OBSAH

Pedmluva Jedovat rostliny v na kvten Jedovatost rostlin Otravy jedovatmi rostlinami a prvn pomoc Jedovat rostliny uitkov st obrazov Pehled vyobrazench jedovatch rostlin a jejich systematick zaazen podle rostlinn soustavy Slovnek odbornch nzv

PEDMLUVA

Rostliny ns doprovzej tm na kadm kroku a po cel ivot, prakticky kadodenn jich nejrozmanitjm zpsobem vyuvme, i kdy si to ani neuvdomujeme. ivot lovka i vech ostatnch ivoich zvis bezprostedn na existenci rostlin na na planet. Tato knka m tene seznmit s jedovatmi vymi rostlinami, nebezpenmi bylinami a devinami, kter mohou zpsobit a tak obas zpsobuj vn ohroen zdrav nebo ivota lovka, pop. hospodskch zvat. Znalost jedovatch rostlin je z praktickho hlediska stejn dleit jako znalost druh uitkovch. Nehled k tomu, e mnoh z nich se sbraj, su a zpracovvaj jako dleit rostliny liv, pat k okrasnm, technickm, ba dokonce i potravinovm rostlinm, vedle dalch zpsob jejich vyuvn lovkem. Proto se tak nkter pstuj na polch, v zahradch i v zahrdkch, v bytech, na okrasnch plochch, v parcch, na sdlitch apod. Mnoh z nich jsou u ns

pvodn, jin pochzej odjinud, ale zcela u ns zdomcnly, a nkter se pouze pstuj. S nejvtm potem jedovatch bylin a devin se vak setkvme ve voln prod jako s plan rostoucmi druhy. Nkter pat mezi nebezpen plevele kulturnch plodin. Pedmtem naeho pojednn jsou jen jedovat vy rostliny, nikoliv tedy houby, asy a jedovat mikroorganismy. Snahou autor bylo, aby zde ten nalezl nejdleitj informace o rostlinnch jedech v na kvten, a pedevm se nauil znt jedovat rostliny, s nimi asto i ojedinle pijde do styku. V obou stech knihy, obecn i obrazov, se upozoruje na vce nebo mn nebezpen nsledky jedovatch ink rostlin, je zasluhuj pozornosti. Jedovat soust na krsn kvteny nesporn pedstavuje urit nebezpe, pedevm pro dti. To ale neznamen, e bychom se na nai produ mli dvat jako na jedovatou zahradu, kde na ns tm na kadm kroku h

nebezpe otravy, anebo e bychom mli jedovat byliny a deviny bezohledn niit. Naopak, ada z nich mus bt chrnna ped tmi milovnky prody, kte je sobecky trhaj a vyrypuj pro sv zahrdky, a ped obchodnky s kvty plan rostoucch druh. Nejlep ochranou ped jedovatmi rostlinami je jejich dobr znalost a trocha opatrnosti pi pobytu v prod, u malch dt pak odpovdn dohled nad nimi a trpliv pouovn. Budeme-li tyto rostlinn druhy dobe znt, nemusme se jich vbec obvat. Ve speciln sti, zahrnujc pekrsn ilustrace akad. male Kvtoslava Hska, jsou v doprovodnch textech uvedeny strun botanick charakteristiky vyobrazench rostlin, jejich vskyt, nejdleitj inn a obsahov ltky, poppad jejich vznam pro lovka a nkter zajmavosti o nich. Uvedeno je tak nebezpe otravy, kterou mohou zpsobit, a to u lid i u zvat.

Porozumn textu pedpokld zkladn znalost botaniky. Pokud se vyskytuje nkter neznm termn, lze pout slovnku v zvru knky. ada odbornch vraz je vysvtlena v obecn sti, kterou tvo kapitoly o souasnch poznatcch i o uplatnn jedovatch rostlin v dvn minulosti. Pro snadnou orientaci a umonn rychlho vyhledvn jednotlivch druh jsou rostliny uspodny abecedn. Zaazen rostlin do eled podle botanick soustavy je uvedeno v tabulce na konci obrazov sti. Autoi si pej, aby knka splnila sv posln aby ten v n nalezl pouen a zbavu a aby se zaadila do oblben ady zajmavch a pounch atlas edice OKO. Doc. RNDr. Jan Novk, DrSc.

JEDOVAT ROSTLINY V NA KVTEN

Jedovat i jinak nebezpen rostliny rostou kolem ns na nejrozmanitjch mstech, ani bychom si to uvdomovali. Nkter z nich jsou svmi jedovatmi inky na lovka i na zvata povstn, u nkterch dochz k otravm jen zdka a u jinch tm nikdy. Ty posledn nejsou nijak lkav, take si jich lovk ani nevm, nebo jsou dokonce odpuzujc pachem i chut. Rostliny oznaovan jako jedovat nerostou v prod nhodn a osamocen; nachzme je spolen s ostatnmi druhy v lesch a na lesnch pasekch, na polch, lukch, rumitch, bainatch mstech, okrajch vod apod. Krom toho je pstujeme v zahrdkch, parcch i v bytech pro okrasu. Podobn jako ostatn rostliny vyskytuj se jedovat byliny a deviny na uritch stanovitch, podkladech, v uritch nadmoskch vkch apod., kde nachzej vhodn ivotn podmnky, zejmna pdn a klimatick. V prod je velmi mnoho rznch stanovi, pirozench i umlch. Izolovan (jednotliv) rostliny se ve voln prod tm nevyskytuj, vjimen jen nap. na vrcholech velehor. Vce nebo mn druh vytv na stanovitch rostlinn spoleenstva (tzv. fytocenzy), v nich jsou rostliny v urit rovnovze, maj ustlen vztahy k okolnmu prosted, jsou navzjem vcemn zvisl a spojen mnohorozmrnmi vztahy.

Pi pohledu na zc kvty zahrdky ns asi st napadne pemlet o tom, e by nkter z tchto okrasnch rostlin mohly bt kodliv zdrav. Ale nen jich zde mlo. O jejich kodlivch incch vak vtinou ani nevme, i kdy se as od asu objev v podob nepjemnch otrav, dokonce i nkdy s tragickmi nsledky. Mezi okrasn jedovat druhy pat letniky, trvalky a ve vtch zahradch i stromy a kee. Snad v kad zahrdce najdeme nkterou z nich. Jsou zdrojem barevn krsy, kterou obdivujeme a z n se tme. Seznmme se proto i s okrasnmi jedovatmi rostlinami, ale to nm nebude brnit v jejich dalm pstovn pro radost, poten i pro zdrav pobyt na erstvm vzduchu. Jenom budeme trochu opatrnj. Jet v zim kvetou vysloven jedovat emeice, k ran kvetoucm oblbenm trvalkm pat ebk, srdcovka, koniklec, a pedevm cibulemi jedovat narcisy a tulipny. Prudk jedovatost konvalinky je vtinou znm, zato vl boby, pstovan v rozmanitch odstnech, jsou jen mrn jedovat. Ve vtch zahradch nalezneme obvykle i nkter z jedovatch ke, nejastji se pstuj lkovec, pninky (rododendrony), tis, dil, zerav (thuja), tdence aj. Krom tchto nejbnjch dekorativnch bylin a devin pstuj se v zahradch orlky, omj, sasanka, kapra samec, okrasn mky, pivoky, bean, bobkovie a jin okrasn jedovat rostliny. Vtina uvedench devin se tak vysazuje v parcch.

Nkter z nebezpench rostlin prvosenky, bramboky, moskou cibuli aj., pstovan v kvtinch jako pokojov rostliny , nalezneme i v byt. Brambor, konop, tabk i len jsou jedovat rostliny, avak na druh stran dleit plodiny pstovan v polnch kulturch. Na polch (i v zahradch) vak roste vce jedovatch zstupc, a to jako poln i zahradn plevele, nap. svlaec, peslika, ostroka, vl mk, koukol, hlavek letn, drchnika, jlek mmiv, bln a ada dalch. Nejvce jedovatch rostlin vak roste plan ve voln prod, a to na nejrznjch stanovitch. Na lukch a na pasekch jsou to nap. ocn, iorka, prvosenky, pryskynky, kchavice i peslika, svlaec, orlek aj.; v bainch a na bezch vod rozpuk, sevlk, konitrud, blk, bolehlav, halucha, blatouch, stemcha, orsej atd. K ruderlnm jedovatm bylinm, jak se nazvaj rostliny rumi a pustch neobdlanch pd, pat locika, vl mk, starek obecn, durman, krabilice, krtink, zemdm, vrati, bln a ada dalch. Mnoho jedovatch rostlin pat k obyvatelm lesa a houtin, k nejznmjm pat konvalinka, vran oko, kopytnk, posed, brl, dymnivka, kapra samec, nprstnky, rn, trnovnk, bean, brslen, lkovec a mnoho jinch bylin a devin. Nkter jedovat rostliny pat k tm, kter vrn doprovzej lovka a nalzme je obvykle v blzkosti jeho sdli a u cest. asto b o druhy ruderln, nebo nevzhledn a zanedban rumit jsou tak dlem lovka. V blzkosti lidskch obydl, poppad u cest,

se setkvme s vlatovinkem, vratiem, zemdmem, ernm bezem, blnem, durmanem, kustovnic, bolehlavem aj. Mezi naimi jedovatmi rostlinami jsou i takov, kter je zakzno trhat, vyrypovat, vykopvat, penet do zahrdek i ppadn sbrat. Jsou to v na kvten rostliny vzcn, a proto je zkon chrn. U sten chrnnch druh nen dovoleno vyrpvat nebo vykopvat podzemn sti, ale jejich kvty, stonky, listy nebo plody se smj trhat i sbrat. Z rostlin, kter jsou uveden v obrazov sti, pat k zvlt chrnnm tyto druhy (vyhl. MP . 395/1992 Sb., Ploha II): rn plamat, brambok evropsk, blk bahenn, hlavek jarn, koniklec (vechny druhy), kchavice (oba druhy), omj (vechny druhy), plamnek (vechny druhy), rojovnk bahenn, tis erven. Tyto vzcn nebo pamtn rostliny je nutno chrnit, aby nensledovaly jin rostliny i ivoichy, vyhuben neodbornmi zsahy do prody, nezodpovdnm jednnm a chamtivost nkterch lid. Ve spolenosti je teba vytvet dobr podmnky jak pro dobr vyuvn prodnch zdroj, tak i pro zkonnou ochranu vzcnch druh rostlin a ivoich. S jedovatmi rostlinami se dobe seznmme, ale nebudeme je bezdvodn niit.

JEDOVATOST ROSTLIN
Pinou jedovatosti rostlin jsou inn ltky obsaen v jejich tlech, kter psob jako jedy. Nejastji to jsou alkaloidy, glykosidy a silice.

Mezi jedovatmi a nejedovatmi rostlinami nen ostr hranice. Nkter rostliny jsou prudce jedovat, jin jen nepatrn a jejich inky se projevuj a po poit vtho mnostv. ada jedovatch rostlin dokonce pat mezi rostliny liv. Jejich inn obsahov ltky obvykle psob pzniv v malch mnostvch, zatmco ve vtch dvkch maj vlastnosti jed, mnohdy s velmi prudkm inkem na lidsk organismus. U ve starovku lovk rozlioval mezi rostlinami, kter byly lkem, a rostlinami jedovatmi takov, kter mly liv inky, ale patily jen do rukou zkuenho lovka, schopnho sprvn stanovit podvanou dvku. Vda o inku jed se nazv toxikologie (z eckho toxikon = jed k napoutn p). Za jed bv bn povaovna kodliv ltka, kter zpsobuje poruchu normlnch innost lidskho nebo zvecho organismu. Z lkaskho hlediska se za jed (toxin) povauje ltka, kter po vniknut do tla v malm mnostv nkolika mikrogram nebo nejve nkolika destek gram vyvol po vstebn chorobn zmny, je mohou vst i k zniku organismu (podle prof. Vondrka). Nsledkem psoben jedu v organismu je otrava, tj. nemoc s uritm pvodcem, inkuban dobou, pznaky, prbhem, pozdnmi nsledky atd., jako projev vzjemnho psoben organismu a jedovat ltky. Urit nejmen mnostv jedu vyvolvajc otravu se nazv toxick (jedovat) dvka. Pi zven tto dvky na uritou hranici me nastat smrt (tzv. dvka smrteln neboli letln). Pro vznik a prbh otravy je dleit

koncentrace, st, rozpustnost a vstebatelnost jedu i citlivost organismu. Jedovat ltky mohou bt obsaeny v cel rostlin vcelku rovnomrn, nebo jsou v nkter jej sti vce koncentrovny, ppadn se vyskytuj jen v nkterch orgnech, kdeto v jinch pln chybj. Nejastji jsou to koeny, hlzy a cibule, kter se vyznauj nejvt jedovatost, ppadn jsou jedinmi jedovatmi stmi rostlinnho tla, dle plody, kra, stonky a listy, kdeto jen zdka je zven obsah jed v kvtech. Pitom stejn rostlina nemus bt vdycky stejn jedovat. Stupe jedovatosti, zejmna u nkterch druh, zvis na stanoviti, kde rostou (nap. jeho vlhkosti, obsahu minerlnch ltek apod.), na sloen pdy (nap. obsahu dusku), ronm obdob a vegetanm stadiu, st rostliny, podnebnch podmnkch aj. Nkter rostliny nebo jejich sti jsou jedovat pouze v erstvm stavu, kdeto suenm, vaenm, peenm nebo smaenm jejich jedovatost miz nebo se podstatn sniuje v dsledku zmn a rozpadu innch ltek. Vtinou se vak pi tchto pochodech bezprostedn jedovat inky rostlin nemn a inn obsahov ltky zstvaj zachovny v nezmnnm stavu, i kdy obecn je mono ci, e suenm a strnutm ltek vtinou ubv. Prudkost otravy, rychlost a intenzita psoben jedu zvis na ad faktor, z nich jsme u nkter poznali. Bezprostednm a rozhodujcm initelem je prbh vstebvn jedovat ltky

v organismu. Rychlost vnikn jedu do organismu podmiuje jeho koncentrace, zpsob, jm do tla vnik, odolnost organismu, stav jednotlivch orgn aj. K velmi dleitm initelm pat vlastnosti inn ltky, nap. je-li rozpustn ve vod a vstebateln, prchav apod. Nejastjm zpsobem vstupu rostlinnch jed do organismu je poit celch rostlin nebo astji jejich st, ideji se uskuteuje vstebnm k a sliznicemi (nap. sliznic stn) nebo vdechovnm vpar. Rostlina me obsahovat pouze jednu jedovatou ltku, nebo celou adu rzn sloitch jed s rozmanitmi inky na organismus. Sloen nkterch rostlinnch jed nen dodnes pesn znm, jejich oddlen (izolace) a stanoven (identifikace) jsou velmi obtn pro sloitost tchto slouenin i celch sms obsahovch ltek v rostlinch. Hlavn jed opia mku setho, tj. morfin, byl izolovn ji ve 20. letech 19. stolet, trvalo vak tm sto let, ne bylo stanoveno jeho pesn sloen a struktura. V opiu se bhem nkolika desetilet intenzivnho bdn zjistilo pes 40 dalch alkaloid a ani dnes nelze povaovat vzkum mku setho za ukonen.

OTRAVY JEDOVATMI ROSTLINAMI A PRVN POMOC

Otravy jedovatmi rostlinami mohou mt velmi vn nsledky a v nkterch ppadech, bohuel stle se vyskytujcch, i smrteln. Jedovat ltky ptomn v rostlinch vnikaj do organismu

nejastji sty, a to poitm erstvch nebo suench rostlin, ppadn jejich st, v nich jsou obsaeny. Podle charakteru jedu se jeho inek projev po del, i krat dob od vniknut do organismu, v nm je pomalu, nebo rychle vstebn. Jen velmi zdka dochz ke vstebn tj. pechodu jedu do krevnho obhu z dutiny stn, rovn ze aludku je vstebvn jen nepatrn. Hlavn podl jedu se vstebv v tenkm stev, kter vytv etnmi zhyby a laloky (tzv. klky) velkou plochu a tm pzniv podmnky pro tento pochod. Z tlustho steva je vstebvn opt jen velmi slab. Krom toho mohou jedovat ltky proniknout do organismu dchacmi cestami, dobe se vstebvaj nosn sliznic (nap. pi upn tabku) nebo pi vdechovn i plcemi (nap. pi kouen tabku) Nkter rostlinn jedy maj drdiv inky zevn na ki a sliznice (nap. sliznice stn, nosn aj.). Po poit a vstebn v tle lovka nebo zvete se jed obvykle hromad pedevm v uritm orgnu, hlavn v jtrech a v ledvinch, kde je pemovn na mn jedovat ltky, ppadn vyluovn ven z tla, hlavn mo. Nezdka vak pitom dochz k pokozen tchto orgn. Nkter jedy psob na nervovou soustavu, jin na srdce, trvic stroj, ki atd. Jedy inku rychlho a prudkho psob okamit (nap. atropin blnu), zatmco jedy opodnho, ale tkho inku psob a po nkolika hodinch (nap. kolchicin ocnu). Nkter jedovat ltky se v tle hromad pi opakovanm a pravidelnm pouvn (nap. glykosidy nprstnku) a projev se

a po urit dob. Takzvan nvykov jedy (nap. alkaloidy tabku) svmi pozvolnmi inky vedou obvykle k trvalm a tkm otravm, piem bezprostedn psoben pi opakovn pravidelnch dvek je stle men. Jestlie vme, kter rostliny na kvteny jsou jedovat, dokonce kter inn ltky jejich jedovatost zpsobuj, naskt se otzka: Pro tedy dochz k otravm jedovatmi rostlinami? ast jsou otravy jedovatmi rostlinami z neastn nhody, zpsoben vtinou zmnou nebo nerozumnm jednnm. Bohuel se setkvme s nhodnmi otravami nejastji u dt, kter z neznalosti, lehkomyslnosti, nerozumu, zvdavosti, nkdy i pi vychloubn ped kamardy pouij jedovat plody, semena, sladk sti rostlin, vysvaj vu z kvt apod. Dtsk otravy rostlinami jsou pestej ne otravy dosplch, zavinn nejastji neznalost druh rostlin, nepozornost a nedbalost. Dti jsou ochotn snst ledacos a na mnoh jedy jsou mnohem citlivj ne dospl. Znm jsou ppady, kdy dtem zachutnala drobn semena blnu nebo durmanu, barevn plody rulku, konvalinky i vranho oka, rozpuku apod. Nsledkem byla tk otrava, nkdy dokonce i smrt. I pouvn jedovatch livch rostlin v lidovm litelstv skrv nebezpe otravy, napklad pi pedvkovn, podceovn i neznalosti jedovatch ink nkterch druh apod. Tomu vak lze snadno pedejt pedchzejc poradou s lkaem, kter by pi

jakkoliv domc lb rostlinami nikdy nemla chybt. Podrdn ke nebo i celkovou otravu mohou zpsobit i obklady, k nim bylo pouito erstvch nebo suench rostlin. I sbr livch rostlin, z nich mnoh jsou jedovat, vyaduje zvenou opatrnost a dobrou znalost sbranch druh. Se zdokonalovnm hygienickch podmnek u ns prakticky vymizely prmyslov otravy rostlinami v zamstnn, nap. pi vrob tabkovch vrobk nebo ve skladech a balrnch jedovatch livch rostlin. Vnm civilizanm problmem souasnosti se stvaj otravy zavinn toxikomani (narkomani), dostavujc se pi nvykovm pijmn jed nebo pi jejich pedvkovn. U ns je to pedevm tabakismus, kter se posledn dobou hojn rozil nejenom u mu, ale i u en a dospvajc mldee. Mladm lidem je kouen zvl nebezpen nsledkem je otrava nikotinem, tk onemocnn krevnho obhu, dchac soustavy aj. Velmi nebezpen je pouvn morfinu, haie, heroinu a jinch prodnch a umlch omamnch jed, s nsledky vtinou tkmi, a tragickmi. Otravy jedovatmi rostlinami se obvykle projevuj brzy, v nkolika minutch nebo hodinch, a to typickmi pznaky. Zejmna po poit vtch dvek bv jejich prbh rychl a tk. Takov otravy se nazvaj akutn, tj. prudk. Otravy s chronickm, tj. vleklm prbhem se dostavuj po soustavnm dlouhodobm povn malch dvek jedu, kter by samy o sob organismus nepokodily.

Zkenost a nebezpe chronickch otrav spov v pozvolnm a zprvu lehkm prbhu. Prvn pznaky zpotku lovk pehl, neuvdomuje si jejich vnost a teba ani nezn jejich pvod. Dlouhodobm hromadnm jedovat ltky v tle nebo psobenm jedu je organismus pokozovn, protoe ji nen schopen cizorodou ltku znekodnit. V ppad rostlinnch jed pat mezi chronick otravy nap. ji zmnn nsledky kouen nebo morfinismu, tj. otravy nikotinem a morfinem. Kad otrava se vyznauje uritmi pznaky, podle nich je mon urit pinu onemocnn. Pi vtin otrav rostlinami jsou pznaky dosti typick a projevuj se pomrn rychle. Ovem na druh stran nejsou vzcnost takov otravy, kter je nesnadn rozliit pro shodn nebo podobn pznaky s jinou ponajc nemoc, nebo se pznaky dostavuj a po del dob, kdy je jed u z vt sti vstebn. Jak ji vme, inky rostlinnch jed na lidsk organismus jsou velmi rozmanit. Nkter psob pmo na mst, s nm bezprostedn pily do styku. Pkladem mohou bt nkter pryskynkovit rostliny (orsej, sasanky, pryskynky aj.), obsahujc glykosid ranunkulin, z nho druhotn vznik jedovat protoanemonin. Na ki vyvolv znty, otoky a puche, nkdy dochz i k odumen tkn. Men nebo vt drdn pokoky zvis na jedovatosti inn ltky, jej koncentraci a na dob psoben.

Pedevm u osob se zvltn citlivost (tzv. alergi) me bt prbh otravy dosti tk, zatmco jin lid na tyt ltky nemus vbec reagovat. Alergie se asto projevuj na celm tle a nejenom na mst dotyku a bvaj nkdy doprovzeny kopivkou, nevolnost i zvenou teplotou. asto vyvolvaj kon alergick stavy prvosenky (primulky), pstovan jako pokojov i zahradn rostliny. Obas se vyskytuj dotykov alergie zpsoben adou rznch rostlin, k nim pat: sasanka, bolehlav, lkovec, mky, vlatovink, durman, pryce, bean, emeice, pryskynky, okurka, tykev, slunenice, pelargonie, chryzantmy aj. Dluno vak poznamenat, e obvykle to bvaj podrdn doasn, a nepjemn, svdiv i bolestiv. Vtinou se jedn o nepjemn stavy, jejich pinu si ani neuvdomujeme. Zvltn druh alergickho podrdn, doprovzenho kopivkou a nevolnost, se dostavuje u citlivch osob po poit nkterch rostlin, zejmna aromatickho ovoce. U dt nen vzcnosti kopivka z jahod, podobn mohou psobit i nkter druhy cizokrajnho ovoce (nap. citron, bann, ananas) nebo koen. U nkterch osob se kadoron v obdob kvtu trav dostavuje tzv. senn rma, projevujc se podrdnm sliznice hornch cest dchacch a onch spojivek. Pinou je zven citlivost na pyl. inky vtiny jedovatch rostlin se projevuj a po poit. ada jedovatch ltek drd zavac stroj, pedevm aludek, vyvolv nevolnost, zvracen a prjem. K tmto jedm nle nap. nikotin tabku nebo ricin skoce. Dosti jed obsaench v rostlinch

psob na srdce a na cvy. Znmmi srdenmi jedy jsou glykosidy, obsaen v rznch druzch nprstnku (nprstnkov glykosidy). Jejich inky jsou smrteln, nebo zpsobuj zstavu srdce. K jedovatm rostlinm psobcm na srdce a krevn obh dle pat konvalinka, hlavek, omj, tis, oleandr aj. tpenm kyanovodkovch glykosid, kter obsahuje nap. bobkovie, se v organismu uvoluje smrteln jedovat kyanovodk, kter je jedem dchacm. Velmi rychle se vstebv plcemi a tlum vnitn dchn tkn. Spnek, hlubok bezvdom a smrt vyvolvaj nap. alkaloidy morfinanov ady, obsaen nap. v mku setm a psobc na stedn nervovou soustavu. Naopak drdiv psob atropin (rulk, bln aj.), cikutoxin (rozpuk), thujon (zerav) apod. Akonitin (omj) a nkter veratrov alkaloidy (kchavice) vyvolvaj pi otrav mj. zvltn nepjemn pocity v rukou. Mezi rostlinnmi jedy nalzme i etn ltky pokozujc ledviny a jtra. Nkter silice a pryskyice zpsobuj v malch dvkch zven vyluovn vody, ve vtch dvkch vyvolvaj znt ledvin. Tk a nezdka smrteln pokozen jater jsou nsledkem psoben innch ltek obsaench v nkterch druzch starku a vlho bobu. Nerozumn povn oddenku kaprad samce me zpsobit oslepnut, mladch vtviek chvojky kltersk kee hladkho svalstva atd. Rozpoznn a uren otravy jedovatmi rostlinami bv dosti obtn zejmna u dt, pokud je nepistihneme pmo pi inu.

Nalezneme-li dt vedle rostliny rulku se zralmi plody, nebude zvl tk uhodnout pinu pot, kter se zhy dostav. Vtinou to nebv tak jednoduch. Pedevm men dti jed rzn rostliny, ani by je znaly, take na jejich daje nelze pli spolhat. Pestoe na zjitn jedovat rostliny pi otrav obvykle nezbv pli asu, pokusme se o to. Bez ohledu na pinu je zapoteb postienmu poskytnout co nejrychleji prvn pomoc, a to obecnmi zkroky, kter jsou pro vechny otravy rostlinnmi jedy stejn a nemohou ukodit. Krom toho je teba neprodlen pivolat lkae, ppadn zajistit pevoz otrven osoby do nemocnice. Pi prvn pomoci se pedevm sname odstranit jedovatou ltku ze zavacho stroj a tm zabrnit dalmu vstebvn. Zvracen se pokusme vyvolat mechanickm podrdnm mkkho patra (poimrnm prstem, prkem smoenm v oleji apod.) nebo podvnm tepl vody s olejem, mslem nebo sdlem. Vstebvn jedu ve stev se zabrn vyvolnm prjmu (pokud se nedostav samovoln) projmadly, nap. ricnovm olejem, odvarem kruinov kry, hokou sol (sran hoenat) aj. Dle je douc podat ltky, kter na sebe jed vou nebo jej srej. Vhodn je tmav, siln, povaen aj, roztok taninu srejc alkaloidy nebo odvar dubov kry i aludov kva. Nejbnj ltkou je adsorpn (tzv. ivoin uhl), kter zachyt vtinu alkaloid a glykosid a neme ukodit ani ve velkch dvkch. Nesm vak dlouho zstat v zavacm traktu (tm by se vstebvn jedu pouze

zpomalilo), proto v ppad, nen-li prjem, je zapoteb vyvolat jej projmadly, aby se uhl vylouilo i s jedem. Zejmna v dtskch zazench, jako jsou pionrsk tbory, koly v prod apod., se doporuuje mt v lkrnice obecn protijed obsahujc adsorpn uhl, kyslink hoenat a tanin podle lkaskho pedpisu. Nakonec si jet zapamatujeme, e otrven mus zstat v naprostm klidu a v dnm ppad nesm dostat alkohol, kter by mohl vstebvn jedu urychlit a zvit. aluden a bin bolesti lze zmrnit horkmi obklady. Pi srden slabosti se doporuuje ern kva. O podn lk a specilnch protijed me vak rozhodnout jen lka. Na zvr tto kapitoly si pipomeme, jak otravm jedovatmi rostlinami pedchzet, nebo prevence (zabrnn otrav) je nejinnjm prostedkem. U nejmench dt asi do t a ty let nezbv nic jinho ne je dobe hldat a vst k tomu, aby nedvaly vechno do pusy. V zahrdce, u hit, pskovit, ped domem apod., kde si mal dti hraj, jedovat byliny vyplejeme, devinm osthme pevisl vtve a vas otrhme jedovat plody, kter jsou v dosahu dt. V pokroilejm vku je mono dti trpliv a soustavn pouovat a upozorovat na nebezpe otravy. Krom vchovnho psoben se tm rozvjej jejich poznvac schopnosti a uspokojuje se pirozen dtsk zvdavost. Pi pouovn a seznamovn dt s jedovatmi rostlinami bychom nemli opomjet nzorn srovnvn

celch rostlin a jejich st. Piblin od deseti let je mon pimenm zpsobem seznamovat dti se zkladnmi odbornmi poznatky z botaniky. Zsadn dtem nedovolme ochutnvat neznm plody, kvty, semena apod. U dosplch pichz v vahu nebezpe otravy pi neopatrnm sbru nebo prav jedovatch rostlin livch. Zde plat, e druh sbran v prod je zapoteb dokonale znt ve vech vvojovch stadich a pi sbru je nutno dodrovat zkladn hygienick pravidla, nap. myt rukou mdlem, pi prci nejst apod. Jedovat livky nikdy nesbraj dti nebo botanicky nezkuen osoby. Pi domcm leni bylinami, jak jsme si ji ekli, se vdycky naped poradme s lkaem. Dleit jsou rovn ochrann opaten proti otravm uitkovch zvat jedovatmi rostlinami. V zemdlstv je jednm z hlavnch kol zajistit dostatenou vrobu kvalitn, biologicky hodnotn a zdrav pce, pedevm pro skot. Vedle pcnin pstovanch na orn pd podstatn stoup podl travnch porost luk a pastvin. Tyto plochy jsou stle vce roziovny a vyuvny, a proto je teba provdt dslednou kontrolu zastoupen rostlinnch druh, mj. prv z hlediska jedovatosti nkterch bylin. To ale pedpokld dobrou znalost jedovatch rostlin pracovnky v zemdlstv. V praxi je nejinnjm opatenm odstrann a znien jedovatch rostlin v travnch porostech, ve vsevech apod. Pestoe otravy hospodskch zvat rostlinami nebvaj vdy rozpoznny, protoe mvaj podobn prbh jako choroby jinho

pvodu, zpsobuj kadoron ztrty v ivoin produkci. Uhynou nejastji mlad kusy, protoe star zvata se jedovatm rostlinm zpravidla pi pastv vyhbaj.

JEDOVAT ROSTLINY UITKOV

Pi prvnm a velmi povrchnm pohledu na uitkovost jedovatch rostlin by bylo mon se domnvat, e jde o rostliny z hlediska vznamu pro lovka neuiten, a vtinou dokonce kodliv. To plat vak pouze zsti. Nkter druhy jedovatch rostlin skuten pivodily vn otravy, ba dokonce i smrt lovka. Znan kody zpsoben jedovatmi rostlinami byly popsny i u uitkovch hospodskch zvat. Pi ten druh sti knihy, v n se pojednv o jednotlivch druzch jedovatch rostlin, si vak pozorn ten bezpochyby povimne, e mnoh z nich pinely a pinej lovku nemal uitek. Nkter maj dokonce mnohostrann praktick vyuit. V tto kapitole je jen souhrnn zhodnocen uitkov charakter jedovatch bylin a devin z hlediska rzn innosti lovka, s uvedenm nkterch pklad. Pi srovnn pehledu jedovatch rostlin s rostlinami livmi vidme, e etn druhy pat do obou skupin jsou jedovat i liv, i lpe: liv i jedovat. Tato uitkov strnka rostlin, tj. jejich vyuit v lidovm i v odbornm lkastv, zasahuje a do hlubokho dvnovku lovka a meme ji sledovat ji od

samch zatk lidstva. lovk v prod vyhledval potravu i prostedky zmrujc jeho bolesti zpsoben vnitnmi nemocemi nebo zrannmi. Se sbrem rostlinn potravy tedy souvis prvn poznatky o vlastnostech jednotlivch rostlin potravinovch, livch a jedovatch nebo plodin technickch. Napklad na asyrsk hlinn destice s klnovm psmem, kter pochz z obdob 2700 let p. n. l. a je uloena v Britskm muzeu v Londn, je zmnka o hnd droze dcei polnho mku, m je pravdpodobn mnno opium. Celkem spolehliv je dnes doloeno, e ve starm Egypt se pstovaly liv rostliny, mezi nimi nechybly ani nkter liv rostliny jedovat, jako nap. bln nebo mosk cibule. I pvodn vznam botanickch zahrad, v nich byly pstovny rostliny pedevm pro uitek, spoval v zsobovn lka livmi rostlinami. Proto byly zahrady livch bylin zakldny na pozemcch tehdejch lka a v blzkosti klter, kde jednou z innost zde provozovanch bylo i litelstv. Mezi pstovanmi druhy, cennmi jako liv rostliny, pitom nemohly chybt ani etn rostliny jedovat. V souasn dob se na liv rostliny dvme ponkud jinak, alespo pokud jde o zpsob jejich vyuit. Na prvnm mst liv rostliny tvo nezbytnou sloku surovinov zkladny farmaceutickho prmyslu, potebnou k vrob asi 40 % (podle nkterch daj u pes 50 %) lk. A to se v posledn dob stle roziuje intenzivn vzkum rostlinnch materil a jejich vyuit. Dnes je

z hlediska monho lebnho vyuit prozkoumna jen mal st rostlinnch druh, piem nen pochyb o tom, e ve zbvajc vtin budou urit nalezeny dal ltky vznamn pro zdravotnictv. Stle se zvyujc objem farmaceutick vroby, vyvolan rstem spoteby lk, pin stle vy poadavky na zajiovn potebnch rostlinnch surovin. Proto je nezbytn zkvalitovn a dal roziovn sbru a hlavn pstovn livch rostlin. Stoj za povimnut, e jednou z nejvce u ns pstovanch livek je jedovat rostlina nprstnk vlnat (Digitalis lanata). Pochz z Balknu a nael uplatnn a v posledn dob, kdy vytlail nprstnk erven. innmi obsahovmi ltkami nprstnku vlnatho jsou nestl srden glykosidy (kardioglykosidy, lanatosidy, digilanidy, kardenolidn glykosidy), jejich tpen nastv ji pi sbru list. Vyrbn ppravky s obsahem istch srdench glykosid maj vznamn msto mezi lky na posilnn srdenho svalu. Pes zven draz na pstovn ady druh v polnch kulturch nelze opomjet sbr v prod, nebo nkter druhy v kultue ani pstovat nelze, nebo je jejich poln pstovn ekonomicky nevhodn. Po celosvtov pechodn chemizaci farmaceutick vroby, vrcholc piblin v padestch letech tohoto stolet, obrac se stle vce pozornost k rostlinnm zdrojm liv. Pitom vznam a zpsob pouit livch rostlin je rozmanit. Liv rostliny

poskytuj liva, kter nelze chemickou cestou zskat, nebo je jejich uml vroba nemrn drah, a tedy nehospodrn nap. srdench glykosid, analgetin (morfin, kodein aj.), nmelovch alkaloid, reserpinu apod. Ze zkuenost vme, e se liv rostliny pouvaj k pprav aj, ajovch sms se zvltnm inkem nebo s podporujcm inkem lku hlavnho; pitom nkter jsou pi lb nenahraditeln (nap. pi nemocech ledvinovch, onemocnn dchacch cest aj.). Liv rostliny se rovn pouvaj k pprav tinktur, extrakt, vluh apod. Konen ltky zskan z livch rostlin slou jako modely pro jejich umlou vrobu. erstv liv rostliny nebo jejich vybran sti se suenm upravuj na drogy, kter se dle zpracovvaj, ppadn slou k izolaci innch obsahovch ltek. Z drog vyroben liv ppravky jsou soustmi tablet, injekc, mast, kapek apod. Podle vlastnch, chemicky definovanch innch ltek se rozdluj drogy, ppadn rostliny, do skupin, jako nap. drogy alkaloidn, glykosidn, hoinn, tslovinn, silin atd. Pi domcm pouvn livch rostlin bychom ale mli bt velmi opatrn a vdy se nejdve poradit s lkaem, kter provede dn vyeten, stanov diagnzu a ur dvky. Jedovat liv rostliny k laick lb nepichzej vbec v vahu; takov samolba by mohla mt kodliv i tragick nsledky. Podle innch ltek meme rozdlit nae nejznmj jedovat rostliny:

a) obsahujc alkaloidy nmel, bln, durman, rulk, ocn, omj, bolehlav, kchavice; b) obsahujc glykosidy nprstnk, hlavek, konvalinka; c) obsahujc saponiny vran oko; d) obsahujc silice chvojka, rojovnk. Je nepochybn, e z jedovatch rostlin a devin pinej nejvt uitek rostliny s livmi inky. Pesto ale lid vyuvaj ady jedovatch druh i jinak. Ve skupin jedovatch rostlin technickch se setkvme s takovmi, kter obvykle maj hned nkolik uitench vlastnost, jich lovk vyuv vtinou ji odedvna. Pat sem rostliny plan rostouc i pstovan. Napklad len a konop poskytuj dleit textiln vlkna; k truhlskm, ezbskm a soustrunickm pracm se pouv devo dilu, zimostrzu, brslenu, anovce, kruiny, stemchy, trnovnku, tisu, ernho bezu. Kvty konvalinky nalezly bohat uplatnn v kosmetice a v parfumerii, zelen letn lodyhy pesliky roln slou odedvna jako prostedek k myt a itn kovovch a devnch ndob. Mezi barvsk rostliny se ad dil, brslen, eetlk a vl mk. Semena lnu, konop, mku, skoce a nkterch dalch jedovatch rostlin poskytuj oleje pouvan k rznm elm, mimo jin i technickm. Velmi mnoho jedovatch bylin a devin vysazujeme pro okrasu do zahrdek, zahrad a park v ad dekorativnch odrd a forem rznch druh. Mezi okrasn byliny pat jedovat omje, pivoky,

hlavky, orlky, blk, konvalinka, brambok, nprstnk, kapra samec, ebk, emeice, narcisy, mky, prvosenky, koniklece aj. Z jedovatch okrasnch devin jsou oblben lkovce, dil, zimostrz, anovec, tdenec, bobkovie, pninky, tis, zerav aj. Nkter jedovat rostliny se bn v domcnostech pstuj v kvtinch. Jsou to znm pokojov rostliny bramboky nebo prvosenky, nkdy tak tulipny a narcisy. Oleandr je nutno v zim chrnit ped mrazem ve sklenku, v hale apod. A se to me zdt podivn, nalezneme mezi jedovatmi rostlinami i takov, kter jsou potravinovmi surovinami. lovk vyuv jejich nejedovatch st k pprav pokrm. Bezesporu nejdleitj jsou oddenkov krobnat hlzy bramboru; dal jedovatou potravinovou rostlinou je bez ern, z jeho peckoviek se pipravuje domc marmelda a vno, za podobnm elem se sbraj i plody dilu. Mezi kuchysk koen pat oddenky zzvorovnku, semena muktovnku, tobolky vanilovnku, bobule pepovnku, souplod badynovnku aj., tzn. sti jedovatch rostlin cizokrajnch. Krom uvedench nejbnjch pklad se jet cel ada jedovatch rostlin (jejich list, kvt, plod apod.) pouvala a mstn jet pouv k pprav pokrm. Na zvr se jet podvejme na nkter jedovat rostliny, kter jsou medonosn. Nektar poskytuj z jedovatch rostlin nap. kvty trnovnku, dilu, lkovce, nprstnku, tdence, krtinku, prvosenky, pryskynku aj. Pyl vely sbraj z kvt hlavku, sasanky,

vlatovinku, plamnku, orseje, emeice, mku a dalch jedovatch bylin a devin. Vtina jedovatch rostlin poskytuje med, kter nen jedovat. Rostliny, u nich se jed me dostat do

medu, tj. velask jedovat rostliny, jsou vzcn (napklad Rhododendron ponticum). U nkterch pryskynkovitch rostlin byla zjitna jedovatost pylu.

ST OBRAZOV
rn plamat (Arum maculatum) Bylina 0,150,4 m vysok, vytrvvajc blm hlzovitm oddenkem. Zelen, nkdy skvrnit epele dlouze apkatch list jsou podlouhle vejitho, trojbokho, hrlovitho a stelovitho tvaru. Stvol nese na vrcholu kvtenstv (palice), ukonen bezkvtm kyjem. Palice je obalena kornoutovm toulcem blav nebo zelenav barvy. Ten slou jako past uzavrajc hmyz a do opylen. Nah jednopohlavn kvty jsou v palici uspodny tak, e naspodu je mnoho samich kvt a nahoe jsou kvty sam. Nad sammi i samimi kvty vyrstaj skupiny kvtk jalovch, kter jsou pemnny v tzv. pekkov stroje. Kvete v dubnu a v kvtnu. Plody jsou leskl erven bobule. rn je rostlina teplomiln, nron na erstv, vlhk a humzn pdy. Roste roztrouen, hojnji v listnatch lesch, hjch a v kovinatch porostech. V erstvm stavu je cel rostlina jedovat, pedevm oddenek, obsahujc prchav aroin, saponiny a glykosid, jeho tpenm se uvoluje kyanovodk. Suenm nebo vaenm lze jedovatost oddenku odstranit a v dobch hladu se z nj zskvala jedl krobnat ltka. Otravy zpsobuj i bobule a kysel stonek. Rostlinn vy drd ki. Pi lidovm len se rn uplatoval jako lk proti dunosti.

Baanka ron (Mercurialis annua) Jednolet bylina se vstcn vtvenmi lodyhami vysokmi kolem 0,5 m. Svtle zelen listy jsou vejit a podlouhle kopinatho tvaru, s tup zubatm okrajem. Na bzi epele u apku maj listy dv lzky. Jako dvoudom bylina vytv baanka ron dva typy rostlin se svtle zelenmi drobnmi kvty. Prankov kvty samch jedinc jsou sestaveny v dlouh hrozny, del ne podprn list, v jeho lab vyrstaj. Sami rostliny maj 13 kvty v lab list. Na tme stanoviti se spolen vyskytuj oba typy rostlin. Kvete od ervna do pozdnho podzimu. Plod je tobolka. Baanka ron roste v zahradch, na zelinskch polch, rumitch, u lidskch sdel apod. Zapleveluje irokodkov plodiny na vyhnojench pdch. Tato jedovat bylina obsahuje glykosidy tpc se v kyanovodk, silici, saponiny, tsloviny, olej zvan merkurialin a dal ltky. Dobytek ji na pastv nepor, nebo nepjemn pchne. Mlko krav, kter byly krmeny baankou, zmodr; v pci je tedy nedouc pms. Otravy byly pozorovny u rznch domcch zvat, vtinou vak konily uzdravenm. Suenm se innost jedovatch ltek sniuje. Dve se rostlinn va pouvala proti zcp a na k rozhnn otok. Jedovatou rostlinou je t baanka vytrval (M. perennis), podle nkterch autor se silnjmi inky ne baanka ron.

Bez ern (Sambucus nigra) Statn ke nebo men strom dosahujc vky 310 m. Vtve vyplnn blou, mkkou lehkou den jsou v mld zelen, pozdji ed s etnmi oinkami. apkat lichozpeen listy o 57 eliptickch a vejit kopinatch lstcch s pilovitm okrajem jsou rozestavny vstcn. Drobn kvty se zelenm kalichem a lutoblou a blou korunou vytvej npadn pevisl vrcholinat kvtenstv. Kvty i rozemnut listy pchnou. Kvete v kvtnu a v ervnu. Plody jsou leskle ern kulovit peckovice v pevislm plodenstv. Rozmnouje se semeny, peckovice roznej ptci. Bez ern je u ns hojn ve svtlch listnatch lesch, v kovinch a v blzkosti lidskch sdel. V rostlin ernho bezu je obsaen glykosid sambunigrin, silice, tsloviny, organick kyseliny, saponiny, hyosciopicrin a sambucin. Zaznamenny byly otravy krou, listm i plody. Zvata se listm vyhbaj. Kvty se sbraj k pprav ajovch sms, v domcm len se od starovku pouvaj rzn rostlinn sti, plody obsahuj nkter vitaminy. Napklad odvar z kvt, obvykle ve smsi s kvty lpy a divizny, sniuje horeku a pomh pi nemocech z nachlazen, revmatismu aj. V domcnostech se z plod pipravovalo vno, zavaenina, marmelda apod., z kvt npoje a pokrm. Jedovat inky m rovn bylinn bez chebd (S. ebulus).

Blatouch bahenn (Caltha palustris) Vytrval bylina se silnm oddenkem a vystoupavmi, chud vtvenmi a dutmi lodyhami, dorstajcmi a 0,6 m vky. Dlouze apkat pzemn listy jsou okrouhle vejit a ledvinovit, na okraji vroubkovan, zubat nebo celokrajn. Lodyn listy jsou men, dolej krtce apkat a horn pisedl. Vechny listy maj hladk, matn leskl epele s vraznou ilnatinou. Velk kvty jsou npadn leskle lutm okvtm a mnostvm lutch tyinek. Kvete od bezna do kvtna, ojedinle i podruh v lt. Plody jsou mchky. Ve velkm mnostv roste blatouch na vlhkch a bahnitch lukch, v molech, pkopech, na bezch rybnk a potok. Blatouch je rostlina jedovat ptomnost glykosidu ranunkulinu, z nho druhotn vznik jedovat, lut a prchav protoanemonin, dle jsou ptomny saponiny, barviva aj. U lovka byly pozorovny slab otravy vzhledem k nzkmu obsahu innch ltek. Dobytek se blatouchu pro hokou chu na pastv vyhb, v sen je vt mnostv nat nedouc pms, nebo zpsobuje zavac pote zvat. V lidovm litelstv nalezl tento druh v minulosti uplatnn jako siln projmadlo a prostedek moopudn, va z kvt kdysi slouila k barven msla. Blatouch pat mezi nae prvn jarn rostliny, kvty vak brzy uvadaj.

Bln ern (Hyoscyamus niger) Jednolet ozim nebo dvoulet bylina, vysok 0,20,8 m, cel lepkav chlupat a zapchajc. Lodyhy jsou tup hranat, lalonat listy maj zapiatl krojky. Kvty maj bakovit, snat ilkovan kalich a nlevkovitou, pinav lutou korunu s fialovmi ilkami. Kvete od ervna do podzimu. Plod je tobolka uzaven ve vytrvalm kalichu. Bln ern je hojn v teplejch oblastech, a to na rumitch, horech, u cest apod. Zapleveluje hnojen poln a zahradn plodiny. Ve vech stech rostliny a nejvce v semenech jsou obsaeny prudce jedovat alkaloidy hyoscyamin, skopolamin, atropin, hoina hyoscypikrin aj. Proto je jakkoliv styk s rostlinami blnu, pedevm semeny, velmi nebezpen a pi nhodnm poit kterkoli sti je lkask pomoc nevyhnuteln. Uvd se, e smrtelnou dvkou pro dt je poit ji 1020 velmi drobnch semen. Velmi nepjemn je t pms nadzemnch st tto hoce chutnajc byliny v pcninch. Dnes bln slou k izolaci innch ltek pro vrobu lk, a proto je i pstovn. V laickm domcm len jeho pouit nepichz v vahu pro nebezpe otravy. Mnohostrann vyuit ml tento druh ve stedovk slouil mj. k ommen pi bolestivch operacch a k utien bolesti zub, ale i jako soust arodjnch mast, kouzelnch npoj a jako inn prostedek k odstrann neptel otrvenm.

Bobkovie lkask (Prunus laurocerasus) Vdyzelen ke nebo ideji strom vysok a 6 m. Krtce apkat listy jsou rozestaveny stdav. Koovit epele obvejit podlouhlho tvaru jsou celokrajn nebo oddlen pilovit, na lci npadn leskl. Drobn bl kvty skldaj pm, 0,10,15 m dlouh hrozny. Omamn sladkohok vn kvt pipomn hok mandle. Kvete v dubnu a v kvtnu. Plod je kulovit vejit, ern leskl peckovice. Bobkovie lkask k nm byla pivezena ze Stedozem, kde plan roste v horskch, zejmna vlhkch a stinnch lesch. U ns se tento velmi ozdobn, po cel rok tmav zelen ke pstuje v parcch a v zahradch. Pi tuhch mrazech omrz. Bobkovie obsahuje ve vech stech glykosid amygdalin, jeho tpenm se v tle uvoluje prudce jedovat kyanovodk. Smrtelnou dvkou je piblin 20 mg kyanovodku pro dosplho lovka. Navc otrava postupuje velmi rychle, lkask pomoc je nevyhnuteln. Zejmna dtem mohou bt nebezpen lkav peckovice, omylem povaovan za jedl plody. Z erstvch list se zskv tzv. bobkoviov voda, dve povaovan ze velmi inn lk, a to jako prostedek utiujc bolest, proti zvracen aj., dnes pouvan jen velmi zdka.

Bolehlav plamat (Conium maculatum) Dvoulet, a 2 m vysok bylina s lodyhou modrav ojnnou, naspodu hndoerven skvrnitou. M edav zelen listy, 23krt zpeen v podlouhl peenoklan krojky. Bl kvty jsou sestaveny ve sloench okolcch s vyvinutmi obaly i obalky. Kvete od ervna do z. Drobn plody jsou vejit okrouhl, podln vlnovit ebernat dvojnaky. Bolehlav roste na nvsch, rumitch, kompostech apod. Vechny sti rostliny obsahuj vedle dalch nestlch alkaloid, silic a jinch ltek tak mimodn jedovat alkaloid koniin. V prbhu vegetanho obdob kols mnostv ltek, a tm i jedovatost jednotlivch st rostliny; nejjedovatj jsou plody. Suenm jedovatost ubv, protoe alkaloidy jsou ltky tkav. Otravy bolehlavem jsou pomrn vzcn, protoe cel rostlina m odporn hokou chu a pchne myinou. Nebezpe spov hlavn v monosti zmny za nkterou jinou mikovitou (mrkvovitou) rostlinu, tk se to pedevm plod a koene. Smrtelnou dvkou me bt ji jeden gram suench list bolehlavu a k otrav sta i ichn k vtmu mnostv erstv byliny, zejmna jejch naek. Bolehlavu se k lkaskm elm pouvalo jen ojedinle. Zato od nejstarch dob nechvaln proslul jako rostlina travisk. V Athnch byl dokonce v 5. stolet p. n. l. zaveden trest smrti vypitm e jedu pipravenho mimo jin i z bolehlavu.

Brambok (Cyclamen sp.) Bramboky jsou vytrval byliny s kulovitou hlzou, z n po celm obvodu vyrstaj koeny. Listy pzemn rice maj dunat apky a ledvinovit a okrouhle srdit epele s nepravideln vroubkovanm a pilovitm okrajem. Na lci jsou listy tmav zelen s blavmi skvrnami, na rubu naervenal nebo naedl. Kvtn stopky nesou jednotliv vonn nic kvty. Koruny s nazpt ohnutmi cpy jsou bl a fialov erven barvy. Plody jsou kulat tobolky. Plan u ns roste brambok evropsk (C. europaeum). Kvete karmnov ervenmi kvty od ervence do z. Jen zdka se vyskytuje v bukovch lesch a v kovinch. Pstovn bv v zahrdkch a nezodpovdn lid hlzy na prodnch nalezitch vyhrabvaj, akoliv je tato vzcn bylina chrnn zkonem. Pokojov bramboky jsou formy bramboku perskho (C. persicum), jeho mateskm druhem je brambok irolist (C. latifolium), z ecka a Mal Asie. Jedovat je cel rostlina bramboku, pedevm hlza, obsahujc glykosid cyklamin, kter se suenm nebo vaenm ni. Pro lovka jsou jedovat u 0,3 g hlzy. Na Siclii hlzy nkterch druh slou k ommen ryb pi lovu. Jed vak nekod divokm vepm, naopak u nich podporuje trven, co vdli u sta Egypan, a pouvali proto brambokovch hlz pi vkrmu domcch prasat.

Brl men (barvnek) (Vinca minor) Vytrval bylina a poloke s dlouhm oddenkem. Plaziv nekvetouc stonky zakoeuj, kvetouc jsou vzpmen, ale nanejv 0,2 m vysok. Vstcn vdyzelen koovit listy maj krtk apk a kopinatou, na lci tmav zelenou lesklou epel. Jednotliv stopkat kvty jsou ptietn. Nlevkovit kalich je mnohem krat ne velk pticp koruna s krtkou trubkou. Nejastji je koruna svtle modr, obas modrofialov, zdka bl nebo rov. Kvete od bezna do ervna, nkdy a do podzimu. Plod je mchek. Brl men tvo souvisl porosty na erstv vlhkch humznch pdch listnatch a smench les. Bv pstovn v zahradch a na hbitovech; pochz ze Stedozem. Jedovat je cel rostlina. Hlavnmi innmi ltkami jsou alkaloidy (nap. vinkamin, vinkamidin, vinkaleukoblastin aj.), jich bylo izolovno pes 50, dle hoiny, saponiny, tsloviny aj. Preparty obsahujc nkter z innch ltek barvnku se pouvaj nap. pi lb krevnch chorob a zhoubnho ndorovho bujen. V souasn dob se intenzivn zkoumaj i dal druhy brlu. Do eledi tojeovitch pat tak svtov znm zmijovice himlajsk (Rauwolfia serpentina), domc v Pedn Indii a v Indomalajsku, kter obsahuje v koenech, vedle ady dalch alkaloid, reserpin nositele utiujcch ink a sniujcho krevn tlak.

Brslen evropsk (Euonymus europaeus) Ke nebo stromek vysok nanejv 6 m. Podlouhle vejit a kopinat, na vrcholu zapiatl a ke krtkmu apku zen listy jsou na tyhrannch vtvkch rozestaveny vstcn. Listy na podzim ervenajc i zelen vtvky odporn pchnou. Na starch vtvch se tvo fialov hnd lity. Drobn tyetn kvty se lutozelenmi korunami jsou seskupeny v chudch, dlouze stopkatch kvtenstvch. Kvete v kvtnu. Plody jsou npadn tyhrann, erven tobolky s blmi semeny, zcela ukrytmi v oranovch mcch. Brslen evropsk roste v dol potok, v lesch a kovinch teplejch oblast. Vyhovuj mu vlh humzn pdy. V ke, plodech a koenech obsahuje brslen alkaloidm podobn ltky (pevn evonin), jedovat srden glykosidy (nap. evonymin), v ke koen gutaperu. Pomrn ast bvaj otravy u dt pilkanch pknmi npadn ervenmi tobolkami a oranovmi mky. Znm jsou otravy truhl zpracovvajcch svtle lut, tvrd a jemn vlknit brslenov devo. Olej lisovan ze semen se v minulosti pouval v lidovm len, ke svcen a k vrob mdla. Tobolky se semeny slouily jako lut barvivo, prek z nich rozeten s mslem jako mast proti vm. Pbuzn brslen bradavinat (E. verrucosa) m vtvky poset drobnmi bradavikami, tobolky lut a ern semena jen z poloviny obalen mkem.

Bean popnav (Hedera helix) Devnat lina, kter se plaz po zemi nebo ovj kolem opory, j se pidruje pepivmi koeny. A 20 m dlouh vtve nesou vdyzelen, stdav leskl listy, je jsou dvoutvrn. Na plodonosnch vtvkch jsou listy v obrysu vejit, s dlouze zapiatlm vrcholem, na nekvetoucch vtvkch tlalon a ptilalon, s blavou ilnatinou a na vrcholu tup. Stopkat kvty jsou sestaveny do polokulovitch okolk. Maj nepatrn, sotva zeteln kalich a nenpadnou, uvnit lutav zelenou a vn nahndlou korunu. Kvete v z a v jnu. Plod je modroern bobule velikosti hrachu, kter dozrv a na jae ptho roku. Bean se vyskytuje ve stinnch listnatch lesch, v houtinch, na sklch i na zdech. asto se tak pstuje jako hodnotn okrasn rostlina, ale v lesch bychom jej mli chrnit, nikoliv vykopvat. Rostliny dosahuj vysokho vku, nkdy pes 500 let. V naich krajch zstv jejich kmen tenk, ale v jinch oblastech dosahuje znan tlouky. Cel rostlina beanu je jedovat, nebo vechny jej sti zvlt plody obsahuj saponiny souborn nazvan hederakosidy, tsloviny a glykosidy. U dt byly popsny i smrteln otravy po poit prudce jedovatch bobul; chlupy mladch vhonk a list vyvolvaj kon podrdn. Dve se bean uval v lidov lb pi chronickch katarech, plsovm onemocnn vlasov pokoky aj.

emeice ern (Helleborus niger) Vytrval, 0,150,25 m vysok bylina s ernohndm oddenkem, z nho vyrstaj etn koeny. Listy, vytrvvajc i pes zimu, maj apk ve spodn sti erven skvrnit a tuhou, dlanit dlenou epel, kterou tvo 710 iroce klnovitch, v horn polovin na okraji zubatch lstk. Nov listy se objevuj a po kvtech. Bl, nkdy naervenal kvty jsou pomrn velk, pevisl, vtinou sestaven v chudm kvtenstv. Na obvodu etnch tyinek vyrstaj nlevkovit mednky. Kvete brzy, od ledna do bezna. Plody jsou mchky. emeice ern pochz z jin Evropy a u ns se hojn pstuje v zahrdkch; nkdy zplauje. emeice je rostlina prudce jedovat, zejmna jej oddenek. Obsahuje srden glykosidy, z nich jsou nejinnj helleborin, helebrin a desglukohelebrin. I poit malch dvek me u osob s nemocnm srdcem pivodit smrt. U dt byly zaznamenny tk otravy po poit semen. Dve emeice patila k domcm livm rostlinm, dnes se nepouv, ale obsahov ltky jsou stle pedmtem vzkumu. Sta ekov podvali prek z oddenku jako lk proti melancholii a lenstv, piem vyvolan kchn mlo odstraovat neistoty z mozku. Jedovat jsou i ostatn emeice s rzn zbarvenmi kvty, pstovan zahrdki pod oznaenm H. hybridus. K nejjedovatjm pat emeice zelen (H. viridis).

iorka pestr (Coronilla varia) Statn bylina vytrvvajc tlustm, rozvtvenm oddenkem. Pes 2 m vysok hranat lodyhy bvaj polhav, vystoupav nebo popnav. Krtce apkat listy jsou lichozpeen, s podlouhle vejitmi a rkovitmi lstky v etnch jamech. Ve tm se oba lstky kadho jama piklnj k sob smrem nahoru, co se oznauje jako spnkov pohyby. Dlouze stopkat, blorovofialov okolky s 1020 kvty vyrstaj v pad nkterch list. Koruny maj rovou a nafialovlou pavzu, bl lunek s tmav fialovou pikou a dv bled rov a bl kdla. Kvete od kvtna do podzimu. Plod je poltiv, mlce zakrcovan struk. iorka pestr je teplomiln, u ns hojn bylina rostouc na mezch, strnch, podl cest, na suchch loukch, rumitch i na okrajch les. Vyhb se zastnnm a zamokenm mstm. Ve vech orgnech tto rostliny, pevn v semenech a v listech, se vyskytuje jedovat glykosid koronilin, psobc na srden innost. Z ostatnch ltek jsou bn tsloviny, soli organickch kyselin, hoina. Dve se pouvalo list v lidovm litelstv, avak vyskytly se i ppady, kdy odvar pipraven z nat iorky pivodil smrt. Zvata spsaj bez kodlivch nsledk mlad rostliny, zatmco starm se vyhbaj. Pesto byly u nkterch domcch zvat pozorovny otravy.

Drchnika roln (Anagallis arvensis) Drobn, jednolet pleveln druh s vystoupavou nebo polhavou, vtvenou, tyhrannou lodyhou, dorstajc dlky nanejv 0,3 m. Vstcn rozestaven, slab leskl listy jsou pisedl a maj celokrajn, na vrcholu tuh epele iroce vejitho tvaru, na rubu hnd tekovan. Drobn, rumlkov erven kvty vyrstaj jednotliv na dlouhch stopkch v pad list. Kvete dlouho, od kvtna do pozdnho podzimu. Plod je tobolka uzaven ve vytrvvajcm kalichu. Drchnika roln je u ns hojn, obecn rozen plevel na vech pdch pol a zahrad, tak na horech, ideji u cest. Na vpnnch pdch roste mode kvetouc forma. V mrn jedovat nati i v nebezpenjch semenech tvo hlavn obsahovou sloku saponiny, z nich cyklamin se vyskytuje rovn v bramboku (Cyclamen sp.). Krom toho se v rostlin nachz tslovina, hoina aj. Drchnika je slavnou livou rostlinou minulosti; na se pouvala proti bolestem zub, lunku a jater, pikldala se na vedy a rny. Slouila i jako obecn protijed, zvlt pi hadm utknut. Pomhat mla ke zven odvahy, bystrosti, veselosti a dobr nlady, co vyjaduje i vdeck rodov nzev drchniky, pochzejc z etiny (ec. anagalao = smt se).

Dil obecn (Berberis vulgaris) Trnit, obvykle koat ke nanejv 3 m vysok, s hladkou krou. Stdav krtce apkat listy jsou vejit, na okraji jemn pilovit. Vyrstaj ve svazecch na zkrcench vtvkch, v pad 27dlnch trn. Na podzim se koovit listy zbarvuj erven. Trojetn kvty jsou sestaveny v pevislch hroznech. Maj po esti lutch lstcch kalinch a korunnch. Kvete od dubna do ervna. Plody jsou jasn erven bobule podlouhlho tvaru. Dil je domovem v jin a ve stedn Evrop. U ns roste na vslunnch strnch, kovinatch svazch, na mezch i na okrajch les. Proti mrazm je odoln. Rostlina dilu nejvc hok kra obsahuje vedle jinch ltek jedovat alkaloidy berberin, oxyakantin a dal, kter psob na stedn nervovou soustavu. Otravy s vnjm prbhem vak dosud nebyly u lovka zaznamenny. Kra z koen a vtv se na jae sbr jako liv surovina a k vrob lutho barviva. Kysel erven plody, kter jsou za zralosti nekodn, obsahuj znan mnostv organickch kyselin a vitamnu C. Odedvna se bobule pouvaj k pprav zavaeniny, kompot a osvujcch npoj. V parcch je dil velmi oblbenou okrasnou devinou, zatmco u pol je nevtan, nebo je hostitelem rz napadajcch obil. Jemn lut devo m upoteben v ezbstv.

Durman obecn (Datura stramonium) Jednolet, a 2 m vysok bylina s rozkladit vtvenou lodyhou. Stdav, dlouze apkat a v obrysu vejit listy jsou na obvodu hust lalonat zubat, na lci tmav a na rubu bled zelen. Velk jednotliv kvty maj bl, podlouhle nlevkovit koruny s pti cpy a asi o polovinu krat ptihrann kalich. Kvete od ervna a do podzimu. Plod je tobolka. Roste na rumitch, kompostech, kolem plot, cest apod. jako plevel teplejch oblast, zejmna v dobe hnojench plodinch. Rostliny durmanu obsahuj jedovat alkaloidy (hyoscyamin, atropin, scopolamin), tsloviny aj. Vzhledem k prudce innm ltkm se droga pouv jen k prmyslovmu zpracovn; v lidovm litelstv je psn zakzan. V minulosti vyuvali protiastmatickch ink kot handli, kte nemocnm konm pidvali ped prodejem do pce durmanovou na, aby zasteli jejich dunost. Rostliny durmanu bvaj velmi nebezpenou pms v nkterch plodinch (nap. smsky luskovin a kukuice) pstovanch na zelen krmen. V zemdlstv kod i tm, e host choroby a kdce kulturnch lilkovitch rostlin (bramboru, rajat, papriky). Vzhledem k psoben na nervovou soustavu, co v minulosti bylo nepochopiteln, patil durman k rostlinm arodjnm; odvar se vak pouval i k elm traviskm.

Dymnivka dut (Corydalis cava) Vytrval, 0,10,4 m vysok bylina s podzemn, zhy dutou hlzou, kter odspodu odumr. Pm avnat lodyha je nevtven a nese jen dva apkat listy. Jejich siv zelen epele jsou dvakrt trojetn sloen s obvejitch lstk, dle dlench v podlouhl krojky. Kvty vyrstaj v pad velkch listen a jsou uspodny v pmm, dosti hustm hroznu. Jsou soumrn, pinav rov nebo naloutle bl a maj npadnou zakivenou ostruhu, obsahujc sladkou vu. Kvete od bezna do kvtna. Plod je zobnkat tobolka. Dymnivka dut je rostlina svtlch les a hj, roste i v kovinch a nkdy i na lukch. Na humznch, svch a kyprch, ivinami bohatch pdch vytv asto rozshl porosty, v nich ob barevn formy rostou obvykle pohromad. Tato jarn, podivn po pryskyici vonc bylina obsahuje ve vech stech, hlavn vak v hlzch, etn alkaloidy (korydalin, korybulbin, bulbokapnin aj.). Ve vtm mnostv je jedovat hlavn bulbokapnin, vyvolvajc stav fyzick i duevn strnulosti u lovka i zvat. Napklad konetiny zvat jeho psobenm zachovvaj polohu, do n je lovk uvede. Otravy lid nejsou znm, popsny byly jen u zvat. Ji od stedovku se hlz pouvalo v lidovm litelstv; nkter alkaloidy dymnivky byly donedvna lkem proti nervovm tesm.

blk bahenn (Calla palustris) Vytrval, nanejv 0,3 m vysok bylina s vlcovitm, dutm, zelenm, a 0,5 m dlouhm oddenkem. Z vystoupavho vrcholu oddenku vyrstaj tmav zelen, dlouze apkat pochvat listy s epelemi koovit lesklmi, okrouhle srditmi a na vrcholu krtce zapiatlmi. Bezlist stvol je ukonen asi 20 mm dlouhou, zelenav lutou palic drobnch, spirlovit smstnanch kvt. Kvty jsou nah, v doln sti palice oboupohlavn, kdeto v horn sti jen sam. Cel palice je obalena plochm, asi 70 mm dlouhm, zapiatlm toulcem, kter je na vnj stran nazelenal, uvnit bl. Kvete od kvtna do ervence. Plody jsou syt erven, rosolovit bobule. blk u ns roste obvykle pospolit v bainch, na okrajch lesnch tn, slepch ramen, raelini, v bahnitch bezch apod., vtinou v mrn tekouc vod. Vyaduje kysel, ivinami bohat pdy. Vechny sti rostlin jsou jedovat obsahuj alkaloid aroin, saponinov ltky aj. Chemismus tohoto druhu zatm jet nen pln prozkoumn. Nejjedovatj je paliv chutnajc oddenek, ale i u nj se suenm nebo vaenm jedovatost ztrc. Otravy blkem se vyskytly u dt, kter pojdaly npadn zbarven plody, a u domcch zvat pimenm list do pce. Ponvad jsou bainy vysuovny, blku stle ubv a dnes u pat mezi chrnn rostliny.

Halucha vodn (Oenanthe aquatica) Jednolet nebo dvoulet, ojedinle i vytrval bylina dorstajc vky asi 2 m. Z oddenku vyr dut, rhovan, rozkladit vtven lodyha, dole siln ztloustl a ze spodnch uzlin koenujc. Stdav listy jsou 23krt peenosen, s odstvajcmi pochvami zenmi v apk. krojky do vody ponoench listovch epel jsou niovit, u nadvodnch list vejit kopinat. Drobn kvty jsou bl, seskupen do plochch okolk, sloench z 812 okolk. Obal chyb, obalky jsou tvoeny dlovitmi listeny. Kvty prvnho, tj. nejstarho, okolku jsou oboupohlavn, u ostatnch okolk tm vechny neplodn. Kvete od ervna do srpna. Plod je dvojnaka. Halucha vodn roste ve stojatch, mlkch vodch a molech, obvykle ve stnu. Dobe sn i dletrvajc sucho. Vyaduje bohat humzn pdy. Tato rostlina, jedovat zejmna v koeni, obsahuje chemicky sloit, prudk jed cikutoxin, dle silici, vosk aj. Nepjemn oste koenn pchne, chu m palivou. Kdysi se na i naky pouvaly v lidovm len, astji vak ve zvrolkastv k vymvn ran a k obkladm. Dnes je jako droga prakticky zapomenuta, nehled k tomu, e pouit bez lkaskho uven a dohledu je vyloueno. Mezi jedovat rostliny pat tak vytrval halucha dut (O. fistulosa), s okrajovmi kvty na dlouhch stopkch.

Hlavek jarn (Adonis vernalis) Vytrval bylina a 0,4 m vysok, se silnm ernohndm oddenkem. Jednoduch nebo v horn sti chud vtven lodyha nese pochvat listy 24krt zpeen v rkovit krojky, na vrcholu vtinou trojzub. Jednotliv leskle lut kvty jsou konen. Maj chlupat kalich, 1030 podlouhlch lstk korunnch a mnoho lutch tyinek. Kvete od bezna do kvtna. Plody jsou chlupat zobnkat naky. Hlavek jarn roste u ns roztrouen na teplch a slunnch strnch, na pastvinch a skalnatch svazch teplch oblast. Rostliny hlavku jsou ve vech stech jedovat; innmi obsahovmi ltkami jsou glykosidy adonodosid, adonidovernosid, adonitoxin, cymarin aj., krom toho obsahuj pryskyici, saponiny, tuk. Suenm se jedovatost nesniuje. Glykosidy maj povzbudiv inek na srden innost, na se proto sbr a slou k vrob srdench lk. Domc, laick pouit drogy je vak velmi nebezpen, a proto je nutno ped nm drazn varovat! Zvata se hlavku vyhbaj pro ostrou chu; pokud ho nhodou pozou, hroz jim smrteln otrava. Hlavek jarn je rostlina chrnn a sbr v prod je psn zakzn. Pro poteby farmaceutickho prmyslu se pstuje. asto je tato hezk jarn, ale jedovat bylina vysazovna v zahrdkch; cenna je i skalniki.

Hlavek letn (Adonis aestivalis) Jednolet, 0,20,9 m vysok bylina s jednoduchou nebo v horn sti chud vtvenou lodyhou. Listy jsou 34krt zpeen v rkovit, na vrcholu obvykle trojzub krojky. Doln listy jsou krtce apkat, horn pisedl. Npadn kvty maj ohniv erven lstky korunn, na spodin obvykle s ernou skvrnou. Kvete od kvtna do ervence. Plody jsou zobnkat naky. U ns se hlavek letn vyskytuje jako poln plevel teplejch oblast, roste nejvce na vpnem bohatch pdch. Podobn jako pbuzn hlavek jarn (A. vernalis) obsahuje tento druh ve vech orgnech jedovat srden glykosidy (adonidosid, adonidovernosid aj.); analogick je i sloen ostatnch ltek. Jedovat inky hlavku letnho jsou vak podstatn men. Jako poln plevel kod nejenom tm, e potlauje kulturn rostliny, ale znehodnocuje rostlinn produkty. Pms nat v krmivu je pro zvata nebezpen, naky semlet s obilm zpsobuj hokou pchu chleba. Rodov nzev Adonis pochz od jmna Adinium. Podle star msk bje jm byla nazvna rostlina s ervenmi kvty, kter vyrostla na pn bohyn Venue z krve jejho milka lovce Adonise, kdy byl usmrcen divokm kancem.

Jalovec chvojka (Juniperus sabina) Jehlinat ke s polhavmi vtvemi a nepravidelnou korunou, prmrn 1 m vysok, v kultue a 12 m. Naervenal borka se na starch vtvch lstkovit odlupuje. Velmi tenk a hust vtviky s listy po rozemnut pchnou. Mlad jedinci maj jehlicovit listy, star rostliny (asi od 10. roku st) maj listy upinovit, v obou ppadech ve vstcnm postaven. Kvty jsou jednopohlavn, rostliny jednodom nebo i dvoudom. Sam itice maj spodn upiny jalov, 1014 hornch pr nese po 24 pranch pouzdrech. Sami itice maj 46 plodnch upin s vajky, a rovn upiny jalov. Kvete v dubnu a v kvtnu. Zral sami itice jsou kulovit, ernomodr a ojnn. U ns se chvojka pstuje jako okrasn devina; ale nap. na pvodnch slovenskch nalezitch je vzcnou a chrnnou prodn pamtkou. Vyhovuj j vhevn, such a oslunn stanovit. Cel rostlina je prudce jedovat; v pchnouc silici jsou innmi ltkami alkohol abinol, sabinen, thujol aj. V rukou nezodpovdnch lid mly dve vtvky chvojky na svdom mnoho ivot zneuvny byly k elm vraednm i sebevraednm. U est kapek silice me pivodit smrt. Kdysi se vtviky pouvaly, ovem velmi nebezpen, k len ved a proti cizopasnkm. Podle star povry byly chvojka ochrncem lid ped kouzly arodjnic a zlch bytost.

Janovec metlat (Sarothamnus scoparius) Metlovit rozvtven poloke 0,53 m vysok, s hranatmi zelenmi vtvkami. Star vtve bvaj zelenohnd. Stdav listy jsou vtinou trojetn, sloen z celokrajnch, na rubu jemn chlupatch, obvejitch lstk; na koncch vtviek jsou listy jednoduch, rac obvykle a po odkvtu. Velk motlovit kvty vyrstaj jednotliv nebo po dvou v lab list na zkrcench vtvkch (tzv. brachyblastech). Dvoupysk kalich je zelen, motlovit koruna jasn lut, vjimen blav. Kvete od kvtna do ervna. Plody jsou ern, na vech hust chlupat lusky. Janovec metlat je rostlina suchch psitch svah a strn; setkme se s nm i na okrajch nebo v podrostu svtlch les, na pastvinch apod. asto vytv souvisl porosty; pi vtch mrazech omrz. Z obsahovch ltek jsou na prvnm mst ptomny jedovat alkaloidy (spartein, cytisin, sarotamnin aj.), dle glykosid skoparin, tsloviny, hoina a v kvetouc nati silice. Otravy jsou celkem vzcn, ale mohou bt i smrteln. Je proto teba si dt na janovec, zejmna na lusky, dobr pozor! V lkastv m upoteben na i ist izolovan spartein. Vtve se pouvaj jako pletivo na koky a koata; poskytuj tak padn vlkno. V parcch se janovec pstuje jako rostlina okrasn.

Jaternk podlka (trojlalon) (Hepatica nobilis) Vytrval, asi 0,15 m vysok bylina s tmav hndm oddenkem, z nho vyhn tuh koovit listy, vytrvvajc a do jara ptho roku. Na pomrn dlouhm a tenkm apku sed trojlalon, vespod nafialovl epel. asn zjara, jet ped vyraenm novch list, vyrstaj na tenkch dlouhch a chlupatch stopkch hledn kvty s 6-10 modrmi (zdka rovmi nebo blmi) okvtnmi lstky. Tsn pod kadm kvtem jsou ti podprn listeny, nkdy nesprvn povaovan za kalich. Kvete od bezna do kvtna. Plod je naka. Jaternk hojn jarn bylina je obecn rozen v listnatch lesch. Je jednou z prvnch na jae kvetoucch rostlin. Vechny sti rostliny obsahuj nepatrn mnostv glykosidu hepatrilobinu a ranunkulinu, z nho vznik jedovat protoanemonin, tsloviny, saponin aj. Jedovatost jaternku je mal a rostlina nepat k zvl nebezpenm; vt mnostv innch ltek je zastoupeno v oddenku a v koenu. V lidovm lkastv se pouval odvar suench list jako stahujc prostedek pi krvcen; ped vnitnm pouitm je vak teba varovat. Ve stedovku byly listy a kvty prostedkem proti nemocem jaternm a lunkovm, ovem neinnm. Protoe listy tvarem pipomnaj jtra, vili lid, e nemocn jtra vyl. Odtud je i rodov pojmenovn Hepatica, kter je odvozen z etiny (ec. hepar = jtra).

Jlek mmiv (Lolium temulentum) Jednolet, syt a namodrale zelen trva s bohat vtvenmi svazitmi koeny a silnmi stbly dorstajcmi asi 0,8 m vky. Drsn listov pochvy maj v st uat jazek, vrazn ebrovan epele jsou na lci drsn a na rubu hladk. A 0,25 m dlouh, dk, ploch kvtenstv se skld z pti a devtikvtch zplotlch klsk, navzjem oddlench, pitisklch u stranou k vetenu. Dlouh plevy dosahuj nebo i pesahuj dlku klsk. Pluchy s pmou nebo zprohbanou osinou jsou tup, na hbetu zaoblen. Kvete v ervnu a v ervenci. Plod je chlupat obilka, tzn. i za zralosti uzaven v plue a protistojn pluce, na vrcholu s dlouhou osinou. Jlek mmiv se vyskytuje ojedinle na vlhch pdch, na horech, u cest, na rumitch a jako plevel obilovin v jainch. Posledn dobou u ns znan ustoupil dky zdokonalenmu itn osiva. Je to nebezpen jedovat trva. Cel rostlina obsahuje mj. saponiny a silici, pedevm v obilkch je ptomen alkaloid temulin, kter je produktem houby Stromatinia temulenta. Podhoub tto houby se nejvce hromad v obilce pod osemenm. Obilky byly pinou etnch otrav (pimenm do mouky) i zvat. Dnes je pleitost k otrav mal. Dve se obilek obas pouvalo v lidovm litelstv.

Jrovec maal (katan kosk) (Aesculus hippocastanum) Vysok strom dorstajc a 25 m, s korunou velmi hustou, koatou, podlouhlou a vejitou. Kra je v mld hladk a edohnd, pozdji se mn v ernoedou borku, odlupujc se v upinch. Vejit kuelovit pupeny jsou lepkav. Listy m vstcn, dlanit 57 (9)etn, s lstky a 0,25 m dlouhmi a na okraji dvakrt pilovitmi. Kvty jsou sestaveny do 0,20,3 m dlouhch lat a maj pticp, zvonkovit kalich a 45pltenou, na okraji kadeavou blou korunu s ervenmi a lutmi skvrnami. Kvete v kvtnu a v ervnu. Plody jsou ostnit tobolky s 13 velkmi semeny (tzv. katany). Jrovec maal pochz z jihovchodn Evropy a v 16. stolet se zaal vysazovat do park, na ndvo veejnch budov a na okraje silnic stedn Evropy. V mld rychle roste, pi tuhch zimch u ns slab omrz. Mrn jedovat je kra s listy. Pokusn zkoumn semen vyvolalo jedovat nsledky jen u malho potu pozorovanch zvat. Rostlina obsahuje glykosidy (zejm. aesculin), tsloviny, pektiny aj., v kvtech rutin, v katanech je a 40 % krobu, saponiny, tuk, hoiny a jin ltky. Dve se pouval jako liv rostlina, ojedinle se kvty a semena sbraj i dnes. Katany jsou hodnotnm krmivem zve, medonosn kvty obsahuj sladkou vu. Devo jrovce je mlo kvalitn. Bn nzev katan kosk m asi pvod v uit semen jako lku proti dunosti kon.

Kalina obecn (Viburnum opulus) Koat ke nebo i stromek (vysok nanejv 5 m) se svtlehndou a edolutou krou. Vstcn postaven apkat listy jsou tlalon nebo ptilalon, s laloky hrub pilovitmi. Na bzi epele jsou drobn, ervenav lzky. Kvty tvo ploch nebo kulovit, vrcholinat kvtenstv. Obvodov kvty vrcholku jsou ist bl, velk a neplodn, zatmco vnitn kvty jsou drobn, oboupohlavn a ervenav bl. Kvete v kvtnu a v ervnu. Plody jsou leskle erven peckovice s pchnouc duninou. Kalina obecn je u ns dosti hojn devina na vlhkch a zamokench pdch v polostnu, mrazem netrp. Roste v kovinch, v listnatch lesch, na pasekch, pi bezch vod apod. Jedovat je pedevm kra kaliny, obsahujc glykosid salicin, tanin, hoinu viburnin, organick kyseliny, saponiny a jin ltky. U dt se vyskytly otravy po poit peckovic. Ptci se plodm zdaleka vyhbaj. Kry se dve uvalo v lidovm len, dnes praktick vznam nem. Z tvrdho tkho deva kaliny se mj. vyrbj hraky. Jako okrasn se v parcch pstuje forma s velkmi kulovitmi kvtenstvmi, sloenmi z ist blch, velkch, ale neplodnch kvt (tzv. snhov koule).

Kapra samec (Dryopteris filix-mas) Statn vytrval rostlina s krtkm, rezav chlupatm oddenkem, pokrytm zbytky starch list. A 1,5 m dlouh listy maj epele zpeen ve 2030 jaem stdavch lstk lennch v tup, na okraji zubat krojky. Siln naloutl apky jsou pokryty rezavmi plevinami. V mld jsou listy spirln stoen. Na spodn stran listovch krojk jsou umstny ve dvou adch kupky vtrusnic. Z pukajcch vtrusnic, kter se tvo od ervna do z, se uvoluj vtrusy, jimi se kapra rozmnouje. V naich stinnch lesch je kapra samec pomrn ast. Vyskytuje se na svch, kyprch a humznch pdch, bohatch minerlnmi ltkami. Pro ozdobn vjovit listy pat k rostlinm okrasnm. Zkladem innch obsahovch ltek je floroglucin (bezduskat ltka fenolovho charakteru), vedle hoiny, tslovin aj. Oddenek se v nkterch zemch pouv k prmyslov vrob specilnch ppravk proti stevnm cizopasnkm. Nelze jej vak upotebit v lidovm len pro nebezpe otravy, oslepnut i smrti, nebo v nm siln kols obsah innch ltek (podle rznch nalezi), a nen tedy mon urit sprvn dvkovn. V minulosti kapra samec patil k rostlinm arodjnm. Svd o tom i nkter nae lidov nzvy, jako nap. arodjnick koen, svatojnsk koen, ertovo ebro.

Kokok mnohokvt (Polygonatum multiflorum) Vytrval, syt zelen bylina se silnm blavm oddenkem, z nho kadoron vyrstaj a 1 m vysok lodyhy. Pomrn velk, stdav listy jsou vejit a eliptick, na rubu naedl. V jejich lab vyrstaj na krtkch stopkch po 26 pevisl kvty. Trubkovit okvt je cel bl, jenom cpy esti srostlch lstk jsou nazelenal. Kvty opyluj melci, lkni sladkm nektarem na dn okvtn trubky. Kvete v kvtnu a v ervnu. Plody jsou modroern bobule. Kokok mnohokvt je rostlina stinnch, hlavn listnatch les. Vyaduje ivinami bohat, erstv a vlhk, velmi kypr pdy, nebo oddenky se plaz v nevelk hloubce okolo 50 mm. Jedovat inky maj bobule, chutnajc za zralosti odporn nasldle. Je proto mal pravdpodobnost jejich poit. Ostatn sti rostliny nejsou jedovat. Bobule obsahuj zejmna asparagin, tsloviny, saponiny a sms glykosid podobnho sloen jako u konvalinky. U dt se vyskytly otravy tak bobulemi pbuznho kokoku vonnho (P. odoratum) a pozorovny byly i otravy u zvat. Jedovat inky maj t erven bobule kokoku peslenitho (P. verticillatum) i u ns vzcnho kokoku irolistho (P. latifolium), kter m bobule tm ern. Kokoky znme rovn jako ozdobn trvalky zahrad, pstovan obvykle ve stnu vych strom.

Koniklec lun (Pulsatilla pratensis) Vytrval, 0,10,3 m vysok bylina s tlustm oddenkem. Chlupat listy hust pzemn rice, vyrstajc a po odkvtu, jsou dlouze apkat a tikrt zpeen dlen v rkovit krojky. Jet ped listy vyr z oddenku trs etnch lodyh, nesoucch jednotliv kvty s podkvtnmi listeny odstle chlupatmi a rovn dlenmi v rkovit krojky. Nic kvty maj ern (zdka svtle, ojedinle lut i ble) fialov zbarven lstky okvtn, je jsou navenek hust a npadn chlupat. Mezi okvtnmi lstky jsou patrny tyinky s vrazn lutmi pranky. Kvete v dubnu a v kvtnu. Plody jsou chlupat naky opaten pvsky; etn naky jsou na vrcholu stonku seskupeny v kulovit souplod. Koniklec lun roste na suchch a vslunnch strnch, ve svtlch, listnatch a borovch lesch. Hust chlupat odn rostliny zabrauje nadmrnm ztrtm vody. V erstvm stavu je cel rostlina jedovat obsahem glykosidu ranunkulinu, z nho se uvoluje protoanemonin, kter se vak suenm rozkld. V koenech jsou ptomny pevn saponiny. V lidovm len se na v minulosti pouvala proti kali a zevn na vyrky. V na vlasti roste pouze chrnn poddruh koniklec lun esk (P. pratensis ssp. bohemica). Rzn druhy koniklece se pstuj v zahrdkch na skalkch.

Konitrud lkask (Gratiola officinalis) Vytrval, a 0,4 m vysok bylina s upinatm oddenkem, z nho vyrst tyhrann, pm nebo vystoupav lodyha, jednoduch nebo chud vtven. Vstcn trojiln listy jsou kopinat s oddlen pilovitm okrajem, na vrcholu piat. Po obou stranch jsou listy zeteln tekovan. Jednotliv kvty vyrstaj v lab hornch list na dlouhch stopkch. Hluboce vykrajovan kalich m na spodin dva podlouhl listence, dvoupysk, iroce trubkovit koruna je blav, ern ilkovan. Kvete od ervna do srpna. Plod je tobolka. Konitrud lkask, vlhkomiln a bahenn druh, se roztrouen vyskytuje podle vod i pmo ve vod, na molovitch lukch, v lesnch bainch, v pkopech apod. V erstvm i suchm stavu je cel rostlina prudce jedovat ptomnost specifickch glykosid (gratiolin, gratiotoxin, gratiolon). Otravy byly pozorovny u lovka, kon a skotu. Jako liv rostlina dnes konitrud nem uplatnn, v minulosti vak byl velmi cenn jako prostedek projmav, tiic, hojiv apod. O tom svd i jeho vdeck nzev (z lat. gratia = milost, officinalis = lkask), vyjadujc kdysi pehnanou vru v jeho vestrann liv inky, jako zvltn dar milosti bo lidem. esk rodov nzev je pevzat z poltiny, kde se zdrazuje jedovatost rostliny otravujc kon (pol. kolski trud).

Konop set (Cannabis sativa) Jednolet bylina vysok 0,32,5 m. Listy jsou stdav, naspodu lodyhy nkdy vstcn, dlanit dlen v 59 kopinatch, k obma koncm zench lstk s pilovitm okrajem. Konop je rostlina dvoudom. Sam rostliny, kter jsou slab a svtlej, maj v lab hornch list vrcholinat laty drobnch zelenavch kvt prankovch. Statnj a tmavji zelen sami rostliny maj v padch hornch list svazeky pestkovch kvt. Kvete od ervna do srpna. Plody jsou naky. U ns se konop pstuje mlo, jen v teplch oblastech jin Moravy a jinho Slovenska. Konop set je prastar uitkov rostlina, pstovan ve dvou biochemickch formch. Tzv. konop indick (C. sativa var. indica) vyluuje lzkami na koncch vtvek, na listech a pedevm v samich kvtenstvch omamnou pryskyinou ltku zvanou hai, v Mexiku marihuana aj., kter je jedovat a zneuv se jako opojn prostedek ke kouen, vkn, pit vtaku, mchn do cukrovinek ap. Tato narkoticky psobc droga obsahuje inn ltky tetrahydrokannabinol, kannabinol, kannabidiol a kannin. Indick konop se pstuje hlavn v Orientu, Indii, Africe, Mexiku i v jinch oblastech USA. Forma bez omamnho sekretu (nebo jen s nepatrnm mnostvm), pstovan i u ns, obsahuje ve stonku padn vlkna, tzv. konop, hlavn provaznick materil. Z naek se lisuje vysychav konopn olej.

Konvalinka vonn (Convallaria majalis) Vytrval, nanejv 0,3 m vysok bylina s plazivm oddenkem, z nho vyrstaj 23 eliptick, dlouze apkat listy s blanitmi a objmavmi pochvami. Stvol je zakonen jednostrannm hroznem pevislch vonnch kvt se zvonkovitm, blm i naloutlm okvtm. Kvete v kvtnu a v ervnu, na mnoha mstech vak vbec nekvete nebo jen spoe. Plody jsou erven bobule s modrmi semeny. Konvalinka roste zejmna ve svtlch listnatch lesch a v kovinch. Rostliny konvalinky jsou jedovat ve vech stech. Hlavn inn obsahov ltky jsou glykosidy konvallosid a konvallamarin. Konvallatoxin, kter v droze vznik pi suen z konvallosidu, je jeden z nejsilnjch srdench jed. Smrteln jsou ji zlomky miligramu tto ltky na jeden kilogram hmotnosti organismu. Tak voda ve vze s konvalinkami je jedovat. Konvalinka pat mezi star liv rostliny a opt se dnes dostv do poped zjmu. Sbraj se zejmna listy a kvty k vrob lk upravujcch srden innost. Konvalinkov silice se pouv ve voavkstv, pi vrob mdla a upavho tabku. V zahradch se pstuj okrasn formy. V kvtnu se vonn konvalinky trhaj do kytiek, nkdy vak v nerozumn velkm mnostv. Mnohem hez je nkolik stonk voln umstnch ve vzice ne mohutn kytice zmakanch kvt, dole svzanch provzkem.

Kopytnk evropsk (Asarum europaeum) Vytrval, nanejv 0,1 m vysok bylina s plazivm tenkm oddenkem, sloenm z lnk krytch hndozelenmi upinami. Vystoupav chlupat lodyha nese zdnliv vstcn, vdyzelen apkat listy. epele listov jsou ponkud koovit, celokrajn, okrouhl a ledvinit a u apku hluboce vykrojen. Na svrchn stran jsou listy temn zelen a leskl. Krtce stopkat jednotliv kvty maj vytrval bakovit okvt, zvnjku hndozelen a zevnit tmav nachov. Kvete od bezna do kvtna. Plod je chlupat tobolka. Kopytnk je u ns hojn hlavn v listnatch lesch a v kovinch. Na vlhch a zastnnch mstech roste v irokch trsech. Cel rostlina von kafrem a m oste palivou chu. Jedovat je pedevm oddenek, v nm se vyskytuje silice obsahujc innou ltku asaron (neboli kopytnkov kafr), v malm mnostv glykosid, tslovinu, sliz, hoinu, pryskyice aj. V nati je silice podstatn mn. Asaron ve vtch dvkch zpsobuje ochrnut cv a stedn nervov soustavy; podle nkterch daj je smrtelnm jedem. Kopytnk patil od nejstarch dob k nejproslulejm livm rostlinm, mj. byl povaovn za nejlep protijed pi otravch. Po nadmrnm jdle a pit se upal drcen oddenek, aby se vyvolalo zvracen, co ale bvalo starost jen bohatch lid. astji se oddenek uval jako jed na myi a krysy.

Koukol poln (Agrostemma githago) Jednolet, pitiskle edoplstnat bylina vysok a pes 1 m, s lodyhou v horn sti chud vidlinat vtvenou. Vstcn listy, na bzi srostl, se temi vraznmi ilkami jsou zce kopinatho tvaru. Velk jednotliv ptietn kvty vyrstaj na dlouhch stopkch. Maj ervenofialov koruny a zvonkovit kalich, jeho 5 cp dlkou vrazn pesahuje lstky korunn. Kvete od ervna do srpna, obas a do podzimu. Plod je tobolka. Koukol poln, pvodem pravdpodobn ze Stedozem, byl u ns od pradvna obtnm plevelem obilnin. Dnes je ji znan potlaen, a pokud se jet vyskytuje, zejmna v ozimch obilninch a vikvi huat, svd to o nedostaten pi o istotu osiva. Jedovat jsou pedevm plody a krobnat, olejnat semena koukolu, obsahujc jedovat glykosidick saponiny githagin, agrostemmasapotoxin, saporubrin aj. Dve bvaly otravy hokou moukou, zneitnou pomletmi koukolovmi semeny, dosti ast. Smrteln otravy se dajn vyskytly i po vypit obiln kvy ze patn vyitnho praenho ita. Zvata se koukolu vyhbaj; jeho pms v zelen i such pci znehodnocuje jej krmnou hodnotu. Dve koukol slouil v domcm len, nap. jako prostedek proti stevnm parazitm; dnes dvody k pouit tto nebezpen drogy pominuly.

Krabilice mmiv (Chaerophyllum temulum) Jednolet nebo dvoulet bylina dorstajc vky a 1 m. Fialov skvrnit lodyha je pm, nkdy zprohban, chlupat, v horn sti vtven a pod uzlinami ztloustl. Stdav listy maj epele edozelen, asto hndoerven skvrnit, 2 a 3krt dlen ve vejit a podlouhle vejit a na okraji zubat krojky. Spodn listy jsou apkat, horn, mn dlen, pisedaj na podlouhlch pochvch. Bl, zdka naervenal nebo naloutl kvty jsou smstnny ve sloench okolcch, u nich obal obvykle chyb a obalky jsou tvoeny 58 iroce kopinatmi listeny. Okolky jsou ped rozkvtem pevisl, za kvtu pm nebo mrn sklonn. Kvete od kvtna do ervence. Plody jsou dvojnaky. Krabilice mmiv je u ns hojn bylina v pobench houtinch, v luzch, na rumitch, ve svtlejch lesch i u plot a zd. Jedovatost plod i nat zpsobuje alkaloid chaerophylin. Dve nebvaly vzcnost otravy po zmnch naek krabilice za plody kmnu nebo celch nadzemnch st za na petrele. Vn otravy byly pozorovny i u domcch zvat. Asi od poloviny 16. stolet se v Nmecku krabilice mmiv pstovala v zahradch, patrn jako rostlina liv.

Krtink hlznat (Scrophularia nodosa) A 1,2 m vysok vytrval bylina s uzlinatm oddenkem vlcovitho tvaru. tyhrann lodyha je pm, zpravidla jednoduch. Vstcn postaven a krtce apkat listy maj vejit a podlouhle vejit epele s pilovitm okrajem. Stopkat kvty jsou sestaveny v chudch vrcholinatch kvtenstvch, kter vyrstaj na vrcholu lodyhy v lab kopinatch listen. Nenpadn mal kvty maj iroce zvonkovit, tup zubat kalich a pyskatou bakovitou korunu s nafouklou trubkou. Koruna je hndoerven, na spodin otevenho st nazelenal a lutozelen. Kvete v ervnu a v ervenci. Plody jsou tobolky. Krtink hlznat je u ns dosti rozen ve vlhch, pedevm smench lesch, v pobench houtinch, na okrajch vod, rumitch a v kovinch. Rostliny krtinku obsahuj glykosidy (nap. skrofularin), saponiny, plivou hoinu, tslovinu, organick kyseliny a dal ltky. Otravy u lovka dosud nebyly zaznamenny, u zvat se vyskytly po poit vtho mnostv nat. Starm rostlinm se bloravci pro nepjemn zpach vyhbaj. Od nejstarch dob se datuje pouvn krtinku hlznatho v lidovm lkastv, a to pi rakovin, nemocech ttn lzy a dchacch cest, vedech, otocch aj. Liv inky vak nebyly prokzny a dnes se nesbr.

Kruina olov (Frangula alnus) Statn ke a stromek dorstajc vky 37 m, s vtvemi dkmi a zpravidla rovnmi. Kra vtv je edohnd, leskl, svtle tekovan dchacmi otvory. Stdav celokrajn listy jsou obvejit, k bzi zen; krtk apky a na rubu i ilky maj chlupat. Drobn ptietn kvty s blav zelenmi korunami a dole srostlm kalichem vyrstaj ve svazecch po 210 v lab list na krtkch stopkch. Kvete v kvtnu a v ervnu. Plody jsou kulovit, zpotku zelen, pozdji erven a v dob zralosti ern peckovice. Kruina olov je hojn rozen devina v lesch, kovinch a pobench houtinch, zejmna na vlhkch stanovitch. Roste pomrn rychle. erstv kra obsahuje jedovat glykosidy (pevn glukofrangulin), tsloviny, hoiny aj. aj ze star suen kry m mrn projmav inky bez vedlejch nsledk. Avak syrov nebo erstv suen kra, plody a ostatn sti rostliny vyvolvaj prudk dven a prjmy, provzen velkmi bolestmi. V dubnu a v kvtnu se kra loupe a slou k vrob lk. Pro lebn ely se kruina i pstuje. Pevn devo se pouv v ezbstv, soustrunictv aj.

Kustovnice ciz (Lycium barbarum) Trnit ke dorstajc vky 13 m. Svtle ed prutovit vtve jsou obloukovit pevisl a v krtk dob vytvej obtn proniknutelnou hou. Stdav listy vyrstaj nezdka ve svazecch vlivem zakrnn postrannch vtvek. Celokrajn, podlouhle kopinat a podlouhl epel se k bzi klnovit zuuje v krtk apk, nebo je list pisedl. Kvty vyrstaj na dlouhch stopkch v lab list jednotliv nebo po dvou a po tech ve svazecch. Maj fialov erven a pinav bl nlevkovit koruny s plochm okrajem. Kvete v kvtnu a v srpnu. Plod je erven podlouhl bobule. Kustovnice ciz je pvodem jihoevropsk ke. U ns byla dve hojn vysazovna do ivch plot jako rychle rostouc devina, dnes je vak v sadovnictv povaovna za plevelnou; pouv se pouze ve vsadbch na devastovanch pdch, a to pro svoji nenronost. asto zplauje a je mon ji nalzt jako hustou kovinu podl cest, na elezninch nspech, na suchch strnch apod. Krom jinch ltek obsahuje alkaloidy, kter pi vkn nebo poit list vyvolvaj otravu hospodskch zvat. Chemismus tto lilkovit rostliny zatm nen podrobn probdn. Ptkm bobule nekod, v zim jim jsou nouzovou potravou. U lovka otravy nebyly zaznamenny, patrn pro malou pravdpodobnost poit nkter sti rostlinnho tla.

Kchavice bl (Veratrum album) Vytrval bylina a 1,5 m vysok, se silnm oddenkem. iroce eliptick a kopinat listy jsou podln zasen, na rubu, zejmna v mld, pit, se siln vyniklou ilnatinou. Rostlina zan kvst a po mnoha letech a kvete s nkolikaletmi pestvkami. Krtce stopkat, zelen a zelenav bl kvty jsou sestaveny do bohat, a 0,6 m dlouh laty, sloen z hustokvtch hrozn. V doln sti kvtenstv jsou oboupohlavn kvty, v horn sti jen sami. Kvete od ervna do srpna. Plod je tobolka. U ns roste pomrn asto na vlhch horskch lukch tak kchavice bl Lobelova (V. album ssp. lobelianum). Hlavnmi innmi ltkami jsou tzv. veratrov alkaloidy (protoveratrin A a B, germerin aj.), dle je ptomna hoina, glykosid apod. Pro lovka i zvata je prudce jedovat pedevm oddenek; poit 2 g se povauje za smrtelnou dvku. Nebezpen jsou i mlad rostliny. Pestoe je zvata vtinou odmtaj, na horskch pastvinch jsou vytrhvny a odsekvny. Prek z oddenku drd ke kchn, a pouval se proto do upavch tabk. M insekticidn inky, hub hmyz. Dve se kchavice pouvala v humnnm i veterinrnm lkastv. V podstat shodn inky m u ns vzcn a chrnn kchavice ern (V. nigrum). S obma druhy je nutno zachzet jako s prudce jedovatmi rostlinami.

Len set (Linum usitatissimum) Jednolet ozim a dvoulet bylina, vysok a 1,5 m, s hust listnatmi lodyhami jednoduchmi nebo nahoe rozvtvenmi. Lodyhy vyrstaj bu jednotliv, nebo v chudch trsech. Stdav listy jsou pisedl, celokrajn, rkovit a na vrcholu zapiatl. Stopkat kvty tvo vrcholinat kvtenstv. Blankytn modr (u dnes pstovanch forem vtinou bl) korunn lstky jsou protkny tmavmi ilkami, modr jsou i pranky. Naveer a ped detm se kvty sklnj a mrn pivraj. Kvete od ervna do srpna. Plod je tobolka, kter se bu otevr a uvoluje semena, nebo zstv trvale uzavena. Len set, u ns jednolet, znme jen jako kulturn pstovanou rostlinu pvodem asi z Pedn Asie; plan v prod neroste. Len set vznikl pravdpodobn z nkterch druh stedozemskch (nap. z lnu zkolistho). V cel rostlin pedevm v semenech jsou obsaeny jedovat kyanogenn glykosidy linamarin a lotanstralin, v semenech je asi 40 % oleje, sliz a dal ltky. Otravy lnnou nat byly pozorovny u zvat. V lidovm len se semena uvala proti zcp, aludenm vedm aj., lnn olej s vpennou vodou na popleniny. Len je prastar kulturn rostlina poskytujc lovku vlkna k vrob tkanin a olejnat semena, z nich se lisuje olej pouvan k vrob mdel, ferme, lak, impregnanch hmot apod.

Lilek brambor (Solanum tuberosum) Vytrval bylina vysok 0,51 m. Z podzemn hlzy stonkovho pvodu, kter byla na jae vysazena do zem, vyhn rozvtven pm lodyhy se stdavmi apkatmi a lichozpeenmi listy. V epelch list se stdaj dvojice vtch a mench lstk vejitho tvaru. Lstky jsou svraskal a celokrajn, nkdy se zezy. Z podzemn sti lodyhy vyrstaj krom koen bezbarv oddenky tloustnouc v hlzy. Ptietn kvty jsou seskupeny ve vrcholinat kvtenstv. Maj kolovitou svtle fialovou nebo blou korunu a krtce zubat kalich. Kvete od ervna do srpna. Plod je kulovit bobule. Brambor pochz z Jin Ameriky, plan roste v horch Peru a Chile. Do Evropy byl pivezen v 16. stolet. Spolu s obilninami jsou dnes brambory nejdleitj zemdlskou plodinou mrnho psma severn polokoule. Stovky stolnch, krmnch a prmyslovch odrd se li dobou dozrvn, velikost, tvarem, barvou i sloenm hlz. Ve vech stech rostliny jsou ptomny jedovat alkaloidy a glykoalkaloidy, pedevm solanin. Nejvce je ho v plodech (asi 1 %) a v klcch. V hlzch se vyskytuje v zanedbatelnm mnostv a jejich jedovatosti se vbec nemusme obvat, pokud jsou brambory zral a nenaklen. Hlzy obsazuj pedevm krob, bohat jsou tak na vitamin C.

Lilek ern (Solanum nigrum) Jednolet, roztrouen chlupat bylina, vysok nanejv 0,8 m. Pm nebo polhav, rozkladit vtven lodyha je drsn hranat. Stdav rozestaven listy jsou apkat, tvaru iroce vejitho a s okrajem lalonatm a zubatm. Ptietn kvty, sestaven v dkm vrcholinatm kvtenstv, maj bl kolovit koruny, kter jsou asi dvakrt del ne kalich. Ze stedu koruny npadn vynikaj tyinky se zlatolutmi pranky. Kvete od kvtna do podzimu. Plody jsou kulovit, leskle ern bobule. Lilek ern roste hojn na rumitch a horech jako pozdn jarn plevel; zapleveluje zejmna pozdji vysvan irokodkov plodiny, nap. okopaniny, zeleniny aj. Vechny nadzemn sti rostliny lilku ernho jsou jedovat, nebo s vjimkou zcela zralch plod obsahuj glykoalkaloid solamargin, alkaloidy solanin a solasonin, dle tslovinu, saponin a dal ltky. Otravy byly zaznamenny u lovka, pedevm u dt, vesms poitm nezralch plod. Stejn i u zvat. Dokonce se u ns vyskytla i hromadn otrava lilkem v dtskm zazen, po vasnm odbornm zsahu natst bez tho prbhu. Pi vych dvkch vak mohou bt otravy i smrteln. Nebezpen pro hospodsk zvata je i ptomnost rostlin lilku v porostech pcnin. V minulosti patil lilek ern k livm bylinm.

Lilek potmchu (Solanum dulcamara) Vytrval bylina a poloke s oddenkem, z nho vyrstaj a 3 m dlouh, polhav nebo popnav lodyhy, ve spodnch stech devnat. Stdav apkat listy jsou nejastji vejit kopinat, v horn sti stonku stelovit, nkdy se dvma krojky, tm trojetn. Kvty tvo sloen pevisl kvtenstv, je vyrstaj na lodyze proti listm. Modrofialov koruny maj piat cpy vodorovn rozloen, pozdji nazpt ohrnut. Naspodu kadho cpu je zelen skvrna s blm okrajem. Z kvtu vynv zlatolut kuel velkch prank. Kvete od ervna do srpna. Plody jsou leskle erven bobule. Lilek potmchu je rostlina hojn v houtinch u potok, v pkopech, na lesnch pasekch apod., obvykle na stinnch mstech. Tato jedovat rostlina obsahuje mj. alkaloid solanin, glykosidn hoinu dulcamarin, inn glykoalkaloid solamargin a tslovinu, pedevm v listech a v mladch vtvkch. U lovka byly pozorovny otravy zejmna po snden plod, omylem povaovanch za jedl ovoce. Vechny sti tto myinou zapchajc rostliny chutnaj zprvu hoce, pozdji sladce. Odtud je odvozeno esk druhov jmno potmchu i vdeck dulcamara (z lat. dulcis = sladk, amarus = hok). Mlad vhonky s listy bvaly dve lidovm prostedkem proti nemocem plicnm a konm.

Locika kompasov (Lactuca serriola) Bylina dvoulet, vysok asi 1,5 m i vce, cel porostl ttinatmi chlupy. Svtle zelen a blav lodyhy se v horn sti rozvtvuj. Spodn listy jsou peenolalonat, na okraji epele a na rubu hlavn ilky ostnit. Horn listy jsou kopinat. Modrav zelen tenk epele list jsou postaveny svisle, dajn ve smru sever-jih, co je chrn ped prudkm sluncem. Jasn lut kvty jsou smstnny v etnch borech, seskupench v latnat kvtenstv. Jet uzaven bory jsou v mld naervenal, suenm kvty modraj. Kvete od ervence do podzimu. Plody jsou naky s mkkm blm chmrem. Locika kompasov je hojn bylina pedevm v teplejch oblastech naeho sttu, na vslunnch stanovitch. Roste na rumitch, u cest, na nspech, horech apod. Ve vech stech jsou rostliny lociky jedovat. Bl mlko, vytkajc po porann nebo ulomen obsahuje hoinu, organick kyseliny, silice a dal ltky. Dve se locika pouvala v lidovm len jako soust narkotickch sms pi bolestivch zkrocch. Obas se u ns vyskytuje jihoevropsk locika jedovat (L. virosa), dve pstovan i jako livka; jak napovd jej nzev, pat rovn mezi jedovat rostliny.

Lupina mnoholist (Lupinus polyphyllus) Vytrval bylina dorstajc vky 0,41,5 m. V prvnm roce vytv hustou rici list, z n ve druhm roce a v dalch letech vyrst nkolik dutch nevtvench, v dob kvtu silnch lodyh. Dlouze apkat listy maj epele dlanit sloen z 6 a 15 kopinatch lstk, na rubu jemn chlupatch. Velk motlovit kvty s chlupatm kalichem a modrou, nkdy blavou korunou tvo vrazn, a 0,5 m dlouh hrozny. Kvete od ervna do srpna. Plod je chlupat lusk. Pestoe vl bob pochz ze Severn Ameriky, u ns zcela zdomcnl jako rostlina nenron na podmnky prosted. Pstuje se jako pcnina, na zelen hnojen i jako okrasn trvalka. Bn zplauje a asto se s nm setkvme na okrajch les, elezninch nspech apod. Rostlina obsahuje glykosidy a jedovat alkaloidy (lupanin, lupanidin, hydroxylupanin aj.) ve vech orgnech, pedevm v semenech. Pestoe se alkaloidy rychle z tla vyluuj, byly u zvat pozorovny i vnj otravy; nkter vylechtn typy jsou bez alkaloid. U lovka otravy nebyly zaznamenny. Alkaloidy obsahuj vechny druhy lupin, z nich se u ns pstuje lupina lut (L. luteus), lupina bl (L. albus), lupina zkolist (L. angustifolius) aj. Kenm se podailo zskat pekrsn zahradn formy tm vech barev.

Lkovec jedovat (Daphne mezereum) Ke vysok nanejv 1,5 m, s pevnmi vtvemi, kter nesou na koncch stdav, krtce apkat listy, vyrstajc a po odkvtu. Celokrajn epele list jsou kopinat a v horn polovin nejir, na vrcholu tup. tyetn bezkorunn kvty jsou po tech nahloueny v pisedlch svazecch na hoejch stech vtv. Jsou drobn, rov a rov fialov (vjimen bl), von omamn. Kvete v noru a v beznu, pi mrn zim i v lednu, kdeto po tuh zim a v dubnu. Plod je leskle erven peckovice. Lkovec jedovat se roztrouen vyskytuje ve vlhch lesch, listnatch i smench. Je to druh polostinn, vyadujc humzn pdy. Nkte lid se jej sna v prod vytrhnout nebo vykopat, ale to by nemli, nebo lkovec pat mezi rostliny vzcn. Pstuje se jako okrasn kek, roste velmi pomalu. Lkovec pat mezi nae nejjedovatj rostliny; v hoce chutnajc ke obsahuje pryskyinou ltku mezerein a glykosid daphnin, kter se spolen s vonnou silic nachz i v kvtech. V peckovicch, kter jsou t prudce jedovat, je ptomen kokkognin. Uvd se, e 58 peckovic sta k velmi tk otrav, 1012 peckovic me bt pro lovka smrtelnou dvkou a 30 g suench list sta usmrtit kon. Bolesti hlavy vyvolv i intenzivn vn kvt. Lk z kry lkovce se dve pouvalo k len rozmanitch nemoc.

Mk set (Papaver somniferum) Jednolet, a 1,5 m vysok bylina, cel siv ojnn. Pm lodyha nese stdav, podlouhl vejit, nepravideln na okraji zubat a vtinou pisedl listy. Kvty s opadavm kalichem maj tyi velk lstky korunn obvykle svtle fialov nebo bl, nkdy rov, erven nebo ervenofialov s temnou skvrnou na bzi. Kvete v ervnu a v ervenci. Plod je tobolka, tzv. makovice. Jako prastar kulturn plodina se mk v mnoha odrdch pstuje, pechodn i zplauje; plan rostouc ve voln prod se vak nevyskytuje. Vechny sti mku (krom semen) obsahuj jedovatou mlnou vu, tzv. latex, tuhnouc na vzduchu v hndou hmotu opium. Opium je tvoeno blkovinami, slizem, pryskyic, organickmi kyselinami a dalmi ltkami. Nejvznamnj soust opia jsou etn alkaloidy, z nich morfin, papaverin, thebain aj. slou k vrob mnohch lk. U ns se mk pstuje pro semena, z nich se zskv olej, ve znan me se pouv i v potravinskm prmyslu. Pozornost se vnuje sbru makoviny (such przdn tobolky s horn st stonku), slouc k izolaci alkaloid pro poteby farmaceutickho prmyslu. Jedovat jsou i alpinsk a velkokvt orientln mky, v zahrdkch pstovan pro okrasu, z nich mk listenat (P. bracteatum) pat k novm zdrojm lkasky vznamnch alkaloid.

Mk vl (Papaver rhoeas) Jednolet ozim bylina s jednoduchou nebo vtvenou lodyhou, po cel dlce ttinat chlupatou. Dosahuje vky i pes 1 m. Jednou a dvakrt peenodlen listy s oste zubatmi krojky jsou porostl ttinatmi chlupy. Doln listy jsou apkat, horn pisedl. Kvty vyrstaj jednotliv v lab list na dlouhch, odstle ttinatch stopkch. Maj ttinat, pi rozkvtu opadvajc kalich a iv erven pltky korunn, vtinou s ernou skvrnou na bzi. Kvete od kvtna do podzimu. Plod je tobolka. Mk vl je u ns obecn rozen poln plevel zejmna tch pd, posledn dobou je vak hojn i na lehch pdch. Roste i na stanovitch neobdlvanch na rumitch, navkch, horech apod. Cel rostlina obsahuje alkaloidy (zejmna rhoeadin), slizov ltky, glykosid, v korunnch lstcch barviva mekocyanin a mekopelargonin aj. Po porann vytk z pletiva mln va. Otravy byly pozorovny u lid i u zvat. Spsaj-li hospodsk zvata rostliny ve vtm mnostv, mohou otravy konit smrt. V pci jsou proto rostliny vlho mku nedouc. V lidovm litelstv i ve farmaceutickm prmyslu nalezly uplatnn hlavn korunn lstky. ideji se u ns vyskytuj pbuzn druhy mk pochybn (P. dubium) a mk poln (P. argemone).

Nprstnk erven (Digitalis purpurea) Dvoulet ed plstnat bylina vysok a 1,2 m, vytvejc v prvnm roce pzemn rici list a ve druhm roce lodyhu se stdavmi listy a jednostrannm hroznem kvt. V obrysu vejit a vejit kopinat listy se smrem k vrcholu zmenuj. Pzemn a spodn lodyn listy maj dlouh apky, nejhoej jsou pisedl. Trubkovit zvonkovit koruny soumrnch pevislch kvt jsou nachov erven (zdka bl nebo rov), uvnit tmav skvrnit; skvrny maj bl lemovn. Kvete od ervna do srpna. Plod je v kalichu uzaven tobolka. Roste ve svtlch lesch, astji na pasekch (u ns v severozpadnch echch). Pstuje se jako okrasn a medonosn rostlina, obas zplauje. Cel rostlina, hlavn listy, obsahuje inn jedovat glykosidy (tzv. digitaloidy) digitalin, digitoxin, gitoxin, gitorin, gitalin aj., kter v ist izolovan form slou k vrob dleitch lk upravujcch srden innost. Jako surovina pro farmaceutick prmysl byl nprstnk erven ji vtinou vytlaen innjm nprstnkem vlnatm (D. lanata), pvodem z Balknu, kter m hndobl kvty s mkovitm ilkovnm. Sbr a pstovn vyaduj zvltn znalosti a zkuenosti. Uvn jedovat drogy podomcku nepichz v vahu.

Nprstnk velkokvt (hlinolut) (Digitalis grandiflora) Vytrval, a 1 m vysok bylina s vlcovitm oddenkem. Mezi obkopinatmi pilovitmi listy pzemn rice vyrst jednoduch, nahoe pit lodyha s vejit kopinatmi listy. Dolej listy jsou zvolna zen v krtk apk, prostedn a horn jsou pisedl. Soumrn pevisl kvty, sestaven do jednostrannho hroznu, maj trubkovit zvonkovit koruny, je jsou zvenku lut a uvnit hnd skovan a skvrnit. Kvete od ervna do z. Plody jsou tobolky uzaven v kalichu. Nprstnk velkokvt roste ve svtlch smench lesch, na lesnch okrajch a svtlinch, na kamenitch strnch. Vyskytuje se jen msty, ale obvykle pospolit, zejmna na erstv vlhkch pdch. Obsahuje inn ltky piblin stejnho sloen jako nprstnk erven. Lebn innost je ale podstatn men. Jedovat inn ltky vak mohou vyvolat silnou otravu konc i smrt. Vechny nprstnky prudce jedovat rostliny jsou v rukch laik velmi nebezpen a jejich pedpisovn nemocnm je vyhrazeno jen lkai, jeho pokyny je nutno psn dodrovat. Otravy mvaly rzn pvod, a se jednalo o zmnu pi sbru list, pedvkovn jako lku, sebevradu nebo vradu.

Narcis bl (Narcissus poticus) Bylina vytrvvajc vejitou upinatou cibul a dorstajc vky 0,20,6 m. Mezi 37 zkmi a rkovitmi, modrav zelenmi klnatmi listy vyrst dut, ze stran smkl stvol s vrcholovm kvtem. est ist blch lstk okvtnch srst ve thlou trubku okvtn, ukonenou hvzdovit rozloenmi cpy. Nzk pakorunka v st trubky je lut, rozen v plochou misku s karmnov ervenm kadeavm okrajem. Kvete od bezna do kvtna. Plod je tobolka. Narcis bl roste plan ve Stedozem, v Alpch a ve vchodnch Karpatech. U ns se pstuje pro ozdobn vonn kvty v zahradch, parcch a ve sklencch. Listy a stonky narcis obsahuj alkaloid scilain, v kvtech a v cibulch inn alkaloidy narcisin a narcipoetin. Jedovat jsou pedevm cibule. msk bsnk Ovidius (43 p. n. l.) ve svm bsnickm dle Promny vypravuje o krsnm mladku Narcisovi, kter se pi pohledu na obraz sv tve v ist vodn hladin sm do sebe zamiloval. Lskou hynul a v chorobn touze, aby se stle na sebe mohl dvat, byl bohy promnn v prvn kvt narcisu. Podle mytologickho Narcise se dnes v lkastv nzvem narcisismus oznauje chorobn lska k vlastnmu tlu a v penesenm smyslu marnivost, sebelska a sobectv. Narcis tazzeta (N. tazzeta) m na stonku bl kvty se lutou pakorunkou.

Narcis lut (Narcissus pseudonarcissus) Vytrval, nanejv 0,5 m vysok bylina s vejitou cibul tvoenou upinami a masitmi spodnmi stmi 46 list. Z cibule brzy zjara vyrstaj zk, na rubu klnat, namodral a mrn lbkovit listy. Dvouhrann, ze stran zmknut dut stvol nese jedin, slab vonn kvt. Stavba lutho kvtu je ponkud neobvykl. V st nlevkovit okvtn trubky, s esti odstvajcmi cpy lstk okvtnch, vyrst vlcovit, na okraji vlnit a vroubkovan pakorunka, npadn vynvajc z kvtu. Nestejn dlouh tyinky jsou v rznch vkch vetknuty uvnit pakorunky v trubce okvtn, pod n je patrn spodn semenk, sten zahalen blanitm listenem. Kvete v beznu a kvtnu. Plod je tobolka. Narcis lut je pvodnm druhem zpadn Evropy. U ns se bn pstuje vetn plnokvtch forem v zahradch, parcch, sklencch apod. jako asn zjara kvetouc cibulovina. Obas i zplauje. Nadzemn sti rostliny jsou jen mrn jedovat, zato podstatn nebezpenj je pro lovka i pro zvata cibule. Listy obsahuj alkaloid scilain, v cibulch a kvtech jsou ptomny alkaloidy narcisin a narcipoetin, dle byly prokzny silice, tslovina aj. Otravy osob nastaly ji po snden ty cibul; u vep, skotu i jinch zvat byly otravy zaznamenny po sern nkolika cibul vyrytch z pdy.

Ocn jesenn (Colchicum autumnale) Vytrval, a 0,3 m vysok bylina, kter z hlzy ukryt hluboko v zemi vyhn v z a listopadu fialov nachov kvty s dlouhou, zsti v zemi ukrytou trubkou okvtn s 6 cpy. Kvty se na podzim opyluj a v kvtnu ptho roku dozrvaj plody. Zjara vyrst z hlzy krtk, v zemi ukryt stonek se 45 podlouhle kopinatmi celokrajnmi listy. Ocn m tedy neobvykl ivotn cyklus; kvete na podzim a tobolky jsou zral na jae. U ns roste nejastji pospolit na vlhkch loukch, zejmna dobe hnojench, v lunch lesch, ideji na nspech apod. Ocn je rostlina prudce jedovat, pedevm hlza a semena. Ve vech stech obsahuje kolchicin a pes 20 dalch alkaloid. Tk, bohuel nezdka i smrteln otravy kvty, plody a semeny jsou znm hlavn u dt. Popsna byla smrt dtte po poit pouhch t kvt nebo nkolika semen ocnu. Zkenost prudk otravy spov mj. v tom, e pznaky se dostavuj opodn (po 26 hodinch), take pomoc je obtn. Smrteln dvka je 6 g semen nebo 60 g list. Dobytek se na pastv i v such pci ocnu vtinou vyhb, pesto se otravy obas vyskytuj. Kolchicin zpsobil i otravu mlka koz a ovc, kter spsaly s trvou i ocnov listy. V lidovm len pouit ocnu nepichz v vahu pro jeho jedovatost. Semen, hlz i kvt se pouv k izolaci kolchicinu, kter se uplatuje ve vzkumu i v praxi.

Oleandr obecn (bobkovnice) (Nerium oleander) A 5 m vysok stromek s podlouhlmi koovitmi listy rozestavenmi vstcn nebo astji v trojetnch a tyetnch peslenech. erven, bl, zdka lut kvty jsou ptietn, s nlevkovitm kalichem a miskovitou korunou, kter krom tyinek a pestku uzavr drobnou pakorunku. Kvete od ervence do z. Plod je dvojit mchek. Oleandr je domovem ve Stedozem, u ns se pstuje v domcnostech jako okrasn kbelkov rostlina, kter nesn mrz. Nkter formy jsou velkokvt a plnokvt. innmi ltkami tto prastar kulturn deviny jsou srden glykosidy oleandrin, neriin, neriantin aj., kvty obsahuj silici. Vnmi otravami byly postieny dti i domc zvata pi vkn list nebo kvt. V lkastv se oleandr uv na vrobu specilnch ppravk upravujcch srden innost a psobcch proti konm vyrkm. Jedovatost oleandru je znan a v jin Evrop bvaly listy prostedkem na huben krys, potkan a my. Jedovat je i med z kvt oleandru. S jedovatmi inky tto deviny se setkvme i v djinch vojenstv. Vojci, kte pojdali maso opeen na oleandrovm prutu, onemocnli tkou otravou a nkte z nich zemeli. Proto byl vydn ji v 15. stolet ve francouzsk armd rozkaz, v nm se psn zakazovalo pouvat oleandrov vtve k tomuto elu.

Omj alamounek (Aconitum plicatum) Vytrval bylina s hlzovitm, epovit ztloustlm koenem a a 1,5 m vysokou, jednoduchou a jen v kvtenstv vtvenou lodyhou. Stdav listy jsou dlanit 57dln, s krojky podlouhle kosotverenmi a na okraji zastihovan zubatmi. Stopkat modrofialov kvty tvo hroznovit kvtenstv. Lstky kalin jsou korunovit zbarven, horn je npadn pilbovit vyklenut a uvnit ukrv dva mednky. Kvete od ervence do z. Plody jsou mchky. Omj alamounek roste na vlhkch mstech v lesch a u potok horskho psma. Vedle ady dalch ltek rostlina omje obsahuje sms prudce jedovatch alkaloid, z nich nejdleitj je akonitin a jeho derivty. Akonitin je jeden z nejprudch a nejrychleji psobcch znmch jed; pro lovka je smrtelnou dvkou ji nkolik gram koene alamounku. Z hlz se akonitin izoluje pro lkask ely, pouit rostlin v lidovm len je krajn nebezpen, a proto nepichz v vahu. Sta Slovan koeny omje trvili liky a vlky. Neblaze alamounek proslul v lidovm travistv; bval i soust arodjnch mast. V zahradch se vysazuje jako dekorativn trvalka, v prod je chrnn zkonem. Podobn inky maj i nae dal druhy omj vl (A. lycoctonum), omj jedhoj (A. anthora) a omj rznobarv (A. variegatum).

Orlek plan (Aquilegia vulgaris) Vytrval bylina s krtkm oddenkem a chud vtvenou lodyhou, kolem 0,5 m vysokou. Pzemn listy jsou 12krt trojit sloen z vejitch trojlalonch lstk s hluboce vroubkovanm okrajem. V dlouze stopkatch kvtech se pt tmav modrch lstk kalinch std s mednky tj. korunnmi lstky protaenmi v zakivenou ostruhu obsahujc sladk nektar. melci prokusuj ostruhu a loup tak sladkou vu, jinak dostupnou jen hmyzu s dlouhm soskem. Vzniklmi otvory pak saj tvu i vely. Kvete koncem kvtna a v ervnu. Plody jsou prothl mchky. Orlek roste na lesnch loukch i v hjch, na vlhch a kyprch pdch. erstv stonky, listy a mchky obsahuj jedovat glykosidy a alkaloid, zpsobujc poruchy srden innosti a dechu; va vytlaen z rostliny vyvolv otravu. Dve se orlku uvalo proti loutence. Na svou krsu orlek nespravedliv doplc tm, e jej nerozumn lid trhaj, pestoe je rostlinou vzcnou a ohroenou. Kdy jej nkde naleznete, dobe se podvejte a jdte dl! V zahradch se orlky pstuj u mnoho let jako vdn a nenron trvalky rznch barev a odstn. Rodov vdeck jmno rostliny se odvozuje od ostruhy pipomnajc orl pat (lat. aquila = orel), nkdy ale tak od nlevkovitch mednk zadrujcch deovou vodu (lat. aqua = voda, legere = sbrat).

Orsej jarn (Ficaria verna) Vytrval, nanejv 0,3 m vysok bylina s krtkm oddenkem a koeny dvojho druhu. Dlouh a tenk koeny jsou vyivovac, krtk a kyjovit ztloustl koenov hlzky maj funkci zsobn. Polhav lodyha nese apkat, okrouhle srdit a matn leskl listy, doln jsou nahloueny v pzemn rici. Kvty, kter se na noc zavraj, maj 35 lutozelench lstk kalinch a nejastji 89, nezdka a 12 leskle zlatolutch lstk korunnch. Npadnost kvtu zvyuje mnoho lutch tyinek. Akoliv orsej v beznu a v kvtnu bohat kvete, jen zdka vytv plody naky. astji se rozmnouje drobnmi hlzkami, tzv. rozmnoovacmi pupeny na stonku v lab list. Roste na erstvch vlhkch pdch, bohatch ivinami. Hojn je ve svch listnatch a lunch lesch, v kovinch, pi potocch apod. V mld tato rostlina nen jedovat a v nkterch krajch se z mladch list pipravoval salt. Star, hoce a paliv chutnajc rostliny vak zpsobuj po poit otravy zvat i lovka; obsahuj glykosid ranunkulin, z nho vznik jedovat protoanemonin, saponin fikarin, tslovinu i vitamn C. Po nkolikahodinovm piloen list vznik na ki znt a tvo se puche. vy z orseje kdysi pouvali obyvatel Alp a Pyrenej jako povho jedu. rodov jmno Ficaria m patrn pvod v podobnosti koenovch hlz fkm.

Ostroka straka (poln) (Consolida regalis) Jednolet ozim bylina dorstajc a 0,8 m vky. Mlo vtven lodyha nese trojetn, 23krt dlanit dlen listy s dlouhmi, zce rkovitmi krojky. Smrem k vrcholu listy pechzej v nedlen listeny. Kvty jsou seskupeny do volnch chudch hrozn. Jsou syt modr a modrofialov, ideji rov nebo bl, opaten npadnou ostruhou. Kvete od kvtna do podzimu. Plod je mchek. Ostroka je bn poln plevel rostouc tak na rumitch, na mezch, strnitch a na suchch strnch. Hojn je pedevm v teplejch oblastech. Rostlina obsahuje inn alkaloidy napelin, delsolin, delfisin, delkosin, kalkatripin aj., v kvtech modr glykosid delfinin, lut flavonol aj. Chemismus rostliny zatm nen pln prozkoumn. Jedovat jsou zvlt semena. Dve bvala straka oblbenou bylinou v domcm litelstv, avak jej pouit bez lkaskho dohledu je nebezpen, nehled k tomu, e je dnes jako liv rostlina ji zastaral. Vysoce cennm lkem bvala ve stedovkm ranhojistv, mla pomoci k rychlmu zacelovn ran, zatmco ve starovku byla symbolem smutku. Jako poln plevel ostroka pli nepotlauje kulturn druhy. Nepjemn je pedevm jako pms v pci nebo semena v mouce. V poln pastv se j zvata vyhbaj. Suen kvty se dve pouvaly k barven cukrovinek.

Pmelnk bl (Symphoricarpos albus) Ke 13 m vysok, hust vtven. Mlad vtviky jsou edav a lutav hnd, star vtvky tmavohnd a tmavoed. Vstcn krtce apkat listy maj vejit okrouhl celokrajn epele. Ptietn kvty, seskupen v konench svazecch, jsou drobn a nenpadn. Maj tyzub nebo ptizub kalich a blou nebo rovou, zevnit plstnatou korunu zvonkovitho tvaru. Kvete od ervna do podzimu. Plody jsou znm bl bobule. Pmelnk je pvodem severoamerick rostlina a u ns zcela zdomcnl. Byl jednm z nejbnjch ke v parcch, zahradch, na nvsch, podl plot, u cest apod. Roste prakticky vude, je velmi nenron a snadno zplauje, zejmna v blzkosti lidskch sdli a na okrajch les. Sn i mrn zastnn, v zim neomrz. Rozmnouje se podzemnmi vhony. Cel rostlina je pomrn dost jedovat, pedevm plody, v nich se vyskytuj saponiny a dal, dosud neprozkouman obsahov ltky; koeny obsahuj saponiny a tsloviny. Dti si s oblibou hrvaj s bobulemi, kter za zralosti s praskotem pukaj, jsou-li zmknuty. Jejich ochutnvn by vak bylo kodliv a nebezpen. Pmelnk je tak cennou velaskou rostlinou; medonosn je za kadho poas a do podzimu. Ptactvu slou bobule v nouzi za potravu, hust kov je pro n krytem.

Pnink (Rhododendron sp.) Pninky jsou stlezelen nebo opadav kee. Listy maj stdav, vtinou krtce apkat, s vce nebo mn podlouhlou epel rzn zelen barvy. U azalek, kter se k nim rovn ad, listy na zimu opadvaj. Kvty pnink jsou bu jednotliv, labn, nebo skldaj hroznovit kvtenstv. Vtinou ptietn kalich m nkdy i 610 lstk kalinch a podobn i zvonkovit koruna tvo nejastji 5, ideji 610 cp, smrem k bzi nestejn hluboko rozdlench. Zbarven kvt je rozmanit bl, lut, rov, erven, oranov nebo fialov, s etnmi pechody a odstny. Vtina druh a kultivar kvete v kvtnu a v ervnu, nkter i dve. Plody jsou tobolky. Rod m skoro 1000 druh rozench hlavn ve vchodn Asii, mn v Severn Americe, v Evrop a v Austrlii, vtinou ve vysokohorskm psmu. Velk mnostv druh a jejich kenc se pstuje v parcch a v zahradch pro ozdobu. V domcnostech je oblben vdyzelen druh R. indicum (Azalea indica), zvan azalka. Pninky i pokojov azalky jsou jedovat obsahem glykosid (nap. andromedotoxin, ericolin, arbutin, rhododendrin), kter jsou ptomny vedle silic, tslovin aj. Otravy byly pozorovny u skotu, kon a ovc pi okusovn list nebo celch mladch vtviek. Listy se dve pouvaly v lidovm litelstv.

Pivoka lkask (Paeonia officinalis) Vytrval bylina s hlzovitmi vetenovitmi koeny a s jednoduchou nebo chud vtvenou lodyhou, dorstajc 0,40,7 m vky. Vstcn rozestaven, apkat listy maj epele 23krt lichozpeen dlen v podlouhl a podlouhle ovln, celokrajn lstky, na rubu edozelen. Velk jednotliv kvty jsou erven. ast jsou pechody mezi listeny, kalinmi a korunnmi lstky. U vypstovanch plnokvtch forem jsou tyinky pemnny v lstky korunn (tzv. petalizace tyinek). Kvete v kvtnu a v ervnu. Plody jsou mchky. Pivoka lkask pochz z jin a jihovchodn Evropy, u ns se hojn pstuje v zahradch. Vzhledem k prudce innm ltkm, kter mohou vyvolat otravu, se ad mezi jedovat rostliny. Z obsahovch ltek se za inn povauj alkaloidy (peregrinin, peonin), dle byly prokzny tsloviny, glykosidy, v kvtech barviva a slizy, v koenech krob aj. V lidovm litelstv se kvty a koeny uvaly proti kem hladkho svalstva, nervovm potm, zdue, slouily t ke zmrnn bolest, zejmna pi ledvinovch kolikch. Dnes se erven korunn lstky v omezenm mnostv pidvaj do ajovch sms ke zlepen jejich vzhledu. Starovc arodjov pivoku povaovali za nezbytnou soust npoj lsky.

Plamnek pm (Clematis recta) Vytrval, a 1,5 m vysok bylina s vlcovitm oddenkem. Pm lodyha, nkdy u koene zdevnaujc, nese vstcn listy. Spodn listy jsou nedlen, horn lichozpeen, 24jam, s lstky piat vejitmi a tm celokrajnmi. Bl kvty vyrstaj v bohatch konench latch. Chyb jim koruna a tvo je tyi bl lstky kalin, mnoho lutch tyinek a mnoho pestk. Kvete v ervnu a v ervenci. Plod je naka s provit chlupatm pvskem. Plamnek pm se u ns roztrouen vyskytuje v teplch, svtlch hjch a na kovinatch strnch. Vyaduje vhevn pdy bohat minerlnmi ltkami a chrnn, slunn stanovit. Plamnek obsahuje ltky blzko protoanemoninu, saponin, glykosidy aj. I kdy jsou vechny sti rostliny jedovat, vyskytuj se otravy jen vjimen, nebo cel rostlina je odporn a paliv chuti. Suenm se nkter inn ltky rozkldaj. Dve se plamnek pouval v lidovm litelstv, dnes je pro lebn ely zpracovvn jen ojedinle. erstv listy zpsobuj na pokoce puche a znty, kter se jen nesnadno hoj. U ns roste jet blokvt plamnek plotn (C. vitalba) s devnatm, linovitm stonkem. V zahradch se pstuj velkokvt druhy a kenci rozmanitch barev, z nich nejznmj je C. jackmanii s modrmi a modrofialovmi kvty.

Podraec kovitn (Aristolochia clematitis) Vytrval oddenkat bylina, dorstajc vky 0,21 m. Jednoduch kolnkov pm a v horn sti mrn kivolak lodyha nese stdav, dlouze apkat listy. Jejich lutozelen epele jsou zaokrouhlen srdit, na bzi vykrojen a na okraji drobn pilovit. Kvty vyrstaj v lab list ve svazecch. Srov lut okvt, tvoen 3 srostlmi lstky, je naspodu vakovit vydut, ve stedn sti zce trubkovit a nahoe jazykovit rozen ve vejit cp. Uvnit je okvtn trubka porostl zpotku dol obrcenmi chloupky, kter uvzn hmyz a do opylen. Kvete od kvtna do ervence. Plod je tobolka. U ns je podraec pomrn ast v nejteplejch oblastech. Roste na okrajch a v dkch lesch, ve svtlch hjch, na vinohradech, v kovinch, u cest apod., na such pdch bohatch duskem. Tato nepjemn pchnouc rostlina je cel jedovat. Obsahuje kyselinu aristolochiovou, silici, hoinu zvanou klematitin, tslovinu, barvivo, pryskyici aj. Otravy podracem mohou bt pi vtch dvkch smrteln; poit je vak mlo pravdpodobn a i zvata jej odmtaj. Dve bval podraec oblbenou livou rostlinou, dnes se pouv ojedinle. V nkterch zemch jet slou k vrob mast, pk a injekc, pouvanch na kon choroby, znty il apod. Obsahov ltky jet nejsou zcela prozkoumny.

Posed bl (Bryonia alba) Vytrval bylina s epovit ztloustlm koenem a s otivou ttinatou lodyhou, 24 m dlouhou. Stonek nese apkat, 57lalon listy a spirlovit stoen ponky. Zelenav bl kvty jsou jednopohlavn, maj ptidlnou korunu a ptizub, ponkud ohrnut kalich. V lab hornch list jsou kvty sami, zatmco sam kvty vyrstaj v lab spodnch list. Kvete v ervnu a v ervenci. Plody jsou ern bobule velikosti hrachu. I kdy posed pochz ze Stedozem, u ns zcela zdomcnl. Nalezneme jej v kovinch, na plotech, v lunch lesch a v pobench houtinch, na zahrdkch ke kryt loub a besdek se dnes ji tm nepstuje. Cel rostlina je znan jedovat a nebezpen, hlavn koen. Obsahuje inn glykosidick hoiny bryoreziny bryomarid (bryamarin) a bryodulkosid (bryonin), podle nkterch daj t alkaloid bryonicin. Pro dti mohou bt lkav pedevm bobule, ale 15 kus usmrt dt a 50 bobul dosplho lovka. va psob drdiv na pokoku, obsahuje tsloviny, silici, sliz a stopy alkaloid. Dlouho byl posed bl v povrch povaovn za arodjnou rostlinu. Vzhledem k pisuzovan nadpirozen sle se jeho esk nzev odvozuje od posedl tj. koen zlm duchem posedl neboli sdlo zlho ducha. Velmi podobn posed dvoudom (B. dioica) m bobule erven.

Prvosenka jarn (Primula veris) Vytrval, a 0,3 m vysok bylina s oddenkem, z nho vyrst pzemn rice vejit podlouhlch list. Vrsit epele, naspodu zen v kdlat apk, maj nepravideln vroubkovan okraj. Ze stedu listov rice vyrst stvol s okolkem kvt. Voav kvty maj mrn nafoukl hranat kalich a syt lutou korunu. Kalich od vlcovit, nahoe zvonkovit rozen trubky korunn ponkud odstv. Kvete od bezna do kvtna. Plod je tobolka. Prvosenka jarn je hojn ve svtlch lesch, hjch a v kovinch na svch kyprch pdch. Vechny sti rostliny, hlavn oddenek s koeny, obsahuj sms saponin (primulin aj.), znan jedovat cyklamin, glykosidy (primulaverin, primeverin aj.), tsloviny, silice aj. Odvar z kvt a oddenk se pouv pi nemocech plicnch, ledvinovch a pi kataru prduek. Dvkovn stanovuje pouze lka. Dve byla prvosenka jarn povaovna za kouzelnou rostlinu odhnjc zl duchy a pomhajc otevrat v zemi ukryt poklady. My si ale musme pamatovat, e podzemn sti tto mil jarn byliny je teba ponechat na mst. Proto si na jae natrhme hezkou kytiku, ale nebudeme vyrpvat oddenky! Prvosenka vy (P. elatior) s podobnmi inky m srov lut kvty, kalichy zce vlcovit a tsn pilehl ke korunn trubce. Roste ve vych polohch.

Pryskynk plaziv (Ranunculus repens) Vytrval, a pes 0,5 m vysok bylina s bohatmi svazitmi koeny a s nadzemnmi vhonky, kter na uzlinch zakoeuj. Lodyhy jsou plaziv i vystoupav. Pzemn listy apkat, 12krt trojetn s nepravideln zubatmi krojky, podobn listm celeru. Lodyn listy jsou smrem k vrcholu stle jednodu, s umi krojky a kratmi apky, nejhoej jsou pisedl. Stopkat kvty maj leskle zlatolutou korunu a chlupat, voln ke korun pilhajc kalich. Kvete od kvtna do ervence. Plody jsou zobnkat naky tvoc kulovit souplod. Pryskynk plaziv je veobecn hojn druh, vyskytujc se na zem celho naeho sttu. Roste na vlhkch a zamokench a stinnch mstech na lukch, v pkopech, na bezch vod i jako poln a zahradn plevel vlhch pd. Sn i selapovn a mechanick pokozovn. Rostliny pryskynku plazivho jsou jedovat ptomnost glykosidu, ranunkulinu, z nho se uvoluje protoanemonin, kter vyvolv podrdn ke, po poit nat se dostavuje podrdn sliznic a otrava. Zejmna je teba dt pozor na oi; otravy vak jsou mlo pravdpodobn. Zvata se pi pastv tto bylin vyhbaj; v pci je nedouc, nebo sniuje jej kvalitu.

Pryskynk prudk (Ranunculus acer) Vytrval, 0,31 m vysok bylina s krtkm oddenkem, z nho vyrst dut, vtinou siln rozvtven lodyha. Pzemn listy jsou dlouze apkat, epele dvakrt dlanit dlen v rkovit kopinat krojky se zubatm okrajem. Lodyn listy maj krat apky a epele jednodueji dlen, nejhoej listy jsou pisedl a pln rozdlen v zce rkovit krojky. V mld jsou listy hedvbn stbit chlupat. Stedn velk kvty maj leskle zlatolutou korunu a chlupat kalich. Kvete tm po cel rok od kvtna do podzimu. Plody jsou zobnkat naky, smstnan v kulovitm souplod. Pryskynk prudk roste na lukch, v pkopech, v kovinch i v lesch. Cel rostlina obsahuje v pomrn velkm mnostv glykosid ranunkulin, z nho se uvoluje jedovat protoanemonin, saponiny aj. Na ki zpsobuje va z pryskynku zrudnut a puche; pro lovka i pro zvata je na jedovat. S astmi otravami se zemdlci setkvali u dobytka, zejmna u mladch kus, po pastv na plochch s hojnm vskytem tto rostliny. Pestoe se jedovatost pryskynku suenm sniuje, v sen je nedouc. Pro obsah ranunkulinu jsou nebezpen i ostatn druhy pryskynk.

Pryec chvojka (Euphorbia cyparissias) Vytrval bylina vyhn z bohat vtvenho oddenku trsnat, a 0,4 m vysok lodyhy, naspodu brzy bezlist a naervenal, v horn sti vtven a hust listnat. Stdav listy jsou zce rkovit a hust na plodnch lodyhch, ukonench kvtenstvm podepenm listeny. Kvty jsou nepatrn a tvo je bu jedin pestk, nebo jedin tyinka. Vidlinat vtven vtve nesou vlastn oboupohlavn kvtenstv (tzv. cyathium) se stednm semenkem, umstn v lab dvou vstcnch listenc, v mld lutch a za plodu naervenalch. V lab pti srostlch listenc vyrstaj tyinky. Mezi listenci jsou tyi lut lzky. Kvete od dubna a do podzimu. Plod je tobolka. Pryec chvojka je velmi hojn rozenm druhem na neobdlvanch stanovitch. Intenzivn se rozmnouje tak stmi koenovch vbk. Pi utren z rostliny prt bl mln va, kter obsahuje organick kyseliny, olej, kauuk, silice, pryskyice aj. va je jedovat na pokoce zpsobuje puche a vedy, zvlt je nebezpen om. V lidovm litelstv se pouv proti bradavicm. Jedovat rostliny sniuj kvalitu pce, dobytek se pryci vyhb. kod i tm, e je mezihostitelem rzi hrachov (Uromyces pisi). Podobn inky maj i dal druhy pryce.

Peslika roln (Equisetum arvense) Vytrval, 0,10,6 m vysok druh, setrvvajc v pd soustavou bohat vtvench oddenk, zasahujcch do hloubky a pes 1 m. Vytv dvoj typ lodyh. Jarn jednoduch, svtle hnd lodyhy, kter po vypadn vtrus odumraj, a letn peslenit vtven zelen lodyhy s funkc vyivovac. Jarn lodyhy nesou na vrcholu vtrusn klas, z nho se v dubnu a v kvtnu vysypvaj vtrusy. Krom toho se peslika intenzivn rozmnouje stmi oddenk a hlzkami vytvejcmi se v oddenkovch lncch. Peslika roln je velmi nepjemnm a pornm plevelem ve vech plodinch, na vech pdnch druzch. Hojn je i na rozmanitch neobdlvanch stanovitch (louky, meze, nspy, pkopy apod.). Letn lodyhy vyrejc v kvtnu obsahuj pomrn velk mnostv kyseliny kemiit, saponin equisetonin, organick kyseliny, hoinu, glykosidy a stopy alkaloid. Jedovatost pesliky byla prokzna, a kols podle stanovit. V pci je nevtanou pms, suenm se jej jedovatost nesniuje. Peslika roln je prastar liv bylina, pouvan v ajovch smsch pzniv ovlivujcch ltkovou vmnu, pi patn se hojcch ranch, vedech aj. Such na slouila i k letn cnovho ndob. I jin druhy pesliky (lesn E. silvaticum, bahenn E. palustre aj.) jsou jedovat.

Rojovnk bahenn (Ledum palustre) Kek dorstajc vky asi 1 m, s vtvkami vodorovn odstvajcmi a v mld hust rezav chlupatmi. Podobn chlupat je i rub krtce apkatch, podlouhlch a kopinatch list, na lci syt leskle zelench. Listy jsou stdav, vytrval, s koovitou a na okraji slab podvinutou epel. Kvty tvo bohat kvtenstv na koncch vtv. Maj jen nepatrn kalich a rychle opadavou blou korunu, z n npadn vynvaj tyinky. Kvete v kvtnu a v ervenci. Plod je pevisl tobolka. Rojovnk bahenn je druh raelinn, nron na vlhkost pdy. Na raelinitch obvykle roste pospolit, ideji se vyskytuje na vlhkch a stinnch pskovcovch sklch porostlch mechem a v raelinnch lesch. Je to druh vzcn a chrnn; pro ozdobu bv pstovn v zahradnch raelinitch. Ve vech stech obsahuje silici s jedovatm ledolem (tzv. rojovnkov kafr), glykosidy (nap. arbutin), tsloviny, hoiny, organick kyseliny aj. Jedovat je cel rostlina, nejvce listy, kter omamn pchnou a chutnaj hoce. Jako lidovho liva se dve pouvalo kvt a list proti horekm, ernmu kali aj., ovem s nebezpem otravy. Prek ze suench list bval oblbenm prostedkem odpuzujcm moly, blechy a tnice. Ve stedovku se listy rojovnku zneuvaly jako opojn psada do piva a jako nhraka chmele.

Routa vonn (Ruta graveolens) Vytrval bylina a poloke dorstajc vky 0,20,8 m. Koeny starch rostlin devnat. Rozvtven stonek nese stdav rozestaven, 23krt lichozpeen listy s vejit kopinatmi krojky. Na lci jsou listy lutozelen, na rubu modrav ojnn. etn silin ndrky prosvtaj jako jemn teky na lodyhch a na listech. Kvty se zelenav lutmi korunami jsou uspodny ve sloench kvtenstvch. Kvete od ervna do z. Plod je tobolka. Routa vonn se u ns odedvna pstuje v zahrdkch, pvodem je ale ve vchodnm Stedozem. Da se j v lehch, svch pdch na slunnch, chrnnch stanovitch; obas i zplauje. Rostlina obsahuje jedovatou silici, glykosid rutin, hoinu, tslovinu a dal ltky. Pchnouc na je nepjemn hok. Otravy pi vtch poitch dvkch mohou konit i smrt. Pi styku s erstvou i suenou rostlinou je teba pouvat rukavic; obsaen silice vyvolv na ki znty. Dve routa bvala velmi cennou a oblbenou livou rostlinou, slouc jako prostedek proti kem, revmatismu, zvratm aj. Pro vrazn zpach se v zahrdkch pstovala i k odpuzovn nepjemnho hmyzu a kdc. Je to rostlina medonosn. Dnes se z nat zskv destilac silice pouvan pro vrobu kosmetickch ppravk a likr.

Rozchodnk ostr (Sedum acre) Vytrval oddenkat trsnat bylina, nanejv 0,15 m vysok, s vystoupavmi lodyhami. Jalov lodyhy jsou hust listnat, zatmco kvtn jen dce olistn. Listy jsou stdav, dunat, vejit a hladk, chutnaj paliv oste. lut kvty jsou seskupeny v konench chudch vijanech. Maj 5 zelench lstk kalinch a stejn poet asi tikrt delch lstk korunnch. Kvete od kvtna do srpna. Plody jsou mchky. Rozchodnk prudk je velmi hojn bylina na suchch strnch, zdech a sutch, na pahorcch, na sklch i na nspech. Je druhem vslunnch a suchch stanovi. va vytlaen z rostliny je jedovat, zpsobuje poruchy zavacho stroj, zvracen, bolesti hlavy a slab ommen. Na pokoce vyvolv zervenn, podrdn a znty; obzvl je nebezpen om. Doposud byl v innch ltkch rozchodnku prokzn alkaloid semadin a glykosid rutin, pedpokld se vak, e zde existuj jet dal sloueniny. Nat rozchodnku se pouvalo v lidov lkastv ke snen vysokho krevnho tlaku, k len hnisavch ran a ved, plsovch nemoc, pi otravch aj. Tato zajmav, drobn bylina nalezla uplatnn i v pohdkch, kde va z rozchodnku mla lohu zzran a iv vody.

Rozpuk jzliv (Cicuta virosa) Vytrval, a 2 m vysok bylina se ztlustlm oddenkem, uvnit vtinou pehrdkovanm na pn dutinky. Dut lodyha je na povrchu jemn rhovan. Listy m 23krt zpeen v dlouze kopinat krojky s oste pilovitm okrajem. Bl ptietn kvty skldaj sloen okolky. Obal dlouze stopkatho okolku vtinou chyb, zatmco obalky jsou tvoeny etnmi, dol sehnutmi listeny. Kvete od ervence do z. Plod je iroce vejit, zce ebernat dvojnaka. Rozpuk roste roztrouen na bahnitch bezch stojatch vod, na mokrch lukch apod. Rozpuk jzliv je jednou z naich nejjedovatjch bylin. Cel rostlina pedevm oddenek obsahuje chemicky sloit prudk jedy cikutoxin a cikutol, vedle dalch ltek (silic, terpen aj.). Suenm se jeho jedovatost nesniuje. erstv oddenek chutn nasldle, von po celeru a po rozlomen z nj prt naloutl, na vzduchu tmavnouc va. Poit jednoho oddenku ji me pivodit smrt. Vt mnostv rostlin otrv i stojatou vodu, v n rostou. K otravm vesms dochz u dt, kter se domnvaj, e nalezly plan celer, petrel nebo pukvorec. Nkolik chlapc se dajn otrvilo tm, e si z lodyh rozpuku udlali palky, na kter hvzdali, piem jed peel do st. Ovem ani otravy dosplch nebyly dve vzcnost. A se pi toulkch prodou s rozpukem setkte, bute obzvl opatrn!

Rulk zlomocn (Atropa bella-donna) Vytrval, a 2 m vysok bylina s tlustm, vlcovitm oddenkem a s tup hranatmi, bohat rozvtvenmi lodyhami. Stdav listy jsou vejit a eliptick, celokrajn, na bzi zen v krtk apk a na vrcholu zapiatl. Jednotliv kvty maj zelen pticp kalich a trubkovit zvonkovitou, rovn pticpou korunu, kter je zvnjku hnd fialov a zevnit edolut, s ervenavm ilkovnm. Kvete od ervna do srpna. Plod je kulat, leskle ern bobule, sedc ve vytrvvajcm kalichu. Rulk u ns roste roztrouen v listnatch hlavn bukovch lesch; je siln svtlomiln. Vechny sti rostliny jsou prudce jedovat, hlavn plody. Hlavnmi innmi ltkami jsou alkaloidy hyoscyamin, atropin, belladonin a skopolamin, psobc na nervovou soustavu. Zvlt dti jsou ohroeny pitalivmi bobulemi, pokud je povauj za jedl lesn plody. Smrt hroz ji po snden nkolika bobul a postienho me zachrnit jen vasn lkask zkrok. V r. 1955 byly u ns zjitny slab otravy ostruinovm sirupem, do nho se dostaly pi sbru rulkov bobule. Ze vech st rostlin rulku se izoluj alkaloidy k vrob liv a jako surovina pro farmaceutick prmysl se tato bylina pstuje. Prudk jedovatost vak nedovoluje vyuit drogy v domcm laickm len.

ebk krlovsk (Fritillaria imperialis) Vytrval bylina, kter vyroste z cibule do vky asi 1 m bhem nkolika jarnch dn. Nezastav ji pitom ani jarn mrazky. Peslenit listnat lodyha nese na vrcholu chochol zkch list, pod nm je kruhovit rozloeno 510 pevislch kvt se zvonkovitm okvtm, zbarvenm ervenohnd, ideji oranov nebo lut. Kvete v dubnu a v kvtnu. Plody jsou oste estihrann tobolky. ebk krlovsk pochz a z dalekch kraj rnu a Afghnistnu, ale svj druh domov nalezl v naich zahrdkch jako oblben trvalka asnho jara. erstv cibule obsahuj vedle znanho mnostv krobu tak jedovat alkaloid fritillarin (imperialin). Po povaen, jm se fitillarin ni, jsou vak nekodn, a dokonce i jedl. Pro svou npadnou krsu byl ebk krlovsk oblben ji v dobch biblickch a byl onou rostlinou lili biblickou , s n se ani krl alamoun nemohl srovnvat ve sv ndhee. Podle star bje byly jeho kvty v rji vzpmen a ostatn rostliny k nmu vzhlely s ctou. Podobn chemick sloen cibule m i ebk kostkovan (E. meleagris). Pstuje se v zahrdkch, ale roste i plan ve voln prod. Nepat vak k bnm rostlinm a oblast, kde voln roste, stle ubv. ad se k vzcnm druhm a nap. na pvodnch slovenskch nalezitch je psn chrnn.

eetlk poistiv (Rhamnus cathartica) Kolcovit trnit ke nebo zdka i stromek s obvykle rozestlmi vtvemi, vysok nanejv 8 m. Kra je v mld hladk a ernav, pozdji se ern borka v upinch odlupuje. Na mladch vtvkch jsou listy ve vstcnm rozestaven, na starch ve svazecch. apkat listy maj epele okrouhle eliptick, na vrcholu zapiatl a na okraji dvakrt pilovit. Nenpadn, drobn a lutav zelen kvty jsou seskupeny v labnch svazecch. Koruna je a dvakrt del ne kalich. Kvty jsou jednopohlavn, rostliny nedokonale dvoudom. Kvete v kvtnu a v ervnu. Plod je tm ern leskl peckovice velikosti hrachu. U ns se reetlk poistiv obas vyskytuje na slunnch, suchch a kamenitch mstech, nkdy i na vlhch stanovitch. Nalezneme jej v hjch, na kenatch strnch a ve svtlch lesch nebo na jejich okrajch. Zejmna plody tto deviny obsahuj inn antrachinony, glykosidy, saponiny, hoiny, organick kyseliny a vitamin C. Otravy byly pozorovny u lovka po poit vtho mnostv plod, zvata listy odmtaj pro jejich hokou chu. Peckovice i kra eetlku se po prav pouvaly jako projmadlo pi lidovm len chronick zcpy. Druhov nzev (z ec. kathairein = istm) tto deviny souvis s jejmi projmavmi inky. Zelen nezral plody bvaly oblbenm lutm barvivem.

Samorostlk klasnat (Actaea spicata) Vytrval bylina s uzlinatm oddenkem, z nho vyrst pm, vce nebo mn rozvtven stonek se stdavmi listy. Listy jsou velk, sloen tikrt trojetn zpeen, s vejitmi, zapiatlmi, oste a nepravideln zubatmi lstky. Drobn, bl a naloutl kvty, nkdy s nafialovlmi vrcholky lstk, jsou uspodny v mnohokvtch hroznech. Plody jsou ern, leskl bobule. Kvete od kvtna do zatku ervence. Samorostlk klasnat je hojn ve stinnch listnatch lesch, na pasekch, u beh potok i v roklch, a to na vlhch, vivnjch podkladech. Jedovatost samorostlku zpsobuje ptomnost glykosidu ranunkulinu, z nho se druhotn uvoluje protoanemonin. K otravm u lid i u bloravch zvat dochz jen vzcn, pravdpodobn pro nepjemn zpach a hokou chu cel byliny. Poit plod, omylem povaovanch za jedl lesn ovoce, zpsobuje zvracen a prjem, ve velkch dvkch i mdloby a bezvdom. Dve se odvaru z oddenku i z nat pouvalo v lidovm litelstv pi astmatickch zchvatech, konch vyrkch aj., jet dnes obas samorostlk slou jako prostedek proti revmatismu. Samorostlk klasnat, nkter pbuzn druhy a zejmna plnokvt formy a kenci se pro ozdobu pstuj v zahrdkch.

Sasanka hajn (Anemone nemorosa) Vytrval, nanejv 0,3 m vysok bylina s dlouhm lutohndm oddenkem. Na jeho konci vyrst brzy zjara pzemn list a jednoduch stonek, nesouc ti zdnliv peslenit, trojetn apkat a dvakrt dlanit dlen listy s hrub zubatmi krojky. Jeden konen, dlouze stopkat kvt m okvt sloen z 68 (12) lstk okvtnch, uvnit blch a vn mrn narovlch a nafialovlch. Kvete od bezna do kvtna. Plody jsou chlupat zobnkat naky. Sasanka hajn je nae hojn bylina na erstvch, kyprch, humznch pdch bohatch ivinami. Roste obvykle pospolit v listnatch hjch, kovinch, na vlhch lukch apod. Ve vech stech tato za erstva velmi jedovat rostlina obsahuje mj. glykosid ranunkulin, saponiny, podle nkterch daj tak stopy alkaloid aj. dajn me 30 sndench rostlin pivodit smrtelnou otravu lovka, poit je vak mlo pravdpodobn. U dt mj. spov nebezpe v podrdn spojivek penosem vy do o pi trhn kvt. Na ki vyvolv va znty. erstv na je tak jedovat pro dobytek; suenm jedovatost miz. Eskymci pouvaj syrov vy jako povho jedu. V lidovm lkastv slouila na jako prostedek proti revmatismu. V podstat stejn jedovat inky m i mn ast sasanka pryskynkovit (A. ranunculoides) s kvty zlatolutmi.

Sevlk poton (Sium latifolium) Vytrval bylina se svisle rostoucm oddenkem a a 1 m vysokou ptihrannou lodyhou, v horn sti chud vtvenou. Jednodue lichozpeen listy maj 29 jaem vejit podlouhlch a kopinatch, na okraji oste pilovitch lstk. Spodn listy jsou apkat, horn pisedl a men. Listy ponoen ve vod maj epele 23krt hebenit dlen v zk a jemn krojky. Mnohopaprsit okolky drobnch blch kvt se skldaj a z 30 okolk. Obal je tvoen 26 kopinatmi, nazpt ohnutmi listeny. Kvete od ervence do z. Plody jsou irok ptihrann naky s vystupujcmi ebry. Sevlk poton je bahenn druh, rostouc v teplch oblastech na bezch stojatch vod, v bainch, pkopech apod. Na zem na vlasti se vyskytuje jen nepravideln, a to v ninch. Vechny sti rostliny zvlt oddenek a plody jsou jedovat. Obsahov ltky dosud nebyly podrobn chemicky zkoumny, zjitny byly zatm pevn silice a pryskyice, hlavn v nakch. Otravy se zatm vyskytly u skotu, v nkterch ppadech i smrteln. Nat i oddenku s koeny se v minulosti pouvalo mstn v lidovm len jako prostedku moopudnho.

Skoec obecn (Ricinus communis) U ns jednolet, asi 2 m vysok bylina, kter vak v tropickch krajch roste jako strom. Tuh, slab rozvtven, zelen nebo nahndl stonek je modrav ojnn. Stdav, dlouze apkat listy maj epel dlanit dlenou v 512 zubatch krojk vejit kopinatho tvaru. Rostliny skoce jsou jednodom. Jednopohlavn kvty jsou sestaveny v kvtenstv tak, e v doln sti kvtenstv jsou zelenolut kvty sam, v horn sti zelenav kvty sami. Kvete od srpna do jna. Plod je ostnit tobolka. Skoec je pvodn v tropick Africe, u ns se tato star kulturn rostlina pstuje jen zdka, a to pro ozdobu; je velmi choulostiv na mrz. Semena skoce jsou prudce jedovat, a zejmna dtem jsou nebezpen pro podobnost semenm fazolovm. Obsahuj blkoviny, mezi nimi mimodn jedovat ricin, mn jedovat alkaloid ricinin, mnoho mastnho oleje aj. Smrteln dvka je 1520 semen pro dosplho lovka, pro dti 56 semen, podle nkterch daj 34 semena. Ricinov olej je znm projmadlo bez vedlejch nedoucch ink. Krom toho se pouv k elm kosmetickm, k vrob rznch mast, je vbornm strojnm mazadlem pouvanm v leteckch motorech. Ve stonku skoce se nalz padn vlkno. Nkde skoec vysazuj pod okny dom, pr odpuzuje hmyz.

Snenka bl (podsnnk) (Galanthus nivalis) Vytrval, nanejv 0,3 m vysok bylina. asn zjara vyhn z podzemn cibule dva rkovit sivozelen ojnn listy, asi 0,1 m dlouh. Mezi listy vyrst pm stvol, na jeho konci je v pad zelenavho, ble lemovanho listenu jeden stopkat nic kvt. Listy i stvol jsou v pzemn sti obaleny blou, suchoblanitou pochvou. Kvt m est okvtnch lstk, ti vnj, podlouhle vejit jsou ist bl a ti vnitn, asi o polovinu krat a srdit vykrojen jsou ozdoben zelenou skvrnou. Kvete po sejit snhu, v beznu a v dubnu, nkdy i koncem nora. Plod je tobolka. Snenka, oblben jarn bylina, roste roztrouen v lunch lesch, v kovinch i na lukch. Vyhovuj j kypr pdy bohat humusem a ivinami. Snenka je mrn jedovat ve vech stech, nejjedovatj je cibule. innmi ltkami jsou alkaloidy, jich bylo nalezeno kolem 20 (galanthamin, lykoremin, lykorin, tazzetin aj.), jejich obsah zvis na podmnkch stanovit. Otravy u ns nebyly popsny. Obsahov inn ltky jsou pedmtem lkaskho vzkumu, veobecn se snenky pstuj v zahrdkch. Dve byla u ns ve voln prod hojnj, sten vak byla vyhubena trhnm kvt do kytiek, prodvanch na trzch. Dnes ji musme chrnit. Podobn inky m i blzce pbuzn bledule jarn (Leucojum vernum).

Srdcovka ndhern (Dicentra spectabilis) Statn, a 1,5 m vysok vytrval bylina s dunatmi koeny, dutmi, kehkmi stonky a svtle zelenmi, 2krt trojit dlenmi listy. Ra brzy zjara ervenmi vhony. Zhy po rozkvtu kalich opadv, take mednky a tyinky s pestkem chrn pouze dva pry korunnch lstk. Srdit tvar kvt zpsobuje vakovit rozen obou vnjch rovch lstk korunnch, kdeto dva bl vnitn lstky korunn jsou labovit promkl a vynvaj ve pice. Pevisl kvty (srdka) jsou zaveny v jednostrannch hroznech na obloukovit ohnutch, dlouhch stoncch. Kvete v kvtnu a v ervnu. Plod je tobolka. U asi msc po odkvtu zan cel rostlina zatahovat a loutnout, take jet v lt nadzemn orgny usychaj. Vechny orgny srdcovky ndhern jsou jedovat kvli obsahu alkaloid (nap. protopin, sanguinarin) ve slizovch bukch pletiv. Zvlt dtem, lkanm pitalivmi, zajmavmi kvty, je nebezpen pojdn kterkoliv sti rostliny. Srdcovka je kekovit bylina mimodn hezkho vzhledu. Pochz a z Japonska, ale v naich zahrdkch, kde se j dobe da na lehch pdch v mrnm polostnu, zcela zdomcnla; nkdy i zplauje. O jej dvn oblib svd i etn lidov nzvy, vtinou souvisejc se srditm vzhledem kvt a s lskou (srdka, hoc lska, srdenk aj.).

Starek obecn (Senecio vulgaris) Jednolet, nkdy i dvoulet bylina s odspodu vtvenou, jemn rhovanou lodyhou, dorstajc 0,10,5 m vky. Stdav rozestaven listy jsou oukat pisedl, doln pozvolna zen v kdlat apk. V obrysu obkopinat epele list jsou peenolalonat a peenodln v podlouhle kopinat krojky s pilovitm okrajem. lut, krtce stopkat kvtn bory jsou sestaveny v chud vrcholinat kvtenstv. Kvete tm po cel rok, od asnho jara a do pozdnho podzimu, dokonce i za mrn, bezsnn zimy. Plod je ochmen naka. Starek obecn je bnm plevelem pol a zahrad na vech pdnch druzch, hojn je i na rumitch, v pkopech apod. Krom jinch ltek obsahuje rostlina jedovat alkaloidy (senecin, senecionina j.) patc mezi jatern jedy. Otravy byly zjitny u domcch zvat, u lid druhotn pitm mlka krav, kter na pastv nebo v pci poraly vt mnostv starkov nat. Poit chleba nebo peiva pipravenho z obil, v nm bylo pimchno vt mnostv naek starku, me rovn pivodit otravu. Tzv. rsk choroba kon (hromadn otravy dobytka, zejmna kon) byla zpsobena rovn jedovatm starkem barborkolistm (S. barbareifolius), hojnm na vlhkch lukch. Nat starku se dve pouvalo pi zstav krvcen. V rukou laik je vak nebezpen.

Stemcha obecn (Prunus padus) Ke nebo strom dorstajc a 15 m vky, s etnmi koenovmi vbky, jimi se tak rozmnouje. Odstl a pevisl vtve jsou v mld leskle tmavohnd, pozdji ernav a a do vysokho vku hladk. Stdav postaven listy s jemn pilovitm okrajem jsou obvejit, na vrcholu zapiatl. Na vrcholcch zub a na konci apku maj listy drobn naervenal lzky. Mal bl kvty tvo pevisl, a 0,15 m dlouh hrozny. Kvty i rozemnut mlad listy omamn sladkohoce von, typicky po hokch mandlch. Kvete v kvtnu. Plod je ern, leskl, kulovit peckovice. Stemcha obecn se vyskytuje v lunch lesch, podl ek a potok, ve vlhkch hjch apod., na pdch vlhch a zamokench. Cel rostlina, krom duniny plod, obsahuje glykosidy amygdalin a prulaurasin, silici aj.; tpenm amygdalinu se uvoluje kyanovodk, kter zpsobuje jedovatost stemchy. Kra bvala v domcm len prostedkem proti revmatismu, aludenm potm a jinm nemocem. Jedovat amagdalinov glykosidy se nachzej i v semenech pstovanch peckovin, jako nap. mandlon obecn (Prunus duleis), broskvon obecn (Prunus persica), meruky obecn (Prunus armeniaca), vestky domc (Prunus domestica) atd.

Svlaec roln (Convolvulus arvensis) Vytrval bylina s mohutn vtvenm systmem vodorovnch i svislch koenovch vbk, je zasahuj do hloubky i nkolika metr. A 1,5 m dlouh estihrann lodyha je levotoiv ovjiv nebo plaziv. Nese stdav, dlouze apkat listy s vejit stelovitou a kopinatou epel, naspodu se dvma piatmi laloky. V lab list vyrstaj dlouze stopkat ptietn kvty. Jejich kalichy jsou mnohem men ne nlevkovit koruny, ble nebo rov, nkdy i naervenale zbarven. Kvete od kvtna do podzimu. Plod je tobolka. Intenzivn se rozmnouje prostednictvm st koenovch vbk; semena jsou schopna vyklit z hloubky 6 i vce centimetr. Svlaec je u ns obecn rozen, a to na ornch pdch i na plochch nekultivovanch, na mezch, v plotech, na lukch, kolem cest apod. Rostliny, zejmna koeny, obsahuj glykosidy (nap. jalapin) a pryskyice, v nati pevldaj saponiny. Jedovatost svlace nen velk a krom toho jsou inn ltky obsaeny pedevm v obtn dostupnch koenech. Nat i koen se dve pouvalo do projmavch aj. Svlaec roln je velmi obtnm a nebezpenm plevelem. Svmi lodyhami obt stbla, a zpsobuje tak polhn obilovin, lodyh lnu apod. V porostech pcnin sniuje hodnotu pce. Nepjemnm plevelem je i v kulturch keovitch.

kumpa zken (Rhus toxicodendron) Ke vysok nanejv 1,5 m, s podzemnmi vbky. Vystoupav nebo polhav vtve maj v mld zelenou kru, pozdji hndou s etnmi oinkami. Stdav apkat listy jsou trojetn, s vejitmi a podlouhlmi celokrajnmi lstky, na rubu hust chlupatmi. Velmi drobn kvty jsou mnohomaneln, tzn. jednopohlavn i ideji oboupohlavn, rostliny jsou nedokonale dvoudom. Blav zelen koruny svoj dlkou o mlo pesahuj kalich. Kvete v kvtnu a v ervnu. Plod je tm kulovit lut a lutav bl peckovice. kumpa zken pochz ze Severn Ameriky, u ns se pstuje v zahrdkch a v parcch, obas zplauje. Vyhovuj j such a kamenit stanovit. Tento okrasn ke obsahuje ve vech stech naloutlou, prudce jedovatou mlnou vu s pryskyinm olejem (urushiol neboli labinol), s tslovinami, glykosidy aj. Na pokoce zpsobuj inn ltky puche a pi styku s listy, pi pesazovn, oetovn apod. je nezbytn zven opatrnost. Otravy po poit byly pozorovny u lovka i u domcch zvat. Zajci, kte v zim okusuj kru, dajn na mst zmraj. U citlivch lid se dostavuj zvrat a nevolnosti ji pi dchn vpar v blzkosti kee. List se dve pouvalo pi onemocnnch konch, nervovch, revmatickch aj.

tdenec odvisl (Laburnum anagyroides) Ke nebo stromek vysok nanejv 8 m. Mlad pevisl vtvky jsou svtle edozelen a na koncch krtce chlupat, star vtve tmav zelenohnd. Trojetn, stdav postaven listy obvykle ale na zkrcench vtvkch nahlouen tvo apk s temi eliptickmi celokrajnmi lstky, na rubu stbit chlupatmi. Npadn pevisl hrozny jsou sloeny z 1030 motlovitch kvt. Koruny maj na nejvtm zlatolutm lstku (tzv. pavza) svtle hndou skvrnu, zatmco dva postrann lstky (tzv. kdla) a dva spodn srostl lstky (tvoc tzv. lunek) jsou ist zlatolut. Kvete od dubna do ervna. Plody jsou mkce stbit chlupat lusky. tdenec, pochzejc ze Stedozem, se u ns pstuje jako okrasn parkov devina a asto i zplauje. Hlavn innou ltkou je alkaloid cytisin. Prudk otravy bvaj hlavn u dt zpsobeny nerozumnm vknm nasldlch vtviek, kvt nebo nejastji pojdnm nezralch lusk, dost podobnch fazolovm. Ji 5 rozvkanch kvt, z nich se dt sna st sladkou vu, me znamenat smrteln nebezpe; rovn nkolik sndench semen vyvol otravu. Otravy byly pozorovny i u zvat. Jako devina s okrasnou a vtvarnou hodnotou m tdenec mnohostrann pouit pi zakldn park a zahrad, hlavn na suchch a slunnch stanovitch.

avel kysel (Oxalis acetosella) Vytrval drobn bylina dorstajc nanejv 0,15 m vky. Z niovitho oddenku vyrej pzemn dlouze apkat trojetn listy, sloen ze t srditch lstk, na rubu dce chlupatch. Lodyha je zcela zakrnl. Kvty na dlouhch a chlupatch stopkch, je nesou uprosted dva nenpadn listeny, maj pt lstk kalinch a stejn poet blch a rov ilkovanch obvejitch korunnch lstk se lutou skvrnou u bze. Korunn lstky nejsou stejn velk, take koruna je nepravideln. Stopky kvtn a apky jsou naervenal, jemn listy a kvty po utren rychle vadnou. Kvete v dubnu a v kvtnu. Plod je tobolka. avel kysel roste hojn ve vlhkch, stinnch lesch a v kovinch, kde vytv cel porosty. Vyaduje kypr humzn pdy, nesn oslunn. Zejmna listy avele obsahuj kyselinu avelovou. Je to slouenina dosti jedovat; psob kodliv na ledviny. Pojdn kysele chutnajcch list psob osviv, nsledky vak mohou bt tk a pi vtm mnostv i smrteln. Smrteln dvka kyseliny avelov pro lovka je 45 g. V lidovm lkastv se list nebezpen pouvalo proti kivici, jako protijedu, pi arteriosklerze atd. avel tak slouil k pprav kyseliny moov, k odstraovn skvrn na odvech a k pprav npoj, polvek a salt.

Tabk virinsk (Nicotiana tabacum) Jednolet lznat chlupat bylina, dorstajc a 3 m vky. Jednoduch nebo chud vtven stonek nese stdav, po obvodu celokrajn listy podlouhle eliptickho a kopinatho tvaru, pisedl nebo s krtkm apkem. Kvty, seskupen v kvtenstv na vrcholu stonku, maj zvonkovit kalich a dlouze nlevkovitou, zpravidla ervenou korunu s pti cpy. Kvete od ervna do z. Plod je tobolka. Tabk je velmi star uitkov a kulturn rostlina, ve voln prod neznm. U ns se pstuje velmi mlo na jin Morav. Vyaduje tepl a slunn stanovit, je velmi choulostiv na mrz. Rostlina tabku obsahuje alkaloidy (nikotin, nikoten, nikotimin aj.), pryskyice, silice, tsloviny, glykosidy a dal ltky. Nikotin pat mezi siln jedy za smrtelnou dvku pro lovka se povauje 4060 mg. Otravy byly pozorovny u lovka i rznch zvat. Pi kouen se st nikotinu vstebv a kodliv postihuje zejmna horn cesty dchac, srdce a cvy, vedle dalch nepznivch ink na lidsk organismus. Kouen je velmi kodliv a je nebezpen pedevm mladm lidem. Pbuzn tabk selsk (N. rustica) se lutozelenmi kvty se tak zuitkovv k vrob cigaretovho i dmkovho tabku.

Tetlucha koz pysk (Aethusa cynapium) Jednolet ozim bylina, vysok 0,22 m. Pm nebo polhav lodyha je modrav ojnn a nafialovl, v horn sti rozvtven. Stdav rozestaven, pochvat leskl listy maj epele 23krt peenodln ve vejit podlouhl krojky. Po rozemnut listy pchnou. Drobn bl kvty skldaj dlouze stopkat okolky sloen z 1020 okolk. Shora jsou okolky zplotl. Obal obvykle chyb, obalky tvo ti rkovit kopinat a niovit listence, jednostrann vyrstajc vn okolku a vtinou del ne okolky. Kvete od ervna do pozdnho podzimu. Plody jsou lut, oste ebernat dvojnaky s ervenohndmi podlnmi pruhy. Tetlucha roste v kovinch, u potok, na mezch i v listnatch lesch na vlhch a stinnch stanovitch. Zapleveluje poln i zahradn kultury. Cel rostlina je jedovat, obsahuje alkaloid cynapin podobn koniinu, silice, organick kyseliny a dal ltky. Otravy nat a nakami se vyskytly u domcch zvat i u lovka. Mlad listy tetluchy jsou velmi podobn, a k nerozeznn, listm petrele. Je proto na mst pi trhn zelen petrele zven opatrnost, i kdy zprvy o tom, e tetlucha roste obzvl asto prv na zhonech s petrel, jsou pravdpodobn pehnan. V lidovm litelstv se dve obas pouval koen i va z erstv nat; dnes praktick vznam nem.

Tis erven (Taxus baccata) Rozkladit vtven ke nebo strom, a 20 m vysok. Hndoerven, ve st edohnd borka se odlupuje v nevelkch pltcch. Ploch jehlice jsou tmavozelen, na rubu edozelen; vyrstaj ve spirle, ale na bonch vtvkch se rozprostraj do stran. Tis je rostlina dvoudom. Sami kvty s jedinm vajkem obalenm upinami vyrstaj jednotliv na zkrcench vtvkch, kvty sam tvo drobn itice. Kvete v beznu a v dubnu. Zral semeno je ve spodn sti obaleno ervenm masitm mkem. U ns je tis vzcnm a chrnnm jehlinanem. Vyaduje erstvou pdu, v tuh zim slab omrz. Roste pomalu. Tis je prudce jedovat ve vech stech, krom mku. Obsahuje sms alkaloid zvanou taxin, glykosid taxatin aj. Pozorovny byly otravy mladch kon, kte se pr pi okusovn erstvch vhonk na mst skceli. Dve se tis pouval, ovem s velkm rizikem, v lidovm len. Je kvalitn okrasnou devinou snejc sesthvn a prmyslov prosted. Ji v minulosti lovk poznal znamenit vlastnosti jeho deva, kter je hust, prun, tvrd a velmi trvanliv. Tis byl obvanou, kouzly a bjemi opedenou rostlinou. Usmrtit pr ml kadho, kdo usnul pod jeho korunou. Byl symbolem smutku a smrti.

Trnovnk bl (akt) (Robinia pseudacacia) Strom dorstajc vky a 30 m, ideji ke. Vytv etn koenov vmladky, jimi se intenzivn rozmnouje. Kra je v mld hladk, hnd, pozdji rozpukan, ve st se mn v hluboce rozbrzdnou borku. Ostr, pevn a leskle hnd trny na mladch vtvch maj pvod v palistech. Stdav rozestaven apkat lichozpeen listy jsou sloeny z 919 eliptickch lstk. Vonn motlovit kvty s chlupatm kalichem a blou korunou jsou uspodny v npadnch pevislch hroznech. Kvete v kvtnu a v ervnu. Plod je lusk. Trnovnk je domovem v Severn Americe, odkud byl asi ped 200 lety pivezen do Evropy. Je to dleit ppravn nenron devina pro svait terny a skalnat strn, kde se jin deviny tce uchycuj. Obohacuje pdu o dusk, jeho koeny vyluuj jedovat ltky. Krom kvt je cel rostlina jedovat; obsahuje blkovinn jedy (tzv. toxalbuminy robin a fazn), tslovinu, v kvtech silice a glykosidy robinin a akaciin. Nejastji se vyskytly otravy u zvat po okusovn kmen a vtviek s listy. Vnou otravou byly postieny dti, kter pojdaly aktov koen nasldle hok chuti, omylem povaovan za koen lkoice. Akt je uiten jako medonosn rostlina poskytujc velm dobrou pastvu. Dve se v lidovm litelstv pouval kvt aktu.

Tulipn Gesnerv (zahradn) (Tulipa gesneriana) Tulipny jsou trvalky s vejitou cibul a pmou, asi 0,3 m vysokou lodyhou, nesouc 34 iroce kopinat listy a vrcholov kvt, jeho okvt tvo 6 stejnobarevnch nebo rznobarevnch lstk. Plod je tobolka. Tulipny kvetou v beznu a v dubnu. Mrn je jedovat cel rostlina, zvlt vak cibule. Krom kyseliny salicylov, krobu a blkovin obsahuje cibule jedovat alkaloid tulipin, dokzan v mench koncentracch i v nadzemnch stech. Velmi etn pstovan zahradn formy, sorty a kenci nkolika vchodoevropskch a zpadoasijskch druh se oznauj soubornm jmnem tulipn Gesnerv. Vznikly lechtnm na rozhran 18. a 19. stolet, vesms v zemi tulipn Holandsku. Tulipny maj svou dlouhou historii a mlokdo asi v, e v Evrop byly poprv pstovny r. 1554 v krlovsk zahrad na Hradanech v Praze a pochzely z Turecka. Ve tyictch letech 17. stolet se tulipny staly velkou mdou. Zcela u ns zdomcnl, i kdy kvete jen zdka, tulipn lesn (T. sylvestris), pvodem z jin Evropy. Nzk botanick druh T. tarda, pochzejc z Turkestnu, se pstuje na skalkch. U v beznu kvete vcekvt druh T. praestans, npadn ohniv ervenmi kvty.

Vlatovink vt (Chelidonium majus) Vytrval, roztrouen chlupat bylina dorstajc vky 1 m, s krtkm tlustm oddenkem a s rozvtvenou lodyhou. Stdav rozestaven listy jsou lichozpeen dlen v lalonat lstky s vroubkovanm okrajem. Doln listy maj dlouh apky, horn jsou pisedl. Dlouze stopkat kvty v chudm kvtenstv maj kalich opadvajc hned pi rozkvtu (kalich prchav) a lutou korunu. Kvete od kvtna do podzimu. Plod je eulovit tobolka. Vlatovink je u ns velmi hojn v blzkosti lidskch obydl, na rumitch, v hjch, u cest apod., na pdch bohatch duskem. Cel rostlina je proniknuta oranovm jedovatm mlkem, v nm se mimo jin nachzej etn alkaloidy, jako nap. chelidonin, chelerythrin, sanguinarin, protopin, berberin aj. Poit byliny me mt smrteln nsledky, mln va me pivodit kon onemocnn a zvlt je nebezpen om. Na za zelena i usuen v sen je jedovat pro dobytek. Od nepamti se na i oddenek pouvaly v lidovm litelstv, mj. proti loutence, k lb zhoubnch ndor a oranov va k odstraovn bradavic a pih. Dnes se vlatovink sbr do ajovch sms i k prmyslovmu zpracovn, k vrob lk proti kali, astmatickm zchvatm, aludenm a lunkovm bolestem atd.

Vran oko tylist (Paris quadrifolia) Vytrval bylina s plazivm oddenkem, jen vyhn pm stonky vysok a 0,4 m. Stonky nesou tyetn peslen pisedlch list iroce vejitho tvaru. Jednotliv kvty na pmch stopkch maj okvt sloen ze 4 vnjch svtle zelench lstk okvtnch a stejnho potu lutozelench, o polovinu kratch vnitnch lstk okvtnch. Kvete v dubnu a v kvtnu. Plod je leskl ernomodr bobule, je vyrst uprosted tveice list nad sklonnm okvtm. Dosti hojn se vran oko vyskytuje ve vlhch listnatch a smench lesch. Obvykle roste jednotliv a jen mlokdy tvo souvislej porosty. Cel rostlina je prudce jedovat a povaovat jej bobule za jedl lesn plody by se mohlo stt osudnm. Z innch ltek vran oko obsahuje sapogenin paridin (srden jed), saponin paristyphrin, dle asparagin a jin obsahov ltky. Zvata se tomuto druhu vyhbaj pro nepjemn zpach i chu. Dve se vranho oka uvalo v lidovm litelstv, zatmco v modernm lkastv je jeho vznam miziv. Tato nn bylina patila dlouho k tajemnm rostlinm snad proto, e v minulosti asto bvala zludnou zbran v rukch travi. V eck mytologii se bobule srovnvala s jablkem svru a 4 listy kolem n rozloen s trojskm kralevicem Parisem a temi bohynmi, Hrou, Afroditou a Pallas Athnou.

Vrati obecn (Tanacetum vulgare) Vytrval, a 1,6 m vysok bylina s etnmi lodyhami, kter vyrstaj z bohat vtvenho a tm devnatho oddenku. Hndoerven lodyhy jsou v nejhoej sti rozvtven a na pnm ezu hranat. Nesou stdav listy 12krt dlen v jemn krojky se zastihovan pilovitm okrajem. etn knoflkov bory, podepen zkrovy svtle zelench listenc, jsou tvoeny lutmi ptietnmi drobnmi kvty s trubkovitou korunou. Kvete dlouho od ervence do podzimu. Plod je naka. Vrati je u ns hojn rozen na rumitch, podl cest, u potok, v pkopech apod. Cel bylina pchne, chu m hokou a koennou. Z innch ltek obsahuje hlavn lutozelenou silici s jedovatm tanacetonem (thujonem), hoinu tanacetin, kafr, organick kyseliny a tsloviny. Dve se cel rostlina pouvala v lidovm litelstv; zastaralou drogou proti stevnm parazitm je prkovan kvt. Tak vrati byl v minulosti opeden rozlinmi povrami, objevuje se i v lidovch povstech. Byla mu pisuzovna arodjn moc a uiten byl pedevm milencm. Ml pomhat k vylen nevry nebo jej stailo mt u sebe, aby pomohl k astnmu nvratu milovan osoby. Vdeck jmno Tanacetum se odvozuje z etiny (ec. tanaos = dlouh, velk; akeomai = lm), kde znamen nesmrteln, ponvad uschl kvty si udruj svj vzhled.

Zemdm lkask (Fumaria officinalis) Jednolet ozim bylina, modrozelen ojnn, dorstajc a 0,4 m vky. Dut a hranat lodyha se odspodu bohat vtv. Stdav apkat listy jsou dvakrt zpeen, jemn, s apkatmi lstky dlanit dlenmi v podlouhl rkovit krojky. Kvty m seskupeny do nkolika bohatch hrozn. Kalich poslze opadv, rov nachov koruna vybh v ostruhu s tmavou pikou. Kvete od kvtna do podzimu, nkdy i pozdji. Plody jsou zmkl naky, v obrysu srdit a tm ovln. Zemdm je hojn rozen plevel pol a zahrad, bn i na rumitch, okrajch cest apod. Nejlpe mu vyhovuj stanovit dobe zsoben vodou a humusem, s celodennm oslunnm. Ve vech stech obsahuje rostlina jedovat alkaloidy (kryptokavin, protopin aj.), kyselinu fumarovou, sliz, hoinu a dal ltky. Vt dvky mohou po poit zpsobit poruchy dchacho centra. Nevtan jsou rostliny zemdmu v pci, ponvad vyvolvaj zavac poruchy zvat. Jako liv rostlina se dnes ji zemdm lkask mlo sbr a pouv; v poslednch letech byl vyazen z lkopis.

Zerav zpadn (Thuja occidentalis) Strom a 20 m vysok se thlou korunou a s plochmi, vodorovn rozloenmi vtvemi. Hnd borka se odlupuje v zkch podlnch proucch. Vtviky s hustmi upinatmi listy jsou ploch, na lci tmav zelen, na rubu lutozelen bez blavch skvrn. Listy vyrstajc ve dvojitch prech se stechovit pekrvaj. Po rozemnut vtvky s listy pjemn von. Zerav zpadn je rostlina jednodom. Sam itice jsou drobn, sloen z nkolika upinek, nesoucch po 34 pranch pouzdrech. Sami itice tvo nkolik podprnch a 45 pr semennch upin, z nich pouze dv prostedn nesou po dvou vajkch. Za zralosti jsou iky na krtkch stopkch pevisl, svtle hnd a ovln, s upinami na vrcholu trojhrannmi. Zerav zpadn je domovem v Severn Americe a odtud byl do Evropy pivezen v r. 1545. Hojn se u ns v ad forem pstuje v parcch, na hbitovech apod., vtinou pod lidovm nzvem cypi. Dve bval symbolem smutku. Vechny sti rostliny jsou jedovat, nejvce vrcholky mladch vtvek. Ptomna je mj. silice s vysokm obsahem innho tanacetonu (thujonu), glykosidy, kafr, tsloviny aj. V minulosti mla tato velmi hezk devina na svdom mnoho lidskch ivot, v dsledku neodbornho povn innch ltek, kter obsahuje.

Zimolez tatarsk (Lonicera tatarica) Hust vtevnat ke vysok a 5 m. edolut borka se v podlouhlch pruzch odlupuje, vtvky jsou brzy dut vlivem zhy mizejc den. Krtce apkat vstcn listy jsou podlouhle vejit, celokrajn, na vrcholu zapiatl. Kvty vyrstaj v lab list po dvou na lysch stopkch, piblin o polovinu kratch ne listy. Dvoupysk koruny jsou syt rov a bl, se slab hrbolkovitou trubkou korunn. Kvete v kvtnu a v ervnu. Plody jsou erven bobule. Zimolez tatarsk je domovem v jin oblasti Kavkazu. Je poloslunnou a slunnou devinou, vyhovuj mu zejmna sv humzn pdy, ale roste i na pdch suchch. U ns je asto vysazovn v parcch i v zahradch jako okrasn devina; pouv se i do ivch plot. Obsahuje ve vech stech rostlinnho tla saponiny, hoinu, tsloviny, v plodech organick kyseliny a dal ltky. Chemismus rostliny vak zatm nen podrobn prozkoumn. Otravy byly pozorovny u dt, kter pojdaly bobule povaovan za jedl plody. Listy pravdpodobn nejsou jedovat. Vce nebo mn jedovat jsou i rzn zbarven bobule ostatnch, u ns domcch nebo pstovanch druh zimolezu ernho (L. nigra), zimolezu kozho listu (L. caprifolium), zimolezu obecnho (L. xylosteum), zimolezu popnavho (L. periclymenum) aj.

Zimostrz vdyzelen (Buxus sempervirens) Ke vysok nanejv 1 m nebo mal strom dorstajc 510 m vky. Mlad vtvky jsou zelen, na starch je svraskal kra lutohnd, star stromky maj ernoedou rozpukanou borku. Stle zelen listy jsou vstcn rozestaven, koovit, podlouhle vejit, s velmi krtkmi apky. Na lci jsou epele leskle tmav zelen, na rubu lutozelen. Velmi drobn, zelenav lut kvty jsou jednopohlavn, uspodan do klubek v lab list. Rostliny jsou jednodom, v kadm klubku je nejastji uprosted kvt sami a po stranch nkolik kvt samch. Kvete v beznu a v dubnu. Plod je tobolka s temi rky. Zimostrz je domovem v jin Evrop, ve Stedozem. U ns se pstuje jako okrasn devina v parcch, zahradch a na hbitovech. Velmi dobe sn sestihvn, proti mrazm je odoln. Kra a listy obsahuj sms alkaloid, pedevm buxin, dle silici a tsloviny. Otravy, kter mohou bt i smrteln, byly pozorovny u lovka a u nkterch domcch zvat. Suen listy, chutnajc nepjemn hoce, se dve pouvaly v lkastv. inn obsahov ltky zimostrzu jsou stle pedmtem vzkumu, protoe vrazn sniuj krevn tlak. Velmi hust, lut, tvrd a pevn devo se pouvalo v devorytectv a k vrob hudebnch nstroj.

anovec mchnk (Colutea arborescens) Men ke vysok nanejv 4 m. Zprvu jsou metlovit vtvky edozelen a chlupat, pozdji olysvajc, s edohndou krou. Stdav lichozpeen listy jsou sloen ze 713 krtce apkatch lstk, kter jsou celokrajn, obvejit a na vrcholu mrn vykrojen. Pomrn velk motlovit kvty jsou po 28 seskupeny v dlouze stopkatch labnch hroznech. Kvty jsou syt lut a naervenal od hndoerven ilnatiny. Kvete v kvtnu a v srpnu. Plody jsou neobvykl mchnat nafoukl lusky na dlouhch stopkch. Na jin Morav je anovec pvodn devinou vslunnch les a kovinatch strn; vysazuje se v parcch a zahradch, odkud obas zplauje. Je rostlinou svtlomilnou, v zim asto omrz. Jedovatost byla prokzna jen u semen anovce, kter obsahuj mj. olej a organick kyseliny. Otravy semeny se vyskytly u lovka a u drbee. Listy nkte bloravci bez nsledk a s chut okusuj, akoliv chutnaj hoce (obsahuj nap. sliz, hoiny, organick kyseliny). V nkterch zemch byl v minulm stolet anovec dokonce doporuovn jako vhodn pcn rostlina. Dve se listy pouvaly v domcm len jako projmadlo.

PEHLED VYOBRAZENCH JEDOVATCH ROSTLIN A JEJICH SYSTEMATICK ZAAZEN PODLE ROSTLINN SOUSTAVY
Vy rostliny (Cormobionta, Embryobionta) ODDLEN: Pesliky (Equisetophyta)
D ELE DRUH

Peslikotvar (Equisetales)

Peslikovit (Equisetaceae)

Peslika roln (Equisetum arvense)

ODDLEN: Kapradiny (Polypodiophyta)

D ELE DRUH

Osladiotvar (Polypodiales)

Kapraovit (Dryopteridaceae)

Kapra samec (Driopteris filix-mas)

ODDLEN: Rostliny nahosemenn (Pinophyta)

D ELE DRUH

Borovicotvar (Pinales)

Cypiovit (Cupressaceae) Tisovit (Taxaceae)

Zerav zpadn (Thuja occidentalis) Jalovec chvojka (Juniperus sabina) Tis erven (Taxus baccata)

ODDLEN: Rostliny krytosemenn (Magnoliophyta) TDA: Rostliny dvoudlon (Magnoliopsida, Dicotyledonae)

D ELE DRUH

Dilokvt (Berberidales) Pryskynkokvt (Ranunculales)

Dilovit (Berberidaceae) Pivokovit (Paeoniceae) Pryskynkovit (Ranunculaceae)

Mlokvt (Papaverales)

Mkovit (Papaveraceae)

Dil obecn (Berberis vulgaris) Pivoka lkask (Paeonia officinalis) Blatouch bahenn (Caltha palustris) emeice ern (Helleborus niger) Hlavek jarn (Adonis vernalis) Hlavek letn (Adonis aestivalis) Jaternk podlka (Hepatica nobilis) Koniklec lun (Pulsatilla pratensis) Omj alamounek (Aconitum plicatum) Orlek plan (Aquilegia vulgaris) Orsej jarn (Ficaria verna) Ostroka straka (Consolida regalis) Plamnek pm (Clematis recta) Pryskynk plaziv (Ranunculus repens) Pryskynk prudk (Ranunculus acer) Samorostlk klasnat (Actaea spicata) Sasanka hajn (Anemone nemorosa) Mk set (Papaver somniferum) Mk vl (Papaver rhoeas) Vlatovink vt (Chelidonium majus)

Zemdmovit (Fumariaceae)

Prvosenkokvt (Primulales)

Prvosenkovit (Primulaceae)

Hvozdkokvt (Caryophyllales) Kopivokvt (Urticales) Lomikmenokvt (Saxifragales) Rokvt (Rosales) Bobokvt (Fabales)

Hvozdkovit (Caryophyllaceae) Konopovit (Cannabaceae) Tlusticovit (Crassulaceae) Rovit (Rosaceae) Bobovit (Fabaceae)

Vesovcokvt (Ericales) Tykvokvt (Cucurbitales) Hvzdnicokvt (Asterales)

Vesovcovit (Ericaceae) Tykvovit (Cucurbitaceae) Hvzdnicovit (Asteraceae)

Dymnivka dut (Corydalis cava) Srdcovka ndhern (Dicentra spectabilis) Zemdm lkask (Fumaria officinalis) Brambok (Cyclamen sp.) Drchnika roln (Anagallis arvensis) Prvosenka jarn (Primula veris) Koukol poln (Agrostemma githago) Konop set (Cannabis sativa) Rozchodnk ostr (Sedum acre) Bobkovie lkask (Prunus laurocerasus) Stemcha obecn (Prunus padus) iorka pestr (Coronilla varia) Janovec metlat (Sarothamnus scoparius) tdenec odvisl (Laburnum anagyroides) Trnovnk bl (Robinia pseudacacia) Lupina mnoholist (Lupinus polyphyllus) anovec mchnk (Colutea arborescens) Pnink (Rhododendron sp.) Rojovnk (Ledum palustre) Posed bl (Bryonia alba) Starek obecn (Senecio vulgaris) Vrati obecn (Tanacetum vulgare) Locika kompasov (Lactuca serriola)

Prycokvt (Euphorbiales)

Prycovit (Euphorbiaceae)

Zimostrzokvt (Buxales) Kakostokvt (Geraniales) Routokvt (Rutales) Jesencokvt (Celastrales) Loganiokvt (Loganiales) Vrabenicokvt (Thymelaeales) eetlkokvt (Rhamnales) Mdelnkokvt (Sapindales) Aralkokvt (Araliales)

Zimostrzovit (Buxaceae) avelovit (Oxalidaceae) Lnovit (Linaceae) Routovit (Rutaceae) Jesencovit (Celastraceae) Tojeovit (Apocynaceae) Vrabenicovit (Thymelaeaceae) eetlkovit (Rhamnaceae) Ledvinkovit (Anacardiaceae) Jrovcovit (Hippocastanaceae) Aralkovit (Araliaceae) Mikovit (Apiaceae)

Baanka ron (Mercurialis annua) Pryec chvojka (Euphorbia cyparissias) Skoec obecn (Ricinus communis) Zimostrz vdyzelen (Buxus sempervirens) avel kysel (Oxalis acetosella) Len set (Linum usitatissimum) Routa vonn (Ruta graveolens) Brslen evropsk (Euonymus europaeus) Brl men (Vinca minor) Oleandr obecn (Nerium oleander) Lkovec jedovat (Daphne mezereum) Kruina olov (Frangula alnus) eetlk poistiv (Rhamnus cathartica) kumpa zken (Rhus toxicodendron) Jrovec maal (Aesculus hippocastanum) Bean popnav (Hedera helix) Bolehlav plamat (Conium maculatum) Halucha vodn (Oenanthe aquatica) Krabilice mmiv (Chaereophyllum temulum) Rozpuk jzliv (Cicuta virosa) Sevlk poton (Sium latifolium) Tetlucha koz pysk (Aethusa cynapium)

Moenokvt (Rubiales)

Zimolezovit (Caprifoliaceae)

Svlacokvt (Convolvulales) Lilkokvt (Solanales)

Svlacovit (Convolvulaceae) Lilkovit (Solanaceae) Kustovnice ciz (Lycium barbarum)

Krtinkokvt (Scrophulariales)

Krtinkovit (Scrophulariceae)

Bez ern (Sambucus nigra) Kalina obecn (Viburnum opulus) Pmelnk bl (Symphoricarpos albus) Zimolez tatarsk (Lonicera tatarica) Svlaec roln (Convolvulus arvensis) Bln ern (Hyoscyamus niger) Durman obecn (Datura stramonium) Lilek brambor (Solanum tuberosum) Lilek ern (Solanum nigrum) Lilek potmchu (Solanum dulcamara) Rulk zlomocn (Atropa bella-donna) Tabk virinsk (Nicotiana tabacum) Konitrud lkask (Gratiola officianalis) Krtink hlznat (Scrophularia nodosa) Nprstnk erven (Digitalis grandiflora)

TDA: Rostliny jednodlon (Liliopsida, Monocotyledona)

D ELE DRUH

Liliokvt (Liliales)

Konvalinkovit (Convallariaceae) Kchavcovit (Melanthiceae) Ocnovit (Colehicaceae) Triliovit (Trilliaeceae)

Kokok mnohokvt (Polygonatum multiforum) Konvalinka vonn (Convallaria majalis) Kchavice bl (Veratrum album) Ocn jesenn (Colchicum autumnale) Vran oko tylist (Paris quadrifolia)

Liliovit (Liliaceae) Amarylkovit (Amaryllidaceae)

rnokvt (Arales) Lipnicokvt (Poales)

rnovit (Araceae) Lipnicovit (Poaceae)

ebk krlovsk (Fritillaria imperialis) Tulipn Gesnerv (Tulipa gesneriana) Narcis bl (Narcissus poticus) Narcis lut (Narcissus pseudonarcissus) Snenka bl (Galanthus nivalis) rn plamat (Arum maculatum) blk bahenn (Calla palustris) Jlek mmiv (Lolium temulentum)

SLOVNEK ODBORNCH NZV

alpinsk psmo vkov vegetan psmo hol a niv, 18002300 m n. m. bze spodn nebo doln st rostlinnho orgnu (stonku, listu apod.) blek pletivo semen bohat na zsobn ltky, jimi se vyivuje rostouc zklad zrodku rostliny, ivn (zsobn) pletivo endosperm bobule dunat plod obsahujc v dunin jedno nebo vce semen bylina rostlina s dunatm nedevnatm stonkem, kter na konci vegetanho obdob odumr celistv list list s epel jednoduchou, nanejv jen mlce dlenou

celokrajn list list s epel na okraji bez zub, vroubk nebo zez cibule zkrcen, poppad ztloustl stonek, obalen zdunatlou upinou nebo vce upinami, poppad spodinami list cpy voln krojky kalichu, koruny, okvt apod. epel ploch lupenit st listu -etn kvt kvt s uritm potem kvtnch len v jednom kruhu (trojetn, tyetn apod.) -etn list list sloen z uritho potu lstk (nap. trojetn, ptietn, mnohoetn apod.) lnek lodyn bezlist st lodyhy mezi dvma uzlinami, z nich vyrst jeden nebo vce list

dlen list jednoduch list s epel mlce nebo hluboce rozeklanou zezy, kter vak nedosahuj k apku nebo vetenu dlanit ilnatina ilnatina, jej ilky vychzej paprskovit z jednoho msta na bzi epele dlanit sloen list list sloen z dlanit uspodanch samostatnch lstk, kter jsou apkat nebo pisedl de vnitn st zkladnho pletiva uprosted stonku dvojnaka such poltiv plod, v dob zralosti se dlc ve dv naky dvoudom rostlina rostlina s jednopohlavnmi kvty, piem prankov (sam) a pestkov (sami) jsou na rznch jedincch dvoulet rostlina rostlina vytvejc v prvnm roce pzemn

rici list a ve druhm roce kvty a plody; koncem druhho roku vdy uhyne (vdy bylina) forma men nestl odchylka od normlnch znak uritho druhu, systematick jednotka ni ne odrda habitus vzhled hlza dunat orgn vznikl ztloustnutm koene, doln sti stonku nebo oddenku (podzemnho stonku) hole travnat porosty v horch nad hranic lesa hrozen jednoduch kvtenstv, v nm stopky vedlej vyrstaj v rznch vkch a dlkou nepesahuj stopku hlavn; kvty rozkvtaj odzdola nahoru nebo u plochch kvtenstv od kraje ke stedu chocholk jednoduch hroznovit kvtenstv, jeho doln stopky jsou del ne stopky

horn, take vechny kvty jsou tm v jedn rovin jamo dvojice lstk sloenho listu, sudozpeenho nebo lichozpeenho jednodom rostlina rostlina s jednopohlavnmi kvty, piem prankov (sam) a pestkov (sami) jsou na tm jedinci jednopohlavn kvt kvt pouze s jednm typem pohlav, bu prankov (sam), nebo pestkov (sami) kanlky mezibunn prodlouen prostory v rostlinnm tle, obsahujc silice nebo balzmy koenujc lodyha plaziv, zpravidla dlouze lnkovan lodyha zakoeujc v uzlinch a umoujc vegetativn rozmnoovn lata hroznovit kvtenstv, jeho hlavn stonek je nejdel

a nese krat, rozvtven postrann stonky, z nich nejspodnj jsou nejmohutnj lichozpeen list sloen, zpeen list ukonen jednm lstkem lstek samostatn st sloenho listu listen list, z jeho lab vyrstaj kvty nebo vtve kvtenstv listenec drobn, zpravidla svtlej listen na kvtn stopce; vtinou vyrstaj listence vstcn v pru lodyha dunat listnat nadzemn stonek lusk such pukav plod z jednoho plodolistu, pukajc ve dvou vech od vrcholu ke stopce lko kvtn rozen kvtn stopka, kter nese kvtn sti malvice dunat plod s jdincem, v nm jsou uloena semena

mednk tvar rznho pvodu vyluujc sladkou vu, vtinou v kvtech, nkdy t mimo kvty mchek such jednopouzdr plod pukajc jedinm vem mek vrstek ze stopky vajen, vce nebo mn obalujc semeno mlnice trubicovit vtven tvary v rostlinnm tle obsahujc mlnou vu (latex) mnohomanelsk rostlina rostlina s kvty na tme jedinci oboupohlavnmi i jednopohlavnmi (sammi i samimi nebo obojmi) naka such nepukav plod v celosti opadav, zpravidla jednosemenn, vznikl z jednoho nebo a z nkolika plodolist nic visc dol, pevisl nivy vysokohorsk louky obal soubor listen pod

kvtenstvm, napodobujc nkdy kalich obalek soubor listen pod dlm kvtenstvm obilka such nepukav jednosemenn plod, v nm osemen srst s oplodm objmav list pisedl list s bz hluboce vykrojenou a obma krojky pesahujcmi ku lodyhy oboupohlavn kvt kvt obsahujc tyinky i pestky oddenek podzemn st stonku okolek dl kvtenstv sloenho okolku okolk hroznovit kvtenstv, v nm vechny kvtn stopky vyrstaj z jednoho msta na konci lodyhy opit prostedek obsahujc opium nebo jeho alkaloidy osten siln tvrd trnit tvar ovjiv ovjejc se (popnajc

se) po opoe tenkou a chabou lodyhou ozim rostlina jednolet rostlina (bylina) klc na podzim, pezimujc nejastji ve tvaru listov rice, v ptm roce kvetouc, vytvejc plody a odumrajc; vtina plan rostoucch druh me dokonit rst a vvoj i pi vzejit na jae nebo v lt palice hroznovit kvtenstv s velmi ztlustlm vetenem a s drobnmi pisedlmi kvty peckovice dunat plod s peckou pestkov kvt kvt obsahujc pouze pestk nebo vce pestk (sami kvt) ptietn kvt kvt s pti kvtnmi leny v jednom kruhu pilovit se zezy a zuby piatmi, obrcenmi dopedu; pedn strana zub je krat ne zadn

plodenstv soubor plod na spolenm stonku vznikajc z jednoho kvtenstv plodolist listov tvar srostl v pestk s vajky plstnat pokryt jemnmi hustmi chlupy, spletenmi v hust povlak poloke rostlina se stonky devnatjcmi, ale na konci bylinnmi prankov kvt kvt obsahujc pouze tyinky (sam kvt) pravideln kvt kvt, kter lze rozdlit nkolika rovinami soumrnosti na shodn poloviny prchav kalich (prchav koruna) kalich nebo koruna opadvajc ped plnm rozvinutm kvtu peslen ti nebo vce list, vtvek i kvt vyrstajcch z jednoho msta na stonku pepiv koen pomocn

koen pidrujc popnavou rostlinu na povrchu podkladu pisedl list nebo kvt list bez apku, kvt bez stopky rozkladit rozloen do vech smr, s vtvkami tm kolmo k hlavnmu stonku ruderln rostliny rostliny rostouc na rumitch, snejc vy koncentraci ivin rice listy hust nahlouen na bzi lodyhy apk stopkovit zen doln st listu, na bzi nkdy pochvovit rozen sloen list list s epel dlanit nebo zpeen rozdlenou v samostatn lstky a k apku i vetenu soumrn kvt kvt s jednou rovinou soumrnosti souplod soubor plod vzniklch z jednoho kvtu stopka st stonku zakonen kvtem nebo plodem

struk such poltiv plod vznikl z jednoho a dvou plodolist, za zralosti zakrcovan a poltc se v jednosemenn dly stdav listy listy vyrstajc po jednom v rznch vkch stonku stvol bezlist bylinn stonek ukonen kvtem nebo kvtenstvm svazek vrcholinat kvtenstv s vtvkami a stopkami siln zkrcenmi a napmenmi vzhru; kvty jsou proto hust smstnny ttina tuh zapiatl chlup, nkdy pichlav upina zpravidla nezelen zakrnl list pisedl irokou spodinou tobolka such pukav plod tvoen vce plodolisty, jednopouzdr a vcepouzdr, otvrajc se zuby, drami, chlopnmi, vkem atd.

toulec listen, asto zbarven, obalujc palici trojetn list dlanit sloen list ze t lstk trubka doln srostl st kalichu, koruny nebo okvt bor jednoduch hroznovit kvtenstv s kvty pisedlmi na rozenm kvtnm lku; vn je lko pokryto zkrovem krojek st dlenho listu mezi zezy epele ponka pemnn st listu nebo stonku, kterou se popnav rostlina pidruje opory

uzlina msto (nkdy vce nebo mn zduel) na lodyze, kde vyrst list nebo vce list vijan vrcholinat kvtenstv s vetenem v mld spirlovit svinutm, nesoucm na svrchn stran dv ady kvt a na spodn stran zpravidla listeny veteno hlavn stonek kvtenstv vrcholinat kvtenstv kvtenstv se zkrcenm vetenem; vedlej stonky perstaj stonek hlavn, kvty rozkvtaj shora dol nebo ze stedu k obvodu

vstcn listy listy vyrstajc na stonku po dvou, a to ve stejn vce proti sob vbky tenk plaziv podzemn nebo nadzemn stonky, na uzlinch zpravidla koenujc vystoupav v doln sti polhav, dle obloukovit vzpmen vtrus nepohlavn rozmnoovac stice, asto jednobunn zkrov soubor listen pod kvtenstvm

ebro podln vstupek na povrchu plodu lbkovit orgn ve tvaru lbku nebo s podlnm lbkem lzka rostlinn tvar (chlup nebo vrstek) vyluujc vonnou nebo lepkavou tekutinu lznat pokryt chlupy opatenmi na konci hlavikou vyluujc vonnou nebo lepkavou tekutinu