Vklad sn

Sigmund Freud
Poznmka vodem
Pokoum-li se popsat zde vklad sn, nemyslm, e pekrauji okruh neu-ropatologickch
zjm. Nebo sen se psychologickmu zkoumn jev prvnm lnkem v ad abnormlnch
psychickch tvar, jejmi dalmi lnky, hysterickou fobi, nutkavou pedstavou a bludem,
se lka mus zabvat z praktickch dvod. Sen, jak se uke, nem podobn praktick
vznam, ale bere-me-li jej za paradigma, je tm vt jeho cena teoretick, a kdo si nedovede
vysvtlit vznik snovch obraz, mam usiluje o pochopen, ppadn lbu fobi, nutkavch
pedstav a blud. Avak stejn souvislost, z n vyvr dleitost naeho tmatu, je
odpovdn tak za nedostatky tto prce. Mezery, kter v tomto popise naleznete, jsou
pimen stejnmu potu stynch bod, v nich problm tvorby snu zasahuje do
obshlejch problmu psychopatolo-gie, o kterch jsem tu nemohl pojednat a kterm maj
bt vnovna pozdj zpracovn, posta-li as i sla a dostav-li se dal materil.
Zvltnosti materilu, na nm osvtluji vklad snu, mn ztily i tuto publikaci. Z prce sam
vyplyne, pro sny, popisovan v literatue nebo sebran neznmmi lidmi, nemohly bt
upotebiteln pro m ely; mohl jsem pouze volit mezi sny vlastnmi a sny pacient, kter
psychoanalyticky oetuji. Vyuit tohoto materilu zamezila okolnost, e tu snov pochody
nevdan komplikuj neurotick vlivy. Ale se sdlenm mch vlastnch snU bylo nerozlun
spjato, e jsem cizm lidem dal nahldnout do intimit svho psychickho ivota vce, ne mi
bylo mil a ne bv kolem autora, kter nen bsnk, nbr prodovdec. Bylo to trapn,
ale nevyhnuteln; podrobil jsem se tedy okolnostem, abych se nemusel vbec zeknout
dkaz o svch psychologickch vsledcch. Ovem neodolal jsem pokuen zmrnit nkter
indiskrece vpustkami a nhradami; pokud se tak stalo, rozhodn to ukodilo cen uitch
pkladu. Mohu jen vyslovit oekvn, e se teni tto prce vct do m svzeln situace a
budou ke mn shovvav, a e vechny osoby, kter se ct njak doteny sdlenmi sny,
neodepou svobodu mylen aspo ivotu ve snch.])
Translation (c) Ota Friedmann, 1937
Flectere si nequeo superos, acheronta movebo
1. Vdeck literatura o problmech snu
V tto knize dokazuji, e existuje psychologick technika, umoujc vklad sn, a
pouijeme-li tohoto postupu, poznme, e kad sen je psychickm tvarem, kter m smysl
a d se na uritelnm mst vlenit do duevnch pochod bdn. Dle se pokusm objasnit
dje, z nich pramen cizost a nepozna-telnost snu, a z nich usoudit na povahu psychickch
sil, jejich spolenm nebo protichdnm psobenm sen vznik. A tam dospji, skon mj
popis, nebo doshnu bodu, kde problm snn st do obshlejch problmu, jejich een
vyaduje jin materil.
Pedeslm pehled o vkonech dvjch autor a o nynjm vdeckm stavu snovch
problm, ponvad se bhem pojednn zdka naskytne pleitost, abych se k nmu vrtil.
Vdeck chpn snu toti pes snahy nkolika tiscilet uzrlo tuze mlo. Autoi to piznvaj
tak veobecn, e se zd zbyten uvdt jednotliv hlasy. Ve spisech, jejich seznam na
konci knihy pipojuji, je obsaeno mnoho podntnch poznmek a hojnost zajmavho
materilu k naemu tmatu, ale nic nebo mlo, co by proniklo do podstaty snu i nadobro
eilo jednu z jeho zhad. Jet mn ovem pelo do vdn vzdlanch laik.
Jak byl sen v prehistorii lidstva pojmn primitivnmi nrody a jak ovlivoval utven jejich
nzor na svt a dui, je tma tak hluboce zajmav, e je nerad vyluuji ze zpracovn v tto
souvislosti. Odkazuji na znm dla sira J. Lubbocka, H. Spencera, E. B. Taylora aj. a jenom
podotkm, e meme pochopit obsah tchto problm a spekulac teprve tehdy, a se
zhostme kolu "vkladu sn", kter nm tane na mysli.
Na ozvuku pravkho pojet snu se patrn zakld jeho hodnocen nrody klasickho
starovku.2' Tito lid pedpokldali, e sny souvisej se svtem nadlidskch bytost, v n
vili, a obsahuj zjeven, vyvolan bohy a dmony. Dle se jim vnucovalo, e sny maj
mysl, vznamn pro sncho, zpravidla prorokovat budoucnost. Mimodn rozdlnost v
obsahu a dojmech ze sn vak ztovala vypracovn jednotnho nzoru a nutila k
rozmanitmu rozliovn a tdn sn podle jejich ceny a spolehlivosti. U jednotlivch
filosof starovku nebylo ovem posuzovn snu nezvisl na mst, kter vykazovali mantice
vbec.
V obou Aristotelovch spisech, jednajcch o snu, je sen u pedmtem psychologie.
Dovdme se, e sen nen sesln bohy, nen povahy bosk, nbr dmonick, nebo proda
je dmonick, nikoli bosk, tj. sen nepramen z njakho nadpirozenho zjeven, ale
vyplv ze zkonu lidskho ducha, kter je ovem spznn s bostvem. Sen je vymezovn
jako duevn innost spe,
pokud sp. Aristoteles zn nkter vlastnosti snovho ivota, nap., e sen pevd mal, ze
spnku psobc podnty v nco velikho ("domnvme se, e krme ohnm a e se pame,
nastalo-li jen docela nepatrn oteplen t nebo on sti tla"), a z toho vyvozuje, e sny
dozajista mohou lkai prozrazovat prvn ve dne nepozorovan znaky ponajc zmny v
tle.'1
Sta ped Aristotelem, jak znmo, nepovaovali sen za vplod snc due, nbr za vnuknut
od boh. Ji u nich se uplatovaly ob protichdn tendence v hodnocen snovho ivota, s
nimi se shledvme ve vech dobch. Odliovali pravdiv a cenn sny, seslan spi, aby ho
varovaly nebo mu prorokovaly budoucnost, od neuitench klamnch a nicotnch, kter ho
maj poplst nebo uvrhnout do zkzy.
Gruppe (Griechische Mythologie und Religionsgeschichte, str. 390.) uvd rozdlen sn
podle Makrobia a Artemidora: "Rozdlovali sny na dv tdy. Jedna byla ovlivnna jenom
ptomnost (nebo minulost), ale nemla vznam pro budoucnost; obsahovala evu7rvta,
insomnia, kter bezprostedn znzoruj pedstavu nebo jej opak, nap. hlad nebo jeho
ukjen, a (pavxaa|iaxa, kter fantasticky roziuj danou pedstavu, jako napklad mra,
efialtes. Druh tda naproti tomu urovala budoucnost; k n nleely: 1. pm vtba, j se
nm dostv ve snch (Kpr|(icraa|iOi;, oraculum), 2. pedpov blzk udlosti (opocnoc,
visio), 3. symbolick sen vyadujc vklad (oveipoo, somnium). Tato teorie se udrela po
mnoho stalet."
S tmto promnlivm hodnocenm sn souvisel kol vyklada. Ponvad od sn oekvali
dleit objasnn, ale nerozumli vem snm bezprostedn a nemohli vdt, zda urit
nepochopiteln sen pece jenom neohlauje nco vznamnho, byl dn podnt k sil, kter
dovedlo nahradit nesrozumiteln obsah snu srozumitelnm a pitom vznamnm. Za nejvt
autoritu ve vykldn sn byl v pozdjm starovku povaovn Artemidoros Daldisk, jeho
obshl dlo nm mus vynahradit spisy stejnho obsahu, kter se ztratily.4'
Pedvdeck pojmn snu ve stedovku se dozajista pln shodovalo s celm tehdejm
svtovm nzorem, kter promtal do vnjho svta jako skuten to, co bylo reln jenom v
duevnu. Krom toho pihlelo k hlavnmu dojmu, kter sen zanechv v bdn
prostednictvm vzpomnky zbyl po procitnut; v tto vzpomnce se proti ostatnmu
psychickmu obsahu jev nm cizm, co jaksi pochz z jinho svta. Myln by byl ostatn
nzor, e v na dob nauka o nadpirozenm pvodu snu nem stoupence; nepihlme-li
vbec k pietistickm a mystickm spisovatelm - kte pece prvem lp na zbytcch kdysi
rozshl oblasti nadpirozena, pokud nebyly dobyty prodovdeckm vysvtlenm -
shledvme se tak s bystrmi mui beze sklonu k jakkoli dobrodrunosti, kte se sna opt
svou nboenskou vru v existenci a zsahy nadlidskch duchovnch sil prv o
nevysvUitelnost snovch jev (Haffner). Hodnocen snovho ivota nktermi filosofickmi
kolami, nap.
1
schellingovci, je zejm ozvukcm bosk povahy snu, ve starovku nepopen; nejsou
skoneny ani vahy o divinan, budoucnost ohlaujc slu snu, protoe pokusy o
psychologick vysvtlen nesta zvldnout nashromdn materil, akoli sympatie
kadho, kdo se oddal vdeckmu zpsobu mylen, nesporn smuj k odmtnut takovho
tvrzen.
Pst djiny naich vdeckch poznatk o problmech sn je proto tak obtn, e se v tomto
poznn, tebae v jednotlivostech cennm, ned zjistit pokrok uritmi smry. Nevytvoila se
zkladna zajitnch vsledku, na n by budoval nsledujc badatel, ale kad nov autor se
zabv stejnmi problmy znovu a jaksi od potku. Kdybych se dil asovm sledem autor
a strun sdloval o kadm jednotlivci, jak nzory vysvtlil o problmech snu, nemohl bych
vykreslit pehledn obraz celkovho stavu nynjch poznatk o snu; proto jsem dal pednost
popisu podle tmat msto podle autoru, a uvedu u kadho problmu, jak materil je k jeho
een obsaen v literatue.
Protoe se mi vak nepodailo zvldnout vekerou, velmi rozptlenou a do jinch obor
pesahujc literaturu o tomto pedmtu, prosm tene, aby se uskrovnili, jestlie v mm
popise aspo nezapadl dn zkladn fakt, ani dn vznamn hledisko.
A donedvna ctila vtina autoru potebu jednat o spnku a snu ve stejn souvislosti a
zpravidla tak pipojovat rozbor obdobnch stavu sahajcch do psychopatologie, a dj,
podobnch snm (jako halucinac, vidin atd.). V nejnovjch pracch se proti tomu jev snaha
omezit tma a zabvat se teba jednotlivou otzkou z oboru snovho ivota. V tto zmn
spatuji projev pesvden, e v tak temnch vcech lze doshnout jasn a shody jenom
adou detailnch eten. Nic jinho zde nepodvm, ne takov zkoumn detail, a to povahy
speciln psychologick. Ml jsem mlo pin, abych se zabval problmem spnku, nebo
je to v podstat problm fyziologick, akoli i v charakteristice stavu spnku mus bt
obsaena zmna funknch podmnek psychickho apartu. Nepihlm tu tedy ani k
literatue o spnku. Vdeck zjem o snov kazy o sob vede k tmto zsti se prolnajcin
otzkm:
A. Pomr snu k ivotu za bdn
Naivn lovk se domnv, e sen, akoli snad nepochz z jinho svta, pece jen spe do
jinho svta unesl. Star fyziolog Burdach, jemu vdme za peliv a duchapln popis
snovch kaz, vyjdil toto pesvden zhusta pipomnanou vtou (str. 474.): "...nikdy se
neopakuje ivot dne se svmi nmahami a poitky, radostmi a bolestmi, naopak sen se sna,
aby ns z nich vyprostil. Dokonce, kdy cel nae due byla naplnna jedinm pedmtem,
kdy hlubok bolest rozervala nae nitro, nebo njak kol napjal celou slu naeho
ducha, sen bu poskytuje pln nco cizho, nebo pouv k svm kombinacm pouze
nkolika prvk skutenosti, anebo se pizpsobuje t tnu na nlady a symbolizuje
skutenost." -./. H. Fichte (I, 541) mluv v tomt smyslu pmo o snech doplujcch a nazv
je jednm tajnm dobrodinm samolebn povahy ducha. - Podobn se vyjaduje jet L.
Striirnpell v studii o povaze a vzniku snti, kter si vichni prvem v (str. 16.): "Kdo sn, je
odvrcen od svta bdlho vdom"... (str. 17.): "Ve snch se skoro pln ztrc pam pro
spodan obsah bdlho vdom a jeho normln innost..." (str. 19.): "Odlouenost snc
due od pravidelnho obsahu a prbhu ivota za bdn, tm bez jakkoli vzpomnky..."
Pevn vtina autor vak zastvala protichdn nzor o pomru snu k bdlmu ivotu.
Nap. Hafjher (str. 19.): "Sen je pokraovnm bdlho ivota. Nae sny vdycky navazuj na
pedstavy, kter byly krtce pedtm ve vdom. Bedliv pozorovn skoro vdycky nalezne
nit, spojujc se s proitky pedelho dne." Weygandt (str. 6.) pmo odporuje ve
citovanmu Burdachovu tvrzen, "nebo lze asto, zd se, e v pevn vtin snu,
pozorovat, e ns sny uvdj zpt do obyejnho ivota, msto aby ns z nho vyproovaly".
Maury (Le sommeil et les rves, p.56) prav strunou formul: "Zd se nm o tom, co jsme
vidli, kali, dlali nebo si pli." Jessen pe v psychologii, publikovan v r. 1855 (str. 530),
trochu podrobnji: "Vcemn vdy je obsah sn individuln osobnost, stm, pohlavm,
stavem, stupnm vzdln, obvyklm zpsobem ivota a udlostmi i zkuenostmi celho
dosavadnho ivota."
Nejrozhodnj stanovisko zaujm v tto otzce filosof /. G. E. Maass (O vnch, 1805):
"Zkuenost potvrzuje nae tvrzen, e se nm astji zd o vcech, k nim smuj nae
nejvelej vn. Z toho je vidno, e nae vn nesporn ovlivuj tvorbu naich snu.
Ctidostiv lovk sn o vavnech kter sklidil (teba jen ve fantazii) nebo jet sklid,
zatmco zamilovan se ve snch zabv pedmtem svch sladkch nadj... Vechny
smysln dosti a opovren, kter dmaj v srdci, mohou, pokud byly z jakkoli piny
podnceny, zpsobit, e z pedstav, s nimi sdruench, vznikne sen, nebo e se tyto pedstavy
vms do snu ji existujcho." (Sdleno Wimersteinem v "Zbl. fr Psychoanalyse".)
Stejn byly mylenky starovku o zvislosti snovho obsahu na ivot. Cituji podle
Radestocka (str. 139): Kdy byl Xerxes dobrou radou odvrcen od myslu thnout do ecka,
ale znovu a znovu k nmu podncovn sny, trefn mu ji tehdy ekl star racionln vyklada
sn, Peran Artabanos, e snov obrazy nejvce obsahuj to, co si lovk u mysl, kdy bd. V
Lucretiov dle "O prod" (pekl. Julie Novkov, Svoboda 1971) je toto msto (IV. v. 959):
Zliba, kterou kdo m a se kterou srostl,
kter ped usnutm vnuje se dlouho
a upne na ni svou mysl nezvyklou mrou -
10
tat vc ho zpravidla pout i ve snu: prvnk ped soudem en a zkony pe, velitel vl a
chvt v bitevn vavu... atd. atd..
Cicero (De Divinatione II) prav, zcela podobn jako pozdji Maury, toto: Vbec se v na
mysli hbaj a jsou pemtny zbytky vc, o nich jsme v bdn bu uvaovali, nebo kter
jsme konali.
Rozpor mezi obma nzory k pomru snovho ivota k bdlmu se vskutku zd
nerozeiteln. Proto je na mst pipomenout popis F. W. Hildebrandta (z r. 1875), jen
mysl, e se zvltnosti snu vbec nedaj znzornit jinak, ne "adou protiklad, kter se
zdnliv zostuj a do rozpor" (str. 8). "Prvn z tchto protiklad tvo jednak psn
odlouenost nebo uzavenost snu od skutenho a pravho ivota, jednak ustavin
pesahovn jednoho do druhho, stl zvislost jednoho na druhm. - Sen je nco od bdle
proit skutenosti naprosto oddlenho, jaksi hermeticky v sob uzaven byt, odlouen
od skutenho ivota nepeklenutelnou propast. Odpoutv ns od skutenosti, utlumuje
vzpomnku na ni a uvd ns do jinho svta a do pln odlinho prbhu ivota, kter
vlastn nijak nesouvis se skutenm..." Hildebrandt potom rozvd, jak nae cel byt se
svmi formami existence, sotvae usneme, zmiz "jako pod neviditelnmi padacmi dvemi".
Ve snu teba jedeme po moi na Sv. Helenu, abychom zajatmu Napoleonovi nabdli vborn
moselsk vna. Excsa ns pijme co nejlaskavji a skoro litujeme, e procitnut ru
zajmavou iluzi. Nyn vak srovnme situaci snu se skutenost. Nikdy jsme nebyli
obchodnky s vnem, ani jsme se jimi nechtli stt. Nikdy jsme nejeli po moi a Sv. Helenu
bychom si nejmn zvolili za cl takov cesty. O Napoleonovi vbec nesmlme sympaticky,
nbr ho z vlastenectv krut nenvidme. A nadto lovk, kter ml tento sen, vbec jet
neil, kdy Napoleon zemel na onom ostrov; osobn se s nm setkat bylo naprosto nemon.
Tak se snov proitek jev nm cizm, co je vsunuto mezi dva seky ivota, kter se
dokonale k sob hod a dopluj.
"A pece," pokrauje Hildebrandt, "stejn pravdiv a sprvn je zdnliv opak. Myslm, e
souasn s touto uzavenost a odlouenost se pesto uplatuje nejtsnj vztah a spojen.
Pmo smme ci: Cokoli sen skt, materil k tomu erp ze skutenosti a z duchovnho
ivota, kter se o tuto skutenost opr... Jakkoli podivuhodn s tmto materilem zachz,
nikdy se vlastn neme odpoutat od relnho svta a jeho nejvzneenj i nejvce frakovit
tvary musej vdy pejmat svou zkladn ltku z toho, co jsme bu spatili ve smyslovm
svt, nebo co ji nalezlo njak msto v naem mylenkovm pochodu za bdn, jinmi
slovy, z toho, co jsme ji zevn nebo vnitn proili."
11
B. Snov materil - Pam ve snu
Za nepopen poznatek smme povaovat, e veker materil, tvoc obsah snu, njakm
zpsobem pramen z proitku, tedy je ve snu reprodukovn, vybavovn. Ale myln by byla
domnnka, e se takov souvislost snovho obsahu s ivotem za bdn nutn a bez nmahy
jev zetelnm vsledkem srovnn. Naopak souvislost mus bt bedliv hledna a v mnoha
ppadech se dovede dlouhou dobu skrvat. Pina vz v nkterch zvltnostech, kter m
vzpo-mnac schopnost ve snu a kter se, tebas veobecn pozorovny, dosud nedaly nijak
objasnit. Stoj za nmahu zevrubn rozebrat tyto vlastnosti.
Pedn se stv, e se v obsahu snu vyskytuje materil, kter v bdlm stavu neuznvme za
pslun k naemu vdn a naim proitkm. Vzpomnme si sice, e se nm zdlo o
dotyn phod, ale nevzpomnme si, jak a kdy jsme ji proili. Zstv nm nejasn, z
jakho pramene sen erpal, a jsme v pokuen vit v samostatn tvoivou innost snu, a po
mnohdy dlouh dob nov proitek vzbud domnle ztracenou vzpomnku na proitek dvj
a tak rychle odkryje zdroj snu. Musme piznat, e jsme ve snu vdli a vybavili si nco, co
bylo nedostupn vzpomnac schopnosti za bdn."
Obzvlt psobiv pklad tohoto druhu vypravuje z vlastn zkuenosti Delboeuf. Vidl ve
snu dvr svho domu, pokryt snhem, a nael dv mal jetrky, zpola zmrzl a zasypan
snhem, kter jako milovnk zvat vzal do rukou, zahval a odnesl do skre, uren pro n v
sutinch. Mimoto jim dal nkolik list mal kapradiny, je. rostla na zdi a kterou, jak vdl,
velmi rdy. Ve snu znal jmno rostliny: Asplenium rta muralis. - Sen pokraoval, po njak
vsuvce se vrtil k jetrkm a ukazoval udivenmu Delboeufovi dv nov zvtka, kter se
pustila do zbytku kaprad. Potom obrtil pohled na voln pole, spatil ptou, estou jetrku,
smujc k de ve zdi, a poslze byla cel silnice pokryta procesm jetrek, je vechny
putovaly stejnm smrem.
Delboeufovo vdn obsahovalo za bdn jenom nkolik latinskch nzv rostlin a
nezahrnovalo znalost njakho asplenia. K svmu velikmu asu se pesvdil, e skuten
existuje kapradina tohoto jmna. Asplenium rta rnura-ria bylo jej sprvn oznaen, je sen
ponkud zkreslil. Nedalo se ovem pomlet na shodu nahodilou; pro Delboeufa vak zstalo
zhadou, odkud ve snu erpal znalost jmna: asplenium.
Tento sen se udal v roce 1862; o estnct let pozdji spat filosof u jednoho ptele, kterho
navtv, mal album suench kvtin, jak se v nkterch vcarskch krajch prodvaj na
pamtku cizincm. Vynouje se v nm vzpomnka, oteve herb, najde tam asplenium svho
snu a pozn v pipojenm latinskm jmn svj rukopis. Nyn se dala zjistit souvislost. Jedna
sestra tohoto ptele navtvila v roce 1860 - dva roky ped snem o jetrkch - na svatebn
cest Delboeufa. Tehdy mla s sebou toto album uren pro bratra a Delbouef
12
za dikttu kterhosi botanika pipisoval ke kad suen rostlince latinsk jmna.
Pze nhody, pro kterou tento pklad tak nepochybn stoj za sdlen, dovolila Delboeufovi,
aby vysvtlil jet jinou st obsahu tohoto snu z jejho zapomenutho zdroje. V r. 1877 se
mu jednoho dne dostal do ruky star svazek ilustrovanho asopisu, v nm byla zobrazena
cel ta ada jetrek, o kter snil v roce 1862. Svazek obsahoval ronk 1861 a Delboeufnc
rozpomenul, e byl od potku vychzen tohoto asopisu jeho pedplatitelem.
e sen vldne vzpomnkami, kter nejsou ptomn naemu bdn, je fakt tak pozoruhodn a
teoreticky vznamn, e chci stupovat pozornost k tomuto faktu sdlenm jet nkolika
"hypermnestickch" snu. Mamy vypravuje, e mu po njakou dobu za dne pichzelo na mysl
slovo Mussidan. Vdl, e je to jmno francouzskho msta, ale nic dalho. Jedn noci se mu
zdlo o rozmluv s jistou osobou, kter mu sdlila, e pichz z Mussidanu, a na otzku, kde
toto msto le, odpovdla: Mussidan je krajsk msto v departementu dla Dordogne.
Procitnuv, nevil vysvtlen, jeho se mu dostalo ve snch; zempisn slovnk ho vak
pouil, e bylo pln sprvn. V tomto ppad se potvrdilo, e sen v vce ne bdn, ale
zapomenut zdroj tohoto vdn nalezen nebyl.
Jessen vypravuje (str. 55) docela podobnou snovou phodu ze starch as: "Sem pat m.j.
sen starho Scaligra (Hennings. 1. c. str. 300), jen psal bse k chvle proslulch mu
veronskch a jemu se ve snu zjevil mu jmnem Brugnolus a stoval si, e byl zapomenut.
Akoli se Scaliger nepamatoval, e by kdy o nm slyel, pece jen na nho sloil vere, a jeho
syn se pozdji ve Veron dozvdl, e se tam mu toho jmna kdysi proslavil kritikami."
Hypermnestick sen, vyznaujc se pozoruhodnou zvltnost, e vzpomnka, zprvu
nepoznan, je poznna ve snu nsledujcm, vyprv markz Her-vey de St. Denis (podle
Vaschida, p. 232): Kdysi se mi zdlo o mlad zlatovlas pan, kter hovoila s mou sestrou a
ukazovala j njak vyvn. Ve snu mi pipadala velmi znm, dokonce jsem si myslel, e
jsem ji vidl astji. Procitnuv, mm tento obliej jet iv ped sebou, ale vbec ho nemohu
poznat. Znovu usnu; snov obraz se opakuje. V tomto novm snu oslovuji plavovlasou dmu
a ptm se j, zda jsem neml est, nkde se s n setkat. "Zajist", odpovd dma, "rozpomete
se jen na mosk lzn Pornic". Ihned jsem se zase probudil a docela jist se pamatuji na
podrobnosti, s nimi byla spjata tato pvabn snov tv." T autor (u Vaschida, p. 233)
vypravuje:
Jaksi jemu znm hudebnk slyel kdysi ve snu melodii, kter se mu zdla docela nov.
Teprve po nkolika letech ji nael zaznamenanou v njak star sbrce hudebnch skladeb, ale
pod se jet nepamatuje, e by ji ml nkdy v rukou.
13
Na mst, kter mi nen pohchu pstupn (Proceedings of tne Society for Psychical
Research), uveejnil pr Myers obshlou sbrku takovch hy-permnestickch sn. Myslm, e
kad, kdo se zabv sny, potvrd obvyklost kazu, e sen svd o vdomostech a
vzpomnkch, jimi bdc lovk, jak se domnv, nevldne. V psychoanalyck prci s
neurotiky, o kter podm zprvu pozdji, musm pacientm kad tden nkolikrt dokazovat
z jejich sn, e vlastn vborn znaj citty, pohorliv slova apod., e je pouvaj ve snu,
akoli je v bdlm ivot zapomnli. Jet sdlm jeden nevinn pklad snov hypermnestie,
jeliko se tu velmi snadno dal najt zdroj, z kterho pramenila vdomost, pstupn jen snu.
Jeden pacient snil v del souvislosti o tom, e si v kavrn objednv "kontuovku", ale po
vyprvn se ptal, co to je; nikdy pr takov jmno neslyel. Odpovdl jsem, e kontuovka
je polsk koalka, kterou nemohl vynalzt ve snu, protoe ji dvno znm toto jmno z
plaktu. Zprvu mi nechtl vit. Po nkolika dnech, kdy mezitm uskutenil svj sen v
kavrn, zpozoroval toto jmno na plakt, a to na nro, kolem nho chodil nkolik msc
aspo dvakrt denn.
Sm jsem z vlastnch sn poznal, jak velkou mrou zvis objevovn pvodu jednotlivch
snovch prvk na nhod. Tak mne po lta ped napsnm tto knihy pronsledoval obraz
velmi jednoduch kosteln ve, ale nepamatoval jsem se, e bych ji byl kdy vidl. Pozdji
jsem ji nhle poznal, a to s naprostou uritost, v mal stanici mezi Salcburkem a
Reichenhallem. Bylo to v druh polovin devadestch let - poprv jsem jel touto trat v roce
1886. V pozdjch letech, kdy jsem se ji usilovn zabval studiem sn, m pmo
obtoval asto se opakujc snov obraz jaksi podivuhodn mstnosti. Vidl jsem v uritm
vztahu k sv osob, po sv levici, temnou mstnost, z n vychzel svit pitvornch
pskovcovch postav. Matn vzpomnka, j se mi nechtlo vit, mn kala, e je to vchod
do pivnice; ale nepodailo se mi ani objasnit, co tento snov obraz znamen, ani odkud
pochz. V roce 1907 jsem nhodou piel do Padovy, kam jsem se ke sv ltosti od roku 1895
nedostal. Moje prvn nvtva v krsnm univerzitnm mst byla neuspokojiv: nemohl jsem
si prohldnout Giottovy fresky v Madonn del'Arna; v pli cesty tam jsem se obrtil, kdy
mn bylo eeno, e kostelek je v tento den uzaven. Pi sv druh nvtv jsem si to chtl
vynahradit a opt jsem se vydal na cestu k Madonn del'Arna. Na silnici, kter k n vede,
vlevo od smru sv cesty, patrn na mst, kde jsem se roku 1895 obrtil, jsem objevil
mstnost s pskovcovmi postavami, kterou jsem asto vdal ve snch. Skuten to byl vchod
do zahradn restaurace.
Jednm ze zdroj, z nich se erp materil k reprodukci, zsti takov, na kter si
nevzpomnme a kter nepouvme v bdlm mylen, je dtsk ivot. Uvedu jenom nkolik
autor, kte to zpozorovali a zdraznili:
14
Hildebrandt (str. 23.): Bylo ji vslovn uznno, e nkdy nm sen s kouzelnou reprodukn
silou vrn pedvd krajn odlehl a dokonce zapomenut dje z nejdvnj doby."
Striimpell (str. 40.): "Jet se to stupuje, pozorujeme-li, jak nkdy sen jakoby z nejhlubho a
nejhutnjho zasut, kter pozdj doba navrstvila na nejranj proitky z mld, vytahuje na
povrch obrazy jednotlivch mst, vc a osob docela neporuen a s pvodn svest.
Neomezuje se to pouze na takov dojmy, kter jsme si pi jejich vzniku iv uvdomovali,
nebo kter se spojily se silnmi, psychickmi hodnotami a pozdji se vrac ve snu jako
skuten vzpomnky, z nich se procitl vdom raduje. Hloubka snov pamti pojm i
takov obrazy osob, vc, mstnost a proitk z nejranj doby, jejich uvdomn bylo jen
nepatrn, nebo jim chybla jakkoli psychick hodnota, anebo ty, je dvno ztratily oboj, a
proto se jak ve snch, tak po procitnut zdaj zcela ciz a neznm, a se objev jejich ran
pvod."
Volkelt (str. 119.): "Obzvlt je pozoruhodn, jak asto se vsunuj do snu vzpomnky z
dtstv a z mld. Na ji dvno nemyslme, co pro ns dvno pozbylo dleitosti, to nm
ustavin pipomn sen."
Vlda snu nad materilem z dtstv, kter, jak znmo, z nejvt sti spad do mezer vdom
vzpomnac schopnosti, dv podnt k vzniku zajmavch hypermnestickch sn, o nich
podm nkolik pklad.
Maury vypravuje (Le sommeil, p. 92), e v dtstv asto dochzel ze svho rodnho msta do
blzkho Trilportu, kde jeho otec dil stavbu mostu. Jedn noci je ve snu zanesen do Trilportu
a opt si hraje v ulicch msta. Bl se k nmu mu v jakmsi stejnokroji. Maury se ho pt,
jak se jmenuje; pedstavuje se: "Jmenuji se C... a jsem hldaem mostu. Maury, kter po
procitnut pochybuje o skutenosti vzpomnky, se pt star sluebn, je je u nho od dtstv,
zda se pamatuje na mue toho jmna. "Zajist," odpovd, "byl hldaem mostu, kter v
otec tehdy stavl."
Stejn krsn potvrzen pklad, jak bezpen je vzpomnka z dtstv pedvdn snem,
vypravuje Maury o panu F..., kter strvil dtstv v Montbrisonu. Tento mu se za ptadvacet
let po svm odchodu odhodlal znovu navtvit sv rodit a star ptele, je od t doby
nevidl. V noci ped odcestovnm se mu zd, e je u cle a e se blzko Montbrisonu setkv
s pnem, kterho od vidn nezn a kter mu k, e je pan T..., ptel jeho otce. Pan F...
vdl, e v dtstv znal mue toho jmna, ale za bdn si ji nepamatoval jeho podobu. O
nkolik dn pozdji, kdy dorazil do Montbrisonu, skuten nael msto, kter povaoval za
neznm, a potkal mue, v nm okamit poznal pana T. ze snu. Skuten osoba byla jenom
star, ne jak ji ukazoval snov obraz.
Mohu zde vyprvt vlastn sen, v nm dojem, kter ml bt vybaven, je nahrazen vztahem.
Vidl jsem ve snu osobu, o n jsem ve snu vdl, e je lkaem mho rodit. Jej obliej
nebyl zeteln, ale smsila se s pedstavou jedno-
15
ho mho uitele z gymnzia, kterho jet dnes nkdy potkvm. Jak vztah ob osoby pojil,
jsem nemohl za bdn vyptrat. Kdy jsem se vak zeptal matky na lkae prvnch let svho
dtstv, dovdl jsem se, e byl jednook, a jednook byl tak gymnazijn uitel, jeho osoba
se ve snu kryla s osobou lkae. Ticet osm let ji uplynulo od doby, kdy jsem naposledy
spatil tohoto lkae, a pokud se pamatuji, nikdy jsem na nho za bdn nepomyslel.
Zn to, jako by mla bt vytvoena protivha proti pli velk loze dojm z dtstv ve
snovm ivot, tvrd-li nkte spisovatel, e se ve vtin sn daj dokzat prvky z docela
nedvnch dnu. Robert (str. 46) dokonce tvrd: Obyejn se normln sen zabv jen dojmy z
prv uplynulch "dnu". Ukazuje se, e Robertem vybudovan teorie snu nezbytn vyaduje
zatlaen nejstarch a pedsunut nejmladch dojm. Ale fakt, kter Robert vyslovuje,
skuten existuje a potvrzuj jej tak moje vzkumy. Jeden americk autor, Nelson, se
domnv, e ve snu se nejastji zhodnocuj dojmy z druhho nebo tetho dne ped dnem snu,
jako by dojmy ze dne, kter bezprostedn pedchz ped snem, nebyly dosti oslaben - dosti
uleel.
Nkolika spisovatelm, kte pochybovali o tsn souvislosti snovho obsahu s ivotem za
bdn, bylo npadn, e dojmy, kter siln zamstnvaj bdl mylen, se vyskytnou ve snu
teprve tehdy, kdy byly ponkud odsunuty z denn mylenkov prce. Tak nap. pozstal
zpravidla nesn o zemelm, kterho milovali, v prvn dob, dokud je pln zaujm smutek
(Delage). Avak jedna z poslednch pozorovatelek, Miss Hallamov, sebrala tak ppady
opanho chovn a v tomto bod hj prvo psychologick individuality.
Tet, nejpodivnj a nejmn pochopiteln zvluiost pamti ve snu se projevuje vbrem
reprodukovanho materilu, a to tak, e nen, jako za bdn, povaovno za hodn vzpomnky
jen to, co je nejvznamnj, ale i to, co je nejlhostejnj, nejnepatrnj. K tto otzce udlm
slovo onm autorm, kte svj div vyjdili nejsilnji.
HUdebrandt (str. 11): "Podivuhodn je, e sen zpravidla nebere sv prvky z velikch a
zvanch udlost ani z mocnch a hnacch zjm pedelho dne, nbr z vedlejch
pdavk, abych tak ekl, z bezcennch drobtu nedvn nebo star minulosti. Smrt v na
rodin, kter ns tak vzruuje, e pozd usnme, zstv setena z na pamti a do prvnho
bdlho okamiku, kdy se do n vrt se zarmucujc silou. Ale bradavice na ele cizho
lovka, kterho jsme potkali a na kterho jsme nemysleli ani okamik, sotva jsme ho peli,
tato bradavice hraje lohu v naem snu..."
Striimpell (str. 39.): "... takov ppady, kdy rozborem snu nalzme sousti snu, je sice
pochzej z proitk uplynulho nebo pedposlednho dne, ale pro bdl vdom byly pesto
tak bezvznamn nebo bezcenn, e jsme je krtce po proitku zapomnli. Takovmi proitky
jsou nap. nhodou zaslechnut pro-
16
jevy nebo povrchn pozorovan jednn druhho lovka, rychle pominul vjemy vc nebo
osob, jednotliv mal ryvky z etby apod."
Havelock Ellis (p. 727): Hlubok vzruchy bdlho ivota, otzky a problmy, kter
naplujeme svou hlavn, voln duevn energi, se obyejn neukazuj sncmu vdom. Pokud
se te bezprostedn minulosti, znovu se vynouj v naich snech nejmn vznamn,
nhodn, "zapomenut" dojmy z dennho ivota. Duevn innosti, kter jsou za bdn nej
intenzi vnj, sp nejhloubji.
Uveden zvltnosti pamti ve snu poskytuj Binzovi (str. 45) pleitost vyslovit se, e nen
uspokojen vysvtlovnm snu, kter sm podporuje: "A pirozen sen nm klade podobn
otzky. Pro vdycky nesnme o dojmech pamti, erpanch z poslednch dn, nbr se
zhusta, bez pohnutky, kterou bychom mohli poznat, ponoujeme do dalek, tm vymizel
minulosti? Pro vdom ve snu asto zachycuje dojem z lhostejnch vzpomnkovch obraz,
zatmco mozkov buky tam, kde obsahuj nejdrdivj zznamy proitk, jsou vtinou
nm a strnul, ledae snad byly krtce pedtm oiveny za bdn?"
Snadno pochopme, e podivn zliba snov pamti v tom, co je v proitcch dne lhostejn a
emu potom nevnujeme pozornost, ponejvce vedla k plnmu opomjen zvislosti snu na
dennm ivot a pak aspo k zten jej prkaznos-ti v kadm jednotlivm ppad. Proto
bylo mon, e miss Whiton Calkinsov si pi statistickm zpracovn svch sn (a sn svho
druha) pece z celkovho potu udrela jedenct procent snu, v nich vztah k dennmu ivotu
nebyl patrn. Zajist m pravdu HUdebrandt, tvrd-li, e by se vechny snov obrazy daly
geneticky objasnit, kdybychom vdycky vnovali dostatek asu a soustedn tomu, abychom
vyptrali jejich pvod. Oznauje to vak "za konn krajn namhav a nevdn. Nebo by
to koneckonc spovalo v tom, e bychom vyhledvali nejrznj psychicky docela
bezvznamn vci v nejodlehlejch koutech pamti, vytahovali nejrznj docela
indiferentn momenty pradvn doby ze zasut, ktermu mon propadly ji ve sv nejbli
hodin." J vak pece lituji, e se bystr autor dal zdret od sledovn cesty, kter pon tak
neznateln; byla by ho bezprostedn pivedla k stednmu bodu, z nho lze sen vysvtlit.
Chovn pamti ve snu je jist velmi vznamn pro kadou teorii pamti vbec. U, e "to,
co jsme jednou duchovn vlastnili, se nikdy neme pln ztratit". (Scholz, str. 34.). Anebo
podle slov Delboeufovch, "e kad dojem, nejmn vznamn, zanechv nesmazatelnou
stopu, neomezen schopnou znovu se projevovat, zvr, k nmu nut tak mnoho jinch
patologickch jev duevnho ivota. Mjme na mysli tuto vjimenou vkonnost pamti,
abychom iv pociovali rozpor, k nmu vedou nkter ne uveden teorie, je chtj
vysvtlit absurdnost a nesouvislost sn stenm zapomnnm toho, co nm bylo znmo ve
dne.
JihcesW v O:kch
knihovna
17
G;
Nkoho by teba mohlo napadnout, e kaz snn lze vbec redukovat na kaz vzpomnn, e
ve snu lze spatovat projev reprodukn innosti, kter neustv ani v noci a je sama sob
elem. S tm by souhlasilo sdlen typu Pilczova, podle nho je mono dokzat pevn
vztahy mezi dobou snn a obsahem sn, a to tak, e sen v hlubokm spnku reprodukuje
dojmy z nejstarch dob, k rnu vak dojmy nedvn. Ale takov pojet je u pedem
nepravdpodobn pro zpsob, jakm sen zachz s materilem, kter m bt vybaven.
Striimpell prvem upozoruje, e se ve snch proitky neopakuj. Sen sice opakovat zan,
ale nsledujc lnek chyb; je pozmnn, nebo se na jeho mst vyskytuje lnek docela ciz.
Sen pin jen zlomky reprodukc. Jist je to pravidlem potud, aby to pipoutlo teoretick
hodnocen. Nicmn se vyskytuj i vjimky, v nich sen opakuje proitek pln stejn, jak
dovede nae vzpomnn za bdlosti. Delboeuf vyprv o jednom kolegovi z univerzity, e
nebezpenou jzdu vozem, pi kter jakoby zzrakem unikl nehod, znovu proil ve snu se
vemi podrobnostmi. Miss Calkinsov se zmiuje o dvou snech, kter obsahovaly pesnou
reprodukci jednoho proitku z minulho dne, a j budu mt pozdji pleitost, abych sdlil
pklad, o nm jsem se dozvdl a v nm se proitek z dtstv ve snu opakuje beze zmny.6)
,
C. Podnty k snn a zdroje snu '
Co mme rozumt podnty ke snu a co jeho zdroji, to se d znzornit odkazem na lidov
ren, e "sny pichzej od aludku". Za tmito pojmy se skrv teorie, kter pojm sen jako
nsledek ruen spnku. Nesnili bychom, kdyby za spnku nevzniklo nco ruivho; a sen je
reakc na toto ruen.
Rozbor pm, vyvolvajcch sen, zaujm v pojednn spisovatel velmi mnoho msta. e se
tento problm vynoil teprve, kdy se sen stal pedmtem biologickho bdn, je
samozejm. Sta, kte povaovali sen za seslan bohy, nepotebovali hledat zdroj podnt,
vyvolvajcch sen; sen pramenil z vle bosk nebo dmonick sly, obsah snu z jejho
vdn nebo zmru. Ve vd se brzy vynoila otzka, zda podnt k snn je vdycky t,
anebo me bt mnohonsobn, a s otzkou vaha, zda pinn vysvtlovn snu pat do
psychologie nebo spe fyziologie. Vtina spisovatel, zd se, pedpokld, e piny ruen
spnku, tedy zdroje snn, jsou rozmanit, a e sen vyvolvaj jak podnty tlesn, tak
vzruchy duevn. Nzory o tom, kterm zdrojm snu nle pednost a jak sestavit stupnici
odpovdajc jejich vznamu pro vznik snu, se dalekoshle rozchzej.
Kde je vet zdroj snu pln, rozleuj se poslze na tyi druhy, kterch bylo pouito k
rozdlen snu:
1. Vnj (objektivn) podrdn smysl.
2. Vnitn (subjektivn) podrdn smysli., ,; , ...
3. Vnitn (organick) tlesn podnty. , .
4. Ryze psychick zdroje podntu. .:
Ad 1. Vnj smyslov podnty.
Mlad Striimpell, syn filosofa, jeho dlo nm ji nkolikrt ukzalo cestu k problmm snu,
sdlil, jak znmo, pozorovn nemocnho stienho veobecnou anestezi povrchu tla a
ochablost nkolika vych smyslovch orgn. Kdy v tomto mui ty neetn, jet oteven
smyslov brny uzaveli od vnjho svta, usnul. Chceme-li usnout, vichni usilujeme o
vytvoen situace, kter se podob situaci v Strmpelov pokusu. Zaveme nejdleitj
smyslov brny, oi, a sname se uchrnit ostatn smysly od kadho podntu nebo kad
zmny podnt, kter na n psob. Pak usneme, akoli se nm n mysl nikdy nezda
pln. Nememe ani pln peruit psoben podnt na smyslov orgny, ani pln
odstranit jejich drdivost. e ns silnj podnty mohou kdykoli probudit, snad dokazuje,
"e due zstala i ve spnku v pokraujcm spojen s mimotlesnm svtem". Smyslov
podnty, kter na ns psob za spnku, se mohou velmi snadno stt zdroji snu.
Nue, takovch podnt je velk mnostv, od nevyhnutelnch, je souvisej se stavem
spnku nebo ho jen nkdy pipoutj, a po nahodil podnt k probuzen, kter je zpsobil
nebo uren k tomu, aby zakonil spnek. Do o vnikne prud svtlo, ozve se njak hluk,
nosn sliznici podrd pchnouc ltka. Nechtnmi pohyby obnaujeme jednotliv sti tla
a vystavujeme je pocitu chlazen, zmnou polohy si sami zpsobujeme pocit tlaku a doteku.
tpne ns moucha nebo na vechny smysly souasn nalh mal non nehoda. Bedliv
pozorovatel sebrali velk poet sn, v nich se podnt, zjitn pi procitnut, shoduje s st
obsahu snu potud, e bylo mon poznat v nm zdroj snu.
Sbrku takovch sn, vyvolanch objektivnm - vce nebo mn akci-dennm - podrdnm
smysl, zde uvedu podle Jessena, str. 527.: "Kad zeteln vnman hluk vzbuzuje pslun
obrazy snu, hmot boue ns uvd do stedu bitvy, kokrhn kohouta se me promnit v
zkostliv voln lid, vrzn dve vyvolat sny o vloupn lupi.
Ztratme-li v noci pikrvku, snme mon, e se prochzme naz, nebo e jsme spadli do
vody. Leme-li v posteli ikmo a vynvaj-li nohy pes jej kraj, zd se nm teba, e stojme
na okraji hrozn propasti nebo e padme z pkrho vrchu. Dostane-li se nae hlava nhodou
pod polt, vis nad nmi velik balvan a hroz, e ns pod svou t pochov.
Nashromdn semene vyvolv smysln sny, mstn bolesti vytvej pedstavu vytrpnho
trznn, neptelskch tok nebo zraovn tla...
19
Meierovi (Pokus o vysvtlen nmsnosti. Halle 1758, str. 33.) se kdysi zdlo, e ho
pepadlo nkolik osob, kter ho poloily na zda na zem a vrazily mezi jeho palec a sousedn
prst u nohy kl do zem. Pi tto snov pedstav se probudil a ctil, e mezi prsty jeho nohy
vz stblo. T pr podle Henningse (O snech a lidech nmsnch. Vmar 1784, str. 258.)
jindy, kdy si pevnji sthl u krku koili, snil, e je ven. Hqffbauerovi se v mld zdlo, e
pad z vysok zdi, a po probuzen zpozoroval, e se rozpadla postel a e skuten spadl...
Gregory vypravuje, e si kdysi pi ulhn poloil k nohm lhev s teplou vodou a potom ve
snch cestoval a na vrchol Etny, kde mu vedro pdy pipadalo nesnesiteln. Jin mu, kter
si dal hoinou nplast na hlavu, snil, zeje skalpovn indinskou tlupou; tet, kter spal v
mokr koili, si myslel, e je unen proudem. Zchvat dny, kter nastal za spnku, pivedl
nemocnho na mylenku, e upadl do rukou inkvizice a je muen (Macnish)."
Argument, zaloen na podobnosti mezi podntem a obsahem snu, se d zeslit, poda-li se
zmrnm navozenm smyslovch podnt vyvolat ve spi sny, pimen podntm.
Takov pokusy dlal podle Macnishe ji Giron de Buzareingues. "Nechal si kolena nepokryt
a snil, e cestuje v noci potovnm vozem. K tomu podotk, e cestujc urit vd, jak je za
noci v droce zima na kolena. Jindy si nechal nepokrytou hlavu a snil, e se astn
nboenskho obadu v prod. Toti v zemi, kde il, bylo zvykem mt vdycky hlavu
pokrytou a jedinou vjimkou byly pleitosti jako prv uveden."
Maury sdluje nov pozorovn sn, vyvolanch v nm samm. (Mnoho jinch pokus
nemlo spch.)
1. Lechtaj ho na rtech a pice nosu pem. - Sn o hroznm muen; kladou mu na obliej
kuklu ze smoly, pak ji strhvaj, take souasn spad tak pokoka!
2. Nkdo krbe nkami o pinzetu. - Sly zvonn, potom zvonn na poplach a je zanesen
do ervnovch dn r. 1848.
3. Daj mu ichat ke kolnsk vod. - Je v Khie v krm Jufumna Marie Farinv. Potom
nsleduj blzniv dobrodrustv, kter nedovede reprodukovat.
4. tpnou ho slab do je. - Sn, e mu nkdo dal hoinou nplast, a mysl na lkae, kter
ho oetoval v dtstv.
5. Pibliuj hork tleso k jeho oblieji. - Zd se mu o "topich",7' kte se vplili do domu a
nut obyvatele, aby vydali penze, strkajce jim nohy do ndoby se havm uhlm. Potom
vystupuje hrabnka z Abrants, kter je ve snu tajemnkem.
6. Nalej mu kapky vody na elo. - Je v Itlii, siln se pot a pije bl orvi-etsk vno.
7. Optovn na nho poutj svtlo svky filtrovan ervenm paprem. -Sn o poas, vedru
a znovu je zanesen do boue na moi, kterou kdysi proil v prlivu La Manche.
20
Jin pokusy vyvolat sny experimentln provedli Hervey, Weygandt aj.
Z nkolika stran "byla pozorovna npadn pohotovost snu zapst nhl dojmy ze
smyslovho svta do svch tvar tak, e v nich ptisob jako katastrofa, poznenhlu ji
pipravovan a zahjen" (Hildebrandt). "V dvjch letech," vyprv tento spisovatel, "jsem
nkdy pouval, abych pravideln vstval v uritou hodinu, budk, pipevnn k hodinm.
Pihodilo se jist stokrt, e se tn tohoto stroje vborn hodil do snu, zdnliv velmi
dlouhho a souvislho, jako by se cel tento sen zakldal jen a jen na nm a nalzal v nm
vlastn, logickou nezbytnou pointu, pirozen konen cl."
Ti z tchto sn, vyvolanch budkem, uvedu jet se zetelem k nemu jinmu.
Volkelt (str. 68.) vypravuje: "Jednomu skladateli se kdysi zdlo, e u a chce svm km
prv nco vysvtlit. Ji je s vkladem hotov a pt se jednoho chlapce: "Rozuml jsi?" Ten
ki jako posedl: "Oh, ja !" (, ano). Rozzloben, vytk mu kik. Ale u ki cel tda:
"Orja!" Potom: "Eurjo!" A konen: "Feuerjo!" (Ohe!) A nyn se probouz pro skuten
voln "Fe-orjo!" na ulici."
Garnier (Trait des facults de 1'ame, 1865) sdluje u Radestocka, e Napoleon I. byl
probuzen ze sna vbuchem pekelnho stroje. Ve snu znovu proil pechod pes Tagliamento a
dlostelbu Rakuan, a procitl se zdenm vkikem: "Jsme podminovni!"
Proslulm se stal sen, kter proil Maury (Le sommeil, p. 161). Byl nemocen a leel ve svm
pokoji v posteli; jeho matka sedla vedle nho. Snil o hrzovl-d za revoluce, pihlel
pernm scnm vradn a konen byl sm pohnn ped soudn dvr. Tam spatil
Roberspiera, Marata, Fouquier-Tinvillea a vechny ty smutn hrdiny on hrozn doby, byl
jimi vyslchn a po rznch phodch, kter mu neutkvly v pamti, byl odsouzen, a potom,
provzen nepehlednm davem, veden na msto popravy. Vystupuje na popravit, kat ho
pivazuje k prknu; to se pevrt; nu guillotiny spadne; ct, jak se jeho hlava odluuje od
trupu, probud se s pernou zkost - a zjist, e spadl nstavek na postel a zashl jeho jov
obratel, vskutku podobn noi guillotiny.
Na tento sen navazuje zajmav rozprava, zahjen Le Lorrainem a Eggerem v "Revue
philosophique", zda a jak me snc lovk v krtk dob, kter uplyne mezi vjemem
podntu, vyvolvajcm probuzen, a procitnutm, stsnat tak hojn mnostv snovho obsahu.
Pro pklady tohoto druhu se objektivn smyslov podnty, psobc za spnku, zdaj
nejbezpenji zjitnm zdrojem snu. Tak jen a jen tento zdroj hraje lohu ve vdomostech
laik. Kdy se zeptte vzdlance, kter literaturu o snu jinak nezn, jak vznikaj sny,
nepochybn odpov poukazem na jeden jemu znm ppad, v nm byl sen objasnn
objektivnm smyslovm podntem, poznanm po procitnut. Vdeck prce se neme tady
zastavit; k dalm otz-
21
kam ji podncuje pozorovn, e podnt, psobc na smysly za spnku, nevystupuje pece ve
snu ve skuten podob, nbr je zastupovn jinou pedstavou, je je k nmu v njakm
vztahu. Ale vztah, kter poj podnt vyvolvajc sen s jeho inkem ve snu, je podle
Mauryovch slov "njakm pbuzenstvm, kter vak nen jedin ani vlun" (Analogies, p.
72). Poslechnme si nap. ti Hildebrandtovy sny, vyvolan budkem; potom si musme
poloit otzku, pro stejn podnt vyvolal tak rzn a pro prv tyto sny:
(Str. 37.): "Prochzm se za jarnho jitra a toulm se mezi zelenavmi poli a k sousedn
vesnici, tam vidm, jak obyvatel ve svtench atech, zpvnk pod pa, putuj v hojnm
potu do kostela. Sprvn! Vdy je nedle a brzy zane rann bohosluba. Odhodlm se, e
se j zastnm, ale protoe jsem trochu rozplen, chci se pedtm ochladit na hbitov, kter
le u kostela. Zatmco tu rzn nhrobn npisy, slym, jak zvonk vystupuje na v, a v jej
vi spatm mal vesnick zvon, kter d znamen k zatku me. Jet drahnou chvli vis
nehybn, potom se zane houpat - a nhle zazn jeho dery jasn a pronikav - tak jasn a
pronikav, e zakon mj spnek. Zvuky zvonu vak vychzej z budku."
Druh kombinace. "Je jasn zimn den; ulice jsou vysoko pokryty snhem. Slbil jsem, e se
zastnm skovn, musm vak dlouho ekat, ne dojde hlen, e sn jsou pede dvemi.
Nyn se konaj ppravy k nasedn - oblkm si koich, vytahuji pytel na nohy - a konen
sedm na svm mst. Ale jet se odjezd zdruje, ne daj uzdy citeln znamen ekajcm
konm. Ti te zathnou; siln otsan rolniky zahj svou znmou janiskou hudbu, tak
mocn, e se pedivo snu ihned petrhne. Zaseje to jen ostr zvuk budku."
"Jet tet pklad! Vidm, jak jedna sluebn s nkolika tucty nakupench tal kr
chodbou k jdeln. Zd se mi, e porcelnov sloup v jejch rukou je v nebezpe, e ztrc
rovnovhu. "Dej pozor," varuji, "cel nklad spadne na zem." Nechyb ovem obligtn
nmitka, e je na to zvykl atd., zatmco j ji pod jet sleduji starostlivm pohledem.
Vskutku, na prahu kloptne -kehk ndob spadne a na sta step ink a rachot na podlaze.
Ale - neustvajc zvuk pece nen, jak brzy zpozoruji, vlastn inkotem, nbr pravm
zvonnm; - a tmto zvonnm, jak poznvm, vykonal svou povinnost jen budk."
Na otzku, pro due ve snu patn posuzuje povahu objektivnho smyslovho podntu,
odpovd Striimpell - a skoro stejn Wundl - v tom smyslu, e due v pomru k takovm za
spnku psobcm podntm je ve stavu tvorby iluz. Smyslov dojem poznvme, sprvn
vykldme, tj. vazujeme do skupiny vzpomnek, do n pat podle vech pedelch
zkuenost, je-li dojem dosti siln, zeteln a trval, a mme-li as, nezbytn k tto vaze.
Nejsou-li tyto podmnky splnny, pleteme si objekt, z nho pochz dojem; na zklad tohoto
dojmu tvome iluzi. "Kdy se nkdo prochz po irokm poli a nezeteln vnm vzdlen
pedmt, me se stt, e ho povauje za kon. Pihldne-li
22
ble, me se mu vnutit vklad, e je to odpovajc krva, a poslze nabude pedstava
pevnch obrys skupiny sedcch lid. Nue, podobn neurit povahy jsou dojmy, jich due
ve spnku nabv vnjmi podnty; na jejich zklad vytv iluze tm zpsobem, e dojmem
vzbud vt nebo men poet vzpomnkovch obraz, jimi nabv psychick hodnoty." Z
kterho z etnch nleitch okruh vzpomnek jsou pslun obrazy vzbuzeny a kter z
monch asocianch vztah se pitom uplatuj, to se ani podle Striimpella ned urit a je
jaksi ponechno libovli duevnho ivota.
Stojme ped volbou. Meme pipustit, e se zkonitost v tvorb snu skuten ned sledovat,
a zci se tud otzky, zda se iluze, vyvolan smyslovm dojmem, ned vykldat jet jinmi
podmnkami. Anebo meme pipadnout na domnnku, e objektivn podrdn smysl,
vyvolan za spnku, je zdrojem snu jen malou mrou a e vbr vzpomnkovch obrazu, je
maj bt vzbuzeny, uruj jin momenty. Skuten, zkoumme-li pokusn vyvolan
Mauryovy sny, kter jsem v tomto myslu sdlil tak zevrubn, jsme v pokuen tvrdit, e
proveden pokus vlastn vysvtluje pvod jen jedinho ze snovch prvk, kdeto ostatn
obsah snu se jev pli samostatn, pli urit v podrobnostech, aby se dal objasnit jedinm
poadavkem, e se mus snet s prvkem, zavedenm experimentln. Zaneme dokonce
pochybovat o iluzi-onistick teorii a o moci objektivnho dojmu utvet sen, kdy se dovme,
e tento dojem je nkdy ve snu vykldn velmi podivn a velmi vzdlen. M. Simon nap.
vypravuje sen, v nm vidl obrovsk osoby, sedc u stolu, a jasn slyel hrozn klapn,
kter zpsobovaly jejich elisti, narejc na sebe pi vkn. Kdy se probudil, slyel dupot
kopyt kon, kter bel tryskem pod jeho okny. Jestlie tu dupot kopyt vyvolal prv
pedstavy z okruhu vzpomnek na Gulliverovy cesty, na pobyt u u brobdingnagskch obr a u
ctnostnch koskch bytost - jak si to bez nejmen opory autora dovoluji vykldat - nebyl
vbr tohoto vzpomnkovho kruhu, tak neobvyklho pro onen podnt, usnadnn jet jinmi
podnty?8*
Ad 2. Vnitn (subjektivn) podrdn smyslu.
Pes veker nmitky musme uznat, e objektivn smyslov podrdn za spnku
nepochybn psob jako vyvolavatel snu. Pokud se snad tyto podnty zdaj povahou a
etnost nedostaujc k vysvtlen vech snovch obraz, poukazuje se na to, aby byly
hledny jin, ale obdobn psobc zdroje snu. Nevm, kde se poprv vynoila mylenka,
zabvat se vedle vnjch smyslovch podnt vnitnmi (subjektivnmi) vzruchy ve
smyslovch orgnech; faktem vak je, e se to s vtm nebo menm drazem dl ve vech
novjch popisech etiologie snu. "Pi snovch iluzch", tvrd Wundt (str. 363.), "hraj podle
mho nzoru podstatnou lohu jet ony zrakov a sluchov subjektivn poitky, kter mme
z bdlho stavu v podob svtelnho chaosu tmavho zornho
23
pole, znn a huen v uch atd., zejmna subjektivn podrdn stnice. Tak se vysvtluje
podivuhodn sklon snu, vykouzlovat ped nam okem podobn nebo pln shodn objekty.
Vidme ped sebou nessln ptky, motly, ryby, pestr perly, kvtiny apod. Svteln prach
tmavho zornho pole tu nabyl fantastick podoby a etn svteln body, ze kterch se
skld, jsou snem ztlesovny ve stejnm potu jednotlivch obraz, na n pak pro
pohyblivost svtelnho chaosu hledme jako na pedmty v pohybu. - Odtud tak asi pramen
siln sklon snu k nejrozmanitjm zvecm postavm, jejich tvarov bohatstv se snadno
pizpsobuje zvltnmu tvaru svtelnch subjektivnch obraz."
Subjektivn smyslov podrdn maj jakoto zdroje snovch obraz patrn tu pednost, e
nezvisej na vnj nhod tak jako objektivn. Jsou, kdykoli je vysvtlen potebuje, abych
tak ekl, po ruce. Ale proti objektivnm smyslovm podntm jsou v nevhod potud, e
potvrzovn jejich vznamu pro vznik snu, kter u objektivnch vyplv z pozorovn a
pokusu, je u nich obtn nebo vbec vylouen. Hlavn dkaz jejich zpsobilosti vyvolvat
sny podvaj takzvan hypnagogick halucinace, kter popsal Joh. Miiller jako "fantastick
vizuln jevy". Jsou to asto velmi iv promnliv obrazy, je se u mnoha lid pravideln
dostavuj v dob usnn a ppadn chvli trvaj tak po oteven o. Maury, kter jim
vysokou mrou podlhal, je zevrubn zhodnotil a tvrdil (jako ostatn Joh. Miiller), e
souvisej, dokonce e jsou toton s obrazy snu. Pro jejich vznik, k Maury, je nutn jist
duevn pasivita, je teba uvolnit napt pozornosti. (Str. 59. a d.) Sta vak, kdy na vteinu
upadneme do takov letargie, abychom, jsme-li k tomu disponovni, spatili hypnagogickou
halucinaci, po n teba znovu procitneme, a konen hra, nkolikrt opakovan, skon
usnutm. Probudme-li se pak za nepli dlouhou dobu, asto se podle Mauryho poda
dokzat ve snu tyt, obrazy, kter nm v podob hypnago-gickch halucinac tanuly na mysli
ped usnutm. (Str. 134) To se nap. kdysi stalo Maurymu s mnostvm pitvornch postav se
znetvoenmi oblieji a podivnmi esy, je ho dotrn a k neve obtovaly v dob
usnn; po procitnut si vzpomnl, e se mu o nich zdlo ve snu. Jindy, kdy prv trpl
pocitem hladu, protoe si pedsevzal mlo jst, spatil hypnagogickou msu a ruku, kter byla
vyzbrojena vidlikou a brala si trochu jdla z msy. Ve snu sedl u tabule s mnostvm jdla a
slyel chrastot, zpsoben vidlikami lid, kte jedli. Jindy zase, kdy usnal s podrdnma
a bolavma oima, ml hypnagogickou halucinaci mikroskopicky malch znaku, je musel s
velkou nmahou jednotliv lutit; za hodinu po probuzen si vzpomnl na sen, v nm se
vyskytla oteven kniha s malinkmi psmenky, kterou musel celou pracn st.
Docela podobn jako tyto obrazy, mohou se i sluchov halucinace slov, jmen atd. vyskytovat
hypnagogicky a potom opakovat ve snch, asi jako pedehra ohlaujc leitmotivy opery, kter
touto pedehrou zan.
24
Tmi cestami jako Joh. Miiller a Maury kr novj pozorovatel hypnago-gickch
halucinac, G. Trumpbull Ladd. Cvikem doshl toho, e se dovedl dv a pt minut po
pozvolnm usnut prudce vytrhnout ze spnku, ani otevel oi, a pak ml monost srovnvat
prv mizejc poitky stnice s obrazy snu, kter zbyly ve vzpomnce. Ujiuje, e se dal
mezi nimi vdycky zjistit tsn vztah, a to tak, e svtc body a ry vlastnho svtla stnice
byly jakmsi obrysem, schmatem psychicky vnmanch snovch postav. Nap. snu, v nm
vidl zeteln natitn dky, je. etl a studoval, odpovdalo, e svtc body v stnici byly
seazeny v soubnch adch. eknme to jeho slovy: Jasn potitn strana, kterou etl ve
snu, se ukzala objektem, jen se jeho vnmn jevil st skutenho, potitnho listu, na
kterou z velk vzdlenosti hledme - abychom ji vnmali jasnji - drkou v kuse papru. Ladd,
ani. ostatn podceuje stedn st kazu, se domnv, e sotvakdy mvme vizuln sen,
kter by se neopral o materil vnitnho podrdn stnice. Plat to zvlt pro sny brzy po
usnut v tmavm pokoji, zatmco pro sny zrna, krtce ped procitnutm, je snovm zdrojem
svtlo, vnikajc do oka v osvtlenm pokoji. Promnliv rz podrdn vyvolan vlastnm
svtlem, schopn nekonench obmn pesn vypovd neklidnmu bhu obraz, kter nm
pedvdj sny. Pikldme-li vznam Laddovm pozorovnm, nememe vydatnost tohoto
subjektivnho zdroje podnt odhadovat nzko, nebo vizuln obrazy tvo, jak znmo, hlavn
soust naich sn. Pspvek z jinch smyslovch oblast je a na oblast sluchovou
nepatrnj a nestl.
Ad 3. Vnitn, organick tlesn podnt.
Hledme-li zdroje snu nikoli vn, nbr uvnit organismu, musme si pipomenout, e tm
vechny nae vnitn orgny, kter nm, jsou-li zdrvy, podvaj zprvu o svm byt, stvaj se
pro ns ve stavu podrdn nebo nemoci zdrojem vtinou trapnch pocit, zdrojem, kter
mus bt postaven na rove bolestem a poitkm, je pichzej zven. Jsou to velmi star
zkuenosti, kter podntily nap. Striimpella k tmto slovm (str. 107.): "Due si za spnku
uvdomuje i pociuje svou tlesnost mnohem hloubji a e ne za bdn, a je nucena
pijmat a nechat psobit dojmy z jistch podnt, kter pochzej z st a zmn jejho tla, o
nich za bdn nevdla." Ji Aristoteles prohlauje za velmi snadno mon, e ns sen
upozoruje na ponajc onemocnn, kterho jsme si za bdn vbec jet nevimli
(nsledkem zvtovn dojm ve snch, viz ve) a lkat spisovatel, kte byli jist
vzdleni ve ve vteckou slu snu, pipoutli tento jeho vznam aspo pro ohlaovn
chorob. (Srv. M. Simon, str. 31., a mnoho jinch starch autor.)91
Oven pklady tchto diagnostickch vkon snu nechybj, zd se, ani z novj doby.
Tak nap. sdluje Tissi podle Artiguesa (Essai sur la valeur s-miologique des rves) ppad
tiatyicetilet eny, kter, zdnliv pln zdra-
25
T
v, trpla zkostnmi sny; lkaskou prohldkou byla pak zjitna srden choroba, j brzy
podlehla.
U mnoha lid psob patrn jako vyvolavatel snu vyvinut poruchy vnitnch orgn.
Veobecn se poukazuje na ast vskyt zkostnch sn u lid stench srden nebo plicn
chorobou; tento vztah snovho ivota kladou dokonce etn autoi tak do poped, e se tu
mohu spokojit s pouhm odkazem na literaturu {Radestock, pitla, Maury, M. Simon, Tissi).
Tissi dokonce mysl, e onemocnl orgny dodvaj snovmu obsahu charakteristick rz.
Sny lid se srden chorobou bvaj velmi krtk a konvaj zdenm procitnutm; tm
vdy se v jejich obsahu vyskytuje situace smrti za hroznch podmnek. Lid s plicn chorobou
sn o uduen, tlaen, tku a v npadnm potu podlhaj znmmu snu tiv mry, kter
ostatn Romer dovedl experimentln vyvolvat poloenm rukou na obliej a uzavenm
dchacch otvor. Pi poruchch trven obsahuje sen pedstavy z okruhu povn a hnusu.
Konen vliv pohlavnho drdn na obsah snu je pro zkuenost kadho jednotlivce
dostaten hmatateln a nejsilnj oporou celho uen o vyvolvn sn orgnovmi
podnty.
Projdeme-li literaturu o snu, je tak docela zejm, e jednotliv spisovatel (Maury,
Weygandt) byli k uvaovn o problmech snu vedeni vlivem, kter mly na obsah jejich sn
jejich vlastn chorobn podnty.
Zmnoen snovch zdroj tmito nepochybn zjitnmi fakty nen ostatn tak vznamn, jak
bychom si mysleli. Sen je pece kazem, kter se dostavuje u lid zdravch - mon e u
vech a kadou noc - a mezi jeho nezbytn podmnky zejm nepat orgnov onemocnn.
Nm vak nejde o to, z eho pochzej sny zvltn, nbr o to, co je zdrojem podntu u
obyejnch sn normlnch lid.
Nicmn sta jen jedin krok, abychom narazili na zdroj sn, kter trysk mohutnji ne
vechny dvj a bud oekvn, e se vlastn v dnm ppad nevyerp. Je-li zjitno, e
se tlesn nitro v chorobnm stavu stv zdrojem podnt k snn, a uznme-li, e due ve
stavu spnku, odvrcena od vnjho svta, me vnovat vt pozornost tlesnmu nitru, je
nasnad pedpoklad, e orgny nemusej onemocnt, aby mohly k spc dui vyslat vzruchy,
kter se njak promn v obrazy snu. Co za bdn temn vnmme jako pocit povechn jen co
do kvality a k emu podle nzor lka pispvaj vechny orgnov soustavy, to by bylo v
noci, po nabyt siln innosti a psobc svmi jednotlivmi slokami, nejmocnjm a
zrove nejobvyklejm zdrojem vzbuzovn snovch pedstav. Pak by jet zbvalo eten,
podle jakch pravidel se orgnov podnty pevdj na pedstavy snu.
Zde jsme se dotkli teorie vzniku snu, j dvaj pednost lkai. Temno, do kterho je pro nae
poznn zahaleno jdro na bytosti, "trobn J", jak oznauje Tissi, a temno vzniku snu se
shoduj pli dobe, abychom je neuvdli
do souvislost. Mylenkov chod, kter in z vegetativnho orgnovho poit-ku tvrce snu,
je pro lkae nadto svdn proto, e umouje tak etiologick spojen snu a duevn poruchy,
kaz, je ve svch projevech ukazuj znanou shodu, nebo alteracm povechnho pocitu a
podntm, vychzejcm z vnitnch orgn, se pikld dalekoshl vznam i pro vznik
psychz. Nen proto divu, e teorie o tlesnch podntech m vce ne jednoho pvodce,
kter ji samostatn stanovil.
Pro adu autor se staly smrodatnmi mylenky, je r. 1851 rozvedl filosof Schopenhauer.
Obraz svta v ns vznik tm, e n intelekt dojmy, kter na nj narej zven, pelv do
tvaru asu, prostoru a pinnosti. Podnty z nitra organism, ze sympatick nervov
soustavy ovlivuj nai nladu ve dne nanejve tak, e si to neuvdomujeme. Ale v noci,
kdy ustal pehluujc vliv dennch dojm, mohou si dojmy, protlaujc se z nitra, zjednat
pozornost - podobn jako v noci slyme bubln pramene, kter pehluoval lomoz dne. Jak
jinak m na tyto podnty reagovat intelekt, ne tak, e vykonv funkci jemu vlastn? Petvo
tedy podnty na postavy, je vypluj as a prostor a pohybuj se podle vodtka pinnosti:
takto vznik sen. Do tsnjho vztahu mezi tlesnmi podnty a snovmi obrazy se pak
snaili proniknout Scherner a Volkelt, jejich zhodnocen odkldme do dlu o teorich snu.
V rozboru, provedenm se zvltn dslednost, vyvodil psychiatr Krauss vznik sn i deliri a
blud z tho prvku, z organicky podmnnho poitku. Sotva si pr me pedstavit njak
msto organismu, kter by se nemohlo stt vchodiskem snu nebo bludu. Organicky
podmnn poitek "se d vak rozdlit do dvou ad: 1. do ady totalitnch nlad
(povechnch pocit), 2. do specifickch sensac, imanentnch hlavnm soustavm
vegetativnho organismu, v nich jsme rozliovali pt skupin: a) poitky svalov, b)
pneumatick, c) gastrick, d) sexuln a e) perifern".
Krauss pedpokld, e vznik snovch obraz nastv na zklad tlesnch podnt takto:
Vzbuzen poitek vyvolv podle njakho asocianho zkona spznnou pedstavu a
spojuje se s n v organick tvar, k nmu se vak vdom chov jinak ne normln. Nebo
vbec nevnuje pozornost poitku, ale obrac ji zcela k prvodnm pedstavm, co je
souasn pinou, pro nemohlo bt tak dlouho poznno, e se vci maj takto. (Str. 11 a d.)
Pro tento pochod Krauss tak nalz zvltn vraz transsubstanciace poitku do snovch
obraz. (Str. 24.)
Vliv organickch tlesnch podnt na tvorbu snu pedpokldaj dnes skoro vichni, ale
otzka, jak zkon ovld vztahy mezi obma, se zodpovd velmi rzn, asto temnmi
sdlenmi. Na zklad teorie o tlesnch podntech vznik pro vklad sn zvltn kol,
vysvtlit obsah snu organickmi podnty, kter jej vyvolaly, a neuznvme-li vykladask
pravidla, objeven Scherne-
26
27
rem, asto stojme ped nepjemnm faktem, e se zdroj organickch podnt neprozrazuje
jinak ne obsahem snu.
Dosti shodn se vak vyvinul vklad rznch tvaru sn, je byly oznaeny za "typick",
protoe se u mnoha osob opakuj s docela podobnm obsahem. Jsou to znm sny o padn z
vky, o vypadvn zub, o ltn a o rozpacch, e jsme naz nebo patn obleen. Tento
sen pr prost pramen z postehu spcho, e odhodil pokrvku a odhalil se. Sen o
vypadvn zub se vysvtluje "podntem zubnm", m vak nen vdycky mnna
chorobn podrdnost zub. Sen o ltn je podle Strumpella adekvtnm obrazem,
pouvanm du k vkladu mnostv podnt, vychzejcch ze stoupajcch a klesajcch
plicnch lalok, pokud se souasn kon pocit hrudnku stal nevdomm. Tato okolnost klest
cestu k poitku, vzanmu na pedstavu vznen. Padn z vky je pr vyvolno tm, e
spc, kter pozbyl vdom tlakovho pocitu ke, spust pai nebo nhle napne skren
koleno, m si opt uvdom tlakov pocit ke, a pechod k uvdomovn se psychicky
znzoruje snem o padn (Striimpell, str. 118). Slabost tchto pokus o vysvtlen, kter zn
tak pravdpodobn, tkv patrn v tom, e ta nebo ona skupina orgnovch poitku m bez
dalho odvodnn z psychickho vnmn mizet nebo se mu vnucovat, a je dosaeno
konstelace, pzniv pro vysvtlen. Pozdji budu mt ostatn pleitost, abych se vrtil k
typickm snm a k jejich vzniku.
M. Simon se pokusil vyvodit ze srovnn ady podobnch sn nkolik pravidel o vlivu
orgnovch podnt na uren jejich ink ve snu. Tvrd (str. 34.): Jestlie se za spnku
orgn, kter se normln astn projevu njakho afektu, z kterhokoli jinho podntu octne
ve stavu podrdnosti, do n bv uvdn onm afektem, bude vznikajc sen obsahovat
pedstavy pimen tomuto afektu.
Jin pravidlo zn takto (str. 35.): Je-li njak orgn, inn za spnku, drdn nebo poruen,
pedvd sen pedstavy, kter se tkaj vkonu organick funkce, je nle onomu orgnu.
Mourly World se experimenty v jedn oblasti pokusil prokzat vliv na vyvolvn sn,
pedpokldan teori o tlesnch podntech. Mnil polohu konetin u spcch lid a srovnval
inky ve snu s provedenmi zmnami. Jako vsledek sdluje tyto vty:
1. Poloha konetiny ve snu se piblin shoduje s polohou ve skutenosti, tj. snme o
statickm stavu konetin, kter se shoduje se skutenm.
2. Snme-li o pohybu konetiny, je tento pohyb vdy takov, e jedna z poloh, vyskytujcch
se pi jeho provdn, se shoduje se skutenou.
3. Polohu vlastn konetiny meme ve snch pist tak ciz osob.
4. Meme snt i o tom, e pslun pohyb je zamezen.
5. Konetina v pslun poloze se me ve snch jevit zvetem nebo netvorem, piem se
vytv jist obdoba mezi obma.
28
6. Poloha konetiny me ve snu podntit mylenky, kter jsou v njakm vztahu k n - nap.,
zabvme-li se prsty, snme o slech.
Z takovch vsledk bych usoudil, e ani teorie o tlesnch podntech zcela nezbavuje
svobody v urovn snovch obraz, kter maj bt vzbuzeny.10'
Ad. 4. Psychick zdroje podnlh.
Kdy jsme jednali o vztazch snu k bdlmu ivotu a o pvodu snovho materilu, dovdli
jsme se, e se nejstar i nejnovj badatel domnvaj, e lid sn o tom, co dlaj ve dne a co
je zajm za bdn. Tento zjem, pokraujc z bdlho ivota do spnku, nen jen psychickm
pojtkem, je ve sen k ivotu, ale poskytuje nm i snov zdroj, kter se nem podceovat a
kter by ml spolu s tm, co se ve spnku stalo zajmavm - spolu s podnty v nm pUsob-
cmi - stait k vysvtlen pvodu vech snovch obrazu. Ale slyeli jsme tak nmitku proti
dotenmu tvrzen, e toti sen spe odvrac od zjm dne a e o vcech, kter ns ve dne
zaujaly nejvce, snme vtinou teprve tehdy, kdy pro bdl ivot ztratily pvab aktuality.
Rozborem snovho ivota nabvme tak na kadm kroku dojmu, e je neppustn stanovit
obecn pravidla a neomezit je slovy "asto", "zpravidla", "vtinou", nepipravit se na platnost
vjimek.
Kdyby bdl zjem spolu s vnitnmi a vnjmi podnty, psobcmi za spnku, pln
vystihovaly etiologii snu, byli bychom s to uspokojiv vysvtlit pvod vech prvk sn;
zhada snovch zdroj by byla rozeena, zbval by jen kol vymezit v jednotlivch snech
podl psychickch a tlesnch podntu k snn. Ve skutenosti se tento pln rozbor snu jet
nikdy nezdail, a kadmu, kdo se o nj pokusil, zbyly - vtinou velmi etn - sousti snu, o
jejich pvodu nedovedl nic ci. Denn zjmy jakoto psychick zdroj snu nevedou patrn
tak daleko, jak bychom oekvali podle dvivho tvrzen, e kad ve snu pokrauje ve
svm zamstnn.
Jin psychick zdroje snu nejsou znmy. Tedy vechna v literatue zastvan vysvtlen snu -
s vjimkou Schernerova, kter uvedu pozdji - zanechvaj velikou mezeru tam, kde jde o to,
aby byl odvozen materil pedstavovch obraz, kter je pro sen nejpznanj. V tchto
rozpacch vznikl u vtiny autor sklon, co mon zmenovat psychick podl na vyvolvn
sn, nebo se d tak tko zdolat. Rozliuj sice pedevm sen z nervovho podrdn a sen
asocian - zdrojem toho je vlun reprodukce (Wundt, str. 365.) - ale nemohou se zbavit
pochybnost, "zda se dostavuj bez popouzejcho tlesnho podntu" (Volkelt, str. 127.).
Selhv tak charakteristika istho asocianho snu: "Ve vlastnch asocianch snech nelze
mluvit o takovm pevnm jdru. Voln seskupen zde vnik i do stedu snu. ivot pedstav,
beztak u nevzan rozvaovnm a rozumem tu nen stmelovn ani onmi zvanmi
vzruchy tlesnmi a duevnmi, a tak ponechn vlastnmu pustmu reji a ruchu, volnmu
pot-
29
cen vech svch soust mezi sebou" (Volkelt, str. 118). Wundt se pokou o snen
psychickho podlu na vyvolvn sn tvrzenm, e "fantasmata snu jsou asi neprvem
povaovna za ist halucinace. Snov pedstavy, vychzejc z tichch smyslovch dojm,
kter za spnku nikdy nezmiz, jsou asi vtinou skutenmi iluzemi (str. 359. a d.). Tento
nzor si osvojil a zobecnil Wey-gandt. Tvrd o vech snovch pedstavch, e "jejich nejbli
pinou jsou smyslov podnty, na n teprve navazuj reprodukn asociace" (str. 17.). Jet
dle v zatlaovn psychickch podntu jde Tissi (p. 183.): "Sny pvodu ryze psychickho
neexistuj... mylenky naich snu nm pichzej zven..."
Autoi, kte jako vlivn filosof Wundt zaujmaj stedn stanovisko, neopomjej podotknout,
e ve vtin sn psob tlesn a psychick podnty, kter nejsou znmy nebo v nich byly
poznny denn zjmy, spolen. Pozdji se dozvme, e zhadu tvorby snu lze rozeit
objevem neoekvanho psychickho zdroje podnt. Zatm se nechceme divit tomu, e
podnty k tvorb snu, kter nepramen v duevnm ivot, jsou peceovny. Nejene se
pouze takov podnty daj snadno nalzt a potvrdit dokonce pokusem; tlesn pojmn
vzniku snu se tak naprosto shoduje s mylenkovm smrem, kter dnes vldne v psychiatrii.
Vlda mozku nad organismem je sice zdrazovna co nejsilnji, ale vechno, co by mohlo
dokzat nezvislost duevnho ivota na prokazatelnch organickch zmnch nebo
samovolnost jeho projevu, ds dnes psychiatra tak, jako by uznn tchto vlastnost nutn
zpsobilo nvrat prodn filosofie a metafyzick duevn bytosti. Psychiatrova nedvra dala
dui jaksi pod kuratelu a d, aby dn jej hnut neprozradilo, e m njakou vlastn
schopnost. Ale toto chovn nesvd o niem, ne o nepatrn dve v udritelnost
pinnho zetzen, je spojuje tlesno s duevnem. I tam, kde badatel poznv, e duevno
je primrnm podntem k njakmu kazu, bude jednou pi hlubm pronikn nalezena cesta,
kter vede a k organick pin duevna. Kde by vak duevno pro nae nynj poznn
bylo stanic konenou, tam se proto nemus poprat.
D. Pro zapomnme sen po procitnut?
e sen se rno "rozplv", je psloven. Ovem me bt vybaven. Vdy ho pece znme
jen ze vzpomnky po procitnut; ale velmi asto myslme, e si ho vybavujeme jen nepln,
kdeto v noci ho bylo vce; pozorujeme, jak vzpomnka na sen, zrna jet iv, bhem dne
miz a. na mal drobty; asto vme, e jsme snili, ale nevme, o em; na zkuenost, e sen
bv zapomnn, jsme tak zvykl, e nepovaujeme za nesmyslnou ani nevyluujeme
monost, e mohl mt v noci sen tak ten, kdo rno nev ani o obsahu snu, ani o faktu, e snil.
Na druh stran se stv, e se sny mimodn dlouho udruj v pamti.
30
U svch pacient jsem analyzoval sny, kter mli ped dvaceti pti lety a jet dve, a
vzpomnm si na vlastn sen, kter ode dneka dl aspo ticet sedm let a vzpomnka na nj
nijak nepozbyla svesti. Toto vechno je velmi podivuhodn a zprvu nepochopiteln.
O zapomnn snu pojednv nejpodrobnji Striimpell. Toto zapomenut je patrn sloit
kaz, nebo je nevysvtluje jedinou, nbr mnoha pinami.
Do zapomnn sn se pedevm zapojuj vechny piny, kter zpsobuj zapomnn v
ivot bdlm. Ve stavu bdn brzy zapomnme nessln poit-ky a vjemy, protoe byly
pli slab a duevn vzruen, na n navazujc, dostoupilo pli nzkho stupn. Tot plat
o mnoha snovch obrazech; zapomnme je, jeliko byly pli slab, zatmco si vybavujeme
silnj obrazy z jejich blzkosti. Moment intenzity ostatn dozajista nen pro zachovn
snovch obraz rozhodujc sm; Striimpell pipout jako jin spisovatel (Calkinsav), e
mnohdy rychle zapomnme snov obrazy, o nich vme, e byly velmi iv, zatmco mezi
tmi, kter se zachovaly v pamti, je velmi mnoho obraz, je jsou slab jako stn a jejich
smysl je nepatrn. Za druh, pi bdn snadno zapomnme, co se pihodilo jen jednou, a lpe
si pamatujeme, co jsme vnmali optovn. Snov obrazy jsou vak vtinou udlostmi
proitmi jedenkrt; ' tato zvltnost stejnomrn pispv k zapomnn vech sn. Mnohem
vznamnj je pak tet pina zapomnn. Aby poitky, pedstavy, mylenky atd. nabyly
jist vzpomnkov velikosti, je teba, aby nezstaly osamoceny, nbr se vhodn spojily a
seskupily. Rozlome-li mai ver na slova a ta promchme, budeme si ho velmi tko
pamatovat. "Jsou-li slova vhodn a vcn seazena, pomh jedno druhmu a celek, kter m
smysl, se udruje ve vzpomnce snadno a dlouho. Protismysln pravidla uchovvme v
pamti stejn tko a zdka jako to, co je zmaten a neuspodan." Nue, snm vtinou
chyb srozumitelnost a spodanost. Snov kompozice samotn si nememe pamatovat a
zapomnme je proto, e se ponejvce rozpadvaj ji v nejblich okamicch. - S tmito
vvody vak zcela nesouhlas, co pr zpozoroval Radestock (str. 168.), e si nejlpe
pamatujeme prv sny nejpodivnj.
Jet innj pro zapomnn sn se Strumpellovi zdaj momenty, kter vyplvaj z pomru
snu k ivotu za bdn. Zapomnn snu bdlm vdomm je patrn jen protjkem dve
dotenho faktu, e sen z bdlho ivota (tm) nikdy nepejm vzpomnky uspodan,
nbr pouze jednotlivosti, je vytrhv z obvyklch psychickch spoj, v nich si je
vybavujeme za bdn. Snov kompozice nem tud msto ve spolenosti psychickch ad,
ktermi je naplnna due. Chyb j vechny pomcky k vybavovn. "Snov tvar se takto
jaksi odr od pdy duevnho ivota a vzn se v psychickm prostoru jako na nebi mrak,
kter rychle odvane oiven dech" (str. 87.). Stejnm smrem psob okolnost, e ihned po
procitnut se vnucuje a zaujm pozornost smyslo-
31
v svt, take tto moci me odolat jen nepatrn st snovch obraz. Ty ustupuj ped
dojmy nadchzejcho dne jako tpyt hvzd ped sluncem.
Na poslednm mst je teba zmnit se o faktu, kter tak pispv k zapomnn sn, e se
toti vtina lid pramlo zajm o sv sny. Kdo se nap. njakou dobu obr snem jako
badatel, sn v tto dob vce ne jindy, co asi znamen, e si sv sny vybavuje snze a
astji.
Druh dv piny zapomnn snu, kter k Striimpelovm pipojuje Bonatelli (u Beniniho),
jsou asi v tchto ji obsaeny, toti: 1. e zmna povechnho pocitu mezi spanm a bdnm
nen pzniv vzjemn reprodukci a 2. e odlin uspodn pedstavovho materilu ve snu
zpsobuje, e je takka nepeloiteln pro bdl vdom.
Po vech tchto pinch zapomnn je, jak vyzdvihuje sm Strumpell, tm podivnj, e si
ve vzpomnce pece tolik ze snu uchovvme. Neustvajc sil spisovatel najt pravidla
vybavovn snu, se rovn piznn, e tak zde zstalo nco zhadnho a nerozeenho.
Prvem byly zvlt nedvno zaznamenny nkter zvltnosti vzpomnky na sen, nap. si
meme na sen, kter jsme rno povaovali za zapomenut, prbhem dne vzpomenout pi
njakm vjemu, kter se nhodou dotk zapomenutho obsahu snu (Radestock, Tissi). Proti
cel vzpomnce se vak uvd nmitka, kter je s to, aby v kritickch och vydatn snila
hodnotu on vzpomnky. Meme pochybovat, zda nae vzpomnka, kter tolik ze sna
vynechv, nefaluje to, co uchovala.
Takov pochybnosti o pesnosti reprodukce snu vyslovuje tak Strumpell: "Pak se prv
snadno stv, e bdl vdom mimovoln ledacos vkld do vzpomnky na sen: domnvme
se, e jsme snili o lecems, co skuten sen neobsahoval."
Zvlt rozhodn se vyjaduje Jessen (str. 547.):
"Pi zkoumn a vykldn souvislch a dslednch sn je vak teba mimo to velice uvit
okolnost, kter se dosud, zd se, vnovalo mlo pozornosti, e to tu skoro vdycky kulh za
pravdou, protoe, kdy si v pamti pivolme sen, kter jsme mli, vyplujeme a doplujeme
mezery v obrazech snu, ani jsme to pozorovali nebo chtli. Souvisl sen nebyl vtinou nebo
mon nikdy souvisl, jak se nm jev ve vzpomnce. Dokonce i lovk, kter nejvc miluje
pravdu, sotva me vyprvt pozoruhodn sen, kter ml, bez pdavk a pkras: snaha
lidskho ducha, vidt vechno v souvislosti, je tak velik, e pi vybavovn snu ponkud
nesouvislho mimovoln dopluje chybjc souvislost."
Skoro jako peklad Jessenovch slov znj poznmky von V. Eggera, kter jsou nepochybn
koncipovny samostatn: "...Pozorovn sn m sv zvltn pote a jedinm prostedkem,
abychom se u takovho pedmtu vyvarovali jakhokoli omylu, je: bezodkladn svit papru
to, co jsme prv zakusili a zpozorovali; jinak nastane rychl zapomnn, bu pln, nebo
sten; pln zapomenut nen nebezpen, ale zapomenut sten je zludn, nebo
32
zaneme-li pak vyprvt, co jsme nezapomnli, jsme nuceni fantazi doplovat nesouvisl a
rozlouen ryvky, dodan pamt...; nevdomky se stvme umlci a vyprvn, asto
opakovan, se vnucuje ve autora, kter je s dobrm svdomm vydv za vrohodn fakt,
dn prokzan platnmi metodami.
Zcela podobn se vyjaduje Spitta (str. 338.), kter, zd se, pedpokld, e teprve pi pokusu
reprodukovat sen, zavdme do voln sdruench snovch prvk d - "promujeme to, co je
vedle sebe, na nco, co je za sebou a je roztdn, pipojujeme tedy pochod logickho
spojovn, kter ve snu chyb".
Jeliko pro vrnost na vzpomnky nemme jinou ne objektivn kontrolu, je vak u snu,
kter je nam vlastnm proitkem a kter znme jen z jedinho zdroje: vzpomnky, nen
mon, jak hodnota pak jet zbv na vzpomnce na sen?
E. Psychologick zvltnosti snu
Ve vdeckch vahch o snu vychzme z pedpokladu, e sen je vsledkem na vlastn
duevn innosti; ale hotov sen se nm jev nm cizm, a k piznn, e jsme jeho pvodci,
jsme nutkni tak slab, e kme stejn rdi: "Mn se zdlo", jako: "Snil jsem". Odkud
pramen fakt, e sen se jev na dui tak ciz? Po vahch o zdrojch snu bychom si mysleli,
e tento fakt nen podmnn materilem, kter se dostv do snovho obsahu; ten je pece z
nejvt sti spolen ivotu snovmu i bdlmu. Je mono se ptt, zda tento dojem
nevyvolvaj obmny psychickch dj ve snu, a pak se pokusit o psychologick vymezen
snu.
Nikdo nezdraznil rozdl v podstat ivota snovho a bdlho silnji a nepouil ho k
dalekoshlejm zvrm ne G. Th. Fechner (v nkolika poznmkch v "Elemente der
Psychophysik", str. 520., d. II.). Domnv se, e "ani prost stlaen vdomho duevnho
ivota pod hlavn prh", ani odvrcen pozornosti od vliv vnjho svta nesta, aby
objasnily zvltnosti snovho ivota proti bdlmu. Naopak se domnv, e i djit sn je
jin, ne djit bdlho ivota pedstav. "Kdyby djit psychofyzick innosti za span a
bdn bylo tot, mohl by sen podle mho nzoru bt jen pokraovnm bdlho ivota
pedstav, na nim stupni intenzity, a musel by ostatn sdlet jeho ltku a tvar. Vc se vak
m docela jinak."
Co Fechner takovm pesdlenm duevn innosti mn, nen asi jasn; ani nikdo jin, pokud
vm, nesledoval dle cestu, na jej stopu Fechner ukzal. Anatomick vklad ve smyslu
fyziologick mozkov lokalizace nebo dokonce se zetelem k histologickmu navrstven
mozkov kry je nutno asi vylouit. Snad se vak jednou uke, e tato mylenka m smysl a
je podntn, pokud ji
33
vztahujeme na duevn apart vybudovan z nkolika instanc, kter jsou zaazeny za sebou.
Jin spisovatel se spokojili s tm, e vyzdvihli tu nebo onu z hmatatelnch psychologickch
zvltnost snovho ivota a uinili z n jaksi vchodisko pokus o dalekoshlej vysvtlen.
Prvem bylo podotknuto, e se jedna ze zkladnch zvltnost snovho ivota vyskytuje ji
za stavu usnn a d se oznait za kaz, kter zasahuje spnek. Bdl stav je podle
Schleiermachera (str. 351.) charakterizovn tm, e mylenkov innost probh v pojmech, a
nikoli v obrazech. Sen vak mysl hlavn v obrazech a meme pozorovat, e se v ppad
nastvajcho spnku -stejnou mrou, jakou se chtn innost jev ztenou - vyskytuj
pedstavy nechtn, kter vesms pat do tdy obraz. Neschopnost k takov pedstavovac
prci, kterou pociujeme jako zmrn chtnou, a vynoovn obrazu, je je zpravidla spjato s
touto roztritost, jsou dv pznan vlastnosti, kter snu zbvaj a o nich v psychologickm
rozboru musme uznat, e jsou podstatnmi vlastnostmi snovho ivota. O obrazech -
hypnagogickch halucinacch -jsme se dozvdli, e jsou dokonce obsahov toton s obrazy
snu.12)
Sen tedy mysl pevn ve vizulnch obrazech, ale pece ne vlun. Pracuje tak s obrazy
sluchovmi a men mrou s dojmy ostatnch smysl. Mnoh je ve snch prost myleno nebo
pedstavovno (pravdpodobn tedy zastoupeno zbytky slovnch pedstav), zcela tak jako
jindy za bdn. Sen vak charakterizuj jen ony obsahov prvky, kter se chovaj jako obrazy,
tj. kter se vjemm podobaj vce ne vzpomnkovm pedstavm. Bez ohledu na vechny
psychiatrovi dobe znm rozpravy o podstat halucinac meme se vemi autory, znalmi
vci, ci, e sen halucinuje, e nahrazuje mylenky halucinacemi. V tomto smru nen rozdl
mezi pedstavami vizulnmi a sluchovmi; bylo pozorovno, e se vzpomnka na sled tn, s
n usnme, pi upadnut ve spnek promn v halucinaci te melodie, a pi procitnut, kter
se me nkolikrt vystdat s usnutm, zase uvoln msto ti a kvalitativn jin
vzpomnkov pedstav.
Promna pedstavy v halucinaci nen jedinou odchylkou snu od bdl mylenky, kter se s
nm piblin shoduje. Z tchto obrazu vytv sen situaci, znzoruje nco jako souasn,
podle Spiny (str. 145.) dramatizuje ideu. Vyznaen tto strnky snovho ivota dovrme
teprve, kdy dodme: ve snu se -zpravidla, vjimky vyaduj zvltn objasnn - domnvme,
e nemyslme, ale e provme, tedy naprosto vme halucinacm. Nmitka, e jsme nic ne-
proili, nbr e jsme si jen zvltnm zpsobem nco mysleli - e jsme snili -tato nmitka
vznik teprve pi procitnut. Doten vlastnost snu odliuje prav sen za spnku od dennho
snn, kter nikdy nezamujeme se skutenost.
Burdach shrnul dosud uveden vlastnosti snovho ivota tmito vtami (str. 476.): "K
podstatnm znakm snu nle: a) e se subjektivn innost na due
34
zd objektivn tm, e nae vnmavost chpe plody obraznosti tak, jako by byly smyslovmi
hnutmi;... b) spnek je zruen svmocnosti. Proto pat k usnn jist pasivita... Obrazy
dmoty jsou podmnny uvolnnm svmocnosti."
Nyn jde o pokus vysvtlit dvivost due snovm halucinacm, kter se mohou vyskytovat
teprve po zastaven jist svmocn innosti. Striimpell rozvd, e se due pitom chov
korektn a ve shod se svm mechanismem. Snov prvky naprosto nejsou pouhmi
pedstavami, ale pravdivmi a skutenmi proitky due, jak nastvaj za bdn
prostednictvm smysl (str. 34.). Zatmco due, kdy bd, tvo pedstavy a mysl ve slovnch
obrazech a v jazyce, za spnku tvo pedstavy a mysl ve skutench poitkovch obrazech
(str. 35.). Nadto k tomu ve snu pistupuje vdom prostoru, e toti poitky a obrazy jsou jako
za bdn umisovny ve vnjm prostoru (str. 36.). Musme tedy pipustit, e se due v
pomru k svm obrazm a vjemm nalz za spnku ve stejnm postaven jako za bdn (str.
43.). Jestlie se pitom pece ml, pak proto, e j za stavu spnku chyb kritrium, kter
jedin umouje rozeznvat smyslov vjemy vnj a vnitn. Sv obrazy neme podrobovat
zkoukm, je by jedin ukazovaly jejich objektivn skutenost. Mimoto pomj rozdl mezi
obrazy, kter se daj zamovat libovoln, a jinmi, kde tato libovle odpad. Ml se, nebo
neme na obsah svho snu pout zkon pinnosti (str. 58.). Krtce, jej odvrcen od
vnjho svta obsahuje tak pinu jej vry v subjektivn snov svt.
K stejnmu zvru dospv po psychologickch, zsti odchylnch vvodech, Delboeuf.
Vme ve skutenost snovch obraz, protoe jsme ve spnku odvrceni od vnjho svta a
nemme jin dojmy k srovnn. Ale nen tomu tak, e na pravost svch halucinac vme
snad proto, e bychom byli za spnku zbaveni monosti provdt zkouky. Sen nm mue
vechny tyto zkouky pedstrat, nap. nm ukazovat, e se re, kterou jsme vidli,
dotkme, a pitom pece snme. Podle Delboeufa nen rozhodn kritrium pro to, zda je nco
snem nebo bdlou skutenost, krom - a to jen v praktick veobecnosti -faktu procitnut.
Vechno, co jsem proil ped usnutm a probuzenm, prohlauji za klam, kdy po procitnut
pozoruji, e lem svleen v posteli (str. 84.). Za spnku jsem snov obrazy povaoval za
pravdiv z mylenkovho zvyku, kter se ned uspat, zvyku pedpokldat vnj svt, k
nmu uvdm do protikladu svj.13)
Je-li odvrcen od vnjho svta povyovno na urujc moment pro nejnpadnj vlastnosti
snovho ivota, stoj za to uvst nkolik bystrch poznmek starho Burdacha, kter vrhaj
svtlo na vztah spc due k vnjmu svtu a jsou s to tlumit peceovn pedchzejcch
vvod. "Spme," pe Burdach, "jen tehdy, kdy due nen podncovna smyslovmi
podnty,... ale podmnkou spnku nen nedostatek smyslovch podnt, ale spe nedostatek
zjmu o n; nkter smyslov dojem je dokonce nutn, pokud ukliduje dui: mlyn
35
nap. sp, jen kdy sly klapn mlna, a ten, kdo z opatrnosti m za nutn, aby svtilo non
svtlo, neme usnout ve tm" (str. 457.).
"Due se za spnku odluuje od vnjho svta a vzdaluje obvodu... Avak souvislost nen
peruena pln; kdybychom neslyeli a nectili pmo ve spnku, ale teprve po procitnut,
nebylo by vbec mon ns vzbouzet. e vnmn pokrauje, je jet lpe prokzno tm, e
ns vdycky nebud jen smyslov sla dojmu, ale jeho psychick vztah; lhostejn slovo spe
nevzbud, volme-li ho vak jmnem, probud se..., due tud za spnku rozeznv vjemy...
Proto ns me tak vzbudit nedostatek smyslovho podntu, tk-li se neho, co je dleit
pro nai pedstavu; tak se probouzme kvli vyhasnut nonho svtla a mlyn po zastaven
mlna, tedy proto, e smyslov innost ustala, co pedpokld, e byla vnmna, ale z
dvodu lhostejnosti nebo spe uspokoji-vostiduinevyruila."14)(Str.460. ad.)
I kdybychom nedbali tchto nemlo vznamnch nmitek, musme pece uznat, e vlastnosti
snovho ivota, dosud hodnocen a odvozen z odvrcen od vnjho svta, nevysvtluj pln
jeho cizost. Nebo jinak by muselo bt mon promovat snov halucinace zase v pedstavy,
situace snu opt v mylenky a vyeit tak kol vykldn sn. Nue, nepostupujeme jinak,
kdy po procitnut reprodukujeme sen ze vzpomnky, a by se nm tento zptn peklad zdail
zcela nebo zsti, zhadnost snu zstv nezmenena.
Spisovatel tak vichni bez rozpak pedpokldaj, e ve snu nastaly jet jin a hlub
zmny s pedstavovm materilem bdn. Jednu zmnu vytk Strumpell v tto vaze (str.
17.): "Kdy ustane smyslov inn nazrn a nor- . mln vdom ivota, ztrc due tak
podklad, z nho prt city, tuby, zjmy a jednn. Tak ony duevn stavy, city, hodnocen,
zjmy, kter lp na vzpomnkovch obrazech, podlhaj... zatemujcmu tlaku, jeho
nsledkem se ru spojen s obrazy: vjemov obrazy vc, osob, mstnost, udlost a jednn
bdlho ivota jsou jednotliv reprodukovny v hojnosti, ale dn z nich s sebou nepin
svou psychickou hodnotu. Taje od nich odlouena, a proto se 'ti v dui potcej podle
vlastnch prostedk..."
Toto odtpen psychick hodnoty od obraz, je se vysvtluje odvrcenm od vnjho svta,
m podle Strumpella hlavn podl na dojmu cizosti, kterou se v na vzpomnce li sen od
ivota.
Slyeli jsme, e se ji pi usnn zkme jedn z duevnch innost, toti volnho zen
sledu pedstav. Vnucuje se nm tak domnnka, kter je beztak nasnad, e se stav spnku
vztahuje i na duevn innost. Jedna nebo druh z tchto innost je teba zruena pln; zda
zbvajc mohou neruen pracovat, zda za tchto okolnost mohou vykonvat normln prci,
je nyn otzkou. Vynouje se hledisko, e se zvltnosti snu daj vysvtlit snenm
psychickm vkonem za stavu spnku, a s tmto pojetm se shoduje dojem, kterm sen psob
na nai bdlou soudnost. Sen je nesouvisl, klidn spojuje nejkrajnj
36
protiklady, pipout monosti, nedb naeho, za dne vlivnho vdn, ukazuje ns eticky a
mravn tup. Kdo by za bdn dlal to, co nm sen pedvd ve svch situacch, toho bychom
povaovali za choromyslnho; kdo by za bdn mluvil tak nebo sdloval takov vci, jak se
vyskytuj ve snovm obsahu, ten by v ns budil dojem popletenho nebo slabomyslnho.
Myslme si tud, e vyjadujeme pouze skuten stav, kdy si psychick innosti ve snu
cenme jen velmi nzko a prohlaujeme, e se zvlt vy intelektuln vkony ve snu
nevyskytuj, nebojsou pinejmenm velmi vadn.
S neobvyklou jednomyslnost - o vjimkch se zmnm na jinm mst - vykli spisovatel
takov soudy o snu, kter bezprostedn vedou k urit teorii nebo k uritmu vysvtlen
snovho ivota. Je naase, abych sv, prv vysloven resum nahradil sbrkou vrok o
psychologickm charakteru snu, pronesench rznmi autory, filosofy a lkai:
Podle Lemoina je jedinm podstatnm charakterem snu nesouvislost snovch obraz.
Maury tomu pisvduje; tvrd (Le sommeil, p. 163): "Neexistuj sny pln rozumn a
neobsahujc njakou nesouvislost, njak anachronismus, njakou absurdnost."
Podle Hegela, u Spitty, chyb snu veker objektivn rozumov souvislost.
Dugas pe: "Sen je psychick, citov a mentln anarchie, hra funkc, kter jsou ponechny
samy sob a pohrvaj si bez dozoru a bez cle; ve snu je duch psychickm automatem."
"Uvolnn, rozklad a pehzen ivota pedstav, kter je za bdn stmelovn logickou moc
stednho j," pipout i Volkelt (str. 14), podle jeho nauky se psychick innost za spnku
naprosto jev bezelnou.
Absurdnost spoj pedstav, vyskytujcch se ve snu, lze sotva odsoudit osteji, ne jak provedl
dcero (De divinatione II): "Nelze si myslet nic tak obrcenho, nespodanho a
nepirozenho, abychom o tom nemohli snt."
Fechner prohlauje (str. 522): "Je tomu tak, jako by psychologick innost z mozku
uvlivho lovka pesdlila do mozku blzna."
Radestock (str. 145): "Skuten se zd nemon postihnout v tomto blznivm ruchu pevn
zkony. Vymykaje se pozornosti a psnmu dozoru rozumn vle, kter d sled pedstav za
bdn, hz sen v blouzniv he pt pes devt."
Hildebrandt (str. 45): "Jak podivuhodn kousky si dovoluje snc nap. v rozumovch
zvrech! Naprosto bez rozpak vid nejznmj zkuenosti postaven pmo na hlavu! Jak
smn rozpory sn v dech prody a spolenosti, ne toho, jak kme, m dost, a ne
pept nesmyslu vyvol procitnut! Nkdy nsobme docela nevinn: Tikrt ti je dvacet;
vbec ns nezar, e nm pes pedn bsniku, e mrtv po vlastnch nohou kr ke
svmu hrobu, e po vod pluje balvan; docela vn cestujeme z vyho pflca-
37
zu do bernburskho hrabstv nebo do lichtentejnskho knectv, abychom pozorovali
vlen lostvo tto zem, nebo se dme krtce ped bitvou u Poltavy jako dobrovolnci
naverbovat Karlem Dvanctm."
Binz poukazuje na teorii snu, kter vyplv z tchto dojm, a k: "Mezi deseti sny je aspo
devt s nesmyslnm obsahem. Spahujeme v nich osoby a vci, kter k sob nemaj
sebemen vztah. Ji v nejblim okamiku se seskupen jako v kaleidoskopu pln zmn, je
pokud mon jet nesmyslnj a blznivj ne pedtm; a tak pokrauje mniv hra
nepln spcho mozku, a poslze procitme, chytme se za hlavu a sami sebe se ptme, zda
jsme skuten jet schopni rozumnho pedstavovn a mylen."
Pro pomr snovch obraz k bdlm mylenkm nalz Maury (Le sommeil, p. 50)
podobenstv, kter je velmi psobiv pro lkae: "Vytven tchto obraz, kter v bdlm
lovku nejastji vyvolv vle, odpovd v mylenkov oblasti tomu, m jsou pro motilitu
jist pochyby, kter nm ukazuje tanec svatho Vta a paralytick choroby." Jinak je mu sen
"adou poruch mylenkov a rozumov zpsobilosti".
Nen asi nutn, abych uvdl autory, kte opakuj Mauryovu vtu pro jednotliv vy
duevn vkony.
Podle Striimpella - tak ovem tam, kde nesmysl nen npadn - ustupuj do pozad veker
logick kony, kter se zakldaj na pomrech a vztazch (str. 26). Podle Spitty (str. 148) se
zd, e pedstavy ve snu jsou pln vyjmuty ze zkona pinnosti. Radestock aj. zdrazuj u
snu slabost usuzovn a vyvozovn. Podle Jodla obsah souhrnnho vdom ve snu vbec
nekritizuje, vbec neopravuje vjemov ady. T autor prav: "Ve snu se vyskytuj vechny
druhy innosti vdom, ale nepln, jedna od druh osamocena." Rozpory s bdlm vdnm,
do nich se dostv sen, vysvtluje Stricker (a mnoho jinch autor) tm, e byla ve snu
zapomenuta fakta, nebo se ztratily logick vztahy mezi pedstavami (str. 98) atd. atd.
Autoi, kte psychick vkony ve snu veobecn posuzuj nepzniv, pece uznvaj, e snu
zbv jist zbytek duevn innosti. Wundt, jeho uen se stalo smrodatnm pro tolik
pracovnk zabvajcch se problmy snu, to piznv vslovn. Ptme se na druh a povahu
zbvajc normln duevn innosti, kter se projevuje ve snu. Autoi skoro veobecn
pipoutj, e asi nejmn ve snu utrpla schopnost reprodukn, pamti dokonce e vykazuje
jistou pevahu nad stejnou funkc za bdn (viz ve), akoli chtj st absurdnost snu
vysvtlovat zapomntlivost tho snovho ivota. Podle Spitty to, co nen spnkem
zachvacovno a co d sen, je "das Gemutsleben der Seele" (citov ivot due). Slovem
"Gemiit" (mysl) rozum "stl souhra cit jakoto nejniternj subjektivn podstaty lovka".
Scholz (str. 37) spatuje jednu z duevnch innost, projevujcch se ve snu, v "alegoricky
pozmujcm vkladu", jemu podlh snov materil. Tak Sie-
38
beck zjiuje ve snu "schopnost doplujcho vkladu" (str. 11), kterou due pouv na
vechno vnman a nazran. Zvltn obt je pi snu s posuzovnm domnle psychicky
nejvy funkce, vdom. Jeliko o snu vme jen prostednictvm vdom, nemohou bt
pochybnosti o tom, e je zachovno; Spitta vak mysl, e je ve snu zachovno vdom, ale ne
sebevdom. Delbouef piznv, e tomuto rozlien nerozum.
Asocian zkony, podle nich se sdruuj pedstavy, plat tak pro snov obrazy; jejich vlda
se ve snch projevuje dokonce istji a silnji. Striimpell (str. 70): Jak se zd, sen probh bu
vlun podle zkon istch pedstav nebo organickch podnt s takovmi pedstavami, tj.
ani pi tom nco zmo-hou vaha a rozum, estetick vkus a mravn sudek." Autoi, jejich
nzory tu uvdm, si pedstavuj tvorbu snu asi takto: Souet pocitovch podnt, psobcch
pi spnku z rznch, na jinm mst uvedench zdroj, vyvolv v dui pedevm etn
pedstavy, kter se znzoruj v podob halucinac (podle Wundta lpe: iluz pro jejich pvod
z vnjch a vnitnch podntu). Ty se sdruuj podle znmch asocianch zkon a vzbuzuj
podle tch pravidel novou adu pedstav (obraz). Cel materil je pak, jak se prv d,
zpracovn jet innm zbytkem podajcch a myslcch duevnch sil (srv. teba Wundta a
Weygandta). Dosud se pouze nepodailo poznat pohnutky, kter rozhoduj o tom, e vzbuzen
obraz, nepochzejcch zven, probh podle toho nebo onoho asocianho zkona.
asto se vak podotkalo, e asociace, je spojuj mezi sebou snov pedstavy, jsou docela
zvltnho druhu a li se od pedstav bdlho mylen. Tak tvrd Volkelt (str. 15): "Pedstavy
se ve snu hon a chytaj podle nahodilch podobnost a sotva postiitelnch souvislost.
Vechny jsou protkny takovmi nedbalmi, libovolnmi asociacemi." Maury klade nejvt
vhu na tento rz vazby pedstav, je mu dovoluje uvdt snov ivot do tsnj podobnosti s
jistmi duevnmi poruchami. Uznv dv zkladn vlastnosti "blouznn": 1. samovoln a
jaksi automatick duevn kon; 2. vadn a nepravideln sdruovn pedstav. Od Maury ho
samho pochzej dva vborn pklady sn, v nich pouh souzvuk slov zprostedkuje
spojen snovch pedstav. Kdysi se mu zdlo, e kon pouf (plerinage) do Jeruzalma nebo
do Mekky, potom byl po mnoha dobrodrustvch u chemika Pelletiera, ten mu po rozhovoru
dal zinkovou lopatu (pelle) a ta se v nsledujc sti snu stala velkm bitevnm meem (p.
137). Jindy el ve snu po silnici a etl na patncch kilometry, potom byl u koene, kter ml
velikou vhu, a jaksi mu na ni kladl kilov zva, aby Mauryho zvil; potom mu koen
ekl: "Nejste v Pai, ale na ostrov G7o/o." Nsledovalo nkolik obraz, v nich vidl
kvtinu lobelii, pak generla Lopeze, o jeho smrti etl krtce pedtm; konen se probudil,
kdy hrl partii lota.I5)
39
Jsme vak pipraveni na to, e toto nzk hodnocen psychickch vkon sn nezstalo bez
nmitek z jin strany. Odpor se tu ale zd obtn. Ani mnoho neznamen, e jeden z tch,
kdo sniuj snov ivot, ujiuje (Spila, str. 118), e tyt psychologick zkony, kter panuj
za bdn, ovldaj tak sen; anebo kad druh (Dugas) vyslovuje, e "sen nen ani
nerozumem, ani pouhm nesmyslem", pokud se oba sna uvst toto hodnocen do souladu s
psychickou anarchi a rozkladem vech funkc ve snu, kter popsali. Ale jinm snad svtala
monost, e lenstv snu pece nen bez metody, je teba jen petvkou jako u dnskho
prince, na jeho lenstv se vztahuje zde uveden, rozumn sudek. Tito autoi se museli
vyhnout tomu, aby soudili podle zdn, anebo zdn, kter jim sktal sen, bylo jin.
Tak Havelock Ellis hodnot sen, ani se chce zdrovat u jeho zdnliv absurdnosti, jako
"archaick svt mocnch vzruchu a nedokonench mylenek", jejich studiem bychom
mohli poznat primitivn stupn vvoje psychickho ivota. J. Sully (p. 362) zastv tot
pojet snu zpsobem jet obrnjm a pronikavjm. Jeho vroky zasluhuj tm vt
pozornosti, kdy dodme, e byl jako snad dn jin psycholog pesvden o zahalenm
smyslu snu. "Nae sny pak jsou prostedkem k uchovn tchto po sob nsledujcch
osobitost. Kdy spme, vracme se k starm zpsobm nazrn na vci a pociovn vc, k
popudm, kter ns v dvn dob ovldaly. Myslitel jako Delbouef tvrd - ani vak vedl
dkaz proti rozpornmu materilu, a vlastn tedy neprvem: "Pi spnku vechny duevn
funkce mimo vnmn - rozum, obrazotvornost, pam, vle, mravnost - zstvaj v podstat
neporueny; jenom se upnaj k pedmtm pomyslnm a mnlivm. Snc je hercem, kter
hraje podle libosti blzny a uence, katy a obti, trpaslky a obry, erty a andly" (p. 22). Zd
se, e snen psychickho vkonu ve snch popral markz Hervey, proti nmu iv
polemizuje Maury (Le sommeil, p. 19): "Pan markz Hervey pit dui za spnku
vekerou jej volnost innosti a pozornosti, a zd se, e podle nho spnek nespov v niem
jinm, ne v uzaven smysl, v jejich uzamen od vnjho svta; take se lovk, kter sp,
co do zpsobu vidn sotva li od lovka, kter uzavel smysly a nechal tkat sv mylenky;
cel rozdl mezi mylenm obyejnm a mylenm spe tkv tedy v tom, e u spe mylenka
nabv tvaru viditelnho, objektivnho a k nerozeznn se podob vjemu, vyvolanmu
vnjmi objekty; vzpomnka se zahaluje do zdn nynjhojednn."
Maury vak podotk: "e je jet jeden a zkladn rozdl: vme, e duevn schopnosti
lovka spcho se nevyrovnaj schopnostem lovka bdcho."
U Vaschida, kter ns lpe seznamuje s Hen-eyovou knihou, se dozvdme, e se tento autor
vyjaduje o zdnliv nesouvislosti sn takto: "Snov obraz je otiskem mylenky. Zkladn je
mylenka; vidina je jen pdavn. Kdy ji zjistme, musme umt sledovat pochod mylenek,
rozebrat pedivo sn; ne-
souvislost se pak stv pochopitelnou, nejfantastitj duevn vtvory se stvaj
jednoduchmi a naprosto logickmi fakty" (p. 146). A (p. 147): "Nejpodivnj sny se daj
pln logicky vysvtlit, dovedemc-li je analyzovat."
J. Starcke upozoruje, e podobn rozeen nesouvislosti snu hjil r. 1799 star autor,
WolfDavidson, kterho jsem neznal (p. 136): "Podivuhodn skoky naich pedstav ve snu
pramen ze zkona asociace, jene toto spojen se v dui nkdy uskuteuje velmi temn,
take se asto domnvme, e pozorujeme skok pedstavy tam, kde dn nen." Stupnice
hodnocen snu jakoto psychickho produktu je v literatue velmi rozshl; sah od
nejhlubho pohrdn, jeho projev jsme poznali, pes tuen dosud neodhalen ceny a k
peceovn, kter klade sen vysoko nad vkony bdlho ivota. Hildebrandt, kter, jak vme,
psychologicky charakterizuje snov ivot temi antinomiemi, v tetm z tchto protiklad
shrnuje konen body tto ady takto (str. 19.): ,Je to protiklad mezi stupovnm, mezi
umocnnm, kter se nezdka povzn a k virtuznosti, a rozhodnm snenm, oslabenm
duevnho ivota, je asto kles pod rove lidstv."
"Pokud se tk prvho, kdo by nemohl z vlastn zkuenosti potvrdit, e v tvorb a spdn
gnia snu se mnohdy projevuje hloubka a vroucnost mysli, jemnost ctn, jasnost nazrn,
bystrost pozorovn, pohotovost vtipu, piem tyto vlastnosti, jak musme skromn piznat,
nejsou nam stlm majetkem za bdlho ivota. Sen je kouzeln poetick, trefn alegorick,
jeho humor je nedostin, jeho ironie bjen. Hled na svt v podivuhodn idealizujcm
svtle a zhusta umocuje psobivost jev nejmoudejm pochopenm jejich podstaty. Co je
pozemsky krsn, ukazuje v tpytu skuten nebeskm, co je vzneen, v nejvy
majesttnosti, co ze zkuenosti znme jako hrozn, v nejdsivj podob, co je smn, s
nepostiitelnou drastickou komikou; a mnohdy jsme jet po procitnut tak naplnni nkterm
z tchto dojmu, e se nm zd, e nm skuten svt nikdy nco podobnho neposkytl."
Smme se ptt, zda jde skuten o jeden a tent objekt, kterho se tkaj ony pohrdav
poznmky a toto naden veleben? Maj jedni sny pitom, a druz hlubok a bystr? A
vyskytuj-li se oboj, nen zbyten pachtit se po psychologick charakteristice snu, nesta
ci, e ve snu je mon vechno, od nejhlubho snen duevnho ivota k stupovn, kter
je za bdn neobvykl? Jakkoli pohodln by bylo toto een, proti nmu stoj to, e se sil
vech badatel o snu zd zakldat na pedpokladu, e existuje takov, v zkladnch rysech
platn charakteristika snu, kter peklenuje zmnn rozpory.
Psychickm vkonm snu se nepochybn dostalo ochotnjho a vroucnjho uznn v on
ji uplynul intelektuln dob, kdy duchy ovldala filosofie a nikoli psn prodn vdy.
Vroky, jako Schubertv, e sen je vyman-nm ducha z moci vnj prody, vyprotnm
due z pout smyslnosti, a podobn soudy Fichteho16) aj., kter vesms sen l jako vzlet
duevnho i-
41
vota na vy stupe, se nm dnes zdaj sotva pochopiteln; nyn je opakuj jen a jen mystici a
pobonstki.17) Pronikn prodovdeckho zpsobu mylen bylo provzeno reakc v
hodnocen snu. Prv lkat autoi jsou naklonni oceovat psychickou innost ve snu jako
nepatrnou a bezcennou, kdeto filosofov a pozorovatel mimo medicnu - amatrt
psychologov - jejich pspvky prv v tomto oboru nelze pominout, vtinou trvali v lep
shod s pedtuchami lidu na psychick hodnot snu. Kdo m sklon k nzkmu cenn
psychickho vkonu snu, dv v etiologii snu ovem pednost tlesnm zdrojm podnt; pro
toho, kdo snc dui ponechal vt st jejch schopnost za bdn, odpad ovem jakkoli
pohnutka nepiznat j tak samostatn podnty k snn.
Meme bt v pokuen, abychom i pi stzlivm srovnn pitali snovmu ivotu nkter
nadvkony; mezi nimi je nejnpadnj pam; o zkuenostech, kter ji prokazuj a nejsou ani
dk, jsme zevrubn pojednali. V jin, starmi autory asto veleben pednosti snovho
ivota, e je s to nedbat asovch a prostorovch vzdlenost, lze snadno poznat iluzi. Tato
pednost je, jak podotk Hildebrandt, pednost iluzorn; snn nepeklenuje as a prostor
jinak ne bdl mylen, a to proto, e nen ne jednm tvarem mylen. Sen by ml mt,
pokud se tk asovosti, jet druhou pednost, jet jinak bt nezvisl na plynut asu. Sny,
jako ve sdlen sen Mauryv o jeho popraven guillotinou, se zdaj dokazovat, e sen do
velmi krtkho asovho seku vtsnv mnohem vce vjemovho materilu, ne me nae
psychick innost za bdn zvldnout mylenkovho obsahu. Tomuto vvodu se vak
namtalo rozmanitmi argumenty; od uveejnn studi Le Lorraina a Eggera "o zdnliv dlce
sn" o tom vznikla zajmav rozprava, kter v tto choulostiv a zvan otzce patrn jet
nedospla k poslednmu objasnn."*1
Ze je sen s to pojmout intelektuln prci dne a dobrat se konce, kterho nebylo za dne
dosaeno, e dovede odstranit pochybnosti a eit problmy, e me bt u bsnk,
skladatel zdrojem vnuknut, se zd po etnch sdlench a sbrce, uspodan Chabaneixem,
nepopirateln. Avak ne-li o faktu, tedy o jeho chpn je mnoho pochybnost, kter hrani se
zsadnmi otzkami.19'
Konen i divinan sla snu je pedmtem sporu, v nm se stetaj tko pekonateln
pochybnosti s tvrdojn opakovanm ujiovnm. Poprat u tohoto tmatu vechno faktick,
toho se autoi - asi prvem - varuj, nebo se mon pro adu ppad bl doba pirozenho,
psychologickho vysvtlen.
F. Etick city ve snu
Z pohnutek, kter me ten pochopit, teprve a pozn moje vlastn eten o snu, vybral
jsem z tmatu psychologie snu dl problm, tn a pokud morl-
42
n vlohy a pocity bdn zasahuj do snovho ivota. Tak zde ns zar stejn rozpor v popise
autor, kter jsme s divem pozorovali u vech ostatnch duevnch vkon. Jedni ujiuj, e
sen vbec nev o mravnch poadavcch, a to se stejnou rozhodnost, s jakou tvrd druz, e
morln povaha lovka zstv zachovna i ve snovm ivot.
Odvoln ke kadonon snov zkuenost se zd odklizovat jakkoli pochybnosti o sprvnosti
prvnho tvrzen. Jessen prav (str. 553): "Za spnku se nestvme lepmi a ctnostnjmi,
spe se zd, e svdom ve snu ml, nebo nepociujeme soucit a meme pchat nejt
zloiny, krde, vradu a zabjen s naprostou lhostejnost a bez nsledn ltosti."
Radestock (str. 146.): "Je teba uvit, e ve snu probhaj situace a sdruuj se pedstavy, ani
pitom cokoli zmohou vaha a rozum, estetick vkus a mravn soud; soudnost je velmi slab a
pevld estetick lhostejnost." VoUcelt (str. 23.): "Obzvlt bezuzdn je vak sen, jak kad
v, ve smyslu pohlavnm. Jako je snc sm krajn bezostyn a zbaven jakhokoli mravnho
citu a soudu, tak tak vechny ostatn a dokonce nejuctvanj osoby vid uprosted in,
kter by se ostchal spojovat s nimi za bdn by jen v mylenkch."
S tmto hodnocenm tvo nejkrsnj protiklad projevy jako Schopenliaue-rhv, e kad ve
snu jedn a mluv v pln shod se svou povahou. R. Ph. Fischer20) tvrd, e subjektivn city
a snahy, nebo afekty a vn vychzej najevo v libovli snovho ivota, e se mravn
zvltnosti osob zrcadl v jejich snech.
Haffner (str. 25): "Krom dkch vjimek... bude ctnostn lovk ctnostn i ve snu; odol
pokuenm, uzave se ped nenvist, zvist, vztekem a vemi neestmi; avak mu hchu
zpravidla najde i ve snu obrazy, kter ml ped sebou za bdn."
Scholz (str. 36.): "Ve snu je pravda; pes veker maskovn, poven i ponen, poznvme
sv vlastn j... estn mu se ani ve snu neme dopustit zneuctvajcho zloinu, anebo
kdy se to nakrsn stane, ds se nad tm jako nad nm, co se p jeho pirozenosti.
msk csa, kter dal popravit jednoho ze svch poddanch, protoe se tomu poddanmu ve
snu zdlo, e dal csai setnout hlavu, nebyl tak docela mimo pravdu, kdy se ospravedloval
tm, e ten, kdo m takov sny, mus mt podobn mylenky i za bdn. Proto je tak
pznan, e o nem, co nem vbec msto v naem nitru, kvme: Ani ve snu by m to
nenapadlo."
Proti tomu tvrd Platn, e nejlep jsou lid, kter to, co druz dlaj za bdn, napad jen ve
snu.
Pfaff2]) pozmuje znm pslov a pmo prohlauje: "Vypravuj mi uritou dobu sv sny, a
j ti povm, jak to vypad s tvm nitrem."
43
Hildebrandtv spisek, z nho jsem ji pejal etn citty a kter je formln nejdokonalej a
mylenkami nejbohat pspvek k probdn snovch problm, se zabv prv problmem
mravnosti ve snu jakoto stednm bodem svho zjmu. Tak pro Hildebrandta je
nepochybn toto pravidlo: m ist ivot, tm ist sen; m neist ivot, tm neist sen.
Mravn pirozenost lovka trv i ve snu: "Ale zatmco dn docela zejm poetn chyba,
dn krajn romantick zvrcen vdy, dn naprosto ertovn anachronismus ns
nezrauje nebo se nm nezd ani podezel, nikdy pece neztrcme rozdl mezi dobrem a
zlem, mezi prvem a kivdou, mezi ctnost a neest. By teba mnoh, co ns provz za dne,
mizelo v hodinch dmoty, Kantv kategorick imperativ se jako nerozlun prvodce sepjal
s nmi tak, e se ho nezbavujeme, ani kdy spme... Ale (tento fakt) se vysvtluje jen tm, e
zklad lidsk pirozenosti, mravn podstata, je zbudovna pli pevn, aby sdlela inek ka-
leidoskopickho prohazovn, jemu ve snch podlhaj obraznost, rozum, pam a jin
schopnosti stejnho du." (Str. 45 a d.)
V dal rozprav o tomto pedmtu se ukzaly podivn pesuny a nedslednosti u obou skupin
autor. Psn vzato by zjem o nemravn sny ml u vech spisovatel, kte mysl, e se
mravn osobnost lovka ve snu rozpadv, konit tmto prohlenm. Mohli by pokus, init
lovka odpovdnm za jeho sny a usuzovat ze patnosti sn na patn hnut jeho
pirozenosti, odmtat se stejnm klidem jako pokus zdnliv rovnocenn, dokzat z
absurdnosti jeho sn bezcennost jeho intelektulnch vkon za bdn. Druz, pro n
"kategorick imperativ" sah tak do snu, by mli pijmout odpovdnost za nemravn sny bez
omezen; jen bychom jim pli, aby je vlastn sny takovho pohorliv-ho rzu neuvedly do
pochybnost o jejich jinak nemnnm hodnocen vlastn mravnosti.
Zd se vak, e nikdo o sob nev, zda je dobr nebo zl, a e nikdo neme popt
vzpomnku na vlastn nemravn sny. Nebo pes onen rozpor v posuzovn morlnosti snu
jev se u autor obou skupin snahy objasnit pvod nemravnch sn a vznik nov rozpor, e
se jejich pvod hled bu ve funkcch psychickho ivota, nebo v jeho omezench, tlesn
podmnnch. Donucujc moc fakt pak zpsobuje, e zstupci odpovdnosti i
neodpovdnosti snovho ivota se shoduj v uznvn zvltnho psychickho zdroje, kter
vyvolv ne-mravnost sn.
Vichni, kdo tvrd, e mravnost trv ve snu dle, se pece vyhbaj pijmat plnou
odpovdnost za vlastn sny. Haffner k (str. 24.): "Nejsme odpovdn za sny, nebo naemu
mylen i chtn je odata zkladna, na n jedin je n ivot pravdiv a skuten... Prv
proto dn snov chtn a jednn neme bt ctnost nebo hchem." lovk je vak
odpovdn za hn sen, pokud ho nepmo zpsobil. M povinnost, aby jak za bdn, tak
obzvlt ped spanm mravn oistil svou dui.
44
Mnohem hlub rozbor tto smsi odmtn a uznvn odpovdnosti za mravn obsah sn je u
Hildebrandta. Kdy rozvedl, e od nemravnho zdn sn je nutno odest dramatick
znzorovn snem, vtsnvn nejsloitjch vah do nejkratho asovho seku a tak jm
uznvan znehodnocovn a smovn pedstavovch prvk ve snu, piznv, e povechn
poprn veker odpovdnosti za snov hchy a viny se pesto mus co nejvnji
zpochybovat.
(Str. 49): "Chceme-li velmi rozhodn odmtnout njak obvinn, zejmna takov, je se tk
naich mysl a naeho smlen, pouvme sice ren: Ani ve snu ns to nenapadlo. Tm
ovem z jedn strany vyslovujeme, e sen povaujeme za nejvzdlenj a posledn oblast, v
n bychom odpovdali za sv mylenky, protoe tam nae mylenky s na skutenou
podstatou souvisej jen tak docela voln, e sotva smj bt jet povaovny za nae; ale
kdy pociujeme nutnost vslovn poprat existenci takovch mylenek prv v tto oblasti,
souasn tm pece nepmo piznvme, e by nae ospravedlnn nebylo pln, kdyby
nezasahovalo a do tto oblasti. A j myslm, e zde, by nevdom, vyslovujeme pravdu."
(Str. 52.): "Nelze si toti pedstavit dn snov in, k nmu by prvn pohnutka njak, jako
pn, cht, hnut, neprola pedtm du bdcho. O tomto prvnm hnut je teba ci: Sen si je
nevymyslel - on je pouze napodobil, jen je vypjal, dramaticky zpracoval kventlk historick
ltky, kterou v ns nael; uskutenil slovo apotolovo: Kdo svho bratra nenvid, je vrah. A
zatmco se po procitnut pi vdom sv mravn sly meme usmvat nad celm rozshlm
tvarem neestnho snu, v on pvodn tvrn ltce pece nememe najt dnou smnou
strnku. Ctme se odpovdnm za proheky sncho, ne za cel jejich souet, ale pece za
jist procento. Krtce, chpeme-li tmto tko popiratelnm zpsobem Jeova slova: Zl
mylenky vychzej ze srdce - meme se sotva ubrnit pesvden, e kad ve snu
spchan hch je provzen aspo temnm minimem viny."
V zrodcch a nznacch sparnch hnut, kter v podob pokuen thnou za dne na du,
nachz tedy Hildebrandt zdroj nemravnosti sn, a nevh potat s tmito nemravnmi prvky
pi mravnm hodnocen osobnosti. Jsou to tyt mylenky a jejich stejn hodnocen, kter, jak
vme, ve vech dobch zpsobovaly stesky pobonch a svatch, e jsou patn a hn.22)
Nepochybn se tyto kontrastn pedstavy - u vtiny lid i v jin oblasti ne etick - vyskytuj
veobecn. Jejich posuzovn bylo nkdy mn vn. U Spitty nachzme tento sem patc
projev A. Zellera (sta "Irre" v Erschov a Gruberov Allgemeine Enzyklopdie der
Wissenschaften, str. 144.): "Tak astn je zdka njak druh organizovn, aby ml ve vech
dobch vekerou moc a aby stl, jasn chod jeho mylenek nebyl znovu a znovu peruovn
pedstavami nejen nepodstatnmi, ale i zcela pitvornmi a protismyslnmi, ba
45
nejvt myslitel si stovali na tuto snm podobnou, drdivou a trapnou chtru pedstav,
protoe ru jejich nejhlub vahy a nejsvtj i nejvnj mylenkovou prci."
Jasnj svtlo na psychologick postaven tchto kontrastnch mylenek vrh Hildebrandtova
dal poznmka, e nm sen mnohdy umouje nahldnout do hlubin a zhyb na bytosti,
kter nm jsou v bdlm stavu ponejvce uzaveny (str. 55). T poznatek prozrazuje Kant na
jednom mst antropologie, kdy k, e je asi kolem snu, aby nm odkrval a zjevoval
skryt vlohy, nikoli m jsme, nbr m bychom se mohli stt, kdybychom byli jinak
vychovni; Radestock (str. 84.) slovy, e nm sen jenom zjevuje, co si nechceme piznat, a e
mu proto neprvem splme lh a podvodnk. J. E. Erdmann pe: "Nikdy mi sen nezjevil,
jak mm njakho lovka posuzovat, avak co j o nm soudm a jak j o nm smlm, to
jsem se ji nkolikrt k vlastnmu velkmu pekvapen ze sna nauil." A podobn hls J. H.
Fichte: "Rz naich snuje mnohem vrnjm zrcadlem na celkov nlady ne to, co se o n
dovdme vlastnm pozorovnm za bdn." e vynoovn tchto popud, cizch naemu
mravnmu vdom, je jen obdobn s nm ji neznmou vldou snu nad jinm pedstavovm
materilem, kter naemu bdn chyb nebo v nm hraje nepatrnou lohu, na to jsme
upozorovni poznmkami jako Beni-niovou:, Jist nae sklony, kter jsme ji dlouhou dobu
povaovali za potlaen a vymcen, ovaj; star a pochovan vn se obrozuj; vci a
osoby, na kter u nikdy nemyslme, ped ns znovu pedstupuj" (p. 149), a Volkeltovou:
"Tak pedstavy, kter vely do bdlho vdom tm nepozorovny a kter by vdom
mon u nikdy nevyzdvihlo ze zapomnn, velmi asto svou ptomnost v dui ohlauj ve
snu" (str. 105.). Nakonec je vhodn, abychom si pipomnli, e podle Schleiermachera bylo
ji usnn doprovzeno vystupovnm nechtnch pedstav (obraz).
Pojmem "nechtnch pedstav" smme shrnout cel tento pedstavov materil, jeho vskyt
v nemravnch i absurdnch snech bud n div. Jeden dleit rozdl tkv jen v tom, e u
nechtnch pedstav v oblasti mravn poznvme jejich protiklad s jinm nam ctnm,
kdeto ostatn se nm zdaj jen ciz. Dosud nebyl uinn dn krok, kter by nm umooval
odstranit tuto rozdlnost hlubm poznnm.
Nue, jak vznam m vskyt nechtnch pedstav ve snu, jak zvry pro psychologii bdc
a snc due se daj z tohoto nonho vynoovn kontrastnch etickch hnut vyvodit? Zde lze
zaznamenat nov nesouhlas a opt rozdln seskupen autor. Mylenkov pochod
Hildebrandta a jinch zastnc jeho zkladnho nzoru nememe asi doplnit jinak, ne e
nemravn hnut maj tak za bdn jistou moc, kter je vak tlumena tak, e nepronik a k
inu, a e ve snu odpadv nco, co psob rovn jako zbrana v poznn existence tohoto
hnut. Sen by tak ukazoval skutenou, i kdy ne celou podstatu lovka, a patil
46
by k prostedkm, jak zpstupnit skryt duevn nitro naemu poznn. Jen za takovch
pedpoklad mohl Hildebrandt piknout snu lohu varovnho faktoru, kter ns upozoruje
na skryt mravn jmy na due, tak jako podle uznn lka ohlauje naemu vdom dosud
nezpozorovan tlesn choroby. A ani Spitta neme bt veden jinm nzorem, poukazuje-li
na zdroje vzruch, kter se nap. v dob puberty hrnou k dui, a konej-li sncflio, e uinil
ve, co je v jeho silch, jestlie za bdn vedl ivot psn ctnostn a jestlie se sna, aby
potlail hn mylenky, kdykoli se objev, a aby nedopustil jejich zrn a uskutenn. Podle
tohoto pojet bychom mohli "nechtn" pedstavy oznaovat za pedstavy ve dne "potlaen",
a spatovat v jejich vynoovn psychick kaz.
Podle jinch autor bychom k tomuto vvodu nemli prvo. Podle Jessena maj nechtn
pedstavy ve snu i za bdn v horenatch i jinch delirich "rz spc duevn innosti a.
jakhosi mechanickho pochodu obraz a pedstav, vyvolanho vnitnmi pohyby" (str. 360.).
Nemravn sen pr nedokazuje o duevnm ivot sncho nic jinho, ne e dotyn o
pslunm obsahu pedstav nabyl jednou njak vdomosti, urit vak pr nedokazuje jemu
vlastn duevn hnut. U jinho autora, Mauryho, bychom mohli bt na pochybch, zda snad
ani on nepit stavu snn schopnost rozdlovat duevn innost podle jejch sloek, msto
aby ji bez plnu ubjel. O snech, v nich nedbme na meze mravnosti, k: "Nae sklony
mluv a nutkaj k jednn, ani ns vdom zadruje, i kdy ns nkdy varuje. Mm sv chyby
a sv neestn sklony; za bdn se snam proti nim bojovat a dosti asto se stv, e
nepodlehnu. Ale ve snu podlhm vdycky, nebo lpe eeno, jednm z jejich podntu beze
strachu a bez vitek svdom... Vidiny, je probhaj ped mou mysl a je tvo sen, jsou mi
zejm vnuknuty popudy, kter ctm a kter se m neptomn vle nesna zatlait." (Le
sommeil, p. 113.).
Kdybychom vili ve schopnost snu odhalovat skutenou, ale potlaenou nebo skrytou
dispozici sncho k nemravnosti, nemohli bychom tento nzor vyjdit biteji ne tmito
Mauryovmi slovy (p. 115): "Ve snu se lovk sm sob odhaluje ve sv nahot a vrozen
ubohosti. Jakmile zastavil uplatovn vle, stv se hkou vech vn, proti nim ns za
bdn chrn vdom, cit pro est a strach." Na jinm mst nachz tato pilhav slova (p.
462): "Ve snu se pedevm projevuje lovk pudov... lovk, kdy sn, se jaksi vrac do
prodnho stavu; m mn vak zskan ideje pronikly do jeho ducha, tm vt vliv si na
nho jet uchovaj ve snu sklony, kter se neshoduj s tmito idejemi." Pkladem pak uvd,
e ho jeho sny nezdka l jako ob prv on povry, proti n ve svch spisech
nejprudeji bojoval.
Cena vech tchto bystrch poznmek pro psychologick poznn snovho ivota je vak u
Mauryho sniovna tm, e v kazech, kter tak sprvn pozoroval, nechce spatovat nic ne
dkazy psychologickho automatismu, kter
47
podle nho ovld snov ivot. Tento automatismus pojm jako naprost protiklad psychick
innosti.
V Strickeovch "Studien uber das Bewusstsein" je toto msto: "Sen neobsahuje jen a jen
klamy; bojme-li se nap. ve snu lupi, jsou lupii sice pomysln, ale strach je skuten."
Takto jsme upozorovni, e rozvoj afekt ve snu nesm bt posuzovn tak jako ostatn obsah
snu, a otevr se ped nmi problm, co z psychickch pochodu ve snu je skuten, tj. co m
nrok na vazen do psychickch pochod za bdn?
G. Teorie a funkce snu
Vpov o snu, kter se sna vysvtlit co mon nejvt poet pozorovanch vlastnost snu
z jedinho hlediska a zrove uruje postaven snu v pomru k obshlej oblasti jev,
meme nazvat teori snu. Jednotliv teorie snu se asi li tm, e tu nebo onu vlastnost snu
povyuj na podstatnou a k n pipnaj vysvtlen a vztahy. Nen nutn, aby se z teorie dala
vyvodit njak funkce, tj. uitek nebo jin vkon snu, ale nae oekvan, smujc ze zvyku
k teleologii, pece jen vyjde vstc tm teorim, kter jsou spjaty s poznnm njak snov
funkce.
Ji jsme poznali nkolik pojet snu, kter vcemn zasluhovala nzvu teori snu v tomto
smyslu. Vra starch, e sen je sesln bohy, aby dil jednn lid, byla plnou teori snu, je
odpovdala na vechno, co bylo hodno vdn. Od t doby, co se sen stal pedmtem
biologickho bdn, znme vt poet teori snu, ale mezi nimi i nkter velmi kus.
Zekneme-li se plnosti, meme se pokusit o toto piblen, voln seskupen teori snu, a to
podle zkladnho pedpokladu o me a druhu psychick innosti ve snu:
1. Teorie, podle nich cel psychick innost bdn pokrauje ve snu, jako nap. Delboeufova.
Zde due nesp, jej apart zstv neporuen, ale uvedena do podmnek stavu spnku,
odlinch od bdn, mus pi normln funkci zplodit jin vsledky ne za bdn. U tchto
teori je otzkou, zda jsou s to odvodit z podmnek stavu spnku vechny odlinosti snu od
bdlho mylen. Nadto jim chyb monost pstupu k njak funkci snu: nechpeme, pro
snme, pro sloit mechanismus duevnho apartu, a uveden do pomr, pro kter se nezd
uren, hraje dl. Spt beze sn nebo, naskytnou-li se ruiv podnty, procitnout, to by byly
jedin eln reakce msto tet, snu.
2. Teorie, je naopak u snu pedpokldaj snen psychick innosti, uvolnn souvislost,
ochuzen materilu, kter je schopen se uplatnit. Podle tchto teori je nutn naprosto jin
psychologick charakteristika spnku ne teba podle teorie Delbouefovy. Spnek hluboko
zachvacuje dui, nespov jen v jejm od-
48
louen od vnjho svta, ale pronik do jejho mechanismu a in ho doasn
neupotebitelnm. Smm-li k srovnn pout psychiatrick materil, ekl bych, e prvn teorie
konstruuj sen jako paranoiu, druh z nho dlaj vzor slabo-myslnosti nebo amentie.
Teorii, e se ve snovm ivot projevuje jen zlomek duevn innost, ochromen spnkem, se
dv pednost u lka a ve vdeckm svt vbec. Pokud lze pedpokldat obecnj zjem o
vysvtlovn snu, meme tuto teorii oznait za vldnouc teorii snu. Je teba vymezit, s jakou
snadnost se prv tato teorie vyhb nejhormu skal kadho vysvtlen snu, toti onomu
ztroskotn na jednom z protiklad, ztlesovanm snem. Protoe je pro ni sen vsledkem
stenho bdn ("pozvoln, sten a souasn anomln bdn," tvrd o snu Herbatova
psychologie), me adou stav od ustavin postupujcho procitn a k pln bdlost krt
celou klu od snenho vkonu snu, prozrazujcho se absurdnost, a k pln
soustednmu mylenkovmu vkonu.
Pro koho je fyziologick podn nezbytn nebo komu se zd vdetj, ten tuto teorii snu
najde v Binzov popise (str. 43.):
"Ale tento stav (strnulost) se v asnch rannch hodinch jen pozvolna bl svmu konci.
Stle ubv ltek navy, nahromadnch v mozkov blkovin a stle vt jejich poet je
rozkldn nebo odplavovn ustavin se enoucm proudem krve. Namnoze ji prosvtaj
procitl bunn shluky, zatmco vkol vechno jet odpov ve strnulosti. Ped nae
zamlen vdom nyn pedstupuje izolovan prce jednotlivch skupin a pi n chyb
kontrola jinmi stmi mozku, kter d asociaci. Proto se vytvoen obrazy, je vtinou
odpovdaj materilnm dojmm z blzk minulosti, k sob ad divoce a nespodan. Stle se
mno poet uvolnnch mozkovch bunk, stle se zmenuje nero-zumnost snu."
Pojmn snu jako neplnho, stenho bdn, nebo stopy vlivu tohoto pojet, najdeme jist
u vech modernch fyziolog a filosof. Nejpodrobnji je podno u Maury ho. Tam se asto
zd, e si autor pedstavuje bdn nebo usnut jako pesunovateln podle anatomickch
oblast, piem se mu vak vdy jedna anatomick provincie a jedna psychick funkce zdaj
spolu spjaty. Chtl bych tu jen naznait: kdyby se teorie stenho bdn potvrdila, muselo
by se dalekoshle jednat o jejm jemnjm vybudovn.
Pi tomto pojet snovho ivota neme ovem vyjt najevo njak funkce snu. Naopak,
posudek postaven a vznamu snu je dsledn podn tmito Binzovmi slovy (str. 375.):
"Vechna fakta, jak vidm, nut k tomu, abychom sen oznaili za tlesn pochod, kter je ve
vech ppadech zbyten, v mnoha ppadech pmo chorobn..."
Vraz "tlesn" ve vztahu ke snu, vyzdvien pmo autorem, ukazuje asi vc ne jednm
smrem. Pedevm se tk snov etiologie, kter byla pece Binzovi obzvlt blzk, kdy
studoval pokusn vyvolvn sn podvnm
49
omamnch ltek. Ze souvislosti tchto teori o snu toti vyplv, e podle nich podnt k snn
pokud mon vlun vychzel z tlesna. Popsno nejkrajnj formou, znlo by to takto:
Kdy jsme si odstrannm podnt navodili spnek, nebyla by dn poteba ani dn popud
k snn a do rna - a v tto dob by se pozvoln procitn nsledkem nov se dostavujcch
podnt zrcadlilo v kazu snn. Vdycky se vak nepoda udret spnek bez podnt;
podobn jako si stuje Mefisto na zrodky ivota, dolhaj na spcho ze vech stran podnty,
zven, zevnit, dokonce ze vech tlesnch oblast, o n se bdc lovk nikdy nestaral. Tak
je spnek ruen, due je hned na tom, hned na onom koneku vyburcovna ze spnku, funguje
pak chvilku svou probuzenou st a je rda, kdy znovu usne. Sen je reakc na ruen spnku,
zpsoben podntem, ostatn reakc zhola zbytenou.
Oznaen snu, kter je pece vkonem duevnho orgnu, za tlesn pochod, m vak jet
jin smysl. Je to hodnost psychickho pochodu, je se tm snu odpr. Ji velmi dlouho o snu
pouvan podobenstv o "deseti prstech lovka, naprosto neznalho hudby, kter pobhaj po
klvesch hudebnho nstroje" znzoruje nejlpe, jak byl vkon snu vtinou hodnocen
zstupci psn vdy. Sen je podle tohoto pojet nm, co se vbec ned vykldat; nebo jak
by mohlo deset prst nemuziklnflio hre vytvoit njakou hudbu? Proti teorii stenho
bdn byly ji dvno sneseny nmitky. Burdach napsal r. 1830: "ekneme-li, e sen je
stenm bdnm, nen tm pedn vysvtleno ani bdn, ani span, za druh tm nen eeno
nic jinho, ne e je ve snu inno nkolik duevnch sil, zatmco ostatn odpovaj. Ale
takov nerovnomrnost se uskuteuje po cel ivot..." (str. 483).
O vldnouc teorii snu, kter spatuje ve snu "tlesn pochod", se opr velmi zajmav pojet
snu, je teprve r. 1886 vyslovil Robert a je lk, protoe uvd, e snn m funkci, uiten
inek. Robert bere za zklad dva pozoruhodn fakty, ktermi jsme se ji zabvali pi
zhodnocovn snovho materilu, a to, e velmi asto snme o naprosto vedlejch dojmech ze
dne a e velmi zdka pojmme do sna velk denn zjmy. Robert tvrd, e jedin sprvn je
toto: Nikdy nejsou podncovateli snu vci, kter jsme pln domysleli, ale jen takov, je
mme nehotov na mysli, je se zbn dotkaj naeho ducha (str. 10). - Proto si vtinou
nememe sen vysvtlit, nebof jeho pinami jsou prv smyslov dojmy z uplynulho dne,
kter sncm lovkem nebyly dostaten poznny." Podmnkou, aby se njak dojem dostal
do snu, je tedy, aby tento dojem bu byl ve svm zpracovn ruen, nebo aby vbec neml
nrok na takov zpracovn, protoe byl pli bezvznamn.
Sen je podle Roberta "pochodem tlesnho vymovn, kter poznvme v podob jeho
duchovn reakce". Sny jsou vmky mylenek uduench v zrodku. lovk, kterho
bychom zbavili schopnosti snt, by nezbytn v urit dob utrpl duevn poruchu, nebo by
se v jeho mozku nahromadila spousta
nehotovch, nedomylench mylenek a chabch dojm, pod jejich t by bylo udueno to,
co se m vlenit do pamti jako hotov celek." Sen slou peten pamti jako bezpenostn
ventil. Sny maj livou, levnou slu (str. 32.).
Bylo by nedorozumnm, ptt se Roberta, jakpak me pedstavovn ve snu psobit njakou
levu dui. Autor patrn z obou uvedench zvltnost snovho materilu usuzuje, e ono
vyluovn bezcennch dojm za spnku je jakmsi tlesnm pochodem a e snn nen
zvltnm psychickm djem, ale jen zprvou, kterou dostvme o onom vymovn. Ostatn
vymovn nen jedin, co se za noci v dui dje. Robert sm podotk, e krom toho jsou
zpracovny popudy ze dne a "co se z mylenkov ltky, kter le v duchu nestrvena, ned
vylouit, je spojovno v zaokrouhlen celek mylenkovmi spoji, pejatmi z obraznosti, a
tak vleovno do pamti jakoto nevinn obraz fantazie" (str. 23.).
Nejvce vak Robertova teorie odporuje vldnouc teorii v posuzovn snovch zdroj.
Zatmco by podle tto teorie sen vbec nevznikal, kdyby dui stle znovu nevzbouzely vnj
a vnitn pocitov podnty, vz popud k snn podle Robertovy teorie v dui sam, v jejm
peten, kter si d levu, & Robert usuzuje naprosto dsledn, e piny podmiujc
sen, je spovaj v tlesnm stavu, jsou podadn a jist by nemohly ke snn podntit ducha,
v nm by nebyla ltka k tvorb snu, pejat z bdlho vdom. Jenom pipout, e obrazy
fantazie, kter se ve snu vyvjej z hlubin due, mohou bt ovlivovny nervovm
podrdnm (str. 48.). Tak sen podle Roberta pece jen nen zcela zvisl na tlesnu, nen
sice djem psychickm, nem msto mezi psychickmi procesy bdn, avak je to kaonon
tlesn proces v apartu duevn innosti a m za kol chrnit tento apart ped peptm,
anebo, smme-li zmnit podobenstv: vykydat z due hnj.
Stejnmi vlastnostmi snu, kter se projevuj vbrem snovho materilu, dokld jin autor,
Yves Delage, svou teorii, a je poun si vimnout, jak nepatrnm obratem v pojmn tch
fakt dospv ke konenmu vsledku, kter m docela jin dosah.
Delage, po smrti osoby, je mu byla velmi drah, sm na sob zakusil, e nesnme o tom, co
ns ve dne vydatn zamstnvalo, nebo teprve tehdy, kdy to za dne zaalo ustupovat jinm
zjmm. Jeho vzkumy u jinch lid potvrdily, zeje to kaz veobecn. Krsnou poznmku
tohoto druhu, kdyby se ukzala obecn sprvnou, vyslovil Delage o snn novomanel:
"Kdy byli siln zamilovni, tm nikdy o sob nesnili ped manelstvm nebo v lbnkch; a
pokud snili o lsce, byli si ve snu nevrn s njakou lhostejnou nebo protivnou osobou." Nue,
o em tedy snme? Delage poznv, e materil, vyskytujc se v naich snech, obsahuje
zlomky a zbytky dojm z poslednch dn a dvjch dob. Vechno, co vystupuje v naich
snech a o em se zprvu domnvme, e je to vtvor snovho ivota, se pi pesnjm
zkoumn ukazu-
50
51
je jako nepoznan reprodukce, "nevdom vzpomnka". Ale tento pedstavov materil m
spolen rys, pochz z dojm, je se pravdpodobn dotkly naich smysl silnji ne naeho
ducha, anebo od nich se velmi brzy po jejich vynoen nae pozornost odvrtila. m mn
vdom a zrove m silnj je njak dojem, tm vt je vyhldka, e bude hrt lohu v
ptm snu.
Jsou to v podstat stejn kategorie dojm, vedlej a nevyzen, kter vyzdvihuje Robert, ale
Delage nachz jinou souvislost, kdy k, e se dojmy nestvaj zpsobilmi pro sen z
dvod lhostejnosti, ale proto, e nejsou vyzeny. Ani s vedlejmi dojmy jsme se jaksi
nevypodali pln, tak ony jsou svou povahou novch dojm "jako napjat pruiny", jejich
napt se za spnku uvoln. Jet vt prvo na lohu ve snu ne slab tm nepovimnut
dojem bude mt dojem siln, kter byl nhodou ve svm zpracovn zadren nebo zatlaen do
pozad. Psychick energie, nastdan za dne tlumem a potlaenm, stv se v noci popudem
ke snu. Ve snu vychz najevo to, co je psychicky potlaeno.23'
Delagev mylenkov pochod se na tomto mst bohuel peruuje; samostatn psychick
innosti ve snu piznv jen zcela nepatrnou lohu, a proto se svou teori snu bezprostedn
pipojuje k vldnouc nauce o stenm span mozku: "Celkem je sen vtvorem bloudc
mylenky bez cle a beze smru, kter se postupn pipn ke vzpomnkm, je si uchovaly
dost sly, aby se umstily na jej cest a zastavily jej postup, a kter mezi nimi vytv nkdy
slab a nejasn, jindy silnj a pevnj spojen, podle toho, zda souasn mozkov innost je
vce nebo mn vyazena spnkem."
3. Do tet skupiny meme shrnout teorie snu, kter snc dui pitaj schopnost a sklon k
zvltnm psychickm vkonm, je za bdn neme provdt bu vbec, nebo jen
nedostaten. Hodnocen, jich se snu dostalo u starch psychologickch autor, pat
ponejvce do tto ady. Chci se vak spokojit jen tm, e msto nich uvedu Burdachovo
tvrzen, podle nho je sen "pirozenou innost due, kter nen omezovna individualitou,
nen ruena sebevdomm, nen zena sebeurovnm, aleje ivost stednch senzibilnch
bod, kter si voln pohrv" (str. 486.).
Toto opjen volnm uvnm vlastnch sil si Burdach aj. patrn pedstavuj jako stav, ve
kterm se due osvuje a sbr nov sly k denn prci, tedy asi jako dovolenou. Burdach
proto tak uvd a pijm laskav slova, jimi bsnk Novalis veleb psoben snu: "Sen je
ochrannou hrz proti pravidelnosti a oby-ejnosti ivota, svobodnm zotavenm poutan
obraznosti, piem prohazuje vechny obrazy ivota a peruuje stlou vnost dosplho
lovka veselou dtskou hrou; beze sn bychom urit dve zestrli, a proto meme
povaovat sen, byf ne za seslan bezprostedn shry, pece jen za bjen kol, za milho
prvodce na pouti k hrobu."
52
Osvujc a livou innost snu l jet draznji Purkyn (str. 456.): "Tyto funkce by
obstarvaly zvlt sny plodn. Jsou to lehk hry obrazotvornosti, kter nijak nesouvis s
dennmi phodami. Due nechce pokraovat v naptch bdlho ivota, nbr, je rozvzat,
zotavit se z nich. Vytv pedevm stavy opan stavm bdn. L smutek radost, starosti
nadjemi a veselmi rozptylujcmi obrazy, nenvist lskou a laskavost, bze odvahou a
dvrou; pochybnosti odstrauje pesvdenm a pevnou vrou, marn ekn upokojuje
splnnm. etn bolav msta v mysli, kter by den pod nechval otevena, l spnek tm,
e je pikrv a chrn ped novm vzncenm. Na tom se zsti zakld fakt, e doba
odstrauje bolesti." Vichni ctme, e sen je pro duevn ivot pravm dobrodinm a temn
pedtucha lidovho povdom se patrn nenech zbavit pedsudku, e sen je jednou z cest,
ktermi spnek rozdl sv dobrodin.
Nejsvrznj a nejdalekoshlej pokus vysvtlit sen ze zvltn innosti due, kter se me
voln rozvjet teprve ve stavu spnku, provedl r. 1861 Scherner. Schernerova kniha, psan
tsnivm a nabubelm slohem, nesen tm opojnm nadenm, je nutn odpuzuje,
nedovede-li strhnout, psob rozboru takov obte, e rdi sahme po jasnjm a kratm
popise, kterm nm Schernerovo uen podv filosof Volkelt. "Z mystickch souhrn, z
celho toho ndhernho tpytnho vlnn problskv a prosvtv sice zdn a tuen smyslu,
ale jasnmi se tm filosofovy cesty nestvaj." Takto posuzuje Schernerovo podn i jeho
stoupenec.
Scherner nepat k autorm, kte dovoluj dui, aby brala sv schopnosti v neztenen me s
sebou do snovho ivota. Sm rozvd, jak ve snu ochabuje centralita, samovoln energie
naeho j, jak se nsledkem tto decentralizace mn poznvn, ctn, chtn a
pedstavovn, a jak zbytky tchto duevnch sil nemaj prav duchovn rz, nbr jen povahu
mechanismu. Ale zato se duevn innost, kterou je nutno nazvat fantazi, zbavena ve snu
veker vldy a rozumu, a tm oprotna od psnch mtek, vyvihv k neomezen vld.
Bere sice posledn stavebn kameny z bdl pamti, ale stav jimi budovy, kter jsou ohromn
rozdln od tvar bdn, neukazuje se ve snu jen jako repro-duktivn, ale jako produktivn.
Jej zvltnosti vtiskuj snovmu ivotu jeho zvltn charaktery. Projevuje zlibu v
nesmrnm, pehnanm, nehorznm. Zrove vak osvobozena od ruivch mylenkovch
kategori, nabv vt poddajnosti, hybnosti, obratnosti; je krajn citliv k jemnm
nladovm podntm mysli, k hlodavm afektm, petv vnitn ivot okamit ve vnj
plastickou nzornost. Snov fantazii chyb pojmov e; co chce ci, mus malovat nzorn, a
jeliko tu chyb oslabujc psobnost pojmu, maluje to v plnosti, sle a velikosti nazranho
tvaru. Jej e, akoli je velmi jasn, se tm stv rozvlnou, tkopdnou, nemotornou.
Jasnost jej ei je ztena tm, e m odpor proti vyjadovn objektu jeho vlastnm obrazem a
radji vol obraz ciz,
53
pokud ten je s to vyjadovat aspo moment objektu, na jeho znzornn j zle. To je
symbolizujc innost fantazie... Dle je velmi dleit, e snov fantazie nenapodobuje
pedmty zevrubn, nbr jen jejich obrys a ten co nejvolnji... Jej malby se proto jev jako
geniln vydechnut. Snov fantazie vak neustv pi pouhm postaven pedmtu, ale je
vnitn nucena vce nebo mn do toho zapltvat snov j a vytvet tak dj. Sen z
vizulnho podntu nap. maluje penze na ulici; snc je svr, raduje se z nich, odn je.
Materil, s nm snov fantazie provd svou umleckou innost, pochz podle Schernera
pevn z organickch, za dne velmi temnch tlesnch podnt (srv. str. 31), take se v
pedpokladu zdroj a podncovatelu snu Scherne-rova krajn fantastick teorie pln shoduje
s nadmru stzlivou naukou Wundtovou a jinch fyziolog, kter jsou jinak protikladem
Schernerovy teorie. Ale zatmco podle fyziologick teorie se duevn reakce na vnitn tlesn
podnty vyerpv vzbuzenm vhodnch pedstav, je pak cestou asociace pivol-vaj na
pomoc nkolik pedstav jinch, a tmto stadiem se sledovn psychickch pochod snu zd
skoneno, poskytuj podle Schernera tlesn podnty dui jen materil, kter podrobuje svm
fantastickm zmrm. Pro Schernera zan tvorba snu teprve tam, kde podle pohledu onch
autor ustv.
Nememe vak povaovat za eln, co snov fantazie vyvd s tlesnmi podnty. Hraje a
kdl se s nimi, znzoruje orgnov zdroj, z nho pramen podnty v pslunm snu,
njakou plastickou symbolikou. Schemer dokonce mysl, a v tom ho Volkelt a jin
nensleduj, e snov fantazie pouv jist nejoblbenj znzornn pro cel organismus,
jm je pr dum. Ale zd se, e fantazie se natst pro sv znzorovn na tuto ltku neve;
naopak uv tak celch ad dom, aby oznaila jednotliv orgn, nap. velmi dlouh ulice s
domy pro podnt trob. Jindy jednotliv sti domu skuten znzoruj jednotliv sti tla,
tak nap. ve snu vyvolanm bolest hlavy strop pokoje (kter vid snc pokryt hnusnmi
ropuchovitmi pavouky), znzoruje hlavu.
Krom symboliky domu pouv sen jinch libovolnch pedmt k znzornn st tla, je
vytvej podnty ke snu. "Tak jsou dchajc plce znzorovny hocmi kamny, kter
hvzdaj, jako kdy se pohybuje vzduch, srdce dutmi bednami a koky, moov mch
pedmty kulatmi, pytlkovi-tmi nebo vbec jen vyhloubenmi. V muskm snu z
pohlavnho podntu nachz snc na ulici horn st klarinetu, vedle nho stejnou st dmky,
vedle n pak koich. Klarinet a dmka piblin znzoruj musk d, koich chlupy na
ohanb. V enskm pohlavnm snu se me zk rozkrok svrajcch stehen symbolizovat
zkm dvorem, sevenm domy, ensk pochva velmi zkm, kluzce mkkm chodnkem,
kter vede dvorem, po nm mus snc ena kret, aby teba odevzdala dopis njakmu
pnovi." (Volkelt, str. 39.) Zvlt je dleit, e se na konci takovho snu z tlesnho
podntu snov fantazie, aby-
enom tak ekli, demaskuje a ukazuje drdc orgn nebo jeho funkci nezahalen. Tak sen ze
"zubnho" podntu obyejn konv tm, e si snc vythne zub z st.
Snov fantazie neobrac vak pozornost jen k tvaru podncujcho orgnu, ale symbolizuje i
ltku v nm obsaenou. Tak nap. sen z trobnho podntu vede bltivmi ulicemi, sen z
moovho podntu k umc vod. Nebo jsou symbolicky znzorovny podnt jako takov,
druh jeho podrdn, objekt, kter d, nebo se snov j konkrtn spojuje se
symbolizacemi vlastnho stavu, napklad kdy se pi bolestivch podntech zoufale rveme s
kousajcmi psy nebo zucmi bky, nebo kdy se v pohlavnm snu snc ena vid, jak je
pronsledovna nahm muem. Nehled ke vem hojnm monostem proveden zstv
symbolizujc innost fantazie stedn silou kadho snu. Hloubji vniknout do charakteru
tto fantazie, vykzat takto poznan psychick innosti jej msto v soustav filosofickch
mylenek, o to se potom Volkelt pokusil ve sv krsn a vroucn psan knize, kter je vak
tko srozumiteln pro kadho, kdo nen vasnm kolenm pipraven na tuiv chpn
filosofickch pojmovch schmat.
S psobenm Schernerovy symbolizujc fantazie ve snu nen spjata dn uiten funkce.
Due si, kdy sn, hraje s podnty, kter sej nabzej. Mohli bychom se domnvat, e si hraje
nezbedn. Ale tak by se ns mohl nkdo ptt, zda me vst k nemu uitenmu nae
zevrubn zabvn se Schernerovou teori, jej libovolnost a odpoutanost od pravidel
jakhokoli bdn se pece zd pli npadn. Tehdy by se vak hodilo ci veto proti
domlivmu zavrhovn Schernerovy nauky bez jakhokoli pedchozho zkoumn. Tato
nauka je vybudovna na dojmech, jich nabyl z vlastnch sn nkdo, kdo jim vnoval velikou
pozornost a ml, jak se zd, vborn vlohy ptrat po temnch duevnch vcech. Dle jedn o
pedmtu, kter se lidem po tiscilet zdl sice zhadn, ale zrove obsan a mnohovztan,
a k jeho objasnn psn vda, jak sama piznv, nepispla skoro jinak ne tm, e se v
naprostm rozporu s lidovm ctnm snaila odept tomuto pedmtu obsah a vznam.
Konen si chceme poctiv ci, e pi pokusech vysvtlit sen nememe, jak se zd,
fantastice jen tak snadno uniknout. Existuje i fantastika gangliovch bunk; na str. 70 uveden
msto z knihy stzlivho a pesnho badatele, jakm je Binz, kter popisuje, jak jitenka
procitn thne po usnulch bunnch shlucch mozkov kry, nen o nic fantastitj ani
nepravdpodobnj, ne Schernerovy pokusy o vklad. Doufm, e uki, e za tmito
pokusy vz nco skutenho, co vak bylo poznno jen mlhav a nem veobecn rz, na
kter by mla nrok teorie snu. Prozatm nm Schernerova teorie snu me ve svm
protikladu s lkaskou teori uvdt na mysl, mezi jakmi extrmy jet dnes nejist kols
vysvtlovn snovho ivota.
54
55
H. Vztahy mezi snem a duevnmi chorobami
Kdo mluv o vztahu snu k duevnm poruchm, me mt na mysli troj: 1. etiologick a
klinick vztahy, kdy nap. sen zastupuje nebo zahaluje psychick stav, anebo po nm zbv,
2. zmny, jim podlh snov ivot pi duevn chorob, 3. vnitn vztahy mezi snem a
psychzami, kter ukazuj na bytostn pbuzenstv. Tyto etn vztahy mezi obma adami
kaz byly v dvjch dobch lkastv - a v ptomnosti zase znovu - oblbenm tmatem
lkaskch autor, jak ukazuje literatura o tomto pedmtu, sebran u Spit-ty, Radestocka,
Mauryho a Tisiho. Nedvno obrtil k tto souvislosti svou pozornost Sancte de Sanctis.~*}
Z hlediska naeho popisu posta, kdy se tohoto vznamnho pedmtu jen dotkneme.
Ke klinickm a etiologickm vztahm mezi snem a psychzami chci jako paradigmata sdlit
tato pozorovn. Hohnbaum sdluje (u Krauss), e prvn propuknut lenstv se mnohdy
datovalo od zkostnho, dsivho snu a e pevldajc mylenka byla ve spojitosti s tmto
snem. Sancte de Sanctis pin podobn pozorovn o paranoicch a u nkterch z nich
prohlauje sen za "pravou rozhodujc pinu lenstv". Psychza bu zan jednm rzem s
innm snem, obsahujcm bludn objasnn, nebo se vyvj dalmi sny, kter mus jet
bojovat proti pochybnostem. V jednom de Sanctisov ppad nsledovaly po chvatnm snu
lehk hysterick zchvaty a po nich zkostn melancholick stav. Fr (u Tissiho) sdluje
sen, kter zpsobil hysterick ochrnut. Zde je sen vydvn za etiologii duevn poruchy,
akoli skutkovmu stavu odpovd stejn, kdy ekneme, e se duevn porucha poprv
projevila ve snovm ivot, e nejdve propukla ve snu. V jinch pkladech obsahuje snov
ivot chorobn pznaky nebo zstv psychza omezena na snov ivot. Tak upozoruje
Thomayer na zkostn sny, kter je nutno chpat jako ekvivalenty epileptickch zchvat.
Allison popsal (podle Radestocka) non duevn chorobu (nocturnal insanity), pi n jsou
lid za dne zdnliv zdrvi, kdeto v noci se pravideln vyskytuj halucinace, zchvaty
zuivosti apod. Podobn pozorovn naleznete u de Sanctise (paranoick ekvivalent snu u
alkoholika, hlasy, kter vin manelku z nevry); tak u Tissiho. Tissi pin z novj doby
velk poet pozorovn, v nich se jednn patologickho rzu (z bludnch pedpoklad,
nutkav popudy) odvozuj ze sn. Guislain popisuje ppad, v nm byl spnek nahrazen
stdavm lenstvm.
Nen asi nejmench pochybnost o tom, e vedle psychologie snu bude lkae jednou
zamstnvat psychopatologie snu.
V ppadech uzdraven z duevn choroby se obzvlt asto ukazuje, e pi zdrav funkci za
dne me snov ivot jet nleet psychze. Na to pr prvn upozornil Gregory (podle
Krausse). Macarius (u Tissilw) vypravuje o mani-
akovi, kter tden po plnm vylen znovu proil ve snu rozbh mylenek a vniv popudy
sv choroby.
O zmnch, jich doznv duevn ivot u osob s trvalou duevn chorobou, bylo dosud
provedeno jen velmi mlo eten. Proti tomu vnitn pbuzenstv mezi snem a duevn
poruchou, je se zra ve velmi dalekoshl shod projev obou kaz, dolo brzy
povimnut. Podle Mauryho na ni poprv ukzal Caba-nis ve svch "Rapports du physique et
du moral", po nm Llut, J. Moreau a obzvlt filosof Maine de Biran. Toto srovnn je jist
jet star. Radestock zahajuje kapitolu, v n o nm pojednv, sbrkou vroku, kter uvdj
sen a lenstv do podobnosti. Kant kdesi tvrd: "lovk len je sncm za bdn." Krauss:
"lenstv je snem za smyslovho bdn." Schopenhauex nazv sen krtkm lenstvm a
lenstv dlouhm snem. Hagen oznauje blud za snov ivot, kter nen zpsoben spnkem,
nbr chorobou. Wundt ve "Physiolo-gische Psychologie" prohlauje: "Skuten meme ve
snu sami prot tm vechny jevy, s nimi se setkvme v blzincch."
Jednotliv styn body, na jejich zklad se na soudnosti doporuuje takov rovntko,
vypotv Spina (ostatn velmi podobn jako Maury) v tto ad:
1. odstrann nebo aspo retardace sebevdom, nsledkem toho neznalost stavu jako
takovho, tedy nemonost divu, nedostatek mravnho vdom,
2. pozmnn percepce smyslovch orgn, a to ve snu snen, pi lenstv obyejn velmi
zven, 3. spojovn pedstav mezi sebou vlun podle zkon asociace a reprodukce, tedy
automatick tvoen ad, tud nemrnost pomr mezi pedstavami (pepnn, fantasmata),
a z toho veho vyplv: 4. zmna, ppadn zvrcen osobnosti a nkdy zvltnost povahy
(zvrcenosti).
Radestock jet pipojuje nkter rysy podobnosti v materilu: "Vtina halucinac a iluz se
vyskytuje v oblasti zrakovho a sluchovho smyslu a povechnho pocitu. Nejmen poet
prvk skt jako pi snu smysl ichov a chuov. - Nemocnmu, kter m horeku, se v
bludech stejn jako sncmu vynouj vzpomnky z dvn minulosti; co lovk bdc a zdrav
zdnliv zapomnl, to si vybavuje spc a nemocn." - Obdoba mezi snem a psychzou
nabv pln hodnoty teprve tm, e, tak jako rodinn podobnost, sah a do jemn mimiky a
jednotlivch npadnost oblieje.
"lovku, trpcmu tlesn i duevn, skt sen, co mu odepela skutenost: blahobyt a tst;
i u duevn chorho se vynouj obrazy tst, velikosti, vzneenosti a bohatstv. Domnl
vlastnictv statk a pomysln splnn pn, jejich odepen nebo znien bylo prv
psychickou pinou lenstv, bvaj asto hlavnm obsahem bludu. ena, kter ztratila drah
dt, m vize o mateskch radostech, kdo utrpl ztrtu majetku, povauje se za kromobyejn
bohatho, zklaman dve se vid nn milovanou."
(Toto msto z Radestocka je zkrcenm obrnho a bystrho Griesingerova vkladu [str. 111],
kter naprosto jasn odhaluje, e splovn pn je cha-
56
57
rakterem pedstavovn, jen je spolen snu a psychze. M vlastn vzkumy m pouily, e
tady vz kl k psychologick teorii snu a psychz.)
"Jsou to barokn mylenkov spoje a slabost sudku, co hlavn charakterizuje sen a lenstv."
Tady i tam panuje peceovn vlastnch duchovnch vkon, kter se stzlivmu soudu jev
nesmyslnmi; rychlmu bhu pedstav ve snu odpovd rozbh mylenek v psychze. Obma
chyb jakkoli mtko asu. Roztp osobnosti ve snu, kter nap. rozdluje vlastn vdn na
dv osoby, z nich ciz opravuje vlastn j ve snu, je pln rovnocen se znmm roztpenm
osobnosti pi halucinan paranoi; tak snc sly, jak jsou jeho vlastn mylenky vyslovovny
cizmi hlasy. Dokonce pro stl bludn pedstavy nalzme obdobu v stereotypn se
opakujcch patologickch snech (obse-dantn sen). Po uzdraven z bludu nemocn nezdka
kaj, e se jim cel doba nemoc jev jako sen, kter mnohdy nebyl nepjemn, dokonce
sdluj, e pleitostn jet za nemoci tuili, e jsou jen zabrni do sna, zcela tak, jak se to
asto stv ve snu pi spnku.
Po vem uvedenm se nememe divit, kdy Radestock nzor svj a mnoha jinch shrnuje
slovy, e "lenstv, tento abnormln chorobn jev, je teba povaovat za stupovn
periodicky se opakujcho normlnho stavu snn" (str. 228.).
Mon jet bli pbuznost mezi snem a lenstvm, ne se d vyvodit z tto obdoby
projevujcch se kaz, chtl podloit Krauss etiologi (lpe eeno: zdroji drdn). Prvkem
obma spolenm je podle nho, jak jsme slyeli, organicky podmnn poitek, poitek
tlesnho podntu, povechn pocit, vznikl pspvky vech orgn (srv. Peisse u Mauryho,
p. 52).
Nepopirateln, do charakteristickch podrobnost sahajc shoda mezi snem a duevn
poruchou pat k nejsilnjm oporm lkask teorie snovho ivota, podle n je sen djem
nepotebnm a ruivm a projevem snen duevn innosti. Nememe vak oekvat, e
bychom doshli konenho objasnn snu pomoc duevnch poruch, kdy je pece veobecn
znmo, v jak neuspokojivm stavu je nae chpn tchto chorob. Je vak pravdpodobn, e
zmnn pojmn snu zrove nutn ovlivn nae nzory o vnitnm mechanismu duevnch
poruch, a proto smme ci, e pracujeme na objasovn psychz, kdy se sname odhalit
tajemstv snu.
Dodatek z roku 1909
Je teba ospravedlnit, pro jsem neuvedl literaturu o problmech snu tak z dob mezi
prvnm a druhm vydnm tto knihy. Citovan literatura se teni mon zd neuspokojiv;
nicmn urovala m vvody. Pohnutky, kter mne vbec pimly k pehledu literatury o snu,
byly vyerpny tmto vodem; pokraovn v tto prci by m stlo nezmrnou nmahu a -
pineslo by velmi mlo uitku nebo pouen. Nebo doten devtilet dob nepineslo nic
nov-
58
ho nebo cennho ani co do faktickho materilu, ani pokud se te hledisek pojmn snu. Ve
vtin publikac, kter od t doby vyly, nebyla o m prci ani zmnka, ani se k n
nepihlelo; nejmn si j ovem vimli takzvan "badatel o snu", kte tm podali skvl
pklad odporu vdeckho lovka, nauit se nemu novmu. "Vdci nejsou zvdav," k
posmvan Anatole France. Plat-li ve vd prvo na odplatu, byl bych jist oprvnn, abych
ani j nedbal literatury, vyl po vydn tto knihy. Neetn referty, kter se objevily ve
vdeckch asopisech, se hem nepochopenm a nedorozumnmi takovou mrou, e bych
nemusel kritikm odpovdat jinak ne vzvou, aby si knihu peetli znovu; snad tak, aby iji
vbec peetli.
V pracch lka, kte se odhodlali k pouvn psychoanalytickho lebnho postupu, byly
uveejnny etn sny a vykldny podle mch nvod. Pokud tyto prce obsahuj vce ne
potvrzen mch vvodu, zaadil jsem jejich vsledky do souvislosti svho podn. Druh
seznam literatury na konci knihy shrnuje nejdleitj publikace po jejm prvm vydn.3'1
Velmi obsan dlo Sancte de Sanctise o snech, kter bylo brzy po publikovn peloeno do
nminy, se asov kilo s mm "Vkladem sn", take jsem si ani j nemohl vimnout
tohoto dla, ani italsk autor mho. Potom jsem pohchu dospl k nzoru, e jeho piln prce
je nadmru chud na mylenky, tak chud, e by se z n nedala ani tuit monost problm, o
nich pojednvm.
Musm se jen zmnit o dvou publikacch, kter se tsnji dotkaj mho eten o problmech
snu. Jeden mlad filosof, H. Swuhoda, se pokusil rozit objev biologick periodinosti (v
adch 23 a 28 dn), pochzejc od Wilh. Fliesse, na psychick dn a ve spise,26) plnm
fantazie, chtl tmto klem rozeit mimo jin i zhadu sn. Vznam sn by pi tom byl
zkrcen; jejich obsahov materil by se vysvtloval shlukem vech vzpomnek, kter on noci
poprv nebo n-t dokonvaj jednu z biologickch period. Autorovo osobn sdlen m zprvu
vedlo k domnnce, e sm ji nechce vn zastvat tuto nauku. Zd se, e jsem se v tomto
zvru zmlil; na jinm mst sdlm nkter pozorovn k Swobodov tvrzen, je mne vak
nepivedla k pesvdivmu vsledku. Mnohem vce mne potila nhoda, e jsem na
oekvanm mst nael pojet snu, kter se pln kryje s mm. asov pomry vyluuj
monost, e by onen projev byl ovlivnn etbou m knihy; musm v nm tedy uvtat jedinou v
literatue prokzanou shodu nezvislho myslitele s podstatou mho uen o snech. Kniha, v
n je msto o snn, je mm na mysli, vyla r. 1900 v druhm vydn s nzvem "Phantasien
eines Realisten" od Lynkea.21'
Dodatek z roku 1914
Ve uveden ospravedlnn bylo napsno roku 1909. Od t doby se vak pomry zmnily;
mj pspvek k "vkladu sn" nen ji v literatue pehlen. Ale nov situace vbec
znemouje, abych pokraoval v pedchzejcm pe-
59
hledu. "Vklad sn" pinesl velk poet tvrzen a problm, kter autoi pak rozebrali
nejrznjm zpsobem. Nemohu pece popsat tyto prce jet pedtm, ne jsem rozvedl
vlastn nzory, na kter autoi navazuj. Co se mi na tto nejnovj literatue zdlo cenn,
jsem proto zhodnotil v souvislosti s vvody, je nsleduj.
Poznmky
1) Pedmluvy k druhmu a osmmu vydn jsou obsaeny v dodatku. ' (
2) Co nyn nsleduje, je pejato z Biichsenschutzova pelivho popisu (Traum und
Traumdeutung im Altertum. Berln 1868).
3) O vztahu snu k nemocem pojednv eck lka Hippokrates v jedn kapitole svho
proslulho dla.
4) O dalch osudech vkladu sn ve stedovku viz u Diepgena a ve specilnch vzkumech
M. Forstera. Gottharda aj. O vkladu sn u id pojednvaj Almoli, Amram, Lowinger a v
posledn dob se zetelem k psychoanalytickmu stanovisku Lauer. Txsl-lost arabskho
vkladu sn prostedkuj Drexl, F. Schwarz a mision Tfinkdji, japonskho Miura a Iwaya,
nskho Secker, indickho Negelein.
5) Podle Vaschida se asto pozorovalo, e ve snu mluvme cizmi jazyky plynnji a istji ne
za bdn.
6) Z pozdj zkuenosti podotkm, e sen ne prv zdka opakuje njakou nevinnou a
bezvznamnou innost, jako nap.: balen kufr, upravovn jdla v kuchyni apod. Ale pi
takovch snech ten, kdo snil, pmo nezdrazuje rz vzpomnky, nbr "skutenosti". "To
vechno jsem ve dne skuten dlal."
7) "C. hauffers" (topii) se nazvaly lupisk tlupy ve Vende. kter pouvaly tohoto
prostedku muen.
8) Z obrovskch osob ve snu meme usuzovat, e jde o scnu z dtstv sncho lovka.
Ve uveden vklad vzpomnkou z Gulliverovch cest je ostatn dobrm pkladem toho,
jak vklad bt nem. Vyklada sn nem uplatovat vlastn dvtip, ale navazovat na npady
toho, kdo ml sen.
9) Mimo toto diagnostick zhodnocovn sn (nap. u Hippokrata) je teba si vzpomenout na
jejich terapeutick vznam ve starovku.
ekov mli snov orakula, kter obyejn vyhledvali nemocn, hledajc uzdraven.
Nemocn el do Apollonova nebo Aeskulapova chrmu, tam byl podroben rznm obadm,
vykoupn, potrn a nakuovn. a takto rozncen byl poloen na ki obtovanho berana.
Usnul a snil o lcch, je mu byly ukazovny v pirozen podob i symbolicky a obrazn, a
kn je pak vykldali. Dal podrobnosti o livch snech ek viz u Lehmanna I, 74,
Bouch-Leclerqa, Hermana, Gottes. Albert, d. Gr. 41, Privataltert. 38, 16, Bmgera ve
Sprengels Beitr. z. Gesch. d. Med. II, p. 163 a d., W. Lloyda, Magnetism and Mesmerism in
antiquty, London, Dollingera. Heidentum und Juden-tum, p. 130.
10) Bli podrobnosti o zznamech sn, kter tento badatel od t doby ve dvou svazcch
uveejnil, viz ne.
11)1 periodicky se opakujc sny byly vak pozorovny, srv. sbrku Chabaneixe. 12) H.
Silberer ukzal na krsnch pkladech, jak se dokonce abstraktn mylenky za stavu ospalosti
pevdj v nzorn plastick obrazy, kter chtj vyjadovat tot.
60
(Jahrbuch von Bleufer - Freud, sv. I., 1909.) K tmto nlezm se vrtm jet v jin
souvislosti.
13) Pokus, podobn Delboeufovu. vysvtlit innost snu obmnou, kterou abnormln
zaveden podmnka mus zpsobit v jinak sprvn funkci neporuenho duevnho apartu,
provedl Haffner, tuto podmnku vak popsal ponkud jinmi slovy. Podle nho je prvnm
znakem snu nedostatek mstnho a asovho uren, tj. vymann pedstavy z postaven, kter
nle jednotlivci v mstnm a asovm du. S tm je spojena druh zkladn vlastnost snu,
zamovn halucinac, imaginac a kombinac fantazie s vnjmi vjemy. "Jeliko souhrn
vych duevnch sil, obzvlt tvoen pojm, souzen a vyvozovn z jedn strany a
svobodn sebeurovn z druh, navazuj na smyslov obrazy fantazie, kter vdy tvo jejich
podklad, astn se tak tyto innosti neuspodanosti snovch pedstav. astn se, kme,
nebo sama o sob nen nae soudnost, ani nae vle nijak za spnku zmnna. Pokud se te
na innosti, jsme stejn byst, stejn svobodn jako ve stavu bdlm. lovk neme ani ve
snu poruit mylenkov zkony o sob, t.j. neme ztotoovat to. co se mu znzoruje jako
protichdn atd. I ve snu si me pt jen to, co si pedstavuje jako dobro (sub ratione boni).
Ale v tomto pouvn zkon mylen a chtn je lidsk duch maten zmnou jedn
pedstavy druhou. Tak se stv, e ve snu tvome a dopoutme se nejvtch rozpor,
zatmco souasn usuzujeme co nejbysteji a vyvozujeme co nejdslednji, pojmme
nejpoetnj a nejsvtj rozhodnut. Nedostatek orientace je celm tajemstvm letu, kterm
se ve snch pohybuje nae fantazie, a nedostatek kritickho pemtn i dorozumn s jinmi
je hlavnm zdrojem bezmrnch vstednost naich sudk, nadj a pn ve snu." (str. 18.).
14) Srv. s tm "Dsintrt", v nm Claparde (1905) spatuje mechanismus usnn.
15) Na pozdjm mst najdeme pstup k smyslu sn, kter obsahuj slova se stejnmi
zatenmi psmeny a podobnou stavbou.
16) Srv. s Haffnerem a Spittou.
17) Duchapln mystik Du Pel, jeden z neetnch autor, kter bych chtl odprosit za jejich
zanedbn v dvjch vydnch tto knihy, k. e branou metafyzice, pokud se tk
lovka, nen bdn, nbr sen (Philosophie der Mystik, str. 59.).
18) Dal literatura a kritick rozbor tchto problm v pask dizertaci Tobowolsk (1900).
19) Srv. s tm kritiku u H. Ellise, World of Dreams, p. 268.
20) Grundziige des Systems der Anthropologie. Erlangen 1850 (podle Spitty).
21) Das Traumleben und seine Deutung. 1868 (u Spitty, str. 192).
22) Nen bez zajmavosti dovdt se. jak stanovisko k naemu problmu zaujmala svat
inkvizice. V "Tractatu de officio sanctissimae inquisitionis" Tome Careny, ly-onsk vydn,
je toto msto: "Vyslovuje-li nkdo kacsk mylenky ve snu, budi to pro inkvizitory
podntem, aby zkoumali jeho zpsob ivota, nebo za spnku se vrac to, m se nkdo
zabval ve dne." (Dr. Ehniger, S. Urban, vcarsko.)
23) Docela podobn se vyjaduje bsnk Anatole France (Lys rouge): Co vidme v noci, jsou
neastn zbytky toho, co jsme zanedbvali za bdn. Sen je asto odplatou vc, ktermi jsme
pohrdali, nebo vitkou oputnch bytost.
24) Pozdj autoi, kte se zabvaj tmito vztahy, jsou: Fr, Ideler, Lasgue, Pi-chon,
Rgis, Vespa, Giessler, Kazodowsky, Pachantoni aj. ,
25) V tomto zpracovn (1930) je vynechn. '
26) H. Swoboda, Die Perioden des menschlichen Organismti 1904. "'
27) Srv. "Josef Popper-Lynkeus und die Theorie des TrauiMW" (1923) V XI. V. mch
..GesammelteSchriften". , ,>,..'
61
2. Metoda vkladu sn
Rozbor snovho vzoru
Nadpis, kterm jsem oznail sv pojednn, dv poznat, na kterou tradici v pojmn sn
bych chtl navzat. Zamlm ukzat, e sny se daj vyloit, a pspvky k objasnn prv
projednvanch problm snu mohou vyplynout jen eventuln jako vedlej vtek z een
mho vlastnho kolu. Pedpokladem, e se sny daj vyloit, se rzem ocitm v rozporu s
vldnouc teori o snu, ba se vemi teoriemi o snu krom Schernerovy, nebo "vykldat sen"
znamen udvat jeho "smysl", nahrazovat jej nm, co se jako rovnocenn, pln hodnotn
lnek vazuje do zetzen naich duevnch kon. Ale vdeck teorie snu nemaj, jak jsme
se dovdli, msto pro problm vkladu sn, nebo sen pro n vbec nen duevnm konem,
ale tlesnm pochodem, kter se ohlauje znamenmi v duevnm aparte. Jin bylo ve vech
dobch mnn laik. To pouv svho dobrho prva postupovat nedsledn, ale akoli
piznv, e sen je nepochopiteln a absurdn, neme se pece odhodlat, aby mu odpralo
jakkoli vznam. Vedeno temnm tuenm, pece, zd se, pedpokld, e sen m smysl,
tebae skryt, e je uren k nahrazovn jinho mylenkovho pochodu a e zle jen na
sprvnm odhalovn tto nhrady, abychom dospli ke skrytmu vznamu snu.
Laici se proto odjakiva snaili "vykldat" sny a pitom pouvali dvou metod. Prvn z tchto
postup m na mysli snov obsah jako celek a pokou se nahradit jej obsahem jinm,
srozumitelnm a v nkterch smrech obdobnm. Toto je symbolick vklad sn; ztroskotv
ovem pedem na snech, je nejsou pouze nesrozumiteln, ale tak zamotan. Pkladem
tohoto postupu je vklad, kterho uil biblick Josef na faranv sen. Sedm tlustch krav, po
nich pichz sedm hubench, kter pohlt prv, to je pro symbolickou vtbu nhradou
sedmi let hladu v Egypt, je pohlt veker nadbytek, kter vytvoilo sedm let rodnch.
Vtina umlch sn, vytvoench bsnky, je urena k takovmu vkladu, nebo podv
mylenky pojat bsnkem v pestrojen, kter je voleno tak, aby se hodilo k charakterm
naeho snn, znmm ze zkuenosti." Mnn, e se sen zabv pevn budoucnost, jej
utven pedem tu - zbytek prorockho vznamu, kter byl kdysi snn pikldn - se pak
stv pohnutkou, aby byl symbolickm vkladem nalezen smysl snu pomoc slvka "stane
se" promtnut do budoucnosti.
Jak najt cestu k takovmu symbolickmu vkladu, tomu ovem vyuovat nelze. Zdar zvis
na vtipnm npadu, bezprostedn intuici, a proto byl symbolick vklad sn poven na
umn, kter, jak se zdlo,
souviselo se zvltnm nadnm.2' K takovmu nroku se druh z populrnch metod vkladu
sn nehls. Dala by se oznait za metodu "ifrovac", jeliko zachz se snem jako s jakmsi
tajnm psmem, ve kterm se kad znak podle pevnho kle pekld na jin znak znmho
vznamu. Snil jsem nap. o dopise, ale tak o pohbu apod.; nue, dvm se do "sne" a
nachzm tam, e "dopis" je nutno peloit slovem "mrzutost" a "poheb" slovem
"zasnouben". Mn je pak ponechno na vli, abych z hesel, kter jsem deifroval, vytvoil
njakou souvislost, kterou zase chpu jako budouc. Zajmav obmna tohoto ifrovacho
postupu, kter opravuje jeho rz ryze mechanickho pekldn, je obsaena ve spise
Artemidora Daldiskho o vkladu sn.3) Zde se nepihl jen k snovmu obsahu, ale i k
osob a ivotnm pomrm sncho, take t snov prvek m pro bohe, enatho, enka
jin vznam ne pro chudho, svobodnho a teba obchodnka. Podstatou tohoto postupu pak
je, e se vykladask prce neobrac k celku snu, ale ke kad sti snovho obsahu zvl,
jako by sen byl konglomertem, v nm kad lomek horniny vyaduje zvltn uren.
Popud k vytvoen ifrovac metody dozajista vyel z nesouvislch a zapletench sn.4'
Pokud se tk vdeckho eten o tomto tmatu, nelze ani okamik pochybovat o
neupotebitelnosti obou populrnch zpsob vkladu. Symbolick metoda je co do pouvn
omezena a ned se vyloit veobecn. U ifrovac metody by vechno zleelo na tom, aby
"kl", sn, byl spolehliv, a pro to chyb jakkoli zruky. Byli bychom v pokuen pitakat
filosofm a psychiatrm a spolu s nimi krtnout problm vkladu sn jako kol zdnliv.5'
J jsem se vak pesvdil o nem jinm. Musel jsem poznat, e tu mme opt jeden z dosti
astch ppad, v nich se prastar, tvrdojn zachovvan vra lidu piblila pravd vce
ne soud dnes platn vdy. Musm tvrdit, e sen m skuten vznam a e je pi vkladu sn
mon vdeck postup. K jeho poznn jsem dospl takto:
Po lta se v terapeutickm myslu zabvm rozeovnm jistch psy-chopatologickch
tvar, hysterickch fobi, nutkavch pedstav aj.; toti od t doby, co vm z vznamnho
sdlen Josefa Breuera, e se u tchto tvar, kter jsou pociovny jako chorobn pznaky,
rozeen kryje s odstrannm.6' Nalezneme-li v duevnm ivot nemocnho prvky, ze
kterch takov patologick pedstava vzela, rozpadne se zrove pedstava a nemocn je od
n osvobozen. Pi bezmocnosti naich ostatnch terapeutickch snah a s pihldnutm k
zhadnosti tchto stav mne lkalo, abych cestou, zahjenou Breuerem, pronikal pes veker
svzele a k plnmu vysvtlen. Jak se poslze vytvela technika tohoto postupu a jakch
vsledk doshlo toto sil, o tom podm podrobnou zprvu jindy. Bhem tchto
psychoanalytickch studi jsem narazil na vklad
62
63
sn. Pacienti, kte se zavzali sdlovat mi vechny npady a mylenky, je se jim vnut k
uritmu tmatu, mi vyprvli sv sny a tak m pouili, e sen bv nkdy vsunut do
psychickho zetzen, kter meme nazpt od patologick pedstavy sledovat ve
vzpomnce. Bylo nasnad vyetovat i sen jako pznak a pout metody vkladu,
vypracovan pro pznaky.
K tomu je teba jist psychick pprava nemocnho. Usilujeme o dvoj: o stupovn jeho
pozornosti kjeho psychickm vjemm a o vylouen kritiky, kterou jindy prosv vynoujc
se mylenky. Za elem sebe-pozorovn se soustednou pozornost je vhodn, aby zaujal
klidnou polohu a zavel oi; vslovn mu musme uloit, aby se zekl kritiky vnmanch
mylenkovch tvar. ekneme mu tedy, e spch psychoanalzy zvis na tom, zda si bude
vmat veho a sdlovat vechno, co mu pipadne na mysl, a zda se snad ned svst, aby
potlail jeden npad, protoe jej m za nedleit nebo nepslun k tmatu, a druh, protoe
se mu zd nesmysln. K svm npadm se mus chovat zcela nestrann; nebo prv kritika
by byla vinna, kdyby se mu nepodailo najt hledan rozeen snu, nutkav pedstavy apod.
Pi psychoanalytick prci jsem pozoroval, e stav mue, kter peml, je docela jin ne
stav toho, kdo pozoruje sv psychick pochody. Psychick innost hraje pi pemlen vt
lohu ne pi nejbedlivjm sebepozorovn, o em tak svd napjat vzhled a svratl
elo pemlejcho na rozdl od mimickho klidu sebepozorovatele. V obou ppadech mus
bt soustedna pozornost, ale pemlejc krom toho vykonv kritiku, j zamt nkter
vynoujc se npady, kdy je postihl, druh prost peruuje, take nesleduje mylenkov
cesty, kter by otevraly, k jinm se chov tak, e se vbec nestanou vdommi, e jsou tedy
potlaeny dve, ne je postihl. Proti tomu sebepozorovatel m jedinou prci, aby potlaoval
kritiku; jestlie se mu to zda, pijdou mu na mysl nessln npady, kter by jinak zstaly
nepostiiteln. S pomoc tohoto materilu, nov zskanho sebepozorovnm, lze provst
vklad patologickch mylenek i snovch tvar. Jak vidno, jde o vytvoen psychickho
stavu, kter se stavem ped usnutm (a dozajista tak s hypnotickm) spojuje jist obdoba v
rozdlen psychick energie (pohybliv pozornosti). Pi usnn se objevuj "pedstavy
nechtn", protoe ochabuje jist voln (a nepochybn tak kritick) innost, kterou psobme
na prbh svch pedstav; za pinu tohoto ochabnut zpravidla uvdme "navu"; vynoujc
se nechtn pedstavy se promuj ve vizuln a akustick obrazy. (Srovnej poznmky
Schleiermacherovy aj.)7). Pi stavu, kter pouvme k analze sn a patologickch
mylenek, se mysln a svobodn zkme on innosti a pouvme ueten psychick
energie (anebo jej sti) k pozornmu sledovn nyn se vynoujcch nechtnch mylenek,
kter si zachovvaj svj rz pedstav (toto je rozdl proti stavu pi usnn). Tak promujeme
"nechtn" pedstavy ve "chtn".
64
Zde poadovan zamen k zdnliv voln se vynoujcm npadm a souasn zeknut se
kritiky, jindy na nich provdn, nebv, zd se, pro nkter osoby snadn. "Nechtn
pedstavy" rozpoutvaj nejprud odpor, kter jim chce brnit ve vynoovn. Chceme-li vit
naemu velkmu bsnku-filosofu Fr. Schillerovi, mus zcela podobn zamen bt tak
podmnkou bsnick tvorby. Na jednom mst sv korespondence s Kornerem, kter vyptral
Otto Rank, odpovd Schiller na ptelv stesk po nedostaten tvoivosti: "Pinou tvho
stesku je, zd se mi, pouto, kterm tvj rozum svr tvou obrazotvornost. Musm tu nadhodit
jednu mylenku a znzornit ji podobenstvm. Zd se, e nen dobr a e kod tvrmu dlu
due, kdy rozum, abych tak ekl ji v branch, pli psn zkoum pichzejc ideje. Jedna
idea, pozorovna osamocen, me bt velmi bezvznamn a velmi dobrodrun, ale mon,
e nabude dleitosti druhou idej, kter pijde po n, mon, e ve spojen s jinmi, kter jsou
teba stejn poetil, bude lnkem velmi elnm: -To vechno neme rozum posoudit,
neuchov-li si ji potud, a si ji prohldne ve spojen s tmito jinmi idejemi. Avak u tvr
hlavy, zd se mi, odvolal rozum svou str od bran, ideje se pihrnuj jedna pes druhou, a
teprve potom si rozum prohl a zkoum velikou hromadu. - Vy, pni kritikov a jakkoli se
nazvte, vy se stydte nebo bojte okamit, pechodn poetilosti, kter se vyskytuje u vech
pravch tvrc a jej krat nebo del trvn odliuje myslcho umlce od snlka. Odtud vae
stesky nad neplodnost, ponvad pli zhy zavrhujete a pli psn vybrte." (Dopis z 1.
prosince 1788.)
A pece "takov odvoln stre od bran rozumu" jak to nazv Schiller, takov uveden se do
stavu nekritickho sebepozorovn, nen vbec tk.
Vtina mch pacient toho dociluje po prvnm pouen; j sm to dovedu velmi dokonale,
pomhm-li si pitom sepisovnm svch npad. Mnostv psychick energie, o n takto
sniujeme kritickou innost, a kterm meme zvyovat intenzitu sebepozorovn, znan
kols podle tmatu, je m bt zachyceno pozornost.
Prvn krok pi pouvn tohoto postupu u, e nememe dlat pedmtem pozornosti sen
jakoto celek, ale jen jednotliv sti jeho obsahu. Ti-li se dosud nepouenho pacienta: Co
vs k tomuto snu napad? zpravidla ve svm duevnm zornm poli nic nezachyt. Musm mu
sen pedloit rozkouskovan, pak dod ke kadmu kusu adu npad, kter lze oznait za
skryt ("postrann") mylenky tto sti snu. V tto prv dleit podmnce se tedy mnou
provozovan metoda vkladu sn ji li od populrn, historicky a mticky proslul metody
symbolick a bl druh, "ifrovac metod". Jako tato vykld jednotlivosti, nikoli hned
celek; jako tato od potku chpe sen jako nco sloenho, jako konglomert psychickch
tvar.
65
Bhem svch psychoanalz neurotik jsem vyloil asi ji vce ne tisc sn, ale tohoto
materilu bych tu nechtl pout k vodu do techniky a nauky o vkladu sn. Nehledm-li k
tomu, e bych se vystavil nmitce, e jde pece o sny neuropat, ze kterch nelze usuzovat na
sny lid zdravch, nut mne k jejich zavren jet jin dvod. Tma, k nmu tyto sny
smuj, je ovem vdy chorobopis t kter neurzy. Proto by kad sen vyadoval pli
dlouh vod a proniknut do podstaty a etiologickch podmnek psychoneurz, tedy do
pedmt, kter jsou samy o sob nov a krajn podivn a odvrtily by tud pozornost od
problmu snu. J vak naopak zamlm vykonat rozeovnm sn pedbnou prci pro
rozlutn obtnjch problm psychologie neurz. Zeknu-li se vak sn neurotik, svho
hlavnho materilu, nesmm se zbytkem zachzet pli vybrav. Zbvaj jen jet sny, kter
mi pleitostn vyprvli zdrav znm, anebo kter se uvdj jako pklady v literatue o
snovm ivot. Bohuel mi u vech tchto sn chyb analza, bez n nemohu najt smysl snu.
Mj postup nen pece tak pohodln jako u populrn metody ifrovac, kter pekld dan
snov obsah podle ustlenho kle; naopak potm s tm, e t snov obsah me u
rznch osob a v rzn souvislosti skrvat tak jin smysl. Jsem tedy odkzn na sv vlastn
sny jakoto hojn a pohodln materil, kter pochz od osoby piblin normln a vztahuje
se na rozmanit phody dennho ivota. Dozajista se budou proti mn uvdt pochyby o
spolehlivosti takovch vlastnch analz: e pitom vbec nen vylouena libovle. Podle
mho soudu jsou okolnosti pi sebepozorovn spe pznivj ne pi pozorovn druhch;
jist smme zkusit, jak daleko ns ve vkladu sn dovede vlastn analza. Jin obte musm
pekonvat ve svm nitru. Pochopiteln se ostchme obtovat tolik intimnost ze svho
duevnho ivota a ani se nectme zajitni proti chybnmu vkladu cizmi lidmi. Ale
musme bt s to, abychom se pes to penesli. Delboeuf pe: "Kad psycholog je povinen
piznat se i k svm slabostem, mysl-li, e tak vrhne svtlo na njak temn problm." A tak
tenv poten zjem o indiskrtnosti, kterch se musm dopustit, velmi brzy, doufm,
ustoup vlunmu zahloubn do takto osvtlovanch psychologickch problm.8'
Vyhledvm tedy jeden ze svch vlastnch sn a osvtlm na nm svj zpsob vkladu.
Kad takov sen vyaduje vod. Nyn vak musm tene dat, aby se na drahnou chvli
ztotonil s mmi zjmy a se mnou se ponoil do nejmench drobnost dennho ivota, nebo
takov penos nezbytn vyaduje zjem o skryt vznam sn.
vodn zprva
V lt roku 1895 jsem psychoanalyticky oetoval mladou dmu, kter se velmi ptelsky
stkala se mnou a mou rodinou. Je pochopiteln, e
takov prolnn vztah me bt zdrojem etnch rozilen pro lkae, zejmna pro
psychoterapeuta. Osobn lkav zjem je vt, jeho autorita men. Nespch by mohl
pokodit star ptelstv s pbuznmi nemocnho. Lba skonila stenm spchem,
pacientka se zbavila hysterick zkosti, ale ne vech tlesnch pznak. Tehdy jsem jet
nebyl docela jist v kriterich, kter oznauj konen vyzen hysterickho cho-robopisu, a
oekval jsem od nemocn een, je se j nezdlo pijateln. V takov nesjednocenosti jsme
peruili oetovn, protoe bylo lto. -Jednoho dne mne navtvil mlad kolega, jeden z
mch nejblich ptel, kter pedtm navtvil pacientku - Irmu - a jej rodinu na letnm byt.
Ptal jsem se ho, co soud o jejm stavu, a on odpovdl: Da se j lpe, ale ne docela dobe.
Pamatuji se, e mne slova mho ptele Otty nebo tn, kterm byla vyslovena, zlobily. Zdlo
se mi, e z nich slym vtku, jako bych byl snad pacientce pli mnoho sliboval, a domnl
Ottovo zaujet stanoviska proti mn jsem si vykldal - prvem i neprvem - vlivem
pbuznch nemocn, kte podle mho domnn nikdy nepli mmu oetovn. Ostatn jsem
si svj trapn pocit vbec neujasnil, ani jsem jej nijak neprojevil. Jet t veer jsem sepsal
Irmin chorobopis, abych ho, jakoby k ospravedlnn, pedal dr. M-ovi, jednomu z naich
spolench ptel, osobnosti, kter byla tehdy smrodatn v naem kruhu. V noci (spe asi
rno) po tomto veeru jsem ml sen, kter byl sepsn bezprostedn po procitnut.9)
Sen z 23. na 24. ervenec 1895
Velik hala - mnoho host, kter vtme. - Mezi nimi Irma, kterou ihned odvdm stranou,
abych jaksi odpovdl na jej dopis a vytkl j, e jet nepijala "een". km j: M-li jet
bolesti, je to vskutku jen tvoje vina. - Odpovd: Kdybys vdl, jak mm nyn bolesti v krku,
aludku a bie, svr m to. - Lekm se a prohlm si ji. Vypad bled a napuchle; myslm si:
pece tu snad pehlm nco organickho. Vedu ji k oknu a dvm se j do krku. Pitom se
ponkud zdrh jako eny, nosc uml chrup. Myslm si, e to pece nem zapoteb. -
Vskutku, sta se pak daj dobe otevt, vpravo nalzm velikou blou skvrnu a na jinm mst
vidm na podivuhodn stoench tvarech, kter jsou zejm utvoeny podle vzoru nosnch
lastur, rozshl bloedpkvary. -Rychle pivolvm dr. M-a, jen prohldku opakuje a
potvrzuje... Dr. M. vypad docela jinak, ne jindy; je velice bled, kulh, na brad nem
vousy... Mj ptel Otto stoj ted tak vedle n a ptel Leopold j poklepv pes ivtek a
prav: Vlevo dole m ztemnn, rovn ukazuje na infiltrovanou st ke na levm rameni
(co j, a m aty, ctm jako on)... M. prav: Nepochybn je to infekce, ale to nevad; jet k
tomu pistoup dysenterie a jed se vylou... Tak bezprostedn vme, z eho
66
67
tato infekce vzela. Ptel Otto j nedvno, kdy j nebylo dobe, dal injekci propylovho
prepartu, propylen ... kyselina propionov... trimethylamin (jeho, vzorec vidm tun
vytitn ped sebou)... Takov injekce nedvme tak lehkovn... Je tak pravdpodobn,
e stkaka nebyla ist.
Tento sen m ped mnoha jinmi sny jednu pednost. Ihned je jasn, na jak udlosti
poslednho dne navazuje a jakm tmatem se obr. vodn zprva o tom informuje. Sdlen,
kter jsem o Irmin stavu obdrel od Otty, chorobopis, kter jsem sepisoval hluboko do noci,
zamstnvaly mou duevn innost tak za spnku. Pesto asi nikdo, kdo vzal na vdom
vodn zprvu a obsah snu, neme tuit, co sen znamen. Ani j to nevm. Podivuji se
chorobnm pznakm, na kter si Irma ve snu stuje, protoe to nejsou tyt, pro kter jsem
ji oetoval. Usmvm se pi pomylen na nesmyslnou mylenku o injekci kyseliny
propionov a na tchu, kterou vyslovuje dr. M. Sen se mi ke konci zd temnj a hutnj
ne na potku. Abych poznal vznam veho uvedenho, musm se odhodlat k zevrubn
analze.
Rozbor
Hala - mnoho host, kter vtme. V tomto lt jsme bydleli v Bellevue, osamocenm dom na
jednom z vrk, kter se poj ke Kahlenbergu. Dm byl kdysi uren za zbavn podnik, odtud
m kromobyejn vysok sn na zpsob hal. Sen tak vznikl v Bellevue, a to nkolik dn
ped narozeninami m eny. Ve dne vyslovila m ena oekvn, e k jejm narozeninm k
nm pijde na nvtvu nkolik ptel, mezi nimi tak Irma. Sen tedy pedjm tuto situaci:
Jsou narozeniny m eny a vtme mnoho lid, mezi nimi Irmu, jako hosty ve velik hale
Bellevue.
Vytkm Irm, e nepijala een; km j: M-li jet bolesti, je to jen tvoje vina. To bych
j mohl ci, nebo jsem j to ekl, tak za bdn. Tehdy jsem byl jet toho nzoru (jeho
nesprvnost jsem poznal pozdji), e se mj kol vyerpv tm, e sdlm nemocnm skryt
smysl jejich pznak; zda toto een pak pijmou nebo nepijmou, a na tom zvisel spch,
za to jsem se ji nepovaoval odpovdnm. Tento nyn astn pekonan omyl mi usnadnil
ivobyt v dob, kdy jsem pes vekerou svou nevyhnutelnou neznalost ml vyrbt lebn
spchy. - Avak na vt, kterou km ve snu Irm, poznvm, e pedevm nechci bt
vinen bolestmi, je jet m. Je-li to Irminou vlastn vinou, neme to bt mou. Nese se snad
mysl snu tmto smrem?
Irminy stesky; bolesti v krku, bie a aludku, svr ji to. Bolesti v aludku patily k
pznakovmu komplexu m pacientky, nebyly vak pli pronikav; spe si stovala na
pocity nevolnosti a oklivosti. Bo-
68
leti v krku, v bie, svrn v hrdle mly u n sotva njak vznam. Divm se, pro jsem se ve
snu odhodlal k tomuto vbru pznak, ale v tomto okamiku na to nemohu pijt.
Vypad bled a napuchle. M pacientka byla vdycky rov. Tum, e sej tu podsunuje
njak jin osoba.
Lekm se pi pomylen, e jsem pece jen pehldl organickou chorobu. To je, jak mi ten
rd uv, nikdy neutuchajc zkost odbornho lkae, kter vd tm vlun neurotiky a je
zvykl pitat hysterii mnoho jev, je jin lkai oetuj jako organick. Na druh stran se
mne - nevm pro - zmocuj temn pochybnosti, zda moje leknut je docela upmn. Maj-li
Irminy bolesti piny organick, nejsem povinen je vylit. M lba pece odstrauje jen
bolesti hysterick. Vlastn se mi tedy zd, e si snad omyl v diagnze peji; pak by byla
odklizena tak vtka nespchu.
Vedu ji k oknu, abych se j podval do krku. Ponkud se zdrh, jako eny, kter maj falen
zuby. Myslm si, e to pece nem zapoteb. Nikdy jsem u Irmy neml dvod prohlet stn
dutinu. Dj ve snu mi pipomn ped asem provedenou prohldku vychovatelky, kter zprvu
psobila dojmem mladistv krsky, ale pi otevrn st se snaila zakrt svj chrup. K
tomuto ppadu se pidruuj jin vzpomnky na lkask prohldky a na mal tajemstv, je
jsou pi nich, k nelibosti obou astnk, odhalovna. -To pece nem zapoteb, je asi
pedevm kompliment pro Irmu; tum vak jet jin vznam. Pi bedliv analze ctme,
zda jsme skryt mylenky, kter lze oekvat, vyerpali nebo ne. Zpsob, jakm stoj Irma u
okna, mn nhle pipomn jin zitek. Irma m dvrnou ptelkyni, kter si velmi vysoko
cenm. Kdy jsem ji jednou veer navtvil, nael jsem ji v situaci u okna, reprodukovan
snem, a jej lka, t dr. M., prohlsil, e m difteritick povlak. A osoba dr. M-a i povlak se
v dalm prbhu snu vracej. Nyn mne napad, e jsem v poslednch mscch nabyl dobrch
dvod k pedpokladu, e tato druh dma je rovn hysterick. Ba, Irma sama mn to
prozradila. Co vak vm o jejch stavech? Prv to jedin, e trp hysterickm dvenm jako
Irma ve snu. Svou pacientku jsem tedy ve snu nahradil jej ptelkyn. Nyn si vzpomnm, e
jsem si mnohdy pohrval s domnnkou, e by m tato dma mohla rovn podat, abych ji
zbavil jejch pznak. Ale pak jsem to sm povaoval za nepravdpodobn, nebo je velmi
zdrenliv. Zdrh se, jak ukazuje sen. Jin vysvtlen by bylo, e to pece nem zapoteb;
skuten se dosud ukzala dosti siln, aby sv stavy zvldla bez ciz pomoci. Nyn jet zbv
jen nkolik rys, kter nemohu umstit ani u Irmy, ani ujej ptelkyn: bled, napuchl,
falen zuby. Falen zuby mne pivedly k on vychovatelce; te jsem naklonn spokojit se s
falenmi zuby. Pak m napad jin osoba, na kterou by ony rysy mohly naret.
69
Ani ta nen mou pacientkou a j bych si nepl ji oetovat, protoe jsem zpozoroval, e se
pede mnou styd, a protoe ji nepovauji za povolnou pacientku. Obyejn je bled, a kdy
kdysi mla obzvlt dobr asy, byla napuchl.10' Srovnval jsem tedy svou pacientku Irmu
s dvma jinmi osobami, kter by se rovn zdrhaly, kdybych je ml oetovat. Jak smysl
me mt, e jsem ji ve snu zamnil za jej ptelkyni? Teba ten, e bych si zmnu pl; bu
ve mn ptelkyn bud silnj sympatie, nebo mm vy mnn o jej inteligenci. Povauji
toti Irmu za nerozumnou, nebo nepijm m een. Ptelkyn by byla chytej, spe by
tedy povolila. Vskutku, sta se pak daj dobe otevt; vyprvla by vce ne Irma.10
To, co vidm v krku: blou skvrnu a pkvary na nosnch lasturch. Bl skvrna mi pipomn
difteritis a tud Irminu ptelkyni, tak vak tk onemocnn m nejstar dcery ped
necelmi dvma roky a vekerou hrzu onch zlch as. Pkvary na nosnch lasturch m
upozoruj na starost o vlastn zdrav. asto jsem tehdy pouval kokain, abych potlail
nepjemn zduen nosu, a ped nkolika dny jsem se dovdl, e si jedna pacientka, kter
mne v tom napodobovala, zpsobila rozshlou nekrzu nosn sliznice. Doporuovn kokainu,
kter roku 1885 vylo ode mn, mi vyneslo tk vtky. Jeden mj drah, v roce 1895 ji
mrtv, ptel zneuvnm tohoto lku urychlil svou zkzu.
Rychle pivolvm dr. M-a, jen prohldku opakuje. To by prost odpovdalo postaven, kter
M. mezi nmi zaujmal. Ale slovo "rychle" je dosti npadn, aby si dalo zvltn vysvtlen.
Pipomn mn to smutn lkask proitek. Kdysi jsem nkolikrt opakovanm pedpisem
lku, kter byl tehdy jet povaovn za nekodn (sulfonalu), vyvolal tkou otravu u jedn
nemocn a pak jsem rychle podal o pomoc tohoto starho, zkuenjho kolegu. e mm na
mysli skuten tento ppad, potvrzuje jedna vedlej okolnost. Nemocn, kter podlehla
otrav, mla stejn jmno jako moje nejstar dcera. Dosud jsem na to nikdy nemyslel; nyn
mi to pipad tm jako odplata osudu. Jako by nahrazovn osob mlo pokraovat v jinm
smyslu: tato Matylda za onu Matyldu; oko za oko, zub za zub. Je to, jako bych vyhledval
vechny pleitosti, ze kterch bych mohl vyvozovat a vytat si nedostatek lkask
svdomitosti.
Dr. M. je bled, nem na brad vousy a kulh. To je sprvn potud, e jeho patn vzezen
asto psob starosti jeho ptelm. Druh dv vlastnosti pat urit k jin osob. Napad m
mj star bratr, ijc v zahrani, kter m oholenou bradu a ktermu se, pamatuji-li se dobe,
M. ze snu celkem podobal. Ped nkolika dny dola o nm zprva, e pro kloubov
onemocnn v kyli kulh. Jist je njak dvod, pro ob osoby ve snu sluuji v jedinou.
Skuten se rozpomnm, e jsem byl na oba
70
rozmrzel z podobnch dvod. Oba odmtli jist nvrh, kter jsem jim v posledn dob
uinil.
Ptel Otto stoj te vedle nemocn a ptel Leopold ji prohl a zjiuje ztemnn vlevo dole.
Ptel Leopold je rovn lka a Ottv pbuzn. Osud promnil oba, protoe pracuj v tm
oboru, v konkurenty, kte jsou spolu neustle srovnvni. Oba mi po lta asistovali, kdy
jsem jet vedl ordinaci pro nervov chor dti. Scny, jako tato reprodukovan snem, se tam
pi-hzely asto. Zatmco jsem j s Ottou rokoval o diagnze njakho ppadu, Leopold
prohldl dt znovu a dodal neoekvan pspvek k rozhodnut. Mezi nimi byl prost takov
povahov rozdl jako mezi inspektorem Brsi-gem a jeho ptelem Karlem. Prv se
vyznaoval hbitost, druh byl pomal, obezel, ale dkladn. Kladu-li ve snu Ottu a
opatrnho Leopolda proti sob, pak patrn proto, abych tm vychvaloval Leopolda. Je to
podobn srovnvn jako shora uveden srovnn neposlun pacientky Irmy s jej ptelkyn,
kterou povauji za chytej. Nyn si tak vmm jedn z kolej, po kterch se sune spojovn
mylenek ve snu: od nemocnho dtte k stavu pro chor dti. - Ztemnn vlevo dole se
shoduje, takov mm dojem, se vemi podrobnostmi uritho ppadu, v nm m Leopold
pekvapil svou dkladnost. Krom toho mi tane na mysli jaksi metastatick onemocnn, ale
mohl by to bt tak vztah k on pacientce, kterou bych chtl oetovat msto Irmy. Tato dma
toti, pokud mm o tom pehled, simuluje tuberkulzu.
Infiltrovan st ke na levm rameni. Okamit vm, e je to mj vlastn revmatismus v
rameni, kter pravideln ctm, kdy jsem bdl hluboko do noci. Slovn znn ve snuje tak
dvojznan: co j ... ctm jako on. Ctm na vlastnm tle, toto je mnno. Ostatn je mi
npadn, jak neobvykle zn oznaen "infiltrovan st ke". Na "infiltraci vlevo vzadu
nahoe" jsme zvykl; tkala by se plic, a tud zase tuberkulzy.
A m aty. To je jen vsuvka. Dti v stavu jsme ovem prohleli odstrojen; jde tu o njak
rozdl proti zpsobu, jakm je teba vyetovat dospl pacientky. O vynikajcm klinikovi se
vypravovalo, e sv pacientky fyzikln vyetoval vdycky jen v atech. Ostatn je mi
nejasn, a upmn eeno, nemm chu se tm obrat zevrubnji.
Dr. M. k: Je to infekce, ale to nevad. Jet k tomu pistoup dysenterie a jed se vylou.
Zprvu se mi to zd smn, ale musm to, jako vechno ostatn, peliv rozebrat. Pi blim
zkoumn se pece ukazuje jaksi smysl. To, co jsem u pacientky zjistil, byla mstn difteritis.
Z doby onemocnn sv dcery se pamatuji na rozpravu o difteritis a difterii. Ta je celkovou
infekc, kter vychz z mstn difteritis. Takovou celkovou infekci prokazuje Leopold
ztemnnm, z nho lze tedy usuzovat na metastatick loiska. J si vak myslm, e se prv
pi difterii takov metastase nevyskytuj. Spe mi pipomnaj pyemii.
i 71
To nevad je tchou. Myslm, e se do souvislosti vleuje takto: Posledn st snu mla za
obsah, e pacientiny bolesti pochzej z tk organick choroby. Tum, e tak tm chci jen
ze sebe svalit vinu. Za trvn difteritick choroby nelze init odpovdnou psychickou lbu.
Ale pece se stydm za to, e Irm podkldm tak tkou nemoc jen a jen proto, abych se
zbavil viny. Vypad to tak ukrutn. Potebuji tedy ujitn, e to dobe dopadne, a nebyla to,
zd se mi, volba patn, kdy jsem vloil tchu do st prv osob dr. M-a. Povznm se tu
vak nad sen, a to vyaduje vysvtlen.
Ale pro je tato tcha tak nesmysln?
Dysenterie: Jaksi vzdlen teoretick pedstava, e chorobn ltky lze odstranit stevem.
Chci se tm posmvat dalekoshlmu vysvtlovn a podivnmu sluovn patologickch
pznak, jm vynikal dr. M.? K dysenterii mne jet napad nco jinho. Ped nkolika
msci jsem pijal do oetovn mladho mue, kter trpl podivnmi obtemi se stolic a
kterho jin kolegov oetovali jako ppad "chudokrevnosti s podvivou". Poznal jsem, e
jde o hysterii, ale nechtl jsem na nm zkouet svou psychoterapii a doporuil jsem mu cestu
po moi. Ped nkolika dny jsem od nho obdrel zoufal dopis z Egypta, e tu pestl nov
zchvat, kter lka prohlsil za dysenterii. Domnvm se sice, e diagnza je jen omylem
neznalho kolegy, kter se nechal olit hysteri; ale nemohl jsem se pece zbavit vitky, e
jsem nemocnho uvedl do situace, v n si mohl k stevn hysterick chorob pivodit jet
teba organickou. Dysenterie pak zn podobn jako difterie, jej nzev se ve snu nevyskytuje.
Jist, mus tomu tak bt, e se tnou prognzou: Jet k tomu pistoup dysenterie atd.
vysmvm dr. M-ovi, nebo se rozpomnm, e kdysi ped nkolika lety se smchem nco
podobnho vyprvl o jednom kolegovi. Byl pivoln ke konzultaci s tmto kolegou k
tkmu pacientovi a zdlo se mu nutn upozornit druhho, kter byl pln nadje, e nachz v
pacientov moi blkovinu. Ale kolega se nenechal zmst a klidn odpovdl: Pane kolego, to
nevad, tahle blkovina se ji vylou! - Nepochybuji tedy u o tom, e tato st snu obsahuje
vsmch kolegm, neznalm hysterie. Jako na potvrzen mi problesklo mysl: Copak dr. M.
v, e se tak chorobn jevy jeho pacientky, Irminy ptelkyn, pro kter se obv
tuberkulzy, zakldaj na hysterii? Poznal tuto hysterii, nebo j "naltl"?
Ale z jak pohnutky se chovm tak patn k tomuto pteli? To je velmi prost: dr. M.
souhlas s mm "eenm" u Irmy stejn mlo jako Irma sama. V tomto snu jsem se tedy
pomstil dvma osobm, a to Irm - slovy: M-li jet bolesti, je to jen tvoje vina - a dr. M-
ovi slovnm znnm nesmysln tchy, kterou jsem mu vloil do st.
72
Bezprostedn vme, z eho infekce vzela. Toto bezprostedn vdn ve snu je pozoruhodn.
O chvli dve jsme to jet nevdli, protoe infekci prokzal teprve Leopold.
Ptel Ottoj dal, kdy j nebylo dobe, injekci. Otto skuten vyprvl, e byl za svho
krtkho pobytu u Irminy rodiny povoln do sousednho hotelu, aby tam nkomu, komu nhle
nebylo dobe, dal injekci. Injekce mi opt pipomnaj neastnho ptele, kter se otrvil
kokainem. Poradil jsem mu tento prostedek jen k vnitnmu uvn pro dobu morfiov
abstinenn lby, on si vak neprodlen dal kokainov injekce.
Propylov prepart... propylen... kyselina propionov. Jak jsem se k tomu jen dostal? Tho
veera, po nm jsem psal chorobopis a potom ml tento sen, otevela m ena likrovou
lhev, na kter bylo napsno "Ananas"12' a kterou nm daroval ptel Otto. Ml toti zvyk
pinet pi kad pleitosti dary; doufm, e ho z toho jednou vyl njak ena. Tento
likr pchl piboudlinou, take jsem se zdrhal napt. M ena mnila: tuto lhev darujeme
sluebnm, aj, jet opatrnj, jsem j to zakzal, lidumiln podotkaje, e se ani ony nemaj
otrvit. Pach piboudliny (amyl...) vzbudil patrn ve mn vzpomnku na celou adu: propyl,
metyl atd., kter dodala snu propylenov preparty. Pitom jsem provedl jedno nahrazen, snil
jsem o propylu, kdy jsem pedtm ichal amyl, ale takov nahrazen jsou snad prv v
organick chemii ppustn.
Trimethylamin. Ve snu vidm jasn chemick vzorec tto ltky, co nepochybn svd o
velik nmaze m pamti, a vzorec je vytitn tun, jako by mlo bt z kontextu vyzdvieno
nco obzvlt dleitho. Nue, k emu mne vede trimethylamin, na nj jsem takto
upozorovn? Kjednomu rozhovoru sjinm ptelem, kter po lta v ovsech mch rodcch se
pracch, tak jako j o jeho. Tehdy mi sdlil jist mylenky o sexuln chemii a mezi jinm
podotkl, e jeden z hlavnch produkt sexuln vmny ltek spatuje v trimethylaminu. Tato
ltka mne tedy pivd na sexualitu, na onen moment, jemu pitm nejvt vznam pro
vznik nervovch chorob, kter lm. M pacientka Irma je mlad vdova; zle-li mn na
omluven nespchu jej lby, bude nejelnj, abych se dovolval tohoto faktu, kter by
jej ptel rdi zmnili. Jak podivuhodn je ostatn ustrojen takov sen! Druh ena, kter je
ve snu mou pacientkou msto Irmy, je tak mladou vdovou.
Tum, pro vzorec trimethylaminu zaujm ve snu tak velik msto. V tomto jedinm slov se
kiuje tolik dleitho: trimethylamin nenar jen na pemocn moment sexuln, ale tak
na osobu, na jej souhlas si s uspokojenm vzpomnm, ctm-li se oputn ve svch
nzorech. e by se tento ptel, kter m tak velik vznam pro mj ivot, ji nevyskytoval v
mylenkov souvislosti snu? Ba pece; je zvltnm znalcem ink, vyvolanch chorobami
nosu a jeho vedlejch dutin a objevil pro vdu
73
nkolik velmi pozoruhodnch vztah mezi nosnmi lasturami a enskm pohlavnm strojm.
(Ti podivuhodn stoen tvary v Irmin krku.) Dal jsem mu prohldnout Irmu, zda jej
aluden bolesti nejsou snad nosnho pvodu. Sm vak trp hnisnm nosu, kter mi psob
starosti, a na to asi nar pyemie, kterou mm na mysli pi metastasch ze snu.
Takov injekce nedvme tak lehkovn. Zde se vtka lehkovnosti obrac pmo proti
pteli Ottovi. Mm za to, e jsem si nco podobnho myslel odpoledne, kdy se mi zdlo, e
slovem i pohledem zaujm proti mn stanovisko. Asi toto: Jak snadno se nech ovlivnit; jak
rychle je hotov se svm sudkem -Mimo to mi ve uveden vta opt pipomn zemelho
ptele, kter se tak rychle odhodlal ke kokainovm injekcm. J jsem, jak eeno, s tmto
prostedkem vbec nezamlel injekce. U vtky, kterou inm Ottovi, e lehkovn zachz s
chemickmi ltkami, pozoruji, e opt narm na pbh neastn Matyldy, z nho pramen
t vtka mn. Patrn tu sbrm pklady sv svdomitosti, ale tak jejho opaku.
Tak je pravdpodobn, e stkaka nebyla ist. Jet jedna vtka Ottovi, kter m vak jin
pvod. Vera jsem nhodou potkal syna dvaaosm-destilet dmy, kter dvm denn dv
morfiov injekce. Nyn je na venkov a bylo mn eeno, e trp zntem il. Ihned jsem si
myslel, e jde o infiltrt zneitnm stkaky. Jsem hrd, e jsem j za dva roky nezpsobil
ani jedin infiltrt; je stle mou starost, zda stkaka je ist. Jsem prv svdomit. Od
ilnho zntu se zase dostvm ke sv en, kter za thotenstv trpla ilnm mstnnm, a
nyn se v m vzpomnce vynouj ti podobn situace: s mou enou, s Irmou a zemelou
Matyldou, jejich totonost mi patrn dala prvo, abych tyto osoby vzjemn nahrazoval ve
snu.
Vklad snu je skonen.13' Pi tto prci jsem se musel usilovn brnit proti vem npadm,
kter byly nutn podncovny srovnvnm snovho obsahu se snovmi mylenkami, je jsou
za nm skryty. Mezitm mn vysvitl "smysl" snu. Zpozoroval jsem mysl, kter byl
uskutenn snem a musel bt pohnutkou snn. Sen spluje nkolik pn, kter ve mn
vznikla nsledkem udlost poslednho veera. (Ottova zprva, sepsn chorobopisu.)
Vsledkem snu toti je, e Irminou chorobou, pokud jet trv, nejsem vinen j, ale Otto. Otto
mne poznmkou o neplnm Irmin vylen pozlobil, sen mne na nm mst, obraceje vtku
proti nmu sammu. Sen m zbavuje odpovdnosti za Irmin stav tm, e ho odvozuje z jinch
moment (ihned z nkolika pin). Sen l jist stav vc tak, jak bych si pl; jeho obsahem
je tedy splnn pn, jeho pohnutkou je pn.
Toto je zejm. Ale tak leckter podrobnost snu se mi stv pochopitelnou z hlediska splnn
pn. Nemstm se Ottovi jen za ukvapen
74
zaujet stanoviska proti mn tm, e Irm aplikoval propylenov prepart. Jet nejsem
uspokojen, mstm se mu tak za patn likr, pchnouc piboudlinou, a ve snu nalzm
vraz, kter ob vtky sluuje: injekci propylenovho prepartu. Jet nejsem uspokojen a
pokrauji v pomst tm, e proti nmu kladu jeho spolehlivjho konkurenta. Zd se, e tm
km: Ten je mi milej ne ty. Ale Otto nen jedin, na koho dopad tha m zlosti. Mstm se
tak neposlun pacientce tm, e ji zamuji za chytej, povolnj. Ani dr. M-ovi
neodpoutm jeho odpor, ale jasnou narkou mu km sv mnn, e se k vci stav jako
nevdomec ("Jet ktomu pistoup dysenterie atd."). Ba, zd se mi, e se od nho odvolvm
kjin osob, kter je lepm znalcem (k svmu pteli, kter mi vyprvl o trimethylaminu),
tak jako jsem se od Irmy obrtil k jej ptelkyni, od Otty k Leopoldovi. Odstrate mi tyto
osoby, nahradte je temi jinmi podle m volby, pak jsem zbaven vtek, kterch jsem ne-
zasluhoval! Neopodstatnnost tchto vtek je ve snu prokazovna co nejobrnji. Nejsem
odpovdn za Irminy bolesti, nebo ona sama je vinna, jeliko se zdrh pijmout m een.
Po Irminch bolestech mi nic nen, protoe jsou povahy organick, nedaj se vbec odstranit
psychickou lbou. Irminy bolesti jsou dostaten vysvtleny jejm vdovstvm (tri-
methylamin!), co j pece nemohu zmnit. Irmina choroba byla vyvolna neopatrnou
Ottovou injekc s nevhodnou ltkou, jakou bych j nikdy nedal. Irmina choroba byla
zpsobena neistou stkakou pi injekci tak, jako znt il u m star dmy, zatmco j pi
svch injekcch nikdy nic nevyvedu. Pozoruji sice, e tato vysvtlen Irminy choroby, kter se
shoduj v tom, e mne zbavuj viny, se mezi sebou nesnej, ba vyluuj. Cel plaidoyer -
tento sen nen nim jinm - iv pipomn obranu mue, kter byl sousedem alovn,
protoe mu vrtil jaksi kotel ve vadnm stavu. Za prv jej vrtil neporuen, za druh byl
kotel ji drav, kdy si jej vypjil, za tet si kotel nikdy od souseda nevypjil. Ale tm
lpe; mus bt osvobozen.
Jet jin tmata pronikaj do snu, jejich vztah k mmu zbaven viny na Irmin chorob nen
tak jasn: Choroba m dcery a stejnojmenn pacientky, kodlivost kokainu, onemocnn
mho pacienta v Egypt, starost o zdrav m eny, mho bratra, dr. M-a, m vlastn tlesn
obte, starost o neptomnho ptele, kter trp hnisnm nosu. Ale pihldnu-li ble ke
vem tmto tmatm, tvo jedin mylenkov kruh, piblin s tmto npisem: starost o
zdrav, sv a ciz, lkask svdomitost. Vzpomnm si na nejasn nepjemn pocit, kdy mi
Otto podval zprvu o Irmin stavu. Z mylenkovho kruhu, kter se tak uplatuje ve snu,
bych chtl dodaten pipojit vyznaen tohoto zbnho pocitu. Je to, jako by mi ekl:
Nebere sv lkask povinnosti dosti vn, nejsi dosti svdomit, nedodruje, co jsi slbil.
A potom se mi onen mylenkov kruh jaksi dal
75
k dispozici, abych mohl dokzat, jak vysokou mrou jsem svdomit, jak velice mi zle na
zdrav m rodiny, ptel a pacient. Je pozoruhodn, e tento mylenkov materil obsahuje
tak trapn vzpomnky, kter spe zdvoduj obvinn mho ptele Otty ne mou omluvu.
Materil je jaksi nestrann, ale souvislost tto ir ltky, o kterou se sen opr, s um
tmatem snu, z nho vzelo pn, abych nebyl vinen Irminou chorobou, je pece jasn.
Netvrdm, e jsem pln odhalil smysl tohoto snu, e jeho vklad nem mezery.
Mohl bych se u tohoto snu zdret dle, erpat z nho dal objasnn a zabvat se novmi
zhadami, kter nadhazuje. Sm znm msta, z nich by se daly sledovat dal mylenkov
souvislosti; ale zetele, kter se vyskytuj u kadho vlastnho snu, mne zdruj od dalho
vykldn. Kdo hned pohotov han takovou zdrenlivost, a se sm pokus bt upmnj
ne j. Zatm se spokojuji s jedinm novm poznatkem: dme-li se podle demonstrovan
metody vkladu, zjistme, e sen m skuten smysl a naprosto nen projevem rozloen
mozkov innosti, jak si pej autoi. Po skonen prci vykladaskpoznvme, e sen je
splnnm pn.
Poznmky
1) V novele "Gradiva" od bsnka W. Jensena jsem nhodou objevil nkolik umlch sn,
kter byly docela korektn utvoeny a daly se vyloit, jako by nebyly vynalezen, ale jako by
je mly skuten osoby. Bsnk na mj dotaz potvrdil, e mu m uen o snech nebylo znmo.
Tto shody mezi svm bdnm a bsnkovou tvorbou jsem pouil k dkazu o sprvnosti m
analzy sn. (Der Wahn und die Trume in W. Jensens ,Gradiva', prvn seit mnou
vydvanch "Schriften zur angewandten See-lenkunde", 1906, tet vydn 1924. Ges.
Schriften, sv. IX).
2) Aristoteles se vyjdil v tom smyslu, e nejlepm vykladaem snuje ten, kdo nejlpe
zachycuje podobnosti: nebo snov obrazy jsou, jako obrazy ve vod, znetvoeny pohybem, a
nejlpe je vystihne ten, kdo v znetvoenm obraze dovede rozpoznat pravdu (Biichsenschiitz,
p. 65).
3) Artemidoros Daldisk, narozen pravdpodobn na potku druhho stolet naeho
letopotu, nm zanechal nejplnj a nejpelivj zpracovn vkladu sn v ecko-mskm
svt. Th. Gomperz vyzdvihuje, e kladl draz na to, aby se vklad sn zakldal na
pozorovn a zkuenosti, a psn odlioval sv umn od jinch klamnch. Zsada jeho
vykladaskho umn je podle Gomperze toton s magi, je to asociace. Snov prvek
znamen to, co pipomn. Rozumjte dobe, co pipomn vykladai! Nezvladateln zdroj
libovle a nejistoty vyvr pak z okolnosti, e snov prvek pipomn vykladai rzn vci a
kadmu nco jinho. Technika, kterou v dalm rozvdm, se li od starovk v tom
podstatnm bod, e vykladaskou prci ukld sncmu sammu. Nechce pihlet k tomu, co
k pslunmu snovmu prvku napadne vykladae sn, ale sncho. - Podle novjch zprv
misione Tfinkdjita (Anthropos 1913) vydatn pouvaj souinnosti sncho tak modern
orientln vykladai sn. Tfinkdjit vypravuje o vykladach u mezopotmskch Arab: "Aby
pesn vyloili sen, t se nejobratnj vykladai sn tch, kdo si pej jejich rady, na
vechny okolnosti, kter povauj za nutn pro sprvn vysvtlen... Jednm slovem, nai
vykladai si nene-
76
chaj ujt dnou okolnost a neposkytnou dan vklad, pokud nepouili vech potebnch
otzek a pokud na n nedostali odpovd." Mezi tmito otzkami jsou pravideln dotazy na
pesn daje o nejblich lenech rodiny (rodich, en, dtech) a typick formulka: "Ml jsi
tto noci manelsk styk ped snem nebo po nm?" -"Mylenka, kter pevld v tomto
vkladu sn, zle ve vysvtlovn snu jeho opakem."
4) Dr. Alfred Robitsek mne upozoruje, e orientln sne, jejich ubohmi stny jsou sne
nae, vykldaj snov prvky ponejvce podle stejnho zvuku a podobnosti slov. Jeliko se toto
pbuzenstv nutn ztrc pi pekladu do naeho jazyka, pochz pr odtud nesrozumitelnost
nhrad v naich lidovch snch. - O tomto mimodnm vznamu slovnch hek a hran se
slovy ve starch vchodnch kulturch je mono se pouit ze spis Huga Wincklera.
Nejkrsnj pklad vkladu snu, kter je dochovn ze starovku, se zakld na he se slovy.
Artemidoros vypravuje (p. 255): "Zd se mi, e tak Aristandros poskytl velmi astn vklad
Alexandru Makedonskmu, kdy ml -rozzloben a zarmoucen velkou ztrtou asu pi
oblhn Tyru - pocit, e vid na svm tt tanit satyra; nhodou byl Aristandros v blzkosti
Tyru a v prvodu krle, kter bojoval proti Syanm. Rozdliv slovo Satyros v oa a TupoL
zpsobil, e krl zaal msto oblhat usilovnji a zmocnil se ho." (Lcc - TupoL= tvj je
Tyrus.). - Ostatn je sen tak tsn spjat s jazykovm vrazem, e Ferenczi prvem podotk,
e kad jazyk m svou vlastn snovou mluvu. Sen se zpravidla ned peloit do cizch
jazyk, a proto jsem myslel, e se rovn ned peloit kniha jako tato. Nicmn se nejprve
Dr. A. A. Brillovi v New Yorku a pozdji jinm podailo vytvoit peklady mho "Vkladu
sn".
5) Po ukonen svho rukopisu jsem obdrel Stumpfv spis, kter se shoduje s mou prac v
myslu prokzat, e sen m smysl a d se vyloit. Vklad se vak provd ale-gorizujc
symbolikou bez zruky za obecnou platnost tohoto postupu.
6) Breuer und Freud, Studien uber Hysterie, Wien 1895. 4. vyd., 1922. (Ges. Schriften, sv. I.)
7) H. Silberer zskal pmm pozorovnm tohoto pevodu pedstav na vizuln obrazy
dleit pspvky k vkladu sn. (Jahrbuch fiir psychoanalyt. Forschungen I a II, 1909 ad.)
8) Nicmn nechci, omezuje to, co jsem ekl ve, neuvst, e jsem tm nikdy nesdlil
pln, mn pstupn vklad snu. Pravdpodobn jsem ml prvo neoekvat pli mnoho od
diskrtnosti ten.
9) Je to prvn sen, kter jsem zevrubn vyloil.
10) Od tto tet osoby lze tak odvodit dosud neobjasnn stesk na bolest v bie. Jde ovem
o mou enu; bin bolesti mn pipomnaj jednu z pleitost, pi kterch jsem si ujasnil jej
ostych pede mnou. Musm si piznat, e se v tomto snu nechovm pli laskav k Irm ani k
m en, ale na svou omluvu podotkm, e ob mm idelem hodn, povoln pacientky.
11) Tum, e vklad tto sti nen proveden dosti daleko, aby vyptral veker utajen
smysl. Kdybych pokraoval ve srovnvn t jmenovanch en, daleko bych se odchlil. -
Kad sen m aspo jedno msto, kde je nezbadateln, jaksi pupek, jm souvis s
nepoznanm.
12) "Ananas" m ostatn podivuhodn nzvuk na pjmen m pacientky Irmy.
13) Tebae jsem, pochopiteln, nesdlil vechno, co mne k vkladu napadlo.
77
3. Sen spluje pn
Kdy jsme vyli z zkho vozu a nhle se octli na vin, kde se dl cesty a oteve se
bohat vyhldka rznmi smry, smme se na okamik zastavit a pemlet, kam se mme
obrtit nejdve. Provme nco podobnho, kdy jsme pekonali tento prvn vklad snu.
Ujasnilo se nm nhlm poznnm. Sen nelze srovnvat s nepravidelnmi zvuky hudebnho
nstroje, kter je zasaen msto rukou hre derem vnj sly, nen beze smyslu, nen
absurdn, nen jeho pedpokladem, aby jedna st na zsoby pedstav spala, zatmco se
druh probouz. Je plnoprvnm psychickm kazem, a to splnnm pn; lze ho vlenit do
souvislosti duevnch kon bdn, kterm rozumme; vytvoila jej velmi sloit duevn
innost. Ale v tm okamiku, kdy se chceme radovat z tohoto poznatku, hrne se na ns
spousta otzek. Znzoruje-li sen, jak ukzal vklad, splnn pn, odkud pramen npadn a
zarejc tvar, kterm je toto splnn vyjdeno? Jak se udala zmna s mylenkami snu, ne
se z nich utvoil zjevn sen v podob, kterou si za bdn vybavujeme? Jakou cestou nastala
tato zmna? Odkud pochz materil, kter byl zpracovn, aby z nho vznikl sen? Odkud
pramen nkter zvltnosti, je jsme zpozorovali na mylenkch snu, nap. e si mohou
odporovat? (Obdoba s kotlem, viz ve.) Me ns sen nauit nemu novmu o vnitnch
psychickch djch, me jeho obsah opravit nzory, jim jsme vili za dne? Navrhuji,
abychom zatm pominuli tyto otzky a brali se jen jedinou cestou. Dovdli jsme se, e sen
znzoruje pn jako splnn. Nejprve vyptrme, zda je to veobecn vlastnost snu, nebo
jen jeho nahodil obsah ("o Irmin injekci"), jm jsme zahjili svj rozbor, nebo i
kdybychom potali s tm, e kad sen m smysl a psychickou cenu, musme pipustit
monost, e tento smysl nen v kadm snu tent. N prvn sen byl splnnm pn; u
druhho se teba uke, e je splnnou obavou; obsahem tetho bude mon vaha, tvrt
bude prost reprodukovat vzpomnku. Jsou tedy jet jin sny, kter spluj pn, nebo snad
vbec neexistuj jin sny, krom tch, kter spluj pn?
Snadno lze demonstrovat, e sny tento rz splnn mnohdy ukazuj nepokryt, take udivuje,
pro mluva sn nebyla ji dvno pochopena. Po-hledte nap. na sen, kter mohu podle libosti,
jaksi experimentln, vyvolvat sm. Jm-li veer sardelky, olivy nebo jin siln solen
pokrmy, dostanu v noci ze, kter mne probud. Ped procitnutm vak pedchz sen, jeho
obsah je vdycky t, e piji. Hltm vodu v plnch doucch, chutn mn tak vborn, jak jen
me chutnat studen npoj, kdy prahneme zn, a potom procitm a musm pt skuten.
Podntem k tomuto
78
prostmu snu je ze, kterou tak pociuji pi procitnut. Z tohoto pocitu pramen pn pt a
toto pn mn sen ukazuje splnn. Pitom slou funkci, kterou brzy uhodnu. Jsem dobrm
spem, nejsem zvykl, aby mne probouzela njak poteba. Poda-li se mi ukonejit svou
ze snem o pit, nemusm se probouzet, abych ji ukojil. Je to tedy sen z pohodlnosti. Snn
nahrazuje jednn jako asto v ostatnm ivot. Bohuel se poteba vody k uhaen zn ned
ukojit snem tak, jako moje pomstychtivost vi pteli Ottovi adr. M-ovi, ale dobr vle je t.
T sen se nedvno ponkud zmnil. Dostal jsem ze ji ped usnutm a vypil jsem sklenici
vody, kter stla na stolku vedle postele m eny. O nkolik hodin pozdji mne v noci znovu
zachvtila ze, kter zpsobila nepohodl. K opaten vody bych musel vstt a dojt si pro
sklenici, kter stla na nonm stolku m eny. Snil jsem tedy eln, e mn ena podv
ndobu, ze kter piji; touto ndobou byla etrusk popelnice, kterou jsem si pivezl z jedn
cesty po Itlii a pozdji nkomu daroval. Ale voda v n mla tak slanou chu (patrn od toho
popele), e jsem se probudil. Pozorujeme, jak pohodln si to sen zaizuje; ponvad je splnn
pn jeho jedinm myslem, me bt pln egoistick. Lska k pohodl je vskutku
nesluiteln se etrnost k jinm lidem. Vlenn popelnice do snu je patrn tak splnnm
pn; mrz m, e ji nevlastnm tuto ndobu a ostatn je mi sklenice u m eny rovn
nepstupn. Popelnice se tak pizpsobuje zeslenmu pocitu slan chuti, o kterm vm, e
mne donut k procitnut."
Takov sny z pohodlnosti jsem v mladch letech mval asto. Protoe jsem odedvna zvykl
pracovat hluboko do noci, bylo pro mne asn procitnut vdycky obtn. Tehdy se mi
zdvalo, e jsem mimo postel a stojm u umyvadla. Za chvli jsem nemohl nepoznat, e jsem
dosud nevstal, ale mezitm jsem pece jen chvli spal. T sen z lenosti znm v obzvlt
vtipn podob od mladho kolegy, kter, zd se, sdl mj sklon k spnku. Bytn, u kter
bydlel v blzkosti nemocnice, mla psn pkaz, aby ho kad rno vas vzbouzela, ale
mvala notn svzele, kdy chtla pkaz vykonat. Jednoho rna byl spnek obzvlt sladk.
Bytn volala do pokoje: Pane Pepku, vstate, muste do nemocnice. Nato sp snil o pokoji v
nemocnici, o posteli, v n leel a o tabulce nad hlavou, na kter stlo: Pepek H ... cand. med.,
dvaadvacet let. ekl si ve snu: Jsem-li u v nemocnici, nepotebuji tam chodit, obrtil se a
spal dle. Pohnutku svho snn si pitom nepokryt piznal.
Jin sen, k nmu podnt psobil rovn pmo za spnku: Jedna moje pacientka, kter
podstoupila operaci elisti, jej prbh byl nepzniv, mla podle pn lka mt ve dne v
noci chladic pstroj na nemocn tvi. Ale obyejn, jakmile usnula, jej odhodila. Jednoho
dne jsem byl podn, abych j to vytkl, protoe zase jednou hodila pstroj na zem. Nemocn
se hjila: "Tentokrt za to skuten nemohu; byl to nsledek snu,
79
r
kter jsem v noci mla. Ve snu jsem byla v divadle v li a iv jsem se zajmala o
pedstaven. V sanatoriu vak leel pan Karel Meyer a hrozn bdoval na bolesti v elisti.
ekla jsem si, j bolesti nemm, nepotebuji ani pstroj; proto jsem ho odhodila." Tento sen
uboh trpitelky zn jako ren, kter se nm v nepjemnch situacch dere na rty: Vdl bych
o lep zbav. Sen tuto zbavu ukazuje. Pan Karel Meyer, jemu snc pacientka pikla sv
bolesti, byl pro ni nejlhostejnjm mladm muem, na kterho si mezi svmi znmmi mohla
vzpomenout.
Obtnj nen ani odhalit splnn pn v nkterch jinch snech, je jsem sebral mezi
zdravmi lidmi. Jeden ptel, kter zn mou teorii o snu a sdlil ji sv en, mi kdysi ekl:
"Mm ti od sv eny vydit, e se j vera zdlo, e dostala msky. Bude pr vdt, co to
znamen." - Oveme to vm; kdy se mlad en zdlo, e mla msky, pak se ve
skutenosti nedostavily. Dovedu si pedstavit, e by rda jet njakou dobu uvala svobody,
ne zanou svzele matestv. Byla to obratn zprva o jejm prvnm thotenstv. Jin ptel
pe, e se jeho pan nedvno zdlo, e pozoruje na hoejm pedku sv koile mln skvrny.
To je tak oznmen thotenstv, ale ne prvnho; mlad matka si peje, aby pro druh dt
mla vce potravy ne kdysi pro prv.
Mlad ena, kter byla oetovnm infekn onemocnlho dtte nkolik tdn odznuta od
spoleenskho styku, sn o astnm skonen nemoci, o spolenosti, j se astn A. Daudet,
Bourget, M. Prvost aj., kte jsou k n vichni velice laskav a vborn ji bav. Doten
spisovatel maj tak ve snu rysy, kter ukazuj jejich obrazy; M. Prvost, jeho obraz nezn,
vypad jako dezinfektor, kter pedelho dne istil pokoje nemocnho a vstoupil do nich
jako prvn nvtvnk po dlouh dob. Zd se nm, e meme sen vyloit bez mezer, asi
takto: Nyn je zase as na nco zbavnjho ne toto vn oetovn.
Snad tento vbr posta k dkazu, e se velmi asto a za nejrozmanitjch podmnek
vyskytuj sny, kter lze pochopit jen jako splnn pn, a jejich obsah je nezahalen. Jsou to
ponejvce krtk a jednoduch sny, kter se pjemn li od zamotanch a pli bohatch
snovch kompozic, je hlavn upoutaly pozornost autor. Stoj vak za to, abychom se u
tchto jednoduchch sn jet zdreli. Nejjednodu tvary sn meme asi oekvat u dt,
jejich psychick vkony jsou dozajista mn sloit ne vkony dosplch. Dtsk
psychologie je podle mho mnn povolna vykonat pro psychologii dosplch podobn
sluby jako zkoumn tlesn stavby nebo vvoje nich zvat pro vyeten struktury
nejvych zvecch td. Dosud bylo vykonno velmi mlo clevdomch krok, aby byla
psychologie dt uita k takovmu elu.
Sny malch dt jsou mnohdy pouhm splnnm pn a na rozdl od sn dosplch nejsou
pak vbec zajmav. Nepinej zhady k een,
80
ale jsou ovem nedoceniteln pro kzn, e sen ve sv nejniternj podstat znamen splnn
pn. Ve svm materilu o vlastnch dtech jsem mohl sebrat nkolik pklad takovch sn.
Jeden vlet z Aussee do krsnho Hallstattu v lt roku 1896 mn vynesl dva sny, jeden m
tehdy osm a pllet dcery, druh pt a tvrtletho hoka. Musm pedeslat, e jsme v tomto
lt bydleli na jednom vrku u Aussee, odkud jsme za krsnho poas mli bjenou
vyhldku na Dachstein. Dalekohledem bylo dobe vidt Simonyho chatu. Hoi se asto snaili
spatit ji dalekohledem; nevm, s jakm spchem. Ped vletem jsem dtem vyprvl, e
Hallstatt le na pat Dachsteinu. Velice se tily na tento den. Z Hallstattu jsme li do
ossolskho dol, kter svmi mnivmi vyhldkami budilo naden dt. Jen jedno z nich,
ptilet hok, se poznenhlu rozmrzel. Jakmile jsme spatili novou horu, ptal se: Je to
Dachstein? nae jsem byl nucen odpovdat: Ne, pouze pedho. Po nkolikerm opakovn
tto otzky pln zmlkl; schodovit cesty k vodopdu se vbec nechtl astnit. Povaoval
jsem ho za unavenho. Nazt rno piel ke mn pln blaen a vyprvl: Dnes v noci se mi
zdlo, e jsme byli na Simonyho chat. Nyn jsem mu porozuml; kdy jsem mluvil o
Dachsteinu, oekval, e na vlet do Hallstattu vystoup na tuto horu a uvid chatu, o kter se
tolik mluvilo u dalekohledu. Kdy pak zpozoroval, e se opovauji od nho oekvat, e se
spokoj s pedhom a vodopdem, ctil se oklamn a rozmrzel se. Sen ho za to odkodnil.
Pokouel jsem se dovdt podrobnosti snu; byly uboh. "Stoup se est hodin po schodech,"
tak jak to pedtm slyel.
Tak v osm a plletm dvtku se na tomto vlet probudila pn, kter musel ukojit sen.
Vzali jsme s sebou do Hallstattu dvanctiletho chlapce naeho souseda, dokonalho ryte,
kter se, jak se mi zdlo, ji til vem sympatim mal enuky. Nazt rno vyprvla tento
sen: Pedstav si, zdlo se mi, e Emil je jednm z ns, k vm tat a mami a sp s nmi ve
velikm pokoji jako nai hoi. Pak pijde do pokoje maminka a rozhod pod nae postele hrst
okoldovch tyinek v modrm a zelenm pape. Brati, kte nezddili schopnost vykldat
sny, prohlsili jako nai autoi: Tento sen je nesmysl. Dve se zastvalo aspo sti snu, a
pro teorii neurz je cenn zvdt, kter: e Emil je natrvalo u ns, je nesmysl, ale to s tmi
okoldovmi tyinkami ne. Mn bylo prv to nejasn. Ale maminka to vysvtlila. Na cest
z ndra dom se dti zastavily ped automatem a ply si prv takov okoldov tyinky v
pape, s kovovm leskem, kter podle jejich zkuenosti automat prodv. Maminka prvem
mnila, e onen den splml dostatek pn a toto pn e ponechal snu. Mn tato mal scna
ula. sti snu, mou dcerou zatracen, jsem porozuml hned. Sm jsem slyel, jak zpsobn
host na cest vyzval dti, aby ekaly, a tatnek nebo maminka dojdou. Z tto doasn
81
pslunosti vytvoil dcein sen trvalou adopci. Jin zpsoby pospolnosti ne ve snu uveden,
kter jsou pejaty od bratr, jej nnost jet neznala. Pro byly okoldov tyinky hzeny
pod postele, se ovem nedalo vysvtlit bez dotzn dtte.
Docela podobn sen jako hokv jsem se dovdl od ptel. Tkal se osmiletho dvtka.
Otec el s nkolika dtmi na prochzku do Dorn-bachu s myslem, e pjde k Rohrerov
chat, vrtil se vak, protoe bylo pozd, a dtem slbil, e jim to jindy vynahrad. Na zpten
cest li kolem tabule, kter ukazuje cestu na Hameau. Dti si ply, aby s nimi el na
Hameau, ale musely se zase z tho dvodu spokojit slibem pro jin den. Nazt rno
pibhla osmilet holika uspokojen k tatnkovi: Tti, dnes se mi zdlo, es byl s nmi u
Rohrerovy chaty a na Hameau. Jej netrplivost tedy pedjala splnn otcova slibu.
Stejn upmn je druh sen, kter u m tehdy ti a tvrtlet dceruky vyvolal krajinn pvab
Aussee. Dvtko se poprv projdlo po jezee a cesta j uplynula pli rychle. V pstaviti
nechtla opustit lodku a hoce plakala. Nazt rno vyprvla: Dnes v noci jsem jezdila po
jezee. Doufejme, e j trvn tto snov cesty uspokojilo lpe.
Mj nejstar, v tto dob osmilet hoch, sn ji o uskuteovn svch fantazi. Jel s
Achillem v jednom voze a Diomedes ho dil. Oveme se pedel den zajmal o eck
povsti, kter dostala star sestra darem.
Pipustme-li, e mluven dt za spnku rovn pat ke snn, mohu sdlit jeden z poslednch
sn sv sbrky. M nejmlad dceruka, tehdy de-vatenctimsn, kdysi rno zvracela a
nesmla proto cel den jst. V noci po tomto hladovn jsme slyeli, jak vzruen vol ze
span: Anna Freu-dov, jahody, erven jahody, vajka, papn. Svho jmna tehdy uvala,
chtla-li vyjdit, e si nco pivlastuje; jdeln lstek obsahoval snad vechno, co mohla
povaovat za douc jdlo; e se jahody v nm vyskytuj ve dvou odrdch, bylo demonstrac
proti domc zdravotn policii a zpsobeno vedlej okolnost, kter si asi vimla, e chva
vysvtlovala jej indispozici pli hojnm poitm jahod; za toto nepohodln dobrozdn se
tud ve snu revanovala.2*
Pokldme-li dtstv za astn proto, e jet nezn pohlavn tuby, nechceme pomjet, v jak
siln zdroj zklamn, odkn a tm podnt k snn se me pro n promnit druh z velikch
pud ivota.3' Uvedu pro to druh pklad. Mj dvaadvacet msc star synovec mi m
blahopt k narozeninm a pedat jako dar koek ten, kter v tomto ronm ase pat jet
mezi prvn ovoce. Zd se, e je mu to velice zatko, nebo ustavin opakuje: "Ten jsou
tam", a nelze ho pimt k tomu, aby dal koek z rukou. Ale dovede se odkodnit. Dotud
kad rno matce vyprvl, e snil o "blm vojku", gardovm dstojnku v plti, kterho
kdysi obdivoval na ulici. Druh den po "obti" k svtku se radostn probouz se sdlenm, je
me pochzet jen ze sna:
82
He()man sndl vechny ten!^
O em sn zvata, nevm. Pslov, na n m upozornil jeden mj poslucha, tvrd, e to v,
nebo se te: O em se zd huse? a odpovd: O kukuici? Teorie, e sen je splnnm pn,
je cel obsaena v tchto dvou vtch.6'
Nyn pozorujeme, e bychom ke sv nauce o skrytm smyslu snu dospli nejkrat cestou,
kdybychom se jen dotzali jazykovho zvyku. Jazykov moudrost sice nkdy mluv dosti
pohrdav o snu - mysleli bychom, e pisvduje vd, soud-li, e "co se zd, je sen,"7) - ale
pro jazykov zvyk je sen vtinou pece jen dobrotivm splnitelem pn. "Ve svch
nejsmlejch snech se mi o tom ani nezdlo," vol naden ten, kdo zjistil, e skutenost
pekonala jeho oekvn.
Poznmky
1) Fakta o snech vyvolanch zn znal i Weygandt, kter o tom na str. 41 pe: "Prv pocit
zn vichni lid zachycuj nejpesnji; vdy vyvolv pedstavu jejho ukojovn. -Zpsob,
jakm si sen pedstavuje ukojovn zn, je rozmanit a specializovan podle njak
vzpomnky, kter je nasnad. Tak zde je veobecnm zjevem, e se ihned po pedstav
ukojen zn dostavuje zklamn z nepatrnho inu domnlho osven." Weygandt vak
pehl to, co je v reakci snu na podnt obecn platn. - e jin osoby, kter byly v noci
uchvceny zn, procitaj, ani pedtm snily, nen nmitkou proti mmu pokusu, ale
charakterizuje tyto lidi jako patn spe. - Srv. Izai, 29, 8: "Nebo stejn jako se zd
hladovmu, e j, procitne-li vak, je jeho due przdn; a jako se znivmu zd, e pije,
procitne-li vak, je umdlen a zniv"...
2) Tho vkonu jako u nejmlad vnuky dosahuje pak sen u babiky, jej vk dopluje st
dtte na sedmdestku. Neklidem sv bloudiv ledviny byla nucena cel den se postit a potom
sej zdlo, zeje patrn zanesena do astnho kvetoucho dvho vku - pozvna na obd i na
veei a e j pedkldaj nejdokonalej lahdky.
3) Zevrubnj zabvn duevnm ivotem dt ns velmi pouuje, e sexuln hybn sly v
infantilnm tvaru hraj v psychick innosti dtte dostaten velikou, velmi dlouho
pehlenou lohu a nut ns ponkud pochybovat o onom tst dtsk doby, pozdji
konstruovanm dosplmi. (Srv. autorovy "Ti vahy o sexuln teorii", 1905 a 6 vyd. r.
1926. Ges. Schriften, sv. V.)
4) Nechci se nezmnit o tom, e se u malch dt brzy dostavuj sloitj a mn prhledn
sny a e se na druh stran tak u dosplch za jistch okolnost asto vyskytuj sny tak
jednoduchho dtskho rzu. Jak bohat netuenm materilem mohou bt sny dt ji ve
vku ty a pti let, ukazuj pklady v m "Analze fobie ptiletho hoka" (esky v
"Psychoanalytickch chorobopisech", 1937) a v Jungov knize "Uber Konflikte der
kindlichen Seele" (Jahrbuch von Bleuler - Freud II., 1910). Analyticky vyloen sny dt viz
jet u von Hugov-Hellmuthov, Putnama, Raalteho, Spiel-reinov, Tauska; jin u
Banchieriho, Busemanna, Doglie a zvlt u Wigama, kter zdrazuje tendenci sn splovat
pn. Na druh stran se zd, e u dosplch lid se sny infantilnho rzu dostavuj obzvlt
asto tehdy, kdy se octli v neobvyklch ivotnch pomrech. Tak sdluje Otto Nordenskjld
v knize "Antarctic", 1904, o mustvu, kter s nm pezimovalo toto (sv. I, p. 336): "Velmi
pznan pro smr naich nejvnitrnjch mylenek byly nae sny, kter nikdy nebvaly
ivj a poetnj. Dokonce i ti nai druzi, kte jindy snili jen vjimen, vyprvli nyn
kad rno, kdy jsme si sdlovali sv posledn zkuenosti z tohoto svta fantazie, dlouh
83
pbhy. Vechny pojednvaly o onom vnjm svt, tak daleko od ns ted vzdlenm, ale
asto byly pizpsobeny naim nynjm pomrm. Jeden zvlt charakteristick sen
spoval v tom, e ktersi kamard snil, e je ve kole, kde dostal kol, aby docela malinkm
mldatm tule, je byla urena vslovn k vyuovacm elm, stahoval ki. Jdlo a pit
byly ostatn stedem, kolem nho se nae sny pohybovaly nejastji. Jeden z ns, kter za
noci vynikal tm, e chodval do velkch spolenost na obdy, byl peasten, mohl-li zrna
vyprvt, e ,ml diner o tech chodech'; druh snil o tabku, o horch tabku; jinm se zase
zdlo o lodi, kter plnmi plachtami piplouv po uvolnn vod. Jet jin sen stoj za
zmnku: Listono pin potu a zeiroka vysvtluje, pro jsme na ni museli tak dlouho ekat,
e ji nesprvn doruil a teprve po dlouhm sil se mu podailo dostat ji nazpt. Ovem
zabvali jsme se ve spnku jet nemonjmi vcmi, ale nedostatek fantazie tm ve vech
snech, kter jsem tehdy ml nebo slyel, byl krajn npadn. Psychologicky by bylo jist
velmi zajmav, kdyby se tyto sny vechny zaznamenaly. Ale je snadno pochopiteln, jak
vtan byl spnek, kter nm poskytoval vechno, co si kad z ns nejtouebnji pl." Podle
Du Pela (p. 231) jet uvdm: "Kdy Mungo Park na cest Afrikou tm zmral zn,
ustavin snil o vodnatch dolch a luzch sv vlasti. Podobn tak Trenek, kter hrozn
trpl hladem v magdebursk Sternschanze, vdal se uprosted pehojnho jdla, a kdy George
Back, astnk prvn Franklinovy vpravy, byl nsledkem pernho strdn blzko smrti
hladem, zdlo se mu stle a stejn o bohatch hostinch."
5) Madarsk Ferenczim uveden pslov tvrd plnji, e "vep sn o aludech, husa o
kukuici." idovsk pslov prav: "O em sn kue? - O prosu." (Sammlung jiid.
Sprichwrter und Redensarten, vyd. Bernsteinem, 2. vyd., str. 116.)
6) Jsem dalek tvrzen, e jet dn autor pede mnou nepomyslel na odvozen snu z pn.
(Srv. prvn vty nsledujc kapitoly.) Komu zle na takovch nznacch, mohl by uvst ji
starovkho lkae Herophila, kter il v dob prvnho Ptolemaia a podle Buchsenschiitze (p.
33) rozlioval ti druhy sn: seslan bohy, pirozen, kter vznikaj tak, e si due vytv
obraz toho, co j svd a co nastane, a smen, je vznikaj samovoln pibliovnm obraz,
vidme-li to, co si pejeme. Ze Schernerovy sbrky pklad vyzdvihuje J. Stdrcke jeden sen,
kter autor sm oznail za splnn pn (p. 289). Schemer prav: "Obrazotvornost okamit
splnila bdl pn snc eny prost proto, e v jej mysli bylo velice iv." Tento sen uvd
mezi "sny nladovmi"; v jeho blzkosti stoj sny pro "milostn touhy mu a en" a pro
"rozmrzelost". Jak vidno, nen ani ei o tom, e by Scherner pikldal pnm jin vznam
pro sen ne ktermukoli jinmu duevnmu stavu za bdn, nato e by uvedl pn do
souvislosti s podstatou snu.
7) V orig.: Trume sind Schaume doslovn: Sny jsou pny.
I
4. Snov zkreslovn
Vyslovm-li tvrzen, e splnn pn je smyslem kadho snu, e tedy nemohou existovat jin
sny ne sny splujc pn, jsem pesvden, e mi bude velmi rozhodn odporovno.
Namtnou mn: "e existuj sny, kter je teba chpat jako splnn pn, nen novinkou, ale
bylo ji dvno zaznamenno. (Srv. Radestock, str. 137, 138, Volkelt, str. 110, 111, Pur-kyn,
str. 456, Tissi, str. 70, M. Simon, str. 42 o snech uvznnho barona Trencka, vyvolanch
hladem a ono msto u Griesingera, str. 111 .'>
e by vak existovaly jen a jen sny, kter spluj pn, je opt neoprvnnm
zeveobecnnm, kter se d natst odmtnout. Vdy se hojn vyskytuj sny, je jev velmi
trapn obsah, ale ani petku jakhokoli splnn pn. Teorii o splnn pn je asi nejvce
vzdlen pesimistick filosof Eduard von Hartmann. Ve sv "Philosophie des Unbewussten",
dl II. (stereotypn vyd., str. 344) prav: "Pokud se tk snu, vstupuj spolu s nm do stavu
spnku tak vechny trampoty bdlho ivota, jenom ne to jedin, co vzdlance ponkud
smiuje se ivotem: vdeck a umleck poitek! ... Ale tak pozorovatel mn nespokojen
vytkli, e bolest a nelibost jsou ve snu astj ne libost, nap. Scholz (str. 33), Volkelt (str.
80) aj. Ba dmy Sarah Weedov a Florence Hallamov seln vyjdily mru, jakou pevld
nelibost v jejich vlastnch snech, kter zpracovaly. Oznauj 58 procent sn za trapn a jen 28,
6 procent za kladn pjemn. Krom tchto sn, kter do spnku penej rzn trapn
pocity ivota, jsou tak sny zkostn, v nich tento nejpernj ze vech pocit nelibosti
nmi ots tak dlouho, a procitneme, a takov zkostn sny snadno postihuj prv dti (srv.
Debacker o pavoru nocturnu), jejich sny-pn povaujete za tak nezasten."
Skuten se zd, e prv zkostn sny znemouj zeveobecnn, ba pranuj absurdnost
vty, kterou jsme vyvodili z pklad pedel kapitoly a kter prav, e sen je splnnm pn.
Pesto nen pli tk vyvrtit tyto zdnliv tak drtiv nmitky. Je teba jen uvit, e se nae
nauka nezakld na hodnocen zjevnho obsahu snu, ale e se tk mylenkovho obsahu,
kter vykladaskou prac poznvme v pozad snu. Postavme zjevn obsah snu proti
latentnmu. Je pravda, e existuj sny, jejich zjevn obsah je velmi trapn. Ale pokusil se
nkdo vyloit tyto sny, odhalit jejich skryt smysl? Ne-li, pak se ns ob nmitky netkaj; je
pece mon, e se tak u trapnch a zkostnch sn po vkladu uke, e spluj njak
pn.2)
Psob-li pi vdeck prci een jednoho problmu obte, je mnohdy vhodn pibrat
druh, asi tak, jako se daj dva oechy najednou roz-
84
85
lousknout snze ne kad zvl. Stojme tedy nejen ped otzkou: Jak mohou trapn a
zkostn sny splovat pn?, ale nadhazujeme ze svch dosavadnch vah o snu druhou
otzku: Pro sny s lhostejnm obsahem, u nich se d prokzat, e spluj njak pn,
neukazuj tento svj smysl nezahalen? Vezmte obrn pojednan sen o Irmin injekci,
naprosto nen trapn a vkladem poznvme, e je zejm splnnm pn. Pro je vbec
zapoteb vklad? Pro nek sen pmo, co znamen? Ve skutenosti ani sen o Irmin injekci
nepsob zprvu dojmem, e by njak pn sncho znzoroval jako splnn. Tohoto dojmu
nenabyl ten, ale ani j jsem to nevdl, pokud jsem neprovedl rozbor. Nazveme-li toto
chovn snu, kter vyaduje vklad, faktem snovho zkreslen, vyno se druh otzka: Odkud
pramen toto snov zkreslen?
Teme-li se na to svch prvch npad, mohli bychom dospt k rznm eenm, nap., e za
spnku vldne nezpsobilost vyjdit snov mylenky nleitm zpsobem. Ale rozbor
nkterch sn ns nut, abychom pipustili jin vklad snovho zkreslen. Chci to ukzat na
druhm vlastnm snu, kter opt vyaduje etn indiskrtnosti, ale za tuto osobn ob ns
odkoduje dokonalm objasnnm problmu.
vodn zprva: Na jae roku 1897 jsem se dovdl, e dva profesoi na univerzity navrhli,
abych byl jmenovn mimodnm profesorem. Tato zprva m pekvapila a velice potila,
protoe se tu projevilo uznn dvma vynikajcmi mui, kter se nedalo vysvtlit osobnmi
styky. Ihned jsem si vak ekl, e od tto udlosti nemohu nic oekvat. Ministerstvo v
poslednch letech nedbalo podobnch nvrh a nkolik koleg, kte m pedili vkem a
aspo se mi rovnali, pokud se tk zsluh, ekali od t doby marn na sv jmenovn. Nemohl
jsem pedpokldat, e mj osud bude lep. ekl jsem si tedy, e si dodm tchy. Pokud vm,
nejsem ctidostiv a vykonvm svou lkaskou praxi s uspokojivm vsledkem, i kdy mne
nedoporuuje dn titul. Ostatn vbec nelo o to, zda prohlsm hrozny za sladk nebo
kysel, protoe pro m urit visely pli vysoko.
Kdysi veer m navtvil ptel kolega, jeden z tch, jejich osudu jsem pro sebe pouil jako
varovn. Byl del dobu kandidtem pro jmenovn profesorem, kter v na spolenosti
povyuje lkae na poloboha pro jeho nemocn. Byl mn rezignovan ne j a obas ve sv
zleitosti intervenoval v kancelch ministerstva. Po jedn takov nvtv piel ke mn.
Vyprvl, e tentokrt pivedl vysokho pna do tsn a pmo se ho tzal, zda odklad jeho
jmenovn je skuten zavinn zetely nboenskmi. Dostal odpovd, e -za nynjch
pomr -Jeho Excelence prozatm ovem nem monosti atd. atd. "Ted aspo vm, jak to se
mnou stoj", konil ptel vyprvn, kter mi nepineslo nic novho, ale nutn poslilo mou
rezignovanost. Tche nboenskch zetel lze toti pout tak na mj ppad.
86
Rno po uveden nvtv jsem ml tento sen, kter je pozoruhodn tak svm tvarem.
Skldal se z dvou mylenek a dvou obraz, a to tak, e se mylenka a obraz stdaly. Uvdm
tu vak jen prvn polovici snu, nebo druh nijak nesouvis s myslem, jemu m slouit
sdlen snu.
/. Ptel R. je mm strcem. - Pociuji k nmu velikou nnost.
II. Vidm ped sebou jeho tv, ponkud pozmnnou. Je jaksi protaena do dlky, zvl
jasn vynik lut vous, kter ji vroub.
Pak nsleduj ob dal sti, zase mylenka a obraz, kter pomjm.
Vklad snu probhal takto:
Kdy mne sen za dopoledne napadl, usml jsem se a ekl si: Tento sen je nesmysl. Nedal se
vak odbt, cel den mne pronsledoval, a jsem si veer konen vytal: "Kdyby nkter z
tvch pacient k vkladu snu nedovedl ci nic jinho ne: To je nesmysl, vytkl bys mu to a
tuil bys, e se za snem skrv njak nepjemn pbh a e chce bt ueten toho, vzt ho
na vdom. Chovej se k sob stejnm zpsobem; tvj nzor, e sen je nesmysl, projevuje jen
vnitn odpor proti vykldn snu. Nenech se od vkladu zdrovat." Zaal jsem ho tedy
vykldat.
"R. je mm strcem." Co to znamen? Ml jsem pece jen jednoho strce, strce Josefa.3' To
byla ovem smutn historka. Kdysi, je tomu vce ne ticet let, se dal v zitnm myslu svst
k inu, kter zkon tce trest, a potom ho trest tak stihl. Mj otec, kter tehdy ze zrmutku
v nkolika dnech zeedivl, vdycky kval, e strc Josef nikdy nebval zl, ale byl
omezenec; tak se o nm vyjadoval. Je-li tedy ptel R. mm strcem, chci tm ci: R. je
omezenec. Sotva k uven a velmi nepjemn! Ale vdy je tu tv, kterou vidm ve snu, s
podlouhlmi rysy a lutm vousem. Strc ml skuten takovou podlouhlou tv, vroubenou
krsnm plavovlasm vousem. Ptel R. byl velice ern, ale zanou-li ernovlas edivt,
pykaj za krsu svho mld. Barva jejich ernho vousu se vlas za vlasem nepjemn mn;
nejdve je zrzav hnd, potom lut hnd, potom teprve natrvalo ediv. V tomto stadiu je
nyn vous mho ptele R-a; ostatn mj vous ji tak, jak si s nelibost vmm. Tv, kterou
vidm ve snu, je souasn tv ptele R-a i strce. Vypad jako sloen fotografie podle
Galtona, kter dal fotografovat nkolik tv na tut desku, aby vyptral rodinnou podobu.
Jakkoli pochybnosti jsou tedy vyloueny, skuten myslm, e ptel R. je omezenec jako
strc Josef.
Vbec jet netum, k jakmu elu jsem vytvoil tuto souvislost, proti kter se ustavin
vzprm. Nen pece pli hlubok, nebo strc byl zloinec a ptel R. je bezhonn. A snad
na ono potrestn za to, e kolem porazil njakho un. e bych ml na mysli tento "zloin"?
To by znamenalo, e toto podobenstv zesmuji. Tu mne napad rozhovor, kter jsem ml
ped nkolika dny se svm druhm kolegou N-em,
87
o tome tmatu. N-a jsem potkal na ulici; je tak navren za profesora, vdl o poct, kter mi
byla prokzna, a blahopl mi. To jsem rozhodn odmtl. "Prv vy byste si m neml
dobrat, vdy jste sm na sob zakusil, jakou cenu m takov nvrh." On na to, patrn
nevn: "To nemete vdt. Proti mn maj pece zvltn dvod. Co nevte, e na mne
kdysi nkdo podal trestn oznmen? Byl to drz pokus o vydrn; dalo mi jet velikou prci,
abych tu osobu uchrnil od potrestn. Ale mon, e tuto zleitost proti mn uvdj v
ministerstvu, abych nemohl bt jmenovn. Ale vy jste bezhonn." Hle, tady je ten zloinec,
a zrove tak vklad a tendence snu. Strc Josef mi znzoruje oba kolegy, kte nebyli
jmenovni profesory, jednoho jako omezence, druhho jako zloince. Nyn tak vm, pro
potebuji toto znzornn. Jsou-li pro odklad jmenovn mch ptel R-a a N-a rozhodujc
nboensk zetele, je tak moje jmenovn nepravdpodobn; mohu-li vak jejich odmtnut
vysvtlit dvody, kter se mne netkaj, zstv m nadje nepodlomena. Tak postupuje mj
sen; z jednoho, R-a, dl omezence, z druhho, N-a, zloince; ale j nejsem ani omezenec, ani
zloinec; co mne s nimi spojovalo, je odstranno, mohu se tit na sv jmenovn profesorem,
a unikl jsem tomu, aby zsada, kn se vysok ednk podle R-ova sdlen piznal, byla uita
proti mn.
Stle jet se musm zabvat vkladem tohoto snu. Pro mj cit nen dosud uspokojiv
vyzen, pod jsem se jet neuklidnil nad lehkovnost, s jakou hodnotm dva ven
kolegy, abych ml volnou cestu k profesue. M nespokojenost s mm postupem se zmrnila
od t doby, co znm hodnotu vpovd ve snu. Vi kadmu bych popral, e R-a vskutku
povauji za omezence a e nevm N-ovu vylen on vydrask afry. Ani pece
nemyslm, e Irma nebezpen onemocnla nsledkem Ottovy injekce propylenovho
prepartu; to, co tam i zde vyjaduje sen, je jen moje pn, aby tomu tak bylo. Tvrzen, jm
se uskuteuje moje pn, zn v druhm snu mn absurdn ne v prvm; tady bylo utveno
za obratnho pouit faktickch oprnch bod, asi jako dobe sestrojen pomluva, na n
"nco je", nebo proti pteli R-ovi hlasoval kdysi jeden odborn profesor a ptel N. mi
materil pro oernn dviv dodal sm. Nicmn se mi zd, e sen potebuje dal
objasnn.
Nyn si vzpomnm, e sen jet obsahoval st, ke kter vklad dosud nepihldl. Po npadu,
e R. je mm strcem, pociuji k nmu ve snu velikou nnost. Kam pat tento pocit? K
strci Josefovi jsem nikdy neml nn city. Ptel R. je mi po lta mil a drah; ale kdybych
k nmu piel a vyjdil mu oddanost slovy, je by piblin odpovdala stupni m nnosti ve
snu, byl by bezpochyby pekvapen. Moje nnost k nmu se mi zd nepravdiv a pehnan,
podobn jako mj sudek o jeho duevnch kvalitch, kter vyjaduji spojenm jeho osobnosti
se strcovou; ale
88
pehnan opanm smrem. Nyn mi svt nov vztah. Nnost snu nepat k latentnmu
obsahu, k mylenkm v pozad snu; je protikladem tohoto obsahu; je zpsobil, aby mi
zakrvala znalost vkladu. Pravdpodobn je prv toto jejm elem. Rozpomnm se, s
jakm odporem jsem pistupoval k vkladu, jak dlouho jsem ho odsunoval a prohlaoval sen
za vyloen nesmysl. Z psychoanalytickho oetovn vm, jak vykldat takov zamtav
soud. Vbec nem hodnotu poznatku, ale jen afektivnho projevu. Nechce-li m dceruka jst
jablko, kter j nabzej, tvrd, e je hok, ani je vbec okusila. Chovaj-li se moji pacienti
jako toto dvtko, vm, e jde u nich o pedstavu, kterou chtj zapudit. Tot plat ornm
snu. Nemm chu ho vykldat, protoe vklad obsahuje nco, proti emu se vzprm. Po
provedenm vkladu se dovm, proti emu jsem se vzpral; bylo to tvrzen, e R. je omezenec.
Nnost, kterou ctm k R-ovi, nemohu vysvtlit latentnmi mylenkami snu, ale tmto
vzprnm. Je-li mj sen ve srovnn se svm latentnm obsahem v tomto bod zkreslen, a to
zkreslen v opak, pak nnost, ve snu zjevn, slou tomuto zkreslen, nebo se, jinmi slovy,
ukazuje, e zkreslen (Ent-stellung) je zmrn, je prostedkem petvky (Verstellung). Moje
snov mylenky obsahuj urku R-a; abych si toho neviml, projevuje se ve snu opak, nn
cit k nmu.
To by mohl bt poznatek platn veobecn. Jak ukzaly pklady, uveden v kapitole 3.,
existuj pece sny, kter jsou nezahalenm splnnm pn. Kde je splnn pn neznateln,
zahalen, tam by musel existovat sklon odvrtit toto pn a nsledkem tohoto odvracovn by
se pn nemohlo projevit jinak ne zkreslen. K tomuto zjevu z vnitnho duevnho ivota
chci hledat protjek ze ivota spoleenskho. Kde se v socilnm ivot vyskytuje podobn
zkreslen psychickho konu? Jen tam, kde jde o dv osoby, z nich jedna vldne jistou moc
a druh mus pro tuto moc dbt ohled. Tato druh osoba pak zkresluje sv psychick kony,
anebo se, jak bychom mohli tak ci, petvauje. Zdvoilost, kterou lidem denn prokazuji, je
zsti takovou petvkou; vykldm-li sv sny pro tene, jsem nucen k takovmu
zkreslovn. Na nutnost podobnho zkreslovn si stuje tak bsnk:
"Co nejlepho me znt,
tomu ty kluky beztak nesm uit."4) '
V podobn situaci je politick spisovatel, kter m kat nepjemn pravdy vldnoucm.
Vykne-li je nezasten, potla jeho vldnouc projev, dodaten, jde-li o projev stn,
pedbn, m-li vyjt tiskem. Spisovatel se obv cenzury, proto zmruje a zkresluje projev
svho mnn. Podle sly a citlivosti tto cenzury je nucen bud zachovvat pi toku jen
89
jist zpsoby, nebo mluvit jen v nznacch msto vrazem pmm, anebo mus pohorliv
sdlen skrvat za zahalenm, kter vypad nevinn, mluv nap. o phodch mezi dvma
mandariny v i stedu, zatmco m na mysli ednky sv vlasti. m psnji vldne
cenzura, tm dalekoshlej bude zahalen, tm vtipnj budou mnohdy prostedky, kter
tene pece uvdj na stopu vlastnho vznamu.5)
Do podrobnost sahajc shoda mezi kazy cenzury a snovho zkreslovn ns opravuje,
abychom u obou pedpokldali obdobn podmnky. Smme se tedy domnvat, e pvodci
utven snu jsou v kadm lovku dv psychick sly (proudn, soustavy), z nich jedna
vytv pn, projeven snem, kdeto druh toto snov pn cenzuruje a touto cenzurou si
vynucuje zkreslen jeho projevu. Je jen otzka, v em spov ona moc druh instance, kter j
umouje vykonvat cenzuru. Vzpomeneme-li si, e latentn snov mylenky nejsou ped
analzou vdom, e vak zjevn obsah snu, z nich vychzejc, se vybavuje jako vdom, je
nasnad pedpokldat, e pednostnm prvem tto druh instance je prv pipoutn k
vdom. Z prv soustavy by pak nemohlo k vdom dospt nic, co pedtm neprolo instanc
druhou, a druh instance by nepropustila nic, pokud nevykonala sv prva a podle svho
nepozmnila prvky, kter se derou k vdom. Prozrazujeme pitom zcela urit pojet
"podstaty" vdom; uvdomovn je pro ns zvltnm psychickm konem, kter se li od
vznikn duevnch obsah i od pedstavovn a je na tchto pochodech nezvisl. Vdom se
nm jev jako smyslov orgn, kter vnm obsah, dan na jinm mst. Dalo by se ukzat, e
se psychopatologie bez tchto zkladnch pedpoklad prost neobejde. Jejich zevrubnj
zhodnocen si vyhrazujeme pro pozdj msto.
Trvm-li na pedstav o dvou psychickch instancch a jejich vztazch k vdom, nalzm pro
npadnou nnost, kterou ve snu ctm k pteli R-ovi, siln sniovanou vkladem snu,
naprosto shodnou obdobu ze ivota politickho. Pedstavte si sttn ivot, v nm spolu zpas
vlada, horliv stec svou moc, a iv veejn mnn. Lid by byl popuzen proti
neoblbenmu ednkovi a dal jeho proputn; samovldce, aby neukzal, e je nucen
pihlet k vli lidu, udl ednkovi prv v tomto okamiku vyznamenn, k nmu by jinak
nebyl dvod. Takto vyznamenv moje druh instance, ovldajc pstup k vdom, ptele R-
a vlevem mimodn velik nnosti, protoe pn prvn soustavy ze zvltnho zjmu, k
nmu se prv upnaj, ho chtj tupit jako omezence.6'
Snad se ns zmocn pedtucha, e by nm vklad sn mohl poskytnout ono objasnn o stavb
naeho duevnho apartu, kter jsme dosud marn oekvali od filosofie. Nepjdeme vak po
tto stop, ale vrtme se k svmu vchozmu problmu. Byla poloena otzka, zda se sny s
trap-
90
nm obsahem daj rozlutit tak, aby se ukzalo, e spluj njak pn. Nyn vidme, e je to
mon, paklie nastalo snov zkreslen, pokud trapn obsah jen zahaluje douc. Se zenm k
svmu pedpokladu o dvou psychickch instancch smme nyn tak tvrdit: trapn sny
skuten obsahuj nco, co je trapn pro druhou instanci, co vak souasn spluje pn prv
instance. Tyto sny spluj pn potud, e kad sen vychz z prvn instance, kdeto druh se
k nmu chov jen odvratn, nikoli tvoiv.7) Omezme-li se na hodnocen toho, m druh
instance pispv ke snu, nememe jej nikdy pochopit. Pak zstvaj nerozeeny vechny
zhady, kter autoi na snu zpozorovali.
e sen m vskutku tajn smysl, toti splnit njak pn, musme zase v kadm ppad
prokzat rozborem. Vyjmm proto nkolik sn s trapnm obsahem a pokusm se o jejich
analzu. Zsti jsou to sny hysterik, kter vyaduj dlouh vodn zprvy a msty pochopen
psychickch pochod hysterie. Ale tto komplikaci svho popisu se nemohu vyhnout.
Pijmu-li psychoneurotika do analytickho oetovn, stvaj se jeho sny pravideln, jak ji
eeno, pedmtem naich hovor. Pitom mu musm poskytnout veker psychologick
objasnn, s jejich pomoc jsem sm dospl k pochopen jeho pznak, a pitom zakoum
tak nemilosrdnou kritiku, e nemohu ani oekvat ostej od koleg lka. Docela
pravideln se odpor pacient obrac proti vt, e sny jsou vesms splnnm pn. Zde je
nkolik pklad z materilu sn, kter byly uvdny proti mn jako protidkazy.
"Vdycky kvte, e sen je splnnm pn," zan jedna vtipn pacientka. "Nue, chci vm
vyprvt sen, kter se naopak nese k tomu, e mn jedno pn splnno nebylo. Jak se to
shoduje s va teori? Sen zn takto:
" Chci podat veern hostinu, ale nemm v zsob nic jinho, ne uzenho lososa. Myslm
si, e pjdu nakupovat, vzpomnm si vak, e je nedln odpoledne, kdy jsou vechny krmy
zaven. Chci volat nkolik dodavatel, ale mme telefonn poruchu. Proto se musm zci
pn podat hostinu."
Odpovdl jsem, e o smyslu tohoto snu me rozhodnout jen rozbor, akoli pipoutm, e se
na prvn pohled jev jako rozumn a souvisl a podob se opaku splnn pn. "Z jakho
materilu vak vznikl tento sen? Vte, e podnt ke snu je vdycky obsaen v zitcch
poslednho dne?"
Rozbor: Pacientin mu, bodr a zdatn velkoeznk, j pedchozho dne prohlsil, e je pli
tlust a e proto zahj odtuovac kru. Bude pr asn vstvat, hodn se pohybovat,
dodrovat psnou dietu a pedevm nebude vbec pijmat pozvn k hostinm. - Dle o nm
se smchem vyprv, e se v hostinci seznmil s malem, kter ho chtl mer-
91
momoc malovat, protoe pr tak vraznou hlavu dosud nenael. Ale jej mu svm hrubm
zpsobem odvtil, e pkn dkuje a e je naprosto pesvden, e st zadnice krsn mlad
dvky je mali milej ne cel jeho obliej.8' Nyn pr je do svho mue velice zamilovna a
kdlv se s nm. Tak ho pr dala, aby j nenosil kavir. - Co to znamen?
Ji dlouho si toti peje, aby mohla kad dopoledne jst housku s kavirem, ale nedopv si
tento vdaj. Naopak, aby ho tm mohla dle kdlit, dala ho, aby j kavir nepinel.
(Toto odvodnn se mi zd lich. Za takovm neuspokojivm vysvtlenm se obyejn
skrvaj nepiznan pohnutky. Pomysleme na osoby, kter, hypnotizovny Bernheimem,
vykonvaj posthypnotick pkaz, a tzny na prav pohnutky, neodpovdaj: Nevm, pro
jsem to udlal, ale vynalzaj odvodnn, kter zejm nesta. Podobn tomu bude s
kavirem m pacientky. Pozoruji, e je nucena vytvoit si v ivot nesplnn pn. Jej sen j
tak ukazuje, e odepen pn nastalo. K emu vak potebuje nesplnn pn?)
Dosavadn npady nestaily k vkladu snu. dm dal. Po krtk pestvce, jak je prv
pimen pekonn njakho odporu, sdluje, e vera navtvila ptelkyni, na kterou
vlastn rl, protoe jej manel tuto enu vdycky velice chvlv. Natst je velmi such a
huben a manel miluje plnj tvary. Nue, o em mluvila tato huben ptelkyn? Oveme
o svm pn ztloustnout. Tak se pacientky ptala: "Kdy ns zase pozvete? U vs se vdycky
tak dobe j."
Nyn je smysl snu jasn. Mohu pacientce ci: "Je to pmo tak, jako byste si pi tto vzv
myslela: Prv tebe pozvu, aby ses mohla u mne najst, ztloustnout a lpe se lbit mmu mui!
Radji u neuspodm dnou hostinu. Sen vm pak k, e nemete podat hostinu,
spluje tedy vae pn, abyste nijak nepispla k zaokrouhlen tlesnch tvar sv ptelkyn.
e je mono ztloustnout z jdel, kter se nabzej ve spolenosti, o tom vs pece pouuje
pedsevzet vaeho mue, e v zjmu odtunn u nepijme dn pozvn k hostinm." Nyn
ji chyb jen njak shoda, kter by potvrzovala rozeen. Rovn uzen losos ze snovho
obsahu nen jet z nieho odvozen. "Jak jste pipadla na lososa, uvedenho ve snu?" "Uzen
losos je nejmilejm jdlem m ptelkyn," odpovd. Nhodou tak znm tuto dmu a mohu
potvrdit, e si lososa nedopv prv tak jako m pacientka kavir.
T sen pipout jet druh a jemnj vklad, kter se stv nutnm nsledkem jedn
vedlej okolnosti. Oba vklady si neodporuj, ale kryj se a jsou krsnm pkladem pro
obvyklou dvoj srny slnost sn a vech ostatnch patologickch tvar. Slyeli jsme, e se
pacientka v dob svho snu o zavren pn snaila vytvoit si odepen pn ve skutenu
(housku s kavirem). Tak ptelkyn projevila pn, toti ztloustnout,
92
a nedivili bychom se, kdyby se na dm zdlo, e se ptelino pn nespln. Je toti jejm
vlastnm pnm, aby se jedno ptelino pn -toti pn ztloustnout - nesplnilo. Vznik
nov vklad snu, jestlie ve snu nem na mysli sebe, ale ptelkyni, jestlie sebe dosadila na
msto ptelkyn, nebo jestlie se s n, a to lze ci, ztotonila.
Myslm, e to skuten udlala a jako pznak tohoto ztotonn si vytvoila odepen pn ve
skutenu. Jak smysl m vak hysterick ztotoovn? Objasnn tto otzky by vyadovalo
zevrubnj pojednn. Ztotoovn je krajn dleitm momentem pro mechanismus
hysterickch pznak; touto cestou dociluj nemocn toho, e mohou svmi pznaky
vyjadovat proitky etnch osob, nejen vlastn, trpt takka pro celou skupinu osob a sami
svmi osobnmi prostedky hrt vechny lohy dramatu. Namtne se mi, e toto je znm
hysterick napodobovn, schopnost hysterik napodobovat vechny pznaky, kter na n u
jinch lid zapsobily, jaksi souctn, vystupovan a do reprodukce. Tm vak je oznaena
jen cesta, kterou probh psychick pochod pi hysterickm napodobovn; nco jinho je
cesta a nco jinho duevn kon, kter jde touto cestou. Tento je ponkud sloitj, ne jak
si lid rdi pedstavuj napodobovn u hysterik; odpovd nevdommu vyvozovn zvru.
Napklad: Lka, kter m nemocnou s uritm druhem zkub v tme pokoji nemocnice
spolu s jinmi nemocnmi, nen pekvapen, dov-li se jednou zrna, e tento zvltn
hysterick zchvat byl napodoben. Prost si ekne: Ostatn eny ho vidly a napodobily; to je
psychick nkaza. Ano, ale tato psychick nkaza probh asi takto. Nemocn vd o sob
zpravidla vce ne lka o kad z nich, a staraj se o sebe, kdy minula lkask prohldka.
Jedna tedy dnes dostala zchvat; ostatn se zhy dovd, e ho vyvolal dopis z domova,
oiven zrmutku z lsky apod. Jm je soucit, dokonv se v nich tento neuvdoml zvr:
Pokud lze z takovch pin dostat takov zchvaty, mohu je mt i j, nebo k nim mm tyt
podnty. Kdyby to byl zvr zpsobil uvdomn, vystil by mon v zkost t kter
nemocn, e dostane stejn zchvat; tento zvr vak nastv v jin psychick oblasti, a proto
kon uskutennm obvanho pznaku. Ztotoovn nen tedy pouhm napodobovnm,
ale pivlastovnm na zklad stejnho etiologickho nroku; vyjaduje jaksi "rovn tak" a
vztahuje se k nemu spolenmu, co zstv v nevdom.
Ztotoovn se v hysterii nejastji uv k projevu sexulnho spoleenstv. Hystrka se
svmi pznaky nejspe - tebas ne vlun - ztotouje s takovmi osobami, s nimi byla v
pohlavnm styku, nebo kter se pohlavn stkaly se stejnmi osobami jako ona. K takovmu
pojet m ohled tak n jazyk. Dva milujc jsou "jednm tlem" ("Eines"). V hysterick
fantazii stejn jako ve snu sta pro ztotonn, e na jist pohlavn
93
vztahy myslme, ani bychom je proto povaovali za skuten. Pacientka se tedy d jen
pravidly hysterickch mylenkovch pochod, kdy projevuje rlivost na ptelkyni (jej
neoprvnnost ostatn sama poznv) tm, e se ve snu dosazuje na jej msto a s n se
ztotouje tvorbou pznaku (odepenho pn). Tento dj by se dal popsat tak takto: Ona se
ve snu dosazuje na msto sv ptelkyn, protoe ta se dosazuje na jej msto vi jejmu mui.
Peje si zaujmat msto sv ptelkyn v hodnocen svho mue.9'
Jednodueji a pece podle schmatu, e nesplnn jednoho pn je splnnm druhho, jsem
rozptlil odpor proti sv nauce o snu, kter projevila jedna moje pacientka, nejvtipnj ze
vech mch dodavatelek sn. Jednoho dne jsem j vykldal, e sen spluje pn; nazt mi
dodala sen, v nm se svou tchn odjd na spolen letn byt. Vdl jsem, e se pedtm
siln zdrhala strvit lto v blzkosti tchn, a tak e se tto obvan spolenosti v
poslednch dnech astn vyhnula tm, e najala na venkov byt, daleko vzdlen od tchnina
bydlit. Nyn sen zruil toto vtan rozeen; nebyl to nejkrsnj opak m nauky o splnn
pn ve snu? Nepochybn, stailo jen vyvodit dsledky z tohoto snu, abychom dospli kjeho
vkladu. Podle tohoto snu jsem neml pravdu; bylo tedy jejm pnm, abych neml pravdu, a
toto pn j sen sploval. Pn, abych neml pravdu, kter se splovalo v tmatu letnho
pobytu, se vak ve skutenosti tkalo jinho a vnjho pedmtu. V t dob jsem z
materilu, kter vyplynul z jej analzy, usoudil, e se v jistm dob jejho ivota pihodilo
nco, co mlo znan vznam pro jej onemocnn. Poprala to, protoe to nenachzela ve
vzpomnce. Brzy jsme zjistili, e jsem ml pravdu. Jej pn, abych neml pravdu, promnn
v sen, e jede s tchn na venkov, odpovdalo tedy oprvnnmu pn, aby se ony tehdy
teprve tuen udlosti nikdy nepihodily.
Bez rozboru, jen jako domnnku, si dovoluji vykldat malou phodu jednoho ptele, kter
byl ve vech osmi gymnazijnch tdch mm spolukem. Kdysi v malm kruhu slyel mou
pednku o novince, e sen spluje pn, el dom a snil, e prohrl vechny procesy - byl
advoktem - a pak si mn nato stoval. Pomohl jsem si vytkou: Vechny procesy nen
mono vyhrt, ale sm jsem si myslel: Kdy jsem j byl osm let primusem a sedl v prvn
lavici, zatmco jeho msto bylo nkde uprosted tdy, nemohlo v nm z tch chlapeckch let
utkvt pn, abych se tak j jednou dkladn blamoval?
Jin, ponkud ponur sen mi vyprvla pacientka rovn jako nmitku proti teorii o splnn
pn. Pacientka, mlad dvka, zaala takto: Vte, e m sestra m nyn jen jednoho chlapce,
Karla; starho, Otu, ztratila, kdy jsem bydlela jet u n. Ota byl mm milkem, vlastn
jsem ho vychovala. Mladho mm tak rda, ovem ne tak jako zemelho. Dnes
94
v noci se mi zdlo, e ped sebou vidm Karla - mrtvho. Le v mal rakvi se sepjatma
rukama, kolem nho svky, prost docela tak jako tehdy mal Ota, jeho smrt mnou tak
otsla. eknte mi prosm, co to znamen? Vy m pece znte; jsem tak patn, abych sv
seste pla ztrtu jedinho dtte, kter j zbylo? Nebo znamen sen, e bych si spe pla
smrt Karlovu ne Oty, kterho jsem milovala mnohem vroucnji?
Ujiuji ji, e tento posledn vklad je vylouen. Po krtkm pemlen jsem j mohl sdlit
sprvn vklad snu, kter potom potvrdila. Podailo se mi to proto, e jsem znal pacientinu
minulost.
Dvka asn osiela a byla vychovna v dom sv mnohem star sestry; mezi pteli a
nvtvnky domu se tak setkala s muem, kter zapsobil trvalm dojmem na jej srdce.
Uritou dobu se zdlo, e tento sotva vysloven vztah skon svatbou, ale astn konec
zmaila sestra, jej pohnutky nikdy nebyly docela objasnny. Po rozchodu se mu, milovan
na pacientkou, vyhbal onomu domu; a pacientka se njakou dobu po smrti malho Oty, k
nmu mezitm obrtila svou nnost, osamostatnila. Nepodailo se j vak osvobodit se od
zvislosti, do kter se dostala nklonnost k pteli sv sestry. Jej pcha j pikazovala, aby se
mu vyhbala; ale bylo pro ni nemon penst svou lsku na jin mue, kte se o ni pozdji
uchzeli. Ohlsil-li milovan mu, kter byl litertem, nkde pednku, byla jistojist mezi
posluchai, a tak jinak vyuvala kad pleitosti, aby ho mohla z dli vidt. Vzpomnl
jsem si, e mi verejho dne vyprvla, e profesor pjde na jist koncert a e tam chce jt
tak, aby se zase jednou potila pohledem na nho. To bylo v den snu; toho dne, kdy mi
vyprvla sen, se ml koncert konat. Proto jsem mohl snadno zkonstruovat vklad a ptal jsem
se j, zda ji napad njak udlost, kter se pihodila po Otov smrti. Hned odpovdla:
Zajist, tehdy profesor po dlouh pestvce opt piel, u Otkovy rakve jsem ho zase jednou
spatila. Bylo to zcela tak, jak jsem oekval. Vyloil jsem sen takto: "Kdyby nyn zemel
druh chlapec, opakovalo by se tot. Strvila byste cel den u sestry, profesor by
nepochybn piel vyslovit svou soustrast, a spatila byste ho za stejnch okolnost jako tehdy.
Sen nevyjaduje nic jinho ne toto pn, znovu ho spatit, proti ktermu vnitn bojujete.
Vm, e mte v kabelce vstupenku na dnen koncert. V sen je snem z netrplivosti:
shledn, k nmu m dnes dojt, urychlil o nkolik hodin."
K zahalen svho pn si zejm zvolila situaci, v n takov pn obyejn potlaujeme,
situaci, ve kter jsme tak plni smutku, e nemyslme na lsku. A pece je velmi snadno
mon, e ani v on skuten situaci, kterou sen vrn napodobuje, u rakve prvnho, vroucnji
milovanho hocha, nemohla potlait nn city k dlouho postrdanmu nvtvnkovi.
95
Jinho objasnn se dostalo podobnmu snu dal pacientky, kter v dvjch letech vynikala
pohotovm vtipem a veselost a jet nyn tyto vlastnosti prokazovala aspo svmi npady za
lby. Tto dm se v souvislosti delho snu pihodilo, e svou jedinou patnctiletou dceru
vidla mrtvou ve katulce. Mla sice chu pout tento snov zjev k nmitce proti m teorii o
splnn pn, ale sama tuila, e detail katulky ukazuje cestu k jinmu pojet tohoto snu.10)
Pi rozboru ji napadlo, e se verejho veera ve spolenosti mluvilo o anglickm slov box
a o jeho rozmanitch pevodech do nminy jako: katulka, loe, sk, polek atd. Z jinch
soust tho snu jsme mohli doplnit, e uhodla spznnost anglickho slova box s
nmeckm Biichse (krabice) a potom byla pronsledovna vzpomnkou, e se slova Biichse
tak uv k vulgrnmu oznaen enskho pohlavnho stroj. Pi jist shovvavosti k jejm
znalostem topografick anatomie jsem mohl tedy pedpokldat, e dt ve "katulce" znamen
plod v mateskm ln. Kdy jsem j to objasnil, ji nepoprala, e snov obraz se vskutku
shoduje s pnm, kter mla. Jako mnoho jinch mladch en naprosto nebyla astn, kdy
othotnla, a leckdy si piznala pn, aby dt v jejm tle umelo; ba v zchvatu zlosti po
prudkm vstupu se svm muem se bouchala pst do bicha, aby v nm zashla dt. Mrtv
dt bylo tedy splnnm pn, ale takovho pn, kter ped patncti lety vymizelo, a nen
proto divu, e ji nepoznala jeho splnn, kdy se dostavilo s takovm opodnm. Mezitm se
ovem pli mnoh zmnilo.
O skupin, k n pat oba posledn sny, jejich obsahem je smrt milch pbuznch, znovu
pojednvm v oddle o snech typickch. Tam uki na novch pkladech, e musme vechny
tyto sny, a jejich obsah je nedouc, vykldat jako splnn pn. Ne od pacienta, ale od
inteligentnho prvnka z okruhu svch znmch mm tento sen, kter mn byl vyprvn opt
s myslem, zadret mne ped ukvapenm zeveobecovnm v nauce o splnn pn. Zn
takto: ,Zd se mi, e pichzm, zaven do dmy, k svmu domu. Tam ek zaven vz,
pistupuje ke mn jaksi pn, legitimuje se jako policejn agent a vyzv m, abych ho
nsledoval. Prosm jen o chvli asu, abych si mohl uspodat sv zleitosti. Domnvte se,
e je snad mm pnm, abych byl zaten?" - Urit ne, to pipoutm. Vte snad, na zklad
jakho obvinn jste byl zaten? - "Ano, myslm, e pro vradu dtte." - Vradu dtte? Vte
pece, e tento zloin me spchat jen matka na vlastnm novorozenti! -"To je pravda."10 -
A za jakch okolnost se vm to zdlo? Co se stalo veer ped snem? -"To bych vm nerad
vyprvl, je to choulostiv zleitost." - Potebuji to vak, jinak bychom se museli vkladu
zci. - "Tedy poslyte. Nestrvil jsem tuto noc doma, ale u dmy, na n mn velice zle.
Kdy jsme se rno probudili, znovu se mezi nmi nco udalo. Potom jsem zase usnul
96
a ml onen sen." - Je ta pan vdan? - "Ano." - A vy s n nechcete mt dt? - "Ne, ne, to by
ns prozradilo." - Nesoulote tedy normln? -"Z opatrnosti unikm ped vronem." - Smm
pedpokldat, e jste on noci nkolikrt vykonal tuto dovednost a po rannm opakovn jste
byl ponkud nejist, zda se vm to zdailo? - "To je mon." - Pak v sen spluje pn.
Poskytuje vm uklidnn, e jste nezplodil dt, nebo, a to je skoro tot, e jste je zabil.
Spojovac lnky mohu snadno prokzat. Upa-matujte se prosm: Ped nkolika dny jsme
hovoili o svzelch manelstv a o nedslednosti, e je dovoleno vykonvat soulo tak, aby
nevzniklo oplodnn, kdeto kad zsah, jakmile se ji vajko a sm setkaly a vytvoily
zrodek, se trest jako zloin. V souvislosti s tm jsme se dotkli stedovkho sporu, kdy
vlastn vstupuje due do zrodku, protoe pojem vrady je ppustn teprve od tohoto
okamiku. Jist tak znte dsiv ponurou Lenauovu bse, kter klade zabrnn oplodnn
narove s vradou dtte. - "Je zvltn, e jsem dnes dopoledne jakoby nhodou myslel na
Lenaua." - Tak to je dozvuk vaeho snu. A nyn vm jet ve vaem snu doki splnn
vedlejho pn. Pichzte s dmou zaven ped dm. Odvdte iji tud (jako nevstu)
dom, kdeto ve skutenosti jste strvil noc v jejm byt. e se splnn pn, kter je
podstatou snu skrv formou tak nepjemnou, m asi nkolik pin. Z m stati o etiologii
zkostn neurzy byste se mohl dovdt, e povauji peruovanou soulo za jednu z pin
neurotick zkosti. S tm by souhlasilo, kdybyste po nkoliker souloi tohoto druhu ml
stsnnou nladu, kter pak tvo jeden prvek skladby vaeho snu. Tto rozmrzelosti pouvte
tak k tomu, abyste zatajil splnn svho pn. Ostatn ani zmnka o vrad dtte nen
vysvtlena. Jak jste se dostal k tomuto specificky enskmu zloinu? - "Piznm se vm, e
jsem byl ped lety zapleten do takov zleitosti. Zavinil jsem, e se jedna dvka musela ped
nsledky styku se mnou chrnit vyhnnm plodu. S provedenm tohoto zmru jsem neml
vbec nic spolenho, ale dlouhou dobu jsem se pochopiteln bl, aby to nevylo najevo." -
Chpu, tato vzpomnka byla druhou pinou, pro vm domnnka, e jste svou dovednost
provedl patn, musela bt trapn.
Mlad lka, kter v on univerzitn pednce slyel tento sen, byl jm zejm doten, nebo
si pospil, aby ho ve snu napodobil, aby pouil jeho mylenkovho tvaru na jin tma.
Pedchozho dne odevzdal sv piznn k dchodov dani, kter bylo naprosto upmn,
protoe ml jen mlo toho, co mohl piznat. Pak se mu zdlo, e k nmu pichz jeden znm
ze zasedn daov komise a sdluje mu, e vechna ostatn piznn byla shledna
nezvadnmi, ale jeho piznn e vzbudilo veobecnou nedvru a e ho za n postihne
znan daov trest. Sen je ledabyle zahalenm splnnm pn, aby byl povaovn za lkae
s velikmi pjmy.
97
Ostatn pipomn znm pbh mlad dvky, kterou odrazuj, aby se neprovdala za svho
npadnka, jeliko je vztekl a jist by ji v manelstv tloukl. Dvka vak k: K by mne u
bil! Jej pn, bt vdan, je tak siln, e pijm, ba pmo si peje nepjemnosti, v tomto
manelstv hrozc.
Jestlie sny tohoto druhu, kter se velmi asto vyskytuj a zdnliv pmo odporuj m nauce
tm, e jejich obsahem je odepen njakho pn nebo dostaven neho, co jsme si zejm
nepli, shrnu jakoto sny, kter odporuj pn, vidm, e se daj obecn odvodit z dvou
zsad, z nich o jedn dosud nebyla zmnka, akoli m velikou lohu v lidskm ivot i snn.
Jedna hybn sla tchto snuje pn, abych j neml pravdu. Tyto sny se zpravidla vyskytuj za
oetovn, kdy pacient je proti mn v odporu, a s velikou jistotou mohu oekvat, e
vyvolm takov sen, kdy jsem nemocnmu poprv pednesl nauku, e sen spluje pn.12'
Ba, smm dokonce oekvat, e se lecktermu z mch ten pihod tot; ochotn si ve snu
odepe njak pn, jen aby si splnil pn, e j nemm pravdu. Posledn takov sen z lby,
kter sdlm, opt ukazuje tot. Mlad dvka, kter si proti vli svch pbuznch a
dotzanch autorit tce vydobyla pokraovn v lb, m tento sen: Doma j zakazuj, aby
ke mn nadle chodila. Umse pak dovolv slibu, kter jsem j dal, zeji v ppad nutnosti
budu oetovat tak zdarma, a j odpovdm: V pennch zleitostech nemohu mt dn
ohledy.
Splnn pn se tady vskutku ned prokzat snadno, ale ve vech takovch ppadech
objevujeme krom jedn zhady jet druhou, jej een zrove pomh rozlutit prvou.
Odkud pochzej slova, kter mn klade do st? Nikdy jsem j ovem nic podobnho neekl,
ale jeden jej bratr, a to prv ten, kter m na ni nejvt vliv, se tmto roztomilm zpsobem
o mn vyjdil. Sen tedy chce doshnout toho, aby bratr ml pravdu, a o to usiluje pacientka
nejenom ve snu; je to obsahem jejho ivota a pohnutkou jej choroby.
Sen, kter na prvn pohled psob zvltn obte teorii o splnn pn, ml jeden lka
{August Strcke) a sm ho vyloil:
"Mm a vidm na svm levm ukazovku syfilitick primrn afekt na poslednm lnku."
Snad ns od rozboru tohoto snu odrad vaha, e se, nehledme-li k jeho nedoucmu obsahu,
jev pece jasnm a souvislm. Jestlie se vak nebojme nmahy, kterou psob rozbor,
dovme se, e "primrn afekt" zmanem "prima qffectio" (prvn lsku) a e odporn ndor
podle Strckovch slov "zastupuje splnn etnch pn, kter jsou nabita velikm
afektem".13'
Druh pohnutka sn, kter odporuj pn, je tak nasnad, e se snadno ocitme v nebezpe ji
pehldnout a tak j jsem ji del dobu nevidl.
98
V sexuln konstituci velmi mnoha lid je masochistick sloka, kter vznikla obrcenm
agresivn, sadistick v opak. Nazvme takov lidi .ideovmi" masochisty, hledaj-li libost ne
v tlesn bolesti, kterou jim nkdo zpsobuje, ale v pokoen a v duevnm trznn. Je na
prvn pohled zejm, e tyto osoby mohou mt sny odporujc pnm a sny nelib, a oboj pro
n nejsou nim jinm ne splnnm pn, ukojenm jejich masochistickch sklon. Uvedu
takov sen: Mlad mu, kter dve velice trznval svho starho bratra, jemu byl
homosexuln naklonn, m po dkladn zmn povahy tento trojdln sen: /. Jeho star bratr
ho "sekruje". II. Dva dospl lid se v homosexulnm myslu sob dvo. III. Bratr prodal
podnik, jeho veden si snc vyhradil pro budoucnost. Z tohoto poslednho snu procit s
nejtrapnjmi pocity, a pece je to sen splujc masochistick pn, jeho peklad by znl asi
takto: Dobe by se mi stalo, kdyby bratr provedl tento prodej jako trest za vechna muka,
kter ode mne vytrpl.
Doufm, e uveden sny posta, aby - a na dal nmitky - naznaily vrohodnost tvrzen, e
se i sny s trapnm obsahem daj pevst na splnn pn.14' Rovn snad nikdo nebude
spatovat nhodu v tom, e pi vkladu tchto sn vdycky narme na tmata, o nich
mluvme nebo na n myslme neradi. Trapn pocit, kter tyto sny vyvolvaj, je prost
toton s odporem, kter ns - vtinou spn - zdruje od projednn takovch tmat nebo
od uvaovn o nich, a kter mus pekonat kad, kdo je nucen se takovm tmatem skuten
zabvat. Tento ve snu se opakujc pocit nelibosti tedy nevyluuje existenci pn; kad
lovk m pn, je nechce sdlovat jinm lidem, a pn, kter nechce piznat sm sob. Na
druh stran se nm zd, e mme prvo uvdt nelibou povahu vech tchto sn do
souvislosti s faktem snovho zkreslen a soudit, e tyto sny jsou zkresleny a k nepoznn
zasteny prv proto, e existuje odpor proti tmatu snu nebo proti pn, kter z nho
poznvme, e existuje mysl zapudit ono tma nebo pn. Ukazuje se tedy, e snov
zkreslovn je skuten konem cenzury. A vechno, co objevil rozbor nelibch sn, mme na
zeteli, kdy svou formuli o podstat snu mnme takto: Sen je (zahalenm) splnnm
(potlaenho, zapuzenho) pn.15)
Nyn jet zbvaj sny zkostn jako zvltn druh sn s trapnm obsahem, jejich pojmn
jako sn splujcch pn se u nezasvcench setk s nejmenm pochopenm. Ale mohu je tu
vydit strun; na nich by se neukzala nov strnka problmu snu, b u nich o pochopen
neurotick zkosti vbec. zkost, kterou pociujeme ve snu, je jen zdnliv vysvtlena
obsahem snu. Vylome-li obsah snu, zpozorujeme, e snov zkost nen snovm obsahem
ospravedlnna lpe ne teba zkost fobie pedstavou, s n je fobie spjata. Je nap. sprvn,
e lze spadnout z okna a e mme proto dvody, abychom u okna dbali jist opatrnosti, ale je
99
nepochopiteln, pro je u pslun fobie zkost tak velik a pro nemocnho pronsleduje v
me, naprosto nepimen nepatrnosti podntu. Uke se, e pro zkostn sen plat tot
vysvtlen jako pro fobii. zkost je v obou ppadech k pedstav, kter ji provz, jen
piletovna a pramen z jinho zdroje.
Pro uvedenou tsnou souvislost snov zkosti s neurotickou musm zde pi pojednn o on
odkzat na tuto. V mal stati o "zkostn neurze" (Neurologisches Zentralblatt 1895, Ges.
Schriften sv. I.) jsem kdysi tvrdil, e neurotick zkost pochz ze sexulnho ivota a
odpovd libidu, kter je odvrceno od svho uren a nebylo vyuito. Tato formule se od t
doby vdycky ukzala pdnou. Z n lze odvodit vtu, e zkostn sny jsou sny povahy
sexuln, jejich pslun libido se promnilo v zkost. Pozdji se naskytne pleitost,
abychom tuto tezi potvrdili rozborem nkolika sn neurotickch lid. Tak pi dalch
pokusech piblit se vypracovn teorie snu znovu pojednm o podmnce zkostnch sn a o
jejich souladu s teori o splnn pn.
Poznmky
1) Ji novoplatonik Pltnos pravil: "Ozve-li se cht, pichz fantazie a pedkld jaksi jeho
objekt." (Du Pel, p. 276.)
2) Nelze ani vit, s jakou tvrdojnost se teni a kritikov uzavraj ped touto vahou a
nedbaj zkladnho rozlien mezi zjevnm a latentnm obsahem snu. - dn z projev,
pojatch do literatury, nevychz vak mmu tvrzen v takov me vstc jako jedno msto
stati J. Sullyho "Dreams as a revelation", jej zsluha nem bt sniovna tm, zeji uvdm
teprve tady: "Podle veho se tedy zd, e sny nejsou onm krajnm nesmyslem, za jak je
prohlaovaly takov autority jako Chaucer, Shakespeare a Milton. Chaotick nahromadn
naich nonch pedstav m vznam a prostedkuje nov vdomosti. Podobn jako ifrovan
dopis ztrc snov zpis, byl-li pesn prozkoumn, prv zdn motanice a nabv vzhledu
vnho, srozumitelnho sdlen. Nebo, abychom zmnili podobenstv, meme ci, e sen,
podobn jako palimpsest, pod bezcennm povrchem obnauje stopy starho a cennho
sdlen. " (p. 364)
3) Je podivuhodn, jak se tu moje vzpomnka - za bdn - omezuje za elem rozboru. Znal
jsem pt svch strc, jednoho z nich jsem miloval a uctval. Ale v okamiku, kdy jsem
pekonal odpor proti vkladu snu, si km: Ml jsem pece jen jednoho strce, onoho,
kterho m sen prv na mysli.
4) Goethe, Faust. Pel. Otokar Fischer, Borov 1928.
5) Pan dr. H. von Hugov-Hellmuthov sdlila v roce 1915 (Internt. Zeitsch. fur arztl.
Psychoanalyse III) sen, kter me, lpe snad ne kterkoli jin, ospravedlnit m nzvoslov.
Snov zkreslovn v tomto pklad pracuje s tm prostedkem jako listovn cenzura, aby
vymtilo msta, kter se mu zdaj pohorliv. Listovn cenzura tato msta pekrtv, aby byla
neiteln, snov cenzura je nahrazuje nesrozumitelnm mumlnm.
Aby bylo snu rozumno, sdluji, e dma, kter ho mla, je padestilet, vysoce ven,
vytben vzdlan vdova po vym dstojnkovi, kter zemel asi ped dvancti lety, a matka
dosplch syn, z nich jeden v dob snu bojuje v poli.
A nyn sen o "slubch lsky". "Dma jde do posdkov nemocnice s. 1 a k stri u vrat,
e mus mluvit s vrchnm lkaem ... (vyslovuje jmno, kter nezn), pro-
toe chce v nemocnici konat slubu. Pitom zdrazuje slovo , sluba' tak, e poddstojnk
ihned chpe, e jde o ,slubu lsky'. Protoe je to star ena, nech ji po krtkm vhn
projt. Ale msto k vrchnmu lkai vstupuje do velkho, tmavho pokoje, v nm u dlouhho
stolu stoj a sed etn dstojnci a vojent lkai. Se svm nvrhem se obrac na jednoho
tbnho lkae, kter ji chpe ji po nkolika slovech. Doslovn ve snu k: ,J a mnoho
jinch vdeskch en a mladch dvek jsme ochotny vojkm, mustvu a dstojnkm bez
rozdlu'... Zde nsleduje ve snu mumln. e vak vichni ptomn toto sprvn chpou,
poznv z tv dstojnk, zsti rozpaitch, zsti zludnch. Dma pokrauje: ,Vm, e
nae rozhodnut zar, ale myslme to krvav vn. Vojna v poli se rovn nikdo nept, zda
chce nebo nechce zemt.' Nsleduje trapn mlen, kter trv nkolik minut. tbn lka ji
obejme v pase a ekne: .Uvate, milostiv pan, e by k tomu skuten dolo ... ' (mumln).
Dma se vyprouje z jeho objet a mysl si: Je pece jeden jako druh a odpovd: ,Inu, jsem
pece star ena a mon e se vbec neoctnu v takov situaci. Ostatn, jedn podmnky by se
muselo dbt: zetele k vku; aby snad star ena a docela mlad hoch, ne ... (mumln); to by
bylo pern.' -tbn lka: ,pln vm rozumm.' Nkolik dstojnk, mezi nimi tak jeden,
kter se o ni v mld uchzel, se hlasit zasmje, a dma d, aby byla uvedena k vrchnmu
lkai, kterho zn, a kter m vechno nleit zadit. Pitom ji k jejmu zden napad, e
nezn jeho jmno. Pesto j tbn lka velmi zdvoile a uctiv dv pokyn, aby la do
druhho poschod po velmi zkch toitch schodech ze eleza, kter vedou z pokoje do
hoejch pater. Vystupuje po schodech a sly, jak jeden dstojnk k: ,To je obrovsk
odhodln, a jde o enu mladou nebo starou; vechna est!'
S pocitem, e prost kon svou povinnost, stoup po nekonench schodech.
Tento sen se v dob nkolika nedl opakuje jet dvakrt se zmnami, kter jsou, jak dma
podotk, docela bezvznamn a dosti nesmysln.
6) Takov pokryteck sny nejsou ani umn, ani ujinch lid dk. Zatmco se zabvm prac
o jednom vdeckm problmu, pronsleduje m po nkolik noc krtce za sebou sen, kter m
ponkud mate a jeho obsahem je smen s ptelem, kterho jsem ji dvno odstril. Pi
tvrtm nebo ptm opakovn se mi konen podailo pochopit smysl tchto sn. Zle v
povzbuzen, abych se vzdal poslednch ohled k doten osob, abych se od n pln oprostil,
a onm pokryteckm zpsobem se zahalil v opak. O jedn osob jsem kdysi sdlil
"pokryteck oidipovsk sen", v nm jsou neptelsk hnut a pn smrti, obsaen ve
snovch mylenkch, nahrazena zjevnou nnost. (Typisches Beispiel eines verkappten
"Odipustraumes".) O jinm druhu pokryteckch sn se zmnm na jinm mst (viz kapitolu
VI. o "snov prci").
7) Pozdji poznme tak ppad, e sen naopak vyjaduje pn tto druh instance.
8) Sedti mali
Goethe: Und wenn er keinen Hintern hat,
Wie kann der Edle sitzen?
(A kdyby neml zadnici, na em by chudk sedl?)
9) Sm lituji takovch vsuvek z psychopatologie hysterie, je, nsledkem ryvkovitho
podn a vytreny ze souvislosti, nemohou pece mnoho objasnit. Pou-kazuj-li vak na tsn
vztahy mezi tmatem snu a psychoneurzami, spluj el, za kterm jsem je uvedl.
10) Podobn jako uzen losos ve snu o znemonn hostin.
11) Mnohdy se stv, e sen je vyprvn nepln a e teprve pi rozboru se vynouje
vzpomnka na vynechan sti snu. Tyto dodaten zaazen sti pravideln obsahuj kl k
vkladu snu. Srovnej ne oddl o zapomnn sn.
12) Podobn sny, odporujc pn, mn v poslednch letech optovn sdlovali moji
posluchai jako svou reakci na prvn setkn s teori o splnn pn.
13) Zentralblatt fur Psychoanalyse II., 1911/12.
14) Podotkm, e toto tma zde nen vyerpno a e o nm pojednm jet pozdji.
100
101
15) Jeden velik ijc bsnk, kter, jak mn bylo eeno, nechce ani slyet o psychoanalze a
vkladu sn, nalz pece z vlastnho zitku tm identickou formuli pro podstatu snu:
"Neoprvnn pronikn potlaench touebnch pn pod falenm vzezenm a jmnem."
C. Spitteler, Meine friihesten Erlebnisse (Siiddeutsche Monatshefte, jen 1913).
Pedbn tu uvdm Rankovo rozen a pozmnn hoej zkladn formule: "Sen obyejn
na zklad a pomoc zapuzenho infantiln sexulnho materilu znzoruje zahalenm a
symbolicky zastenm zpsobem aktuln, zpravidla tak erotick pn jako splnn." ("Ein
Traum, der sich selbst deutet.")
Nikde jsem nevyslovil, e tuto Rankovu formuli pijmm. Mn se zd, e krat formulace,
uveden v textu, postauje. Ale e vbec uvdm Rankovu obmnu, stailo k tomu, aby bylo
psychoanalze nesetnkrt vytkno jej domnl tvrzen, e vechny sny maj sexuln
obsah. Rozumme-li tto vt tak, jak chce bt chpna, dokazuje, jak mlo svdomitosti pi
sv prci spotebovvaj kritikov a jak rdi pehlej odprci nejjasnj projevy, nehod-li
se jejich sklonu k agresi, nebo o nkolik stran ve jsem uvedl splnn rozmanitch pn ve
snech dtskch (jt na vlet, nebo se projdt po jezee, dohonit propsl jdlo atd.), na jinch
mstech jsem pojednal o snech vyvolanch hladem, zn, vymovacm podntem, o ryzch
snech z pohodlnosti. Ani Rank ne-vyslovuje absolutn tvrzen. k "zpravidla tak erotick
pn", a to lze, pokud se tk vtiny sn dosplch lid, jist potvrdit.
Jinak by tomu bylo, kdybychom slovo "sexuln" chpali ve smyslu "rtu", kter je nyn
obvykl v psychoanalze. Ale onen zajmav problm, zda vechny sny nejsou vytveny
"libidznmi" hybnmi silami (na rozdl od destruktivnch"), maj nai odprci asi sotva na
mysli.
102
5. Materil a zdroje snu
Kdy jsme rozborem snu o Irmin injekci zjistili, e sen spluje pn, zajmalo ns
pedevm, zda jsme tm objevili njakou veobecnou vlastnost snu, a prozatm jsme potlaili
kadou jinou vdeckou zvdavost, kter se v ns za on vykladask prce uplatovala. Kdy
jsme nyn jednou cestou dospli k cli, musme se vrtit a zvolit si nov vchodisko pro nae
ptrn v oblasti snu, by bychom na okamik pitom ztrceli z obzoru tma splnn pn,
kter jsme dozajista jet pln nevydili.
Od t doby, co pouvnm svho postupu pi vkladu sn odhalujeme latentn obsah snu,
kter vznamem daleko ped zjevn obsah snu, ctme potebu znovu se zabvat
jednotlivmi problmy snu, abychom zkusili, zda se nyn uspokojiv nerozeuj zhady a
rozpory, kter se, pokud jsme znali jen zjevn obsah snu, jevily nezdolatelnmi. V vodn
kapitole jsem podrobn sdlil daje autor o souvislosti snu s bdlm ivotem a o pvodu
snovho materilu. Vzpomnme si tak na ony ti zvltnosti snov pamti, kter byly sice
asto pozorovny, ale nebyly vysvtleny:
1. e sen dv zejm pednost dojmm z poslednch dn {Robert, Striimpell, Hildebrandt,
tak Weedov-Hallamov).
2. e provd vbr podle jinch zsad ne nae bdl pam, tm, e si nevybavuje, co je
podstatn a dleit, ale to, co je podrun a nepo-vimnut.
3. e vldne naimi nejranjmi vzpomnkami z dtstv a vyhrabv z tohoto ivotnho
obdob dokonce podrobnosti, kter se nm zdaj triviln a kter jsme za bdn dvno mli za
zapomenut."
Tyto zvltnosti ve vbru snovho materilu pozorovali autoi ovem na zjevnm obsahu
snu.
A. Recentn a lhostejn prvky ve snu
Soudm-li o pvodu prvk vyskytujcch se ve snovm obsahu podle sv vlastn zkuenosti,
musm pedevm tvrdit, e v kadm snu lze najt napojen k proitkm prv uplynulho
dne. A se zabvm jakmkoli snem, vlastnm nebo cizm, vdycky se tato zkuenost
potvrzuje. Se znalost tohoto faktu mohu zat vklad snu tak, e nejprve ptrm po zitku
dne, kter dal podnt ke snu; v mnoha ppadech je to dokonce cesta nejbli. U obou sn, je
jsem v pedel kapitole podrobil zevrubnmu rozboru (o Irmin injekci, o svm strci se
lutm vousem), je vztah
103
k phodm dne tak npadn, e nepotebuje dal objasnn. Abych vak ukzal, jak
pravideln se d prokzat tento vztah, prozkoumm z tohoto hlediska st sv vlastn snov
kroniky. Sdlm ze sn jen to, co potebuji k odhalen hledanho zdroje.
1. Konm nvtvu v dom, kde mne pijmou teprve po svzelnm jednn atd., mezitm
nechm na sebe ekat dmu.
Zdroj: Veer jsem ml rozhovor s jednou pbuznou o tom, e nkup, kter d, mus pokat,
a atd.
2. Napsal jsem m o n o g r afi i o jistm (nejasn) druhu rostlin. Zdroj: Dopoledne jsem vidl
ve vkladn skni knihkupectv monografii o rodu brambok.
. Vidm na ulici dv eny, matku a dceru, z nich posledn byla mou pacientkou.
Zdroj: Pacientka, kter je u mne v oetovn, mi veer sdlila, jak pekky proti
pokraovn v lb klade jej matka.
4. Pedplcm si v knihkupectv S-a a R-a periodickou publikaci, kter stoj ron dvacet
zlatek.
Zdroj: Moje ena mne za dne upozornila, e j jet dlum dvacet zlatek z tdennho platu.
5. Dostvm pipi sociln demokratickho vboru, ve kterm se mnou nakldaj jako s
lenem.
Zdroj: Obdrel jsem ppisy od liberlnho volebnho vboru a souasn od pedstavenstva
humanitnho spolku, jeho lenem skuten jsem.
6. Mun strm skle uprosted moe, v Bcklinovsk mane. Zdroj: Dreyfus na belskm
ostrov, souasn zprvy od pbuznch
z Anglie atd.
Mohla by se nadhodit otzka, zda sen navazuje pesn na udlosti poslednho dne, nebo me
tak navazovat na dojmy z delho dob nedvn minulosti. Tato otzka m asi zsadn
vznam, ale j bych se vyslovil vlun pro pednostn prvo poslednho dne ped snem (dne
snu). Kdykoli jsem se domnval, e zdrojem snu byl dojem ped dvma nebo temi dny, pece
jsem se pi zevrubnjm zkoumn pesvdil, e onen dojem se znovu vybavil posledn den,
e se tedy mezi den udlosti a dobu snu vsunula prokazateln reprodukce posledn den ped
snem, a krom toho jsem mohl prokzat recentn podnt, kter asi vyvolal vzpomnku na onen
star dojem. Proti tomu jsem se nepesvdil, e mezi podncujc dojem ze dne a jeho nvrat
ve snuje vsunut pravideln, biologicky vznamn interval (jako prvn interval tohoto druhu
uvd H. Swoboda osmnct hodin).2' Tak H. Ellis, kter vnoval tto otzce pozornost,
dodv, e takovou periodinost reprodukce ve svch snech nenalezl, "akoli na to dval
pozor". Vypravuje sen, bhem nho byl ve panlsku a chtl jet do jakhosi Daraus, Varaus
nebo Zaraus. Kdy procitl, nemohl se rozpome-
104
nout na podobn jmno njakho msta a sen odloil. Po nkolika mscch skuten nael
jmno Zaraus; bylo to jmno stanice mezi San-Sebastianem a Bilbaem, kterou projdl
vlakem 250 dn ped snem
(p. 227).
Myslm tedy, e u kadho snu je vyvolavatelem nkter z onch zitk, "po kterch jsme se
jet nevyspali".
Dojmy z pln nedvn minulosti (s vylouenm dne ped noc snu) nejev tedy dn jin
vztah k snovmu obsahu ne jin dojmy z jakkoli dalekch dob. Sen si me svj materil
vybrat v kterkoli dob ivota, jen kdy od zitk snovho dne ("recentnch" dojm) vede k
tmto dvjm njak mylenkov spoj.
Pro maj pednost dojmy recentn? Dospjeme k dohadm o tomto bod, jestlie zevrubnji
rozebereme jeden z ve uvedench sn. Volm
sen o botanick monografii:
Napsal jsem monografii o jaksi rostlin. Kniha le pede mnou, prv v n listuji a obracm
vloenou barevnou tabulku. Ke kadmu vtisku je pivzn jeden suen exempl rostliny,
na zpsob tch, kter bvaj v herbi.
Rozbor:
Dopoledne jsem vidl ve vkladn skni kterhosi knihkupectv novou knihu s nzvem: Rod
brambok, - byla to patrn monografie o tto rostlin.
Brambok je nejmilej kvtinou m eny. Vytm si, e si tak zdka vzpomnm, abych j
pinesl kvtiny, jak by si pla. - U tmatu pinen kvtin se rozpomnm na phodu, kterou
jsem nedvno mezi pteli vyprvl aj jsem dokldal sv tvrzen, e zapomnn velmi asto
vykonv zmr nevdom a umouje jist sudek na skryt mylen zapomnajcho. Mlad
ena, zvykl dostvat k narozeninm od manela kytici, postrd o jednom takovm svtku
toto znamen nnosti a rozple se. Pichz manel, nedovede si jej pl vysvtlit, a mu
ona ekne: Dnes mm narozeniny. Tu se mu chytne za hlavu a ekne: Odpus mi to, pln
jsem na to zapomnl, a chce j pinst kvtiny. Ale nen mono ji utit, protoe v manelov
zapomntlivosti spatuje dkaz, e v jeho mylenkch ji nem onen vznam jako kdysi. -
Tato pan L-ov potkala ped dvma dny mou enu, ekla j, e se j dobe da, a ptala se na
mne. V dvjch letech jsem ji oetoval.
Nyn zase zanm na jinm mst. Skuten jsem kdysi napsal nco, co se podobalo
monografii o rostlin, toti pojednn o koce, kter obrtilo Kollerovu pozornost na
anestezujc vlastnosti kokainu. Sm jsem ve sv stati naznail toto pouit uvedenho
alkaloidu, ale nebyl jsem dost
105
dkladn, abych je zkoumal zevrubnji. K tomu mi napad, e jsem si dopoledne po snu (na
jeho vklad jsem ml as teprve veer) v jaksi denn fantazii vzpomnl na kokain. Kdybych
nkdy dostal zelen zkal, jel bych do Berlna a dal bych se tam u svho berlnskho ptele
in-kognito operovat lkaem, jeho mi doporuuje. Operatr, kter by nevdl, koho oetuje,
by zase jednou vychvaloval, jak snadn jsou tyto operace od zaveden kokainu; j bych ani
pohnutm brvy neprozradil, e mm na tomto objevu podl. Na tuto fantazii navazovaly
mylenky, jak nepjemn je pro lkae doadovat se pro sebe lkaskch vkon u svch
koleg. Berlnskmu onmu lkai, kter m nezn, bych mohl zaplatit jako kdokoli. Teprve
kdy mi piel tento denn sen na mysl, vmm si, e se za nm taj vzpomnka na urit
zitek. Krtce po Kolle-rov vynlezu onemocnl toti na zelen zkal otec; operoval ho mj
ptel, on lka dr. Knigstein, kokainovou anestezii provedl dr. Koller, kter tehdy
poznamenal, e se u tohoto ppadu spojily vechny ti osoby, kter mly podl na zaveden
kokainu.
i. Moje mylenky nyn sleduj, kdy jsem byl naposled upomenut na tyto /flpjiny kokainu.
Bylo to ped nkolika dny, kdy se mi dostal do rukou / Slavnostn spis, jeho vydnm vdn
ci oslavovali jubileum svho uitele a pednosty laboratoe. Mezi zsluhami laboratoe se
tak uvdlo, e tam K. Koller objevil anestetick in kokainu. Nhle si vmm, e mj sen
souvis se zitkem z pedchozho veera. Prv jsem doprovodil dom dr. Knigsteina, s
nm jsem hovoil o zleitosti, kter mne velice vzruuje, kdykoli na ni narazm. Kdy jsme
stli v prjezde, pili profesor Zahradnk a jeho mlad cho. Nemohl jsem jim neblahopt k
jejich "kvetoucmu" vzezen. Nue, profesor Zahradnk je autorem uvedenho slavnostnho
spisu a mohl mi ho pipomenout. Tak o pan L-ov, o jejm zklamn v den narozenin jsem
vyprvl, padla v rozhovoru s dr. Knig-steinem, ovem v jin souvislosti, zmnka.
Pokusm se o vysvtlen tak jinch uren snovho obsahu. K monografii je pipojen suen
exempl rostliny, jako by lo o herb.
K herbi se poj vzpomnka z gymnzia. editel naeho gymnzia kdysi svolal ky vech
vych td, aby si prohldli a vyistili stavn herb. Byli tam moli - knihomol. Od m
pomoci editel asi mnoho neoekval, nebo mi pedal jen mlo list. Jet se pamatuji, e na
nich byly kokvt. K rostlinopisu jsem nikdy neml pli vel vztah. Pi pedloen
zkouce z tohoto pedmtu jsem opt dostal k uren kokvt - ale nepoznal jsem je. Bylo
by to patn dopadlo, kdyby mi nepomohly m teoretick znalosti. -Od kokvtch se
dostvm k slonokvtm. Vlastn je slonokvtou rostlinou tak artyok, a ten bych mohl
nazvat svou nejmilej kvtinou. Moje ena, lechetnj ne j, mi ji asto pin z trhu.
106
Vidm, jak pede mnou le monografie, kterou jsem napsal. Ani toto nen beze vztahu. Mj
ptel mi vera napsal z Berlna: Tvou knihou o snu se velice zabvm. Vidm, jak le pede
mnou a listuji v n. Jak jsem mu zvidl toto vidn. K bych tak ji vidl, jak le hotov
pede mnou!
Sloen barevn tabulka: Kdy jsem byl studentem medicny, velice jsem trpl nsledkem
popudu uit se jen a jen z monografi. Tehdy jsem pes sv omezen penn prostedky
odebral nkolik lkaskch asopis, jejich barevn tabulky mne uvdly v naden. Na
tento sklon k dkladnosti jsem byl hrd. Kdy jsem pak zaal uveejovat sv stat, musel
jsem knim tak kreslit tabulky; pamatuji se, e jedna z nich dopadla tak uboze, e se mn
proto jeden shovvav kolega vysmval. K tomu jet pistupuje, ani dobe nevm jak,
vzpomnka z velmi asnho mld. Mj otec kdysi mn a m nejstar seste ze ertu dovolil,
abychom roztrhali jednu knihu s barevnmi tabulkami (persk cestopis). Z hlediska
vchovnho se to dalo sotva ospravedlnit. Mn bylo pt rok, seste necel ti, a obraz, jak
my, dti, blaen trhme tuto knihu (dluno ci: jako artyok, list za listem), je tm jedin,
kter jsem si z tto doby plasticky uchoval ve vzpomnce. Kdy jsem pak byl na studich, ml
jsem vyslovenou zlibu sbrat a vlastnit knihy (obdobnou se sklonem studovat z monografi,
zlibu, kter se, pokud se tk bramboku a artyoku, vyskytuje ji ve snovch mylenkch).
Stal jsem se knihomolem (srv. herb).
Tuto prvn ve svho ivota jsem od t doby, co o sob pemlm, vdycky vysvtloval
tmto dojmem z dtstv, anebo lpe eeno, poznal jsem, e tato scna z dtstv je "kryc
vzpomnkou" pro m pozdj kni-homilstv.3' Tak jsem ovem asn zakusil, e ns vn
snadno strhvaj do utrpen. Kdy mi bylo sedmnct let, ml jsem znan vysok et u
knihkupce, ale dn prostedky k hrad; a mj otec neuznval za o-mluvu, e se m sklony
neobrtily k niemu hormu. Zmnka o tomto pozdjm zitku z mld mn hned zase
pipomn rozhovor s ptelem dr. Knigsteinem. Nebo o tyt vtky jako tehdy, e se pli
oddvm svm zlibm, lo tak v hovoru v pedveer snu.
Z dvod, je sem nepat, nechci pokraovat ve vkladu tohoto snu, ale jen naznait cestu,
kter knmu vede. Pi vykldn mn byl pipomenut rozhovor s dr. Knigsteinem, a to z
nkolika mst. Uvm-li, jakch otzek jsme se v tto rozmluv dotkli, zanm chpat smysl
snu. Ukazuje se, e vechny naat mylenkov pochody, o zlibch m eny a mch
vlastnch, o kokainu, o obtch lkaskho oetovn u koleg, o m zlib v
monografickch studich a o mm zanedbvn jistch obor jako rostlinopisu, pokrauj a
vedou k nkter niti tohoto mnohostrannho hovoru. Sen m opt povahu ospravedlnn,
plaidoyeru za m prvo, tak jako prvn sen o Irmin injekci, ba pokrauje v tmatu tam
107
zahjenm, a rozebr je na novm materilu, kter se v intervalu mezi obma sny nov
nahromadil. I zdnliv lhostejn tvar, kterm se sen vyjaduje, nabv na drazu. Nyn
znamen: Jsem pece onen mu, kter napsal cennou a spnou sta (o kokainu), podobn
jako jsem se tehdy ospravedloval: Jsem pece dobr a piln student; v obou ppadech tedy:
mohu si to dovolit. Mohu se tu vak zci podrobnho vkladu snu, protoe mne k sdlen snu
pohnul jen mysl prozkoumat na pklad vztah snovho obsahu k podncujcmu zitku ze
dne snu. Pokud znm pouze zjevn obsah tohoto snu, je mi patrn jenom jeden vztah snu k
jednomu dojmu ze dne, ale po provedenm rozboru se ukazuje druh zdroj snu, kter tkv v
jinm zitku tho dne. Prvn z dojm, knim se sen vztahuje, je lhostejn, je okolnost
vedlej. Vidl jsem ve vkladn skni knihu, jej nzev zbn zaujal mou pozornost a jej
obsah mne sotva mohl zajmat. Druh zitek ml vysokou psychickou hodnotu; asi hodinu
jsem horliv rozmlouval se svm ptelem, onm lkaem, naznaoval jsem mu vci, kter
ns oba musely mocn rozruit, a vzbudil jsem v sob vzpomnky, pi nich jsem pak
pozoroval nejrznj vzruen svho nitra. Mimo to nebyl tento hovor dokonen, protoe
pili znm. Nue, jak vztah je mezi obma dojmy ze dne a mezi nimi a snem z nsledujc
noci? Ve snovm obsahu nachzm jen narku na dojem lhostejn a mohu proto potvrdit, e
sen do svho obsahu rd pojm podrun zitky ze ivota. Proti tomu ve vkladu snu
vechno smuje k dleitmu a prvem vzruujcmu zitku. Posuzuji-li smysl snu - a jen to
je sprvn - podle latentnho obsahu, objevenho analzou, bezdn dospvm k novmu a
dleitmu poznatku. Rozplv se zhada, e se sen obr jen bezcennmi drobty dennho
ivota; rovn musm odporovat tvrzen, e duevn ivot bdn nepokrauje ve snu a e sen
pltv duevn innost, uvaje j na nicotn materil. Opak je pravdou; co ns zaujalo za
dne, ovld tak snov mylenky, a snnm se namhme jen pi takovch pedmtech, kter
by ns i za dne podncovaly k mylen.
e snm o lhostejnm dojmu ze dne, zatmco mne ke snu podntil dojem vzruujc, lze asi
nejsnze vysvtlit tm, e tu opt b o kaz snovho zkreslen, kter, jak jsme ve ukzali,
je zpsobeno psychickou moc, konajc cenzuru. Sen uv vzpomnky na monografii o rodu
brambok, jako by byla narkou na rozhovor s ptelem, docela podobn jako ve snu o
zamezen hostin je zmnka o ptelkyni nahrazena narkou na "uzenho lososa". Ale ptme
se, jakmi spojovacmi lnky se dojem z monografie obrac v narku na rozmluvu s onm
lkaem, jeliko takov vztah nen zprvu zjevn. V pklad o zamezen hostin je takov
vztah dn od potku; "uzen losos", nejmilej ptelino jdlo, pat bez jakkoli dal
souvislosti k okruhu pedstav, kter v m pacientce me podntit osoba ptelkyn. V naem
novm pklad jde o dva zvltn do-
108
jmy, je zprvu nespojuje nic jinho ne okolnost, e se pihodily t den. Monografie jsem si
poviml dopoledne, rozmluvu jsem ml t den veer. Odpovd, k n nm dopomh rozbor,
je tato: Takov zprvu neexistujc vztahy mezi obma dojmy jsou dodaten spdny od
pedstavovho obsahu jednoho dojmu k pedstavovmu obsahu druhho dojmu. Pslun
spojovac lnky jsem zdraznil ji pi soupisu analzy. Na pedstavu monografie o
brambok by bez dalho ovlivnn navazovala jen mylenka, e je nejmilej kvtinou m
eny, a jet snad vzpomnka na kytici, kterou pan L-ov postrdala. Nemyslm, e by tyto
postrann mylenky staily k vyvoln snu.
"To, pane, nemusel vstt z hrobu duch, by nm to ek'"
prav se v "Hamletu".4' Hle, rozbor mi pipomn, e se mu, kter vyruil n rozhovor,
jmenoval Zahradnk, e jsem shledal, e jeho ena je "kvetouc"; ba, prv nyn si dodaten
vzpomnm, e chvli se toil rozhovor kolem jedn m pacientky, kter m krsn jmno
Flora. Jist byl postup takov, e skrze tyto spojovac lnky z pedstav botanickho kruhu
dolo k spojen obou zitk ze dne, lhostejnho a vzruujcho. Potom se dostavily dal
vztahy, vztah kokainu, kter me bt prvem prostednkem mezi dr. Konigsteinem, a
botanickou monografi, kterou jsem napsal, a upevnily toto slouen obou pedstavovanch
kruh v jeden, take nyn bylo mono ut sti jednoho zitku jako narky na druh.
Potm s tm, e bude proti tomuto vysvtlen namtno, e je libovoln nebo nsiln. Co by
se stalo, kdyby k nm nepistoupil profesor Zahradnk se svou kvetouc enou, kdyby se
pacientka, o n jsme hovoili, nejmenovala Flora, ale Annal A pece je odpovd snadn.
Kdyby se ne-naskytly tyto mylenkov vztahy, byly by patrn vybrny jin. Je velmi snadn
vytvet takov vztahy a dokazuj to ertovn otzky a hdanky, ktermi se obveselujeme.
Okruh psobnosti vtipu je neomezen. Uinme dal krok: kdyby se mezi obma dojmy ze
dne nedaly vytvoit dn dost vydatn spojovac lnky, byl by ovem sen dopadl jinak; jin
lhostejn dojem ze dne, jak na ns psob v hojnosti a jak zapomnme, by byl vzhledem ke
snu zaujal msto "monografie", byl by se dostal do spojitosti s obsahem rozmluvy a byl by ho
zastupoval ve snovm obsahu. Ponvad tento osud nestihl dn jin ne prv dojem z
monografie, byl asi pro spojen nejvhodnj. Nikdy se nepotebujeme jako Hnschen Schlau
u Lessinga divit tomu, "e na svt maj nejvce penz jen bohat".
Psychologick pochod, kter podle naeho popisu zprostedkuje zastoupen psychicky
hodnotnho zitku lhostejnm, se nm nutn zprvu
109
jev povlivm a podivnm. V pozdjm oddle se pokusme vysvtlit zvltnosti tohoto
zdnliv nekorektnho konu. Na tomto mst b jen o vsledek pochodu, k jeho
pedpokladu ns nut etn a pravideln se opakujc zkuenosti pi rozborech sn. Tento
pochod se nm jev tak, jako by prostednictvm onch spojovacch lnk vznikal pesun -
eknme: psychickho drazu -, a pedstavy, zprvu nabit slabou silou, pevzetm nboje od
pedstav, zprvu nabitch silnji, doshnou intenzity, uzpsobujc je k tomu, aby si mohly
vynutit pstup k vdom. Takov pesuny ns naprosto nezarej, jde-li o uplatnn
afektivnch veliin, nebo vbec o motorick akce. Pen-li osaml panna svou nnost na
zvata, je-li star mldenec vnivm sbratelem, chrn-li vojn kus barevn ltky, prapor,
svou krv, psob-li v milostnm vztahu stisk ruky, prodlouen o nkolik minut, blaenost,
vyvolv-li ztracen kapesnk v "Otellu" vbuch vzteku -jsou to vesms pklady pro
psychick pesun, kter se nm zdaj nepopirateln. Rozhoduje-li se vak tmi cestami a
podle tch zsad o tom, co m proniknout do naeho vdom a co nikoli, na co mme tedy
myslet, zd se nm takov dj chorobn, a pokud se vyskytuje v bdlm ivot, nazvme ho
chybou v mylen. Prozradme tu vsledek pozdjch vah, kter uk, e psychick dj,
kter jsme poznali ve snovm pesunu, nen sice chorobn peruen, ale odlin od
normlnho a prvotnj povahy.
Povaujeme tedy fakt, e sen do svho obsahu pojm zbytky podrunch zitk, za projev
snovho zkreslen (pesunutm) a pipomnme svj dvj poznatek, e snov zkreslen je
zpsobeno prchodn cenzurou, kter je umstna mezi dvma psychickmi instancemi.
Oekvme, e nm rozbor snu zpravidla odhal jeho skuten, psychicky vznamn zdroj z
dennho ivota, tebae vzpomnka na tento zdroj pesunula svj draz na vzpomnku
lhostejnou. Tmto pojetm jsme se octli v plnm rozporu s Robertovou teori, kter je pro ns
nepouiteln. Fakt, kter chtl Robert vysvtlit, prost neexistuje; pedpoklad onoho faktu se
zakld na nedorozumn, na opominut, e nedosadil za zdnliv obsah snu jeho skuten
smysl. Proti Robertov nauce meme jet uvst toto: Kdyby bylo skuten kolem snu, aby
zvltn psychickou prac zbavoval nai pam "kvry", kterou vytvoily vzpomnky ze dne,
musel by n spnek bt trznivj a pouvn k namhavj prci ne bdl duevn ivot.
Nebof poet lhostejnch dojm ze dne, ped nimi bychom museli chrnit svou pam, je
zejm nesmrn velik; noc by nestaila k zvldnut takovho mnostv. Mnohem vce se
podob pravd, e zapomnn lhostejnch dojm nastv bez aktivnho zsahu naich
duevnch sil.
Nicmn pociujeme varovn, abychom se nerozlouili s Robertovou mylenkou, ani jsme k
n jet pihldli. Nechali jsme nevysvtlen fakt,
110
e jeden z lhostejnch dojm ze dne - a to z poslednho dne - pravideln pispv k obsahu
snu. Vztahy mezi tmto dojmem a vlastnm zdrojem snu v nevdom neexistuj vdy od
potku; vidli jsme, e jsou, aby slouily zamlenmu pesunu, vytveny teprve dodaten
za snov prce. Mus tedy existovat nutnost navazovat spojen smrem k recentnmu, tebae
lhostejnmu dojmu; ten mus k tomu mt zvltn zpsobilost pro njakou svou vlastnost.
Jinak by pece bylo stejn snadno provediteln, aby snov mylenky pesouvaly svj draz na
nepodstatnou soust svho vlastnho okruhu pedstav.
Nsledujc zkuenosti nm uk cestu k vysvtlen. Pinesl-li nm jeden den dva nebo vce
zitk, kter zasluhuj bt podntem ke snm, slou sen zmnku o obou zitcch v jeden
celek; podlh nucen vytvoit z nich jednotu; nap.: Za letnho odpoledne jsem kdysi vstoupil
do kup elezninho vozu a tam jsem se setkal s dvma svmi znmmi, kte se neznali.
Jeden byl vlivn kolega, druh len vzneen rodiny, v n jsem pracoval jako lka. Oba
pny jsem seznmil, ale po celou dlouhou dobu jzdy spolu hovoili mm prostednictvm,
take jsem brzy rozmlouval s tm, brzy s onm. Kolegu jsem prosil, aby doporuoval kterhosi
spolenho znmho, jen prv zahjil lkaskou praxi. Kolega odvtil, e je o schopnostech
mladho mue pesvden, ale pro jeho nepatrn vzezen nebude pr pro nho pstup do
vzneench dom snadn. Odpovdl jsem: Prv proto potebuje, aby byl doporuovn.
Druhho spolucestujcho jsem se ptal, jak se da jeho tet - matce jedn m pacientky, kter
byla tehdy tce nemocn. V noci po tto cest se mi zdlo, e mj mlad ptel, pro nho
jsem se doadoval protekce, je v elegantnm salon a ped vybranou spolenost - v n jsem
umstil vechny vzneen a bohat lidi, kter jsem znal - uhlazenmi posunky provz svou
smuten e o star (ve snu ji zesnul) dm, kter byla tetou druhho spolucestujcho.
[Upmn piznvm, e mj pomr k tto dm nebyl dobr.] Mj sen tedy zase nalezl
spojitost mezi obma dojmy ze dne a jej pomoc komponoval jednotnou situaci.
Na zklad mnoha podobnch zkuenost musm stanovit vtu, e snov prce je njak
nucena vechny existujc zdroje snovch podnt shrnout ve snu do jednoty.5'
Nyn pojednm o otzce, zda zdrojem, kter vyvolv sen a k nmu ns vede rozbor, mus
vdy bt recentn (a vznamn) udlost, anebo zda vyvolatelem snu me bt tak vnitn
zitek, tedy vzpomnka na psychicky hodnotnou udlost, mylenkov pochod. Odpovd, je
naprosto urit vyplv z etnch rozbor, vyznv v tomto poslednm smyslu. Vy-
volavatelem snu me bt vnitn pochod, kter se mylenkovou prac za dne stal jaksi
recentnm. Nyn asi nadeel vhodn okamik, abychom schematicky sestavili rzn
podmnky, z nich jsou patrn snov zdroje.
111
Zdrojem snu me bt:
a) Recentn a psychicky vznamn zitek, kter je zastoupen pmo ve snu.6)
b) Nkolik recentnch, vznamnch zitk, kter sen sluuje do jednoty.7'
c) Jeden nebo nkolik recentnch a vznamnch zitk, kter jsou ve snovm obsahu
zastoupeny zmnkou o souasnm, ale lhostejnm zitku.8*
d) Vznamn vnitn zitek (vzpomnka, mylenkov pochod), kter je zpravidla ve snu
zastupovn zmnkou o recentnm, ale lhostejnm dojmu.9'
Jak vidno, je pro vklad snu veskrze zachovvna podmnka, e jedna soust snovho
obsahu opakuje recentn dojem z poslednho dne. Tato st, uren k zastoupen ve snu, bud
nle pmo k pedstavovmu okruhu vlastnho vyvolavatele snu - a je pak bud jeho
podstatnou, nebo nedleitou soust - anebo pochz z oblasti lhostejnho dojmu, kter byl
vce i mn hojnm spojenm uveden do souvislosti s okruhem vyvolavatele snu. Zdnliv
mnohost podmnek tu vznik jen alternativou, zda nenastal, nebo nastal pesun, a tato
alternativa nm, jak vidno, umouje vysvtlovat kontrasty snu stejn snadno, jako to
lkask teorii o snu umouje ada od stenho a k plnmu bdn mozkovch bunk.
Na tto ad dle pozorujeme, e psychicky hodnotn, ale nerecentn prvek (mylenkov
pochod, vzpomnka) me bt pro ely tvorby snu nahrazen recentnm, ale psychicky
lhostejnm prvkem, jsou-li pitom zachovny ob podmnky, e 1. snov obsah bude njak
zapojen kre-centnmu zitku a 2. e vyvolavatelem snu zstv psychicky hodnotn pochod.
V jedinm ppad (a) jsou ob podmnky splnny tm dojmem. Uvme-li jet, e tyt
lhostejn dojmy, kterch se pouv pro sen, pokud jsou recentn, ztrcej tuto zpsobilost,
sotvae ojeden den (nebo nanejve o nkolik dn) zestrly, musme pedpokldat, e
erstvost dojmu sama mu dodv jistou psychickou hodnotu pro tvorbu snu, kter se njak
rovn hodnotnosti afektivn zabarvench vzpomnek nebo mylenkovch pochod. Teprve
pi pozdjch psychologickch vahch uhodneme, m se d vysvtlit tato hodnota
recentnch dojm pro tvorbu snu.10'
Mimochodem jsme tu upozorovni na fakt, e mohou v noci a nepozorovny nam
vdomm nastat dleit zmny v naem vzpomnkovm a pedstavovm materilu.
Poadavek, abychom se na njakou zleitost vyspali, ne o n konen rozhodneme, je
zejm naprosto oprvnn. Ale pozorujeme, e jsme na tomto mst peli z psychologie
snn do psychologie spnku, a to je krok, k nmu se naskytne pleitost astji.11'
112
Existuje nmitka, kter hroz, e zvrt nae posledn zvry. Mohou-li lhostejn dojmy
proniknout do naeho obsahu, jen pokud jsou recentn, jak je mon, e ve snovm obsahu
nalzme tak prvky z dvjch dob ivota, kter, kdy byly recentn -nemly podle
Strumpellovch slov dnou psychickou hodnotu a tud by mly bt dvno zapomenuty, tedy
nejsou ani erstv, ani psychicky vznamn?
Tato nmitka se d pln vydit, opeme-li se o vsledky, jich doshla psychoanalza u
neurotik. een je toti toto: Pesun, kter nahrazuje psychicky dleit materil lhostejnm
(jak pro snn, tak pro mylen) zde nastal ji v dvjch dobch ivota a od t doby byl v
pamti fixovn. Ony pvodn lhostejn prvky prv ji nejsou lhostejn od doby, co
pesunem pejaly hodnotnost psychicky vznamnho materilu. Co zstalo skuten
lhostejn, neme bt reprodukovno ji ani ve snu.
Z pedchozch vvod lze prvem usuzovat, e vyslovuji tvrzen, e vbec neexistuj lhostejn
vyvolavatele sn a tud ani dn nevinn sny. Vskutku psn i vlun vzato, je to mj
nzor, nehledm-li ke snm dt a jet snad ke krtkm snovm reakcm na non poitky. O
em krom toho snme, je bud zjevn psychicky vznamn, nebo zkreslen a d se posoudit
teprve po provedenm vkladu, pak se zase uke, e je to vznamn. Sen se nikdy nezabv
malikostmi; pro nicotnosti se nikdy nenechme ve spnku ruit.12' Zdnliv nevinn sny se
uk zlmi, kdy jsme je vyloili; nezdaj se, ale jsou "vykutlen". Jeliko je to opt bod, na
nm mohu oekvat odpor, a ponvad se rd chpu pleitosti, abych ukzal snov
zkreslovn pi jeho prci, rozeberu adu "nevinnch sn" ze sv sbrky.
1
Chytr a jemn mlad dma, kter i v ivot nle klidem zdrenlivm, k "tichm vodm",
vypravuje: Mela jsem sen, e jsem pila pozd na trh, a e jsem nic nedostala ani u eznka,
ani u zelinky. Tento sen je dozajista nevinn, ale dn sen tak nevypad; dm si ho
podrobn vyprvt. Pak vypad zprva takto: Jde na trh s kuchakou, kter nese ko. eznk,
kdy ho o nco dala, odpovd: To nemete ji dostat, a chce j dt nco jinho s
podotknutm, e to je tak dobr. Odmt to a jde k ze-lince, ta j chce prodat zvltn
zeleninu, kter je ve svazcch, ale m ernou barvu. Ona ekne: To neznm, to nevezmu.
Spojitost se dnem je u tohoto snu prostink. Skuten pila pozd na trh a u nic nedostala.
Masn krm byl ji zaven, tato slova se nm vnucuj jako popis uvedenho zitku. Ale
hledme, nen to sprost slov, kter - nebo jeho opak - se tk nedbalosti v muskm odvu?
Snc pacientka ostatn tchto slov neuila, snad se jim vyhnula; hledejme vklad detail
obsaench ve snu.
113
Co m ve snu rz ei, bylo tedy eeno nebo slyeno, nejen myleno -to se d vtinou dobe
rozeznat - pochz z e bdlho ivota, kter byly zpracovny jako surovina, rozkouskovny,
nepatrn zmnny, pedevm vak vytreny ze souvislosti.13' Pi vykldn meme
vychzet z takovch e. Odkud tedy pochz eznkova e: To u nemete dostat? Pmo
ode mne; ped nkolika dny jsem j vysvtloval: "... takov nejstar zitky z dtstv u
nemete dostat jako takov, ale budou v analze nahrazovny .penosy a sny'." eznk jsem
tedy j a ona odmt tyto penosy starch zpsob mylen a ctn na ptomnost. -Odkud
pochz tato jej e ve snu: To neznm, to nevezmu? Pro rozbor je nutno e rozdlit. "To
neznm" ekla sama pedelho dne kuchace, s n mla hdku, tehdy vak pipojila:
Chovejte se slun. Zde b o zjevn pesun; z dvou vt, kter ekla kuchace, pojala
bezvznamnou do snu; ale jenom potlaen vta: "Chovejte se slun!" se shoduje s ostatnm
obsahem snu. Tak bychom mohli zvolat na nkoho, kdo se opovjl navrhnout nm nco
neslunho a zapomnl si "zavt masn krm". e jsme skuten vyptrali stopu vedouc k
vkladu, dokazuje shoda s nznaky, je jsou obsaeny v phod se zelinkou. Zelenina, kter
se prodv ve svazcch (je podlouhl, jak dodaten pipojuje) a ern, co jinho by to mohlo
bt ne snov spojen chestu a ern edkve {schwarzer Rettich)! Vznam chestu
nepotebuji vykldat dnmu obeznalmu mui ani en, ale tak druh zelenina-jakoto
voln: Schwarzer, rett dich! (ern, schovej se!) - ukazuje, zd se mi, k tmu sexulnmu
tmatu, kter jsme uhodli ji na zatku, kdy jsme chtli za snov vyprvn dosadit: masn
krm byl zaven. Nezle zde na tom, abychom pln poznali smysl tohoto snu; tolik je
vak nepochybn, e m smysl a nijak nen nevinn.14'
Jin nevinn sen te pacientky, v jistm smyslu protjek k prvnmu: Jej mu se pt: Mme
dt naladit klavr? Ona: Nestoj to za to, mus se beztak znovu pokoit. Opt opakovn
skuten phody z pedelho dne. Jej mu se takto ptal a ona mu tak odpovdla. Ale co
znamen, e o tom sn?
Vypravuje sice o klavru, e je to odporn almara (Kasten), kter m patn zvuk, e je to vc,
kterou ml jej mu ji ped manelstvm15' atd., ale klem k rozeen je teprve e: Nestoj
to za to. Ta pochz z nvtvy, kterou vera vykonala u ptelkyn. Tam byla vyzvna, aby
odloila kabtek, ale zdrhala se slovy: Dkuji, nestoj to za to, musm hned odejt. Pi tomto
vyprvn mne mus napadnout, e si vera v analytick hodin nhle shla na kabtek, na
nm se rozepjal knoflk. Je to tedy, jako by chtla ci: Prosm, nedvejte se na to, nestoj to
za to. Tak se Kasten dopluje na Brustkasten (hrudnk) a vklad snu ns pmo uvd do doby
jejho tlesnho vvoje, kdy zaala bt nespokojena se svmi tlesnmi tvary. Rovn se asi
dostaneme do dvjch dob,
114
uvme-li slova "odporn" a "patn zvuk" a vzpomeneme-li si, jak asto mal polokoule
enskho tla -jako protiklad a nhrada - zastupuj velk _ v narkch i ve snu.
' 3 Perum tuto adu a vsunu krtk nevinn sen mladho mue. Zdlo se
mu, e si opt oblk zimnk, co je hrozn. Podntem k tomuto snu je pr, e se nhle znovu
ochladilo. Jemnj soudnost si vak vimne, e se ob krtk sti snu k sob nehod, nebo
by nemohlo bt "hrozn" nosit, je-li chladno, tk nebo siln pl. Ale nanetst pro
nevinnost tohoto snu pin prvn npad pi analze tuto vzpomnku: Ktersi dma se mu
vera dvrn svila, e jej posledn dt je za svou existenci zavzno prasklmu
prezervativu. Snc rekonstruuje sv mylenky za tohoto sdlen: Tenk prezervativ je
nebezpen, siln je patn. Prezervativ je prvem "pevlenkem", nebo se navlk pes
nco; tak nazvme tak lehk pl. Udlost jako ta, kterou mu sdlila dma, byla by ovem
pro tohoto svobodnho mue "hrozn".
Nyn se zase vrame k na nevinn snc pacientce.
Strk svku do svcnu; ale svka je zlomen, take dobe nestoj. Dvata ve kole kaj, e
je neobratn; slena vak k, e to nen jej
vina.
Tak tento sen m reln podnt: vera skuten strila svku do svcnu, ale ta nebyla
zlomen. Bylo tu pouito prhledn symboliky. Svka je pedmtem, kter drd ensk
pohlavn stroj; je-li zlomena, take dobe nestoj, zna muovu impotenci {"nen to jej
vina"). Ale copak mlad, peliv vychovan a od veho oklivho vzdlen pan zn toto
pouvn svky? Nhodou je s to, aby uvedla, jakm zitkem nabyla tto znalosti. Pi
projdce lod po Rn jel kolem nich lun, v nm sedli studenti a pln voln zpvali i
kieli tuto pse:
"vdsk kdy krlovna zathla ji okna, svkami Apollo ..." Posledn slovo neslyela nebo
nepochopila. Jej mu j musel poskytnout dan vysvtlen. Tyto vere jsou pak ve snovm
obsahu nahrazeny nevinnou vzpomnkou na pkaz, kter kdysi v penziontu neobratn
vykonala, a to pomoc spolenho prvku: zaven okenice. Spojitost tmatu onanie s
impotenc je ovem jasn. "Apollo" v latentnm obsahu snu spojuje tento sen s dvjm, v
nm byla zmnka o panensk Pallas. To vechno dozajista nen nevinn.
115
Aby ten nepovaoval sudky ze sn na skuten ivotn pomry sncch osob za pli
snadn, pipojuji jet sen, kter se rovn zd nevinn a pochz od te osoby. "Zdlo se mi
nco", vypravuje, "co jsem ve dne skuten dlala, e jsem toti mal kufr naplnila knihami
tak, e se dal tko zavt, a zdlo se mi to tak, jak se to skuten pihodilo." Zde vypravka
sama klade hlavn draz na shodu mezi snem a skutenost. Vechny takov soudy o snu,
poznmky ke snu, tebae se uplatnily v bdlm mylen, pece pravideln pat k latentnmu
obsahu (jet to potvrd pozdj pklady). Pacientka tedy k, e se to, co vypravuje sen,
pedchozho dne skuten pihodilo. Museli bychom se velice it, kdybychom chtli sdlit,
jakou cestou jsme dospli k npadu, abychom si pi vkladu pomohli anglitinou. Nech
posta zmnka, e b opt o mal box (srv. sen o mrtvm dtti ve katulce), kter byl tak
naplnn, e se do nho ji nic nevelo. Tentokrt aspo nic zlho.
Ve vech tchto "nevinnch" snech velmi npadn vynik sexuln moment jako pohnutka
cenzury. Ale to je tma zsadnho vznamu, kter musme zatm odsunout. >,-, . . >
B. Dtsk zitky jako zdroje snu :':i
Jako tet zvltnost snovho obsahu jsme ve shod se vemi autory (s vjimkou Roberta)
uvedli, e se ve snu nkdy objevuj zitky z nejranjho vku, ktermi pam za bdn, jak
se zd, nevldne. Jak zdka nebo asto se to pihz, lze ovem tko posoudit, protoe po
procitnut nebv u pslunch prvk snu poznvn jejich pvod. Dkaz, e jde o dojmy z
dtstv, se mus tedy provst cestou objektivn, ale podmnky pro to se nasktaj jen zdka.
Jako zvlt prkazn uvd A. Maury pbh mue, kter se kdysi po dvacetilet
neptomnosti odhodlal navtvit sv rodit. V noci ped odjezdem se mu zdlo, e je v
naprosto neznmm mst, na ulici tam potkv neznmho pna, s nimi hovo. Po nvratu
do rodit se mohl pesvdit, e toto neznm msto skuten existuje v krajn blzkosti jeho
rodit a e neznm mu ze snu je ptel jeho zemelho otce, ijc v tomto mst. To ovem
pdn dokazuje, e oboj, mue i msto, v dtstv vidl. Tento sen je nutno ostatn vykldat
jako sen z netrplivosti, podobn jako sen dvky, kter m v kabelce vstupenku na koncert;
nebo jako sen dtte, jemu otec slbil vlet na Hameau apod. Popudy, kter ve sncm
reprodukuj prv tento zitek z dtstv, se ovem bez rozboru nedaj zjistit.
Jeden z mch univerzitnch poslucha, kter se honosil, e jeho sny bvaj jen zdka
zkresleny, mi sdlil, e ped asem ve snu vidl, jak jeho
116
nkdej vychovatel le v posteli bony, kter bydlela v jejich dom do jeho jedenctho roku.
Jet ve snu mu pilo na mysl msto, kde se tato scna odehrla. Protoe ho sen iv zajmal,
sdlil ho starmu bratrovi, jen mu se smchem potvrdil, e to, co se mu zdlo, byla kdysi
skutenost. Pr se na to vborn pamatuje, nebo mu tehdy bylo est let. Jeho, starho hocha,
opjeli milenci pivem, byly-li okolnosti phodn pro non styk. Men, tehdy tlet dt - n
snc poslucha -, kter spalo v bonin pokoji, nepovaovali za pekku.
Jet v jinm ppad lze bez vkladu snu bezpen zjistit, e sen obsahuje prvky z dtstv, je-
li toti sen takzvan perennujc, kter se nkomu zdl nejprve v dtstv a potom se znovu a
znovu obas vyskytuje ve spnku dosplho. K znmm pkladm tohoto druhu mohu
pipojit nkolik sn ze sv zkuenosti, akoli jsem sm na sob takov perennujc sen
nepoznal. Piblin ticetilet lka mi vyprvl, e se v jeho snovm ivot od prvnch dob
dtstv a do dnenho dne asto zjevuje lut lev, kterho me zcela podrobn popsat. Tento
lev znm ze sn se toti jednoho dne dostavil ve skutenosti, v podob dlouho nezvstn
porcelnov soky, a mlad mu se tehdy dovdl od matky, e tento pedmt bval jeho
nejmilej hrakou v ranm dtstv, na se vak sm ji nedovedl upa-matovat.
Obrtme-li se od zjevnho obsahu snu ke snovm mylenkm, kter odkrv teprve analza,
s divem zjiujeme spolupsoben zitk z dtstv i u takovch sn, jejich obsah by ns
nikdy neuvedl na podobnou domnnku. Ctnmu kolegovi "od lutho lva" jsem zavzn za
zvlt roztomil a poun pklad takovho snu. Po etb Nansenova cestopisu o polrn
expedici se mu zdlo, e v ledov pouti galvanizuje odvnho badatele, protoe nak na
ischias. K rozboru tohoto snu ho napadl pbh z dtstv, bez nho by sen zstal
nesrozumiteln. Kdy mu byly ti nebo tyi roky, kdysi zvdav poslouchal, jak dospl
hovo o objevnch cestch (Entdeckungsreisen) a tzal se otce, je-li to tk nemoc. Patrn
zamnil Reisen (cesty) s Reissen (kubnm), a vsmch sourozenc se postaral o to, aby
tento zahanbujc zitek nezapomnl.
Zcela podobn je ppad, kdy pi rozboru snu o monografii o rodu brambok narm na
zachovalou vzpomnku z mld, e otec ponechv ptiletmu chlapci k roztrhn knihu,
opatenou barevnmi tabulkami. Snad budou vysloveny pochybnosti, zda se tato vzpomnka
skuten astnila tvorby snovho obsahu a zda naopak analytick prce teprve dodaten
nevytv souvislost. Ale hojnost a propleten asocianch spojitost je zrukou pro prvn
pojet. (Brambok - nejmilej kvtina - nejmilej jdlo - artyok; roztrhat jako artyok, list
za listem [slovn obrat, kter nm pi dlen nsk e denn zn v uch]; - herb -
knihomol [Biicherwurm], jeho nejmilejm jdlem jsou knihy). Mimo to
117
mohu tene ujistit, e posledn smysl snu, mnou nerozveden, velmi tsn souvis s
obsahem scny z dtstv.
U jin ady sn ns pouuje rozbor, e pn, kter vyvolalo sen a jeho se sen jev splnnm,
samo pochz z dtskho ivota, take k svmu pekvapen nachzme ve snu dti, kter ije
dle se svmi popudy.
Nyn pokrauji ve vkladu snu, kter nm ji jednou pinesl nov pouen, snu o pteli R-ovi,
kter je mm strcem. Postoupili jsme ve vkladu potud, e se jasn ukzalo pn, abych byl
jmenovn profesorem, a vysvtlovali jsme si nnost snu k pteli R-ovi jako vtvor opozice a
vzdoru proti zlehovn obou koleg snovmi mylenkami. Byl to mj vlastn sen; smm
proto pokraovat v jeho rozboru, uvedu-li, e mj cit nebyl jet uspokojen dosaenm
eenm. Vdl jsem, e jsem kolegy sniovan ve snovch mylenkch za bdn posuzoval
docela jinak; sla pn, abych nesdlel jejich osud pi jmenovn, se mi zdla pli nepatrn,
aby pln objasovala rozpor mezi hodnocenm bdlm a snovm. Kdyby moje poteba, abych
byl oslovovn jinm titulem, byla tak siln, svdila by o chorobn ctidosti, kterou jsem na
sob nepoznal a kter je mi, myslm, ciz. Nevm, jak by m v tomto bod posuzovali jin lid,
kte se domnvaj, e m znaj; snad jsem skuten tak mval ctidost; ale je-li tomu tak,
pak se ji dvno obrtila k jinm objektm ne k titulu a hodnosti mimodnho profesora.
Odkud tedy pramen ctidost, kter mi vnukla sen? Tu m napad, co jsem velmi asto
slchal v dtstv, e pi mm narozen star selka astn matce o prvorozenti prorokovala,
e svtu darovala velikho mue. Takov vtby jsou asi vyslovovny velmi asto; vdy je
pece tolik matek plnch nadje a tolik starch selek a starch en, jejich moc na zemi zala
a kter se proto vnuj budoucnosti. A nebylo to vtkyni asi na kodu. e by m touha po
velikosti pramenila z tohoto zdroje? Ale tu se rozpomnm na jin dojem z pozdjch let
mld, kter by se lpe hodil k vysvtlen: Kdysi veer v jednom hostinci v Prtru, kam rodie
s sebou brvali jedencti nebo dvanctiletho chlapce, jsme si vimli mue, kter chodil od
stolu ke stolu a za mal honor improvizoval bsniky na tma, je mu bylo dno. Byl jsem
vysln, abych bsnka pozval k naemu stolu, a on se poslovi odvdil. Ne se zeptal na svj
kol, prohodil o mn nkolik ver a ve sv inspiraci prohlsil za pravdpodobn, e se
jednou stanu "ministrem". Na dojem z tohoto druhho proroctv se jet velmi dobe pamatuji.
Byla to doba manskho ministerstva a otec krtce pedtm pinesl dom obrazy
manskch doktor Herbsta, Jiskry, Un-gra, Bergra aj" a na poest tchto pn jsme
iluminovali byt. Byli mezi nimi dokonce id; kad piln idovsk chlapec ml tedy
ministersk portefeuille v kapse. S dojmy z tto doby mus dokonce souviset, e jsem jet
krtce ped zpisem na univerzitu chtl studovat prva a pesedlal
118
teprve v poslednm okamiku. Pro medika je pece ministersk karira pln uzavena. A ted
k mmu snu! Teprve nyn si vmm, e m zanesl z ponur ptomnosti do doby
manskho ministerstva, pln nadj, a e podle svch sil spluje m tehdej pn. Kdy
tak patn zachzm s obma uenmi a ctyhodnmi kolegy, kdy se k jednomu chovm tak,
jako by byl omezenec, a k druhmu, jako by byl zloinec, ponm si, jako bych byl
ministrem, dosadil jsem se na msto ministra. Jak dokonal to pomsta na Jeho Excelenci!
Odmt mne jmenovat mimodnm profesorem, a j se proto ve snu dosazuji na jeho msto.
V jinm ppad jsem zpozoroval, e pn, vyvolvajc sen, akoli je ptomn, pece je
mocn zesilovno hlubokmi vzpomnkami z dtstv. B o adu sn, jejich podkladem je
touha dostat se do ma. Tuto touhu musm asi jet dlouhou dobu ukjet sny, nebo v ron
dobt v n mohu cestovat, se musm ze zdravotnch dvod vysthat pobytu v m.16'
Kdysi se mi tedy zdlo, e vidm z vlaku Tiberu a Andlsk most; vlak se pak rozjd a m
napad, e jsem pece vbec nevkroil do msta. Vhled, kter jsem ml ve snu, byl utvoen
podle znm rytiny, kterou jsem pedel den zbn spatil v salon jednoho pacienta. Jindy
m nkdo vede na pahorek a ukazuje mi m, zpola zahalen mlhou a jet tak vzdlen, e
se divm, jak jasn je vyhldka. Obsah tohoto snu je bohat, ne bych tu chtl rozvdt.
Snadno se v nm d rozeznat motiv, "spatit z dli zaslbenou zemi". Msto, je jsem poprv
vidl takto zahalen v mlze, je - Liibeck; pahorek m svj vzor v - Gleichenbergu.
V tetm snu jsem konen v m. K svmu zklamn nevidm vak dnou mstskou
scenrii, ale malou eku s tmavou vodou, na jedn stran eky ern skly, na druh louky s
velikmi blmi kvtinami. Zpozoruji jakhosi pana Cukra (kterho zbn znm) a
odhodlm se, e se ho zeptm na cestu do msta. Je zejm, e se marn snam spatit ve snu
msto, je jsem za bdn nevidl. Rozlom-li snov obraz krajiny na jeho prvky, ukazuj bl
kvtiny k Ravenn, kterou znm a kter aspo njakou dobu jako hlavn msto Itlie pedila
m. V bainch kolem Ravenny jsme nali nejkrsnj leknny (Seeroseri) uprosted em
vody; sen jim na zpsob narcis v naem krsnm Aussee dv rst na lukch, protoe bylo
tehdy tak namhav vytahovat je z vody. Tmav skla, tak blzko u vody, iv pipomn
dol Tepl u Karlovch Var. "Karlovy Vary" mi umouj vysvtlit podivn rys, e se ptm
pana Cukra na cestu.
V materilu, z nho je speden tento sen, poznvme dv z onch veselch idovskch
anekdot, kter v sob taj tolik hlubok, asto hok ivotn moudrosti a kter rdi uvdme v
rozmluvch i dopisech. Jedna z nich je historka o "konstituci", vyprvjc, jak se chud id
bez jzdenky vloud do karlovarskho rychlku, potom je chycen, pi kad revizi jzdenek
vyhozen a trp stle drsnjm jednnm zzenc. Tento id
119
pak znmmu, kter se s nm setk na jedn ze stanic, na otzku, kam cestuje, k: "Vydr-li
to moje konstituce - do Karlovch Var.'' Blzko tto historky je v m pamti umstna druh, o
idovi, neznalm frantiny, ktermu vtpuj do pamti, aby se v Pai ptal na cestu k rue
Richelieu. Tak Pa byla dlouhou dobu clem m touhy a blaenost, s n jsem poprv
vkroil na paskou pdu, jsem ml za zruku, e doshnu splnn i jinch pn. Ptan na
cestu je dle pmou narkou na m, nebo vechny cesty vedou, jak znmo, do ma.
Ostatn jmno Cukr ukazuje opt ke Karlovm Varm, do nich jsme pece poslni vichni,
kdo jsme stieni konstitun chorobou, cukrovkou. Podntem k tomuto snu byl nvrh mho
berlnskho ptele, abychom se o Velikonocch setkali v Praze. Ze zleitost, o nich jsem s
nm ml hovoit, by vyplynul dal vztah k "cukru" a "cukrovce".
tvrt sen, krtce po snu prv uvedenm, mne opt zan do ma. Vidm ped sebou
nro ulice a divm se, e je tam vylepeno tolik nmeckch plakt. Pedel den jsem s
prorockou pedvdavost psal svmu pteli, e Praha nebude pro nmeck vletnky
pohodlnm pobytem. Sen tedy vyjadoval pn, abych se s ptelem setkal v m msto v
eskm mst, a souasn zjem, pochzejc asi ze studentskch dob, aby se v Praze s vt
trplivost snela nmeck e. Ostatn jsem v prvnch dtskch letech musel rozumt
etin, jeliko jsem se narodil v malm moravskm msteku se slovanskm obyvatelstvem.
esk dtsk bsnika, kterou jsem slyel v sedmi letech, se mi bez nmahy vtpila do
pamti tak, e ji jet dnes dovedu odkvat, akoli nemm ani pont o jejm vznamu. Ani
tmto snm tedy nechyb rozmanit vztahy k dojmm z prvnch let mho ivota.
Na sv posledn italsk cest, kter vedla mimo jin kolem trasi-menskho jezera, jsem
konen, kdy jsem spatil Tiberu a bolestn rozruen se musel obrtit ve vzdlenosti
osmdesti kilometr od ma, zjistil zeslen, kter moje touha po vnm mst erp z
mladistvch dojm. Prv jsem uvaoval o plnu, e v jednom z ptch let pojedu,
vynechvaje m, do Neapole, kdy mne napadla vta, kterou jsem asi etl u jednoho z naich
klasickch spisovatel.17' Je otzka, kdo horlivji pobhal po svtnici, kdy se rozhodl, e
pjde do ma, zda konrektor Winckelmann, nebo vojevdce Hannibal. Vdy jsem pece
krel ve stopch Hannibalovch; ani mn, ani jemu nebylo souzeno, abychom spatili m, a
tak on thl do Kampanie, akoli jej cel svt oekval v m. Hannibal, s nm jsem doshl
tto podobnosti, bval vak nejmilejm hrdinou mch gymnazijnch let; jako mnoho jinch
hoch v tomto vku nepl jsem v punskch vlkch manm, ale Kar-thagianm. Kdy
jsem ve vym gymnziu poprv pochopil dsledky pvodu z ciz rasy a antisemitsk sklony
nkterch kamard mne po-
120
noukaly, abych zaujal stanovisko, stoupla postava semitskho vojevdce jet ve v mch
och. Hannibal a m symbolizovali jinochovi protiklad mezi houevnatost idovstva a
organizac katolick crkve. Vznam, kter od t doby nabylo antisemitsk hnut pro n
citov ivot, pispl pak k fixaci mylenek a pocit z onch dvjch dob. Tak se pn
dostat se do ma stalo ve snovm ivot roukou a symbolem pro nkolik jinch horoucch
pn, na jejich uskutenn by lovk chtl pracovat tak vytrvale a vlun jako tento Pun a
jejich splnn osud nkdy peje stejn mlo jako ivotnmu pn Hannibalov, aby vthl do
ma.
A nyn teprve narm na proitek z mld, jeho moc se jet dnes projevuje ve vech tchto
pocitech a snech. Bylo mi asi deset nebo dvanct let, kdy m otec zaal brt s sebou na
prochzky a sdlovat mi v rozhovorech sv nzory na pozemsk vci. Aby mi ukzal, e jsem
piel do lepch as ne on, kdysi mi vyprvl: Kdy jsem byl mlad hoch, prochzel jsem
se v sobotu v tvm roditi na ulici, pkn obleen, na hlav novou koiinovou epici. Tu
piel njak kesan, shodil mn najednou epici do blta a zvolal: Dol z chodnku, ide!
"A cos udlal ty?" el jsem do jzdn drhy a zvedl epici, odpovdl s klidem. - Takov
jednn velikho silnho mue, kter mne, malho hoka, vedl za ruku, se mi nezdlo prv
hrdinsk. Tuto situaci, je m neuspokojila, jsem konfrontoval s jinou, kter se lpe shodovala
s mm ctnm, se scnou, v n Hannibalv otec, Hamilkar Barkas, dv svmu synkovi ped
domcm oltem psahat, e se pomst manm.18' Od t doby se Hannibal objevoval v
mch fantazich.
Toto blouznn pro karthagianskho generla mohu, myslm, sledovat jet dle nazpt ve
svm dtstv, take tak zde asi b jen o penos ji utvoenho afektivnho vztahu na novho
nositele. Jedna z prvnch knih, kter se mi dostala do rukou, sotvae jsem uml st, byla
Thiersova prce "Konzult a csastv"; pamatuji se, e jsem na rovn zda devnch vojk
pilepoval cedulky se jmny csaskch marl a e ji tehdy bval mm zjevnm milkem
Massna (idovskm jmnem: Me-nasse19)). (Tato zliba se asi d vysvtlit tak nhodou, e
mm stejn datum narozen, pesn o sto let pozdji.) Napoleon sm se pechodem pes Alpy
pidruuje k Hannibalovi. A snad by se vvoj tohoto vlenickho idelu dal v dtstv
sledovat jet dle a k pnm, kter v prvnch tech letech nutn budil ve slabm ze dvou
kamard brzy ptelsk, brzy vlen styk s hochem o rok starm.
m hloubji sestupujeme v rozboru sn, tm astji narme na stopy zitk z dtstv, kter
pro latentn obsah snu maj vznam snovch zdroj.
Slyeli jsme, e sen velmi zdka reprodukuje vzpomnky tak, aby
121
nezkrceny a nezmnny byly jedinm zjevnm obsahem snu. Nicmn bylo zjitno nkolik
ppad tohoto druhu a j k nim mohu pipojit nkolik dalch, kter se opt vztahuj k scnm
z dtstv. Jednomu mmu pacientovi pinesl sen sotva zkreslenou reprodukci sexulnho
zitku, a snc hned poznal, e jde o vrnou vzpomnku. Tato vzpomnka nebyla sice za
bdn nikdy pln ztracena, ale pece jen siln zakalena, a jej oiven bylo vsledkem
pedchoz analytick prce. Pacient ve dvancti letech navtvil kamarda, kter leel v
posteli a pravdpodobn jen nhodou se pi pohybu obnail. Kdy spatil kamardovo
pohlavn stroj, byl jat jakmsi nutknm, obnail se tak a chopil se jeho du. Ale ptel na
nho pohledl s divem a nevol; tu se zarazil a pustil ho. Sen po dvaceti tech letech
opakoval tuto scnu se vemi detaily pocit, v n se vyskytujcch, ale pozmnil ji tak, e snc
msto aktivn lohy ml lohu pasivn, zatmco spoluk byl nahrazen osobou, kter nle
ptomnosti. Ale zpravidla je scna z dtstv ve zjevnm obsahu snu zastoupena jen narkou
a mus bt ze snu vyvolna vkladem. Sdlen takovch pklad neme bt pli prkazn,
nebo pro tyto dtsk zitky vtinou chyb jakkoli jin zruka; spadaj-li do ranho vku,
ji je neuznv vzpomnka. Prvo vbec ze sn usuzovat na zitky z dtstv vyplv pi
analytick prci z ady moment, kter se ve svm spolupsoben jev dosti spolehliv.
Vytreny ze souvislosti za elem vkladu snu, budou takov pevody na dtsk zitky
psobit asi nepatrnm dojmem, zvlt proto, e ani nesdluji vechen materil, o kter se
vklad opr. Pesto se nedm zdret od jejich sdlen.
1
U jedn pacientky maj vechny sny povahu "tvan", tve se {sie hetzt sich), aby pila vas,
aby nepropsla vlak apod. V jednom snu m navtvit ptelkyni; matka j ekla, aby nela
peky, ale jela; ona vak b a pitom neustle pad. - Materil, vynoujc se pi rozboru,
umouje poznat vzpomnku na Kinderhetzereien [dtsk tvan, vandy] (je znmo, emu
Vdeci kaj eine Hetz [vanda]), a poskytuje pro tento sen pevod na dtsk ertk,
vyslovovat vtu "Krva bela, a upadla" tak rychle, jako by to bylo jedno slovo, a to je opt
ein Hetzen (tvan, vanda). Vechny tyto mal ertky mezi ptelkynmi jsou vybavovny
proto, aby zakrvaly jin, mn nevinn.
Jin pacientka sdluje tento sen: Je ve velikm pokoji, ve kterm jsou rozestaveny rzn
stroje, asi tak, jako si pedstavuje ortopedick stav. Dovd se, e nemm as a e bude
oetovna zrove s pti jinmi o-sobami. Ona se vak zdrh a nechce si lehnout do postele
- nebo nco
122
podobnho -kter je pro ni urena. Stoj v kout a ek, abych ekl, e to nen pravda. Ostatn
se j mezitm vysmvaj, e dl okolky. - Krom toho, jako by dlala mnoho malch tverc.
Prvn st tohoto snovho obsahu navazuje na lbu a je penosem na mne. Druh obsahuje
narku na scnu z dtstv; zmnkou o posteli jsou ob sti spolu sletovny. Ortopedick
stav pochz z jedn m ei, v n jsem srovnval oetovn, pokud se tk jeho dlky i
podstaty, s ortopedickm. Na potku lby jsem j sdlil, e prozatm pro ni mm mlo asu,
e j vak pozdji budu vnovat jednu celou hodinu denn. To v n rozjitilo starou citlivost,
kter bv hlavnm rysem dt nchylnch k hysterii. Nenasytn lanji po lsce. M
pacientka byla nejmlad ze esti sourozenc (proto: s pti jinmi osobami) a jako takov byla
otcovm milkem, ale mla, jak se zd, za to, e j milovan otec pod jet vnuje pli
mlo asu a pozornosti. - e ek, a eknu, e to nen pravda, m tuto souvislost: Mal
krejovsk ue j pinesl aty a ona mu je zaplatila. Potom se ptala mue, zda by musela
znovu zaplatit, kdyby chlapec penze ztratil. Mu, aby ji kdlil, ji ujioval, e ano {kdlen
ve snovm obsahu), a ona se ptala znovu a znovu a ekala, aby konen ekl, e to nen
pravda. Pro latentn obsah snu lze odtut konstruovat mylenku, zda by mn musila platit
dvakrt tolik, kdybych j vnoval dvojit as, tedy mylenku, kter je lakom nebo pinav.
(Neistotu dtstv sen velmi asto nahrazuje lakotou; spojovacm mstkem pitom bv slovo
"pinav"). Jestlie snov prvek ekn, a eknu atd., opisuje slovo "pinav", hod se k
nmu dal obsah, e stoj v kout a e si nechce lehnout do postele, jakoto soust dtsk
scny, ve kter zapinila postel a za trest byla postavena do kouta s vhrukou, e ji otec ji
nebude mt rd, e se j sourozenci budou vysmvat atd. Mal tverce smuj k mal netei,
kter ji zasvtila do umn, jak se, myslm, do devti tverc vpisuj slice, aby souet vemi
smry inil patnct.
Sen mue: Vid dva chlapce, kte se perou, a to bednsk un, jak soud podle nad, je
le kolem; jeden chlapec druhho povalil, lec chlapec m nunice s modrmi kameny.
Snc pronsleduje pachatele se zdvienou hol, aby ho mohl potrestat. Ten se utk k en,
stojc u prkenn ohrady, jako by byla jeho matkou. Je to ena ndenka, kter stoj k sncmu
zdy. Konen se obrt a pohldne na nho hroznm pohledem, take se lekne a utee. Na
jejch och vynv erven maso spodnho vka.
Sen hojn zuitkoval triviln zitky pedchozho dne. Vera vskutku na ulici spatil dva
chlapce, z nich jeden povalil druhho. Kdy k nim pispchal, aby je usmil, utekli. -
Bednt uov (Fassbinderknaben):
123
tento prvek se vysvtluje teprve nsledujcm snem, pi jeho rozboru uv ren: Dem Fass
den Boden ausschlagen. (Tm to praskne.)2U) -Nunice s modrmi kameny nosvaj podle
jeho pozorovn ponejvce prostitutky. Takto se sem vazuje znm ertovn ver o dvou
chlapcch: A druhmu chlapci kali Maenka (tj. byl dvkou). - Stojc ena: Po vstupu s
obma chlapci se prochzel na behu Dunaje a vyuil samoty k moen na prkennou ohradu.
Na dal cest se na nho velmi ptelsky usmvala slun odn star dma a chtla mu dt
svou navtvenku s adresou.
Jeliko ena ve snu stoj tak jako on pi moen, b o moc enu, ktomu pak pat hrozn
"pohle", vynvn ervenho masa, a to se me tkat jen genitli, pi depu se
rozvrajcch a v dtstv vidnch, kter se znovu vynouj v pozdj vzpomnce v podob
"divokho masa", "rny". Sen sluuje dv pleitosti, pi kterch mohl mal chlapec spatit
genitlie malch dvtek, pi povalen a pi moen, a jak vysvt z dal souvislosti, uchoval
si vzpomnku na otcovo potrestn nebo vyhrku pro sexuln zvdavost, kterou hok pi
tchto pleitostech projevil.
Velk mnostv vzpomnek z dtstv, jaktak sletovanch v jednu fantazii, se skrv za tmto
snem star dmy:
Jde ve chvatu nakupovat. Na Graben kles, jakoby zhroucena, na kolena. Kolem n se seskup
mnoho lid, zvlt ko zfiakr; ale nikdo j nepomh na nohy. Mnohokrt se pokou
marn; konen se j to asi podailo, nebo ji posad do koru, kter ji m odvzt dom;
oknem j vhod velik, hodn naplnn ko (podobn nkupnmu).
Je to t dma, kter je ve snech vdycky tvna, podobn jako sama v dtstv "tvala". Prvn
situace snu zejm pochz z pohledu na kon, kter se svalil, a tak "zhroucen" ukazuje k
dostihm. V mladch letech bvala jezdkyn, v jet mladch patrn tak konm. K padn
pat prvn vzpomnka z dtstv na sedmnctiletho portrova syna, kter byl na ulici stien
epileptickou ke a odvezen dom vozem. O tom ovem jen slyela, ale pedstava o
epileptickch kech, o "padajcm" chlapci doshla velik moci nad jej obrazotvornost a
pozdji mla vliv na formu jejch hysterickch zchvat. - Sn-li ena o padn, m to asi
zpravidla sexuln smysl, stv se "padlou"; u naeho snu je tento vklad nejmn pochybn,
nebo pad na Graben, na on vdesk ulici, kter je znma jako corso prostituce. Nkupn
ko skt nkolik vklad; jako ko pipomn, e ona nejdve dala mnoha npadnkm
koem a pozdji, jak prav, sama tak dostala koem. K tomu rovn pat, e j nikdo
nepomh na nohy; sama to vykld tak, e ji odmtaj. Nkupn ko pipomn pak fantazie,
kter se v analze ji ukzaly a v nich se vdala hluboko pod
124
svj stav a chod sama nakupovat na trh. Poslze se d nkupn ko vykldat jako znak
sluebn osoby. K tomu pistupuj dal vzpomnky z dtstv, na kuchaku, kter dostala
vpovd, protoe kradla; tak tak klesla na kolena a prosila. Tehdy bylo na pacientce
dvanct let. Potom vzpomnka na sluebnou, je dostala vpovd, protoe se stkala s
domcm kom, kter se s n ostatn pozdji oenil. Tato vzpomnka nm tedy skt zdroj
pro ko ve snu, (kte se na rozdl od skutenosti padl neujmaj). Zbv jet vysvtlit
vhozen koe, a to oknem (Fenster). To j pipomn expedici zavazadel na eleznici, chozen
za milenkami ("Fensterln") na venkov, mal vzpomnky z letnho bytu, jak njak pn hz
dm oknem modr vestky do pokoje, jak se jej mal sestika bla, protoe njak
mimojdouc pitomec pohldl oknem do pokoje. A nyn se za tm vynouje temn vzpomnka z
destho roku, na bonu, kter mvala na venkov milostn scny s domcm sluhou, jich si
dt pece njak vimlo, a kter byla spolu s milencem " vyexpedovna ", " vyhozena " (ve
snu opak: vhozen); je to pbh, k nmu jsme se piblili tak jinmi cestami. Ale zavazadla,
kufr sluebn osoby, ve Vdni pohrdav oznauj jako "pt vestek". "Seber si svch pt
vestek a vypadni!"
Takov sny pacient, jejich rozbor vede k pli temnm nebo vbec ji nevybavitelnm
dojmm z dtstv, mnohdy z prvnch t let, obsahuje moje sbrka ovem ve velikm mnostv.
Je vak povliv vyvozovat z nich zvry, je by mly platit pro sen vbec; vdy zpravidla
b o neurotick, zvlt hysterick osoby, a vznam, kter maj scny z dtstv v tchto
snech, by mohl bt podmnn povahou nerzy a nikoli podstatou snu. Ale pi vkladu mch
vlastnch sn, kter pece neprovdm pro hrub chorobn pznaky, se mn stejn asto
stv, e v latentnm obsahu snu neoekvan narazm na scnu z dtstv a e cel ada sn
nhle st v cestch, vychzejcch z dtskho zitku. Pklady pro to jsem ji podal a pi
rznch pleitostech uvedu jet dal. Snad nemohu zakonit cel oddl vhodnji ne
sdlenm nkolika vlastnch sn, jejich zdroji jsou recentn podnty a zrove dvno
zapomenut zitky z dtstv.
1. Po cestovn ulehnu unaven a hladov, za spnku se ozvou velik ivotn poteby a mm
tento sen: Jdu do kuchyn, aby mi dali mounk. Tam stoj ti eny, z nich jedna je
hospodyn a ot nco v ruce, jako by dlala knedlky. Odpovd, abych pokal, a bude
hotov (tato e nen jasn). Ztrcm trplivost a uraen odchzm. Oblkm si svrchnk;
prvn, kter zkoum, je mi vak pli dlouh. Zase ho svlkm, ponkud udiven, e m
koiinovou obrubu. Na druhm svrchnku, kter si oblkm, je piit dlouh pruh s tureckou
kresbou. Pistupuje ke mn cizinec s dlouhm obliejem a krtkou bradikou a brn mi v
oblkn, prohlauje, zeje to jeho svrchnk. J mu ukazuji, e svrchnk m velmi mnoho
125
tureckho vyvn. Pt se: Co je vm po tureckch (kresbch, pruzch...)? Ale potom se k
sob chovme docela ptelsky.
Pi rozboru tohoto snu m docela neoekvan napad prvn romn, kter jsem asi ve tincti
letech etl, tj. zaal st od konce prvnho dlu. Jmno romnu i autora jsem nikdy nevdl, ale
zakonen mm nyn v iv pamti. Hrdina zel a neustle vol ti ensk jmna, kter pro
nho v ivot znamenala nejvt tst i netst. Jedno z tchto jmen je Plagie. Jet nevm,
co si s tmto npadem ponu pi rozboru. Tu se ke tem enm vynouj ti sudiky, kter
spdaj lidsk osud, a vm, e jedna ze t en, hospodyn ve snu, je matkou, kter dv ivot,
nkdy tak, jako v mm ppad, ijcmu prvn potravu. Na enskch prsou se setkvaj lska
a hlad. Mlad mu, kter, jak prav anekdota, byl velikm ctitelem ensk krsy, kdysi, kdy
se hovoilo o krsn chv, kter ho kojila, ekl: Mrz m, e jsem tto vhodn pleitosti
lpe nevyuil. Tuto anekdotu nkdy pouvm k vysvtlen momentu dodatenosti v
mechanismu psychoneurz. -Jedna ze sudiek te tedy o sebe dlan, jako by dlala knedlky.
Podivn zamstnn pro sudiku, kter se mus stj co stj objasnit! To pochz z jin a
dvj vzpomnky. Kdy mn bylo est let a matka mi dvala prv ponauen, chtla, abych
vil, e jsme stvoeni ze zem a musme se proto do zem navrtit. Ale mn se toto uen
nezamlouvalo a ml jsem o nm pochybnosti. Tu tela matka o sebe dlan -zcela podobn,
jako kdy se dlaj knedlky, jene nemla mezi dlanmi tsto - a ukzala mi ern upinky
pokoky, kter se pitom odlouply, jako ukzku zem, z n jsme stvoeni. Mj div nad touto
nzornou demonstrac byl bezmm a odevzdal jsem se tomu, co jsem pozdji slyel
vyjdeno slovy: Jsi prod jednou povinen smrt.21) B tedy skuten o sudiky, knim
jdu do kuchyn, tak, jako jsem tam mnohdy hladov chodval v dtstv, a matka u kamen mne
vyzvala, abych pokal, a dova obd. A nyn knedlky! Aspo jeden z mch univerzitnch
profesor, ale prv ten, u nho jsem si osvojil sv histologick znalosti (pokoka),
vzpomene si pi jmnu Knedlk na osobu, kterou musel sthat, protoe se dopustila plagitu na
jeho spisech. Dopustit se plagitu, pivlastnit si, co je mono dostat, by to nleelo druhmu,
to ns zejm pevd k druh sti snu, v n se se mnou nakld, jako bych byl zlodjem
svrchnk, kter njakou dobu dil v posluchrnch. Napsal jsem vraz plagit bez zmru,
protoe mne napadl, a nyn si vmm, e me bt mostem mezi rznmi stmi zjevnho
obsahu snu. Asocian etz: Plagie -plagit - plagistomi (raloci) - ryb mch, spojuje
star romn s Knedlkovou afrou a se svrchnky, je zejm znamenaj nstroj sexuln
techniky. (Srv. Mauryv sen o kilu - lotu.) Je to sice spojen velmi nsiln, a nesmysln, ale
pece ne takov, jak bych mohl vytvoit za bdn, kdyby ji nebylo utvoeno snovou prac.
Ba, jakoby m dychtivosti
126
vynucovat si spojitosti nic nebylo svat, slou nyn druh jmno Most (slovn most, viz ve)
k tomu, aby mn pipomnlo stav, v nm jsem strvil nejastnj chvle svho studia,
jinak prost jakchkoli poteb ("A tak se vm naposledy nebude chtt od ader vdy.")22) v
naprostm protikladu k potebm, kter mne trzn (plagen viz plagit atd.) za tohoto snu. A
konen se vynouje vzpomnka na jinho drahho uitele, jeho jmno opt zn jako nco
kjdlu (Masn, podobn jako Knedlk) a pipomn smutnou scnu, v n maj lohu upinky
pokoky (matka -hospodyn), duevn porucha (romn) a lk z latinsk kuchyn, kter
zbavuje hladu, kokain.
Tak bych mohl dle sledovat zamotan mylenkov cesty a pln objasnit st snu, v rozboru
chybjc, ale musm toho zanechat, protoe osobn obti, jich by to vyadovalo, by byly
pli velik. Vyjmm jen jedin prvek, kter m me pmo vst k snovm mylenkm, je
jsou podkladem tto spleti. Cizinec s dlouhm obliejem a bradkou, kter mi brn v oblkn,
m rysy splitskho obchodnka, u nho m ena koupila mnoho tureckch ltek. Jmenoval se
Popovi,23) co je jmno podezel, kter tak podntilo humoristu Stettenheima k ertovn
narce. ("ekl mi sv jmno a zaervenal se.") Ostatn tot zneuvn jmna jako nahoe
Plagie, Knedlka, Mosta, Masnho. Takov hka se jmny je nepochybn dtskm
nezpsobem; a jestlie si v n libuji, je to odplata, nebo m vlastn jmno bylo nesetnkrt
obt takovho slabomyslnho vtip-kaen. Goethe kdysi poznamenal, jak citliv jsme na sv
jmno, s nm se ctme srostl jako s vlastn koz; tehdy toti Herder udlal na Goethovo
jmno tyto vere: ;
': ' I:;',
"Der du von Gttern abstammst, von Gothen oder vom Kote" -"So seid ihr Gtterbilder auch
zu Staub."24)
Pozoruji, e odchlen k zneuvn jmen mlo jen pipravit tento stesk. -Perume se vak. -
Nkup ve Splitu mn pipomn jin nkup v Kotoru, pi nm jsem byl pli zdrenliv a
nevyuil pleitosti k nabyt krsnch pedmt. (Nevyuil pleitosti u chvy, viz ve.)
Jedna ze snovch mylenek, kter sncmu vnuk hlad, toti prav: Nenech si nic ujt, ber, co
se d, tebas to bylo spjato s malm bezprvm; vyuij kad pleitosti, ivot je krtk, smrt
nevyhnuteln. Protoe je to myleno tak sexuln a protoe se cht nechce zastavit ped
bezprvm, mus se toto carpe diem obvat cenzury a skrt se za snem. Dle se ohlauj
vechny protichdn mylenky, vzpomnka na dobu, kdy sncmu postaovala pouze duevn
potrava, vechny zbrany a dokonce vhrky odpornmi sexulnmi tresty.
2. Druh sen vyaduje del vodn zprvu:
127
Odjdje na przdniny do Aussee, pijel jsem na zpadn ndra, ale jdu na nstupit ji k
ischlskmu vlaku, kter odjd dve. Tam vidm hrabte Thuna, kter jede zase k csai do
Ischlu. A prelo, pijel v otevenm voze, vyel na nstupit pmo vchodem pro mstn
vlaky a vrtnho, kter ho neznal a dal od nho jzdenku, bez vysvtlen odbyl krtkm
mvnutm ruky. Po jeho odjezdu ischlskm vlakem mm opustit nstupit a vrtit se do
ekrny, ale s nmahou prosadm, e tam smm zstat. Krtm si as tm, e dvm pozor, zda
nkdo pijde a d si z protekce pidlit kup; chystm se, e se pak ozvu a budu dat stejn
prvo. Mezitm si nco pobrukuji a potom poznvm, e je to rie z Figarovy svatby:
M-li chu k tanci .
' pan hrab se mnou, ' . ;
-' v? , -; psniku jemnou ';'. . :
. -f' '.''.'." na loutnu hrm. >>' ' :
(Jin lovk by byl melodii asi nerozpoznal.)
Cel veer jsem ml bujnou svrlivou nladu, dobral jsem si nka i droke, ani jsem
jim, doufm, ublil; probleskv mi hlavou sms zpupnch a revolunch mylenek, kter se
hod k Figarovm slovm a k vzpomnce na Beaumarchaisovu komedii, kterou jsem vidl v
Comdie frangaise. Slovo o velkch pnech, kte se obtovali pijt na svt; pansk prvo,
kter hrab Almaviva chce uplatovat vi Zuzan; erty, kter si nai zl opozin novini
trop se jmnem hrabte Thuna (dln), nazvajce ho hrab Nichtstun (nicnedln).
Skuten mu nezvidm; nyn m tkou cestu k csai a hrab Nichtstun jsem vlastn j; jedu
na przdniny. K tomu pistupuj rzn vesel pedsevzet pro przdniny. Nyn pichz pn,
kterho znm jako vldnho zstupce pi lkaskch zkoukch a kter si svmi vkony v tto
funkci zskal lichotiv pvlastek "vldnho pispavae".25' Odvolvaje se na sv edn
postaven d pl kup prvn tdy a slym, jak jeden ednk k druhmu: Kam dme toho
pna s plkou prvn? Pkn protekce; j platm svou prvn tdu celou. Potom dostanu tak
zvltn kup pro sebe, ale ne ve spojitm voze, take po celou noc nemm k dispozici
zchod.
Moje stnost u zzence nem spch; mstm se nvrhem, aby dal do podlahy tohoto kup
udlat aspo dru pro ppadn poteby cestujcch. A skuten mm rno ve ti tvrt na ti
nucen na mo a probouzm se z tohoto snu:
Dav lid, studentsk schze. - Mluv njak hrab (Thun nebo Taaffe). Vyzvn, aby ekl nco
o Nmcch, prohlauje s vsmnou tv za jejich nejmilej kvtinu podbl a pak si strk do
knoflkov drky jaksi roztr-
128
hany list, vlastn zmakanou kostru listu. J se rozltm, tedy se rozltm,2(r) divm se vak
tomuto svmu smlen. Potom mn jasn: Jako by to byla aula, vchody obsazeny, a bylo
nutno prchnout. Klestm si cestu adou krsn zazench pokoj, patrn vldnch, s nbytkem
barvy mezi hndou a fialovou, a poslze pichzm do chodby, v n sed njak hospodyn,
star, tlust zena. Stem se s n mluvit, ale ona se zejm domnv, e mm oprvnn tudy
prochzet, nebo se pt, zda mne m doprovodit s lampou. Naznauji j nebo km, aby
zstala stt na schodech, a pitom si pipadm velmi chytr, protoe jsem se pece vyhnul
kontrole. Tak jsem dole a nachzm zkou, pke stoupajc cestu, po kter krm.
Zase nejasn ... Jako by nyn nastal druh kol, uniknout z msta, jako dve z domu. Jedu
drokou a dvm komu pkaz, aby jel k njakmu ndra. "Po samotn trati drhy s vmi
nemohu jet," km po njak jeho nmitce, jako bych ho pli unavil. Pitom se zd, e jsem
s nm jel ji po trati, po kter se zpravidla jezdv drahou. Ndra jsou obsazena; rozmlm
si, zda mm jet do Kreme nebo do Znojma, myslm vak, bude tam dvr, a rozhodnu se pro
trsk Hradec nebo nco podobnho. Nyn sedm ve vagn, kter se podob vozu poulin
drhy, a v knoflkov drce mm njak dlouh podivn upleten pedmt, na nm fialov
hnd fialky z tuh ltky, a lidem je to velice npadn. Zde scna nhle kon.
Zase jsem ped ndram, ale ve dvou, se starm pnem, vynalzm pln, jak zstat
nepoznn, ale vidm tento pln tak ji proveden. Mylen a zitek jsou takka toton.
Dl, jako by byl slep, aspo najedno oko, a j mu drm muskou sklenici na moen
(kterou jsme museli koupit nebo koupili ve mst). Jsem tedy oetovatelem a musm mu
podat tuto sklenici, protoe je slep. Spat-li ns takto prvod, mus ns nechat vyvznout
jako nenpadn. Pitom jsou postaven onoho mue a jeho moc d vidny plasticky. Nato
procitm s nucenm na mo.
Cel sen psob dojmem fantazie, kter sncho zan do revolunho roku 1848. Vzpomnka
na nj byla pece obnovena vrom v roce 1898 a krom toho malm vletem do Wachau,
pi kterm jsem poznal Em-mersdorf,17) msto odpoinku studentskho vdce Fischhofa, k
nmu ukazuj nkter rysy zjevnho obsahu snu. Sdruovn mylenek mne pivd do
Anglie, do domu mho bratra, kter sv en ertem kval ,J>ed patncti lety" podle nzvu
bsn lorda Tennysona a dti to hned opravovali na: "Ped padesti lety". Tato fantazie,
navazujc na mylenky, kter vyvolal pohled na hrabte Thuna, je vak, jako fasda italskch
kostel, jen postavena ped budovu bez organick souvislosti; na rozdl od tchto fasd m
ostatn mezery, je zapleten a na mnoha mstech pronikaj sousti z vnitku. Prvn situace
snu je spedena z nkolika scn, na n ji mohu rozloit. Nadutost hrabte ve snu je pejata ze
scny na gymnziu v mm patnctm roce. Zosnovali jsme proti neoblbenmu a ignorant-
129
skmu uiteli spiknut, jeho du byl spoluk, kter si od t doby, jak se zd, vzal pklad z
anglickho Jindicha VIII. Veden hlavnho toku pipadlo mn a rozprava o vznamu Dunaje
pro Rakousko (Wachau!) byla pleitost, pi n dolo k otevenmu vzbouen. Jednm ze
spiklenc byl jedin n aristokratick spoluk, pro svou npadnou vku zvan "L-rafa", a
ten, voln k odpovdnosti kolnm tyranem, profesorem nmeckho jazyka, stl tak, jako
hrab ve snu. Prohlen o nejmilej kvtin a strkn do knoflkov drky neho, co mus
bt tak kvtinou (co pnpomn orchideje, kter jsem t den daroval jedn ptelkyni, a
krom toho jednu ri z Jericha), npadn pnpomn scnu ze Shakespearovch krlovskch
dramat, kterou se zahajuje obansk vlka mezi ervenou a blou r; zmnka o Jindichu
VIII. vyklestila cestu k tto vzpomnce. Pak ji nen daleko od re k ervenm a blm
karafitm. (Mezi to se pi rozboru vsunuj dva vere, jeden nmeck, druh panlsk:
Rosen, Tulpen, Nelken, alle Blumen Welken2i) - Isabelita, no llores, que se marchitan las
floe s.29) panltina vychz z "Figara".) Bl karafity jsou u ns ve Vdni odznakem
antisemit, erven socilnch demokrat. Za tm se vynouje vzpomnka na vyzvav
chovn antisemit za jzdy eleznic v krsnm Sasku (Anglosasov). Tet scna, kter
dodala sousti k tvorb prvn situace snu, spad do mch prvnch studentskch let. V
ktermsi nmeckm studentskm spolku byla rozprava o pomru filosofie k prodnm vdm.
J, zelen pln materialistickho uen, jsem se protlail do poped a zastval velmi
jednostrann stanovisko. Tu povstal rozumn, star kolega, jen od t doby dokzal
schopnost vst lidi a organizovat masy a kter m ostatn jmno z e zvat, a dn ns sjel;
tak on pr v mld hldal prasata a potom se s ltost vrtil do otcovskho domu. J jsem se
rozltil (jako ve snu), byl jsem "svinsky" hrub a odpovdl jsem, e se od t doby, co vm, e
hldal prasata, ji nedivm tnu jeho ei. (Ve snu se divm svmu nmecko-nacionlnmu
smlen.) Velk pobouen, z mnoha stran ode mne dali, abych sv slova odvolal, ale j
neustoupil. Uraen kolega byl pli rozumn, aby mne vyzval, jak od nho dali, a nic
nepodnikl.
Ostatn prvky snov scny pochzej z hlubch vrstev. Co znamen, e hrab prohlauje
"podbl" {Huflattich)! Ptm se sv asocian ady. Hu-flattich - lattice - salt - Salathund
{pes, kter ostatnm nepeje, co sm neere). Touto skulinou spatuji zsobu nadvek: Gir-
ajfe [irafa, Affe: opice], prase, svin, pes; oklikou pes jedno jmno dospvm k oslu a tm k
akademickmu uiteli, jemu se vysmvm. Krom toho si pekldm -nevm zda prvem -
Huflattich slovem pisse-en-lit.30) Tyto znalosti mm ze Zolova "Germinalu", v nm jsou
dti vyzvny, aby pinesly s sebou takov salt. Pes - chien - tvarem pnpomn onu vt
funkci (chier jako pisser men). Zhy budeme mt pohromad neslunost ve vech tech
130
skupenstvch, nebo v tm "Germinalu", kter m dosti spolenho s nadchzejc revoluc,
je popsno zcela zvltn zvodn v produkci plynovch vmt, nazvanch flatus.3[) A
nyn si vmm, jak dlouho ji je pipravena cesta k tomuto fiatu, od kvtin pes panlsk
verk, Isabelitu, k Isabele a Ferdinandovi, pes JindichaVIII., anglick djiny kboji Armdy
s Angli, po jeho vtznm zakonen Anglian dali razit medaili s npisem: Flavit et
dissipati sunt,n) jeliko boue rozehnala panlskou flotilu.33) Tohoto vroku jsem chtl ut
k poloertovnmu nadpisu kapitoly o "terapii", kdybych ml jednou pleitost zevrubn
popsat sv pojet a len hysterie.
Druhou scnu snu nemohu tak podrobn popsat, a to se zetelem k cenzue. Dosazuji se toti
za vysokho pna on revolun doby, kter ml tak dobrodrustv s orlem (Adler), trpl pr
incontinenti alvP4) apod., a myslm, e bych nebyl oprvnn projt cenzurou, akoli mi vt
st onch pbh vyprvl ktersi dvorn rada (aula, consiliarius auli-cus).}5) Podnt k ad
pokoj ve snu mn poskytl salonn vz Jeho Velienstva -kdysi jsem ml pleitost do nho
nahldnout -znamen vak, jako zaast ve snu, enyi6) (errn eny). Osobou hospodyn se
patn odvduji ktersi duchapln star dm za pohostinstv a mnoho pknch historek,
kter mi byly u n vyprvny. Detail lampy vychz od Grillparzera, kter si zaznamenal
roztomil zitek podobnho obsahu a potom ho uil v "Hee a Leandrovi" {des Meeres und
der Liebe Wellen [vlny moe a lsky] - Armda a boue).37'
Tak od podrobnho rozboru obou ostatnch st snu musm upustit; vyjma jen ony prvky,
kter vedou k obma scnm z dtstv, pro kter jsem sen vbec uvedl. Prvem vznikne
domnnka, e mne k tomuto potlaen nut sexuln materil; ale ten se nemus tmto
vysvtlenm spokojit. Vdy ped sebou netajme mnoh, co zatajujeme jinm lidem, a zde
neb o dvody, kter nut skrvat een, ale o pohnutky vnitn cenzury, je zastraj vlastn
obsah snu tak pede mnou. Musm proto ci, e se tyto ti sti snu po rozboru jev drzm
vronem smnho, v mm bdlm ivot dvno potlaenho velikstv, kter jednotlivmi
vbky pronik a do zjevnho obsahu snu (pipadm si chytr), a vborn umouje
pochopit zpupnou nladu z veera ped tmito sny. Chvstavost ve vem: Zmnka o trskm
Hradci vychz nap. ze ren: "Was kostet Graz?" [Co stoj t. Hradec?], v nm si libujeme,
kdy myslme, e mme hodn penz. Kdo uv Rabelaisv mistrovsk popis ivota a in
Gargantuy a jeho syna Pantagruela, me nznakem uveden obsah prvn sti snu tak
zaadit do chvstn. K dvma pislbenm scnm z dtstv pat vak toto: Na tuto cestu
jsem si koupil nov kufr, jeho barva, hndofialov, se ve snu nkolikrt vyskytuje (fialov
hnd fialky z tuh ltky vedle vci, kter se k Mdchenfdnger [doslovn: chyta dvek] -
131
nbytek ve vldnch pokojch). e jsme lidem npadn nm novm, tomu, jak znmo, v
dti. Nue, byla mi vyprvna tato scna z mho dtstv a vzpomnka na ni je nahrazena
vzpomnkou na vyprvn. Pr jsem se - ve druhm roce ivota -jet nkdy v posteli
pomooval, a kdy mn to bylo vytkno, utoval jsem pr otce slibem, e mu v N.
(nejblim vtm mst) koupm novou, krsnou, ervenou postel. (Odtud ve snu vsuvka, e
jsme sklenici ve mst koupili nebo koupit museli; co jsme slbili, musme dodret.)
[Povimnte si ostatn spojen musk sklenice na moen a enskho kufru, box.] Cel
velikstv dtte je obsaeno v tomto slibu. Vznam, kter maj pro sen dtsk obte se
stolic, byl ostatn patrn ji pi vkladu jednoho dvjho snu. V psychoanalzch
neurotik jsme tak poznali tsnou souvislost mezi pomoovnm a povahovm rysem
ctidosti.
Pozdji, kdy mi bylo sedm nebo osm let, dolo vak k jinmu domcmu vstupu, na kter se
vborn pamatuji. Veer ped spanm jsem jednou nedbal pkazu etrnosti, abych
nevykonval sv poteby v lonici rodi za jejich ptomnosti, a otec, kraje mne,
poznamenal: Z toho kluka nikdy nic nebude. Byla to patrn hrozn urka m ctidosti,
nebo narky na tuto scnu se znovu a znovu vracvaj v mch snech a bvaj spojovny s
vtem mch vkon a spch, jako bych chtl ci: Vid, pece se ze m nco stalo. Tato
scna z dtstv dodala ltku k poslednmu obrazu snu, v nm jsou, oveme ze msty,
vymnny lohy. Star mu, zejm otec, jeliko slepota na jedno oko zobrazuje jeho
jednostrann zelen zkal,38' mo nyn pede mnou jako j tehdy ped nm. Zelenm
zkalem mu pipomnm kokain, kter mu prospl pi operaci, jako bych tm byl splnil svj
slib. Krom toho se mu vysmvm; jeliko je slep, musm mu dret sklenici a slastn si libuji
v narkch na sv poznatky v nauce o hysterii, na kter jsem hrd.39'
Obe dtsk scny moen beztak u mne zce souvis s tmatem snahy po velikosti, ale k jejich
vzbuzen na cest do Aussee pispla jet nahodil okolnost, e moje kup nemlo zchod a
musel jsem bt pipraven, e se octnu za jzdy v rozpacch, kter se rno vskutku dostavily.
Procitl jsem s pocitem tlesn poteby. Snad bychom mohli bt naklonni povaovat tyto
pocity za vlastnho vyvolavatele snu, ale spe bychom se piklonili k jinmu nzoru, e toti
teprve snov mylenky vyvolaly nucen na mo. Je u m velmi neobvykl, abych byl
jakoukoli potebou ruen ve spnku, nejmn v dob tohoto procitnut, rno ve ti tvrt na ti.
Proti dal nmitce poznamenvm, e jsem na jinch cestch za pohodlnjch pomr tm
nikdy nepoctil nucen na mo po asnm procitnut. Ostatn tento bod me zstat bez
jakkoli jmy nerozhodnut.
Od t doby, kdy m zkuenosti pi rozboru sn upozornily, e tak ze sn, jejich vklad se
zprvu zd pln, protoe se daj snadno prokzat
132
zdroje snu i vyvolavatele pn, - e i z takovch sn vychzej dleit mylenkov spoje,
kter vedou a do nejranjho dtstv, ptal jsem se, zda tak tento rys je podstatnou
podmnkou snn. Kdybych tuto mylenku zeveobecnil, navazoval by kad sen svm
zjevnm obsahem na zitek recentn a latentnm obsahem na zitek nejstar, kter - a to
mohu skuten ukzat pi rozboru hysterie - zstal v dobrm smyslu recentn a do
ptomnosti. Ale zd se, e tuto domnnku lze zatm tko dokzat; k pravdpodobnmu
vznamu nejranjch zitk z dtstv pro tvorbu snu se vrtm jet v jin souvislosti (v
kapitole VII.).
Ze t na zatku uvedench zvltnost snov pamti se jedna - zliba snovho obsahu v
podrunm - uspokojiv rozeila pevodem na snov zkreslen. Ob ostatn zvltnosti,
zlibu v recentnch a dtskch zitcch, jsme mohli sice potvrdit, ale nemohli jsme je odvodit
z pohnutek snn. Ob tyto charakteristick vlastnosti, kter mme jet vysvtlit nebo
zhodnotit, si zapamatujeme; dostane se jim zaazen na jinm mst, bud v psychologii stavu
spnku, nebo pi onch vahch o struktue duevnho apartu, k nim ns pozdji podnt
poznn, e vkladem sn jakoby okenn skulinou meme pohledt do vnitku tohoto
apartu.
Jin vsledek poslednch rozbor sn vak vytknu hned na tomto mst. Sen je asto
mnohoznan; me v nm bt spojeno nejen, jak ukazuj pklady, nkolik splnn pn
vedle sebe; jeden smysl, jedno splnn pn me tak zakrvat druh, a nejspodnji
narazme na splnn pn z nejranjho dtstv, a tak zde opt uvaujeme, zda bychom v
on vt nemli slovo "asto" sprvnji nahradit slovem "pravideln".40'
C. Tlesn zdroje snu ^;
Pokusme-li se vzbudit zjem vzdlanho laika o problmy snu a optme-li se ho s tmto
myslem, z jakch zdroj asi podle jeho nzoru pochzej sny, zpravidla se dovme, e se
dotzan domnv, e najisto zn tuto st een. Hned si vzpomene na vliv, kter maj na
tvorbu snu poruen nebo zten trven ("Sny pochzej ze aludku"), nahodil poloha tla a
mal zitky za spnku, a ani, zd se, netu, e i kdy vechny tyto momenty uvme, zbv
jet nco, co vyaduje vysvtlen. Jak vznam pro tvorbu snu pit vdeck literatura
tlesnm zdrojm podnt, jsme podrobn vyloili v vodn kapitole, take sta, kdy se
upamatujeme na vsledky tohoto eten. Slyeli jsme, e se rozliuj ti druhy tlesnch
zdroj podnt, a to objektivn smyslov podnty vychzejc z vnjch objekt, vnitn
podrdnost smyslovch orgn odvodnn jen subjektivn, a tlesn podnty pramenc z
tlesnho nitra. Zpozorovali jsme pitom sklon autor zatlait do pozad nebo pln
133
vylouit vedle tchto tlesnch zdroj podnt ppadn psychologick zdroje snu. Pi
zkoumn nrok, kter jsou uplatovny ve prospch tlesnch zdroj podnt, jsme se
dovdli, e vznam objektivnho podrdn smyslovch orgn - b tu zsti o podnty,
je se nedaj zdret ani od duevnho ivota spcho -je bezpen zjitn etnmi
pozorovnmi a potvrzen pokusy, e lohu subjektivnho podrdn smysl ukazuje nvrat
hypnagogickch smyslovch obraz ve snech a e se v nejirm rozsahu pedpokldan
pevod snovch obraz a pedstav na vnitn tlesn podnt ned sice prokzat plnou mrou,
ale me se oprat o obecn znm vliv, kter na obsah naich sn vykonv podrdnost
zavacch, moovch a pohlavnch orgn. Podle toho jsou nervov podrdn a tlesn
podnt tlesnmi zdroji snu, tj. podle nkolika autor vbec jedinmi zdroji snu.
Tak jsme vak ji slyeli etn pochybnosti, kter se netkaly sprvnosti, ale spe
postaitelnosti teorie o tlesnch podntech.
Tebae si zastnci tto nauky byli naprosto jisti jejmi faktickmi zklady - zvlt pokud
b o akcidenn a vnj nervov podrdn, kter lze snadno rozeznat ve snovm obsahu -
pece se dn neubrnil poznn, e se sny vzhledem k bohatstv pedstavovho materilu
nedaj odvozovat jen a jen z vnjho nervovho podrdn. Miss Mary Whiton Calkinsov
est nedl zkoumala vlastn sny a sny ktersi osoby z tohoto hlediska a zjistila jen 13,2
procenta, ppadn 6,7 procenta, v nich se dal prokzat prvek z vnjho smyslovho vjemu;
jen dva ppady sbrky se daly pevst na orgnov poitky. Statistika tu dokazuje, co jsme ji
vytuili ze zbnho pehledu svch vlastnch zkuenost.
Mnoz se omezili na vytknut, e sen z nervovho podrdn je jen jednm dobe probdanm
druhem vedle jinch forem snu. Spitta sny rozdlil na sny z nervovho podrdn a sny
asocian. Ale toto een zejm neuspokojuje, pokud se nepoda prokzat spojitost mezi
tlesnmi zdroji a pedstavovm obsahem snu.
K prvn nmitce, e ona nauka nepostauje vzhledem k relativn neetnosti vnjch
podntovch zdroj, se tedy ad druh, e objasnn, dosaiteln zavedenm takovch zdroj,
nepostauje. Zastnci tto nauky jsou povinni nm vysvtlit dvoj, za prv, pro vnj podnt,
pokud se tk jeho prav povahy, nebv ve snu poznn, ale zpravidla pokldn za nco
jinho (srovnej sny vyvolan budkem), a za druh, pro vsledek reakce vnmajc due na
tento chybn rozpoznan podnt bv tak ne-uriteln rozmanit. Strumpell na tuto otzku,
jak jsme slyeli, odpovdl, e due nsledkem svho odvrcen od vnjho svta za spnku
nen s to sprvn si vyloit objektivn smyslov podnt, ale je nucena vytvet na zklad
podntu, v mnoha smrech neuritho, iluze; sm tvrd (str.108):
"Jakmile vnjm nebo vnitnm nervovm podrdnm za spnku
134
vznikne v dui a je j percipovn njak poitek nebo poitkov komplex, cit a vbec
psychologick dj, vzbud tento dj ze zkuenostnho kruhu, kter v dui zstal z bdn,
poitkov obrazy, tedy nkdej vjemy, bud hol, nebo s pslunmi psychickmi hodnotami.
Sousted kolem sebe jaksi vt nebo men poet takovch obraz, ktermi dojem
pochzejc z nervovho podrdn nabv psychick hodnoty. Tak zde obyejn kme,
tak jako jazykov zvyk o bdlm chovn, e due za spnku dojmy z nervovho podrdn
vykld. Vsledkem tohoto vkladu je takzvan sen z nervovho podrdn, tj. sen, jeho
sousti jsou podmnny tm, e njak nervov podrdn podle zkon reprodukce
psychicky psob v duevnm ivot."
S touto naukou se ve vem podstatnm shoduje Wundtv vrok, e snov pedstavy vtinou
jist vychzej ze smyslovch podnt, zejmna z podnt obecnho smyslu, a proto jsou
vtinou fantastickmi iluzemi a pravdpodobn jen z men sti ryzmi vzpomnkovmi
pedstavami vystupovanmi do halucinac. Pro pomr snovho obsahu k snovm podntm,
vyplvajc z tto teorie, nalz Strumpell bjen podobenstv (str. 84), zeje to tak, "jako by
deset prst lovka, pln neznalho hudby, pejdlo po klvesch hudebnho nstroje". Sen
by se pak nejevil psychickm kazem, vyvolanm psychickmi motivy, ale vsledkem
fyziologickho podntu, kter se projevuje psychickmi pznaky, protoe apart, zasaen
podntem, nen zpsobil k jinmu projevu. Na podobnm pedpokladu se nap. zakld
vysvtlen nutkavch pedstav, je podal Meynert proslulm podobenstvm o selnku, na
nm vynvaj nkter vypouklej slice.
Akoli nauka o tlesnch podntech snu zskala oblibu a lk, pece je snadn najt jej slab
msto. Kad tlesn podnt snu, kter za spnku vyzv duevn apart k vykldn tvorbou
iluz, me podntit nessln mnostv takovch pokus o vklad, a tedy me bt ve
snovm obsahu zastoupen pedstavami krajn rozdlnmi.4" Ale Strumpellova a Wundtova
nauka nen s to uvst njak motiv, kter upravuje vztah mezi vnjm podntem a snovou
pedstavou, zvolenou k jeho vkladu, aby tedy vysvtlila "podivn vbr", kter podnty
"asto provdj pi sv produktivn psobnosti". {Lipps, Grundtatsachen des Seelenlebens,
str. 170.) Jin nmitky m proti zkladnmu pedpokladu cel iluzionistick nauky, e due
za spnku nen s to rozeznvat skutenou povahu objektivnch smyslovch podnt. Star
fyziolog Burdach vak dokazuje, e due je i za spnku zpsobil sprvn vykldat smyslov
dojmy, je na ni psob, a reagovat podle sprvnho vkladu. Dle rozvd, e jist, pro toho
kterho jednotlivce dleit smyslov dojmy jsou vyaty ze zanedbvn za spnku (kojn a
dt) a e ns mnohem bezpenji vzbud nae vlastn jmno ne njak lhostejn sluchov
dojem, a to ovem pedpokld, e
135
due i za spnku rozeznv poitky (viz kapitolu I). Burdach z tchto pozorovn dovozuje, e
pro stav spnku je teba pedpokldat nikoli nezpsobilost k vykldn smyslovch podnt,
ale nedostatek zjmu o n. Tyt argumenty, kterch uil Burdach r. 1830, opakuje roku 1883
proti teorii o tlesnch zdrojch Lipps. Due se nm tedy jev jako sp v anekdot, kter na
otzku "Sp?" odpovd "Ne", ale po druhm osloven "Pj mi deset korun" se vymlouv:
"Spm."
Nepostaitelnost nauky o tlesnch podntech snu se d dokzat tak jinak. Pozorovn
ukazuje, e vnj podnty m nenut k snn, akoli se tyt podnty zobrazuj ve snovm
obsahu, kdy snm. Napklad na kon nebo tlakov podnt, kter na mne zapsob, mohu
reagovat rzn. Mohu jej peslechnout a pi procitnut zjistit, e jsem ml teba nepikrytou
nohu nebo stlaenou ruku; vdy patologie pin velmi etn pklady, e rznorod a siln
drdc podnty poitkov a pohybov zstvaj za spnku bez inku. Mohu poctit sensaci
za spnku, abych tak ekl skrze spnek, a to bv zpravidla u podnt bolestivch, ale ani
jsem bolest zapedl do snu; a za tet mohu na zklad podntu procitnout a tm jej
odstranit.42' Teprve tvrtou monou reakc je, e mne nervov podrdn podnt ke snu; ale
ostatn monosti nastvaj aspo tak asto jako tvorba snu. To by nebylo mon, kdyby
pohnutka snn nevzela mimo oblast tlesnch podntovch zdroj.
Jin autoi - Scherner, kterho nsledoval filosof Volkelt - sprvn zhodnotili ve odhalenou
mezeru ve vysvtlovn snu tlesnmi podnty a pokusili se pesnji zjistit duevn innosti,
je utvej z tlesnch podnt pestr obrazy snu, a vkldali tedy podstatu snu do duevna a
do psychick innosti. Scherner nepodal jen bsnicky proctn, nadenm oiven popis
psychickch zvltnost, kter se rozvjej pi tvorb snu, ale tak se domnval, e vytuil
zsadu, podle n due nakld s podnty, kter se j nabzej. Podle Schernera se snov prce,
voln uvajc fantazie zbaven pout dne, nese k tomu, aby symbolicky znzorovala povahu
orgnu, z nho vychz podnt, a druh tohoto podrdn. Tak vznik jaksi sn jako nvod
k vkladu sn, pomoc kterho meme usuzovat ze snovch obraz na tlesn pocity, stavy
orgn a stavy podrdn. "Obraz koky vyjaduje rozmrzelost, obraz svtlho a hladkho
peiva tlesnou nahotu. Lidsk tlo jako celek je snovou fantazi znzorovno jako dm,
jednotliv tlesn orgn jako st domu. Ve snech ze zubnho podntu jsou sta zobrazena
vysoko klenutm prjezdem, sestup z hltanu do jcnu schoditm, ve snu z bolen hlavy je
vzpmenost hlavy vyznaena stropem pokoje, pokrytm hnusnmi ropuchovitmi pavouky"
(str. 39). Nelze ci, e by se tato teorie tila pzni autor. Pedevm se zdla vstedn;
dokonce vhali najt v n ono sten oprvnn, kter podle mho soudu skuten m. Jak
vidno, oivuje vykldn sn pomoc sym-
136
boliky, kter uvali sta, jene oblast, z n erp vklad, je omezena na lidskou tlesnost.
Nedostatek vdecky srozumiteln vykladask techniky nutn omezuje pouitelnost
Schernerovy nauky. Libovle ve vkladu sn se vbec nezd vylouena, zejmna kdy tak
zde me jeden podnt bt ve snovm obsahu zastoupen rznm zpsobem; tak ji
Schernerv stoupenec Volkelt nemohl potvrdit zobrazen tla domem. Mus tak vzbudit
pohoren, e je zde dui uloena snov prce jakoto innost neuiten a bezcln, nebo se
pece due podle tto teorie spokoj uje tm, e vytv fantazie o podntu, kter ji zamstnv,
ani j z dli kynulo njak vyzen tohoto podntu.
Jedna nmitka se vak citeln dotk Schernerovy nauky o symbolizovn tlesnch podnt
snem. Tyto tlesn podnty existuj vdycky, due je jim, jak se veobecn pedpokld, za
spnku pstupnj ne za bdn. Proto nechpeme, pro due nesn nepetrit celou noc, a to
kadou noc o vech orgnech. Chceme-li se tto nmitce vyhnout podmnkou, e by z oka,
ucha, zub, trob atd. muselo vychzet zvln podrdn, aby vyvolalo snovou innost,
narme na obt prokzat toto stupovn podnt objektivn, nebot je to mon jen v
nepatrnm potu ppad. Jestlie sen o ltn symbolizuje stoupn a klesn plicnch lalok
pi dchn, musel by se tento sen, jak podotkl ji Strumpell, opakovat mnohem astji, anebo
by se musela dt prokzat zven dchac innost za tohoto snu. Jet je mysliteln tet
monost, nejpravdpodobnj ze vech, e toti nkdy psob zvln pohnutky k tomu, aby
byla vnovna pozornost trobnm sensacm, kter jsou vdy stejn. Tato monost vak ji
pesahuje Schernerovu teorii.
Cena Schernerovch a Volkeltovch vah spov v tom, e upozoruj na etn vlastnosti
snovho obsahu, kter vyaduj objasnn a za nimi jsou, zd se, skryty nov poznatky. Je
naprosto sprvn, e sny obsahuj symbolizace tlesnch orgn a funkc, e voda ve snu
mnohdy ukazuje k moovmu podntu, e musk d bv zobrazovn vztyenou hol nebo
sloupem atd. Ve snech, kter ukazuj zorn pole s velikm pohybem a s jasnmi barvami, na
rozdl od matnosti jinch sn, lze sotva odmtnout jejich vklad zrakovm podntem; rovn
nelze popt pspvek z tvorby iluz ve snech, je obsahuj hluk a smsici hlas. Sen jako
Schernerv, v nm stoj proti, sob dv ady krsnch plavovlasch chlapc na most, to
na sebe a zase se vracej na sv msta, a se konen snc posad a vythne si zub z elisti;
nebo podobn sen Volkeltv, v nm se objevuj dv ady pihrdek a kter tak kon
vytaenm zubu; takov, obma autory v hojnosti sdlen sny nepipoutj, abychom
Schernerovu teorii odloili jako zbyten vynlez, ani jsme ptrali po jejm dobrm jdru.
Vznik kol najt pro domnlou symbolizaci domnlho zubnho podntu jin vysvtlen.
.,,,.,..,........,.. >,....,....,., ,."..,............
137
Po celou dobu, kdy jsme se zabvali naukou o tlesnch zdrojch snu, jsem neuvedl argument,
kter vyplv z naich rozbor sn. Jestlie jsme postupem, kter jin autoi na svj materil
sn nepouili, dokzali, e sen m svou vlastn hodnotu jakoto psychick innost, e
pohnutkou k jeho tvorb je pn a e zitky pedelho dne dodvaj nejbli materil pro
jeho obsah, je kad jin nauka o snu, je opomj takov dleit vyetovac postup, a proto
vydv sen za neuitenou a zhadnou psychickou reakci na tlesn podnty, odsouzena i bez
zvltn kritiky. Ledae by existovaly, a to je velmi mlo pravdpodobn, dva zcela rozdln
druhy sn, z nich jeden druh se zdl jen nm a druh jen dvjm posuzovatelm snu. Jet
zbv, abychom fakta, o n se opr obvykl nauka o tlesnch podntech k snu, njak
umstili v na nauce o snu.
Prvn krok k tomu jsme ji uinili, kdy jsme stanovili vtu, e snov prce je nucena
zpracovat vechny souasn existujc podnty snu do jednoty. Zbyly-li dva nebo vce
innch zitk z pedelho dne, jsou pn, je z nich plynou, jak jsme vidli, spojena v
jednom snu; rovn se ukzalo, e se snov materil utv z psychicky hodnotnho dojmu a z
lhostejnho zitku pedelho dne, za pedpokladu, e se daj vytvoit spojit pedstavy mezi
obma prvky. Sen je tedy reakc na vechno, co jako aktuln souasn existuje ve spc dui.
Pokud jsme tedy dosud rozebrali snov materil, poznali jsme, e jde o sbrku psychickch
zbytk, vzpomnkovch stop, kterm jsme (pro zlibu v recentnm a dtskm materilu) byli
nuceni pisoudit rz aktuality, psychologicky zatm neuri-teln. Nue, neuvd ns pli do
rozpak, mme-li pedpovdt, co nastane, pistoup-li k tmto vzpomnkovm aktualitm
nov materil: sen-sace za stavu spnku. Tato podrdn nabvaj pro sen dleitosti opt
tm, e jsou aktuln; jsou sluovna s ostatnmi psychickmi aktualitami, aby tvoila materil
k tvorb snu. Podnty psobc za spnku jsou zpracovny na splnn pn, jeho druhmi
soustmi jsou psychick zbytky ze dne, kter ji znme. Toto spojen nastat nemus; vdy
jsme slyeli, e k tlesnm podntm za spnku je mono se chovat nkolikerm zpsobem.
Tam vak, kde nastv, se prv podailo najt pro snov obsah pedstavov materil, kter
zastupuje oboj zdroje snu, tlesn i psychick.
Podstata snu se nezmn, pistoup-li k psychickm zdrojm snu materil somatick; zstv
splnnm pn bez zetele k tomu, jak je jeho projev uren aktulnm materilem.
Rd zde vyhrazuji msto pro adu zvltnost, kter zpsobuj, e vznam vnjch podnt
pro sen je promnliv. Myslm, e spolupsoben individulnch, fyziologickch a
nahodilch, doasnmi okolnostmi danch moment rozhoduje o tom, jak se v jednotlivch
ppadech intenzivnjho objektivnho podrdn za spnku chovme; obvykl ak-
138
cidenn hloubka spnku ve srovnn s intenzitou podntu jednou umon potlait podnt tak,
aby za spnku neruil, podruh nut k procitnut, anebo podporuje pokus pekonat podnt
zapedenm do snu. Vzhledem k rozmanitosti tchto konstelac se vnj objektivn podnty u
jedn osoby projev ve snu astji nebo ideji ne u druh. U mne, kter jsem vbornm
spem a tvrdojn trvm na tom, aby m dn podnt ze spnku ne-vyruil, je vmsen
vnjch pin drdn do sn velmi dk, zatmco psychick motivy m patrn velmi
snadno podncuj k snn. Vlastn jsem zaznamenal jen jedin sen, v nm lze rozpoznat
objektivn zdroj bolestivho podntu, a prv u tohoto snu bude velmi poun prohldnout si,
jak vsledek ml vnj podnt ve snu.
Jedu na edm koni, zprvu bojcn a neopatrn, jako bych se jen opral. Tu potkvm kolegu
P-a, kter sed v lodenovm obleku na koni a nco mi vytk (patrn, e sedm patn). Nyn
se stle lpe vyznvm ve velmi inteligentnm koni, sedm pohodln a pozoruji, e se nahoe
ctm jako doma. Za sedlo mi slou jaksi polt, kter zcela vypluje msto mezi krkem a
zadkem kon. Kdy jsem jel njak kus po ulici, vracm se a chci sestoupit, nejprve ped
malou otevenou kapl, jej prel je v ulici. Potom skuten sestupuji u kaple, kter je v jej
blzkosti; hotel je v te ulici; mohl bych tam pustit kon samotnho, ale pece ho tam radji
vedu. Jato bych se stydl pijet tam na koni. Ped hotelem stoj sluha z hotelu a ukazuje mi
jaksi mj lstek, kter byl nalezen, a vysmv se mi proto. Na lstku stoj dvakrt
podkrtnuto: Nic nejst, a potom druh pedsevzet (nejasn), nco jako: vbec nepracovat; k
tomu jaksi pedstava, e jsem v cizm mst, v nm vbec nepracuji.
Zprvu na snu vbec nepozorujeme, e vznikl vlivem, lpe eeno tlakem bolestivho podntu.
Pedel den jsem trpl neity, kter promovaly kad mj pohyb v utrpen, a nakonec
jeden neit na koeni ourku doshl velikosti jablka. Psobil mi pi kadm kroku
nejnesnesitelnj bolesti. Horenat nava, nechu k jdlu a tk denn prce, kterou jsem
pesto provdl, se spojily s bolestmi, aby zkazily mou nladu. Nebyl jsem dobe schopen
vykonvat sv lkask povinnosti, ale vzhledem k druhu a umstn tohoto zla bylo mon
pipadnout na innost, k n bych byl jist nezpsobil jako k dn jin, a touto innost byla
jzda komo. Prv do tto innosti mne zan sen; je to nejenergitj negace onoho
utrpen, kter je pstupn pedstav. Vbec nedovedu jezdit na koni, nikdy o tom nesnm,
vbec jsem jen jednou sedl na koni, a to bez sedla, a nelbilo se mi to. Ale v tomto snu sedm
na koni, jako bych vbec neml neit na hrzi, nikoli, prv proto, e bych dn nechtl mt.
Moje sedlo je podle popisu kaikovm obkladem, kter mi umonil usnut. Pravdpodobn
jsem v prvnch hodinch spnku - takto zaopaten - nic nectil ze sv bolesti. Potom se
ohlsily bolestiv pocity a chtly mne
139
vzbudit, tu piel sen a konejil mne: "Spi jen dl, pece nebude vstvat! Vbec nem neit,
vdy sed na koni, a s neitm na tomto mst se pece ned jezdit na koni!" A podailo se
mu to; bolest byla pehluena a spal jsem dle.
Sen se vak nespokojil tm, e mne tvrdojnm setrvvnm na pedstav, nesluiteln s touto
bolest, odsugeroval neit, piem se choval jako halucinan lenstv matky, kter ztratila
dt,43) nebo obchodnka, kterho ztrty pipravily o jmn; ale podrobnosti zapranho pocitu
a obrazu, pouitho k jeho zapuzen, slou tak za materil, aby se k situaci snu zapojilo a
zobrazilo i to, co je jinak aktuln obsaeno v dui. Sedm na edivm koni, barva kon se
pesn shoduje s dresem barvy pepe a soli, v nm jsem naposledy potkal kolegu P-a na
venkov. Oste koennou potravu mi vdy uvdli jako pinu neitu, pece bych vak jako
etiologii volil radji ji ne cukrovku, na kterou je mono myslet pi neitech. Ptel P. si rd
vi mn sedv "na kon" od t doby, co m vystdal u jedn pacientky, s n jsem dlval
"zzran" kousky (ve snu zprvu sedm na koni tangenciln jako zzran jezdec), kter mne
vak, jako k v anekdot o svtenm jezdci, ve skutenosti vodila, kam chtla. Tak dostv
k symbolick vznam pacientky (je ve snu velmi inteligentn). "Ctm se nahoe jako
doma" se tk postaven, kter jsem zaujmal v onom dom, ne m vystdal P. "Domnval
jsem se, e tam sedte pevn v sedle," ekl mi nedvno se zenm k tomuto domu jeden z
mch neetnch pznivc mezi velikmi lkai naeho msta. Bylo tak ,Jcouzelnm"
kouskem provdt s takovmi bolestmi psychoterapii; osm a deset hodin denn, ale vm, e
bez plnho tlesnho zdrav nemohu dlouho pokraovat ve sv mimodn obtn prci, a
sen obsahuje mnoho ponurch narek na situaci, kter pak mus nastat (lstek, podobn
tomu, kter mvaj a lkai ukazuj neurastenikov): - Nepracovat a nejst. Pi dalm vkladu
vidm, e se snov prci podailo najt cestu od situace, v n se spluje pn jezdit na koni,
ke scnm z velmi ranho dtstv, v nich jsem se asi rval se synovcem, kter je ostatn o rok
star ne j a ije nyn v Anglii. Krom toho jsou tu prvky z mch cest po Itlii; ulice ve snu
je sloena z dojm z Verony a Sieny. Jet hloubji sahajc vklad vede k sexulnm snovm
mylenkm, a vzpomnm si, co u jedn pacientky, kter nikdy nebyla v Itlii, znamenaly
snov narky na tuto krsnou zemi (gen Italien^ - Genitalien) - zde je zapojen k domu, v
nm jsem lval pacientku ped ptelem P-em, a k mstu, kde vz mj neit.
V jinm snu se mi podobnm zpsobem podailo odvrtit ruen spnku, kter mi tentokrt
hrozilo od smyslovho podrdn, ale jen nhodou jsem byl s to objevit souvislost snu s
nahodilm podntem k nmu, a tm jej pochopit. Jednou zrna, v nejvym lt, jsem v
tyrolsk
140
horsk osad procitl s vdomm, e jsem ml tento sen: Zemel pape. Vklad tohoto
krtkho, nevizulnho snu se mi nezdail. Vzpomnl jsem si jen na oprn bod pro sen, e
byla v novinch krtce ped tm hlena lehk nevolnost Jeho Svatosti. Ale dopoledne se mne
ptala ena: Slyel jsi dnes rno to hrozn zvonn? Nevdl jsem, e jsem je slyel, ale nyn
jsem pochopil svj sen. Byl reakc m poteby spt na hluk, jm mne chtli vzbudit pobon
Tyrolan. Pomstil jsem se jim zvrem, kter je obsaen ve snu, a spal jsem dl bez
jakhokoli zjmu o zvonn.
Mezi sny uvedenmi v pedelch kapitolch bychom nali nkolik, kter mohou slouit za
pklad pro zpracovn takzvanho nervovho podrdn. Sen o pit v plnch doucch je
toho druhu; v nm je tlesn podnt zdnliv jedinm zdrojem snu, pn vyplvajc z pocitu
zn jedinou pohnutkou ke snu. Podobn je tomu u jinch jednoduchch sn, dovede-li
tlesn podnt sm pro sebe vytvoit pn. Sen nemocn, kter v noci odhazuje chladic
pstroj, ukazuje neobvykl zpsob reakce na bolestiv podnty: splnnm pn; zd se, e se
nemocn pechodn podailo doshnout bezbolestnosti tm, e pidlila sv bolesti cizmu
lovku.
Mj sen o tech sudikch je zejm podncen hladem, ale dovede potebu potravy pevst na
touhu dtte po mateskm prsu a pout nevinn poteby, mt pokrvku, k vnj touze,
kter se nesm projevovat tak nezasten. Ve snu o hrabti Thunovi jsme vidli, jakmi
cestami je akcidenn dan poteba spojovna s nejsilnjmi, ale zrove nejsilnji
potlaenmi hnutmi duevnho ivota. A kdy prvn konzul, v ppad sdlenm Garnierem,
zapd hluk pekelnho stroje do snu o bitv, ne se z nho probud, projevuje tm zvl
jasn snahu, v jejch slubch se duevn innost vbec zajm o sensace za spnku. Mlad
advokt, kter se, pln zaujat svm prvnm velikm konkursem, ponouje do odpolednho
spnku, se chov zcela podobn jako velik Napoleon. Sn o jistm S. Reichovi z Kalova,
kterho zn z njakho konkursu, ale Kalov se mu dle nezdoln vnucuje; probud se a sly,
jak jeho ena, trpc katarem prduek, siln -kale.
Drme se snu Napoleona Prvnho, kter byl ostatn vbornm spem, a onoho snu dlouho
spcho studenta, kter, buzen bytnou, aby el do nemocnice, sn, e je v nemocnin posteli, a
pokrauje ve spnku s odvodnnm: Jsem-li ji v nemocnici, nepotebuji pece vstvat,
abych tam el. Posledn sen je zejm snem z pohodlnosti, sp si nepokryt piznv
pohnutku svho snn, a tm souasn odhaluje jedno z tajemstv vekerho snn. V jistm
smyslu jsou vechny sny - sny z pohodlnosti: slou myslu pokraovat ve spnku msto
procitnut. Sen je strcem spnku, nikoli jeho ruitelem. Proti momentm psychicky
probouzejcm ospravedlnme toto pojet na jinm mst; jeho pouitelnost vzhledem k loze
objektivnch vnjch podnt meme odvodnit ji zde. Due se
141
bud o podnty k poitkm za spnku vbec nestar, je-li to mon pes intenzitu a vznam
tchto podnt, kter dobe pochopila; nebo uv snu k tomu, aby mohla tyto podnty popt,
anebo za tet, mus-li je uznat, hled takov jejich vklad, kter znzoruje aktuln sensaci
jako soust situace douc a se spanm sluitelnou. Aktuln sensace je zapedena do snu,
aby byla zbavena relnosti. Napoleon sm ve spnku pokraovat; vdy to, co ho chce ruit, je
jen snov vzpomnka na kanondu u Arko-ry.45'
Pn spt, k nmu je zameno vdom j a kter je (krom snov cenzury a pozdji
uvdnho druhotnho zpracovn) jeho pspvkem k snn, mus bt vdy pojmno mezi
pohnutky tvorby snu a kad zdail sen je jeho splnnm. Jak se toto vebecn, pravideln
dan a stle stejn pn spt stav k druhm pnm, z nich brzy to, brzy ono jsou splovna
snovm obsahem, bude pedmtem jin vahy. V pn spt jsme vak odhalili onen moment,
kter vypluje mezeru v Striimpell-Wundtov teorii a objasuje kivost a nladovost ve
vkladu vnjho podntu. Mon e by sprvn vklad, jeho je spc due jist schopna,
vyvolal inn zjem, e by vyadoval, aby spnek byl skonen; proto jsou z vbec monch
vklad pipoutny jen ty, kter jsou sluiteln s absolutisticky vykonvanou cenzurou pn
spt. Ku pkladu: Slavk je to, ne skivnek. Nebo kdyby to byl skivnek, byla by noc lsky
ji skonena. Mezi takto ppustnmi vklady podntu je pak vybrn ten, kter me
doshnout nejlepho zapojen k pnm hajcm v dui. Tak je vechno jednoznan ureno
a nic nen ponechno libovli. Nesprvn vklad nen iluz, ale - chcete-li - vmluvou. Zde se
vak opt mus pipustit, e jde -jako pi nahrazovn pesunem, kter slou snov cenzue - o
ohyb normlnho psychickho pochodu.
Maj-li vnj nervov podrdn a vnitn tlesn podnty dosti sly, aby si vynutily
psychickou pozornost, jsou - paklie vbec zpsobuj snn a nikoli procitnut - pevnm
bodem pro tvorbu snu, jdrem ve snovm materilu, k nmu se hled nleit splnn pn
podobnm zpsobem, jako jsou (viz ve) hledny pedstavy, kter spojuj dva psychick
podnty snu. Potud je pro jist poet sn pravda, e v nich tlesn prvek vel snovmu
obsahu. V tomto krajnm ppad se dokonce za elem tvorby snu vzbuzuje pn, kter nen
prv aktuln.
Sen vak neme nic jinho ne zobrazovat njak pn jako splnn v jist situaci; je takka
postaven ped kol hledat, kter pn se d znzornit jako splnn sensaci, je je nyn
aktuln. I kdy je tento aktuln materil povahy bolestiv nebo trapn, nen proto jet
nepotebn pro tvorbu snu. Duevn ivot obsahuje tak pn, jejich splnn bud nelibost;
zd se sice, e je to protimluv, ale d se to vysvtlit existenc dvou psychickch instanc a
cenzurou, psobc mezi nimi.
142
V duevnm ivot existuj, jak jsme slyeli, zapuzen pn, kter pat k prv soustav a
proti jejich splnn se vzpuje soustava druh. "Existuj" tu nen myleno historicky, e by
snad takov pn existovala a pozdji byla zniena; ale nauka o zapuzen, kterou potebujeme
v nauce o psychoneurzch, tvrd, e takov zapuzen pn jet existuj, e vak zrove
existuje zbrana, je je tlum. e vystihuje prav smysl, mluv-li o "p o 11 a o v n "
takovch popud. Psychick zazen, aby takov potlaen pn mohla proniknout k
uskutenn, zstv a je pouiteln. Jestlie se vak takov potlaen pn pece jen uplatn,
projevuje se pekonan tlum druh (vdom) soustavy jako nelibost. Abych tuto vahu
ukonil: vyskytuj-li se za spnku nelib sensace z tlesnch zdroj, pouv snov prce tto
konstelace k tomu, aby znzornila splnn pn jinak potlaenho - za vtho i menho
zachovn cenzury.
Protoe se vci maj takto, je mon ada zkostnch sn, zatmco z jin ady tchto sn
odporujcch teorii pn je patrn jin mechanismus. zkost ve snech me bt toti
psychoneurotick, pramenit z psy-chosexulnch vzruen, piem zkost odpovd
zapuzenmu libidu. Pak m tato zkost a cel zkostn sen vznam neurotickho pznaku, a
stojme na hranici, kde ztroskotv tendence snu splnit pn. V jinch zkostnch snech je
vak pocit zkosti dn tlesn (jako nap. u plicnch a srdench chorob pi nhodn ztenm
dchn) a tehdy se ho uv ktomu, aby ve snu pomohl k splnn takovm energicky
potlaenm pnm, kter by vyvolala stejnou zkost, kdyby se o nich snilo z psychickch
pohnutek. Nen nesnadn spojit oba zdnliv nesouvisejc ppady. Z dvou psychickch
tvar, jednoho afektivnho sklonu a jednoho pedstavovho obsahu, je tsn souvisej,
podncuje jeden, kter je dn aktuln, i ve snu druh; nkdy tlesn dan zkost posiluje
potlaen pedstavov obsah, nkdy pedstavov obsah, vyprotn ze zapuzen a spojen se
sexulnm vzruenm, pomh rozvoji zkosti. O prvm ppad lze ci, e tlesn dan afekt
je vykldn psychicky; v druhm ppad je vechno dno psychicky, ale obsah, kter byl
potlaen, se snadno nahrad somatickm vkladem, jen se hod k zkosti. Obte, kter tu
vznikaj pro nae porozumn, maj jen mlo spolenho se snem; pochzej z toho, e se
tmito vahami dotkme problmu zapuzen a rozvoje zkosti.
K velcm snovm podntm pochzejcm z vnitn tlesnosti nesporn pat celkov tlesn
nlada. Ne e by snad mohla dodat snov obsah, ale vnucuje snovm mylenkm vbr z
materilu, kter m slouit k zobrazen ve snovm obsahu, tm, e jednu st tohoto
materilu, je se hod k jej podstat, pibliuje, druhou oddaluje. Nadto byla asi tato celkov
nlada ji za dne spjata s psychickmi zbytky, vznamnmi pro sen. Pitom me tato nlada
sama ve snu zstat zachovna nebo bt pekonna, take, je-li nelib, pevrac se v opak.
143
Nejsou-li tlesn podntov zdroje za spnku - tedy sensace za spnku
- mimodn intenzivn, maj podle mho odhadu pro tvorbu snu podobn vznam jako
recentn, ale lhostejn dojmy ze dne. Myslm toti, e jsou povolvny k tvorb snu, hod-li se
k spojen s pedstavovm obsahem psychickch zdroj snu; nehod-li se, nejsou. Zachz se s
nimi jako s lacinm, stle pipravenm materilem, kterho se uv, kdykoli je ho teba,
kdeto cenn materil sm spoluuruje zpsob svho upoteben. Je to podobn ppad, jako
kdy pznivec umn pinese umlci vzcn kmen, onyx, aby z nho vytvoil umleck dlo.
Velikost kamene, jeho barva a skvrnitost spolurozhoduj o tom, jak hlava nebo jak scna m
bt na nm vyryta, zatmco pi stejnm a hojnm materilu mramorovm nebo pskovcovm
se umlec d jen ideou, kter vznikla v jeho mysli. Pouze tmto zpsobem se mi jev
srozumitelnm fakt, e se onen snov obsah, kter dodvaj tlesn podnty, nestupovan do
neobvyklosti, neprojevuje ve vech snech a kadou noc ve snu.46)
Snad mj nzor nejlpe osvtl pklad, kter ns pivede zptky k vkladu sn. Jednoho dne
jsem se namhav snail postihnout, co asi znamen pocit zaraenosti, e nememe z msta,
nememe bt hotovi apod., o nm se nm tak zhusta zd a kter je tak blzko spznn s
zkost. V nsledujc noci jsem ml tento sen: Jdu velmi nepln ustrojen z bytu v pzem po
schodech do vyho poschod. Pitom vdycky peskakuji ti schody, raduji se, e dovedu tak
hbit stoupat po schoditi. Nhle spatm sluebnou. Sestupuje po schodech a jde tedy proti
mn. Stydm se, chci si pospit a nyn nastv ona zaraenost, jsem pilepen na schodech a
nemohu z msta.
Rozbor: Situace snu je vyata z kadodenn skutenosti. Ve Vdni mm v jednom dom dva
byty, kter jsou jen zevn spojeny schoditm. Ve zvenm pzem je mj lkask byt a
pracovna, o poschod ve jsou obvac pokoje. Kdy v pozdn hodin dole skonm prci,
chodm po schoditi do lonice. Veer ped tmto snem jsem el touto cestou v ponkud
nepodnm boru, tj. bez lmce, bez kravaty a bez manet; ve snu se z toho stal vy, ale
jako obvykle, neurit stupe neodnosti. Peskakovn schod je mj obvykl zpsob chze
po schodech, ostatn splnn pn, ve snu ji uznan, nebo snadnost tohoto vkonu jsem se
utoval nad stavem innosti svho srdce. Dle je tento zpsob chze po schodech innm
protikladem zaraenosti v druh sti snu. Ukazuje mi
- a dkazu k tomu nebylo zapoteb - e pro sen nen obtn pedstavit si motorick akce
proveden s naprostou dokonalost; pomysleme jen na ltn ve snu!
Schodit, po nm jdu, nen vak z mho domu; zprvu je nepoznvm, teprve osoba, kter
jde proti mn, mi objasuje, jak msto je mnno. Tato osoba je sluebn star dmy, kterou
dvakrt denn
144
navtvuji, abych j dal injekci; schodit se tak velmi podob onomu, po nm dvakrt
denn musm stoupat. Jak se toto schodit a tato ena dostvaj do mho snu? Stud, e
nejsem zcela obleen, m nepochybn seuln rz; sluebn, o kter snm, je star ne j,
mrzut a rozhodn nevbiv. K tmto otzkm mi napad jen toto: Konm-li v tomto dom
rann nvtvu, zachvacuje mne obyejn na schoditi kael; chrchel se octne na schodech. V
obou tchto poschodch nen toti plivtko a j zastvm nzor, e se istota na schoditi
nem udrovat na mj kor, ale postavenm plivtka na toto msto. Domovnice, rovn star
a mrzut osoba, ale s instinktem pro istotu - to j rd piznvm - zaujm v tto vci jin
stanovisko. h, zda si opt dovolm uvedenou opovlivost, a zjist-li ji, hlasit zabru.
Tak mi pak nkolik dn odpr obvyklou ctu, kdy se potkme. Nue, den ped snem byla
strana domovnice poslena sluebnou. Odbyl jsem rychle, jako obvykle, nvtvu u nemocn,
a tu mne sluebn v pedsni zastavila a poznamenala: "Pane doktore, snad jste si dnes mohl
ped vstupem do pokoje oistit boty. erven koberec je u zase pln pinav od vaich
bot." Toto je cel nrok, kter maj schodit i sluebn, aby se dostaly do mho snu.
Mezi mm peltnm schod a plivnm na schodit je tsn souvislost. Katar hrtanu i
srden pote jsou pro oboj tresty za neest kouen, pro kterou se ovem ani u sv
hospodyn netm nejlep povsti, tedy ani v jednom, ani v druhm dom, kter sen spojuje
v jeden tvar.
Dal vklad snu musm odsunout, a budu moci sdlit, odkud pochz typick sen o
neplnm odn. Jako pedbn vsledek sdlenho snu jen podotkm, e snov sensace
zbrany pohybu je vyvolvna vude tam, kde ji potebuje jist souvislost. Zvltn stav m
hybnosti za spnku neme bt pinou tohoto snovho obsahu, nebo o okamik dve jsem
se, jakoby k zajitn tohoto poznatku, vidl, jak hbit bm po schodech.
D. Typick sny
Zpravidla nejsme schopni vykldat sen druhho lovka, nechce-li ns zasvtit do
nevdomch mylenek, skrytch za snovm obsahem, a tm je praktick pouitelnost na
vykladask metody velice omezena.47' Ale docela v protikladu k ostatn svobod
jednotlivce, pi n svj snov svt vybavuje individuln zvltnost, a tm zamezuje
porozumn druhch lid, existuje jist poet sn, kter se tm kadmu zdly tm
zpsobem a o nich obyejn pedpokldme, e maj u kadho t vznam. Tyto typick
sny upoutvaj zvln zjem tak proto, e patrn u vech lid pramen z tch zdroj, a jev
se tedy zvl zpsobilmi, aby nm objasnily snov zdroje.
145
Pokusme se tedy, s docela zvltnmi nadjemi, o pouit sv vykla-dask techniky na tyto
typick sny a jen neradi si piznme, e se nae umn prv na tomto materilu dn
neosvduje. Pi vkladu typickch sn zpravidla selhvaj npady sncho, kter ns jindy
vedly k chpn snu, anebo se stvaj nejasnmi a nepostaujcmi, take nememe svj kol
jejich pomoc rozeit.
Odkud toto pramen a jak odstraujeme tento nedostatek na techniky, se uke na jinm
mst na prce. Pak ten tak pochop, pro zde pojednvm jen o nkterch druzch ze
skupiny typickch sn a pro rozbor ostatnch odsunuji pro pozdj souvislost.
a) Sen o rozpacch z nahoty
Sen, e jsem nah nebo patn odn v ptomnosti cizch lid, se vyskytuje tak s dodatkem,
e jsem se za to vbec nestydl apod. N zjem se vak obrac jen k onomu snu o nahot, v
nm pociuji stud a rozpaky, chci utci nebo se skrt, a pitom jsem stien zvltn zbranou,
e nemohu z msta a ctm nemohoucnost zmnit tuto trapnou situaci. Jen v tomto spojen je
sen typick, by bylo jdro jeho obsahu zapedeno do rznch jinch zapojen nebo
prostoupeno individulnmi dodatky. V podstat b o trapn pocit na zpsob studu, e
bychom chtli svou nahotu zakrt, obyejn pohybem z msta, a e nejsme schopni toho
doshnout. Myslm, e vtina mch ten ve snu ji byla v tto situaci.
Obyejn je druh a zpsob odstrojen mlo jasn. Snc teba vypravuje: Byl jsem v koili, ale
zdka jde o zeteln obraz; vtinou je neodnost tak neurit, e je popisovna alternativou:
Byla jsem v koili nebo ve spodnice. Zpravidla nebv neplnost boru tak zl, aby byl
pslun stud odvodnn. U toho, kdo nosil vojensk stejnokroj, se nahota mnohdy
nahrazuje adjustovnm proti pedpisu. "Jsem bez avle na ulici a spatm blc se
dstojnky, nebo jsem bez nkrnku i mm strakat civiln kalhoty apod."
Lid, ped nimi se stydme, jsou tm vdy ciz s neuritmi tvemi. Nikdy se v typickm
snu nestv, e by nm nkdo vytkl odv, kter nm psob takov rozpaky, anebo, e by si
ns pro tento bor teba jen viml. Lid se naopak tv lhostejn, nebo, jak jsem zpozoroval v
jednom zvl jasnm snu, slavnostn a kroben. To nut k pemlen.
Ostyn rozpaitost sncho a lhostejnost lid jsou k sob v rozporu, jen se ve snu vyskytuje
asto. K pocitu sncho by se pece jenom hodilo, aby ciz lid na nho hledli s divem,
vysmvali se mu, nebo se nad nm pohorovali. Myslm, e tento pohorliv rys byl odstrann
splnnm pn, kdeto druh, udrovn njakou silou, zstal, a proto se ob sti tak patn k
sob hod. Mme zajmav svdectv o tom, e tento sen v podob, sten zkreslen
splnnm pn, nebyl sprvn pochopen. Je toti
146
podkladem pohdky, kter je obecn znma v Andersenov verzi ("Csaovy nov aty") a
kterou v nejnovj dob bsnicky zpracoval L. Fulda v "Talismanu". V Andersenov
pohdce se vypravuje o dvou podvodncch, kte tkaj pro csae velmi cenn roucho, je vak
m bt viditeln jen pro lidi dobr a vrn. Csa si vyjde v tomto neviditelnm boru a
vichni lid, zastraeni zkuebn moc tkaniny, si ponaj tak, jako by nepozorovali csaovu
nahotu.
Takov je vak situace naeho snu. Nepotebujeme velik odvahy k pedpokladu, e
nesrozumiteln obsah snu dal podnt k tomu, aby bylo nalezeno zahalen, v nm by prv se
vybavujc situace nabyla smyslu. Pitom byla zbavena pvodnho vznamu a podzena cizm
elm. Ale uslyme, e se takov chybn chpn snovho obsahu vdomou mylenkovou
innost njak druh psychick soustavy velmi asto vyskytuje a mus bt povaovno za
dleitho initele pi konenm utven snu; dle pak, e pi tvorb nutkavch pedstav a
fobi maj podobn nedorozumn - rovn uvnit jedn psychick osobnosti - velik vznam.
Tak u naeho snu lze uvst, odkud pochz materil, jm se pozmuje smysl snu.
Podvodnkem je sen, csaem snc sm; moralistn tendence prozrazuje temn tuen, e v
latentnm snovm obsahu b o nedovolen, zapuzen pn. Souvislost, v n se takov sny
vyskytuj v mch analzch neurotik, nepipout toti nejmench pochybnost o tom, e
podkladem tohoto snu je vzpomnka z nejranjho dtstv. Jen v naem dtstv byla doba, kdy
ns, nedostaten obleen, vidli pbuzn i ciz pstouni, sluebn a nvtvnci, a tehdy
jsme se za svou nahotu nestydli.48' U mnoha dt lze jet v pozdjch letech pozorovat, e
je jejich odstrojen takka opj, msto aby jim psobilo stud. Smj se, poskakuj, tluou se do
tlka, a matka nebo nkdo jin je napomn: Fuj, to je hanba, to se nesm. Dti asto
projevuj exhibin choutky; v naich krajch sotva projdete vesnic, ani jste spatili dvoulet
nebo tlet dcko, kter by nevythlo ped poutnkem, snad na jeho poest, koilku. Jeden z
mch pacient se vdom pamatuje na scnu z osmho roku, jak ped spanm, odstrojen do
koile, chce vybhnout k sestice do sousednho pokoje a jak mu sluebn v tom brn. V
mld neurotik m velikou roli obnaovn ped dtmi druhho pohlav; blud paranoika, e je
pozorovn pi oblkn a svlkn, se d pevst na tyto zitky; mezi tmi, kdo zstali
perverzn, je jedna tda, v n byl dtsk popud poven na pznak; je to tda exhibicionist.
Hledme-li pozdji nazpt, jev se nm toto bezostyn dtstv rjem a rj sm nen nim
jinm ne masovou fantazi o dtstv kadho jednotlivce. Proto jsou lid tak v rji naz a
nestyd se ped sebou, a nadejde okamik, kdy procitnou stud a zkost, nastane vypuzen,
zane pohlavn ivot a kulturn prce. Nue, zptky do tohoto rje ns me
147
kadou noc zanet sen; ji jsme vyslovili domnnku, e si dojmy z prvn doby dtstv (z
prehistorickho dob, kter sah piblin do dokonanho tetho roku) samy sebou, a ani
snad zleelo na jejich blim obsahu, daj reprodukci a e toto opakovn spluje pn.
Sny o nahot jsou tedy sny exhibin.49)
Jdrem exhibinho snu je vlastn postava, vidn nikoli jako dtsk, ale jako nynj, a
nedostaten odnost, kter je nsledkem pevrstven etnmi pozdjmi vzpomnkami na
negli nebo z pkazu cenzury nejasn; k tomu pak pistupuj osoby, ped nimi se stydme.
Neznm pklad, v nm by se skuten pozorovatel onch dtskch exhibic znovu
objevovali ve snu. Sen prv tm nikdy nen pouhou vzpomnkou. Je podivuhodn, e
osoby, k nim se v dtstv obracel n sexuln zjem, jsou vynechvny ve vech
reprodukcch snu, hysterie i nutkav neurzy; teprve paranoia znovu dosazuje tyto
pozorovatele a akoli zstvaj neviditeln, usuzuje s fanatickm pesvdenm na jejich
ptomnost. To, co sen dosazuje msto nich, toti mnoho cizch lid, kte se nezajmaj o jim
sktanou podvanou, je pmo protikladem pn vzhledem k on jednotliv, dobe znm
osob, kter jsme ukazovali svou nahotu. Ostatn se "mnoho cizch lid" asto ve snech
vyskytuje tak v kterkoli jin souvislosti; vdy znamen, jakoto protiklad pn,
tajemstv".50' Pozorujeme, jak tak obnoven starho stavu, kter nastv pi paranoi, pihl
k tomuto protikladu. Paranoik ji nen sm, dozajista je pozorovn, ale pozorovateli jsou
"etn, ciz, podivn neurit lid".
Krom toho se v exhibinm snu projevuje zapuzen: Trapn pocit ve snu je reakc druh
psychick soustavy na to, e obsah exhibin scny, touto soustavou zavren, pece dospl k
pedstav. Abychom si ho uetili, nesmla by se tato scna znovu oivit.
O pocitu zaraenosti znovu pojednme pozdji. Ve snu vborn zobrazuje konflikt vle.
Podle nevdomho zmru se m v exhibici pokraovat, podle poadavku cenzury ustt.
Vztahy naich typickch sn k pohdkm a jinm bsnickm ltkm urit nejsou ani
ojedinl, ani nahodil. Nkdy bystr bsnkovo oko analyticky poznalo promovn, jeho
nstrojem bv bsnk, a sledovalo je opanm smrem, pevedlo tedy bsnick dlo na sen.
Jeden ptel mne upozorouje na toto msto ze Zelenho Jindicha od Gottfrieda Kel-lera:
"Nepeji Vm, mil Lei, abyste nkdy vlastn zkuenost proctil onu vytbenou pikantn
pravdu v situaci Odyssea, kter se nah a pokryt bltem octne ped Nausikaou a jejmi
ptelkynmi! Chcete vdt, jak se to stv? Zstame u tohoto pkladu! Kdy se jednou,
odlouen od sv otiny a veho, co je vm mil, budete potulovat v cizin a mnoho jste ji
vidl a mnoho zakusil, mte hoe a starosti, teba jste dokonce uboh a oputn, jistojist se
vm bude zdt, e se blte ke sv otin; spatte ji
148
tpytnou a skvouc nejkrsnjmi barvami a vstc vm krej dobr, jemn a mil postavy;
tu nhle zpozorujete, e jste roztrhn, nah a pln prachu. Pojme vs bezmezn stud a zkost,
chcete se zakrt, skrt a procitnete pln zpocen. Toto je, pokud jsou na svt lid, sen
strastiplnho, zmtanho lovka a Homr vyal onu situaci z nejhlub a vn podstaty
lidstva."
Nejhlub a vnou podstatou lidstva, kterou chce bsnk zpravidla ve svch posluchach
probudit, jsou duevn hnut pramenc v dob dtstv, je se pozdji stv prehistorickou. Za
nezvadnmi a vdom pstupnmi pnmi mue bez domova propukvaj ve snu potlaen
a nedovolen dtsk pn, a proto se sen, zpedmtnn povst o Nausikae, zvracv v sen
zkostn.
Mj vlastn sen o spchn po schoditi, kter se zhy pemuje v pilepenost na schodech, je
rovn snem exhibinm, protoe obsahuje jeho podstatn sousti. Proto by muselo bt
mon pevst ho na proitky z dtstv a jejich poznn by muselo objasnit, jakou mrou
chovn sluebn ke mn, jej vtka, e jsem zapinil koberec, j pomh k postaven, kter
zaujm ve snu. Nue, skuten mohu podat douc vysvtlen. V psychoanalytickm
oetovn se naume vykldat asov sblen jako vcnou souvislost; dv mylenky, kter,
a zdnliv nesouvisl, bezprostedn po sob nsleduj, tvo jednotu, kterou je teba vytuit,
stejn jako a a b, kter napi vedle sebe, maj bt vysloveny jako jedna slabika: ab. Podobn
jsou vzjemn vztahy sn. Uveden sen o schoditi je vyat z jedn ady sn, jej ostatn
lnky jsem si vyloil. Sen, jimi obklopen, mus nleet do te souvislosti. Nue,
podkladem tchto obklopujcch sn je vzpomnka na chvu, kter mne opatrovala od jist
doby kojenectv a do vku dvou a pl let a na kterou mi tak ve vdom utkvla temn
vzpomnka. Podle informac, je jsem si nedvno vydal od sv matky, byla star a okliv,
ale velmi chytr a obratn; podle zvr, kter smm vyvodit ze svch sn, vdycky se mnou
nenakldala prv laskav a krala mne tvrdmi slovy, paklie jsem nejevil dostaten
porozumn pro vchovu k istotnosti. Kdy se tedy sluebn sna pokraovat v tto
vchovn prci, zskv nrok, abych s n ve snu zachzel jako se ztlesnnm prehistorick
chvy. Musme asi pedpokldat, e dt tuto vychovatelku, pes patn zachzen,
milovalo.511
3) Sny o smrti blzkch osob
Obsahem druh ady sn, kter smme zvt typickmi, je, e zemel njak blzk pbuzn,
rodie, sourozenci nebo dti atd. U tchto sn je teba rozliovat dv tdy, jednu, u kter jsme
ve snu prosti smutku, take se po procitnut podivujeme sv bezcitnosti, druhou, u n
pociujeme, ba projevujeme velmi slzami za spnku hlubokou bolest nad smrt.
149
Sny prv skupiny meme pominout; nelze je povaovat za typick. Pi jejich rozboru
poznme, e znamenaj nco jinho, ne obsahuj, e slou k zakrvn jinho pn. Takov
je nap. sen tety, kter vid ped sebou v rakvi jedinho syna sestry (str. 96). To neznamen,
e by malmu synovci pla smrt, ale jen zahaluje, jak jsme se dovdli, pn znovu spatit
jistou milovanou a dlouho postrdanou osobu, kterou kdysi po podobn dlouh pestvce
spatila u mrtvoly druhho synovce. Toto pn, kter je vlastnm obsahem snu, nijak
nepodncuje smutek, a proto nen smutek pociovn ani ve snu. Zde pozorujeme, e pocit
obsaen ve snu nepat k zjevnmu obsahu snu, ale k latentnmu, e afekt snu vbec nebyl
doten zkreslenm, kter stihlo pedstavov obsah.
Jin jsou sny, v nich si pedstavujeme smrt milovanho pbuznho a pitom pociujeme
bolestn afekt. Takov sny znamenaj to, co k jejich obsah, toti pn, aby uveden osoba
zemela. Jeliko oekvm, e se city vech ten a vech osob, jim se nco podobnho
zdlo, budou proti mmu vkladu vzprat, pokusm se o dkaz na nejirm podklad.
Ji sme rozebrali sen, z nho jsme se nauili, e pn, kter se ve snch zobrazuj jako
splnn, nejsou vdy pn aktuln. Mohou to bt tak pn uplynul, odbyt, pevrstven a
zapuzen, jim pro jejich optn vynoen ve snu musme pisuzovat jakousi dal existenci.
Nejsou mrtv jako zesnul lid podle na pedstavy, ale jako stny v Odyssei, kter, jakmile
se napily krve, procitaj k jistmu ivotu. V onom snu o mrtvm dtti ve katulce (str. 97) lo
o pn, kter bylo aktuln ped patncti lety a jako takov bez okolk piznno. Snad nen
lhostejn pro teorii snu, dodm-li, e se dokonce toto pn zakldalo na vzpomnce z
nejranjho dtstv. Snc pacientka v dtstv - nedalo se pesn zjistit kdy - slyela, e jej
matka byla v thotenstv, z nho se pacientka zrodila, stiena tkou depres a touebn pla
smrt dtti ve svm ln. Kdy pacientka sama dospla a othotnla, nsledovala jen matin
pklad.
Sn-li nkdo za projev bolesti o tom, e jeho otec, matka, bratr nebo sestra, zemeli, nikdy
tohoto snu neuiji k dkazu, e jim nyn peje smrt. Teorie snu tolik ned; spokojuje se
zvrem, e jim - kdysi v dtstv smrt pl. Obvm se, e toto omezen jen mlo uklidn
stovatele; ti monost, e by kdy tak mysleli, popraj asi stejn rozhodn, jako si jsou jisti,
e neznaj takov pn v ptomnosti. Musm proto reprodukovat st zaniklho duevnho
ivota dtstv podle doklad, kter jet vykazuje ptomnost.52'
Nejdve si vimnme pomru dt k sourozencm. Nevm, pro pedpokldme, e mus bt
lskypln, kdy kad ze zkuenosti zn etn pklady neptelstv mezi dosplmi
sourozenci a kdy lze asto zjistit, e toto rozdvojen pochz ji z dtstv, nebo existovalo
odjakiva.
150
Ale i velmi mnoho dosplch lid, kte jsou dnes nn oddni a pomhaj sourozencm, v
dtstv s nimi ilo v neptelstv tm nepetritm. Star dt tralo, pomlouvalo a o hraky
olupovalo dt mlad; to se sralo bezmocnm vztekem, zvidlo mu a strachovalo se ped
nm, anebo se jeho prvn hnut touhy po svobod a spravedlnosti obracela proti tomuto
utlaovateli. Rodie kvaj, e se dti nesnej, a nenalzaj pro to dvody. Nen tk
vidt, e tak povaha hodnho dtte je jin, ne oekvme u dosplho lovka. Dt je
naprosto egoistick, siln pociuje sv poteby a bezohledn usiluje o jejich ukojen,
obzvlt proti svm konkurentm, jinm dtem, a pedevm proti svm sourozencm.
Nekme proto o dtti, e je patn, ale nezbedn; je nezodpovdn za svoje zl iny jak
ped nam soudem, tak ped trestnm zkonem. A prvem; nebo smme oekvat, e jet ve
vku, kter tme k dtstv, procitnou v malm egoistovi altruistick hnut a morlka, e,
abychom uili slov Meynertovch, druhotn j pevrstv a bude tlumit j prvotn. Mravnost
sice nevznik souasn ve vech smrech a tak trvn amorln doby dtstv je u kadho
jednotlivce rzn. Kde tento rozvoj mravnosti nenastane, mluvme rdi o "degeneraci"; patrn
jde o tlum ve vvoji. Tam, kde je tento prvotn charakter pevrstven pozdjm vvojem,
mie se aspo zsti uvolnit hysterickm onemocnnm. Shoda mezi takzvanm hysterickm
charakterem a nezbednm dttem je pmo npadn. Nutkav neurza proti tomu odpovd
pehnan mravnosti, je je jako t bm uvalena na prvotn charakter, kter se znovu
ohlauje.
Mnoho lid, kte dnes miluj sv sourozence a pociovali by jejich smrt jako ztrtu, m ve
svm nevdom z dvj doby pn, tmto neptelsk, je se uskuteuj ve snech.
Obzvlt je vak zajmav pozorovat mal dti do t let nebo nemnoho star v jejich
chovn k mladm sourozencm. Dt bylo dosud jedinkem; ted mu hls, e p pinesl
nov. Dt si prohldne nov pchozho sourozence a pak rozhodne: "A si ho p zase
odnese."53)
Docela vn zastvm nzor, e dt dovede odhadnout, jak zkrcen me oekvat od
novorozente, kter jet nezn. O jedn, mn blzk dm, kter se nyn vborn sn se
svou o tyi roky mlad sestrou, vm, e na zprvu o jejm pchodu odpovdla s vhradou:
"Ale svou ervenou apku j pece nedm." Dospje-li dt k tomuto poznatku pozdji,
procitnou jeho neptelsk city v tto dob. Znm ppad, e se sotva tlet dvtko pokusilo
zakrtit v kolbce kojence, z jeho dal ptomnosti netuilo nic dobrho. Dti jsou v tomto
vku v pln sle a zeteln schopni rlivosti. Anebo mal sourozenec brzy zase zmizel, dt
znovu na sebe soustedilo vekerou nnost v dom a nyn pinese p novho; nen
pochopiteln, e n milek v sob utvo pn, aby novho konkurenta stihl t osud jako
minulho, protoe by se mu pak dailo
151
stejn dobe jako dve a v mezidob?54' Takov chovn dtte k mladm sourozencm
zvis ovem, za normlnch pomr, prost na vkovm rozdlu. Pi jistm intervalu se ve
starm dveti ji ozvou matesk city k bezmocnmu novorozenti.
Pocity neptelstv k sourozencm jsou v dtstv urit mnohem astj, ne se jev tupmu
pozorovn dosplch.55'
U svch vlastnch dt, kter nsledovaly rychle po sob, jsem nevyuil pleitosti k takovm
pozorovnm; nyn ji dohnm u malho synovce, jeho samovlda byla po patncti mscch
poruena vskytem kon-kurentky. Slchm sice, e se mlad mu k sestice chov velmi
rytsky, lbaj ruku a hladv ji; ale pesvduji se, e ped dokonnm svho druhho roku a
sotvae dovede mluvit, kritizuje tuto osobu, kter se mu pece jen zd zbyten. Kdykoli se o
n mluv, vmuje se do hovoru a roztrpen vol: (M)oc (m)al, (m)al. V poslednch
mscch, kdy j neme takto pohrdat, protoe se vborn vyvinula, odvoduje vtku, e si
dvtko nezasluhuje takov pozornosti, jinak. Pi vech vhodnch pleitostech pipomn:
Vbec nem zuby.56) O nejstarm dvtku jin sestry jsme si vichni uchovali vzpomnku,
jak si tehdy estilet dt pl hodiny dalo vemi tetami potvrzovat: "Tomu Lucinka jet
nerozum, e ano?" Lucinka byla o dva a pl roku mlad konkurentkou.
Sen o smrti sourozenc, odpovdajc stupovanmu neptelstv, nechybl nap. u dn z
mch pacientek. Poznal jsem jen jednu vjimku, kter se dala snadno vyloit jako potvrzen
pravidla. Kdy jsem tento stav vc kdysi v hodin vykldal ktersi dm, protoe se mi
zdlo, e o nj lo v pznaku, kter jsme projednvali, k mmu divu odpovdla, e takov
sny nikdy nemla. Ale napadl ji jin sen, kter s tmto tmatem pr neml nic spolenho.
Poprv se j zdl v jejm tvrtm roce, kdy byla nejmlad, a opakoval se i pozdji: "Mnostv
dt, vichni jej brati, sestry, bratranci a sestenice se prohnli po louce. Nhle dostali
kdla, vzltli a byli pry." O vznamu tohoto snu nemla vbec pont; nen tk poznat, e
tu jde o sen o smrti vech sourozenc v jeho pvodn, cenzurou mlo ovlivnn podob.
Odvauji se podvrhnout tento rozbor. Pi smrti jednoho z tchto dt - dti dvou bratr tu byly
vychovvny v sourozeneck pospolitosti - ptalo se nae asi tylet dvtko moudr,
dospl osoby: Copak se stane z dt, jsou-li mrtv? Pravdpodobnji odpovdla: Potom
dostanou kdla a promn se v andly. Ve snu po tomto vysvtlen maj vichni sourozenci
kdla a - to je nejdleitj! - odlet. Nae mal^ andlkka zbv sama, jen uvate, jedin
z takovho mnostv! e se dti prohnj po louce, jasn ukazuje k motlm, jako by dt
bylo vedeno stejnou mylenkovou spojitost jako sta, kdy znzorovali Psch s motlmi
kdly.
Snad nkdo namtne: Neptelsk popudy dt k sourozencm je sice
152
mono pipustit, ale jak by mohla dtsk mysl dostoupit on patnosti, e by konkurentovi
nebo silnjmu kamardovi pla smrt, jako by odplatou za vechny pestupky byla jen smrt.
Kdo tak mluv, neuvil, e pedstava dtte o smrti m s na pedstavou spolen slovo a
pak jen velmi mlo. Dt nev o hrzch zahnvn, o mrznut ve studenm hrob, o dech
nekonen nicoty, kter dospl, jak ukazuj vechny mty o onom svt, tak tko sn ve
sv pedstav. Strach ze smrti je dtti ciz, proto si s tmto dsnm slovem pohrv a
vyhrouje druhmu dtti: "Udl-li to jet jednou, zeme, jako zemel Frantiek"; pitom
jde mrz po zdech uboh matce, kter mon nedovede zapomenout, e vt st lidstva
nepev lta dtstv. Jet ve svm osmm roce je dt schopno po prohldce prodopisnho
muzea ci matce: "Maminko, mm t tak rd; a jednou ume, dm t vycpat a postavm t
sem do pokoje, abych t mohl stle a stle vidt!" Tak mlo se dtsk pedstava o zemelch
podob na.57'
e nkdo zemel, znamen pro dt, kter nadto zstv ueteno pohledu na utrpen ped
smrt, asi tolik, jako e "je pry", e ji neru ty, kdo ho peili. Nerozliuje, jakm zpsobem
tato neptomnost vznik, zda odcestovnm, proputnm, odcizenm nebo smrt.58' Byla-li v
prehistorickch letech dtte proputna chva a zemela-li krtce pot jeho matka, le v jeho
vzpomnce, kterou odhalujeme v analze, ob udlosti v jedn ad nad sebou. e dt pli
siln nepostrd ptomnost svch pstoun, bolestiv zakusila leckter matka, kdy se po
nvratu z letn cesty, trvajc nkolik nedl, doma dovdla: Dti se ani jednou neptali po
mamince. Jestlie vak skuten odcestovala do onoho neznmho kraje, od jeho beh se
dn poutnk ji nevrac, zd se, e ji dti zprvu pln zapomnly a teprve dodaten sq
rozpomnaj na mrtvou.
M-li tedy dt dvody pt si neptomnost jinho dtte, chyb mu jakkoli zbrana, aby toto
pn neformulovalo tak, e m zemt. Psychick reakce na sen splujc pn smrti ovem
dokazuje, e pes vekerou rznost v obsahu je toto pn u dtte pece njakm zpsobem
tot jako stejn znjc pn dosplho.
Je-li pn smrti sourozencm vysvtlovno egoismem, kter dt nutk, aby je povaovalo za
konkurenty, jak se objasuje pn smrti rodim, kte dtti daruj lsku a spluj jeho
poteby a jejich zachovn by si mlo pt prv z egoistickch dvod?
K rozeen tto svzele nm pomh zkuenost, e se sny o smrti rodi pevn tkaj toho
z nich, kter je stejnho pohlav jako snc, e se tedy mui ponejvce zd o smrti otcov, en
o smrti matin. Nemohu ci, e je to pravidlem, ale pevaha v uvedenm smyslu je tak
zejm, e si d vysvtlen momentem veobecnho vznamu.59' Je tomu - zhruba eeno -
tak, jako by hoch povaoval otce a dve matku za soutitele v lsce, jejich odstrannm
me jen zskat.
153
Ne tuto pedstavu zavrhneme jako nehorznou, musme tak zde pohledt na skuten
vztahy mezi rodii a dtmi. Nutno rozliovat, co kulturn poadavek cty od tohoto pomru
d a co se dennmu pozorovn jev jako skutenost. Ve vztahu mezi rodii a dtmi je skryt
vce ne jeden podnt k neptelstv; ve velikm rozsahu jsou dny podmnky pro vznik pn,
kter ped cenzurou neexistuj. Nejdve se zastavme u vztahu mezi otcem a synem.
Posvtnost, kterou jsme piznali pedpism desatera pikzn, otupuje nae smysly pro
vnmn skutenosti. Sotva se odvaujeme pozorovat, e vtina lidstva nedb tvrtho
pikzn. V nejhlubch i v nejvych vrstvch lidsk spolenosti ustupuje cta k rodim
ped jinmi zjmy. Temn zprvy, kter se nm v mytologii a povstech dochovaly z pravku
lidsk spolenosti, nm podvaj neuten obraz neomezen otcovsk moci a bezohlednosti,
s jakou se j uvalo. Kronos pohlcuje sv dti asi tak, jako kanec vrh prasnice a Zeus
vykleuje svho otce60) a chpe se msto nho vldy. m neomezenji panoval ve star
rodin otec, tm silnji byl syn jako povolan nstupce tlaen do situace neptele, tm vce se
musela stupovat jeho netrplivost, aby otcovou smrt sm dospl k vld. Jet v na
mansk rodin otec tm, e odpr synovi sebeuren a prostedky k nmu nutn, pomh
rozvjet pirozen zrodek neptelstv, v tomto pomru vzc. Lka m velmi asto
pleitost pozorovat, e bolest ze ztrty otce nen s to potlait uspokojen z konen nabyt
svobody. Zbytku potestas patris familias, kter je v dnen spolenosti krut zastaral, se
keovit drv kad otec, a inkem je si jist kad bsnk, kter jako Ibsen vsune do
poped svch fabul pravk boj mezi otcem a synem. Podnty ke konfliktm mezi matkou a
dcerou vznikaj tehdy, kdy dcera, dospvajc a dajc sexuln svobodu, shledv, e matka
ji ste, zatmco dcein rozkvt pipomn matce, e pro ni nadchz doba, kdy se bude muset
zci sexulnch nrok.
Vechny tyto pomry jsou naprosto oividn. Nepomhaj nm vak pi myslu vysvtlit sny
o smrti rodi, kter se vyskytuj u lid, pro n se cta k rodim ji dvno stala nm
nedotknutelnm. Na druh stran jsme pedchzejcmi vvody pipraveni na to, e se pn
smrti rodim bude odvozovat z nejranjho dtstv.
Tato domnnka se naprosto nepochybn potvrzuje pro psychoneurotiky pi provdn jejich
analzy. Tehdy se naume, e sexuln pn dtte -pokud v zrodenm stavu zasluhuj
tohoto nzvu - procitaj velmi asn a e se prvn nklonnost dvtka obrac k otci a prvn
dtsk chte hoka k matce. Otec se tak mn v ruivho hokova konkurenta, matka v
konkurentku dvtka. Jak mlo dt potebuje, aby se tento pocit obrtil v pn smrti, to
jsme ji rozvedli na ppad sourozenc. Sexuln vbr se zpravidla uplatuje ji u rodi;
pirozen pchylnost se star, aby mu zahrnoval nnost dcerky a matka nadrovala synm,
zatmco oba, pokud
pohlavn pvab neru jejich soud, psob psn k jejich vchov. Dt velmi dobe
postehne, e se mu dv pednost, a bou se proti onomu z rodi, kter se proti tomu
vzpuje. Najt lsku dosplch nen pro nho jen ukojenm zvln poteby, ale tak
znamen, e se mu i ve vech jinch vcech povol. Tak se d vlastnm sexulnm pudem a
zrove optuje popud, dan rodii, kdy vol mezi rodii tm zpsobem jako oni mezi
dtmi.
Znaky tchto infantilnch sklon dt bvaj vtinou pehleny; nkter meme pozorovat i
po prvnch letech dtstv. Osmilet, mn znm dvtko vyuilo pleitosti, e jej matka
byla volna od stolu, k tomu, aby se vyhlsilo za jej nsledovnici. "Ted chci bt maminkou.
Karle, chce jet zeleninu? Vezmi si, prosm!" atd. tylet, mimodn nadan a il
dvtko, na nm je tato st dtsk psychologie zvl zejm, k pmo: "Ted by mohla
maminka odejt, tatnek by si m musel vzt a j chci bt jeho enou." V dtskm ivot toto
pn naprosto nevyluuje, e dt zrove nn miluje matku. Sm-li hok spt vedle matky,
kdy otec odcestoval, a mus-li po jeho nvratu zptky do dtskho pokoje k osob, kter se
mu mnohem mn zamlouv, snadno se v nm zrod pn, aby otec byl stle neptomen a on
mohl podret msto vedle mil, krsn maminky; k doclen tohoto pn je patrn
prostedkem, je-li otec mrtev, nebo to ho nauila zkuenost: "Mrtv" lid, jako nap. ddeek,
jsou vdy neptomni, nikdy se nevracej.
I kdy se toto pozorovn malch dt nenucen hod k navrenmu vkladu, nevyplv z
nho vak ono dokonal pesvden, kter oetujcmu lkai vnucuj psychoanalzy
dosplch neurotik. Ti, sdlujce uveden sny, je provzej takovmi vody, e jejich vklad
jako sn splujcch pn je nevyhnuteln. Jednu pacientku jsem kdysi zastal smutnou a
uplakanou. ekla: Sv pbuzn u nechci nikdy vidt, vdy se mne mus hrozit. Potom
tm bez pechodu vypravuje, e si vzpomn na sen, jeho vznam ovem nezn. Zdl se j,
kdy j byly tyi roky, a m tento obsah: Rys nebo lika se prochz po stee, potom nco
spadne nebo spadne ona, a potom vynej jej matku mrtvou z domu, a ona pitom trpce
ple. Sotva jsem j sdlil, e tento sen znamen pn z dtstv vidt matku mrtvou a e se
pro tento sen domnv, e pbuzn z n maj hrzu, dodv ji materil k objasnn snu. Rys
oko je nadvka, kterou j kdysi, kdy byla jet docela malm dckem, obdail ktersi ulink;
kdy j byly ti roky, spadla ze stechy matce na hlavu cihla a matka siln krvcela.
Kdysi jsem ml pleitost zevrubn studovat mladou dvku, kter pestla rzn psychick
stavy. V zuiv pomatenosti, kterou choroba zaala, jevila nemocn zcela zvln odpor k
matce, tloukla ji a nadvala j, sotva se piblila k jej posteli, zatmco souasn byla mil a
poddajn vi sv mnohem star seste. Potom nsledoval jasn, ale ponkud apa-
154
155
tick stav s velmi poruenm spnkem; v tto fzi jsem zahjil oetovn a analyzoval jej
sny. Velk jejich poet se vce nebo mn zahalen zabval smrt jej matky; brzy se astnila
pohbu njak star pan, brzy vidla sebe a sestru ve smutench atech u stolu; o smyslu
tchto sn nebylo nejmench pochybnost. Pi dle pokraujcm zlepen se dostavily
hysterick fobie; nejtrznivj z nich spovala v tom, e se matce nco pihodilo. A byla
kdekoli, musela se vrtit dom, aby se pesvdila, e matka jet ije. Ppad byl ve svtle
mch ostatnch zlsuenost velmi poun; ukazoval jaksi v mnohojazynm pekladu rzn
druhy reakce psychickho apartu na tut vzruujc pedstavu. Ve zmatenosti, kterou chpu
jako pemoen druh psychick instance prvou, jindy potlaenou instanc, nabylo nevdom
neptelstv k matce motorick sly; kdy pak nastalo prvn uklidnn a vzruen bylo
potlaeno, vlda cenzury opt zavedena, zbyla tomuto neptelstv k uskutenn pn po
matin smrti ji jen oblast snn; kdy normln chovn jet vce zeslilo, vytvoilo jako
hysterickou protikladnou reakci a jev odvratu nadmrnou starost o matku. V tto souvislosti
nen ji nevysvtliteln, pro hysterick dvky s tak mimodnou nnost vis na svch
matkch.
Jindy jsem ml pleitost hluboko nahldnout do nevdomho duevnho ivota mladho
mue, kter se nutkavou neurzou stal tm neschopnm existence, nemohl vychzet na
ulici, protoe ho trznila starost, e zabije vechny lidi, kte pjdou kolem nho. Trvil sv
dny tm, e udroval podek v dkazech o svm alibi, kdyby byla proti nmu vznesena
aloba pro njakou vradu, spchanou ve mst. Neteba podotkat, e to by! lovk morln i
kultivovan. Analza - kter ostatn doshla vylen - odhalila jako pinu tto trapn
nutkav pedstavy vraedn popudy proti jeho nadmru psnmu otci, kter se, kdy mu bylo
sedm let, k jeho divu vdom projevily, ale pramenily ovem z mnohem dvjch let
dtstv. Po trzniv chorob a smrti jeho otce se v jeho tictm prvnm roce dostavila ona
nutkav vitka, kter se v podob uveden fobie penesla na ciz lidi. Kdo byl s to chtt
vlastnho otce shodit z vrcholu hory do propasti, od toho pece lze oekvat, e nebude etit
ani ivoty vzdlenjch lid; udl tedy dobe, kdy se zave ve svm pokoji.
Podle mch ji etnch zkuenost maj rodie hlavn roli v dtskm duevnm ivot vech
pozdjch psychoneurotik. Zamilovanost do jednoho a nenvist k druhmu z rodi pat k
zkladnm rysm materilu psychickch hnut, kter se vytvoil v on dob a m velik
vznam pro pznaky pozdj neurzy. Nemm vak za to, e by se psycho-neurotikov v
tomto smru pke odliovali od jinch lid, kte zstvaj normln, tm, e by snad vytveli
nco naprosto novho a pro sebe specifickho. Mnohem vce pravdpodobn a potvrzovan
pleitostnm pozorovnm normlnch dt je, e nm tato milostn a neptelsk pn psy-
156
choneurotik vi rodim jen ve zvten umouj poznat, co se mn zeteln a mn
intenzivn dje v dui vtiny dt. Starovk nm k doloen tohoto poznatku dodal povst,
jej pronikav a veobecn efekt se stv srozumitelnm jen podobnou veobecnost
uvedench pedpoklad z dtsk psychologie.
Mm na mysli povst o krli Oidipovi a stejnojmenn Sofoklovo drama. Oidipos, syn Laia,
krle thbskho, a Jokasty, byl jako kojenec odloen, protoe orakulum otci zvstovalo, e ho
zavrad syn, jet nezro-zen. Je zachrnn a vyroste jako krlovsk syn na cizm dvoe;
pochybuje o svm pvodu, sm se te vtrny a dostv radu, aby se vyhbal sv otin,
protoe by se musel stt vrahem svho otce a manelem sv matky. Na cest z domnl vlasti
se setk s krlem Laiem a zabije ho v rychle propuklm sporu. Potom pijde do Thb, kde
roze zhadu sfingy, uzavrajc cestu, a v odmnu za to je Thbany zvolen za krle a
obdaen rukou Jokasty. Dlouhou dobu vldne pokojn a dstojn a zplod s matkou, jemu
neznmou, dva syny a dv dcery. Potom vak propukne mor, kter podnt Thbany, aby se
optn dotzali orakula. Zde zan Sofoklova tragdie. Poslov pinej sdlen, e mor
pestane, a bude Laiv vrah vyhnn ze zem. Kde se vak zdruje? Jak vyptrat neznatelnou
stopu dvn viny?
Dj hry nespov v niem jinm ne v odhalovn - krok za krokem stupovanm a umle
zdrovanm, kter se d srovnat s psychoanaly-tickou prac -, e Oidipos sm je vrahem
Laiovm, ale zrove synem zavradnho a Jokasty. Oidipos, otesen stranmi, v dom
spchanmi iny, se oslepuje a opout otinu. Vtba se naplnila.
Krl Oidipos je takzvan osudov tragdie; jej tragick efekt se pr zakld na protikladu
mezi pemocnou vl boh a marnm vzprn lid, ohroench netstm; odevzdn do vle
bostva, pochopen vlastn bezmocnosti, tomu se m z tto truchlohry nauit hluboce pohnut
divk. Zcela dsledn se modern bsnci pokoueli doshnout podobnho tragickho inu
tm, e t protiklad zapedli do fabule, kterou sami vynalezli. Ale divci bez pohnut
pihleli, jak se pes veker vzprn nevinnch lid na nich naplovaly kletba nebo
orakulum; pozdj osudov tragdie zstaly bez inku.
Rozruuje-li krl Oidipos modernho lovka nemn ne eka sv doby, me een
spovat asi jen v tom, e se in eck tragdie nezakld na protikladu mezi osudem a
lidskou vl, ale e ho musme hledat ve zvltnosti ltky, na n se tento protiklad ukazuje. V
naem nitru mus bt hlas, kter je ochoten uznvat donucujc moc osudu v Oidipovi,
zatmco rozeen v "Die Ahnfrau" nebo v jinch osudovch tragdich zavrhujeme jako
libovoln. A povst o krli Oidipovi vskutku obsahuje takov moment. Jeho osud ns
uchvacuje proto, e by se byl mohl stt tak
157
nam, protoe orakulum ped nam narozenm vyklo nad nmi tut kletbu jako nad nm.
Vem nm bylo mon souzeno, abychom prvn sexuln hnut obrtili k matce, a prvn
nenvist a nsiln pn proti otci; nae sny ns o tom pesvduj. Krl Oidipos, kter zabil
svho otce Laia a pojal za manelku svou matku Jokastu, spluje jen pn naeho dtstv. Ale
nm, astnjm ne on, se od tto doby, pokud jsme se nestali psy-choneurotiky, podailo
odpoutat sv sexuln hnut od svch matek a zapomenout rlivost na svho otce. Osoby, j
se ono pravk dtsk pn splnilo, se hrozme celm rozsahem potlaen, ktermu od t
doby podlehla pn v naem nitru. Bsnk, odhalujc v onom vyetovn Oi-dipovu vinu,
ns nut k poznn naeho vlastnho nitra, ve kterm jet pod, by potlaeny, existuj ony
popudy. Konfrontace, s n ns opout sbor
... hledte, zde jest Oidipus,
kter hdanky znal lutit,
. muem nejmocnjm byl, ,
k jeho tst kdekdo v obci , vzhlel zrakem zvistnm: Ejhle, v jakou propast hrzy srazila
jej sudba zl!61)
tato pipomnka se tk pmo ns a na epochy, ns, kte'jsme od dtskch let podle svho
odhadu tak zmoudeli a nabyli takov moci. Jako Oidipos ijeme v neznalosti pn
urejcch mravnost, kter nm vnutila proda a po jejich odhalen bychom vichni chtli
odvrtit pohled od scn svho dtstv.62*
e povst o Oidipovi vzela z prastar snov ltky, kter obsahuje ono trapn ruen pomru k
rodim prvnmi sexulnmi hnutmi, k tomu je pmo v textu Sofoklovy tragdie odkaz, kter
nelze jinak chpat. Jokasta Oidipa, kter nen jet informovn, ale vzpomnkou na vtby
znepokojen, konej zmnkou o snu, kter m pece tolik lid, ani, jak prav, nco znamen:
Ji mnoh ve snch s matkou souloil. :.".. Vak lovk nesm na vc takovou -
dt nic: pak ije se mu nejsnze.631
Sen o pohlavnm styku s matkou mv i dnes mnoho lid, kte jej vyprvj s rozhoenm a
divem. Ten je, a to je pochopiteln, klem k tragdii a doplkem ke snu o otcov smrti.
Oidipovsk nmt je reakc fantazie na oba tyto typick sny, a jako dospl lid provaj sny
s city od-
158
pru, tak mus povst pojmout do svho obsahu zden a sebepotrestn. Jej dal utven
opt pochz z druhotnho zpracovn ltky, kter se zakld na nedorozumn a sna se
podrobit ji teologizujcmu zmru. (Srv. snovou ltku o exhibici.) Pokus slouit bo
vemohoucnost s lidskou odpovdnost, mus ovem zkrachovat, jak na tomto materilu, tak
na kadm jinm.
.V te oblasti jako Krl Oidipos pramen jeden z velikch bsnickch vtvor, Shakespearv
Hamlet. Ve zmnnm zpracovn te ltky se vak projevuje cel rozdl v duevnm ivot
mezi obma daleko odlehlmi kulturnmi obdobmi, sekulrn pokraovn zapuzen v
citovm ivot lidstva. V "Oidipovi" je dtsk fantazie pn odhalovna a uskuteovna
jako ve snu; v "Hamletovi" zstv zapuzena a dovdme se o jej existenci - podobn jako pi
neurze - jen prostednictvm tlum, je z n vychzej. S pemocnm vlivem modernho
dramatu se kupodivu ukzalo sluitelnm, e o charakteru hrdiny me zstat nejasno. Tato
hra je vybudovna na Hamletov vhn splnit kol msty, jemu uloen; jak jsou piny
nebo motivy tohoto vhn, text nepiznv; nejrznjm pokusm o vklad se nezdailo, aby
je zjistily. Podle dnes vldnoucho pojet, kter zaloil Goethe, zobrazuje Hamlet typ lovka,
jeho sv rznost je ochromovna pli se rozmhajcm rozvojem mylenkov innosti ("...
pirozenou odvahu zchorobn bled ntr mylenky"). Podle jinch se bsnk snail znzornit
chorobn, nerozhodn, neurastenick charakter. Ale nmt kusu ns pouuje, e se nm
Hamlet nem naprosto jevit jako osoba, kter je vbec neschopn jednn. Dvakrt ho vidme
jednat - jednou, kdy s rychle propuklou vn probodne naslouchae za tapetou, podruh,
kdy plnovit, ba lstiv, s dokonalou nerozpaitost renesannho prince posl dva dvoany
na smrt, kterou pipravovali jemu. Co mu tedy brn ve splnn kolu, kter mu stanovil otcv
duch? Zde mme zase po ruce vklad, e je to zvltn povaha tohoto kolu. Hamlet dovede
vechno, jenom ne vykonat pomstu na mui, kter odstranil jeho otce a u jeho matky zaujal
otcovo msto, na mui, kter mu ukazuje uskutenn jeho vlastnch, zapuzench, dtskch
pn. Odpor, kter by ho ml pudit k pomst, se v nm nahrazuje vitkami sob sammu,
rozpaky svdom, je ho napomnaj, e, doslovn vzato, nen lep ne hnk, jeho m
potrestat. Zde jsem petlumoil do vdom, co v hrdinov dui mus zstat nevdom; chce-li
nkdo nazvat Hamleta hysterikem, nemohu neuznat takov zvr z mho vkladu. S tm se
velmi dobe shoduje sexuln odpor, kter Hamlet projevuje v rozhovoru s Ofeli, t sexuln
odpor, jen ml v nsledujcch letech stle vce zachvacovat bsnkovu dui a doshl
vrcholnho projevu v Timnu atnskm. Co se nm jev v Hamletu, me bt ovem jen
vlastn duevn ivot bsnka; z dla Georga Brandesa o Shakespearovi (1896) vyjmm
zmnku, e toto drama
159
bylo sepsno bezprostedn po smrti Shakespearova otce (1601), tedy za erstvho smutku po
nm, za oiven, jak smme pedpokldat, dtskch pocit k otci. Je tak znmo, e
Shakespearv asn zesnul syn se jmenoval H a m n e t (toton s Hamletem). Jako jedn
Hamlet o pomru syna k rodim, tak se asov blzko M a c b e t h zakld na tmatu
bezdtnosti. Jako ostatn kad neurotick pznak, jako sm sen, pipout dal vklad, ba
vyaduje ho, mme-li mu pln porozumt, tak tak kad prav bsnick vtvor vzeel asi z
vce ne jedn pohnutky a jednoho podntu v bsnkov dui a pipout vce ne jeden
vklad. Zde jsem se jen pokusil o vklad nejhlub vrstvy duevnch hnut tvrho
bsnka.64'
Nemohu opustit typick sny o smrti blzkch pbuznch, ani jsem nkolika slovy objasnil
jejich vznam pro teorii snu vbec. Tyto sny jsou uskutennm onoho dosti neobvyklho
ppadu, e snov mylenka, utvoen zapuzenm pnm, unik jakkoli cenzue a
nezmnn vstupuje do snu. Mus to bt zvln pomry, kter umouj takov osud.
Myslm, e uvedenm snm jsou pzniv tyto dva momenty: Za prv neexistuje dn pn,
o nm bychom se domnvali, e je nm vzdlenj; myslme, e by ns ani ve snch
nenapadlo, abychom si toto pli, a proto nen snov cenzura vyzbrojena proti tto
nehorznosti, podobn jako Solnovo zkonodrstv nedovedlo stanovit trest za otcovradu.
Za druh vak vychz tomuto zapuzenmu a netuenmu pn prv zde velmi asto vstc
zbytek ze dne v podob starost o ivot on blzk osoby. Tyto starosti se nemohou do snu
zanst jinak ne tm, e pouvaj stejn znjcho pn; proti tomu se pn me maskovat
starostmi, kter se ozvaly za dne. Mysl-li nkdo, e se vechno dje jednodueji, e v noci
ve snu jen pokraujeme v tom, co jsme za dne zaali, nechv sny o smrti blzkch
pbuznch prost mimo jakoukoli souvislost s vkladem sn a zbyten uchovv zhadu;
kter se d dobe rozeit.
Je tak poun sledovat vztah tchto sn k snm zkostnm. Ve snech o smrti blzkch
pbuznch nalo zapuzen pn cestu, kterou me uniknout cenzue - a zkreslen, je je
cenzurou podmnno. Nikdy pak nechyb prvodn zjev, e mme ve snu bolestn pocity.
Rovn zkostn sen vznik jen tehdy, je-li cenzura zcela nebo zsti pemoena, a na druh
stran je pemoen cenzury usnadnno, je-li zkost ji dna jakoto aktuln sensace z
tlesnch zdroj. Tak se stv zejmm, kter tendenci cenzura slou, kdy provd snov
zkreslen; jde o to, aby zabrnila rozvoji zkosti nebo jinm druhm trapnho afektu.
V pedelm oddle jsem mluvil o egoismu dtsk due a nyn na to navazuji, abych naznail
souvislost, e si sny uchovaly tento charakter. Vechny jsou absolutn egoistick, ve vech
vystupuje milovan j, tebae zahalen. Pn, kter se v nich spluj, jsou zpravidla pn
tohoto
160
j; je jen klamnm zdnm, e zjem o nkoho jinho nkdy vyvolv sen. Rozeberu nkolik
pklad, kter odporuj tomuto tvrzen.
1
Hok, ktermu nejsou jet ani tyi roky, vypravuje: Vidl velikou obloenou msu, na n
byl velik kus peenho masa, a ten kus byl najednou cel - nerozezan - snden. Osobu,
kter ho sndla, nevidl.65)
Kdopak je onen ciz lovk, o jeho masitm jdle sn n hok? To nm osvtl proitky ze
dne snu. Hok m nkolik dn podle lkaskho pedpisu mlnou dietu; ale veer ped snem
byl nezbedn, a proto za trest nedostal veei. Ji dve kdysi pestl takovou hladovou kru a
tehdy se choval velmi udatn. Vdl, e nic nedostane, ani se vak neodvil jedinm slovem
naznait, e m hlad. Zan u nho psobit vchova; projevuje se ji ve snu, v nm se
ukazuje potek snovho zkreslen. Nepochybn je sm onou osobou, jej pn se obrac k
tak hojnmu jdlu, a to k masitmu. Protoe vak v, e je mu to zakzno, netrouf si - jako
ve snu dlvaj hladov dti (srv. sen m dceruky Anny o jahodch) - sm pisednout k jdlu.
Osoba zstv anonymn.
Kdysi se mi zdlo, e vidm v knihkupeck vkladn skni nov seit on sbrky v luxusn
vazb, kterou si obyejn kupuji (monografie umlc, monografie ze svtovch djin,
proslul umleck msta atd.). Nov sbrka m nzev: Proslul enci (nebo ei) a na I. seit
je jmno dr. Lecher.
Pi rozboru se mi nezd pravdpodobn, e by mne v mch snech zamstnvala slva dr.
Lechera, vytrvalho enka nmeck snmovn obstrukce. Vci se maj tak, e jsem ped
nkolika dny pijal do psychick lby nov pacienty, a nyn jsem nucen mluvit deset a
jedenct hodin denn. Vytrval enk jsem tedy sm.
Kdysi se mi zdlo, e jeden mn znm univerzitn profesor k: Mj syn, myop. Potom
nsleduje dialog sestvajc z krtkch e a odpovd. Ale pak pichz tet st snu, ve
kter se vyskytuji j a moji synov. Pro latentn obsah snu jsou otec a syn, profesor M., jen
osobami nastrenmi, kter kryj mne a mho nejstarho syna. O tomto snu pojednm jet
ne pro jinou jeho zvltnost.
4
Pkladem pro vskutku nzk egoistick city, kter se skrvaj za
nnou starostlivost, je tento sen.
161
Mj ptel Otto vypad patn, je hnd v oblieji a m vypoukl oi.
Otto je mm domcm lkaem a beznadjn zstvm jeho dlunkem, protoe po lta peuje
o zdrav mch dt, spn je oetuje, kdy onemocn, a krom toho jim pin dary pi
kad pleitosti, kter me slouit za zminku. V den snu ns navtvil a moje ena
podotkla, e vypad unaven a zmaltnle. V noci pichz mj sen a propjuje mu nkter
znaky Basedowovy choroby. Kdo se oprost od mch pravidel vkladu sn, pojme sen tak, e
mm starosti o zdrav svho ptele a e se tato starostlivost uskuteuje ve snu. Bylo by to v
rozporu nejen s tvrzenm, e sen spluje pn, ale tak s druhm, e je pstupn jen
egoistickm hnutm. Ale kdo sen takto vykld, nech mi vysvtl, pro se u Otty obvm
Basedowovy choroby, akoli jeho vzezen k tto diagnze nezavdalo sebemen dvod?
Moje analza proti tomu dodv tento materil z phody, kter nastala ped esti lety. Jeli
jsme, mal spolenost, j se zastnil tak profesor R., za hlubok tmy n-skm lesem,
nholik hodin vzdlenm od naeho letnho bytu. Ko, kter nebyl zcela stzliv, ns na
menm svahu pevrhl a mli jsme tst, e nikdo zn neutrpl na zdrav. Byli jsme vak
nuceni penocovat v nejblim hostinci, kde zprva o na nehod vyvolala pro ns hlubok
sympatie. Jeden pn, kter ml zjevn znaky Basedowovy choroby - ostatn jen hndou barvu
oblieje a vypoukl oi, zcela tak jako ve snu, ale neml vole - se nm dal pln k dispozici a
ptal se, co pro ns me udlat. Profesor R. odpovdl svm velmi uritm zpsobem: Nic
jinho, ne e mi pjte non koili. Nato ekl tento lechetn mu: Lituji, ale to nemohu, a
odeel.
K dalmu rozboru mne napad, e Basedow nen jen jmno lkae, ale tak proslulho
pedagoga. (Za bdn si tm nejsem zcela jist.) Ptel Otto je vak onm lovkem, kterho jsem
dal, aby peoval o tlesnou vchovu mch dt, zvlt v dob puberty (proto non koile),
kdyby se mi nco pihodilo. Patrn chci tm, e ve snu vidm ptele Ottu s chorobnmi
pznaky onoho lechetn pomhajcho pna, ci: Kdy se mi nco pihod, udl pro dti
stejn mlo jako tehdy pes sv laskav nabdky pan baron L. Egoistick rys tohoto snu je tm
asi objasnn.661
Kde vak tkv splnn pn? Nikoli v pomst na pteli Ottovi, jeho je prost ji osudem, e
se s nm patn nakld v mch snech, ale v tomto vztahu: Tm, e ve snu zobrazuji Ottu
baronem L-em, jsem zrove ztotonil sebe s jinou osobou, toti s profesorem R-em, nebot
pece nco dm od Otty tak, jako v on phod R. nco dal od barona L-a. A zde to vz.
Profesor R., s nm se jinak neodvauji srovnvat, el, podobn jako j, svou cestou
samostatn mimo kolu a teprve v pozdnch letech dostal dvno zaslouen titul. Zase jednou
chci bt profesorem! A dokonce toto "v pozdnch letech" je splnnm pn, nebot zna, e
budu t dosti dlouho, abych sv hochy sm vedl pubertou.
162
O jinch typickch snech, v nich pjemn ltme nebo s pocitem zkosti padme, nic nevm
z vlastn zkuenosti a vechno, co o tom mohu ci, erpm z psychoanalz. Z tchto
informac je nutno usuzovat, e tak tyto sny opakuj dojmy z dtstv, vztahuj se k
pohybovm hrm, kter mimodn vb dti. Kterpak strc ji neumonil dtti ltn tm,
e s nm s napjatmi paemi pobhal po pokoji, nebo kter si s nm nehrl na padn tak, e je
houpal na kolenou a najednou napjal nohu, nebo je zdvihl a nhle dlal, jako by je chtl
pustit? Dti pak jsaj a nenavn daj opakovn, zvlt, je-li to provzeno trochou
zden a zvrati; po mnoha letech si vytvej opakovn ve snu, tehdy vak vynechvaj
ruce, je je drely, take se nyn voln vznej a padaj. Zliba vech malch dt v kolbn
a houpn je znma; spat-li pozdji gymnastick kousky v cirkuse, znovu oije
vzpomnka.67' U nkterch hoch spov pak hysterick zchvat v reprodukci takovch
kousk, kter provdj s velikou obratnost. Nezdka byly u tchto pohybovch her, o sob
nevinnch, vzbuzeny tak sexuln city.681 Abych uil u ns obvyklho slova, kter
vyjaduje vechno toto ponn: je to dtsk dovdn, co opakuj vechny ty sny o ltn,
padn, plavn atd., piem dvj pocity libosti z nho jsou nyn obrceny v zkost. Ale
kad matka v, e dovdn dt tak ve skutenosti asto skonilo hdkou a plem.
Mm tedy dost dvod k odmtnut vysvtlen, e sny o ltn a padn jsou vyvolny stavem
konch pocit za spnku, sensacemi pohybu naich plic apod. Vidm, e tyto sensace jsou
samy reprodukovny ze vzpomnky, k n se sen vztahuje, take jsou tedy snovm obsahem a
nikoli snovmi zdroji.
Nijak si vak nezastrm, e nemohu podat pln objasnn tto ady typickch sn. Prv zde
m mj materil nechal na holikch. Musm trvat na veobecnm hledisku, e vechny ty
kon a pohybov sensace tchto typickch sn jsou vzbouzeny, jakmile je potebuje njak
psychick pohnutka, a e mohou bt opomenuty, pokud jim takov poteba nevychz vstc.
Tak se mi zd, e vztah k dtskm zitkm s uritost vyplv z nznak, kter jsem
zpozoroval v analzch psychoneurotik. Ale nevm, jak dal vznamy se bhem ivota
pipojily ke vzpomnce na ony sensace. Mon e u kad osoby jin - pes typinost tchto
sn - a byl bych rd, kdybych tuto mezeru mohl vyplnit pelivm rozborem dobrch pklad.
Tomu, kdo by se divil, e si pes ast vskyt prv sn o ltn, padn, vytahovn zub
apod. stuji na nedostatek materilu, musm vysvtlit, e jsem od t doby, co se zabvm
vkladem sn, takov sny sm nezakusil. A sny neurotik, kter mm k dispozici, se nedaj
vyloit vechny a zdka a do hlubin svho skrytho zmru; jist psychick sla, kter se
astnila vstavby neurzy a zase se uplatn pi jejm rozvzn, se stav proti vkladu a do
posledn zhady.
163
y) Sen o zkouce
Kad, kdo zakonil sv gymnazijn studia maturitn zkoukou, si stuje na tvrdojnost, s
n ho pronsleduje zkostn sen, e propadl, e mus tdu opakovat apod. U nositele
akademickho titulu se tento typick sen nahrazuje jinm, kter mu vytk, e pi rigorzu
neobstl, a proti ktermu marn ve spnku namt, e ji nkolik let provd praxi, je
soukromm docentem nebo d kancel. Jsou to nesmazateln vzpomnky na tresty vytrpn
v dtstv za spchan pestupky, je v naem nitru ovaj na obou vrcholcch naich studi, v
dies irae, dies illa psnch zkouek. Touto dtskou zkost se tak zesiluje zkost neurotik
ze zkouky. Kdy jsme vyli ze koly, netrestaj ns ji rodie, vychovatel a pozdj uitel;
nai dal vchovu pejalo neprosn zetzen ivota. Nyn se nm zd o maturit nebo
rigorzu - a kdo, tebas byl spravedliv, neklesal tehdy na mysli? - kdykoli oekvme, e ns
potrest vsledek, protoe jsme nco neudlali sprvn, nevytvoili dn, kdykoli pociujeme
tlak odpovdnosti.
K dalmu objasnn sn o zkouce pispl jeden s vc obeznal kolega, kter kdysi ve
vdeck besed zdraznil, e sen o maturit se, pokud v, vyskytuje jen u lid, kte u zkouky
proli, nikdy u tch, kdo ztroskotali. zkostn sen o zkouce, kter se, jak se stle vce
potvrzuje, dostavuje tehdy, kdy ptho dne oekvme odpovdn vkon a monost
blame, by si tedy v minulosti vybral situaci, v n se velik zkost ukzala neoprvnnou a
byla vyvrcena vsledkem. Byl by to velmi npadn pklad pro to, jak bdl instance
neporozumla snovmu obsahu. Nmitka, chpan jako rozhoen proti snu: Ale vdy jsem
u dr. apod., by byla ve skutenosti tchou, kterou poskytuje sen a kter by tud mla toto
znn: Neboj se ztku; uva, jak^ strach jsi ml ped maturitn zkoukou, a pece se ti nic
nepihodilo. zkost, kterou pitme snu, by pak pochzela ze zbytk ze dne.
Pokusy, kter jsem se zenm k tomuto vysvtlen provedl na sob a na jinch lidech, nebyly
sice etn, ale dobe s nm souhlasily. J jsem nap. propadl pi rigorzu ze soudnho
lkastv; tento pedmt m nikdy ve snu nezamstnval, zatmco jsem byl dosti asto
zkouen z botaniky, zoologie nebo chemie. V tchto pedmtech jsem el ke zkouce s dobe
odvodnnm strachem, ale unikl trestu pro pze osudu nebo zkouejcho profesora. Ve
snu o gymnazijn zkouce jsem zpravidla zkouen z djepisu, v nm jsem tehdy obstl
skvle, i kdy jen proto, e mj laskav profesor - jednook pomocnk z jinho snu (srv. str.
16) - nepehldl, e jsem na zkuebnm lstku, kter jsem mu vrtil, nehtem pekrtl stedn z
t otzek, na znamen, e nem na tto otzce trvat. Jeden z mch pacient, kter ped
maturitou odstoupil a pozdji ji vykonal, potom vak propadl pi dstojnick zkouce a
dstojnkem se nestal, mi sdluje, e se mu dosti asto zd o maturitn, ale nikdy o
dstojnick zkouce.
164
Sny o zkoukch ji psob vkladu ony obte, kter jsem ve uvedl jako charakteristick
pro vtinu typickch sn. Materil asociac, kter nm snc poskytuje, jen zdka sta pro
vklad. Lep pochopen takovch sn je nutno sestavit z vt ady pklad. Nedvno jsem
nabyl nepochybnho dojmu, e nmitka: Vdy jsi pece ji doktorem apod., nezakrv jen
tchu, ale naznauje tak vtku. Asi takovou: Nyn jsi tak star, ji tak daleko v ivot a
pod jet dl takov hlouposti, takov dtinstv. Tato sms sebekritiky a tchy by
odpovdala latentnmu obsahu sn o zkoukch. Pak by ji nebylo npadn, kdyby se v
pkladech, naposled analyzovanch, vtky pro hlouposti a dtinstv tkaly opakovn
sexulnch in, kter byly shledny zvadnmi.
W. Stekel, od nho pochz prvn vklad snu o "maturit", zastv nzor, e se zpravidla
tk sexulnho vyzkouen a sexuln dosplosti. Moje zkuenost to asto potvrdila.
Poznmky
1) Robertovo pojet, e sen je uren ktomu, aby nai pam uvolnil od bezcennch dojm ze
dne, je nepochybn neudriteln, jestlie se ve snu pomrn asto vyskytuj lhostejn
vzpomnkov obrazy z dtstv. Museli bychom z toho usuzovat, e sen kol, kter mu
pipad, pln velmi nedostaten.
2) H. Swoboda penesl, jak jsem uvedl v dodatcch k prvn kapitole, biologick intervaly 23 a
28 dn ve velkm rozsahu na duevn dn a zvlt tvrdil, e tyto doby jsou rozhodujc pro
vynoen snovch prvk ve snech. Vklad snu by se podstatn nezmnil, kdyby se toto
prokzalo, ale pro pvod snovho materilu by vznikl nov zdroj. Nedvno jsem provedl
nkolik eten na vlastnch snech, abych prozkoumal pouitelnost "nauky o periodch" pro
snov materil, a zvolil jsem k tomu zvl npadn prvky snovho obsahu, jejich vskyt v
ivot se dal s jistotou asov urit.
l.,Senz Lna 2. jna 1910.
(ryvek) ... Nkde v Itlii. Ti dcery mi ukazuj mal skvosty jako v obchod staroitnostmi a
pitom si mn sedaj na kln. U jednoho kusu pravm: To mte pece ode mne. Pitom jasn
vidm malou masku z profilu s ostrmi rysy Savonaroly.
Kdy jsem naposled spatil Savonarolv obraz? Podle zznamu svho cestovnho denku jsem
byl 4. a 5. z ve Florencii; tam jsem zamlel ukzat svmu spolucestujcmu medailon s
rysy fanatickho mnicha v dlab Piazza Signoria na mst, kde byl uplen, a myslm, e jsem
ho na nj upozornil 5., dopoledne. Od tohoto dojmu a k jeho nvratu ve snu uplynulo 27+1
den, "ensk perioda" podle Fliesse. Nanetst pro prkaznost tohoto pkladu se vak musm
zmnit o tom, e pmo v den snu (poprv po mm nvratu) mne navtvil zdatn, ale
zachmuen hledc kolega, pro nho jsem ped lety vynael pezdvku "rabbi Savonarola".
Pedstavil mi nemocnho, kter utrpl raz v pontebbskm vlaku, jm jsem sm jel ped
osmi dny, a uvedl tak m mylenky na mou posledn italskou cestu. Vskyt npadnho prvku
"Savonarola" ve snovm obsahu je objasnn touto kolegovou nvtvou v den snu;
osmadvacetidenn interval ztrc svj vznam pro jeho odvozen.
2. Sen z 10. na 11. jna.
Pracuji opt v chemii v univerzitn laboratoi. Dvorn rada L. mne vyzv, abych s nm el na
jin msto, na chodb jde pak pede mnou a nese ped sebou ve vztyen ruce jaksi byste (? s
bystrm pohledem?) lampu nebo jin nstroj, pitom m
165
zvltndren tla, s dopedu nataenou hlavou. Potom pechzme pes voln prostranstv ...
(Zbytek zapomenut).
Nejnpadnj v tomto snovm obsahu je zpsob, jakm dvorn rada L. ped sebou nese
lampu (nebo lupu), s okem ptrav smujcm do dlky. L-a jsem ji mnoho let nevidl, ale
nyn u vm, e je jen nhradou za jinho, vtho, za Archimda, umstnho blzko pramene
Arethusy v Syrakusch, kter zaujm stejn postaven jako on ve snu, stejnm zpsobem
uvaje zvtovacho skla a ptraje po oblhajcm mskm vojsku. Kdy jsem vidl tento
pomnk poprv (a naposled)? Podle mch zznam 17. z veer a od tohoto data a do doby
snu skuten uplynuly 13 + 10 = 23 dny, tedy "musk perioda" podle Fliesse.
Pohchu tak zde je nezbytnost tto souvislosti sten odstranna zevrubnjm vkladem
snu. Podntem ke snu byla zprva, kterou jsem obdrel v den snu, e klinika, v jej
posluchrn jako host konm pednky, m bt v nejbli dob pemstna. Domnval jsem
se, e nov mstnost m velmi nevhodnou polohu, ekl jsem si, e to pak bude tak, jako bych
vbec neml k dispozici posluchrnu, a odtud se m mylenky vracely do potk m
docentury, kdy jsem skuten neml posluchrnu a kdy m sil opatit si ji narazilo na
nepatrnou ochotu nejmocnjch pn dvornch rad a profesor. Tehdy jsem el k L-ovi,
kter byl prv dkanem a kterho jsem povaoval za svho pznivce, a stoval jsem si na
sv svzele. Pislbil mn npravu, ale pak nic neudlal. Ve snu je Archimdem, kter mi dv
7tou crxco (bod, kde mohu stt) a sm mne uvd do druh mstnosti. Kdo dovede vykldat
sny. snadno uhodne, e tmto snovm mylenkm nechyb ani pomstychtivost, ani vdom
velikosti. Soudm vak, e by se Ar-chimdes bez tohoto podntu sotva dostal do snu on
noci; nejsem si jist, e by se siln a jet recentn dojem ze syrakusk sochy nebyl uplatnil,
kdyby asov interval byl jin.
3. Sen z 2. na 3. jna 1910
(ryvek) ... Nco oprof. Oserovi, kter pro mne sm sestavil menu, co mne velice ukliduje
(ostatn zapomenuto).
Sen je reakc na poruchu trven z tho dne, kter mne vedla k vaze, zda nemm nkterho
kolegu podat o uren diety. Volm-li k tomu Osera, kter v lt zemel, navazuji tm na
smrt jinho, velmi mnou ctnho univerzitnho profesora, je nastala velmi krtce ped snem
(1. jna). Kdy zemel Oser a kdy jsem se dovdl ojeho smrti? Podle novinov zprvy 22.
srpna; protoe jsem tehdy dlel v Holandsku a dal si tam pravideln poslat vdesk noviny,
musel jsem tuto zprvu st 24. nebo 25. srpna. Ale tento interval se neshoduje se dnou
periodou, obsahuje 7 + 30 + 2 = 39 nebo snad 40 dn. Nepamatuji se, e bych v mezidob byl
o Oserovi mluvil, nebo na nho myslel.
Takov intervaly, je bez dalho zpracovn nelze pout pro nauku o periodinosti, vyplvaj
z mch sn mnohem astji ne ty, kter by j odpovdaly. Stlm se mi jev jenom v textu
uveden vztah k dojmu ze snovho dne samho.
3) Srv. mou sta "Uber Deckerinnerungen" v Monatschrift fiir Psychiatrie und Neurologie,
1899. (Ges. Schriften, sv. I.)
4) Peklad Jos. V. Sldka.
5) Sklon snov prce sluovat v jednom zpracovn vechno zajmav, co existovalo
souasn, ji pozorovalo nkolik autor, nap. Dlaje (p. 41), Delboeuf (p. 236): rap-
prochement forc (nucen sluovn).
6) Sen o Irmin injekci; sen o pteli, kter je mm strcem.
7) Sen o smuten ei mladho lkae.
8) Sen o botanick monografii. ' '.
9) Takovho druhu je vtina sn mch pacientu v dob analzy. '.'... 10) Srv. v kap. 7., odst.
o "penosu".
1 1) Dleit pspvek, kter se tk vznamu recentnch prvk pro tvorbu snu, dodal O.
Potzl (Experimentell errcgte Traumbilder in ihren Beziehungen zum indirekten Se-hen.
Zeitsch. tur die ges. Neurologie und Psychiatrie. XXXVII. 1917.) Potzl dal rznm
166
pokusnm osobm fixovat kresbu, co vdom postihly z obrazu, tachistoskopicky
exponovanho. Potom se obral snem pokusnch osob v nsledujc noci a dal rovn
nakreslit vhodn sousti tohoto snu. Jasn se ukzalo, e podrobnosti exponovanho obrazu,
kter pokusn osoba nepostihla, dodaly materil pro tvorbu snu, zatmco se detaily, vdom
postien a fixovan kresbou po expozici, znovu ve zjevnm obsahu snu neobjevily. Materil,
kter snov prce pojala, zpracovala onm znmm, "libovolnm", pesnji: suvernnm
zpsobem ve slubch tendenc, je tvo'sen. Podnty z Potzlova eten daleko pesahuj
zmry vkladu sn, o kter se v tto knize pokoum. Jet jen poukazuji na to, jak daleko je
tento nov zpsob experimentlnho studia tvorby snu vzdlen od dvj hrub techniky, je
spovala v zavdn podnt rucch spnek do snovho obsahu.
12) H. Ellis, laskav kritik "Vkladu sn", pe (p. 169): "Toto je bod, od nho ji mnoz z
ns nebudou s to, aby F-a nsledovali." Ale H. Ellis neprovedl dn analzy sn a nechce
vit, jak neoprvnn je posuzovn podle zjevnho obsahu snu.
13) Srv. ei ve snu v kapitole o snov prci. Zd se, e pvod e ve snu poznal z autor
jedin Delhoeufip. 226), kter je srovnval s "clichs".
14) Pro vdychtiv tene podotkm, e se za snem skrv fantazie, e j se k dm
chovm neslun, vyzvav, v pohlavnm smyslu, a e ona mne odmt. Komu by se tento
vklad zdl nehorzn, tomu pipomnm etn ppady, kdy lkai zakusili takov obvinn
od hysterickch en, u nich t fantazie nebyla zkreslena a nevyskytla se ve snu. ale byla
nezasten vdom a mla rz bludu. - Tmto snem vstoupila pacientka do
psychoanalytickho oeten. Teprve pozdji jsem pochopil, e tm opakovala poten
trauma, z nho vychzela jej neurza, a od t doby jsem se shledal se stejnm chovnm u
jinch osob, kter byly v dtstv vystaveny pohlavnm atenttm a nyn si jaksi ply, aby se
tyto atentty opakovaly ve snu.
15) Jde o nahrazen opakem, jak poznme po provedenm vkladu.
16) Od t doby jsem ji dvno vyzkouel, e k splnn takovch pn, dlouho povaovanch
za nedosaiteln, pat jen trochu odvahy, a stal jsem se horlivm poutnkem do ma.
17) Spisovatel, u nho jsem toto msto etl, byl asi Jean Paul.
18) V prvnm vydn zde stlo jmno: Hasdrubal. zarejc omyl, kter jsem objasnil v
"Psychopathologie des Alltagslebens" (11. vyd., 1929, Ges. Schriften, sv. IV., str. 243, 245).
19) idovsk pvod tohoto marla je ostatn sporn.
20) Doslovn: Vyrazit ze sudu dno.
21) Oba afekty patc k tmto dtskm scnm - div a odevzdanost nevyhnutelnmu, se
vyskytly krtce pedtm ve snu. kter mi prvn pinesl vzpomnku na tento zitek z dtstv.
22) Goethe, Faust. Peklad Otokara Fischera, Borov 1928. 23)Pop! "''
24) Ty, jen pochz od boh, Got nebo hovna - .''' ' v prach se tedy obrac tak obrazy
boh.
25) Nmecky Regierungsbeischlafer. Beischlfer je spolunoclenk, ale tak sou-lonk.
Vldn zstupce je Regierungsvertreter.
26) Toto opakovn, zdnliv z roztritosti, se vloudilo do textu snu, a j je zachovvm,
protoe rozbor ukazuje, e m smysl.
27) Omyl, ale tentokrt to nen chybn vkon! Pozdji jsem se dovdl, e Em-mersdorf ve
Wachau nen toton se stejnojmennm azylem revolucione Fischhofa.
28) Re, tulipny, karafity, vechny kvtiny uvadaj.
29) Isabelko. nepla, e kvtiny uvadaj.
30) Moen do postele.
31) Nikoli v "Germinalu", ale v "La terre". Omyl, kterho jsem si viml teprve po analze. -
Ostatn upozoruji na stejn psmena v Huflattich a vtflatus.
167
r
32) Foukl a byl rozptleni.
33) Nedan ivotopisec. kterho se mi dostalo, dr. Fritz Wittels, mi vytk, e jsem v
hoejm vroku vynechal jmno Jehova. Na anglick minci je toto bo jmno uvedeno
hebrejskm psmem, a to v pozad mraku, ale tak, e je lze povaovat za pslun jak k
obrazu, tak k npisu.
34) Porucha itnho svrae, jejm nsledkem je neschopnost zadret vkaly.
35) Tj. dvorn rada.
36) V originle: Frauenzimmer.
37) H. Silberer se v obsan prci (Phantasie und Mythos, 1910) pokusil ukzat na tto sti
snu, e snov prce nezobrazuje jen latentn snov mylenky, ale i psychick pochody pi
tvorb snu. ("Das funktionale Phanomen.") Podle mho soudu vak pehl, e "psychick
pochody pi tvorb snu" jsou pro mne mylenkovm materilem jako ve ostatn. V tomto
zpupnm snu jsem patrn hrd na to, e jsem tyto pochody objevil.
38) Jin vklad: Je jednook jako Odhin, otec boh. - Odhinova tcha. - tcha z dtsk
scny, e mu koupm novou postel.
39) K vkladu tchto prvk trochu materilu: Dren sklenice (Glas) pipomn pbh
sedlka, kter zkou u optika sklo (Glas) za sklem, ale nedovede st. -(Bauernfnger
[doslovn: chyta sedlk] - Mdchenfanger [doslovn: chyta dvek] v pedel sti snu.) -
Nakldn sedlk s otcem, kter se stal slabomyslnm, v Zolov "La terre". - Smutn
zadostiuinn, e otec v poslednch dnech svho ivota zapioval postel jako dt; proto
jsem ve snu jeho oetovatelem. - "Mylen a zitek jsou tu takka toton" pipomn velmi
revolun knin drama od Oskara Panizzy, v nm se dosti potupn jedn o bohu otci jako
paralytickm starci; tam se prav: vle a in jsou u nho toton a jeho archandl, jaksi
Ganymed, ho mus zdrovat od spln a proklnn, protoe by se tyto kletby ihned
uskutenily. - Dln pln je vtka otci pochzejc z pozdj doby kritiky a vbec cel
vzpurn, Velienstvo urejc a vysok vrchnosti se posmvajc rz snu pramen ze
vzbouen proti otci. Kne se nazv otcem zem (Landesvater) a otec je nejstar, prvn, pro
dt jedinou autoritou, z jej vemohoucnosti bhem lidskho kulturnho vvoje vzely
ostatn spoleensk vrchnosti (pokud "matesk prvo" nenut omezit tuto vtu). - Snov slova
"Mylen a zitek jsou toton" narej na vysvtlen hysterickch pznak, s nm tak
souvis musk sklenice. Vdekovi nepotebuji vykldat zsadu "Gschnasu"; spov ve
zhotovovn pedmt neobvyklho a cennho vzhledu z trivilnho, nejradji komickho a
bezcennho materilu, nap. zbran z kuchyskch hrnc, vch a slanch rohlk, jak o
veselch veerech rdi dlvaj nai umlci. Nue, zpozoroval jsem, e hysterikov dlvaj
tot; krom toho, co se jim skuten pihodilo, si nevdom vytvej hrzn nebo vstedn
fantaskn phody, kter buduj z nejnevinnjho a nejbanlnjho zitkovho materilu.
Pznaky lp teprve na tchto fantazich, nikoli na vzpomnkch na skuten udlosti, a jsou
tyto udlosti vn nebo rovn nevinn. Toto objasnn mi pomohlo zdolat mnoho obt a
psobilo mi velikou radost. Mohl jsem je naznait snovm prvkem "muskou sklenic",
protoe mi o poslednm Gschnasabendu vyprvli, e tam byla vystavena e na jed Lucrecie
Borgie, jejm zkladem a hlavn soust byla musk sklenice na moen, kter se uv v
nemocnicch.
40) Navrstven nkolika vznam snu je jednm z nejchoulostivjch, ale tak
nejobsanjch problm vkladu snu. Kdo tuto monost zapomene, snadno zbloud a d se
svst k neudritelnm tvrzenm o podstat snu. Ale o tomto tmatu bylo zatm provedeno
pli mlo eten. Zevrubn bylo dosud zhodnoceno, a to O. Rankem, jen dosti pravideln
navrstven symbol ve snu, vyvolan nucenm k moen.
41) Kadmu doporuuji proten podrobnch a pesnch zznam o pokusn vyvolanch
snech, sebranch ve dvou svazcch Mourly Voldem, aby se pesvdil, jak nedostaten je
obsah toho kterho snu vysvtlovn za uvedench experimentlnch podmnek a jak zcela
nepatrn takov pokusy vbec prospvaj chpn problm snu.
42) Srv. K. Landauer, Handlungen des Schlafenden (Zeitschr. f. d. ges. Neurologie und
Psychiatrie, XXXIX, 1918). Kad pozorovatel zn viditeln jednn spe, kter maj smysl.
Sp nen pln zblbl, naopak: dovede jednat logicky a s pevnou vl.
43) Srv. ono msto u Griesingera a poznmku v m druh stati o "Abwehrneuro-psychosen",
Neurologisches Zentralblatt 1896. (Ges. Schriften, sv. I.)
44) Do Itlie.
45) Obsah tohoto snu nen v obou pramenech, z nich jej znm, vyprvn stejn.
46) Rank v ad prac ukzal, e jist, orgnovm zpsobem vyvolan sny, kter vyvolvaj
procitnut (polun a z moovho podntu), jsou zvlt zpsobil, aby demonstrovaly boj
mezi potebou spnku a poadavky organick poteby, a tak vliv tto poteby na obsah snu.
47) Vtu, e na metody vkladu sn nelze pout, nedisponujeme-li asocianm materilem
sncho, je teba doplnit v tom smyslu, e nae vyldadask prce je v jednom ppad na
tchto asociacch nezvisl, toti tehdy, kdy snc ve snovm obsahu uil prvk
symbolickch. Pak uvme, psn vzato, druh, pomocn metody vkladu sn. (Viz ne.)
48) Dt vystupuje tak v pohdce, nebo tam nhle zvol mal dcko: "Vdy vbec nic na
sobe nem!"
49) Ferenczi sdlil znan poet zajmavch enskch sn o nahot, kter se daj bez obt
pevst na dtsk sklon k exhibici, ale nktermi rysy se odchyluj od ve uvedenho
"typickho" snu o nahot.
50) Tot, z pochopitelnch dvod, ve snu znamen ptomnost "cel rodiny".
51) Dal vklad snu: "Plivat na schoditi" (spucken) se dalo, protoe "Spuken" (straen) je
innost duch, voln peloit jako esprit escalier. To znamen nedostatek znosti. Ten si
mohu prvem vytat. Ale zda snad chv chybla " z n o s t"?
52) Srv. "Analzu fobie ptiletho hoka" (Psychoanalytick chorobopisy, Albert 1937) a
"Uber infantile Sexualtheorien" v "Sammlung kleiner Schriften zur Neuro-senlehre", druh
ada (Ges. Schriften, sv. V.).
53) Tapllet Jenk, jeho fobie je rozebrna ve ve uvedenm spise, vol v horece krtce
po narozen sestiky: "Ale j nechci dnou sestiku." Ve sv neurze, o pldruhho roku
pozdji, se nepokryt pizn k pn, aby matka pustila dvtko pi koupn do vany tak, aby
zemelo. Pitom je Jenk dobrosrden, nn dt, kter si svou sestru vbrzku oblb a bude ji
velmi rdo ochraovat.
54) By bylo takov v dtstv proit mrt v rodin brzy zapomenuto, psychoanalytick
bdn nicmn ukazuje, e m velk vznam pro pozdj neurzu.
55) Pozorovn, kter se tkaj pvodn neptelskho chovn dt k sourozencm a jednomu
z rodi, byla od t doby provedena ve velkm mnostv a pojata do psychoanalytick
literatury. Se zvltn opravdovost a naivnost popsal tento typick dtsk postoj ze svho
nejranjho dtstv bsnk Spitteler: "Ostatn tu byl jet druh Adolf. Mal stvoen, o nm
se tvrdilo, e je mm bratrem, ale j nechpal, k emu je uiten; jet mn, pro s nm
dlaj stejn okolky jako se mnou. Na sv poteby jsem si stail, k emu jsem poteboval
bratra? A nebyl pouze zbyten, mnohdy dokonce pekel. Kdy jsem obtoval babiku,
obtoval ji tak, kdy mne vezli v korku, sedl proti mn a zkracoval mne o polovinu
msta, take jsme do sebe vreli nohama."
56) Tmi slovy vyjaduje Jenk, ve vku t a pl let, zdrcujc kritiku sv sestry (1. c).
Domnv se, e ona pro nedostatek zub neme mluvit.
57) Od velmi nadanho destiletho chlapce jsem s divem po nhl otcov smrti slyel tato
slova: "Chpu, e otec zemel, ale nedovedu si vysvtlit, pro se nevrac k veei dom." -
Dal materil k tomuto tmatu je obsaen v rubrice "Kinderseele", redigovan pan dr. von
Hugovou-Hellmuthovou v asopise "Imago", Zeitschrift fiir An-wendung der Psychoanalyse
auf die Geisteswissenschaften, sv. I: V., 1912-1918.
58) Pozorovn kterhosi psychoanalyticky kolenho otce postihlo tak moment,
168
169
kdy jeho tylet, duevn velmi vyspl dceruka uznala rozdl mezi "bt pry" a "bt
mrtev". Dt psobilo pi jdle pote a zdlo se mu, e je neptelsky pozoruje jedno z dvat,
kter posluhovala v penzionu. "Pepina by mla bt mrtv," ekla proto otci. "Pro prv
mrtv?" ptal se konejiv otec. "Nesta, kdy odejde?" - "Ne," odpovdlo dt, "pak by se
vrtila." Pro neomezenou sebelsku (narcismus) dtte je kad ruen zloinem urky Jeho
Velienstva, a tak jako drakonick zkonodrstv stanov cit dtte na vechny takov
pestupky jen tento jedin neodstupovateln trest.
59) Tato skutenost je asto zahalovna vskytem sklonu k sebepotrestn, kter je mravn
reakc a hroz ztrtou milovan sti rodi.
60) Aspo v nkterch mytologickch popisech. Podle jinch vykletil jen Kronos svho otce
Urana.
61) Peloil Ferdinand Stiebitz, Borov 1920.
62) dn z poznatk psychoanalytickho badn nevyvolal tak zuiv odpor, tak tvrdojn
vzprn a - tak podaen pekrucovn v kritikch, jako tento odkaz k dtskm incestnm
sklonm zachovanm v nevdom. Prv v posledn dob byl uinn pokus, aby byl incest,
pes veker zkuenosti, uznvn jen za "symbolick". Dal zajmav vklad oidipovskho
mtu podv na podklad jednoho msta ze Schoppenhauerova dopisu Ferenczi v "I m a g u",
1. 1912. - "Oidipovsk komplex", zde ve "Vkladu sn" poprv uveden, nabyl dalmi
studiemi netuen velikho vznamu pro pochopen lidskch djin a vvoje nboenstv i
mravnosti. Viz Totem und Tabu, 1913 (Ges. Schriften, sv. X.), esky Praha, Prh 1991.
63) Peloil F. Stiebitz.
64) Ve uveden nznaky k analytickmu chpn Hamleta doplnil pozdji a obhajoval proti
jinm pojetm zaznamenanm v literatue E. Jones. (Das Problm des Hamlet und der
Oedipus-Komplex. 1911.) Ve uvedenmu pedpokladu, e autorem Shakespearovch dl je
mu ze Stratfordu, od t doby ovem nevm. Dal pokusy o analzu Macbetha v m stati
"Einige Charakter-typen aus der psychoanalytischen Arbeit", Imago IV., 1916 (Ges.
Schriften, sv. X.). a u L Jekelse "Shakespeares M a c b e t h", ImagoV.,1918.
65) Tak velik, pehojn, nadmrn a pehnan rz snu by mohl bt charakterem dtstv.
Dt nezn touebnj pn ne bt velikm, dostat od veho tolik jako velc; tko se d
uspokojit, nikdy nem dost, nenasytn d opakovn toho, co se mu lbilo, nebo co mu
chutnalo. Zachovvat nleitou mru, uskrovnit se, odkat se, to se nau teprve kulturou
vchovy. Jak znmo, i neurotik m sklon k nemrnosti a nadmrnosti.
66) Kdy Ernest Jones v jedn vdeck pednce ped americkou spolenost mluvil o
egoisnu sn, uvedla ktersi uen dma proti tomuto nevdeckmu zeveobecovn nmitku,
e autor me pece posuzovat jen sny Rakuan a nem prvo k jakmkoli vpovdm o
snech Amerian. Pokud se tk jej osoby, je si jista, e vechny jej sny jsou psn
altruistick.
Na omluvu tto dmy, hrd na svou rasu, ostatn podotkm, e se vta o naprostm egoismu
sn nesm chpat chybn. Jeliko vechno, co se vbec vyskytuje v ped-vdomm mylen
me pejt do snu (do snovho obsahu i latentnch mylenek), je tato monost dna tak
hnutm altruistickm. Tm zpsobem se me ve snu objevit nn nebo milostn sklon k
jin osob, kter existuje v nevdom. Sprvnost on vty se tedy omezuje na fakt. e mezi
nevdommi podnty ke snu velmi asto nachzme egoistick tendence, kter se v bdlm
ivot zdaj pekonny.
67) Analytick bdn nm umonilo uhodnout, e na dtsk zlib v gymnastickch
podvanch a v jejich opakovn v hysterickch zchvatech m krom orgnov libosti podl
jet jin moment, vzpomnkov (mnohdy nevdom) obraz pohlavnho styku (pozorovanho
na lidech nebo zvatech).
68) Mlad kolega, pln prost neurzy, mi k lomu sdluje: "Z vlastn zkuenosti vm, e
jsem dve pi houpn, a to v okamiku, kdy pohyb dol byl nejprud, ml
170
zpasnickho hran v dtstv.
171
6. Snov prce
Vechny dosavadn pokusy vypodat se s problmy snu pmo navazovaly na zjevn obsah
snu, dan vzpomnkou, a snaily se z nho erpat vklad snu, anebo odvodnit, pokud se
zekly vkladu, svj soud o snu odkazem na snov obsah. Pouze my stojme ped jinm
stavem vc; pro ns se mezi snov obsah a vsledky na vahy vsunuje nov psychick
materil: nam postupem zskan latentn obsah snu neboli snov mylenky. Z tohoto, nikoli
ze zjevnho obsahu, jsme vyvodili rozeen snu. Proto mme nov, pedtm neexistujc kol,
zkoumat vztahy zjevnho obsahu snu k latentnm snovm mylenkm a vyptrat, jakmi
pochody se z tchto mylenek stal onen obsah.
Snov mylenky a snov obsah le ped nmi jako dvoj podn tho obsahu ve dvou
rznch jazycch, anebo lpe eeno, snov obsah se nm jev jako pevod snovch mylenek
do jinho vyjadovacho zpsobu, jeho znaky a skladebn zkony poznvme srovnnm
originlu a pekladu. Snovm mylenkm rozumme bez dalho, jakmile je poznme. Snov
obsah je dn jakoby obrzkovm psmem, jeho znaky se mus jednotliv pevdt do ei
snovch mylenek. Zejm bychom zbloudili, kdybychom chtli tyto znaky st podle jejich
obrzkov hodnoty msto podle znakovho vztahu. Dejme tomu, e em obrzkovou
hdanku (rbus): dm, na jeho stee vidm lun, potom jednotliv psmeno, pak njak
bc postava bez hlavy apod. Mohl bych kritizovat a prohlsit toto spojen a jeho sousti za
nesmysln. lun nepat na stechu domu, osoba bez hlavy neme bhat; nadto je osoba vt
ne dm, a znzor-uje-li celek krajinu, nehod se k tomu jednotliv psmena, nebo se ve
voln prod nevyskytuj. Sprvn posoudm rbus teprve tehdy, kdy nebudu uvdt takov
nmitky proti celku a jednotlivostem, ale pokusm se nahradit kad obraz slabikou nebo
slovem, kter se v njakm vztahu d znzornit tmto obrazem. Slova, je se takto sejdou,
nejsou ji beze smyslu, ale tvo mon nejkrsnj a smyslem nabit bsnick ren. Nue,
takovou obrzkovou hdankou je sen a nai pedchdci ve vykldn sn se dopustili chyby,
e posuzovali rbus jako kresbu. Jako kresba se jim jevil nesmyslnm a bezcennm.
A. Prce zhuovac
Prvn, co si ujasn badatel pi srovnvn snovho obsahu se snovmi mylenkami, je, e tu
byla vykonna velkolep zhuovac prce. Sen je
172
v pomru k rozsahu a hojnosti snovch mylenek strun, chud, lakonick. Napsan sen
obshne pl strnky, rozbor obsahujc snov mylenky vyaduje estinsobn, osminsobn,
dvanctinsobn msto. Tento pomr je u rznch sn rzn; nikdy, pokud jsem to mohl
kontrolovat, nemn jejich smysl. Zpravidla podceujeme mru nastalho zhutn, povaujce
snov mylenky, kter vyly najevo, za pln materil, zatmco dal vykladask prce me
odhalit nov mylenky, skryt za snem. Ji jsme uvedli, e si vlastn nikdy nejsme jisti, zda
jsme sen vyloili pln; i kdy se rozeen jev uspokojiv a bez mezer, vdycky je pece
mon, e se tm snem projevuje jet jin smysl. Mra zhutn se tedy - psn vzato - ned
urit. Proti tvrzen, e se z nepomru mezi snovm obsahem a snovmi mylenkami d
vyvodit zvr, e pi tvorb snu nastv vydatn zhutn psychickho materilu, lze uvst
nmitku, kter se na prvn pohled zd pdn. Vdy pece velmi asto mme pocit, e jsme
celou noc velmi mnoho snili a potom vtinu zapomnli. Sen, kter si pi procitnut
vybavujeme, by byl jen zbytkem cel snov prce, kter by se rozsahem rovnala snovm
mylenkm, kdybychom si ji mohli pln vybavit. Na tom je jist nco sprvnho; sotva ns
klame pozorovn, e sen je nejvrnji reprodukovn, pokoume-li se jej vybavit brzy po
procitnut, a e vzpomnka na nj nabv k veeru vce a vce mezer. Na druh stran
poznvme, e pocit, e se nm zdlo mnohem vce, ne meme reprodukovat, se velmi
asto zakld na iluzi, jej vznik bude pozdji objasnn. Pedpoklad zhutn ve snov prci
nen nadto doten monost, e sen zapomnme, nebo je prokzn mnostvm pedstav,
kter pat k jednotlivm zachovanm stem snu. Jestlie se skuten velk st snu pro
vzpomnku ztratila, zstv nm tm uzaven pstup k nov ad snovch mylenek. Nijak
nelze ospravedlnit oekvn, e by se vymizel sti snu rovn vztahovaly pouze k
mylenkm, kter ji znme z rozboru st zachovalch.'>
Vzhledem k velmi hojnmu mnostv npad, kter rozbor pin ke kadmu jednotlivmu
prvku snovho obsahu, vzniknou u leckterho tene zsadn pochybnosti, zda smme
vechno, co ns pi rozboru dodaten napadne, potat k snovm mylenkm, tj.
pedpokldat, e vechny tyto mylenky byly ji inn za stavu spnku a e spolupsobily pi
tvorb snu? Nevznikaj naopak prbhem analyzovn nov mylenkov spoje, kter se
tvorby snu nezastnily? K tmto pochybnostem se mohu pipojit jen s vhradou. e
jednotliv mylenkov spoje vznikaj teprve bhem analzy, je ovem sprvn; ale vdy se
pesvdujeme, e se takov nov spoje vytvej jen mezi mylenkami, kter byly jinm
zpsobem ji spojeny v mylenkch snovch; nov spoje jsou jaksi vedlej zvry, krtk
spojen, umonn existenc jinch a hlubch spojovacch cest. U vt sti on nakupeniny
mylenek, kter se objevuje pi
173
rozboru, musme piznat, e byla inn ji pi tvorb snu, nebo pro-bereme-li se adou
takovch mylenek, kter jsou zdnliv bez souvislosti s tvorbou snu, narazme nhle na
mylenku, je je ve snovm obsahu zastoupena a je nezbytn pro vklad snu, ale nebyla jinak
pstupn ne prostednictvm tto mylenkov ady. Uvame nap. sen o botanick
monografii, kter se jev vsledkem pekvapujcho zhutn, tebae jsem jeho rozbor
neuvedl pln.
Jak si vak mme pedstavit psychick stav za spnku, kter pedchz snn? Existuj
vechny ty snov mylenky vedle sebe, nebo probhaj za sebou, anebo je nkolik souasnch
mylenkovch pochod vytveno z rznch sted a ta se pak setkvaj? Myslm, e jet
nejsme nuceni vytvet si plastickou pedstavu o psychickm stavu pi tvorb sn. Jenom
nezapomeme, e b o mylen nevdom a e tento pochod snadno me bt jin ne ten,
kter vnmme pi pemlen, je je zmrn a provzeno vdomm.
Ale fakt, e tvorba snu se zakld na zhutn, je nesporn. Nue, jak toto zhutn vznik?
Uvme-li e z vyptranch snovch mylenek je jen nejmen poet zastoupen svmi
pedstavovmi prvky ve snu, mohli bychom usoudit, e se zhuovn dje vypoutnm, e
tedy sen nen vrnm pekladem nebo promtnutm snovch mylenek bod za bodem, ale
krajn neplnm a me-zerovitm podnm. Tento poznatek je, jak zhy uvidme, velmi
nedostaten. Ale zprvu se o nj opeme a ptejme se dle: Dostane-li se jen mlo prvk ze
snovch mylenek do snovho obsahu, jak podmnky uruj jejich vbr?
Abychom si to objasnili, obrtme svou pozornost k onm prvkm snovho obsahu, kter
splnily hledan podmnky. Nejvhodnjm materilem pro toto eten bude sen, k jeho
tvorb pisplo zvl siln zhutn. Volm
1
sen o botanick monografii, sdlen na str. 105.
Snov obsah: Napsal jsem monografii o jaksi (neurit) rostlin. Kniha le pede mnou,
prv v n listuji a obracm vloenou barevnou tabulku. K vtisku je pivzn suen
exempl rostliny.
Nejnpadnjm prvkem tohoto snu je botanick monografie. Ta pramen v dojmu ze dne snu;
ve vkladn skni kterhosi knihkupectv jsem skuten vidl monografii o rodu brambok.
Zmnka o tomto rodu chyb ve snovm obsahu, v nm zbyla jen monografie a jej vztah k
botanice. "Botanick monografie" hned ukazuje svj vztah k prci o kokainu, kterou jsem
kdysi napsal; od kokainu vede mylenkov spoj jednak k slavnostnmu spisu a k jistm
phodm v univerzitn laboratoi, jednak
174
k mmu pteli, onmu lkai dr. Konigsteinovi, kter ml podl na vyuit kokainu. Na osobu
dr. Konigsteina dle navazuje vzpomnka na peruen rozhovor, kter jsem s nm vedl veer
ped snem, a etn mylenky o odmovn lkaskch vkon mezi kolegy. Tento rozhovor
je vlastnm aktulnm vyvolavatelem snu; monografie o brambok je rovn aktualitou, ale
indiferentn povahy; ukazuje se, e botanick monografie snuje spolenm stedem mezi
obma zitky dne, kter je beze zmny pejat ze zitku lhostejnho a prostednictvm velmi
vydatnch asocianch spoj spjat se zitkem psychicky vznamnm.
Avak nejen sloen pedstava "botanick monografie", ale i kad z jejch prvk, botanick
a monografie, je etnmi spoji hloubji a hloubji vlenn do spleti snovch mylenek. K
prvku botanick pat vzpomnky na osobu profesora Zahradnka, na jeho kvetouc enu, na
mou pacientku, kter se jmenuje Flora, a na dmu, o n jsem vyprvl pbh se
zapomenutmi kvtinami. Zahradnk vede znovu k laboratoi a k rozhovoru s Konigsteinem;
do tho hovoru pat zmnka o obou pacientkch. Od eny s kvtinami se oddluje
mylenkov cesta k nejmilejm kvtinm m eny, cesta, jej druh zatek je v nzvu
monografie, kterou jsem zbn za dne vidl. Mimo to pipomn prvek botanick jist
zitek z gymnzia a zkouku z univerzitn doby. K mylenkov ad vychzejc od
zapomenutch kvtin se poj prostednictvm m, ertem takto nazvan, nejmilej kvtiny,
artyoku, nov, v rozhovoru doten tma, tma mch zlib; za artyokem vz vzpomnka
jednak na Itlii, jednak na scnu z dtstv, kterou jsem zahjil sv vztahy ke knihm, je se od
t doby staly intimnmi. Botanick je tedy pravm uzlem, v nm se pro sen setkvaj etn
mylenkov spoje, kter, jak mohu ujistit, byly v onom rozhovoru plnm prvem uvedeny do
souvislosti. Jsme tu uprosted mylenkov tovrny, v n jako v tkalcovsk dln
sem a tam lunky ltaj. , *
Tekou tak rychle, e nelze je zti. lpne, a na sta pohne se nit. Rz - a sta se jich spltajiV'
Monografie snu se opt tk dvou tmat - jednostrannosti mch studi a nkladnosti mch
zlib.
Z tohoto prvnho eten nabvme dojmu, e prvky "botanick" a "monografie" byly do
snovho obsahu pojaty proto, e maj nejetnj styn body s vtinou snovch mylenek,
jsou tedy uzly, v nich se setkv velmi mnoho snovch mylenek, nebo jsou vzhledem k
vkladu snu mnohoznan. Fakt, kter je podkladem tohoto vysvtlen, meme vyslovit tak
jinak, a to takto: Kad z prvk snovho obsahu je pedeter-minovn, nkolikrt zastoupen ve
snovch mylenkch.
175
Vce se dovme, zkoumme-li ostatn sousti snu vzhledem k jejich vskytu ve snovch
mylenkch. Barevn tabulka, kterou otevrm, se tk (srv. rozbor na str. 107) novho
tmatu, kritiky mch prac kolegy, a tmatu mch zlib, ve snu ji zastoupenho, krom toho
vzpomnky z dtstv, v n roztrhavm knihu s barevnmi tabulkami; suen exempl kvtiny
se tk gymnazijnho zitku s herbem a zvl zdrazuje tuto vzpomnku. Vidm tedy,
jakho druhu je vztah mezi snovm obsahem a snovmi mylenkami: Nejen prvky snu jsou
nkolikrt determinovny snovmi mylenkami, ale i jednotliv snov mylenky jsou ve snu
zastoupeny nkolika prvky. Od jednoho prvku snu vede asocian cesta k nkolika snovm
mylenkm, od jedn snov mylenky k nkolika snovm prvkm. Tvorba snu se tedy nedje
tak, e by jednotliv snov mylenka nebo skupina takovch mylenek dodvala zkratku pro
snov obsah a pak dal snov mylenka dal zkratku jako svou zstupkyni, na zpsob volby
zstupc lidu z obyvatelstva, ale cel mnostv snovch mylenek podlh jistmu
zpracovn, kterm se prvky nejvce a nejlpe podporovan vybraj pro vstup do snovho
obsahu, obdobn jako pi volb listinami. A podobn rozebrm kterkoli sen, vdy vidm
potvrzovny tyt zsady, e se snov prvky tvo z celkovho mnostv snovch mylenek a
e kad z nich je vzhledem k snovm mylenkm determinovn nkolikrt.
Jist bude vhodn, abychom tento vztah mezi snovm obsahem a snovmi mylenkami
doloili novm pkladem, jen vynik obzvlt umlm prolnnm vzjemnch vztah. Sen
pochz od mho pacienta, kter trp zkost v uzavench mstnostech. Brzy se uke, pro
tomuto mimodn duchaplnmu snovmu vkonu dvm tento nzev:
"Krsn sen"
Jede ve velik spolenosti do x-t ulice, v n je skromn zjezdn hostinec (to nesouhlas). V
jeho mstnostech se hraje divadlo; snc pacient je brzy obecenstvem, brzy hercem. Nakonec
je nutno se pevlci a vrtit opt do msta. st personlu je poslna do mstnosti v pzem
(parteru), st do mstnosti v prvnm poschod. Potom vznikne hdka. Ti nahoe se zlob, e ti
dole nejsou jet hotovi, take oni nemohou dol. Jeho bratr je nahoe, on dole, a zlob se na
bratra, e tak nalh. (Tato st snu je nejasn.) Ostatn bylo ji pi pchodu eeno a
rozdleno, kdo m bt nahoe a kdo dole. Potom jde sm po nvr, kterm vede x-t ulice
smrem k mstu, a jde se mu tak tko, tak namhav, e se nedostv z msta. Pidruuje se
k nmu star pn a nadv na italskho krle. Na konci nvr se mu pak jde mnohem leheji.
Obte pi stoupn byly tak zeteln, e po procitnut chvli pochyboval, zda lo o sen nebo
skutenost.
176
Podle jeho zjevnho obsahu sotva meme tento sen chvlit. Chci proti pravidlu zat vklad
onou st, kterou snc oznail za nejjasnj.
Obte, o nich snil a kter ve snu patrn pocioval, dusnost pi namhavm stoupn, jsou
jednm z pznak, je pacient skuten ped lety ml a je byly tehdy spolu s jinmi zjevy
vysvtlovny tuberkulzou (kterou asi hystericky pedstral). Tento ve snu se vyskytujc
pocit zbrany chze ji znme ze sn exhibinch a zde opt vidme, e sen pouv tento
pocit jakoto vdy pipraven materil k elm njakho jinho znzornn. st snovho
obsahu lc, jak stoupn bylo zprvu obtn a na konci nvr snaz, mi pi vyprvn snu
pipomnla znm mistrn vod k "Sapf" od Alfonse Daudeta. Tam nese mlad mu nahoru
po schodech milenku, zprvu lehkou jako prko, ale m dle stoup, tm t je bm v jeho
rukou. Tato scna je pkladem pro prbh pomru, jeho popisem Daudet varuje mlde, aby
nepromarovala vnou nklonnost ve vztazch k dvkm nzkho pvodu a pochybn
minulosti.3' Akoli jsem vdl, e mj pacient ml a nedvno rozvzal pomr k dm od
divadla, pece jsem neoekval, e by mj npad k vkladu byl potvrzen. Vdy v Sapf
tomu bylo navc obrcen ne ve snu; v tom bylo stoupn zprvu obtn, pozdji snadn; v
romnu to mlo symbolick vznam jen potud, pokud se to, co bylo zprvu povaovno za
lehk, obrtilo v tk bm. Ale pacient mne pekvapil sdlenm, e se vklad vborn hod
k obsahu hry, kterou vidl pedel veer v divadle. Hra mla nzev "Kolem Vdn" a jednala
o ivotn drze dvky, kter, zprvu slun, pechz k po-losvtu, navazuje styky s osobami ve
vysokm postaven, tm se dostv nahoru, konen vak stle vce upad. Hra mu tak
pipomnla jin, ped lety hran divadeln kus s nzvem "Od stupn k stupni", na jeho
nvt bylo zobrazeno schodit (Stiege), sestvajc z nkolika schod.
Nyn dal vklad. V x-t ulici bydlela hereka, s n ml posledn mno-hovztan pomr.
Hostinec v tto ulici nen. Ale kdy kvli dm trvil st lta ve Vdni, ubytoval se
(abgestiegen) v malm hotelu v jej blzkosti. Kdy opoutl hotel, ekl droki: Jsem rd, e
si aspo neodnm dn hmyz! (To je ostatn tak jedna z jeho fobi.) Na to drok: e jste
se tu ubytoval! Vdy to nen vbec hotel, vlastn je to jen zjezdn hostinecl
K zjezdnmu hostinci se u nho hned poj vzpomnka na citt: "U kouzeln vldnho
hospodskho byl jsem nedvno hostem."
Ale hospodskm v citovan Uhlandov bsni je jablo. Nyn pokrauje v mylenkovm
postupu druh citt:
F a u s t (tan s mladic) .:.-..
' Mn zdl se kdysi k r s n sen a v nm jsem j ab 1 o uvidl :
177
se dvma jabky svdnmi
a hned jsem plhal za nimi (ich stieg hinan).
Krska
Tohle vm zbylo po rji, e jablka vm chutnaj, a j mm radost ukrutnou, e tak na mm
sad jsou.4)
Nelze vbec pochybovat o tom, co je mnno jablon a jablky. Krsn adra zaujmala prvn
msto mezi pvaby, jimi hereka poutala naeho sncho pacienta.
Ze souvislosti analzy jsme museli dvodn pedpokldat, e sen koen v dojmu z dtstv.
Bylo-li to sprvn, musel se tkat kojn naeho pacienta, ktermu bylo nyn skoro ticet let.
Pro dt jsou prsy kojn vskutku zjezdnm hostincem. Jak kojn, tak Daudetova Sapf se jev
narkou na nedvno oputnou milenku.
Ve snu se tak objevuje (star) pacientv bratr, a to nahoe, zatmco snc je dole. Toto je
zase obrcenm skutenho pomru, nebot je mi znmo, e bratr ztratil sv spoleensk
postaven, kdeto mj pacient si je uchoval. Snc se pi reprodukci snu vyhnul ren: Bratr
byl nahoe, jpar-terre. Bylo by to pli jasn, nebo se u ns kv o osob, kter pila o
jmn a spoleensk postaven, e je parterre, tedy v podobn penesenm smyslu, jako se
uv ren, e upadla. A mus mt njak smysl, pro je na tomto mst snu nco znzornno
obrcen. Obrcen mus tak platit pro jin vztah mezi snovmi mylenkami a snovm
obsahem. Mme zde poukaz, jak se m toto obrcen provst. Zejm na konci snu, kde se
vci se stoupnm maj obrcen ntz v Sapf. Z toho snadno vyplyne, jak obrcen se mn:
V Sapf nese mu enu, s n je v sexulnm vztahu; ve snovch mylenkch jde tedy opan
o enu, kter nese mue, a jeliko se toto me stvat jen v dtstv, tk se to opt kojn, je
tko nese kojence. Konci snu se tedy zdailo znzornit Sapf i kojnou tou narkou.
Jako bsnk nevolil jmno Sapf beze vztahu k jistmu lesbickmu zvyku, tak ukazuj sti
snu, v nich jsou lid umstni dole a nahoe, k fantazim sexulnho obsahu, kter
zamstnvaj sncho a jako potlaen choutky nemohou nesouviset s jeho neurzou. Zda jde
o fantazie a nikoli o vzpomnky na skuten udlosti, ve snu takto znzornn, to vklad snu
sm nevyznauje; dodv jen mylenkov obsah a ponechv nm, abychom sami zjistili jeho
relnou hodnotu. Skuten a vyfantazrovan phody jev se zde - a nejen zde, ale i pi tvorb
dleitjch psychickch tvar, ne jsou sny - zprvu jako rovnocenn. Velk spolenost
zna-
men, jak ji vme, tajemstv. Bratr nen nim jinm ne zstupcem vech pozdjch sok u
eny, kter je fantazi o vlastn minulosti zanesen do scny z dtstv. Epizoda s pnem, kter
lte na italskho krle, se opt prostednictvm recentnho a o sob lhostejnho zitku tk
pronikn osob z nzkho stavu do vy spolenosti. Je to, jako by k varovn, kterm se
Daudet obrac k jinochovi, mlo bt pipojeno varovn podobn, je se tk sajcho dtte.5)
Abychom mli tet pklad pro studium zhutn pi tvorb snu, sdluji sten rozbor
jinho snu, kter mla star, psychoanalyticky oetovan dma. Ve shod s tkmi stavy
zkosti, jimi tato nemocn trpla, obsahovaly jej sny velik mnostv sexulnho
mylenkovho materilu, jeho vynoen ji zprvu siln pekvapilo i podsilo. Jeliko nemohu
provst vklad snu do konce, zd se, e se snov materil rozpad do nkolika skupin bez
zejm souvislosti.
Sen o broucch
Snov obsah: Uvdomuje si, ie m v krabici dva "mjov brouky "v, kterm mus dt volnost,
protoe by se jinak udusili. Oteve krabici, brouci jsou pln maltn; jeden vylet otevenm
oknem, kdeto druh je rozmknut oknem, kdy je snc zavr, protoe to nkdo od n d
(projevy hnusu).
Rozbor: Jej manel odcestoval, trnctilet dcera sp vedle n v posteli. Dvtko ji veer
upozornilo, e do jej sklenice vody spadl mol; ona ho vak zapomene vythnout a rno lituje
uboh zvtko. Veer etla vyprvn, jak kluci hod koku do vac vody, a pak popis
zkub zvtka. Toto jsou oba o sob lhostejn podnty ke snu. Zabv se dle tmatem
ukrutnosti k zvatm. Jej dcera byla ped lety, kdy byli na letnm byt v jistm kraji, velmi
krut ke zvatm. Zaloila si sbrku motl a dala od n arsenik k jejich usmrcen. Jednou
se stalo, e mra se pendlkem v tle jet dlouho poletovala po pokoji, jindy nkolik
housenek, uschovanch k zakuklen, zalo hladem. Tot dt v jet tlejm vku vytrhvalo
broukm a motlkm kidlka; dnes by se vech takovch krutch in zaleklo; stalo se velmi
dobromyslnm.
Tmto rozporem se zabv. Pipomn j jin rozpor, rozpor mezi vzezenm a smlenm,
kter je vylen v Adamu Bedeovi od Elliotov. Krsn, avak jeitn a pln hloup dvka,
vedle n dvka okliv, ale hodn. Aristokrat, kter onu husiku svede; dlnk, kter sml a
jedn lechetn. To nelze na lidech uvidt. Kdo by na n uvidl, e je trznna smyslnmi
tubami?
V tme roce, kdy si jej dceruka zaloila sbrku motl, kraj velice trpl mnostvm
mjovch brouk. Dti dily proti broukm a krut je
178
179
rozmakvaly. Tehdy spatila lovka, kter vytrhval mjovm broukm kidlka a pojdal
jejich tlka. Ona sama se narodila v mji a v mji se tak provdala. Ti dny po svatb psala
dom rodim, e je astn. Ale nebyla.
Veer ped snem se prohrabvala ve starch dopisech a pedtala sv rodin vn i komick
dopisy, mezi nimi krajn smn dopis uitele na klavr, kter se j v dvm vku dvoval, a
tak dopis aristokratickho npadnka.7'
Vyt si, e se jedn z jejch dcer dostala do rukou patn kniha od Maupassanta.(r) Arsenik,
kter d jej dceruka, j pipomn arsenikov pilulky, je vracej mladistvou slu Ducovi
de Mora v Nababu.
K "dvn volnosti" ji napad toto msto z Kouzeln fltny: "K lsce nemohu t nutit, ale
pece t nepustm na svobodu."
K "mjovm broukm" jet e Kleistovy Katinky:9' "Vdy jsi zamilovn jako b r o u k."
Mezitm ji napad Tannhuser: "Ponvad jsi uchvcen zlm chtem..."
M strach a starosti o neptomnho mue. Bze, e se mu na cest nco pihod, se
projevuje v etnch fantazich dne. Krtce pedtm si ve svch nevdomch mylenkch za
analzy stovala na jeho "staectv". Pn, kter tento sen zahaluje, uhodneme snad nejlpe,
kdy se dovme, e se nkolik dn ped snem uprosted svch prac nhle zdsila imperativu
namenho proti svmu mui: Obs sel Ukzalo se, e o nkolik hodin dve nkde etla, e
pi oben nastv siln erekce. Bylo to pn po tto erekci, co se vracelo z vytsnn v
tomto zahalen, kter bud ds. "Obs se" znamenalo tot jako "Opati si erekci za kadou
cenu". Sem pat arsenikov pilulky dr. Jenkinse z Nababu; pacientce bylo tak znmo, e se
nejsilnj afrodisiakum, kantarida, upravuje rozmaknm brouk (tzv. panlskch muek).
K tomuto smyslu smuje hlavn soust snovho obsahu.
Otevrn a zavrn okna je stlm pedmtem sporu mezi n a jejm muem. Ona sp pi
otevenm okn, jej mu pi zavenm. Maltnost je hlavnm pznakem, na kter si v tchto
dnech stovala.
Ve vech tech ve sdlench snech jsem vyznail tiskem, kde se jeden ze snovch prvk
opakuje ve snovch mylenkch, abych oividn znzornil nkoliker vztah onch prvk.
Jeliko vak rozbor u dnho z tchto sn nen proveden do konce, stoj za to zabvat se
snem, jeho rozbor jsem sdlil podrobnji, abychom na nm dokzali pedeterminaci snovho
obsahu. K tomu volm sen o Irmin injekci. Na tomto pkladu bez nmahy poznme, e
zhuovac prce pi tvorb snu uv vce ne jednoho prostedku.
Hlavn osobou snovho obsahu je pacientka Irma, kter byla vidna
180
s rysy, je j pat v ivot, a pedstavuje tedy nejdve samu sebe. Ale postaven, v nm si ji
prohlm u okna, je vzato ze vzpomnky na jinou osobu, na dmu, za kterou bych chtl svou
pacientku zamnit, jak je vidno ze snovch mylenek. Pokud se u Irmy zjiuje difteritick
povlak, pi nm si vybavuji starost o svou nejstar dceru, znzoruje Irma toto m dt, za
kterm se skrv osoba pacientky, je podlehla otrav a je s tmto dttem spjata stejnm
jmnem. V dalm prbhu snu se mn vznam Ir-miny osobnosti (ani se mn jej ve snu
vidn obraz); stv se jednm z dt, kter vyetujeme ve veejn ordinaci dtskho
lebnho stavu, piem se projevuje rznost duevnch vloh mch ptel. Pechod byl
patrn zprostedkovn pedstavou o m dceruce. Zdrhnm pi otevrn st se t Irma
mn v narku na jinou dmu, kterou jsem kdysi vyetoval, a pak, v te souvislosti, v
narku na mou enu. V chorobnch zmnch, je zjiuji v jejm krku, jsem nadto
nahromadil narky na znan poet dalch osob.
Vechny tyto osoby, na n narm pi sledovn Irmy, se ve snu nevyskytuj osobn;
skrvaj se za osobou snu "Irmou", kter je petvoena v souhrnn obraz, ovem s rozpornmi
rysy. Irma se stv zstupkyn tchto ostatnch osob, obtovanch pi zhuovac prci, tm,
e dvm na Irm vystupovat tomu, co mi rys za rysem pipomn tyto osoby.
Pro snov zhutn si mohu vytvoit souhrnnou osobu tak jinm zpsobem, a to tak, e
sloum aktuln rysy dvou nebo nkolika osob v jednom snovm obraze. Tak vznikl dr. M.
mho snu o Irmin injekci, m jmno dr. M-a, mluv a jedn jako on; jeho tlesn
charakteristika a choroba pat jin osob, mmu nejstarmu bratrovi; jen jedin rys, bled
vzezen, je determinovn dvojit, nebo se ve skutenosti vyskytuje u obou osob. Podobn
smenou osobou je dr. R. mho snu o strkovi. Ale zde byl snov obraz vytvoen jet
jinm zpsobem. Nespojil jsem rysy vyznaujc jednoho s rysy druhho a nezkrtil jsem za
to vzpomnkov obraz kadho z nich o jist rysy, ale pouil jsem postupu, jm Galton tvo
sv rodinn fotografie, tj. promtl jsem oba obrazy na sebe: spolen rysy pitom vynikaj
silnji, neshodn rysy se navzjem smazvaj a jsou na obraze nezeteln. Ve snu "o strci" z
tve, patc dvma osobm a tud mlhav, vynik takto jako zeslen rys plav vous, kter
krom toho obsahuje narku na mho otce a na mne, zprostedkovanou vztahem k
zeedivn.
Vytven souhrnnch a smench osob je jednm z hlavnch pracovnch prostedk snovho
zhutn. Brzy se naskytne pleitost, abychom o nm pojednali v jin souvislosti.
Npad dysenterie ve snu o injekci je rovn determinovn nkolikrt, jednak parafyzickm
souzvukem s difteri, jednak vztahem k pacientovi, kterho jsem poslal na Vchod a jeho
hysterii lkai nepoznvaj.
181
Zajmavm ppadem zhutn je tak zmnka o propylenu ve snu. Ve snovch mylenkch
nebyl obsaen propylen, ale amylen. Mohli bychom myslet, e zde pi tvorb snu nastal
prost pesun. Tak tomu vskutku je, ale tento pesun slou elm zhutn, jak uke
nsledujc dodatek k rozboru snu. Zdr-li se m pozornost jet na okamik u slova
propylen, napadne mne souzvuk se slovem Propylden (Propyleje). Propylden nejsou vak jen
v Atnch, ale tak v Mnichov. V tomto mst jsem rok ped snem navtvil svho tehdy
tce nemocnho ptele, jeho ast ve snu se stv zejmou tm, e brzy po propylenu
nsleduje ve snu trimethyl-amin.
Pomjm npadnou okolnost, e zde, a tak jinde pi rozboru sn, pouvme ke spojovn
mylenek asociac nejrznj hodnotnosti, jako by byly rovnocenn, a povoluji pokuen,
abych si pochod pi nahrazovn amylenu ve snovch mylenkch propylenem ve snovm
obsahu pedstavoval takka plasticky.
Dejme tomu, e zde je pedstavov skupina mho ptele Otty, kter mi nerozum, nedv mi
za pravdu a daruje mi likr pchnouc amylenem; a tam protikladem spojen skupina mho
berlnskho ptele, kter mi rozum, dval by mi za pravdu, a j jsem mu zavzn za tolik
cennch sdlen, mimo jin i o chemii sexulnch pochod.
Co ze skupiny "Otto" zvl bud mou pozornost, je ureno recentnmi podnty
vyvolvajcmi sen; k tmto vyznamenanm, pro snov obsah pedurenm prvkm pat
amylen. Bohat pedstavov skupina "Vilm" je pmo oivena protikladem k Ottovi a v n
jsou zdraznny prvky, kter se njak podobaj ji vzbuzenm prvkm ve skupin "Otto". V
celm tomto snu se pece odvolvm od jedn osoby, je bud mou nelibost, k druh, kterou
mohu podle pn proti n uvdt - pivolvm, rys za rysem, ptele proti odprci. Tak
vyvolv amylen u Otty i v druh skupin vzpomnky z okruhu chemie; trimethylamin,
podporovan z nkolika stran, se dostv do snovho obsahu. Tak "amylen" by se mohl
nezmnn dostat do snovho obsahu, podlh vak vlivu skupiny "Vilm", a to tak, e z
celho vzpomnkovho objemu, kter toto jmno kryje, je vybrn prvek, z nho me
vyplynout dvoj determinace amylenu. V blzkosti amylenu le pro asociaci propylen; z
okruhu Vilm mu vychz vstc Mnichov s Propylaen. V propylen - Propylen se setkvaj
oba okruhy pedstav. Jakoby kompromisem se pak tento prostedn prvek dostv do snovho
obsahu. Byl zde vytvoen spolen sted, kter pipout nkolikerou determinaci. Je tedy
zejm, e nkoliker determinace nutn usnaduje pronikn do snovho obsahu. Za elem
vytvoen tohoto spolenho stedu byl bez rozpak proveden pesun pozornosti od toho, co je
vlastn mnno, k nemu, co je blzk v asociaci.
Studium snu o injekci nm ji umouje zskat jaksi pehled o zhu-
182
ovn pi tvorb snu. Poznali jsme, jakoto jednotlivosti zhuovac prce, vbr prvk
vyskytujcch se nkolikrt ve snovch mylenkch, tvorbu novch jednot (souhrnnch osob,
smench tvar) a vytven spolench sted. emu zhutn slou a co ho vyaduje, se
budeme ptt teprve tehdy, a budeme chtt pochopit psychick pochody pi tvorb snu v
souvislosti. Nyn se spokojme se zjitnm snovho zhutn jakoto pozoruhodnho vztahu
mezi snovmi mylenkami a snovm obsahem.
Nejhmatatelnj se stv zhuovac prce snu, kdy za sv objekty zvolila slova a jmna.
Sen vbec asto nakld se slovy tak jako s vcmi a pak je sestavuje stejnm zpsobem jako
pedstavy vc. Vsledkem takovch sn jsou komick a podivuhodn slovn vtvory.
1. Kdysi mi ktersi kolega zaslal svou sta, v n byl jeden fyziologick objev novovku
podle mho soudu peceovn a projednvn krajn pepjatmi slovy; pt noc se mn zdla
tato vta, kter se zejm tkala on stati: " To je vskutku norekdln sloh. " Rozeen tohoto
slovnho tvaru mn zprvu psobilo obte; nepochyboval jsem, e tento tvar parodisticky
napodoboval superlativy kolosln, pyramidln; ale odkud pochzel, se nedalo snadno ci.
Konen se tato nestvra rozpadla na dv jmna Noru a Ekdala ze dvou znmch Ibsenovch
dramat. Od tho autora, jeho posledn dlo jsem ve snu kritizoval, jsem pedtm etl v
novinch lnek o Ibsenovi.
2. Jedna z mch pacientek mi sdluje krtk sen, kter kon nesmyslnou slovn kombinac.
Je se svm muem na vesnick zbav a k mu: To skon veobecnm "M aistollmiitz".
Pitom m ve snu nejasnou mylenku, e je to njak kukuin mounk, njak druh
polenty. Analza rozleuje toto slovo na Mais (kukuice) - toll (posedl) -mannstoll (posedl
po much) - Olmiitz (Olomouc), kterto sti jsou vesms, jak se ukzalo, zbytkem
konverzace s pbuznmi u stolu. Za Mais se skrvaj krom narky na prv otevenou
jubilejn vstavu slova: Meissen (soka z meskho porcelnu, znzorujc ptka), Miss
(jejich pbuzn, Anglianka, odcestovala do Olomouce), mies = protivn, patn v ertovn
pouvanm idovskm argonu; z kad slabiky tto slovn hromady vychzela dlouh ada
mylenek a zapojen.
3. Mlad mu, u kterho pozd veer zvonil znm a nechal tam navtvenku, sn v
nsledujc noci: Obchodnk ek pozd veer, aby mohl spravit domc telegraf. Kdy
odeel, pod to jet zvon, nikoli nepetrit, ale v jednotlivch derech. Sluha znovu
pivolv tohoto mue a ten k: Je pece pozoruhodn, e i lid, kte jsou jinak tutel-r e i n,
nedovedou takov zleitosti vydit.
Lhostejn podnt ze dne vysvtluje, jak vidno, pouze jeden prvek snu. Vbec nabyl vznamu
jen tm, e se piadil k dvjmu zitku sncho, kter, sm o sob tak lhostejn, byl jeho
fantazi vybaven nhradnm
183
vznamem. Jako hoch, kter bydlel s otcem, vylil kdysi v ospalosti sklenici vody na zem,
take byl kabel domcho telegrafu promoen a nepetrit zvonn ruilo otce ve spnku.
Jeliko nepetrit zvonn odpovd promen, pouv se jednotlivch der k padn
kapek. Slovo tutelrein se rozleuje temi smry a smuje k trojmu materilu, obsaenmu
ve snovch mylenkch: Tutel = kuratela znamen porunictv; Tutel (snad "Tuttel") je
vulgrn oznaen prs a soust rein pejm prvn slabiky slova "Zimmertelegraph"
(domcho telegrafu) k tvorb slova Zimmer-rein, a to m velmi mnoho spolenho s
promenm podlahy a nadto zn podobn jako jedno jmno, kter je zastoupeno v rodin
sncho.10)
4. V jednom mm delm a popletenm snu, jeho zdnlivm stedem je cesta lod, se
nejbli stanice jmenuje Hearsing, dal stanice vak Fliess. To je jmno mho ptele v B., a
tam jsem asto jezdval. Hearsing je vak kombinovno ze stanic na vdesk mstn trati,
kter tak asto konvaj na ing: Hietzing, Liesing, Modling (Medelitz, starm nzvem meae
deliciae, tedy "meine Freud") a z anglickho hearsay = doslech; to ukazuje k pomluv a
vytv vztah k lhostejnmu vyvolavateli snu ze dne, k bsni ve "Fliegende Bltter" o
trpaslku pomlouvai, "Sagter Ha-tergesag (k-ekl). Vztahem koncovky "ing" ke jmnu
Fliess zskvme Vlissingen, skutenou stanici cesty po moi, kterou prochz mj bratr,
pijd-li k nm z Anglie na nvtvu. Anglick jmno stanice Vlissingen je Flushing, a to v
anglitin znamen zaervenn a pipomn pacienta trpcho strachem ze zaervenn,
kterho lm, a tak Becht-revv nedvno vyl spis o tto neurze, kter mi zavdal podnt
k zlostnm pocitm.
5. Jindy mm sen, jen se skld ze dvou oddlench st. Prvn je iv vybaven slovo
Autodidasker, druh se pesn shoduje s krtkou a nevinnou fantazi, kterou jsem ml ped
nkolika dny, fantazi, e musm profesoru N-ovi, a se s nm setkm, ci: Pacient, o jeho
stavu jsem vs naposled podal o radu, vskutku trp jen neurzou, zcela tak, jak jste tuil.
Nov utvoen slovo Autodidasker m vyhovovat nejen poadavku, aby obsahovalo nebo
zastupovalo zhutn smysl, ale tento smysl m tak dobe souviset s mm pedsevzetm,
opakovanm ze bdn, e poskytnu profesoru N-ovi toto zadostiuinn.
Nue, Autodidasker se snadno rozleuje na slova autor, autodidakt (samouk) a Lasker, k
nmu se poj jmno Lassalle. Prv z tchto slov vedou k podntu snu - tentokrt
vznamnmu. Pinesl jsem sv en nkolik svazk znmho autora, s nm je mj bratr
sptelen a kter, jak jsem se dovdl, pochz z tho msta jako j (J. J. David). Kdysi veer
se mnou mluvila o hlubokm dojmu, jm na ni zapsobil chvatn smutn pbh zpustlho
talentu v jedn Davidov novele, a potom jsme hovoili o stopch nadn, kter zjiujeme u
svch dt. Vlivem toho, co prv etla,
184
projevila obavu tkajc se dt a j jsem ji konejil poznmkou, e prv takov nebezpe se
daj odvrtit vchovou. V noci mj mylenkov pochod pokraoval, pojal obavy m eny a
spedl s nimi rzn jin vci. Jedna poznmka, kterou tento bsnk vyslovil vi mmu
bratrovi o enn, ukazovala mm mylenkm vedlej cestu, je mohla vst k znzornn ve
snu. Tato cesta vedla do Vratislavi, do n se provdala ktersi s nmi sptelen dma. Pro
obavu, e nkdo zajde skrze enu, je tvoila jdro mch snovch mylenek, jsem nael ve
Vratislavi pklady Laskera a Lassalla, kter mi zrove umonily znzornit oba druhy tohoto
ovlivnn k netst.11' Ono Cherchez la femme, v nm lze shrnout tyto mylenky, mne v
jinm smyslu pivd na mho jet svobodnho bratra, kter se jmenuje Alexander. Nyn
pozoruji, e Alex, tak jeho jmno zkracujeme, zn tm jako pestaven slova Lasker a e
tento moment musel spolupsobit, aby mm mylenkm byla sdlena oklika pes Vratislav.
Hka se jmny a slabikami, kterou zde provozuji, m vak jet dal smysl. Zastupuje pn
astnho rodinnho ivota pro mho bratra, a to touto cestou: V romn o ivot umlc v
UOeuvre, kter musel bt mm snovm mylenkm obsahov blzko, bsnk, jak znmo,
epizodicky vylil sebe a sv vlastn rodinn tst a vystupuje v nm pod jmnem Sandoz-
Pravdpodobn postupoval pi promn jmna takto: Obrt-li se slovo Zola (jako rdy
dlvaj dti), vznikne Aloz. To mu bylo asi jet pli nezahalen; proto byla slabika AI,
kterou zan tak Alexander, nahrazena tet slabikou tho jmna sand, a tak vzniklo slovo
Sandoz. Podobn tedy vznikl tak mj Autodidasker.
Moje fantazie, e vypravuji profesoru N-ovi, e nemocn, kterho vyetujeme, trp jen
neurzou, se do snu dostala tmto zpsobem. Krtce ped koncem svho pracovnho roku
jsem dostal pacienta, u nho m moje diagnostika nechala na holikch. Dala se
pedpokldat tk organick choroba, mon porucha mchy, ale nedala se dokzat. Bylo
vbiv diagnostikovat neurzu a bylo by to odstranilo veker obte, kdyby nemocn
energicky nepopral sexuln anamnzu, bez n neuznvm dnou neurzu. V rozpacch
jsem pivolal lkae, kterho si lidsky nejvce vm (tak jako jin lid) a ped jeho autoritou
nejspe ustupuji. Vyslechl m pochybnosti, oznail je za oprvnn a ekl: "Pozorujte tohoto
mue dle, bude to neurza." Jeliko vm, e nesdl m nzory o etio-logii neurz, nevyslovil
jsem sv nmitky, ale neskrval jsem svou nevru. Po nkolika dnech jsem pacientovi sdlil,
e nevm, co s nm pot, a radil jsem mu, aby se obrtil na jinho lkae. Tu m k mmu
velikmu pekvapen dal o odputn, e m obelhal; pr se pli stydl a nyn mi odhalil
prv onu st sexuln etiologie, kterou jsem oekval a kterou jsem poteboval k
pedpokladu neurzy. Ulevilo se mi, ale zrove to bylo zahanbujc; musel jsem si piznat, e
mj poradce, nespleten zenm
185
k anamnze, vidl sprvnji. Pedsevzal jsem si, e mu to eknu, a se s nm setkm, e mu
eknu, e ml pravdu a j ne.
Prv toto dlm nyn ve snu. Ale jakpak je v tom splnn pn, kdy piznvm, e jsem
neml pravdu? Prv to je mm pnm; chci nemt pravdu se svmi obavami, ppadn si
peji, aby nemla pravdu m ena, jej obavy jsem si ve snovch mylenkch pivlastnil.
Tma, na kter se mt nebo nemt pravdu ve snu vztahuje, nen pli vzdleno od toho, co je
pro snov mylenky vskutku zajmav. Je to t alternativa organickho nebo funknho
pokozen enou, vlastn sexulnm ivotem: paralza nebo neurza, k n se volnji
pidruuje zpsob Lassalova zniku.
Profesor N. se nevyskytuje v tomto pevn sloenm (a pi pelivm vkladu docela
prhlednm) snu jen pro tuto analogii a pro m pn, abych neml pravdu - ani pro jeho
vedlej vztahy k Vratislavi a k rodin na ptelkyn, kter se do tohoto msta provdala - ale
tak pro malou phodu, je nsledovala po jeho konzultaci: Kdy se uvedenou domnnkou
zhostil svho lkaskho kolu, obrtil se jeho zjem k osobnm otzkm. "Kolik mte dt?"
- "est." - Posunek cty a povlivosti. -"Dvata, chlapce?" - "Ti a ti, to moje pcha a
bohatstv." - Jen si dejte pozor, s dvaty to jde dobe, ale hoi nm pozdji psob obte pi
vchov. - Namtl jsem, e dosud byli dost krotc; patrn se mi tato druh diagnza o
budoucnosti mch hoch lbila stejn mlo jako diagnza pedchoz, e mj pacient trp jen
neurzou. Oba tyto dojmy jsou tedy spjaty soumeznost, proitm v te dob, a pojmm-li
do snu phodu s neurzou, nahrazuji touto phodou e o vchov, kter jet vce souvis se
snovmi mylenkami, nebo se tak tsn dotk pozdji projevench obav m eny. Tak se
dokonce m zkost, e by N. se svmi poznmkami o obtch vchovy chlapc mohl mt
pravdu, dostv do snovho obsahu tm, e se skrv za znzornnm mho pn, abych
neml pravdu s takovmi obavami. T fantazie slou nezmnn k znzornn obou
protichdnch lnk alternativy.
6. Marcinowski: Dnes rno jsem mezi snem a bdnm zail pkn zhutn slov... Uprosted
hojnosti sotva vybavitelnch snovch ryvk jsem se jaksi zarazil nad jednm slovem, kter
vidm ped sebou zpola jako napsan, zpola jako vytitn. Je to: vpojin a pat k vt,
kter se bez jakkoli souvislosti pln izolovna dostala do m vdom vzpomnky. Zn takto:
To psob vpojin na sexuln ctn. Ihned jsem vdl, e to vlastn mlo bt "vchovn",
nkolikrt jsem tak kolsal, zda nen sprvnj "vypijin". Pi tom mne napadlo slovo
pjice, a kdy jsem jet za polospnku zaal sen analyzovat, lmal jsem si hlavu nad tm, jak
se to dostalo do mho snu, nebo ani osobn, ani povolnm nemm s touto chorobou dn
styn bod. Potom mne napadlo "vcho-vin", co vysvtlovalo a souasn mi pipomnlo,
e jsem vera veer
186
ml ped na vychovatelkou pleitost mluvit o problmu prostituce a pitom jsem j, abych
"vchovn" zapsobil na jej ne zcela normln vyvinut citov ivot, skuten dal Hesseovu
knihu "O prostituci", kdy jsem j pedtm leccos vyprvl o tomto problmu. Nyn se mi
rzem ujasnilo, e se slovo pjice nem chpat doslovn, ale e nahrazuje jed, ovem
vzhledem k pohlavnmu ivotu. Vta zn tedy v pekladu docela logicky: Svm vyprvnm
jsem chtl vchovn psobit na citov ivot vychovatelky, ale mm obavu, e to zrove
mohlo psobit jako jed! Vpojin = vyprav - (vchov -) (vpojin).
Znetvoen slov ve snu se velice podob znetvoen, kter znme pi pa-ranoi, nechyb vak
ani u hysterie, ani u nutkavch pedstav. Jazykov umlstky dt, je v jistch dobch
nakldaj se slovy zcela stejn jako s pedmty a vynalzaj tak docela nov ei a uml
skladby slov, jsou v tomto smru spolenm zdrojem snu i psychoneurz.
Rozbor nesmyslnch slovnch tvar, obsaench ve snu, je zvl zpsobil, aby ukzal
zhuovac vkon snov prce. Bylo by myln usuzovat z nepatrnho zde pouitho vbru
pklad, e takov materil pozorujeme zdka nebo jen vjimen. Naopak, zjiujeme jej
velmi asto, ale zvislost vkladu sn na psychoanalytickm oetovn zpsobuje, e je
zaznamenvn a sdlovn jen nepatrn poet pklad a e sdlen rozbory bvaj z nejvt
sti srozumiteln jen pro znalce patologie neurz -nap. sen od dr. von Karpinsk (Internt.
Zeitschr. f. Psychoanalyse II, 1914), kter obsahuje nesmysln slovn tvar Svingnum elvi.
Jet stoj za zmnku ppad, e se ve snu objevuje slovo, kter o sob nen bezvznamn, ale,
zbaveno svho vlastnho vznamu, shrnuje rzn jin vznamy, k nim se m jako slovo
nesmysln. Tak je tomu ve snu o "kategorii" lOtiletho hoka, kter sdluje V. Tausk (Zu
Psychologie der Kindersexualitt, Internt. Zeitschr. f. Psychoanalyse I, 1913). Kategorie zde
zna ensk genitlie a kategorieren tot jako moit.
Kde se ve snu vyskytuj ei, kter se vslovn jako takov odliuj od mylenek, plat bez
vjimky pravidlo, e e ve snu pochz z vybaven ei ve snovm materilu. Doslovn
znn ei je zachovno bud neporuen, nebo jsou jej vrazy neznateln pesunuty; asto je
e ve snu sestavena ze vzpomnek na rzn ei; slovn znn pitom zstalo tot, smysl je
pozmnn, aby byl co mon jinoznan i mnohoznan. e ve snu je nezdka pouhou
narkou na udlost, pi n byla vybaven e pronesena.12)
B. Prce pesunovac
Druhho, pravdpodobn nemn vznamnho vztahu jsme si ji museli vimnout, kdy jsme
sbrali pklady snovho zhutn. Zpozorovali
187
jsme, e prvky, kter ve snovm obsahu pronikaj jako podstatn sousti do poped,
naprosto nemaj t vznam ve snovch mylenkch. Jako korelt k tomu meme tak
vyslovit obrcen tto vty. Co je ve snovch mylenkch zejm podstatnm obsahem,
nemus bt vbec zastoupeno ve snu. Sen je, abychom tak ekli, jinak centrovn, jeho obsah
se seskupuje kolem jinch prvk jakoto stedu, ne snov mylenky. Tak je nap. ve snu o
botanick monografii stedem snovho obsahu zejm prvek botanick; ve snovch
mylenkch b o komplikace a konflikty, je vyplvaj ze zavazujcch vkon mezi kolegy,
dle pak o vtku, e pinm pli velk obti svm zlibm; prvek botanick nem v tomto
jde snovch mylenek vbec msto, nen-li s nm voln spjat opakem, nebo botanika nikdy
nepatila k mm nejmilejm studim. Ve snu mho pacienta o Sapf je stedem vystupovn a
sestupovn, bt nahoe a dole; sen vak jedn o nebezpech sexulnch vztah k osobm,
kter stoj pli nzko, take se zd, e se do snovho obsahu dostal jen jeden prvek snovch
mylenek, neoprvnn rozen. Podobn je tomu ve snu o mjovch broucch, jeho
tmatem jsou vztahy sexuality k ukrutnosti; tam se sice moment ukrutnosti objevil tak ve
snovm obsahu, ale v jin spojitosti a beze zmnky o sexualit, tedy vytren ze souvislosti a
tm petvoen v nco cizho. Ve snu o strci je plav vous, tvoc sted snu, zdnliv bez
jakhokoli smyslovho vztahu k pnm velikosti, kter jsou, jak jsme poznali, podstatou
snovch mylenek. Takov sny pak plnm prvem bud "pesunut " dojem. V plnm
protikladu k tmto pkladm ukazuje sen o Irmin injekci, e pi tvorb snu si mohou
jednotliv prvky tak udret msto, kter zaujmaj ve snovch mylenkch. Poznn tohoto
novho, co se smyslu te, naprosto nestlho vztahu mezi snovmi mylenkami a snovm
obsahem, zprvu vyvol n div. Zjistme-li u njakho psychickho dje normlnho ivota,
e byla njak pedstava vyata z nkolika jinch a nabyla zvltn ivosti pro vdom,
povaujeme tento vsledek za dkaz, e vtzn pedstava m zvl vysokou psychickou
hodnotu (e j pslu jist stupe naeho zjmu). Nue, zkuenost ns ' u, e tato hodnota
jednotlivch prvk ve snovch mylenkch nezstv pi tvorb snu zachovna, nebo e se k
n pitom nepihl. Nen pece pochyb o tom, kter prvky snovch mylenek maj nejvy
hodnotu; n soud to k bezprostedn. Pi tvorb snu se me s tmito podstatnmi, silnm
zjmem zdraznnmi prvky zachzet tak, jako by byly mncenn, a jejich msto zaujmaj
ve snu jin prvky, kter ve snovch mylenkch byly urit mncenn. Zprvu se zd, e pi
snovm vbru vbec nezle na psychick intenzit13' jednotlivch pedstav, ale pouze na
vt i men mnohostrannosti jejich determinace. Mohli bychom myslet, e se do snu
nedostv to, co je ve snovch mylenkch dleit, ale to, co je v nich obsaeno nkolikrt.
Tmto pedpokladem vak nijak
188
nezskv nae pochopen tvorby snu, nebo pedem nevme, e by oba momenty,
nkoliker determinace a vlastn hodnotnost, mohly pi vbru snu psobit jinm ne stejnm
smrem. Pedstavy, kter jsou ve snovch mylenkch nejdleitj, se v nich tak asi
nejastji opakuj, nebo z nich jakoto z centra vychzej jednotliv snov mylenky. Pesto
me sen tyto intenzivn zdraznn a mnohostrann podporovan prvky odmtnout a
pojmout do svho obsahu jin, kterm pslu jen tato posledn vlastnost.
K rozeen tchto obt pouijeme jinho dojmu, jeho jsme nabyli pi zkoumn
pedeterminace snovho obsahu. Mon e leckter ten tohoto eten si ekl, e
pedeterminace snovch prvk nen dnm vznamnm objevem, protoe je samozejm.
Vdy pi analze vychzme ze snovch prvk a zaznamenvme vechny npady, kter se k
nim poj; nen proto divu, e se v mylenkovm materilu, takto zskanm, zvl asto
vyskytuj prv tyto prvky. Nemusel bych uznat tuto nmitku, ale sm dm na petes nco,
co zn podobn: Mezi mylenkami, kter analza uvd najevo, je mnoho takovch, je jsou
vce vzdleny od jdra snu a vypadaj jako uml vsuvky za uritm elem. Tento el je
brzy zejm; prv ony vytvej spojitost, asto nsilnou a vyumlkovanou, mezi snovm
obsahem a snovmi mylenkami. Kdyby byly tyto prvky z rozboru vymceny, odpadla by pro
sousti snovho obsahu nejen pedeterminace, ale i dostaten determinace snovmi
mylenkami. Tak dospvme k zvru, e nkoliker determinace, kter je rozhodujc pro
snov vbr, nen snad vdycky primrnm momentem tvorby snu, ale asto druhotnm
vsledkem psychick sly, kterou neznme. Nicmn mus mt vznam pro vstup jednotlivch
prvk do snu, nebo pozorujeme, e je vytvena s jistm nkladem tam, kde sama bez dal
pomoci nevyplv ze snovho materilu.
Je nasnad domnnka, e se pi snov prci projevuje psychick sla, kter jednak prvky
vysok psychick hodnoty zbavuje jejich intenzity, jednak z prvk mn hodnotnch
pedeterminovnm vytv nov hodnoty, je se pak dostvaj do snovho obsahu. Jestlie je
tomu tak, nastal pi tvorb snu penos a pesun psychickch intenzit jednotlivch prvk,
jejich nsledkem je rozdlnost textu snovho obsahu a snovch mylenek. Pochod, kter
takto pedpokldme, je pmo podstatnou st snov prce: zasluhuje nzvu snovho
pesunu. Snov pesun a snov zhutn jsou dva dlovedouc, jejich innosti v prv ad
pitme utven snu.
Myslm, e tak meme snadno poznat psychickou slu, je se projevuje fakty snovho
pesunu. Vsledkem tohoto pesunu je, e se snov obsah ji nepodob jdru snovch
mylenek, e sen podv jen zkreslen -snovho pn, kter je v nevdom. Ale snov
zkreslen ji znme; vysvtlovali jsme je cenzurou, kterou jedna psychick instance v mylen-
189
kovem ivot vykonv proti druh. Snov pesun je jednm z hlavnch prostedk k doclen
tohoto zkreslen. Is fecit, cui profuit.1^ Smme pedpokldat, e snov pesun vznik vlivem
on cenzury, vlivem vni-tropsychickho odvracovn.15'
Jakm zpsobem se momenty pesunu, zhutn a pedeterminace pi tvorb snu prolnaj,
kter initel se stv nadazenm a kter podrunm, tyto otzky odsunujeme pro pozdj
eten. Prozatm uvdme jako druhou podmnku, j mus vyhovt prvky dospvajc do snu,
to, e mus bt vyaty z cenzury odporu. Od nynjka vak chceme pi vkladu sn pihlet k
snovmu pesunu jako k nespornmu faktu.
C. Znzorovati prostedky snu
Krom obou moment snovho zhutn a pesunu, jejich psobnost jsme poznali pi
promn latentnho mylenkovho materilu ve zjevn obsah snu, setkme se pi pokraovn
v tomto eten jet s dvma dalmi podmnkami, je maj nepochybn vliv na vbr
materilu, kter se dostv do snu. Pedtm bych chtl, tebae se bude zdt, e se na sv cest
zastavujeme, vrhnout prvn pohled na pochody pi provdn vkladu sn. Vbec si
nezastrm, e by se nejspe podailo objasnit tyto pochody a zajistit jejich spolehlivost proti
nmitkm, kdybych jako vzor uvedl jednotliv sen a rozvedl jeho vklad, jako v druh
kapitole pi snu o Irmin injekci; a kdybych pak sestavil snov mylenky, kter jsem odhalil, a
rekonstruoval z nich tvorbu snu, doplnil tedy rozbor sn jejich syntzou. Tuto prci jsem na
nkolika pkladech vykonal pro vlastn pouen; ale zde nemohu pklady uvst, protoe mi v
jejich demonstraci brn etn zetele k psychickmu materilu, kter by kad spravedliv
smlejc lovk schvaloval. Pi rozboru sn ruily tyto zetele mn, nebo rozbor mohl bt
nepln a zachoval si svou cenu, by ns uvedl jen do sti pediva snu. Proti tomu by
syntza musela bt, aby pesvdovala, pln. A tu bych mohl podat jen u sn osob, kter
teni neznaj. Jeliko mi vak k tomu sktaj prostedky jen pacienti, neurotikov, musm
tuto st popisu snu odsunout, a - na jinm mst - postoupm v psychologickm objasnn
neurz tak daleko, aby se dalo vytvoit zapojen k naemu tmatu.16)
Ze svch pokus synteticky vytvoit sny ze snovch mylenek vm, e materil, kter zskme
pi vkladu, m rznou hodnotu. Jednou jeho st jsou podstatn snov mylenky, je tedy
pln nahrazuj sen a samy by staily k jeho nhrad, kdyby pro sen neexistovala cenzura.
Druh sti obyejn pitme nepatrn vznam. Ani neklademe draz na tvrzen, e se
vechny tyto mylenky astnily tvorby snu, naopak, mohou se mezi
190
nimi vyskytovat npady, kter navazuj na zitky po snu, mezi dobou snn a vykldn. Tato
st obsahuje vechny spojovac cesty, je vedly od zjevnho obsahu snu k latentnm snovm
mylenkm, ale rovn zprostedkujc a pibliujc asociace, jimi jsme za vykladask
prce dospli k poznn onch spojovacch cest.
Na tomto mst ns vlun zajmaj podstatn snov mylenky. Ty se nejvce odhaluj jako
velmi sloit vybudovan komplex mylenek a vzpomnek, se vemi vlastnostmi
mylenkovch pochod, kter znme z bdlho mylen. Nezdka jsou to mylenkov sledy
vychzejc z vce ne jednoho sted, ale nechyb jim styn body; tm pravideln stoj
vedle mylenkovho pochodu jeho kontradikn protjek, spjat s nm kontrastn asociac.
Jednotliv sti tohoto sloitho tvaru jsou k sob ovem v nejrozmanitjch logickch
vztazch. Jsou popedm a pozadm, odchylkami a vysvtlivkami, podmnkami, dkazy a
nmitkami. Kdy je pak cel toto mnostv snovch mylenek prolisovno snovou prac a
jednotliv sti jsou oteny, rozkouskovvny a sestrkny dohromady, podobn jako
plovouc led, vznik otzka, co se stane z logickch vazeb, kter do t doby utvely
strukturu. Jak jsou ve snu znzorovny "kdy, protoe, stejn jako, akoli, bud - anebo" a
vechny ostatn spojky, bez nich nelze rozumt ani vt, ani ei?
Pedevm musme odpovdt, e sen pro tyto logick vztahy mezi snovmi mylenkami
nem dn znzorovac prostedky. Vtinou k tmto spojkm vbec nepihl a pejm k
zpracovn jen vcn obsah snovch mylenek. Nechv na snovm vkladu, aby znovu
vytvoil souvislost, kterou zniila snov prce.
Chyb-li snu tato vyjadovac schopnost, nepochybn je to zpsobeno psychickm
materilem, v nm se sen uskuteuje. Podobn je pece ve srovnn s bsnictvm, kter
me uvat ei, omezeno tak vtvarn umn, malstv a sochastv. I zde vz pina
nezpsobilosti v materilu, jeho zpracovnm oboj toto umn chce nco vyjadovat. Ne
malstv dosplo k poznn vyjadovacch zkon, kter pro n plat, snailo se vyrovnat
tento nedostatek. Na starch obrazech visely na stech malovanch osob cedulky, na nich
byla napsna e, kterou mal nedovedl vyjdit obrazem.
Snad zde bude vyslovena nmitka poprajc, e by se sen zkal znzorovn logickch
vztah. Vdy existuj sny, v nich se provdj nejsloitj duevn kony, ve kterch se
odvoduje a odporuje, ertuje a srovnv jako v bdlm mylen. Ale i zde zdn klame;
vylome-li takov sny, zjistme, e to vechno je snovm materilem, nikoli znzornnm
intelektuln prce ve snu. Zdnlivm mylenm snu je vyjden obsah snovch mylenek,
nikoli jejich vzjemn vztahy, v jejich zjiovn spov mylen. Uvedu pro to pklady.
Nejsnze se vak d zjistit,
191
e vechny ei, kter se vyskytuj ve snech a jsou vslovn oznaovny jako takov, jsou
nezmnnmi nebo jen mlo pozmnnmi napodobeninami e, je jsou ve stejn podob
obsaeny ve vzpomnkch snovho materilu. e je asto jen narkou na udlost, pojatou
do snovch mylenek; smysl snuje docela jin.
Nebudu ovem poprat, e se tvorby snu astn tak kritick mylenkov prce, kter se
neomezuje na pouh opakovn materilu ze snovch mylenek. Vliv tohoto initele osvtlm
koncem vahy. Potom se uke, e tato mylenkov prce nen vyvolna snovmi
mylenkami, ale snem, kter je v jistm smyslu ji hotov.
Prozatm tedy zstv pi tom, e logick vztahy mezi snovmi mylenkami nejsou zvltnm
zpsobem znzorovny ve snu. Objev-li se nap. ve snu rozpor, jde bud o odpor proti snu,
nebo o rozpor, vyplvajc z obsahu jedn snov mylenky; rozporu mezi snovmi
mylenkami odpovd rozpor ve snu jen krajn nepmm zpsobem.
Ale jako se malstv konen podailo vyjadovat aspo mysl ei zobrazench osob,
nnost, hrozbu, varovn apod. jinak ne vlajc cedulkou, vznikla tak pro sen monost, aby
k jednotlivm logickm vztahm mezi svmi snovmi mylenkami pihlel nleitou
pravou zvltnho snovho znzornn. Mme zkuenost, e rzn sny jsou, co se te tohoto
pihlen, rzn; zatmco jeden sen vbec nedb logick skladby svho materilu, sna se
druh naznait ji co mon pln. Sen se v tom vce i mn vzdaluje od textu, kter m
zpracovat. Podobn rznm zpsobem nakld sen ostatn i s asovou skladbou snovch
mylenek, byla-li vytvoena v nevdom (jako nap. ve snu o Irmin injekci).
Jakmi prostedky me vak snov prce naznaovat ony vztahy ve snovm materilu, kter
se daj tko znzornit? Pokusm se jednotliv je vyznait.
Pedevm se sen celkem vyrovnv s nespornou souvislost mezi vemi stmi snovch
mylenek tm, e tento materil sluuje v jednom shrnut jako situaci nebo dj. L logickou
souvislost jako souasnost; postupuje pi tom podobn jako mal, kter v obraze atnsk ci
parnassk koly seskup vechny filosofy nebo bsnky, kte se nikdy neshromdili v jedn
sni i na jednom vrcholu hory, ale tvo spoleenstv v naem mylen.
V tomto znzorovacm zpsobu pokrauje sen i v jednotlivostech. Kdykoli ukazuje dva
prvky blzko sebe, ru za obzvlt tsnou souvislost mezi pslunmi podstatami ve
snovch mylenkch. Je to jako v na soustav psma - ab zna, e ob psmena maj bt
vyslovena jako jedna stabika, a a po voln mezee b vyznauj, e a je poslednm psmenem
jednoho slova a b prvnm psmenem jinho slova. Tak se i sno-
192
v kombinace neutvej z libovolnch, pln nesouvislch soust snovho materilu, ale z
takovch, kter zce souvisej i ve snovch mylenkch.
K vyznaen pinnch vztah zn sen dva postupy, kter v podstat smuj k tmu cli.
Kdy se ve snovch mylenkch teba k: Protoe se to mlo tak a tak, muselo se stt to a
ono, spov astj znzorovac zpsob v tom, e se vedlej vta znzoruje v vodnm
snu a hlavn vta pak nsleduje v hlavnm snu. Kdy jsem nco sprvn vyloil, me bt
asov postup tak obrcen. Hlavn vt vdy odpovd obrnji rozveden st snu.
Krsn pklad takovho znzornn pinnosti mi kdysi dodala jedna pacientka, jej sen
pozdji sdlm cel. Skldal se z krtk pedehry a z velmi rozshl snov hry, kter byla
velkou mrou soustedna a dala se piblin nadepsat jako "Kvtina". Pedbn sen ml
toto znn: Jde do kuchyn k obma sluebnm a vytk jim, e nejsou hotovy s tou trokou
jdla. Pitom vid v kuchyni velmi mnoho velkho kuchyskho ndob, obrcenho, aby z
nho vykapala voda, a nakupenho na sob. Ob sluebn jdou pro vodu a musej pi tom
vlzt jako do eky, kter sah a k domu nebo do dvora.
Potom nsleduje hlavn sen, kter zan takto: Sestupuje z vysok, pes podivuhodn
utvoen zbradl a m radost, e jej aty pitom nikde nezstaly viset atd. vodn sen se tk
rodnho domu tto dmy. Slova, pronesen v kuchyni, slyela asi asto od sv matky.
Hromady velkho ndob pochzej patrn z prostho obchodu ndobm, kter bval v tme
dom. Druh st snu obsahuje narku na otce, kter se velmi mnoho zabval sluebnmi a
potom pi povodni - dm byl blzko u behu eky -utril smrteln onemocnn. Mylenka, je
se skrv za tmto vodnm snem, tedy znamen: Protoe pochzm z tohoto domu, z tak
malch a neutench pomr. Hlavn sen pejm tut mylenku a pin ji v podob
zmnn splnnm pn: Jsem vysokho pvodu. Vlastn tedy: Protoe jsem nzkho pvodu,
byla moje ivotn drha takov a takov.
Pokud mm o tom pehled, neznamen vdy rozdlen snu na dv nestejn sti, e by mezi
mylenkami obou st byl pinn vztah. asto se zd, jako by v obou snech byl t materil
znzorovn z rznch hledisek; nepochybn to plat o ad sn jedn noci, kter vysuje v
poluci a v n si tlesn poteba vynucuje vraz, stle a stle zetelnj. Anebo: oba sny
vzely z oddlench sted ve snovm materilu a protnaj se v obsahu, take v jednom
snuje stedn to, co v druhm spolupsob jako nznak, a obrcen. V jistm potu sn
znamen vak roztpen na krat pedbn, a nsledujc del sen skuten pinnou
souvislost mezi obma stmi. Druhho znzorovacho zpsobu pinnho pomru se uv
pri mn obshlm materilu. Tento zpsob spov v tom, e se njak
193
r
obraz ve snu, osoba nebo vc, promuje v jin. Jen tam, kde ve snu toto promovn
vidme, se skuten tato pinn souvislost tvrd; nikoli tam, kde jen pozorujeme, e jeden
obraz vystdal druh. ekl jsem, e oba postupy znzorujc pinn vztah jsou v podstat
toton; v obou ppadech je pinnost znzorovna posloupnost, jednou posloupnost sn,
podruh bezprostedn promnou jednoho obrazu v druh. Ve vtin ppad ovem nen
pinn vztah vbec znzorovn, ale ztrc se v posloupnosti prvk, kter je nezbytn i v
pochodu snu.
Alternativu "bud - anebo" neme sen vbec vyjadovat; pojm jej sti jako rovnoprvn
do jedn souvislosti. Klasick ppad pro to obsahuje sen o Irmin injekci. V jeho latentnch
mylenkch se zejm prav: Jsem nevinen trvnm Irminch bolest; vinno je bud jej
zdrhn pijmout een, nebo okolnost, e ije v nepznivch sexulnch podmnkch, kter
nemohu zmnit, anebo jej bolesti vbec nejsou hysterick, ale organick povahy. Sen vak
uskuteuje vechny tyto navzjem se vyluujc monosti a nijak mu nevad, e ze snovho
pn pipojuje tvrt een tohoto druhu. Ono "bud - anebo" jsem potom do souvislosti
snovch mylenek dosadil po vkladu snu.
Kde vak vyprav pi reprodukci snu uv ren "bud - anebo": "Byla to bud zahrada, nebo
obytn pokoj" apod., nevyskytuje se ve snovch mylenkch alternativa, nbr "a", prost
piazen. Slovy "bud - anebo" vtinou popisujeme jist, jet rozeiteln charakter
nejasnosti jednoho snovho prvku. Vykladask pravidla pro tento ppad prav: Jednotliv
lnky tto zdnliv alternativy musme postavit na roven a spojit spojkou "a". Zdlo se mi
napklad, kdy jsem del dobu marn ekal na adresu svho ptele, kter byl v Itlii, e
dostvm telegram, kde mi sdluje svou adresu. Vidm ji mode vytitnou na pskch
telegramu; prvn slovo je nejasn, asi jako
via ".-
nebo V i 11 a, druh jasn: S e z e rn o
nebo dokonce (C a s a).
Druh slovo, kter zn podobn jako italsk jmna a pipomn mi nae etymologick hovory,
vyjaduje tak mou zlost, e mi ptel svj pobyt tak dlouho skrval; kad lnek terna
navrhovanho k prvnmu slovu se pi rozboru jev bt samostatnm a rovnoprvnm
vchodiskem mylenkovho zetzen.
V noci ped pohbem mho otce se mi zdlo o potitn tabuli, plaktu nebo nvt, kter se
podobalo tabulkm v ndranch ekrnch, vyhla- sujcm zkaz kouen, a na kterm stlo
bud:
Prosme, aby se zamhouily oi
nebo
Prosme, aby se zamhouilo oko, ' .
co obyejn znzoruji tmto zpsobem:
194
Prosme, aby se zamhouil
y oci. o oko.
Kad z obou znn m svj zvltn smysl a vede ns pi vkladu na zvltn cestu. Volil
jsem co mon nejjednodu obad, protoe jsem vdl, jak zesnul smlel o takovch
vcech. Jin lenov rodiny nebyli vak srozumni s tak puritnskou prostotou; mnili, e se
budeme muset stydt ped pohebnmi hosty. Proto pros jedno slovn znn snu, aby bylo
zamhoueno oko, tj. aby host byli shovvav. Vznam nejasnosti, kterou jsme popsali slovy
"bud - anebo", je tu zvl dobe vidt. Snov prci se nepodailo vytvoit pro snov
mylenky slovn znn jednotn a zrove dvojznan. Proto se oba hlavn mylenkov
pochody odliuj ji ve snovm obsahu.
V nkterch ppadech vyjaduje rozdlen snu na dv stejn velik sti alternativu, kter se
d tko znzornit.
Krajn npadn je chovn snu ke kategorii protikladu a rozporu. Ten se prost zanedbv,
zd se, e "ne" pro sen neexistuje. Protiklady jsou se zvltn zlibou stahovny do jednoty
nebo vyjadovny jednm prvkem. Vdy sen si tak dovoluje znzorovat jakkoli prvek
protikladem jeho pn, take zprvu o dnm prvku, kter je schopen protikladu, nevme, zda
je ve snovch mylenkch obsaen kladn nebo zporn.17) V jednom z naposledy
uvedench sn, jeho pedn vtu jsme ji vykldali, (protoe jsem takovho pvodu),
sestupuje snc pacientka pes zbradl a m v rukou kvetouc ratolest. Jeliko j k tomuto
obrazu napad, jak andl na obrazech zvstovn Panny Marie (pacientka sama se jmenuje
Marie) nese v ruce liliov stonek a jak ble odn dvky krej o Bom tle v proces,
zatmco ulice jsou ozdobeny zelenmi ratolestmi, je kvetouc ratolest ve snu zajist narkou
na pohlavn nevinnost. Ale ratolest je hust poseta ervenmi kvty, z nich se kad podob
kamlii. Na konci jej cesty, prav se ve snu dle, jsou kvty ji znan opadan; potom
nsleduj zejm narky na msky. T ratolest, kter je nesena jako lilie a jakoby
nevinnou dvkou, je tud zrove narkou na dmu s kamliemi, kter, jak znmo, vdy
nosvala blou kamlii, ale v dob msk ervenou. T kvetouc ratolest (dviny kvty v
psnch o mlynce u Goe-tha) znzoruje pohlavn nevinnost i jej opak. T sen, kter
vyjaduje radost, e se j podailo projt ivotem jako neposkvrnn, na nkolika mstech (jako
na mst o padn kvt) naznauje protikladn mylenkov pochod, e se provinila rznmi
hchy proti pohlavn istot (toti v dtstv). Pi rozboru snu meme jasn rozliovat oba
mylenkov pochody, z nich se jeden, utujc, zd umstn na povrchu, druh, <y_ytajc,
hloubji. Oba si pmo odporuj, ale jejich stejn, tebae protichdn prvky, byly znzornny
tmi snovmi prvky.
195
Jednomu jedinmu z logickch vztah krajn prospv mechanismus tvorby snu. Je to vztah
podobnosti, shodnosti, stynosti, ono "stejnjako", kter se d, jako dn jin, ve snu
znzorovat rozmanitmi prostedky.18* Kryt, nebo "stejn jako", obsaen ve snovm
materilu, jsou pece prvnmi oprnmi body tvorby snu a dosti znan st snov prce
spov ve -vytven takovch novch kryt, paklie kryt ji existujc nemohou proniknout
do snu pro odpor cenzury. Zhuovac sil snov prce pomh znzorovat vztah
podobnosti.
Podobnost, shodu, spoleenstv znzoruje sen obyejn slouenm v jednotu, kter bud ji
existuje ve snovm materilu, nebo je nov vytvena. Prvn ppad oznaujeme jako
ztotonn, druh jako smen. Ztotonn se uv tam, kde jde o osoby; smenho tvaru
tam, kde materilem slouen jsou pedmty - smen tvary vak vytvej i osoby. S msty
zachz sen asto jako s osobami.
Ztotonn spov v tom, e jen jedna z osob, kter jsou spojeny spolenou vlastnost, je
znzornna ve snovm obsahu, kdeto druh nebo ostatn osoby jsou, jak se zd, pro sen
potlaeny. Ale tato kryc osoba vstupuje ve snu do vech vztah a situac, kter se odvozuj od
n nebo od osob, je kryje. Pi smen, kter se vztahuje na osoby, jsou ji ve snovm obrazu
rysy, je maj jednotliv osoby, ale je nejsou jim vem spolen, take spojenm tchto rys
je vytvoena nov jednota, smen osoba. Smen samo me vzniknout rznmi cestami.
Bud osoba snu m jmno jedn z osob, na n se vztahuje - potom vme zpsobem, kter je
zcela obdobn s bdlm vdnm, e je mnna ta i ona osoba -, zatmco vizuln rysy pat
druh osob; nebo snov obraz je sm sloen z vizulnch rys, kter ve skutenosti nle
obma osobm. Msto vizulnmi rysy me bt podl druh osoby zastoupen tak posunky,
je j pitme, slovy, kter j dvme promlouvat, nebo situac, do n ji zanme. Pi tomto
poslednm zpsobu vyznaen se str pkr rozdl mezi ztotonnm a tvorbou smen
osoby. Me se vak tak stt, e se tvorba takov smen osoby nezda. Pak je scna snu
pitna jedn osob a druh, zpravidla dleitj osoba vystupuje vedle n jako osoba sice
ptomn, ale jinak neastn. Snc napklad vypravuje: Moje matka pi tom byla tak
(Stekel). Takov prvek snovho obsahu lze pak srovnat s determinativem v hieroglyfech,
urenm nikoli k vysloven, ale k vysvtlen druhho znaku.
Spolen vlastnost, kter ospravedluje slouen obou osob, tj. je podntem k nmu, me bt
ve snu znzornna nebo v nm chybt. Ztotonn i tvorba smen osoby zpravidla slou
prv tomu, aby si sen uetil znzornn tto spolen vlastnosti. Msto abych opakoval: A je
mm neptelem, B vak tak, vytvm ve snu osobu smenou z A a B, nebo si osobu A
pedstavuji v innosti, kter je charakteristick pro B.
196
Takto zskan osoba snu se mi ve snu zjevuje v njakm novm spojen a z okolnosti, e
znamen jak A tak B, erpm oprvnn, abych na pslun msto ve vkladu snu dosadil to,
co je obma spolen, tj. jejich neptelsk pomr ke mn. Takovm zpsobem asto dociluji
pro snov obsah mimodnho zhutn; mohu si uetit pm znzornn velmi sloitch
pomr souvisejcch s jednou osobou, paklie jsem k tto osob nael druhou, kter m na
jednu st tchto vztah stejn nrok. Snadno lze pochopit, e toto znzornn ztotonnm
tak me slouit k obchzen odporu cenzury, je stanov velmi krut podmnky pro snovou
prci. Dejme tomu, e cenzuru pohoruj prv ony pedstavy, kter jsou v materilu spjaty s
prvou osobou; nue, najdu druhou osobu, je m rovn vztahy k pohorujcmu materilu,
ale jenom k jedn jeho sti. Stynost v bod, kter nen ppustn pro cenzuru, mi dv prvo
vytvoit smenou osobu, je je na ob strany charakterizovna lhostejnmi rysy. Tato
smen nebo indentifikan osoba je ppustn pro cenzuru, a proto zpsobil k pijet do
snovho obsahu; pouitm snovho zhutn jsem tedy vyhovl poadavkm snov cenzury.
Kde je ve snu znzornna tak njak spolen vlastnost obou osob, je to obyejn pokyn,
abych hledal jinou zahalenou spolenou vlastnost, jej znzornn znemonila cenzura.
Vzhledem k spolen vlastnosti nastal jaksi pesun ve prospch znzornitelnosti. Z toho, e
je smen osoba ve snu pedvdna s lhostejnou spolenou vlastnost, mm ve snovch
mylenkch uhodnout jinou spolenou vlastnost, kter naprosto nen lhostejn.
Ztotonn nebo tvorba smen osoby slou tedy ve snu rznm elm, za prv znzornn
spolen vlastnosti obou osob, za druh znzornn pesunutho spoleenstv, za tet vak
tak k tomu, aby bylo vyjdeno spoleenstv, kter si jenom pejeme. Jeliko pn
spoleenstv mezi dvma osobami se asto kryje s jejich zmnou, vyjaduje se i tento vztah
ve snu ztotonnm. Ve snu o Irmin injekci si peji zamnit tuto pacientku s jinou, peji si
tedy, aby tato druh byla mou pacientkou, jakou je prv; sen pihl k tomuto pn tm, e
mn ukazuje osobu, je se jmenuje Irma, ale je prohlena v situaci, kterou jsem vidl jen u
druh. Ve snu o strci je tato zmna stednm bodem snu; ztotouji se s ministrem tm, e
se svm kolegou nenakldm lpe a neposuzuji ho pznivji ne ministr.
Zkuenost, z n jsem nenael ani jedinou vjimku, prav, e kad sen jedn o vlastn osob.
Sny jsou naprosto egoistick.19' Kde se ve snu nevyskytuje moje j, ale jen jedna ciz osoba,
mohu klidn pedpokldat, e moje j je ztotonnm skryto za onou osobou. Mohu sv j
doplnit. ^Jindy, kdy moje j vystupuje ve snu, pouuje mne situace, v n se objevuje, e se za
tmto j ztotonnm skrv jin osoba. Sen mi pak
197
pipomn, abych pi vkladu snu penesl na sebe nco, co lp na tto osob, onu zahalenou
spolenou vlastnost. Jsou tak sny, v nich se moje j vyskytuje vedle jinch osob, kter se
rozeenm identifikace odhal rovn jako moje j. Tehdy mm pomoc tchto identifikac
spojit se svm j jist pedstavy, proti jejich pojet do snu se postavila cenzura. Mohu tedy
sv j znzornit ve snu nkolikrt, jednou pmo, podruh prostednictvm ztotonn s jinmi
osobami. Nkolika takovmi identifikacemi mohu zhustit velmi hojn mylenkov
materil.201 e se vlastn j vyskytuje ve snu nkolikrt nebo v rznch podobch, nen
vlastn podivnj ne okolnost, e tot j je v jedn vdom mylence obsaeno nkolikrt a
na rznch mstech nebo v rznch vztazch. Nap. ve vt: Pomyslm-li (j) na to, jak
zdravm dttem jsem (j) byl.
Jet snze ne u osob lze rozeit identifikaci u mst oznaench vlastnmi jmny, protoe
zde odpad ruen nam j, kter je ve snu pemocn. V jednom mm snu o m (str.120) se
msto, do nho jsem zanesen, nazv m; divm se vak mnostv nmeckch plakt na
nro. Toto je splnn pn, k nmu mne ihned napad Praha; pn samo patrn pochz z
dnes pekonanho nmecko-nacionlnho obdob mho mld. V dob, kdy jsem ml tento
sen, jsme se, mj ptel a j, chystali, e se sejdeme v Praze; ztotonn ma a Prahy se tedy
vysvtluje spoleenstvm, kter si peji; radji bych se se svm ptelem seel v m ne v
Praze, chtl bych pro toto setkn zamnit Prahu mem.
Monost vytvet smen tvary je hlavnm z rys, kter snm tak asto propuj
fantastick rz, protoe touto cestou vstupuj do snovho obsahu prvky, je nikdy nemohly
bt pedmtem vnmn. Psychick pochod pi vytven smench tvar ve snu je patrn
t, jako kdy si za bdn pedstavujeme nebo napodobujeme kentaura i draka. Rozdl tkv
jen v tom, e urujcm pi fantastick tvorb za bdn je pmo zamlen dojem novotvaru,
kdeto smen tvar je determinovn momentem, kter je mimo okruh jeho utven,
spolenou vlastnost ve snovch mylenkch. Smen tvar ve snu me bt proveden velmi
rozmanitm zpsobem. Pi naprosto neumleckm proveden jsou znzorovny jen
vlastnosti jedn vci a toto znzornn je provzeno vdnm, e se tk i jinho objektu.
Pelivj technika spojuje rysy jednoho i druhho objektu v nov obraz a pitom obratn
pouv teba skutench podobnost mezi obma objekty. Novotvar me dopadnout zcela
nesmysln nebo se jevit fantasticky zdailm, podle materilu a vtipu uitch pi sestavovn.
Jsou-li objekty, kter maj bt zhutny v jednotu, pli odlehl, spoko-juje se snov prce
mnohdy tm, e vytv smeninu se zetelnjm jdrem, k nmu jsou pipojena uren
mn jasn. Spojen v jeden obraz se tu jaksi nepodailo; ob znzornn se navzjem
pikrvaj a vytvej
198
jaksi zvodn vizulnch obraz. Kdybychom si znzornili tvorbu pojmu z individulnch
vjemovch obraz, dospli bychom k podobnm znzornnm v kresb.
Sny jsou ovem pln takovch smench tvar; nkter pklady jsem ji sdlil ve snech
dosud analyzovanch; nyn pipojm dal. Ve snu na str. 193, kter popisuje pacientinu
ivotn drhu kvtinou nebo kvtinovou alegori, nese snov j v ruce kvetouc ratolest, je,
jak jsme se dovdli, znamen zrove nevinnost i pohlavn hnost. Ratolest krom toho
zpsobem, jakm jsou umstny kvty, pipomn teov kvty; kvty samotn, vzaty
jednotliv, jsou kamliemi, a celek psob jet dojmem exotick rostliny. Spolen vlastnost
prvk tto smeniny vyplyne ze snovch mylenek. Kvetouc ratolest je sloena z narek na
dary, jimi byla nebo mla bt nae pacientka pohnuta k povolnosti. Tak dostala v dtstv
ten, v pozdjch letech trs kamli; exotick rys je narkou na prodovdce, kter mnoho
cestoval a uchzel se o jej pze kresbou kvtin. Jin pacientka si ve snu vytv nco mezi
kabinami v moskch lznch, venkovskmi zchodky a podkrovnmi komrkami naich
mstskch obytnch dom. Prvn dva prvky spojuje vztah k lidsk nahot a ob-naenosti; ze
slouen s tetm prvkem lze usoudit, e tak podkrovn komrka byla (v jejm dtstv)
jevitm obnaen. Jeden snc mu si vytv tvar smen ze dvou mst, ve kterch se
provd "kra",21' z m ordinace a z veejn mstnosti, v n se seznmil se svou enou.
Dvce, kter star bratr slbil, e ji pohost kavirem, se zd, e nohy tohoto bratra jsou posety
kavirovmi perlikami. Prvky ,jikaza" v mravnm smyslu a vzpomnka na vyrku v
dtstv, kter zpsobila, e byly ob nohy posety ervenmi nikoli ernmi tekami, se zde
slouily s kavirovmi perlikami v nov pojem toho, "co dostala od svho bratra". S stmi
lidskho tla nakld tento sen jako s jinmi pedmty. Tot bv i v ostatnch snech. V
jednom snu, sdlenm Ferenczim, se vyskytl smen tvar, kter byl sestaven z osoby
kterhosi lkae a z kon a krom toho ml non koili. Spolen vlastnost tchto t soust
vyplynula z analzy, kdy bylo pedtm poznno, e non koile je narkou na otce snc
pacientky v jedn scn z dtstv. Ve vech tech ppadech lo o objekty jej sexuln
zvdavosti. Kdy byla jet dt, vzala ji jej vychovatelka nkolikrt do vojenskho
hebince, kde mla pleitost vydatn ukojit svou - tehdy jet netlumenou - zvdavost.
Ve jsem tvrdil, e sen nem prostedky, aby mohl vyjdit vztah rozporu, protikladu, "ne".
Nyn chci tomuto tvrzen poprv odporovat. st pklad, je lze shrnout jako protiklad, je
znzorovna, jak jsme vidli, prostm ztotonnm, a to tehdy, kdy je mono s tmto
protikladem spojit zmnu, nahrazen. Takovch pklad jsme uvedli mnoho. Jin st
protiklad ve snovch mylenkch, kter spad piblin do kategorie " obr-
199
cen, naopak", je ve snu znzorovna tmto podivuhodnm, skoro bychom ekli vtipnm
zpsobem. Toto "obrcen" se nedostv do snovho obsahu samo, ale jeho ptomnost v
materilu se projevuje tm, e st ji utvoenho snovho obsahu, kter je z jinch pin
nasnad, je - takka dodaten - obrcena. Tento pochod se d snze osvtlit pkladem ne
poznat. V krsnm snu o nahoru a dol (str. 176) je stoupn znzornno ve snu opan ne ve
vzoru obsaenm ve snovch mylenkch, toti v vodn scn Daudetovy Sapf; ve snu jde
snc zprvu tce, pozdji lehce, zatmco v on scn je stoupn zprvu lehk, pozdji stle
t. Tak "nahoe" a "dole" vzhledem k bratrovi je ve snu zobrazeno opan. To ukazuje ke
vztahu obrcen nebo protikladu, kter je mezi dvma stmi materilu ve snovch
mylenkch a kter jsme shledali v tom, e snc je ve sv fantazii v dtstv nesen kojnou,
obrcen k tomu, jak nese hrdina milenku v romn. Tak mj sen o Goethov toku na pana
M-a (viz ne) obsahuje takov "obrcen", je mus bt nejdve postaveno na nohy, ne
meme dospt k vkladu snu. Ve snu podnikl Goethe tok na mladho mue, pana M-a; ve
skutenosti, obsaen v mch snovch mylenkch, napadl neznm mlad autor
vznamnho mue, mho ptele. Ve snu potm od data Goethova mrt; ve skutenosti
vychzelo potn z data paralytikova narozen. Mylenka, kter je ve snovm materilu
rozhodujc, je odporem proti tomu, e se s Goethem nakld, jako by byl len. Naopak,
prav sen, nerozum-li knize, jsi slabomysln ty, ne autor. Navc ve vech tchto snech o
obrcen se zd bt obsaen vztah k opovrlivmu ren ("ukzat nkomu zda" - nap.
obrcen k bratrovi ve snu o Sapf). Dle je pozoruhodn, jak asto se vyskytuje obrcen
prv ve snech, kter nm vnukla potlaen homosexuln hnut.
Obrcen, promna v opak je ostatn jednm z tch znzorovacch prostedk snov prce,
kter jsou nejoblbenj a kterch lze pout nejrozmanitji. Pedevm slou k tomu, aby se
splnn pn uplatnilo proti jistmu prvku snovch mylenek. "K by to bylo dopadlo
obrcen!" je mnohdy nejvhodnjm vyjdenm reakce j na trapnou st njak vzpomnky.
Zcela zvltn ceny nabv vak obrcen ve slubch cenzury tm, e dovede to, co m bt
znzornno, zkreslit takovou mrou, jak tm ochromuje pochopen snu. Proto se, kdykoli
sen tvrdojn zastr svj smysl, pokusme obrtit jist sti jeho zjevnho obsahu, a pak se
nezdka vechno hned objasn.
Vedle obsahovho obrcen nesmme pehlet asov. ast technika snovho zkreslen
spov v tom, e vsledek njak phody nebo zvr mylenkovho pochodu jsou
znzorovny na potku snu a pedpoklady zvru nebo piny udlosti jsou dodaten
uvdny na konci snu. Kdo nepomyslel na tento technick prostedek snovho zkreslen, nev
si pak rady s vkladem sn.22>
200
V nkterch ppadech se dokonce smysl snu uke teprve tehdy, kdy se snovm obsahem
provedeme nkoliker obrcen v rznch vztazch. Tak se nap. ve snu mladho mue
trpcho nutkavou neurzou vzpomnka na dtsk pn smrti, smujcho proti obvanmu
otci, skrv za tmito slovy: Otec ho hubuje, protoe piel tak pozd dom. Souvislost
psycho-analytick lby a npady sncho vak dokazuj, e zde mus pedevm stt: Hnv
se na otce a potom, e mu otec piel kadm zpsobem pli asn (tj. pli brzy) dom.
Bylo by mu milej, kdyby otec vbec nepiel dom, a to se rovn pn, aby otec zemel (viz
str. 153). Snc pacient se toti, kdy byl mal chlapec, dopustil za del otcovy neptomnosti
sexulnho toku proti jin osob a byl potrestn vhrkou: Pokej, a se otec vrt!
Chceme-li dle sledovat vztahy mezi snovm obsahem a snovmi mylenkami, vyjdme
nejlpe pmo ze snu a polome si otzku, co vzhledem k snovm mylenkm znamenaj jist
formln vlastnosti snovho znzornn. K tmto formlnm vlastnostem, kter nm mus bt
ve snu npadn, pat pedevm rozdly ve smyslov intenzit jednotlivch snovch tvar a
ve zetelnosti jednotlivch st snu nebo celch sn, srovnme-li je mezi sebou. Rozdly v
intenzit jednotlivch tvar snu tvo celou stupnici, od pronikav vraznosti, kterou bychom
rdi -tebae bez zruky - kladli nad skutenost, a k trapn splvavosti, kterou oznaujeme
za charakteristickou pro sen, protoe se vlastn ned zcela srovnat s dnm stupnm
nejasnosti, jak pleitostn postihujeme na pedmtech skutenosti. Krom toho oznaujeme
obyejn dojem, kter jsme nabyli z nezetelnho snovho objektu, za "zbn", zatmco si o
zetelnjch snovch obrazech myslme, e bylo mon vnmat je del dobu. Nyn se ptme,
jak podmnky ve snovm materilu vyvolvaj tyto rozdly v ivosti jednotlivch st
snovho obsahu.
Pedevm zde musme vystoupit proti jistm oekvnm, je se tm nevyhnuteln dostav.
Jeliko k materilu snu mohou patit i skuten sen-sace za spnku, bude ten patrn
pedpokldat, e tyto sensace i z nich odvozen prvky ve snovm obsahu vynikaj zvltn
intenzitou, anebo obrcen, e se to, co je ve snu zvl iv, d pevst na takov reln
sensace za spnku. Moje zkuenost vak toto oekvn nikdy nepotvrdila. Nen pravda, e by
prvky snu, kter jsou odnoemi skutench dojm za spnku (nervovch podrdn),
pedily ivost druh prvky, pramenc ve vzpomnkch. Moment reality nem vznam pro
uren intenzity snovch obraz.
Dle by se mohlo vyslovit oekvn, e smyslov intenzita (ivost) jednotlivch snovch
obraz souvis s psychickou intenzitou pslunch prvk vzovch mylenkch. V tch se
intenzita kryje s psychickou hodnotou; nejintenzivnj prvky jsou nejvznamnj, jsou
stedem snovch
201
mylenek. Vme sice, e cenzura vtinou zamezuje pijet prv tchto prvk do snovho
obsahu; nicmn je mon, e jejich nejbli odnoe, kter je zastupuj ve snu, dosahuj
vyho stupn intenzity, ani jsou proto stedem snovho znzornn. Ale i toto oekvn
zni vaha srovnvajc sen se snovm materilem. Intenzita prvk snu nem nic spolenho
s intenzitou prvk snovho materilu; mezi snovm materilem a snem se skuten
"pehodnocuj vechny hodnoty". Prv ve snovm prvku, zbn nartnutm a silnjmi
obrazy zakrytm, mnohdy objevujeme samojedinou pmou odno toho, co nadmrn
dominovalo ve snovch mylenkch.
Ukazuje se, e intenzita prvk snu je determinovna jinak, a to dvma momenty na sob
nezvislmi. Nejprve je dosti zejm, e zvl intenzivn jsou znzornny prvky, jimi se
vyjaduje splnn pn. Potom ns pouuje analza, e z nejivjch prvk snu vychz tak
vtina mylenkovch pochod, e nejivj prvky jsou zrove prvky nejlpe
determinovan. Nepozmujeme smysl, vyslovme-li prv uvedenou, empiricky zskanou
vtu tmto zpsobem: Nejvt intenzitu jev takov prvky snu, k jejich tvorb bylo
spotebovno nejvce zhuovac prce. Smme oekvat, e by se tato podmnka a podmnka
tkajc se splnn pn daly vyjdit tak jedinou formul.
Problm, o nm jsem nyn pojednal, piny vt i men intenzity nebo zetelnosti
jednotlivch snovch prvk, bych chtl uchrnit ped zmnou s jinm problmem, kter se
tk rzn jasnosti celch sn nebo celch snovch odstavc. Tam je opakem jasnosti
splvavost, zde za-motanost. Je ovem zejm, e se v obou stupnicch stoupajc a klesajc
kvality navzjem provzej pi vskytu. st snu, je se nm zd jasnou, vtinou obsahuje
prvky intenzivn; nejasn sen proti tomu bv sloen z prvk mlo intenzivnch. Avak
problm vyvrajc ze stupnice od zdnliv jasnho a k nezeteln zamotanmu je mnohem
sloitj ne problm kolsn ivosti u snovch prvk; o prvnm problmu zde dokonce jet
ani nememe pojednat z dvod, je uvedu pozdji. V jednotlivch ppadech ne bez
pekvapen pozorujeme, e dojem jasnosti nebo zetelnosti. kterm na ns psob njak sen,
vbec nic neznamen pro skladbu snu, ale pochz ze snovho materilu jako jedna jeho
soust. Pamatuji se nap. na sen, jeho skladba se mi po procitnut zdla obzvlt dobr, bez
mezer a jasn, take jsem si jet v ospalosti umnil, e pipustm novou kategorii sn, je
nepodlehly mechanismu zhutn a pesunu, ale daj se oznait za "fantazie za spnku". Pi
blim zkoumn se vak ukzalo, e tento zdka se vyskytujc sen ml stejn trhliny a
mezery ve sv skladb jako kad jin; proto jsem zase upustil od kategorie snovch
fantazi.23' Redukovanm obsahem snu bylo, e jsem svmu pteli pednel tkou a dlouho
hledanou teorii bisexuality a nsledkem moci
202
snu splovat pn se nm tato teorie (kter ostatn nebyla ve snu sdlena) zdla jasn a bez
mezer. Tedy to, co jsem ml za soud o hotovm snu, bylo st, a to podstatnou st snovho
obsahu. Snov prce tu jaksi pesahovala a do prvho bdlho mylen a dodala mn v
podob soudu o snu onu st snovho materilu, jej pesn znzornn ve snu se j
nepodailo. Dokonal protjek k tomu jsem kdysi zail u jedn pacientky, kter zprvu vbec
nechtla vyprvt sen patc do analzy, protoe je tak nejasn a zamotan, a konen,
neustle protestujc proti spolehlivosti svho len, uvedla, e se ve snu vyskytlo nkolik
osob, jej mu a jej otec, a e vlastn nevdla, zda jej mu je jejm otcem, nebo kdo vlastn
je jejm otcem i podobn. Ze souvislosti tohoto snu s jejmi npady v hodin vylo zcela
nepochybn najevo, e b o dosti vedn pbh sluebn, kter se musela piznat, e ek
dt a nyn mus poslouchat pochybnosti, "kdo vlastn je otcem (dtte)".24' Nejasnost, kterou
ukazoval sen, byla tedy tak zde st materilu, vyvolvajcho sen. st tohoto obsahu byla
znzornna ve tvaru snu. Tvaru snu nebo snn se kupodivu asto uv k znzornn
zastenho obsahu.
Glosy ke snu, zdnliv zcela nevinn poznmky o nm, slou mnohdy k tomu, aby
nejrafinovanjm zpsobem zakrvaly st toho, co se nm zdlo, zatmco ji vlastn
prozrazuj. Tak je tomu nap., kdy jeden vyprav snu k: Zde je sen rozmazan, a z
analzy vyplyne infantiln vzpomnka na tajn naslouchn osob, kter se oiuje po
vyklen. Nebo v jinm ppad, kter si zasluhuje podrobn sdlen: Mlad mu m velmi
zeteln sen, jen mu pipomn fantazie z jeho chlapeckch let, kter zstaly vdom: Trv
veer v letnm hotelu, splete si slo pokoje a pichz do mstnosti, v n se ped spanm
odstrojuje star dma a jej dv dcery. Potom pokrauje: Pak je ve snu nkolik mezer, nco tu
chyb, a nakonec byl ve snu mu, kter m chtl vyhodit a se kterm jsem musel zpasit.
Marn se sna vybavit si obsah a zmr on chlapeck fantazie, na kterou sen zejm nar.
Ale poslze si vmme, e hledan obsah je ji dn sdlenm o nejasnm mst ve snu.
Mezery jsou genitln otvory onch odstrojujcch se en: "nco tu chyb" popisuje hlavn
znak enskch genitli. V onch mladistvch letech hoel zvdavost spatit ensk genitlie a
byl jet naklonn dret se dtsk sexuln teorie, kter en pit musk d.
Do zcela podobnho tvaru se zahalila obdobn vzpomnka jinho mue. Zdlo se mu: Jdu se
si. K-ovou do lidov zahradn restaurace. . ., potom pichz temn msto, peruen. . ., pak
jsem v salon njakho bordelu, kde vidm dv nebo ti eny, jednu v koili a kalhotkch.
R o z b o r: SI. K-ov je dcerou jeho dvjho fa, jak sm uznv, nhradou sestry. Jen
zdka ml pleitost s n mluvit, ale kdysi se mezi nimi udTrozhovor, v nm, jak k,
"jsme se jaksi poznali ve sv po-
203
hlavnosti, jako bychom si ekli: J jsem mu a ty jsi ena." V uveden restauraci byl jen
jednou ve spolenosti sestry svho vagra, dvky, kter mu byla pln lhostejn. Podruh
doprovzel ke vchodu do tto restaurace spolenost t dam. Byly to jeho sestra, jeho vagrov
a ji uveden sestra jeho vagra, kter jsou mu vechny krajn lhostejn, ale vechny ti pat
do sestersk ady. Bordel navtvil jen zdka, snad dvakrt nebo tikrt v ivot.
Vklad se opral o temn msto, peruen ve snu a tvrdil, e snc kdysi z chlapeck
zvdavosti, nkolikrt, i kdy jen zdka, prohlel genitlie sv o nkolik let mlad sestry. O
nkolik dn pozdji se dostavila vdom vzpomnka na proheen naznaen snem.
Vechny sny z te noci pat svm obsahem k tmu celku; jejich rozdlen na nkolik st,
jejich seskupen a poet, vechno to m smysl a sm se chpat jako st sdlen z latentnch
snovch mylenek. Pi vkladu sn, kter se skldaj z nkolika hlavnch st, nebo vbec
sn, je pat do te noci, nesmme zapomenout ani na monost, e tyto rzn a po sob
nsledujc sny znamenaj tot, e vyjaduj t hnut rznm materilem. Sen, kter z tchto
souznanch sn asov pedchz, bv zkreslenj, ostchav, nsledujc sen bv drzej
a jasnj.
Ji biblick sen faranv o klasech a krvch, kter mu vyloil Josef, byl tohoto druhu. U
Flavia Josefa (Judische Altertiimer, kniha II., kap. 5. a 6.) je sdlen obrnji ne v bibli. Kdy
krl vyprvl prvn sen, pravil: "Po tomto prvnm snovm zjeven jsem znepokojen procitl a
pemlel jsem, co to asi znamen, ale pozvolna jsem zase usnul a ml jsem jet mnohem
podivnj sen, kter mne uvedl do jet vt bzn a zmate-nosti." Kdy Josef vyslechl
vyprvn snu, ekl: "Tvj sen, krli, se sice zd dvojit, ale oboj zjeven m jen jeden
vznam."
Jung, kter ve spise "Beitrag zur Psychologie des Geriichtes" vypravuje, jak ptelkyn bez
vkladu rozumly skryt erotickmu snu kte-rsi kyn a sdlovaly ho pozmnn dle,
podotk k jednomu z tchto vyprvn snu, e zvren mylenka dlouh ady snovch
obraz obsahuje pesn tot, co se sen pokouel znzornit ji v prvm obraze tto ady.
Cenzura odsunuje tento komplex, pokud je to jen mon, stle se obnovujcm symbolickm
zakrvnm, pesouvnm, obracenm v nco nevinnho atd. (Zentralbl. fur Psychoan. I, 1910,
str. 87). Scherner dobe zn tuto zvltnost snovho znzornn a popisuje ji ve spojitosti s
naukou o orgnovch podntech jako zvltn zkon. (Str. 166.) "Konen se vak obrazivost
ve vech symbolickch tvarech snu, vychzejcch z uritho nervovho podrdn, d
obecn platnm zkonem, e na potku srtu maluje jen nejvzdlenj a nejvolnj nznaky
drdcho objektu, ale na konci, kdy se malsk vlev vyerpal, ukazuje podnt samotn,
ppadn pslun orgn nebo jeho funkci nezasten a tm se sen, kdy pmo vyznail svj
organick podnt, konv------."
204
Krsn potvrzen tohoto Schernerova zkona podal Otto Rank ve spise: Ein Traum, der sich
selbst deutet. Zde sdlen sen dvky se tak skldal ze dvou asov oddlench sn jedn
noci, z nich druh byl zakonen po-luc. Tento polun sen mohl bt zcela podrobn vyloen
pi dalekoshlm zeknut se pspvk snc dvky. Hojnost vztah mezi obma snovmi
obsahy umonila poznat, e prvn sen ostchavm znzornnm vyjadoval tot jako druh,
take polun sen pomohl pln objasnit sen prvn. Rank, vychzeje z tohoto pkladu, prvem
pojednv o vznamu polu-nch sn pro teorii snn vbec. Do takov situace, abychom
mohli jasnost i zamotanost snu pevst na jistotu nebo pochybnosti ve snovm materilu, se
vak podle m zkuenosti dostvme jen zdka. Pozdji odhalm dosud neuveden initel pi
tvorb snu, na jeho psoben podstatn zvis tato stupnice kvalit snu.
V nkterch snech, je po jistou dobu zachovvaj uritou situaci a scenrii, nastv
peruen, kter bv popisovno tmito slovy: "Potom se vak zd, jako by to bylo souasn
jin msto a jako by se tam dlo to i ono." Co takovm zpsobem peruuje hlavn jednn
snu, je ppadn po chvli zase pokrauje, je ve snovm materilu, jak se uke, vedlej vta,
tedy mylenka vsunut. Podmnnost ve snovch mylenkch se ve snu znzoruje
souasnost (jestlie - kdy).
Co znamen pocit zbrany pohybu, kter se ve snu tak asto vyskytuje a pibliuje se zkosti?
Chceme jt a nememe z msta, chceme nco vytvoit a neustle narme na pekky. Vlak
se pipravuje k odjezdu a my ho nememe stihnout; zdvhme ruku, abychom se pomstili za
urku, a ruka selhv, atd. S touto sensac ve snu jsme se setkali ji u sn ex-hibinch, ale
jet jsme se vn nepokusili o jej vklad. Je pohodln, ale nepostaujc, odpovme-li, e za
spnku trv motorick ochromen, kter se projevuje uvedenm pocitem. Ptme se: Propak
nesnme neustle o takovch pekaench pohybech? a oekvme, e tento pocit, kter se d
za spnku vzbudit kdykoli, slou njakm elm znzornn a je vyvolvn jen a jen
potebou po tomto znzornn, je je dna ve snovm materilu.
Pocit nemonosti cokoli vykonat se ve snu nevyskytuje vdy jako sen-sace, ale tak prost
jako st snovho obsahu. Takov ppad povauji za zvl zpsobil k objasnn vznamu
tohoto snovho nstroje. Sdlm zkrcen sen, v nm jsem obviovn z nepoctivosti. Msto,
kde se odehrv sen, je sms ze soukromho lebnho stavu a nkolika jinch mstnost.
Objev se sluha a vol m k vyetovn. Ve snu vm, e se nco poheuje a e se vyetovn
provd na zklad podezen, e jsem si j pivlastnil to, co se ztratilo. Analza ukazuje, e
vyetovn je nutno chpat dvojznan a e je do nho tak pojato vyetovn lkask. Je-
si vdom sv neviny a konsilirn funkce v tomto dom, jdu
205
klidn se sluhou. U jednch dve ns pijme jin sluha a ekne, ukazuje na mne: Toho jste
pivedl, vdy je to slun lovk. Pak jdu bez sluhy do velikho slu, v nm stoj stroje,
kter mi pipomnaj inferno s jeho pekelnmi trestnmi koly. U jednoho apartu vidm
zapraenho kolegu, kter by ml dost dvod starat se o m; on vak o m nedb. Pak kdosi
ekne, e ted mohu jt. Tu nenachzm svj klobouk a nejsem s to odejt.
Zejm je splnnm pn v tomto snu, abych byl uznn za poctivho mue a sml odejt; ve
snovch mylenkch mus bt tedy obsaen njak materil, kter obsahuje proti tomu odpor.
e smm odejt, je znakem mho osvobozen; pin-li tedy sen ke konci udlost, kter mne
zadruje v chzi, je nasnad z toho usuzovat, e se tmto rysem uplatuje potlaen materil
odporu. e nenachzm klobouk, tedy znamen: Ty pece nejsi poctiv lovk. e nemohu
odejt, je projevem odporu, tedy jakmsi "ne", a mli bychom tedy opravit dvj tvrzen, e
sen nedovede vyjadovat ne.25>
V jinch snech, kter obsahuj nedoclen pohybu nejen jako situaci, ale jako pocit, je t
odpor silnji vyjden pocitem zbrany pohybu, jako vle, proti n se stav vle protichdn.
Pocit zbrany pohybu znzoruje tedy konflikt vle. Pozdji uslyme, e prv ochromen
hybnosti za spnku pat k zkladnm podmnkm psychickho dje za snn. Na motorick
drhy penesen popud nen pak nim jinm ne vl, a protoe jsme si jisti, e ve spnku
poctme tento popud jako pekaen, je cel tento dj tak mimodn zpsobil k
znzorovn chtn a onoho " ne ", kter se proti nmu stav. Po mm vysvtlen zkosti lze
tak snadno pochopit, e pocit zbrany vle je tak blzk zkosti a tak asto se s n spojuje ve
snu. zkost je libidznm popudem, kter vychz z nevdom a jeho projevu brn
pedvdom.26) Je-li tedy ve snu pocit zbrany spojen s zkost, mus jt o chtn, kter bylo
kdysi schopno rozvjet libido, mus jt o sexuln hnut.
Co znamen vysloven soudu: "Vdy je to jen sen", je se mnohdy vyskytuje za snu, a kter
psychick sle jej mme pitat, rozvedu na jinm mst (viz ne). Zde pedjmm, e m
slouit k znehodnocen toho, co se nm zdlo. Blzk a zajmav problm, co se vyjaduje
tm, kdy je jist obsah ve snu sm oznaovn za "snn", tuto zhadu "snu ve snu" rozeil v
podobnm smyslu W. Stekel tm, e rozebral nkolik pesvdujcch pklad. "Snn" snu
m bt opt znehodnoceno, zbaveno sv relnosti; to, co se nm zd po procitnut ze "snu ve
snu", m bt podle snovho pn dosazeno na msto popen reality. Smme tedy
pedpokldat, e snn obsahuje znzornn skutenosti, skutenou vzpomnku, kdeto
pokraujc sen naopak znzornn jen toho, co si snc peje. Pojet jistho obsahu do "snu ve
snu" lze tedy postavit na roven pn, aby se to, co bylo takto oznaeno za sen, nikdy nebylo
pihodilo. Jinmi slovy: Je-li jist
206
udlost snovou prac dosazena do snu, zna to nejrozhodnj potvrzen skutenosti tto
phody, nejsilnj pitakn. Snov prce pouv snn samho jako zpsobu odmtn a tm
potvrzuje poznatek, e sen spluje pn.
D. Zetel k znzornitelnosti
Dosud jsme se zabvali etenm o tom, jak sen znzoruje vztahy mezi snovmi
mylenkami, ale pitom jsme se nkolikrt dotkli irho tmatu, jak je vbec pro ely tvorby
snu mnn snov materil. Nyn vme, e snov materil, z valn sti zbaven svch vztah,
podlh zhutn, zatmco si zrove pesouvn intenzity mezi jeho prvky vynucuje
psychick pehodnocen tohoto materilu. Pesunut, k nmu jsme pihldli, se ukzalo
nahrazenm jist pedstavy jinou, kter j byla asociac njak blzk, a bylo postaveno do
slueb zhutn tm, e takto msto dvou prvk byl do snu pojat jeden spolen sted. O jinm
zpsobu pesunut jsme se jet vbec nezmnili. Z analz se vak dovme, e takov zpsob
existuje a e se projevuje zmnou jazykovho vrazu pslun mylenky. V obou ppadech
b o pesunut podl jedn asocian ady, ale t pochod se odehrv v rznch
psychickch sfrch a vsledkem tohoto pesunut jednou je, e jeden prvek je nahrazen
druhm, zatmco v druhm ppad jeden prvek zamn sv slovn znn za jin. Tento druh
zpsob pesun, vyskytujcch se pi tvorb snu, nebud jen velik teoretick zjem, ale je i
zpsobil objasnit zdn fantastick absurdnosti, kterou se sen pikrv: Pesun se zpravidla
dje tm smrem, e bezbarv a abstraktn vraz snov mylenky se zamuje za obrazn a
konkrtn. Vhoda a tud mysl tto nhrady je nabledni. Co je obrazn, je pro sen
znzorniteln, d se vlenit do njak situace tam, kde by abstraktn vraz psobil snovmu
znzornn podobn obte, jako teba politick vodnk ilustrovanmu asopisu. Ale nejen
znzomitelnost, tak zjmy zhutn a cenzury mohou pi tto vmn zskat. Je-li snov
mylenka petvoena do ei obrazn (vyjdena abstraktn by byla nepouiteln), vzniknou
mezi tmto novm vrazem a ostatnm snovm materilem snze ne pedtm styn body a
totonosti, kter snov prce potebuje a kter tvo tam, kde nejsou, nebo konkrtn vrazy
maj v kadm jazyce nsledkem svho vvoje vce spojitost ne vrazy pojmov. Lze si
pedstavit, e se znan st meziprce pi tvorb snu, je se sna redukovat oddlen snov
mylenky na co nejstrunj a nejjednotnj vraz, provd vhodnm jazykovm
petvoenm jednotlivch mylenek. Jedna mylenka, jej vraz je teba stanoven jinmi
dvody, m vliv na rozdlen a vbr vrazovch monost druh mylenky, a to mon od
potku jako pi prci bsnka.
207
M-li vzniknout rmovan bse, je druh ver vzn na dv podmnky; mus vyjadovat
patin smysl a jeho vraz mus bt v souzvuku s prvnm verem. Nejlep bsn jsou asi ty,
v nich nepozorujeme mysl najt rm, ale kde si ob mylenky od potku vzjemnou
indukc zvolily jazykov vraz, kter po snadnm dodatenm zpracovn vyvolv souzvuk.
V nkterch ppadech slou zmna vraz jet krat cestou snovmu zhutn tm, e
vede k nalezen slovn skladby, kter svou dvojznanost umouje vyjdit vce ne jednu ze
snovch mylenek. Cel oblast slovnho vtipu slou takto snov prci. Nesmme se divit
loze, je pipad slovu pi tvorb snu. Slovo jakoto uzel vtho potu pedstav je takkajc
pedureno k mnohoznanosti; neurzy (nutkav pedstavy, fo-bie) uvaj stejn bezostyn
jako sen vhod, kter slovo poskytuje zhuovn a pestrojovn.27' Snadno lze ukzat, e
snov zkreslen tak zskv pi pesunut vrazu. Vdy svd k omylu, je-li dvojznan
slovo dosazeno na msto dvou jednoznanch, a nhrada vednho, stzlivho vyjadovacho
zpsobu obraznm zdruje nae chpn zvl proto, e sen nikdy nek, zda mme jeho
prvky brt doslovn nebo v penesenm smyslu, zda je mme na snov materil vztahovat
pmo nebo prostednictvm vsunutch ren. Zpravidla je pi vkladu kadho snovho prvku
sporn, zda jej mme:
a) chpat v kladnm nebo zpornm smyslu (vztah protikladu),
b) vykldat historicky (jako vzpomnku),
c) symbolicky nebo
d) zda jeho vyuit m vychzet z doslovnho znn.
Pes tuto mnohostrannost lze ci, e znzornn snov prce, jejm zmrem pece nen, aby
se j rozumlo, nedv pekladateli pekonvat vt svzele, ne dvali nap. sta pisatel
hieroglyf svm tenm. Pro snov znzornn, jeho pojtkem je jen dvojznanost vrazu,
jsem ji uvedl nkolik pklad ("sta se daj dobe otevt" ve snu o injekci; "nejsem s to"
odejt v poslednm snu na str. 206 atd.). Nyn sdlm sen, v jeho rozboru hraje vznamnou
lohu zobrazen abstraktn mylenky. Rozdl mezi takovm vkladem sn a vkladem
symbolickm lze jet pod pesn vymezit; pi symbolickm vkladu sn si kl k
symbolizaci libovoln vybr vyklada; v naich ppadech jazykovho pestrojen jsou tyto
kle veobecn znmy a dny ustlenm jazykovm cvikem. M-me-li sprvn npad pi
vhodn pleitosti, meme sny tohoto druhu zcela nebo zsti rozeit i nezvisle na dajch
toho, kdo ml sen.
Dma, s n jsem sptelen, m tento sen: Je v opee. Hraj Wagnera, pedstaven trvalo do
rna do ti tvrt na osm. V parketu a v pzem stoj stoly, u nich se j a pije. U jednoho stolu
sed se svou mladou pan bratranec snc eny, kter se prv vrtil ze svatebn cesty; vedle
nich jeden
208
lechtic. O nm se vypravuje, e si ho mlad pan pivedla ze svatebn cesty, docela veejn,
asi tak jako si lid pinej ze svatebn cesty klobouk. Uprosted parketu je vysok v, kter
m nahoe ploinu ohrazenou eleznou m- Tam vysoko nahoe je kapelnk s rysy Hanse
Richtera; neustle pobh za svou m, hrozn se pot a d z tohoto msta orchestr,
seskupen kolem zkladny ve. Ona sama sed v li s ptelkyn (kterou znm). Jej mlad
sestra j chce nahoru z parketu podat velk kus uhl s odvodnnm, e pece nevdla, e to
tak dlouho potrv a e ted urit alostn mrzne. (Jako by se le musely bhem dlouhho
pedstaven vytpt.)
Sen je jist dosti nesmysln, tebae je jinak vborn uveden na jednu situaci. V uprosted
parketu, z n kapelnk d orchestr, ale pedevm uhl, kter j sestra podv nahoru!
mysln jsem nedal analzu tohoto snu, nebo jsem trochu znal osobn vztahy snc dmy a
podailo se mi samostatn vyloit nkter sti snu. Vdl jsem, e mvala hlubok sympatie
k hudebnkovi, jeho kariru pedasn peruila duevn choroba. Proto jsem se odhodlal, e
pojmu v doslovn. Pak z toho vzelo, e mu, kter by ml podle jejho pn stt na mst
Hanse Richtera, pevyuje ostatn leny orchestru jako v (turmhoch). Tato v se d oznait
za smen tvar, vznikl apozic; svou spodn stavbou znzoruje velikost mue; me
nahoe, za nimi pobh jako vze nebo zve v kleci (narka na jmno netastnho
mue28)), ukazuj jeho pozdj dl. "V blzn" je piblin ono slovo, v nm by se
mohly ob mylenky setkat.
Kdy jsem takto odhalil znzorovac zpsob snu, mohl jsem se pokusit stejnm klem
rozeit druhou zdnlivou absurdnost, tkajc se uhl, kter j podv sestra. "Uhl"
nepochybn znailo "tajnou lsku". ,< ..,,. ^;
dn r, dn u h 1 ; " .->. : .-..-j;.j..[,-. j, ; .-.-s:,
>'*><': , . . . neho tak mocn ; - : ; ;I.:; ! d;' ^.;y\,v'
jako tajn lska, ',-...<
o kter nikdo nev. : ' .
Ona sama a jej ptelkyn zstaly sedt {sitzen geblieben); mlad sestra, kter m jet
nadji, e se provd, j nahoru podv uhl, nebo pece nevdla, e to tak dlouho potrv. Co
tak dlouho potrv, nen ve snu eeno; kdyby lo o povdku, doplnili bychom: pedstaven; ve
snu smme tuto vtu brt samotnou. Prohlsme ji za dvojznanou a dodme: ne se vd.
Vklad "tajn lsky" je podporovn zmnkou o bratranci, kter sed s manelkou v parketu, a
veejnou lskou, kterou tto dm pibjila. Protiklady mezi tajnou a veejnou lskou, mezi
rem a chladnost mlad pan ovldaj sen. Zde i tam b ostatn
209
o nkoho, kdo stoj vysoko, a to je vraz spojujc lechtice a hudebnka, kter vzbuzoval
velik nadje.
Pedchzejcmi vvody jsme konen odkryli tet moment, jeho podl na pemn snovch
mylenek ve snov obsah nelze odhadovat nzko: Zetel k znzornitelnosti zvltnm
psychickm materilem, kter sen uv, tedy vtinou vizulnmi obrazy. Mezi rznmi
vedlejmi zapojenmi k podstatnm snovm mylenkm se dv pednost tomu, kter
pipout vizuln znzornn. Snov prce se nevyhb nmaze petavit nepoddajnou
mylenku zprvu nap. na jin jazykov tvar, by to byl tvar neobvyklej, jen kdy umouje
znzornn. Tm zakonuje psychologick nesnze stsnnho mylen. Toto petaven
mylenkovho obratu do jinho tvaru me zrove slouit zhutovac prci a vytvoit vztahy
k druh mylence, kter by jinak neexistovaly. A tato druh mylenka, aby vyla prv vstc,
mon pedtm zmnila svj pvodn vraz.
Herbert Silberer29) ukzal dobrou cestu, jak meme pmo pozorovat pevod mylenek na
obrazy, kter nastv pi tvorb snu, a jak tedy meme izolovan studovat tento moment
snov prce. Kdy si ve stavu navy a ospalosti uloil mylenkovou prci, asto se mu stalo,
e mu unikla mylenka a msto n se dostavil obraz, v nm poznal nhradu mylenky.
Silberer nazv, tuto nhradu ne zcela eln autosymbolickou. Podvm zde nkolik
pklad ze Silbererova spisu, k nmu se pro jist vlastnosti pozorovanch kaz vrtm na
jinm mst.
"Pklad s. 1. Myslm na to, e mm v myslu opravit v ktersi stati jedno kostrbat msto.
Symbol: Vidm, jak hoblkem uhlazuji kus deva.
Pklad s. 5. Snam se pipomenout si el jistch metafysickch studi, jimi se chci prv
zabvat. Tento el, myslm si, spov v tom, e se pi ptrn po zkladech existence
propracovvme k stle vym formm vdom ili vrstvm existence.
Symbol: Sahm dlouhm noem pod dort, jako bych si chtl vzt jeden kousek.
Vklad: Mj pohyb noem zna .propracovn', o kter b... Vysvtlen zkladu symbolu je
toto: Pi jdle mi obas pipad kol rozkrjet a podat dort. Tento kol vykonvm dlouhm,
ohebnm noem; vyaduje to jistou pelivost. Zvlt ist vyjmut odkrojench kousk je
spjato s jistmi obtemi; n musme opatrn vsunout pod ony kousky (pomal
,propracovn', abychom dospli k zkladm). Ale v obraze vz jet vce symboliky. Dortem
symbolu byl toti dobov dort, tedy dort, v nm n mus pi krjen pronikat rznmi
vrstvami (vrstvami vdom a mylen).
Pklad s. 9. Ztrcm v mylenkovm pochodu nit. Namhm se, abych ji nalezl znovu, ale
zjistm, e mi napojen pln vypadlo z mysli.
210
Symbol: Kus sazby, jej posledn dky vypadly."
Vzhledem k loze, kterou v duevnm ivot vzdlanc hraj slovn vtipy, citty, psn a
poekadla, dalo by se oekvat, e se pestrojen tohoto druhu velmi asto uv k znzornn
snovch mylenek. Co nap. znamenaj ve snu vozy, z nich je kad naplnn jinou
zeleninou? Je to protiklad pn vzhledem k "zel a ep"30), tedy pt pes devt a zna
proto nepodek. Divil jsem se, e mi tento sen byl vyprvn jen jednou.31) Jen u malho
potu ltek se vytvoila obecn platn snov symbolika, na zklad obecn znmch narek
a nahrazovn slov. Valn st tto symboliky je ostatn ve snu t jako v psychoneurzch,
povstech a lidovch zvycch.
Pihldneme-li ble, dokonce poznme, e snov prce tmto zpsobem nahrazovn nekon
vbec nic pvodnho. K doclen svch el, v tomto ppad znzornitelnosti pijateln pro
cenzuru, kr toti jen cestami, kter jsou v nevdomm mylen ji vyklestny, libuje si v
onch promnch vytsnnho materilu, je se ve vtipu a v narce stvaj vdommi a jsou
jimi naplnny vechny fantazie neurotik. Odtud meme porozumt Schernerovm
vkladm sn, jejich sprvn jdro jsem obhajoval na jinm mst. Zabvn se vlastnm
tlem ve fantazii naprosto nen specifick nebo charakteristick jenom pro sen. M analzy
neurotik mi ukzaly, e se pravideln vyskytuje v nevdomm mylen neurotik a e
pramen v sexuln zvdavosti, jejm pedmtem jsou pro dospvajcho jinocha nebo dvku
genitlie druhho, ale i vlastnho pohlav. Scherner a Volkelt vak docela ppadn zdrazuj,
e dm nen jedinm okruhem pedstav, jeho se uv k symbolizaci tlovosti - ani ve snu,
ani v nevdomch fantazich neurzy. Znm sice pacienty, kte si zachovali onu
architektonickou symboliku tla a genitli (vdy sexuln zjem daleko pesahuje oblast
vnjch genitli), pro n pile a sloupy znamenaj nohy (jako v Psni psn), jim kad
vrata pipomnaj tlesn otvory (dru), kad vodovod moov stroj atd. Ale stejn asto
bv krytem sexulnch obraz okruh pedstav ze ivota rostlin nebo z kuchyn32'; v prvm
ppad vykonal velikou pedbnou prci jazykov zvyk, tato sedlina fantazijnho srovnvn
z nejstarch dob ("vinice" pn, "sm", "zahrada" dvky v Psni psn). Ve zdnliv
nevinnch narkch na kuchysk kony je mono myslet a snt o nejoklivjch i
nejintimnjch podrobnostech pohlavnho ivota. Pznaky hysterie se vbec nedaj vysvtlit,
zapomeneme-li, e se sexuln symbolika me nejlpe skrvat za tm, co je vedn a
nenpadn. Nepochybn m sexuln smysl, nechtj-li neurotick dti vbec vidt syrov
maso, zvracej-li z vajec a nudl, je-li bze ped hadem, kter je u lovka pirozen,
extrmn stupovna u neurotika. Vude, kde neurza uv takovto zahalen, kr cestami,
jimi ve starch kulturnch dobch prolo cel lidstvo
211
a o jejich existenci jet dnes pod slabm zasutm svd jazykov zvyk, povra a mravy.
Vsunuji sem kvtinov sen pacientky, kter jsem ji ohlsil a v nm zvrazuji ve, co se m
vykldat sexuln. Tento krsn sen se po vkladu m snc pacientce ji vbec nelbil.
a) vodn sen: Jde do kuchyn k obma dvkm a vytk jim, e nejsou hotovy " s tou
trokou jdla ". Pitom vid v kuchyni velmi mnoho velkho kuchyskho ndob, obrcenho,
aby z nho vykapala voda, a nakupenho na sob. Pozdj dodatek: Ob dvky jdou pro vodu
a musej pitom vlzt do eky, kter sah a k domu nebo do dvora.33)
Hlavn sen34): Sestupuje z vysoka3S) pes podivuhodn zbradl nebo ploty, kter jsou
seskupeny ve velik kro a sloeny z malch tverc ple-tiva.}6) Vlastn nejsou zazeny na
stoupn; stle m starost, aby nala msto pro nohu, a raduje se, e jej aty nikde nezstaly
viset, e zstv pi chzi tak slun.31) Pitom m v ruce velikou vtev,38' vlastn jaksi
strom, kter je hust poset ervenmi kvtinami, rozvtven a rozloit?9'1 Pitom mysl na
teov kvty, ale vypadaj tak jako pln kamlie, kter vak nerostou na stromech. Pi
sestupovn m nejprve jednu, potom nhle dv, pozdji zase jednu.40) Kdy dospla dol,
jsou dolej kvty ji znan opadal. Potom vid podomka, kter devem, aby tak ekla - ee
pln stejn strom, tj. strhv z nho tlust chome vlas, kter na nm vis jako mech. Jin
dlnci odsekli takov vtve v zahrad a hodili je na ulici, kde se povaluj, take si je mnoho
lid bere. Ona se vak pt, zda je mono vzt si tak jednu (ob man sich auch einen nehmen
kann41)). V zahrad stoj mlad mu (kterho zn, cizinec), k nmu jde, a pt se ho, jak se
daj takov vtve pesadit do jej vlastn zahrady.42' On ji obejme, ona se zdrh a pt se ho,
copak ho napad, zda je ppustn, aby ji tak objmal. On k, to nen bezprv, to je
dovoleno.43' Potom projevuje ochotu, e s n pjde do druh zahrady, aby j ukzal
vsazovn, a k nco, emu ona dobe nerozum: Beztak mi chyb ti m e t r y - (pozdji k
pacientka: tveren metry) nebo ti shy pdy. Je to tak, jako by za svou ochotu nco od n
dal, jako by zamlel odkodnit se v jej zahrad nebo chtl podvst njak zkon, mt z
toho njak prospch, ani ona utrpla kodu. Zda j potom skuten nco ukazuje, nev.
Tento sen, uveden pro jeho symbolick prvky, lze nazvat "biografickm". Takov sny se
asto vyskytuj v psychoanalzch, ale zejm jen zdka mimo n.44)
Mm ovem nadbytek prv takovho materilu, ale jeho sdlen by ns zavedlo pli
hluboko do rozboru neurotickch pomr. Vechno mne vedlo k stejnmu zvru; e pi
snov prci vbec nemusme pedpokldat zvltn symbolizujc duevn innosti, ale, e sen
uv tchto symboli-zac, kter jsou v nevdomm mylen ji hotov, nebo pro svou
212
znzornitelnost a vtinou tak ppustnost ped cenzurou lpe vyhovuj poadavkm tvorby
snu.
E. Snov znzorovn symboly - Dal typick sny
Rozbor poslednho biografickho snu je dkazem, e jsem od potku poznval symboliku ve
snu. K plnmu zhodnocen jejho rozsahu a vznamu jsem vak dospl teprve poznenhlu,
rozmnoenm zkuenost a pod vlivem prac W. Stekela,451 o nich musm nco ci.
Tento autor, kter psychoanalze mon ukodil stejnou mrou, jakou j prospl, pednesl
velik mnostv neoekvanch peklad symbol, jim se zpotku nevilo, kter vak
pozdji byly z nejvt sti potvrzeny a musely bt pijaty. Stekelovu zsluhu nezmenuje
poznmka, e skeptick zdrenlivost ostatnch nebyla neoprvnn. Avak pklady, o n
opral sv vklady, nebyly mnohdy pesvdiv a navc uval metodu, kterou je teba
zavrhnout, protoe je vdecky nespolehliv. Stekel nachzel sv vklady intuic, schopnost
bezprostedn chpat symboly. Takov umn se vak ned obecn pedpokldat, jeho
vkonnost se vymyk jakkoli kritice a jeho vsledky nejsou proto dvryhodn. Je to, jako
bychom chtli zakldat diagnzu infeknch chorob na ichovch dojmech u loe nemocnho,
i kdy nepochybn byli klinikov, jejich ich, u vtiny lid zakrnl, ml vt vkonnost
ne u jinch lid, a kte byli skuten s to diagnostikovat bin tyfus podle ichu.
Pokraujc zkuenost psychoanalzy jsme nali pacienty, kte pekvapujcm zpsobem
projevuj takov bezprostedn pochopen snov symboliky. asto to byli lid trpc demenci
praecox, take se jistou dobu jevil sklon podezrat z tto choroby vechny snc lidi s takovm
pochopenm pro symboly. Ale to nen sprvn, b prost o osobn nadn nebo o zvltnost
bez patrnho patologickho vznamu.
Kdy jsme poznali, jak vydatn sen pouv symboliky k znzorovn sexulnho materilu,
musme si poloit otzku, zda se snad velk st tchto symbol nevyskytuje podobn jako
tsnopisn samoznaky s vznamem, urenm jednou pro vdy, a jsme v pokuen nartnout
nov sn podle ifrovac metody. K tomu je teba podotknout: Tato symbolika nen vlastn
jen snu, ale nevdommu pedstavovn, obzvlt lidovmu, a plnji ne ve snuje obsaena
ve folklru, v mtech, povstech, rench, v moudrosti prpovd a v kolujcch vtipech
jednotlivch nrod. Museli bychom tedy daleko pekroit kol vkladu sn, kdybychom
chtli uinit zadost vznamu symbol a projednat etn, z valn sti dosud ne-rozeen
problmy, kter souvisej s pojmem symbolu.46' Omezme se tu na vysloven toho, e
znzornn symbolem pat k znzornnm
213
nepmm, e ns vak rzn pznaky varuj, abychom symbolick znzornn nehzeli bez
rozliovn na jednu hromadu s druhmi zpsoby nepmho znzorovn, akoli tyto
odliujc znaky dosud nechpeme s pojmovou jasnost. To, co spojuje symbol s vlastnm
objektem, kter symbol zastupuje, je v ad ppad oividn, v jinch zasten; volba
symbolu se potom zd zhadn. Prv tyto ppady jist z njak strany objasuj posledn
smysl symbolickho vztahu; ukazuj k tomu, e je povahy genetick. Co je dnes spjato
symbolicky, bylo patrn v prehistorii spojeno pojmovou a jazykovou totonost.47' Zd se, e
symbolick vztah je zbytkem a znakem nkdej totonosti. Pitom lze pozorovat, e
symbolick spoleenstv v jistm potu ppad pesahuje spoleenstv jazykov, a to tvrdil ji
Schubert (1814).48' Jist poet symbol je tak star jako tvoen jazyk vbec, jin se
postupn tvo nov v ptomnosti (nap. letadlo, zeppeln).
Sen uv tto symboliky k zastenmu znzornn svch latentnch mylenek. Mezi takto
pouvanmi symboly je ovem mnoho tch, kter zpravidla nebo tm zpravidla znamenaj
tot. Jenom nezapomnejme na zvltn plastinost psychickho materilu. Symbol se mus
ve snovm obsahu dosti asto vykldat nikoli symbolicky, ale ve svm vlastnm vznamu;
jindy erp snc ze svho zvltnho vzpomnkovho materilu prvo pouvat jako
sexulnho symbolu vechno mon, co se obecn takto neuv. Kde si me k znzornn
jistho obsahu vybrat nkolik symbol, rozhodne se pro ten, kter m nadto jet vcn
vztahy k jeho ostatnmu mylenkovmu materilu, tedy pipout vedle typickho odvodnn
tak individuln.
Jestlie si novj bdn o snu od dob Schernerovch neodbytn d uznn snov
symboliky - dokonce i H. Ellis uznv, e nae sny jsou nepochybn naplnny symbolikou -
pece musme pipustit, e vklad sn nen existenc symbol ve snu jen usnadovn, ale tak
ztovn. Technika vkladu na zklad volnch npad sncho ns nechv u symbolickch
prvk snovho obsahu vtinou na holikch; nvrat k libovli vykladae sn, kter vldla ve
starovku a oila, zd se, ve zdivoelch vkladech Stekelovch, je pro vdeckou kritiku
vylouen. Proto ns prvky snovho obsahu, je je teba chpat symbolicky, nut ke
kombinovan technice, kter se jednak opr o asociace sncho, jednak dosazuje to, co chyb,
z vykladaova porozumn symbolm. Mus se sejt kritick opatrnost pi rozeovn
symbol a jejich peliv studium na zvl prhlednch pkladech sn, aby byla vyvrcena
vtka libovle pi vkladu. Nejistoty, kter dosud lp na na vykladask innosti, zsti
pochzej z naeho nedokonalho poznn, je se me dalm prohlubovnm postupn
roziovat, zsti zvis prv na jistch vlastnostech snovch symbol. Ty jsou asto
mnohoznan a vceznan, take, po-
214
dobn jako v nskm psmu, teprve souvislost umouje jejich sprvn pojet v tom kterm
snu. S touto mnohoznanost symbol souvis pak zpsobilost snu pipoutt dal stupn
vkladu, znzorovat jednm obsahem rozdln, svm nmtem velmi odchyln mylenkov
tvary a pn.
Po tchto omezench a vhradch uvdm: Csa a csaovna (krl a krlovna) vskutku
vtinou znzoruj rodie sncho, princem nebo princeznou je snc sm. T vysok autorita
jako csai se piznv tak velikm mum, proto se v nkterch snech zjevuje nap. Goethe
jako symbol otce (Hitschmann). - Vechny do dlky se thnouc pedmty, hole, kmeny
strom, detnky (protoe se daj napnout, a to lze pirovnat k erekci), vechny podlouhl a
ostr zbran: noe, dky, kop, zastupuj musk pohlavn stroj. Jeho dalm a astm, by
ne dosti srozumitelnm symbolem je pilnek na nehty (snad pro oustn a krabn?). -
enskmu pohlavnmu stroj odpovdaj krabice, bedny, skn, pouzdra, kamna, ale t
jeskyn, lod a vechny druhy ndob. - Pokoje ve snu jsou vtinou eny, popis rznch
vchod a vchod ns zrovna neodrazuje od tohoto vkladu.49' Zjem, zda pokoj je "oteven"
nebo zaven, je v tto souvislosti snadno srozumiteln. (Srv. Doin sen v ryvku analzy
hysterie.) Kterm klem se pokoj otvr, neteba vslovn kat; symbolika zmku a kle
slouila Uhlandovi v psni o "hrabti Ebersteinovi" k velmi pvabn ne-cudnosti. - Sen, e
prochzme adou pokoj, je snem o nevstinci nebo harmu. H. Sachs vak na krsnch
pkladech ukzal, e se ho uv k znzornn manelstv (protiklad). - B o zajmav vztah
k dtskm sexulnm teorim, kdy se sncmu zd o dvou pokojch, kter byly dve jednm,
nebo kdy znm pokoj v byt vid ve snu rozdlen na dva pokoje anebo opan. Dt
pvodn povaovalo ensk pohlavn stroj (prcinku) za jedin msto a teprve pozdji se
dovdlo, e tato st tla m dv odlin vyhloubeniny a dva otvory (dtsk kloakov teorie).
Schody, ebky, schodit, eventuln stoupn i sestupovn po nich, symbolicky znzoruj
pohlavn styk.50' - Hladk stny, po kterch plhme, fasdy dom, po kterch se - asto za
silnho pocitu zkosti - spoutme, odpovdaj vzpmenm lidskm tlm, opakuj ve snu
patrn vzpomnku na plhn malho dtte po rodich a pstounech. "Hladk" stny jsou
mui; pociujeme-li ve snu zkost, nezdka se drme vnlk domu. - Stoly, prosten
stoly a prkna jsou rovn eny, asi pro protiklad, kter zde odstrauje vypoukliny tla. Podle
jazykovch vztah "deva" se zd, e je vbec zstupcem ensk ltky (materie). Jmno
ostrova Madeiry znamen v portugaltin devo. Protoe stl a postel dohromady pedstavuj
manelstv, klade se ve snu asto stl msto postele a komplex sexulnch pedstav se pokud
mon pevd na komplex jeden. - Co se tk atstva, je nutno klobouk eny velmi asto s
jistotou vykldat jako pohlavn
215
stroj, a to musk. Rovn tak pl; pitom nechvme nerozhodnuto, jak podl na tomto
symbolickm pouit nle slovn podobnosti (Mann: mu, Mantel: plst). Ve snech mu je
kravata asto symbolem pyje. patrn nejen proto, e je nm dlouhm, co vis dol, a e
charakterizuje mue, ale i proto, e je mono vybrat si ji podle libosti - takov volnost je u
objektu znzornnho tmto symbolem vylouena prodou.5" Osoby, kter tohoto symbolu
uvaj ve snu, mnohdy maj velik pepych v kravatch, vlastn takka cel sbrky. - Vechny
sloit stroje a aparty ve snu jsou s velikou pravdpodobnost pohlavnmi orgny - zpravidla
muskmi - v jejich popisu je snov symbolika stejn nenavn jako prce vtipu. Tak je
zcela zejm, e se jako symbol muskho du uv vech zbran a nstroj: pluhu, kladiva,
puky, revolveru, dky, mee atd. - Stejn snadno se d poznat, e velk st krajin, zvlt s
mosty a lesnatmi horami, ve snu popisuje pohlavn stroj. Marcinowski sebral etn
pklady, v nich snc lid osvtlovali sv sny kresbami, kter mly znzorovat vidn
krajiny a mstnosti. Tyto kresby velmi nzorn vyznauj rozdl mezi zjevnm a latentnm
vznamem ve snu. Zatmco se pros-tomyslnmu nazrn jev jako plny, mapy apod.,
odhaluje zevrubnj zkoumn, e znzoruj lidsk tlo, pohlavn stroj, a teprve na zklad
tohoto pojet je mono porozumt pslunmu snu. (Srv. s tm Pfistrovy prce o kryptografii
a skrvakch.) Tak pi nesrozumitelnch slovnch novotvarech se meme domnvat, e jde
o sloen ze soust, je maj sexuln vznam. - Rovn dti neznamenaj ve snu mnohdy
nic jinho ne pohlavn stroj, vdy mui a eny oznauj sv pohlavn stroj mazliv jako
"svho malikho", "svou malinkou". V malm bratkovi sprvn rozpoznal Stekel pyj...
Hran s malm dckem, bit malinkho asto znzoruje onanii. - K symbolickmu
znzornn kastrace slou snov prci lysost, sthn vlas, vypadnut zubu a stt hlavy.
Jako ohrazen proti kastraci je teba chpat, vyskytuje-li se jeden z obvyklch symbol pyje
ve snu dvojit nebo ve vtm potu. Tak vskyt jetrky -zvete, ktermu narst odtren
ocas - m ve snu t vznam. (Srv. ve sen o jetrkch, str. 12.) - Ze zvat, jich mytologie
a folklr uvaj jako symbol pohlavnho stroj, maj nkter tak ve snu t vznam: ryba,
hlem, koka, my (pro ochlupen na genitlich), pedevm vak nejvznamnj symbol
muskho du, had. Mal zvtka, hmyz, jsou zstupci malch dt, nap. nedoucch
sourozenc; bt postien hmyzem se mnohdy rovn thotenstv. - Jako zcela nov snov
symbol muskch genitli uvdme vzducholo, kter ospravedluje toto pouit jak svm
vztahem k ltn, tak nkdy svm tvarem. - Znan poet zsti dosud neverifikovanch
symbol sdlil a pklady osvdil Stekel. Jeho spisy, zvlt kniha: Die Sprache des
Traumes, obsahuj nejhojnj sbrku rozeen symbol, jejich st je byste vytuena a
ukzala se pi
216
pezkoumn sprvnou, nap. v oddle o symbolice smrti. Avak autorova nedostaten
kritinost a jeho sklon k zeveobecovn za kadou cenu in jin jeho vklady pochybnmi
nebo nepouitelnmi, take se pi uvn tchto prac nalhav doporuuje opatrnost. Proto
se omezuji na uveden neetnch pklad.
Prav' a lev ve snu je teba podle Stekela chpat eticky. Prav cesta vdy zna cestu prva,
lev cestu zloinu. Tak me lev znzorovat homosexualitu, incest, perverzi, prav
manelstv, obcovn s nevstkou atd. - vdycky hodnoceno z individulnho mravnho
hlediska sncho (1. c. p. 466). Pbuzn vbec hraj ve snu ponejvce roli genitli (p. 473). V
tomto vznamu mohu potvrdit jen syna, dceru, mlad sestru, pokud tedy sah pouitelnost
"malikho". Proti tomu zjiujeme na spolehlivch pkladech, e sestry jsou symbolem
ader, brati symbolem velkch polokoul. Nedohonn vozu rozeuje Stekel jako ltost nad
nedostinm vkovm rozdlem (p. 479). Zavazadla, s nimi cestujeme, jsou bemenem
hch, kter ns tsn (tamt). Ale prv cestovn zavazadla jsou, jak se asto ukazuje,
zejmm symbolem vlastnch genitli. Tak slicm, je se asto vyskytuj ve snu, pikldal
Stekel pevn symbolick vznam, ale tato rozeen nejsou ani dostaten zjitn, ani obecn
platn, tebae je nutno uznat, e vklad v jednotlivm ppad je vtinou pravdpodobn.
Trojka je ostatn symbolem muskch genitli, kter byl zjitn z nkolika stran. Jedno z
tch zeveobecnn, je stanovil Stekel, se tk dvojsmyslnho vznamu genitlnch symbol.
"Kdepak je symbol, kterho by se - pokud to obrazivost jen trochu pipout - nemohlo ut
musky a ensky zrove!" Vsunut vta sice odnm tomuto tvrzen znanou st jistoty,
nebo obrazivost to prv vdy nepipout. Nicmn nepovauji za zbyten vyslovit, e
podle mch zkuenost mus Stekelova veobecn vta ustoupit ped uznnm vt
rozmanitosti. Krom symbol, je znzoruj musk genitlie stejn asto jako ensk, jsou
symboly, kter pevn nebo tm vlun oznauj jedno z obou pohlav, a jet dal, u
nich znme jen musk, nebo jen ensk vznam. Pouvn dlouhch, pevnch pedmt a
zbran jako symbol enskch genitli, i dutch pedmt (skn, krabic, pouzder atd.) jako
symbol muskho stroj, to prv obrazivost nepipout. Je sprvn, e sklon snu a
nevdom obrazivosti uvat sexulnch symbol bisexuln prozrazuje archaick rys, nebo
v dtstv je rznost genitli neznma a obojmu pohlav se pisuzuje tot pohlavn stroj.
Meme bt vak i svdni k mylnmu pedpokladu bisexulnho symbolu, zapomeneme-li,
e v nkterch snech nastv veobecn pevrcen pohlav, take musk je znzorovno
enskm a obrcen. Takov sny vyjaduj nap. pn eny, aby byla muem.
Genitlie mohou bt ve snu zastoupeny i jinmi stmi tla, musk d
217
rukou nebo nohou, ensk genitln otvor sty, uchem, dokonce okem. Vmky lidskho tla
- hlen, slzy, mo, sperma atd. - se mohou ve snu vzjemn zastupovat. Toto celkem sprvn
tvrzen W. Stekela bylo prvem kriticky omezeno poznmkami R. Reitlera (Internationale
Zeit-schrift f. Psychoanalyse I, 1913). V podstat b o nahrazen vznamnch vmk
(jako semene) lhostejnmi.
Snad tyto velkou mrou nepln nznaky posta, aby povzbudily jin badatele k pelivjmu
sbrn.52' O mnohem zevrubnj podn snov symboliky jsem se pokusil v "vodu do
psychoanalzy" (1916-17).53'
Nyn uvedu nkolik pklad o uit symbol ve snech, kter maj ukzat, jak je nemon
dospt k vkladu snu, uzavrme-li se ped snovou symbolikou, a jak neodbytn se nm tato
symbolika v nkterch ppadech vnucuje. Zrove vak drazn varuji kolegy, aby
nepeceovali vznam symbol pro vklad sn, neomezovali nap. prci pekldn snu na
pekldn symbol a nezkali se techniky, je pracuje s npady sncho. Ob techniky
vkladu sn se mus vzjemn doplovat; prakticky i teoreticky stoj vak na prvnm mst
kon, kter jsme popsali dve a kter pikld rozhodujc vznam projevm sncho, zatmco
nmi provdn pevod symbol k nmu pistupuje jako pomocn prostedek.
1. Klobouk jako symbol mue (muskho pohlavnho stroj)54* (ryvek ze snu mlad eny,
kter nsledkem strachu z pokuen trp agorafobi)
Prochzm se v lt po ulici a mm slamn klobouk zvltnho tvaru, kter je uprosted
ohnut nahoru a na stranch dol (zde se pi popisu zar), a to tak, e jedna postrann st je
ni ne druh. Jsem vesel a ctm se jist. Jdu kolem skupiny mladch dstojnk a myslm
si: Vy vichni na m nemete.
Jeliko ji ke klobouku ze snu nic nenapad, km: Klobouk je asi muskm pohlavnm
strojm, jeho sted je vzpmen a jeho postrann sti vis dol. e klobouk m bt muem,
zn sice podivn, ale tak kme: "Dostat se pod epec!" mysln jsem se vysthal vkladu
on podrobnosti, e ob postrann sti vis dol nestejn, akoli prv takov detaily svou
determinac nutn ukazuj vkladu cestu. Pokraoval jsem: M-li tedy mue s tak skvlm
pohlavnm strojm, nepotebuje se dstojnk bt, tj. nepotebuje si od nich nic pt, nebot
jinak ji fantazie pokuen zdruj od chze bez ochrany a doprovodu. Toto vysvtlen jej
zkosti jsem j poskytl ji nkolikrt pedtm, opraje se o jin materil.
Nyn je velice pozoruhodn, jak se snc pacientka chov po tomto vkladu. Odvolv popis
klobouku a tvrd, e neekla, e ob postrann sti jsou ohrnuty dol. Ale j jsem si tm, co
jsem slyel, pli jist, abych se dal zmst, a trvm na tom. Chvli ml a potom se odvauje
zeptat, co
218
znamen, e u jejho mue je jedno varle umstno ne ne druh, a je-li tomu tak u vech
mu. Tm objasnila tento podivn detail klobouku a pijala cel vklad.
Symbol klobouku mi byl u dvno znm, kdy mi pacientka sdlila tento sen. Z jinch mn
prhlednch ppad jsem vyvozoval, e klobouk me nahrazovat tak ensk pohlavn
stroj.55'
* 2. "Malik" znamen pohlavn stroj - "bt pejet" je symbolem pohlavnho styku (Jin
sen te pacientky, trpc agorafobi)
Jej matka posl jej malikou pry, aby musela jt sama. Snc pak jede eleznic s matkou a
vid, jak jej malik jde pmo na koleje, take mus bt pejeta. Je slyet praskn kost
(pitom m nepjemn pocit, ale nen to vlastn zden). Potom se rozhl z okna vozu, zda
nen vzadu vidt sti. Pak matce vyt, e malikou pustila samotnou.
R o z b o r: Je nesnadn podat zde pln vklad tohoto snu. Pochz z cyklu sn a d se pln
pochopit jen v souvislosti s tmito druhmi sny. Nen prv snadn opatit si materil, nutn
pro prkaz symboliky, kter by byl dostaten izolovn. - Nemocn nejdve shledv, e
jzdu vlakem je nutno vykldat historicky, jako narku na jzdu z lebnho stavu pro
nervov chor. Do editele tohoto stavu byla ovem zamilovan. Matka tam pro ni pijela,
lka piel na ndra a pedal j na rozlouenou kytici; bylo j nepjemn, e matka byla
ptomn tomuto dvoen. Zde se matka jev ruitelkou jejch milostnch snah - tuto roli mla
psn pan v jejch dvch letech skuten. - Druh npad se tk vty; ohl se, zda nen
zezadu vidt sti. Ve fasd snu bychom ovem pomleli na sti pejet a rozdrcen
dceruky. Npad vak ukazuje docela jinm smrem. Vybavuje si, e kdysi v koupeln
uvidla otce zezadu nahho, mluv o pohlavnch rozdlech a zdrazuje, e u mue lze vidt
pohlavn stroj jet zezadu, u eny vak nikoli. V tto souvislosti sama podv vklad, e
"malik" znamen pohlavn stroj, jej malik (pacientka m tyletou dceru) jej vlastn
genitlie. Vyt matce, e dala, aby ila, jako by vbec nemla pohlavn stroj, a
shledv, e tato vtka je obsaena v vodn vt snu: Matka poslala jej malikou pry, aby
musela t sama. Chodit sama po ulici v jej fantazii znamen nemt dn sexuln vztah
(coire: jt spolen), a to si nepeje. Podle vech svch daj skuten v dvch letech trpla
tm, e matka na ni rlila pro oblibu, kter se tila u otce.
Hlub vklad vyplv z jinho snu te noci, v nm se ztotouje se svm bratrem.
Skuten bvala chlapeckou dvkou a asto slchala, e mla bt spe klukem. Pi tomto
ztotonn s bratrem se zvlt jasn uka-
219
zuje, e "dt" znamen pohlavn stroj. Matka mu (j) vyhrouje kas-trac, kter neme bt
nim jinm, ne trestem za hran s dem. Ztotonn tedy svd o tom, e sama v dtstv
onanovala, na co se dosud pamatovala jen u bratra. Podle daj tohoto druhho snu v tto
ran dob musela poznat musk pohlavn stroj; tuto znalost pozdji ztratila. Dle ukazuje
druh sen k dtsk sexuln teorii, e dvata vznikaj z hoch kastrac. Kdy jsem j pednesl
tento dtsk nzor, ihned potvrdila jeho znalost vyprvnm anekdoty, v n se chlapec pt
dvky: Bylo odznuto? a ona mu odpovd: Ne, vdy to tak bylo.
e se v prvnm snu dceruka, pohlavn stroj, posl pry, se tedy vztahuje i na hrozbu
kastrac. Ke konci se hnv na matku, e ji nezrodila jako hocha.
e "bt pejet" symbolizuje sexuln styk, by z tohoto snu nebylo evidentn, kdybychom to ji
nevdli z etnch jinch zdroj.
3. Znzornn pohlavnho stroj budovami, schody, doly '''' (Sen mladho mue, kter m
zbrany z otcovskho komplexu)
Prochz se s otcem na njakm mst, nepochybn je to Prtr, nebotje vidt Rotundu, ped n
men pedstavek, na kterm je upoutn balon, ale ten se zd znan ochabl. Otec se ho pt,
k emu to je; div se otzce, ale vysvtluje mu to. Pak pichz do dvora, kde je rozprostena
velk plechov deska. Otec si z n chce utrhnout velik kus, dve se vak ohl, zda to nikdo
nezpozoruje. Snc mu k: Sta pece jen ci dozorci a pak si me beze veho vzt. Z
tohoto dvora vedou schody dol do dolu, jeho stny jsou mkce vy poltovny na zpsob
koenho kesla. Na konci tohoto doluje del ploina a potom zan nov dl...
Rozbor: Tento pacient pat k onomu terapeuticky nepznivmu typu nemocnch, kte a k
jistmu bodu analzy nekladou tm dn odpor, ale od tohoto okamiku jsou tm
nepstupn. Vklad uvedenho snu podal skoro samostatn. Rotunda, ekl, je m pohlavn
stroj, upoutan balon ped n mj pyj, jeho ochablost trpm. Meme tedy provst tento
zevrubnj pevod: Rotunda je sedacm strojm - kter dt zpravidla pot ke genitlim - a
men pedstavek ourkem. Ve snu se otec pt, k emu to je, tj. na el a innost pohlavnho
stroj. Je nasnad obrtit tento stav vc, take se pt syn. Jeliko se ve skutenosti nikdy
otce neptal, pojmme tuto snovou mylenku jako pn nebo teba kon-dicionln: "Kdybych
byl od otce dal sexuln pouen." Pokraovn tto mylenky brzy najdeme na jinm mst.
Dvr, na nm je rozprosten plech, se nesm brt pedevm symbolicky, ale pochz z
otcova obchodu. Z diskrtnosti jsem nahradil "plechem" jin materil, kterm otec obchoduje,
ani jsem jinak cokoli zmnil na
220
slovnm znn snu. Pacient zaal pracovat v obchod a velmi se pohoroval nad ponkud
nekalmi praktikami, na nich se zsti zakld zisk. Proto hoej snov mylenka pokrauje
asi takto: "(Kdybych se byl otce zeptal), byl by mne oklamal tak, jako podvd sv
zkaznky." Pro utrhovn {Abreifien), kter znzoruje obchodn nepoctivost, podv
pacient sm dal vysvtlen, e znamen onanii. Toto nejen dvno vme (viz ve, str. 212),
ale vborn se to tak hod k tomu, e tajemstv onanie je vyjdeno opakem (sm se to dlat
veejn). Odpovd pak vem oekvnm, e ona-nistick innost, tak jako dotaz v prvn
scn snu, se pit opt otci. Dl vykld okamit, s odvolvnm na mkk vypoltovn
stn, jako pochvu. e sestupovn, stejn jako jindy stoupn, popisuje soulo v pochv,
dodvm z vdomost naerpanch odjinud (srv. mou poznmku v Zen-tralblatt fiir
Psychoanalyse I, 1, 1910; viz ne, pozn. 50). Podrobnost, e za prvnm dolem je ploina a
pak nov dl, vysvtluje sm biograficky. Jistou dobu pstoval pohlavn styk, pak ho
nsledkem zbran zanechal a nyn douf, e mu lba pome, aby se mohl znovu do nho
pustit. Ke konci se sen stv nezetelnjm a obeznal ten bude mt za pochopiteln, e se
ji v druh scn snu uplatuje vliv jinho tmatu, k nmu ukazuj otcv obchod, jeho
podvodn jednn, prvn pochva, znzornn dolem, take meme pedpokldat vztah k
matce.
4. Musk pohlav je symbolizovno osobami, ensk krajinou (Sen eny z lidu, jej manel
je strnk; sdlen B. Dattnerem)
... Pak se nkdo vloupal do bytu a snc zkostn volala, aby piel strnk. Ale ten el svorn
s dvma ,Pepky' do kostela,56) k nmu vede nkolik schod;51) za kostelem byla hora5t) a
na hoe hust les.59) Strnk ml pilbu, kulat lmec, plf(r) a hnd plnovous. Oba
pobudov, kte li pokojn se strnkem, mli kolem beder zstry uvzan jako pytel.m
Ped kostelem vedla k hoe cesta, po obou stranch porostl travou a kovm, kter stle
houstlo, a se na vrcholu hory promnilo v dn les.
5. Kastran sny dt
a) Ti roky a pt msc star hok, jemu je otcv nvrat z pole zejm nepjemn, procit
rno vyden a rozruen a neustle opakuje otzku: Pro nesl tatnek svou hlavu na tali?
Dnes v noci nesl tatnek svou hlavu na tali.
b) Student, kter nyn trp tkou nutkavou neurzou, si vzpomn, e ve svm estm roce
optovn mval tento sen: Jde k holii a chce si dt osthat vlasy. Tu pijde velik pan s
psnmi rysy a utne mu hlavu. V tto pan poznv svou matku.
221
r
6. K symbolice moi ; : ; ,
Kresby zde reprodukovan pochzej z ady obraz, kter nael Fe-renczi v madarskm
humoristickm asopise ("Fidibusz") a na nich poznal, e je lze pout k osvtlen teorie snu.
O. Rank ji pouil tyto obrazy, oznaen jako Sen francouzsk bony, v pojednn o navrstven
symbol v probouzejcm snu (str. 99).
Teprve posledn obraz, kter obsahuje procitnut bony nsledkem kiku dtte, nm ukazuje,
e pedchozch sedm obraz znzoruje sedm fz snu. Prvn obraz uznv podnt, kter by
ml zpsobit procitnut. Hok projevil jistou potebu a d nleitou pomoc. Sen vak
zamuje situaci v lonici se situac prochzky. V druhm obraze postavila ji hoka do rohu,
dt se vymouje - a ona sm spt dl. Ale probouzejc podnt trv, ba stupuje se; chlapec,
kter zjistil, e o nj nikdo nedb, ki stle silnji. m mocnji d procitnut a pomoc
bony, tm silnji stupuje sen ujitovn, e je vechno v podku a e nepotebuje procitnout.
Pitom pevd probouzejc podnt na rozmry symbolu. Proud vody, kter dodv moc
hok, stle a stle mohutn. Ve tvrtm obraze ji unese lodku, pak gondolu, plachetnici a
poslze velik parnk! Boj mezi nestupnou potebou spnku a nenavnm probouzejcm
podntem byl velmi duchapln zobrazen rozpustilm umlcem.
7. Sen o schodech .
(Sdlen a vyloen Ottou R a n k e m.)
" T kolega, od nho pochz sen ze zubnho podntu (uveden ne), mi sdlil tento
podobn prhledn sen polun:
Bm dol po schoditi za dvtkem, kter mi nco udlalo, a chci je potrestat. Dole na
konci schod mi kdosi (dospl ensk osoba ?) dvtko chyt; chopm se dtte, ale nevm,
zda jsem je bil, nebo najednou jsem byl uprosted schodit, kde jsem s dttem (jaksi ve
vzduchu) souloil. Vlastn to nebyla soulo - tel jsem jen svoje genitlie o jej vnj
genitlie a pitom jsem je nadmru zeteln vidl. Vidl jsem i jej hlavu, poloenou dozadu na
stranu. Za pohlavnho styku jsem spatil, jak vlevo nade mnou (tak jaksi ve vzduchu) vis
dva obrzky krajiny zobrazujc dm uprosted zelen. Na menm obrzku bylo dole msto
malova jmna moje kestn jmno, jako by byl uren pro m jakoto dar k narozeninm. Pak
jet visel ped obma obrazy lstek, na nm stlo, e je mono dostat i lacinj obrazy;
(potom vidm krajn zeteln, jak lem v posteli jakoby nahoe na odpovadle) a procitm
nsledkem pocitu vlhka, kter pochz z nastal poluce.
Vklad: Snc byl veer ped snem v knihkupeckm krm a pi
223
ekn si tam prohlel vystaven obrazy, je pedstavovaly podobn nmty jako obrazy ve
snu. U malho obrzku, kter se mu obzvlt lbil, pistoupil bl a podval se na malovo
jmno - bylo mu vak pln neznm.
T veer slyel pozdji ve spolenosti o esk sluebn, kter se honosila tm, e jej
nemanelsk dt bylo "udlno na schodech". Snc se ptal na podrobnosti tto nevedn
phody a bylo mu vyprvno, e sluebn la s milencem dom do bytu svch rodi, kde
nebyla pleitost k pohlavnmu styku, a e vzruen mu s n souloil na schoditi. K tomu
snc, ertem nareje na zlomysln slova o padln vna, podotkl, e dt vskutku "vyrostlo
na schodech do sklepa".
Toto jsou zapojen ke dni, je jsou dosti zjevn zastoupena ve snovm obsahu a je si snc
snadno vybavuje. Ale stejn snadno pin starou infantiln vzpomnku, kter byla rovn
pouita ve snu. Schodit je schoditm domu, v nm strvil nejvt st dtstv a kde
zejmna poprv vdom narazil na sexuln problmy. Na tomto schoditi si asto hrval a
pitom mezi jinm tak obkromo sjdl po zbradl, piem pocioval pohlavn vzruen.
Nue, ve snu tak velmi rychle b po schodech, tak rychle, e se, podle vlastnch daj,
jednotlivch schod ani nedotk, nbr, jak kme, po nich let neboli sjd. Zd se, e
tento potek snu znzoruje se zenm k onomu dtskmu zitku moment sexulnho
vzruen. - Avak na tomto schoditi a v byt, kter k nmu pat, asto tak sexuln dovdl
s dtmi, piem se ukjel podobnm zpsobem, jak ukazuje sen.
Vme-li z Freudovch bdn o sexulnch symbolech (viz Zentralblatt fur Psychoanalyse,
Schr. 1., str. 2 a d.), e schodit a stoupn po schodech ve snu tm pravideln symbolizuj
soulo, stv se sen pln prhlednm. Jeho hybn slaje (a to tak ukazuje jeho vsledek,
poluce) ryze libidzn povahy. Za spnku se probouz sexuln vzruen (ve snu znzornno
benm dol - sjdnm po schodech), jeho sadistick zabarven je na zklad dtskho
dovdn naznaeno pronsledovnm a pemoenm dtte. Libidzn vzruen se stupuje a
nutk k sexuln akci (znzornn ve snu uchopenm dtte a jeho dopravenm doprosted
schodit). A potud je sen ryze sexuln symbolick a pro mlo zkuenho vykladae
naprosto neprhledn. Ale pemocnmu libidznmu vzruen nesta toto symbolick
ukojen, kter by zajistilo klid spnku. Vzruen vede k orgasmu, a tm se cel symbolika
schod odhaluje jako zastoupen souloe.Vyzdvihuje-li Freud jako jednu z pin pro sexuln
pouvn symbolu schod rytmick rz obou akc, mluv tento sen, zd se, zvl jasn pro
jeho pojet, nebo podle vslovnch daj sncho byla rytmika jeho pohlavnho aktu, ten
nahoru a dol, nejzetelnjm prvkem celho snu.
224
Jet poznmku o obou obrazech, kter, nehled k jejich relnmu vznamu, tak v
symbolickm smyslu plat za obrazy en. To vyplv i z toho, e jde o velk a mal obraz,
stejn jako se ve snovm obsahu vyskytuje velk (dospl) a mal dve. "e je mono dostat
i lacinj obrazy", vede ke komplexu prostituce, podobn jako na druh stran kestn jmno
sncho na menm obraze a mylenka, e ho m dostat k narozeninm, ukazuj ke komplexu
rodiovskmu (narozen na schoditi = zplozen soulo).
Nejasn zvren scna, v n se snc vid, jak le nahoe na odpovadle v posteli a
pociuje vlhkost, ukazuje, zd se, pes dtskou onanii jet dle do ranjho dtstv a jejm
vzorem jsou patrn podobn lib scny pomoovn."
8. Modifikovan sen o schodech
V hovoru s jednm pacientem, tce nemocnm abstinentem, jeho fantazie utkvla na jeho
matce a kter optovn sn o stoupn po schodech v doprovodu matky, jsem podotkl, e by
mu mrn masturbace kodila patrn mn ne jeho vynucen zdrenlivost. Toto ovlivnn
provokuje nsledujc sen:
Jeho uitel na klavr mu vytk, e zanedbv svou hru, e necvi Mo-schelesovy etudy ani
Clementiho gradus ad parnassum.
Snc k tomu podotk, e gradus je pece tak schodit a klvesnice sama je schoditm,
protoe obsahuje klu. Lze ci, e nen okruh pedstav, jm by se nedala znzornit sexuln
fakta a pn.
9. Pocit skutena a znzornn opakovn
Mu, ktermu je nyn ticet pt let, vypravuje dobe vybaven sen, kter se mu pr zdl v jeho
tvrtm roce: Not, u nho byla uloena otcova zvt - ztratil otce ve vku t let -, pinesl
dv velk csask hruky, z nich dostal snc jednu k jdlu. Druh leela na okennm prknku
obvacho pokoje. Procitl, pesvden o skutenosti toho, co se mu zdlo, a tvrdojn od
matky dal druhou hruku; vdy pece le na okennm prknku. Matka se tomu smla.
Rozbor: Not byl oviln star pn, kter jim, jak si nyn pr vzpomn, skuten kdysi
pinesl hruky. Okenn prknko bylo takov, jak vidl ve snu. Nic jinho ho k tomu
nenapad; jet snad, e mu matka nedvno vyprvla sen. Na jej hlav sed dva ptci, ona se
pt, kdy odlet. Ptci vak neodlet a jeden pilet k jejm stm a saje z nich.
Selhn npad sncho ns opravuje, abychom se pokusili o vklad nahrazenm symbol.
Ob hruky -pommes oupoires62) -jsou prsy matky, kter ho kojila; okenn prknko, vnlek
ader, je obdobou k balkonm ve snu o dom (srv. str. 215). Jeho pocit skutena po procitnut
m
225
pravdu, nebo matka ho skuten kojila, dokonce dlouho po obvykl dob, a jet nyn by
bylo mon dostat matina adra. Sen je teba peloit takto: Maminko, dej (uka) mn opt
prsa, z nich jsem dve sl. "Dve" je znzornno jedenm jedn hruky, "opt" poadovnm
druh. asov opakovn njakho dje se ve snu zpravidla promuje na seln rozmnoen
objektu.
Je ovem velmi npadn, e symbolika hraje roli ji ve snu tyletho hoka, ale to nen
vjimka, nbr pravidlo. Smme tvrdit, e snc disponuje symbolikou od samho potku.
Jak asn lovk, i mimo ivot snu, uv symbolickho znzorovn, o tom ns me pouit
tato neovlivnn vzpomnka dmy, kter je nyn sedmadvacet let: Jde j na tvrt rok.
Vychovatelka ene ji, jejho o jedenct msc mladho bratra a sestenici, kter je vkem
mezi obma, na zchod, aby tam ped prochzkou vykonali sv mal poteby. Ona jakoto
nejstar si sedne na msu, druz dva na hrnky. Ona se pt sestenice: M tak portmonku?
Walter m prek, j mm portmonku. Sestenice odpov: Ano, j mm tak portmonku.
Vychovatelka se smchem naslouchala a vyprvla tuto besedu mamince, kter na to
reagovala psnm napomenutm.
Nyn uvedu sen, jeho pkn symbolika umonila vklad s nepatrnou pomoc snc dvky:
10. "K otzce symboliky ve snech zdravch lid"63)
"Odprci psychoanalzy - nedvno tak Havelock EllisM) - asto uvdj nmitku, e snov
symbolika je mon vtvorem due neurotick, ale naprosto neplat pro dui zdravou. Avak
psychoanalytick bdn vbec nezn zsadn rozdly mezi normlnm a neurotickm
duevnm ivotem, nbr jen rozdly kvantitativn, a analza sn, v nich pece u nemocnch
i zdravch lid psob potlaen komplexy stejnm zpsobem, ukazuje plnou totonost
mechanism a tak symboliky. Nezaazen sny zdravch lid obsahuj asto dokonce mnohem
prost, prhlednj a charakteristitj symboliku ne sny neurotik, v nich se symbolika
nsledkem silnji psobc cenzury a odtud vyplvajcho dalekoshlejho snovho zkreslen
mnohdy d vyloit jen morn, temn a tce. Sen, kter sdlm, m slouit k osvtlen tohoto
faktu. Zdl se dvce, je nen neurotick - spe zdrhav a zdrenliv; bhem rozhovoru se
dovdm, e je zasnoubena, e vak svatba nar na pekky, kter ji oddaluj. Samovoln
mi vypravuje tento sen:
,/ arrange the centre of a table with flowers for a birthday.' (Upravuji sted stolu s kvtinami
pro narozeniny.) Dotzna uvd, e byla ve snu jako u vlastnho krbu (kter v tto dob
nem) a e mla pocit tst.
.Populrn' symbolika mi umouje, abych si sen pro sebe peloil. Je
226
projevem pn nevsty: stl s kvtinovm stedem symbolizuje ji a pohlavn stroj; sv pn
do budoucnosti znzoruje jako splnn tm, e se ji zabv mylenkami na narozen dtte;
svatba je tedy dvno za n.
Upozoruji ji na to, e ,the centre of a table' je neobvykl vraz, co pipout, ale nemohu se
tu ovem pmo tzat dle. Peliv jsem se steil, abych j nevsugeroval vznam symbol, a
ptal jsem sej pouze, co ji napad k jednotlivm stem snu. Jej zdrenlivost ustoupila bhem
analzy zejmmu zjmu a otevenosti, kterou umonila vnost hovoru. -Na mou otzku,
jak to byly kvtiny, nejdve odpovdla: ,expensive flowers; one has to payfor them' (drah
kvtiny, za kter je nutno platit), potom, e to byly ,lilies of the valley, violets and pinks or
carnations1 (konvalinky, doslovn: lilie z dol, fialky a karafity). Pedpokldal jsem, e
slovo lilie m v tomto snu svj populrn vznam, toti symbolu cud-nosti; potvrdila tento
pedpoklad tm, e ji k lilii napadla purity (istota). ,Valley', dol, je astm snovm
symbolem eny; nahodilho setkn obou symbol v anglickm vrazu konvalinek je pouito
k snov symbolice, k zdraznn jejho cennho panenstv - expensive flowers, one has to pay
for them - a k vyjden oekvn, e mu nleit ocen jeho hodnotu. Poznmka expensive
flowers atd. m, jak se uke, u kadho ze t kvtinovch symbol jin vznam.
Tajn smysl zdnliv dosti asexulnch ,violets' jsem si snail vysvtlit - jak jsem se
domnval, dost odvn - nevdomm vztahem k francouzskmu slovu viol. K mmu
pekvapen vak snc k tomu asociovala ,violate\ anglick vraz pro znsilnn. Nahodil,
velk podobnosti slov violet a violate - v anglick vslovnosti se odliuj jen rznost drazu
na posledn slabiku - pouv sen, aby kvtinou vyjdil mylenku na nsilnost deflorace (tak
toto slovo uv kvtinov symboliky), mon i masochistick rys dvky. Krsn pklad pro
slovn mstky, po nich vedou cesty k nevdom. ,One has to pay for them' zde znamen
ivot, kterm je nutno zaplatit enstv a matestv.
U ,pinks\ kter pak nazv ,carnations', je mi npadn vztah tohoto slova k ,tlesnmu'. Jej
npad byl vak ,colou (barva). K tomu dodala, e carnations jsou kvtiny, kter j jej
snoubenec asto a ve velikm mnostv dv. Ke konci rozhovoru se nhle samovoln
piznv, e ji nenapadlo ,colour\ nbr ,incarnation (vtlen), kterto slovo jsem oekval;
ostatn ani slovo ,colou nen jako npad odlehl -determinovno vznamem carnation -
tlov barva, tedy komplexem. Tato neupmnost ukazuje, e odpor byl na tomto mst
nejsilnj, ve shod s okolnost, e symbolika je zde nejprhlednj, e boj mezi libidem a
vy tsnnm byl u tohoto falickho tmatu nejsilnj. Poznmka, e tyto kvtiny byly astm
darem snoubence, je vedle dvojho vznamu ,carnatior dalm poukazem k falickmu smyslu
snu. Podntu
227
ze dne, darovn kvtin, je zde pouito k vyjden mylenky sexulnho daru a protidaru;
daruje sv panenstv a oekv za to bohat ivot lsky. Tak zde m asi ono ,expensive
flowers, one has to pay for them' skuten, finann vznam. - Kvtinov symbolika snu
obsahuje tedy panensky ensk i musk symbol a vztah k nsiln defloraci. Budi
poukzno k tomu, e sexuln symbolika kvtin, kter je i jinak velmi rozena, symbolizuje
lidsk sexuln orgny kvtinami, sexulnmi orgny rostlin; darovn kvtin mezi milenci m
mon vbec tento nevdom vznam.
Narozeniny, je ve snu pipravuje, znamenaj patrn narozen dtte. Ztotouje se se
snoubencem, pedstavuje si ho, jak ji pipravuje na porod, jak s n tedy soulo. Latentn
mylenka by mohla znt takto: Kdybych byla on, neekala bych a deflorovala bych nevstu,
uila bych nsil, ani bych se j ptala; k tomu tak pece ukazuje ono violate. Tak je t
vyjdena sadistick sloka libida.
V hlub vrstv snu m asi ,/ arrange atd.' autoerotick, tedy infantiln smysl.
Snc tak dospv k poznn sv tlesn chatrnosti, jak je u n mon jen ve snu: vid se
ploch jako stl; tm vce se vyzdvihuje cennost onoho centre' (na jinm mst to nazv ,a
centre piece of flowers'), jejho panenstv. - Pozoruhodn je soustednost snu; nic nen
zbyten, kad slovo je symbolem.
Pozdji pin dodatek ke snu: ,1 decorate the flowers with green crin-kled pper.' (Okraluji
kvtiny zelenm, krepovm paprem.) Podotk, e je to fancy pper' (fantazijn papr),
kterm se zahaluj obyejn koene. Dle k:, to hide untidy things, whatever was to be
seen, which was not pretty to the eye; there is a gap, a little space in the flowers.' Tedy: ,aby
byly zasteny neist vci, na n pohled nen pkn; mezera, mal prostor mezi kvtinami.'
,The pper looks like velvet or moss' (,papr vypad jako samet nebo mech')- K ,decorate' ji
napad ,decorum', jak jsem oekval. Zelen barva pr pevld; k tomu ji napad ,hope'
(nadje), opt vztah k thotenstv. - V tto sti snu nepanuje ztotonn s muem, ale
uplatuj se mylenky studu a otevenosti. Okraluje se pro nho, piznv si tlesn vady, za
n se styd a kter se sna opravit. Npady samet, mech jsou zetelnm poukazem k tomu,
e jde o ochlupen na hm.
Uveden sen je projevem mylenek, kter bdl mylen tto dvky sotva zn; mylenek, je
se zabvaj smyslnou lskou a jejmi orgny; projevuje se bze ped deflorac, mon tak
lib zabarven utrpen; piznv si sv tlesn nedostatky a pekompenzuje je peceovnm
ceny svho panenstv. Jej stud omlouv projevujc se smyslnost tm, e clem tto smyslnosti
je pece dt. Vyjaduj se i hmotn vahy, kter jsou mi-
228
lujc dvce ciz. Afekt tohoto prostho snu - pocit tst - ohlauje, e zde byly ukojeny siln
citov komplexy."
Ferenczi prvem upozornil na to, jak snadno lze prv ze sn "lid nic netucch" uhodnout
smysl symbol a vznam sn. (Int. Zeitschr. f. Psy-choanalyse IV, 1916/17.)
Nsledujc rozbor snu historick osobnosti naich dn uvdm proto, e pedmt, kter by se
i jinak hodil k zastupovn muskho du, je zde pipojenm urenm co nejzetelnji
vyznaen jako falick symbol. "Nekonen prodlouen biku" me tko znamenat nco
jinho ne erekci. Ostatn je tento sen krsnm pkladem pro to, jak vn a od sexuality
odlehl mylenky jsou znzorovny infantiln sexulnm materilem.
11. Bismarckv sen
(Od dr. Hannse S a c h s e)
"V ,Gedanken und Errinnerungen' sdluje Bismarck (Volksausgabe, sv. II., str. 222) dopis,
kter napsal 18. prosince r.1881 csai Vilmovi. Dopis obsahuje toto msto: .Sdlen Vaeho
Velienstva mne povzbuzuje k vyprvn snu, kter se mi zdl na jae r. 1863 ve dnech
nejtch konflikt, z nich lidsk oko nevidlo schdnho vchodiska. Zdlo se mi a hned
rno jsem to vyprvl sv en a jinm svdkm, e jsem jel na koni po zk alpsk stezce,
vpravo propast, vlevo skla; stezka se zila, take se k vzpral a obrtit a seskoit nebylo
mon pro nedostatek msta; tu jsem uhodil svm bikem v lev ruce do hladk skaln stny
a dovolval se Boha; bik se nekonen prodlouil, skaln stna se zhroutila jako kulisa a
otevela irokou cestu s pohledem na vrchy a lesy jako v Cechch, na prusk vojsko s
prapory, a jet ve snu je ve mn mylenka, jak bych to mohl co nejrychleji hlsit Vaemu
Velienstvu. Tento sen se naplnil a j z nho procitl vzpruen a asten.'
Dj snu se rozleuje na dva dly; v prvn sti se snc dostv do tsn, ze kter je pak v
druh sti zzranm zpsobem vysvobozen. Obtn situace, v n vidme kon a jezdce, je
snadno poznatelnm snovm znzornnm kritick situace sttnka, kterou asi veer ped
snem, pemleje o problmech sv politiky, pocioval zvl trpce. Podobenstvm, je tu
bylo znzornno, l Bismarck sm ve ve citovanm mst dopisu beztnost svho
tehdejho postaven; toto podobenstv mu tedy bylo naprosto bn a blzk. Mimo to zde
mme krsn pklad pro Sil-bererv ,funkn jev'. Pochody v duchu sncho, kter pi
kadm een, o n se jeho mylenky pokouej, nar na nepekonateln pekky, ale
pesto neme a nesm svho ducha odtrhnout od zabvn se tmito problmy, tyto pochody
jsou velmi vhodn znzornny jezdcem, kter nem-
229
e ani dopedu, ani dozadu. Pcha, je mu zakazuje, aby pomlel na po-volnost nebo stup,
se ve snu projevuje slovy: ,obrtit nebo seskoit... nemon'. Pro Bismarcka jakoto lovka
neustle namhav innho, kter se lopot pro ciz blaho, bylo nasnad srovnvat se s konm
- pi rznch pleitostech se tak vyjdil, nap. ve svm znmm vroku: ,Chrabr k
umr ve svm postroji.' Takto vyloena, neznamenaj slova, e se ,k vzpral', nic jinho,
ne e pli znaven mu ct potebu odvrtit se od starost ptomnosti, nebo jinak
vyjdeno, e se hotov oprostit se od pout principu reality spnkem a snem. Pro splnn pn,
kter se pak mocn uplatn v druh sti, je tak zde ji pedehra ve slov ,alpsk stezka'.
Bismarck tehdy patrn ji vdl, e svou pt dovolenou strv v Alpch - toti v Gasteinu;
sen, kter ho tam zanesl, ho tedy rzem osvobodil od vech nepjemnch sttnch zleitost.
V druh sti jsou pn sncho dvojm zpsobem - nezasten a hmatateln, vedle toho pak
symbolicky - znzornna jako splnn. Symbolicky zmizenm pekejc skly, na jejm
mst se zjev irok cesta -tedy hledan vchodisko v nejpohodlnj podob -, nezasten
pohledem na postupujc prusk vojsko. K vysvtlen tohoto prorockho vidn naprosto nen
zapoteb konstruovat mystick souvislosti; Freudova teorie o splnn pn pln postauje.
Bismarck si ji tehdy touebn pl vtznou vlku s Rakouskem, kterou povaoval za
nejlep vchodisko z vnitnch konflikt Pruska. Vid-li prusk vojsko s jeho prapory v
echch, tedy v neptelsk zemi, znzoruje mu tm sen toto pn jako splnn, co
odpovd Freudovm postultm. Individuln vznamn je jen to, e se snc, kterm se zde
zabvme, nespokojil splnnm ve snu, ale dovedl si vynutit i splnn skuten. Rys, kter
mus bt npadn kadmu, kdo zn psychoanalytickou vykladaskou techniku, je bik,
kter se nekonen prodlou. Bi, hl, kop a podobn vci jsou nm bn jako falick
symboly; m-li vak tento bik jet nejnpadnj vlastnost falu, zpsobilost prodluovat se,
nelze ji pochybovat o jeho vznamu. Zvelien tohoto kazu prodlouenm ,do nekonena'
ukazuje, zd se, k nadmrnmu infantilnmu obsazen. Vzet bie do ruky je zejmou
narkou na masturbaci, piem ovem nemme na mysli aktuln pomry sncho, nbr
zlibu v dvnm dtstv. Velmi cenn je zde vklad nalezen dr. Stekelem, podle nho
,vlevo' ve snu znamen bezprv, nco zakzanho, hch. Tohoto vkladu se d velmi dobe
ut na dtskou onanii, provdnou proti zkazu. Mezi touto nejhlub, infantiln vrstvou a
vrstvou nejvy, kter se zabv dennmi plny sttnka, lze prokzat jet stedn vrstvu, je
s obma druhmi souvis. Cel dj zzranho osvobozen z tsn, derem na sklu s pouitm
Boha jako pomocnka, npadn pipomn jednu biblickou scnu, jak Moj pro znc dti
Izraele zskv derem vodu ze skly. Pesnou znalost tohoto
230
msta smme u Bismarcka, kter pochz z protestantskho domu vcho v bibli, beze veho
pedpokldat. Bismarck se v tto dob pln konflikt mohl snadno srovnvat s vdcem
Mojem, jemu se lid, kter chce osvobodit, odvduje vzbouenm, nenvist a nevdkem.
Tm by bylo tedy dno zapojen k aktulnm pnm. Na druh stran obsahuje toto msto
bible leckter podrobnosti, kterch lze vborn pout pro mastur-ban fantazii. Moj se
chpe hole proti Bomu pkazu a za tento pestupek ho Pn Bh trest zvstovnm, e mus
zemt, ani vkroil do zaslben zem. Zakzan uchopen hole, kter je ve snu nesporn
falick - vytvoen tekutiny tm, e se hol do neho ude, a hrozba smrt - tm mme
pohromad vechny hlavn momenty infantiln masturbace. Zajmav je zpracovn, kter ony
dva rznorod obrazy, z nich jeden pochz z due genilnho sttnka, druh z hnut
primitivn dtsk due, sr prostednictvm biblickho msta dohromady, piem se snu da
sett vechny trapn momenty. e uchopen hole je zakzanm, vzbou-eneckm jednnm,
je naznaeno ji jen symbolicky levou rukou, kterou se to provd. Ve zjevnm obsahu snu se
vak snc dovolv Boha, jako by okzale odmtal jakkoli pomylen na njak zkaz nebo
tajnost. Z obojho Boho zvstovn Mojovi, e zaslbenou zemi uvid, ale nevkro do n,
je jedno velmi zeteln znzornno jako splnn (pohled na vrchy a lesy), o druhm, krajn
trapnm, nen ani zmnka. Voda se pravdpodobn stala obt druhotnho zpracovn, kter se
s spchem pokusilo o sjednocen tto scny s pedelou; msto toho se skla zhrout sama.
Jako zvr infantiln masturban fantazie, v n je zastoupen motiv zkazu, bychom
oekvali, e si dt peje, aby se autority jeho okol nic nedovdly o tom, co se stalo. Ve snu
je toto pn nahrazeno opakem, pnm hlsit, co se stalo, ihned krli. Toto obrcen se vak
vborn a zcela nenpadn poj k fantazii vtzstv, obsaen v nejvy vrstv snovch
mylenek a v jedn sti zjevnho obsahu snu. Takov sen o vtzstv a dobvn je asto
pltkem pro pn erotickho dobvn; jednotliv rysy snu, e se muov sil klade odpor,
e se vak po pouit prodluujcho se biku uke irok cesta, to mon naznauj, ale
nestaily k tomu, abychom z nich vyptrali urit smr mylenek a pn, kter by se thl
celm snem. Vidme zde vzor pro naprosto zdail zkreslen snu. Pohorliv bylo
pepracovno, aby nikde nevynvalo pes pedivo, kter se jako ochrann pokrvka pes n
rozprostr. Nsledkem toho mohl bt vylouen jakkoli rozvoj zkosti. Je to ideln ppad
zdailho splnn pn bez poruen cenzury, take chpeme, e snc z takovho snu procitl
vzpruen a asten."
231
Jako posledn uvdm ;
12. sen chemika,
mladho mue, kter se snail vzdt svch onanistickch zvyk a nahradit je stykem se
enou.
vodnzprva. V den ped snem objasoval ktermusi studentovi Grignardovu reakci, pi n
se magnesium za katalytickho psoben jodu rozpout v absolutn istm teru. Dva dny
pedtm nastal pi te reakci vbuch a jeden dlnk si pitom splil ruku.
Sen:/. M vyrobit fenylmagnesiumbromid, zvlt zeteln vid aparaturu, ale sm sebe
dosadil msto magnesia. Nyn je v podivn kolsavm stavu, neustle si k: To je to prav,
jde to, m nohy se ji rozkldaj, m kolena mknou. Potom na to sah, ohmatv sv
chodidla, mezitm vyjm (nev jak) sv nohy z baky, pak si k: To neme bt. - Ale
pece, je to sprvn udlno. Pitom se sten probouz, opakuje si sen, protoe mi ho chce
vyprvt. Pitom se boj rozeen snu, prbhem tohoto polo-spnkuje velmi vzruen a
neustle si opakuje: feny I, fenyl.
II. Je s celou rodinou v N, m bt o pl dvanct na schzce u Schot-tentoru s onou dmou,
probud se vak a o t pl dvanct. ekne si: Nyn je pli pozd; a tam pijde, bude pl
jedn. V nejblim okamiku vid celou rodinu shromdnou u stolu, zvlt zeteln matku
a sluebnou s polvkovou msou. Pak si ekne: Ted, kdy u jme, pece nemohu odejt.
R o z b o r: Je si jist, e ji prvn sen se njak vztahuje na dmu, s n m schzku (sen se mu
zdl v noci ped oekvanou schzkou). Student, ktermu podval vysvtlen, je zvlt
protivn chlap; snc mu ekl: To nen to prav, protoe magnesium bylo jet zcela
nedoteno. Ten mu odpovdl, jako by mu vbec na tom nezleelo: Tak to tedy nen to
prav. Tmto studentem mus bt snc sm; -je sm tak lhostejn ke sv analze jako student
k jeho syntze; - "on" ve snu, kter provd operaci, jsem vak j. Jak protivn mi mus bt
svou lhostejnost k vsledku!
Na druh stran je on tm, m se analza (syntza) dl. Jde o spch lby. Nohy ve snu mu
pipomnaj dojem z verejho veera. V tanen hodin se setkal s dmou, kterou chce
zskat; pitiskl ji k sob tak siln, e jednou vykikla. Kdy ji pestal tisknout na nohou, poctil
jej siln pro-titlak na holen a nad kolena, na mstech uvedench ve snu. V tto situaci je
tedy ena magnesiem v kivuli, s nm to konen jde. On je ensk ke mn jako je musk k
en. Jde-li to s tou dmou, pjde to tak s lbou. Ohmatvn sebe sama a postehy na jeho
kolenou ukazuj k onanii a odpovdaj jeho nav ze verejka. - Schzka byla skuten
smluvena na pl dvanctou. Jeho pn, aby ji zaspal a zstal u svch domcch sexulnch
objekt (tj. pi onanii), odpovd jeho odporu.
232
K opakovn jmna fenyl sdluje: Vechny tyto radikly na -yl se mu vdy velice lbily, lze
jich velmi pohodln pout: benzyl, acetyl. To nic nevysvtluje, kdy mu vak navrhuji
radikl Schlemihl, rozesmje se a vyprv, e v lt etl knihu od Prvosta, a v t se v
kapitole: "Les ex-clus de 1 'amour" mluvilo o "Schlemilis" (smolach), pi jejich popisu si
ekl: To je mj ppad. - Schlemihltinou by tak bylo, kdyby propsl
schzku.
Zd se, e sexuln snov symbolika byla ji pmo experimentln potvrzena. Phdr. K.
Schrotter vyvolal v r. 1912 z podntu H. Swobody u hluboce hypnotizovanch osob sny
sugestivnm pkazem, kter uril velkou st snovho obsahu. Kdy sugesce pikzala, aby
tyto osoby snily o normlnm nebo abnormlnm sexulnm styku, vykonal sen tyto pkazy
tak, e dosadil na msto sexulnho materilu symboly, kter jsou znmy z
psychoanalytickho vkladu sn. Tak nap. po sugesci, aby pokusn osoba snila o
homosexulnm styku s ptelkyn, zjevila se tato ptelkyn ve snu s oumlm cestovnm
kufkem v ruce, na nm byl nalepen lstek, potitn slovy: "Jen pro dmy". Snc osob
nebylo pr nikdy nic sdleno o snov symbolice ani o vkladu sn. Pohchu je zhodnocen
tohoto vznamnho eten rueno netastnm faktem, e dr. Schrotter brzy potom skonil
sebevradou. O jeho snovch pokusech podv zprvu jen pedbn sdlen v Zentralblatt
fiir Psychoanalyse.
Podobn vsledky uveejnil v roce 1923 S. Rojfenstein. Zvlt zajmav jsou vak pokusy,
kter provedli Betlheim a Hartmann, protoe zde byla hypnza vylouena. Tito autoi (Uber
Fehlreaktionen bei der Kor-sakojfschen Psychose, Archiv fiir Psychiatrie, sv. 72, 1924)
vyprvli nemocnm, stienm touto pomatenost, pbhy hrub sexulnho obsahu a
pozorovali zkreslen, kter se ukzalo pi reprodukci vyprvnho. A tu vyly najevo
symboly, znm z vkladu sn (stoupn po schodech, bodni a stlen jako symboly souloe,
n a cigareta jako symboly pyje). Zvltn cenu pitaj symbolu schod, nebo, jak autoi
prvem podotkaj, "takov symbolizace by nebyla dosaiteln pro vdom pn zkreslovat".
Teprve po zhodnocen symboliky ve snu meme pokraovat v eten o typickch snech
peruenm ve na str. 165. Povauji za oprvnn rozdlit tyto sny zhruba na dv tdy, na
takov, kter maj vskutku vdy t smysl, a za druh na takov, kter musej bt pes stejn
nebo podobn obsah pece jen vykldny co nejrznji. Z typickch sn prvnho druhu jsem
ji podrobnji rozebral sen o zkouce.
Pro podobn dojem, kterm na ns psob jejich afekt, zasluhuj sny o nedostien vlaku, aby
byly piazeny ke snm o zkouce. Jejich objasnn pak odvodn toto piblen. Jsou to
tn sny reagujc na jin
233
zkostn hnut, pociovan za spnku, na zkost, e zememe. Odcestovn je jednm z
nejastjch a nejlpe odvodnitelnch symbol smrti. Sen pak utuje: Bud klidn,
nezeme (neodcestuje), tak jako sen o zkouce ns konejil: Neboj se nieho; ani tentokrt
se ti nic nestane. Obt v pochopen obou druh sn pochz z toho, e pocit zkosti je spjat
prv s projevem tchy.
Smysl sn ze zubnho podntu, kter jsem musel dosti asto analyzovat u svch pacient, mi
dlouhou dobu unikal, protoe vklad k mmu pekvapen zpravidla narel na pli velik
odpor.
Nakonec plin evidence nenechala nejmench pochybnost o tom, e u mu nen hybnou
silou tchto sn nic jinho ne onanistick chte puberty. Rozeberu dva sny tohoto druhu, z
nich jeden je zrove snem o ltn. Oba pochzej od te osoby, mladho mue se silnou,
ale v ivot potlaenou homosexualitou:
Je pi pedstaven Fidelia v pzem divadla, vedle L-a, osobnosti, kter je mu sympatick a
jej ptelstv by rd zskal. Nhle let ikmo pes pzem a na konec, pak si najednou shne
do st a vythne si dva zuby.
Let popisuje sm tak, jako by byl vren do vzduchu. Jeliko se jedn o pedstaven Fidelia
jsou nasnad bsnkova slova:
Kdo zskal dobrou enu -
Ale zskn i nejlep eny nepat k pnm sncho. K tm se lpe hod dva jin vere:
Komu se zdail ,v e 1 i k v r h',
bt ptelem ptele... ,
Nue, sen obsahuje tento velik vrh, kter vak nen jen splnnm pn. Za nm se t skrv
trapn vaha, e asto, kdy se uchzel o ptelstv, nepochodil, e byl "vyvren", a tak
strach, e by se tento osud mohl opakovat u mladho mue, s nm sdl poitek z pedstaven
Fidelia. A k tomu se nyn poj piznn, ostudn pro mho bystrho pacienta, e toti kdysi, po
odmtnut jednm ptelem, z touhy dvakrt za sebou ve smyslnm vzruen onanoval.
Druh sen: Dva univerzitn, jemu znm profesoi, ho oetuj msto mne. Jeden dl nco s
jeho dem; m strach z operace. Druh vraz kjeho stm eleznou ty, take ztrat jeden
nebo dva zuby. Je obvzn tymi hedvbnmi tky.
Sexuln smysl tohoto snu asi nen sporn. Hedvbn tky odpovdaj indentifikaci s
ktermsi jemu znmm homosexulnm muem. Snc, kter nikdy nesouloil, ani nikdy ve
skutenosti nevyhledval pohlavn
234
styk s mui, si pedstavuje sexuln styk podle vzoru pubertln onanie, v n byl kdysi
zbhl.
Myslm, e se i ast obmny typickho snu ze zubnho podntu, nap. e nkdo jin vythne
sncmu zub a podobn, stvaj srozumitelnmi tm objasnnm.65' Me se vak zdt
zhadn, jak me zubn podnt nabt tohoto vznamu. Upozoruji zde na velmi ast
peloen zezdola nahoru, kter slou sexulnmu potlaen a pomoc nho mohou bt v
hysterii rzn sensace a zmysly, je by se mly odehrvat na pohlavnch orgnech,
uskuteovny aspo na jinch stech tla, proti nim nen nmitek. O takov peloen jde,
jsou-li v symbolice nevdomho mylen genitlie nahrazeny obliejem. Spolupsob zde
jazykov zvyk, kdy uznv zadn tve za stejnorod s tvemi, zn-li vedle pysk, kter
vroub stn otvor, oznaen stydkch pysk. Nos je v astch narkch kladen na roven pyji,
ochlupen zde i tam dopluje podobnost. Jen jeden tvar nelze vbec srovnvat, toti zuby, a
prv toto setkn shody a odchylky in zuby, pod tlakem sexulnho potlaen, zpsobilmi
pro koly znzorovn.
Nechci tvrdit, e by se nyn vklad snu "ze zubnho podntu" jako snu onanistickho, o jeho
oprvnn nepochybuji, stal pln prhlednm.66' Pinm k vysvtlen tolik, kolik vm -
jist zbytek musm nechat ne-rozeen. Ale musm tak poukzat na jinou souvislost,
obsaenou v jazykovm vraze. U ns existuje hrub oznaen pro masturban akt; sich einen
ausreissen nebo sich einen herunterreissen (vytrhnout si jeden, strhnout si jeden.)67) Nevm,
odkud tato ren pochzej, jak zobrazen je jejich podkladem, ale k prvnmu z obou ren by
se zub velmi dobe hodil. Jeliko sny o vytaen nebo vypadnut zub lidov povra vykld
ve smyslu smrti pbuznho a jeliko psychoanalza me takov vznam pipustit nanejve
v onom ve naznaenm parodistickm smyslu, uvedu zde sen ze zubnho podntu, kter mi
dal k dispozici Otto Rank:
"K tmatu sn o zubech jsem nedvno od kolegy, kter se od njak doby ivji zajm o
problmy vkladu sn, dostal toto sdlen:
Nedvno se mi zdlo, e jsem u zubnho lkae, kter mi rozvrtv jeden zadn zub v doln
elisti. Pracuje na nm tak dlouho, a je zub nepotebn. Pak ho uchop kletmi a vythne tak
hrav a snadno, e m to udivuje. k, abych si z toho nic nedlal, protoe to vbec nen zub,
kter oetoval, a klade ho na stl, kde se (nyn se mi zd, e je to horn ezk) rozpad na
nkolik vrstev. Vstvm z operan idle, pistupuji ble a kladu mu se zjmem njakou
lkaskou otzku. Lka rozleuje jednotliv sti npadn blho zubu a roztlouk
(rozmluje) je njakm nstrojem. Pitom mi vysvtluje, e to souvis s pubertou a e se
zuby daj tak snadno vythnout jen ped pubertou; u en je zde rozhodujcm momentem
narozen dtte.
235
Pak pozoruji (myslm, e v polospnku), e byl tento sen provzen po-luc, kterou vak
nemohu s jistotou vadit na urit msto snu; nejspe nastala, zd se, pi vytren zubu.
Pak dle snm o dji, kter si ji nemohu vybavit a kter skonil tm, e jsem kdesi (mon u
zubnho lkae) nechal klobouk a kabt, doufaje, e mi budou dodny, a e jsem spchal,
abych jet stihl odjdjc vlak. Tak se mi v poslednm okamiku podailo skoit na zadn
vz, kde ji nkdo stl. Nedostal jsem se vak dovnit do vozu a musel jsem jet v
nepohodlnm postaven, z nho jsem se snail s konenm spchem osvobodit. Jedeme
velkm tunelem, piem opanm smrem projdj dva vlaky jaksi skrze n vz, jako by
byl tunelem. Dvm se jakoby zven oknem vozu dovnit.
Materilem k vkladu tohoto snu se ukazuj tyto zitky a mylenky pedchozho dne:
I. Skuten jsem od nedvn v oeten u zubnho lkae a v dob snu mm nepetrit bolesti
v zubu doln elisti, kter je ve snu navrtvn a na nm lka tak ve skutenosti pracuje ji
dle, ne je mi mil. V den snu jsem byl dopoledne z dvodu bolesti znovu u lkae, kter mi
doporuil, abych si dal v te elisti vythnout jin zub ne oetovan, nebo z toho patrn
pochzej bolesti. lo o prv prorejc ,zub moudrosti'. Vzhledem k tomu jsem pi tto
pleitosti poloil otzku jeho lkaskmu svdom.
II. Tho dne odpoledne jsem byl nucen vi jedn dm omlouvat bolestmi zub svou
patnou nladu, nae mi vyprvla, e se boj dt si vytrhnout koen, jeho korunka je tm
pln oddrobena. ekla, e vytahovn onch zub je zvlt bolestn a nebezpen, akoli j
na druh stran jedna znm tvrdila, e to jde snze u zub horn elisti (a o takov zub u n
lo). Tato znm j tak vyprvla, e j kdysi v narkze vythli jin zub, a toto sdlen jen
poslilo jej strach z tto nutn operace. Pak se m ptala, zda jsou onmi zuby mnny
stoliky nebo piky, a co se o nich v. Upozornil jsem ji na povren rz vech tchto
nzor, ale neopomnl jsem na druh stran zdraznit sprvn jdro leckterch lidovch
nzor. Nato mi ona sdluje lidovou povru, podle jej zkuenosti velmi starou a veobecn
znmou, kter tvrd: M-li thotn ena bolen zub, dostane kluka.
III. Toto pslov m zajmalo se zetelem k typickmu vznamu sn ze zubnho podntu
jakoto nhrady onanie, vznamu, sdlenmu Freudem ve ,Vkladu sn' (2. vyd., str. 193. a
d.), nebo tak v tomto lidovm ren jsou zub a musk pohlavn stroj (kluk) uvdny do
jist souvislosti. etl jsem tedy veer tho dne znovu doten msto ve ,Vkladu sn' a mezi
jinm jsem tam nael ne uvdn vvody, jejich vliv na mj sen lze rozpoznat stejn
snadno jako inek obou ve vyprvnch zitk.
Freud pe o snech ze zubnho podntu, ,e u mu nen hybnou silou tchto sn nic jinho
ne onanistick chte puberty' (str. 193). Dle: Myslm, e se i ast obmny typickho snu
ze zubnho podntu, nap. e nkdo jin vythne sncmu zub a podobn, stvaj
srozumitelnmi tm objasnnm. Me se vak zdt zhadn, jak me zubn podnt nabt
tohoto vznamu. Upozoruji zde na velmi ast peloen zezdola nahoru (v tomto snu tak z
doln elisti na horn), kter slou sexulnmu potlaen a pomoc nho mohou bt v hysterii
rzn sensace a zmysly, kter by se mly odehrvat na pohlavnch orgnech, uskuteovny
aspo na jinch stech, proti nim nen nmitek' (str. 194). ,Ale musm tak poukzat na
jinou souvislost, obsaenou v jazykovm vraze. V naich zemch existuje hrub oznaen pro
masturban akt: vythnout si nebo strhnout si jeden' (str. 193). Tento vraz byl pro m ji v
asnm mld bn jako oznaen onanie a odtud zkuen vyklada sn snadno nalezne
pstup k infantilnmu materilu, kter je podkladem tohoto snu. Jen jet podotkm, e mi
snadnost, s n se d vythnout ve snu zub, kter se po vytaen promuje v horn ezk,
pipomn phodu z dtstv, kdy jsem si snadno a bez bolesti sm vytrhl vyviklan pedn zub
v horn elisti. Tato udlost, na kterou se jet dnes zcela podrobn a jasn pamatuji, spad do
te ran doby, v n se udaly m prvn vdom pokusy o onanii (kryc vzpomnka).
Freudv poukaz na sdlen C. G. Junga, podle nho maj sny ze zubnho podntu u en
vznam sn o porodu (Vklad sn str. 194 pozn.), a lidov povra o vznamu bolesti zub u
thotnch en podntily postaven enskho vznamu proti muskmu (puberta) ve snu. K
tomu si vybavuji dvj sen, v nm se mi brzy po proputn z oeten jinho zubnho
lkae zdlo, e mn vypadvaj zlat, prv vsazen korunky. Ve snu jsem se pro to velice
zlobil vzhledem ke znanm nkladm, s nimi jsem se tehdy jet nesmil. Tento sen se mi
nyn stv srozumitelnm se zetelem k jistmu zitku jakoto vychvalovn hmotnch
vhod masturbace proti lsce objektov, je je v kad podob hospodsky nevhodnj
(zlat korunky), a myslm, e sdlen on dmy o vznamu bolen zub u thotnch en ve
mn znovu probudilo tyto mylenky."
A sem sah kolegv beze veho srozumiteln a podle mho soudu bezvadn vklad, k
nmu nemm co dodat, leda snad poukaz na pravdpodobn smysl druh sti snu, kter
pes slovn mstky: Zahn - (ziehen -Zug; reissen - reiseri)m znzoruje pechod, kter byl, jak
se zd, velmi obtn, pechod sncho od masturbace k pohlavnmu styku (tunel, do kterho
vjdj a vyjdj vlaky rznmi smry) a jeho rizika (thotenstv; pevlenk).
"Proti tomu se mi tento ppad zd teoreticky zajmav ze dvou hledisek. Za prv je dkazem
pro Freudem objevenou souvislost, e eja-
236
237
kulace ve snu nastv pi vytaen zubu. Vdy pece musme povaovat poluci, a se
vyskytuje v jakkoli podob, za masturban ukojen vznikajc bez pomoci mechanickho
drdn. K tomu pistupuje, e v tomto ppad nenastv polun ukojen jako jindy na
objektu, by i jen pedstavovanm, ale bez objektu, smme-li se tak vyjdit, ryze auto-
eroticky, a prozrazuje nanejv slab homosexuln rz (zubn lka).
Druh bod, kter podle mho soudu zasluhuje, aby byl zdraznn, je tento: Je nasnad
nmitka, e se tu zcela zbyten uplatuje Freudovo pojet, nebo pece zitky pedchozho
dne samy pln postauj, aby uinily obsah snu srozumitelnm. Nvtva u zubnho lkae,
hovor s dmou, etba ,Vkladu sn' vysvtlily dostaten, pro sp, tak v noci
znepokojovan bolestmi zub, vytv tento sen; kdy mermomoc chcete, tedy jej dokonce
vytvoil za elem zbaven se bolesti ruc spnek (pomoc pedstavy o odstrann zubu pi
souasnm pehluen obvanho bolestivho pocitu libidem). Ale i pi nejdalekoshlejch
stupcch v tomto smru nelze pece vn zastvat nzor, e by etba Freudovch objasnn
mohla ve sncm vytvoit souvislost mezi vytaenm zubu a masturbanm konem, nebo
teba jen vyvolat jej psobivost, kdyby jej vzor nebyl vytvoen ji dvno, jak snc sm
piznal (.vytrhnout si jeden'). Co vedle hovoru s dmou mohlo spe oivit tuto souvislost,
vyplv z pozdjho sdlen sncho, e pi etb .Vkladu sn' z pochopitelnch dvod
nechtl vit v tento typick vznam sn ,ze zubnho podntu' a pl si vdt, zda to plat pro
vechny takov sny. Sen mu to potvrzuje aspo pro jeho vlastn osobu, a tak mu ukazuje, pro
o tom musel pochybovat. Sen je tedy i v tomto smru splnnm pn, a to pn, pesvdit se
o nosnosti a udritelnosti tohoto Freudova pojet."
K druh skupin typickch sn pat ty, v nich ltme nebo se vznme, padme, plaveme
apod. Co znamenaj tyto sny? To nelze ci veobecn. Jak uslyme, zna v kadm ppad
nco jinho, jen materil sensac, kter obsahuj, pochz vdy z tho zdroje.
Z informac, je erpme z psychoanalz, je nutno usuzovat, e tak tyto sny opakuj dojmy z
dtstv, vztahuj se k pohybovm hrm, kter mimodn vb dti. Kterpak strc ji
neumonil dtti ltn tm, e s nm s napjatmi paemi pobhal po pokoji, nebo kter si s
nm nehrl na padn tak, zeje houpal na kolenou a najednou napjal nohu, neboje zdvihl a
nhle dlal, jako by je chtl pustit? Dti pak jsaj a nenavn daj opakovn, zvlt, je-li
to provzeno trochou zden a zvrati; po mnoha letech si vytvej opakovn ve snu, tehdy
vak vynechvaj ruce, kter je drely, take se nyn voln vznej a padaj. Zliba vech
malch dt v takovch hrch jako kolbn, houpn je znma; spat-li pozdji gymnastick
kousky v cirkuse, znovu oije vzpomnka. U nkterch hoch
238
spov pak hysterick zchvat jen v reprodukci takovch kousk, kter provdj s velikou
obratnost. Nezdka byly u tchto pohybovch her, o sob nevinnch, vzbuzeny tak sexuln
city. Abych uil u ns obvyklho slova, je vyjaduje vechno toto ponn: je to dtsk
dovdn, co opakuj vechny ty sny o ltn, padn, plavn atd., piem dvj pocity
libosti z nho jsou nyn obrceny v zkost. Ale kad matka v, e dovdn dt i ve
skutenosti asto skonilo hdkou a plem. Mm tedy dosti dvod k odmtnut vysvtlen,
e sny o ltn a padn jsou vyvolny stavem konch pocit za spnku, sensacemi pohybu
naich plic apod. Vidm, e tyto sensace jsou samy reprodukovny ze vzpomnky, k n se sen
vztahuje, take jsou tedy snovm obsahem a nikoli snovmi zdroji.69'
Tento stejnorod a ze stejnho zdroje pochzejc materil pohybovch pocit se pouv k
znzornn nejrozmanitjch snovch mylenek. Sny o ltn a vznen, vtinou lib
zabarven, vyaduj nejrznj vklady - u nkterch osob zcela zvltn, u jinch vklad
pouze typick povahy. Jedn z mch pacientek se velmi asto zdvalo, e se vzn nad ulic
v jist vi, ani se dotk zem. Byla velmi mal postavy a bla se kadho zapinn, k
nmu dochz ve styku s lidmi. Jej sen o vznen j sploval ob pn tm, e nadzdvihl jej
nohy nad zemsk povrch a vyvil jej hlavu do vych oblast. U jinch en ml sen o ltn
vznam touhy: "Kdybych byla ptkem"; jin se stvaly v noci andly, strdajce tm, e tak
nejsou nazvny ve dne. Blzk spojitost ltn s pedstavou ptka vysvtluje, e sen o ltn
mv u mu ponejvce hrub smysln vznam. Nebudeme se ani divit, kdy uslyme, e ten
nebo onen snc mu bv vdy velmi hrd na svou ltac schopnost.
Dr. Paul Federn (Vde) vyslovil okouzlujc domnnku, e valn st tchto sn o ltn jsou
sny erekn, protoe podivn a lidskou fantazii neustle zamstnvajc kaz erekce nutn
lidem imponuje jakoto pekonn te. (Srv. s tm okdlen starovk Fally.)
Je pozoruhodn, e stzliv Mourly Vold, kter dlal snov pokusy a nepl dnmu
vykldn, rovn zastv erotick vklad sn o ltn (vznen) (Uber den Traum, Sebr. sp.,
sv. III.). Nazv erotiku nejdleitj pohnutkou k snu o vznen, dovolv se silnho
vibranho pocitu v tle, kter provz tyto sny, a jejich astho spojen s erekcemi a
polucemi.
Sny o padn mvaj astji zkostn rz. Jejich vklad nenar u en na dnou obt,
protoe tm pravideln akceptuj symbolick pouit padn, kter opisuje povolnost k
erotickmu pokuen. Infantiln zdroje snu o padn jsme jet nevyerpali; tm vechny
dti pleitostn upadly a pak je nkdo zdvihl a mazlil se s nimi; spadly-li v noci z postlky,
vzala je jejich pstounka k sob do postele. Osoby, jim se asto zd o plavn, kdy s velikm
uspokojenm rozeuj vlny atd., se obyejn
239
pomoovaly a opakuj si nyn ve snu libost, kter se ji dvno nauily odkat. K jakmu
znzornn se sny o plavn snadno hod, se brzy dovme u toho i onoho pkladu.
Vklad sn o ohni dv za pravdu jistmu zkazu dtskho domova, aby si dti nehrly s
ohnm, nebo e se v noci pomo. Jejich podkladem je toti tak vzpomnka na non
pomoovn v dtstv. V "ryvku analzy hysterie" (19O5)7O) jsem podal plnou analzu a
syntzu takovho snu o ohni v souvislosti s chorobopisem snc dvky a ukzal jsem, k
znzornn kterch hnut dosplejch let lze pout tento infantiln materil.
Mohli bychom uvst jet velik poet "typickch" sn, rozumme-li jimi fakt astho
opakovn tho zjevnho obsahu snu u rznch lid, tak nap.: sny o chozen zkmi ulicemi,
o chzi dlouhou adou pokoj, sny o nonm lupii, na kterho se tak vztahuj ochrann
opaten nervznch lid ped spanm, sny o pronsledovn divokmi zvaty (bky, komi)
nebo o ohroovn noi, dkami, kopmi apod.; oba posledn sny jsou pznan pro zjevn
snov obsah osob, trpcch zkost. eten, kter by se speciln zabvalo tmto materilem,
by bylo velmi zslun. Msto nho mohu dodat jen dv poznmky, je se vak netkaj
vlun typickch sn.
m vce se obrme eenm sn, tm ochotnji musme uznvat, e se vtina sn dosplch
lid zabv sexulnm materilem a vyjaduje erotick pn. O tom si me udlat sudek jen
ten, kdo skuten sny analyzuje, tj. pronik od jejich zjevnho obsahu k latentnm snovm
mylenkm, nikoli ten, kdo se spokoj se zaznamennm zjevnho obsahu (jako nap. Ndcke v
pracch o sexulnch snech). Tento fakt ns nepekvapuje, ale naprosto se shoduje s naimi
zsadami pi vysvtlovn sn. dn jin pud nebyl od dtstv tak potlaovn jako sexuln
pud ve svch etnch slokch,71' ze dnho jinho nezbvaj tak etn a tak siln
nevdom pn, kter pak za spnku psob k vyvoln snu. Pi vykldn sn nikdy nesmme
zapomenout tento vznam sexulnch komplex, ani jej ovem pehnt a k vlunosti. U
mnoha sn pi pelivjm rozboru zjistme, zeje musme chpat bisexuln, nebo z nich
nutn vyplv dal vklad, pi kterm uskuteuj homosexuln hnut, tj. hnut opan k
normln pohlavn innosti snc osoby. e by se vak vechny sny mly vykldat bisexuln,
jak tvrd W. StelceF2) a A. Adler,n) se mi zd zeveobecnnm stejn neprokazatelnm jako
nepravdpodobnm, kter bych nechtl zastvat. Pedevm bych nedovedl odstranit oividn
fakt, e existuje mnoho sn, je ukjej jin ne - v nejirm smyslu - erotick poteby, jako
nap. sny vyvolan hladem, zn, pohodlnost apod. Tak podobn tvrzen, e za kadm
snem lze najt klauzuli smrti (Stekel), e v kadm snu lze poznat postupovn od ensk k
musk ad (Adler),
240
pekrauj podle mho soudu daleko mru toho, co je pi vkladu sn ppustn. - Tvrzen, e
vechny sny vyaduj sexuln vklad, proti nmu se v literatue nenavn polemizuje, je
mmu Vkladu sn ciz. V sedmi vydnch tto knihy se ned najt a je ve zjevnm rozporu s
jejm ostatnm obsahem.
e se npadn nevinn sny tkaj veskrze hrubch erotickch pn, jsem tvrdil ji na jinm
mst a mohl bych to prokzat etnmi novmi pklady. Ale i mnoho sn, kter se zdaj
indiferentn a na kterch bychom v dnm smru nepoznali nic zvltnho, se d po rozboru
pevst na nepochybn sexuln pn asto neoekvanho rzu. Kdo by nap. tuil jakkoli
sexuln pn ped provedenm vkladem u tohoto snu. Snc vypravuje: Mezi dvma
ndhernmi palci stoj, ponkud v pozad, mal domeek, jeho vrata jsou zavena. M ena
m vede kousek po ulici a k domeku, proraz dvee a j potom rychle a snadno vklouznu do
vnitku ikmo stoupajcho dvora.
Kdo m trochu cviku v tlumoen sn, hned si ovem pipomene, e vnikn do zkch
mstnost, otevrn zavench dve, pat k nejobvyklej sexuln symbolice a snadno v
tomto snu pozn znzornn pokusu o soulo zezadu (mezi obma ndhernmi hdmi
enskho tla). zk, ikmo stoupajc vchod je ovem pochva; pomoc, pisouzen en
sncho, nut k vkladu, e ve skutenosti zdruj od takovho pokusu jen ohledy na
manelku, a po dotazu se dovm, e v den snu vstoupila do domcnosti sncho mlad dvka,
kter se mu lbila a psobila na nho dojmem, e by se pi takovm piblen pli
nezdrhala. Mal domek mezi dvma palci je vzat ze vzpomnky na Hradany v Praze a
ukazuje tedy k te dvce, jeliko pochz z tohoto msta.
Zdrazuji-li v hovoru s pacienty ast vyskytovn oidipovskho snu o pohlavnm styku s
vlastn matkou, dostvm takovouto odpovd: Nepamatuji se na podobn sen. Hned potom se
vak vyno vzpomnka na jin, neznateln a indiferentn sen, kter se u t kter osoby asto
opakoval, a analza uke, e jde o sen stejnho obsahu, tedy opt o sen oi-dipovsk. Mohu
tene ujistit, e zakuklen sny o pohlavnm styku s matkou jsou mnohem astj ne sny
upmn.74)
Vyskytuj se sny o krajinch a mstech, u nich se jet ve snu zdrazuje jistota: Tady jsem
u jednou byl. Toto dj vu m vak ve snu zvltn vznam. Tmto mstem je vdycky
pohlavn stroj matky; skuten nelze o dnm jinm mst tvrdit s takovou jistotou, e
"jsme tam ji jednou byli". Jen jednou m uvedl jeden mu trpc nutkavou neurzou do
rozpak sdlenm snu, v nm se pravilo, e je na nvtv v byt, kde byl ji dvakrt. Ale
prv tento pacient mi ped del dobou vyprvl jako phodu ze svho estho roku, e tehdy
jednou byl u matky v posteli a zneuil t pleitosti k tomu, aby stril prst do jejho
pohlavnho stroj, kdy spala.
241
Podkladem velkho mnostv sn, kter jsou asto naplnny zkost a jejich obsahem je
mnohdy prochzen zkmi prostorami nebo pobyt ve vod, jsou fantazie o nitrodlonm
ivot, o prodlvn v mateskm ln a o zrozen. Nyn uvedu sen mladho mue, kter ve
fantazii pouv ji nitrodlon pleitosti k pozorovn souloe rodi.
Je v hlubok acht, v n je okno jako v semmeringskm tunelu. Tmto oknem vid nejprve
przdnou krajinu a pak do toho komponuje obraz, kter se potom ihned zjevuje a vypluje
przdnotu. Obraz pedstavuje pole, je je hluboce rozorno nstrojem, a krsn vzduch, idea
dkladn prce, kter je pi tom, modroern hroudy psob krsnm dojmem. Pak pichz
dl, vid otevenou pedagogiku... a div se, e se v n vnuje tolik pozornosti sexulnm citm
(dtte), a pitom mus myslet na m.
Jedna pacientka mla tento krsn sen o vod, kter byl zvltnm zpsobem pouit v lb:
Za svho letnho pobytu u x-skho jezera se vrh do temn vody na mst, kde se zrcadl
bled msc.
Sny tohoto druhu jsou sny o narozen; k jejich vkladu dospjeme, kdy fakt, sdlen ve
zjevnm snu, obrtme, tedy msto: vrhnout se do vody - vyjt z vody, tj. zrodit se.75) Msto, z
nho se dt rod, poznme, pomyslme-li na ibalsk smysl slova la lun ve francouztin.
Bled msc je pak blou zadnic, o n dt zhy uhodne, e z n vylo. Co vak zna, e si
pacientka peje, aby se "narodila" za svho letnho pobytu? Ptm se snc, je bez vhn
odpov: Nejsem jakoby nov narozena lbou? Tak se tento sen obrac v pozvn, abych
pokraoval v lb na onom letnm pobytu, tj. abych ji tam navtvil; mon, e obsahuje tak
zcela ostchav nznak pn, aby se sama stala matkou.76'
Jin sen o narozen vyjmm spolu s jeho vkladem z prce F. Jonese: "Stla na behu moe a
dozrala na malho hoka, kter se brodil vodou a byl, jak se zdlo, jejm chlapekem. Brodil
se tak daleko, a ho pokryla voda, take snc vidla pouze jeho hlavu, pohybujc se na
povrchu sem a tam. Scna se pak obrtila v plnou halu hotelu. Jej manel ji opustil a zaala
mluvit s cizm lovkem.
Druh polovina se pi analze bez dalho odhalila jako tk ped manelem a navzn
intimnch vztah k tet osob. Prvn st snu byla zejm fantazie zrozen. Ve snech i v
mytologii je porod dtte z plodov vody obyejn znzorovn obrcenm tj. jako vstoupen
dtte do vody; vedle mnoha jinch je pro to dobrm pkladem narozen Adonise, Osiri-se,
Moje a Baccha. Ponoovn hlavy do vody a vynoovn z vody hned pacientce pipomn
pocit dtskch pohyb, kter poznala za svho jedinho thotenstv. Mylenka na hocha,
vstupujcho do vody, probouz snn, v nm se sama vidla, jak ho vytahuje z vody, vede do
dtsk jizby, umv ho, oblk a poslze ho odvd do svho domu.
Druh polovina snu tedy znzoruje mylenky tkajc se tku, kter
242
souvis s prvn polovinou skrytch snovch mylenek; prvn polovina snu odpovd
latentnmu obsahu druh sti, fantazii o zrozen. Krom dve uvedenho obrcen jsou dal
obrcen v obou polovinch snu. V prvn polovin jde dt do vody a potom se jeho hlava
kymc; ve snovch mylenkch, kter jsou podkladem prvn sti snu, se vynouj nejprve
pohyby dtte a potom dt opout vodu (dvoj obrcen). V druh polovin ji opout manel;
ve snovch mylenkch opout ona manela." (Peloil
O. Rank.)
Dal sen o zrozen vypravuje Abraham o mlad en, kter oekv svj prvn porod. Z
jednoho msta podlahy vede podzemn kanl pmo do vody (porodn cesta - plodov voda).
Zdvihne v podlaze pklop a hned se objev stvoen, obleen do hndavho koichu, kter se
tm podob tuleni. Tento tvor se odhal jakoto mlad bratr snc eny, k nmu odjakiva
byla v mateskm pomru. Rank ukzal na ad sn, e sny o zrozen uvaj te symboliky
jako sny z moovho podntu. Erotick podnt je v nich znzornn jako podnt moov;
navrstven vznamu v tchto snech odpovd zmn vznamu symbolu od dob dtstv.
Zde se meme vrtit k tmatu, kter jsme peruili - k otzce, jak vznam maj pro tvorbu
snu organick podnty ruc spnek: Sny, kter vznikly za takovch vliv, nm zcela
oteven ukazuj nejen tendenci splnit pn a charakter pohodlnosti, ale velmi asto i zcela
prhlednou symboliku, nebo nezdka vede k procitnut podnt, o jeho ukojen v
symbolickm pestrojen se sen marn pokouel. To plat jak o snech polunch, tak pro sny
vyvolan nucenm na mo a stolici. Zvltn rz polunch sn nm dovoluje pmo odhalovat
nejen jist sexuln symboly - kter byly ji poznny jako typick, ale jsou pesto porn
poprny -, ale tak ns pesvduje, e leckter zdnliv nevinn situace snu je jen
symbolickou pedehrou k hrub sexuln scn; ta je pmo znzorovna ponejvce jen ve
snech polunch - je jsou pomrn dk - avak dosti asto se pevrac v sen zkostn, kter
vede rovn k procitnut.
Symbolika sn z moovho podntu je zvlt prhledn a byla vytuena odedvna. Ji
Hippokrates zastval nzor, e je pznakem poruchy mche, snme-li o vodotryscch a
studnch (H. Ellis). Scherner studoval rozmanitost symboliky moovho podntu a tak ji
tvrdil, e se "silnj moov podnt vdy pevrac v podrdn sexuln sfry a v jej
symbolick tvary... Sen z moovho podntu je mnohdy zrove zstupcem snu
pohlavnho."
O. Rank, podle jeho vvod v prci "Die Symbolschichtung im Weck-traum" jsem se tu
dil, uinil velmi pravdpodobnm, e velk poet sn z moovho podntu je vlastn
vyvolvn podntem sexulnm, kter se nejdve cestou regrese sna ukojit infantiln
formou uretrln erotiky. Zvlt poun jsou pak ppady, v nich takto vyvolan moov
podnt
243
vede k procitnut a vyprzdnn mche, ale potom sen pesto pokrauje a jeho poteba se
pak projevuje nezastenmi erotickmi obrazy.77'
Zcela podobn odhaluj sny z trobnho podntu pslunou symboliku a pitom potvrzuj
souvislost, bohat doloenou tak etno-psychologi, mezi zlatem a lejnem.1') "Tak se nap.
zd en v dob, kdy je v lkaskm oetovn pro stevn poruchu, o dobyvateli pokladu,
kter zahrabv poklad v blzkosti mal devn boudy, vyhlejc jako venkovsk zchod.
Druh st snu jedn o tom, jak snc ena svmu dtti, malmu dvtku, kter se zapinilo,
utr zadnic i."
K snm o porodu se poj sny o zchranch. Zachraovn, zvlt zachraovn z vody, je
souznan s rozenm, pokud o nm sn ena. Jeho smysl se vak mn, m-li sen mu. (Viz
takov sen u Pfistera: Fin Fall von psychoanalytischer Seelsorge und Seelenheilung.
Evangelische Frei-heit, 1909.) - O symbolu zachraovn srv. mou pednku: Die
zukiinftigen Chancen der psychoanalytischen Therapie. Zentralblatt fiir Psychoanalyse, s. I,
1910 (Ges. Schriften, sv. VI), a: Beitrage zur Psychologie des Liebeslebens, I. Uber einen
besonderen Typus der Ob-jektwahl beim Manne, Jahrbuch f. Psychoanalyse, sv. II, 1910
(Ges. Schriften, sv. V)79>
F. Pklady - potn a ei ve snu
Ne dosadm tvrt z moment ovldajcch tvorbu snu na msto, kter mu nle, uvedu ze
sv sbrky sn nkolik pklad, je zsti osvtluj spolupsoben t nm znmch moment,
zsti dodvaj dkazy pro tvrzen dve nepodloen, nebo vedou k nevyhnutelnm vvodm
z nich. V pedchzejcm vylen snov prce bylo pro m dosti obtn prokzat sv
vsledky na pkladech. Pklady osvtlujc jednotliv vty jsou prkazn jen v souvislosti
vkladu njakho snu; vytreny ze souvislosti ztrcej svou krsu, a vklad snu, jen ponkud
prohlouben, je brzy tak obshl, e se ztrc nit vahy, kterou m osvtlit. Nech tento
technick dvod omluv, e nyn vedle sebe zaadm rzn vci, kter spolu souvisej jen
vztahem k textu pedchzejcho oddlu.
Nejprve nkolik pklad pro zcela zvltn i neobvykl znzorovac zpsoby ve snu. Ve
snu jedn dmy se prav: Sluebn stoj na ebku, jako by mla istit okna, a m u sebe
impanze a gorilu (pozdji opraveno: angorskou koku). Hod zvata na snc dmu; impanz
se k n pitul, a to je velmi protivn. Tento sen doshl svho elu velmi jednoduchm
prostedkem, a to tm, e vzal doslovn jist ren a znzornil je podle doslovnho znn.
"Opice", jako jmna zvat vbec, jsou nadvky, a situace snu nevyjaduje nic jinho ne
hzet kolem sebe
244
nadvkami. T sbrka brzy dod dal pklady uit tohoto prostho obratu pi snov prci.
Naprosto podobn postupuje jin sen: Zena s dttem, kter m npadn znetvoenou lebku; o
tomto dtti slyela, e nabylo tohoto tvaru polohou v mateskm ln. Dalo by se, k lka,
uvst lebku do lepho tvaru kompres, ale kodilo by to mozku. Snc si mysl: e je to kluk,
kod mu to mn. - Tento sen obsahuje plastick znzornn abstraktnho pojmu: "dojmy z
dtstv", kter snc slyela ve vysvtlench k lb.
Ponkud jin cesty uv snov prce v tomto pklad. Sen obsahuje vzpomnku na vlet k
hilmskmu rybnku u trskho Hradce: Venku je hrozn poas; uboh hotlek, ze stn kape
voda, postele jsou vlhk! (Posledn st obsahu je ve snu zastoupena mn pmo, ne
uvdm.) Sen zna zbyten {uberflussig: doslovn petkajc). Abstraktum obsaen ve
snovch mylenkch bylo nejprve ponkud nsiln uinno dvojsmyslnm, nahrazeno asi
slovem petkajc nebo tekut, petekut, a pak znzornno nahromadnm stejnorodch
dojm. Voda venku, voda uvnit na stnch, voda jako vlhkost v postelch, vechno je tekut a
petekut (ti b e rflussig). Nebudeme se divit tomu, e k elm znzornn ve snu ustupuje
pravopis daleko do pozad za slovnm zvukem, sm-li si dovolovat takov vci nap. rm. V
obshlm snu mlad dvky, kter sdlil a velmi podrobn rozebral O. Rank, se vypravuje, e
se prochz mezi poli a odezv krsn jen a itn klasy (Ahren). Vstc j jde njak ptel
z mld a ona se chce setkn s nm vyhnout. Rozbor ukazuje, e jde o hubiku ve cti (in
Ehren) (Jahrb. II, str. 491). Klasy, kter nemaj bt odtrhvny, nbr odezvny, maj v
tomto snu smysl jako takov a slou ve zhutn se ct, s uctvnm, k znzornn ady jinch
mylenek.
Zato v jinch ppadech velice snu usnadnil znzornn jeho mylenek jazyk, protoe
obsahuje mnostv slov, kter byla pvodn mnna obrazn a konkrtn a kterch se v
souasn dob uv ve vybledlm, abstraktnm smyslu. Sta, aby sen tmto slovm jen
pikldal jejich dvj pln vznam, nebo aby sestoupil k jistmu stupni vznamov zmny
toho slova. Nap. se nkomu zd, e jeho bratr vz v almae; pi vykldn se almara
nahrazuje skn (Schrank) a snov mylenka pak prav, e by se jeho bratr ml uskrovnit
(einschrnken), toti msto sncho. Jin snc vystupuje na horu, odkud m mimodn
dalekou vyhldku. Tm se ztotouje s bratrem, vydvajcm Rozhledy, kter se zabvaj styky
s Dlnm vchodem.
V jednom snu "Zelenho Jindicha" se bujn k vl v nejkrsnjm ovse, z nho kad
zrno je "sladkm mandlovm jdrem, rozinkou a novm krejcarem, dohromady zavinutmi
do ervenho hedvb a svzanmi kouskem ttin". Bsnk (nebo snc) nm hned podv
vklad tohoto snovho znzornn, nebo k ct pjemn lechtn, take ki: Oves m
pch.
245
Zvlt vydatn uvaj (podle Henzen) sn s stnmi a slovnmi vtipy star seversk sgy, v
nich se vyskytuje sotva jeden pklad snu bez dvoj-smyslnosti nebo slovn hky. Bylo by
zvltn prac sbrat takov znzorovac zpsoby a podat je podle princip, kter jsou jejich
podkladem. Nkter z tchto znzornn lze nazvat tm vtipnmi. Mvme dojem, e
bychom je sami nikdy neuhodli, kdyby nm je snc nedovedl sdlit:
1. Mui se zd, e se ho ptm na njak jmno, neme si vak vzpomenout na kter. Sm
vysvtluje, e to znamen: Ani ve snu meto nenapad.
2. Pacientka vyprv sen, v nm vechny jednajc osoby jsou zvlt velik. To zna,
podotk, e nutn b o phodu z mho ranho dtstv, nebo tehdy se mi vichni dospl
zdli ovem ohromn velc. Jej vlastn osoba v tomto snu nevystupovala.
Umstn v dtstv se v jinch snech vyjaduje tak jinak, tm, e se as tlumo prostorem.
Vidme pslun osoby a scny jakoby daleko vzdlen na konci dlouh cesty, anebo tak,
jako bychom je pozorovali obrcenm kuktkem.
3. Mui, kter m za bdn sklon k abstraktnmu a neuritmu vyjadovn, ale je obdaen
dobrm vtipem, se v jist souvislosti zd, e jde na ndra, kdy prv pijd vlak. Pak se
vak nstupit pibliuje k vlaku, kter stoj, tedy absurdn obrcen skutenho dje. A tento
detail nen ne ukazovatelem, pipomnajcm, e ve snovm obsahu m bt obrceno nco
jinho. Rozbor snu vede k vzpomnkm na obrzkov knihy, v nich byli vyobrazeni mui,
kte stli na hlav a chodili po rukou.
4. Jindy sdluje t mu krtk sen, kter tm pipomn techniku rbusu. Jeho strc mu
dv v aut hubiku. Bezprostedn pipojuje vklad, kter bych nikdy nenael, e to
znamen: autoerotismus.m ert za bdn by mohl mt stejn znn.
5. Snc vytahuje jednu enu zpod postele (z i e h t h e r v o r). To znamen: Dvaj pednost
(Vo r z u g).
6. Snc sed jako dstojnk u tabule proti csai: Uvd se do protikladu k otci.
7. Snc oetuje njakou osobu, protoe utrpla zlomeninu nohy (Kno-chenb ruch). Rozbor
uke, e toto zlomen znzoruje zlomen manelstv (Eheb r uch,i), cizolostv.)
246
8. Denn doby velmi asto ve snovm obsahu zastupuj dobu ivota v dtstv. Tak nap. ve
tvrt na est rno znamen u jednoho sncho vk 5 let a 3 msce, vznamnou dobu narozen
mladho bratra.
9. Jin znzornn doby ivota ve snu: Dma jde s dvma malmi dvtky, kter jsou
jedenapl roku od sebe. - Snc dma nenachz dnou znmou rodinu, na kterou by se to
hodilo. Sama vykld sen v tom smyslu, e ob dti znzoruj ji samu, a e j sen pipomn,
e ob traumatick udlosti jejho dtstv jsou od sebe vzdleny o tuto dobu (tiapl a
tyiatvrt roku).
10. Nen divu, e osoby, kter jsou v psychoanalytickm oetovn, asto o nm sn a
vyjaduj ve snu vechny mylenky a oekvn, je v nich vzbuzuje lba. Obraz, kter bv
pro lbu volen, je zpravidla cesta, ponejvce automobilem, jakoto novm a sloitm
dopravnm prostedkem; poukazem na rychlost automobilu se uplatuje posmch
oetovanho. Je-li nevdom jakoto prvek bdlch mylenek znzorovno ve snu,
nahrazuje se docela eln podzemnmi mstnostmi, kter znamenaly jindy, bez jakhokoli
vztahu k analytick lb, ensk ivot nebo matesk lno. Snov dole se velmi asto
vztahuje ke genitlim, jeho protiklad nahoe k oblieji, stm nebo prsm. Divokmi zvaty
symbolizuje snov prce zpravidla vniv pudy, jak pudy sncho, tak jinch osob, kterch se
snc boj, tedy s docela nepatrnm pesunutm pmo osoby, je jsou nositeli tchto vn.
Odtud nen daleko k znzorovn obvanho otce zlmi zvaty, psy a divokmi komi, tedy
k znzornn pipomnajcmu totemismus. Mohli bychom ci, e divok zvata znzoruj
libido, kterho se j boj a proti nmu bojuje potlaenm. Tak neurza sama, nemocn
osoba, bv asto ve snu odtpena a pedstavovna jako osoba samostatn.
11. (H. Sachs) "Vme z ,Vkladu sn', e snov prce zn rzn cesty k smyslov nzornmu
podn njakho slova nebo obratu. Vyuv nap. okolnosti, e vraz, kter m bt
znzornn, je dvojsmysln, a pouvajc dvojsmyslnosti jako ,vhybky\ pojm do zjevnho
obsahu snu msto prvnho vznamu, obsaenho ve snovch mylenkch, vznam druh.
Toto se stalo v malm snu, kter uvedu, a to tak, e jako znzor-ovacho materilu bylo
obratn pouito vhodnch recentnch dojm ze dne.
V den snu jsem trpl nachlazenm, a proto jsem se veer rozhodl, e v noci pokud mon
nevstanu z postele. Sen mi dal zdnliv jen pokraovat v m denn prci, pi n jsem vlepoval
vstiky z novin do knihy; pitom jsem se snail najt pro kad vstiek vhodn msto.
Zdlo se mi toto:
247
Snam se vlepit jeden vstiek do novin; nejde vak na stranu, a to mi zpsobuje velik
bolesti.
Probudil jsem se a zjistil jsem, e bolest ze sna trv v podob skutenho bolen bicha, kter
mne tak donutilo, abych nedodrel sv pedsevzet. Sen jakoto .ochrnce spnku' mi
pedstral splnn mho pn zstat v posteli, znzornnm slov: ,nejde vak na stranu'."
Smme ci pmo, e snov prce k vizulnmu znzornn snovch mylenek uv vech j
pstupnch prostedk, by se bdl kritice zdly dovolen i nedovolen, a vydv se tm
pochybnostem i posmchu vech, kdo o vkladu sn jen slyeli a sami ho neprovdli.
Mnostvm takovch pklad oplv zvl Stekelova kniha "Die Sprache des Traumes", ale
vyhbm se tomu, abych odtud bral sv doklady, protoe autorova nekri-tinost a technick
libovle vyvolaj pochybnosti i v tom, kdo nen v zajet pedsudk.
12. Ze spisu V. Tauska "Kleider und Farben im Dienste der Traum-darstellung" (Int. Zeitschr.
f. PsA., II, 1914):
a) A-ovi se zd, e vid svou dvj vychovatelku v ernch listrovch atech (Liisterkleid),
kter tsn pilhaj k zadnici. - To zna, e prohlauje tuto enu za chtivou (liistern).
b) C. vid ve snu na x-sk silnici dvku, kter je oblvna blm svtlem a obleena do bl
blzy.
Snc zail sv prvn intimity na on silnici s jakousi slenou Blou.
c) PanD-ov se zd, e vid starho Mchn (80letho herce z jejho msta), jak le v pln
zbroji ' na pohovce. Potom ske pes stoly a idle, vytas svj kord, pitom se vid v zrcadle a
ermuje kordem ve vzduchu, jako by bojoval s domnlm neptelem.
Vklad: Snc dma trp starou chorobou mche. V analze le na pohovce a vid-li se v
zrcadle, pipad si potaj pes sv lta i chorobu jet pln vyzbrojen82'tj. zdatn.
13. "Velik vkon" ve snu. Jednomu mui se zd, e le jakoto thotn ena v posteli. Tento
stav se pro nho stv velice obtnm. Zvol: To bych radji... (v analze po vzpomnce na
jednoho pstouna dopluje: tloukl kamen). Za jeho postel vis mapa a napt jejho spodnho
okraje je udrovno ltkou. Snc tuto ltku strhne tm, e ji uchop za oba konce, ale ona se
nezlom nap, nbr se roztt na dv stejn podln ltky. Tm si ulehil a tak uspil
porod.
Stren laky (Leiste) vykld bez pomoci jako velik vkon (Leistung), kterm se
vyprouje ze sv stsnn situace (v lb), vytrhvaje se ze svho enskho postoje...
Absurdn podobnost, e se laka nejen zlom, nbr po dlce roztt, se vysvtluje
vzpomnkou sncho, e zdvojen
248
spolu s rozbitm je narkou na kastraci. Sen velmi asto znzoruje kastra-ci nsledkem
vzdorovitho pn opaku, existenc dvou symbol pyje. Die Leiste (tj. tslo) je ostatn st
tla, kter je blzko u genitli. Snc sesta-vuie vklad, e pekonv vhrku kastraci, kter
ho pivedla do enskho
J 83)
postoje.
14. V analze, kterou provdm francouzsky, mm vyloit sen, v nm se zjevuji v podob
slona. Ptm se ovem, m jsem si toto znzornn zaslouil. "Vous me trompet' (klamete m),
odpovd snc {trompe = chobot).
Snov prci se asto da znzornit i velmi neohebn materil, jakm jsou nap. vlastn jmna,
a to nsilnm vyuitm velmi odlehlch vztah. V jednom mm snu mi star Briicke uloil
kol. Zhotovuji prepart a vytahuji nco, co vypad jako zmakan stbrn papr. (O tomto
snu se budu jet it.) K tomu mm npad, kter by se nedal snadno najt: staniol, a nyn
vm, e mm namysli jmno spisovatele Stan ni a, kter napsal sta o nervov soustav ryb,
na ni jsem v dvjch letech pohlel s ctou. Prvn vdeck kol, kter mi mj uitel
uloil, se skuten tkal nervov soustavy jedn ryby, ammocoetes. Tohoto jmna se asi
nedalo vbec pout v obrzkov hdance.
Nechci si odept vsunut jet jednoho snu s podivnm obsahem, kter je pozoruhodn tak
jako sen dtsk a velmi snadno se vysvtluje rozborem. Jedna dma vypravuje: Pamatuji se,
e se mi v dtstv optovn zdlo, e Pn Bh m na hlav piat paprov klobouk. Takov
klobouk mi toti velmi asto u stolu nasazovali, abych nevidla na tale ostatnch dt, kolik
kdo dostal z kadho chodu. Ponvad jsem slyela, e Pn Bh je vevdouc, znamen sen,
e vechno vm, tebas mn nasadili klobouk.
V em spov snov prce a jak nakld se svm materilem, snovmi mylenkami, meme
poun ukzat na slicch a potech, kter se vyskytuj ve snech. Povra ostatn povauje
sla, o nich se nm zdlo, za zvl slibn. Vyhledm ve sv sbrce nkolik pklad tohoto
druhu.
1. Ze snu dmy, krtce ped zakonenm lby:
Snc chce nco zaplatit; jej dcera j bere 3 zl. 65 kr. z penenky; snc vak prav: Co to
dl? Vdy to stoj jen 21 kr. Tuto st snu jsem pochopil bez jakhokoli vysvtlen snc,
protoe jsem znal jej pomry. Dma byla cizinkou, kter dala dceru do jednoho vdeskho
vchovnho stavu a mohla pokraovat v lb, jen pokud jej dcera zstala ve Vdni. Za ti
nedle byl konec kolnho roku, a tm se skonila tak lba. Den ped snem j editelka
stavu doporuila, aby nechala dt jet jeden rok u n. Snc si tento podnt asi sama
rozvedla v tom smyslu, e by pak moh-
249
la o rok prodlouit tak lbu. Nue, na to se vztahuje sen, nebo jeden rok se rovn 365
dnm, ti tdny a do skonen kolnho roku a lby se daj nahradit 21 dny (by to nebylo
stejn mnostv lebnch hodin). sla, kter byla ve snovch mylenkch spjata s dobou,
jsou ve snu piazena k pennm hodnotm, a tm se zrove projevuje hlub smysl, nebo
Time is money, as m penn hodnotu. 365 krejcar in ovem 3 zlatky 65 krejcar. Malost
stek, objevujcch se ve snu, je zejmm splnnm pn; pn zmenilo nklady jak za
oetovn, tak za uebn rok v stavu.
2. K sloitjm vztahm vedou sla v jinm snu. Mlad, ale ji nkolik let vdan dma se
dov, e se jedna jej tm stejn star znm, Elika L-ov prv zasnoubila. Nato se j zd
tento sen: Sed se svm muem v divadle, jedna strana pzem je pln neobsazena. Jej mu
j vypravuje, e Elika L-ov a jej snoubenec chtli tak jt, ale byli by dostali jen patn
sedadla, 3 za 1 zl. 50 kr., a to nemohli pece vzt. Ona k: nevdno.
Odkud pochz 1 zl. 50 kr.? Z podntu z pedchozho dne, kter byl vlastn lhostejn. Jej
vagrov dostala od manela darem 150 zl. a pispila si, aby se jich zbavila, tm, e si za n
koupila njak perk. Podotkme, e 150 zl. je lOOkrt tolik jako 1 zl. 50 kr. Odkud ta 3,
kter je uvedena u divadelnch sedadel? K tomu se vyno jen jedno zapojen, e nevsta je o
tolik msc - o ti- mlad ne ona. K rozeen snu vede pak dotaz, co znamen onen rys snu,
e jedna strana pzem zstv przdn. Tento rys je nezmnnou narkou na malou
phodu, pro kterou se j jej manel prvem vysmval. Umnila si, e pjde na urit ohlen
pedstaven a byla tak prozeteln, e koupila lstky o nkolik dn dve, a musela za n
zaplatit poplatek z pedprodeje. Kdy pili do divadla, ukzalo se, e jedna strana divadla
byla tm przdn; nebylo teba, aby si tak pispila.
Nyn nahradm sen snovmi mylenkami: "Byl to pece nesmysl, e jsem se tak brzy
provdala, nebylo zapoteb, abych si tak pispila. Na pklad Eliky L-ov vidm, e bych
dostala mue i pozdji. A to stokrt lepho (mue, drahouka), jen kdybych ekala (protiklad
k pispen vagrov). T i takov mue bych si byla mohla koupit za ty penze (vno)!"
Pozorujeme, e v tomto snu sla mnohem vt mrou zmnila vznam a souvislost, ne ve
snu uvedenm pedtm. Pemovac a zkres-lovac prce snu byla zde vydatnj, co
vykldme tak, e tyto snov mylenky, ne dosply k znzornn, musely pekonat zvl
vysok stupe vnitnho psychickho odporu. A nechceme pehldnout, e v tomto snu je
obsaen absurdn prvek: dv osoby si maj vzt t i lstky. Pedbhme vklad absurdnosti ve
snu, kdy uvedeme, e tato absurdn
250
podrobnost snovho obsahu znzoruje nejvce zdraznnou mylenku snu: Byl to nesmysl
provdat se tak brzy. slice 3, obsaen v docela zvltnm vztahu mezi obma srovnvanmi
osobami (3 msce vkovho rozdlu), bylo obratn pouito k vytvoen nesmyslu, potebnho
pro sen. Zmenen skutench 150 zl. na 1 zl. 50 kr. odpovd nzkmu cenn mue (nebo
drahouka) v potlaench mylenkch snc dmy.
3. Jin pklad nm pedvd potsk umn snu, kter sncmu vyneslo opovren. Jednomu
mui se zd: Sed u B-ovch... (rodiny jeho dvj znmosti) a k: Byl to nesmysl, e jste
mi nedali Amlku. Potom se pt dvky: Kolik je vm vlastn let? Odpov: Narodila jsem se
r. 1882. - Ach, tak je vm 28 let.
Jeliko se sen udal v roce 1898, je vpoet zejm falen, a slabost sncho v potn lze
postavit narove potn paralytik, ned-li se snad objasnit jinak. Mj pacient patil k lidem,
jejich mylenky nemohou nechat na pokoji dnou enu, kterou vid. V m ordinaci
pichzela po nm nkolik msc pravideln na adu mlad dma, kterou potkval, na kterou
se asto vyptval, a ke kter chtl bt mermomoc uctiv. Ona to byla, jej vk odhadoval na
28 let. Tolik k objasnn vkladu chybnho potn. 1882 byl vak rok, v nm se oenil.
Neopomnl navazovat hovory tak s obma druhmi enami, s nimi se u mn setkval, s
obma jist ne mladistvmi dvkami, kter mu stdav otvraly dvee, a kdy zjistil, e si
dvky neponaj pli dvrn, vysvtloval si to tak, e ho asi povauj za starho
"usedlho" pna.
Za jin sen s sly, kter vynik prhlednou determinac, nebo spe pedeterminac, i za jeho
vklad jsem zavzn panu B. Dattnerovi:
"Mmu domcmu pnovi, strnkovi v magistrtnch slubch, se zd, e m strn slubu
na ulici, co je splnnm pn. Tu k nmu pichz inspektor, kter m na lmci slo 22 a 62
nebo 26. Kadopdn bylo pr na nm nkolik dvojek. Ji z rozdlen sla 2262 pi
vyprvn snu lze usoudit, e sousti maj zvltn vznam. Napad ho, e vera v ad
mluvili o dlce sluebn doby. Pinou rozhovoru byl inspektor, kter el v 62 letech do
penze. Snc m teprve 22 sluebnch let a potebuje jet 2 roky a 2 msce, aby doshl 90%
penze. Sen mu nejdve pedstr splnn velmi starho pn, hodnost inspektora. Pedstaven
s slem 2262 na lmci je snc sm, zastv slubu na ulici, tak jedno z jeho nejmilejch
pn, odslouil si sv 2 roky a 2 msce a me nyn odejt jako onen 62let inspektor z adu
do pln penze. "84)
Uvme-li tyto a podobn (pozdji uveden) pklady, smme ci: Snov prce vbec
nepot, ani sprvn, ani falen; v podob pot pouze sestavuje slice, je se vyskytuj ve
snovch mylenkch a jich
251
lze pout jako narek na neznzorniteln materil. Pitom nakld s slicemi jako s
materilem, kter slou k vyjden jejch mysl, a to naprosto stejnm zpsobem jako se
vemi ostatnmi pedstavami, jmny a slovnmi pedstavami e.
Snov prce toti neme nov vytvoit dnou e. A se ve snech vyskytuje jakkoli e i
rozhovor, kter mohou bt o sob smyslupln, nebo nerozumn, vdy nm rozbor ukazuje, e
sen pi tom vyal ze snovch mylenek jen ryvky skuten pronesench i zaslechnutch
e a e s nimi naloil velmi libovoln. Nejen zeje vytrhl z jejich souvislosti a roz-kouskoval,
jednu st pijal a druhou odmtl, ale asto je i znovu sestavil, take se e ve snu, kter se zd
souvisl, pi rozboru rozpad na ti nebo tyi lomky. Pi tomto novm pouit asto
vynechal smysl, kter mla slova ve snovch mylenkch, a vyloudil ze slovnho znn zcela
nov smysl.85' Pihldneme-li ble, rozeznme na ei ve snu zetelnj, hutn sousti od
druhch, je slou za pojtko a byly pravdpodobn doplnny, jako doplujeme pi ten
vynechan psmena a slabiky. e snu m tak strukturu brecciov horniny, v n jsou vt
lomky rznho materilu stmeleny ztvrdlou spojujc hmotou.
Psn vzato plat tento popis vak jen pro takov ei ve snu, kter maj nco ze smyslovho
charakteru ei a jsou popisovny jako "ei". Ostatn ei, je nejsou pociovny jako slyen
nebo pronesen (nejsou ve snu zdraznny akusticky i motoricky) jsou prost mylenkami,
jak se vyskytuj v na bdl mylenkov innosti a nezmnn pechzej do mnoha sn.
Snov materil, kter m rz indiferentnch e, pochz, zd se, z etby, je je zdrojem
velmi bohatm, kter lze tko sledovat. Avak vechno, co ve snu ponkud npadn
vystupuje jako e, se d pevst na skutenou e, kterou snc sm pronesl nebo uslyel.
Pklady pro odvozen takovch e ve snu jsme nali ji pi rozboru sn, kter jsme sdlili k
jinm elm. Tak nap. v nevinnm snu o trhu na str. 113, v nm e: To u nemete
dostat, slou k tomu, abych j byl ztotonn s eznkem, zatmco st jin ei: To neznm, to
nevezmu, spluje pmo kol, aby se sen jevil nevinnm. Snc toti v den ped snem odmtla
njak nvrh kuchaky slovy: To neznm, chovejte se slun, a z tto ei pojala do snu prvn
dl, znjc indiferentn, aby v nm mla narku na pozdj dl, kter by se vborn hodil k
fantazii, na n spoval sen, ale kter by ji tak prozradil.
Podobn pklad msto mnoha jinch, z nich pece vyplv vdy tot:
Velik dvr, v nm jsou spalovny mrtvoly. Snc k: To odejdu, to nemohu vidt. (Nen to
jasn e.) Pak potk dva eznick un a pt se jich: Nue, chutnalo vm to? Jeden z nich
odpovd: Inu, nebylo to dobr. Jako by lo o lidsk maso.
Sen ml tento nevinn podnt: Po veei navtvil s manelkou hodn
252
sousedy, kte vak nevypadaj zvl chutn. Pohostinn star dma prv vee a nut ho
(mezi mui se to [v nmin] ertovn oznauje sloenm slovem, kter m sexuln
vznam), aby to ochutnal. Snc odmt, e ji nem hlad. "Ale jdte, to jet snesete" nebo
podobn. Mus tedy ochutnat a potom pokrm vychvaluje: " To je ale dobr. " Kdy je pak sm
s manelkou, nadv jak na dotrnost sousedky, tak na jakost ochutnanho pokrmu. Ono "To
nemohu vidt", co se ani ve snu nezjevuje jako prav e, je mylenka, je se vztahuje na
tlesn pvaby dmy, kter ho zve, a dala by se peloit tak, e netou je spatit.
Pounj bude rozbor jinho snu, kter sdluji ji na tomto mst, protoe obsahuje velmi
zetelnou e, tvoc jeho sted. Objasnm ho vak teprve pi pojednn o afektech ve snu.
Velmi jasn se mi zdlo toto: el jsem v noci do Briickovy laboratoe a otevrm na tich
zaklepn dvee (zesnulmu) profesoru Fleischlovi, kter vstupuje s nkolika cizmi lidmi a
sedne si po nkolika slovech k svmu stolu. Potom nsleduje druh sen: Mj ptel Fl. piel v
ervenci nenpadn do Vdn; potkm ho na ulici v hovoru s mm (zesnulm) ptelem P-em
a jdu s nimi nkam, kde sed jako u malho stolu proti sob, j naped na zk stran stoleku.
Fl. vyprv o sv seste a k: Za ti tvrt kodiny byla mrtv, a pak nco jako: To je prh.
Jeliko mu P. nerozum, obrt se Fl. na m a pt se m, copak jsem z jeho zleitosti sdlil P-
ovi. Nato chci, jat podivnmi afekty, sdlit Fl-ovi, e P. (neme pece vbec nic vdt) nen
vbec naivu. eknu vak a sm pi tom pozoruji omyl: Non vixit Potom pohldnu pronikav
na P-a, pod mm pohledem zbledne, stv se nejasnm, jeho oi chorobn zmodraj - a
nakonec se rozplyne. Mm z toho velikou radost, nyn chpu, e tak Ernst Fleischl byl jen
zjevenm, revenantem, a povauji za docela mon, e takov osoba existuje, jen pokud
chceme, a e me bt odstranna pnm druhho lovka.
Tento krsn sen spojuje tolik rys, zhadnch na snovm obsahu - kritika pmo za snu: sm
pozoruji svj omyl, kter spov ve vysloven Non vixit (neil) msto Non vivit (neije);
pm styk se zesnulmi, je sen sm prohlauje za zesnul, absurdnost mho zvru a vysok
uspokojen, kter jm dosahuji - e bych tuze rd sdlil pln rozeen tto hdanky. Ve
skutenosti vak nejsem schopen udlat to - co pece dlm ve snu -obtovat ohledy na tak
drah osoby sv ctidosti. Pi kadm zahalen by vak utrpl smysl snu, kter dobe znm.
Proto se spokojm s tm, e nejdve zde a pak na pozdjm mst vyjmu nkolik prvk snu k
vkladu.
Stedem snu je scna, v n jedinm pohledem znim P-a. Jeho oi pitom tak podivn a
hrozn zmodraj a potom se rozplyne. Tato scna je zejm napodobenm scny, kterou jsem
skuten zail. Byl jsem de-
253
monstrtorem ve fyziologickm stavu, mval jsem slubu v rannch hodinch a Briicke se
dovdl, e jsem nkolikrt piel pozd do laboratoe pro ky. Tu piel jednou pesn k
oteven a ekal na m. Co mi ekl, bylo strun a urit; vbec vak nezleelo na slovech.
Co m pemohlo, byly hrozn modr oi, jimi si m prohldl, a ped nimi jsem zael -jako
P. ve snu, kter k mmu ulehen zamnil role. Kdo se pamatuje na oi velikho mistra, je
byly a do vysokho vku pekrsn, a kdo ho jednou spatil, kdy ml vztek, snadno si
pedstav afekty tehdejho mladistvho hnka.
Dlouho jsem vak nemohl odvodit ono Non vixit, kterm ve snu vykonvm spravedlnost, a
jsem si vzpomnl, e vysok zetelnost tchto dvou slov ve snu nebyla zetelnost slov
slyench nebo volanch, nbr vidnch. Pak jsem hned vdl, odkud pochzej. Na
podstavci pomnku csae Josefa ve vdeskm Hofburgu jsou vyryta tato krsn slova:
Saluti patriae vixit non diu sed totus.86)
Z tohoto npisu jsem vybral to, co se hodilo k jedn neptelsk mylenkov ad v mch
snovch mylenkch a co mlo znamenat: Ten chlap nem do toho vbec co mluvit, vdy
vbec neije. A nyn jsem si vzpomnl, e se mi tento sen zdl nkolik dn po odhalen
Fleischlova pomnku v univerzitnch arkdch, piem jsem znovu uvidl pomnk Briickeho
a s ltost jsem musel (v nevdom) uvaovat o tom, jak mj velice nadan a vd zcela
oddan ptel P. pli asnou smrt ztratil svj oprvnn nrok na pomnk na tomto mst.
Postavil jsem mu tedy pomnk ve snu; ptel P. se jmenoval kestnm jmnem J o s e f.87)
Podle pravidel vkladu sn bych pod jet nebyl oprvnn nahradit non vivit, kter
potebuji, onm non vixit, je mi dala k dispozici vzpomnka na pomnk csae Josefa. To
musel svm pspvkem umonit jin prvek snovch mylenek. Nco mi pak k, abych si
viml, e se ve snov scn setkvaj neptelsk a nn mylenkov proudn vi mmu
pteli P-ovi - prvn na povrchu, druh zakryt - a jsou znzornna tmi slovy: Non vixit. e
se zaslouil o vdu, zizuji mu pomnk; ale e se provinil zlm pnm (kter je vyjdeno na
konci snu), zniil jsem ho. Hle, vytvoil jsem vtu, kter zn docela zvltn - musel m
pitom ovlivovat njak vzor. Kde se jen vyskytuje podobn antiteze, takov kladen vedle
sebe dvou protichdnch reakc vi te osob, kter ob daj, aby byly pln oprvnn, a
pece se nechtj navzjem ruit? Na jedinm mst, je se vak hluboce vrv do pamti
tene; v Brutov ob-hajovac ei v Shakespearov "Juliu Caesarovi": "e mne Caesar
miloval, pli pro nho; e byl asten, raduji se; e byl chrabr, ctm ho; ale
254
e byl panovan, zabil jsem ho.88) Nen to t skladba vty a t mylenkov protiklad jako
ve snov mylence, kterou jsem odhalil? Hraji tedy ve snu Bruta. Jen kdybych ve snovm
obsahu nael jet jinou potvrzujc stopu tohoto pekvapujcho pobonho spojen! Myslm,
e by to mohla bt tato: Mj ptel Fl. pijede v ervenci do Vdn. Tato podrobnost se nijak
neopr o skutenost. Mj ptel, pokud vm, nikdy nebyl ve Vdni v ervenci. Ale msc
ervenec (Juli) je pojmenovn podle Julia Caesar a, a mohl by proto velmi dobe zastupovat
hledanou narku na spojovac mylenku, e hraji Bruta.89'
Je pozoruhodn, e jsem kdysi skuten hrl Bruta. Pedvdl jsem ped dtskm
posluchastvem scnu Bruta a Caesara ze Schillerovch bsn, a to jako trnctilet hoch
spolu se svm o rok starm synovcem, kter k nm tehdy pijel z Anglie - tak takov
revenant- nebo se v nm znovu objevil mj ptel z dtskch let. A do mho dokonanho
tetho roku jsme byli nerozlun, milovali a prali jsme se, a tento dtsk vztah rozhodl, jak
jsem ji kdysi naznail, o vech mch pozdjch citech k mm vrstevnkm. Mj synovec
John doshl od t doby velmi mnoha inkarnac, kter oivily brzy tu, brzy onu strnku jeho
bytosti, nesmazateln fixovan v m nevdom vzpomnce. Nkdy se mnou asi zachzel
velmi patn a j patrn prokzal odvahu proti svmu tyranovi, nebo v pozdjch letech mi
asto vyprvli krtkou obhajovac e, kterou jsem pronesl, kdy m otec - jeho dd - vyzval,
abych se zodpovdal: Pro tlue Johna? A v mluv hoka, ktermu nebyly jet ani dva roky,
znla obhajoba takto: T (1) o u k (j)sem h o, p r o t o e on t (1) o u k m. Tato scna mus
bt tm, co odchyluje non vivit k non vixit, protoe v mluv pozdjch let dtstv se pece
tlouci nazv v i x o v a t; snov prce nepohrd pouitm takovch souvislost. Neptelstv,
tak mlo odvodnn ve skutenosti, neptelstv k mmu pteli P-ovi, kter m v mnoha
smrech pedil, a proto mohl bt obrcen v nov vydn dtskho ptele, se nepochybn
zakld na sloitm dtskm vztahu k Johnovi.
K tomuto snu se tedy jet vrtm.
, G. Absurdn sny - Intelektuln vkony ve snu
Pi svch dosavadnch vkladech sn jsme tak asto narazili na prvek absurdnosti ve snovm
obsahu, e nechceme dle odsunovat eten, odkud tento prvek pochz a co znamen. Vdy
si vzpomnme, e absurdnost sn sktala odprcm kladnho hodnocen snu hlavn
argument pro nzor, e sen nen nim jinm ne nesmyslnm vsledkem redukovan a
rozttn duevn innosti.
255
Zanu nkolika pklady, v nich je absurdnost snovho obsahu pouhm zdnm, kter pi
lepm zahloubn do smyslu snu hned zmiz. Je to nkolik sn, kter - zprvu soudme, e
nhodou - jednaj o mrtvm otci. ,
1 '-..'"
Sen pacienta, kter ped esti lety ztratil otce:
Otci se pihodilo velik netst. Jel nonm vlakem, vlak vykolejil, sedadla se srazila a
zmkla nap jeho hlavu. Pak ho snc vid, jak le na posteli se svisle probhajc ranou nad
levm okrajem obo. Div se, e otec byl postien nehodou (nebo j e pece ji mrtv, jak
dodv pi vyprvn). Oi jsou tak jasn.
Podle bnho posuzovn sn bychom mli snov obsah vysvtlovat takto: Snc nejprve pi
pedstavovn si otcovy nehody zapomnl, e ten ji nkolik let odpov v zemi; v dalm
prbhu snn se tato vzpomnka probud a zpsob, e se jet za snn sm tomuto vlastnmu
snu div. Analza ns vak pou, e je pedevm zbyten chpat se takovch vysvtlen.
Snc objednal u jednoho umlce otcovu bustu a dva dny ped snem si ji prohlel. Busta je to,
co se mu zd bt p o s t i e n o nehodou. Socha otce nikdy nevidl, pracuje podle
pedloench fotografi. Den ped snem poslal ctypln syn starho rodinnho sluhu do
ateliru, zda i on vyslov o mramorov soce t sudek, e je n a p , od spnku k spnku
pli zk. Nyn nsleduje vzpomnkov materil, kter pispl k vstavb tohoto snu. Kdy
otce trpily obchodn starosti nebo rodinn obte, ml ve zvyku tlait si obma rukama
spnky, jako by chtl stlait svou hlavu, kter se mu stvala pli velikou. - Jako tylet dt
byl n snc pi tom, kdy sputn nhodou nabit pistole zaernilo otci oi (O i j s o u t a k
j a s n ). - Na mst, kde sen ukazuje otcovo zrann, ml ijc otec, byl-li zamylen nebo
smutn, hlubokou podlnou vrsku. Ze je tato vrska ve snu nahrazena ranou, ukazuje k
druhmu podntu tohoto snu. Snc fotografoval svou dceruku; deska mu vypadla z ruky a
kdy ji zdvihl ze zem, mla trhlinu, kter se thla jako kolm vrska pes elo dtte a sahala
a k obonmu oblouku. Tu se nemohl ubrnit povrenm pedtuchm, nebo den ped
matinou smrt mu vypadla z ruky fotografick deska s jejm obrazem.
Absurdnost tohoto snu je tedy zpsobena pouze nedbalost jazykovho vrazu, kter
nerozeznv bustu a fotografii od osoby. Vichni jsme zvykl kat: Nezd se ti otec (dobe)
"trefen"? V tomto snu by ovem bylo snadno mon vyhnout se zdn absurdnosti. Smme-li
soudit ji po jedin zkuenosti, ekli bychom, e toto zdn absurdnosti je piputn neboli
chtn.
256
Druh docela podobn pklad z mch vlastnch sn: (Ztratil jsem otce v roce 1896.)
Otec hrl po smrti politickou roli u Madam, politicky je sjednotil, k tomu vidm mal nejasn
obraz: zstup lid jako na sk rad; osoba, kter stoj na jedn nebo na dvou stolicicch,
druh osoby kolem n. Vzpomnm si, e se na smrtelnm loi velice podobal Garibaldimu, a
mm radost, e se toto zvstovn vyplnilo.
To je pece dosti absurdn. Sen se mi zdl v dob, kdy se Madai parlamentn o b s t r u k c
octli v bezzkonnm stavu a prochzeli kriz, z n je vyvedl Koloman Szll. Nepatrn
okolnost, e se scna, vidn ve snu, skld z tak malch obraz, nen bez vznamu pro
objasnn tohoto prvku. Obvykl vizuln znzorovn naich mylenek ve snu se dje
obrazy, kter na ns psob piblin dojmem ivotn velikosti; mj snov obraz je vak
reprodukc devorytu vloenho do textu ilustrovanch djin Rakouska, kter pedstavuje
Marii Terezii na skm snmu v Bratislav, proslulou scnu Moriamur pro rege nostro.w>
Jako zde Marie Terezie, tak stoj ve snu otec, obklopen davem; stoj vak na jedn nebo dvou
stolicch, tedy jako stolin soudce (Sjednotil je: je zde prostednkem ren: Nebudeme
potebovat dnho s o u d c e.) Ze se na smrtelnm loi velice podobal Garibaldimu, jsme
skuten vidli vichni, kdo stli kolem nho. Ml posmrtn zven teploty, jeho tve hoely
erven a ervenji... bezdn pokraujeme: A za nm bylo, co ns vechny ve, n pelud
skutenosti, nae te.90
Toto povznesen naich mylenek ns pipravuje, e pjde prv o "nai lidskou ti".
Posmrtn pi zven teploty odpovd slovm po smrti ve snovm obsahu. Jeho
nejtrznivj chorobou v poslednch tdnech bylo pln ochrnut stev (o b s t r u k c e). Na
to navazuj rzn nepietn mylenky. Jeden z mch vrstevnk, kter ztratil otce, jet kdy
byl na gymnziu - a pi tto pleitosti jsem mu hluboce rozruen nabdl ptelstv - mi kdysi
posmn vyprvl o bolesti ktersi pbuzn, jej otec zemel na ulici a byl dopraven dom,
kde se pi odstrojovn mrtvoly zjistilo, e v okamiku smrti nebo posmrtn dolo k
vyprzdnn stolice. Dcera byla velmi netastn, e j tato okliv podrobnost ru vzpomnku
na otce. Zde jsme pronikli k pn, kter se uskuteuje v tomto snu. Stt po smrti ist a
velik ped svmi dtmi, kdo by si to nepl? Kde se octla absurdnost snu? Jej zdn vzniklo
jen tm, e pln ppustn ren, u nho jsme zvykl nevmat si absurdnosti, mon mezi
jeho soustmi, je ve snu vrn znzornno. Ani zde se nememe zbavit dojmu, e zdn
absurdnosti je chtn, zeje vyvolno mysln.
ast vskyt mrtvch osob ve snu, kter jednaj a stkaj se s nmi, jako by byly iv,
vyvolalo neoprvnn div a podivn vysvtlen,
257
z nich velmi npadn vyvr nae nepochopen snu. A pece je objasnn tchto sn velmi
nasnad. Jak asto se ocitme v situaci, kdy si myslme: Co by tomu ekl otec, kdyby jet
il? Toto kdyby neme sen znzorovat jinak ne ptomnost v urit situaci. Tak se nap.
mladmu mui, jemu dd zanechal velik ddictv, zd v okamiku, kdy je pleitost vytat
si velik penn vdaje, e dd je zase naivu a vol ho k odpovdnosti. Co povaujeme za
vzbouen proti snu, nmitku naeho lepho vdn, e ten mu ji zemel, je ve skutenosti
tchou, e se toho zesnul nemusel dot, nebo uspokojenm nad tm, e ji nem do toho co
mluvit.
Jin druh absurdnosti, kter nachzme ve snech o zesnulch pbuznch, nevyjaduje
vsmch a posmch, ale slou nejzazmu odmtnut, znzornn potlaen mylenky, kterou
bychom rdi vylili jako nco naprosto nesmyslnho. Sny tohoto druhu se daj rozeit jen
tehdy, kdy si vzpomeneme, e sen nedl rozdl mezi doucm a skutenm. Tak se nap.
mui, kter oetoval nemocnho otce a jeho smrt tce trpl, zd njak as po on smrti
tento nesmysln sen: Otec byl zase naivu a mluvil s nm jako jindy, ale (podivn bylo, e)
pece byl mrtev, jene to nevdl. Tomuto snu porozumme, vsuneme-li za pece byl mrtev:
nsledkem pn sncho, a doplnme-li k jene to nevdl, e snc ml toto pn. Syn si za
oetovn nemocnho optovn pl, aby otec byl mrtv, tj. ml vlastn milosrdnou
mylenku, aby smrt konen zakonila toto utrpen. Ve smutku po otcov smrti promnilo se i
toto pn, pramenc ze soucitu, v nevdomou vitku, jako by jm skuten pispl ke
zkrcen ivota nemocnho. Vzbuzenm nejranjch dtskch hnut proti otci bylo mon
vyjdit tuto vitku jako sen, ale prv pro velmi dalek protiklad mezi vyvolavatelem snu a
mylenkami ze dne musel tento sen dopadnout tak absurdn. (Srv. s tm: Formulierungen uber
die zwei Prinzipien des psychischen Geschehens. Jahrbuch fiir Psychoanalyse, III, 1911.
Gesam-melte Schriften, sv. V.)
Sny o milovanm mrtvm ukldaj vkladu sn vbec obtn koly, jejich uspokojiv
rozeen se nm vdy neda. Pinu je teba hledat ve zvl siln vyhrann citov
ambivalenci, kter ovld pomr sncho k mrtvmu. V takovch snech se obvykle se
zesnulm zprvu nakld tak, jako by byl iv, pak se najednou ekne, e je mrtv a v
pokraovn snu pece opt ije. To psob zmatek. Konen jsem uhodl, e toto stdn smrti
a ivota m znzorovat 1 hostejnost sncho ("Mn je jedno, zda je iv nebo mrtev"). Tato
lhostejnost nen ovem skuten, nbr douc, m bt npomocna pi zaprn velmi
intenzivnch, mnohdy protichdnch citovch postoj sncho, a tak se stv snovm
znzornnm ambivalence. U jinch sn, v nich se stkme s mrtvmi, asto usnadnilo
orientaci toto pravidlo: Nen-li ve snu pipomnno, e mrtv je mrtv, klade se snc
mrtvmu na roven, sn o vlastn smrti. Nhl
258
vzpomemut nebo podiven ve snu: Ale vdy dvno zemel, je ohrazenm proti tomuto
spoleenstv a odmt vznam smrti pro sncho. Piznvm se vak k svmu dojmu, e
vklad sn jet dvno nevylkal ze sn tohoto druhu vechna jejich tajemstv.
V pklad, kter nyn rozvedu, pistihuji snovou prci, jak mysln vytv absurdnost, kter
nen nijak odvodnna materilem. Pochz ze snu, kter mi vnuklo moje setkn s hrabtem
T h u n e m ped mou cestou na przdniny. ,Jedu drokou a dvm komu pkaz, aby jel k
njakmu ndra. ,Po samotn trati drhy s vmi ovem nemohu jet,' km po njak jeho
nmitce, jako bych ho byl pli unavil; pitom se zd, e jsem s nm ji jel po trati, po n se
zpravidla jezdv drahou." Pro tento zmaten a nesmysln pbh podv analza tato
objasnn: Ve dne jsem si vzal droku, kter m mla odvzt do odlehl ulice v Dornbachu.
Ko vak neznal cestu a jel po zpsobu tchto dobrch lid stle dl, a jsem to zpozoroval a
ukzal mu cestu, piem jsem ho neuetil nkolika vsmnch poznmek. Od tohoto
koho vede mylenkov spoj k aristokratm, s nm se pozdji jet setkm. Prozatm jen
nznak, e nm, mtck lze, bv aristokracie npadn tm, e si se zlibou sed na msto
koho. Hrab T h u n pece tak d sttn vz Rakouska. Dal vta ve snu se vak vztahuje
na mho bratra, kterho tedy ztotouji s onm drokem. Letos jsem mu odekl spolenou
cestu do Itlie ("Na samotn trati drhy nemohu s vmi jet"), a toto odeknut bylo jakmsi
trestem za jeho obvyklou stnost, e ho na tchto cestch pli unavuji (co se dostv
nezmnn do snu), tm, e od nho dm pli rychl zmny msta, shldnut pli mnoha
krs za jeden den. Bratr mne tento veer doprovzel na ndra, ale vyskoil krtce pedtm na
stanici mstsk drhy Zpadn ndra a jel mstskou drahou do Purkersdorfu. ekl jsem mu,
e me jet chvli zstat se mnou, nepojede-li do Purkersdorfu mstskou drahou, ale
eleznic. Z toho pilo do snu, e jsem jel vozem po trati, po kter se jinak jezdv drahou.
Ve skutenosti to bylo obrcen (a obrcen se tak jed e)92); ekl jsem bratrovi: Po trati, po
kter jede mstskou drahou, me jet tak v m spolenosti eleznic. Cel ten zmatek ve
snu zpsobuji tm, e msto mstsk drhy dosazuji do snu vz, co ovem prospv
ztotonn koho s bratrem. Tak ve snu dosahuji neho nesmyslnho, co se pi vkladu zd
sotva roz-lutiteln a vytv tm rozpor s mou dvj e ("Po samotn trati drhy
nemohu s vmi jet"). Jeliko vak vbec nepotebuji zamovat mstskou drhu s drokou,
musel jsem cel tento zhadn pbh ve snu utvoit mysln.
Ale za jakm elem? Nyn se mm dovdt, co znamen absurdnost
259
ve snu a z jakch pohnutek je pipoutna nebo vytvena. Rozeen tajemstv je v naem
ppad toto: Potebuji ve snu absurdnost a nco nesrozumitelnho ve spojitosti s jednm,
nebo mm ve snovch mylenkch jist sudek, kter si d znzornn. Na jednom
verku u on pohostinn a duchapln dmy, kter vystupuje v jin scn tho snu jako
hospodyn, jsem uslyel dv hdanky, je jsem nedovedl rozeit. Jeliko byly ostatn
spolenosti znmy, psobil jsem ve sv bezspn snaze najt een ponkud smn. Byla
to hdanka s dvma dvojsmyslnmi slovy: Nachkommen a Vorfahren. Znla, myslm, takto:
Pn to pikazuje, ko to dl.
--' : M to kad,
odpov to v hrob.
(Vorfahren, co znamen "pedjet" a a zrove "pedkov".) Lutitele pletlo, e druh
hdanka mla z polovice tot znn jako prvn:
Pn to pikazuje, ;
k o to dl. (. ,
Nem to kad, odpov to v kolbce.
(Nachkommen; to znamen: "pijet za nkm" a zrove: "potomci".) Nue, kdy jsem vidl
hrabte T h u n a tak mocn pedjdt a kdy jsem se dostal do nlady Figara, kter spatuje
zsluhu vysokch pn v tom, e se obtovali pijt na svt (bt potomky), staly se tyto
hdanky spojovacmi mylenkami snov prce. Ponvad lze snadno zamnit aristokrata s
kom a ponvad se dve u ns kalo komu "pane vagre", mohla zhuovac prce
zahrnout do tho znzornn mho bratra. Snov mylenka, kter psob v pozad, zn takto:
Je to nesmysl bt hrd na sv pedky. Radji jsem sm pedkem, praotcem. Jeliko se zde
vyskytuje soud: "Je to nesmysl", je tedy onen nesmysl ve snu. Nyn se vyjasn i posledn
zhada tohoto temnho msta ve snu, zhada, e jsem s kom j e 1 ji pedtm: vorher
gefahren - vorgefahren (pedjel) -Vorfahr: pedek.
Sen je tedy utven absurdn, vyskytuje-li se ve snovch mylenkch jako jeden z
obsahovch prvk soud: To je nesmysl, je-li vbec pohnutkou jednoho z nevdomch
mylenkovch pochod sncho vsmch a kritika. Absurdnost se tud stv prostedkem,
kterm snov prce znzoruje rozpor, podobn jako obrcenm jednoho materilnho vztahu
mezi snovmi mylenkami a snovm obsahem i pouitm pocitu
260
motorick zbrany. Absurdnost snu se vak ned peloit jen prostm ne", nbr m
vyjadovat, e snov mylenky maj sklon se souasn s odporovnm smt nebo vysmvat.
Jen s tmto myslem dodv snov prce nco smnho. Promuje zde opt st latentnho
obsahu ve zjevnou formu.93)
Vlastn jsme se ji setkali s pesvdivm pkladem pro takov vznam absurdnho snu.
Onen bez analzy vyloen sen o wagnerovskm pedstaven, kter trvalo a do ti tvrt na
osm rno, pi nm je orchestr zen z ve atd. (str. 208), patrn k: Je to ale obrcen svt
a blzniv spolenost. Kdo si to zaslou, toho to nepotk, a komu na tom nezle, ten to m,
m m snc na mysli svj osud ve srovnn s osudem sestenice. Ani to, e se nm jako
pklady pro absurdnost sn nejprve nabzely sny o mrtvm otci, naprosto nen nhoda. Zde se
podmnky pro tvorbu absurdnch sn setkvaj typickm zpsobem. Autorita, kter je vlastn
otci, asn vyvolala kritiku dtte, psn poadavky, kter kladl, podntily dt, aby si ke
svmu ulehen byste vmalo kad otcovy slabosti; ale zbon cta, kterou je otcova osoba
zvlt po smrti obestena pro nae mylen, zostuje cenzuru, je odpuzuje projevy tto
kritiky od uvdomn.
Nov absurdn sen o mrtvm otci:
Dostvm pipi od obecn rady svho rodnho msta, tkajc se vloh za ubytovn v
nemocnici v roce 1851, je bylo nutn pro zchvat, kterm jsem byl stien. Vysmvm se
tomu, nebo jsem za prv roku 1851 nebyl jet naivu, za druh je mj otec, na kterho by se
to mohlo vztahovat, ji mrtv. Jdu k nmu do vedlejho pokoje, kde le v posteli, a
vypravuji mu to. K mmu pekvapen si vzpomn, e byl tehdy r. 1851 jednou opil a musel
bt zaven nebo zadren. Bylo to v dob, kdy pracoval pro obchodn dm T... Tys tedy tak
pil, ptm se. Brzy nato jsi se oenil? Potm, e jsem pece narozen r. 1856, co mn pipad
jako bezprostedn nsledujc.
Vtravost, s jakou tento sen stav na odiv sv absurdnosti, pelome po poslednch vahch
jen jako znak zvl rozhoen a vniv polemiky ve snovch mylenkch. S tm vtm
divem vak zjiujeme, e se v tomto snu polemika provd oteven a e za osobu, kter je
terem vsmchu, je oznaovn otec. Takov otevenost odporuje, zd se, naim
pedpokladm o cenzue pi snov prci. Ale to se objasuje tm, e otec je zde jen osobou
pedsunutou, zatmco se spor vede s jinou osobou, kter se ve snu projevuje jedinou narkou.
Zatmco jindy sen jedn o vzbouen proti jinm osobm, za nimi se skrv otec, je to zde
obrcen; otec je jen nastren, aby kryl jin osoby, a sen se mus tak nezasten zaobrat
261
s jeho jinak posvcenou osobou proto, e tu spolupsob bezpen vdn, e ve skutenosti
nen mnn on. O tomto stavu vc se dovme z podntu ke snu. Sen se mi toti zdl, kdy
jsem uslyel, e se jeden star kolega, jeho soud je povaovn za nedotknuteln, vyjdil
mlo lichotiv a s podivenm o tom, e jeden z mch pacient ji pt rok u mne pokrauje v
psychoanalytick prci. vodn vty snu ukazuj v prhlednm zahalen k tomu, e tento
kolega po jistou dobu pejmal zvazky, kter otec nemohl splnit (vlohy, ubytovn v
nemocnici); a kdy se nae ptelsk vztahy zaaly rozvazovat, upadl jsem do tho citovho
konfliktu, kter bv v ppad rozmek mezi otcem a synem vynucovn lohou a dvjmi
vkony otce. Snov mylenky se rozhoen brn proti vitce, e nepostupuji rychleji, kter
se od oetovn tohoto pacienta vztahuje tak na jin vci. Zn snad nkoho, kdo to dovede
udlat rychleji? Nev, e stavy tohoto druhu bvaj jinak nevyliteln a trvaj cel ivot? Co
jsou tyi a pt let proti dlce celho ivota, zvlt kdy byla nemocnmu tak velice
usnadnna existence v dob oetovn?
Rz absurdnosti vznik v tomto snu z valn sti tm, e jsou vty z rznch oblast snovch
mylenek bez zprostedkujcho pechodu zaazeny vedle sebe. Tak opout vta: Jdu k nmu
do vedlejho pokoje atd. tma, z nho jsou vzaty pedel vty, a reprodukuje vrn
okolnosti, za kterch jsem otci sdlil sv svvoln zasnouben. Chce mn tedy pipomenout
vzneenou nezitnost, kterou tehdy projevil star mu, a uvst ji do protikladu s chovnm
jin, nov osoby. Nyn pozoruji, e se sen sm otci vysmvat proto, e je ve snovch
mylenkch za plnho uznn uvdn jinm za pklad. Je v povaze kad cenzury, e smme
o nedovolench vcech kat to, co je nepravdiv, spe ne pravdu. Dal vta, e si
vzpomn, e byl k d y s i o p i 1 , a byl proto z a v e n, neobsahuje ji nic, co by se ve
skutenosti vztahovalo na otce. Osobou jm krytou nen nikdo men ne velik -Meynert, v
jeho stopch jsem krel, velice ho uctvaje, a jeho chovn ke mn se po krtk dob zliby
pevrtilo v nezakryt neptelstv. Sen mi pipomn jeho vlastn sdlen, e se v mld kdysi
oddval zvyku opjet se chloroformem, a musel se proto odebrat do s t a v u, a druh
zitek s nm krtce ped jeho smrt: Ml jsem s nm urputn literrn spor o musk hysterii,
kterou popral, a kdy jsem ho, na smrt nemocnho, navtvil a ptal se ho, jak se mu da,
popsal mi sv stavy a konil slovy: "Vte, j byl vdy jednm z nejkrsnjch ppad musk
hysterie." Tak k mmu zadostiuinn a divu pipustil to, proti emu se tak dlouho vzpral.
e vak v tto scn snu mohu Meynerta zakrt otcem, nen odvodnno obdobou nalezenou
mezi obma osobami, nbr je strunm, ale pln dostatenm znzornnm podmiovac
vty ve snovch mylenkch, kter m toto podrobn znn: Ano, kdybych patil k druhmu
pokolen, byl synem profesora nebo
262
dvornho rady, byl bych ovem postupoval rychleji. Ve snu dlm ze svho otce dvornho
radu a profesora. Nejhrub a nejruivj absurdnost tohoto snu spov v nakldn s
letopotem 1851, kter mn vbec nepipad odlin od roku 1856, jako by rozdl pti let
vbec nic neznamenal. Prv to m bt znzornno ze snovch mylenek. tyi a pt let, to
je dob, v nm jsem byl podporovn kolegou, uvedenm na zatku, ale tak doba, po
kterou jsem nechal ekat svou nevstu na svatbu, a nahodilou shodou - kter snov mylenky
rdy vyuvaj -, tak doba, po kterou nyn nechvm ekat na vylen pacienta, s nm jsem
nejvce sblen. Copak je pt let, t se snov mylenky. To nen pro mne dn doba, to
nepad na vhu. Mm dost asu ped sebou a jako se konen uskutenilo to, emu jste
rovn nechtli vit, tak doshnu i tohoto. Krom toho je vak slo 51, odlouen od stolet,
determinovno jet jinak, a to v opanm smyslu; proto se tak nkolikrt v tomto snu
vyskytuje. 51 je vk, v nm je mu, zd se, zvl ohroen, kdy, jak jsem vidl, kolegov
nhle umrali, mezi nimi tak jeden, kter byl nkolik dn pedtm po dlouhm ekn
jmenovn profesorem.
Jin absurdn sen, kter si pohrv s sly:
Jednoho mho znmho, pana M., v njak stati nenapadl nikdo men ne Goethe - vichni
mme za to, e s neoprvnnou prudkost. Pan M. je tmto tokem ovem znien. Trpce si na
to stuje v jedn stoln spolenosti, jeho cta ke Goethovi vak touto osobn zkuenost
neutrpla. Snam se ponkud si ujasnit asov pomry, kter se mi zdaj nepravdpodobn.
Goethe zemel r. 1832; jeliko se jeho tok na pana M-a musel ovem udt dve, byl tedy pan
M. docela mladm muem. Zd se mi pijateln, e mu bylo osmnct let. Nevm vak jist,
kter mme letos rok, a proto cel vpoet zapad v temnu. tok je ostatn obsaen ve znm
Goethovstati "Proda".
Brzy budeme mt po ruce prostedky, abychom mohli ospravedlnit nesmyslnost tohoto snu.
Pan M., kterho znm z jedn stoln spolenosti, mne nedvno vyzval, abych prohldl jeho
bratra, u nho se projevily pznaky paralytick duevn poruchy. Domnnka byla sprvn;
pi tto nvtv dolo k trapn phod, e nemocn bez jakhokoli dvodu ostouzel v
rozhovoru bratra, nareje na jeho dovdn v mld. Ptal jsem se nemocnho na rok jeho
narozen a dal jsem mu nkolikrt provdt men vpoty, abych ml jasno o oslaben jeho
pamti; ostatn pi tchto zkoukch obstl jet docela dobe. Ji pozoruji, e se ve snu
chovm jako paralytik. (Nevm jist, kter mme rok.) Jin materil snu pochz z jinho
recentnho zdroje. Redaktor lkaskho asopisu, s nm jsem sptelen, pijal do svho listu
velmi neltostnou,
263
zniujc kritiku posledn knihy mho ptele Fl-a z Berlna. Kritiku napsal velmi mlad
referent s malou soudnost. Myslel jsem, e mm prvo do vci se vmsit, a dal jsem
vysvtlen od redaktora, kter velice litoval uveejnn kritiky, ale nepislbil npravu. Nato
jsem peruil vztahy k tomuto asopisu a v dopise, kterm jsem se vzdal dal spoluprce,
jsem vyslovil oekvn, e n osobn vztah touto phodou neutrp. Tetm zdrojem tohoto
snu je recentn vyprvn jedn pacientky o psychickm onemocnn jejho bratra, kter upadl
do zchvatu zuivosti s vkikem "proda, proda". Lkai usoudili, e vkik pochz z
etby on krsn Goethovy stati a ukazuje k tomu, e se onemocnl mu pepracoval pi
studiu prodn filosofie. J spe pomlel na sexuln smysl, v nm i mn vzdlan lid u
ns mluvvaj o prod, a kdy se netastnk pozdji zmrzail na genitlich, zdlo se mi, e
jsem nebyl prv na omylu. 1 8 1 e t bylo tomuto nemocnmu, kdy se dostavil onen zchvat.
Pipojm-li jet, e se tato pke posuzovan kniha mho ptele ("Ptme se, je-li len
autor, nebo my", vyslovil jin kritik) zabv asovmi pomry ivota a pevd i dlku
Goethova ivota na nsobek sla, vznamnho pro biologii, snadno lze pochopit, e se ve snu
dosazuji na msto svho ptele. (Snam se ponkud si ujasnit... asov pomry.) Chovm se
vak jako paralytik a sen oplv absurdnostmi. To tedy znamen, e snov mylenky ironicky
prav: "P i r o z e n , on je blzen, lenec, a vy jste ti geniln lid, kte tomu rozum lpe.
Ale mon, e je to pece obrcen?" Toto obrcen je ve snu vydatn zastoupeno tm, e G o
e t h e napadl mladho mue, co je absurdn, zatmco by zcela mlad mu mohl jet dnes
snadno napadnout nesmrtelnho G o e t h a, a tak tm, e potm od roku Goethova mrt,
zatmco jsem paralytikovi dal potat od roku jeho narozen.
Tak jsem pislbil ukzat, e dn sen nen vnukn jinmi ne egoistickmi hnutmi. Musm
tedy ospravedlnit, e beru v tomto snu zleitost svho ptele za svou a e se dosazuji na jeho
msto. M kritick pesvden za bdn k tomu nedostauje. Ale pbh 181etho nemocnho
a rozdln vklad jeho vkiku "prod a" nar na mj rozpor s vtinou lka, do kterho
mne uvedlo m tvrzen o sexuln etiologii pro psychoneurzy. Mohu si ci: T kritika, jak
stihla tvho ptele, postihne tak tebe, zsti ji i na tebe dopadla, a smm tedy "on" ve
snovch mylenkch nahradit slovem "my". "Ano, mte pravdu, my dva jsme blzni." e
"mea res agitur"94), to energicky pipomn zmnka o mal, nedostin krsn Goethov stati,
nebo jej pednesen v jedn populrn pednce pohnulo mne, kolsajcho abiturienta, k
studiu prodnch vd.
264
o
Jet u jinho snu, v nm se nevyskytuje moje j, jsem zstal dluen demonstraci, e je
egoistick. Na str. 161 jsem se zmnil o krtkm snu: Profesor M. k: Mj syn, my o p..., a
uvedl jsem, e je to jen vodn sen k jinmu snu, kde hraji roli. Nyn uvedu chybjc sen
hlavn, kter nm umouje rozeit absurdn a nesrozumiteln slovn tvar:
Pro njak udlosti v mst m je nutn umonit dtem tk, a to se tak dje. Pak je scna
ped jednou branou, dvojitou branou podle antickho zpsobu (Porta romana v Sien, jak jet
vm ze snu). Sedm na okraji studn a jsem velice zarmoucen, tm plu. Njak zena -
oetovatelka, jeptika - pivd oba hochy a pedv je otci, jm nejsem j. Star z nich je
zejm mm nejstarm synem, obliej druhho nevidm; ena, kter pivd hocha, d od
nho na rozlouenou hubiku. Hoch j hubiku odpr, k vak, podvaje j na rozlouenou
ruku: Na geseres a nm obma (nebo jednomu z ns): Na negeseres. Mm pedstavu, e je to
projev pednosti.
Tento sen je zbudovn na uzlu mylenek podncench inohrou "Nov ghetto", kterou jsem
vidl v divadle. idovsk otzka, starost o budoucnost dt, jim nememe dt otinu, starost
o takovou vchovu, aby se mohli voln sthovat, se d snadno rozpoznat v pslunch
snovch mylenkch.
"Sedli jsme u ek babelskch a plakali jsme." - Siena je jako m proslul krsnmi
studnmi; pro m si musm ve snu (srv. str. 119) hledat njakou nhradu ze znmch mst.
Blzko Porty romny v Sien jsme vidli velik jasn osvtlen dm. Dovdli jsme se, e je
to manicomio, stav pro choromysln. Krtce ped snem jsem slyel, e se jeden souvrec
musel vzdt namhav zskanho msta ve sttnm stavu pro choromysln.
N zjem vzbuzuje e: N a g e s e r e s, na mst, kde bychom podle situace ve snu museli
oekvat: Na shledanou, a jej docela nesmysln opak: Na negeseres.
Geseres je podle informac, kter jsem si opatil u znalc Psma, pravm hebrejskm slovem,
odvozenm od slova g o i s e r, a d se nejlpe opsat slovy "uloen utrpen, osud". Podle
pouvn tohoto slova v argonu bychom mysleli, e zna "stesky a nky". Negeseres je
mm nejvlastnjm slovnm vtvorem a bud nejdve mou pozornost, in mne vak zprvu
bezradnm. Mal poznmka ke konci snu, e negeseres znamen pednost ped geseres,
otevr cestu npadm, a tm tak porozumn. Takov pomr je pece u kaviru; nesolen je
oceovn ve ne solen. Kavir pro lid, "vzneen choutky": v tom je skryta ertovn
narka na jednu z osob m domcnosti, o kter doufm, e jako mlad ne j bude bdt nad
budoucnost mch dt. S tm pak souhlas, e
265
jin osoba m domcnosti, nae dobr chva, je snem jasn ukazovna v podob
oetovatelky (nebo jeptiky). Mezi dvojic solen - nesolen a geseres - negeseres vak jet
chyb spojujc pechod. Ten nachzm v kvaenm a nekvaenm; pi svm tku z Egypta
nemly dti Izraele as nechat kvasit tsto na chlb a v upomnku na to jed jet dnes v dob
Velikonoc nekvaen chlb. Zde mohu uvst i nhl npad, kter jsem dostal pi tto sti
analzy. Vzpomnm si, jak jsme se, mj berlnsk ptel a j, prochzeli o velikononch
dnech ulicemi Vratislavi, kterou jsme neznali. Mal dvtko se m zeptalo na cestu do jist
ulice a j se musel omluvit, e cestu neznm. Pak jsem ekl svmu pteli: "Doufm, e
dvtko projev v pozdjm ivot vt bystrozrak pi vbru osob, jimi se d vst." Brzy
potom jsem si viml ttku: Dr. Herodes, ordinace... Podotkl jsem: "Doufm, e tento kolega
nen prv dtsk lka." Mj ptel mi mezitm rozvdl sv nzory o biologickm vznamu
bilaterln symetrie a zaal jednu vtu slovy: "Kdybychom mli jedno oko uprosted ela jako
Kyklop..." To vede k ei profesora v vodnm snu: Mj syn, myop. A nyn jsem u hlavnho
zdroje onoho geseres. Ped mnoha lety, kdy tento syn profesora M-a, kter je nyn
samostatnm myslitelem, sedl jet za koln lavic, onemocnl on chorobou, kterou lka
prohlsil za povlivou. ekl, e pokud zstv jednostrann, nic neznamen, kdyby vak
zashla i druh oko, bylo by to vn. Choroba se na jednom oku vyhojila bez jakkoli jmy;
brzy nato se vak skuten dostavily pznaky onemocnn druhho oka. Zden matka ihned
pivolala lkae do samoty svho venkovskho sdla. Ten se vak nyn dal na druhou stranu.
"Copak dlte za geseres?" rozkikl se na matku. "Kdy to dopadlo dobe na jedn stran,
bude to dobr i na druh." A tak to tak dopadlo.
A nyn vztah ke mn a k m rodin. koln lavice, za kterou se syn profesora M-a nauil svm
moudrostem, pela matinm darovnm do vlastnictv mho nejstarho syna, jemu ve snu
vkldm do st slova na rozlouenou. Jedno z pn, kter me navazovat na toto penesen,
lze nyn snadno uhodnout. Tato koln lavice m vak i svou konstrukc chrnit dt ped tm,
aby nebylo krtkozrak a jednostrann. Proto je ve snu myop (v pozad Kyklop) a vaha o
bilaterlnosti. Starost o jednostrannost je vceznan: vedle tlesn jednostrannosti me bt
mnna jednostrannost intelektulnho vvoje. Ale copak se nezd, e scna snu ve sv
pomatenosti odporuje prv tto starosti? Kdy dt vyklo slovo na rozlouenou na jednu
stranu, zvol na druhou stranu opak, jako by vytvelo rovnovhu: Jedn, jako by dbalo
bilaterln symetrie!
Tak mv sen mnohdy nejhlub smysl tam, kde se zd nejzmatenj. Ve vech dobch si ti,
kdo mli co ci a nemohli to ci bez nebezpe, rdi hrli na blzny. Poslucha, pro kterho
byla zakzan, e urena, ji
266
i
trpl spe, mohl-li se pi tom smt a lichotit si soudem, e toto nepjemn je asi nm
blznivm. Zcela tak jako ve skutenosti sen, chov se na divadle princ, kter se mus
petvaovat, jako by byl blzen, a proto lze i o snu ci to, co o sob tvrd Hamlet, jen
nahrazuje prav podmnky podmnkami vtipn nesrozumitelnmi: "Jsem blzen jen pi se-
veroseverozpadnm; vane-li vtr od jihu, rozeznm volavku od sokola."95'
Rozeil jsem tedy problm absurdnosti snu v tom smyslu, e snov mylenky nikdy nejsou
absurdn - aspo ne u sn duevn zdravch lid -a e snov prce vytv absurdn sny a sny s
jednotlivmi absurdnmi prvky, m-li bt jejm vyjadovacm zpsobem znzornna kritika,
posmch a vsmch, kter jsou obsaeny ve snovch mylenkch. Nyn mi zle na tom,
abych ukzal, e snov prce je vyerpna spolupsobenm t uvedench moment - a
tvrtho, o nm se jet zmnm -, e jinak nevykonv nic jinho ne peklad snovch
mylenek, piem db ty j pedepsanch podmnek, a e otzka, zda due ve snu pracuje
se vemi svmi schopnostmi nebo jen s jejich st, je poloena chybn a nedotk se
skutench pomr. Protoe vak existuje hojnost sn, v jejich obsahu se soud, kritizuje a
uznv, v nich se vyskytuje div nad jednotlivm prvkem snu, provdj se pokusy o
vysvtlen a argumentuje se, musm na nkolika vybranch pkladech vydit nmitky, je se
odvozuj od takovch jev.
Odpovdm takto: Vechno, co se ve snech vyskytuje jako zdnliv innost soudnosti, se
nem pojmat jako mylenkov vkon snov prce, ale pat k materilu snovch mylenek a
dostalo se odtud jako hotov tvar do zjevnho obsahu snu. Zatm mohu svou vtu jet
pedbhnout. I z sudk, je o vybavenm snu vyslovujeme po procitnut, z pocit, kter v
ns vyvolv reprodukce snu, pat znan st k latentnmu obsahu tohoto snu a m se
vlenit do vkladu snu.
I. Jeden npadn pklad pro tento kaz jsem ji uvedl. Jedna pacientka nechce vyprvt svj
sen, nebo je pli nejasn. Vidla ve snu njakou osobu a nev, zda to byl manel nebo otec.
Potom nsleduje druh st snu, v n se objevuje "truhlk na smet"96', k nmu se poj tato
vzpomnka. Jako mlad hospodyn ekla kdysi ertem ped mladm pbuznm, kter k nim
dochzel, e jej nejbli starost bude pozen takovho "truhlku na smet". Nazt rno
dostala "truhlk na smet", ale naplnn konvalinkami. Tato st snu znzoruje ren: "To
nevyrostlo na mm vlastnm smetiti."97' Z dalho rozboru se dovme, e ve snovch
mylenkch jde o dodaten inek pbhu, kter slyela v mld, e jedna dvka porodila
dt, o kterm nebylo jasn, kdo je vlastn jeho otcem. Snov znzornn zde tedy pesahuje
do bdlho mylen a dv jeden z prvk snovch mylenek zastupovat soudem o celm snu,
provedenm za bdn.
267
II. Podobn ppad: Mj pacient m sen, kter se mu zd zajmav, nebo si bezprostedn po
procitnut k: To musm vyprvt doktorovi. Z analzy snu vyplynou velmi zeteln narky
na pomr, jen zaal za oetovn a o nm si umnil, e mi o nm vbec nebude vyprvt.9^
III. Tet pklad z m vlastn zkuenosti:
Jdu s P-em krajinou, v n jsou domy a zahrady, do nemocnice. Pitom si myslm, e jsem tuto
krajinu ji nkolikrt ve snu vidl. Nevyznm se tu dobe; P. mi ukazuje cestu, kter vede
rohem do restaurace (sl, ne zahrada); tam se ptm na pan Doni a dovm se, e bydl v pozad
v mal komrce s temi dtmi. Jdu tam a ji pedtm potkvm nejasnou osobu s mmi dvma
dvtky, kter pak vezmu s sebou, kdy jsem s nimi chvli postl. Jaksi vitka m en, e
je tam nechala.
Pi procitnut ctm velik uspokojen, kter odvoduji tm, e se nyn z analzy dovm, co
znamen: Ji se mi o tom zdl o.99) Ale analza m o tom nijak nepou; pouze mi uke, e
uspokojen pat k la-tentnmu obsahu snu a nikoli k njakmu soudu o snu. Je to uspokojen
nad tm, e jsem ve svm manelstv dostal dti. P. je mu, s nm jsme li jist kus ivota
stejnou cestou, kter m pak spoleensky i hmotn daleko pedstihl, ale v manelstv zstal
bezdtn. Dkaz plnou analzou mohou nahradit oba podnty ke snu. Den pedtm jsem etl
v novinch, e zemela jaksi pan Dona A... y (z toho dlm Doni), a to pi porodu; od sv
eny jsem se dovdl, e zesnul byla oetovna stejnou porodn babikou jako ona pi obou
naich nejmladch dtech. Jmno Dona mi bylo npadn, nebo jsem je krtce pedtm
poprv nael v jednom anglickm romn. Druh podnt ke snu vyplv z jeho data; bylo to v
noci ped narozeninami mho nejstarho, jak se zd, bsnicky nadanho syna.
IV. Tot uspokojen mi zstv po procitnut z absurdnho snu, e otec hrl po smrti
politickou roli mezi Madary, a je motivovno trvnm pocitu, kter provzel posledn vtu
snu: "Pamatuji se, e se na smrtelnm, loi velice podobal Garibaldimu, a mm radost z t o h
o, e se to pece uskutenilo... " (K tomu njak zapomenut pokraovn.) Z analzy mohu
dosadit, co pat do tto mezery snu. Je to zmnka o mm druhm hochovi, jemu jsem dal
kestn jmno velk historick osobnosti, kter mne od chlapeckch let, zvlt od jistho
pobytu v Anglii, mocn pitahovala. Tehdy jsem ml rok oekvn s pedsevzetm, e uiji
prv tohoto jmna, bude-li to syn, a tmto jmnem jsem, velice uspokojen, hned uvtal prv
narozen dt. Snadno lze pozorovat, jak se potlaen otcova snaha po velikosti v jeho
mylenkch pen na dti; ba, rdi uvme, e je to jedna z cest, jimi se uskuteuje
potlaen, kter se v ivot stalo nutnm. Nrok, bt pojat do souvislosti tohoto snu, zskal
268
mal synek tm, e se mu tehdy pihodila t nehoda - kter se d snadno odpustit u dtte a u
umrajcho - e zapinil prdlo. Srovnej s tm narku stolin soudce a pn snu: Stt ped
svmi dtmi velik a ist.
V. Mm-li nyn vyhledat sudky, kter ve snu zstvaj, nepokrauj do bdn nebo tam
nejsou umstny, bude pro mne velikm usnadnnm, e k tomu mohu pout sn, je jsem ji
sdlil v jinm myslu. Sen o Goe-thovi, kter napadl pana M-a, obsahuje, jak se zd, znan
mnostv sudk. Snam se ponkud si objasnit asov pomry, kter se mi zdaj
nepravdpodobn. Nevypad to jako kritick hnut proti nesmyslu, e Goethe literrn napadl
mladho mue mn znmho? ,Ld se mi pijateln, e mu bylo 18 let." To pece zn docela
tak jako vsledek, oveme slabomyslnho potn; a "Afevm jist, kter mme rok" by
bylo pkladem nejistoty nebo pochybnosti ve snu.
Z rozboru tohoto snu vak vm, e tyto soudy, vykonan zdnliv ve snu, pipoutj ve svm
doslovnm znn jin pojet, jm se stvaj nezbytnmi pro vklad snu a jm je zrove
vylouena jakkoli absurdnost. Vtou: Snam se ponkud si objasnit asov pomry, se
dosazuji na msto svho ptele, kter se skuten sna objasnit asov pomry ivota. Vta
tak ztrc vznam soudu, kter se vzpr proti nesmyslu pedchzejc vty. Vsuvka zd se mi
nepradpodobn pat dohromady s pozdjm zd se mi pijateln. Piblin stejnmi slovy
jsem odpovdl dm, kter mi vyprvla chorobopis svho bratra: "Zd se mi
nepradpodobn, e by vkik ,proda-proda' njak souvisel sGoethem; zd se mi mnohem
pijatelnj, e ml onen sexuln vznam, kter znte." Byl zde ovem proveden soud, ale ne
ve snu, nbr ve skutenosti, u pleitosti, kterou si snov mylenky vybavuj a kter
pouvaj. Snov obsah si pivlastuje tento soud tak jako jakkoli jin zlomek snovch
mylenek.
slo 18, s nm je soud ve snu nesmysln spojovn, si jet zachovv stopu souvislosti, z
n byl skuten soud vytren. Konen, e "nevm jist, kter mme rok", nem prosadit nic
jinho, ne m ztotonn s pa-ralytikem, pi jeho zkouce skuten vyel tento oprn bod
najevo.
Pi rozeovn zdnlivch soud sncho lze pro provdn vykla-dask prce pipomenout
pravidlo, dan vodem, e mme pomjet jako nepodstatn zdn souvislost mezi snovmi
soustmi, vytvoenou snem, a sledovat smrem k jeho zkladu kad snov prvek zvl.
Sen je konglomertem, kter mus bt pro ely eten zase rozttn. Na druh stran vak
jsme upozorovni na to, e se ve snech projevuje psychick sla, kter vytv tuto zdnlivou
souvislost, tedy podrobuje materil zskan snovou prac druhotnmu zpracovn. Mme zde
ped sebou projevy on moci, kterou pozdji zhodnotme jako tvrt z moment zastnnch
pi tvorb snu. < , ;
269
VI. Hledm ve snech, ji sdlench, dal pklady usuzovn. V absurdnm snu o ppise
obecn rady se ptm: Brzy nato ses oenil? Potm, e jsem pece narozen r. 1856, co mi
pipad jako bezprostedn nsledujc. To m pln tvar zvru. Otec se oenil brzy po
zchvatu v roce 1851; j jsem pece nejstar, narozen r. 1856; to tedy souhlas. Vme, e
tento zvr je zfalovn splnnm pn, e vta, vldnouc ve snovch mylenkch, zn takto:
tyi nebo pt let, to nen dn doba, to se nepot. Ale kad st tohoto usuzovn je ve
snovch mylenkch obsahov i tvarov determinovna jinak: Kdo se chce oenit
bezprostedn po skonen lby, je pacient, na jeho trplivost si kolega stuje. Zpsob,
jakm se ve snu stkm s otcem, pipomn vslech nebo zkouku, a tm jistho univerzitnho
profesora, kter v inskripn hodin sepisoval pln nacionle: Narozen, kdy? 1856. - Pater?
Nato uvedl poslucha otcovo kestn jmno s latinskou koncovkou a my studenti jsme soudili,
e dvorn rada vyvozuje z otcova kestnho jmna zvr, kter se ned vdy vyvodit z
kestnho jmna inskribujcho studenta. Usuzovn snu by tedy jen opakovalo usuzovn,
kter se vyskytuje jako st materilu ve snovch mylenkch. Z toho se dovme nco
novho. Vy-skytne-li se ve snovm obsahu zvr, dozajista pochz ze snovch mylenek; zde
je bud obsaen jako st vybavenho materilu, nebo spojuje jako logick pojtko adu
snovch mylenek. Zvr ve snu vdycky znzoruje zvr obsaen ve snovch
mylenkch.100'
Nyn musm pokraovat v rozboru tohoto snu. K profesorov vslechu se poj vzpomnka na
index univerzitnho posluchae (kter byl za mch dob vyplovn latinsky). Dle na postup
mch studi. Pt let, pedepsanch pro lkask studium, bylo pro mne opt pli mlo.
Bezstarostn jsem pracoval do dalch let a moji znm m povaovali za lajdka,
pochybovali, zda budu hotov. Tu jsem se rychle rozhodl, e udlm sv zkouky, a byl jsem
hotov: pes odklad. Nov poslen snovch mylenek, na n se vzdorem poukazuji vi svm
kritikm. "A tebas tomu nevte, protoe si dvm na as; pece budu hotov, pece dospji k
zvru. Ji asto se to tak stalo."
T sen obsahuje na zatku nkolik vt, kterm nelze dobe odprat rz zdvodovn. A
toto zdvodovn nen ani absurdn, stejn by mohlo nleet k bdlmu mylen. Ve snu se
posmvm ppisu obecn rady, nebo jsem za prve v roce 1851 nebyl jet naivu, za druh je
mj otec, na kterho by se to mohlo vztahovat, ji mrtv. Oboj nen jen samo sprvn, ale
tak se pln kryje se skutenmi argumenty, kterch bych uil, kdybych dostal takov pipi.
Z dvjho rozboru (str. 261) vme, e tento sen vyrostl na pd hluboce rozhoench a
vsmnch snovch mylenek; pedpokldme-li, e pohnutky k cenzue jsou zde dosti
siln, chpeme, e snov prce m nadmru dvod, aby vytvoila bezvadn
270
vyvrcen nesmysln domnnky podle vzoru, obsaenho ve snovch mylenkch. Analza
vak ukazuje, e snov prci pece nebylo uloeno, aby zde voln pitvoila nco novho, ale
e musela ut materilu ze snovch mylenek. Je to tak, jako kdyby se v algebraick rovnici
krom slic vyskytlo + a -, znamnko umocnn a odmocnn, a kdyby nkdo, kdo tuto
rovnici opisuje, ani j rozum, pojal do svho opisu jak tato znamnka, tak slice, ale oboj
zpehzel. Oba argumenty se daj uvst na tento materil. Pro m je trapn pomylen, e
nkter m pedpoklady, je povauji za zklad svho psychologickho rozeen
psychoneurz, vyvolaj nedvru a posmch. Tak jsem nap. nucen tvrdit, e ji dojmy z
druhho roku ivota, nkdy tak ji z prvnho, zanechvaj trvalou stopu v citovm ivot a
mohou bt - akoli je vzpomnka mnohdy zkreslila a zveliila - prvn a nejhlub pinou
hysterickho pznaku. Pacienti, kterm jsem to ve vhodnm okamiku vykldal, paroduj
nkdy toto nov zskan objasnn tm, e se prohlauj za ochotn hledat vzpomnky z doby,
kdy jet nebyli naivu. Podobn bude podle mho oekvn asi pijato odhalen netuen
lohy, kterou v nejranjch sexulnch hnutch hraje u nemocnch en otec. (Srv. rozpravu
na str. 154.) A pece je podle mho dobe odvodnnho pesvden pravdou oboj. Abych si
to po tvrdil, myslm na jednotliv pklady, v nich otcova smrt spadala do velmi tlho vku
a pozdj jinak nevysvtliteln phody dokzaly, e si dt pesto nevdom zachovalo
vzpomnky na osobu, kter v tak ran dob vymizela z jeho obzoru. Vm, e oboj moje
tvrzen se zakld na zvrech, jejich platnost bude poprna. Je tedy vkonem splnn pn,
pouv-li snov prce prv materilu tchto zvr, u nich se obvm nmitky, k vytvoen
zvr, proti kterm nelze nic namtat.
VIL V jednom snu, o nm jsem se dosud zmnil jen letmo, je vodem jasn vysloveno
podiven nad vynoujcm se tmatem.
Star Briicke mn musel uloit njak' kol; dost podivn, e se tk preparovn mho
vlastnho spodku, pnve a nohou, kter vidm ped sebou jako v pitevnm sle, ani vak
pociuji nedostatek tla i sebemen hrzu. Louisa N-ov stoj u toho a dl tuto prci se
mnou. Pnev je vykuchna, brzy na ni mm pohled zeshora, brzy zezdola, co se smuje. Je
vidt tlust kre masov barvy (pi nich jet ve snu myslm na hemeroidy). Tak muselo bt
peliv vykuchno nco, co bylo nad tm a podobalo se zmakanmu stbrnmu papru.101)
Pak jsem zase ml sv nohy a dlal jsem cestu mstem, ale (z navy) jsem si vzal vz. Vz
vjel k mmu divu do domovnch vrat, je se otevela a umonila mi prjezd chodbou, kter
byla na konci prudce zahnuta, a konen vedla dle do volnho prostranstv.102' Poslze jsem
putoval s alpskm vdcem, kter nesl m vci, mnivmi krajinami. Na jedn trati m nesl,
protoe moje nohy byly
271
r
unaveny. Pda byla bainat; li jsme na okraji; na zemi sedli lid, mezi nimi jedna dvka,
jako indini nebo cikni. Pedtm jsem el po kluzk pd na vlastnch nohou a stle jsem se
pitom divil, e mi to preparovn tak dobe jde. Konen jsme pili k malmu devnmu
domku, kter ml na konci oteven okno. Tam m vdce sundal a poloil dv pipraven
devn prkna na okenn prknko, aby tak peklenul propast, kterou bylo nutno pekroit od
okna. Nyn jsem skuten dostal strach o sv nohy. Msto oekvanho pechodu jsem uvidl
dva dospl mue lec na devnch lavicch, je stly u stn che, a jakoby dv dti, spc
vedle nich. Jako by nemly umoovat pechod prkna, ale dti. Procitl jsem s mylenkovm
zdenm.
Kdo teba jen jednou nabyl dnho dojmu z vydatnosti snovho zhutn, snadno si me
pedstavit, jak mnostv list by obshl zevrubn rozbor tohoto snu. Natst pro souvislost
vyjmm vak ze snu jen pklad pro div ve snu, projevujc se vsuvkou dost podivn.
Pistupuji k podntu snu. Je to nvtva dmy Louisy N-ov, kter tak ve snu asistuje pi
prci. "Pj mi nco ke ten." Nabzm j "She" od Ridera Hag-garda a chci j vykldat:
"Podivn kniha, ale pln skrytho smyslu; vn
enstv, nesmrtelnost naich afekt.-------" Tu m peru: "To u znm.
Nem nic vlastnho?" - "Ne, m vlastn nesmrteln dla nejsou dosud napsna." - "Kdy tedy
vyjdou tv takzvan posledn objasnn, kter, jak slibuje, budou iteln i pro ns?" pt se
ponkud jzliv. Nyn pozoruji, e m jejmi sty napomn nkdo jin a umlknu. Myslm na
to, jak se musm pemhat, abych uveejnil pouze prci o snu, v n musm dt vanc tolik z
vlastn intimn bytosti. "Co nejlepho me znt, tomu ty kluky beztak nesm uit."
Preparovn na vlastnm tle, kter je mi ve snu pikzno, znamen sebeanalzu spojenou se
sdlovnm sn. Star Briicke je u toho prvem; ji v tchto letech vdeck prce jsem nechal
leet vdeck objev, a m energick Briickv pkaz donutil k jeho uveejnn. Dal
mylenky, kter navazuj na hovor s Louisou N-ovou, sahaj pli hluboko, aby se staly
vdommi; jsou odchleny materilem, kter byl ve mn krom toho vzbuzen zmnkou o
"She" od Ridera Hag-garda. K tto knize a tak jet k jin knize tho spisovatele "Heart of
the world" se vztahuje sudek dost podivn a etn prvky snu jsou vyaty z obou
fantastickch romn. Bainat pda, pes kterou jsou lid peneni, propast, kterou je nutno
pekroit pomoc pinesench prken, pochzej ze "She"; indini, dvka, devn domek z
"Heart of the world". V obou romnech je vdkyn ena, v obou jde o nebezpen cestovn,
v "She" o dobrodrunou cestu do neobjevench mst, kam sotvakdy nkdo vkroil. Unaven
nohy byly podle poznmky, kterou nachzm u snu, relnou sensac onch dn.
Pravdpodobn jim odpovdala nlada znave-nosti a pochybovn: Jak daleko m jet m
nohy ponesou? V "She"
272
kon dobrodrustv tm, e vdkyn, msto aby pro sebe a ostatn dobyla nesmrtelnost, zeme
v tajemnm stednm ohni. Takov strach je nepochybn obsaen ve snovch mylenkch.
Devn domek je zajist tak rakv, tedy hrobem. Ale tm, e tuto nejvce nedouc ze vech
mylenek znzornila splnnm pn, vykonala snov prce mistrovsk dlo. Byl jsem toti u
kdysi v hrob, ale to byl vyprzdnn etrusk hrob u Or-vieta, zk komora s dvma
kamennmi lavicemi u stn, na nich byly rozloeny kostry dvou dosplch lid. Pesn tak
vypad ve snu vnitek devnho domku, jene kmen je nahrazen devem. Sen jaksi k:
Jestlie mus prodlvat v njakm hrob, nech je to aspo tento hrob etrusk, a tmto
podvrenm promuje nejsmutnj oekvn v oekvn dosti douc. Pohchu me, jak
uslyme, obrtit v opak jen pedstavu provzejc afekt, ale neme vdy obrtit samotn
afekt. Tak tedy procitm "s mylenkovm zdenm", kdy si pedtm vynutila znzornn
idea, e snad dti doshnou toho, co zstalo odepeno otci, opt narka na podivn romn, v
nm je totonost jedn osoby zachovna adou generac po dva tisce let.
VIII. V souvislosti delho snu je obsaen rovn projev podiven nad zitkem ve snu, ale
spojen s tak npadnm, z dlky pitaenm a tm duchaplnm pokusem o vklad, e bych
jen proto musel analyzovat cel sen, i kdyby nebyl pro ns zajmav dvma dalmi body.
Cestuji z 18. na 19. ervence trat jin drhy a slym ve spnku vyvolvat: "Hollthurn, deset
minut. " Ihned myslm na Holothurien - prodopisn muzeum -, e zde je msto, kde se
chrab muov bezspn brnili proti pevaze svho zempna. - lnu, protireformace v
Rakousku! - Jako by to bylo msto ve trsku nebo v Tyrolsku. Ted nejasn vidm mal
muzeum, kde jsou uloeny pozstatky tchto mu i vci, jimi zskan. Chtl bych vystoupit,
ale odkldm to. Na nstupiti jsou eny s ovocem, sed na bobku a velmi lkav nabzej
koe. - Vhal jsem, nebo jsem ml pochybnosti, zda mme jet as, ale nyn jet pod
stojme. - Najednou jsem v jinm kup, kde jsou ke a sedadla tak zk, e se zdy pmo
nar na opradlo.m) Divm se tomu, ale mohl jsem pece tak pestoupit ve stavu span.
Nkolik lid, mezi nimi dvojice anglickch sourozenc; ada knih jasn na stojanu u stny.
Vidm "Wealth of nations", "Matter and Motion " (od Maxwella), tlust a vzan v hndm
pltn. Mu se pt sestry na jednu Schillerovu knihu, jestli to zapomnla. Knihy jsou brzy
jakoby moje, brzy jako tch dvou. Chtl bych se vmsit do hovoru potvrzovnm nebo
podporovnm-------. Procitaje, potm se na celm tle, protoe vechna okna jsou zaven.
Vlak stoj v Marburku. " Pi sepisovn m napad st snu, kterou chtla vzpomnka pejt.
km dvojici sourozenc o jist knize: It is from... ., opravuji se vak: It is by... Mu
podotk k seste: Vdyt to ekl sprvn.
273
Sen zan jmnem stanice, kter m asi nepln vzbudilo. Nahrazuji toto jmno, Marburk,
Hollthurnem. e jsem slyel Marburk, pi prvnm nebo pi nkterm pozdjm voln,
dokazuje zmnka snu o Schillerovi, kter se pece narodil v Marburku, tebas ne ve
trskm.1041 Tehdy jsem cestoval, akoli v prvn td, za velmi nepjemnch okolnost.
Vlak byl peplnn, v kup byl jeden pn a jedna dma, kte se zdli velice vzneen a nebyli
dost slun, nebo kterm nestlo za to, aby njak skrvali svou nelibost nad vetelcem. Mj
zdvoil pozdrav nebyl optovn; akoli mu a ena sedli vedle sebe (proti smru jzdy),
pece si ena pospila, aby ped mma oima obsadila msto u okna detnkem; dvee byly
okamit zaveny a demonstrativn se mluvilo o otevrn oken. Patrn na mn zhy
zpozorovali, e znm po vzduchu. Noc byla tepl a vzduch v kup, vestrann uzavenm,
byl brzy k zalknut. Podle mch cestovnch zkuenost se takovm chovnm a pehmaty
vyznauj lid, kte svj lstek nezaplatili bud vbec, nebo jen z polovice. Kdy piel
prvod a j mu ukzal svou draze zaplacenou jzdenku, zaznlo z st dmy nepstupn a
tm vhrun: Mj mu m legitimaci. Byla mocnho zjevu s mrzutmi rysy, ve vku
nedalekho od doby, kdy ensk krsa upad; mu se vbec nedostal ke slovu, sedl a ani se
nehbal. Pokouel jsem se spt. Ve snu se krut mstm na svch nezdvoilch
spolucestujcch; nikdo by netuil, jak nadvky a ponen se skrvaj za nesouvislmi
vdrolky prvn poloviny snu. Po ukojen tohoto pn se uplatnila druh poteba, vystdat
kup. Sen tak mnv scnu asto, ani se snc jakkoli nad zmnou zar, e by nebylo
vbec npadn, kdybych si byl zhy nahradil svou cestovn spolenost pjemnj spolenost
ze vzpomnky. Zde vak nastal ppad, e se nco zarazilo nad zmnou scny a povaovalo za
nutn ji vysvtlit. Jak jsem se nhle dostal do jinho kup? Nepamatoval jsem se pece, e
bych pestoupil. Zbvalo jen jedin vysvtlen: musel jsem opustit vz ve stavu span, dk
udlost, pro kterou vak neuropatologova zkuenost dodv pklady. Vme o lidech, kte
podniknou jzdu eleznic v mr-kotnm stavu, ani njakm znakem prozrazuj svj
abnormln stav, a na njak stanici cesty pijdou pln k sob a potom se div mezee ve sv
vzpomnce. Za takov ppad automatisme ambulatoire prohlauji tedy jet ve snu ppad
svj.
Analza nm dovoluje podat jin rozeen. Pokus o vysvtlen, kter mne tak zar,
kdybych jej musel pitat snov prci, naprosto nen originln, ale napodobeninou podle
neurzy jednoho mho pacienta. Na jinm mst jsem ji vyprvl o velmi vzdlanm a v
ivot dobrosrdenm mui, kter si krtce po smrti svch rodi zaal vytat vraedn
sklony a trpl omezujcmi opatenmi, k nim byl nucen, aby se zajistil. Byl to ppad tkch
nutkavch pedstav za pln zachovalho rozumu. Nejdve mu byla ztrpovna chze po
ulici nutknm, e si musel vydvat
274
poet z toho, kam zmizeli vichni kolemjdouc; jestlie vak nkter nhle vymizel z jeho
pronsledujcho pohledu, zstal mu trapn pocit a v mylenkch monost, e ho mon sm
zprovodil se svta. Mezi jinm byla v pozad kainsk fantazie, nebo vichni lid jsou brati.
Ponvad nebylo mon zhostit se tohoto kolu, zekl se vychzek a trvil svj ivot
uvznn za tymi stnami. Do jeho pokoje pinely vak noviny neustle zprvy o
vradch, kter byly venku vykonny, a jeho svdom mu v podob pochybnost naznaovalo,
e on je hledanm vrahem. Proti tmto obalobm ho chvli chrnila jistota, e pece nkolik
tdn neopustil svj byt, a na nho jednoho dne sedla mylenka o monosti, e mohl opustit
dm ve stavu bezvdom a vykonat tak vradu, ani by o tom vdl. Od t doby uzavel
domovn vrata, pedal kl star hospodyni a draznji zakzal, aby mu ho nedala do rukou, i
kdyby to dal.
Odtud tedy pochz pokus o vysvtlen, e jsem pestoupil ve stavu bezvdom; byl z
materilu snovch mylenek zanesen do snu hotov a slou ve snu patrn k tomu, aby m
ztotonil s osobou onoho pacienta. Vzpomnku na nho ve mn vzbudila asociace, kter byla
nasnad. S tmto muem jsem ped nkolika tdny vykonal svou posledn non cestu. Byl
vylen, doprovzel mne na venkov k svm pbuznm, kte m pozvali; mli jsme pro sebe
kup, nechali jsme vechna okna celou noc oteven a pokud jsem bdl, bavili jsme se
vborn. Vdl jsem, e koenem jeho onemocnn byla dtsk neptelsk hnut proti jeho
otci v sexuln souvislosti. Ztotouje se s nm, chtl jsem si tedy piznat nco podobnho.
Druh scna snu se tak skuten rozeuje jakoto domliv fantazie, e se oba m pistrl
spolucestujc chovaj ke mn proto tak odmtav, e jsem jim svm pchodem zabrnil v
zamlen non vmn nnost. Tato fantazie se vak zakld na scn z ranho dtstv, ve
kterm dt, patrn puzeno sexuln zvdavost, vniklo do lonice rodi a bylo vyhnno
rozhodnm slovem otce.
Mm za zbyten hromadit dal pklady. Vechny by jen potvrdily, co jsme poznali z
pklad ji uvedench, e usuzovn ve snu je jen opakovnm vzoru ze snovch mylenek.
Ponejvce opakovnm patn umstnm, zaazenm do nevhodn souvislosti, nkdy vak,
jako v naich poslednch pkladech, tak obratn pouitm, e mme zprvu dojem, jako by lo
o samostatnou mylenkovou innost ve snu. Odtud bychom mohli obrtit svj zjem k on
psychick innosti, kter sice, jak se zd, nepsob pravideln pi tvorb snu, kter se vak
tam, kde psob, sna stavt snov prvky, pvodem rznorod, tak, aby dvaly smysl a byl
vymcen rozpor. Pedtm vak povaujeme za nutn zabvat se projevy afekt ve snu a
srovnat je s afekty, kter ve snovch mylenkch odhaluje analza.
275
H. Afekty ve snu
Bystr Strickerova poznmka ns upozornila, e snov projevy afekt nepipoutj ono
pohrdav vyzen, kterm po procitnut ze sebe stsme obsah snu: Bojm-li se ve snu
lupi, jsou lupii sice pomysln, ale bze je skuten, a stejn tak je tomu, kdy se ve snu
raduji. Podle svdectv naeho ctn nen afekt proit ve snu vbec mncenn proti stejn
intenzivnmu afektu proitmu za bdn. Sen se svm afektivnm obsahem doaduje
energitji ne obsahem pedstavovm, aby byl zaazen mezi skuten zitky na due.
Tohoto zaazen vak nedosahujeme za bdn, protoe nedovedeme psychicky hodnotit afekt
jinak ne ve spojitosti s jistm pedstavovm obsahem. Jestlie se afekt a pedstava druhem a
intenzitou k sob nehod, je nae bdl soudnost zmatena.
Na snech vdy vzbuzovalo div, e pedstavov obsahy nejsou provzeny onm afektivnm
inkem, kter bychom za bdlho mylen oekvali jako nutn. Strumpell vyslovil vtu, e
pedstavy jsou ve snu odpoutny od svch psychickch hodnot. Ve snu vak nechyb ani
opan jevy: intenzivn projev afektu se vyskytuje i u obsahu, kter, jak se zd, nijak
nepodncuje vznik afekt. Jsem ve snu v hrozn, nebezpen, protivn situaci, nepociuji
vak vbec bze i odpor; proti tomu se jindy dsm nevinnch vc a raduji se z dtinskch.
Tato zhada nm zmiz tak nhle a tak pln, jako mon dn jin ze zhad snu, jakmile
pejdeme od zjevnho obsahu snu k latentnmu. Nepotebujeme ji vysvtlovat, nebo tato
zhada ji nen. Analza ns pouuje, e pedstavov obsahy byly pesunuty a nahrazeny,
zatmco afekty zstaly neposunut. Nen divu, e se pedstavov obsah, zmnn snovm
zkreslenm, ji nehod k zachovanmu afektu; nen vak pekvapenm ani to, kdy analza
dosad na jeho dvj msto sprvn obsah.105' Na psychickm komplexu, kter podlehl
vlivu cenzury, jsou afekty odolnou st, je jedin nm me bt vodtkem pro sprvn
doplnn. Jet jasnji ne u snu se tento pomr odhaluje u psychoneurz. Afekt zde m vdy
pravdu, aspo co se tk kvality; jeho intenzita se pece d stupovat pesunovnm
neurotick pozornosti. Div-li se hys-terik, e se mus tak bt malikost, nebo mu trpc
nutkavmi pedstavami, e z nicotnosti pro nho vyrst tak trapn vitka, ml se oba,
povaujce pedstavov obsah - malikost i nicotnost - za podstatu, a bezspn se brn,
vychzejce pi sv mylenkov prci z tohoto pedstavovho obsahu. Psychoanalza jim pak
ukazuje sprvnou cestu tm, e naopak uznv afekt za oprvnn a vyhledv pedstavu k
nmu pslunou a nahrazenm potlaenou. Pedpokladem toho je, aby rozvoj afektu a obsah
pedstavy nebyly onou nerozlunou organickou jednotou, za jakou ji obyejn povaujeme,
nbr aby ob sti byly sletovny
276
a daly se tak od sebe odlouit analzou. Vklad sn ukazuje, e tomu tak skuten je.
Nejprve uvedu pklad, v nm analza objasuje zdnliv nedostaven se afektu u jednoho
pedstavovho obsahu, kter by ml vynucovat rozvoj afektu.
1
Snc ena vid v pouti ti lvy, z nich se jeden smje. Ona se jich neboj. Potom vak asi
pece ped nimi utekla, protoe chce vylzt na strom, zjist ale, e jej sestenice, kter je
uitelkou anglitiny, je ji nahoe atd.
K tomu pin analza tento materil: Indiferentnm podntem ke snu se stala jedna vta jej
anglick lohy: Hva je okrasou 1 v a. Jej otec ml vousy, je jako hva vroubily jeho
obliej. Jej uitelka anglitiny se jmenuje miss L y o n s (lions = lvi). Znm j poslal balady
od L o e w a (Loewe = lev). To jsou tedy ti ti lvi; pro by se jich mla bt? - etla povdku, v
n ernocha, kter potval ostatn k povstn, hon ohai, a on, aby se zachrnil, vyleze na
strom. Pak nsleduj v bujn nlad drobty vzpomnek jako tyto: Nvod, jak chytat lvy z
"Fliegende Blatter": Vezmi pou, prosej ji stem a co zbude, jsou lvi. Dle velmi vesel, ale
nepli slun anekdota o ednkovi, kter je tzn, pro vydatnji neusiluje o pze svho
fa, a odpov, e se sice snail tam vlzt, ale jeho kolega bylji nahoe. Cel materil se stane
srozumitelnm, dovme-li se, e dmu v den snu navtvil pedstaven jejho mue. Byl k n
velmi zdvoil, polbil j ruku a ona se ho vbec nebla, akoli je velik zve a hraje v
hlavnm mst jej zem roli lva spolenosti. Tohoto lva lze tedy srovnat se lvem ve "Snu noci
svatojnsk", kter se demaskuje jako Schnock, truhl, a takov jsou vichni lvi snu, jich
nen teba se bt.
Jako druh pklad pouiji sen on dvky, kter vidla, jak mal syn jej sestry le v rakvi,
pitom vak, a to nyn dodvm, nepoctila ani bolest, ani smutek. Z analzy vme pro. Sen
jen zahaloval jej pn, aby znovu spatila milovanho mue; afekt byl nutn uveden do
souladu s pnm a nikoli s jeho zahalenm.. K smutku tedy nebyl dn dvod.
V jistm potu sn zstv afekt aspo jet spojen s onm pedstavovm obsahem, jen
nahradil pedstavov obsah, kter se k afektu hodil. V jinch sah uvolnn komplexu dle.
Afekt se jev pln odlouenm od pslun pedstavy a je ve snu umstn nkde jinde, kde
se hod do novho uspodn snovch prvk. Je to pak nco podobnho, jako jsme vidli pi
usuzovn ve snu. Vyskytuje-li se ve snovch mylenkch vznamn zvr, je takov zvr
obsaen i ve snu, ale me bt pesunut na zcela jin materil. Nezdka toto pesunut
nastv podle zsady protikladnosti.
277
Tuto monost osvtlm na nsledujcm pklad snu, kter jsem velmi zevrubn analyzoval.
Zmek u moe, pozdji nele pmo u moe, ale u jinho prplavu vedoucho do moe. Pan P.
je guvernrem. Stojm s nm ve velkm salonu se temi okny, ped nimi se ty vbky zdi
jako cimbu pevnosti. Jsem pidlen k posdce asi jako nmon dstojnk, dobrovolnk.
Obvme se pjezdu neptelskch vlench lod, nebot jsme ve vlenm stavu. Pan P.
zaml odejt; udl mi pokyny, co se m dlat v ppad, kterho se obvme. Jeho nemocn
ena je s dtmi v ohroenm zmku. Zane-li bombardovn, m se velk sl vyklidit. P. tce
dch a chce se vzdlit; zadrm ho a ptm se, jakm zpsobem mu mm v ppad poteby
podat zprvu. Na to jet nco ekne, ihned vak klesne a je mrtev. Asi jsem ho tmi otzkami
zbyten pepnal. Po jeho smrti, kter na m jinak nedl dn dojem, pemlm, zda
vdova zstane v zmku, zda mm vrchnmu velitelstv oznmit mrt a jako nejbli ve
velen pevzt sprvu zmku. Nyn stojm u okna a prohlm lod, kter jedou kolem ns; jsou
to lod obchodn, je se rychle enou kolem ns po temn vod, nkter maj nkolik komn,
jin vypouklou stechu (je se velmi podob ndran stavb v vodnm snu [kter jsem
nesdlil]). Pak stoj vedle m mj bratr a oba hledme z okna na prplav. Pi pohledu na jednu
lod se lekme a volme: Tady pijd ta vlen lod. Uke se vak, e se vracej jen tyt
lod, kter ji znm. Nyn piplouv mal lod, komicky odznut, take kon uprosted sv
ky; na palub je vidt podivn vci na zpsob a pouzder. Volme jakoby jednm
hrdlem: To je sndaov lod!
Rychl pohyb lod, velmi tmav mod vody, hnd kou komn, to vechno dohromady
psob vysoce napnavm, ponurm dojmem.
Msta v tomto snu jsou snesena z nkolika cest k Jadranu (Miramare, Duino, Bentky,
Aquilea). Jet jsem ml ve sv pamti krtkou, ale rozkonou velikonon cestu do
Aquileje, kterou jsem vykonal s bratrem nkolik tdn ped snem. Tak tu spolupsob
nmon vlka mezi Amerikou a panlskem a s n spjat obavy o osud mch pbuznch,
ijcch v Americe. Na dvou mstech tohoto snu se projevuje psoben afekt. Na jednom
mst se oekvan afekt nedostav, vslovn se zdrazuje, e guvernrova smrt na mne
nedl dn dojem; na jinm mst, kdy myslm, e vidm vlenou lod, se lekm a pociuji
za spnku vechny sensace leknut. Umstn afektu v tomto dobe sestavenm snu bylo
provedeno tak, e jakkoli npadn rozpor je vymcen. Nen pece dvod, abych se lekal
guvernrovy smrti, a je zdnliv na mst, abych se jako velitel zmku zdsil pi pohledu na
vlenou lod. Avak analza doke, e pan P. je jen nhradnkem mho vlastnho j (ve snu
jsem j jeho
278
nhradnkem). J jsem guvernr, kter nhle zeme. Snov mylenky jednaj o budoucnosti
m rodiny po m pedasn smrti. dn jin trapn mylenka se ve snovch mylenkch
nevyskytuje. Leknut, kter je ve snu piletovno k pohledu na vlenou lod, mus bt od lodi
oddleno a dosazeno na toto msto. Na druh stran analza ukazuje, e oblast snovch
mylenek, z n je vzata vlen lod, je naplnna nejveselejmi vzpomnkami. Bylo to rok
ped snem, v Bentkch. Za kouzeln krsnho dne jsme stli u oken svho pokoje na Rivo
Schiavoni a hledli na modrou lagunu, v n bylo dnes vce pohybu ne jindy. Oekvaly se
anglick lod, kter mly bt slavnostn uvtny. Najednou m ena jako dt radostn
zvolala: Tady pijd ta anglick vlen lod! Ve snu se u tchto slov lekm, zase vidme, e
e ve snu pochz z ei v ivot. e se ani prvek anglick v tto ei pro snovou prci
neztratil, brzy uku. Obracm tedy mezi snovmi mylenkami a snovm obsahem veselost v
lek a sta, kdy naznam, e touto promnou samotnou vyjaduji st latentnho snovho
obsahu. Pklad vak dokazuje, e je snov prci ponechno na vli, aby odpoutala podnt
afektu od jeho spojitost ve snovch mylenkch a vadila jej kamkoli do snovho obsahu.
Chpu se namtkou naskytl pleitosti, abych zevrubnji analyzoval sndaovou lod, jej
zjeven ve snu nesmysln zakonuje situaci, kter se zdla racionln. Prohldnu-li si lpe
tento snov objekt, je mi dodaten npadn, e byl ern a e se uznutm ve sv nejvt
ce dalekoshle podobal pedmtu, kter vzbudil n zjem v muzejch etruskch mst. Byl
to tverhrann podnos z ern hlny s dvma uchy, na nm stly takov vci jako lky na
kvu a na aj, je nebyly zcela nepodobn jednomu z naich modernch pbor ke
sndani.wt>) Na dotaz nm bylo vysvtleno, zeje to toaletn stolek {Toilette) etrusk dmy, na
kterm jsou pudenky a pouzdra na lidla; a ertem jsme si ekli, e by nebylo patn pivzt
takovou vc hospodyni. Snov objekt tedy znamen ern bor {Toilette), smutek a pmo
nar na jist mrt: Druhm koncem pipomn tento snov objekt Nachen od koene
ve%v^, na kter byla, jak mi sdluje mj filologicky vzdlan ptel, pokldna v pravcch
mrtvola a ponechna moi, aby ji pohbilo. K tomu se ad, pro se ve snu lod vracej.
"Skromn, vyvznuv, lunem k pstavu thne staec."107' Je to zpten cesta po rozbit lodi,
sndaov lod je pece jakoby po i rozbita. Odkud vak pochz nzev "sndaov lod"?
Zde je pouito to "anglick", kter nm zbylo u vlench lod. Sndan = breakfast, rozbit
pstu. Rozbit pat zase k rozbit lodi, pst se poj k ernmu boru.
Na tto sndaov lodi vytvoil sen nov jen nzev. Tato vc existovala a pipomn mi jednu
z nejradostnjch hodin m posledn cesty. Protoe jsme nemli dvru ke strav v Anglii,
vzali jsme si z Porice s sebou jdlo,
279
v Aquilei jsme si koupili lhev vbornho istrijskho vna a kdy mal potovn parnk
pomalu projdl prplavem delle Mee po pust lagunov trati do Grada, sndali jsme jako
jedin pasai za nejveselej nlady na palub. Tato sndan nm chutnala jako mlokter
dvj. To tedy byla ta sndaov lod a prv za touto vzpomnkou na nejradostnj ivotn
poitek skrv sen nejvce zarmucujc mylenky na neznmou a dsivou budoucnost.
Odpoutn afekt od nakupenin pedstav, kter vyvolaly jejich rozvoj, je nejnpadnjm ze
veho, emu jsou pi tvorb snu podrobovny, nen vak ani jedinou, ani nejpodstatnj
zmnou, jim podlhaj na cest od snovch mylenek k zjevnmu snu. Srovnme-li afekty ve
snovch mylenkch s afekty ve snu, ujasn se nm hned toto: Vyskytuje-li se afekt ve snu,
vyskytuje se tak ve snovch mylenkch, ale nikoli obrcen. Sen je zpravidla chud na
afekty ne psychick materil, z jeho zpracovn vzeel. Kdy rekonstruuji snov mylenky,
mm pehled o tom, jak v nich zpravidla zpas o uplatnn nejintenzivnj duevn hnut,
vtinou v boji s jinmi, kter se jim siln p. Pohldnu-li pak zptky na sen, shledm jej
nezdka bezbarvm, bez jakhokoli silnjho citovho zabarven. Snovou prac byl na
rove lhostejnosti uveden nejen obsah, ale asto i citov zabarven mho mylen. ekl
bych, e se snovou prac dosahuje potlaen afekt. Vezmme nap. sen o botanick
monografii. V mylen mu odpovd vniv pohnut plaidoyer za mou svobodu, jednat tak,
jak jednm, zadit si ivot tak, jak se to mn sammu zd sprvn. Sen, z toho vzel, zn
lhostejn: Napsal jsem monografii, le pede mnou, je opatena barevnmi tabulkami, ke
kadmu vtisku jsou pipojeny suen kvtiny. Je to jako klid na poli posetm mrtvolami;
nic nepociujeme z dn bitvy.
Me to dopadnout tak jinak, do snu samho se mohou dostat siln projevy afekt; ale
nejdve se zastavme u nespornho faktu, e se tolik sn jev lhostejnmi, zatmco se nikdy
nememe vpravit do snovch mylenek, ani bychom byli hluboce pohnuti.
Zde nen nam kolem podat pln teoretick objasnn tohoto potlaen afekt za snov
prce; to by pedpokldalo nejpelivj proniknut do teorie afekt a do mechanismu
potlaen. Chci se tu zmnit jen o dvou mylenkch. Jsem - z jinch dvod - nucen
pedstavovat si rozvoj afektu jako odstediv pochod smujc k povrchu tla, obdobn s
iner-vanmi pochody motorickmi a sekretorickmi. Jako se zd, e je za spnku zrueno
vysln motorickch popud do vnjho svta, tak by mohlo bt tak zteno odstediv
vzbuzovn afekt nevdomm mylenm za spnku. Afektivn hnut, kter vznikaj pi
prbhu snovch mylenek, by tedy sama o sob byla slabmi hnutmi, a proto by ani hnut
dostvajc se do snu nebyla silnj. Ve smyslu tto vahy by potlaen
280
afekt vbec nebylo vsledkem snov prce, ale stavu spnku. Mon tomu tak je, ale
rozhodn to nen ve. Musme mt rovn na mysli, e se kad sloen sen odhalil tak jako
vsledek kompromisu mezi odporujcmi si psychickmi silami. Jednak mus mylenky
tvoc pn bojovat proti odporu cenzurujc instance, jednak jsme asto vidli, e v
nevdomm mylen samm byl kad mylenkov pochod spjat se svm kon-tradiktorickm
opakem. Jeliko jsou vechny tyto mylenkov pochody schopny afektu, sotva se hrnem
zmlme, kdy budeme potlaen afekt povaovat za vsledek tlumen, kter si vzjemn
zpsobuj protivy a kterm psob cenzura na proudn, je potlauje. tlum afekt by pak
byl druhm vsledkem psoben snov cenzury, tak jako bylo jeho prvnm vsledkem snov
zkreslen.
Chtl bych uvst pklad snu, v nm se lhostejn citov zabarven snovho obsahu d
objasnit protichdnost obsaenou ve snovch mylenkch. Musm vyprvt tento krtk sen,
jeho etba vzbud v kadm pocit hnusu:
Nvr, na nm jaksi zchod v prod, velmi dlouh lavice, na jejm konci velik zchodov
dra. Cel zadn okraj je hust poset hromdkami lejna vech velikost a stup erstvosti. Za
lavic je kov. Mom na lavici; dlouh proud moi vechno splchne, lejna se snadno odlep
a spadnou do otvoru. Jako by na konci jet nco zbvalo.
Pro jsem pi tomto snu nepoctil dn hnus?
Protoe, jak uke analza, spolupsobily pi jeho vzniku velmi pjemn a uspokojujc
mylenky. V analze m okamit napad a u g i v chlv, kter ist Herkules. Tmto
Herkulem jsem j. Nvr a kov pat do Aussee, kde nyn jsou m dti. Odhalil jsem
infantiln etiologii neurz, a tm jsem sv dti uchrnil onemocnn. Lavice je (ovem s
vjimkou zchodov dry) vrnm napodobenm kusu nbytku, kter mi darovala jedna
oddan pacientka. Pipomn mi, jak m moji pacienti uctvaj. Ba dokonce muzeum lidskch
vmt lze vyloit tak, e m to potuje. Jakkoli se mi to hnus, ve snu je to vzpomnkou na
krsnou zemi Itlii, v jej mnohch mstech WC nejsou, jak znmo, vybaveny jinak. Moov
proud, kter vechno splachuje, je zejm narkou na velikost. Tak has Gulliver velik
por u Liliputn; i kdy tm vyvol nelibost nejmen krlovny. Tak Gargantua, nadlovk
u mistra Rabelaise, se mst Paanm: sed na Notre Dme jako na koni a pout proud sv
moi na msto. VGarnierovch ilustracch kRabe 1 aisovi jsem listoval prv vera ped
spanm. A kupodivu zase dkaz, e j jsem nadlovk! Ploina notredamskho chrmu byla v
Pai mm zamilovanm mstem; kdykoli jsem ml odpoledne volno, prolzal jsem tam na
281
vch chrmu mezi nestvrami a dbelskmi postavami. e kad lejno tak rychle zmiz pod
proudem moi, to je motto: Afflavit et dissipati unt, kterm jednou nadepu odstavec o
terapii hysterie.
A nyn uvedu inn podnt k tomuto snu. Bylo hork letn odpoledne, k veeru jsem
pednel o souvislosti hysterie s perverzemi a vechno, co jsem dovedl ci, se mi vbec
nelbilo, zdlo se mi naprosto bezcenn. Byl jsem unaven, m tk prce m ani trochu
netila, chtl jsem pry z tohoto hrabn v lidsk pn a touil jsem po svch dtech a pak
po krsch Itlie. Za takov nlady jsem el z posluchrny do kavrny a chtl jsem tam na
volnm vzduchu slab poveeet, nebo jsem neml zvltn chu k jdlu. Ale jeden mj
poslucha m doprovzel; prosil m o dovolen, aby sml sedt pi mm popjen kvy a
okusovn rohlku a zaal mi lichotit. Kolik se u m nauil, na vechno e nyn hled jinma
oima a e jsem vyistil augiv chlv omyl a pedsudk v nauce o neurzch, krtce, e
jsem velmi velik mu. M nlada se kjeho chvalozpvu patn hodila; zpasil jsem s pocitem
hnusu, el jsem dve dom, abych se zbavil spolenka, listoval jsem jet ped spanm v
Rabelaisovi a etl jsem povdku "Die Leiden eines Knaben" od C. F. Meyera. Z tohoto
materilu vzeel uveden sen a Meyerova povdka k tomu pipojila vzpomnku na scny z
dtstv (srv. sen o hrabti T h u n o v i, posledn obraz). Nlada dne, pocit hnusu a znechucen,
se uplatnila ve snu potud, e smla dodat tm veker materil pro obsah snu. Ale v noci se
ve mn probudila opan nlada, siln a dokonce nadmrn sebezdrazovn, a odstranila
pedelou. Snov obsah musel nabt podoby, kter umoovala vyjdit tm materilem jak
blud malosti, tak sebepecenovn. Z tto tvorby kompromisu vyplynul dvojznan obsah snu
a vzjemnm tlumenm protiklad tak lhostejn citov zabarven.
Podle teorie o splnn pn by nebyl tento sen mon, kdyby k mylenkovmu rysu hnusu
nepistoupil protichdn, sice potlaovan, ale lib zabarven rys velikstv. Nebo, co je
trapn, nem bt ve snu znzorovno; co je trapn v naich mylenkch ze dne, me se
dostat do snu jen tehdy, kdy zrove propj sv pestrojen njakmu splnn pn.
Snov prce si me s afekty snovch mylenek ponat jet jinak, ne je pipoutt nebo
stlaovat na nulu. Me je obracet v opak. Poznali jsme ji vykladask pravidlo, e kad
prvek snu me pro vklad znzorovat svj opak prv tak jako sm sebe. Nikdy pedem
nevme, zda mme vsadit to i ono; o tom rozhodne teprve souvislost. Jaksi tuen tto
souvislosti se patrn dostalo do lidovho povdom; sne velmi asto pi vkladu sn
postupuj podle zsady kontrastu. Tato promna v opak je umonna tsnm asocianm
zetzenm, kter v naem mylen pout pedstavu jedn vci s pedstavou jejho opaku. Jako
kad jin pesunut slou tak toto elm cenzury, ale mnohdy je t dlem splnn pn,
282
nebo splnn pn nespov pece v niem jinm ne v nahrazen nepjemn vci jejm
opakem. Stejn jako pedstavy vc mohou se tedy i afekty snovch mylenek jevit ve snu
obrcenmi v opak, a je pravdpodobn, e toto obrcen afekt vtinou provd snov
cenzura. Potlaen i obrcen afekt slou pece tak ve spoleenskm ivot, kter nm
dodal bnou analogii se snovou cenzurou - pedevm petvaovn. Stkm-li se stn s
osobou, k n musm bt etrn, akoli bych j chtl ci nco neptelskho, je skoro
dleitj, abych ped n skrval projevy svho afektu, ne abych tlumil slovn znn svch
mylenek. Mluvm-li k n slovy zdvoilmi, ale provzm-li tato slova nenvistnm a
pohrdavm pohledem nebo posunkem, neli se inek, jeho u n dociluji, pli od inku,
kter bych vyvolal, kdybych j vmetl sv pohrdn pmo do tve. Cenzura mi tedy pikazuje,
abych pedevm potlaoval sv afekty. Jsem-li mistrem v petvaovn, budu pokrytecky
pedstrat opan afekt, usmvat se, kde bych se chtl zlobit, a tvit se nn, kde bych chtl
niit.
Znme ji vborn pklad takovho obrcen afekt ve snu, kter slou snov cenzue. Ve
snu o strcov vousu pociuji velikou nnost k svmu pteli R-ovi, zatmco mu snov
mylenky splaj omezenc. Z tohoto pkladu obrcen afekt jsme erpali prvn poukaz k
existenci snov cenzury. Ani zde nepotebujeme pedpokldat, e snov prce tvo takov
opan afekt zbrusu nov; obyejn ho nalz pipraven v materilu snovch mylenek a
pouze ho stupuje psychickou silou motiv odvracovn, a m tento afekt pevahu pro
tvorbu snu. V dotenm snu o strci pochz opan nn afekt pravdpodobn z
infantilnho zdroje (co lze usoudit z pokraovn snu), protoe pomr mezi strcem a
synovcem se u mn nsledkem zvltn povahy mch nejranjch dtskch zitk (srv.
rozbor na str. 255) stal zdrojem veho ptelstv a v nenvisti.
Vbornm pkladem pro takov obrcen afekt je jeden sen, sdlen Ferenczimm>:
"Starho pna vzbudila v noci manelka, nebo sej zmocnila zkost z toho, e se ve spnku
hlasit a divoce sml. Mu pozdji vyprvl, e ml tento sen: Leel jsem v posteli, vstoupil
znm pn, chtl jsem rozehnout svtlo, ale nemohl jsem, pokouel jsem se znovu a znovu -
marn. Nato vylezla m pan z postele a chtla mn pomoci. Ani j se to vak nepodailo.
Jeliko byla v nedbalkch, stydla se ped tm pnem. Vzdala se tedy nakonec tohoto sil a
vlezla si opt do postele. To vechno bylo tak komick', e jsem se musel hrozn smt. Pan
mi ekla: , Pro se smje, pro se smje?', j jsem se vak sml dle, a jsem procitl. Nazt
byl tento pn velmi sklesl, ml bolen hlavy - podle jeho vlastnch slov: z nadmrnho
smchu, kter jm otsal.
Z analytickho hlediska vypad sen mn vesele. ,Znm pn', kter
283
vstupuje, je v latentnch snovch mylenkch obraz smrti jakoto velikho neznmho', obraz
vzbuzen pedelho dne. Star pn, trpc kor-natnm cv, ml pedelho dne dvody
myslet na smrt. Divok smch zastupuje pl a vzlykot pi pomylen, e mus zemt. To, co
neme snc rozehnout, je svtlo ivota. Tato smutn mylenka se mon pojila k pokusm
o soulo, kter se mu nedvno nezdaily a pi nich nieho nedoshla ani pomoc jeho eny v
nedbalkch; pozoroval, e to s nm jde ji z kopce. Snov prci se podailo promnit smutnou
mylenku impotence a umrn v komickou scnu a vzlykn ve smch."
Existuje tda sn, kter maj zvltn nrok na oznaen pokryteck a podrobuj krut zkouce
teorii o splnn pn. Byl jsem na n upozornn, kdy pan dr. M. Hilferdingov pedloila ve
Vdeskm psycho-analytickm sdruen k diskusi toto Roseggerovo sdlen o snu.
Rosegger (ve "Waldheimat" sv. II.) vypravuje v povdce "Fremd ge-macht" (str. 303) toto:
"Mm celkem dobr spnek, ale ztratil jsem klid leckter noci: vedle svho skromnho
studentskho a litertskho byt vlel jsem po dlouh lta za sebou jako straidlo stn
pravho krejovskho ivota a nemohl jsem se ho zbavit.
Nen pravda, e jsem se za dne v mylenkch tak asto a iv zabval svou minulost.
Dobyvatel svta a nebes, jen vyskoil z ke oska, m jinou prci. Ale i na sv non sny
sotvakdy myslel il hoch; teprve pozdji, kdy jsem si navykl pemlet o vem, anebo kdy
se ve mn opt poal probouzet sosk, bylo mi npadn, propak jsem - pokud jsem vbec
snil - byl vdycky krejovskm tovaryem a e jsem takto u svho mistra, u nho jsem se
vyuil, tak dlouhou dobu pracoval v dln bezplatn. Kdy jsem tak vedle nho sedl a il a
ehlil, byl jsem si dobe vdom, e tam vlastn nepatm, e se jako man mm zabvat
jinmi vcmi; ale ml jsem pod przdniny, pod jsem byl na letnm byt, a tak jsem na
vpomoc sedl vedle svho mistra. Mnohdy to bylo velmi tsniv, litoval jsem ztrty asu, v
nm bych se dovedl zamstnvat lip a uitenji. Jestlie se nco stihem nebo mrou zcela
nedailo, musel jsem strpt, e mi mistr vyinil; ale o mzd nikdy nepadla ani zmnka. asto,
kdy jsem tak s ohnutmi zdy sedal v dln, umioval jsem si, e dm vpov a pjdu do
svta. Jednou jsem to dokonce udlal, ale mistr si toho ani neviml a pt jsem zase vedle
nho sedl a il.
Jakm tstm bylo procitnout po takovch nudnch hodinch! Umnil jsem si, jestlie se
tento dotrn sen zase jednou dostav, e jej energicky od sebe odhodm a hlasit zvolm:
Vdy je to jen klam, lem v posteli a chci spt... A pece jsem pt noc zase sedl v
krejovsk dln.
Tak se to po lta opakovalo s pernou pravidelnost. Jednou, kdy jsem s mistrem pracoval u
Alpelhofera, sedlka, u nho jsem se zaal uit, byl mistr obzvl nespokojen s mmi
pracemi. ,Rd bych vdl, kde
284
jen m sv mylenky!' ekl a zakabonil se na mne. Myslel jsem si, e nejchytej by bylo
vstt, naznait mistrovi, e jsem u nho jen z ochoty, a odejt. Ale neudlal jsem to. Strpl
jsem, e mistr pijal un a mn pikzal, abych mu uvolnil msto na lavici. Vlezl jsem do
kouta a il jsem. Tho dne byl pijat jet jeden tovary, bigotn ech, kter u ns pracoval
ped devatencti lety a tehdy na cest z hospody spadl do potoka. Kdy si chtl sednout,
nebylo tam msto. Pohledl jsem tzav na mistra a ten mi ekl: ,Ty se beztak ke krejovin
nehod, me si jt do svta.' Zden z toho bylo tak mocn, e jsem procitl.
Rozednvn problskvalo jasnmi okny do mho tulnho domova. Obklopovaly mne
umleck pedmty; ve slohov knihovn m oekval vn Homr, gigantick Dante,
nesrovnateln Shakespeare a veleslavn Goethe - vichni ti znamenit a nesmrteln. Z
vedlejho pokoje zaznvaly jasn hlasy procitajcch dt, dovdjcch s matkou. Bylo mn,
jako bych znovu nael tento idylicky sladk, pokojn a poetick, oduevnl ivot, v nm
jsem tak asto a hluboce pocioval klidn lidsk tst. A pece m mrzelo, e jsem mistra ve
vpovdi nepedeel, e se mi podkoval on.
Jak je to podivn: Od on noci, kdy m mistr ,poslal do svta', mm pokoj, ji se mi nezd o
m dvno minul dob krejovn, kter byla v nenronosti tak nudn a kter nicmn vrhla
tak dlouh stn do pozdjch let mho ivota."
V tto ad sn bsnka, kter byl v mld krejovskm tovaryem, je tk rozpoznat vldu
splnn pn. Vechno pjemn vz v dennm ivot, zatmco sen, zd se, vlee za sebou
straideln stn konen pekonan nepjemn existence. Vlastn sny podobnho druhu mi
umonily podat nkter objasnn o takovch snech. Jako mlad doktor jsem dlouho pracoval
v chemickm stavu, ani jsem ehokoli doshl v kouzlech, tam poadovanch, a proto za
bdn nikdy rd nemyslvm na tuto neplodnou a vlastn ostudnou epizodu svho uen. Proti
tomu mvm opakujc se sen, e pracuji v laboratoi, provdm analzy, mvm rzn zitky
atd.; tyto sny bvaj podobn tsniv jako sny o zkoukch a nikdy nebvaj pli jasn. Pi
vykldn jednoho z tchto sn vzbudilo konen mou pozornost slovo analza, je mi
poskytlo kl k porozumn. Vdy jsem se od t doby stal analytikem, provdm analzy,
kter jsou vychvalovny, psychoanalzy. Nyn jsem pochopil: jsem-li v dennm ivot pyn
na tento druh analz, chci-li se sm ped sebou honosit, jak daleko jsem to pivedl, uvd sen
v noci proti mn ony druh nezdaen analzy, na kter jsem urit nemohl bt pyn. Jsou to
trestn sny povence, jako ony sny krejovskho tovarye, kter se stal oslavovanm
bsnkem. Co val umouje snu, aby se v konfliktu mezi parvenuovskou pchou a
sebekritikou postavil do slueb sebekritiky a obsahoval rozumn varovn msto
nedovolenho splnn pn? Ji jsem uvedl, e odpov na tuto
285
otzku je obtn. Meme uhodnout, e zkladem snu byla zprvu bujn, ctidostiv
fantazie; msto n se vak do snovho obsahu dostalo jej tlumen a m zahanben. Lze
pipomenout, e v duevnm ivot existuj masochistick tendence, jim lze pist takov
obrcen. Nic bych nemohl namtat proti tomu, kdyby tento druh sn byl jako zvltn druh
trestnch sn odlouen od sn splujcch pn. Nespatoval bych v tom dn omezen
dosud zastvan teorie snu, nbr jen jazykov stupek nzoru, kter neuznv shodu
protiklad. Rozebereme-li vak jednotliv z tchto sn zevrubnji, poznme jet nco jinho.
V nejasnch pmscch svch sn o laboratoi jsem byl prv ve vku, kter m zanesl do
nejpochmurnjho a nejnespnjho roku m lkask ivotn drhy; jet jsem neml
dn msto a nevdl, jak se uivit, ale pitom se nhle ukzalo, e mm volbu mezi nkolika
enami, s nimi se mm oenit! Byl jsem tedy opt mlad, a pedevm byla opt mlad ena,
kter se mnou sdlela vechna obtn lta. Tud byl prozrazeno, e nevdomm
vyvolavatelem snu bylo jedno z neustle hlodajcch pn strnoucho mue. Boj mezi
jeitnost a sebekritikou, dc v jinch psychickch vrstvch, uril sice obsah snu, ale jako
sen jej umonilo jen a jen hloubji zakoenn pn z mld. I za bdn si nkdy kvme:
Dnes je sice dobe a doba byla kdysi krut; ale tenkrt pece jen bylo krsn; ty's byla jet
tak mlad.109'
Jin skupina sn, kter jsem sm asto zail a jejich pokryteck rz jsem poznal, obsahuje
smen s osobami, s nimi ji dvno nejsme v ptelskch vztazch. Analza pak zpravidla
odhaluje njak podnt, kter by m mohl vyzvat, abych se vzdal poslednch ohled k tmto
nkdejm ptelm a nakldal s nimi jako s cizmi lidmi i s nepteli. Sen si vak libuje ve
znzornn opanho vztahu.
Pi posuzovn sn, kter sdluje bsnk, smme dosti asto pedpokldat, e ze sdlen
vylouil takov jednotlivosti snovho obsahu, kter jsou pociovny jako ruiv a
povaovny za nepodstatn. Jeho sny nm pak ukldaj hdanky, kter by se daly snadno
rozlutit pi pesn reprodukci snovho obsahu.
O. Rank m upozornil, e v Grimmov pohdce o chrabrm krejkovi neboli "Sedm jednou
ranou" se vyprv docela podobn sen povence. Krejmu, kter se stal hrdinou a krlovm
zetm, se jednou v noci u princezny, jeho manelky, zd o jeho emesle. Princezna m
podezen a objedn pro pt noc ozbrojence, kte maj vyslechnout, co bude mluvit ze sna a
zajistit osobu sncho. Ale krejk je varovn a dovede svj sen opravit.
Sloitost pochod ruen, odtn a obracen, ktermi se afekty snovch mylenek stvaj
konen afekty snu, lze dobe pehldnout na vhodnch syntzch pln analyzovanch sn.
Chci zde jet rozebrat
286
nkolik pklad afektivnho kryt ve snu, kter snad prok uskutenn nkterch
uvedench ppad.
Ve snu o podivnm kolu, kter mi ukld star Briicke, abych prepa-roval vlastn pnev,
poheuji pmo ve snu nleitou hrzu. To je splnn pn ve vce ne jednom smyslu.
Preparovn znamen sebeanalzu, kterou jaksi provdm uveejnnm knihy o snech, je mn
bylo ve skutenosti tak trapn, e jsem o vce ne rok odsunul vytitn hotovho rukopisu.
Nyn se probouz pn, abych se penesl pes tento zdrujc pocit - proto ve snu nepociuji
dnou hrzu {Grauen). Grauen v druhm smyslu (edivn) bych tak rd poheoval.
edivm ji dn a tato e d vlas m rovn upomn, abych dle neotlel. Vdy vme, e
ke konci snu je znzornna mylenka, e budu muset ponechat dtem, aby na tto obtn
cest dospli k cli.
Ve dvou snech, kter pekldaj projev uspokojen do nejblich okamik po procitnut, je
toto uspokojen jednou motivovno oekvnm, e se nyn dovm, co znamen "ji jsem o
tom snil", a vztahuje se vlastn k narozen prvnch dt, podruh pesvdenm, e se nyn
dostav, co se ohlsilo znamenm - toto uspokojen je tot, kter kdysi uvtalo druhho syna.
Zde zstaly ve snu afekty, je vldnou ve snovch mylenkch, ale v dnm snu se to nedje
tak docela prost. Zahloubme-li se ponkud do obou analz, dovme se, e toto uspokojen
nepodlhajc cenzue dostv posilu ze zdroje, kter se mus obvat cenzury a jeho afekt by
nepochybn vyvolal odpor, kdyby se nekryl stejnorodm, beze veho piputnm afektem z
dovolenho zdroje, kdyby se za nm, abychom tak ekli, do snu nevloudil. Nemohu to bohuel
dokzat na samotnm snu, ale pklad z jinho oboru osvtl mj nzor. Pedpokldejme toto:
V m blzkosti ije osoba, kterou nenvidm, take se ve mn probud intenzivn hnut, abych
se radoval, kdy se j nco pihod. Tomuto hnut vak mravnost m povahy nepovol;
neodvauji se projevit toto pn po netst, a kdy se j bez vlastn viny nco pihod,
potlam sv uspokojen a nutm se k projevm a mylenkm ltostnm. Kad lovk ji
zail takovou situaci. Nyn se vak stane, e si nenvidn osoba vlastnm proheenm
pivod zaslouenou nepjemnost; pak smm dt voln prchod svmu uspokojen, e byla
stiena spravedlivm trestem, a vyjdm se o tom shodn s mnoha jinmi lidmi, kte jsou
nestrann. Mohu vak pozorovat, e moje uspokojen je intenzivnj ne uspokojen ostatnch
lid; dostalo posilu ze zdroje m nenvisti, jemu do t doby vnitn cenzura zbraovala dodat
afekt, ale za zmnnch pomr mu ji nebrn. Tento ppad nastv pravideln ve
spolenosti, kdy se nesympatick osoby nebo pslunci neoblben meniny njak provin.
Jejich potrestn pak obyejn neod-
287
povd jenom jejich provinn, ale provinn zvtenmu o dosud bez-inn pn, aby se jim
pihodilo nco zlho. Trestajc lid se pitom nepochybn dopoutj nespravedlnosti; aby ji
vak postihli, v tom jim brn uspokojen z odstrann dlouho udrovanho potlaen v jejich
nitru. V takovch ppadech je afekt sice oprvnn kvalitou, ale nikoli rozsahem. Sebekritika,
uklidnn v jednom bod, velmi snadno zanedb zkoumn druhho bodu. Jsou-li dvee
jednou oteveny, snadno se protla vce osob, ne jsme pvodn zamleli vpustit.
Npadn rys neurotickho charakteru, e u nho podnty zpsobil vyvolat afekt snadno
dosahuj inku, kter je kvalitativn oprvnn, kvantitativn vak pesahuje mru, se
vysvtluje tmto zpsobem, pokud vbec pipout psychologick vysvtlen. Pebytek
pochz z neuvdomlch, dotud potlaench zdroj afekt, kter se mohou asocian spojit
se skutenm podntem a jejich rozvoji raz douc cestu piputn zdroj afekt, proti
nmu nen nmitek. Tak jsme upozorovni, e mezi potlaenou a potlaujc duevn
instanc nesmme pedpokldat jen vztahy vzjemnho zbraovn. Stejnou pozornost
zasluhuj ppady, kdy ob instance dosahuj patologickho inku spolupsobenm,
vzjemnm posilovnm. Pouijme tchto nznak o psychick mechanice k porozumn
afektivnm projevm snu. Uspokojen, je se projevuje ve snu a d se ovem brzy najt na
svm mst ve snovch mylenkch, nen vdy zcela objasnno pouze tmto prkazem.
Zpravidla budeme muset pro n hledat ve snovch mylenkch druh zdroj, na kter dolh
tlak cenzury a kter by pod tmto tlakem nebyl poskytl uspokojen, ale dodal opan afekt,
jemu vak ptomnost prvnho zdroje snu umouje jednak se vyhnout tomu, aby jeho afekt
byl zapuzen, jednak se pidat jako posila k uspokojen z jinho zdroje. Tak se afekty snu jev
shrnutmi z nkolika ptok a pedeterminovanmi vzhledem k materilu snovch mylenek;
zdroje afekt, je mohou dodat t afekt, se pi snov prci spojuj, aby ho utvoily.Ul))
Jist poznn tchto zamotanch pomr nm umouje rozbor krsnho snu, jeho stedem
je non vixit. (Srv. str. 253.) V tomto snu jsou na dvou mstech zjevnho obsahu stsnny
afektivn projevy rzn kvality. Tam, kde nim ptele-protivnka onmi dvma slovy,
pevrstvuj se neptelsk a trapn hnut (ve snu samm se k "jat podivnmi afekty"). Ke
konci snu mm velikou radost a s uznnm posuzuji monost, kterou za bdn povauji za
absurdn - e jsou revenanti, je lze odstranit pouhm pnm.
Jet jsem nesdlil podnt k tomuto snu. Je podstatn a velice prohloub nae pochopen
uvedenho snu. Od svho ptele v Berln (kterho jsem oznail jako Fl-a) jsem dostal
zprvu, e se podrob operaci a e mn pbuzn, ijc ve Vdni, podaj dal informace o jeho
stavu. Tyto prvn
288
zprvy po operaci nebyly pzniv a psobily mi starosti. Nejradji bych byl sm k nmu
zajel, ale prv v tto dob jsem trpl bolestivou chorobou, kter obracela kad mj pohyb v
utrpen. Ze snovch mylenek se dovdm, e jsem se bl o ivot drahho ptele. Jeho jedin
sestra, kterou jsem nikdy nepoznal, zemela, jak jsem vdl, v mladm vku po velmi krtk
nemoci. (Ve snu: Fl. vyprv o sv seste a k: za ti tvrt hodiny byla mrtv.) Nepochybn
jsem se domlel, e jeho zdrav nen mnohem odolnj, a pedstavoval jsem si, e po
mnohem horch zprvch pece jen odcestuji - a pijdu pozd, co bych si vn vytal.11"
Tato vtka pro opodn se stala stedem snu, byla vak znzornna scnou, v n mi to
hroznm pohledem svch modrch o vyt mj uctvan uitel ze studentskch let,
Briicke. Brzy se uke, co zpsobilo toto odchlen scny; scnu samu neme sen
reprodukovat tak, jak jsem ji zail. Druhmu sice ponechv modr oi, ale mn ukld roli
niitele; toto obrcen je zejm dlem splnn pn. Starost o ptelv ivot, vtka, e k nmu
nejedu, moje zahanben (piel nenpadn [ke mn] do Vdn), moje poteba povaovat se za
omluvenho nemoc, to vechno tvo citovou boui, kter d v oblasti snovch mylenek a
je jasn pociovna za spnku.
Na tomto podntu ke snu bylo vak jet nco jinho, co na m psobilo zcela opan. S
nepznivmi zprvami z prvnch dn operace jsem tak upozornn, abych o cel zleitosti s
nikm nemluvil. Tato pipomnka m urazila, protoe se musela zakldat na zbyten
nedve v mou mlenlivost. Vdl jsem sice, e tento pkaz nevychzel od mho ptele, ale
pramenil z neobratnosti nebo pestraenosti zprostedkujcho posla, byl jsem vak velmi
trapn doten skrytou vtkou, nebo nebyla zcela bez dvodu. Jin vtky ne takov, na
kterch nco je, neulpvaj -jen ony maj, jak znmo, slu rozlit. Ne sice ve vci tohoto
ptele, ale dve, kdy jsem byl mnohem mlad, vytlachal jsem zbyten mezi dvma pteli,
kte m k m cti oznaovali za ptele, nco, co ekl jeden o druhm. Ani vtky, kter jsem
tehdy musel vyslechnout, jsem nezapomnl. Jeden z ptel, mezi nimi jsem vyvolal onen
nepokoj, byl profesor Fleischl, druh me bt nahrazen kestnm jmnem Josef, kter ml
tak mj ve snu vystupujc ptel a odprce P.
O vtce, e nic nesmcm, svd ve snu prvky nenpadn a Fl-ova otzka, copak jsem z jeho
zleitost sdlil P-ovi. Vmsen tto vzpomnky vak zpsobuje, e vtka pro zpodn je
peloena z ptomnosti do doby, kdy jsem il v Briickov laboratoi. Tm, e druhou osobu
ve scn nien nahrazuji jakmsi Josefem, neznzoruji touto scnou jen vtku, e pichzm
pozd, ale i vtku, siln postienou potlaenm, e nezachovm dn tajemstv. Zhutovac a
pesunovac prce snu i jej pohnutky jsou zde zejm.
289
V ptomnosti nepatrn hnv pro pipomnku, abych nic neprozradil, zskv posily ve
zdrojch proudcch v hlubinch, a tak se vzedme v proud neptelskch hnut proti osobm
skuten milovanm. Zdroj, kter dodv poslen, pochz z infantilnch vrstev. Ji jsem
vyprvl, e m vel ptelstv i neptelstv k vrstevnkm maj podklad v mm dtskm
styku s mm o rok starm synovcem, kdy on ml pevahu a j se brzy nauil brnit, kdy jsme
ili nerozlun a milovali se, nkdy se, podle svdectv starch osob prali a alovali na sebe.
Vichni moji ptel jsou v jistm smyslu vtlenm tto prvn postavy, kterou "mld jsem zel
kdys kalnm okem svm", jsou revenanty. Mj synovec se vrtil v jinoskch letech a tehdy
jsme spolu hrli Caesara a Bruta. Intimn ptel a nenvidn neptel byli pro mne vdy
nezbytnmi potebami mho citovho ivota; dovedl jsem si oba vdy znovu opatit a
nezdka se dtsk idel uskutenil tak dalece, e ptel i neptel byli tou osobou, ovem ji
ne souasn nebo za nkolikrt opakovanho stdn, jak tomu asi bylo v prvnch letech
dtstv.
Nechci zde zkoumat, jak me pi tchto souvislostech recentn podnt k afektu vyvolat
podnt infantiln a bt jm nahrazen vzhledem k afek-tivnmu inku. To pat do psychologie
nevdomho mylen a muselo by bt umstno v psychologickm objasnn neurz.
Pedpokldejme pro nae ely, e se dostav, anebo je fantazi vytvoena vzpomnka z dtstv
asi tohoto obsahu: Mezi obma dtmi vznikne spor o njak objekt -jak objekt, o tom
pomlme, tebae vzpomnka nebo klamn vzpomnka m na mysli zcela urit - kad z
nich tvrd, e p i e 1 d v e, e m tedy pednost; dojde k rvace, moc je nad prvo; podle
nznak snu jsem mohl vdt, e nejsem v prvu (sm pitom pozoruji omyl); tentokrt jsem
vak silnj j, opanuji bojit, podlehl odprce b k otci, respektive k ddovi, aluje na
m a j se obhajuji slovy, znmmi z otcova vyprvn: Tloukl jsem ho, protoe on tloukl m.
Tato vzpomnka nebo pravdpodobnji fantazie, je se mi bhem analzy snu - beze v
zruky a ani nevm jak - vnucuje, je stedem snovch mylenek, kter shromaduje afektivn
hnut vldnouc ve snovch mylenkch tak, jako studna sou-steduje pitkajc prameny.
Odtud plynou snov mylenky tmito cestami: Dobe ti tak, e jsi musel ustoupit; pro jsi m
chtl vypudit z mho msta? Nepotebuji t, opatm si jinho hocha, s kterm si mohu hrt
atd. Pak se otevou cesty, jimi tyto mylenky st do snovho znzornn. Takov Ote-toi
que je m'y mette jsem musel kdysi vytat svmu zemelmu pteli Josefovi. Vstoupil v mch
stopch jako ekatel do Briickovy laboratoe, ale tam byl postup obtn. dn z obou
asistent se nehnul z msta, mlde byla netrpliv. Mj ptel, kter vdl, e jeho ivot je
omezen, a kter nebyl v dnm intimnm vztahu ke kolegovi, jen ho pedchzel, projevil
nkdy svou netrplivost nahlas. Jeliko tento
290
kolega byl tce nemocen, mohlo mt pn, aby byl odstrann z tohoto msta, krom smyslu:
odstrann povenm, tak vedlej, pohorliv smysl. Oveme o nkolik let dve tot
pn, abych zaujal uprzdnn msto, bylo ve mn jet mnohem ivj; kdekoli existuj
stupn hodnosti a povyovn, je otevena cesta pnm vyadujcm potlaen. Shakespearv
princ Hal neodolv ani u loe nemocnho otce pokuen, aby nezkusil, jak mu slu koruna.
Sen trest toto bezohledn pn pochopiteln ne na m, nbr na pteli.u2)
"Ze byl panovan, zabil jsem ho." e nechtl ekat, a mu druh uprzdn msto, byl
odstrann sm. Tyto mylenky mne napadaj bezprostedn po tom, co jsem se zastnil
odhalen pomnku, kter byl postaven druhmu kolegovi. st mho ve snu pociovanho
uspokojen lze tedy vyloit takto: Spravedliv trest, dobe ti tak.
Pi pohbu tohoto ptele udlal mlad mu nsledujc zdnliv nevhodnou poznmku:
enk mluvil tak, jako by svt nemohl bez tohoto jednoho lovka ji existovat. Bouil se v
nm opravdov lovk, jeho bolest je ruena zveliovnm. Na tuto e navazuj nsledujc
snov mylenky: Skuten, nikdo nen nenahraditeln; kolik lid jsem ji provzel k hrobu; j
vak jet iji, vechny jsem je peil, j opanuji pole. Takov mylenka v okamiku, kdy se
bojm, e nezastihnu svho ptele ivho, kdy k nmu pojedu, pipout jen vvod, e se
raduji, e zase nkoho peiji, e jsem nezemel j, ale on, e j opanuji pole jako tehdy ve
scn z dtstv. Toto uspokojen pichzejc z infantilnch vrstev je hlavn soust afektu
pojatho do snu. Mm radost z toho, e vechny pevm, a projevuji ji naivnm egoismem
anekdoty o manelch: "Jestlie jeden z ns zeme, pesdlm do Pae." Pro m oekvn je
zcela samozejm, e tm jednm nebudu j.
Nelze si zastrat, e vyaduje velik sebezapen, abychom vykldali a sdlovali sv sny.
Musm se odhalit jako jedin zloduch mezi vemi vzneenmi lidmi, s nimi sdlm ivot.
Mm tedy za docela pochopiteln, e revenanti existuj jen potud, pokud je chceme mt, a e
je meme odstranit pnm. To je tedy to, za byl potrestn mj ptel Josef. Ale revenanti
jsou po sob nsledujcmi inkarnacemi mho ptele z dtstv; jsem tedy uspokojen tm, e
jsem si tuto osobu vdy znovu nahradil -jist se tak najde nhrada za ptele, kterho ztrcm
nyn. Nikdo nen nenahraditeln.
Kde vak zstala snov cenzura? Pro urputn neodporuje tmto mylenkm nejsurovjho
sobectv a pro neobrac uspokojen, z nich erpan, v tkou nelibost? Soudm, e proto,
jeliko jin piputn mylenkov pochody o tche osobch rovn vysuj v uspokojen a
svm afektem kryj pochody vychzejc ze zakzanho infantilnho zdroje. V jin vrstv
mylenek jsem si pi onom slavnostnm odhalen
291
pomnku ekl: Ztratil jsem tolik drahch ptel, jedny smrt, druh rozvznm ptelstv; je
pece krsn, e mn byli nahrazeni, e jsem zskal jednoho, kter pro mne znamen vc, ne
mohli znamenat ostatn, a kterho si nyn ve st, kdy ji neuzavrme snadno nov ptelstv,
udrm provdy. Uspokojen, e jsem nael tuto nhradu za ztracen ptele, mohu neruen
pojmout do snu, ale za tmto uspokojenm se vloud neptelsk uspokojen z infantilnho
zdroje. Infantiln nnost zajist pomh zeslit nnost, kter je dnes oprvnn; ale do
znzornn si vy-klestila cestu i infantiln nenvist.
Sen vak krom toho obsahuje jasn poukaz k jinmu mylenkovmu pochodu, kter sm
vystit v uspokojen. Mmu pteli se krtce pedtm po dlouhm ekn narodila dceruka.
Vm, jak siln truchlil po asn ztracen seste, a pi mu, e na toto dt penese lsku, kterou
ml k n; toto dvtko e mu konen umon zapomenout onu nenahraditelnou ztrtu.
Tak i tato ada navazuje na spojovac mylenky latentnho obsahu snu, z nich se rozbhaj
cesty protichdnmi smry; Nikdo nen nenahraditeln. Hle, jsou to pouze revenanti; ve, co
jsme ztratili, se vrac. Asocian pouta mezi odporujcmi si soustmi snovch mylenek jsou
nyn pevnji pitaena nahodilou okolnost, e dceruka mho ptele m tot jmno jako
moje vlastn kamardka z dtskch her, dcera mho nejstarho ptele a odprce, kter je
stejn star jako j. S uspokojenm jsem pijal jmno Pavla a abych mohl naret na tuto
shodu, nahradil jsem ve snu jednoho Josefa druhm a povaoval jsem za nemon potlait
stejn zaten psmeno ve jmn Fleischl a Fl. Odtud vede pak mylenkov nit k
pojmenovn mch dt. Dbal jsem o to, aby jejich jmna nebyla vybrna podle denn mdy,
ale urena pamtkou na osoby nm drah. Jejich jmna dlaj z dt revenanty.Amt dti, nen
to pro ns koneckonc jedin pstup k nesmrtelnosti?
O afektech snu pipojm jen nkolik mlo poznmek z jinho hlediska. V dui spcho me
bt obsaen njak afektivn sklon - to, emu kme nlada - jako prvek dominantn a me
spoluurovat sen. Tato nlada me prtit ze zitk a mylenkovch pochod dne, nebo mt
zdroje somatick;^ v obou ppadech bude provzena pslunmi mylenkovmi pochody. e
tento pedstavov obsah snovch mylenek jednou primrn podmiuje afektivn sklon,
podruh je sekundrn vzbouzen citovou dispozic, vysvtlitelnou somaticky, je pro tvorbu
snu lhostejn. Ta je vdy omezena podmnkou, e me znzorovat jen to, co je splnnm
pn, a e hybnou psychickou slu me erpat jen z pn. Tato aktuln dan nlada je
zpracovvna stejn jako sensace, kter se aktuln vynouje za spnku (srv. str. 136), a je
bud zanedbvna nebo vykldna podle poteb splnn pn. Trapn nlady za spnku se
stvaj hybnmi silami snu tm,
292
e probouzej energick pn, kter m sen splnit. Materil, na nm lp, je tak dlouho
pepracovvn, a je pouiteln pro projev splnn pn. m intenzivnj a dominantnj je
prvek trapn nlady ve snovch mylenkch, tm jistji pouij pleitosti k znzornn pn
potlaen nejsilnji, nebo aktuln existenc nelibosti, kterou by si tato pn musela jinak
vytvet sama, je pro n t st prce za elem proniknut k znzornn ji vykonna.
Tmito vahami se opt dotkme problmu zkostnch sn, je jsou, jak se uke, meznm
ppadem vkonu snu.
I. Druhotn zpracovn
Konen pistoupme k hodnocen tvrtho z moment, kter psob pi tvorb snu.
Pokraujeme-li v eten o snovm obsahu zpsobem zapoatm ve, tedy tak, e zkoumme
npadn vskyty ve snovm obsahu vzhledem k jejich pvodu ze snovch mylenek,
narme tak na prvky, k jejich objasnn potebujeme zcela nov pedpoklad. Pipomnm
ppady, kdy se ve snu divme, zlobme, zdrhme, a to pmo proti sti snovho obsahu.
Tato kritick hnut ve snu vtinou nesmuj proti snovmu obsahu, nbr jsou, jak jsem
ukzal na pkladech, pejatmi a vhodn pouitmi stmi snovho materilu. Nkter z
tchto hnut se vak nedaj takto odvodit; nelze pro n najt korelt ve snovm materilu. Co
nap. znamen tato ve snu nezdka se vyskytujc kritika: Vdy je to jen sen? To je skuten
kritika snu, jakou bych mohl provdt i za bdn. Mnohdy je jen pedchdkyn procitnut;
jet astji ji samu pedchz trapn pocit, kter se uklidn po zjitn, e jde o sen. Zmr
mylenky: "Vdy je to jen sen" je patrn ve snu t jako na jeviti, kdy tuto mylenku
vyslovuje Of-fenbachova krsn Helena: m snit vznam toho, co jsme prv zaili, a
umonit, aby bylo strpno pokraovn. Slou k uspn jist instance, kter by v tomto
okamiku mla dobr dvody, aby se probudila a zakzala pokraovn snu - nebo scny.
Pohodlnj je vak spt dl a strpt sen, protoe je to jen sen. Soudm, e se pohrdav kritika:
"Vdy je to jen sen", dostavuje tehdy, kdy cenzura, nikdy pln nespc, pociuje, e byla
pekvapena ji piputnm snem. Na potlaen snu je u pozd, a proto se onou poznmkou
brn proti zkosti i trapnmu pocitu, kter se vzmh jako reakce na sen. Onou poznmkou
se projevuje esprit escalier, vychzejc z psychick cenzury. V tomto pklad mme
bezvadn dkaz, e vechno, co obsahuje sen, nepochz ze snovch mylenek, ale e
pspvky ke snovmu obsahu me dodat i psychick funkce, kterou nelze rozeznat od
naeho bdlho mylen. Nyn se ptme: Stv se to jen vjimen, nebo m psychick
instance, kter je jinak inn jen jako cenzura, pravideln podl na tvorb snu?
293
Bez vhn se musme rozhodnout pro posledn st alternativy. Cenzurujc instance, jej
vliv jsme dosud poznali jen z omezen a vpustek ve snovm obsahu, nepochybn tak
zpsobuje jeho rozmnoen a vsuvky. Mnohdy se tyto vsuvky daj poznat snadno; jsou
sdlovny vhav, uvdny slovkem "jakoby", nejsou samy o sob zvlt iv a vdy
umstny tam, kde mohou slouit ke spojen dvou st snovho obsahu, ke klestn
souvislosti mezi dvma stmi snu. V pamti se udruj slabji ne prav odnoe snovho
materilu; podlehne-li sen zapomenut, vypadnou nejdve. Osobn se domnvm, e nae
ast stnost, e jsme tolik snili a vtinu z toho zapomnli a zapamatovali si jen ryvky, se
zakld na brzkm vypadnut prv tchto stmelujcch mylenek. Pi pln analze se tyto
vsuvky prozrazuj tm, e k nim nenachzme dn materil ve snovch mylenkch. Po
pelivjm zkoumn vak musm tento ppad oznait za id; vtinou se tyto vsunut
mylenky pece daj pevst na materil ve snovch mylenkch, kter by ale ani vlastn hod-
notnost, ani pedeterminac neml nrok na pijet do snu. Psychick funkce pi snov prci,
kterou se nyn zabvme, tvo, zd se, jen v nejkrajnjm ppad nco novho; pokud to lze,
pouv ve vhodn, co si me vybrat ve snovm materilu.
m se vyznauje tato st snov prce a co ji prozrazuje, je jej tendence. Tato funkce
postupuje zpsobem, kter bsnk zlomysln pit filosofovi: hadry a zplatami ucpv
mezery ve skladb snu. Vsledkem jejho sil je, e sen ztrc zdn absurdnosti a
nesouvislosti a bl se vzoru srozumitelnho zitku. Ale toto sil nen vdy korunovno
plnm zdarem. Tak tedy dochz k snm, kter se povrchnmu nazrn zdaj bezvadn
logick a korektn, vychzej z njak mon situace, rozvdj a obmuj ji bez vnitnho
rozporu a dospvaj - i kdy je to ppad nejvzcnj - k zakonen, kter nezar. Tyto sny
byly co nejhloubji zpracovny psychickou funkc, je se podob bdlmu mylen; zd se, e
maj smysl, ale tento smysl je co nejdle vzdlen od skutenho vznamu snu. Kdy je
rozebereme, pesvdme se, e druhotn zpracovn snu zde nakldalo s materilem co
nejvolnji, zachovalo nejmen st jeho vztah. Jsou to sny, kter byly, abychom tak ekli, ji
jednou vyloeny, ne je podrobme vkladu za bdn. V jinch snech se toto tendenn
zpracovn podailo jen zsti; a k jistmu bodu, zd se, vldne souvislost, pak je sen
nesmysln nebo zamotan a mon e v dalm prbhu bud znovu zdn neho rozumnho.
V jinch snech se zpracovn vbec nepodailo; stojme jakoby bezmocn ped nesmyslnou
hromadou obsahovch drobt.
Tto tvrt sle, kter utv sen a kter se nm bude brzy zdt znm -ve skutenosti je
jedinm ze ty tvrc snu, je dobe znme i odjinud -vbec neuprm zpsobilost dodvat
tvoiv nov pspvky k tvorb snu.
294
Nepochybn se vak jej vliv, tak jako ostatnch tvrc snu, pevn projevuje zlibou a
vbrem psychickho materilu ji utvoenho ve snovch mylenkch. Nue, existuje
ppad, kdy je j pistavovn jaksi fasdy ke snu z vt sti ueteno tm, e nachz v
materilu snovch mylenek takov tvar ji hotov a ekajc, a bude upoteben. Prvek
snovch mylenek, kter mm na mysli, oznauji obyejn ]ako fantazii; snad se vyhnu
nedorozumnm, uvedu-li hned jako obdobu z bdlho ivota denn sen.in> loha tohoto
prvku pro n duevn ivot nebyla dosud psychiatry dostaten poznna a odhalena; M.
Benedikt udlal jeho zhodnocenm podle mho soudu mnohoslibn potek. Vznam dennho
snu neunikl nepedpojatmu bystrozraku bsnka; veobecn je znm popis, kter v Nababu
podal A. Daudet o dennch snech jedn vedlej osoby romnu. Studium psychoneurz vede k
pekvapujcmu poznatku, e tyto fantazie nebo denn sny jsou nejblimi pedbnmi
stupni hysterickch pznak - aspo jedn jejich ady. Nikoli pmo na vzpomnkch, nbr
teprve na fantazich vybudovanch na zklad vzpomnek vis hysterick pznaky. ast
vskyt vdomch dennch fantazi pibliuje tyto tvary naemu poznn; ale jako existuj
takov fantazie vdom, tak se hojn vyskytuj i nevdom, kter mus pro svj obsah a
pvod z vytsnnho materilu zstat nevdom. Zevrubn zahloubn do povahy tchto
dennch fantazi ns pouuje, jakm dobrm prvem pipadl tmto tvarm t nzev, kter
maj nae non mylenkov vtvory, nzev: sny. Podstatnou st svch vlastnost maj
spolenou s nonmi sny; vlastn by nm jejich prozkoumn bvalo mohlo otevt nejbli a
nejlep pstup k pochopen nonch sn.
Stejn jako sny jsou splnnm pn; stejn jako sny se valnou mrou zakldaj na dojmech z
dtskch zitk; stejn jako sny se t jistmu uvolnn cenzury. Zkoumme-li jejich stavbu,
pozorujeme, jak pn, kter psob pi jejich tvoen, pehzelo, znovu uspodalo a sestavilo
do novho celku materil, z nho jsou zbudovny. Ke vzpomnkm z dtstv, na nich se
zakldaj, se maj asi tak, jako nkter barokn msk palce k antickm zceninm, jejich
kvdry a sloupy dodaly materil pro stavbu v modernch formch.
V "druhotnm zpracovn" snovho obsahu, kter jsme pipisovali tvrtmu momentu
tvocmu sen, se setkvme s toue innost, kter se sm projevovat pi tvorb dennch sn
neruena jinmi vlivy. Beze veho bychom mohli ci, e se tento tvrt moment sna utvoit
z danho materilu jaksi denn sen. Kde je vak takov denn sen ji utvoen v souvislosti
snovch mylenek, tam se ho tento initel snov prce se zlibou zmocn a bude psobit k
tomu, aby se dostal do snovho obsahu. Existuj sny spovajc jen v opakovn denn
fantazie, kter mon zstala nevdom, jako nap. onen sen chlapce, e jede ve vlenm
voze
295
s hrdiny trojsk vlky. V mm snu o Autodidasker je aspo druh st snu vrnm
opakovnm denn, o sob nevinn fantazie o mm styku s profesorem N-em. Sloitost
podmnek, kterm mus vznikajc sen vyhovovat, zpsobuje, e pipraven fantazie je astji
jen st snu, anebo e jen st tto fantazie pronik do snovho obsahu. Celkem se pak s
fantazi nakld jako s kadou jinou soust latentnho materilu; ale mnohdy je ve snu
znateln jet jako celek. V mch snech se asto vyskytuj oddly, je se vyznauj dojmem
odlinm od ostatnch st. Zdaj se mn jaksi plynul, souvislej a pitom prchavj ne
jin sti tho snu; vm, e jsou to nevdom fantazie, kter se dostvaj do snu souvisl, ale
nikdy se mi nepodailo fixovat takovou fantazii. Jinak jsou tyto fantazie jako vechny ostatn
sousti snovch mylenek sestrkvny, zhutovny, jedna je pevrstvovna druhou atd.;
existuj pechody od ppadu, kdy napluj tm nezmnny snov obsah, nebo aspo fasdu
snu, a k opanmu ppadu, kdy jsou ve snovm obsahu zastoupeny jen jednm ze svch
prvk nebo vzdlenou narkou na takov prvek. Pro osud fantazi ve snovch mylenkch je
smrodatn pravdpodobn tak to, jak vhody poskytuj proti nrokm cenzury a nutnosti
zhutn.
Pi svm vbru pklad pro vklad sn jsem se co mon vyhbal snm, v nich hraj
znanou lohu nevdom fantazie, nebo zaveden tohoto psychickho prvku by vyadovalo
dalekoshl vahy z psychologie nevdomho mylen. Nemohu vak pln pejt "fantazii"
ani v tto souvislosti, protoe se asto cel dostv do snu a jet astji jm pro-blskv.
Chci uvst jet sen, kter je sloen ze dvou rznch, protichdnch a na nkterch mstech
se kryjcch fantazi, z nich jedna je povrchn a druh jakmsi vkladem prv."4' Sen -je to
jedin sen, o kterm nemm peliv zznamy - zn piblin takto: Snc - svobodn mlad
mu - sed ve svm stlm (ve snu sprvn vidnm) hostinci; vejde nkolik osob, kter ho
chtj odvst, mezi nimi jedna, je ho chce zatknout. Snc ekne svm spolenkm u stolu:
Zaplatm pozdji, zase se vrtm. Ale ti vsmn volaj: To u znme, to k kad. Jeden
host za nm ki: Zase tam jeden jde. Pak je uveden do zk mstnosti, kde najde enu s
dttem na ruce. Jeden jeho prvodce prav: To je pan Mlyn. Komisa nebo jin edn
osoba listuje v balku lstk i spis a pitom opakuje: Mlyn, Mlyn, Mlyn. Konen
klade sncmu otzku, na kterou ten odpovd: ano. Pak se ohldne po en a zpozoruje, e j
narostly velk vousy.
Ob sousti se tu daj snadno rozeznat. Povrchem je fantazie o zaten, je je, zd se, nov
utvoena snovou prac. Za n se vak jako materil, kter byl snovou prac slab pepracovn,
ukazuje fantazie o enn, a rysy, je jsou obma spolen, vynikaj zvl zeteln jako u gal-
tonovsk sloen fotografie. Slib dosavadnho mldence, e se zase vrt
296
na sv msto u stlho stolu, nedvra spolupijk pouench mnoha zkuenostmi, voln:
Zase tam jeden jde (zase se jeden en), to jsou rysy, snadno srozumiteln i pi druhm
vkladu. Stejn tak "ano", kter se slibuje edn osob. Listovn v kup papr, piem je
opakovno tot jmno, odpovd podadnmu, ale dobe znatelnmu rysu ze svatebn
hostiny, a to pedtn blahopejnch telegram, je jsou pineny po kupch a adresovny
na tot jmno. Osobnm vystoupenm nevsty v tomto snu zvtzila dokonce fantazie o
svatb nad fantazi o zaten, kter ji kryje. e m tato nevsta ke konci vousy, se podailo
vysvtlit - k analze tohoto snu nedolo - dotazem. Snc el pedchozho dne po ulici s
kamardem, kter je stejnm neptelem manelstv jako on, a upozornil ho na sndou krsku,
je la proti nim. Ptel vak podotkl: Hm, ale jen kdyby tyto eny nedostvaly asem vousy
jako jejich otcov.
Ovem ani v tomto snu nechyb prvky, u kterch snov zkreslen vykonalo hlub prci. Tak
se asi e: "Zaplatm pozdji" tk obvanho chovn tchna vzhledem k vnu. Sncho
zejm zdruj njak obavy, aby se neoddal s libost fantazii o enn. Jedna z tch obav, e
se ennm ztrc svoboda, se zpedmtnila promnou ve scnu zaten.
Vrtme-li se jet k tomu, e snov prce rda pouv hotov nalezen fantazie, msto aby
takovou fantazii teprve utvela z materilu snovch mylenek, rozeme mon tmto
poznatkem jednu z nejzajmavjch zhad snu. Na str. 21 jsem vyprvl sen Mauryho, kter
po zasaen prknkem na ji, procit s dlouhm snem, s plnm romnem z doby velk
revoluce. Jeliko je sen vydvn za souvisl a cel smuje k vysvtlen probouzejcho
podntu, jeho dostaven nemohl spc vbec tuit, zbv zdnliv jedin pedpoklad, e cel
sen byl komponovn a odbval se v krtk dob mezi spadnutm prkna na Mauryho krn
obratel a procitnutm, vynucenm tmto derem. Neodvaovali bychom se pisuzovat
mylenkov prci za bdn takovou rychlost a dospli bychom k piznn, e snov prce
vynik pozoruhodnm zrychlenm prbhu pedstav.
Proti tomuto zvru, kter se stal brzy populrnm, uvedli prudk nmitky novj spisovatel
(Le Lorrain, Egger aj.). Zsti pochybuj o pesnosti Mauryova sdlen snu, zsti se
pokouej ukzat, e rychlost naich bdlch mylenkovch vkon nezstv pozadu za tm,
co lze neomezen pipustit jako vkon snu. Rozprava nadhazuje zsadn otzky, k jejich
vyzen nedojde podle mho soudu v brzk dob. Musm vak piznat, e argumentace, nap.
Eggerova, prv proti Mauryovu snu o guil-lotin nepsob na mne pesvdiv. Navrhl bych
toto vysvtlen uvedenho snu: Je tak nepravdpodobn, e by Mauryv sen znzoroval
fantazii, kter byla v jeho pamti po lta hotov uchovvna a byla vzbuzena - ekl bych: na
kterou byla uinna narka v okamiku, kdy poznal probouzejc podnt? Pak pedevm
odpadne cel obt komponovat tak
297
dlouh pbh se vemi podrobnostmi v tak nadmru krtk dob, kter sncmu zbv; tento
pbh byl ji komponovn. Kdyby bylo devo zashlo Mauryovu ji za bdn, ml by as asi
na tuto mylenku: To je prv takov, jako kdybych byl guillotinovn. Jeliko je vak zasaen
prknem za spnku, pouv snov prce dolho podntu rychle k vytvoen splnn pn,
jako by myslela (toto je teba chpat pln obrazn): "Nyn je vhodn pleitost uskutenit
fantazii pn, je byla utvoena svho asu pi etb." e je romn obsaen v tomto snu
prv takovho druhu, jak si tvov jinoch z mocn vzruujcch dojm, nelze podle mho
soudu poprat. Koho by nezaujali - zejmna byl-li to Francouz a historik kultury - popisy z
doby hrzy, kdy lechta, mui a eny, vkvt nroda, ukazovali, jak lze umrat s radostnou
du a uchovat si pohotovost vtipu a jemnost ivotnch zpsob a do osudnho odvoln? Jak
vbiv je dostat se fantazi doprosted tohoto dn jako jeden z mladch mu, kte se s
polbenm ruky lou s dmou a nebojcn vystupuj na popravit! Anebo, byla-li pohnutkou
fantazrovn ctidost, promtnout se do jedn z onch ohromnch individualit, kter moc
svch mylenek a chvatnm enictvm ovldaj msto, v nm tehdy keovit tlouklo srdce
lidstva, individualit, je z pesvden poslaj tisce lid na smrt a pipravuj zmnu Evropy,
pitom sami nejsou jisti ivotem a jednoho dne pokldaj hlavu pod n guillotiny -
promtnout se tedy do lohy girondist nebo hrdinnho Dantonal e Mauryova fantazie byla
takovou ctidostivou fantazi, k tomu, zd se, ukazuje rys, zachovan ve vzpomnce:
"provzen nepehlednm davem".
Nen vak ani teba, aby tato dvno hotov fantazie byla za spnku proita; sta, kdy se o ni,
abychom tak ekli, ukne. Pedstavuji si to takto: Zahraje-li se nkolik takt a nkdo ekne
jako v Donu Juanovi: To je z Figarovy svatby od Mozurta, zaproud ve mn pojednou kupa
vzpomnek, z nich se dn jednotliv v nejblim okamen neme pozvednout k vdom.
Toto heslo je mstem prlomu, z nho je jist celek souasn uveden do vzruen. Stejn tak
to me bt v mylen nevdomm. Probouzejcm podntem je vzruena psychick stanice,
kter otevr pstup k cel fantazii o guillotinovn. Ale touto fantazi neprochz Maury jet
za spnku, nbr teprve po procitnut ve vzpomnce. Procitnuv, vybavuje si podrobnosti
fantazie, jejho celku se dotkl sen. Pitom nen vbec prostedek, kter by ns ujistil, e si
vybavujeme nco, co se nm skuten zdlo. Tho vysvtlen, e b o hotov fantazie,
kter jsou jako celek uvedeny do vzruen probouzejcm podntem, meme pout jet pro
jin sny, nazen na probouzejc podnt, nap. pro Napoleonv sen o bitv, kter ml ped
vybuchnutm pekelnho stroje. Ze sn, je sebrala Justina Tobowolsk v disertaci o
zdnlivm asovm trvn ve snu, se mi zd nejprkaznj sen, kter sdluje Macario (1857)
o divadelnm bsnku Casimiru Bonjourovi.US)
298
Tento mu chtl bt kdysi veer ptomen pi prvnm pedstaven jedn sv hry, ale byl tak
unaven, e usnul na sedadle za kulisami prv v okamiku, kdy se zdvihla opona. Za spnku
proil vech pt jednn dramatu a pozoroval vechny rzn druhy dojatosti, je projevovali
posluchai pi jednotlivch scnch. Po skonen pedstaven slyel zcela blaen, jak je za
velmi ivho potlesku volno jeho jmno. Najednou procitl. Nevil svm om ani um,
nebo pedstaven nebylo dle ne u prvnch ver prvn scny; nemohl spt dle ne dv
minuty. Nen snad pli odvn, tvrdme-li o tomto snu, e propracovn pti jednn hry a
dbni o to, jak se chov obecenstvo u jednotlivch mst, se nemuselo zakldat na nov tvorb
za spnku, nbr mohlo v uvedenm smyslu opakovat ji hotovou prci fantazie. Tobowolsk
i jin spisovatel vyzdvihuj jako spolenou vlastnost sn s urychlenm prbhem pedstav, e
se jev zvlt souvislmi, vbec ne jako jin sny, a e vzpomnka na n je mnohem spe
souhrnn ne podrobn. To by byly prv znaky, kter by nutn patily k takovm hotovm,
snovou prac dotenm fantazim, ale tento zvr uveden autoi ovem nevyvozuj. Nechci
vak tvrdit, e by se vechny probouzejc sny daly takto vysvtlit nebo e by se tmto
zpsobem dal vbec odstranit problm urychlenho prbhu pedstav ve snu.
Je nevyhnuteln, abychom se zde zabvali pomrem tohoto druhotnho zpracovn snovho
obsahu k ostatnm initelm snov prce. Dje se to snad tak, e initel tvoc sen, tj.
zhuovac sil, nutnost vyhnout se cenzue a zetel k znzornitelnosti psychickmi
prostedky snu, nejprve utvo z materilu prozatmn obsah snu, a ten e je pak dodaten
petven, a odpovd pokud mon nrokm njak druh instance? To je sotva
pravdpodobn. Spe musme pedpokldat, e poadavky tto instance pat od potku k
podmnkm, kterm mus sen vyhovovat, a e tato podmnka stejn jako podmnky zhutn,
cenzury a znzornitelnosti psob na indukci i vbr ve velikm materilu snovch mylenek
souasn. Mezi tymi podmnkami tvorby snu je vak ta, kterou jsme poznali naposled, onou
podmnkou, jej poadavky jsou pro sen nejmn nalhav: Ztotonn tto psychick
funkce, kter provd takzvan druhotn zpracovn snovho obsahu, s prac naeho bdlho
mylen vyvozujeme s vysokou pravdpodobnost z tto vahy: Nae bdl (ped-vdom)
mylen se chov k libovolnmu vjemovmu materilu stejn jako tato funkce k snovmu
obsahu. Je v jeho povaze, e dl v takovm materilu podek, vytv vztahy a vleuje je
do oekvan inteligibiln souvislosti. Zachzme v tom a pli daleko; ry kejkl ns
klamou tm, e vyuvaj tohoto naeho intelektulnho zvyku. Ve snaze srozumiteln sestavit
dan smyslov dojmy se asto dopoutme nejpodivnjch omyl nebo falujeme i pravdu o
danm materilu. Sem nleejc dkazy jsou pli znmy, aby potebovaly rozveden. Pi
ten
299
pechzme tiskov chyby ruc smysl a vytvme si iluzi sprvnho textu. Redaktor velmi
tench francouzskch novin se pr vsadil, e d do kad vty dlouhho lnku natisknout
slova "zepedu" nebo "zezadu" a e to dn ten nezpozoruje. Szku vyhrl. Ped lety jsem
si pi ten novin viml komickho pkladu falen souvislosti. Po schzi francouzsk
snmovny, v n zden z vbuchu bomby, kterou vrhl do slu njak anarchista, bylo
zdolno munmi Dupuyovmi slovy: La seance continue, byli vyslchni nvtvnci galerie
jako svdci o svch dojmech z atenttu. Mezi nimi byli dva lid z venkova, z nich jeden
vyprvl, e bezprostedn po skonen ei sice zaslechl vbuch, ale myslel, e je ve
snmovn zvykem vyplit rnu, kdykoli njak enk skon. Druh, kter patrn slyel ji
nkolik enk, soudil o tom stejn, jen s tm rozdlem, e takov vystelen povaoval za
uznn, kter se projevuje jen po zvlt zdailch vystoupench. Nen to tedy asi dn jin
psychick instance ne nae normln mylen, co d na snovm obsahu, aby byl
srozumiteln, podrobuje jej prvnmu vkladu, a tm zpsobuje jeho pln chybn chpn. Pro
n vklad zstv pedpisem, abychom nikdy nedbali na zdnlivou souvislost ve snu, nebo
jej pvod je podezel, a abychom postupovali od jasnch i zamotanch st stejnou cestou
zptky ke snovmu materilu.
Pitom vak pozorujeme, na em v podstat zvis ona stupnice od za-motanosti k jasnosti ve
snu, o n jsme se zmnili na str. 201. Jasnmi se nm jev ty sti snu, u nich druhotn
zpracovn neho doshlo, zamotanmi ty, kde sla tohoto vkonu selhala. Jeliko zamotan
sti snu bvaj asto tak mn vrazn, smme z toho vyvozovat, e druhotn zpracovn je
odpovdn i za jist pspvek k plastick intenzit jednotlivch tvar snu.
Hledm-li pro konen utven snu, kter nastv za spolupsoben normlnho mylen,
njak srovnn, nenalzm nic jinho ne hdankov npisy, jimi "Fliegende Blatter" tak
dlouho bavily sv tene. O jist vt, kter je pro kontrast vzata z ne a m co
nejpodivnj vznam, m bt vzbuzeno oekvn, e obsahuje latinsk npis. Za tmto
elem jsou jednotliv psmena slov vytrena ze svch slabik a nov seazena. Nkde vznikne
prav latinsk slovo, na jinch mstech se nm zd, e vidme zkratky takovch slov a na
dalch mstech npisu ns nad nesmyslnost ojedinlch psmen klame zdn, e jde o sti
zvtral i o mezery v npise. Nechceme-li naltnout na tento ert, musme se penst pes
vechny rekvizity npisu, soustedit se na psmena a sestavit z nich bez zetele k jejich
uspodn slova naeho mateskho jazyka.
Druhotn zpracovn je momentem snov prce, kter byl pozorovn a jeho vznam byl
zhodnocen vtinou autor. Jeho vkon ertovn zobrazuje H. EHis (vod, str.10): "Meme
si to skuten pedstavit tak, e
300
si spc vdom ekne: Zde pichz n mistr, bdl vdom, ktermu velice zle na rozumu,
logice apod. Jen rychle! Chop se tch vc, uved je do podku, jakkoli uspodn sta - ne
vstoup n mistr a ovldne
djit."
e tento pracovn zpsob je toton s prac bdlho mylen, tvrd zvl jasn Delacroix (str.
526):
"Tato vykladask funkce nen specifick pro sen; je to t prce logickho podn, kterou
provdme se svmi sensacemi za bdn."
J. Sully zastv t nzor. Rovn Tobowolsk:
"Rozum se sna provdt na tchto nesouvislch sledech halucinac tut prci logickho
podn, kterou provd za bdn na sensacch. Pomyslnm pojtkem spojuje mezi sebou
vechny tyto nesouvisejc obrazy a zastr vechny pli velik odchylky, kter byly mezi
nimi" (str. 93).
Nkte spisovatel tvrd, e tato podajc a vykladask innost zan ji za snn a
pokrauje za bdn. Tak nap. Paulhan (str. 547):
"Pesto jsem asto myslel, e ve vzpomnce mon nastv jist znetvoen, nebo spe
vylepen snu... Systemizan sklon obrazotvornosti by mohl velmi dobe dokonit po
procitnut to, co zaal za spnku. Takto by rychlost mylenky byla zdnliv zvena
zdokonalenm, kter pslu bdl obrazotvornosti."
Leroy a Tobowolsk (str. 592):
"Ve snu se naopak vykldn a podn neprovd jen s pomoc pnos snu, ale i s pomoc
pnos bdn."
Bylo nevyhnuteln, e vznam tohoto jedinho poznanho momentu tvorby snu byl pecenn,
take se mu pital cel vkon tvorby snu. Tato tvorba pr nastv v okamiku procitn, jak
pedpokldaj Goblot a Fou-calt (ten zachz jet dle), kte pisuzuj bdlmu mylen
schopnost vytvet sen z mylenek, je se vynouj za spnku.
Leroy a Tobowolsk o tomto pojet p: "Mysleli, e sen lze umstit v okamiku procitn, a
pisuzovali bdl mylence funkci, e sestavuje sen z obraz, ptomnch v mylence
spnku."
K rozboru druhotnho zpracovn pipojuji zhodnocen novho pspvku k snov prci, k
nmu dosplo bystr pozorovn H. Silberera. Jak jsme uvedli na jinm mst, postihl
Silberer pevdn mylenek na obrazy jaksi in flagranti, kdy se ve stavech unavenosti a
ospalosti nutil k duevn innosti. Unikala mu zpracovvan mylenka a msto n se
dostavovalo vidn, kter nahrazovalo, jak se ukzalo, tuto zpravidla abstraktn mylenku.
(Viz pklady na str. 210.) Pi tchto pokusech se stalo, e vynoujc se obraz, kter lze
pirovnat k snovmu prvku, znzoroval nco jinho ne mylenku, kter mla bt
zpracovna, a to navu, obtnost tto prce nebo nechu k n, tedy subjektivn stav a zpsob
funkce namhajc se osoby msto pedmtu jejho sil. Silberer nazval tento
301
ppad, kter se u nho dosti asto vyskytoval, "jevem f u n k n m" na rozdl od
oekvanho "jevu materilnho".
Nap.: "Jednou odpoledne lem velmi ospal na pohovce, ale nutm se pemlet o jistm
filosofickm problmu. Snam se toti srovnat Kantovy a Schopenhauerovy nzory o ase.
Nsledkem ospalosti nejsem s to, abych vedle sebe udrel v mysli oba mylenkov pochody,
co by bylo nutn ke srovnvn. Po nkolika marnch pokusech si jet jednou s napjatou
vl vtpuji do pamti Kantovo odvozen, abych ho mohl pout na schopenhauerovsk pojet
problmu, k nmu pak obracm svou pozornost; potom jsem se chtl vrtit ke Kantovi, a tu
se ukzalo, e mi opt unikl, marn se snam, abych si ho znovu vybavil. Toto marn sil
ihned najt kantovsk spisy, zaloen kdesi v m pamti, se mi pi zavench och pojednou
zobrazuje jako snov obraz v podob nzornho plastickho symbolu: dm njakou
informaci od jakhosi mrzutho tajemnka, kter se, ohnut nad psacm stolem, nenech ruit
mm nalhnm. Zpola se vztyuje, hled na ms nevol a odmtav." (Jahrb. I, str. 514.)
Jin pklady, kter se vztahuj ke kolsn mezi spanm a bdnm:
"Pklad s. 2. - Podmnky: Zrna pi procitn. Pemleje za jist hloubky spnku (v
mrkotnm stavu) o pedchozm snu, abych tak ekl, dosnvaje a vysnvaje jej, ctm, e se
pibliuji bdlmu vdom, chci vak jet setrvat v mrkotnm stavu.
Scna: Pekrauji jednou nohou potok, brzy ji vak zase stahuji zptky, snam se zstat na
tto stran." (Jahrb. III, str. 625.)
"Pklad s. 6. - Podmnky jako v pklad 4. (Chce jet chvilku leet, ale nechce zaspat.)
Chci se jet chvli oddvat spnku.
Scna: Loum se s nkm a umlouvm si s nm (nebo s n), e se s nm (n) brzy zase
setkm."
"Funkn" jev, "znzorovn stavu msto pedmtu", pozoroval Silberer vlastn za dvou
okolnost, za usnn a procitn. Pro vklad sn m ovem vznam jen tento ppad. Silberer
na dobrch pkladech ukzal, e zvren sti zjevnho obsahu mnoha sn, po nich
bezprostedn nsleduje procitnut, neznzoruj nic jinho ne pedsevzet procitnout, nebo
pmo pochod procitn. Tomuto myslu slou: pekraovn prahu ("symbolika prahu"),
opoutn jedn mstnosti za elem vstoupen do druh, nvrat dom, odlouen od njakho
prvodce, ponoen do vody a jin. Nemohu vak potlait poznmku, e jsem prvky snu, kter
by se vztahovaly na symboliku prahu, nael ve snech vlastnch a osob mnou analyzovanch
mnohem ideji, ne by se dalo oekvat podle Sil-bererovch sdlen.
Nen naprosto nemysliteln nebo nepravdpodobn, e by tato symbolika prahu mohla
objasovat leckter prvky uprosted, v souvislosti njakho snu, nap. na mstech, kde by lo
o kolsn hloubky spnku
302
nebo sklonu peruit sen. Avak pklady takovho vskytu nebyly dosud spolehliv zjitny.
astj je asi ppad pedeterminovn, e msta snu, jeho materiln obsah vyplv ze
skladby snovch mylenek, bylo n a d-t o pouito k znzornn njakho stavu duevn
innosti.
Silbererv velmi zajmav funkn jev zpsobil bez zavinn svho objevitele mnoh zneuit,
a to tm, e v nm nalezl oporu star sklon k abstraktn symbolickmu vkladu sn. Zliba ve
"funkn kategorii" sah u nkterch badatel tak daleko, e o n mluv vude, kdekoli se v
obsahu snovch mylenek vyskytuj intelektuln innosti nebo citov pochody, akoli tento
materil nem na pijet do snu ani vt, ani men nrok ne kterkoli jin zbytek ze dne.
Chceme uznat, e tyto Silbererovy jevy jsou druhm pspvkem k tvorb snu, kter dodv
bdl mylen, i kdy pspvkem, kter je mn stl a vznamn ne prv, oznaen jako
"druhotn zpracovn". Ukzalo se, e se st pozornosti, inn ve dne, vnuje i za spnku
snu, kontroluje a kritizuje ho a vyhrazuje si prvo k jeho peruen. Bylo nasnad, e jsme v
tto duevn instanci, bdc i v noci, poznali cenzora, jemu pipad tak mocn tlumiv vliv na
utven snu. Silbererovo pozorovn k tomu dodalo, e za jistch okolnost je inn a dodv
pspvek k tvorb snu i jaksi sebepozorovn. O pravdpodobnch vztazch tto
sebepozorujc instance - kter mon vystupuje do poped zvlt u filosofickch hlav -, k
nitroduevnmu vnmn, k bludu, e jsem pozorovn, k svdom a k snovmu cenzoru je
nutno pojednat na jinm mst.1!6)
Nyn pistupuji k shrnut obrnch vah o snov prci. Setkali jsme se s otzkou, zda due pi
tvorb snu uv vech svch schopnost netlu-men, anebo pouze jejich zlomku, tlumenho
ve svm vkonu. Nae eten ns vede k plnmu zamtnut takovho kladen otzky, protoe
neodpovd pomrm. Mme-li vak pi odpovdi zstat na te zkladn, na kterou ns tla
otzka, musme pitakat obma nzorm, je se jako protiklady zdnliv vyluuj. Duevn
prce pi tvorb snu se rozleuje na dva vkony: vytvoen snovch mylenek a jejich
promnn ve snov obsah. Snov mylenky jsou utveny pln korektn a s vynaloenm
vekerch psychickch sil, jich jsme schopni; pat k naemu neuvdomlmu mylen, z
nho jistm pevdnm vychzej i vdom mylenky. By na nich bylo velmi mnoho
zajmavho a zhadnho, tyto hdanky nemaj dn zvltn vztah ke snu a nezasluhuj, aby
se o nich pojednvalo mezi problmy snu.117' Proti tomu je ona druh st prce, kter
promuje nevdom mylenky ve snov obsah, snovmu ivotu vlastn a pro nj
charakteristick. Nue, tato vlastn snov prce se vzdaluje od vzoru bdlho mylen
mnohem vce, ne mysleli i nejrozhodnj sniovatel psychickho vkonu pi tvorb snu.
Ne e by snad byla le-
303
dabylej, nekorektnj, zapomntlivj, neplnj ne mylen bdl; je nm kvalitativn
naprosto odlinm, a proto se s nm pedevm ned srovnvat. Vbec nemysl, nepot,
nesoud, nbr se omezuje na petven. Meme ji vestrann popsat, uvme-li podmnky,
kterm mus vyhovovat jej vtvor. Tento vtvor, sen, m bt pedevm vyat z cenzury a za
tm elem uv snov prce pesouvn psychickch intenzit a k pehodnocen vech
psychickch hodnot; mylenky maj bt podvny vlun nebo pevn materilem
vizulnch i akustickch vzpomnkovch stop. Z tohoto poadavku vyplv pro snovou prci
zetel k zn-zornitelnosti, jemu vyhovuje novmi pesunutmi. Maj bt (pravdpodobn)
vytvoeny vt intenzity, ne jsou v noci ve snovch mylenkch k dispozici - tomuto elu
slou vydatn zhutn, jemu podlhaj sousti snovch mylenek. Mlo se pihl k
logickm vztahm mylenkovho materilu, je jsou nakonec skryt znzorovny
formlnmi zvltnostmi sn. Afekty snovch mylenek podlhaj menm zmnm ne jejich
pedstavov obsah. Zpravidla jsou potlaovny; kde zstvaj zachovny, bvaj odpoutny
od svch pedstav a sestavovny podle stej-norodosti. Jen st snov prce - pepracovn
bdlm mylenm, zsti procitlm, pepracovn, jeho rozsah je nestl - odpovd piblin
pojet, kter autoi uplatovali vzhledem k cel innosti tvoen snu.
Poznmky:
1) Odkazy na zhuovn ve snu teme u mnoha autor. Du Pel na jednom mst (p. 85) k,
e ije naprosto jist, e dolo k zhutn jist pedstavov ady.
2) Goethe, Faust, peloil Otokar Fischer, Borov 1928.
3) Pi zhodnocen tohoto bsnkova vylen mjme na mysli vznam sn o schodech, sdlen
v odstavci o symbolice.
4) Peklad Otokara Fischera, Borov 1928. Prvn dva vere jsem musel upravit z hlediska
celkov souvislosti; Fischer je pekld volnji:
Mn zdl se sen a ve snu tom j uvidl jsem krsn strom.
5) Fantastick povaha situace, vztahujc se na kojnou sncho, je prokzna objektivn
zjitnou okolnost, e kojnou byla v tomto ppad matka. Ostatn pipomnm zmnku o
mladm mui z anekdoty, kter lituje, e lpe nevyuil situace u kojn; nebo tato ltost je asi
zdrojem ve uvedenho snu.
6) Chrousty.
7) Toto je vlastn vyvolavatel snu.
8) Je nutno dodat: Takov etba je jedem pro mladou dvku. Sama, kdy byla mlad, velmi
mnoho erpala ze zakzanch knih.
9) Dal mylenkov pochod vede k Penthesilei tho bsnka: ukrutnost k milenci. 10) Tho
rozdlen a sloen slabik - prav chemie slabik! - pouvme za bdn
k rozmanitm ertm. "Jak zskme nejladnji stbro? Jdeme do aleje s blmi topoly
(Silberpappeln), dme pkaz k mlen, pak pestane Pappeln (vatln) a uvoln se Sil-ber
(stbro)." Prvn ten a kritik tto knihy uvedl nmitku, kterou budou pozdj
pravdpodobn opakovat, "e se snc asto zd pli vtipn". To je sprvn, jen pokud to
vztahujeme na sncho. Vtku obsahuje pouze tehdy, kdy to m platit tak o vy-
304
kladai snu. V bdl skutenosti se sotva na mne hod pvlastek "vtipn"; jev-li se m sny
vtipnmi, nevyplv to z m osoby, nbr ze zvltnch psychologickch podmnek, za
kterch je sen spdn, a velmi zce to souvis s teori vtipu a komiky. Sen se stv vtipnm,
protoe je mu pm a nejbli cesta projevu mylenek uzavena; stv se tak z nouze.
teni se mohou pesvdit, e sny mch pacient psob dojmem vtipu (vtip-kaen) v te
a ve vy me ne moje. Pesto byla tato vtka pro mne podntem, abych srovnal techniku
vtipu se snovou prac, a to v knize "Der Witz und seine Beziehung zum Unbewussten", 1905
(Ges. Schriften, sv. 9.), esky in "Totem a tabu. Vtip", Prh 1991.
11) Lasker zemel na progresivn paralzu, tedy na nsledky infekce, kterou dostal od eny
(pjice) ; Lassalle, jak znmo, v souboji pro dmu.
12) U jednoho mladho mue, trpcho nutkavmi pedstavami, ostatn s neporuenmi a
vysoce vyvinutmi intelektulnmi funkcemi, jsem nedvno nael jedinou vjimku z tohoto
pravidla. ei, kter se vyskytovaly v jeho snech, nepochzely ze slyench nebo jm samm
pronesench e, ale odpovdaly nezkreslenmu slovnmu znn jeho nutkavch mylenek,
je mu za bdn pichzely na mysl jen pozmnn.
13) Musme ovem odliovat psychickou intenzitu, hodnotu a stupe zjmu, kter psluej
njak pedstav, od smyslov intenzity toho, co je pedstavovno.
14) Udlal to ten, komu to prosplo.
15) Jeliko lze oznait vysvtlen snovho zkreslen cenzurou za podstatu mho pojet snu,
uvdm tu posledn st povdky "Snn jako bdn" z "Fantazi realisty" od Lynkea (Vde, 2.
vyd., 1900), v n je onen hlavn charakter m nauky obsaen:
"O mui, kter m podivuhodnou vlastnost, e se mu nikdy nezdaj nesmysly."------
" ,Tvoje bjen vlastnost, e sn, jako bys bdl, se zakld na tvch ctnostech, na tv
dobrot, spravedlnosti a lsce k pravd; je to mravn jasnost tv povahy, kter mi na tob
vechno in srozumitelnm.'
,Kdy si to vak dobe rozmyslm,' odvtil druh,,skoro myslm, e vichni lid jsou takov
jako j a e se vbec nikdy nikomu nezdaj nesmysly! Sen, kter si tak jasn vybavujeme, e
jej meme vyprvt, kter tedy nen snem horenatm, m vdy smysl a ji-nak tomu ani bt
neme! Nebo vci, kter si odporuj, by se pece nemohly seskupit v jeden celek. Ze jsou
as a prostor asto prohazovny, to nijak neochuzuje prav obsah snu, nebo oboj je
nepochybn bez vznamu pro jeho podstatn obsah. Vdy i za bdn to tak dlvme;
vzpome si jen na pohdky, na mnoho odvnch a smysluplnch fantazi, o nich by jen
nerozumn mohl ci: ,To je protismysln, protoe je to nemon!'
,Jen kdybychom dovedli vdy vykldat sny tak sprvn, jako jsi nyn vyloil mj sen!' ekl
ptel.
,Zajist to nen snadn kol, ale pi troe pozornosti by se asi vklad musel vdy zdait pmo
osob, kter mla sen. - Pro se to vtinou neda? Zd se, e u vs vz ve snech nco
skrytho, nco necudnho vlastn a vy povahy, jist tajemnost ve va bytosti, kterou lze
tko domyslet; a proto je vae snn mnohdy zdnliv beze smyslu, dokonce protismysln.
Ale v nejhlub podstat tomu tak nen; ba ani tomu tak bt neme,, nebo vdy b o tho
lovka, a bd i sn."
16) plnou analzu a syntzu dvou sn jsem od t doby podal v "ryvku analzy hysterie",
1905. (esky v Psychoanalytickch chorobopisech, 1937, Albert.) Za nejplnj vklad
delho snu je teba uznat analzu O. R a n k a, "Ein Traum, der sich selbst deutet".
17) Z prce K. bela, Der Gegensinn der Urworte, 1884 (viz mj refert v Jahrbuch f.
Psychoanalyse II, 1910, Ges. Schriften sv. X.), jsem se dovdl pekvapujc a tak jinmi
jazykozpytci potvrzen fakt, e se nejstar jazyky v tomto bod chovaj docela podobn jako
sen. Pvodn maj jen jedno slovo pro oba protiklady na koncch jedn rady kvality nebo
innosti (siln-slab, star-mlad, dalek-blzk, svazovat-rozluovat) a zvltn oznaen pro
oba protiklady vytvej teprve druhotn slabm pozmnnm spolenho praslova.
305
bel dokazuje, e tento stav ve velkm rozsahu vldne ve staroegypttin, ukazuje vak na
zejm zbytky tho vvoje i v semitskch a indogermnskch jazycch.
18) Srovnej Aristotelovu poznmku o zpsobilosti k vykldn sn. (Viz str. 76.)
19) Srovnej s tm poznmku . 66 na str. 170.
20) Jsem-li na pochybch, za kterou z osob, vystupujcch ve snu, mm hledat sv j , dm se
tmto pravidlem: M j zastr ta osoba, je ve snu podlh afektu, kter j za spnku
pociuji.
21) Znamen lbu, ale tak dvoen.
22) Te techniky asovho obrcen uv nkdy hysterick zchvat, aby ped divkem
zakryl svj smysl. Hysterick dvka m nap. zchvatem znzornit mal romnek, kter si jej
obrazivost v nevdom vytvoila po jistm setkn v tramvaji. Jak ji ktersi mu, pivben
krsou jej nohy, oslov, kdy te, jak potom jde s nm a proije boulivou scnu lsky.
Zatek jejho zchvatu znzoruje tuto scnu lsky tlesnmi zkuby (pohyby rt
znzorujc lbn, zken rukou znzorujc objet), potom b do druhho pokoje, sedne
si na idli, vythne aty, aby ukzala nohu, dl, jako by etla njakou knihu, a oslov m
(odpov mi). Srv. s tm Artemidorovu poznmku: "Pi vkladu snovch pbh je musme
prohlet jednou od zatku ke konci, podruh od konce k zatku..."
23) Dnes nevm, zda prvem.
24) Prvodn hysterick pznaky byty tyto: nedostaven msk a velk rozladn, hlavn
choroba tto nemocn.
25) Vztah k zitku z dtstv vyplv v pln analze z tohoto spojen: - ernoch vykonal
svou povinnost, ernoch me jt. A potom ertovn otzka: Jak star je ernoch, kdy
vykonal svou povinnost? Jeden rok, pak me jt. (Kdy jsem piel na svt, ml jsem pr
tolik rozcuchanch ernch vlas, e m mlad matka prohlsila za malho ernocha.) - e
nenachzm klobouk, je zitek ze dne, kter sen pouil ve vym smyslu. Nae sluebn, je
je geniln v uklzen, ho schovala. - Za tmto koncem snu se tak skrv odmtnut smutnch
mylenek na smrt: Jet dvno jsem nevykonal svou povinnost; jet nesmm jt. - Narozen a
smrt zde maj podobn vznam jako ve snu o Coethovi a paralytikovi, kter jsem ml krtce
pedtm. (Viz ve.)
26) Tato vta se nesn s novjmi poznatky.
27) Viz Der Witz und seine Beziehung zum Unbewussten, 1905 (Ges. Schriften sv. IX) a
"slovn mstky" pi rozeovn neurotickch pznak.
28) Hugo V 1 k.
29) Jahrb. v. Bleuler-Freud I, 1909.
30) "K r a u t und R u b e n" je obvykl ren pro "pt pes devt".
31) S tmto znzornnm jsem se vskutku ji neshledal, take jsem pojal pochybnosti o
oprvnnosti hoejho vkladu.
32) Hojn doklady pro to jsou obsaeny ve tech doplkovch svazcch "Illustr. Sit-
tengeschichte" od Ed. F u c h s e (Soukrom tisk u A. Langena, Mnichov).
33) K vkladu tohoto vodnho snu, kter musme chpat "kauzln", viz str. 193.
34) Jej ivotn drha.
35) Vysok pvod, protiklad pn vzhledem k vodnmu snu.
36) Smen tvar sluujc dv msta, pdu otcovskho domu, na n si hrvala s bratrem,
pedmt jejch pozdjch fantazi, a dvr zlho strce, kter ji kdlval.
37) Protiklad pn vzhledem ke skuten vzpomnce ze strcova dvora, e se ve spnku
obnaovala.
38) Podobn jako andl pi zvstovn Panny Marie liliov stonek.
39) Vysvtlen tohoto smenho tvaru viz na str. 195: nevinnost, msky, dma s
kamliemi.
40) Narka na vce osob, kter slou jej obrazivosti.
41) Ob man sich einem herunterreisen dary, tj. zda je dovoleno masturbovat.
306
42) Vtev je nm ji dvno znma jako symbol muskch genitli, ostatn zde obsahuje
velmi jasnou narku na jeho pjmen.
43) Tk se stejn jako to, co nsleduje, opatrnosti v manelstv.
44) Obdobnm "biografickm" snem je tet ze sn, je uvdm jako pklady k snov
symbolice, dle sen, kter podrobn sdlil Rank ve spise "Ein Traum, der sich selbst deutet";
jin sen, kter je nutno st "obrcen", viz u Stekela, str. 486.
45) W. Stekel, Die Sprache des Traumes, 1911.
46) Srv. prce Bleulerovy a jeho curyskch k, Maedra, Abrahama aj. o symbolice, a
nelkask autory, kterch se dovolvaj (Kleinpaul aj.). Nejvstinj, co bylo o tomto
tmatu napsno, je obsaeno ve spise O. Ranka a H. Sachse, Die Bedeutung der
Psychoanalyse fr die Geisteswiessenschaften, 1913, kap. I. Dle F. Jones, Die Theorie der
Symbolik, Int. Zeitschr. f. Psychoanalyse, V,1919.
47) Toto pojet by nalo mimodnou oporu v nauce, kterou pednesl dr. Hans Sper-ber (Uber
den Einfluss sexueller Momente auf Entstehung und Entwicklung der Sprache, Imago I,
1912). Podle nho oznaovala veker praslova vci sexuln a pozdji tento sexuln vznam
ztratila tm, e pela na jin vci a innosti, kter byly se sexulnmi srovnvny.
48) Tak se nap. lod plovouc po vod vyskytuje u Madar ve snech vyvolanch moovm
podntem, akoli jejich jazyk nezn pro moen oznaen schijfen (Schijf: lod) (Ferenczi; srv.
tak str. 309). Ve snech Francouz a druhch romnskch nrod znzoruje pokoj
symbolicky enu, pestoe tyto nrody nemaj nic, co by bylo obdobn s nmeckm slovem
Frauenzimmer (viz pozn. 36 na str. 168).
49) "Pacientovi, bydlcmu v penzionu, se zd, e potkv nkterou ze sluebnnch a pt se j,
jak m slo; k jeho pekvapen mu odpovd: 14. Skuten byl ve styku s dvkou, o n je
e, a tak s n ml nkolik schzek ve sv lonici. Pochopiteln se bla, e ji majitelka
penzionu podezr, a v den ped snem mu navrhla, aby se s n seel v jednom neobydlenm
pokoji. Ve skutenosti ml slo 14 tento pokoj, zatmco ve snu m toto slo ena. Jasnj
doklad pro ztotonn eny a pokoje si meme sotva pedstavit." (Jones, Intern. Zeitschr. f.
Psychoanalyse II, 1914). (Srv. Artemidoros, Symbolik der Traume [peloil F. S. Krauss,
Vde, 1881, str. 110]: "Tak nap. zna lonice enu, paklie je takov pokoj v dom.")
50) Opakuji o tom, co jsem napsal na jinm mst (Die zukiinftigen Chancen der psy-
choanalytischen Therapie, Zentralbl. f. Psychoanalyse I, 1910 [Ges. Schriften, sv. VI.] ):
"Ped njakou dobou jsem se dovdl, e se psycholog, kter je nm ponkud vzdlen, obrtil
na jednoho z ns, podotkaje, e urit peceujeme skryt sexuln vznam sn. Jeho
nejastjm snem pr bv, e stoup po schodech, a za tm nepochybn nevz nic
sexulnho. Upozornni touto nmitkou, vnovali jsme vskytu schod, schodi a ebk ve
snu pozornost a zhy jsme zjistili, e schody a to, co je s nimi obdobn, jsou nepochybn
symbolem souloe. Zklad srovnn se d snadno najt v rytmickch intervalech - za
stoupajcch obt pi dchn dospvme k vrcholu a pak meme bt po nkolika rychlch
krocch zase dole. Tak se rytmus souloe opakuje ve stoupn po schodech. Neopomeme
pihldnout k jazykovmu zvyku. Ukazuje nm, e se slova steigen (stoupat) beze veho uv
k nhradnmu oznaen sexuln innosti. kme, e mu je Steiger (holka), a nachsteigen
(chodit [za dvaty] ). Ve franzouztin se schod nazv la marche; "un vieux marcheur" se
zcela kryje s nmeckm ein alter Steiger.
51) Srv. v Zbl. fr Ps.-A. II, 675, kresbu devatenctilet manick dvky: Mu s hadem msto k
r a v a t y a ten had se obrac k dveti. K tomu pbh o "stydlivm mui" (Anthropophyteia
VI, 334): Dma vstoupila do lzesk kabiny, v n byl pn, kter ml sotva as oblknout si
koili; velice se stydl, ale rychle si pokryl krk pedn st koile a ekl: "Prosm za
prominut, e jsem bez kravat y."
52) Pes vekerou rznost mezi Schernerovm pojetm snov symboliky a nzory, kter zde
rozvdm, zdrazuji, e by Scherner ml bt uznvn za vlastnho objevitele
307
symboliky ve snu a e zkuenosti psychoanalzy dodaten zskaly est jeho knize, kter byla
uveejnna ped dlouhou dobou (1861) a povaovna za fantastickou.
53) Posledn esk vydn ve Vybranch spisech S. Freuda I, Avicenum 1991.
54) Z "Nachtrage zur Traumdeutung", Zentralblatt f. Psychoanalyse I., s. 5/6, 1911.
55) Srv. takov pklad ve sdlen Kirchgraberov (Zentralbl. f. PsA. III., 1912, p. 95). S t e k
e 1 (Jahrbuch, sv. I., p. 475) sdluje sen, ve kterm klobouk se ikmm perem uprosted
symbolizuje (impotentnho) mue.
56) Nebo kaple = pochva.
57) Symbol souloe.
58) Mons veneris.
59) Crines pubis.
60) Dmoni v pltch a kapucch jsou, jak objasnil jeden odbornk, povahy falick.
61) Ob strany ourku.
62) Tj. jablka (prsy) nebo hruky.
63) Alfred R o b i t s e k v Zentralbl. f. PsA. II, 1911, str. 340.
64) "The World of Dreams", Londn 1911, str. 168.
65) Vytren zubu jinm lovkem je nutno vtinou vykldat jako kastraci (podobn jako
sthn vlas holiem; S t e k e 1). Je teba rozliovat mezi sny o zubech a sny o zubnch
lkach vbec, jak sdlil nap. C o r i a t (Zentralbl. f. PsA. III, 440).
66) Podle sdlen C. G. J u n g a maj u en sny se zubnm podntem vznam sn o porodu. F.
J o n e s k tomu dodal dobr potvrzen. Tento vklad spojuje s tm, co zastvm ve,
okolnost, e v obou ppadech (kastrace - porod) jde o oddlen jedn sti od tlesnho celku.
67) Srv. s tm biografick sen na str. 212.
68) Doslovn: Zub (vytaen - vlak; trhat - cestovat).
69) Odstavec o pohybovch snech je zde opakovn za elem souvislosti. Srv. str. 163.
70) Ges. Schriften, sv. VIII., esky: Psychoanalytick chorobopisy, Albert 1937.
71) Srv. "Ti vahy o sexuln teorii", 1905 (Ges. Schriften, sv. V.).
72) Die Sprache des Traumes, 1911.
73) Der psychische Hermaphroditismus im Leben und in der Neurose, Fortschritte
derMedizin 1910, s. 16, a pozdj prce v Zentralblatt f. Psychoanalyse I, 1910-11.
74) Typick pklad takovho zastenho oidipovskho snu jsem uveejnil v 1. s. asopisu
"Zentralblatt fiir Psychoanalyse" (viz ne); dal pklad s obrnm vkladem O. R a n k a je
v tme asopise v s. 4. O jinch zastench oidipovskch snech, v nich se ukazuje
symbolika oka, viz R a n k (Internt. Zeitschrift fiir Psychoanalyse I 1913). Tam jsou tak
prce o "onch snech" a symbolice oka od Edera, Ferencziho, Reitlera. Oslepen v povsti o
Oidipovi i jinde zastupuje kastraci. Starm nebyl ostatn ciz ani symbolick vklad
nezastench oidipovskch sn. (Srv. O. R a n k;, Jahrb. II, str. 234): "Tak je dochovn sen
Julia Csara o pohlavnm styku s matkou, kter vykladai sn vyloili jako pzniv znamen
pro dobyt zem (m a t k y - z e m ). Stejn je znmo orakulum, dan Tarquinim, e vlda
nad mem pipadne tomu z nich, kdo prvn polb matku (osculum matri tulerit), co Brutus
chpal jako poukaz na matku zemi (terram osculo contigit, scilicet quod ea communis mater
omnium mortalium es-set. Livius I, LXI). Srv. s tm H i p p i v sen u Hrodota VII, 107:
"Hippias vak odvedl barbary do Marathonu, kdy v pedchoz noci ml tento sen: Hippiovi
se zdlo, e sp u vlastn matky. Z tohoto snu usoudil, e se navrt dom do Athn, opt se
uchop vldy a ve svm st zeme ve vlasti." Tyto mty a vklady ukazuj k sprvnmu
psychologickmu poznn. Shledal jsem se s tm, e osoby, kter vd, e jim matka dv
pednost a e je vyznamenv, projevuj v ivot takovou zvltn sebedvru a neochvjn
optimismus, kter se nezdka zdaj hrdinsk a vynucuj si skuten spch.
Typick pklad zastenho oidipovskho snu. Mui se zd toto: M tajn pomr
308
dmou, se kterou se njak druh mu chce oenit. Obv se, e by se tento mu mohl
dovdt o uvedenm pomru a e by pak ze svatby selo, a proto se k tomu mui chov velmi
nn; pituluje se k nmu a lb ho. - Fakta ze ivota sncho se dotkaj obsahu tohoto snu
jen v jedinm bod. M tajn pomr s provdanou enou a jeden mnohoznan vrok jejho
mue, s nm je sptelen, v nm vzbudil podezen, e nco zpozoroval. Ale ve skutenosti
zde psob jet nco - sen se zmnce o tom vyhb -, co jedin poskytuje kl k pochopen
snu. Manelv ivot je ohroen organickou chorobou. Jeho ena je pipravena na monost
nhl smrti a snc se vdom zabv zmrem, e se po manelov smrti oen s mladou
vdovou. Touto vnj situac je snc zanesen do konstelace oidipovskho snu; jeho pn
me usmrcovat mue, aby zskal za enu jeho manelku; sen vyjaduje v pokryteckm
zkreslen toto pn. Msto faktu, e je provdna za jinho, dosazuje, e se s n chce jin
teprve oenit, co odpovd jeho vlastnmu tajnmu myslu. Neptelsk pn proti tomuto
mui se skrvaj za okzalmi nnostmi, kter pochzej ze vzpomnky na jeho dtsk styk s
otcem.
75) O mytologickm vznamu narozen z vody viz Rank: Der Mythus von der Ge-burt des
Helden, 1909.
76) Teprve pozdji jsem se nauil zhodnocovat vznam fantazi a nevdomch mylenek o
ivot v mateskm ln. Obsahuj jak objasnn podivn zkosti tolika lid, aby nebyli zaiva
pohbeni, tak nejhlub nevdom odvodnn vry v posmrtn ivot, kter je jen promtnutm
tohoto straidelnho ivota ped narozenm do budoucnosti. Zrozen je ostatn prvnm
zitkem zkosti, a tud zdrojem a vzorem zkostnho afektu.
11) "Tat symbolick znzornn, kter jsou v infantilnm smyslu podkladem snu z
moovho podntu, maj v ,recentnm' smyslu vyhrann sexuln vznam: voda = mo =
semeno = plodov voda; lod (Schiff) = moit (schiffen) = plodn schrna (dloha); zmoit se
= pomoovn = soulo = thotenstv; plavat = moov npl = pobyt nezrozenho; d =
moit = symbol oplodnn; cestovat (jezdit = vystupovat) = vstvat z postele = pohlavn
obcovat (jezdit', svatebn cesta); moit = sexuln vyprzdnn (poluce)." (R a n k , 1. c.)
78) F r e u d, Charakter und Analerotik; Rank, Die Symbolschichtung atd.; D a 11 -n e r,
Internt. Zeitschr. f. PsA. I, 1913; R e i k, Internt. Zeitschr. f. PsA. III, 1915.
79) Dle Rank, Belege zur Rettungsphantasie (Zentralblatt f. PsA. I 1910, str. 331); Reik, Zur
Rettungssymbolik (tamt, str. 449); Rank, Die "Geburtsrettungsphantasie" in Traum und
Dichtung (Internt. Zeitschr. f. PsA. II, 1914).
80) V nmin by "Autoerotismus" mohlo tak znamenat erotismus v aut.
81) In volle Riistung.
82) Sehr riistig.
83) Internt. Zeitsch. f. PsA., II, 1914.
84) Analzy sn s sly viz u Junga, Marcinowskho a jinch. Tyto sny mnohdy
pedpokldaj velmi sloit poetn kony, ale snc je provd s udivujc jistotou. Srv. tak
Jones, "Uber unbewusste Zahlenbehandlung" (Zentralbl. f. PsA., II, 1912 str. 241).
85) Stejnm zpsobem jako sen postupuje i neurza. Znm pacientku trpc tm, e
mimovoln a s nevol sly (halucinuje) psn nebo jejich sti, ani chpe jejich vznam pro
svj duevn ivot. Urit vak nen paranoick. Analza ukazuje, e s jistou volnost zneuila
textu tchto psn: "Leise, leise, fromme Weise" (Tich, tich, zbon npv.). To pro jej
nevdom znamen: "Fromme Waise" (nevinn sirotek), a tm je sama. O du selige, o
dufrohliche ( astn, o radostn) je zatkem vnon psn; jeliko nepokrauje a k slovu
"Weihnachtsz.ei (vnon dobo), mn tuto pse na pse svatebn apod. Stejn zkreslovac
mechanismus se ostatn me prosadit i bez halucinace, pouhm npadem. Pro jednoho
mho pacienta pronsleduje vzpomnka na bse, kterou se musel uit v mld?
Nachtlich am Busento lispeln...
(V noci um na Busentu.) fi , ,..- , . ..
309
Protoe se jeho fantazie spokojuje jen s st tohoto cittu: :
Nchtlich am Buen.
(V noci na adrech.)
Je znmo, e se parodistick vtip nezk tto techniky. "Fliegende Blatter" kdysi mezi svmi
ilustracemi k nmeckm "klasikm" pinesly i obraz k Schillerov bsni "Siegesfest", jej
citt byl pedasn ukonen.
"UnddesfrischerkumpftenWeibes
Freul sich der Atrid und strickt."
Pokraovn:
Um den Reiz. des schonen Leibes
Sein Arme hochbeglickt.
86) Sprvn znn npisu je toto:
Salutipublicae vixit non diu sed totus. Pohnutku tohoto chybnho vkonu: patriae msto
publicae sprvn uhodl Wittels.
87) Pspvek k pedeterminaci: Omluvou pro m zpodn bylo, e jsem po dlouh non
prci musel rno vykonat dlouhou cestu z ulice Csae Josefa do ulice Wahringsk.
88) Peklad E. A. Saudka, Borov 1936. 89. K tomu jet Caesar-csa.
90) Ji nevm, u kterho autora jsem nael zmnku o snu, jen se hemil nezvykle malmi
postavami . Jeho zdrojem se ukzala jednazrytinJacquese Callota, kter si snc pedtm ve
dne prohlel. Tyto rytiny obsahuj ovem velk mnostv malch postav; jedna jejich ada
l hrzy ticetilet vlky.
91) Und hinter Hun, im weesenlosen Scheine lag, was uns alte bndigt, dus Gemeine.
92) V nmin je na tomto mst ren, kter zrove znamen: Obrcen to tak jde.
93) Snov prce tedy paroduje mylenku, kter byla vyznaena jako smn, tm, e v
souvislosti s n vytv nco smnho. Podobn postupuje H e i n e, kdy chce zesmnit
patn vere bavorskho krle. in to veri jet hormi:
Pan Ludvk je velk umlec
.i apje-li, FoibosApollo .
ho zkrouen pros: "Ach, pesta pec, sic zahynu na ten bol, !" (Peloil E. A. Saudek.)
94) Tj. b o mou zleitost.
95) Tento sen je dobrm pkladem pro obecn platnou vtu, e sny te noci, by byly ve
vzpomnce oddlen, vyrostly na pd tho mylenkovho materilu. Situace ve snu, v n
svm dtem umouji tk z ma, je ostatn zkreslena zptnm vztaenm k obdobnmu
dji, kter spad do mho dtstv. Smysl je ten, e zvidm pbuznm, jim se ji ped mnoha
lety naskytla pleitost umstit sv dti na jin pd.
96) Misttriigerl.
97) Niclit aufmeinem eigenem Mist gewachsen.
98) Pipomnka nebo pedsevzet, obsaen jet ve snu: To musm vyprvt panu doktorovi
pi snech v dob psychoanalytickho oetovn zpravidla odpovd velikmu odporu proti
zpovdn z tohoto snu a nezdka po tto pipomnce nsleduje zapomenut snu.
99) To je tma, o kterm se rozpedla dalekoshl rozprava v poslednch roncch "Revue
phi-losophique"' (paramnzie ve snu).
100) Hoej vsledky opravuj v nkolika bodech m dvj daje o znzorovn logickch
vztah (str. 191). Tyto daje popisuj veobecn chovn snov prce, nepihlej vak k
jejm nejjemnjm a nejpelivjm vkonm.
101) Staniol, narka na S t a n n i a, nervovou soustavu ryb, srv. str. 249.
102) Msto na dvoe domu, ve kterm bydlm, kde stvaj dtsk korky njemnk; krom
toho je toto msto vcekrt pedeterminovno.
310
103) Tento popis nen srozumiteln ani pro mne, ale dm se zsadou, e sdluji sen slovy,
kter m napadaj pi sepisovn. Slovn znn samo je st snovho znzornn.
104) Schiller se nenarodil v Marburku, ale v Marbachu, to v kad nmeck gymnazista a
vdl jsem to i j. Je to opt jeden z omyl (srv. ve str. 121, pozn. 18), kter se vluzuj jako
nhrada za mysln zfalovn na jin msto. O jejich objasnn jsem se pokusil v
"Psychopathologe des Alltagslebens".
105) Jestlie se pli nemlm, ukazuje prvn sen, kter jsem se dovdl od svho dvaceti-
msnho vnuka, skutenost, e se snov prci podailo promnit svou ltku ve splnn pn,
zatmco se pslun afekt nezmnn uplatuje tak za stavu spnku. Dt vol v noci ped
dnem, kdy jeho otec m odejt do pole, s prudkm plem: Tta, tta - bbi. To me
znamenat pouze: Tta a bbi zstanou pohromad, kdeto pl uznv nsledujc louen.
Dt tedy bylo naprosto schopno vyjdit pojem rozluky. "Pry" (nahrazen podivuhodn
zdraznnm, dlouhm h) bylo jednm z prvnch jeho slov. Nkolik msc ped tmto
prvnm snem provdlo se vemi svmi hrakami "pry", co se vztahovalo na asn zdail
sebepemoen nechat matku odejt.
106) V nmin: Fruhstiickstisch, co se velice podob slovu Fruhstucksschiff (sndaov
lo).
107) Schiller, peklad J. Purkyn.
108) Internt. Zeitschrift f. Psychoanalyse, IV, 1916.
109) Od t doby, co psychoanalza rozloila osobu v ego a superego (Massenpsychologie und
leh-Analyse, 1921, Ges. Schr., sv. IV), je snadn rozpoznat v tchto trestnch snech splnn
pn naeho superega.
110) Obdobn jsem vysvtlil mimodn lib inek tendennch vtip.
111) Tato fantazie z nevdomch snovch mylenek si nezbytn d non vivit msto nim
vixit. "Piel jsi pozd, u neiju." e tak zjevn situace snu smuje k non vivit, bylo
uvedeno na str. 254.
112) ten si asi ji viml, e jmno Josef hraje velikou roli v mch snech (viz sen o strci).
Za osobami, kter se tak jmenuj, se moje j ve snu me skrvat zvl snadno, nebo Josef
se jmenoval tak vyklada sn, znm z bible.
113) Rve, petit romn - day-dream, story - Tagtraum.
114) Dobr pklad takovho snu, vzniklho pevrstvenm nkolika fantazi, jsem rozebral v
"ryvku analzy hysterie", 1905. Ostatn jsem podceoval vznam takovch fantazi pro
tvorbu snu, pokud jsem pevn prozkoumval vlastn sny, jejich zkladem bvaj ideji
denn sny, vtinou rozpravy a mylenkov konflikty. U jinch osob lze asto mnohem snze
prokzat plnou obdobu nonho snu se snem dennm. Mnohdy se poda nahradit u hysterik
zchvat snem; pak se meme snadno pesvdit, e nejblim pedbnm stupnm pro oba
psychick tvary je denn fantazie.
115) Tobowolsk, str. 53.
116) Zur Einfiihrung des Narzismus. Jahrb. der. Ps.-A., VI, 1914. (Ges. Schr., sv. VI.)
117) Kdysi bylo pro mne mimodn obtn pimt tene, aby si zvykli na rozdl mezi
zjevnm obsahem a latentnmi mylenkami snu. Znovu a znovu byly erpny argumenty a
nmitky z nevyloenho snu, jak si uchovala vzpomnka, a byl opomjen poadavek
vykldat sen. Nyn, kdy si aspo analytikov zvykli dosazovat msto zjevnho snu jeho smysl,
nalezen vkladem, dopoutj se mnoz z nich jin zmny, na kter tvrdojn lpj. Hledaj
podstatu snu v tomto latentnm obsahu a pehlej pitom rozdl mezi latentnmi snovmi
mylenkami a snovou prac. Sen nen vlastn nim jinm ne zvltn formou naeho
mylen, umonnou podmnkami stavu span. Tuto formu vytv snov prce a jen ona je
tm, co je na snu podstatn, jen ona vysvtluje jeho zvltnost. km to, abych zhodnotil
smutn proslulou "prospektivn tendenci" ve snu. e se sen obr pokusy rozeit koly, kter
se vyskytuj v naem duevnm ivot, nen o nic podivnj ne to, e se jimi obr n bdl
vdom ivot, a pipojuje k tomu jen poznatek, e tato prce me probhat i v pedvdom,
co je nm pece ji znmo.
311
7. K psychologii snovch pochod
Mezi sny, je jsem se dovdl od druhch lid, je jeden, kter obzvlt zasluhuje, abychom
mu vnovali pozornost. Vyprvla mi ho pacientka, kter ho sama slyela v jaksi pednce
o snu; jeho vlastn zdroj mi zstal neznm. Na onu dmu zapsobil svm obsahem tak, e ho
neopomenula napodobit vlastnm snem, tj. opakovat jeho prvky ve vlastnm snu, a tmto
penesenm vyjdila shodu v uritm bod.
Ped onm pkladnm snem nastaly tyto udlosti: Otec probdl dni a noci u loe nemocnho
dtte. Kdy dt zemelo, odeel do vedlejho pokoje a lehl si tam, dvee vak nechal
oteven, aby ze sv lonice vidl do pokoje, kde byla vystavena mrtvola dtte, obklopena
velikmi svcemi. K steen mrtvoly byl povoln star mu, sedl vedle n a tie se modlil.
Otci se po nkolika hodinch spnku zd, e toto dt stoj u jeho postele, bere ho za ruku a
vytav mu ept: Ote, co nevid, e uhom? Procitne, zpozoruje prudkou z pronikajc
z pokoje mrtvoly, b tam a shled, e staik strce usnul, piem aty a jedna ruka drah
mrtvoly uhoely ohnm ze svce, kter upadla na mrtvolu.
Vysvtlen tohoto dojemnho snu je velmi prost a tak pednejc je podle pacientina
vyprvn podal sprvn. Prudk z vnikla otevenmi dvemi do o spcho otce a podntila
v nm t soud, kter by vyvodil i za bdn, e se pevrcenm svce vzal v blzkosti mrtvoly
ohe. Otec mon u ulehl s obavou, e staik strce nebude schopen dostt svmu kolu.
Ani my nemme, co bychom na tomto vkladu mnili, leda bychom pipojili poadavek, e
obsah snu mus bt pedeterminovn a e dtte sloena z e, kter v ivot skuten
proneslo a kter navazuj na udlosti dleit pro otce. Stnost: Uhom, navazuje mon na
horeku, v n dt zemelo, a slova: Ote, co nevid? na jin zitek, nm neznm, ale
afektivn vznamn.
Protoe jsme vak poznali, e sen je pochodem, kter m smysl a d se vlenit do souvislosti
psychickho dn, udivuje ns, e za tchto okolnost vbec vznikl sen, akoli bylo eln co
nejrychleji procitnout. Pak si vimneme, e ani v tomto snu nechyb splnn pn. Ve snu se
chov mrtv dt jako iv, samo otce upozoruje, pichz k jeho posteli a tah ho za ruku, a
to patrn dlalo ve vzpomnce, z n sen erpal prvn st ei dtte. Nue, ve prospch
tohoto splnn pn prodlouil otec o okamik svj spnek. Snu byla dna pednost ped
vahou za bdn, protoe mohl ukzat dt jet jednou iv. Kdyby byl otec nejprve procitl a
potom vyvodil onen sudek, kter ho pivedl do pokoje mrtvoly, byl by o tento okamik,
abychom tak ekli, zkrtil ivot dtte.
312
Neme bt nejmench pochybnost o tom, kterou zvltnost upoutv tento mal sen n
zjem. Dosud jsme se pevn starali o to, jak je tajn smysl sn, jakmi cestami ho
nachzme a jakch prostedk uv snov prce, aby jej zastela. koly vykldn sn byly
dosud stedem naeho zornho pole. Nyn narme na tento sen, jeho vykldn neukld
dn koly, jeho smysl je nezahalen, a pozorujeme, e si nicmn uchovv podstatn
vlastnosti, jimi se se nenpadn odchyluje od naeho bdlho mylen a bud nai potebu
vysvtlen. Teprve kdy odstranme ve, co se tk vykladask prce, meme vidt, jak
nepln zstala nae psychologie snu.
Ne se vak svmi mylenkami dme na novou cestu, zastavme se a po-hledme zptky, zda
jsme na svm dosavadnm putovn nic dleitho neopomenuli. Musme si toti ujasnit, e
pohodln a pjemn st cesty je za nmi. Dosud vedly vechny nae cesty, jestlie se pli
nemlm, k svtlu, k objasnn a plnmu pochopen; od okamiku, kdy budeme do
duevnch pochod pi snn pronikat hloubji, vyst vechny cestiky v temnu. Je
vyloueno, abychom doshli objasnn snu jakoto psychickho pochodu, nebo vysvtlovat
znamen pevdt na znm a dnes nen psychologick poznn, do nho bychom mohli
zaadit vysvtlen, kter lze vyvodit z psychologickho zkoumn sn. Naopak, budeme
nuceni stanovit adu novch pedpoklad, je se tkaj stavby duevnho apartu a souhry sil,
v nm innch, a pitom musme dbt toho, abychom se pli nevzdlili od prvnho logickho
pilenn, protoe by se pak jejich hodnota nedala urit. I kdy se nedopustme dn chyby
v usuzovn a uvme vechny logicky se nasktajc monosti, hroz nm nebezpe, e
pravdpodobn neplnost v potenm dosazovn prvk zpsob naprost nezdar naeho
sil. Nejpelivjm zkoumnm snu i jinho ojedinlho vkonu nememe zskat, nebo
aspo odvodnit vysvtlen konstrukce a pracovnho zpsobu duevnho nstroje. K tomuto
elu je nutno snst ve, co se uke stlm, nezbytnm poadavkem pi srovnvacm studiu
ady psychickch vkon. Tak budou psychologick pedpoklady, kter erpme z analzy
snovch pochod, muset jaksi pokat na zastvce, a najdou spojen s vsledky jinch eten,
je se pokouej proniknout k jdru tho problmu z jinho msta.
A. Zapomnn sn
Jsem tedy pro to, abychom se pedtm obrtili k tmatu, z nho se odvozuje dosud
nepovimnuta nmitka, kter je pece zpsobil, aby naemu sil o vklad sn podkopala
pdu. Z vce ne jedn strany se proti nm uvdlo, e vlastn vbec neznme sen, kter
chceme vykldat, sprvnji,
313
e vbec nemme zruky, e ho znme tak, jak se skuten udal (srv. str 30).
Co si ze snu vybavujeme a na em provdme sv vykladask umn, je pedevm
znetvoeno nevrnost na pamti, kter se zvlt vysokou mrou zd neschopn uchovat
sen, a pozbylo mon prv nejvznamnjch st svho obsahu. Vdy pece velmi asto,
kdy chceme svm snm vnovat pozornost, mme dvod stovat si, e se nm zdlo
mnohem vce a e z toho pohchu nevme nic vc ne ryvek, a i vzpomnka na nj nm
pipad podivn nejist. Dle vechno nasvduje tomu, e nae vzpomnka podv sen nejen
mezerovit, ale i nevrn a zfalovan. Stejn jako meme na jedn stran pochybovat, zda
to, co se nm zdlo, bylo skuten tak nesouvisl a splvav, jak jsme to uchovali v pamti,
lze na druh stran vyslovit pochybnosti o tom, zda njak sen byl tak souvisl, jak jej
vypravujeme, zda pi pokusu reprodukovat sen nevyplujeme existujc nebo zapomenutm
vytvoen mezery libovoln vybranm novm materilem, zda sen nepikraluieme,
nezaokrouhlujeme, neupravujeme, take je vyloueno posoudit, co bylo jeho skutenm
obsahem. U jednoho autora (Spitty)!) jsme se dokonce setkali s domnnkou, e veker
podek a veker souvislost jsou do snu zaneny teprve pi pokusu vybavit si sen. Tak jsme
se octli v nebezpe, e nm bude z rukou vyrvn pmo pedmt, jeho hodnotu se sname
urit.
Pi svch dosavadnch vkladech sn jsme nedbali tohoto varovn. Naopak, nali jsme v
nejmench, nejnepatrnjch a nejnejistjch soustech snovho obsahu stejn slyitelnou
vzvu k vykldn, jako v soustech jasnch a jistch. Ve snu o Irmin injekci se pravilo:
Pivolvm rychle doktora M-a, a my jsme mli za to, e by se ani tento dodatek nebyl dostal
do snu, kdyby nepipoutl zvltn odvozen. Tak jsme dospli k pbhu neastn
pacientky, k jejmu loi jsem rychle pivolal starho kolegu. Ve zdnliv absurdnm snu,
kter nakld s rozdlem mezi jedenapadestkou a estapadestkou tak, jako by lo o quantit
n-gligeable, bylo slo jedenapadest uvedeno nkolikrt. Nepovaovali jsme to ani za
samozejm, ani za lhostejn a usoudili jsme z toho, e v la-tentnm obsahu snu mus bt
druh mylenkov pochod, vedouc k slu jedenapadest, a stopa, kterou jsme sledovali, ns
dovedla k obavm, je vydvaj jedenapadest let za ivotn hranici, v nejkrajnjm
protikladu k mylenkovmu pochodu dominujcmu, kter chvstav hz lety ivota. Ve snu
Non vixit byla tato nepatrn vsuvka, kterou jsem zprvu pehldl: Protoe mu P. nerozum, pt
se FI. m atd. Kdy pak vklad uvzl, vrtil jsem se k tmto slovm a od nich jsem nael
cestu k dtsk fantazii, je je ve snovch mylenkch spojujcm uzlem: Tuto cestu
zprostedkovaly bsnkovy vere:
314
: Selten habt ihr mich v e r s t a nd e n, !
;-.- . selten auch verstand ich Euch,
nur wenn wir im K o t uns fanden, so verstanden wir uns gleich!2)
Z kadho vkladu snu by se daly erpat doklady, jak prv nejnepatrnj rysy snu jsou pro
vklad nezbytn a jak se n vykladask kol zdruje tm, e tmto prvkm vnujeme
pozornost teprve pozd. Stejn jsme pi vkladu sn zhodnocovali kad odstn jazykovho
vrazu, kterm byl sen vyjden; ba, bylo-li nm pedloeno slovn znn nesmysln i
nepostaujc, jako by se nmaze nepodailo petlumoit sen do sprvnho znn, pihleli
jsme i k tmto vyjadovacm nedostatkm. Krtce s tm, co je podle mnn autor libovolnou
improvizac, rychle sesmolenou v rozpaitosti, jsme zachzeli jako s posvtnm textem.
Tento rozpor je nutno objasnit.
Toto objasnn vyznv v n prospch, ale ani autory nevin z omylu. Z hlediska naich nov
nabytch poznatk o vzniku snu se zmnn rozpory daj pln slouit. Je pravda, e pi
pokusu reprodukovat sen jej zkreslujeme; opt se tu setkvme s tm, co jsme oznaovali za
druhotn a mnohdy matouc zpracovn snu instanc normlnho mylen. Autoi zde vytuili
nebo vypozorovali onu st snovho zkreslen, kter pracuje zjevn; pro ns to mnoho
neznamen, protoe vme, e ji u snovch mylenek psobila na sen zkreslovac prce,
mnohem vydatnj a nesnad-nji postiiteln. Autoi se ml jen potud, e povauj
pozmnn snu pi jeho vybavovn a vyjadovn slovy za libovoln, tedy za dle nelu-
titeln a tud za zpsobil uvst ns pi poznvn snu na scest. Podceuj determinaci v
duevnu. Tam nen nic libovolnho. Zcela veobecn lze ukzat, e uren prvku, kter zstal
prvnm mylenkovm pochodem neuren, pejme ihned njak druh mylenkov pochod.
Chci si nap. zcela libovoln nechat napadnout njak slo; nen to mon, slo, je mne
napadne, je jednoznan a nutn ureno mylenkami, kter jsou ve mn a jsou teba vzdleny
od mho okamitho pedsevzet.3' Stejn libovoln jsou zmny, jim podlh sen pi bdlm
redigovn. Zstvaj v asocianm spojen s obsahem, na jeho msto jsou dosazovny, a
slou k tomu, aby nm ukzaly cestu k tomuto obsahu, kter je teba sm zase nhradou
jinho obsahu.
Pi analzch sn svch pacient podrobuji uveden tvrzen nsledujc zkouce, a nikdy bez
spchu. Zd-li se mi sdlen njakho snu zprvu tko srozumiteln, prosm vyprave, aby
je opakoval. To se pak zdka dje tmi slovy. Msta, u nich se zmnilo vyjden, byla tm
pro mne vyznaena jako slab msta snovho pestrojen a maj pro mne podobn vznam
jako pro Hagena vyit znamen na Siegfriedov rouchu. Tam
315
me vklad snu zat. Vyprav byl mou vzvou varovn, e chci vnovat zvltn nmahu
rozeovn snu; rychle tedy pod vlivem odporu chrn slab msta snovho pestrojen tm, e
nahrazuje njak zrdn vraz odlehlejm. Tak m upozoruje na vraz, od nho upustil. Z
sil, s jakm je obhajovno rozeen snu, mohu usuzovat na pelivost, s n bylo tkno
snov roucho.
Mn pravdy maj autoi, poskytuj-li tolik msta pochybnostem, s nimi nae soudnost
pijm vyprvn snu. Tomuto pochybovn chyb toti intelektuln podklad; nae pam
vbec nezn zruky, a pesto mnohem astji, ne je objektivn odvodnno, podlhme
nutkn vit jejm dajm. Pochybovn o sprvnosti reprodukce snu nebo jednotlivch
snovch daj je opt jen odno snov cenzury, odno odporu proti pronikn snovch
mylenek k vdom. Tento odpor se vdy nevyerpal pesuny a nhradami, kter prosadil,
nbr se mnohdy jet v podob pochybnosti pipn k tomu, co propustil. A my toto
pochybovn chpeme patn tak proto, e je tak opatrn, e nikdy neto na intenzivn
snov prvky, ale jen na slab a nejasn. Nyn vak ji vme, e mezi snovmi mylenkami a
snem nastalo pln pehodnocen vech psychickch hodnot; zkreslen bylo mon jen
odntm hodnoty - tm se zpravidla projevuje a nkdy se s tm spokojuje. Pistoup-li k
njakmu nejasnmu prvku snovho obsahu jet pochybovn, meme, dce se tmto
pokynem, najt v tomto prvku pmj odno jedn ze zatracench snovch mylenek.
Podob se to stavu po velikm pevratu v nkter starovk nebo renesann republice. Dve
panujc vzneen a mocn rodiny jsou ve vyhnanstv a vechna vysok msta zaujmaj
povenci; ve mst jsou trpni ji jen zcela zchudl a bezmocn lenov nebo vzdlen
stoupenci svrench rodin. Ale ani ti nepovaj plnch obanskch prv, nbr jsou
nedviv steeni. Na mst nedvry v uvedenm pklad je v naem ppad
pochybovn. Proto pi rozboru snu dm, aby se analyzovan oprostil od cel stupnice
odhad jistoty a nakldal se sebenepatrnj monost, e se ve snu pihodilo to i ono, tak,
jako by lo o naprostou jistotu. Pokud se nkdo pi sledovn njakho snovho prvku
neodhodlal zci tohoto zetele, potud na tomto mst analza vzne. Nzk hodnocen
pslunho prvku psob na analyzovanho tak, e ho z nechtnch pedstav za tmto prvkem
nic nenapad. Takov inek nen vlastn samozejm; nebylo by protismysln, kdyby nkdo
ekl: Nevm jist, zda ve snu bylo obsaeno to i ono; ale napad m k tomu toto.
Analyzovan vak toto nikdy neekne a prv tento analzu ruc inek pochybovn
prozrazuje, e pochybovn je odno a nstrojem psychickho odporu. Psychoanalza je
prvem nedviv. Jedno z jejch pravidel k: Cokoli ru pokraovn v prci, je odpor
I zapomnn sn zstv neprozkoumateln potud, pokud pi jeho
316
vysvtlovn nepihlme k moci psychick cenzury. Pocit, e jsme v jedn noci velmi
mnoho snili a jen mlo si z toho pamatovali, me mt v ad ppad jin smysl, jako nap.,
e snov prce byla pociovna a dala se po celou noc a zanechala jen jeden krtk sen. Ale
jinak nelze pochybovat o faktu, e po procitnut sen stle vc a vce zapomnme. asto ho
zapomnme, akoli se trapn namhme zapamatovat si ho. Avak jako zpravidla
peceujeme rozsah tohoto zapomenut, tak, soudm, peceujeme i ztrtu jeho znalosti,
spojenou s mezerovitost snu. Ve, co bylo ze snovho obsahu ztraceno zapomenutm, se
asto d znovu vyvolat analzou; aspo ve znanm potu ppad meme, vychzejce z
jednotlivho zbylho drobtu, najt ne sice sen - na nm konen nezle -ale vechny snov
mylenky. Pi analze to vyaduje vt pozornost a vt sebepemhn - to je ve, nicmn
to svd o tom, e pi zapomenut snu nechybl neptelsk mysl.5'
Pesvdivho dkazu o tom, e zapomnn snu je tendenn a slou odporu,6' nabvme,
kdy v analze zkoumme jeden pedbn stupe zapomenut. Dosti asto se stv, e se
uprosted vykldn najednou vyno st snu, kter je oznaovna jako dotud zapomenut.
Tato st snu, vyprotn ze zapomenut, je vdy nejdleitj; le na nejkrat cest k
rozeen snu a byla proto nejvce vystavena psoben odporu. V jednom z pklad
uvedench v souvislosti tto stati jsem musel jednu st snovho obsahu zaadit dodaten. Je
to sen o cest, kter se mst dvma nelaskavm spolucestujcm a kter jsem nechal tm
nevyloen, protoe jeho obsah je zsti hrub oplzl. Vynechan st m toto znn: km
o jedn Schillerov knize: It is from... Opravuji se vak, sm pozoruje omyl: It is by... Mu
pak k seste: " Vdy to ekl sprvn. "7)
Opravovn sebe sama ve snu, je se nkterm spisovatelm zdlo tak podivuhodn, sotva
stoj za to, abychom se jm zabvali. Radji uki, jak vzor v m vzpomnce m uveden
jazykov omyl ve snu. Kdy mi bylo devatenct let, byl jsem poprv v Anglii a jednou po
cel den na pobe Irish Sea. Chytal jsem s nadenm mosk ivoichy, kter tam zanechal
odliv, a prv jsem se zabval jednou hvzdic (sen zan: Holl-thurn - Holothurien), kdy ke
mn pistoupilo mal pvabn dvtko a ptalo se: Is it a starfish? Is it alive? (Je to hvzdice?
Je iv?) Odpovdl jsem: Yes he is alive (Ano, on je iv), pak jsem se vak stydl za tuto
chybu a opakoval vtu sprvn. Msto jazykov chyby, j jsem se tehdy dopustil, klade sen
jinou, kter se Nmcm stv stejn snadno. "Kniha je od Schillera" se nem pekldat
slovem from..., nbr by... e snov prce provd toto nahrazen, protoe from zn stejn
jako nmeck pdavn jmno frotnm, a tm umouje velkolep zhutn, to ns po vem, co
jsme slyeli o myslech snov prce a o bezohlednosti ve volb prostedk, ji nezar. Co
vak znamen v souvislosti tohoto snu nevinn vzpomnka
317
na mosk pobe? Vysvtluje na co nejnevinnjm pklad, e uvm slova vyznaujcho
pohlav na nepravm mst, tedy umsuji p o h 1 a v-n o s t (he) tam, kam nepat. To je
ovem jeden z kl k rozeen tohoto snu. Kdo si jet poslechne odvozen nzvu knihy
Matter and Motion {Molire v Malade Imaginaire: La matire est-elle laudable?----a motion
ofthe bowelsf\ snadno si me doplnit, co chyb.
Dkaz, e zapomnn sn je z nejvt sti vkonem odporu, mohu ostatn vydit nzornm
pkladem. Pacient vypravuje, e ml sen, ale e ho pln zapomnl; pak ho ovem povauje
za nco, co se neudalo. Pokraujeme v prci, narazm na odpor, nco nemocnmu vysvtluji,
pomhm mu pemlouvnm a nalhnm, aby se smil s njakou nepjemnou mylenkou, a
sotva se mu to podailo, zvol: Ted u vm, co se mi zdlo. T odpor, kter ho ten den ruil
pi prci, zpsobil tak, e zapomnl sen. Pekonnm tohoto odporu jsem mu dopomohl k
vybaven snu.
Kdy jsme v psychoanalze dospli k jistmu mstu, vybavuje si pacient i sen, kter se mu
zdl ped temi, tymi nebo vce dny a byl do t doby zapomenut.9*
Psychoanalytick zkuenost nm dodala jet jeden dkaz, e zapomnn sn mnohem vce
zvis na odporu ne na cizosti mezi stavem bdn a span, jak mysl spisovatel. Mn i
druhm analytikm a analyticky oetovanm pacientm se nezdka stv, e jsme snem,
abychom tak ekli, vzbuzeni ze spnku a bezprostedn potom za pln funkce sv
mylenkov innosti ho vykldme. V takovch ppadech jsem mnohdy neustal, dokud jsem
se nedobral plnho pochopen snu, a pece se nkdy stalo, e jsem po procitnut zapomnl
vykladaskou prci stejn pln jako snov obsah, akoli jsem vdl, e jsem ml sen a e
jsem ho vykldal. Sen strhl i vsledek vykladask prce do zapomnn mnohem astji, ne
se duevn innosti podailo uchovat sen pro vzpomnku. Mezi touto vykladaskou prac a
bdlm mylenm vak nezeje ona psychick propast, pomoc n spisovatel vlun
vykldaj zapomnn sn. - Na-mt-li proti mmu vkladu zapomnn sn Morton Prince,
e jde jen o speciln ppad amnzie pro odtpen duevn stavy {dissociated sta-tes) a e
nemonost penst m vysvtlen tto speciln amnzie na jin typy amnzi zbavuje toto
vysvtlen ceny i pro jeho nejbli mysl, jen tm tenm pipomn, e se pi vech svch
popisech takovch diso-ciovanch stav nikdy nepokusil najt jejich dynamick vysvtlen.
Jinak by byl nutn objevil, e vytsnn (resp. odpor vytvoen vytsnnm) je pinou jak
tchto odtpen, tak zapomenut jejich psychickho obsahu.
e sny nepodlhaj zapomenut stejn, jako mu nepodlhaj jin duevn kony, a e je mono
klst je vzhledem k ulpvn v pamti bez omezen na roven jinm duevnm vkonm, mi
ukazuje zkuenost, kter jsem nabyl pi sepisovn tohoto rukopisu. Ve svch poznmkch
jsem si
318
uchoval velk poet vlastnch sn, je jsem tehdy z rznch dvod ne-vyloil bud vbec,
nebo jen velmi nepln. U nkterch z nich jsem se ojeden nebo dva roky pozdji pokusil
vyloit je, protoe jsem si chtl opatit materil k osvtlen svch tvrzen. Tento pokus se bez
vjimky zdail; ba ekl bych, e vklad z tak dlouhho odstupu postupoval mnohem snze ne
tehdy, kdy sny jet byly svmi zitky. Snad se to d vysvtlit tm, e jsem od t doby
pekonal rzn odpory ve svm nitru, kter mne tehdy ruily. Pi takovch dodatench
vkladech jsem tehdej vsledky na snovch mylenkch srovnval s nynjmi, vtinou
vydatnjmi, a pitom jsem tehdej vsledky nael nezmnn mezi nynjmi. Svj div
nad tmto kazem jsem zavas utlumil, nebo jsem si pipomnl, e jsem u svch pacient ji
dvno zvykl vykldat tm postupem a s tm spchem sny z dvjch let, kter mn
pleitostn vyprvj tak, jako by lo o sny z posledn noci. Pi pojednn o zkostnch
snech sdlm dva pklady takovho opodnho vkladu sn. Kdy jsem tento pokus
provdl poprv, byl jsem veden oprvnnm oekvnm, e se sen i v tomto smru bude
chovat jako neurotick pznak. Oetuji-li toti psycho-analyticky psychoneurotika, nap.
hysterika, musm objasnit prvn, dvno pekonan pznaky jeho choroby stejn, jako
pznaky podnes trvajc, pro kter m vyhledal, a mm zkuenost, e se onen kol d rozeit
snze ne kol nalhav dnes. Ji ve "Studich o hysterii", uveejnnch r.l 895, jsem podal
objasnn prvnho hysterickho zchvatu, kter mla vce ne tyicetilet ena ve svm
patnctm roce.10'
Nyn ve volnm podku uvedu nkter poznmky o vkladu sn, je mohou bt vodtkem
pro tene, kter chce moje tvrzen pezkoumat podobnou prac na vlastnch snech. Nikdo
nesm oekvat, e mu vklad jeho sn spadne bez nmahy do klna. Ji k postien
endoptickch kaz a jinch sensac, je se obyejn vymykaj na pozornosti, je zapoteb
cvik, akoli se proti tto skupin vjem nevzpr dn psychick pohnutka. Mnohem
obtnj je zmocnit se "nechtnch pedstav". Kdo o to usiluje, mus se naplnit oekvnmi,
kter jsou vzbuzovna v tomto pojednn, a v souladu s pravidly zde danmi se mus snait,
aby bhem prce potlail kadou kritiku, jakoukoli pedpojatost a jakkoli afektivn nebo
intelektuln zaujet stanoviska. Mus dbt na pedpis, kter stanovil Claude Bernard pro
badatele ve fyziologick laboratoi: Travailler comme une bten\ tj. se stejnou vytrvalost a
lhostejnost k vsledku. Kdo se bude dit tmito radami, ten shled, e kol nen tak
nesnadn. Vklad sn neprovdme vdy najednou; mnohdy ctme, e se nae vkonnost
vyerpala, kdy jsme sledovali jednu adu npad, a toho dne nm sen nek ji nic; tu se
doporuuje peruit prci a vrtit se k n nkter nsledujc den. Tehdy upout nai pozornost
jin st snovho obsahu a najdeme pstup k nov vrstv snovch mylenek. Mohli bychom
to nazvat "peruovanm" vykldnm sn.
319
Nejobtnj je pimt zatenka ve vykldn sn k uznn skutenosti, e jeho kol nen
zcela splnn, kdy dospl k plnmu vkladu snu, kter m smysl, je souvisl a vysvtluje
vechny prvky snovho obsahu. Krom toho me existovat jet jin, dal vklad tho snu,
kter mu uel. Skuten nen snadn pedstavit si bohatstv nevdomch mylenkovch
pochod, je v na mysli usiluj o vyjden, a vit obratnosti snov prce, kter dovede
mnohoznanm vyjadovacm zpsobem zashnout, abychom tak ekli, sedm much jednou
ranou, jako krejk v pohdce. ten bude vdy naklonn vytkat autorovi, e zbyten mrh
svm vtipem; kdo sm zsk zkuenost, pou se, e se vci maj jinak.
Naproti tomu nemohu souhlasit s tvrzenm, kter nejprve vyslovil H. Silberer, e kad sen -
nebo teba jen etn sny a jist skupina sn -vyaduj dva rzn vklady, mezi nimi je
dokonce pevn vztah. Jeden z tchto dvod, kter Silberer nazv psychoanalytickm, dv
snu libovoln, vtinou infantiln sexuln smysl; druh, vznamnj vklad, oznaovan
jako anagogick, odhaluje vnj mylenky, je maj mnohdy hlubok smysl a je snov
prce pejala jako ltku. Silberer nedoloil toto tvrzen sdlenm ady sn, kter by analyzoval
v obou smrech. J proti tomu namtm, e takov skutenost neexistuje. Vtina sn pece
nevyaduje dal vklad a zvlt nen zpsobil k vkladu ana-gogickmu. Spolupsoben
tendence, je chce zastt zkladn pomry tvorby snu a odpoutat zjem od jejch pudovch
zklad, nelze nevidt u Sil-bererovy teorie stejn jako u jinch teoretickch snah poslednch
let. V jistm potu ppad jsem mohl Silbererovy daje potvrdit; analza pak ukzala, e
snov prci byl uloen kol, aby promnila v sen adu velmi abstraktnch mylenek z bdlho
ivota, kter nebyly zpsobil k pmmu znzornn. Pokusila se zhostit svho kolu tak, e
se zmocnila jinho mylenkovho materilu, kter byl ve volnm, mnohdy, abychom tak
ekli, alegorickm spojen s onmi abstraktnmi mylenkami a dal se znzornit snze.
Abstraktn vklad takto vzniklho snu podv snc bezprostedn sm; sprvn vklad
podvrenho materilu mus bt hledn znmmi technickmi prostedky.
Na otzku, zda je mon doshnout vkladu kadho snu, odpovdme zporn.
Nezapomnejme, e pi vykladask prci mme proti sob psychick mocnosti, kter
zpsobuj zkreslen snu. Je otzkou pomru sil, zda dovedeme svm intelektulnm zjmem,
schopnost pemhat se, psychologickmi znalostmi a cvikem ve vykldn sn zvldnout
vnitn odpory. Do jist mry je to mon vdycky, aspo potud, abychom se pesvdili, e
ten kter sen je tvarem, jen m smysl, a vtinou tak potud, abychom dospli k pedtue
tohoto smyslu. Dosti asto umouje sen nsledujc, abychom se utvrdili a pokraovali ve
vkladu, kter jsme pedpokldali u pedchozho snu. ada sn, je se thne po tdny nebo
320
msce, m mnohdy spolen zklad a je nutno ji vykldat v souvislosti. U sn po sob
nsledujcch je asto stedem jednoho to, co je v ptm jen povrchn naznaeno, a opan,
take se oba sny pi vkladu vzjemn dopluj. e vykladask prce m se sny te noci
vbec nakldat jako s celkem, jsem dokzal ji pklady.
Ve snech nejlpe vyloench musme mnohdy nechat jedno msto v tmch, protoe pi
vkladu pozorujeme, e tam zan uzel snovch mylenek, kter se ned rozmotat, kter
vak ani nedodal dal pspvky ke snovmu obsahu. To je pupek snu, msto, kde sen tr na
nepoznanm. Snov mylenky, na n pi vykldn narme, jsou pece vdy nutn bez
zakonen a vybhaj vemi smry do stovit zapletenho svta naich mylenek. Z njakho
hustho msta tohoto pletiva vynv snov pn jako houba z podhoub.
Vrame se k faktm snovho zapomnn. Opomnli jsme vyvodit z nich dleit zvr.
Jestlie bdl ivot zejm jev mysl zapomenout v noci vytvoen sen bud jako celek
bezprostedn po procitnut, nebo po stech bhem dne, a jestlie hlavnm astnkem pi
tomto zapomnn je duevn odpor proti snu, kter pece ji v noci proti snu psobil, je
nasnad se ptt, co vlastn vbec umouje tvoen snu proti tomuto odporu. Vezmme
nejjasnj ppad, kdy bdl ivot odstran sen tak, jako by se vbec neudal. S pihldnutm k
souhe psychickch sil musme ci, e by sen vbec nevznikl, kdyby v noci vldl odpor
stejnou mrou jako ve dne. Soudme, e odpor v non dob ztratil st sv moci; vme, e
nebyl zruen, nebo jsme snovm zkreslenm prokzali jeho podl na tvoen snu. Ale vytane
nm na mysli monost, e byl za noci zmenen a tmto oslabenm odporu byla umonna
tvorba snu. Snadno pak pochopme, e poslen po procitnut zase hned odstrauje, co musel
pipustit, pokud byl slab. Vdy popisn psychologie ns u, e hlavn podmnkou tvorby
snu je, aby due byla ve stavu span; nyn bychom mohli pipojit vysvtlen: stav span
umouje tvoen snu tm, e sniuje nitroduevn cenzuru.
Zajist jsme v pokuen povaovat tento zvr z fakt snovho zapomnn za jedin mon a
vyvozovat z nho dal zvry o energetickch pomrech span a bdn. Ale zatm se zarazme.
Kdy se ponkud vce zahloubme do psychologie snu, dovme se, e si meme pedstavovat
umonn tvorby snu tak jet jinak. Odpor proti uvdomovn snovch mylenek lze snad i
obejt, ani byl sm snen. Rovn je pochopiteln, e oba pro tvorbu snu pzniv momenty,
snen i obchzen odporu, jsou souasn umoovny stavem span. Zde se perume; za
chvli na toto msto naveme.
Existuje jet jin ada nmitek proti naemu postupu pi vykldn sn, jimi se musme nyn
zabvat. Postupujeme tak, e upoutme od vech clovch pedstav, kter jindy ovldaj
pemlen, obracme svou po-
321
zornost k jedinmu snovmu prvku a zaznamenvme ve, co ns z nechtnch mylenek k
tomu napad. Potom se chpeme jin sousti snovho obsahu, opakujeme na nm tut prci
a nechme se, neten ke smru, kterm se mylenky enou, vst jimi dle, piem, jak se
k, pleteme pt pes devt. Jistojist pi tom oekvme, e nakonec zcela bez svho
piinn narazme na snov mylenky, z nich sen vznikl. Proti tomu namtne kritika asi toto:
e od jednotlivho prvku snu nkam dospvme, nen nijak podivuhodn. Na kadou
pedstavu lze navzat njakou asociac; je jen s podivem, e bychom pi tomto nezaclenm a
libovolnm prbhu pedstav mli dospt prv k mylenkm snovm. Pravdpodobn jde o
sebeklam; sledujeme asocian etz od jednoho prvku, a zpozorujeme, e se z njakho
dvodu petrhl; chopme-li se pak njakho druhho prvku, je jen pirozen, e pvodn
neomezenost asociace je nyn zena. Dvj etz mylenek mme jet v iv vzpomnce,
a proto pi rozboru druh snov pedstavy snze narazme na jednotliv npady, kter maj
nco spolenho s npady z prvnho etzu. Pak se domlme, e jsme nali mylenku, je je
uzlem dvou snovch prvk. Protoe si vbec dovolujeme jakoukoli volnost ve spojovn
mylenek a vyluujeme vlastn jen pechody od jedn pedstavy k druh, kter se uplatuj pi
normlnm mylen, nen konen obtn sesmolit z ady spojovacch mylenek nco, co
nazveme snovmi mylenkami a co bez jakkoli zruky - nebo ty mylenky nejsou jinak
znmy -, vydvme za psychickou nhradu snu. Ale ve je jen libovle a vtipn se jevc
vyuit nhody a kad, kdo se podrob tto zbyten nmaze, me si tmto zpsobem ke
ktermukoli snu vyrat libovoln vklad.
Jsou-li proti nm skuten uvdny takov nmitky, meme se na obranu dovolvat dojmu,
kterm psob nae vklady sn - dojmu pekvapujcch spojitost s jinmi snovmi prvky,
je se vynouj pi sledovn jednotlivch pedstav, a nepravdpodobnosti, e by nco, co tak
vyerpvajcm zpsobem kryje a objasuje sen jako kterkoli z naich vklad sn, mohlo
bt zskno jinak ne tm, e se ubrme po spojch, kter byly vytvoeny ji pedtm.
Abychom se ospravedlnili, mohli bychom tak uvst, e postup pi vykldn sn je toton s
postupem pi rozeovn hysterickch pznak, kde sprvnost postupu je zaruovna
nleitm vynoovnm a mizenm pznak, kde se tedy vklad textu opr o vsunut
ilustrace. Ale vbec nemme dvod vyhnout se problmu, jak lze sledovnm mylenkovho
etzu, kter se libovoln a bez cle rozpd dle, dospt k cli, kter existoval ji pedtm.
Jsme toti schopni tento problm, a ho nememe vyeit, pece jen odstranit.
Je toti prokazateln nesprvn, e se oddvme prbhu pedstav bez cle, kdy, jako pi
vykldm sn, upustme od pemlen a pipustme, aby se vynoovaly nechtn pedstavy.
Lze ukzat, e se vdy meme
322
zci jen clovch pedstav nm znmch, a ustanou-li, ihned se dostvaj k moci clov
pedstavy neznm - nepesn kme: nevdom - kter nyn determinuj prbh nechtnch
pedstav. Mylen bez clovch pedstav vbec nememe vytvoit vlastnm ovlivnnm
svho duevnho ivota; ani mn vak nen znmo, v jakch stavech duevnho rozvratu se
vbec vytv.12' Psychiati se zde pli brzy zekli pevnosti psychick stavby. Vm, e se
neuspodan prbh mylenek bez clovch pedstav nevyskytuje v rmci hysterie nebo
paranoie stejn jako pi tvorb nebo rozeovn sn. Mon e vbec nenastv pi vnitnch
duevnch chorobch; dokonce bludy pomatench lid maj podle duchapln Leuretovy
domnnky smysl a jsou pro ns nesrozumiteln jen nsledkem vpustek. Nabyl jsem tho
pesvden, pokud jsem ml pleitost k pozorovn. Bludy jsou dlem cenzury, kter se ji
vbec nesna skrvat sv psoben a msto, aby spolupsobila pi pepracovn, je by ji
nebylo pohorliv, bezohledn krt ve, proti emu m nmitky, a tm se to, co ponechala,
stv nesouvislm. Tato cenzura postupuje docela obdobn s ruskou pohranin novinovou
cenzurou, kter propout zahranin noviny do rukou ochraovanch ten jen
propikovan ernmi krty.
Voln souhra pedstav podle libovolnho asocianho zetzen se vyskytuje mon u
destruktivnch organickch mozkovch pochod; to, co je za takovou souhru povaovno u
psychoneurz, lze vdy objasnit psobenm cenzury na mylenkovou adu, je byla do
poped posunuta clovmi pedstavami, kter zstaly skryty.13' Povaovalo se za neklamn
znak asociace prost clovch pedstav, jev-li se vynoujc se pedstavy (nebo obrazy) mezi
sebou spjat pojtkem takzvan povrchn asociace, tedy asonanc, dvoj srny snost slova,
asovou shodou bez vnitnho smyslovho vztahu, nebo vbec nkterou z tch asociac, je si
dovolujeme pouvat ve vtipu nebo ve slovnch hkch. Tento znak plat o mylenkovch
spojch, kter ns vedou od prvk snovho obsahu k spojovacm mylenkm a od nich k
vlastnm snovm mylenkm; u mnoha analz sn jsme pro to nali pklady, kter nutn
budily n podiv. dn zapojen nebylo dosti voln, dn vtip dosti zavriteln, aby
nemohly bt mstkem od jedn mylenky k druh. Ale nejsme pli vzdleni od sprvnho
chpn tto shovvavosti. Kdykoli je njak psychick prvek s druhm spjat asociac
zvadnou a povrchn, existuje mezi obma tak spojen korektn a hlub, je podlh odporu
cenzury.
Tlak cenzury, nikoli odstrann clovch pedstav, je sprvnm odvodnnm pro pevldn
povrchnch asociac, je nahrazuj ve znzornn asociace hlubok, jestlie cenzura uinila
tyto normln spojovac cesty neschdnmi. M se to tak, jako kdy veobecn dopravn
pekka, nap. povode, zpsob na horch neschdnost velikch a irokch silnic; doprava
je pak udrovna nepohodlnmi a pkrmi cestikami, na n jindy vstupoval jen myslivec.
323
Zde meme rozliovat dva ppady, kter jsou v podstat jednm. Bud smuje cenzura jen
proti souvislosti dvou mylenek, proti kterm, jsou-li od sebe oddleny, nen nmitek. Tehdy
ob mylenky vstupuj do vdom po sob; jejich souvislost zstv utajena; ale zato ns
napad povrchn spojen mezi obma, na n bychom jinak nemysleli a kter zpravidla zan
v jinm kout pedstavovho komplexu, ne ze kterho vychz spojen potlaen, ale
podstatn. Anebo ob mylenky podlehnou pro svj obsah cenzue; tehdy se neprojevuj v
prav, nbr upraven, nhradn podob, a ob nhradn mylenky jsou zvoleny tak, aby
povrchn asociac vypodobovaly spojen podstatn, v nm jsou mylenky jimi nahrazen.
Pod tlakem cenzury nastalo v obou ppadech pesunut od normln, vzne' asociace k
asociaci povrchn, kter se jev absurdn.
Protoe vme o existenci tchto pesun, svujeme se pi vykldn sn docela bez rozpak i
povrchnm asociacm.14'
Obou vt, e vlda nad prbhem pedstav, vzdme-li se clovch pedstav vdomch,
pechz na clov pedstavy skryt, a e povrchn asociace jsou jen pesunutmi nhradami
asociac potlaench, hlubch, -obou tchto vt pouv psychoanalza co nejvydatnji pi
neurzch; ba, povyuje je dokonce na zkladn pile sv techniky. Piku-li pacientovi, aby
se vzdal vekerho pemlen a sdloval mi, cokoli mu pijde na mysl, pedpokldm, e
neme upustit od clovch pedstav oetovn, a povauji se za oprvnnho k zvru, e
ve, co mi sdluje, i to, co je zdnliv nejnevinnj a nejlibovolnj, souvis s jeho nemoc.
Druh clov pedstava, o n pacient nic netu, se tk m. pln zhodnocen a zevrubn
prokzn obou objasnn pat tud do popisu psychoana-lytick techniky jakoto
terapeutick metody. Zde jsme dospli k jednomu ze stynch bod, kdy zmrn opoutme
tma vykldn sn.15)
Jen jedna nmitka je sprvn a podr platnost, e toti nepotebujeme zanet vechny
npady vykladask prce pmo do non snov prce. Pi bdlm vykldn jdeme cestou,
kter vede od snovch prvk zptky ke snovm mylenkm. Snov prce se ubrala opanou
cestou a nen pravdpodobn reln monost jt po tchto cestch smrem opanm. Naopak
se ukazuje, e za dne budujeme pomoc novch mylenkovch spoj achty, kter se setkvaj
se spojovacmi a snovmi mylenkami brzy na tom, brzy na onom mst. Vidme, jak se
erstv mylenkov materil dne vleuje do ad vkladu, a pravdpodobn ns tak nut
stupovn odporu, kter nastalo od doby non, k novm a vzdlenjm oklikm. Poet i
druh tchto pobonch cest, kter takto ve dne navazujeme, je psychologicky pln
bezvznamn, jestlie ns pivdj k hledanm snovm mylenkm.
324
B. Regrese
Nyn vak, kdy jsme se ohradili proti nmitkm nebo aspo naznaili, kde odpovaj zbran,
jimi se meme brnit, nesmme ji dle otlet, musme zahjit psychologick eten, pro
kter jsme u dvno vyzbrojeni. Shrme hlavn vsledky svho dosavadnho zkoumn. Sen
je plnoprvnm psychickm konem; jeho hybnou silou je vdy pn, kter m bt splnno;
zastenost pn a etn podivnosti a absurdnosti snu pramen z vlivu psychick cenzury,
ktermu podlhal, kdy byl tvoen; krom tto nutnosti vymknout se cenzue spolupsob pi
jeho vzniku nutnost zhuovat psychick materil, zen k znzomitelnosti smyslovmi
obrazy a - akoli ne vdy - zen k racionlnmu a inteligibilnmu vnjku snovho tvaru. Od
kad z tchto vt vede cesta k dalm psychologickm poadavkm a domnnkm; je teba
prozkoumat vzjemn pomr pn a ty podmnek a tchto podmnek mezi sebou; je teba
zaadit sen do souvislosti duevnho ivota. Do poped tto kapitoly jsme postavili sen, jen
nm m pipomnat zhady, kter jsme dosud nevyeili. Vklad snu o hocm dtti nm
vbec nepsobil obte, akoli nebyl v naem smyslu podn pln. Ptali jsme se, pro zde
vbec msto procitnut dolo k snn, a poznali jsme, e jednou pohnutkou sncho bylo pn
pedstavit si dt jako iv. e pi tom spolupsob tak jin pn, pochopme po pozdjch
vahch. Zatm je tedy splnn pn onou pinou, pro kterou byl mylenkov pochod za
spnku promnn v sen.
Odmyslme-li si toto splnn pn, zbv jen jedin vlastnost, kterou se od sebe oba druhy
psychickho dn odliuj. Snov mylenka mohla mt toto znn: Vidm z pichzejc z
pokoje, kde le mrtvola. Mon e upadla svce a e dt ho! Sen ukazuje vsledek tto
vahy nezmnn, ale znzornn situac, kterou postihujeme prv v ptomnosti a smysly
jako njak zitek bdn. To je vak nejobecnj a nejnpadnj charakter snn; mylenka,
zpravidla douc, je ve snu zpedmtnna, znzornna scnou, anebo, jak kvme, proita.
Jak mme tuto charakteristickou zvltnost snov prce vysvtlit i - skromnji eeno - vadit
do souvislosti psychickch pochod?
Pihldneme-li ble, povimneme si, e se ve zjevnm tvaru tohoto snu zra dv na sob
nezvisl charakteristick vlastnosti. Jednou vlastnost je znzornn situac ptomnou s
vyputnm onoho "mon"; druhou je peveden mylenek na vizuln obrazy a e.
Mon e promna, kter podlhaj snov mylenky tm, e je v nich vyjden oekvn
kladeno do ptomnosti, se nezd prv u tohoto snu pli npadn. Souvis to se zvltn,
vlastn vedlej lohou, je pipad v tomto snu splnn pn. Vezmme tedy jin sen, v
nm snov pn nen oddleno od mylenek pokraujcch z bdn do spnku, nap. sen
325
o Irmin injekci. Snovou mylenkou, kterou tento sen znzoruje, je opta-tiv: K by byl
Irminou chorobou vinen Otto! Sen zapudil optativ a nahradil jej prostm prsentem: Ano,
Otto je vinen Irminou chorobou. To je tedy prvn z promn, je provd na snovch
mylenkch i takov sen, kter je prost zkreslen. U tto prvn zvltnosti snu se dlouho
nezdr-me. Odbudeme ji poukazem na vdomou fantazii, na denn snn, je nakld s
pedstavovm obsahem stejn. Kdy Daudetv Mr. Joyeuse bloud bez prce po paskch
ulicch, zatmco jeho dcery se domnvaj, e m zamstnn a sed v kanceli, zd se mu o
phodch, kter mu maj do-pomoci k protekci a k zamstnn, rovn v ase ptomnm. Sen
tedy uv ptomnho asu tm zpsobem a s tm prvem jako sen denn. Prsens je
asem, v nm je pn znzorovno jako splnn.
Pouze snu na rozdl od snu dennho je vak vlastn druh charakteristick vlastnost, e
pedstavov obsah nen mylen, nbr promnn ve smyslov obrazy, kterm vme a kter,
jak se nm zd, provme. Podotknme ihned, e promna pedstavy ve smyslov obraz
nenastv ve vech snech; jsou sny, je se skldaj jen z mylenek a jim nicmn neuprme
podstatn vlastnosti snu. Takovho druhu je mj sen "Auto-didasker - denn fantazie s
profesorem N-em", do kterho se sotva vmsilo vce smyslovch prvk, ne kdybych jeho
obsah promlel ve dne. Krom toho jsou v kadm delm snu prvky, je nebyly postieny
touto promnou na smyslov obraz, kter jsou prost myleny nebo vdny tak, jak jsme na to
zvykl z bdn. Pak si ihned pipomeme, e se takov promna pedstav na smyslov obrazy
nedje jen u snu, ale i u halucinac, u vidn, je se mohou vyskytovat samostatn pi zdravm
stavu nebo jako pznaky pi psychoneurzch. Krtce, vztah, kter zde vyetujeme, nen v
dnm smru vlun; zstv vak faktem, e se nm tato charakteristick vlastnost snu,
kdekoli se vyskytuje, zd nejpozoruhodnj, take si nedovedeme pedstavit, e by se dala
vyjmout ze snovho ivota. K pochopen tohoto vztahu je nutn obrn objasnn.
Ze vech poznmek k teorii snn, je nalzme u autor, bych chtl vyzdvihnout jednu, na
kterou lze navzat. Velik G. T. Fechner vyslovuje ve sv "Psychofyzice" (II. dl, str. 520)
domnnku, e djit sn je jin ne bdlho pedstavovn. dn jin pedpoklad pr
nepipout pochopen specifick zvltnosti snovho ivota.
Co nm takto poskytuje, je idea psychick lokality. Pomime, e duevn apart, o kter b,
znme tak jako prepart anatomick, a peliv se vyhnme pokuen urovat psychickou
lokalitu nap. anatomicky. Zstvme na pd psychologick a vyhovme jen vyzvn,
abychom si nstroj slouc duevnm vkonm pedstavovali asi jako nkolikadln
drobnohled, fotografick apart apod. Psychick lokalita pak odpovd takovmu mstu v
tomto apartu, na kterm vznik jeden z pedbnch
326
stup obrazu. U drobnohledu a dalekohledu jsou to, jak znmo, zsti msta ideln, v nich
nele dn hmatateln soust apartu. Omlouvat se za nedokonalosti tohoto a vech
podobnch podobenstv, mm za zbyten. Srovnn nm m jen pomoci pi pokusu uinit
sloitost psychickho vkonu srozumitelnou tm, e ho rozebereme a piadme jednotliv
vkony jednotlivm soustem apartu. Pokusu vytuit sloen duevnho nstroje z takovho
rozlenn se, pokud vm, dosud nikdo neodvil. Zd se mi nekodn. Svm domnnkm se
meme oddvat, pokud si uchovme chladnou soudnost a nepovaujeme leen za stavbu.
Protoe potebujeme jen pomocn pedstavy, abychom se poprv piblili k nemu
neznmmu, volme zprvu pedpoklady nejhrub a nejhmatatelnj.
Nue, pedstavme si duevn apart jako vcedln nstroj, jeho sousti nazveme instancemi
nebo, se zenm k nzornosti, soustavami. Domnvme se, e tyto soustavy jsou k sob patrn
v jistm stlm prostorovm vztahu asi tak, jako stoj za sebou rzn okov soustavy
dalekohledu. Psn vzato nepotebujeme pedpokldat skuten prostorov uspodn
psychickch soustav. Sta nm, je-li pevn poad vytveno tm, e vzruch pi jistch
psychickch pochodech probh tmito soustavami v uritm asovm sledu. Pi jinch
pochodech me bt tento sled pozmnn; tuto monost si zachovme. Sousti apartu
oznaujeme pro strunost jako "soustavy Y".
Prvn, co je nm npadn, je, e tento apart sloen ze soustav Y, m smr. Veker nae
psychick innost vychz z (vnitnch nebo vnjch) podnt a kon v inervacch.
Pisuzujeme tedy apartu jeden sensibiln a jeden motorick konec; na sensibilnm konci je
soustava pijmajc vjemy, na motorickm konci je soustava spoutjc stavidla motility.
Psychick pochod zpravidla probh od konce vjemovho ke konci motilit-nmu.
Nejobecnj schma psychickho apartu by vypadalo takto (obr. 1.):
m
Ale to je jen splnnm dvno nm ji znmho poadavku, e psychick apart mus bt
vybudovn jako apart reflexn. Reflex tak zstv vzorem kadho psychickho vkonu.
327
Mme dvody; abychom na sensibilnm konci pivodili prvn diferenciaci. Z vjem, je na
ns dolhaj, zstv v naem psychickm aparte stopa, kterou lze nazvat stopou
vzpomnkovou. Funkci, je se vztahuje na tuto vzpomnkovou stopu, nazvme pamt.
Jestlie pedsevzet piazovat psychick dje k soustavm provedeme do dsledk, me
vzpomnkov stopa spovat jen v trvalch zmnch, nastalch na prvcch soustav. Avak
zejm psob, jak bylo ji uvedeno z jin strany, obte, m-li jedna a t soustava vrn
zachovvat zmny na svch prvcch a zrove bt vdy erstvou a schopnou pijmat nov
podnty k svmu pozmovn. Proto podle zsady, kterou se pi svm pokusu dme,
rozdlme tyto dva vkony na rzn soustavy. Pedpokldme, e nejpednj soustava
apartu pijm vjemov podnty, ale nic z nich neuchovv, nem tedy pam, a e za touto
soustavou je umstna druh, kter pevd okamit vzruen prvn soustavy na trval stopy.
Pak by n psychick apart vypadal takto (obr. 2.):
vj vzp vzp vzp
m
Je znmo, e si z vjem psobcch na soustavu vj, uchovvme trvale jet nco jinho ne
pouh jejich obsah. Nae vjemy jsou v pamti tak spolu spjaty, a to podle jejich nkdejho
setkn v souasnosti. Tento fakt nazvme asociac. Nue, nem-li soustava vj vbec pam,
neme ani uchovat stopy pro asociaci; jednotliv prvky soustavy vj by ve sv funkci byly
nesnesiteln omezeny, kdyby se proti novmu vnmn uplatoval zbytek dvj spojitosti.
Za zklad asociace musme tedy povaovat soustavy vzpomnkov. Fakt asociace spov pak
v tom, e se vzruch nsledkem zmenenho odporu a usnadnn cesty od jednoho prvku
vzp spe k njakmu druhmu ne k njakmu tetmu prvku vzp.
Pi blim zkoumn musme pedpokldat ne jeden, nbr nkolik takovch prvk vzp, v
nich je t vzruch en prvky vj rzn fixovn. Prvn z tchto soustav vzp nepochybn
obshne fixovn asociace dan souasnost, ve vzdlenjch soustavch bude t materil
vzruch uspodn podle jinch druh shody, take by tyto pozdj soustavy znzorovaly
nap. vztahy podobnosti aj. Bylo by ovem zbyten vypisovat
328
slovy vznam takov soustavy. Jej charakteristika by spovala v tsnosti jejch vztah k
prvkm vzpomnkovch surovin, tj., chceme-li poukzat k teorii sahajc hloubji, v
odstupovn odporu proti veden smrem k tmto prvkm.
Zde je na mst poznmka obecnho rzu, kter mon ukazuje k nemu vznamnmu.
Soustava vj, je nen vbec zpsobil uchovat zmny, tedy vbec nem pam, dodv
naemu vdom vekerou rozmanitost smyslovch kvalit. Naproti tomu nae vzpomnky,
nevyjmaje ani ty, kter se nm vryly do pamti co nejhloubji, jsou samy o sob nevdom.
Je mon uinit je vdommi, ale v tomto nevdomm stavu nepochybn rozvjej celou svou
psobnost. To, co nazvme svou povahou, se pece zakld na vzpomnkovch stopch
naich dojm, a prv dojmy, kter na ns zapsobily nejsilnji, dojmy z naeho mld, si
tm nikdy neuvdomujeme. Stanou-li se vak vzpomnky opt vdommi, nejev dnou
smyslovou kvalitu nebo jen nepatrnou ve srovnn s vjemy. Kdyby se dalo potvrdit, e se pro
vdom na soustavch Y pam a kvalita vzjemn vyluuj, byl by to velmi slibn pstup k
proniknut podmnkami neuronovho vzruchu.16'
Pi tom, co jsme dosud pedpokldali o sloen psychickho apartu na sensibilnm konci,
nepihleli jsme ke snu a k psychologickm objasnnm, kter se daj z nho vyvodit. Ale pro
poznn jin sti apartu je nm sen prkaznm zdrojem. Bylo by, jak jsme vidli, nemon
vysvtlit tvorbu snu, kdybychom se neodvili pedpokldat dv psychick instance, z nich
jedna kritizuje innost druh, piem tato kritika zpsobuje vytsnn od uvdomn.
Usoudili jsme, e kritizujc instance m bli vztahy k vdom ne kritizovan. Je umstna
mezi kritizovanou a vdomm jako ochrann stna. Potom jsme nali oprn body pro
ztotonn kritizujc instance s tm, co d n bdl ivot a rozhoduje o naem volnm,
vdomm jednn. Na-hradme-li tyto instance ve smyslu naich pedpoklad soustavami, je
kritizujc soustava prv uvedenm poznatkem posunuta na motorick konec. Nyn zaneseme
ob soustavy do naeho obrazce a nzvy, kter jim dme, vyjdme jejich vztah k vdom
(obr. 3.):
vj vzp vzp-
nv
329
r
Posledn soustavu na motorickm konci nazvme pedvdomm, abychom naznaili, e
vzruchy v tto soustav mohou bez jakhokoli zdren dospt k vdom, jsou-li jet splnny
jist podmnky jako nap. dosaen jist intenzity, jistho rozdlen funkce, kterou nazvme
pozornost, apod. Souasn je to soustava, kter m kle k voln motilit. Soustavu umstnou
za n, nazvme nevdomm, protoe nem jin pstup k vdom ne pes pedvdom a pi
tomto prchodu jeho vzruchy nutn podlhaj zmnm.17)
Ve kter z tchto soustav umisujeme popud k snu? Za elem zjednoduen v soustav nv. V
pozdjch vahch uslyme, e to nen zcela sprvn, e tvoen snu je nuceno navazovat na
snov mylenky, kter nle soustav pedvdom. Ale zase na jinm mst, a budeme
jednat o snovm pn, se dovme, e hybnou slu pro sen dodv nv, a z tohoto dvodu
pedpokldme, e soustava nevdom je vchodiskem tvoen snu. Toto snov vzruen jako
vechny ostatn mylenkov vtvory se sna proniknout do pv a zskat odtud pstup do
vdom.
Zkuenost ns u, e tato cesta vedouc pedvdomm k vdom je pro snov mylenky ve
dne zatarasena cenzurou. V noci si pstup k vdom vytvej, ale vynouje se otzka, jakou
cestou a nsledkem jak zmny. Kdyby to bylo pro snov mylenky umonno tm, e se v
noci sniuje odpor, kter bd na rozhran mezi vdomm a nevdomm, mli bychom sny v
podob pedstav, je nemaj halucinan rz, kter ns nyn zajm.
Pokles cenzury, umstn mezi obma soustavami nv a pv, nm tedy me objasnit jen takov
snov vtvory jako autodidasker, nikoli vak sny toho druhu jako sen o hocm dtti, kter
jsme poloili jakoto problm na potek tohoto eten.
Co se dje v halucinanm snu, nememe popsat jinak ne tmito slovy: Vzruch probh
zptnou cestou. Msto k motorickmu konci apartu smuje k sensibilnmu a poslze kon u
soustavy vjemov. Jestlie smr, kterm za bdn postupuje psychick dj z nevdom,
nazveme progre-dientnm, meme vypovdt o snu, e m povahu regredientn.18)
Tato regrese je nepochybn jednou z nejdleitjch psychologickch zvltnost snu; ale
nezapomnejme, e nen vlastn pouze snu. Tak mysln vzpomnn a jin dl pochody
naeho normlnho mylen odpovdaj v psychickm apartu zptnmu postupovn od
njakho sloitho aktu pedstavovn k surovmu materilu vzpomnkovch stop, kter jsou
podkladem onoho aktu. Za bdn vak tento zptn pochod nikdy nepesahuje pes
vzpomnkov obrazy; nen s to vyvolat halucinan oiven vjemovch obraz. Pro je tomu
ve snu jinak? Kdy jsme hovoili o zhuovac prci snu, nemohli jsme se vyhnout
pedpokladu, e intenzity lpjc na pedstavch jsou snovou prac peneny z jedn
pedstavy na druhou. Pravdpodobn prv toto pozmnn obvyklho psychickho po-
330
chodu umouje a k pln smyslov ivosti obsadit soustavu vj smrem opanm,
vychzejcm od mylenek.
Jsme doufm daleci toho, abychom se klamali o dosahu tchto vah. Neudlali jsme nic
jinho, ne e jsme msto nevysvtlitelnho kazu dosadili nzev. Nazvme regres,
promuje-li se ve snu pedstava opt ve smyslov obraz, z nho kdysi vzela. Ale i tento
krok mus bt zdvodnn. K emu je pojmenovn, neu-li ns niemu novmu? Inu soudm,
e nzev regrese nm prospv potud, e zapojuje nm znm fakt do obrazce duevnho
apartu, kter m jist smr. Jinou zvltnost tvoen snu pochopme toti bez novno
pemlen pouze pomoc schmatu. Povaujeme-li pochod snn za regresi v nmi
pedpokldanm duevnm apartu, beze veho se vysvtluje empiricky zjitn fakt, e se pi
snov prci ztrcej nebo jsou jen namhav vyjadovny mylenkov vztahy snovch
mylenek. Tyto mylenkov vztahy nejsou podle naeho schmatu obsaeny v prvnch
soustavch vzp, nbr v pednjch, a pi regresi na vjemov obrazy se jejich vraz nutn
ztrc. Skladba snovch mylenek se pi regresi rozkld na svj surov materil.
Jak zmna umouje regresi, kter je ve dne nemon? Zde se omezme na domnnky. Jsou
to asi zmny v energetickch obsazench jednotlivch soustav, jimi se stvaj schdnjmi
i neschdnjmi pro prbh vzruchu; ale v kadm z tchto apart by t vsledek pro
cestu vzruchu mohl bt zpsoben vce ne jednm druhem takovch zmn. Pichz nm
ovem hned na mysl stav span a zmny v obsazen, kter vyvolv na sensibilnm konci
apartu. Ve dne existuje nepetrit proudn od soustavy vj k motilit; to v noci kon a
neme ji peket zptnmu proudn vzruchu. To by bylo ono uzaven od vnjho svta,
je m podle teorie nkterch autor osvtlit psychologick zvltnosti snu (srv. str. 35).
Avak pi vysvtlovn regrese snu musme pihlet k onm druhm regresm, kter nastvaj
za bdlch chorobnch stav. Pi tchto formch ns ovem ono vysvtlen nechv na
holikch. Nastv regrese, akoli trv nepetrit sensibiln proudn smrem
progredientnm.
O halucinacch hysterik, paranoik a o vidnch lid duevn normlnch mohu podat
vysvtlen, e skuten odpovdaj regresm, tj. e jsou mylenkami promnnmi v obrazy a
e tto promn podlhaj jen takov mylenky, je zce souvisej s mylenkami potlaenmi
nebo neuvdomlmi. Jeden z mch nejmladch hysterik, dvanctilet chlapec, je nap. pi
usnn ruen zelenmi oblieji s ervenma oima, kterch se ds. Zdrojem tohoto zjeven je
vytsnn, ale kdysi vdom vzpomnka na chlapce, jeho ped tymi lety asto vdal a jen
byl pro nho odstraujcm pkladem mnoha dtskch zlozvyk, mezi nimi i onanie, kterou si
nyn sm dodaten vyt. Matka tehdy podotkla, e tento nezbedn chlapec m zelenou
barvu oblieje a erven oi (tj. s ervenm
331
okrajem). Odtud dsiv zjeven, je je ostatn ureno jen k tomu, aby mu pipomnalo jinou
matinu pedpovd, e takov hoi zblbnou, niemu se ve kole nenau a zhy umou. N
mal pacient uskuteuje jednu st proroctv; v gymnziu nepostupuje a pern se boj
druh sti, jak ukazuje vslech jeho nechtnch npad. Oetovn po krtk dob doshne
takovho spchu, e chlapec dobe sp, ztrat zkostlivost a skon koln rok s
vyznamennm.
Nyn mohu uvst rozeen jednoho vidn, kter mi z doby svho zdrav vyprvla
tyicetilet hysterka: Jednou zrna oteve oi a vid v pokoji svho bratra, kter pece, jak v,
pobv v stav pro choromysln. Jej mal syn le vedle n v posteli. Aby se dt nezaleklo
a nedostalo kee, spat-li strce, pikryje je pokrvkou, a zjeven nato zmiz. Vidn je
pepracovnm jedn jej vzpomnky z dtstv, kter sice byla vdom, ale velmi zce
souvisela s vekerm nevdomm materilem v jejm nitru. Chva j vyprvla, e jej ve
velmi mladch letech zesnul matka (dm byl v dob mrt teprve jeden a pl roku) trpla
epileptickmi nebo hysterickmi keemi, a to od leknut, kter j zpsobil jej bratr (strc m
pacientky) tm, e ped n hrl straidlo s pokrvkou na hlav. Vidn obsahuje tyt prvky
jako vzpomnka: Zjeven bratra, pokrvku, leknut a jeho inek. Tyto prvky jsou vak
uspodny v nov souvislosti a peneseny na jin osoby. Zejm pohnutka vidn a j
nahrazen mylenka spov v obav, aby jej syn, kter se velice podob svmu strci, nebyl
stien jeho osudem.
Oba zde uveden pklady nejsou prosty vekerch spojitost se stavem span, a proto mon
nezpsobil k dkazu, pro kter je potebuji. Proto odkazuji na svou analzu eny, trpc pi
paranoi halucinacemi,19' a na vsledky svch dosud neuveejnnch studi o psychologii
psychoneurz, abych zdraznil, e v tchto ppadech regredientn promny mylenek
nesmme pehlet vytsnn i neuvdoml, vtinou infantiln vzpomnky. Tato vzpomnka
jaksi zatahuje s n souvisejc mylenku, jej vyjden pekazila cenzura, do onoho
znzorovacho zpsobu, v nm sama psychicky existuje. Mohu zde uvst jako vsledek
studi o hysterii, e scny z dtstv (a vzpomnky i fantazie) jsou, poda-li se uinit je
vdommi, vidny halucinan a ztrcej tuto povahu teprve pi sdlovn. Je tak znmo, e
si dokonce u osob, kter ve vzpomnn nejsou vizuln, vzpomnky z nejranjho dtstv
uchovvaj povahu smyslov ivosti a do pozdnch let.
Pipomeneme-li si, jak loha pipad ve snovch mylenkch infantilnm zitkm nebo
fantazim, na nich zaloenm, jak asto se jejich sti znovu vynouj ve snovm obsahu, jak
sama snov pn jsou asto z nich odvozena, neodmtneme ani u snu pravdpodobnost, e by
promna mylenek na vizuln obrazy mohla bt zrove i nsledkem pitalivosti,
332
kterou vykonv vizuln znzornn a o oit usilujc vzpomnka na mylenku, kter se
domh vyjden a je odznuta od vdom. Podle tohoto pojet bychom mohli popsat sen
tak jako nhradu infantiln scny, pozmnnou penesenm na recentn prvky. Infantiln
scna neme prosadit sv obnoven; mus se spokojit s reprodukc v podob snu.
Poukaz na jaksi pkladn vznam infantilnch scn (nebo jejich opakovn ve fantazii) pro
snov obsah in zbytenm jeden z pedpoklad Schernera a jeho stoupenc o vnitnch
zdrojch podnt. Scherner pedpokld stav zrakovho podrdn, vnitnho vzruen ve
zrakovm stroj, projevuj-li sny zvltn ivost nebo zvltn bohatstv vizulnch prvk.
Nepotebujeme se proti tomuto pedpokladu vzprat, meme se teba spokojit se stanovenm
takovho podrdn pouze pro psychickou vjemovou soustavu zrakovho stroj, uvedeme
vak, e tento stav podrdn je vytvoen vzpomnkou, je oivenm nkdejho aktulnho
zrakovho podrdn. Z vlastn zluenosti nemm po ruce dn vhodn pklad pro takov
vliv infantiln vzpomnky; m sny jsou vbec mn bohat na smyslov prvky, ne odhaduji
sny jinch lid; ale v nejkrsnjm a nejivjm snu tchto poslednch let mohu snadno
pevst halucinan jasnost snovho obsahu na smyslov kvality recentnch a nedvnch
dojm. Na str. 278 jsem se zmnil o snu, v nm tmavomodr barva vody, hnd barva koue
z komn lod a ponur hned a erve staveb, kter jsem vidl, zanechaly ve mn hlubok
dojem. Kdy vbec njak sen, tedy tento se musel vykldat zrakovm podntem. A co
uvedlo moje zrakov stroj do tohoto stavu podrdn? Recentn dojem, kter se slouil s
adou dvjch. Barvy, je jsem vidl, byly pedevm barvami stavebnice, jejmi kameny
dti v den ped snem vystavly velkolepou stavbu, a ukazovaly mn ji, abych ji obdivoval.
Zde byla t ponur erve na velkch, t mod a hned na malch kamenech. K tomu se
pipojily barvit dojmy z posledn italsk cesty, krsn mod Soci a laguny a hn Krasu:
Barvit krsa snu byla jen opakovnm krsy, vidn ve vzpomnce.
Shrme, co jsme se dovdli o zvltnosti snu, e petavuje pedstavov obsah na smyslov
obrazy. Tuto vlastnost snov prce jsme nevysvtlili, nepevedli na znm psychologick
zkony, nbr jsme zdraznili, e ukazuje k neznmm pomrm, a vyzdvihli jsme ji
oznaenm regredientn. Usoudili jsme, e tato regrese, kdekoli se vyskytuje, je zpsobena
odporem, kter se stav proti pronikn mylenky k vdom po normln cest; a zrove
pitalivost, kterou na tuto mylenku vykonvaj vzpomnky, smyslov velmi intenzivn.20'
U snu krom toho mon usnaduje regresi ustn dennho progredientnho proudn,
vychzejcho ze smyslovch orgn; u ostatnch druh regrese je tento pomocn prostedek
vynahrazen poslenm ostatnch motiv regrese. Nezapomnejme, e v tchto patologickch
ppadech i ve snu je pochod
333
r
penen energie asi jin ne pi regresch normlnho duevnho ivota -tmto pochodem je
toti umonno pln halucinan obsazen vjemovch soustav. To, co jsme pi rozboru snov
prce oznaili jako zetel k zn-zornitelnosti, lze asi vztahovat k vybrajc pitalivosti
vizuln vybavench scn, kterch se snov mylenky dotkaj.
O regresi jen jet poznamenme, e hraje v teorii tvoen neurotickch pznak lohu
nemn dleitou ne v teorii snu. Rozeznvme troj druh regrese: a) topickou ve smyslu zde
rozvedenho schmatu soustav Y, b) asovou, pokud jde o nvrat k starm psychickm
tvarm, a c) formln, nahrazuj-li primitivn vyjadovac a znzorovac zpsoby zpsoby
obvykl. Vechny ti druhy regrese jsou vak v podstat jednm celkem a ve vtin ppad
se vyskytuj vechny, nebo to, co je asov star, je zrove formln primitivn a v
psychick topice bli vjemovmu konci.
Nememe opustit tma regrese ve snu, ani jsme vyslovili dojem, kter se nm ji optovn
vnutil a kter se po zahloubn do studia psy-choneurz bude znovu opakovat: Snn je
celkov jistou regres k nejranjm pomrm sncho, oivenm jeho dtstv, pudovch hnut,
je v nm panovala, a vyjadovacch zpsob, jimi vldlo dtstv. Za tmto individulnm
dtstvm nm kyne pohled do dtstv fylogenetickho, do vvoje lidstva, a vvoj jednotlivce
je vskutku zkrcenm, nahodilmi ivotnmi okolnostmi ovlivnnm opakovnm vvoje
lidstva. Tume, jak pdn jsou slova F. Nietzscheho, e ve snu pokrauje prastar st lidstv,
k n meme sotva ji dospt cestou pmou, a jsme povzbuzovni k oekvn, e rozborem
sn dospjeme k poznn archaickho ddictv lovka, k poznn toho, co je mu duevn
vrozeno. Zd se, e nm sen a neurza uchovaly vce duevnch staroitnost, ne jsme tuili,
take se psychoanalza me doadovat jednoho z pednch mst mezi vdami, kter se sna
rekonstruovat nejstar a nejtemnj doby potk lidstva.
Tato prvn st naeho psychologickho zhodnocen snu ns mon pli neuspokojuje.
Utujme se tm, e jsme nuceni stavt v temnot. Jestlie jsme pln nezbloudili, nutn
dospjeme z jinho vchodiska piblin do te oblasti, a pak se v n mon vyznme snze.
C. Splnn pn
Hoej sen o hocm dtti nm poskytuje vtanou pleitost, abychom zhodnotili obte, na
kter nar nauka o splnn pn. e sen nem bt nim jinm ne splnnm pn, jsme
vichni zajist pijali s podivem, a to nejen proto, e tomuto uen zdnliv odporuje sen
zkostn. Kdy ns prvn objasnn analzy pouila, e se za snem skrv smysl a psychick
hodnota, nebylo nae oekvn naprosto pipraveno na tak jed-
334
noznan uren tohoto smyslu. Podle korektn, ale skoup definice Aristotelovy je sen
mylenm, pokraujcm - pokud spme - do stavu spnku. Jestlie vak nae mylen ve dne
vytv tak rznorod psychick akty, sudky, zvry, vyvrcen, oekvn, pedsevzet
apod., co je ve snu nut, aby se omezilo na tvorbu pn? Nen naopak mnoho sn, kter v
podob snu znzoruj jin psychick akt, nap. obavu? A nen prv ve uveden, obzvlt
prhledn sen otce snem takovho druhu? Na zklad svtla, kter mu, kdy sp, padne do
o, s obavou usoud, e mon upadla svce a zaplila mrtvolu; tento zvr promn v sen
tm, e jej zahal do oividn situace a do ptomnho asu. Jakou lohu zde m splnn pn
a lze tu vbec nepoznat pemocnou slu mylenky, kter pokrauje z bdn nebo kter byla
povzbuzena novm smyslovm dojmem? To vechno je sprvn a nut ns, abychom se
zevrubnji zabvali lohou splnn pn ve snu a vznamem bdlch mylenek, je pokrauj
do spnku.
Prv splnn pn bylo pro ns ji podntem, abychom rozdlili sny na dv skupiny. Vidli
jsme sny, kter nepokryt ukazovaly, e spluj pn; vidli jsme jin, jejich splnn pn
bylo neznateln, mnohdy vemi prostedky zakryt. Nezkreslen splovn pn snem jsme
nali hlavn u dt; zdlo se - kladu draz na tuto vhradu - e se i u dosplch lid vyskytuj
krtk sny, kter spluj pn nezasten.
Ptme se, odkud pokad pochz pn, je se uskuteuje ve snu? Avak k jakmu
protikladu nebo k jak rozmanitosti vztahujeme toto odkud? Myslm, e k protikladu mezi
dennm ivotem, kter se stal vdomm, a psychickou innost, je zstala nevdom a me
se projevit teprve v noci. Nachzm pak troj monost pro pvod pn. Je mon, e bylo 1.
vzbuzeno ve dne a nsledkem vnjch pomr nebylo uspokojeno; pro noc pak zbv pn
uznan a nevyzen; 2. vynoilo se ve dne, ale bylo zamtnuto; pak zbv pn nevyzen a
potlaen; nebo 3. je mimo souvislost s dennm ivotem a pat k onm pnm, kter se v ns
probouzej teprve v noci, vychzejce z vytsnn. V naem schmatu psychickho apartu
bychom pn prvho druhu umstili v soustav pv; o pn druhho druhu pedpokldme, e
bylo vytsnno ze soustavy pv do nv a jestlie se vbec zachovalo, udrelo se jen zde; o pn
tetho druhu soudme, e je vbec neschopn pekroit soustavu nv. Nue, maj pn z tchto
rznch zdroj stejnou hodnotu pro sen, maj stejnou moc vyvolat sen?
Pehled o snech, kter mme po ruce k zodpovzen tto otzky, nm pedevm pipomn,
abychom jako tvrt zdroj snovho pn uvedli pn aktuln, vynoujc se v noci (nap.
pn vyvolan zn, sexuln potebou). Za druh se nm zd pravdpodobn, e pvod
snovho pn nic nemn na jeho zpsobilosti vyvolat sen. Pipomnm sen dvtka, kter
umouje pokraovn v jzd po jezee, ve dne peruen, a dtsk sny uveden na tme
mst; vysvtluj se nesplnnm, ale nepotlaenm
335
pnm ze dne. Pklady pro to, e si pn, ve dne potlaen, ulev ve snu, jsou velmi hojn;
jeden docela jednoduch sen tohoto druhu zde mohu uvst dodaten. Ponkud vysmvan
dma, jej mlad ptelkyn se zasnoubila, odpovd ve dne na dotazy znmch, zda zn
enicha a co o nm soud, neomezenou chvlou, pi n zamluje svj sudek, tebae by rda
ekla pravdu: Je to tuctov lovk. V noci sn, e j byla poloena t otzka, a odpovd
obchodn formul: Pi dalch objednvkch sta uveden sla. Konen, e ve vech snech,
kter byly zkresleny, pn pochz z nevdom a nemohlo bt ve dne slyeno, o tom jsme se
pouili z etnch analz. Tak se nm nejprve zd, e vechna pn maj pro tvoen snu
stejnou hodnotu a stejnou moc.
Nemohu zde dokzat, e se vci pece jen maj jinak, ale velice se klonm k pedpokladu, e
snov pn je podmnno psnji. Dtsk sny nenechvaj nejmench pochybnost o tom, e
vyvolavatelem snu me bt pn, kter zstalo ve dne nevyzeno. Ale nezapomnejme, e
b o pn dtte, o pn takov sly, jak je vlastn tomu, co je infantiln. Pro mne je
naprosto sporn, zda pn ve dne nesplnn sta k vytvoen snu u dosplho lovka. Spe
se mi zd, e se s postupujcm ovldnm pudovho ivota mylenkovou innost stle vce
zkme tvoen nebo udrovn tak intenzivnch pn, jak mv dt, nebo jsou marn.
Mohou zde bt individuln rozdly, nkdo si me uchovat infantiln typ duevnch pochod
dle ne druh lovk, vdy se takov rozdly vyskytuj i vzhledem k oslaben pvodn
urit vizulnho pedstavovn. Ale zpravidla soudm, e neposta ve dne nesplnn pn k
vytvoen snu. Rd pipoutm, e pn pochzejc z vdom me pispt k podncen snu,
ale sotva zpsob vce. Sen by nevznikl, kdyby si pedvdom pn neopatilo poslen
odjinud.
Toti z nevdom. Mm za to, e se vdom pn stane vyvolavatelem snu jen tehdy, kdy se
mu poda vzbudit nevdom pn stejnho znn a poslit se jm. Tato nevdom pn
povauji podle nznak z psychoanalzy neurz, za vdy iv, za stle pipraven projevit se,
je-li pleitost spojit se s njakm hnutm z vdom a penst na jeho malou intenzitu svou
velikou.2" Potom se nutn vzbuzuje zdn, jako by se ve snu uskutenilo jen pn vdom;
ale nepatrn npadnost ve skladb snu se stane ukazatelem, kter nm umon najt stopu
vedouc k mocnmu pomocnkovi z nevdom. Tato vdy inn, abych tak ekl nesmrteln
pn naeho nevdom, pipomnajc bjeslovn titny, jejich bedra od pravku t tk
horstva, kter na n byla uvalena vtznmi bohy a dodnes se pi zkubech jejich d as od
asu otsaj - tato vytsnn pn jsou vak sama infantilnho pvodu, jak se dovme z
psychologickho zkoumn neurz. Chtl bych tedy vymtit dve vyslovenou vtu, e pvod
snovho pn je lhostejn, a nahradit ji vtou jinou: Pn, kter se znzoruje snem, mus bt
infantiln. U dosplho lovka pochz z nv;
336
u dtte, kde jet nen rozdlen a cenzura mezi pv a nv, kde se teprve pozvolna vytv, je to
nesplnn nevytsnn pn bdlho ivota. Vm, e se tento nzor ned veobecn prokzat;
ale tvrdm, e se d prokzat asto, i tam, kde bychom ho ani netuili, a e se ned veobecn
vyvrtit.
Pn zbyl z bdlho vdomho ivota ustupuj tedy podle mho soudu pro tvorbu snu do
pozad. Nepiznvm jim jin vznam, ne jak m pro snov obsah nap. materil aktulnch
sensac za spnku (str. 142 ad.). Zstvm na cest pedepsan tmito mylenkami -
pihldnu-li nyn k ostatnm psychickm podntm, kter zbvaj z dennho ivota a nejsou
pnmi. Me se nm zdait, e prozatm udlme konec energetickm obsazenm svho
bdlho mylen, kdy se odhodlme usnout. Kdo to dobe dovede, je dobr sp: Napoleon
byl pr prvnm vzorem tohoto druhu. Ale vdy se nm to nezda a ne pokad pln.
Nevyzen problmy, tk starosti, pemocn dojmy pokrauj v mylenkov innosti i za
spnku a udruj duevn dn v soustav, kterou jsme nazvali pedvdomou. Chce-me-li
rozdlit mylenkov hnut pokraujc do spnku, meme stanovit tyto skupiny: 1) To, co ve
dne nebylo pro nahodilou pekku dokoneno, 2) to, co nebylo vyzeno nebo rozeeno pro
ochabnut na mylenkov sly, 3) to, co bylo ve dne zamtnuto a potlaeno. K tomu
pistupuje mocn skupina 4): to, co bylo ve dne vzbuzeno prac pedvdom v naem nv, a
poslze slupina 5): lhostejn, a proto nevyzen dojmy ze dne.
Psychick intenzity, kter jsou tmito zbytky z dennho ivota uvedeny do stavu spnku,
zejmna ze skupiny nerozeenho, nepotebujeme podceovat. Tyto vzruchy zajist usiluj i
v noci o vyjden a se stejnou jistotou smme pedpokldat, e stav span znemouje, aby
vzruen pokraovalo v pedvdom obvyklou cestou a konilo uvdomnm. Pokud si
meme i v noci uvdomit sv mylenkov pochody normln cestou, potud prv nespme.
Nevm, jakou zmnu vyvolv stav span v soustav pv;21' ale nepochybn je nutno hledat
psychologickou charakteristiku spnku hlavn ve zmnch obsazen prv tto soustavy, kter
ovld i pstup k hybnosti, za spnku ochromen. Naproti tomu nevm o dnm momentu z
psychologie snu, pro kter bychom mli pedpokldat, e by spnek zpsobil jin ne
druhotn zmny v soustav nv. Nonmu vzruen v pv nezbv tud jin cesta ne ta, kterou
se ubraj pn z nv; mus hledat poslen z nv a zastnit se oklik vzruch nevdomch. Jak
se vak chovaj pedvdom zbytky ze dne vi snu? Nepochybn pronikaj v hojnosti do snu,
pouvaj snov obsah, aby se tak v noci vnutily vdom; nkdy dokonce dominuj ve
snovm obsahu, nut jej, aby pokraoval v prci dne; je tak jist, e zbytky ze dne mohou mt
kteroukoli jinou povahu ne povahu pn; ale pi tom je nanejv poun a pro nauku o
splnn pn pmo rozhodujc, jak podmnce mus vyhovovat, aby byly pojaty do snu.
Vezmme nkter z dvjch pklad sn, nap. sen, v nm se mi
337
zjevuje ptel Otto se znaky Basedowovy choroby (str. 162). Za dne se ve mn vytvoila
obava, k n mi dalo podnt Ottovo vzezen, a tato starost na mne znan zapsobila, jako
ve, co se dotkne tto osoby. Starost m tak provzela, to snad smm pedpokldat, do
spnku. Pravdpodobn jsem chtl vyptrat, co mu schz. V noci byla tato obava vyjdena
snem, kter jsem sdlil. Jeho obsah byl za prv nesmysln a za druh neodpovdal dnmu
splnn pn. Zaal jsem zkoumat, odkud pochz nepimen vyjden obavy, poctn za
dne, a analzou jsem nael souvislost, v n jsem Ottu ztotonil s baronem L-em, sebe vak s
profesorem R-em. Pro jsem nutn volil prv tuto nhradu mylenek ze dne, se dalo vysvtlit
jen jedinm zpsobem. K ztotonn s profesorem R-em jsem v nv musel bt ochoten vdy,
protoe se tmto ztotonnm uskuteovalo jedno z nesmrtelnch pn z dtstv, snaha po
velikosti. Okliv mylenky proti mmu pteli, kter by ve dne byly jist zavreny, pouily
pleitosti, aby se vloudily a byly znzornny, ale i starost ze dne byla jak tak vyjdena
nhradou ve snovm obsahu. Mylenka ze dne, kter sama o sob nebyla pnm, ale naopak
obavou, si musela njakou cestou najt zapojen k infantilnmu, nyn nevdommu a
potlaenmu pn, kter pak dalo tto mylence, ovem nleit upraven, vzniknout
vzhledem k vdom. m dominantnj byla starost, tm nsilnj smla bt tato spojitost;
mezi obsahem pn a obsahem obavy nemusela bt dn souvislost a v naem pklad ani
nebyla.
Snad je eln pojednat o te otzce v podob zkoumn, jak se chov sen, jestlie se mu ve
snovch mylenkch nabz materil, kter veskrze odporuje splnn pn - tedy oprvnn
starosti, bolestn vahy, trapn poznn. Rozmanitost monch vsledk meme rozlenit
takto: a) Snov prci se poda nahradit vechny trapn pedstavy opanmi a potlait
pslun afekty nelibosti. Vsledkem je ryz sen uspokojujc hmatateln splnn pn. Zde,
zd se, nen co zkoumat, b) Trapn pedstavy, vce i mn pozmnn, ale pece jen dobe
znateln, se dostanou do zjevnho obsahu snu. To je ppad, jen bud pochybnosti o teorii, e
sen spluje pn, a vyaduje dal eten. Takov sny s trapnm obsahem mohou bt bud
pociovny indiferentn, nebo tak provzeny celm trapnm afektem, kter se zd
odvodnn jejich obsahem pedstav, nebo vst dokonce k procitnut za souasnho rozvoje
zkosti.
Analza ukazuje, e i tyto nelib sny spluj pn. Nevdom a vytsnn pn, jeho
splnn by j sncho nemohlo pociovat jinak ne trapn, pouilo pleitosti, kterou mu skt
energetick obsazen trapnch zbytk ze dne, poslilo je a tm je uinilo zpsobilmi pro sen.
Ale zatmco v ppad a nevdom pn spadalo v jedno s vdomm, obnauje se v ppad b
rozdl mezi nevdomm a vdomm - mezi tm, co je vytsnno, a j - a uskuteuje se situace
pohdky o tech pnch, je
338
povoluje vla manelm (viz pozn. 31, str. 376). Uspokojen nad splnnm vyts-nnho pn
me bt tak velik, e udruje rovnovhu s trapnmi afekty, kter lpj na zbytcch ze dne;
tehdy je sen citovm zabarvenm indiferentn, akoli spluje jednak pn, jednak obavu.
Anebo m snc j jet vydatnj podl na tvoen snu, reaguje na zdail ukojen vyts-
nnho pn prudkm rozhoenm a samo za rozvoje zkosti zakonuje sen. Nen tedy
obtn rozpoznat, e nelib a zkostn sny teoreticky spluj pn stejn jako prost sny
uspokojujc.
Nelib sny mohou bt i sny trestnmi. Pipoutme, e jejich uznnm dodvme k teorii sn v
jistm smyslu nco novho. To, co spluj, je rovn pn; a to pn, aby snc byl potrestn
za vytsnn, nedovolen pn. Potud odpovdaj tyto sny naemu poadavku, e hybnou slu
k tvoen snu mus dodvat pn patc k nevdom. Jemnj psychologick rozbor vak
uke rozdl proti ostatnm snm, splujcm pn. V ppadech skupiny b bylo nevdom
pn tvoc sen vytsnno, u trestnch sn jde rovn o nevdom pn, kter vak
nememe pitat tomu, co je vytsnno, nbr psychickmu j. Trestn sny tedy ukazuj k
monosti, e ast y na tvoen snu sah jet dle. Mechanismus tvoen snuje vbec
mnohem prhlednj, dosadme-li msto protikladu mezi vdomm a nevdomm protiklad
mezi j a "vytsnnm". To nelze provst bez zen k pochodm pi psychoneurzch, a proto
jsem to v tto knize neprovedl. Jen podotkm, e trestn sny nejsou vdy podmnny
trapnmi zbytky ze dne. Naopak, nejsnze vznikaj za opanho pedpokladu, e zbytky ze
dne jsou mylenkami povahy uspokojujc, kter vak vyjaduj uspokojen nedovolen. Z
tchto mylenek se do snu nedostv nic jinho ne jejich pm protiklad podobn, jako tomu
bylo ve snech skupiny a. Podstatn vlastnost trestnch sn tedy je, e pi nich nen tvrcem
snu nevdom pn z vytsnnho (ze soustavy nv), nbr pn proti tomuto reagujc, kter,
akoli je nevdom (tj. pedvdom), nle j a je pnm po potrestn.23' Nkter z
uvedench moment osvtlm na vlastnm snu, a to pedevm zpsob, jakm zachz snov
prce s dennm zbytkem trapnch oekvn:
Nezeteln zatek. km sv en, ze mm pro ni zprvu, nco docela zvltnho. Zalekne
se a nechce nic slyet. Ujiuji ji, e jde naopak o nco, z eho se bude velice radovat, a
zanm vyprvt, e dstojnick sbor naeho syna poslal penitou stku (5000 K?)... jaksi
uznn... rozdlovn... Pitom jsem s n el do malho pokoje, jaksi spky a chtl jsem si
tam nco vzt. Pojednou vidm svho syna, nen v uniform, ale spe v pilhavm
sportovnm boru (jako tule?), s malou apkou. Vystupuje na ko, kter stoj vedle skn,
jako by chtl nco na ni poloit. Volm na nho; neodpov. Zd se mi, e m zavzanou hlavu
nebo elo, nco si upravuje v stech, nco do sebe sune. Tak jeho vlasy maj ediv ndech.
Myslm: Ze by byl tak vyerpn? A m falen zuby? Ne na nho mohu
339
znovu zavolat, procitm bez zkosti, ale s tlukotem srdce. Na mch nonch hodinch je pl
tet.
Sdlen pln analzy je i tentokrt nemon. Omezm se na vyzdvien nkolika rozhodnch
bod. Podntem snu bylo trapn oekvn ze dne: Od syna, bojujcho na front, nedoly ji
zase jednou dle ne tden dn zprvy. Ve snovm obsahu je, jak vidno, vyjdeno
pesvden, e byl zrann nebo padl. Na zatku snu pozorujeme energick sil nahradit
trapn mylenky opakem. Mm sdlit velmi radostnou zprvu, nco o penzch, uznn,
rozdlovn. (Penit stka pochz z radostn phody v lkask praxi, m tedy vbec
odvracet pozornost od tmatu.) Ale toto sil ztroskot. Matka tu nco hroznho a nechce
mne vyslechnout. Tak zahalen je pli slab, vude problskv vztah k tomu, co m bt
potlaeno. Jestlie syn padl, polou nm jeho kamardi ve, co po nm zbylo; budu to muset
rozdlit mezi jeho sourozence a jin osoby; uznn se asto udluje dstojnkm po jejich
hrdinsk smrti. Sen se tedy hotov pmo vyjadovat to, co chtl zprvu zaprat, piem se
tendence splovat pn jet projevuje zkreslenm. (Zmnu mstnosti v tomto snu je teba asi
chpat podle Silberera jako symboliku prahu.) Netume vak, co mu propjuje hybnou slu,
kter je k tomu zapoteb. Syn se vak nejev jako nkdo, kdo "padne", nbr jako nkdo, kdo
"stoup". Vdy byl tak odvnm horolezcem. Nen v uniform, ale ve sportovnm boru,
tj. nehoda, j se nyn obvm, byla nahrazena nehodou, kterou utrpl pi sportu, kdy pi
lyaen upadl a zlomil si stehenn kost. Ale zpsob, jakm je odn, e se podob tuleni,
pipomn hned mladho lena rodiny, naeho povedenho vnouka; ediv vlasy pipomnaj
jeho otce, naeho zet, tce postienho vlkou. Co to znamen? Ale pestame s tm:
mstnost, sp, sk, z n si chce nco vzt (ve snu na ni nco poloit), jsou jasnmi
narkami na vlastn nehodu, kterou jsem utrpl, kdy mn byly dva nebo necel ti roky.
Vystoupil jsem ve spi na stoliku a chtl jsem si vzt nco, co leelo na skni nebo na stole.
Stolika se pevrtila a zashla m hranou do doln elisti. Mlem bych si byl vyrazil vechny
zuby. Pitom se ohlauje pipomnka: Dobe se ti stalo, jako neptelsk hnut proti chrabrmu
bojovnkovi. Prohloubenou analzou nalzm skryt hnut, kter by se mohlo uspokojovat na
synov nehod, j se obvm. Je to zvist k mld, o n si zestrl mu mysl, e ji dokonale
v sob vymtil, a je zejm, e prv mohutnost bolestnho dojet, kdyby se podobn netst
skuten pihodilo, vyhled k svmu zmrnn splnn takovho vytsnnho pn.
Nyn mohu oste vyznait, co znamen nevdom pn pro sen. Pipoutm, zeje cel tda
sn, k nim podnt pochz pevn nebo dokonce vlun ze zbytk dennho ivota, a
soudm, e by m m pn stt se konen mimodnm profesorem nechalo on noci klidn
spt, kdyby se nebyla jet hbala starost o zdrav mho ptele, vzbuzen ve dne. Ale tato
starost by nestaila k vytvoen snu; hybnou slu, kterou sen poteboval, muselo dodat pn;
bylo na on obav, aby si takov pn opatila. eknme to pmrem: Je velmi snadno
mon, aby mylenka ze dne mla vi snu lohu podnikatele; ale podnikatel, kter, jak se
k, m ideu a snahu uskutenit ji, neme nic dlat bez kapitlu; potebuje kapitalistu, kter
uhrad vdaje, a tmto kapitalistou uhrazujcm psychick vdaje pro sen je vdy a
nevyhnuteln, a je mylenka ze dne jakkoli, pn z nevdom.
V jinch ppadech je kapitalista sm podnikatelem; tento ppad je u snu dokonce obvyklej.
Denn prac bylo vzbuzeno nevdom pn, je vytv sen. I vem ostatnm monostem
onoho hospodskho vztahu uvedenho za pklad odpovdaj rzn ppady snovch dj;
podnikatel me sm dodat men st kapitlu; nkolik podnikatel me spolupracovat s
tm kapitalistou; nkolik kapitalistu me spolen opatit to, co podnikatel potebuj. Jsou
tak sny nesen vce ne jednm pnm a je vce takovch obmn, je lze snadno pehldnout
a je nebud n zvltn zjem. Co je na pojednn o snovm pn dosud nepln, meme
doplnit a pozdji.
Tertium comparationis uvedench podobenstv, kvantita dan v pimenm mnostv k
dispozici, se d jet jemnji pout k osvtlen struktury snu. Ve vtin sn rozpoznvme
sted, vybaven zvltn smyslovou intenzitou, jak jsem rozvedl na str. 188. Toto je
zpravidla pmm znzornnm splnn pn, nebo zrume-li pesuny snov prce, zjistme,
e psychick intenzita prvk ve snovch mylenkch je nahrazena smyslovou intenzitou
prvk ve snovm obsahu. Prvky v blzkosti splnn pn nemaj mnohdy nic spolenho se
smyslem tohoto splnn, nbr bvaj odnoemi trapnch mylenek, odporujcch tomuto
pn. Souvislost s stednm prvkem, vytvoenou asto umle, vak zskaly tolik intenzity,
e se staly zpsobilmi k znzornn. Tak se znzorujc sla splnn pn rozlv po jist
sfe souvislosti a v tto sfe jsou vechny prvky, i ty, kter jsou samy nemajetn,
vyznamenny znzornnm. U sn s nkolika hybnmi pnmi lze snadno rozhraniit sfry
jednotlivch splnn pn a asto tak pochopit mezery ve snu jako pohranin psma. Akoli
jsme pedchozmi poznmkami omezili vznam, kter maj pro sen zbytky ze dne, pece stoj
za to, abychom jim vnovali jet trochu pozornosti. Jist jsou nutnou soust tvorby snu,
nebo zkuenost ns pekvapuje faktem, e v obsahu kadho snu poznvme zapojen k
recentnmu dojmu ze dne, asto povahy velmi lhostejn. Nutnost tohoto pmku snu jsme si
dosud nemohli vysvtlit (str. 112). Tato nutnost vak vysvitne jen tehdy, kdy se pidrme
lohy nevdomho pn a ptme se o radu psychologie neurz. Z t se dovme, e nevdom
pedstava je jako takov vbec nezpsobil vstoupit do pedvdom a e tam me vyvolat
inek jen tm, e se spoj s nevinnou pedstavou, kter ji nle k pedvdom, penese na ni
svou intenzitu a d se touto pedstavou zahalen zastoupit. To je onen penos, kter objasuje
340
341
tolik npadnch phod v duevnm ivot neurotik. Penos me tuto pedvdomou
pedstavu, kter tud nabyla nezaslouen velk intenzity, nechat beze zmny, nebo ji
pozmnit obsahem pedstavy penejc. Budi mi prominut sklon k pmrm z dennho
ivota, ale chtl bych ci, e se situace vytsnn pedstavy podob situaci americkho
zubnho lkae, kter nesm u ns vykonvat praxi, pokud se nekryje vvsnm ttem
doktora mediciny, promovanho podle pedpisu. A stejn jako se se zubnm technikem takto
nespojuj zrovna lkai, kte maj nejvce prce, tak ani v duevnu nebvaj k zastupovn
vytsnn pedstavy voleny ony pedvdom nebo vdom pedstavy, kter samy na sebe
upoutaly dostatek pozornosti, psobc v pedvdom. Nevdom se pedevm spojuje s
dojmy a pedstavami pedvdom, kter bud jako indiferentn zstaly nepovimnuty, nebo
kterm byla pozornost brzy odata zavrenm. Je znmou vtou z nauky o asociaci,
potvrzenou zkuenost, e se pedstavy, je navzaly velmi zk spojen s jednou stranou,
chovaj jakoby odmtav k cel skupin novch spojen; kdysi jsem se na tto vt pokusil
zaloit teorii hysterickch obrn.
Pedpokldme-li, e se t poteba po penesen, kterou jsme u vy tsnnch pedstav
poznali v analze neurz, uplatuje i ve snu, vysvtluj se tak rzem dv hdanky snu, e
toti kad analza snu prokazuje zapeden njakho recentnho dojmu do snu a e tento
recentn prvek je asto povahy krajn lhostejn. Podotkme, emu jsme se ji nauili, e se
tyto recentn a indiferentn prvky, nahrazujc prv nejstar prvky ze snovch mylenek,
dostvaj do snovho obsahu tak asto proto, e jsou souasn nejmn ohroeny cenzurou.
Ale zatmco nepodrobenost cenzue objasuje jen zlibu v prvcch trivilnch, ukazuje stlost
recentnch prvk k nutnosti penen. Nroku vytsnnch pedstav, aby materil byl dotud
prost asociac, vyhovuj ob skupiny dojm. Indiferentn proto, e k vydatnm spojenm
nedaly podnt, recentn proto, e k tomu chybl as.
Vidme tedy, e zbytky ze dne, k nim smme nyn piadit dojmy indiferentn, si nejen nco
od nv vypjuj, astn-li se tvoen snu, a to hybnou slu, j vldne vytsnn pn, ale e i
samy poskytuj nevdom nco nezbytnho, zapojen nutn pro penos. Kdybychom chtli
hloubji proniknout do tchto duevnch dj, museli bychom vce osvtlit proudn vzruch
mezi pedvdomm a nevdomm; k tomu ns sice nabd studium psychoneurz, ale prv
sen neskt pro to dnou oporu.
Jet poznmku o zbytcch ze dne. Nen nejmench pochybnost o tom, e ony jsou vlastnmi
ruiteli spnku, a nikoli sen, kter se naopak sna ochraovat spnek. K tomu se pozdji jet
vrtme.
Dosud jsme se zabvali snovm pnm, odvozovali jsme je z oblasti nv a rozbrali jeho
pomr ke zbytkm ze dne, je mohou samy bt bud pnmi, nebo psychickmi hnutmi
jinho druhu, anebo prost recentnmi dojmy. Tak jsme vytvoili msto pro uplatovn
vznamu, kter m pro
342
tvoen snu bdl mylenkov prce ve v sv rozmanitosti. Nebylo by ani nemon,
abychom na podklad svch vvod objasnili dokonce ony krajn ppady, v nich sen
pokrauje v denn prci a astn dokonuje njak nedokonen kol z doby bdn. Chyb
nm jen podobn pklad, abychom mohli jeho analzou odhalit infantiln i vytsnn zdroj
pn, jeho pouit tak spn poslilo sil pedvdom innosti. Ale ani o krok jsme se
nepiblili rozeen hdanky, pro nevdom neme ve spnku poskytovat nic jinho ne
hybnou slu ke splnn njakho pn. Odpovd na tuto otzku osvtl psychickou povahu
pn vbec; odpovme, oprajce se o schma psychickho apartu.
Nepochybujeme o tom, e tak tento apart doshl dnen dokonalosti teprve cestou dlouhho
vvoje. Pokusme se pedstavit si ho na dvjm stupni vkonnosti. Pedpoklady odvodnn
jinmi hledisky nm kaj, e snaha tohoto apartu smovala nejprve k tomu, aby zstal
pokud mon bez podrdn, a proto ve sv prvn podob odpovdal schmatu reflexnho
apartu, dovolujcmu, aby bez prodlen vybjel sensibiln vzruch, kter k nmu pibyl zven
cestou motorickou. Ale tuto prostou funkci ru ivotn nouze; ona je tak popudem k dalmu
rozvoji apartu. ivotn nouze nejprve na nj dolh v podob hlavnch tlesnch poteb.
Vzruch vznikl vnitn potebou hled odliv do motility, co lze oznait jako "vnitn zmnu"
i "projev citovho hnut". Hladov dt bezmocn ki nebo hz nohama. Situace vak
zstv nezmnna, nebo vzruch vychzejc z vnitn poteby neodpovd sle okamit,
nbr nepetrit. Obrat nastv teprve tehdy, kdy dospl njakm zpsobem, dt s ciz
pomoc, proije ukojen, kter odstrauje vnitn vzruen. Podstatnou st tohoto proitku je
jist vjem (v naem pklad potravy), jeho vzpomnkov obraz je od t chvle asocian
spjat se vzpomnkovou stopou vzruchu, vznikajcho z tto poteby. Jakmile se tato poteba
vyskytne podruh, vznikne nsledkem tohoto spojen psychick hnut, kter chce znovu
obsadit vzpomnkov obraz vjemu a znovu vyvolat pmo onen vjem, tedy vlastn obnovit
situaci prvnho ukojen. Takov hnut je tm, co nazvme pnm; optn dostaven vjemu je
splnnm pn a optn obsazen vjemu onm vzruchem je nejkrat cestou k splnn pn.
Nic nm nebrn v tom, abychom pedpokldali primitivn stav psychickho apartu, v nm
se tto cesty vskutku takto pouv, kde tedy pochod pn vysuje v halucinovn. Tato
prvn psychick innost smuje tedy k vjemov totonosti, tj. k obnoven onoho vjemu, kter
je spjat s ukojenm poteby.
Byla to asi krut ivotn zkuenost, je zmnila tuto primitivn mylenkovou innost v
elnj, druhotnou. Vytvoen vjemov totonosti krtkou regredientn cestou uvnit apartu
nem na jinm mst nsledek, kter nastv, je-li vjem obsazen z vnjku. Ukojen se
nedostavuje, poteba trv dle. Aby vnitn obsazen mlo stejnou hodnotu jako vnj, mu-
343
selo by se udrovat ustavin, jako tomu skuten je v halucinanch psychzch a ve
fantazich z hladu, jejich psychick vkon spov jen v udrovn doucho objektu. K
elnjmu pouit psychick sly je nutn zadret plnou regresi, aby nepesahovala pes
vzpomnkov obraz a mohla odtud hledat jin cesty, kter konen vedou k tomu, e douc
totonost je vytvoena z vnjho svta.24' Toto zabrnn a nsledn odchlen vzruchu se
stv kolem druh soustavy, kter ovld voln moti-litu, tj. na jej vkon teprve navazuje
pouit motility k elm, pedtm vybavenm. Ale cel ta sloit mylenkov innost, je se
rozpd od vzpomnkovho obrazu a k vytvoen vjemov totonosti vnjm svtem, je
pece jen zkuenost vynucenou oklikou ke splnn pn.2S) Mylen je jen nhradou
halucinanho pn a je-li sen splnnm pn, je to samozejm, nebo n duevn apart
neme bt pohnut k prci nim jinm ne pnm. Sen, splujc sv pn krtkou
regredientn cestou, nm tm uchoval jen vzor prvotnho, pro neelnost oputnho
pracovnho zpsobu psychickho apartu. Zd se, e do nonho ivota je vypuzeno, co kdysi
vldlo ve bdn, kdy psychick ivot byl jet mlad a nezdatn, asi tak jako se v dtskm
pokoji opt shledvme s odloenmi primitivnmi zbranmi dosplho lidstva, se pem a
lukem. Snn je st pekonanho dtskho duevnho ivota. V psychzch si tyto pracovn
zpsoby psychickho apartu, jinak za bdn potlaen, opt vynucuj uplatnn a pak vychz
najevo jejich nezpsobilost uspokojovat nae poteby ve vnjm svt.26)
Nevdom pn se zejm i za dne sna, aby se uplatnila, a existence penosu i psychzy ns
pouuj, e by chtla proniknout soustavou ped-vdom k vdom a k ovldnut motility. V
cenzue mezi nv ipv, kterou ns sen pmo nut pedpokldat, poznvme tedy a vme si
strce naeho duevnho zdrav. Nen od strce neopatrn, e v non dob sniuje svou
innost, e dovoluje, aby se potlaen hnut nv projevovala, a e umouje halucinan
regresi? Myslm, e nikoli, nebo jde-li kritick strce spt -mme dkazy, e nesp pli
hluboce - uzave tak vrata k motilit. Nech se pak hbaj jakkoli hnut z nv, jindy
spoutanho, je mon nechat jim voln prbh, zstvaj nekodn, protoe nejsou s to uvst
do pohybu motorick apart, kter jedin me ovlivovat a mnit vnj svt. Stav span je
zrukou bezpenosti pro pevnost, kter m bt hldna. Mn nekodn je, nastane-li pesun
sil nikoli nonm uvolnnm kritick cenzury, nbr jejm patologickm oslabenm i
patologickm zeslenm nevdomch vzruch, pokud je pedvdom obsazeno a vrata k
motilit otevena. Tehdy je strce pemoen, nevdom vzruchy si podman pv, ovldnou
odtud nae mluven a jednn, anebo si vynut halucinan regresi a d tento, pro n neuren
apart, pomoc pitalivosti, kterou psob vjemy na rozdlen na psychick energie. Tento
stav nazvme psychzou.
Jsme na nejlep cest, abychom pokraovali v budovn psycho-
344
logickho leen, kter jsme opustili pi dosazen obou soustav nv a pv. Mme vak jet dosti
dvod, abychom se zdreli pi zhodnocen pn jakoto jedin hybn psychick sly pro sen.
Pijali jsme objasnn, e sen je vdy splnnm pn proto, e je vkonem soustavy nv, kter
nezn jin cl sv prce ne splnn pn a nevldne dnmi jinmi silami ne pnmi.
Trvme-li jen jet okamik na prvu, e meme, vychzejce z vkladu sn, provdt tak
dalekoshl psychologick spekulace, mme povinnost ukzat, e jimi zaazujeme sen do
souvislosti, kter me zahrnovat i jin psychick tvary. Existuje-li njak soustava nv -
nebo nco vzhledem k naim vahm s n obdobnho - neme bt sen jejm jedinm
projevem; snad je kad sen splnnm pn, ale mus existovat jet jin formy abnormlnch
splnn pn krom sn. A vskutku teorie vech psy-choneurotickch pznak vrchol ve
vt, e i ony musej bt pojmny jako splnn pn nevdom.1^ Sen se nam objasnnm
stv jen prvnm lnkem ady, kter je pro psychiatra krajn vznamn a jej pochopen
znamen rozeen ryze psychologickho podlu na psychiatrickm ko-lu.2S) Z jinch
lnk tto ady rznorodch splnn pn, nap. z hysterickch pznak, znm vak
podstatnou vlastnost, kterou na snu jet poheuji. Vm toti z vzkum, na n jsem bhem
tohoto pojednn mnohdy poukazoval, e se pro utvoen hysterickho pznaku mus setkat
ob dv proudn naeho duevnho ivota. Pznak nen jen vrazem uskutennho
nevdomho pn; mus k tomu pistoupit jet pn z pedvdom, kter se spluje tm
pznakem, take je pznak determinovn nejmn dvakrt, jedenkrt kadou ze soustav, je
jsou spolu v konfliktu. Dalmu pedeterminovn nejsou - podobn jako u snu - poloeny
iixt meze. Determinace, kter nepochz z nv, je, pokud jsem vidl, zpravidla mylenkovm
pochodem reakce proti nevdommu pn, nap. sebepo-trestnm. Mohu tedy ci zcela
veobecn, e hysterick pznak vznik jen tam, kde se v jedinm vraze mohou setkat dv
protichdn splnn pn, kad ze zdroje jin psychick soustavy. (Srv. s tm m posledn
formulace o vzniku hysterickch pznak ve stati "Hysterische Phantasien und ihre
Beziehung zur Bisexualit", 1908, Ges. Schriften, sv.V.) Pklady by nm mlo pomohly,
protoe pesvdit me jen pln odhalen tchto sloitch pomr. Proto se omezm na
tvrzen a uvedu pklad jen pro nzornost, nikoli pro prkaznost. Hysterick zvracen jedn
pacientky bylo, jak se ukzalo, jednak splnnm nevdom fantazie z doby puberty, a to pn
bt neustle thotnou, mt nessln mnoho dt, co bylo pozdji rozeno: od co mon
nejvtho potu mu. Proti tomuto bezuzdnmu pn vzniklo pozdji mocn hnut
odvratn. Protoe vak pacientka mohla zvracenm ztratit tlesnou plnost a krsu, take by se
dnmu mui nelbila, byl pznak vhod i trestnmu mylenkovmu pochodu a sml se,
piputn z obou stran, uskutenit. Je to t zpsob plnn pn, jakho se zachtlo
345
pout parthsk krlovn vi triumviru Crassovi. Mla za to, e podnikl vojensk taen,
protoe dychtil po zlat; proto dala mrtvole nalt do hltanu roztaven zlato: "Tady m, co sis
pl." O snu vme dosud jen tolik, e vyjaduje splnn nevdomho pn; zd se, e
vldnouc pedvdom soustava vnucuje tomuto splnn jist zkreslen a pak nechv splnn
pn voln prchod. Skuten nejsme s to veobecn prokzat mylenkov pochod, kter by
byl protichdn snovmu pn a uskuteoval se jako jeho protjek ve snu. Jen nkde jsme
v analzch sn narazili na pznaky tvar reakce, nap. na nnost k pteli R-ovi ve snu o
strci (str. 87). Ale pmek z pedvdom, kter zde poheujeme, najdeme na jinm mst.
Sen sm po rznch zkreslench vyjadovat pn z nv v t dob, v n se vldnouc soustava
omezila na pn spt a v n toto pn mnnm obsazen uvnit psychickho apartu
uskuteuje a ve kter na nm poslze trv po celou dobu spnku.29'
Toto uchovan pedvdom pn spt zcela obecn usnaduje tvoen snu. Vezmme sen
otce, kterho z z pokoje mrtvoly podnt k zvru, e mrtvola zaala hoet. Jako jednu z
psychickch sil, je rozhoduj o tom, e otec vyvozuje tento zvr ve snu, msto aby se nechal
vzbudit svtlem, jsme ukzali pn, kter o okamik prodluuje ivot ve snu znzornnho
dtte. Jin vytsnn pn nm patrn unikla, protoe jsme nemohli provst analzu tohoto
snu. Ale jako druhou hybnou slu tohoto snu smme pedpokldat otcovu potebu spt; jako
ivot dtte, tak je o okamik snem prodluovn i otcv spnek. Pipustm sen, k tato
motivace, jinak bych musel procitnout. Nevdommu pn pomh jak u tohoto snu, tak u
vech ostatnch pn spt. Na str. 79 jsem sdlil sny, kter se nezasten jev jako sny z
pohodlnosti. Toto oznaen vlastn pat vem snm. U sn probouzejcch, kter zpracovvaj
vnj smyslov podnt tak, e se stv sluitelnm s pokraovnm spnku, a zapdvaj ho
do snu, aby ho zbavily jeho nrok, je by mohl, pipomnaje vnj svt, uplatovat, lze tuto
innost pn spt dl poznat nejsnze. Tot pn m vsak urit podl i na utven vech
ostatnch sn, kter mohou psobit jen zevnit k probouzejcmu ruen stavu spnku. To, co
soustavapv v nkterch ppadech sdluje naemu vdom, jestlie sen zachz pli daleko:
"Ale nedbej toho a spi dl, vdy je to jen sen," to docela veobecn, i kdy to nen slyet,
charakterizuje chovn na vldnouc duevn innosti vi snn. Z toho musm vyvodit, e
po celou dobu span vme stejn jisti, e snme, jako vme, e spme. Je naprosto nezbytn
nzko hodnotit nmitku, e pozornost naeho vdom nebv nikdy obrcena k vdn o span
a ke snn jen tehdy, kdy se cenzura ct pekvapena. Naproti tomu existuj osoby, u nich je
non udrovn vdn, e sp a sn, docela zejm, tedy maj, zd se, vdomou schopnost
dit snov ivot. Snc lovk tohoto druhu je nap. nespokojen s obratem, kter ve snu
nastv, peru jej, ani se probud,
346
zane jej znovu a pokrauje jinak, zcela tak jako lidov spisovatel, kter na podn udl ve
sv he astnj konec. Anebo si jindy zase za spnku, kdy ho sen zanesl do situace
sexuln vzruujc, mysl: O tom nechci dl snt, abych se nevyerpal poluc, radji si to
uchovm pro skutenou situaci.
Markz Hervey (Vaschide, str. 139) tvrdil, e nabyl takov moci nad svmi sny, e dovede
jejich prbh podle libosti urychlovat a dvat jim libovoln smr. Zd se, e u nho pn spt
doplo msto druhmu pedv-dommu pn, a to pn pozorovat vlastn sny a radovat se z
nich. S takovm pedsevzetm je spnek sluiteln stejn jako s vhradou, jakoto podmnkou
procitnut (spnek kojn). Je tak znmo, e zjem o sen u vech lid podstatn zvyuje poet
sn, kter si po procitnut vybavuj.
O jinch pozorovnch zen sn mluv Ferenczi: "Sen zpracovv mylenku, kter prv
zamstnv duevn ivot, ze vech stran, upout od jednoho snovho obrazu, hroz-li
nebezpe, e se splnn pn nezda, pokou se o nov zpsob een, a se mu konen
zda vytvoit splnn pn, kter kompromisn uspokojuje ob instance duevnho ivota."
D. Probuzen snem - Funkce snu - zkostn sen
Od t doby, co vme, e pedvdom je v noci zameno k pn spt, meme s porozumnm
dle sledovat pochod snu. Nejprve vak shrneme sv dosavadn znalosti. Z bdl prce tedy
zstaly zbytky ze dne, kterm nemohlo bt zcela odato energetick obsazen. Nebo za dne
teba bdlou prac oilo jedno z nevdomch pn i se setkalo oboj; o rozmanitosti, je je
zde mon; jsme u pojednali. Ji prbhem dne nebo teprve pi zapoet stavu span
vyklestilo si nevdom pn cestu ke zbytkm ze dne, provedlo sv penesen na n. Vzniklo
tedy pn penesen na recentn materil, nebo znovu oilo poslenm z nevdom potlaen
pn recentn. Nyn by chtlo normln cestou mylenkovch pochod proniknout k vdom
pes /?v, jemu pece jednou soust nle. Naraz vak na cenzuru, kter jet trv a jejmu
vlivu nyn podlehne. Zde je pn zkresleno, co bylo ji pipraveno penesenm na recentn
materil. Dosud je na cest stt se nm podobnm jako nutkav pedstava, blud apod., toti
mylenkou, penesenm zeslenou a cenzurou v projevu zkreslenou. Ale stav span ped-
vdom nepipust dal pronikn; tato soustava se patrn snenm svch vzruch zajistila
proti vnikn novch mylenek. Pochod snu se proto d cestou regrese, kterto cesta je prv
zvltnost stavu span otevena, a pitom je veden pitalivost, kterou na nj psob
vzpomnkov skupiny, je samy zsti existuj jen jako vizuln obsazen, a nikoli jako
peklady do znak pozdjch soustav. Cestou k regresi nabv znzornitelnosti. O kompresi
pojednme pozdji. Nyn vykonal druhou st sv nkolikrt
347
prudce zahnut cesty. Prvn st vedla progredientn od nevdomch scn nebo fantazi k
pedvdom; druh st smuje od hranic cenzury opt k vjemm. Jestlie se pochod snu stal
vjemovm obsahem, obeel jaksi pekku, kter mu byla v pv poloena cenzurou a stavem
span. Podailo se mu upoutat na sebe pozornost a bt zpozorovn vdomm. Vdom, kter
chpeme jako smyslov orgn pro pojmn psychickch kvalit, se toti za bdn d vzruit ze
dvou mst. Pedevm od povrchu celho apartu, od vjemov soustavy; krom toho vzruchy
libosti a nelibosti, je vznikaj jako tm jedin psychick kvalita pi pevodech energie
uvnit apartu. Vem djm v soustavch Y (i v soustav pv) chyb jakkoli psychick kvalita
krom ve zmnn, a proto nejsou objektem vdom, pokud mu nedodvaj k vnmn libost
i nelibost. Musme se odhodlat k pedpokladu, e toto vznikn libosti a nelibosti
automaticky reguluje prbh pochod obsazovn. Pozdji se vak ukzala nutnost utvet k
umonn jemnjch vkon prbh pedstavovn nezvisleji na znacch nelibosti. K tomu
elu potebovala soustava pv vlastn kvality, kter by mohly pitahovat vdom. Velmi
pravdpodobn je zskala spojenm pedvdomch dj se vzpomnkovou soustavou
jazykovch znak, je nen bez kvality. Kvalitami tto soustavy se nyn vdom, kter bylo
pedtm jen smyslovm orgnem pro vjemy, stv tak smyslovm orgnem pro st naich
mylenkovch pochod. Nyn jsou jaksi dva smyslov povrchy, jeden je obrcen k vnmn,
druh k pedvdomm mylenkovm pochodm.
Mm za to, e stav span in smyslov povrch vdom, obrcen k pv, mnohem mn
vzruiteln ne ten, kter je obrcen k soustavm vj. Vdy vzdn se zjmu o non
mylenkov pochody je tak eln. V mylen se nem nic pihodit; pv chce spt. Jestlie se
vak sen stal vjemem, je schopen kvalitami, nyn zskanmi, vzruit vdom. Toto smyslov
vzruen vykon to, v em vbec spov jeho funkce; obrt st obsazovac energie, kter je
v pv k dispozici, v podob pozornosti k tomu, co vzruuje. Musme tedy piznat, e sen
pokad bud, e uvd v innost st odpovajc sly soustavy pv. Tato sla podrobuje nyn
sen svmu vlivu, kter jsme oznaili jako druhotn zpracovn se zenm k souvislosti a
srozumitelnosti. To znamen, e nakld se snem tak jako s kadm jinm vjemovm
obsahem; je podrobovn stejnm oekvacm pedstavm, pokud to prv jeho materil
pipout. Pokud se d u tto tet sti snovho obsahu vyznait smr prbhu, b zase o
smr progredientn.
Abychom se vyhnuli nedorozumnm, je asi ppadn zmnit se o asovch vlastnostech
tchto snovch pochod. Velmi lkav mylenkov pochod Goblotv, kter byl patrn
podncen zhadou Mauryova snu o guil-lotin, se sna prokzat, e sen nezaujm jinou dobu
ne pechod mezi spanm a procitnutm. Procitn vyaduje as; do tto doby spad sen. Zd
se nm, jako by posledn obraz snu byl tak siln, e ns donutil k probuzen.
348
Ve skutenosti byl tak siln jen proto, e jsme u tohoto obrazu byli ji blzci procitnut. "Sen
je zanajcm procitnm."
Ji Dugas ukzal, e Goblot musel nedbat mnoha fakt, aby mohl udret veobecnost sv
teze. Jsou tak sny, z nich neprocitme, nap. nkter sny, v nich snme, e snme. Na
zklad sv znalosti snov prce nememe rozhodn pipustit, e by trvala jen v dob
procitn. Naopak, pro ns mus bt pravdpodobn, e prvn st snov prce zan ji ve
dne, jet za vldy pedvdom. Druh jej st, pozmovn cenzurou, pitahovn
nevdommi scnami, pronikn k vjemu, pokrauje asi po celou noc a potud mme patrn
vdy pravdu, sdlujeme-li pocit, e jsme snili celou noc, tebas nevme, o em. Nen vak
podle mne nutn pedpokldat, e by snov pochody a do uvdomn udrovaly vskutku
onen asov sled, kter jsme popsali; e by nejprve existovalo penesen snov pn, pak
nastalo zkreslen cenzurou a potom se udala regredientn zmna smru atd. Takov sled jsme
museli vytvoit pi popisovn; ve skutenosti asi spe b o souasn zkouen tch i onch
cest, o proudn vzruch sem a tam, a poslze jejm nejelnjm nahromadnm prv
jedno seskupen zstv. Podle jistch osobnch zkuenost soudm, e snov prce asto
potebuje vc ne jeden den a noc, aby dodala svj vsledek, m mimodn umn ve
stavb snu ztrc vekerou zzranost. Dokonce zen k tomu, aby byl srozumiteln jako
udlost vnman, se podle mho soudu me uplatnit dve, ne sen na sebe upoutal pozornost
vdom. Od tohoto okamen je pochod urychlen, nebo se nyn se snem nakld stejn jako
se vm ostatnm, co bylo vnmno. Je tomu jako s ohostrojem, kter se po dlouh hodiny
pipravuje a potom je za okamik vyplen.
Snovou prac nabv pochod snu bud dostaten intenzity, aby na sebe upoutal pozornost
vdom a probudil pedvdom, zcela nezvisle na dob a hloubce spnku; anebo jeho
intenzita k tomu nesta, a mus proto zstat pipraven, a mu bezprostedn ped procitnutm
usnadn prci pozornost, kter je nyn hybnj. Zd se, e vtina sn pracuje s pomrn
malmi psychickmi intenzitami, nebo ek na procitn. Ale tm se tak vysvtluje, e
zpravidla vnmme nco snovho, jestlie jsme nhle vyrueni z hlubokho spnku. Prvn
pohled pitom stihne jako pi samovolnm procitnut vjemov obsah, vytvoen snovou prac,
druh pak onen vjemov obsah, kter byl uveden zven.
Vt teoretick zjem upoutvaj vak sny, kter jsou s to ns uprosted spnku vzbudit.
Meme si vzpomenout na elnost, jinak vude prokazatelnou, a ptt se, pro je snu, tedy
nevdommu pn, ponechna moc ruit spnek, tedy splnn pedvdomho pn. Zde asi
rozhoduj energetick vztahy, kter neznme. Kdybychom je znali, patrn bychom usoudili,
e vyhovn snu a vynaloen jist oddlen pozornosti na nj je uetenm energie ve
srovnn s ppadem, e by nevdom mlo bt v noci
349
dreno stejn na uzd jako ve dne. Zkuenost ukazuje, e snn, i kdy nkolikrt za noc
peru spnek, zstv sluiteln se spanm. Procitneme na okamik a ihned zase usneme. Je
tomu, jako kdy ve span zahnme mouchu; procitneme pro tu chvli. Kdy znovu usneme, je
ruen odstranno. Splnn pn spt je, jak ukazuj nap. pklady o spnku kojn, velmi
dobe sluiteln s vynakldnm jist pozornosti uritm smrem.
Zde se vak ohlauje nmitka, kter se opr o lep znalost nevdomch pochod. Sami jsme
ekli, e nevdom pn jsou vdy inn, ale nejsou pesto ve dne siln natolik, abychom je
slyeli. Jestlie vak za stavu span nevdom pn projevilo slu utvoit sen a probudit jm
pedvdom, pro tato sla ustv, jakmile sen byl vzat na vdom? Neml by se sen naopak
neustle obnovovat prv tak, jako se ruc moucha rda po zahnn znovu a znovu vrac?
Jakm prvem jsme tvrdili, e sen odstrauje ruen spnku?
Je zcela sprvn, e nevdom pn zstvaj vdy inn. Jsou cestami, kter jsou vdy
sehdn, kdykoli jich uije jist mnostv vzruch. Je dokonce vynikajc zvltnost
nevdomch pochod, e jsou nezniiteln. V nevdom nelze nic dokonit, nic nen minul
nebo zapomenut. Nejsilnj dojem o tom nabvme studiem neurz, zvlt hysterie.
Nevdom mylenkov cesta, kter vede v zchvatu k vybit, je hned znovu schdn, jakmile
se nahromadil dostatek vzruchu. Pko, je bylo nemocnmu zpsobeno ped ticeti lety,
jakmile doshlo pstupu k nevdomm zdrojm afekt, psob po celch ticet let, jako by
bylo erstv. Kdykoli se nco dotkne vzpomnky na n, znovu oije a uke se, zeje obsazeno
vzruchem, kter se v zchvatu vybj motorickou cestou. Prv na tomto mst m zashnout
psychoterapie. Jejm kolem je, aby pro nevdom pochody vytvoila vyzen a zapomenut.
To, co bychom nejspe mli za samozejm a prohlaovali za prvotn vliv doby na duevn
vzpomnkov zbytky, oslaben vzpomnek a afektivn slabost dojm, kter ji nejsou recentn,
to jsou ve skutenosti druhotn zmny vznikajc namhavou prac. To, co vykonv tuto
prci, je pedvdom, a psychoterapie neme postupovat jinak ne tak, e podrobuje
nevdom (nv) panstv pedvdom (pv). Pro jednotliv nevdom vzruch jsou tedy dv
vchodiska. Bud je ponechn sm sob, tedy poslze nkde propukne a pro tento jist
moment nastane odliv vzruchu du motility, anebo podlehne ovlivnn pedvdom a jeho
energie je tmto vzna, msto, aby byla odvedena. To vak nastv pi pochodu snu.
Obsazen, kter bylo pedvdomm vyslno v strety snu, jen se stal vjemem; a kter bylo k
nmu vedeno vzruenm vdom, pout nevdom vzruch snu a zpsobuje, e tento vzruch
neme bt ruitelem. Jestlie se snc na okamik probud, vskutku zahnal mouchu, je
ruenm ohroovala spnek. Nyn tume, e bylo mon skuten elnj a lacinj,
ponechat nevdommu pn prchod, uvolnit mu cestu k regresi, aby utvoilo sen, a potom
upoutat tento sen malm vynaloenm pedvdom prce
350
a vydit jej, ne dret nevdom na uzd i po celou dobu span. Dalo se pece oekvat, e se
sen, by pvodn nebyl pochodem elnm, zmocn v souhe sil duevnho ivota njak
funkce. Pejal kol poddit uvolnn vzruch nevdom opt panstv pedvdom; pitom
odvd vzruch nevdom, slou mu za ventil a zrove zajiuje nepatrnm vynaloenm
bdl innosti spnek pedvdom. Je kompromisem jako ostatn psychick tvary jeho ady a
slou souasn obma soustavm tm, e spluje pn obou soustav, pokud jsou spolu
sluiteln. Letm pohled na Robertovu teorii o vymovn, sdlenou na str. 50, uke, e
musme tomuto spisovateli dt za pravdu v hlavn vci, v uren funkce snu, zatmco se od
nho uchylujeme v pedpokladech a v hodnocen pochodu snu.30'
Vhrada, pokud jsou ob pn spolu sluiteln, obsahuje poukaz na mon ppady, v nich
funkce snu ztroskotv. Pochod snu je nejprve piputn jako splnn nevdomho pn;
jestlie tento pokus o splnn pn tak mocn ots pedvdomm, e ji neme dle
odpovat, poruil sen kompromis, nesplnil druhou st svho kolu. Ihned je peruen a
nahrazen plnm procitnutm. Nen vlastn ani zde jeho vina, mus-li sen, jinak strce
spnku, psobit jako jeho ruitel; a nen zapoteb, abychom snu proto uprali elnost. Nen
to jedin ppad v organismu, e se zazen, jinak eln, stv neelnm a ruivm, jakmile
se nco zmn v podmnkch jeho vzniku. Toto ruen slou aspo novmu elu -
oznamovat zmnu a vyvolvat proti sob innost regulanch prostedk organismu. Mm
ovem na mysli sen zkostn a abych neospravedloval zdn, e se tomuto svdectv proti
teorii o splnn pn vyhbm, kdekoli na n narm, chci aspo nznaky pistoupit k
vysvtlen zkostnho snu.
e psychick pochod, kter zpsobuje vznik zkosti, pesto me splovat pn, v tom ji
nespatujeme dn rozpor. Dovedeme si takov ppad vysvtlit tm, e pn nle k jedn
soustav, k nv, zatmco soustava pv toto pn zavrhla a potlaila.31' Podmann nevdom
pedvdomm nen ani za dobrho psychickho zdrav pln; mra tohoto potlaen uruje
stupe na normlnosti. Neurotick pznaky nm ukazuj, e ob soustavy jsou spolu v
konfliktu; pznaky jsou kompromisnmi vsledky tohoto konfliktu, kter jej prozatm
zakonuj. Jednak umouj nevdom vchodisko pro odliv jeho vzruen, jsou pro nv
vypadni branou, jednak poskytuj monost pedvdom, aby mohlo ponkud ovldat nv. Je
napklad poun uvit vznam hysterick fobie nebo strachu z chze po ulici. Odstrame
tento pznak tm, e nemocnho donutme k jednn, o nm mysl, e ho nen schopen.
Dostane zchvat zkosti, co odpovd tomu, e zchvat zkosti na ulici zavdal mnohdy
podnt k vytvoen strachu z chze po ulici. Tak se dovdme, e pznak byl utvoen proto,
aby se zabrnilo propuknut zkosti; fobie je poloena ped zkost jako pohranin pevnost.
Nememe v vaze pokraovat, nepojednme-li o loze afekt pi tchto
351
pochodech, ale to zde meme provst jen nepln. Stanovme tedy vtu, e potlaen
nevdom je pedevm proto tak nutn, jeliko prbh pedstav v nv, ponechan sm sob, by
zpsobil rozvoj afektu, kter byl pvodn lib povahy, ale od doby vytsnn je nelib.
Potlaen m za el, aby bylo zabrnno rozvoji nelibosti, a tohoto elu dosahuje. Potlaen
se tk pedstavovho obsahu v nv, protoe by z nho mohl vychzet rozvoj nelibosti.
Podkladem naich vvod je docela urit pedpoklad o povaze rozvoje afekt. Povaujeme
jej za motorick nebo sekretorick vkon, jeho inervanm klem jsou pedstavy nevdom.
Ovldne-li je pedvdom, jsou tyto pedstavy jaksi rdoueny, je jim brnno ve vysln
popud rozvjejcch afekt. Ustane-li obsazen pedvdomm, hroz tedy nebezpe, e
nevdom vzruchy zrod takov afekt, kter - nsledkem dvjho vytsnn - me bt
pociovn jen jako nelibost, jako zkost.
Toto nebezpe vznik, ponech-li se volnost pochodu snu. Podmnky uskutenn tohoto
nebezpe spovaj v tom, e nastalo vytsnn a e potlaen pn mohou dostaten zeslit.
Tyto podmnky se tedy utvej zcela mimo psychologickou oblast tvoen snu. Kdyby nae
tma tmto jednm momentem, osvobozenm nevdom za spnku, nesouviselo s tmatem
rozvoje zkosti, mohl bych se zci pojednn o zkostnm snu a uetit si zde vechny
temnosti, kter s nm souvisej.
Nauka o zkostnm snu pat, jak jsem ji optovn vyslovil, do psychologie neurz. Ns se
ji netk, jakmile jsme ukzali jej styn bod s tmatem pochodu snu. Mohu uinit jen jet
jedin. Jeliko jsem tvrdil, e neurotick zkost pochz ze zdroj sexulnch, mohu rozebrat
zkostn sny, abych v jejich snovch mylenkch prokzal sexuln materil.
Z dobrch dvod se zde zkm vech pklad, kter mn v hojnm mnostv poskytuj
neurotit pacienti, a dvm pednost zkostnm snm mladistvch osob. J sm jsem po
desetilet ji neml prav zkostn sen. Pamatuji se na takov sen ze svho sedmho nebo
osmho roku, kter jsem se pokusil vyloit piblin o ticet let pozdji. Byl velmi iv a
vidl jsem v nm milovanou matku s podivn klidnm spcm vrazem, jak ji dv (nebo ti)
osoby s ptami zobky pinesly do pokoje a poloily do postele. Procitl jsem s plem a
kikem a vyruil rodie ze span. Ty pedlouh, podivn odn postavy s ptami zobky jsem
pejal z ilustrac k Philippsonovbib-li; byly to, myslm, bohov s krahujmi hlavami z
njakho egyptskho nhrobnho relifu. Ale krom toho mi analza dodv vzpomnku na
nezbednho synka domovnka, kter si s nmi dtmi hrval na louce ped domem. ekl bych,
e se jmenoval Philipp. Zd se mi, jako bych od tohoto chlapce poprv uslyel vulgrn slovo,
kter zna pohlavn styk a je vzdlanci nahrazovno latinskm slovem koitus, kter je vak
dosti zeteln vyznaeno vbrem krahujch hlav.321 Sexuln vznam tohoto slova jsem asi
uhodl z tve onoho hrozn zkuenho uitele. Matino vzezen bylo ve snu na-
352
podobeno podle dda, kterho jsem nkolik dn ped jeho smrt spatil, kdy chrel v komatu.
Vklad druhotnho zpracovn ve snu asi pravil, e matka umr, k tomu se tak hod
nhrobn relif. V tto zkosti jsem se probudil a neustal, pokud jsem rodie nevzbudil.
Rozpomnm se, e jsem se najednou uklidnil, jakmile jsem spatil matku, jako bych
poteboval uklidnn: tedy nezemela. Ale tento druhotn vklad snu se udal ji pod vlivem
propukl zkosti. Nebyl jsem zkostliv proto, e se mi zdlo, e matka zemela, ale vykldal
jsem takto sen v pedvdomm zpracovn, nebo jsem u byl ovldn zkost. Vy tsnnm
vak meme vysvtlit, e podkladem zkosti byl temn, zejm sexuln cht, kter byl
dobe znzornn vizulnm obsahem snu.
Sedmadvacetiletmu mui, kter je od minulho roku tce nemocen, se optovn mezi
jedenctm a tinctm rokem za velik zkosti zdvalo, e ho pronsleduje njak mu se
sekyrou; chtl by utci, ale je jakoby ochromen a neme se hnout z msta. To je jist dobr
pklad velmi obvyklho a sexuln nepodezelho zkostnho snu. Pi analze nar snc
nejprve na jist asov pozdj vyprvn svho strce o tom, e byl v noci napaden njakm
podezelm individuem na ulici, a z tohoto npadu sm usuzuje, e v dob snu mon slyel o
podobnm zitku. K sekye si vybavuje, e se v onom vku kdysi pi ezn dv zranil
sekyrou na ruce. Potom bezprostedn hovo o svm pomru k mladmu bratrovi, kterho
trval a povaloval, zvlt se rozpomn na to, e ho jednou udeil botou do hlavy, a krvcel
a matka tehdy ekla: Mm strach, e ho jednou zabije. Kdy takto, jak se zd, utkvl na
tmatu nsilnosti, vyno se nhle vzpomnka z jeho devtho roku. Rodie pili pozd dom
a zatmco se n pacient tvil, jako by spal, ulehli a potom slyel supn a jin zvuky, kter se
mu zdly straliv, a vytuil tak jejich polohu v posteli. Jeho dal mylenky ukazuj, e si
vytvoil obdobu mezi tmto stykem svch rodi a svm pomrem k mladmu bratrovi. Co se
mezi rodii udalo, zahrnul v pojem nsilnosti a rvaky. Povaoval za dkaz pro toto pojet, e
asto pozoroval v matin posteli krev.
e se pohlavn styk dosplch lid zd dtem, kter jej pozoruj, straliv a e v nich bud
zkost, je, ekl bych, vsledkem denn zkuenosti. Tuto zkost vysvtluji tak, e b o
pohlavn vzruen, kter nen zvldnuto jejich porozumnm, je odmtno tak snad proto, e
jsou do nho zapleteni rodie, a z tchto dvod se promuje v zkost. V ranjm vku nen
sexuln hnut, smujc k rodii druhho pohlav jet vytsovno a projevuje se, jak jsme
slyeli (str. 154), voln.
Bez rozpak bych pouil tho vysvtlen na non zchvaty zkosti, provzen halucinacemi
(pavor nocturnus), kter bvaj u dt dosti ast. I zde b jen o nepochopen a odmtnut
sexuln hnut, pi jejich zaznamenvn by se pravdpodobn projevila asov periodinost,
nebo
353
stupovn sexulnho libida me bt vyvolno jak nahodilmi vzruujcmi dojmy, tak i
samovolnmi pochody vvoje, kter nastvaj v jistch obdobch.
Chyb mi vak dostaten pokusn materil, abych mohl toto vysvtlen provst.33' Dtskm
lkam vak, zd se, chyb hledisko, kter jedin umouje pochopit celou tu adu jev jak
po strnce somatick, tak po strnce fyzick. Jakoto komick pklad pro to, jak tsn se
lovk zaslepen lkaskou mytologi me piblit pochopen takovch ppad, a pece jim
neporozumt, uvedu ppad, kter jsem nael v Debackerov tezi o pavoru nocturnu,1881 (str.
66).
Tinctilet hoch chatrnho zdrav zaal bt zkostn a zasnn, jeho spnek se stal
neklidnm a byl tm kad tden jednou peruovn tkm zchvatem zkosti s
halucinacemi. Vzpomnka na tyto sny byla vdy velmi jasn. Vyprvl, e na nho vykikl
bel: Ted t mme, ted t mme, a pak nco pchlo smolou a srou, a ohe spaloval jeho
pokoku. Z tohoto snu se zdenm procitl, zprvu nemohl kiet, a se hlas poslze uvolnil a
bylo jasn slyet, jak k: "Ne, ne, m ne, j pece nic neudlal", anebo tak: "Prosm, nech
m, nikdy to u neudlm." Nkolikrt tak ekl: "Albert to neudlal." Pozdji se nechtl
odstrojovat, protoe ho ohe zachvacuje jen tehdy, je-li svleen. V dob tchto sn o
dblovi, kter ohroovaly jeho zdrav, byl posln na venkov, tam se bhem jednoho a pl roku
zotavil a v patnctm roce se pak jednou piznal: "Neodvil jsem se k tomu piznat, ale
neustle jsem se pokouel lechtat a pedradovat jist sti tela}4}; poslze m to vyerpvalo
tak, e jsem nkolikrt pomlel na to, vyskoit z okna lonice." Vskutku nen tk
uhodnout, e 1. chlapec v dvjch letech masturboval, pravdpodobn to zapral a e mu
pro tuto neest vyhroovali tkmi tresty. Jeho piznn: "Nikdy to u neudlm"; jeho
zaprn: "Albert to nikdy nedlal"; 2. e s pchodem puberty znovu procitlo pokuen k
masturbaci v podob pocitu lechtn na pohlavnm stroj; a 3. e se v nm nyn rozpoutal boj
o vytsnn, kter potlail libido a promnil je v zkost, a tato zkost dodaten do sebe
pojala tresty, ktermi mu tehdy vyhroovali.
Naproti tomu si poslechnme zvry naeho autora (strana 69): "Z tohoto pozorovn
vyplv, e:
1. vliv puberty me u chlapce s oslabenm zdravm zpsobit stav velik slabosti a pitom
me nastat velmi znan nedokrevnost mozku.35)
2. Tato nedokrevnost mozku vyvolv zmnu povahy, dmonomanick halucinace a velmi
prudk stavy zkosti v noci, mon e i ve dne.
3. Dmonomanie a vlastn vitky tohoto chlapce se zakldaj na vlivech nboensk
vchovy, kter na nho psobily v dtstv.
4. Vechny tyto jevy zmizely nsledkem delho pobytu na venkov, tlesnm cvienm a
nvratem sil, kdy minula puberta.
354
5. Na nchylnost k vzniku tohoto stavu u dtte mla asi vliv ddinost a star syfilitick
onemocnn otce.
Zvr: Zaadili jsme toto pozorovn do rmce nehorenatch blud ze slabosti, nebo tento
zvltn stav odvozujeme z mozkov nedokrevnosti."
E, Prvotn a druhotn pochod-Vytsnn
Kdy jsem odvil pokusu o hlub proniknut do pochod snu, uloil jsem si obtn kol, na
kter sotva sta m popisn umn. Popisovat souasnost tak sloit souvislosti asovm
sledem a zrove pi kadm tvrzen budit dojem, jako bych postupoval bez pedpodklad, to
je pli tk na m sly. Nyn se mi mst, e pi popisu psychologie snu nemohu
napodobovat historick vvoj svch nzor. Hlediska pro pojmn snu byla pro mne dna
pedchozmi pracemi o psychologii neurz, k nim se zde odvolvat nemm a pece vdy
odvolvat musm, zatmco bych chtl postupovat opanm smrem a najt, vychzeje ze snu,
zapojen k psychologii neurz. Znm vechny obte, kter tm psobm teni, ale neznm
prostedek, jak se jim vyhnout.
Neuspokojen tmto stavem vc, rd se zdrm u jinho hlediska, je podle mho soudu
stupuje vznam mho sil. Moje tma bylo ovldno nejkrajnjmi rozpory v nzorech
autor, jak vidno z prvho, vodnho oddlu tto knihy. Nae zpracovn problm snu
vytvoilo msto pro vtinu tchto protiklad. Jen dvma citovanm nzorm, e sen je
pochodem nesmyslnm a somatickm, jsme museli rozhodn odporovat; jinak jsme vak
vem vzjemn si odporujcm nzorm dali na nkterm mst tto sloit souvislosti za
pravdu a dokzali jsme, e objevily nco sprvnho. e sen pokrauje v podntech a zjmech
bdlho ivota, bylo zcela veobecn potvrzeno odhalenm skrytch snovch mylenek. Ty se
zabvaj jen tm, co se nm zd dleit a co ns siln zajm. Sen se nikdy neobr s
malikostmi. Ale uznali jsme tak opak, e sen se chpe lhostejnch odpadk dne a neme
se njakho velkho zjmu ze dne zmocnit dve, kdy se ponkud nevymkl z bdl prce.
Zjistili jsme, e to plat o snovm obsahu, kter zkreslen vyjaduje snov mylenky. Pochod
snu, jak jsme ekli, se z dvod asocian mechaniky snze zmocuje erstvho nebo
lhostejnho pedstavovho materilu, kter dosud nebyl zabrn bdlou mylenkovou innost,
a z dvod cenzury pen psychickou intenzitu z vznamnho, nebo tak pohorlivho, na
lhostejn. Hypermnzie snu a vlda infantilnm materilem se staly zkladnmi pili naeho
uen; v na teorii o snu pisuzujeme infantilnmu pn lohu nezbytn hybn sly pro
tvoen snu. Ani ns ovem nenapadlo pochybovat o experimentln prokzanm vznamu
vnjch smyslovch podnt za spnku,
355
ale uvedli jsme tento materil do tho pomru k snovmu pn jako mylenkov zbytky z
denn prce. e sen vykld objektivn smyslov podnt na zpsob iluze, nepotebujeme
poprat; ale pipojili jsme pohnutku tohoto vykldn, kter zstala autory neurena. Toto
vykldn probh tak, e se vnman objekt stv nekodnm jako ruitel spnku a
upotebitelnm pro splnn pn. Stav subjektivnho podrdn smyslovch orgn za
spnku, kter, jak se zd, prokzal Trumbull Ladd, neuznvme sice jako zvltn zdroj snu,
ale vysvtlujeme jej regredientnm oivenm vzpomnek, psobcch v pozad snu. Tak pro
vnitn organick sensace, jich nkte autoi rdi pouvaj jako vchodiska k vysvtlen snu,
zstalo v naem pojet jist, tebae skromnj msto. Povaujeme je - sensace padn,
vznen, zaraenosti - za vdy pipraven materil, jeho snov prce podle poteby uv k
vyjadovn snovch mylenek.
e pochod snu je rychl, okamit, se nm zd sprvn, pokud se te vnmn pedtm
utvoenho snovho obsahu vdomm; u pedchzejcch st pochodu snu mme za
pravdpodobn prbh pomal, vlniv. K objasnn zhady, e snov obsah je pehojn a
shrnut do nejkratho okamiku, jsme pispli poznnm, e b o zachycovn ji notovch
tvar psychickho ivota. e sen je vzpomnkou zkreslovn a znetvo-ovn, je, jak jsme
zjistili, sprvn, ale to nevad, nebo zde jde jen o posledn zjevnou st zkreslovac prce,
kter psob od potku tvoen snu. V urputnm a zdnliv nesmiitelnm sporu, zda duevn
ivot v noci sp, nebo vldne celou svou vkonnost jako za dne, jsme dali za pravdu obma
stranm a pece dn pln. Ve snovch mylenkch jsme nali doklady, e jde o
intelektuln vkon vyuvajc tm vechny prostedky duevnho apartu; nelze vak
odmtnout domnnku, e tyto snov mylenky vznikly za dne, a je nezbytn pedpokldat, e
pro duevn ivot existuje stav span. Takto se mohlo uplatnit i uen o stenm spnku;
charakteristiku stavu span jsme ovem nenali v rozvzn duevnch souvislost, nbr v
zamen t psychick soustavy, kter ovld den, k pn spt. Odvrcen od vnjho svta si
uchovalo vznam i pro nae pojet; pomh umoovat, tebas nebylo jedinm momentem,
regresi snovho znzornn. Zeknut se volnho zen prbhu pedstav je nesporn, ale
psychick ivot nen proto jet bez cle, nebo jsme slyeli, e, vzdme-li se clovch
pedstav chtnch, dostvaj se k moci nechtn. Voln spojovn asociac ve snu jsme nejen
uznali, nbr mme je za mnohem rozshlej, ne se dalo tuit; ale zjistili jsme, e je jen
vynucenou nhradou za jin, korektn a rozumn. Zajist jsme i my nazvali sen absurdnm;
pklady ns vak pouily, jak chytr bv sen, pedstr-li, e je absurdn. Od nzor na
funkce snu ns nedl dn rozpor. e sen poskytuje dui uvolnn jako ventil, e podle
Robertovch slov ledacos kodlivho je znekodovno pedstavovnm ve snu, neshoduje se
jen s nam uenm
356
o dvojitm splovn pn snem, nbr je v na formulaci dokonce srozumitelnj ne v
Robertov. e se due voln oddv souhe svch schopnost, je u ns vyjdeno tm, e
pedvdom innost ponechv snu volnost. Nvrat k embryonlnmu stadiu duevnho ivota
ve snu a poznmka H. Ellise "an archaic world ofvast emotions and imperfect thoughts" jsou
astnmi formulacemi, pedjmajcmi nae vvody o tom, e se tvorby snu astn
primitivn, za dne potlaen pracovn zpsoby; Sullyho tvrzen, e "sen pin nvrat naich
dvjch osobnost, kter se postupn za sebou vyvinuly, n star zpsob nazrn, popudy a
zpsoby reakce, kter ns ped dvnou dobou ovldaly," jsme si mohli pivlastnit v plnm
rozsahu; jako u Delageje tak u ns to, co je potlaeno, hybnou silou snn.
lohu, kterou snov fantazii pisuzuje Scherner a samotn Schernerovy vklady, jsme uznali
v plnm rozsahu, ale museli jsme jim vykzat v naem problmu, abych tak ekl, jinou
lokalitu. Sen netvo fantazii, ale na tvoen snovch mylenek m nejvt podl nevdom
fantazijn innost. Jsme Schernerovi zavzni za poukaz na zdroj snovch mylenek; ale
tm ve, co pit snov prci, je teba pitat innosti nevdom, je pracuje ve dne a
dodv podnty pro sny stejn jako pro neurotick pznaky. Od tto innosti jsme museli
odliit snovou prci jako nco naprosto rozdlnho a mnohem vce vzanho. Poslze jsme se
nijak nevzdali vztahu snu k duevnm poruchm, nbr odvodnili jsme ho pesnji na nov
zkladn.
Tm, co je v naem uen o snu novho, jsou jakoby vym celkem spojovny nejrozmanitj
a nejprotikladnj vsledky autor, zaazovny do na stavby, nkter ponkud zmnny,
jen mlokter jsou zavreny zcela. Ale ani nae stavba nen jet hotov. Nehled k etnm
nejasnostem, kter jsme na sebe upoutali proniknm do temna psychologie, zd se, e ns
tsn jet jeden nov rozpor. Jednak jsme tvrdili, e snov mylenky vznikaj zcela normln
duevn prac, jednak jsme vak zjistili adu naprosto abnormlnch mylenkovch pochod
mezi snovmi mylenkami a mezi nimi a snovm obsahem, je pak pi vykldn opakujeme.
Ve, co jsme nazvali snovou prac, se, jak se zd, vzdaluje od nm znmch korektnch
pochod tak velice, e nm i nejpsnj posudky autor o nzkm psychickm vkonu snn
nutn pipadaj sprvn.
Zde lze asi provst objasnn a npravu pouze hlubm proniknm. Chci vyzdvihnout jednu z
konstelac, kter vedou k tvoen snu:
Dovdli jsme se, e sen nahrazuje mnostv mylenek, kter pochzej z naeho dennho
ivota a maj zcela logickou skladbu. Proto nememe pochybovat o tom, e tyto mylenky
pramen z naeho normlnho duevnho ivota. Se vemi vlastnostmi, jich si u svch
mylenkovch pochod vme, je je vyznauj jako sloit vkony vysokho stupn, se
setkvme i ve snovch mylenkch. Ale vbec nen nutn pedpokldat, e tato mylenkov
prce byla provdna za spnku, co by znan ruilo
357
pedstavu o psychickm stavu span, na kter dosud trvme. Tyto mylenky mohou naopak
velmi snadno pochzet ze dne, mohly se, nepozorovny nam vdomm, nepetrit rozvjet a
pi usnut byly ji hotovy. Mme-li z tohoto stavu vc nco vyvodit, tedy nanejv dkaz, e
nejsloitj mylenkov vkony jsou mon bez souinnosti vdom, a to jsme se beztak
nutn dovdli z kad psychoanalzy hysterika nebo lovka s nutkavmi pedstavami. Tyto
snov mylenky zajist nejsou samy o sob nezpsobil pro vdom. To, e jsme si je za dne
neuvdomili, me mt rozmanit piny. Uvdomn souvis s vnovnm pozornosti, kter
je, zd se, vynakldna jen v jistm mnostv, je bylo mon od pslunho mylenkovho
pochodu odvrceno jinmi cli. Jin zpsob, jakm mohou bt takov mylenkov pochody
zatajovny ped vdomm, je tento: Ze svho vdomho pemlen vme, e pi uvn
pozornosti jdeme jistou cestou. Dospjeme-li po n k pedstav, kter neobstoj ped kritikou,
perume se, ustaneme ve vnovn pozornosti. Zd se, e se zapoat a oputn
mylenkov pochod me rozvjet dle, akoli se mu pozornost znovu nevnuje, pokud na
njakm mst nedoshneme zvl vysok intenzity, kter pro nj pozornost vynucuje.
Poten, teba vdom zavren soudem, e je jist mylenkov pochod nesprvn nebo
nepotebn pro aktuln el mylenkovho aktu, me tedy zavdat pinu k tomu, aby tento
pochod pokraoval a do usnut, ani byl pozorovn vdomm.
Shrme, e takov mylenkov pochod nazvme pedvdomm, e jej povaujeme za pln
korektn a e to me bt bud pochod jen zanedban, nebo peruen, potlaen. eknme
oteven, jak mme obraz o prbhu pedstav. Soudme, e od njak clov pedstavy je
jist mnostv vzruchu, kter nazvme energi obsazen, posunovno po cest asociac,
vybran touto clovou pedstavou. Mylenkovmu pochodu zanedbanmu se takovho
obsazen nedostalo; pochodu potlaenmu i zavrenmu bylo opt odato; oba jsou
ponechny svm vlastnm vzruchm. Zaclen mylenkov pochod se za jistch podmnek
stv schopnm, aby na sebe upoutal pozornost vdom, a jeho prostednictvm nabv
nadmrnho obsazen. Sv pedpoklady o povaze a vkonu vdom objasnme pozdji.
Takov v pedvdom podncen mylenkov pochod me samovoln ustt nebo se uchovat.
Prvn vsledek si pedstavujeme tak, e se jeho energie rozplyne vemi asocianmi smry,
kter z nho vychzej, uvede cel ten etz mylenek do stavu vzruen, je chvli trv,
potom vak dozn tm, e se vzruch, potebn vybit, promn v obsazen, je je v klidu.
Nastane-li tento prv vsledek, nem onen pochod dal vznam pro tvoen snu. V naem
pedvdom vak haj clov pedstavy pochzejc ze zdroj nevdomch a vdy innch
pn. Ty se mohou zmocnit vzruchu v mylenkovm okruhu, kter je ponechn sm sob,
vytvej spojen mezi nm a nevdomm pnm, penesou na nj energii, vlastn
nevdommu pn,
358
a od tto chvle je zanedban i potlaen mylenkov pochod s to udret se, akoli tmto
poslenm nezskv nrok na pstup do vdom. Lze ci, e dosud pedvdom mylenkov
pochod byl zataen do nevdom.
Jin konstelace pro tvoen snu jsou asi tyto: Pedvdom mylenkov pochod byl od potku
ve spojen s nevdomm pnm, a proto byl odmtnut vldnouc zaclenost, nebo se
nevdom pn probudilo z jinch (nap. somatickch) pin a hled penesen na psychick
zbytky, pedvdomm neobsazen, ani by mu vychzely vstc. Vechny ti ppady se
shoduj v jednom vsledku, e v pedvdom vznik mylenkov pochod, kter byl
pedvdomm obsazenm oputn a obsazen pnm. Od tohoto momentu podlh uveden
mylenkov pochod ad promn, kter ji neuznvme jako normln psychick pochody a
kter vedou k vsledku podivnmu, k patologickmu tvaru. Chceme tyto pochody
vyzdvihnout a sestavit:
1) Intenzity jednotlivch pedstav mohou v celm svm rozsahu odtkat a pechzej z jedn
pedstavy na druhou, take vznikaj jednotliv pedstavy, nadan velikou intenzitou.
Nkolikerm opakovnm tohoto pochodu me bt intenzita celho mylenkovho pochodu
nakonec nahromadna v jedinm pedstavovm prvku. Tento fakt je onou kompres neboli
zhutnm, je jsme poznali za snov prce. Hlavn zhutn zpsobuje onen podivn dojem,
kter bud sen, nebo neznme vbec nic podobnho z normlnho a uvdomitelnho
duevnho ivota. I zde sice existuj pedstavy, kter maj jakoto uzly nebo konen vsledky
celch mylenkovch etz velk psychick vznam, ale tato jejich hodnost se neprojevuje
dnou vlastnost, je by byla oividn pro vnitn vnmn; to, co je takovou pedstavou
pedstavovno, nen proto dnm zpsobem intenzivnj. V pochodu zhuovn se veker
psychick souvislost pevd na intenzitu pedstavovho obsahu. Je to podobn, jako kdy
dm v knize vytisknout proloen nebo tun slovo, ktermu pikldm mimodn vznam
pro pojmn textu. V ei bych vyslovil tot slovo hlasit, pomalu a drazn. Prvn
podobenstv ns vede bezprostedn k pkladu, pejatmu ze snov prce {trimethylamin ve
snu o Irmin injekci). Badatel o djinch umn ns upozoruj, e se nejstar historick
skulptury d podobnou zsadou, vyjadujce vku spoleenskho postaven znzorovanch
osob velikost jejich sochy. Krl bv zobrazovn dvakrt nebo tikrt tak velik jako jeho
druina i poraen neptel. Vtvarn dlo z doby msk pouv k tmu elu jemnjch
prostedk. Stav postavu impertora doprosted, ukazuje ho vzpmenho, vnuje zvltn
pi propracovn jeho postavy, pokld neptele k jeho nohm, ale neznzoruje ho ji jako
obra mezi trpaslky. Uklonn podzenho ped pedstavenm je v naich pomrech dodnes
dozvukem onoho starho zpsobu znzorovn.
Smr, kterm postupuje zhuovn snu, je pedepsn jednak korektnmi pedvdommi
vztahy snovch mylenek, jednak pitalivost vizulnch
359
vzpomnek v nevdom. Vsledek zhuovac prce dosahuje intenzit, kterch je zapoteb
pro proniknut k vjemovm soustavm.
2) Volnou penosnost intenzit a ve slubch zhutn jsou vytveny spojovac pedstavy,
jaksi kompromisy (srv. etn pklady). I to je nm neslchanm v normlnm prbhu
pedstav, pi nm zle hlavn na vbru a fixovn "sprvnho" pedstavovho prvku.
Smen a kompromisn tvary se naopak vyskytuj velmi asto, hledme-li jazykov vraz
pro pedvdom mylenky, a bvaj uvdny jako druhy "peeknut".
3) Pedstavy, kter na sebe penej sv intenzity, jsou k sob v nejvolnjch vztazch a
spojeny takovmi druhy asociac, jakmi nae mylen opovrhuje a jakch pouv jen vtip.
Zvlt asociace vychzejc ze stejnho zvuku nebo slovnho znn jsou zde povaovny za
stejn hodnotn jako jin.
4) Mylenky, kter si odporuj, se nesna, aby se vzjemn zruily, nbr trvaj vedle sebe,
asto spolu utvej, jako by vbec mezi nimi nebyl rozpor, vtvory zhutn i kompromisy,
kter bychom svmu mylen nikdy neodpustili, ale ve svm jednn je mnohdy schvalujeme.
To jsou nkter nejnpadnj abnormln pochody, jim prbhem snov prce podlhaj
snov mylenky, pedtm racionln utvoen. Hlavnm charakterem tchto pochod je, e se
veker vha klade na to, aby obsahujc energie byla pohybliv a zpsobil k vybit; obsah a
vlastn vznam psychickch prvk, na nich tato obsazen lp, jsou vedlej. Nkdo by se
mohl domnvat, e zhuovn a tvoen kompromis slou jen regresi, jestlie b o
promovn mylenek v obrazy. Avak analza - a jet jasnji syntza - sn, v nich nen
tato regrese k obrazm, nap. snu "Autodidas-ker, rozhovor s profesorem N-em", ukazuje
tyt pochody pesouvn a zhuovn, jak se jev v ostatnch snech. Nememe tedy
zavrat oi ped poznnm, e se tvoen snu astn dva psychick pochody, jejich podstata
je rzn: jeden pochod tvo naprosto korektn snov mylenky, kter maj stejnou hodnotu
jako mylen normln; druh jimi nakld krajn podivnm, nekorektnm zpsobem. Tento
pochod jsme ji v 6. kapitole oddlili jako vlastn prci snu. m meme pispt k odvozen
tohoto pochodu? Na tuto otzku bychom nemohli odpovdt, kdybychom ji ponkud
nepronikli do psychologie neurz, zvlt hysterie. Z t vak vme, e tyt nekorektn
psychick pochody - a jet jin, jejich vet jsme nepodali - ovldaj tvorbu hysterickch
pznak. Tak pi hysterii zjiujeme adu pln korektnch, s naimi vdommi mylenkami
naprosto rovnocennch mylenek. O jejich existenci v tto podob se vbec ne-dovdme a
teprve dodaten je rekonstruujeme. Jestlie je nkde postihneme, poznme z analzy
utvoenho pznaku, e tyto normln mylenky podlehly abnormlnmu zpracovn a byly
do pznaku pevedeny pomoc zhuovn, tvoen kompromis, povrchnch asociac,
zastrn rozpor,
360
eventuln cestou regrese. Jeliko zvltnosti snov prce a psychick innosti, vysujc do
psychoneurotickch pznak, jsou toton, jsme oprvnni penst na sen zvry, k nim ns
nut hysterie.
Z uen o hysterii pejmme vtu, e takov abnormln psychick zpracovn normlnho
mylenkovho pochodu nastv jen tehdy, stal-li se tento mylenkov pochod penosem
nevdomho pn, kter pochz z infantiln oblasti a je vy tsnn. Pro tuto vtu jsme
vybudovali teorii snu na pedpokladu, e hybn snov pn vdy pramen z nevdom, co se,
jak jsme sami piznali, ned veobecn prokzat, ani vak odmtnout. Abychom mohli ci,
m je vytsnn, s jeho nzvem jsme si tak asto pohrvali, musme pokraovat v budovn
naeho psychologickho leen.
Zahloubali jsme se do fikce primitivnho psychickho apartu, jeho prci reguluje snaha
vyhnout se nahromadn vzruch a udret se co mon bez vzruen. Proto byl vybudovn
podle schmatu reflexnho apartu; mo-tilita, zprvu cesta k vnitn zmn tla, byla jeho
cestou k vybit. Pak jsme pojednali o psychickch nsledcch proitku ukojen a ji tehdy
bychom byli mohli uvst druh pedpoklad, e nahromadn vzruch je - podle jistch
modalit, o n nm nejde - pociovno jako nelibost a uvd apart do innosti, aby bylo
dosaeno ukojen, pi kterm je snen vzruch pociovno jako libost. Takov proudn v
apartu, vychzejc z nelibosti a smujc k libosti, nazvme pnm; ekli jsme, e jen a jen
pn je s to uvst apart do pohybu a e prbh vzruchu v tomto apartu je automaticky
regulovn vnmnm libosti a nelibosti. Prvn pn bylo asi halucinanm obsazenm
vzpomnky na ukojen. Ukzalo se vak, e tato halucinace, ne-byla-li udrovna a do
vyerpn, nebyla zpsobil pivodit ustn poteby, tedy libost, spjatou s ukojenm.
Tak se stala nutnou druh innost -jak kme, innost druh soustavy -kter nepipoutla,
aby obsazen vzpomnky proniklo a k vjemu a odtud poutalo psychick sly, nbr aby vedlo
vzruch, vychzejc z njak poteby, oklikou, kter poslze voln motilitou pemuje vnj
svt tak, e me nastat skuten vnmn uspokojujcho objektu. Potud jsme se schmatem
psychickho apartu ji zabvali; ob soustavy jsou zrodkem toho, co do pln vyvinutho
apartu, dosazujeme jako nv apv.
Abychom mohli motilitou eln mnit vnj svt, potebujeme nahromadn velmi etnch
zkuenost ve vzpomnkovch soustavch a rozmanitho fixovn vztah, kter jsou v tomto
vzpomnkovm materilu vyvolny rznmi clovmi pedstavami. Nyn ve svch
pedpokladech pokraujeme. innost druh soustavy, mnohdy tpajc, vyslajc obsazen a
opt je stahujc, z jedn strany potebuje volnou dispozici vekerm vzpomnkovm
materilem; z druh strany by bylo zbytenm pltvnm sil, kdyby na jednotliv mylenkov
cesty vyslala velk kvantity obsazen, kter by pak odplvaly jakoto neeln a sniovaly
kvantitu, nutnou pro
361
zmnu vnjho svta. Proto se zenm k elnosti pedpokldm, e se druh soustav da
udrovat energetick obsazen z nejvt sti v klidu a uvat jen jejich mal sti k
pesouvn. Mechanika tchto pochod mi je zcela neznm; kdo by chtl tyto pedstavy
pojmat velmi vn, musel by vyhledat fyzikln obdoby a najt cestu k znzornn pohybu
pi neuronovm vzruen. J trvm jen na pedstav, e innost prvn soustavy Y smuje k
volnmu odlivu kvantit vzruch a e druh soustava obsazenmi, je z n vychzej, zpsobuje
zadrovn tohoto odlivu, promnu v obsazen, kter je v klidu, pravdpodobn za souasnho
zvyovn rovn. Mm tedy za to, e prbh vzruchu je za vldy druh soustavy vzn na
docela jin mechanick pomry, ne za vldy soustavy prv. Jakmile druh soustava
dokonila svou zkuebn mylenkovou prci, zru zadren a zastaven vzruch a umon jim
odliv k motilit.
Zajmav budou nae vvody, uvme-li vztahy tohoto zadren odlivu druhou soustavou k
regulovn principem nelibosti. Vyhledejme protjek k prvotnmu zitku ukojen, zitek
vnjho zden. Dejme tomu, e na primitivn apart psob vjemov podnt, a to zdroj
bolestivho podrdn. Tehdy nastanou nespodan motorick projevy, pokud jeden z nich
neodejme apart onomu vjemu a souasn bolesti, a tento projev se bude -jakmile se vjem
vyskytne znovu - ihned opakovat (nap. v podob tku), pokud vjem nezmiz. Zde vak
nezstane sklon znovu halucinan nebo jinak obsadit vjem zdroje bolesti. Spe bude v
prvotnm apartu sklon ihned opustit tento trapn vzpomnkov obraz, jakmile by byl
jakmkoli zpsobem vzbuzen, protoe penen jeho vzruchu na vjem vyvolv (pesnji:
zan vyvolvat) nelibost. Odvrcen od vzpomnky, kter je jen opakovnm nkdejho
tku ped vjemem, se usnaduje tm, e vzpomnka nem dostatek kvality jako vjem, aby
mohla vzruit vdom a tm na sebe upoutat nov obsazen. Toto bez nmahy a pravideln
nastvajc odvracovn psychickho pochodu od vzpomnky na nco kdysi trapnho je pro
ns pravzorem a prvnm pkladem psychickho vytsovn. Je veobecn znmo, co
vechno z tohoto odvracovn od trapnho, z tto ptros taktiky prokazateln jet zbylo v
normlnm duevnm ivot dosplho lovka.
Nsledkem principu nelibosti je tedy prvn soustava Y pln nezpsobil zathnout do
mylenkov souvislosti nco nepjemnho. Tato soustava nedovede nic jinho ne pt.
Kdyby to tak zstalo, bylo by to pekkou pro mylenkovou prci druh soustavy, kter
potebuje dispozici vemi vzpomnkami, tvocmi zkuenost. Nyn jsou dv mon cesty: bud
se prce druh soustavy pln oprost od principu nelibosti, jde svou cestou, ani db o
nelibost vzpomnky; anebo dovede obsadit nelibou vzpomnku tak, e se pi tom vyhne
rozvoji nelibosti. Prvn monost meme odmtnout, nebo princip nelibosti se jev tak
regultorem pro prbh vzruch v druh soustav. Jsme tedy odkazovni na druhou monost,
e
362
tato soustava obsad njakou vzpomnku tak, aby odliv od n byl zadrovn, tedy odliv k
rozvoji nelibosti, kter se d srovnat s motorickou inervac. K hypotze, e obsazen druhou
soustavou je zrove zadrenm odlivu vzruchu, jsme tedy vedeni dvma hledisky, zetelem
na princip nelibosti a na princip nejmenho vynaloen inervace. Ale zapamatujme si - je to
kl k nauce o vytsovn - e druh soustava me obsadit njakou pedstavu jen tehdy, je-li
s to zadret rozvoj nelibosti, je z n vychz. To, co by se tomuto zadren vymklo, zstalo by
i pro druhou soustavu nepstupn, bylo by nsledkem principu nelibosti brzy oputno. Ale
zadren nelibosti nemus bt pln; jist jej potek mus bt piputn, jeliko ukazuje
druh soustav povahu vzpomnky a nap. nedostatenou vhodnost pro el, sledovan
mylenm.
Psychick pochod, kter pipout jen prvn soustava, budu nyn nazvat pochodem prvotnm;
pochod, kter vyplv ze zdrovn druhou soustavou, pochodem druhotnm. Jet na jinm
momentu mohu ukzat, k jakmu elu mus druh soustava opravovat prvotn pochod. Ten
usiluje
0 vybit vzruchu, aby jeho takto nahromadnm mnostvm vytvoil vjemovou totonost;
druhotn pochod se vzdal tohoto myslu a msto nho pojal druh mysl; doshnout
mylenkov totonosti. Veker mylen je jen oklikou od vzpomnky na ukojen, jakoto
clov pedstavy, a k totonmu obsazen te vzpomnky, kterho m bt dosaeno pomoc
motorickch zkuenost. Mylen se mus zajmat o spojovac cesty mezi pedstavami, ani se
d zmst jejich intenzitou. Je vak jasn, e zhutn pedstav, spojovac tvary a vtvory
kompromisu pekej dosaen tto totonosti. Tm, e nahrazuj jednu pedstavu druhou,
odvdj od cesty, kter by od prvn pedstavy vedla dle. Takovm pochodm se tedy
druhotn mylen peliv vyhb. Nen ani nesnadn postihnout, e princip nelibosti psob
mylenkovmu pochodu, jemu jinak skt nejdleitj oprn body,
1 obte pi sledovn mylenkov totonosti. Tendence mylen se tedy mus nst k tomu,
aby se stle vce osvobozovalo od vlunho regulovn principem nelibosti a aby omezilo
rozvoj afekt mylenkovou prac na minimum, kter lze jet pout jako signl. Tohoto
zjemnn vkonu m bt opt dosaeno nadmrnm obsazenm, zprostedkovanm vdomm.
Vme vak, e se toto zjemnn vkonu i v normlnm duevnm ivot zdka zda pln a e
nae mylen vdy zstv pstupn falovn zpsobovanmu vmovnm principu
nelibosti.
Ale toto nen ona mezera ve funkn zdatnosti naeho duevnho apartu, kter umouje, e
mylenky, je se jev vsledkem druhotn mylenkov prce, propadaj prvotnmu
psychickmu pochodu - a touto formulkou meme nyn popsat prci vedouc ke snu a k
hysterickm pznakm. Ppad tto nepostaitelnosti vznik setknm dvou moment z djin
naeho vvoje, z nich prv pat zcela k duevnmu apartu a ml rozhodujc vliv
363
na pomr obou soustav, druh se uplatuje v mnivm rozsahu a zavd do duevnho ivota
hybn sly organickho pvodu. Oba pochzej z dtskho ivota a jsou sedlinou zmny,
kterou proel n duevn i tlesn organismus od dob dtstv.
Kdy jsem oznail jeden psychick pochod v duevnm aparte jako prvotn, nebylo to jen se
zenm k hodnot a vkonnosti, ale i k asovm pomrm. Psychick apart, kter by ml jen
prvotn pochod, pokud vme, neexistuje a je potud teoretickou fikc; jist je vak tolik, e
prvotn pochody jsou v nm dny od potku, zatmco se druhotn teprve pozvolna prbhem
ivota vytvej, ru a pevrstvuj pochody prvotn a dosahuj vldy nad nimi snad teprve v
dosplosti. Nsledkem tohoto opodnho dostaven druhotnch pochod zstv jdro na
bytosti, sloen z nevdomch pn, nepostiiteln a nezadriteln pedvdomm, jeho
loha je jednou provdy omezena na vykazovn nejelnjch cest pnm pochzejcm z
nevdom. Nevdom pn znamenaj pro vechny pozdj duevn snahy tlak, jemu se
musej poddit a smj usilovat jen nap. o jeho odveden a obrcen k vym clm. Velk
oblast vzpomnkovho materilu zstv nsledkem tohoto opodn nepstupn
pedvdommu obsazen.
Mezi tmito nezniitelnmi a nezadritelnmi pnmi, pochzejcmi z infantiln oblasti, jsou
tak pn, jejich splnn se dostalo do rozporu s clovmi pedstavami druhotnho mylen.
Splnn tchto pn by nevyvolalo afekt lib, nbr nelib, a. prv tato promna afektu je
podstatou toho, co oznaujeme jako vytsnn. Jakou cestou tato promna probh, jakmi
hybnmi silami je zpsobena, to je problm vytsovn, kterho se zde potebujeme jen
dotknout. Sta, kdy mme na mysli, e takov promna afektu nastv prbhem vvoje
(pomysleme na dostaven se pocitu hnusu, kter v potcch dtskho ivota nen) a e je
vzna na innost druhotn soustavy. Vzpomnky, z nich nevdom pn vychz, kdy
vyvolv rozvoj afekt, nebyly nikdy pstupn pedvdom; proto pedvdo-m ani neme
zadret rozvoj jejich afekt. Prv pro tento rozvoj afekt nejsou takov pedstavy nyn
pstupny ani z pedvdomch mylenek, na kter penesly slu svho pn. Naopak, uplatn
se princip nelibosti a psob, e se pedvdom odvrt od penosovch mylenek. Ty jsou
ponechny samy sob, "vytsnny", a proto je pedpokladem vytsnn existence zsoby
infantilnch pedstav, kter se od potku vymyk pedvdom.
V nejpznivjm ppad se rozvoj nelibosti kon, jakmile je penosovm mylenkm v
pedvdom odato obsazen, a tento vsledek ukazuje, e zsah principu nelibosti je eln.
Jinak je tomu vak, dostane-li nevdom, vytsnn pn organickou posilu, kterou me
propjit svm penosovm mylenkm, m je me uschopnit, aby se svm vzruchem
pokusily o proniknut, tebas byly oputny obsazenm pedvdom. Pak se rozpout boj o
odvrcen tm, e pedvdom posl opak vytsnn
364
mylenky (protichdn obsazen), a potom si penosov mylenky, kter jsou nositeli
nevdomho pn, zjednaj prchod njakm kompromisem, vytvoenm pznaku. Avak od
okamiku, kdy jsou vytsnn mylenky mocn obsazeny nevdomm pnm, ale oputny
pedvdomm obsazenm, podlhaj prvotnmu psychickmu pochodu; smuj jen k
motorickmu vybit anebo, je-li cesta otevena, k halucinanmu oiven vjemov totonosti,
kterou si pej. Dve jsme empiricky zjistili, e vylen nekorektn pochody se udvaj jen s
mylenkami, kter jsou vytsnny. Nyn postihujeme dal st souvislosti. Tyto nekorektn
pochody jsou v psychickm aparte prvotn; dostavuj se vude tam, kde jsou pedstavy
oputny pedvdomm obsazenm, ponechny samy sob a mohou se naplnit energi z
nevdom, kter nen zadrovna a usiluje o vybit. Nkter dal pozorovn podporuj nzor,
e tyto pochody, oznaen za nekorektn, ve skutenosti nejsou falovnm pochod
normlnch, chybami mylen, nbr pracovnmi zpsoby psychickho apartu, oprotnmi
od zadrovn. Tak nap. vidme, e peveden pedvdomho vzruchu do motility nastv
tm pochodem a e spojovn pedvdomch pedstav se slovy snadno jev stejn pesunut a
smsen, je se pisuzuj nepozornosti. Konen snad prstek prce, nutn pi zadrovn
tchto prvotnch pochod, je dokzn faktem, e docilujeme komickho vsledku, nadbytku,
kter se vybj smchem, nechme-li tyto druhy mylenkovch prbli proniknout k vdom.
Teorie psychoneurz s naprostou jistotou tvrd, e to mohou bt jen sexuln pn z infantiln
oblasti, kter byla v periodch dtskho vvoje vytsnna (promna afektu), je se pak v
pozdjch periodch vvoje mohou obnovit, bud nsledkem sexuln konstituce, kter se
pece utv z pvodn bisexuality, nebo nsledkem nepznivch vliv sexulnho ivota.
Tato infantiln pn tud dodvaj hybn sly pro tvorbu psycho-neurotickch pznak. Jen
zavedenm tchto sexulnch sil meme vyplnit mezery, kter jsou jet obsaeny v teorii o
vytsnn. Nechvm zde nerozhodnuto, zda poadavek sexulnho a infantilnho m platit
tak pro teorii snu; zde teorii neuzavrm, protoe jsem ji pedpokladem, e snov pn vdy
pochz z nevdom, ponkud pekroil meze toho, co lze dokzat.36' Ani nechci dle
zkoumat, v em tkv rozdl mezi souhrou psychickch sil pi tvoen snu a pi tvoen
hysterickch pznak; k tomu nm pece chyb pesnj znalost jedn sti tohoto srovnn.
Ale najeden bod kladu draz a pedeslm piznn, e jsem jen proto pojal do tohoto spisu
vechny vahy o dvou psychickch soustavch, jejich pracovnm zpsobu a vytsovn.
Nyn toti nezle na tom, zda jsem tyto psychologick pomry vylil piblin sprvn,
nebo -jak je pi tak tkch problmech snadno mon - kiv a vadn. Nech se jakkoli
zmn vklad psychick cenzury, korektnho a abnormlnho zpracovn snovho obsahu, v
platnosti zstv, e takov pochody psob pi tvoen snu a e v podstat jev
365
nejvt obdobu s pochody; kter jsme poznali pi hysterick tvorb pznak. Sen vak nen
jevem patologickm; jeho pedpokladem nen poruen psychick rovnovhy, nezanechv
dn oslaben vkonnosti. Nmitku, e z mch sn a ze sn mch neurotickch pacient
nelze usuzovat na sny zdravch lid, smme snad odmtnout, anijsme ji zvili. Vyvozujeme-
li tedy z jev zvry na jejich hybn sly, poznvme, e psychick mechanismus, kter
pouv neurza, nen vytven teprve chorobnou poruchou zachvacujc duevn ivot, ale je
pipraven v normln struktue duevnho apartu. Ob psychick soustavy, cenzura na jejich
rozhran, zadrovn a pe vrstvo vn jedn innosti druhou, vztahy obou innost k vdom
nebo cokoli, co vzejde ze sprvnjho vkladu faktickch pomr -to ve pat k normln
struktue naeho duevnho nstroje, a sen nm ukazuje jednu z cest, kter vedou k jejmu
poznn. Chcete-li se spokojit s minimem naprosto zajitnho zven poznn, ekneme, e
sen jen dokazuje, e potlaen trv a je zpsobil k psychickm vkonm i u lovka
normlnho. Sen je jednm z projev tohoto potlaenho; teoreticky je jm ve vech ppadech,
podle hmatateln zkuenosti aspo ve velkm potu ppad, je nejjasnji ukazuj npadn
charakteristick vlastnosti snovho ivota. Duevn potlaen, jeho projevu v bdlm ivot
brn protikladn vyizovn rozpor a je bylo odznuto od vnitnho vnmn, nalz v
nonm ivot, za vldy tvar kompromisu prostedky, jak se vnutit vdom.
Flectere si nequeo Superos, Acheronta movebo.3^
Vykldn snuje via regia381 k poznn nevdom v duevnm ivot.
Sledujeme-li analzu snu, zskvme jist pohled do sloen tohoto nejkouzelnjho a
nejtajemnjho nstroje, ovem jen do jist mry, ale tm je proveden potek a v dalm
rozboru tohoto sloen budeme postupovat, vychzejce z tvar, je nazvme
patologickmi. Nebo choroba - aspo ta, kter se prvem nazv funkn - se nezakld na
rozdrcen apartu, ale na vytvoen novch roztpen v jeho nitru; d se vysvtlit dynamicky
poslenm nebo oslabenm sloek souhry sil, jej etn inky jsou za normln funkce
zakryty. Na jinm mst bych mohl ukzat, jak sloen apartu ze dvou instanc umouje
zjemnn i normlnho vkonu, je by pro jedinou instanci bylo nemon.391 :
F. Nevdom a vdom-Skutenost
Zkoumme-li vc pesnji, nejde o dv soustavy umstn blzko motorickho konce apartu,
nbr o dvoj pochod nebo druh prbliu vzruchu, k jejich pedpokladu ns pimly
psychologick vahy pedchozch od-
366
stvc. Nm by to bylo jedno, nebo musme bt vdy ochotni upustit od svch pomocnch
pedstav, jakmile se domnvme, e je meme nahradit nm, co lpe vystihuje neznmou
skutenost. Pokusme se nyn opravit nkter nzory, kter mohly vzniknout z nedorozumn,
pokud jsme mli na mysli dv lokality uvnit duevnho apartu v nejblim a v
nejsurovjm smyslu, nzory, jejich zbytek se jev ve vrazch "vytsovat" a "pronikat".
kme-li tedy, e nevdom mylenka usiluje o petlumoen do pedvdom a potom o
proniknut do vdom, nemyslme tm, e m bt utvoena druh, na novm mst
lokalizovan mylenka, jaksi pepsn, vedle kterho dle existuje pedloha; a tak od
pronikn k vdom chceme peliv odlouit jakoukoli pedstavu o zmn msta. ekneme-li,
e pedvdom mylenka je vytsnna a potom pojata do nevdom, mohly by ns tyto
obrazy, pejat z pedstav boje o zem, svst k pedpokladu, zeje v jedn psychick lokalit
skuten njak uspodn zrueno a nahrazeno novm uspodnm v druh lokalit. Msto
tchto podobenstv dosadme nco, co, zd se, lpe odpovd skutenmu stavu vc, e toti
energetick obsazen je k jistmu uspodn vyslno nebo z nho odvolno, take psychick
tvar se dostv pod vldu jedn instance nebo je j odat. Zde opt nahrazujeme topick
zpsob pedstavovn dynamickm; promnlivm nen pro ns psychick tvar, ale jeho
inervace.40)
Pesto povauji za eln a oprvnn udrovat nzornou pedstavu obou soustav.
Vysthme se jakhokoli zneuit tohoto znzorovacho zpsobu, kdy si pipomeneme, e
pedstavy, mylenky, psychick tvary obyejn vbec nesmj bt lokalizovny v
organickch prvcch nervov soustavy, nbr, abych tak ekl, mezi nimi, tam, kde odpor a
usnadnn jsou jejich vhodnm koreltem. Ve, co me bt pedmtem naeho vnitnho
vnmn, je virtuln, podobn jako obraz v dalekohledu, vyvolan odrazem svtelnch
paprsk. Ale soustavy, kter samy nejsou nim psychickm a nikdy nebudou pstupny
naemu vnmn, jsme oprvnni pedpokldat stejn jako oky dalekohledu, kter nartvaj
obraz. Pokra-ujeme-li v tomto pmru, odpovdal by cenzue, umstn mezi obma
soustavami, lom paprsk pi pechodu do novho prosted.
Dosud jsme provdli psychologii na vlastn pst; je na ase, abychom se ohldli po nzorech,
kter vldnou v dnen psychologii, a abychom zkoumali jejich pomr k naim tvrzenm.
Otzka nevdom v psychologii je podle jadrnch slov Lippsovch4l) mn otzkou
psychologickou ne otzkou psychologie. Pokud psychologie vyizovala tuto otzku slovnm
vkladem, e "psychick" je prv "vdom" a e "nevdom psychick pochody" jsou
zejmm nesmyslem, bylo vyloueno psychologick zhodnocen pozorovn, kter provedl
lka na abnormlnch duevnch stavech. Lka a filosof se setkaj jen tehdy, kdy oba
uznaj, e nevdom psychick pochody "jsou elnm a oprvnnm vrazem pro nesporn
fakt". Lka
367
neme ne s pokrenm ramen odmtnout ujitn, e vdom je nezbytnm charakterem
psychickho, a mon, je-li jeho cta k filosofm dosti velk, pedpokldat, e se neobraj
tm objektem a stejnou vdou. Nebo jen jedin inteligentn pozorovn duevnho ivota
neurotika, jen jedin analza snu, mu mus vnutit nezvratn pesvden, e se odehrvaj
nejslo-it a nejkorektnj mylenkov pochody - kterm nelze uprat oznaen pochod
psychickch - ani vzruuj nae vdom.42' Dozajista se lka o tchto nevdomch
pochodech nedov dve, ne vyvolaly takov inek ve vdom, kter me bt sdlen nebo
pozorovn. Ale tento vsledek ve vdom me jevit psychick charakter naprosto odchyln
od pochodu nevdomho, take vnitn vnmn vbec neme poznat, e onen je nhradou
tohoto. Lka si mus uchovat prvo, aby sml usuzovnm pronikat od vsledku ve vdom k
nevdommu psychickmu pochodu; takto poznv, e vsledek ve vdom je jen vzdlenm
psychickm inkem nevdomho pochodu a e se nestal vdomm jako takov, ale e
existoval a psobil, ani se jakkoli prozrazoval naemu vdom.
Nvrat od peceovn pvlastku vdom je nezbytnou podmnkou pro kad sprvn
poznn psychickho dn. Musme podle Lippsovch slov pepokldat, e nevdom je
veobecnou zkladnou psychickho ivota. Nevdom je vtm kruhem, kter zahrnuje men
kruh vdom; vechno vdom m pedbn stupe nevdom, kdeto nevdom me na
tomto stupni setrvat a pece mt plnou hodnotu psychickho vkonu. Nevdom je vlastn
reln duevno; jeho vnitn povahu neznme stejn, jako neznme skuteno vnjho svta, a
je nm dno prostednictvm zznam vdom stejn nepln jako vnj svt daji naich
smyslovch orgn.
Znehodnotme-li star protiklad mezi vdomm a snovm ivotem tm, e mu dosazenm
nevdomho duevna vykeme msto, je mu nle, zbavme se ady problm snu, ktermi
se dvj autoi jet zevrubn zabvali. Leckter vkony, jejich provdn ve snu jsme se
mohli divit, nesmme ji pisuzovat snu, ale nevdommu mylen, je pracuje i ve dne.
Jestlie si sen podle Schemera pohrv se symbolickm znzorovnm tla, vme, zeje to
vkon jistch nevdomch fantazi, kter patrn povoluj sexulnm hnutm a projevuj se
nejen ve snu, ale i v hysterickch fobich a jinch pznacch. Jestlie sen pokrauje v pracch
dne, jestlie je vyizuje a dokonce uvd najevo cenn npady, musme od nich jen odest
snov pestrojen jakoto vkon snov prce a jakoto znak pomoci, poskytnut temnmi
silami duevnch hlubin (srv. s dblem v Tartiniovsnu o sont). Intelektuln vkon sm
pipad tm duevnm silm, kter provdj vechny podobn vkony za dne. Mme patrn
sklon pespli peceovat vdomou povahu tvorby intelektuln a duevn. Vdy se ze
sdlen nkolika krajn plodnch lid, jako Goetha a Helmholtze, spe dovdme, e to, co je
v jejich vtvorech podstatn a nov, bylo jim dno jako npad
368
a e to postihli tm hotov. Spoluprce vdom innosti v jinch ppadech nen nim
divnm tam, kde se namhaly vechny duevn sly. Aleje velmi zneuvanou vsadou
vdom innosti, e sm, kdekoli spolupsob, zakrvat vechny ostatn.
Sotva stoj za to stanovit historick vznam sn jako zvltn tma. Tam, kde sen piml
njakho nelnka k odvnmu inu, jeho spch mocn zashl do djin, vznik nov
problm, jen pokud klademe sen jako ciz moc proti jinm, nm znmjm duevnm silm,
ale tento problm zmiz, jakmile povaujeme sen za jist vraz duevnch hnut, kter ve dne
tsnil odpor a kter si v noci opatila posilu z hlubch zdroj vzruen.43' cta, s n pijmali
sen sta nrodov, je jen holdem zaloenm na sprvn psychologick pedtue, holdem
nezkrotnmu a nezniitelnmu v duevnm ivot, dmonickmu, kter dodv snov pn a
s nm se znovu setkvme v naem nevdom.
Nekm bez myslu "v naem nevdom", nebo to, co my tak nazvme, se neshoduje s
nevdomm filosof, ani s nevdomm Lippsovm. Tam m oznaovat pouze protiklad
vdom; e krom vdomch pochod existuj i nevdom psychick pochody, je poznatkem,
kter je tvrdojn poprn a energicky hjen. U Lippse teme dsanj vtu, e vechno
psychick existuje jako nevdom, njak jeho st tak jako vdom. Ale nezabvali jsme se
kazy snu a tvorby hysterickch pznak, abychom prokzali tuto vtu; k jejmu
nepochybnmu zjitn sta pouh pozorovn normlnho dennho ivota. Nov, emu ns
nauila analza psycho-patologickch tvar a ji prvho jejich lnku, sn, spov v tom,
e nevdom - tedy duevno -je funkc dvou odlinch soustav a jako takov se vyskytuje ji v
duevnm ivot normlnm. Je tedy dvoj nevdom, kterto odlien u filosof dosud
nenalzme. Oboj je nevdomm ve smyslu psychologickm, ale v naem nevdom jedno,
kter nazvme nv, je tak nezpsobil pro vdom, kdeto druh nazvme pv proto, e jeho
vzruchy mohou dospt k vdom - sice po zachovn jistch pravidel, mon e teprve po
projit novou cenzurou, ale nicmn bez zetele k soustav nv. Skutenost, e vzruchy, maj-li
dospt k vdom, mus projt nezmnitelnm poadm, poadem instanc, kter nm prozradily
zmny zpsoben cenzurou, tato skutenost nm pomohla ut prostorovho pmru. Popsali
jsme vztahy obou tchto soustav mezi sebou a k vdom slovy, e soustava pv je umstna
jako ochrana mezi soustavou nv a vdomm; a e neuzavr jen pstup k vdom, nbr e
tak ovld pstup k voln mo-tilit a vldne vyslnm pohybliv obsazovac enegie, jej
jistou st znme v podob pozornosti.441
Tak se musme vyhbat rozliovn nadvdom a podvdom (je je v novj literatue o
psychoneurzch tak oblben), protoe prv toto rozlien, jak se zd, zdrazuje kladen
psychickho na roven s vdomm.
369
Jak vznam zbv v naem popise^ onomu kdysi vemohoucmu, vechno ostatn
zakrvajcmu vdom? dn jin ne vznam smyslovho orgnu k vnmn psychickch
kvalit.Ve smyslu zkladnch mylenek naeho schematickho pokusu meme vnmn
vdomm pojmat jen jako vlastn vkon zvltn soustavy, pro kterou doporuujeme zkratku
v. Tuto soustavu si pedstavujeme, co se te jejch mechanickch vlastnost, podobn jako
vjemov soustavy vj, tedy vzruitelnou kvalitami a nezpsobilou uchovat stopy zmn, tedy
bez pamti. Psychick apart, kter je k vnjmu svtu obrcen smyslovm orgnem soustav
vj, je sm vnjm svtem pro smyslov orgn v, jeho teleologick odvodnn je dno tmto
pomrem. Zde se opt setkvme s principem poadu instanc, kter, zd se, ovld stavbu
tohoto apartu. Materil vzruch pichz k smyslovmu orgnu v ze dvou stran, jednak ze
soustavy vj, jej vzruch, podmnn kvalitami, je nov zpracovvn, a se stane poitkem
vdomm, jednak z nitra apartu samho, jeho kvantitativn pochody, jakmile podlehly jist
promn, jsou pociovny jako ada kvalit libosti a nelibosti.
Filosofm, kte postihli, e jsou korektn a velmi sloit mylenkov tvary mon i bez
pispn vdom, se zdlo obtn pisuzovat naemu vdom njak konn; vdom se jim
jevilo jako zbyten zobrazovn dokonalho psychickho pochodu. Obdoba mezi na
soustavou v a soustavami vjemovmi ns tto obte zbavuje. Vidme, e vjem, proveden
naimi smyslovmi orgny, zpsobuje obsazen onch cest pozornosti, po kterch se
smyslov vzruchy; kvalitativn vzruen soustavy vj slou pohybliv kvantit v psychickm
apartu jakoto regultor jejho prbhu. Tut innost meme pedpokldat u orgnu, kter
je umstn ve, u smyslovho orgnu soustavy v. Tm, e postihuje nov kvality, pispv
novm zpsobem k zen a elnmu rozdlovn pohyblivch kvantit obsazen. Je
pravdpodobn, e princip nelibosti zprvu automaticky d pesouvn obsazen; velmi
snadno je vak mon, e vdom tchto kvalit zpsobuje druh a jemnj regulovn, kter
me prvmu dokonce odporovat a kter dopluje vkonnost apartu tm, e jej na rozdl od
jeho pvodnho zaloen uschopuje obsazovat a zpracovvat i to, co je spjato s rozvojem
nelibosti. Z psychologie neurz se dovdme, e tyto regulace, provdn kvalitativnm
vzruenm smyslovch orgn, maj velikou lohu pi funkn innosti apartu. Automatick
vlda prvotnho principu nelibosti a s n spjat omezen vkonnosti jsou prolomeny
sensibilnmi regulacemi, kter jsou samy tak automatick. Dovdme se, e vytsnn, je
bylo pvodn eln, je vak stv ve kodlivm zeknut se zdrenlivosti a duevnho
ovldn, se mnohem snze uskuteuje u vzpomnek ne u vjem, protoe u vzpomnek
nutn chyb prstek obsazen, zpsoben vzruenm psychickch smyslovch orgn.
Jestlie se mylenka, kter m bt odvrcena, jednou nestala vdomou, protoe byla
vytsnna, me bt
370
jindy vytsnna jen proto, e se z jinch pin vymkla vdommu vnmn. To jsou pokyny,
jich pouv terapie, chce-li zruit nastal vytsnn.
Vznam nadmrnho obsazen, kter je vytveno regulujcm vlivem smyslovho orgnu v
na pohyblivou kvantitu, je v teleologickm smyslu nejlpe dokzn vytvoenm nov ady
kvalit a tud novho regulovn, kter je vsadou lovka proti zvatm. Mylenkov
pochody jsou toti samy o sob bez kvality, nehledme-li k vzruchm libosti a nelibosti, je je
provzej, a maj pece bt udrovny na uzd, aby eventuln neruily mylen. Aby
mylenkov pochody mly njakou kvalitu, sdruuj se u lovka se slovnmi vzpomnkami,
jejich zbytky kvalit postauj, aby upoutaly pozornost vdom a aby prostednictvm nho
zskaly pro mylen nov pohybliv obsazen.
Zskat pehled o cel rozmanitosti problm vdom meme teprve rozborem hysterickch
mylenkovch pochod. Pak nabudeme dojmu, e i pechod od pedvdom k vdom je spjat
s cenzurou, kter se podob cenzue mezi nv apv. I tato cenzura zan psobit teprve pi jist
kvantitativn hranici, take j unikaj mylenkov tvary, je jsou mn intenzivn. Nejrznj
ppady zdrovn od uvdomn i pronikn k vdom s rznmi omezenmi se vyskytuj v
rmci psychoneurotickch jev; vechny ukazuj k tsn a dvoustrann souvislosti mezi
cenzurou a vdomm. Sdlenm dvou takovch phod chci uzavt tyto psychologick vahy.
V minulm roce jsem byl povoln na poradu k inteligentn a neostchav dvce. Jej obleen
m zarazilo; zatmco at eny obyejn bv a do poslednho zhybu oduevnl, pad j
jedna punocha a dva knoflky u blzy jsou oteveny. Nak si na bolesti v noze a bez
vyzvn obnauje ltko. Jej hlavn stnost byla doslovn tato: M pocit v bie, jako by v
nm nco vzelo, co se pohybuje sem a tam a co j skrz naskrz ots. Nkdy je cel jej tlo
pi tom jako strnul. Kolega, kter je se mnou, na mne pohldne; soud, e stnost je naprosto
jasn. Obma se nm zd podivn, e si matka nemocn pi tom nic nemysl; vdy byla ji
optovn v situaci, kterou jej dt popisuje. Dvka sama nem ani pont o smyslu tchto
slov, jinak by je nekala. Zde se podailo oklamat cenzuru tak, e fantazie, kter jinak zstv
v pedvdom, je, jako by byla nevinn, zahalena do stnosti a piputna k vdom.
Dal pklad: Zahajuji psychoanalytick oetovn trnctiletho chlapce, kter trp
konvulzivnm tikem, hysterickm zvracenm, bolenm hlavy apod., a ujiuji ho, e, zave-li
oi, uvid obrazy nebo dostane npady, je mi m sdlit. Odpovd obrazy. V jeho vzpomnce
vizuln oije posledn dojem, kter ml, ne ke mn piel. Hrl se strcem dmu a nyn vid
ped sebou prkno. Rozebr rzn pozice, pzniv i nepzniv, a tahy, kter se nesmj dlat.
Pak vak spat na prkn dku, jakou m jeho otec, kterou vak jeho fantazie pokld na
prkno. Potom le na prkn srp, k tomu
371
pistoup kosa a nyn se vyno obraz starho sedlka, kter see kosou trvu ped dalekm
otcovm domem. Za nkolik dn jsem pochopil toto seazen obraz. Neradostn rodinn
pomry hocha rozlily. Bezcitn, vztekl otec, kter il v nevarech s matkou a jeho
vchovnmi prostedky byly hrozby; rozluka otce od mkk a nn matky; otec se znovu
oenil a jednoho dne pivedl dom mladou enu jako novou maminku. V nejblich dnech
potom propukla chlapcova nemoc. Je to potlaen zlost na otce, kter sestavila ony obrazy ve
srozumiteln narky. Vzpomnka z mytologie k tomu dodala materil. Srp je t, kterm
Zeus vykletil otce, kosa a obraz sedlka znzoruj Krona, nsilnickho starce, kter por
sv dti a na nm se Zeus tak nedtskm zpsobem mst. Otcova svatba byla pleitost k
tomu, aby mohl otci oplatit vtky a hrozby, je od nho musel v dtstv snet, protoe si hrl
s genitliemi (hra dmy; zakzan tahy; dka, kterou je mono nkoho zabt). Dlouho vy
tsnn vzpomnky a jejich odnoe, je zstaly nevdom, vloudily se zde oklikou, kter se
jim naskytla, jako zdnliv nesmysln obrazy do vdom.
Teoretick vznam bdn o snu bych tedy spatoval v tom, e je pspvkem k
psychoanalytickmu poznn a ppravou na pochopen neurz. Kdo by mohl tuit, jakho
vznamu me doshnout dkladn znalost struktury a vkon duevnho apartu, jestlie ji
dnen stav naeho vdn umouje spn terapeutick psoben na ony druhy neurz,
kter jsou vyliteln? A praktick vznam tohoto bdn, t se mne, pro poznn due, pro
odhalen, skrytch charakterovch vlastnost jednotlivch lid? Copak nemaj nevdom
hnut, kter uvd sen najevo, vznam relnch sil v duevnm ivot? Pro mme nzko
hodnotit etick vznam potlaench pn, kter tak, jako tvo sny, mohou jednoho dne
vytvoit nco jinho?
Nectm se oprvnn odpovdt na tyto otzky. M mylenky se touto strnkou problm snu
hloubji nezabvaly. Myslm jen, e msk csa rozhodn neml pravdu, kdy dal popravit
jednoho poddanho, protoe se mu ve snu zdlo, e zabil csae. Ml by bval dve vyetit,
co tento sen znamen; je velice pravdpodobn, e to nebylo tot, co zjevn ukazoval. A
dokonce kdyby njak sen s jinm znnm ml tento vznam zloinu proti Jeho Velienstvu,
bylo by pece vhodn pipomenout si Platnova slova, e ctnostn lovk se spokojuje se
snnm o tom, co zl lovk dl v ivot. Myslm tedy, zeje nejelnj povolit snm
volnost. Zda je nutno nevdomm pnm piknout relnost, nevm. Vem pechodnm a
spojovacm mylenkm ji ovem musme odept. Jde-li o nevdom pn, uveden na jejich
posledn a nejpravdivj vraz, musme asi ci, e psychick skutenost je zvltnm druhem
existence, kterou nesmme zamovat se skutenost hmotnou. Nelze pak ospravedlnit, e se
lid zdrhaj pejmout odpovdnost za nemorlnost svch sn. Zhodnotme-li zpsob funkce
duevnho apartu a pochopme-li vztah mezi vdomm
372
a nevdomm, bude vtinou odstranno to, co je v naem snovm i fan-tazijnm ivot eticky
pohorliv.
"Vztahy k ptomnosti (skutenosti), kter nm zjevil sen, chceme pak vyhledat tak ve
vdom a nesmme se divit, jestlie zjistme, e netvor, kterho jsme vidli zvtovacm sklem
analzy, je nlevnkem." (H. Sachs)
Pro praktickou potebu posuzovn lidskho charakteru sta obyejn in a smlen,
projevujc se vdom. Pedevm inu nle prv msto, nebo etn popudy, kter pronikly
k vdom, jsou odstraovny skutenmi silami duevnho ivota, jet ne dosply k inu;
mnohdy dokonce nenarej na sv cest na dnou psychickou pekku proto, e si je
nevdom jisto, e budou zadreny jinm zpsobem. Rozhodn je poun poznat velmi
rozrytou pdu, na n se hrd ty nae ctnosti. Sloitost lidsk povahy, vemi smry
dynamicky zmtan, se d velmi zdka vydit prostou alternativou, jak by si pla nae
zastaral mravouka.
A vznam snu pro poznn budoucnosti? Na to nelze ovem ani pomlet. Spe bychom
msto toho dosadili: pro poznn minulosti. Nebo z minulosti pochz sen v kadm smyslu.
Star ve, e nm sen ukazuje budoucnost, chyb jist pravdiv obsah. Tm, e sen
znzoruje splnn njakho pn, uvd ns do budoucnosti; ale tato budoucnost,
povaovan sncm za ptomnou, je nepomjejcm pnm stvoena podle podoby on
minulosti.
Poznmky:
1) Tot u Foucalta a Tanneryho. -
2) Zdka kdy jste chpali mne, | . . ..
zdka kdy jsem chpal vs, : .
jen kdy jsme se seli v pn, rozumli jsme si vraz.
3) Srv. Psychopathologie des Alltagslebens. I. vyd., 1901 a 1904. II. vyd. 1929 (Ges.
Schriften, sv. IV).
4) Tato s takovou rozhodnost stanoven vta: "Cokoli ru pokraovn v prci, je odpor", by
mohla snadno vst k nedorozumn. M ovem jen vznam technickho pravidla, pipomnky
pro analytika. Nepoprm, e se bhem analzy mohou udt rzn phody, z nich nelze vinit
mysl analyzovanho. Zeme teba pacientv otec, ani ho pacient zabil, vypukne teba vlka,
kter peru analzu. Ale v on vt vz za zejmm pepnnm pece jen nov a dobr
mysl. By takov ruiv udlost byla mnohdy skuten a od pacienta neodvisl, asto pece
zle jen a jen na nm, kolik ruivho inku je j ponechno, a odpor se projevuje zcela
zejm ochotnm a nadmrnm vyuitm takov pleitosti.
5) Jako pklad pro vznam pochybovn a nejistoty ve snu pi souasnm scvrknut snovho
obsahu na jednotliv prvek vyjmm ze svho "vodu do psychoanalzy" (1916) tento sen,
jeho analza se po krtkm asovm odkladu pece jen podaila:
"Jedn skeptick pacientce se zdl del sen, v kterm j jist osoby vyprvj o m knize o ,
vtipu' a velice ji chvl. Pakje tam zmnka o jakmsi,prlivu', snad o njak jin knce, v
kter se tenprliv vyskytuje, anebo nco jinho s prlivem... nev... je to zcela nejasn.
373
r
Budete se ted jist klonit k nzoru, e prvek ,prliv' unikne vkladu, protoe je sm tak
neurit. Pedpoklad, e je to obtn, je sprvn, ale nen to obtn proto, e je prvek
nezeteln, nbr jeho nezetelnost m jin dvod, t dvod, kter prv in nesnadnm i
vklad. Pacientku k onomu prlivu nic nenapad; j k tomu pochopiteln tak nedovedu nic
povdt. O nco pozdji, pesnji eeno nazt, vyprv, e ji napadlo nco, co k tomu
mon pat. Je to toti tak jaksi vtip, kter slyela vyprvt. Na lodi plavc se mezi
Doverem a Calais se bav znm spisovatel s jednm Anglianem a ten v jist souvislosti
cituje vtu: Du sublime au ridicule il n'y a qu'un pas. (Od vzneenho k smnmu je jen
krek [pas]). Spisovatel odpov: Oui, le pas de Calais (Ano, pas de Calais [ina Calaisk]) -
m chce ci, e Francii pokld za velkolepou a Anglii za smnou. ,Pas de Calais' je ale
tak prliv, prliv Lamansk. Jestli si pr myslm, e tento npad m se snem nco
spolenho? Zajist, e si to myslm, podv skuten rozlutn zhadnho snovho prvku.
Nebo snad chcete pochybovat o tom, e tento vtip tu byl u ped onm snem jako nevdom
zklad prvku ,prliv', mete snad pedpokldat, e k nmu byl dodaten vynalezen? Npad
svd toti o skepsi, kter se skrv za jejm vtravm obdivem, a odpor je spolenou
pinou jak toho, e npad piel tak vhav, tak i toho, e odpovdajc snov prvek dopadl
tak neurit. Vimnte si zde vztahu snovho prvku k jeho nevdommu zkladu. Je jakoby
kouskem tohoto nevdomho, jakoby narkou na n; svou izolac se stal zcela
nesrozumitelnm." (Citovno z: Sigmud Freud, Vybran spisy I, Avicenum 1991, s. 87-88.)
6) O myslu pi zapomnn vbec srovnej mou malou sta o "psychickm mechanismu
zapomntlivosti" v "Monatsschrift fiir Psychiatrie und Neurologie", 1898 (tato sta byla pak
pojata jako prvn kapitola do knihy "Psychopathologie des Alltagslebens", Ges. Schriften, sv.
IV).
7) Takov opravy pi uvn cizch jazyk nejsou ve snu vzcn, astji jsou vak
pesouvny na jin osoby. Maurymu (str. 143) se v dob, kdy se uil anglicky, zdlo, jak
sdluje druh osob, e ji verejho dne navtvil, a to tmito slovy:J calledfo r you yes-
terday. (Vera jsem pro vs piel.) Osloven odpovdl sprvn: k se: / called o n
youyesterday. (Verajsem vs navtvil.)
8) Hmota a pohyb (Molire ve "Zdravm nemocnm": Lze opvovat hmotu? - - a pohyb
stev).
9) E. J o n e s uvd obdobn, asto se vyskytujc ppad, e si snc bhem analzy snu
vybavuje druh sen te noci, kter byl do t doby zapomenut, a snc o nm dokonce neml
ani tuen.
10) Sny, kter se udaly v prvnch letech dtstv a nezdka se v pln smyslov svesti
uchovaly po desetilet v pamti, maj tm vdy velik vznam pro pochopen vvoje a
neurzy sncno. Jejich rozbor chrn lkae ped omyly a nejistotami, je by ho mohly zmst i
teoreticky.
11) Pracovat jako zve.
12) Teprve pozdji jsem byl upozornn e Ed. v. H a r t m a n n zastv v tomto
psychologicky vznamnm bod t nzor: "V pojednn o loze nevdom v umleck
tvorb (Philos, d. Unbew. sv. I, odst. B, kap. V) vyslovil jasnmi slovy zkon mylenkov
asociace zen nevdommi clovmi pedstavami, ani si vak byl vdom jeho dosahu.
Hartmannovi jde o to prokzat, e kad kombinace smyslovch pedstav, nen-li ponechna
jen a jen nhod, ale m-li vst k uritmu cli, potebuje pomoc nevdom, a e vdom
zjem na uritm mylenkovm spojen je pro nevdom popudem, aby mezi nesslnmi
monmi pedstavami nalezlo pedstavu elnou. Je to nevdom, kter vol podle el
zjmu: a to plat pro mylenkovou asociaci pi abstraktnm mylen, pi smyslovm
pedstavovn nebo umleckm kombinovn i pi vtipnm npadu. Proto nelze udret
omezen mylenkov asociace na vyvolvajc a vyvolanou pedstavu ve smyslu ryz
asocian psychologie. Takov omezen by skuten bylo oprvnn jen tehdy, kdyby se v
lidskm ivot vyskytovaly stavy, v nich je lovk oprotn nejen od kadho
vdomho elu, ale i od vldy i spolupsoben jakhokoli nevdomho zjmu, jakkoli
nlady. To je vak stav, kter se sotvakdy vyskytuje, nebo i kdy svj mylenkov sled
zdnliv pln ponechme nhod, nebo kdy se zcela oddme bezdnmu snn fantazie,
pece v jedn hodin vldnou v mysli vdy jin hlavn zjmy, smrodatn city a nlady ne v
druh hodin, a ty maj vdy vliv na mylenkovou asociaci (Philos. d. Unbew. 11., vyd., I.,
246). Ve snech zpola nevdomch se vynouj vdy jen takov pedstavy, kter odpovdaj
okamitmu (nevdommu) hlavnmu zjmu (tamt). Zdraznnm vlivu cit a nlad na
voln sled asociac je ospravedlnn metodick postup psychoanalzy i ze stanoviska
hartmannovsk psychologie." ( N. E. Pohorilles v Intern. Zeitschr. f. rztl. PsA. I, 1913, p.
605 a d.) - Du Pel usuzuje z faktu, e ns jmno, na kter se marn rozpomnme, asto
najednou man napadne, e existuje nevdom, pesto vak zaclen mylen, jeho vsledek
pak vstupuje do vdom (Philos. d. Mystik, p. 107).
13) Srv. s tm skvl doklad pro toto tvrzen, kter podal C. G. Jung analzami pi de-menci
praecox ("Zur Psychologie der Dementia praecox", 1917).
14) Tyt vahy plat ovem i tehdy, kdy jsou povrchn asociace obnaovny ve snovm
obsahu, nap. v obou snech sdlench Maurym (str. 64: Plerinage - Pelletier - pelle; kilometr
- kilogram - Gilolo - Lobetia - Lopez - Lotto). Z prce s neurotiky vm, jak vzpomnka se s
oblibou takto znzoruje. Je to hledn v naunm slovnku (ve slovnku vbec), kterm
vtina lid uspokojovala svou potebu po vyjasnn sexulnch hdanek.
15) Tyto vty, kter znly tehdy velmi nepravdpodobn, experimentln odvodnil a uil
Jung a jeho ci.
16) Pozdji jsem dospl k nzoru, e vdom vznik pmo msto vzpomnkov stopy. (Viz
naposledy: Notiz uber den Wunderblock, 1925, Ges. Schriften, sv. VI.)
17) Dal rozveden tohoto linern nartnutho schmatu mus potat s pedpokladem, e
soustava nsledujc popv je soustavou, kter musme pisuzovat vdom, e tedy vj = v.
18) Prvn naznaen momentu regrese teme ji \x Alberta Magna. Obrazivost, pe, buduje
sen z uchovanch,obraz objekt, kter byly smyslov vnmny. Pochod postupuje opan
ne za bdn (podle Diepgena, str. 14). - Hobbes k (v Leviatanu, 1651): Celkem jsou sny
opakem naich bdlch pedstav, nebo pochod, bdme-li, zan na jednom konci, snme-li,
na druhm. (Podle H. Ellise, str. 112.)
19) Weitere Bemerkungen uber die Abwehr-Neuropsychosen. Neurologisches Zen-tralblatt,
1896, s. 10. (Ges. Schriften, sv. I.)
= 20) V popise nauky o vytsnn by se mlo rozvst, jak se mylenka vytsuje
spolupsobenm dvou moment, kter ji ovlivuj. Z jedn strany (cenzurou v) je
odpuzovna, z druh (nv) je pitahovna, tedy podobn, jako se dospv na vrchol velik
pyramidy. (Srv. sta "Die Verdrngung", Ges. Schriften, sv. V.)
21) Tuto nezniitelnost sdlej se vemi ostatnmi duevnmi dji, kter jsou skuten
nevdom, tj. psluej jedin k soustav nv. Tyto dje jsou jednou provdy vyklestnmi
cestami, kter nikdy nezpustnou a vod vzruen k vybit, kdykoli nevdom vzruch znovu
obsad tyto cesty. Nebo eeno pmrem: nen pro n jinho znien, ne pro stny
odyssejskho podsvt, kter procitaj, jakmile se napij krve. Dje zvisl na pedvdom
soustav, jsou zniiteln v docela jinm smyslu. Na tomto rozdlu spov psychoterapie
neurz.
22) O dal proniknut do pomr stavu span a podmnek halucinace jsem se pokusil ve stati
"Metapsychologische Ergnzung zur Traumlehre" (Int. Zeitschr. f. PsA., IV, 1916/18, Ges.
Schriften, sv. V).
23) Zde je msto, kam by se mlo zaadit nadj (superego), kter psychoanalza poznala
pozdji.
24) Jinmi slovy: poznv se, zeje nezbytn "skutenostn zkouka".
25) Na splnn pn snem prvem Le Lorrain vychvaluje: "Bez vn navy, ani je nucen
utkat se k onomu vytrvalmu a zdlouhavmu boji, kter vyerpv a kaz sledovan poitky."
374
375
wm
26) Tento mylenkov pochod jsem e rozvedl najinm mst (Formulierungen uber die
zwei Prinzipien des psychischen Geschehens, Ges. Schriften, sv. V.) a jako dva principy
psychickho dn jsem stanovil princip slasti a reality.
27) Pesnji eeno: jedna st pznaku odpovd nevdommu splnn pn, druh vtvoru
reakce na toto splnn.
28) Huglings Jackson se vyjdil takto: "Najdte podstatu snu a nalezli jste ve, co lze vdt o
lenstv."
29) Tuto mylenku vyjmm z teorie o spnku, podanou Libaulte m, jen vzksil hypnotick
bdn naich dn. (Du sommeil provoqu atd., Pa 1889.)
30) Je toto jedin funkce, kterou meme snu piznvat? Neznm jin. A. Maeder se vak
pokusil dovolvat se pro sen jinch, "druhotnch" funkc. Vyel ze sprvnho pozorovn, e
nkter sny obsahuj takov pokusy o rozeen konflikt, kter byly pozdji vskutku
provedeny, e jsou tedy jakmsi pedbnm cvienm pro innost bdlou. Proto srovnval
snn s hranm dt a zvat, kter je teba chpat jako pedbn cvien zddnch instinkt
a jako ppravu pro pozdj vnou innost, a stanovil fonction lu-dique snn. Krtce ped
Maederem zdraznil u snu funkci "anticipujcho mylen" tak A. Adler. (V jeho analze,
kterou jsem uveejnil r. 1905, se kadou noc a do svho uskutenn opakoval sen, kter je
nutno chpat jako pedsevzet.
Snadn vaha ns vak pou, e tato "druhotn" funkce snu nezasluhuje, aby byla uznvna v
rmci spisu o vkladu sn. Mylen o budoucnu, pojmn pedsevzet, nartvn pokus o
rozeen, kter mohou bt v bdlm ivot eventuln uskutenny, toto a mnoho jinho jsou
vkony nevdom a pedvdom duevn innosti, kter me v podob "zbytku ze dne"
pokraovat do stavu span a spojovat se s nevdomm pnm k utven snu (viz str. 341).
Funkce anticipujcho mylen je tedy naopak funkc bdlho pedvdomho mylen, jeho
vsledek nm me bt prozrazen analzou sn nebo i jinch jev. Jestlie byl sen tak dlouho
ztotoovn s jeho zjevnm obsahem, musme se nyn uvarovat toho, abychom jej
nezamovali s latentnmi snovmi mylenkami.
31) "Druh, daleko zvanj a hlub okolnost, kterou laik rovn opomj, je tato: Splnn
pn by zajist muselo pinst slast, ale na mst je zeptat se tak, komu? Pirozen tomu, kdo
toto pn chov. O snc osob je nm vak znmo, e ke svm pnm mv zcela zvltn
vztah. Zamt je a cenzuruje, zkrtka nezamlouvaj se j. Jejich splnn neme j tedy
zpsobit dnou slast, nbr pouze jej opak. Zkuenost pak ukazuje, e tento opak nabv
podoby zkosti, co bude teba jet vysvtlit. Sncho je tedy mono v jeho vztahu k vlastnm
snovm pnm pirovnat jen k soutu dvou osob, kter jsou zrove spjaty velmi zce. Msto
vech dalch vklad uvedu vm znmou pohdku, v n se setkte se stejnmi vztahy.
Dobr vla slb jedn chud dvojici, mui a en, e jim spln jejich prvn ti pn. Jsou
astni a umn si, e si peliv promysl, kter ti pn to maj bt. ena se vak nech svst
vn opkanch vut vanouc ze sousedn che k tomu, e si peje mt takov prek vut.
Vmiku jsou tu; to je splnn jejho prvnho pn. Ted se mu rozzlob a peje si ve svm
rozhoen, aby vuty en pirostly k nosu. To se tak stane a vuty ted nelze dostat pry.
Tm je splnno druh pn, ale pn muovo; en je splnn tohoto pn velmi nepjemn.
Vte, jak to v pohdce pokrauje. Protoe v jde tvo oba, mu i ena, jeden celek, mus tet
pn znt, e vuty maj z enina nosu zmizet. Mohli bychom tto pohdky pout jet
vcekrt v jin souvislosti; zde nm m ilustrovat monost, e splnn pn jednoho me
vst k nelibosti druhho, jestlie oba nejsou spolu zajedno." (Citovno z: Sigmund Freud,
Vybran spisy I, Avicenum 1991, s. 158.)
32) Tj. vgeln; Vogel = ptk.
33) Tento materil byl od t doby v hojn me dodn psychoanalytickou literaturou.
34) Toto jsem proloil j; je to ostatn jednoznan.
35) Proloil jsem j.
36) Zde i na jinch mstech jsou mezery ve zpracovn tmatu, kter jsem mysln
nechal oteven, protoe by jejich vyplnn vyadovalo jednak velk vynaloen sil, jednak
podloen materilem, kter je snu ciz. Tak jsem nap. neuvedl, zda slovu "potlaen"
pikldm jin smysl ne slovu "vytsnn". Snad se teni jen ujasnilo, e slovo
"vytsnn" zdrazuje pslunost k nevdom silnji ne slovo "potlaen". Nezabval jsem
se problmem, kter je nasnad, pro jsou snov mylenky cenzurou zkreslovny i tehdy,
kdy se zeknou progredientnho pokraovn k vdom a rozhodnou pro cestu regrese apod.
Pedevm mi zleelo na vzbuzen jistho dojmu o problmech, ke kterm vede dal rozbor
snov prce, a na naznaen dalch tmat, jich se tento rozbor dotk. Rozhodnut, na
kterm mst mm vyetovn peruit, nebylo pro mne vdy snadn. - e jsem nevyerpal
pojednn o loze sexulnho pedstavovho ivota pro sen a e jsem se vyhnul vkladu sn s
obsahem zeteln sexulnm, m zvltn pinu kter se mon neshoduje s oekvnm
ten. Prv mm nzorm a naukm, je zastvm, se naprosto p povaovat sexuln
ivot za nco, emu je nutn se vyhbat, s m se nesm obrat ani lka, ani vdeck badatel.
Tak mm za smn ono mravn rozhoen, kterm se dal pohnout pekladatel "symboliky
sn" od Artemidora Daldiskho k tomu, aby ped teni zatajil kapitolu o snech sexulnch.
Pro mne byl jedin rozhodujc poznatek, e bych pi vysvtlovn sexulnch sn musel
hluboko zabednout do problm perverze a bisexuality, kter jsou dosud nevyjasnny, a
proto jsem tento materil odloil pro jinou souvislost.
37) Nemohu-li zvldnout svt, vzboum podsvt.
38) Krlovsk (hlavn) cesta.
39) Sen nen jedinm jevem, kter umouje opt psychopatologii o psychologii. V mal,
dosud neukonen ad stat v "Monatsschrift fiir Psychiatrie und Neurologie" (Uber den
psychischen Mechanismus der Vergesslichkeit, 1898, Uber Deckerin-nerungen 1898) se
pokoum vyloit jist poet vednch psychickch jev jako oporu tho poznn. Tyto a
dal stati o zapomnn, pekvn, zaloen atd. byly od t doby sebrny ve spise
"Psychopathologie des Alltagslebens" (1904, 11. vyd. 1929. Ges. Schriften, sv. X.).
40) Toto pojet bylo rozvedeno a zmnno, jakmile jsme poznali, e podstatnou
charakteristickou vlastnost pedvdom pedstavy je spojen se zbytky slovnch pedstav
(Das Unbewusste 1915. Ges. Schriften, sv. V.).
41) Der Begriff des Unbewussten in der Psychologie. - Pednka na tetm mezinrodnm
psychologickm sjezdu v Mnichov r. 1897.
42) Jsem rd, e mohu ukzat na autora, kter ze studia snu vyvodil t zvr o pomru
vdom innosti k nevdom.
Du Pel pe: "Otzka, m je due, zejm vyaduje pedbn zkoumn, zda vdom a due
jsou toton. Prv na tuto pedbnou otzku zporn odpovd sen kter ukazuje, e pojem
due pesahuje pojem vdom, asi podobn jako pitalivost hvzdy sfru jejho svitu."
(Philos. d. Mystik, str. 47.).
"Je pravdou, kterou nememe vyzdvihovat dosti jasn, e vdom a due nejsou pojmy
stejnho rozsahu" (str. 306).
43) Srv. s tm sen (Tvj je Tyrus) Alexandra Velikho pi oblhn Tyru, sdlen na str. 77,
pozn. 4.
44) Srv. m "Bemerkungen uber den Begriff des Unbewussten in der Psychoanalyse"
(anglicky v Procedings of the Society for Psychical Research, sv. XXVI), v nich se
rozeznv deskriptivn, dynamick a systematick vznam mnohoznanho slova
"nevdom".
376
377
8. Soupis literatury
A) Ped vydnm tto knihy (1900):
Achmetis F. Serim, Oneirocriticae ed. Nik. Rigaltius. Pa 1603.
Alberti Michael, Diss. de insomniorum influxi in sanitatem et morbos. Resp. Titius Ha-
laeM. 1744. Alix, Les rves. Rev. Scientif., 3e srie t. VI (32e de la coll.), 3e anne 2e sem.
nov.
,1883, p. 554-561.
- tude du rv. Mm. de 1'acad. de se. atd. de Toulose, 9e srie, t. I. p. 283-326. Tou-
louse 1889.
Almoli Salomo, Pithrn Chalmth. Solkiew 1848. Aristoteles, Uber Traume und
Traumdeutungen. Do nminy peloil Bender.
- Von der Weissagung im Traume.
Artemidoros aus Daldis, Symbolik der Traume. Do nminy peloil Friedr. S. Krauss. Vde
1881.
- Erotische Traume und ihre Symholik. Z etiny peloil do nminy dr. Hans Licht.
Athropophyteia sv, IX, p. 316-328.
Artigues, Essai sur la valeur smiologique du rv. These de Paris 1884. Bacci Domenico,
Sui sogni e sul sonnombulismo, pensieri fisiologico-metafisici.
Bentky 1857.
Bal, La morphinomanie, les rves prolongs. Pa 1885. Benez Emil, Das Traummotiv in
der mittelhochdeutschen Dichtung bis 1250 und in al-
len deutschen Volskliedern. Halle 1897. (Benez, Sagengesch. und lit.-hist. Un-
ters. 1. Das Traummotiv.) Benini, La memoria e la durata dei sogni. Rivista italiana di
filosofa. Bezen, duben
1898.
- Nel moneto dei sogni. II Pensiero nuovo, duben 1898. Binz C, Ueber den Traum. Bonn
1878.
Birkmaier Hieron, Licht im Finsterniiss der nachtlichen Gesichte und Traume. Norimberk
1715.
Bisland E., Dreams and their Mysteries. N. Ann. Rev., 1896, 152, p. 716-726.
Borner J., Das Alpdriicken, seine Begriindung und Verhiitung. Wiirzburg 1885.
Bradley J. H., On the failure of movement in dream. Mind July 1894.
Bradler F., Der Schlaf und das Traumleben. Lipsko 1884.
Bouch-Leclerq, Historie de la divination dans 1'antiquit. (T. I.) Pa 1879.
Bremer L., Traum und Krankheiten. New York med. Monatschr. 1893, V, 281-286.
Buchsenschiitz B., Traum und Traumdeutung im Altertum. Berln 1868.
Burdach, Die Physiologie als Erfahrungswissenschaft 3 sv. 1830.
Bussola Serafino, De somniis (Diss.) Ticini Reg. 1834.
Caetani-Lovatelli, I sogni e 1'ipnotismo nel mondo antico. Nuova Antol. 1. pros. 1889.
Calkins Mary Whiton, Statistics of dreams. Amer. J. of Psychology V, 1893.
Cane Francis E., The physiology of dreams. The lancet, pros. 1889.
Cardanus Hieron, Synesiorum somniorum omni generis insomnit. explicantes libri IV.
Basileae 1562. (2. vyd. v Opera omnia Cardani vol. V, p. 593-727, Lugduni 1603.)
Cariero Alessandro, De somniis deque divinatione per somnia. Patavii 1575.
Carpenter, "Dreaming" v Cyclop. of anat. and phys. IV p. 687.
Clavire, La rapidit de la pense dans le rv. Revue philosophique XLIII. 1897.
Coutts G. A., Night-terrors. Amer. J. of Med. Se. 1896.
378
D. L. A propos de l'apprciation du temps dans le rv. Revue philos. vol. 40, 1895, p.
69-72.
Dagonet, Du rv et du dlire alcoolique. Ann. md-psychol. 1889, srie 7, t. X, p. 193.
Dandolo G., La coszienza nel sonno. Padova 1889. Davidson Wolf, Versuch uber den Schlaf.
2. vyd. Berln 1799. Debacker, Terreus noctumes des enfants. These de Paris 1881.
Dechambre, Cauchemar. Diet. eneyel. de se. md. Delage Yves, Une thorie du rv. Revue
scientifique. 11. ervence 1891. Delboeuf J., Le sommeil et les rves. Pa 1885. Dietrich
Joh. Dav., An ea, quae hominibus in somno et somnio accidunt, iusdem pos-
sint imputari? resp. Gava Vitembergae 1726.
Dochmasa A. M., Dreams and their significance as forebodings of disease. Kazan 1890.
Dreher E., Sinneswarnehmung und Traumbild. Reichs-med. Anzeiger Lipsko 1890,
XV.
Ducost M., Les songes attaques epileptiques. 1889. Dugas, Le souvenir du rve. Revue
philosophique. XLIV. 1897.
- Le sommeil et la crbration inconsciente durant le sommeil. Revue philosophipue.
XLIII, 1897.
Du Pel Carl, Oneirokritikon; der Traum vom Standpunkte des transcend. Idealismus.
Deutsche Vierteljahrschrift H. II. Stuttgart 1869.
- Psychologie der Lyrik Lipsko 1880.
- Die Philosophie der Mystik. Lipsko 1887.
- Kiinstliche Traume. Monatschrift "Sphinx", ervenec 1889.
Egger V., Le sommeil et la certitude, le sommeil et la mmoire. La critique philos., kvten
18881, p. 341-350.
- La dure apparente des rves. Revue philosophique, ervenec 1895.
- Le souvenir dans le rv. Revue philosophique. XLVI. 1898.
Ellis Havelock, On dreaming of the dead. The psychological Review. II, s. 5, z 1895.
- The stuff that dreams are made of Appleton's popular science monthly. Duben 1899.
- A not on hypnagogic paramnesia. Mind, duben 1897. Erdmann J. E., Psychologische
Briefe, 6. vyd. Lipsko 1848.
- Ernste Spiele (XII: Das Trumen). Vortr. 3. vyd. Berln 1875.
Erk Vinz von, Ueber den Unterschied von Traum und Wachen. Praha 1874. Escande de
Messires, Les rves chez les hystriques. Th. md. Bordeaux 1895. Faure, tude sur les
rves morbides. Rves persistants. Arch. gnr. de md. 1876, vol.
I, p. 558.
Fechner G. Th., Elemente der Psychophysik. 2. vyd. 1889.
Fenizia, L'azione suggestiva delle cause esterne nei sogni. Arch. per 1'anthrop. XXVI. Fr
Ch., A contribution to the pathology of dreams and of hysterical Paralysis. Brain,
leden 1887.
- Les rves accs chez les epileptiques. La Med. mod. 8. pros. 1897.
Fichte J. H., Psychologie. Die Lehre vom bewussten Geiste des Menschen. I. Teil. Lipsko
1864.
Fischer Joh., Ad artis veterum oniroeriticae historiam symbola. Diss. Jenae 1899.
Florentin V., Das Traumleben. Plauderei. Die alte und die neue Welt, 1899, 33. J., 725.
Fornaschon H., Geschichte eines Traumes als Beitrag der transzendentalen Psychologie.
Psychische Studien, 1897, str. 274-281.
Freiligrath, Traumbuch (v ivotopise od Buchnera).
Frensberg, Schlaf und Traum. Samml. gemeinverst. wiss. Vortr. Virchow-Holtzendorf, Ser.
XX, H 466, Berln 1885.
Freriehs Joh. H., DerMensch: Traum, Herz, Verstand. 2. vydn. Norden 1878.
379
r
Galenus, Von der Weissagung im Traume. . ',,
Giessler C. M., Beitrag zur Phanomenologie des Traumlebens. Halle 1888.
- Aus den Tiefen des Traumlebens. Halle 1890.
- Die physiologischen Beziehungen der Traumvorgnge, Halle 1896. Girgesohn L., Der
Traum, psychol.-physiol. Versuch. S. A. 1845. Gleichen-Russwurm A. von, Traum in der
Dichtung. Nat.-Ztg. 1899, s. 553-559. Gley E., Apprciation du temps pendant le sommeil.
L/intermdiare des Biologistes, 20
mars 1898, No. 10, p. 228.
Goblot, Sur le souvenir des rves. Revue philosophique. II. 1896. Gomperz Th.,
Traumdeutung und Zauberei, pednka. Vde 1866. Gorton D. A., Psychology of the
Unconscious N. Y. Med. Times 1896, XXIV, 33, 37. Gould, Dreams-Sleep-Consciousness.
Open Court 1899. Grabener Gottl. Chr., Ex antiquitate iudaica de mendim bachalm siv
excomuni-
catis per insomnia exers. resp. Klebius. Vitembergae 1710. Graffunder, Traum und
Traumdeutung, 1894. Greenwood, Imagination in dreams and their studay. Londn 1899.
Griesinger, Pathologie und Therapie der psychischen Krankheiten. 3. vyd. 1871. Grot
Mikul, Sny jakoto pedmt vdeckho rozboru (rusky). Kyjev 1878. Gnardis J. M., La
personnalit dans les rves. Rev. philos. Pa 1892, XXXIV. 225-
258.
Gutfeldt J., Ein Traum. Psych. Studien, 1899, str. 491-494. Haffner P., Schlafen und
Traumen. 1884. Frankfurter zeitgemasse Broschuren. Sv. 5.,
se. 10.
Hallam Fl. and Weed Sarah, A study of the dream consciousness. Amer. j. of Psychology
VIL, s. 3. Duben 1896. Hampe T., Ueber Hans Sachsens Traumgedichte. Zeitschrift fur den
deutschen Un-
terricht, 10. ronk 1896, p. 616 a d.
Heerwagen, Statist. Unters. uber Traume und Schlaf. Philos. Stud. V, 1888, p. 88. Hennings
Justus Chr., Von Traumen und Nachtwandlem. Vmar 1802. Henzen W., Ueber die Traume
in der altnordischen Sagaliteratur. Diss. Lipsko 1890. Hervey, Les rves et les moyens de les
diriger. Pa 1867 (anonymn). Hildebrandt F. W., Der Traum und seine Verwertung fiirs
Leben. Lipsko 1875. Hiller G., Traum. Ein Kapitel zu den zwolf Nchten. Leipz. Tagbl. und
Anz. 1899, s.
657, pni. 1. Hippokrates, Buch uber die Traume. (Samtliche Werke, do nminy peloil dr.
Robert
Fuchs. Mnichov 1895-1900, sv. I, p. 361 369.) Hitschmann F., Ueber das Traumleben der
Blinden. Zeitschrift f. Psychol. VII, 5-6,
1894.
Chabaneix, Le subconscient chez les artistes, les savants et les crivains. Pa 1897. Chaslin
Ph., Du role du rv dans 1'volution du dlire. These de Paris, 1887. Ideler, Die Entstehung
des Wahnsinns aus den Traumen. Charit Annalen, 1862, sv. III. Jastrov, The dreams of the
blind. New Princetown Rev. New York, leden 1888. Jean Paul, Blicke in die Traumwelt
Museum (1813) II, str. 128-152).
- Ueber Wahl- und Halbtraume, tamt, str. 142 a d.
- Wahrheit aus seinem Leben, 2, str. 106-126.
Jensen Julius, Traum und Denken. Berln 1871. (Samml. gemeinverst. wiss. Vortr. Vir-
chow-Holtzendorf Ser. VI., H. 134.)
Jessen, Versuch einer wissenschaftlichen Begrtindung der Psychologie. Berln 1856. Jodl,
Lehrbuch des Psychologie. Stuttgart 1896. ( 3. vyd. 1908.) Kant I., Anthropologie in
pragmatischer Hinsicht. Kirchmannsche Ausgabe. Lipsko
1880. Kingsford A. B., Dreams and dream-stories ed. by Maitland. 2. ed. Londn 1888.
Kloepfel F., Traumerei und Traum. Allerlei aus unserem Traumleben. Universum 1899.
Kram Oldich, O spnku a snu. Prask akad. gymn. 1882.
Krasnicki E. von, Karls IV Wahrtraum. Psych. Stud. 1897, str. 697.
Krauss A., Der Sinn im Wahnsinn. Allgemeine Zeitschrift fur Psychologie, XV. a XVI.
1858-1859.
Kuera E., Aus dem Traumleben. St. Hranice, gymn. 1895. Ladd, Contribution to the
psychology of visual dreams. Mind, duben 1892. Laistner L., Das Rtsel der Sphinx. 2
svazky, Berln 1889. Landau M., Aus dem Traumleben. Miinchner Neueste Nachrichten, 9.
ledna 1892. Lasgue, Le dlire alcoolique n'est pas un dlire, mais un rv. Arch. gn. de
md.
1881. (Rimp. in Etudes md. t. II, p. 203 -227, Paris 7e srie t. VI, p. 513-536,
1884.) Laupts, Le fonctionnement crbral pendant le rv et pendant le sommeil hypnotique.
Annales md.-psychol. 1895.
Leidesdorf M., Das Traumleben, Vde 1880. - Sammlung der "Alma mater". Le Lorrain, La
dure du temps dans les rves. Rev. philos. vol. 38, 1894, p. 275-279.
- Le rv. Revue philosophique. ervenec 1895.
Llut, Mmoire sur le sommeil, les songes et le somnambulisme. Ann. md.-psych.
1852, t. IV.
Lemoine, Du sommeil au point de vue physiologique et psychologique. Pa 1855. Lerch
Math. Fr., Das Traumleben und seine Bedeutung. Gymn. Progr. Chomutov
1883/84.
Liberali Francesco, Dei sogni. Diss. Padova 1834. Libault A., Le sommeil provoqu et les
tats analogues. Pa 1889.
- A travers les tats passifs, le sommeil et les rves. Rev. de 1'hypoth. atd. Pa 1893, 4,
VIII, 41, 65, 106.
Lipps Th., Grundtatsachen des Seelenlebens. Bonn 1883.
Luksch L., Wunderbare Traumerfiillung als Inhalt des wirklichen Lebens. Lipsko 1894.
Macario, Du sommeil, des rves et du somnabulisme dans 1'tat de sant et dans 1'tat
de maladie. Ann. md. psychol. 1858, t. IV, V.
- Des rves considrs sou le rapport physiologique et pathologique, tamt 1846, t.
VIII.
- Des rves morbides. Gaz. md. de Paris, 1889, s. 8. Macfarlane A. W., Dreaming: The
Edinb. Med. J. 1890. t. 36.
Maine de Biran, Nouvelles considration sur le sommeil, les songes et le somnabulisme
(Ed. Cousin) 1792. Manaceine Marie de, Le sommeil, tiers de notre vie. Pa 1896. >
- Sleep; its Physiology, Pathology and Psychology. Londn 1897. Maudsley, The Pathology
of Mind. 1879.
Maury A., Analogies des phnomnes du rv et de 1'alination mentale. AnnalM md.
psych. 1853, V, VI.
- De certains faits observs dans les rves. Ann. md.-psychol. 1857, t. III.
- Le sommeil et les rves. Pa 1878.
Meisel (pseud.), Natiirlich-gottliche und teuflische Trume. Sieghartstein 1783. Melinaud,
Dream and Reality, Pop. Se. Mo. Vol. LIV; p. 96-103. Melzentin C, Ueber wissenschaftliche
Traumdeutung. Die Gegenwart 1899, s. 50. Mentz R., Die Traume in den altfranzosischen
Karls- und Artus-Epen. Marburk 1888.
(Ausg. und Abh. aus d. Geb. d. romn. Phil., sv. 73.) Monroe W. S., A study of taste-dreams.
Am. J. of Psychol. Leden 1899. Moreau de la Sarthe, lnek "Rv", Diet. des se. md. t. 48.
Pa 1820. Moreau J., De 1 'identita de 1'tat de rv et de folie. Annales md. psych. 1855,
p.
261.
380
381
Morselli A., Dei sogni nei Genii. La Cultura 1899. .;.,,.
Motet, Cauchemar. Diet. de md. et de chir. pratiques.
Murry J. C, Do we ever dream of tasting? Pro. of the Americ. Psychol. 1894, 20. Nagele
Anton, Der Traum in der epischen Dichtung. Programm der Realschule in Mar-
burgl889.
Nelson J., A study of dreams. Amer. J. of Psychology I, 1888. Newbold W. R., Sub-conscious
reasoning. Pro. Soc. Ps. Res. 1896, XII, 11-20.
- Ueber Traumleistungen. Psychol. Rev. March. 1896, j>. 132. Passavanti Jac, Libro dei
signo. Vyd. Bibl. diamante. m 1891. Paulhan, activit mentale et les elments de 1'esprit.
Pa 1889.
- A propos d'1'activit de 1 'esprit dans le rv. Rev. philos. vol. 38, 1894, p. 546-548. Pfaff E.
R., Das Traumleben und seine Deutung nach den Prinzipien der Araber, Perser,
Griechen, Indier und Aegypter. Lipsko 1868.
Piek A., Ueber pathologische Trumerei und ihre Beziehungen zur Hysterie. Jahrbuch fur
Psychiatrie 1896.
Pichon, Contribution a 1'tude de dlires oniriques ou dlires de rv. These de Bordeaux
1896.
Pilczs, Ueber eine gewisse Gesetzmssigkeit in den Trumen. Autorv refert v Mo-
natssehrift fur Psychologie und Neurologie. Bezen 1899.
Prvost, Quelques observations psychologiques sur le sommeil. Bibl. univ. des. se, belles
lettres et arts 1834,1.1. Littrature, p. 225 -248.
Purkyn, Sta: Wachen, Schlaf, Traum und verwandte Zustande ve Wagners Hand-wortebuch
der Psychologie. 1826.
Radestock P., Schlaf und Traum. Lipsko 1878.
Ramm Konrd, Diss. pertractans somnia. Viennae 1889.
Rgis, Les rves Bordeaux. La Gironde (Varits) du mai 31, 1890.
- Des hallucinations oniriques des dgnrs mystiques; C. R. Congrs des md. ali-
nistes atd. 5. schze 1894. Pa 1895, p. 260. Rves et 1 'hypnotisme. Le Monde, Aot 25,
1890. Richard Jerome, La thorie des songes. Pa 1766.
Richardson B. W., The physiology of dreams. The Asclep. Londn 1892, IX 129, 160.
Richier, Onirologie ou dissertaion sur les songes considrs dans 1'tat de maladie.
These de Paris 1816.
Robert W., Der Traum als Naturnotwendigkeit erklart. Hamburk 1886. Robinson L., What
dreams are made of. N. Amer. Rev. New York 1893, CI, VII, 687-
697.
Rousset, Contribution l'tude du cauchemar. These de Paris 1876. Roux J., Les rves et les
dlires oniriques. Province md. 1898, p. 212. Ryff Walther H., Traumbuchlein. trasburk
1554. Sancte de Sanctis, Emozione e sogni. 1896.
- I sogni nei delinquenti. Arch. di psichiatr. e antrop. criminale. Turin 1896, XVII, 488-
498.
- 1 sogni e il sonno nell'isterismo e nella epilessia. m 1896.
- Les maladies mentales et les rves, 1897. Extrait des Annales de la Socit de mde-
cine de Gand.
- Sui rapporti identita, di somiglianza, di analogia e di equivalenza fra sogno e pazzia,
Rivista quindicinale di Psicologia, Psichiatria, Neuropatologia. 15. listopadu 1897.
- I sogni dei neuropatici e dei pazzi. Arch. di psichiatr. e entrop. erim. 1898, 4. se.
(tamt dal lit.).
- Psychoses et rves. Rapport au Congrs de neurol. et hypnologie de Bruxelles 1898.
Comptes rendus. se. 1., str. 137.
- I Sogni. Torino 1899 (nmeck pekl. od O. Schmidta, Halle 1901).
382
Santel Anton, Poskus raz kladbe nekterih pomentjivih prikazni spanja i sanj. Progr.
gymn., Gorice 1874.
Sarlo F. de, I sogni. Saggio psicologico. Napoli 1887. Science of dreams. The Lyceum.
Dublin, oct. 1890, p. 28. Sch. Fr., Etwas uber Traume. Psych. Studien, 1897, 686-694.
Scherner R. A., Das Leben des raumes. Berln 1861. Schleich K. L., Traum und Schlaf. Die
Zukunft, 1899, 29. sv., 14-27, 54-65. Schleichermacher Fr., Psychologie, vydal L. George.
Berln 1862 Scholz Fr., Schlaf und Traum. Lipsko 1887. Schopenhauer, Versuch uber das
Geistersehen und was damit zusammenhngt. Parerga
und Paralipomena. I. sv. 1857.
Schubert Gotthilf Heinrich, Die Symbolik des Traumes. Bamberk 1814. Schwartzkopff P.,
Das Leben im Traum. Eine Studie. Lipsko 1887. Siebeck A., Das Traumleben der Seele,
1877. Sammlung Virchow-Holtzendorf. s.
279.
Simon M., Le monde des rves. Pa 1888. - Bibliothque scientifique contemporaine. Spitta
W., Die Schlaf- und Traumzustande der menschlichen Seele. 2. vyd. Freiburk im
B. 1892.
Stevenson H. L., A Chapter on Dreams (in "Across. the Plain"), 1892. Stricker, Studien uber
das Bewusstsein. Vde 1879.
- Studien uber die Assoziation der Vorstellungen. Vde 1883. Striimpell L., Die Ntur und
Entstehung der Traume. Lipsko 1877.
Stryk M. von, Der Traum und die Wirklichkeit (podle C. Mlinauda). Baltische Mo*
natssehrift. Riga 1899, p. 189-210.
Stumpf E. J. G., Der Traum und seine Deutung. Lipsko 1899. Sully J., Etud sur les rves.
Rev. scientif. 1882, p. 385.
- Les illusion des sens et de 1'esprit. Bibl. scientif. internt, vol. 62. Pa. (Nmecky:
Die Illusionen, eine psychol. Unters. Lipsko 1884.)
- Human Mind. Londn 1892.
- The dreams as a revelation. Fortnightly Rev. Bezen 1893.
- Laws of dream fancy. Cornhill Mag. Vol. L, p. 540.
- Sta "Dreams" v Encyclop. Brit. IV. vyd.
Summers T. O., The physiology of dreaming. Saint-Louis, clin. 1895, VIII, 401-406. Surbled,
Le rv. 2. d. 1898.
- Origine des rves. Rev. de quest. scient. 1895.
Synesius, Oneiromantik. (Do nminy peloil Krauss.) Vde 1888. Tannery M. P., Sur
1'activit de 1'esprit dans le rv. Rev. philos. 19e anne, XXXVIII, p. 630-634, 1894.
- Sur les rves des mathmaticiens. Rev. philos. 1898,1, p. 639.
- Sur la paramnsie dans les rves. Rev. philos. 1898.
- Sur la mmoire dans le rv. Revue philosophique, XLV, 1898.
Thiry A., Aristote et Psychologie physiologique du rv. Rev. nev. scol. 1896, III,
260-271. Thomayer S., Sur la signification de quelques rves. Rev. neurol. s. 4, 1897.
- Pspvky k patologii sn. Poliklinika esk university v Praze 1897.
Tissi Ph., Les rves; rves pathognes et thrapeutiques; rves photographis. Journ. de md.
de Bordeaux 1896. XXVI.
- Les rves, physiologie et pathologie. 1898. Bibliothque de philosophie contemporaine.
Titchener, Taste dreams. Amer. J. of. Psychology. VI. 1893.
Tonnini, Suggestione e sogni. Arch. di psichiatr. antrop. erim. III, 1887.
Tonsor J., Heinrich. Disp. de vigilia, somno et somniis, prop. Lucas. Marpurgi 1627.
383
"Traum", sta v Allgemeine Enzyklopadie der Wissenschaft und Kiinste od Ersche
a Grubera. Traumbuch. Apomasaris... aus griechischer Sprach ins Latein bracht durch
Leweklaw
jetzt und... verteutschet. Vitobor.
Tuke Hack, "Dreaming" v Diet. of Psycholog. Med. 1892. Ullrich M. W., Der Schlaf und das
Traumleben, Geisteskraft und Geistesschwache.
3. vyd. Berln 1897. Unger F., Die Magie des Traumes als Unsterblichkeitsbeweis. Krom
toho pedml. Ok-
kultismus und Sozialismus od C. du Pela. 2. vyd. Miinster 1898. Utility of dreams. Edit. J.
Comp. Teurol. Granville 1893, III, 17-34. Vaschide, Recherches experim. sur les rves.
Comptes rendus de 1'acad. des sciences.
17. Juillet 1899.
Vespa B., I sogni nei neuro-psicopatici, Full. Soc. Lancisiana. m 1897. Vignoli, Von den
Traumen, Illusionen und Halluzinationen. Internationale wissen-
schaftliche Bibliothek, sv. 47.
Vischer F. Th., Studien uber den Traum. Ploha Allg. Ztg. 1876, s. 105-107. Vold J.
Mourly, Einige Experimente uber Gesichtsbilder im Traume: Dritter inter-
nationaler Kongress fur Psychologie in Miinchen. 1897. Zeitschr. fiir Psychologie
und Physiologie der Sinnesorgane, XIII, 66-74. - Expriences sur les rves et en particulier
sur ceux origine musculaire et optique.
Christiania 1896. Refert v Revue philosophique, XLII, 1896. Vykoukal F. V., Ueber Traume
und Traumdeutungen (esky) Praha 1898. Wedel R., Untersuchungen auslndischer Gelehrter
uber gew. Traumphanomene.
Beitrage zur Grenzwissenschaft, 1899. Str. 24-77. Weed, Hallam and Phinney, A study of the
dream-consciouness. Amer. J. of Psychol.
vol. VII, 1895, p. 405-411. Wehr Hans, Das Unbewusste im menschlichen Denken.
Programm der Oberrealschule
zuKlagenfurt 1887.
Weil Alex, La philosophie du rv. Pa. Wendt K., Krienhilds Traum. Diss. Rostock 1858.
Weygandt W., Entstehung der Traume. Lipsko 1893. Wilks S., On the nature of dreams. Med.
Mag. Lond. 1893/94, II, 597-606. Williams H. S., The dreams stat and its psychic
correlatives. Americ. J. of Insanity
1891/92 vol. 17,445-458.
Woodworth, Not on the rapidity of dreams. Psychol. Review IV, 1897, s. 5. Wundt,
Grundziige der physiologischen Psychologie. II. sv. 2. vyd. 1880. X, Ce qu'on peut rver en
cinq secondes. Rev. se. 3e. srie, I, XII, 30 oct. 1886. Zuccarelli, Pollutions nocturnes et
epilepsie. Bull. de la Soc. de md. ment. de Bel-
gique, mars 1895.
B) Z literatury po r.1900 (po I. vydn tto knihy):
Abraham Karl, Traum und Mythos. Eine Studie zur Volkerpsychologie. Schriften zur angew.
Seelenkunde, ses. 4. Vde a Lipsko 1909.
- Uber hysterische Traumzustnde. Jahrb. f. psychoanalyt. und psychopathol. For-schungen.
Sv. II. 1910.
- Sollen wir die Pat. ihre Traume aufschreiben lassen? Intern. Zeitschr. ftir arztl. Ps.-A.
I, 1913, p. 194.
- Zur narzisstichen Bewertung der Exkretionsvorgnge im Traum und Neurose. Intern.
Zeitschr. f. Ps.-A. VI, 64.
384
Adler Alfred, Zwei Traume einer Prostituierten. Zeitschrift fiir Sexualwissenschaft; 1908, s.
2.
- Ein erlogener Traum. Zentralbl. f. Psychoanalyse, I. ro. 1910, se. 3. >
- Traum und Traumdutung. Tamt, III, 1912-13, p. 174.
Amram Nathan, Segher pithrn chalmth. Jerusalem 1901.
Banchieri F., I sogni dei bambini di cinque anni. Riv. di psicol. 8, 325-330.
Betlheim a Hartmann, Uber Fehlreaktionen bei der Korsakoffschen Psychose. Arch. f.
Psychiatrie, sv. 72, 1924. Bleuler E., Die Psychoanalyse Freuds. Jahrb. f. psychoanalyt. und
psychopatholog.
Forschungen, sv. II. 1910.
- Traume mit auf der Hand liegender Deutung. Miinch. Med. Woch. Ro. 60., s. 47,
ll.listop. 1913. Bloch Ernst, Beitrag zu den Traumen nach Coitus interruptus. Zentralbl. f. Ps.-
A. II,
1911-12, p. 276. Brewster E. T., Dreams and Forgetting. New discoveries in dream
psychology. Mc.
Clure's Magazn, j. 1912. Brill A. A., Dreams and their Relation to the Neuros. New York
Medical Journ., April
23, 1910.
- Psychoanalysis, its theory and practical application. Philadelphia and New York 1912.
- Hysterical dreamy states. New York Med. Journ. May 25, 1912.
- Artificial dreams and lying. Journ. of Abn. Psych. Vol. IX, p. 321.
- Fairy tales as a determinant of dreams and neurotic symptoms. New York Med. Journ.,
March21, 1914.
Brown W., Freus Theory of Dreams. The Lancet 19. a 26. dubna 1913. Brue A. H., The
marvels of dream analysis. Mc. Clure's Magaz. Listop. 1912. Burckhardt Max, Ein modernes
Traumbuch. Die Zeit, 1900, s. 275, 176. Busemann A., Traumleben der Schulkinder.
Zeitschr. f. pd. Psychol. 10. ro. 1909
294-301. - Psychol. d. kindl. Traumerlebnisse. Zeitschr. fur pd. Psychol. 1910 XI, p.
320. Claparde E., Esquisse une thorie biologique du sommeil. Arch. de Psychol. t. IV,
s. 15-16 Fev.-Mars. 1905.
- Rv utile. Arch. de Psychol. 9, 1910, 148.
Coriat I., Zwei sexual-symbolische Beispiele von Zahnarzt-Traumen. Zentralbl. f.
Psychoanalyse III 1912/13, p. 440.
- Traume vom Kahlwerden. Int. Zeitschr. f. Ps.-A. II p. 460.
- The meaning of dreams. Mind and Health series. Londn, Heinemann. Delacroix, Sur la
structure logique du rv. Rev. metaphys. Listopad 1904.
- Not sur la cohrence des rves. Rapp. et C. R. du 2. Congrs intern. de Philos. 556-
560.
Delage, La nature des images hypnagogiques et la role des lueurs entoptiques dans le rv.
Bull. de 1'Instit. gnral psychol. 1903, 235-247.
Doglia S. et Bianchieri F., I sogni dei bambini di tre anni. L'inizio dell'attivita onirica.
Contributi psicol. 1, 9.
Eder M. D., Freus Theory of Dreams. Transactions of the Psycho-Medic. Soc. London, vol.
III, Part. 3, 1912.
- Augentrume. Intern. Zeitsch. f. arztl. Ps.-A. I 1913, p.157.
Eeden Frederik van, A study of dreams. Procedings of the Society for Psych. Research, Part.
LXVII. vol. XXVI. Ellis H., The Logic of Dreams. Contemp. Rev. 98, 1910, 353-359.
- The Symbolism of Dreams. The Popular Science Monthly, July 1910.
- Symbolismen in den Traumen. Zeitschr. f. Psychotherapie III, 1911 p. 29-46.
- The World of Dreams. London 1911. (Do nminy peloil H. Kurella, Wurzburg
1911.)
385
- The Relation of Erotic Dreams to Vesical Dreams. Journ. of abn. PsychoJ. VIII, srpen
-z 1913.
Federn Paul, Ein Fall von pavor nocturnus mit subjektiven Lichterscheinungen. Intern.
Zeitschr. fur rztl. Ps.-A. I 1913 se. 6.
- Ueber zwei typische Traumsensationen. Jahrb. f. Ps.-A. VI, p. 89.
- Zur Frage des Hemmungstraumes. Int. Zeitschr. f. Ps.-A. VI, p. 73.
Ferenczi S., Die psychologische Analyse der Trume. Psychiatrisch-Neurologische Wo-
chenschrift ro. XII, s. 11-13, erven 1910. (Do anglitiny peloeno s nzvem: The
psychological Analysis of Dreams, in: The American Journal of Psychology, duben 1910.)
- Symbolische Darstellung des Lust- und Realittsprinzips im Oedipus-Mythos, Imago,
1,1912, p. 276.
- Ueber lenkbare Trume. Zentralbl. f. Ps.-A.-II 1911/12, p. 31.
- Vergessen eines Symptoms und seine Aufklrung im Trume. Intern. Zeitschr. f. Psy-
choanalyse II p. 384.
- Affektvertauschung im Traum. Internt. Zeitsch. f. Ps.-A. IV, p. 112.
- Trume von Ahnungslosen. Internt. Zeitschr. f. Ps.-A. IV, p. 208.
- PoUution ohne orgastischen Traum und Orgasmus im Traum ohne PoUution. Internt.
Zeitschr. f. Ps.-A. IV, p. 187.
Flournoy, Quelques rves au sujet de la signification symbolique de l'eau et du feu. Intern.
Zeitschr. f. Ps.-A. VI, p. 328.
Forster M., Das lat.-altengl. Traumbuch. Arch. fur d. Stud. d. n. Spr. und Lit. Sv. 20, str.43 a
d., sv.125, str. 39-70; sv.127, str. 1. a dal.
- Mittelenglische Traumbiicher. Herings Archiv 1911.
Foucalt Marcel, Le rv. tudes et observations. Paris 1906. (Bibl. de philosophie con-
temporaine.) Friedjung J. K., Traum eines sechsjhrigen Mdchens. Intern. Zeitschrift fur
rztl. Psy-
choanalyse I, 1913, str. 71. Frink H. W., Dreams and their analysis in reference to
Psychotherap. Med. Record May
27,1911.
- On Freus Theory of Dreams. Americ. Med. Burlington, New York VI, str. 652-661.
- Dream and Neuros. Interstate Med. Journ. 1915.
Gincburg Mira, Mitteilung von Kindheitstrumen mit spezieller Bedeutung. Int.
Zeitschr. f. rztl. Ps.-A. I, 1913, p. 79.
Gottschalk, Le rve. D'aprs les ides du prof. Freud. Archives de Neurol. 1912, s.4.
Gregory J. C, Dreams as a bye-product of waking activity. Westm. Rev. London 1911,
vol. 175, p. 561-567.
Hrnk J., Gelungene Auslegung eines Traumes. Zentralbl. f. Ps.-A. 11,1911/12, p. 417.
Hitschmann Ed., Freuds Neurosenlehre. Nach ihrem gegenwrtigen Stande zu-
sammenfassend dargestellt. Vde a Lipsko 1911. 2. vydn 1913. (Kap. V: Der
Traum.) (Do anglitiny peloil C. R. Payne. New York 1912.)
- Ein Fall von Symbolik fur Unglubige. Zentralbl. f. Ps.-A. I. 1910/11, str.235.
- Beitrge zur Sexualsymbolik des Traumes. Tamt, str.561.
- Weitere Mitt. von Kindheitstrumen mit spez. Bedeutung. Intern. Zeitschr. f. rztl.
Psychoanalyse I, 1913, str. 476.
- Goethe als Vatersymbol in Trumen. Tamt se. 6.
- Ueber Trume Gottfried Kellers. Internt. Zeitschr. f. Ps.-A. II, str.41.
- Weitere Mitteilung von Kindheitstrumen mit spezieller Bedeutung. Internt. Zeitschr.
f. Ps.-A. II, str. 31.
- Ueber eine im Traum angekiindigte Reminiszenz an ein sexuelles Jugenderlebnis. In-
ternt. Zeitschr. f. Ps.-A. V, str. 205.
Hug-Hellmuth H. von, Analyse eines Traumes eines 5'/2 jhrigen Knaben. Zentralbl. f. Ps.-A.
11,1911/12, str.122-127.
386
- Kindertrume. Internt. Zeitschr. f. rztl. Ps.-A. I, 1913 str.470.
- Aus dem Seelenleben des Kinders. Schr. z. angew. Seelenk.. vydvan Freudem, se.
15. Vde a Lipsko 1913.
- Ein Traum, der sich selber deutet. Intern. Zeitschr. f. Ps.-A. III, str. 33. Jones E., On the
nightmare. J. of Insanity, leden 1910.
- The Oedipus-Complex as an Explanation of Hamlet's Mystery: A Study in Motive.
American Journ. of Psychology, leden 1910, str.72-113. (Nmecky: "as Problm des Hamlet
und der Oedipus-Komplex". Schriften zur angewandten Seelenkunde, se. 10, 1912.)
- Freus Theory of Dreams. American Journal of Psychology, duben 1910.
- Remarks on Dr. M. Prince's Article: The mechanism and interpr. of Dreams. Journ. of
abn. Psychol. 1910/11, str. 328-336.
- Some Instances of the Influence of Dreams on Waking Life. The Journal of abnormal
Psychology, duben-kvten 1911.
- The relationship between dreams and psychoneurotic symptoms. American J. of In-
sanity, vol. 68, ervenec 1911.
- A forgotten dream. J. of abn. Psychol., duben-kvten 1912. -Papers on Psychoanalysis.
Londn 1912.
- Der Alptraum in seiner Beziehung zu gewissen Formen des mittelalterl. Aberglaubens.
Schriften zur angew. Seelenk., vyd. Freudem, se. 14, Lipsko a Vde 1912.
- Die Theorie der Symbolik. Internt. Zeitsch. f. Ps.-A. V, str. 244. Jung C. G., L'analyse des
rves. L'anne Psychologique, Tome XV.
- Assoziation, Traum und hysterisches Symptom. Diagnostische Assoziationsstudien.
Beitrge zur experimentellen Psychopathologie, vyd. doc. C. G. Jungem, sv. II., Lipsko 1910
(s. VIII, str. 31-66 ).
- Ein Beitrag zur Psychologie des Geriichtes. Zentralbl. fur Ps.-A, ro. I., 1910, se. 3.
- Ein Beitrag zur Kenntnis des Zahlentraumes. Tamt, 1910/11, str. 567-572.
- Morton Prince's: The Mechanism and Interpretation of Dreams. Eine kritische Be-
sprechung. Jahrb. fur Ps.-A. und psychopathol. Forsch. III, 1911. Iwaya S., Traumdeutung in
Japan. Ost-Asien, 1902, str. 302. Karpinska L., Ein Beitrag zur Analyse sinnloser Worte im
Trume. Internt. Zeitschr.
f. Ps.-A. III, str. 164. Kazodowsky A., Zusammenhang von Trumen und Wahnvorstellungen.
Neurolog. Zbl.
1901, p. 440-447, 508-514. Kostyleff, Freud et le problme des rves. Rev. philos. sv. 72.,
ervenec-pros. 1911, str.
491-522.
Kraepelin E., Ueber Sprachstrungen im Trume. Psychol. Arbeiten, 3, Lipsko 1907. Lauer
Ch., Das Wesen des Traumes in der Beurteilung der talmudischen und rab-
binischen Literatur. Intern. Zeitschr. f. rztl. Ps.-A. I, 1913, se. 5. Lehmann, Aberglaube und
Zauberei von den ltesten Zeiten bis in die Gegenwart. Do
nminy peloil Petersen. 2. verm. Aufl., Stuttgart 1908. Leroy B., Apropos de quelques
rves symboliques. Journ. de psychol. Norm. et pathol.
5, 1908, str. 358-365.
- et Tobowolska J., Mcanisme intellectuel du rv. Rev. philos. 1901, I, Vol. 51, str.
570-593. Lwinger, Der Traum in der jiidischen Literatur. Lipsko 1908. Mitteilungen zur
jiidischen Volkskunde, ro. 10., se. 1. a 2. Maeder Alphonse, Essai interpretation de
quelques rves. T. VI, s. 24., duben 1907.
- Die Symbolik in den Legenden, Mrchen, Gebruchen uund Trumen. Psychiatrisch-
Neurolog. Wochenschr., ro. X, 1908.
- Zur Entstehung der Symbolik im Traum in der Dementia praecox atd. Zentralbl. fiir
Psychoanalyse I, 1910/11, p. 383-389.
387
- Ueber die Funktion des Traumes. Jahrb. f. psychoanalyt. Forsch. IV, 1912.
- Ueber das Traumproblem. Tamt. V, 1913, str. 647.
- Zur Frage der teleologischen Traumfunktion. Tamt, str. 453. Marcinovvski J., Gezeichnete
Trume. Zentralbl. f. Ps.-A. II, 1911/12, str. 490-518.
- Drei Romane in Zahlen. Tamt, str. 619-638.
Mitchell A., About Dreaming, Laughing and Blushing. Londn 1905.
Miura K., Japanische Traumdeuterei. Mitt. d. deutsch. Ges. f. Ntur- und Vlkerk. Ost-
asiens.X, 291-306. Ncke. P., Ueber sexuelle Traume. H. Gross'Archiv 1903, str. 307.
- Der Traum als feinstes Reagens f. d. Art. d. sexuellen Empfindens. Monatsschrift f.
Krim.-Psychol.1905.
- Kontrasttrume und spez. sexuelle Kontrasttrume. H. Gross'Archiv, sv, 24, 1917, str.
1-19.
- Beitrge zu den sexuellen Traumen. H. Gross'Archiv, sv. 29, str. 363 a d.
- Die diagnotische und prognotische Brauchbarkeit der sex. Traume. rztl. Sachv.-Ztg.
1911, s. 2.
Negelein J. von, Der Traumschliissel des Yaggaddeva. Giessen 1912. (Relig. Gesch. Ver. I,
4.)
Pachantoni D., Der Traum als Ursprung von Wahnideen bei Alkohol deliranten. Zentralbl. f.
Nervenheilk., ro. 32., 1909, str. 796.
Pear T. H., The analysis of some personl dreams, with specil reference to Freus in-
terpretation. Meeting at the British Assoc. for the advacement of science. Birming-ham 16.-
17. z 1913. British Journ. of Psychol. VI, 3/4, nor 1914.
Potzl Otto, Experimentell erregte Traumbilder in ihren Beziehungen zum indirekten Se-hen.
Zeitschr. f. d. ges. Neurol. u. Psych., sv. 37, 1917.
Pfister Oskar, Wahnvorstellung und Schiilerselbstmord. Auf Grund einer Trau-manalyse
beleuchtet. Blatter fiir Schulgesundheitspflege 1909, s. 1.
- Kryptolali, Kryptographie und unbewusstes Vexierbild bei Normalen. Jahrb. f. Ps.-A.
Forschung V, I, 1913.
Prince Morton, The mechanism and Interpretation of Dreams. The Journal of abnorm. Psych.
j.-listop. 1910.
- The Mechanism and Interpr. of Dreams; a reply to dr. Jones. Journ. of abn. Psychol.
1910/11, str. 337-353.
Putnm J. J., Aus der Analyse zweier Treppen-Trume. Zentralbl. f. Ps.-A. II, 1911/12; str.
264.
- Ein charakteristischer Kindertraum. Tamt, str. 328.
- Dream interpretation and the theory of psychoanalysis. Journ. of abnorm. Psych. IX,
s. 1, str. 36.
Raalte F. van, Kinderroomen. Het Kind 1912, leden. Rank Otto, Der Mythus von der Geburt
des Helden. Schr. z. angew. Seelenk., se. 5,
Vde a Lipsko 1909.
- Beispiel eines verkappten dipus-Traumes. Zentralblatt f. Psychoanalyse, ro. 1,
1910.
- Zum Thema der Zahnreiztrume. Tamt.
- Das Verlieren als Symptomhandlung. Zugleich ein Beitrag zum Verstndnis der Be-
ziehungen des Traumlebens zu den Fehlleistungen des Alltagslebens. Tamt.
- Ein Traum, der sich selbst deutet. Jahrbuch f. psychoanalyt. und psychopatholog. For-
schungen, sv. II, 1910.
- Ein Beitrag zum Narzissmus. Tamt, sv. III. 1911.
- Fehlleistung und Traum. Zentralbl. f. Ps.-A. II, 1911/12, str. 266.
- Aktuelle Sexualregungen als Traumanlasse. Tamt, str. 596 a 602.
- Die Symbolschichtung im Wecktraum und ihre Wiederkehr im mythischen Denken.
Jahib.f. Ps.-A. IV,1912.
388
- Das Inzestmotiv in Dichtung und Sage. Grundziige einer Psychologie des dich-terischen
Schaffens. Vde a Lipsko 1912.
- Die Nacktheit in Sage und Dichtung. Ein ps.-a. Studie. Imago, 11,1912.
- Eine noch nicht beschriebene Form des Oedipustraumes. Intern. Zeitsch. f. rztl. Psy-
choanalyse 1,1913, str. 151.
- Fehlhandlung und Traum. Internt. Zeitschr. f. Ps.-A. III, str.58.
- Die Geburtsrettungsphantasie in Traum und Dichtung. Internt. Zeitschr. f. Ps.-A. II,
str. 43.
- Ein gedichteter Traum. Internt. Zeitschr. f. Ps.-A III, str. 231.
Rank O. und Sachs H., Die Bedeutung der Psychoanalyse fur die Geisteswissen-schaften.
Grenzfr. d. Nerven- und Seelenlebens, vyd. Lwenfeldem, se. 93., Wies-baden 1913.
Reik Th., Zwei Trume Flauberts. Zentralbl. f. Ps.-A. III, 1912/13, str. 223.
- Kriemhilds Traum. Tamt, II, str. 416.
- Beruf und Traumsymbolik. Tamt, str. 531.
- Der Nacktheitstraum eines Forchungsreisenden. Intern. Zeitschr. f. Ps.-A. II, str. 463.
- Gotthilf Schuberts, "Symbolik des Traumes". Intern. Zeitschr. fiir Ps.-A. II, str. 295.
- Vlkerpsychologische Parallelen zum Traumsymbol des Mantels. Intern. Zeitschr. fiir
Ps.-A. VI, str. 310.
- Zum Thema: Traum und Traumwandeln. Intern. Zeitschr. f. Ps.-A. VI, str. 311. Robitsek
Alfred, Die Analyse von Egmonts Traum. Jahrb. f. psychoanalyt. und psychopatholog.
Forschungen, sv. II, 1910.
- Die Stiege, Leiter, als sexuelles Symbol in der Antike. Zentralbl. f. Ps.-A. 1,1910/11,
str. 586.
- Zur Frage der Symbolik in den Traumen Gesunder. Tamt, II, str. 340. Roheim G., Die
Urszene im Traume. Internt. Zeitschr. f. Ps.-A. VI, str. 337. Sachs Hans, Die
Darstellungstechnik des Traumes. Zentralbl. fiir Ps.-A. I, 1910/11.
- Ein Fall intensiver Traumentstellung. Tamt, str. 588.
- Traumdeutung und Menschenkenntnis. Jahrb. f. Ps.-A. III, 1911, str. 568.
- Ein Traum Bismarcks. Intern. Zeitschr. f. rztl. Ps.-A. 1,1913, s.l.
- Traumdarstellungen analer Zweckreize. Tamt, str. 489.
- Das Zimmer als Traumdarstellung des Weibes. Internt. Zeitschr. f. Ps. - A. II, str. 35.
- Ein absurder Traum. Intern. Zeitschr. f. Ps.-A. III, str. 35.
Sadger J., Uber das Unbewusste und die Trume bei Hebel. Imago, erven 1913. Secker F.,
Chines. Ansichten uber den Traum. Neue metaph. R., sv. 17, 1909/10, str.
101.
Schrtter Karl, Experimentelle Trume. Zentralbl. f. Ps.-A. II, 1912, str.68. Schwarz F.,
Traum und Traumdeutung nach ,Abdalgani an Nabulusi'. Zeitschr. d.
deutsch. morgenl. Des., sv. 67, 1913, se. III., str. 473-493. Silberer Herbert, Bericht uber eine
Methode, gewisse symbolische Halluzinations-
erscheinungen hervorzurufen und zu beobachten. Jahrb. sv. I, 1909.
- Phantasie und Mythos. Tamt, sv. II., 1910. '':".
- Symbolik des Erwachens und Schwellensymbolik iiberh. Tamt, III., 1911.
- Uber die Symbolbildung. Tamt.
- Zur Symbolbildung. Tamt IV., 1913.
- Spermatozoentrume. Tamt.
- Zur Frage der Spermatozoentrume. Tamt.
Spielrein S., Traum vom "Pater Freudenreich". Intern. Zeitsch. f. arztl. Ps.-A. I., 1913,
str. 484. Spitteler Karl, Meine fruhesten Erlebnisse. I. Hilflos und sprachlos. Die Trume des
Kindes. Siidd. Monats, jen 1913. Strcke August, Ein Traum, der das Gegenteil einer
Wunscherfiillung zu verwirklichen
389
schien, zugleich ein Beispiel eines Traumes, der von einem anderen Traum gedeutetet wird.
Zentralbl. f. Ps.-A. II., 1911/12, str. 85.
- Traumbeispiele. Internt. Zeitschr. f. Ps.-A. II., str. 381.
Starcke Johann, Neue Traumexperimente in Zusammenhang mit alteren und neueren
Traumtheorien. Jahrb. f. Ps.-A. V., 1913, str. 253. Stegmenn Marg., Darstellung epileptischer
Anflle im Traume. Intern. Zeitschr. f. rztl.
Ps.-A. V., 1913.
- Ein Vexiertraum. Tamt, str. 486.
Stekel Wilhelm, Beitrge zur Traumdeutung. Jahrbuch fir psychoanalytische und psy-
chopathologische Forschungen, sv. I., 1909.
- Nervose Angstzustande und ihre Behandlung. Vde-Berln 1908, 2. vyd. 1912.
- Die Sprache des Traumes. Eine Darstellung der Symbolik und Deutung des Traumes
in ihren Beziehungen zur kranken und gesunden Seele fiir Aerzte und Psychologen.
Wiesbaden 1911.
- Die Traume der Dichter. Wiesbaden 1912.
- Ein prophetischer Nummemtraum. Zentralbl. f. Ps.-A. II, 1911/12, str. 128-160.
- Fortschritte der Traumdeutung. Zentralbl. f. Ps.-A. III., 1912/13, str. 154, 426.
- Darstellung der Neurose im Traum. Tamt, str. 26.
Swoboda Herrmann, Die Perioden des menschlichen Organismus. Vde a Lipsko
1904. Tausk V, Zur Psychologie der Kindersexualitat. Intern. Zeitschr. f. arztl. Ps.-A. I., 1913,
str. 444.
- Zwei homosexuelle Traume. Internt. Zeitschr. f. Ps.-A. II, str.36.
- Ein Zahlentraum. Internt. Zeitschr. f. Ps.-A. II, str. 39.
Tfinkdji Joseph Abb, Essai sur les songes et l'art de les interprter (onirocritie) en
Msopotamie. Anthropos VIII, 2/3, bezen, erven 1913.
Tobowolska Justine, tude sur les illusions de temps dans les rves du sommeil norml.
These de Paris 1900.
Vaschide N., Le sommeil et les rves. Paris 1911, Bibl. de Philos. scient. (66) (obsahuje tak
daje o etnch pracch tho spisovatele o snu a spnku).
- et Piron, La psychol. du rv au point de vue medici. Pa 1902.
Vold J. Mourly, Uber den Traum. Experimentell-psychologische Untersuchungen.
yydvan O. Klemmem. Prvn svazek. Lipsko 1910. II. sv. 1912. Weiss Edoardo,
Totemmaterial im Traume. Internt. Zeitschr. f. Ps A. II, str. 159. Weiss Karl, Ein
Pollutionstraum. Internt. Zeitschr. f. Ps.-A. VI, str. 343. Weygandt W., Beitr. z. Psychologie
des Traumes. Philos. Studien, sv. 20., 1902, str.
456-486. Wiggam A., A contribution to the data of dream psychology. Pedagogical Seminary,
erven 1909. Winterstein Alfr., von, Zum Thema: "Lenkbare Traume". Zentralbl. f. Ps.-A. II,
1911-
1912, str. 290. Wulff M., Ein interessanter Zusammenhang von Traum, Symbolhandlung und
Krank-
heitssymptom. Internt. Zeitschr. f. rztl. Ps.-A. I, 1913, se. 6.
390
Dodatek
Pedmluva k druhmu vydn
Bylo-li jet ped uplynutm prvho desetilet nutn obstarat druh vydn tto tko iteln
knihy, nezpsobil to zjem odbornch kruh, ke kterm jsem se pedchozmi vtami (viz
Poznmku vodem, s. 5) obracel. Moji kolegov z oboru psychiatrie se vbec, zd se,
nesnaili, aby pes poten podiven, kter snad mohlo bt vyvolno mm novm pojetm,
postoupili dle, a filosofov z povoln, kte jsou ji jednou zvykl odbvat problmy
snovho ivota jako dodatek k stavm vdom nkolika - ponejvce stejnmi - vtami, si
patrn nevimli, e by se prv na tomto konci dalo objevit ledacos, co by mohlo vst k
dokonalmu pozmnn naeho psychologickho uen. Chovn vdeck knin kritiky
mohlo vzbudit jen oekvn, e umlen bude nutnm osudem tto knihy; ani mal skupina
chrabrch stoupenc, kte podle mch nvod uvaj psychoanalzy lkasky, vykldaj
podle mho vzoru sny a pouvaj tchto vklad pi oetovn neurotik, by nevyerpala
prvn vydn knihy. Proto jsem zavzn onomu irmu okruhu lid vzdlanch a dychtcch
po vdn, jejich ast dala podnt k vyzvn, abych se po devti letech znovu zabval touto
obtnou a v mnoha smrech zkladn prac.
Jsem rd, mohu-li ci, e jsem nael jen mlo toho, co se mlo zmnit. Na nkolika mstech
jsem vsunul nov materil, pipojil ze sv rozen zkuenosti jednotliv poznatky, v
nkolika neetnch bodech jsem se pokusil o pepracovn; ve podstatn o snu a jeho
vykldn a o psychologickch poukch, z toho vyvoditelnch, zstalo vak nezmnno;
aspo subjektivn pestlo zkouku asu. Kdo zn m druh prce (o etio-logii a mechanismu
neurz), v, e jsem nikdy nevydval nehotov za hotov a e jsem se vdy snail pozmovat
sv vpovdi podle svho postupujcho poznvn; v oboru nauky o snovm ivot jsem
mohl setrvat na svch prvnch sdlench. Za sv dlouhodob prce o problmech neurz jsem
optovn zakolsal a o lecem zapochyboval; v takovch ppadech mi cestu k jistot vdy
znovu ukzal prv "Vklad sn". Moji etn vdet odprci projevuj tedy dobr instinkt,
nechtj-li mne nsledovat prv do oblasti bdn o snu. Tak materil tto knihy, tyto
udlostmi ponejvce znehodnocen nebo zastaral sny, na nich jsem vyloil pravidla
vykldn sn, byl pi pezkoumn tak setrvan, e odporoval pronikavm zmnm. Pro
mne toti m tato kniha jet jin subjektivn vznam, ktermu jsem mohl porozumt teprve
po jejm dokonen. Ukzalo se, e je st m sebeanalzy, mou reakc na smrt mho
391
otce, tedy na nejvznamnj udlost, nejdsanj ztrtu v ivot mue. Kdy jsem to
poznal, ctil jsem se neschopen zastt stopy tohoto zapsoben. Ale teni me bt jedno,
na jakm materilu se u hodnotit a vykldat sny.
Kde jsem njakou nezbytnou poznmku nemohl zaadit do star souvislosti, vyznail jsem jej
pvod z druhho pepracovn hranatmi zvorkami. [Tyto zvorky byly v dalch vydnch
knihy zase vynechny].
V Berchtesgadenu, v lt 1908.
Pedmluva k tetmu vydn
Zatmco mezi prvnm a druhm vydnm tto knihy uplynula doba devti let, ukzala se
poteba tetho vydn ji brzy po uplynut jednoho roku. Tato zmna mne t; jestlie jsem
vak pedtm neuznval, e zanedbvn mho dla teni nedokazuje jeho nehodnotnost,
nemohu zjmu, kter se projevuje nyn, pouvat jako dkazu o jej znamenitosti.
Pokrok ve vdeckm poznn nenechal nedoten ani "Vklad sn". Kdy jsem ho v roce 1899
psal, nebylo jet sexuln teorie, analza sloitch druh psychoneurz byla v potcch.
Vykldn sn mlo bt prostedkem, kter ml umonit psychologickou analzu neurz; od
t doby prohlouben chpn neurz psobilo zptn na pojmn snu. Nauka o vykldn snu
se rozvinula smrem, kter v prvnm vydn tto knihy nebyl dostaten zdraznn. Vlastn
zkuenost a z prac W. Stekela i jinch badatel jsem se od t doby nauil sprvnji hodnotit
rozsah a vznam symboliky ve snu (anebo spe v nevdomm mylen). Tak se za tato lta
nahromadilo mnoh, co zasluhuje povimnut. Pokusil jsem se vypodat s tmito novotami
etnmi vsuvkami v textu a pipojenm poznmek pod arou. Jestlie tyto dodatky nkdy
poruuj souvislost popisu, nebo jestlie se na vech mstech nepodailo povznst dvj text
na rove naich nynjch poznatk, prosm o shovvavost k tmto nedostatkm knihy,
nebo jsou jen nsledkem a pznakem nyn urychlenho rozvoje naeho vdn. Tak se
odvauji pedpovdt, ve kterch smrech se pozdj vydn "Vkladu sn" - projev-li se
jejich poteba - budou odliovat od tohoto. Musela by jednak hledat tsnj spojen s bohatou
ltkou bsnictv, mtu, jazykovho zvyku a folklru, jednak jet zevrubnji pojednvat o
vztazch snu k neurzm a k duevnm poruchm.
Pan Otto Rank mn prokzal cenn sluby pi vbru dodatk a sm obstaral korekturu. Jsem
jemu i mnoha jinm pnm zavzn za jejich pspvky a opravy.
V e V dni, na jae 1911.
392
Pedmluva k tvrtmu vydn
V minulm roce (1913) peloil dr. A. A. Brill z New Yorku tuto knihu do anglitiny. (The
interpretation of dreams. G. Allen Cy., Londn).
Pan dr. Otto Rank tentokrt neobstaral jen korektury, ale obohatil i text o dva samostatn
pspvky. (Dodatek ke kapitole VI.)
V e V d n i, v ervnu 1914.
Pedmluva k ptmu vydn
Zjem o "Vklad sn" neustal ani za svtov vlky a jet ped jejm koncem si vynutil nov
vydn. V tomto vydn jsem vak nemohl pln pihldnout k nov literatue od roku 1914;
pokud byla cizojazyn, vbec se nedostala ani do mch, ani do rukou dr. Ranka.
Madarsk peklad "Vkladu sn", kter obstarali pnov dr. Holls a dr. Ferenczi, vyjde v
brzk dob. V "vodu do psychoanalzy" (vylm v r. 1916-17 u H. Hellera ve Vdni) je
stedn st, obsahujc jedenct pednek, vnovna snu, a zde jsem se snail bt
populrnj a vytvoit tsnj souvislost s naukou o neurzch. Celkem je to jaksi vtaek z
"Vkladu sn", akoli je na nkterch mstech podrobnj.
Nemohl jsem se odhodlat k dkladnmu pepracovn tto knihy, kter by ji pozdvihlo na
rove naich dnench psychoanalytickch nzor, za to vak zniilo jej historickou
zvltnost. Soudm vak, e za dobu sv tm dvacetilet existence vyplnila svj kol.
V Budapeti-Steinbruchu, v ervenci r. 1918.
Pedmluva k estmu vydn
Obte, ktermi v nynj dob trp knihtiskastv, zpsobily, e tato kniha vychz mnohem
pozdji, ne by odpovdalo poteb, a e je - poprv - nezmnnm otiskem pedchozho
vydn. Jen soupis literatury na konci knihy byl dr. O. Rankem doplnn a doveden do
ptomnosti.
Mj soud, e tato kniha za dobu sv tm dvacetilet existence vyerpala svj kol, nebyl
tedy potvrzen. Spe bych mohl ci, e m splnit nov kol. Jestlie lo dve o to, podat
nkter objasnn o podstat snu, bude nyn stejn dleit zabvat se zarputilmi
nedorozumnmi, na kter ona objasnn narej.
Ve Vdni, v dubnu 1921.
393
Pedmluva k osmmu vydn -:'\
Do doby mezi poslednm sedmm vydnm tto knihy (1922) a jejm dnenm obnovenm
spad vydn mch "Sebranch spis", uspodan Mezinrodnm psychoanalytickm
nakladatelstvm ve Vdni. Tam je pvodn text prvnho vydn obsaen v druhm svazku a
vechny pozdj dodatky v tetm. Peklady, kter vyly v tm mezidob, navazuj na
samostatn vydn knihy, tak nap. francouzsk peklad /. Meyersona, vyl r. 1926 s nzvem
"La science des Rves" (v Bibliothque de philosophie contemporaine), vdsk Johna
Landquista ("Droning", 1927) a panlsk, proveden Luisem Lopezem Ballesterosem y de
Torres a vyplujc VI. a VIL svazek "Obras Completas". Madarsk peklad, jeho brzk
vyjit jsem oekval ji roku 1918, nevyel dodnes.
I pi tto revizi "Vkladu sn" jsem se svou prac zachzel v podstat jako s historickm
dokumentem a provedl na nm jen zmny, kter vzely z vyjasnn a prohlouben mch
vlastnch nzor. V souvislosti s tmto stanoviskem jsem se definitivn zekl zaazovn
literatury o problmech snu, vyl po prvnm vydn "Vkladu sn". Rovn jsem vynechal
ob stati "Sen a bsnictv" a "Sen a mtus", ktermi Otto Rank pispl k dvjm vydnm.
Ve V d n i, v prosinci 1929.
394
Podkovn
Ke zdoln obt, je nkter sti tto knihy psobily vrnmu pekldn, mohli pispt jen
Freudovi ci, kte sami ovldaj techniku vykldn sn; proto jsem vden lenm prask
skupiny psychoanalytik, zejmna panu MUDr. Emanuelu Windholzovi, za jejich pomoc.
Pan PhDr. Jan P a c ht a peliv pezkoumal cel text a ve spolench schzch, kterch se
krom nho a pekladatele zastnili psychiatr pan MUDr. Hugo B ondy, pan PhDr. Terezie
B ondy o v a analytikov, lenov prask skupiny psychoanalytik, pan Steffi
Bornsteinov, pan MUDr. Richard Kar p e a pan MUDr. Emanuel Windholz, jednalo se
zevrubn o problematickch mstech " Vkladu sn ", o nov vytvoench eskch
psychoanalytickch termnech a o lkaskm, psychiatrickm a neurologickm nzvoslov.
Dkuji vem za mnoho hodin, vnovanch spolenmu sil.
Pekladatel.