KAP/GG SEMINRN PRCE GEOPOLITIKA NY V LETECH 1949-1991

Jakub Chabr chabrik@students.zcu.cz KAP, FF ZU 2012/2013

1

Obsah 1. vod ....................................................................................................................................... 3 2. Maova ra.............................................................................................................................. 5 3. ra po Maovi ...................................................................................................................... 10 4. Zvr .................................................................................................................................... 16 5. Pouit literatura a prameny ............................................................................................ 17 6. Plohy ................................................................................................................................. 19

1. vod Prci vnujc se geopolitice ny v letech 1949-1991 je nutn lpe rozlenit a navrhnout jej strukturu. By se jedn o prci pojednvajc o n v dob bipolrn konfrontace1, z pohledu ny to rozhodn nebylo obdob homogenn, ba naopak. Znakem homogenity me bt snad jen neperuen vlda Komunistick strany ny (dle jen KS), kter n vldne prv od roku 1949. Obdob 1949-1991 je obdobm nkolika dlch period. Sinolog John Fairbank postupuje nsledovn: Prvnch osm let lidov republiky od jna 1949 do konce roku 1957 znamenalo kreativn periodu rekonstrukce, rstu a inovac. Slun zatek naruila tragdie v podob Velkho skoku vped (1958-60), po nm nsledoval ekonomick rst (1961-65) a druh tragdie v podob Kulturn revoluce roku 1966. Dekda let 1966-1976 bv (dokonce i v n) chpna jako deset ztracench let. Prvn a tet periody jsou charakteristick ekonomickm rstem, obnovou zem a schopnmi komunistickmi organiztory, druh a tvrt perioda znamenaj dominanci Mao Ce -tunga (zemel prv roku 1976). (Fairbank 2006: 343) Tyto tyi dl periody chpu jako jedno obdob, kter nazvu rou Mao Ce-tunga. Tomuto obdob bude vnovna druh kapitola prce. Tet kapitolou prce pak bude ra po Maovi, tedy roky 1976-1991. Tolik k asovmu rozdlen. Nyn je zapoteb piblit nsk prostor. na je obrovsk entita. Ze zpadn metropole Urumi (nikoli nejzpadnj cp) do Pekingu na vchodnm pobe (nikoli nejvchodnji) je to 2400 km. Z nejsevernjho msta Mohe (v provincii Chej-lung-iang sousedc s tehdejm SSSR) na nejjinj cp ostrova Chaj-nan (nachz se pouhch 30 km od pevniny, od n je oddlen inou Qiongzhou) je to pes 1100 km. Pokud bych bral v vahu i ostrovy Nanshu (nsk oznaen pro Spratlyho ostrovy, je si nrokuj i dal stty), z Chaj-nanu je to k nim dalch tisc km. (Lin 2005: 13) Jak tento prostor dle rozlenit? Jako nejvhodnj se jev rozdlen na bohat, oteven vchod a jihovchod zejmna pobe; a chud, marginalizovan, uzaven a mn rozvinut zpad, sever a sted. Vnj (poben) provincie versus provincie vnitrozemsk lze ci, e lo vdy o soupeen. Tato dichotomie se bude ozvat v obou

Rozpad SSSR zde chpu jako dlouhodob proces, kter vyvrcholil a vznikem Rusk federace v prosinci roku 1991. Proto bude i cel obdob 1949-91 chpno jako obdob bipolarity. Na druhou stranu je toto oznaen pli zjednoduen, zvl kdy se jedn o nu, kter se i s nktermi dalmi aktry (nap. s Japonskem) v 80. letech vynoila, zaala ohromn rst a zskvat vliv, co podle nkterch nzor bipolaritu nabouralo a pomalu vedlo k multipolarit. V tomto ppad velmi zle na pojet moci USA. Podle jednch moc USA upad ji od potk 70. let (ropn oky, Vietnam, konec zlatho standardu), podle jinch je to zcela naopak USA jsou jedinm hegemonem a svt je unipolrn. Pesto se pidrm nejastjho pojet a roky 1949 -91 budu chpat jako roky bipolarity.

kapitolch a bude na n demonstrovna pestrost nskho geografickho prostoru, kter vak nahrv pobenm provincim. Sta pohldnout na jakoukoli mapu ny a marginalizace zpadu a pevaha vchodu, je okamit patrn. eeno triviln, vypad kad mapa zhruba takto: zpad a sted je przdn s obasnmi symboly, vchod je symboly poset. Mapa dopravnch uzl znamen pletence dlnic a eleznic na vchod, pr linek na zpad. Mapa prmyslu a nerostnch surovin znamen mnoho koucch tovrniek a dal symboly na jihovchod a pr symbol na zpad a v centru. Hustota populace znamen vybledl a svtl barvy na zpad (s vjimkami jako Urumi) a smrem k vchodu a pobe vrazn tmavne. Stejnm stylem tmavnou i mapy srek, vce jich je na vchod, kde jsou rovn rodn niny. Sted, sever a zpad jsou tvoeny bu pout, nebo velehorami, co opt nahrv men rozvinutosti provinci v tchto oblastech. Naopak od stedu na vchod lze najt nejdleitj eky, z nich lze jmenovat ti. Yangzi (i Yangtze) je tet nejdel ekou svta (po Nilu a Amazonce). Pramen v Tibetu, protk nkolika velkomsty (Nanking a anghaj). U anghaje st do lutho moe. Druhou nejdel ekou v n je Chuang-che (lut eka) pramenc rovn v Tibetu a s stm v Pochajskm zlivu. Na jihu pak tee u-iang (znmj jako Perlov eka), kter i s jejmi ptoky tvo bohatou deltu pobl metropol i prefektur jako Kanton, en-en, Hong Kong, eka pak st do Jihonskho moe. Nkolik velikch ek lze nalzt i na severu i jihozpad, nicmn ty nest do dnho z velkch pstav a nejsou tak pmo napojeny na moe (a obchod) naopak, teou za hranice jako eka Heilong, kter se v SSSR/Rusku stv Amurem.2 Podobn je to s vojenskmi zkladnami, vtina je umstna, logicky, na vchod. Takto lze pokraovat a podobn trend sledovat tm u vech tematickch map.3 Dominance vchodu nad zpadem je tedy evidentn, a proto se na ni budu snait zamit a vmat si j i v obou nadefinovanch rch. Po rozdlen na dv ry a vahch o soupeen provinci musm pidat jet jednu dimenzi, kterou tvo faktory s vlivem na nskou geopolitiku. Budou to faktory vnitn vychzejc ze zsah pedstavitel KS a tak faktory vnj, zejmna, avak nikoli vhradn, innost a zahranin politiky USA a SSSR jakoto dominujcch subjekt v e bipolarity. Druhou ani tet kapitolu vak nebudu dle strukturovat do podkapitol dle vnitnch a vnjch faktor. To z jednoduchho dvodu oba druhy faktor se toti nezdka msily, a doplovaly a asto posilovaly jist tendence s vlivem na geopolitiku.
2

Mongabay Country Profiles. China. Geography. Dostupn zde: http://www.mongabay.com/reference/new_profiles/239ch.html. Nhled ke dni: 20. 11. 2011. 3 University of Texas Libraries. Perry-Castaeda Library Map Collection. China Maps. Dostupn zde: http://www.lib.utexas.edu/maps/china.html. Nhled ke dni: 20. 11. 2012.

2. Maova ra Rok 1949, kterm zan tato prce, je z pohledu ny naprosto zsadn. Po obsazen cel severn ny komunisty pekrauje nsk lidov osvobozeneck armda Jang-c a okupuje anghaj a Nanking, dve nedobytn tvrze ankajkova nacionalistickho Kuomintangu. ankajek se svmi vrnmi prch na Taiwan a 1. jna 1949 je v Pekingu zaloena nsk lidov republika. Kdy vdce komunist Mao Ce-tung pijdl triumfln do Pekingu, jeho jednotky dily americk vojensk vozidla a americk tanky. USA toti velmi tde podporovaly ankajka, kter vak shl pouze po podpoe materiln. Rady a strategick doporuen Amerian paliat ignoroval, o vem sm rozhodoval a nakonec o americkou vbavu piel a ped komunisty musel prchnout. (Fairbank 1998: 752, Fairbank 2006: 336) Komunistick revoluce mla ukonit tzv. nsk stolet poniovn, kter zaalo (prvn) Opiovou vlkou roku 1840, jejm dsledkem byla ztrta Hong Kongu. Pes ztrtu Taiwanu a agresivn nsk invaze vedlo stolet ponen a k obansk vlce, kter skonila prv roku 1949. Komunistick strana mohla zat sv vtzstv interpretovat jako ochranu ny ped dalm drancovnm zem ze strany cizch mocnost. (Leonard 2008: 10). Do stolet ponen je jet nutn zahrnout tzv. nerovn smlouvy z Aigunu (1858), Pekingu (1860) a Tarbagatai (1864), v jejich dsledku na pila o 1, 5 milionu tverench kilometr teritoria ve prospch imperialistickho caristickho Ruska. Rusko (pozdji SSSR) se k n chovalo stejn jako Zpad a vyuvalo nsk slabosti konce 19. stolet i pozdji. (Lo 2008: 21-23) Jednm z klovch region hned od potk lidov republiky bylo Mandusko. V roce 1945 se tento historick region stal pedmtem Yaltsk dohody, Roosevelt Stalinovi Mandusko (a dal teritoria) slbil za to, e vstoup do vlky proti Japonsku. Vlka vak velmi brzy skonila a bhem nsk obansk vlky se SSSR regionu vzdal.4 Kdy se komunist ujali moci, veker prmyslov infrastruktura byla alokovna podl vchodnho pobe v Mandusku, Kantonu, anghaji a Tchien-inu. Mandusk tk prmysl byl vybudovn Japonci bhem okupace, ti vyuvali zsob uhl a elezn rudy k znmm elm. (Hendrischke 2005: 4) Clem komunist tak byla rekonstrukce tchto prmyslovch sdel tak,

Encyclopdia Britannica. Manchuria.. Dostupn zde: http://www.britannica.com/EBchecked/topic/361449/Manchuria/4543/Manchuria-since-c-1900. Nhled ke dni: 20. 11. 2012.

aby mohly slouit dal industrializaci zem. Bhem prvn ptiletky 1953-57 teklo nejvt mnostv prostedk prv sem tedy na vchod.5 Bhem prvnch let bylo hlavnm kolem KS konsolidovat zem ny, co bylo provdno pedevm centralizac a nejprve konsolidac vojenskou, a pot pila na adu politika a ekonomika. Komunist dosazovali sv lidi na vechny rovn a naprosto dominovali cel spolenosti. Bhem prvnch pti let byla na rozdlena do esti Velkch administrativnch oblast. (Hendrischke 2005: 6) Roku 1950 se n podailo inkorporovat zem vce mn nezvislho Tibetu, co bylo dsledkem Korejsk vlky. (Johnson 2008: 439) Kdy byla v roce 1954 definitivn zajitna vojensko-politick kontrola nad celm zemm, regiony (nap. Severozpad, Sever, Vchod) byly ponechny pro vojensk ely, nicmn hlavn administrativn jednotkou se staly provincie. (Hendrischke 2005: 6) Nejprve se pokusm shrnout nkter vnitn faktory s vlivem na geopolitickou situaci ny, stedn roli bude hrt samozejm Mao, kter vil, e mysl je nadazen hmot a tvrdil, e pomoc obrovsk energie mas je mono uskutenit cokoli. V roce 1957 byl schopen prohlsit, e trv-li imperialismus na vlce, nezbv nm ne rozhodnout se a bojovat a do konce a pak teprve zat budovat. Tho roku ohromil podobnm vrokem sv kolegy v Moskv. Mon e ztratme pes 300 milion lid. No, a co? Vlka j e vlka. Lta uplynou a dme se do prce a pivedeme na svt vc dt ne pedtm. (Mao Ce-tung dle Johnson 2008: 531) Prvn velkou akc byla pozemkov reforma a kolektivizace (Fisher 1971: 299) doprovzen prvn mylenkovou reformou. Nsledovala taktika sta kvt namen proti kontrarevolucionm, psal se rok 1955 (v SSSR ji vldl Chruov a ve pomalu splo k roztrce). V jnu roku 1957 ohlsil Mao tzv. Velk skok vped, kterm chtl Mao jednm rzem penst komunismus do stadia, kdy dokonce i stt sm odume, piem celou kampa zamil na rolnky. Mluvilo se o grandizn politice dvou nohou, po kterch bude na kret a pemst se rovnou do komun (se vzorem v pask komun r. 1870). Kad komuna mla bt sobstan, dokonce s vlastn milic. Bhem roku 1958 se naprosto zmnily veker sfry ivota asi 700 milion lid (90 %). Podle Chruova byl Mao blzen a svou zemi pevrtil naruby, emu ve nasvdovalo. (Johnson 533-535) Msto sobstanosti nsledoval hladomor stovek milion an. (Lin 2005: 18) Pot, co Mao uznal sv chyby, nsledovala krtk ra hospodskho rstu v letech 1961-1965. (Fairbank 2006: 343) Pak se vak pedseda Mao vytasil s dalm trumfem a rozpoutal

Encyclopdia Britannica. Manchuria.. Dostupn zde: http://www.britannica.com/EBchecked/topic/361449/Manchuria/4543/Manchuria-since-c-1900. Nhled ke dni: 20. 11. 2012.

kulturn revoluci, v n mla jednu z hlavnch rol hereka a Maova druh manelka iang ing. Nsledoval podobn chaos jako v dob velkho skoku, prim hrli analfabeti. Dti tvoily soust tzv. rudch gard a brejlovci ili intelektulov z univerzit se stali nepteli. Rozhoel se i boj uvnit KS, Mao si poteboval upevnit slbnouc pozici. Tak se stalo, e dva nejvy pedstavitel moci po Maovi byli brzy po kulturn revoluci odstranni 6, padla na n vina a Mao vldl a do sv smrti v roce 1976. (Johnson 2008: 534-546) Co ale znamenala tato dsiv ra pro nsk provincie? Obecn lze ci, e od roku 1949 do roku 1979 (potek reforem a stabilizace novho veden KS) rozvojov agend plnovan z centra dominovalo budovn tkho prmyslu a tvorba novch center prmyslu ve vnitrozem. (Hendrischke 2005: 6, kurzva autora) V roce 1950 uzavela na Smlouvu o ptelstv, alianci a vzjemn pomoci se SSSR a zapoala ra ptelstv symbolizovan plivem sovtskch technologi (vetn nuklernch) a konzultant. (Lo 2008: 25) Spoluprce se odrazila i v podob prvn nsk ptiletky (1953-7), v jejm rmci nkolik stovek sovtskch konzultant a technik pomhalo n se stavbou 156 obch prmyslovch komplex v oblastech tkho a chemickho prmyslu, tastv atd. Jednalo se o komplexy pobl zdroj nerostnch surovin, vdy ve vnitrozem. Nejvce na cel ptiletce tratily pstavy, kter se tolik rozvjely ji od konce 19. stolet (a k nim se mla pozornost stoit od zatku 80. let). S odstupem asu se tato strategie a pumpovn penz do vnitrozem ukzala jako velmi neefektivn a regionln politiky Maovy ry znamenaly obecn vt kody pmoskm provincim ne pnosy pro provincie vnitn. (Hendrischke 2005: 6) Ve finle cel na v Maov e tratila. Nyn se budu vnovat vnjm faktorm s vlivem na geopolitiku ny. Po konci 2. svtov vlky ovaj geopolitick koncepty Mackindera i Spykmana.7 Po rychl porce Japonska a vvoji v n se v euroasijskm prostoru zformovala komunistick masa pipomnajc Mongolsk imprium, kter budila ze sn americk stratgy, zvl kdy ob nejvt socialistick zem, na a SSSR, uzavely spolenou smlouvu, a kdy na okamit pispchala na pomoc soudruhm Severn Korey, kte rozpoutali Korejskou vlku. Hrozilo, e komunistick heartland ovldne rimland a bude dominovat svtu. (Fisher 1971: 297-298) Mackinderovi by se vbec nelbila monost, e na bude schopna kontrolovat heartland a navc pid i moskou moc, m dojde k naruen rovnovhy mezi heartlandem a moskmi mocnostmi. (Lattimore 1953: 20-22) Amerian rychle pevdli rady Dlouhho telegramu
6

Lin Piao se stal obt leteckho netst v Mongolsku a Liu ao-chi zemel roku 1973 nah ve vlastnch vkalech na promrzl podlaze betonov cely. (Johnson 2008: 542, 546) 7 Pvodn ztlesujc nvod, jak nedovolit spojen Nmecka a Japonska a jejich ovldnut heartlandu a rimlandu.

J. Kennana do praxe, komunismus SSSR i ny ml bt zadrovn. Vznikaj proto aliance NATO, SEATO a CENTO. (Fisher 1971: 297-301) Dvj nraznkov zny jako Tibet, Sin-iang i Mongolsko jsou po nsk revoluci a vzniku lidov republiky inkorporovny a mn se na zny komunikace mezi nou a SSSR, kter navc vrac dle dohody z roku 1950 n Mandusko. Mezi obma entitami vznikaj nov eleznin trat. (Lattimore 1953: 2227) Strach Zpadu vak nemus trvat pli dlouho. Mezi nou a Sovty se brzy zan projevovat animozita, zejmna po smrti Stalina a ji popsanch excesech Mao Ce-tunga, kter odsuzuje Chruov, stejn jako odsoudil Stalinv kult. SSSR je brzy obvinn ze spoluprce s nekomunistickmi reimy a z pronsledovn vlastnch imperilnch zjm, kter se podobaj carismu. na se dr ideologie. V letech 1953 1954 dochzelo k jednnm o vztazch mezi nou a Indi v oblasti Tibetu, kter vedli premii ou En-laj a Nhr. Uzaven Smlouva o obchodu a stycch v nskm a indickm regionu Tibet obsahovala pedmluvu, kde se objevilo i Pt princip mrovho souit. Tmito principy jsou: 1) vzjemn respekt k suverenit a teritoriln integrit, 2) vzjemn ne-agrese, 3) nezasahovn do vnitnch vc ostatnch, 4) rovnost a vzjemn prospnost a 5) mrov souit. ou En-laj pot na Bandungsk afro-asijsk konferenci v roce 1955 navrhl implementaci tchto princip jako zklad ptelstv a spoluprce stt s rznmi spoleenskmi systmy.8 Konference v indonskm Bandungu se zastnilo 23 hlav asijskch a africkch stt, a tak politici jako pozdj ghansk prezident Kwame Nkrumah, kte reprezentovali stty stle bojujc proti kolonialismu (Zhok 2010: 12-13). Po dekolonizaci vtiny africkch stt zan Mao klst draz na spojen t svt Latinsk Ameriky, Asie a Afriky (Zhok 2010: 75). na nebyla zatm schopna prosazovat sv zjmy tak vehementn jako SSSR a tak z tohoto nedostatku udlala vlastn ctnost a zdrazovala postup v souladu s revolun ideologi antiimperialismem a podporou revoluce. (Simon 1973: 647) V roce 1960 dosahuje nevraivost mezi Chruovem a Maem takov rovn, e prvn jmenovan naizuje staen vech 1390 konzultant a plnova z ny, m se zastavuj i projekty industrilnch komplex ve vnitrozem, SSSR stahuje i dodvky technologi pro vrobu jadern zbran. Ke tem svtm se na pikln z obav strategickho obklen, kdy Chruov zpotku vyjednv s Eisenhowerem i stty zpadn Evropy (Lo 2008: 25-26)

Consulate-General of the People's Republic of China in Houston. The Five Principles of Peaceful Coexistence, 28. 6. 2004. Dostupn zde: http://houston.china-consulate.org/eng/nv/t140964.htm (29. 2. 2012).

V prbhu 60. let se vztah ny a SSSR nadle zhoruje. Asijsk mocnost buduje ji roku 1958 vojenskou cestu v Ladaku, co drd Indii. Ve vystilo v indicko-nskou vlku o sporn pohranin zem v roce 1962 (necelch deset let po podpisu smlouvy a pti princip). (Fisher 1971: 302) S postupem asu je i na nucena ustoupit od ideologie, kdy zan brzy po vlce s Indi podporovat Pkistn (spojenec Zpadu), kter bojuje s Indi v roce 1965 o Kamr. V SSSR panuj obavy, e by na mohla Pkistn i Indii ovldnout, a proto tehdej sovtsk pedseda vldy Kosygin pozval do Takentu zstupce Indie i Pkistnu a situaci rychle vyeil, lo tak vlastn o zadrovn ny ze strany SSSR (Fisher 1971: 304, Simon 1973: 648-650) Spor ny a Pkistnu na jedn, a SSSR a Indie na druh stran se prohlubuje s tm, jak se Pkistn pomalu rozpad a vznik Banglad. Pro nu toti byla zsadn integrita Pkistnu, znamenala klid na nsk zpadn hranici. Teoreticky mla dle ideologie podpoit hnut za nezvislost Banglade a vchodobenglsk rebely, nicmn geopolitick zjem se dostal jasn do poped. Pekingu vak nezbylo nic vc, ne vznik Banglade oznait jako vplod sovtsko-indick spoluprce9, kter poruuje pt princip mrovho souit (zde pily vhod). (Simon 1973: 648-651) Proti vzniku Banglade nemohl Peking nijak zashnout. Jednm dvodem byla krut zima v Himaljch, kter uinila armdu naprosto imobiln a druhm, vnjm dvodem, bylo vyhrocen spor se SSSR ohledn spolen hranice na severu ny. (Simon 1973: 650) V t dob probhala kulturn revoluce, co jen zvyovalo nervozitu. (Pollack 1972: 245) Podl hranic se seikovalo nkolik destek diviz obou stran a SSSR ze strachu z obrovskho toku lut masy penetrujc hranici dokonce zvaoval pouit jadernch zbran. (Lo 2008: 26) Za tto situace hrozilo znovu strategick obklen10 a Peking z tohoto dvodu velmi uvtal oteplen vztahu s USA, kter bylo zejmna dlem diplomacie Nixona s Kissingerem. V roce 1972 navc na zskv keslo v RB OSN na kor Taiwanu (Fairbank 1998: 753) a vydv se smrem ke spoluprci se Zpadem, o kter bude e v nsledujc kapitole.

SSSR podepsal bezpenostn smlouvu s Indi namenou zejmna proti n v srpnu roku 1971 pot, co prezident Nixon oznmil nvtvu Pekingu. Na to reagovala indick premirka I. Gndhov a okamit odcestovala do Moskvy podepsat smlouvu a uzavt alianci. 10 Tento koncept se v nsk strategii vyskytuje asto a na jeho zklad se na rozhodla pro akvizici jadern zbran, kdy se ocitla v obklen SSSR a USA. Ob supervelmoci poet zbran neustle navyovaly a Peking se mohl ctit jako subjekt monho nuklernho vydrn. (Pollack 1972)

3. ra po Maovi Bhem 70. let se situace uvnit ny zaala zlepovat. Po zvrstvech kul turn revoluce byly rehabilitovny univerzity, na kterch se znovu zaalo vyuovat. Pot, co se moci v n na konci roku 1978 ujal Teng Siao-pching, zaaly se dt znovu velk vci, tentokrt vak mly pro nsk obyvatele mnohem lep dsledky. Zaala obnova, konsolidace a rozvoj. Pohonem mly bt tzv. tyi modernizace v oblastech zemdlstv, prmyslu, vdy a technologie a obrany. (Fairbank 2006: 343) Z maoistick, izolovan, chud, rurln a politicky velmi nestabiln se stala pomrn oteven, stabiln, rychle se urbanizujc a modernizujc zem. Od rigidnho socialismu se na posunula bhem nkolika let k velmi svbytnmu druhu kapitalismu. Bhem posledn tvrtiny 20. stolet byla na dlouho nejrychleji rostouc ekonomikou svta, trend rstu pokrauje. Ekonomick rst byl dokonce nejrychlej v djinch. Tato obrovsk zmna bv pipisovna zejmna reformm, je zavedl prv Teng, jeho autorita pramenila z jeho pslunosti k revolun generaci a z hust st kontakt ve vech sfrch strany i armdy. Reformy nepinesly ale pouze ekonomick boom a vysok tempo rozvoje. Reformy pinesly a zdraznily vzdln pro mlad (tedy naprost zvrat ve srovnn s kulturn revoluc), zkladn zdravotnickou pi a zlepen statusu en ve spolenosti. eeno lapidrn, lid pestali hladovt, jejich zdravotn stav se vrazn zlepil stejn jako rove vzdln. (Goldman 2006: 406) A protoe se prce tk ny, lo samozejm o stovky milion lid. Domnvm se vak, e se pli nemluv o vlivu geografie na nskou promnu za vldy Tenga. Jak vliv ml zpad a jak vchod? Co pesn stlo za fenomenlnm spchem ekonomickch reforem? Mohu si dokonce poloit otzku, kde byl tento spch vytven? Jet ped tm se ale budu vnovat prozatm poslednmu velkmu pozemnmu konfliktu, kterho se na zastnila. Tm byla krtk vlka s Vietnamem na potku roku 1979. Z pohledu ny se jednalo o evergreen v podob monosti strategickho obklen. Ve zaalo pdem jinho Vietnamu, kter znamenal sjednocen zem pod vldou komunist, kte ovldali celou Indonu (i Laos a Kambodu). Se sjednocenm Vietnamu se vrazn promnila jeho role v celm regionu JV Asie. Zatmco dve byl vnmn pouze jako jaksi badmintonov mek ltajc tu na stranu ny, tu na stranu SSSR, od potk nskosovtsk roztrky zaujmal nezvisl stanovisko a pouze obas se piklonil k jedn i druh stran samozejm s clem vytit co nejvce pro sebe. Se sjednocenm jeho vliv v oblasti jet vzrostl. (Pike 1979: 21-27)

10

V roce 1979 se vak Vietnam jednoznan piklonil k SSSR. Katalyztorem tto aliance byla pedevm vlka Vietnamu v Kambodi kter vypukla po tech letech provokac z obou stran. Vlka vak nebyla pouze manifestem obav Vietnamu o lidsk prva kambodskch obyvatel, kter zaali likvidovat Rud Khmerov, ale znamenala rovn snahu zabrat zem kolem patn vytyench hranic a pedevm souboj dvou vtv komunismu, dle Vietnamu komunismu sprvnho (Vietnam) a komunismu pli radiklnho (Kamboda). Pike (1979: 30) dokonce hovo o jistm druhu zstupn vlky mezi SSSR a nou, o studen vlce mezi komunisty. Ob strany do Vietnamu respektive Kambodi investuj nrodn ego a neustle se zvtuje dleitost jejich role poradc. Zatmco Vietnam se ji od 30. let snail vytvoit cosi jako Federaci (komunistick) Indony, kter by zahrnovala Vietnam, Kambodu a Laos, a postupn se tento model promnil ve special relationship, kdy soudruzi v Phnom Penh a Vientiane mli bt jakmisi bratranci soudruh z Hanoje a veker politika mla bt s Hanoj konzultovna; v Kambodi po nstupu Pol Pota zaaly bt institucionalizovny antivietnamsk politiky. Pol Pot Vietnam a zvislost na nm nesnel, oistil kambodskou stranu od pro-vietnamskch zrdc a systematicky vymtil veker vliv Hanoje. Vietnamsk invaze do Kambodi znamenala ok pro celou jihovchodn Asii a pedevm definitivn znien vztahu Hanoje s Pekingem. Rozhodnut Vietnamu z listopadu 1978 podepsat est smluv se SSSR pak bylo nou vnmno jako vojensk aliance tchto dvou stt a tud obrovsk nebezpe. (Pike 1979: 21-35) Na druhou stranu se mohla na spolehnout na podporu USA. Takzvan Brownova mise v lednu 1980 dala Pekingu explicitn najevo, e USA by velmi uvtaly nskou vojenskou pomoc proti Vietnamu v jakkoli podob, pokud by vietnamsk armda pekroila teritorium Kambodi a vstoupila do Thajska. (Kim 1981: 438) Z ve uvedenho plyne, e v JV Asii se ped vypuknutm konflikt VietnamKamboda a Vietnam-na velmi dramaticky promnily percepce jednotlivch aktr smrem k velk podezvavosti a nedve. na tvrdila, e od smrti Ho i Mina (1969) se Vietnam stle vce pikln k Moskv. Ve Vietnamu navc dochzelo k znrodovn a konfiskaci majetku nskch oban ijcch v zemi ijcch, co bylo samozejm Pekingem interpretovno jako snaha vymtit veker nsk vliv v zemi. To jet byla na ochotna tolerovat, nicmn invaze do Kambodi byla ji pli. V och nskho veden cel akce spla k regionln hegemonii Vietnamu a jeho aliance se SSSR vedla k jasnmu zvru nskch stratg e na m bt z JV Asie naprosto vytlaena a navc strategicky obklena. To ve vedlo k shromaovn armd podl nsko-vietnamskch hranic a ke krtk pohranin vlce v noru a beznu roku 1979. Nic se vak nevyeilo a na se musela sthnout. (Pike 1979: 21-35) Pokud bylo clem vlky zastavit tak agresi Vietnamu
11

v Kambodi co se vbec nepodailo lze vlku ny s Vietnamem interpretovat tak jako nespch a porku Pekingu, jak in nap. Marc Lanteigne (2009: 120) Ji 16. bezna 1979 vak byli vichni nt vojci z Vietnamu pry a 22. ervna si ob zem vymnili vlen zajatce, v ervenci Moskva kvituje nabdku rozhovor s clem zlepen vztah ze strany Pekingu a v srpnu americk viceprezident Walter Mondale slavnostn otevr americk konzult v n, prvn po ticeti letech. (Boland-Crewe Lea 2005: 33) Po skonen nskovietnamsk vlky kon obdob vtch vojenskch stet, ve kterch se na angauje. V roce 1984 se napklad e sporn hranice s Bhtnem, nicmn nstrojem jsou diskuse, nikoli vojensk moc. Roku 1987 je zruen vjimen stav na Taiwanu a potkem 90. let se Peking sna navazovat oficiln vztahy s dalmi stty JV Asie. (Boland-Crewe Lea 2005: 38-39) Po roce 1979 tedy kon obdob vraznch nskch vojenskch zsah, nepotme-li dal ze srie pohraninch rozmek s Indi roku 1987, kter vak rozhodn nedosahovala dramatickch rozmr. Za snad jedinou vjimku mohou bt povaovny spory ny a dalch nkolika stt v Jihonskm moi. Ped rokem 1979 se ji nkolik incident odehrlo, nicmn po pijet znm konvence OSN o moskm prvu (UNCLOS III) v roce 1982, kter zavedla koncept exkluzivn ekonomick zny11, byl nejvtm konfliktem stet s Vietnamem u Johnson Reef (Spratlyho ostrovy), kter si vydal zhruba 70 obt. (Fairbank 1998: 753) Konflikt v Jihonskm moi pokrauje i nadle, nicmn k ozbrojenm stetm dochz spe sporadicky.12 Po roce 1979 se na v zahranin politice pestv dit ideologi a nastupuje pragmatismus. Nov veden v ele s Tengem pipravuje reformy. Aby tyto reformy pinesly ken ovoce, na i jej okol mus bt co nejstabilnj. Samotn ekonomick reformy byly zahjeny v roce 1981. (Fairbank 1998: 753) Od t doby centrln vlda zavedla ekonomickou devoluci v nkolika provincich a podpoila lokln ekonomickou autonomii. Provincie a velk msta dostaly dostatek prostoru a mohly se bez zsah centra angaovat ve vztazch pekraujcch administrativn hranice ny, ale rovn ve vztazch transnacionlnch. Pmosk provincie a metropole zaaly bohatnout a rst opravdu krkolomnm tempem, zpad a sted na tom byly o poznn he, nicmn v stav neexistuje dn kapitola upravujc vztah region i provinci, ve tedy mus eit Peking, kter dokonce obrovsk rozdl v rozvoji vnitnch a pmoskch provinci nkolikrt oznail za hrozbu nrodn jednot, bhem 80. let Peking dokonce vytvoil tzv. Velk regiony
11

Eurasia Review. The South China Sea Disputes: How Countries Can Clarify Their Maritime Claims Analysis. Dostupn zde: http://www.eurasiareview.com/08082012-the-south-china-sea-disputes-how-countriescan-clarify-their-maritime-claims-analysis/. Nhled ke dni: 22. 11. 2012. 12 Pro znzornn pekrvajcch se nrok zainteresovanch stt v Jihonskm moi slou ploha . 1.

12

rozvoje, v jejich rmci mla bt pekonvna nerovnomrnost mezi provinciemi skrze distribuci investic a technologi smrem z bohatch do chudch provinci, kvli velmi nzk geografick kohezi vak byly tyto regiony nefunkn, nehled na to, e ve zviselo na vldch bohatch provinci, kterm se dotovat chud pli nechtlo. (Hendrischke 2005: 3, 8) Podle stavy (ji tvrt od roku 1949), kter byla pijata v prosinci roku 1982, tedy velmi brzy po startu ekonomickch reforem, je na unitrnm sttem. Z administrativnch dvod je vak rozdlena do 22 provinci, autonomnch region, ty samosprvnch mst. V 90. letech byly pidny jet dva zvltn administrativn regiony Macao a Hong Kong. Taiwan je v stav popsn jako 23. provincie, by nen pod kontrolou Pekingu. (BolandCrewes Lea 2005: 37, 61) Mark Leonard tvrd, e ekonomick reformy zaaly ji v roce 1979 na venkov. Dolo k rozputn lidovch komun. Velk kolektivn farmy byly zrueny a nahrazeny malmi jednotkami, ve kterch byla pda drena pouze rodinou, kter se mohla rozhodovat, co bude pstovat a pedevm si mohla ponechat zisk z vlastn prce. Postupem asu zaaly po celm nskm venkov vznikat mal soukrom tovrny a podniky, z jejich zisk tily lokln vldy, kter pak mohly lpe nastartovat lokln rozvoj. To byl vak jen potek obrovsk zmny. Ekonomit plnovai v ele s prominentnm ekonomem Zhangem Weiyingem se zaali z venkova dvat smrem k pobenm provincim vchodu. (Leonard 2008: 24-25) Budovn kapitalismu la na mohlo zat a hlavnm katalyztorem se mly stt tzv. Zvltn ekonomick zny (dle jen ZEZ, viz ploha . 2), je lze chpat jako okna s vhledem na okoln svt, genertory ekonomickho rozvoje a zkuebn laboratoe ekonomickch reforem. (Wong 1987: 27) Jako prvn ZEZ byl vybrn en-en. Jet na potku 80. let to byla rybsk vesnice s nkolika tisci obyvateli, nicmn bhem nkolika let se z vesnice stala megalopole a emblm nskho kapitalismu, je Mark Leonard (2008: 24-25) nazv kapitalismem Perlov eky. en-en byl vybrn pro svou blzkost k Hong Kongu a jeho veden si mohlo v rmci ZEZ uvat etn daov levy a svobodu od vldnch regulac (ekonomick devoluce). Oteven ZEZ svtu znamenalo klov spch v nastartovn nskho rozvoje. (Leonard 2008: 26) Strategie ekonomick nezvislosti v e Mao Ce-tunga, kter zatarasila pstup zahraninm investicm, nahradila strategie liberalizace ekonomiky, otevrn se svtu a budovn kapitalismu, s m souvisel i obrovsk pliv zahraninch investic, pchod zahraninch (zpadnch) korporac a nsledn tak rozvoj nskho soukromho sektoru pedevm v podob joint-venture projekt. V roce 1984 dokzaly tyi ZEZ pithnout 26 %
13

vech pmch zahraninch investic do ny. Teng navc ujioval, e otevrn bude pokraovat i nadle, jeliko je to nutn pro naplnn ty modernizac. (Wong 1987: 27-29) Obrovsk vzestup pmoskch provinci, kde se vtina ZEZ nachz, zaal ospravedlovat argumenty reformtor, kte velmi tvrd kritizovali konzervatismus vnitnch provinci, kter brnil nsk konkurenceschopnosti a souti s pmoskmi civilizacemi jako Francie, Velk Britnie, Japonsko a USA, kter se pln otevely trhm, inovacm a obchodu. (Leonard 2008: 26-27) na tedy potebovala know-how, technologie, zahranin investice a tak trh, na kter by mohla vyvet sv zbo i sluby vyroben nejastji v okol ZEZ. Co to znamenalo pro geopolitiku, v tomto ppad geopolitiku globln? na se musela odvrtit od Maova drazu na ti svty - Afriku, Latinskou Ameriku, Asii a vymnit ho za pklon k Zpadu, tedy k USA, zpadn Evrop a k zpadnmu spojenci Japonsku. (Taylor 1998: 443444) Maovy ti svty se zaaly pomalu ztrcet z nskch novinovch lnk. Ji mezi lety 1977-1979 se obchod ny s USA, Japonskem a zpadem Evropy zvtil o 100 %, stle vraznj strategick, ekonomick a politick (tud i geopolitick) zaleovn ny do tto tridy i globln koalice z ny de facto udlaly lena tto koalice. Pokud by mla bt geopolitika chpna metaforicky jako osa, na se posunula k Zpadu. Dal osu pak tvo rozvoj, pi jeho naplovn se na piklonila k Severu. (Kim 1987: 437) Aby do sebe skldaka cel tet kapitoly zapadla, je jet nutn doplnit dv udlosti a jejich implikace, jmenovit sovtsk vpd do Afghnistnu na konci roku 1979 a nsk masakr na pekingskm Nmst Nebeskho klidu v roce 1989. Sovtsk vojensk intervence jen prohloubila strategick a geopolitick sbliovn ny s USA. Oba stty se v mnoha oblastech a pi een mnoha geopolitickch problm dily podobnmi imperativy. Spoluprci ny s USA bylo mono pozorovat pi Etiopsko-somlsk vlce o Ogaden, v otzce Indonskho konfliktu, v otzce svtovho odzbrojovn, po kterm volal SSSR, pi americko-rnsk krizi a v dalch otzkch. (Kim 1987: 439) Sovtsko-nsk roztrka tedy znamenala jakousi prvn fzi sbliovn Pekingu s Washingtonem. Vpd Sovt do strategicky situovanho Afghnistnu sbliovn jen prohloubil. Nicmn o necelch deset let pozdji ml vztah ny s USA (Zpadem) udlat opt velk kotrmelec. V polovin roku 1989 dolo v n k notoricky znmmu potlaen protivldnch demonstrac na Nmst Nebeskho klidu, je vedli pedevm studenti bojujc za demokratizaci. To vak uvrhlo nu do mezinrodn izolace a pedevm kritika Zpadu byla dost tvrd. Cel vc zpsobila paniku tak v blzkm okol ny, zejmna u len uskupen ASEAN. Ti si mohli klst naprosto legitimn otzky, jestli se bude na chovat se stejnou
14

agresivitou i navenek. K dn nsk agresi vi okol vak nedolo. Vlda iang Ce-mina se velmi rychle snaila nu zapojit do nejbliho okol, izolace nebyla ku prospchu (o em se zem pesvdila za vldy Mao Ce-tunga). Byla tak zapoata ra zahranin politiky, kter byla ohledupln a ptelsk vi asijskm sousedm tzv. perifern diplomacie soustedc se vhradn na Asii. (Lanteigne 2009: 109) Geopolitika ny jakoby opsala krunici a od Zpadu (Severu) se piklonila zpt k Asii a pozdji i Africe (Jihu). K tomu vemu se pidal i Michail Gorbaov, kter v roce 1989 vyjdil touhu vylepit vztah s nou a zdraznil potebu dobrch sousedskch vztah mezi nejvtmi socialistickmi stty. Spolen hranice se mla stt znou prosperity a Gorbaov zael dokonce tak daleko, e jako prvn od dob nerovnch smluv nabdl n teritoriln stupek v podob nvrhu na zmnu hranice, kter mla vst stedem toku eky Amur, nikoli podl nskho behu eky. (Lo 2008: 27) Nicmn Gorbaovv nvrh piel pomrn pozd, Sovtsk svaz se rozpadal. Nejvce rozpadu litovala na. Pes vechny jeho nedostatky to byl soused, jeho chovn lo pomrn dobe pedvdat. (Lo: 2008: 28-29) Zde kon tet kapitola, kter sledovala geopolitiku ny let 1976-1991.

15

4. Zvr nsk geopolitika mezi lety 1949-1991 byla pln neuvitelnch zvrat. Bhem vldy Mao Ce-tunga se asijsk obr musel potkat nejprve s konsolidac celho zem a tak s tlakem ze strany USA, Zpadu i Svobodnho svta. Ten vidl potenciln (a od roku 1950 i relnou) alianci ny a Sovtskho svazu jako ohroen sv vlastn existence a zaal komunismus, tedy i nu zadrovat. Cel Maova ra je charakterizovna odklonem od pmoskch provinci a pstav napojench na mezinrodn obchod smrem k vnitrozem, kde byly ve spoluprci se Sovty budovny megalomansk prmyslov komplexy. Bylo zasahovno do ivota stovek milion lid a zamlen sobstanost se zvrhla v hladomor, chaos a teror velkho skoku a kulturn revoluce. na se v tto dob odmtla definovat jako pmosk velmoc, bylo ji mono vnmat spe jako telurokracii zaloenou na dslednm plnn geopolitiky dle ideologickch princip. Ve se zaalo mnit obrovskou rychlost po Maov smrti, nstupu Tenga Siao-pchinga a jeho ekonomickch reforem, kter ly ruku v ruce s kvartetem modernizac. Z vnitrozemskch eskapd se pozornost vrtila k pobe, kde zaal bt generovn rst thnouc celou zemi, nicmn rozdly mezi vchodem a zpadem se zaaly prohlubovat. Myslm, e nelze mluvit tak pln o pechodu k talasokracii. Zpad se snail zabrnit n v ovldnut rimlandu a jej moc tak byla samozejm limitovna, pesto je pklon k moi evidentn. V geopolitice ny hrly a hraj ohromnou roli percepce dalch stt, kter stav na historickch zkuenostech. Dleitou roli ve sledovanm obdob hrly regiony tzv. vnitn Asie (Lattimore 1953), v souvislosti s nou to byly pedevm Sin-iang, Tibet a Mongolsko jakoto hranin psmo a nraznk/zna komunikace se SSSR (v zvislosti na percepcch a historickm obdob). Po prvnch dekdch, kdy prim hrla ideologie a pklon k revolunm hnutm tetho svta se na musela piklonit k USA a Zpadu, zejmna po roztrce se SSSR. Geopolitickm imperativem j v tchto zvratech vdy byla nedouc monost strategickho obklen.

16

5. Pouit literatura a prameny Literatura Boland-Crewe, Tara Lea, David (eds.) (2005). The Territories of the Peoples Republic of China. Europa Publications, Taylor & Francis e-Library. Fairbank, John (1998). Djiny ny. Praha: Nakladatelstv Lidov noviny. Fairbank, John (2006). China. A New History. Cambridge: Belknap Press of Harvard University Press. Fisher, Charles A. (1971). Containing China? II. Concepts and Applications of Containment. The Geographical Journal, Vol. 137, No. 3, s. 281-310. Goldman, Merle (2006). The Post-Mao Reform Era, in: Fairbank, John. China. A New History. Cambridge: Belknap Press of Harvard University Press, s. 406-456. Hendrischke, Hans (2005). Economic Regionalism in the Peoples Republic of China, in: Boland-Crewe, Tara Lea, David (eds.). The Territories of the Peoples Republic of China. Europa Publications, Taylor & Francis e-Library, s. 3-12. Johnson, Paul (2008). Djiny dvactho stolet. Praha: Rozmluvy. Kim, Samuel S. (1981). Whither Post-Mao Chinese Global Policy? International Organization, Vol. 35, No. 3, s. 433-465. Lanteigne, Marc (2009). Chinese Foreign Policy. An Introduction. New York: Routledge. Lattimore, Owen (1953). The New Political Geography of Inner Asia. The Geographical Journal, Vol. 119, No. 1, s. 17-30. Leonard, Mark (2008). What Does China Think? London: Fourth Estate. Lin, Chun (2005). Governing China: Unity, Control, Decentralization and Global Integration, in: Boland-Crewe, Tara Lea, David (eds.). The Territories of the Peoples Republic of China. Europa Publications, Taylor & Francis e-Library, s. 13-22. Lo, Bobo (2008). Axis of Convenience. Moscow, Beijing and the New Geopolitics. London: Chatham House. Pike, Douglas (1979). Communist vs. Communist in Southeast Asia. International Security, Vol. 4, No. 1, s. 20-38. Pollack, Jonathan D. (1972). Chinese Attitudes towards Nuclear Weapons, 1964-9. The China Quarterly. Vol. 50, s. 244-271. Simon, Sheldon W. (1973). China, the Soviet Union, and the Subcontinental Balance. Asian Survey, Vol. 13, No. 7, s. 647-658.
17

Taylor, Ian (1998). Chinas Foreign Policy Towards Africa in the 1990s. The Journal of Modern African Studies. Vol. 36, No. 3, s. 443-460. Wong, Kwang-Yiu (1987). China's Special Economic Zone Experiment: An Appraisal. Geografiska Annaler. Series B, Human Geography, Vol. 69, No. 1, s. 27-40. Zhok, Jan (2010). Subsaharsk Afrika. A svtov mocnosti v e globalizace. Praha: Nakladatelstv Lidov Noviny. Prameny Consulate-General of the People's Republic of China in Houston. The Five Principles of Peaceful Coexistence. Dostupn zde: http://houston.china-consulate.org/. Eurasia Review. The South China Sea Disputes: How Countries Can Clarify Their Maritime Claims Analysis. Dostupn zde: http://www.eurasiareview.com/. Flickr. South China Sea Claims. Dostupn zde: http://www.flickr.com/. Hofstra University. China SEZ. Dostupn zde: http://people.hofstra.edu/ Mongabay Country Profiles. China. Geography. Dostupn zde: http://www.mongabay.com/. University of Texas Libraries. Perry-Castaeda Library Map Collection. China Maps. Dostupn zde: http://www.lib.utexas.edu/.

18

6. Plohy Ploha . 1. Nroky ny a dalch stt v Jihonskm moi.

Flickr. South China Sea Claims. Dostupn zde: http://farm6.static.flickr.com/5059/5413010557_b35a04c334.jpg . Nhled ke dni: 24. 11. 2012. Ploha . 2. Zvltn ekonomick zny v n.

Hofstra University. China SEZ. Dostupn zde: http://people.hofstra.edu/geotrans/eng/ch5en/conc5en/img/china_SEZ.png. Nhled ke dni: 24. 11. 2012.
19