Pprava njemnch vrah

Dlouho jsem vhal, zda zveejnit bli informace i z t to oblasti! "e mi jasn , e u jen zmn#a o njemnch vrazch je schopna v$volat h$sterii u mnoha lid, #te mi to daj op%t nleit% znt! &icm n% i t$to znalosti pat do vel# oblasti um%n boje, proto je m$slm vhodn , ab$ch osobn z#uenosti z vcvi#u popsal! Jak u jsem dve zmnil, lze zskat ve vcvikovch tborech i vzdln skuten specilnho charakteru. Jedna z vc, o kter se ve slu!n spolenosti skuten nemluv, je vcvik njemnch vrah". #ohle oznaen v!ak nen $pln pesn , jeliko vt!in nezasvcench lid se ihned v%bav sm%!len postav% z aknch &ilm". '!ichni znme t% t%p% tvr(k" v tmavch oblecch, se slunenmi brlemi a poh%bujc se zsadn pomalm krokem. )aprosto m &ascinuj jejich *esta a vtipn pr"povdk%, ne nkoho odstel. +nu, vd% se mi lbil% pohdk%. 'le te( ji vn%! )ad mu, jen trochu inteli*entnmu mui, #ter se #d$ pra#tic#$ zabval um%nm boje, mus bt jasn , ja# vzdlen jsou filmov hrdinov s#ute+n realit%! ,#ute+n zabij# mus bt hlavn% nenpadn! -apome.te na tvrd *esta, v$pnut hrudn# a npadn pohled$! "de o to, zli#vidovat cl nenpadn% a s co nejmenm rozruchem! / idelnm ppad% rozpozn vraednou a#ci a l #a pi pitv%! &%#d$ je do#once nutn prov zt li#vidaci zpsobem, #ter nevzbud ja# #oliv podezen na ciz zavin%n! Po#ud nen zabij# zrove. sebevrah, m samozejm% zjem ta# na bezpe+n m oput%n msta a#ce! 0lavn% t%mto ohledm je pa# uzpsobena hlavn +st vcvi#u! 1ou snahou je u#zat vm tmto +ln#em, e zabjen nen ani zdale#a jen n%ja# ten z#en vstel, #desi v tmav uli+ce! ,proti zaitm pedstavm nen obor njemnch vrad povoln, obv%kl v oblasti podsvt. -ozhodn jsem se za sv"j ivot je!t nikd% nesetkal s mechanismem objednvn zabit jin ho lovka zp"sobem, kter je vidt ve &ilmech. .%slm, e nen moc odbornk" /je0li v"bec jak1 co b% se trvale ivili v%konvnm vrad a nechali se za penze najmat praktick% kmkoliv. 2daleka nevm v!echno, ale podle dosavadnch zku!enost vm, e nic podobn ho nee3istuje4 Jistou vjimkou snad mohou tvoit mlad a naivn 5zabijci5 z podsvt, s ni!m +6, odkojen prv jen aknmi &ilm%. 7o do znalost a odbornosti jsou to jen samouci, nebo zskali urit 5pro&esionln5 povdom kdesi v kriminle. Jsou najmni svmi *an*sterskmi pteli k jednotlivm vradm a vt!inou se jedn o tak !lenou improvizaci, e vsledn e&ekt nespln oekvn ani jedn stran%. 8ro&esionln ivot tchto lid bv velice krtk a m se na msce, zdka na rok%. 8o jedn nebo vce provedench akcch se vt!inou stanou 5obt5 policie, kter je doke r%chle zadret a usvdit na zklad zanechanch stop i jinch zvanch ch%b. 9louholet vzen je pak samozejmost. 9ruhou, hor! a bohuel i astj! monost ukonen innosti takov ho vraha je jeho &%zick odstrann vlastnm najmatelem. Je to pochopiteln , jeliko mlo inteli*entn vrah se pro nj stv trvalou hrozbou a ohroenm, jeliko zn mnoho usvdujcch in&ormac. )ejjednodu!! je takov ho lovka beze svdk" zlikvidovat. 8eru! se tak kruh, spojujc objednavatele s p"vodn obt. :kuten pro&esionlov tohoto oboru pracuj dlouhodob pouze pro jedin ho pna a jejich pohnutk% k v%konvn zabijck 5pro&ese5 jsou zcela odli!n od prost poteb% zskat penze. Jejich &aktick e3istence je potvrzena ve vt!in or*anizac, zabvajcch se bezpenostnmi innostmi. ; to v pozitivnm i v ne*ativnm slova sm%slu. ,dbornk% na usmrcovn nepohodlnch osob disponuj bezpenostn a ochrann slub% vt!in% /nejmenovanch<0111 stt", !pionn or*anizace, specializovan policejn $tvar% /boj proti terorizmu, or*anizovan mu zloinu, dro*m1. 2 druh stran% barikd% je mono zmnit r"zn , dobe or*anizovan a dlouho &un*ujc ma&ie i jinak nazvan zloineck struktur%. 2ozumn mu +lov%#u je jasn , e lid s t%mito znalostmi nev$rostli jen ta# ze zem%! /$so# profesionalita mus mt z#lad v rozshl m a zna+n% sloit m vcvi#u, #de lze na+erpat znalosti jdouc do hloub#$, stejn% ja#o potebnou mru pra3e! Dve patil$ mezi nejv%t lhn% zabij# nap#lad tehdej sov%ts# )45, americ# 67', nebo teba i izraels# 18,,'D! Po u#on+en studen vl#$ n%#ter or*anizace zcela zani#l$ a jin dostvaj od svch vld podstatn% m n% pen%z na rozpo+et! 9 jen mlo#omu se v$plat provozovat n%#de s#r$t% cel tajn odd%len na vcvi# vlastnch zabij#! Dale#o levn%j je penechat jejich vcvi# odborn#m, #te se na podobn #olen specializovali! 'depti maj ta# monost na+erpat dale#o vce odbornch znalost a poznat# z cel ho sv%ta! Postupem dob$ vzni#aj t$ nejosv%d+en%j postup$! 1 to mimo jin vznam i ve zven anon$mit$! /raedn postup$ obv$#l teba pro )45, irs#ou 72' +i americ# #u:#lu3:#lan, ji nejsou pouze jejich specialitou a me se je nau+it pra#tic#$ #do#oliv! &jemn vrah ji nemv ten #lasic# ;ru#opis;, +ili zpsob proveden, podle #ter ho se dala dve odhadnout jeho identita s vel#ou jistotou! Dnes ji nee3istuj t$pic#$ rus# , americ# nebo arabs# t$p$ vrad%n a mlo#ter #riminalista b$ se odvil na podobn zna#$ ble spolehnout!

8roto se sv ho asu dala dohromad% skupina vetern" z tajnch slueb, kte sv znalosti pouili v tomto lukrativnm podnikn. '%sok odbornost, znalosti a pra3e, spolu s velkm mnostvm kontakt" v!ude po svt dal% vzniknout stedisku, kde se v%uuj znalosti 5ala5 James =ond <0111 : nadszkou se d ted% ci, e zabijck vcvik m"e absolvovat praktick% kdokoliv, kdo si zaplat. Je a nen to zcela pravda. >rit selekce zjemc" pece jen e3istuje. :kupina, kter vcvik provd, v!ak v%znv morln kr do, e nejsou zavrenhodn znalosti, ale a konkr tn skutk%. "Jestlie doke provst padest zpsob zabit z tebe jet nedl vraha. Vrahem se stv, a kd za!ne sk"te!n zabjet#" )ebo< "$skvn a p%edvn znalost nen morln ani prvn nepat%i!n. &ad' jedine( nese zodpovdnost za sv pozdj sk"tk z(ela sm#" 2 trochou tolerance se jev podobn vrok% jako chladn lo*ick . )e kad, kdo absolvuje zabijck vcvik se zane ivit jako njemn vrah. ?aktem je, e o vcvik maj zjem i lid z ad osobnch strc", ab% mohli l pe elit ppadnm zkenm $tok"m na sv klient%. ;le morln aspekt% vcviku pro&esionlnch zabijk" jsou mimo t ma tohoto lnku. )zor na to si mus udlat kad ten sm. #o, co bude pro esk tene asi hodn pekvapiv je zem, kde se vcvik v souasn dob odehrv. 2 -uska, kde cel soukrom vcvikov in&rastruktura vznikla, pesdlil do @esk republik%. -usko je stle je!t v och nezasvcench lid ! zla, kde se spolehliv ukr%je kdejak 5!pinavost5. ' rele u to dvno nen pravda. Aranice jsou v podstat voln pr"chodn /vza jsou opatit snadno1 eho v%uv velk mnostv zpadnch novin", snacch se v%!Bourat njakou tu senzaci. #o je hodn vidt na mnoha televiznch stanicch, kde se to poslednch pr let jen hem senzanmi reportemi z rusk ho podsvt, armd%, specilnch jednotek i milice. 't!inou se jedn jen o na&ouknut bublin%, kter nejdou do hloubk% a podstat% vci. 8rv pro utajen a klid svch klient" pesdlil cel vcvikov apart do stedn Cvrop%, kde prv @esk republika skt nejsnadnj! monosti pro utajen a zdrn &un*ovn. 9emo*ra&ick poloha, cestovn dostupnost a liberln zkon% z na! zem in pmo ideln zkladnu. 9enn k nm picestuje ze zahrani obrovsk mnostv cizinc", mezi nimi je praktick% nemon dohledat rizikov t%p%. 2jemci o vcvik pat vt!inou mezi hodn v%ten lidi a tak se chtlo jen mlokomu nepohodln a dlouho cestovat kdesi do zapadl ho msta v rusk tajze. 2 eho navc pl%nou ast a kompromitujc $edn zznam% na hranicch, leti!tch, atd.,proti tomu, je @- pravm srdcem Cvrop% kde je v!ude blzko a kam se d nepozorovan vstoupit i odejt mnoha pohraninmi pechod%, kde jsou hlub! kontrol% sp!e pohdkou. )utno i dodat, e cel vcvik je koncipovn velmi modern a jednotliv sousti se odehrvaj na mnoha r"znch mstech. Dze tak vd% volit nejvhodnj! zazen prv pro ten konkr tn druh innosti, kter se zrovna v%uuje. ' @- lze zcela bez probl m" a v podstat anon%mn krtkodob najmout destk% kr%tch i otevench stelnic a doslova stovk% sportovnch arel", tlocvien, kemp", atd. )etu!en monosti pro utajen vcvik zabijk" skt i snadn dostupnost krtkodobch pronjm" r"znch zazen bvalch pionrskch tbor", do!kolovacch a rekreanch stedisek komunistickch ::. i -,A. #ato zazen jsou asto na odlehlch mstech uprosted prod% a o dn v nich se zajm jen mlokdo. 8enze rozhoduj. 8odobn situace panuje i v sousednm 8olsku nebo :lovensku, take e3istuj spoust% monost, jak i velmi podezelou innost spolehliv rozpustit a rozptlit tak, ab% to nep"sobilo podezele. ,r*aniztoi vcviku to dlaj d"sledn. Je skutenost, e 5zabijck5 obor zahrnuje tak rozshl kvantum znalost a in&ormac, kter je teba vstebat, e ke zvldnut nesta dn vkendov nebo tdenn kurz. :tandardn kurz vt!inou trv s pestvkami nco kolem p"l roku /asi jako auto!kola<011 a vuka jednotlivch discipln se pizp"sobuje v!em z$astnnm. :amozejm jen mlokdo si m"e dovolit v%padnout na p"l roku z praktick ho ivota a tak maj vukov lekce podobu velmi intenzivnch !kolen, kter probhaj ve v!ech monch dennch i nonch hodinch. '!e je koncipovno velmi &le3ibiln a obrovsk d"raz se klade na aktivn pstup a samostudium. 8racovn skupina se vt!inou skld z EF 0 GH v%soce motivovanch osob, take naprosto odpadaj probl m% z nedochvilnost, v%ru!ovnm a podobnmi nepravostmi bnch student" jinch vukovch zazen. Je to zp"sobeno i v%sokou cenou cel ho kurzu, kter spolehliv odrad v!echn% zjemce s nedostatenou motivac. Ionkr tn nplJ vuk% je v!ak m%slm to, co je zajmav pedev!m. : uritou dvkou otrlosti a morlnho c%nismu je schopen usmrtit druh ho lovka praktick% kdokoliv. #echnick strnka proveden ji tak jednoduch nen. )em cenu se snad ani zabvat stelbou. :telnou zbran je schopen zabjet praktick% kdokoliv, mal dti nev%jmaje. , podrobnostech se nem cenu rozepisovat. #echnika usmrcen vstelem je v!eobecn znm a donekonena se oml v aknch &ilmech, atd. 2a pozornost snad jen stoj metod% k utlumen hluku vstelu, kter se v kurzu tak v%uoval%. )a vt!inu pistol nejde pimontovat klasick tlumi a v mnoha zemch jsou takto uzp"soben zbran dokonce zakzan . + tam, kde podobnou pistoli vlastnit lze, vzbud jej majitel pinejmen!m nedouc pozornost. 8roto se mus asto improvizovat.

'elkou schopnost $tlumu zvuku vstelu m metoda, kd% se hrdlem k $st hlavn pich%t lepc pskou przdn E,Fl 8C# lhev od limond%. 8i vstelu prol t kulka snadno dnem lahve, av!ak povstelov pl%n% se nahromad pouze v lahvi z n unikaj otvorem po kulce jen pozvolna. #m je dosaeno slu!n $rovn $tlumu. ' bn m mstsk m zvukov m pozad nemus bt vstel rozpoznateln ji ze vzdlenosti dvaceti metr". 8mo detektivkovou klasikou je vstel na obt pes pitisknut pol!t. 'plJ pol!te rozmln a odvede proud povstelovch pl%n", co opt ostr zvuk vstelu zmn na tlumen pu&nut. 9obrou alternativou je uschovn pistole do zmuchlan dek% /kabtu, runk", atd.1, kter se vlo do i*elitov ta!k% tak, ab% se k pistoli dala zasunout ruka. : takovmto nenpadnm zavazadlem m"e zabijk nenpadn chodit po ulici a snait se o piblen k obti. Jakmile se dostane do blzkosti nkolika metr", usmrt obB vstelem. 8okud se jedn o ulici s ru!nj!m provozem, nev!imne si nikdo nieho podezel ho. ,bt, hroutc se na zem, m"e bt okolostojcmi lidmi pokldna za lovka stien ho nevolnost. #ohle proveden m navc i vhodu, e zbraJ nev%hod nbojnici nkam na zem, ale ta z"stv ve zmuchlan dece. )a mst likvidace obti ted% zb%ten nez"stv kompromitujc d"kaz. >ritou nevhodou je naopak zten chod zvru zbran, jemu brn ve voln m poh%bu okoln tkanina. 8roto vt!inou zbraJ nenathne do komor% dal! nboj, nebo z"stane zaseknut nev%hozenou nbojnic. 2abijk tak m pro svou akci jist pouze prvn vstel. 8ro dobr ho stelce v!ak nen probl m zashnout prvn ranou a dal! vstel% b% stejn jen zv%!oval% riziko prozrazen. -ozshl nauka o jedech nejde v tomto lnku v"bec postihnout. Jed" e3istuje tak !irok !kla, e je a neuviteln , kde v!ude se daj sehnat. + esk proda je bohatou studnic ltek, kter dokou lidsk ivot ukonit r%chle a spolehliv. -ostlinn jed% jsou dostupn praktick% v!ude. 9 se v%brat z prudkch jed", p"sobcch velmi r%chle /omj, nprstnk1, a po jed% se zpodnm, nicm n stoprocentnm $inkem /semena oc$nu1.Jed se m"e dostat do tla obti klasickou orln cestou s jdlem, nebo m"e bt teba vstebvm pes pokoku, pokud je nenpadn vmchn do kosmetick ho ppravku, kter obB uv /kr m%, !ampKn%1. 9oporuovanou metodou je pouit jedu jako doplJkov metod% pi usmrcen obti jinm zp"sobem.,trven epel dk% podstatn zv%!uje monost $mrt potenciln obti i pi jinak nesmrteln m porann. ,bas uvanou zbran zabijk" je modern ku!e, oblben pro svou tichost, neobv%klou pr"raznost a schopnost dopravit !p do cle na relativn velkou vzdlenost. Iu!e je v!ak velmi neskladn a npadn zbraJ. 8roto je pouiteln pouze ke stelb ze zloh%, ze skr%t ho msta. )a trhu jsou v!ak k dispozici i daleko men! ku!e pouze s pistolovou rukojet a malm lui!tm. 8ouvaj se k nim krtk !ipk%. : touto ku! se d ji nenpadn chodit po ulici, pokud se skr%je teba do krabice od pic%, v jejm dn je otvor na pistolovou rukojeB. #%to zbran maj daleko men! dostel, pr"raznost a samozejm i ranivost. ' podstat se hod jen ke smrtc stelb na krk a hlavu. 'd% z"stv reln riziko, e se nepoda obti zp"sobit vstelenm !pem smrteln zrann. #o lze eliminovat pouitm jedu. Jed, nanesen na velkou plochu !pu usmrt obB i v ppad, e je zasaena pouze peri&erie tla. Jed se dostv rnou pmo do krevnho ei!t, kde zan okamit p"sobit. 8i zvolen vhodn ho t%pu jedu a dostaten koncentrace je stav obti t m beznadjn dokonce i pi okamit m pevozu do nemocnice a podn protiltk%. Jed se ji mezitm dostane z krve do bunk, co je stav, ze kter ho nen nvratu. 9o skupin% opravdu nejjedovatj!ch rostlin esk prod% pat napklad tito zstupci< Ichavice bl /'eratrum album1 )prstnk erven /9i*italis purpurea1 ,c$n jesenn /7olchicum autumnale1 ,mj !alamounek /;conitum napellus1 -ozpuk jzliv /7icuta virosa1 #is erven /#a3us baccata1 9al! skupinou jsou jed% ivoi!n . 8ominu na!eho jedin ho jedovat ho hada, zmiji obecnou, jej jed je jen slab a ted% nevhodn. ' pra3i se ani neuplatJuj jed% vel, vos a sr!J", jeliko je pomrn problematick jejich zskn a nsledn aplikace. ' zabijck pra3i v!ak b%l zaznamenm ojedinl pklad, kd% zabijk pouil k smrtcmu $toku iv ho sr!n, pilepen ho malm kouskem oboustrann lepc psk% na dlaJovou plochu sv rukavice. :vou obB, o kter vdl, e je siln aler*ik, nenpadn dostihl v prostorch metra, kde ji pak zezadu piloil na kratik okamik ruku se sr!nm na krk. 8o bodnut sr!n nenpadn odkrel, zatmco paral%zovan obt se v aler*ick m zchvatu sesula na zem. :mrt nastala otokem dchacch cest a udu!enm je!t dve, ne dorazila posdka pivolan ho sanitnho vozu. .lo znmou skutenost je i ptomnost prudce jedovatch brouk" v na! prod. .ajka &ialov /violaceus marsch1, 8uchnk l kask /D%tta vesicatoria1 a 9rabk behov /8aederus litoralis1 obsahuj

ve svch tlech jed /cantharidin1, kter svou prudkost snese sml srovnn i z tropickm jedovatm hm%zem. , $innosti jedu svd &akt, e velk zdravotn probl m% v%vol ji jen olznut prst", ktermi jste brouka dreli. + stopov mnostv p"sob zhoubn na ledvin% )ejv%!! koncentrace jedu se nachz v hm%zch krovkch, ale cel tlo brouka se d oznait jako prudce jedovat . 2 krovek se d to3in pomrn snadno v%e3trahovat a pot zkoncentrovat tak, ab% se dal v mal m mnostv naplnit napklad do dutin% kulk% devtimilimetrov pistole. 2sah podobn upravenm projektilem je osudn. 9nes se ji cestovn meze nekladou. ' e3otickch zemch m"e kdokoliv vlastnorun odch%tit, nasbrat nebo za pr dolar" zakoupit praktick% kter hokoliv jedovat ho ivoicha nebo rostlinu. 8evezen do jak koliv jin zem je snadn i pes pohranin kontrol%. 7elnci se zamuj na dro*%, pa!ovan zbo a zbran. Jedovat materil uschovan teba v zubn past kontrole s jistotou unikne. ,trava obti e3otickm jedem znan zkomplikuje monost jej zchran%. Ie smrti vt!inou dochz dve, ne se l ka"m poda pouit jed v"bec identi&ikovat. + pokud se to poda, je jen mal pravdpodobnost, e budou mt v njak stedoevropsk nemocnici protijed na jed ivoicha pochzejcho nkde ze stedomo. Daik"m neznm je tak &akt, e jed m ve sv m tle i tak mrumilovn tvor, jako je krva. Aovz nadledvink% obsahuj tak silnou koncentraci pro lovka jedovat ltk%, e zkonzumovn jdla pipraven ho z nadledvinek kon tkou otravou a smrt. 8ro $plnost musm zmnit i jed% na bzi biolo*ickch or*anism". Jedn se o materil%, pouvan jako biolo*ick zbran a jejich improvizovan vroba pat sp!e do arzenlu terorist". 8rudce nakaliv a smrtc bakterie se daj sehnat pomrn snadno. ' dne!n dob zahraninch sluebnch cest a e3otickch dovolench nen probl m se nenpadn pesunout i do mst, kde jsou stle v%soce aktivn nebezpen nemoci. ,debrat vzork% bakteri od nemocnch zvldne snadno i pro!kolen laik a kad nemocn tuto proceduru rd podstoup za $platek, na na!e pomr% zanedbateln. )en nutno snad ani zd"razJovat, jak niiv mohou p"sobit bakterie tetho svta na neuv%kl Cvropan%. )en probl m ani podplatit !patn placenou zdravotn sestiku na in&eknm oddlen, ab% provedla str% sliznic e3otick mu pacientovi s vnm onemocnnm. #akto zskan bakterie se u daj snadno namnoit i v 5domcch5 podmnkch. 8ouit k tomu lze levn improvizovan inkubtor a jako ivn p"da pro smrtc bakterie oplodnn slepi vejce. )apklad stle iv spor% antra3u lze tak zskat z p"d% v mstech, kde ped desetiletmi &un*oval% stje i jatka pro dob%tek. ;ntra3 se do p"d% dostal z jejich trusu. #o ani nemluvm o stle aktivnch bacilech pravch ne!tovic, choler% a dmjov ho moru, kter se neustle nachzej ve spoust stedovkch hromadnch hrob" obt tehdej!ch epidemi, na jejich umstn se dvno zapomnlo. + erstv trus dob%tka obsahuje tak obrovsk mnostv nebezpench mikroor*anizm", e se d i v surov m stavu oznait za bojov prostedek. Ji ped mnoha staletmi v%vinuli japon!t ninjov $asn biolo*ick produkt, kter pak pouvali k opodn likvidaci svch neptel. Jednalo se o jed, kter vznikal $pravou vluhu koJsk ho lejna, smchan ho z lidskou krv, pokud mono stejn skupin%, jakou mla potenciln obB. 'sledn produkt obsahoval obrovsk mnostv v%soce zaktivizovanch bakteri tetanu, co je smrteln nemoc. =akterie b%l% tak a*resivn, e k usmrcen stailo jen mal bodnut tenkou jehlou, kter b%la ped tm v jedu namoena. I smrti v!ak do!lo a asi za dva nebo ti tdn% po bodnut, kd% se bakterie v tle obti dostaten namnoili a tetanus propukl s neobv%klou silou. :peciln a pesto jednoduch postup aktivizace bakteri /kter z pochopitelnch d"vod" neuvedu1 zaruoval, e onemocnn propukne i pokud obB v minulosti prodlala bn okovn proti tetanu. #ento pklad je snad nejklasitj!m pkladem otrven obti zp"sobem, pi nm i l ka ozna smrt za ne!Bastnou nhodu, nebo prost nsledek nemoci. Je!t dnes si tmto zp"sobem v%izuj $t% vzni v zapadlch vznicch m n pokrokov ho svta a nsledn $mrt veden vznic rdi odep!ou jako nsledk% onemocnn. )ikdo nechce o&iciln probl m%. :v ho asu se tento zp"sob poprav spoluvzJ" stal v americkch kriminlech tak znmou vc, e vzJov b%li preventivn peokovvni mnohem silnj!mi vakcnami, ne bn populace. ,v!em i nsiln smrt m"e mt mnoho podob. 8rost stisknut spou!t zbran nebo podn jedu asto nesta. 2 mnoha d"vod" je asto potebn , ab% obB skonala zp"sobem, ze kter ho nebude na prvn pohled patrn ciz zavinn.+ na to samozejm e3istuj postup%. 8ro klasick poprav% zajatch neptel pouval% ma&insk skupin% velk mrazc voz%. ,bt prost vstrili dovnit a zapnuli chlazen na ma3imln vkon. 8o urit dob se dostavila smrt podchlazenm, kter nezanechv na tle viditeln stop%. .rtvola se pak nkde pohodila a l kai b%li pi pitv s urovnm pin% smrti bezradn. )kolikrt se v!ak stalo, e inteli*entn uvaujc obt si je!t ped svou smrt v%!krbala do vlastn k"e /na skr%t m mst tla1 njak in&ormace schopn vrah% prozradit. #o je dobr na tle zkontrolovat. @asto se poprav% v podsvt uskuteJuj tak, ab% v!e ukazovalo na ne!Bastnou nhodu. 8okud obB bere dro*%, je nejsnadnj! j aplikovat smrtelnou dvku. 8itevn dia*nKza 0 klasick

pedvkovn. ;le zabijci jsou vt!inou nasazovni proti lidem, kte dro*% neberou. ?eBk je sice snadn, ale vt!inou zcela bezvznamn cl. 8opulrn a snadno provediteln je kamu&lovn smrti jako utopen. 9ostaten siln mu /nebo dva1 utop svou obB za patnct sekund. Jakmile m obB hlavu pod vodou, sta u jen bolestiv chvat nebo dloubnut, ab% prudce v%kikla. ,kamit nsleduje mimovoln nadechnut. > prvn nadechnut vod% do plic vede k bezvdom a zstav dchn. Je v!ak nutn si uvdomit, e pi podezen na nsilnou smrt se provd i chemick rozbor vod% z plic obti. Je pak trapnou ch%bou, pokud mrtvola v%taen nkde z ek% m pln plce chlorovan vod% z baz nu. 8onkud sloitj!, ale provediteln je i nakamu&lovn $mrt cob% nsledku poru. )kter materil%, zejm na plast%, tvo pi hoen v%soce to3ick zplodin%, kter se svoj jedovatost daj srovnat s k%anidem. )en probl m nechat spoutanou obt nadchat tchto zplodin napklad v neprod%!n uzaven m plastov m p%tli. 8i dostaten koncentraci pichz smrt bhem nkolika minut. .rtvola se nsledn pemst do objektu, kde je zaloen por. 8i pozdj!m v%!etovn ukazuje v!e na tra*ickou nhodu. : to3ickmi zplodinami hoen souvis i dal! varianta. Jeden z t%p" plastu tvo pi nedokonal m spalovn zvl!tn siln jed. Jeho $innost je tak v%sok, e j lze v%ut k vrob otrven ci*aret%. :ta pejet !pikou noe po kusu plastick hmot%, m se od!krbne z materilu tenk !pKna. #a se opatrn vsune do tabku v ci*aret. 8ak sta jedno0dv mocnj! pothnut. )e si kuk uvdom, e ci*areta nechutn, jak b% mla, absorbuj jeho plce v%sokou koncentraci jedu, kter pechz okamit do krve. Link% se projev v du sekund a maj podobu prudk ho staen drobnch c vek spolu s tkm bezvdomm. 'elmi pravdpodobn je i zstava dechu a snad i pote se srden innost. :mrteln $inek nen stoprocentn zaruen a &aktick% zvis na odolnosti toho kter ho lovka. =ezvdom v!ak nastv vd%. 8okud si chce obB zakouit napklad pi jzd autem, nen teba nsledk% pli! rozebrat. 8last, kter m takto smrtc $inek je pomrn snadno dostupn a v mstsk m prosted se v%sk%tuje asto. #o3ikolo*it odbornci, ale i hasii jej znaj, i kd% mon ne prv v tomto smrtcm v%uit. Jeho zneuit je tak snadn , e si prozrazen sloen nedovolm ani j v tomto lnku... Jeliko se ji od mld aktivn zajmm o bojov umn, b%lo pro m z cel ho kurzu asi nejzajmavj! studium smrtelnch technik boje beze zbran. Iaratist vd, jak snadn je zabt lovka. )a to, ab%ste dokzali nkoho zabt $derem nebo kopem vm v zsad posta jen nkolikatdenn zcvik. Didsk tlo je velmi zraniteln a kehk , pokud vte kam udeit. -ozhodn nee3istuj dn tajemn technik% i trik%, na jejich $dajn znalosti lkaj nov k% nkter neseriKzn !kol% bojovch umn. 'e!ker umn boje beze zbran /jako i jak koliv jin bojov znalosti1 se mus poctiv v%dt astm a tvrdm tr ninkem. ;le o tom jsem pst nechtl. 8okud dojde k zavradn obti lovkem ovldajcm bojov umn, zjist to policist pomrn snadno. 8rozrad to zrann a po!kozen tla charakteristick prv pro karatistick /i jin 1 $der%. ,sobn m tenkrt velmi zaujalo, e e3istuj i technik% boje v%vinut speciln pro utajen zabijk%. : pomoc nich lze doshnout velmi vrohodnch zrann, imitujcch ne!Bastn nhod%. #%to vci se ve !kolch bojovch umn neu, jeliko zkrtka nejsou poteba. ?ilozo&ie sebeobran% a ne$toen, pre&erovan ve stetn m boji zpadn civilizac, prost nepovauje za nutn cviit technik%, kter umon zabt protivnka tak ab% to v%padalo jako nehoda. : vvojem tchto bojovch technik zaala za druh svtov vlk% japonsk armda, kde mlo karate dlouhou tradici. 2klad% poloilo ji pradvn ninjutsu, v nm b%l% nkter p"vodn technik% velmi o&enzivn. ,d japonskch instruktor" pevzal velmi hladov dosavadn zku!enosti rusk :pecnaz. 'e vcvikovch centrech uprosted anon%mnch kasren b%la tato ern soust boje holou rukou mohutn zdokonalovna, a vzniklo urit mnostv v%separovanch technik se stoprocentn mrou $innosti. .orln neospravedlniteln je, e k bojovm test"m b%lo pouvno vzJ" z mnoha kriminl". )icm n prv tato skutenost umonila piv st v!e k dokonalosti. #akto !kolen zabijci :pecnazu i IM= p"sobili v dobch studen vlk% v!ude po svt, kde b%lo nutn odv st !pinavou prci. .on b% stlo za zam%!len, kolik tehdej!ch nehod se smrtelnm zrannm neb%lo zp"sobeno jen neopatrnost nebo osudem. ' pouit vradcch technik se opt nejedn o dn sloitosti, ale vcem n snadn poh%b%. 8ouitelnost je podmnna nutnost naprost ho nadrilovn technik a na hranici re&le3". #o v%aduje mnohonsobn opakovn v potech jdoucch skuten do tisc". > obti jsou pedem pedpokldn% urit reakce a re&le3%, podmnn nemnnou mechanikou stavb% lidsk ho tla a znmch reakc nervovch zakonen. #rochu to vzbuzuje paralelu s n%n modernm americkm zp"sobem boje :7;-:, ale technik% jsou jin . + kd% je pravda, e jsou asto pedpokldn% a v%uvn% shodn reakce protivnkova tla. Ionkr tn technik% popsat nelze. Did , co se s nimi seznamuj, dodruj nepsanou dohodu o jejich ne!en mezi civilist%. Jedn se zkrtka skuten jen o okrajovou a !pinavou zleitost, jej zveejnn b% nepineslo dn klad pro lidstvo. 8nos pro monosti sebeobran% b% b%l jen miziv, jeliko ji e3istuje spousta r"znch bojovch st%l" s bezpotem technik, kter umoJuj likvidaci protivnka pmo, snadnji a s vt! jistotou. 8ro vlastn obranu se neteba uit podobn zb%ten nekalosti. ' pra3i b% pak s tchto vdomost

mohl tit sp!e jen svt zloinu. + tak je pravdpodobn , e dve i pozdji se najde parchant, kter to zane za penze uit kohokoliv. )a nsledujcch obecnch pkladech se budu snait demonstrovat, e se skuten nejedn o dn kouzeln tajemnosti. '!ichni nadren potenciln zjemci mohou zjistit, e vlastn ani nen o co stt a nutnost d"sledn pesn ho a stoprocentnho nadrilovn poh%b" v%aduje tolik asu a sil, e to nev%v e&ekt pouiteln v bn m ivot. 'elk vt!ina akc je vedena na hlavu. '%chz to ze zranitelnosti t to oblasti a asi nejspolehlivj! monosti r%chl ho usmrcen obti. 8ouvaj se neekan poraz%, ze stoje, za ch"ze, v bhu..., kd% je obB sraena k zemi. 8i pdu si vt!inou re&le3ivn chrn rukama obliej nebo se sna pd utlumit. 8i sprvn m proveden udruje zabijk neustl kontakt s tlem padajc obti s pomoc rukou, pi em m monost ji tsn ped dopadem prudce natoit nechrnnou st lebk% proti tvrd pekce, ppadn je!t piloenou dlan prudce ur%chlit poh%b dopadajc hlav%. #ento souet vzjemnch poh%b" a sil v%$st pi kontaktu s pekkou v takovou razanci, e skoepina lebk% se m"e $pln rozt!tit. Jak to popsal jeden instruktor /$dajn z vlastn zku!enosti1. 5'a!e dlaJ na protivnkov hlav m najednou pocit, jako b% drela poloprzdn m. Alava se prost jen zmn v mkk koen obal, v nm se voln poh%buj kus% lebk% a ka!ovit hmota mozku.5 'elmi devastujc jsou zejm na technik% pouvan na schodech. 8i dokonal m zvldnut se d tmito zp"sob% obt usmrtit i na ru!n ulici. 7el akce trv jen desetin% sekund%. )ic netu!c lid dvajc se teba i pmo na in maj nezvratn dojem, e vidli jak obB sama ne!Bastn zakopla a nhodou prochzejc lovk /zabijk1 se ji pokusil ne$sp!n zach%tit. :mrt nastane porannm hlav% po nrazu hlav% na chodnk, ze( budov%, zbradl, atd. :nadnj! varianta se d uplatnit pokud zabijk"v in nikdo nevid. 2nenadn popadne nic netu!c obB a nasad j nkter z v%branch chvat". =olestivm podntem je obt zcela paral%zovna a zabijk si s jejm tlem m"e dlat praktick% co chce. 9obe nasazenou pku na konetinu i silnm tlakem na citliv msta je obB donucena k prudk mu pedklonu, zklonu i jin d%namick pozici. 2 n je pak vlastn ne$m%slnou svalovou kontrakc, mocn ur%chlenou zabijkovou pomoc pmo katapultovna proti tvrd pekce. .sto nrazu je opt nejastji hlava, ale m"e se jednat i o jin zraniteln sti tla obti, kde lze nrazem v%tvoit smrteln zrann. 8okud obB le na zemi na zdech, nen nic snadnj!ho ji prudce zathnout dopedu a nahoru za vlas%, a dojde k bolestiv mu nataen zadnch krnch sval". #o u obti automatick% v%vol protitah krnch sval" zpt. 8ak bleskov pejde zabijk z tahu za vlas% na prudk tlak, sp!e $der na elo obti. 9ojde k prudk mu nrazu hlav% na podloku a zlomenin% spodin% leben. 8kov technik% a bolestiv chvat% maj v"bec v!eobecn rozshl pouit. 8i nasazen chvatu a pekr%t o obti druhou rukou se tato stv zcela dezorientovna. Jedinou jej snahou je nezv%!ovat si zb%tenmi poh%b% pociBovanou bolest. 2v%!ovnm tlaku se d s obt snadno manipulovat, nechat zaujmout r"zn poloh% i libovoln odvdt. 9ezorientovan obB se d samozejm bez velk ho $sil a s pispnm jejich vlastnch sval", prohodit oknem, v%hodit z balkonu nebo strit teba pod vlak. 8okud obB jezd rda na kole nebo kolekovch bruslch, ppadn provozuje jin podobn sport, daj se nakamu&lovat velmi e&ektn smrteln zrann, pro t%to sport% t%pick. >vedenm tla obti do speci&ick pozice spolu s mocnm dupnutm na hrudn ko!, se zp"sob tk zlomenina nkolika eber, jejich ostr konce proniknou a do plic a srdce. 'elmi snadn je i kombinace pkov ho chvatu spolu s $derem do urit ho msta pae, kter zp"sob, e pan kost praskne, v%tvo otevenou zlomeninu a zroveJ svm ostrm koncem petrhne pan tepnu. )co podobn ho lze zp"sobit i na noze, ale tam to chce ji vce sl%. 8etren velk tepn% a smrteln krvcen lze zp"sobit i vlomenm kln kosti pod uritm $hlem. 9al!, pomrn jednoduchou vc m"e bt tlakem na citliv msto pinutit obB v%plznout jaz%k. #en pak zabijk uchop s pomoc kapesnku nebo cpu njak ltk% /holmi prst% b% to klouzalo1 a tahem jaz%k co nejvce v%thne z $st obti. )slednm silnm $derem do jej spodn elisti dojde k pekousnut jaz%ka. #o m za nsledek siln krvcen a t m okamit traumatick !ok, spojen s bezvdomm obti. 8i urit poloze hlav% se pak tato zadus vlastn krv. 8i nlezu mrtvol% v!e ukazuje jen na tra*ickou nehodu na kole, kd% si obB sama pekousla jaz%k pi havrii. .onost a zp"sob" je mnoho. :tra!liv $innost je v jednoduchosti. Didsk sm%sl% okolostojcch se daj snadno oklamat a nic netu!c obt m"e zabijk zabt ped oima mnoha lid, kte mu pozdji s istm svdomm dosvd, e naopak obB jej sama napadla a ne!Bastnou nhodou do!lo k jejmu usmrcen. : v%uitm vrozench re&le3" a reakc tla, kter m bez vjimk% kad lovk stejn , m"e zabijk strhnout obt na sebe, se souasnm nenpadnm tlakem nebo $derem na konkr tn msta. #o u obti okamit v%vol obranou reakci s touhou v%manit se a zbavit bolesti, kter prv vzhledov p"sob, jako b% obB $toila na osobu zabijka. 8okud je!t zabijk v%d!en ki 5pomKKc, nechte m...5 je iluze napaden dokonal. 8otom jakob% v zpalu boje spadne dvojice na zem, pi em se obB 5ne!Bastnou nhodou5 naraz hlavou na dlabu, roh domu, nebo vlet obliejem do skla vloh%.

)a mst z"stv jeden smrteln rann a zabijk, kter dl $sp!n hraje obB neekan ho a prudk ho napaden. #ento rozshl bojov soubor obsahuje i postup% jak bezprobl mov zlikvidovat l pe v%cvien ho soupee. 2ejm na v bezpenostnch slokch je mnoho pro&esionl", kte cvi bojov umn velmi tvrd a na v%sok $rovni. ' klasick m stetu m protivnk proti takov mu bojovnkovi asto jen malou !anci. 8esto je likvidace snadn. Jeliko se pedpokld stet s lenem bezpenostnch sil, nepichz pli! v $vahu monost, e b% tento za$toil sm od sebe, nev%provokovan nebo zken. 'd% se bude jednat o akci v rmci sluebnho zkroku nebo pro nj sebeobrann situace. ; tad% se pro zabijka sktaj pmo neuviteln monosti snadn likvidace soupee. Je to hlavn o ps%cholo*ii, ei tla a nslednch vrozench reakcch a re&le3ech soupee. 2abijk m"e zvolit konkr tn dobu a proveden $toku s pomoc technik, kter bvaj ne$sp!n jen zdkakd%. :lovn se to d popsat jako paral%zovn nebo likvidace protivnka dve, ne sta zarea*ovat na vznikajc bojovou situaci a pout sv"j, mnohd% kvalitnj!, vcvik. 7el se to popisuje znan sloit, av!ak v relu m cel akce vt!inou trvn v du desetin sekund%, ... a je skoneno. ."e to v%padat t m neprovediteln, ale pro zabijka s jednoduchou, av!ak dokonale nadrilovanou technikou je to snadn . 9okonal akce je vd% r%chlej! ne dokonal reakce. Linnost nen v njakch tajemnch postupech nebo neznmch $derech. 'd% se jedn jen a jen o jednoduch a obecn znm vci. 2sadn rozdl je v!ak v pstupu k jejich uen a v naprost m a zcela neoddliteln m provzn s ps%chickm pozadm a tzv. e tla. )apklad dobe cvien bojovnk je schopen zpozorovat a bleskov v%krt protivnk"v $tok. Jeho tlo v!ak takto nezarea*uje, pokud je s pomoc sm%sl" 5pesvdeno5, e to, co protivnk provd nen $tok, ale teba nechtn pd i bezvznamn !okov reakce. :kutenou slu $toku pozn a po zsahu nkter sv zraniteln zKn%, kd% je v!ak na kr%t ji pozd. Ionkr tn postup% uvdt nebudu, jeliko je to nad rmec in&ormac tohoto lnku. 9al! a hodn vznamnou odbornost v zabijck m kurzu je vcvik v ovldn osobnch motorovch vozidel. Irom klasick r%chl , taktick jzd% se v!emi tmi sm%k% a otokami, se zamuje pozornost na v%uit aut jako mon zbran. >smrcen vozidlem pat snad k nejastj! pin $mrt v civilnm ivot, proto nelze pominout vhodnost auta tak k zabit ppadn obti. 8i stetu s autem nem chodec praktick% !anci. 2daleka v!ak nesta jen do jdoucho lovka neekan narazit. 8okud m bt obB spolehliv usmrcena, jedn se docela o vdu. Nidi 0 zabijk m"e zcela zsadnm zp"sobem ovlivnit, zda obB nrazem nap. odhod na jinou pevnou pekku, sraz dol" pod kola nebo nabere tak, ab% peletla pes stechu a za auto, kam na ni m"e je!t nacouvat. '!e ovlivJuje vce &aktor"< 'br vozidla 0 jin $inek m pi nrazu nzk sporBk, jin limuzna a zcela jin velk dodvka. -%chlost 0 )e vd% plat, e m v%!! r%chlost tm rozshlej! zrann. )raz sporBku ve stokilometrov r%chlosti m"e obti pouze zlmat noh% a odhodit ji do mkk ho pkopu. )aopak dodvka pi t%icetikilometrov r%chlosti obB sraz ped sebe na vozovku, kde ji nsledn pejede. 8oloha obti 0 Je velk rozdl zda je obB v okamiku nrazu k vozidlu otoena elem, zd% nebo bokem. '%plv to u z mechanik% lidsk ho tla, smru ohbn jednotlivch kloub", vzjemn tuhosti tkn, atd. Nidi m v mnoha ppadech monost polohu obti kori*ovat vbrem msta stetu, nebo teba slabm zatroubenm, po kter m se obB tsn ped nrazem oto. #aktika nrazu 0 na obB lze narazit stedem pedku vozidla, rohem blatnku, pirazit ji ve sm%ku bokem auta ke zdi, srazit otevenmi dvemi, atd. :peci&ick je i ovldn vozidla tsn ped a pi nrazu. )apklad prudk , intenzivn a krtk se!lpnut brzdov ho pedlu pid k pm mu poh%bu auta je!t prudk poh%b 5umku5 dol" a nsledn nahoru tak, jak rea*uje p rovn vozu. 9okonalm naasovnm tohoto poh%bu se d doshnout sraen obti pod kola, nebo naopak odmr!tn do protismru pod pijdjc auta. #aktika piblen 0 ' aknch &ilmech je asto ukazovn dramatick a zcela nesprvn pjezd vozidla, jeho idi m v $m%slu nkoho srazit. 8rudk akcelerace a zmna smru, pi!tn pneumatik, to v!e jsou sice e&ektn vci, kter v!ak na auto upozorn lidi ze !irok ho okol. ' relu b% si tmto zp"sobem jzd% zabijk zadil spoust% nepjemnch svdk". )utnost je zcela opan postup. Ilidn jzda s rovnomrnou r%chlost, pjemn vraz idie s oima upenma dopedu, kd% je obB sledovna pouze peri&ernm vidnm. Jen tak je mono se nenpadn vozidlem piblit k obti, ani b% zaala tu!it njak nebezpe a ukr%la se za pekku. #eprve pak, na poslednch nkolika metrech prudk stren volantu, v%jet na chodnk 0 je li to nutn , a sraen obti. Jen takovto akce m nadji na $spch a zare*istruje ji pouze nejbli! okol. '!e m"e v%padat jako bn nehoda. 9okonce se stal% i ppad%, e si lid v bezprostednm okol dn kolize nev!imli a policist"m nedokzal pozdji nikdo vrohodn popsat t%p vozidla nebo jen pesn as srk%. :oust vcviku b%la i vuka takzvan bojov jzd%, pi kter se osvojuj $inn technik% pro sraen nebo v%tlaen cizho vozidla ze silnice. ,proti zaitm pedstavm nen k t to innosti v"bec poteba e3tremn siln , r%chl nebo tk vozidlo. 't!ina postup" !la snadno prov st i s ob%ejnm

?avoritem. 2sadn nejd"leitj! jsou zku!enosti a pra3e idie, kter v!e doke v prav as a s chladnou hlavou uplatnit. Jednoho dne jsem jel na del! cestu za njakm v%izovnm prv s instruktorem, kter pouit vozidla a bojovou jzdu v kurzu v%uoval. 2apedli jsme zajmav rozhovor o r"znch monostech a &intch. =%l to zku!en star! chlap, zejm s velkmi operanmi zku!enostmi. 8o njak dob zaal tak vzpomnat a popisovat konkr tn ppad%. .luvil jen obecn, ale do!lo mi, e mluv tak% o sv minulosti. .luvili jsme o akcch v Cvrop. 9le jeho tvrzen b%lo zabito na objednvku mnoho lid i v @esku. 2eptal jsem se jak asi v%sok slo znamen slovo 5mnoho5, napklad za poslednch pt let. 8i v%slechnut odhadnut ci&r% /nechm si ji radji pro sebe1 jsem nasucho polkl, ale hned i nadnesl poch%bnost. ' televiznch zpravodajstvch obas sice probhnou !ot% o zhadnch $mrtch a podezelch nehodch, ale jedn se sp!e o ojedinl ppad%. )a to mi ekl< 5)enech se mlit kamarde. :pousta tch $mrt se statistick% rozpust v bnch autonehodch. + njemn vrada se d snadno prov st, ab% jako autonehoda v%padala.5 2apoch%boval jsem, e po tom mus z"stat spoust% d"kaz", na kter policie pece pijde. )evmO, pokaen brzd%, jin zvad%, nebo co j vm... ,dpovd mi b%l jen chpav $smv. 5Jde to prov st mnohem jednodu!eji. Jestli chce!, eknu ti, jak se to dl.5 :amozejm jsem chtl a tak se instruktor rozpovdal. 2abijk si na druh m konci republik% najme na nkolik tdn" vhodn star! v"z z p"jovn% se silnj!m motorem a velkm pednm plastovm nraznkem. 8ot nav!tv jedno z mnoha vrakovi!B, kde levn koup dal! pedn nraznk na toton t%p vozu, jak si p"jil. 8ak se pesune do oblasti, kde b%dl jeho obB, ab% ji mohl pr dn sledovat a zjistit zv%k%. 8okud obB jezd pravideln tras% autem, je jej ppadn likvidace velmi snadn. 8okud ne, bude ji nutn v den 595 k jzd autem v%lkat. /Dze to prov zt mnoha zp"sob%. )apklad rozru!en tele&ont do zamstnn, 5...prosm pije(te tam a tam, va!e dt mlo nehodu...5, udl z ps%chikou budouc obti sv .1 8leitostn tak odciz z nkter ho mstnho vozu dopravn znak%, kter prozatm uschov. / den a#ce pemontuje na sv m aut% nrazn# a pid%l #raden zna+#$! , ta#to anon$mnm vozem nenpadn% pronsleduje svou budouc ob%< a # mstu, #ter v$bral na zinscenovn nehod$! "a#mile se vhodn =se# pibl a v dohledu nen dn sv%de#, dojede zezadu nat%sno vz ob%ti! >dn tvrd nraz zezadu, ale jen pl$nul dojet a pitis#nut stedu vlastnho pednho nrazn#u na pravou stranu zadnho nrazn#u ob%ti! Pa# prud# a#celerace spolu s mrnou zat+#ou vlevo, co v$vine siln tla# na z( pronsledovan ho vozu! ?o m za nslede# jeho ne+e#an sm$#, nasm%rovn ped#u mimo vozov#u a na#onec sjet ze silnice! -abij# mus samozejm% v pravou chvli prud+eji pibrzdit, ab$ do pednho pet+ejcho se vozu nenaboural! '"z obti havaruje, piem jsou nsledk% $mrn r%chlosti, konstrukci vozu a mstu kde v"z havaroval. 8okud jel v"z r%chleji ne PH kmQh a obB neb%la pipoutan, je velmi pravdpodobn, e pi havrii zah%ne. 'e vce jak polovin ppad" se tak nestane. 2abijk samozejm zastav a jde se pesvdit. 8okud obB nezah%nula, je teba prci dokonit. .onost je vce. 2cela v duchu aknch &ilm" je zaplen benznu z po!kozen ndre. :mrt v plamenech pichz bhem okamiku. ' pra3i se tento zp"sob nev%uv, jeliko hoc auto pitahuje pozornost na velkou vzdlenost. =u(to se obti zlom chvatem vaz nebo prost proraz lebka njakm pedmtem. 9al! alternativou je proznout nkterou z tepen obti stepem skla nebo kusem plechu. I v%krvcen dojde za pr minut. '!e jsou to zrann naprosto obv%kl pi kadodennch dopravnch nehodch. 8o urit dob je nehoda objevena. )a msto doraz sanitn v"z a vjezdov skupina dopravn policie. D ka konstatuje smrt a po zbn prohldce je sepsn protokol o dopravn nehod, jakch e! policist denn destk%. )ikoho ani nenapadne, e b% se mohlo jednat o vradu. 8padn mrn po!kozen zd vozu nikoho ani nezaujme a bude pitno prost havrii. =%ste uvaujc detektivov a objeven nenpadnch stop zloinu se skuten v%sk%tuje pouze v detektivkch. 8o $sp!n skonen akci zabijk namontuje na v"z p"vodn nraznk a ten star nkde v%hod spolu s kradenmi znakami. + kd%b% z"stal% na havarovan m voze stop% po kolizi a nkdo si jich pece jen v!iml, stejn nedokou test% urit konkr tn v"z, kter je zp"sobil. 9o p"jovn% vrt auto nepo!kozen a v p"vodnm stavu. 8okud b% se v%sk%tl svdek, pamatujc si t%p a /&ale!nou1 znaku vozu, stejn je praktick% nemon tento anon%mn v"z nkde objevit.