1.

Asepse, antisepse,desinfekce, sterilizace Asepse - je to neptomnost choroboplodnch zrodk (vir, bakteri, kvasinek, spor, hub) Antisepse - jde o soubor opaten a postup - clem je znekodnn pvodc nkaz na povrchu tla, sliznic a ve tknch lidskho tla - zpsob, kter vede k antisepsi se nazv dezinfekce - antisepse je zajitna pomoc aplikace antiseptik na povrch tla nebo do tlnch dutin, do rny Desinfekce - znamen nien pvodc infekce (vech choroboplodnch zrodk) fyziklnmi a chemickmi prostedky chemick dezinfekn prostedky Persteril je 40 % kyselina peroctov - inek - bakteriln (ni mikroby) - fungicidn (huben plsn) - viricidn (ni virov infekce) - edn 0,5 % desinfekce mstnost a podlah - 1 na myt rukou Ajatin vhodn na desinfekci ke Jodisol je 3% roztok jodoforinu v alkoholu -> desinfekce ke - 2% je vhodn k desinfekci a omyt gumovch pedmt, sklennch ndob, oetovatelskch pomcek, st dchacho pstroje Dodosept alkoholov roztok pro desinfekci operanho pole - neobsahuje jd - je baktericidn, viricidn a fungicidn Septonex tinktura, spray dezinfekce ke Chloramin B obsahuje chlr - 2% je uvn k myt a desinfekci podlah, gumovch nstroj, oetovatelskch pomcek, st dchacho pstroje, infikovanch nstroj Sekusept forte obsahuje formaldehyd - 1,5 % a 5% je vhodn k desinfekci a nakldn nstroj Lyzol je uren pro hrubou desinfekci podlah Betadyne desinfekce dutiny bin

2. Sterilizace

- soubor opaten, ktermi nime nebo z prosted odstraujeme vechny mikroorganismy vetn spor a vir - ped vlastn sterilizac musme pedmty mechanicky oistit (nap. kartem) v tepl vod, jehly musme proplchnout, z nstroj odstranme zbytky krve a dal zaschl sekrety prostedky fyzikln sterilizace sterilizace varem pod tlakem doba varu je 20 30 min - teplota 135C a tlak 0,3 Mpa - kovov nstroje, sklo a ic materil sterilizace horkou prou v autoklvech (kovov kotle s dvojitm pltm) - vodn pra m teplotu 125 140C a tlaku 0,07 0,25 Mpa - sterilizuje se prdlo, obvazov materil, nstroje Lukasterik - doba je 20 min - buben nebo kazetu ozname datem sterilizace sterilizace horkm vzduchem teplota 140 220C - sklo, porceln, zsypy, oleje, nkter kovov nstroje - provd se v kovovch krabicch nebo v tenkostnnch sklennch dzch - doba je zvisl na teplot (180 200C trv 20 min) - vysokovakuovan infraerven steriliztory (280C = 7 min) sterilizace zenm sterilizace gama paprsky nebo urychlenmi elektrony - umouje sterilizaci termolabilnch pedmt (jehly, stkaky) prostedky chemick sterilizace - je zaloena na sterilizujcm inku chemickch ltek pi teplot 20 100C - je urena pro pedmty, kter nelze sterilizovat pi vy teplot (guma, plasty) - postup pedmt mechanicky oistit - dme ho do desinfeknho roztoku pipravenho podle danch parametr - z pedmtu odstranme po ukonen sterilizace zbytky psobcho roztoku nebo plynu (vtinou odvtrnm) Etylnoxid je lehce prchav kapalina, pry jsou siln holav a explozivn - drd dchac cesty a spojivky - vhodn pro nstroje, textilie, katetry, optick pstroje, ic materil Formaldehyd je plyn s baktericidnmi a viricidnmi inky - psob povrchov - uvoluje se vypaovnm z roztoku nebo

3. Celkov anestzie - znecitlivn pomoc anestetik druhy celkov anestzie inhalan plyny a pry kapalin vstupuj do dchacch cest pi spontnnm nebo umlm dchn - pouv se kyslk, oxid dusn, halotan, enfluran, isofluran, ter

nitroiln podv se do ly - barbiturany (Thiopental, Metohexital) - nebarbiturany (Ketaminhydrochlorid, Hypnomidat, Propofol, neuroleptika, analgetika, opity, benzodiazepiny nitrosvalov podv se do svalu na hdi nebo do pae - u dt Ketamin rektln pouv se k sedaci a k pprav nemocnho, hlavn dt - barbiturany, benzodiazepiny endotracheln (tracheln) anestetikum vstupuje pmo trubic z pstroje do dchacch cest, pouv se velmi asto, druh inhalan anestzie ostatn jin vstupy anestetika do organismu, nap. cestou nosn, plicn druhy anestetik inhalan dl se na plyny a kapaliny, jejich pry maj anestetick nebo analgetick inek kyslk zajiuje dokonal okyslien, je zkladem a podmnkou kad inhalan anestzie oxid dusn pouv se s kyslkem v pomru 2:1 - bezbarv plyn bez chuti a zpachu, skladuje se v tlakovch lahvch Halotan nadrd dchac cesty ale vysuuje je - m vzodilatan inek (zpomal tep a dojde k poklesu krevnho tlaku) - je prchav anestetikum s menm analgetickm inkem - je 4x silnj ne ter Enfluran, Zofluran prchav anestetika, kter podstatn neovlivuj innost jater a ledvin nitroiln Thiopental podv se v 2,5% koncentraci, rozpout se tsn ped aplikac - m siln hypnotick inky a tlum dchn Hypnomidat, Propofol jejich rozpad probh v cvnm eiti a inek je 3 5 minut - jsou ji pedem naedna v ampulch, otvraj se tsn ped pouitm Ketamin pat mezi psychofarmaka se silnmi anestetickmi a analgetickmi inky - pouv se pro vechny vkov skupiny - jeho psoben oznaujeme jako disociativn anestzii, protoe odpoutv innost mozkov kry od podko svalov relaxancia ltky, kter uvoluj svalov napt, dlme je na centrln a perifern psobc relaxancia centrln psobc relaxancia v praxi se nepouvaj perifern psobc relaxancia vyvolvaj peruen penosu vzruchu na nervov plotnce - depolarizujc maj inek na dobu 3 5 min - vyvolvaj trvalou depolarizaci nitrosvalov plotnky - Suxamaetonium uv se pi vodu do anestzie - k repozici zlomenin - ke zruen ke - nedepolarizujc psob 20 45 min - inek ru neostigmin - Alcuronium, Pancuronium, Atracuronium, Vacuronium Proveden celkov anestzie pprava nemocnho anamnestick vyeten, oven pidruench onemocnn, alergie, lkov nvykovosti, oven diagnzy i indikace k vkonu

farmakologick pprava pacientovi se pedepe premedikace sloenou z vagolytika Atropinu, analgetika opitu a sedativa Diazepamu. Tuto kombinaci podvme 30 40 min ped vodem do anestzie udrovn prchodnosti dchacch cest pouvme stn a nosn vzduchovody - endotracheln nebo tracheln rourky (zavd se mezi hlasov vyzy) Prbh anestzie vod anestzie je zpravidla nitroiln, pacient usn, je zaintubovn nebo je mu piloena obliejov maska veden anestzie pacientovi jsou podvna anestetika, jeho stav je sledovn po 5-ti minutch a graficky zakreslovn, hodnotme P, TK, dchn, prokrven, barvu pokoky a sliznic ukonen anestzie tato fze nastupuje po nabyt plnho vdom, kdy je s nm mon spoluprce - pacient je pedn na dospvac pokoj, resuscitan pokoj, na JIP - pacient mus bt pod intenzivnm dohledem Lokln anestzie - vdom je zachovno povrchov, sliznin, topick infiltran (naputn) svodn blokda nervovch pleten a nerv samotnch - paramn epidurln (nervov kmeny) - mn subarachnoideln (jednotliv nervy)

- k mstn anestzii pouvme lky, kter peruuj penos vzruchu z periferie do centra nervov soustavy - pro urit druh mstn anestzie pouvme specifick ltky o urit koncentraci a o uritm mnostv - koncentraci a dvku musme respektovat, abychom nemocnho nevystavili nebezpe alergick nebo toxick reakce Toxick reakce - pznaky brnn jazyka a kolem st, pocit zkosti, kee, ztrta vdom, zstava obhu a dchn - PP 1. zajistme ivotn funkce kyslk 2. pi zpomalen tepu (pod 60/min) podme atropin i.v. 3. pi kech podme i.v. Diazepam 10 a vce mg 4. pi poklesu TK podme i.v. Efedrin, Adrenalin, Vazoxin 5. pi zstav dchn a krevnho obhu zajistme resuscitaci Alergick reakce - projev se konm erytmem - lba antihistaminika

Bezpenost opaten - run ksc pstroj a zdroj kyslku - inkuban souprava laryngoskop, endotracheln rourky, zavad, Magillovy klet - infuzn soupravy a roztoky, injekn stkaky a jehly - Atropin, Adrenalin, Vazoxin, Diazepam, Thiopental, antihistaminika, hydrokortizon Druhy mstn anestzie Povrchov, sliznin - podvme ji na sliznici dutin (nosn, stn, moov trubice) - je o vy koncentraci (4%) a je mode zbarveno, aby se pedelo zmn - pouv se na ORL, onm, pi endoskopii Infiltran - anestetikum vstikujeme pod msto plnovanho ezu a do jeho okol - ped aplikac provedeme aspiraci - koncentrace je 0,5 a 1 2% - nstup inku je za 5 minut Svodn - podvme j do blzkosti nervov pleten brachiln, axilrn, femorln atd. - ztrr citlivost akrlnm smrem potvrd nstup inku Epidurln - podv se do epidurlnho prostoru vn od tvrd mn pleny - kon v mst velkho tlnho otvoru a proto se anestetikum nedostane do mnho a lebnho prostoru - sprvn zaveden jehly potvrd nasvn vzduchu Mn, subarachnoideln - anestetikum podme pmo do mnho prostoru, kter je propojen s nitrolebnm prostorem - vku anestezie potvrd neurologick vyeten - pokud se anestetikum dostane k prodlouen me -> ohroen ivotnch funkc - nesmme tuto anestezii pouvat pi oku, nitrolebn hypertenzi, srden onemocnn - indikace hrz, doln konetiny, podbiek, chronick plicn onemocnn Mstn nitroiln - podn anestetika do ly horn konetiny pi jejm zakrcen nad mstem vpichu - dnes se pouv mlo Druhy anestetik Mstn anestetika - jsou to ltky s aminovou nebo esterovou vazbou na aromatick jdro - estery maj krtk poloas a hydrolyzuj se spontnn - aminy jsou stabiln - podvme k prodlouen inku vazokonstrikn ltky Adrenalin Farmaka - aplikujeme Mezokain, Xylokain, Markain 4. Ptl patologick komunikace mezi orgny (vnitn) nebo s konm povrchem (vnj) vrozen / zskan (znt, ndor) / terapeutick (anastomza, stomie)

dg . - sond, fistulografie ter. - excize, een piny. Pp. rozen za elem dokonalej drene, pak se spontnn uzave. Ved patologick defekt povrchu tla nebo sliznice se patnou tendenc k hojen. et. - trauma (obzvl. opakovan, radian), ischemie, neurologick on., infekce, ndor kompl. - penetrace, krvcen pi nahlodn velk cvy, infekce, jizven ter. - dle piny, excize nekrotick tkn, pp. resekce okol, kryt konm transplanttem Cysty patologick dutina s vlastn stnou a vstlkou solitrn / mnohoetn obsah - serzn, hlenov, koloidn, hemoragick tekutina, maz, plyn et. - uzavenm vvodu lzy (retenn cysta), hyperplzie epitelu, vrozen, parazit (stna je pak tvoena samotnm parazitem) pseudocysty - rozpadem tkn a resorbc zbytk, ohraniena pouze okoln tkn a vazivem. V mozku, ndorech, po pankreatitid. ter. - marsupializace, odstrann do zdrav tkn, pseudocystoenteroanastomza Vedy arteriln Nejsou ptomny pigmentace ani ekzematizace, ke je tuh bez konch adnex, studen, puls na dorzu nohy nehmatn. Ved je pokryt lutm povlakem nebo ernou nekrzou. Index TK - kotnk/pae = 0,5 - 1; vede ke claudicatio intermitens Index TK < 0,5 vede k ischemii, bolesti, vznik riziko gangrny Lba: - rekonstrukce cvn cirkulace (PTA - perkutnn transluminln angioplastika), debridement (vyitn, vetn mechanick oisty), vazodilatan lba, odstrann bolesti (analgetika), fyzikln lba - TNS, Vasotrain, zkaz kouen. Je-li tlak men dopplerem vlee nad kotnkem < 70 mmHg je indikovna jen neelastick band! Vedy smen Kompresivn lba se d podle bolestiv reakce pacienta; objev-li se po piloen bande, mus bt tato odstranna. Elastick obvaz me opt nemocn tolerovat po chirurgick prav arteriln insuficience a venzn komponenta se tm uprav (viz doporuen postup). Vedy diabetick Kombinuj se zmny: a) arteriosklerotick, b) mikroangiopatick (zven permeabilita, edm, zten difze kyslku), c) neuropatick (redukce taktilnch pocit, vnmn vibrac a zmn teploty, riziko infekce z hyperglykemie). Lba: optimln kompenzovat diabetes mellitus, TK na kotnku < 80 mmHg je znmkou arteriln ischemie, prevence infekc (mykotickch, bakterilnfch), lba edmu,

odlehen zevnho tlaku (prevence odrek, otlak - speciln obuv), pevn such oetovn ved, udren such gangrny (alkoholov obklady, nkdy i hydrokoloidy). Vedy vaskulitick Zsady: vyeten i len specialistou, mrn topick lba po debridementu, odstrann bolesti, ast lba kortikosteroidy a cytostatiky. Pati sem mnoho rznorodch stav (revmatoidn artritida, systmov lupus erytematodes, lymfomy, leukemie, zntliv stevn onemocnn). Ptomny bvaj imunologick zmny. Klinick obraz je velmi variabiln od erytmu pes purpury, puche, pigmentace a po nekrzy a vedy. Ulcerace bvaj extrmn bolestiv, mstn lba je druhotn, obklady s NaCl zvyuj vtinou bolest, spe se doporuuj kalcium-algintov obvazy, snenlivost hydrokoloid. Abscesy a ptle Ascesy a ptle jsou produkty rozen praskliny nebo vedu mucosy pes stevn stnu do dal smyky steva, nebo do dal stevn tkn. Absces je vtinou zpsoben vlevem stevnho obsahu do pobinin dutiny. Terminln ileum je nejpravdpodobnjm potenm bodem vzniku abscesu, kter se zde vyskytuje u 15-20% nemocnch s CN. Typickm klinickm pznakem je horeka a bolest bicha. Laboratorn vsledky projevuj zvenou hladinu leukocyt. Klasickou diagnostickou metodou je CT(potaov tomografie), vyeten za pomoci kontrastn ltky(barium) a v neposledn ad ultrazvuk(sonografie). Nasazen irokospektrch antibiotik a drenovn vykazuje pi lb spolehliv vsledky. I pes tuto spolehlivost me dochzet k dalm komplikacm, kdy je teba pro postupujc zntliv loisko napadajc okoln tkn postienou st steva chirurgicky odstranit. Ptle se vyskytuj u 20-40% nemocnch s CN. Vtina z nich m formu enteroenterickch nebo enterocutanelosnch. Bez ohledu na umstn maj ale vtinou shodnou podobu, kdy hlubok znt pronik do pilehlho orgnu nebo ke. Nejastji je postieno terminln ileum. Enetroenterick ptle se zdkakdy projevuj njakmi zsadnmi symptomy. Pouze ptle vtho prmru a hlubho charakteru na tenkm stev mohou vyvolvat symptomy jako malabsorbci, prjem, a vhovou ztrtu. Asymptomatick ptle nevyaduj nevyaduj akutn lbu. Vzhledem k tomu, e mohou bhem asu mnit svj charakter, je mon pomoc pslun lby pracovat na jejich uzaven. Nejlepch vsledk je prozatm dosahovno s ppravkem Remicade. Po vysazeni terapie vak bohuel asto dochz k optovnmu oteven ptle. V ppad recidivujc ptle je mon pistoupit k chirurgickmu een.

5. NEKRZY
Pod nekrzou rozumieme loklne odumretie buniek a tkanv v rmci ijceho organizmu, ktor presahuje fyziologick hranice zanikania a obnovovania buniek v organizme. V mikroskopickom obraze sa proces odumierania buniek prejavuje najvraznejie zmenami na jadrch ale aj v cytoplazme buniek, na bunkovch membrnach a v medzibunenej hmote. Zmeny na jadrch:

pyknza je charakterizovan zahustenm chromatnu, ktor sa farb intenzvnejie modrofialovo. Jadro je pritom zvraten, deformovan a zmenen hyperchromatza - stred jadra bva svetlej, intenzvne sfarben a do hrudiek vyzran chromatn sa presva k hraniciam jadra (nstenn hyperchromatza), alebo aj prestupuje za hranice jadra (puanie chromatnu) karyorexa - jadro sa rozpad na mnoh vrazne sfarben hrudky. Sasne sa rozpad aj jadrov membrna a hrudky chromatnu mono njs v celej cytoplazme kon karyotexa - chromatn sa rozpad na vie i menie hrudky bizarnch foriem, ktor pretrvvaj v nekrotickom loisku pomerne dlh dobu (charakteristick pre zmeny pri sopavke) karyolza - chromatn sa rozplynie, postupne sa strca aj jadrov membrna, take nakoniec jadro plne vymizne. Zmeny v cytoplazme buniek sa prejavuj zvenou eozinofliou, postupnou lzou, alebo vyzranm cytoplazmy. Postupne dochdza aj k rozpadnutiu bunench membrn. Podobn zmeny nastvaj aj v medzibunenej hmote, ku ktorm pristupuje bobtnanie a nakoniec aj lza vlknitch truktr. V dsledku tchto zmien sa nekrotick okrsok tkaniva stva homognnym, farb sa pinavoerveno a strcaj sa v om bunkov truktry. Miestami v om mono pozorova zbytky rozpadnutho jadrovho chromatnu. Na ultratrukturlnej rovni mono pozorova zmeny na mitochondrich, ktor strcaj kristy, menia sa na vakuoly alebo sa zahusuj a mizn. Postupne sa rozpadva endoplazmatick retikulum, mizn ribozmy. Rozpadvaj sa aj membrny lyzozmov, jadr sa zmenuj a zahusuje sa ich chromatn. Rozdelenie nekrz. Poda makroskopickho vzhadu, prin vzniku, charakteru postihnutho tkaniva a priebehu zmien rozdeujeme nekrzy na: koagulan kolikvan gangrny Koagulan nekrzu - charakterizuje vyzranie bielkovn v odumretom tkanive, m sa vytvraj svetlejie sivolt such loisk. V mikroskopickom obraze spoiatku ete me by zhruba zachovan truktra pvodnho tkaniva. Neskr sa vak men na homognnu, prp. jemne zrnit masu miestami posiatu zbytkami rozpadnutho jadernho chromatnu. Na okraji nekrotickho loiska pozorova hypermiu a postupn infiltrciu zpalovmi bunkami, prevne neutrofilnmi granulocytmi, ktor mu prestupova aj do nekrotickej masy. Takto sa vytvor tzv. demarkan val ako sas nastupujcich reparanch procesov. Niekedy v nekrotickej mase mono pozorova aj rzne vek, intenzvne modrofialovo sa farbiace tvary, ktor predstavuj precipitovan vpenat soli v procese dystrofickej kalcifikcie. Kolikvan nekrzu (malciu) charakterizuje stekutenie odumretho tkaniva. Prichdza v tkanivch bohatch na vodu a tuky ako je CNS (encephalomalatio) ale aj v inch tkanivch ako napr. pca alebo abscesy. Vznik postupnm enzmovm rozpanm odumretho tkaniva s uvoovanm znanho mnostva tkanivovch tekutn. Mikroskopicky v nervovom tkanive pozorujeme rozpad nervovch i gliovch buniek, ako aj vlkien, ktor sa spoiatku farbia slabo eozinofilne, neskr mu vytvra pomerne rozsiahle, opticky przdne plochy. Menie zoskupen loisk malcie mu vytvra pongizny vzhad nervovho tkaniva. Na v okraji losk sa nachdzaj bunen elementy v rznych tdich nekrobiotickho rozpadu. Sasne na okrajoch loiska dochdza k mnoeniu gliovch buniek, ktor sa zaokrhuj, strcaj svoje vbeky a v ich cytoplazme sa nachdzaj drobn zrnieka pozostvajce z fagocytovanch lipidov a tkanivovho detritu (tzv. zrniekov bunky). Kazeznu nekrzu charakterizuje ltav farba nekrotickho loiska v dsledku steatzy

odumierajcich buniek. Mikroskopick obraz sa v zsade neli od koagulanej nekrzy. Nakoko je typick pre granulomatzne zpaly, najm TBC, jej loisk bvaj ohranien granulanm tkanivom. Zenkerova nekrza svalstva navzuje spravidla na jeho hyalnov dystrofiu, preto sa tie oznauje ako hyalnov nekrza svalov. Svalov vlkna s rozren, strcaj priene pruhovanie, sarkoplazma sa homogenizuje. Jadr svalovch buniek podliehaj pyknze a postupne vymizn, homogenizovan sarkoplazma sa priene rozpadva na rzne vek hrudkovit fragmenty. Neskr v postihnutch okrskoch mono pozorova vraznejiu bunen infiltrciu, najm histiocytami, ako vraz nastupujcich reparatvnych procesov. Zmeny s charakteristick najm pre nutrin svalov dystrofie. Gangrny. Loisk odumretho tkaniva mu by vystaven sekundrnym vplyvom najm vonkajieho prostredia, ktor potom modifikuj jeho al rozvoj. Takto formy sa oznauj ako gangrny. Odumret tkaniv, najm na povrchu, tela strcaj tekutinu (such gangrna, mumifikcia) alebo mu by infikovan hnilobnmi baktriami (vlhk gangrna) i plynotvornmi baktriami (plynov gangrna). such gangrna sa mikroskopicky jav ako zanajca koagulan nekrza. Histologick truktra postihnutho pvodnho tkaniva je zastret avak do znanej miery pretrvva, objem buniek je zmenen, jadr s pyknotick, alebo rozpadnut so zbytkami chromatnu vlhk gangrna mikroskopicky predstavuje premiean okrsky koagulanej a kolikvanej nekrzy asto s nlezom tyinkovitch grampozitvnych baktri a pigmentov, najm hemosidernu plynov gangrna sa mikroskopicky charakterizuje nlezom rozsiahlejch losk odumretho prp. degenerovanho tkaniva s bunenou infiltrciou a krvcaninami. Npadn je vskyt ojedinelch alebo mnohch rzne vekch opticky przdnych vakuol, ktor vznikaj v dsledku tvorby plynov v tkanive prtomnmi plynotvornmi baktriami.

6. Pooperan oetovn nemocnch Bezprostedn po operaci pod dohledem anesteziologa dokud nem stabilizovan obh, spontnn nedch a nem kalac a polykac reflex hroz obrna dch. sval, zvracen a aspirace, laryngospasmus ideln na probouzecm pokoji Nsledn pe podle zvanosti vkonu a stavu na lkovm chir. odd. nebo na JIP (pac. s poruchou cirkulace, dchn nebo hemokoagulace, po torakochirurgii, velkch nitobinch vkonech, s komplikacemi, seps) operatr s anesteziologem ur ordinace pro zbytek dne a dl Zkladn fce - men TK, pulsu, dechov fr., pp. CT, pjem a vdej tek. Poloha na zdech speciln (pi vkonu na hlav v polosed) ast polohovn, prevence dekubit (viz Error: Reference source not found) Bolest neopitov analgetika : Tramal, Prokain v infzi

 opity : Dolsin, Morfin neuroplegika : Droperidol (t antimetikum) Spnek - hypnotika Hygiena Nausea - neuropleg., cisaprid Moen - zstava z dv. : psychickch, poloha vlee, bolest bin stny, ochabnut svaloviny mo. mch., spasmy svra nevymo-li se do 8 hod., vycvkovat parasympatomimetika : Ubretid, Syntostigmin Odchod plyn a stolice - zstava stevn perstaltiky po nitrobinch a ato i nitrohrudnch vk. zven plynatosti vzedmut bicha, pocit tlaku, nevolnost, vytlaen brnice povrchn dchn Ter. - Syntostigmin, rektln rourka na 1/2 hod. Nedojde-li k odchodu plyn do 4 dn pomlet na paralyt. ileus Stolice by mla odejt do 1 dne po plynech, jinak : glycerinov pek, mal klyzma Vodn a elektrolytov rovnovha Naruena - ped operac chirurgickm vkonem (krvcen, odpaovn z obnaench tkn, ) pooper. prbhem (zvracen, prjem, ztrta ptl, stomi, retence vody a Na dsledkem perfuse ledvin a vyluovn ADH) Dg. : Anamnza - slabost, ze, bolest hlavy, nechutenstv Klin. nlez - turgoru, suchost sliznic - diurzy, TK, CT, pulsu - hct, zmna hladin iont v sru a moi, osmolality, ABR, krevnch plyn Ter. : Zkladn poteba - 100 ml/kg na prvnch 10kg + 50 ml/kg na druhch 10kg + 20 ml/kg na dal u dosplch 35 ml/kg/den Prevence trombembolick n. - viz Error: Reference source not found Pe o oper. rnu - kryta obvazem Prosakuje-li sejmout obvaz, zkontrolovat, stavt krvcen, revidovat Pevaz po 24 - 48 hod. pi odstraovn drn prosakuje-li sekret z ptle, drnu, poko jinak po 3 dnech s kontrolou rny Stehy - 7.den Rehabilitace Dechov - hlubok dchn po nkolik minut Aktivn pohyby HK a DK, nebo aspo pasivn Vstvn - co nejdve, obv. 1. pooper. den Viva

7. Pprava nemocnho k oper. Cl - snit riziko operace, zabrnit komplikacm Obecn / speciln (pi dalch chorobch, uritch vkonech)

Anamnza - hlavn : pedchoz op., krvcivost, alergie, DM, probhajc respir. inf Fyz. vyeten - hlavn : srdce, plce, TK, puls, dechov fr., hmotnost Laboratorn v. KO, sedimentace, hemokoagulace, krevn skupina elektrolyty, jatern testy, urea, kreatinin mo v. sedimentu RTG srdce + plic EKG Gynekologick vy. Pjem na chir. odd. - obv. 24 - 48 hod. ped vkonem, na vkony v lok. anestezii v den vkonu. Pprava na vkon - obecn celkov koupel, pprava a oholen op. pole lan aludek (min. 6 hod.), pp. sonda pi obstrukci GIT, oderpn a vplach hadic, pokud pac. v posl. hodinch jedl od rna nept, nekouit vyprzdnn stev (dieta, laxancium), pi vkonech na tlustm stev ortogrdn (hypertonick roztok per os, nesm bt pekka) a retrogrdn (klyzma), souasn ATB a roztoky v infuzch vypr. moovho mche, pp. zaveden katetru odloen umlho chrupu zakryt vlasat . hlavy Pprava na anestezii prepremedikace - veer ped v. premedikace Trankvilizr - Rohypnol Opit - Dolsin Parasympatolytikum - Atropin intramuskulrn 45 min. ped zatkem anestezie, pp. intravenzn 10 min. ped pac. ji nevstv Psychick pprava pouen a souhlas (o jak jde vkon, alternativy lby, pooperan prbh, mon komplikace) psychofarmaka Prevence trombz heparin 3 * 5000j s. c. antitrombotick punochy Speciln pprava pac. na kumarinech pevst na heparin (20 000j /d.) diabetiky na PAD pevst na inzulin, monitorace glykemie, glykosurie u akutnch ppad lba oku, rozvratu vnit. prosted. Orientan podle hct, iontogramu, osmolality sra a moi, TK, CT kardiovaskulrn on. kardiotonika COPD, asthma likvidace infekce ped vkony na hrudnku : plicn fce (VC, FEV1), krevn plyny. Dechov gymnastika.

obstrukn ikterus vede ke sn. absorpci vit. K Kanavit jatern insuficience glukoza, vitaminy, aminokyseliny on. ttn lzy doshnout eutyrezy dlouhodob lba kortikoidy zvit dvky autotransfuze

8. Pprava oper. slu, oper. skupiny a oper. pole ped op. (pprava operanho tmu,ic materily, zpsoby t) Operan oddlen sestv z : Operanch sl oddlen aseptick a septick zaoblen zkout, omyvateln povrch klimatizace, laminrn proudn vzduchu teplota 20oC, vlhkost 60% germicidn zie antistatick podlaha Operan stl univerzln nastaviteln s elektr. ovldnm deska prchoz pro RTG zen Bezestinn operan lampa studen svtlo na kloubovm mechanismu dal svtla nhradn el. zdroj Pstroj pro elektrochirurgii Monopolrn elektrody - jedna na pacientov tle, druh jako n, vymniteln. Bipolrn - mikrochirurgie. odlin proud a frekvence na ezn a koagulaci Anesteziologick pstroj Dal pstroje - odsvaka ( i ultrazvukov), Laser, RTG, Sono, vrtaky, Stolek s nstroji Umvrna Anesteziologick ppravna Sklady Sterilizace Pprava slu dle operanho programu. Instrumentka pipravuje nstroje na sto, prdlo, roztoky Pprava oper. skupiny slov prdlo, epice, stenka, galoe, zstra Myt - od prst k loktm Desinfekce rukou Steriln empr, rukavice Pprava oper. pole

pacient uloen do patin polohy, fixace konetin, neutr. elektroda. desinfekce tamponem v kletch, smrem od pedpokl. ezu, 3 krt pp. samolepic folie ohranien roukami

Sutura Stehy : jednotliv, matracov pokraujc -pehazovan, nepehazovan Kovov svorky Tkov lepidlo Primrn s. Primrn odloen s. - po 3-8 dnech se pi klidnm nlezu zauzl Sekundrn s. - pokud inf. rna ist granuluje Sekundrn odloen - po excizi granulujcch okraj Odstraovn steh - 6 -10. den, dve na hlav (vzhled, prokrven) Uzlen nejmn 3 uzly, protichdn run, pomoc penu Chirurgick jehly
k it a podvazovn mus bt pevn, prun, hladk povrch, dobe vybrouen, dobe sterilizovateln, z nerezov oceli 1) 1) chirurgick oukov jehly tlo, hrot, ouko rovn / zahnut nevhoda velk traumatizace 2) 2) chirurgick atraumatick jehly tlo, hrot vlisovan nvlek (ivoin, rostlinn, uml) 3) 3) chirurgick podvazov jehly

ic materil 1) 1) a) b) c) 2) 2) a) b) c)
vol chirurg vzhledem ke vem faktorm ovlivujcm operan rnu rozdlen: z hlediska pvodu a) prodn catgut, hedvb, len b) syntetick silon, polyester, orsilon c) anorganick kov z hlediska doby vstebatelnosti a) vstebateln b) nevstebateln c) absolutn nevstebateln 7 12 dn

vstebateln materil: - catgut prost

- catgut 1x chromovan - catgut 2x chromovan

30 40 dn 60 70 dn

9.Vyeten chirurgicky nemocnho:

Fyz. vyeten - hlavn : srdce, plce, TK, puls, dechov fr., hmotnost Laboratorn v.

KO, sedimentace, hemokoagulace, krevn skupina elektrolyty, jatern testy, urea, kreatinin mo v. sedimentu
RTG srdce + plic EKG Gynekologick vy. zkladn vyeten zkladn hematologick a hemokoagulan vy., Bch (urea, tuky, gly, ionty, enzymy), Bch moe (M + S), rtg srdce a plic, EKG, intern vyeten (P, TK, v, m) pro anestezii

speciln vyeten zvis na druhu operace; nap. irigogrf, endoskopie, gynekologick vyeten, cvn vyeten

10.zkladn chirurgick pojmy, dlen chorurgie:

Zkladn nomenklatura chir. vkon

Vkony krvav (operace) nekrvav diagnostick - invazivn, neinvazivn terapeutick radikln paliativn jedno-/vcedob plnovan / akutn / urgentn
Aseptick - neotvr se GIT Mesoseptick - monost nlezu inf. loiska, oteven GIT Septick - clen oeten infik. org.

Incize - rozznut ke, abscesu

-tomie - otevn dutiny tln n. dut. org. -lithotomie - odstrann kamene Discize - rozpolcen Diagnostick. v. : excize - vyznut . chorob. lo. punkce exkochleace

Terapeut. v. : Extirpace - cel chorobn loisko Resekce - st orgnu, u dutch nsleduje : anastomza (end to end, end to side) stomie nstnn axiln, dvouhlavov terminln -ectomie - odstrann org. Amputace - odstrann konenho oddlu nkter sti tla Exartikulace - snesen kon. v kloubu Implantace Transplantace Sutura

Vvoj chirurgie dal vzniknout tmto novm oborm:ROZDLEN CHIRURGIE Anesteziologie. Do 50. let dvactho stolet psluelo provdn anestzie chirurgm. Pro svou nronost dolo k odtpen tohoto oboru a jeho rozvoji jako samostatn kategorie. Dnes je tento obor provdn spolen s resuscitac na specializovanch anesteziologicko - resuscitanch oddlench. Urologie vyvinula se jako speciln obor zabvajc se chorobami a porannmi uropoetickho systmu. Pro svou obsanost ji adu let existuje jako samostatn obor. Kardiochirurgie pro svou vjimenost, nronost na vchovu personlu, operan a pstrojovou techniku jsou zizovna centra, kter provdj operace na srdci a velkch cvch pro vrozen srden vady, vady zskan, akutn srden onemocnn eiteln chirurgicky. Soust npln prce je na nkterch vybranch kardiochirurgickch pracovitch t provdn transplantac. Hrudn chirurgie je obor zabvajc se chirurgickm eenm chorob hrudnku. Vtina vkon je provdna na plicch. Dtsk chirurgie. Tento obor se vyvinul na zklad poznn, e dt nen zmenen nemocn. Chirurgicky nemocn dti vyaduj jinou pi ne dospl pacienti. Nroky na metabolizmus, operan techniku i pooperan pi jsou zcela rozdln. Tak ada chorob a zejmna vrozench vvojovch vad se v dosplosti vbec nevyskytuje. Naopak mnoh choroby v dosplosti bn se u dt nevyskytuj vbec nebo zcela vjimen. Tyto poznatky vedly k nutnosti vzniku specielnho oboru, kter klade zcela jin nroky na dtskho chirurga ne na chirurga pro dospl. Plastick chirurgie se vylenila z chirurgie pro svou specifinost v npravch dsledk vrozench vad, tkch porann, pozdji i poplenin. Tento obor se dle rozvjel samostatn a dal vzniknout novmu oboru estetick (kosmetick) chirurgii. Ortopedie byl pvodn spe konzervativn obor. Postupnm vvojem dochzelo ke stle vt radikalizaci. Ortopedie pebrala osvden postupy z chirurgie pohybovho apartu, a se stala samostatnm chirurgickm oborem. Jednotliv obory se odtpovaly a osamostatovaly, zstv vak poteba komplexnho pohledu na nemocnho. A tak se asto stv, e se nad tce nemocnm i porannm pacientem schz tm odbornk jednotlivch obor, jejich matkou byla chirurgie, a tak odbornk obor nechirurgickch, aby dky svm znalostem a zkuenostem doshli koordinovan co nejlepho vsledku pro pacienta. Pkladem takov optimln spoluprce je traumatologie, obor zabvajc se sdruenmi a mnohoetnmi porannmi 11.Infekce v chirurgii:

 zdroj - infikovan tk, ke, GIT, operan skupina, materil, vzduch, pi pevazech vhodn podmnky - zhmodn, nekrotick tk, hematom obvykle vce mikrob Vskyt - podle druhu operace : ist op., plnovan vkon - do 2% ist kontaminovan (oteven GIT, UGT) - 5-15% Kontaminovan (znt v org., vylit st. obsahu) - 10-20% Infikovan (hnisn, perforace) - nad 50% Projevy mstn pznaky zntu - zarudnut, napt ke, bolestivost, vytkn hnisu mezi stehy, fluktuace celkov : horeka, maltnost podvnm ATB mohou bt zasteny Lab. vy. KO, sed. Mikrobiologie str, exsudt, vzorek tkn ped podnm ATB aer. i anaer. kultivace Srologie RTG - plyn, hladina v dutin Sono Terapie Porann - revize, excize devitalizovan tkn, sutura Oper. rna - povolit nkolik steh, exsudt odtee, pp. rozpustit celou rnu, drenovat. Nechat otevenou, krt obvazem s Rivanolem. Absces - incize, dren Flegmona - incize, kontraincize Anaer. inf. - vplachy fyziol. roztokem a H2O2, excize, dren, amputace Imobilizace Antibiotika Prevence dodrovn asepse a antisepse peliv oet. rny (RES) ATB preventivn pi kontaminovanch operacch, implantaci cizorod. materilu 1-2 hod. ped., maximln 24 hod. Pyogenn inf. stafylokoky, streptokoky, pneumokoky, pseudomondy, E. coli ohranien / en Pznaky

Mstn - bolest, pocit napt, zarudnut, zduen, fluktuace, spontnn provalen Celkov - horeka, tachykardie, zhoren celk. stavu Absces roztaven nekrot. tkn, ohranien granulan tk. stafylokoky hnis smetanovit, naloutl, bez zpachu strep., pneum. dk, lutozelen ps. modrozelen, nasldle smen inf. v. anaerob kolibacilrn zpach Ter. - I, D Kon A.: folikulitis furunkl karbunkl Hidradenitis Nitrobin absces Et. - trauma, operace, perforace GIT, hematogenn cestou, ischemie Lok. - subfrenick, subhepatick, periapendikulrn a perikolick prostor, pnev Pzn.- horeka (intermitentn, pp. 2. tden po operaci), sepse s hypotenz DG - palpan resistence Sono, CT Ter. - revize, incize, proplach, dren, ideln bez kontaminace okol Empym - hnis v preform. d. Flegmna difusn se c znt pojiva podko, subfasciln prostory, mediastinum, retroperitoneum serzn exsudace, nekrzy, hnisn lymfangoitis, lymfadenitis tk celkov stav s tesavkami Ter. : znehybnn, ATB revize, incize, kontraincize, dren amputace Devnat (Reclusova) flegmna mlo virulentmi bakteriemi u oslabench osob na krku, inf. z stn dutiny prknovit tuh infiltrt, bez bolesti po ATB kolikvuje, pak I a D Celkov inf. : Sepse - viz Pyemie - tvo-li se metastatick loiska Anaer. inf. - prev., AI rann Pvodci : Clostridia, anaer. streptokoky, peptokoky, bakteroidy Rizikov jsou rny zneitn pdou, stevnm obsahem, tsky, nekrotick tkn. Vznik edm a plyn. Tetanus

neurotoxin tetanospasmin ID 4-14 dn Klinika bolest v rn svalov rigidita, trismus, opistotonus, dechov insuf., kee Terapie excize, debridement toxoid, antisrum kortikoidy, fenobarbital + diazepam sukcinylcholin a zen ventilace ATB, monitorace vnitnho prost. Prevence Zkladn okovn - 3*0,5ml Alteana (po 6 tdnech a 6 mscch), peokovn po 10 letech Dti - Alditepera, peokovn ve 3, 6 a 14 l. Pi porann : Neokovan - 0,5 ml Alteana + 250 j TEGA Okovan ped 10 a vce lety - oboje 2-10 l. - peokovn 0,5 ml Alteana do 2 l. - nic Epifasciln plynat flegmna plyn tskn pocit napt v rn ke kolem rny je ervenohnd, vytk hndav sekret teplota, puls Plynat sn (klostridiov myonekrza) bhem 3 dn siln bolest, otok, tskn, serzn vtok nebo i such rna, ern ke tk stav, tachykardie, horeka, por. vdom, anmie, multiorgnov selhn mikroskop. vy. vtru (G+ tyky). Anaerobn kultivace, ale na vsledek se neek. RTG : plyn zpeen svaly Terapie : podln incize, nekrektomie, promyt 3%H2O2, rnu ponechat otevenou infusn ter., ATB (G penicilin v megadvkch + metronidazol) hyperbarick oxygenace 300 kPa, 2/den po 2 hod. antigangrenzn srum (GASEA) Prevence dokonal chir oetovn ran, odstrann cizch tles a devitalizovan tkn. U hlubokch, trnch a siln zneitnch ran ATB. dkladn pprava steva a operanho pole v okol konenku ped operacemi ???Dleit specif. infekce Tuberkulza Syfilis Aktinomykza Antrax

Sepse u chirurgicky nemocnch Sepse, septikmie - stav, kdy do krevnho obhu pronikaj bakterie a jejich toxiny Pymie - do kevnho o. pronikaj shluky bakteri, vznikaj infikovan emboly a abscesy Septick ok - bakterie a jejich produkty zpsob poruchu cirkulace, jejm nsledkem je nedostaten perfze tkn Sepse Pvodci : stafylokok, pseudomonas, proteus, enterokok, E. coli, Klebsiella asto nozokomiln inf. rezistentnmi kmeny Etiologie po chir. vkonu - v rn, v hloubji uloench tknch po traumatu generalizac pvodn lokalizovan inf. - znt moovch cest s obstrukc, cholangoitis, peritonitis, septick potrat popleniny katetry : intravenzn, moov, peritoneln snen imunita - celkov tk stav, ndorov on., lba imunosupresivy, cytostatiky Pznaky horeky s tesavkami (hlavn veer), urychlen tepu i dechu schvcenost, neklid, delirium Ke - such, hork, mohou bt exantmy, podkon krvcen Oschl jazyk, zvten slezina Dal vy. KO - leukocytza s neutrofili a posunem doleva, anemie hemolytick ikterus ptrn po zdroji - RTG, sono, CT mikrobiologie - kult. ze suspektnch loisek, moi, hemokultury. Vetn citlivosti. Terapie Lokln zntliv loisko chirurgicky (odstranit, incidovat, drenovat), odstrann infik. katetr, cizch tles Celkov ATB hrazen tekutin, prava vnitnho prosted, tranfuze Septick ok nsledek rozvinut sepse

12.Absces, flegmona,furunkl,karbunkl,erysipel Absces roztaven nekrot. tkn, ohranien granulan tk. stafylokoky hnis smetanovit, naloutl, bez zpachu strep., pneum. dk, lutozelen

ps. modrozelen, nasldle smen inf. v. anaerob kolibacilrn zpach Ter. - I, D Kon A.: folikulitis ,furunkl karbunkl Nitrobin absces Et. - trauma, operace, perforace GIT, hematogenn cestou, ischemie Lok. - subfrenick, subhepatick, periapendikulrn a perikolick prostor, pnev Pzn.- horeka (intermitentn, pp. 2. tden po operaci), sepse s hypotenz DG - palpan resistence Sono, CT Ter. - revize, incize, proplach, dren, ideln bez kontaminace okol Flegmna difusn se c znt pojiva podko, subfasciln prostory, mediastinum, retroperitoneum serzn exsudace, nekrzy, hnisn lymfangoitis, lymfadenitis tk celkov stav s tesavkami Ter. : znehybnn, ATB revize, incize, kontraincize, dren amputace Devnat (Reclusova) flegmna mlo virulentmi bakteriemi u oslabench osob na krku, inf. z stn dutiny prknovit tuh infiltrt, bez bolesti po ATB kolikvuje, pak I a D Infekce stafylokokov Folliculitis znt vlasovho mku Furunculosis znt vlasovho mku a okol Carbunculus splvav znt nkolika folikul Terapie stafylokokovch infekc spontnn vyhojen, jednoduch chirurgick zkrok nutn chirurgick zkrok a celkov atb terapie antibiotika: Oxacilin Augmentin, Unasyn cefalosporiny I. a II. gen. rezerva: Vankomycin, Teicoplanin Streptokokov kon infekce Lymphangoitis - znt podkonch lymfatickch cv Erysipelas - ke i podko, celkov pznaky Impetigo Nekrotizujc fasciitis - infekn gangrna Lba konch streptokokovch infekc: Penicilin v ppad infekc STPY Erytromycin /makrolidy/ v pp. alergie na PNC Cefalosporiny I. a II. gen. Klindamycin /,,masorav streptokoky/

13.Zsady chirurgick dietetiky KPLEM je pprava nemocnho ke specilnm vyetenm, nhrada ltek pi negativn duskov bilanci, eten operovanho orgnu.Potrava mus bt volena tak ,aby byla pro nemocnho dobe straviteln a nezatovala chorobn organizmus.Mus bt dostaten co se te mnostv i sloen.Stravitelnost je urena dvma faktory: prvn je druh potravy, druh je zpsob ppravy: Nelze opomenout mechanickou ppravu-tekut, kaovit,tuh. V obdob pedoperan dv skupiny: 1) nemocn s akutnm stavem- stav nedovol pjem potravy sty nebo omezen na nedostaten mnostv potravy.2) s chronickm onemocnnmnen vhodn omezen otravy-musme volit druh diety tak, aby podvan potrava nepsobila nemocnmu obte, mla dostaten pjem ivin , vitamn a KJ.Nkter onemocnn ped operac speciln dieta-dieta pi koncentranm stavu, ped RTG vyetenm.PO operaci snaha o co nejlep stavovn. Diety: 0- tekut, na krat dobu pedepsan, po operacch v stech, hltanu, jcnu.Kde je zten polykn. 1- Kaovit- indikace pi operacch trvicho systmu 2- etc- pi poruchch trvicho systmu s dlouhodobm prbhem(vedov choroba,stavy po resekci aludku) 3- Racionln- vechna onemocnn, nen teba dn pravy 4- S omezenm tuku- choroba lunku , slinivky 5- Blkovinn bezezbytkov-pi chronickch prjmech 6- Nzkoblkovinov-u chorob ledvin 7- Nzkocholesterolov-u pacient s komplikac aterosklerzy( stav po IM a CMP) 8- Redukn- vhodn pro otyl a diabetiky 9- Diabetick Neslan etc s chorobami srdce a cv Vivn- v rekonvalescenci po operaci zhoubnch ndor Strava batolat Strava vtch dt 0-S ajov- pi akutnch stavech(lunkov kolika) 1-S tekut vivn- u nemocnch s tekutou formou potravy, je nutno zvit energetick pjem. 4-S s psnm omezenm tuku 9-S diabetick etc pro diabetiky s vleklm onemocnnm zavacho traktu Musme dbt na vasn podvn diety, sprvnou teplotu, hygienu. 14. Tracheotomie, koniotomie Koniotomie pn protnut konus elasticus pac. na zdech se zaklonnou hlavou do otvoru se zavede tracheln kanyla nebo jin rourka koniopunkce Tracheotomie oteven trachey, zaloen tracheostomie (vystn ven) pechodn / trval urgentn indikace - ciz tleso, edm laryngu (znt, po intubaci), edm jazyka, parza hlasivek

plnovan - pozvoln tlak laryngu ndorem, anomln tepnou, st. p. porann hrudnku, dlouhodob UPV, bezvdom, plicn afekce se silnou sekrec, ORL nemoci u dt vyjmen vlee na zdech n. v polosed ez k, zachycen prdunice hkem a oteven v rozsahu 1-2 prstenc, zaveden kanyly, fixace tkanikami horn TS - nad isthmem ttn l., stedn - po resekci isthmu, doln - isthmus je nutno vypreparovat a odthnout vzhru kanyla - 2 sti, vnitn je vymniteln 15.drny,dren: Drny, drene Dren krtkodob / dlouhodob odvdn fyziologick nebo patologick tekutiny z tla krev, sekrety, exkrety, vzduch (z hrudn drene) druhy drn - mulov rukavicov silikonov drenn systmy: spdov dren nap. po operaci lunku podtlakov dren Blauova dren odstrann PNU, po nitrohrudn operaci Redonova dren Funkc drnu je co nejdokonalej odvdn sekret z rezidulnch dutin, m dochz k jejich rychlej obliteraci. K tomu je nutn, aby materil byl ke tknm inertn a jeho uspodn bylo takov, aby funknost drnu neselhvala. Prv gumov drny zhy iritovaly sv okol, eho se vlastn dosud vyuv pi tzv. dlouhodob T dreni luovch cest. Po gumovm drnu zde snadno vznikne fibrzn reziduln kanl k derivaci lui. V dnen dob jsou populrn silikonov, PVC, polytetrafluorethylenov (teflonov) drny, kter jsou pro okoln tkn mn drdiv. U latexovch drn je prokzn negativn vliv na hojen anastomz7. funkce drnu ucpnm (Obr. 1).

obrzek 1 Drn ukldme do pnve, parakolickch, subfrenickch i retropertionelnch prostor, tedy ne pmo k anastomze. K dispozici jsou rzn prmry drn (8, 12, 16, 20 mm), z nich nejastji uvme drn 8 a 12 mm irok. Drn pak vyvdme drobnou inciz mimo rnu a pivme jednm stehem ke ki. Incize mus svm rozmrem odpovdat ce drnu tak, aby v n nebyl deformovn a neomezila se jeho funknost. Na drn nalepme vpustky sek s adhezivn podlokou, kterou je teba dobe pitlait, podobn jako stomickou pomcku Drny a drene

V chirurgickej liebe sa asto pouvaj drny, ktor odvdzaj ranov sekrty, hnis a vluky z operanch rn a telovch dutn. Druhy drnov:

Gumen drny Vyrbaj sa v rozlinej hrbke a s rozlinou svetlosou. Ukladaj sa stoen, namotan na valce, priom konce maj by uzavret vatou. Gumen drny sa nemaj dosta do priameho kontaktu s kovom. Pred pouitm sa vyberie vhodn drn, umyje sa a preplchne. Sterilizuje sa v autoklve obalen rkou. Pred zavedenm sa sterilnmi nonikami odstrihne potrebn dka a pod sa lekrovi so sterilnm zatvracm pendlkom. Lekr uprav okraje a vystrihne bon otvory. Drn sa zvyajne zavdza pomocou zahnutho penu. Aby sa nezatlail do rany, zabezpeuje sa zatvracm pendlkom zapichnutm do drnu nad povrchom rany, prpadne objmkou z hrubieho drnu. Zatvrac pendlk sa podklad tvorcom mulu (tzv. jazdcom). Po vytiahnut z rany sa drn spli.

Rukavicov drny

S prky nastrihan z rukavc. Strihaj sa zvyajne pred sterilizciou. Odvdzaj sekrt z rany. Pred pouitm sa musia oplchnu sterilnou vodou.

Mulov drny Pred zavedenm do rany sa navlhuj lieivmi roztokmi alebo sa natieraj masami. Mulov drn sa podva lekrovi rozvinut, s vonkajm koncom zachytenm v klieach. Lekr ho zavdza pinzetou alebo penom.

Ak m drn plni svoju funkciu mus by:

stle priechodn, nesmie by upchat a nesmie sa lomi ani prikrcova dostatone dlh, aby nezapadol do rany sprvne zabezpeen, aby nevypadol z rany nesmie by prli von, aby sekrt nepresakoval okolo drnu a nemaceroval okolit pokoku

Pri oetrovan pacientov so zavedenm drnom (pri zmene polohy, pri vmene nasvacej vrstvy) mus pracova sestra vemi opatrne, aby sa dren nepokodila. Druhy dreni: a. Pri vonej dreni sa odvdza sekrt do obvzu. Nasvacia vrstva z mulovch tvorcov a buniitej vaty mus by dostatone hrub. Vymiea sa poda potreby bez toho, aby sa rana prevzovala. Zneisten tvorce mulu sa odstrauj pinzetou. Pouva sa Penrosov drn. b. Pri spdovej dreni stpec tekutiny v zvislom drne kles vlastnou vhou, a tak nasva sekrt z rany, ktor sa nachdza vyie. Von koniec drnu je spojen pomocou sklenej rrky s hadicou, ktor sti do zbernho vrecka. Sekrt treba denne odmeriava a jeho mnostvo zapisova do dekurzu. Vrecko so sekrtom sa ni. c. Podtlakov dren je zaloen na systme odsvania sekrtu z rany alebo vpotku podtlakom. Prkladom podlakovej drene je Redonov drn. Je to hadika z plastickej ltky s priemerom 2-3 mm. Na jednom konci drnu, pribline v dke 5 cm, je niekoko malch otvorov. Tmto koncom sa drn zavedie do rany. Druh koniec drnu sa spoj s hadicou, ktor vychdza z gumenej ztky. Tto ztka je zasaden do graduovanej ndoby a je upevnen skrutkovitou objmkou. Na ztke s ete dve gumen tyinky tykadielka. Ich pohyb ukazuje ak je stav vo fai: ak s tykadielka od seba vzdialen, vo fai je podtlak, ak sa dotkaj, vo fai je vzduch. Prv ako sa spoj drn s hadicou, vysaje sa z fae pomocou Janetovej striekaky vzduch. Po odsat vzduchu sa hadica najprv preru penom, potom sa odpoj Janetova striedaka, pen sa otvor a hadica sa gumenou spojkou pripoj k drnu. Ak je faa pln, odpoj sa od drnu, ztka sa uvon a sekrt sa vyprzdni (mnostvo sekrtu treba vopred odmera a vimn si aj jeho vzhad a zpach).

Na uahenie drene a hojenia tkanv sa me drn vyahova alebo skracova o 2 5 cm kad de. Ke sa drn kompletne odstrni, zostvajca ranka po vpichu sa zvyajne zahoj v priebehu 12 dn Skracovanie drnu sa rob spravidla poas prevzu. Pri dlhodobom zaveden drnu treba pokoku okolo neho chrni pred macerciou postrekovm obvzom, krycou pastou alebo inm prostriedkom. 16.prevence tetanu: Tetanus neurotoxin tetanospasmin ID 4-14 dn Klinika bolest v rn svalov rigidita, trismus, opistotonus, dechov insuf., kee Terapie excize, debridement toxoid, antisrum kortikoidy, fenobarbital + diazepam sukcinylcholin a zen ventilace ATB, monitorace vnitnho prost. Prevence Zkladn okovn - 3*0,5ml Alteana (po 6 tdnech a 6 mscch), peokovn po 10 letech Dti - Alditepera, peokovn ve 3, 6 a 14 l. Pi porann : Neokovan - 0,5 ml Alteana + 250 j TEGA Okovan ped 10 a vce lety - oboje 2-10 l. - peokovn 0,5 ml Alteana do 2 l. - nic Prevence tetanu imunn - byli okovni a maj platn okovn - doklad + dti do 15 let neimunn - nemaj platn okovn - bez dokladu, okovn ped vce ne 10 lety 1. oeten 2. okovn - dn oeten kad rny (peroxid vodku - uvoluje kyslk) - u dt trivakcnou DITEPE proti zkrtu (diptheria), tetanu (tetanus) a ernmu kali (pertussis) 3. aktivn imunizace - u dosplch podvme TAT - tetanick anatoxin, kter vyvol tvorbu protiltek a zajiuje imunitu na lta (jej innost za druh svtov vlky) - pi nebezpenm porann dn okovanch osob aplikujeme pro jistotu dal dvku anatoxinu 4. pasivn - vstikuje se lidsk TEGA - tetanick gamaglobulin, kterm imunizace dodvme protiltky a zrove se aplikuje prvn dvka toxoidu (tetanickho anatoxinu) - okovn se dokon dalmi dvma injekcemi anatoxinu za 6 tdn a za 6 msc - provd se u porannch osob, kter okovny nebyly nebo okovn nedokonily, nebo u lid se zvl tce zneitnmi a zhmodnmi ranami

17.Prvn pomoc p krvcen: Krvcen a jeho zastaven Prudk ztrta l,5 - 2 litru krve me znamenat smrt porannho, proto je teba prudk zevn krvcen (porann cva, oteven zlomenina) okamit zastavit jakmkoliv zpsobem.

Obr. 9 Ztrty krve pi nkterch (zavench) zlomeninch kost Prvn pomoc: K zastaven krvcen mte vdy k dispozici svoje ruce a pmm tlakem prsty nebo pst v rn prudk krvcen zastavte. Ruka m bt chrnna gumovou rukavic (z vbavy lkrniky) nebo alespo igelitovm skem (prevence AIDS). Nyn zvte, jakho definitivnho zpsobu (pi prvn pomoci) pouijete. Nejvhodnjm zpsobem je pouit tlakovho (kompresivnho) obvazu, pedevm na konetinch -viz obr. 10.

Obr. 10a - d Tlakov (kompresivn) obvaz pi prudkm zevnm krvcen a) pae b) krvcejc rna c) steriln kryt rny d) tlakov vrstva Pi prudkm krvcen z pae nebo stehna (pedevm pi rozdrcen nebo oddlen konetiny - amputaci) pouijte pednostn zakrcovadlo (i improvizovan - pruh ltky, opasek apod., ne vak motouz nebo drt!). Toto zakrcovadlo pilote pi prudkm proudu nebo stkn krve nad mstem krvcen ble k srdci - viz obr. 11.

Obr. 11 Pouit improvizovanho zakrcovadla pi amputaci Pi stavn krvcen polote zrannho do vodorovn polohy a krvcejc konetinu zvednte - viz obr. 12.

Obr. 12 Zvednut horn konetiny a zmknut pan tepny Kad tlakov obvaz je nutno dle kontrolovat, pi dalm prosakovn navzat a uthnout. Prudk krvcen z porann nadklkov tepny zastavte jen trvalm tlakem na tuto tepnu viz obr. 13.

Obr. 13 Zmknut nadklkov tepny pi krvcen Pi prudkm krvcen v tsle stavte proud krve trvalm tlakem; stdte ruce - viz obr. 14.

Obr. 14 Zmknut pi prudkm krvcen z tepny v tsle Silnj krvcen z nosu, vtinou nerazov, stavte studenmi obklady na nos a pi pedklonu si postien zmkne nos prsty. 18.Chirurgick stavn krvcen:kadou rnu je teba suit, sume pomoc tampon rouek, navlhenm fyziologickm roztokem, a to jejich vtlaovnm do krvcejcch mst.Touto kompres do urit mry stavme krvcen. Nikdy nesume stravmi pohyby, nikdy suchm tamponem, nebo roukami. Krvcejc cvy je nutno zachytit Penovmi nebo Kochlerovmi kltkami.K definitivnmu stavn krvcen sta pouh angiotrypse)zhmodn konce cvy klkami) nebo

angiotorze(vcensobn otoen cvy kolem osy).Vtinou vak cvy podvazujeme ligaturou, nebo elektrokoagulace. Ppadn lze zastavit krvcen i laserem. Opich pouijeme tam, kde hroz sklouznut ligatury.K tampond pomoc rouky nebo longety se uchylujeme tehdy, kdy pro nepstupnost krvcejc cvy nen mon pstup shora.V neurochirurgii se uzavraj konce krvcejcch cv drobnmi svorkami.Krvcen z kosti je mon stavt voskem. Pi krvcen z velkch tepen smme jen zdka provzt jejich podvaz.Vtinou stavme krvcen nstnnm stehem, anebo pi kopletnm peruen tepny suturou obou konc k sob navzjem.Uv se matracovch steh, kter vyvracej sevan okraje navenek, aby vlkno stehu neprominovalo do lumen cvy a nebylo pinou tvorby trombu. 19.Injekce slou k vpravovn lk nebo diagnostickch prostedk do tlnch ei, dutin nebo tkn.Nejbnj jsou injekce nitrokon, ke kterm uvme velmi tenkou jehlu s krtce zabrouenm hrotem.Podkon-krtk tenk jehly s dlouze brouenm hrotem.Nitroiln- del a silnj dlouze zabrouenm hrotem.Nitrosvalov jet del s dlouze zabrouenm hrotem. Nitrotepenn injekce se podvaj vtinou perkutnn, jen vzcn po pedchozm obnaenm tepny.Nitrosrden- v nkterch ppadech ken. Pi injekci do prav komory vpichujeme tenkou dlouhou jehlu ve 4meziebernm prostoru, pi levm okraji hrudn kosti kolmo do hloubky. V hloubce 4-5cm pronikme do prav komory, dkazem o tom je monost aspirace krve. Pi vpich do lev komory vpichujeme jehlu rovn ve 4 mezieb, al ev evzdlenosti asi 5cm od levho okraje hrudn kosti. Infuse- slou k parenterlnmu dodvn tekutin a vivnch ltek tam, kde pirozen pjem nen mon. Katetrizace centrln ly-v. jugularis, v.subclavia zavd se polyetylenov cvka do v. cava cranialis. Slou k podvn krystaloid, vivnch roztok. 20.Druhy a vlastnosti ran: Ranou rozumme kad zejc porann ke a podko nebo sliznice a podslizninho vaziva nebo nkterho orgnu. Rozdlen ran - povrchn - hlubok - plon jednoduch - rna kter pronik k a podkom nebo sliznic komplikovan - je pokozen orgn, kter je pod ranou => rna srden, plicn, jatern... penetrujc - kon v tlesnch dutinch (bin, pohrudnin...) Podle zevn formy dlme - pmoar, lomen, obloukovit, lalonat odrka - excoriatio - nejjednodu rna, kter postihuje pouze povrchn sti ke ezn rna - vulnus scissum - vznik tahem ostrho pedmtu - rovn okraje, nebv hlubok, siln krvc, oste proaty cvy a kon nervy, bol - hoj se pznivou jizvou sen rna - vulnus sectum

- vznik dopadem ostrho pedmtu na povrch tla - charakter rny ezn, ale je hlub bodn rna - vulnus punctum - vznik proniknutm ostrho pedmtu do hloubky - nebezpen, nebo je na povrchu mal, ale bv znan hlubok a zran orgny hluboko pod ranou - mus se odoperovat trn rna vulnus lacerum vznik tahem, roztrhnutm ke nerovn okraje, nebv hlubok, mlo krvc, mlo bol vtinou kombinovan s pohmodnm ke ast na chirurgick ambulanci

trn zhmodn rna - vulnus contusolacerum - nejastj - nem ostr okraje, okraje zhmodn, mlo krvc, mlo bol kousnut - vulnus morsum - velmi asto infikovan nebo otrven - vzteklina steln rna - vulnus sclopetarrium projektilov - vstel mal - hladk okraje, oouzen stelnm prachem - vstel velk - hrub okraje - zstel - projektil uvzne v tle stepinov - niivj inek - rny ztrtov - ztrty tkn a konetin ... Rny ist - aseptick - bez mikroob pinav - septick - infikovan otrven - biologick jedy, chemick jedy pinav rny septick - infikovan choroboplodnmi zrodky dochz k zaplaven organismu a krve bakteriemi - bakteriemie krom bakteri jsou v krvi i infikovan tromby - piemie pokud jsou provzeny teplotami - sepse rno - nzk teploty 36,8 C veer - vysok teploty 40,5 C jestlie se dostanou do krve toxiny bakteri - toxinemie kapilrn, venzn, arteriln u stelnch a tpinovch ran ztrty i celch konetin u ran kde jsou oste proaty nerty

Vlastnosti ran krvcen ztrta tkn bolest Hojen ran per primam

- na prvn rz - 5-10 dn

per secundam -

kosmeticky bezvadn jizva na druh rz hoj se del dobu rna hnis, rozpadne se, hoj se granulan tkn nehezk jizva

21.Rozdlen obvazu podle elu: Kryc-chrn rnu ped druhotnou infekc, pouv se sterilnch mulovch poltk o rzn velikosti-bu such kryt nebo jet vlome mastn tyl, kde chceme zabrnit pilnut-Kryc masov obvaz.Namme li steriln mul v njakm roztoku, zskme kryc vlhk obvaz. Na nj pilome jet such kryt(fixuje prubanem, nebo lep se. Sac- odsvaj vmky z tkn, druha vrstva mul je silnj-bu such nebo vlhk.Obkladov- u rznch druh obklad-fixuje obinadlem Tlakov- slou k zstav krvcen, k zabrnn unikn tekutiny pi popleninch k len poruch ilnho obhu. Fixan-zkliduj uritou st teba po razu, po operaci nebo pi zntu(kramerova dlaha, plastov a nafukovac dlahy), tvrdnouc ltky Podprn- podporuj uritou st tla a udruji ji v dn poloze. Z rznch dlah a sdry. Extenn- vyrovnvaj zkrcen konetiny- nplasov extence, kon nebo pomoc drtu, kter se zavrtv do kosti. Npravn-vyrovnvaj deformity pohybovho apartu, v ortopedii 22. Podle druhu materilu: Plastick- po nanesen na rnu vytvo tenkou , prunou a prsvitnou vrstvu plastick hmotyjsou neprodyn!, mohou se aplikovat na odrky a it rny Nplastov- k udren urit porann sti tla v klidov poloze, pruhy nplasi pi zlomeninch doln elisti, eber. tkov- k pipevnn mulu k rn na rznch stech tla nebo k zvsu konetiny.Prakov zhotovuj se z pruh ltky a slou k obvazu nosu a brady. Obinadlov: pout mulovch, elastickch obinadel, fixace, kryt.pan Desaultv obvaz Dlahov-znehybnn sti tla, pod dlahy mkk obklad Dhov- ukolem jich he zpevnn jinch obvaz krobov- nedostaten fixuj, mlo pouvan Sdrov- k porann kloub, kost-nepodloen, podloen vatou a obinadlem OBVAZOV TECHNIKA Obvazov materil tkaniny hydrofiln mul, kaliko, trikot, prun tkanina na elastick obvaz, Pruban, Tylexol vlkniny obvazov vata (nikdy ne pmo na rnu), buniina ltky ztuujc obvaz sdra, krob, zinkoklih ltky zpevujc obvaz dlahy (devn, kovov, termoplastick mat.), dhy (lipov devo) nplasti skldaj se ze zkladn nosn tkaniny a lepiv hmoty Sterilizace obvazovho materilu pra pod tlakem (autoklv) prmyslov (jonizujc zen) el fixan, kryc, kompresn, extenn, podprn, npravn

Zsady pro pikldn obinadlovch obvaz vdy istma rukama steriln kryt rny pi pikldn obvazu se nesm steriln kryt pohybovat, aby se neistota z okoln ke nesetela do rny nemocnho pohodln posadme nebo polome, zrann nem nikdy stt! udrovat s nemocnm slovn kontakt! tm vdy stojme ped pacientem (obv. ztyl za nm, obv. hrudnku, ramen z boku) obvazovan st tla je ve fyziologick poloze ku obinadla volme podle obvazovan sti tla hlavici obinadla drme v dominantn ruce kad obvaz zanme zkladn zpevujc otokou jednotliv otoky vedeme tak, aby kad nsledujc otoka pekrvala pedchoz o 2/3 1/2 obvaz zanme na nejum mst v mstech, kde se dotkaj dv plochy ke (podpa, tslo), je nutno vloit kousek vaty lehce zasypan zsypem konec obvazu zpevnit kruhovou otokou pi nastaven obinadla podlome zatek novho obinadla pod voln konec pedchozho a otoku jet jednou opakujeme obvaz mus pevn dret na pslunm mst, nesm vak krtit nebo se zaezvat do ke pi obvazovn etme materilem, ale nesm trpt prava a el obvazu snmn obvazu podvat konec obinadla z jedn ruky do druh, tsn nad obvzanou st tla pacienta Druhy otoek a) a) kruhov obvaz otoky po sob na tomt mst; men rny b) b) hoblinov obvaz otoky zsti pekrvaj pedchoz; sti tla, kter se cylindricky zuuj nebo roziuj c) c) spirlov obvaz dce kladen otoky, kter se nepekrvaj; pichycen dlah, podkladov vrstva obvazu d) d) osmikov obvaz e) e) klasov obvaz hust kladen osmikov otoky vzestupn / sestupn f) f) rozbhav obvaz = elvov zkladn otoka pes sted kloubu; loket, koleno, pata g) g) sbhav obvaz = stkov zkladn otoka pod kloubem, posledn pes sted kloubu; loket, koleno, pata h) h) pekldan otoky pouvaj se pro zpevnn pedchozch otoek u npadn se roziujcch st tla Desaultv obvaz sloit znehybnn ramennho kloubu, pan kosti, kln kosti rzn modifikace ze krobovho / sdrovho obinadla po pedchozm obalen vatou kombinace zvsn otoky a otoky fixujc ruku k hrudnku

Souasn pouvan druhy obvazovho materilu fa Medical H spol. s r. o. Tegaderm prhledn pevazov folie Tegapore prhledn kontaktn materil k oeten ran Tegasorb speciln obvazov materil na neinfikovan zvedovatl plochy Tegagel pevazov materil s kalciumalgintem k oeten ran s masivnm vznikem exsudtu nplasti: Durapore tkan nplast se silnou adhez Microfoam velmi elastick nplast Medipore mkk prun nplast Blenderm transparentn nplast, odoln vi vod; aplikace na patn pstupn msta Coban elastick samofixujc obinadlo na princip suchho zipu Steri-strip nplasov stehy k uzavrn ran Scotencast, Soff st fixan materily Pruban volba sprvnho prmru (1 10), odmen potebn dlky v nenataenm stavu; snadn obvazy velkch ploch; stejn princip trikotinov obvazy Hartmann rico, Johnson and Johnson, Beyersdorf (Bode) spol. s r. o., Smith + Nephew Medical, Mlnlycke jemn komprese a tampony z netkanho textilu Mesoft, Mediatex odlehen rychletuhnouc sdra Orthoplast, Alfaplast

23.Zsady poskytovn prv pomoci: Pi umlm dchan mus bt voln dchac cesty Pi umlm dchn se mus rozepnat hrudnk postienho a vdech mus bt kontrolovn u st a nosu. Podvn kyslku je bezcenn. Mas srdce bez innho dchn je mn inn, je vak lep ne nedlat nic. Mas srdce pi hypovolemii je zpravidla neinn, je teba neprodlen zvit iln nvrat a doshnout innho tepovho objemu srdenho Resuscitan vkon nesm bt peruen dle ne 10s a to ani bhem transportu. as je nutno mit na hodinkch, odhad ej nespolehliv. O resuscitaci provst zpis do zdravotn dokumentace 24.Prvn pomoc pi porann bich a hrudnku: Porann hrudnku Oteven (penetrujc) porann hrudnku Piny: razy pi sportu; pracovn razy; dopravn nehody; trestn iny (steln porann, bodn porann) Pznaky: vysok bolestivost pi dchn; rychl a povrchn dchn ; oteven rna v oblasti hrudnku; vytkajc syt erven krev; vykalvn zpnn krve; bledost; monost rozvinut oku; ciz tleso zejc z rny v hrudnku Prvn pomoc: okamit zamezte vstupu vzduchu do rny v hrudnku; ulote postienho do polohy v polosed; rnu steriln kryjte poloprodynm obvazem (vrstva sterilnho kryt pekryt igelitovm krytm a fixovan k hrudniku nplast po obvodu jen ze 3 stran, spodn strana se nech voln); sledujte celkov stav postienho; v ppad pznak oku provete protiokov opaten; ciz tleso z rny nevytahujte, jen jej fixujte sterilnm krytim; pivolejte odbornou lkaskou pomoc Uzaven (tup) porann hrudnku

Piny: dopravn nehody (doprovz polytrauma v 65%); zhmodn hrudnku Pznaky: bolestivost hrudnku; strach; dunost; drdiv, bolestiv kael; (zlomeniny eber lze zjistit a po rentgrnovm vyeten) Prvn pomoc: vyzvte postienho, aby si mrn stlail postien misto (omezen pohybu hrudnku vede k zmrnn bolesti); nejev-li postien znmky dunosti a promodrvn hrudnk obvate obinadlem (trojcpmi tky) pi vdechu (u en neobvazujte prsa); pokud se objev dunost a promodrvn ihned obvazy odstrate; vyzvte postienho ke klidnmu dchn; pi znmkch oku provete protiokov opaten; pi znmkch dechov nedostatenosti provete podprn, nebo pln uml dchn; je-li postien pi vdom polote jej do stabilizovan polohy na postienou stranu; pivolejte odbornou lkaskou pomoc. Porann bicha Oteven (penetrujc) porann bicha (jsou pomrn vzcn) Piny: razy; dopravn nehody; trestn iny Pznaky: rna na bie; monost vyheznut nkterch orgn (stevnch kliek); krvcen z rny Prvn pomoc: ulote postienho do polohy na zdech s pokrenmi a podloenmi dolnmi konetinami (paty se nedotkaj podloky); lechce podlote postienmu hlavu a hrudnk; mal rny steriln kryjte; vyhezlch orgn se nedotkejte, ani je nevpravujte zpt do bin dutiny, jen je steriln kryjte, mkce oblote a kryt pouze pelepte (neobvazujte obinadlem okolo trupu); zaklnn ciz tlesa z rny neodstraujte, jen je fixujte k bin stn a steriln oblote; postienmu nedvejte nic pt, jst, dn lky;nedovolte mu kouit; pi znmkch oku provete protiokov opaten; pivolejte odbornou lkaskou pomoc Uzaven (tup) porann bicha Piny: razy; dopravn nehody (patn zajitn dt bezpenostnmi psy - seat-belt trauma); pdy cyklist na idtka; pdy ze schod; dery do bicha Pznaky: bolesti bicha; mstn nlez podkonho hematomu; postien vyhledv levovou polohu (na boku s koleny pitaenmi k brad); monost porann vnitnch orgn s vnitnm krvcenm; pznaky oku; poruchy vdom; bezvdom Prvn pomoc: postienho ponechte v levov poloze, nebo jej polote na zda a podloenmi dolnmi konetinami; sledujte celkov stav postienho; pi znmkch oku zahajte protiokov opaten; pivolejte odbornou lkaskou pomoc. Tyto stavy nikdy nepodceujte, zdravotn stav se me rychle zhorit i po nkolika hodinch.

25. prvn pomoc pi porann ptee K porann ptee me dojt pi nejrznjch pleitostech. Velmi asto dojde k porann ptee pi pdech z vky. Tak jsou ast ppady porann ptee pi dopravnch nehodch. Pi dopravn nehod se ite zsadami pro poskytovn prvn pomoci. Porann ptee K porannm ptee, pedevm v oblasti krn ptee, dochz pi prudkm nrazu, kdy je tlo zadrovno psy, pp. airbackem, a hlava se pohybuje dopedu. Takt pi stlaen obratle pdem tla vymrtnho z vozu - viz obr. 23b. Pznakem porann ptee je bolest, pi souasnm porann mchy sten nebo pln ochrnut (konetin). K porann mchy pi zlomenin ptee me vak dojt i neetrnou manipulac se zrannm!

Pi podezen na porann ptee: Se zrannm manipulujte co nejmn, zsadn ho nepenejte za ruce a nohy a pohybujte s nm pi vyproovn jen v ose tla. Pi penen a vyproovn pidrujte hlavu a krk v ose tla svma rukama, hlavu znehybnte - viz obr. a Zrannho ukldejte na rovnou a tvrdou podloku a nikdy mu nepodkldejte hlavu! Pi poskytovn prvn pomoci zrannm v bezvdom a pi oivovn se vyvarujte monosti porann ptee.

Obr. a, b Zlomenina ptee a) znehybnn hlavy pi podezen na zlomeninu krn ptee b) zlomenina obratle ptee kompres Porann ptee a mchy Piny: stlaen - sla psob ve smru podln osy ptee; je zde riziko rozdrcen obratle, nebo vyheznut plotnky ohnut - pokozen rychlm, nekoordinovanm ohybem; ast u krn ptee mechanismus lehnut biem - nejnebezpenj; dochz tm vdy k pokozen mchy; jde o prudk ohnut vped (vzad) a nsledn rychl pohyb opanm smrem; vznik zejmna u autonehod (chybjc oprky hlavy na sedadlech automobilu) Pznaky: bolesti zad; nepirozen poloha v lee; poruchy ctivosti (mravenen), nebo hybnosti konetin, poloviny i celho tla; otok a zduen (bolestivost) v mst zrann Prvn pomoc: se zrannm nepohybujte; oetete jej v poloze, kterou zaujm; pivolejte odbornou lkaskou pomoc; v nejnutnjch ppadech (selhvn ivotnch funkc; poteba resuscitace; ohroen postienho ohnm; vbuchem) transportujte postienho alespo za pomoci 3-5 zachrnc na pevn podloce; pi pohybu s postienm zamezte rotaci ptee; pi porann krn ptee oblote hlavu a ramena postienho tak, aby nedochzelo k pohybu; mete vytvoit improvizovan krn lmec k fixaci hlavy z mkkho a pevnho materilu (sloen noviny obalen tkem); je-li teba transportujte na nostkch postienho v poloze na bie s podloenm elem, rameny a pnv, nebo ulote postienho v poloze, ve kter se

nachz (nebo v poloze na zdech) na pevnou podloku (vel deska, vysazen dvee) a k podloce jej pevn fixujte; je-li nutn resuscitace otote postienho na zda a provete ji etrn; jakoukoli manipulaci provdjte v klidu a co nejetrnji 26. Z fyziologie moovho traktu vyplvaj podstatn rozdly mu a en. ensk moov trubice je pomrn krtk, asi 4 cm, musk je podstatn del, asi 20 cm, zakiven a prochz prostatou. Z toho plyne i odlin tvar a rzn zpsob ncviku cvkovn moovho mche. Akutn i chronick retence moe je astm problmem mu stednho vku a obas i en. Zejmna narst poet postiench, kdy po mn lzi je nutn peruovan katetrizace moovho mche. Incidence se pohybuje kolem 2 postiench na 100.000, drtivou vtinou je traumatick pvod u mu. V roce 1930 uvedl do praxe Dr. Foley balonkov katetr pro permanentn katetrizaci. Vzhledem k tomu, e tato metoda permanentnho katetru m sv rizika a nen vdy nutn, vyuv se metody intermitentn katetrizace.

Indikace Indikace jsou v podstat medicnsk a sociln (vhodn postup pi inkontinenci). Kontraindikace mohou bt celkov (systmov): tlesn (vysok tetraplegie s nehybnost HKK lze obejt nap. zaazenm do systmu domc pe) duevn (neochota, strach i riziko porann u psychickch poruch) mstn (lze uretry i mche, kter znesnaduj i znemouj provdn) Vlastn ncvik provd zdravotnick personl. Velkou vtinou co plyne z vlastn indikace intermitentn katetrizace se jedn o personl rehabilitanch stav, a lze samozejm potat i s ast sester v domc pi i jinch. Vznamnou soust je psychick pprava a oddramatizovn vkonu. Samozejm jsou uivatel seznamovni se zklady anatomie moovch cest a s dezinfekc. Pi tomto lze velmi bezpen, pohodln a bez nepjemnch pocit pout vodn roztoky PVP-jdu, tedy Braunol. M navc tu vhodu, e jej lze pedepsat, nebo je registrovn jako livo. Zkladn rysy katetru: materil z PVC steriln

lubrikovan parafinem balen v plastovm sku sety se skem 1250 ml, kalibrovan po 50 ml, s antirefluxn chlopn luerlock s konektorem uzamykatelnm pro vplachy i nlevy 75 % hrada VZP Sortiment je k dispozici v nsledujcm proveden: ensk katetr Nelaton 25 cm, Ch 816 Musk katetr Nelaton a Thiemann 50 cm, Ch 818 ensk set (katetr s pevn pipojenm sbrnm skem) Nelaton 25 cm, Ch 816 Musk set (katetr s pevn pipojenm sbrnm skem) Nelaton a Thiemann 50 cm, Ch 818 ensk katetr LuerLock s uzvrem Nelaton 25 cm, Ch 816 Musk katetr LuerLock s uzvrem Nelaton a Thiemann 50 cm, Ch 818

27. Venesekce Zajitn vstupu do il. syst. Punkce perifern ly Jednorzov kovovou jehlou na jedno pouit k odbru krve, aplikaci lk, infus Kanylace plastovou kanylou, po kovov vodc jehle hbet ruky, u kojenc t podkon ly hlaviky a perif. . DK do lumina jen na krtkou vzdlenost, jinak hroz tromboflebitis roztoky do osmolarity 1000 mosmol/l Centrln iln kanylace katetry z polyuretanu, silikonu Z periferie - v. cephalica, basilica, brachialis, axilaris, jugularis externa Punkc centrln ly - v. jugularis interna, subclavia, brachiocephalica, femoralis Seldingerovou metodou :

1. 2. 3. 4. 5. 6.

Punkce ly Jehlou se prostr kovov vodi Dilatace dilattorem Zasunut pochvy Zaveden katetru Vytaen pochvy

za sterilnch podmnek v lok. anestezii, u dt v celkov oven polohy RTG s kontrastem fixace 3 stehy denn oetovn pi opakovanch kanylacch ly postupn vystdat implantabiln porty (komrky), podkon tunel - infekce

Komplikace kanylace : pneumotorax, hemotorax, fluidotorax paravenzn aplikac roztok, hematom, porann arterie, vzduchov embolie, trombza C, zalomen katetru Kanylace cestou v. subclavia pac. v mrn Trendelenburgov pozici, hlava ztoena na druhou stranu infiltrace anestetika do podkoo ped klavikulou jehlou na stkace s fyziol. roztokem vpich 3cm ped stedem klavikuly, pod hlem 30o mezi klavikulu a 1. ebro dozadu, dovnit a lehce nahoru. Pod klavikulou se zmn smr, aby jehla smovala paraleln s n za sternoklavikulrn sklouben. po aspiraci iln krve se zavede vodi a ... Kanylace cestou v. jugularis interna Trend. poloha, podloen krk vpich za dorz. okrajem m. sternocleidomastoideus v rovni ttn chrupavky, jehla smuje za sternoklavikulrn sklouben pod sval, ten je druhou rukou nadzdvihvn. Smr je dol, dovnit a dozadu pod hlem 30o. Laterln od hmatnho pulzu a. carotis. Preparace perifern ly (venesekce) kubitln ly, v. saphena magna nad vnitnm kotnkem 1. pprava plochy 2. infiltrace lok. anestetikem 3. incize 4. preparace ly 5. podebrn zahnutm penem 6. zaloen volnch uzl 7. podln rozznut ly 8. zasunut katetru 9. utaen obou uzl 10. zait rny, fixace katetru Punkce deov dutiny kosti spec. nstrojem v nouzi

28.Zstava krevnho obhu pznaky nen hmatn tep na velkch tepnch (krn tepna), barva ke je tepl do nkolika sekund dochz k porue vdom a zstav dchn 1. pomoc provedeme nepmou srden mas, krev je tm vytlaovna ze srdce do krevnho obhu polome postienho na zda na pevnou podloku sprvn urme msto srden mase, polome hranu dlan kolmo na smr hrudn kosti asi 2 prsty nad zakonet hrudn kosti, malkov hrana poloen ruky le ve vi prsnch bradavek na hbet rukypolome dla druh ruky, prsty smuj kolmo k hrudn kosti, nedotkaj se hrudn stny ruce mme napnut v loktech a drme je kolmo k tlu postienho stlaujeme hrudnk do hloubky asi 4 -5 cm pravideln stlaujeme asi 100krt za minutu kontrolujeme, jestli dolo k obnoven srden innosti a dchn, zpotku po jedn minut a pozdji po 1 - 2 minutch, pi kontrole peruujeme oivovn na dobu nejvce 5 sekund pokud oivovn dosplho lovka provdme sami nebo ve dvou, vdy 2x vdechneme a 15 stlame