10) Mírové operace

Na rozdíl od donucovacích akcí RB jsou mírové operace (peacekeeping) ustavovány se

souhlasem zainteresovaných stran – bez jejich souhlasu je nelze vysílat.
Potřeba mírových operací vyvstala v souvislosti s nefunkčností RB v důsledku politicky
rozděleného světa. OSN tak nebyla schopna zajistit udržení mez. míru donucovacími akcemi
podle kapitoly VII.
Předchůdkyní mírových operací byla pozorovatelská mise UNTSO vytvořená r. 1948
v souvislosti s první Izraelsko-arabskou válkou.
Další podobná pozorovatelská mise – UNMOGIP – působí dodnes, provádí dohled nad
příměřím v oblasti Kašmíru (Indie, Pákistán) – vytvořena 1949
Za první 1. mírovou operace v dnešním pojetí je považována – UNEF - vznikla v r. 1956 po
francouzsko-britské intervenci do oblasti Suezského průplavu.

Je otázka, jaký je právní základ pro mírové operace – nejsou totiž výslovně upraveny
v Chartě OSN.
MSD přiznal VS možnost doporučovat mírové operace – to ustanovilo i 1. mírovou operaci
UNEF v r. 1956 v Egyptě.
Zpočátku byl jasný rozdíl mezi mírovou operací a donucovací akcí podle kap. VII, ale mírové
operace pokrývají široký rozsah a rozdíl mezi nimi a donucovacími akcemi podle kapitoly VII
se stírá.
Impuls k jejich vytvoření může přijít od Generálního tajemníka OSN, VS, RB nebo i od
regionálních organizací. Jejich základní právní platnost spočívá v souhlasu s jejich
přítomností kompetentního teritoriálního suveréna nebo suverénů.
V minulosti vytvoření a financování mírových operací OSN vedlo k vnitřním sporům o tom,
který orgán (RB nebo VS) mají kompetence k založení mírových operací. Ačkoliv pravomoc
založit mírové operace má VS i RB, v posledních letech si to monopolizovala RB.
Pro mírové operace je OSN či oblastní organizace jen deštníkem, pod kterým je mírová
operace organizována.
Příkladem mírové operace oblastní organizace jsou síly západoafrické organizace ECOWAS
v Libérii.

Charta OSN nebo regionální smlouva není základem pro vnější legitimaci mírových operací.
Právní základ spočívá v souhlase teritoriálního státu. Jen RB může konsensuální povahu
mírové operace posunout na nekonsensuální donucovací akci, a to změnou mandátu
mírových sil (př. Jugoslávie, Somálsko)

Zásady, na nichž byla založena UNEF, obsahují směrnice pro budoucí operace. UNEF byla
založena se souhlasem hostitelského státu a byla ukončena r. 1967, když Egypt odvolal svůj
souhlas. Byla to nestranná a neutrální síla a používala sílu pouze pro sebeobranu.
Většina mírových operací v době studené války měla mandát pouze na sledování –
monitorování příměří nebo hranice. V době politicky rozděleného světa se pět stálých členů
RB v zásadě nezúčastňovalo mírových operací a rovněž byly vyloučeny státy s historickými
a geografickými zájmy v konfliktu.
Po konci studené války RB rozšířila funkce mírových operací , bylo vytvořeno přes 30 nových
mírových operací – většina uvnitř států. Mírové operace hrály úlohu při urovnávání konfliktů
v Namibii, Angole, Mosambiku, Kambodži, Střední Americe.
K dalším konfliktům došlo po skončení studené války v býv. Jugoslávii, bývalém SSSR a
v Africe, a byly vytvořeny další mírové síly.
Tradiční zásady mírových operací se odlišovaly od donucovacích akcí podle kap. VII. Mírové
operace by měly být nestranné, lehce ozbrojené, nepoužívají síly s výjimkou sebeobrany a
operují se souhlasem hostitelského státu.
V Jugoslávii byl tento tradiční model modifikován s negativními výsledky.
UNPROFOR byl vytvořen jako mírová operace nejprve v Chorvatsku a pak v Bosně-
Hercegovině, zpočátku bez odkazu na kapitolu VII.
Nedošlo ale k zastavení palby ani ke spolupráci stran s UNPROFOR → UNPROFORu byla
rezolucí dána pravomoc použít sílu k zajištění předávání humanitární pomoci. Když se
UNPROFOR nesetkal se spoluprácí, následné rezoluce byly přijaty podle kap. VII - RB
zmocnila UNPROFOR k vynucení bezletových zón a k ochraně přístavů a bosenských
muslimův Bosně-Hercegovině. Tato pravomoc k použití násilí na rámec sebeobrany přivedla
UNPROFOR do konfliktu s bosenskými Srby.
Členské státy však nebyly ochotny poskytnout dost jednotek, aby UNPROFOR mohla dál
provádět svůj mandát. OSN se obrátila na vzdušné síly NATO, aby provedly donucovací
akci podle kap. VII.