10 SCHOTTKYHO A FRENKELOVA PORUCHA ............................................................... 29
OBR. 1.11 TPEN ENERGETICKCH ROVN ELEKTRON V SOUBORU ATOM ....................... 31
OBR. 1.12 PSOV MODEL VODIVOSTI KOV ......................................................................... 31
OBR. 1.13 PESUN ELEKTRON V DOVOLENM ENERGETICKM PSU KOV ........................... 32
OBR. 1.14 PESUN ELEKTRON PES ZAKZAN PS ENERGI ................................................ 32
OBR. 1.15 ZVISLOSTI ENTROPIE S, ENTALPIE H, OBJEMU FZ V A FUNKCE USPODANOSTI X
U FZOVCH PECHOD 1. A 2. DRUHU ........................................................................... 35
OBR. 1.16 FZOV DIAGRAMY DVOUSLOKOVCH (BINRNCH) SOUSTAV ............................. 36
OBR. 1.17 FZOV DIAGRAM TROJSLOKOV (TERNRN) SOUSTAVY SIO
2
AL
2
O
3
MGO ... 36
OBR. 2.1 MODELOV ZVISLOST REZISTIVITY ISTHO KOVU NA TEPLOT (T
T
TEPLOTA
TAVEN, T
V
TEPLOTA VARU) ......................................................................................... 40
OBR. 2.2 REZISTIVITA KOV RZN ISTOTY ......................................................................... 40
OBR. 2.3 TEPLOTN ZVISLOST ELEKTRICKHO ODPORU KOVU V OBLASTI VELMI NZKCH
TEPLOT .......................................................................................................................... 41
OBR. 2.4 MEZN KIVKA SUPRAVODIVHO STAVU ................................................................. 42
OBR. 2.5 VZNIK DOTEKOVHO ROZDLU POTENCIL DVOU KOV ......................................... 42
OBR. 2.6 PRINCIP TERMOELEKTRICKHO LNKU .................................................................. 43
OBR. 2.7 TEPLOTY TAVEN KOV .......................................................................................... 46
OBR. 2.8 REZISTIVITA KOV ................................................................................................. 46
OBR. 2.9 MRN TEPELN VODIVOSTI KOV........................................................................... 46
OBR. 2.10 TEPLOTN SOUINITELE DLKOV ROZTANOSTI KOV .......................................... 46
OBR. 2.11 ZVISLOST REZISTIVITY MDI NA OBSAHU NEISTOT (PMS) ............................... 47
OBR. 2.12 TEPLOTN ZVISLOST REZISTIVITY SLITIN CU-NI ................................................... 48
OBR. 3.1 DOMNOV USPODN FEROMAGNETIKA PI ABSENCI VNJHO MAGNETICKHO
POLE.............................................................................................................................. 62
OBR. 3.2 ZVISLOST VMNN ENERGIE W
V
NA REDUKOVAN MKOV VZDLENOSTI =
POMRU MKOV KONSTANTY A A STEDNHO POLOMRU R VNITN NEZAPLNN
DRHY ELEKTRON (BETHOVA KIVKA) ........................................................................ 63
OBR. 3.3 ORIENTACE MAGNETICKCH SPINOVCH MOMENT ATOM U FEROMAGNETIK (A) A
ANTIFEROMAGNETIK (B)................................................................................................. 63
OBR. 3.4 ANTIPARALELN ORIENTACE SPINOVCH MOMENT V PODMKCH A A B ............ 64
OBR. 3.5 ORIENTACE MAGNETICKCH SPINOVCH MOMENT U ANTIFEROMAGNETIK (A)
A FERIMAGNETIK (B) ...................................................................................................... 64
OBR. 3.6 KIVKA PRVOTN MAGNETIZACE ............................................................................. 64
OBR. 3.7 ZMNY V DOMNOVM USPODN FEROMAGNETIKA PI MAGNETOVN .............. 65
OBR. 3.8 PERMEABILITA (RELATIVN) FEROMAGNETIKA ......................................................... 65
OBR. 3.9 UREN TECHNICKHO CURIEOVA BODU ................................................................. 66
OBR. 3.10 STATICK (MAXIMLN) HYSTEREZN SMYKA ...................................................... 66
OBR. 3.11 KOMUTAN KIVKA ............................................................................................ 67

OBR. 3.12 PRAVOHL HYSTEREZN SMYKA ....................................................................... 67
OBR. 3.13 STANOVEN MAXIMLNHO ENERGETICKHO SOUINU........................................... 69
OBR. 4.1 LENN POLOVODIOVCH MATERIL NA ZKLAD JEJICH SLOEN..................... 75
OBR. 4.2 LENN POLOVODIOVCH MATERIL NA ZKLAD JEJICH STRUKTURY ............... 75
OBR. 4.3 MKA KUBICK, PLON CENTROVAN A) DIAMANTOVHO A B) SFALERITOVHO
TYPU ............................................................................................................................. 76
OBR. 4.4 ZVISLOST KY ZAKZANHO PSU, POHYBLIVOSTI ELEKTRON A MKOVHO
PARAMETRU NA SLOEN TERNRNHO TUHHO ROZTOKU GA
X
IN
1-X
SB ............................ 78
OBR. 4.5 REDUKOVAN PSOV MODELY IZOLANTU, POLOVODIE A KOVU PI TEPLOT
T 0 K. ....................................................................................................................... 79
OBR. 4.7 PSOV MODEL POLOVODIE N TYPU..................................................................... 81
OBR. 4.8 PSOV MODEL POLOVODIE P TYPU ...................................................................... 82
OBR. 4.9 ROZDLOVAC FUNKCE FERMIHO-DIRACOVA A MAXWELLOVA-BOLTZMANNOVA .... 84
OBR. 4.10 FUNKCE HUSTOTY STAV VE VODIVOSTNM PSU .................................................. 85
OBR. 4.11 VLASTN POLOVODI ........................................................................................... 86
OBR. 4.12 ZVISLOST POLOHY FERMIHO HLADINY VE VLASTNM POLOVODII NA TEPLOT..... 87
OBR. 4.13 ZVISLOST KONCENTRACE NOSI NA TEPLOT VE VLASTNM POLOVODII SI, GE
A GAAS ......................................................................................................................... 88
OBR. 4.14 PMSOV POLOVODI TYPU N ........................................................................... 89
OBR. 4.15 PMSOV POLOVODI TYPU P ............................................................................ 90
OBR. 4.16 ZVISLOST POLOHY FERMIHO HLADINY NA KONCENTRACI PMS VE STAVU PLN
IONIZACE PMS. POLOVODI SI, T = 300 K.................................................................. 92
OBR. 4.17 ZVISLOST KONCENTRACE ELEKTRON V PMSOVM POLOVODII N TYPU NA
TEPLOT PRO DV RZN KONCENTRACE DONOR .......................................................... 93
OBR. 4.18 POHYB VOLNHO ELEKTRONU KRYSTALEM. .......................................................... 94
OBR. 4.19 PSOV MODEL HOMOGENNHO POLOVODIE PI PILOEN VNJHO ZDROJE
NAPT U ....................................................................................................................... 95
OBR. 4.20 TEPLOTN ZVISLOST POHYBLIVOSTI NOSI V POLOVODICH .............................. 97
OBR. 4.21 TEPLOTN ZVISLOST KONDUKTIVITY PMSOVHO POLOVODIE ......................... 97
OBR. 5.1 PODSTATA ELEKTRONOV POLARIZACE ................................................................. 102
OBR. 5.2 TEPLOTN ZVISLOST PERMITIVITY NEPOLRNHO DIELEKTRIKA (F = KONST.)........ 102
OBR. 5.3 PODSTATA IONTOV (PRUN) POLARIZACE .......................................................... 103
OBR. 5.4 TEPLOTN ZVISLOST PERMITIVITY IONTOVHO KRYSTALU (F = KONST.) ............... 103
OBR. 5.5 TEPLOTN ZVISLOST PERMITIVITY PRODN PRYE (F = 50 HZ /1/, 1 KHZ /2/, 1 MHZ
/3/) .............................................................................................................................. 103
OBR. 5.6 PODSTATA IONTOV RELAXAN POLARIZACE U ANORGANICKHO SKLA ................ 103
OBR. 5.7 TEPLOTN ZVISLOST PERMITIVITY ELEKTROTECHNICKHO PORCELNU /1/,
STEATITU /2/ A FORSTERITU /3/ (F = KONST.) ................................................................ 103
OBR. 5.8 PODSTATA VZNIKU MEZIVRSTVOV (MIGRAN) POLARIZACE ................................ 104
OBR. 5.9 TEPLOTN ZVISLOST PERMITIVITY TITANIITANU BARNATHO (F = KONST.,
E = KONST.) ................................................................................................................. 104
OBR. 5.10 DISPERZN PRBH OBOU SLOEK KOMPLEXN PERMITIVITY DIELEKTRIKA S TEMI
RELAXANMI MAXIMY (T = KONST.) ............................................................................ 105
OBR. 5.11 ZVISLOST PROUDOV HUSTOTY PLYNU NA INTENZIT ELEKTRICKHO POLE
(T = KONST.) ................................................................................................................ 109
OBR. 5.12 ZVISLOST PROUDOV HUSTOTY TECHNICKY ISTHO KAPALNHO IZOLANTU NA
INTENZIT ELEKTRICKHO POLE (T = KONST.) ............................................................... 111
OBR. 5.13 ASOV PRBH NBOJE NA DESKCH KONDENZTORU PI JEHO NABJEN /A/
STEJNOSMRNM POLI A PI VYBJEN /B/ (T = KONST.) ................................................. 113

OBR. 5.14 ASOV PRBH PROUDU TEKOUCHO IZOLANTEM PO PIPOJEN /A/ A PO ODPOJEN
/B/ STEJNOSMRNHO ELEKTRICKHO POLE (T = KONST.) .............................................. 113
OBR. 5.15 ABSORPN CHARAKTERISTIKA SUCH A VLHK IZOLACE (T = KONST.) ................ 114
OBR. 5.16 PARALELN /A/ A SRIOV /B/ NHRADN OBVOD KONDENZTORU SE ZTRTOVM
DIELEKTRIKEM ............................................................................................................ 116
OBR. 5.17 TEPLOTN /A)/ (F = KONST.) A KMITOTOV /B)/ (T = KONST.) ZVISLOST
ZTRTOVHO INITELE NEPOLRNHO DIELEKTRIKA ..................................................... 116
OBR. 5.18 TEPLOTN /A)/ (F = KONST.) A KMITOTOV /B)/ (T = KONST.) ZVISLOST
ZTRTOVHO INITELE POLRNHO DIELEKTRIKA ......................................................... 117
OBR. 5.19 VLIV ZMNY KMITOTU, RESP.TEPLOTY NA PRBHY TEPLOTN /A)/,
RESP.KMITOTOV /B)/ ZVISLOSTI ZTRTOVHO INITELE POLRNHO DIELEKTRIKA ... 117
OBR. 5.20 NAPOV ZVISLOST ZTRTOVHO INITELE TUHHO DIELEKTRIKA BEZ PLYNN
/1)/ A S PLYNNOU FZ /2), 3)/ (F = KONST.,T = KONST.) ................................................. 117
OBR. 5.22 COLEHO - COLEHO KRUHOV DIAGRAM (T = KONST.) .......................................... 119
OBR. 5.25 ZVISLOST PROUDOV HUSTOTY PLYNU NA INTENZIT ELEKTRICKHO POLE
(T = KONST.) ................................................................................................................ 122
OBR. 5.26 GRAFICK ANALZA TEPELN ELEKTRICK STABILITY IZOLANTU ........................ 123
OBR. 5.27 ASOV NAPOV CHARAKTERISTIKA TUHCH IZOLANT .................................. 124


Seznam tabulek
TABULKA 1.1 ENERGIE ELEKTRONU NA DOVOLENCH KVANTOVCH DRAHCH ..................... 13
TABULKA 1.2 USPODN ELEKTRON V ELEKTRONOVM OBALU ATOM ........................... 14
TABULKA 1.3 ELEKTRONOV AFINITY , IONIZAN ENERGIE A ELEKTRONEGATIVITA PRVK .... 16
TABULKA 1.4 KLASIFIKACE KRYSTAL PODLE CHEMICK VAZBY ........................................... 22
TABULKA 1.5 BRAVAISOVY PROSTOROV MKY ................................................................. 26
TABULKA 2.1 SOUINITELE TERMOELEKTRICKHO NAPT NKTERCH KOV A JEJICH SLITIN
VZHLEDEM K PLATIN .................................................................................................... 43
TABULKA 2.2 VYBRAN VLASTNOSTI NKTERCH KOV ....................................................... 45
TABULKA 2.3 DRUHY MDI ................................................................................................... 48
TABULKA 2.4 DRUHY HLINKU .............................................................................................. 49
TABULKA 2.5 ZKLADN VLASTNOSTI KOV S NZKOU TEPLOTOU TAVEN .............................. 50
TABULKA 2.7 ZKLADN VLASTNOSTI ULECHTILCH KOV .................................................. 52
TABULKA 2.8 ZKLADN VLASTNOSTI OBECNCH KOV ........................................................ 52
TABULKA 2.9 ZKLADN VLASTNOSTI LEHKCH KOV .......................................................... 53
TABULKA 2.10 ZKLADN VLASTNOSTI ALKALICKCH KOV ................................................. 53
TABULKA 2.11 VLASTNOSTI VYBRANCH DRUH ODPOROVCH MATERIL ......................... 55
TABULKA 2.12 ODPOROV MATERILY PRO VYSOK TEPLOTY ............................................... 56
TABULKA 2.13 PEHLED NEJUVANJCH TERMOLNKOVCH DVOJIC ............................... 59
TABULKA 4.1 VYBRAN FYZIKLN PARAMETRY KEMKU A GERMANIA. PARAMETRY
ZVISEJC NA TEPLOT JSOU UVEDENY PRO 300 K ......................................................... 77
TABULKA 4.2 VYBRAN FYZIKLN PARAMETRY SLOUENINOVCH POLOVODI A
III
B
V

PARAMETRY ZVISEJC NA TEPLOT JSOU UVEDENY PRO 300 K. ..................................... 77
TABULKA 5.1 PRMRN POHYBLIVOST A DOBA IVOTA NOSITEL NBOJ VE VZDUCHU ZA
NORMLNCH FYZIKLNCH PODMNEK ........................................................................ 109


Fakulta elektrotechniky a komunikanch technologi VUT v Brn

Studijn program: Elektrotechnika, elektronika, komunikan a dic technika
Studium: Bakalsk
Studijn obor: Mikroelektronika a technologie
Nzev pedmtu: Materily a technick dokumentace
Garantujc stav: Elektrotechnologie
Garant: Doc. Ing. Josef Jirk, CSc.

Rozsah pedmtu: 2/3 (65 hod), z toho: pednky 26 hod
Kredity: 6 cvien 39 hod
P N L C O hod kredit garant
26 9 15 0 12 5 6 UETE

Anotace:
Materily a technick dokumentace (BMTD)
1B1 P 5/6 zk - UETE
Materily pro elektrotechniku a elektroniku, klasifikace. Elektricky vodiv a odporov materily.
Supravodivost. Feromagnetick a ferimagnetick materily. Dielektrick a izolan materily. Polovodiov
materily. Materily pro optoelektroniku. Kompozitn materily. Normalizace dokument (ISO, EN, IEC, ETS,
SN). Vkresy soust a sestaven. Schmata v elektrotechnice. Dokumentace pro desky plonch spoj (DPS).
Diagramy. Textov dokumenty. Informan databze. Potaov podpory pro tvorbu dokumentace.
Osnova:
1) el, vznam, tdn, druhy a normalizace technickch dokument (ISO, EN, IEC, ETS, SN). Zpsoby
a metody zpracovn. Vznam grafick informace.
2) Prostedky potaov podpory (MS Word, MS Excel, OrCAD/SDT, AutoCAD).
3) Metody zobrazovn na vkresov dokumentaci, metoda E a A, nzorn zobrazen. Nleitosti vkres
soust. Vkresy sestaven, vkresy s elektrickou mont.
4) Elektrotechnick schmata (SN IEC 617). Zobrazovn spoj a vazeb. Oznaovn ppojnch mst,
spoj a vazeb. Zpsoby a metody znzornn na schmatech.
5) Zkladn dokumentace pro plon spoje. Terminologie, tdy pesnosti, proveden, nleitosti zkladnch
dokument. Druhy zkladnch grafickch dokument.
6) Textov dokumenty (SN ISO 5966), poadavky na uspodn, zpracovn a pravu. Diagramy a jejich
tvorba. Informan databze - zklady, reere.
7) Materily pro elektrotechniku a elektroniku. Sloen, struktura a zen vlastnost materil. Ltky
krystalick, amorfn a reln nekrystalick. Psov model vodivosti.
8) Vodiv materily. Materily elektrovodn a odporov. Pjky, materily na doteky, termolnky, pojistky.
Materily pro ztavy a soubory vvod. Supravodie.
9) Polovodiov materily. Elementrn a sloueninov polovodie. Polovodie vlastn
a pmsov. Organick polovodie. Termodynamick rovnovha v polovodich
10) Organick a anorganick izolan materily. Dielektrick materily. Piezoelektrika, elektrety. Laky,
lepidla, tmely.
11) Materily magneticky mkk a magneticky tvrd. Fero- a ferimagnetick materily, prkov magnetick
materily. Materily pro zznamov mdia. Kovov skla.
12) Materily pro optoelektroniku. Optick vlkna, tekut krystaly. Displeje a zobrazovae.
13) Kompozity a pltovan materily. Materily pro vrobu plonch spoj. Materily
a ekologie z pohledu ISO 14000.


vod
Skripta Materily a technick dokumentace, jsou urena pedevm studentm 1. ronku
bakalskho studijnho programu Elektrotechnika, elektronika, komunikan a dic
technika (EEKR) Fakulty elektrotechniky a komunikanch technologi VUT v Brn, ale
i tm, kte chtj zskat zkladn informace o materilech, jejich sloen, vlastnostech
a aplikacch (st Materily v elektrotechnice), nebo se chtj seznmit se zklady tvorby
technickch dokument (st Technick dokumentace). Skripta jsou zpracovna jako
uebn text podporujc a doplujc vuku pednen ltky povinnho pedmtu Materily
a technick dokumentace.
V stech popisujcch Materily v elektrotechnice jsou popsny jednotliv skupiny
materil, jejich struktura, sloen a vlastnosti, je uveden pehled a rozdlen materil
v jednotlivch skupinch, doplnn praktickmi aplikacemi.
V stech tkajcch se Technick dokumentace je uebn text zamen na zklady
normalizace grafickch dokument, tvorbu vkresovch i technickch textovch dokument
vetn znaek elektrotechnickch komponent a elektrotechnickch schmat.
Kad kapitola je doplnna souborem kontrolnch otzek, ovujcch zskan znalosti.
een a neeen pklady pro st Materily v elektrotechnice tvo samostatn
dokument, pro st Technick dokumentace jsou soust uebnch text Materily
a technick dokumentace, st Technick dokumentace potaov a konstrukn
cvien.
Uebn text je doplnn seznamem literatury, z n bylo erpno pi psan tohoto studijnho
materilu, ppadn pomoc n me ten dle prohlubovat a roziovat znalosti v t sti,
kter jej zajm, nebo kde jsou informace uveden ve skriptu pouze pehledov.


1 Sloen a struktura ltek
1.1 Zkladn daje o stavb ltek
Cl:
Seznmen se zkladnmi pojmy a nejdleitjmi parametry z oblasti elektronickch
a elektrotechnickch materil (jejich sloen, struktury a vlastnost) vetn zkladnch
poadavk na materily.
1.1.1 Zkladn pojmy a konstanty
- Hmota
materiln substrt vech prvk a jev ve svt; je j vlastn pohyb, pemna jednoho
stavu v jin a dv formy existence: ltka a zen
- Ltka
hmota s nenulovou klidovou hmotnost
- Materil
ltka uren k pouit pi vrob technickch zazen, majc vlastnosti potebn pro
dan el (polyetyln, kemk)
- Surovina
vchoz ltka, nemajc potebn vlastnosti pro konkrtn pouit, kter vak me
zskat pravou, zpracovnm (ropa, kauuk, kemenn psek)
- Polotovar
materil v podob vhodn pro dopravu a dal zpracovn (granult PE)
Vybran konstanty

c 2,998 .10
8

m.s
-1
rychlost svtla
h 6,626 .10
-34

J.s Planckova konstanta
k 1,38 .10
-23

J.K
-1
Boltzmannova konstanta
m
a
9,109 .10
-31

kg hmotnost elektronu
m
p
1,672 .10
-27

kg hmotnost protonu
N
A
6,023 .10
23

mol
-1
Avogadrova konstanta
n
L
2,688 .10
25

m
-3
Loschmidtovo slo
q -1,602 .10
-19

C nboj elektronu
c
0
8,854 .10
-12

F.m
-1
permitivita vakua
0
4t .10
-7
H.m
-1
permeabilita vakua
1.1.2 Materily a jejich vlastnosti
Poadavky na materily
- urit kombinace vlastnost
- znalost parametr
- nzk rozptyl parametr
- technologick vlastnosti
- nzk energetick nronost pi vrob i pouit
- odolnost vi vlivm provozu a prosted

Vlastnosti materil
- fyzikln - nezvisl na zpsobu uren
- konvenn - zvisl na zpsobu uren
Vyjden vlastnost materil
- kvalitativn znak (elektrick vodivost)
- seln hodnota kvalitativnho znaku = parametr
Men a zkouen vlastnost materil
- vsledky zvisl mj. i na podmnkch men (teplota, tlak, ), proto nkdy seln
hodnoty nesrovnateln; vdy nutno uvdt podmnky men
zen vlastnost materil
- zmnou sloen (kombinace nkolika ltek)
pednost: vsledn materil me i takov vlastnosti, kter nem samostatn dn ze
sloek
formy: chemick sloueniny, smsi homogenn /heterogenn, ptomnost pms
(psad) a neistot
pklady: Cu + neistoty; Fe + legura Si; supravodiv slouenina Nb
3
Sn
- zmnou struktury
zmnou mikrostruktury (uspodn atom, molekul, iont)
zmnou makrostruktury (uspodn zrn, krystal, domn, vrstev)
pednost: v mnoha ppadech je pechod z jednoho typu na druh vratn
pklady: kovov skla; zmna podlu krystalick/amorfn; uhlk, diamant, grafit, saze;
trafoplechy; m tvrd, polotvrd, mkk (hnm).
Shrnut:
V kapitole jsou uvedeny zkladn pojmy ke stavb atom, molekul a ltek vetn
nejdleitjch parametr nutnch k popisu a uren jejich sloen, struktury a vlastnost.
Soust kapitoly je i vet zkladnch poadavk na materily.
1.2 Stavba atom
Cl:
Seznmen se stavbou atom, modely atom a vstavbou elektronovho obalu atomu.
1.2.1 Modelov uspodn atom
Struktura atom
- atomov jdro/elektronov obal; atom elektricky neutrln
- veker hmotnost atomu je prakticky soustedna v jdru (protony, neutrony)
- velikosti atom du 10
-10
m
Planetrn model
- Bohrv model atomu vodku
- polomr dovolench kvantovch drah elektron
2
2 11 2 0
2
5, 29.10
h
r n n
mq
c
t

= = (m) (1.1)
- celkov energie elektronu na dovolench kvantovch drahch

4
19
2 2 2 2
0
1 1
2,18.10
8
c k
mq
W W
h n n c

= = = (J)
2
1
13, 61
n
= (eV) (1.2)

Tabulka 1.1 Energie elektronu na dovolench kvantovch drahch

n 1 2 3 4 5
W
c
(eV) -13,61 -3,40 -1,51 -0,85 -0,54

Kvantov-mechanick model
- elektron ve form kontinuln rozloenho elektrickho nboje (elektronov oblak); tvar
rozloen elektrickho nboje uren pohybovm stavem elektronu
- Schrdingerova vlnov rovnice
2
8
0
k
nW
h
t
A + = (1.3)
vlnov funkce, lze pomoc n urit hustotu elektrickho nboje
- een Schrdingerovy rovnice vede na 4 kvantov sla charakterizujc stav elektronu

hlavn kvantov slo (sfrick) n 1 2 3 4
oznaen K L M N
vedlej kvantov slo (orbitln) l 0 1 2 3
oznaen s p d f
relace l = 0, 1 , , (n-1)
magnetick kvantov slo m
relace m = - l, - (l+1), , 0, , l
spinov kvantov slo s =
1
2

Pauliho princip vlunosti
V atomu nemohou existovat dva elektrony, kter by mly vechna kvantov sla stejn.
1.2.2 Elektronov obal atom
Zkladn pravidla
pro umsovn elektron v atomech prvk s vym protonovm slem Z
1. Pravidlo energetick vhodnosti
Elektrony se umsuj nejprve na elektronovch vrstvch a orbitalech s nejni rovn
energie
2. Pravidlo maximln multiplicity
Elektrony se v elektronovm obalu umsuj tak, aby poet nevykompenzovanch spin
v obsazenm orbitalu byl maximln.
Poty elektron na kvantovch vrstvch a orbitalech
- poet elektron na kvantov vrstv
2n
2
- poet elektron na orbitalu
2(2 l + 1)
- maximln poet valennch elektron (ve vnj vrstv)
8 (zaplnn oktet)


Schma postupnho obsazovn kvantovch vrstev a orbital v atomech viz obr. 1.1
a tabulka 1.2.

Obr. 1.1 Schma postupnho obsazovn orbital
Tabulka 1.2 Uspodn elektron v elektronovm obalu atom

Prvek K L M N
Z 1s 2s 2p 3s 3p 3d 4s 4p

1 H
|

2 He
|+

3 Li
|+ |

4 Be
|+ |+

5 B
|+ |+ |

6 C
|+ |+ | |

7 N
|+ |+ | | |

8 O
|+ |+ |+ | |

9 F
|+ |+ |+ |+ |

10 Ne
|+ |+ |+ |+ |+

11 Na
|+ |+ |+ |+ |+ |

12 Mg
|+ |+ |+ |+ |+ |+

13 Al
|+ |+ |+ |+ |+ |+ |

14 Si
|+ |+ |+ |+ |+ |+ | |

15 P
|+ |+ |+ |+ |+ |+ | | |

16 S
|+ |+ |+ |+ |+ |+ |+ | |

17 Cl
|+ |+ |+ |+ |+ |+ |+ |+ |

18 Ar
|+ |+ |+ |+ |+ |+ |+ |+ |+


19 K 2 2 6 2 6
|

20 C 2 2 6 2 6
|+

21 Sc 2 2 6 2 6
|

|+

22 Ti 2 2 6 2 6
| |

|+

23 V 2 2 6 2 6
| | |

|+

24 Cr 2 2 6 2 6
| | | |

|+

25 Mn 2 2 6 2 6
| | | | | |+

26 Fe 2 2 6 2 6
|+ | | | | |+

27 Ni 2 2 6 2 6
|+ |+ | | | |+

28 Co 2 2 6 2 6
|+ |+ |+ | | |+

29 Cu 2 2 6 2 6
|+ |+ |+ |+ | |+

30 Zn 2 2 6 2 6
|+ |+ |+ |+ |+ |+

31 Ga 2 2 6 2 6
|+ |+ |+ |+ |+ |+ |

32 Ge 2 2 6 2 6
|+ |+ |+ |+ |+ |+ | |

33 As 2 2 6 2 6
|+ |+ |+ |+ |+ |+ | | |
34 Se 2 2 6 2 6
|+ |+ |+ |+ |+ |+ |+ | |
35 Br 2 2 6 2 6
|+ |+ |+ |+ |+ |+ |+ |+ |
36 Kr 2 2 6 2 6
|+ |+ |+ |+ |+ |+ |+ |+ |+
Strun schmatick popis:
Cu: 1s
2
2s
2
2p
6
3s
2
3p
6
3d
10
4s
1
Typy prvk
a) Inertn plyny maximln dovolen poet elektron na vech kvantovch vrstvch
b) Prvky s pln obsazenmi vrstvami krom valenn
c) Prvky s pln neobsazenmi dvma poslednmi vrstvami
d) Prvky s pln neobsazenmi temi poslednmi vrstvami (lantanidy prvky vzcnch zemin)
1.2.3 Vazebn sly
- Ionizan energie
prce nutn na odtren nejvolnji vzanho elektronu od atomu, resp. iontu
- Elektroafinita prvku
mnostv energie, kter se uvoln, jestlie se pipoj voln elektron k neutrlnmu
atomu
- Elektronegativita
mra sly, kterou atom ve sv valenn elektrony; je definovna jako afinita atomu
obsaenho ve stabiln molekule k elektronov dvojici, kter tvo kovalentn a
iontovou vazbu
vyjden relativn elektronegativity
X
1. ionizan energie elektroafinita
elektronegativita Li
+
=

Tabulka 1.3 Elektronov afinity , ionizan energie a elektronegativita prvk

protonov
slo a
znaka
prvku
elektronov
afinita (eV)
ionizan energie (eV) elektronegativita
1 2 3 4 5 6 7 8 1+E 1
5, 9
E +

Paulingv
systm

1 H 0,7 13,6 14,3 2,42 2,1
2 He 0 24,6 54,5 24,6 4,17 -
3 Li 0,5 5,4 75,6 122,4 5,9 1,00 1,0
4 Be 0 9,3 18,2 153,9 217,7 9,3 1,58 1,5
5 B 0,3 8,3 25,1 37,9 259,3 340,1 8,6 1,46 2,0
6 C 1,1 11,3 24,4 47,9 64,5 392,0 489,8 12,4 2,10 2,5
7 N 0,2 14,5 29,6 47,4 77,5 97,9 551,9 666,8 14,7 2,49 3,0
8 O 1,5 13,6 35,1 54,9 77,4 113,9 138,1 739,1 871,1 15,1 2,56 3,5
9 F 3,6 17,4 35,0 62,6 87,2 114,2 157,1 185,1 953,6 21,0 3,56 4,0
10 Ne 0 21,6 41,1 64,0 97,2 126,4 157,9 - - 21,6 3,66 -
11 Na 0,7 5,1 47,3 71,7 98,9 133,6 172,4 208,4 264,2 5,8 0,98 0,9
12 Mg 0 7,6 15,0 80,1 109,3 141,2 186,9 225,3 266,0 7,6 1,29 1,2
13 Al 0,4 6,0 18,8 28,4 120,0 153,8 190,4 241,9 285,1 6,4 1,08 1,5
14 Si 1,9 8,1 16,3 33,4 5,1 166,7 205,1 246,4 303,9 10,0 1,69 1,8
15 P 0,8 11,0 19,7 30,2 51,4 65,0 220,4 263,3 309,3 11,8 2,00 2,1
16 S 2,1 10,4 23,4 35,0 47,3 72,5 88,0 281,0 328,8 12,5 2,12 2,5
17 Cl 3,8 13,0 23,8 39,9 53,5 67,8 96,7 114,3 348,3 16,8 2,85 3,0
18 Ar 0 15,8 27,6 40,9 59,8 75,0 91,3 124,0 143,5 15,8 2,68 -
19 K - 4,3 - - 0,8
20 Ca - 6,2 - - 1,0
Kontroln otzky:
1) Vyjdte ze vztah mezi kvantovmi sly a sestavte do tabulky vechny mon kvantov
stavy odpovdajc hlavnmu kvantovmu slu n = 4.
2) Na zklad Pauliho principu vlunosti a pravidla maximln multiplicity urete
elektronovou konfiguraci eleza (protonov slo 26) a niklu (protonov slo 28).
3) Definujte pojmy ionizan energie a elektronegativita prvku.
Shrnut:
Kapitola shrnuje informace o stavb atom a pibliuje jeho modelov uspodn. Dle
vysvtluje uloen elektron v elektronovm obalu a naznauje zpsob uren elektronov
konfigurace atomu.

1.3 Vstavba molekul
Cl:
Seznmen s pehledem a praktickmi pklady chemickch a fyziklnch vazeb mezi atomy.
- Vznik chemick sloueniny - proces vedouc k minimu energie, a tm zven stability
soustavy atom.
- Nejvt stabilitu mezi prvky maj inertn plyny; stabilita se projevuje v nesluitelnosti.
- Atomy jinch prvk maj snahu odevzdnm nebo pijetm elektron doshnout
elektronov konfigurace nejbliho vzcnho plynu.
1.3.1 Chemick vazby
- Chemick vazby
1. vazba iontov (heteropolrn, elektrovalentn)
2. vazba kovalentn (homopolrn, atomov)
3. vazba kovov
- Pechodn vazby
Pechodn chemick vazby mezi typy (1,2), (1,3), (2,3)
V prvm piblen plat:
- vazba iontov vznik pi reakci prvk typu kov/nekov
- vazba kovalentn vznik pi reakci prvk typu nekov/nekov
- vazba kovov vznik pi reakci prvk typu kov/kov
A.Vazba iontov
- Vazba meziatomrn povahy, vedouc ke vzniku iontovch krystal, sloench vdy
z rznch atom.
- Charakter - izolant (NaCl, MgO, KBr)
- Pklad: NaCl - chlorid sodn (izolant)
Obsazen orbit elektrony:

neutrln atomy
Na: 1s
2
2s
2
2p
6
3s
1
Cl: 1s
2
2s
2
2p
6
3s
2
3p
5
ionty
Na
+
: 1s
2
2s
2
2p
6

Cl
-
: 1s
2
2s
2
2p
6
3s
2
3p
6

odpovdajc inertn plyn
Ne: 1s
2
2s
2
2p
6
Ar: 1s
2
2s
2
2p
6
3s
2
3p


Sodk (kov) Chlor (plyn)

NaCl

Obr. 1.2 Iontov vazba Na - Cl
- Iontovou vazbou vznik krystal
charakteristika: vysok pevnost a bod tn
plastick deformace iontovho krystalu nen mon, krystaly jsou kehk
roztavenm iontovho krystalu nebo jeho rozpoutnm ve vod vznik elektrolyt
(vodi II. tdy) v dsledku zven pohyblivosti iont

Obr. 1.3 Struktura iontovho krystalu NaCl
B. Vazba kovalentn
- Elektronov konfigurace nejbliho vzcnho plynu se doshne spolenm sdlenm
elektronovho pru.
- Formln zpis: elektron - teka, dvojice elektron - rka
- Pklad: krystal diamantu (izolant)

Obr.1.4 Spolen sdlen elektron u kovalentn vazby


C : C : C : C
. . . . . . . .
C : C : C : C
. . . . . . . .
C : C : C : C
. . . . . . ..
C : C : C : C

Obr.1.5 Struktura atomovho krystalu diamantu

- Ke vzniku kovalentn vazby dochz pouze mezi takovmi dvma atomy, kter obsahuj
nesprovan elektrony s opanmi spiny.
- Podle kvantov mechaniky dochz k vytvoen kovalentn vazby vzjemnm
pekrvnm oblak jednotlivch atom. m vt pekryt, tm pevnj vazba a vt
energie vazby.
- Dsledky:
Kovalentn vazby mohou bt pouze v uritch smrech a jejich poet je omezen,
proto je pro kovalentn vazbu pznan smrovost a sytnost.
Polarita kovalentn vazby
- K ist kovalentn vazb dochz pouze u atom se stejnou elektronegativitou, tj. stejnch
prvk. Pi rozdlu elektronegativit je sdlen dvojice posunuta vce k atomu
elektronegativnjmu. Vznik permanentn diplov moment vazby. V molekule se
jednotliv diplov momenty vazeb staj vektorov, molekula me bt nepolrn i
kdy obsahuje polrn vazby.
a. Vazba dativn
- podtyp kovalentn vazby,kdy sdlenou dvojici elektron dodv pouze jeden z atom
- pklad:
polovodie A
III
B
V
, resp. A
II
B
VI

InSb , GaAs
b. Hybridizace vazeb
- vazby vznikaj pekrytm rznch orbit
- vznikl vazby energeticky vhodnj ne vazby, kter by vznikly bez hybridizace;
vechny vazby jsou si energeticky rovnocenn a nelze je vzjemn rozliit
- pklad: uhlk (diamant)
elektronov konfigurace uhlku (Z = 6)
C: 1s
2
2s
2
2p
2

1s
2
2s
2
2px
1
2py
1
1s
2
2s
1
2px
1
2py
1
2pz
1

vazba vznik pekrytm orbitu s a t orbit p, tzv. vazba hybridn typu sp
3

C. Vazba kovov
- Vtina prvk (77 %) m kovov charakter s pznanmi vlastnostmi - tvrnost, vysok
mechanick pevnost, vysok elektrick a tepeln vodivost.
- Mechanismus vazby vytven pohyblivch nestabilnch dvojic elektron s opanmi
spiny

- Dsledky:
migrujc elektronov plyn (spolen sdlen elektrony) v silovm poli kationt
nejstabilnj bude takov struktura, pi kter kad atom bude obklopen nejvtm
mnostvm sousednch atom

Obr.1.6 Struktura kovovho krystalu - schematicky
1.3.2 Fyzikln vazby
- Fyzikln vazby - mezimolekulrn vazby (vazby sekundrn, nevalentn, van der
Waalsovy)
- Zaloeny na elektrostatickch silch psobcch mezi stmi molekul (molekula navenek
elektricky neutrln)
- Typy:
a) vazba mezimolekulrn
b) vazba prostednictvm indukovanch dipl
c) vazba vodkovm mstkem
u slouenin, kde je atom vodku vzn na siln elektronegativn prvek (C - H, O - H,
N - H) a na atomu tohoto prvku existuje voln elektronov pr
elektron vodku je soust kovalentn vazby,
znan rozdl elektronegativit zpsob, e dvojice elektron je umstna blzko
druhho atomu
na konci molekuly je proton, kter se ve se zporn nabitou st sousedn molekuly
pklad: voda - vytv tetraedrickou strukturu; objem v tuh fzi vt, ne v kapaln
vazba vodkovmi mstky pevnj, ne ostatn mezimolekulrn vazby
Poznmka:
Mezimolekulrn vazba vodkovm mstkem se nkdy uvd jako druh,vedlej valence
vodkovho atomu.Ob vazby vak nejsou ekvivalentn. Hlavn - kovalentn vazba je
energeticky mnohem silnj.
Kontroln otzky:
1) Uvete pehled chemickch a fyziklnch vazeb.
2) Na praktickch pkladech naznate vznik iontov a kovalentn vazby.
Shrnut:
V kapitole je definovn pojem vazba mezi atomy a je uveden pehled a popis nejdleitjch
chemickch a fyziklnch vazeb. Vznik vybranch vazeb je naznaen na praktickch
pkladech.


1.4 Krystalick a amorfn tuh ltky
Cl:
Vysvtlen amorfnho a krystalickho stavu ltek. Seznmen se stavbou krystalickch ltek,
pehledem krystalografickch soustav vetn vztah mezi mkovmi parametry. Objasnn
pojmu porucha krystalov me a seznmen s pehledem krystalografickch poruch.
1.4.1 Struktura tuhch ltek
- Stavy ltek v tuhm skupenstv
krystalick stav
- pravideln uspodn stic v prostoru
amorfn stav
- nepravideln uspodn stic v prostoru
- Krystalick a amorfn stav
vtinou pouze rozdln stavy te ltky (p. kovov skla)
krystalick stav z hlediska termodynamiky stabilnj
- Krystalick ltky
hlavn znaky krystal
- pravideln geometrick tvar
- anizotropie vlastnost
- bod taven
polymorfie
- stejn ltka me mt nkolik rznch krystalickch forem
rst krystalu
- krystal se sna vyrovnat svj povrch do hladkch rovin - v mst nerovnost jsou
nejvhodnj podmnky pro pipojovn dalch stic
monokrystal
- krystalografick jedinec, v celm objemu shodn krystalov m
ltka polykrystalick
- skld se z ady krystal, (krystality, krystalov zrna), kter maj vzjemn zcela
nhodn orientovanou krystalovou m
reln krystal
- vykazuje poruchy
chemickho sloen
geometrickho uspodn
- Amorfn ltky
hlavn znaky amorfnch ltek
- naprosto nepravideln uspodn stic (podchlazen kapalina, kapalina
s nekonenou viskozitou)
- izotropie vlastnost

- schopnost pechzet z tuhho do kapalnho skupenstv bez pesn uren teploty
tn
reln amorfn ltka (reln nekrystalick ltka)
- pouze urit piblen amorfnmu stavu
- vdy urit stupe pravidelnosti uspodn stic na krtk vzdlenosti
- podl krystalick/amorfn fze rozhoduje o tepelnch, mechanickch a dalch
vlastnostech
- pklady: anorganick skla
plasty
1.4.2 Klasifikace a struktura krystal
A. Klasifikace krystal podle druhu chemick a fyzikln vazby
- stice, kter svm prostorovm rozloenm tvo krystal, mohou bt :
a) neutrln atomy stejnho prvku (diamant)
b) neutrln atomy rznch prvk (karbid Si)
c) kladn ionty (kovy)
d) kladn a zporn ionty (NaCl)
e) molekuly (naftalen)
- Chemick vazby mezi jednotlivmi stmi mohou bt rozmanit.
Vyskytuj se jednak zkladn chemick vazby (iontov, kovalentn, kovov), vazby
pechodnho typu, vazby fyzikln i kombinace nkolika druh vazeb v krystalu.
Podle druhu vazby se rozliuj atomov, iontov, kovov a molekulov krystaly.
Tabulka 1.4 Klasifikace krystal podle chemick vazby

krystaly vazba stavebn prvky

iontov iontov ionty
atomov kovalentn atomy
kovov kovov kationty
molekulov van der Waalsova molekuly

Krystaly s pechodnm typem vazby nebo s nkolika vyskytujcmi se druhy vazeb se
zaazuj ke skupin, kter se charakterem pechodnho typu vazby a z toho
vyplvajcmi vlastnostmi vce pibliuj.
Poznmka:
V ppad nkterch krystal dochz k rozdlnmu zaazen (kup. SiO
2
i Al
2
O
3

bvaj zaazovny bu jako iontov nebo atomov krystaly)
Pi vzniku krystalu se u vech typ krystal ukldaj zkladn stice tak, aby energie
soustavy byla minimln. Toho lze doshnout:
1. u iontovch, kovovch a molekulovch krystal uloenm stic podle principu
nejtsnjho uspodn
2. u atomovch krystal k uloen stic podle valennch hl kovalentnch vazeb
Princip nejtsnejho uspodn:

- nejpravdpodobnj a proto nejstlej bv obvykle to uloen iont, atom i
molekul, pi nm tyto stice vypluj co nejtsnji prostor krystalu
- stavebn stice se zpravidla povauj za tuh koule; plat to zejmna v ppad
iont, jejich silov pole m kulovou soumrnost
- relativn objem krystalu vyplnn atomy
- podle teoretickch vpot potvrzench experimentem dosahuje se v ppad
stejnch prmr iont nejtsnjho uspodn dvma zpsoby:
a) uloenm iont v krychlov mce plon centrovan (74 %)
b) uloenm iont v nejhust esteren mce (74 %)
- ostatn druhy struktur jsou mn tsn; krychlov mka prostorov centrovan
(68 %)
V ppad iont, rozdlnch polaritou a velikost, vede princip nejtsnjho
uspodn k jinm strukturm. V tomto ppad je namst pouvat pojmu
koordinanho sla - poet stic, kter jsou nejblimi sousedy dan stice. Kup.
pi stejnm potu + a - iont vyskytuje se nejastji jednoduch krychlov mka
NaCl s koordinanm slem 6 a prostorov centrovan krychlov mka CsCl
s koordinanm slem 8.
B. Atomov krystaly
- Ve svm typickm tvaru se vyskytuj pi vazb stejnch atom
pklady: C (diamant ), Si, Ge
v krystalu je kad C, Si, Ge atom spojen se 4 svmi sousedy, kter jsou rozloeny
ve vrcholech tystnu s hlem 109 28 mezi vazbami
- V krystalu diamantu je energie kad vazby piblin rovna energii jednoduch vazby C
atom v organickch sloueninch. Jde o vysokou energii, jejm dsledkem je vysok
tvrdost, vysok pevnost a vysok - prakticky nedosaiteln bod taven diamantu. Na druh
stran je ovem diamant kehk pi malm vzjemnm posunut atom se kovalentn
vazby poruuj.
- Druhou krystalografickou modifikac C je grafit
pznan je vrstevnat struktura se spojenm atom uhlku do estihelnk
vzdlenost vrstev je 3,345.10
-10
m
ti kovalentn vazby (estihelnky); van der Waalsovy sly (mezi vrstvami)
vznamn elektronov vodivost
C. Iontov krystaly
- Ve svm typickm tvaru se vyskytuj pi vazb dvou atom o velkm rozdlu
elektronegativit - tedy prvk 1. a 7. skupiny periodick soustavy
pklady: NaCl, dv krystalick modifikace ZnS - sfalerit a wurtzit
- K iontovm krystalm se zpravidla ad jet krystaly kemiitan; v tchto krystalech se
vyskytuje vazba iontov i kovalentn, pro vlastnosti krystal je vak rozhodujc vazba
iontov
pro strukturu kemiitan m hlavn vznam vazba SiO, kterou lze povaovat za
kovalentn, siln diplovou; v kemiitanech je kad atom kemku spojen se 4 atomy
kyslku, kter jsou kolem centrlnho atomu umstny ve vrcholech tystnu - svoji
druhou chemickou vazbu vyuvaj atomy kyslku ke kovalentn vazb s dalm
atomem kemku nebo k iontov vazb s atomem kovu

pro kemiitany je charakteristick vytven velkch linernch plonch nebo
prostorovch komplex
D. Kovov krystaly
- Vyskytuj se pi vazb stejnch nebo rznch atom kovovch prvk (ve valenn vrstv
jen mlo slab vzanch elektron)
m kladnch iont; vazba elektrony
vlastnosti odpovdajc struktue
- elektrick a tepeln vodivost
- tvrnost
- U kovovch slitin se me vytvoit
mechanick sms drobnch krystal rznch kovovch prvk
tuh roztok (smsn krystal); v tomto ppad pronikaj atomy jednoho kovu do
mky druhho kovu:
a. do mezimkovho prostoru
- tuh roztok s atomy vtsnanmi
b. do uzlovch bod (zmna)
- tuh roztok s atomy nahrazenmi (substitunmi roztoky)
v tuhch roztocch s vtsnanmi atomy mus bt rozputn prvek malho prmru,
zpravidla men ne 63% rozmru atomu zkladnho kovu; v nkterch ppadech
tchto roztok se me poruit i mka
v tuhch roztocch s nahrazenmi atomy mus bt pslun prmry atom piblin
stejn, aby nedolo ke vzniku pnut v krystalu
E. Molekulov krystaly
- U tchto krystal tvo zkladn stice molekuly
vazba: van der Waalsovy pitaliv sly, resp. vazba vodkovm mstkem
fyzikln vazebn sly jsou mnohem men ne chemick vazebn sly,
krystaly vykazuj malou tvrdost, nzk bod taven
pklady
- krystaly inertnch plyn pi nzkch teplotch
- led (zde maj velk vznam vodkov mstky mezi molekulami vody)
- naftalen C
10
H
8
(pat mezi aromatick uhlovodky)
F. Smen typy krystal
- v relnch ltkch se vyskytuj i pechodn typy mezi ve uvedenmi typy krystal -
zpravidla jde o struktury vznikl spojenm jedno a dvourozmrnch struktur do
trojrozmrnch pomoc van der Waalsovch nebo iontovch vazeb
1.4.3 Geometrick popis krystal
A. Makroskopick pohled
- Krystaly - typ tuhch (pevnch) ltek, pirozen ohraniench rovnmi plochami.
- Klasifikace krystal podle geometrickho tvaru vychz z prvk symetrie.
- Zkladn prvky symetrie krystal
sted soumrnosti

rovina soumrnosti
rotan osa
otoenm o hel 360/n pechz krystal do polohy souhlasn s vchoz - slo n
me doshnout pouze hodnot 1, 2, 3, 4 a 6, tj. vedle osy indentick (n = 1)
existuj pouze dvojetn, trojetn, tyetn a estietn osy
- Nejvt poet prvk soumrnosti obsahuje krychle:
1 sted
9 rovin ( 3 rovnobn se stnami, 6 rovnobn s diagonlami
3 os (3 tyetn, 4 trojetn, 6 dvojetnch)
- Mon kombinace stedu, rovin soumrnosti rotanch os vedou ke 30 krystalogickm
oddlen (td), vetn zcela asymetrickho. Ve skutenosti existuje
32 krystalografickch oddlen. Zbvajc dv oddlen mono zskat zavedenm
dalho o prvku soumrnosti - inverzn osy; n-etn inverzn osa vznikne spojenm
rotace o 360/n s inverz okolo stedu krystalu.
32 krystalografickch oddlen je seskupeno do 7 krystalografickch soustav,
charakterizovanch specifickmi souadnmi systmy
- jednotkovmi dlkami a, b, c
- hly sevenmi souadnmi osami o, ,
- Mkov (uzlov) bod me mt jistou strukturu a ve skutenosti asto pedstavuje
sloitou molekulovou skupinu. To vyaduje zaveden dalch dvou prvk soumrnosti
roubovch os
rovin posunutho zrcadlen
- Vechny uveden prvky soumrnosti umouj podrobnou klasifikaci krystal na
230 prostorovch grup.
- Detaily stavby krystalov mky lze zjistit pomoc rentgenovch, elektronovch a
neutronovch difraknch metod.
B. Mikroskopick pohled
- Elementrn krystalov buka
objemov nejmen rovnobnostn, ze kterho je mono sestavit krystalovou m
uruje strukturu celho krystalu
- Zkladn typy elementrnch krystalovch bunk
- jednoduch (prost)
- prostorov centrovan
- bazln centrovan
- plon centrovan
- Relativn objem elementrn buky zaplnn sticemi (pedpoklad: stice ve tvaru
tuhch koul stejnho prmru,vzjemn se dotkajcch)
jednoduch krychlov mka 52 %
prostorov centrovan krychlov mka 68 % (elezo, chrom)
plon centrovan krychlov mka 74 % (md, hlink, stbro, nikl)

Obr. 1.7 Elementrn krystalov buka - jednoduch, plon a prostorov centrovan
- Bravaisovy prostorov mky
soubor 14 Bravaisovch mek pedstavuje ve svt krystal se vyskytujc
elementrn krystalov buky v jednotlivch sedmi krystalografickch soustavch -
podle pomr velikost hran elementrn buky a jimi svranch hl (viz tabulka 1.5)
Popis krystalografickch rovin a smr
- Klasifikace dleitch krystalovch rovin a smr je nutn vzhledem k anizotropii
vlastnost krystal .
- Smysl m popisovat pouze ty roviny, kter prochzej uzlovmi body krystalov me.
- V krystalu - srie mkovch rovin, rovnobnch s rovinami elementrn buky.
- Millerovy indexy
Dl-li srie rovnobnch mkovch rovin dlky hran a, b a elementrn krystalov
buky na h, k, l dl, kde h, k a l jsou cel sla, potom souhrn sel (h k l) se nazv
Millerovmi indexy pslun srie rovin. Je-li srie rovin s nkterm ze smr hran
a, b, c rovnobn, je pslun Millerv index nulov.

Obr.1.8 Popis krystalografickch rovin

Obr.1.9 Popis krystalografickch smr


Tabulka 1.5 Bravaisovy prostorov mky


1.4.4 Poruchy krystal
Poruchy krystal
- poruchy geometrickho uspodn krystalov me
- poruchy chemickho sloen krystalu
- poruchy usnaduj penos stic krystalem; ovlivuj
difuzi
elektrickou a tepelnou vodivost
- kad reln krystal je do jist mry zneitn
vyjden zneitn
- 1 ppm = zneitn 1 : 10
6
= 10
-6
= istota 0,999999
-
1 ppb = zneitn 1 : 10
9
= 10
-9

chemick metody itn do 10 ppm, pak fyzikln metody
elektricky aktivn neistoty
- velk vliv na vlastnosti ltky
elektricky pasivn neistoty - obtn se zjiuj (C v Si)
Klasifikace poruch krystal
- bodov poruchy
- arov poruchy
- plon poruchy
Bodov poruchy
- poruchy s rozmrem dov rovnm vzdlenosti atom
- klasifikace
A. Vakance (Schottkyho porucha)
chybjc stice v krystalov mi
koncentrace vakanc siln zvisl na teplot
.exp
v
W
n N
kT
| |
=
|
\ .
(1.4)
N ... koncentrace uzlovch bod krystalov me (m
-3
)
W
v
... energie nutn pro vznik vakance (J, eV)
(pklad: hlink 0,76 eV)
B. Intersticiln porucha
- stice pemstny z uzlov polohy do mezimovho prostoru
- koncentrace intersticilnch poruch siln zvisl na teplot
. .exp
i
W
n c N
kT
| |
=
|
\ .
(1.5)
W
i
... energie nutn pro vznik intersticiln poruchy (J, eV)
c ... konstanta


Poznmka:
Frenkelova porucha
- vakance + intersticiln porucha
- vznik pemstnm stice z uzlovho bodu do intersticiln polohy
C. Ciz atom v krystalov mi
- ciz atom me
nahradit zkladn atom
- pms substitun
umstit se v meziuzlovm prostoru
- pms intersticiln
druhy tuhch roztok
substitun
- pmsi se mohou nachzet v libovolnm uzlu krystalov me
- atomy maj zpravidla srovnateln polomr (Fe-Ni)
- neexistuje zkonitost uspodn
- roztoky jsou neomezen rozpustn
intersticiln
- pmsi v meziuzlovm prostoru
- atomy pms maj mal polomr (O, H v Fe)
- krystalov m se zvtuje mlo
- roztoky jsou omezen rozpustn
arov poruchy (dislokace)
- poruchy v krystalu jsou uloeny podl spojitch ar
- klasifikace podle druhu ry
hranov dislokace
roubov dislokace
Plon poruchy
- poruchy v krystalu jsou uloeny podle jistch ploch

Obr. 1.10 Schottkyho a Frenkelova porucha

Kontroln otzky:
1) V em spovaj zsadn rozdly mezi krystalickou a amorfn ltkou? Jak probh proces
tuhnut krystalick a amorfn ltky?
2) V em spov rozdl mezi monokrystalem a ltkou polykrystalickou?

3) Uvete mon klasifikace krystalickch ltek.
4) Definujte pojmy krystalov mka, elementrn buka, mkov parametr.
5) Uvete pehled krystalografickch soustav a typy modifikac krystalov me.
6) Definujte pojem Millerovy indexy.
7) Schmaticky nakreslete roviny krychlov mky charakterizovan Millerovmi indexy
(101), (111).
8) Uvete zkladn klasifikaci poruch krystalov me.
9) Vyjdete vliv teploty na koncentraci bodovch poruch krystalov me.
Shrnut:
V kapitole jsou popsny zsadn rozdly mezi amorfnmi a krystalickmi ltkami. Dle jsou
vysvtleny zkladn krystalografick pojmy doplnn pehledem krystalografickch soustav
vetn vztah mezi mkovmi parametry. Kapitola se tak zabv vznikem a klasifikac
krystalografickch poruch.
1.5 Psov model vodivosti
Cl:
Seznmen s energetickmi rovnmi elektron (psy dovolench a zakzanch energi,
psov model vodivosti). Vysvtlen rozdl v psovm modelu vodivosti u vodivho,
polovodiovho a izolanho materil.
Psov model vodivosti tuhch ltek
- model elektrick vodivosti kovovch vodi, polovodi a izolant, vychzejc ze stavby
ltky a z energetickch pomr v atomech; plat pro
tuh ltky, kdy lze definovat vzdlenost mezi sousednmi atomy
elektronovou vodivost
1.5.1 Energetick rovn elektron a psov model
V osamocenm atomu mohou v ustlenm stavu elektrony existovat na dovolench
energetickch hladinch. Jsou-li atomy dostaten daleko od sebe, pak elektrony maj na
orbitalech stejn energie. Pibliuj-li se k sob dva atomy, lze teoreticky dokzat (Pauli), e
vlivem vzjemnho psoben se energetick hladiny rozdvoj.
- Klasick analogie - vazba mezi dvma identickmi osciltory.
- Podobn - pro soustavu o N stejnch atomech (nap. u krystalu), roztp se vzjemnm
psobenm kad energetick hladina systmu na N hladin. Uvauje-li se soustava
dostaten velk, bude N velk slo, tj.hladiny budou sob velmi blzk (10
-22
eV
a vytvo tm spojit ps dovolench energi.
- Energick hladiny elektron nepat tedy izolovanmu, atomu, ale celmu krystalu.
- Pi postupnm zmenovn vzdlenosti jednotlivch atom se tp nejprve energetick
rovn psluejc vzdlenjm vrstvm elektron.
- Energetick hladiny elektron nich vrstev jsou ovlivovny blim jdrem, tp se
mlo.
- tp se vechny dovolen energetick rovn, i kdy orbitaly nejsou obsazeny elektrony.
- Psov model - grafick vyjden dovolench hladin energie pro jeden smr, tj. uzlovou
pmku v krystalov mi.
- V grafickm vyjden se uvdj pouze dva psy dovolench energi

valenn ps
odpovd orbitalm obsazenm elektrony
vodivostn ps
odpovd orbitalm neobsazenm elektrony

Obr.1.11 tpen energetickch rovn elektron v souboru atom
- Pkladn pro lithium (Li) (Z = 3) krystal pedstavuje agregt o N atomech.V krystalu,kde
jsou atomy v rovnovnch vzdlenostech x
0
, je pak namsto diskrtn hladiny 1s a 2s ps
dovolench energi.
1.5.2 Psov model vodivosti kov
- Krystal lithia,obsahujc N atom, obsahuje N valennch elektron. Tyto elektrony mohou
obsadit N hladin valennho psu,kter vznikl rozenm hladiny 2s. Fermi vak ukzal,
e pro podobn soubory atom plat Pauliho princip, tj. na kad hladin mohou existovat
vdy dva elektrony s antiparalelnmi spiny. V krystalu lithia bude tedy z N hladin za
absolutn nuly obsazena jen polovina.
- Piloen elektrick pole m snahu uvst elektrony do usmrnnho pohybu. Ponvad
elektrony v nejvych zaplnnch hladinch psu mohou snadno pechzet na blzk
voln hladiny, je vsledkem stl pohyb elektron proti smru pole. Elektrony v
nezaplnnm valennm psu se tedy chovaj jako voln.

a) b)
Obr.1.12 Psov model vodivosti kov
a) lithium 1s
2
2s
1

b) berylium 1s
2
2s
2


- U prvk se sudou valenc (na p. u dvojmocnch prvk - Be, Pb, Sn, Mg, rav zeminy)
se z N atom uvoln 2N valennch elektron, kter pi T = O K zapln cel valenn ps.
To zna, e krystal by ml bt nevodiv. Ale souasn s rozenm valennho psu se
roziuj i vy dovolen energetick hladiny a pi pibliovn atom a na rovnovn
vzdlenosti v krystalov mce se oba psy pekryj. Valenn ps v krystalu berylia je
zase jen z sti obsazen a krystal je elektricky vodiv.
- Pi teplotch T > 0 se zmn prostorov rozdlen nosi proudu.

Obr.1.13 Pesun elektron v dovolenm energetickm psu kov
1.5.3 Psov model vodivosti polovodi a izolant
- Valenn elektrony pln vypluj ni psmo a v dalch se nevyskytuj
(poet elektron = 2x poet hladin)
pohyb elektron nen mon, vodivost nulov
- Izolanty a vlastn polovodie
V ppad izolant a vlastnch polovodi je posledn ps dovolench energi -
valenn ps - zaplnn a od nejbliho przdnho (vodivostnho) psu oddlen
zakzanm oborem energi.

Obr.1.14 Pesun elektron pes zakzan ps energi
- U izolant je ps zakzanch energi irok nkolik eV, take pi obvyklch intenzitch
elektrickho pole a pi obvyklch teplotch nemohou elektrony z pln obsazenho psu
peskoit do psu przdnho.
- U vlastnch (intrinsickch) polovodi je zakzan obor energi jen cca 1 eV. Vlivem
tepelnho pohybu (tepeln kmity krystalov me, pp. jin energick impuls) st
elektron pejde do vyho (vodivostnho) psu; ve valennm psu jsou patrny chybjc
elektrony = dry. Pohyb (= veden proudu) je mon
ve vodivostnm psu = elektronov vodivost (velk poet hladin, mal poet
elektron, vy pohyblivost)

ve valennm psu = drov vodivost (vysok poet elektron, mal poet dr, ni
pohyblivost)
- U nevlastnch polovodi se v zakzanm psu energi objevuj pdavn hladiny
dovolench energi.
Kontroln otzky:
1) Naznate graficky zpsob odvozen psovho modelu vodivosti tuhch ltek.
2) Na zklad psovho modelu vodivosti provete srovnn vodivch materil s polovodii
a izolanty.
Shrnut:
V kapitole jsou vysvtleny pojmy energetick rove elektron, psy dovolench
a zakzanch energi, psov model vodivosti; jsou znzornny psov modely jednotlivch
skupin materil (vodiv, polovodiov, izolan) a jsou uvedeny a vysvtleny rozdly
v psovm modelu vodivosti u jednotlivch typ materil.
1.6 Fzov sloen materil
Cl:
Vysvtlen fzovch pemn ltek a konstrukce fzovch diagram dvou- a tslokovch
soustav.
1.6.1 Fze a fzov pemny
Zkladn pojmy
- fze je homogenn tvar, kter je v heterogenn soustav fyzikln oddlen od jinch
tvar takovho druhu
- fze je ltka fyzikln i chemicky stejnorod (homogenn, nemus to vak bt chemicky
ist ltka), kterou lze od jinch mechanicky oddlit; asto se oznauje jako modifikace
- sloky jsou chemicky ist ltky, z nich se d dan soustava fz sloit
- pklady
H
2
O se vyskytuje jako led, voda a pra
sra S m tyi modifikace dv tuh, jednu kapalnou, jednu plynnou
v soustav H
2
O + NaCl jsou mon modifikace: led, sl, roztok, vodn pra
soustava vody a pry m jednu sloku
soln roztok m dv sloky
soustava voda + pra obsahuje dv fze (kapalnou a plynnou) jedn chemick sloky
naproti tomu sms plyn nebo par kov pedstavuje jedinou fzi o dvou, pp. vce
slokch
Rovnovha soustavy
- stav, pi nm se soustava sama od sebe nemn
- rovnovha soustavy nezvis na hmotnosti kad fze, nbr jen na fyziklnm stavu
kad fze
- fyzikln stav je uren stavovmi veliinami
- poet nezvislch stavovch veliin, jimi je dan rovnovn stav fyzikln uren, se
nazv poet stup volnosti soustavy (= volnost soustavy)

- vztah mezi potem fz a potem stup volnosti soustavy vyjaduje Gibbsovo pravidlo
(Gibbsv fzov zkon)
2 f v n + = +
slovn - souet potu fz f a stup volnosti v je o dva vt ne poet nezvislch
sloek n
- podle potu stup volnosti se soustavy oznauj jako
invariantn (v = 0)
univariantn (v = 1)
bivariantn (v = 2)
Soustavy jednoslokov
- Podle Gibbsova zkona
jednoslokov soustavy o 1 fzi maj 2 stupn volnosti (nap. T a p)
jednoslokov soustavy o 2 fzch maj 1 stupe volnosti (nap. T)
jednoslokov soustavy o 3 fzch jsou invariantn (v = 0), tzn. e ti fze
v jednoslokov soustav mohou rovnovn koexistovat jen pi urit teplot a pi
uritm tlaku
- Fzov pomry v jednoslokov soustav za rovnovhy jsou nejlpe patrny ze stavovho
(= fzovho) diagramu, jm je diagram zvislosti rovnovnho tlaku soustavy na teplot.
Znm je pklad fzovho diagramu H
2
O s typickm trojnm bodem, jeho souadnice
(T, p) udvaj podmnky, za nich v soustav existuj souasn 3 fze: led, voda i pra
0,0098 C.
Fzov pemny
- u tuhch ltek krystalickho charakteru - modifikan pemny
- pklady
pemna rznch modifikac kemene (o, |), cnu (bl, ed), C (grafit, diamant).
- pemny modifikac jsou vyvolny
1. pemnou typu vazby (grafit diamant, ed bl cn)
2. pemnou stupn uspodanosti soustavy mky
3. pesunutm atom
4. pesunutm stavebnch jednotek (o - | kemen)
5. stenou nebo plnou rekonstrukc mky
- pi pemnch jsou zpravidla vyjadovny charakteristick veliiny, stavov veliiny
v zvislosti na teplot; zde se objev teplota pechodu T
p

- podle charakteru zmn charakteristickch veliin pi zmnch teploty se rozliuj
pechody prvho a druhho du
u pechod prvho du se pi teplot pechodu T
p
entropie S, entalpie H a objem
fz zmn skokem, tj. S, H a V obou fz se pi T
p
li. Pi T
p
se mn i stupe vnitn
uspodanosti ltky. Nap. pi teplot tn se mn pravideln uspodn krystalick
fze na kapalinu s chaotickm uspodnm molekul. Vyjd-li se stupe
uspodanosti funkc X, kter by pro uspodan stav nabvala hodnoty jednotkov
a pro neuspodan stav hodnoty nulov, v zvislosti X = F(T) se objev skok
u pechod druhho du se S, H a V i funkce X mn spojit. Pi tto pemn se
nemn vzdlenosti atom v mce tuh ltky; mn se pouze stupe uspodanosti
mov.

pechod

Obr. 1.15 Zvislosti entropie S, entalpie H, objemu fz V a funkce uspodanosti X
u fzovch pechod 1. a 2. druhu
1.6.2 Fzov diagramy
Fzov diagramy dvouslokovch (binrnch) soustav
- grafick vyjden vychz z pedpokladu stlho tlaku
na osu souadnic se nan sloen
na osu poadnic teplota
- sloen se vyjaduje bu v hmotnostnch nebo atomovch procentech nebo v molrnch
zlomcch
- procento zastoupen sloky A se vyn odprava doleva a procento zastoupen sloky B ve
smru opanm
- nutno rozliovat ppady
I. - sloky netvo sloueniny
1) sloky jsou v tuh i kapaln fzi neomezen msiteln. V tuhm stavu tvo tedy
ob sloky tuh roztoky (nebo smsn krystaly); Ag Au, Cu Ni
2) sloky jsou v kapaln fzi neomezen msiteln, v tuhm stavu jsou nemsiteln, tj.
netvo tuh roztoky; Cd Bi
3) sloky jsou omezen msiteln v kapaln i tuh fzi
II.- sloky tvo sloueniny
- pklady fzovch diagram dvouslokovch diagram

I. smsn tavenina
II. smsn tuh fze
III. smsn tavenina a smsn tuh
fze

I. smsn tavenina
II. Cd (s) a tavenina nasycen Cd
III. Bi (s) a tavenina nasycen Bi
IV. Cd (s) a Bi (s)
E eutektick bod

Obr. 1.16 Fzov diagramy dvouslokovch (binrnch) soustav
Fzov diagramy tslokovch (ternrnch) soustav
- Fzov diagramy se zpravidla vyjaduj rovnostrannm trojhelnkem,
v jeho vrcholech le ist sloky,
strany pedstavuj soustavy binrn a
v ploe jsou soustav ternrn
T se vyn na kolmici k rovin trojhelnka
prostorov diagram - izobarick hranol - poskytuje sice nzorn obraz o fzovch
rovnovhch, je vak nepraktick; proto se astji pouv pravohlho prmtu do
roviny zkladny, oktovan dleitmi teplotami
Pklad:
- diagram soustavy SiO
2
Al
2
O
3
MgO

Obr. 1.17 Fzov diagram trojslokov (ternrn) soustavy SiO
2
Al
2
O
3
MgO
Shrnut:
V kapitole jsou vysvtleny zkladn pojmy z oblasti fzovch pemn ltek a na praktickch
pkladech je naznaen vznik fzovch diagram dvou- a tslokovch soustav.

37
2 Vodiv a odporov materily
2.1 Kovy v elektrickm a magnetickm poli
Cl:
Seznmen se zkladnm lennm vodivch a odporovch materil, jejich
charakteristickmi vlastnostmi (elektrick vodivost a konduktivita, elektrick odpor
a rezistivita; jejich teplotn zvislosti). Vysvtlen pojmu supravodivost materil, seznmen
s klasifikac supravodi.
2.1.1 Elektricky vodiv materily
Vodiv ltky
- tuh ltky : kovy
- kapaliny : rtu, roztaven kovy, elektrolyty
- plyny : ionizovan plyny
Poznmka: plazma siln ionizovan plyn s rovnost koncentrac nosi kladnho
a zpornho nboje
Klasifikace vodi
- vodie I. tdy elektronov mechanismus vodivosti
- vodie II. tdy iontov mechanismus vodivosti
Klasifikace kov z hlediska pouit v elektrotechnice
- elektrovodn kovy
- odporov materily
- materily na pjky
- materily na doteky
- materily na termolnky
- materily na tavn pojistky
- kovy pro vakuovou techniku
- materily na ohybov dvojkovy
Charakteristick vlastnosti kov ve vztahu k elektrick vodivosti:
- podle Ohmova zkona je hustota proudu mrn intenzit elektrickho pole
- rezistivita je v rozsahu 10
-8
a 10
-5
Om
- rezistivita s teplotou vzrst (nad Debyeovou teplotou T
D
linern)
- za nzkch teplot, avak pi teplot T > 20 K, je rezistivita mrn T
5

- u vtiny kov rezistivita kles, zvyuje-li se tlak
- u istch kov (nad T
D
) je pomr tepeln a elektrick vodivosti mrn absolutn teplot
- u nkterch kov se objevuje supravodivost, tj. jejich odpor kles pi teplotch blzkch
0 K na nemiteln nzkou hodnotu
Struktura kov
Ve vtin ppad se vyskytuje nkter ze struktur:
- prostorov centrovan krychlov mka
- plon centrovan krychlov mka
- hexagonln mka s nejtsnjm uspodnm

2.1.2 Elektrick vodivost kov
Modelov uspodn
Klasick pedstava (Drude, Lorentz)
- krystalov mka s kladnmi ionty v uzlovch bodech
- elektronov plyn zaplujc krystalovou mku
Elektrickou vodivost ovlivuje
- poet volnch elektron
valenn elektrony
- rozdlen rychlost (energi) elektron
Fermiho rozdlovac funkce

1
1 e
F
w W W
kT
p

=
+
(2.1)
p
w
pravdpodobnost vskytu elektronu s energi W
v
v elektronovm plynu;
( ) 0;1
v
p
W
F
energie Fermiho rovn (J)
- prbh silovho pole uvnit krystalov mky
periodicky se mnc prbh
Dkazy elektronov vodivosti kov
- nen pozorovn penos ltky
- jev termoemise
- jev magnetorezistence
- Tolmanv pokus (rotujc smyka kovovho vodie)
Poznmka: Hallv jev: Prochz-li proud vodiem v magnetickm poli, lze zjistit napt ve
smru kolmm na magnetick i elektrick silory.
Rezistivita kov
- elektrick proud (A) tekouc vodiem o prezu S (m
2
)
. . . I n q S v = (2.2)
- proudov hustota (A m
-2
)
. . i n q v = (2.3)
a po zaveden
v
E
= (2.4)
. . . i n q E = (2.5)
. i E = (2.6)
- konduktivita (mrn elektrick vodivost) (S m
-1
)
. . n q = (2.7)
. n z N = (2.8)
.
h A
N
N
A
= (2.9)
- rezistivita (mrn elektrick odpor) (Om)
1
= (2.10)
v driftov rychlost (m s
-1
)

39
driftov pohyblivost (m
2
V
-1
s
-1
)
n koncentrace volnch elektron (m
-3
)
N koncentrace atom (m
-3
)
Z poet valennch elektron (-)
N
A
Avogadrova konstanta (N
A
= 6,023.10
23
mol
-1
)
h
hustota (mrn hmotnost) (kg m
-3
)
A pomrn atomov hmotnost (kg kmol
-1
)
- po zaveden stedn voln drhy l
s
elektronu:
.
s
K
n l
= (2.11)
nejni hodnota rezistivity pi 20 C: 1,6 . 10
-8
Om (stbro)
- Wiedemannv- Franzv zkon
vztah mezi tepelnou a elektrickou vodivost kov
2 2
2
.
3.
k
T
e
t
= (2.12)
mrn tepeln vodivost (W m
-1
K
-1
) vyjaduje schopnost ltky pevdt teplo ve
smru teplotnho spdu; je definovna hustotou ustlenho tepelnho proudu,
vztaenou k teplotnmu spdu, a je urena pomrem mnostv tepla, kter prochz
v asov jednotce jednotkovou plochou vzorku a teplotnho rozdlu psobcho na
jednotkov vzdlenosti ve smru kolmm na jednotkovou plochu.
Rezistivita kov zvis na
- sloen vodie
- koncentraci pms a neistot
- teplot
- zpsobu zpracovn
- mechanickm namhn
Teplotn zvislost rezistivity
- Obecn formulace funkce ( ) f T =
0
. ( ) F T = (2.13)
2 3
0 0 0
( ) 1 ( ) ( ) ( ) ... F T T T T T T T

o | = + + + + (2.14)

0

rezistivita (Om) pi vztan teplot T
0

o
(K
-1
), |
(K
-2
),
(K
-3
)

teplotn souinitele rezistivity
v praxi posta v um rozsahu teplot uvaovat dva leny rozvoje
0 0
1 ( ) T T
o ( = +

(2.15)
- vyjden o

v diferencilnm tvaru
1
0
1 d
K
dT

( =

(2.16)
- Prudk zmna rezistivity se objev pi teplot taven

Obr. 2.1 Modelov zvislost rezistivity istho kovu na teplot
(T
t
teplota taven, T
v
teplota varu)

Vliv pms a neistot na rezistivitu kov
- Pmsi (legury) a neistoty zvyuj rezistivitu kov viz obr. 2.2.

Obr. 2.2 Rezistivita kov rzn istoty
Rezistivita soustav dvou kov
- Heterogenn soustavy
soustavy vznikajc v ppad dvou nemsitelnch sloek, pi znan rozdln velikosti
atom nebo pi rozdlnch teplotch taven
rezistivita soustavy
1 1 2 2
log .log .log v v = +

(2.17)
za platnosti
1 2
1 v v + = (2.18)
v
1
, v
2
pomrn objemov dly sloek (1) a (2);
1 2
, 0;1 v v e
(Lichteneckerv smsn logaritmick vztah)
- Homogenn soustavy
slitiny: vytv se tuh roztok dvou sloek pi vech jejich koncentracch; vznikaj
v ppad, kdy atomy sloek piblin stejnch velikost rozdly nepesahuj 15 % a
kdy krystalick mky obou kov jsou stejnho druhu
rezistivita i teplotn souinitel rezistivity se s koncentrac sloek mn spojit
- Intermetalick sloueniny
sloueniny odlinch prvk kovovho charakteru
prbh rezistivity s koncentrac sloek je sloit a vykazuje lokln extrmy

41
Poznmka: Pomr prvk vytvejcch intermetalick sloueniny je asto sloit
a nestechiometrick a nelze jej vysvtlit klasickmi pedstavami
o chemick vazb.
Rezistivita pi mechanickm namhn
(1 . )
p
a o = + (2.19)
o tahov (tlakov) namhn (Pa)
a souinitel (Pa
-1
)
2.1.3 Supravodivost kov
Supravodivost
jev, pi nm rezistivita nkterch kovovch materil kles v teplotn oblasti
absolutn nuly prudce na nemitelnou hodnotu
pedpokldan rezistivita je dov 10
-12
Om
chladic mdium: He (bod varu -268,93 C)
Kammerling Onnes (1911) Hg: 4,12 K

Obr. 2.3 Teplotn zvislost elektrickho odporu kovu v oblasti velmi nzkch teplot
1 supravodiv materil
2 nesupravodiv materil
T
k
kritick teplota, pi n zan supravodivost:
- pro jednotliv kovy charakteristick
Supravodivost a magnetick pole
- Podstatn vliv na jev supravodivosti a jeho zachovn m magnetick pole
- Mezn kivka supravodivho stavu
2
0
1
k
k
T
H H
T
(
| |
( =
|
(
\ .

(2.20)
H
k
kritick intenzita magnetickho pole, pi n supravodivost pi dan teplot
zanik.
Kritick intenzita zvis na struktue a istot materilu, na vnitnm pnut a na
teplot.

Obr. 2.4 Mezn kivka supravodivho stavu
Supravodiv materily
- ist kovy: Pb (7,26 K), Zn (0,79 K), Sn (3,69 K), Al (1,14 K), Cd (0,52 K),
Hg (4,12 K), Nb (9,25 K), V (5,4 K)
- slitiny kov: Pb-Bi, Nb-Sn (tvrn), Nb-Zr
- intermetalick sloueniny:
Nb
3
Al, Nb
3
Sn (kehk, 18 K), V
3
Ga, V
3
Si, V
3
Sn

Klasifikace supravodi:
- ideln (magneticky mkk) H
K
= 10
3
10
4
A/m (Pb, Sn, Hg)
- neideln (magneticky tvrd) H
K
= 10
5
10
6
A/m (V, Nb, Nb
3
Sn, Nb-Zr)
Z teorie supravodivosti:
- supravodivost se vyskytuje pouze v ppadech potu valennch elektron 2 8
- vy hodnoty T
k
jsou pi neprnm potu valennch elektron
- T
k
vzrst s atomovm objemem
Poznmky:
1. Supervodivost (hypervodivost) elektrick vodivost nkterch velmi istch kovovch
materil v oblasti nzkch teplot (vych ne jsou T
k
supravodi; rove rezistivit je
v miteln oblasti).
2. Supravodivost zjitna jet u skupiny keramicky pipravovanch materil na bzi
sloitch oxid; kritick teploty dov destky K.
2.1.4 Termoelektrick vlastnosti kov
Dotekov rozdl potencil
- V mst styku dvou kov pechzej elektrony z jednoho kovu do druhho a do
vyrovnn koncentrac.

Obr. 2.5 Vznik dotekovho rozdlu potencil dvou kov

43
- Velikost dotekovho rozdlu potencil U
12
je pi urit teplot zvisl na rozdlu
vstupnch prac elektronu z kovu a na pomru koncentrac elektron v obou kovech. Na
velikosti stykovho msta nezvis.
2
12 2 1
1
.ln
n kT
U V V
e n
= + (2.21)
vstupn potencil obecn:
v
W
V
e
= (2.22)
W
v
vstupn prce elektronu z kovu (J, eV)
n koncentrace elektron v kovu (m
-3
)
Termoelektrick napt
- Souet dotekovch rozdl potencil v uzavenm obvodu, tvoenm dvma kovy pi
rozdln teplot obou stykovch mst:

Obr. 2.6 Princip termoelektrickho lnku

12 21 T
U U U = + (2.23)
1
0
2
.( ).ln
T
n k
U T T
e n
= (2.24)
0
.( )
T T
U T T o = (2.25)
o
T
souinitel termoelektrickho napt (V K
-1
)

Termoelektrick jev
- v um slova smyslu nzev pro termoelektrick jev Seebeckv
- v um slova smyslu souhrnn nzev pro jev Seebeckv, Peltierv a Thompsonv
Seebeckv jev (vlastn termoelektrick jev)
Peltierv jev (existence vratnho termoelektrickho jevu)
Thompsonv jev (existence termoelektrickho jevu mezi rznmi stmi tho vodie)


Tabulka 2.1 Souinitele termoelektrickho napt nkterch kov a jejich slitin vzhledem
k platin

kov slitina kovu termoelektrick napt
(10
-6
V K
-1
)

Konstantan -34,7 a 30,4
nikl -19,2 a 12,0
paladium -2,8
platina 0
cn +4,5 a +4,4
hlink +3,7 a +4,1
wolfram +6,5 a +9,0
stbro +6,7 a +7,9
m +7,2 a +7,7
manganan +5,7 a +8,2
zlato +5,6 a 8,0
molybden +11,6 a +13,1
elezo +18,7 a +18,9
Chromnikl +22,0
Antimon +47,0 a +48,0
Kemk +448
Telur +500
Kontroln otzky:
1) Jak se dl vodiv a odporov materily z hlediska pouit v elektrotechnice? Kter
krystalov mky se u tchto materil vyskytuj?
2) Uvete charakteristick vlastnosti kov vzhledem k elektrick vodivosti.
3) Uvete dkazy elektronov vodivosti kov.
4) Vyjdete matematicky i graficky teplotn zvislost rezistivity kov v rozsahu bnch
provoznch teplot. Znzornte vliv koncentrace neistot a pms na rezistivitu kov.
5) Definujte pojem supravodivost.
6) Charakterizujte supravodiv materily; uvete pklady supravodivch materil.
7) Graficky i matematicky vyjdete vztah mezi teplotou a intenzitou magnetickho pole
u supravodi.
8) Vysvtlete pojem kontaktn potencil. Uvete vztah pro vpoet dotykovho
a termoelektrickho napt mezi dvojic kov.
9) Vysvtlete vznik termoelektrick napt, uvete vztah pro vpoet termoelektrickho
napt.
Shrnut:
V kapitole je popsno zkladn rozdlen vodivch a odporovch materil, jsou uvedeny
charakteristick vlastnosti tchto materil. Dle je vysvtlen pojem supravodivost
materil, vliv teploty a magnetickho pole na supravodivost, je provedena klasifikace
supravodi.


45
2.2 Kovy a jejich slitiny
Cl:
Vytvoen pehledu istch kov a jejich slitin; seznmen s elektrovodnmi, nzkotavitelnmi,
vysokotavitelnmi kovy a slitinami, jejich vlastnostmi a monostmi aplikac v technick praxi.
2.2.1 ist kovy a jejich slitiny
Tabulka 2.2 Vybran vlastnosti nkterch kov

Hustota

bod taven rezistivita
1)
kg m
-3
C 10
-6
Om

M Cu 8 900 1 083 0,0172
2)
hlink Al 2 700 657 0,0294
olovo Pb 11 400 327 0,206
cn Sn 7 300 232 0,115
zinek Zn 7 130 419,5 0,060
kadmium Cd 8 640 321 0,063
rtu Hg 13 600 -38,8 0,95
wolfram W 19 300 3 370 0,055
molybden Mo 10 200 2 620 0,057
tantal Ta 16 600 2 977 0,135
niob Nb 8 600 2 500 0,14
stbro Ag 10 500 960,5 0,016
zlato Au 19 300 1,063 0,022
nikl Ni 8 900 1,455 0,073
chrom Cr 7 200 1,920 0,15
titan Ti 4 500 1,655 0,45
zirkonium Zr 6 500 1,860 0,42
elezo Fe 7 800 1,535 0,098
1)
pi 25 C
2)
mezinrodn standard vzorn vyhan m


Obr. 2.7 Teploty taven kov Obr. 2.8 Rezistivita kov

Obr. 2.9 Mrn tepeln vodivosti kov Obr. 2.10 Teplotn souinitele dlkov
roztanosti kov


2.2.2 Elektrovodn kovy
Zkladn poadavky
- mal rezistivita
- vhodn zpracovatelnost
- postaujc odolnost proti korozi
- dobr mechanick vlastnosti
- lehkost spojovn a pjen
- dostupnost
- nzk cena
Relativn vodivost
Ag Cu Al Zn
106 100 62 31
Zkladn elektrovodn kovy
- m a slitiny mdi
- hlink a slitiny hlinku
M
- mezinrodn standard mdi, tzv. vzorn vyhan m
- = 1/58 = 0,0172 O mm
2
m
-1
pi 20 C
- neistoty vrazn ovlivujc konduktivitu: Fe, Si, P, O
2
(ve form Cu
2
O).
- vodkov nemoc mdi Cu
2
O + H
2
2 Cu + H
2
O

Obr. 2.11 Zvislost rezistivity mdi na obsahu neistot (pms)

Pouit mdi
- vodie, drty, ry, psy, troleje, lamely, anody, plov drt, plon spoje
- plon spoje: jednostrann i oboustrann pltovn md
Poznmka:
- Techniky nanen povrchovch vrstev:
fotomechanick penos
stotkaninovy tisk
offset
- Leptac prostedek chlorid elezit


Tabulka 2.3 Druhy mdi

Oznaen polotovar

druhy elektrovodn mdi
m 99,97 bezkyslkat psy, pruhy, tye, trubky; pouit pro
vakuov ely
m 99,9 m E Cu (elektrovodn) drt, trolejov drt, plechy, psy, pruhy,
anody, dynamopsy, tye, profily, trubky
m 99,95 m E Cu (elektrovodn)
pro nronj pouit
drt
m E Cu Ag 0,1 (elektrovodn)
obsahuje a 0,13 % Ag
dynamov plechy, lamelov tye
m E Cu 99,85 loupan
loupnm se povrch mechanicky
zbavuje vnj vrstvy, obsahujc
zbytky oxid a neistot, kter vznikly
pi vlcovn
drt
mdn katody Cu 99,95 katody pro vakuov ely
mdn katody Cu 99,90 katody, na odlvn polotovar z mdi a pro
speciln slitiny
m elektrovodn E Cu odlitky, jako nap. sbrn krouky,
kontaktov segmenty
druhy hutn mdi
m 99,85 zvl vhodn pro svaovn plechy, psy, pruhy, tye, trubky
m 99,75 vhodn pro svaovn plechy, psy, pruhy, tye, trubky
m 99,5 plechy, psy, kotoue, drty; pouit ve
strojrenstv
m Cu 99,2 As (arsenov) pouit na sousti lokomotivnch topeni

Slitiny mdi
- bronzy (slitiny Cu-Sn) bronz fosforov, kemkov, kadmiov, beryliov
- mosazi (slitiny Cu-Zn) prav mosaz,
tombaky (erven, zlat, svtl)
erven kovy (slitiny Cu-Sn-Zn-Pb)
- slitiny Cu-Ni odporov materily, Monelv kov
- speciln slitiny nzkolegovan slitiny Cu s Ag, Cd, Cr, Zr

Obr. 2.12 Teplotn zvislost rezistivity slitin Cu-Ni


Hlink
- oxidace na vzduchu
- eloxovn: anodick oxidace hlinku.
- nebezpe elektrolytick koroze Al pi styku s jinmi kovy za ptomnosti elektrolytu
Tabulka 2.4 Druhy hlinku

oznaen polotovar

druhy elektrovodnho hlinku
hlink 99,85 Al 99,85 plechy, psy, pruhy, kotoue,
drty, tye, trubky, profily
hlink 99,7 Al 99,7 plechy, psy, pruhy, kotoue
hlink 99,5 elektrovodn
E Al 99,5
plechy, psy, pruhy, kotoue,
dynamopsy, drty, tye, trubky,
profily
hlink 99,5 Al 99,5 plechy, psy, pruhy, kotoue,
drty, tye, trubky, profily
hutnick hlink elektrovodn
E Al 99,5
desky, bloky, epy; vhodn pro
elektrotechnick vrobky
druhy hutnickho hlinku
hutnick hlink 99,7 Al 7 desky, bloky, epy; pouit nap.
pro prmysl chemick,
potravinsk a na speciln flie
k dezoxidaci ulechtilch ocel
pro prmysl potravinsk,, lehk
a na vrobu fli
hutnick hlink 99,3 Al 3 bloky; vhodn k vrob slitin
hlinku
hutnick hlink 99,0 Al 0 desky, bloky, epy; vhodn
k vrob odlitk a slitin na
tven polotovary

Pouit hlinku
- vodie na venkovn st a rozvody, vinut, kabely, odlitky
- oton kondenztory, elektrolytick kondenztory
Slitiny hlinku
- elektrovodn slitiny (nzkolegovan) Aldrey, Condal
- konstrukn materily (slitiny Al-Cu-Mg) Dural


2.2.3 Nzkotaviteln kovy
Tabulka 2.5 Zkladn vlastnosti kov s nzkou teplotou taven

veliina jednotka rtu galium indium cn olovo vizmut antimon zinek kadmium

hustota kg m
-3
13 540 5 900 7 310 7 290 11 340 9 800 6 190 7 130 8 250
rezistivita 10
-6
Om 0,984 0,543 0,083 0,11 0,20 1,06 0,39 0,059 0,068
teplota
taven
C

-38,8 29,8 156,4 231,9 327,4 271 630,5 420 320,9
mrn
teplo
J kg
-1
K
-1
138,2 330 238,6 226 127 1 222 208 387 2 315

Olovo
Charakteristika:
- mal odolnost vi vibracm a namhnm teplotnmi cykly.
- vysok antikorozn schopnost: odolnost vi vlivm povtrnosti a tvrd vody; pi styku
s mkkou vodou koroze
Pouit
- plt kabel, desky Pb akumultor, ochrana proti ionizujcmu zen, pjky
Cn
Pouit
- cnovn Cu vodi a Fe plech, pjky, povrchov ochrany
Zinek
Pouit
- galvanick ochrany, pjky, pokovovn papru
Kadmium
Pouit
- akumultory (Ni-Cd), pjky, povrchov ochrany (kadmiovn)
Rtu
- amalgamy (tekut, tstovit, pevn) slitiny rtuti s kovy
- prakticky se rtu neslv s Fe, W, Ta
Pouit
- vbojky, vvvy, spnae, teplomry, usmrovae


2.2.4 Vysokotaviteln kovy
Tabulka 2.6 Zkladn vlastnosti kov s vysokou teplotou taven

veliina jednotka wolfram molybden tantal niob titan zirkonium

hustota kg m
-3
19 300 10 220 16 600 8 570 4 504 6 450
rezistivita 10
-6
Om 0,055 0,0517 0,135 0,131 0,478 0,40
teplota tn C

3 410 2 610 2 996 2 415 1 668 1 852
mrn
teplo
J kg
-1
K
-1
135,2 255 150,7 270,9 522,5 275,9

Wolfram
Prkov metalurgie
- pprava kyseliny wolframov z rud (wolframit, scheelit)
- dehydratace (vznik WO
3
)
- redukce (atmosfra H
2
, 700 a 800 C W prek)
- lisovn W prku (200 MPa)
- pedbn slinovn (atmosfra H
2
, 900 a 1 300 C)
- slinovn (vakuum, cca 3 000 C prchodem elektrickho proudu)
Pouit
- doteky, havic vlkna, elektronky, rentgenky, vbojky, stabiliztory
Molybden
Pouit
- podprky, psky pro vakuovou techniku, speciln oceli, topn tlesa pro vysok mrn
zaten povrchu (inertn atmosfra)
Tantal
Pouit
- psky, podprky pro vakuovou techniku, getry, elektrolytick kondenztory
Niob
Pouit
- supravodie, konstrukce atomovch reaktor


2.2.5 Ulechtil a obecn kovy
Ulechtil kovy
Tabulka 2.7 Zkladn vlastnosti ulechtilch kov

Veliina jednotka stbro zlato platina iridium osmium paladium rhodium ruthenium

hustota kg m
-3
10 491 19 302 21 450 22 400 22 500 12 020 12 410 12 400
rezistivita 10
-6
Om 0,0164 0,0206 0,106 0,047 0,095 0,104 0,045 0,072
teplota
taven
C

960,8 1 063 1 773 2 410 3 000 1 552 1 966 2 310
mrn
teplo
J kg
-1
K
-1
234 126,9 132,7 134 129,8 245,3 252,9

Stbro
Pouit
- speciln vodie, pjky, doteky, tavn pojistky, elektrody (vpalovan do
anorganickch materil)
Zlato
Pouit
- speciln slitiny, difuzn pjka, pozlacovn
Platina
Pouit
- doteky, ztavov drty, termolnky
Obecn kovy
Tabulka 2.8 Zkladn vlastnosti obecnch kov

veliina jednotka nikl kobalt elezo

hustota kg m
-3
8 900 8 800 7 876
rezistivita 10
-6
Om 0,068 0,05 0,098
teplota taven C

1 453 1 493 1 534
mrn tepeln
vodivost
W m
-1
K
-1
92,1 69,2 74,1
mrn teplo J kg
-1
K
-1
446 452 464
teplotn
souinitel
dlkov
roztanosti (0 a
100 ) C
K
-1
13,4.10
-6
13,1.10
-6
13.10
-6


Nikl
Pouit
- nosnky, podprky, clonky pro vakuovou techniku, odporov a feromagnetick
slitiny, termolnky, galvanick ochrany
- slitiny niklu
slitiny Ni-Cu odporov materily (konstantan, nikelin)
slitiny Ni-Cu-Zn alpaka, argentan, nov stbro
slitiny Ni-Cr odporov materily, chromel (termolnky)
slitiny Ni-Fe ohybov dvojkovy,plov drt
invar, superinvar, kovar (fernico), permalloye
slitiny Ni-Al alumel (termolnky), magneticky tvrd slitiny Alni, Alnico
Chrom
Pouit
- odporov materily, termolnky, chromov oceli, galvanick ochrany
- chromovn
leskl (10
-3
mm) s mezivrstvou Cu nebo Ni
tvrd (10
-2
mm a 10
-1
mm)
elezo
Pouit
- vodie, koleje, troleje, varitory
2.2.6 Lehk a alkalick kovy
Lehk kovy
Tabulka 2.9 Zkladn vlastnosti lehkch kov

veliina jednotka hok berylium

hustota kg m
-3
1 740 1 850
rezistivita 10
-6
Om 0,045 0,04
teplota tn C

650 1 283
mrn teplo J kg
-1
K
-1
1 030 1 758

Alkalick kovy
Tabulka 2.10 Zkladn vlastnosti alkalickch kov

veliina jednotka lithium sodk draslk rubidium cesium

hustota kg m
-3
534 970 860 1 532 1 900
rezistivita 10
-6
Om 0,08 0,04 0,06 0,11 0,2
teplota
taven
C

179 97,8 63,7 39 28,5

Kontroln otzky:
1) Definujte poadavky na elektrovodn materily. Uvete pklady materil, provete
srovnn materil.
2) Charakterizujte m, uvete jej vlastnosti a pouit v elektrotechnice. Uvete znm
slitiny mdi, jejich sloen a pouit.
3) Kter pmsi podstatn ovlivuj elektrickou vodivost mdi? Co vyjaduje vraz
vodkov nemoc mdi? Co se rozum pod pojmem mezinrodn standard mdi?
4) Charakterizujte hlink, uvete jeho vlastnosti, slitiny a pouit.
5) Porovnejte vlastnosti mdi a hlinku z hlediska jejich pouit v elektrotechnice.
6) Jak jsou zkladn druhy slitin niklu pouvan v elektrotechnice?
7) Jak se zskv wolfram pro elektrotechniku, jak je zde jeho pouit?
Shrnut:
Kapitola seznamuje s pehledem istch kov a jejich slitin; seznamuje s poadavky na
elektrovodn, nzkotaviteln, vysokotaviteln kovy a slitiny, jejich vlastnostmi, typickmi
pedstaviteli jednotlivch skupin a aplikacemi v technick praxi.
2.3 Odporov kovov materily
Cl:
Seznmen se zkladnmi poadavky, vlastnostmi a pehledem odporovch materil.
2.3.1 Klasifikace odporovch materil
Zkladn poadavky na odporov materily
- velk rezistivita
- mal teplotn souinitel rezistivity
- mal teplotn souinitel dlkov roztanosti
- dostaten mechanick pevnost pi vych pracovnch teplotch
- stlost vlastnost po dobu ivota
- dobr technologick vlastnosti
- nzk cena
Klasifikace z hlediska pouit
- odporov materily pro mic pstroje a odporov normly
poadavky:
0,4 a 0,5 O mm
2
m
-1
, mal teplotn souinitel rezistivity, mal termoelektrick napt
vi mdi
- odporov materily na rezistory rznch typ (regulan, spoutc, zatovac)
poadavky:
pracovn teploty 100 a 200 C
- odporov materily pro elektrotepeln zazen
poadavky:
odolnost vi ru a korozivnm inkm kyslku a prosted pece, pracovn teploty
500 a 1 350 C
podskupiny
men rezistivita: 0,3 a 0,6 O mm
2
m
-1
pracovn teploty 500 a 850 C
vt rezistivita 0,85 a 1,1 O mm
2
m
-1
pracovn teploty 800 a 1 200 C
vysok rezistivita 1,25 a 1,45O mm
2
m
-1
pracovn teploty 1 000 a 1 350 C

Klasifikace z hlediska sloen
- odporov slitiny mdi manganan, konstantan, nikelin
- slitiny Cr-Ni-Fe Chromnikl, Nichrom, Cekas, Nikrothal, Feronichrom,
Pyrotherm
rezistivita v rozmez 0,85 a 1,1 O mm
2
m
-1

- slitiny Fe-Cr-Al Fechral, Chromel, Kanthal, Megapyr
rezistivita v rozmez 1,25 a 1,45 O mm
2
m
-1

tvrd, keh, mn tan, na povrchu vrstva Al
2
O
3

- ostatn kovov odporov materily
Mo (do 2 200 C), W ( do 2 300 C) (inertn atmosfra)
slitiny Ag
slitiny Au-Cr (pesn rezistory, odporov normly)
Poznmka:
- nekovov odporov materily
silitov rezistory (SiC)
uhlkov rezistory (hmotov, vrstvov)
2.3.2 Vybran druhy odporovch materil
Tabulka 2.11 Vlastnosti vybranch druh odporovch materil

odporov
materil
sloen
(%)
rezistivita
(10
-6
Om)
teplotn
souinitel
odporu
(K
-1
)
pevnost
v tahu
(MPa)
termoelektrick
napt
vzhledem
k mdi
(10
-6
V K
-1
)
nejvy
pracovn
teplota
(C)

manganin
86 Cu
12 Mn
2 Ni

0,43
2,5.10
-6
(20 C)

500 a 550

-0,6

140
zeranin 87 Cu
7 Mn
0,43 3.10
6
350 a 400 - 13 140

konstantan
54 Cu
45 Ni
1 Mn

0,5
50.10
-6

(20 C)

400 a 500

- 40

500
isotan 55 Cu
44 Ni
1 Mn

0,49
+ 40.10
-6

- 80.10
-6

(20 C)

450 a 550

- 42

600
nikelin 67 Cu
30 Ni
3 Mn

0,4
180.10
-6
(20 C)

350 a 400

- 20

400
nikrothal LX 75 Ni
20 Cr
Si, Mn

1,33

10.10
-6

1100 a 1400

max. 1,0

300
isaohm 74 Ni
20 Cr
1 Mn

1,32
10.10
-6
(20 C)

1100 a 1200

+ 1

250
stabilohm 80 Ni
20 Cr
1,33 5.10
-6
+ 0,5 250

zlato-chrom 97,95 Au
2,05 Cr
0,33 1.10
-6
7 250
chromnikl 80 Ni
20 Cr
1,1 85.10
-6
700 a 1400 5 1200
cekas 60-65 Ni
15-19 Cr
15-20 Fe
2-4 Mn

1 a 1,13

70.10
-6

1050
kanthal A 70 Fe
23 Cr
4,5 Al
1 Co

1,39

49.10
-6

650 a 850

1300
kanthal Al 68 Fe
24 Cr
5,5 Al
1,5 Co

1,45

32.10
-6

650 a 850

1350
kanthal DS 72 Fe
22 Cr
4 Al
0,7 Co

1,35

63.10
-6

650 a 850

1150
fechral 81 Fe
14,5 Cr
4,5 Al

1,25a1,35

180.10
-6

850

Tabulka 2.12 Odporov materily pro vysok teploty

materil sloen (Om) teplota pouit

Silit SiC, MoSi
(1)
5.10
-2
1 600
- Grafit 1.10
-3
2 000
- W, Mo, Ta, Pt
Al
2
O
3
, ThO
2
, Y
2
O
3
(1)

1.10
-3

2 600
Poznmka:
(1)
nekovov odporov materily

Kontroln otzky:
1) Uvete zkladn poadavky na odporov materily, pklady materil a jejich pouit.
Shrnut:
V kapitole jsou uvedeny zkladn poadavky na odporov materily, jejich vlastnosti, pehled
konkrtnch odporovch materil a monosti praktickho pouit.


2.4 Kovy v elektrickch obvodech
Cl:
Seznmen s pehledem pjek a pjecch prostedk, typy pjen. Seznmen se zkladnmi
poadavky a pehledem materil na doteky a termolnky.
2.4.1 Materily na pjky
Klasifikace pjek z hlediska teploty taven
- pjky s extrmn nzkm bodem taven (do 170 C)
sloen: Sn, Pb, Bi, Cd
Woodv kov (61 C, tepeln pojistky)
Lipowitzv kov, Roseovy slitiny
- pjky mkk (teplota taven v rozmez 170 500 C)
sloen: Sn, Pb, slitiny s Pb, Cd, Zn, Al
eutektick pjka Sn63Pb, teplota taven 183 C
- pjky tvrd (teplota taven vy ne 500 C)
pjky stbrn a mosazn
Pjec prostedky
- rozpoutj a odstrauj oxidy a neistoty z povrchu pjench kov
- v prbhu pjen ochrauj povrch kovu a pjky od oxidace
- zmenuj povrchov napt roztaven pjky
- zlepuj roztkatelnost pjky a smivost spojovanch povrch
Klasifikace pjecch prostedk
- aktivn (kyselinov) pjec prostedky
sloueniny obsahujc Cl a F
- neaktivn (bezkyselinov) pjec prostedky
kalafuna
- aktivizovan pjec prostedky
- neaktivn s pdavkem aktiviztoru
teplem se rozkld a poskytuje nepatrn mnostv kyselin
Difuzn pjen
- mdn dly, flie Au (30 a 50 m)
- atmosfra H
2
, 550 a 600 C, doba 0,5 a 1 h
Termokompresn pjen (spojovn)
- pipojovn pvodnch drtk a psk ke Ge a Si
- mechanismus spojen adheze
2.4.2 Materily na doteky
Zkladn poadavky
- dobr elektrick a tepeln vodivost
- mal pechodov odpor
- odolnost proti oxidaci
- odolnost vi erozi psobenm elektrickho proudu
- velk tvrdost
- nepromnnost pechodovho odporu pi malch proudech a naptch

- nepromnnost pechodovho odporu pi mal ptlan sle
Dotekov materily
- ist kovy
obecn kovy: Cu, Ni (pp. stben, rhodiovn)
vysokotaviteln kovy: W, Mo
drah a vzcn kovy: Pt, Au + kovy skupiny Pt (Ir, Os, Rh, Ru)
- Slitiny kov
fosforov a beryliov bronz, mosaz
slitiny Ag-Cu, Ag-Pb, Au-Ni, Au-Ag-Pt, Pt-Ni, Pt-Ir, Pt-Rh
- Slinut materily
W-Cu, W-Ag, Ag-Ni
Klasifikace dotek pro slaboproudou elektrotechniku
- doteky pro velmi mal napt a proudy
klidov doteky, smykov doteky, doteky ovldajc velmi mal vkony ve ss nf a vf
obvodech
zlato a slitiny s Pt, Ni, Ag, platina a slitiny s Ir, rhenium, paladium
- doteky pro mal zaten
doteky ve sdlovacch, ovldacch a kontrolnch zazench, doteky v malch
stykach, doteky telefonnch steden
stbro a slitiny s Cu,, Pt, Pd, slitiny Pt-Ni, mosazi, bronzy
- doteky pro stedn zaten
doteky vibrtor, impulzn doteky
wolfram, slinut materily: W-Cu, W-Ag, Ag-Ni, Ag-grafit
2.4.3 Materily na termolnky
O volb materilu rozhoduj:
rozsah mench teplot a maximln teplota men
poadavky na pesnost men
agresivnost prosted
poadavky na ivotnost
Poadavky na termolnky pro vy teploty:
velk citlivost
pokud mono linern prbh funkce U
T
= F(T)
stlost termoelektrickch vlastnost
dostaten odolnost vi korozi za vysokch teplot


Tabulka 2.13 Pehled nejuvanjch termolnkovch dvojic

termoelektrick lnek
rozsah pouit
Nzev oznaen
m konstantan Cu Ko
-200 C a + 400 C
krtkodob do 600 C
elezo konstantan Fe Ko
-200 a + 600 C
krtkodob do 900 C
niklchrom - nikl NiCr Ni od 0 C do 900 C
krtkodob do 1 200 C chromel - alumel Ch A
platinarhodium - platina PtRh - Pt
od 0 C do 1 300 C
krtkodob do 1 600 C
2.4.4 Materily na tavn pojistky
Zkladn poadavky
- velk konduktivita
- nzk teplota taven
- mal sklon k oxidaci
- snadnost tvoit pry
Pojistky mn, pstrojov pojistky
- Al, Zn, slitiny Pb, Sn, Cd, Bi
Pojistky vkonov a vysokovkonov nn a vn
- Cu, Ag
Kontroln otzky:
1) Uvete klasifikaci pjek z hlediska teploty taven.
2) Jak se klasifikuj pjec prostedky? Co je elem jejich pouit?
3) Uvete zkladn poadavky na materily na kontakty (doteky), pklady materil a jejich
pouit.
4) Uvete hlavn druhy termolnkovch dvojic s daji o maximln teplot pouit.
Shrnut:
V kapitole je uveden pehled pjek a pjecch prostedk a jsou shrnuty typy pjen. Kapitola
dle seznamuje se zkladnmi poadavky, pehledem a pouitm materil na doteky
a termolnky.
2.5 Elektrotechnick uhlk
Cl:
Shrnut zkladnch informac o uhlku jako elektrotechnickm materilu a jeho aplikacch
v praxi.
Charakteristick vlastnosti
- dostaten mechanick pevnost a prunost
- nzk souinitel ten
- mkkost a mazivost

- dobr elektrick a tepeln vodivost
- nzk tlak par
- nesvaitelnost
Pouit v elektrotechnice ve form
- masivnch tles, pedstavujcch vysoce sgrafitovan uhlk elektrickm ohevem
- nesgrafitovanho, velmi provitho uhl (k absorpci plyn)
- suspenz koloidnho grafitu (k vytvoen ernch a vodivch vrstev na nekovovch
ltkch)
- uhlkatch vrstev, vytvoench termickm rozkladem uhlovodk
- uhlkovch prk (v mikrofonech)
- uhlkovch vlken (topen, rovky)
Pouit elektrotechnickho uhlku
- karte elektrickch toivch stroj
- doteky (smykov, kluzn)
- anody a dic mky Hg usmrova
- loiska pro otiv soustky ve vakuov technice
- sousti topnch zazen
- kelmky pro taven ve vakuu
- smykov sbrae
- bateriov uhlky
- elektrody pro obloukov sveky, pro obloukov pece, pro osvtlovac ely a pro
elektrochemick prmysl, hlavn pro elektrolzu v tavenin
Kontroln otzky:
1) Charakterizujte uhlk, uvete jeho vlastnosti a pouit.
Shrnut:
Kapitola strun shrnuje vznam uhlku pro elektroniku a elektrotechniku.


3 Fero- a ferimagnetick materily
3.1 Zkladn daje o magnetickm stavu ltek
Cl:
Vysvtlen zkladnch pojm z oblasti fero- a ferimagnetickch materil.
Zkladn klasifikace
A.
- feromagnetick materily (kovy)
kompaktn
prkov
- ferimagnetick materily (oxidov polovodie)
B.
- magneticky mkk materily
- magneticky tvrd materily
Materilov veliiny
- permeabilita (relativn) (-)
- koercitivn sla H
c
(A m
-1
)
- remanentn indukce B
r
(T)
- indukce nasycen B
s
(T)
- ztrtov initel tgo (-)
- ztrtov slo Z (W kg
-1
)
- maximln energetick souin (BH)
max
(J m
-3
)
Smluvn veliiny
- initel jakosti cvky s feromagnetickm jdrem
- initel pravohlosti
- pomrn remanence
- initel strnut
Teoretick zklady fero- a ferimagnetismu
Nositele magnetickch vlastnost
- pohybujc se elektricky nabit stice podmiujc vznik magnetickch moment
- magnetick diply
Magnetick momenty v atomu
- spinov
- drhov (orbitln)
Fero-, para- a diamagnetika
- feromagnetika nevykompenzovan spinov momenty
vykompenzovan drhov momenty
- paramagnetika vykompenzovan spinov momenty
nevykompenzovan drhov momenty
- diamagnetika vykompenzovan spinov momenty
vykompenzovan drhov momenty


Kontroln otzky:
1) Kter materilov veliiny charakterizuj magnetick vlastnosti materil? Uvete jejich
jednotky.
Shrnut:
V kapitole je uveden pehled vybranch zkladnch pojm z oblasti fero- a ferimagnetickch
materil.
3.2 Fero- a ferimagnetismus
Cl:
Seznmen se strukturou feromagnetickch ltek a zkladnmi veliinami charakterizujcmi
tyto ltky. Vysvtlen fyzikln podstaty dj probhajcch ve feromagnetickch materilech
a souvisejcch s kivkou prvotn magnetizace a hysterezn smykou. Shrnut informac
o typech ztrt ve feromagnetickch materilech a vlivu kmitotu na tyto ztrty.
3.2.1 Feromagnetick stav ltek
Struktura feromagnetik
- domnov uspodn (viz obr. 3.1)
- domny (Weissovy oblasti): makroskopick oblasti , v nich jsou spinov momenty atom
spontnn paraleln orientovny
- hranin vrstvy mezi domnami (Blochovy stny)
- podstata spontnn magnetizace: vmnn (kvantomechanick) sly mezi spinovmi
momenty sousednch atom v domnch

Obr. 3.1 Domnov uspodn feromagnetika pi absenci vnjho magnetickho pole
Zkladn podmnky feromagnetickho stavu ltky
- nevykompenzovan spinov moment atom
- kladn (dostaten velk) hodnota vmnn energie

Obr. 3.2 Zvislost vmnn energie W
v
na redukovan mkov vzdlenosti = pomru
mkov konstanty a a stednho polomru r vnitn nezaplnn drhy elektron (Bethova
kivka)
Fero-, antifero- a paramagnetika
- feromagnetika 3, 2; 6, 2
a
r
e( )
- antiferomagnetika 3, 2
a
r

- paramagnetika 6, 2
a
r

Obr. 3.3 Orientace magnetickch spinovch moment atom u feromagnetik (a)
a antiferomagnetik (b)
Zkladn veliiny
Vektor magnetick polarizace J (T), vektor magnetizace M (A m
-1
)
0
B J H = + (3.1)
0
( ) B M H = + (3.2)
0
permeabilita vakua (4t . 10
-7
H m
-1
)
Zvislost spontnn magnetizace na teplot
- kritick teplota, Curiev bod
Fe: 768 C
Ni: 358 C
Co: 1 131 C
Ferimagnetismus nevykompenzovan antiferomagnetismus (Nel)
- existence dvou spontnn magneticky polarizovanch podmek (A,B)
- vmnn sly mezi atomy nestejnch podmek (A B) jsou silnj ne interakce typu
A A, B B

Obr. 3.4 Antiparaleln orientace spinovch moment v podmkch A a B

Obr. 3.5 Orientace magnetickch spinovch moment u antiferomagnetik (a)
a ferimagnetik (b)
Magnetick anizotropie
- anizotropie krystalov
- anizotropie magnetoelastick
- anizotropie tvaru
3.2.2 Magnetizace feromagnetik a permeabilita
Kivka prvotn magnetizace
B = F(H)

Obr. 3.6 Kivka prvotn magnetizace
Zmny v domnovm uspodn feromagnetik pi psoben magnetickho pole
- oblast I. vratn posuny Blochovch stn mezi domnami (Rayleighova oblast)
- oblast II. nevratn posuny Blochovch stn mezi domnami (oblast Barkhausenovch
skok)
- oblast III. sten vektoru magnetick polarizace domn ve smru pole
- oblast IV. oblast nasycen

a) b)

Obr. 3.7 Zmny v domnovm uspodn feromagnetika pi magnetovn
a) pvodn stav
b) v procesu magnetovn

Druhy permeabilit (relativnch) ve stejnosmrnm magnetickm poli
- poten permeabilita
0
(-)
- maximln permeabilita
max
(-)
- diferenciln permeabilita
dif
(-)
- vratn (reversibiln) permeabilita
rev
(-)

Obr. 3.8 Permeabilita (relativn) feromagnetika

Druhy permeabilit (relativnch) ve stdavm magnetickm poli
- amplitudov permeabilita
- komplexn permeabilita
- zdnliv permeabilita
- efektivn permeabilita
- kruhov (toroidn) permeabilita
- cvkov permeabilita

Teplotn zvislost permeability
- Curiev-Weissv zkon
1
CW
C
C
T T
= +
(3.3)
C
CW
Curieova-Weissova konstanta (K)
T
C
Curieova teplota (K)
- teplotn souinitel permeability
1
. ,
d
dT
= (K
-1
) (3.4)
- technick Curiev bod
teplota, pi n poten permeabilita klesne na 50 % hodnoty zjitn pi 20 C.

Obr. 3.9 Uren technickho Curieova bodu
Indukce nasycen zvis
- u jednoslokovch materil na druhu
- u vceslokovch materil na druhu a na zastoupen sloek
3.2.3 Magnetick hystereze
Hysterezn smyka statick a dynamick

Obr. 3.10 Statick (maximln) hysterezn smyka

- Hystereze magnetizanch pochod je podmnna stupnm dokonalosti krystalick stavby.

- Kad deformace mky, podmnn pmsemi, neistotami i mechanickmi
deformacemi, zvyuje rove hystereze (zvtuje se H
c
).
- Koercitivn sla je kriteriem dlen na magneticky mkk a magneticky tvrd materily
(10
-3
A m
-1
)

Komutan kivka

Obr. 3.11 Komutan kivka

Dynamick hysterezn smyka
- udv prbh okamitch hodnot B v zvislosti na H v prbhu jednoho magnetizanho
cyklu.
- tvar a velikost dynamick smyky jsou siln zvisl na kmitotu magnetickho pole a na
tvaru asovho prbhu B a H
Pravohl hysterezn smyka

Obr. 3.12 Pravohl hysterezn smyka

- Pomrn remanence
r
m
B
b
B
= (3.5)

- initel pravohlosti
2
m
H
m
B
B
|
| |
|
\ .
= (3.6)

- Gumlichv empirick vztah
max
0
1
.
2
r
c
B
H
= (3.7)
3.2.4 Ztrty ve feromagnetiku
- Ztrty vznikaj nsledkem pemagnetovn. Jsou provzeny ohevem feromagnetika a jsou
pinou vzjemnho posunut asovch prbh B a H pi magnetovn.
- Ztrty
hysterezn
vivmi proudy
magnetickm zpodnm
- Velikost ztrt vyjaduje
ztrtov initel
ztrtov slo (mrn ztrty pi stdavm magnetovn, je-li maximln hodnota
magnetick indukce 1 T, resp. 1,5 T a je-li kmitoet magnetickho pole 50 Hz)
Ztrty hysterezn
- podmnny pochody pi zmnch domnovch oblast v magnetickm poli
- nezvis na asovm prbhu B; nutnm poadavkem vak je, aby prbh B vykazoval
v kad plperiod jen jednu maximln nebo minimln hodnotu
- zkladn vztah
. .
h h
P V f S = (3.8)
S
h
plocha statick hysterezn smyky, vyjden s ohledem na mtko souadnch os
B a H
V objem (m
3
)
f kmitoet magnetickho pole (Hz)
- Steinmetzv empirick vztah
. . .
n
h m
P V f B q = (3.9)
q Steinmetzv hysterezn initel 1, 6; 3 qe
- Richterv vztah
2
. ( . . )
h m m
P V f a B b B = + (3.10)
a, b materilov konstanty
Ztrty vivmi proudy
- vnikaj prchodem vivch proud feromagnetikem; viv proudy vyvolvaj povrchov
jev, projevujc se vytlaenm magnetickho toku k povrchu materilu a vedouc
k nerovnomrnmu rozloen magnetickho toku a magnetick indukce
- na prezu
- zvis znan na asovm prbhu B
- zkladn vztah (pi zanedbn povrchovho jevu)

2 2 2 2
4
3
v m
V
P k h f B
= (3.11)
rezistivita feromagnetika (Om)
h tlouka feromagnetika (m)
k initel tvaru kivky indukovanho napt
Pi siln vyjdenm povrchovm jevu vztahy pro P
h
a P
v
neplat:
- P
h
se zvtuje vce ne linern s kmitotem
- P
v
se zvtuje mn ne kvadraticky s kmitotem
Pstupy ke snen P
v
- zvten rezistivity
- zmenen indukovanho napt, kter psob na drze vivch proud (vt poet
vzjemn izolovanch dl - plechy, magnetodielektrika)
Ztrty magnetickm zpodnm
- pozoruj se pi nzkch intenzitch magnetickho pole u magneticky mkkch materil
- podstatnou st ztrt tvo u ferit, jejich pinou jsou zde pohyby elektron
v krystalovch mkch, kter se sna pi pohybu sledovat zmny magnetickho pole
Celkov ztrty
h v z
P P P P = + + (3.12)
Mezn kmitoet
- kmitoet, pi nm permeabilita v dsledku psoben vivch proud kles na 70 % (resp.
na 50 %) hodnoty, zjitn pi 50 Hz
- pro ferity plat empirick vztah
7000
m
po
f
= (MHz) (3.13)
Maximln energetick souin (BH)
max
- kriterium magnetick tvrdosti materil urench pro trval magnety; je to maximln
energie magnetickho pole, kter ve svm okol vyvol homogenn zmagnetovan
materil jednotkovho objemu

Obr. 3.13 Stanoven maximlnho energetickho souinu


Kontroln otzky:
1) Kter jsou zkladn podmnky feromagnetickho stavu tlesa?
2) Graficky znzornte kivku prvotn magnetizace, hysterezn smyku a komutan kivku.
Grafy popite a vyznate koercitivn slu, remanentn indukci, poten a maximln
permeabilitu.
3) Znzornte typick prbh demagnetizan vtve hysterezn smyky pro magneticky mkk
a magneticky tvrd kompaktn materil a uvete poadavky na tyto materily. Jak se
uruje maximln energetick souin (BH)
max
?
4) Definujte pojmy relativn permeabilita a magnetick susceptibilita a uvete vztah mezi
nimi. Na em zvis magnetick polarizace a magnetizace materilu?
5) Graficky znzornte teplotn zvislost poten permeability
rpo
ferit.

Co je technick
Curiev bod ferit a jak se ur jeho hodnota?
6) Kter jsou hlavn sloky ztrt ve feromagnetiku pi stdavm magnetovn a jak zvisej
na kmitotu?
Shrnut:
Kapitola seznamuje se strukturou feromagnetickch ltek a zkladnmi veliinami
charakterizujcmi tyto ltky; vysvtluje fyzikln podstatu kivky prvotn magnetizace
a hysterezn smyky. Shrnuje informace o typech ztrt u feromagnetickch materil a jejich
zvislosti na kmitotu.
3.3 Magneticky mkk materily
Cl:
Shrnut charakteristickch vlastnost magneticky mkkch materil; seznmen s pehledem
a pouitm magneticky mkkch kompaktnch a kompozitnch materil a ferit.
- mal koercitivn sla ( < 10
-3
A m
-1
)
- velk poten permeabilita
- velk maximln permeabilita
- velk remanentn indukce
- nzk hysterezn ztrty
- snadnost nasycen v pomrn slabch magnetickch polch
Pouit
- elektrick toiv stroje, transformtory, tlumivky, rel, resontory, jdra cvek, pamov
a spnac prvky
Zkladn klasifikace
- magneticky mkk kompaktn materily
elezo
oceli
slitiny eleza s niklem
slitiny eleza s hlinkem
slitiny se zvltnmi vlastnostmi
- magneticky mkk kompozity
- magneticky mkk ferity


3.3.1 Magneticky mkk kompaktn materily
elezo
- technicky ist elezo
do 0,1 % pms (C, S, Mn, Si, Cu, N, O) (Armco Fe)
pouze pro konstrukce se stejnosmrnm magnetickm tokem
- obzvl ist elezo
elektrolytick elezo
karbonylov elezo
pprava cestou tepelnho rozkladu pentakarbonylu eleza (teploty cca 300 C,
atmosfrick tlak) Fe(CO)
5
Fe + 5 CO
Oceli
- zkladn magneticky mkk materily hromadnho upoteben (transformtorov,
dynamov plechy)
- vlastnosti upravovny legovnm kemkem (kemkov plechy)
- pzniv vlivy kemku:
zven rezistivity
0,1 0,12. p = + (3.14)
p hmotnostn zastoupen kemku v oceli v %; max. do obsahu 5 % - pi vym
obsahu kehkost
desoxidan inek; ve kyslk, obsaen v oceli (zhoruje magnetick vlastnosti)
uhlk se vyluuje jako grafit, nikoliv ve form cementitu (zhoruje magnetick
vlastnosti)
Druhy ocel
- kemkov plechy
bn plechy vlcovan za tepla (vlcovn pi cca 1000 C, hn pi 800 - 900 C
bez pstupu vzduchu)
- dynamov plechy
- stedn legovan plechy pro toiv stroje
- transformtorov plechy
- vysoce legovan plechy pro transformtory
- orientovan plechy vlcovan za studena
vlcovn zatepla, hn pi 800 - 900 C, vlcovn za studena, hn pi
900 - 1 000 C ve vodku, vlcovn za studena, hn pi cca 1 200 C ve vodku a ve
vakuu
anizotropn vlastnosti (Sonaperm, Orthoperm)
Slitiny eleza s niklem permalloye
- citliv k deformacm, na mechanick zachzen
- rezistivita se upravuje legovnm Mo, Cr, Si, Mn
- zkladn klasifikace
permalloye s nzkm obsahem Ni (40 50 % hm.)
po
= 12 000 100 000
PY 36 (36 % Ni)
PY 50N (45 50 % Ni nejvt B
s
ze vech slitin Fe-Ni)
permalloye s vysokm obsahem Ni (72 80 % hm.)
po
= 60 000 300 000
klasick permalloy (78,5 % Ni, 21,5 % hm. Fe)

Supermalloy, Mumetall, Satmumetall
Slitiny eleza s hlinkem
- slitiny Fe-Al-Si
Alsifer (sendust)
sloen: do 10 % Si, cca 5 % Al, zbytek Fe
tvrdost, kehkost, vysok rezistivita
zporn teplotn souinitel permeability (pi bnch pracovnch teplotch)
- slitiny Fe-Al
Alfenol
sloen: cca 16 % Al, zbytek Fe
tvrdost, kehkost, vysok rezistivita
Slitiny se zvltnmi vlastnostmi
- slitiny vyznaujc se nevraznou zmnou permeability pi zmnch intenzity
magnetickho pole
Perminvar (Fe-Ni-Co), Isoperm (Fe-Ni-Al nebo Cu)
- slitiny s ostrou teplotn zvislost permeability
tzv. termomagnetick slitiny (Ni-Cu, Fe-Ni, Fe-Ni-Cr)
- slitiny s vysokou magnetostrikc
slitiny Fe-Cr, Fe-Co, Fe-Al
- slitiny s obzvlt vysokou indukc nasycen
slitiny Fe-Co, B
s
a 2,4 T
Permendur (50 70 % Co)
3.3.2 Magneticky mkk kompozity
Magnetodielektrika
- sloen soustava typu dielektrikum-feromagnetikum
dielektrick (izolan) matrice: anorganick i organick (termoplast, reaktoplast)
plnivo s feromagnetickmi vlastnostmi: karbonylov elezo, permalloye, alsifer,
magnetit
- monost zen vlastnost
permeabilita: volbou feromagnetika a jeho obsahu v soustav
teplotn souinitel permeability: volbou feromagnetika
- karbonylov elezo, permalloy - o

kladn
- alsifer - o

zporn
- lisovan nebo vtlan lisovan (stkan) elezoprachov jdra
3.3.3 Magneticky mkk ferity
- oxidov keramika s polovodivmi vlastnostmi
- rezistivita: 10
-5
10
8
O m
- obecn chemick sloen jednoduchho magneticky mkkho feritu
MO . Fe
2
O
3

M symbol dvojmocnho kovu
- krystalov struktura typu spinel: MgO . Al
2
O
3
(mka krychlov)
velikost kationt men ne velikost kyslkovch aniont
oznaen ferospinely
- vtina slouenin uvedenho typu vykazuje ferimagnetick vlastnosti (magnetit FeO .
Fe
2
O
3
), vjimku tvo ferit zinenat ZnO . Fe
2
O
3
a ferit kademnat CdO . Fe
2
O
3
)

podmka A: tetraedrick uskupen iont
podmka B: oktaedrick uskupen iont
- typy ferospinel:
normln
inversn
smen
- vyrbn typy ferit
ferit Mn-Zn, ferit Li-Zn, ferit Ni-Zn
m NiO . Fe
2
O
3
+ n ZnO . Fe
2
O
3
+ p FeO . Fe
2
O
3

m, n, p vyjaduj pomrn zastoupen jednoduchch ferit
- vznamn vliv na vlastnosti ferit m technologie vroby
homogenizace smsi oxid,
lisovn za pouit plastifiktor,
vpal pi 1 100 a 1 400 C v zaruen oxidan atmosfe (za smrtn a 20 %),
chlazen
- tvrd a kehk materily, monost pouze brouen a letn
- indukce nasycen maximln 0,3 T

- poten permeabilita 10 2 000
- typy ferit magnetostriknch a s pravohlou hysterezn smykou
Poznmka: Vedle ferospinel se uplatuj i ferity vzcnch zemin (nap. yttria) se strukturou
grantovou (grant - kemiitan hlinito-vpenat)
Kontroln otzky:
1) Uvete poadavky na magneticky mkk materily, pklady materil a jejich pouit.
Shrnut:
Kapitola shrnuje zkladn informace o magneticky mkkch materilech, uvd jejich
charakteristick vlastnosti, seznamuje s pehledem a pouitm magneticky mkkch
kompaktnch a kompozitnch materil a ferit.
3.4 Magneticky tvrd materily
Cl:
Shrnut charakteristickch vlastnost magneticky tvrdch materil; seznmen s pehledem
a pouitm magneticky tvrdch kompaktnch materil a magneticky tvrdch ferit.
- velk koercitivn sla (> 10
-3
A m
-1
)
- mal poten permeabilita
- mal maximln permeabilita
- velk remanentn indukce
- velk energetick souin (BH)
max

Pouit
- permanentn magnety
Zkladn klasifikace
- magneticky tvrd feromagnetika
- magneticky tvrd oceli

- slitiny typu AlNi a AlNiCo
- magneticky tvrd ferity
3.4.1 Magneticky tvrd kompaktn materily
Magneticky tvrd oceli
- legovan oceli s pdavkem W, Cr, Mo, Co, zakalen na martensit
- wolframov, chromov, kobaltov oceli
- obsah legur: do max. 16 % hm.
Slitiny typu AlNi a AlNiCo
- izotropn slitiny typu AlNi
obvykl sloen: 24 28 % Ni, 12 14 % hm. Al, zbytek Fe
tvrdost, kehkost, monost pouze brouen
vroba metodou prkov metalurgie
- slitiny typu AlNiCo
obvykl sloen: 28 % Co, 14 % Ni, 8 % Al, 3 % Cu, zbytek Fe
tvrdost, kehkost, monost pouze brouen
vroba metodou prkov metalurgie, resp. lisovnm prku s organickm pojivem
3.4.2 Magneticky tvrd ferity
- slitiny Fe-Co-Mo, Fe-Co-V (Vicaloy 24 % Fe, 52 % Co, 14 % hm. V), Fe-Co-W, Cu-
Ni-Fe, Cu-Ni-Co
Magneticky tvrd ferity
- obecn chemick sloen jednoduchho magneticky tvrdho feritu
MO . nFe
2
O
3
,
M symbol dvojmocnho kovu (Ba, Sr, Pb, Ca)
- krystalov struktura typu magnetoplumbit: PbO.6Fe
2
O
3
(mka esteren)
- velikost kationt a kyslkovch aniont srovnateln
- oznaen magnetoplumbity
Kontroln otzky:
1) Uvete poadavky na magneticky tvrd materily, pklady materil a jejich pouit.
2) Uvete poadavky na magneticky mkk a magneticky tvrd materily. Porovnejte
hysterezn smyky obou typ materil.
3) Jak jsou zkladn rozdly mezi magneticky mkkmi a magneticky tvrdmi ferity?
Shrnut:
Kapitola shrnuje zkladn informace o magneticky tvrdch materilech, uvd jejich
charakteristick vlastnosti, seznamuje s pehledem a pouitm magneticky tvrdch
kompaktnch materil a magneticky tvrdch ferit.


4 Polovodie
Polovodie pedstavuj velkou skupinu materil, kter se vyznauj elektronovou vodivost
a jejich konduktivita (mrn elektrick vodivost) s rostouc teplotou ve vtin teplotnho
rozsahu roste. Pevrcen hodnota konduktivity - rezistivita (mrn elektrick odpor) tchto
materil se nachz v rozmez 10
-6
a 10
8
m. Zkladn lenn polovodiovch materil je
mon provst na zklad jejich sloen a struktury, zjednoduen pehled polovodiovch
materil je uveden na obr. 4.1 a 4.2.

Obr. 4.1 lenn polovodiovch materil na zklad jejich sloen

Obr. 4.2 lenn polovodiovch materil na zklad jejich struktury
4.1 Zkladn polovodiov materily
Cl:
Vytvoen pehledu polovodiovch materil a seznmen s jejich lennm na zklad
struktury a sloen.
Nsledujc informace o polovodiovch materilech poskytuj pouze zkladn daje
o jednotlivch skupinch polovodi. Pitom se uvd, e pes 90 % polovodiovch
soustek vyrobench v souasnosti vychz ze t nejuvanjch materil, ktermi jsou
v poad kemk, arzenid galia a germanium. Tmto polovodim bude v textu vnovna
vy pozornost.

V praxi nachzej uplatnn polovodiov materily jak s uspodanou strukturou (krystalick,
polykrystalick) tak materily s mn uspodanou a amorfn strukturou. Napklad kemk
se pouv nejastji ve form monokrystalick, znm jsou vak i aplikace vyuvajc
polykrystalick, resp. amorfn kemk (slunen lnky). Struktura je v tomto ppad urena
technologi vroby polovodiovho materilu. Pro organick polovodie, jejich vznam
roste zejmna v poslednm obdob, je typick struktura s men mrou vnitnho uspodn,
obvykle amorfn.
4.1.1 Elementrn polovodie
Do tto skupiny polovodiovch materil pat 11 chemickch prvk, z nich dnes
nejvznamnj jsou kemk a germanium. Oba tyto prvky krystalizuj v kubick, plon
centrovan mce diamantovho typu. Mka je znzornna na obr. 4.3a. Z obrzku je
patrn, e kad atom polovodiovho prvku v mce je obklopen tymi nejblimi
sousednmi atomy.

a) b)
Obr. 4.3 Mka kubick, plon centrovan a) diamantovho a b) sfaleritovho typu
Kemk i germanium maj tyi valenn elektrony, jednotliv atomy jsou v mce vzny
kovalentn vazbou. Pokud jsou vechny uzlov polohy krystalov mky obsazeny atomy
danho prvku, hovome o vlastnm nebo t intrinsickm polovodii. Pokud je st uzlovch
poloh mky obsazena atomy s rozdlnm potem valennch elektron polovodi se nazv
pmsov. V ppad kemku a germania se jako elektricky aktivn pmsi pouvaj prvky
3. a 5. skupiny periodick soustavy prvk, se 3, resp. 5 valennmi elektrony. Tyto pmsi
vznamnm zpsobem ovlivuj elektrickou vodivost zkladnho polovodiovho materilu.
Rozdl energi mezi vodivostnm a valennm psem (viz kap. 4.2) uruje ku zakzanho
psu polovodiovho materilu. Se kou zakzanho psu souvis i teplota, do kter jsou
soustky vyroben z danho materil pouiteln. Tato teplota je u kemku 400 K, u
germania 330 K. Vybran fyzikln parametry kemku a germania jsou uvedeny v tab.4.1.
4.1.2 Binrn sloueninov polovodie
Z binrnch sloueninovch polovodi jsou nejvznamnj sloueniny prvk 3. a 5. skupiny
periodick soustavy prvk, kter se oznauj spolenm symbolem A
III
B
V
. Ve vtin ppad
krystalizuj v mce kubick plon centrovan, sfaleritovho typu. Mka je znzornna na
obr. 4.3b. Vazba u tchto sloueninovch polovodi je pevn kovalentn s menm
podlem vazby iontovho charakteru. Jako elektricky aktivn pmsi se pouvaj prvky 2., 4.,
a 6. skupiny soustavy prvk. Sloueninov polovodie A
III
B
V
nachzej uplatnn pi vych
teplotch, vych frekvencch a v optoelektronickch aplikacch. Nejuvanjm materilem
z tto skupiny je arzenid galia (GaAs), soustky z tohoto materilu jsou pouiteln do teplot

670 K. Vybran fyzikln parametry nejvznamnjch sloueninovch polovodiovch
materil A
III
B
V
jsou uvedeny v tab.4.2.

Tabulka 4.1 Vybran fyzikln parametry kemku a germania. Parametry zvisejc na
teplot jsou uvedeny pro 300 K

Parametr Si Ge
Mkov parametr a
0
(nm ) 0,543 0,566
Hustota
h
(kg m
-3
) 2 330 5 320
ka zakzanho psu W
g
(eV) 1,11 0,67
Efektivn hustota stav
v psu vodivostnm
N
c
(m
-3
) 2,8 . 10
25
1,04 . 10
25

Efektivn hustota
stav v psu valennm
N
v
(m
-3
) 1,04 . 10
25
6,0 . 10
24

Intrinzick koncentrace
nosi
n
i
(m
-3
) 1,45 . 10
16
2,4 . 10
19

Pohyblivost elektron
n
(m
2
V
-1
s
-1
) 0,135 0,390
Pohyblivost dr
p
(m
2
V
-1
s
-1
) 0,048 0,190
Vstupn prce elektron A
p
(eV) 4,3 4,8
Relativn permitivita c
r
( - ) 11,7 16,3
Teplota taven u
T
(C) 1 415 937

Tabulka 4.2 Vybran fyzikln parametry sloueninovch polovodi A
III
B
V
. Parametry
zvisejc na teplot jsou uvedeny pro 300 K.

Parametr AlP GaP InP AlAs GaAs InAs AlSb GaSb InSb
Mkov parametr a
0
(nm) 0,546 0,545 0,586 0,566 0,565 0,605 0,613 0,609 0,647
Hustota
h
(kg m
-3
) 2370 4070 4780 3600 5320 5670 4280 5650 5780
Teplota taven u
T
(C) 2000 1467 1070 1770 1238 942 1060 710 525
ka zakzanho
psu
W
g
(eV) 2,45 2,26 1,35 2,16 1,43 0,36 1,58 0,72 0,18
Pohyblivost
elektron
n
(m
2
V
-1
s
-1
) 0,008 0,019 0,46 0,028 0,95 3,3 0,02 0,4 7,8
Pohyblivost dr
p
(m
2
V
-1
s
-1
) 0,003 0,012 0,015 - 0,045 0,046 0,055 0,14 0,075
Relativn
permitivita
c
r
( - ) 9,8 11,1 12,4 10,1 13,1 14,6 14,4 15,7 17,7

Do skupiny binrnch sloueninovch polovodi se ad i sloueniny prvk 2. a 6. skupiny
periodick soustavy prvk, spolen oznaovan symbolem A
II
B
VI
, prvk 4. a 6. skupiny

A
IV
B
VI
a SiC, co je slouenina dvou prvk 4. skupiny. Uit tto skupiny polovodiovch
materil je pedevm v oblasti optoelektroniky.
4.1.3 Tuh roztoky binrnch sloueninovch polovodi
V praxi nejuvanj jsou tuh roztoky binrnch sloueninovch polovodi A
III
B
V
resp.
A
II
B
VI
. zenm sloen tuhch roztok je mon nastavit poadovanou hodnotu vybranch
fyziklnch parametr, jak je patrn z obr.4.4 u ternrnho tuhho roztoku Ga
x
In
1-x
Sb dvou
binrnch sloueninovch polovodi InSb a GaSb. V danm ppad je st atom In v jedn
z podmek InSb zen nahrazovna atomy Ga. Clem zmny me bt nap. dosaen
poadovan hodnoty ky zakzanho psu polovodiovho materilu v mezch urench
InSb (0,18 eV) a GaSb (0,72 eV). zenou zmnou sloen tuhho roztoku tak lze doshnout
poadovanch vlastnost polovodie. U kvarternrnch tuhch roztok by zmna probhala
i v podmce tvoen atomy Sb, a to dalm prvkem z 5. skupiny periodick soustavy prvk.
Vyuit tuhch roztok je zejmna v oblasti vroby optoelektronickch soustek.

Obr. 4.4 Zvislost ky zakzanho psu, pohyblivosti elektron a mkovho parametru
na sloen ternrnho tuhho roztoku Ga
x
In
1-x
Sb
4.1.4 Oxidick polovodie
Do tto skupiny polovodiovch materil se ad oxidy pechodovch prvk Fe, Co, Ni, Ti,
V, Cr a oxid Cu. Vazba mezi atomy je u tchto materil iontovho typu. Materily se
vyuvaj pi vrob termistor. K oxidickm polovodim se ad i ferity, materily v praxi
vyuvan pro sv magnetick vlastnosti. Vy rezistivita ferit oproti kovovm
magnetickm materilm je vznamnou vlastnost, kter peduruje oblast jejich pouit.


4.1.5 Organick polovodie
Vznam tto skupiny polovodiovch materil roste zejmna v poslednm obdob. Pitom je
dlouhodob znmo, e ada organickch materil vykazuje polovodiov vlastnosti. Jsou to
makromolekulrn ltky, u nich se ve vazbch spojujcch uhlkov atomy stdaj
jednoduch a dvojn vazby. Souasn vyuit organickch polovodi je ve vrob
luminiscennch diod a barevnch displej. Ve fzi vvoje je vroba tranzistor, problmy
jsou spojeny s malou pohyblivost elektron v organickch polovodich. Vhodou
organickch polovodi je monost vyuit jednoduch technologi pi vrob
polovodiovch soustek a tm i vrazn snen jejich cen.
Kontroln otzky:
1) Kter nejvznamnj elementrn polovodiov materily znte, jak maj typ krystalov
me?
2) Kter nejuvanj binrn sloueninov polovodi ze skupiny A
III
B
V
znte, jak je typ
jeho krystalov me?
3) Naznate mon lenn polovodiovch materil na zklad jejich sloen.
4) Jak se dl polovodiov materily z hlediska jejich struktury?
5) Co pin monost vyuit tuhch roztok binrnch sloueninovch polovodi, v kter
oblasti nachzej zejmna uplatnn?
Shrnut:
V kapitole je uvedeno lenn polovodiovch materil proveden na zklad jejich struktury
a sloen a pehled hlavnch skupin polovodiovch materil vetn aplikanch oblast.
4.2 Redukovan psov modely
Cl:
Seznmen s psovmi modely pevnch krystalickch ltek a rozdly v psov struktue kov,
polovodi a izolant. U polovodi vytvoen pedstavy redukovanch psovch model
polovodie vlastnho, pmsovho N typu a P typu.
Psov modely znzoruj dovolen a zakzan hodnoty energi elektron v pevn krystalick
ltce. Pro vtinu vkladu vystame s pedstavou tzv. redukovanho psovho modelu.
Redukovan psov model vlastnho polovodie je znzornn na obr. 4.5., kde jsou pro
porovnn zobrazeny i psov modely izolantu a kovu. Bv zvykem energii v psovch
modelech vyjadovat v eV (elektronvoltech), 1 eV = 1,6.10
-19
J.

Obr. 4.5 Redukovan psov modely izolantu, polovodie a kovu pi teplot T 0 K.
rafovan jsou vyznaeny hladiny obsazen elektrony.

Z pedstavy redukovanch psovch model vyplv, e zatmco izolant a polovodi se li
jen vzdlenost mezi psem valennm, obsazenm valennmi elektrony, a nejblim vym
psem dovolench energi (u polovodi psem vodivostnm), kov je charakterizovn tm, e
m bu nepln obsazen posledn nejvy energetick ps, jak je znzornno na obr. 4.5.,
nebo se posledn pln zaplnn energetick ps pekrv s nejblim vym psem
dovolench energi. Elektrony v kovu tak z hlediska pedstavy redukovanho psovho
modelu mohou pijmout libovoln malou energii ji pi nejnich teplotch a pispvat k jeho
vodivosti.
U polovodie je k tomu, aby byl schopn vst elektrick proud, zapoteb dodat elektronm
ve valennm psu energii vt nebo rovnu ce zakzanho psu W
g
, tedy energii potebnou
k tomu, aby elektron mohl pestoupit do psu vodivostnho a stt se tzv. volnm elektronem.
Souasn vak po jeho pestupu zstv neobsazen msto v psu valennm tzv. voln dra.
Obdobn situace nastv u izolant s tm rozdlem, e energie potebn k uvolnn elektronu
z valennho psu je velmi vysok a srovnateln s vazebn energi atom v pevn ltce.
Reln psov struktura pevnch ltek je komplikovanj, ne jak ji pedstavuj redukovan
psov modely.
4.2.1 Redukovan psov model pmsovho polovodie
Psov model polovodie z obr.4.5. odpovd vlastnmu (intrinsickmu) polovodii, tj.
polovodii, kter neobsahuje aktivn pmsi. V tomto ppad voln elektron v psu
vodivostnm pochz z psu valennho, odkud se do psu vodivostnho dostane pes
zakzan ps energi psobenm tepeln, ppadn jin formy energie.
U pmsovho polovodie jsou umstny elektricky aktivn atomy cizho prvku
v substitunch mstech krystalick mky istho, vlastnho polovodie. Ciz atom tedy
zaujm regulrn mkov msto a me bt elektricky aktivn, m-li mocenstv odlin od
atom zkladn mky.
M-li zabudovan substitun atom o jeden elektron vce ne m atom zkladn mky (nap.
atom As v Si), vytv donorov centrum, v opanm ppad (nap. Al v Si) dojde
k vytvoen akceptorovho centra. Situace je schematicky znzornna na obr.4.6.

a) b)
Obr. 4.6 Schematick znzornn krystalick mky pmsovho polovodie
a) N typu a b) P typu
V ppad arznu jako donorovho atomu (donoru) v krystalick mce kemku je pt
valenn elektron arznu nevyuit k vytven kovalentn vazby se tymi sousednmi atomy
kemku. Je proto jen lehce vzn a ji mal tepeln energie pi pokojov teplot sta k pln
ionizaci vech atom arznu, kter tak pispvaj po jednom elektronu do psu vodivostnho.

Dojde tedy ke zven koncentrace elektron nad koncentraci dr a hovome o pmsovm
polovodii N typu. Samotn donor po ionizaci zskv kladn nboj.
Ionizan energii donoru lze odhadnout na zklad analogie s atomem vodku a jeho ionizan
energi. Ionizan energie vodkovho atomu W
H
= 13,5 eV je modifikovna prostedm
krystalu polovodie, kter se projev relativn permitivitou c
r
a efektivn hmotnost elektronu
m
n
. Pro ionizan energii za tchto podmnek meme pst

2
0
.
n H
I
r
m W
W
m c
= (4.1)
Pro kemk je m
n

= 0,4 m
o
a c
r
= 12, take W
I
= 0,04 eV . Pro germanium m
n
= 0,2 m
o

a c
r
= 16, tedy W
I
= 0,01 eV. Oba vsledky jsou ve velk shod s experimentln
stanovenmi hodnotami ionizan energie.
Koncentraci elektron jako vtinovch (majoritnch) nosi v pmsovm polovodii N
typu budeme oznaovat n
n
, koncentraci dr jako meninovch (minoritnch) nosi p
n
,
koncentraci donor N
D
a koncentraci ionizovanch donor N
D
+
.
V ppad akceptorovho atomu (akceptoru) v krystalick mi polovodie chyb jeden
elektron k nasycen vazeb se sousednmi atomy. Vazba se vak snadno dopln elektronem
z valennho psu krystalu, m se vytvo voln dra u nkterho ze sousednch atom
krystalick mky.
Obdobn vaha jako u donoru vede k podobnm hodnotm ionizan energie u akceptoru.
Akceptory se pi ionizaci nabjej zporn a kladn dry ve valennm psu zpsobuj vodivost
typu P.
Koncentraci dr jako vtinovch (majoritnch) nosi v pmsovm polovodii P typu
budeme oznaovat p
p
, koncentraci elektron jako meninovch (minoritnch) nosi n
p
,
koncentraci akceptor N
A
a koncentraci ionizovanch akceptor N
A
-
.
Redukovan psov model pmsovho polovodie N typu je na obr. 4.7., polovodie P typu
na obr. 4.8. V psovm modelu W
V
oznauje energii hornho okraje psu valennho, W
C

dolnho okraje psu vodivostnho, W
D
a

W
A
jsou energie donorov a akceptorov hladiny.

a)

b)
Obr. 4.7 Psov model polovodie N typu
a) pi teplot T 0 K (dn vodivost)
b) pi teplot T > 0 K pestupuj elektrony z donorovch atom do psu
vodivostnho. Ionizovan donory vytvej kladn nepohybliv nboj,
elektrony ve vodivostnm psu jsou voln pohybliv. Na obrzku je znzornn
i vznik volnho elektronu a dry mechanismem polovodie vlastnho.

a) b)
Obr. 4.8 Psov model polovodie P typu
a) pi teplot T 0 K (dn vodivost)
b) pi teplot T > 0 K jsou zachyceny elektrony z psu valennho na akceptorech.
Ionizovan akceptory vytvej zporn nepohybliv nboj, vznikl dry v psu
valennm jsou voln pohybliv. Na obrzku je znzornn i vznik volnho
elektronu a dry mechanismem polovodie vlastnho.

Kontroln otzky:
1) Co vyjaduj psov modely pevnch krystalickch ltek?
2) Jak je rozdl mezi psovm modelem kov, polovodi a izolant?
3) Nakreslete psov model vlastnho polovodie pro teplotu T 0 K a pro T > 0 K
s vyznaenm mechanismu vzniku pru elektron dra.
4) Nakreslete psov model pmsovho polovodie N typu pro teplotu T 0 K a pro
T > 0 K s vyznaenm stavu ionizace pms na donorov hladin.
5) Nakreslete psov model pmsovho polovodie P typu pro teplotu T 0 K a pro
T > 0 K s vyznaenm stavu ionizace pms na akceptorov hladin.
Shrnut:
V kapitole jsou zavedeny psov modely pevnch krystalickch ltek a ukzny rozdly mezi
psovmi modely kov, polovodi a izolant. Je vytvoena pedstava psovho modelu
polovodie vlastnho a pmsovho N a P typu.
4.3 Generace a rekombinace elektron a dr
Cl:
Vysvtlen pojmu termodynamick rovnovhy jako rovnovhy mezi generac a rekombinac
nosi pi konstantn teplot.
Vklad provedeme pro polovodi vlastn (intrinsick), jeho redukovan psov model je
znzornn na obr.4.5. S rostouc teplotou tepeln energie mky psob na vzan elektrony
ve valennm psu, take se uritmu potu tchto elektron poda pekonat zakzan ps
energi a dostat se do psu vodivostnho. Ve valennm psu zstane po elektronu, kter
pejde do psu vodivostnho, nezaplnn msto dra. Pi konstantn teplot
a termodynamick rovnovze probh neustle generace G elektron, kter nezvis na potu
ji uvolnnch elektron, ponvad zsoba vzanch elektron ve valennm psu je
o mnoho d vy. Velikost generace ozname g
G g =

Souasn vak probh i opan proces, rekombinace R , kdy elektron z vodivostnho psu
rekombinuje s drou v psu valennm. Proces rekombinace zvis ji jak na koncentraci
volnch elektron n, tak na koncentraci volnch dr p a navc na pravdpodobnosti
rekombinace r.
. . R n p r =
Rovnovn stav pi dan teplot nastv, kdy rekombinace kompenzuje generaci, tj.
G R =
nebo
. . g n p r =
po prav
. .
g
n p konst
r
= =
Souin koncentrace elektron a dr je tak v konkrtnm vlastnm polovodii pi dan teplot
konstantn.
Konstanta m rozmr souinu koncentrac

2
.
i
n p n = (4.2)
kde n
i
je koncentrace volnch elektron ve vlastnm polovodii. Koncentrace n
i
je zvisl na
teplot a na druhu polovodie, tj. na ce jeho zakzanho psu. Vztah (4.2) je zkladnm
vztahem termodynamick rovnovhy v polovodich.
Kontroln otzky:
1) Za jakch podmnek a mezi jakmi dji se ustav v polovodii termodynamick
rovnovha?
2) Napite zkladn vztah termodynamick rovnovhy v polovodii.
Shrnut:
V kapitole je vysvtlen pojem termodynamick rovnovhy v polovodi.i
4.4 Vlastn polovodi
Cl:
Seznmen se zpsobem stanoven koncentrace volnch elektron a dr ve vlastnm polovodii
na zklad znalosti Fermiho - Diracovy rozdlovac funkce a funkce hustoty stav ve
vodivostnm a valennm psu a se vztahy, kter umon tuto koncentraci pi dan teplot
vypotat.
Jak jsme uvedli, je vlastn polovodi charakterizovn tm, e voln elektrony v psu
vodivostnm pochzej z psu valennho, odkud se dostaly do vodivostnho psu pes
zakzan ps psobenm njak formy energie. Koncentrace elektron v psu vodivostnm n
i

je v tomto polovodii stejn jako koncentrace dr v psu valennm p
i
.
n
i
= p
i
(4.3)

Pro stanoven koncentrace elektron ve vodivostnm psu pi urit teplot v danm
polovodii je potebn zavst funkci hustoty stav v psu vodivostnm a valennm a
rozdlovac funkci, vyjadujc pravdpodobnost obsazen tchto stav.
4.4.1 Rozdlovac funkce
Rozloen elektron jako stic s polovinm spinem se d Fermiho Diracovou rozdlovac
funkc f
FD
(W)
n
. Pravdpodobnost, e hladina o energii W je obsazena elektronem meme
vyjdit
1
( )
1 exp
FD n
F
f W
W W
kT
=
| |
+
|
\ .
, (4.4)
kde W
F
je Fermiho energie, k je Boltzmannova konstanta a T je absolutn teplota. Energetick
hladina o energii W
F
je, jak vyplv vpotem z rozdlovac funkce, obsazena elektronem
s pravdpodobnost 50%.
Pravdpodobnost, e hladina nen obsazena elektronem meme chpat jako pravdpodobnost
obsazen tto hladiny drou a pslunou rozdlovac funkci budeme oznaovat f
FD
(W)
p

1
( ) 1 ( )
1 exp
FD p FD n
F
f W f W
W W
kT
= =
| |
+
|
\ .
(4.5)

Obr. 4.9 Rozdlovac funkce Fermiho-Diracova a Maxwellova-Boltzmannova

Je-li energie elektronu dostaten vzdlen od Fermiho energie W
F
, lze msto Fermiho-
Diracovy rozdlovac funkce ut pro stanoven pravdpodobnosti obsazen energetickch
hladin rozdlovac funkci Maxwellovu-Boltzmannovu f
MB
(W), piem sta, aby (W- W
F
) >
3kT a chyba zpsoben pouitm Maxwellovy-Boltzmannovy rozdlovac funkce namsto
Fermiho-Diracovy je men ne 5%.
1
( )
exp
MB
F
f W
W W
kT
=
| |
|
\ .
(4.6)
Polovodie, u kterch je pouit rozdlovac funkce Maxwellovy-Boltzmannovy mon, se
oznauj jako nedegenerovan, pro degenerovan polovodie je nutn pouvat rozdlovac
funkci Fermiho-Diracovu.

4.4.2 Funkce hustoty stav
Krom pravdpodobnosti obsazen energetickch hladin v dovolench psech elektrony,
ppadn drami, je dleit znt i hustotu stav v tchto psech, tj. koncentraci monch
stav, kter elektrony a dry mohou obsazovat pi dan energii ve vodivostnm resp.
valennm psu. Vpoet hustoty stav pro tzv. parabolick vodivostn ps vede k vrazu
3
1
2
2
2
2
( ) 2
n
n
m
g W W
h
t
| |
=
|
\ .
, (4.7)
h je Planckova konstanta.
Obdobn vztah lze odvodit i pro hustotu stav v psu valennm g(W)
p
.

Obr. 4.10 Funkce hustoty stav ve vodivostnm psu
4.4.3 Koncentrace nosi ve vlastnm polovodii
Budeme se nyn zajmat o koncentraci volnch elektron ve vodivostnm psu, kter maj
energii v rozmez W a (W + dW). Poet tchto elektron pi konstantn teplot meme
vypost, znme-li hustotu stav, kter mohou elektrony ve vodivostnm psu obsazovat
g(W)
n

a pravdpodobnost obsazen tchto stav f(W)
n
.
( ). 2 ( ) . ( ) .
n n
n W dW g W f W dW =
initel 2 ve vztahu vyjaduje, e na jedn hladin mohou bt dva elektrony s opanm
spinem.
Koncentrace volnch elektron (celkov poet elektron ve vodivostnm psu, vztaen na
jednotku objemu polovodie) je dna soutem pes vechny hladiny lec v celm psu
vodivostnm, tj. od dolnho okraje W
c
po horn okraj W
h
psu vodivostnho
2 ( ) . ( ) .
h
c
W
i n n
W
n g W f W dW =
}
(4.8)
Integrl m analytick een pro nedegenerovan polovodie, kdy za rozdlovac funkci
meme pout rozdlovac funkci Maxwellovu-Boltzmannovu. een integrlu vede ke
koncentraci elektron ve vodivostnm psu

3
2
2
2 .
2 .exp
n c F
i
m kT W W
n
h kT
t | | | |
=
| |
\ .
\ .


Pedchoz vztah se obvykle uvd ve tvaru
.exp
c F
i c
W W
n N
kT
| |
=
|
\ .
, (4.9)
kde

3
2
2
2 . .
2
n
c
m kT
N
h
t | |
=
|
\ .
, (4.9a)
N
c
se oznauje jako efektivn hustota stav ve vodivostnm psu.
Obdobn lze vypotat i koncentraci dr p
i
ve valennm psu
.exp
F v
i v
W W
p N
kT
| |
=
|
\ .
, (4.10)
kde

3
2
2
2 .
2
p
v
m kT
N
h
t | |
=
|
|
\ .
, (4.10a)
m
p
je efektivn hmotnost dry a N
v
je efektivn hustota stav ve valennm psu.
Grafick znzornn pedchozho postupu je uvedeno na obr. 4.11.

a) b) c) d)
Obr. 4.11 Vlastn polovodi
a) Redukovan psov model vlastnho polovodie
b) Funkce hustoty stav v psu vodivostnm a valennm
c) Rozdlovac funkce pro elektrony a dry
d) Souin hustoty stav a pravdpodobnosti jejich obsazen

V ppad degenerovanho polovodie je nutn pi vpotu koncentrace nosi pout
rozdlovac funkci Fermiho Diracovu a integrl (4.8) se e numericky pro kad konkrtn
ppad zvl.

Z rovnosti koncentrace elektron a dr ve vlastnm polovodii lze vypotat polohu Fermiho
hladiny ve vlastnm polovodii, kterou budeme nadle oznaovat symbolem W
i
.

1
ln
2 2
c v v
F i
c
W W N
W W kT
N
| | +
= +
|
\ .
, (4.11)
ppadn

3
ln
2 4
g p
i v
n
W m
W W kT
m
| |
= + +
|
|
\ .
(4.12)
Ze vztah (4.11) a (4.12) plyne, e Fermiho hladina u vlastnho polovodie le pi T 0 K
uprosted zakzanho psu. S rostouc teplotou se tato hladina me vzdalovat od stedu
zakzanho psu v dsledku odlinch efektivnch hmotnost elektron a dr. U zkladnch
polovodiovch materil Si, Ge a GaAs je odchylka zanedbateln a polohu Fermiho hladiny
meme uvaovat stle v jedn polovin ky zakzanho psu, (obr. 4.12).

Obr. 4.12 Zvislost polohy Fermiho hladiny ve vlastnm polovodii na teplot
Vynsobenm vztah (4.9) a (4.10) dostvme dal asto uvan vraz pro stanoven
koncentrace elektron, resp. dr, ve vlastnm polovodii v zvislosti na teplot

2
. .exp
g
i c v
W
n N N
kT
| |
=
|
\ .
(4.13)
Grafick vyjden zvislosti koncentrace nosi ve vlastnm polovodii na teplot je pro
kemk, germanium a arzenid galia znzornno na obr. 4.13.


Obr. 4.13 Zvislost koncentrace nosi na teplot ve vlastnm polovodii Si, Ge a GaAs

Kontroln otzky:
1) Co vyjaduje Fermiho Diracova rozdlovac funkce, nakreslete prbh tto funkce pro
T > 0 K?
2) Jak je pravdpodobnost obsazen Fermiho energetick hladiny elektronem; s jakou
pravdpodobnost jsou obsazeny elektronem energetick hladiny nad, resp. pod Fermiho
hladinou?
3) Co vyjaduje funkce hustoty stav, nakreslete prbh tto funkce pro tzv. parabolick
vodivostn ps?
4) Jak se mn koncentrace nosi ve vlastnm polovodii s teplotou?
5) Graficky vyjdete a srovnejte zmnu koncentrace nosi na teplot ve vlastnch
polovodich Ge, Si a GaAs.
6) Nakreslete jak se mn poloha Fermiho energetick hladiny s teplotou ve vlastnm
polovodii.
Shrnut:
V kapitole je naznaen zpsob stanoven koncentrace volnch elektron a dr ve vlastnm
polovodii, vychzejc ze znalosti rozdlovac funkce a funkce hustoty stav ve valennm
a vodivostnm psu. Jsou uvedeny vztahy, umoujc vypotat tuto koncentraci pi dan
teplot, stejn jako stanovit polohu Fermiho energetick hladiny.
4.5 Pmsov polovodi
Cl:
Naznaen zpsobu stanoven koncentrace nosi v pmsovm polovodii na zklad
znalosti Fermiho - Diracovy rozdlovac funkce a funkce hustoty stav ve vodivostnm
a valennm psu. Ukzka zpsobu stanoven koncentrace nosi ve stavu pln ionizace
pms a vysvtlen, jak se mn koncentrace nosi v pmsovm polovodii v irokm
rozsahu teplot.

Pmsov polovodi je charakterizovn zabudovnm elektricky aktivnch atom pms do
substitunch mst krystalov mky polovodie vlastnho. Pro pmsov polovodi plat pro
koncentraci volnch elektron a dr formln stejn vztahy jako pro polovodi vlastn,

exp
c F
c
W W
n N
kT
| |
=
|
\ .
(4.9)
3
2
2
2 . .
2
n
c
m kT
N
h
t | |
=
|
\ .
(4.9a)
.exp
F v
v
W W
p N
kT
| |
=
|
\ .
(4.10)
3
2
2
2 .
2
p
v
m kT
N
h
t | |
=
|
|
\ .
, (4.10a)
s tm rozdlem, e koncentrace volnch elektron se nerovn koncentraci volnch dr n p
a Fermiho hladina m jinou polohu, ne odpovd vztahm (4.11) a (4.12), platnm pro
vlastn polovodi.
Podmnky, kter se zmnily zabudovnm donor o koncentraci N
D
do substitunch mst
v polovodii typu N ukazuje obr. 4.14.

a) b) c) d)

Obr. 4.14 Pmsov polovodi typu N
a) Redukovan psov model
b) Funkce hustoty stav v psu vodivostnm a valennm, s vyznaenm stav
na donorov hladin W
D



Podmnky v polovodii typu P o koncentraci akceptor N
A
, zabudovanch do substitunch
mst vlastnho polovodie ukazuje obr.4.15.

a) b) c) d)
Obr. 4.15 Pmsov polovodi typu P
a) Redukovan psov model
b) Funkce hustoty stav v psu vodivostnm a valennm, s vyznaenm stav
na akceptorov hladin W
A


Rovnice (4.9) a (4.10) je mon upravit do tvaru
.exp .exp
c i i F F i
c i
W W W W W W
n N n
kT kT
+ | | | |
= =
| |
\ . \ .
(4.14)
.exp
i F
i
W W
p n
kT
| |
=
|
\ .
(4.15)
Vynsobenm pedchozch vztah opt dostvme

2
.
i
n p n = (4.2)
a tedy i pro polovodi pmsov zstv zachovna podmnka termodynamick rovnovhy.
Ionizac donor v polovodii typu N se zvt koncentrace volnch elektron, ale na kor
koncentrace dr. Fermiho hladina se v polovodii typu N nachz nad Fermiho hladinou
vlastnho polovodie W
i
, v horn polovin ky zakzanho psu. Obdobn v polovodii typu
P ionizac akceptor se zvt koncentrace volnch dr na kor koncentrace volnch
elektron. Fermiho hladina se posouv smrem dol, nachz se pod Fermiho hladinou
vlastnho polovodie W
i
.
4.5.1 Nbojov neutralita v polovodich
Nejdve zavedeme pojem homogennho polovodie jako materilu, v jeho celm objemu je
stle stejn (konstantn) koncentrace pms. Lze ci, e v homogennm polovodii, kter se
nachz v termodynamick rovnovze, je potom splnna podmnka nbojov neutrality.

Tuto podmnku pro pmsov polovodi s koncentrac N
D
donorovch atom a N
A

akceptorovch atom v krystalov mce vyjaduje vztah

( )
0
D A
Q q p n N N
+
= + = (4.16)
kde N
D
+
a N
A
-
jsou koncentrace ionizovanch donor a akceptor s kladnm a zpornm
elektrickm nbojem. Tyto nboje jsou na rozdl od nboj volnch elektron a dr
v krystalov mi nepohybliv.
4.5.2 Stav pln ionizace pms
Pedpokldejme, e teplota je natolik vysok, e vechny pmsi v polovodii jsou ji
ionizovny. Tedy, je-li do materilu vneseno pi vrob N
D
donor a N
A
akceptor, plat
D D
N N
+
= a
A A
N N
=

U zkladnch polovodiovch materil Si, Ge a GaAs se pedpokld, e pi pokojov
teplot je podmnka pln ionizace pms splnna.
Uvaujme polovodi N typu, kter je dotovn N
D
donory a N
A
akceptory (N
D
> N
A
), a kter se
nachz ve stavu pln ionizace pms. Pro tento polovodi lze rovnice termodynamick
rovnovhy (4.2) a nbojov neutrality (4.16) vyjdit

2
.
n n i
n p n = a
( )
n n D A
Q q p n N N = + = 0
Vzhledem k tomu, e nboj elektronu q 0, mus platit
( ) 0
n n D A
n p N N =
Dosazenm za p
n
z rovnice termodynamick rovnovhy a pravou pedchozho vztahu
dostvme pro koncentraci vtinovch elektron kvadratickou rovnici, jejm eenm je
( ) ( )
2
2
1
4
2
n D A D A i
n N N N N n
(
= + +
(

(4.17)
Koen se zpornm znamnkem pi een kvadratick rovnice nem fyzikln vznam.
Stanovme-li koncentraci vtinovch elektron v danm polovodii na zklad vztahu (4.17),
meme nsledn vypost koncentraci meninovch dr za pouit vztahu termodynamick
rovnovhy.
V polovodiovm materilu N typu je obvykle splnna podmnka, e (N
D
- N
A
) >> n
i
. Potom
lze pro koncentraci vtinovch elektron pout namsto (4.17) zjednoduen vztah
( )
n D A
n N N (4.18)
a pro koncentraci meninovch dr opt z rovnice termodynamick rovnovhy

( )
2
i
n
D A
n
p
N N
(4.19)
Pokud je dan polovodiov materil dotovn pouze donory a souasn plat N
D
>> n
i
, lze
koncentraci vtinovch elektron vypost

n D
n N (4.20)
a koncentraci meninovch dr

2
i
n
D
n
p
N
(4.21)
Obdobn vztahy lze analogicky odvodit i pro polovodi P typu ve stavu pln ionizace pms
pro koncentraci vtinovch dr p
p
a meinovch elektron n
p
.
Polovodiov materil, kter obsahuje jak donory tak akceptory se nazv polovodi
kompenzovan. V ppad, e koncentrace donor i akceptor jsou stejn, je polovodi zcela
kompenzovan.
Na zklad platnosti pedchozch vztah (4.17) a (4.21) pro stanoven koncentrace nosi ve
stavu pln ionizace pms, a souasn i obecnch vztah (4.9) a (4.10) pro koncentraci
elektron a dr v pmsovm polovodii, lze stanovit polohu Fermiho hladiny ve stavu pln
ionizace pms pro kad konkrtn ppad koncentrace tchto pms v polovodii.
Uvaujme nap. polovodi N typu, u kterho lze pro vpoet koncentrace vtinovch
elektron vyut vztah (4.18) a souasn i (4.9). Potom pro polohu Fermiho hladiny lze
odvodit
.ln
c
F c
D A
N
W W kT
N N
| |
=
|
\ .
(4.22)
Obecn zvislost polohy Fermiho hladiny na koncentraci pms ve stavu pln ionizace
pms je znzornna na obr. 4.16.
V polovodii N typu se Fermiho hladina nachz v horn polovin zakzanho psu, nad
Fermiho hladinou vlastnho polovodie W
i
. V polovodii P typu se Fermiho hladina nachz
v doln polovin zakzanho psu, pod Fermiho hladinou vlastnho polovodie W
i
. Pokud se
Fermiho hladina pibl o mn ne 3kT k psu vodivostnmu, jedn se o degenerovan
polovodi N typu, oznaovan symbolem N
+
. V ppad, e se Fermiho hladina pibl o
mn ne 3kT k psu valennmu, jedn se o degenerovan polovodi P typu, pro kter se
pouv symbol P
+
.

Obr. 4.16 Zvislost polohy Fermiho hladiny na koncentraci pms
ve stavu pln ionizace pms. Polovodi Si, T = 300 K.

4.5.3 Teplotn zvislost koncentrace nosi
Zvislost koncentrace volnch elektron a dr na teplot ve vlastnm polovodii je
znzornna na obr. 4.13. Zvislost koncentrace vtinovch nosi na teplot v pmsovm
polovodii je vynesena na obr. 4.17.

Obr. 4.17 Zvislost koncentrace elektron v pmsovm polovodii N typu na teplot
pro dv rzn koncentrace donor
V pmsovm polovodii nastv od nejnich teplot postupn ionizace pms,
koncentrace nosi exponenciln roste. Smrnice rstu v tto oblasti teplot na obr. 4.17 je
mrn ionizan energii pms.
Pi urit teplot jsou ji vechny pmsi ionizovny (stav pln ionizace pms)
a koncentrace nosi nabv konstantn hodnoty. Teplota, pi kter dochz ke stavu pln
ionizace, se mn nejen s polovodiovm materilem, ale i s koncentrac pms v nm.
Koncentrace nosi zan opt prudce rst pi vych teplotch, kdy se i v pmsovm
polovodii zan uplatovat mechanismus vlastnho polovodie. Pmsi jsou ji vyerpny a
koncentrace pr elektron dra, kter jsou generovny mechanismem vlastnho polovodie,
pevyuje koncentraci pms. Smrnice rstu v tto oblasti teplot na obr.4.17 je mrn
ce zakzanho psu polovodie.
Kontroln otzky:
1) Vysvtlete pojem stav pln ionizace pms a napite vztahy umoujc vypost
koncentraci vtinovch a meninovch nosi ve stavu pln ionizace ze znalosti
koncentrace donor a akceptor.
2) Graficky znzornte jak se mn poloha Fermiho hladiny v pmsovm polovodii (nap.
Si) v zvislosti na rozdlu koncentrace donor a akceptor ve stavu pln ionizace pms.
3) Vysvtlete pojmy kompenzovan polovodi a degenerovan polovodi.
4) Graficky znzornte jak se mn koncentrace nosi v pmsovm polovodii v zvislosti
na teplot v irokm teplotnm rozsahu.
5) Mezi jakmi nboji a za jakch podmnek se v polovodii ustav nbojov neutralita?
Shrnut:
V kapitole je naznaen zpsob stanoven koncentrace nosi v pmsovm polovodii
vychzejc ze znalosti rozdlovac funkce a funkce hustoty stav ve valennm a vodivostnm
psu. Je uveden vpoet koncentrace nosi ve stavu pln ionizace pms vetn uren
polohy Fermiho energetick hladiny. Je vysvtlena teplotn zvislost koncentrace nosi
v pmsovm polovodii v irokm rozsahu teplot.


4.6 Veden proudu v polovodii
Cl:
Vysvtlen uplatnn driftu a difuze nosi pi veden proudu v polovodii, naznaen zmny
konduktivity polovodi s teplotou v irokm rozsahu teplot.
Bez ptomnosti elektrickho pole se elektrony a dry v polovodii pohybuj dky tepeln
energii pedan mkou nahodilm, tzv. tepelnm pohybem mezi jednotlivmi srkami
s krystalovou m. Za pedpokladu, e veker tepeln energie se pemn v energii
kinetickou, lze pro tepelnou rychlost elektronu pst

3
t
n
kT
v
m
= (4.23)
Tato rychlost pi teplot 300 K (piblin pokojov teplota) dosahuje hodnoty dov
100 km/s.
Pi vloen do elektrickho pole nosie zskvaj i energii od tohoto pole. Vlivem jeho
psoben dochz k univmu (driftovmu) pohybu nosi, kter se superponuje na jejich
tepeln pohyb. Situace je schematicky znzornna na obr. 4.18.

Obr. 4.18 Pohyb volnho elektronu krystalem.
a) neuspodan pohyb vlivem tepeln energie
b) vsledn pohyb sloen z neuspodanho a driftovho pohybu

Stedn hodnota rychlosti elektronu v elektrickm poli dan driftem se nazv driftov
rychlost, jej velikost lze vyjdit
.
dn n
v E = , (4.24)
kde

.
n
n
n
q t
m
= , (4.25)
t
n
je stedn doba mezi srkami.
Pi piloen vnjho elektrickho pole k polovodii dochz i ke zmn v psovm modelu
polovodie. Uvaujme homogenn materil, ke ktermu je piloeno vnj pole o intenzit E.
Jednorozmrn je situace znzornna na obr. 4.19. Msto s kladnm potencilem U se
posouv v psovm modelu o energii W = q.U ne.

Obr. 4.19 Psov model homogennho polovodie pi piloen vnjho zdroje napt U

Na obrzku je schematicky znzornno, jak elektron resp. dra zskaj energii od elektrickho
pole na stedn voln drze mezi srkami a jak se tato energie rozptyluje pi srkch
s krystalovou m. Energie, kterou elektron zskal od elektrickho pole je pedvna
krystalov mce, dochz k ohevu polovodiovho materilu.
4.6.1 Driftov a difuzn sloka proudov hustoty
Proudov hustota J v polovodii se skld z pspvku elektron a pspvku dr.
n p J J J = + (4.26)
Proud vyvolan elektrickm polem je proud driftov, pro driftov sloky proudov hustoty
elektron a dr plat
. . . n drift
n
J q n E = (4.27)
. . . p drift
p
J q p E = (4.28)
Konduktivita polovodie je dna konduktivitou elektron a dr
. . . .
n p n p
q n q p = + = + (4.29)

Pro vlastn polovodi lze pedchoz vztah upravit
. ( )
n p i n p
q n = + = + (4.30)

V polovodich se vedle driftov sloky proudov hustoty uplatuje i sloka difuzn. Difuze
nastv pi spdu koncentrace stic, piem tyto stice se pohybuj z msta vy
koncentrace na msto s koncentrac ni. Maj-li tyto stice elektrick nboj, jak je tomu
v ppad elektron a dr, dochz k prchodu proudu. Pro difzn sloku proudov hustoty
elektron a dr plat
. . n dif
n
J q D grad n = (4.31)
. . p dif
p
J q D grad p = , (4.32)
kde D
n
je difuzn koeficient elektron a

D
p
je difzn koeficient dr.
Zvislost mezi difuznm koeficientem a pohyblivost nosi vyjaduj vztahy
n
n
D kT
q
= a (4.33)
p
p
D
kT
q
= (4.34)
Uplatn-li se v polovodii jak drift tak difuze elektron a dr, meme celkovou proudovou
hustotu vyjdit
. . . . . . . . . .
n p n p
J q n E q p E q D grad n q D grad p = + + (4.35)
4.6.2 Vliv teploty na pohyblivost nosi
Hodnotu pohyblivosti ovlivuj rozptylov mechanismy srky pohybujcch se nosi
s ionizovanmi pmsemi, tepelnmi kmity krystalov me a poruchami krystalov me.
Vzhledem k vysplm vrobnm technologim, kter zajiuj velmi nzkou koncentraci
poruch v krystalov mi polovodiovho materilu, se uplatuj pevn prvn dva
rozptylov mechanismy.
Rozptyl na ionizovanch pmsch se projevuje pedevm pi nzkch teplotch, kdy pomal
elektrony (mal v
t
) setrvvaj pomrn dlouho v Coulombov poli ionizovanch pms a
vychyluj se vce ne rychl elektrony pi vy teplot.
Mkov rozptyl je dn interakc tepelnch kmit mky s elektrony. Je dleit zejmna
pro rychl elektrony a uplatuje se pedevm pi vych teplotch. V pechodn oblasti
teplot je nutn potat s obma typy rozptylu a celkovou pohyblivost lze vyjdit
1 1 1
I L

= + , (4.36)
kde index L oznauje mkov rozptyl a index I rozptyl na ionizovanch pmsch.
Teplotn zvislost sloky zpsoben rozptylem na ionizovanch pmsch bv vyjdena
I
~
3
2
I
T
N
, (4.37)
kde N
I
je koncentrace ionizovanch pms. V oblasti srek nosi s tepelnmi kmity
krystalov me pro teplotn zvislost pohyblivosti piblin plat

L
~
3
2
T
(4.38)
U relnch polovodiovch krystal lze oekvat odchylky od uvedench jednoduchch
teplotnch zvislost (4.37) a (4.38).
Celkov prbh teplotn zvislosti pohyblivosti dv spolehliv obraz o psobcch
mechanismech rozptylu. Je zvykem vynet ln = f (ln T), potom se teplotn zvislost
~ T
n
projev jako pmka. Na obr. 4.20 je vidt, jak pi nzkch teplotch pohyblivost roste
s rostouc teplotou, piem rst odpovd piblin
3
2
T a hodnota zvis na koncentraci
ionizovanch pms. Po pechodn oblasti, obvykle nkolik destek stup pod 0
o
C se
projevuje mkov rozptyl s poklesem pohyblivosti mrnm
3
2
T
.

Obr. 4.20 Teplotn zvislost pohyblivosti nosi v polovodich
4.6.3 Teplotn zvislost konduktivity polovodi
Teplotn zvislost konduktivity polovodi je urovna pedevm teplotn zvislost
koncentrace nosi, s n m i obdobn prbh. Teplotn zvislost pohyblivosti nosi se
me projevit menm poklesem konduktivity v oblasti stavu pln ionizace pms, obr.4.21.
V tto oblasti, pi konstantn koncentraci nosi, se uplatn pokles pohyblivosti nosi,
v dsledku srek s ionizovanmi pmsemi.

Obr. 4.21 Teplotn zvislost konduktivity pmsovho polovodie


Kontroln otzky
1) Na em zvis driftov sloka proudov hustoty elektron a dr v polovodii?
2) Na em zvis difuzn sloka proudov hustoty elektron a dr v polovodii?
3) Co vyjaduje pohyblivost nosi a jak se pohyblivost nosi v polovodii mn s teplotou?
4) Graficky znzornte jak se mn konduktivita polovodi s teplotou. Jak se na tto
zvislosti projev rozdln koncentrace pms?
Shrnut:
V kapitole je uvedeno, jak se elektrick pole a spd koncentrace nosi uplatn pi veden
proudu v polovodii a jak se konduktivita polovodi mn s teplotou v irokm rozsahu
teplot.


5 Dielektrick a izolan materily
5.1 Dielektrikum v elektrickm poli
Cl:
Seznmen s fyziklnmi dji v dielektriku pi psoben elektrickho pole a s odpovdajcmi
elektrickmi veliinami. Vysvtlen zkladnch pojm z fyziky dielektrik.
Fyzika dielektrik
Zabv se fyziklnmi dji, kter v ltkch probhaj psobenm elektrickho pole. Elektrick
vlastnosti zvisej na chemickm sloen, struktue, skupenstv a stavu.
Sloen dielektrik - z atom, molekul, iont

- Ideln dielektrikum (izolant) - vzan elektrick nboje
- Reln dielektrikum (izolant) - vzan i voln elektrick nboje
Fyzikln jevy:
- dielektrick polarizace (posun vzanch nboj)
- elektrick vodivost (posun volnch nboj)
- dielektrick ztrty
- elektrick vboj
Zkladn elektrick veliiny:
- permitivita (relativn) c (-) (komplexn permitivita c
*
= c - jc)
-
vnitn rezistivita
v
(Om)
-
povrchov rezistivita
p
(O)
- ztrtov initel tgo (-)
-
elektrick pevnost E
p
(V m
-1
)

K volb pojm "dielektrikum" - "izolant"
- Dielektrikum: ve vztahu s polarizovatelnost stic a nsledn se schopnost ltky
akumulovat po piloen elektrickho pole elektrickou energii (kondenztor).
- Izolant: ve vztahu se schopnost ltky vzjemn izolovat vodiv sti s rznm
potencilem.
- Kad izolant je souasn dielektrikem, avak vechna dielektrika nejsou izolanty.
K dielektrikm se ad i etn ltky s vlastnostmi polovodi (Ge, Si).
Klasifikace molekul podle zpsobu uspodn vzanch nboj:
- Molekuly neutrln (nepolrn)
Jejich stavba je zcela symetrick, vzan elektrick nboje jsou rozloeny soumrn
a jejich tit splvaj. Psobenm elektrickho pole se symetrie poru. Nepolrn
molekula vytvo elektrick dipl a nabude indukovan elektrick moment (
i
).
- Molekuly diplov (polrn)
Jejich stavba je nesymetrick; vyznauj se (i v neptomnosti elektrickho pole) stlm
elektrickm momentem. V ptomnosti elektrickho pole se diplov molekuly stej do
smru pole. Tm zskaj pdavn (indukovan) diplov moment, kter se vektorov skld
se stlm diplovm momentem.
Pozn.:

Jednotkou pro elektrick (diplov) moment v oblasti mikrosvta je debye (D), piem
1 D = 1/3 . 10
-29
Cm.
Kontroln otzky:
1) Vyjmenujte zkladn fyzikln jevy v dielektriku. V em spovaj?
2) Uvete zkladn fyzikln veliiny z oblasti dielektrik, vetn hlavnch jednotek.
3) V em spov rozdl pojm dielektrikum a izolant?
4) Vysvtlete rozdl mezi nepolrnmi a polrnmi dielektriky.
Shrnut:
V kapitole jsou podny strun informace o zkladnch pojmech z fyziky dielektrik
a vysvtlen rozdlu v pojmech dielektrikum/izolant.
5.2 Dielektrick polarizace
Cl:
Vysvtlen jevu dielektrick polarizace z pohledu mikro- i makrosvta. Seznmen s hlavnmi
polarizanmi mechanismy a s jejich dsledky v chovn kondenztor v elektrickch
obvodech. Vysvtlen piezoelektrick jevu a elektrostrikce.
- Fyzikln jev, pi nm se psobenm vnjho i vnitnho elektrickho pole pemisuj
(posouvaj) elektricky vzan nboje dielektrika ze svch rovnovnch poloh do novch
na mal omezen vzdlenosti, a obsahuje-li ltka diplov molekuly, natej se (orientuj
se) tyto do smru pole. Vjimen jsou i voln nboje v dielektriku pinou polarizace.
- Mrou polarizace v ltce je vektor polarizace P (C m
-2
) a relativn permitivita c (-).
- Polarizovatelnost (o) vyjaduje schopnost polarizace ltky; je zkladn fyzikln
vlastnost dielektrik. S polarizovatelnost souvis permitivita c.
- Zkladn vztahy
i
= o . E
lok
(5.1)
P = n .
i
= n .o . E
lok
(Clausiova rovnice) (5.2)
V
P
i

= (5.3)
n koncentrace polarizovatelnch stic (m
-3
)
i
indukovan diplov moment (Cm)
E
lok
... intenzita vnitnho (loklnho) elektrickho pole (V m
-1
)
E
lok
= E

E ... intenzita vnjho (makroskopickho) elektrickho pole (V m
-1
)
5.2.1 Polarizace ve stejnosmrnm elektrickm poli
Q
0
voln nboj na deskch kondenztoru ve vakuu (C)
Q
v
vzan nboj na hraninch plochch dielektrika (C)
Q = Q
0
+ Q
v
celkov nboj na deskch kondenztoru s dielektrikem (C)

Zkladn vztahy
Q
0
= C
0
.U (5.4)
D
0
= c
0
. E (5.5)
C = c . C
o (5.6)
D = c .c
0
. E = c . D
0
(5.7)

0 0
0
0 0
1
Q
Q
Q
Q Q
Q
Q
C
C
v v
+ =
+
= = = ' c (5.8)
D = D
0
+ P = c
0
.E + P (5.9)
P = D - D
0
= (c - 1)c
0
. E = k . c
0
. E (5.10)
k = c - 1 =
plon hustota vzanho nboje
plon hustota volnho nboje
C kapacita kondenztoru (F)
C
0
kapacita vakuovho kondenztoru (geometrick kapacita) (F)
D elektrick indukce (C m
-2
)
D
0
elektrick indukce ve vakuu (C m
-2
)
c
0
permitivita vakua (c
0
= 8,854 . 10
-12
F m
-1
)
- Dielektrick susceptibilita k m v elektrickm poli vdy kladnou hodnotu (k > 0). Ve
vakuu je k = 0.
- Podle velikosti k se dielektrika rozdluj na dv skupiny:
paraelektrika, jejich k me sahat od hodnot nepatrn vtch ne nula a
k hodnotm okolo 100,
feroelektrika, vyznaujc se velkou dielektrickou susceptibilitou, kter me
dosahovat hodnot d 10
2
a 10
4
.
Clausiova-Mosottiho rovnice
p
n
= =
+ '
'
0
. 3
.
2
1
c
o
c
c
(-) (mrn polarizace) (5.11)

p
p
+
= '
1
2 1
c (5.12)
5.2.2 Polarizan mechanismy
V dielektrickch ltkch se asto vyskytuje souasn nkolik druh polarizac, piem slab
z nich bvaj pekryty mechanismy silnjmi. Zpravidla se rozliuj
- jevy s rychlm prbhem, tzv. prun (elastick) polarizace,
- jevy s pomalm prbhem, tzv. relaxan polarizace.
- Prun polarizace
Vyznauj se extrmn krtkou dobou trvn; probhnou prakticky okamit, prun a bez
ztrt energie. Nejsou zvisl na kmitotu v celm rozsahu kmitot pouvanch
v elektrotechnice.
- Relaxan polarizace
Vyznauj se tm, e po piloen elektrickho pole pibv polarizace pomalu a obdobn -
polarizace pomalu ubv po odpojen pole. Doby, potebn k ustlen tchto jev, jsou
relativn dlouh. asov prbh jejich doznvn je exponenciln, charakterizovan asovou
konstantou t (s), tzv. relaxan dobou. Pomal polarizace jsou znan zvisl na teplot. Jsou
vdy provzeny ztrtami energie v dielektriku, kter se tm ohv.
Zvislosti P = F (t):
po pipojen elektrickho pole:
(
|
.
|
\
|
=
t
t
P P
n
exp 1 (5.13)

po odpojen elektrickho pole:
|
.
|
\
|
=
t
t
P P
n
exp . (5.14)
P
n
polarizace nasycen.
Relaxan doba je definovna dobou, za ni po odstrann elektrickho pole poklesne rove
polarizace v ltce na 1/e nsobek pvodn hodnoty (P
n
) (e zklad pirozench logaritm).
Klasifikace polarizanch mechanism
A. Polarizace rychl (prun)
A.1 Polarizace elektronov
A.2 Polarizace iontov (prun)
B. Polarizace pomal (relaxan)
B.1 Polarizace diplov
B.2 Polarizace iontov-relaxan
C. Polarizace zvltn
C.1 Polarizace mezivrstvov (migran)
C.2 Polarizace samovoln (spontnn) polarizace pomal
C.3 Polarizace trval (permanentn)
C.4 Polarizace rezonann polarizace rychl
A.1 Polarizace elektronov
Vyskytuje se u vech dielektrik.
Probh beze ztrt, nezvis na teplot.
Doba ustaven: 10
-16
- 10
-14
s.

Obr. 5.1 Podstata elektronov polarizace

Obr. 5.2 Teplotn zvislost permitivity
nepolrnho dielektrika (f = konst.)

A.2 Polarizace iontov
Vyskytuje se u iontovch krystal.
Probh beze ztrt, je zvisl na teplot.
Doba ustaven: 10
-13
- 10
-12
s.


Obr. 5.3 Podstata iontov (prun)
polarizace

iontovho krystalu (f = konst.)
B.1 Polarizace diplov
Vyskytuje se u polrnch ltek.
Je provzena ztrtami energie v dielektriku, je zvisl na teplot a na kmitotu.
Doba ustaven: 10
-12
- 10
-8
s u ltek nzkomolekulrnch; u makromolekulrnch ltek
o mnoho d vy.

Obr. 5.5 Teplotn zvislost permitivity prodn prye (f = 50 Hz /1/, 1 kHz /2/, 1 MHz /3/)

B.2 Polarizace iontov-relaxan
Vyskytuje se v iontovch ltkch s netsnm uloenm iont (anorganick skla,
keramika).
Je provzena ztrtami energie v dielektriku, je zvisl na teplot a na kmitotu.
Doba ustaven: 10
-12
- 10
-8
s.

Obr. 5.6 Podstata iontov relaxan
polarizace u anorganickho skla
elektrotechnickho porcelnu /1/,
steatitu /2/ a forsteritu /3/
(f = konst.)


C.1 Polarizace mezivrstvov (migran)
Vyskytuje se u ltek s makroskopickmi nehomogenitami (ltky s sticovmi i
vlknitmi plnivy, laminty, provit a pnov materily, zneitn ltky).
Nejpomalej polarizan mechanismus, podmnn pohybem volnch elektrickch
nboj, projevujc se pouze v oblasti velmi nzkch kmitot. Je provzen ztrtami
energie v ltce a je zvisl na teplot.

Obr. 5.8 Podstata vzniku mezivrstvov (migran) polarizace

C.2 Polarizace samovoln (spontnn)
Vyskytuje se v ltkch feroelektrickch (seignettoelektrickch), vyznaujcch se tzv.
domnovou strukturou.
Je provzena ztrtami energie v ltce, je zvisl na kmitotu a na intenzit elektrickho
pole; vrazn je zvisl na teplot.
Domny - makroskopick oblasti, v nich jsou vechny stice pln - spontnn
polarizovny v dsledku psoben vnitnch vmnnch sil.
Fenomny feroelektrickho stavu tlesa:
domnov struktura,
teplotn interval existence feroelektrickho stavu, kter je shora omezen tzv.
Curieho teplotou,
vysok hodnota permitivity a jej charakteristick prbh s maximem v Curieho
bodu (T
C
) ,
zvislost materilovch veliin na intenzit elektrickho pole,
hysterezn smyka,
piezoelektrick jev.

Obr. 5.9 Teplotn zvislost permitivity titaniitanu barnatho (f = konst., E = konst.)

Teplotn zvislost permitivity vyjaduje pro teploty T > T
C

(tj. v paraelektrick oblasti)
Curieho - Weissv zkon
CW
CW
T T
C
= ' c (5.15)
T
CW
charakteristick Curieho - Weissova teplota (K)
Monosti zmny polohy T
C
a ve loklnho maxima:
posouvae,
zploovae.
C.3 Polarizace trval (permanentn)
Vyskytuje se u nkterch polrnch ltek s malou elektrickou vodivost.
Elektrety - permanentn zpolarizovan tlesa.
Klasifikace elektret z hlediska jejich ppravy:
termoelektrety,
fotoelektrety,
elektroelektrety,
magnetoelektrety,
chemoelektrety,
pseudoelektrety.
Klasifikace elektret z hlediska druhu nositele nboje:
elektrety diplov,
elektrety s vnitnm prostorovm nbojem,
elektrety s injektovanmi nboji,
elektrety s deponovanm nboji.
C.4 Polarizace rezonann
Vyskytuje se u vech dielektrik: vznik nsledkem rezonance vlastnch (tepelnch)
kmit stic s elektrickm nbojem s kmity vnjho elektrickho pole.
Projevuje se v optickm spektru kmitot.

Obr. 5.10 Disperzn prbh obou sloek komplexn permitivity dielektrika
se temi relaxanmi maximy (T = konst.)

Permitivita sloench soustav (sms)
- Smsn vztah (obecn) :
X
s
= F(X
1
, X
2
, X
3
, , v
1
, v
2
, v
3
, )
v
i
je pomrn objemov dl, v
i
= V
i
/V; Ev
i
= 1
- Lichteneckerovy smsn vztahy
mocninov vztah (pro dvouslokovou soustavu)
k k k
s
v v
2 2 1 1
. . c c c + = (5.16)
k< -1 ; 1 >
logaritmick vztah (pro dvouslokovou soustavu)
2 2 1 1
log . log . log c c c v v
s
+ = (5.17)
pro k 0
5.2.3 Zvltn polarizan jevy
Elektrostrikce
- Vyskytuje se u vech dielektrik.
- Mechanick deformace, tj. zmny geometrickch rozmr dielektrickho tlesa
nsledkem polarizace.
- Zmna Al ~ E
2
.
Pyroelektrick jev
- Vyskytuje se u vech pirozench krystalickch elektret, tj. u nkterch krystal bez
stedov soumrnosti, spontnn polarizovanch .
- Na koncovch povrchovch plochch jsou permanentn vzan nboje. Zahtm nebo
ochlazenm krystalu se zmn polarizace uvnit krystalu a zmn se polarita.
- Pyroelektriky jsou vechny ltky se spontnn polarizac.
Piezoelektrick jev
- Vyskytuje se jen v krystalech s anizotropnmi vlastnostmi, kter nemaj sted soumrnosti
(jsou stedov nesoumrn, acentrick).
- Pm piezoelektrick jev: mechanickou deformac (namhnm tlakem, tahem, ohybem
nebo kroucenm) se tlesa elektricky polarizuj. Na jejich povrchu vzniknou elektrick
nboje.
- Obrcen (reciprok) piezoelektrick jev: schopnost deformace (zmny rozmr nebo
tvaru krystalu) psobenm vnjho elektrickho pole.
- Zmna Al ~ E.
- Piezoelektrick vlastnosti maj vechny ltky feroelektrick; existuje vak mnoho
piezoelektrickch ltek, kter nejsou feroelektriky.
- Piezoelektrika: kemen, turmaln (boritokemiitan Al-Mg-Ca), etn ltky keramick.
- Rozdly mezi elektrostrikc a piezoelektrick jevem :
- elektrostrikce se vyskytuje u vech dielektrik, piezoelektrick jev pouze u krystalickch
ltek s anizotropnmi vlastnostmi,
- zmna Al u elektrostrikce je mrn energii elektrickho pole, akumulovan v ltce
(tj. mrn E
2
), u piezoelektrickho jevu je Al ~ E,
- piezoelektrick jev existuje pm a obrcen.


Kontroln otzky:
1) Co je fyzikln podstatou jevu dielektrick polarizace? Uvete rozdl mezi polarizac
a polarizovatelnost.
2) Uvete veliiny, kter jsou mrou dielektrick polarizace a definujte vztahy mezi nimi.
3) V em spov rozdl mezi para- a feroelektricky?
4) Uvete pehled polarizanch mechanism.
5) V em spovaj rozdly mezi elektrostrikc a piezoelektrickm jevem?
Shrnut:
V kapitole je uveden fyzikln matematick popis jevu dielektrick polarizace a je podna
informace o zkladnch polarizanch mechanismech s vazbou na elektrick vlastnosti
kondenztor.
5.3 Elektrick vodivost
Cl:
Vysvtlen jevu vnitn a povrchov elektrick vodivosti plynnch, kapalnch a tuhch izolant
s pihldnutm k vlivu teploty a intenzity elektrickho pole. Objasnn jevu elektroforzy
a dielektrick absorpce.
- Mechanismus: spov v pohybu volnch nebo slab vzanch elektrickch nboj
v elektrickm poli.
- Zvis na druhu nosi elektrickho nboje (velikosti nboje, driftov pohyblivosti)
a jejich koncentraci.

Elektrick vodivost
A.
iontov (ionty pms, neistot; ionty vlastn ltky)
elektronov (v elektrickch polch o velmi vysok intenzit)
elektroforetick (koloidn stice v kapalnch ltkch)
B.
vnitn
povrchov (u tuhch ltek)
- Zkladn vztahy
J
v
= n . q . v =
v
. E (5.18)
(plat pro jeden druh nosie elektrickho nboje)
E
v
= (5.19)
n koncentrace nosi elektrickho nboje (m
-3
)
q nboj nosie elektrickho nboje (C)
v driftov rychlost (m s
-1
)
driftov pohyblivost (m
2
V
-1
s
-1
)
. .q n
v
=
v
vnitn konduktivita (S . m
-1
) (5.20)
v
v
1
=
v
vnitn rezistivita (O m) (5.21)
J
p =
p
. E
p
povrchov konduktivita (S) (5.22)

p
p
1
=
p
povrchov rezistivita (O) (5.23)
5.3.1 Elektrick vodivost plyn
- Plyny za normlnch fyziklnch podmnek a pi nepli velkch intenzitch elektrickho
pole jsou velmi dobrmi izolanty. Ionizac sti jeho neutrlnch molekul se plyny stvaj
vodivmi.
Ionizace
- Fyzikln dj, pi nm se z molekul nebo atom vytvej elektrony a kladn ionty
(kationty). Zporn ionty (anionty) vznikaj spojenm volnho elektronu s neutrln stic.
- Vlivem sekundrnch proces se voln nboje mohou zachytit na stekch neistot
(koue, pylu, na vodnch kapkch apod.); tm vzniknou velk, tzv. Langevinovy ionty.
- Druhy ionizanch proces
Nrazov ionizace
Vznik v dsledku vzjemnch srek stic, kter maj dostaten velkou kinetickou
energii k odtren elektron od atomu (nraz stic o nebo | na neutrln molekulu,
nejastji vak srka molekuly s elektronem, znan urychlenm v elektrickm poli).
Podmnka: W
kin
> W
i
(ionizan energie)
Fotoelektrick ionizace (fotoionizace)
Je zpsobena absorpc krtkovlnnho zen (ultrafialovho, rentgenovho nebo
zen ); tm elektron me zskat energii potebnou k odtren od jdra.
Podmnka: h . f > W
i
Tepeln ionizace
Je podmnna tepelnm stavem plynu - vysokou teplotou nebo tepelnm zenm
ohtho plynu (fotoionizace).
Poznmka:
Ve vech uvedench ppadech jde o ionizaci objemovou. Elektrony se vak mohou v plynu
objevit i emis z kovovch elektrod.
Samostatn a nesamostatn vodivost
Nesamostatn vodivost
- Charakterizovna tm, e ionizace vznik a dle se udruje jen psobenm vnjho
ionizanho initele (velmi vysok teplota, elektromagnetick zen - ultrafialov,
rentgenov, paprsky ).
- Nepatrn vodivost plynu vznik i vlivem kosmickho zen a radioaktivnho zen
zemsk kry.
Samostatn vodivost
- Vznik tehdy, jsou-li nabit stice urychleny elektrickm polem natolik, e zskaj
dostatenou kinetickou energii k nrazov ionizaci. Nutnost pouit vnjho ionizanho
initele zde odpad.


Rekombinace nosi nboj
- Souasn s ionizac nastv rekombinace volnch nosi nboj, tj. optn spojovn
dvou stic se stejnm nbojem opanho znamnka za vzniku neutrln stice (molekuly
nebo atomu).
- Pi psoben ionizanho initele v plynu probhaj souasn dva protichdn dje -
ionizace a rekombinace - a do dosaen dynamick rovnovhy.
Charakteristika nesamostatn elektrick vodivosti plyn
- Elektrick vodivost je vyvolna pedevm pohybem iont - viz tabulka 5.1.
Tabulka 5.1 Prmrn pohyblivost a doba ivota nositel nboj ve vzduchu za normlnch
fyziklnch podmnek

stice pohyblivost (m
2
V
-1
s
-1
) doba ivota (s)
elektrony 2 10
-5
kladn ionty 1,36 . 10
-4
~ 60
zporn ionty 1,87 . 10
-4
~ 60
velk (Langevinovy) ionty 10
-9
10
2
a 10
3

- Zvislost J = F(E) - viz grafick vyjden na obr. 5.11.

Obr. 5.11 Zvislost proudov hustoty plynu na intenzit elektrickho pole (T = konst.)
5.3.2 Elektrick vodivost kapalnch izolant
- Souvis zce s chemickm sloenm, strukturou, s obsahem neistot a pms.
- Podle chemickch vazeb v molekulch se rozliuj:
A) KAPALINY S KOVALENTNMI VAZBAMI
Jsou-li v istm stavu, maj elektroizolan vlastnosti.
Podle povahy existuj ltky
nepolrn (neutrln; c 2,0; nap. minerln oleje),
diplov (c= 3,0 - 6,5; nap. rostlinn oleje, chlorovan uhlovodky),
siln diplov (c=10 a vy, nap. dokonale ist voda, ist koncentrovan
kyselina srov a jin kyseliny, alkoholy, ketony aj.); jako izolanty je nelze pout,
protoe jejich molekuly sten disociuj na ionty.


b) Kapaliny s iontovmi nebo pevn iontovmi vazbami
Jde o taveniny tuhch ltek (sol) s iontovmi vazbami nebo roztoky takovch ltek
v ionizujcm rozpoutdle. Jsou to elektrolyty - vodie druh tdy. Dobe vedou
proud, ale pitom se chemicky mn.
c) Ltky s kovovmi vazbami
Jde o kovy a slitiny kov v kapalnm stavu, kter jsou vodii prvn tdy. Dobe vedou
proud a pitom se prchodem proudu nemn.
- Ltky s elektroizolanmi vlastnostmi maj kovalentn vazby v molekulch; jejich
elektrick vodivost zvis:
v neutrlnch kapalinch na obsahu disociovanch pms (neistot, pedevm
vlhkosti),
v diplovch kapalinch vedle disociovanch neistot i na nepatrn disociaci
vlastnch molekul kapaliny.
- Elektrick vodivost
iontov
elektroforetick
elektronov (v silnch elektrickch polch).
Charakteristika iontov vodivosti kapalin
- Mechanismus pohybu iont: peskokov mezi rovnovnmi polohami, oddlenmi
potencilovmi barirami.
- Siln zvislost konduktivity na teplot, vyvolan pedevm vraznou teplotn zmnou
driftov pohyblivosti iont.
- Matematick formulace teplotn zvislosti konduktivity, odvozen z modelu dvojit
potencilov jmy:

|
.
|
\
|
=
kT
W
T
a
exp . (5.24)
Za vahy
T
a
A,
je
|
.
|
\
|
=
T
b
A exp . ,
|
.
|
\
|
=
k
W
b (5.25)
a po logaritmovn:
T
b
A = ln ln (5.26)
Empirick vztah: |0 exp .
0
= (5.27)
W energie (J)
(ve potencilov bariry v modelu dvojit potencilov jmy)
T teplota (K)
u teplota (C)
0
konduktivita pi

u = 0 C (S m
-1
)
a (S K m
-1
), A (S m
-1
), b (K), | (K
-1
) materilov konstanty

- Nrst elektrick vodivosti v elektrickch polch o vysok intenzit - viz grafick
vyjden na obr. 5.12.


Obr. 5.12 Zvislost proudov hustoty technicky istho kapalnho izolantu
na intenzit elektrickho pole (T = konst.)

- Vzjemn vazba konduktivity a dynamick viskozity.
- Dynamick viskozita kapalin
kT
W
C exp . = q
Spojenm s (5.25) je
. . konst = q (5.28)
oznaovno jako Waldenovo pravidlo.
- Waldenovo pravidlo plat pro iontovou vodivost i pro elektroforetickou vodivost
kapalnch izolant.
Elektroforetick vodivost
- Vyskytuje se v systmech koloidnch ltek. Je charakterizovna tm, e volnmi nositeli
nboj jsou koloidn stice (skupiny molekul).
- Z koloidnch soustav se u kapalnch izolant vyskytuj
emulze, tj. kapaln koloidn soustavy vznikajc ze dvou kapalnch fz, kter se
navzjem jen omezen ms nebo se vbec nems, piem jedna fze je v druh
koloidn rozptlena (v podob jemnch kapek) a
suspenze, tj. hrub dispersn soustavy nerozpustnch tuhch ltek jemn rozptlench
v kapalnm dispergujcm prosted.
Po piloen elektrickho pole se elektricky nabit koloidn stice dostanou do pohybu -
elektroforza.
- Od elektrolzy se elektroforza odliuje tm, e se na elektrodch nevyluuj nov ltky,
vznikajc elektrochemickmi dji.
5.3.3 Elektrick vodivost tuhch izolant
A. Vnitn elektrick vodivost tuhch izolant
- Zvis na chemickm sloen a struktue ltek, defektech vnitnho uspodn a na druhu
a obsahu neistot a pms.
- Elektrick vodivost
a.
iontov (ionty pms, neistot; ionty vlastn ltky)
elektronov (zpravidla na velmi nzk rovni; vraznji se uplatn v silnch
elektrickch polch, resp. pi vysokch teplotch)
b.

pmsov
vlastn
- Pemsovn volnch nosi nboje vlivem elektrickho pole je obdobn jako u difuze.
- Znan zvislost vnitn konduktivity na teplot je podmnna pedevm vraznou
teplotn zmnou koncentrace nosi. Pro jeden druh mechanismu vnitn vodivosti
(pmsov, vlastn) lze pst
.exp
v
b
A
T
= (5.29)
- Pi vskytu dvou, resp. vce druh mechanism vodivosti se objev v zvislosti
T
b
A
v
= ln ln (5.30)
zlomy.
- V silnch elektrickch polch lze popsat zmny vnitn konduktivity empirickm vztahem
podle Pooleho (vhodnj pro nekrystalick ltky)
(0)
.exp
v v
E | = (5.31)
nebo empirickm vztahem podle Frenkela (vhodnj pro krystalick ltky)
(0) 1
.exp
v v
E | =
, (5.32)

v(0)

vnitn konduktivita v oblasti nezvislosti na E (S m

-1
)
| (m V
-1
), |
1
(m V
-1
) materilov konstanty
- U krystalickch ltek (monokrystal) je nutno uvaovat anizotropii elektrick vodivosti.
B. Povrchov elektrick vodivost tuhch izolant
- Povrchov elektrick vodivost tuhch izolant je podmnna pedevm vlhkost,
adsorbovanou na jejich povrchu. Vzhledem k znan elektrick vodivosti vody
( = 10
-4
10
-5
S m
-1
) sta i velmi tenk vodn film, aby se objevila znan povrchov
vodivost. Hodnotu povrchov konduktivity uruje hlavn tlouka tohoto vodnho filmu; ta
vak zvis na vlastnostech tuh ltky, na jejm povrchu je vlhkost adsorbovna. Proto se
povrchov vodivost posuzuje jako specifick vlastnost materilu.
- Rozhodujc vliv na velikost povrchov vodivosti maj tyto initele:
Relativn vlhkost okolnho prosted.
S klesajc teplotou relativn vlhkost atmosfry stoup, tm stoup i tlouka
adsorbovanho vodnho filmu. Ohtm se vodn film z povrchu odpa a povrchov
vodivost klesne.
Schopnost ltky odpuzovat nebo vzat vodu.
Tato schopnost ltky zvis na struktue a povaze ltky. Podle chovn k vod se
rozliuj:
Ltky hydrofobn, kter vodu odpuzuj a vodou se nesmej.
Ltky hydrofiln, kter vodu pitahuj, vodou se smej.
istota a hladkost povrchu ltky. Neistoty usazen na povrchu izolantu znan
zvtuj povrchovou vodivost ltek hydrofilnch. m hlad a lesklej je povrch, tm
m ltka vy povrchovou rezistivitu. U ltek hydrofobnch je snen povrchov
rezistivity zneitnm povrchu pomrn mal.
5.3.4 Dielektrick absorpce
- Nestacionrn proces, projevujc se postupnm nabjenm kondenztoru s relnm
dielektrikem po jeho pipojen na zdroj stejnosmrnho napt. Pinou absorpce je
dielektrick relaxace - dsledek pomalch (relaxanch) polarizac. Obdobn proces
probh pi odpojen zdroje.

- Nabjen kondenztoru probh ve tech etapch:
1. okamit pitee nboj Q
0
, odpovdajc geometrick kapacit,
2. v dob 10
-16
- 10
-12
s pitee nboj Q jako dsledek rychlch polarizac,
3. pomalu pitk absorpn nboj Q
a
v dsledku pomalch (relaxanch) polarizac.

Obr. 5.13 asov prbh nboje na deskch kondenztoru pi jeho nabjen /a/
ve stejnosmrnm poli a pi vybjen /b/ (T = konst.)

- Pi nabjen kondenztoru protk izolantem proud
v a
i t i t i + = ) ( ) ( ,
i
a
(t) absorpn proud (A)
i
v
vodivostn proud (A) (odpovd stejnosmrn vnitn elektrick vodivosti).

Obr. 5.14 asov prbh proudu tekoucho izolantem po pipojen /a/
a po odpojen /b/ stejnosmrnho elektrickho pole (T = konst.)

- Pro jeden druh relaxanho procesu plat podle Maxwella:
|
|
.
|
\
|
=
a
a a
t
G U t i
t
exp . . ) ( (5.33)
t
a
relaxan doba polarizace (s)
Pi vskytu vce relaxanch proces v ltce teba nahradit jednoduch vztah sumanm;
pi jejich vysokm potu je
n
a
At t i

= ) ( (Curieho funkce) (5.34)
- Absorpn charakteristika dielektrika:
) (t i
u
R =

Obr. 5.15 Absorpn charakteristika such a vlhk izolace (T = konst.)

Pozn. Pi stanovovn vnitnch rezistivit (konduktivit) se uvauje daj R, resp. i(t)
pi 1 minut po pipojen zdroje.
- Vyuit dielektrick absorpce v diagnostice izolace
Polarizan index
) (
) (
2
1
t i
t i
P = (5.35)
Absorpn index
) (
) (
2
1
t i
t i
P
a
a
a
= t
1
< t
2
(5.36)

P s P
a
Kontroln otzky:
1) Uvete zkladn druhy elektrick vodivosti izolant a pihldnutm ke skupenskmu stavu.
2) Formulujte matematickou nhradn funkci vnitn konduktivity tuhch izolant.
3) Co vyjaduje Waldenv vztah? Pro kter ltky plat?
4) V em spov elektroforza?
5) Kte initel ovlivuj povrchovou elektrickou vodivost izolant?
Shrnut:
V kapitole je uveden fyzikln matematick popis jevu elektrick vodivosti izolant a je
podna informace o zkladnch druzch elektrick vodivosti s vazbou na uit izolant
v provoznch podmnkch.
5.4 Dielektrick ztrty
Cl:
Vysvtlen jevu polarizanch, vodivostnch a ionizanch ztrt v dielektriku s pihldnutm
k vlivu teploty a kmitotu elektrickho pole. Objasnn vznamu zaveden komplexn
permitivity.
- Technick dielektrikum vykazuje oproti idelnmu nenulovou elektrickou vodivost, dle
asto obsahuje neistoty, pmsi, vlhkost apod. Piloen elektrick pole pak podmiuje
vznik nestacionrnch pochod uvnit dielektrika, kter vedou ke ztrtm energie.
- Ztrty v dielektriku pedstavuj celkovou energii, rozptlenou v dielektriku v asov
jednotce pi jeho vloen do elektrickho pole. Ztrty se vyskytuj pi psoben
stejnosmrnho i stdavho pole,jsou provzeny ohevem dielektrika a jsou pinou
zmny fzovho hlu mezi naptm a proudem.

- V kondenztoru s dielektrikem, pipojenm na zdroj stdavho napt, pedbh proud
napt o fzov hel , kter je men ne 90. Plat
= 90 - o,
kde o je ztrtov hel, kter je mrou nedokonalosti dielektrika.
5.4.1 Ztrty v dielektriku
- Celkov ztrty dielektrik jsou soutem nkolika druh ztrt, rozdlnch svoj fyzikln
podstatou, ale souhlasnch ve svm konenm psoben na dielektrikum.
Z hlediska fyzikln podstaty se rozliuj
vodivostn ztrty,
polarizan ztrty a
ionizan ztrty.
A. Vodivostn ztrty
Vyskytuj se u vech druh dielektrik a jsou podmnny ohmickou vnitn a povrchovou
vodivost dielektrika.Vznikaj pi stejnosmrnm i stdavm napt a jejich dsledkem je
degradace energie elektrickho pole v Jouleovo teplo. Fyzikln podstata ztrt - srky
volnch nosi nboj s kmitajcmi sticemi, kter tvo strukturu ltky.
B. Polarizan ztrty
- Maj vznamn podl na celkov vi ztrt. Jsou podmnny polarizanmi pochody v
dielektriku.Velikost tchto ztrt a jejich teplotn a kmitotov zvislosti vychzej z druhu
vyskytujcch se polarizac.
U elektronov a iontov polarizace se polarizan ztrty prakticky nevyskytuj.
Naopak velkmi ztrtami, znan zvislmi na teplot a na kmitotu, je provzena
polarizace diplov a iontov relaxan.
Zvltn druh ztrt (znanch) pedstavuj ztrty feroelektrik, charakterizovanch
vnitn domnovou strukturou.
- Ti typy zvislost P = F (E) :
u dielektrik s deformanmi polarizacemi (u bezztrtovch dielektrik) je zvislost
linern,
v dielektriku s pomalmi (relaxanmi) polarizacemi m zvislost tvar elipsy a
u feroelektrik (seignettoelektrik) je zvislost v oblasti pod Curieho bodem zobrazena
hysterezn smykou.
Plocha opsan ve druhm a tetm ppad kivkami je mrn velikosti dielektrickch
ztrt za jednu periodu stdavho pole.
- Ke ztrtm polarizac pat jet tzv. rezonann ztrty, kter se v dielektriku vyskytuj a
pi kmitotech odpovdajcch kmitotu svtelnho spektra a jsou charakterizovny silnou
selektivnost pi uritm kmitotu.
C. Ionizan ztrty
Vyskytuj se u plyn, a dle u tuhch, resp. kapalnch dielektrik, kter obsahuj plynov
vmstky. Podmnkou vzniku ztrt je pekroen tzv. prahu ionizace danho plynu.
- Velikost dielektrickch ztrt vyjaduj:
ztrtov hel (o),
ztrtov initel (tg o),
ztrtov slo (c = c . tg o) a
mrn dielektrick ztrty (ztrtov vkon P
z
vztaen na jednotkov objem ltky).

5.4.2 Ztrtov initel
- Ztrtov dielektrikum lze pro ely vpotu ztrtovho vkonu P
z
nebo tg o nahradit
ekvivalentnm zapojenm bezztrtovch prvk a prvk, charakterizujcch ztrty. Na volb
nhrady teoreticky nezle. Poadavkem vak je, aby inn vkon a fzov hel ztrtov
soustavy byl ekvivalentn ztrtovmu vkonu a fzovmu hlu ztrtovho dielektrika.

Obr. 5.16 Paraleln /a/ a sriov /b/ nhradn obvod kondenztoru se ztrtovm dielektrikem
Obvykl nhradn zapojen kondenztoru se ztrtovm dielektrikem:
paraleln dvouprvkov nhradn zapojen
p p
C R
tg
e
o
1
= (5.37)
o e tg C U P
p z
. .
2
= (5.38)
sriov dvouprvkov nhradn zapojen
s s
C R tg e o = (5.39)
o
o
e
2
2
1
. .
tg
tg
C U P
s z
+
= (5.40)
Vztahy mezi veliinami paralelnho a sriovho nhradnho zapojen:
) 1 (
2
o tg C C
p s
+ = (5.41)
o
o
2
2
1 tg
tg
R R
p s
+
= (5.42)
initele ovlivujc velikost tgo
- teplota - u vech dielektrik
- kmitoet elektrickho pole - u vech dielektrik
- intenzita elektrickho pole - u feroelektrik a v ppad ionizanch ztrt

Obr. 5.17 Teplotn /a)/ (f = konst.) a kmitotov /b)/ (T = konst.) zvislost
ztrtovho initele nepolrnho dielektrika

Obr. 5.18 Teplotn /a)/ (f = konst.) a kmitotov /b)/ (T = konst.) zvislost
ztrtovho initele polrnho dielektrika

Obr. 5.19 Vliv zmny kmitotu, resp.teploty na prbhy teplotn /a)/, resp.kmitotov /b)/
zvislosti ztrtovho initele polrnho dielektrika

Obr. 5.20 Napov zvislost ztrtovho initele tuhho dielektrika bez plynn /1)/
a s plynnou fz /2), 3)/ (f = konst.,T = konst.)

5.4.3 Komplexn permitivita
- Definin vztah pro komplexn permitivitu:
c c c ' ' ' = j
*
(5.43)
c = c. tgo take (5.44)
c
*
= c (1 - jtgo) (5.45)

- Kmitotov zvislost (pi T = konst.) komplexn permitivity ztrtovho dielektrika podle
Debyeho teorie (existence jedn relaxan doby t) :
et
c c
c c
j
s
+
+ =

1
*
(5.46)
c
s
statick permitivita (pro f 0 ) (-)
c

optick permitivita (pro f ) (-)
Pro sloky c a c plat
2 2
1 t e
c c
c c
+

+ = '

s
a (5.47)
2 2
1
) (
t e
c c et
c
+

= ' '
s
(5.48)
Ztrtov initel je
2 2
) (
t e c c
c c et
c
c
o
+

=
'
' '
=
s
s
tg (5.49)
- Pi distribuci relaxanch as je asto pouvn vztah
o
et
c c
c c

+

+ =
1
*
) ( 1 j
s
(5.50)
1 , 0 e o je initel, vyjadujc rozloen relaxanch as.

Obr. 5.21 Zvislost sloek c a c komplexn permitivity na kruhovm kmitotu (T = konst.)
- podle Debyeho teorie (jedna relaxan doba)
- pi distribuci relaxanch as

- Grafick vyjden vzjemnho vztahu obou sloek komplexn permitivity:
Coleho - Coleho kruhov diagram.

a) b)
Obr. 5.22 Coleho - Coleho kruhov diagram (T = konst.) pro ppad
a) platnosti Debyeho teorie (jedna relaxan doba)
b) distribuce relaxanch as
Poznmka:
Vztahy (5,46), (5.48) a (5.50) vychzej z analzy polarizanch ztrt. Vodivostn ztrty se
zahrnou do komplexn permitivity aditivnm lenem
0
v
ec
k prav stran citovanch vztah.
Kontroln otzky:
1) Uvete zkladn druhy dielektrickch ztrt. U kterch dielektrik se vyskytuj?
2) Kter veliiny jsou mrou dielektrickch ztrt? Jak jsou mezi nimi vztahy?
3) Odvote relaci mezi prvky sriovho a paralelnho nhradnho zapojen technickho
kondenztoru?
4) Graficky vyjdete typick prbh teplotn zvislosti ztrtovho initele.
5) Jak je definovna komplexn permitivita?
Shrnut:
V kapitole je uveden fyzikln matematick popis jevu dielektrickch ztrt a je podna
informace o zkladnch druzch dielektrickch ztrt. Je vysvtlen pojem komplexn permitivity.
5.5 Prraz izolant
Cl:
Vysvtlen jevu elektrickch vboj v plynnch, kapalnch a tuhch izolantech s pihldnutm
k vlivu vnjch initel. Objasnn zkladnch druh elektrickch vboj.
- Izolant je elektrickm polem namhn. Pestoupenm kritick hodnoty gradientu pole
dochz ke vzniku vboje. Vbojem se oznauje nhl jev, spojen se vznikem dokonale
vodiv cesty v izolantu.
5.5.1 Elektrick vboje
Zkladn klasifikace

Vboj:
A
nesamostatn
samostatn


B
vysokotlak
nzkotlak
C
ustlen
neustlen
D
pln (peklenuje celou vzdlenost mezi vodii s rznm potencilem)
sten
- Podle skupenskho stavu a uspodn elektrickho obvodu se rozliuje:
prraz (tuh izolanty)
peskok (plynn, kapaln izolanty)
- Oba jevy jsou spojeny s poklesem napt a se vzrstem proudu. U tuhch izolant je
dsledkem trval zhoren elektroizolanch vlastnost, u plynnch a kapalnch jde
zpravidla o zhoren doasn. Napt mezi elektrodami, pi kterm dochz k prrazu, resp.
peskoku je prrazn napt (U
p
; efektivn nebo vrcholov hodnota); mj. zvis na
rozmrech vzorku izolantu.
- Charakter prrazu
1. ist elektrick (elektronick) prraz
Podmnn nrazovou ionizac, kter za silnch elektrickch pol vede k vytvoen
lavinovitho vboje (plyny) a k poruen krystalick mky izolantu.
2. Tepeln prraz
Podmnn psobenm tepla vzniklho v izolantu inkem vnjho elektrickho
pole a nslednm postupnm rstem volnch nosi elektrickho nboje.
5.5.2 Prraz plynnch izolant
- Charakter prrazu: ist elektrick prraz.
Prraz podmnn nrazovou ionizac a nslednm vytvenm lavin elektron (a kladnch
iont).
- Zkladn klasifikace:
nesamostatn vboj
1. druhu (vnj zdroj ionizace)
2. druhu (emise elektron z katody)
samostatn vboj
- Teorie samostatnho vboje
Townsendova teorie elektronovch lavin (vychz z nesamostatnho vboje)
Townsendv zptnovazebn mechanismus
Proudov hustota na anod
) 1 ( 1
0

=
h
h
a
e
e
J J
o
o
(5.51)
o (m
-1
), resp. (-) prvn, resp. druh Townsendv initel
h vzdlenost elektrod (m)
Townsendova podmnka samostatnho vboje (pechod nesamostatnho vboje
v samostatn)
1 ) 1 ( =
h
e
o
(5.52)


Poten napt vboje
Poten napt vboje se v homogennm poli ztotouje s naptm prraznm
(zpalnm); v siln nehomogennm poli je potenm to napt, pi nm se objev
vboj kornou.
- initele ovlivujc velikost elektrick pevnosti
Tlak plynu
Paschenv zkon: zmen-li se vzdlenost elektrod n-krt a souasn se n-krt zv
tlak, resp. naopak, prrazn napt se nemn.
Paschenova kivka - geometrick msto bod platnosti Townsendovy podmnky
samostatnho vboje.

Obr. 5.23 Paschenova kivka Obr. 5.24 Zvislost elektrick pevnost
na tlaku plynu (T = konst.)

Stoletovv jev
Kadmu plynu pslu vlastn dvojice daj (U
z
)
min
a (ph)
min

Vzdlenost elektrod
Kmitoet elektrickho pole
Samostatn vboje lze podle tlaku rozdlit na
1. samostatn vboje pi nzkm tlaku
2. samostatn vboje pi normlnm nebo zvenm tlaku
- Doutnav vboj
Vznik v siln zednm plynu (10
0
- 10
2
Pa). Vboj se dosahuje pi nim napt ne
za normlnho tlaku; je provzen svtelnm zenm plynu (nabuzen, neprun
srky), proud je velmi mal, elektrody jsou studen.
- Obloukov vboj
Vznik pi tlacch ~ 0,1 MPa. Jde o intenzivn svtc a zeteln ohranien vboj
kruhovho prezu s velkou proudovou hustotou pi malm napt.


Obr. 5.25 Zvislost proudov hustoty plynu na intenzit elektrickho pole (T = konst.)

- Plazma
Vysoce ionizovan plyn (n
+
= n
-
)
- Vlastnosti plazmatu
velk elektrick vodivost (na rovni kovovch vodi)
velk tepeln kapacita a vodivost
zdroj emise svtla
podlh inkm elektrickho a magnetickho pole
- Vlastnosti plazmatu se mn s asem a mstem pi zmnch tlaku nebo proudu, kdy
samostatn vboje nabvaj rznch forem. Z technickho hlediska je eln lenit
samostatn vboje na dv skupiny:
1. ustlen elektrick vboje
2. vboje, pi nich je plasma v pechodnm stavu
2.1. peskok (jiskrov vboj)
2.2. sten vboje
2.3. korna (vboj podmnn velmi nehomogennm polem)
2.4. klouzav vboje
5.5.3 Prraz kapalnch izolant
- V porovnn s plyny je elektrick pevnost vy. V podstatn me zvis na ad
nhodnch a nekontrolovatelnch initel. Vedle initel uplatujcch se obecn, psob
tuh (mechanick) neistoty, kapaliny (voda) a plyny (rozputn), dle vliv materilu,
stupe istoty, tvar a geometrick rozmry elektrod.
- Teorie prrazu
1. ist elektrick prraz
Vyskytuje se u dokonale istch kapalin (velmi peliv zbaven neistot a
odplynn).
2. Tepeln prraz
Vyskytuje se u technicky istch kapalin (obsahuj vdy mal mnostv neistot,
vody a plynovch bublinek).
Nzev uebnho textu 123

Doba psoben elektrickho pole
Materil elektrod
Vzdlenost elektrod
Teplota
Obsah vody
5.5.4 Prraz tuhch izolant
- Typy prraz
1. ist elektrick prraz
Velmi rychl prraz; t = 10
-7
- 10
-8
s. Proraen msto je tvaru istho otvoru o prmru
dov 0,01 mm (tzv. propich) beze stop po oplen okol. K ist elektrickmu prrazu
dochz zejmna pi rzovm namhn.
2. Tepeln prraz
Doba rozvinut trv sekundy i minuty. Okol msta prrazu se siln oheje. Po prrazu
se objev vyplen otvor (kanl), jeho okol bv zuhelnatl; asto materil poprask,
rozkld se i tav. Tepeln prraz vznik nsledkem poruen tepeln elektrick
rovnovhy izolantu, jeho pinou je vzrst dielektrickch ztrt s teplotu.
- Grafick analza tepelnho prrazu
Clem grafickho een je uren provoznho napt, pi nm me vrobek trvale
pracovat, ani by jeho teplota pekroila mez tepeln elektrick rovnovhy ltky.

Obr. 5.26 Grafick analza tepeln elektrick stability izolantu
Teplota
Tlouka izolantu
Charakter a druh elektrickho pole (homogenn, nehomogenn pole; stejnosmrn,
stdav pole; rzov namhn)
Kmitoet elektrickho pole
sten vboje
Vlivy stench vboj v plynovch dutinkch:
a) elektrick (oblouk, vodiv drha),
b) erozivn (rozruovn stn dutinek),
c) chemick (inkem zplodin vboj na izolant),
d) tepeln (monost vzniku tepeln nestability).
Doba psoben elektrickho pole
Experimentln lze zjistit, e elektrick pevnost E
p
s dobou psoben kles. m men
napt psob na izolant, tm del doba uplyne, ne dojde k prrazu. Podle toho se
elektrick pevnost nejastji rozliuje na tyto druhy:
rzov
krtkodob
minutov (analogicky sekundov, ppadn hodinov)
trval, kter je prakticky nezvisl na dob psoben napt a odpovd napt, kter
izolant snese nekonen dlouhou dobu.
Napov asov charakteristika - viz grafick vyjden na obr. 5.27.
Souinitel bezpenosti izolace
E
E
= | (5.53)

Obr. 5.27 asov napov charakteristika tuhch izolant
Poznmka:
Rzov vlna
Rzov napt je naptm aperiodickho prbhu ve tvaru vlny. Zpravidla jde o jednosmrnou
vlnu s typickm vzrstem bez podstatnch oscilac s nslednm postupnm poklesem na
nulu.
Kontroln otzky:
1) Uvete zkladn typy prraz izolant. V em spovaj?
2) Klasifikujte elektrick vboje v plynech z hlediska vlastnost plazmatu.
3) Uvete initele ovlivujc velikost elektrick pevnosti izolant.
4) Co vyjaduje asov napov charakteristika izolantu? Jak je jej typick prbh?
5) Jak jsou vnj projevy ist elektrickho a tepelnho prrazu tuhch izolant?
Shrnut:
V kapitole je uveden fyzikln matematick popis jevu ist elektrickho a tepelnho prrazu
izolant a je podna informace o monch druzch elektrickch vboj.
5.6 Dielektrika a izolanty v pehledu
Cl:
Seznmen s pehledem dielektrickch a izolanch materil s vazbou na monosti jejich
vyuit v elektrotechnice a elektronice.


5.6.1 Klasifikace dielektrik a izolant
A. KLASIFIKACE
1. Plynn izolanty
1.1 Obecn plyny
1.2 Vzcn (inertn) plyny
1.3 Elektronegativn plyny
2. Kapaln izolanty
2.1 Minerln oleje
2.2 Rostlinn oleje
2.3 Syntetick izolan kapaliny
3. Tuh izolanty
3.1 Organick tuh izolanty
3.1.1 Prodn nzkomolekulrn ltky
3.1.1.1 Vosky
3.1.1.2 Asfalty, bitumeny
3.1.2 Prodn makromolekulrn ltky
3.1.2.1 Prodn pryskyice
3.1.2.2 Vlknit ltky na podstat celulzy
3.1.2.3 Prodn kauuk, pry
3.1.3 Syntetick makromolekulrn ltky
3.1.3.1 Termoplasty
3.1.3.2 Reaktoplasty
3.1.3.3 Elastomery
3.1.3.4 Teplovzdorn plasty
3.2 Anorganick tuh izolanty
3.2.1 Anorganick prodn izolanty
3.2.2 Sklo
3.2.3 Keramika
3.2.3.1 Kemiit (siliktov) keramika
3.2.3.2 Oxidov (kyslinkov) keramika
3.2.3.3 Bezkyslkat keramika
B. ODKAZ
Detailn klasifikace
- viz kap. 5.6.2. Tuh anorganick a organick izolanty
5.6.3. Plyny a kapaln izolanty
5.6.2 Tuh anorganick a organick izolanty
A. KLASIFIKACE

3. Tuh izolanty
3.1 Organick tuh izolanty
3.1.1 Prodn nzkomolekulrn ltky
3.1.1.1 Vosky
parafin, ceresin, vel vosk, zemn vosk (ozokerit)
3.1.1.2 Asfalty, bitumeny
3.1.2 Prodn makromolekulrn ltky
3.1.2.1 Prodn pryskyice
elak, kalafuna, koply, jantar
3.1.2.2 Vlknit ltky na podstat celulzy
papr, lepenka, textiln izolanty
3.1.2.3 Prodn kauuk, pry
3.1.3 Syntetick makromolekulrn ltky
3.1.3.1 Termoplasty
polyetylen, polypropylen, polystyren, polyvinylchlorid,
polyizobutylen, polymetylmetakrylt, polytetrafluoretylen,
polychlortrifluoretylen, polyformaldehyd, polyamidy, linrn
polyuretany, linrn polyestery, polykarbonty
3.1.3.2 Reaktoplasty
fenoplasty, aminoplasty, nenasycen polyestery, prostorov
polyuretany, epoxidy
3.1.3.3 Elastomery
izoprnov, butadienov, chloroprenov, silikonov kauuk,
pry
3.1.3.4 Teplovzdorn plasty
silikony, polyfenylnoxid, polysulfony, polyimidy
3.2 Anorganick tuh izolanty
3.2.1 Anorganick prodn izolanty
kemen, asbest, slda
3.2.2 Sklo
kemiit skla, kemenn sklo, fosftov sklo, bezkyslkat skla
(halogenidov, chalkogenidov)
3.2.3 Keramika
3.2.3.1 Kemiit (siliktov) keramika
porceln, kamenina, steatitov, forsteritov,
spodumenov, kordieritov,mullitov, celsinov, korundov
keramika
3.2.3.2 Oxidov (kyslinkov) keramika
slinut korund, titaniit keramika
3.2.3.3 Bezkyslkat keramika
boridy, nitridy, karbidy
Poznmka:
seln oznaen skupin a podskupin materil je v souladu s kap.5.6.1.
B. ODKAZ
Elektronick texty Elektrotechnick materily a vrobn procesy, kap. 5.3. a 5.8.
5.6.3 Plyny a kapaln izolanty
A. KLASIFIKACE
1. Plynn izolanty
1.1 Obecn plyny
N, H, O, CO
2
1.2 Vzcn (inertn) plyny
Ne, Kr, Ar, Xe
1.3 Elektronegativn plyny
SF
6
, CCl
2
F
2
2. Kapaln izolanty
2.1 Minerln oleje

a. - parafinick, naftenick, olefinick
b. - transformtorov, kabelov, kondenztorov
2.2 Rostlinn oleje
lnn, devn, ricinov olej
2.3 Syntetick izolan kapaliny
chlorovan a fluorovan uhlovodky (difenyly), organick tery, kapaln
silikony
Poznmka:
seln oznaen skupin a podskupin materil je v souladu s kap.5.6.1.
B. ODKAZ
Elektronick texty Elektrotechnick materily a vrobn procesy, kap.5.11.
Kontroln otzky:
1) Uvete klasifikaci plynnch izolant a jejich typick pedstavitele.
2) Klasifikan zaate pojmy: parafin, asfalt, kalafuna.
3) Uvete alespo pt druh termoplast pouvanch v elektrotechnice. Pipojte
i plastiksk znaky.
4) Vyjmenujte typick pedstavitele reaktoplast pro elektrotechniku.
5) Vyjmenujte zkladn skupiny anorganickch dielektrik.
Shrnut:
V kapitole je uveden pehled dielektrickch a izolanch materil v plynnm, kapalnm
a tuhm stavu.

Materiály V Elektrotechnice - Jirák, Autrata

Uploaded by

Document Information

Original Title

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Materiály V Elektrotechnice - Jirák, Autrata

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKANCH TECHNOLOGI

VYSOK UEN TECHNICK V BRN

vnitn konduktivita v oblasti nezvislosti na E (S m

You might also like