FYZIKA 4.

RONK
Optika
www.e-fyzika.cz
Optika


Zkladn vlastnosti svtla

Optika - nauka o svtle; Svtlo je elmg. vlnn, kter vyvolv vjem v naem oku.

Pehled elmg. vlnn:
- dlouh vlny
- stedn rozhlasov
- krtk
- velmi krtk
- infraerven zen
- viditeln z. (380 (400) nm 760 (790) nm
- ultrafialov z.
- rentgenov z.
- zen
- kosmick z. < 10
4
nm


Vvoj nzor na podstatu svta

1) Huygensova vlnov teorie (r. 1678)
Svtlo je podln vlnn velmi dk ltky, tzv. svtelnho teru.

2) Newtonova korpuskulrn teorie
Podstata svtla jsou stice (korpuskule), kter se obrovskou rychlost od zdroje.

3) Souasn teorie
Svtlo je elektromagnetick vlnn, majc vlnov i sticov charakter.


Zkladn pojmy:

Svteln zdroj: mn rzn druhy energie (vnitn, el., chem., jader.) na svtelnou.

Optick prosted: prosted, ve kterm se svtlo
Druhy opt. prosted: prhledn - propout svtlo bez podstatnho zeslaben, pes toto
prosted vidme pedmty
neprhledn - nepropout svtlo rozptyluje ho nebo odr
prsvitn - propout svtlo a souasn ho rozptyluje
stejnorod(izotropn) prosted - takov, kter m vude
stejn opt. vlastnosti svtlo se v nm pmoae

Vlnoplocha, svteln paprsek Svtlo se v kulovch vlnoplochch podle
Huygensova principu.
Pmka kolm na vlnoplochu udv smr, kterm se
svtlo , a nazv se svteln paprsek.

)
FYZIKA 4. RONK
Optika
www.e-fyzika.cz
Monochromatick svtlo (svtlo urit )

bl sv. = o z m f
760 nm 400 nm


Rychlost svtla

Galileo Galilei (1564 1642) Dv nov vdy: rozhovor mistra Sagreda a k.
Sagredo: Avak za a za jak velikou musme povaovat tuto rychlost svtla? Je okamit,
ihned pomjejc, nebo potebuje uritou dobu jako ostatn pohyby? Nememe to
rozhodnout pokusem?
Simplicio: Denn zkuenost ukazuje, e en svtla je okamit, nebo vidme-li ve velk
vzdlenosti vstel, doraz zblesk k naim om bez asov ztrty; hmot vak
dospje k uchu teprve po znan chvli.
Sagredo: Nue Simplicio, jedin zvr, kter mohu uinit z tohoto dobe znmho zjevu, je
ten, e zvuk dospvajc k naemu uchu se pomaleji ne svtlo; nic mi vak
nek, zda svtlo doraz okamit, nebo k tomu pece jen potebuje njakou dobu,
i kdy velmi krtkou

Galilei vymyslel jak urit rychlost svtla (neprovediteln pokus): Dva mui se svtilnou
v urit vzd. od sebe, A odstn, B odstn po obdren signlu a m se as.

- r. 1675 dnsk astronom Eric Rhmer, ze zkrytu Jupiterova msce
- r. 1849 francouzsk fyzik Armand Fizeau [fiz]

D
PZ
zdroj
ozuben
koleko
nap. 720 zub
Z

nkolik km

Za polopropustnm zrcadlem PZ je ozuben koleko, kter se ot. Jakmile svtlo projde
otvorem mezi zuby koleka, postupuje k zrcadlu Z, odkud se po odrazu vrac zpt. Kdy na
zpten cest svtlo projde tm otvorem nebo dalm, vid pozorovatel v dalekohledu D
svteln zdroj. Kdy svtlo dopadne na zub, nevid nic. Pi jist hlov frekvenci oten
koleka pak lze urit velikost rychlosti svtla.

20. stolet (pibl. 1907 N.C.) Albert Abraham Michelson [majklzon]
americk fyzik - metoda rotujcch zrctek

FYZIKA 4. RONK
Optika
www.e-fyzika.cz

D



Metoda rotujcch zrctek pracuje na podobnm principu jako Fizeauova metoda.



1
8 1 -1
299792458m s
3 10 m s 300 000 km s
c
c

=
=

mezn rychlost pohybujcch se hmotnch objekt ve vakuu


Definice metru:
Metr je drha, kterou svtlo uraz ve vakuu za
1
s
299792458
.


Ve vakuu nezvis c na f. V kadm jinm prosted je rychlost svtla v < c a zrove zvis
na f svtla.



Odraz a lom svtla

Pi dopadu svtla na rozhran dvou opt. prosted me nastat odraz a lom a st svtla se
pohlcuje prostedmi.

Odraz: Svtlo se po odrazu od rozhran vrac do pvodnho prosted.

FYZIKA 4. RONK
Optika
www.e-fyzika.cz

k

dopadajc
paprsek
odraen
paprsek


k kolmice dopadu
hel dopadu
hel odrazu

Plat: 1) hel odrazu se rovn hlu dopadu .
= [Zkon odrazu]
2) Odraen paprsek zstv v rovin dopadu (ta je dna dopadajcm paprskem
a kolmic dopadu).
3) hel odrazu nezvis na dopadajcho svtla.




Lom: Svtlo po dopadu na rozhran dvou prosted pronik do druhho prosted.


k

1
dopadajc
paprsek
lomen
paprsek
1
2

2
obr. 1


Plat: 1) Zkon lomu = Snellv zkon lomu - Willebrord Snell (1591-1626):

1 1
2 2
sin
konst.
sin
v
v

= =
FYZIKA 4. RONK
Optika
www.e-fyzika.cz
Pomr sin hlu dopadu a hlu lomu je roven pomru rychlost svtla v prvnm a
druhm prosted.

2) Lomen paprsek zstv v rovin dopadu.
3) hel lomu zvis na vlnov dlce svtla.

Lom svtla ke kolmici (obr. 1) nastv tehdy, jestlie se svtlo z prosted opticky idho
do prosted opticky hustho.
2 1 2 1 2 1
sin sin v v < < <



k

1
1
2

2
obr. 2
opt.
hust
id


Lom svtla od kolmice (obr. 2) nastv tehdy, jestlie se svtlo z prosted opticky
hustho do prosted opticky idho (nap. ze skla do vzduchu).
1 2 1 2 1 2
sin sin v v < < <

Index lomu

Absolutn index lomu je podl rychlosti svtla ve vakuu k rychlosti svtla v danm prosted.

c
n
v
= bezrozmrn veliina; m vt n, tm men v (tm opticky hust prosted)
Charakterizuje optick prosted, udv, kolikrt je vt rychlost svtla ve vakuu ne v danm
prosted, zvis na , tzn. na f (barv, energii) (uvme n lutho sodkovho svtla)


1 1 1 2 2
2 2 2 1
1
sin
sin
c
v v v n c c
c
v c v c n
v

= = = =

1 2
2 1
1 1 2 2
sin
sin
nebo sin sin
n
n
n n

=
=


Vakuum a vzduch n = 1
FYZIKA 4. RONK
Optika
www.e-fyzika.cz
sklo n = 1,5
voda n =
4
3



Pklady:
1) Vypotte rychlost svtla ve vod (n =
4
3
).


8
1
8 1
3 10
m s
4
3
2, 25 10 m s
c c
n v
v n
v

= = =
=




2) Rychlost ervenho svtla ve skle je 199 200 km s
1
, fialovho svtla
196 700 km s
1
. Urete index lomu skla pro erven a fialov svtlo.


c
n
v
=


300000 300000
1, 506, 1, 525
199200 196700
f
n n = = = =



3) Index lomu ledu je 1,31; vody 1,33; oleje 1,47; skla 1,51. Jak je rychlost svtla
v uvedench prostedch? .

1 1
1 1
229000km s 226000km s
204000km s 199000km s
led voda
olej sklo
c
v v v
n
v v


= = =
= =




4) lut svtlo sodkov lampy dopad ze vzduchu (n 1) na stnu diamantu
pod hlem 68, lomen paprsek je kolm na odraen. Jak je index lomu pro
diamant? .









n = 1
n = 2
22
22
68
.
FYZIKA 4. RONK
Optika
www.e-fyzika.cz
een:
Z obrzku plyne:

1
sin 68
2, 48
sin 22
d
d
n
n
n

= = =

Index lomu diamantu je 2,48.



pln odraz svtla

Me nastat pi lomu paprsku dopadajcho z prosted opticky hustho do prosted opticky
idho (nap. ze skla do vzduchu).
Pro jist hel -
m
(mezn hel) je hel lomu
2
= 90.
Pro >
m
se svtlo nelme do idho prosted, ale pln se odr do pvodnho prosted.
Nastane pln (totln) odraz svtla
( lesk bublin v kapalin, ve skle, mokr asfalt v dlce v letnch dnech).

1 2
2 1
1
1
sin
sin
1
Vztah pro mezn hel na rozhran danho prosted a vzduchu(vakua):
1
sin
m
n
n
n

=
=

Obr. K plnmu odrazu:

















k
1
2
1
1
3
3
2
2
FYZIKA 4. RONK
Optika
www.e-fyzika.cz
Uit totlnho odrazu: V odraznch hranolech msto zrcadel v mnoha opt. pstrojch nap.
sklenn trojbok hranol (v periskopu):




periskop



Dle se uv totlnho odrazu ve svtlovodnch vlknech.



Pklad:
Pi jakm hlu dopadu nastv pln odraz, jestlie svtlo prochz:
a) ze skla (n = 1,5) do vzduchu;
b) z vody (n = 1,3) do vzduchu;
c) ze skla do vody? .
1
1
sin
m
n
=
sklo:
m
= 4149
voda:
m
= 5017
ze skla do vody: sin
voda
m
sklo
n
n
= ,
m
= 6004






FYZIKA 4. RONK
Optika
www.e-fyzika.cz

Lom svtla planparaleln deskou

Dopadajc paprsek se lme dvakrt jednou pi vstupu do planparaleln desky a po druh pi
vstupu. Spotme, jak bude posunut v dopadajcho paprsku a paprsku na vstupu:



( )
1 2
sin v AC =


2
cos
d
AC

=

( )
1 2
2
sin
cos
v d

=


1 2 2 1
2
sin cos sin cos
cos
v d

=







1 1
1
2
2
2
1
1
2
1
2
sin cos
sin
1 sin
1 sin
sin 1
sin
1
v d
n
v d
n
n

| |
| =
|

\
| |
|

|
=
|
|
\

2
1
1
2 2
1
1 sin
sin 1
sin
v d
n

| |

| =
|

\


Uit lomu na planparaleln desce:
Studium soustavy rovnobnch vrstev o rznm indexu lomu. Mn-li se index lomu
plynule, lomen ra paprsku pejde v plynulou kivku - p. prchod svtla atmosfrou, tzv.
atmosfrick refrakce



Pklad:

Na sklennou desku tlouky 5 cm dopad svteln paprsek pod hlem 2230.
Urete posunut, je-li n = 1,5.

1
-
2
d

2
v
A
B
C
1 2
2 1
1 2 2
1
2
sin
sin
sin sin
sin
sin
n
n
n
n

=
=
=
FYZIKA 4. RONK
Optika
www.e-fyzika.cz


2
1
1
2 2
1
1 sin
sin 1
sin
0, 695cm
v d
n
v

| |

| =
|

\
=