Bojova Rozvědka Ziskavani Zprav Hlavni Ukol Průzkumnika

You might also like

Download as pdf or txt
Download as pdf or txt
You are on page 1of 2

Bojov rozvdka- Zskvn zprv hlavn kol przkumnka

Pro kadou prci je nezbytn mt nejen potebn nad, ale pedevm suroviny, materil nebo polotovary, kter teprve dovednm zpracovnm a vyuitm dostanou douc a uiten tvary !akovou "surovinou# pro innost pr$zkumnka jsou poznatky, nkresy, zpisky z vlastn%o pozorovn, z bojov innosti, z provedenc% vpad$, nalezen nebo jinak zskan psemnosti, v&ci, sousti vstroje, zbran&, pom$cky, zjit&n stopy, 'oto(ra'ick snmky, in'ormace zskan odposlec%em tele'ont$, rdiov%o vysln nebo vslec%em zajatc$, zprvy od obyvatelstva a podle npaditosti a pozornosti i dal zdroje )vak teprve jejic% d$vtipnm a lo(ickm vy%odnocenm, dopln&nm, porovnnm a dalmi "kouzly# se z nic% stanou potebn podklady pro roz%odovn velitel$ Prv& v tom je nejv&t kus um&n pr$zkumnka, kter proto krom& silnc% rukou, ryc%lc% no%ou, otuil%o t&la mus mt sc%opnost i lo(icky uvaovat Pi vy%odnocovn zznam$ pozorovn si vm zvlt& jev$, kter se v uritm bod& nebo i na dalc% mstec% opakovaly *na se vysv&tlit jejic% p$vod, z dal%o uvaovn vylou ty, pro kter nalezl lo(ick a pirozen vysv&tlen *ousted se na mon pznaky ptomnosti neptele, kter lze zjistit ve vzjemn vazb& jednotlivc% zprv a sna se jejic% porovnnm od%alit pravd&podobnou innost nebo zmysl protivnka +v&ry, kter nejsou prokazateln, ale lze se o nic% pouze do%adovat, si ov& dodatenm osobnm pr$zkumem, dalm pozorovnm nebo vyslnm %ldky, kter by potebn ,daje prov&ila !ak je mono od%alit napklad budovn okop$, palebnc% postaven, ztaras$, pekek, pokldn minovc% pol, odc%od neptele ze zaujatc% ar, ppravu je%o sil a prostedk$ k ,toku Palebn systm neptele od%al nejlpe pr$zkum bojem, pi n&m %lavnm clem ,toc jednotky nen dobyt neptelsk%o ,zem, ale vyprovokovn protivnkovy palby z %lavnc% postaven a od%alen ukrytc% zbran a prostedk$, kter by mo%ly vlastnm vojsk$m v dalm pr$b&%u boje zp$sobit znan ztrty Proto se jednotka provd&jc pr$zkum bojem mus snait dostat se do sestavy neptelsk obrany a silnm tlakem na protivnka vyprovokovat nasazen vec% je%o bojovc% prostedk$ Pi %odnocen nrt$ poc%odov osy bere velitel v ,va%u dobu, v n byl nrt pozen, zm&ny, k nim m$e dojt do c%vle, ne bude tato osa pouita pro pesun vlastnc% jednotek, nebezpen msta, kde lze oekvat stetnut s neptelem, prostory v%odn pro ukryt protivnka, pro nastraen lky nebo pro za%jen ,toku, monost objd&k a asov ztrty pi jejic% pouit, msta, kde bude teba or(anizovat bon zajit&n, kde bude mono vlastn jednotky rozvinout, kde bude ,eln se zastavit a odpovat a adu dalc% okolnost *ituan nebo panoramatick nrt vy%odnot velitel pedevm z %lediska nvaznosti zac%ycenc% ,daj$ -opln jej o zpisy a zprvy z pozorovn, z vpov&d zajatc$ nebo oitc% sv&dk$ *na se najt systm v or(anizaci neptele a vypozorovat z n&j zmysl je%o dal innosti .de/li o prostor, v n&m je plnovna dal vlastn innost, %led nec%rn&n msta, styk neptelskc% jednotek, pr$c%ody v ztarasec% a minovc% polc%, v%odn sm&ry nasazen tank$, msta pro vybudovn vlastnc% palebnc% postaven nebo pec%od vodnc% tok$ a dal, podle c%arakteru ,konu 0odnot/li poznatky z vlastn bojov innosti, ujas1uje si, kde jednotky 2%ldka3 narazily na ztarasy, minov pole, odkud byla vedena nej%ust palba a jakmi prostedky, kter prostory byly naopak palbou nepokryty, ze kterc% sm&r$ podnikal neptel proti,toky a jak byl systm je%o velen, kter msta nej%ouevnat&ji brnil, kde pouil protitankovc% zbran nebo jin speciln tec%niky 4koist&n psemnosti a (ra'ick dokumenty 2mapy, plny3 peliv& studuje a td Pi %odnocen jejic% obsa%u se nesm dt oklamat neptelskou lst 5 kadm stetnut bylo podc%yceno nemlo pklad$, kdy neptel ,mysln& "ztratil#, ponec%al u padl%o vojka, u zajatce i peb&%lka podvren materily, kter m&ly protivnka oklamat, upoutat je%o pozornost na pedstranou innost nebo vlkat je%o jednotky do nastraen lky Proto mus bt kad zskan dokument ov&en jet& z jin%o vlastn%o zdroje zprv 6ejd$leit&j dokumenty jsou vdy postoupeny vym velitel$m k irmu pouit .ako zdroj in'ormac o bojesc%opnosti vojsk neptele mo%ou poslouit rozkazy, pro(ramy, zpisnky, osobn dopisy i dokumenty 2le(itimace, pr$kazy3, ale i nejjednodu v&ci, jako nap vstroj vojk$, dru% pouvanc% protic%emickc% prostedk$, jejic% stav apod 5elmi cennmi dokumenty jsou i'rov materily, zak7dovan mapy, plny spojen a dal spojovac pom$cky, kter umon zac%ycovn a dei'rovn dosavadnc% a zskvn dalc% zprv 4koist&n zbran& a stelivo poslou k rozlien dru%u vojska, k porovnn jejic% ,innosti s vlastnmi zbran&mi a s monou oc%ranou proti nim, stav jejic% ,drby napov o morlnm stavu neptelskc% vojk$ 8irokou klu in'ormac poskytuj stopy, za n& je teba povaovat nejen otisky bot, pneumatik, ps$, ale i rozlo%u zdupan trvy, zapoat zemn prce, oput&n o%nit& i objekty, zanec%an zbytky potravin, lk$ a jejic% obal$, zapomenut svitky kabel$, izolanc% psek, przdn nbojnice a ve, co vojci pouvali + to%oto zdroje vyte bystr pr$zkumnk dobu, po kterou se neptel na mst& zdroval, kdy asi prostor opustil, jak byl je%o poetn stav, jak vzbroj a vstroj, dru% spojovacc% prostedk$ a msta, odkud je pouval, pozn i kvalitu je%o materiln%o zabezpeen a

mno%o dalc% ,daj$ pouitelnc% k veden boje *pecilnm zdrojem in'ormac jsou 'oto(ra'ie nebo 'ilmov snmky, jic% se pouv zvlt& na vyc% stupnc% velen +kladnm materilem jsou leteck snmky, k jejic% vy%odnocen vak je teba mt urit znalosti a pra9i +kuen pr$zkumnk z nic% vyte nejen pravideln proud poc%odujc kolony, s okolnm ternem kontrastujc zkopy, okopy, pevn$stky, ale i stny nedokonale zamaskovanc% stan$, palebnc% postaven zbran, vylapan cestiky mc k velitelskm stanovitm a pozorovatelnm, ba dokonce i pravideln teky minov%o pole -obr 'oto(ra'ie neptelsk%o letit&, skladu, nov zbran& v palebnm postaven, provizorn%o mostu nebo ukryt zkladny, pozen pr$zkumnkem pi pozorovn, ekne veliteli asto mno%em vce a pesn&ji, ne nejpeliv&ji zpracovan nrtek :enn in'ormace zskvaj pr$zkumnci odposlec%em pedvanc% zprv, rozkaz$ a %len Poslec%em rdiov%o vysln se zabvaj speciln jednotky, avak i p& pr$zkumnk m$e zac%ytit %odnotn in'ormace, poda/li se mu napojit vlastn pstroj na kabel tele'onn%o veden, kter je ukryt n&kde ve v&tvc% strom$ nebo za%rabn v zemi ; vy%ledvn kabelu mu pom$e zjit&n velitelskc% stanovi<, ,steden a jinc% mst, kter bvaj tele'onicky propojena, po%yb jednotlivc$ nebo dvojic kontrolujcc% nebo opravujcc% linky, nebo i msta napojen prodlouenc% kabel$ ; zapojen pak posta teba jen napc%nut kabel$ pendlky a zapojen vlastn%o pstroje nebo navzn spojen v mst& styku dvou linek 6ejjednodu, avak souasn& nejriskantn&j je pm odposlec% roz%ovor$ v bezprostedn blzkosti neptele 6en teba sledovat jen vydvn rozkaz$ i povel$, slyitelnc% zpravidla na v&t vzdlenost =asto obyejn roz%ovor dvou vojk$, %lasit pedvn povinnost strnc%, nebo i zdnliv& nic nekajc "povdn# pi jdle poskytne mno%o vyuitelnc% poznatk$ +drojem nejerstv&jc% ,daj$ o nepteli i ov&en dve zjit&nc% 'akt bvaj vslec%y zajatc$ ".azyka#, jak zajatc$m pr$zkumnci kaj, je vak teba nejdve polapit +p$sob$ je cel ada, avak krom& boje mue proti mui pi ztei, ryc%l%o pronikn do neptelsk sestavy pi vpadu, kdy n&kte protivnci jsou odtreni od svc% jednotek, je nejti, nej,eln&j a proto i nejpouvan&j metodou lka, v n m$e uvznout neptelsk spoja, spojka, pr$zkumnk prv& tak dobe, jako odborn 'unkcion protivnkova tlu nebo i vy velitel =m odpov&dn&j postaven "jazyk# zastv, tm v&t %odnotu budou mt je%o in'ormace 5%odnm mstem pro c%ycen "jazyka# je zvlt& prostor mezi vlastnmi jednotkami a neptelem na styku dvou neptelskc% jednotek a v tlu neptele, kde prob%aj r$zn %ospodsk prce >ka m proti ostatnm zp$sob$m boje v%odu pedevm v tom, e si pro ni pr$zkumnci mo%ou podle vlastn v$le zvolit v%odn msto, dokonce i protivnka 2nap siln&j%o neptele nec%aj projt, ani se ovem sami prozrad3, maj dostatek asu na ppravu boje 5%odou je i moment pekvapen pi ,deru na neptele a monost pedb&n ppravy ,stupov cesty, po n pr$zkumnci se zajatcem odejdou *kupina, kter m za ,kol lku nastrait, si ,eln& rozd&l 'unkce 6ejbystej z nic%, ovldajc ryc%lou si(nalizaci, zaujmou stanovit& pozorovatel$ s dobrm v%ledem na pravd&podobn sm&r postupu protivnka, aby mo%li veliteli vas pslunm si(nlem o%lsit pibliujc%o se neptele ?yc%l a siln pslunci %ldky, kte vynikaj v boji zblzka, vytvo pepadovou podskupinu, je se ukryje co nejble vy%ldnutmu mstu pepadu -ob stelci, zaazen do zabezpeovac podskupiny, se piprav na pstupovc% cestc% k obran& svc% soudru%$ i ke kryt jejic% odc%odu a velitel %ldky zaujme takov pozorovac stanovit&, z n&%o m$e sledovat cel pr$b&% akce a vydvat nezbytn rozkazy Podle poteby m$e bt vytvoena i zatarasovac podskupina, kter zabrn odc%odu neptele nebo psunu sil a prostedk$ k je%o obran& 5elmi asto bv lka nastraena na spojae, kte zpravidla znaj rozmst&n vlastnc% jednotek, tb$, velitelskc% stanovi< a pozorovatelen Pr$zkumnci peru tele'onn linku, ukryj se v blzkosti a kdy neptelsk spoja pijde veden opravit, zajmou jej !yp$ lek e9istuje obrovsk mnostv a konkrtn proveden zle na tv$rm pstupu velitele pr$zkumn skupiny

You might also like