- 1 -

- 2 -

FRANTIEK FLOS TK ZE ZAJET

I. NA TAHITI Tak u nepla, Michale, nepla! pvtiv domlouval mlad thl mu prostednho vzrstu statnmu mui osmahlch tv, kter se vecek sklen sklnl, nad kufk, na nj kapaly slzy, nepla, vdy se neloume navky. Ani vm, draz ptel, nekm sbohem, ale jen na shledanou. Ach, drah pane, drah a mil pane! tkal zarmoucen statn mu, neodjdjte! Podvej se, Michale na Janka! To je jin chlapk ne ty, neple! Ale, ale, to jsem tomu dal! zvolal mlad mu a pospchal k chlapci, asi trnctiletmu, kter se a dosud staten brnil pli, avak kdy ho mlad mu oslovil hlasit zatkal. Mlad mu objal, chlapce a pitiskl svou tv k jeho oblieji. Konejil ho jako dt a horliv mu domlouval: Jake, ty tak, Janka? Ty, tatransk junku, bys plakal? Tolik lid se na tebe dv! Copak jsi mi neslbil, e bude staten a e bude bedliv opatrovat m sbrky? Chlapec si otel rozhodn rukvem oi a zaeptl: U nebudu plakat, ale brzy se vrate, pane doktore. Tak se mn, Janko, lb, pochvlil mlad mu chlapce. A pot strce Michala, a se mu bude pli stskat. Mlad mu se vrtil ke skupin starho pna, pan a dvete a ekl francouzsky: Prosm - 3 -

vs, draz ptel. nezapomete na tyto m mil krajany. Oba jsou jako dti. A bude-li se jim pli stskat, polete je do San Franciska i se sbrkami Doufm vak, e se brzy vrtm, nebo vlka neme trvat dle ne nkolik msc. Pn souhlasil a zrove sliboval, e bude ochrncem obou oputnch. Sirna na velkm parnku zahoukala, bylo to posledn voln na opozdilce. Kdo nevstoup do deseti minut na palubu Nymfy, uvzne v papeetskm pstavu nejmn na ti msce. To by ovem mlad mu nesnesl, proto objal jet jednou sv ptele a potom vskoil do lunu, kter ho rychle odvel k velikmu parnku, chrlcmu kotoue a chuchvalce tmavho dmu z nahnutch komn. Na nevelkm nbe zstali jen nosii a divci, kte se v rannch hodinch pili rozlouit s lod, odjdjc k Americe. Jet z paluby mval mlad mu na rozlouenou a ptel z ostrova mu odpovdali, zdvihajce vysoko bl tropick plby, avak po chvilce se lodn kolos otoil tak, e obrtil k ostrovu cel dlouh bok a potom krsnm velikm obloukem se dal na dalekou cestu, zanechvaje za sebou hlubokou brzdu. Michal, Janko, pn, pan a dcerka zstali na behu dokud parnk nezmizel v mlhch, je le vdy zdnliv mezi moem a oblohou. Pn zval francouzsky Michala a Janka, aby s nimi li do vily a neoddvali se tak plinmu stesku. Tak pan je zvala a slibovala jim vbornou sndani, avak Michal jen potsl hlavou. Dkuju vm, pane Amade, i vm pan, dnes ale nemohu, nemohu Tak Janko dkoval dvence, kter ho drela za ruku a nutila, aby el s jejmi rodii, avak j pece sliboval: Pijdeme k vm brzy. Miss Aleno, ale dnes ne. Michal a Janko mluvili francouzsky sice dost patn avak pan Amade, zdej plantnk a obchodnk, i jeho pan a dcera jim dobe rozumli a chpali jejich al. Proto je tak nenutili, a jen jim pipomnli slib. Potom vsedli do koru, kter na n ekal nablzku, a odjeli do sv vily za msto. Michal a Janko, se jet zahledli na przdnou ztoku. avak neuvidli u ani kou, a proto se zvolna ubrali spcmi ulicemi dom. - 4 -

Dom? Ach, jak nesmrn daleko byl jejich prav domov! Ani Michal, ani Janko si to nedovedli pedstavit, nebo velik sla se snadno vyslov, avak pedstava je vdycky nejasn a neurit. Vzdlenosti odhadujeme podle doby, kterou potebujeme k dosaeni cle, a potom pirovnvme. Mnoz lid opakuj sla vyjadujc vzdlenost nebeskch tles, avak nikdo si tu vzdlenost nedovede pedstavit. Janko sice dovedl podle mapy vypotat, jak daleko jez ostrova Tahiti do Trenna, avak u zapomnl, kolik asu by poteboval, kdyby nepetrit jel. Kter podivn vtr zavl Michala, lovka ji padestiletho, a Janka, chlapce sotva tinctiletho, od Trenna a na Tahiti, na ostrov v Tichm ocenu? Pjdeme-li s obma oputnmi Slovky do velmi vzdlenho a dlouhho domu, vystavnho na pat poho z prken a na klech obklopenho palmami, jejich velik roztepen listy chrn dm ped havmi slunenmi paprsky, dovme se z jejich hovoru, jak podivn se ve pihodilo.

II. DO AMERIKY Michal Dvorak odeel v mld, jako kdysi jeho otec a sta jeho krajan do svta, aby se ivil jako drtenk. Proel vecky zem stedn Evropy, velmi dobe se domluvil se vemi slovanskmi nrody, ba nauil se i dosti dobe nmecky a maarsky. Po mnohalet potulce svtem se vrtil do rodn vesnice v trenansk stolici, avak z etnho pbuzenstva zastihl naivu jen sestru, nedvno ovdovlou. Chudobn chaloupka, kousek kamenitho polka a zdrav jedenctilet synek Janko byli jej veker bohatstv. Michal Dvorak si uspoil za ticet let prce nkolik set a byl by snad ve spolen domcnosti se synovcem a sestrou doil v tuh prci svj vk. Avak jeho churav sestra brzy zemela a v pust chaloupce zstal jen strc, padestilet mu, a chlapec.

- 5 -

Prv v t dob pijel z Ameriky do vesniky Michalv dvn ptel tpn Buruk, aby navtvil staikou matku a pochlubil se sousedm bohatstvm, jeho nabyl v zemi, kde je sice treba ako, robi, avak kde piinliv a etrn lovk me zskat jmn. tpn Buruk chvlil Ameriku a svedl mnoho lid, aby se vysthovali za ocen. Michal Dvorak byl z prvnch, kte se odhodlali k dalek cest za moe. Slovci se nelekaj dalekch cest a zvlt ped svtovou vlkou se hrnuly zstupy vysthovalc do Ameriky, protoe jim bylo v domovin tko. Michal prodal chaloupku i Jankovo polko a tak rozmnoil spolen majetek, e mohl zaplatit jzdenky za sebe i za Janka a e mu jet zstaly tyi stovky, kter bude v Americe jist potebovat, ne najde pro sebe i Janka prci. Ochotn pijal nabdku tpna Buruka, e odjede ihned s nm a e bude pracovat na tpnov farm nedaleko Albionu, asi tinct set kilometr zpadn od Chicaga. Skuten strvil u krajana pes rok na farm, avak shledal, e by se o svho synovce dosti nepostaral, kdyby ho vychoval jen jako eledna, kter by musel do smrt slouit na farmch. Michal Dvorak byl zkuen mu, a proto brzy poznal, e lovk, kter chce v cizin doshnout lepho postaven, mus pedevm umt zdej e. Na farm by se vak Janko nikdy anglicky nenauil. Proto se pidali ptho roku na jae k part dlnk, kter se vydala do San Franciska, kde pr je prce nadbytek a kde z vdlk pr lze nejen dobe t, ale kde me spoiv dlnk! nco uetit. V San Francisku stavli podnikatel o pekot velik palce, take Michal brzy nael prci a natst i vhodn byt u Nmce pana Grilleho, kter pracoval na te stavb jako Michal. Pan Grille byl umlec. Zdobil prel dom rznmi okrasami z malty, ze sdry nebo z kamene a vydlval mnoho penz. Byl obtloustl, dobrosrden a tichho Michala i ipernho Janka si brzy zamiloval. Tak jeho manelka, pan Trudy, uvtala njemnky pvtiv a jejich synek Frank, o mlo star ne Janko, uzavel s mladm Slovkem upmn ptelstv.

- 6 -

Poradil Jankovi, aby prodval na ulici sirky, tuky, dopisn papr, lacin lulky a aby tak pispval k vdlkm do spolen domcnosti. Veer zavedl Janka do koly a vtipn Slovk se rychle uil anglicky na ulici i ve kole. Takovch hoch bh po americkch ulicch na tisce a mnoz nynj bohi se piznvaj, e v mladost zanali tak tak. Kad prce je estn, pracujeme-li poctiv, a je mnohem zslunj, vystupujeme-li po ebku od nejniho stupn bez ciz pomoci. Jankovi se chtlo nahoru, a proto nedbal ani horka, ani zimy, ani hladu, ani navy a nabzel sv drobn zbo s smvem tak milm a tak ochotn, e nikdy nebval odmtnut pro drzost nebo dotrnost. as rychle ubhal. V zim, kdy Michal Dvorak nepracoval na stavb jako dlnk, pomhal panu Grillemu v dln, kde kamenci otesvali kameny a kde pan Grille vyrbl z hlny, sdry a cementov smsi rzn ozdoby na prel ptch dom. Podnikav syn pana Grilleho, Frank, se ji uil v rozshlm devaskm obchod, kdeto Janko dosud bhal po ulicch a prodval nejrznj denn poteby. Strc Michal a vesel Janko byli u dvno milmi leny Grillovy rodiny. Nejmilej chvle nastvaly rodin veer, kdy se vichni lenov seli k veei a bavili se vyprvnm, co se jim za cel den pihodilo. Za krsnch svtench dn vyjdli do okol. Pan Grille si tuze rd popil nkolik sklenic piva a pitom vzpomnal na svou vzdlenou vlast, na Slezsko, a na rodnou vesniku u Osoblahy. Tak strc Michal a Janko vzpomnali, nebo i kdy se lovku v cizin da dobe, neme zapomenout na sebe chud vlast.

III. MIL KRAJAN Byl opt krsn jarn den a venkov, odvajc se do novho zelenho roucha, lkal lidi z dusnch mstskch ulic do voln prody. - 7 -

Kdo nemusel pobvat v horkm mst, vychzel nebo vyjdl, aby v omldl prod uvtal jaro. Tak Jankovi se chtlo ven, avak musel pracovat, musel vydlvat. Janko se ji dost nadchal americkho vzduchu. San Francisco, ohromn msto, v nm kad spchal za svm clem, ji ho neomamovalo. Ruch a hluk ulic mu nepekely, chytrost a skok ho neobelstily. Frank a ulice byli pro nho vbornmi uiteli a bystr Janko rychle chpal. Vidl, e ivot je zpas, v nm obstoj jen siln a piinliv lovk, jako V proudu obstoj jen dobr plavec. Janko skoil do ivota jako do eky bez bzn, nejdv napodoboval Franka, avak pirozen dvtip mu brzy ukzal vlastn cestu. Janko se uil horliv anglitin, nebo znalost e byla jeho zbra k vboji i k obran, bedliv si veho vmal, naslouchal moudrm eem a sbral vdomosti jako drobn penzky, z nich koneckonc musel po letech, vyrst poklad. Pestoe byl Janko mlad a zatenk, pece byl mnohem bohat ne Frank, avak toto bohatstv bylo bez zsluhy, narodil se toti jako Slovan. Frank byl hodn hoch, miloval sv rodie, bez piny nikomu neublil, ale tak si nedal ublit, pomohl slabmu, protoe si byl vdom sv pevahy, byl zdvoil, vytrval v prci, avak i trochu sobeck. Stle ml na mysli prci a zisk a za tm clem el houevnat a bezohledn. Janka t tila prce i spch, avak v jeho srdci zvuela silnji struna soucitu ne chtivosti. A byl dosud mal, pesto se s lskou shbal k menm a slabm. Chpal bdu, dojmal ho ciz zrmutek, a kdy nemohl sm pomoci, aspo horoucn touil, aby se ujal toho, komu se dla kivda, a asto pijmal rny, kterm by se lhostejn divk dovedl vyhnout. A jet ml jeden velik dar. Vroucn miloval produ a vecko krsn. Kde Frank zstval chladn neten, Janko se vzruoval radostnm nadenm. Jeho blail pohled na moe, hory a stromy, na kvtiny i ptactvo a radost jsal, kde Frank pouze blaen odpoval. Hle to tu hezk k odpoinku, kal Frank, avak ztrcet zde as toulkou, to je koda. Lkn jara bylo pli siln. Janko dnes ji rozprodal rann noviny, a protoe mu zbvaly dv hodiny, ne nade- 8 -

jde as, aby dobhl pro objemn balk odpolednho vydn, rozhodl se, e si vybhne z hlunch mstskch ulic do krajiny. V okol velikch mst to nen snadn, protoe na jejich okrajch stoj ady vil v zahradch, ohraniench ozdobnmi ploty. A tak je asto nutno i pl hodiny bet, ne se chtiv hoch octne v polch. Janko bel s chut, avak pece neodolal, aby se nkdy nezadval do krsnch zahrad, v nich zahradnci upravovali zhony, pln jarnch kvtin. Tak asi po tvrthodin se opt v bhu zarazil a pi tiskl se k mm vysokho plotu, aby se podval do zvl krsn a rozlehl zahrady. Vidl velik bazn, uzaven blm, mramorovm roubenm. Uprosted baznu spatil skalku a na n souso, kter pedstavovalo skupinu rozkonch dt. Ti dvenky natahovaly ruce, aby doshly na velikho kapra, kterho chlapec zdvihal vysoko nad hlavu. Z kaprovy huby stkala do ve voda, kter se rozevrala jako velik stbrn vj a padala v drobounkch krpjch opt do ndre. Kolem ndre se vril okrouhl zhon, vecek poset anemnkami a macekami tak rozkon zbarvenmi, e Janko nemohl odtrhnout zraky, dokud se dosyta nevynadval. irok, pskem posypan cesty oddlovaly jin a jin zhony rznch tvar, ale nade vecko krsn byly dv obrovsk smuten vrby, stojc vpravo i vlevo u irokho schodit, vedoucho do vstavn vily. Prun a dlouh vtviky vrb, dosud slab olistnch, se podobaly zlatm splvajcm vlasm. Po irok silnici se mhala auta v prudkm letu, hrely vozy a drnely motorky, avak Janko vidl jen ty dva zlat stromy a za nimi blou vlu. Nhle vak byl pece vyruen z pozorovn. Sotva na dvacet krok od nho se zastavilo krsn auto a z nho vystoupili dva mui, kdy si z auta vyndali aktovky, l a pikrvku, promluvili nkolik slov se ofrem, veli otevenmi vraty do krsn zahrady a zamili k vile steen zlatmi stromy. Bystr Janko si dobe viml, e jeden z mu byl star, e ml vystoupl ramena a e jeho tve zdobily bl vousy, kdeto druh e byl men, thl a dosud velmi mlad.

- 9 -

Auto se zvolna otoilo, vypustilo modr, smrdut dm a ji opt letlo, odkud pijelo. Nhle Janko spatil, e na chodnku ped movmi vraty le zk, avak dlouh koen taka na spisy. Nebylo pochyby, e ji nkter z mu, jdoucch k vile, vytrousil. Janko byl skokem u vrat, zdvihl taku a rozbhl se za mui. Avak v zahrad je nedohonil, nebo ji veli do dve vily. Janko se obval, aby mu nezmizeli, a proto se rozkikl: Pnovia, pnovia, pokajte! Toto ste stratili. Poetil Janko byl nlezem tak rozilen, e kiel slovensky, jako by tomu mohli v San Francisku rozumt! Ale stal se div, Mlad mu se ve dvech vskutku zastavil a projevil nemal pekvapen. Tak star pn se vrtil na schodit, a kdy vidl chvtajcho Janka, kter pinel nlez, zvolal radostn, ovem anglicky: Nepospchejte tolik, hochu! Kde jste nael mou aktovku? To jste hodn, dkuji, dodval, pijmaje taku z Jankovy ruky. Avak mlad mu mlel a jen na Janka pozorn hledl. Teprve kdy se Janko ml k odchodu, neekaje na odmnu za tak nepatrnou slubiku, promluvil mlad mu slovensky: Zd se mi, e jste volal: Pnov, pokejte! Janko se radost a zardl, kdy od cizince uslyel tu drahou e, a proto vyhrkl: Ano, pane! Volal jsem tak. Jste tedy ech? tzal se mlad pn. Jsem Slovk, pane! Tys Slovk, mj hochu? zvolal mlad mu a sebhl po schodech, proto ta poctivost a ten spch, abys nlez vrtil! To m t, ekl upmn. Nato se ozval star pn: Jak pozoruji, nael jste tu krajana, mil pteli! Pozvte pece poctivho chlapka bl, je prv as k lunchi. Mluvte pece tak anglicky, mil hochu? promluvil na Janka. Ano, pane, mluvm ji dost dobe anglicky, odpovdl Janko a el za mladm muem, kter ho vedl za ruku.

lunch = pesndvka (aj, vejce, unka)

- 10 -

Otevely se dvee do vily a Janko, vecek pekvapen. zral kolem sebe. Octl se ve vysok pedsni, v n byly seskupeny kvetouc kee, postaven na leskl kamenn podlaze, uprosted pokryt mkkm kobercem. V pedsni bylo pjemn teplo. V pozad Janko opt spatil bl schody irokch stup, a i tu byly vude kvtiny a po schodech se vinul tak koberec, pipevnn mosaznmi tyemi, aby se nemohl sesmeknout. Pnov vystupovali do prvho patra a Janko vecek ommen, el za nimi. Uvedli ho do pokoje, jeho stny tvoily ady knih. Mimo velk stl, pohovku a nkolik idl, potaench k, nebylo tu jinho nbytku. Star pn ihned odeel, podotknuv, e si mil mlad ptel chce pohovoit s krajanem. Mlad mu usedl na pohovku, pithl Janka k sob a ekl vldn: Tak vid, jak se nhodou setkvaj krajani v dalek cizin. J jsem tak Slovk, jmenuji se Milan Rastislav tefnik. A jak kaj tob? Janko Kme, pane, odpovdl Janko, hled do modrch, usmvajcch se o mladho mue. Ten objal chlapce kolem ramen a ekl vele: Ani snad nev, jak slavn jmno nos! Tam u ns doma il donedvna vborn a velice zaslouil mu tvho jmna. A se jednou vrt k nm, zajdi do Turanskho Svatho Martina a uvid, jakou ohromnou prci vykonal. Jmenoval se Andrej. Vzpomnej asto na svho slavnho jmenovce! Budu vzpomnat, pane, ekl Janko tak poslun, e se pan tefnik a usml. Vidl v Jankovi cel ten svj drah pokoen nrod. Miloval ho nesmrn, avak bylo mu tch utlaench krajan tak lto, e uctil v prsou palivou bolest. Co tu dl, Janko? Kdo t sem zavedl? zeptal se nhle. Prodvm noviny. Janko ukzal na krabici, kterou poloil vedle pohovky. A strek Michal Dvorak, se kterm jsem pijel ze Slo-

Andrej Kmet (1841-1908) - slovensk buditel a vdeck pracovnk. Zabval se nrodopisem, botanikou a archeologi

- 11 -

venska do Ameriky, pracuje na staveniti velikho domu. Bydlme u pana Grilleho v 16. ulici a da se nm dobe. Pan tefnik se podivil, jak se chlapec moude rozpovdal. Povdl strun vechno. ekl jsi panu profesorovi Burkemu, to je ten pn, jeho aktovku jsi nael e u um dost anglicky, pravil pan tefnik. Ano, pane! Chodm do veern koly. Chod tam rd? U se rd? vyzvdal mlad mu horliv. Ach, velmi rd, pane! Chtl bych mnoho vdt a mnoho umt. Hleme, hleme! zvolal pan tefnik a chlapce k sob eji pivinul. Potom vstal, proel se pokojem, zastavil se u okna a hledl chvl do zahrady. Janko se domnval, e vslech je u konce, a proto se seinul z pohovky a zdvihl svou krabici. Tm vyruil mladho mue ze zamylen Poslechni Janko, rd bych pro tebe nco udlal, avak zdrm se v San Francisku u jen tden. Tvj strc pracuje do pti hodin odpoledne, vi? ekni mu, aby sem s tebou piel pozt v sedm, ano pozt budu mt pokdy. Nezapome a pive strce Dvoraka! Vyslovil jmno Dvorak se zjevnm zalbenm, na ob samohlsky vypulil velmi hezk rty a blou rukou si rozsl vousky na brad. V tom veel star pn, o nm pan tefnik ekl, e se jmenuje Burke a e je profesorem, a kdy vidl, e Janko je na odchodu, pravil: Pozval jsem vaeho malho krajana k lunchi, ale pozoruji, e odchz. Ano, ven pteli, nechte ho odejt, ekl doktor tefnik, darmo bychom u stolu hocha uvedli do rozpak. V kuchyni mu zabal chlb a studen maso do papru. Janko posnd v prod. Vi, Janko, e je ti to milej? Mn v tvch letech by to tak bylo pjemnj. Janko horliv souhlasil, nebo pestoe oba pnov byli velmi laskav, bylo mu zde pece jen zko a chlapec vele touil po tom, aby u byl venku a aby nkde v polch v tichu si mohl promyslit vechny podivn phody z dnenho odpoledne.

- 12 -

Rd bych vaeho malho krajana odmnil za poctivost, namtal jet profesor Burke. Nedlejte to, vzcn pteli, pravil doktor tefnik, poctivost je u naeho lidu zejm povinnost, za kterou ned odmnu. Mimoto jsem pozval chlapce i s jeho strcem sem na pozt a pokusm se, abych jim njak prospl. Nyn jdi Janko, a nezapome! Znova pohladil hochovy tve, usml se, kdy se Janko zdvoile louil slovy: Bute tady s pnem bohem, a vyvedl chlapce z pokoje. Pan profesor Burke tak odeel z mstnosti, a ne Janko vyel z vily, sm mu podal balek, akoli sluha stl nedaleko a ze dve kuchyn vyhldla zvdav kuchaka. Janko podkoval a u pelil ze zahrady. Nedal se vak k mstu, nbr rozbhl se smrem k polm Se strcem Michalem se setkal a veer a vecko mu zevrubn povdl. Kdy pak tetho dne piel v sedm hodin se strcem k panu doktorovi tefnikovi, u nepoctil pedel ostych. Tak strc Michal se choval staten. Laskav mlad mu ho div nelbal, takovou ml radost z nvtvy krajan. Zatmco Janko si sml prohlet velikou knihu s obrzky tmavch lid, podivnch ch, nevdanch strom a ke, ptk, ryb, motl a brouk, pan doktor tefnik velmi horliv rozmlouval se strcem Michalem. Janko etl na desce knihy slovo Tahiti, avak nerozuml tomu slovu. Teprve kdy se v hovoru doktora tefnika to slovo nkolikrt opakovalo, naslouchal a pochopil, e se mluv o vzdlenm ostrov. Strc Michal horliv pitakval, opatrn souhlasil s panem doktorem, nebo ochotn pijal ruku mladho mue a potsl j, jako kdy se uzavr smlouva. Doktor tefnik konil poradu: O nic se nestarejte, mil Michale, sm vecko pipravm. Ze svch vc vezmte s sebou jen to nejnutnj a nejmilej a pijete sem v pondl rno. Avak na Jankv souhlas jsme zapomnli, zvolal nhle pan doktor a pistoupil k chlapci. Hle, mil Janko, pravil a pevrtil vecky listy v knize a na posledn, v, co to je? - 13 -

To je mapa moe a ty drobn krupiky jsou ostrovy, odpovdl Janko bez rozmylen. Velmi dobe, pochvlil ho mlad mu, je to mapa Tichho ili Velkho ocenu a zde ve skupin etnch krupiek je vt ostrov, kter se jmenuje Tahiti. Tam jsem nkolik msc il a tam se opt za pt dn vydm. Mm na Tahiti hvzdrnu a krom toho se ze zliby vnuji nrodopisu a sbrn velijakch zajmavost. Nemohu tam vak jt sm. Potebuji pomocnky a sluebnky. Tvj strc Michal se odhodlal, e pojede se mnou. Nue, co odpov ty? Mete-li mn pane potebovat, pojedu rd, zvolal Janko a dychtivost mu zila z o. To rd slym, tedy ujednno, ekl doktor tefnik, nyn vak na mne ek mnoho prce. V pondl rno na shledanou!

IV. V NOVM DOMOV Strc Michal a Janko se louili s rodinou pana Grilleho nkolik dn. Vzjemn si vymnili mnoho drk a dali si slib, e na sebe nezapomenou. Nikdo z tchto dobrch lid neml dosti jasnho pont, kam Michal a Janko odpluj, vichni vak ctili, e se mus rozlouit na dlouhou dobu a e na tak vzdlench ostrovech me drah ptele potkat mnoho zlho. Avak na vci se nedalo nic zmnit.Michal a Janko chtli odjet a odjeli. Slbili, e budou asto a obrn pst. Za plavby se laskav pn staral o sv sluebnky velmi peliv a nutil Janka, aby se horliv uil. Janko asto prohlel mapu ostrova, na nm ml t tak dlouho, jak uzn doktor tefnik. Ostrov Tahiti se na map jevil jako husitsk palct s tlustm a krtkm dradlem. Uprosted ostrova byla naznaena polokruhovit horstva a z nich vybhaly paprsky poho na vecky strany. Po astn plavb pistli v ztoce Papeete pi severnm behu ostrova. - 14 -

Jakmile se lo zastavila na hlubok vod, zarojily se v pstavu luny a loky a hnaly se k parnku. Co tu bylo ruchu a kiku hndch i lutch dlnk! Co tu bylo spchu, aby byly sloeny vecky vaky, pytle, bedny, kufry a koe! Doktora tefnika tu znal snad kad lovk, a u byl hnd, lut nebo bl. Pili mu sem naproti ednci v blch uniformch, dmy v lehounkch atech, pnov v tropickch plbch a vichni ho vtali, vichni mu velice srden tiskli ruce anebo ho ptelsky objmali. Janko, kterho doktor tefnik uil za plavby francouztin, rozuml aspo tolik, e jeho zamstnavatele vichni zdej obyvatel upmn a radostn vtaj a nic se tomu nedivil. Mezi nejvzneenjmi byl guvernr a velkoobchodnk pan Amade s pan a dcerou. Z pstavu odjeli dkm palmovm lesem k domu doktora tefnika, k podivn dlouh a devn budov, stojc jako v pohdkch na kuecch nokch. Dm byl toti postaven asi na metrovch klech nad zem, a proto se muselo do nho vchzet po schdcch. V dom bylo sedm pokoj, mimo kuchyni a komory, z nich jeden byl postoupen strci Michalovi a Jankovi. Udiven Slovci vidli - 15 -

v pokojch sice jednoduch nbytek, avak mnoho knih a podivnch pstroj. Pan doktor tefnik poruil, kam se m ve, co pivezli s sebou, sloit a odjel na nvtvu ke svm znmm. Akoli tu stlo mnoho hndch sluebnk, jim mohl a ml strc Michal rozkazovat, pece je radji propustil a sm se dal s Jankem do dla. Uloili bedny, vaky, koe a kufry do przdnch pokoj a nemlo se divili, co tu je rznho haraburd, divnch nstroj, zbran, domcho nin, tkanin a rznch ozdob. e jsou tu bohat sbrky hmyzu, plaz a rostlin, to poznali, na co ale jsou ty etn pstroje, to nevdli. A pece je vlastn doktor tefnik pivezl sebou, aby mu pomhali. Pl si, aby udrovali dm v podku, aby bdli nad nespolehlivmi domorodmi sluhy a museli se nejen starat o sloen sbrky, nbr provzet doktora tefnika na etnch vychzkch, kdy tyto vzcnosti sbral. Mnoho asu vnoval doktor tefnik sv hvzdrn, ale kdykoli ml as, vydval se i na sousedn ostrovy, aby sbral ve, co jeho nebo lidi v Evrop mohlo zajmat. Avak doktor tefnik se tak dopoutl in, kter strc Michal nemohl vbec pochopit. asto toti sedval v ddinch, domorodc mezi hndmi nahi, kte byli opsni jen kusem kartounu, a dal si od nich vypravovat povsti anebo je prosil, aby mu zpvali a hrli a stle si nco zapisoval. Jednou ho ale pepadla zimnice, strc Michal j kal hodonka, a nechtla ho pustit. Tenkrt bel strc Michal za noci pro lkae do Papeete a zakusili s Jankem mnoho zkosti. Ale i doby strachu minuly, doktor tefnik se opt uzdravil a Michal s Jankem ho opt provzeli po jeho toulkch. Strc Michal i Janko asto vzpomnali na sv ptele v San Francisku a psali jim, e se jim da velmi dobe, avak ptel Grillovi pece z dopis poznali, e se jim na ostrov stsk. Jednoho dne se ale jejich obasn stesk nhle zmnil v hlubok zrmutek. Milovan pn, kter byl jejich ochranou a toitm, jejich ivitelem a titelem v dalek cizin, je opustil. Po odjezdu doktora tefnika se ctili jako ztraceni V pustinch. - 16 -

V. OPUTNI Kdy doktor tefnik odjel, byli strc Michal a Janko tak zarmouceni, e ani nepoctili hlad, kdy je an, dosavadn kucha, zval k jdlu. Nemli na jdlo ani pomylen. Rozhodli se propt, kdy tu nen jejich zamstnavatel, e si budou vait sami. an to vdl a chystal se k odchodu jako ostatn sluebnci. V dom mli zstat jen dva domorodci. Jeden, aby konal hrub prce v dom, a druh, aby hldal laborato, akoli na ostrov nebyli lid, ped nimi by bylo nutno cokoli zavrat. Hlda laboratoe ml spe obsluhovat rzn pstroje. Byla to snadn sluba, na kterou domorodec stail. Pro vak odjel doktor tefnik a zanechal zarmoucen Slovky na ostrov? Kad to ihned pochop. Vdy se psal pamtn rok 1914 a zprvy o vypuknut svtov vlky doltly i na vzdlen ostrov Tahiti. Jakmile se doktor tefnik dozvdl, e se Nmecko spojilo s Rakouskem, kter psahalo pomstu a vyhlazen Srbm, je obviovalo z pipraven vrady arciknete a jeho manelky, a jakmile doly zprvy, e proti vemu prvu pronikla nmeck vojska Belgi, aby napadla milovanou Francii, neml ji doktor ani chvilku stn. Musil do Francie, musil okamit do drah Francie, kterou miloval. Avak ve svm srdci skrval jet jedno horouc pn. Rakousko podntilo vlku a vzbudilo proti sob mnoho neptel. Co kdyby prv nyn nadeel as, aby mohlo bt povaleno a zkroceno? Natst byl ohlen blzk pjezd parnku, kter mu poslou k rychlmu uniknut ze zapomenutho ostrova. Proto se doktor tefnik rychle pipravoval k odjezdu. asu vak bylo namle. Nemohl nleit uloit sv etn a drahocenn sbrky, nemohl je vzt s sebou, a proto se rozhodl, e se poplav sm, a ujednal s Michalem a s Jankem, aby zstali na Tahiti a sami sbrky uloili a pipravili k pesthovn. Uril je jako dar praskmu muzeu. ednci, kte museli zstat na Tahiti, upmn litovali, e nemohou dom, aby svmi tly chrnili vlast proti krutmu vetelci. - 17 -

Vichni vak byli pesvdeni, e vlka neme trvat dlouho. Jak se vak zklamali! Tden ubhal za tdnem a strc Michal a Janko zkusili ve, aby zahnali stesk a zrmutek, kter je pepadal pi pomylen na osudy milovanho pana doktora. Doel od nho jen jedin strun dopis, e astn pistl a e pospch ze San Franciska na vchod. Znovu v dopise til sv krajany, e se vrt, avak neuroval dobu, a pipomenul, e kdyby se jim pli stskalo, aby se vrtili do San Franciska a sbrky vzali s sebou. I na Tahiti pily brzo zvsti, e cel Evropa ve a zbroj. Francouzt ednci zejm obdreli zl zprvy, protoe byli rozileni a zarmouceni. O njakch novinch pro obany nebylo ani ei. Jak vzpomnal Janko na svj bval obchod! Kolik novin sm prodal! Jak by si je nyn rd peetl, dve ne by je dal z rukou! Co se dlo nyn na Slovensku? Pan Amade, kter asto odjdl za obchodem na vzdlen ostrovy, pinel nkdy zprvy, avak vdycky neuten. Rakuan se pr hnali s velikou vlenou silou na Srby a Nmci pronikli Belgi a do Francie a chlubili se, e dobudou Pae. Natst byli zadreni statenmi francouzskmi vojsky. Na Tahiti pichzely zprvy opodn a asto velmi zkomolen. Avak pan Amade vdl jist, e do vojny byly streny i jin stty, jako Rusko a Itlie, a e do vlky ji byly povolny i zlohy. Vypravovalo se o tiscch padlch, rannch a zajatch, take se zdlo, e se obyvatel Evropy vyvrad. Vecky tyto zprvy vyslechli t nai Slovci, strc Michal a Janko, kte nyn vzpomnali a dohadovali se, kte z jejich ptel a znmch odeli na frontu. Nejhor bylo, e od doktora tefnika nedochzely u dal zprvy, a tak jejich stesk denn vzrstal. Kdyby byli oputn ptel na Tahiti tuili, do jakho vru se pustil jejich zamstnavatel, kdyby si jen dovedli pedstavit, jak obrovsk a nebezpen prci se podjal, pochopili by, e drah ptel a pn nem ani chvileku k odpoinku. Bylo lpe, e to nevdli, umrali by strachem o jeho zdrav a ivot.

- 18 -

VI. STESK PO DOMOV U devt msc uplynulo od nhlho odjezdu doktora tefnika z Tahiti, devt msc odlouenosti, smutku a nezkrocen touhy, kdy se strc Michal odhodlal k rozhodnmu skutku. Dovdl se, e v ptm tdnu pipluje do zdejho pstavu z ostrov Samoa obchodn lo, kter zde nalo kopru a vanilku a vrt se k ostrvku Apia, odkud se podle mapy lze plavit po linii ApiaHonolulu do San Franciska anebo do Sydney v Austrlii. Na Apii se trpliv cestujc sp dok parnku, kter by ho odvezl do Ameriky, ne v Papeete. Hned druhho dne se oba Slovci vydali za asnho jitra do vily k panu Amadeovi a pednesli mu dtklivou prosbu, aby splnil slib, dan doktorovi tefnikovi. Nemohou zde t, mus se vrtit do San Franciska a odtud do vlasti. Pan Amade se nedivil, avak odjezd jim nedoporuoval. Ani na moch u nen jisto, ekl, nmeck vlen lodi a ponorky zajmou a potop kadou lo, kterou na moi dohon. A nebojuj jen s Francouzi, nbr pepadaj t lodi nrod dosud ve vlce nezastnnch, a vymlouvaj se, e hledaj kontraband, to je zbran, stelivo, rzn kovy, chemiklie, zkrtka ve, eho by neptel, mohli pout ve vlce. Povezeme jen sbrky pana doktora, takov vci se nedaj ve vlce pout, namtal strc Michal a znovu prosil, aby je tu pan Amade nezdroval. Pan Amade poznal, e oba Slovky pepadl stesk po domov, a ten se dosti asto promn ve smrtelnou nemoc. Michal byl vecek pepadl a tak Janko ztratil dosavadn ilost a zdatnost. N mil ptel tefnik pedvdal, e se vm tu zasteskne, pravil pan Amade vldn. Nechci vs tedy zdrovat. Na ppadn nebezpe jsem vs upozornil, avak kadou lo nestihne nehoda. Pan doktor tefnik u mne uloil dosti penz, abyste se pohodln dostali do Spojench stt a abyste ani v San Francisku netrpli nouz. Ve vile profesora Burkeho se dovte, kde v mlad ptel mek. Snad tam pro vs nechal rozkazy anebo zprvy. Protoe vak oba odjedete - 19 -

a do hvzdrny je odtud daleko, slote nejvzcnj pstroje do beden a dejte je dopravit sem do vily. Tak mapy a knihy, kter ml ptel tefnik ve svm pokoji pineste, ostatn peliv uzavete. Sm se podvm, jak jste vecko uspodali, a urm dozorce, kter bude hldat, za va neptomnosti. Kdy jim pak pan Amade slbil, e sm vyjedn s kapitnem ohlen lodi podmnky peplavby a odevzd jm penze na dal cestu, rozlouil se strc i synovec s pan i s dcerou pana Amadea, a pospili, aby se dali do radostn prce. Udlali vechno, co jim pan Amade pikzal, penesli vecky pstroje do vily a pichystali bedny, v nich byly uloeny sbrky a kufry, do kterch vloili sv vlastn vci, take ji dva dny ped odjezdem bylo ve pipraveno k nalodni. Lo piplula vas. Kdy kapitn vyslechl pn pana Amadea, z jeho plant mla bt nalodna vlastn nejvt st zbo a plodin, aby pijal na lo dva cestujc a dovezl je a do San Franciska, ochotn svolil. Na ostrovy Samoa se nevrt, zastav se pouze na Markzch a odtud se poplav pmo k rovnku a od rovnku k Honolulu, odkud dopluje ji po obvykl lodn linii k San Francisku. Nmc se v tchto koninch neboj. Strc Michal a Janko se vesele louili s ostrovem i se znmmi. Francouzt ednci jim zvidli, nebo i je nesla touha po ohroen milovan vlasti, kde bojuj jejich brati. Pan Amade odevzdal strci Michalovi pt set dolar a kapitnovi zaplatil za dopravu osob i zbo. Plantnkova manelka a jej dcera Alena vyprovodily mil blochy a do pstavu. Lo, kter velel kapitn Herzet, nleela jako nkolik jinch francouzsko-americk obchodn spolenosti. Byla pevn stavn, rychl a opatena nejen plachtami, nbr i stroji. V pznivm ppad vyuvala sly vtru, nebyl-li vak vtr pzniv, sthla plachty, jako ptk slo kdla, a promnila se v rybu, pohnnou roubem, piem statn odfukovala chuchvalce dmu. Protoe slouila jen obchodu, nebyla vyzbrojena a jej dvanctilenn posdka sice rozumla dobe emeslu, nikoli vak boji. Kapitn Herzet, mu padestilet, thl a elegantn, byl rodem Francouz z osad. Janko tal a slchal, e kapitni lod jsou vesms lid rzn, pnovit a asto ukrutn, kte zasluhuj jmna moskch - 20 -

vlk, avak nyn na vlastn oi vidl mue, kter by mohl bt otcem nebo starm bratrem milovanho doktora tefnika. Byl to jemn mu uhlazench mrav. Jeho e byla sice rzn, avak pln ulechtilosti. Kormidelnk, druh nejdleitj osoba na lodi, byl pomal lovk, ale silk. Na prvn pohled bylo zejm, e je Amerian. Nemiloval zbyten ei, ani liknavou a zdlouhavou prci. Rychle se rozhodoval a rzn postupoval. Jmenoval se Abrahm Struwe, avak kapitn Herzet mu kal zkrcen Abram. Janko se ke kormidelnkovi blil nesmle, kdy vak ho po anglicku pozdravil: Dobr jitro, pane! pimhouil Struwe lev oko, jak ml ve zvyku, a jeho vyholen rty se usmly. Hal, zvolal, my brave boy, how do you do? Od t doby vzniklo mezi statnm ptaticetiletm muem a tinctiletm chlapcem zvltn ptelstv. Janko spatoval v Abramovi vzor sly, odvahy a rznosti, kdeto kormidelnk vidl v Jankovi sama sebe z doby, kdy opustil domov, aby se oddal milovanmu nmonictv. Panu Struwemu lahodila chlapcova pchylnost, jeho zjevn obdiv a horliv touha po vdn. Janko nikdy kormidelnka neobtoval, stval opodl a trpliv ekal, a ho Struwe k sob zavol. Potom ovem spchal a radostn poslouchal, a ji kormidelnk vykldal o lodi, o moch, plavb, ostrovech nebo o phodch, kter zail. Pi plavb, nemus-li lo zpasit s vtrem nebo s vlnami, je dosti asu k drunm hovorm. Abram Struwe se vyjadoval strun, avak jasn a pesvdiv, dbal na kze u mustva a na pesn plnn povinnost. Na ostrovy Markzy doplula Minerva (tak se jmenovala lo) astn za klidnho a krsnho poas. Zastavila se jen nakrtko na ostrvku Hiau, kde pijala potovn pytel a jen pl tuctu soudk, je

Hal mj staten hochu, jak se vm da!

- 21 -

jich obsah zstal naim ptelm neznm. To vechno pivezli na lunu dva plavci, kte, kdy popli mustvu tst k dal plavb, opt odrazili od lodi a vrtili se na ostrvek. Abram Struwe ukazoval Jankovi na map rud hust rky a vrazn modr kivky, kterm se strc Michal podivoval, domnvaje se, e to bude nejsp erven voda v tom velikm modru. Avak Janko dobe vdl, co to znamen. rkovn bylo vyznaeno podl rovnku, nahoe i dole. A podle ipek Janko poznal, e jin od rovnku se ene proud od Ameriky k Nov Guineji a e severn od rovnku jde jeden proud prv smrem opanm, zatmco jet severnji, v i od dest ke dvact rovnobce, se ene zptky od Kalifornie ke behm ny. Byly to mosk proudy. Na celm Tichm ocen vidl jen dv dlouh ry, spojujc Severn Ameriku s Japonskem a San Francisco pes ostrovy Samoa s Austrli (Sydney), kdeto na vchodn polokouli spatil mezi Evropou a Amerikou hustou st ar. Jsou to vyznaen drhy, kudy se lodi pravideln ubraj, kad ta drha m sv jmno. Abram Struwe upozornil Janka, e po cel cest a na Havaj nen dn ostrvek mimo britsk Exchequer, jemu se ale Minerva vyhne.

VII. PEPADEN NA MOI Jakmile Minerva vnikla do proudu, musela pout pry, a akoli kormidelnk nadil bh lodi k severu, proud ji srel k severozpadu. - 22 -

Pechod rovnku se na kad lodi oslavuje. Tak na Minerv vyprzdnili nkolik lahv vna a vichni se tili, e i dal plavba bude astn. Avak sotva Minerva proplula dva stupn na sever, byla objevena asn rno lo v dohledu. Pichzela od severozpadu, jak tvrdil Abram Struwe, akoli Janko a Michal marn napnali zraky, aby objevili nco viditelnho na obzoru. Teprve za hodinu spatili i bez dalekohledu lehounk mrek. Te u bylo jist, e kormidelnk Struwe a kapitn Herzet dobe rozpoznali, e je to parnk. Za dv hodiny zk nai cestu, mnil Struwe. Ale jeho smr je podivn, protoe v thle e nen nikde nablzku zem, ledae by parnk mil k nktermu pstavu v Jin Americe. Kapitn i kormidelnk neodkldali dalekohledy a vymovali si spolu nzory. Nevidm vlajky, pravil kapitn, nejsp to bude tak obchodn lo. Avak po dvou hodinch se oba nmonci znepokojili. Ciz parnk ji beze v pochyby mil k Minerv, a kdy se piblil nejen na dohled, nbr i na doslech hlsn roury, porouel Minerv, aby se zastavila. Kapitn Herzet odpovdl, e pluje svou cestou a nestar se o rozkazy ciz lodi, kter ani vlajkou neoznm svou nrodn pslunost. Msto odpovdi se na ciz lodi zablesklo a hned na to se Minerva zachvla pod derem dlov koule. Nmci! vykikl kormidelnk, kter spatil, jak na ste vyltla nmeck vlajka. Kapitn Herzet zbledl hnvem a zvolal: Jake, Nmci? Jakm prvem pepadaj obchodn lo a stlej bez vstrahy? Z nmeck lodi, kter se stle vc a vc pibliovala, zaznl porouiv hlas: Jestli okamit nezastavte, bez milosti vs ponome. Jakm prvem? tzal se kapitn Herzet. Prvem silnjho, odpovdl vsmn hlas. Pesvdme se, jestli nevezete kontraband. Kapitn chtl odporovat, avak uznal kormidelnkovu radu, kter ekl:

- 23 -

Nemme zbran, dlm se neubrnme a uniknout nememe, jsou rychlej ne my. Musme povolit, avak budeme si stovat. Stroje na Minerv pestaly rachotit a kapitn Herzet poruil kormidelnkovi, aby vykikl na Nmce, e se mohou oit pesvdit, jak zbo Minerva veze. Na nmeck lodi se ozval souhlas, avak na Minervu doletl i potupn smch. Ciz parnk spustil velk lun, do nho sestoupil dstojnk a za nm naskkalo do lunu asi patnct vojk ozbrojench pukami. Kapitn Herzet protestoval proti tto nvtv, avak lun se ji rychle blil, a kdy se nevolan nvtvnci vyplhali po sputnch schdcch, ustoupil dstojnk stranou a zavelel: K lci zbra! Na palub Minervy zaznly vkiky nejvtho asu. Vzdejte se! velel dstojnk. Zajmme vs i vai lo s nkladem! Nikdo nepozoroval, e ji druh lun, obsazen stejnm potem vojk, pluje k Minerv. Pane! zvolal kapitn Herzet nejv rozilen, to je pirtstv, nmon lupistv! Tato lo i s nkladem pat obchodn spolenosti francouzsko-americk a kormidelnk i mustvo jsou Amerian, pslunci neutrlnho sttu. Dstojnk nechal kapitna patrn jen proto mluvit, aby mustvo z druhho lunu nabylo asu a vyplhalo se na lo, potom zavelel: Svate vem ruce, a kdo bude odporovat, toho skolte! Prvn st vojk dosud mila na pekvapen lodnky Minervy, avak kdy lodnci vidli, e se na n ene tlupa vojk s provazy, zahoeli hnvem a skoili proti nim. Nastal stran zpas. Chopte se kapitna! velel dstojnk. Jake? M se dotkne mizern lupi? vykikl kapitn a vytrhl z nprsn taky revolver, avak nevystelil, nebo ho pedely souasn ti nebo tyi rny z ady vojk a staten kapitn padl mrtev. V nastal ei padli jet ti lodnci a kormidelnk, bodnut do ramene a senou ranou do hlavy sraen na palubu, leel v kalui krve. Bitka byla krtk, nebo ozbrojen vojci snadno pemohou bezbrann mustvo. Na Minerv nastal jsot. Byla to pro Nmce vborn koist. Nebelo jim ovem o kopru a vanilku, nbr jsali nad tm, e uko- 24 -

istili dobrou lo, kterou vyzbroj dly a obsad posdkou, a e Minerva bude potom ve vlce tak konat pirtsk sluby. Zkuen nmet lodnci se ihned ujali zen Minervy, zatmco vojci sestoupili do podpalub, aby prohldli nklad. A kde byli za bitky Janko a strc Michal? Po prvnm vstelu z dla je kormidelnk zahnal z paluby do kajuty. Tam je ustraen nael nmeck dstojnk a hned je velmi psn vyslchal, kdo jsou, odkud a kam se plav. Jak te Michalovi poslouila ta trocha nminy, kterou se kdysi nauil! Povdl dstojnkovi vecko podle pravdy. Dstojnka nejvc zajmalo jmno doktora tefnika. Neznal ho ovem, ale nechtl pochopit, e by nkdo jin ne Nmec mohl bt vdcem. Po krtkm vslechu pravil: Oba vs dm pevzt na lo Lbeck a velitel rozhodne o vaem osudu. A te mar nahoru! Janko vybhl na palubu a hledl kolem vecek vyjeven. Uvtal ho smch vojk, avak Janko se zdsil, kdy uvidl svzan lodnky Minervy a na palub plachtu, pod n zejm leela lidsk tla. Nhle vzkikl a skoil ke kormidelnkovi, kter leel u rouben v krvi. Opatrn zdvihl jeho zkrvavlou hlavu. Kormidelnk zastnal. Vodu, vodu, vykikl Janko. Je iv! Je iv! Dojem hrzy a bolesti v jeho oblieji byl tak mocn, e i nmet vojci uhnuli chlapci z cesty. Janko vdl, kde je vdro s pitnou vodou. Nabral vodu do konvice a vrtil se ke kormidelnkovi. Opatrn a nn smval krev s oblieje i s vlas a kdy kormidelnk sebou hnul, otevel oi a vydechl vodu, vlval mu Janko tenkm proukem vodu do horkch st. M ho rd, ekl nmeck vojk. Nejsp otec a syn, odpovdl druh. Je podivn, e ani vojci ve vlce nemohou zapt lidsk city, kdy vid velikou lsku, oddanost a obtavost. Ten chlapec, peujc o rannho, zskal bezdn aspo souhlas k samaritnsk slub.

- 25 -

Dstojnk se vrtil na palubu a rozkzal, aby Michal a Janko sestoupili do lunu, nebo nepatili k posdce, a bylo teba pedvst je veliteli. Jankovu sil se podailo, e kormidelnk se vzpamatoval a teprve nyn ctil bolest v rameni a na hlav. Dovolval se, e je pslunkem a obanem Spojench stt severoamerickch, avak dstojnk mu odpovdl, aby jen ekal, e na vecky dojde. Janko se rozlouil s kormidelnkem jen bolestnm pohledem a zaeptal: Bh s vmi! Na shledanou, mj hochu! volal za nm Struwe. Ob lodi se tak piblily, e stailo jen nkolik der vesly a lun pistl u nmeck lodi. Strc Michal a Janko spatili na palub nmeck lodi osm dl a jet nkolik vojk s pukami na ramenou. Na velitelskm mstku stl dstojnk a rozhlel se dalekohledem na vechny strany. Uprosted paluby stl velk kruhov stan, jeho pedn strana byla otevena. Ve stnu stanu sedlo na rkosovch idlch pt dstojnk rznch hodnost. Velk siln dstojnk, jeho tve byly lemovny hndmi vousy a na jeho nose trel skipec, sedl uprosted. Na vypjatch prsou na bl blze byla pipevnna hvzda, jinou ozdobu na sob neml. Kdy veel dstojnk, kter poruil Jankovi a Michalovi, aby pokali ped stanem dovnit, srazil paty a drel chvli ruku u ttu apky, patrn oznamoval,co se stalo na lodi Minerv. Mluvil drazn a velmi strun, nebo brzy skonil. Jist se mu dostalo pochvaly, protoe se zardl a opt zdvihl ruku k apce a uklonil se. Dstojnici ve stanu se rozhovoili, nhle vak jeden z nich zahldl Michala a Janka a upozornil na n dstojnka s hvzdou. Ihned vyel dstojnk, kter zajal lodnky na Minerv, krtce poruil, aby Slovci pili ped stan. Opakoval se t vslech jako v kabin, avak dstojnk s hvzdou, jist velitel, se nespokojil s dosavadnmi odpovmi. O doktoru tefnikovi tak nic nevdl, chtl

- 26 -

vak vdt, jak je nrodnosti, a kdy uslyel, e Slovk, projevil svj odpor slovy: Ta slovansk pak je rozlezl po celm svt a tihle dva jsou nepochybn tak Slovan. Michal velitelovu domnnku potvrdil. dal, aby jeho, Janka a sbrky dopravili co nejdve do San Franciska. Dstojnci se smli a dobe se bavili. Prohldneme tu vai vete, ne ji vhodme do moe, ekl velitel. Mete jt. Tomu strc Michal dobe rozuml, a proto vyel s Jankem dle na palubu, avak nevdl, kam a ke komu by se ml ve svch nesnzch obrtit. Dstojnci se ve stanu opt rozhovoili. Bylo teba rozhodnout, co se m stt se zajatci. Nmet dstojnci si byli vdomi, e zajali proti vemu prvu americk pslunky a e by nebylo radno potvat proti sob Ameriku. Tak nejvy vojensk velitelstv by takov in nepochvlilo. Zavradn francouzsk kapitn a jeho ti lodnci se dali snadno odstranit, avak maj zavradit i ostatn? Mlad dstojnk, jeho pkn obliej byl ozen modrma oima a jeho horn rty byly ozdobeny dlouhmi plavmi knrky, navrhl cosi dosti moudrho, nebo velitel souhlasn pitakal. Na nov Guineji ve Stephansortu, kam se musme vrtit, abychom vyzbrojili Minervu, je vskutku mnoho prce a mlo lid. Tam se mohou zajatci dovolvat mezinrodnho prva. Dstojnci se hlasit smli a libovali si, jak jejich vten velitel um znamenit rozlutit spletit otzky. e velitel vlastn pijal mylenku podzenho dstojnka, nesml ovem nikdo pipomenout, avak vichni se pedstihovali v ertech a v pedpovdch, jak se bude zajatcm lbit pern prce, tk bi a podneb na Nov Guineji. A kdyby chtli utci, pivtaj je ve vnitrozem domorodci velmi pvtiv. U dvno se jim stsk po lidskm mase. Velitel poruil, aby padl v bitce byli vhozeni do moe, polovice zajatc aby byla pevezena na Lbeck. Nebude teba je vznit, avak pouta s rukou jim nebudou sata, dokud se Nmci nepesvd, e zajatci nepomlej na vzpouru. - 27 -

Jen strc Michal a Janko nebyli spoutni. Zkuen Nmci poznali, e tito dva Slovan, zdumiv mu a chlapec jsou lid pokorn. Avak potravu nedostvali zadarmo, museli pomhat v lodn kuchyni! A tak ne bylo poledne, stali se ze zmonch cestujcch kuchat pomocnci, jim byly uloeny nejhrub prce. Kormidelnk Abram Struwe vak zstal na Minerv, kter zena te nmeckmi lodnky, plula za Lbeckem k zpadu. Ob lodi se vyhbaly ostrovm a uneny proudem i pohnny roubem, pluly rychle k cli. Obepluly Gilbertovy ostrovy a potom se ji octly ve vlastnch vodch alomounovch ostrov. Plavba trvala pece dlouho, a kdykoli se objevila na obzoru lo, vyjel Lbeck na vzvdy. Jednou se Janko vskutku polekal, kdy se nedaleko Lbecku nhle vynoil z moe netvor. Nebyla to ryba, byla to lo, dlouh, obl, s jakousi okrouhlou vikou a tenkm komnkem. Nmci se vak netvora nelekli, ale naopak se zaradovali, a velitel poruil, aby byl ihned sputn lun. Sm do nho vstoupil a plavil se k podivn lodi. Do velitelova lunu vstoupili dva ciz dstojnci a vystoupili na palubu Lbecku. Potom byla na lodi hostina, dstojnci pili mnoho piva a vna a zpvali a do noci. Rno vak nebylo na lodi po cizch dstojncch ani potuchy a tak podivuhodn lo se ztratila. Tato phoda a nvtva vzruila vechno mustvo jen jednou na dlouh a nudn plavb

VIII. V ZAJET Kdy Lbeck a Minerva pistly pozd odpoledne v Konstantinov zlivu, vynoila se v myslch naich ptel vzpomnka na Tahiti. Tak zdej behy byly porostl thlmi kokosovmi palmami, tak zde se zdvhalo blzk, ale vysoko zalesnn horstvo, a prkenn domy u pstavu ve Stephansortu nebyly o nic vstavnj ne domky v Papeete.

- 28 -

Jedin rozdl tu byl vak patrn, na pobe byly vystavny dlouh klny pln nejrznjho nad, voz, kol, plodin, sud a beden. Pobhalo tu mnoho bloch v rznch uniformch. Avak tak domorodci tu byli, ale naprosto jin ne na Tahiti. Vtinou byli naz, jen kus ltky mli kolem beder. Jejich ple byla rozhodn tmav ne ple Tahian. Ani jedin lovk neozdobil svou hlavu vncem z kvtin, jejich hlavy byly pokryty jen ernou naechranou vlnou. Dozorci s bambusovmi holemi v rukou hnali cel houfy domorodc do lodic, do nich museli hnd lid vykldat kopru z Minervy. Od pstavu tvoily pmou ulici jen dv ady domk a ch. Janko a strc Michal se octli v pstavu velmi brzy a hned se jich na povel poddstojnka ujal strce, kter jim poruil, aby li s nm. Proli ulic nzkch domku, avak brzy spatili velk zdn dm. Strce k nmu zamil a poruil Jankovi a strci Michalovi, aby veli do dvora. Strc a synovec poznali podle dlouhch chodeb a malch svtnic, e veli do vznice. Avak po navn cest v nesnesitelnm horku bylo i to levou, byl tu klid a chldek. Je skuten pozoruhodn, e kdekoli se Nmci v cizin usad, ihned se tam postaraj o pevn vzen, snad podle zvyku z domova, nebo i v evropskch nmeckch mstech jsou vznice vznanmi budovami. V pstavu Jankovi neulo, e z mustva Minervy odvedla str jen tyi lodnky. Velmi se vak zaradoval, kdy spatil kormidelnka Abrama Struweho, sice pobledlho a pohublho, avak rzn vykraujcho. Je tedy iv a snad i zdrv! Mohl ho jen zdaleka pozdravit, nebo nmet vojci pistli se zajatmi lodnky pozdji, kdy u strce nutil Michala a Janka, aby li za nm. Michal a Janko mli bezpochyby kdesi pmluvce, kterho neznali a o nm nemli ani tuen. Je pravda, e ji za dlouh plavby na lodi oslovil Janka mlad dstojnk s plavmi dlouhmi knry, avak neprojevil mu zvltn pze. Jednou, kdy chtl dstojnk na lodi slubu, napomnal Janka, aby dobe poslouchal a piln pracoval, jindy se ptal, jestli ho kuchai netraj a jestli dostv dost jdla, a posledn, kdy u lodi pijely na - 29 -

dohled ostrov, se Janka pi nhodnm setkn zeptal, jestli se mu nestsk po domov. Se strcem Michalem vak nikdy nepromluvil. Bystr Janko zpozoroval, e mlad dstojnk mu peje a e by mu rd ekl vc, e vak zejm nechce, aby o tom nkdo zvdl. Strce uvedl strce Michala a Janka do svtnice, v n byl hrub stl, vojensk elezn postel a lavice. Potom zdvihl velk dbn a ekl, e jde pro vodu, avak dvee za sebou nezamkl, naopak, kdy se vrtil s vodou, pinesl i vojensk chlb, mazlav a nasldl a tyi banny. Ped odchodem strce ekl: Pan nadporuk Szimberski rozkzal, abych vm oznmil, e nejste zajatci. Nikdo vs nesm nutit, abyste pracovali v pstavu, budete vak pracovat v zahradch. V dob odpoinku se mete prochzet, kde budete chtt. Dobrou noc! Bylo zejm, e strce vykonal jen rozkaz, a proto neekal ani na pn, ani na nmitky. Strc Michal i Janko u znali tento druh chleba z Tahiti, byl vyroben z chlebovnku s psadou obiln mouky. Banny vak byly velmi dobr. Janko i Michal mli na lodi dosti pleitosti, aby nakali na svj osud a stokrt si vzpomnli na varovn slova pana Amadea, e plavba v thle dob je nebezpen. Avak ani pan Amade nebyl o nebezpe tak urit pesvden, protoe jinak by byl nesvil nklad Minerv. Michal a Janko byli tak nezkuen a dviv, e dlouho nemohli pochopit jednn nmeckch vojku a sp se domnvali, e upadli do rukou loupenk, avak m dle tm vce se pesvdovali, e se bezdn stali obt vlench udlost, a e pokud potrv ta stran vlka, na vysvobozen nen ani nejmen nadje. Strc Michal byl povahy klidn a trpliv, mnohem prud a odvnj Janko byl vak pli mlad a slab. A tak nezbvalo ne poslouchat a snad spolhat na pomoc nadporuka Szimberskho, kter projevil o jejich osud aspo zjem.

- 30 -

Janko hdal, e se tak nejsp jmenuje onen dstojnk, kter na nho nkolikrt promluvil. Ani v noci si Michal ani Janko dobe neodpoinuli, nebo Janko spal na tvrd lavici a strc Michal na zemi, protoe na vojenskm lku nebyla prknka ani slamnk. Budou-li zde bydlet dle, postar se Michal o lep lko. Rno je probudil vojensk budek. Janko a strc Michal rychle vstali. Vzali dbn a vyli na dvr, aby se umyli. Na dvoe dosud nikdo nebyl, vude dosud panovalo ticho, avak v pstavu houkala lodn sirna. Strc a synovec si nevdli rady, proto se vrtili do svtniky. Doufali, e se objev strce. Piel vskutku, ale a za pl hodiny a v plechovkch pinel ernou kvu, a v renm pytlku opt chlb! Ach, ern kva! zvolal pekvapen Michal. Strce se usml a byl dnes hovornj. Stephansort, ekl, kdy postavil plechovky na stl, je oprn bod a zsobovac stanice pro csask lostvo, kter pracuje v sousednch moch. Proto zde panuje vojensk d, jemu se mus kad podrobit. Kad den dostanete sndani, obd a veei jako kad vojk, muste si vak pro jdlo chodit sami. Uku vm, kde je kuchyn. Vypijte rychle kvu a pojte, zavedu vs do zahrad, kde budete pracovat. Janko a Michal rychle vypili kvu, a kdy si vsunuli chlb do kapes, mli se rychle k odchodu. Kde jsou nae kufry a bedny? ptal se Michal, kter chtl vyut dobr nlady strce, avak tn ho nevldn odbyl: Nevm, nic o tom nevm! Ostatn na pochodu se ne-mluv, pamatujte si to! Jak vyli ze dvora, hned oba Slovci poznali, e jsou ve vojenskm tboe, ba spe ve vojenskm skladiti. Nebo kamkoli se podvali, vude vidli jako v pstavu klny, pod nimi byly sloeny hromady plnch pytl, beden a sud, a vude vojky na stri s pukami s nasazenmi bodky na rameni. Pod jinou klnou spatili hromady kamennho uhl a opt pod jinou ady dl na lafetch Janko si viml, e ve Stephansortu nestly domky che v neladu jako v Papeete, ale e byly postaveny v adch podl dobrch cest. U - 31 -

velik klny uprosted osady se kupilo mnoho lid. Byli tu vak nejen vojci, nbr i polonaz, hnd domorodci, vichni vak dreli v rukou ndoby. To je kuchy. ekl strce a zaboil do blzk ulice k zpadu, kterou vytvoilo pl tuctu evropskch devnch dom, velmi hlednch s istmi dvorky a zahrdkami. Domy zdejch ednk, hlsil strce, ani se neohldnul. A kdy uli asi padest krok, porouel: Te se neohlejte a drte krok! V tom velkm dom bydl nejvy velitel. Je velmi psn a db na podek. Janko si vak pece dobe viml velik budovy na vysok podezdvce u dvou vojk, stojcch na stri ped vchodem. Bezdn pirovnval tuto nemotornou budovu s krsnm palcem guvernrovm v Papeete.

IX. U DOBRCH LID Jitro bylo sv. Z blzkho poho vanul erstv vnek pln vn. Slunce se dosud skrvalo za horami. Za velitelovm domem stly jet dva domky, patrn obydl sluebnk, a potom se ji do daleka prostrala rovina. Skupina strom a ady ke prozrazovaly, e jsou zde asi zaloeny zahrady. A vskutku, cesta stila pmo do nich. Nebyly to zahrady, jak my znme, ale pole, na nich pstoval skuten zkuen zahradnk mnoho uitench ke, strom a bylin. U vchodu stl devn dm, opt na klech jako na Tahiti. Bylo to zahradnkovo obydl, a za domem chlvy a klny. Natst byl zahradnk doma, take se strce brzo zbavil obou Slovk. Podle rozkazu, hlsil po vojensku nevelikmu, avak obtloustlmu mui, kter vyel zejm od sndan, nebo dosud ml ubrousek kolem tunho krku, podle rozkazu pivdm dva mue, kte jsou ureni k pracm v zahrad.
Zde bydlel nejvy vojensk velitel. Guvernrovo sdlo je ve Friedrich-Wilhelmsharenu (v pstavu Bedicha Vilma) na ostrvku u pobe severn od Stephansortu

- 32 -

Bydl v kasrnch a stravu dostvaj s mustvem. Prvn pohled na mue s ubrouskem pod krkem vyvolal v myslch Slovk obraz milho pana Grilleho, nebo zdej zahradnk mohl bt jeho bratrem. Zahradnk nafoukl tve, a se mu knry zjeily nad plnmi a lesklmi rty, odfoukl si a zeptal se: Jakpak se jmenuj! Tato pirozen otzka uvedla strce do rozpak, ze kterch si vak pomohl vojenskou senosti: slo 37 a 38. Dobe, pijmm je. Prce je tu do alejuj a rozumnch pomocnk mlo. Chcete potvrzen? zeptal se strce. Kdy vak uslyel, e potvrzen na dodan zbo nen douc, mvl rukou a ekl zajatcm: Tak pojte! Strce vojensky pozdravil a rychle se vracel do osady. Tak pojte dl, opakoval tlust zahradnk a vedl nenadl pomocnky k domu, kde je ptelsky zval, aby vstoupili po devnch schodech do budovy. Jakmile veel do sn, zavolal vesele: Gretchen, poj a podvej se! Dostal jsem dva zahradnick pomocnky. A kdy vyla z postrannch dve jet men a jet tlust pan v irok krtk sukni a v zste s ladem, pedstavoval j oba pchoz. Tenhle velk se jmenuje slo 37 a tenhle hoch slo 38, tak, te to v a dones jet dva tale polvky do pokoje! Pkn vs vtm, pravila pan a podala tlustou ruku nejprve slu 37 a potom pohladila tv slo 38 a ekla: Jak je to smn! Ze strce Michala i z Janka spadla vechna starost. Budou-li tu pracovat a t s tmito tloutky, nebude jim zle, vdy dobrota a laskavost jim zila nejen z modrch o, ale i z plnch obliej. Tak jen dle, jen dle! pobzel je zahradnk a sm el naped do svtl a prostorn svtniky, ve kter krom stolu, nkolika idl a skn nebylo jinho nbytku. Doufm, pravil zahradnk, kdy pioupl ke stolu jet dv idle, e akoli jste jen sla, e pece nejste nm. Tak spuste! V tom ji pinela tlust pan dva tale polvky. Zahradnk j volal v strety: - 33 -

Prv vas, Gretchen, prv vas, nebo chci nae pomocnky vyslechnout, odkud pochzej a kdo jsou. Ukzal na posledn idli, aby se pan Gretchen posadila. Snad aby se dv najedli, mnila pan. No, jak se jmenuj, nm mohou ci hned, usoudil zahradnk a usednuv k nedokonen sndani, pobdl hosty, aby si sedli a jedli. Host usedli a mil strc Michal, dre lci v ruce, sebral vecku svou nminu a spustil. Vzal to a od Adama: Jak se s Jankem vypravil do Ameriky, jak se Janko setkal v San Francisku s panem doktorem tefnikem, jak krsn ili na ostrov Tahiti, a jak tu se opatrn strc Michal zarazil a nevdl kudy kam. Jak jen tomu Nmci m ci, e jeho krajan pepadli lo, zabili kapitna a je zajali? Avak kdy zahradnk vecek zaujat vypravovnm, pod volal: Nurzu! vypovdl mil Michal, jemu se nedostvalo vhodnch slov, phodu na moi tak jadrn, e zahradnk udeil psti na stul a zaklel: Verdammt Uboh strc Michal se tuze polekal a chtl se omlouvat, avak zahradnk tloukl pst a kiel: Hanba, hanba! ti surov Pruci! To je jejich emeslo! Proklat, proklat! Pan Gretchen vstala a vechna dojata pistoupila k Jankovi, kter zatm dojedl polvku a pohladila ho po vlasech. Uboku, co jsi musel vytrpt a jsi jet dt! Co by se tv uboh maminka naplakala! Lpe e u umela! Janko sice nmecky nerozuml, avak poznal, e pan, hladc jeho vlasy, mu povd nco laskavho, a proto vykoktal, co uml: Danke, liebe Frau, danke! Tak vy se jmenujete Michl, pravil dobrcky tlust zahradnk, kdy se uklidnil, a chlapec se jmenuje Hans, te u to vme. Jste Slovci z Uher, dobr. J se jmenuji Mller a tak Hans, m manelka se jmenuje Gretchen.

Jen dl! Proklat! Dkuji mil pan, dkuji!

- 34 -

Jsem z Bdenska a byl jsem tu ji, ne zaala ta proklat vlka. Tak mn tady vzali Pruci mou farmu a pinutili m, abych pro n zaloil zahrady a pstoval vechno, co by mohli snst. Tak, te vte, na em jste a jsem rd, e vs dali ke mn. Prce tu nen tk, protoe zdej zem mlo pijm a hojn vrac. Nu, uvidte, co se mus dlat. Mm houf domorodc k ruce, a ti vykonvaj t prce. Bloch by v tomto horku pracovat nemohl. Strc Michal teprve nyn dojedl u vystydlou polvku. Pkn podkoval pan Gretchen a prosil pana Mllera, aby se nehnval, jestli se ho nm ve sv ei dotkl. Dokud jste tady, odpovdl pan Mller, mete ci vechno, co si myslte, avak tam ve Stephansortu bute opatrn. Ale te pojme do zahrad. Strc Michal a Janko podkovali za sndani a ochotn vyli za panem Mllerem. Nkter kee a byliny znali z Tahiti, avak pan Mller jim pece ukzal mnoh, co neznali a jakivi nevidli. iji tu u dvanct let, pravil pan Mller, a pokusil jsem se o pstovn nkterch uitench strom a kovin, kter se da v jinch tropickch krajinch. Nkterm se tu zalbilo, jin zakrnly a nkter vbec zaly. Evropskmu obil a stromm se zde vbec neda, avak tabku, ri a vinn rv, jestlie byla vsazena do kamenit pdy na svahu hor, se tu da obstojn. Nejvtmi zdejmi kdci jsou hlodavci, potkani, kte zpusto asto cel zhony. I kdy je tu velmi vlhko, pece je zde jetrek, had a jin havti tolik, e je nutno, aby domy stly na klech, protoe jinak by ti routi vlezli lovku a na stl a do loe Jako na Tahiti, souhlasil strc Michal, tam jsou jet ke vemu i ohyzdn krabi. Tak tady jich najdete na pobe a hrza, ubezpeoval ho pan Mller, kter uvedl Michala a Janka k drtnmu plotu, po nm se plhaly rostliny tuhch zelench list. Janko i strc Michal poznali vanilku. Nen tu dost vhodnho hmyzu, ekl zahradnk, proto musme sami penet pyl do kvtu, aby se oplodnily a nasadily lusky. Dl

- 35 -

se to takto ttcem. Janko u neekal na vybdnut a hned se dal do prce, kterou asto vidl na Tahiti, a sm ji i dlal. Velmi dobe, velmi dobe, liboval si zahradnk. Vida, jak Janko obratn pracuje. Jde vm to vborn. Pracujte tedy zde, j se musm podvat mnohem dl, kde domorod dlnci kyp zemi pro kulturu cukrov ttiny. A pjdu zptky, zastavm se pro vs. Tlust zahradnk si tel kapesnkem zapocen elo a ji hbit cupal odtud. Strc Michal a Janko pracovali piln, vdy to byla sp hra ne prce, a libovali si, e je osud zavl k tak dobrm lidem. Oba souhlasili, e v zahradnkov byt se jim zdlo, jako by se vrtili do rodiny pana Grilleho, jen Frank tu chybl a pak pan Trudy pece jen nebyla tak tlust jako pan Gretchen. Janko si vzpomnl na kormidelnka Struweho a litoval, e tu nen s nimi. Snad mus nkde jinde tce pracovat u hrubch lidi. Janko prosil strce Michala, aby se laskavmu panu Mllerovi zmnil o Abramu Struwem a podal ho, bude-li to mon, aby se i kormidelnk dostal do zahrady. Jak by bylo vem veseleji, kdyby spolu pracovali a spolu vzpomnali. Kormidelnk Struwe jist trpl, jeho zrann nemohlo bt jet vyhojeno a pi prci v zahrad by se rychleji zotavil. Jankovi se stskalo po kormidelnkovi, protoe s nm se dovedl dobe domluvit, kdeto s panem Mllerem to lo velmi nesnadno. A pak Abram Struwe vdl tolik zajmavho, vemu rozuml a ve vem si vdl rady. To vechno Janko vypravoval strci Michalovi, jen jedno pomjel a to bylo to nejmocnj, Janko ml pana Struweho velmi rd a stran se mu po nm stskalo, skoro tak jako po doktorovi tefnikovi. Kdyby byl Janko zkuenj, byl by poznal, odkud vzela ta nklonnost k doktoru tefnikovi a ke kormidelnkovi Struwemu. Je to bezdn sympatie lid stejnch povah, stejn vle a stejnch cl. Akoli Janko byl dosud hoch, bude pece jednou podoben svm vzorm, a se stane muem. Nedospje snad tak vysoko, ale pjde k tmu cli, teba po cestch neschdnch a kivolakch, avak pece pjde. Komu zasvitla hvzda idel, ten ji k n pospch cel ivot, akoli v, e k n teba nedojde.

- 36 -

V tropickch krajinch bv ji po dest hodin dopoledne tak teplo, e i sebemen pohyb blocha nesmrn unavuje, proto se namhav prce vykonvaj za rannch hodin. Veery tu skoro nejsou, nebo slunce zapad kolem est hodiny a potom nastv hned non tma, pokud nen na obloze msc. Zahradnk Mller se vrtil kolem jedenct a hned vybdl Michala a Janka, aby nechali prce a li s nm k domovu. Hlete, jak jsem se vykoupal v potu, upozoroval zahradnk a stle si utral hlavu i krk. Pojte, musme vychladnout, ne ns pan Gretchen pozve k obdu. Michal skromn pipomenul panu Mllerovi, e mus s Jankem do Stephansortu do spolen kuchyn, avak pan Mller jen mvl tlustou rukou. Kam byste v tom horku beli? Nepijdete-li si pro obd do kuchyn, nikdo si toho nevimne, tam nikdy nic nezbude, nebo domorodci zhltaj vecko. Vichni ti kreli zvolna k zahradnkovu pbytku. U ns najdete stravu postaru, sliboval jim pan Mller. Pruci sem navezli veho, nebo o vojky se mus dobe peovat, na to jejich csa velmi db. Navezli sem re, hrachu, krup, kukuin mouky, krupice a konzerv cel hromady. O zeleninu se musm starat ovem j. Protoe jsem v armdnm svazku v hodnosti ikovatele, dostvm ili fasuji tak svj dl. Kvu, aj, koen, cukr a njakou tu lahviku koalky dostanu velmi snadno za ovoce a kvtiny, kter dodvm dstojnkm, a jestlie si rd zakoute, mm dost tabku, doutnk a cigaret. J tak nkdy rd z dmky, piznval se skromn Michal, ktermu se ji po kouen vskutku zastesklo, protoe na ciz lodi se neodvil. Rd si koupm tabk, mm penze. Hele! Mte penze! zvolal pan Mller. Nikomu to radji nepovdejte! Nemyslm, e by vm je nkdo vzal, avak zajatec nesm mt penze, a kdybyste je musel odevzdat vojenskmu adu, kdo by vm je vrtil, a je budete potebovat? Muste si je dobe uschovat. Mm pt set dolar, piznval se Michal. Ml jsem je schovan pod podvkou a nikdo je u mne na lodi nenael.

- 37 -

Dobe je schovme, sliboval pan Mller, penz je vdycky dobr ptel, kdov jestli vm penze jednou nepomohou odtud? Jen mlte, sm nic nepodnikejte, moc byste si mohl ukodit. Michal sliboval, e uposlechne dobr rady, a prosil pana Mllera, aby mu nael bezpen kryt ji dnes, protoe m penze u sebe. Mm tak svj mal poklad, svil se mu pan Mller, pilote si sv penze k nmu, mte-li ke mn dost dvry. Strc Michal podal msto odpovdi panu Mllerovi jen ruku a siln ji stiskl. Mezi poctivci je to pevnj smlouva ne kolkovan desetkrt oven papr. Pan Gretchen u vyhlela hosty. J ani nepipadlo, e by bloi mli jst s domorodci anebo bet a do Stephansortu. Napoprv jim pipravila pochoutku. Kdy pchoz pozdravili a na pozvn domc pan veli do jdelny, kde u rno sndali, pinesla pan Gretchen vecka zc pln msy. Na jedn byla hromada hrachu a z druh vonlo nakrjen rov uzen! Pan Mller uvtal msy i pan Gretchen s radostnm hlaholem. Zrovna jako u ns v Neulahru o posvcen, Gretchen! Sednte a jezte! Hrch je z Nmecka, ale vepov ze zdejch prastek. To je jedin zdej vt domc zve, ale dobr. Vem chutnalo, akoli je dost obtovalo horko. U ns otvrme dvee a okna, abychom ochladili byt, avak v horkch krajinch se zvenku tla teplej vzduch, ne je vzduch v mstnosti, proto je nejlep udlat tu co nejvt prvan. Jindy jdme venku pod stromy, vypravoval pan Mller, mme tam vak mal stl a krtkou lavici, a se ochlad, podme si vt, abychom se tam vichni pohodln veli. Michal ochotn souhlasil a nepochyboval, e bude nutno pidlat jet jednu lavici, nebo pro manely Mllerovy staila sotva jedna dosti dlouh. Na Jankovu pipomnku se strc Michal zmnil panu Mllerovi o kormidelnkovi a vylil mu, jak byl Abram Struwe na Minerv rann. Pan Mller kroutil povliv hlavou a pravil:

- 38 -

Jestli se kormidelnk na lodi brnil, povauj ho vojensk ady za vlenho zajatce. Kdyby byl uil k obran zbran, stihl by ho kapitnv osud. Dnes veer pjdu do Stephansortu s domorodci, kte ponesou ovoce a kvtiny dstojnkm, a opatrn vyzvm, co je s kormidelnkem. e je Amerian, mu valn neprospje, komu si me tady stovat? Bude si stovat, a se vrt do Ameriky, mnil strc Michal. Jestli se vrt! A kdyby se nakrsn vrtil a stoval si, Pruci vecko zapou. J je znm! ekl pan Mller a navrhl odpoinek. Tady je krabice tabku, kute jako Holanan, j jdu spt, v tchto hodinch je to tu nejmoudej zamstnn, Pan Mller pijal od strce Michala penze, zavolal k tomu Janka a pan Gretchen jako svdky, peliv je kdesi uloil a u se nevrtil. Tak Michal a Janko, kdy podkovali za obd, vyli pod stromy, aby si vyhledali stinn msteko k odpoinku. Janko vak dlouho neodpoval, protoe nedaleko vyptral vodn ndr, do kter pinel vodu potok sbhajc z nedalekho poho. Janko se pjemn ochladil. Kdy se po hodin navrtil ke strci Michalovi, shledal, e ani strc dlouho neodpoval, ale e robil z prunch vtv nco, co slibovalo bt lenokou. Na podobn vci byl strc Michal obratn emeslnk. Pevnou kostru u ml a nyn vyhledval ohebn pruty a liny, aby mohl sedadlo a opradlo pkn proplst. Tak na svou nepohodlnou postel ve vznici, kterou strce rno povil na kasrny, vzpomnl a poruil Jankovi, aby se poohldl, neroste-li v okol bambus nebo nco podobnho, co by nahradilo prknka. Polo-li na n potom tlustou vrstvu velkch list, bude loe jist mk ne tvrd zem. Kdy se po tvrt hodin odpoledn objevili pod stromy za domem manel Mllerovi, podivili se, co strc Michal ji udlal. Na jeho vybdnut usedla pan Gretchen do lenoky, skoro ji hotov, a velmi si libovala, e si me opt tk ruce o postrann opradla. Tak pan Mller pochvlil lenoku a pl si jet jednu, avak pln s postel nepochvlil. Co byste se nosili s vtvemi! Jak vidm, umte dobe, ba vborn plst, sta, udlte-li si podle mry rm a propletete-li jej, tak zskte - 39 -

prunou matraci, kter nebude tlait. Nabdl bych vm nocleh u ns, ale to by vojensk sprva nepovolila, protoe vs nepust z dozoru. Te se vak musm podvat do zahrad, aby domorodci naloili na vz ovoce a zeleninu pro Stephansort. Na toho kormidelnka se nezapomenu zeptat. A vy tu zatm vyrobte jet jednu lenoku. Pan Mller zamnil rann helmu za slamn irk a opraje se o hl s bodcem, vykroil do zahrad. Strc Michal pracoval s Jankem do veera. Pan Gretchen byla se svou prac hotova a mohla se oddat nejmilej zbav. Pinesla si objemnou knihu a etla piln pekrsn romn, pojednvajc a neastn hrabc rodin, jej hrad stval ve Schwarzwaldu, na behu milovanho Rna. etla romn o spanil Hild u popt, jak pravila, a nikdy se nemohla ubrnit slzm, kdy doetla k mstm, kde spisovatel lil, jak najat lupii vnikli do parku a unesli pan hrabnce rozmilou dceruku. Tenkrt plakala pan Gretchen vdycky ze alosti a velho soucitu, avak v knize byla jet jin dojmav msta, napklad, kdy po dvacti letech astnou shodou okolnost hrabnka dceru nala, a pak, kdy ji na strnce ptist edest pt vdvala za udatnho knete von Waldheima, plakala pan Gretchen zase, ale to u z radosti a doetla s uspokojenm dalch dv st padest strnek, na kterch se pvodce nosu dceruky, zl baron Diettrich von Felsenburg, brnil ve svm orlm hnzd proti tokm statench ryt. Dopadne to dobe, vypravovala pan Gretchen pracujcmu Michalovi. Kne Waldheim m svou pan velmi rd, kad druh rok jsou ktiny na hrad a potom radovnky v celm hrabstv. Zl baron Diettrich se neubrn, a kdy je nejh a neme uniknout, vrhne se i s konm z hradeb do Rna a utone. Vecko to je skuten pravda, nebo pan Gretchen to msto, kde skoil baron do Rna, sama vidla. Ano, bylo j tenkrt trnct let, a u tu povst o zlm Diettrichovi slyela a potom dlouho a dlouho se po romnu, ve kterm je vechno podrobn vyleno, pdila, a jej astn koupila za pt marek ve Stuttgartu u knihkupce Mayera. Bylo to dost penz, ale romn se j vyplatil. Uboh pan Gretchen jist nevdla, jestli se j vc lb podivuhodn dj anebo sp to, e ji kniha odnela aspo v duchu zpt do rodn zem, a e zmnky o - 40 -

znmch mstech a opakovn domcch povst j vykouzluj nade vecko drah domov. Ta lska, ta nevysloviteln touha po mstech, kde jsme ili s rodii a se sourozenci, kde lid mluv na matetinou, kde jsme v mld bhali teba okolo zd hbitova, na nm zetlely kosti naich pradd a prababiek, se donedvna jmenovala lska k vlasti. Novj mudrlanti neuznvajc vlast, tuze dlouho o tom pemleli, ale aby pece pro tu poetilou nemoc mli slovo, vymyslili je a je to krsn slovo! nostalogie, stesk po domov. X. STA PTEL PIJDOU Strc Michal a Janko odeli ze zahradnkova domu ped zpadem slunce a ped vee, avak nesmli odmtnout dva krajce chleba a kus studenho uzenho masa. Janko i strc si naloili na ramena rohoe z l, na nich se jim bude pohodlnji leet ne na hol zemi a na tvrd lavici, dokud si nevyrob proutnou matraci podle rady pana Mllera. Nikdo si jich nevmal a jejich svtnice nebyla zavena, take nemuseli vyhledvat ciz radu ani ciz pomoc. Kdy el Janko veer se dbnem pro vodu, spatil ho na dvoe dozorce, kter nco volal. Janko z toho vyrozuml, e se pt, jsou-li u doma, proto jen pozdravil a odpovdl: Ja. Druhho dne, hned jak zavetl rann budek, Janko vstal, sebral plechovky a bel do kuchyn pro kvu. Kuchai sice nerozuml, avak dostal dv velk pln sbraky vonn tmav tekutiny. Dnes na strce ji neekali a po sndani se sami vydali k zahradm. Laskav pan Gretchen jim opt nabdla sndani, avak strc Michal podkoval a ekl, e ji sndali ve Stephansortu. U to nikdy nedlejte! porouela pan Gretchen. Sndani a obd dostanete vdycky u ns. Copak je to, ern kva? Pro vytrven, ano, ale k nasycen ne. K tomu je dobr jen polvka, dobe zapraen a hust. Tak u jezte, Hans se vedle hol a u

- 41 -

sndal. Za chvli se objevil Hans Mller, zardl a s hladkmi tvemi jako jablka. Sm hned zaal o kormidelnkovi a vdl leccos i o jinch vcech a osobch. Spustil proto: Kdy jste se u najedli, pojme do zahrady, dnes budeme szet a sklzet. Je to tu divn zem, tady se saz, seje i sklz po cel rok. Nai vojent pni stle nco vymlej a pivej sem rzn semena, abych je vyzkouel. Jak pomoc, musm poslouchat, ale vm, e z toho nebude nic. Kdy vichni ti vyli z pbytku, vypravoval pan Mller, na co byli Janko i Michal nejvce zvdavi. Parnk Lbeck odpluje dnes veer. Z Minervy se udl bitevn lo asi destho du, avak aby pepadala bezbrann nebo mn vyzbrojen lodi, na to bude dobr. Osm len posdky vezme Lbeck s sebou a vysad je po dvou much na vt ostrovy, nebo kdyby pr zstali pohromad, vyadovali by psnho dozoru. Tady ve Stephansortu zstanou tak jen dva. Proboha, odvezou tak kormidelnka, zvolal Janko slovensky. Co povd ten hoch? zeptal se pan Mller. Je mu lto kormidelnka, e ho odvezou, odvtil Michal. Neodvezou. V kormidelnk a jet jeden lodnk zstanou tu, pravil pan Mller. A co my dva? otzal se strc Michal vecek polekn. Vy dva nepatte k zajatcm, jste pouze cestujc, kter nelze dopravit k cli cesty, odpovdl pan Mller. Jen kdyby vskutku chtli! vzdychl si Michal. V znm kormidelnk tu taky zstane, vypravoval pan Mller, a bude pracovat v pstavu. Vojensk velitelstv nepovauje kormidelnka za nebezpenho, avak dosud jsem se neodvil podat o jeho pidlen do zahrad, skonil pan Mller, nhle si vak jet vzpomnl. A jet nco. Kdy jsem odchzel, vyel za mnou njak nadporuk a ptal se m, jestli jste dobe zaopateni a co pr dl chlapec. Nejsp vs zn? Ml svtl knrky a byl mlad? tzal se Michal.

- 42 -

Ano, ano, kroutil si dlouh knrky a vdl, jak se chlapec jmenuje. ekl: Janko. To byl jist nadporuk Szimberski, zvolal Janko, kter pochopil, o kom se mluv. Snad Szimberski, nevm, mnil pan Mller, to vak nen nmeck jmno. Bude to nejsp Polk, u nmeckho nmonictva a u jzdy slou mnoho polskch lechtic. Zatm doli ke skupin ke, na nich rostlo ovoce velik jako pst. Bylo podobn zelenm hrukm. Pan Mller ekl, e se kee jmenuj avoka a poruil, aby Janko a Michal to ovoce natrhali a opatrn je uloili do dvou velkch ko. Slbil jsem je dstojnkm, pravil pan Mller, vezmou si je na lo. Ochutnejte je, jsou jako mslo. Janko ochutnal, ale druh plod u nechtl, prohlsil, e nae hruky jsou lep. To byl dnen kol pro strce a synovce, pan Mller vak pospchal opt k planti cukrov ttiny. Za hodinu byly oba koe pln, a protoe byly pli tk, strc a Janko museli jt dvakrt, ne je odnesli k zahradnkovu pbytku. A ponvad strc Michal o jin prci nevdl, dal se do druh lenoky, a ne se pan Mller o jedenct hodin vrtil, dn dokonil sv dlo. Toho dne vichni obdvali pod stromy a velmi si libovali. Strc Michal slbil, e nadl pasti proti ohyzdnm potkanm, jen kdy dostane prknka a - 43 -

dostatek drt. Tak s pan Gretchen se domluvil, e j oprav pleche, a bude-li dost plechu, e opat nov dna. T o nkolika hrncch prohlsil, e je mus sdrtovat, a taky slbil, e pestav plotnu. Po mnoho dn byl strc Michal ve svm ivlu a jen Janko chodil s panem Mllerem. Moc spolu hovoit nemohli, ale pece si rozumli, nebo Janko znal aspo podstatn jmna a nmeck slovesa byla velmi podobn slovesm anglickm. Pan Mller byl s uednkem Hansem velmi spokojen, protoe hoch byl do prce jako vtr, obratn vylzal na stromy, prodral se kei, rychle chpal, co pan Mller chce, a projevoval stle ochotu a dobrou mysl. A to kadho lovka t. Nen protivnjho chlapce ne takovho, kter se stle uklb, veho se boj, chod, jako kdyby ml nohy svzan a pracuje, jako by mu v loktech nkdo pae vyvrtil. Takov protiva zasluhuje ptadvacet kad den, aby nabyl pirozen chlapeck ilosti a chuti k ivotu. Dobr mysl, smv a zpv na rtech, radostn ochota a svin obratnost jsou nejkrsnj vlastnosti hoch, ze kterch potom vyrostou cel mui, kte se neleknou obt ivota a jdou s hlavou vztyenou k cli. To jsou dobrodinci lidstva. Takov lid objevuj nov zem, vynalzaj nov stroje, rozmnouj nrodn majetek, a kdy je teba, chop se zbran a zaenou neptele, ani by potali, kolik jich stoj proti nim. Jen takov mui a jim podobn eny otej kolem pokroku, jen ti vedou ostatn k idelm lidstv. Janko byl z nich, a proto miloval doktora tefnika vc ne strce Michala a proto ho vecko vbilo a thlo k Abramu Struwemu. Pan Mller byl tak zamstnn v zahradch, e zapomnal naprosto na sv pohodl a na svj prospch. Ml co dlat s mnohmi kdci. Papouci, zoboroci, vanatci, hlodavci, by, jetrky a hadi ho asto rozilovali. Nkte z nich kazili ovoce a jin plodiny, zatmco druz mu pekeli anebo ohroovali jeho ivot. Nen jist pjemn, kdy lovka zran tr nebo jedovat stonoka. Proti nkterm ptkm, zvlt proti etnm papoukm, bylo nutno pouvat steln zbran a tu byl Janko jako stvoen k tomuto zamstnn. Velmi rychle se nauil stlet z brokovnice pana Mllera a brzo se mu stal lov na kdce nejmilej zbavou. Pan Mller tu zbavu na- 44 -

zval uitenou prac. A od t doby byl zajist podle tohoto nzoru Janko nejpracovitjm lovkem, nebo probhal plantemi ve vech dennch hodinch a asto pinel i chutn lovek, kdy zaskoil chytr a opatrn holuby s korunkami z tuhho pe. Tak v dobr shod uplynulo nkolik msc. Jednou, kdy se k veeru zas vraceli strc Michal a Janko do kasren, uslyeli z pstavu hlun jsot a zpv vlench psn. To jist doly zprvy o velkm vtzstv Nmc, e tak jsali. Druh den se vrtil pan Mller ze spolenosti dstojnk se zprvami, e Nmci sice jet nedobyli Pae, e vak j dobudou, jakmile jim padnou do jejich rukou pevnosti na belgicko-francouzskch hranicch. Francouzi blednou a zatnaj nehty do dlan, kdy vid, jak nmeck dla srovnvaj vstavn msta se zem. Nmeck vojska dorej na neptele po cel dlce Rna a na severu posunula sv zkopy od Remee a k moi. Rakousko zkrotilo Srby a udruje npor Rus. Natst se vybarvila vrolomn Itlie, bval len trojspolku (Nmecko, Rakousko a Itlie), a ohlsila neptelstv stednm mocnostem. Avak co na tom? m vce neptel, tm slavnj vtzstv. A a se Nmci nleit opou do rusk zdi, ze povol a prohne se a k Moskv. To byly nejnovj zprvy. Janko nezapomnal na Abrama Struweho a opt prosil pana Mllera, aby si ho vydal na prci do zahrad. Poadavky vojensk sprvy byly m dl tm vt. Ji nedochzely potraviny z Evropy, a lod, kter se zastavovaly ve Stephansortu, psn vymhaly nklady nejrznjch plodin. Proto se pan Mller odvil a podal o nov pomocnky, mezi nimi jmenoval i oba bval nmonky z Minervy. Na velitelstv vdli, e vzdlan bloch vyd za deset domorodc. A kupodivu velitelstv dosti pana Mllera ochotn vyhovlo. Nastal toti obrat. Za krtkou dobu byli odvolni vichni zdrav vojci, strci a ednci a na jejich msta byli pidleni lid nemocn, nebo se uzdravujc z ran, kter utrili v bojch. I peslavn pan guvernr a nejvy velitel se dokali znamenitho vyznamenn a nejbli parolod odcestovali na frontu! Za ti tyi msce nebylo ve

- 45 -

Stephansortu ze starch ednk a dstojnk ani jedinho a ti nov, churav nebo zmrzael ji nic nevdli o zajat lodi Minerv. Zahradnk, kter tak vydatn opatoval zeleninu, ovoce a rzn plodiny, poteboval dva blochy. A si je vezme, prce v pstavu obstaraj hnd domorodci! Janko jsal, kdy vedl Abrama Struweho poprv do zahrad, a Michal s lodnkem Benjamnem Smithem se jen usmvali, kdy vidli, e kadch padest krok Janko Struweho, nebo Struwe Janka objmal. Ach, co vecko si museli ci! Jak se jim stskalo po celou dobu! Nikdy se nesml sejt, nebo dokud byl na ostrov velitel, musely bt jeho rozkazy, na kter se snad ji zapomnlo, psn vykonvny. Po piplut Minervy vydal velitel rozkaz, e se lodnci nesmj stkat s bvalmi cestujcmi a nmeck poslunost otrocky vykonvala pkaz. Nyn vak bylo jinak. Vecko se uvolnilo, a kdy zahradnk Mller navrhl, e by se jeho dlnci mli stravovat na plantch, byl jeho nvrh schvlen jako moudr. A ponvad nikdo na tom netrval, aby se bloi denn hlsili u rozkazu, rozhodl pan Mller, e vecky ubytuje u svho bydlit. A tak vznikla v zahradch cizineck kolonie. Strc Michal byl vbec zbaven prac v zahrad, protoe ho pan Gretchen stle potebovala, a domc hospodstv pod jeho dozorem jen kvetlo. Ve chlvcch postavench ve stnu strom chrochtalo vdycky nkolik vep, zatmco v bahn se opatrn rozvalovala prasnice s houfem kvikajcho potomstva. Ze ty slepic a kohouta vyrostlo hejno drobnch kuat, kter Michal uril vesms k chovu, a v kuchysk zahrad u domu se objevily rostliny kupodivu krsn. Rostl tu hrek, rostly tu fazole i boby, rozkvetl mk a zavonl fenykl. Mil strc Michal, zasel vechna semena, kter nael v zsuvkch pana Mllera. Vzela z toho sotva padestina, ale nco k jeho velik radosti pece vzrostlo. Pan Mller sice tvrdil, e se vechno zvrhne, zplan, avak sm s radost pozoroval vzrst starch znmch bylin. Avak strc Michal miloval tak kvtiny a vydval se na dalek cesty, a kde nco pknho nael, to opatrn vyrpl, nebo sebral semena a penesl. - 46 -

V tropickch krajinch se neek na rostlinu dlouh msce a na ovoce strom adu let jako u ns. Kdy se rostlina uchyt a zalb se j v pd, dorst v tdnech a stromy rod ji ve tetm a tvrtm roce. Manel Mllerovi si zamilovali strce Michala a Janka tak, e by je byl odchod ochotnch a tichch lid velmi zarmoutil. Tili se tedy srden z jejich radosti, kdy mezi n zavtal patrn jejich dobr ptel kormidelnk Struwe s lodnkem Smithem. Janko nezapomnal na pana Mllera a na jeho pokyn vdycky pospchal, aby mu vyhovl, jakmile vak ml chvilku volnou, ji byl u Abrama Struweho, take pan Mller a trochu rlil, protoe nerozuml, co si ti dva anglicky vypravovali. Podle veho si mli mnoho co vypravovat. Lodnk Smith byl prost a mlomluvn mu. Uloen prce vykonval ochotn a asto vzbudil obdiv svou tlesnou silou. J sice za ti, ale prce udl za tyi, posoudil ho pan Mller. Benjamn Smith sehnul mladou palmu a k zemi, zdvihl a odnesl nejvt naplnn ko jako hraku, a kdy ho Janko podal, zdvihl ho na dlanch a do ve svch mohutnch prsou: kvme, e m vt je kdo silk, tm vt je dobrk, a Benjamn byl toho dkazem. Pan Gretchen, piln tenka, jednou pravila: etla jsem v bibli, e Benjamn byl nejmlad z dvancti bratr, zeptejte se nkdo pana Smithe, jsou-li jeho brati silnj ne on? Na tuto otzku vak vylo najevo, e Benjamn Smith nem bratry, e m v Los Angeles jen sestru a tu e nos na rameni jako dt, kdy tam po letech pijde na nvtvu. Za polednch odpoink, kdy manel Mllerovi vyspvali a vichni ostatn odpovali, sedvali Abram Struwe a Janko ve stnu strom a schleni nad mapou, nco horliv hledali. Kormidelnk Struwe si pinesl nkolik map, avak nikdy se nezmnil, jak je dostal. Ml i velkou mapu Nov Guineje a nad tou s Jankem asto i hodiny vysedli. Ostrov, podobn letcmu ptku s malou hlavou a dlouhm krkem, na nm visel lalok, s tlustm tlem a dlouhm ocasem, byl rozdlen na ti sti. Krk, hlava a pl trupu byly namalovny lut, hbet a st ocasu oranov, bicho se spodkem ocasu erven. Za - 47 -

velkm ptkem, letcm k zpadu, letlo jet hejno ptku malch, oranov zbarvench. Ptk se patrn vznesl z ostr skly, trc pod nm. Abram Struwe nepoteboval mnoho vysvtlovat. Janko ji vdl, e vechno lut nle Holananm, vechno oranov Nmcm a vechno erven Anglianm. Ti drobn ptci v hejn byly Bismarckovy ostrovy a za nimi ostrovy alomounovy. erven skla, z n se ptk vznesl, byl poloostrov Yorsk, nejsevernj vbek Austrlie. Co vak zvl zajmalo Abrama Struweho? Stephansort, lec v zezu, jej vytvoilo moe, byl obklopen horami. Na vchod se podl moe prostralo pkr pobe Maclayovo a s nm rovnobn poho Finisterre, jeho nejvy hory dosahovaly vky pes 3000 metr. Jet jinji a opt rovnobn se zdvihalo poho Kraetke do ve nad 3000 metr, irokm dolm mezi pohom Finisterre a Kraetke protkala eka Kabenava. Na hranicch mezi nmeckm a britskm zemm bylo vyznaeno obloukovit horstvo Bismarckovo a na hranicch v britskm zem poho Albertovo, jeho rozsochy vybhaly v neju sti a k Papunskmu zlivu, do nho se vlvalo nkolik ek, jako Filipova, Stanhope, Krlovnina, Keath aj. Avak sted ostrova byl pli przdn. Byla tu horsk skupina Viktora Emanuela s Bllicherovou horou, kde vznik nejvt eka Fly s ptokem Sticklandem, avak holandsk st byla skoro cel bl, jen na krku ptka a na prsou bylo vyznaeno dlouh horstvo Karla Ludvka, na celm ostrov nejvy. Z mapy bylo zejm, e chtiv Evropan si rozdlili ostrov po sv chuti a podle dohody, e vak zstali opatrn na pobe a do vnitrozem e se neodvili. Nejhustji byla obsazena holandsk hlava a britsk ocas, ale nejideji bicho. ece na nmeck sti na hbet ptka, akoli se jmenovala Csaovna Augusta, nevnoval Abram Struwe pozornosti. Bylo zejm, e ho nejvce zajmala skupina horstev v nmeckm vchodnm zem. Po nkolikerm men kormidelnk Struwe prohlsil, e by bylo nutno urazit nejmn ti sta kilometr. Komu vak ukldal tak dlouhou cestu, neekl nikdy nahlas. - 48 -

V t dob byl ve Stephansortu vojenskm velitelem major Strobach, lovk ve vech dech jaksi rozklen. Vecek se tsl a nejradji vysedval ped vojenskou budovou mezi dvma invalidy, stojcmi na stri. Bylo zejm, e vech statnch a zdravch lid bylo poteb jinde. Tak na moi se ji tak snadno nepracovalo. Nmeckm obrnnm lodm se u tak snadno nedailo pepadn a zajmn bezbrannch lod. Nkolik pepad, podobnch zabrn Minervy, pouilo kapitny obchodnch lod, e je nutn, aby mimo nklad do podpalub postavili t nkolik dl na palubu a staten kapitni se nedali dvakrt pobzet, aby na tok nmeckch lod odpovdli pozdravem z dl a z puek. Nyn ji nmeck kinky a ozbrojen lodi nepively zajatce, zato vak velmi asto vojci vyneli rann druhy a ukldali je na tvrd lka do kasren. Nai ptel v zahradch a plantch pana Mllera se o tom dovdali od kormidelnka, kter asto veer zmizel a vracel se nkdy velmi pozd. Abram Struwe nesnel zajet tak snadno jako strc Michal, a proto se zabval plny na tk. Janko o tch plnech ji dvno vdl, avak slbil, e bude mlet. Konen vak nadeel as, aby o nich zvdl i strc Michal, nebo strc Michal musel pomoci. Pi nedvn porad Abrama Struweho s Jankem si kormidelnk nakal, e mu Nmci v dob, kdy byl nemocen, vzali vecko, co ml. Mil hochu, tch ti sta kilometr, kter musme urazit, je poseto sterm nebezpem, a kdybychom se na n dkladn nepipravili, vydali bychom se do jist zhuby. Pro est osob, kter maj naspch, aby brzy zmizely co nejdle od Stophansortu, potebujeme zbran a stelivo. Myslm, e prchneme jen tyi, vy, pan Smith, strc a j, ekl Janko, peruuje e Struweho. Uprchnou s nmi tak dva domorodci, pouoval ho Abram Struwe. U dvno jsem to s nimi domluvil. Tedy pro est osob je poteb potravin nejmn na ti a tyi dny, bloi mus mt spac - 49 -

pytle a kukly proti moskytm, musme si opatit tyi dobr puky a dostatek nboj, revolvery a noe nebudou tak na kodu. Mimoto musme mt dobr oblek, prdlo, obuv a rzn zbo na vmnu, sice neprojdeme osadami domorodc. To vechno je zde, avak bez penz toho nelze doshnout. I kdybych si to vecko vzal, nebyla by to krde, protoe Minerva, jej nklady a n soukrom majetek tisckrt pevyuj ve, co potebujeme, avak vzt to nemohu. Musm podplatit hldae, aby nic nevidl a nebrnil mi v tom. Avak bda, penze nemm, a nevm, kde bych je sehnal. A tu si Janko vzpomnl, e strc m penze a bez rozmyslu vyhrkl: Strc Michal si uloil u pana Mllera pt set dolar. Pt set dolar? vykikl pekvapen Struwe. Sto nm sta, abych opatil vecky potebn vci. Musm promluvit s vam strcem, Johne, musm! Janko pemluvil strce Michala, aby v dob polednho odpoinku vyslechl pana Struweho. Strc Michal byl plnem na tk zprvu ohromen, avak po kormidelnkov vkladu ihned souhlasil. eho by se neodvil, aby se mohl vrtit do Ameriky. Avak jak to navlci, aby mu pan Mller vydal penze a neptal se, k emu je Michal potebuje? To byla ovem vn otzka. Akoli byl pan Mller vten lovk, kter nemiloval ani vlky, ani Pruky, byl pece Nmec. Kdyby se mu svili, zdali pak by nepovaoval za svou povinnost oznmit veliteli, co se dovdlo plnech zajatc?. Kormidelnk radil, aby se postupovalo opatrn a vykalo se na vhodnou pleitost. Majoru Strobachovi nepomohlo vysedvn na slunci. Zimnice, kterou utril na nkterm bojiti, se nedala zapudit ani horkm rovnkovm sluncem, naopak, zachvtila vyslen tlo. Major Strobach zemel daleko od sv vlasti a velitelstv ve Stephansortu opt osielo.

- 50 -

Brzy po majorov pohbu se ozvalo v pstavu ve Stephansortu voln: Gott strafe England!, z eho Abram Struwe poznal, e se Anglie postavila po bok Francie. astnm lidem utkaj dni velice rychle, avak kormidelnk Struwe nebyl asten, jemu se dny vlekly jako hlemdi, a dobrck pan Mller mu pipadal jako drak v pohdce, hldajc douc poklad. Jak mu to jen ci, aby vydal penze strci Michalovi a neptral, k emu je potebuje?

XI. PIPRAVY K TKU Jednoho dne, kdy Janko opt sldil v zahrad po zlodjskch papoucch, kte se dovedou tak obratn skrt v korunch strom, e je nelze vyptrat, nhle spatil. e k nmu pichz nmeck dstojnk. Dstojnk se opral o hl, protoe na levou nohu kulhal, tak prav rukv bl blzy byl przdn a byl zastren do kapsy. Patrn opt nkter invalida, kter se piel podvat na plante! Janko postl, nebo se mu zdlo, e dstojnka ji nkdy vidl, jak vak bylo jeho pekvapen, kdy poznal nadporuka Szimberskho! Leknutm pustil puku a bel dstojnkovi vstc. Pane, drah pane, koktal hoch, peji vm dobr rno! Dkuji a jsem rd, e jsem t nael, hochu, odpovdl dstojnk, ale nemluvil nmecky, nbr takovou mkkou e, kter Janko dobe rozuml, i kdy to nebyla sloventina. Dstojnk se rozhlel a Janko poznal, e jeho zraky hledaj msto, kde by se mohl posadit. Janko ml takov sedtko, bylo tu jeho ekn na chytr ptky. Prosm, jen do stnu, tady si dobe odpoinete, Janko ukzal na skcen kmen. Chlapec byl tak dojat a hledl na dstojnka tak soucitn, e dstojnk se trpce usml a ekl:

Boe, potrestej Anglii!

- 51 -

Dv se na m a div se, jak jsem se zmnil. To je, mil hochu, dl vlky. Bu smrt, anebo zmrzaen. Pane nadporuku, je mi vs tolik lto, vybuchl Janko a slzy mu vyskoily z o na tve. Aj, aj! To slym po mnoha letech poprv, e m nkdo lituje, pravil dstojnk, usedaje na kmen, na vojn se o ltosti nikdy nemluv! Poj bl, hochu, a sedni si! Pane nadporuku, neodvauji se U nejsem nadporukem, ekl dstojnk vldn, ale setnkem a velitelem ve Stephansortu, proto ti poroum, aby ses posadil. Tak je to dobe. Vid, ve vlce se sice rychle postupuje, ale i mnoho ztrc. Jak rd bych oblkl kabt pka a ml ob pae a zdrav nohy! Avak ji se stalo, neptel mn jen vrtil star dluhy. Smrt je ve vlce pli ast host, sr nae ptele k zemi, aby nm pomohla na jejich msta, ale sraz i ns, aby mohli pijt jin. Smutn, nekonen psnika. Ale co, zaneme jinou. Jak se dailo tob a tvmu strci? Dkuji vm, pane setnku, na vai pmluvu velmi dobe. Pan zahradnk Mller i jeho pan jsou velmi hodn, ijeme u nich jako u svch, odpovdl Janko. To m t, ekl setnk vele, avak domnvm se, e se vm tu pece stsk. Ano, stsk se nm, pane setnku, hrozn, stsk se nm po domov a ptelch, nevm, co se dje ve svt, jsme tu jako zakleti. Janko bezdn vypovdl, co je trpilo a po em touili, protoe kormidelnk neustle drdil a budil touhu po svobod. Chpu vai touhu po domov, pravil setnk Szimberski, avak nen nadje, aby se vae touha splnila. Vlka bude trvat jet velmi dlouho. Jet dlouho? vykikl Janko a potom svsil hlavu a stiskl ji dlanmi. Nmecko nepovol, dokud nezvtz, a nedopust, aby Rakousko samo uzavelo mr, pouoval setnk Janka. Avak vtzstv Nmcm stle unik a neptel stle pibv. Nyn vyhlsila neptelstv i Anglie a jihoamerick republiky. Na nmeck lodi odplout nemete.

- 52 -

Na nmeck ovem ne, vyhrkl Janko, ale na anglick lodi by ns pijali. Anglick lodi sem vak nepiplouvaj, namtl setnk. Sem ne, zato na jihu ostrova pistvaj, ekl Janko, akoli se hned vzpamatoval, bylo pece jen pozd. Jist prozradil nco, co neml ci, nebo setnk se k nmu naklonil, potom zdvihnuv chlapcv zardl obliej, podval se mu byste do o a ekl: Ale, ale! Odkudpak to v? Snad nepemlte o tku? Mil hochu, takov pln by byl pli odvn a nebezpen. Janko odvracel oi od pronikavch zrak setnkovch. Nyn ji vdl, e se prozradil. Co ekne Abram Struwe a strc? Setnk jist uhdne, e pln na tk do anglickho zem vymyslel kormidelnk. Jak trest pro n vymysl? Jist je d opt zavt do kasren a d je hldat. Dstojnk kreslil hrotem hole na zemi rzn ry a jist vn a hluboce pemlel, nebo na del chvli panovalo takov ticho, e papouci na strom byli oklamni a tie se snesli do plant na sladk ovoce. Po chvli trapnho oekvn Janko spatil, e setnk pozvedl hlavu a znova se zadval na Janka, avak v jeho och nebyl hnv, ani hrozba. Setnk mluvil jakoby pro sebe: ekat tady na konec vlky je stran, avak projt dv a ti sta kilometr novoguinejskou divoinou je jet hor. Podneb, pralesy, divoc domorodci, ne nelze na to ani pomyslit! I dobe vyzbrojen vojensk ety by se musely vrtit s nepozenou. A kam by doli dva mui a chlapec? Janko s ustrnutm poslouchal setnkovu samomluvu. Uhodl, e chtj uprchnout dva mui, jist tedy podezr kormidelnka. A co kdyby vdl, e se na tk chystaj tyi bloi a dva domorodci? e si chtj opatit zbran, potravu, aty a obuv z vojenskch skladi? Jist by je dal zastelit a pan Mller, ten hodn pan Mller a jeho manelka by taky jist neuli trestu. Janko se vmyslil tak horliv do tchto obav, e bezdn sepjal ruce a zvolal:

- 53 -

Odpuste, drah pane, odpuste, to jen j jsem myslel na anglick lodi, ostatn o tom nic nevd. Bylo by vak dobr, kdyby o tom odpovdn pemleli, mj hochu! Ty neum lht. A to by nebylo ani pirozen, kdyby zajatec nepemlel o svobod a o prostedcch k tku. Krm ptka v klec tm nejlepm, a pece bude stle zobkem mit vechny otvory a ultne, jakmile najde dost velkou skulinu, aby se j mohl protlait. Kormidelnk je mu inu, m jist rozmylen pln a hled jen prostedky a vhodn as. Setnk se odmlel, ale po chvilce opt ekl: Vm, e dovede mlet, e ses podekl pede mnou, to chpu, protoe mysl, e jsem ti prokzal dobr sluby. Avak te poslouchej, co ti vn radm: ekni kormidelnkovi, a nic nepodnik! Nai vojci nebo ednci vezmou od nho penze, vecko mu slb, ale v posledn chvli ho zrad, protoe je nebude moci donutit, aby splnili sv sliby. Mimoto se vojci boj psnch trest. Trv-li vak kormidelnk na svm plnu a vezme-li si na svdom odpovdnost za vae ivoty, a sepe vecky vc, kter potebuje: zbran, stelivo, aty, obuv, potraviny atd. Vechno mus bt praktick a jen to, co je nutn, nebo muste vecky ty vc nst sami. Pijdu sem opt ztra nebo pozt, ekej na m, abys mi mohl odevzdat seznam. A te sbohem, hochu! Vid, jak dobe jsme se domluvili, a pece j mluvm polsky a ty slovensky. Sbohem. Pjdu sm, mj povoz na m ek na irok cest. Setnk namhav vstal, a kdy mu Janko pospil na pomoc a shbl se mu po ruce, dstojnk se usml a ekl: Kdy se tak na tebe hochu dvm, vzpomnm si na podobn obrzek. U ns ve Hvieznickm parku chodval ped dvaceti lety tak kulhav vojk, jemu vak bylo vce ne dvakrt tolik let, ne je mn, a kdy sedal nebo vstval, tak mu pomhal patnctilet hoch. Ten star pn byl mj ddeek, kter dostal kouli do nohy v boji za vlast ale j, vnuk, v cizch slubch! Chpe, hochu? Sotva! Peti si jednou polsk djiny z minulho stolet a dov se, pro tak mnoh polsk rodiny vzpomnaj na bitvu u Ostrolenky. Pozn, jak se asy mn a lid v nich. Nezapome, e ztra nebo pozt zde budu ekat. A nyn b, nebo ti papouci snd a zni nejpknj ovoce. - 54 -

Sbohem, pane setnku, louil se Janko, zdvihaje puku, budu na vs touebn ekat. Dstojnk jen pokynul hlavou a obtn krel k hlavn cest. Janko se rozbhl do vzdlen plante, kde pracovali kormidelnk s Benem Smithem, vybrali batty z kypr pdy. Janko odvedl kormidelnka stranou a opakoval mu vecko, co od setnka Szimberskho vyslechl a vydil i jeho vzkaz. Kormidelnk Struwe byl velmi pekvapen. Toho se od nmeckho dstojnka ani ve snu nenadl. Janko mu pipomnl, e setnk Szimberski nen Nmec, ale Polk, a e od prvnho setkn mu pl a e jist v rozhodnch dobch se pimlouval, aby zmrnil hokost jejich zajet. Struwe musil uznat, e setnk jedn opatrn a moude. m mn lid bude do jejich myslu zasvceno, tm lpe. Zvlt zmnka, e by nmeck vojk mohl pijmout penze a potom koneckonc zajatce udat, mu nyn pipadala sprvn a velmi vhodn, a byl skuten rd, e dosud nepodnikl nic vnho, protoe neml penze. Dle bylo zejm, e i nyn jim chce setnk pomoci. Byla to asn vhoda, jednak je nebude na tku pronsledovat a za druh jim chce opatit nutn vci. Jist je v tto vci zkuenj ne sm Struwe.

Ben - zkrcen pojmenovni pro Benjamna Sladk brambory, podobn naim

- 55 -

Seznam nutnch vc sepi jet dnes a podm tak o vojensk batohy, lpe se to v nich ponese. Te je vak teba, abyste setnkovi ekl, e chceme odejt tyi, Sena pece neopustme. O domorodcch se nezmiujte, ti pichzej a odchzej bez naeho vdom. Tak strci Michalovi neekneme nic, dokud nebude vecko pipraveno. Neodolal by a piznal by se panu nebo pan Mllerov, s nimi se tak sptelil, e se s nimi bude tko louit. Ale Mllerovi se to pece mus dovdt, prohlsil Jano, nesmme jim utci jako nevdnci. A v posledn chvli se dovd, e jsme byli poslni jinam. Nesmme pece prozradit setnka, lo by o jeho ivot. e nm pomh, smme na celm ostrov vdt jen my dva! Janko se nemohl dokat setnkova pchodu, a proto kdy ho tetho dne zrna spatil v zahrad, bel mu radostn vstc. Zali na star msto ke skcenmu stromu. Nyn zase vypravoval Janko setnkovi, co domluvil s kormidelnkem. A kdy se zmnil o tom, jak kormidelnk m starost, aby neukodil setnkovi, pochvlil Szimberski moudrost Struweho a ekl, e se v kormidelnkovi nezmlil. Naprost mlen, pesn vykonvn dennch prac a vesel spokojenost odvrt kad podezeni. Setnk pijal seznam, rychle jej peetl a usml se. Potebujete tyi puky, budete tedy tyi, jist chce s vmi odejt i ten americk lodnk. Myslel jsem si, e ho kormidelnk neopust, pravil dstojnk vldn a dodal: Nyn vak pozorn poslouchej, hochu! A ji dnes kormidelnk najde bezpen msto, kam by mohl vci uloit. Ztra jich pivezou do zahrady dva domorodci jen st, ani by ovem vdli, co vezou. Navrchu budou motyky, re, hrb a snad i roho. V dob polednho odpoinku pivezou kru. ekej na n s kormidelnkem. Domorodce nepoutjte daleko do zahrady, sami odvezte kru k vyhldnutmu mstu, potom, nalote cokoli opt do kry a vrate se k domorodcm, kte ji opt odvezou do Stephansortu. To je ve, co jsem chtl ci. Tak po malch stkch dostanete vecko, jen bute velice opatrn. Na shledanou, hochu, na shledanou! Pilo pro m na kru nkolik ananas! Janko rd slbil a byl by setnkovi snad snesl modr z nebe, kdyby to dal. - 56 -

Kdy Szimberski odeel, bel Janko s dobrmi zprvami k Struwemu. Vborn lovk, ten v setnk, zvolal radostn Abram Struwe. Takov dstojnk pat na americkou lo! Tak moudr je jenom Amerian. Vte, e bych s nm chtl slouit na te palub. koda e kulh, mon e by rd bel s nmi! Janko se divil, jak se Abram Struwe rozhovoil, a kdy svj obdiv vyslovil, odpovdl kormidelnk vesele: Mm radost, e se nm pln nad oekvn da, a pak se tak raduji, e jsou hodn lid i tam, kde by lovk hledal jen zl. Vhodn kryt bude v kln, kam ukldme zahradnick nad. Tam zdkakdo pijde. Janko vdl o zmnn kln v hji chlebovnk, ale nevdl, e kormidelnk tam ji vykopal jmu a vystlal ji roho, nebo tam chtl sloit vci, a je od vojk koup. A tak mu nyn chystan kryt piel velmi vhod. Hned po obd pjdete Janko na str, abyste zdrel domorodce s krou, j musm s panem Mllerem a strcem Michalem vykouit obvyklou dmku mru, abych svm asnm odchodem nevzbudil jejich podezen. Jakmile pjde pan Mller spt, ihned za vmi pibhnu. Druhho dne ji po rnu Janko vyhledal nejkrsnj ananasy a sladk zral pomerane pro pana setnka. Vyhldl si tak krsn kvtiny, z nich chtl uvt kytku. Sotva poobdval, uchopil puku a rychle odeel. Vymluvil se na to, e chce pekvapit kdce ovoce. Ani dlouho neekal, kdy na hlavn cest spatil dva domorodce, jak ln vlekou kru, na n bylo naloeno trochu zahradnickho nad. Zastavil je hned na cest a navrhl jim, aby si odpoinuli ve stnu strom, co pilo domorodcm vhod. Uvelebili se na zemi a po krtk dob prozrazoval jejich hlubok dech, e zapomnli na strasti ivota, kter neodvratn postihnou kadho hndho mue, jakmile mus t s nepokojnmi blochy. Akoli byl Janko zvdav, co je zabaleno v rohoi pod zahradnickm nadm, pece se pemohl a vykal kormidelnkova pchodu. Ani by vzbudili domorodce, zaphli se bez e do kry a thli ji k vyhldnutmu krytu, kam dorazili po dvaceti minutch. - 57 -

Jak se zaradovali, kdy v rohoi objevili tyi nov vojensk opakovaky a objemn pytlk nboj. Tahle hraka bude nejspe pro vs, pravil Abram Struwe, vybaluje lehkou puku re 28, a k tomu tak nejsp pat tenhle ps pln nbojnic. To je loveck puka, jakou jsem dosud neml v ruce. Vsadm se, e je to americk prce, tvrdil nenapraviteln Amerian, vak brzy se pesvdil, e se mlil, nebo na hlavni byl zlat npis v nmeck ei. Nu a! ekl, ale krsn kousek to je. Snad byste ji mohl hned zkusit: hle, tamhle na vrcholku stromu dm jaksi dravec. Jen a si dm, odpovdl Janko, ten nm nekod, ale sp prospv, protoe chyt myi a hady, ale tamhle na zhonech vidm kdce, kter tam nem co dlat. Teskla slab ranka a na zhon povyskoilo zve. Tun ohyzdn my byla pekvapena na lupu a naposled zahrabala nokou. Vborn, hochu, vborn! Nedvoval jsem t hrace, e by zabila na takovou dlku. Ale umte to dobe. Doufm, e se s pukou brzy sptelte. Neodhazujte nbojnici, je mosazn a d se znovu nabt, pro by tu byla krabika se zpalkami a pytlk s broky? Kdy uloili zbran a stelivo a kdy vecko peliv pikryli a naloili na kru nru zeleniny a nejpknj ananasy, rozbhl se Janko jet pro kvtiny. Zabalil je do velikch vlhkch list, aby zstaly sv, a nutil Abrama Struweho, aby u jeli. Domorodci jet spali a velice se divili, e nklad kry se tak rychle zmnil, nebo se jim zdlo, e spali jen chvileku. Neochotn a ln se vydali s krou do Stephansortu s pkazem, aby ovoce a kvtiny ihned odevzdali ve velitelov dom. Pt den obdreli zajatci batohy a prdlo, a tak nkdy den co den, jindy v delch pestvkch dostvali vechno, co si pli. Ba moudr setnk jim poslal i krabici tretek, jako barevn stuky, korly, zrctka, sklenn perly, nramky, kapesn noe a svitky ernho a lutho drtu.

- 58 -

Jednou se Janko divil, pro domorodci pivezli tak vt pytlk soli, avak kormidelnk ho pouil, e sl je ve vnitrozem velmi vzcn. Budeme mt kad pknou nlo, prohlsil Abram, jet tst, e Ben unese za dva. Te u mme vechno, ba vc, ne jsem doufal a pl si mt. A zase pijde pan setnk do zahrady, podkujte mu, hochu, za ns za vecky a eknte mu, e nikdy na jeho lechetn skutky nezapomeneme. Kdyby jednou piel do Ameriky, a se popt v mst Astorii, nedaleko vtoku eky Columbie, po znmm obchodnku Struwem, ten m syna kormidelnka, kter pilet, i kdyby byl vzdlen kraj svta, aby se odslouil setnku Szimberskmu. Tak mu to nezapomete ci, hochu, protoe neschzej se hory s horami, ale lid s lidmi. Teprve za tden mohl Janko vzkaz vydit a vydil jej svdomit. Setnk Szimberski se vak nesml a pijal ujitn o Amerianov vdnosti vn, ba napsal si jmno msta, jeho polohu snadno najde. Bylo zejm, e dstojnk se dosud nezbavil starost o zdar podniku. Schvlil kormidelnkv nvrh, aby v zahradnkov rodin ekli, e byli poslni do Gogulumu za eku Kabenavu a aby odeli za noci a ne vichni najednou. Janko se vrhl dobrmu setnkovi do nru. Sliboval mu vdnost na cel ivot. Mil hochu, vydv se na nebezpenou cestu a nev, zdali astn vyvzne. Co se potom s tebou stane, v jen Prozetelnost. Peji ti, abys byl asten, abys v celm ivot nezail vlku a il svobodn. Zapsal jsem si jmno msta, v nm bydl kormidelnkovi rodie, i ty si je pamatuj, snad se tam nkdy o mn dov, anebo tam me o sob podat zprvu. A nadejde as mru, oznmm do Astorie, co se stalo s kormidelnkem a polu tam i svou evropskou adresu. Bu opatrn, poctiv a lechetn nejen k ptelm, nbr i k neptelm, a a budete odtud hodn daleko, pozdravuj ode mne sv druhy! Setnk se shbl, aby ho Janko mohl polbit na tv, potom odeel. Janko se za nm dlouho dval se slzami v och.

- 59 -

XII. LOUEN Na nae ptele vak teprve ekal nejt kol: rozlouen s Mllerovmi. Strc Michal a Ben Smith vyslechli asn zprvy, e k tku je vecko pipraveno, s radostnm uspokojenm a pekvapenm, tak oba domorodci, s nimi se Abram Struwe ji dvno domluvil, projevili ochotu a radost. Avak co tomu eknou Mllerovi? Kdyby se vymlouvali na rozkaz, bylo by jist, e by pan Mller ihned bel na velitelstv a bouliv by dal odvoln rozkazu. V nejvtch starostech jim opt pispl setnk Szimberski, nebo jet tho dne pinesl strce rozkaz, aby ikovatel a zahradnk Hans Mller se osobn vypravil do Friedrich-Wilhelmshafenu. Nejvy vojensk velitelstv podle nvrhu mstnho velitelstv uznv zsluhy vrnho csaskho poddanho Hanse Mllera a odmuje ho vyznamennm, kter mu velitel sm odevzd. Nai ptel pochopili, odkud pokyn pichz. Blahopli panu Mllerovi, kter sice tvrdil, e o vyznamenn nedb vc ne o dmku tabku, avak e poslouchat mus. Pan Gretchen prohlsila, e se to vyznamenn mus oslavit, s m pan Mller velmi ochotn souhlasil, nebo miloval slavnostn hostiny, zvlt kdy se odbvaly za nonho chldku pod irm nebem. Mus se ovem rozthnout plachta, aby k hostin nepili i nevtan moskyti, a obas vyplit malou raketu k zaplaeni netopr, ale to pat k zbav a ke slavnosti. A kdy tak vichni po vborn veei sedli u stolu a mui si zaplili dmky, pithla pan Mllerov k sob kok nejlepho ovoce a krmila sebe i Janka, kter musel sedt vedle n. Pan Mller, hled na svou Gretchen a na Janka, vzpomnal si, e by jejich Hans byl u o trochu star, a kdy si vzpomnl na svho Hanse, vzpomnl si i na mil Bdensko a vysvtlil hostm, jak se octl i s Gretchen na Nov Guineji. Povdl jim vecko podrobn, a strc Michal tlumoil jeho nminu, jak jen uml. - 60 -

Hans Mller nebyl ledajak zahradnk, teba byl z Neularhu, nebo pracoval jako pomocnk nejen ve Stuttgartu, nbr i v Lipsku, a proto, kdy se vrtil dom a ml ueteno pes tisc marek, mohl podat o ruku Gretchen, dcerku z bohat rodiny. Mlad Mller si najal u Kehlu zahradu a dobe se mu dailo, nebo i blzk Strasbourg spoteboval mnoho zeleniny. Po dvou letech se manelm Mllerovm narodil synek a z Neularhu pijela babika a pinesla malmu Hansovi tisc marek do vnku. To byl druh tisc, kter dostala Gretchen jako vno, ostatn mla dostat po matin smrti. Po dvou letech nhle zemel mal Hans na splu, kter dila v Kehlu i v okol. Toto netst srazilo jako rna pst oba manele k zemi. Kdy se trochu probrali ze zrmutku, objevilo se na radnici v Kehlu vldn vyzvn, aby se pihlsili rzn emeslnci, jako tesai a zednci, ale i rolnci a zahradnci, do osad v zmo a vlda jim slibovala zadarmo pevoz a rzn vhody. Pan Mller si peetl vyhlku, povdl o n sv zarmoucen Gretchen a nadhodil, e by nejradji utekl na konec svta z msta, kde byl tak neasten. Pan Gretchen s nm souhlasila, proto se pan Mller pihlsil, e tedy pojede do osad. e tato osada je na Nov Guineji, ovem nevdl, a kdyby to byl vdl, bylo by mu to lhostejn, protoe o Guineji nic nevdl a nikdo mu tak nic uritho nemohl ci. ilo se tady ovem naprosto jinak ne doma, avak nikdy jim tu nebylo zle, protoe nmeck vlda jim byla ve vem npomocna. Ale pesto Mllerovi tvrdili, e tu nezstanou, a e jakmile skon tato zl vlka, pjdou zas zptky mezi bl lidi, a e pjdou teba pky a do milho Bdenska! Nyn se ujal slova Abram Struwe a podal strce Michala, aby opt pekldal. kal jste, mil pane Mllere, e byste el dom teba pky. Musel byste obejt pl zemkoule. Ale jako vy toute po domov, tak po nm tou kad lovk, ba kad iv tvor. Byli bychom vm za vai lsku a upmnost velmi nevdn, kdybychom vs zklamali. Tak my vichni toume po domov a chystme se k odchodu.

- 61 -

To vm, to vm, zvolal pan Mller. A bude po vlce, poplujeme vichni spolen, vi, Gretchen! Pan Gretchen vesele souhlasila: To se v, e vichni spolen a pes Ameriku! Pan Gretchen chce pece poznat krajanku, pan Trudy v San Francisku, vdy byla tak hodn k Hansovi, pitom se vldn usmvala na Janka. Vlka skon teba a za nkolik let, pravil pan Struwe, a strc Michal pekldal, ale tak dlouho my nememe ekat, odejdeme hned. Panu Mllerovi klesla ruka, a dmka hlasit cvakla o stl a pan Gretchen vykikla: Mein Gott! Pruci vs nepust, ekl po chvli klidn zahradnk Mller a znovu zabafal. Odejdeme do vnitrozem na britsk hranice a tam u moe snad najdeme njakou anglickou lo, pekldal Michal nejist. Kdy vs nedohon zdej hldai, snd vs v horch lidojedi. Ne, ne, nedovolm! Nesmte jt vstc jist smrti, roziloval se Hans Mller. A pece pjdeme, trval na svm Abram Struwe. Nikdo ns nebude pronsledovat. Hle, tady mme rozkaz, abychom odeli do hor, do osady Gogolumu. Rozkaz je vak podvren, a vy jste odvoln, abyste ns nemohl zadret a nemusel bt za n odchod odpovdn. N tk bude proveden za va neptomnosti. U toho mm dost! Nikam nepjdu do FriedrichWilhelmshafenu, ale hned rno zajdu na velitelstv. A j s vmi malho Hanse nepustm, pispchala pan Gretchen mui na pomoc. Draz ptel, dkujeme vm za vai velkou lsku, avak varuji vs, nepekejte nm! Zle byste nm, sob a jet nkomu jinmu poslouili. Pan Mller si nhle vzpomnl na ast velitelovy nvtvy a na jeho hovory s Jankem. Tos ty, Hansi, vyjednal? zeptal se smutn. Janko se rozbhl k panu Mllerovi a objav ho kolem krku, ekl: Odpuste mi to, pane Mllere! Potom se vrtil k pan Gretchen, kter ho sevela do nru a mazlila se s nm jako s dttem, snac se od nho vylkat slib, e neodejde, e ji neopust. Nala v tomto - 62 -

chlapci svho milho Hanse z Bdenska, a ten zl chlapec e by j chtl utci? Janko si zas vzpomnl na svou maminku. Tak ona by ho takto pevn svrala v nrui a chvla by se o nho. Nen na svt pevnjho, ale i nnjho pouta ne matesk nru a pece tisce a tisce hoch je petrhnou. Mus je pervat, i kdyby jim srdce krvcelo, protoe jsou hochy. Jejich dlem je prce a zpas a jejich clem vtzstv. Matky to vd, tu to od chlapcova zrozen, avak brn se t chvli rozlouen a oddaluj ji. Ale v tch zchvvech bolesti jsou i zchvvy hrdosti, protoe matky daly svtu hrdiny, kte vypln tk koly, a a je vypln, potom se vrt, vezmou matku za ruku a budou j blahoeit, e jim nebrnila. A to je sladk a jedin nhrada za vecku tu bolest rozlouen, to je npl ivota matky i syna. Avak jsou tak synov, kte se k matce nevrt, protoe padli v zpase. Ale i ti jsou vdn vzpomnni. Nevrt-li se vak proto, e na matku zapomnli, nikdy jim nebude odputno! Jejich prce nebude poehnna a sami se dokaj nevdku, jakho se dopustili! Pan Gretchen nebyla Jankova vlastn matka, ale protoe ztratila synka v jeho dtstv, pilnula k Jankovi lskou mateskou. I takov matky zasluhuj ctu a obdiv, ba jet vt. Pan Mller pochopil, e sv hosty (nebo je vdycky povaoval za hosty) neudr. Rozum u byl pekonn, na vecky nmitky mli odpov, setnk Szimberski jako velitel jejich tku patrn pl a podporoval jej, nyn belo o to, aby bylo pemoeno i srdce. To lo mnohem he. Co by jim vecko snesl? m a jak by jim mohl prospt? Opravdu nic nepotebuj? A tak nezbv, ne aby se domluvili, jak o sob daj zprvu a kde se opt jednou sejdou. Jestli se jet na svt vbec kdy setkaj? Tak se z radostn hostiny stala hostina smuten. V nastalm tichu vichni pemleli a jen pl pan Gretchen se tie nesl tmavou noc. Kdy odejdete? zeptal se nhle pan Mller a chraptl. Dnes po plnoci, odpovdl kormidelnk.

- 63 -

Tedy jako poheb na lodi, za est hodin po mrt, vzdychl si pan Mller. Dnes u nebudeme spt. Chystejte se, pomeme vm, abyste snad na nco nezapomnli. Domorodci pijdou a za hodinu, pokme na n, odpovdl kormidelnk. Nae vci jsou sloeny nablzku, e Bene? Vechno v podku, kormidelnku, odpovdl silk, est ranc a tyi puky. V posledn hodin rozlouen se mluvv ji mlo. Mylenky odchzejcch tkaj po vyten cest a mylenky oputnch jsou plny zrmutku, nebo si pedstavuj, jak bude vude przdno po milch osobch. Pan Gretchen se vak pece odbatolila a po chvli se vrtila s objemnm koem. Kdejak pamlsek nala, vechno sebrala a prosila, aby si nacpali kapsy, e jim to bude dobr. Co j si jen ztra ponu? Co si tady sama ponu? nakala hlasit a utrala si zstrou oi, budu tu jako oputn ptek na vtvi Strc Michal si pomyslil, e to bude muset bt siln vtev, aby si na ni pan Gretchen mohla echrat peko, ale neekl nic. Bylo mu tch dobrch lid tak lto, e je musel opustit. Co vak ekne svmu pnovi, doktoru tefnikovi, a ped nm stane a bude muset piznat, e sbrky jsou ztraceny. A vinou jsou ztraceny? Vinou Michalovou. Kdyby byl pemohl stesk a zstal na Tahiti do konce vlky, nemuselo se tohle vecko pihodit. Strc Michal byl blhov, myslel, e lovk d sm svj osud! Pchod dvou domorodc uspil tkliv louen. Naznate mi aspo smr, dal pan Mller, abych vdl, kudy vs mm v duchu provzet. Nejdv pospme k ece a podl jejho levho behu pjdeme tak dlouho, pokud neodstoup z naeho smru. Mme k jihovchodu, abychom nali snaz pechod pes Albertovo poho, vykldal Janko nad mapou. S tm se musel pan Mller spokojit, protoe ani uprchlci nevdli, kolikrt budou muset zmnit smr. Setnk Szimberski ovem nezapomnl ani na mapu, ani na kompas, avak nepropustn pralesy a divoc domorodci mohou neoekvan zmnit smr cesty uprchlk. Ti sta kilometr v Evrop, ba i v Americe je pro staten mue prochzkou, kterou lze pky hrav vykonat za deset dn, avak ti - 64 -

sta kilometr v novoguinejskch dunglch si vyd nkolika msc. Rozhodn kormidelnk ji ukzal domorodcm jejich bemena a vrtil se ke stolu jen proto, aby vytrhl z objet hostitel strce Michala a Janka. Kdy dolo na mlenlivho Bena, stiskl ruce manel Mllerovch sice nn, avak pesto oba jimi tepali, ne je podali poslednmu, Abramu Struwemu. Zaznlo posledn sbohem a na shledanou, a ji temn noc pohltila stny mu, obtench batohy. Jen jet jeden prodlval a nemohl se odlouit, byl men a thlej ne ostatn, ale koneckonc i ten zmizel a manel Mllerovi si padli do nrue XIII. TK DO PUSTINY Kdy se druhho dne v est hodin rno vydval Hans Mller na cestu do Friedrich-Wilhelmshafenu, odpovali uprchlci po nonm pochodu o dvacet kilometr jinji, aby jen posndali a potom se hned vydali k zpadu. Podle podrobn mapy, kterou jim daroval setnk, i podle skutenosti shledali, e kdyby se ubrali proti proudu eky Kabenavy, e by se jim postavilo do cesty k jihu vysok poho Bismarckovo. Proto se Abram Struwe rozhodl, e radji projdou pahorkatinou a e Bismarckovo poho obejdou obloukem. Domorodci by byli ovem radji li podl eky, nebo jejich kmen bydlel na vchod, avak slbili, e pjdou za odmnu s blochy a k osad, kde by si nai ptel mohli najmout jin nosie. Znalci Papunc tvrd, e domorodci Nov Guineje nemaj ve sv ei slovo vdnost a e v jejich povaze tato vlastnost vbec nen, avak nelze jim upt pchylnost. Kad bloch je pro n pn, psn a nepochopiteln pn, kterho nutno poslechnout, dokud je silnj, ale kterho je vak nutno obelstt a zniit, jakmile nen ostrait nebo je-li slab. Nai bloi vili aspo v pchylnost obou domorodc, protoe po celou dobu s nimi jednali vldn a kormidelnk je u dvno chrnil

- 65 -

a asto obdaroval. Pesto radil svm blm druhm, aby byli stle opatrn a pozorovali jednn domorodc. Msto k odpoinku a k sndani si zvolil u eky, aby se mohli umt a osvit. Janko by si byl rd zaplaval, avak kormidelnk Struwe, pirozen vdce a velitel skupiny, zakzal jakoukoli neopatrnost. V guinejskch ekch je spousta krokodl, prohlsil, a proto vs vecky varuji, abyste nikdy nevstupovali do hlubch vod, ba abyste bezstarostn neprodlvali ani na bezch. Janko si liboval, jak voda pjemn osvuje a sml se stbitm rybkm, kter dorely a k jeho nohm. Tady je jist dost ryb, mnil Ben, a lepch ne ty slizk a pchnouc mosk ryby. To jist, odpovdl kormidelnk, pamatuji se jet ze koly, e v moch u velkch ostrov jsou spousty ryb, ale zato e tu nejsou hoi. Ped vchodem slunce vystoupila z eky hust pra, kter se vlekla po obou bezch. Lev beh eky byl nzk, zatmco prav se brzy zdvihal vysoko. Jakmile vak slunce vylo, roztrhly se pry jako obrovsk kusy muelnu a ztrcely se v pralese, jm byly porostl vysok strn. Slunce nad prami rychle zvtzilo a ohlo vzduch pes noc vychladl. Rozko se zachvl cel svt, irok hbet eky zapll zlatem, dlky zmodraly a uaslm zrakm naich ptel se na vchod objevil obraz velebnho horstva. Oko rozeznvalo nkolik zvlnnch pruh, stle se pnoucch v a v a odnch svtlej mod. Bylo to Finistersk poho, jeho pat obtkala eka Kabenava velikm, k jihu vyboenm obloukem. Ozval se mnohohlas zpv drobnho ptactva a kik papouk. V dlce krouili ve vzduchu probuzen dravci a bystrmi zraky ptrali po koisti k sndani. Z nedalek stiny se vzneslo hejno kachen. Tady by se krsn bydlelo! Tady by lovk s udic a pukou proil astn ivot, zabsnil si mlomluvn Ben, avak kormidelnk ihned ochladil jeho naden, ukazuje mu protj povystoupl a psit beh.

- 66 -

Podvejte se, podvejte se, co jsem kal? U se jdou vyhvat, nhle zvolal kormidelnk. A vskutku z vody vylzal na beh velik jetr a brzy za nm dva men. Drpali se zvolna z vody, kvajce ohyzdnmi dlouhmi hlavami zprava doleva. Strc Michal se odporem a otsl a ptal se, je-li krun tchto zvat opravdu tak pevn, e ho kulka neproraz. Kulka z naich puek jej proraz snadno, odpovdl Abram Struwe, avak te na to nen ani as, ani vhodn msto, abychom na sebe upozorovali stelnmi ranami. Seberte si sv vci a pojme radji, dokud ns vedro nedonut k odpoinku. Vichni uposlechli, opustili beh eky a dali se za svm vdcem. Plocha ostrova, vc ne estkrt vtho ne echy, je z vt sti porostl pralesem, v pohoch jsou koviny i hol pln a jen mnohem men st ostrova je porostl trvou, tu ni, tu vy, zvlt traviny allang-allang dosahuj a k ramenm mue. Proto je tu cestovn neobyejn obtn. Jako v kadm pralese i tady tvo stromy a kee jednoho druhu cel skupiny, zdka prostoupen jinmi druhy, take cestovatel mus asto nkter ostrovy trnitch nebo ostrolistch kovin a strom obchzel, asto mus si sekerou razit cestu v houtin, kterou propletly liny a etn jin ponkovit rostliny, zatmco jindy me prochzet dkm lesem bez obtnho podrostu. Nkte stromovit velikni s ohromnmi a koatmi korunami nedovol, aby pod nimi vzrost podrost. A tady se kr cestovateli dobe, dokud nedojde k padlmu obru, jeho tlo prchniv a je tulkem had a jetrek a potravou nesetnch brouk: roh, nosorok, tesak a nosatc. Cesty tu nejsou vbec, jen piny spojuj vesnice domorodc, a i ty rychle zarstaj, nejsou-li asto obnovovny a prosekvny. Bez kompasu by cestovatel zabloudil, protoe by nedokzal urit smr. elmy na ostrov sice nejsou, ale na blocha pece h tisce nebezpe, tm horch, e neptel jsou mal a nenpadn. Abram Struwe stle pouoval a nabdal k opatrnosti ped etnmi jedovatmi hady, kte usmrt lovka jedinm utknutm, a ped try a ohyzdnmi jedovatmi stonokami.

- 67 -

Mjte kapsy stle zapnut, nesundvejte neopatrn obuv, protoe ta jedovat hav vleze vude. Nejlep zbran proti hadm je dlouh prun hl, muste-li u vejt do nzkho podrostu, vihejte do nho nejprve prutem nebo hol a bzliv protivnk utee. Nejezte neznm ovoce, nevzdalujte se ze skupiny a mjte oi a ui neustle na stri! Skupina postupovala dosti zvolna, nebo a dosud pouze mrn zvlnn krajina se mnila v pahorkatinu. O vodu nebyla nouze. etn potky sbhaly z vych kopc a tvoily v dolch bainy. Protoe nai cestujc mli jet zsoby potravin, nemuseli se starat, jak si opat obd, a nic je nezdrovalo. Jen kdy nali pkn ovoce, neodolali, aby se jm neosvili. Nenavn kreli pt hodin, a je horko donutilo k odpoinku. Podle kormidelnkova mnn urazili opt asi dvacet kilometr. A dosud nepili do osady domorodc. Snad je minuli, ani o tom vdli, protoe li stle pralesem. Domorodci tvrdili, e osady Papunc bvaj nejastji na pokrajch prales. Nkter kmeny bydl v ninch a stavj si obydl v bainch na klech jen proto, aby k nim znesnadnili pstup neptelm. Papunci jsou rozdleni na velmi etn kmeny, kter ij vtinou v neptelstv, protoe mezi nimi panuje krevn msta, kter nikdy nezanik, a kdyby zanikla, pi nejbli pleitosti ji znovU obnov. O potu papunskho obyvatelstva na Nov Guineji jsou zprvy velmi neurit. Nkte uenci tvrd, e - 68 -

je jich sotva milin, zatmco jin mluv a dvou milinech. A kdyby jich bylo i dva miliny, byl by pece ostrov velmi dce zalidnn. Evropan se usadili vesms jen na pobe a dovnit ostrova vnikli jen hledai zlata, lovci rajek a odvn uenci, kte s nasazenm zdrav i ivota se sna prozkoumat i nejnepstupnj a nejnebezpenj kraje. Odvn a obtav uenci jsou nejvtmi hrdiny a zasluhuj slvy a obdivu. Nai cestovatel nemli pli prodopisnch vdomost. asto se zastavovali, obdivovali se krsnm stromm zvltnch kmen nebo korun a touili po ndhernch kvtech orchidej nebo po zlatolutm ovoci, je naplovalo okol vbnou vn. Janko se asto rozbhl za pestrm motlem duhovch barev anebo v naden vykikoval svj obdiv nad krsou drobnho ptactva, zbarvenho jako drah kamen, skoro vechny zdej ptky zdobilo kovov leskl pe. Kvetouc kee vbily obdivovatele, avak nhl kmit hladkho hadho tla zarazil spn kroky a nadenec ustraen ustoupil. Medvd nebo panter by mi byl milej, zvolal Ben, ne tato skon hav. Kdybych se ml aspo s km chytit do kku, ale tohle lovka jen zobne a za chvli je s nm amen. Obd byl chutn, protoe dosud nebyly vyprzdnny kapsy, kter si museli nacpat pod dozorem pan Gretchen. Vak si pi obd na ni vzpomnali a tak na Hanse Mllera, kter u jist dospl do pstavu Bedicha Vilma a pijal vyznamenn. Odpovat museli nejmn do t hodin odpoledne. Po hojnm obd domorodci hned usnuli, avak nai ptel, lece ve stnu, vzpomnali. inorod Abram Struwe byl vak stle zamstnn aspo duevn. Kdo cestuje v pustin, mus rno pemlet, kde a co bude obdvat, pouoval sv posluchae, a v poledne zas mus myslet na to, kde a jak bude noclehovat. tdr pan setnk Szimberski nm daroval spac pytle, vci nesmrn dleit, avak nae ruce mus bt voln a nae hlavy chrnny. Proto neleme a opatme si ochranu proti moskytm. Jemnou tkaninu mme, avak ta nm nesm pilhat na obliej, protoe tak by ns neochrnila. Kdy strc Michal pochopil, o b, vydal si drt a sliboval, e to zad, aby je moskyti neobtovali. - 69 -

Vichni hledli na jeho obratn ruce, jak na tropick pilb ohbal drt, jak je malmi kletmi pevn svazoval a jak vyrobil kuklu, kter se dala rozevt a zase zavt. Na noc si j kad nasad na hlavu, jej vnitek je vyloen hustm tylem, a tak budou moci bezpen spt i pod irm nebem. dn z tch drobnch, ba i nejmench kdc se nedostane k oblieji spe. Na ruce bude nutno oblci rukavice. Abram Struwe byl velmi spokojen. Kukly byly lehounk a velmi praktick. Po tet hodin se uprchlci vydali na dal cestu. Sotva urazili tyi kilometry, byli velmi pekvapeni, nebo les nhle pestal a ped nimi se otevela mlk dolina, dosti peliv obdlan a oszen uitenmi kei a plodinami. Bylo zejm, e tu kdosi pstoval nejen obiloviny, ale i ovoce a rznou zeleninu. Kolem pol stly stromy chlebovnky, avak nejpodivnj bylo, e nikde na dohled nebyla jedin che, akoli cestiky prozrazovaly, e polka jsou asto navtvovna. Kde byli obyvatel? Nikde nebylo ani stopy, e by vesnice snad vyhoela anebo e by byla rozmetna po toku neptel. Domorodci, kte provzeli blochy, nebyli vak pekvapeni a cosi vysvtlovali a pitom ukazovali nahoru. Ale bloi jim nerozumli. Avak za pl hodiny, kdy nai uprchlci peli dol a opt vnikli do pralesa, nalezli vysvtlen. Natst li domorodci naped a jejich bystr zraky objevily, co je u prve znepokojovalo. Vkikem zastavili karavanu a ukazovali do korun strom, jejich vtve byly iroce rozloeny. Bloi spatili na stromech velik hnzda, v nich rozpoznali che, a v nich domorodce na stri. Kop a luky se py dreli Papunci pipraveny k obran. Domorodci, kte provzeli blochy, cosi volali. Po jejich slovech nastal v korunch um a pohyb. Obyvatel hnzdovitch ch se patrn sbhali, i lpe slzali k porad. Vkiky se opakovaly, kielo se zdola do korun a odpovdalo z korun. Nakonec se pece jen asi pl tuctu domorodc odhodlalo k sestupu. - 70 -

Pni, ti umj plhat jak opice! zvolal kormidelnk, vida obratn domorodce, jak rychle klouou po kmenech, ani by odloili zbran. Abram Struwe se rozhodl, e drobnmi drky zsk pze nebezpench obyvatel strom, a proto se s plnmi hrstmi drk blil k Papuncm. Brzy se pesvdil, e domorodci jsou lid bzliv a e jen jaksi dtsk zvdavost je nut, aby se podvali na blochy a aby pijali dary, z nich mli velikou radost a nabzeli za n ovoce a tykve. Kdy se Abram Struwe tzal hndch mu, kte s nm pili, pro tito lid bydl na stromech, dovdl se, e ze strachu ped bojovnjmi a statenjmi kmeny. V dob nebezpe zanechaj sv polka a plodiny na nich nepteli a sami uteou na stromy, odkud se brn py a kopmi. Blochm se nechtlo plhat na stromy, a tak kdy si drky zajistili ptelstv domorodc, vydali se na dal cestu, aby si jet ped zpadem slunce nali vhodn nocleh. Opatrn Abram Struwe pobzel k spchu. Nechtl, aby se Papunci dovdli, kde se bloi ulo k spnku. Proli jet velk kus pralesa, ne opt dorazili k travnatmu kopci. Ned se nic dlat, musme a na kopec, rozhodl Abram Struwe, abychom mli rozhled, kdyby se piblil neptel, a tam penocujeme. Chyblo sotva pl hodiny do zpadu slunce, kdy dorazili na vrchol. Peliv prolehali zem, vytrhali trsy trvy a vysekali nzk koviny. Sebrali such vtve, list a posekan koviny, aby je zaplili a pipravili si veei z konzerv a re. Pestoe vude bylo ticho a pusto, opatrn Abram Struwe pece ustanovil stre, kter mly po celou noc stdav bdt a udrovat ohe. Ti, kdo mli bdt a po plnoci, si navlkli spac pytle a nasadili kukly. Na temnou oblohu vyskoily hvzdy, avak unaven uprchlci neekali, a nad obzor vystoup ndhern Jin k, a po mal chvli usnuli. Vichni tyi bloi se za noc vystdali na stri, protoe ani

- 71 -

Janko nechtl bt osvobozen. A kdy rno pi vchodu slunce vstvali, byli vichni spnkem osveni. Po mal sndani sestoupili s kopce a dali se k jihozpadu, nebo jak se z vrcholu kopce pesvdili nestavla se jim do cesty dn strm horstva. Pod kopcem ukazovali domorodci blochm hopkav zvtka velikosti zajce a volali na n nejen divn jmno, nbr i yam, z eho bloi vyrozumli, e zvata lze jst, proto na n Janko podnikl hon a ti zastelil. Byli to vanatci a oba domorodci slibovali dobr obd, litovali jen, e jich Janko nezastelil vc. Jsou to njac kloknci, usuzoval Ben, avak jsou tun a penka z nich nebude patn. Upravm je sm, protoe mm dost kuchaskch zkuenost z lodi. Abram Struwe se smchem potvrdil, e kad lodnk je trochu kucha, a slbil, e na Bena dohldne. Nai ptel li zase hbit a vytrvale, ale slunce je donutilo k odpoinku. Domorodci chtli sthnout z vanatc ke, avak Ben jim je vzal a ekl jim, aby zdili ohnit, nebo se rozhodl, e zvinu upee na roni sm a e nebude etit rznm koenm. Roe musely ovem nahradit syrov vtve, kter bylo nutno dret a otet nad ohnm, avak kdy Ben pedloil peeni, vonla a chutnala vem znamenit. A dosud se uprchlkm dailo dobe. Nic nepekelo jejich pouti a svzele cesty a horka dosud staten pemhali. Dosud je nestihla zl nehoda a nebylo ani nutn, aby se pli uchylovali od vytenho smru. Nemohli ovem urit pesnou vzdlenost od Stephansortu, protoe dol a kopce cestu znan protahovaly, avak pece jen unikali z nmeckho zajet a pibliovali se ke vzdlenmu cli. V odpolednch hodinch mnoho neuli, akoli je Abram Struwe neustle pobzel k pochodu, avak ostatnm se pli nechtlo.
V Austrlii a na vchodnch ostrovech ij etn zvata, jejich mlata dospvaj ve vacch matek, nkter matky dokonce ani vaky nemaj a mld je pouze pisto k matce. Zrozen mld je slabouk a samo by zahynulo. Nejvt a nejznmj vanatec je klokan, m vak etn drobnj pbuzenstvo. Pedn noky maj klokani slab a mal, zadn siln a pevnm ocasem se pi skocch odrej od zem. Jsou bloravci, ale i ovoce jim chutn, Domorodci lov vanatce pro chutn maso.

- 72 -

Protoe prales byl nekonen, belo Struwemu o to, aby pro nocleh nael msto v nejidm pralese, u kmene obrovitho stromu, aby pi ppadnm nhlm toku mli noclenci aspo zda kryt. Mimoto se staral, aby strce kolem sebe dobe vidl a zskal as, kdyby neptel vyrazil z houtiny. Kormidelnk Struwe se neobval ani tak zvat, jako sp lid. Po dvou hodinch nalezli konen vhodn msto a vykonali vechny ppravy k penocovn. Krom toho se museli starat o veei. Akoli oba domorodci sndli spoustu pomeran, kter tu rostly divoce (jejich ovoce je o poloviku men), pece jen mli opt hlad. Proto jim Ben uvail plech kae z kukuin mouky, zatmco bloi se spokojili opt konzervami. Kormidelnk, kter se staral o bezpenost a blaho vpravy, s alost pozoroval, jak rychle ubv zsob. Mli ovem dosti soli, koen, re a mouky, ale jejich zsoby nebyly nevyerpateln. Proto se bloi pi veei usnesli, e zsoby pokrm bude nutno doplovat ulovenou koist.

XIV. BEN JE DOBR STRCE Ben uvtal rozhodnut rady starch (Abrama Struweho a strce Michala) o nonch hldkch a lovu zve stejn radostn jako Janko. Po zpadu slunce se v tropech rychle setm. Protoe vak na span bylo jet brzo, udrovali uprchlci ohe, u nho se pjemn vzpomnalo na vzdlen ptele. A ponvad do jedenct hodiny ml hldat Ben, ostatn se uloili k spnku. Ben byl horliv hlda. Ohe ozaoval jen nevelk prostor a lkal non motly, kte svou zvdavost asto zaplatili ivotem a spadli na havou hranici. zk pruh koue vystupoval do koruny obrovskho stromu a tam jist znepokojoval spc ptky, e radji ultli na jin strom, aby tam pespali. Msc ml vyjt a po dest hodin, avak hvzdy plly jasn, take v pralese nebyla nepropustn ern tma, ale jen hust ero. - 73 -

Mil Ben, dre puku openou o rameno, chodil kolem spcho tbora jako vojk na palub. Vak si tak vzpomnal na Minervu a sliboval si, e Nmcm jednou splat dluhy. Vak Nmci mohli za to, e se te nehoup ve visut rohoi, e ji po mnoho msc neokusil grogu, e si nezazpval s pteli a nezahalekal pi napnn nebo svinovn plachet! Nikdo jin ne Nmci! Ano, jen Nmci ho vyhnali do tto pustiny, kde je horko jako v parn lzni, kde s tkm batohem se trmc nebezpenmi pralesy, kde jsou jedovat hadi a kde skon neptel me lovku poslat ze zlohy p nebo kop a protrhnout poctivmu nmonku svrchn i spodn ki. Kdy Ben asi padestkrt obeel tbor, unavil se a el si sednout opodl ohn, aby plameny neoslepovaly jeho zrak. Mil Ben si snad tak trochu zdml, avak jeho sluch byl ostrait. Co to? Nkdo se z opan strany, kde pestvalo hout, opatrn pl. Nen pochyby, zvuk tichch kroej je uritj. Te u i bystr zrak postehl vetelce! Rozevely se koviny a kdosi opatrn lezl po zemi a ptral kolem, nebo Ben uvidl hlavu otejc se hned vpravo, hned vlevo. Od Struweho Ben vdl, e domorodci se dovedou vborn plit a e pepadaj vdy jen ze zlohy. Nen pochyb, e tu je takov nevtan host a zaml nco zlho. Osamlm lidem nejvc kod obrazotvornost, protoe jim maluje podoby a pohyby tak jasn, e lovk neme pochybovat o svch vjemech. Kolikrt lovec vystel na ekn na chom trvy, na hbajc se bodlk anebo na nevinnho jeka v domnnce, e stelil na zajce nebo na srnce. Ben te napklad jasn vidl domorodce. Nyn divoch zdvih pai a m kopm na spc. To Ben nesm dopustit! Pif, paf! zahoukly dv rny, nebo Ben stelil radji dvakrt rychle za sebou, aby neptele spe trefil. V miku byl tbor vzhru, tak oba domorodci vyskoili, protoe se domnvali, e se strhla bouka. Co se dje? vykikl Abram Struwe, stahuje s nohou spac pytel. Kdo to stlel? ptal se strc Michal vecek polekn. Jen Janko mlel, ale u ml v rukou svou puku a oekval tok.

- 74 -

J jsem stelil na lupie, piznval se Ben hrdinsky, a myslm, e jsem ho trefil, protoe neutekl. Kde? Kde? Kolik jich bylo? kiovaly se otzky. Stelil jsem na jednoho, ale v hout jich muselo bt mnoho, prohlsil Ben, ukazuje na protj houtinu. Ozbrojte se vichni, musme prohledat okol, velel Abram Struwe. Opatrn se plili k houtin, kdy v tom Janko vykikl. Bohudky, neptel je zdrv a u ho pelo leknut. Pojte se na nho podvat, je to ocasat chlapk, a jak se zd, chce na strom. Tak domorodci pibhli a spative nemotorn zve, pes pl metru dlouh, s ocasem jen o mlo kratm, projevovali velkou radost a vykikovali: Kuskus, yam, yam. Tedy opt nco k sndku. Ne. se bloi nadli, udeil domorodec zve kyjem a zabil je. Kdy se Abram Struwe vrtil k ohni, kal cosi nelichotivho o strci, a kdy se i dobrck strc Michal a Janka hlasit smli, Ben odhodil puku a zvolal: Protivn bouchako, kdybych t neml, byl bych el na vetelce s hol a nemusela bt ostuda. Kormidelnk Struwe nechtl milho Bena zahanbit, a proto svolal k obnovenmu ohni poradu a ekl: To se me stt kadmu. Jist je, e Ben dobe hldal a brnil ns Aby vs nepokousalo more! J vm, kormidelnku, co chcete ci, j vm, ale i moudr lovk nkdy chyb, nato teprve hlupk. Janko i strc Michal utajili smch a ubezpeovali Bena o sv vdnosti. Ben se vak stran stydl a tvrdil, e bude za trest hldat jet dv hodiny, protoe tak zbyten ostatn vyruil ze spnku. Ale stlet nebudu, kdyby i divoi pili, sliboval, radji je ukrtm. Noc minula klidn, jakmile vak vylo slunce, zastihli bloi domorodce v prci. To byl div! Papunci u sthli zve a vyvrhli vnitnosti a slibovali, e bude dobr sndan. Tentokrt se Ben nehlsil jako dobrovoln kucha.

Kuskus skvrnit - zve 60 cm dlouh, ocas 40 cm. Je to vhav a tup non plhavec, Leze po stromech a ere ovoce.

- 75 -

Janko s kormidelnkem prohleli ki. Byla lut, ble a erven skvrnit a byla neporuen. Ob koule ly opravdu mimo, co dobrho Bena mrzelo tm vce. Abram Struwe jen mimochodem podotkl, e Ben je zvykl na vt cl, napklad na fregatu nebo na pstavn hrze, ale ne na tak mal zve, co Ben spolkl, avak z kuskuse nechtl ani sousto.

XV. V TRV Nai ptel se opt vydali na cestu. Prales se zdl nekonen a vichni ji touili po volnm prostranstv, nebo kdo mus jt nkolik hodin cesty lesem, ct, e je jaksi zajat stromy. Pad na nho zvltn tse, obtn se mu dch, a protoe je unaven, zd se mu, e mu stromy schvln zastupuj cestu. Teprve kolem dest hodiny se objevily znmky, e prales kon. Ozval se zpv drobnho ptactva, zavl tu a tam lehk vnek, barvy list byly jasnj a v podrostu se objevovala zv. Je jist, e nejpust a nejti je hlubok les, ani zvata nemiluj lesn hlubiny, tam bvaj jen jejich brlohy, avak ivot lesa se odbv jen na jeho pokrajch. S jakou radost pospchali nai uprchlci, jen aby u se vyprostili ze zajet milin strom a mohli se pokochat pohledem do dlky! Klesli do stnu strom a dvali se pln divu na rozshlou, naprosto bezlesou krajinu. Kam oko dohldlo, prostrala se nekonen louka, jen na jihu opt vystupoval prales. Prrie byla porostl trvou, ve kter se objevovaly tu a tam temnj skvrny, v nich uprchlci rozpoznali ojedinl stromy. Na velikch plochch, jako na moi, na travnatch prrich anebo na saharsk pouti neme cestovatel sprvn odhadnout vzdlenost, protoe tu nejsou pedmty, podle nich by mohl pirovnvat. Proto se napklad cestujcm na palub zd, e se jejich obzor nesmrn zmenil, a teprve kdy se na obzoru objev lo, uvdom si ohromnou vzdlenost, kterou jejich oko obshne.

- 76 -

Tak naim unavenm poutnkm se travnat krajina jevila sice velmi rozlehlou, avak pece neodhadli jej ku. Podle dosavadnch zkuenost ji mohli projt za tyi nebo pt hodin. Zatm si dopli odpoinku a svm zrakm pastvy po modravch dlkch. Tady poobdvme, a a si odpoineme, porozhldneme se po okol, pravil Abram Struwe. Jestli jste pli unaven Johne, pjte mi svou puku a j se pokusm, abych nco ulovil k jdlu. Janko poznal, e Abram Struwe chce jt na lov, a proto mu ochotn podal puku, sm se vak nabdl za honce. Mil Ben, chtje napravit svou povst stelce, se tak vydal se svou pukou. Lovci se brzy pesvdili, e vnikli do rje, jako stvoenho pro myslivce. V nzk trv i v lesnm podrostu byla hojnost rozmanit zve. Byli tu tvernoci i ptci. Abram Struwe byl obratn stelec. Po mal chvli ulovil ti tvernoh zvata a tyi ptky slun velikosti. Tm byla jeho loveck ve ukojena, a proto vrtil puku Jankovi, kter neustal, dokud neml prv tolik lovku jako kormidelnk. Mnohem he se dailo Benovi. Vystelil jist tucet koul, ale jeho lovek byl alostn, jeden ptk a jeden savec. Z lovku mli nejvt radost domorodci a hned se chtli pustit do kuchn. Avak Janko a Struwe si chtli nejprve svou koist prohldnout, take mil Ben se rozhnval na tvrce prody a tvrdil, e tch skokan, snad klokan, vskoil mu do ei kormidelnk, avak Ben opakoval, e tch skokan u m dost. Copak tu nen na celm ostrov njak podn paroh. Pro tu nen zajc nebo krlk, srnec nebo jelen, pro ne medvd nebo slon? Nic, nic ne sam skokan! Ten jeho skokan byl tak rozstelen, e ho Ben pinesl ve dvou kusech, a ta jeho vrna nestla taky za nic. Janko a Abram Struwe se vak pochlubili tymi kurovitmi ptky, kte slibovali vbornou penku. Tak zastelili chstala a kulka, kter bude jist dobe chutnat. Ben odhodil vojenskou puku a prohlsil: Tenhle klacek je pro koku. Co s tm mm tady stlet? - 77 -

Neptele, kte se pl k tboru, tpl kormidelnk, avak ihned el k Benovi a ptelsky ho poplcal po plecch a ekl: Mil hochu, chybla nm zkuenost a setnk nejsp ani jin zbran neml, jedno vak je jist, e dokud skuten nebudeme potebovat vojensk puky, bude nm dobe. Strc a Janko piln kubali, zatmco oba domorodci obratn stahovali ke z ulovench zvat. Abram Struwe vak dovolil, aby se pipravila jen polovina uloven zve, nebo tuil, e v travnat stepi nebude dostatek zve. Obd na pokraji stepi byl jako dokonal hostina. Maso ptk bylo vborn a hladovm domorodcm zstalo tolik peen z vanatc, e si s uspokojenm hladili pln boky a nadmut bicha. Kormidelnk Struwe chtl vyut odpolednch hodin a uril si smr pes bujnou prrii. V tomto smru byly dv tmav skvrny, dva obrovsk stromy, take budou mt cl stle ped oima. Avak jak byl div bloch, kdy po povelu k pochodu oba domorodci prohlsili, e u dle s vpravou nepjdou, a dali slbenou odmnu. Tomu ovem nechtl Abram Struwe rozumt a dotazoval se domorodc, a dosud ochotnch, pro nechtj jt dl. Nen tu cesta, odpovdali souhlasn. V pralese tak nejsou cesty, a pece jsme jm proli, namtal kormidelnk. V pralese je mnoho cest, trvou ani jedin, odporovali Papunci. Tak si ji udlme! vykikl kormidelnk podrdn. V trv nejsou cesty, trvali na svm domorodci a ukazovali a nad hlavu a pak dodvali: Jedovat hadi, horko. Abram Struwe se velmi rozilil, nebo nemohl anebo nechtl pochopit svhlavost domorodc. Vdl, e po zlm nic nedoke, proto jim nabzel vt odmnu, mnoho tch krsnch vc, kter nesli s sebou, a velik kus soli, jestlie je doprovod aspo k prvnmu stromu. Mimoto slbil, e ulov opt zvata a e domorodci dostanou mnoho jdla.

Penze domorodci nechtli, ve vnitrozem by za n stejn nic nekoupili

- 78 -

Avak Papunci tvrdili, e k prvnmu stromu do veera nedojdou a penocovat v trv e nelze. Jestlie se bloi vydaj na cestu asn rno, pak s nimi Papunci pjdou. Ale v noci ne, protoe v travch sdl mnoho zlch duch. A tak se museli bloi chtj nechtj toho odpoledne vzdt dal cesty. A protoe mli dost asu, vyuili ho opt k lovu. Lovili v trv i na pokraji lesa. Pili na hejna holub, jedni byli na zdech rudohnd a na hlav a krku svtl, jin mli hndou hlavu a na zdech byli zelen a na prsou mod. Nejvc se jim vak lbil pkn holub, svrchu lutav zelen, na spodu bl. Temeno hlavy ml purpurov, lut oko a rov nohy. Ben zastelil ze sv houfnice velkho ptka, kter sedl na vrcholu stromu. Byl to jist denn dravec hnd a ble kropenat, avak nesliboval, e si na jeho tuhm mase nkdo pochutn. Mnohem lep lovek se Benovi naskytl na strom, a pece to nebyl ptk! Jaksi hnd, ti tvrti metru dlouh zve bhalo velmi hbit po vodorovnch vtvch, ba dovedlo i skkat ze stromu na strom. Ben vykal, a se zve usad, a potom opatrn zalcil. Hur! U je dole, jsal a bel pro koist, avak kdy zve prohldl, shledal, e je to zase vanatec! Prolukl skokani! volal na Janka. Zd se, e na tomhle nepodaenm ostrov nen jin zve. A to bh, leze nebo ske, pod je to skokan! Klokan, miste Bene, opravoval Janko. Skokan a dost, trval na svm Ben. Druhho dne asn rno se karavana vydala do travnat krajiny. Opatrn Papunci si zabalili kusy zviny a natrhali ovoce do zsoby, tvrdili, e v trv nebude mono vait.

Holub ndhern. Na Nov Guineji je na edest druh holub. Luk australsk. Dennch dravc je tu nkolik druh.

- 79 -

Zprvu byla cesta trvou pjemn, a na to, e se v n obuv rychle zarousala. Nebyl tu ovem stn jako v pralese, avak v rannch hodinch slunce jet nepipalovalo. Avak za hodinu bylo he. Trva byla stle vy, take nyn ji dosahovala k bokm chodc a ztovala chzi. Nai uprchlci te u li husm pochodem, a protoe se prvnmu lo nejh, asto se stdali. Po dvou hodinch dalho pochodu dosahovala trva po ramena a bylo nutno, aby prvn mu prosekval cestu teskem. Bylo sotva osm hodin a pece byli vichni ji tak propoceni, e mohli aty dmat. Dl u nepjdeme, rozhodl Abram Struwe, musme si odpoinout. A protoe nenali stn a slunce ji notn hlo, nasekali aspo trvu, sestavili puky do pyramidy a pikryli je trvou, a tak pece zskali zastnn kousek aspo pro hlavy. Nyn bloi pochopili, pro se domorodci zdrhali vejt do trav. tst e vera odpoledne se karavana nevydala na cestu, byla by musila penocovat v tomto moi trav, kter je tsnilo he ne prales. e tu bylo dosti had a drobnch hlodavc, o tom se vichni velmi brzy pesvdili. Pro ale je trva stle vy? ptal se strc Michal. Protoe se pda svauje a je vlh, odpovdl kormidelnk Struwe. Obvm se, abychom nepili do bainy. Tam by trva byla mohutnj a neproli bychom j, jako nelze projt australskmi kovinami. Kde vak je n strom? ptal se Janko. Nezdlo se pece, e je tak daleko. Tak se podvej! pravil Ben, kter vstal, a vysadil si Janka na rameno. Chlapec s asem pozoroval moe trav i to, e strom je jakoby pod stejn daleko. Kdy se domorodci najedli a chtli se uloit k spnku, velel Abram Struwe opt k pochodu. Nikdy si nai ptel nedovedli pedstavit, jak nmaha a jak trze je ek v travinch. To nebyla chze, to bylo prodrn. V uzouk ulice bylo horko k zalknut, nohy se boily a smekaly a nikde ani vnku. Pot jim zal- 80 -

val oi a stkal po celm tle. Ben tvrdil, e si bude muset vydmat i boty. Nejobtnj byly batohy, kter plily jako hav a jejich popruhy nesnesiteln krtily. Po hodin museli uprchlci opt odpovat, avak vyhldnut strom byl stle jet daleko. Karavana se vlekla, co noha nohu mine. V deset hodin vichni leeli zase na zemi pod stechou trvy a prohlaovali, e dnes u nemohou dl. Ruce i nohy je bolely tak, e na jdlo ani nepomysleli. Dokud nepolev horko, nememe dle, ekl Abram Struwe, ale potom musme dorazit ke stromu. Jak byli vdni domorodcm za ovoce, kter zahnalo ze lpe, ne by ji zahnala voda! Po ptihodinovm odpoinku a po menm obd ze verejch zsob se opt vydali na cestu. Horko v travinch nepovolilo, avak slunce pece ji tak neprailo a odpoat muov si staten razili cestu. Natst pda opt vystupovala a traviny byly ni, take nyn ji vichni vidli douc strom, kter si vytkli za cl. Dorazili vak k nmu teprve ped zpadem slunce. Byl to obr blahovink s rozloenou korunou, jej prmr mil jist tyicet metr. Tento obr nedovolil, aby se pod nm trva vzmohla pli bujn, take se nai ptel zaradovali, e aspo na chvli unikli z hustho vzen. Zde se jim bude dobe nocovat, protoe z hojn napadanho uschlho list a vtv se zant pkn ohnek. Janko si viml, e na strom jsou listy dvojho tvaru. Na mladch vtvch bylo list vejitosrdit, kdeto na starch kopinat, srpovit prohnut a a ti decimetry dlouh. Kmen tohoto obra se rozvtvoval ve vi asi esti nebo sedmi metr, proto se domorodci po krtkm odpoinku vyplhali do koruny a lzali s list sliznatou sladkou vu. Kormidelnk Struwe se staral, aby co nejdve zdil non leen a ihned udloval rozkazy, kter i pes velikou navu uprchlk byly
Blohovink ili eukalyptus je domovem v Austrlii a na okolnch ostrovech. Dorroste asn velikosti. Strom stav list hranou proti slunci, proto pod nm nen hust stn. Da se mu ve vlhk pd, kterou vysuuje a in tak krajinu zdravou. Je jich mnoho druh

- 81 -

bez reptn vykonny. O veei dbali mlo a na besedu pi ohni tentokrt vbec nedolo. Vichni bloi se pevlkli a kad jen touil, aby se mohl nathnout a pokud mono hned usnout. Avak prv po pli velk nmaze se nedostavuje spnek. Jet po dvou hodinch se ten i onen pevrtil, jen si blaen vzdychl a opt se ztiil. Akoli Abram Struwe uril stre, nedolo za celou noc k stdn str. Vichni spali pod rozpjatmi paemi stromu velikna, jeho mohutnou korunou probleskovaly zvdav, ale tich hvzdy. Nazt vichni zaspali. Slunce ji lo hodinu po obloze, kdy se teprve probudili. Abram Struwe se pokouel o to, aby odhadl, jak daleko je dal strom a doraz-li k nmu za jeden den. Bylo teba, aby Janko vyplhal a do vrcholu blahovinku a pehldl travnatou krajinu prostrajc se iroko daleko. Kdy porovnal vykonanou cestu od pralesa se vzdlenost druhho stromu, shledal, e druh strom, a tedy cl jejich dnen cesty, je asi o tetinu bl. Protoe oba domorodci ji nemluvili o nvratu, vydala se karavana rychle na cestu. tst jim plo, nebo traviny jim nedosahovaly v ne po ramena, take vichni stle vidli clov strom, a kdy jej men Janko nevidl, ochotn Ben, kter rd krel v ele, ho pozdvihl. trapy nebyly ovem men. asn horko, sevenost ze vech stran, ostr lehy travin do rukou a tv trznily cestovatele jako vera. Museli ovem opt v polednch hodinch odpovat v trv, avak ve tyi hodiny odpoledne dorazili ke stromu, v jeho sice dkm, ale pece jen pjemnm stnu se mohli poloit. Odvy mly - 82 -

opt propocen, proto se pevlkli do verejch, kter dvno uschly, a mokr odvy a prdlo rozesteli, aby uschly. Jak mil by te bylo vykoupn! Jist by nedali ani na krokodly a jetry, na ostrov tak hojn, a vrhli by se do pjemnch vln. Domorodci, kte vylezli na strom, hlsili, e u ztra po tyhodinovm pochodu doraz k zalesnnm kopcm. Bylo ji teba, aby nai uprchlci nali na sv cest vesnici, nebo v tropickch zemch nelze udret maso dle ne den, tak ovoce ji nemli, a proto dolo na konzervy a mouku. I zsob u bylo velmi mlo. Pro oba domorodce staila kukuin kae jen na veei K sndani ji nebudou mt poutnci nic, a pece je ek jet dlouh cesta, ne doraz k pralesu, kde se snad najde aspo ovoce. Avak domorodci si vdli rady. Prolezli ohromnou korunu, a kdy se jeden z nich vrtil, vydal si dv tropick plby. Za chvli oba slezli a kad z nich nesl v plb po dvou tuctech vajec. Sami se jist ji najedli, protoe vejce pedloili blochm. To byla neoekvan pomoc v nouzi. Z vajec bude ztra vborn sndan, ovem, nejsou-li u pli nasedn. A jet jedna zvina pila ped zpadem slunce, akoli poplaila vechny blochy. Sotva zapraskal ohe, kolem nho se toil Ben, strhli domorodci pokik. Shbali se po uschlch vtvch a tloukli jimi do nzk trvy. Po chvilce pinesli ubitho velkho hada a vykldali, e je to hyla yam. No dobe, yam, tak si to snzte, pravil vdce vpravy Struwe a s odporem se odvrtil. Avak domorodci se blaen usmvali. Zaloili si vlastn ohnek a piln u nho kutili. Tato neobvykl ilost domorodc prozrazovala, e si chystaj k jdlu nco dobrho. A k veei Papunci vskutku nabzeli peen maso, kter lib vonlo. Ale protoe bloi vdli, e je to peen z hada, zdvoile podkovali. Domorodcm vak penka chutnala znamenit.

- 83 -

Tet den cesty trvou byl mn krut ne oba dny pedchzejc, a ne nastalo poledn vedro, karavana vstupovala do chladivho a blahodrnho stnu pralesa, kter sestoupil s kopc do dol k travinm. Ani krok dle! zvolal Michal i Ben a padli na zem. Tady si musme odpoinout a do ztka. Abram Struwe souhlasil, avak belo o to, aby svou vpravu nasytil. A si odpoinete, pjdeme hledat ovoce a snad tak nco ulovme, pravil, usedaje, pod stromy. Domorodci, kte horko lpe sneli, zmizeli v pralese. Jdou po ovoci, mnil kormidelnk, a jist nm tak pinesou, proto odpovejme! Asi po plhodin se domorodci skuten vrtili a pinesli ledvinovit ovoce, velik jako slepi vejce. Byly to peckovice se zlatolutou a velmi chutnou duinou. Strc Michal a Janko to ovoce znali a vdli, e se jmenuje mango a strom, prostedn velik a vdy zelen, e se nazv mangovnk obecn. Ovoce pilo blochm velmi k chuti a Janko slbil, e opat k veei maso. Avak Ben tentokrt Janka pedstihl. Chlapec sice ulovil est pr holub, avak Ben zastelil prase! Ano, skuten prase, aspo ticet kilogram tk, edivmi vlnitmi ttinami porostl. Vak se tak Ben hrd vracel, nesa puku pes rameno a na n zve, jeho noky byly svzan linou. Domorodci uvtali lovek s jsotem a opt zapomnli na nvrat dom. Dokud vidli dostatek potravy, na tk nepomleli. Slun hody podntily domorodce k ilosti, a tak se opt vydali do pralesa pro ovoce. Pinesli nejen mango, nbr i divok pomerane a vodn elvu! Kde je elva, tam je i voda! zvolal Abram Struwe a velice se potil zprvou domorodc, e asi pl hodiny od leen stk z kopce potok do jezera, zarostlho trvou a rkosm. Protoe do zpadu slunce bylo jet daleko, rozhodli se bloi, e pelo leen bl k potoku, a bude-li to mon, e se vykoupaj. S

Prasata na Nov Guineji pvodn neila, ale byla sem vysazena a znan se rozmnoila

- 84 -

jakou radost pospchali, nebo uschl pot je na tle velmi nepjemn a mimoto bylo poteb, aby si vyprali prdlo. Nali pkn potok, jeho behy byly hust porostl kovm. Do jezera, vlastn do rozshl bainy v travnatm dol, se neodvili. Vysekali na behu koviny v dlce aspo desti metr. Potom pruty lehali do trvy, aby zahnali hady a jetrky a vstoupili do chladn vody. Byla to asn leva a rozko. Po koupeli se vichni dali do pran, a ne se slunce sklonilo k zpadu, ji veli. Z prastka je vecko dobr, i ocsek, liboval si Ben druh den rno, nebo vepovho zbylo dost na sndani i na obd. Strc Michal vypravoval, jak vten jitrniky umj v echch vyrbt eznci, to e by mistr Ben teprve koukal a poznal, co je na svt dobrho. A jeltka, strku, jeltka, pidal se Janko. Na pokraji pralesa bylo tak dobe, e se nikomu ani dle nechtlo, avak Abram Struwe na to nedbal. Nepiel ze Stephansortu po stranm namhn do novoguinejsk pustiny, aby se radoval z divokho prastka, holub a koupele v potoce, ml ped sebou dalek cl anglick pstav a lo. A tam doraz, potom si teprve vydechne jako svobodn lovk. Dokud je na ostrov, je stle v zajet. Proto kormidelnk nutil k dalmu pochodu. Podle jeho mnn ji nebylo nutn obchzet hory obloukem. Naopak, te bylo teba obrtit se k jihovchodu.

XVI. MEZI DOMORODCI asn rno se vydala karavana opt na dal cestu. Jej smr uril Abram Struwe podle kompasu. Vak toho dne daleko neuli, nebo ji kolem dest hodiny vyli z pralesa a spatili rovinku a na n vesnici domorodc.

- 85 -

Byl to jist siln kmen, protoe ch bylo nejmn padest a kolem dokola se rozkldala pole, prostoupen adami ke a skupinami strom. Ne se bloi mohli dobe rozhldnout, vyvstalo z podrostu proti nim nejmn dvacet hndch mu, kte proti nim namili luky s napjatmi ttivami, o n se opraly py. Bloi ustoupili do lesa, aby mohli uskoit za stromy. Jen Abram Struwe neustoupil a hlasit zvolal nkolik slov, kterm Papunci patrn rozumli. Na to kormidelnk vyzval oba domorodce, kte blochy doprovzeli, aby vyli vesnianm vstc a ekli jim, e bloi jsou sice siln, ale e pichzej jako ptel Papunc. e vecko zaplat a mimoto e pin vzcn dary. Oba domorodci tlumoili kormidelnkova slova jist vrn, protoe ozbrojen tlupa sklonila luky a ped bojovnky vystoupil star Papunec. Prohlsil, e je nelnkem kmene, a chtl vdt, odkud a kam bloi jdou. Byla to poetil otzka, na kterou se mohlo podle pravdy odpovdt: z pralesa do pralesa nebo od moe k moi. Abram Struwe se odhodlal k druh odpovdi a pidal, e jsou ptel Papunc, e nic nechtj zadarmo a e pokojn opt odejdou. Nelnk se vrtil ke svm bojovnkm na poradu. Nejvc blochm prosplo, e s nimi pili dva hnd mui, dobe vypasen a patrn ptel blch lid. Jestlie bloi neublili tm dvma, neubl ani celmu kmeni a o tch darech to bude tak asi pravda, protoe nesou na zdech tk bemena. Nelnk se opt vrtil od bojovnk a prohlsil, e bl hosty vt a zve je do vesnice, avak e jeho bojovnci nemohou odloit zbran, dokud se nepesvd o mrumilovnosti cizinc. Abram Struwe, vyslechnuv e pohlavra, z n rozuml sotva tetin, popoel k nelnkovi a podval mu ruku. Nen to zvykem u divoch, avak kad ihned pochop, e to znamen mr a ptelstv. Bloi vyli z pralesa, nelnk se k nim pidruil, avak jist na jeho povel je v uctiv vzdlenosti obklili bojovnci. Tak doli do vesnice. Ozbrojen doprovod mohli bu pokldat za vojenskou poctu, anebo za zajateckou str. Che stly v kivolakch adch, avak uprosted pece bylo velk msto jako nves. - 86 -

Chatre byly vystavny z kmen strom a pokryty slmou nebo dlouhou trvou. Stechy byly kuelovit a stny nestly na klech, ale na upchovan zemi. Siln kmen se patrn neptel nebl, ml vak na tyech stranch vysok okletn stromy, upraven pro hldky. Houfy hndch obyvatel vybhly z ch, a mui, eny i dti si prohleli nevdan hosty. Divoi byli naz, jen kolem beder mli neirok psy ze stin nebo z l, jejich ern vlasy byly vak bujn a naechran, take jejich hlavy se zdly nepomrn velik. Na hnd ki mli Papunci vytetovny rzn kivky, kruhy i tyhelnky a v nosn pepce jim vzely bu bl kosti, anebo hladk dvka. Ui velkch boltc a hust vlasy jim nahrazovaly kapsy, nebo tam zastrkovali rzn vci. Pohlavr pivedl cizince a na velkou nves, avak nedovolil, aby je ostatn obtovali. Abram Struwe smekl s ramen batoh, vyhledal v nm ru perel, zrctko a kapesn n a ve podal jako dar nelnkovi. Tm se mu velice zavdil. A kdy oba domorodci ekli, e podobn vci dostanou i za plodiny a ovoce, projevil nelnk spokojenost a ukzal na przdnou chi, do n bloi ihned veli. Vak u touili po odpoinku a po vmn nzor. Bylo jim, jako kdyby se objevili na nov planet. Vecko tu bylo nov a podivn. Divoi, nesmrn zvdav jako dti, pece jen zstali v povzdl, a teprve kdy na n nelnk promluvil, rozbhli se do svch obydl. Oba domorodci, kte pili s blochy, se domnvali, e tento kmen je mrn a e se bloi nemus nieho obvat. A vskutku, za hodinu, za dv rozvinul se ped ch il vmnn obchod. Vesnian pineli rzn poln plodiny a ovoce a za n dostvali pevzcn vci. Jak moudr byl setnk Szimberski, e jim jich tolik poslal! Za barevn stuky, nit a jehly, za kartounov pestr tky, nebo za leskl knoflky pinely hnd hospodyn v hlinnch hrncch pknch forem plodiny, ovoce, ba i uvaen pokrmy. Tch hrnc a dbn si Janko zvl bedliv vmal, nebo podobn sbral na Tahiti i doktor tefnik.

- 87 -

Tak kue, luky a kop byly ozdobeny pknmi a rzovitmi ezbami, co dokazovalo, e i Papunci maj smysl pro umn. I ozdoby (nramky a nhrdelnky ze psch zub a kanch kl) svdily o jejich vtvarnm vkusu. Vnce a kvtiny ve vlasech nenosili, zato Janko zpozoroval, e nkte maj ve vlasech pera z kdel nebo z ocsk kakadu. Sm nelnk, kter piel asi za hodinu, ml v bujnch vlasech nejmn deset pestrch ptach per. Po mornch pochodech travinami uznal i kormidelnk Struwe, e bude nutno, aby si aspo ti dny odpoinuli. Podle smlouvy ml tady oba domorodce propustit a najmout zde jin nosie. Bloi, na kter tropick horko psob zhoubnji ne na domorodce, nesmrn trpli pod batohy, a proto se Abram Struwe rozhodl, e najme tyi nosie, kte vechna bemena, te ji znan leh, snadno unesou. Nelnkova nvtva mu tedy pila velmi vhod. Po zdvoilm uvtn nabdl kormidelnk nelnkovi doutnk a sm si tak zaplil. Nelnk ovem nevdl, co si m s doutnkem pot, kdy vak vidl, e bloch jej zaplil dvkem, jm krtl o krabiku, velice se tomu podivil a ve napodobil. Nesmrn mu lichotilo, e dovede z doutnku vytahovat kou a vypoutt jej z st. To pece mus vidt poddan. Proto vyel ped chi a til se ze veobecnho divu. Kdy pak dostal krabiku zpalek, v n bylo zaveno tolik ohnk, kter lze tak snadno vyvolat, projevoval velikou radost a vyslechl blochovu dost velmi shovvav. Mezi mladmi mui kmene se jist najdou tyi ochotn chlapci, kte rdi pjdou s blochy. Kdy pohlavr porozuml, e bloi cestuj k jihu, naznaoval, e jsou tam hory, vysok hory a zl lid. Avak mezi horami jsou tak dol, ktermi je mono projt, namtal kormidelnk. To pohlavr pipoutl, ale pes hory se pece mus. Dorozumvn nebylo ovem snadn, odbvalo se vce posunky ne slovy, avak pece si porozumli. Abram Struwe nakupil hromdky hlny jako hory a poho, a potom ukazuje na sebe a sv soudruhy, posunoval dvka, aby naznail, jak chce pejt pes hory a snail se znzornit i prsmyky. - 88 -

To vak nelnk nechpal. Nikdy tam nebyl, a tak jen opakoval, e v horch jsou zl lid, a to snad vdl taky jen z doslechu. Bloi podali pipraven pokrmy, kter dostali, svm prvodcm, a sami si ustrojili dobrou veei podle sv chuti. Obyvatel vesnice vkali betelov listy, do nich zabalovali kousky arekovho oechu a pidvali trochu vpna. Proto tak mli erven rty a vyplivovali erven sliny. Pstovali rzn jedl plodiny, chovali zdomcnl vepe a po vsi se toulalo mnoho hladovch a hubench ps. Dvky pinesly Jankovi pln hrsti peckovic a ukazovaly mu jdra, sladk jako mandle, kter Jankovi znamenit chutnala. Proto se jim odvdil sklennmi perlami s ervenmi korlky na rkch a otel jim je kolem sndch krk a zpst. Bloi vyli i do polek, aby poznali rzn plodiny, a velmi se bavili velkmi rosnikami se zlatohndmi hbety. Rosniky pi doteku proutkem neuskoily, nbr chapaly po proutku a tahaly jej Jankovi z ruky jako nae tata, kdy si hraj. Oba Papunci, kte pili s blochy, se skuten louili. Dostali mnoho dar a k nim kad velk kus soli, na cestu se tak najedli, e se objem jejich bich zdvojnsobil. Nyn se nelekali cesty trvou, protoe doufali, e proraen stezka bude dosud schdn. A tak dobe opateni potravinami, odeli cestou, po n pili. Najmn novch nosi se muselo odbvat ped celm kmenem, nebo nelnk chtl zase ped svmi poddanmi vypoutt dm z st a vytahovat z krabiky ohnky. Proto poruil bubenkovi a trubai, aby svolali obec k porad. Nai bubenci, kte tak peliv lad bubny a bubnky, by se podivili, kdyby spatili svho druha na Nov Guinej. Hnd nah chlapk hubench nohou a dlouhch pa vlee vykotlan palek a bije do nho devnou palic. O ki nen vidu ani slechu a tak jeho druh truba si podil lacin nstroj. Sloupl kru z mladho stromu a dal ji rychle usuit, aby se zkroutila do trubice. Kdy se do takovho palku tlue palic a kdy se do takov trumpety houk, nastane podivn hudba, ale domorodcm je pjemn, nebo pi n tak tan. - 89 -

Kdy nelnk ohlsil shromdnmu kmeni, co si bohat bloi pej, hlsilo se tolik mladch mu, e si bylo tko vybrat, aby to odmtnutm nebylo lto. Abram Struwe si vybral tyi, kte chtli jt nejdl a teba i pes hory. Veer byla hostina na rozlouenou, hostitelm se opt dostalo dar. Druh den asn rno se nai ptel vydali dle k jihu. Kreli vesele. Dkladn si odpoinuli a zbavili se nklad. V rukou nesli jen puky. Vesnian je vyprovzeli velik kus cesty. Vesnice domorodc byla obstoupena jednotlivmi skupinami strom, jejich paty spolu vak nesplvaly. Z letadla by se byly jevily jako ohromn kupky sena na rozshl louce, jej vbojn traviny vnikaly a mezi stromy. Byl to zatek Bismarckova poho. Kormidelnk Struwe ji nevil map, vdy na n nebyly ani potoky, ani eky, a pece v dob de se tu musely valit spousty vod a v dob sucha zde musela bt aspo koryta ek. Brzy se pesvdil, e jeho domnnky byly sprvn. Koryto velk eky sice objevil, avak voda zstala jen v ad prohlubn anebo molech. Pro milovnky lovu vodnho ptactva byla krajina velmi phodn, nebo v hejnech tu poletovaly nejen kachny, nbr i ejky a zvlt hnd a kovov leskl Ibisov. Avak kormidelnk radji pospchal za etz skupin strom, protoe vdl, jak je krajina blochm nebezpen. Malrii lze zskat bhem jedinho pespn v blzkosti bain a stojatch vod. Na Guineji nejsou sice velik jezera, avak roviny nasaj v dob de tolik vody, e jsou napit jako houby, a ponvad v nich hnije tolik rostlinstva i ivoich, je dusn, sklenkov vzduch naplnn choroboplodnmi miasmy. e je to semenit komr, toit ab a bydlit rznch pijavek, je samozejm. Proto Abram Struwe pospchal do vych poloh. Teprve druhho dne odpoledne spatili nai ptel opt osadu a podivili se, e obyvatel o jejich pchodu vdli a e jim pichzeli ptelsky vstc.

- 90 -

Uvnit ostrova nejsou ani cesty, ani eleznice, ani telegraf, ani telefon, a pece zprvy se tam nesmrn rychle. Osady se dorozumvaj zvuky i svtelnmi znamenmi. A tak novinky putuj stle z jednoho msta do druhho. Nai ptel nevidli osady, ukryt v pralesch nebo ve strnch kopc, ani nepostehli domorodce, kte by skryt li teba hodinu po boku karavany, a pece o nich vude vdli naped. Pedchzela je pedevm povst, e jsou ozbrojeni holemi, chrlcmi smrt na velikou dlku, a e jsou mrumilovn a td. Tak obyvatel osady, k n se blili, jim vyli vstc s plodinami a ovocem, nebo u vdli, e bl cizinci je odmn vzcnmi dary. tyi nosii byli dob tlumonci, a tak nai uprchlci veli do osady jako ptel. Spokojenost byla obapoln, nebo blochm ji dochzely potraviny a Papunci dostali, po em touili. Za cukr nebo sl dostali nai ptel ko ovoce, a kdy nelnk obdrel kapesn n se temi elzky, n, kter ezal, vrtal a sthal, nemohl se divem vzpamatovat, nelnk vak bohuel neml kapsy, a proto dostal i rku, kterou mu uvzali na krk. A strc Michal pidlal k noi krouek, take se n vyjmal na hndch a tetovanch prsou nelnka jako d. Zdej obyvatel nevkali betelov listy, protoe nemli vpno, zato vak kouili. Na horch roste tabk divoce, ale ke kouen je teba dmky. Vynalzav lidsk duch si vdy pome. Jakkoli dut a such lodyha, dosti dlouh se ucpe na obou koncch. Na jedn stran se udl otvor pro cigaretu (tabk se zabal do suchho listu, a na druhm konci se udl drka. Kuk dr dmku jako hudebnk, kter psk na fltnu, saje kou do dlouh dut lodyhy, a kdy je pln koue, odhod zbytek cigarety, ucpe otvor a saje kou z trubiky. Podiv byl vzjemn, bloi se smli Papuncm a divoi se smli blochm, kdy vidli krtkou lulku Abrama Struweho a Benovu cigaretu. Tak zde se bloi dovdli, e v horch bydli zl lid kmene Mekes, kte zvlt rdi pojdaj lidi a nic si nevybraj, chutn jim lovk bl jako hnd.

V krajinch, kde rostle bambus, se nejastji pouv bambusovch hol

- 91 -

Tyto zprvy blochy ovem znepokojily, avak staten kormidelnk nebyl lehkovrn. Vdy ji dvakrt pistl v pstavech Bornea a slyel o tamnch lovcch lebek. Oit svdci mu dokazovali, e vtz sice zdob svj pbytek lebkami pemoench neptel, e vak je nelov mysln, jako nkdo lov ptrosy nebo tygry. Bude ovem poteb velk opatrnosti a snad i statenosti, avak divoc Mekesov nemohou pece zadret tyi odhodlan a ozbrojen blochy. Na nosie se ovem nelze spolehnout, nesou s sebou sice sv luky a py, avak mohou kdykoli utci. Nemil phoda zahnala t noci spnek z o naich ptel na nkolik hodin. Pvtiv nelnk kmene nabdl blochm chi, kter ji dvno nebyla obydlena. Po veei si bloi uvaili aj a vzpomnali nejen na vzdlen ptele, nbr i na pekonan obte. e vborn setnk Szimberski, pravil Ben, vdl, jak nm budou prospn vecky ty vci, to chpu, ale je mi zhadou, kde je vzal. Mil Bene, Nmci u obsadili etn krajiny, zvlt v Africe, pouoval Bena Struwe, a proto ze zkuenosti vd, jak potebn a douc jsou pro divochy nkter vci. Pro divochy jsou to skvosty a divy. Proto jich Nmci vyvej do koloni pln bedny a pan setnk zejm nael takovou bednu v zsobrnch. Nhle se Ben obrtil a mvl rukou. Ale njak patn si mvnut odmil, nebo strc Michal se popadl za hlavu a zavrvoral. Co to dlte, Bene? Zblznil jste se? vykikl Struwe, vichni vyskoili. Nezblznil, kormidelnku! Hlsm, e na Michalovu hlavu spadl tr, kterho jsem musel srazit. V chch domorodc nejsou kamna, uprosted udupan zem je jen dolk, ohnit, a tam se rozdlv ohe. Abram Struwe uchopil hoc vtev a pospil do kouta, kde se skuten vlel velik tr, nebo Benv der byl velmi siln. Tak ostatn bloi vzali hoc vtve a prohleli chi, kde si ti a stonoky zejm uspodali schzi, protoe bloi nali a ulapali pl tuctu tchto nebezpench zkenk. - 92 -

Tady nebudeme, prohlsil kormidelnk, kdov kolik tr a stonoek je tu jet skryto ve stee nebo ve stnch, bezpenji bude venku. Vichni souhlasili a penesli ohe a leen pod irou oblohu. Na nebi zily jen hvzdy, Janko se dval na oblohu a hlasit rozjmal, pro nkter hvzdy z jako zlato, pro jin z zelen, pro tahleta plane rud a pro je modrch tak mlo. Abram Struwe se snail Janka pouit, e pinou tch zvltnosti je bu lom svtelnch paprsk anebo plyn, kter obklopuj hvzdy, avak strc Michal rozhodl jinak. Jsou to due mrtvch, prohlsil, miliny lid umelo a miliny je hvzd. Velik hvzdy jsou due velikch lid. Ty zlat zc jsou due zlatch, dobrosrdench, ty zelen zc jsou due zrdc a zvistivc, ty rud zc jsou due krveznivc a ty modr jsou oi laskavch matek. A ty miliny blch, to jsou due naich brat a sester, lid istch, ale obyejnch. I my tam kad jednou rozehneme hvzdiku. Nebt mistra Bena, u by tam m due byla letla, aby ji rozsvtila. Strc Michal podal Benovi ruku. A lodnk prohlsil, e se mu takov pohdky lb, jen aby nemusel pijmout Michalovy dky. Bloi usnuli teprve k plnoci, avak s vchodem slunce u vstvali, aby se pichystali k dalmu putovn. Ji nkolikrt vzbudili podiv domorodc, kdy si studenou vodou umvali ruce, pae, hlavy a prsa. Kartek na zuby, jej mli domorodci za stonoku, nahnl divochm strach, ale bloi jej strkali do st a tak patrn stonoku kousali! Jakmile nai ptel vyli za osadu na vy kopec a rozhldli se k jihu, spatili od vchodu k zpadu etz obrovskch hor. Je to poho Alberta Viktora, ekl Abram Struwe a ptrav se zahledl k jihovchodu, kde poho nhle konilo. Avak za nm byly patrny ni modr hory. Ano, tam je prsmyk, tam tudy proklouzneme a pijdeme do britsk oblasti. A tam dojdeme, budeme mt vyhrno, proto kupedu, ptel, jen slaboch se lek pekek! A Struwe vykroil prvn, neohleje se, jdou-li ostatn za nm.

- 93 -

XVII. V ZAJET LIDOJED A opt putovali. asto se ohleli na Bismarckovo poho s adou sice mohutnch, avak nevysokch homol. Podle mapy ji nemli k britskm hranicm daleko. Dnes je jist dostihnou, ale budou pinuceni, aby zmnili smr o nkolik stup k vchodu podl poho Albertova, ne najdou schdn prsmyk. Potom jim zbude sotva edest kilometr k zlivu Freshwaterskmu. tyi domorod nosii dvno pestali bt vdci, tak daleko dosud nikdy nedoli, avak li ochotn a prokazovali blochm dobr sluby. Bemena nesli snadno, byste ve postehli, kde je prales id, obratn sestelovali py ptky z vysokch strom a sneli blochm nejchutnj ovoce. Protoe byli mlad, byli stle vesel, avak na puky bloch pohleli s bzn a ctou, nebo Ben jim ukzal inek koule, vystelen na tisc krok. Za cl si zvolil nah kmen na vrcholu kopce, a kdy se kmen po rn rozttil, klesly Papuncm leknutm pae. Kdy jim bloi tvrdili, e koule dolet jet dvakrt, tikrt, ba i tyikrt dle, vykikli: Puri-puri! a chtli se dt na tk. Vecko, co neme Papunec pochopit, je pro nho puri-puri. Je to pojmenovn pro ernoknnictv, nebo pro dlo zlch duch vbec. e jsou bloi vy bytosti, uznvaj hnd domorodci veobecn, ale protoe vak mohou vyslat smrtc kouli na takovou dlku, jist mus ovldat nadpirozen sly. Obratn Papunec stel pem lovka na edest krok do prsou, kop vrhne s jistotou na tyicet krok, avak bloi na tuto vzdlenost zabjej z prst. To domorodci vidli, kdy Abram Struwe stelil z revolveru na krajtu, jej tlo se ovinulo kolem stromu a jej hlava byla vodorovn napjata, patrn byla na ekan. Kormidelnk Struwe chtl jednak dokzat svou dovednost a jednak se chtl pesvdit, jak se zbra osvd.

Fresh = erstv, sladk, sv, chladn, water = voda

- 94 -

Koule sice zashla hadv krk msto jeho hlavy, avak pesto to byla rna znamenit. Tlo krajty sebou trhlo, potom zvity tlustho tla povolily a velik had se zhroutil mrtev k zemi. Po nutnm odpoinku za polednch hodin se Abram Struwe rozhodl, e se pokus o pekroen horskho hbetu, kter se nezdl pli vysok. Vstup nebyl nijak namhav, nebo po odpoinku a bez obtnho bemene na zdech se lo dobe. Papunci objevili jakousi stezku, sice kivolakou, avak takovou, kter stle stoupala. Pda byla m dl tm kamenitj, a proto les znan prodl, zato vak tu bujely etn skupiny ke perozmanitho list a kvt. Na mnohch ji zdaleka svtilo zlatolut ovoce a pod kei a mezi nimi poskakovala drobn tvernoh zvata anebo pobhali ptci. Pleitost k lovu byla pli svdn, a tak ne karavana dospla k vyhldnutmu mstu pro non tbor, vichni nesli pernatou i koiinatou koist, kter slibovala znamenitou veei. Neporuen zdrav, ist mysl a pimen nmaha brzy pivolvaj zdrav spnek. Kormidelnk Struwe nezapomnal na opatrnost, pestoe a dosud bezpen pespvali pod irm nebem. Stezka, kterou dnes objevili a po n sem pili, radila ke zven bdlosti, nebo bylo zejm, e tudy chod lid. A dosud se bloi setkali s mrumilovnmi lidmi, Papunci byli sice divoi, avak nijak neprojevili zjevn neptelstv, naopak za nepatrn drky dvali stokrt hodnotnj plodiny a pokrmy. Avak Abram Struwe nezapomnl na varovn rady, aby se bloi vyhnuli horskm obyvatelm, a pedevm lidem, kte si zdob vlasy ptam, obzvlt papoum pem. Ti pr ji okusili lidskho masa a stle po nm tou. A tak akoli se stre v noci sprvn vystdaly a bedliv naslouchaly, jestli se nkde neozve podezel zvuk, pece je asn rno ekalo velk pekvapen. Abram Struwe se probouzel vdycky prvn, pokud nebyl poslednm strcem, kter musel bdt a do vchodu slunce. Tak toho jitra

- 95 -

rozhodil pae, zhluboka vzdychl a posadil se. Avak dive leknutm nepadl. Kolkolem stla ada nahch hndch mu s kopmi pipravenmi k vrhu. Nebylo pochyb, e domorodci se piplili ji v noci k leen a ekali, a se podivn bl lid probud. e je Papunci nechtj zabt, bylo skoro jist, protoe je mohli pobt za spnku. To si kormidelnk hned uvdomil a opatrn stahoval spac pytel s nohou, aby mohl vyskoit. Na povel Vzhru! se probudili i ostatn a v jejich obliejch se zrailo pekvapen jako prve ve tvi kormidelnkov. Abram Struwe uchopil ihned puku, avak zhy poznal, e obrana by byla marn. Proto vykval, co se stane. Posledn se probudili nosii, kte se dali hned do kiku a chtli zmizet. Avak mlenliv divoi jen zdvihli ve kop a nosii bzliv ustoupili. Po del chvli vzjemnho pozorovn vystoupili z kruhu dva mui. Vichni bloi si rzem vzpomnli na ei vesnian, s nimi se u setkali, e v horch bydl men lid, kte jsou vak velmi krvezniv. A u prvn pohled stail, aby mnn o jejich divokosti bylo potvrzeno. Oblieje obou mu se sp podobaly obliejm opic, nzk ela, mal, zapadl, avak zc oi, ploch nosy a vysedl elisti prozrazovaly bytosti nzk kulturn rovn. Jeden z mu ml mnoho per v krtkch kueravch vlasech a jeho krk zdobil vnec z kanch kl. Kolem bok se mu otela zstra z l a z dlouhch ptach per. Nad kotnky sedla ada velkch pecek navleench na lku nebo na lachch, take pecky pi kadm kroku chrastily. Druh mu byl beze zbran, na hlav ml vak jakousi korunu z list a pe a pes ramena mu visela dovedn upleten s z lka. Neozbrojen mu krtce promluvil divnou e, z n bloi nerozumli ani slova. Avak jejich nosii pece porozumli, e nelnk Vat-Va je vecky zajm i se vm zbom a naizuje jim, aby ihned li do osady.

- 96 -

Neozbrojen mu byl jist nejvy kancl a ozbrojen chlapk sm Vat-Va, nelnk hndch bojovnk. Vat-Va srazil paty, a pecky zachrastily a udeil kopm do zem. Potvrzoval tm souhlas s kanclovou e. Kdyby se byli bloi lpe vyznali v mravech a obyejch domorodc, uhdli by, e je to projev vtznho neptele, nebo mr se projevuje povznesenm neozbrojen ruky k hlav a ptelstv zelenou vtvkou, Kormidelnk Struwe se ji vzpamatoval a ekl: Musme jt s nimi, odpor je nemon. Nabdneme jim vkupn a tm si je zskme. Neozbrojen mu bedliv naslouchal, co si bloi povdaj, avak kdy neporozuml, vzthl pai a vmluvnm pohybem nutil k odchodu. Drte se vichni stle pohromad, nepouvejte zbran, a snad v nejhorm ppad. Nepopuzujme je proti sob, radil Struwe ji na pochodu. Ustraen nosii li jako zajatci, avak jejich sklopen zraky stle sldily kolem, nebo bzliv prvodci pemleli, kudy by mohli prchnout. Hort domorodci obklili prvod, take bloi i jejich nosii li stle v uzavenm kruhu, v jeho ele krel nemluvn Vat-Va a po jeho boku jeho pomocnk, arodj, jak si ji prve eptali nosii. Bylo zejm, e tento arodj je nejvym ednkem a nejchytejm muem kmene a e vlastn porou a Vat-Va e je pouh pank, kter snad nelnictv zddil, ale pitom nevynik ani tak chytrost, jako sp nadutost. Protoe nevolan strcov nezakzali blochm hovor, mohl Abram Struwe pronet sv pozorovn a rady. Nen pochyby, e jsme padli do rukou horskch domorodc, pravil, a podle mho mnn bude nejlep, kdy svou svobodu vykoupme dary. Snad by pomohlo, kdyby promluvily nae puky, kormidelnku, namtal Ben. Taky jsem na to pomlel, odpovdl Abram Struwe, avak musel jsem se vzdt toho myslu. Bu neznaj inky stelnch zbran, a tu je dost asu, abychom jim jejich inek ukzali, a proje- 97 -

v skuten neptelstv, anebo znaj steln zbran, a potom bychom snad skolili tucet neptel, ale sami bychom tak zahynuli. Te jde pedevm o to, aby ns nerozdlili. K tomu nesmme svolit. Stezka stle stoupala do hor. Kdy prvod mjel dk les, bloi spatili na vysokch stromech obrovsk hnzda. Avak nesdlili v nich ptci. Z hnzd ouhaly lidsk hnty. Byl to papunsk hbitov, nebo hort divoi pohbvaj sv mrtv na stromy, kde tla shnij. Spadl kosti si pbuzn sbraj na pamtku, jen lebka nle nejstarmu synovi. Po tvrthodin, kdy bloi minuli podivn hbitov, spatili velkou vesnici, jej che na vrcholu kopce stly v kruhu, take uprosted vzniklo velk prostranstv. Polka se rozkldala na boch. Che byly pevnj ne che obyvatel z rovin, mly skuten tyi stny a stechy. Nves byla pevn ulapna, co prozrazovalo, e kmen tu bydl u dvno. Kmen byl jist siln, nebo ch bylo mnoho. Ale mezi houfy zvdavc, kte vybhli z ch, bylo mnohem vc en ne mu. Vtali prvod radostn. Mui mli kolem bok zstry z l, z trvy nebo z pe, eny vak na sebe oblkly hust st z tenkho pletiva. Jakmile vichni veli na prostrannou nves, pihnali se k blochm obyvatel vesnice a dotrn jim sahali na ruce, na odv a zvlt na boty. Nelnk Vat-Va neuznal za vhodn, aby zvlt dotrn eny okikl a zahnal, a tak, teprve a kdy mu arodj vytrhl z ruky kop a tloukl zvdavce hlava nehlava, ustoupila rota dotrnch en a utvoila kolem bloch a nosi nevelik kruh. To vecko nevstilo nic dobrho, - 98 -

avak bloi zachovvali na kormidelnkovu radu zdnliv klid, akoli se jejich psti svraly hnvem. arodj se obrtil k nrodu a mluvil tak hlasit, aby vichni, i ti nejvzdlenj, slyeli. Abram Struwe se ptal nosi, co arodj hls. Avak zbabl Papunci rozumli jen tolik, e arodj mluv o vzcnch hostech, kte vesnianm pinej krsn dary, proto je nem nikdo obtovat. Bl host budou bydlet v chi nelnka, kter je ptelem blch mu, a zl duchov potrestaj kadho, kdo by projevil neptelstv k hostm. Te a se rozejdou, nelnk uspod k poct host veejn radovnky a hostiny! Vzneen Vat-Va patrn souhlasil, nebo chestil peckami a tloukl kopm do zem. Nejspe nic jinho neuml, avak to monarchm sta asto i v Evrop, jen kdy maj obratnho arodje, jemu kaj teba ministr. Dav byl jist spokojen. Oblieje se vyjasnily a bloi spatili ady usmvajcch se obliej. Nato se arodj obrtil k blochm a cosi horliv mluvil, pitom ukazoval na Vat-Vu i na sebe a cenil v smvu zuby. Potom, pokynul na pochod, ubral se s nelnkem k vt chi. Bloi li za nm. Vat-Va i arodj zvali blochy, aby vstoupili, a to tak, e sami veli do prostrann che a opt vyli se zvednutmi paemi. Nosii petlumoili posuky a sami veli do che. Che byla przdn, jen ti oputn ohnit dokazovala, e tu nedvno bydleli lid. Zem byla upchovan a bylo tu isto. Bloi usedli na batohy, avak puky neodloili. Vechna nhl vldnost a slunost hostitel nemohla zaplait jejich nedvru. Asi po plhodin pinesly eny v hrncch pokrmy, kter bloi sice pijali, avak po odchodu Papunek je nabdli nosim, kte prohlaovali, e jdlo je velmi dobr, a tak dokzali, e jim chutn. U kad che bloi spatili zsobu paliva, tak u jejich che bylo sloeno hojn vtv a velikch suchch list. Bloi se spokojili studenm masem, zbylm od verejka, zatouili vak po aji. aj, cukr a ndob nesli s sebou, oba nmonci nezapomnli tak na rum, a kdy si po veei zaplili lulky a pohodlnji usedli, rozhovoili se. - 99 -

Myslm, e jsme jednali sprvn, e jsme se nezachovali neptelsky, pravil Abram Struwe. Domnvali jsme se, e jsme padli do rukou lupi, a zatm to jsou docela slun lid, kte ns host. Musme se jim odmnit. Ale mn se tu pece nelb, ekl Ben, jejich tve jsou pli taksk a ani jejich povst nen nejlep. ert nen nikdy tak ern, jak ho maluj, odpovdl mu kormidelnk Struwe ertem. Radm ovem k opatrnosti, avak neobvm se zlho. ekali, a se probudme, dovedli ns do vsi, dali nm k pebvn slunou chi a pinesli nm jdlo. Jsem si jist, e by nco takovho v civilizovan zemi nikdo neudlal, aby cizm lidem zadarmo slouil. To je pravda, souhlasil strc Michal, vidl jsem v Americe velmi mnoho hladovch lid, na kter se nikdo ani nepodval, i kdy hladem padali. A je u vs v Evrop snad lp? ptal se Abram Struwe. Proscho lovka mlokdo nevysly, odpovdl strc Michal, v Evrop je vc soucitu ne v Americe. Ped ch se schzeli domorodci a pineli rzn plodiny a ovoce, to bylo znamen, e se doaduj vmnnho obchodu. Blochm bylo toto sblen s domorodci vhod. Mli u zkuenosti, a proto dovedli nabdnout za ko ovoce takovou vc, kterou mohli domorodci potebovat. Od che bloch se rozchzely brzo eny a dti s hlasitm jsotem a smchem. Moudr kormidelnk Struwe vybral pro nelnka a arodje velmi vzcn vci. Pro kadho dva metry kalika, lupu, kapesn n a jet nkolik potebnch vc. Jet ped polednem pili oba vzneen muov k blm hostm na nvtvu. Nepineli nic, ale jist pili v nadji, e dostanou njak dary. Diplomat Struwe dval drky po kousku. Oblieje divoch se vyjasovaly, a kdy kormidelnk vyvedl arodje na slunce a ukzal mu, jak lze lupou sebrat slunen paprsky a zaplit jimi such list, popadl arodj lupu jako poklad a vyskakoval radost. Tahle vc se mu vborn hodila k jeho emeslu. Zant ohe, kdykoli bude chtt, a - 100 -

jeho spoluoban zkoprn asem. Ve bylo v nejlepm podku. arodj si poloil ruku na hlavu a potom po ad ji poloil na hlavy vech bloch. To znamenalo mnoho, velmi mnoho. Byli jeho chrnnci, ned jim ublit. Druh den chtli bloi jt svou cestou, avak narazili na velik odpor. Nelnk i arodj jejich dost, aby mohli jt dl, rozhodn odmtli. Uchystali blm hostm velikou slavnost, kterou arodj slbil celmu kmeni, a t e se mus bloi zastnit, i kdyby museli bt zadreni nsilm. Slavnost bude ztra veer. A proto dnes bude velk hon na divok vepe, aby hostina byla hojn a dstojn. Marn byly nmitky bloch. Nelnk je zval, aby se zastnili lovu a bloi, nevdouc dlouhou chvl co pot, pozvn pijali. A tak se nevdomky dopustili velik chyby! Druhho dne asn rno se selo ped nelnkovou ch na sto mu ozbrojench luky a py nebo jen kopm anebo kamennou sekerou. Tak bloi pili se svmi pukami a po plhodin sestupoval jeden proud na stran jin, kdeto druh zamil k severu. Ob skupiny mly postupovat k vchodu a tak si zv nadhnt. arodj el beze zbran a pedpovdal dobr lov. Jakmile sestoupila skupina, v n byl nelnk, arodj a bloi do dol, nasktalo se dosti pleitosti k lovu. Chstalov, ejky a sojky vyletovali nad nzk podrost a domorodci je velmi obratn sestelovali py, kdy vak zapraskala Jankova puka a ptk se ztil po rn, ani v nm vzel p, cel zstup se zastavil v nmm divu. Lid, kte pinesli zastelenho ptka, si nemohli vysvtlit, co se mu stalo. Nebyl protknut pem, avak pece byl mrtev! Jet podivnj bylo, kdy Janko stelil do houfu malch ptk a po jedin rn spadlo tucet mrtvch a rannch. To bylo puri, puri! Nco nad chpavost divoch, spoleenstv se zlmi duchy! Ben posadil nebezpenmu dlu korunu. Z houtiny vy-plaili psi a lid velikho ernho ptka, kter neltal, nbr bel. A za nm - 101 -

hned vybhl druh. Ptci beli pli daleko, a tak k nim p ani nedoletl. Zato koule z Benovy puky doletla a nanetst trefila! Po zahmn z Benovch rukou se svalil kasur, vzdlen nejmn sto krok. To bylo asn, neuviteln, arodjn, puri, puri! arodj ve pozoroval, nekal nic, ale jeho zl obliej prozrazoval, e o nem hluboce peml. Po dvou hodinch se ob skupiny sely a chlubily se lovkem. Skupina, kter sestoupila na severu, ulovila dva kance, mimoto nkolik vanatc a mladci nesli kolem krk uloven hady. Vzneen Vat-Va uznal, e lovek sta k ndhern hostin, a protoe i slunce siln pipalovalo, dal rozkaz k nvratu do osady. Na blochy ekalo nemil pekvapen. Jejich tyi nosii zmizeli a s nimi jeden batoh! Zaplatili si za nmahu sami. Toto poznn blochy rozladilo, te budou nuceni zjednat si nosie zde. Nejhor vak bylo, e Papunci jim vzali i kompas. Snad se jim zalbila nepokojn ruika pod sklem, protoe jist nevdli, k emu a jak maj kompas pouvat. Abram Struwe se velmi rozhnval, vybhl na nves a aloval nelnkovi na sv nosie. Nelnk tko chpal, teprve kdy piel arodj a vyslechl kormidelnkovu alobu, vyslal za uprchlky tyi ozbrojen mue. Bloi byli velmi mrzut. Neoekvali sice od Papunc vdnost, avak tento tk jim zkomplikoval situaci. Nikdo nechtl mluvit o tom, co vichni ctili. tk nosi je znepokojoval. Papunci z rovin neutekli proto, e nechtli slouit blochm, nbr proto, e nedvovali zdejm lidem! Nelnk i arodj ujiovali blochy, e jejich bojovnci jist pivedou nevrn nosie, a slibovali znamenitou veern zbavu. Kdyby se nosim pece podailo utci, pjdou s blochy tyi zdej mladci ochotn a k moi. A skuten se jich hlsilo dvacet, kte byli ochotni ztra rno jt s blochy, jen kdy dostanou dary. arodj znovu blochy ujistil svou
Kasur, ptk bhav. Jeho ern pe je podobn sp nm. M vysok bhky. ale nzk holen, na nohou m ti prsty. Hlava a krk jsou hol, pokryt modrmi i ervenmi bradavkami. Pe jej kryje jako pl. Na hlav m pilbu. Kdy je rann, kope a me nebezpen poranit. Maso m houevnat domorodci je vak jed.

- 102 -

pzn a ochranou, a kdy dostal dal krabiku zpalek, opt poloil ob ruce na jejich hlavy. To bylo vc ne psaha, nebo sp tyto ruce upadnou, ne by chrnnce stihla nehoda. Pozd odpoledne se vrtili dva pronsledovatel. Ale bloi se nedovdli, jestli dohonili uprchlky, ani to, kde zstali druz dva.

XVIII. STRAN SLAVNOST V sedm hodin ml vyjt msc. Ji pi zpadu slunce hluely znm bubny (zde vak byly potaeny k) a trubky vybzely, aby se obyvatel pichystali k slavnosti. Vepi byli ji za dne upeeni a hromady hlz, meloun a lesnho ovoce ekaly na hodovnky. Opatrn Abram Struwe poradil strci Michalovi, kter na lovu upadl a pohmodil si trochu nohu, aby pedstral bolest. Slavnosti se vyhnout nememe, pravil, avak sv vci nenechme bez dohledu, proto budete hldat a v ppad nebezpe vystelte. Strc Michal ochotn souhlasil a slbil, e bude hldat bedliv. Viditeln zbran s sebou vzt nesmme, ekl dle kormidelnk, pesto, Bene, zastr revolver do kapsy a j vezmu svj tak. A te u pojme! Abram, Ben a Janko s psem nboj pes rameno k boku kreli doprosted nvsi. Slavnostn ohn hoely nejv sto a sto dvacet krok od che, v n hldal strc Michal. Kmen byl ji shromdn. Vak vem lo o to, aby nikdo nezstal daleko, a se bude rozdlet jdlo. Jakmile se objevili bloi, rozevel se kruh divoch a Vat-Va jim krel vstc. Bylo to vak divn uvtn. Vzneen pn se mrail a tzal se, kde je tvrt bloch. Je nemocn, bol ho noha, kterou si poranil na lovu, odpovdal Abram Struwe arodji, kter odkudsi pibhl. Blochm bylo vykzno msto blzko oh. Rachot bubnu a huen trubky zahjily slavnost. Na ozenm volnm mst se nhle objevil mu, kter nesl nad hlavou panka ze slmy, list a l, pest- 103 -

e omalovanho. Jin tyi mui podprali panka tyemi. Byl asi znan tk, protoe kdy doli na osvtlen msto, hodili jej na zem a rychle zmizeli. Ale hned tu bylo dvacet i ticet mu, kte sekerami i kopmi bili do panka tak, e slma, list a lko ltalo na vechny strany. Obecenstvo jsalo a chvlilo staten mue, kte utloukli zlho ducha. Blochm neulo, e vzruen divoch je stle vt a vt, a kdy se po chvli objevil jin pank a divadlo se opakovalo, tlailo se mnostv hndch bojovnk bl a bl. Ji bylo utlueno est pank, kdy v tom se nves osvtlila i z druh strany. Sotva vak Abram Struwe zahldl zdroj novho osvtlen, vyskoil a vzkikl: Zrada! Nae chata ho! Dav, jako kdyby ekal na toto zvoln, zavyl jak hejno elem, zdvihl pae a vrhl se na blochy. Avak ani Abram Struwe a ani Ben nelenili. Zapraskalo v prstech bloch, vyskoily plamnky a v davu se hned vlelo deset lid, zasaench kulemi. Puri-puri bloch bylo stran. Vkiky zden zaznly kolem ohn, nebo Ben, vysteliv vecky patrony, popadl tkou hoc vtev a vrhl se do davu, kter dosud neutkal. Kormidelnk Struwe chopil Janka za ruku a hnal se za Benem, kter uvolnil irokou cestu. Vichni beli k hoc chi, avak Struwe a Janko nedobhli. Nhle proti nim vyrazil Vat-Va s etou ozbrojench mu, kte vystelili py anebo vrhli kop na blochy. Staten kormidelnk ml jet tolik sly, e si vyrval p z prsou, ale potom padl a Janko zmizel v davu divoch Ben zatm letl k hoc chatri, musel vak bet obloukem a tu spatil lidskou postavu, kter vlekla batoh a puku. Mu byl nah tedy hnd zlodj! Ben se za nm rozbhl jako rozlcen tygr. Dohonil ho po dvaceti skocch a bez rozmlen ho srazil tkou vtv k zemi. Rna byla pdn, e mue srazila. Ale protoe zashla jen rameno, a ne hlavu, mu nebyl mrtev ani omren. Ben zdvihl batoh a Jankovu puku. Kdo byl ten zlodj, co chtl ukrst puku? Ben se nahnul nad mue a poznal arodje! - 104 -

Aha, tos ty? ekl si Ben anglicky a odhodil batoh i puku. es lotr, jsem dvno tuil a jsem si jist, e tohle vechno jsi nastrojil ty. Ben se shbl, aby arodje zdvihl, avak nhle uctil ostr bodnut. Tu pela dobrka trplivost. Popadl arodje do svch tlap, vyzdvihl ho vysoko nad hlavu a potom jm udeil proti kmenu stromu, e se hnd tlo jen zhroutilo. Potom uchopiv batoh a puku bel k chat, avak pibhl pozd, nebo kormidelnk prv klesl a Janko kdesi zmizel mezi tly domorodc. Z chaty znly vbuchy prachu. lechetn Ben vdl, e zde tak zahyne, avak nechtl dt svj ivot lacino. Shbl se pro bevno, spadl z hoc stechy, a skoil do zstupu. Avak co to? tyi rychle se sthajc rny z puek zahoukly z protj strany. V houfu neptel nastal zmatek a hned potom opt pif! paf! u zblzka a potom zbsil tk. Ben se vak hnal za prchajcmi a kdy je nemohl dohonit, mrtil za nimi aspo bevnem. Bolestn vkiky dosvdily, e i tato rna zashla cl. Ale to ve bylo mlo. Ben se hnal zptky k chi, kter u dohoela. Kdo to stlel? Jist Michal a Janko! Ale kde jsou? Aha, tam, tam pichzej. Ben jim bel naproti. Jak vak byl jeho div, kdy spatil dva ciz bl mue! Pekvapenm onml a tu vysok tenk mu pravil k malmu kulatmu nejist anglitinou: Myslm, Dicku, e jsme jim naprili. Ano, sire, krsn naprili, odpovdl druh. Zd se, Dicku, e z blch zstal aspo jeden, avak je nm, ekl dlouh a tenk, ukazuje na Bena. Ano, sire, krsn nm, odpovdl mal a tlust. Mil Dicku, rozsvit! Zapal dva nebo ti lupisk pelechy, abychom si mohli prohldnout bojit, ekl klidn dlouh a tenk. Ano sire, krsn bojit, ekl mal a tlust a rozbhl se, aby rozkaz vyplnil. Teprve nyn se Ben vzpamatoval a pokroiv vstc dlouhmu a tenkmu, dotkl se prstem plby na pozdrav a ekl:

Sir (ti: sr) - pn

- 105 -

Dobr veer, sire! J jsem lodnk Ben a hledm sv ti bl druhy. Pili jste v prav as, na mou dui! T mne, pane Bene, odpovdl dlouh a tenk klidn, hned uvidme, co se stalo a co se d dlat. Vida, Dick u rozsvtil! A vskutku vzplanuly ne dv, ale ti che a nves se osvtlila jako za dne. Byl to straliv pohled. Nejmn deset tl zde leelo bez ivota a mezi nimi Abram Struwe a Janko. Ben vykikl a padl k nim na kolena. Nevdl, ke komu by se ml dve sklonit. Ach mj drahouku! volal, zdvihaje Jankovu hlavu. Ach mj kormidelnku, nakal, vraceje se k Struwemu. Pli mnoho mrtvch, ekl dlouh a tenk mu. Mil Dicku, zahoukej na nae nosie, je tu mnoho prce. Ano, sire, krsn prce, odpovdl mal a tlust a piloil dlan k stm, zahoukal tak zoufale, e poplail jist vecky sovy v okol. Ben dosud kleel, nhle vak vykikl: Je iv! Je dosud iv, srdce mu jet tlue, kormidelnk je dosud iv! Dlouh a huben mu pistoupil rychleji, shbl se nad kormidelnkem a ekl: Unik mu mnoho krve, a jako zkuen lka klidn vythl z kapsy ostr nu, rozzl kormidelnkv rukv a objevil na lev stran pod ramenem rnu. Nedal pomoci. Bez rozpaku uzl kus rukvu z kormidelnkovy koile, roztrhal jej na drobn kousky a ty piloil na rnu. Potom odepjal ps ze svch thlch bok a obratn jej podstril pod kormidelnkova zda a hrubou cupaninu, vyrobenou z rukvu, pipoutal psem k tlu. Ben zatm nakal nad Jankem. Ach, chlapec! pravil vysok mu. Jak ten sem piel? Hbit se shbl nad Jankovo tlo, kter Ben zdvihl na pach. Ciz pn pejel dlan po Jankovch pach i nohou, potom mu rozepjal koili a hledal rnu. Nikde vak nic nenael. Proto nadzdvihl on vko a zvolal: Nehroz naprosto dn nebezpe, chlapec byl pouze omren. Dicku, mil Dicku, trochu vody a brandy! Mal a tlust Dick u pospchal a za nm tyi hnd mui.

Druh anglickho likru

- 106 -

Podej sem lhev s brandy a honem vodu! poruil ten dlouh. Dick, akoli byl mal a tlust, pece byl jako rtu, podal vysokmu mui poln lhev a po chvilce pinel z che hrnec vody. Tenk a vysok pn, mchaje vodu s koalkou, udloval strun rozkazy: Mil Dicku, potebuji nostka! A lid snesou rohoe, a svou kop a na n je pipevn a odneseme rannho. Rychle! Ano, sire, krsn rychle! souhlasil mal a u vedl sv tyi mue k chm, kter dosud stly. Voda a brandy inkovaly. Janko vydechl jednou dvakrt a otevel oi. Jist nechpal, co se kolem nho dje, avak ctil, e spov v nru milho Bena, a proto opt zavel oi. Polote chlapce, sire, velel tenk a dlouh mu, vzpamatuje se brzy i bez vs, a povzte, kde je tvrt bloch! Teprve te si Ben uvdomil, e dosud nespatil Michala, kter zstal na stri a nezastnil se boje. Povdl to dlouhmu mui, a ten ihned po svm zpsobu rozkazoval tlustmu Dickovi, kter prv pibhl: Mil Dicku, rozsvi tam za splenitm! Musme nalzt tvrtho blocha. Ano, sire, krsnho blocha, odpovdl tloutk a u bel. Ben vedl cizho mue na msto, kde doufal, e nalezne Michala ivho, nebo aspo jeho tlo. Zaplen che osvtila i tuto st ddiny, avak po Michalovi nebylo ani vidu ani slechu. Zde je bota, ekl ciz pn, ukazuje na tmav pedmt. Michalova bota! zvolal - 107 -

Ben. Ale kde je Michal? Nebylo tu mrtvch ani rannch. Che stly oputny, vichni zmizeli, ba i toulav psi uprchli za zdenmi obyvateli. V tom se ozval Dickv hlas, kter promluvil zcela jinak ne obyejn: Sire, zde je lovk pivzan ke stromu. Ano, sire, krsn bloch! Ben s dlouhm muem pospili ke vzdlenmu stromu, u jeho kmene stl Michal, vecek onrovan lkovmi provazy. Kiet nemohl, nebo na oblieji ml kraboku upletenou z l, peste pomalovanou a pevn pivzanou. Aj, aj! Tedy tento chlapk ml bt dnes snden, pravil vyouhl pn, kdy spatil upoutanho Michala. Odzni ho, mil Dicku! Avak k tto prci se ochotn Dick nedostal. U ji obstaral Ben a taky zachytil Michala, kter by byl klesl na zem, nebo nectil nohy, tak pevn senrovan a zbaven obhu krve. Ben mu strhl kraboku, kterou vythl mu ihned zdvihl a uschoval v kapse. Strc Michal neztratil vdom, byl vak tak slb, e se musel posadit. Nyn jsme, mil Dicku, hotovi. Tvoji chlapci ji zajist vyrobili nostka. Proto rychle na pochod! Ano, sire, krsn na pochod, souhlasil Dick a odbhl. tyi hnd mui silnch postav u pinesli prvn rohoe, upleten z l a z dlouh trvy a pipevnili je po obou delch stranch k pevnm kopm. Dlouh mu poruil, aby roho prosteli vedle kormidelnkova tla a potom s Dickem opatrn nadzdvihli bezvldn tlo a podsunuli pod n rohoky. Hocha musme vzbudit, rozhodl dlouhn, je pohen ve spnek, a ne ve mdloby a tak uchystan peen u jist bude schopna chze Mil Dicku, pobdni Bena, aby se s blochem pidali k prvodu. Ano sire, krsn pobdnu, odpovdl Dick a u zase bel. Zastihl Michala, jak obouv botu. Brnn v nohou u povolilo natolik, e se mohl postavit. Dlouhn zatm vzbudil Janka, jemu vnutil hlt vody s koalkou. - 108 -

Teprve nyn se Janko nleit vzpamatoval a chtl se ptt na mnoho vc, protoe kolem sebe vidl neznm lidi. Kdy pak spatil bezduch tlo Abrama Struweho, zden vykikl a chtl k nmu. Ale vysok pn ho zadrel. Jen moude, mil hochu, ekl k nmu, jsme dosud v neptelsk vesnici, nen zde kdy na rozprvky. Vechno si povme u ns. Mil Dicku, a nai chlapci opatrn zdvihnou nostka, pjdeme dom. Ben a Michal prv pichzeli. Ben nesl zachrnn batoh a Jankovu puku, vecko ostatn bylo ztraceno. Vechen ostatn jejich majetek shoel, nboje vybuchly, puky byly znieny. Nhle si Ben vzpomnl na Michalovu puku, ta pece neshoela. Kde je! Strc Michal nevdl. Byl zken pepaden, odvleen a svzn, nic jinho nev. Dlouhn u el v ele prvodu, vyhledvaje cesty, tyi statn mui nesli na rohoi kormidelnkovo tlo. Za nimi el Dick a vedl za ruku Janka, kter se dosud potcel. Ben a Michal se k nim pidali a uzavrali prvod. Kdy vychzeli z vesnice, zavelel dlouhn naposledy: Mil Dicku, rozsvi! Ano, sire, krsn rozsvtm, odpovdl Dick a po chvilce vzplla krajn chatr a jako obrovsk pochode svtila na cestu smutnmu prvodu, kter sestupoval na jin stran z osudnho kopce, na nm se odehrlo tak dsn divadlo

XIX. NOV DOMOV V PUSTIN Dlouhn vedl prvod do dol, kterm protkal potok. Kdy nosii doli se svm bemenem k tekouc vod, poruil jejich velitel, aby opatrn sloili tlo na zem. Sm pak namoil kapesnk a petel jm kormidelnkovo elo a skrn. Za chvli rann zastnal, a kdy mu dlouhn podal piti, zaeptal: - 109 -

Bol, bol! Vborn, mil Dicku! zvolal mu vesele, rann prav, e ho to bol. Bda, kdyby nebolelo. Doneseme-li ho ivho do naeho domu, meme ho zachrnit. Ano, sire, krsn zachrnit, souhlasil tlust Dick. Janko chtl ke kormidelnkovi, avak vysok pn u znovu poruil, aby nosii zdvihli nostka. Ben a strc Michal se nabdli, e tak ponesou. Jen pokejte! ujioval je dlouhn, vichni poneseme, a budou domorodci unaveni. Huben pn krel asi kilometr cesty podl potoka, potom se vak dal do kopce a nosii stoupali za nm. Stezka byla m dle tm nepohodlnj, a ne karavana dorazila do poloviky mrnho svahu, ustoupili dva zadn nosii, kte pirozen pejmali nejvt thu, ochotn strci Michalovi a Benovi. Ben by byl nejradji zabalil drahho kormidelnka do rohoe a sm ho jako zavinut dt vynesl do kopce, avak uznal, e by rannmu zle poslouil. Janko se j pln vzpamatoval, ctil sice na ele a ve spnku tupou bolest a v uchu mu huelo, ale dovedl si ji uvdomit, co se stalo. Pamatoval si, jak bel s kormidelnkem do houfu hndch divoch, vidl, jak je Ben rozr hoc vtv, vidl vak tak mnoho zdviench pa a kop. Hoc chata oslepovala jeho oi. Nhle byl seven do shluku nahch tl, uctil rnu do hlavy a pozbyl vdom. e padl Abram Struwe, ji nevidl, ale nyn uhodl, co se dlo dle. Odkud vak pili bl ochrnci a v prav as? Kdo je tenhle vysok a thl pn s brlemi a licousy? Kdo je ten tlust a mal, kter mluv dobe anglicky, avak i s domorodci hbit hovo? Jankovo srdce bylo skleno obavami o drahho kormidelnka. Jeho zrann mus bt velmi vn. Vecek se zachvl, kdy si pipomnl slova vysokho mue: Doneseme-li ho ivho Nyn ml staten kormidelnk a vdce uprchlk zemt v pustin? Po tolika trapch?

- 110 -

Byl tak dobr, laskav a spravedliv, nevyhledval svry, s Papunci se chtl dohodnout v mru. A takhle dopadl Nosii se opt vystdali, a pece thl pn stle jet krel, ani se neohldnuv. Hvzdy jasn svtily, avak jen lovk, kter dobe zn krajinu, mohl udret vyten smr. Skupina pela kopec a opt sestoupila do dol, kterm prola asi dva kilometry a potom nhle zaboila mezi chlumy. Vysok mu se opt zastavil a nosii ochotn sloili bm. U byli unaveni a potebovali odpoinek. thl pn se naklonil nad kormidelnka. Ach, vy bdte, pane? ekl, a kdy Abram Struwe pohnul rty, aby odpovdl, dodal pn s brlemi rychle: Ani slova, pane, ani slova! Na m otzky mn mete odpovdt jen mrknutm oka. Jedno mrknut je ano, vce mrknut ne. Tedy: Byl jste rann kopm? Kormidelnk tikrt zamrkal. Tedy pem? Jedno mrknut. Ulomil se v rn? Ti mrknut. Jste jet jinde rann? Jedno mrknut. Na noze? Mu s brlemi pozorn prohldl kormidelnka a brzy nael trnou rnu na stehn. Nejspe kop roztrhlo svaly, protoe se vak prdlo pilepilo na rnu, a ta ji nekrvcela, prohlsil pn rnu za lehkou. Kormidelnk dal vodu, a protoe zatnal zuby, bylo zejm, e velmi trp. Vichni jeho ptel stli kolem a kormidelnkovy oi na n hledly nesmrn smutn. Vdl, jak nebezpen je rann a jist se pohledem louil se svmi pteli. Bylo mu asi stran tko, nebo kdo jin je zavedl do nebezpen pustiny ne on sm? Mil Dicku, podej mn ku! pravil dlouhn, kdy nael ve svch etnch kapsch, co hledal. Nalij do n vodu! Nyn se dostav u nemocnho horeka, musme j pedejt. V, co vsypu do vody? - 111 -

Ano, sire, krsn chinin! Ano, velmi krsn a dobr chinin, souhlasil vysok pn, a obrtiv se s kou k rannmu, vldn ho pobdl: Tak, mil pane, pijte! Je to hok, ale dobr. Zatm si opt nosii odpoinuli a karavana se vydala na dal pochod. Vystoupili na nhorn rovinu a li jet hodinu. Krajina nabvala divokho rzu. Koviny a stromy musely ustoupit balvanm, lid se museli vyhbat srznm stnm, a pece stle vystupovat v a ve. Ani pi tetm odpoinku na holch sklch nenabyl kormidelnk vdom, ale dlouhn ho nebudil. Vichni lenov tlupy byli unaveni, avak po tvrthodin pobzel velitel k dalmu pochodu. Byla jist ji plnoc, kdy vysok pn vesele zvolal: Mil Dicku, myslm, abys pospil naped a rozsvtil v na rezidenci. Uprav m lko pro rannho, rozdlej ohe a piprav dva hrnce vody! Kdy asi po plhodin nai ptel vystoupili na palouk, porostl dkm lesem vysokch strom, spatili na dostel dv ohniv oi v hout strom a ke. Byla to dv osvtlen okna slben rezidence, kde mli utran bloi nalzt bezpen tulek a odpoinek. Vichni bezdn pidali do kroku a po desti minutch odpoval rann kormidelnk na skuten posteli s blm prostradlem a vlnnmi mkkmi pikrvkami. Podobn postel stla naproti. Ben, strc Michal a Janko byli tak unaveni, e se ani niemu nedivili, akoli tu bylo tolik vc, e musely budit div. Byl zde stl a byly zde idle a obrzky na stnch! V dom vak byla jet jedna mstnost: svtnice, v n stly bedny a velk proutn koe. Sem uvedl Dick nae ptele a za chvli jim pinesl hrnec vonnho aje, suchary a plechov pohrky. Zrove jim vyizoval vzkaz pna s brlemi: Mj pn, lord Robert Sidney, vs pros, abyste si upravili pro dnen noc lka zde, rohoe vm pinesu sm, ekl Dick a u opt

Lord = anglick lechtic

- 112 -

zmizel. Ale ne si nalili aj, u tu byl zase a s nm dva domorodci, kte pineli rohoe, z l, kry a trvy a poloili je na zem. Sir Robert, prohlsil opt Dick, peuje o rannho a nechce bt vyruovn. Vymv mu rny a pilo obvazy. Krsnou, dobrou noc! Tlust Dick ml jist mnoho prce. Musel se postarat o nosie, kte mli u zase hlad, musel pomhat svmu pnovi a kdovco jet musel, nebo nai ptel ho slyeli, jak pobh, odpovd ano, sire, krsn, zavr a otvr. Uplynula jist opt nejmn hodina, ne naposledy vyslovil sv krsn a zavel unaven oi.

XX. SIR ROBERT SIDNEY LKAEM Druhho dne vstvali nai ptel pozd a jejich probuzen bylo nevesel. Sedce na rohoch, rozhleli se kolem a vidli, e stny domu nejsou ani z prout, ani z trvy, jak je uvykli vdat na tomto podivnm ostrov, nbr e jsou sroubeny z dosti silnch kmen, e v jedn stn je dokonce okno a ve druh e jsou prkenn dvee. Okno nebylo zaskleno, a pece se v nm blytly tabulky. Janko ihned poznal, e je to slda, zasazen do zkch devnch rmk, kter se daly vsunout i vysunout. Podl stn stly bedny a proutn koe, a celou mstnost plnila vn kafru a jet neho. Kdo vak je domc pn, onen vysok a thl mu, nemohli uhodnout. e Dick je jeho sluha, bylo zejm, avak nedalo se popt, e pomr mezi pnem a sluhou je velmi ptelsk. Tato stavba pomrn pevnho domu prozrazovala, e jeho obyvatel tu bydl ji del dobu a zajist tu mn jet del dobu setrvat. To vechno je vak podrun, nejdleitj je, e kormidelnk zpas se smrt, jestli u v noci nezemel, e jsou beze zbran a skoro bez prostedk, protoe v zachrnnm batohu bylo vtinou jen prdlo, nco kartounu a pltna, trochu aje, cukru a soli. Vecko ostatn bylo ztraceno, mapy i kompas. Jak se dostanou dl? Jak dale-

- 113 -

ko je k moi? Penze sice strc Michal dosud ml, avak pro zdej kraj to jsou jen pestr paprky. Dal smutn vahy peruil Dick, kter pl hostm krsn dobr jitro a zval je k sndani na verandu. Dm ml skutenou verandu, obrcenou k lesu. Co by kamenem dohodil, stla che domorodc a kolkolem se rozkldala zahrada, v n byla pstovna nejen zelenina, ale i ady ke. Velk stromy vroubily zahradu jako plot. Tak na verand stl stl potaen voskovanm pltnem a u stny byly pipevnny laviky. Kdo to vecko vykouzlil? Vdy na stole stl velmi pkn hrnec a kolem hlinn hrnky krsnch tvar, na mse leely suchary, krajky chleba a kolky! Sir Robert pijde hned, pravil Dick, a skuten za okamik ze zahrady pichzel vysok thl pn, vecek ble odn. Pli mu dobrho jitra a dkovali za verej nenadlou pomoc. Mil Dicku, topinky! zvolal pn a potom pokynem ruky i slovy zval hosty, aby usedli k sndani. Kdy jim Dick, kter opravdu pinesl na mse opeen chlb lesknouc se omastkem, nalil aj a sm tak usedl vedle svho pna, ekl sir Robert Sidney: Zvdavost je zl nemoc. Vm, e j trpte. Pedevm byste rdi vdli, jak se da vaemu pteli. Nue: Ml velmi patnou noc a bylo nutno porn zpasit s horekou. Asi ped hodinou se uklidnil a sp, e ano, mil Dicku? N pacient sp? Ano sire, sp krsn, odpovdl Dick a kousl do nov topinky, a v jeho zdravch zubech zachrastila. Nebezpe potrv jet nkolik dn, zbavme-li rannho horeky, zachrnme ho. Nyn vak mus mt klid. Protoe sir Robert domluvil, aby se napil aje, uznal Dick za dobr, aby pipojil: pln klid, krsn! Za druh byste jist rdi vdli, kdo jsem j, ekl opt sir Robert. M jmno u znte. Jist a bezpochyby jste slyeli nebo etli o potetnch Anglianech, kte maj rzn zliby. Nue, m zliba jsou ptci. Cestuji po rznch koninch svta, chytm, stlm, vycpvm ptky, pozoruji jejich ivot a spisuji o tom knky, aby se o nich dovdli t jin lid, kte cestovat nemohou nebo nechtj. Vi, mil Dicku? Ano, sire, krsn, nechtj. - 114 -

Mj mil spolenk, mistr Dick, je Ir, nen-li pravda, mil Dicku? Ir z Belfastu? Ne, sire! Ir z Corku, krsn, odpovdl Dick tentokrt ne msto ano. My dva, pravil sir Robert s smvem, jsme tedy zstupci dlouh Britnie a kulatho Irska. Dick nemohl souhlasit, protoe ml pln sta, ale pece kvl hlavou a stlail oba tun podbradky na vlnnou koili. V Austrlii jsme stleli dva roky. Ped devti msci jsme se peplavili na Novou Guineu a chytme a stlme ptky tady. Prv jsem nae milky navtvil. Sir Robert patrn domluvil a domnval se, e ekl tentokrte vecko, aby upokojil zvdavost host, avak mlil se. S dovolenm, sire, odvil se Ben slova, smm-li se ptt, jak se stalo, e vera v nejvt tsni Aha, aha! Chcete vdt, pro jsme se objevili pi tak patn he na jeviti? dovtpil se sir Robert. To je zsluha milho Dicka, vi mil Dicku? Ano, sire, krsn zsluha, krsn, opakoval mistr Dick, avak jeho obliej nejevil dn naden, sp rozpaky. Mj mil Dick, vysvtloval sir Robert rozmarn, vera na lovu zabloudil a zavedl ns do krajiny naprosto neznm. Chtl ulovit kasura, kter ho zavedl daleko, vi, mil Dicku? Ano, sire, krsn zavedl. Zastihla ns noc, a proto jsme se rozhodli, e penocujeme v pralese pod kopcem. Nai domorod nosii ihned vystavli chi a rozdlali ohe, u nho se pjemn odpovalo. Nhle jsme uslyeli hluk domcho bubnu a trubky a kik mnoha lid. Na protjm kopci zaplly ohn. Byli jsme zvdavi, co se tam dje, a li jsme se podvat, vi, mil Dicku, byli jsme velmi zvdavi. Ano, sire, krsn zvdavi.

Beltast = msto v Irsku Cork = msto v Irsku

- 115 -

Museli jsme pichzet opatrn, nebo jsme nevdli, s km se potkvme, avak ihned jsme nechali opatrnosti, kdy zaznly steln rny. Myslm, mil Dicku, e jsem ekl: Mnoho stelnch ran! Jsou tu bloi a jde do tuhho, musme jim pomoci! A u jsme beli. Ano, sire, krsn beli. Pibhli jsme vas. Vidli jsme houfy domorodc, jak dorej na blocha, a proto jsme spustili palbu ze svch brokovnic do houfu hndch ltek. To je nco jinho ne vae koule. Nae brokovnice rozhazuj hrsti brok a tpnou najednou teba dvacet ltek. tyi rny staily a neptel u bel, abychom ho vak popohnali, poslali jsme do jin skupiny jet tyi hrstky brok a stali se tak pny bojit, vi mil Dicku? Ano, sire, pny krsnho bojit! To u ekl mistr Dick vesele a sbral ndob po vborn sndani. Dkujeme vm upmn, sire, ekl Ben, pili jste v prav as. Bh vm ehnej! Avak te je na ns, abychom ekli, kdo jsme a jak jsme sem pili. Sir Robert si nacpal tabk do lulky a zaplil jej. Rd vs vyslechnu, a ty, mil Dicku, se podvej na nemocnho! Ano, sire, na nemocnho, krsn, odpovdl odchzejc Dick. A tak Ben vypravoval vecko, co vdl, a strc Michal a Janko doplovali, kdy na nco zapomnl. Sir Robert poslouchal se zjmem, zvlt kdy Janko vykldal o doktoru tefnikovi, svm vzcnm pznivci, jak pozoroval hvzdy na Tahiti a jak sbral hmyz, ndoby, nstroje, zbran a ozdoby domorodc. Doktor tefnik, nen to ten francouzsk uenec? zvolal sir Robert, kdy skonil. Francie ho vyslala na Tahiti, avak pan doktor tefnik nen Francouz, ale Slovk, odpovdl Janko a tie dodal: Jako strc Michal a j. Slovk? Slovk? Kdo je to? Slovan z Uher, pomhal mu Janko, avak kdy to nepomohlo, vzpomnl si strc Michal na Prahu. , Praha, Praha! zvolal sir Robert. Vm kde je Praha. Slovan v Rakousku! Vm, vm! Nai ptel se zatm spokojili, e sira Roberta uvedli aspo na blzko sv vlasti a ekli mu, e doktor tefnik je Slovan, kter il del dobu v Pai. - 116 -

Vzdlan Francouzi i Anglian vborn znaj zempis sv vlasti i vech svtadl, kde maj sv kolonie, avak v evropskm zempisu by je zahanbil kad n kolk. Sir Robert zstal klidn jako prav Anglian, i kdy mu Ben vypravoval o pepaden Minervy i o vylodn na Nov Guineji. Avak kdy se Ben zmnil, e slyel ve Stephansortu voln: Gott strafe England! a e nejsp u i Anglie se vrhla do vlky, sir Robert vyskoil a zvolal: A j tu stlm rajky! M vlast bojuje a j to nevm! Dicku, mil Dicku, musme dom! Mistr Dick pibhl a akoli vecko neslyel, pec ihned souhlasil: Ano, sire, dom, krsn, pekrsn, potom teprv oznmil, e nemocn kormidelnk se probudil a dal npoj a e mu mistr Dick podal npoj pipraven ve sklenici. Ach, n nemocn ns zdr, zvolal sir Robert, nejmn est nedl ns zdr. Kdyby vs to mrzelo, sire, pokusil se Ben najt ospravedlnn pro Sidneyv okamit odchod, ale se zlou se potzal. Roberta Sidneyho samaritnsk sluba nikdy neomrz, ekl lord chladn. Je lep uzdravit jednoho nemocnho ne zabt deset zdravch. Nemluvme ji o vlce! Sir Robert se vzpmil, e pesahoval o hlavu vecky ptomn, potom odeel k nemocnmu. A co my si te poneme? posteskl si dobrcky strc Michal. Krsn si odpoite, pravil mistr Dick. Dovedu vs do zahrad. Tam spatte mnoho krsnho, a chcete-li pece nco dlat, v zahrad je vdycky dost prce. Sm na vecko nestam a domorodci nic neumj. To byla voda na mln naich ptel, vdy se v zahradnch pracch tak dobe vyznali! Do zahrady je nemusel nikdo vodit, cestu nali snadno. Avak jak se podivili, kdy spatili klece poven nejen na kmenech, ale i velik klece na klech a v nich cel kee, po nich poskakovalo padest a edest rozkonch ptk, zbarvench jako drah kamen! Vichni mli kovov leskl pe: modr, zelen, lut, erven, hnd, zlat bronzov. Nkte mli dlouh ocsky jako sto- 117 -

en n, jin nesli za sebou vleky a opt jin se pynili korunkou nebo lmekem. Vichni byli il a vesele vitoili. Velc ptci bu spali nebo se popelili, krsn kakadu pronikav kieli a ern chlapci, podobn naim pakm, pskali jako ulinci. Janko se na n nemohl vynadvat a strc Michal s Benem neudlali ani zbla prce, protoe se dvali tak. V zahrad sira Roberta bylo na se dvat. Nebylo zde jen mnoho domcch plodin, nbr i rostliny a kee, kter nai ptel bu dosud nevidli, anebo kter jim pipomnaly drahou domovinu. V poledne dostali nai ptel jen ovoce a jaksi kol, protoe obd se zde podval jako v Anglii a k veeru. Za horkch polednch hodin se zde odpovalo jako v nin, avak sir Robert se staral nejen o rannho, ale i o zdrav, a pinesl jim star anglick asopisy a zbavn knihy. Jak rdi a vdn je uvtali! Usedli do stnu a Janko jim pedtal o zasnnch skotskch jezerech, o zdumivch hradech a o chrabrch inech ryt. Jako arodj se Walter Scott zmocnil jejich fantazie a zanesl je do dvnho, mlhavho a chladnho Skotska. Jak to lahodilo lidem, z jejich konch pr prtil pot! Odpoledne pipomenul mistr Dick, e je teba, aby si host upravili pohodlnj lka. Velik listy strom a horsk prun trva se vborn hodily za podklad pod rohoky, o pikrvky se nemuseli starat, tch jim pinesl mistr Dick plnou nru. Slda v okn propoutla sice dosti svtla, avak nepropustila moskyty, kterch v tto vysok poloze bylo mlo, a proto noclenci nepotebovali ochrann st. Domorodci nemli mnoho prce v zahrad, nebo jejich kol byl snadn. Museli opatit palivo, plodiny a zeleninu pro kuchy, bylo toho poteb ovem mnoho, avak vude bylo tolik deva, ovoce i zeleniny, e jejich obstarn nestlo pli nmahy. Krmen zajatch ptk obstarval vtinou sir Robert sm a vydrel sedt i hodinu ped klec a nco si zapisovat. Kormidelnkv ivot byl stle na vkch, Struwe bu blouznil, anebo spal. Rna pem byla ovem zl, protoe zranila i plce, avak nejhor bylo, e nemohli rannho dopravit do nemocnice a e mli nedostatek vhodnch lk. Sir Robert ml sice svou lkrniku, v n - 118 -

byly nejdleitj lky, avak nebyl zkuenm lkaem, ale jen obtavm ochotnkem. Sir Robert dbal, aby se rny v prsou a na noze nezantily, aby zahnl horeku a zabrnil otrav krve. Ve ostatn ale musel ponechat dobrotiv prod a asu. Kdy se mu po tdennm len podailo zahnat horeku nadobro, domnval se, e nad chorobou zvtzil, a oznmil svou nadji naim druhm. A se ztra kormidelnk probud, mete jej navtvit. asto se po vs pt a rd vs uvid. Nai ptel nemohli t noci ani dospat a u asn rno se vyptvali mistra Dicka, zda ji sir Robert vstal a zda se probudil kormidelnk. Sir Robert je u v zahrad, ale pan kormidelnk jet krsn sp, odpovdal mistr Dick vesele. Konen, konen se otevely dvee do svtnice sira Roberta a nai ptel stli na prahu. Ostchali se vejt. Jen bl, ptel, jen bl! uslyeli slab, avak znm hlas, a potom vpadli najednou do mstnosti vichni ti. Jen pomalu, pomalu, napomnal je sir Robert, kter jako prim nemocnice bdl nad svm pacientem. Ben stiskl vlastn ruce, a mu klouby zapraskaly, nebo ml takovou chu obejmout kormidelnka, avak strc Michal, usmvaje se dobrcky, el pmo k lku a podal nemocnmu ruku se slovy: T m, pane Struwe, e vs vidm, a peji vm, abyste byl brzy zdrv! Dkuji vm, mil Michale, stskalo se mi po vs, ekl Abram Struwe. Tu se ji Ben neudrel, razn pistoupil a vyhrkl: Dobe jste udlal, kormidelnku, e jste zstal naivu! Kdybyste

- 119 -

byl umel, byl bych skoil z paluby. A jsem ertv, jestli bych neskoil mezi raloky! J vm, Bene, j vm, odpovdl nemocn a maliko se usml, jet asto spolu poplujeme, to sir Robert dl takov zzraky. Sir Robert Sidney se mus jmenovat lo, na kter budete, kormidelnku, kapitnem, tvrdil Ben a v nvalu vdnosti nabdl svou tlapu siru Robertovi, kter ji pijal po americku, to je s myslem vyvrtit pai z ramene a siln j potsl. Vzpomenu si na to nkdy, pravil pitom sir Robert. A co dlal Janko? Stl stranou a usedav plakal. To e je pan Struwe? Je to mon, aby ze silnho, statnho mue se za tden stal bled, zhubenl kostlivec? Co musel zkusit bolest! Uboh, laskav, dobr pan Struwe! Janko, mj hochu! zvolal kormidelnk tie. Copak se m boj? A tu se Janko rozbhl k milmu pteli a zaboil obliej do pikrvky, protoe nemohl pemoci tkan. Kormidelnkova huben ruka hladila jeho vlasy, zatmco z o mu vytryskly slzy. Nikdo nepromluvil ani slova, a pece si tu ti dva, kte se tak milovali, povdli, jak jim bylo smutno z rozlouen! Ji dost, ji dost! Nemocn by se rozilil, pravil sir Robert a zdvihl Janka. Chlapec pak chytil jeho ruku a vzruen pravil: Zachrate ho, pane, zachrate, proboha! Je zachrnn, ekl sir Robert a odvdl Janka ke dvem, Ben a Michal li za nm, ale slibovali nemocnmu, e zase pijdou. Kdy se sir Robert vrtil k pacientovi a vidl slzy v jeho och, pravil: Ten chlapec m srdce na pravm mst a m vs rd. Janko? Janko m m pli rd, sire! Janko je Slovan! Snad tomu i sir Robert porozuml. Podal kormidelnkovi utiujc lk a vyel do zahrady. Spatil Janka na verand a kynul mu, aby piel k nmu. Vezmte si svou runic, Johne, pikzal chlapci, projdeme se zahradou a potom se podvme do lesa. Janko poskoil jako jelen. Ml jet asi tyicet patron ve svm psu a velice touil po lovu.

- 120 -

XXI. SIR ROBERT UITELEM Nkter chlapec m v ivot tst, e se potkv s ulechtilmi a uenmi lidmi. Janko to tst ml. Na Tahiti to byl vten doktor tefnik, ve Stephansortu Abram Struwe a i tu v horch se nael sir Robert, mu vysoce vzdlan a nejv ulechtil. Mte rd ptky, hochu? ptal se sir Robert, kdy veli do zahrady. Kvtiny, ptky, zvata a knihy miluji nade vecko, zvolal Janko vzruen. Sir Robert se usml: Jste mlad a naden. Pro jste nedodal, e milujete tak Bena, strce Michala, doktora tefnika a trochu tak kormidelnka? Ty miluji jet vc, protoe jsou dob, piznval se Janko. Pak tak mte trochu rd mistra Dicka a snad i mne! ptal se sir Robert. Mistra Dicka mm rd, piznval se Janko, ale doktora tefnika a vs, pane, nesmm, nemohu mt rd, vy jste vzdlen hvzdy, k vm mohu jen vysoko hledt jako, jako ke hvzdm. Poetil hochu, poetil hochu! Doktor tefnik a j jsme lid jako jin, peruil sir Robert Jankovo naden. Podvejte se, mil hochu, na ty rozkon ptky, ti vichni jsou pbuzn, vichni jsou jednoho druhu, a pece se jeden druhmu nepodob. Jsou to snovaovit ptci, kte se iv zrnm rznch travin. Chcete se uit? Povm vm nkolik jmen. Hlete, ten pestr, zelen, lut, fialov a ern ptk je amadina papou a tito skromn ern ptci s hndm pltkem se jmenuj panenky. Nen to zbavn? Je to krsn! horoval mlad adept ornitologie. Pojme dle, pravil sir Robert. V tto velk kleci mme pity, jak vidte, hraj vemi duhovmi barvami. Nu poj, m mil, poj, lkal ptka, kterho poktil pita hmotiv. Zde se nud zoboroci. Podvejte se, jak vrstky maj svrchu na zobcch, upozoroval sir Robert samolib. Tento chlapk, kter m na zobku kovadlinku

Ornitologie vdeck nauka o ptcch

- 121 -

a m lys hrdlo se jmenuje zoboroec asnat. Je obleen ern, avak na konci ocasu m pece blou krajku. Je to zdej horsk oban. A tady mme luvy, kter ki cel den, avak pece nedovedou, co tito ern chlapci s malmi vrstky na tvch. Sednme si na chvilku, snad nm pni loskutci nco povd. Sir Robert usedl s Jankem do stnu stromu, avak ern ptci zpozorovali jejich ptomnost. Nhle seskoil na zem ptk velikosti kosa a hrbnuv zobkem sem tam, pozvedl hlaviku a ekl zeteln: Ano, sire, velmi krsn! Janko radost a vyskoil a zasml se hlasit: To kv mistr Dick! zvolal. Prv, prv. Nauil jsem ho Dickovu poekadlu. Pokuste se, mil hochu, nauit ho nemu jinmu: loskutci jsou jet uenlivj ne kakadu. Janko se jet dlouho sml. Ten prolukl ptk jist slyel mistra Dicka, e to tak dobe uml ci. Dobe si viml, e ptk m pkn uhlazenou hlavu a siln, trochu protaen zobk, avak e tak dobe um mluvit, bylo zkrtka podivuhodn. Mil hochu, pravil sir Robert, vychzeje ze zahrady, v prod je mnoho zzrak a lidstvo se mus jet stalet uit, ne vecky pochop. N domc, asto pronsledovan masojdek, je tak umlec, kter se nau nejen vatlat, ale i pskat, vret, tkat a moukat, ale kdo to z lid v? Kos si pamatuje psniky, drozd opakuje rie a straka mluv jako papouek. Sir Robert Sidney jezdil na svm oblbenm konku rd a vytrvale. Poznval sv milky po letu i po hlase, vdl, jak hnzd, jak vychovvaj mlata, jakou maj povahu, zda mrnou a ptelskou, nebo hateivou a krutou. O papoucch vdl, e maj pesn rozmen as pro jdlo, spnek a zbavu a e as velmi peliv dodruj jako podle hodinek. Pes cestu pebhla jetrka a Janko bezdn ustoupil. Sir Robert se usml a poznamenal: Je zvltn, e lovk ped jetry uskakuje, zatmco ptky chyt, a pece je mono nazvat jetry prarodii ptk, nebo pozorujeme-li kostry obou zvat, shledme etn podobnosti. Ovem jist - 122 -

uplynula cel vnost, ne se jetr odtrhl od zem a vznesl se do vzduchu, avak vvoj je pirozen, nebo ve zkamenlinch lze nalzt jednotliv lnky toho nekonenho etzu, vvoj nikdy neustv, i kdy asto i za tisc let nen pozorovateln. Janko byl pozorn a ueliv k, a kdykoli se svho uitele na nco ptal, nebyly jeho otzky malichern. Nemocnmu kormidelnkovi se dailo mnohem lpe, avak musel pece klidn leet a poslouchat pkazy sira Roberta. Abram Struwe se nejvc til na chvle, kdy ho smli navtvit jeho ptel. Klidn odpoval a poslouchal jejich hovory. Velmi asto vichni vzpomnali na nejdsnj noc, kterou proili ve vsi horskch Papunc. Nyn jim bylo jasn, e od prvnho setkn byli vlastn zajatci divoch, kte ptelstv jen pedstrali, aby blochy oklamali. Strjcem zla byl arodj, kter ovldal nelnka i cel kmen. Jist zatouil nejen po majetku bloch. ale i po lidskm mase. Sir Robert potvrdil tuto domnnku, protoe divoi nezabjej vyhldnutou ob hned, ale a pi zvltnch slavnostech. arodj bezpochyby slbil kmenu mnoho slavnost, protoe vlen koist byla bohat: tyi bloi a tyi Papunci z rovin. Tedy osm hostin! Nevrn nosii z rovin patrn rozumli jeho ei, a proto pi nejbli pleitosti uprchli. Nebylo ovem znmo, zdali se jim tk podail, avak nai ptel si vzpomnli, e ze ty pronsledovatel se vrtili jen dva. Jakmile arodj poznal inek stelnch zbran, prohlsil je ihned za puri-puri, ale zrove se jich chtl zmocnit. Proto uspodal slavnost. Opatrn Abram Struwe, kter nechal strce Michala na stri, ponkud zkil jeho pln. arodj odbhl od slavnosti a vrtil se k chi, v n mli bloi sv poklady. Setkal se tu s Michalem, kter sedl ped ch a v ruce svral puku. Pak vypravoval strc Michal, co se dlo. arodj ho nutil, aby el tak k ohm, avak Michal se vymlouval, e m porannou nohu. Aby arodje pesvdil, zul si botu. - 123 -

arodj vykikl asem, nebo nikdy nevidl, e by lovk ml nohu v noze. Po arodjov vkiku pibhli jet tyi divoi. Na jeho povel se vrhli na Michala, kter neopatrn odloil puku. Divoi hodili na Michala s a potom ho svzali a odnesli ke stromu. arodj mezitm skoil do che, popadl batoh a puku. Musel vak rychle utci, nebo che nhle vzplanula. Podplil ji divoch, kter pibhl od oh. Co se dl dlo, o tom u Michal nic nevdl, protoe mu divoch piloil na obliej masku. Zajatec jen ctil, e ho pivazuj ke stromu. Potom Ben vypravoval, jak dostihl arodje a zachrnil batoh a Jankovu puku. Vecko bylo vysvtleno a sir Robert opakoval sv tvrzen, e t noci ml bt snden Michal. Jako divoi pinesli k ohni panky a roztrhali je, tak by poslze pivedli i Michala s maskou a ped oima bloch by ho ubili. Snad vm pipadaly m rozkazy, aby Dick zaplil che, vysvtloval sir Robert, ukrutn, avak to byl jen nepatrn trest za jejich zloiny. Mimoto jsem posunul loupen kmen dle od naeho obydl, protoe divoi vdycky opust msto, kde se dokali porky, a zalo si osadu jinde. Pesto musme bt stle opatrn. Soucitn Mchal si jist vzpomnl na etn divochy, kte byli zabiti anebo zranni, avak Ben, ten laskav Ben ukzal na kormidelnka a ekl: Kdybychom se nebrnili, byl byste u snden a my ostatn bychom jen ekali, a divochm vytrv. Je to stran, avak iv tvor se pirozen brn, kdy mu jde o ivot. Ben a strc Michal nechtli u sira Roberta jst zadarmo, proto se starali o zsobovn kuchyn. Zahrada poskytovala sice dosti plodin a ovoce, avak pro tolik lid nebylo vdycky dost masa. Od mistra Dicka, kter zbooval svho pna, se Ben a Michal dovdli mnoho podrobnost o siru Robertovi. Sir Robert byl anglick lechtic, kter, i kdy ml v Anglii i v Irsku etn a bohat statky, pobval ve vlasti velmi zdka a radji honil a lovil ptky ve vech dlech svta. Byl lenem uench spolenost a byl velmi ven. - 124 -

Pesto se ale nevydval na dalek a drah cesty proto, aby zskal slvu, nbr ze zliby. Nepobhal krajinami. Vdycky se usadil na del dobu na vhodnm mst a odtud podnikal vychzky do okol. Prv proto si zaizoval bydlit, pokud to bylo jen mon, pohodln a neetil penz. V pstavech najal vdy hojnost nosi a dlnk, kte podle jeho rozkaz postavili obydl a vybavili je potebnm nbytkem, kter si sir Robert vozil s sebou. Nespokojil se tak jenom mstnmi plodinami, ale dal szet a st semena, kter pivezl z jinch konin. V krajin pebval tak dlouho, dokud v celm okol neprozkoumal vechen pta svt. Uvidte, ekl Dick hostm, e a se odtud hneme, vyle nae nosie do pstavu, aby pivedli houf lid, kte vecky pta spratky, jich jsou pln bedny, a mnoh klece s ivmi ptky odnesou na lo, je je doprav do Anglie.

XXII. LOV RAJEK Sir Robert si Janka zamiloval a denn s nm vychzel, aby pozorovali nebo lovili ptky. Jednoho dne byli oba velmi poteni, kdy hned po rnu uslyeli na verand znm tbetn. To by mohla bt vlatovka! zvolal radostn Janko a pospil k verand. A opravdu tam sedli dva mil ptkov a rovnali si pe. Jsou zde dosud ti znm druhy vlatovek, pravil sir Robert, zato vak pes padest druh holub, pes padest druh papouk, estnct druh kukaek a nkolik druh sov. Evropan tu nachz mnoho dobrch znmch, avak ns zajmaj pedevm druhy dosud neznm. Jeby, ejky, kulky, chstaly, kachny, ibisy, holuby a smutn volajc kukaky jste ji vidli a slyeli v rovinch a snad i rajky, nejkrsnj skvost Nov Guineje. Janko se piznal, e rajky dosud zblzka nevidl. Podvte se tedy na n, mil hochu, sliboval sir Robert, uki vm nkolik druh.

- 125 -

Vyli s pukami na ramenou a s psy s nbojnicemi kolem bok. Provzel je pouze jeden domorodec, kter nesl potraviny. Msto luku a p nesl dlouhou rouru (foukaku) a v lkovm vku hroudu lepkav hlny podobn jlu. Kdy kreli kolem zahrady, potkali u velikho stromu s jehlancovitou korunou mistra Dicka, kter jim nabdl i hrsti pecek. Jen si vezmte, nutil Janka, jdra jsou sladk jako mandle a krsn chutnaj. Janko jdra ji znal, avak te si chtl prohldnout i strom. Je to katopa, prohlsil sir Robert, pln si kapsu peckami, kme mu tak umbrella tree pro jeho tvar, a tu vedle, tento velikn s kuelovitou korunou a s podlouhlmi listy stoj tak za zvltn povimnut. Jmenuje se eugenie. Pivote si ke kvtm, hochu! Dokud jsou tyto kvty jet poupaty, otrhaj se a daj usuit. Doma u kupc jste jist ctil podobnou pronikavou vni. Von jako hebek, pravil Janko. Velmi dobe, uschl poupata se nazvaj hebek, potvrdil sr Robert. V pralese vm uki jinou eugenii, bude podobn a patnct metr vysok jabloni, s rozkonou korunou a vejitmi listy. Na velikm strom rostou vak mal tobolky, v nich jsou kuliky, vm tak dobe znm. Protoe pl jako pep, von jako hebek a sldnou jako skoice, kme jim allspice ili nov koen Janko byl naden. emu vemu se lze nauit ve spolenosti uenho lovka. Jakiv na to doma nepomyslel, jak dalekou cestu muselo vykonat rzn koen, ne bylo konen uloeno do pihrdek krmku v zapadlm msteku! Rychle sestupovali z kopce do dol zarostlho pralesem, kter se vak thl do nekonena i po mrnch kopcch. Jdeme do sdla rajek, prozrazoval sir Robert vesele, spatme jich mnoho, avak nm b jen o ty nejkrsnj. Jsou to star samekov, kte ij mimo hejna. N Papunec je brzo vysld.

Strom slunenkov Allspice = ve koeni

- 126 -

A opravdu, asi po plhodin volal Papunec na blochy, e vid krsnho ptka. Janko dosud jakiv nevidl ndhernj stvoen. Spatil na vtvi vysokho stromu velkho ptka jako ptka Ohnivka z pohdky. Zdlo se mu, e vid ptka Zlatohlvka, z jeho krku, kdel a zvlt z chvostu splvaly dlouh zlat stuhy. Kdy pak se vyplaen ptk vznesl do vzduchu, podobal se vznejc se velik raket, src zlatmi jiskrami. Zkuste sv loveck tst! pobdl Janka sir Robert, rajka daleko neulet. Jankovi bylo t krsy lto, avak pece po n touil, a proto, kdy se ptk znovu snesl na strom, zalcil a trefil. Zlat slunko se tilo k zemi. Te si mohl rajku prohldnout. Nebyla cel lut, nebo zhlav, krk a prsa mla hnd jako uzrl plod katanu, jej hlava se tvarem podobala hlav vrny a tak jej nohy pipomnaly vran paty. Domorodcm se tak nelb rajiny nohy, a proto je usekvaj. Do Evropy pak pichzely spratky rajek beznohch a z toho vznikla povst, e rajka nem nohy, e stle jen poletuje ve slunen zi, iv se nebeskou rosou a pad k zemi, teprve kdy umr, pouoval a bavil Janka sir Robert. Hnd prvodce zatm tak nelenil. Objevil houf pestrobarevnch ptk, kter obratn sesteloval jlovmi kulikami. Vyfukoval je z roury. I sebemen broky poru koky a pe drobnch ptk, jlov kulika sice ptka tak zabije, avak jeho pe zstane neporueno, pravil sir Robert, kdy se vrtili k domorodci, proto je stlme z foukaky. Na dalm pochodu vypravoval sir Robert Jankovi o rajce, kter si stav dmysln hnzdo a zdob si je kvtinami, a o salanganch, jejich hnzda domorodci pojdaj. Sir Robert ulovil vzcnou ernou rajku s dlouhm tuhm ocasem. Jej krk byl v zhlav ozdoben tupm lmcem. Tento lovek ho velmi til.

Rajka ndhern - jej samec je ve svatebnm at ern, m zelen lmec, kter me rozit jako nprsenku, nad okem purpurov pruh a na zdech bronzov leskl sedlo

- 127 -

Kolibci na ostrov nejsou, pouoval sir Robert, avak jsou tu etn kvtozobov. Janko se ale stle vracel k rajkm a nemohl se dost vynadvat na tento skvost. Doma vm, mil hochu uki mnoho mench rajek u vycpanch, sliboval sir Robert. Domorodec upozornil blochy na zoboroce jako na velmi chutnou zvinu a bloi se nedali dvakrt pobzet ke stelb. Jen ke kod upozornil Papunec na ty ptky, nebo za chvli jich musel nst slun svazek. Zoboroci jsou v horch domovem, pravil sir Robert, a my je stlme pro dobr maso jako holuby. Janko se vak opt vrtil k rajkm a mnil, e lidsk chtivost je brzy vyhub. Ano, ekl sir Robert. Lovci jdou jen po nejkrsnjch jedincch, to jsou vybarven samekov v dob hnzdn. Nkter druhy jsou proto u na vymen. Bloi usedli pod star strom, aby pojedli. U byli unaveni a hladov. A protoe mli bohat lovek a sir Robert si pl, aby koky byly z ptk staeny co nejdve, pomleli na vasn nvrat. Vraceli se ovem jinudy a siru Robertovi se naskytla pleitost, aby mohl Janka pouit. Stromovit kapradiny, obrovsk cykasy s dlouhmi pruty zdobenmi tuhmi listy, podivn pandny, tlust draince a etn kee podvaly dosti ltky k zbavnmu hovoru. Oveme lovci nezapomnali tak na nebezpen hmyz a plazy a vyhbali se jedovatm stonokm. Cestovatel a zvl lovec, kter se odvauje do houtin, mus mt bystr sluch a oi vude. Kdy opt vystoupili do hor, spatil Janko v trv star znm. Rostly a kvetly tu modr hoce jako u nich doma v horch. Janko jich natrhal kytici pro pana Struweho, zavsil ji vak na puku, aby mu v hork ruce ihned neuvadla.

Pandn - ke nebo stromek. Siln kmen vyhn vzdun koeny, kter se zarvaj do zem tak, e strom stoj jako na chdch. Plod je kulat a podobn drsn ice, chuti nevaln. List m tuh vlkna, z nich se pletou rohoe a provazy

- 128 -

Lovci se vrtili k lunchi a zastihli vechny obyvatele v piln prci. Dva domorodci pod dohledem mistra Dicka vykrabovali de z tlustho roztpnutho kmene a strc Michal s Benem vyrbli podivuhodn vci, ze kterch se mlo vyklovat nco neobyejn uitenho. Janko se vrtil k mistru Dickovi, protoe chtl zblzka vidt prci domorodc. Krsn cykas, vykldal mistr Dick, krsn a velmi uiten. Dnes d de na mouku a na sgo do polvky. Krsn cykas. Nese tak plody? tzal se Janko. Ano, krsn mal pomerane, lut a erven, odpovdal ochotn mistr Dick a sbral de na msu. Sir Robert se vak dval na prci bloch a dovdl se, e tu vyrbj pasti na prasata! Pipravme si na n oka a pasti, a to by v tom byl kozel, aby se jich nkolik nechytlo, vykldal Ben horliv. Vme, kam chod rt. Domorodci je chytaj tak do jam, pravil sir Robert. Vida! Znamenit! Na to jsem nepomyslel, zvolal Ben. Kdy nemme dost puek, pochytme je do past. Sir Robert se usml, pl zvltnm lovcm mnoho zdaru a odeel do svho pokoje, aby se podval na kormidelnka. Mistr Dick uvtal onu st lovku, kterou mohl zpracovat v kuchyni, s velkm uspokojenm a honem porouel domorodcm, aby kubali. Sm pospil za pnem, nebo musel sthnout ke na vycpn. Sir Robert ukzal Jankovi sv sbrky. Ml nkolik set vycpanch ptk a pece se dali snadno srovnat do beden, nebo je pouze vycpal, ale nestavl je. Ptci leeli vedle sebe, a na jednu lsku se jich srovnalo na tucty. Byli tu v pihrdkch jako hraky v krabikch. XXIII. KORMIDELNK SE ZOTAVUJE

- 129 -

Abram Struwe se pomalu zotavoval. Rny se zacelily a hojily, avak mil kormidelnk byl jet velmi slb. Jak se zaradoval, kdy ho Ben a Michal vynesli poprv na verandu! Jak pozdravil modrou oblohu, zelen pralesy a modrav psma hor! Jak velebil asto krut, ale pece blahodrn slunce! Poletujc hmyz, zpv ptactva, vn kvtin i ovoce, ruch prce zkrtka ivot uvtaly ho jako znovuzrozenho. A kdy se k nmu pozd odpoledne seli vichni jeho ptel a vypravovali mu, co dlali cel den, co novho a podivuhodnho vidli, jakmu nebezpe se museli vyhnout, tu poslouchal jako dt, jemu vypravuj pohdky. Zdlo se mu, e ty ti nedle, kter strvil uzaven a na lku, trvaly ti roky a tvrdil, e vem zvid tu jejich prci a zpasy, i kdy jeho lechetn povaha nebyla schopna zvisti, byla to spe ltost, e jim neme pomhat, a e naopak stle vyaduje jejich obsluhu a pomoc. U brzy zeslm, vstanu a pjdu s vmi, ptel, kal, ale psn sir Robert ihned dodval: A j dovolm! Kormidelnk svsil hlavu, nebo vdl, e sir Robert jet dlouho nedovol. Nejpjemnj bvaly obdy pod irm nebem, kdy bvali vichni na verand pohromad. Obd podval mistr Dick a k veeru a zachovval rzn obady, jako kdyby panstvo obdvalo v anglickm zmku a ne v guinejsk pustin. V ele sedl sir Robert, jemu po pravici kormidelnk, kter u sml stolovat s ostatnmi, a po levici milek pn Janko. Vedle Janka strc Michal a proti nmu Ben. Posledn msto, proti siru Robertovi, si mistr Dick vyhradil pro sebe, aby mohl stle opakovat: Ano, sire, krsn, a odskakovat. Mistr Dick byl znamenit kucha. Dovedl pipravit vepovou na nkolik zpsob, nadvan holuby, z kloknk dlal znamenit rag, zoboroci vonli koenm, tvarohov kolky byly kehk, pent vten a rzn salty z mladch vhonk a list palem mohly zdobit knec stl. aj a topinky podval mistr Dick a ped spanm.

- 130 -

Pitom ovem nezapomnal na tyi domorodce, kte museli mt denn dvakrt tolik pokrm ne bloi. Sir Robert dbal na podek u stolu a nemocnmu kormidelnkovi sm vybral a odmoval jdla. Kdo by je tak u veee vidl, domnval by se, e jsou vichni astn a blaen, ale pece by slyel, e vichni tou po domov. Trpila je stran zvdavost i obava, co se v Evrop dje. e tam zu straliv vlka, to sice vdli, avak nemli dal zprvy, jestli u dozuila, kolika obt si vydala a jak zmny v zemch a v nrodech zpsobila. Zvdavost je zl nemoc, prohlsil sir Robert, kdy uvedl hosty do svho domu, ale nyn sm tak trpl tou nemoc. Jindy se o Evropu nestaral a vracel se po letech do Anglie, aby si tu jen na nkolik msc odpoinul, aby rozdal sbrky a sepsal sv zkuenosti, a potom se ji opt pipravoval na jinou dalekou pou. Avak nyn tomu bylo jinak. Anglie sice skoro stle bojovala v t neboh zmosk osad, avak te byla sama ohroena silnm a znamenit vyzbrojenm neptelem. Sir Robert nepodceoval sly Nmecka a dobe vdl, e Anglie nen doma na vlku pipravena. Anglian se ctili doma pli bezpeni a nevili, e by neptel mohl pistt u jejich beh a bombardovat jejich msta. Sir Robert nevdl, e se toho Nmci odvili, ale obval se toho jako jist vci. Amerianm mohl bt osud Evropy lhostejn, avak nebyl, nebo si uvdomili, jak jsou Nmci rozpnav a vbojn. Krom toho na sob zkusili jejich slu a nsil. A co nai Slovci? Tuili, e jejich ptel a brati bojuj v adch, kter enou do bitev odvc potlaovatel Slovan: Nmci a Maai. Kad vlka je krut, i ta, ve kter je nutno bojovat, aby byla zachrnna vlast, nebo jde o tisce lidskch ivot, avak vlka, do kter je nucen nrod, aby bojoval a umral za upevnn moci, anebo ukojen zti svho utiskovatele, takov vlka je stran a nepirozen. Vichni to chpali a litovali Slovany, kte bojovali a umrali za Rakousko-Uhersko.

- 131 -

Jen j vs tu zdruji! nakal kormidelnk. Nebt mho zrann, byli byste u na cest k domovu. A mon e i v zajet Nmc, chlcholil ho sir Robert, jako se to u jednou stalo. Bute jen klidn! Bl se doba de, nemohli bychom se tak jako tak vydat k pobe. Ne pomine deov obdob, zeslte a potom se vydme k pobe vichni spolen. Doba de mla sice nastat teprve za msc, avak sir Robert chtl kormidelnka uklidnit, a proto se o n zmnil. Kdy mohli kormidelnka penst na cel den do zahrady, ubhaly mu hodiny mnohem rychleji. Domorodci mu pineli ovoce, usadili ho ped velik klece, v nich poskakovali a vitoili ptci, a tu cel hodiny Abram Struwe uil papouky kakadu vtm, jako: My darling John is brave, anebo Sir Robert je vten mu, nebo Ben je star medvd (piem Benovi bylo sotva ptadvacet let!), anebo Strc Michal je dobrk. Janko zatm lovil, stlel a chytal ptky se sirem Robertem a denn se uil. Sir Robert byl hlubok studnice moudrosti a vdomost. A co dlali strc Michal a Ben? Domluvili se s mistrem Dickem, e je teba obstarat zsoby nejen na dobu de, ale i na cestu. Vepov maso lze nejen naloit do soli, ale lze ho i vyudit a usuit, a takov dobe vyuzen nebo usuen maso nepodlh zkze. Z toho Ben i Michal pochopili, e se maj postarat o prastka. Strc Michal lil pasti a oka a Ben kopal jmy, kter pikrval prunmi pruty a maskoval listm. Vstoup-li prase na takov lehk mstek, propadne se do hlubok jmy, ze kter pak neutee. Dailo se jim dosti dobe. Nachytali ji aspo deset prastek, avak do spirny pibvalo mlo, protoe se denn mnoho spotebovalo v kuchyni. V okol byla prastka ji vychytna a Ben i strc museli vyhledvat vzdlenj lovit

Mj drahouek Janko je hodn (staten)

- 132 -

XXIV. BEN BY TO BYL PROHRL Jednoho dne prohlsil sir Robert u sndan, e dnes bude opt pracovat doma (sir Robert asto nkolik hodin psval), a proto Janko rd vyuval pozvn Bena a Michala, aby se el s nimi podvat na pasti a jmy, kter oba lovci prastek nastraili. Janko si pehodil pes rameno puku a vyzval jednoho z domorodc, aby el s nimi, nebo podle Benovy ei bylo zejm, e pjdou daleko a e se nevrt k obvykl pesndvce. Abram Struwe jim pl mnoho zdaru a litoval, e se neme zastnit zajmavho lovu. Ben byl neobyejn vesel, protoe vera pipravil a nalil se strcem Michalem nkolik past a pikryl tolik jam, e se do rna jist chytilo nkolik prastek. Dobe e jsme tyi, liboval si na pochodu, aspo lovek snadnji uneseme. Strc Michal se jen usmval a mnil, e by byl spokojen, kdyby nali v pastch a jmch aspo dv nebo ti divok prastka. Dv nebo ti! sml se Ben. Myslm, e kad poneseme po dvou! Plni dobr nlady kreli po svahu kopce. Za rannch hodin se ozvaj ptci a Janko u nyn sm pouoval sv spolenky a vypravoval jim o ivot ptk to, co slyel od sira Roberta anebo co vyetl z jeho knih. Vak sir Robert ml vzcn ornitologick dla s krsnmi obrzky a dkladnmi popisy. Za drun zbavy cesta pjemn ubhala. Kdyby ns tak vidl pan Mller a pan Gretchen! vzpomnl si Janko. Jist by nm ekl: Vidte, j jsem vs varoval, odpovdl strc Michal. A my bychom mu odpovdli, vpadl Ben vesele, jakpak varovn! Copak nm nco chyb? Tady je pece krsnji ne vude jinde. Uinn rj. A kdyby s nmi chodil kormidelnk zdrv, ani bych odtud nechtl.

- 133 -

Zapomnte na domov a na vlku, Bene, ekl strc Michal smutn. Pravda, zapomnm. Nmonk ale mus asto zapomnat na domov, jinak by v cizin umel samm stsknm. Avak na vci se ned nic mniti a proto uvejme radostn ivota, jak je! Hola, chlapku, zavolal na domorodce, podvej se, zd se, e tyhle palmy s dlouhmi listy jsou ony poehnan soudky, ze kterch epujete vno. Nato nm do ek a sob tak! Domorodec se nedal dvakrt pobzet, protoe i on dostal chu na lahodn npoj. Naepoval tedy za chvli do t pohr, kter bloi nosili vdycky s sebou, a sm pak se pisl ke kmeni a napil se dosyta. Kdy ukojili ze, vydali se lovci dle do pralesa. Tady u je n nov rajn, ekl Ben asi po plhodin, kdy pili do mlk dolinky, jej pda byla vlhk a tun. Zde nai ttini rdi ryj a vlej se v bahn. Strc Michal a Papunec se podvaj do lapaek a past a j prohldnu jmy. Sejdeme se opt tady na tom volnm prostranstv, velel Ben jako vdce vpravy. Janko se pidal ke strci, nebo byl zvdav, jak se osvdily dmysln lapaky. Strc Michal vysvtloval, e je nalili na cestiky, kudy zv chod, avak tak, aby byly od sebe vzdlen, ponvad chycen vep kvi a poplail by ostatn stdo, kter by se ihned rozebhlo na vechny strany. Proto jsou drtn oka rozestavena v kruhu. To vecko pr vymyslel chytr Ben. Ji v prvn lapace bylo pkn prastko, porostl edivmi vlnatmi ttinami. Domorodec je klidn zapchl. Tak v oku, vzdlenm asi dvacet krok, uvzl vepk, kter se snail utci, kdy se lid piblili. Jankovi se takovhle lov nelbil, bylo mu zvat lto, a proto ekl, e se radji podv po ptcch a pok na volnm prostranstv. Les byl dk, a tak nehrozilo nebezpe, e by zabloudil anebo e by se v ppad poteby nedovolal. Vracel se a byste zrakem ptral v koru-

Arenda gomut - palma s listy lichozpeenmi, a 5 m dlouhmi. Z naseknutho kmene anebo z naznutch stonk vytk nasldl a oberstvujc mza.

- 134 -

nch, nebo ptci, kte u posndali, sed te tie a bez hnut, a proto je postehne jen dobr zrak. Ped vysokm stromem, jeho vtve se iroce rozkldaly, se Janko zastavil. Jeho pozornost vzbudily zvltn tvary z hlny, pilepen na vtvch. Ach, lasoleti! ekl Janko sm k sob a ptral po ptcch, nebo sir Robert mu ekl, e je marn hledal, akoli tu mus bt. Nhle se ozval z dlky kik, nekiel to vak ani lovk ani ptk, ale kviel to vep. Protoe se kvikot ozval z protj strany, kam zael Ben, chtl Janko vdt, co tam Ben s prastkem trop. A tak pospchal za hlasem. Probhl pod vysokmi stromy, nhle se mu postavila do cesty houtina, kterou musel proniknout. Bez rozmyslu skoil do hout a rozevral pukou a levou pa prun pruty a listy. Houtinka nebyla velik, po dvaceti krocch se Janko opt octl na volnm prostranstv, kter vytvoilo nkolik stromovch velikn. Vepkv kik se ozval z druh strany na pirozen mtince a Janko spatil Bena ve vzdlenosti tyiceti krok, jak sed na okraji jmy. Jeho nohy vzely v jm, do n se mil Ben shbal a z n se patrn snail vythnout vzpouzejc se a kvic prase. Nhle vak Janko na okamik strnul, potom rychle piloil puku k lci a vystelil. Rna houkla pralesem. Ben spadl po hlav do jmy a lidsk vkik zoufale zajeel. Avak Janko ji letl k jm. Co se stalo? Pro Janko stelil? Kdy se chlapec dval na Bena, spatil ke svmu nejvtmu zden za Benem jakhosi Papunce, kter drel v lev ruce kruhov tt a pravici, ozbrojenou kopm, prv zdvhal k bodnut. Jist divocha pilkalo kvien vepe, avak kdy Papunec pibhl a spatil blocha, hned se ml k inu. Rna kopm na ti, na tyi kroky by jist byla smrteln. Na varovn Bena nebylo asu, proto Janko namil na zdvienou pai a stelil. Byl nejvy as! Janko dobhl a uvidl tt i kop, avak divoch zmizel. Zatm u se Ben hrabal z jmy a prskaje volal: - 135 -

Johne, co se dje? Pro jste stlel? To prolukl prase se tak leklo rny, e m strhlo do jmy. Jen rychle ven, Bene! ekl Janko. Byl tu divoch, kter vs chtl probodnout. M probodnout? A pro? divil se Ben. Kdy vak spatil kop a tt, stran se rozhnval. Kde je? Kde je? kiel a skoil do blzk houtiny. Tam ale opt zakopl o tt a nael tam druh kop. Tady byl taky jeden, volal na Janka. Avak chlapec prosil Bena, aby se vrtil. Divoi mohli bt skryti v zloze a jejich py jsou nebezpen zbran. To Ben uznal, ale pece jet sebral tt a kop a vrtil se k Jankovi. Utekli, lekli se, usoudil Ben. Jestli vs, Johne, divoi nevidli, povaovali rnu za puri-puri, trest zlch duch, a nikdo je u na tku nedohon. Ale pesto si myslm, e bude pece nejlep, kdy odtud ihned odejdeme, ekl Janko. Zapskme na strce Michala, rozhodl Ben a hvzdl tak pronikav na dva prsty, a Jankovi zalehlo v uchu. Ne, ne, pojme k nim! pobzel Janko, kterho nhle pepadla bze o strce. Co kdyby i jeho pepadli divoi? Nechali veho a beli, Ben drel kop a rozrel houtinku. Po pti minutch spatili chvtajcho strce Michala a jeho hnd nosie. Strc Michal zaslechl hvizd a pospchal k Benovi, protoe to bylo smluven znamen mezi nimi. Co se stalo? kiel strc Michal u z dlky. Zatm nic zlho, strku! odpovdal udchan Janko. Za chvilku zvdli Michal i domorodec, co se stalo, a potom u i strc Michal pobzel k nvratu. A prastka jim tady nechme? Ne, ne! odporoval Ben. Koist je nae, vezmeme vecko s sebou. Nedal se pemluvit, a proto mu musili ostatn pomoci. Ani nosi se nebl a prohlsil, jestli tu byla i cel tlupa lupiskch horal, e po steln rn utekla, zvlt byl-li nkter z nich rann. - 136 -

Ten lump darmo nepustil kop, nkolik brok m jist v hndm klepet, tvrdil Ben. A tak tedy sebrali prastka strc Michal a Papunec ulovili ti a Ben jedno krsn vzrostl , dva tty a dv kop a vydali se na zpten cestu. Teprve te jim pipadalo, e zali opravdu velmi daleko, nebo zpten cesta byla jaksi del a namhavj. To proto, e se ji tak vesele nebavili a e slunce znamenit pipalovalo. A kdy dospli pod kopec do dkho lesa, ctili se bezpeni. Nebylo toti vyloueno, e je divoi potaj sleduj. Johne, stelte na holuba, pobzel Ben, kdyby ti hnd lupii byli nhodou nablzku, rozbhnou se, jakmile usly rnu. Janko sestelil holuba, kterho dostane Abram Struwe k obdu. Nai ptel se astn vrtili z vpravy, kter se mla a mohla stt osudnou. Kdy sir Robert a mistr Dick vyslechli Jankovu zprvu, podal sir Robert chlapci ruku a pravil: Mil hochu, zachrnil jste Benovi ivot v nejposlednjm okamiku. Ben vyskoil a udeil se dlan do ela. Na mou dui, vdy mi ten hoch zachrnil ivot a j na to ani nevzpomnl! Potom skoil k Jankovi, a ne mu v tom mohl nkdo zabrnit, zdvihl ho nad hlavu a skkal s nm jako posedl. Potom ho pitiskl na mohutn prsa, a Janko zastnal. To byl Benv dk. Sir Robert se ujal Janka a poruil Benovi, aby si sedl. Nesm pece samou vd- 137 -

nost Johna umakat. Co mysl, mil Dicku? obrtil se na svho sluhu. Ano, sire, nesm krsn umakat, odpovdl mistr Dick, pesto vak pece sm stiskl Jankovu ruku tak, a s n Janko tepal. Sir Robert se rozhodl, e se vichni bloi ozbroj a po parnch polednch hodinch prohledaj s vrnmi nosii cel okol. Velela tak opatrnost. Bylo sice pravdpodobn, e ti dva divoi pili na lovu nhodou na msta, kde lovili Ben a Michal, avak v pustin nepomh domnnka, tam je spolehliv jen jistota. V t dob, kdy se vprava lovc vrtila, Abram Struwe spal, a proto se o phod dovdl teprve veer pi jdle. Mj mil Johne, staten hochu, ekl dojat, opt jste napravil, co jsem j zavinil. Pro jsem vs jen pemlouval k t len cest? Pro se rmoutte, kormidelnku? zvolal Ben. Snad si nemyslte, e by divochovo kop roztrhlo mou ki? Ben chtl ertovat, avak nikdo se jeho ertu nesml. Kormidelnk si pl vidt kop a tty, a kdy mu je pinesli, pozorn je prohlel a potom ekl: Je mi velmi divn, kde zskali divoi pro sv zbran elezo. Hrot pu, kter mne zranil, byl tak elezn. Vyrbn a zpracovn kov se Papunci nauili od Malajc, kte sem pijdli na svch lunech z Celebesu nebo z Moluk, pravil sir Robert. tty byly lehk, avak pevn. Byly vyrobeny ze siln kry. Uprosted skoro kruhovitho ttu byl kolk, od nho byl tt paprskovit potaen tlustou vrstvou rznobarevnho lka. Sir Robert vysvtlil, e barvy jsou rostlinnho pvodu a e je divoi zskvaj louhovnm barevnch dev anebo kr strom. Seskupen barev projevovalo vkus, na hnd pd se rozchzely paprsky ern a erven, u hrotu zk a k obvodu se roziujc. Sir Robert vypravoval o Papuncch zajmav vci. Papunci jsou rozdleni na mnostv kmen, skoro kad obec tvo zvltn kmen. Nejvc je hub krevn msta, kter se neomezuje pouze na rodinu, nbr utrpn bezprv mst cel obec. en je u Papunc mnohem vc ne mu, proto panuje

- 138 -

zvyk, e mui maj vce en, kter vykonvaj vecky domc i poln prce. Mui jen lov, nestdm se krm a odpovaj. Protoe Papunci neznaj lky a nejsou zrovna istotn, trp nemocemi, rny na jejich tlech hnisaj teba po lta. Papunci v v dobr i zl duchy. Svatojnsk brouky povauj za due zemelch, kter nemaj pokoje, a proto v noci bloud po lesch a svtlkuj. Sv mrtv pohbvaj Papunci v rovinch do hrob, v horch na vysok stromy, tam zstane nebotk, dokud se nerozpadne. arodjov maj velik vliv a asto uvaj kousk, kterm by se Evropan sml jako dtinstv, avak Papunci jsou nesmrn povriv. Z domcch zvat chovaj vepe, kter chyt v pralese, dokud jsou zvata mal, a doma je ocho. O psy se nikdo nestar, psi trp hladem a potuluj se po osad. Papunec nezn trpnosti, a tak asto pee vanatce anebo hada zaiva. Mnoh kmeny pojdaj lidsk maso. Touha po mase je nesmrn, a protoe na celm ostrov nen velkch zvat, vzniklo lidojedstv. Papunci pstuj rostliny domc i pevezen z cizch kraj. Chlebovnk, mangovnk, batty a jamy je mono nalzt u kad osady, mimoto nkde pstuj ri, kukuici, tabk, durhu, melouny, tykve, cukrovou ttinu a jaksi len. Na pobe rostou palmy kokosov a divoi lov ryby, chytaj elvy a sume. Pi devnm bubnu a trubce jednotvrn tan a zpvaj. Hlavy si zdob pem ptk, do nosn pepky si strkaj hlky nebo kstky, tetovn tla m nahradit aty, tetovan lovk se domnv, e nen nah. Papunci jsou obratn hrni a dovedou pkn plst, st pro tanc eny jsou pozoruhodn, ozdoby ze psch zub a z kanch kl nleej jen udatnm bojovnkm. e Papunc je nejv jednoduch, k podstatnmu jmnu se pid sloveso v neuritm zpsobu, pdavnch jmen je velmi mlo. Ulechtil city podle naich pedstav vbec neznaj, neptele pepadaj znenadn a zken. Vechny tyto vci, ivot divoch i jejich vlastnosti, poznali nai ptel ze zkuenosti, a pece teprve nyn si v mysli vytvoili jasn obraz o zemi a lidech, o nich v dvjm ivot nikdy ani neslyeli. - 139 -

Sir Robert jim potom vyprvl o lidech v Africe, v Indi, na Cejlon, Madagaskaru, o anech a Japoncch, o lidech v Mandusku a o obyvatelch z asijskch tunder. Teprve kdy mistr Dick pinesl veern aj, vichni si uvdomili pozdn hodinu a li spt.

XXV. ZEMTESEN Jednou k veeru se sir Robert vracel s Jankem z lovu ptk. Zdreli se v pralese dlouho, a kdy vystoupili na vrchol kopce, sklnlo se slunce k zpadu. Oba se nhle zastavili, nebo obloha jim poskytovala ndhernou podvanou. Tetina oblohy na severu byla ist a modr jako klidn hladina moe, avak nad n plul mrak jako ohromn hnd kra s ostrmi hranami, je se zarazila ostrm hrotem prv v mst, kde kleslo slunce za prales. Jih byl vecek fialov a na vchod zahoely erven zbarven oblky. V minut se povrch kry zkrabatil a rhy nabvaly barvy ist mdi. Ale ani pt minut neuplynulo a ohromn kra se pokryla tisci a tisci upinami, kter se zaskvly jako tekut zlato. Ani sir Robert, ani Janko nemohli odtrhnout zraky od ndhernho divadla. Bude zmna poas, prohlsil sir Robert, avak sotva promluvil, ji nhle zakolsal a shl obma paemi do przdna. Vecka zem se siln otsla. Janko si bezdky sedl a hledl vecek vyjeven. Nov otes zem pinutil sira Roberta, aby se chytil kmenu blzkho stromu. Zemtesen, ekl na vysvtlenou, a bylo zejm, jak chtiv naslouch do dlky, odkud zaznlo hlubok zahmn. Potom vyal hodinky z kapsy a potal vteiny. Napotal jet tyi otesy, potom se zem opt uklidnila a slunce zapadlo.

- 140 -

Zlat kra zbledla, jako kdy zchladne roztaven kov, jen kout zpadu jet hoel. Divadlo na obloze a zemtesen tak mocn dojalo sira Roberta, e dlouho nepromluvil ani slova, zato Janko nemohl zapomenout na pocit naprost nejistoty a bezdn zdvhal vysoko nohy. Copak tady ani ta pevn zem nen spolehliv? Ve vych polohch v horch to bylo jist hor, pravil sir Robert, ten hluk zvstoval, e se tam sesuly skly. Rd bych to vidl. Roje svatojnskch brouk se mhaly ve ztemnlm lese, avak nai chodci si jich nevmali. Pospchali k domovu, aby u byli mezi svmi. Tak v chat byli obyvatel podeni zemtesenm. Bloi ovem pochopili vklad Abrama Struweho, he vak bylo s domorodci, kte se obvali, e se zem rozeve a e z n vylezou zl duchov, chyt lidi a sthnou je do propasti. Do rna se spustil lijk, avak o rychl odtok vod se postaral mistr Dick ji ped tdnem, nebo zde u detiv obdob proil. Tak pro nae ptele nebyla doba de novinkou, protoe u je zastihla v zahradch ve Stephansortu. Myln je domnnka, e v detivm obdob stle jenom pr. Det pichzej ovem denn, avak trvaj jen mlo hodin, a potom se zase objev slunce a rychle vodu vysou, take pralesy se stpj v prch. Bouky jsou velmi hlun a blesky neobyejn siln. Z hor se enou proudy vod, potky se zatm zmn v eky, voda vysko ze beh a vecko pohybliv smete. Objev se nov stre a dolka se zmn v jezera. Vichni ivoichov zalezou do kryt, jakmile vak lijk ustane, opt vylzaj, aby okli na slunci. Teplota nekles, naopak je dus no a lovk se pot a vlhne mu odv, i kdy odpov. Nejvce de spadne od prosince do dubna, tedy v naich zimnch mscch, kdeto v ervnu, ervenci a srpnu bv poas ustlen a bez astch srek. Nov Guinea vbec netrp suchem. V dob vytrvalch de nelze cestovat, a proto museli nai ptel ekat a do jara. A tak si Abram Struwe nemusel dlat vitky, e svou nemoc zdruje odchod k moi. I za detivho obdob vychzeli nai ptel do zahrady a do pralesa na lov, museli vak zvolit ke svm potulkm jen kopce a nesmli - 141 -

se bt vody. Vesel Ben tvrdil, e se promnil v obojivelnka a mistr Dick nepestval tvrdit, e krsn pr, akoli jeho obliej neprojevoval zvltn radost. V t dob, kdy dleli vichni astji spolen, se bezdn vichni bloi uili od sira Roberta. Z jeho zajmavch rozmluv vdycky plynulo pouen. Tak knihy ly z ruky do ruky. Kormidelnk Struwe u chodil a labunicky si pokuoval, nebo za nemoci se mu velmi stskalo po vrn a mil lulce. Tak Abram Struwe asto vypravoval o svch plavbch, o ivot na lodi, o men dlek a ek na moi, o lovech ralok a stlen ltajcch ryb na moi. Sir Robert byl velmi zvdav, jak se d lo, jak je teba upravit plachty, jak mit hloubky vod a zkoumat mosk dno. Kormidelnk byl znamenit nmonk, kter sv studia na kolch doplnil bohatou prax, a proto odpovdal strun a pesn. Kapitn, kter vstupuje na lo, pravil Abram Struwe, je jako velitel armdy. Pejm odpovdnost nejen za lo a nklad, ale i za vechno mustvo. Co slb, to spln, kdyby to stlo ivot. Sir Robert souhlasil, a kdy kormidelnk domluvil. pravil: A se jednou vrtme do Anglie, rd bych si koupil lo. Pak vs podm o radu, kormidelnku! Co k, mil Dicku, kdybychom mli vlastn lo? Ano, sire, bylo by to krsn, odpovdl mistr Dick oddan. Sir Robert si pl, aby bloi oslavili vnoce. Vdy mme mezi sebou dt, dodal jako na omluvu. Mistr Dick uvtal nvrh s nadenm, nebo mohl opt ukzat sv kuchask umn. Zv prales (savc bylo ovem mlo, zato mnoho ptactva), plodiny zahrady, ovoce strom a ke, ve bylo zpracovno, okoenno, osoleno, ocukrovno, upeeno, uvaeno, usmaeno a udueno, jen aby mohl Dick slavnostn provolat: Polvka la reine, krsn, nebo: elvov la nature, krsn! Potom pily na stl rzn peen, zadlvan, nadvan, frikas, rag, rotn, pudinky, zviny, kole zkrtka, byla to velkolep hostina, e i domorodci si u lehli, protoe sezen jim psobilo obte, a pece pod jet krsn a krsn. Po veei rozdval sir Robert drky. - 142 -

Na vecky se dostalo, avak i sir Robert nco dostal: pt ptk, kter dosud neml. Kdyby byl vdl, do jakho nebezpe se Ben a Janko vydali, aby chytili vzcn lemky a housenky, nebyl by je snad ani pijal. Mistru Dickovi daroval Ben krsn vyezan ndoby na rzn koen. Je znmo, e nmonci se vyznaj v rznch emeslech, zvlt v krejovin, protoe nemaj na lodch vadleny. A ponvad bloi roztrhali mnoho at, Ben navrhl, e ze zbylho kartounu uije koile. Jeho nvrh byl velmi vdn pijat. Mil Ben byl sice odvn chlapk, ale pesto pi sthn si pece vydal kormidelnkovy rady. Aby se jim prce zdaila, rozprali nejdv roztrhanou Benovu koili a podle jednotlivch kus sthali na novou, ovem pro strce Michala museli ltku ubrat v ramenou, zato pro Bena vude pidvali. Novou koil chtli tak pekvapit mistra Dicka, ale protoe jeho mru nechtli odhadnout jen tak od oka, museli ho zmit a to nebylo snadn. Opatrn kormidelnk sice radil, aby se nesthalo vecko najednou, a kdy u, tak aby se vechny sti od kad koile svzaly zvl, avak Ben ujioval, e nic nesplete, to se pece pozn, kam co pat. Ben il jako mistr a pibral si strce Michala, kter byl tak veuml, jako tovarye, a tak po trncti dnech tu bylo pt zbrusu novch koil. Nco se vak pece muselo pihodit, protoe Benova koile mla rukvy tuze krtk, kdeto Dickova tak dlouh, e mu v nich zmizely tun ruce v mstech, kde mvaj jin lid lokty. Vinen byl ovem strc Michal, protoe byl jen tovary, ale mistr Ben si vdl rady: Dickovi prost rukvy ustihl a sob je nastavil tvrtmetrovmi manetami. Podvan na nov odn mustvo musela bt velmi zbavn, nebo i vn sir Robert se upmn rozesml, kdy je spatil v ad. Mnohem lpe se podaila kormidelnkova kresba. Kormidelnk popsal nejen bitku v horsk vesnici, ale i dovedn nakreslil obydl sira Roberta s okolm.

- 143 -

XVI. SBOHEM, DOBR VLDN DOME! Ji v lednu vyslal sir Robert ti ze svch nosi k moi. Cestu znali, nebo z pstavu Sladkch vod sem pili. Mli dojt do osady Matu-Matu pi st eky Keathu a odevzdat dopis ednku anglick vldy. V dopise sir Robert dalo tyicet nosi a o vysln desti pirog proti proudu eky Keathu, a k mstu, kde se eka dl na dv sti. Protoe z hor bylo nutno urazit asi osmdest kilometr k ece Keathu a podl n asi padest a edest kilometru k moi, doufal sir Robert, e domorodci vykonaj cestu, na kter nehroz mnoho nebezpe, za dvanct dn. A pipote-li se k tomu na ppravy a zpten pochod estnct a osmnct dn, mohou se bloi vydat za msc k moi. Aby se po pchodu hndch nosi nemuseli u zdrovat, pracovali nai ptel pod dozorem mistra Dicka, zatmco Janko se toulal se sirem Robertem, kdykoli nehrozil d. Ukldali vci, jich nebylo denn poteb, do beden a ko a as jim rychle ubhal. Tak na lov prastek se vydvali, ale to ji kormidelnk chodil s nimi a ml Dickovu puku stle pipravenu. Divoc domorodci se jist odsthovali, nebo ji nikdy na n bloi nenarazili. Abram Struwe se ovem tak staral o to, aby potil mistra Dicka, a pokad mu pinesl nco od pe do kuchyn, ale kdy jednou nai ptel pivlekli s velikou slvou kasura, mistr Dick ho odmtl a tvrdil, e jejich lovek je kehk jako houev a nebo star kobyla. Inu, kopal opravdu jako kobyla, tvrdil Ben, ne jsem mu krkem zakroutil. Sir Robert vak kasura pijal a mistr Dick ml na nkolik hodin prci, ne ptkovi sthl ki. Posledn dny ped vytouenm odchodem bvaj nejdel, avak i ty pominou.

Domorodci si vyrbj lodi z kmen, kter vydlabou. Aby se lodice udrely v rovnovze, uvou se po obou stranch dlouh bevna podl kmene

- 144 -

Tak se stalo v polovici nora, e Papunec, vyslan na zvdy, se vrtil s radostnou zprvou, e od jihu pichz houf lid. Byli to oekvan nosii. Zahradn plodiny, s nimi u nemuseli etit, a pipraven zsoby uivily etu nosi nejen den a noc, ale staily i na desetidenn zrychlen pochod bloch a na zdlouhavj putovn nosi. Ben a strc Michal se nabdli, e pjdou s nosii, zatmco sir Robert, Janko, mistr Dick a Abram Struwe mli jt naped. asn rno opoutl sir Robert svj dm v pustin. Nai ptel u byli pipraveni k odchodu a stli ped budovou. Sir Robert se louil tkliv. Poloil ob pae na dm, jeho okna zela nyn przdnotou (rmy se sldovmi tabulkami vzal mistr Dick s sebou), a jako kdyby se louil s ptelem, hladil jeho stny. Citliv lovk miluje nejen iv tvory (potme mezi n vecky stromy, kee, byliny a kvtiny), nbr i neiv vci, protoe se mu zd, e i v nich je due. Vloil ji do nich sm jejich tvrce. Sir Robert dkoval devnmu domu za pohodl a ochranu, a bylo jaksi samozejm, e i vichni bloi to pochopili a jeden po druhm pistupovali, aby pitiskli tv k dobrmu domu, v nm nali toit, kter je chrnil ped palem slunce, ped vtrem a ped obtnou havt. Kdo tu bude bydlet? Najde jej jin bloch, anebo se v nm usad divoi? i bude stt osaml, oputn, ve smutnch vzpomnkch na bval obyvatele, na jejich hovory a zbavy, a asem se rozpadne? Kdov? Sbohem, dobr, vldn dome, sbohem a dky! Dky! Budeme na tebe vdn vzpomnat, dobr, laskav dome v pustin!

XVII. POCHOD K MOI Odchzeli tie a jet se nkolikrt ohldli. Pohledy hladili i znm stromy a nikomu nebylo do hovoru. Sestoupili s kopce a zali do dkho pralesa.

- 145 -

Sir Robert ml nejen kompas, ale i mapu celho zem a doufal, e sestup bude rychlej, a nezdr-li je njak nepedvdan nehoda, e doraz k ece Keathu asi za tden. Obtnji se cestovalo Benovi a strci Michalovi, obvali se, aby domorodci neodhodili bedny nebo koe, v nich byly klece s ptky. Pitom bylo nutno ptky krmit a podvat jim vodu. Ben, kter nesl Dickovu puku, si rd vystelil, tihle nosii se vstel nelekali, nebo vichni ji znali steln zbran. A protoe bydleli u moe, mohli se s nimi bloi dorozumt anglicky. I siru Robertovi nebo Jankovi se ovem na cest asto naskytla pleitost, aby zkusili loveck tst. Na lejsky s dlouhmi ocasnmi pery ovem nestleli, avak rudohlav perepel anebo taboni byli pli dobr zvina, ne aby ji pustili a vzdali se vbornho obda nebo veee. Pokuitel mistr Dick ptky mysln hledal. Tak erni drongov a pnice zabavili poutnky lbeznm zpvem a hravost. Jsou to velmi krotc a nenavn zpvci. Osady Papunc jsou zde etnj ne ve vnitrozem. Nai cestovatel proli kad den nkterou osadu a penocovali vdy v blzkosti nkter z nich. O pohostinstv Papunce nedali, avak kupovali od nich (zde ji vdli, co jsou penze!) rzn plodiny. Abram Struwe pece vymoval zbytky kartoun a tky za ovoce i za krotk prastka. Obyvatel ji nenosili kolem bok zstry ze stin a pe, nbr z ltky. O to se postarali podnikav anglit obchodnci, aby se zbavili kalika a kartounu i na Nov Guineji! Za est dn dorazil sir Robert se svm prvodem k ece Keathu, kde chtl vykat pchodu nosi. eka Keath nabzela tolik nov zbavy pro badatele a lapae ptactva, e ekn nebylo lovcm proti mysli. eka je ivou tepnou v celm kraji. Po astch a silnch detch se tak rozvodnila, e zaplavila irok okol a pilkala do mlkch dolk na sta kachen, ibis, ejek, rznch sluk a chstal, e puky sira Roberta a Janka jen hlaholily.

Ptci kurovit, maj vborn maso jako baant nebo koroptev, samci tabon stav z list velkou kupu, do kter samice klade vejce. Ta jsou pak zahvna teplem, vzniklm v tlejcm list

- 146 -

Tady vidl Janko poprv papouka netopho tak malinkho, jako je n ek. Je to zelen ptek s tmavm ocskem a ernmi letkami v kdlech, ale krom toho tu Janko vidl na sta rznch papouk ervench, modrch a zelench. Zastelil i nkolik holub plodojed, fialov modrch. s ervenm temenem a s karmnovmi letkami. Sir Robert ulovil nkolik zoboroc. Zpvaj tak krsn a lbezn, jako kdy osel hk. Pi tto zbav uprchly tyi dny velmi rychle. Abram Struwe a Mr. Dick zatm lovili ryby pomoc st, kterou si vyrobili z lin a lka, jejich s na mal ztoin staila. Vtinou chytili ryby podobn pstruhm, avak nkdy uvzla v sti i ern vodn my, jich je v guinejskch ekch mnoho. O den pozdji pipluly pirogy. Tak o peloen beden a ko na pirogy se opt postarali Ben a strc Michal, zatmco sir Robert, kormidelnk Struwe, Janko a Mr. Dick u pohodln sjdli po silnm proudu k jihu. Pirogy, pohnn proudem a vesly domorodc, urazily padest a edest kilometr za den a noc, a kdy slunce vychzelo a rozhodilo zlat paprsky po nedozrn hladin moe, vchzeli nai ptel do pohostinnho domu anglickho ednka v Matu-Matu. Moe, moje moe! zajsal Abram Struwe. Ty nekonen, svobodn moe, jak se mi po tob stskalo! Tak Janko s radost vtal moe, vdy te bude konec jejich trap, vlka jist skonila a nikdo je u na moi nepepadne, nikdo je nezajme a neodveze na stran ostrov, kde denn lo o ivot. Prvn zprva, kterou slyeli od svho hostitele znla, e vlka bsn h ne jindy a e i Amerian si vyrovnvaj sv star ty s Nmci. Tak taky Amerika? zvolal pekvapen sir Robert. Pokud mte na mysli, sire severn Spojen stty, odpovdl ednk tedy i Amerika, jihoamerick stty vypovdly Nmecku neptelstv ji dvno. Abram Struwe, jeho se zprva nejvc dotkala, zstal klidn, aspo zdnliv, ale pece ekl siru Robertovi: A dosud m mrzelo

- 147 -

jen jedin, a to, e moje vlast, moji spoluoban se nevyjdili dost zeteln. Nhle vak vyhodil apku do vky a vykikl: A ije president Woodrow Wilson! To je jeho dlo! XVIII. TEBA KRLOVSTV ZA LO Ben a strc Michal astn dovezli nklad do pstavu Sladkch vod, avak nali jej przdn a nadje na pjezd vt lodi byla nesmrn mal. To vdl sir Robert a pli dobe. Vlka vecko zvrtila nohama vzhru. Vude byla nejistota. Nikdo nevdl, kdy kter lo pipluje, a asto uplynuly msce. ne se ve vzdlench koninch njak objevila. Vech lod bylo poteb jinde. Nmeck ponorky byly ve vech moch. Plavba byla velmi, velmi nebezpen, nebo kde nebyli tito podmot raloci, byly miny, kter vyhazovaly i velk lodi do povt, dve ne se kdo nadl. Torpdoborce sice tak jezd po vech koninch, ale zkenci jim snadno unikaj, protoe nikdo ani netu, kde jsou tajn pstavit a skladit pro ponorn luny, vykldal ednk Benovi. Vlka, kter vzplanula na Balkn, se rozila po celm svt, i lpe eeno, po moch cel zemkoule. Vechny prlivy jsou nebezpen, a u Bb al-Mandab nebo prliv Gibraltarsk, a Bospor nebo kanl La Manche, prliv Mosambick (mezi Afrikou a Madagaskarem) nebo uzaven Skagerrak u Norska. Chci se plaviti do San Franciska, prohlsil sir Robert, zaplatm kadou cenu, chci dom, do Anglie. Anglick ednk vyslovil vtu, kterou sir Robert neuznval: Zatm to je nemon! Z vaeho hnzda to je ovem nemon, pravil sir Robert, avak odjinud to mon je. Ze Sydney v Austrlii snad, Vae Lordstvo, avak odtud ne, odpovdal ednk stejn klidn, vdy byl tak Anglian. Jak do Sydney?

- 148 -

Vylu pirogy po celm vchodnm pobe s dotazem, zda by se nenael poben parnk, kter by se na cestu odvil, odpovdl ednk. Pro by se neodvil? Vae Lordstvo v, jak nebezpen je plavba podl vchodnho behu Austrlie, ostrovy, bradla Potebuji jen lo, nmonka mm, odpovdl sir Robert a jeho vysok a irok elo se zachmuilo. Postarm se o lo, sliboval ednk. Avak uplynul tden, uplynuly dva a lo nebyla. Musm se zeptat na zpad, odpovdal ednk na netrpliv dotazy sira Roberta. Dosud nikde nemli nai ptel tak dlouhou chvli jako v MatuMatu. Lovili ryby v ece i v moi, toulali se po pobe, chytali kraby, sbrali lastury, etli i vzpomnali, avak pedevm ekali na lo jako na vysvobozen ze zajet. Natst kotvil pi vtoku eky Fly parnk, kter se ale nevzdaloval daleko od behu, udroval spojen mezi Yorskm poloostrovem a Novou Guinej. Dr se beh jako nemluvn mamininy sukn, prohlsil Ben, ale my mu pomeme do hlubch vod z tto mlk loue. Parnk, takov star rachotina, se pynil zvunm jmnem Dragon. Do Sladkch vod piplul skuten vecek udchn, a kdy Ben vstoupil na palubu a ptal se australskho kapitna, m toho Draka krm, e je tak chatrn na dech, smrteln urazil vtenho mue, kter ml opravdov kalhoty a trikotovou koili, akoli byl bos. Mj drak lt ji ticet let v tchto vodch, odpovdl uraen kapitn hrd, mil floutku! Obvm se, e jste se, kapitne, zmlil ve st, podle zub mu hdm ti sta let, co vak mu slou jen ke chvle, pidal rychle Ben a uskoil, protoe kapitn po nm hodil plechovou konev, kter mohla perazit i silnj nohy, ne ml Ben.

Moe na jihu Nov Guineje je opravdu mlk Drak

- 149 -

Tak sir Robert nebyl zvl naden, ale pesto vyslovil pn, aby Dragon odvezl bedny a cestujc do Sydney. Kdy to kapitn Dragonu uslyel, podrbal se rozpait v kudrnatch vlasech a navrhoval, e peprav nklad i osoby jen pes Torresovu inu na Yorsk poloostrov. Vzdlenost do Sydney odhadoval nejmn na ti tisce kilometr a to by bylo pro Dragona bez zastvky pece jen pli mnoho. Mete pece pistt na ostrov Marionu a na pobe v Gladstonu, namtal Abram Struwe. Oho, oho, vy se njak vyznte ve zdejch vodch! zvolal kapitn a popothl nejdleitj st odvu nad boky. Kdopak vlastn jste? Taky tak trochu nmonk, odpovdl kormidelnk Struwe, kter si ji prohldl vnjek i vnitek Dragona. Nemme kdy na zbavu. Slyte nae podmnky, pravil sir Robert Sidney. Pronajmete nm Dragona k plavb do Sydney bez jakkoli odpovdnosti. Urete si cenu za pevoz zbo a lid. Vai posdku esti mu vezmeme s sebou za dvojnsobn dosavadn plat a vs pevezeme do Sydney jako cestujcho zdarma. Velet bude na lodi kormidelnk Struwe. Odhadnte si cenu svho Dragona, kdyby lo stihla pohroma, zaplatm vm ji. Po tchto slovech sir Robert odeel. Vdl, e nasadil kapitnovi brouka do hlavy. A protoe mustvo slyelo vyjednvn, nutilo kapitna, aby nabdku pijal. Slib o dvojnsobnm platu je lkal. Za dv hodiny se kapitn Dragona vyptval v ednkov dom po anglickm lordovi. Patrn si chtl podit tak kabt a boty, protoe vyslovil za pevoz velmi slunou stku v anglickch librch. Jeho poadavek za Draka byl nesmysln, take to nakonec uznal sm a ani neppl, kdy mu sir Robert nabdl tetinu. A jet si kapitn ze srdce pl, aby se Dragon potopil, protoe by si i za tu tetinu koupil lep lo. Abram Struwe se zaruil, e dovede Dragona bezpen do Sydney, ovem za dvojnsobnou dobu, ne by poteboval s dobrou lod. Kdyby Dragon urazil dvacet kilometr za hodinu, vykon za den a noc plavbu dlouhou tyi sta osmdest kilometr. Touto rychlost dopluje Dragon do Sydney asi za tden. - 150 -

Nyn projevoval kapitn Dragonu velkou ochotu, a tak se postaral i o dostatek uhl. Domorodci nakldali bedny a koe, nai ptel jim pomhali, a kdy bylo vechno hotovo, mohl Dragon pi odlivu vyplout. Sir Robert zvlt dobe odmnil tyi vrn domorodce a tak vecky zjednan nosie, podkoval anglickmu ednkovi a vystoupil na houpajc se palubu nepokojnho Dragona. Janko el ovem s nm. Po celou plavbu se staral o iv ptky v klecch, rovnal zpisky sra Roberta, naslouchal zbavnmu hovoru uenho mue. Plavba na lodi ho velmi bavila. Kormidelnk Struwe dobe odhadl schopnosti i patn vlastnosti Dragona. Akoli byl nejvym velitelem na lodi, pece neodmtal rady majitele Dragona. Dokud byl kapitn ve znmch vodch, dil bh lodi velmi dobe, a e Abram Struwe jeho znalosti a dovednosti spravedliv oceoval, zskal si jeho nklonnost. Mil Ben, poven na prvnho dstojnka, byl na mustvo mnohem psnj a netrpl liknavost. Jeho, neobyejn sla vnukala mustvu pesvden, e s mistrem Benem je nejlep vyjt po dobrm. Tak mistr Dick vyvedl dosavadnho kuchae z kuchyn a radil mu, aby si krsn odpoinul. Ani myti ndob mu nesvil a jakmile se objevil ve dvech kuchyn, dal o dber vody a o mue s rovm kartem. Co byl Dragon iv, nepoctil tolik ten a den v trobch, nazvanch kuchyn, jako nyn. V novoguinejskch chch nebylo isto, ale ve va kuchyni to nen lep, vyjdil se mistr Dick k mustvu. Jak mete jen od takovho chlapka jst? Vdy z nho pna jen krsn kape. Bloi nenali na Dragonu pohodl, avak vdom, e se kadou hodinu se bl k cli, je posilovalo v trplivosti. Na Marionu nebylo ani teba zakotvit, ale kdy Dragon obeplul Velk bradlo a skupiny drobounkch ostrvk, zamil Abram Struwe k australsk pevnin. V Gladstonu pibral uhl, minul i Brisbane a pospchal k jihu. Kdy Dragon minul rovnk a piblil se k 36 jin ky, poctili jeho cestujc levu. Vdy prv projeli nejteplejm psmem (na jin polokouli bylo lto). A tak se nyn aspo rno a veer osvili chladnjm vnkem. - 151 -

Po tdenn plavb zakotvil Dragon bez pohromy v malm zlivu severn od Sydney. Kapitn Dragonu a jeho mustvo obdreli vyjednanou mzdu a navc i slun dar. Proto se vichni horliv piinili, aby zbo bylo peliv sloeno, a pli cestujcm, aby se brzy dokali parnku, kter by je pevezl do San Franciska. To si ovem sir Robert i nai ptel pli touebn. Te museli pedevm dobe uloit bedny, opatit iv ptky a postarat se o slun byt a stravu. Zkuen lid, kte maj dost penz, pemohou vechny nahodil pekky a popoenou prci. Jet tho veera odpovali bval obyvatel devnho domu v pustin v pknm hotelu u vborn veee. Vichni si zaslouili odpoinek, avak sir Robert dal pinst stohy novin, a tak se do nich pohili a na odpoinek zapomnli. Jejich zvdavost byla pirozen, vdy ve svt se odehrvalo tak velkolep drama, jak djiny lidstva dosud nezaznamenaly. A zde pt mu a jeden jinoch o nm nevdli po ti roky skoro nic. Druhho dne si vyli sir Robert a Abram Struwe do pstavu i do msta, aby se vyptali, kdy pipluje parnk, kter by je odvezl do San Franciska. Zprvy znly neuten. Snad za msc, snad pozdji, za vlky se vecko vyinulo z obvyklch kolej, msto jistoty nastoupilo nepedvdan. Ponorkov vlka je ve vech moch, vbun miny jsou rozsety kolem pstav, doprava zbo i vojska je stle ohroena. Nikdy nebylo na moi horho pirtstv ne nyn. Ped tdnem vyplul z Adelaide kink po linii Cejlon-Brindisi, nikdo vak nev, jestli dopluje k cli. Sir Robert chtl koupit njakou lo, ale zde vak nebyla dn na prodej.

XXIX. ZE SYDNEY DO SAN FRANCISKA Po tdnu dola bezdrtovou telegrafi radostn zvst: - 152 -

Parnk Leviathan opout souostrov Samoa a pluje k Sydney! S jakou dychtivost a radost pijali nai ptel tuto zprvu. Sir Robert mus zskat na Leviathanu msto za jakoukoli cenu, nebo dosud nikdy tak vichni netouili po nvratu do vlasti jako nyn. Leviathan piplul astn a vylodil mnoho zbo i cestujcch, kte ji byli unaveni vlkou a vraceli se do Austrlie. Avak nai ptel vidli mezi cestujcmi i uboky poznamenan vlkou. Na sta rannch lid, kte bojovali v Evrop se vracelo, a kdo jen chtl slyet, dovdal se o krutostech vlky, kter pedstihovaly i nejbujnj pedstavivost. Nai ptel uslyeli o zkopov vlce, o n si nedovedli nic jasnho pedstavit, slyeli o bubnov palb, o tancch, pancovch vlacch, otravnch plynech a chrlich ohn, o tocch z letadel a dalekonosnch dlech, je vyslaj koule, ani by kdo zvdl, odkud jsou stely vyslny. Janko sice slyel, e kdy let tyictka, e ple ve vzduchu jako dt, ale kdy dopadne, e zbo cel dm anebo udl v zemi trycht, do nho se schov sto mu, ale nerozuml, co je to tyictka. asnouc lid se dovdali, e cel krajiny v Belgii, v severovchodn Francii a vude, kudy prola fronta, jsou zpustoeny a mnoh osady e zmizely z povrchu zemskho. Sir Robert kupodivu snadno zskal na lodi msto nejen pro sebe a sv zbo, nbr i pro vecky prvodce. Kdo toti z civilist nemusel, nevydval se na nebezpenou plavbu. Kapitn Leviathanu poveze do San Franciska pt setnin vojska a obil, vlnu a zmrzl maso, jeho je v Evrop takov nedostatek. Nalodn bude trvat asi deset dn, potom teprve Leviathan zam

- 153 -

k ostrvkm Samoa, pak k ostrovm Sandwichovm a odtud k San Francisku. Takto bude pes dvanct tisc kilometr rozdleno na ti skoro stejn dly. Uraz-li kink tyicet kilometr za hodinu, vykon cestu za dvanct dn, pi padestikilometrov rychlosti za deset dn. V dob mru parnky asn zvyovaly rychlost, avak nyn bylo teba opatrnosti, nai ptel budou velmi spokojeni, vystoup-li zdrvi v San Francisku teba za trnct nebo estnct dn. Obrovsk parnk zhltal hromady uhl a nemen hromady nejrznjho zbo. Jeby skpaly a vrzaly cel dny, a luny, naloen zbom a lidmi, se rojily kolem Leviathanu jako ktka kolem labuti. Kdy pak nadeel den odjezdu, naplnilo se obecenstvem nejen pstavit, ale i vecky domy, zdi, zahrady a strn byly pokryty jako obrovsk mravenit kicmi a mvajcmi lidmi, kte pli parnku astnou plavbu. Sir Robert zskal pro sebe a sv prvodce dv velk kajuty, v nich nali vechno pohodl. Do sv kajuty pozval Janka a mistra Dicka, zatmco druhou uril Abramu Struwemu, Michalovi a Benovi. Mil lodnk byl ovem na tto lodi zbaven sv hodnosti, avak brzy si nael zbavu. Lodnci se poznaj, jak na sebe promluv, a hned se skamard. Tak kormidelnka Struwebo zajmala velik lo a byl by ji nejradji celou prolezl, co ovem dosti dobe nemohl. Pesto se sptelil s mustvem i s dstojnky a byl ve svm ivlu. Na velikch lodch jsou bohat knihovny, hit a v dob mru se tam tan, naslouch koncertm, hraj se rzn spoleensk hry, avak ve vlen dob se nikomu nechtlo do poetilch zbav. Sir Robert a Janko etli anebo naslouchali vypravovn o vlce. Vypravovalo se o chrabrosti anglickch a ruskch vojsk, o statenosti Francouz, o vytrvalosti Amerian a znamenitm letectv Ital, o zoufalm boji Srb, avak houevnatost Nmc byla prost asn. Janko by se byl tuze rd zeptal na Slovky a echy, avak kdo by mluvil s hochem o vlce? Mimoto tito anglit dstojnci zajist nic nevdli o Slovcch ani o ech, znali jen Nmce a Rakuky.

- 154 -

Nai ptel opt proili na rovnku pekeln vedro, avak byli mu ji zvykl a dobe se ukrvali ped hnoucmi slunenmi paprsky. Mimoto byly na lodi sprchy. Nmon dstojnci bedliv steili moe, avak nikde se neobjevila neptelsk lo, ani se nevynoila ponorka. Nejnebezpenj psmo mezi ostrovy Samoa a Sandwichovmi si vyadovalo zvenou pozornost, a proto kapitn parnku vyslal luny na zvdy a spoutl ochrannou s proti torpdm. Nedaleko Sandwichovch ostrov pekvapila Leviathana boue, a tak musel parnk zmnit smr. Prudk lijk, blesky, vichr a vlnobit dorely na Leviathana, avak staten lo odolvala nrazm vichru, vystupovala na vrcholky vln a klesala do propast, ale nepoddala se. He bylo cestujcm, kte byli zahnni z palub a trpli v dusnch kajutch. Tenkrt onemocnlo devt desetin cestujcch a Jankovi bylo tak zle, e se domnval, e ji nikdy nespat ani pana Grilleho, ani pan Trudy a nestiskne ruku statenho Franka. Tak strc Michal velmi trpl, a pesto odmtal koak, kter mu nabzel mistr Dick s ubezpeenm, e mu krsn pome. Avak mistr Dick byl sm bled jak pltno, a kdy se napil koaku, honem bel k zbradl. A to se stalo u po boui, kdy si lodnci opt zaplili lulku a smli se, jak cestujcm vytrvilo. Tinct den k veeru vystoupili nai ptel v San Francisku a na rozkaz sira Roberta se vichni ubytovali v tme hotelu. Pi spolen veei pravil sir Robert: Pozval jsem vs k veei, protoe je pravdpodobn, e se sotva nkdy vichni jet shledme. Podle toho, co jsem se dovdl od Johna, chce navtvit se svm strcem zdej ptele. Pan Abrahm Struwe a pan Benjamin Smith chtj zas navtvit sv rodie. J s Dickem se vydme co nejdve do New Yorku a odtud do Anglie, e, mil Dicku? Ano, sire, do krsn Anglie, odpovdl tloutk. iv ptky ponechm zde v prodovdeckm stavu, ostatn, bude-li to mon, vezmu s sebou do Anglie, ekl Robert Sidney. Protoe bych ale o vaich dalch osudech rd vdl, napite mn do - 155 -

tohoto zpisnku sv adresy. A ty, mil Dicku, rozdej vem m navtvenky s mou adresou v Anglii. A jste kdekoli a budete-li potebovat mou pomoc, pite! V dopis mne najde. Mj sprvce v Anglii vdycky v, kde jsem. Rozdal jsi navtvenky, mil Dicku? Ano, sire, podle rozkazu, krsn, odpovdl mistr Dick. A nyn, ptel, sir Robert uil tohoto slova poprv, sbohem a na shledanou! Vracm se do Anglie, abych vstoupil do armdy. Pichzm sice pozd, avak pece. Potom podal vem ruku. A kdy piel k Michalovi, strc se jaksi oval a potom vythnuv otelou tobolku, rozevel ji a povdal: Drah pane, ml jste s nmi velik vydn. Tuhle je skoro pt set dolar a velmi vs prosm, abyste si je vzal jako spltku. Sir Robert se zardl, snad se rozhnval, avak ihned se uklidnil, nebo pochopil, e strc Michal dv upmn vecko co m, proto ekl vldn: To je mil stre Michale mlo, a proto to nemohu pijmout, cel dluh mn oplat John, u jsme to spolu ujednali. Janko? divil se strc. Vdy Janko nic nem. John m, mil stre, budoucnost, a to je nejvt jmn, e mil Dicku? Ano, sire, John m krsnou budoucnost! A co Janko? Sedl po celou dobu vedle lorda, a kdy dolo na louen i s nm, ekl sir Robert jen na shledanou, nepadnu-li a polbil hocha na ob tve a potom rychle odeel. Jist nechtl slyet dky, ani nechtl vidt, jak se bude louit mil Dick. Bylo to dlouh louen, mistr Dick se tyikrte vrtil, aby vecky po ad znova objal. ekl tolikrt krsn, e i ostatn nakazil, a kdy mistr Dick pece odchzel nadobro, volali za nm: Krsn na shledanou!

XXX. RADOSTN SHLEDN

- 156 -

Druhho dne rno nedal Abram Struwe a Ben jinak, ne e se vichni vydaj k rodin pana Grilleho. Nechci pijt s przdnou, ekl strc Michal, a protoe sir Robert nechtl penze, nakoupme dary, aby kad z ns nco pinesl. Ostatn schvlili moudr nvrh, avak nevdli, co maj koupit. Po dlouh porad nakonec nakoupili mnoho zbytench vc, jak tomu obyejn bv: hodiny, sklo, porceln, ltky na aty, pro pan Trudy klobouk a Frankovi hodinky. Kdy se k poledni vhrnuli do pbytku pana Grilleho, oveni balky a krabicemi, pekvapili pan Trudy tak, e si leknutm musela sednout. Teprve, kdy ji Janko chytil kolem krku a dvakrt ji mlaskl na masitch tvch, vzpamatovala se natolik, e vzdychla: Z toho bude mt Grille smrt! Vdy vs kad den oplakval a pije o lhev piva vc! Pan Grille ml pro plakat, drah pan Trudy, ekl strc Michal, ale to vm povme a potom. Tady vm pivdm nae nejlep ptele: to je kormidelnk Struwe a tenhle lamelezo je n mil Ben, nmonk. Tak te u to vte, ale nevte, e vs nai ptel maj rdi jako my dva, toti Janko a j, a e tuhle jsme vm pinesli nco na pamtku. Teprve nyn odkldali nai ptel balky, krabice a kornouty a usedali na idle, je jim pan Trudy podvala. Tiskli si vzjemn ruce a ptali se desetkrt po anglicku: Jak se mte? Pan Grille je jet na stavb? hdal strc Michal, usedaje ke stolu. A Frank v obchod? dotazoval se Janko. Pan Trudy sprskla tlust ruce: Namout, jak to vte? zvolala. Inu, jen tak hdme, mnil dobrcky Michal, ale jen kdy jste zdrvi a jen kdy jsme vs nali. To jsme, chvla bohu, odpovdla pan Trudy, kter se ji vzpamatovala. Hansi, pomozte mi odoupnout stl od zdi! Tak, te bude pro vecky dost msta. Moc vs neuctm: neekala jsem tak

- 157 -

vzcn hosty, ale najte se dost. Hansi, pojte mi pomoc do kuchyn! Stydliv Ben se odvil k odporu: Ale dovolte, drah pan, nepili jsme k obdu. Tak vs plcnu, teba jste byl jako hora, odpovdla pan Trudy a skuten plcla, Bena do zad, snad si nemyslte, e bych vs pustila bez jdla? Pemoen Ben klesl na idli a Abram Struwe se mu sml: Vid, Bene, takov mal a jak t zkrotila! Kormidelnku, bez urky, kdyby plcla vs, taky byste si sedl, je to mordinsk ensk! Cel moje maminka. A se vrt, j ji chytnu Jen se opova, Bene! Jen se opova, tady jsou zkony a tresty za nsil! Nesmm j dt ani hubiku? ptal se zkrocen Ben. Kdy nedovol, ne! I dovolm, dovolm, volala pan Trudy, tak jen se hodn shbnte a dejte mi jednu sem na tv a maminku ode m pkn pozdravujte! Pan Trudy nesla kupu tal, lce, vidliky a noe a Janko opatrn krel, nesa msu polvky s kaldounem. Ach, to byl zas jednou vten obd! Pan Trudy, jako kad Nmka, se nauila anglicky jen podle sluchu, ale napovdala jim novinek aa. O vlce vdla, avak v jejm ivot stli dva mui, kte zastrali vechen ostatn svt: Pan Grille a Frank, a jednou nvrat dom, do star vlasti to bylo ve, o em snila, pemlela, v co doufala a vila. Po obd se mui vypravili, aby se podvali po mst. Slbili vak, e se vrt k veeru, aby pozdravili pana Grilleho a Franka. Janko zstal u pan Trudy a pomhal j utrat ndob. Teprve, kdy znaven pan Trudy usedla do lenoky, sedl si j Janko k nohm a vypravoval, co se s nimi dlo, co za tch ticet msc zaili a zakusili, a pan Trudy vc mrtv ne iv dchala tak tce, a j Janko bel pro vodu a velice se polekal, aby se j nco zlho nestalo. Ach mj hochu, mj drah hochu, vzdychala dobr pan, je to vbec vecko mon? Pojte sem, a vs drm a pesvdm se, e vs divoi nesndli. A ten anglick lord byl skuten lovk? O Ml- 158 -

lerovch povdte? Znala jsem u ns ve Slezsku tak Mllera, ale ten byl mydl. A opice tam taky byly? Opice ne, ale mnostv had, tr, stonoek a jin jedovat havti. Tedy dn opice? A kozy, Hansi, kozy! Ani jedin koza, ale ptci vt ne kozy! odpovdl Janko. I pro umuen! vzdychla pan Grilleov, a lid zl a okliv? Pchod pana Grilleho a za chvli Frankv peruil dlouh vypravovn. Pan Grille stl ve dvech a jen se dval. Je to Hans, nen to Hans? zvolal a u se hnal k Jankovi. Kdy veel Frank a spatil Janka, trochu se sice zarazil, ale jako prav Amerian pistoupil k Jankovi a podvaje mu ruku, zeptal se sue: Jak se ti da, Johne?, ale to bylo jen vynucen, sotva mu Janko podal ruku, chytil ho Frank kolem krku a tiskl a tiskl a nechtl pustit a volal: Mj Johne, mil Hansi, jsi to opravdu ty? Jak jsi vyrostl a jak jsi oplen? Kde jsi vzel tak dlouho? Museli Franka odtrhnout a posadit za stl, protoe se domnval, e se Hans vrtil jen k nmu. Byl tu pece tak pan Grille a i ten si pithl Janka k sob. Mil Janko i Hans nebo John musel vypravovat od zatku. Pana Grilleho siln dojalo pepaden Minervy, nebo v dob vlky se v nm pece jenom probudila nmeck hrdost. Avak kdy slyel, jak jeho krajan bezohledn zajali lo, jak zastelili kadho, kdo se dost mlo protivil, jak vysadili Hanse a strce na ostrov to pece pesahovalo vecky meze pan Grille tloukl pstmi o stl a kiel: To ti krut Pruci! Podn Nmec by tohle neudlal. A velmi ho potilo vyprvn o manelech Mllerovch. Kdy piel strc Michal s obma nmonky, nemlo vtn konce. Museli jsme k vm pece pijt a stisknout vm ruku, pane Grille, prohlsil Abram Struwe, protoe jsme od svch ptel o vs slyeli mnoho dobrho.

- 159 -

Pan Grille podal ochotn ob ruce nmonkm, a kdy Ben dodal, e si v pustin na n asto vzpomnali, nemohl dobrck Nmec odolat a pozval vecky k veei. Frank, definitivn pru v obchod s oleji a barvami (vystdal zatm pt odvtv), potsl Benovi po anglicku pa, avak kdy mu Ben potsn upmn oplatil, dal si Frank prohldnout od strce Michala rameno, jestli je nem pohmodno, pesto si vak Bena velmi oblbil. Pan Trudy ji odpoledne myslila na hosty, a proto byla veee hojn a vas na stole. Abram Struwe a Ben ztra odcestuj dom (e jim strc Michal musel pjit na cestu, se nikdo nedozvdl) a strc Michal a Janko se vydaj k profesorovi Burkemu a poptaj se, jestli u nho nemaj zprvy od doktora tefnika. Ptel besedovali dlouho do noci, a kdy se nmonci louili, bylo ujednno, e pan Grille zprostedkuje dodvn dopis. Kdo v jak s nimi vemi osud zato, avak pesto pese vecko nevzdvaj se nadje, e se pece jet nkdy v ivot shledaj. Nebezpe a spolen trampoty lidi sbliuj vc ne pbuzensk svazky, a proto nen divu, e louen bylo velmi nesnadn a dojmav Druh den kolem dest hodiny dopoledne vchzeli strc Michal a Janko do krsn zahrady, v n stla vila profesora Burkeho. Dosud stly ped schoditm zlat smuten vrby, dosud chlapeek zdvihal velikho kapra, z jeho hlavy vysoko stkala voda a dvtka k nmu dosud nedoshla, z eho bylo zejm, e zahrada ani vodotrysk se nezmnily. Natst byl profesor Burke doma, a jakmile spatil oba Slovky, pospil jim vstc se slovy: Konen, konen pichzte! Kde jste vzeli tak dlouhou dobu? A tak opt museli vypravovat o svm podivnm putovn. Profesor Burke vyslechl dlouh vypravovn se zjmem. A kdy Janko s Michalem skonili, pravil: Mj vzcn ptel doktor tefnik litoval, e vs zanechal na Tahiti, a pedvdal, e se vm zasteskne a e se brzy vydte do San Franciska. Zde se zdrel jen nakrtko, nebo jaksi mocn touha a sla ho hnaly do Evropy. Ji nkolikrt mn psal a vdycky se po vs - 160 -

ptal. Naizuje vm, abyste se do Evropy, dokud zu vlka, nevraceli. dal mne, abych Johna uvedl do koly, kterou uznm za nejvhodnj, a vs, miste Michale, abych zamstnal zde. Projevil jste pr zjem o zahradnien, nue, v m zahrad je stle co dlat. Hned ztra zavedu Johna do koly a u dnes budete v mm dom obdvat. Pokoj pro vs je ji dvno pipraven. Strc Michal chtl cosi namtnout, avak profesor Burke se odvolal na pkaz doktora tefnika. Mj mil mlad ptel se o vs dobe postaral, ekl, zanechal v mch rukou pro vs dost penz. Avak pl si, aby John el do kol a vy, Michale, abyste zstal u mne. A se ptel tefnik opt podv do San Franciska anebo a skon svtov vlka, rozhodne o Johnov dalm osudu. A tak strc Michal ji neodporoval, avak Janko se pece odvil a zeptal se, kde te doktor tefnik je. Nemohu vm to, mil hochu, pesn ci, odpovdl profesor Burke, v poslednm dopise mn oznmil, e odjd na frontu. Tato zprva Janka velice zarmoutila.

XXXI. POSLEDN ZPRVY OD DOBRODINCE Druh den vstoupil John do soukromho stavu, aby se v nm podle pn doktora tefnika vzdlval, a strc Michal se stal zahradnkovm pomocnkem. Zahradnkem byl ve vile vlastn domovnk, kter vak prokazoval Michalovi vce cty, ne j sm vyadoval, a tak to byla pro strce spe zbava ne prce, co v zahrad vykonval. Zbvalo mu tolik asu, e mohl nejen chodit naproti Jankovi, nbr e mohl i po hodiny vysedvat u Grill. Jsem vmnk, kval pan Trudy, vmnk na statku, kter nebyl nikdy mj. Je mi z toho a zko, e iji jako pn a nevm, jak bych se odslouil. Zato Johnovi se ve kole lbilo. Uitel pedneli o mnohch uitench vcech, a kdo chtl, mohl se mnohmu nauit. Janko chtl - 161 -

a brzy na sebe upozornil pilnost a svdomitost. Uitel mu rdi odpovdali na otzky. O siru Robertovi nebylo ani slechu, avak Abram Struwe se pece ozval: Pihlsil jsem se jako dobrovolnk, psal mezi jinm, abych si mohl od Nmc vydat spltku na star et. Ben odjd se mnou na vchod a oba Vs upmn pozdravuje. S tm se ovem Ben nespokojil a tkou rukou pipsal: Mil Johne, chodte pr do kol. Najdte nkde na konci svta ostrov se sammi lidojedy. Nachytm ve vlce tucet Nmc a vecky je tam vyeneme. Kormidelnk souhlas. Bh vm ehnej, a na shledanou se t V Ben. Potom ji nepilo psan od nikoho. Zato etli Michal a Janko denn noviny, je byly plny hroznch zprv. Amerit novini dovedli zprvy z boji tak podat, e tenm naskakovala hus ke. Noviny pinely i obrzky. Kad prohnut fronty bylo uvtno bu s jsotem, nebo se zoufalstvm. Pa trpla. Nmci stleli z dalekonosnho dla a do Pae, a nmeck letadla shazovala bomby nejen na Pa, nbr i na anglick msta. Avak vecko na svt skon, i svtov vlka, kter zuila tyi lta, skonila, a cel Amerika a vechen svt oslavovaly vtzstv a mr. Profesor Burke pinesl prvn radostnou zprvu: Vae vlast, echy, Morava, Slezsko a Slovensko, je osvobozena a byl z n vytvoen nov stt eskoslovensko. Rakousko-uhersk e byla rozmetna a vae vlast byla prohlena republikou. A nemalou zsluhu na tom ml i n ptel doktor tefnik. Kad profesorovo slovo znlo jako hlas archandla. Strc Michal a Janko byli u vidn. Jedno vak bylo te jist: mohou dom, jejich vlast je svobodn! Ach, jak zatouili po domov. Doufali, e se te ozve i doktor tefnik a e je snad povol dom. Jejich nadje se splnily aspo zsti. - 162 -

XXXII. BOLESTN PEKVAPEN Za msc piletlo psan z Itlie. Doktor tefnik je volal do vlasti, avak tak psal: Byl jsem rann a jsem vn nemocen. Nikdo ze smrtelnch lid nev dne ani hodiny, kdy pijde ze svta. Moji ptel ve vlasti, jejich bydlit a jmna jsou v piloenm list, se postaraj o Jankovo vzdln. Jemu pak pikazuji, aby svj ivot vnoval vd, k n m nepochybn nadn. O potebn penze jsem se postaral. Proto se, mil ptel, vydejte na cestu do svobodn domoviny, kde se snad shledme. Taky profesor Burke obdrel dopis od doktora tefnika, nebo si zavolal strce Michala a Janka a ptal se jich, kdy se chtj vydat na cestu dom, e vecko piprav. Do New Yorku pojedou vlakem, tam je ji spolehliv lovk dovede na lo a odevzd jim pepravn lstky. Mimoto dal strci Michalovi poukzku na pt tisc dolar, za kterou obdr v prask bance penze. Strc Michal ani nevdl, jak bohatstv vloil do sv chatrn tobolky. Ml jet ti sta dolar z onch pti set, kter dostal od pana Amadea na Tahiti. Strc Michal a Janko chtli odjet ihned, avak pece uplynulo jet trnct dn, ne se pipravili a ne se rozlouili. U rodiny pana Grilleho trvalo louen skoro cel tden, nebo kad len rodiny si vydal dva dny a tikrt dva je est. Profesor Burke uloil Jankovi, e mus pst kad tden, dokud se neshled s doktorem tefnikem. Starostliv profesor chtl mt jistotu, e splnil slib, dan vzcnmu pteli. astn projeli nai ptel celou Severn Ameriku, a sotva vystoupili v New Yorku, ji slyeli vyvolvat sv jmna. Jednatel dopravn spolenosti byl il mlad mu, kter dovedl sv svence nalzt, ubytovat a dopravit je na lo. Dovedl Michala a Janka a na palubu a popl jim astnou plavbu.

- 163 -

Plavba do Evropy byla klidn a astn, a ne minul tden, zakotvil parnk v Le Havru. Rychlk pijal cestujc, kte pospchali k vcarskm hranicm tak vldn, e ani nemuseli v Pai pestupovat. V Basileji si Janko a strc Michal vzpomnli na manele Mllerovy. Odtud by ji nemli daleko do milovan otiny, do milho Neulahru. Potom uhnl vlak vcarskem. Nai ptel se dvali na krsn obrazy velebnch hor, stle ustupujcch, ale zrove stle pichzejcch. Vzpomnali na horstvo na Nov Guineji, je museli obchzet a pechzet pky za stlho nebezpe. Hory je provzely a do Hornch Rakous, potom se zem naas urovnala, ale pi pechodu do ech se opt zkrabatila. V Praze vystoupili Janko s Michalem z rychlku asn rno a chvli jim trvalo, ne se doptali, kde bydl ptel doktora tefnika, kam se mli odebrat. Kdy zazvonili u dve, netuili jet, jak hrozn zprva je tu oekv. Ano, po radostnm putovn do vlasti je v cli cesty oekvala dsiv novina: Jejich milovan doktor tefnik zahynul pi leteck katastrof, kdy se prv vracel na Slovensko. Jeho hodina se naplnila Zprvu Jankovi a Michalovi pipadalo, e jen sp a e provaj pern sen. Ale nikdo je bohuel neprobudil do veselho rna a dsiv skutenost jim sevela srdce. Tak tedy jejich drah a otcovsk ptel u neije. Teprve pl, kterm se oba rozvzlykali, aspo ponkud zmrnil bolestiv napt kolem srdce. Co se natili na shledn se svm dobrodincem ve svobodn vlasti a te toho, kter se pro jej svobodu tolik obtoval, skosila nemilosrdn a nespravedliv smrt.

XXXIII. ANO, SIRE, NA AST A KRSN SHLEDN Roku 1921 oslavoval sir Robert Sidney vnoce na svm zmku v Anglii a pozval k sob strce Michala a Janka.

- 164 -

Pijeli z Pae. Jak pekvapen jim zpsobil! Uvtal je nejen sir Robert a jeho vrn mil Dick, nbr v pijmacm pokoji jim vyli vstc i Abrahm Struwe a Benjamin Smith. Jak vroucn a upmn se vichni objali! Jak vesele zasedli k bohatmu stolu, a pece si vc vypravovali, ne jedli! Nejvt pozornosti a obdivu se til Janko, te u osmnctilet jinoch, tak siln, e ho dvn ptel sotva poznvali. Vyrostl a zeslil a vecek se jaksi zmnil. Jeho thl postav sluel krsn oblek a z oblieje mu zilo zvltn svtlo, kter obklopuje hlavy zabvajc se vdami. Janko podle pn doktora tefnika studoval v Pai. tefnikovi ptel se poctiv snaili, aby se z Janka stal jednou mu, kter pjde ve lpjch svho zesnulho dobrodince, a Janko sliboval, e po t cest pjde rzn a neochvjn. Strc Michal s nm bydl v Pai, vdy jsou si nejbli, jin pbuzn nemaj. A co Abrahm Struwe a Benjamin Smith? Vrtili se z dalek plavby, z Madagaskaru. Copak John a strc nevd, e sir Robert Sidney si dal postavit vlastn lo, na kter je Abram Struwe kapitnem a Ben Smith kormidelnkem? Sir Robert se usmv, nebo je se svm mustvem velmi spokojen. Na vlastn lodi se plav kam chce. Lo zstane steena v pstavu a kapitn s kormidelnkem se vydvaj s patronem do pustin a chytaj a stlej s nm ptky. Me bt roztomilej a spolehlivj spolenost, co k, mil Dicku? No, sire, neme bt lep a krsnj, odpovd mistr Dick, kter bohuel jet vce ztloustl. Doma v zmku nebyl mistr Dick kuchaem, doma byl nejvym komornkem, kterho obsluhovali jin lid a vyhledvali jeho pze, pmluvy, nebo sir Rohert milho Dicka nikdy neoslyel.

Patron - majitel lodi No = ne

- 165 -

Ve spolenosti chybly dv pvtiv rodiny: Mllerova a Grillova, dv laskav pan, Gretchen a Trudy. Sir Robert Sidney ob rodiny vas pozval, avak od obou rodin doly omluvn dopisy. Pan Grille psal, e se u se svou milou Trudy neme vydat na cestu, e zstanou v Americe a do smrti. Mon e jednou pijede Frank. Tisce pozdrav bylo pipojeno zrove s prosbou, aby vichni astnci asto psali. Pan Mller a pan Gretchen nezakotvili v milm Bdensku. Spokojen ij na velkostatku bvalho setnka Szimberskho. Po tku naich ptel dochzel setnk Szimberski asto do zahrad a seznmil se s rodinou Mllerovou. Jak asto vichni ti vzpomnali na odvn uprchlky a oplakali jejich smrt, kdy se ani za lta od nich nedokali zprv. Po skonen vlce zatouil setnk Szimberski po sv domovin, chtl se znovu prochzet starm parkem, kde jako chlapec chodval se svm ddekem, hrdinou od Ostrolenky. Sm se svm hrdinstvm nebude nikdy chlubit. Nabdl Mllerovi msto zahradnka v Krzenicch a pan Miller jeho nabdku pijal, kdy i pan Gretchen souhlasila. Do Anglie je to pro n daleko, zvlt v zim, nebo pan Mller trp revmatickmi bolestmi v nohou. Velmi, velmi by je tilo, kdyby je sta ptel navtvili. Cesta do Varavy je pohodln a z Varavy do Krzenic je pan setnk Szimberski piveze v nejkrsnjm autu. Zve je tak upmn a tuze, tuze rd by jim stiskl ruce. A p, hodn p, zvlt Hans a pe jim a panu setnkovi, kter na nj asto vzpomn. Kdy se za pknch dn prochzv parkem, kv: Kdyby tu byl Hans, kdyby tu byl ten hoch! Host ili cel tden v radovnkch, nebo se nemohli dokat rna, aby u byli zas pohromad. Vzpomnali nejen na minulost, nbr rozmlouvali tak o plnech do budoucnosti. Sir Robert se vyd se svm mustvem do Jin Ameriky a bude lovit v brazilskch pralesch, Janko a strc Michal se vrt do Pae.

- 166 -

Sir Robert douf, e se po dvou letech opt vrt, a zve celou spolenost zase na vnoce. Vichni slibuj a t se na optn shledn. Sir Robert zved sklenku a prav: Tak j se tm. Nadje na setkn s milmi pteli je mocnou tchou v trapch, bez nadje by byl ivot smutn a pust. Proto si, ptel, piuknme na astn a ast shledn! Co mysl, mil Dicku? Ano, sire, na ast a krsn shledn!

KONEC

OBSAH

- 167 -

ESK VERNE Jak mete pst o Hondurasu, Borneu, Brazlii atd., kdy jste tam nebyl? tzali se mne asto nkte lid. Nue, odpovdm skromn, e jsem tam byl, akoli jsem nevidl toho kraje vlastnma oima, ale vidl jsem jej oima desti, dvaceti cestovatel, vidl jsem jej lpe ne kad z nich, nebo cestovatel vidl jenom st. Nespokojil jsem se jen s cestopisy, nbr tal jsem knihy a zpisy farm, kte proili dvacet ticet let v kraji a dovedli mn povdt podrobnosti, o nich cestovatel ani nezvdl. A tak povstala ada knih, kter pr mlde te; e je tou dospl, vm velmi dobe. Tohle Frantiek Flos o sv prci neprozrazoval jen jednou. Snail se rozumn vysvtlit, jak je to s psanm o zemi a dob, ve kter se autor nenarodil, o n zn podrobnosti z druh ruky. Tady je jin Flosovo vyznn: Poetil jsou otzky a poznmky: jak je mono psti o krajinch, ve kterch spisovatel nebyl? Spisovatel historickch romn a povdek neil tak ped staletmi. Jeho prce jest podobna prci m; mus studovat djiny a prozkoumat archvy; mus sbrat pouen o tehdej mluv, o zpsobech ivota, o krojch a zbranch atd. atd. a vechno ostatn jest vc fantazie a vypravovatelskho umn. Flos to slovo, kter te potebovalo zaznt, ekl sm: fantazie. Mnoz ho nazvali eskm Vernem. Jist to bylo zpsobeno tm, e Flos se k Vernovi vdycky hlsil. Ale tm to bylo zpsobeno vlastn jen mlo. Verne i Flos se k psan svch knek pipravovali podobn: A Verne napsal Zemi koiin a Flos Lovce koiin. Sta to na pbuzenstv? Jsou tu pochopiteln jet dal podrun shody. Vernv Robur Dobyvatel ltal na vzducholodi Albatros a Frantiek Flos napsal romn Albatros. Ten Albatros nen zase nic jinho ne letadlo. Ale zrovna tady se povahy obou tvrc npadn li. Verne dovedl pedvdat technick pokrok tak, e se tomu dnes obdivujeme. U Flose je to jeho slab strnka kdy u jsme u ltn: vil jeden as teba v budoucnost naftovch motor u letadel, a to je pece jen u - 168 -

dnes, ale asi i v jeho dob, nco mlo praktickho, dokonce nco beznadjnho. Jene v em Flos s Vernem si nemaj co vytat, to je umn pst dobrodrun pbhy, odehrvajc se v exotick prod. Dodnes se z Flosovch spis tou nejvc ti dly Lovc orchidej. Ale i romn Za pokladem a mn znm vyprvn V pralesch Ecuadoru, V bainch argentinskch, Z prales Konga maj u v nzvu to hlavn, co autora zajm a co zaujme i tene: proda, zvata a kvty a dungle a to vechno, co k tomu pat. Kdy Jules Verne umel, bylo Flosovi tyicet osm let. To jet pro dti psal zdka, ale ml na to jet dost asu: doil se mlem svch stch narozenin, nebo abychom byli pesnj, skoro jet stail oslavit narozeniny devadest sedm. Kdy mu bylo tch osmatyicet, vychoval u pknou dku k. Uiteloval na mnoha mstech v Polab, psal povdky i romny pro dospl, pipravoval ochotnick divadlo to u pro dospl i pro dti, redigoval kalende. Stle vc ho vak pitahovalo psan pro mlde. Stal se tehdy populrn serilem o ibravkovi, prostm vesnickm lovku, kter si rozum s lidmi i s prodou. Dky tomu, e Flos nezstal uzaven svtu na sv venkovsk kole, e se stkal se spoustou literrnch ptel, znal adu cizch jazyk, z nich tak pekldal, zaaly se brzy jeho zjmy vyhraovat. Stal se inspektorem, pesdlil do Prahy a kdy zaal mt pozdji jako dchodce voln as, pustil se do svch dobrodrunch a fantastickch knek pro mlad tene. e na to poteboval hodn volnho asu, to je vidt z toho, co sm o sv prci vypravuje. Flos ovem nebyl jednostrann: to nebyl kantor, kter si nenajde chvli na osobn zlibu. Hlavn v mladch letech hodn cestoval, tenkrt ponejvce pky, a na Balkn. Kdo pete jeho knek vc, uhdne asi, e byl vniv lovec. A ten, kdo zn jeho lnky o dtskch knkch, se zase nepodiv tomu, e Flos rd maloval a pochopiteln zbry z prody, ale i portrty. Ten, kdo ho znal a neetl od nho ani dku, na to piel pi srden besed. A ten, kdo u ho poznat neme, tomu posta umn st mezi dky. Autor je ve svch knkch cel. Je tam se svm - 169 -

poznnm i se svmi sny. Za Rakouska i za prvn republiky nebylo nic zvltnho na tom, e autor uinil hrdinou svho pbhu mladho, chudho, ale podnikavho hrdinu, kter se silou vle a vytrvalost propracuje k vynikajcmu spoleenskmu postaven. Flos sv knky koneckonc psal tak trochu jako nvod k jednn, stavl sv mlad hrdiny svm mladm tenm za vzor. kal tomu: mj boj proti indinm. Flos neml rd Karla Maye, neml v lsce ani jin podobn autory. Pipadalo mu, e v tch pbzch je mlo skuten vcnho poznn o svt, v nm se odehrvaj. A e jsou to pbhy svm zpsobem vlastn pohdkov. Flos si pedstavoval svho hrdinu (a vdycky ten hrdina byl ech, jako u Vrna Francouz!) jako nkoho, kdo se neboj dn prce a dnch pekek, kdo se ve svt domluv, ponvad ml chu se uit cizm jazykm (jak by se ostatn Flosovi hrdinov domlouvali v Ocenii i v Kongu esky sotva). Ale pro taky vypotvat, m vm vynikaj hrdinov naeho autora, kolik maj v sob smyslu pro ulechtilost a est, jak mlo zzrak a jak mnoho siln vle jim pome Flos nebyl vbec moralista. Poznal jsem ho v poslednch letech jeho ivota. A zstalo mu to, co jsem vyetl z knek, kter napsal jako mladk. Smysl pro humor. Lid se mohou dostat do velijakch zapeklitch situac a mohou pitom nadvat, vet hlavu nebo mt chu do veho pratit. Flos jako lovk a Flosovi hrdinov jako autorovy dti tady mli v zloze prv tenhle smysl pro humor. Neli do dnho dobrodrustv bezhlav, obyejn se do nj dostali dokonce nedobrovoln. Ale kdy u v nm byli a po ui, neutekli se slzami v och. esk literatura pro mlde m sv klasiky. dn se nepodob Flosovi. dn z tch klasik toti nezaal pst pro mlde v takovm vku, kdy ivotn moudrost je prv jen ivotn moudrost, kdy lovk u poznal tolik lid a tolik neekanost, e se ned nim vyvst z mry. (Nebo jak znlo Flosovo oblben ren: zkuste vyvst starou liku na vrch makovice) Flosovy knky vyly spn i za hranicemi. Nkdy se zahraninmi spchy chlubme proto, e nevme dost sami sob. Ale vit sm sob a zrove vit lidem, pokud nezvlili, to byla Flosova pedstava. Nov Guinea z tku ze zajet je jedno z dji, na nm Flos sv dosud nezestrl umn dokzal. - 170 -

Zdenk Heman

NOV GUINEA Nov Guinea m 785 000 km2. Svou rozlohou je druhm nejvtm ostrovem na svt. Le severn od Austrlie, mezi 131 a 151 vchodn dlky a 0-11 jin ky. Pi pobe Nov Guineje je roztrouena ada ostrov a malch ostrvk. Z vtch jsou to na severu ostrovy Schoutenovy (Biak, Japen, Numfor), na severozpad ostrovy Waigeo, Salwati a Misool, na jihu pak ostrovy Kolepom a Komoran. Na jihovchod jsou ostrovn skupiny Louisiady, ostrovy DEntrecasteauxovy, Trobriandovy a ostrov Woodlark. Tvar ostrova je prothl smrem vchodojihovchodnm. Od Austrlie je oddlen Torresovm prlivem a Araurskm moem, od Malajskho souostrov Bandskm, Seramskm a Moluckm moem. Severn pobe ostrova omv Tich ocen. lenit pobe vytv na severozpad hlubok zliv Iriansk a Bintoeneisk s velkmi poloostrovy Vogelkop a Bombarai. Na jihu je pak rozlehl zliv Papunsk. Ostrovem probh rovnobkovm smrem mocn poho, kter vypluje celou severn a severovchodn st ostrova a thne se a na Novou Kaledonii. Ve stedn sti dosahuj vrcholy tohoto horskho masvu snn hranice. Nejvy horou ostrova je Carstenz-toppen 5030 m vysok. Sklon horskho masvu je na jin stran pkr a na severn stran mrn. eky ostrova jsou vtinou pomrn krtk a prudk. Vlivem tropickho podneb maj vysok prmrn stav vody, velkm mnostvm naplavenin zanej svoje st a vytvej molovit bainy. - 171 -

Nejdel ekou je eka Fly, dlouh 1000 km. st do Papunskho zlivu a je na dlce 800 km splavn pro n parnky. Do Arafurskho moe se vlv tm stejn mohutn eka Digul, na severu do Irianskho zlivu eka Mamberano. V severovchodn sti ostrova Je nejvznamnj ekou Sepik, splavn na dlce 500 km. Na jihu, v oblasti Arafurskho moe, se prostraj rozshl bainat niny. S vjimkou vysokohorskch oblast m Nov Guinea tropick podneb se stejnomrnou teplotou a vysokou vlhkost. Na pobe se prmrn ron teplota pohybuje mezi 26-27 C a rozdly mezi denn a non teplotou jsou nepatrn. Zimn obdob (kvten a listopad) a letn obdob (prosinec a duben) se od sebe vrazn neli. V letnm obdob vanou severozpadn monzuny, kter v zimnm obdob vystdaj jihovchodn pasty. Ron prmr deovch srek je 2000-3000 mm. Vodn srky jsou zejmna hojn v letnm obdob vlivem monzun a postihuj ponejvce horsk oblasti. Relativn nejchud na deov srky je jin pobe. rove snn ry le nad 4500 m. Nejpznivj podneb je v oblasti stednho masvu, jeho dol pat k nejhustji zalidnnm oblastem ostrova.

- 172 -

Vskyt rostlinstva a ivoistva je ovlivnn pedevm vlhkm tropickm podnebm. Deov prales se rozkld do ve 2000 m a nad 2800 m ustupuje les kovinatm a keovitm porostm, zejmna rododendronm a stromovitm kapradinm. V nejvych polohch jsou pak travnat porosty, kamenn su nebo vn snh. Bainat mosk pobe jsou pokryta mohutnmi porosty mangovnk a palmy sgov. Z rostlinnho bohatstv se t zejmna teakov devo, bambus a liny. Z vtch savc jsou na ostrov pouze divoc vepi, medvdi a klokani. Z ostatnch ivoich zde ije mnoho druh plaz, elv, krokodl a ryb. Z ptk nejtypitjch pro Novou Guineu je rajka. Ostrov je osdlen asi 2 miliny obyvatel, z eho je 95 proc. Papunc. Jejich pedkov pronikali na Novou Guineu z Indonsie. Prmrn hustota na 1 km2 je asi 2,5 obyvatele, piem zalidnn je vlivem prodnch podmnek nerovnomrn. Pomrn nejhustji je osdleno pobe v oblasti st velkch ek a dol ve stednm psmu. Oblasti pralesa, zem bain a mol a zpadn st ostrova, jsou tm neosdleny. Obyvatelstvo m velmi nzkou ivotn rove. Osdlen je pevn vesnick a typick obydl jsou velk vesnice vybudovan ze deva a bambusu, asto na klech nad vodou. Hlavnm zdrojem obivy je rybolov a ve vnitrozem sbr plodin. Zemdlstv je rozeno zejmna v nplavovch pdch nin a v horskch oblastech vnitrozem. Vtinou se pstuje kokosov palma, kakaovnk, kvovnk, v men me cukrov ttina a kapok. Pdy deovho pralesa jsou vylouen a nerodn. Pvodn kmenov zzen se udrelo dodnes. Vtina kmen, zvlt ve vnitrozem, usiluje o udren sv nezvislosti. Vt msta a osady vznikly jen na pobe. Nejlidnatjm je Port Moresby, hlavn msto Papui a souasn sdlo australskch ad, spravujcch zmosk teritoria Papuu a Severovchodn Novou Guineu. Na jihovchod je vznamnm pstavem Sumarai. Rostouc vznam m msto Aitape, lec uprosted severovchodnho pobe v oblasti naftovch pol. Hlavnm mstem indonsk provincie Zpadnho Irianu je Kotabaru, nazvan v obdob nizozemsk nadvldy Hollandia. Bvalm hlavnm mstem Severovchodn Nov Guineje je pstav Rabaul, lec na ostrov N. Britnie. - 173 -

Nerostn bohatstv ostrova nen jet pln prozkoumno. Z kov se t hlavn zlato a mdn, olovn, stbrn, niklov, elezn a kobaltov rudy. V poslednch letech byla objevena loiska nafty na ostrov Waigeo a v oblasti Zpadnho Irianu. Na cel Nov Guineji je velmi mlo vyvinuta prmyslov vroba. Bnm zpsobem pepravy je pouze vodn a leteck doprava. Silnin a eleznin st nen prakticky vybudovna. Poprv spatil severn pobe Nov Guineje Portugalec Antonio Abreu asi v roce 1512. Zpadn novoguinejsk pobe a pilehl ostrovy objevil v letech 1526-27 Portugalec Jorge de Menezez. Podle kudrnatch vlas domorodc nazval zem Islas de las Papuas Papua. panl Alvara de Saavedra zakotvil v Iriansk ztoce v letech 1528-29 a podle zlatch pedmt domorodc, nazval ostrov Isla de Oro (Zlat ostrov). Novou Guineou byl ostrov nazvn v roce 1545, kdy plavec Ynigo Ortiz de Roda obeplul severn pobe ostrova. Protoe mu domorod obyvatelstvo a rz krajiny pipomnaly afric- 174 -

kou Guineu, nazval ji Novou Guineou. Indonsk obyvatelstvo nazvalo ostrov odpradvna Irian. V pozdjch dobch se zaali v indonskch vodch objevovat Nizozemci, kte v roce 1828 zaloili na jihovchodnm pobe prvn vojenskou stanici. V roce 1836 anektovali Nizozemci zpadn st ostrova a po 141 vchodn dlky (zem dnenho Zpadnho Irianu) a nazvali ji Nizozemsk Nov Guinea. Administrativn byla povaovna za soust tehdej Nizozemsk vchodn Indie. Ji tm dv stolet pedtm bylo toto zem ve sfe zjmu nizozemsk Vchodoindick spolenosti, kter po porce panl v roce 1648 zskala prvo k hospodskmu ovldnut indonsk oblasti, vetn Nov Guineje. Roku 1884 obsadili Britov jihovchodn st ostrova a vyhlsili zde protektort Papua, kter byl pi vzniku Australskho svazu r. 1901 pedn jako kolonie Austrlii. V roce 1968 byl vyhlen Teritoriem Papua. Nmeck Neuguineakompagnie zabrala v roce 1884 severovchodn st ostrova a v nsledujcm roce bylo toto zem prohleno za nmeck majetek pod nzvem Zem csae Vilma. Nmeck nadvlda trvala a do prvn svtov vlky, kdy zem bylo obsazeno Australany. Od roku 1921 byla australskm poruenskm zemm s nzvem Severovchodn Nov Guinea. Toto zem bylo pak spojeno s ostrovy N. Britnie, N. Irsko, s Admiralitnmi ostrovy a st alomounovch ostrov v tzv. Sveneck zem Nov Guinea. Tm byl ostrov zcela rozdlen mezi koloniln mocnosti. Po vojensk porce Japonc, kte za druh svtov vlky obsadili vt st zem Nov Guineje, vyhlsilo obyvatelstvo 17. srpna 1945 v bval Nizozemsk vchodn Indii samostatnou republiku. Nizozem obsadilo vzpt vojensky cel zem. Dolo k vleklm jednnm, kter skonila v roce 1949 dohodou mezi Indonsi a nizozemskou vldou, podle n vznikly Federativn stty Indonsk. Tato federace zahrnovala cel bval nizozemsk koloniln zem, mimo zpadn sti N. Guineje dnenho Zpadnho Irianu. Nizozemsk vlda si ponechala sprvn kontrolu nad zemm Zpadnho Irianu pes odpor jeho politickch pedstavitel. Pes mrov snahy indonsk vldy vyeit jednnm otzku Zpadnho Irianu nedolo a - 175 -

do roku 1962 k dn zmn. Po rozhodnut Indonsie eit tento spor vojenskmi prostedky, dolo v ervenci 1962 k jednn, kdy dohodou v Rad bezpenosti OSN bylo stanoveno, e sprvu zem Zpadnho Irianu pebr prozatmn dnem 1. jna 1962 OSN. Od 1. kvtna 1963 zskv Indonsie svrchovanost nad zemm Zpadnho Irianu, jako jednou z indonskch provinci s podmnkou, e do konce roku 1969 bude na tomto zem plebiscit, kterm se obyvatelstvo rozhodne bu pro samostatnost, anebo pro pslunost k Indonsk republice. Zbvajc sti ostrova, Papua a Severovchodn Nov Guinea jsou dosud zmoskm teritoriem Austrlie. V souasn dob je Nov Guinea rozdlena na ti politickosprvn celky: 1. Zpadn Irian zaujm s pilehlmi ostrovy Biak, Numfoor, Num, Japen, Waigeo, Salawati, Misool, Adi, Kolepom a Komoran plochu 421 951 km2, na n ije asi 760 000 obyvatel. Je jednou z 22 provinci Indonsie. Hlavnm mstem je Kotabaru. 2. Papua se rozkld na jihovchod ostrova a pat k n tyto pilehl ostrovy: Louisiady, DEntrecasteauxovy, Trobriandsk a ostrov Woodlark. Celkov rozloha zem je vetn tchto ostrov 234 498 km2, na kterch ije asi 570 000 obyvatel. Papua je australskm zmoskm teritoriem. Hlavn msto je Port Moresby. 3. Severovchodn Nov Guinea s potem 1450 000 obyvatel zaujm celkovou plochu 240 870 km2. Toto zem zahrnuje severovchodn st ostrova a pat k nmu jednak Bismarckovo souostrov (ostrovy Nov Britnie, Nov Irsko, Admiralitn ostrovy a ada drobnch, pilehlch ostrov) a st alomounovch ostrov (Bougainville, Buka a mal ostrovy Kilin.ilan, Taku a Nukumanu). Severovchodn Nov Guinea je australskm zmoskm teritoriem. Alena Vandov

- 176 -

KARAM TAMO, LOVK Z MSCE Za druh svtov vlky obsadili Japonci v Tichm ocenu mimo jin tak Novou Guineu. Kdy pak zaali r. 1943 Amerian a Australan znovu tento velik ostrov dobvat, narazili tam tak na jednu zhadu, kterou si dlouho nedovedli vysvtlit: Jak toti naslouchali domorodcm Papuncm zaslechli z jejich st podivn znjc slova, zcela odlin od domorod ei. Kdy Papunci chtli od vojk sirky, kali, e chtj piky; sekeru nazvali topor, motyce kali zstup, vysokm botm sapogy a hebkm gvozdi. Ale vdy tohle ve byla rusk slova! Kdo je Papunce nauil? Npadn bylo, e vechna rusk slova, kterch domorodci uvali, oznaovala nstroje a takov produkty civilizace, je nikdy nemohly bt vyrobeny Papunci sammi, nebo ti byli vskutku donedvna stle jet na vvojovm stupni doby kamenn. Vechny pedmty, oznaovan v Nov Guineji ruskmi nzvy, mohly se dostat na ostrov, jen kdy tam byly pivezeny cizmi nmonky. Avak ani tento poznatek nepinel odpov na otzku, jak se rutina dostala do st a ei Papunc. Tuto odpov nalezneme, jedin kdy se ohldneme dkladn zpt, nebo le od ns vzdlena jedno stolet. Ano, tato historie zaala v edestch letech stolet devatenctho. Tehdy pekroil rusk hranice mlad, nadan student Nikolaj Nikolajevi Miklucho-Maklaj. Pro opoutl svou domovinu? Neuinil tak dobrovoln; byl vak vylouen z petrohradsk university, ponvad se zastnil studentskch nepokoj, kter v och vldy byly samozejm tkm revolunm peinem. Nezbvalo tedy ne dokonit studia v zahrani. Miklucho-Maklaj zvolil k tomu elu Nmecko, znm tehdy vysplost sv vdy i filosofie. Obor, kter mladho Rusa lkal, byly prodn vdy, prodozpyt. A tm, co se na nmeckch vysokch kolch dozvdal z oboru prodovdy, vru nebyl zklamn. Hor to ji bylo s filosofickmi zvry, kter nkte uen pni profesoi ze svch poznatk vyvozovali: Lid, jejich ple m jinou barvu ne blou tedy lutou, ernou, rudou , jsou pr pslunky nich ras, kter nikdy nemohou doshnout vysplosti a dokonalosti jako vzne- 177 -

en rasa bl! Barevn jsou toti divoi, kterm prost schz schopnost stt se civilizovanmi lidmi, tvocmi kulturn hodnoty. Proto je zcela sprvn a spravedliv, aby se tyto ni rasy smily se svm dlem a aby hledaly a nachzely sv uplatnni v oddan slub rase vyvolen, rase bl! (Jak znm znj tyto vty! Dodnes se jet ozvaj z st tch, kdo uvykli t a tt z prce barevnch pracovnk otrok v kolonich. A kdo zail krutovldu Hitlerova faismu, pamatuje velmi dobe uen o vyvolen rase a o rasch mncennch, kter jsou ureny jen k tomu, aby t prvn slouily! Ovem pozoruhodn je, e lze sledovat koeny tchto nelidskch rasistickch hesel jet mnohem dl zpt ne jen do stolet 19. Proti tmto zastncm teorie o vych a nich rasch se tehdy ozvali etn nmet vdci a byli to samozejm ti nejlep a k jejich hlasm pipojil svj i mlad rusk uenec MikluchoMaklaj. Nesprvnost rasistickho uen mu byla pedem jasn, ale tentokrt v nm vzklila mylenka dokzat to hmatatelnm dkazem. Jak to uskutenit? Jedin tak, e by vyhledal njak divochy, civilizac zcela nedoten, a na nich sledoval a zkouel, maj-li tyt pedpoklady k dalmu vvoji jako nrody dnes ji vyspl. Kde takov lidi najt? O tom nebyl Miklucho-Maklaj dlouho na vahch, nejspe na nkterm z ostrov Ocenie, Tichomo. Pak u jen zbvalo vybavit se na cestu. Miklucho-Maklajovi bylo tehdy 25 let! Pesto ml ji vzkumn a cestovatelsk zkuenosti tak velk, e mu je mohla vtina starch badatel zvidt. Ml ji za sebou nkolik cest a geografickch podnik. Z nich nejzajmavj byl jist jeho znan dlouh pobyt mezi Araby pi zpadnm pobe Arabskho poloostrova: Maklaj tam il v roli arabskho lkae a tak ovldal jazyk i zvyky domcho obyvatelstva, e nikdo z Arab nikdy neodhalil jeho evropsk pvod. Hor to bylo s hmotnm vybavenm jeho novho podniku. Sm penn prostedky neml, a tak se musel spokojit s podporou, kterou mu poskytla Rusk zempisn spolenost ve vi 1350 rubl! Natst mu aspo vedle toho vyjednala bezplatnou cestu na vlen - 178 -

lodi Vtz, kter vyjela 27. jna 1870 z Krontadtu na cestu kolem svta a projdla t nap Pacifikem. Miklucho-Maklaj se dal vylodit na pobe Nov Guineje, ostrova lecho nad severnm vbkem vchodn Austrlie, kter je vce ne tikrte tak velik jako eskoslovensko. Vybral si jej proto, e byl prakticky neznm a neprozkoumn pro neprostupnost svho vnitrozem. Ostrov byl doslova obrostl a porostl huatm koichem hust a bujn tropick vegetace. Mohutn pralesn kmeny vznely sv koruny nad neprostupnou houtinou dungle, kde lahouny lin nastraily uzlovit smyky a st kadmu, kdo by se chtl prosekat do smaragdovho ptm, sycenho zelen palem, bannovnk a chlebovnk i zase pi vlhk zemi rozkoatlch kapradin. Jen sem tam barevn blesky peletujcch kolibk a rajek rozsvtily drahokamy duhy, aby vzpt pohasly, kdy pak jen vzdalujc se kik ptk a bzukot hmyzu svdil o prudkm ivot, ztajenm za oponami list, kovin a ponk. Shluky chatr domorodc byly dce roztroueny jednak na psench plnch pobe, jednak ve vnitrozemskch pasekch a mtinch uprosted dungle a pralesa, kam vedly zk a vdy znovu prosekvan stezky a chodnky. Horsk kmeny pak ily na pat a bocch obrovskch kamennch masv, je se zvedaly v hloubi ostrova, a do vek, kdy se skaln stny ji zbavuj vekerho porostu a dl nj hol a pusto a k hranicm snhu a ledu na vrcholcch Novou Guineu obvali Papunci. Neznali dosud ani zpracovn kov, a tak mli zbran a nstroje jen z pitesvanho kamene a z piostench kost, zcela tak jako pralid ped mnoha a mnoha tisciletmi. Nesetkali se tak dosud nikdy s blochem. Jak asi bylo jejich pekvapen, kdy se jednoho dne blil ke guinejskmu pobe katamarn tak obrovsk, jak dosud nikdy nevidli. V niem se nepodobal domorodm lunm. Byl to sp plovouc ostrov, po jeho povrchu chodili lid a z jeho pdy vyrstaly mohutn kmeny, oven vzdouvajcmi se kusy ltek, propleten linami, po nich lid plhali a co nejvce nahnlo hrzu: Uprosted tohoto plovoucho ostrova trel mohutn peseknut kmen, z jeho konce stoupaly temn chuchvalce zlovstnho dmu. Toto

- 179 -

straideln zjeven, kter milo moskmi vlnami k vydenm Papuncm, nebylo ovem nic jinho ne parn plachetnice Vtz. Miklucho-Maklaj podal kapitna, aby jej vysadil v severovchodn sti ostrova, v nynjm zlivu Astrolabie. Vtz zakotvil v bezpen vzdlenosti od pobe aby nenajel na mlmi a kapitn dal spustit na vodu veslov lun, jeho posdka dopravila mladho ruskho uence na pevninu. Zde, pobl domorod vesnice, mu nmonci jet vystavli chi z trmk, vtv a bannovch list tak, jak to vidli na ostatnch vesnickch stavbch. Kdy tam jet sloili nevelk zsoby a nejnutnj vzbroj, rozlouili se s Maklajem a vrtili se na lo. Zanedlouho pot zvedl Vtz kotvu a zaal se vzdalovat, men a men, a zmizel za obzorem Ne, nem smysl za nm hledt. Je teba se obrtit tv k vnitrozem, k kolu, kter si Miklucho-Maklaj sm dal! A co dlali zatm Papunci? Jako by se do zem propadli. Nikde je nebylo vidt. Vesnice tu stla vylidnn, che przdn, a pece Maklaj spatoval na kadm kroku, jak tu jet nedvno proudil kadodenn ivot; ohnit jet nevychladla, nkde zstaly erstv zbytky nedojedenho jdla, jinde zstalo v kokosov skopce nedopit mlko A pi v przdnot a tichu kolem si pesto Miklaj uvdomoval, e je odkudsi pozorovn, hldn a sledovn. Okraj lesa nebyl ostatn tak vzdlen od vesnice, aby nemohly papunsk hldky za kmeny strom pozorovat blho vetelce. Byl to pak pohled, kter prvem nahnl hrzu, nebo onen tvor, kter vystoupil z plovoucho ostrova, ml sice vechny znaky lovka a pitom bylo zase vechno na nm njak jin a nevdan ple ml bledou, sinavou jako tv Msce, zato nohy ml ern a neml na nich prsty; tlo mu pokrvala podivn druh ke, voln a na okrajch nepirostl k masu. Stejn nezvykl a nepochopiteln bylo, e tento lovk nenesl dnou zbra, ani luk, byl tedy nepochybn vyzbrojen nm lepm. A co to mohlo bt jinho kdy se daly vechny ty nepirozen kazy dohromady ne njak kouzlo? A tak kdy se nkolik nejstatenjch papunskch bojovnk pece jen odvilo po dlouh dob vyjt z krytu lesa k vesnici, zastavili se v uctiv vzdlenosti ped zhadnm blm zjevenm, pestoe - 180 -

sami byli po zuby ozbrojeni. Napjat ekali, co se bude dt; otpy mli pipraveny v ponosu, kad sval byl hotov uposlechnout pkazu vymrtit, udeit, zabt! Ale bl lovk nebo ten, kdo jako bl lovk vypadal, nepodnikal nic nebezpenho i hrozivho. Krel vped pomalu jako dv pmo k Papuncm, a kdy se jejich zbran pi jeho dalm kroku o poznn pozvedly, prv tak, aby mohly bt v nejblim okamiku co nejprunji vreny zastavil se, vzthl ped sebe hol dlan. Tomuto pohybu mohli Papunci porozumt jen jednm zpsobem znamenal: Hle, nemm dnou zbra, pichzm v mru a s dobrmi mysly! Vzpt vythl bl mu zpod sv vrchn ke nkolik kus erven ltky, poloil je na zem, a kdy potom ukzal na jednotliv domorodce a znovu na tky u svch nohou, otoil se a opt stejn klidn odchzel ke sv chatri, nic nedbaje, e vystavuje zda papunskm otpm, jich let by ji nezahldl. Avak temn hnd bojovnci zrali na jedin na kusy ltky, je rud svtily v psku. Ten nepochopiteln pchoz jim je zejm daroval! Jist tedy s nimi neobml nic zlho. Naopak, ukzal se jejich ptelem. Toto prvn setkn Miklucho-Maklaje s novoguinejskmi Papunci pedznamenalo vechny jeho pt styky s domorodci. Zstaly ji provdy mrumilovn a ptelsk. V jednom mli Papunci pravdu: Rusk badatel vskutku vldl mocnm kouzlem; tm byla jeho povaha a charakter. Nikdy nedal domorodcm najevo, e by je snad povaoval za nco niho ani by to nebyl mohl uinit, nebo byl hluboce pesvden o rovnocennosti lidskch ras. Z pmho, upmnho a bezelstnho vztahu k lidem vbec, a tedy i k tmto nejnovjm blinm, vyplvala Maklajova srdenost a neklamn vyzaujc dobr vle. Dal zsadou, kterou se vi domorodcm dil, bylo, ze jim za dnch okolnost nezalhal, a ani tehdy, kdyby-li byl tm mohl svou situaci znan zlepit. (Tak nap., kdy jej Papunci jednou podali jakoto mocnho kouzelnka , aby zastavil d, Maklaj jim prost odpovdl, e to nedovede.)

- 181 -

Lkask znalosti mu pak zskaly vt oblibu u domorodc, kdy jich nkolik vylil, zhojil jejich rny i pomohl od bolesti; ba v ppad nutnosti necouvl ani ped provedenm operace. To ve jen utvrzovalo v Papuncch pesvden, e bl mu je mimodn bytost, vldnouc etnmi kouzly, a e je zejm nadpirozenho pvodu. K tomu pisplo, kdy jednou Miklucho-Maklaj aby pobavil domorodce zaplil tzv. benglsk ohe oslniv modr barvy. Toto blankytn svtlo, je se rozzilo dotekem Maklajovy ruky, dokzalo ostrovanm jasn, e je to z, kterou si bl kouzelnk pinesl z Msce, kde je jist jeho domov. Od t doby mu kali Kram-Tamo, lovk z Msce. Pesto se vak tu a tam v papunskch vesnicch nali lid, kte se blho mue bli a ekali od nho zlo a netst pro sebe i cel kmen. Obas dochzelo k pokusm spiknut, je mlo za cl odstranit znepokojivho cizince z povrchu ostrova. Natst se vdy nael nkter z Maklajovch pvrenc, kter jej vas varoval ped nebezpem. Tak se nap. Miklucho-Maklaj jednou dozvdl, e bojovnci jedn vsi se chystaj jej pepadnout a zavradit. Maklaj se ihned do oznaen vesnice vypravil, a to samozejm bez jakkoli zbran, a dal si na mst svolat vechny mue. Kdy se shromdili, oznmil jim, e v o jejich myslu, a dodal: Te jdu spt. Chcete-li mne zabt, tak to udlejte co nejrychleji, dokud sen mi nevrt sly. A vskutku tak provedl, co ohlsil. Po takov vzv se vak nikdo z domorodc neodvil ani pomyslet na proveden pvodnho plnu. Mj vliv na domorodce byl tak siln, zapsal Miklucho-Maklaj do svho cestopisu, e se mi podailo zcela zastavit po dobu svho pobytu stl bratrovraedn vlky. Jednou z jejich pin byla vra domorodc, e smrt lovka pochz z kouzel. V ppad smrti nkterho domorodce se proto shromauj jeho pbuzn a ptel a pemlej, kdo si mohl pt smrt jejich pbuznho, a se shodnou na vesnici, kde ije neptel, jen tuto smrt domnle zavinil. Vzpt se pak dl pln vpravy, hledaj se spojenci a vlka zane! A a dojemn znl povzdech bojechtivho Papunce, pslunka kmene, ktermu Miklucho-Maklaj takov zbyten taen rozmluvil: Chceme pobt sv neptele, ale nesmme. Maklaj to nechce!

- 182 -

Maklajovo mrumilovn psoben zabralo v stle irch kruzch nov a nov pmosk oblasti, stejn jako vnitrozemsk vesnice divokch a surovch horal nebo krvezniv kmeny okolnch ostrov. Ze vech stran pichzeli a pijdli za lovkem z Msce domorodci, aby jej spatili a vnovali mu dary. Zptky se pak vraceli obdaeni rovn dary, kter mly pro n dvoj cenu: jednak svou pmou uitenost byly to vtinou praktick kovov pedmty, nad, nstroje , jednak tm, e se na nich uili zachzet a pracovat mnohem pokroilejmi prostedky, ne jak mli dosud po ruce. A kdy zase naopak Miklucho-Maklaj opustil svou chatr, aby proel blzkmi i vzdlenjmi vesnicemi, vude nachzel nocleh ji pipraven a jednotliv rodiny se pedstihovaly v pohostinstv. Kdy pak kdekoli podal nkter kmen i rod vt slavnost, rozbhli se poslov po kraji, aby vyhledali lovka z Msce a pozvali jej k hostin a tancm. A prv tento lidsk a dvrn blzk Maklajv vztah k Papuncm mu umonil, e mohl podrobn poznat jejich zvyky, vru i povry, obyeje i zkony, a zrove podmnky, z nich toto ve vyrstalo. A nael u domorodc zcela tak, jak pedpokldal tyt zkladn vlastnosti, vlohy, povahov rysy a mylenkov pochody i citov reakce jako u pslunk kterhokoli jinho nroda, kterkoli rasy. Byli pak schopni tch vzneench cit, obtavosti, vrnosti, lsky, nesobectv, kter bloi pitaj tisciletmu psoben sv kultury. To, co chtl dokzat, ml tedy doloeno nesetnmi dkazy: e lidsk rasy jsou rovnocenn, i kdy se v dan dob nachzej na rznm stupni vvoje. Vedle tohoto hlavnho vdeckho kolu vyuil Miklucho-Maklaj svho prvnho pldruharonho pobytu na Nov Guineji i k dal prci prodozpytn, nashromdil velk sbrky botanick (herbe) i zoologick (vycpan zvata i preparty v lihu). Stejn obshl byly jeho nrodopisn sbrky, kter obshly ukzky papunskch zbran, nstroj, ozdob i domckho zazen. V jednom ohledu vak spnmu ruskmu badateli osud nepl; jeho zdrav od mld ne zvlt odoln trplo tropickm ovzdum a slblo astmi zimnicemi. A tak kdy se u novoguinejskch beh objevila lo Izumrud, vypraven Ruskou zempisnou spole- 183 -

nost, aby ptrala po Miklucho-Maklajovi, uvtal celkem s levou monost na as zmnit podneb a zotavit se. Zprva, e se lovk z Msce chyst odjet, rozltla se bleskem po papunskch vesnicch. Ptel, kter l nemoci, rad v nejrznjch strastech a dokonce i vlky dovede zaehnat odjd! Posel za poslem, z nejrznjch vs, pibhali k Maklajov chatri, aby vyizovali prosby a sliby, je vechny mly spolupsobit na blho ptele, kter by ml zstat tam, kde ho tolik potebuj. Papunci mu dokonce slibovali, e mu zd v kad vesnici zvltn chatr, take by vude ml svj domov. Ale Miklucho-Maklaj byl pli rozumn, ne aby si neuvdomil svj zdravotn stav. Nemohl zstat na Nov Guineji, i kdy by si to byl i sm pl. A tak, kdy vystupoval na palubu Izumrudu, tu mohl ulehit smutku svho louen s papunskmi pteli jedin slibem, e se jet vrt. A protoe mli s nm domorodci zkuenosti, e nikdy nelhal, uspokojili se i tentokrt touto slovn zrukou, e je jejich ptel neopout navdy. Kdy pak Izumrud zvedl kotvy a natoil p na ir moe, rozezvuelo se pobe Nov Guineje temnm rachocenm sta barum, papunskch devnch bubn. Bubnovaly lovku z Msce na rozlouenou. Osek guinejskho behu, kde Miklucho-Maklaj pistl a pobval, nese od t doby jmno Maklajovo pobe. Mikiucha-Maklaj i tentokrte splnil slovo. Jet tikrt se vrtil na Novou Guineu: r. 1876, 1879 a 1883. A o tchto cestch, opt prodovdeckch a nrodopisn vzkumnch, stejn jako o cest prvn napsal nkolik cennch vdeckch prac a knih. Ale ivot na tichomoskch ostrovech, jakmile otevel sv dvee blochm a jejich civilizaci, rychle se mnil. Denn ivot obyvatel v dsledku astch nvtv evropskch lod ztratil svj prvobytn rz, kter se mi tak lbil na pobe Nov Guineje, poznamenal si Miklucho-Maklaj do denku pi jedn ze svch pozdjch nvtv v Tichomo. Klidn ivot domorodc se mnil pchodem obchodnch lod v zimninou prci. Kad se sna nalovit co nejvce trepang (rak) nebo perlorodch mul, aby za to zskal njakou skle- 184 -

nnou tretku nebo kousek obyejnho eleza, i ervenho kartounu. Zatm se s tm domorodci spokojuj, ale brzo zanou poadovat noe, ocelov sekery a pak puky a prach. Rznm kapitnm by se tak chtlo nauit domorodce pt a kouit, protoe koalka a tabk je lacin zbo, pro Evropany vhodn k prodeji. e to domorodce ni, tmto surovcm nikterak nevad. Tak jako kdekoli jinde a kdykoli pedtm spakovalo se i v ostrovn oblasti Tichho ocenu tot: Nejdve pirazil ke behu prvn bloch objevitel. V jeho stopch zaaly brzdit moe obchodn a vlen lodi a zhy na kdejak ostrov vthla vzneen evropsk civilizace za hmn puek a dl, s obchodnm vydrnm, kdy za vskutku cenn hodnoty dostvali domorodci zrctka, sklenn korlky a plechov leskl perky, a netrvalo dlouho a bl muov se zmocnili i tl, sval a asu domorodc, z nich si nadlali otroky a to nejen v Tichomo! Miklucho-Maklaj sledoval s bolestnm rozhoenm tento vvoj, kter tehdy nemohla dn sla zastavit. A nejmn tomu dovedli elit domorodci sami se svou nedokonalou vzbroj. Pokud se pokusili odpovdt na nsil nsilm, pivolalo to na je Kdy se Miklucho-Maklaj chystal na svou tet vpravu, uzavel pedem s kapitnem smlouvu, kter stanovila jeho poadavky i zase odmnu a povinnosti druh smluvn strany, jak to bvalo obecnm zvykem. Avak zcela neobvykl byl jeden bod tto smlouvy, kter si Miklucho-Maklaj vynutil, aby byl vtlen do listiny; tento bod znl: Bude-li mistr Maklaj zabit domorodci nkterho ostrova, pak se kapitn Webber zavazuje, e nepodnikne dn represlie pod zminkou trestu. A jinde toto sv mravn rozhodnut jasn odvoduje: Vina blch je tak obrovsk, e kad takzvan trestn domorodc jen jet vce zvyuje poet zloin, na nich napchanch. Teprve z tchto dk zazn pochybnost o rovnocennosti ras: nebo zdaleka nen jisto, zda bl rasa nen z hlediska lidskosti mn cenn ne rasy barevn. Posledn tichomosk cesta vedla Miklucho-Maklaje do Austrlie, kter byla tak jinm ohranienm jm prozkoumvan oblasti; na severu sahala tato oblast a po filipnsk ostrov Luzon a v pnm, vchodozpadnm smru byly hranicemi Malajsk poloostrov a Banksovy ostrovy v souostrov Novch Hebrid. (Rozsah tohoto - 185 -

moskho pracovit ruskho badatele odpovdal piblin rozsahu Austrlie.) Avak jin hranin mez hrozila vytyit konec Maklajovy pouti za poznnm. Byla to postupujc nemoc, kter podnikla svj prvn tok na muv organismus u kdysi v tropech a nyn, kdy se Miklucho-Maklaj vrtil na del dobu dom, na Rus, vyuila nhl zmny podneb, aby znovu pokraovala ve svm niivm dle. A tak ji rok po svm poslednm nvratu z Tichomo, v dubnu r. 1888, umr v Petrohrad lovk z Msce, str 42 let. Tento lovk z Msce byl vak pedevm a hlavn lovk. lovk v krsnm a silnm toho slova smyslu. A to snad je jeho pomnkem jet vtm ne zslun a ctyhodn vsledky jeho badatelsk a objevitelsk prce. M. V. Kratochvil

OD MARKA POLA A PO HANZELKU A ZIKMUNDA Lid ij na zemi u hezkch pr destek tisc let, vlastn by jim u mla bt docela vedn, mli by o n dvno vechno vdt, a zatm jet ped tymi sty pti sty lty znali sotva jednu tvrtinu vech pevnin, a o tom, jak vypadaj jednotliv svtadly, se vce mn jen dohadovali. Nejstar znm zempisci a cestovatel byli asi sta Fnian, ti probdali pobe severn Afriky jet ped zatkem naeho letopotu, a dokonce ji snad obepluli. Na americkou pevninu vstoupili tm pt set let ped Krytofem Kolumbem u poloostrova Labradoru Vikingov, dvn normant obyvatel severn Evropy. O Asii pinesl obshlou zprvu bentsk kupec Marco Polo, procestoval ji celou a do ny, kde strvil dlouhou dobu pi csaskm dvoe, a teprve po mnoha letech se vrtil pes Indii, Persii a Armnii nazpt do Evropy. Ke konci stedovku podnikl velikou cestu rusk Kupec Afanasij Nikitin; vypravil se z Moskvy na jih a popsal ve sv knize zevrubn zvyky a zzen nrod v Pedn Asii, v Africe a v Indii. - 186 -

Tehdy u konil stedovk, zjem o ciz zem nesmrn vzrstal, vilo se, e v dosud neznmch zemch ek na Evropany velik bohatstv, zejmna zlato a stbro. Hledaly se i krat cesty do zem, o jejich bohatstv se tehdy ji vdlo: tak pi hledn vhodn cesty do bohat Indie obeplul Vascda Gama Afriku. U pedtm se Krytof Kolumbus roku 1492 vypravil na tech malch plachetnicch na hledn zpadn cesty do Indie a dostal se, nevda o ti, na pdu Ameriky. Pozdji, pi hledn cesty do ny, odkryl anglick moeplavec Ca bot pobe Labradoru a piblin v te dob italsk kapitn Amerigo Vespucci prozkoumal behy Jin Ameriky od Orinoka a po jin st dnen Brazlie. A konen dvacet pt let po objeven americk pevniny Portugalec Ferno Magalhes poprv obeplul svt. Ale i potom bylo pod jet co objevovat, vdy teprve v roce 1909 stanul lovk poprv na severnm zemskm plu (Robert E. Peary), a o dva roky pozdji doshli Roald Amundsen a R. F. Scott skoro souasn jinho plu. Antarktida se vak prozkoumv soustavn teprve v posledn dob, v povod Amazonky jsou v pralesch rozshl oblasti, kam dosud nevkroil civilizovan lovk, a rovn v oblastech nejvych asijskch hor jsou jet nkter neprozkouman krajiny. Tak nai cestovatel pispli hodn k zempisnmu poznn svta; esk lka dr. Emil Holub pinesl prvn zprvy o neznmch jihoafrickch kmenech v po Zambezi, E. St. Vrz procestoval hlavn rovnkovou Ameriku a sbral prodniny pro muzea stejn jako Holub a jin. Nae nejmlad cestovatele samozejm nemusme vbec pedstavovat kdopak by neznal inenry Hanzelku a Zikmunda! Kad v, e projeli nap celou Afriku a Ameriku od st argentinsk eky La Platy po ovocn plante Guatemaly ve Stedn Americe. koda e ns nevzali s sebou! Tenkrt, anebo na svou druhou cestu po Asii, Austrlii a Ocenii. Vtzslav Kocourek

- 187 -

- 188 -

MAL KALEND OBJEV

PED NAIM LETOPOTEM kolem 600 FNIT PLAVCI propluli Rudm moem, strvili nkolik let ha vchodnm pobe africk pevniny, kde hledali slonovinu, a vrtili se inou mezi panlskem nazpt k egyptskmu krli Nechovi. Prvn obepluli Afriku. Padestiveslice Kartagince HANNA obepluly zpadn pobe Afriky a tm k rovnku. Hanno zde objevil dosud neznm, lovku podobn tvory gorily.

kolem 470

kolem 330 Makedonsk krl ALEXANDR VELIK, vlenk a dobyvatel, sn o vytvoen svtov e. Na vprav do nitra vchodnch zem doraz a k hranicm Indie. 320 PYTHEAS MASSILSK (z dnenho jihofrancouzskho msta Marseille) se vydal na pou podl zpadnho pobe panlska, odkryl britsk ostrovy a doshl na severu msta, kde slunce mizelo kolem plnoci za obzor pouze na dv hodiny. Dospl a k polrnmu kruhu.

V NAEM LETOPOTU 60 Dobyvatelsk vprava mskho csae NERONA pi hledn pramen eky Nilu objevila nejvy horsk masvy Afriky a velk jezera. kolem 1000 VIKINGOV, vynikajc moeplavci stedovku, objevili Island a Grnsko a pistli i u beh Severn Ameriky.

- 189 -

1245

panlsk frantikn GIOVANNI PIANO CARPINI vykonal s eskm mnichem tpnem a polskm Benediktem cestu k tatarskmu chnovi do Stedn Asie.

1271 - 1295 Bentan MORCO POLO procestoval nap celou Asii, pobyl nkolik let na dvoe nskho csae a pes Jvu, Indii, Persii a Armnii se vrtil nazpt.

Kolem 1330 Arabsk cestovatel IBN BATTTA procestoval Pedn Asii, jin st Ruska, Persii, Indii, nu a Afrika a po stedoafrick msto Timbuktu.

1486

Portugalsk moeplavec BARTOLOMEO DIAZ obeplul africkou pevninu.

Italsk moeplavec KRYTOF KOLUMBUS 1492 (Novovk) (Cristbal Coln) objevil pi hledn nov cesty do Indie a ny novou pevninu Ameriku. Jel ve panlskch slubch na tech malch plachetnicch, na karavelch Pinta, Nina a Santa Maria. Teprve pozdji zjistil, e pistl u ostrova San Salvador. 1495 VASCO DA GAMA, portugalsk nmon kapitn, objevil dlouho hledanou nmon cestu do Indie kolem africkho kontinentu. Dkaz o tom, e Zem je kulat, byl podn s konenou platnost: portugalsk moeplavec FERNO DE MAGALHAES poprv obeplul svt.

1519

- 190 -

1581

Kozcky ataman JERMAK pekroil poho Ural a vstoupil na pdu Sibie. Jeho kozci pronikli pozdji a k Tichmu ocenu. Holandsk lodi pistly u beh nov, neznm zem, kter dali jmno Nov Holandsko. Byla to dlouho hledan pt pevnina Austrlie. Kozk SEMJON DNV procestoval poloostrov ukotsk a objevil Beringov inu, zk pruh moe mezi vchodnm pobem Asie a Aljaskm poloostrovem Ameriky. Rut cestovatel, veden FADDJEVEM BELLINGHAUSENEM a ALEXEJEM LAZAROVEM, objevili na cestch jinmi oceny pevninu jinho plu Antarktidu.

1606

1648

1819-1821

1893-1899 Norsk badatel FRIDTJOF NANSEN proplul ledovou tt a na 450 km k severnmu plu, zmil hloubku Severnho ledovho ocenu a dokzal existenci moskch proud mezi Sibi a Grnskem. 1909 Amerian ROBERT E. PEARY doshl severnho plu. Tm se naplnila dvn touha lid stanout na vrcholu zemkoule. Norsk badatel ROALD AMUNDSEN 14. prosince 1911 a anglick cestovatel ROBERT F. SCOTT 18. ledna 1912 doshli jinho plu. Americk letec WILEY POST obletl prvn letadlem zemkouli.

1911-1912

1933

- 191 -

1937

Sovtsk letec VALERIJ KALOV a MICHAIL GROMOV poprv peletli z Moskvy do Ameriky, do San Franciska, cestou pes severn pl. Horolezci zdolali po mnohaletm sil nejvy vrcholek svta: Novozlanan EDMUND HILLARY a neplsk erp TENSING NORKEY zlezli jin stnu Mount Everestu. Americk atomov ponorka NAUTILUS pod vedenm kapitna WTLLIAMA R. ANDERSON A podplula na cest z Tichho ocenu do Atlantiku 3. srpna 1958 poprv v djinch severn pl. lovk sestoupil 11 151 m pod hladinu moe. J. PICCARD a D. WALSH se ponoili v prolklin kalifornskho pobe do tto zatm nejvt hloubky. JURIJ ALEXEJEVI GAGARINEM 12. dubna 1961 na kosmick lodi VOSTOK obletl Zemi Vtzslav Kocourek

1953

1958

1960

1961

O POSLEDNCH BLCH MSTECH

Zde jsou lvi

Hic sunt leones zde jsou lvi, tak oznaovali na svch mapch sta man msta, kter jet nestaili okupovat. Mimo dosavadn hranice jejich e neexistovalo pro many nic, tam dvaly liky dobrou noc, tam byla bl msta (i kdy obydlen tebas jen neptelskmi cizmi nrody). Ale v pohraninch oblastech msk e nebyl klid nikdy. Ohroen nrody si samozejm nechtly nechat lbit mskou roztahovanost a o svou nezvislost bojovaly jako lvi.

- 192 -

A mon e prv proto man nazvali zem za hranic sv e: Hic sunt leones. Avak slov Zde jsou lvi se pozdji uvalo vude tam, kde evropt lid chtli oznait neznm koniny bl msta. A protoe od potku naeho letopotu byla stediskem civilizace a kultury nebo se aspo za n povaovala Evropa, dlo se oznaovn blch mst na mapch svta vdycky jaksi s ohledem na Evropu. Prost tam, kam jet nevstoupil bl lovk, tam byli lvi, tam byla bl msta Je nad slunce jasn, e tenhle nzor byl vyhrann sobeck, protoe i ostatn nrody jinch plemen u dvno ped tehdejmi Evropany byli velkorysmi objeviteli a cestovateli. (Vzpomeme skuten objevitelskch cest Fnian, Viking, an, anebo dnes u vdecky dokzan transport Indin Jin Ameriky do Tichomo!) Ale to tenkrt Evropa nebrala vbec na vdom, a tak djiny odhalovn blch mst na zemskm glbu jsou dodnes chpny zcela z hlediska Evropan a smr objevitelskch a dobyvatelskch cest vede odedvna jen z Evropy nkam jinam, kde jsou lvi a bl msta

- 193 -

Zde nejsou lvi

Ne se dostaneme k hlavnmu tmatu povdn o zmizen poslednch blch mst v blch plnch plu, podvejme se jet velice strun na historii objevovn svta. Star Evropa na ry znala u Afriku a Asii; seznmila se s tmito koninami pedevm prostednictvm obchodu. Avak na objeven Ameriky se ekalo a do roku 1492, kdy ji vlastn nhodou objevil Janovan Krytof Kolumbus na sv plavb do Indie zpadnm smrem. Na sklonku patnctho stolet kdy u byla Amerika objevena, roku 1498, podailo se portugalskmu moeplavci Vasco da Gamovi poprv obeplout Afriku a tak objevit nmon cestu do Indie. Brzy nato, v letech 1519 a 1522, podnikl Portugalec Fernao Magalhes dosud nejdel plavbu. Jeho husarsk kousek obeplut zemkoule pak navdy odzvonil pochybovam o kulatosti Zem. V tu dobu se svt tak rozil, e se zdlo, e na zemkouli u nen co objevovat. A pece roku 1642 smazal Holanan Abel Tasman dal bl msto z mapy svta, kdy objevil Nov Zland a Tasmnii. 18. stolet bylo poznamenno jen dlmi objevy mench nevznamnch oblast. A Anglian James Cook uinil dal obrovsk objevy: roku 1770 uril pt svtadl Austrlii a roku 1772 jako prvn spatil est svtadl Antarktidu (e jde o objeven novho svtadlu vak Cook tenkrt nevdl; tento objev o Antarktid udlal a v roce 182 Rus Faddj Faddjevi Bellinghausen). Avak objevenm novch svtadl, ostrov a ostrvk pece nezmizela vechna bl msta. Ta pro Evropana byla jet vude tam, kam nevkroila jeho noha (objeven svtadlu toti neznamenalo jeho dobyt; nadle zbvaly obvykle dosti dlouho nedoteny nesmrn rozlohy ve vnitrozem). Ale podnikav a dobe vyzbrojen Evropan postupn ovldl nejen celou Ameriku, ale pozdji i Asii, Afriku a Austrlii i s tisci ostrov a ostrvk k nim pilehlch. Do konce 19. stolet pronikl bl lovk snad vude; jako obchodnk i jako vojk. A tak na potku 20. stolet u neexistovala bl msta, neexistovala zem, kam by nevstoupila bl lidsk noha. Opravdu ne? A co bl pln pl? Pravda, tam krut proda lovka jet nepustila. - 194 -

Ani zde u nejsou lvi

Na potku naeho stolet byla tedy posledn bl msta na map svta u jen v oblastech blch pln obou pl. A je proto pln samozejm, e snahou dostat se tam jako prvn bylo v t dob rozechvla leckter srdce. Zjem byl soustedn na severn pl, protoe byl Evrop nejbl. Pokusy o dosaen obou pl se dly u v 19. stolet. Avak teprve rok 1908 je rokem dosaen severnho plu a rok 1911 plu jinho. Historie dobyt obou pl m shodou okolnost podobn a velice dramatick zpletky. Dosaen plu probhala ve znamen urputnho hoje vdy dvou rival Jachta bohatho Ameriana Johna R. Bradleye opustila 19. ervence roku 1907 Gloucester a zamila na sever. Jela pr na lov arktick zve, zejmna medvd a mro. Avak na palub jachty byl i dr. Frederik A. Cook, Amerian nmeckho pvodu jeho rodina se pvodn jmenovala Kochova lka, polrn badatel a vten znalec Eskymk. Jachta bez nehody doshla nejsevernj eskymck vesnice Annaotaku. Teprve zde se projevil prav el cesty: dr. Cook a jeho ptel Nmec Rudolf Franck vy- 195 -

stoupili na pevninu a jachta odjela Pro oba ptel opustili pohodlnou a tulnou jachtu? Pijeli sem toti s myslem, e se pokus doshnout severnho plu. O opravdovosti jejich zmru svdila pedevm dkladn pprava na cestu. Za pomoci Eskymk stavli san, lovili zv na maso i pro koiiny, ili tepl polrn odvy pro sebe i pro eskymck prvodce. Za tchto pprav utekla tymsn polrn noc jako nic. Nakonec se ale na cestu k plu vypravil 18. bezna roku 1908 Cook sm se dvma mladmi eskymky E-tuk-i-ukem a Ah-velahem. Rudolf Franck zstal v Annaotoku, aby hldal drahocenn zsoby koiin a mroch kl. Nebudeme tu vypisovat vechny ty nepedstaviteln trapy, kter museli dr. Cook a jeho prvodci podstoupit, tu nekonenou a fantasticky obtnou pou za stranho mrazu a surovch bou. Kdyby cesta k plm byla jednoduch, byly by u pece dvno dosaeny. Vdy to byla posledn bl msta na map svta a tolik lkala a tolik lidskch ivot u stla. Ale dr. Cookovi a dvma prostm Eskymkm se konen 21. dubna roku 1908 podailo to, co se dosud zdlo nemonm: stli na severnm vrcholu svta, na Velkm hebku Zem, jak kali Eskymci. Na stee postavenho igl se poprv zatepetala hvzdnat vlajka v ledovm vtru severn tony. Radost dobyvatel pes nezmrn vyerpn neznala mez. Vdy byli v mst, kde se spojuje zempisn dlka se kou, v mst, kde nelze vypotat as, nebo zde se stk as greenwichsk s asem newyorskm, moskevskm i stedoevropskm, jedinm krokem bylo mono pekroit cel den. Tady byl bod, kde je rok jako den, kde slunce svt po est msc a po dalch est msc vldne nejhlub noc, v n msc a hvzdy putuji v nekonenm kruhu po obloze. I stn lid dokazoval, e opravdu stoj na plu: v kadou denn dobu byl stejn dlouh, protoe slunce tu krouilo neustle ve stejn vi Cookova cesta zptky z plu do vesniky Annaotaku byla etzem dalch trap. Avak vechna ta proit utrpen nebyla nakonec nic ve srovnn s pkom, kterho se dr. Cook doil po svm nvratu.

- 196 -

Copak ho svt neuvtal slavobrnou a venm bubn na poest? Ano, ale jenom zpotku. Zakrtko jeho jmno zahalil oblak pomluv a nactiutrhn, ve kterm se rozplynula slva Cooka objevitele a zazila nov slva druhho dobyvatele severnho plu. Kdy se jachta J. R. Bradleye vrtila do Ameriky a bylo prozrazeno tajemstv, jak byl vlastn el jej cesty, rozzuila tato zprva nesmrn Roberta Pearyho. Byl prv zamstnn ppravami na svou novou vpravu za konenm dosaenm severnho plu. K jeho ivotnmu cli se te nebezpen blil sok, a to jet s tak obrovskm asovm pedstihem. Ale a se Peary snail urychlit sv ppravy jak chtl, na cestu k severu vyplul a v ervenci roku 1908 tedy u ti msce potom, kdy plu doshl dr. Cook (co ovem Peary tehdy nevdl). I Peary byl ostlen polrnk a odbornk na slovo vzat. A stejn jako Cook i on musel na severu prot polrn noc a na cestu se vydal a na jae roku 1909. A stejn jako Cook a jeho druzi i Peary a jeho ern sluha a tyi eskymt prvodci proili na sv cest straliv okamiky, kdy je na kolena srela malomyslnost a kdy jen s poslednm vyptm sil se zvedali na dal pochod nekonenmi plnmi. Mrz jim drsal oblieje do krve a jen vidinu pece jen se blcho cle je hnala kupedu. Jet vydret nkolik dn, jet vydret! O poslednch dnech Pearyho cesty k plu nechrne chvli hovoit jeho vlastn zpisy: - 197 -

Ji ped plnoc dne 5. dubna jsme byli opt na pochodu. Poas bylo mlhav, svtlo ed a beze stnu; obloha bezbarv pokrvka, kter byla stle temnj a na obzoru pln ern; led duchovit vpenn bl jako ledov pokrvka Grnska vesms barvy, jich by pouil mal nadan fantazi k namalovn polrn krajiny. Jak ve bylo jin ne blskav, sluncem mscem leskle mode zbarven snhov pole, kter jsme vidli kolem dokola posledn tyi dny! lo se dokonce lpe ne pedtm. Tvrd, krystalick plochy starch ledovch pln byly jen slab pokryty snhem, safrov modr jezera byla vt ne dv. Teplota stoupla na 26 stup pod nulou. Ten san bylo zejm men, psi uhnli kupedu, jako by byli nakaeni, nam denm; nkte dokonce pohazovali hlavou do ve a tkali. Po dobrch 27 kilometrech jsme si odpoinuli, uvaili aj, nasndali se, nakrmili psy a nechali je odpoinout. Pak dle, zase 17 kilometr. Posledn pochod na sever skonil dne dubna o 10. hodin dopoledn. Podle vytu jsme u museli bt tm u cle vech mch tueb. Dali jsme se do stavby tbora; k poledni jsem uinil na kolumbijskm polednku prvn pozorovn v naem tboe: men dvala 8957! Pl byl tedy na dohled, ale byl jsem pli slb, abych mohl vykonat tchto nkolik krok. Nahromadn nava vech tchto dn a noc, tchto pochod po led, beze spnku, v neustlm nebezpe a zkosti, jako by m rzem pepadla. Byl jsem pli vyerpn, abych jen pochopil, e el mho ivota je splnn. A petme si jet dojmy Roberta Pearyho v okamiku, kdy stanul na plu: Konen pl. Mj sen a cl po celch dvacet let. Konen mj! Dosud to nedovedu pochopit. Vecko se zd tak jednoduch a samozejm Tm ve, co ns obklopovalo, zdlo se nm pli zvltn, abychom to mohli pochopit. Nejpodivuhodnj vak byla skutenost, e jsem se po nkolikahodinovm pochodu octl ze zpadn polokoule na polokouli vchodn, e jsem opravdu dostihl vrcholku svta. Bylo to pmo vzruujc; prvnch nkolik kilometr sv krtk cesty li jsme na sever, posledn kilometry pak na jih. A pitom jsme li stle tm smrem! A kdy jsme se pak vraceli do tbora, li jsme zase nkolik - 198 -

kilometr na sever a pak pmo na jih, a to zase v jedn pm e. Nebylo pro ns ji vchodu, zpadu a severu, zbval pro ns jedin smr: jih. Kad vtr, kter k nm vanul, musil bt jin, nebo nemohl pichzet odjinud.. Tak bylo rok po Cookovi podruh v historii lidstva dosaeno severnho plu. Ale jak vlastn byla dohra tohoto soupeen, kdy dodnes je vtinou Peary oficiln uznvm jako prav dosaitel severnho plu? Kdy se Robert Peary vrtil od severn tony zas dom do Ameriky, rozpoutal se mezi obma soupei boj. Peary, kter ml vlivn ptele v tisku, bezostyn prohlsil, e Cookovo tvrzen o dosaen plu je podvod. A svt mu uvil A boj o jin pl? Ten probhl jet dramatitji. Stal se dramatem, je konilo smrt; ale tohle opravdov drama se odehrlo naprosto estn.v O dosaen tho cle zvodili tehdy dva nejzkuenj polrnci: Anglian Robert Scott a Nor Roald Amundsen. Roku 1909 pipravuje Scott svou druhou antarktickou cestu, tentokrt s pevnm rozhodnutm doshnout jinho plu a zskat tak sob i Anglii prvenstv jeho objeven. Je si vdom toho, e jde o vecko, nebo jin pl je poslednm blm mstem na map svta Na cestu se Scott pipravil opravdu dkladn. Ml k tomu i plnou podporu vldy a finann pomoc etnch spolenost, a tak mohl svou expedici vybavit nad pomylen dokonale: zsobami potravin, paliva, dokonalm vybavenm vech astnk, modernm vdeckm zazenm, dobe stavnou lod atd. atd. Pro dopravu nklad na pevnin zvolil msto dosud pouvanch polrnch ps skotsk pony a troje motorov san, posledn vstelek mlad automobilov techniky. Bohat vypraven Scottova lo Tera nova po vyplut dne 1. ervna roku 1910 z londnskho pstavu dosahuje australskho pstavu Melbourne, kde velitele zastiuje telegram: PLUJI NA JIH AMUNDSEN Amundsen! Norsk polrn badatel Roald Amundsen, jeden z nejzkuenjch a nejvtch. Od mld sn o dosaen pl. Ale v - 199 -

dobyt severnho plu jej pedeli Cook a Peary. Zbv tedy u jen jedin: jin. Jedin jin tona zstv dosud nedosaena. Jen tady je jet mono dobt slvu pro sebe a pro vlast. Ale Scott je ji na cest za tm clem. Proto Amundsen urychlen dokonuje ppravy na svou polrn expedici. Jeho lo Fram je tak dobe vybavena, by s menmi nklady ne lo Anglian. Z paluby Framu je odesln osudn telegram Scottovi jako vzva kdo s koho. Od toho okamiku je jasn, e nejde u jen o dosaen jinho plu, ale tak o velik souboj a zvod, kdo stane na jinm plu prvn. Kdo si odnese palmu vtzstv 4. ledna roku 1911 konen pistv Terra nova u pobe estho svtadlu Antarktidy, na Evansov mysu. Zde mus vprava pezimovat a vykat vhodnho okamiku k cest na pl. V tomto obdob Scottova posdka buduje v uritch vzdlenostech adu skladi, kter vprava pak pouije jak na cest k plu, tak pi nvratu. Posledn skladit je vybudovno a na 79. a pltm stupni jin ky. Tehdy se Scott tak dov d, e i Amundsen u pistal v Antarktid a e svj zkladn tbor rozloil ve Velryb ztoce. Scotta pepadaj neradostn vahy: Beze v pochyby je objeven se Amundsena pro m plny vnm nebezpem. Jeho vzdlenost od plu je o sto kilometr men ne moje a nikdy bych si nebyl pomyslil, e se mu poda tak mnoho ps dostat bezpen na ledovou bariru. Jeho pln cestovat se psy je vborn. Nebo pedevm me svou cestu nastoupit asnji, ne je monost s ponky. Vdy j ji te sotva vm, jak odtud odvedu ponky do bezpe. Ale a je tomu jakkoli, nesmm se dt Amundsenovm postupem mst a zstanu pi svm pvodnm plnu, jako bych o Amundsenovi nic nevdl. A opravdu, od tohoto okamiku se Scott k Amundsenovi krom jedin letm zmnky ji po celou cestu k jin ton nevrtil. A prvnho listopadu nadela vhodn chvle a Scott a jeho lid se vydali do blch pln na cestu za dosaenm poslednho blho msta na map zemskho globusu. (Ale Norov, kte byli plu o sto kilometr bl, u byli tinct dn na cest!!!)

- 200 -

Anglian postupovali rozvn a obezetn, pesn podle plnu. Jejich velk skupina se stle plnovit zmenovala o men skupiny, kter byly poslny zpt, kdy pomohly donst nklad na pedem stanoven stanovit. To byl zpsob, kter sliboval spch za pedpokladu, e nenastanou komplikace. Ty vak nastaly hned na zatku cesty. Ponci byli brzy unaveni a motorov san mly neustle poruchy. Tak zmizel sen, e budeme mt v motorech vydatnou pomoc, napsal si Scott hned v tetm dnu pochodu. Nakonec mly motorov san takovou poruchovost, e se Scott rozhodl poslat je zptky na zkladnu. Zrove vak v jeho denku pibv i poznmek, kdy byl kter ponk zastelen pro plnou vyerpanost. Na potku prosince pepadla Scotta straliv snhov boue a zdrela vpravu o pt drahocennch dn. Pro jen moje druina nar vude na svzele, kdeto jin jdou, jako by li na prochzku! dn pedvdavost, dn vaha, nic ns nemohlo pipravit na tento stav vc Po cel den byla zase zuiv boue. Je to nejvt snen, jak jsem kdy vidl. To ve by se dalo snst, jen kdyby nebylo zdren v cest tak stran vn. Vdy my se vlastn nesmme opozdit ani o minutu! pe si Scott do svho denku. 11. prosince je nucen poslat zptky i jedin ps speen, kter vpravu provzelo, nebo doly zsoby potravin pro zvata. A tak Scott a jeho jedenct druh se sami zapahaj do trojch san a thnou nezbytn nklad. Jde to velice patn, ale vprava pesto neustle postupuje a pibliuje se k cli. Na 85. stupni jin ky, 22. prosince, Scott odesl zptky pesn tak, jak bylo naplnovno tyi mue a jedny san. Mui, kte pomohli donst nklad a sem, jen st pemhaj sv zklamn vdy cl je pece na dosah ruky , ale nakonec pece disciplinovan uposlechnou. (Netu, emu tm unikli!) Nov rok 1912 zastiuje Angliany u jen 310 kilometr od jinho plu. 4. ledna je odeslna zpt posledn skupinka t mu. I jim se lo tko od nedalekho cle. V cest pak pokrauje ji jen prodozpytec dr. Wilson, dstojnci Bowers, Oates, Evans velitel Scott. S - 201 -

poslednm vyptm sil se vleou dl a dl 16. ledna se stala ta hrozn vc, jak tom Robert Scott pe: Stala se hrozn vc potkalo ns to nejhor, co ns mohlo potkat! Vykonali jsme dopoledne dobr pochod, urazive 14 kilometr. Posledn pozorovn zjistilo, e jsme byl na 8942 jin ky. Vyrazili jsme tud odpoledne s povznejcm vdomm, e ztra s pynou jistotou doshneme svho cle. Po druh pochodov hodin objevili Bowersovy bystr oi nco, co povaoval za znaen cesty. Znepokojilo ho to, ale koen si ekl, e to je asi roztp v ledu. mlenlivm napt tpali jsme dle, proniknuti toue stranou mylenkou a tme stranm podezenm Srdce mi builo k prasknut! Minula dal plhodina a tu uzel Bowers ped nmi ernou skvrnu! Nebyl to pirozen ledov tvar nemohl to bt, to jsme brzy poznali! Thli jsme pmo k tomu A co jsme nali? ern, na skov erdi pipevnn praporek! Nablzku bylo oputn tboit, bylo vidt koleje od san a pichzejc i odchzejc stopy ly, zeteln patrn otisky psch tlap. a vdli jsme ve! Norov ns pedeli! Amundsen byl prvn na jin ton! Ano Amundsen je pedeel. O tom u nebylo pochyb. Dal cesta k plu u vedla v jeho viditelnch stopch, kter Scottovu vpravu pivedly 18. ledna roku 1912 k cli. Ale jin pl byl u dosaen ped ptaticeti dny, 14. prosince minulho roku! Zprva norskmu krli a dopis Scottovi ekaly v Amundsenov oputnm stanu na jinm plu na zvodnka, kter dospl k cli jako druh. Bohuel, tmto okamikem drama neskonilo. Vyvrcholen pilo jet trochu pozdji, a 29. bezna tho roku, na zpten cest. Zde je posledn zpis Scottova denku: Od jedenadvactho zu neustle jihozpadn orkn. Dvactho jsme mli jet tolik paliva, e jsme uvaili kadmu dva koflky aje a such stravy na dva dny. Kad den jsme se chystali thnout ke skladiti, vzdlenmu jen dvacet kilometr, ale venku ped stanovmi dvemi je cel kraj zahalen v jedinou neproniknutelnou snhovou chumelenici. Nemyslm, e lze potat nyn s jakmkoli zlepenm. - 202 -

Ale vytrvme a do konce. Ovem jsme stle slab a smrt neme bt daleko. Je to zl, ale nemohu ji pst R Scott. Probh peujte o nae pozstal Z posledn skupiny Scottovy vpravy se nikdo nevrtil. Vech pt mu zahynulo. Mon e jejich sly podlomilo vdom, e jsou jenom druz. Kdov! Boj o posledn bl msta v blch ptnch pl byl tedy vrcholn dramatick. lo v nm o est i slvu, ale tak o to dokzat, e lovk je schopen nesmrnch in kdy za jeho odhodlnm je kus poctiv, tvrd chlapsk prce a sebeobtovnho odkn. A tak 14. prosince roku 1911, kdy norsk skupina polrnk, veden Roaldem Amundsenem, doshla jinho plu, mohli geografov a kartografov podle vzoru starch man zaznamenat do mapy svta: ani zde u nejsou lvi Josef ubrt

- 203 -

V EDICI KARAVANA VYLO:

1. Verne-Laurie: Trosenk z Cynthie 2. Assolant: Hrdinn kapitn Korkorn 3. Fri: Had ostrov 4. Hronek: Zlato na Espaole 5. Kastner: Emil a detektivov Emil a ti dvojata 6. Flos: Lovci koiin 7. Fri: Dlouh lovec 8. Fiala: Thli tudy Avai 9. Musil: Cedry na Libanonu 10. Gerstacker: Pevnost u Solnho brodu 11. Flos: Otek ze zajet

PIPRAVUJEME 12. Vsevoloskij: Nepolapiteln monitor 13. Seton: Moji znm z divoiny 14. Cch: Nklad do Hamburku 15. Fric: Strek Indin 16. Parzek: Kraj dvoj oblohy 17 Verne: anovy trampoty y n 18 Grin: Cesta nikam 19 Grey: Posledn z prrie 20 Musil: Mstitel 21 Hejcman: Moravsk vlka

- 204 -

MIL TENI, v 8. svazku KARAVANY (Fiala: Thli tudy Avai) jste doetli romn Jaroslava Foglara Chata v Jezerni kotlin, kter vychzel v tto edici na pokraovni. A protoe jste ns ve svch dopisech pesvdovali, e vm tento zpsob vydvn literatury vyhovuje, ba e dokonce znsobuje poten z etby, rozhodli jsme se, e do pipravovanch svazk KARAVANY opt zaadme dal romn na pokraovn. Bude to tentokrt dramatick pbh Eduarda torcha Zastaven pival, jeho dj se odehrv na potku historie na zem. torchovy knky jist vichni znte a rdi tete.

Zastaven pval pat mezi nkolik mlo autorovch knih, kter v posledn dob nevychzely a neprvem upadly v zapomenuti. Vyprv o boji eskch kmen proti franskm Vetelcm za vldy Karla Velikho na zatku devtho stolet, o podivnch osudech dvky Radislavy a lutickho posla Leka, o hrdinstv, lsce, odvaze a statenosti. Poznte ivot v dob, kterou asi ze dnch jinch knek neznte. Zastaven pval zane vychzet ve 12. svazku KARAVANY, kter pin napnav vlen romn Nepolapiteln monitor.

- 205 -

TK ZE ZAJET FRANTIEK FLOS Svazek . 11 d Vtzslav Kocourek a J. P. Velkoborsk 1968 Adaptation Miroslav Petrtl, 1968 Upravil Miroslav Petrtl. Odborn revidoval dr. Ji Felix. Ilustroval Vclav Junek. Oblku navrhl Jaroslav Fier. Graficky upravil Vladimr merda. Vbr zajmavost pipravila Alena Vandasov. Vydalo svou 3377. publikaci Sttn nakladatelstv dtsk knihy, n. p., v Praze, roku 1968. Odpovdn redaktor Josef ubrt. Vtvarn redaktor Jaromr Zpal. Z novho psma Brno Z a s 20 ilustracemi v textu vytiskla Severografia, n. p., zvod 1, Liberec. 12,41 AA (text 9.85, ilustr. 2,56), 14,41 VA. Nklad 100 000 vtisk. 1. vydn v SNDK. 13-132-68 14/54 Broovan vtisk 6, Ks 305/14/8,9-1 Karel Flos, Vlasta Flosov and Jiina Karlkova, Adaptation Miroslav Petrk 1968 Ilustrations Vclav Junek, 1968

- 206 -

- 207 -

- 208 -