asopis Musea krlovstv eskho pro djepis hlavn esk,

vydvan od

arcnaeologickho sboru Musea krlovstv eskho nkladem Matice esk.

Redaktor

Dii V.

V Praze 1863.
Tisk Jaroslava Pospila.

O b s a h V. d l u .
A. Vti pojednni.
Alexander Velik. Sepsal Dr. Gabler. st I. . . I st 1! ............................................................................ 49. 97 sl III............................................................................ 145. 210 v Zvrek . v ................................................................................................................... 224 erven eice v kraji Tborskm. Od kn. Ant. Korb. Podrobnosti z historickho mstopisu a rodopisu knetstv Opavskho a Krnovskho. Od Leop.
Vlaska ............................................................................................... 16 Dodatky od J. Sola e ......................................................................... 336

Strana

Obrana nejtar*ch djin eskch proti novjm liokimi spisovatelv nmeckch. Od prof. V. V. Tomka.

Stran

st III. .......................................................................... 252. 289 Mohjly a valy v okol Ratajskna blie Bechyn. Hostel sv. Jilji v Milevsku.
Sdluje Jan K. Hrae (s 3 devoryty)

st II.......................................................................................203
. . . . 230

Od J. E. Wocela

Svobody. [. Hrad Wiktein a okol v Opavsku . . . . 1 9 II. Z b o Fu l ne u k o - B d o v sk v Op a v sk u a st at k y z n h o povstal . . . . . . . . 84. 125 III. Panstv Kliinknvsk a statek Martinovsk . . .128

( s 2 o b r a z y a d e v o r y t e m ) ............................................................... 2 3 2 Velehrad, od Vine. Brandla. I . P o l o h a s t a r h o V e l e h r a d u ............................................................... 2 4 1 II. Kest Boivoje a t is irilet pa m t ka . . . . 296 II I. D j i n y k l . - t e ra V e l e h ra d s k h o ..................................................... 3 0 0

Pspvek k djinm exulant eskch od Karlu dek nad Pachem v Miitii Hoe.
Benee (s devorytem) . . . Dodatky a opravy, od Atit. Rybiky . leit NIOVO O pdu Polskm . . . .

IV. Statky Trehnvire u Porub ................................................... 182 V. Statky Horn a Doln Polanka ............................................. 184 Velvary, krlovsk msto od K. VI. Zapa (s obrazem) . 24
Tieftrunka ........................................................................................... 26

Od Frant.
. .

do Cech r. 1110 oil H. Jireka . ...................................................................... 41 Prvn po mr y a pvo d kolonu se zvl tn m o hledem na Jihoslovany v stedovku. Sepsal Dr. V. Friihau 64 Vlenici eiti XV. stolet. Vojevdci krle Jiho ve vlce s Matyem, Sdluje dr. H. Jireek . . 70. 275 Vjipnice, hrad a msto v slavsku Vypravuje kn. Jeronm Soliw.................................................................................... 73 Wco o malostranskm dom Valdteinskui. Od Ant. Rybiky (s devorjtem) ........................................ 81 Opavsko lta I6IU. Obrzek z tidcetilet vlky. Po dv Jan Lepa ................................................................... 110 Nco o uuiui heraldickm Sepjal Ant. Rybika (s tabelkou)......................................................................... 118 Potky stednch adv sttu Rakouskho. OJ dra. Ant. Uiudelyho ...................................................... 131 Star devn monstrance v kostele pikem na Morav. Od Maurice Trsppa (s devorytem) . 133 ftiede nad Szavou a jeho okol v kraji slav sk m.
Popisuje kn. Aut. IV. Vlnsk. Lede .. . 135. 225 Chenovice . . . . . . . . . 278 Bohdane .................................................................................................. 28 0 Dodatky o Ledi a o panech Tecch, od J. Solare . 335 Je t n k t er d o d at k y a o p r a v k y o Le d i a B o h d a n i , o d A. Rybiky . .............................................375

33 . 1 4 3

Hedbvnictv v stednm vku. Sepsal Dr. V. Friihiif . ................................................................................264 Mvtl, msto v Cslavskn Vypravuje kn. Jer Sola . . 282 Mtar hrad v krlovskm mst skn. Popisuje Jan Bohuslav Miltner (s 2 obrazy) . . . . 306 1%'ejstariii stavby kosteln v Cechch a na Mora v. Srlluje ilr. II. Jireek .......................................323 Matj Studniku z Kiiklna a jeho devn kapesn hodinky. Pspvek k djepisu umn v cechch. Od Dra. Jos Rudy ............................................................................. 327 Broznny v Litoinicku Popisuje Frant. Bene (s obrazem a 2 devoryty) v .................................................................................................. 337 Kostelec nad ernmi lesy. Popisuje kn. Ant. Korb. lechtickch a erbovnch rodinch slav skch. Podt Ant. Rybika ............................................353 Rod Bokv Dohalskch z Dolialic. Podv
Leop. Svoboda.............................................................................. 360 D ka n s k c h r m v T b o e o d K . V I. Z a p a ( s 2 o b r a z y a devorytem) . . . . . . . . 364

Vlask..................................................................................

.346

B. Meni pojednni a zprvy.

Zprva o nkterch, vletech 1858 1860 v okol Pseckm nalezench staroitnostech. Podv Jan Bohuslav Millner (s obrazem) . . . . . . . . . 43 Vjlet do oviek. Od Frant. Benee ........................................... 44 Doplky k objeven nhrobku knete Dimilra Sanguka v Jaro mi. Od Fr. Petery ................................................................... 89 Kaple sv. Klimenta u Lipvfcy a u Osvtirnan. Dv pamtky z prvn doby kesfanstv na Morav. Od Maurice Trappa 90 Kostel sv. Jana Ktitele na Krsn Hoe r slav sku. Od ku. Jeronma Solae . . . . . . . . 91 Slovo o potench eech npv jednoty pro djepis Rmeu v echch. Od T ......................................................................... 95 Nco o Kngelweitu. Od Karla paka ............................................. 138 Husitt vojci v roce 1619. Od J. E ............................................. 139" Nco o rodin Virfi z Vtrn. Od Ant. Rybiky . . .140" Staroitn obrazy v probotskm chrmu Roudnickm. Od J. E. Wocela (s rytinou) . . . . . . . 185 K historii promny kalende Julianskho v echch . .1 88 Pamtka Ferdinanda Betislava Mikovce . . . .192

Xizen bernin v i msk a Byzantinsk. Sepsal Dr. V. Frhauf ............................................. 155 Doksany, hv. krlovsk, panensk klter Premonstratek nad Oh. Sepsal Frantiek Bene (s 2 obrazy a 4 de voryty) ............................................................... 162. 193 Dobyti Oslai! a obleen Rroumova roku 1431. Pspvek k djinm Husitsk vlky. Podv V. V. Tomek ....................................................................... 180 Hostel sv. Markty na Topanov bl Rjbnika u Moravskho Krumlova. Od Maurice Trpppa . . .186

Pspvky k djinm osvty v echch. I. Soudov nad aro djniky. II. ebrku fedrunk. Sdluje kn. Romn Voek 235 Drobnosti z mstopisu eskho. Od II. Jireka. 1. K mstopisu crkevnmu. 2. Ffco o vprav ikov r. 1423 do Uher 330

Strana Vrahov sv. Ludmily. Od Jos. Jireka . . . . .331 Zprva o archaeologickin nlezu v Hoovicch u Pctersburka v okrese Jesenickm v echch. Podv dr. Karel Jin sk ....................................................................................................368 Vlohy trachtace" r. 1659 v Sobslavi. Sdluje Hugo Toman 371 Pamtn zvon v Onov. Od kn. J. Solae . . . . 372 Schzky archaeologirkho sboru Musea krl. eskho. Schzka 25. ledna 1862 ......................................................... 45 1. bezna . . . . . . . 92 3. kvtna ............................................................92 19. ervence . . . . . .142 ,, 25. jna . . . .188 29. listopadu ........................................ 189 10. ledna 1863......................................................... 237 21. nora . . . : . . 284 11. dubna . . . . . . . 284 22. kvtna ........................................................... 286 4. ervence . . . . . 331 25. ervence ........................................................... 333 24. jna ........................................................... 372 27. listopadu ........................................ 3?3

C. Literrn repertorium.
Karl v. Zierolin v. Petr R. v. Chlumetzky . . . . 4 6 Das Kniglhum Georgs v. Podbrad v. Max Jordan . . 47 Georg von Bhmen, der Hussiten-Knig v. G. Voigt . . 48 Kaiser Ludwig der Bnier u. Knig Johann v. Bhmen v. Frid . Weech . . ..................................................................... 48 Die E chtheit der K ni gin hofe r Ha nd schri ft v. J os . u. Herr n. Ji reek ..............................................................................................48 Die gefo rstete Linie de s u ralten u. edle n Ge schlec hts Kiu s k v . J . E . F o l k m a n n ......................................................................48 Die Erwerbsverhltnisse im bhm. Erzgebirge v. M. Dormitzer u . D r . E d m . S c h e b e k ................................................................ 48 Archiv esk od Fr. Palackho. Dii V. sv. 21. . . . 9 4 sv. 23. . . . 375 esko-moravsk kronika od K. V. Zapa . . . . 9 4 Vymoen Rudolfova majesttu od J. .Malho . . . 9 4 Staroitnosti a Pamtky zem esk, od F. Mikovce a K. VI.
Zapa.

Strana K niha pro ka dh o M ora vana, od V. Bra ndla . . . 240 Slovansk prvo v cechch a na Morav od Herm. Jireka. Dl 1 ............................................................................................... 2 8 7 Vvin eskho prvnictv od K. Jinskho . . . . 287 cechy, zem i nrod od F. L. Riegra . . . . . 287 G e s ch ic ht e de r B ail ei d e s D e u t s ch e n O r d e n s i n B h m e n v . J . Voigt............................................................................................... 287 Das urkundliche Formelbuch des Notars Heinr. Italicus v. J. Voigt............................................................................................... 288 Ge schic hte de r. priv. Sc htze n - C om pag nie zu Elbo ge n v. A. P. Schmitt ........................................................................................... 2 8 8 Die Zderadsule bei Briinn v. M. Trapp . . . . 288 Kirchliche Topographie v. Mhren v. G. Woln. I. Abth. 4. Bd. 28 8 Die Jesuiten in Kniggrtz v. J. N. Eiselt . . . . 288 Pamti msta Humpolce od J. Solae. . . . . 333 Das historische Prag in 25 Stahlstichen mit Text v. K. V. Zap 333 Versuch einer kurzen Geschichte der bildenden Knste in Bhmen v. K. V. Zap . . . . . . . 333 Todtenbuch der Geistlichkeit der Bhmischen Brder v. Jos. Fiedler ........................................................................................... 33)3 N z o r n atl a s ku S l ov n k u na u n m u . V t v ar n u m n o d J. B . Mllera ...........................................................................................3 3 4 Historisch-statistische Beschreibung der Dici se Budweis von J. T rajer ........................................................................................ 3 3 4 Magister Johannes Hus von K. A. Hfler . . . . 373 G e o rg v . P o d br a d s B e st r eb u n g e n u m Er la n g u n g d er de ut s c he n Kaiserkrone v. M. Richter .......................................................... 374 Codex Strahoviensis v. Tauschinski u. Pangerl . . . 375 Top og rafick o- stalistick slov nk cech o d Ori ha a Sld ka . 375 Serbiens buantinische Monumente v. F. Kanili . . .375

D. Rejstky.
1. Rejstk jmen osobnch 2. Rejstk jmen mstnch 3. Rejstk vc .

. 378 . 390 . 395

E. Obrazy.
1. Kostel sv. Ji ve Velvach. Ku sir. 26. 2. Staroitnosti nalezen r. 1858 a 1859 u Hradit a u Paseky v okol Pseckm. Ku str. 43. 3. Chrm bv. panenskho kltera Premonstratek v Doksanech. Ku str. 194. 4. Krypta pod kurem jeptiek pi chrm Doksanskm. Ku str. 200. 5. Vnitek kaple pi dk. kostele v Brozanech. Ku str. 342. 6. Dva kleln obrazy z olte v probotskm chrm Roudnickm. Ku str. 185. 7. Chrm sv. Jilj v Milevsku. Ku str. 232. 8. Vnitek chrmu sv. Jilj v Milevsku. Ku str. 232. 910. Malovn na stn v sle Pseckho hradu. Vyobrazen 1. a 2. Ku str. 310. 11. Dkansk chrm v Tboe. Ku str. 367. 12. Vnitek dkanskho chrmu v Tboe. Ku str. 366. 13. Sbrka kamenickch znmek a znakuv na starch stavbch eskch od Fr. Benee. Obrazec I. Na Zvikovsk nejstar vi, na Malostransk mostn vi, na staromstsk mostn vi, na Karlovo most v Praze. 14. Obrazec II. Na Brnncvkov sloupu, na pran vi, na kru Svatovtskho chrmu, na hrad Praskm. 15. Heraldick znaky. Ku str. 119.

sv. 6 ................................................................................ 94 s v . 7 ................................................................................ 190 s v . 8 ................................................................................ 240 sv. 910. . . . . . . . 333 Apologie druh stavv krlovstv eskho od V. uberta . 94 Malebn cesty po echch od E. Herolda . . . . 9 4 Rudolf II. und seine Zeit v. Dr. A. Gindely, I. dl . . 1 4 3 O erbch, peetech a znacch stavu knskho v Cechch od A. Rybiky ................................................................................... 190 Posel z Prahy, kalend historick na r. 1863 . . .190 Obrazy z djin eskoslovenskch od J. Nikolau -a . . .190 D ie b h m. K r o nle h e n o d E d w . P tr o sa . . . .190 Vriek u Rokycan od J. Lodla . . . . . .191 Svat Jan Nepomuck od Tom. Novka . . .191 Poloha starho Velehradu od V. Brandla . . . .191 Dje na Morav od Fr. S. Pluskala. 1 seit . . . .191 Spe zialkarte des K nigreic hs B h men nach de n Au fna hme n de s k. k. Generalstaabes .................................................................... 239 Djiny svatch apo tolu slovanskch Cyrilla a Methoda od J. Blho .......................................................................................2 4 0

Dl II.

asopis Musea krlovstv eskho pro djepis hlavn esk.

Vydn archaeologickho sboru Musea krlovstv eskho nkladem Matice esk.
Redaktor K. VI. Zap.

Komik IX.

Dl V., seit 1.

Rok 1862

ml

A l e x a n d e r Velik.
Sepsal Dr. Gabler. Alphonse de Lamartine: Vie Alexandre le Grand. Paris 1859 2 vols.
Si quid novisti reotius istis, Candidus imperti; si non, his utere mecum. Horatius.

I. Lamartine vystoupil r. 1847 ponejprv co djepisec s Histori Girondist v 8 dlech. Po tomto dle nsledovala dv lta pozdji Historie revoluce roku 1848 ve 2 dlech, pak 1851 52 Historie restaurace v 8 dlech, a konen 1854 55 Historie stavodarnho Shromdn r. 1789 ve 4 dlech. Za pleitosti posledn rusko-tureck vlky, ukonen r. 1856 mrem Paskm, sepsal jet Historii Turecka v 8 dlech. Lamartine tmito historickmi spisy svmi zplodil u ten svch sudek, e se mu mn jedn o psn kritick badn, neli o to, by svtu uk zal, jak o pojm djiny jist doby, jak on posuzuje osoby na jeviti djinstva vystupujc. Lamartine zajist nle mezi vynikajc osoby nejnovj doby Francie, a Francie posud v znamenit me vztahuje na sebe pozornost Evropy; Lamartinovm spism tedy nikdo nebude uprati z ajmavosti a uitenosti. Docela zvltn zajmavost vak do sebe m toto nejnovj ped nmi lec dlo slavnho spisovatele. Lamartine proti svmu obyeji zan dlo toto njak v deckou pedmluvou, kterto v nemal me zvyuje doj mavost jeho spisu. Lamartine netoliko sdluje nm v tto pedmluv (str. II a III), e sepsal historii Alexandra Velikho dle pramen, nbr i prav (str. I), e nae doba chce pravdu, aby n nabyla pouen", a nkolik dk dle: Cest pour apporter non plus intrt mais plus de Philosophie dans 1' histoire Alexandre le Grand, que nous entreprenons ce long travail." Znmo jest vbec, e nkter slova u Francouz ne smj se poloiti na filosoficko -kritickou vhu, nbr e je

musme pojmati jak je podvaj. Tak zde slovo philosophie" znamen asi tolik co nae vaha", a Lamartine tedy slibuje, e chce sepsati djiny Alexandra Velikho s vt nebo s lep vahou neli se dalo posud. A zajist jest Historie Alexandra Velikho jedna z onch st d jinstva svtovho, pi kterto vce vahy nen od msta. Djiny Alexandra Velikho vypravuj se posud nejina, neli jakoby spisovatele obchzela hrza ped macedo perskou censurou. Velik dobyvatel macedonsk dal se pr ji za iva zboovati, a akoliv od on doby uplynulo vce ne 2000 let, akoliv od onoho asu zahynuly star e a star nboenstv, akoliv ji potme 19. stolet vku kesanskho, pedce jet zboovn Alexandra nepestalo. Alexander Velik jest dle vbec pijatho mnn naeho asu veleslavn rek, v jehoto dui vane ono tajn naden hlubokho citu, nejlechetnj krl" (Droysen str. 174), skvl representant eckho ivota a eck vzdlanosti, velik civilisator Asie, jen zaloenm mst a otevenm velikch cest obchodnch proklestil vzdlva jcm ivlm zpadu pstup k dalekmu, tm neznmmu vchodu zem. Tak lvaj djepravci naeho asu Ale xandra Velikho; Niebuhr, jento ve svch pednkch o star historii" (v Berln 1848; v 2. dle) spsobil zlo zvuk v souhlasu veobecnho obdivovn, Grote, kter ve sv vborn History of Greece" ve XII. dle ponkud stzlivj posuzuje tak nazvanho velikho krle", jsou posud hlasy volajcch na pouti. Lamartine, jak znmo, je horlivm odprcem Na poleona III., on t nepat k obdivovatelm Napoleo1

Alexander Velik.

na I. *), kter zajist byl velikm dobyvatelem; Lamartine je republikn. R. 1848 ekl deputaci Londnskch demo kratv mezi jinm: Krlov maj sv rlivstky, krlov maj sv ctidstky, krlov rvou se, prolvajce krev svch nrodv, o nkolik capart zem, aby se zvelebil lesk koruny jejich." Lesk koruny tedy neoslepuje ho a nemm jeho sudku. V tt ei pra vil dle: Vy znte jako my onu mylnku, kterto vznikla ve Francii, toti dstojn, bezhonn a nerozlun allianc dvou nejvzdlanjch nrodv zemkruhu, by se pojistil mr Evropy a zamezilo prolvn krve, jeto ovem spsobilo slvu jistch lid, avak zrove in hanbu celmu lovenstvu." s) Lamartine je tedy ptel mru, jeho neoslepuje lesk vlen slvy. Lamartine, tlocit bsnk, republiknsk sttnk, horliv odprce Napoleona, zd se bti nad jin spsobnm k tomu, aby strhnul z neza slouen slvy s hlavy ctidostivho dobyvatele, aby, povzneje se nade vednost obvyklho obdivovn a zboovn, lil Alexandra Macedonskho tak jak byl, toti co mue, kterto' puzen jsa nezzenou ctidost vstoupil na trn vradou a vradami na nm se udrel; kterto, neznaje jinho cle ivota vladaskho krom zadostuinn svmu poetilmu baen po slv vlen, vedl koistichtiv pluky sv k huben a plenn bohatch sdel Perskch krlv, a kdy onino nasyceni krv a loupe mli jej k tomu, by se navrtil do vlasti, sprostil se bvalch druhv a spoluzakladatel sv velikosti pomoc podmannch barbarv, z kterch si utvoil ochotn nstroje novho asiatskho despotismu; kterto pod zminkou, e chce pomstiti ecko nad Asi, zaryl se do divokho prolvn krve a krutho huben potud tm neznmch konin, jemuto dle jeho zmr nemlo bti konce a na samm kraji svta; kterto, msto aby povznesl Asii na vinu eck vzdlanosti, vrhnul se sm do bahna asiatsk rozkoe a duchaprzdn hivosti, v nto konen zahynul duevn i tlesn; kterto sice milkoval s filosofi, avak jen co s prodaj nou nevstkou, jen mla bti povoln a sluebna jeho okamitm chou tkm a sobeck svvoli; kterto lechetnost svou ovem neustle vyneti dal od podlch pochlebnk, jich bohuel mocnm panovnkm vdy hojn se dostv, avak tam kde lo o to, by sm skutkem dokzal onu vyhlenou velikomyslnost, vdy ukzal se podezivm a krve lanm ukrutnkem. Avak oekvn takovch ponkud neobyejnch pravd je v nivec obrceno hned prvn vtou Lamartinovy knihy. Lamartine prav: Kdyby se od ns dalo, abychom lili nktermu novmu svtu, kter by tento n star svt znal jen dle jmna, nejkrsnj exempl lovka v osob nejvzneenj
*) Srovn. I. a II. dl jeho Historie restaurace. ) Trois mois au pouvoir, par Lamartine. Bruxelles 1848 str. 91,

individulnosti, nevhme ci, e bychom mu lili postavu tm boskou Alexandra." 3) Lamartine tedy smle se pidruuje k hustmu zstupu obdivovatelv Alexandrovch, akoli v pedmluv na str. V. ekl, e stoj na stanovisku svho (t. j. 19.) stolet, na sta novisku badn po pravd. J zase mm o naem 19. kesfanskm stolet sv vlastn nhledy; j myslm, e se stolet toto li ode vech pedelch hlavn tm, e se v nm duch pravho kesan stv vce a vce roziuje mezi lidmi, kte sice kesany se jmenuj, avak ve skutku jimi jet nejsou. J povauji za velikou pednost naeho vku onen znm vrok moc nho panovnka, e lid kesansk nem nad sebou ji nho panovnka krom onoho, jemuto vhradn pinle moc, ponvad vhradn v nm spov poklad lsky, vdomosti a nekonen moudrosti, toti Boha, naeho bo skho vykupitele Jee Krista;" 4) j povauji za velikou pednost naeho stolet, e ministr zahraninch zleitost mohutnho sttu veejn prohlsil, e pravidlo neiniti jinmu, co nechce aby jin inil tob, nen toliko zsadou kesansk morlky, ale i pravidlem mezinrodnch po mr;" 5) j mm za to, e filos ofie 19. kesanskho sto let, zabv-li se nadena duchem prav humanity ptrnm po idelu krsnj a blaenj budoucnosti naeho poko len, jito kad lidumil s pravou nadj touebn oekv, neme ns nikterak k tomu vsti, abychom se obdivovali slvy chtivmu dobyvateli minulch vkv. Jak pak jest to tedy kouzlo, kter mm chvalitele Alexandra Velikho, kter tak daleko svd sudek jejich, e proti vslovnm udnm pozstalch pramenv ozdobuj hrdinu svho mnohem vt slvou neli uinili spisovatele starho vku! jak jest to pina, pro kterou Lamartine jako Droysen 6 ) i tam jet viny mu odnmaj, kde sm Arrian a Plutarch viny mu dvaj! jak mme si vysvtliti takovou pedpojatost! Dle mho mnn pedn onou zvltn a pepiatou oblibou pro vechno, co se dotk klassick starobylosti ecka, pak ale hlavn mylnou a nim nedokzanou do mnnkou, e macedonsk dobyvatel byl skvl representant
3 ) Sainte- Croix takto zan svoje kritick rozebrn djepisc Alexandrovch: Jakov vlky, j akov hrzy zplodila hrdost! Jakov prolvn krve spsobila po celm svt! A nen - li historie nrod a , krl a dobyvatel vypravovn pohrom, kter tato bez smysln nruivost uvalila na lovenstvo? Smutn to a neuiten pravda, kterouto nicmn musme pipomenouti, mluvce o krli hrdm a ctidostivm. asten jest nrod onen, v jehoto ln ne rodil se dn z onch duch, horoucch nenasytnou chtivost slvy, s nto nikdy se nesn spravedlivost. Takovto tst nebylo po pno nrodu Macedonskmu, nebof vlast jeho byla roditm Ale xandrovm, kter poplenil svt a obtoval ivot tolika tisc, aby za ujal prvn msto mezi dobyvateli." (Examen critique des historiens Alexandre 2. dit. Paris 1804 str. 193.) *3 Srovn. Smlouvu Sv. Allianci. 5 ) e Lorda Johna Russela v Aberdeenu, dne 28. z 1859; v asopise The Times od 1. jna. ) Geschichte Alexanders des Grossen. Berlin 1834.

Alexander Velik.

eckho ducha a ivota naproti barbarskmu vchodu asiat skmu. Za naich dnu zajist nikomu nenapadne a nenapadlo, by prohlsil Napoleona I. za representanta vzdlvajcho Germanstva naproti tak nazvanmu barbarskmu Slovanstvu na vchod evropskm, protoe r. 1812 vedl proti Rusku pluky podmannch nmeckch stt pornskch; a Alexander Macedonsk ml zajist t jen sobeckou politiku jako Napoleon I. Mn se zd, e ekov r. 336 ped Kr. museli lpe vdti, neli Lamartine ku p., m byl Ale xander, jako i Nmci r. 1812 po Kr. dobe vdli, m byl Napoleon, a historie nm prav, e ne jvtenj mu ov eckho nrodu nepokldali ani Alexandra ani otce jeho Filipa za representanty ecka. 7) Novj spisovatel vak domlej se, e rozumj eckm zleitostem mno hem lpe neli sta ekov sami, a Lamartine s ostatnmi zboovateli Alexandra povauje Demosthena ne-li za odbojnka, alespo za obmezenho ducha, kterto oslepen zkoprsin vlastenectvm opral se poetilm spsobem slv celho ecka. Takovto pedsudky svedly spisovatele novjch as k tomu, e pijali celou Plutarchem podanou historii mladistvho vku svho proslavenho hrdiny co prav evan gelium, akoliv se d dokzati, e tato st ivotopisu Alexandra sestavena jest ze smylenek pozdj doby; takovto pedsudky nedaly chvalitelm Alexandrovm spa titi zjevn odpor rozlinch udn v Plutarchov ivotopisu Alexandra, kter se mla buto docela zatajiti nebo alespo chyteji pedlati, o to-li se jednalo, abychom uvili v onu vyhlenou ulechtilost a spanilomyslnost macedonskho reka. Avak hovti obvyklm pedsudkm a perkovati patrn vymylen anekdoty ozdobami kvtnatho slohu ne zd se mi bti lohou djepisce, obzvlt ne takovho, kter o sob prav, e stoj na stanovisku badn po pravd, a zrove slibuje, e chce sepsati historii Alexandra Veli kho s dkladnj vahou neli se posud dalo. Nadenm obdivovatelm Alexandra ovem nemohlo bti vhod, otevti vtzoslavnou drhu zboovanho hrdiny vradou, a zakldati skvlou budoucnost proslavenho civilisatora Asie na zrdn usurpaci pestolu krlovs kho. A pec byl Alexander spoluvinnkem vrady krle Filipa,
') Napoleon I. povaoval r. 1812 zajatho ruskho generla Wintzingerode, rozenho Nmce z Hessenska, prv tak co odboj nka, jako Alexander ti sta let ped Kr. eky proti nmu ve voj sku Dan ov bojovav. Napoleon oboiv se na zajatho generla ekl mu mezi jinm: Vy jste narozen v soustt pornskm, vy jste mj poddan! Vy nejste obyejn neptel, vy jste odbojnk!" (Sgur, Hist. de Napoleon et de la grande arme en 1812; Liv. IX. chap. VI.) ekov v Asii museli se vzdti na milost. (Arrian IV. 23.) Demokrates, vdce athnsk, skonal samovradou, Spartani byli dni do okov. (Curtius VI. 5.) Vidme-li ve slovech Napoleona drzost zpupnho dobyvatele, pro tedy to sam nevidme v jednn Alexandrov? Zdrav jdro nroda smlelo v ecku jako v Nmecku vdy nrodn a neklanlo se cizmu podmaniteli; dkazy toho jsou, co se ecka te, bitva Chronejsk, zhuba Theban, cel ivot Demosthenv, smrt Spartanskho krle Agisa a Lamiansk vlka.

a pec jen krvav bezprv dopomohlo mu k trnu, z je hoto posloupnosti byl vlastn vylouen. To vechno vy plv z vypravovn Plutarchova, o kterm nikdo neme pochybovati, e patil k nadenm obdivovatelm Alexandra Velikho. 8) Plutarch je jedin spisovatel starho vku, od kterho se nm zachovala historie mladho vku Alexandrova. etn ivotopisy Alexandra, jichto Plutarch mohl pouiti k sepsn svho dfla, jsou vesms ztraceny. Spisu Curtiova De rbus gestis Alexandi Magni" schzej nm bohuel prvn dv knihy; potek tet knihy ukazuje nm Alexandra ji v Mal Asii. Arrianus Flavius zan svou Anabasis ili Historii taen Alexandrovch krtce takto: Jak znmo, zemel pr Filip, kdy Phythodemos byl archontem v Athnch." Arrian pokld tedy Alexandrovo vstoupen na krlovsk trn macedonsk (abychom uili poekadla novo vkho) za fait accompli, a nestar se o to, jakovm sp sobem se to stalo. Vypravovn Diodora Sicilskho v XVI. a XVII. knize jeho historick bibliotheky, a Justina v knihch VII.XII. jeho vtahu z dla Troga Pompeja Historiae Philippicae", nestoj nikterak na odpor tomu, co patrn vysvt z vypravovn Plutarchova. e pedn mnoh anekdoty z mladho vku Alexan drova jsou smylenky pozdjho asu, o tom v krtkost i jen nkolik slov. Plutarch vypravuje, 9) e Alexander jednou pi ob tovn (jako prav rozmazlen dcko) obma rukama h zel kadidlo do ohn. Takovto veten rozpustilost za vdala by pi obyejnm dtti jen pinu k notnmu par dusu, pi Alexandru vak s tmto tverctvm spojuje se hned vznamn proroctv jeho vychovatele Leonidy, kter pr ekl k Alexandrovi: A jednou bude pnem zem, kde kadidlo se rod, pak ho me tak hojn uvati pi obtech; prozatm vak mus etrn zachzeti s tm co tu mme." Tak pr mluvil Leonidas asi 8 nebo vce let ped bitvou u Chroney, kdy Filip, otec Alexandrv, sotva po mlel na to, aby se stal pnem ecka! Mohli bychom tedy ponkud pochybovati o pravdivosti tto anekdoty. Kdy Alexander, zajist opovliv to a doskon chlapec, fastn se udrel na onom divokm thessalskm koni, tu pr krl Filip zvolal v naden: Synu mj! hle dej si jinho krlovstv; pro tebe je Macedonie pli mal!" Jak to nemotorn smylenka! Krl Filip prohlauje sv vlastn krlovstv za pli mal, protoe veten chlapisko nesletlo s bujnho kon, kdeto snad leckter tolba by byl dovedl ten sam hrdinsk kousek! e pak krl Filip, jak Plutarch povd, 10) rd slchval, kdy Macedonci nazvali Alexandra svm krlem, j eho vak svm vdcem, je pouh nesmysl. e si snad
s ) Kdo by nicmn pochyboval o tom, mohl by si pesti dvoje pojednn O Alexandrov tst" v jeho Mravounch spisech. 9 ) ivot Alexandrv hl. 25. 10 ) ivot Alexd. kap. 9. *

Alexander Velik.

dvrn ptel Alexandrovi za asu ivobyt krle Filipa mezi sebou ekli: Filip je nam vdcem, Alexander vak nam krlem! nen nemon; e se vrok takov v pozdjm ase obrtil, byloby jet pochopiteln; dodatek vak, je tvrd, e to sm krl Filip rd slchval, je ui nn nerozum; nebof krl by byl zajist takov vrok pokldal za urku a potrestal jako crimen laesae majestatis. Meme se vm prvem tomu diviti, e vechny tyto anekdoty vypravuj se od modernch djepisc jako ne jjistj historick fakta; n) oni snad vid tu zjevn dkazy pedtuchy, on tajn moci, kterto nkdy z rozlinch lid dl mimovoln proroky. Mn se naopak zd, e bylo velmi snadno vymysliti podobn anekdoty a vroky, kdy Alexander ji panoval v Asii. Lamartine vypravuje s patrnm zalbenm vechno, co se vztahuje k budouc velikosti jeho zamilovanho hrdiny; anekdota o thessalskm koni zaujm v jeho knize dv strany a pl. Ba Lamartine zachz v naden pro Alexandra jet dl ne Droysen, o kter m potud mohlo se mysliti, e dokzal veho, k emu dostaiti me lidsk pedpojatost. Droysen toliko vyn Alexandra na traty Filipa, Lamartine vak pekvapuje svt z brusu novm vynlezem, dle kterho krl Filip ml jen jedin pn a jedin sna en, toti zaopatiti svtu dobyvatele v osob syna svho Alexandra. S podivenm stopujeme," prav Lamartine (I. str. 10), v panovn Filipa ono ukryt a nestupn snaen velikho a ve svt zkuenho mue, by pipravil domu svmu hrdinu, ecku pna a Asii dobyvatele. Plutarch, Macchiavelli a Montesquieu neobdivovali se dostaten krli, jento se odekl osobn slvy, aby zvtil slvu potomka. Filipova naskrze otcovsk politika zaslouila, by prozetelnost ctidostivch odmnila ji synem takovho otce hodnm. Filipovi dostalo se toho tst vysokmu jeho duchu pimenho." Krsn a dojmav by to bylo zajist, jen kdyby to bylo pravda. Plutarch ovem tomu nemohl vyrozumti, Macchiavelli a Montesquieu ovem nemohli toho pochopiti, a vbec nikomu by to nemohlo pipadnouti, kdyby Lamartine byl nesepsal svou historii Alexandra, veden mylnkou, e stolet jeho tou po pravd. A zajist stolet nae tou po pravd! Kdo vak pravdu hled v djinch moc nho krle, nesm se hned na zatku ped nm vrhnouti na kolena. Lamartine pravdy nenael. Pomry mezi Macedonskm krlem Filipem a princem Alexandrem jsou docela jin, ne jak nm je l Lamartine. Krl Filip nemiloval Alexandra, protoe jej nedrel za svho syna; krl Filip nemohl pipravovati budoucnosti Alexandrovy, protoe jeho neustanovil za svho nstupce, a Plutarch zajist mnohem lpe to vechno vdl neli Lamartine, protoe Plutarchovi z pramen po jeho as zachovanch mohlo
") John Williams, Life and actions of Alexander the Great, London 1829, 2. vyd. in v tomto ohledu chvalitebnou vminku.

bti znmo, e Alexander byl spoluvinnkem zavradn krle Filipa. Es liebt die Welt das Strahlende zu schwrzen Und das Erhab'ne in den Staub zu zieh'n! Takto snad se Schillerem zde zvol leckter vel ctitel Alexandra, jemuto zd se bti cosi hroznho, spatiti vraednka v bosk postav nejvtho hrdiny starho vku. Nejsem si povdom, e bych cosi vzneenho snioval, nebof jsem v povaze Alexandra tak nazvanho Velikho nieho vzneenho nenael. Tato krvav vina nen nej ohavnjm skutkem v ivot slavnho dobyvatele. Ale otce-vrada! to prv je velmi pochybn; byla to vtm dlem jen krlovrada. Lamartine je nade vecku pochybnost pesvden o tom, e krl Filip byl skute n otcem Alexandrovm, akoliv mnoho ukazuje k tomu, e Filip sm za toho se neml. Krl Filip poznal Olympu, matku Alexandrovu, na ostrov Samothrake pi tamjch nboenskch slavnostech. Tyto slavnosti samothrack byly takov, e tam dobe a mravn v ychovan sleinky nechodily. Lamartine sice m velmi dobr mnn o Olympu, kter dle nho svm rodem, svou krsou a vzneenost ducha zaslouila bti matkou Alexandrovou" (I. sir. 11); Sainte-Croix l2) vak prav o n ponkud stzlivji, e byla mn slavn co matka Alexandrova, neli zlopovstn svou ukrutnost a mstivost." Mn nen nic znmo, co by mne mohlo ponuknouti, abych hledal u Olympie vzneenost ducha"; to eho jsem se v Plutarchu o n doetl, vedlo mne naopak k tomu, e tuto krsnou a vzneenou" dmu mm za daremnou entinu. Filip ml," vypravuje Plutarch,13) po svatb sen, ve kterm se mu zdlo, e pitisknul peef na ivot sv man elky; na tto peeti vak byl, jak se mu vidlo, vyobra zen lev. Vichni vtci pokldali tenlo sen za z namen podezel, jakoby Filip u sv manelky poteboval vt bedlivosti. Aristander Telmessensk vak vyloil je v tento smysl: Olympias je thotn, nebof nic przdnho se nezapeet, a ona nos v ivot dt nruiv a lv povahy." Vichni ostatn vtci vykldali tedy sen krlv na nevrnost krlovny; jedin Aristander Telmessensk, dobr ptel Olympiin, podal vklad j pzniv. Proto jeho na chzme pozdji v Asii co ivotnho vtce Alexandra, kter o nm dobe v, e dle nazen um vykldati steva obtovanch zvat. 14) e pak krl Filip ani nevil Aristan drovi (nen-li vbec vklad jeho pdavek pozdjho asu), nbr ostatnm vtcm, ku kterm ml bezpochyby vt dvru, patrn vysvt z nsledujcho. Pak," vypravuje Plutarch dle, 15) vidn byl had, kter leel nataen po ") Examen critique des historiens Alexandre le Grand. 2. dit. Paris 1804 na str. 58. 13 ) ivot Alexd. kap. 1. ") Srovn. Curtius 1. VII. c. VII. I 5 ) ivot Alexd. c. 2.

Alexander Velik.

dl tla Olympie, ana spala. To pr obzvlt zmenilo lsku Filipa, tak e ji nechodil asto k n, buto e se obval kouzel a ar od sv manelky, buto e se odekl obcovn s n, jeliko vidl, e obcuje s vy njakou bytost." Dobr srozumn mezi Filipem a Olympi bylo tedy znieno, a to krtk as po svatb; Filip odekl se ob covn se svou manelkou, protoe nabyl pesvden, e ona obcuje s nkm jinm. Snadno jest domysliti se, e ona vy bytost" je smylenka pozdj doby, kdy Ale xander ji dle vroku orakula Ammonskho vydval se za syna Jupiterova. Filip pr ztratil jedno oko, kterm byl pozoroval skrz skulinu ve dvech, jak bh v podob hada spov v nru jeho manelky." 16) I tato povdaka patrn jest vynlez pozdjho asu. Filip be zpochyby se dval skrz skulinu ve dvech, co prv jen dosvduje, e manelku svou ml v podezen nevrnosti; krl bezpochyby i vidl velicos, co mu nebylo po chuti, avak zajist ne boha v podob hada, a zajist ne proto ztratil oko. Vechny tyto vci byly pozdji vymyleny, aby se nemil okolnosti zahalily na traty krle Filipa. Plutarch nm jet sdluje njak on dil", kterm by se mohla dle jeho mnn pirozenm spsobem vy svtliti ona zpropaden historie s hadem, a zrove nedorozumn, kter z toho polo mezi Filipem a Olympi. Vechny ensk tamj krajiny," prav, 17) oddny byly tajnmu kultu Orfeovu, a pijaty do onoho spolku, jento slavval orgie Bakchovy, odkud se i nazvaly Klodony a Mimallony. Ony asto npodobovaly eny edonejsk a thrck na horch Hmu pebvajc. Od tchto jak se zd dostal tento pemrtn a nezbedn kultus jmno Threskeia. Olympias, milujc nad jin tyto vtrnosti, vynasnaovala se pr zviti ponkud barbarskm spsobem rozkoe tchto slavnost, pinejc do shromdn krotk hady, aby jimi postraila musk." Tmto vak nevysvtluje se had v posteli. Lamartine, ktermu jde patrn o to, aby jeho vzneen dma" nebyla snad zstavena v hanb za pinou neopatrnosti Plutarchovy, podv nm toto douc (vysvtlen na str. 13., kdeto prav: Olympias mla je dnoho dvrnjho (plus familier) hada, ktermu prouka zovala vroucnj ctu, a kterho brvala s sebou do loe." To Plutarch nevdl; avak Plutarch neznal ani matku ani otce Alexandra tak dobe jako Lamartine. Podivn to kazy lidsk pedpojatosti! Plutarch vyt Olympu nezbednost, vtrnosti a barbarstv, a Lamartine pes to prese vecko pit j vzneenost ducha. Droysen zase pouil uvedenho msta z Plutarcha, aby nm vylil Olympu co vnadyplnou tulaku. Krsn, uzaven v sob a pln horouc nrui vosti, vroucn oddna byla tajnm slubm Orphea i Baccha a temnm arm thrckch en; v nonch orgich
16

bylo ji vdati, ana v divokm naden mchajc thyrsem a hady rejdila po horch." 18) Olympias byla zajist i dle tehdejch pojm o mrav nosti vce ne lehkomysln, jej manelsk vrnost je vce ne pochybn. O nejistm pvodu Alexandra nachzme vak veli jakch positivnch udn. Olympias doprovodivi Alexandra 19) na jeho taen do Asie, sdlila mu dle vypravovn Eratosthenova tajem stv jeho rodu a vyzvala jej, aby se ukzal toho rodu hodnm." 20) e pak tu skuten bylo tajemstv njak, znm jen dvrnkm Alexandrovm, toho dkaz nachz se v Plut archov pojednn O Alexandrov tst". Philo tas, syn Parmenionv a od mld dvrn druh Alexan dra, 21) vodil s sebou po Asii, jak sm vypravuje Plutarch, milenku jmnem Antigonu, Macedonku z Pelly. Philotas tto sv ptelkyni svoval velicos, eho nemohl ci veejn; nebof srdce jeho jako vech Macedonc pekypovalo hn vem nad hrdost a zpupnost krlovou vdy vt. Mezi jinmi ekl j jednou: m pak by byl ten Alexander bez ns? co by bylo s Ammonem a s hady, kdybychom my nechtli!" Antigone prozradila takov ei krli, a Philotas byl na rozkaz Alexandra ukrutnm spsobem umuen. Nejist pvod Alexandra stra po celm starm a stednm vku. Souasnci zajist nemli za to, eby krl Filip byl jeho otcem. Dle Justina XI. 11. Filip v posledn dob svho ivota veejn kval, e jeho synem nen." Povriv due pijaly proto bez odporu bajku, e Ale xander jest synem boha Jupitera Ammona; jin mn po vriv povdali si, e krl Ethiopsk Nektanebo zplodil Alexandra, a Peran tvrdili to sam o kneti svm Artabazu. Sam to dkazy, e otcovstv Filipovo muselo bti pochybn. Itinenarium Alexandi, sepsan asi ve 4. stolet po Kristu, pon tmito slovy: Alexander narozen z Olympie rodu Aeacidskho byl nejistho pvodu ohledem na otce (pa te ambiguus fuit)." Pdavek, e byl spor o otcovstv mezi Jupiterem Ammonem a Heraklidou Filipem, nem zde mnoho vhy do sebe. Spisovatel tvrtho kesanskho vku sotva vil v mythologick bajky starho ecka, a zajist nemysli], e se nejist pvod" me vysvtliti pispvnm Jupitera. Paulus Orosius, jento svou Veobecnou Historii psal v 5. stolet po Kr., bezpochyby na zklad leckterch pra men pro ns ztracench, prav (L. III. cap. XVI.), e Alexander v Aegypt navtvil chrm Jupitera Ammo na, aby
) Gesch. Alexd. d. Gross. str. 45. ) Dle udn v Itinerarium Alexandi (c. XVIII.) a do msta Amphipoli nad Strymonem. *) Plutarch iv. Alexd. kap. 2. 21 ) Parmenionis filium, praefectum equitatus, omnium arcanorum regis arbitrm." Curti us 1. VI. c. VIII.
19 18

3 ibidem. ir3 ibidem.

Alexander Velik.

l vhodn vymylenou svalil se sebe hanbu nejistho otce a potupu cizolon matky! (ut mendacio ad tempus composito ignominiam sibi patris ncerti et infamiam adulterae matris aboleret). V Pseudo-Kallisthenu a2), eckm romnu o Alexandru Velikm asi v 10. stolet sepsanm, jento pro historii macedonskho dobyvatele nen bez dleitosti, vypravuje se velmi podrobn, jakm spsobem Egyptsk krl Nektanebo stal se otcem Alexandra, a v kap. 13. knihy I. prav se: Krl Filip uvidv dt Olympiino den po narozen pravil: Nechtl jsem sice pijmouti dtte tohoto za vlastn, protoe nen zrozeno z mho semene. Vidm vak, e jest pvodu boskho, a e narozen jeho tak zzranm spsobem za tslo svtem; af tedy se vyc hov na pamtku syna m pedel manelky, a af se mu d jmno Alexandros." Otcovstv krle Filipa nachz se tedy ohledem na Alexandra uvedeno v podstatnou pochybnost. Macedonci ovem vytali v Asii svmu mladmu krli, e pohrdaje Filipem pit si jinho otce; avak tato okolnost nedokazuje nieho, leda jen tolik, e sprost vojn nebyl zasvcen do tajnch pletich a intrik krlovskho serailu. Bezpochyby ji dvno mnohm ze ten tanulo na mysli jmno slavnho filosofa, jeto tak zce spojeno jest s jmnem slavnho dobyvatele. Aristoteles vychoval Alexandra. Krl Filip jen proto povolal nejvtenjho mue svho asu ke dvoru macedonskmu, a podal tm svtu nevvratn dkaz, e navzdor vetenm pochybnostem miloval Alexandra ne toliko co svho syna, anobr co nslednka v dstojnosti krlovsk, na nmto spovala nadje konenho uskutenn vech jeho dalekosahajcch pln. Nikdo nepochybuje, e tomu tak bylo, nejmn Lamartine. Dle nho due krle Filipa naplnna byla ped tuchou o budouc velikosti zamilovanho syna. Nejjasnj dkaz toho jest pr ono mimovoln vykiknut krlovo, kdy mlad Alexander svm umnm skrotil divokho Bucefala: Synu mj! pro tebe je Macedonie pli mal!" Tu Filip prozradil tajnou mylnku, kterou ji dvno choval hluboko v srdci svm. V naden nad odvahou syna bezdky z nho vypuklo ono vykiknut. Jedin Aristote les je s to, aby vychoval Alexandra Velikho; to pochopuje krl Filip tak dobe jako Lamartine, a tu povol Stagiritu ke svmu dvoru. Aristoteles zase, jehoto vzneenho ducha nedotekly se ani malichern rozpaitosti vlasteneckho citu, kdy belo o zjmy celho lovenstva" (Lam. I. 20), Aristoteles dovtpil se snadno, e tu nen ei o obyej nm kantorstv, nbr e vzcn loha jeho zle v tom, aby vychoval nastvajcho svtoborce, a odebral se na pozvn Filipovo bez odkladu do Pelly, pln vel vdnosti za tuto neoekvanou est.
22 ) Pseudo- Kallisthenes. Vydal poprv v eckm latinskm pekladem Charles Mller v Pai 1846.

Vyvracovati tyto vtvory Lamartinovy fantasie pokldm za prci naskrze zbytenou. Lamartine patrn pes mru zveliuje i pelivost Filipovu i piinlivost Aristotelovu. Lamartinovi ani nenapadlo, e cel vychovatelstv Aristotelovo na dvoe macedonskm mohlo by pes mru pijti v pochybnost psnjm ptrnm po pravd. Nelze mi dobe pochopiti, za jakou pinou vlastn djepisci naeho asu tak urputn stoj na tom, aby za chovali co mon neju spojen dvou velikch jmen Aristotela a Alexandra: Aristotela, jento nm znamen nejvy stupe dokonalosti lidskho ducha ve starm vku, a Alexandra, nejstralivjho pkladu zhubn moci lidskho sobectv v djinch starho svta. Znt' to jako trpk satyra na nae pokolen, e Aristoteles, velebn uitel lovenstva, vychoval Alexandra, kter lidi hon jako di vokou zv, aby si zahnal trudn mylnky. a3) e ekov klesl pod jamem mskho despotismu mohli v Alexandru Macedonskm spatovati skvlho representanta sv vlastn nkdy slavnj minulosti, e oni co mt poddan mohli pokldati Alexandra Macedonskho za eka, aby vlenou slvou nejvt ho dobyvatele starho vku honositi se mohli naproti svm bojovnm a dobvavm pnm, ba e se i neostchali zneuvati ne smrteln slvy svho nejvtho filosofa k oslaven svho tak nazvanho nrodnho hrdiny: to vechno je alespo pochopiteln; e vak nae doba jet nepila tak daleko, aby se sprostila podstaty przdnch pedsudk, e dje pisci naeho asu jet se neosmlili vyknouti, e velik filosof Aristoteles neml nic spolenho s velikm doby vatelem Alexandrem, jest mi nepochopitelnou zahdkou. Pouhmi frasemi nevyvracuj se vak omyly vbec za svatou pravdu uznan a pijat, tu zapoteb jest d kaz. Nebude tedy od msta, abych zde sestavil, eho se v pramenech dotme o pomru Aristotela k Alexandrovi. Mme tu prameny dvoj: a) djepisce Alexandra Velikho; 6) ivotopisce Aristotelovy a nkolik rznch udn v jinch spisovatelch. a) 1. Justinus ve svm vtahu z Troga Pompeja, kterto posledn sepsal svoje Historiae Philippicae v prvnm stolet ped Kr., pipomn Aristotela jenom za pinou smrti Kallisthenovy, o kterm prav, e byl Alexandrovi znm z asu spoluctv pod Aristotelem, a pak na konci XII. knihy, tedy na konci vypravovn djin Ale xandrovch. Ve strunm pehledu ivota Alexandra Velikho prav Justinus: Zzran znamen budouc velikosti jeho ukzala se nkter pi jeho porodu. Nebof onoho dne, kde se narodil, dva orlov cel den nepetren sedli na stee otcovskho domu, znamen to dvojnsob nho panstv nad Evropou a nad Asi. Toho samho dne otec jeho obd rel zprvu o dvojm vtzstv, dobytm ve
Srovn. Plutarch. ivot Alexd. hl. 72.

originlu

Alexander Velik.

vlce proti IHyrm a pi sl avnostech Olympskch, kam byl poslal tverospen vz; toto znamen prorokovalo dtti vtzstv nad vekerm svtem. Jsa hoch povahy nad mru bystr (puer acerrimus) dkladn byl ve vdch vy uen. Vyjda z vku chlapeckho prospval bhem pti let (per quinquennium) vedenm Aristotela slavnho uitele vech filosof." Trogus Pompejus i, abych nevrazil na odpor, Justi nus ve svm vtahu z nho nepovd tedy nieho o Aristotelovi ve vypravovn udlost onoho asu, ve kte rm dle vbec pijatho mnn novjch djepiscv vy chovn nastvajcho nstupce trnu mlo bti hlavn p krle Filipa. Jmno Aristotelovo pipomn se naopak mezi bajkami o podivnch znamench, kterto pr hned pi porodu ukazovala na budouc velikost zzranho dtte. Trogus Pompejus a Justinus sotva vili v ty bajky, a snad se to nestalo bez myslu, e k nim pipojili zprvu o bezdvodnm quinquennium". a4) 2. Diodor Sicilsk sepsal v prvnm stolel ped Kr. veobecnou historii svta. V 16. knize jedn o krli Fili povi, v 17. pak vypravuje o taen Alexandrovu asi v tom rozmru jako Plutarch ve svm ivotopise. Diodor nezmi uje se o Aristotelovi ani v 16. ani v 17. knize svho dla. Na konci 17. knihy sdluje sice povst o otrven Alexandra, nejmenuje vak Aristotela co vynlezce nebo ppravce jedu 25). 3. Arrianus Flavius, kter, jak jsem ji dve podo tknul, nepout se do vypravovn o mladch letech Ale xandrovch, jmenuje Aristotela jen jednou na konci svho spisu (XVII. 27.), kdeto mluv o jist po vsti, dle kter pr Aristoteles pipravil jed, kterm Alexander byl otrven. 4. Quintus Curtius Rufus. Dlo jeho De rbus gestis Alexandi Magni" nezachovalo se nm v celosti; prvn dv knihy schzej, t konec pt a zatek est knihy, devt m nkolik mezer. V tom, co se nm zachovalo z jeho dla, jmno Aristotelovo se nenaskt. 5. Platarch nm vykld ve dvou kapitolch 7. a 8. svho ivotopisu Alexandra, v jakm pomru k tomuto stl Aristoteles. Dovdme se z tch dvou kapitol tm v eho, co jsme si dali vdti, toti kdy asi Aristoteles byl po voln na dvr macedonsk, co tam asi dlal, jak Alexan der pozdji se ml k nmu, k vdm a filosofii, a i to, ie bohuel konen povstalo nedorozumn mezi bvalm vychovatelem a vycho vancem. Meme se tedy tm titi, ie jsme nieho nenali o Aristotelovi ani v Diodoru ani \ Arrianu a Curtiovi. Plutarchova zprva nen podezel,
34 ) e toto quinquennium" skuten jest bezdvodn, uke e doleji. ") Buhle (Aristotelis opera omnia, Biponti 1791) prav sice I. 93. ve svm ivotopisu Aristotela (Vita Aristotelis per annos digesta) ad 01. CXI. 2., ante Chr. 335, e Diodor Sicilsk udv as pobyt Aristotela v Macedonii na 6 let. J naopak jsem nael v Diodoru jmno Aristotelovo jen na dvou mstech, toti XII. 1. a XV. 76., kdeto vak o pobyt jeho v Macedonii nen ei.

nebof jsa velm ctitelem Alexandra netaj nm pece nedorozumn mezi nm a Aristotelem, o kterm novj spisovatelova pro samou ctu ped slavnm krlem siln pochybuj. Bude zapoteb postaviti ped oi laskavch ten cel to nadeen msto z Plutarcha, nebo mm mysl pidati k tomu velijakch poznamenn. Plutarch vypravoval v kap. 6. znmou historii o divokm thessalskm koni, jehoto mlad Alexander ku podivu vech ptomnch a obzvlt svho otce astn skrotil, a kon kap. estou vykiknutm krle Filipa: Synu mj! hledej si krlovstv tebe hodnj; pro tebe je Macedonie pli mal!" Plutarch vypravuje dle: Kap. 7. Vida vak (Filip), e podl povahy jeho (Alexandrovy) nesnadn bude ho diti, kdyby sob um nil e se nepodd, e ale snadno pouenm na pravou cestu ho uvede, hledl sm k tomu, by dvody a nikoli rozkazy nad nm vldl. Jeliko pak ohledem na veden a vychovn jeho nezcela dvoval uitelm v umn musickch a v naukch ku veobecn vzdlanosti nleitch, i jsa toho nhledu, e zde teba vyho uen, a e k vycho vn, jak Sophokles d, je zapoteb mnohch uzd a kor midel, obeslal sob nejslavnjho a nejdmyslnjho tehdejho filosofa Aristotela, zaplativ mu za vyuovn mzdu pknou a estnou; obnovil toti msto Stagiru, rodit Aristotelovo, jehoto obyvatel jeho pvodem byli domv a statkv svch zbaveni, a vrtil oboj manm, kte se byli zahynut uchrnili anebo posud v otroctv ili. Za mstnost k vyuovn a bydlit vykzal jim (toti Aristo telovi s Alexandrem) Nymphaeon u Miezy, kde posud ukazuj kamenn sedtka a stinn chodby Aristotelovy. Zd se vak, e Alexander nejen v ethice a v politice od nho cvien byl, ale e t bval pi pednkch dklad njch a pro u posluchactvo urench, jeto km sluly akroamatick a epoptick, a nevynely se od nich mezi vt obecenstvo. Proto Alexander, jsa ji v Asii a uslyev e Aristoteles nkolikero spis v toho druhu uveejnil, psal mu docela bez obalu v tento smysl, o filosofii: Alexandros pozdravuje Aristotela! Nedobes uinil, e jsi vydal sv akroamatick pednky, neb jakovou medle pednost budem mti my ostatn, jestlie pednky, z nich mme sv vzdln, stanou se majetkem obecnm. J aspo dm sob radji mti pednost co se te v domost o vcech nejvych, neli co se te mocnosti. Bud zdrv!" Aristoteles pak, aby ukonejil tuto jeho dost po pednosti, sm sebe ospravedloval pro ty pednky, ka, e jsou uveejnny a sp olu e nejsou. A v skutku, jeho metafysika, nejsouc k uitku pro vyuovn a pro kolu, je psna jenom k pouen vzdlanjch." Kap. 8. Rovn myslm, e Aristoteles nad jin v Alexandrovi vzbudil lsku k lkastv, nebof nepestval na

Alexander Velik.

pouh theorii, ale sm ptelm svm v nemocech pom hal a naizoval, by tak neb jinak se lili a chovali, jako jest vidti z dopisv jeho. Dle byl t podle pirozen svho ptelem literatury a tn. Jmenovit Iliadu, kte routo ml za pobdku vlen statenosti a sm tak na zval, vzal s sebou ve vydn Aristotelov nazvanm po krabici na vonidla (ve kter je schovval); Onesikritbs vypravuje, e ji mval spolu s dkou vdycky pod podukou. Nemaj e pak ve vnitn Asii dnch jinch knih pi sob dal na Harpalovi, by mu nkter poslal, a ten mu poslal knihy Philistovy, velkou st tragedi Euripidovch, Sophokleovch i Aeschylovch a dithyramby Telestovy i Philoxenovy. Jakkoli vak z potku Aris totela velice ctil, nemn ne vlastnho otce miloval, kaje sm, e tomuto ivotem, onomu ale vym ivotem povinnovn jest, pece pozdji ponkud s nedvrou na pohlel: neublil mu sice nikde, ale ji neprojevoval lsky sv k nmu tak vroucn a nsiln jako za pedelch dob, tak e bylo se z toho domleti, e se sob na vzjem odcizili. Avak lska a touha po filosofii, kter s nm byla zrozena a s nm od dtinskch let rostla, nevytratila se z jeho due, jako vidno ze cti, kterou prokzal Anaxarchovi, z padesti talentv poslanch Xenokratovi, a z pocty inn Daudamidovi a Kalanovi." Kapitola 9. pak pon se takto: Kdy Filip polem leel proti Byzantu, bylo Alexandrovi teprv 16 let." Zd se mi vc i pozoruhodnou i zejmou, e ptomn dv kapitoly, toti sedmou i osmou v ivotopisu Alexandra i peskoiti lze, ani se tm ru souvislost v Plutarchov vypravovn. Lze toti pirozen za to mti, e mladku, jen divokho kon krot, aspo 15 let bude, ne -li vce, tak e toucmu hned po anekdot o koni, e Alexander v as Filipova taen proti Byzantu teprv 16 let ml, ani nenapadne, e by tu nco schzelo. Cel to msto o Aristotelovi lpe by bylo bvalo postaveno za kapitolou ptou, jednajc o vychovn Alexandra, nehodilo vak se mez p tou a estou, protoe est tmi slovy se zan: Po tom stalo se, e Thessalan Filonikos Filipovi Bukefala za 13 talentv ke koupi nabdl." Ani za kapitolou devtou nebylo mu vce msta, neb tam hned z potku stoj, e Alexandrovi 16 let bylo, kdeto ji Apollodor, jeho Diogenes Laertius v biografii Aristotelov cituje (tedy v 2. sto let ped Kr.), vypravoval, e Aristoteles k Filipovi piel, kdy Alexandrovi 15 let bylo; nemohlof tedy vypravovn o Aristotelovi jinde vstreno bti, neli mezi kapi tolou estou a devtou podl ptomnho rozdlen textu Plutarchova. Jest ostatn ledaco v nadzmnnm mst, co se ne srovnv s jinmi msty te biografie Alexandra. Pedn zajist kad se pozastav nad tm, e se o Aristotelovi ani zmnky nein pi Alexandrov vstoupen

na trn, anebo jeho mekn v ecku a jeho jednn s Athnami po vyvrcen Theb, kdeto pec Aristoteles tehd v Athnch se zdroval. Neb jestlie v skutku mezi Alexandrem a Aristotelem bhem vcera let, budi jich 8 dle Apollo dora ili teba jen 5 dle Justina, tak dvrn pomr trval, jako vbec tomu chtj, v skutku nen o tom pochybnosti, e jen Aristoteles Alexandra Alexandrem uinil" (Stahr Aristotelia I.); jestlie dokonce Aristoteles, jak pan Lamartine blouzn, nedbaje o malichern zjmy vlasteneck, kdy se jednalo o cel lovenstvo, po celou tu dobu zanel se tm, by z Alexandra vytvoil velikho svto borce, mstitele ecka a civilisatora Asie: jak mnedle si pak vysvtlme, e Alexander vystoupiv na pestol o Arist otela vce nedbal, ani Aristoteles o Alexandra, akoli dle nhledu Lamartinova po smrti Filipov za astnho pokldati se musil, e pila doba, ve kter by jasn jeho vychovanec k velikmu dlu pistoupil. Plutarch povd v kap. 14., e, kdy Alexander v Korinthu byl prohlen za vdce ek proti Peranm, mnoho sttnk a filosof dostavivch se jemu bralo astenstv v jeho radosti." Dejme tomu, e Alexander byl v Korinthu, a e sttnci a filosofov et pili k nmu, aby mu uinili svou poklonu. Jac to asi byli sttnci a filosofov et, kte tehd s Alexandrem Macedonskm se tili z podaenho podmann sv vlasti? Plutarch jejich jmna neudv. Demosthenes tam zajist nebyl, ani Lykurgos, ani Fokion, nebof takovto jmna by se byla zachovala v pamti chvaloenk Alexandrovch. Cynik Diogenes hraje mezi tmito sttnky a filosofy" prvn rolli, protoe k Alexandrovi nesel. Alexander vak z pouh mrzutosti nad bdou a duchovn chudobou svch gratulant el k Diogenovi, aby se setkal v Korinthu aspo s jednm podnm lovkem. Diogenes jak znmo nepustil se s nm do ei, a hrd podmanitel musil odthnouti s dlouhm nosem. Co by byl Alexander vyhledal Diogena v jeho sudu, kdyby byl ml Aristotela po svm boku? Aristoteles tedy zajist nebyl v Korinthu u Alexandra. Jak se to ale srovnv s dvrnm pomrem, jento dle obecnho mnn po celch 8 neb aspo 5 let trval mezi nm a krlovicem Macedonskm? Co snad sob se odcizili ji v Macedonii? Nezd se. Dle mnn novjch djepiscv Aristoteles ji ped smrt krle Filipa opustil dvr macedonsk, akoliv Dionys Halikernassk vypoetl, e dle udn Apollodorova musil tam bti jet rok po Filipov smrti. Nachzme se tu uprosted patrnch odpor a libovolnch hypothes, ktermi vak odpory ani se nedaj odstraniti. Byl-li Aristoteles jet v Macedonii, kdy Alexander vstoupil na trn, pro nikde nen zmnky o tak nazvanm zaslouilm vychovateli a uiteli mladho krle? Byl -li ji v Athnch, pro neel do Korinthu, kdeto pr jen on Alexandra Alexandrem uinil ? Na konci kap. 8. povd se pak o Alexandrovi: Jakkoli vak z potku Aristotela velice ctil, nbr ne -

Alexander Velik.

mn ne vlastnho otce miloval, kaje sm, e tomuto ivotem, onomu ale vym ivotem povinnovn jest, pece nicmn pozdji ponkud s nedvrou na pohlel: ne ublil mu sice v niem, ale ji neprojevoval lsky sv k nmu tak vroucn a siln jako za pedelch dob, tak e bylo se z toho domleti, e se sob na vzjem odcizili." Jak mnedle srovnvaj se tyto jemn eufemismy s pozdjm mstem (kap. 55) v ivotopisu Alexandrov, kdeto Plutarch, vypravovav o spiknut proti krli, do kterho i Kallislhenes (synovec Aristotelv) zapleten byl, velmi nelen prav takto: V pozdjm dopisu k Antipa trovi obvioval (Alexander) t Kallisthena. Mladci, pe krl, ukamenovni jsou od Macedonc; sofistu (toti Kallisthena) potrestm jako i ty, kte jej vypravili, a t ty, jeto m tajn neptely pijmaj do svch mst;" m pmo ukazuje

dvou kapitol jednajc ch o Aristotelovi. Tyto dv kapitoly l nm pomr Aristotela k Alexandrovi od prvopotku a do konenho odcizen se jednoho od druhho, jakoby byl nkdo chtl tmto mstem vyplniti mezeru v Plutarchov ivotopisu Alexandra. Snad se to stalo brzy po Pl utarchov smrti, nebof psan, kterm pr Filip oznmil Aristotelovi narozen Alexandra, teprva v druhm stolet po Kristu vymylen, nenachz se v tchto dvou kapitolch. Avak ani nepokldajc tyto dv kapitoly za podvr en falsifikt pozdjch as, pece z nich nemem nabyti pesvden, eby Aristoteles byl bval vychovatelem Ale xandrovm; nebof i tu nm jet vad velijak sob od porujc udn v kapitole sedm o sob stojc. Povd se tam sice na zatku, e krl Filip, jeliko ohledem na ve den a vychovn jeho (Alexandra) nezcela dvoval ui telm v umnch musickch a v naukch -------- obeslal sob nejslavnjho a nejdmyslnjho tehdejho filosofa Aristotela," jemuto tedy svil veden a vychovn svho syna. Aristoteles vak se svm tak nazvanm vychovancem nen na dvoe krlovskm, on nen v Pelle ani v Egech, anobr u pr v Mieze v stavu njakm nazvanm Nymfeon, kde posud ukazuj kamenn sedtka a stinn chodby Aristotelovy". Je-li to vc podobn, e se krlovsk princ a nastvajc nstupce trnu nevychovv na dvoe krlovskm? a e se krlovskmu vychovateli vykazuje zvltn stav, kdeto, jak i z Alexandrova psan vysvt, vychovatel tento uil vcero kv? Pro pak ukazovala se toliko kamenn sedtka Aristotelova", a ne ona, na kterch sedval s Alexandrem? Aristoteles byl rozen Macedonec, otec jeho byl lkaem krle Filipa. Nepochybuji tedy o tom, e Aristoteles nkdy byl v Macedonii, a bezpochyby krl Filip mu i vykzal ono Nymfeon v Mieze za bydlit, aby se ci mohlo, e Macedonie nen zem barbarsk, jeto tam Aristoteles pedn svou filosofii. Nemohu tedy ani ze sedm kapitoly Plutarchova ivotopisu Alexandra nabyti pesvden, e Aristoteles byl vychovatelem Alexandra. Na jednu dleitou otzku nedv nm ani sedm ani osm kapitola, ani vbec cel ivotopis Alexandra douc odpovdi, toti na otzku: Jak dlouho pobyl Aristoteles v Macedonii ? Nebylo ovem mon ci v 7. neb 8. kapi tole, e Aristoteles zstal u Alexandra 5 anebo 8 let, a zati pak kap. 9. tm, e Alexandrovi bylo teprv 16 let, kdy otec jeho Filip vypraviv se proti Byzantu jmenoval jej mstodrcm v i Macedonsk. Nebof mstodrc v i sotva ml vychovatele (nikde vce alespo o vychovateli zmnky se nein), a 8milet nebo i Htilet chlapec sotva je s to, aby skrotil divokho kon. Vsled toho veho jest dle mho zdn ten, e p snj rozebrn zprv, od djepisc Alexandrovch o po mru Aristotela k velikmu dobyvateli podanch, vzbuzuje siln pochybnosti o tom, zdali Ar istoteles, jak se vbec tvrd, skuten byl vychovatelem Alexandrovm. 2

na Aristotela.
Alexander, kter dle eufemism kap, 8. ji nepro jevoval lsky sv k Aristotelovi tak vroucn a siln jako za pedelch dob", z eho se bylo jen domleti", e se sob odcizili, bez obalu prohlauje Aristotela za svho tajnho neptele. Alexande r chce dle kap. 55. Aristotela potrestati, a co Alexander tehd tmto slovem chtl ci, toho nm smutn osud Kallisthenv podv straliv p klad. Jak mme srovnati domlen se", e se sob od cizili", s pozdjm vrokem Plutarchovm, dle kterho Alexander pokldal Aristotela za svho neptele ? Kapitola 8 kon takto: Avak lska a touha po filosofu, kter s nm (s Alexandrem) byla zrozena a s nm od dtinskch let rostla, nevytratila se z jeho due, jako vidno ze cti, kterou prokzal Anaxarchovi, z padesti talentv posla nch Xenokratovi, a z pocty inn Daudamidovi a Kalanovi." V kap. 74 vypravuje nm zase Plutarch rozpravu mezi Alexandrem a Kassandrem synem Antipatrovm. Kassander odporuje nhledm krlovm, jento s posmchem vol: To jsou ty znm chytrstky ze koly Aristote lovy, kterch uvati lze k dokazovn a k vyvracovn veho! Avak bda vm a t. d." Mluv - li takto lovk, z jehoto due lska a touha po filosofii nikdy se nevytratila, o svm vychovateli, ktermu dle vlastnho vroku povinnovn jest vym ivotem? Takovto ei hod se ovem pro surovho despotu, kterm Alexander panovnk nad Asi skuten byl, ne vak pro jasnho representanta eck vzdlanosti, za jakho modern zboovatel vy dvaj Alexandra navzdor v em svdectvm historie. Alexandrova lska k filosofii m dle kapitoly 8. vysvtati z pocty inn Daudamidovi a Kalanovi (dvma indickm filosofm). Co vak Plutarch pozdji (kap. 64. 65. 69. 70.) vypravuje o Alexandrovi a bramnech, ukazuje toliko, e zpupn dobyvatel tropil ukrutnou kratochvli s Indickmi filosofy, chtli si oddechnouti po vzteklm pobjen indickch nrodv. Plutarchovo vypravovn o eech a skutcch Ale xandrovch stoj tedy v zjevnm odporu s obsahem onch

10

Alexander Velik.

Obrtme se tedy k druhmu oddlen pramen, toti k ivotopiscm Aristotelovm, abychom snad pomoc jich a nkolika jinch podn pochybnosti tyto odstrani li. b) Tu nachzme co nejstar zprvu citt z Aristippa mladho, kter il v 3. stolet ped Kr. Tento citt nm zachoval Diogenes Laertius ve sv biografii Aristotelov. Aristippus prav: Povd se, e (Aristoteles) pak el do Macedonie k Filipovi a pevzal veden Alexandra." Ari stippus jak se zd neekl nic o tom, kdy Aristoteles el do Macedonie a jak dlouho tam pobyl. Apollodoros Athnsk z 2. stol. ped Kr., jehoto t cituje Diogenes Laertius, v to vechno ji mnohem lpe. Dle nho Aristoteles el k Filipovi 01. 109. 1. (343 ped Kr.), kdy Pythodotos byl archontem v Athnch, a kdy Alexandrovi bylo 15 let (tedy asi v tom ase, kdy skrotil Bucefala), a vrtil se odtamtud do Athen teprv 01. 111. 2. (335 ped Kr.); pobyli tedy v Macedonii celc h 8 let. Dionys Halikarnassk (okolo narozen Kr.) podv o Aristotelovi zprvu Apollodorovu s tm doloenm, e Aristoteles teprv rok po smrti krle Filipa vrtil se z Macedonie do Athen, nebo vdl, e krl Filip byl zavra dn 01. 111. 1. (336 ped Kr .). Star Plinius ve sv Hist. nat. VHI. 17. vysvtluje bohatou zsobu rznch udn, nahromadnou v Aristote lov spise De animalium Historia et ntura, nsledujcm zajmavm spsobem: Alexander krl zancen byl dost, aby poznal pirozen zvat, a nadil Aristotelovi, nejznamenitjmu ve vech vdch muovi, by sepsn o tom uinil, postaviv tedy, aby mu nic toho budsi kdekolivk neulo, pod rozkazy jeho nkolik tisc lid po celm pro stranstv Asie a ecka, vesms takovch co lovem, ptnictv m neb rybstvm se ivili, a kte obory, dobytek, velince, rybnky a ptaince na starosti mli; a od tch vyzvdl on ve, co tak vten v bezmla padesti dlech o zvatech vyloil." Plinius, tento dokonal vdtor, jen ovem v knihch a v bibliothe kch mnohem lpe se znal neli ve svt a v lidech, dl tu ze ctidostivho dobyvatele, kter v Asii z bitvy do bitvy se hon, a nemaje stn v krvavm dle przdn chvle mezi bitvami dobvnm a pustoenm mst si krt, koujcho prodozpytce, jemu nade vecko o to b, aby mu dn vzcn brouk a dn dk netopr nevyklouzl. Tato zprvika Pliniova o svazcch Alexandra s Aristotelem zd se mi zajmavou v ohledu psychologickm, ale docela bez vhy v ohledu historickm. Ne jen e nemohu na n zakldati nejmenho tvrzen o pomru mezi Alexandrem a Aristotelem, ale mm v n nanejv ple itost k neveselm vahm o obmezenosti lidskho ducha; ovem ale m mne ona k tomu, abych zde podotkl, e ne sice nemon jest psti historii bez velik zbhlos ti literrn, e ale ani nejdkladnj znmost vech spis od lid kdy vbec sepsanch nikdy neposta, abychom pouze z n o lidech sprvn soudili: k tomu teba jest znti lidi

samy, ne toliko knihy od nich sepsan. Ovem Plinius thna po Asii beze v pochybnosti byl by vce ptky lovil ne lidi, ale chacun son got, a Alexander nebyl Pliniem. Buhle ve svm vydn spis Aristotelovch (Biponti 1791) soud sice bez rozpakv (I. 96.) z uvedenho msta Pli niova, e Alexander Aristotela v sepisovn onoho dla podporoval, a nikoli krl Filip, jako tvrd Aelian (Hist. Var. IV. 19.). Mn naproti tomu se zd, e zmnn msto u Plinia co pouh z povt pochycen fantasie ve znmosti svta a lid ne pli vysplho vdtora za dkaz nikte rak se nehod, a e Aelianova zprva, dle kter Filip Aristotela podporoval, rovn vry hodnj jest ne ona Athe-naeova, jen prav, e Alexander Aristotelovi na traty k vypracovn jeho prodopisnho dla potebnch 80 talen-tv daroval. Aspo tolik je vbec vdomo, e doba po zdj krle Filipa mnohonsob se sniovala a zmenovala, jen aby tudy velik syn jeho zvten byl. Jef oividno, e pozdj vdy dkladnji o vcech zpraveni byli ne ti, kte byli bl udlost. Diogenes Lartius vypravuje z Apollodora, e Alexander za pinou Kallisthena s Aristotelem se rozkmotil, a, by jemu tm co nelibho spsobil, Anaxarchovi pednost dval a Xeno kratovi 50 talentv daroval: u Plinia pak o 200 let po zdjho ji Alexander nkolik tisc lid po cel Asii a ecku rozesl, by sbrali prodnick zprvy pro jeho velectnho vychovatele, tho, o kterm byl Aristipp 300 let ped tm napsal: Povd se, e potom k Filipovi Macedonskmu el a veden Alexandra na sebe vzal." Ale ne dosti na tom, doba pozdnj m zprvy jet podrobnj. Aulus Gellius, spisovatel 2. stol. po Kr., ji nm sdluje psan, kterm krl Filip Macedonsk ozna muje narozen Alexandra Aristotelovi, a hned jej za to d, aby se stal jeho vychovatelem. Psan toto zn takto: Filippos pozdravuje Aristot ela! Vz, e mi narozen syn zae bohm mnoh dky vzdvm, ne tak e mi chlapec narozen, jako e se narodil ve tvou dobu, nebo doufm, e od tebe vychovn a vzdln i ns hoden bude i n stupnictv ve vld." Rozum se samo sebou, e Lamartine, ptraje v interessu svho stolet jen po pravd, poznv v tomto list ihned sloh Filipa Macedonskho; tak musil Filip psti, on, Lamartine, nebyl by jina psal na mst Filipov. Jen bohuel pli krtk vidlo se psan, jak je podv Gel lius, panu Lamartinovi ; pivsili jet jednu vtu, kter zn takto: nebof mm za to, e lpe jest nemti dt dnch, neli zploditi k netst svmu a k hanb sv p hanu vlastnho jmna a krve pedkv svch." Vru, za brav se ji jednou do amplifikace mohl pan Lamartine jet pidati: Agrez, Monsieur, 1'expression de ma considration la plus distingue. Tout vous. Philippe m. p." Lamartinovi tedy onen list nad pochybu prav jest; nikoli Droysenovi, jen jej sice na str. 17 v textu podv,

Alexander Velik.

11

p onvad se mu tak pli dobe do jeho malby hod, v poznmce vak 24. pochybnosti sv o pravm jeho p vodu pivsil. T Dr. Geier 26 ) o nm pochybuje, maje jej za sltaninu pozdjch sofist. Stahr naproti tomu (Aristotelia I. 88.) namh se, by dokzal, e Filip nepsal tento list, kdy Alexandrovi 13 let bylo (neb tou dobou dle jeho domnn Aristoteles povoln do Macedonie), ale pi narozen jeho; co se pak pravosti listu te, proti t nieho nenamt. Jf ovem t soudm, e nen zvyk ohlaovati na rozen dtte po 13 letech; ostatn ale maje ohled na vecko to, co jsem nahoe ji povdl o Filipovi co otci Alexandrovu, velice bych pochyboval, e by on byl narozen svho dtte Aristotelovi schvlnm listem oznmil. Nebylf. ani Aristoteles r. 356 ped Kr. slavnm muem, jakm se pozdji stal, a t asi sotva bba po znala v Alexandrovi budoucho svtoborce. Kdy ji cel Asie od Alexandra podmanna byla, tuf ovem snadnji bylo podobn list sltati, neli Filipovi by bylo bvalo sepsati jej r. 356 pe d Kristem. Ammonios, novoplatonsk filosof 5. a 6. stolet kesfanskho, ve sv biografii Aristotela v toho jet vc ne vickni ped nm. Pravf sice jen zkrtka, e Aristo teles v Macedonii vyuoval Alexandra Zakladatele (bydlitel Alexandrie Egyptsk mli ovem Macedonskho do byvatele ve zvltn cti), dodv vak jet, e se stal znamenitou osobou v jeho vladastv a vcero tomu po dobnho, z eho by bylo souditi, e Aristoteles byl v Macedonii jaksi ministrem. Dle Ammonia sprovodil Aristoteles Alexandra na vprav jeho a do Indie a vrtil se do Evropy teprv po jeho smrti. Jest ale dostaten poji tno, e Aristoteles nikdy s Alexandrem v Asii nebyl. Buhle sdluje (I. 54 66) ze starho latinskho pe kladu spisv Aristotelovch biografii Arist otela, ve kter mimo vechny ty zvelien vmysly Ammonia jet i toto msto se nachz: Aby ale tak lovenstvu vbec do brodincem se stal (Aristoteles), napsal k Alexandrovi knihy jedny o krlovstv, ve kterch jej pouuje, jak teba kralo vati, a tudy tak pohnul ducha Alexandrova k vykonvn jeho uen, e tento pozdji pravval: Nikomu jsem dnes dobe neuinil, nekraloval jsem." 27 ) Tak psal uenec nm neznm z prvnch vkv po Kristu o tme Alexandrovi, o kterm Plutarch vypravuje, e si vybhal na lidi jako na lov a na myslivost, jen aby si zahnal trudn mylnky. Alexander ovem byl bohorozen posvtn hrdina, a Aristoteles musil sob brti z toho velikou est, e byl jeho vychovatelem; aspo tak asi smlel onen neznm uenec, a vru on a j emu podobn nm novjm nemlo prce spsobili co pvodcov onch pojednn, ve kterch se rozebr, jak dalece mravn odpovdnost za iny Alexandrovy na Aristotela pad.
2fi

Posledn ivotopisec Aristotelv, jen mohl uvati a uval mnostv pramen v od t doby ztracench, byl Suidas, mu velmi uen a v literatue ohromn zbhl. Suidas sepsal v 11. stol. po Kristu spsob naunho slov nka, v nm ale pod slovem Aristoteles" o jeho mekn v Macedonii ni slvka nem. Z toho ze veho vysvt, e nejstar zachovan zprvy o pebvn Aristotela pi dvoe Macedonskm nad mru nejist a pochybn jsou; nebof Aristipp celou tu vc zkrtka a slovem povd se" odbv; Apollodor po sto letech ji v, kdy Aristoteles do Macedonie el a kdy se odtamtud do Athn vrtil. Nenapadlof zajist tomu nerozvlivmu pohanu, koliker hlavy lmn a hdky tch jeho 8 let mezi pozdnjmi uenci kesfanskmi spsob. Dio nys Halikarnassk vrn tch 8 let vypsal, ale ovem potem velmi jednoduchm z nich vyvedl, e A ristoteles v Macedonii a po smrti krle Filipa zstal, nepoviv ovem, e Alexandrovi pi nastoupen vldy 22 let bti musilo, jestlie v skutku Alexander 15 let ml, kdy Ari stoteles piel, kdeto pece ivotopisci Alexandra vslovn udvaj, e Alexa nder na trn vstoupil, maje sotva 20 let. Trogus Pompejus (nebo snad Justinus) vimnul si toho odporu a snil libovoln onch 8 let na 5, s nimi ovem poet se srovnv, nebo 15 + 5 = 20. Stahr (Aristotelia I. 102) jinak a sice tm spsobem rozlutn o dporu podv, udvaje rovn libovoln, e Alexandrovi bylo 13 a ne 15 let, kdy dostal Aristotela za vychovatele. Jeliko ale ani Justinovch 5 let docela se mu nehod, mn je ve 4, ponvad zajist musme za to mti, e Alexander do bitvy Cheronejsk (3 38 ped Kr.) neel s vychovate lem. Pak ovem vc jak tak dohromady se hod. Ale Plutarch vypravuje v kap. 9., e Alexander v 16 ltech se stal mstodrcm v i, kdy jeho otec Filip proti Byzantu vlil. Geier tedy (Alex, und Aristot. str. 223) mysl, e ani ta 4 lta docela se nehod, a e snad to byla jen 3 lta s nkolika msci. Tak tedy scvrkuje se trvn Aristotelova pobytu v Macedovii vdy vc a vce; cel ta vc nehod se ni tak, ni tak, a nen na konec jin pomoci, neli odhodlati se k radikln operac a dti vhost cel t povdace o vychovatelstv Aristotelov. Aristoteles byl ovem v Macedonii, ale asi tak jako Euripides u Archelaa, to jest, protoe by si Filip, sice surov ale nicmn pechytr, rd byl na mecene e ckch uenc zahrl; Athnskmu filosofovi muselo oklivost bti hnusn hospodstv haremsk v Pelle, ale Filip mohl jej pilkati slibem, e Stagiru od nho samho zbo enou a vyplenou, otinu filosofovu, obnov nebo teba jen k obnoven jejmu pivol; Aristoteles byl bezpochyby jen co host v Pelle, a vydal si za bydlit blzkou Miezu, kde po njak as vyuoval v Nymfaeu 28), jakmsi to tehdejm Theresianum, ve kterm se mimo jin Macedon28

) Alexander und Aristoteles. Halle 1856. Nemotorn travestie Titova: Diem perdidi.

27

) akoli nen znmo, kdy tam vyuoyal." Buhle I. 93.

2*

12

Alexander Velik.

sk vrostky tak snad Alexander astnil. Aristoteles ale zajist dkoval pnu Bohu, kdy bez pohromy vyvznuv ode dvora Filipa, Macedonskho to af tak dme Miloe, zdrv se do Athn vrtil. Tm se rozluuj vechny od pory a vc je jasn. Ovem e pak 7. a 8. kapitola Plutarchovy biografie Alexandra obstti nemohou, ale zbavujeme tm dlo Plutarchovo nerozlutitelnch odporv, ani by tm podstatn tratilo. e pozdj obdivovatel zce spojovali Alexandra, nejvtho to dobyvatele starobylosti, s nejvtm filosofem, je snadno pochopiti; obzvlt pak na jev jest, pro e kov pozdjch dob ob slavn a velezvun jmna rdi pospolu jmenovali, chtjce se pochlubiti slvou minulosti. A spsobem pirozenm ustlilo se pesvden, e nej vt filosof musil vychovati nejvtho hrdinu. e to vak nebylo pesvden podstatn, a e nelze na Aristotela uvrhnouti ani nejmen odpovdnosti za mravn vychovn Alexandra, e toti Aristoteles vychovatelem Alexandra nebyl, vysvt z neradostnch pomrv v tak nazvan ro din krle Filipa v Pelle. Nesmme si pedstavovati dvr Macedonsk za asu krle Filipa snad jako dvr Ludvka XIV. V Macedonii tenc vechno bylo mal, jen surovost byla jet dosti velk. Dvr Macedonsk podobal se asi nejvce dvoru sultna Tureckho, s tm jedinm rozdlem, e se krl Filip opjel veejn a sultn jen potajmu. Krl Filip ml harm jako Tureck sultn, a eny jeho tropily mezi sebou ty sam neesti jako sultnky Tureck. Na pletichch haremskch spo v cel slva Alexandrova. Za asu svho pobytu v Blehrad dovdal jsem se divnch vc o privtnch pomrech v tak nazvan rodin sultnov. Sultn m jak znmo dl e zkona Mohamedova devt en ili sultnek. Kad z nich vede v harmu hospodstv o sob, a vzjemn rlivost spsobuje mezi nimi tajn, asto i zjevn neptelstv. Hlavn podnt k tomu podv vak jet pn a snaen stejn, to ti stti se matkou nastvajcho vladae. Porod -li jedna z nich syna, tu zmh se po celm harmu velik jiten. Matka hld a stee novorozence s nejvt bedlivost; ona m sv dobe placen lidi; po boku j stoj ptel a p buzn, a snad i strana ctidostivch dvoan, kterm b o to, aby si zhy poloili zaklad budouc sv velikosti a moci. Ostatn eny uvaj naproti tomu vech jen monch prostedkv lsti a snad i zjevnho nsil, aby se zprostily nepjemnho soka, na ktermto spov vechen vplyv sokyn. Jed je oblben prostedek v takovchto nesnzch; dobe od matky placen sluka jet tdeji bv podplacovna od jinch, a uboh synek co nevidt vezme za sv. Tm to jest, e sultnov Turet pi vech svch devti ench, jichto poet jet k tomu vdy kompletn se zachovv, pec nemvaj mnoho ba naopak nkdy sotva jednoho syna. Nejlstivj a nejenergitj mezi sultnkami vychovala jej astn, a dosahuje konen s nm onoho cle sv nejve -

lej touhy, toti stti se matkou vladae vech vcch a zaujmati takto prvn msto mezi enskmi pi dvoe. Prv takov pomry byly na krlovskm dvoe Macedonskm ; nejsouf to pouh domysly, vysvt to z vypravovn Plutarchova. Lamartine a s nm tm vichni mo dern djepisci l nm arci pr ivtn ivot krle Filipa proti uritm svdectvm starch spisovatelv 29) tak, jakoby ji tehd polygamie se byla povaovala za hch, emu ovem nebylo. Dle Lamartina Olympias byla kr lovna ve smyslu na doby, a Filip se dopustil velikho bezprv a urazil tm ovem nanejv svou vzneenou manelku; ve skutku vak Olympias byla toliko jedna z et nch en Filipovch, jejto jmno jen proto v djinch svta nalo msta, e se j podailo pojistiti krvavm nsil nictvm svmu synovi posloupnost na t rnu. Jmna vech en Filipovch nejsou nm podna; ze syn jeho znme jen Arrhidaea, Alexandra a Kerauna. Arrhidaeos bezpochyby byl star ne Alexander (srovn. Plutarch ivot Alex. k. 10.); o Keraunovi nevme s jistotou, bylli to syn Kleopatry ili jin njak eny Filipovy; jisto jest toliko, e po nastoupen Alexandra na trn byl usmrcen. Arrhi daeova matka byla dle Justina (IX. 8) tanenice Laris saea", dle Plutarcha (ivot Alexd. k. 77.) sprost osoba nzkho stavu jmnem Philinna". Tato sprost osoba" vak zajist nkdy byla t favoritkou Filipovou a mla svou stranu na dvoe; a akoliv djepisci Alexandrovi jen s pohrdnm o n se zmiuj, nicmn syn jej Arrhidaeus byl po smrti Alexandra od Macedonc vyvolen za krle, co patrn ukazuje, e se Macedonci mlo starali o nzk stav matky. Syn jej Arrhidaeus byl ale blb nsledkem t lesn nemoci, do kter vak neupadnul pirozenm sp sobem. V dtinstv objevila se pr u nho nn a le chetn povaha; pozdji pak otrven byv od Olympie po zbyl rozumu." Tak vypravuje Plutarch v biografii Alexandra Velikho. Olympias tedy, jejto vzneenosti ducha se obdivuje Lamartine, uvala podobn sultnkm Tureckm jedu, aby nebylo dnch rozpak o to, kdo m bti n stupcem Filipovm. Nenf tko dom leti se, e ona nechtla Arrhidaea uiniti pouze blbm, nbr e jed jej, nevme za jakou pinou, chybil se toliko se doucm vsledkem. Olympias, uvalivi dle Plutarchova svdectv nevrnost svou zhy na sebe nepze Filipovu, mla nicmn co sestr a Epirskho krle dostatench prostedkv, ktermi si mohla pojistiti pispvn velijakch lid k dosaen svch pln, dle kterch Alexander ml a musil se stti krlem v Macedonii. Pbuzn jej Leonidas je vychovatelem mladho prince, Lysimachus je hldaem jeho; lka Filip z Akarnanie, jento zn pipravovati jedy, a Aristan 29 ) Mli (Filip) mnoho jinch syn od rozlinch en kr lovskm sp&sobem pojatch, kte dlem pirozenou dlem nsilnou smrt zahynuli." Justinns IX. 8.

Alexander Velik.

13

der Telmessk, kter um tak dobe vykldati sny, jsou v jej slub. Arrhidaeus je blb, a kolik Olympias jinch syn Filipovch, kte dlem pirozenou, dlem nsilnou smrt zahynuli", mla na svdom, nevypravuje se ovem nikde. Olympias, ako liv v nemilosti u krle, m svou stranu pi dvoe, Alexander varn mladk je oblben mldei Macedonsk, a tudy nadje dosti, e se navzdor nepzni Filipov konen stane krlem. e mlad Ale xander k tomu ml dostaten schopnosti, o tom nelze pochybovati, nebof to dokzal skutkem. Co se ostatn po vd o tom, e zvidl otci svmu slvu, e si stoval u soudruh svch na to, e inu snad nezbude pleitosti Ji velikm inm, nen v mch och ani tak dkazem ve likho ducha, jako spe vjevem nepte lsk rlivosti, kterou v dui svho syna Olympias neustle podncovala proti Filipovi. Avak krl Filip, a ji dosti str, pojm najednou mladou Macedonku ulechtilho rodu za manelku. Pojti novou enu nemohlo bti u krle Filipa nic prv vzc nho; avak tento nov satek jeho ml svj vznam zvltn. Macedonci nenvidli Epirot. Dle nhled starho svta pak povaovali se synov ciz ensk za vo-oi (panharty), co plat i o tchto barbarskch nrodech, a za jist Macedoncm Alexander nebyl yvotos (rovnorod)." 30) Lamartine obracuje s nepochopitelnou lehkomyslnost tu celou vc a tvrd o Kleopate, co platilo vlastn o Olym pu. Ministi a generlov (prav v I. sv. str. 42), rozjiteni vplyvem, jehoto manelka rodu barbarskho dobyla na krle, spojili se s uraenou Olympu." Tato krtk vta je prav tlaenice omyl a nesmysl. e Epirotka Olym pias byla povaovna za barbarku od Macedonc, vysvt z uvedenho msta Niebuhrova; nelze mi tedy pochopiti, pro pan Lamartine novou manelku Filipovu Kleopatru, nete Macedonskho generla Attala, prohlauji' za bar barku. Avak i to, co mluv o rozjiten ministru a gene rl a o spojen se tchto s Olympi, je docela bezdvodn. e pak Olympias mla bti uraena tmto novm satkem Filipovm, nem dnho smyslu pi znm polygamii Macedonskho krle. Olympias nemohla bti uraena", protoe ji dvno pestalo ptelstv mezi n a Filipem; Olym pii se tu jednalo o docela jin vci neli o lsku svho iak nazvanho manela: j hlavn belo o to, aby plny jej na trn Macedonsk nepily na zmar. Olympias byla v Macedonii cizozemky n; ptel a dvrnci jej jsou cizozemci: Leonidas je Epirota, Lysima chus 31 ) a Filip lka jsou Akarnanci, vtec Aristander je z Mal Asie. Okolo nov manelky k rlovy sestedila se vak strana nrodn Macedonsk, kterto si pla, aby Filipovm nstupcem byl prav Macedonec. Attalus, strc Kleopatry, byl hlavou tto strany, ku kter nleelo bez3

31

) Niebuhr, Vortrge ber alte Geschichte. Berlin 1848. II. 370. ) Plutarch Alexd. k. 5.

pochyby mnoho z onch neastnkv, jeto pozdji co spoluvinnci zavradn Filipova dle rozkazu Alexandrova byli popraveni. Hnusn pbh pi svatb krlov vyjasuje nm tyto nepotiteln pomry na dvoe Macedonskm. Svate bn host, shromdni v njak sni krlovskho palc, vesele si pipjeli. Tu Attalus vyzv ptel svch, aby prosili bohy, by ze satku krle s Kleopatrou byl zplozen rovnorod nstupce trnu. Mlad Alexander, t ptomen v sn, a nemoha snsti, ab y tak veejn byl prohlaovn za vylouena od posloupnosti, popad i a hod ji na Attala zvol: Co jsem j panchart!" Alexander tmto neopatrnm vykiknutm prozrazuje tajn zmry sv matky; krl vid, e ped sebou m mladka, jento proti jeho myslu zamuje k dstojnosti krlovsk, jento snad nen dalek toho, aby se stal zjevnm odbojnkem, a vzchopiv se jako vztekl z loe vrhne se s vytasenm meem na Alexandra, aby probodnul drzho mladka. Nikdo nezdruje krle v tak hroznm ponn; avak tento pli opil vnem ji nen tla svho mocen a padne uprosted sn. Alexander, prchaje ped nm, po smv se jet na zemi lecmu krli: Hlete Macedonci," zvol, tento chce z Evropy thnouti do Asie, a neme dojti od jednoho stolu k druhmu!" pak co nejrychleji opout se svou matkou Macedonii a utk se k svmu strci Alexandru, krli Epirskmu. Rozvaujce dobe tuto hnusnou scnu, kterto ne ukazuje nm Alexandra v nejkrsnjm svtle, musme si poloiti otzku dvoj: jeli mon, eby se generl opovil potupiti veejn syna krlova, ustanovenho za nstupce trnu? jeli mon, eby krl, a opil, chtl zavraditi zamilovanho syna, protoe generla potupil? Myslm, e snadno jest odpovdati na tyto otzky tm, e Alexander prv ani nebyl zamilovanm synem Filipovm ani ustanovenm nstupcem trnu Macedonskho. Nepochopuji dobe, jak Plutarch bezprostedn ped vypravovnm tto scny mohl ci, e krl Filip rd slchval, kdy Mace donci nazvali Alexandra svm krlem, jeho vak svm vdcem; nebof scna tato je patrn dkaz, e Alexander nikterak nebyl milkem Filipovm. Me bti, e Alexander bojoval u Charoney, nezd se mi vak podobn, eby Filip jej byl vypravil co poslance svho do Athn (Justinus IX. 1.), nebo eby jej co 16tiletho mladka byl ustanovil za mstodrcho v i (Plutarch Alexd. kap. 9.). J aspo pokldm vechny tyto zprvy za smylenky po zdj, kdy se ivotopiscm Alexandrovm ji jednalo o vyperkovn historie mladch let svho hrdiny nm ponkud podstatnjm, neli jen sammi dosti nemotorn vymylenmi anekdotami. Vechno, co dle se pihodilo od svatby Filipa s Kleopatrou a do jeho zavradn, ukazuje, e mezi Filipem a Alexandrem dnho ptelstv nebylo. eby vak p telstv teprv tehd bylo pestalo, kdy Filip Alexandra

14

Alexander Velik.

chtl prohodnouti a tento tak krutm spsobem krli se posmval, nezd se mi l pravd podobno. Alexander a Olympias jsou tedy v Epiru. Ona peje sob, aby krl Epirsk Filipovi vlku vypovdl, i Alexan der odebr se do Illyrie, by tak Illyrskho panovnka k vlce proti Filipovi popchnul. Ale Filip m t sv diplomatick agenty; podaf se mu navnadti krle Epir skho tm, e mu podv ruky sv dcery Kleopatry, tak e krl o plnech Olympie nieho slyeti nechce. Zd se, e Alexander rovn mlo podil u krle Illyrskho. Olym pias mus tedy natahovati jin struny, a hled, jak by se smila s Filipem. Mf ona ptele v Korint jmnem De marata, 32) jen ku prosb jej odebraje se do Macedonie, vyme pro ni a pro Alexandra odputn a dovolen k nvratu. e Filip k Demaratovm pmluvm, jak Plu tarch vypravuje, na pokn se dal, k Alexandrovi poslal a jej pemluvil, tedy tak kaje prosil, to ovem vhod bylo dob t, kter Filipa sniovala, by tm Alexandra oslavila, jest ale patrn smyleno. Filip byl krlem, Ale xander mlad chlapsko rouhav se veejn krli; mohl tedy nanejv astnm se pokldati, e Filip mu odpustil. Olympias i Alexander vracej se zase do Macedonie. Alexander tarn ml poet pvrenc mezi svmi souv kovci; Arrian (III. 6.) jmenuje Harpala, Ptolemea Lagi, Nearcha i Erigia s bratrem Laomedontem; k tmu tajnmu spolku nleeli tak Perdikkas a Leonnatus, kte sko lili Pausania, vraha Filipova, a Philota s syn Parmenionv. Filip, chystaje se na vpravu do Asie, hled allianc v Mal Asii, i m dcera karickho vladae Pixodora za snoubena bti s jeho synem Arrhidaeem, z nemoci opt zotavenm; sm pak Arrhidaeus m bti nstupcem. Tu tedy Alexander zan vypdati si svou vlastn politiku a chce Filipovy zmry zaskoiti. Posl herce Thessala do Karie a chce na Pixodo rovi, aby dcery sv nedal Arrhidaeovi, ale jemu. Jist e Thessalus ml nazeno, by k tomu dodal: nebo Alexan der bude nstupcem Filipa, nikoliv Arrhidaeus. Avak Filip dovd se tchto tajnch machinac; vyslanec utk se ku Korintskm, jest ale od nich vydn' Filipovi, a tovarystvo Alexandrovo je vypovdno z Macedonie. Ale xandra samho dle Plutarchova vypravovn (k. 10.) Filip osyp uje trpkmi vitkami, e se tak zahazuje, nejsa ho den pednost sob udlench, jestlie na tom pestv, dti se za zet Karana, kter sm je otrokem krle bar barskho." Patrn tu neteba zvltnho dkazu, e i tato e, jak mnoho jinho v djinch mld Alexandrova, vmysl pozdj doby jest, kter ji byla zvykla vidti v Alexandrovi panovnka Asie. Kterak medle mohl Filip
32 ) S tm Demaratem setkvme se pozdji v Asii co nej sprostm pochlebnkem Alexandrovm. Placet on radost (Plutarch, Al exd. k. 37), vida Alexandra sedcho na tr&n Daria, nbr tak dalece zabh, e vol: Jakov to rozkoe pozbaveni jsou ekov, kte umeli nedokave se tohoto divadla!"

Alexandrovi podobnch vitek initi? vdy on sm dceru Karana svmu synovi Arrhidaeovi, svmu domnlmu nstupci, byl za enu uril; nebo je jisto a ze samch okol nost vysvt, e Filip se toho satku domhal a nikoliv Pixodoros; a kterak by tak ptel Alexandrovi byli mohli jemu povdati (tak di Plutarch k. 10.), e Filip chce svmu synovi Arrhidaeovi skvlm satkem vzhru pomoci? Nen nm znmo, co se vlastn s Alexandrem po vyzrazen onoho komplotu proti Filipovi stalo; nebo Plu tarch hled toliko v rozprav sv, kterak by ponn Alexandrovo patrn veleprzdn zahalil spsobem ovem nemotornm. e ostatn Alexander za toto sv ponn ne dokal se odmny, jev se ji ze samch slov Plutarcha: nen ale nesnadn domysliti se, e za n i potrestn byl, m ovem popuzenost jeho proti Filipovi se dovrila. Pistupujeme k sam osudn katastrof. Olympiina strana byla vce neli kdy ped tm bez vplyvu; naproti tomu zmhala se nrodn strana Macedonsk. Tu Kleopatra, mlad manelka Filipova, porod chlapeka, a udlost tato dodv stran jej podstatn dleitosti. Olympias odhodlna jest pikroiti k nejhormu. Alexander syn jej m svch 20 let; jesti to staten, odvn, energick mladk; neohroen udatnost jeho chvaln je znma vojsku z bitvy Chaeronejsk, a bezpo chyby nebyl onoho dne vdcem Macedonsk jzdy; Ale xander me a chce bti krlem. A tu vyskytuje se i nstroj temnm zmrm vldychtiv matky a ctidostivho syna. Pausanias, mlad Macedonec, krut uraen jest na cti od Attala, vdce panu jc strany dvorn. Krl Filip posmval se jeho alob na gene rla. Olympias pilkavi k sob nespokojence uka zuje mu nejjistj cestu, kterou by se mohl pomstiti svmu nepteli. Nebylo by ani zhodn ani snad mon vrhnouti se na Attala, kter ji stoj v Asii s oddlenm macedonskho vojska, a jehoto smrt by krl pomstil krv vraednkovou; nebo Attalus vysoko stoj v pzni krlov. Krle samho mus Pausanias zavraditi, krle, kterto ze aloby jeho na Attala stropil sob jen krut posmch; pak padne strana Attalova, pak Alexander stane se krlem, a takto pomsta uraenho Pausania je pojitna. Pausaras jde nyn k Alexandrovi, jento mu naznauje verem z Mdey Euripidovy Otec, manel a mlad ena" ony ti obti, kter maj padnouti. Pausanias, hotov jsa ku krvavmu inu, vykon jej brzy na to pi ple itosti velikch slavnost, uspodanch v Aegech, starm to hlav nm mst Macedonie; krl Filip slav tam oddavky dcery sv Kleopatry s Alexandrem krlem Epirskm, jento tmto satkem odtren jest od strany sestry sv Olympie. 33)
") Jesti t o nanejv pochybn, eby tato Kleopatra byla dcera Filipova zplozena z Olympie, jak Diod. Sic (XVI. kap. 91.) udv; nebo nen podobno, aby byl krl Filip nabdnul krli Epirskmu

Alexander Velik.

15

Filip padne; vraednk chce zachovati ivot svj rychlm tkem; Olympias buto skuten mu dala nkde posta viti kon k tomuto konci, nebo snad jen mu to pislbila. Avak Alexander nespolh se dosti na tohoto dvrnka tajnho spiknut a krvavho attentatu. Perdikkas a Leonnatus, dva dvrnj ptel jeho, stoj pohotov s ukrytou zbran, a co zstupcov lidstva trnou nad hroznm skutkem, tito enou se za neastnkem a skol ho. Takto ne pohodln spolenk jest odstrann. Jin popraveni jsou co spoluvinnci, nebof Alexandrovi na tom zle, aby jej nrod Macedonsk pokldal za mstitele zavradnho krle. Jsouf mezi popravenmi dva mlad Macedonci z urozenho rodu Lynkestv; tet bratr Alexander zachoval si sice prozatm ivot tm, e hned po podaenm attentatu po spiv k Alexandrovi pozdravil jej co krle; 34 ) avak ji v mst Phaselis v Mal Asii byl pozdji uvren v oko vy, a ti lta vleen za armdou v tsn kleci, a ko nen pozbyv rozumu tlesnou mukou usmrcen byl po ohavn travestii soudnho jednn s nm provodn. 35) Attalus , hlavn odprce Alexandra, jemu tu jde o hrdlo, neuznv Alexandra za krle. Parmenion, podzen vdce Asiatsk armdy, ustanovuje se tedy na jeho msto, akoliv Attalus, vida e Alexander skuten se zmocnil vldy, jiji se podval; a Attalus padne z a obf mstivosti Olympiin. Tato vzneen dma pipravuje si ostatn zvltn vyra en kanibalsk ukrutnm usmrcovnm sokyn sv Kleo patry a novorozenho dtte jejho. Mon, e Alexander nebyl naskrze srozumn s tmito vtrnostmi sv matky, avak zaj ist jen proto, e Olympias takto pli neopatrn na jevo dvala, co Alexander nyn ped Macedonskm n rodem chtl zatajiti; nebof mu nebylo vhod, aby Macedonci jej mli za spoluvinnka vrady nad krlem spchan. Alexander zn jako prohnan Usurpator uchlcholiti pobouenou mysl onch, jento snad eleli padku nrodn strany Macedonsk; prohlauje on ihned, e ne d nidnch dan a poplatkv od nrodu, anobr pouze slubu vojenskou, m ovem Macedonci ohledem na bo hatou koist Asiatskou ochotn jsou srozumni. Diodor Sicilsk vypravuje (XVII. 2.), e Alexander si zskal nklonnost Macedonskho nrodu pimenou e, ve kter pr pravil, e jen jmno krle je zmnno, vlda vak e ne bude patnj neli bvala pod jeho otcem. Nechci uvsti tuto zprvu v pochyhnost; myslm vak, e Lamartine, jento v pedmluv (str. III.) soud o Curtiovi, e vce toliko okrlil neli pekroutil pravdu", e sice je exact" ale i dclamatoire", chtl-Ii se vyhnouti tmto Curtiovi vytkanm chybm, neml vyp sti zprvu Diodorovu v nroku dcery Olympiiny, by jej tm pilkal k sob proti neptelskm zmrm Olympie. (Viz nahoe.) < ) Lamartine (I. 44) prav, e Alexander ani nebyl v Pelle, kdy Filip byl zavradn. Ovem e nebyl; nebof Filip byl zavra dn v Aegech. 3S ) Srovn. Curtius VII. 1.

sledujc e, kterou dle nho Alexander hned po smrti Filipov ml ke shromdnm Macedoncm: Jen tlo Filipovo mrtv jest; jeho prvo, jeho dsto jenstv (sa royaut), jeho mylen, jeho duch ij ve mn! Nkte uili msta uprzdnnho a otesen spsobenho tmto vraedlnkem za pleitost k rpalstv, ke chtm svm, k usurpac a k zrad; necha poznaj omyl svj a tesou se! Vak by trest hned po samm zblouzen je zachvtil! Macedonci! propjte mi jenom tat srdce a ramena, kter jste propjovali otci mmu bhem tolika let, k nejvt oslav a rozen Macedonie. Tou mrou, kte rou zachov Vae horlivost a Vae vrnost, odpustm Vm vecky dan a poplatky, jimi je zem sten. Nechcif od Vs ne poplatek Vaich pai pro vlku, kterto zakld nai spsu, nai velikost a nai slvu!" Lamartine bezpochyby neznal on jin ei, jito dle Perskch podn 36) tehd ml Alexander k Macedoncm a kter zn takto: O nrode mj! tvho krle nen vce! a j nemm dnho prva k jakkoli moci nad Vmi. J v skutku nepovauji se ne toliko za jednoho z Vs, a ve vem, cokoliv ponu, musm hledati Va pomoci a podpory. Snan Vs prosm, abyste poslechli rady m v tomto okamen. Vyvolte vladae, kter by spravoval Vs, pokraujte v bzni Bo, a on bude chrniti sv poddan!" Tak si vypravovali sta Peran, a kdyby byl Lamartine radji peloil tuto e z Malcolma ne vymyslil svou, mohli bychom mu sice vytkati, e i okrlil i pe kroutil pravdu", sotvem vak e je pli dclamatoire", nebof e tato je nad mru prostosrden. Alexander tedy byl krlem; on se nm stal co spoluvinnk zavradn Filipova. Lamartine sice prav (I. 42.): Na Alexandra nikdy nepadlo podezen vrady nad otcem"; avak Niebuhr, mnohem vnj auktorita ve vcech historickch, vyjadu je se takto 37): Nen pochyby, e Alexander veskrz zasvcen byl v tuto vradu; porota by zajist byla ho odsoudila, e o n vdomost ml. Bylf vak dosti chytr, e spolenky ve spiknut, kte by byli mohli se podci, se svta sprovodil, tak jako Karel XIII. Siidermann-landsk, vda dobe o spiknut proti bratrovi svmu Gusta vovi III., vecky, jen o nm vdli, psn potrestal, aby nemohli probleptnouti. Tak i Alexander sm zahjil soud nad spiklenci a krev jejich prolita byla, aby na se nepro -neslo, e otce zavradil. On tak dopustil, e Olympias na sokyni sv a dtti jejm se pomstila: a nemen byla jeho samho ukrutnost proti tm, o nich se obval, eby smrt Filipovu pomsti li, proti jinm pbuznm a proti cel vlastn Macedonsk stran. Tm cel krlovsk rodina byla tehd zahlazena." Dovme se pozdji jet jinch dkaz jeho viny, a bude e o orakulu Ammonskm a o zavradn Klita.
36 ) Srovn. Malcolm, History of Persia, London 1815. 2 vols in 4 , I. 75. 37 ) Vortrge ber alte Geschichte II. 374.

16

erven eice v kraji Tborskm.

V Alexandrovo historii posud jedna myln domnnka na druhou se stavla i oprala: jestlie byl milm synem Filipa, urenm za nstupce, tut ovem nen nepodobn, e Filip Aristotela povolal, aby velik filosof milovanho syna a budoucho nstupce za velikho krle dstojn vycho val a vzdlal; ale Alexander byl naopak spoluvinnkem pi zavradn Filipov, a tento nebyl jeho ustanovil za n-

stupce, ponvad ho ani za syna neuznval, ani co tako vho nemiloval, k jehoto vychovn tedy tak nebyl mohl povolati filosofa Athnskho. Ji teda nm nezbv ne vidti v Alexandru Velikm fastnho usurpatora, jen se pletichami vl dychtiv matky na trn povznesl. e ostatn nebyl nejlechetnjm krlem", bude dalm lenm jehodjin dostaten na jevo vyneseno.

(Pokraovn.)

erven eice v kraji Tborskm.

Od kn. Antonna Nor. Vlaska.

V mlk kotlin 8VJ hodiny severovchodn od kraj skho msta Tbora stoj pi Prasko-Pelhimovsk silnici msteko Star erven eice, tak Biskupsk eice zvan, hlavn msto bvalho panstv stejnho jmna, kter nle k nadn arcibiskupstv Praskho. Okol eick nleelo k bisku pstv Praskmu ji od roku 1144, nebof byla toho roku od voj vody Vladislava II. tomu biskupstv cel krajina vkol eliva po stoupena, m ukonena je star pe o Podivn mezi biskupy Praskm a Olomckm. Vladislav toti odevzdal Podivn biskupovi Zdikovi a jeho nstupcm prvem ddinm, postoupiv Praskmu Zelivska i s psluenstvm za nhradu. ) Akoliv se uriti ned, zdali toho asu eice ji stvala, dokzno pedce, e se okres jej v tomto darovanm zbo nalzal, nebof zstala krajina zde j od t doby v dren biskupstv Praskho. Ji bhem tohoto sto let dvanctho a snad brzy po roce 1144 stala se eice hlavnm mstem upy eick, 2) jej upan nepochybn na hrad eickm sdlel; zrove byla tak hlavnm m stem dkantu po n nazvanho. Z toho patrno, e pvod kostela i zmku eickho ji do dvanctho stolet n le. Prask biskup Tobi dal kostel eiky okolo roku 1280 na spsob tvrze pevnou zd ohraditi, co se stalo pro ochranu lidu proti dravm houfm Otka Brani borskho. 3) Nstupce jeho, biskup eho, potvrdil listinou od r. 1300 co psluenstv kostela eickho fari n sledujc notaria . . . in judiciis provincialibus et civilibus ac aliis negotiis quibuslibet bonorum noslrorum episcopalium in ipsa provincia Rzeczicensi expediendis,".. .item in judiciis provincialibus et civilibus de omnibus culpis decimus denarius, generaliter autem de omnibus utilitatibus seu quaestibus in bonis ipsius provinciae Rzeczicensis nobis et successoribus nostris provenientibus . . . plena decima." 4)
*) Viz o tom listinu v Regesta Bohemiae et Moraviae" pag109. 110. ... concambium, Selev scilicet cum appendiciis suis, Pragensi ecclesiae principali munificentia contulimus. .." 2 ) Viz o lom obrnj zprvy v Casop. Mus. 1858. str. 330335. 3 ) Balbini Epitome rerum bohemicarum pag. 299. 4 ) asopis Mus. ro. XXXII. str. 331.

,.. . . pjmy ze zpis [? notaria?] . . na soudech upnch a mstskch i jakkoli cla a bern naich statk biskupskch, je se v tto up eick odvdti maj.. . tt . . . t na soudech upnch i mstskch ze vech pokut dest penz, vbec ale ze vech poitk neb pjm na statcch tto upy eick nm a naim nstupcm p slucch . . . plnou desetinu." To spolu jedin jasn svdectv o up eick, kter se v listin kltera Kladrubskho od r. 1239 jmenuje, tum nevlastn, elivskou dle kltera tohoto jmna v sousedstv. Biskup eho udlil r. 1301 farn kostel v eici Bi skupsk se vemi hojnmi pjmy k nmu nleejcmi kustosovi kanovnku kapituly Prask, jeho nadn bylo potud pli skrovn., aby navdy spojen byl s jeho adem. 5) Obvod upy eick, jako i dkantu eickho po znati lze ze starho popisu dicese Prask, jak pod arcibiskupem Arnotem z Pardubic mezi lety 1344 a 1350 a v Balbinovch Miscellartea historica Boh., lib. V." na str. 937 titn, sprvnji ale v Palackho Djinch n rodu eskho" dlu I. st. 2. na str. 369 390 podn byl. Do dkantu eickho nleelo t doby nsledujcch 44 farnch kostel: Chvojnov, Pelhimov, eika, Krsn hora, Jiice, Humpolec, Rynarec, Schnfeld, sob, Snt, Jeov, Bite, Duejov, Vyskytn, Lipnice, Vojislavice T Ken, Onov, Rychnov, Cerekvice Nota Bi skupova, Meziles, Lukavec, Senoaty, Braniiov, Smrn, Libkova voda, Koetice, Skla, Vyskytn Biskupova, Hoepnk, Cerekvice Dobeova (Horn), Zahrdka, Boejov, Loukov, Buenice, Rovn, Lidma, elivo, stran, Cerekvice Doln, Neustift (?), eice vti Biskupova, Kalit a Heralec. 6)
*} Tomkv Djepis msta Prahy, str. 374. ) Ve vech tchto jmenovanch mstech zachovaly se kostely a na nae asy, vyjma Neustift, o jeho poloze se nev. 31 z nich, leatm psmem titnch, jsou potud farnmi, 12 ostatnch je tmto jako fililky pidno. Ve Viklanticch a Zachotn pibyly ve 18. stolet nov farn kostely v obvodu starho dkantu eickho. Kachotn, ves bvalho panstv eickho, 3 hodiny jiho vchodn od eice vzdlen, m kostel Narozen P . Marie, vys t a v e n r o k u 1 7 1 8 n k l a d e m a r c i b i s k u p a Fe r d i n a n d a h r a b t e z Kiienburgu, kter bval fililnm fary Vyskytne, roku 1788 ale
6

erven eice v kraji Tborskm.

17

Po plnm padku staroslovansk upn stavy bhem trnctho stolet o devzdali arcibiskupov Prat zmek i statek eiky pod sprvu hejtmanm, z kterch jmeno vit znme roku 1402 panoe Sobna z Jeniovic, 7) a roku 1413 panoe Bedicha z eice. 8) Arcibiskupov Prat zstali v pokojnm dren a uvn zbo eick ko a do arcibiskupa Kunrata, kter svm odpadnutm (roku 1421) nejbolestnj rnu crkvi katolick v echch zasadil; nebof tm vecka bohat i rozlehl panstv arcibiskupsk v echch najednou sekularizovna jsou, an arcibiskup nvodem 3. lnku Praskho svtskm statkem dle vldnouti nesml. Panstv eick dostalo se v dren povstnho ryte Mikule Sokola z Lamberka. Byl to nejstar spolubojovnk kv a prvn po jeho smrti hejtman Sirotkv, kte rho msta ale ji po nkolika tdnech (v listopadu 1424) jinmu postoupil. K roku 1430 pipomnaj o nm sta letopisov et: Tak toho lta k sv. Vcslavu pan Sokol z eice sebrav lidi, thl s vozy do Raks na vno. A Ra kuan sebrave se, i udeili na n a pemohli echy, a mnoh zjmali. A d o cech pily noviny, e echuov zbito a zjmno na sedm set. A tak tu jali bratra Sokolova." 9) Sokol odvrtiv se pak od Tborit pilnul ku stran krlovsk, a obdrel r. 1436 od krle Sigmunda vesnice Opatovice a Buenice, kter pipadly krli po Vojtchovi z Buenic a Katein manelce do zstavy. 10) Roku 1442 stal se tajnm radou krlovny Albty, a jeho zjednnm povolny jsou z ech do Uher ku pomoci jej stran zbytky rot polnch nkdy knze Prokopa Velikho, jimto vlka byla se stala emeslem i ivnost, t i jin jejich krajan, kte ve zbrani a v bojch mli zalben. A to jest posledn, co o Sokolovi vme; zemelf brzy potom, zanechav dv dcery, Kateinu a Aneku. Na zatku estnctho stolet (1536) drel ervenou eici v zstav ryt Arnot Leskovec z Leskovce; roku 1558 v pondl po sv. Frantiku postoupil csa Ferdinand I. jeho synovi ryti ebestianovi Leskovci z Leskovce statek potud zpisn, arcibiskupstv Praskmu nleit ervenou eici v prav a spupn ddictv. Nleely t enkrt k tomu mimo hrad ervenou eici msteka erven eice a Cerekvice, pak vsi Chelovice, Jiice, Rovn, Vto -vice, Popelitn, Svpravice, irov, Petrkov, Lhota Kabrova, Strmchy, Stte, Leov, akovice, Dubovice, Pkov, Bittice, Moravec, Leskovice, Litohof, Zmiovice, dvory Tchorzek, Brtn, Milotice, a pust vsi Rousinov a Kamenicko. J1)
vlastnho duchovnho sprvce obdrel. kola vystavena jest na mst zruen kaple sv. Kateiny. 7 ) Libri Erectionum, vol. VII. A. 1. s ) Archiv esk, II, 519. ') St. letopis, et str. 80. t0 ) Archiv esk III. 520. ") Desky zemsk kvat. 13. D. 14.

ebestian Leskovec dal na tomto svm ddictv vno sv manelky ofie z Netin 10.000 kop mi. pojistiti, a odkzal j konen dle zvtu od 25. ledna 1581 cel statek v doivot s tou vminkou, aby po jej smrti erven e ice jeho strci ryti Kritofovi Leskovci z Leskovce (synu Jana Leskovce) ddin pipadla. 12) ofie povala statku pouze tyry lta, a postoupila jej zvtem 5. dubna 1585 uinnm svmu strci, nadzmnnmu ryti Kritofovi starmu Leskovci z Leskovce a na novm Rychnov, 13 ) kter byl Barboru ze Skuhrova za manelku pojal, rozlin stavby ve hrad pod nikl, r. 1593 msteku prvo volnho odkazovn a na kldn ve statky udlil, a okolo roku 1595 zemel. Dt nezanechal, a statky pipadly jeho manelce Barboe, jeho seste Ann provdan za pana Slejnice ze Slejnic, a ry ti Arnotovi Leskovci z Leskovce a na Nov Bukov. Ddicov tito prodali sv dly na erven eici a Novm Rychnov postoupn panu Hemanovi z an na Kosov Hoe, JMC. radd, a sice nejprve vdova Barbora ze Sku hrova, na to (29. jna 1596) pan Anna ze lejnic 1 4 ) a konen 6. ervence 1599 ryt Arnot Leskovec z Le skovce. 15) O tto ponkud penhlen koupi povstala rozepe mezi panem Hemanem z an a ostatnmi dy rodu Leskoveckho, kter se na lta protahovala, ani by se byla ukonila. Nov dritel postoupil 22. ledna 1608 svmu nejstarmu synovi Janovi z an panstv erveno -eci ck a Novo-Rychnovsk ve dluhu 1000 kop gr. pr., 16 ) nae mlad synov Kritof a Adam ml. z an po smrti otcov (6. a 11. nora 1613) sv ddin prvo na tch statcch za 27.500 kop. mi. bratrovi postoupili. J 7) Jan star z an na erv. eici, hejtman kraje B echyskho, pidrel se strany odbojnch stav eskch, a byl po rozhodn bitv Blohorsk k ztrt dvou tetin svch statku odsouzen. Krlovsk fiskus uvzal se v statky ervenou eici a Nov Rychnov, ocenil je na 104.429 kop 55 gr. 5 d., a odevzdal je r . 1623 na rozkaz csae Fer dinanda II. Praskmu arcibiskupstv, 18) kter piedi po dvoustolet pestvce opt v dren obou statk tchto po dnes uv. Roku 1629 potvrdil kardinl-arcibiskup Arnot z Harachu mstu prva a vsady. Msto Star erven eice le v uten krajin nedaleko potoka Trnavy, jen od Hoepnka pichzeje brzy na to do elivky pad, a pot v 156 domech 1416 obyvatel, kte se mstskmi emesly a rolnictvm iv. Prostrann tyrhran nmst, jm cis. silnice probh, jest obkleno slunmi domy, kter stejn preln, ervenmi
") Tame kvat. 12. K. 8. ") Tame kvat. 23. F. 812. ") Tame kvat. 171. H. 12 a 13. 15 ) Tame kvat. 173. N. 30. lf 0 Tamie kvat. 94 A. I. 17 3 Tame kvat. 190. P. 27. ") Riegges Statistik IX. B. S. 68

18

erven eice v kraji Tborskm.

pruhy zvenku ozdoben tty mvaly, jak to posud na nkterch vidti, odkud i msto erven eice sloulo. Nmst krl na kamennm 18' vysokm sloup stojc socha neposkvrnnho poet P. Marie s npisem: O Maria, Virgo casta, esto advocata. 1712." Bylaf na pamtku odvrcen moru r. 17081711 v cechch zuivho postavena. Ze ty bran, kter druhdy s tolika rozlinch stran nmst zavraly, stoj u jenom jedin elivsk k stran severn. V sev erovchodnm hlu ji mimo nmst stoj dkansk ko stel se. Ma Mag daleny. Stavba tato utrpla pestavovnm a opravovnm v rozli nch dobch, tak e jsou seteny tm vecky stopy je jho staroitnho pvodu. Nad presbyteriem pne se gotick ebrov klenba; obraz na velkm olti jest prce svho asu znamenitho eskho male Jana Quirina Jahna (f 1802) a pedstavuje dle obrazu od Rafaela Morghena kajc Magdalenu. Bronzov ktitelnice s letopotem 1549 jest v staroitnm slohu mistrovsky pracovna. V lodi jest v podlaze zasazen jedin nhrobn kmen se znakem a tmto npisem: .Bier m JDtnu flnwjw rojftt panj Uaterjnta ;!JHltjffnj|M ? toumtera.it, upni Badjonm, m 4S0h.1t fnultt 27. mge 1640." Byla to manelka eickho hejtmana Jiho Miliovskho z Braumberga, kter roku 1626 zdejmu kostelu 32 korc pol daroval, r. 1643 dne 21. nora v stav rytsk poven jest, a roku 1654 Doln Krlovice koupil. Ped zpadnm prelm kostela pne se zdn v s bn cibulovitou a plechem pobitou, jej pzem za s nec ped vchodem slou, a ve vi vis dva zvony. Vt 16 cent tk m npis: Weil wir hier in Feuer alle zerflossen, hat uns Johann Khner wieder in Prag aufs neue in Form gegossen. 1762". Druh 12 cent tk ozdoben jest tmto npisem: Ex favore et gratia Joannis Mauritii Gustavi Archiepiscopi Pragensis rursus rediviva resono 1766". 19) Tak chrm eiky bval, a do r. 1624, kde ka tolictv v Cechch obnoveno bylo, fari utrakvistickmi spravovn. Posledn z nich toto o sob zaznamenal: . . . dvojictihodn mu knz Jan Jacobides Beneovsk pod obojm, tlem i krv Krista Pna posluhujc . . . e jsem k sprv crkve eick z novho Rychnova 1606 se dostal, kde hned toho roku kostel velk se spravoval a obnovoval. Item r. 1612 vsadil jsem na krchov dvo jitou lpu, a to nad dtkami svmi v tm mst pohbe nmi . . Maje vak z jist vle p. Boha naeho vemo houcho lta toho zarmoucenho, nepokojnho, vech bd a neest plnho 1619 pi ase sv. Ji z tto crkve, kte rou sem pod 14 let s pomoc bo vrn a upmn
19 ) Pzn a milost Jana Maurice Gustava, arcibiskupa Praskho, opt oiven zaznvm. 1766.

spravoval, k sprv crkve msta Pacova (jsa edn po voln) se hnouti a odebrati, tato regist ra sem nov se psal . . ." Tiskem vylo od nho r. 1618 v Praze u Sedlanskho: Kzan pi pohbu urozen pan Anny Koe tick, vdovy po urozenm pnu Janovi starm Koetickm z Horek . . . od knze Jana Jacobidesa Beneov skho, sprvce v Star erven eici." Ji roku 1625 obsazena jest fara eika knzem katolickm z du kiovnk s ervenou hvzdou, kter spolu fary Chvojnovskou a Rovenskou spravoval. ehol nci tito a frantikni byli prvn, kte v eici a v okol vru katolickou roziovali. Fara byla roku 1644 na d kanstv povena, nebo star rozdlen zem na dkanty zmnilo se, jak povdomo, za asu panujcho v cechch utrakvismu, a eice pestala tenkrte bti sdlem d kantu; pozdj dkanstv od r. 1644 byl pouh titul. Nyn vedo u sprvu duchovn dkan i kaplan, kte tak fililn kostel v Rovn 20) obsluhuj. Dkanstv stoj na nmst vedle kostela. Jest zde farn kola o dvou tdch. K a p l e b o h o T l a u hbitova zpadn pi mst zzena jest r. 1415 od man eickch , a vykzn j rok 6 kop a 20 gro, aby se v n tikrt v tm dni me sv. slouily. 21 ) Roku 1804 shoela, roku 1822 opt vystavena jest. Vstavnost nem nic zvltnho. Kaple nanebevzet P. Marie, kter tvrt hod. sev. od msta stvala, byla asi ped 50 lety zboena, a fundac pi n k dkanskmu kostelu penesena. Nedaleko od toho msta nalezena jest bl paprny asi ped 150 lety v dutm dubu monstrance, kter zde nepochybn v ase ticetilet vojny ukryta byla. Monstrance ta 3' vysok, roku 1524 uml ecky zhotoven, jak o tom letopoet na n dokazoval, stbrn a siln pozlacen cho vala se pi dkanskm kostele a do roku 1811, v nm jako obt na olt vlasti poloena byla. Na jinm konci msta eice, a sice ne ne toto, rozkld se rozshl s t a r z m e k e i k y , kter, a velmi sel, milovnka staroitnch pamtek velmi zajm. Obsahujef dva dvory, a jest obklopen se vech stran vysokm nspem a irokm pkopem, kterto posledn v novjm ase v pjemnou ovocn zahradu zmnn jest. Nyn se dostane navtvovatel po dlouhm kamennm mo st, na msto nkdejho zdvihacho, do pevnho prjezdu, nad nm, mimo koleka pro zdvihac etzy, znak arci biskupa Waldteina a letopoet 1675 se spatuje. Cel jednopatrov vchodn strana pednho dvora p ochz, jak
20 ) Rovn jest ves tri tvrt hodiny vchodn od edice vzdlen. M fililn k o s t e l so. Martina, kter ji r. 1350 farnm bval v dkanta eickm; a do roku 1624 zstal pod sprvou utrakvistickch far, a ukazuje se podnes msto, na nm fara stvala; byl pak fari eickmu pod sprvu dn, kter v nm tyrykrt do roka sluby bo odbv. Prostedn zvon ve vi s letopotem 1471 m star npis pr neiteln; velk byl r. 1746 pelit. 21 ) Libri erectionum X. G. 2.

erven eice v kraji Tborskm.

se na prvn pohled pozn, z as nedvno minulch, snad byla tm arcibiskupem zzena. Nyn slou za obydl ednkm. Jin kdlo, ozdoben thlou, 60' vysokou tyrhranou v, m po obou stranch vysok stupovit tty a selou indelovou stechu. Z venku ozdobeny jsou rustikou na mokrm vpn rejsovanou, a sem tam spa tuj se nosie a stopy od arkv a vstupkv, je velk st t sti prozrazuje. V jest opatena bicmi hodinami, a ve dvoe jest kana. Nejvt pozornost navtvovatale vzbuzuje ono kdlo, jeto dl dvr pedn od zadnho, a ze t dl se skld. Nade stechou, opatenou starmi tty, strm npadn thl okrouhl v, jindy hlska hra dn s obydlm h lsnho, nyn bez krovu a nepstupn. Ble ve spatuj se rozlin znaky v kamenech vytesan, a sice ryt Leskovc, kardinla Haracha a j. Z pednho dvora vede okrouhle klenut brna do druhho velmi prostrannho dvora, a pes tu brnu b chodba vedouc k severnmu zmeckmn prel. Na mse tto chodby k obma dvorm spatuj se rozlin obrazy svatch edivou barvou na obmtce malovan, ale dlem ji pln seten. Na stran k pednmu dvoru zachovalo se jich est, a pod prostednm z nich te se text: JHite, n ittttH tne fttti Jj0>tflt. . T po druh stran spatuje se est poprs s pipojenmi jmny: Bm 3akub mnflt - fa. ;fltlutlflf$ fVt. ilflrifllflratg far. f9tr a Iam . Podobn malby byly tak mezi okny chodby, jako i na ven kovn stran severnho prel, nae ji jen zbytky ukazuj. Nepochybn nalzala se v tomto kdle zmeck kaple, k n se z ji nho obydl chodbou pichzelo. Velk olt stl asi ve vi do severnho pkopu vystoupl, ozdobnou bn kryt. V druhm dvo e thne se po zpadn stran dlouh staven, po obou stranch k jihu i severu dvma obrov skma destihranma batama chrnn. Nyn jest na dv

patra oddlen a obsahuje pansk pchar; zdali pvodn k tomu slouilo, ned se uriti. Nad hlavnm vchodem spatuj se znaky Leskoveck a Skuhrovsk na zdi malo van s npisem: K. S. L. Z. L. 1593. B. L. S. K. F. 1593, co znamen Kritof star Leskovec z Leskovce a Barbora Leskovcova ze Skuhrova. Nepochybn bylo toto staven i s batama od tchto manel r. 1593 vystavno. Ob baty takt o dvou poschodch maj v pzem steln otvory, v hoejm pate ale prostranou s, nad n se pak piat, takami kryt stecha zdvih. Nyn stoj ob pust. Jin strana druhho dvora zamena jest vysokou zd, v n jest star nyn zazdn brna. Od t b ohrada na vchod k tyrhran vi se piatou stechou, slouc nyn za skladit; ped vky ale byla v n lidomorna. V pzem spatuje se toti v podlaze tyrhran otvor, jm neastnci spoutni bvali do hroznho prostoru, slouivho jim za vzen i spolu za hrob. Zmek obklopen jest zahradnmi sady, a Pelhimovsk silnice dl jej od v stavnho pivovru, jeho severn prel k prostrannmu nmst jest obrceno. Na nmst stoj ostatn jet mstsk radnice, kde se star vsady ili privilegie mstsk a dv stbrn peeti chovaj. Na jedn z tch peet spatuje se mstsk znak: oteven brna s vyzdvi enou m a dvma vema; opis jest: Sigillum Civi-tats

antiquae Rubro-Rzecziensis 1581." Na novj vt peeti te se: Sigillum Communitatis Rzecziensis 1619."
Msto eice mvalo hrdeln prvo, o em svd akta v archivu mstskm chovan, a potud tak nazvan tvrt hodiny vzdlen iben vrch", bval to popravit. eby bylo msto eice na jinm mst stvalo, jak se v nkterch mstopisech bezdvodn udv, nen pravd podobno. Bval panstv Cerveno- eick obsahovalo mimo eici 33 vesnic, a v nich 6500 du.

knetstv Opavskho aKrnovskho.

i.

Podrobnosti z historickho mstopisu a rodopisu

Hrad Wiktejn a okol v Opavska.

Nad vesnic Dolnm Wikstejnem (Nieder-Wiegstein), kter le asi 2V 2 mle jin od Opavy v dol po obou stranch eky Moravice rozloenm, vidti a podnes z ceniny znamenitho nkdy hradu Wiktejna s dvojm pkopem, dlouhmi podzemskmi chodbami a hlubokmi sklepy. Kdy a od koho hrad ten vystavn, o tom nemme psemn pamtky. Dle obyejnho podn zaloil pr jej v 12. nebo spe zatkem 13. stolet pan Vitek z Krava, nazvav jej podle jmna svho Witkentejnem, z eho po -

zdji zkrcenm jmno Wiktejn povstalo. Jist jest, e pedci panskho toho rodu, kter uval erbu eenho odivous", v jinch tchto stech knetstv Opavskho od starodvna byli usedl, drce tu znamenit statky, od nich jmna sv brali. T vtvi rozenho tohoto rodu, kter jsouc v dren zbo Kravaskho, nyn v sti pru sk knetstv Krnovskho v Slezsku lecho, odtud jmno pnv z Krava pijala a brzy zejmna po Morav zname nit se rozrodila, nleelo v knetstv Opavskm jet v 1. polovici 15. stolet rozshl zbo Fulneck a Blovsk ')
*) Blovec = Wagstadt.

Podrobnosti z historickho mstopisu a rodopisu knetstv Opavskho a Krnovskho.

Hrad Wiktejn nebyl vsak st zbo tohoto, nbr inil s psluenstvm svm zvltn panstv, zahrnujc v sob mimo hrad sm msteko Vtkov (Wiegstadtl), ves horn a ves doln nad tm mstekem (Wiegstadtl, Oberdorf a Niederdorf), vsi Velk a Mal Klokoov (Gros- a KleinGIockersdorf), Lhotku (Nitschenau), Radkov (Rat-kau), Mel a ermnou (Ischirm). Zbo toto dal r. 1461 Arnot kne Opavsk vloili Budivojovi z Moravice, driteli blzkho statku Moravickho, kter se ihned odtud z Wiktejna jmenoval. Tento Budivoj, maje manelku z moravskho rodu ryt z Podstatu (pozdji Podtatti z Prusinovic se pcch), postavil se v rozepch mezi krlem Jim Podbradskm a Matiem Korvnem Uherskm ke stran Matiov, a sdruiv se s tehdejmi driteli sousednho statku Delenskho (Dorfteschen) z rodu pn Stov z Kounic, z hradu svho znamenit kody inil stoupencm krle Jika. Po kutou odat mu hrad Wiktejn, jej krl Ji brzy po tom i se vm jeho psluenstvm zastavil vrnmu svmu Bernartoci Brkovi z Nsil, 2) v ty asy zzenmu hejt manu knetstv Opavskho, a synu jeho Hynckovi. Pi t pleitosti obdail je krl, cht se jim za platn jejich sluby dobrm odmniti, znamenitmi vsadami. Ze jmna ustanoveno, e s tm hradem Wiktejnem k dnmu jinmu nemaj zen mti neli ke krli a Jeho Milosti ty doby synm a potom budoucm krlm eskm, jim ten zmek ke kad poteb oteven bti m, zae dritelov jeho nemaj pohnni bti ku prvu, ne chtl -li by je kdo z eho viniti, aby je ped krli eskmi vinil. Hinck Brka drel zbo Wiktejnsk jet tehda, kdy krl Vladislav II. knetstv Opavsk dal bratru svmu Sigmundovi. Thna se na nadn svrchu doten zpoval se Hynek uiniti posluenstv kneti tomuto. K stnosti, ji za tou pinou Sigmund na krle vznesl, na dil Vladislav II. listem danm v Olomci roku 1502 ve stedu po sv. Price Hynckovi, jeliko dnm knetstv Opavskho Sigmundovi s erby a budoucmi svmi i se zbom svm na tohoto knete peveden a tomuto nad nm vecka svrchnost i prvo krlovsk dno, aby jemu vrnost a poddanost slbil, jako jin pni a rytstvo t ho knetstv jemu jsou uinili. Zrove pak zachovn Hyncik pi tom prvu, aby on i jeho budouc z toho zmku nebyli pohnni k prvu zemskmu Opavskmu, ne ped knetem Opavskm a budoucm i knaty Opavskmi 3). Brzy na to zemel Hinck, nae zbo Wiktejnsk spadlo na syny jeho Bernarta, Jika, Hynka a Jana Voka een Hyncky, kte je dreli spolen, po n jakm ase vak, jak se zd, je postoupili panu Bernartovi z Zerotina a na Fulneku.
*} Ves Nsil (Nassiedel), pvodn sdlo tohoto rodu, le nyn v pruskm Slezsku. 3 ) List orig. v zemsk. arch. Opavskm.

Roku 1512 dal sice krl Vladislav co kne Slezsk a Opavsk listem, jeho datum v Budne v nedli kvtnou, Prokovi malmu z etn, prohldaje k jeho mnohm pilnm, vrnm a ustavinm slubm, zmek Wiktejn se vm jeho psluenstvm, a dovolil, aby prvem krlovm vpovd mocnou ve jmnu krlov dritelm tehdejm nebo budoucm toho zmku a zbo uin, summu tu, kte ro u na tom spravedliv zapsanou maj, v jich moc polo il a potom aby to ddin a svobodn ml a drel. 4 ) Avak Prosek ten neveel nikdy v dren zbo Wiktejnskho, kter p. Bernart z 'Zerotina brzy postoupil Jaroslavovi Oderskmu z Lideova, a tento zase panu Ojiovi z Fultejna. 5) S tmto zjednal si vplatu toho zbo Jan Planknar z Kynperka, ktermu je krl Ludvik r. 1525 k spupnmu ddictv do desk vloiti dal, moe pi tom v nivec darovn, ji dve jinm osobm na v platu toho zbo dan, ponvad ty osoby v dren toho zbo jsou nepily a u obyvatel knetstv Opavskho o povolen k t vplat podle zapsn byly nehledly. e) Roku 1528 hlsil se sice Vclav Proek z etn u soudu zemskho k tomu zbo na zkladu svrchu dotenho dn krle Vladislavova, avak bez prospchu, jeliko soud zemsk nalezl, e to dn bylo proti svobodm knetstv Opavskho. 7) Jan Planknar, nov dritel ddin zbo Wiktejnskho, pochzel z rytskho rodu v cechch v Loketskm kraji ode dvna usedlho. Otec jeho, Jan Planknar, byl se pesthoval na Moravu, kde se dostal v dren zbo Uherskobrodskho a byl podkomom zemskm. 8) Mlad Jan Planknar, pibyv zhy do Slezska, kdeto pbuzn jeho po matei, ryti Zvolt ze Zvole, pvodn z Moravy pochzejc, tehda znamenit panstv Hulinsk dreli, koupil tu nejprve od Jika, markrab Brandenb urskho a v Slezsku knete Ratiboskho a Krnovskho, panstv Hlubick (Leobschiitz), pozdji pak, jak doteno, panstv Wiktejnsk a brzy potom od rukojm, kte byli slibovali za pana Baltazara Vlka z Dobr Zemice a z Hul-na, i panstv Vladislavsk (Loslau). 9 ) Pojav za manelku Mandalenu, dceru nebotka Petra Greissneckera z Greissnecku, nkdy hofrichte dvoru knete biskupa Olomuckho a Anny, rozen Bzencovny z Markvartovic, koupil od tchn sv vsi Svatoovice (Schwansdorf) a Star i Nov Tchanovice (Alt- a NeuZechsdorf), 10) a spojil je s panstvm Wiktejnskm,
) List orig. v arch. zemsk. Opavsk. ) Reg. sonda zemsk. na rozlinch mstech. ) Dsky zemsk Opavsk IV, 13. 7 ) R. S. VIII, 187. 8 ) Paprock Spec. Mor. o rodu Planknarovskm, 1. 424 427. 9 ) Hluiti, Hlubcice i Vladislav nyn v pruskm Slezsku. 10 ) D. Z. IV, 21 p. v. Vsi Star a Nov Tchanovice koupil v prvn tetin XV. stolet od jistho Mnka Dloch a Sonwaldu (D. 2. I, 10). Tomuto Dtochovi, kter byl del as nejvym sudm knetstv Opavskho, propustil kne Arnot ves Svaloovice a pl vsi Krucberka (Kreuzberg) z manstv a uvedl to v pozemsk
5 6 4

Podrobnosti z historickho mstopisu a rodopisu knetstv Opavskho a Krnovskho.

21

K tmu panstv nakal tak vrchnost vsi Domoradovic (pozdji Domodarovice een, Domadrau), tehda Janu Wolfsdorferovi z Bernsdorfu a potom vdov jeho Markt z Prudnika a zeti jejich Martinovi Pavlatovi z Volan nleejc, dokldaje se tm, e ves tato pr byla od starodvna manstvm zmku Wiktejnskho. Nroku tomuto nebylo vak od soudu zemskho msta dno. Roku 1537 po smrti Kapara Rottemberka z Ke te a z Drslav vznesen na nho ad nejvyho soudstv zemskho v knetstv Opavskm. Od stav zemskch tho knetstv ml v zstav zmek Opavsk, nejprve spolu s many Opav skmi, potom sm. Zemel r. 1556, zstaviv po sob ti syny, Fridricha, Jana a Jika, a dcery Annu, provdanou za Bartolomje Donta z Velk Polome, a Marktu, manelku tehda pana Hendricha z Drahotou a na Bene ov, pozdji pak p. Jika Mrake z Noskova. n ) Po nm uvzala se ve zbo Wiktejnsk prvem vnnm vdova jeho Mandalena z Greissnecku; ostatnm zbom rozdlili se synov, z nich vak nejstar Fridrich a nejmlad Jik ji po dvou letech oba r. 1558, Fridrich ve tvrtek po sv. Prokope, Jik ve stedu ped narozenm panny Marie smrt seli. Fridrich nebyl enat; po Jikovi zstala vdova Marue (t. j. Markta)
(D. Z. I, 31). Kdy se Dtoch vlastn v dren tohoto zbo Svatoovskho dostal, nen nm znmo; vme toliko, e jet r. 1429 Jindich Ko se psal z Krucburha, Lublic a Svatoovic" (R. S. I, 12 p. v.); mon, e Svaloovice s pl Krucberhem postoupil tomu Dtochovi. Druh polovice Krucberka zstala tum pi Lublicch, jeliko pozdji se spolu s touto vs jev co st zbo Moracickho. Dtoch z onwaldu zemel okolo r. 1441 (R. S. I, 40 p. v.), a&staviv po sob vdovu Markelu z Chlebiova (Klopsch nyn v pruskm Slezsku), sestru (jak se zd nevlastn) Jindiku z Kornic , kt er s e za s e p rovda la za Jana Hroa z Lukavc e (D. Z. I, 4 a 35 ), s yn y Dtocha a Jana , a dc eru p rovdan ou za Gun ther a a Dkomc (R. S. II, 4. p. v.). Dtoch prodal r. 1494 zbo sv, zejmna Tchanovice Nov i Star a Svatoovice se vm pslu enstvm po smrti sv Hynckovi BrkOvi z Nsil u na Wiktejn pod takovm zvazkem, aby Barboe, kuchace Dtochov, a synm jeho (bez pochyby s touto Barborou zplozenm), Janovi, Vclavovi a Crhovi 300 zlatch, a Bartolomjovi, synu pozstalmu po Janu Hrotov svrchu dotenmu, 200 zlatch vyplatil. Porunky tch syn svch a matee jejich uinil Dtoch p. Jana z Zerolna a z Fulneka, strce svho, Jindicha Donata z Velk Polome a na JVoe Cerekvi a Dtocha z Drkovic (D. Z. III, 20/b). Od Hyncka Birky nebo spe od nkterho syna jeho do ptaly se Tchanovice a Svatoovice p. Bernardovi a Vrbna, kter je okolo r. 1520 prodal Ann z Markvartovic svrchu doten (D. Z. III, 59). Na gruntech Krucberskch k Svatoovicm nleejcch sedl jet r. 1539 Jan Dtoch (R. S. X, 1 3), tum jeden ze syn Ditochovch svrchu jmenovanch, avak co poddan Jana Planknara, a stavu rytskho n euvaje. Jan Planknar ml dlouh ro zepe stran y t chto grunt se soused em s vm p. Janem tosem s Kounic na Detnm a Moravici, jemu nleela druh polovice vsi Krucberka s pustm zmkem Krucberskm, zejmna o eku Moravici (Mora), o faru Krucberskou a o uitky kosteln a t. d. (R. S. X, 13). ") Paprock a R. S. tvrt, dle st druh syn Janv, Wolfart, zemel ped otcem.

Nvojovna z Dulnho, l2) kter po smrti manelov po rodila dceru Mandalenu. Jan Planknar uvzal se nyn v cel zbo po otci zstal, zejmna v panstv Vladislavsk a v zstavu zmku Opavskho, kter vak stavov zemt po krtkm ase u nho vyplatili. Kdy Jikova dcera Mandalena poodrostla, musel j polovici panstv Vladislavskho postoupiti, a kdy r. 1576 pi ase postnm m atka jeho Mandalena z Greissnecku zemela, rozdlil se s dotenou bratranic svou i zbom Wiktejnskm. Pi tomto rozdlu dostal se jemu zmek Wiktejn, msteko Vtkov, ves horn nad tm mstekem, Velk a Mal Klokoov a Lhotka; Mandalena dostala doln ves nad Vtkovem, pak vsi Mele, ermnou, Radkov, Svatoovice a Star a Nov Tcha novice. Jan Planknar iv byl takka v neustlm rozbroji s toulo bratranic svou, kter se nejprve provdala za Jakuba starho Sporvajna ze Sporvajnu, JMCs. truksasa, a k dy tento r. 1583 v Krakov byl zemel, jet tho roku v pondl po vech svatch zase si vzala Adama Oderskho z Lideova, jej brzy na vechno sv zbo na spolek pijala. R. 1591 v ter po sv. Frantiku prodal Jan Planknar svou polovici panstv Wiktejnskho Janovi starmu Bravanskmu z Choban a na Broutn, 13 ) od nho se to zbo dostalo synu jeho Mikulovi. Mandalena Planknarovna opustivi pozdji manela svho ujela ze zem, nae listem csaskm, uinnm k hejtmanu a soudcm knetstv Opa vskho z Plzn ve stedu po kov nedli r. 1600, vyeno, e ji beze cti jest a za osobu mrtvou pokldati se m, tak e j vce dn prvo slouiti neme.14) Zbo jej pozemsk dostalo se podle spolku svrchu dotenho manelu jejmu Adamovi Odersk mu z Lideova. Tento Adam byl pravnuk nahoe jmenovanho Jaroslava Oderskho, kter njak as byl ml v zstav zbo Wiktejnsk, a tvrt syn nkdy Petra Oderskho, kter drel statek Soudick (Zauditz) v knetstv Krnovskm, Cs panstv Vladislavskho, kterou byla mla manelka jeho, prodal ji r. 1602 v ter den sv. Ji Jikovi Charvtovi Plaveckmu z Plavce, jemu hned potom tak vdova Jana Planknara svrchu jmenovanho, Mandalena Komrovsk z Komrova, s dcerami svmi Annou a Barborou svou polovici tho zbo prodaly. I5 ) Polovici zbo Wiktejnskho podrel si Adam Odersk, a nabyl pozdji i druh polovice panstv tohoto, kdy Mikul Bravansk (neznmo zdali pro dluhy nebo pro njak pestupek) do vzen vzat z nho vytrhl, nae statek jeho pokutou jemu odat a od csae Rudolfa II. dn Adamovi
t2 ) Paprock jmenuje omyln Kateinu. ) R. S. XXII, 28. " ) D. Z. IX , 1 . 1S ) D. Z. IX, 1 a X, 1.

Podrobnosti z historickho mstopisu a rodopisu knetstv Opavskho a Krnovskho.

Oderskmu na jeho prosbu i tak pro vy nahrazen kod, kter on za pinou tho Mikule (snad co rukojm) byl vzal. 16) Tmto spsobem cel zbo Wiktejnsk zase v jeden celek spojeno. Adam Odersk byl drahn as soudcem zemskm knetstv Opavskho. Roku 1613 vyznaen jest od csae Matie do Slezska pibyvho hodnost csaskho rady, kter cti se tehda mimo nj jenom jet hejtman zem sk p. Pertholt z Krava a z Tvorkova a nejvy sud zemsk Bartolomj Ludvik Reizvic z Kadeina astni stali. Zemel po r. 1620, zstaviv po sob druhou man elku svou Barboru, rozenou svobodnou pan z Herbertejna, I7 ) co vdovu a dva syny Vilma Alexandra a Jiika Adama, 18) kte nejprve zbo Wiktejnsk nedln dreli, a se po smrti mladho bratra Vilmovi Alexandrovi sammu dostalo. Tento drel je a do sv smrti dne 11. ervence 1671. Rovn otci svmu zastval i on ad soudce zemskho. enat byl dvakrt, nejprve s Mari Falkenhaynovou, vdovou po panu Vilmovi z Waldtejna a na Albrechticch (Olbersdorf) a po Jaroovi Skrbenskm z Ht a na Hotlkovech (Gotschdorf), potom s Barborou Eysakovnou z Rychnova, kter jej pekala. Z prvnho manelstv ml dceru Helenu Kateinu, provdanou za ritmistra Karla Fridricha Ferdinanda z Reichu; z druhho manelstv byli syn Jan Vcslav a dcera Anna Magdalena. 19) Ddicov tito rozdlili se po smrti otcov panstvm Wiktejnskm, kter od t doby na nkolik st roz kouskovno zstalo. Pi rozdlu tomto dostal syn Jan Vclav hrad Wikfejn s dvorem zmeckm, msteko Vtkov, horn a doln Ves nad tm mstekem, vsi Radkov, Lhotku a Nov Tchanovice ; dcera Anna Magdalena dostala vsi Mele s dvorem, Svatoovice, Star Tchanovice, Velk a Mal Klokoov a ermnou. Dcera Helena Kateina dostala Nov Tchanovice, jsouc tum ostatek odbyta penzi. Jan Vcslav Odersk z Lideova, pn na Wiktejn, pojal za manelku Annu Helenu Petronellu, dceru Jiho tpna hrabte z Vrbna a Bruntlu a vdovu po hrabti Vilmovi Pramovi z Blkova. Slouiv njak as ve voj t csaskm v Uhch zemel v beznu 1695, a vdova jeho nsledovala jej smrt r. 1698. Jedin jejich syn Antonn Ferdinand Erdmann Josef svobodn pan Odersk z Lideova (poktn ve farnm kostele Radkovskm 28. nora 1677) zddil zbo otcovsk. Jeho strn Anna Magdalena, jsouc ji pi smrti otcov vdovou Petra Jika Rnskho svobodnho pna z Vchynic a z Tetova, kter se byl v Opavsku zdroval, provdala se zase r. 1683 za Ferdinanda Maxmilina hrabte z Traut-mansdorfu, cis. nejvyho strmistra, a kdy tento po
16

) D. " ) D. >) R. ) R.

Z. X, 20. Z. X, 4 p . v. S. XXXII, 5 p. v. a XXXV, 85. S. XXXVIII, 73 a A. S.

krtkm ase zemel, vdala se potet za Frantika Josefa Filipa hrabte z Hodic. Tomuto tetmu manelu svmu postoupila 18. prosince 1704 vsi Mele, Star Tchanovice a Svatoovice, kter od t doby inily samostatn statek Meleck, podrevi sob toliko Velik a Mal Klokoov a ermnou (D. Z. XVIII, 22). Zemela r. 1705 bez dt, nae se po rovnnm ptelskm, 30. ledna 1706 uinnm, vsi Velik a Mal Klokoov dostaly dotenmu Antonnovi svobodnmu pnu Oderskmu, ermn ale seste jej Helen Katein, nyn ji vdov. Antonn Odersk rozprodal ji r. 1708 veker zbo jak po otci tak po strni sv zddn. Prodal toti nej prve 1. ervence vsi Velk a Mal Klokoov Frantikovi Matiovi Josefovi svobodnmu pnu z Eyselsbergu, potom 27. srpna msteko Vtkov s horn a doln vs nad tm mstekem Frantikovi Karlovi Viplarovi z Uic, konen pak 6. z zmek Wiktejn s dvorem zmeckm a vsi Radkov a Lhotku tetce sv Marii Frantice Apolen rozen z Reichu (D. Z. XIX, 37 a 27 p. v.), kter byla po matce sv, svrchujmenovan Helen Katein Reichov, tho r. 1708 statek jej, toti Nov Tchano vice a ermnou, zddila. Po prodeji statku svho odebral se Antonn Odersk do Vratislavi, kde okolo r. 1722 zemel. Jmenovan pbuzn jeho, Frantika rozen z Reichu, provdala se nejprve 23. ledna 1691 za Karla Josefa hrabte z Hodic (bratra svrchu dotenho hrabte Frantika Josefa Filipa'), kter vak jet tho roku v msci listopadu zemel. Potom provdala se za Polka Pieglovskho z Pieglova, starostu z scie, a po jeho smrti potet za lechtice Oraovskho, jej tak pekala. Pozdji upadla do dluh takovch, e se vidla nucenu, postou p iti veker zbo sv krom Novch Tchanovic vite lm svm, kte veejnou drabou 1. ervence 1713 pro dali ves ermnou Brigit Rosalii z Scherzu rozen z Kilbachu, a 18. srpna t. r. zmek Wiktejn se vemi Radkovem a Lhotkou Arnotovi Matiovi svobodnmu pnu Mitrovskmu z Nemysle (D. Z. XXI, 33 p. v. a 53 p. v.> Ves JVoe Tchanovice prodala p. Frantika Oraovsk sama dne 7. nora 1716 Frantikovi Josefovi Filipovi hrabti z Hodic (D. Z. XXI, 27), kter je spojil se statkem Meleckm. Tento Fra ntiek Josef Filip hrab z Hodic drel statek Meleck a do sv smrti r. 1727 dne 8. nora, pi koupiv k nmu ji dve dne 1. bezna 1706 od jmeno van vakrov sv Frantiky Pieglovsk nov dvr, lec mezi hranicemi Meleckmi, Domodarovskmi a Lipinskmi, kter tato Frantika byla koupila od Antonna Oderskho (D. Z. XIX, 16). Od nho zaloena na tom statku nov osada Filipovice (Philippsdorf). Po smrti prvn manelky sv vzal si zase Babettu Ernestinu rozenou lechtinu Sokolovskou z Sokolova, ovdo vlou Ruckgrafovou, a po

Podrobnosti z historickho mstopisu a rodopisu knetstv Opavskho a Krnovskho.

jej brzk smrt potet r. 1708 Marii Filipinu, dceru Fridricha Karla Josefa svobodnho pna z Carreto, kardinla knete biskupa Pasovskho komornho rady, kter jej pekala. Z druhho manelstv ml dceru Angelu Renatu, pozdji manelku Josefa Ignce svobodnho pna Kotuliskho; z tetho manelstv byl syn Mati Antonn (Antoninus ne Antonius) Raimund Josef Anton Anselm Valentin Arnot (nar. a ktn 28. nora 1710 ve farnm kostele Radkovskm), kter po otci statek jeho zddil. Tento hrab Antonn upadl do dluh, pro kter sta tek jeho 29. dubna 1754 veejnou drabou prodn koleji jesuitsk v Opav za 70500 zl. rnsk. (D. Z. XXIX, 45). Pojav r. 1731 za manelku Annu Marii, dceru Frantika Fortunata svobodnho pna Minidtiho z Campolmi a Anny Konstancie rozen z alkovic, zemel 13. listopadu 1762 co nejvy sud knetstv Opavskho a Krnovskho, z taviv po sob dceru Johanu Nepomucenu, manelku hrabte Ayasasa, cis. generla, a syna Frantika (nar. 4. ervna 1744), kter byl r. 1768 ritmistrem v pluku vakra svho. Po zruen ehole jesuitsk pipadl statek Meleck fondu studujmu, od nho jej dne 15. bezna 1808 kou pil Jan hr ab z Tenczyna a na Wik tejn (D. Z. XXXIX, 307). Statek Klokoovsk, zahrnujc v sob vsi Velk a Mal Klokoov, prodal Frantiek Mati Josef svobodn pn a Eyselberku 20) 21. listopadu 1720 Janovi Vclavovi Zeleckmu z Poenic na Vechovicch a Prat>odovicch (D. Z. XXII, 12 p. v.), a tento zase 7. bezna 1743 Frantikovi Karlovi Josefovi svobodnmu pnu

Yiplarovi z Vic.
Tento Frantiek Viplar byl syn svrchu jmenovanho Frantika Karla Viplara, kter byl koupil zbo Vitkovsk a pozdji poven jest do stavu panskho, a manelky jeho Marianny Engelburgy rozen z Weichselburku (f v kvtnu 1734). Narozen byl v Opav 6. jna 1708 (matr. krt. Op. I, 137). Statek Vikovsk koupil ji 30. prosince 1732 od otce svho, kter teprv r. 1743 v msci bez nu zemel, maje vku svho 84 let. (Matr. poh. Op. I.) Mimo statek Klokoovsk koupil tak 1. bezna 1751 ves Cermnou od Antonna Josefa z Blumenkronu <D. Z. XXVII, 75), kter ji byl zddil po matei sv Marii Zuzan rozen z Scherzu, potahmo po bb sv Brigit z Scherzu. Byl po del as nejvym ko mornkem knetstv Opavskho a Krnovskho, a zemel roku 1761, zstaviv po sob vdovu Marii Albtu rozenou Frass'ovnu z Friedenfeldu, kter zemela ve Vtkov 2. ervna 1780, 21 ) syny Karla, Josefa a Vilma
Jo ) i l pot om v Opav, kde f v z r. 1722, maje vku svho 40 let. Jeho druh manelka Anna Johanna rozen Meising e r ov n a z Gr &y ma t y p e k a la j ej o n k oli k m s c , a \ t ak t v Opav v srpnu r. 1723. (Matr. poh. Op. I.) 2l ) Byla dcera Jana Rudolfa Frassa z Friedenfeldu a provdna za Frantika Viplara r. 1733 (D. Z. XXV, 34 p. v.).

a 5 dcer. 2a ) Synov, z nich Vilm, jsa jet nezletil, stl njak as pod poruenstvrn matky a strce svho (otcova bratra) Filipa, rozdlili se pozdji zbo m otcovskm tak, e Karel dostal statek Klokoovsk, Vilm panstv Vitkovsk s ermnou (D. Z. XXXIII, 16 a 17); Josef, kter njak as byl slouil ve vojt, jsa mdlho rozumu, odbyt jest penzi a f ve Vdni, kde byl na l en, 30. ervence 1779 svob oden. Karel prodal statek Klokoovsk 4. prosince 1790 Albt svobodn pan z Heneberku, rozen svobodn pan z Krava (D. Z. XXXIV, 770) a f v Opav 19. z 1799, zstaviv po sob dceru Helenu a syny Anto na i Ferdinanda, kte slouili co dstojnci ve vojt (D. Z. XXXVI, 562 a 563). Albta Heneberkov zase prodala ten statek s povolenm manela svho Aloisia svobod, p na z Heneberku 3 . prosince 18 03 b ratm Ka rlo vi a Frantikovi rytm z Badenfeldu (D. Z. XXXVIII, 101). Zbo Vitkovsk dostalo se od Vilma Viplara 24. kvtna 1793 prodejem Gustavovi Bertholdovi Pan skmu z< Tenina a na Kokoicich (D. Z. XXXVI, 72), kter je po krtkm ase pro dluhy postoupil Josefovi Pavlkovi, vrchnmu Vtkovskmu, a Janovi Sfrengovi, skleni v Opav (tamt, 303). Roku 1798 dne 1. z postoupil Josef Pavlek dl svj Janovi Strengovi, kter potom 1. z 1802 cel zbo prodal Emanuelovi svobodnmu pnu Zviovi z Osenic (D. Z. XXXVIII, 2), jeho rod je podnes dr. Panstv Wiktejnsk prodal Arnot Mati Mitrovsk z Nemysle, kter zatm byl poven do stavu svobodnch pn, 22. nora 1747 manelce sv Marii Teresii Ernestin rozen lechtin Lhotsk ze Lhoty (1). Z. XXVII, 1321), kter se po jeho smrti, jeto se udala v prvnm tvrtlet 1748, zase provdala za hrabte Serenyi'ho v Morav, a 30. ervna 1754 zbo to prodala Karlovi Josefovi svobodnmu pnu Trojlo'vi, tehda c. k. skutenmu representannmu a komornmu rad v Slezsku, t komornmu radovi v Rakousku nad En a presesovi dvorsk komis ve vcech nadajnch (D. Z. XXIX, 48). Od tohoto koupil je 30. ervna 1765 Josef Jan z Froble (von Frobel) na Sosnov (Zossen), Lodinici a Tboe za poruence svho, bratrova syna Jana Julia z Froble (D. Z. XXX, 285). Jan Julius z Froble, zddiv pozdji po t omto strci svm zbo Sosnovsk, prodal Wiktejn 26. bezna 1792 Janovi Erdmanovi hrabti z Tenina (D. Z. XXXV, 168). Po tomto zddil to zbo syn jeho hrab Jan, kter, jak
2 ) Tylo d c ery b yl y: Le opoldina, Antoni e, Te re sie, Alo isi e a Helena. Aloisie } tum svobodna; Leopoldina provdala se za s vob odn h o p na z Pur cellu , rozen h o Ir a na, kt er zem el ca c. kr. generlmajor v Oseku Slavonskm; Antonii pojal za manelku s v. pn z Odau lu, c. k . p odp luk ovnk v p luku Va ra dinsk m , Teresii Fridrich ze Spoenla, c. kr. nejvy strmistr, a Helenu sv. pn z Neuensteinu, c. kr. setnk v pluku hrabte Karla z Colloredo. Te res ie f ve Vdni 24. k vtn a 1781 v 37. roc e vku s vh o c vdova; Leopoldina a Antonie byly ji ped n smrt sely.

Velvary, krlovsk msto.

svrchu doteno, r. 1808 koupil tak statek Meleck. Zemel r. 1811 v imiov v pruskm Slezsku, kde tak statky ml, poruiv svoje zbo vakru svmu Janovi hrabti Arzovi a Waseku, rodilmu Tyrolanovi, kter ml za manelku sestru jeho Karolinu. 23)
23 ) Druh sestra Marie Anna byla tehda jet svobodna; tak ila jet tho asu vdova hrabte Jana Erdmanna, Anna Alfonsina rozen hrabnka z Thunu (D. Z. XL, 814 a t. d).

Statek Meleck zstv a podnes pi rodu - Arzovskm; nyn dr jej hra b Karel, syn hrabte Jana. Bratrovi jeho Ferdinandovi dostalo se na jeho dl zbo Wiktejnsk, kter jeho ddicov v nejnovj dob prodali Emanuelovi Glassnerovi, kupci a mtnnu Opavskmu.
L. Svoboda.

Velvary,
k r l o v s k msto.
V itnm kraj i nkdej ipsk upy, v irokm, ote venm vale, po kterm se erven potok krout, a do kterho od severn strany staroitn kostelek sv. Ji na vrchol ipu zahl, rozkld se tich, esk msteko Velvary, kter, jsouc stranou ode vech hlunc h silnic, povdy v svatm mru prospvalo, o kterm se vdy mlo mluvvalo; a jenom kdy veobecn pohroma vlast nai sthla, anebo kdy vlasti pznivj hvzda svtila, co ostatn vdy podku bvalo, trply tak Velvary, anebo z Boho poehnn se radovaly. Velvary jsou jedno z naich eskch mst, kde vechen ruch ivotn pouze v t en z domc hrudy se sousteuje; kdy Pn Bh d rody, poteba za to dkovati, ale bda kdy neurod, ne bo krom obyejnch mstskch emesel nen tu dn jin ivnosti. A pedce in Velvary na pchozho dosti pjemn dojem, z daleka vtaj ns staroitn brny a ko stely, zelena jest tak dosti vkol, a vejdeme -li do samho msta, usmvaj se na ns pomrn ist a pravn domy o jednom pate, dosti prostrann ulice a nmst, kter jaksi nepravideln kruh in. K zpadn stran stoj na nm radnice s podloubm a za n v kout dkansk chrm. Proti radnici pak stoj pravn znovn hostinec pana Bubenka, a u prosted nmst znamenit obelisk se sochou Poet P. Marie a tymi sochami svatch Vc slava, Mikule, Prokopa a ebestina okolo podstavku. Dlal ten pomnk jaksi Litomick umlec a byl r. 1717 postaven. Mnostv podobnch pomnkv, v onom vku ve mstech ano i vesnicch na esk vlasti postaven, a nejsou prv arcidla umn ezbskho, m svj jist historick vznam, a svd o znamenit obtivosti a nboensk mysli tehdejch naich pedkv, tyry krtk ulice vybhaj z nmst ke tyem brnm msta, z nich Chrznsk ji dvno, Roudnick trochu pozdji zcela byly zrueny. Vak stoj jet Prask a Slnsk brna, ob s vemi a v dosti dobrm stavu. Hradby jsou nzk, a velkm dlem padly, jako vbec u ns, choutkm p nv sousedv na lacin stavivo za obf. K zpadn stran thnou se od msta pjemn luhy a zahrady, pak jest tam zbytek Malovarskho rybnka, kter r. 1787 vtm dlem byl vyputn, tak e na jeho mst zmnn luhy a zahrady povstaly. Stla pi nm ves Malovary s tvrz lechtickou, sdlem nkdy rytv z Malovar, kte se ji v 14. stol. pipomnaj. Byl tam i kostel, kter t u pro sted 14. stol. co farn v dkant ipskm se uvd. Kte rak cel ves, tvrz i kostel na zmar pily, pohchu ji nikdo udati neum, any star pamti shoely. Vak se to bezpochyby stalo za tidcetilet vlky, kdy r. 1639 Ba nrovi vdov Velvary navtvili. O potcch msta Velvar nevme nieho: co nkte star spisovatel o Maach povdaj, eby oni byly za Boleslava I. Velvary zaloili, jest hol bajka, nejapn za loena na nhodn podobnosti jmna jejich k maarskmu slovu vr, vro, t. j. hrad, msto; vak Velvary, Malo vary jsou jako Karlovary ist esk jmna. Zd se, e Velvary byly a do 15. stol. pouhm trhovm mstekem; teprv za krle Vladislava II. zmohly se na m sto krlovsk, jak privilegie zmnnho krle, dan r. 1482, svd. Pi tom vak byla ta zvltnost u Velvar, e kdykoliv krl sm nemohl jim novou radu saditi, msto nho niko liv krl. podkomo, ale nejvy purkhrab krlovstv eskho to initi prvo ml. A to prvo vykonvali nej vy purkhrabov a do naeho vku do r. 1848, dokud toti star zzen esk trvalo. Vtm dlem pochzej brny a hradby z tche' Vladislavskch asv. ada po rv, jim to msto za obf padlo, jest znamenit, i po hromy vlen asto je krut navtvovaly. Velvary vyho ely v letech 1482, 1531 27. z, 1639 30. jna spsobe nm Banrovch vdv, pak jet 1663 dne 7. kvtna. Vak i z 18. a 19. stol. jsou pamtky zhoubnch ohv a ve likch jinch pohrom. V archaeologickm ohledu zajmav jsou radnice, brny a kostely. Radnice jest pravn, starobyl staven; nad jeho portlem jest sk orel a erb mstsk. V ro zch domu toho stoj pile s podstavky na sochy moudro sti a spravedlnosti, kter ale potud po pldruh vku na nich se objeviti nemohly.

Velvary, krlovsk msto.

2b

Na jednom cimble od hodin te se nsledujc hi storick npis: Mnsto Welwary skrze lid neptelsk sswedsky lta Pn 1639 dne 30. Octobru ohnm zkaeno. Cymbal pak tento w letu 1641 zase sprawen od pana Jana Gali, Ssimona Nmeotcskho, Jana Cynka, Fa bina Lubertana, Jana Frydle a Wclawa Hlawnidky wyzdwien a od Slanislawa zwonae w mnst Raud nicy nad Labem slit gest. Brna Prask a Slnsk ozdobeny jsou vemi a sedlovmi, krkami pikrytmi stechami, jako vbec nae star mstsk brny, kde jich vandalismus modernch barbarv jet nestrhl. Pozoruj se na nich v kamen vy tesan erby, toti sk orel a erb msta, v kterm se spatuje v ervenm poli obyejn bl hradba s dvma vemi, mezi ktermi jest esk korunovan lev, maje ohon oknem jedn ve propleten. Dkansk chrm ke cti sv. Kateiny byl ji r. 1350 farnm v dkant ipskm, jest to staven p vodn gotick ze 14. neb 15. stol., jeho rz ale mnoho v pvodnosti sv utrpl pestavovnm a ozdobovnm po roce 1610 a r. 1701. Roku toti 1610 dne 19. dubna uhodil hrom do ve, a cel kostel vyhoel, nae byla v snena a kostel rozen, zas r. 1701 vyozdoben jest cel kostel spsobem tehd oblbenm, t. j. par ukovm, a vysvcen jest na novo 20. jna tho roku od znmho svtcho biskupa Vita Seipla. Skld se z jedn lodi a uho i niho presbyteria, temi stranami osmihranu zavenho; jeho prostrannost nen prv velik. Okna i pile jsou vesms pokaen y, bval gotick klenba novon z r. 1610 nahrazena. Jest sice tak kov, ale ebra jsou huben a tenk, nemohouce samy o sob klenbov npln nsti, jako na pravch gotickch klenbch. Vnitn nbytek kostela pochz naskrze z doby parukov. Velk mramorov a dva mal, t mramorov olte byly r. 1791 v licitaci ze zruen tehd kaple sv. Karla Boromejskho pi Vlaskm pitle v Praze zakoupeny. Tak ktitelnice z vtenho karrarskho mramoru snad odtamtud pochz, a toho jistou zprvu nemm, a cen se vysoko co vzcn kus. Vdomof, kterak vickni italt umlci, kte v 17. a 18. stol. v Praze pracovali, o zvod se starali, onu kapli sv. Karla pamtkami svho umn zvelebiti. V lodi kostela spatuje se pod jin zd zasazen nhrobn kmen ryte Albrechta traucha z Chlumku, kter dle npisu r. 1595 umel. Vedle portlu pod zpadnm prelm kostela stoj socha sv. Josefa, co dlo zdejho rodka Aug. Stebskho pozoruhodn. Byla r. 1745 nkladem primtora Josefa Eichtera a jeho manelky Anny zhotovena, a stvala pvodn ped mstem u Roudnick brny. Sluno chrono grafick npisy na podstavku vyryt tuto poloiti: SVsCIpe qVae Vota tlbl Dat losephVs et Anna Vt Morlens Vlgeat stlrps elVs RWhterla na.

WehVarll prlMas anno qVo EVropa sVDabat sangVIne pergrate sanCtas has obtVLlt aras. E. E. Aug. Strzeb sk y F. Mezi lod kostela a presbyterium pileh ku kostelu na severn stran v s obyejnou cibulovitou bn. Velk zvony ale vis ve zvltn devn zvonici opodl kostela. Jsou jen dva: vt m 3' 11" v prmru (asi 20 cent.), men 3' l / 2 " (asi 10 cent.). Npis na vtm zn takto: CaMpana sta relnfVsa eX Deblta Veneratlone beatls Petro et Pa VLo reglae Vrbls WeLVa rlensIs patronls. Sabbata sancta co/o, funesta incendia nolo, Tunc campana sont, diem Deus ipse tonat. Convoco mortales, eelbrent ut fecta sodales, Et sie quisque pias fundat ab ore preces. Dirigentibus Cioitatem: Vene: ac Exim. Do. Wenceslao Bernardo Straka, Decano. Nec non Magistratualibus qu Patronis Ecclesiae. D. Wenceslao Jgnatio Scharf, Primate. D. Georgio Angel. D. Floriano Mikulovsky. D. Thoma Porzciczky. D. Adalberto Hlozcek. D. Jgnatio Hrubi. D. Josepho Pshansky. D. Georgio Fitsche. D. Joanne Scuster. D. Joanne Bettmann. D. Joan. Cleopha Gerttner Syndico. (Okolo koruny.) Johann Georg Khner hat mich gegossen in der Kniglichen kleinen Residenz Stadt Prag 1155. Npis na menm zvon: Tento zwon slit gest k e czti a chwa le Pa nu Bohu a s. Jozefu Patronu a ochrancy krlovo. Czeshho k kostelu S. Katerzini w Miestie Welwarzich Letha Anno 1660. (Okolo koruny.) Durch das Feuer bin ich geflossen, Nikolaus Low in Prag m. gasen. Na druh stran obraz ss. t krlv. Kostelek Vech Svatch stoj v pedmst za Slnskou branou bl bvalch Malovar mezi stromovm. Okolo nho bvala vska Hrdek zvan, kter asi ped 60 lety zala. Jest to stavenko jednoduch, jak se zd star; za cis. Josefa II. byl r. 1787 zamen, brzo ale starnm dkana Vcslava Vrny zas oteven. R. 1853 byl v msci ervnu ist obnoven. Nejzajmavj staven v umlecko -archaeologickm ohledu ve Velvach jest ale hbitovn kostel sv. Ji na poledn stran ped mstem za Praskou branou sto 4

Velvary, krlovsk msto.

jic. (Viz obraz 1.) Byl vystavn r. 1582 z nadn zdejho mfana Ji ho Pechara zrove se pitlem pro 6 chu dch lid, kter se podnes pi nm nalz. Dali jsme jej mysln vyobraziti, an nm slou za vhodnho repraesentanta pechodn doby ve stavitelstv v echch, kde se gotick tvary jet zhusta mchaly s tvary slo hu renaissannho ili vlaskho. Tato doba trvala u ns po cel 16. stol. V Praze mme zruen kostel sv. Rocha na Strahov, kte r jest v zkladn form ovem jin (jest toti do ke stavn), ale tak do ady staven takovho pechodnho slohu nle. Velvarsk kostel sv. Ji jest ve sv zkladn form tm ji zcela modern. Lo jedna, podlouhl, vysok, konc se k vchodn stran presbyteriem polokruhovm. Venkovsk oprac pile a vysok, zk okna jsou goti ck, ovem v podrobnostech ji technikou vlaskho dla vyveden. Kad okno jest dvma kamennma pruty na tr rozdleno, a kruba v okennch lomench obloucch jest bu z trojlist sloena anebo se tam kamenn pruty jen jednodue propltaj. Vdy m jedno okno pravidelnou krubu, druh vedlej zas jen jednoduch, propleten pruty. A takovch oken jest 12. Vecky ostatn sti sta ven jsou renaissann. V prel jest renaissann portl, nad nm kulat okno s krubou, a tt pipomn renais sann tty na manskch domch, jsa nkolika msami na vce pater rozdlen, a v kadm tom pate jest slep, kulat okno. Na vrcholku stoj k. Neme nikdo ci, eby zevnjek kostela nebyl ve svm spsobu vkusn. Kamenn kazatelna v rohu kostela pochz bezpochyby tak jet z asu zaloen jeho, kde jet tu ly sluby Bo pod oboj spsobou, a snad se z n posud ke pod rm nebem o pouti anebo v den duiek. Vnitek kostela, tolika velikmi okny se vech stran osvtlen, jest nad obyej jasn, prostrann a pvtiv. Tm pod kadm okne m jest olt, ale vechen nbytek jest pouh cop, a cokoliv tu obraz, nen umleckho dla mezi nimi.

Ku konci dovoluji sob tak o kostelu v blzk vsi Nabdin ili jak nyn slov Nabin zmnku uiniti. Nabdn le pl hodiny od Velvar k zpadu za bvalmi Matovary, a nleel druhdy k mstu. Tamj kostelek ke cti sv. Barbory se hbitovem pipomn se ji r. 1350 co farn v dkant ipskm, nyn jest fililn dkanstv Velvar skho. Pi tomto skrovnm stavenku nen nic pamtnho, leda dva zvony, jejich npisy tuto sdlm. Npisy na vtm zvon: Chwalte Pana w swatych geho, Chwalte

geho w mocy syly geho, Chwalte geho na czijmbaljch zwunch, Chvoalte geho na czijmbaljch utessenj. w almu LIL Brictius Pragensis Auxilio divino fecit tne anno 1552. SB. Lta 1552 tento zwon slit gest Jse czti a chwle Boj a k zdussj w Nabdjn u swat Panny Barbory. Nolite plus sapere quam oportet, Diligite justitiam, qua judicatis terram: Soli Deo gloria in saecula saeculorum Amen.
Povd se, e kdy tento zvon v samm Nabdin lit byl, eny z blzk vsi ernce sem pichzely s plnmi klny stbrkv, a je do rozputn ji zvonoviny hzely. Nalz se t i otisk jedn stbrn mince na zvon. Npis druhho zvonu:

Vere hoC qVo CzeChls reX Chara Maria THERESA VnCta fVlt PRAGAE tVnCqVe et Creata sono. Vrbls DeCanVs WaCLaW Cognomlne Straka et ConsVL RIChter WeLWarlensIs erant. Walentino- Lissiackh civ Micro Prageno 1743. (Obrazy sv. Vcslava
a sv. Kateiny.) Zap.

Pspvek k djinm exulant eskch.

Nboensk nesnelivost XVII. stolet, krut tehd pronsledovn jinovrcv dotkla se zhubn t nrodu naeho; na tisce obyvatel, istm duchem a pevnou vl vynikajcch, opustili domov i vlast, nechtjce se odci nboenstv svho. A v jak me tm ztrtu vzala vlast, v t zskala cizina; nebo vborn sly nrodn, jich tm sthovnm zem nae poheila, znamenit pisply k hmotnmu i duevnmu vyvinut onch zem, v nich se usa dily. Proe tak vecky udlosti, je tuto histor ickou pravdu stvrzuj, pisti mono k nejdleitjm stem djepisu eskho; jimi zajist podv se jasn dkaz, na jak stupe vzdlanosti nrod n bhem XVI. vku se povznesl. Ji v XVI. stolet a potkem XVII. vychzely rozlin mandty csask proti nekatolkm, tkaly se vak obyejn toliko jednoho vyznn, toti eskch brat, a mimo to se s dslednou psnost nevykonvaly. Avak Ferdi nand II., zvtziv na Bl Hoe nad evangelickmi stavy vbec, pevn uzavel, e vecka nekatolick vyznn v Cechch a na Morav potla. Odtud vydvala se z dvorsk kancele psn nazen, aby nekatolci vech stav bu na katolickou vru se obrtili aneb zemi eskou opustili.

Pspvek k djinm exulant eskch.

27

Sthovn se nekatolkv u vtm potu nastalo r. 1623. Nejprv ubrali se z vlasti et brat, a o nco pozdji dolo i na ostatn evangelky. Nejpsnj rozkazov vy dni r. 1626 a 1627. Prvn csask mandt znl tehd proti vym stavm, panskmu a rytskmu, a by se do esti msc bud katolky stali neb z krlovstv se odebrali. V dotenm mandtu prav Ferdinand II.: . .. Z povinnosti na krlovsk a pro spasen du poddanch naich, za kter my asem svm pnu Bohu poet dti musme, i pro trvn pokoje, lsky a svornosti i pro lep ubezpeen ns a ddicv naich a prva naeho ddickho toho hledti musme, aby nekatolit poddan, zanechajce bludv, se k prav crkvi vrtili. Nebo my pro zachovn dobrho svdom dnho vce z obyvatelv za poddanho naeho v tom krlovstv eskm obojho pohlav pi bludech sektaskch a kacskch trpti nemnme a nechceme . . . . Nebof vbec znmo, e krlovstv esk nikdy v lepm spsobu nebylo, jako za kralovn csae Karla IV., protoe jest on z obzvltn pe to vyetil, e rozdvojen v n boenstv v dn zemi stlho pokoje a prav poslunosti k vrchnosti i dvrnosti mezi obyvateli a poddanmi p sobiti a zachovvati neme. Z kter piny poruil, aby dn jin nboenstv krom katolickho se neuvd lo. Aby tedy krlovstv toto zase k prvnjmu podku pi vedeno bylo, tedy dle pkladu Karla IV. jinch sekt a blud nedopoutme a jich vyhladiti jsme sob um nili ..." K proveden zmru svho nadil Ferdinand II. zvltn komisae v echch, jim porueno, aby se bud sami neb skrze jin k tomu zzen osoby velijak vynasnaili, by poddan jeho ve katolick vyueni a k n pivedeni byli. Za ony komisae zvoleni: Arnot kardinl z Harrachu, arcibiskup Prask, opat Strahovsk, Jaroslav Boita hrab z Martinic, Fridrich z Talmberka a Kritof Vratislav z Mitrovic. Tito mli nejprve osoby obou stav vych v esti mscch k sob povolvati a k ve kato lick pivdti. Kdo z tchto neposlechl, tomu dalho bytu v krlovstv odepeno. Ne dlouho potom r. 1627 vydn druh patent, a sice ji k obyvatelm vech stav krlovstv eskho. Kdo se koli zpoval, po vli krlov bti, ml se vyprodati a zemi opustiti. K prodeji statk kadmu cel rok povolen, nevyprodal-li se vypovdn hned sm, tut mohl na mst svm i jinho, ale jen katolka, zplno mocniti, aby mu jeho statek v onom ase prodal a po za placen vech dluh a pokut ostatn penze poslal. Jinm patentem z tho roku prodloueno pro a do konce kvtna 1628, ale ednkm a sprvcm na statcch Ferdinanda II. a stavv vymena lhta do vyjit bezna 1628. Mimo to rozeslala se po mstech psn na zen, aby se podle pedelch ji rozkaz knete Lichtenteina vem nekatolkm prvo mstsk a velik ivnosti zastavily a odaly; nekatolci se mli hned vyprodati a ze zem odejti. Naproti tomu pikzno, aby sirotkov nekatolk v zemi zstali; porunci jejich, pokud by ka -

tolit nebyli, mli vecko jmn sirot osobm katolickm podn postoupiti. Tent rozkaz se vztahovati ml i na vdovy, je pro vru ze zem odebrati se mnily, tak ony mly sv sirotky a statky jejich zzenm k tomu kato lickm porunkm odevzdati. Posledn mandt byl po vypren uren lhty v ervnu 1628 obnoven a vdovm termn do esti nedl prodlou en, s tm vak doloenm, e se bez prodlen u komisarv nad reformac zzench dostaviti maj, a kter dti sv a sirotky ven ze zem vyvezly, ty e povinny jsou, pod propadenm statku a jmn svho je v doten lht dostaviti. Zatm se jet po kra jch rozeslaly oteven patenty, v nich nekatolci znovu napomnni, aby se k nboenstv katolickmu vrtili a sv sousedstv i ivnosti dle podreli. Nkte tak uinili, vce jich ale bylo, kte opustive ivnosti i domov, bu do ci ziny se odebrali an eb tajn u znmch a ptel se zdr ovali. Za kterouto pinou pikzno, aby nikdo neka tolkv nepechovval, nbr postihne -li kterho po vypren uloen lhty jet v zemi, by jej hned adm vydal. Kdoby se tak nezachoval, propadl pokutu tolika s et kop gr. es., kolikrt na nm provedeno, e bu ne katolka pechoval aneb mu jinm spsobem proti csa skmu patentu npomocen byl. Takovto psn prostedky spsobily pak valn sthovn se nekatolkv ze zem, je r. 1623 zaalo; ale po vypren svrchu dotench termin, v dubnu a kvtnu 1628, nejve dosplo. Nejedni se od vili tak do vzdlenjch zem, do Hollandska, Anglie, Dnska atd., ne u vtch zstupech se tehd sthovali do Uher, zejmna na Slovensko, pak do Polska, Luic a Mn. Poet vech rodin, je se od r. 1623 z ech vy sthovaly, udv se na 36.000, z nich dle udn Slava tova 30.000 sv usedlosti mly. Se statky a jmnm vy povzench nakldno spsobem rozlinm. Pi tch, na jejich zbo konfiskace vyhlena byla, rozeznvalo se dle jistho nazen csaskho estero td: 1. damnati ex asse, kte byli veho statku odsouzeni; 2. damnati ex dextante, jim pt dl celho jmn skonfiskovno a est ponechn; 3. damnati ex sesse, jim tyry dly vzaty a dva navrceny; 4. damnati ex semisse, jim polovic statk zstalo; 5. damnati ex triente, kte dva dly ztra tili ; 6. damnati ex sextante, kte toliko o jeden dl svho jmn pili a pt dl podreli. Vecko tak skonfiskovan zbo pipadlo obyejn komoe krlovsk; n kdy postoupil je Ferdinand II. bu z sti neb zcela i obci, jak se to zejmna o Litomicch dokzati d. Zvltnm rozhodnutm bylo pi tom obci vslovn uloeno, aby tm prosp chem sob z dluhv obecnch pomhala, msto spustl vzdlvala, lidmi kato lickmi osazovala a kontribuce povinn tm snz zapravovati mohla. Doten vymovn konfiskace dalo se dle toho, jak kdo pi povstn r. 1620 ouasten byl neb se bti zdl. Ne i ti, jim cel jmn ponechno, pochodili obyejn velmi bdn; neshledali se s nm bud docela aneb pouze s nepatrnou st, zvlf

Pspvek k djinm exulant eskch.

kte svm vyprodnm se pli odkldali. Nebo nuceni termin uloen minul, tu rychti vzave k sob dva kon jsouce, poslz pece vlast opustiti, prodali statky a ivno sti ely z rady mstsk, vecky domy, pozemky a statky, mo sv zhusta bu velmi patn, neb svive jich zitnm vit i nemovit, po vykonn prvnho zvodu proceniti ptelm na opatrovn, brali sice z potku jaksi uitek dali, a uinive zvltn seznam vech vc, dluhv a dan, z nich, ale za nedlouh as se jim ani toho nedostalo. zabavili vecko jmn exulantv pro komoru krlovskou. Nejvt zkzu braly ivnosti exulant v krlovskch m - Takovmito nehodami mnoh exulant, druhdy dost zstech. Nebo zde pistoupil ku konfiskaci zvltn jet mon, byl na mizinu piveden. rozkaz csask, kterak se ta msta se svmi viteli vy Vt st eskch exulant usazovala se z potku rovnati maj. Tento dekret, 12. kvtna 1628 vydan, usta- ble severnch hranic eskch, v Mni a hoej Luici, novil pana Sezimu, hrabte z Vrtby, Pavla Michnu, hrabte v Pern, Dranech, andov, itav a j. Sasky kurfirst z Vacinova, Jiho Vilma z Vacinova, Filipa Fabricia, Ji I., jemu Ferdinand II. Luice do zstavy dal, chrnil Gotfrida Hertla za zvltn ko misae k tomu, aby vech jakoto lutersk kne protestantsk nboenstv v tch vitel a rukojm jednotlivch krlovskch mst ped zemch. Proe se tak vysthovalci et tam nejradj sebe povolvali a s nimi o to jednali, aby za pinou uchylovali, oekvajce tak na blzku hranic eskch t zlch as a velikch obtnost netoliko od rok ji za- pzni v doby, kdeby za tehdejch nboenskch vlek drench ale i nco od kapitl upustili a sumy pak s nkterm vtznm vojskem protestantskm do sv vlasti hlavn v mrnch a snesitelnch terminech od obc brali. vrtiti se mohli. O tchto exulantech, kte v zemi kur Man, kte co exulanti ji v cizin ili, nesmli se firsta Saskho v 17. stolet toit nalezli, budi zde prok tm vyjednvnm dostaviti, a nemohouce ani co vi - mluveno. tel obce ani co spoludlunci ped dotenou komisi osobn Hlavnm sdlem jejich bylo od roku 1623 1639 svj prospch zastvati, museli vecku z leitost dobr msto Pirna ') nad Labem, k doucmu nvratu do cech vli svch plnomocnk zstaviti, kte vak pi tom o spra- zajist nejpleitj. Potebnho povolen k veejnm sluvedlivost hrub nedbali. Vdy jim ani na tom nezleelo, bm bom v jazyku eskm dlouho se nemohli doprositi, aby statky a domy exulantv vbec trochu etrn a sne - teprv 7. dubna 1628 vydal kurfirst Ji v Dranech pa siteln opatrovny byly. Pro hnou v tom ohledu nedba^ tent, jm k dtkliv dosti exulantv svolil. K tomu konci lost se i st alo, e v ervenci 1629 zvltn dvorsk de - jim postoupen kostel Sv. Mikule; takt smli odtud kret vyel, aby se sm ad konelsk takovch odb - v Pirn tisknouti esk knihy, provozovati rozlin ivno nch statk ujal, je zatm sm nleit opatroval, zputn sti ano doshnouti i manskho prva. Za tmi pinami jich nedopoutl a toliko povinn kontribuce a pokuty vzrstal zhy poet exulant v Pirn, tak e popis z lta z nich bral. Ne nazen toho bylo od csaskch rycht, 1630 tm 3000 jich vykazuje. Mezi nimi bylo ke tem kte nad zachovnm jeho bdti mli, nejmn eteno. stm osob ze stavu panskho a rytskho, jako vbec Oni zajist nestarali se o prospch a prvo exulantv, z vych stav se jich nejvce v dotenm mst usazo nbr oprajce se o povolnost konelskch ad a spo - valo. Avak i z mst eskch se jich mnoho do Pirny lhajce na smlen prv panujc, exulantm nepzniv, pisthovalo. Z Litomic se lutersk obyvatelstvo v celch byli pedevm svho vlastnho uitku pilni. Zmnn de - zstupech do Pirny ubralo. Takt tam pebvali exu kret byl tedy pro exulanty bez prospchu. Ano csat lanti z Dna, Mlnka, Oust nad Labem, Mlad Bole rychtov vidouce poslz, e lhta jednoho roku k v - slavi, esk Lpy, Prahy a z jinch mst eskch. Mezi prodeji ustanoven ku konci se chl, dolhali neustlm exulanty Pirenskmi bylo nkolik proslulch mu. K ta dopisovnm na mstodrc v Praze, aby cel vc st ran kovm nleel M. Samuel Martin z Draova, druhdy statk a jmn vypovzench brzo se vydila. I vydn sprvce koly Vodansk, pozdj far u sv. Havla a asses tak v msci kvtnu r. 1630 tento patent: Kdobykoli sor pi utrakvistickm konsistoriu v Praze. Lta 1621 opu z tch osob ven ze zem vypovzench ve tyech m - stil vlast, odebral se do Vitenberku, doprovzel mladho scch k svm domm, gruntm a statkm osobn v kato- Kaple ze Sulevic po Fra ncii a Anglii, nabvaje vude lickm nboenstv najti se nedal aneb jich skrze kato- svm dmyslem a svou uenost novch ptel a ctitel. lick plnomocnky neprodal, e ti gruntov a statkov pro re Vrtiv se pak opt do Vitenberku stal se r. 1628 e derelicta neboli za odbn drMni a pobrni bti maj, pi skm kazatelem v Pirn, kde i r. 1639 zemel. 2) Napoem se rychtm a konelm v mstech zrove tom pebvali tam: Pavel Strnsk, pedtm mstsk psa porou, aby tomuto nazen nleit za dost ui nili." a koln rektor v Litomicch, pak Vclav Nosidlo, uen Sotva toto nazen vylo, tu ihned mnoz rychtov, syndikus tho msta. Del as mekal v Pirn t M. Ji mezi nimi se zvl Jakub Hubek z Peliknova, rycht Mladoboleslavsk, pipomn, nevykali ani tch ty *) Star nzev byl Perno. msc, ani exulantm o tom zprvu nedali, nbr s I 2 3 Nhrobek jeho m npis: Theologus inter Bohemos excelpropadenmi statky a ivnostmi libovoln naloili. A jak lentissimus, exiliio, bellis, rapinis afflictissimus.

P spvek k djinm exulantu eskch.

29

Keselius jinak Bydovsk, druhdy primtor Mladoboleslavsk, jeho zajmav ivot jsme v Boleslavanu krtce vypsali. Co do vyznn dlili se exulanti Pirent znamenit od sebe; jedni byli a to vtina jich luterskho vyznn, druz se piznvali k uen eskobratrskmu. Z po tku ili ve svornosti, jak mezi sebou tak i s obyvatel stvem Pirenskm. Opustive nedvno drahou vlast, pi lnuli s celm srdcem k sob a zapomenuli aspo na as vech rozdl nboenskch. Mnoz z exulant byli tak z potku dosti zmon, proe obyvatel Pirent ji i z hmotnch prospch k nim dobrou vli mli. Hned na zatku svho pebvn v Pirn zaloili zvltn takka obec, v nto se mnoho zmonch lechtic nalzalo. Hlavn osobou tto osady byl doten M. Sam. Martin z Draova, jen hned po dolm povolen kuriirstskm r. 1628 z Vitenberka do Pirny za kazatele eskho povo ln byl. Prvn doba psoben jeho shala a do r. 1631; tenkrt panoval jet svorn a sneliv duch mezi exulanty v Pirn. Z t piny se mu tak podailo, zaloiti zvltn fond, jen dal trvn esk osady Pirensk po jistit ml. Zzeno k tomu tak album, obsahujc vedle skvostnch znak lechtickch tak jmna 300 slavnch rod eskch. Podepsalif se tam vlastn rukou prvn zakladatel a dobrodinci Pirensk osady. 3) Toho veho byl pvodem M. z Draova. Lta 1631, kdy Saov do ech a do Prahy vtrhli, vrtil se tak on do sv vlasti; byl ihned uinn farem Tnskm, direktorem protestantskho konsistoria a kurtorem university evangelick. Dlouho vak tato slva netrvala; vojsko sask bylo ze zem vy puzeno, a Martin z Draova musel opt do vyhnanstv. Vrtiv se do Pirny nastoupil znova svj kazatelsk ad. Ne odtud vystupoval ji co rozhodn a prudk obhjce Luterova uen a konfess Augsbursk, v kterto vci se s eskmi bratmi nepohodl. Poet tchto byl v Pirn do sti velk; avak M. z Draova, necht vyznn bratrsk nikterak za prav uznati, zasazoval se o to, aby brat pro obe c protestantskou docela zskal. Tito pak nechtli na to nastoupiti, z eho povstal mezi nimi a Martinem z D. prudk spor, kter, apologetickmi spisy vniv ve den, dobr sousedstv mezi exulanty v Pirn poslze zru il. Ve sv nruivosti zapomenul se M. z Draova nad krajany svmi tak, e i u kurfirsta Saskho a u protestantsk konsistoe v Dranech proti nim neptelsky jednal. Piinnm jeho vylo v kvtnu 1635 psn nazen z konsistoe Dransk k superintendentovi a adu Pirenskmu na exul anty esk, aby se hned pi on kon sistoi dostavili; zde jim uloeno, aby od konfess esk, protoe kalvinstvm podezel, upustili, vyznn Augsbur) Ono album bylo pr a do r. 1836 v Dranech, ale ztratilo.
3

pak se

sk pijali a knzem Martinem z Draova, jim pedsta venm, aneb nmeckmi knmi se spravovali, chtj -li dle v zemi zstati. Nezd se vak, eby se byli brat dle toho rozkazu hned zachovali; nebo v ervnu tho lta bylo 47 osob bratrskho vyznn, mezi nimi tak n kte z vych stav, obeslni na radnici Pirenskou ped superintendenta a mstsk ad. Zde jim peten druh dekret, v nm porueno: Kdo necht z brat k Augs bursk konfess pistoupiti a nmeckmi dy se spravo vati, aby se do t nedl jinam vysthov ali." Tu se jich mnoho vysthovalo z Pirny do Frankfurtu nad Odrou, do Kotvice, Berlna a Polska. S jakousi kyselost pezdvno tehd Martinu z Draova eskho papee. Od psnho vykonvn toho patentu se sice napotom zase upustilo, pece vak odtud ubvalo exulantv v Pirn vdy vce. Poet jich z lta 1636 vykzal vech i s dtmi 1633, a dle popisu z r. 1638 bylo jich jen nco mlo pes 1300, nebo k nesvornosti pistoupilo i nesnz jinch. V prvnch ltech byli vysthovalci et od obyvatelv Piren skch dobe pijati; mstsk rada i manstvo mli se k nim velmi vldn, dlem pro jejich neastn osud, dlem ale i proto, e mnoz z exulantv trochu penz do msta pinesli a tudy obci dobe prospli. Avak poho stinsk pvtivosti ubvalo, kdy mnoz ze zmonjch exulantv Pirtiu opustili, jinm pak jmn dolo. Zvl zle se vedlo manskm vysthovalcm, kte patnm opa trovnm svch ivnost doma na mizinu pili. Pi takovm stavu vc piel rok 1639, a s nm nov protivenstv na uboh e xulanty Pirensk. V beznu tho lta vtrhl vdce vdsk Banr do Mesk zem, a rozehnav u Kamenice vojsko csask a kurfirstsk, thl pmo k m stu Pirn. Pirent, obvajce se nebezpeenstv, jali se m sto opevovati hradbami, na nich echov, vyjmouc kn a rytsk stav, dnem i noc dlati museli; byli vickni od 15 a do 60 let k tomu obrni, aby msto proti nepte lm brnili. Jeto kurfirst Sasky, a protestant, s Ferdinan dem II. spojen byl, mli exulanti takto vc svho nejvt ho neptele hjiti. Pi oblhn msta Pirny vojskem Banrovm byl na pedmst Dranskm splen nejprv ko stel sv. Mikule, kde echov sluby Bo mvali. Kdy pak se vdov do msta dostali, utekli Pirent soused s vojskem na zmek, a uboz exulanti mli tu sami svch ivot a poslednch majetk proti neptelm v anc dti. Jik Bydovsk, jen tyto smutn pbhy ve sv kronice vypisuje, prav: Pirent soused pi vzet Pirny skrze Banra dali se s vojskem svm na zmek, nechali esk exulanty v tichu, sami pak sv vci zachovali, zazdili a na zmek i do Dran odnesli, cechov svho nasta viti a msta brniti museli. Neptel jim vecko bral, mu v i enskch do 30 zabil a pes 157 poranil; koho na rynku se zbran zastihl, kadho zabil. Potom se do vytloukn domv dali, v niem echv neuetili; truhly, almary sekali, tloukli a rozreli, aty chodc i vinut

Pspvek k djinm exulant eskch.

jim brali, a co se jim nelbilo, rozhzeli. Teprv druhho dne drancovn pestalo. Tu se Nmci hospodov do dom vraceli, a neli echov se shledali, oni jejich vci vyumovali, a co se jim lbilo, pobrali, klocv, hadrv, knh a cnovho ndob jim zanechali. Ani kus chleba nezstalo; za ti dni mnoz co jsti nemli, tet den te prva se k svm kutlofm, przdni do przdnho, navraco vali a jedni druhm touili..." Nebylo tedy divu, e se po onch protivenstvch exulantm nechtlo dle v Pirn pebvati. Kdy vdov pak do ech thli, tuf nkte z exulantv Pirenskch, smluvive se s vojky vdskmi, uili tto pleitosti k navrcen se do vlasti. Svzave si do filek posledn zbytky svho majetku, vydali se na obtnou cestu s dtmi, starci a nemocnmi pes vrchy pohranin do severnch ech a pes Hanpach do luk nova, kde pak se rozeli ke Kamenici, esk Lp, Mlad Boleslavi, Dnu, Litomicm, itav a jinam, kam kdo vdl a sv lep hledati chtl. Druh ale, odhodlanj st exulant Pirenskch zvolila msto povlivho a nejistho nvratu do ech radj cestu do vzdlenjch Dr an. Takto pestala Pirna po smrti Martina z Draova a po onch vlench nehodch r. 1639 bt sdlem vystho valc eskch. Na msto Pirny nastoupily Drany. Zde se ji r. 1622 vyskytlo nkolik exulant eskch, zdive si tu i jakousi spolenou kolu. U vtm potu se vak sthovali sem teprv r. 1628, nsledkem psnch patent Ferdinanda II., a napotom r. 1639, kdy Pirna se k nim tak patn zachovala a oni zde smrt Martina z Draova hlavnho vdce duchovnho zbaveni byli. Bohat z nich se v Dranech i zakupovali, usazujce se zejmna v mst Antonnov. Poet jich se zvl r. 1639 znamenit roz mnoil, uspodali si tedy esk sluby bo, ale zatm jen soukrom. Tyto se daly od r. 1639 v obydl urozen exulantky jist pan Barbory z Vrovic, 4) a sice mistrem Matjem Georginem. Exulanti, kojce se ustavinou nadj, e se jim opt ud do vlasti se navrtit, spokojili se pes deset let s tmto spsobem vykonvn svho nboenstv; kdy pak po uzaven mru westfalskho vec ko jejich oekvn marnm se bti ukzalo, tu teprv dali roku 1649 a 1650 na kurfirstu Saskem o povolen veejnch slueb boch v nkterm chrm Dranskm a o usta noven fare eskho. dosti jejich bylo vyhovno 15. kvtna r. 1650, a postoupen j im kostel sv. Jana, kter se odtud nazval kostelem eskm. Na Zelen tvrtek onoho lta zaaly veejn sluby bo esk v Dranech. K zzen a vydrovn onoho kostela i koly byla zalo ena zvltn pokladnice pod sprvou pan Barbory z Vrovic, p. Albrechta Slavaty z Chlumu a Koumberka a p. Vclava Svatkovskho z Dobrohostic; pspvky tam doch zely tak od exulant z jinch zem. Ne kadm poko lenm vdy vce splvali osadnci et s obyvatelstvem n *) Spe snad z Vesovie.

meckm, i ne dostatek eskch kazatel se zmhal vi hled, a r. 1837 Martinem Stefanem posledn esk ka zatel v Dranech zemel. Od lta 1837 a do r. 1845 tal jet esk kzan jist kantor Markus, kter sm ji jazyka eskho hrub povdom nebyl; r. 1845 ko nen i ona ten pestala a nmeck pastor byl zvolen. Pirna a Drany byly z polabskch mst nejdleitj sdla exulatv eskch. K nim se pidruila itava, rovn velmi pleit msto pro vysthovalce z cech. Nebo krom blzkho sousedstv s cechy byla itava dleitm mstem na hlun silnici, kter z cech na sever se thla a od dvnch as vedle Labe za nejdleitj spojidlo mezi echy a severem povaovna byla. Bylo tedy zcela pi rozeno, e se do onoho msta zvl exulanti z kraje Bolesl avskho, Litomickho a Krlohradeckho obrtili. Toto sthovn zaalo hned r. 1622, kde zvl mnoho eskch kn do itavy pibylo, tak e tu zhy esk sluby bo konati se mohly. Boku 1628 po vyjit znmch patent csaskch, pak lta 1632 po vyp uzen Sav z cech vykonval hrab Zdenk Kolovrat Libtein sk v severnch mstech eskch psn vli csaovu, jsa csaskm komisarem nad reformac; a nedlouho po uza ven mru westfalskho uvno rovn psnosti proti evangelkm v mstech na panstv hrabte Gallasa, v Li berci, Fridland a j. Proto se tak v onch dobch emi granti v itav velmi rozmnoili. Pichzeli? tam z Chra stav, Bumburka, Liberce, Fridlandu, Jablonnho, Mimon, Haydy, Wartenberka, luknova a z eskho Dubu, Tur nova, Mlad Boleslavi, Novch Zmk, Mlnka, Roalo vic ano i z Prahy, eskho Brodu, Kolna, Psku, sla vi atd. Tak exulanti v itav se usadiv zhy se zasa zovali o sluby bo esk a o esk kzan. Avak k dosti jejich nebylo zpotku pivoleno, ano dostali r. 1628 zvltn poruen, aby kznm nmeckm pivykali. Z kterto neochotnosti jako i z psnch zkouek, jim se kad esk knz v itav podrobiti musel, patrn vy svt, e i v tomto protestantskm mst svobod v nboboenstv hrub nerozumli. Obvali se kn lutert v itav, aby cechov nezavedli njak nov sluby bo, jimi by snad i kalvinismus do msta vkrsti se mohl. Pro takov pekky schzvali se i zde exulanti k spo lenm slubm bom z potku jen v bytech soukromch, a sice u elnjch kn svch. Tak se to dalo u Jana Fleischmanna, druhdy knze v Mlad Boleslavi a poslz fare v esk Lp; napotom u Jana Galii, druhdy knze Jinskho a fare Turnovskho, a u vce jinch. Boku 1630, kdy uen Pavel Krupius jeji ch kazatelem byl, najali emigranti prostrannou s na Novm mst, jito ol tem a kazatelnou opatili. Brzo vak se tu pro velik astenstv nedostvalo msta; exulanti dali znovu, aby jim nkter kostel aspo pokad na nkolik hodin po stoupen byl. Tomu ale domc knstvo ustavin bylo na odpor, ano exulantm pedloeno: chtj -li dokonce

Pspvek k djinm exulant eskch.

31

eskch slueb boch, aby se do Dran odebrali. Po novch dtklivch prosbch postoupeno jim pzem bv alho klternho staven, je si exulanti k ouelu svmu nleit upravili. Pro tuto novou osadu vydna tak zvltn kniha eskch zpv kostelnch, k emu ke vemu znan pispla pokladnice eskch exulantv v Dranech. Nov zzen kostel byl vysvcen na bo hod velikonon roku 1691, a sice Janem Dolanskm, novm to kazatelem a unm dotenho Krupiusa. Po oteven eskho kostela v itav pichzelo tam mnostv tajnch protestant ze severnch ech na sluby bo a esk kzan. Vbec se i po et exulant do sti jet mno il. Ne zd se bt k pravd podobno, e bhem druh polovice XVII. stolet mnoho takovch lid do Sas se sthovalo, kte v n boensk horlivosti jsouce przdni toliko jistmu trestu neb rozlinm psnm povinnostem ujt cht li. Za tou pinou bylo nazenm vldnm usazovn se eskch emigrant v Sach steno. Bhem XVII. stolet, zvl za asu ticetilet vlky dalo se od nich toliko jist psahy poddanosti a poslunosti; slibovali v n pokad, e nikdy se nespoj se svm bvalm pnem a krlem proti Saskmu kurfirstovi. Avak ku konci XVII. vku uinila vlda psnj proti nim opaten; byl odtud kad nov pisthoval vyetovn, tzno se po ivobyt jeho i po pinch, pro se byl z ech odebral; a kdo se podezelm bti vidl, tomu se prvo dalho pobyt odepelo aneb na psn dohleno. Tohoto opaten vldnho uila itava k vt jet psnosti, a nadila r. 1683, e se nem odtud dn emigrant do msta pijmout. N sledkem toho rozkazu ztenoval se poet exulantv v i tav zatkem XVIII. stolet znamenit. Nebo kdeto jich v druh polovici XVII. stolet tam pes 1000 pebvalo, obnel poet jich r. 1725 ji jenom 700, a r. 1750 vy kazuje se jich asi 600. U prosted XVIII. vku vystho valo se mnoho exulant z itavy do Berlna. Jin zas, kte v itav zstali, seteve nrodnost eskou s sebe ano petlumoive i esk jmna na nmecko, dali se vy mazati z rejstku esk osady, aby nemuseli na esk kostel platit, a splynuli s obyvatelstvem nmeckm. Obec esk potala pak r. 1792 asi 180 du, r. 1800 jen 100, 1830 nco pes 70, a 6. nora r. 1846 byly posledn e sk sluby bo v itav slaveny, a tm dokonala tam obec esk. Krom uvedench hlavnch sdel zdrovali se exu lanti et tak v andov, Freiburku, nkte i v Lipsku, v Annaberku, neberku, Zvikov, Kamenici atd.; 5) vbec se za pravdu vzti me, e na pat saskch Krunch hor v kadm mst jich nkolik pebvalo. Sem zajist jako i do ty naposled jmenovanch mst utkali se etn vysthovalci ze severozpadnch ech, z atecka, Loket 5 ) Obec Ochranov (Herrnhut) povstala teprv v XVIII. stolet a sice emigranty moravskmi.

ska, Chebska atd. K exulantm onde pebvavm nleel tak esk pn Albrecht z Ronova. V Annaberku se zdroval Jan Vilm Bohu z Otic a Felix Kapl ze Sule vic, oba se svmi rodinami. Ve Freiburce pobyl njak as slavn historik esk Pavel Skla ze Zhoe, a sepsal tam st svho djepisu crkevnho. Takt tam il Th. Lehmann, ped tm pastor v esk Lp, napotom kazatel v Hamburce a poslz pastor v itav. Do Lipska se jich jen mlo odebralo; mezi tmi jest snad nejzajmavj osobou Martin erkl, dvorsk lkrnk Rudolfa II., Matie a Ferdinanda II. Melt dv lkrny, jednu v Praze a druhou v Slanm. Povaje u knete Karla Lichtenteina velik pzn, domnval se, e a lutern pece ueten bude; avak psn mandt z r. 1627 pinutil i jej, e vlast opustiti musel.

Jsou- li ji zevnj osudy exulantv eskch zaj mav, tm dleitj jest pro djepis otzka kulturn, jak toti nsledky pebvn jich mlo na zem, v nich se usadili. Podme i v tomto ohledu nkter zprvy, je se opt vztahuj toliko k onm sdlm, o nich jsme ve jednali. Nejprv zajist novmi pisthovalci zskala vzdlanost hmotn. Ji tomu se d velik dleitost piloiti, e zemi Sask pibyl znan poet piinlivho obyvatelstva, kter po stranch pohromch tictilet vlky tm platnj bylo. Pibylmi exulanty rozila se msta Drany a itava ; onde jim k stavn vykzn kus psit, zde kus bahnit pdy; vzdor tomu povstalo v itav zvltn esk ped mst. Z te piny tak obyvatelstvo vesnick kolem t ho msta znan se zmhalo; na pat pak Krunch hor zaloeny v 2. polovici XVII. stol. zcela nov vsi a msteka, z nich Kristin Peek, potomek exulanta eskho v itav, nsledujc zejmna uvd: Johanngeorgenstadt, Altgeorgfeld, Neugeorgenfeld, Neusalza, v ktermto poslednm mst se tm a do polovice XVIII. stol. po esku kzalo. Tm vesms nmeckm nzvm nen se diviti, uvme-li, e ony obce nejvc k rozkazu kurirsta Jana Jiho pro exu lanty zaloeny byly. Kdekoliv se esk exulant usadil, vude jevil hned neobyejnou piinlivost. Tak pispli vysthovalci z Mlnka a Litomic nemlo k rozkvtu hospodstv polnho. Krlohradet prokzali zase neobyej nou zrunost a umlost v zahradnictv; usadive se v Dr anech a na pedmstch itavskch vzdlvali zde za hrady kuchysk, vedouce iv obchod se zelinami i do vzdlenjch zem, v ktermto ohledu itava a dosud slyne. Ano jest i na snad, e et hornci z Jachirnova a z Kutn Hory tak sask hornictv povznesli, jako i o tom v Pekovch spisech zprvy se nalzaj, e Litomit a Mlnit vinai okolo Dran o zaloen vinic se pokoueli. Znan st exulant poslouila nemlo tak pr myslu saskmu. Souasn djepiscov et velice toho el,

32

Pspvek k djinm exulant eskch.

e tak mnoho emeslnk vlast svou opustilo na ujmu do mcm emeslm. Ji tedy z tchto nk souditi se d, e pchodem jich cizina prv v ohledu emeslnickm z skala. V Sach pibylo z ech nejvce tkalc a souken nk; pamtihodn vak jest, e se s potku na mnoze ve vesnicch a mstekch usazovali, protoe v mstech vtch zejmna v itav tehd jet neblah zkon u ce chv se zachovval, dle nho Slovan do cechu se ne pijmal. et tkalci pebvali v Krunch horch a v Ho ej Luici, soukennci pak v okol itavskm. Tito pi chzeli sem na vtm dle z mst kraje Boleslavskho, z Mlad Boleslavi, z Liberce, Fridlandu, Mimon, Turnova atd., a stali se hlavnm pvodem, e soukennictv v Sach, zvlf v itav, Bernstadtu, Seidenberku a j. napotom tak znamenit zkvetlo. Vedle dotench, emesel za loeno a zdokonaleno exulanty eskmi v Sach tak dln hu debnch nstroj z mosazi a deva, oni tam i barvstv znan povznesli, a poslze oboj druh emeslnictv e skho v Sach dospl k znamenit fabrikaci u Klingen thalu a Bokov. Krom eme sel zveleben i obchod sask piinnm exulant eskch. Nebof djiny nae po dvaj nm uten obraz o esk trb v XVI. stolet; et kupci pichzeli tehd zhusta na hlun trhy z padn a stedn Evropy, jsouce i v stlm spojen s mnoha vtmi obchodnky v cizin. A kdy tedy potom velik poet kupc z eskch mst do Sas se vysthoval, tuf tak penesli do novch sdel i svj obchod s cizinou. Z po tku vedli odtamtud dosti iv obchod s dobytkem, pem a zeleninou, pozdji ale zaloili v Sa ch znamenit obchod v suknech, kterto se v ohledu kupeckm za nejvt v hodu pro dotenou zemi povaovati me. Pvodem e skch exulant vzniklo t znan kupectv v eskch knihch v Pirn a itav, odkud se knihy nejvce obsahu nboenskho u velk m mnostv do zem koruny esk a do Uher tajn rozeslaly. Z Pirny se to dalo ji v 1. polovici XVII. stolet; ale rozshlej toho druhu obchod byl na konci XVII. a na zatku XVIII. stolet onen itavsk, jeho zakladatelem byl jist Vclav Kleych, rodem nedaleko Litomyle. 6 ) On ml i s echy i s Uhry roz shl spojen, je z vtho dlu duchovenstvo evangelick prostedkovalo. Jak prospn psobili exulanti et na vzdlanost duevn v Sach, tof vyplv ji z toho, e mnoz z nich co kn, uenci a prvnci znamenit vynikli a nsledkem toho k rozlinm vym, duchovnm i svtskm adm povolni byli, ano i svmi potomky nemlo prosluli. Zajmav podrobnosti o tom podv Kr. Peek, ji ve pipomenut potomek exulanta eskho, ve spise svm o es. exul. Vyjmme z nich tuto jen nkter: Znm Martin z Draova, o jeho psoben v Pirn ji nahoe se pi pomenulo, stal se pvodem velmi etnho potomstva, je) Viz Pekv spis o exul. es. str. 112.

ho dov bud v theologickch vdch a duchovn sprv, neb v prvnictv a prmysln ictv v Sach se proslavili. ili v Pirn, Dranech, Lipt, itav a j. Dosud kvete tento rod v 7. kolen, a siqe v Roburku. Veledleitm se stal i rod Krist. Peka, chudho hudebnka eskho, rod. bl Krlov Hradce; z nho vzeli muov, v uitel stv, prvnictv, lkastv neb i v povoln knskm zna menit. Hlavnm sdlem toho rodu byla itava. Syn onoho exulanta Hradeckho byl Kr. Peek, v prvn pol. XVIII. stol. proslul prof. na gym. itavskm. Slynul i. co mathematik a pokldn vbec za nejvtenjho pote svho asu v severnm Nmecku. Jin znamenit pedagog dote nho gymnasia byl M. Kis. Kejrnan, eskho exulanta syn; za jeho rektortu vyniklo gym. itavsk velmi. Na tm stav psobil s velkm prospchem Eli Veise, syn esk. exulanta Jiho V. A syn jeho, tedy vnuk Jikv, Kristin byl proslulm svho asu bsnkem dramatickm: spojiv se s Lessingem pracoval zrove s tm o zveleben nmeckho divadla. Opustiv tuto drhu stal se rektorem gym. itavskho. Jin na slovo vzat exulant, v Sach pebvav, byl Mich. Bohum. Lehmann, rodem z esk Lpy; psobil njak as co vten znatel literatury he brejsk a pak i co kazatel v Hamburce, poslze stal se prvnm pastorem v itav. Viktorin Facilides Meziick, o nm Jungmann jako i o jinch exulantech ve sv hist. lit. zmnku in, zaloil v Sach tak rod, jen mnoha uenci slynul; potomci jeho zastvaj dosud vysok ady prvnick. et exulanti neobtovali cizin toliko sv a svch potomkv sly a schopnosti, nbr i dle it spisy, je se v bibliotkch saskch dosud chovaj co vzcn pamtky literrn. Tak odkzal krom jinch tak zmnn ji Pa vel Krupius Pacovsk etnou sbrku eskch knh mst sk bibliotce itavsk. Tamt poslal vypovzen Bole slavsk knz Jan Fleischmann, jen r. 1622 do itavy piel a potom farem v Rychnov bl tho msta se stal, velmi vzcn dva rukopisy. Jeden z nich pochz ze XIV. vku a obsahuje Nov Zkon v etin; kterho spisu pr Vitembersk prof. Matthaei uil pi kritickm vydn N. Z. Druh rukopis obsahuje dialogy Platonovy, a slouil zase Leopoldovi Riickertovi rovn ku pracm vdeckm. Jin velevzcn rukopis, jej et exulanti do itavy zanesli, jest znm majestt Rudolfa II. z r. 1609. Hlavn original te listiny zn iil sice Ferdinand II., ale onen exempl itavsk byl druh original rovn s vlastnm podpisem Rudolfovm. Nleel Novmu mstu Pra skmu a dostal se dle v k pravd podobnosti skrze Ji ho Dikasta, 7 ) druhdy pednostu konsist. Prask pod oboj, do itavy. Jin vzcnost bibl. itavsk jest kniha almv se starmi notami, z roku 1618. Jest pr to t exempl, z nho vzov na Prask radnici ped svm
7

) Viz Jang. liter.

Hrdek nad Pachem v Kutn Ho e.

33

utracenm r. 1621 almy pli; dle npisu nleela tato kniha jednomu z nich, toti imonovi Vokovi, rad Novho msta Praskho. Zajmav spis v doten knihovn jest tak jaksi album ili pamtn kniha Jachima Ondeje lika, ji on si co t udent v Jen uinil. Krom uvede nch a mnoha jinch pamtek nalz se tam exempl

spisu Disciplina fratrum", Komenskm sloenho. Histo rick dleitost jeho zle v tom, e hrab z Zinzendorfu, chtje obec bratrskou, napotom Ochranov (Herrnhut) zva nou, zaloiti, obrtil se r. 1727 k rad msta itavy o za pjen on knihy, aby z ni seznal zsady eskomorav
skch brat. Karel Tieftrunk.

H r d e k nad Pachem
v Kutn Hoe.
Od Frantika Benee.

Kutn Hora zasluhovala by vlastnho popisu v ohledu umlecko -historickm. Jej pamtky jsou, jako mlo kde jinde, plodem obecnho manskho ivota, kter se zde mocn vyvinul, podporovn jsa bohatstvm dolv stbrnch. Pan professor Jan Erasim Vocel a v nejnovjm ase tak uitel na Prask umleck akademii, Bernard Grueber, popsali ji crkevn a svtsk stavby toho msta, mnohou vc tm objasnive a pozornost vech ptel umn k Hoe obrtive. *) Hrdek stoj na ostrm kraji viny, kter poledn koniny msta s chrmem sv. Barbory a s bvalo u Jesuitskou kollej spojuje. Jest to znamenit, vysok a pevn staven ve spsobu skutenho hradu; stoj docela o sa mot a panuje nad zkm dolm, kterm se od Ma leova pichzejc Pach ili Vrchlice proplit. Vten ovocn zahrady jsou podle Hrdku na vchodn a poledn stran, zk uliky zas na druhch stranch. ediv, na jedn stran dvoupatrov, na jin jen jednopatrov staven jet nyn jest jakmsi parknem ohrazeno, do nho se vlastnm vchodem vejti me. Na jihozpadn stran jest pi staven zahrada ve dv rozdlen, j iditel Kutnohor sk hlavn koly uv, nebo slou mstnosti Hrdku ji od Josefnskch asv tto hlavn kole za sdlo. irokm prjezdem vchzme do zkho, koutkovi tho, v celku tverhranho dvora, z nho nkdy kamenn schody a chodby vzjemn se propltajce do vysokch, svtlch, smle vyklenutch sn a komnat navtvovatele pivdly. Na jihozpadn stran vypn se v rohu vy oddlen hradu toho, majc podobu vie; mvalo nkdy vysokou sedlovou stechu, potom stechu mansard skou, kterou nyn v jednoduchou valbovnou stechu pro mnili. V prostednm pate tto ve bvala pardn s, nahoe komory, ale tam nyn przdno jest. Znamenit jest zpodn stavba hradu toho, a nalzaj se v n dva jet potebov an a dva spustl sklepy, do kterch se chod dlouhmi chodbami.
*) Druh to ovem inil svm znmm spfisohem v Mittheilungen der k. k. Genlralcommission. Wien 1861. Red.

Pzem, vypadajc od strany potoka jako prvn patro, obsahuje ti koln sn, pbytek idtelv o tyech poko jch a pokoj kolnkv, mimo to jet dv silnm klenu tm opaten pirny, v kterch nyn palivo se chov. V prvnm poschod jest patero kolnch sn a pby tek uitele nboenstv o dvou pokojch, potom ve spomenut pardn s, v kter jest sloena koln knihovna a jin koln vci. V poledn stran vychz se zkm prchodem do zahrady. Jak znamenit musel nkdy tento hrad vypadati, kdy vecky stechy kryty bvaly pestrobarevnmi, polvanmi takami, z nichto se jet mnoho kusv v rumoviti vy skytuje. R. 1830 musely se tyto taky, protoe velice tily spukel krovy, shoditi, a dn jest indel msto nich. R. 1861 udlna nynj stecha kidlin. Na severovchodnm rohu toho staven stoj krsn ark ozdoben znaky a zvecmi tvary, kter jsou ob roubeny bohatmi, prutovmi rmci. Tento ark nle k hradn kapli, a stoj v nm olt sv. Vcslava. Patero zkch, gotickch oken, v nich jest kruba sloen z trojlistv a plamenv, osvtluj pknou tuto kapli, na jejichto venkovskch rozch nahoe pod msou estero znakv zazdno bylo. Nyn jest jich pt, nebof est byl zkaen a shozen. Prvn znak jest haplsk: dva hornci rumplem toc. Druh jest znak rodiny Smkv z Vrchovit: vyskakujc veverka. Tet jest znak krlovstv eskho: lev. tvrt znak nkladnkv ili tv (kverkv): k em poloen kladivo a pemrlice. Pt jest nyn przdn. est znak mincv . prejv: ti nad sebou posta ven mincovn matice. Siln pil, na kterm ark t kaple spov, jest ve svm vypoutn tyrykrt se opakujcmi lbky a laloky velmi soumrn oiven a splv s arkem v krsn, sou mrn celek. Tak m ten hrad jet druh ark, a sice na zpadn stran. Pod nm jest sloup, po kterm se irok 5

Hrdek nad Pachem v Kutn Hoe.

psky propltaj; na sloupu jest bohat ozdoben nosi ili leina tikrt vyputn, a na t spov thl ark sm s vysokmi, zkmi, tverhranmi okny. Plochy dvou kosmch oddlen pokryty jsou pknm, lehce propletenm lupenm; v tetm nejdolejm oddlen rozhojnno jest to l lupen podobami dtskmi a zvecmi tvary, a vypad to v celku velmi ulechtile, tak e tento ark sm sebou skuten velmi krsn dojem in, a nic na nm nen pehnanho, co by oko zaslepiti chtlo. Vt dl oken a dve ji od Jesuitv byl pedln a pvodnho rzu zbaven, a zmizelo jejich prutov lemo vn a jejich svisl msy. Jenom nco se zachovalo, a nyn tm vce se li od stzlivch, sprostch forem ostatnch oken, co v kadm plod cit jaksi nelibosti. Podobn to vypad uvnit Hrdku, a lovk tu zejm vid, jak velice sob nynj el stavby podmanil tyto star, hmotn zdi a k slub sv je upravil. Znamenit brna hradu ozdobena jest na zvrnku svho oblouku znakem Smkv z Vrchovit; prjezd m kovou klenbu s pknmi ebry, v prvo v levo jsou dve do vysokch a svtlch pokojv, z nich jeden vrtnmu, druh kolnkovi za pbytek slou. Z tohoto dru hho pokoje vchz se do nejbli k oln sn dvemi, kter maj podobu prohnutho lomenho oblouku, a nahoe ozdobeny jsou kovou kytkou. Vak, pohchu, kytce i lupen v lemovn jest ji valn ukozeno a hrub vrstvy ntru vechno znevauj. Dvno zmnn vzhled vnitnho dvora prozrazuje nicmn povahu bvalho hradu, a sice v nkolika oknech a zkch dvech, kter do hlubokch podzemnch sklep a komor vedou. Na vchodn stran bvala krtk chodba na dvou obloucch, kter se o spolen jonick sloup opraly; tato chodba pi losk ch opravch domu zcela zmizela, a na jejm mst octnula se dv zcela vedn okna. Mezi tmi okny nyn zazdn jest dobe vytesan znak rodiny Kutovcv z razu, kter jsem ped temi lety v zpadnm arki pod hromadou smet nael. a)
*) Pedstavuje v mo drm poli blho orla, kter do polovice v zlatm polomsci vz a v zobku zlat prsten s ervenm ka menem dr. Nael jsem tyto barvy erbu ve skvostn erbovn knize biskupsk knihovny Litomick, kde pod erbem stoj jmno: Benjamin Kutnovec z Aurasu , Pjsa menssjch desk zemskch. e tento Kutnovec byl v jistm spojen s Kutnou Horou, o tom teme v zajmavch Pamtech Mikule Dacickho z Heslov v Rpse v es. Mus. fol. 151 nsledujc: 1581. V nedli po pamtce omnium Sanctorum panna Anna, Kapara Fifka, hornka bohatho na Horch Kutnch, vezena do Prahy k manelstv Benjaminovi Kutnovcovi. Byve jemu zasnoubena vnovno mu po n za 1000 kop vpravy, a 2000 hoto vch." Fol. 143. k roku 1599: Benjamin Kutnovec z razu jsa hofrychtem mst krlov v krlovstv eskm, a odjeve z Prahy ped morem, umel v Solnici, po jeho smrti dn jest ten ad Janovi Bunsonovi." Benjaminova tchna Fifka popisuje Daick takto Fol. 153. kroku 1583: Bohat lovk, vdovec, jen podku a tovaryem emesla koinickho byl Germanus umel. Ml pt manelek, a dostal se na Hory Kutny tu se osadil, dostav pod pti man -

Star leina vynv jet ze zdi nade irokm vcho dem do sklepa, a bvala na n devn pavla, kterou Jesuit odstranili. Ostatn tu nen ji nieho staroitnho, a pi posledn obnov zmizel i ten letopoet 1793, kter tu dve bval. Cel Hrdek jest z drobnho lmanho kamene vystavn, a jen hrany jsou tesanm kamenem obloeny. Hrubost zd v pzem nestejn, vtm dlem obn tyry, pt stop. Mezi tymi pokoji, v nich iditel hlavn koly ob v, nejpamtnj jest pokoj v jihovchodnm rohu. Dl tverhran nepravideln, trochu peoupnut, jest vysok a svtl, a pkn i jednodue lnkovan pasy kovho klenut sbhaj do kula tho zvrnku, na kterm vytesn jest znak slvav, toti vidlika, pohraba a sbra. Klenbov pasy spovaj na pknch, ale nezbedn poroucha nch nosich, v hlech pokoje, je tak hrub vrstva n tru pokrvala, e se zcela nieho na nich rozeznati nemohlo. Teprv pi losk obnov byl tento ntr dlem vlastn rukou nynjho velezaslouilho iditele kol, p. Josefa Maze, okrbn, a tu teprv objevily se pkn ezby pod sammi nosii, tvary lidsk, jeto vecky, jako figury mistra Rejska na Pran vi v Praze, pskami na npisy opateny jsou. Tyto ezby pedstavuj velik po prs muv.

Prvn nosi pedstavuje mue bradatho s jakousi to enic ili s turbanem na hlav, obtoen jest pskou, a jest zcela zachoval (fig. 3.). Druh nosi (fig. 2.) pedstavuje aka v staroesk amae s kukl na hlav, na kter jsou rolniky; v ruce dr njakou dku neb jinou zbra. Ruce a konec nosu jsou uraeny. 3)
elek pomoc statku a handlovnm vin uherskch a Iichvou zbohatl a nabyl." K krl. deskch v blm kvat. pamtn. . 58. K. 7. in se r. 1566 tak zmnka o Janu Kutnovci z razu, kter na Smchov njakou usedlost ml. ) Postavu aka mine tak na chrm sv. Barbory na nej vy venkovsk pavlai k plnon stran. Stoji tu ve skupen

Hrdek nad Pachem v Kutn Hoe.

Tet nosi (fig. 4.) m pravou blznovskou epici s uima a rolnikami na hlav. Odv jeho jest pilhav, pod prsoma n& spsob tepen vykrojen. Npisov pska ot tyrykrt (jestli se nemlm) jeho pravou ruku, a pod n spatuje se kosk hlava, kter Vypad, jakoby k njakm dudm byla nleela. Tv obstrl, krtce obrostl, jakoby njakho veselho zpvka pedstavovala. Na tvrtm: nosii (fig. 1.) pedstaven jest musk objmajc tlo ensk. Prav ruka muo va jest neporuena a dr vek, jak v stednm vku hospodyn no svaly. Hlava nen nim pikryta. ensk postava m vak hlavu i ruce uraen. Vznam toho skupen d se snadno uhodnouti; star vk nevidl vtom urku slunosti, pedstavujc nebeskou radost vkonem pohlavnho pudu, a zachovaly se dotud ezby podobnho vznamu i v kostelch ano i na Boch mukch. . Plastick provedenost tchto ezeb jest mnohem do konalej, neli se vtm dlem spatuje na ezbskch tvorech z onoho asu, a zvlt v nich vynik jaksi pkn zaokrouhlenost v neodnch stech lidskho tla, m se velice li od mnohch chybn kreslench ezeb na chrm sv. Barbory, a jenom s ezbami na tak zvanm Kamennm dom" v Kutn Hoe porovnati se daj, ano se zd, e tyt o takt od lepho ezbe pochzej. V hoejm poschod, kde se jak spomenuto koln sn a pbytek uitele nboenstv nachzej, bvaly pekrsn sklenut pokoje, v nich sm domc pn obval; velk jejich prostory byly snad ji r. 1793 velmi nehezky a zcela libovoln pkami rozpleny a zmeneny, avak pvodn klenby zstaly. Vude na zvrncch v oblouku skv se znak Smkv z Vrchovif. Zde tak jest zmnn s pardn. thl, kulat, uprosted stojc sloup podpr klenut, jeho pasy do nh o sbhaj. Ve vech okennch vklencch byly a dlem jet jsou kamenn sedadla, jako se vbce v starch hradech spatuj. Kaple sv. Vcslava s arkem jest uvnit velmi jednoduch. Vecko, m tu kapli nkdy Albrecht z Gutteina dal okrliti, znieno a zateno jest. Ti stupn vedou k devnmu oltku, kter od Jesuitv pochz a um leck ceny nem. Presbyterium v arki zamyk se zvltnmi, sklennmi dvemi. Pedn st kaple in peoupnut tverhran, jeho dobe rozlnkovan klenbov pasy tvero oddlen dlaj. Na dvou nosich pav ukazuj se
a dvma jinmi sokami na zbradl pavlae. Prostedni soka dr v ruce hodinky, a ukazuje druhou rukou na rafiji dvajc tm znti, kterak rychle as ubh. Pi pasu m midlo a vek jakoto znaky sv hodnosti. Dv se vtzn po dovren stavb chrmo vho kru. 9)$me tu mistra ped sebou, jak s leen svou cechovn e mluv, a e to neme bti nikdo jin neli n vten Rejsek, k tomu ukazuje ji msto, kde cel skupen stoj, prv tam, kde uvnit chrmu npis oznamuje, e to dilo dokonal roku 1499 bakal Rejsek. (Viz Pam. III. 113.) Vedle mistra stoj tovary po prav, uennk po lev stran. Tovary jako aek s blznovskou epici na hlav provz e mistra svho smnmi posuky, uen nk nevrle se odvrac a pedstavuje lenivost a zvist.

tak poprs lidsk, ale hrub vrstva ntru je k nepoznn pokrv. Na klenbovm zvrnku spatujeme pln znak Smkv z Vrchovist, kter v takov plnosti jen jet na jednom mst se zachoval, to ti na nhrobku obnovitele Hrdku, Jana Smka z Vrchovit, u sv. Trojice ped mstem, kter jak se zd podle tehdejho spsobu pomalovn bval. tt jest na lyry pole rozdlen: v prvnm a tvrtm poli ukazuje se vyskakujc zlat veverka na modr pd , v druhm hnd sova na bl pd a v tetm vyskakujc bl chrt se zlatm obojkem na erven pd. Barvy takto udan nalzm v Renzov sbrce erbv v esk. Mus. Uvnit nahoe popsanho druhho arke k zpadn stran obrcenho jest zk pokojk s hladkmi stnami, z nich vyrstaj ist pracovan pasy klenbov, sbhajce v hladk, kulat zvrnk. Jest to vlastn jen vstupek pro vyhldku, nebo vecko muselo tudy okolo jti z msta ku chrmu sv. Barbory. Jako vtm dlem pi hradnch a manskch stavench na vlasti schzej nm tak o Hrdku vecky zprvy o jeho zaloen a vystaven, takt o staviteli nevme ani o okolnostech, v kterch toto zajmav dlo dosplo. Z asv pedhusitskch pochzej snad jen sklepy, hmotn zpodn stavba a jdro silnch hlavnch zd; vecko ostatn, jak to podnes spatujeme, povstalo na konci 15. a v prvn polovici 16. stolet, proto e prv tenkrte dlouho petren stavitelsk a umleck innost jako v cel vlasti, tak zvlt v Kutn Hoe nov se oivila, kdy tam slovutn mistr Hanu, kamenk, po nm n znamenit umlec Matou Rejsek, konen geniln Bene Lounsk a mistr Mikul za plstolet (1498 1548) pracovali, a znamenit pomnky svho umn zde pozstavili. Na zatku t doby byl Hrdek spustl, a po vstal pak v obnoven krse, kdy jej prv roku vstoupen Jiho z Pod brad na trn esk, 1458, pan Jan Smek z Vrchovil koupil, a tdrou rukou z nho ndhern pbytek pro sebe udlati dal. Tento bohat a nbon vldyka smiloval se tak okolo r. 1490 za mstem stojcho a tehd nedostavnho kostela sv. Trojice, a dal tento pamtn, a mal, ale na ti lodi rozdlen chrmek velmi bedliv a umle vlastnm nkladem dostavti. V skutku ale tak mnoh umleck podrobnosti Hrdku se shoduj s vyozdobenm onoho, nyn velmi zanedbanho kostela. Spatujeme zde i tam jetelov a srdcovit list, trojlist a plamen v krubch okennch, thl, kulat pile bez msy a bez hlavice, tak e klen bov pasy ze samch pilv vyrstaj a po klenb se rozchzej; a j ako zde v pardn sni tak t i v prostedn lodi u sv. Trojice spov klenut na jedinm, kulatm sloupu. Tak profily klenbovch pas jsou zde i tam stejn, a ve ukazuje, e ob tyto stavby vyly z ruky jedinho mistra, kter zajist mezi znamenit um lce nleel, a sa m rzn tvary tvoil.

3t

Hrdek nad Pachem v Kutn Hoe.

Co jsem o minulch osudech Hrdku sebrati mohl, tuto podvm, nemysle eby to ve bylo pln. e byl Hrdek ji za prvnho rozkvtu Kutn Hory v dobch pedhusitskch od nkterho znamenitho nkladnka hor zaloen a sice co staven ji tehd nad jin v tom mst vynikajc, k tomu pisvduje ji pradvn pojmenovn jeho. Vak nm ale o tom vecka historick data schzej. Nejstar listinami zjitn vlastnk Hrdku j est jaksi Ambro Krtek, kter pro dluhy z esk zem uel, nsledkem eho okolo r. 1436 Hrdek Michalovi Preklerovi prodn byl. R. 1458 koupil Hrdek bohat nkladnk Jan Smek z Vrchovif, an byl prv ji velmi spustl, a jak jeho vude umstn erb ukazuje a mstsk knihy dosvduj, dal jej pro sebe velmi pravn obnoviti. 4) Rod Smkv, jemu blzk ves Libenice 5 ) a podac prvo v Gruntu P. Marie v Lbeznc nleely, byl bohat a dobroinn, Kutnohorsk listiny a letopisy asto o nm spomnaj. Jan Smek z Vrchovif umel na Kutn Hoe roku 1501, a byl spolu se svou mladistvou dcerou Ludmilou, kter ped nm r. 1494 v den pamtky penesen sv. Lud mily umela, v kostele sv. Trojice za mstem, jej byl do stavti dal, pochovn, kde vedle jeho vchodu vzhru po staven nhrobn kmen se spatuje. Kaple sv. Vacslava na Hrdku teprv tenkrte nov byla zzena, an ji r. 1504 staik Sidonsk biskup Filip z Villanovy ke cti ss. Vacslava, Jiho a Vojtcha posv til. Tato zprva jest jedin, kter se dotk stavby tohoto staven, a jest tak velmi dleit. 6 ) Zdali slovutn Michal Smek z Vrchovit, dvorsk sud, kter r. 1511 co staik mu a primtor na Ho rch Kutnch umel, a ve sv kapli v kostele sv. Barbory, jeto bezpochy jeho nkladem postavena byla, pochovn byl, njak astenstv na Hrdku ml, o tom se nikde
4 ) V knize ddickch smluv (lib. hereditatum ab ao 1436 pag. 37) v mstskm archive teme o nm: Hrdek nad Pachem ili Vrchlic prodn Michalovi Preklerovi, jeliko jeho dritel Ambro Krtek zadluen jsa ze zem prchl. T Hrdek koupil od Preklera 1458 Jan Smek z Vrchovi, jej zcela obnoviti dal." Za toto da tum dkuji p. P. M. Veselskmu, iditeli kru, kter sob o Kutno horsk letopisy a mstsk archiv mnoho zsluh zskal . s ) Libenice, ves bl Kutn Hory, jej zmon obyvatel, vtm dlem vyznn helretskho, svou modlitebnici tam maj. Ny nj hospoda . 1. ukazuje jet stopy vnit i zevnit bval tvrze, podle n se Smkov psali Libenict z Vrchovit. V staroitnm, jet z pedhusitskch asiv pochzejcm kostele v Gruntu P. Marie le nkte dov toho rodu, jako Jan Libenichj z Vrchovist f 1589, Vebor Libenick z Vrchovit f 1592. 6 ) V diarium ili dennku biskupa Filipa Sidonskho, v Kutnohorskm mstskm archivu chovanm, teme nsledujc dleit msto: Feria quinta ped povenm sv. Ke udloval optn knm prvn tonsuru u ptomnosti mistra Jakuba Pacovskho, arcidkana Svatomra a ostatnch knzi, a sice v kapli sv. Vacslava v dom Smkovskm, kterto kaple v den tn od nejdstojnjho otce v Kristu a pna pana Filipa de Villanova z Bo a apotolsk milosti biskupa Sidonskho a biskupa eskho ke cti sv. Vacslava, sv. Ji a sv. Vojtcha muedlnka a vech milch svatch dne 12. msce z 1504 posvcena byla."

nedotvm. Ped rokem 15 7 byl ale Hrdek v rukou Kritofa Smka z Vrchovif, kter jej nevdomo jakm spsobem postoupil Hemanovi Zvietickmu a Wartenberka. N Mik. Daick o tomto poslednm pnu nsle dujc udlost vypravuje kroku 1517 (fol. 47): Pan Heman Zvetick z Wartenberka sfal na Hrdku sluebnka svho spcho." Kroku 1519 (fol. 48) vypravuje zas: Pni epmisti a spoluradn poslali rychte svho mstskho s houfem oldnv na Hrdek tu v mst Hoe Kutn, aby vzal pana Kritofa Smka z Vrchovif do vzen atlavnho, i nenali ho. Nazejt pak t pan Kritof vzdal panu He manovi Zvetickmu z Wartenberka vecek svj statek pod os tu na Horch Kutnch jemu nleejc u p tomnosti pana mincmistra." Tu vidme, ani se dva vlastnci Hrdku nemilm spsobem potkali, odstupujc Smek z Vrchovif, a Zvetick z Wartenberka, kter edn pomoc v majetek svj uve den bti musel, a ktermu tak tvrz Lorec na Horch Kutnch nleela. Neznmy jsou okolnosti ivota tohoto pana Hemana Zvetickho z Wartenberka; Daick jenom to o nm poznamenal: 1522. P. Heman z Wartenberka zabil Bur gana Koka na Peckch bl Hory." Takovch pbh mlad i star lechty esk onoho vku uvd Daick velmi mnoho, vak b ylf on sm podn rv, jak nm jej jeho ivotopisec F. Mikovee v asopise es. Mus. 1854 str. 78 l. Msta, kde tehdej pni lechticov takov sv kousky provdli, bvala ped bra nami a v krmch zdejch u Svobod, u Bakal, u Kulhavho slona, u Svik, u Py a j. Tak teme hned na listu 38. dle: 1532 posekal Jan Benein Jindicha Smka z Vrchovit, a on Jindich rozvdjcmu Janu Prenerovi prsty peal" atd. Od toho asu petrena jest velik historick sou vislost zprv o majetncch Hrdku. Teprv k r. 1544 podv Daick nsledujc dleit'zpisek: Hrdek, dm velik, osovn een Hrdek nad Pachem v mst Hoe Kutn, nkladn od N(?) Smka z Vrchovif, hornka bohatho, vystavn, osvobozen jest od prva osovnho a vysazen l istem od J. Msti krle e skho Ferdinanda na to danm panu Albrechtovi z Gutteina. (Fol. 55.) Tot dokld t Jan Konek ve svch Starch Pamtech Kutnohorskch" vyd. J. Devotho sr. 229: tvrt kpla na Hrdku (jest dm velik nad Pa chem lec, nkdy knihami mstskmi, nyn deskami se dc) nachz se ke cti sv. ddice naeho sv. Vacslava od Jana Smka z Vrchovif, jen tento dm stavl, vyzdvi en, a od Jana Albrechta z Gutteina, jen nkdy ten Hrdek drval, ozdoben." Albrecht z Gutteina, bohat a ode mnoha let na Kutn Hoe osedl, byl velmi horliv katolk, a mval

Hrdek nad Pachem v Kutn Hoe.

37

s mfany a nkladnky hor, kte byli nejvce utrakvist, vn hdky. Krl Ferdinand I. ustanovil tho Albrechta s- Gutteina r. 1534 na Hoe za krl. mincmistra. R. 1542 doly svry mezi nm a hornky tak daleko, e krl pana Jaroslava z ellenberka, Kritofa z Gertorfu, Vcslava ehuickho a Floriana Griespeka jakoto krl. kommissary do Kutn Hory poslati musel, aby na stal nepodky vyetili, radu mstskou obnovili a nkter protivnky Gutteinovy vyslchali. Vykonave, co jim bylo uloeno, odejeli tito pnov zase, ani co znamenitho spsobili. 7 ) Za adovn tohoto Albrechta z Gutteina zatopen byl dl Osel podzemnmi vodami, a poehnn stbrnch hor nhle klesati zaalo. Dokud Osel bude vti, Hora bude dobe stti! Toto pslov se nyn potvrdilo. Z veejnho ivota jeho vme, e ze star radnice pivovr dal uiniti, v nm se tak nazvan Pchovsk pivo" vavalo. kali tomu pivu dve smrdal", pozdji musil". R. 1539 slavil pn Albrechtv syn Kristof z Gutteina .ve Vlaskm dvoe, kde otec adem sdlel, ndhernou svatbu s Urulou z Weitmile. Avak r. 1542 zbaven byl pan Albrecht z Gutteina adu svho mincmistrovskho, jej po devt let zastval, a krl ustanovil na jeho msto tchna jeho syna, ebestina z Weitmile. Za nhoto (Albrechta z Gutteina) mnoho rznic a nevol bylo, pe Daick, fale a soudov ped krlem Ferdinandem mezi nm a hornky o prva a svobody Hor Kuten, a ntiskov nemal pro religion." Albrechtovi z Gutteina nleelo tenkrte velik panstv Kolnsk, 8) potom irovnice 9) a ttn.i0) Jeho syn mu dlal mlo radosti. Pef o nm Daick: R. 1543 Pan Kritof, syn p. Albrechta z Guttenteina, mincmistra, posekal hanebn Jakuba Hubka, proe potom nesnze byla. A musel p. Kritof za to dti 900 kop gr." A dle pe o nm kr. 1545: Brychta, eznk v irovnici (v T -borsku) pistihl enu svou s panem Kritofem, synem pana Albrechta z Guttenteina, zabil tho pana Kritofa noem eznickm, potomn sfat jest, nebo byl poddan tch pnv z Gutteina.* (Fol. 33.) Dlouho-li Hrdek zstal v rukou Gutteinv, a jak se dostal v majetnost Sigmunda Kozla z Riesenthalu, nemohl jsem v zemskch deskch vynajti. Sigmund Kozel z Riesenthalu nabyl Hrdku dle knih mstskch Kutnohorskch roku 1590, a prodal ho zas r. 1597 i se statkem Kesetickm u ). Jeho ivotopis nalz se v dle: Beschreibung der bhm. Privatmnzen i. Medaillen 12. Heft. Prag 1856, ale nestoj tam, e by
7

byl vlastnkem naeho Hrdku bval; je n e ml dm na Rybm trhu v Kutn Hoe, tam se pipomn. Csa Maxmi lin II. povil ho do stavu vldyckho a dovolil mu psti se z Riesenthalu. Pramenem jeho tst a bohatstv byla nyn spustl achta tst na Kuklickm vrchu. Ji r. 1584 byl urburn m psaem, pozdji stal se hornm hofmistrem a radnm msta, a r. 1592 primtorem v Kutn Hoe, a ne mal jsou jeho zsluhy o kolu u sv. Jakuba, nad jejmi dvemi jeho erb se nachz. R. 1595 koupil blzk Kese-tice, vsi Perteinec, Chrast a Kupou, pe vzal tak tvrz a dvr v Bkanci a Zemanovsk dvr v Tniti, prodal ale oba statky hned roku 1597 ve tvrtek po sv. Jilj obci msta Kutn Hory, kter dle svdectv mstskch knih z dchodv jejich kostely a koly lpe opatiti zam lela. Sigmund Kozel z Riesenthalu umel r. 1598 na Kutn Hoe a byl v kostele u sv. Barbory pochovn. Daick o nm pe (fol. 174): Byl zdvoil a frejovn, a penzi to pemhal, co mu smrt petrhla." eby vak tak Hr dek byl drel, o tom Daick, a jemu spoluvk, nespo mn. Jemu ke cti byly dva penze s erbem a npisem raeny, kter nyn ve sbrkch velmi vzcn jsou. Stj zde tak zprva o netst, kterou Daick po dv (fol. 151): 1580 ve tvrtek ped pamtkou Naro zen Krista Pna syna Boho upadl kus zdi od Hrdku proti lzni, jen u Kola sluje na Horch Kutnch, a zasula pacholtko jdouc z t lzn po zmyt, kter tu do Hory Kutny z Slezska z msta Nisy na uen dno bylo, a hned tu mrtv alostiv vyrumovno a dobyto." Roku 1600 byl na Hrdku vodovod zzen , a odtud tak dolej lze u Kola potebnou vodou zaopatena jest. 12) Nyn toho kad stopa zmizela. R. 1615 dostal se Hrdek Vcslavovi Chotouchovskmu z Nebovid, kter prodav sv velk panstv Zlebsk za 60.000 kop gr. Hemanovi ernnovi na Kutnou Horu se pesthoval a na naem Hrdku sdlel. 13 ) Tenkrte zase bylo nboenstv mocnou pkou politickho hnut v na vlasti, a tiscero vn pobouilo se, kdy znm vyhozen mstodritelv z oken krlovskho hradu Praskho dalo heslo k povstn stav y pod oboj. Jak mohla Kutn Hora neastniti se toho? Tehdej nej vy mincmistr Vilm. Veovec z Veovic opustiv rychle Kutnou Horu do cizch zem se odebral. Po nedlouh neptomnosti vrtil se, aby poznal, jak vci stoj. Vak ne bylo mu dlouhho zstvn ve mst, kde vechno jen velo; opt se vzdlil, aby nkde jinde lepch casv vy kal. Stavov et ustanovili za sprvce Kutnohorsk mincovny zmnnho Vcslava Chotouchovskho z Nebovid
*2) O tomto vodovodu podv piln Daick podrobn ou zprva.. Jmenuje nm tut lun studnku u sv. Vojtcha u Bylan, z kter Kutn Hora do dneka svou studninou vodu dostv. Od n byla voda na dvanctero mst ve mst vedena a tak na Hrdek nad Pachem jdouce k kostelu Barborskmu, kde ped lety pan Albrecht z Guttenteina jsa nejvym mincmistrem sdlem byl." (Fol. 180.) ") Daick fol. 205.

) Daick, list 55. *) Palackho Pehled souasn. 9 } D. Z. kvat. pam. druh erven 44. G. 21. t0 ) D. Z. kvat. pam. ern 46. A. 11. ") Dle zprvy od p. Veselskho mn podan.

38

Hrdek nad Pachem v Kutn Hoe.

sednm na Hrdku, jemu k ruce pidali jet Pavla Sketu otnovskho z Zvoic, Radslava Hlavsu z Liboslav a Sigmunda Kozla z Riesenlhalu. Chotouchovsk byl mu tlnat, irokoplec, prudk a svrliv, a nepanoval dlouho. Konec jeho ivota l Daick velmi dojmav takto (fol. 215): R. 1618. Pan Vcslav Chotouchovsk, jen k spravovn Hor Kuten nazen byl, pije v s Lommersdorfem, Nmcem, jeho se pidroval, do msta krajskho slavi, kde stavov krlovstv eskho pozdvien nco lidu vojenskho mli a nadili, uinil tam nevoli a arvtku s jednm vojkem, prav jej bti svho poddanho, a eby mu nco provinil chtje ji vyzdvihnouti. I ujali se toho jin soldti, odpor tomu uinive. Kdy pak t pan Vcslav Chotouchovsk s jinmi z msta jel, dali se ti nkte sol dti po nm v pedmst, a tu jej i tho Lammersdorfa a jeho sluebnka do smrti postleli, a to se stalo v tm pedmst slav msci Septembris. Pivezeni jsou t p. Chotouchovsk a Lammersdorf mrtv do Hory Kutn, Lammersdorf ku pohbu do kltera Sedleckho (nebo m skho nboenstv byl) jest dopraven, a p. Chotouchovsk v kostele Barborskm na Horch Kutnch v kapli minc sk pohben, kde tak nad hrobem dva praporcov s ji nmi aparty js zaveny. Tlust, irok, hnviv, svr liv lovk. byl, zanechav po sob v vdovstv manelky sv pan Aleny rozen Bohdaneck z Hodkova bez dt." Nyn se stal n Hrdek tichm vdovm sdlem tto prv een pan do roku 1619, kde pak po roce a je dnom msci ruku svou panu Vcslavovi Heraltovi Liebteinskmu z Kolovrat podala. 14 ) Tu padla tk rna na Bl hoe, a potmile ha jc Vilm Vesovec vrtil se zas co krl. nejvy mincmistr na Kutnou Horu. Tento lovk slepou vn uchvcen, pln kladv, jakch mu podeptvaly ctidost, chtivost a pnovitost, postavil si pamtku v letopisech Kutnohorskch ovem velmi podivnou, toti bezohlednm a nsilnm uvedenm katolick vry do utrakvistickho msta. Bezpochyby se pan Liebiteinsk a Kolovrat, nov spolumajetnk Hrdku, jakoto katolk k Vesovcovi vele pipojil, nebof spatujeme jej hned pi prvnm nbonm prvodu ze Sedlce na Kutnou Horu vedenm tomuto mui po boku jti. Daick tento vstup jakoto tvrd utra kvista takto l (fol. 222): 1621 v ptek po kvtn nedli ped hody velko nonmi Bartholomeus Pica (Skraka) opat Sedleck a s nm spolu pan Heralt Vcslav Libteinsk z Kolovrat, jen tu v mst Hoe Kutn na Hrdku nad Pachem potokem tak eenm obval, t pan Vilm z Vesovic, nejvy mincmistr, li z kltera Sedleckho v process s monstranc do msta Hory Kutn a na Vlask dvr, a tu nboenstv
") Daick fol. 218.

sv konali. Nkte ci koln z Kanku i Hort s nimi jti a zpvati museli." Jak se manelstv pana Liebteinskho skonilo, o tom pe Daick takto (fol. 223): 1621 ve tvrtek po pamtce sesln Ducha svatho na apotoly Pn v mst Hor Kuten na Hrdku nad Pachem umela jest pan Alena rozen Bohdtieck z Hodkova, manelka pana Heralta Vcslava Liebteinskho a Kolovraty ji byl t pn vdovou po panu Vcslavovi Chotouchovskm z Nebovid pozstalou k manelstv pojal, a v chrm sv. Panny Barbory pi kapli mincsk po hbena jest." Roku 1623 slavila se svatba na Hrdku, jak Daick (fol. 237) pe: V pondl post dominica protector. 18. Septembris vstoupil v stav manelsk Georgius Henrici Srzidonius (?) z Kouimi msta, jsa tam prvnm konelem mstskm, s p annou Justinou dcerou nebotka Vcslava Sixta slavskho na Horch Kutnch. Actum na Hrdku nad Pachem, pn z Kolovrat. Pi em me jest slouena, nebo ten enich nboenstv mskho byl." Nramn netst, tehd na eskou zem spadl, uvrhlo vecko c o nebylo katolick a byf bylo sebe lechetnj, v zhubu a zkzu. Mocn slovo csae Ferdinanda II., e dnho kace v zemch svch trpti nechce, ovanulo jako morov dech krsnou a poehnanou zemi eskou, otinu tolika vtench a ulechtilch duchv. Vechna radost byla zaplaena, vechen prmysl mansk umrtven. Kutnohort, vech svch krsnch statkv pozbaveni, chtli jet jednou rozhnvanmu Ferdinandu II. oddanost svou osvditi, obtujce mu v dar stbrnou soku hor nka, an drah rudy podv. Za tento dar poslal Ferdinand Kutnohorskm za ti lta Jesuity. Byl to csask dar novoron k roku 1626: pi ktermto uvozovn tch Jesuitv mluveno jest k horn km ptomnm, e jim to J. M. C. darovati r lta no vho ----- ale nen z toho bezdnho daru od nich po dkovno, pe Daick, fol, 253. Jesuit obdreli statky Kutnohorskm vzat, jmenovit Kesetice, Bkanec, Tnit, Chrast, Kupou, Pedboice, ernny, Rahno, Perteinec, Nekaredice, ejetice a Puch, z kterch se pak vtm dlem pozdj panstv Ke setice skldalo. Ferdinand II., co vdn vychovanec Jesuitv, dal jim tyto statky tak do desk zemskch vloiti, pi em se ale o Hrdku zmnky nedje, 1S) jakkoliv se vdy za to mlo, e i Hrdek k tomu darovni nleel. Jesuit do Kutn Hory poslan byli zde za prvnho katolickho arcidkana Matiae Apiana o novm roce 1. ledna 1626 ku chrmu sv. Barbory s velikou slavnost uvedeni. Len tto slvy nalzme u Daickho na listu 253, a uvedeme je zde, jakkoliv k sammu Hrdku se nevztahuje:
ls ) Historia Soc. Jesu provinciae Bohem. Pars III. lib. S. 5- 6. Authore Joanne Schmiedl S. J. 1747.

Hrdek nad Pachem v Kutn Hoe.

39

Nepestvalo se od mskho religionu o to usilo vati, aby kostel SvatObarborsk na Horch Kutnch Jesuity sazen byl, a konalo se to ve tvrtek den zaet lta to hoto estnctistho dvadctho estho, a jest jim ten kostel i se kolou skrze k tomu nazen postoupen a v jich moc a prvo uveden, pi em jeden prapor knechtv vojenskch, jen tu na Horch Kutnch poloeni byli a z stali, nazeni byli, s bubnovnm, troubenm a z muketv stlenm po vojensku atd. Jak to dleji stl a trvan liv bude, to v moci Bo." Svobodn pn Jan Rudolf Trka, akoliv jet nebyl sm katolkem, postoupil Jesuitm r. 1627 dm svj na Kutn Hoe, aby si na jeho mst kollej postaviti mohli, a k tomu cli koupeno a darovno jet patnct jinch dom. Ve tyrech letech dostavna byla kollej o tech vch, jejto rozklad ukazuje psm F jakoto vdn pamtka csaskho zakladatele, a Jesuit se do n ji mohli pesthovati. Zplna dodlna byla ovem teprv roku 1680, v ktermto roce udlny jsou okrasy na staven a t i chodba na pod loub, kter spojuje kollej s chrmem sv. Barbory. D-li Bh, snad se zruen a rozmetn t chodby, kter kostel hyzd, brzy dokme. Proto tak uinil Bohuslav Balbin k ve zmnnmu roku poznmku: Coenobium Cutnense perficitur, u t. j. dokonn jest klter Kutnohorsk. Vrtme se ale nyn k naemu Hrdku. Daick roku 1626 zemel, proe tak pestv nyn kad dleitj zprva o Hrdku v letopisech Kutnohorskch. Heralt Vcslav Libteinsk a Kolovrat, ptel Jesuitv, zstal tak dost dlouho jejich milm sousedem. d se zamstnval stavbou svho sdla, vychovnm a vyuo vnm mldee a horlivmi missiemi po vech okolnch krajinch; tak ml brzo vlastn pivovr a koupil statek, jeho jmno Jandau neznm, kter ale zas r. 1689 s povolenm vldy prodal. Jak se Hrdek ale dostal z rukou pana Libteinskho v dren pan Haugvicov z Biskupic, zstalo mn dosud tajemstvm. Tato pan prodala jej r. 1677 mstsk obci Kutnohorsk za 2000 zl., a obec jej pak postoupila za 1800 zl. Jesuitm. ") Jesuit, uvzave se ve Hrdek v samm sousedstv jejich kolleje stojc, zdili v nm semin pro sv kle riky, a Hrdek pozbyl odtud svho pvodnho jmna, zval se pouze seminem. Ji s potku potalo se v nm 50 pacholat, na nto mnoz dobrodincov byli uinili vt men nadn. Nejvt nadn takov uinil Rudolf Stela svob. pn s Rokyc, odkzav k tomu elu sv statky Krasenovice a elivec (na pozdjm statku Zruskm), 17} je ale d ji o deset let dve, neli sv koly na Hrdek penesl, toti r. 1667 zase prodal. 18 )
t6 ) Merkwrdigkeiten der k. fr. Bergstadt Kuttenberg v. Georg egerle v. Mhlfeld. Wien 1825 str. 71. ") Histor. Soc. fes. Pars III. lib. 5. et PMS IV. lib. 6. ) Megerle str. 71.

Jedno z vtch nadn k tomuto semini v pozdjm ase uinnch bylo od kn. Jana Vcslava Brunnera, fare Kojetickho na Morav z r. 1718. Sloilf 1200 zl., z jejich rokv se ml tuto chovati chlapec z jeho p buzenstva anebo z Nymburka rodil. Prvo navrhovac nleelo N ymburskmu dkanu, a nadn obnelo ron 42 zl.19) Spomeneme-li sob na starodvn Kutnohorsk koly, jak slavn bvaly, jac znamenit muov zde uvali a literrnm svtlem klesajcho 16. stolet vdu obohacovali: nememe tot ci, eby od Ferdinanda II. zde zaloen jesuitsk gymnasium podobn ovoce bylo neslo. Bval obyej v tomto gymnasiu, e jeden uitel zrove dv tdy obstarval, a kdy byl jesuitsk d zruen, zaven jest i toto zdej mlo navtvovan gymnasium. 80) Tedy tm po pldr uh stolet zruen jest i v Kutn Hoe 4. z 1773 d jesuitsk. Kn smli jet 8 10 dn v kolleji pohromad zstati, a si kad zaopatil jin odv, stravu a byt, nae kadmu 120 zl. dno. Pak se rozeli. Vlda ujala se vech jejich statkv, stave n a svrkv, pevzala zde Hrdek a statek Keseticko -moninsk a kadmu knzi 16 zl. msn a do jinho zaopa ten vykzala. Tak vzal tento mocn d u ns za sv, pes 8 millionv zl. na jmn a statcch, a 1130 d v e chch a na Morav potaje. at ) Hrdek a kollej staly se vlastnost nov zzenho nboenskho fondu; z kolleje staly se kasrny pro cis. vojsko, Hrdek, bval semin, jeho jmn pi zruen du obnelo 25.875 zl., uinn c. k. nmeckou hlavn kolou. Magistrt Kutnohorsk pispl k tto kole pti sty zlatmi, a z normlnho kolnho fondu piplc se na ni ron 100 zl. a dalch 500 zl. na platy uitelstva. 2 *) Kdy se zde r. 1777 tato normln hlavn kola zaizovala, mnoho se v staven pejinaovalo, mnoho zane dbalo a jet vce pokazilo. Kaple sv. Vcslava, v n Je suit kadodenn mi sv. slouili, zstala slubm Bom vnovna; vysok brna, kterou nyn jen v zahrad i ditelov vidti meme, a kter podle jesuitskho spsobn drahnm potem parukovch kudrlinek pist rojena byla, jest tehd zazdna, a zstal jen plnon vchod do sta ven oteven, nad kterm bvaly sochy sv. Barbory a sv. Rosalie s andlkem, kter drel ttek s jmnem Je ovm I. H. S. Vecky tyto sochask prce zdaj se bti dlem sochae J. Bauguta, kter pro Kutnou Horu a cel okol velmi mnoho pracoval. Jeho dla jsou ale przdna v umleck ceny, a tyto vci zde, co byly nad vraty, dostanou nyn jin pimenj msto. Pipraven Hrdku pro hlavn kolu bylo tehd bvalmu Jesuitovi, kn. Ant. Stechov sveno, a ten kdy vecko podle nazen pro ) Schaller Top. d. sl. Kr. str. 51. J0 ) Cornova Stransky's Staat v. Bhmen. I. dl. str. 102 a 103. 21 ) Pelzel Gesch. v. Bon. Dl 2. str. 955 a 956. "3 Megerle str. 71 a 72.

-40

Hrdek nad Pachem v Kutn Hoe.

\ edl, stal se pak iditelem tto koly. K zazen koly dostal 500 zl. a potebn dv z panstv studijnho fondu Keseticko-monnskho. Tento kn. Stecha zmodernisoval nkter okna, vystavl nov schody s kosmmi svtlovmi otvory, dal odstraniti devnou pavla ve dvoe, zdil chodbu s jonickm sloupem, a dal pod n psmena A. S. s letopotem 1793 udlati. Umel zde ve svm postaven co koln iditel. Jej nsledoval K. Schmidt, rodem Nmec, kter zde dlouho psobil, pozdji odtud odvoln byv v Klatovech umel. Jeho nstupce byl Josef Raaz, kter se potom dostal za officiala do studijnho oddlen pi eskm guberniu, konen co iditel idovsk hlavn koly v Praze umel. R. 1815 stal se kn. Josef Heran, jsa dve kateche tou pi dv kole u Urulinek, iditelem tto koly. N leel k nejznamenitjm osobm novjho asu v Kutn Hoe, a jeho zsluhy o kolu a lid jsou posud v dobr pamtce. On spsobil, e se r. 1827 slavila padestilet pamtka zaloen tto koly, pi kter pleitosti drel naden kzan ve chrm sv. Barbory, kte r pak do tisku dal, a z vytench penz, z pdavkv jinch p tel kolstv a vlastnm pspvkem doclil sumu 1000 zl., z jejichto rokv ron tyi ci za nejlep vkresy odmny dostvaj. Poloil tak z vlastnho 400 zl., aby z jejich rokv nejpilnj uennci, kte nedln a opako vai kolu navtvuj, odmny dostvati mohli. R. 1837 dne 27. nora byl kn. Heran za arcidkana u sv. Jakuba v Kutn Hoe jmenovn, a ml 27. bezna tho roku do jmav kzan na rozlouenou ve chrm sv. Barbory , v kterm po 25 let povinnosti kazatele vten vykonval. Msto poctilo velik zsluhy toho vtenho mue estnm manskm prvem, a cis. Frantiek I. zlatou civiln medali. Narozen byl v msteku Daicch 21. bezna 1783, a umel 14. dubna 1844 nhle, kdy prv byl ve shro mdn otcv chudch. Za nho, kdy se arcidkanem stal, ustanoven jest 1837 za iditele hlavn koly kn. Frant. afrnek, kter tu a do r. 1855 byl, a pak nkam za fare se dostal. Posledn zmnnho roku petvoena jest hlavn kola podle novho kolnho podku, a dodn sem za iditele v listopadu tho roku pan Josef Mazdo, kter nejenom tyrtdn hlavn kolu ale tak trojtdn mstskou farn kolu, t na Hrdku umstnou, a jeden ronk ppravn koly d. Ve vech osmi tdch tchto kol potalo se r. 1861 912 kv. Nyn musm jet nkolik slov vnovati pestavovacrn pracm, kter se na Hrdku od jara do podzimku roku 1861 vykonaly. Na vzdor vem vtm dlem kodlivm zmnm, kter se od r. 1777 na Hrdku stal y, nebyl nikdy dokonale pimen elm kolnm, a pi tom cel staven tak zchatr -

nlo, e se bylo obvati spadnut nkterch zd a zhrknut stech. Ji r. 1856 uinily se prvn kroky edn, r. 1858 byl rozpoet opravnch staveb od c. k. ministerstva schvlen, a nazeno, aby se 1859 s opravami poalo. Ale stu dijn fond byl tehd tak vyerpn, e se vecko zas od loiti muselo. Teprv r. 1860 dne 11. jna pilo povolen k stavb, a sice ke zzen novho bytu pro uitele nbo enstv, k dkladn oprav zd celho domu, k vyblen veho a k pokryt novou kidlinou stechou. Dva dni ped udle nm toho povolen, toti 9. jna 1860 hrozil por znienm celho staroitnho staven, nebof vzaly se saze v komn a zaaly ji trmy pobl komna hoeti. Na tst bylo nebezpeenstv zhy spozorovno a odvrceno. Spisovatel tohoto lnku uinil co konservato slavskho kraje dne 1. ledna 1861 oznmen o povolen k pestavovn tto staroitn pamtky k c. k. centrln kommiss pro zachovn staroitnost, zrove pak dal 6. ledna t. r. okresn stavitelsk ad, aby se pi nastvajcch pracch patin ohled bral na starobyl tvary toho staven, a aby co zde jet staroitnho jest, vemon ueteno bylo. Byl jsem pak nsledkem toho od c. k. krajsk ho adu i od c. k. mstodritelstv vyzvn, abych o cen starobylost Hrdku sv mnn sepsal, co tak ochotn jsem uinil. Vak nej vt zsluhu o zachovn starobylho rzu toho staven m spolu i pan iditel Josef Maz, kter k mmu vyzvn od potku prac a do jich skonen nejen el koln na zeteli ml, ale tak sm ruky pikldal k vy itn staroitnch umleckch ozdob a k zachovn veho, co se vbec zachovati dalo, piln pihlel. Bylo by dobe bvalo, kdyby se vecka v pozdjch asch zjinaen okna v pvodnm slohu byla obnovila, co velmi snadno bylo, ale e to trochu nkladnj kameni ckou prci poadovalo, nestalo se to pro spoivost shry nazenou. Pedce se ale tolik vymohlo, e cibulovit b s arke pi kapli byla snesena , a vysokou, osmihranou stechou do pyramidy nahrazena, na jejm vrcholku se nyn skv gotick kov kytka z litho eleza. Tak p. Emanuel Haller, c. k. okresn ininr, vrn se piioval o zachovn starobylho rzu toho staven, a co pli stzliv bylo provedeno a v em nadje nespl nna zstala, to nejmn jemu za vinu se klsti me. Cel obnova stla 11.824 zl. 80 kr. r. .; ale zb vaj jet oba arke, aby se ezby na nich vyistily, kody zubem asu na nich spsoben nahradily, a vecko slunm ntrem v soumrnost uvedlo s ostatnm stavenm. Doufm, e kroky, kter jsem vzhledem toho uinil, a kter ji tolik spsobily, e ji pilo vys. nazen, aby se na jae 1862 i tyto arke pimen obnovily, konen k plnmu proveden tto obnovy povedou, a e takto v staroitnickm a umleckm ohledu jedno z nejzajma vjch staven staroslavn Kutn Hory na dlouh lta zachovno bude.

Jet slovo o vpdu polskm do ech roku 1110.

41

Jet slovo o vpdu polskm do Cech roku IIIO.

Prvn d ni msce jna r. 1110 uinil kne Polsk Boleslav III. vlen vpd do ech, aby Boivoji II. proti Vladislavovi II. pomohl na stolec esk. Vpd tento byl tm obzvlt neobyejn, e voje polsk vtrhly z nena dn pes hory Krkonosk, kudy sob samy cestu klestit musely, co trvalo cel ti dni. Kronista polsk Martinus Gallus veleb pechod tento nadenmi slovy, ku pechodu Hannibalovu pes Alpy jej pirovnvaje. Pbh tento vypsali u vylen dosti podrobnm, jmenovit s udnm mstnost, letopisci souvc, s polsk strany Martin Gallus, s esk strany Kosmas, a to tak, e se zprvy jich obou navzjem i shoduj i dopluj. Smr, kterm thli Polci do zem a kudy zase vyli ze zem, nebylo lze urit ukzati, dokud poloha mist u kronist nebyla vy ptrna. Badnm mstopisnm vme nyn, kde stl hradec Old, e toti stl na Labi mezi Kolnem a Libic, proti dnen osad Pedhrad (Pamtky II. 269, III. 97); tolik znme ku Trutinu (II. 263), 2) jen tee od osady Trutiny (vt) okolo Velehrd ku, Lanova, Veova a Luan k Trutin, osad u Labe podl Smiic. Spojme- li zprvy letopiscv jak Galia tak Kosmy v jeden obraz, spatme tento postup dj: Boleslav III. Polsk ve tech dnech a ve tech nocch po sob jdoucch pekroil Krkonoe a les pomezn tehda irokm psmem podl hor se thnouc; dn mu v tom nebrnil, nebof se ho s t strany dn nenadal, ani tu vme o njak znanj stezce, kter by byla pes po mez vedla z cech do Slez a naopak. Zd se nm, e smr tohoto pochodu byl pes nynj krajinu Trutnovskou k m stu Hostinnmu, a to proto, e t knic esk Sobslav, jen s Polny el, po letech, kdy na stolec esk dosednul, v tchto mstech zaloil hradec pomezn Hostin -Hradec (Cosmas ad an. 1139). tvrtho dne thnul Boles lav rovinami eskmi bez plenu a bez boje, a pirazil ke vsi LUC bl Chlumce, kde ji na onom behu stlo vojsko esk, tak e jich toliko eka dlila. Na tom pochodu uka zovaly se sice rzn tlupy cech, kte vak nazpt do hrdk svch se zathnouti museli a Polanm pleitost k vyplen podhrad dali. Velice jest toho litovati, e Gallus nezapsal jmna tchto hrdk a hrad, nebof odjinud zprvy o nich nemme; vme jen, e v tch koninch v bec byl hrad upn eleznice nad Jinem, hrad Milet n,
) Viz Dobner Ann. Haj. VI. 105; Palack Djiny esk I. 1. 391; Tomek O mst bitvy na Trutin r. 1110" (Pamtky II. 165) a Old a Libice (Pam. III. 97) ; Ludvk Pamtky Nchoda I. 337. a ) Bh Trutiny ustanoven jest osadou Trutinou na prameniti a osadou Trutinou na vtoku do Labe. Nen to tedy ka tekouc od Miletna okolo Hoice k Nechanicm, jak prof. Tomek prav; tato ka slov Bystice.

dvorec knec Chvojno (dnen Dvr Krlov); avak nevdomo, byly- li prv tyto neb kter z tchto hrad od Polan dotknut. Polan thli do kraje po levm behu eky Cidliny, nikoliv po pravm, jak za to m Tomek. Na pravm behu stli echov, nebof pe Kosmas, e celeriter exer citu collecto occurrunt eis Polonis ex ista parte amnis Cidlina juxta pagum qui dicitur Lucica," tedy s tto strany eky Cidliny, od Prahy hledc, jak to Kosmas jist m nil. (Vakt drha od Prahy v tu stranu thla se pes Sadsko, pes brod u Podbrad, dle ku Dobenicm a k Hradci.) O Polanech pak prav Cosmas: Ast alia de parte ejusdem amnis", tedy na onom, levm, behu Ci dliny. Tof se dotvrzuje dle i tm, e Polan, nemohouce pro cechy protj nikudy pes Cidlinu, thli podle n, a pitrhli k Oldii na Labi. Hradec Old leel pak za Cidlinou, tak e se k nmu pmo jen po levm behu Ci dliny pijti mohlo. Polan, kte s vslovnm pedsevzetm vrazili do ech, by thli ku Praze (Bolezlavus et juvenes ire Pragam ut inautea collaudabant. Gall.), pirazive k Labi u Olde, hrozili Vladislavovi, e nesmluv -li se s nimi, nazejt pejdou pes Labe (applicuerunt ad undam Labe fluminis, dicentes: Si nostris monitis acquiescere non vis, cras transibimus fiumen et caetera post hoc Amen. Cosm.). Vladislav, vida hrozbu tuto bti nebezpenou, spchal za Labe (tum u P odbrad) a postavil se s lidem svm s druh strany Labsk proti Oldii. (Vladislaus male credulus verbis hostium dolosis cum suis nocte illa transvadantes fluvium ante ortm solis, ex adverso applicuerunt ripis ejusdem fluminis.) Jestlie byli Polan s on strany Labe u Olde, neme se slovm Kosmovm jinak roz umti, ne e echov se poloili s tto strany Labe u Olde. 3) Zatm Polan nechali pechodu pes Labe a peli msto toho u Libice pes Cidlinu (ibi vero juxta Labe fluvium illum fluviolum t. j. Cidlinu sine obstaculo pertransivit. Gall.). cechov vidouce nazejt, e Polan od Olde zmizeli, nemli za jin, neli e to vecko byla lest nastrojen, aby jen cechov zali za Labe, nebof mli potom voln ruce k plenn a plen (Poloni a utem ut viderunt dolos suos profecisse, fecerunt impetum super terram, eam devastantes incendiis et rapinis. Cosm.) Ale pravj zd se bti, co Gallus prav, e Polan hledali
3 ) Ji Dobner tak usoudil, jak tuto pravme. Palack zase a Tomek maj za to , e echov peli pes Cidlinu, ne pes Labe. Ale tu by byli Polan, vidouce echy bl sebe, nebyli mli t vle k plen a k drancovn, kterou mli v skutku.

Jet slovo o vpdu polskm do Cech roku 1110.

opravdiv pole a bitvu s echy, tak e p eede u Libice pes Cidlinu na prav beh, spchali tam kde vera bylo leen echv, tedy patrn k Luici, myslce e se potkaj s Cechy (festinans ibi bellm ubi dimiserat requisivit; cum autem ad Bohemorum stationes perveniret, nec alid de ipsis quam vestigia reperiret, convocatis senioribus consilium inivit, t. j. coby nyn poali. Gall.). Star pravili: Dosti jest, e jsme po ti dni vlen stli v zemi neptelsk, ani bychom byli dokali se bitvy s neptely shromdnmi a ptomnmi. Ale Bole slav a mlad vojnov schvalovali, aby se pece thlo ku Praze, jako prv bylo uloeno. A byla by zvtzila rada jino ch, kdyby nebylo schzelo ji potrav. Proe zstalo na tom, e odejdou ze zem. Tu pak dno dovolen, aby se plilo a plenilo do vle. echov za Labem, byve t noci plin unaveni, i nemohli zase tak rychle zptky pebroditi Labe a jti po nepteli (nostrates autem quia illa nocte nimis fatigati fuerant, nec tam cito retransvadare poterant, stabant stupefacti). I jal se kne Vladis lav k nim mluviti velmi dtkliv, tak e i sm i voj vechen bez dalho rozvahovn jak stli na behu do eky se vrhli, nehledajce ani brodu, a tak bez podku kad jak moha peplavali Labe, za neptelem na pomstu spchajce. Ptho dne na noc rozloili se Polan, ohromnou koist obteni, vedle most Kivc (immensa praeda onerati juxta pontes Cryuci unt castra metati. Cosm.). Poloha tchto most jest posud neznm; avak leen samo nemohlo bt jinde neli mezi Luici osadou a mezi kou Trutin ou, nebo ptho dne byli Polan jet u Luice, v leen pedtm eskm, estho dne byli se ji piblili k okraji pomeznho lesa, a sedmho dne byla bitva s cechy za Trutinou ekou. Po naem zdn hledali Polan msto od prody dobe hrazen, ponvad se jim bylo bti pepadnut od echv, ani mohli pro krtkost asu pamatovati na dln hradeb. Takovch mst je v t kra jin, mnohmi ekami protknut, dosti. Mezi ekami to bylo, neb se mluv o mostech. Mosty tyto dobe mohly slouti kivce, t. j. kivolak, jakch prof. Tomek nael podnes u Libice pes Cidlinu. Mon, e leen toto bylo prv u dnench Kivan (mezi Novm Bydovem a Smi dary), kde prv letos vykopna byla vzcn staroitnost, kus starobylho odn ze zlata s ozdobami prastarmi. Bu jak bu, tolik jest jisto, e Polan mli t noci leen vbec v krajin dnenho Bydova nebo dnench Nechanic. estho dne peli Polci pes Trutinu, podl pomez nho lesa (postera die, t. j. druh den po odejit od Labe, dux Poloniae transiens rivulum Trutina, quia is non ubique est pervius, jusst cum praeda suos et quosque debiles procedere. Cosm. Cumque Bolezlavus ad silvarum introitum sexta feria jam stationem posusset etc. Gall.). Toho dne v noci strhnul se ve vojsku polskm velik nepokoj, patrn pro strach ped echy; nebof echov, vi -

douce na Labi e jsou sklamni, rychle za Polny k lesu pomeznmu thnoucmi spchali (festinant, quoquo modo possent, etiam vitae suae per dispendium, inimicorum laetum disturbare triumphum. Cosm.). Polan byli zajist v nebezpeenstv velmi velikm. echov pomstou hnan za nimi a les pomezn ped nimi! Pili k lesu, i nemli dn znmosti mstn; tou stranou kudy byli vrazili, ani kterou jinou stezkou nemohli zptky, nebof byly vechny pechody na p omez mezitm zaroubeny a zataraseny; proto tak stalo se, e thnouce ze zem jinudy ne prv do zem, pili na Trutinu (neque loci notitiam neque viae vestigium habuerant; viam qua venerant et omne alias audiebant obstrusas, et ideo per viam aliam, non capacem tantae multitudinis rediebant. Gall.). I nebylo spsy, ne v bitv vtzn a v pinucen cech, aby za nimi tlaiti nemohli. Jako se i stalo. Sedmho dne strhla se bitva mezi Cechy a Polny, a to ji na samm vchodu do hvozdu pomeznho. Bitva by la krut; cechov tikrte po sob hnali tokem, nic pltno: Polan zvtzili. Padnul z cech Dtek Buzovic, padnul Nosislav a Drkraj bratrov, synov Ljubomrovi, s velikm mnostvm jinch statnch bojovnk. Polan teprve po nkterm ase sob poodd echli, nebof vdy jet mysleli, e cechov novmi silami boj obnov. Vidouce vak konen, e jsou pole obdreli, odloili cestu zp ten, vrtili se do cech, rann sv s sebou nesouce, a teprve po tech dnech vyli ze zem, bez dalho ne bezpeenstv a znepokojovn. Bohuel nevme, kterou cestou se vrtili; kronist nic ji o tom neprav. Mstnost bitvy vypisuje Gallus tak, e Polan stli na rovin jaksi nevelik, kter leela mezi velikm lesem pomeznm a rznjm lesem na tu stranu do kraje (in planitie quadam parva, quae Silvas majores a minori silva [silva tenui] praestante dividebat). Tak leelo jet podl toho menho lesa dol, kter tk echv nebo i zlohu jejich krti mohlo (convallis enim media quaedam et silva Bohemos adjuvabat, quae fugm eorum vel insidias occultabat). Bitva ta stala se bezpen v krajin mezi ekou Tru tinou a ekou Labem. Vydavatel Pamtek Nchoda" mn, e se bojit hledati m pod kostelem sv. Vcslava na Chloumku, mezi Hustiany a Holohlav; Polan e thli ke brodu Labskmu, jeto jest u ddiny Brodu; odtud pak e chtli bud pes dnen Dvr Krlov k Hostin -Hradci a Trutnovu anebo jinudy pes Kladruby a Brusnici na Trutnov nynj. Domnnka tato jest dosti pravd podobn. Vpd polsk zaal se dne 2. jna a trval po deset dn Qseptem tribus adjectis denarium profectionis' numerm impleverunt. Gall.), tedy a do 11. jna. Jednotliv dje podle dn ad se dle naeho len takto: Prvn den (2. j.) pechod pes pomezn lesy. Druh den (3. j.) tolik. Tet den (4. j.) tolik.

Zprva o nkterch, v letech 1858 1860 v okol Pseckm nalezench staroitnostech.

tvrt den (5. r 'j0 pochod krajem po levm behu Cidliny a ke vsi Luici (u Chlumce). V noci na to po chod a k Oldii na Labi, a k rnu na 6. j. pechod pes Cidlinu na prav beh jej. Zpten pochod ech z levho behu Cidliny u Luice za Labe. Pt den (6. j.). Porada Polan v leen prv e skm u Luice a rozkaz k pochodu zptenmu k plen a t plenn. V noci na to leen u Kivc.

est den (7. j.). Zpten pochod za Trutinu. V noci poplach. echov na blzku. Sedm den (8. j.). Bitva. Vtzstv Polan. Osm den (9. j.) pohodln nvrat Polan pes Devt den (10. j.) lesy. Dest den (11. j.)
H. Jireek.

Zprva o nkterch, v letech 1858 1860 v okol Pseckm nalezench staroitnostech.

Podv Jan Bohuslav Miltner. Ve zprv o schzce archaeologickho sboru dne 16. ervence 1859 odbvan (v. Pamtky III. 334.) uinna o tom zmnka, kterak Hraditsk hospod Novk v ervnu 1858 nedaleko Psku ve dvou mohylch znamenitch staroitnch vc zlatch, stbrnch, bronzovch a eleznch nalezl. Ne k zevrubnjmu popisu jednotlivch tch vc pikrom, bude snad vhod, ponkud msto vy liti, kde ten poklad byl nalezen. Svrchu zmnn mohyly nal zaj se na poli nazvanm na Dolinch", a le na cest z Hra dit do Putimi; vt mohyla mla podobu podlouhlho pravidelnho tverhranu, dlka obnela 22, ka 10 3'. Men ovem popsati nm ji nemono, protoe p ed na nvtvou ji zcela byla rozmetna. Ob byly nco pes sh vysok a pl shu od sebe vzdlen. Jsouce uvnit dut, a majce pl shu do hloubky, obsahovaly mimo ne popsan pedmty t zbytky uhl, mnoho step z popelnic a dosti popele. Zevnit byly ob kulat, kame nm, hlinou a zem pravideln obloen. Dkazem toho, e to nebyly snad nhodn nsypky, ne v skutku umle udlan mohyly, jest i okolnost, e v celm blzkm okol ani hlny ani prv ta kov zem se nenachz. Teprv hloub kdy kopali, obyejn zem se objevila. Velikost tchto mohyl z toho lze poznati, e majetnk pole nkolik set voz kamen z nich odvezl. V pokladu v nich nalezenm bylo nkolik zlatch prut, vak beze v okrasy, zcela hladkch, zlat pltek s vrytmi soustednmi kruhy, zlat nunice a zlat spirln stoen drtky; potom stbrn sponka a svrek bezpochyby od njak kaditelny z tho kvu. Cena posud jmenovanch vc odhdna byla na 600 zl. Dle nalezeny jsou bron zov ndoby, toti dbn (neb konev) a dv msy; ucho jinho bohuel rozbitho dbnu a mnoho nramk, kruh s oukem a jehel, vecko ze stejn ltky; konen hmotn elezn rot. O min cch vak v Pamtkch" uvedench jsme se zcela nieho dov dti nemohli. Mimo hladk pruty zlat vecko zakoup il Pseck krajsk pedstaven p. F. K. Miltner, kter, pivtliv to na njak as k sv archaeologick sbrce, hodl tuto darovati Museu kr lovstv eskho. Mezi vemi vcmi tmito jest bez odporu dibn pro archaeologa nejzajmavj a nejdleitj pedmt, anto i v bohat sbrce naeho Musea neho podobnho poheujeme. (Na obraze 2. fig. 1. a. b.) Vzcn ndoba tato jest li 3 /," vysok, dno m v prezu 4"; pod krkem jest baka velmi vypukl, kdeto krk sm jest dosti vzhru vypnut. Na samm krku jest umle ryt okrasa, vak bez vznamu; nejvce pak ozdoben jest svrek krku a ucho. Na hoejku onoho nachzme toti mnoh sou bn, dosti hluboce ryt ry, pak kde se otvor zuuje, dva kon a konen dva tvary zvec, kter ucho s hrdlem spojuj a o kterch t ne jet e bude. Postavy kosk nepevyuj rytinu ji podotknutou, jsou pkn kresleny, a jen to jest pi nich n padn, e kad m nad elem jako njak roh, kterto tvar by vak tak (arci s malm proheenm proti perspektiv) za ucho mohl bti povaovn. Rozlutn pak otzky, zdali by to snad dokonce bjen jednoroci nebyli, zkuenm znalcm ponechvme. Pronesen mnn, jakoby postavy tyto pedstavovaly odpovajc honc psy, kterm se chce podporovati hypothesa, eby dbn ten zvlt lovcm byl slouil (pi em i na rozshl lesy krajiny zdej poukazovno), musme dle svho zdn naprosto zamtnouti. Na tt hoej obrub otvoru dbnku povystupuj dva tvary, je drme za psy, a by je nkdo podle piatosti hlav t ak za liky povaovati mohl. Jsou vypodobnny plasticky, pedn nohy nataen, zadn pak skren, jakoby leely; tve jedna k druh obrcen. Ucho ndoby jest rovnobnmi rami a puntky ozdobeno, a kon se nad hlavou njak symbolick podoby, snad bka. Tato figura jest vypukl, v oblieji bezvousm nejev se zvltn vraz; jest okdlena, a cel postava vybh v konec ryb mu ocasu podobn. Ji pro tuto jedinou figuru stala se nalezen ndoba pro nai archaeologii velmi dleitou, a z t piny j ako i proto, byehom tm doplnili popis svj, obstarali jsme dva v kresy, jeden se strany, bychom znamenali divnou formu, druh od zadu, bychom mli pln obrzek jak bka tak kon. Bronzov ucho od jin ndoby (obr. 2. fig. 2.) jest mnohem hmotnj, vak dalece ne tak ozdobn zhotoveno jak ono prvnho dbnu; nahoe vybh, jak nm to pichzelo, ve dva pta drpy, dole pak v tvar paprskov. Z hmotnosti ucha souditi lze na vt ndobu, ku kter snad nalezen zlomky patily. Vt ze zmnnch dvou bronzovch mis (obr. 2. fig. 3.) m 10" 10'" v prmru, jest 2" hlubok a zevnjek opaten mlk mi rytinami, pda jest ploch. Druh, 8" v prmru majc miska podob se zcela polokouli; okrasu jsme dnou nenalezli. koda, e kraj jest porouchn, proe se tak pvodn velikost urit ustanoviti neme. Nramk dosti mnoho a velikho druhu nalezeno; pi nkterch soubn mlk, u jinch opt hlubok vroubky; jeden m jich vce, druh mn, t puntky jest nkter opaten. Tat rozmanitost panuje u velikosti a hmotnosti tch kroukv. Poznamenn hodn jsou t bronzov hladk kruhy, z nichto kad kem opaten jest. (Obr. 2. fig. 4.) Z bronzovch jehel jen mlo bylo celch, nejvce jsme spatili zlomky. Velkost a ozdoby pi nich jsou velmi rozmanit; nkter jest zcela hladk, druh m spirln veden zezy, jin pak rovnobn soustedn vroubky. Hlaviky dlem jsou kulat, dlem maj nahoe malou plochu. Jedna jehla vak vynik tm, e msto hlaviky m zcela zachovan poprs njak eny; jak pe dn tak i zadn st, s vlasy, zeteln lze rozeznati. Jet se musme zmniti o zlomcch kulatch plikv, malm talkm ponkud podobnch, pak spirln toench drtk a mnoha knoflk, z nich v jednom a posud kousek ke se zachoval. Vtm dlem jsou bronzov pedmty hojn a pkn ulechtilm ezem pokryty. Z vc stbrnch uvdme sponku zcela hladkou, a baku v prmru asi 2" majc, v stedu malmi drkami opatenou, tak e se svrku kaditelny nemlo podob. Na velkch zlatch prutech nenali jsme dnch umleckch prac, a t jich stoen zdlo se nm bti spe nhodn, snad docela nov; proe jich cena vce dle ryzosti kovu se posuzuje.

6*

44

Vlet do oviek.

Zlat nunice (obr. 2. flg. 5.) maj skoro podobu plmsce, z jehoto jednoho rohu sah tenk drtek k druhmu, jm nunice, tenkmi rkami ozdoben, zapnouti se dala. Pi spirln stoenm, tenkm drtku ze zlata (obr. 2. fig. 6.) jest pvodn rz zachovn. Zlat pltek (obr. 2. fig. 7.) m soustedn ry, sestvajc z puntk, pak kolkolem i vet teky; schz prostedek a kus kraje.v elezn rot velmi hmotn, m 32" dlky; ezem jest ji d lem zhlodn, zvlt na koncch, kter se nkdy ptam hlavm podobati mohly. Zajmav jsou tak kousky jantarov, z nich kad m na sob stopu umleckho uhotoven; dle podoby zlomk byla to n jak ndoba, a jsou velmi mal a t v pemalm potu, ne abychom si mohli jist sudek o tto utvoiti. A se dostanou sta roitnosti Hraditsk do Musea, kam ustanoveny jsou, naleznou dokonalho posouzen i ocenn svho; lohou na bylo zde pouze, jako i pi len vc ne nsledujcm, pedmty nalezen a okol nosti pi vykopn krtce popsati a tm pozornost zpytatelv na n obrtiti. Roku 1859 nalezeno v lese u vsi Pase ky t nedaleko Psku nkolik celtv a bronzov dka nkdy na ob strany ostr. Dva celty jsou skoro cel, ze t jen zlomky. Jeden nstroj pak, majc otvor pro rukovt, mohl i kladivem i mlatem bti. Dka 8 1/," dlouh byla v stence dvma hebky upevnna, kt er se zachovaly. Sem tak nle pltek eliptick ze zlata (obr. 2. lig. 8.), jen arci teprv z nkolika kouskv spojen bti musel. Dlka obn 8", nejvt ka pak l*/ 2 ". Kolem kraje rovnobn ry, uvnit n kolik tverhran, kter dlem soustedn kruhy, dlem jen teky obsahuj. Boku 1860 nalezeny v lese u Rovn bl Strakonic zbytky kostry. Kolem spnk leel ten, na temen pak mnohem ir, bychom tak ekli, bronzov vnec, toti z tenkho bronzovho plechu. Kdyby se tyto staroitnosti nebyl y prv na tch tu zmn nch stech kostry nalezly, byli bychom v skutku v rozpacch b vali, za by se povaovati mly a co by znamenaly. A proto, e tak ji do Musea se dostaly vci toho druhu, ani by se bylo vdlo, k emu kdy slouily, musme piknouti nlezu tomuto, jen nm jich el zcela objasnil, dosti mnoho dleitosti. Vnec, kter kolem spnku byl poloen, m v prmru 7'/ 2 8 l / 2 ", a vysok jest 2'/ 2 "; vnitn stranu m dutou, konce nepilhaj k sob. Ze vnit jest na obou koncch zdoben t verhrany, v nich hloub nachzme ryt teky; ostatn dl oddlen rovnobnmi, kolmmi rami na 5 dl, v nich dky se kiuj. Motykou od dlnka byl znan porouchn. Druh vnec, kter na temen leel, m v prmru jen 7", jest ale vy 3" a hmotnj. On byl pi vy kopvn na dva kusy rozbit, vak patrn se mohl zcela zavti, neb v pedu nachzejc se vroubek zcela vpad do lbku pro urenho. Okrlen jest zevnit tm spsobera jako prvnj vnec, jen e ve dle vtho mtka zhotoveno je st. Oba jsou patinou pokryty. VZaluanech na Orlic ku nalezeno tho ro ku v hloubce t stop 48 koster. Leely jedna vedle druh, kad pak byla zvlt podlouhlm tverhranem, z kamen kladenm, obklopena. Pi dotknut rozpadly se skoro vecky kosti. Pozstatky dev ne bylo mono vyptrati, proe se zd, e mrtvoly bez rakv po hbeny byly. Pi tom nalezeny jen jednoduch krouky bronzov, hladkm prstnkm podobn. Kuliky provrtan, z nich jsme jednu z amethystu vidli, a dle doslechu tak njak sponky . Podvajce zprvu svou beze vech poznmek a domysl, jich se nm dosti mnoho namanouti me, nechtli jsme nijak pekroiti meze refertu. Jedna poznmka vak nm budi dovo lena, e toti vecky tyto nalezen vci jsou nad mru potitel nm dkazem zhy postoupilho umlec kho spracovn kovu v krajin Pseck, kter ovem tak prodou ji v takov me, jako mlo jinch, poehnna i nadna byla.

Vlet do covicek.
V musejn archaeol. schzce dne 20. ervence 1861 (Pam. IV. 2. oddl. str. 142) uinna zmnka, e se u oviek objevilo po hansk pohebit, a e majetnk gruntu, v nm se ono nalz, p. ermk, sm p. prof. Wocela navtvil a o tom mu zprvu dal. I ustanovil se niepsan spolu s p. professorem a konservtorem Wocelem na tom, e ono msto navtv, co tak dne 30. srpna 1861 ve skutek bylo uvedeno. Shledali jsme ve zprvodateli toho odkryt, panu Kaparu ermkovi, do posledn doby vlastnku onoho pozemku, nyn na vminku u svho syna, pana Jana Antonna er mka, lovka velmi ochotnho a hostinskho, ducha velmi ilho a prmovnho, a kali jemu soused ped rokem 1848 Kapar Huser, odtud a do roku 1859 Kout, pozdji Garibaldi, a nyn od dubna^l861, co ty hrobky odkryl, hroba. Vak to jsou erty, nebot p. ermk jest velmi uctiv lovk a pijal ns vldn a vecko nm ukzal ochotn, co pro ns njak zajmavosti mti mohlo. Po hchu! bylo ji vecko pebrno, ba i z nalezench vc mlo co jsme vidti mohli, jak pozdji sdlm. Ccovicky ili icovicky jsou vesnika vedle ovic tvrt ho dinky od Stedokluk vzdlen, a nleely druhdy k nadanmu statku Tuchomickmu. Mrn vina pechz tu v planinu, ji obmezuj na zpad lesy u Kladna, na severu hol polnosti v stranu k Ve tovicm, Libocho vikm a k Okoi, na vchod lesem porostl str a na poledn stran planiny k Lichucevsi, Pazdern a k ernovikm, na kterch vynik pkn, chrastm zarostl pahorek Zvonice. Toto jmno dostal ten pahorek od skuten zvonice, kter na nm st vala, nyn zboena jest, a ku kostelku sv. Vavince pod nm n leela. Zlodjov ukradli zvony, hrom zaplil a strvil stechu i hra nici, a tak nezbylo nic krom holch pobouranch zd. U oviek vystavli nkdy Jesuit osmihranou kapli ke cti poven! sv. Ke, kter cel krajince mnoho pvabu pidv. Pohebit, pro kter jsme si sem vyjeli, le pi cest od statku p. ermka do Libochoviek vedouc, v poloze, kde se k pod Klimenlem, m slo topogr. 93 a slo dlce 82.. Pole, v kte rm se nalz, thne se od zpadu k vchodu, po t 13 jiter a 1430 tverench sh, le cel nahoe na planin, zcela rovn, tak e s nho pkn rozhled na vecky strany; k plnoci ukazuj se ediv zdi hradn ve Okosk a pvtiv kostel Neutonick, k vchodu Lichuceves, k polednmu ovick kaple sv. Ke, ko stel sv. Vavince se zboenou zvonic u ernoviek a nkter sta ven ve Stedoklukch, konen k zpadu lesy Kladensk a But hradsk, za ktermi sloupy dmu z hut vysoko k nebi vystupuj. Pda jest ern, rodn na 8 palc siln ornice, majc vezpod lutou hlnu bez kamen. Kdy tam dne 18. dubna 1861 p. ermk oral, objevilo se mu 18 pohanskch hrob. Nalzaly se nepravi deln vedle sebe, jsouce od jihu k severu obrceny. Jejich dlka obnela vce mn 5' 6", ka 1' 7'/ 2 " a hloubka 3' 7". Kad hrob byl kidlinmi tabulemi, jak se u Okoe lmou, bedliv ob loen, a k takovmu obloen nkterch hrob spotebovalo se vc ne tvrt kostkovho shu kamennch desk, nebot nejenom dno ale i vecky tyry strany byly obloeny, a jet na v rch mnostv kamenu se nakladlo. a povrchu pole nebylo pranicho znti, nebot pluh, po mnoho set let po tomto poli brzdy thnouc, vechnu stopu hrobv zniil. V polovici msce srpna 1861 pili hornci z Kladna, a prohnali pole pravidelnm spsobem v rozlinm smrn hned blzko tch ji tehd odkrytch hrob, ale nenali nieho. Jen n hoda rozhoduje. Siln lebka dostala se do Kladna, nkter zetlel hnty zstaly ve hrobech leeti, ale nramky, bronzov etz, kter na prsou jedn kostry byl nalezen, dv stbrn ozdoby na spsob lastur, jehlice z vlasv a nkter slab bronzov plky a kusy po pelnic, vechno to zavezli p. dr. Sch v a p. M. Pf. do Prahy, aby to do eskho Musea co dar od p. ermka odevzdali, co ale posavad se nestalo. Jak ns p. e rmk ujiCoval, nalezly pr se kostry v hrobch v postavch sedcch, a mly na rukou i nohou jednoduch bron zov kruhy. U jedn kostry byly tak kruhy na ramenou, jin zas mla bronzov etz pes prsa peven. Nalezly se tak janta rov kuliky. Velk ch popelnic bezpochyby tu nebylo, nbr jen pohebn ndoby dlem u hlavy dlem u nohou postaven. Po e -

Zprvy o schzkch archaeologickho sboru Musea kr. eskho. leznch vcech ani stopa. Jmno polohy pod Klimentem" pochz jako jmno jin pod Salvtorem" teprv z asv jesuitskch. Zajmav jest a zstane stran spustl hrad Oko, jemu nen pomoci, ana mu jenom pln zhuba v brzkm ase hroz. Jet r. 1859 dne 9. jna nalezl jsem vtom hrad bydlc dtmi hojn poehnan rodiny. Spadnut velikch kus zd zaplailo ty obyvatele, a nyn tu jen pod v 10 sh vysokou jet jedna chud rodina hnzd. Kostel sv. Vavince u ernoviek jest zajmav gotick staven. Schaller pe, e Jesuit jej vystavli, avak tito teprv 18. ervence 1645 Stedokluckho statku nabyli, a pkn gotick kruby ve tech oknech, skldajc se z troj- a tverlistfi, musely ji ve 14. stolet povstati. Ped 25 lety byl tento kostel dkladn zpotvoen a zohyzdn, co se tehd nazvalo obnovenm. Tehdej di rektor pa nstv dal toti vecka okna na plnon stran i v pres byteriu zazdti, a jen na poledn stran nechal ti vten okna gotick, k nim se pidruila ti jin modern okna polokruhov, jak se na ovnech stavvaj. Pinou tohoto zajmavho opaten byla pr bze, eby od severn strany zlodjov okny do kostela mohli se vloupati, nebof na poledn stran le ovem nedalek, ale pede vce ne tisc krok vzdlen osada ernoviky, jichto obyvatelm tedy nloeno, aby ichem a sluchem vtili, kdyby zlodjov v noci na poledn stran do kostela vlzti chtli! U samch ernoviek vystopoval jsem zklady nkdejch zd, kter ve stranu ku Stedekluckmu lesku ohrazovaly prostoru vce neli tisc hv v objemu majc. Kousek tchto zd jet ze zem vystupuje u chaloupky slo 9. v ernovikch. Podoba t nkdy obezdn ohrady jest velmi nepravideln; dva u vbky jdou k severu a vchodu, a v hlu jimi tvoenm smstnv se cel ves. Jak byl el tto ohrady, zdali tu bvalo nkdy leen anebo obora anebo cosi podobnho, vzhledem toho nemohu se na dn domysl odviti. Frant. Bene. biskupv Praskch. Zprva bude bezpochyby v Pamtkch uveejnna. Dlem za estn dlem dopisujc dy archaeologickho sboru vyvoleni byli nsl. pnov: J. M. bisk. Lentoicsh v Krakov, hr. Przezdzieck, stt. dn. rada Rafn, konfer. rada Thomsen, prof. Thorsen a Vorsaae v Kodani, editel musea v Leydenu Jansen, plukovnk auditor Haase z Oertingen ve Vdni, min. sek. Jos. Jireek, dr. Herm, Jireeh, c. k. kraj. kom. Liissner, prof. Maloch, dvorsk sekr. Rybika, dst. far. Petera, dst. dk. Rojek, Fr. Ulbricht v Teplicch, far A. N. Vlask, Mauric Trapp, kn. Jer. Sola, krajsk v Psku Fr. Miltner, Jind. Otakar Miltner v Krakov a Jos. Lepkovsk v Krakov. P. Mikovcc uinil nvrh, aby se lepenkov vyobrazen Prahy, od Jeho Velienstv csae a krle naeho Ferdinanda V. Museu naemu darovan, v njakm veejnm sle obecenstvu na odiv vystavilo, a uitek penit, jen by z takov vstavy pochzel, aby se co pspvek k zakoupeni kaple sv. Ke v Potovsk ulici, j zkza rozkotn hroz, obrtil. Nvrh p. Mikovce sbor pijal a pan pedsedatel slbil, e se k musejnmu vboru jmnem sboru obrt, aby tento sv pivolen k vystaven dla tohoto udlil. P. pedseda pednesl dost, aby sbor zvltnho jednatele sob zvolil, ponvad on netoliko ad pedsedatele nbr i jednatele zastv, a co jednatel ji 19 let inkoval, nyn pak pro rozmnoen prce sv v zleitostech sboru vemu nleit vyhovti neme. P. prof. Zap navrhl supi. prof. Josefa Emlera za jednatele sboru, kter jednohlasn i zvolen jest. P. Mikovec odevzdal jmnem jubilovanho krajskho presidenta, p. barona Srenka, deset kus starobylch hudebnch nstroj z Jindichova Hradce pochzejcch, a navrhl, aby pochvaln pipi J. Krannerovi, krajskmu dragonu v Budjovicch, zasln byl, kter na sprvu nstroj tchto velkou pli v ynaloil. Sbor nvrh tento pijal a ustanovil se na tom, aby se i p. baronu renkovi zvltn podkovan list zaslal. Nstroje tyto bvaly na kru kaple sv. Vta v bvalm jesuitskm semini v Jindichov Hradci a co zvltnost cizincm se ukazovaly. Krajsk p. pedseda, baron renk, byl na n pi jedn nvtv v Jindichov Hradci upozornn, a e se mu zalbily, dal, aby byly do Budjovic ku sprv dny, kdy by se na patinm mst povolen k tomu obdrelo. Vak i bez toho byly odeslny do Budjovic, a odtad teprv vloni do vstavy Arkadie" do Prahy se dostaly, nae na sv patin msto do naeho Musea pily. Mimo to byl darovn od rady pi c. k. zemskm soudu v Praze, p. Jos. Neumanna, znamenit poet listin pergamenovch a paprovch, eskch, nmeckch a latinskch, z nich zajmavjch n kolik tuto vytknuty bute: 1. Janek, Vank a Budivoj brat vlastn z Bechlna zapisuj dvr ddick v Libkovicch panoi Kunatovi z Blkovic sednm v Poeplech a Petkovi z Lejen sednm v Jetrpech." Orig. perg. ddo 5. pros. 1430. 2. Vladislav krl pojiuje Petrovi z Wartenberka dren dvor a vs Lukovce, Hubalova, Koryta atd." Orig. perg. od 29. srpna 1499. 3. Vilm z Ilburka a na Ronov dv vladyce Zeydlicovi, Hynci z Finfeldu a Janovi synu jeho tvrz s dvorem Nelahozevs." Orig. perg. od 17. nora 1508. 4. Ferdinand krl povoluje, aby dvr po Jiku zemannu v Jein zstal prodn byl Machovi, jinak Mataovi v Jen." Orig. perg. od 6. bezna 1537. 5. Posledn vle Martina Smila z Stojesic, mtnna Starho m. Pr." Orig. perg. od 14. srpna 1551. 6. Jaroslav Smiick ze Smiic oznamuje, e msteku Byicm dno prvo, vybrati mto ze zbo tam pivezenho." Orig. perg. od 1. kvtna 1563. 7. Jan nejstar z Lobkovic vysvduje Vtovi Flavnovi z Rottenfeldu, psai a taxatoru pi soudu komornm, jeho dobr cho vn pi tm ad." Orig. perg. od 23. jna 1567. 8. Smlouva mezi knzem Krytofem Methudyusem Masterv matky Bo Sedlce a Skalice opatem a epmistry, radou a starmi obecnmi na mst v obce na Horch Kutnch v pin zahrad na kamenn stezce." Orig. perg. od 10. nora 1631. 9. Vcslav Mauricius Salomon z Friedberku postupuje a ode vzdv dm svj v Starm mst Pra. nron vedle Krlova dvoru

3prctot) o j 5 j archaeologickho sboru Musea kr. eskho.

Schzka dne 35. ledna P. pedseda prof. Wocel sdlil dopis p. Matje Draza z Novho Straecho, v nm pozornost sboru obraci k tak zvanm tem stolm, kter v lesch Kivokltskch ble Lan u Dvora male le. Stoly tyto jsou dle dopisu p. Oraza ti kola (kamenn?), stojc v jedn ad na rovin trochu vyven, a kolem nich pro hlouben ti kola, jich se snad co sedadel uvalo, kad ode druhho asi na sh vzdleno. Lid pr si povd o nich, e na nich dve pi honech njak krl stoloval. Mimo to zd se panu D., e na tomto a ble tohoto msta stopy starch pohebi pozorovati lze- Sbor zprvu tuto k vdomosti pijal. P. prof. 7Mp etl zajmav popis pamtnho romnskho kostela ve Vroutku ble ate od p. Fialy, tudujcho techniky, na nj v Pamtkch p. prof. Wocel pozornost obrtil. Kostel tento byl sv. Jakubu Starmu zasvcen a m jednu lo, klenbu kovou, k n na stran vchodn krsn ozdoben apsida, na zpadn pak stran tyrhran v pilh. V lodi chrmov jsou jak na jin tak na severn stran ti okna obloukovit, ozdobnmi pohlavnicemi otoena. Hlavn vchod kostela toho pat ku slohu romnskmu. Nejzajmavj pak jest msa ozdobn a posud velmi dobe zachovan, a ve vklenku ttov zdi, kter apsidu a lo oddluje, soka sv. Jakuba I1/., 2' vysok a patrn rz umn byzantskho nesouc. O vnitku pe p. Fiala jen tolik, e se v nm nyn velk hromady slmy nachzej, vyslovil vak svou ochotnost zevrubnj popsn a nkresy podati. Zvlt zajmav jest upozornn na skldac olt v kostnici Vrouleck se nalzajc, jen z kostela sv. Jakuby tam penesen byl. Pda obrazu tohoto jest zlat a postavy dlouh. Sbor dky vyslovil p. Fialov za tento zajmav dopis. P. Mikovec, redaktor Lumra, ukzal nkter zdail, p. Brandeisem zhotoven fotografie staroitnch pedmt, kter se ve vstav staroitnost minulho roku nalzaly. P. konservato Bene etl dkladnou zprvu o starobylm v zceninch lecm Hrdku bl tku, a dokzal, e Hrdek tento jest z djin XIV. stolet znm hrad Helfenburk nkdy arci-

46

Literarn! repertorium.

proti minci lec Katein Lidmile Brahov roz. Kapkov z Losenic za 4666 zl." Orig. perg. od 4. bezna 1670. 10. Vladislav krl dv nazen Jindichovi z Kolovrat a na Krakovci, sudmu dvoru krlovskho v pin stnosti Jhlavanv skrze ves Eberharce." Orig. paprov od 14. nora 1503. 11. T dv svj npadn statek Petra Lukovskho z Stru zenic Albrechtovi z Kolovrat na Libtein." Orig. papr, od 9. ledna 1508. 12. Arcikne Ferdinand pikazuje purkmistru a konelm msta Litomic podati zprvu na stnost Sebastiana Koeluha strany njakho vna." Orig. papr, od 13. srpna 1561. 13. Jan Ornyus z Paumberka vydv zpis z knihy smluv o kostele sv. Jana z Obory pod Petnem a o platu pi nm." Orig. papr, od 15. ledna 1571. 14. Mocn list obce Hor Kuten pro obecn star Mikule Chyzderu a Jana Veverna z Kranychsfeldu k soudu komornmu." List. papr, od 25. ledna 1581. 15. Zatyka na Jana Voraickko z Pabnic, vydan Bohu slavu starmu Rutovi z Drnho od adu desk zemskch." List. pap. od 30. bezna 1620. 16. Smlouva Jaroslava Petra ze Vchynic a z Tetova s Petrem Jim ze Vchynic a Tetova o prvo npadn." List. pap. od 22. ervence 1666. 17. Csa Karel VI. rozepisuje snm v krlovstv eskm na msc nor 1715." Tisk na pap. od 8. ledna 1715. Ostatn listiny jsou z vt sti svdom k rozepm soudnm, dlun upsn, postoupen ili dobr vle, vysvden a t. p. Poslze pedloil knz Fr. Petera ti bronzov bky a bronzovou pta nohu, kter p. fari Libttskmu Josefu Marykovi nleely,' a je on nyn naemu Museu daroval. Prvn kus 3" dlouh jest Osiris, kter pochz z egyptskch paramid a kter p. Marykovi darem z Kahiry od p. Frant. Taranta, rodilho echa z Pvlak u Libttu, posln byl. Druh kus, 2'/ 2" dlouh, pedstavuje t Osirisa, a tet 2y2" vys. Isis v podob kojc matky s kravm obliejem, 8 rohama na hlav a ostatnmi dy lovmi. tvrt kus je bronzov pta noha 2 1/," dlouh. Posledn ti kusy byly pr 1859 v echch nalezeny, a sice na Skalsku u Mlad Boleslavi u vesnice Kovance, v pohanskm hrob na poli, jemu kaj Svilno.

Citerami repertorium.
K arl v o n S Bi ero tin und se in e Z ei t 1 56 4 16 15, von Peter Ritter von Chlumelzky. Brunn 1862. Verlag von Nitsch. Str. XXIV. a 876 v 8. Tak zn titul spisu prv v Brn vylho, kter pro nai hi storii velikou cenu m, an ns s udlostmi seznamuje, z kterch se sten stran doba let 16181620 s jejmi nsledky vyvinula. Jest to prce velmi piln i uen, a proto sob dovolujeme, o obsahu jejm ir zprvu podati. Karel z erotna narodil se lta 1564 v echch v Brandse nad Orlic, a jest tedy nam krajanem. Otec jeho, Jan z erotna, proslul v djinch moravskch, nleel k jednot bratrsk, a pe oval zhy o to, aby synu svmu takov vzdln opatil, jakho se byl sm domohl. Nejslavnj muov jednoty bratrsk peovali v nejtlejm vku Karlov o jeho mravn a vdeck vychovn; podl spsobu tehdejho vku byl pak odesln do Strasburka a do Basileje, kde co jinoch na tamjch akademich s vymi studiemi se obral. Z Basileje odebral se Karel podl puzen srdce svho do Genevy, kde tehd nejslavnj uennci Kalvnovi, mezi nimi znm Beza, psobili a povst toho msta po cel Evrop rozi ovali. Mlad erotn pln lsky k ve sv s neobyejnou horlivost pilnul k bohoslovcm Genevskm, a brzy svazek stlho ptelstv ho spojoval s hlavou jejich, Bezou samm. Po ukonen dalho cestovn po Nmecku vrtil se erotn do vlasti Moravy, zdrv na dui i na tle, pln horlivch pedsevzet, aby psobil na blaho nrodu svho i v politickm i nboenskm ohledu. Neodcizil se dlouhm pebvnm v cizin vlasti sv, akoliv hodlal ve, co za dokonal byl seznal, nrodu svmu pivlastniti. Po nvratu do vla sti jednalo se o tom, aby sob chot vyvolil. Choval se v tom

ohledu docela podl zdn biskupv bratrskch, kte jej na Bar boru Krajku, potomka znamenitho rodu eskho a o jednotu bratrskou nejzaslouilejho, pozorn uinili. Uskutenilo se to manelstv, ale na netst dlouho netrvalo, Barbora Krajka zemela ji r. 1591 jak se zd nsledkem porodu. Karel z erotna ml nyn vku svho sedmmectma let, a vzdor v horlivosti jet se nebyl astnil politickho ivota, akoliv o plnech budoucho inkovn vdy rozjmal. Prv v t dob bojoval Jindich IV., krl Francouzsk, se panly a s nimi spojenmi svmi poddanmi katolickmi, kte panovnka nekatolickho zamtali. Pozornost cel Evropy byla k Francii obrcena. Kdyby se bylo vtzstv katolkm do rukou dostalo, mohla podl veho domnn nebezpen doba protestantm vbec nastati. Bylo vidti, e mnoz lechticov cizozemt z lsky k ve Jindichovi IV. na pomoc pichzeli aneb jej penzi podporovali. Rozncen takovm pkladem a vlastnm rozjmnm odhodlal se erotn t vydati se na cestu do Francie. Ve spolenosti nkolika sluebnkv dostal se astn na konci r. 1592 do Rouenu, kde prv krl za pinou obleen toho msta pebval. Byl velmi vldn uvtn a astnil se hrdinsky pi vech nsledujcch vpravch vojenskch. Brzo vak ochablo cel jeho naden, kdy z blzka spatil, e boj Jin dicha IV. se S panely nem rzu nboenskho, nbr e se v skutku vyrovnv boji politickmu, a e Jindich sm vce o svou korunu neli o crkev peuje. Dokonce jej pak zmtla zprva, kter ji kolovati zapoala, e krl ku katolick ve obrtiti se mn, co se brzo tak uskutenilo. Naplnn hokost a alem vr til se erotn do vlasti; avak tak beze veho vsledku vprava jeho nezstala. Seznalt, e v bojch mezinrodnch i domcch, busi povstaly z nboenskch pin, Ydy pevldaj konen zmry politick a mimonboensk, a e vvin crkve neslu vyhledvati jinmi ne mrnmi prostedky. Uvidme, jakho znamenitho ovoce takov pesvden neslo. Navrtiv se do vlasti r. 1593 vzal sob druhou chof Eliku z Krajku, astnil se v sezench snmovnch a vstoupil do soudu zemskho co psen. Hjil staten svobodu nboenskou a politickou, kter tehd prvn toky od vdcv strany katolick sneti musela. Panovnk tehdej, Rudolf II., staral se v celku tak mlo jako jeho otec Maximilian II. o nboensk spor; ale lechta katolick a biskupov neoddvali se vce shovvavosti pedel, nbr vemon ukracovali nekatolkm, tak jako tito sami prvem a bezprvm o roziovn sv dbali. Jeliko ale stava vce svo bod pnv pla, katolci pi svm ponn na Morav pede vm nkter lnky stavy starodvn v bezplatnost pivsti chtli. Proti takovmu ponn postavil se erotn na odpor, a jeho rznosti jako i znamenitm enickm vlohm se podailo, stranu svou se sliti a vecky toky neptelsk zmaiti. Nastal nyn proti nmu v tboe odpornm velik hnv, kterho pouili nkte osobn neptel erotnovi, aby se na nm pomstili. I podailo se jim, jej u csae jako velezrdce osoiti a kivmi svdky a livm ud nm tak zlehiti, e byl pinucen, veho svho psoben se vzdti a po nkolik let svou pi proti vemu prvu do Prahy potaenou vsti. Smutn tm dojat rozjmal nkolikkrte, nem-li se do ciziny vysthovati, ana vlast jemu jistoty vce neposkytovala; konen lska k vlasti ho pimla k snen velijakch nesnz. Konec takovm nesnzm uinn byl teprv r. 1608. Znmo jest z historie vbec, e panovn Rudolfovo na konec veobecn odsuzovno bylo, a e arcikne Mati donucena se vidl, se stavy uherskmi, rakouskmi a i moravskmi proti bratru svmu se spoliti. e Karel n v tom velikho podlu ml, rozum se. Svm pkladem celou Moravu za sebou pothl a odvahy Uhrm a Rakuanm dodal. Nastala nyn nejslavnj doba v ivot erotnov, doba, kter ho na vdy nesmrtelnm uinila a jej nm co vz or pravho vlastence ped oi stav. Zkuenost posavdn ciz i do mc ho o neblahm psoben moci svtsk v crkevnch zleito stech pouila, i postavil sob tedy za lohu, nboenskm sporm dobytm rovnoprvnosti na vdy konec uiniti; o politickch v cech se domlel, e se pak snadnji rozlut, kdy vce s nbo enstvm zapleteny nebudou. Ve vprav Matiov proti Rudolfovi byl on na stran biskupa Klesla, pana Tschernembela a hrabte Thurza hlavnm rdcem, diplomatou a smitelem rozdvojench mysl. Snail se, aby Rudolf vech korun svch zbaven byl; ale Cechov tehd nerozumn rliv na Moravany pidreli se csae

Literrn repertorium. za jakovto zpozdil jednn spravedlivho trestu v nsledovnch letech jmenovit Pasovskm vpdem doli. Rudolf postoupil bratru $vmu jen Uhry, Rakousko a Moravu r. 1608. V zemch Matiovch nastala nyn nboensk a politick tenice. Po vce mn dlouhm rozbroji postoupil Mati vem svm zemm danch prv, a tm nov domc boj pede el. Bylot takov mrn jednn nejhlavnj zsluhou erotnovou, kter s jedn strany Matiovi neustle ku shovvavosti v nutnch vcech radil, naopak ale i sv ptele piml, aby jsouce vtzov katolkm nekodili a dn kivdy jim neinili. V tom ponn zd se nm, e erotn nade vecky souasnky vynikal a nejvt slvy zasluhuje, neb znamenej dobe, e on sm horliv svho nboenstv se drel, a e nikterak nejednal tak z jakhosi indifferentismu tehd vbec neznmho. Mimo takov moudr je dnn v nboenskch vcech erotn i v politickch znamenitou innost ukazoval. Sm jsa dem lechty a znaje zmry jej, neshodoval se pln e nimi. lechta v zemch domu Habsbursko-Rakouskho jako vbec dala sob zaditi vldu, kter by pln od n zvisela, a jeliko takov pn s ddinm krlovstvm se prv neshodovalo, usilovala o to, aby se krlovstv uinilo volebnm, jako to tenkrte prv v Polsku bti zaalo, kde pomry lechty naim pn&m vzornmi bti se zdly. Nesouhlasil s takovmi nhledy erotn, kter budoucnost vlasti novmi zmatky a boji kaliti nechtl, a proto k plnmu smen zjm obapolnch, panovnickho domu i lechty psobil. Stavov rakout, moravt a uhert mli za to, e prva jejich jedin vzjemnou konfederac pojitna bti mohou; konfederace takov mla jedin od stavuv zviseti, a kdykoliv toho poteba poadovala, mla brannou moc jednotlivch zem vldnouti. Kdo nevid, eby tm krlov ve sv autorit skrceni byli bvali, ba e takov zzen jedin proti nim elilo ? Mluvilo se vbec, e po smrti Matie spolen stavov poeavdn ddin prvo Habsburkv zamtnou a k volb novho krle pistoup. erotn, jak eeno, takovm zmrm nepl. I on dal ja kousi zmnu stavy, jakhosi vtho vplyvu stavv na vy politiku a na stedn vldu stt v jednu i spojench. On a Tschernembcl byli prvn muov, kte o nerozdlitelnosti ddinch zem domu Habsbursko-Rakouskho pemleli. erotn byl prvn, kter na nutnost ukazoval, aby takovto spojen, nerozdliteln e svou stavu mla. Zdlo se mu, eby sent skldajc se z poslancv jednotlivch zem a as po ase se schzejc nejlpe se k tomu hodil, aby po boku stl panovnkovi ve vld veobecn v poizovn veobecnch zjm. stava a samosprva jednotlivch zem tm dokonce nic trpti, anobr uchrnny bti mly. Ze j bylo veobecnch zjm, toho kadmu lze bylo domakati se; e jejich jjosavdn obstarn neslun bylo, t snadno se dokzati mohlo. erotn zamlel reformu, kterou by se spojovaly zjmy jednotlivch zem a stayfiv se zjmy panovnkv. Vak bohuel, e ani jedni ani druz takovto idey se nechopili, nbr jen na samovldu a utisknut zdnliv nesmiitelnho odprce myslili. erotn stal se r. 1608 hejtmanem markhrabstv Moravskho; po sedm let spravoval ad ten ve smyslu smilivm a zde naznaenm. Roku 1615 pesvdil se, e stoupencv nem, a vzdal se toho adu. Rok 1618 se vemi svmi smutnmi nsledky ospravedlnil jej a stav jej nade vecky souasnky jeho. Nemohli jsme ovem zde ne nastniti psoben erotnovo, mue to znamenitho a po Jim Podbradskm snad nejvtho eskho sttnka. Kdo blich zprv d, necht vezme nahoe eenou knihu do ruky, a najde tam na kad strnce nejzajma vjch zprv o naich pedcch. Zatek spisu zdob vyobrazen stavu obanskho a prvnho na Morav, ktermu obrazu pan Chlumeck ne mn ne 128 stran vnoval, a tk se hlavn 16. vku. Jeliko nic podobnho o t dob napsno nemme, upozorujeme na to zvlt; jev se v t stce spisovatel co znamenit znatel historie prva a vbec co prvnk. Popsn erotnova i vota domcho nemn obrn a zajmav se nm bti vid; ale v pozornosti hodn jsou literrn zprvy podan v kapitole pt. Nae historie literatury le jet ladem, a zajist nejznamenitjho vysvtlen, kterho se j posud dostalo, nabv nejvce rozjmnm historikv. O pomrech vojenskch od na doby tak rozdlnch dv kapitola est zprvy stejn zajmav jako authentick. Vypravovn, v celku iv, v nkterch stkch znamenitm se

47

nm bti zd; tak jmenovit v kapitole pt, pede vm ale v hi storii o majesttu csae Rudolfa v kapitole dest a v vahch na konci a v pedmluv knihy. Musme se vyznati, e jsme ero tnem" nabyli znamenit plod literatury historick, a e jest velice pti, aby kniha brzo do etiny peloena byla. Spisovatel, ako liv pln jazyku eskmu rozum, pece psti jm neum. Kdy mu, kter ne pouze uenost vynik, ale i v praktickm ivot a v politice se vyznv, prci historickou podnikne, meme vdy zvltn spis oekvati, a s takovmto spisem setkvme se v Karlu z erotna. G. Das Hnigtlium Cteorg-s von Podbrad. Ein beitrag zur geschichte der entwickelung des Staates gegenber der katholischen kirche zumeist nach bisher unbekannten und in auswhl mitgetheilten Urkunden dargestellt von Max. Jordan, Dr. phil. Leipzig 1861. Str. 535 v 8. Mon bylo se nadti, e pi chladnjm posuzovn vc d jepiscov nmet trochu dle se odv, a e zanechave historii skou od X.XIII. stolet, dobu slvy a moci, i k vkm pozdj m, k dob padku pikro. Tul arci musej pi kadm kroku naraziti na nai vlast, jej panovnci nkolikkrte sami na trnu nmeckm zasedali anebo co sousedov nejbli rozhodn na z leitosti nmeck psobili, majce sami ne-li vce alespo tolik a to spolehlivj moci neli csaov a krlov mt. e pozor nost k echm pi psan djin od vku XIV. mti dluno, dkazem toho nm jsou ti spisy ped nmi lec, z nich dva dobou Jiho z Podbrad, jeden pak udlostmi za Jana Lucemburskho se zan. Ji byl osobnost, k n kad Cech s nrodn hrdost pohleti me, o kterm i obecn el hlas, e jemu podobnho v echch nebylo ani nebude". Ji dovedl mocnou rukou nepodky zame ziti, on by byl Cechy daleko pivedl, kdyby nebylo bvalo zlo myslnho popuzovn z venku proti nmu: pes to vecko sahal mocn do pomrv nrod sousednch. Divno-li tedy, e n slavn Palack dob tto vnoval takovou pli, takovou snahu, eho n sledkem i obraz tak pln vku toho nm podal, lep ne jsme si sami pti mohli. Divno -li t, e i jin djepiscov Jimu zvlt pozornost svou vnovali, jako spisovatel dotenho dla, jeho ob sah sm v pedmluv krtce ale pln podv XIX. ka: Poloil jsem si za lohu pi len tto doby, abych dokzal, e tehdej esk svt charakteristick snahy vku tehdejho spojoval, ano e zstupcem jejich vhradn byl", Jiho pak nazv Jordan hrdi nou a takka ivm zkonem boje v pechodn tto dob. Spisova tel pouil, jak sm udv, pramenv souvkch v archivech Dr anskm a Vratislavskm a v knihovnch Lipsk a Vratislavsk Rhedigerov chovanch, a co se eskch dote, laskavost naeho Palackho mu poskytnutch. Dlo nadepsan jest psno dve, neli nmeck vydn Palackho djepisu IV, 2 titno bylo, a ne rozeznv se v hlavnch rysech a v pojmut celku valn od dla naeho slavnho djepisce; ano pili jsme v pokuen mti za to, zdali nebylo esk vydn doby Jikovy vodtkem dra. Jordna, e mu arcit poznamenn k plohm odporovati se zdaj, ano z nich souditi lze, e spisovatel nen s etinou seznmen. Srovnme-li dlo Palackho s Jordnovm, vidme rozdl na prvn okamik. Pa lackho prce jest obrnj, z kadho dku jest vidti ve strannou a takovou znmost pomr, jakou bychom sotva od jinho oekvati mohli. Jordnovo dlo jev snahu a nadn, a meme s nm souhlasiti v celku, an jak eeno s vsledky Palackho se srovnv, m pak se Jordan od Palackho li, to zajist meme pi bedlivm srovnn piposti ne dosti veobecn znmosti po mr eskch a z toho plynoucch konsekvenc, anebo na druh stran trochu nehistorickmu si ponn Jordnovu, kter si ideu dve utvoil a pak dle n prameny srovnval, a co se do n ne hodilo vynechal. To se nachz v dle Jordnov velmi asto. Mimo to jest v dle tomto trochu mnoho filosofickho reflexu, a jev se jaksi strannost pi posuzovn toho, jak jednala apotolsk stolice. Prv tetinu celho dla zaujmaj plohy spis souvkch, a ve mnohch z nich jev se dobe rz doby, tak e co doplnk k pu blikaci Palackho v XX. dle Fontes rerum austr. vtny jsou. Jen pti si nutno, aby byl Jordan originly lpe etl a tch etnch znamen otzky v mstech lehce nahraditelnch a doplnitelnch vy nechal. E.

Literrn repertorium. Cteorg- von Bhmen der Hassitea-Honig' von Georg Voigt. Historische Zeitschrift herausgegeben von H. von Sybel. Dritter Jahrgang 1861. 2. Heft. Mnchen. Literarisch artistische Anstalt der J. G. Cottaschen Buchhandlung. Str. 398475. Pojednn toto, tajc skoro 80 stran, nen nic jinho, neli kritika t dl v poslednch letech od naeho Palackho vydanch, toti: Djin nrodu eskho IV. d. st. 1. a Ji., pak Urkundliche Beitrge aur Geschichte Bhmens und seiner Nachbarlnder im Zeit alter Georgs von Podiebrad (14501471) a poslze: Zeugenverhr ber den Tod Knig Ladiavs von Ungarn und Bhmen im Jahre 1457. Voigt podv nm, k jakmu asi cli sami nevme, krtk pehled vdeck innosti Palackho, mn e vlasteneck jeho cesta nebyla vdy rovn, nareje pi tom jaksi temn na censurn mezery" v Archivu eskm (snad pod tm chce p. Voigt rozumti, e ml Palack i nedleit listiny a jejich stky uveejniti) a na zv toto zloinem (!) spchanm na vd. Mchnuv tak bez p iny a tudi po zkenicku po osob mue bezhonnho, chloub nai, pipravil tenstvo na smr, kter celou prac jeho vane. Podezvaje osobu spisovatelovu obrac i podezen k tomu, co spi soval. I vidme v pojednn tomto, jak ryz el p. Voigt m, toti bltem pokleti ve, co pedkov nai dobrho a slavnho zapo ali uprati dob a jejmu reku, e prvn a hlavn podnt dali k snahm, jich se o nkolik stolet pozdji jin teprv nrodov uchopili. P. Voigt to bezpochyby jen proto uinil, e to echov byli, o nich se mysliti nesm, e bez vodtka nmeckho kdy co velkho uinili. A jak by to bylo jinak? Jak by Cechov byli mohli pijti k mylnce a sten ji i provsti v XV. vku, aby se vyznavai rozlinho uen v jednom sttu sneli? Jak by mohl pzniv hledti nmeck djepisec a nestrann posouditi krle e skho, a to jet ze slovansk krve, kter byl tak sml a roz viklanmu Nmecku trochu na nohy pomoci se snail? A jak to opovlivost od krle eskho, pomleti na to, jakby se njezdm Turk hrz postaviti mohla, kdy se v Nmecku vce ne dv sto let o to radili a pece k niemu to nepivedli. Proti tmto tem initelm v djinch Jiho Podbradskho jest tok p. Voigta obr cen, on se sna buto opak toho, co Palack vypravuje, dok zati, a kde to tak daleko nejde, aspo sem a tam njak poliek mu zasaditi. Za tou pinou vyjd jen proti udnm z celku vytre nm, domnvaje se, rozstel-li sem a tam stky obrazu, e tento pak ji se rozpadnouti mus. K tomu p ichz jet jedna zvlt nost polemiky pn Voigtovy, kter z pedelho plyne. Sna se toti vyhnati mnn, kter jen se vztahem k dobm minulm vy sloveno bylo, na stanovisko absolutn, proti ktermu pak se lpe tokem hnti me. Z tch vech pin musel se stti krl Ji vladaem nesamostatnm, nerznm, sem a tam kadou dobou jinak se pohybujcm. Proto musej se o pronsledovn sekt mimo utra kvisty a katolky cel jeremidy psti, proto nesm mylnka o v prav proti Turkm upmn mnna bti, a mylnka o zvltnm zazen Nmeck e musela povstati ne v hlav Jikov, nbr jeho rady Majera. A to ve dokazuje p. Voigt velijakmi sofismy a podobnm haraburdm, aby k pathetickmu svmu ukonen pi el: Vzdlanost esk vadne, kdy na ni nevane dech nmeck; jen stknm se s nm vzrostla a stala se historickou, a dn jist nezn nutnost takovho spojen lpe ne djepisec ech." Na druh dv dla nahoe vytknut nebylo Voigtovi mon tak lehce vyjeti, ponvad objektivn pravdy snadnji by mohly do nesnz pivsti, an Palack co jeden z nejprvnjch palaeograf naeho vku znm jest a pi pojednn o smrti Ladislavov tolik dkaz podal, e ped nimi neptelsk utrhn umlknouti musej. E. Kaiser Eiudvig der Bayer und Knig- Johann von Bhmen. Mit urkundlichen Beilagen von Dr. Friedrich Weech. Inaugural-Dissertation. Mnchen, Christ. Kaiser 1860. Str. 136 v 8. Tyto prvotiny na poli djepisn innosti mladho nmeckho uence podvaj nm dosti jasn obrzek o pomrech dobrodru nho a tkavho eskho krle Jana k csai Ludvku Bavorskmu, anebo lpe obrzek mejd a pikl, jak konaly rodiny Wittelsbachv, Habsburkv a Lucemburkv v prvn polovici XIV. vku, aby zem sv rodinn co mon nejvce rozmnoily, jich sob po jis tily, a kdyby mon bylo, k nejskvlej tehdy hodnosti pily a k sob ji pithly. A nm p. Weech nepodv nic podstatn no vho, zavdil se nm ji tm, e o jednom smru innosti krle Jana r celku pojednal, a jet vce, e ns s listinami seznmil, kter mu v bohatm archivu Mnichovskm pstupny byly, kterch vak a posud mn pouito bylo. E. Dle Echtheit der Hniglnhofer Handschrift kritisch nachgewiesen von Josef und Hermenegild Jirecek. Prag 1862. Verlag von Friedrich Tempsky. Str. VIH, 212 v 8ce. V boji o Rukopis Kralodvorsk uinn opt tmto spisem krok ku pedu a to krok mohutn. Skoro bych ekl, e meme bti naim neptelm vdn za jejich snahu, aby dokzali, e Ruko pis Kralodvorsk podvren. Nebo nezstali a nezstanou nai uenci pozadu a vyvrt vdy s dkladnosti kolikansobnou domnl n mitky tch, kte by rdi nrodn poklad tento zprznili; tak obo hat jak vcn tak i formln snanm badnm svm vdeck po znn jazyka naeho. Doten spis jest ji jedenmectm od roku 1858, v nm se o Rukopise Kralodvorskm jedn, a e jsme se ve smru nadepsanm dobrho ovoce dokali, neteba dvakrt opakovati. I spis brat Jireku jest zdrnm a bohatm pspv kem. Jak z dkladnho dla jejich vysvt, bylo jejich elem, n mitky ve spise Fejfalkov Uiber die Kniginhofer Handschrift" proti Rukopisu Kralodvorskmu inn vyvrtiti a Nmcm jin nauen dti, za kterou pinou i spis v nmin psn jest e se to pnm Jirekm podailo, dalo se od jejich znmostech jak v ei tak i v staroitnostech eskch oekvati. e ale nov ob jasnn v mluvnici staroek, bjeslov a i v djinch nrodnch nm podali, za to musme jim vdn bti. E. Die gefttrstete liinie des uralten und edlen schlechts HlnsUy. Ein geschichtlicher Versuch von Erwin Folkmann, frstlich Kinsky'schem Bibliotkekar. Prag Verlag v. K. Andr. Str. 76 ve velkm 8. a titn tabelka kmenu na velkm archu. GeJosef 1861. rodo -

N starosta Fr. Palack asi ped tidceti lety urovnal archiv v palci knat Kinskch v Praze, a k dosti tehdejho knete Rudolfa sebral a sestavil vechny listinn a letopisn zprvy tka jc se tohoto staroeskho rodu. Tato prce Palackho jest hlavnm zkladem nahoe oznmenho spisu, kter v celku dosti sprvn a dobrm dechem psn jest, jakkoliv nejeden citt esk k tomu ukazuje, e p. spisovatel eskho jazyka a pravopisu nehrabe sob vdom jest. Podrobnosti ze ivotv vynikajcch dv rodu Kin skch (ale to mezi pozdnjmi jenom knat, nikoliv hrabat, ja koto z vedlejch lini pochzejcch) jsou velmi vtanm pspv kem k historii domc. Rodopisn tabule podob se v celku on, ji ped mlo lety knz Krka sestavil a ke svmu mstopisnmu dlu o Chocni (viz Pam. HI. 94) pipojil; pochzejt ovem ob ze stejnho zdla. Zdali jsou njak opravy a doplky v tto nme ck, nevm, an jsem j s onou neporovn val. Z. Die Ervrerbsverhaltnlsse im bhmischen Krzgebirge. Bericht an das Centralcomit zur Befrderung der Erwerbsthtigkeit der bhmischen Erz- und Riesengebirgsbewohner, von dessen Mitgliedern Maxmilin Dormitier und Dr. Edmund Schebek. Prag. Heinrich Mercy. 1862. Str. 231 v 8. S kamenopisn mapou. Tato kniha, jeto se skromn zprvou" nazv, jest sku ten, dobr, velmi piln sestaven monografie esk strany Kru nho poho, a m tedy mnohostrann pednosti. V vodu se l krajina a lid velmi zajmavm spsobem, doklady jsou statistickmi sly vude provedeny. Pak se tu podv historick pehled hor nick innosti, kter bvala zkladem osazen a pelidnn tchto stran, probraj se vecky ostatn druhy domcho prmyslu, tak o musikantech a harfenistkch, je toto poho do svta vysl, jest tu obrn zmnka, a k zvrku teprv podvaj spisovatel sv vahy a nvrhy, jak by se stav obyvatelv p ohornch polepiti mohl. Z.

T i s k Jaroslava Pospila.

asopis Musea krlovstv eskho pro djepis hlavn esk.

Vydn archaeologickho sboru Musea krlovstv eskho nkladem Matice esk.
Redaktor K. VI. Zap.

Ronk IX.

Dl V., seit Z.

Rok

Alexander Velik.
Sepsal Dr. Gabler. Alphonse de Lamartine: Vie Alexandre le Grand. Paris 1859 2 vols. (Pokraovn.)
Si quid novisti rectius istis, Candidus imperti; si non, his utere mecura. Horatius.

II. Alexander stal se krlem v Makedonii po zavradn svho domnlho otce Filipa; avak nestal se jm co legi timn, od krle Filipa ustanoven nstupce na trnu. Patrn dkaz toho jest, e Attalus, vrchn velitel jednoho odd len makedonskho vojska tehd ji v Asii stojcho, neuznal Alexandra za krle. Attalus vak byl vrnm slu ebnkem Filipovm, a zajist nebyl by se vyslovil proti nastoupen toho tak nazvanho zamilovanho syna svho krle, kdyby mlad Alexander byl bval tm zamilovanm synem krle Filipa a od nho ustanovenm nstupcem na trnu makedonskm. Attalus ovem, jak Diodor vypravuje, rozmyslil se jina, akoliv ji veel ve spojen s Atheany, s tmito rozhodnmi neptely Makedonie, kdy toti vidl, e mlad Alexander jiji se zmocnil vldy; ale pozdn pokn nemohlo ho uchrniti ped pomstou usurpatorovou. Jakm spsobem Alexander zmocnil se vldy v Makedonii, neleno posud v pravm svtle, jeto djepisci Alexandrovi vychzej bez dostatenho dvodu z toho, e Alexander byl a musil bti legitimnm nstupcem. Avak Alexander byl v poslednm ase panovn Fi lipova hlavou tajnho spiknut; o tom nalzme urit ch zprv v Plutarchu a v Arrianu. Plutarch vypravuje (Alex. 10.), e krl Filip, dovdv se, jak mlad Alexander pro vozuje na svou pst diplomacii jeho zmrm odpornou, vyhuboval svho syna a dlal mu trpk vitky" (Fi lip bezpochyby dopustil se jet jinch vc naproti odbojnmu mladku). Korinfanm psal, aby mu Thessala (vyslance Alexandrova) poslali v okovech. Z ostatnch stou-

penc jeho (Alexandrovch) vypovdl z Makedonie Har pala a Nearcha, pak Erigyia a Ptolemea. Tyto povolal Alexander pozdji nazpt a udlil jim nejvy dstojnosti." Arrian o tto vci prav (III. 6): Harpalus toti ponejprv jet za asu panovn Fili pova co jeden ze stoupenc Alexandrovch za toue p inou uprchl, za kterou i Ptolemeus Lagi a Nearch, syn Androtimv, a Erigyius, syn Larichv, zrove s bratrem Laomedontem uprchl, protoe Alexander nedvoval Filipovi a t. d." Plutarch jet jmenuje Philotu, syna Parmenionova, co stoupence Alexandrova. Perdikkas a Leonnatus, jento tak vhodn probodli Pausania, vykonavho lohu svou zavradnm krle Filipa, nleeli pec patrn tak do potu stoupenc Alexandrovch; Hephaestion, tento tak podezel ptel" Alexandrv, zajist t, a bezpochyby i oba bra ti Philotovi, Nikanor a Hektor. Alexander tedy za ivota svho otce ml dvrnky a stoupence, kte nebyli ptel krle Filipa. Af tito dle Plutarcha byli vypovzeni z Makedonie, nebo af dle Arriana sami utekli, to tum ne mn nic ve vci sam, na kter nm zle. Krl Filip byl zavradn, a tit lid, kte za asu jeho vladaen byli vypovzenci neboli pobhlky, dostali se za Alexandra k vysokm dstojnostem. Tm pec faktum spiknut dosti zeteln jest naznaeno. Nevme, bylli Alexander v Aegech samch, kdy tam krl Filip u vchodu do divadla padnul ppd dkou vraednkovou, neboli jenom na blzku; daleko nemohl bti, 7

.0

Alexander Velik).

protoe vdl, co se m stti. Mlad Alexander zajist tehd svou energickou odhodlanost a nerozpaitou odvahou pekvapil a zastrail sv protivnky. Tito ovem ne vdli, e Filipova smrt tak blzka jest, Alexander vak to Ydl a byl na to pipraven. Jedna udlost, kter dle svdectv vech starch d jepisc Alexandrovch pihodila se hned po zavradn krle Filipa, vrh velmi vznamn svtlo na to, co tehd se dalo v Aegech. Alexander Lynkestes, a znm co protivnk prince Alexandra, spch nicmn k nmu a pozdravuje ho prvn" co krle. Me -Ii nkdo mysliti, e tento urozen ,Makedonec by byl spchal k svmu pro tivnku, aby si vasnou pokornost pojistil jeho pze a milost, kdyby protivnk tento sm a sm ve v tichosti byl nkde sedl a ekal, a si ho Makedonci vyhledaj a za krle svho vyvolaj? To t um rozumn lovk, kter jen dosti chatrn pont m o pomrech makedon skch, mysliti neme. Lynkestes zajist spchal k mla dmu Alexandrovi jen proto, e tomuto odolati ji nebylo lze. Alexander musel mti velikou st makedonskho vojska na sv stran, kdy Lynkestes dlaje cnost z nouze pozdravil ho co svho krle. Povme-li, e Alexander sm, co mladk vynikajc vemi cnostmi dobrho vojka, zajist ml dobrou povst mezi vojskem, e -pak vechny bval dvrnky a stoupence jeho nachzme pozdji co vdce vojensk, nebude snad domnnka pli odvn, e ve vojsku makedonskm ji dvno musela bti rozena mylnka: Alexander mus se stti krlem, kdyby se Filipovi nhodou pihodilo cosi lidskho. Alexander ml svou stranu ve vojsku, a tato strana musela bti mnohem silnj neli odporn strana Attalova a mlad krlovny Kleopatry, sic by se Alexander nikdy nebyl stal krlem v Makedonii. Parmenio, otec Philotv, kter po zavradn Attala stal se velitelem v Asii, nleel k tto stran, a v Mak edonii Klitus, Epirotec, bratr Alexandrovy ch vy. ') Ani vojsko ani tito star vdcov jeho ovem ne vdli nic o tom, e Alexander jest spoluvinnkem vrady spchan na krli Filipovi. Alexandrovi zleelo na tom, aby tato vc zstala tajnou; pozdji po uil orakula Ammonskho k tomu, by podezen proti sob vznikl vyvrtil. Dle souhlasnch zprv vech starch djepisc Alexandrovch bylo pr prvn jeho p vladaskou, by psn potrestal tak nazvan spoluvinnky zavradn krle Fi lipa, t. j. jinmi slovy, by odstranil sv nejurputnj ne ptele a odprce. Mezi tmito nachzej se vysoko posta ven osoby, jako na p. pbuzn krlovny Kleopatry a tato krlovna sama (a ti pec nebyli spoluvinnci vrady), pak Amyntas, synovec krle Filipa, rodina Ly nkestv a jin. Justinus (XII. 6) mluv o nkolika bratch Alexandrovch
') V Pseudo-Kallisthenov romnu pichz Alexander hned po zavradn Filijla v ele vtznho vojska. Podobn tak vypravuj djepisci pert.

pi tto pleitosti usmrcench (noverca fratresque interfecti"). Vichni tito tak nazvan spoluvinnci krlovrady bezpochyby nebyli bez brn a naskrze beze v podpory, kdy mlad Alexander proti jejich pnm smlou rukou shnul po moci vladask. Ve sttu, jakovm tehd byla Makedonie, kdeto obyejn jen surov nsil rozhodovalo otzku o nastoupen na trn, a vradn sokv pojiovalo dren panovnick moci, ned se mysliti, e pbuzn Kleopatini, e Lynkestov beze veho odporu byli jati a vedeni na popravu. Alexander co prav Makedonec vstoupil vradou na trn a pravm makedonskm spso bem na nm se usadil. Patrn dkaz, e co Usurpator zmocnil se vldy, jest ona tak zbyten vynen velko myslnost, kterou vem Makedoncm prominul dan a po platky, daje od nich jen slubu vojenskou. To neinvaj legitimn ddicov trnu, je -li nastoupen jejich tak pojitno, jak se to obyejn tvrd o Alexandru Velkm v Makedonii po smrti krle Filipa. Dle mho zdn prv tato tak nazvan velikodunost Alexandrova svd naopak, e mlad Usurpator vidl se pinucena shnouti k takovmu prostedku, aby si naklonil srdce vhajcch a snad i na plo odpornch jemu Makedonc. Djiny Alexandrovy vak byly psny, kdy ji cel svt naplnn byl slvou velikho dobyvatele Asie, a tu ovem byla vc docela pirozen, e djepisci jeho vy nasnaovali se vemon, aby mal a neslavn potky pozdjho velkho a slavnho krle co nejvce zvtili a piozdobili. Horliv velebitel Alexandrovi nemohli si nastoupen jeho na trn makedonsk jinak mys liti, neli e slavn vtz nad Perany byl prohlen za krle ra dostnm jsnm vech Makedonc; pouh etrnost ku krli Filipovi, o kterm pec nedalo se zaprati, e byl zakladatelem pevahy makedonsk v ecku, kzala jim, aby i o nm tvrdili, e spat il ve svm zamilovanm synu" nastvajcho vtzoslavnho hrdinu, aby se mu ne mohla vytati obmezen krtkozrakost. My vak tum ji toho zapoteb nemme, abychom ze etrnosti uznali politickou bystrozrakost krle Filipa, ani abychom bez dostatench dvod oslavovali dobvavost Alexandrovu; j naopak mm za to, e duch naeho vku poaduje, abychom se stavli na odpor zbytenmu obdivovn se tak nazvanm velkm krlm a daremnmu veleben krveznivch dobyvatel, obzvlt tam, kde nm prameny djin jejich dosti pin k tomu ani ne zavdvaj. Jesti to kaz docela zvltn, e nalzme u no vjch djepisc, jichto pec vt st' ptr po pravd s mnohem upmnjm snaenm, ne in Lamartine, mnohem vce bezuzdnho obdivovn se Alexandru, neli se toho naskytuje u starch. Sta djepisci Alexandrovi, z nichto erpme zn most ivota a skutk makedonskho dobyvatele, podvaj

Alexander Velik.

5!

nm mnostv zajmavch podrobnost, ukazujcch k tomu, e oslaven hrdina nevzne l se povahou svou pli vysoko nad obyejnou kehkost lidskho pokolen. Novj djepisoi vak s nepatrnmi vminkami naznaili si za hlavn kol, aby vechno, cokoliv nachz se v pramenech neshodnho s pedpokldanou slavnou povst velkho krle, bu to co mon nejvce omlouvali nebo i dokonce zaprali; a tmto spsobem povstal onen slvou a cnost oz en obraz vzneenho reka, jehoto nm Lamartine pedstavuje co nejkrsnj a nejdokonalej exemplr naeho pokolen. J zase jsem rozhodnm neptelem veho modlosluebnictv, maje za to, e postavenm model, kterto pec nejsou pravmi a pravdivmi bohy, pipravujeme si pro budouc asy jen zbytenou prci jich ztroskotn. Mn nen dno, abych se mohl obdivovati makedonskmu Alexandru, protoe bych velmi ned t obdivoval se Atti lovi a Tamerlanovi; mn nen dno, abych se obdivoval dobyvateli, protoe v nm vidm jen lovka, kter ml o nco ctidosti, energie a tst vce, neli ostatn smrtelnci. Dle mho zdn nelze miti pravou velk ost hlukem, kterm lovk njak naplnil svt, aby zadost uinil sobeckmu chtn po vlenm dobrodrustv, ne zceninami, ktermi naznail zhubnou drhu svou, ne krv, kterou prolval, aby nasytil nenasytnon ctidost, alebr tm, co zdrnho vykonal k u prospchu a uitku svho pokolen. Alexander makedonsk zniil sice vzd lanost eckou v Evrop, on zboil i Peran v Asii, avak co zanechal po sv smrti? jen zceniny, na nichto druhov jeho vlench taen teprv po dlouhch bojch zaloili nov e. Velebitel Alexandrovi ovem pipisuj svmu zamilovanmu hrdinovi velijak krsn idey a plny, jimito pr chtl oblaiti svt; avak sta djepisci nevd nie ho o tchto tak nazvanch krsnch idech von Verschmelzung der Nationen Asiens und Europas", o kterch Droysen tak mnoho um vypravovati. Vyvrtiti podobn nemotorn smylenky, jest hlavnm kolem mho pojednn, jmto chci zrove podati dkaz, e djiny Alexandrovy a posud nebyly tak psny, jak by psny bti mohly a mly, aby vk n dle Lamartinova pn nabyti mohl z nich nleitho pouen. Pedevm musm se vak vslovn prohlsiti proti onomu systmu djepisectv, dle kterho, kdekoliv mu narozen k zhub nrodv cel svt naplnil stranou po vst svho jmna," 2 ) ihned piplazuje se slun hlasa tel jeho slvy, by dokzal svtu podle zsad alostnho fatalismu, e vechno, co mu tento uinil, tak uinno bti muselo, e mu tento jen k tomu byl narozen, aby uskutenil zmry prozetelnosti bosk. J mm za to, e tent o systm djepisectv nen o nio lep, neli podl
Jordanes De rbus geticis c. 35 o Attilovi.

pochlebnictv filosofa eckho Anaxarcha, jento pr Alexandra, v opilstv probodho starho Klita, til ka: Vechno, cokoliv uinil velk krl, mus m ti za spra vedliv pedn tento krl sm a po nm cel ostatn lovenstvo! Dle mho zdn jest fatalismus v djepisectv jen smn a zhubn drzost; smn, protoe pec nikdo opravdu mysliti neme, e lidskmu duchu mohlo by bti dno, proskoumati zmry bosk, a zhubn, protoe jen me vsti k pochybnostem o moudrm a spravedli vm zen svta. Kdokoliv vak dospl k tomu, aby skuten v Boha vil, mohl by tak dospti k takovmu n hledu o sob samm, a teba zapral theorii o obmezenm rozumu poddanch naproti vld pozemsk a lidsk, aby ji uznal alespo naproti svtovld bosk. Jedna z nejdleitjch otzek v djinch Alexandra Velkho jest jeho pomr k ecku. Lamartine l tento pomr (I. 48 a st.) dle vbec pijatho spsobu. Alexa nder pedevm zkrotil Thesalany, a thl pak s vojskem svm do Korinthu, kdeto svolal sjezd vech stt eckch. Tu byl vyvolen za vrchnho velitele ek v nastvajc vlce proti Peranm. Zklad tohoto len nachzme v Diodoru Sicilskm XVII. 4, kter o tom pe takto: Pedn pivedl (Alexander) Thesaly vldnost svou a velkmi sliby k tomu, aby mu popli zddn po otci vrchn velitelstv nad eckem. Pak zskal si nklonnost sousednch nrod podobnm spsobem, a svolav sjezd Amphyktion v Pylch piml ho k tomu, aby mu spolenm usnesenm podal vrchn velitelstv nad eckem. S Ambrakioty pustil se do vyjednvn, ml se k nim velmi milostiv a ujioval je, e jim prv chtl sm ud liti neodvislost, kter si nedvno dobyli sami. Aby vak odporn postrail, vedl makedonsk vojsko stralivm spsobem vypraven ku pedu, vtrhl rychlm pochodem do Botie, kdeto blzko Kadmey poloiv se tborem nahnal Thebanm strachu. Poden Athean uzaveli, aby vechno z venkova pinelo se do msta. Pak vypravili poslance k Alexandrovi s prosbou, aby jim odpustil, e mu neodevzdali ji vrchn velitelstv. Mezi poslanci tmito byl t Demosthenes, kterto vak boje se Make donc navrtil se z Kithaerona zptky do msta. Alexander dal poslancm Athnskm milostivou odpovd. Na jeho rozkaz, aby se vyslancov a lenov zemskho snmu seli v Korinthu, shromdili se tam obyejn love zemskho snmu, a krl promluviv k nim velmi milostivmi slovy, pivedl eky k tomu, aby uzaveli, e Alexander m bti svrchovanm velitelem ecka, a e m vypovdti vojnu Peranm, by pomstil kivdu, kterou uinili ekm." Dle tohoto vypravovn Diodorova byl Alexander Makedonsk krtk as po smrti krle Filipa vyvolen za vrchnho velitele ekv, a toti nejenom jednou, aleb r tikrt. Mn se tato Diodorova zprva zd bti nad mru podezelou; pedn dle zsady: Kdo pli mnoho doka 7*

52

Alexander Velik.

zuje, nedokazuje nieho. Mn se zd, e Diodor ve sv 4. kap. knihy XVII. beze v kritiky postavil vedle sete vechny povsti, kter kolovaly v pozdjch asech o vyvolen Alexandra za vrchnho velitele ekv. Pak Diodor tu vypravuje vci, kterto patrn nleej do jinho asu. Arrian k vprav Alexandrov proti Thebm povd (I. 7), e blzko Kadmey poloil se tborem a e v Athnch vechno z venkova pinelo se do msta, e pak poslanci byli vypraveni k Alexandrovi, kterm dal milostivou odpov. e Demosthenes byl mezi poslanci a e z Kithaerona navrtil se zptky do msta, dovdme se t z Aeschino vy ei proti Ktesiphonu (49); ale Aeschines urit povd, e se to stalo v as vlky, tedy po zboen Theb, ne vak kdy se dle Diodora jednalo o to, aby Alexander byl vyvolen za vrchnho velitele. Sem nleit zprvy jinch djepisc Alexandrovch nejsou takov, aby se jimi daly odstraniti pochybnosti nahoe vysloven, alebr naopak dodvaj jim jen pevnj podstaty. Arrian vypravuje hned na zatku svho dla jako vc tm nejistou, e Alexander hned po nastoupen vldy pr el do Peloponnesu, a svolav v Peloponnesu vechny eky dal od nich dstojnost vrchnho velitele ve vlce proti Peranm, jto mu vichni pr udlili, vyjma Lakedemony (o tom Diodor nev nic), kte pr mu odpov dli, e oni jsou zvykl veleti, ne vak poslouchati. I v Athnch pr bylo pikl velijakch, avak Athean ji piblenm se Alexandra tak byli zaraeni, e jemu ke cti povolili vce neli od nich byl obdrel Filip." Arrian to vechno vypravuje tak jakoby tomu sm docela nevil. U Justina (XI. 2) Alexander na za tku zkrotil mnoh odbojn nrody a potlail nkolik vznikajcch po vstn." Pak teprv jde do Korinthu, kdeto vyvolen na msto svho otce co vrchn velitel ek. Plutarch (11.) t povd, e mlad Alexander ml na potku dosti co dlati doma, aby si po jistil moc vladaskou v Makedonii. Plutarch vak teprv po zboen Theb p r a v (1 4 . ) : K d y p a k e k o v s e l i s e n a I s t h m u a usnesli se na tom, aby s Alexandrem vypravili se proti Peranm, tu Alexander byl prohlen za vrchnho vdce." Plutarch a Justinus t edy nevd o tom, e Alexander byl vyvolen za vdce ekv hned po smrti krle Filipa; Justinus klade toto vyvolen po vlce proti Thrakm a Plu tarch a po zboen Theb. Arrian tu celou vc nm po dv co povst nejistou, a Diodorova zprva je velmi po dez el, pedn trojm zvolenm na msto jednoho, a pak i tm, e pi tom vypravuje vci, kterto maj sv nle it msto teprv pi vprav Alexandra proti Thebm. Nezd se tedy, e Alexander hned na zatku sv vldy thl do ecka, aby tam pevzal velitelstv spojench ekv.

Zajist pravd podobnj a okolnostem tehdejm pimenj zd se to, e Alexander, jak Justinus prav, na zatku zkrotil mnoh odbojn nrody". Krl Filip, podmaniv sob nkolik kmen thrckch a illyrskch, sousedcch s Maked onci, pinutil je k tomu, aby co spo jenci slouili v jeho vojsku. Tito rozlin nrodov nespravedlivm otroctvm skleni, kochali se po jeho za vradn nadj, e nastala doba jejich vysvobozen." (Just. XI. 1.) Alexander tuto nadji zmail; Odrysov , Agriani a Triballi nachzej se ve vojsku, s kterm peel Helles pont. Bylo-li toto prvn poln taen Alexandrovo, jeto Justinus (XI. 2), Diodor Sicilsk (XVII. 8) a Plutarch (ivot Alex. 11.) odbvaj nkolika slovy, skuten ta kov, jak nm je l Arrian v prvnch esti kapitolch svho dla, a po nm vichni novj historikov, o tom budi mi dovoleno ponkud pochybovati. Justinus o tomto taen nevypravuje nieho vce, neli e Alexander na zatku zkrotil mnoh odbojn nrody". Diodor Sicilsk prav: Alexander potlaiv nepokoje v ecku thl do Thrakie, kdeto mnoh pobouen nrody thrck postrail a sob podmanil. Potom nastoupiv taen do Pannonie (t. j. Paeonie, krajina na Strymonu), do Illyr ska a sousednch krajin pemohl mnoh tam sedc odpadl barbary a podmanil si vechny v tamjm okol bydlc barbary." Plutarch pe: Zbouen barbarv uinil konec rychlm taenm a k Dunaji, a zvtzil nad Syrmem, krlem Triball, ve velik bitv." Arrian popisuje naproti tomu taen Alexandrovo v esti kapitolch velmi pragmaticky. Kdeto jin k tomu neudvaj uritho asu, Arrian nm zvstuje, e Alexan der vypravil se proti Thrakm na jae (klademe -li zavradn Filipovo do podzimu r. 336, tedy na jae r. 335), e thl pes Amphipolis, a nechaje v levo leeti msto Philippi a horu Orbelos piel ve 20 dnech k Haemu skmu poho. Dle Arriana jde Alexander ne jenom a k Dunaji", alebr i pes Dunaj, protoe se mu zachtlo vidti i druh beh" tto velik eky. Avak vypravovn Arrianovo obshaje mnoho pbh k ve tak nepodobnch, e ani nepochopiteln lehhovrnost, kterou je novj djepisci vechny pijali do svch histori Alexandra Velkho, neme jim dodati hodnovrnosti. O tom jen v krtkosti zde podvm na ukzku nsledujc : 1. Thrakov obsadive prosmyky v poho Haemuskm stli na strmch strnch podl cesty, po kter thlo vojsko makedonsk, majce ped iky svmi vozy pichystan s tkm nkladem, jeto zamleli spustiti dol na hust houfy neptelsk. Alexander vida, j akov tu vojsku jeho hroz nebezpeenstv, zmail tento chyte vymylen ma nver jet chytejm rozkazem, kter dal svm odn cm" (co mlo dlati lehk vojsko a jzda, nedovdme

Alexander Velik.

53

se). Tito, a by se vozy skutlely dol na n, mli buto rozstoupiti se od sebe nebo poloiti se na zem a pikrti se svmi tty. Stalo se, jak Alexander byl rozkzal, vozy projely a pejely iky makedonsk, nespsobily ani nej menho nepodku, a Alexander neztratil tu ani jednoho mue". 2. Alexander stoj se svm vojskem na jinm behu Dunaje, jehoto prameny nachzej se mezi nrody celiickmi" (Arrian I. 3.), ne vak mezi Hunny a Germany, jak mysl Lamartine (I. 52). Thrakov a Triballov utekli se ped nm na ostrov Peuke. Alexander hodl dobyti toho ostrova pomoc nkolika dlouhch lod, kterto prv vhod piplouly z Byzantu. Avak nejde to s tmi dlouhmi lodmi; behy ostrova jsou velmi pkr a vysok, proud eky nad mru siln. Co dlati? Nadil tedy, aby se lod vrtily, a uzavel (snad jinm spsobem dobyti ostro va? nikoli!) peplaviti se pes Dunaj a uhoditi na Gety na druhm behu sedc. Nebof jich vidl velik poet po hromad na behu eky odhodlanch k tomu, jak se po dobalo bylo jich ke tyem tiscm na konch a pes -deset tisc pch aby mu brnili pechod. K tomu ke vemu ml velikou chuf navtviti i lev beh Dunaje." Alexander v noci pepluje eku s 1500 jezdci a 4000 pky na onch nkolika dlouhch lodch, na vycpanch kc h a na vydutch stromech, jichto tam nachzelo se velk mnostv". Getov nieho nepozorovali, protoe pedn bylo tma, a e Alexander chytrm spsobem vy stoupil na druh beh za velkm polem, na kterm obil bylo vysok. Tam za obilm ekal Alexander s vojskem svm, a by se rozednilo. Pak dal pkm rozkaz, aby na pi drenmi ped sebe pikami snili vysok obil. Getov, jento podobn jako j nemohli pochopiti, kterak Alexander mohl se dostati tak lehko pes Dunaj, tuto nejvt ze vech ek, a to za jednu noc a bez mostu", trnuli hrzou, vidouce neobyejn manvr Makedonc. Horem pdem utkajce vrhli se do pevnho msta asi ho dinu vzdlenho, avak i z msta tohoto opt utekli, jak mile Alexander piblioval se k hradbm. Alexander msto zb oiv jet toho samho dne vrtit se do svho tboru, tedy pes Dunaj zptky, a zase neztratil ani jednoho mue". Getov tedy nehldali beh svj, a na druhm behu vidli neptele; oni netroufali si dreti pole proti Make doncm, akoliv jich bylo tikrt tolik co tchto; oni ne brnili ani msta svho proti Alexandrovi, akoliv vme o nich, e byli bojovnm nrodem. Alexander zase bo msto za pl hodiny, jakoby bylo vystavno z karet, a pepravuje 5500 lid a 1500 kon zptky pes Dunaj za je dno pldne. To vechno vzti za holou pravdu, pesahuje tum meze slun. vnosti, ve kter lovk mti me svdectv starho eckho djepisce. 3. Alexander na zptenm taen od Dunaje oblh msto Pellium, ve kterm jest mnoho bojovnho lidu".

K tomu jet Klitus, krl Illyrsk, a Glaukias, krl Taulan tinv, obsadili silnm vojskem vechny vrchy okolo celho msta. Alexander jest obklen a nachz se ve velkm nebezpeenstv. Pro neptel na nho neudeili, d se jen tm pochopiti, e Alexander v tomto smylenm nebezpeenstv nikdy nebyl, z kterho dle Arriana jen je dnou cestou vyvznouti mu lze bylo. Ta cesta vak vedouc mezi ekou a strmmi stnami velmi vysok hory byla tak tsn a lesnat, e vojsko sotva se tymi mui v iku thnouti po n mohlo". Pi popsn zptenho taen Alexandrova Arrian docela zapomn na tsnou cestu prv ped tm lenou, a nechv Alexandra s vojskem provozovati manvry, k jakovm v onom zkm prosmyku zajist nemohlo bti dostatenho msta, pak najednou zase mluv o vrchu, pes kter Alexander musel thnouti", popisuje podrobn pe chod jeho pes eku, a zase kon tm, e neztratil ani jednoho mue". Toho vak jet nen dost. Alexander prv z velikho nebezpeenstv vyvznuv hned zase vrac se zp tky pes eku a potr neptele ve velik bitv. Takov pbhy mohou bti velmi zajmav, teme -li je v Alexandreid, v historii Alexandra vak mli bychom jich uvati s vt opatrnost a stdmost. e vak Arrian nepijal do svho dla ani vech onch pehnanch povst, kolujcch pozdji o prvnm polnm taen Alexandrov, toho nm podv dkaz neznm spisovatel Itineraria Alexandi v kap. XVI, prav: Podmanil tak Thraky, sedc okolo hory Orbelos, kter stoj nad mstem Philippi od krle Fili pa zaloenm, v sousedstv Haemu, jen odtud b a k st Istru. Pak thna podl Euxinu pebrodil se pes moe Azovsk a na zp ten cest napadl na Gothy (sic), pemohl je v boji, a spojil se tho dne jet se svmi; konen pekonal v spravedlivch bitvch Daky, Maesy, Illyry a Dalmaty." Neznm spisovatel horou Orbelos a mstem Phi lippi t ns upomn na to, e Arrian vil svou znmost vech nahoe v krtkosti uvedench, k ve tak nepodobnch udlost z tch ponkud kalnch pramen, ze kterc h onen erpal svou zprvu, e Alexander nejenom el a pes Dunaj, alebr a za moe Azovsk. Nachzme tedy ve vypravovn djepisc Alexandro vch o tomto prvnm jeho vlenm taen proti Thrakm a Illyrm velmi podezelou graduaci. Kdeto Justinus a Diodorus o Dunaji ani se nezmiuj, pout Plutarch Alexandra a k Dunaji"-, Arrian ji pes Dunaj na lev beh tto eky, a spisovatel Itineraria dokonce a pes Don. Jedin Arrian udv as, ve kterm Alexander vy thl do pole proti Thrakm, a kdy asi se navrtil do Makedonie. Na zklad Arrianovch udn ustanovil Clinton ve svch Fasti Hellenici chronologick podek udlost, kter po nm vichni novj historikov pijali a posud bez rozpak pijmaj. Dle podku tohoto byl Filip za vradn na podzim r. 336, a Alexander jet ku konci

Alexander Velik.

toho roku byl vyvolen v Korinthu za vdce ekv ve vlce proti Peranm. Na jae r. 335 Alexander thne proti Thrakm, a vrac se asi na podzim tho lta na zprvu, e pobouen Theban oblhaj v hradu svm makedonskou posdku; s celm vojskem svm vrhne se na Thebany, dobude a zni jejich msto, a je opt v Make donii ped koncem roku, zstane tam pes zimu a jde pak na jae r. 334 pes Hellespont do Asie. Lamartine, jak se zd, nem nic proti tto chronologii, a vbec nikde ji neudv; Lamartine neprav vslovn, e uplynul cel rok od zavradn Filipa do zbou en Theban, o nmlo Alexander dle nho (I. 53) dostal zprvu v Pelle, navrtiv se tam z vlky proti Thrakm a Illyrm; av ak nezd se, e by s tm nebyl srozumn. Podobn jako vichni jin novj djepisci prav i on na zklad svdectv Arriana a Justina (Plutarch a Diodor o tom nevd nic), e Theban se zdvihli proti Makedoncm nsledkem falen zprvy o Alexandrov smrti. Mn naproti tomu nezd se bti ku pravd podobn, e by se Theban byli pozdvihli proti Makedonkm teprv rok po smrti krle Filipa, a na zprvu o smrti Alexandra. Krl Filip ml ku konci svho ivota ve dvou eckch mstech makedonsk posdky: v Ambrakii prostedkem svho ptelstv s krlem Epirskm, a v hradu Thebanskm ili Kadmei nsledkem svho vtzstv u Chaeronee nad spojenmi Thebany a Atheany. Ambrakit hned po jeho smrti, tedy jet na podzim r. 336, vypudili makedonskou posdku z& svho mst a, Ambrakit povstali ve zbrani proti Makedoncm na radostnou zprvu o zavradn hlavnho neptele eck svobody a samostatnosti, a byla -li kdy doba, kde se ekov mohli ubrniti panstv makedonskmu, kdyby byli bvali svorni, tedy to byla ta doba, kdy dvadcetilet Alexander zajist ne bez velikch nesnz a nebezpeenstv nastoupil vldu v Makedonii. Ambrakit pouili vhodn doby tto; o Thebanech vak tvrd se, e toho neuinili, e cel rok pozdji teprv pokusili se o do byt sv svobody, e povsta li proti Makedoncm ne na zprvu o smrti toho, jento u Chaeronee byl nad nimi zvtzil, alebr na zprvu o smrti dvadcetiletho mladka tm jim neznmho. 3) To vechno jsou vci nepirozen a k ve naskrze nepodobn. Theban zajist tak dobe jako Ambrakit poznali phodnou dobu k dosaen sv samostatnosti a umli j pouiti; Theban zajist podobn Ambrakitm zdvihli se ve zbrani na zprvu o smrti krle Filipa, a krtk as potom, nikoli cel rok pozdji. Diodor vypravuje (XVII. 3), e hned po Filip ov smrti Ambra kit dali se Aristarchem pohnouti k tomu, aby posdku, kterou jim Filip vloil do msta, vyhnali a mstu svmu dali demokratick zzen. Podobn tomu uzaveli i The ') e mlad Alexander nejvce pispl k vtzstv u Chaero nee, me se s pokojnm svdomm pokldati za smylenko pozdj ho asu.

bant, vypuditi posdku z hradu Kadmee a nepodati Alexandrovi vrchn velitelstv nad eky." Thebant zajist neprodlvali cel rok s uskutennm tohoto uzaven. Dle mho zdn mus se povs tn Theban klsti jet do tho roku, ve kterm zahynul krl Filip. Tako vto pevrcen vbec pijat chronologie vypad ovem na prvn pohled jako nezral vetenost nedouka. Doufm vak, e laskav ten alespo ponkud se sptel s tm, a nabude pesvden z nsledujcho, e jsem se k tomu bez dobrch dvod neodvil. 1. Pedevm musm podotknouti, e tomu nepek pevn, nade vi pochybnost urit chronologie, ponvad ona nahoe uveden nem jinho zkladu neli podezelou zprvu Diodorovu o vyvolen Alexandra za hlavnho vdce ek v Korinthu, a nad mru pochybn udn Arrianova o vlenm taen jeho proti Thrakm a Illyrm. Me me-li pochybovati o pravdivosti toho, co vypravuje Diodor a Arrian, pak t pochybovati lze o pravosti chronologie na jejich vypravovn zaloen. Alexander nebyl hned po smrti svho otce" v Korinthu; nebo mu bylo tehd bojovati proti odbojnm Thrakm a Illyrm, chtjcm zba viti se makedonskho panstv. Tyto boje vak nebyly takov, jak je nm l Arrian, a Alexander k nim nepote boval pl lta, jak si to vymyslil Arrian, protoe do krat ho asu nemohl vtsnati tu hromadu smylench udlost, ktermi se pozdji prvn poln taen velkho svtoborce vyperkovalo. Arrian pijal za pravdivou tu bezpodstatnou povst, e Alexander na svm taen proti Thrakm pe kroil Dunaj. Zboen Theb vak stalo se mezi tou vlkou a vpravou Alexandra do Asie; Alexander peel pes Hellespont na jae r. 334, a zboen Theb klade se na podzim r. 335 a cel rok po smrti krle Filipa, protoe konec roku 336 strvil se pr mrnm taenm do Korinthu a asi ti tvrtiny r. 335 vlenm taenm proti Thrakm a Illyrm. Dle tohoto umlho uspodn ud lost museli Theban docela nepirozenm spsobem e kati cel rok, neli jim b ylo popno uchopiti se zbran, a proto e se nedalo zaprati, e se zdvihli na zprvu o smrti Makedanskho krle, tedy se udlal z Filipa Ale xander. Pozdjm velebitelm slavnho dobyvatele bylo to vc pirozenou a slunou, e se Theban nemohli zbou iti na zprvu o smrti krle Filipa, dokud pec vdli, e jet na ivu vtzoslavn rek Alexander. Oni dokonce zapomnli na to, e dvadcetilet mladk hned po za vradn Filipa tm vtzoslavnm rekem jet nebyl. My vak meme si tum mysliti, e se Theban a ekov vbec bli snad krle Filipa, nikoli ale mladho Alexan dra, o kterm k tomu ke vemu na zatku ani nebylo jist, zdali se udr na trnu makedonskm. My tedy mohli bychom smle zavrhnouti onu zajist teprva v po zdjm ase vymylenou povst, e se Theban zdvihli na zprvu o smrti Alexandra, a domnvati se, e to ui nili na zprvu o zavradn krle Filipa. Klademe -li v-

Alexander Velik.

55

prvu Alexandrovu do Asie do jara r. 334, tedy by pak zavradn Filipa a zbouen Theb mla sv msto v pod zimku r. 335. S tm sn se vypoten Eratosthenovo, kter klade zavradn Makedonskho Filipa do Olymp. 1H. i., a t udn Arrianovo (I. 1), e krl Filip byl zavradn za onoho asu, kdy Pythodemos byl archontem v Ath nch. Archontstv Pythodemovo trvalo dle Clintona od podzimku 336 do podzimku 335. Clinton doml se, e Filip byl zavradn na zatku toho archontstv, protoe potebuje jara a lta tho archontstv k vlce Alexandra proti Thrakm a Illyrm; j zase myslm, e Filip zahynul na konci archontstv Pythodemova, ponvad dnho jara a lta mi nen zapoteb k bojm, o kterch jsem pesvden, e se vedly jen v nejblim sousedstv Ma kedonie. 2. Alexander nikdy za vrchnho velitele ekv vy volen nebyl; Alexan der nebyl dvakrt v ecku, ale jen jednou, toti tenkrt, kdy vythl proti zbouenm The bm. Ji nahoe bylo povdno o tom, e zprvy dje pisc Alexandrovch o tomto zvolen jeho jsou velmi od porn, a e s dobrm dvodem lze o nm pochybovat i. Avak musme tu celou vc zavrhnouti co smylenku po zdjho asu, povme -li, e ve vojsku tak nazvanho vyvolenho vrchnho velitele vech ek nenachzme ani jednoho z tch, kte dle Plutarcha usnesli se na tom, aby se vypravili s nm proti Peranm". Alexander m ve svm vojsku nkolik tisc eckch oldn, kte tehd podobn jako nmet lanzknechtov stednho vku slou ili kadmu, byla- li jen s nm nadje na hojnou koist, a jichto mnohem vt poet najdeme ve vojsku p erskm. Arrian o tom nic nev, eby byly v makedonskm vojsku slouily kontingenty eckch stt. 4) Podle toho meme se domnvati, e pedn ekov neusnesli se na tom, aby s Alexandrem thli proti Peranm, protoe toho neuinili, pak e ani ho nezvolili za svho vrchnho velitele, protoe Alexander neml asu k tomu aby je pinutil, a e oni sami vlastn dobrou vl k tomu puzeni nebyli. ekov tehd nespojovali se s Makedonci, aby na Peranech pomstili uraenou est nrodn", ale hledli vce ptelstv s Perany, aby pomoc jich mohli hjiti svou nrodn samostatnost a nepodlehlost proti dobvavm Makedoncm. Toto zvolen Alexandra za vdce ek patrn nemlo svho nleitho msta v jeho djinch. Tu Arrian to odbv co nejistou po vst, hned na zatku svho dla, Justinus velmi nemotorn vstril to mezi vlku thrckou a zboen Theb, a Plutarch teprv po zboen Theb nachz msteka pro to, a vypravuje velmi vznamnm spsobem hned k tomu anekdoty o Diogenovi a o orakulu Delphickm, jakoby
4 ) Jedin Diodor Sicilsk (XVII. 2 2. 57. 75.) mluv o kontingentech eckch ve vojsku Alexandrov; avak udn jeho jsou v tomto ohledu naskrze nepodstatn, jako na p. zprva (XVII. 95), e na behch Akesinu v Indii pisplo k Alexandrovi 36.000 e ckch spojenc.

chtl nm dti na srozumnou, e i taen Alexandra do Korinthu a vyvolen jeho za vrchnho velitele vech ek pokld za pouhou anekdotu. 3. Aeschines, stoupenec Makedonc, mluv ve sv ei proti Ktesiphonu (49) o tomto ase nsledovn: Kdy pak Filip zemel a Alexander nastoupil vldu, tu on (Demosthenes) opt pynil se, nadil obti pro Pausania 5) a spsobil rad vitku, e k vli dobr zprv uspodala slavnost; pak nazval Alexandra na^itri*;, a opovil se ci , e se z Makedonie nehne. Pak pravil t, e Alexander nic jinho nedl, neli e se prochz po Pelle a dv se na steva obt. Pi tom ns ujioval, e se toho nejenom domnv, alebr e to v docela jist. Nebo udatnost me ze pr koupiti jenom za krev. To pravil on, kter sm krve nem, a kterto posuzoval Alexandra ne dle povahy Alexandrovy, ale dle svho vlastnho babslv. Kdy ale Thesalov ji byli uzaveli vypraviti se proti naemu mstu, kdy mladk (Alexander) na zatku vm prvem byl rozhoen, kdy vojsko jeho ji% stlo u Theb, tu zvolili jste Demosthena za posla, on vak utekl z Kithaerona zptky do msta, protoe ani v mru ani ve vlce k niemu nen. A co jest mi nejpodivnj, e jste ho ani nechtli vydati; vy jste ho ani nepohnali ped soud eckho spolku." Aeschines nev nic o tom, e Alexander byl vyvolen za vdce ekv, ani ne o tom, e dvakrt byl v ecku. Dle nho tam pichz jen jednou, kdy mu jde o to, aby pokoil Thebany. e Alexander teprv po zboen Theb dal od Athe an, aby mu vydali Demosthena, dosvd uj Diodor Sic. XVII. 15 a Arrian I. 10. Ostatn musm zde jet podotknouti, e Demosthenes ve sv ei pro corona o vyvolen Alexandra za vdce ekv ani slovem se nezmiuje. Aeschines pak, vytaje Demosthenovi, e nepouil pznivch dob, ve kterch mohl vystoupiti proti Alexandru, uvd co prvn takovou pleilost onu dobu, kdy Alexander nedvno nastoupiv vldu el do Asie, akoliv zleitosti jeho vlastni e ani nebyly spodny,a 6 ) Tmto vrokem horlivho pvrence Alexandro va dovdme se, e mlad krl Makedonsk jen ve v rychlosti uinil, eho bylo zapoteb k jeho taen do Asie;

toto nedvno", tyto nespodan zleitosti vlastn e

ukazuj k tomu, e nepobyl Alexander po smrti Filipov v Evro p pl druhho lta. 4. e Alexander po svm nastoupen zstal pal dru hho lta jet v Evrop, ned se nikterak srovnati se znmou jeho povahou a s nemn znmmi pomry Makedonsk e. Alexander byl velmi ctidostiv a ener gick mlad mu; nezzen dychlivost po inech a po slv vlen vedly ho k tomu, e se stal spoluvinnkem zavradn krle Filipa. On sm chtl pevsti do Asie
s

) Pausanias zavradil krle Filipa. 6 ) e proti Ktesiphonu 51.

56

Alexander Velik.

vojsko makedonsk jiji k vprav shromdn. Asiatsk vlka byla u nho ona pevldajc mylnka, kter ho vedla ke krlovrad a jito nemohl obtovati pochybnmu prospchu a vsledku vlenho taen a k Dunaji. Ale xander by snad byl vythl z Makedonie hned po smrti k rle Filipa, ale rozlin nrdkov, jeto Filip co spo jence pidruil ke svmu vojsku, zaali se kochati nadj, e nastala doba jejich vysvobozen, a Alexander byl pi nucen, sthati rozutkvajc se houfy odbojnch spojenc a dokzati jim ostm svho mee, e i on chce bti kr lem Makedonskm a tedy jejich pnem. Alexander zkrotil zajist odpadl barbary rychlm taenm", ne vak a k Dunaji, nebof tam neml ani co dlati ani co hledati. Pro nho vlen slva byla v Asii, ne na lesnatch a ba inat ch behch Dunaje. Pozdj panegyrikov Alexan drovi mohli ovem vymysliti vtzoslavn taen jeho a za moe Azovsk, Alexander vak tehd zajist ani ne pomyslil na to, aby jen thl a k Dunaji"; nebof zrakov jeho byli obrceni k vchodu. Panstv Filipovo nelo dle, neli a na Despoto-dag, a Alexander, chtje si je nom pojistiti poslunost nkolika podmannch kmen thrckch a illyrskch, neml co dlati ani v poho Balkn skm. Thrck vlka tedy netrvala dlouho, a Alexander ml jet ped koncem roku 335 dosti asu k vprav proti Thebm. Po zboen Theb sotva se navrtiv do Ma kedonie jiji se chyst k odchodu do Asie. S nenavnou a takka neposedavou innost, kterou u Alexandra vidme na taen skrz velkou st Asie, nesrovnv se niktera k, e by byl dle vbec pijatho mnn dv zimy zahlel v Pelle. 5. Alexander, porovnvaje v ei, kterou dle Arriana (VII. 9) ml v mst Opisu ke shromdnm Makedon cm, zsluhy svoje o vlast makedonskou se zsluhami krle Filipa, povd o tomto vslovn, e byl vyvolen za vrchnho velitele vech ekv, ktermto vyznamennm netoliko svou osobu proslavil, alebr celou vlast makedonskou"; o sob samm nepovd, e by byl toho vy znamenn kdy doshnul. V dopisu svm k Dariovi prav ovem u Arriana (II. 14): J vak za vrchnho vdce ekv ustanoven a odhodln jsa k tomu, abych pomstu uinil nad Perany, piel jsem do Asie." Ale Curtius (IV. 1.) uvd jin dopis, ve kterm nic podobnho se nenachz. 7) Jeliko v ak vechny tyto tak nazvan ei a dopisy Alexandrovy jsou vesms falsifkaty pozdjch spisovatel, vidti z toho jest toliko, e ani sta ekov nesouhlasili v tom, e Alexander kdy za vdce ek zvo len byl. 6. S nhledem mm srovnv se velmi do be vypra vovn Plutarchovo, kter, jak byl ostatn naden obdi vovatel slavnho dobyvatele a velik milovnk bezpodstatnch anekdot, velmi stzliv a zajist ku pravd nejpo T

) Srovn. t Justina XI. 12.

dobnji takto l zatek vladaen' Alexandrova v Makedonii: Jak mile teda ve dvactm roce vku svho sto lec nastoupil, vidl se uprosted zvisti, krut nenvisti a jinch nebezpe. Nebof jednak nechtli sousedn bar bart nrodov del poroby sneti, jednak Filip nemt asu, aby ecko zbran poraen ke jhu pipoutal a ocho il. Bylf on jenom spletl a pevrtil vecky tamj po mry, a ostavil nyn ecko jim nepivykl v prudkm zmtn a velikch pohybech. Makedonci byli nad tmto stavem vc u velikch starostech a radili Alexand rovi, by ecko docela pustil, nepokoueje se o udren jeho nsilm, barbary ale k odpadnut se majc aby dobrotou k nvratu piml, a nelnky hnut tm sob zskal. Ale xander naproti tomu byl opanho nhledu, a umnil sob hledati bezpenost a spsu sv e v odvlivosti, byf teba s nebezpem vlastnho ivota; nebof byl pesvden, e by se vickni vespolek proti nmu pozdvihli, jak mile by ze svch prv oit jen dost mlo popustil. Nepokojm mezi barbary a bojm tamjm uinil konec rychlm taenm a k Dunaji a porazil u velik bitv krle Triballv Syrma. Tu se dovdl, e Theban se pozdvihli, a Athnt e s nimi jsou srozumni. Aby teda munost svou osvdil, hnul se s vojskem ihned pes Thermopyly. Demosthenes pr, pravil on, nazval jej tehd, kdy stl proti Illyrm a Triballm, chlapcem, v Thessalii ale e se stal mladkem, a ped valy Athnskmi e se chce osvditi co mu. Tak teda blil se k Thebm." (Plut. Alex. H.) Nebude zde tum vce zapoteb, abych jet jednou o tom il e, e Plutarchovo a k Dunaji" mus se zavrhnouti co bezdvodn, podobn jako dal udn jeho (k. 14), e Alexander teprv po zboen Theb byl v Ko rinthu vyvolen za vdce ek. Souvislost textu Justinova (XI. 2) t nikterak neru se, vynechme-li vtu vztahujc se k velmi pochybnmu taen Alexandra do Korinthu. Tuto vtu pokldm ostatn za interpolac pozdj, protoe j velmi nemotornm spsobem stav se taen do Korinthu mezi thrckou vlku a povstn Theban. Ona ovem nemohla bti postavena ped vtu zanajc slovy Na zatku" ani ped slova: Zamstnn tmito ppravami". Justinus prav: Na zatku zkrotil mnoh odbojn nrody a potlail nkolik vznikajcch povstn. (Povznesen tmito vsledky spchal rychlm pochodem do ecka, a svolav podl pkladu svho otce poslance eckch stt do Korintha, byl tam na msto jeho zvolen za vrchnho vdce.) Pak chystal se k persk vlce od otce svho ji poat. Zamstnn t mito ppravami" a t. d. Justinus vypravuje ve dvou ka pitolch vpravu Alexandra proti Thebm, kter dle nho me se povaovati za jedin setkn mladho krle Makedonskho s eky. Vechno, co Justinus povd o po tku panovn Alexandrova, nepoaduje vce asu, neli nkolik msc.

Alexander Velik.

57

Diodorv letopoet pro tuto dobu je tak spleten, e nm za podstatn zklad k ustanoven chronologie slouiti neme. U nho pedn Filip byl zavradn na zatku archontstv Pythodorova (XVI. 91), nastoupen Alexandra klade vak do zatku archontstv Evenaetova, a tae n jeho pes Hellespont do Asie do archontstv Ktesiklova. Alexander dle vbec pijatho mnn peel do Asie na jae r. 334 p. Kr.; Ktesikles tedy musel nastoupiti co archont na podzim r. 335, Evenaetos na podzim r. 336 a Pythodoros na podzim r. 337 p. Kr. Podle toho zstal tedy Alexander v Evrop jet pl tetho roku po smrti krle Filipa, co tum nikdo za pravdu uznati neme. Diodorv letopoet tedy mmu nhledu nestoj vce na odpor, neli ono bjen popsn thrck a illyrsk vlky, jeto nm v esti kapitolch podv Arrian. Tyto dvody ponoukaly mne k tomu, abych netoliko pochyboval o vbec pijatm mnn, e mlad Alexander pobyl dv zimy v Pelle a pl druhho lta v Evrop po zavradn Filipa, alebr mnn toto za docela bezd vodn a n epodstatn naskrze zavrhnul. Jedna vc, kter v djinch Alexandrovch posud byla velmi nejasn, vyjasn se pak t velmi pirozenm spsobem. Nikdo ne mohl si vysvtliti, co se asi stalo od podzimu r. 336 do jara 334 s oddlenm makedonskho vojska, kter to pod Attalem a po zavradn tohoto pod Parmenionem ji bo jovalo proti Peranm, kdy mlad Alexander se stal kr lem Makedonskm. Dme-li vak tomu, e Alexander po smrti Filipov jen jet pes zimu zstal v Evrop, t. j. e od smrti krle Filipa a k pechodu Alexandra do Asie uplynulo jen pl lta, ne vak pl druhho roku, pak nm za tento krtk as sta velmi dobe, co Diodor (XYII. 7) vypravuje o bojch, kter Parmenio v Asii vedl proti Memnonu. Lamartine ovem tuto obtnost velmi nekritick m spsobem odstranil bezdvodnou smylenkou, e Alexander hned po nastoupen svm na trn povolal vojsko z Asie nazpt (I. 48). O tom posud ani star ani novj djepisci Alexandrovi nevdli nieho; naopak vysvt ze veho, eho se dovdme z pramen o pechodu Alexandra do Asie, e asiatsk beh musel bti obsazen vojskem makedonskm, kdy Alexander svou armdu pepravil pes Hellespont. Mm-li pak ci, v jakm pomru dvadcetilet Ale xander, zmocniv se ezla v Makedonii, stl k ekm, mu sm pedn pipomenouti, e mlad krl Makedonsk teh d jet nebyl vtzem nad Perany, e mlad Alexan der tehd jet neslul Alexandrem Velikm. Alexander byl tehd jet krlem mal Makedonsk e, jejto Jmno ped tm neznm a opovren teprv krlem Fili pem dobylo si njak platnosti ve svt" (Just. VI. 9); on panoval tehd jet nad nrodem malm sice ale bo jovnm a loupenickm, jej dle Arriana sm takto pr lil v ei k shromdnm Makedoncm: Filip, naed vs bez stlho pbytku a bez jmn, ponejvce odn

koemi a pasouc po horch nkolik ovc, o kter vedli jste neastn boje s Illyry a Thraky, dal vm plt na msto koz, vedl vs dol s hor do planin a uil vs ubr niti se sousednch barbar. ----------- Nad tmi sammi bar bary ped tm loupen na vs dotravmi a vlast vai plenivmi uinil vs pny, kte jste bvali jejich parobky a poddanmi." (VII. 9.) Bylo to podvn naprosto hanebn a alostn, e ekov i tehd jet moc a dstojnost svou ve svt pedn, vtzov nad krli a nrody, a mnohch jet mst pnov" (Just. VIII. 4), neastnou nesvornost svou doli k tomu, e nelnk loupenickch houf makedonskch mohl si piosobiti rozhodnho hlasu v zleitostech eckch. To vak bohuel stalo se za panovn krle Filipa. Filip Makedonsk potel spojen Thebany a Atheany u Chae ronee, a ekov peloponnezt radovali se jak obyejn ze zhuby svch soupe. Filip prostedkem naloupenho bohatstv svho utvoil si stranu makedonskou v ecku, kdeto tehd ji bylo dosti tak ovch lid, kte est svou a blaho vlasti umli prodvati za hotov penze. ikovn rhetorov et, znajc se v krsnm umn zastvati po dobn naim ikovnm urnalistm nhledy a zmry onch, jento platnmi dvody dovedli si zskati nchylnost a podporu tchto semohoucch pn, dokazovali pedn svm krajanm, e se mus vypovdti vlka Peranm, aby jim mohli dokzati potom, e jen krl Filip Makedonsk me b ti vrchnm vd cem spojench ek. Avak prav a upmn vlastenci et, jako Demosthenes ku pkladu, naopak radili k tomu, aby ekov radji u Peran hle dali pomoci proti nebezpeenstv, jeto od dobvavch Makedonc hrozilo samostatnosti malch stt eckch. 8) Tak vci stly, a zajist bylo hnut velijak v pohyblivch a nestlch myslch ekv, kdy najednou donesena byla neoekvan zprva o zavradn hrozivho neptele svo body eck. ekov zajist smrt Filipovou proputni byli z onch zvazk, ktermi snad zavzni byli uznati Ma kedonskho krle za svho vdce proti Peranm. Ostatn nevme nic o tom, e se ekov tehd chystali k vlce. Naopak mme zprvy, e se po Filipov smrti nrodn strana v ecku zase dostala na vrch, e Athean na Demosthenv nvrh radostn slavili zahynuti svho kdce, e Ambrakioti vyhnali ze svho msta makedonskou posdku, e Theban ve zbrani se dvihli proti cizm podmanitelm. ekov nemli dnch prvnch zvazk k mladmu Alexandru, kter nemohl, jak se Diodor doml, zdditi po svm otci" vrchn velitelstv nad eky; mlad Alexander nebyl ani ddinm pnem ecka, ani ddinm vdcem eckho nrodu. eck nrod vak tehd velice chybil tm, e s plinou lehkomyslnost til se marnou
) Pravho prospchu svho bylo ekm hledati vce na stran Daria neli na stran Alexandra. " (Grote History of Greece XII. c. 92.)
s

58

Alexander Velik.

nadj, e s krlem Filipem zahyne utvoen jm vojensk moc Makedonsk e. Tato nadje alostn pila na zmar. Kdy Alexander, zmocniv se smlou rukou naproti vemu oekvn eckch vlastenc vldy v Makedonii a velitel stv nad vojskem Filipovm, udeil z nenadn na Theby a zahladil star eck msto, tak e kmen na kamenu nezstal, tu ekov mohli nabyti pesvden, e nrod jen spojenmi silami a svornm skutkem hjiti me svou svobodu a samostatnost. ekov vak bohuel ani na z ceninch Theb toho pesvden nenabyli. Alexander vymstiv se nad Thebany nestaral se mnoho o ostatn eky, alebr thl bez odkladu s vojskem svm do Asie, akoliv zleitosti jeho vlastni e ani jet nebyly spodny, nebof ml mysl, tam si zaloiti i novou. Makedonii zanechal Antipatru, pro sebe chtl si najti ehos lepho na druh stran Hellespontu. Alexander neel do Asie co vdce ekv, protoe za toho nikdy zvolen nebyl; on nethl proti Peranm co mstitel uraen nrodn cti eck, protoe pro eky v bec dnch sympathi neml. Alexandrem Velikm nevldly nidn velik idey; jeho pudila ku pedu dychtivost po slv vlen a pohnutm ivotu vojenskho dobrodrustv, a Makedonci thli s nm vedeni radostnou nadj na hoj nou koisf. 9) Jenom nepochopiteln zpozdilost pozdjch ek mohla uiniti z Alexandra Makedonskho, ze zboitele msta Theb nrodnho hrdinu eckho; souasnci jeho, jento nenosili eckou svobodu na prodej k makedonskmu dvoru, nikdy nic podobnho o nm ani nemyslili ani neekli. Tito dobe vdli, e pod Alexandrem Makedonskm a pod jeho nstupci zahynula netoliko eck svoboda, nbr e cel ecko, bval to skvl semenit vd a krsnch umn, obrceno bylo v truchliv sdlo spousty a bdy. Demosthenes prav ve sv ei pro corona: Kdyby jenom v kad obci hellensk jedin mu mn rovn byl vystoupil, jako j jsem uinil na mst svm, i spe, kdyby jen jedin v Thessalii a jedin v Arkadii byl docela tak smlel jako j, zajist by nebyly nynj pohromy zashly ani jedinho eka, ni ped Thermopylami ni za nimi; nbr vickni bydleli by voln a samostatn v neporuen bezpenosti a astnch okolnostech ve vlastech svch." Ale ekov ji za on doby, kd eto moc Filipova jet byla slab a nepatrn", mli bohuel mezi sebou mnohem vce Aeschinv neli Demosthenv, a tento staten hajitel eck samostatnosti mohl ci, e by nestail cel den, kdyby ml uvsti jmna vech onch, kte k vli mrzkmu osobnmu zisku zradili blaho vlasti a svedli sv spoluobany, a je uvedli v porobu."
9 ) Obliti omne conjugum liberorumque, et longinquae a domo militiae, Persicum aurum, et totius Orientis opes, jam quasi suam praedam ducebant, nec belli periculoromque, sed divitiarnm raeminerant. (Justinus XI. 5.)

Takfo mluvil Demosthenes o pomru ecka k Make donii, a takto zajist smleli za as Alexandra vichni upmn a poctiv vlastencov et. Makedonsk strana ovem hlsala jin vci; avak muov tto strany nemohou se pokldati za representanty eckho nrodu a pra vho eckho ducha. Prav vlastenci et povdy vidli v krli Makedonskm cizho podmanitele, nikoli mstitele sv nrodn cti, nikoli nrodnho hrdinu eckho. To uznv Curtius prav o spartans km krli Agisu (VI. 1.) Lakedemonci pro svobodu, Makedonci pro panstv bojovali," a Justinus (XII. i.) jet uritji vyjaduje se o tt dob: Nebof kdy Alexander byl peel do Asie (post profectionem Alexandi), cel tm ecko zdvihlo se ve zbrani vedenm Lakedaemonc, by si opt vydobylo ztra cen svobody;" to sam vyslovuje jako mimovoln Plu tarch ka 10 ): J pro svou osobu nesouhlasm nikterak s Demaratem Korinthskm v tom, e pr vichni ekov, kte nevidli Alexandra sedti na Dariov tr nu, zbaveni jsou velikho poten. Mn se naopak zd, e mli vce piny proto plakati." Slva Alexandrova nebyla slva e k; toho dosvduje povstn Theban, boj Spartanskho krle Agisa proti Antipatru a lamiansk vlka. Demosthenes byl za doby Alexandrovy nejskvlejm zstupcem a obhjcem eck samostatnosti, a Demosthenes a do sv smrti byl hlavnm neptelem Makedonie. Athean sice pozdji ho odsoudili vce ze strachu ped Makedonci, jak Suidas v jeho ivotopisu prav, neli vlastnm nhledem k tomu vedeni a pro to, co mu ento vykonal" ; avak konen mu postavili sochu, jejto npis je trefn sudek o tehdejm pokolen eckm: Kdybys Demosthene byl ml moc, jakos ml ducha, nikdy by nebyli Makedonci ecko podmanili"; nebof Demosthenovi ani tak neschzela moc, jako vce duch ekm. Modern djepiscov naproti tomu prohlauj nade nho hajitele nrodn svobody za obmezenho a krtkozrakho vlastence, kter pr nemohl nebo nechtl pocho piti, jakou slvu Makedonsk Alexander pipravuje eck mu nrodu. Dle tchto velebitel Alexandrovch byl ka d ek zrdcem nad nejsvtjmi interesy celho lo venstva, kter nepomhal s otrockou ochotnost vloiti jho makedonsk na ije svch krajan. Nevhm se vyznati, e podobn nhledy pokldm za bezpodstatn blouznn. Alexander Makedonsk byl pro ecko cizm podmanitelem, a vichni ekov, kte naproti nmu brnili e ckou neodvislost, zasluhuj vm prvem alespo Sympathie onch, jim nrodn est a svoboda plat vce, neli p ze pansk a mrzk mzda zrdcova. eleti musme s Demosthenem a s Justinem, e e kov nikdy svorn, nikdy spojenmi silami nevystoupili proti spolenmu nepteli. Kdyby Lakedemonci nebyli
10

) ivot Agesita&v c. 15.

Alexander Velik.

59

schzeli u C haeronee, Filip sotva byl by pemohl Thebany a Atheany; kdyby Athean a Lakedemonci nebyli se rozmleli, kdy Alexander thl proti Thebm, star a slavn msto mohlo bti zachovno ped surovost makedonskou; kdyby Alhean byli se spojili se Spartansk m krlem Agisem, nebyl by ho tak snadno pekonal Antipater; a kdyby Peloponnet nebyli opustili nrodn vc v lami ansk vlce, mohla tu jet v posledn hodince uchrnna bti svoboda eck. Avak svoboda eck zahynula, aby si nrodov pozdj vzali z toho pouen, e jen svornost zachovati lze nepodlehlost. To jest dle mho zdn jedno z tch pouen, kte rto erpati meme z djin naeho pokolen, jimito zajist nevldne fatalismus, dle kterho i Laurent ve svch Etudes sur Phistoire de 1'humanit (II. str. 202) hls svtu, e ecko muselo padnouti, aby se na zceninch jeho mohla pozdvihnouti Makedonie. ecko padnouti nemuselo, ono jen padlo vlastn vinou nesvornch ek! Mnoh snad namtati hodl proti tomu, co jsem zde povdl o pomru Alexandra Makedonskho k ecku, e Alexander pece vdy slul horlivm ctitelem eck filosofie a milovnkem eck literatury, e konen vzjemn po selstv Alexandra k ekm a ekv k Alexandru do Afri ky a do Asie mus se povaovati za patrn dkazy kr lovsk pzn na jedn, upmn cty a oddanosti na druh stran. J pedn naprosto zaprm, e Alexander Make donsk byl ctitelem filosofie eck. Pozdjm ekm, obzvlt alexandrinskm, velebcm v Alexandru domn lho zakladalele svho msta, belo o to , aby surovho vojvodu makedonskho petvoili ve vzdlanho eka. K tomuto konci pibjili k ivotu Alexandrovu velicos, co soudnj kritika prohlsiti mus za bezpodstatn. Tu po vstaly ty bajky, e Aristoteles vychoval Alexandra, a e v dui tohoto nikdy neuhasla vel lska k filosofii. Avak jedin skutek Alexandrv ukazuje nm bezdvodnost tchto jalovch chvaloe jeho pozdjch velebitel: smrt filosofa Kallisthena, synovce Aristotelova, jehoto Alexander pro jeho svobodomyslnost ukrutnm spsobem dal umuiti, nesvd nikterak o ct makedonskho dobyvatele k filosofii a k filosofm eckm. O vychvlen lsce Alexandrov k literatue eck t siln pochybuji; i v tomto ohledu patrn bajky vy sthaj ns ped zbytenou lehkovrnost. Nikdo tum ji neuv tomu, e Alexander pomoc dvou ver Homero vch nael msto k zaloen Alexandrie ; avak j vbec pochybuji o tom, e Alexander tak piln tval Homera a jin eck bsnky, jak nm vypravuje Plutarch, protoe se mi toto ten nehod dobe kjeho krvavmu dlu; j myslm, e Alexander na svm taen po Asii netal vce spis eckch, neli sbral asiatskch brouk a rostlin pro Aristotela. Co se konen te poselstv, kter pr ekov vypravili k Alexandrovi a Alexander k ekm, sestavil jsem,

co o nich nachzme ve starch djepiscch Alexan drovch : 1. Arrian (I. 16) vypravuje, e Alexander v bitv u Granika zajal 2000 eckch oldn. Tyto pr Ale xander dal odvsti v okovech do Makedonie, kde mli z trestu k pracem bti pidrovni, protoe pro.ti spolen mu uzaven ecka co ekov s Perany bojovali proti ekm. Pak poslal do Athen 300 plnch perskch odn, co dar vnovan Minerv, ochranitelce msta. Na tato odn dal napsati tato slova: Alexander syn Filipv e

km, vyjma Lakedemonce, od barbarv asiatskch /"

Plutarch nev sice nieho o zajatch eckch oldn ch, prav vak o poselstv k ekm takto: Dvaje o tomto vtzstv ekm nvt, poslal jmenovit Athe anm 300 dobytch tt; na druhou koisf, jito uril pro vechny eky dohromady, dal napsati hrd slova:

Alexander, syn Filipv, ekm, vyjma Lakedemonce, od barbarv idtcch v Asii." (Alex. 16.)
Vidme patrn, e kad to vypravuje jina; dle Arri ana zajal Alexander v bitv 2000 eckch oldn, o kte rch Plutarch nic nev; dle Arriana posl Alexander do Athen 300 plnch odn, dle Plutarcha jen 300 tt; dle Arriana npis patil k odnm, dle Plutarcha k jin koisti, kter ani do Athen nebyla poslna. Bezpochyby e nikdo ani v Athnch ani kde jinde tohoto npisu neetl, ani tch odn perskch nebo tt tam nevidl. Diodor Sicilsk a Justinus o cel t vci ani slovem nezmiuj. Nechci ostatn ptrati po tom, byly -li tehd trestnice v Makedonii ili nic, ani zde nechci iti ei o nemotor nosti t smylenky, dle kter Alexander ml zvltnm spsobem trestati zajat eck oldne co pebhlky. et misthoforov bojovali pro kadho, kter je najal, a dle tehdejch nhled nikomu ani nepipadlo, vytkati jim, e nebojuj pro svou vlast. Proti Alexandrovi Makedonskmu vak bojovalo na persk stran mnoho ek jen proto, e ho povaovali za hlavnho neptele eck samostatnosti. J mm za to, e Alexander po bitv u Granika nedal odvsti 2000 zajatch ek do makedonskch trestnic, ani neposlal 300 perskch odn neboli jen tt do Athen. 2. Arrian (I. 29.) vypravuje, e v mst Gordium pili poslov z Athen k Alexandrovi s prosbou, aby pro pustil krajany jejich, zajat v bitv u Granika a nach ze jc se nyn v Makedonii. Oni vak nieho nepodili." O tomto poselstv Athean zmiuje se jenom jet Curtius (Plutarch, Diodor a Justinus o nm nevd nic). U nho vak poslov nepichzej k Alexandrovi v mst Gordium, ale dve, a Alexander jim slibuje, e propust po skonen persk vlce vechny zajat eky na svo bodu. (III. 1) 3. U Arriana teme (III. 5): V Memphisu pilo k nmu (k Alex.) mnoho poselstv z ecka, a kad u nho nalo milostivho slyen. Kdy pak z Egypta se vrtil, 8*

60

Alexander Velik.

piploula v Tyru svat lo Athean, tak nazvan Paralos, na nto pijeli et poslov Diophantes a Achilles. K tmto byli se pidali t vyslanci nmoskch krajin attickch. astn doshli netoliko vlastnho e lu svho posln, nbr Alexander jet k tomu vydal Atheanm zajat kra jany jejich, padl u Granika do jeho rukou" (III. 6). O tchto nad mru pochybnch zprvch Arrianovch nenalzme ani zmnky v Plutarchu, Diodoru a Justinu. Jenom Curtius vypravuje (IV. 8), e asi v Srii Alexander vyslyel posly Athean, Rhodzan a Chian. Athe an pli mu tst k dobytmu vtzstv; Rhodyzan a Chian stovali si na posdku. Spravedliv dosti vech byly splnny." 4. Posledn poselstv eck pila k Alexandrovi dle Arriana v Babyln po jeho nvratu z Indie. Arrian m o tom zprvu dvoj. Prvn zn takto: Po jeho nvratu do Babylona pili k nmu poslov z ecka. Za jakou pinou pichzeli, nen udno. Dle mho zdni vt st jich pili, aby ho ovnili a pli mu tst k jeho vtzstvm, dobytm jmenovit v Indii, a aby mu objevili svou radost nad jeho astnm navr cenm z Indie. Alexander je vechny vldn a, jak se samo sebou rozum, estn pijav, poslal je pr zase dom; zrove ale dal pr poslm s sebou vechny sochy a obrazy bohv, jako vbec vechny bohm posvcen vci, kterto Xerxes byl odnesl z ecka do Babylona, do Pa sargad nebo do usy a do jinch mst asiatskch. Tmto spsobem pr t kovov sochy Harmodia a Aristogitona opt byly doneseny zptky do Athen zrove se stolic Kelkaeisk Diany" (VII. 19). ") Na druhm mst prav pak Arrian jet: T z ecka pichzeli poslov okolo toho asu; sami majce na hlavch vnce, pistoupili k Alexandru a posta vili mu zlat vnce na hla vu, jakoby byli vyslni, aby svou poctu prokazovali njakmu Bohu" (VII. 23). Arrian tu patrn pli lehkovrn pijal smylen zprvy, o kterch tak krom nho dn jin djepisec Alexandra nem ani slova. Za to Diodor nm zvstuje, e mezi vyslanci z celho svta", kte do Babylona k Alexandrovi pichzeli, byli t ekov, a Diodor jmenovit uvd Eleany, Delph sk Korynfany, Epidaury, a popisuje t podrobn celou audienci (XVII. 113). U Arriana vak (VII. 15) pichzej vyslanci z Ly bie, z Itlie , z Karthaga a od jinch nrod k Alexandrovi na cest do Babylona, a ekov mezi nimi nejsou. Plutarch o vech tchto poselstvch nev nic; Justinus
") Dle jin zprvy Arrianovy (III. 16.) zd se, e Alexander tyto dv sochy navrtil Atheanum hned po pijet svm do usy. Ostatn nesmme zapomenouti, e tyto sochy postaveny byly v Athnch na pamtku zavradn tyrana Hipparcha (514 p. Er.), a nesd se tedy ani pravd podobn, e by byl Alexander o to peo val, aby takov pomnky Atheanm byly navrceny.

XII. 13 t mezi rozlinmi nrody, vypravivmi tehd posly k Alexandrovi do Babylona, nejmenuje ek. Z tchto tak odpornch a patrn bezpodstatnch udn ned se tum odvodniti, e mezi Alexandrem Makedon skm a eckmi stty trvaly vdy ptelsk pomry. Mo n e rozlin ekov pichzeli k Alexandrovi do Asie, avak zajist to nebyli poslov eckch stt. 12) Nkter podl due, jako Demaratos Korinthsk, mohly se titi ze slvy svho podmanitele, mnoz bezpochyby jeho se bli od t dob y, kdeto tak ukrutnm spsobem pomstil se nad Thebany; ale jak o Alexandru Velikm tehd smlela vt st eckho nrodu, o tom nm zvstuje ve obecn povstn, kterto vypuklo hned po jeho smrti. Lamartine ovem stoj na docela jinm stanovisku ne li j. Jemu Alexander jest dle rodu pnem ecka, dle skutk nejslavnjm hrdinou nrodu eckho. Dle nho slou to Lakedemoncm za vnou hanbu", e se pro tivili vyvolen Alexandra za vdce vech ek. Lamartine bezpochyby v i to, co ani Plutarch sm nev, e to ti jednou Alexander, nachzeje se u prosted eky Hy daspa ve velikm nebezpeenstv, zvolal: vy Athean, kdybyste jen alespo vdli, do jakch nebezpeenstv se poutm, abych u vs byl v ct!" 13 ) Lamartine patrn nen spokojen s tm, e Alexander, tento rozmnoitel eck vzdlanosti, hned na zatku svho blahodjnho psoben bo eck msta. Proto Lamartine, ptraje v interesu svho vku po pravd, l nm dobyt a rozboen Theb pon kud jina, ne in sta djepisci jednohlasn. Pedn po vd Lamartine, e krveprolit v Thebch, e zboen msta, tento dle Plutarcha velmi ukrutn a hrozn skutek", neposkvruje nikterak povahy vtze. Jak jest povaha, jejto istotu Lamartine tak ouzkostliv hj? Vn historik 14) prav, e Alexander tehd byl mladm muem, kter ve dvactm roku svho st patrn nsledkem spiknut proti svmu otci nastoupil na trn, kter pak po svm nastoupen objevil ukrutnost politiky, jakovou vidme jen u Medice v 16. stol., u Kosmy Medicejsk ho a u jeho dvou syn, kter ne jenom svou macechu obtoval Olym pu, ale i nevinn novorozen dtko neastn krlovny dal usmrtiti, jako i vce jinch polobratr, kter chladnou rozvahou vechny sprovodil se svta, jimto mohlo bti nco znmo, vechny vydal na smrt, jento ped tm ho byli urazili." Lamartine ani nechce pipustiti, e si Alexander eho pivlastnil z thebansk koisti. O tom s nm hdati se ne mohu, protoe jsem nikde ani neetl, e si co vzal, ani
<2 ) Jen Diodor (XVII. 48) a Curtius (IV v.) pijali, nevm na zklad jakov authority, zprvu, e na snmu eckm po bitv u Iss vyvoleno bylo 15 poslanc, kte Alexandrovi donsti mli zlatou, korunu. Avak ani tito dva djepisci ani kdo jin nevd nic o tom, kdy tchto 15 poslanc eckch tu zlatou korunu Alexandrovi doneslo. ") ivot Alexandra 60. *) Niebuhr Vortrge ber alte Gesch. II. 419.

Alexander Velik.

61

e si nevzal nieho. Lamartine t prav, e Alexander jen pvodce povstn dal prodati co otroky, pi zboen msta pak nadil, aby se uetili chrmy a veejn stavby, e konen nikoli Makedonci nespsobili tak stralivho krveprolit v dobytm mst, alebr spojen s nimi ekov. Lamartine by rd co mon nejvce ztenil patn dojem, kter na lovka dl barbars k, naskrze makedonsk zahlazen msta Theb; ono se mu nikterak nehod k obrazu, kter si utvoil o velkodunosti a ulechtilosti Alexandrovy povahy, ani ne k pomru, ve kterm dle jeho mnn Alexander stl k ecku. Alexander, tento nejslavnj nrodn hrdina eckm tento roziovatel eck vzdlanosti, tento lechetn pedn bojovnk evropsk kultury v Asii, zan svou vtzoslavnou drhu docela jako surov barbar bournm starho a na slovo vzatho evropskho a eckho msta! To Lamartine neme pi pustiti, a radji pekrucuje svdectv historie, neli aby se nemil pravd pmo dval do oblieje. Tato pravda ovem je jin, ne jak nm ji podv Lamartine. Pi dobyt Theb Alexandrovu velkomyslnost vyneti nelze. Jeho Makedonci pobili vechno bez milosti" (Diodor XVII. 13; Arrian I. 9); 6000 Theban zstalo mrtvch; 30.000 prodalo se do otroctv (Plutarch Alex. 11; Diod. XVII. 13); kdo z muskch zstal na ivu, byl prodn" (Arrian I. 9). Msto dle souhlasnch zprv vech starch djepisc z koene bylo vyvrceno; nikde nic nestoj O rozkazu, aby se uetili chrmy a veejn stavby. I anekdota o ueten Pindarova domu je smylenka pozdjho asu. Jen ptel Makedonc, tedy stoupenci makedonsk strany, nali milosti ped surovm vtzem, t. j. e snad ivota a svobody jejich bylo eteno; co vak ve ve obecnm zmatku stalo se s jejich majetnost, o tom nevme nic jinho, neli e cel msto z koene bylo vy vrceno. Alexander po vykonn tohoto slavnho skutku prav makedonsk surovosti a ukrutnosti vrtil se ihned zptky do sv e. V Korinthu tehd nebyl, a anekdota o Dio genovi, podavm pr Alexandra, aby mu el ze slunce, mus se pokldati za pdavek pozdjch okralitel djin a ivota velikho dobyvatele. Alexander t sotva byl u orakula delfickho, kdeto dle Plutarcha 15) pinutiv pr vtkyni, aby se posadila na trojnoku, vyloil si vy kiknut zdrhajc se ensk: Synu! tob odolati nelze 1" za pzniv vrok bo. Alexander tehd nepobyl dlouho v ecku, protoe spchal do Asie; jen z tto piny, ni koli vak z pirozen velkomyslnosti, prominul Alheanm, e pijali do svho msta Thebany rychlm tkem ivot svj uchrniv. Athean zajist tehd nehrli t role, kterou jim pipisuj pozdj djepisci, chtjce mermomoc dokzati, e ptelsk pomr mezi Alexandrem a Athe any nikdy nebyl zruen; Athean zajist tehd stli
") ivot Alexand. c. 14.

neptelsky proti Alexandrovi, jako i tento stl proti e km, sic by zajist nebyli pijali do svho msta Theban, sic by nebyli nadili, aby se vechno z venkova pinelo do msta, co je patrnm dkazem, e i oni chystali se k statenmu odporu proti cizmu podmaniteli. Alexander vak, nemaje ani chuti ani asu, aby se s eky poutl do dalch boj, vrtil se do Makedonie zptky, Athean nepokoiv. 16) V Makedonii zstal jen krtk as, kterho prv bylo zapoteb k vypraven vojska. Arrian (I. 11) a Plutarch (AI. 14) vypravuj, e se tehd potila socha Orpheova v Pierii, a e Aristander, ivotn vtec Ale xandrv, vyloil neobyejn kaz za znamen budouc slvy a velikosti svho pna. Justinus prav (XI. 5), e Alexander vythnuv do vojny proti Peranm dal zavraditi vechny pbuzn sv macechy, jimto Filip byl udlil vysok dstojnosti v i, pak e ani svch vlastnch neuetil, aby za jeho neptomnosti nevzniklo snad povstn njak v Makedonii. Statky sv v Makedonii a v Evrop rozdlil ptelm, ka e jemu zstane Asie. Diodor Sicilsk (XVII. 16) v jet, e Alexander po svm nvratu z ecka svolal sv generly a nejvtenj rdce a oznmil jim, kdy zaml vythnouti do pole a jakm spsobem chce vsti tu vlku. Tu pr Par menio a Antipater domlouvali mu, aby dve zaopatil Makedonii nstupce na trnu svch otc, nae ale od povdl Alex ander, e by si pokldal za velkou hanbu, maiti asu slavenm svatby a plozenm dt. Lamartine tuto velmi podezelou zprvu Diodorovu vzpedl v dlouhou e (I. str. 9095), ve kter Alexander mezi jinm tak prav, e ji ti lta panuje v Makedonii. Darius," ekl dle Lamartina tehd Alexander, ne dvno nastoupil vldu. Zavradnm Bagoa, jimto si po jistil vldu, uvalil na sebe podezen nevdnosti a ukrut nosti ; a vce nen zapoteb k tomu, aby v srdci spra vedlivch lid ochladila se oddanost a nenvist rodila se k vladai." Na zklad takovchto nemotornch smylenek Lamartine pak krsnmi slovy vyn ulechtilou povahu svho hrdiny. Alexandrovo vojsko bylo dle Lamartina (I. str. 96) sestaveno z 33.000 m. pchoty (z nichto bylo 13.000 Makedonc, 5000 oldn verbovanch v horch illyrskch) a z 5000 jezdc thessalskch. Ostatek zleel z pluk thrckch, triballskch, albnskch a eckch. Dle toho bylo v celku 38.000 mu. Lamartine prav, e
6 ) JVikde neteme, ze by byl Alexander od Atheanu dal, aby mu vydali Thebany. Dopisem na athnsk lid dal pr (Arrian I. 10), aby se mu vydalo deset athnskch enk, avak i toho dle souhlasnch svdectv vech starch djepisc nedo shnul. Jedin Charidemos pr byl vypovzen z msta a el do Asie k Danovi. Dle mho zdn i Charidemos toho uinil bezpo chyby buto o sv ujm, nebo e ho Athean tam poslali.

62

Alexander Velik.

tato sla uvd dle djepisc tto velik doby souhlasn a urit udvajcch poet a sloen makedonsk ho vojska. Tato souhlasn a urit" udn djepisc Alexandrovch jsou vak nsledujc: Vojsko jeho potalo dle nejnich udn 30.000 pk a 5000 jezdc, dle nejvych 34.000 pk a 4000 jezdc." (Plutarch Alex. 15.) ne mnohem vce neli 30.000 pk i s lehkou pchotou a s lukostelci, a pes 5000 jezdc." (Arrian I. 11.) Ve vojsku jeho bylo 32.000 pk a 4500 jezdc." (Justinus XI. 6.) Jedin Diodor udv (XVII. 17) poet jednotlivch sbor. Dle nho bylo pchoty 30.000 mu, toti 12. 000 Makedonc (nevm odkud Lamartine vzal svch 13.000), 7000 spojenc a 5000 oldn pod Parmenionem; pak 5000 Odrysv, Triballv a Illyrv, a 1000 lukostelc a Agria n. Jzdy bylo 4500 mu, toti 1500 Makedonc pod Philotou, 1500 Thesalan pod Kallou, synem Karpalovm, 600 ek pod Erigyjem, a konen 900 thrckch a paeonskch jezdc pod Kassandrem. Lamartine vychvaluje na dvou stranch (I. 96 a 97) moudrost Alexandrovu, a stav! ho ohedem na taktickou dvtipnost a bystrozrakost vysoko nad Napoleona, kter zahynul v Rusii jen pod zvam svch vlastnch 700.000 mu". Divm se, e Lamartinovi na tchto dvou stranch ani jednou nenapadlo, e si dl zbyten traty. Vc ta je mnohem jednodu: Alexander nevypravil se do Asie s vtm vojskem, protoe vtho neml; Alexander vzal, co prv ml pi ruce. e makedonsk vojsko tehd nebylo ani men ani vt, nen ani jeho vina ani jeho zsluha, alebr vina nebo zsluha zavradnho krle Filipa. Alexander, prav Lamartine na str. 98, ml jasnou vdomost o pirozenosti hornat, bezcestn a asto vy prahl onch konin, ktermi bylo mu se probrati, jak mile by opustil behy mosk; maje ped oima mapy poho Tauru, je bylo teba nejdve pestoupiti, a chtlli vniknouti do Srie; poho Ammnu, kter se pozdvihovalo jako njak pevnost na samm vstupu do tto provincie; poho Libanu, nspu to tm prostopdnho, na nj teba bylo vylzti a opt dol slzti, a chtl -li vejti do Hlubok Srie; Antilibanu, jej teba bylo pro stoupiti, a chtl -li se dostati do Damaku a Palmyry, tchto metropol i spe pstavv pustiny mesopotamsk, pustiny bezvod, zdl tyryceti dnv cesty, kterou bylo teba proniknouti, a chtl -li doraziti do Babylona; maje ped oima mapy nakupench hornatin a hlubokch spropadlin perskch, po kterch se ml dostati do usy a Persepole, eleznch bran Kavkavskch, je mu bylo pe moci, aby se dobral k moi Kaspickmu a do Skythie; konen samotin kabulskch a afganistanskch, ktermi musel problouditi, aby doel k In du a peplaviv se pes nj vyrazil do Indie: Alexander, pravme, s ostrovtipem stoickm pochopil, e by velik armda nebyla pro nj

ne velikou obt 17 ), a e by z n vude po cestch trousil ohromn odryvky, jestlie ji nezmen a nepetvo v karavanu sestednou, pevnou a hrdinskou, rovn obrnnou proti vzdlenostem jako proti neptelm." Toto msto nemohu jina pojmenovati neli zpozdil blouznn; nebo nic neme bti jistjho, neli e Ale xander vythnuv z Makedonie neml ani nejmenh o tuen o tom, co pronsledovn pzn asnho tst vy konati ml v neznmch potud koninch svta. Star vdcov makedonskho vojska vdli bezpochyby o plnu, dle kterho krl Filip chtl vsti vlku v Asii, a dle kte rho zajist i Alexander po behu moskm thnul a do Pamfylie. Kdy ale odtamtud proti nhledu Parmenionovu obrtil se k severu, tu zan ono dobrodrun taen po Asii, na kterm meme sice diviti se nerozvliv sm losti a neohroenosti vojevody a slepmu jeho tst, ni koli v ak obdivovati se jeho obezelosti a dvtipu. Ale xander po tomto celm taen ene se bez pestn ku pedu, vce co veten mladk, dostiv spatiti, eho oi jet nespatily, neli co mu, majc na zeteli jist, urit a promylen cl svho snaen. Alexander uritho cle neml na mysli, protoe neml dnch ide v hlav. Kdyby byl zamlel vysvoboditi eky od panstv perskho, bylby se spokojil zaloenm neodvisl eck e na obou stranch Aegeiskho moe; kdyby byl vythl do pole proti Peranfim co mstitel uraen nrodn cti eck, mohl za jist mysliti, e nrodnmu citu eckmu uinil zadost trojm vtzstvm nad krlem Perskm a zaplenm hlavnho msta Persk e. Alexander vak nic podobnho neza mlel, on mstitelem ek bti nechtl, on vbec sm nevdl m chce bti, on vlil jen k vli vlen a do bval jen k vli dobvn, a konen se mu namanula ohromn mylnka, stti se pnem celho svta. Pak teprv me se ci, e Alexander ml jist pln; ped tm za jist neml dnho. Lamartine jet mnoho blouzniv o tom (I. str. 99 102), jak vechno na cel vprav Alexandrov naped bylo ustanoveno a zrale uveno, jak tu nic nebylo pozstaveno slep nhod, kon dmysln rozjmn svoje tmito slovy: Takovto byl skuten bh v lky asiatsk, o nm Alexander dmysln a dkladn naped byl roz vaoval, a o nm sten se rokovalo ve vojensk rad jeho bhem zimy strven v Makedonii. Tato historick skutenost snm zajist z jeho vpravy rz bjenosti a zzranosti, jej j pipisovali spisovatel starho svta, pochlebnci to nevdom a chvstav; za to vak navra cuj jeho vprav rz rozvahy, rozumu a ducha vojenskopolitickho, bez nho sm genius, jako jsme za naich dn vidli v Rusku, nerod neli obrovsk zblouzen a obrovsk pohromy."
17 ) Zapomenuv bezpochyby na to, co psal na str. 98 prvnho dla, vypravuje Lamartine na str. 148 dlu druhho, e Alexander vtrhl do Indie s vojskem 125.000 mu silnm.

Alexander Velik.

63

Lamartine tu s velikoa samolibost pipisuje Alexandru vci, o kterch ovem pochlebnci nevdom a chvstav starho svta" ani nejmenho tuen nemli. Nikdo vbec ped Lamartinem nevdl, e Alexander ml ve svm vojsku kartografick oddlen generlnho tbu, na je hoto mapch ji v Make donii naznail cestu, po kter thnouti chtl a do vlast skytskch a do dalek Indie. Nebude tum zapoteb, vyvracovati podobn vmysly bujn Lamartinovy fantasie. Lamartine tu stav povtrnou budovu na pedpojatm domnn, e mlad Alexander kromobye jnmi dary ducha vysoko vynikal nade ve ostatn lovenstvo. Plutarch, jeden z onch pochleb nk nevdomch a chvstavch starho svta", sepsal pojednn o Alexandrov tst, je vm prvem povaoval za nejmocnjho faktora v ivot slavnho dobyva tele. A zajist jen Alexandrovm tstm d se pirozenm spsobem vysvtliti ta bjen a zzran povaha jeho vpravy", nikoli vak bezdvodnmi vmysly Lamartinovmi. Alexander pepravil se s vojskem svm pes Helles -pont bez odporu ze strany Peran, k vlce, jak se zd, dokonce nepipravench. Tato okolnost dosvduje m nahoe na zklad jinch udn odvodnn mnn, e Alexander pedn nebyl vyvolen za vdce Rek ve vlce proti Peranm, a e vlku tuto podnikl krtk as po zavradn krle Filipa. Kdyby toti Alexander dle obyejnho letopotu byl bval zvolen ode vech ek za vojevodu proti Peranm, a tmto spsobem byl prohlsil vlku ji na podzim r. 336 p. Kr., potom ale jet pl druhho roku byl zstal v Evrop, pak Peran zajist b yli by mli dosti asu, chystati se k obran, a Alexander by byl bez pochyby nael Memnona s perskm lostvem v Hellespontu, a persk vojsko na behu asiatskm. Memnon vak piploul teprv pozdji, kdy Alexander ji oblhal Milet, a s perskm vojskem ve v rychlosti sebranm setkal se Alexander asi 10 mil od behu moskho u eky Granika. DJe Arriana stlo tam naproti Makedoncm 20.000 j ezdc a 20 .000 p ch, d le Diodor a 1 0.000 jezdc a 100.000 pch; Justinus udv 600.000 Peran, Plu tarch mluv jen o velikm mnostv". Alexander zvtzil prudkm tokem, v em zleela cel jeho tak vysoce vynen taktika. Vsledek bitvy byl: Makedonc Peran padlch padlch zajatch Arrian (I. 16) 115 1000 3000 Diodor CXVII. 21) neudno 12.000 20.000 Plutarch (Alex. 16) 34 22.500 Justinus 129 neudno Tyto poty dvaj jen o tom svdectv, e ji ve sta rm vku umli psti vlen bulletiny. Arrian (I. 1416) popisuje bitvu takovm spsobem, jak bti nemohla. Dle nho stli pe rt jezdci (20.000 mu) na samm pkrm behu eky; za nimi na povr postaveno bylo 20.000 eckch oldn. Alexander v ele

makedonsk jzdy vrhne se do eky, proraz ady nep telsk, a pobije nkolik perskch vdc vlastn rukou. Makedonci utrpli mnoho pi prvnm toku." Akoliv velmi udatn se brnili, pec vickni byli posekni, kte se neutekli zpt k Alexandrovi." Straliv boj nastal okolo Alexandra." (Jak mnedle k tomuto popsn hod se 115 padlch Makedonc nebo dokonce 34 dle Plutarcha?) Konen persk jzda se d na tk, a Makedonci vraz na onch 20.000 eckch oldn pod stojcch na povr, kte, asem pekvapeni, zstali jako mimovoln stti na svm mst". Alexander v ele makedonsk p choty na n dor, ana jzda n a jeho rozkaz ze vech stran na n napad. Tak odevad obkleni za krtk as byli posekni; ani jeden mu neutekl, leda kdo se ukryl pod mrtvolami; dva tisce bylo zajatch." 1S) Je to vru ku podivu, e Arrian jsa vojkem takto psti mohl; jet vce vak ku podivu, e vdy jet takto za nm p. Dle Diodorova len (XVII. 1921) el Alexander (asn rno, ne pozd odpoledne, jak udv Arrian) s ce lm vojskem svm pes Granikus u ptomnosti 110.000 Peran, ani by mu tito byli pekeli. Na druh stran seikoval svoje vojsko, a jzda zaala bitvu. Alexander vykonv velik udatenstv, a persk jzda prch. Po tku jzdy pustili se pci do sebe, ale bojovali jenom na krtko." Vyjma ponkud plin poty Peran jest vypravovn Diodorovo mnohem podobnj ne Arrianovo; nebof dle onoho zakld se odvlivost Alexandrova jen v tom, e jet pozdn hodinou eku pebrodil a na Per any vrazil, kte vak nestli u samho behu, tedy pe chodu mu nebrnili. 19) Arrian naproti tomu pidrel se jinho vypravovn, kter zstalo stereotypem vtho po tu bitev Alexandrovch. Podle tto ablony stoj vdy nessln stdo neptel na protjm behu njak eky, obyejn u sam vody; tak stoj Peran na Graniku a u Issu nad Pinarem, tak stoj Skythov nad Jaxartem, tak Malliov nad Hydrostem a Geti nad Istrem. Tak bh bitvy vude je tent: Alexander vrh se s jzdou do eky a pohn neptele na tk. Na Graniku bojuj Peran dle vypravovn djepisc Alexandrovch jet dosti udatn, i Alexander je ze vech stran zle stsnn; nad Pinarem rozpr se ji 90.000 m. tk pchoty ped nm jako plevy; nad Jaxartem jsou Skythov zmateni, jak mile prvn pem z kataputtu padne, a dn nemysl na zabrnn pechodu; Alexander se peplav a byl by utkaj c
) Plutarch naproti tomu prav, e tu teprv nastal Makedoncm prav boj se zoufalm a udatnm neptelem". (Alex. 16.) 19 ) Justinus (XI. 6.) nezmiuje se eky Granika prav toliko: Prvn sraen bylo na plni Adrastick (Prima igitur congressio in campis Adrastiae fui)". Polycenus (Stratagemata IV. 3) prav: Alexander pepravil se pes Granikus. Jeliko vak Peran z ve poloenho stanoviska hnuli se proti nmu, dal svm Makedoncm rozkaz, aby se thli v prvo, a takto zaskoil je (Perany). Phalanx (makedonsk) pak uinila tok a porazila neptele."
ia

64

Alexander Velik.

Skythy vecky posekal, kdyby nebyl zachvcen prjmem od pit patn vody (Arr. IV. 4.); nad Hydraotem prch 50.000 Malli, vlenho to lidu dle svdectv vech djepisc, jak mile uhldaj Alexandra v ele jzdy uprosted eky tam \elmi irok; nad Istrem konen utk pr 14.000 Gety, ponvad Alexander uv vlen lsti ovem ponkud straliv, e toti vel pchot, aby drc na pi otpy vysoko vyrostl obil ped sebou sklnla. Ve vech popisech bitev Alexandrovch u Arriana s malmi vminkami nachzme cosi, jen se p zdravmu rozumu, akoli vickni novj historikov pokorn se k nim piznvaj. e Alexander zvtzil, o tom nen pochybnosti; "vtzil obyejn svou nerozvlivou osobn udatnost; tato inila jeho Makedonce neodolatelnmi. Ale tak, jak Arrian vypravuje, nemohl vtziti. Ji Polybius kritisuje psn tyto zprvy, je podkuovatel Alexandra v neobmezenm podiven nad svm hrdinou sltali; a bylo by pti, aby jednou soudn znatel pronesl svj sudek o tom, mnoho -li z nich pat do bjen e nemotornch smylenek. Lamartine, k takovto prci nect se nikterak povo lna, pistrojil si alespo z brusu nov popis bitvy u Gra nika (str. 126 129). Dle nho tenkrt Peran jest men poet neli vojska Alexandrova", akoliv hned o ti dky dle udv tento poet na 20.000 jezdc a 20.000 pk (str. 126), co tedy jest mn neli 38.000 Make donc. Makedonsk phalanx, seikovan v trojhran otpy zjeily, pror podobna vlenmu stroji ady persk a roztn je v pli, jako radlice brzd pdu, odrejc ji na ob strany". et oldni, dle Arriana vickni po sekni a na 2000 zajatch, byli dle nov zprvy Lamartinovy vickni zajati na zvltn rozkaz Alexandra, kter pr nechtl, aby na obou stranch pro vc eckou eck krev se prolvala. Poet padlch Makedonc zd se Lamartinovi tm k ve nepodobn; e ho ale Aelian a Ptolemaeus" (?) tak urit udvaj, rozhoduje se Lamartine pro Arrianovch 115; Plutarchovch 34 bylo mu bezpochyby pli mlo, a Justinovch 129 patrn pli mnoho.

Po vtzstv nad Granikem obrtil se Alexander k jihu, a vlka vedla se a ku konci r. 334 dle plnu od krle Filipa ustanovenho. Makedonsk vojsk o thlo podl be hu moskho a do Pamfilie. eck msta podrobila se z sti dobrovoln, z sti byla vzata tokem a nkdy i zboena, jako na p. Halikarnassus star a slavn msto, kterto po delm obleen bylo dobyto a z koene vyvrceno". (Arrian I. 23.) Nesmme si pedstavovati mladho Alexandra co krsnho mladka, kter s duchem nadenm velikmi ideami a se srdcem plnm on tajemn touhy po uskutenn svch idel o veobecn blaenosti pozemsk, uchvcen jsa mohutnm pudem, aby se stal mstitelem ekv a vysvoboditelem nrodv asiatskch, vtzoslavnm prvodem thne od msta k mstu, a kochaje se v rozkoi osvobo zench ze sam lechetn obtovnosti pro spolen blaho ekv radji dva Makedonce klade na olt vlasti, ne by hnul vlasem jen jednoho eka. Takovto obraz nepodobal by se skutenosti. Alexander nebyl vzdlanm ekem, on byl surovm a ukrutnm Makedoncem; toho dokzal zavradnm svch pbuznch a vech tajnch a zjev nch odprc. Alexander nebyl nadenm bojovnkem pro slvu eckou, on byl sveepm podmanitelem eck sa mostatnosti; on nebyl ptelem nbr neptelem ekv; toho dokzal barbarskm vyvracovnm staroslavnch mst eckch. Alexander nebyl lechetnm roziovatelem eck vzdlanosti; on byl vojkem a vdcem koistichtivch houf makedonskch loupenk, rozmnoitelem jen sv osobn slvy a roziovatelem jen straliv povsti vlastnho jmna. Alexander nevypravil se z Evropy do Asie, aby nrodm asiatskm vydobyl svobody, nbr aby je podrobil vojensk vld makedonsk; a kdo chce jen ponkud rozviti, co jest vojensk vlda v 19. stolet kesanskho vku, dovtp se snadno, e vojensk vlda Makedonc nezle ela zajist v roziovn eck literatury a v pispvn ke zveleben nauk prodopisnch. (Pokraovn budoucn.)

Prvn pomry a pvod kolonu,

se zvltnm ohledem na Jihoslovany v stedovku.
Sepsal Dr. V. Frhauf. I. Rolnictv bylo povdy nejen hlavnm pedmtem nrodnho hospodstv, ale i tak horlivou p vech z konodrc. Nebof kvetlo-li hospodstv, zmhaly se i dchody zemsk, klesalo- li hospodstv, vysychaly i pra meny dchod zemskch. msk vlda nebyla mn ko lontu ili nevolnictv naklonna, neli za naich dob vldy evropsk, kter lid selsk z poddanstv vyvauj. Nev olnk byl k rolnictv spsobilej neli otrok, a od rolnka samostatnho lze se vtho vtku nadti, neli od rolnka robotou stenho. Nikde vak po cel Evrop nezachoval se kolont tak dlouho a v t psn prvotn form, jako na poloostro vu Balknskm, byv vude jinde vlivem rozlinm pojina -

Prvn pomry a pvod kolonu, se vlastnm ohledem na Jihoslovany v stedovku.

en a poruen. Zde panoval zkonnk Justinianv, a v trochu jinm roue, po cel stedovk a vetel se v mnohm ohledu i do pospolnho ivota Jihoslovan, zvlt Srb a Bulhar. Srbov, piede do krajin zadunajskch, nali zde nevolnictv zaveden, a neznajce ve sv star vlasti takovhoto poddanstv pojmenovali zastihl nevolnky jmnem jich nrodnm. Slovo meropch ili neropch mn. p. neropsi nen slovansk a znamen lid thrako-illyrsk, kter se pod jmnem Noropes ili Meropes zde onde v djinch vyskytuje. Slovo otrok v listinch srbskch a bulharskch i v zkonnku Duanov se nalzajc jest pouh peklad slov servus, servus terrae, otUo?, je man a jich stoupenci Byzantini i lidu ddin a tlesn porobenmu dvali. Mezi Bulhary zmhalo se nevolnictv zvlt tehd, kdy jejich e v nejvtm rozkvtu stla. Proto jal se znm zakladatel katharismu, pop Bohumil nejen proti crkvi ale i proti zmhajcmu se despotismu horliti. Kn, bojarov a car, uil on, nejsou Bohem ustanoveni, a nidn lovk nen zavzn druhmu slou iti, robotu a jin poddanch povinnosti konati. msk kolont trval na Balknskm poloostrov a do tch dob, kdy csa Kantakuzenos roku 1352 ku sv ochran na hradu Tzympe Turky usadil. Tito rozhostive se brzy po Thrakii zasadili konen po rozhodnch bitvch na Marici r. 1371 a Kosovu Poli 1389 jak crkevnmu prvu tak zkonnkm Justinianovu a Duanovu posledn rnu. Na jejich msto stoupil korn, kter v pospolitm ivot roz dlu nedl, leda mezi Mohamedany a Nemohamedany. Jmna, ktermi lid poddan v zkonncch mskch a byzantinsko-eckch naznaen bv, jsou nsledujc: ColOni, rustici yetoqyol, originarii, adscrptitii tvanyQatpoi, inquilini tvounoi, tributarii, censiti. V listinch srbskch a zkonnku Duanov objevuj se tato jmna: moropsi, otroci, robotnci, lid uboz a ni. Abychom prvn pomry kolonu nejen k pnm je jich ale i ke sttu dle nm znmch pramen urit a ja sn vylili, jest troj vc uviti poteb: 1. jakm sp sobem se kolont na zklad danch zkon udroval a vyvinoval; 2. jakch prv povali kolonov a k jakm povinnostem byli zavzni; 3. jakm spsobem mohli je dnotlivci z tohoto stavu vyprotni byli. 1. Kolont se udroval a vyvinoval tverm spso bem, toti: prvem mezinrodnm ili vojenskm, rodem, promlenm a smlouvami. Za starch dob panoval mezi nrody vbojnmi obyej, e vickni, kdo ve vlce v zajet pili, jako zbo jsou rozprodni a v otroctv uvreni. Tak se dalo u man, tak i u ek. l) Za pozdjch ale dob, kdy ji ko lont zaveden byl, stvalo se, e ve vlce zajat z ohledu
*) Ol otUo % titetovxac ij yiyvovxai. tlxtovtai o i* tdv *jtii1Q<ov IJ fiiv Ttgoayeyvfievoi &l(ia7IatV>v. jiyvovtai oi i* tav &vixwv vo/ii/tuv, TovtaTty x rijs di/ftaXuaiag. Harmenopulos lib. L tit. 18, 4.

politickho hospodstv co kolonov mezi statke rozdleni by li. Kdy se r. 269 krvav bitva u Nise mezi many a Gothy strhla, pilo nessln mnostv Goth v zajet, z nich jedni mezi vojsko rozestrkni, druz v otroctv uvreni a zase jin co kolonov po provincich rozeslni jsou. 2) Nelpe dailo se Skyrm, nrodu takt germnskmu. Csaov Theodosius a Honorius vydali rozkaz, aby podroben Skyrov v zmoskch krajinch, nikoliv ale v Illyrsku a Thrakii, mezi statke rozdleni byli. Kad statk mohl za nkolik pracovnk dati, s nimi ne jako s otroky, nbr jako s kolony dle prva kolonnho nakldno bti mlo. 3) Tento zvyk, jej ma n zavedli a po nich Byzantini provozovali, zakoenil se tak u Bulhar a u Srb, s tou vak vminkou, e tito pouze lid jinojazyn a jinokmenn v nevolnictv uvdli. Kdy za panovn krle Milutina mezi oldni tureckmi zpoura vypukla, thl krl Srbsk proti nim, dal jednu st jich usmrtit, druhou uvznit a tet rozdlil v rabstv po zemi srbsk. 4 ) Po rozhodn bitv u Velbud r. 1330, j si Srbov nadvldu na poloostrov Balknskm vydo byli, pilo mnostv brannho lidu v zajet. Bulhai vak jsou vichni na jednoho proputni, jeliko se neslu, dokld csa Kantakuzenos, lidi kmene pbuznho v rabstv uvdt. 5 ) Jakmile byl kolont v msk i zaveden, a ml -li se udreti, musili potomci kolonv takt kolony se stti. Tito potomci jmenuj se originarii. Byli-li rodie kolonov a patilili obadva tomut pnu ili hospodi, nen pochybnosti, e i jejich dti kolony se stali, a komu rodie tomu i jejich dti patily. V jinch ppadnostech panovala zvltn ustanoven. Byl-li otec kolonus, matka ale otrokyn, aneb naopak, dily se stav i pslunost dt podle stavu a pslunosti matky. Dt bylo kolonem nebo otro kem, byla-li matka kolonou nebo ot rokyn; dt patilo tomu hospodi, byla matka. 6) Byl-li otec svobodnk, matka ale kolona, staly se dti takt kolony, patce tomu hospodi, byla matka. Kdy byl otec kolonus, matka ale svobodn, nepslun, odporovala si csask nazen ped Justinianem, za Justiniana a po nm. Ped Justinianem dil se stav dtte podle stavu otcova. Justinan zruil z kon tento a vyhlsil dt za pln svobodn; oprvnil vak hospode otcova, e me na rozveden manel dol hati. Pozdji obmezil svobodu dt tmto spsobem: Oni zstanou svobodni, mohou sv vlastn jmn mti, smj
) Trebellius Pollio: Claudius. ) Cod. Theod. L. V. tit. 4. const. 3 vy. Wenk. ) Rai st. 481 vo. II.: OvchT> smerti predastt, a drugicb/b Vh xatoenie osuili, a proicb ich/b nemlo VT > robstvo serbskoj emli vdasti." s ) Kantak. Lib. II. c. 20: ov y(> Ueotiv avtoie kXXovt dvUQaTtodifaiv ovtag o fioqivXovq. *) Cod. Just. Lib. XI. tit. 47. 21: Si quis autem vel ex servo et adscriptitia, vel ab ancilla et adscriptilio fuerit editus, matris sue ventrem sequatur: quod hactenus in liberis tantum et servis observabatur.
4 2

Prvn pomry a pvod kolonu, se zvltnm ohledem na Jihoslovany v stedovku.

vak pozemky, je vzdlvali, jen lehd opustit, kdy by se stali hospodi na svm vlastnm statku. Toto nazen, a znova Justinianem porueno, potvrdili Justinus II. a Tiberius, i csa Basileios a jeho nstupci pijali je v zkon nk svj. 7) Jak zkony v tomto ohledu v Srbsku panovaly, nevysvt z posud zn mch pramen. Zd se vak, e zde jako v Byzantinsku a Nmcch zsada panovala: Das Kind folgt der aergern Hand. Srbskm meropchm nebylo povoleno ve Vlach t. j. mezi skotacmi Valachy se eniti, a oenil-li se meropch, podlhala manelka jeho, dti i vnuci zkonu meropskmu. 8) Kdy byli rodie, ro dem koloni, dvma hospodm pslun, panovaly co do rozdlen dt rozlin nazen. S potku ml hospod, jemu matka psluela, prvo na tetinu dt. Pozdji byli mu vecky dti pikzni. 9 ) Konen bylo ureno, aby se hospodi o dti rozdlili; bylli jich poet nerovn, obdrel vt st onen statk, jemu matka nleela. Promlenm podlehl svobodnk kolonninu prvu, kdy byl 30 let na nkterm statku v poddanstv setrval. I po tomci jeho stali se kolony. K jmn svmu ml prvo neobmezen a bylo ddin. Byla to vhoda, j vickni ko loni nepovali, jeliko poddanstv zde tu, onde volnj bylo. 10 ) I k cizmu kolonu ml hospod njak prvo, kdy se byl urit as na jeho statku zdro val. Svobodn muov a eny mohli smlouvou vstoupiti do kolontu, kdy edn svj mysl oznmili, a zrove s osobou sta tku ji pslunou v manelstv vstoupili. Toto ustanovil Valentinianus III. V pozdj dob nenalz se v zkonnku Justinianov, v Basileov a jeho nstupc, v zkonnku Harmenopulov ani zmnky o tomto prvnm pomru, a zd se tedy, e kolont v i msk a Byzantinsk pouze ro dem, prvem vojenskm a promlenm udrovn byl. V Srbsku vak mohl kad, kdo samostatnm byl a libo mu b ylo, na zklad smlouvy do poddanstv vstoupiti. M) 2. Prva a povinnosti z kolontu vyplvajc byly trojho spsobu: nkter se tkaly osobnch pomr, jin zase pomr kolonu k pd, a jet jin tkaly se vlast nictv a dan. Co se osobnho prva tk, podobali se kolonov nemlo otrokm. Zkon je jmenuje servi terrae, a bylII otroci pvskem pna svho, byli kolonov pdavkem pdy. Uprchl kolonus byl tak trestn jako uprchl otrok, jeliko obadva sami sebe ukradli. 12) S obma bylo stejn
7 ) Basilicon lib. 48. tit. 26. ) Mikloiovy Monuinenta serb. gt. 98. ) Cod. Just. lib. XI. tit 53. 3. 10 ) C. Just. lib. XI. tit. 47. 18. Basil. lib. LV. tit. 1.: Tv yeu-^yv ol fiiv tvarroy^a<po tiot, xai ta Tovttav 7rexovha TOK 3*0-7iicu<; dvtjxet, itfe y.qvut TJ? xqtaxovtatxiaq /iiod-iaroi yivovtcu ilev&egoi fivovte fiet tdr nqaypitiv vrwv xai ovtoi 'i vay -xZotrtae xai rijf y)v yeoiQyev, xai T ttXo naQ/eit, Tov*o 'i xai tip eoTTTij xai yeoigyol XvaitMs. ') Miklo! Monum. serb. st. 64. ") Cod. Just. lib. XI. tit. 47. 23. Basilic. lib. XL. tit. 7.-. O <pv-yoiy oixttj?, CCVTO? otvxov xXinxtiv freoTevTae.

nakldno: mohli bt spoutni a tlesn trestni; utekl -Ii v Srbsku meropch svmu hospodi, byl i cejchovn. Ani otrok ani kolonus nesml pna svho ped soud pohnati, leda kdyb y byl poplatek kolonv zvil aneb zloin ja ksi spchal. Byzantinsk zkony rozdluj obyvatelstvo veker na dv tdy: na tdu svobodnk a tdu otro k. I3 ) Kdo nebyl svobodnk, liber, Mo-t^os, byl otrok, rovn jako v Srbsku kdo nebyl vlastelem bu d velkm bud" malm, byl sebrem. Toto rozdlen, kolony i otroky v jednu tdu zahrnujc, platilo vce v theorii neli v sku tenosti, jeliko byl mezi nimi znan, ano i mezi sammi kolony znamenit rozdl. Kdo se na pklad promlenm stal kolonem, poval mnohem vce osobnch prv, neli ten, kter pied v zajet statku nktermu pipsn byl. Meropchov srbt byli lpe zkonem chrnni neli ona tda nevolnk, je otroky" jmenovali. Otrok v pravm smyslu slova toho mohl bt vdy dle vle a libosti pna svho prodn; kolonus vak, jak eck tak srbsk a bul harsk, nemohl bt bez pdy prodn, na n lpl (cui inhaerebat). Rodinn prvo nevztahovalo se na otroky, jeto kolonov v stav manelsk vstoupiti mohli. Pn nad poddanmi tmito jmenoval se rozlin; za asu man patronus, pozdji aton-t^, xgiog, v krajinch srbskch a bulharskch gospodar. Kolonus byl k pd pipoutn", lpl na n" a ne mohl ani svou vlastn vl ani hospodovou od n odlou en bti. 143 Opustil-li kolonus statek svho hospode, ml tento prvo jej sthati. Zdroval -li se na cizm statku, byl statk, bylli kde pechovvn, byl pechovavatel pokutovn. ivilli se nkde co svobodnk, podlhal sm trestu. Ani nabyt dstojenstv ani stav vojensk nechr nily ho. Otroci, je maj vlastel," prav Duan ve svm zkonku, af jsou na jejich ddinch, i dti jejich at jsou tam vn, a otrok na prodej af nikdy nen." 15 ) Se statkem mohl bt kolonus prodn, nikoliv ale bez nho. A obeel-li se zkon jakm koliv spsobem, nemla koup platnosti. 16)
3 ) Basilik, lib. 46. lit. 1. Harmenop. lib. I. tit. 18. ) C Just. XI. tit. 47. 15.: Colonos nunquam fiscalium nomine debitorium ullius exactoris pulset intentio: quos ita gleliis inhaerere praecipimus, ut nec puncto quidem temporis debeant amoveri. ") Zkonk Du. Tyd. af- v Pamt. . 134. u praknju" nalz se v zkonku dvakrt v . 134 a 153. u prakuju otdati u~ 7t(ioiv TToitla&i 7ii7t(>oxeiv. C. Just. lib. XI. tit. 47. 7.: Quemad-modum originarios absque terra: ita rusticos, cersitosque servof vendi omnifariam non licebit. 16 ) Just. lib. XI. tit. 47. 7. Neque vero commento fraudis id usurpet legis illusor, quod in originariis saepe est actitatum. ut parva portione terrae emptori tradita, omnis integri fundi cultura adimatur: sed cum soliditas fundorum, vel erta portio ad unumquemque perveniat, tanti quoque servi et originarii transeant, quanti apud superiores dominos et possessores, vel in soliditate, vel in parte manseruRt: et emptor pretium, quod dederit, amissum exislimet: Zk. Du. . 1 5 3 ___ da s volmy ott svoichb vinogradb i otb emli baine u prakuju otdati ili crbkvi podloiti, a vinu da jest rabottnikb na tonu mst onom gospodaru, ije bude elo, da jesU voljani uzeti onaj vinogradb."
14

Prvn pomry a pvod kolonu, se zvltnm ohledem na Jihoslovany v stedovku.

67

Bylli na nkterm statku nedostatek kolonu, a bylo-li jich na jinm pes potebu, mohla se jich stka tam, kde jich mlo bylo, pesdliti; tento podek musil se za chovati, by f i pozdji cel statek neb stka prodna byla. Na svm statku mohl si hospod nevolnky dle libosti rozaditi. Ml -li na p. nevolnk emeslem se zab vajc ti syny, zstal z nich obyejn jeden pi emesle otcov, druh provozoval jin emeslo, tet mohl se i meropchem stti, kdy mu pozemnost meropsk vykzna byla. (Mon. serb. st. 98.) Co se duchovnho stavu te, bylo s potku pede psno, aby kolonus, kde domovem nen, posvcen bti nemohl, a aby povdy ku placen dan z hlavy zavzn byl. Pozdji zleelo na vli hospodov, zdali k posv cen pivol, a byl oprvnn kolona z duchovnho a mniskho stavu nazpt dati. Konen rozkzal cis. Justi nianus, e kolonus, kde domovem jest, i bez svolen hospodova posvcen bti me, mus ale v echny povinnosti na statku, kam pslu, plniti. ir) Dstojnost biskup sk osvobozovala dle nazen Justinianova od nevolnictv. Podobn zkon panoval v Srbsku. Posvcen meropch byl jako dve poddanm svho pna, kter se o jeho vivu starat musel, co kdy tento neuinil, aneb meropch du chovnm sprvcem se stal, stal se i tak svobodnm. Kad duchovn sprvce obdrel ve sv osad ti nivy pdy, kter byly batiny ili ddiny, za to vak, co pes tuto mru bylo, byl crkvi robotovat zavzn. 18) Pina, pro byl statk prvem obmezen, mohla by se snad v prv kolonov k pd hledati. Ne kolonus ne byl vlastnkem pdy, nemohl ji prodati ani s n jako s vlastnictvm nakldati. Co statke obmezovalo, byl veejn prospch a bedlivost vldy, aby ladem lec pozemnosti vzdlvny byly. K tomu pily i jin ohledy, zvlt vy brn dan, jim kad i sebe chud podroben byl. Aby dan zvtiti mohl, obmezil car Duan robotu na dva dni v tmdni. Na blaho kolonu bylo pouze mimochodem hledno, zvlt kdy to lidskost kzala. Tak nemli na p. pi rozdlen neb stenm rozprodn statku, k nmu kolonov patili, manel od sebe oddleni bti; dti a ro die mli pi sob zstati. Kdy prce byla na kvap, jako ve nch, nemli vedlejmi pracemi zamstn ni bti. Byl-li stt v nebezpe aneb vyhledvaly-li toho vy zmry sttn, mohl kolonus s pivolenm hospodovm statek opustiti. To se zvlt stvalo, kdy vlka vypuknout mla, a lidu brannho poteb bylo. Kad statk musil tm vce lidu brannho odvsti, m rozshlej statky jeho byly. Otrok nebylo odvdno, leda v nejvt nouzi, pro e byl statk zavzn kolony k odvodu postavit. Ale i svolen hospodova bylo poteb. Kolonus, kter se do vojska vkradl, mohl bt sthn a nazpt dn.
O Cod. Jnst. Nov. 123. 17. ) Zk. Dus. . 31. 32.

Nevolnk msk a slovansk nemohl samolib sta tek opustit, nemohl ale tak z nho vypuzen bti. Za po itek z pozemnosti odvdl ron poplatek ( XCWGW) bu v plodinch, bud" v robot zleejc. Hotovmi penzi nemlo bt placeno. 19 ) Poplatek ron nadvtiti nebylo v moci hospodov, a proheil -li se hospod, byl ko lonus oprvnn ped soud jej pohnati. 20) Tmto ustanovenm bylo psn kolonn prvo ponkud zmrnno. Poplatky a povinnosti, k nim kolonov zavzni byli, nebyly vude stejn, nkde men, nkde vt, zde se dili hospodi podle starho obyeje, onde panovala smlouva mezi hospodem a kolonem uinn, asto bylo zkonem vytknuto, k emu hospod oprvnn a kolonus povinnovn. Meropchov na statcch kltera Graarskho na Kosovu Poli musili 9 mt pole zorati, tikrt za rok slad suiti a pivo vaiti, zajce loviti, a kdo potah ko sk ml, byl zavzn dv a lou piveti. Meropchov vak kltera Danskho byli povinnovni 12 mt zorati, pak seno kositi. Jin poplatnci, zvlt stavu emeslnick ho :ai) kovi, zlatnci, evci, sedli, paeznci, orali kad jeden met na penici, jeden na proso, jeden na oves, i na vinohradu pracovat a seno kosit byli zavzni. Jet jin kolonov, zvlt doten adscriptitii ili evany^aifoi, v Srbsku a Bulharsku otroci" nazvni, byli na msto naich eledn co ori, pasci, sluhov, poslov atd. po dvoch osazeni. "Skotacm Vlachm bylo zdarma i na svou kodu a ujmu dobytek hospodv psti. Na prvn pohled zd se, e kolonov co se jmn tk, otrokm v pravm smyslu slova toho rovni byli. Co koliv mli, to se jmenovalo peculium, a v zkonice Justinianov zejm se dokld, e hospodov nejen osobu kolonovu, ale i jeho jmn pr vem vlastnickm pohledvati mohou, ano e pro hospode t, a cokoliv vyt, e to hospodi pat. Ne pi bedlivjm uven shled se, e ona slova dle litery vykldna bti nemohou. Kolonov mli sv jmn, ale bylo obmezen, jeto jim za kzno bylo, bez svolen hospodova je prodati aneb ji nak je spotebovati. e byl hospodi zmon nevolnk milej a k v rob spsobilej, neli schudl a nemajetn, rozum se samo sebou. Kolonov k Donatistm se piznvajc pro vinili pro toto kacstv tetinu svho jmn. Tato pokuta pedpokld jaksi jmn pokutovanch. e srbt a bul hart kolonov jmn mli, vysvt z listin a ze zko nka Duanova. . 57. zn takto- . Otroci a neropsi, kte
) C. Just. Lib. XI. tit 47. 3. ) C. Jnst lib. XI. tit. 49. 1 : Quisquis colonus plus a domi no exigitur, quatn ante consueverat.... adeat judicem, cujus pri mm poterit nabere praesentiam: nt ille.. Zk. Du. .119.: a( nem na vli dn hospod mimo zkon nco uiniti, krom co car zapsal v zkonku, to at mu robotuje a dv. Jestli mu uin co betzkoenho, ke car pak, aby mocen byl kad meropeh souditi se se svm pnem." 21 ) Miklos. Monum. serb. st. 97. 98. 565.
20

9*

68

Prvn pomry a p&vod kolona, se zvltnm ohledem na Jihoslovany v stedovku.

pohromad v jedn vsi bydl, af plat vechno, co se pihod. V . 58. stoj: Cokoliv vydl meropch, to ve a st, a mimo zkon nic jinho af se od nho nebe. Kolonov nemohli libovoln se svm jmnm nakldati, to bylo pravidlem, vak byly i vminky. Lid, stav se promlenm kolony, mohli podle vle a libosti se svm jm nm nakldati. 22 ) Takt ti, kte pochzeli ze svobodn eny a kolona. a3 ) Z toho ze veho jest patrno, e byly dv tdy poddanstv: jedna volnj, druh psnj. Nejmn znma a probrna jest povinnost kolonu, dan se tkajc. Za Konstantina a jeho nstupc byla za vedena pravideln da pozemn, bezpochyby vtinu ve kerch dchod zemskch v sob zahrnujc. Jmenovala se obyejn capitatio, nkdy tak jugatio ili jugatio ter rena, v Srbsku sokje. Za pinou bern byla cel e na lny" rozdlena, a z kadho lnu, dle spsobilosti pdy bu vtho bu menho, platila se stejn velk da. Takovto ln jmenoval se caput, v Srbsku zem" . Da pozemn platila se hotovmi penzi, a .dlila se od dan, kter se v plodinch odvdla. 2) Mimo to vybrala se tak da z hlavy. Da pozemn byla rozvrena na vechny vlastnky bez vminky; da z hlavy platili pouze ti, kte nemli vlastnch polnost, a z tchto jenom ti, kte nebyli osvobozeni pro svj stav a d, aneb zvltnmi vsadami od n nebyli zprotni. Koloni, jsouce plebejov, byli ku placen dan z hlavy zavzni. Oni byli v tomto ohledu nejetnj a nejvnosnj tda. Da z hlavy byla do seznamu dan kadho statku zapsna; hospod musil ji a bernin pokladnice odvdti, a bylo mu zstaveno, zaloenou sumu na svou kodu a ujmu na kolonech vymhati. V Byzantinsku vybral hospod dan, stl za n a odvdl je. Tot platilo i v S rbsku. . 58. prav: V tmdni af robotuj hospodi svmu, i af mu dvaj v roce da carskou. A . 200. zn v ten rozum: Kter vlastelin by v urit as dan neodvedl, af jest na dvoe carskm svzn, a tak dlouho u vzen dren, do kud by dvojnsobn nezaplatil. Jak velik byly dan po zemn za asu csa mskch, ned se z nedostatku pramen urit udati. Csa Basileios ztroskotav i Bulhar skou nenadvtil dan, a zstala za jeho panovn star vmra z lnu: jeden kbel obil, jeden prosa a vdro v na. Za Duana platil meropch z lnu 3, pozdji 2 per pery a kbel ita ve dvou lhtch. 3. Jet zbv nkolik slov o proputn z kolontu promluviti. Dle analogie otrok mohlo by se mysliti, e kolona ze zvazk kolonnch propustiti na vli hospod ") Cod. Just, lib. XI. tit 47. 18. Basil. lib. 55. tit. 1. ") Basil. lib. 48. tit. 26. *) Caput se jmenuje u Srb niemtt. Srovn. Dus. Zk. . 95, 204. a Mon. aerb. st. 98.: ako li si uzljnbi uzeti zemlju od mroptlike xemlje" atd. MameU jest da v plodin ch; Zk. Du. f. 200. V listin st. 27. v af. Para. stoj: nametka iitn ni vin na. . . Sokje znamen da v penzch; sror. w Zk. Dui. . 58 s . 2 0 0.

ov a svolen kolonov zleelo. To se vak jinak m, a nikde nen o takovmto proputn ei. Otrok mohl bt z otroctv proputn, ale k hroud pipoutan nevol nk mohl co pvsek pdy pouze s pdou proputn bt.25) V pozdjch dobch byly zkony kolonn zmrnny. Tak naizoval csask rozkaz, aby poddan osoby, jich ddi cem npadnm err Konstantinopolsk se stal, po cel svobodny byly a vech prv jako jin svobodn oban povaly. S6 ) V Srbsku mohl hospod, neb jeho ena, neb syn otroka, nikoliv ale meropcha ze zvazk kolonnch vyprostit. 27) Meropch obdrev posvcen byl tm svobodnm. II. Co se pvodu kolontu te, jest teba, dv vci uv iti: pedn, kdy vzniknul, za druh, jak vzniknul kolo nt. e Tacitus kolontu ve smyslu zkonnka Justinianova neznal, jest patrno z jeho spisu de situ, populis et moribus Germaniae. Mluv o otrocch germnskch rozeznv Tacitus ony otroky, kte v kostkch svobodu prohrli a na prodej pili, od tch, kte, majce sdlo a dom cnost svou, pnm poplatek odvdj. 28) Tento druh otro k jsou nevolnci nmet. Le nevolnka nmeckho, porovnv ho Tacitus jednak s otrokem, jednak s kolonem mskm. Tacitv kolonus nen nic jinho neli colonus partiarius (ecky yew^o? MO?*'*?/?), t. j. pacht steky ili poloviky (colono alla meta), kter nemaje kapitlu kapitlem hospodovm t a s nm se o hrub vnos dl. Za ivobyt Tacita nebylo tedy nevolnictv v msk i zavedeno; to se stalo teprva v prodlen druhho a te tho stolet, a sice zponenhla jako kad velk pevrat, bu s vdomm, bu bez vdom vldy msk, a bylo konen uznno a zkony spodno. S potku IV. stolet za panovn csae Konstantina byl ji kolont pln vyvinut a po cel i v Gallii, Itlii, Illyrii a Thrakii a jinde v tte spsob zaveden. (Cod. Theod. lib. I de fug. col. til. 5. 9. od roku 332.) Jakm spsobem vznikl kolont v i msk ? K objasnn tto otzky vylome pedevm, jakm spsobem nemohl kolont vzniknouti. On nemohl vzniknouti. na zklad staromskho prva, jeliko na velkch statcch vechnu tm prci otroci zastvali, aneb stky pozem nost na as zpachtovny byly, ddin vak pacht zko ") Cod. Just. lib. XI. 47. 21. Quae enim differentia inter servos et adscriptitios intelligatur, cum uterque in domini sui positus st potestate, et posst aervum cum peculio manumitlere, et adscriptitium cum terra dominio suo expellere. *) Harmenopulos lib. I. tit. 18. 19. W) Zk. Du. 135. l8 ) Tacit Germ. cap. 24. Servos hujus conditionis per commercia tradunt, ut se quoque pudore victoriae exsolvant. Cap. 25. Ceteris servis, non in nostrum morem, descriptis per familiam ministeriis utuntur. Suam quisque sedem, suos Penates regit. Frumenti modm dominus, aut pecoris aut vestia, ut colono injungit: et servus hactenus paret.

Prvn pomry a pvod kolonu, se zvltnm ohledem na Jihoslovany v stedovku.

69

nem nemon byl. a9) Kdybychom chtli tvrditi, e koloni jsou potomci otrok, a e tito co nevolnci z otroctv proputni byli, nastala by otzka, jak se takovto manumissio se starm prvem srovnv? Ostatn nestoj nikde zaznamenno, eby takto obmezen manumissio bud veobecn bud sten provedena byla. Spisovatel nrodnm hospodstvm se obrajc tvrd, e se nevolnictv samo sebou z otroctv vyvinulo. Kapitl nen pr neptelem, nbr vlastnm bratrem svobody. V tom pomru, jakm se obyvatelstvo mno, ubv otrok, prav Roscher, uvdje stedovk Anglicko za pklad. Tom u, e se rolnick nstroje zdokonalily a rozily, pisti lze, e se otrok starovk promnil v stedovkho nevolnka, a tento v ndennka. Kdy spisovatel nhledy sv na pouh theori zbuduje, tm vdy zbloud. V rozshl i m sk bylo kapitl pomrn velmi mlo, a shrnuly se u ne mnoha boh. Za dob csaskch nepibvalo obyva telstva; ubvalo ho v nevdan me. Od dob Catonovch a Varronovch neuinilo rolnictv postupu, a za vldy c6ask nebyly nstroje rolnick dokonalej neli dve, co ze zachovanch vyobrazen nstroj tchto vysvt. Nejjednodum spsobem dal by se pvod kolontu vylo iti, kdyby bylo dokzno, e v nkterch krajinch e msk nevolnictv od starodvna panovalo. Toto se mohlo JA sprvy msk nejen udreti, ale i zponenhla po ostatnch krajinch a provincich roziti. Panovalo -li v krajinch dve samostatnch, pozdji manm podrobench nevolnictv ili nic, ned se ani dokzati ani vy vrtiti. Jisto ale jest, e se nevolnci v Germanii rolnictvm obrali; takt jisto jest, e za dlouho trvalch vlek man s Nmci nessln mnostv lidstva z krajin nmeckch na pdu mskou pevedeno a tamt usazeno jest. Na sta lup rozhostilo se s enami, dtmi a pbuznmi, s otroky a nevolnky po zemch, nept elskmi njezdy zpustoench, orbu a rolnictv dle obvyklho spsobu provozuj ce. Tyto etn nmeck osady na Balknskm poloostrov, v Pannonii, Itlii, Gallii i v provincich zmoskch byly prvnm zkladem a zrodkem, z nho se kolont msk vyvinul. 3U ) Roziovn nevolnictv bylo nesnesiteln vy) Mommsen rom. G. sv. I. st. 806. ) Dio Kassios (1. 71. cap. 11) vypravuje za panovn Antonna filosofa: (Kvadov a Markoman) o Je %t j-jjv, o fihv v /laxict, oi <fe v Havvovia, ol Se Mvoa Kal Fefi/tavia, vij re 'Iraka vtfj tiaov. Julius Capilolinus (cap. 22) prav o M. Antoniovi: accepitque in ditionem Marcomannos, plurimis in Italiam traductis. Zosimos popisuje vlku cis. Proba s Franky prav v knize I. cap. 68: Soovf <5e fevta? Sit te yyovev tleiv, tlt Bpe*r<*W<xv na^i-jrenxpei>. Vopiscus: Probus . 18.: Facta igitur pce cum Persis, ad Tbracias rediit, et entnm millia Bastarnorum in solo Romano con-tituit: qui omne lidem servarunt. Sed cum et ex aliis gentibus plerosqne pariter translulisset, i. e ex Gepidis, Yandalis, i]Ji omne dem fregerunt. C. 15. Subacta est omnis quae tenditur lat Ger 10 M

drn dan zvlt pznivo. 3I) Dan plat se z pjm. Kdy vak jsou dan tak velk, e se bez mla pjmm rovnaj, nezbv hospodi, chce -li obstti, nic jinho, ne aby bud vrobu zvtil, aneb spotebu zmenil; jsou-li toto vci nemon, mus bud svj statek zadluit, bud rozlin mi bemeny: robotou, poplatky a t. d. obtit. Tak se tak dle svdectv Salvianova v skutku dalo, a nsledkem n ramnch dan povstali ze samostatnch a svobodnch rolnk od svch pn vce mn odvisl nevolnci. 3a) Nemlo rozmnoily poet kolonu veobecn nejistota a ne konen njezdy barbarskch nrod. 33) Jest tedy patrn vc, e kolonov mt nebyly po tomci otrok, nbr e pochzeli od nevolnk barbarskch, zvlt nmeckch na pd msk usazench; pak byli potomci druhdy svobodnch a neodvislch rolnk mskch, a konen pochzeli z lidu ve vlkch zajatho a mezi statke rozdlenho neb prodanho. Vlda msk vidouc tento germnsk stav bti prospnm nejen statkm, ale i dchodm zemskm, neotlela jej zkony spodati a upevniti.
mania, novem reges gentium diversarum ad meos pedes imo ad vestros, supplices strati jacuerunt. Omne jam barbai vobis arant, vobis jam seruut, et contra interiores gentes militant. . .. Arantur Gallicana rura barbaris bobus, et juga Germanica captiva praebent nostris colla cultoribus. Trebellius Pollio : Claudius. Plerique capt reges, captae diversarum gentium nobiles foeminae: impletae Bastarnis servis, senibusque cultoribus Romanae provinciae. Factus miles barbarus, et colonus ex Gotho. Nec ulla fuit regio, quae Gothorum servum triumphali quodam servitio non haberet. Eumenii panegyricus Constantino Caesari: c. 8: .. neque perfugia silvarum barbaros tegere potueruiit, quominus ditioni tuae divinitatis omne sese dedere cogerentur, et cum conjugiis ac liberis, ceteroque examine necessitudinum ac rerum suarum ad loca olim deserta transirent, ut, quae fortasse ipsi quondam depraedando vastarent, culta redderent serviendo. Cap. 9. totis porticibus civitatum sedere captiva agmina barbarorum, viros attonita feritate trepidantes, respicientes anus ignaviam filiorum, nuptas maritorum copulatas vinculis, pueros ac puellas familiari murmure blandientes, atque hos omne provincialibus vestris ad obsequium distributos, donec ad destinatos sibi cultus solicitudinum ducerentur. ") Am. Marceltinus v kn. 16. kap. 5.: Ad ultimum exceptis victoriis, per quas cadentes saepe incolumi contumacia harbaros fudit, quod profuerit anhelantibus extrema penuria Gailis, hinc maxim claret, quod primitus partes eas ingressus, pro capitibus sin gulis tributi nomine vicenos quinos aureos reperit flagitari: discedens vero septenos tantum, munera universa complentes: ob quae tanquam slem sibi serenum post squalentes tenebras afulsisse, ium alacritale et tripudiis laetabantur. e dan nesnesiteln byly, vypravuje i Libanios, souasnk Julianv, ve sv ei: negi tav TiQoaraaiiav, vyd. Reisk. sv. II. st. 501. JI ) Salvianus de gubernatione Dei v knize V: Itaque nonnull eorum, de quibus loquimur, qui aut consultiores unt, aut quos consultos necessitas fecit, cum domicilia atque agellos suos aut pervasionibus perdunt, aut fugati ab exactoribus deserunt, qui tenere non possunt, fundos majorm expetunt, et coloni divitum fiunt. Libani os prav ve sv ei: jrepi riZr npooraatv, e se rolnci rdi v poddanstv vdcu vojenskch dvali, jest o je tito proti to km vhercch hjiti dovedli. ") Takt Salvianus v knize V.

70

Vlenci et XV. stolet.

Vojevdci krle Jiho ve vlce s Matyem.

Sdluje dr. H. Jireek.

Vlenci et XV. stolet.

Vlka, kterou krl Ji pinucen byl vsti na zvrku ivota svho s protivnky domcmi i cizmi, v cechch a na Morav, na vech skoro stranch, ve ty ltech po sob jdoucch (14671470), vlka tato nala v Palackm vmluvnho djepisce. Vynikajc netoliko pinami, pro byla vedena, ale i silami, ktermi byla konna, pak i osobami, jeto v n byly inn, jako nemn i phodami vlenmi a promnami boje, byla by vlka tato zajist i zpvu bsnkova dostojna; epos to sm se nabzejc, Georgias sama sebou dan! My zanejce se djinami vlenk eskch XV. stolet, *) rdi bychom pispli k vylen osob vlench, kter v bojch tchto inn astenstv mly, i podvme tuto, eho jsme se o nkterch ze pramenv doetli. Sta letopisov prav k r. 1468 o taen krle Jiho z Cech pes Moravu k Lv proti Matyovi: Sbral jest krl Ji pole co mohl najviece, i thl sm osobn proti krli Uherskmu do Moravy, kde s i Moravt pni na pole s nm thli, a tito js jeho vojsko spravovali: pan Kostka, pan Pardus, pan Jenk, pan rovec, Michlek z Vorly, Zmrzlk." Dle jmenuj se v tch bzch vle nch krom syn krlovch Viktorna a Jindicha, pan Kdulinec, pan Vclav Vlek, pan Hraban, pan Klusek, pan Boek, pan Stela, pan Kapl, dva pni z Pernteina a dva brat Chotnt, krom jinch, kte jinde bojo vali, ne na Morav: pan Vilm Dubnek z ijovic, pan Jindich Michalec z Michalovic, pan Jindich, pan fastn z Wal dteina a j.; slun to ada mu vlench! Pohchu, e ne o vech mme zprv dostatek; o n kterm vdci vme vce, mn o jinm; avak mono, e se hod nkresy tyto z jinch pramen, jako z kronik a z pis mstnch ponenhle doplovati. Pan Kostka. M nn tu pan Zdenk Kostka z Po stupic a z Moravsk Tebov, mincmistr Hory Kutn, je den z nejsilnjch podprc a ptel krle Jiho, po vecken as panovn jeho, jen tak ve slub krlov na poli vlenm zahynul. Bylt pak pan Kostka syn pro slul ho ryte, vlenka i sttnka z dob husitskch, Vi lma Kostky z Postupic odjinud ze Hrdku, jen r. 1436 zabit jest v boji u Vysok na Labi ble Hradce, synovec pana Mike z Postupic (1453), bratr pana Bohuslava neboli Bohue (1447), zemelho na Lito myli roku 1449. Pan Kostka zabit od Uhr na podzim r. 1468 na Morav,
) Viz: Jan Jiskra z Brandsa (Perly esk 1855), Vlenci et XV. stolet (as. Mus. 1859), Vlenci et XV. stolet v Rakousch (Dunaj 1861), Vlenci et XV. stolet (Pamtky 1861).

mezi Sternberkem mstem a mezi Zhebem, u vesnice Zvole, jak oznamuje verovan kronika: Krl Ji doel zmutku i hoe; (1468) neb jemu pni zemechu, jeto jeho najpilnj radda biechu. Zdenk Kostka z Litomyle ten zabit v Morav u Zvole, Byl jest posln od krle na to pole, a jemu piln vzkzal, aby Hradit klter retoval; a kdy to Uhi zvdchu, ihned na pole vyjechu, tti u Zvole pana Zdeka Kostku zabichu, a lid s ob stranu drahn zbichu; vak ostatek na Zbeh ujidechu, a do ech se zase se kodu vrtichu. Pan Pardus Nen jin ne pan Jan Pardus ze Hrdku, pozdji z Vrtkov, vlenk hned r. 1433 jmeno van, kterho roku co hejtman Tborv byl na vprav ve Spii, pak u Plzn a konen vBavoch u Choubi, onde fastn, tu to neastn, o em djepis sieji vypravuje. Roku 1436 zapsal mu cis. Sigmund, slovoucmu ji z Vra-tkova", vecka zbo opatstv Podlaickho v sum 2500 kop gr. do esti let. Tm se stalo, e se Pardus usadil v kraji Chrudimskm. Roku 1436 v ter po vech svatch pithl z rozkzn csaova s panem Kostkou ke Hradci do vsi Vysok vojensky s vozy s jedn strany a Divi z Miletnka s druh; ale Hradean udeili na n a Kostku zabili. Rok potom 1437 ten tden ped s. Martinem zlezl spolu s Jenkem mlad m z Mekova a s jinmi nenadle msto Litovel na Morav, eho ale zle uili, neb oba pili Olomouanm v zajet, a se za Svitavy z vazby vykoupili. Roku 1440 zapsal se na mr v slavi a vyvolen tu k rad hejtmanovi kraje Chrudimskho, panu Bohui z Postupic, synovi neb. Vilma, spolu s Vakem z Mile tnka, Tristramem z Barchova a Diviem z Komberka (arch. I. 258). Roku 1449 slov ji sm z Vrtkov a z Richemburka. Toho roku on a Zdenk Kostka s msty a ze many sebrave lid proti panu Koldovi vtrhli mu do ernilova a tu leeli ti dni; a pak Pardus thl na pomoc pa nu Zdekovi ke Kostelci, a nedobyve ho thli zase (Let. 156.). R. 1450 hlsil se Pardus ke stran Jikov, roku pak 1452 volil ho za sprvce zem. Krl Ladislav dal mu r. 1454 hrad Ri chemburk a co tam psluelo krli, za sluby jeho" (pro servitiis suis gratiose), t po nkolika mscch i to, co tam ml pan Hynek Kruina z Lichtemburka, toho roku zemel. Sm Pardus nepekal tum

Vlenci et XV. stolet.

7t

c, 1 468 dlouho; poslednkrte se tu jmenuje co vdce krle Jiino po boku pana Zdeka Kostky, tetho to Kostky, vedle nich vlval. Pan lenk. Mn se tu pan Vilm Jenk z Mekova a na Uhert, slovutn sprvce voz, jen slouil u krle Vladislava Varnen ka na vprav do Turek r. 1443. Jednno o nm v as. eskho Musea 1859. Pan rovec Z tch dob vlky uhersk znme jedinho mue, kter slul royec, a sice urozenho panoe Sigmunda rovce ze rova~ Byl patrn potomek nkterho ze t brat z rova, kte se r. 1440 se ze many kraje Chrudimskho zapsali na mr slavsk, Jana, eka neb Vaka. Sm rovec ji r. 1484 ml zbo Rabteinek po Petrovi Kdulincovi, vdci vlenm, krom toho i dm v Chrudimi, kde se obyejn zdroval, zje dnaje sob i zbo Slatinansk u Chrudimi. Od r. 1484 a do r. 1508 v knihch chrudimskch zhusta se vyskytuje jako svdek, smrce, kupujc a jinak. V ivot obanskm ml vbec velikou svho asu platnost a vhu, anf r. 1490 uloeny u nho penze 1200 zl. uherskch ( Arch. III. 193), r. 1504 smluvil pana Vilma z Pernteina a pana Mikule z Mezilesic o eku (Ib. 208). Ml t i velikou rozepi s Chrudimany o vaen piv (Pam. I. 314). Sigmund rovec zemel okolo r. 1510. Manelka jeho slula Aneka, synov Vcslav a Zd enk, kte se o ddictv otcovsk rozdlili tak, e Vcslav vzal zbo Slatinansk a Zdenk Rabteineck (Ib.). Rodina rovc byla prvotn, jak se zd, zemanm Bokm z Miletnka pbuzn; aspo se k r. 1413 uvozuje Boek, een rovec. Bl Miletnka podnes stoj vesnice Lhota rovcova. Michlek Z Vorly jest jedna a t osoba s zemanem kraje Chrudimskho, Michalem z Orle, kter se r. 1440 na sjezdu slavskm zapsal na mr ty krajv (arch. I. 255), spolu s jinmi ve vlce proslulmi zemany tho kraje, Janem Ta.lafsem z Ostrova a Jenkem z Mekova. Orla osada, odkud se Michlek pe, podnes stoj bl msta Chrudimi. Rodina zemansk, ze kter Michlek pochzel, byla tum hned ve 14. vku v dren zbo Orelskho; r. 1377 slov dritelem Jan z Or le, r. 1440 1468 byl nm Michlek; pbuzn Michlkv, snad bratr, Vilm, t slov r. 1451 z Orle; nie sednm byl na Del, osad patrn blzk, ale nyn u neznm. Nem lme-li se, il Michlek i r. 1479, a sice pod zmnnm jmnem Michlek ze San, je hoto dva synov Zdenk a Bohuslav, pipomnni v knihch chrudimskch co dritel domv a dvorv v Chrudimi r. 1488 1525, byli jet i roku 1525 v dren starobylho statku svho Orly (Pam. I. 318). Zmrzlk. Za pana Zmrzlka r. 1468 jmenovanho pokldme pana Jaroslava Zmrzlka ze Svojna a na Orlku, z rodu ve vlce husitsk znan proslulho. V as vlek husitskch jmenuje se tr bratr: 1436 Petr a Jan

brat ze Svojna, een Zmrzlci (Arch. III. 257), 1427 ti sednm na Orlku (Ib. 265), 1432 urozen Petr, Janek a Vank brat vlastn ze Svojna (Ib. I. 157). Vickni ti maj velk jmno vlen, jmenovit pak Jan ne boli Janek. V pramenech latinskch lovou vdy Zmrzlikones. Roku 1457, po smrti Vcslavov (Vakov), uvozuje se druh ada brat: Jan, Vcslav a Jaroslav, kte zbo mansk Orlk t obdreli ode krle (Johannes, Wenceslaus et Jaroslaus fratres de Svojn Arch. III. 565). Nevme, prv synov tito ti byli, zdali Petrovi nebo Janovi i Vakovi: zdlo by se, e snad Jano vi, podle podku jmen. Jeden z tchto t brat vyniknul ve vlce uhersk, a to tum Jaroslav. Soudme o tom hlavn z listu purkrab Zvkovskho od 29. j. 1469 (Arch. L 235), tedy prv z doby vlen, kde se mluv o jistm hejtmanovi pana Jaroslava Zmrzlka, ze sluby u nho vystupujcm. Njak Amcha toti, kter jest u pana Jaroslava Zmrzlka hejtmanem", chtl by u pana z Romberka rd bti, a jaks Vyduna s nm; e jest se s Vydun spolil o kon a e mta 13 kon spolu, a m kon eby nechtli mieti ne 13 u pana z Romberka ve slub." List jeden tho Jaroslava viz v Arch. I. 232 k purkrab Zvkovskmu a jin z r. 1476 v Arch. I. 242. Pan Kdnlinec. Slovutn vdce a sttnk, tmto jmnem krtce znaen, slul plnm nzvem Petr Kdulinec z Os tromi. Na djiti veejnho ivota poprv vystoupil r. 1447, an krom jinch vlenk thl do Mn na slubu. V nedli po Boim vstpen staten rytie Petr Kdulinec jel skrze Prahu se dvma sty jiezdnmi a jedno sto pch s kuemi a s pavzami do Mn na slubu", oznamuj Letopisy k eenmu roku. Pvodn sdlo pn Kdulincovo byl Ostrom, osada podnes stojc bl Hoic, odkud se pravideln psval: Z Ostrome, de Ostromir. 0 rodu jeho nevme, ne e ml bratra Benee, vrnho soudruha svch podnt. Slouil krli Ladislavovi, Jimu 1 Vladislavovi. Krl Ladislav dal jemu a Vilmovi z Orle na Del hrdek Rbteinek s ddinami Tncem, Lipinkou a Lhotou (Arch. III. 555). Roku 1468, na potku ms. dubna a vlky uhersk, zapsal jemu krl Ji vzhlde na mnoh vrn a piln sluby, kter krli k obecnmu dobrmu krlovstv eskho inil jest, in a potom tm lpe, aby mohl a ml initi" zbo Maslojedsk, t. j. ves Maslojedy s poplunm dvorem, Raic, Bentkami a Ha bnkami do ivota jeho i bratra jeho Benee v pl te tm tisci kop grov penz dobrch (Arch. IV. 181). Pan Kdulinec dobe sob zaslouil dvru krlovu: spolu s Je nkem z Mekova vyvedl smlm a umlm skutkem v lenm pod knetem Jindichem knete Viktorna na kl tee Trebickm zavenho a od Uhrv obleenho. Roku 1469 konal jednn politick spolu s Beneem z Weitmle, jmenovit se Zdekem ze ternberka od krle Jiho dne 13. dubna, v Olomouci. O nm obrn zprva, o povaze Kdulinc ov rzn svdc, v Palackho Djinch IV. 2.

72

Vlenci et XV. stolet.

499. U veejn hotovosti pro obhjen zem esk v ms. beznu 1470 byl Kdulinec jednm z hejtman kraje Hradeckho (Arch. IV. 443). Po smrti krle Jiho zjevuje se r. 1472 co svdek na listu, kterm se knata synov krle Jiho rozdlili o panstv svoje v cechch (Ib. I. 300); dle tho roku co jeden z opravc pm v Brod Nmeckm v zemi umluvenho, a to pro kraj Hradeck spolu s panem Oldichem Zajcem (Ib . IV. 459). Od r. 14731476 zasedal na soudu komorskm. R. 1477 slov hejtmanem kraje Hradeckho, kterhoto asu jemu a bra tru jeho krl Vladislav potvrzuje zbo Maslojedy od krle Jiho do ivota dan, a to v summ o 500 kop gr. vt, tedy veho v 3000 kopch. (Ib. IV. 185). R. 1478 slov Kdulinec radou krle Vladislava, jen spolu s jinmi radami zavel smlouvu s krlem Matyem Uherskm (Ib. 481); r. 1479 byl jednm z jednatel o narovnn mezi krlem a knaty Minsterberskmi o dluhy (Ib. I. 309). R. 1431 byl na snmu v Praze, kde se s nktermi pny opel krli, nechtje snmovati prv, neby krl propustil nkter uvzen mfany (Let. III. 223); r. 1482 jel s jinmi pny zemskmi slavn pro biskupa Augustina Sanktuarienskho, jen znaje se ke st ran pod oboj, ze Vlach pijel byl do cech, na Lipnici, proti mysli krlov sk, a pivedli ho s velik radost lidu do Hradce (Ib. 225); konen r. 1483 na sjezdu v Praze, kde strana pod oboj i pod jednou chtly se v zemi srovnati; Petr Kdulinec zastupoval zemany pod oboj (Ib. 227). Tm se kon veejn ivot Kdulincv, jen toho roku 1483 neb 1484 zemel. Nen vce zprvy o nm, a zbo Rabteine ck, jemu od krle Ladislava dan, r. 1484 propjeno nkdejmu spolubojovnkovi jeho, panu rovcovi, co se teprve po smrti Kdulincov stti mohlo. (Viz rovec.) Vcslav Vlck. Mme tu ped sebou proslave nho vojevdce a spisovatele o umn vlenm, pana Vcslava Vlka z nova; i nemnme podati podrobn i votopis mue tak slavnho, ne toliko nkter pspvek k budoucmu ivotopisu jeho. Vlkov pvodn psali se z Minic" ; ji r. 1425 vyskytuje se Vlek z Minic" co rukojm na mru zavenm mezi Tbory i Orebity s jedn a Praany s druh strany na pitlskm poli, ped Prahou. Minice tyto le v atecku. Roku 1454 zemel Jan Vlek z Minic, bratr Vcslavv, jmenovan hned r. 1434 co svdek na listu vnnm, kter ml v dren svm tvrzi Lkov tolik v atecku lec. I pokldn Lkov po smrti Janov za spadl na krle, proe vyprosil jej sob bratr Vcslav na krli Ladislavovi Pohrobkovi r. 1454, i obdrel jej za sluby sv (Chmel Urk.) listem danm v Praze dne 19. ledna 1454. Avak pozdji, po 10 letech, nael Vlek, e m Likov sob ve dskch zemskch od bratra zapsan, i odekl se odmrt nepot ebnho (1463. Arch. III. 554). Roku 1463 nalzme Vlka mezi pednmi condot tiery ve vojnch mezi cis. Fridrichem a arciknetem Al-

brechtem, sloucmi hned tomu hned onomu. Vyrojil se toho asu cel zstup vlenk eskch z atecka do Rakous, mezi nimi Vcslav Vlek, Frantiek z Hje (Haj tvrz v atecku), Mikul Luick (Luice tvrz v atecku), Doupovec, Chomutovsk a j., tak e jich bylo deset vdc s tolikermi rotami neboli bratrstvmi (dem Franzen von Hag, Wazlawen Wieltscheckh, Nicoleschen Lusizki und allen den 10 mit i'n verpunden und irer bruderschafft 7. nora 1463). Leeli za Vdn jmenovit v okol Mdlinga, Klausy, Brielu a Badenu, ekajce oldu svho zaplacen. Pe se o bratch tchto dne 27. dubna 1464 do ech: Pak o bratiech kte leie v Raksiech a v trt, tu m e zlat pinesen tomu cestu najdu, k ktermu konci a vc m pijti. Nepochybujif, e tomu ji krl cestu na lezne, ale zlatmf jest bti." (Arch. IV. 101.J Po vyplacen oldu zathli se Bratci na Moravu ke K yjovu: Die Bruder gar starkh seien uud ligen zu Geya und in dem Kreyz dabey und werden je lenger je mehr" pe se dne 19. ledna 1465 do Znojma. Roku 1465 slouil Vlek, jak vychz z listu cis. Fridricha od 7. mje, panu Zdekovi Konopitskmu ze ternberka, kter odpovdv csai ze zmku svho Vitorazi v Rakousch Vcslava Vlka s jinmi echy a Moravany na pomoc sob vzal a s neptely c saovmi v Rakousch se spojil (Pal. Mus. 1828). e byl Vlek hlavou vojsk bratrskch hned tehda, jev se z li stv znojemskch; pef se dne 22. mje 1466, kterak Vcslav na mst ostatnch brat oznmil ve Znojm na rathse, e pijel s jinmi heitmany bratrskmi k roku s Rakuany uloenm tam do Znojma o vyplacen penz jemu a jim psluejcch, nepochybn podle s mlouvy dne 16. ervna 1465 mezi csaem a Vlkem zprostedkovan. Toho roku 1466 penesli se jedni Brat do Slezska, jin do Uher. Tch, co li do Slezska, bylo okolo pltvrta tisce, i dobvali jedno msto po druhm; sluli tam e brci (dy Sebrockin). K te li do Uher, usadili se v B lch Horch pod slavnm druhdy vehlou, provozujce rozlin nsil, a jim v lednu 1467 hrozn konec uinn u Kostolan; sluli Bratci. Vlek oddlil se prv ne li do Uher, tak jako i Blaej Podmanick a Frantiek z Hje; tito dva pijali slubu u krle Matye, Vlek u krle Jiho. Ve vlce mezi Jim a Matyem r. 1468 70 byl Vlek jeden z nejpednjch vdc; stli tu dva ptel nkdej, Frantiek z Hje a on, neptelsky proti sob, Co se tu dalo v t vojn, vypravuje djepis, o obleen a dren kltera Tebickho, o oblehn Hradit, o boji u Tovaova, o kterm se prav: By tu Vcslava Vlka nebylo, zleby se bylo echuom pihodilo, eby se mnoh do cech nevrtil, a svj ivot bylby ztratil! V hotovosti zemsk r. 1470 postaven pan Vcslav Vlek" za hejtmana ke zzen vojska v atecku a Rakov -

Lipnice, Hrad a msto v slavsku.

73

nicku jakoto zeman v atecku osedl. Nzev z nova" (nova) poprv se naskytuje u jmna Vlkova r. 1474 Cpraesente Wenceslav de inuov dieto Wlek. Arch. IV. 289); nov pak jest osada podnes stvajc v atecku, nm. Schinau, tak jako star sdlo Vlkv Minice a hr dek Lkov. Snad e obdrel nov od krle Vladislava, jemu sepsal Nauen, kterak se maj ikovati jzdn, p i vozy8, otitn od Palackho v . . M. 1828. II. 12. Krom tohoto pamtnho spisu zachovalo se jet i nko liko listv jeho soukromch, tolik v Mus. 1828 otitnch, kde se Vlek pe tak z Helfenburka" (Vcslav Vlek z enova a na Helfenburc e 1478). Rzn jsou psan tato, z kterch vane jadrn duch vlen: Vlkaf jest, vlk vl se sem i tam; mus to bti e jedni druh porej!" Bych se ml s km bti, vdy bych se na rd s ran prv tek" a j. R. 1480 a 1481 byl Vlek ve slub csae Fridricha v Rakousch a ve trsku proti Uhrm; sm pivedl csai ku pomoci 3000 jzdnch, ale pro nevyplacen oldu znepokojiv se, proto sm csai kody initi poal, a r. 1482 dne 14. led. narovnn zpozeno. (Pal.) il jet r. 1487, an

se t oho roku dne 22. aug. zjevuje co svdek na listin knete Viktorna: Vcslav Vlek z nova a na Opon." Opono toto nen jin neli Opono v atecku (Opotschna). T i z r. 1491 neb 1492 mme zprvu o nm, podle n byl jet i toho roku na ivu: Krl Vladislav pijal na sebe 12.000 zl. co dlunk Vlkv nepochybn za sluby v Uhrch. Podle zpisv soudu komornho zd se, e il a do r. 1510, co by ovem svdilo o velmi vysokm st, jeho by byl doshnul. Zemel tak opravdu v letech velmi pokroilch, jak svd nhrobn npis od Bohuslava z Lobkovic jemu sloen: Sed quae non juvenem potuerunt bella, nec enses Perdere, longa senem perdidit ecce dies! V tm npisu prav se, e nebylo boje toho vku, kde by nebyl vvodil Vlek, ani na Labi (t. j. v echch), ani na Dunaji (t. j. v Rakousch a v Uhrch), ani na Visle a Dnpru (t. j. v Polsku). Bohuel, e o inech Vlkovch v Polsku dn podrobn zprvy nemme, a nepoda -li se jet v pramenech polskch stopy nkter objeviti.

Lipnice,
hrad a msto v slavsku.
Vypravuje kn. Jeronm Sola.
v

Veleznamenit jest hrad Lipnick i svm vkovitm stm, svou monumentln stavbou, i svmi pny v djinch vlasti na proslulmi, i svm obzorem v r jih se potpjcm. Nen zajist nikoho, kdo zdejm krajem kdy cestoval, aby si byl nepovimnul tohoto velikna, hrd do dalekho okol se rozhlejcho, a nen zajist nikoho, kdo by byl pi pohledu na nezatouil dosti se, co kdy tam nahoe se dlo. I j byl takovouto touhou pojat, kdy jsem poprv spatil bval toto pevn sdlo mocnch pnv eskch. Darmo ale ptray po jakmsi ten o tomto hrad, odhodlal jsem se, sebrati vechny zprvy a v ja ksi celek je sestaviti. e se mi tato prce, pro venkovana pli obtn, dle mho vlastnho pn nepodaila, to vm: pece ale podvm.ji tuto u veejnost, aby hoj nmi dodatky a opravami byla zdokonalovna. A do roku 1200 nenachz se dn historick zprvy o Lipnici. *) Nejprve ji psvali Lubnik, Lipnch. Nejstar historicky znm pn zdej Stiborius de Lipnch pichz co svdek na jedn listin, dne 1. ledna 1238 od Pemy sla, markrabte Moravskho, vydan. 2) Dlouho asi ji
) Pamtky II. 65. *) Erben Reg. 930. Boczek Cod. dipl. II. 321.

ped tm stla Lipnice, proto e ji teh dy zde byl far, kter v jednom list, dne 1. srpna tho roku a od tho Pemysla vydanm, se mezi svdky uvd, jmenovit: Waltherus plebanus de Lipnch".3) Jmno tohoto pna, Ctibora z Lipnice, teme jet mezi svdky na listin od krle Vcslava dne 24. srpna 1249 vydan. 4 ) Bylf pan Ctibor z elnch pnv eskch, e panovnci ho doa dovali za svdka do svch listin. Bylli otec slavn, byl jet slavnj jeho syn, t Ctibor a Lipnice. Onf se r. 1280 proslavil ve vlce proti zhoubcm vlasti na, poraziv v okol Praskm nmky Otka Brandenburka ve mnoha vtznch bojch.5) Umev ped rokem 1308 6) pozstavil dva syny, Bernarta a Ctibora. Bernart, zddiv od svho otce Cimburk, hrad na Morav v Olomoucku, pivzal ku svmu vlastnmu i kestnmu jmnu titul od tohoto hradu, a stal se praotcem slavnho rodu moravskho pnv z Cimburka, jichto chloubou byl pan nsledoval svho otce ve vld a t ve slv na hrad
) Erben Reg. 951. Boczek Cod. dipl. II. 344. ) Boczek Cod. dip. ffl. 1 1 1 . s ) Palack Djiny I. 2. 491. - Tomek Djepis Prahy I. 197. Tomek Dje zem esk 117. J Chytil Codex dipl. VI. 13. 7 ) Palack Djiny I. 2. 491.
4 3

Ctibor Tovaovsk z Cimburka (f 1494). 7) Ctibor

10

74

Lipnice, brad a msto v slavsku.

Lipnickm. Na listin od jeho bratra, Bernarta z Cimburka, r. 1316 jest co svdek podepsn. 8 ) Roku 1320 objevuje se co pn na Lipnici Jindich a Lip, nejvy marlek krlovstv eskho. IVa Lipnici" dne sv. Dominika a Osvalda t. r. potvrdil on svmu mstu, Brodu Nme ckmu, prva a svobody. 9 ) Po jeho smrti (f 27. srpna 1329) 10) nsledoval syn jeho Jindich mlad % Lip. R. 1346 vldli spolen na Lipnici brat: Jin dich, probot Vyehradskho kostela, Bertold, kancl krlovstv eskho, a enk, tho krlovstv nejvy marlek, vickni pnov z Lip, a jejich strc Jindich z Lip. n) Vickni tito tyi pnov dali si na Lipnici dne 13. ledna r. 1346 na tyry dly rozdliti vechny sv statky ddin, jichto mnoho nejenom v Cechch ano i na Morav mli.12) Akoliv ale ku konenmu rozdlen mezi nimi nikdy nepilo, ml pece na Lipnici jakousi nad vldu pan Bertold. Ano jet tho roku dne 10. prosince sepsal zde svj zvt, v nmto mezi jinm ustanovuje, aby nikdo nidnm zpsobem neporuil svobody od dani, kterou na est let byl dal obyvatelm Lipnickm, jejich obydla porem byla zniena."-13) Co nejstar byl pan Bertold dne 15. kvtna r. 1347 od svch dvou brat a od svho strce ustanoven za pna a sprvce vechnch otcovskch statk ddinch. u ) A vak opt ji 22. ervence tho roku obnovili vichni ti brat prvotn rozdlen statk dne 13. ledna 1346 uinn, 15 ) snad e jejich strc Jindich byl zatm zemel. Pan marlek krlovstv eskho, Bertold z Lip, umel hned krtce na to, a sice je t r. 1347, 16 ) uiniv v nejbli nedli po dni sv. Mikule vyznavae r. 1346 na Lipnici svou posledn vli.17) V dstojnosti nsledoval jej bratr Jindich, pak pan enk z Lipnice", kter jmenovit dne 17. bezna 1348 s jinmi pny sedl na soudu zem skm. 1S) A dosud vypravuji jenom o pnech na Lipnici, nezmniv se o osad, kter zajist krtce po vystaven hradu u jeho podno povstala a asem svm se rozila. Ano, nenaelf jsem dosud dn zprvy o mst Lipnici, a teprv k roku 1370, a ta svd , e ji tehd pod hradem stvalo msto. V Praze dne 9. listopadu lta Pn 1370 vydal krl a otec vlasti na, Karel IV., listinu, v n prav, e pipojiv nedvno msto Lipnici k uvn svmu a ku komoe krlovstv eskho za jistou stku penz, a chtje tomu, aby mstu a jeho obyvatelm pod jeho vldou milostivou se dailo a k duhu lo: udluje mstu, jeho manm, oby8 9

vatelm na vn asy vechna prva, vsady a svobody, jich msta opevnn krlovstv eskho a jmenovit N meck Brod uv. Vslovn dovoluje, aby mohli pivo vaiti, pti a prodvati.19) Ejhle! csa Karel dal mfanm Lipnickm na vn asy prvo pivo si vaiti! Zstalo to tak? Kdo asi po ekovi z Lipnice nsledoval a zdali on posledn byl, jen se psal z Lipnice", nevm. R. 1397 byl pnem na Lipnici Vilm z Landteina. Tento pn byl zbon a ku svm poddanm obzvlt milostiv. A dosud pisluhoval v hradn kapli, sv. Vavinci zasvcen, jedin knz. Pro spasen due sv, pedkv a potomkv svch, povil p. Vilm z Landteina kapli tuto po smrti pana Petra, poslednho sprvce jejho, za kostel kollegialni s dkanem a se esti kanovnky, aby vce m sv. zde obtovno bylo. Kanovnkm vykzal po osmi kopch ronch na svch vesnicch: Novm dvoe, Lipnici (snad Lipnika ?), Klicch, Vilmovci a Bystrm, vyjma jednoho npravnka v tm Bystrm; kterto vsi kollegialnmu kostelu, dkanm a kanovnkm a jich nstupcm se vm psluenstvm a prvem odevzdal. Mimo to uril dkana i jeho nstupce za fare v Doln Lipnici se vemi prvy, roky, pjmy a uitky, kterch ped tm far tamjho kostela ml a drel od starodvna. Kostel pod hradem (t. v mst Lipnici) stal se pi tom fililnm, a uitky z nho pipadaly dkanovi a kanovnkm spo len. Mimo to vechno vykzal jet editeli koly dv kopy rokv a dkanu i kanovnkm pro kuchy a topen dostatek dv. Konen postoupil dkanovi prvo, aby do ten vsi i lidi diti sml a souditi; pokuty ale, kterch za pestupky z eench vs sebere, zavzn jest vynaloiti na voskov svtlo v kostele kollegialnm, tak aby pi sla vnch mech a i v jinch hodinch olte slunm svtlem ozdobeny byly." Zakldac listinu potvrdil v celm znn a obsahu Wolfram, arcibiskup Prask, zvltnm listem v Praze dne 14. listopadu 1397 vydanm, vytknuv v nm stanovy i pro dkana i pro kanovnky. Povinnost jejich bylo: O slavnostech Pn, a sice o narozen, obezn, zjeven, vzken, nanebevstoupen Pn, o Duchu sv., o Bom Tle, a o svtkch P. Marie a sice nanebevzet, narozen, oiovn, zvstovn a navtven cel hodinky kanovnick, o jinch svtench dnech po cel rok, tak t i o sv. Dorot jitn, a kadho dne mi sv., nepory, komplet s antifonou Salve Regina" aneb s jinou asu pimenou, pi slunm svtle, zpvati. Prvo, ustanovovati dkana, zstavil si zakladatel pro sebe a sv nstupce.20) Ji toho asu byly ob Lipnice msty, je dili vlastn radov i konelov. Tof vysvt z listu p. Vilma z Land" teina, jej v pondl po sv. ehoi 1. P. 13 98 vydal
* 9) Potvrzovac list hrab. F. z Turnu. V mstskm archivu. 0 ) Balbin Decad. I. Lib. VI. 134.

) Chytil Codex dipl. VI. 70. ) Tame 27. *) Palack Sou. pehl. II. ll ) Codex, dipl. VII. 461. ") Tame. ") Tamie. ") Tame. ls ) Tame. fS ) Palack Sou. pehl. ") Dudk Mhrens Geschichtsquellen I. 283. ") Chytil Codex dipl. VI. 338.

Lipnice, hrad a msto v slavsku.

v Praze, kde co nejvy komo krlovstv eskho s dlel. V listu tomto vslovn prav: Uznvajce mnoh a ro zlin sluby od vrnch a milch naich manv a obyvatelv obojho msta, star i nov Lipnice, nm uinn a i budoucn inn, a chtjce tomu, aby ob msta, jich man a obyvatel pod na^ ddicv a nstupcv naich milostivou vldou astn prospvala: jim, manm a obyvatelm dotench mst, milostiv tmto dovolujeme, aby statky sv movit i nemovit, jakho koliv jmna, ped svou smrt mohli platn odkazovati, komu koliv by chtli. Pakli by kdo bez zvtu zemel, pipadne pozstalost jeho ptelm a pbuznm blim i vzdlenm. Jestli by mezi ptely a pbuznmi pro tuto pozstalost rozepe vznikla: rozsoud je radov (konelo v) obou mst. 2 ') Vilm z Landteina umel jet tho roku 1398, 22 ) a ddikou byla dcera jeho Kateina, manelka eka z Wartenberka a z Vesel. Jet ped svou smrt poruil p. Vilm z Landteina, aby pi kostele sv. Vavince pre benda zaloena byla pro jednoho kazatele, kter by tam slovo Bo v nedli a ve svtench dnech mateskm jazykem hlsal, a uril za to pro nho deset kop gro Praskch. Pan Kateina vyplnila s pivolenm svho manela vli svho nbonho otce a vykzala een plat ron na svch statcch, dadouc dkanovi prvo tohoto kazatele voliti. Stalo se to dne 20. prosince r. 1408. 23 ) Dlouh as netrvala tato kapitola Lipnick, nebo hned v prvnch bouch husitskch stl pn Lipnick, enk z Wartenberka, nejvy purkrab v echch, v ele jednoty kalinick. Co porunk mladho pana Oldicha Rosenber ka dal dne 17. ervna 1417 po rozshlch panstvch svho svence i na svch statcch vem farm estinedln lhtu a vyhnl vechny, kdo se ku kalichu piznvati nechtli. e pak, pro velik poet vrnch kn, kte radji volili sv prebendy opustiti, neli svdom svho stiti, poteba duchovnch sprvc kalinickch velmi rostla, dal se r. 1417 tehdej suffragan Prask a generln vik arcibiskupsk, Heman biskup z Nikopole, dlem pemluvami dlem nucenm od pana eka pohnouti, aby na Lipnici znan poet nsledovnkv stra ny husitsk na knstv vysvtil. 24) O tomto inu pe souvk ver ovec nsledovn: Pan enk Wartenbersk z Lipnice, uinil v cechch mlo dobrho, nebo nic: jal biskupa Hemana planho, na Lipnici nese jeho; tu mus kn bezdky svtiti a k voli jeho bti;
) Potvrzovac list hrab. F. z Trou. V mstskm archivu. ") Palack Souas. pehl. II. ") Balbin Libri. Erect. IX. 171. * ) Palack Djiny nr. es. IIL 1. 235. Helfert Mistr Jan Hus. 237.
51

a by toho byl neuinil, byl by ivot svj za to dal. A cokoli tu jich byl svtil, dn se jemu nezdail; neb potom vickni proti nmu byli, a vm zlm se jemu odplatili. Nebo co on jim dobrho uinil, e z nich kn nainil, potom, kdy s Pibnic Tboi dobyli, pak s toho asu biskupa pod mostem uto pili, a za to svcen se jemu dobrm odplatili. 25 ) Pan enk z Wartenberka zemel 17. z 1425.26) Vrchnm opatrovnkem jeho syrotk a zbo jich ddi nho byl mocn pn, Oldich z Rosenberka. 2r) Za asu opatrovnictv sedl na Lipnici Jan Smil z Keme co sprvce. On vydal na hrad Lipnici lta Pn 1434 tu sobotu apotolv Filipa a Jakuba" manm Lipnickm list, v kterm potvrdiv jejich prvo na odmr, od Karla IV. r. 1370 obdren, doslovn prav: pak dle, vidouce jich (manv) pilnou a vrnou poslunost, pidali jsme jim z na dobr vle paseku s plnou svobodou, kter zle (sic) okolo na tpnice a Junkov (sic) zahrady, aby tm lpe a snanji mohli bydlili v naem mst Lipnici. 2S) Okolo roku 1436 dostala se Lipnice proslul rodin pnv Trkv, o nto ovnen bsnk, eho Carolides z Carlsperka, takto pje: Candor et ingenuae virtus heroica mentis, et gravitas genti propria Trkoviae. Hic niveo, rubro nigroque colore notantur priscorutn antiquo more et amore ducum. D faciant, quantum clypeo vexilla decoris, tantum addant generi facta benigna pio. 29) V sobotu po sv. ofii 1. P. 1452 piznal se Oldich % Rosenberka, mocn porunk sirotkv nkdy eka z Vesel a z Wartenberka a zbo jejich, e ddictv sy rotkv nkdy nadepsan ho eka: Lipnici hrad s mste kem k tmu hradu pihra&enmu i starou Lipnici i m sto Brod Nmeck i s poddacmi kostelnmi i s kaplanskmi i vecky vsi k nadepsanmu zbo pslun i se vemi dvory poplunmi, s horami, s doly prodal Mikulovi z Lipy a z Lipnice za 4000 kop gr., a e jest od
) Erben Vbor z lit. esk. II. 233. ) Palack Souas. pehl. II. 27 ) Dsky zemsk. F. 25. J ") Potvrzovac list hrab. F. z. Turnu. V mstskm archivu. 29 ) Pmost, velkodun rekovstv a vnomyslnost v rodin Trkovsk ddin zde blou, ervenou a ernou barvou se zna dle starho mravu a obliby dvnch velmo. Dej Boe, aby jak zdob tt znamen tato, tak osud laskav ozdobil rodinu zbonou." Hammerschmied Prodromus gloriae Pragenae. 250. K tmto slovm podotkm, e rodinn znak panv Trkv byl jednoduch tt na pi ve ti pole rozdlen: nejhoej pole bylo ern, prostedn jasn cenn a nejni bil barvy.
26 3S

10*

76

Lipnice, hrad a msto v slavsku.

nho ty penze pln pijal." 30) Tho roku 1436 v Praze den svatho Matoue a v ptek na svatho Klimenta vydal csa Sigmund dva listy. V prvnm zapisuje Mikulovi Trkovi z Lipy a jeho erbm vsi Babice, Kojkovice, Pelimovec (?), Vitonin, Volichov, Lhotu, Pibimi (?), Michalovice, Kvasetice, Radov, Rvtinov, Kojin, Bez dkov, Kalit, Rapotice, Svtlice, Chyku, Hoelku f?), Zahradice, Piseku, Snt a Srov (?), v 1000 kop. gr. Praskch, a lid mimo spravedliv poplatky aby netiskl, ani svvoln bouil, a na dnho moc nesahal, ale kadho prva hledl, jako t list e svd". V druhm list zapisuje t tmu vsi kanovnictv kostela Prask ho, jmnem Hnvkovice, Kounice, Zahj, Chotomice a Rudcie (?), s jich pslunostmi, ve 400 kop gr., jako t list csae svd, a e lid nemaj obtovati". 31 ) Tento nov pn na Lipnici znamenit prostul v dji nch na vlasti. Onf byl mezi trnct ryti, kte r. 1440 vedle osmncti osob ze stavu panskho a trncti ze stavu mstskho na snmu Praskm zvoleni byli, aby v b ezkrlov, v echch po smrti Albrechta Rakouskho nasta lm, vyvolili novho krle. Pan Mikul byl i mezi pny urozenmi, zemany a msty, kte v zhubnm bezvld na den 17. srpna 1441 svolali snm do slavi k rozmlouvn o velikch a znamenitch vcech krlovstv e skho a zvlt o konenm smen mezi Koldou a pny, zemany, Praany a jinmi". Dne 27. ervna 1443 stala se na pn Mikulov hrad V lasimskm mezi Tbory a mistrem Strakonickm, Vcslavem z Michalovic, a jeho spojenci nmluva ku pm skrze Mikule Trku a knze Bedicha ze Strnice, kte oba potom voleni jsou i za mocn sprvce a zjednatele mru mezi stranami. Mr tento teprv 12. bezna 1444 vykli zvltnm listem na hrad Lipnici. Ano za asu pana Mikule bvalo na Lipnici rokovno, jako nikdy ped nm ani po nm, a mnoho vzcnch osob hostily klenby Lipnick. Roku 1443 zastavilo se valn poselstv, dne 29. z t. r. ku krli Fri drichovi z cech do Vidn vyslan, na sv zpten cest na Lipnici a umluvili zde s. Hyn kem Ptkem z Pirkteina a s Trkou as, t. tden po novm lt, kdy pt obecn a valn snm v Praze poloen bti ml. Dne 30. er vence 1445 psal p. Mikul panu Rosenberkovi, e ty dni byl u nho na Lipnici pan Ji z Podbrad, a e mluvce spolu pedkldali sob, kterak by zem zase ve svornost uvedena bti mohla, a e pan Ji ho nabzel, aby vplyvem svm usiloval u pana Romberka, aby tento co prostednk se piinil o sjezd nkolika pednch osob oboj strany. Pan Mikul byl ve vboru, kter na snme Pelhimovskm dne 12. ervna roku 1446 vynesl nlez snmovn jmnem vekerho nroda. Roku 1448 kdy Jii Podbradsk pole sbral proti Praze a i 3. z
") Dsky zemsk. II. F. 25 a 26. ") Archiv esk. I. 513.

skuten j dobyl, byl p. Mikul moc a bohatstvm nad jin vynikajc" prvn mezi nejznamenitjmi ryti, kte ve vojsku Jikov byli, jsa vdy vedle nkolika jinch pnv hlavnm pomocnkem Jiho. R. 1449 byl prostednkem mezi jednotou Strakonickou a Podbradskou proti sob vlc, a s velikou pilnost o to stl, aby ob jednoty pivedl k novmu rokovn. Na snmu Praskm byl konen od stav eskch zvolen mezi pny, kte prv 27. dubna 1452 za sprvce v krlovstv eskm jmenovanmu Jimu pidni byli, aby krlovstv dili a spravovali podle prv, dv a svobod starodvnch koruny esk, jak se jim nejlpe a nejuitenji bude zdti. 3a ) Slavn tento Trka umel r. 1453. 33 ) Po nm nsledoval Burian Trka z Lipy. 34) I o nm vypravuje se tolik slavnho, e nemohu opominouti, co nejstrunji jeho psoben a astenstv ve veejnm i vot naeho nroda popsati. Kdy po trnctilet pestvce nejvy soud zemsk ml konen o suchch dnech postnch (13. bezna 1454) opt zahjen bti, jmenovni k nmu za soudce nejp rv Jii, sprvce na krlov mst, pak nejvy adnci zemt, dvanct pnv, pak osm vldyk, mezi nimi i Burian Trka z Lipy a Lipnice. On byl mezi posly, kter krl Ladislav dne 10. jna 1457 ndhern vypravil do Francie ku krli Karlovi VIL, aby dceru jeho, patnctiletou Magdalenu, pivedli pnu svmu za nevstu. Od roku 1457 a do sv smrti zastval ad nejvyho psae zemskho; r. 1467 byl t hejtmanem kraje slav skho. Pan Burian byl mezi pednmi pny, kte na snmu Praskm ptomni byli, kdeto dne 2. bezna 1458 Jii z Podbrad na krlovstv esk zvolen byl. On po val napotom u krle Jiho tolik dvry, e Ji tho roku jet v ervenci jemu sprvu svil nad vojskem, kter proti odbojnm Jihlavanm byl vypravil. On byl tak ve vyslanstvu, kter Ji v ervenci r. 1461 k c sai Fridrichovi poslal. R. 1465 byl na valnm snmu ke dni hromnic (2. nora) od krle Jiho rozepsanm za pinou hojnch alob o ruen pokoje nboenskho jak od M. Jana Rokycany a kn jeho , tak i od kapitoly Prask a strany jej, kde strany tyto samy njak umlu viti a srovnati se mly. S panem Zdekem Kostkou ze ternberka byl on r. 1466 hlavou stavv podobojch, a co pedn hlava strany tto mluvil zejmna na sn mu dne 24. a do 27. nora r. 1467 v Praze dranm, jmnem stavu rytskho. 35 ) Lta 468 krl Jii doel zmutku i hoe; neb jemu pni zemechu, jeto jeho najpilnji radda biechu. a 36) Hned na druhm mst
) Palackho Djiny nr. esk. IV. 1. Str. 25253. ") Sta letopisov et. 162. ") Archiv esk. I. 531. ) Palack Djiny. IV. 1. Str. 309. 362. - 4. Souasn pehled. Chlumeck Die Regesten. I. 1. Str. 34. Palack D jiny. IV. 2. Str. 24. 39. 169. 293. 374. *>) Sta letopisov et. 487.

Lipnice, brad a mato v slavsUu.

77

jmenuje star letopisec esk Buriana Trku z Lipnice. Jeho smrt utrpla i strana podoboj v echch velik ztrty, nebof on byl prvn ve stavu rytskm nelnk tto strany a k tomu bohat nad mnoh pny. 37) Nstupci pana Buriana byli synov jeho: Mikul (mlad), Melchitedek, Jik a Burian. 0 panu Jikovi in se zmnka a do r. 1480, bez pochyby e ne-li tho roku, zajist brzo na to zemel. Ostatn ti brat vldli nedln zbom ddinm. 3S) Za tchto t pnv bylo roku 1482 na Lip nici obzvlt hluno a slavno. Nebof star letopisec e sk" vypravuje nm, jak nsleduje: Pvodem nkterch kn (podobojch) a mistrv Praskch a snad tak i p nv eskch, pijel do ech biskup Augustin Sanktuariensk ze Vlach (z msta Mirandule od hrabte Galeota s jeho vl). A nejprve pijel ku panu Petrovi na Winter berk, posledn tden postu; odtud na Psek, a tu na velikou noc slouil mi a lidi bimoval; potom pni Tbort pro poslali, a tu jest na Tboe bimoval a mi svatou slouil. Potom jel ku pnm Trkm na Lipnici, a tu n kolik nedl byl, a pni Trkov jeho velmi poctiv cho vali; a tu mnoh msta k nmu sv posly vyslala, jeho za biskupa pijmajce a slibujce, e jeho necht opus titi, ne vedle nho hrdly i statky stti, kdo by mu chtl kterou kivdu initi; a on tu hned na Lipnici, pi hodu Ducha svatho, poal knzi svtiti. Potom pni Hradet s panem Petrem Kdulincem, s panem Mikulem Hoickm a s jinmi pny zemany slavn pro nho jsou jeli na Lip nici, a velik mnostv lidu obecnho proti nmu jsou vy li (ti kdo jsou pi tom byli, pravili, e dvancte tisc brannho lidu bylo) a potom do Hradce (Krlov) jej pivedli s velikou radost." 39 ) Krtce na to rozeli se tito ti brat; Mikul nabyv r. 1489 od krle Vladislava Lichtenburk a jinch statkv, psval se z Lichtenburka. Umel 3. dubna 1516 v Mlad Boleslavi, kde v lznch uzdraven hledal. 40) Byl on, jak star letopisec es k dokld, neptel stavu mstskho. 41) Druh bratr Melchisedek vldl (r. 1485) na Zdiv. 4S ) Tet bratr Burian zstal pnem na Lipnici. Byl r. 1512 hejtmanem kraje slavskho a napotom dlouh as podkomom kr lovstv eskho. Umel v Praz e v ptek po bom vstoupen, a zvonili mu hrany po vech farch v Praze; a t den vezli ho ven z msta na Lipnici", kdeto ve farnm kostele ped velkm oltem dne 28. kvtna pochovn byl. 43 ) Nstupcem a ddicem pana Buriana byl jeho syn r yt Jan Trka z Lipy a na Lipnici, 44 ) a po jeho smrti
) Palack Djiny. IV. 2. Str. 477. ) Archiv elivsk. *) St. letopisov et. 224. *) Pamtky I. 251. 41 ) St. letopisov et. 399. *l) Archiv elivsk. 4J ) Sta letop. et. 452. Hammerschmied Prodromus gloriae Prag. 773. ) Archiv esk. 1. 108. Pvodn listy v archivu Musea eskho.
3S Jr

vldli spolen na Lipnici: Burian, Ferdinand, Jaroslav, Zd enk a Miku l , vla stn i a n ed ln brati Trkov a Lipy a na Lipnici. V nedli den pamtn svatho mistra Jana Husi" r. 1550 potvrdili svm poddanm manm msta Lipnice vechna jich prva atd., a pidali jim zdarma k rybnku, jej z tdrosti svch bvalch p nv, Mikule mladho, Melchisedeka a Buriana byli sob zaloili, kus pastev. 45) Lta 1561 v ptek po penesen sv. Vcslava stala se smlouva dobrovoln a trh cel, jmto ryt Burian Trka z Lipy a na Lipnici, podkomo krlovstv esk ho, ddictv sv, totito zmek Lipnici, dvr poplun s poplunm a msto Lipnici pi tm zmku, domy, krmy, msto Nmeck Brod i s pedmstm tho msta, co k tmu mstu nle, a domy, krmy, dvory kmetc s platem, ves Vitonn, Vilimovice, Volichov, Pelhmovec, Kojkovice, vsi cel; ves pustou Slavtn, dvr Mikulov, dvr Orlov, s lojem z masnch krmv, s obnovenm rady, s podacmi kostelnmi v mst Lipnici a Nm. Brod, s pitlem pi Nm. Brod, a s dvma dvory pi tm mst N. Brod, kte lovou Klimovi prodal Frantikovi, hrabti a svobodnmu pnu z Turnu na Krejcu, za 16100 kop gro eskch praskch. 46) Tento nov pn v sobotu den sv. Tome r. 1566 potvrdil mfanm Lipnickm vechny jejich dosavadn listiny. 47) Po jeho smrti nastoupili na Lipnici synov jeho: Martin, Jeronm Vcslav, Jan Jakub a Fridrich Matj, svobodn pni z Turnu (1588).48) V nedli prvn adventn r. 1595 piznal se Martin hrab, svobodn pn z Turnu na Krejcu, Lipnici, Cvrovicich a Nmeckm Brod, e ddictv sv zmek Lip nici, msto Lipnici s domy enkovnmi, s dvorem pi tom poplunm, s rolemi, t dvr nov Knejslovsk, dvr, jen slov Peldimovec a dvr Mikulovsk, s mlnem, jen slov pod Kamennou Troubou, nachlebnm, ves V-tnin, Vilimovec, Volichov, Kojkovice Velik a Mal, krom domu svobodnho jen slov vbovsk v mst Lipnici lecho, kterho Maxmilin Trka z Lipy a na Svtl a Ledi na ten as v dren jest, t druhho domu v tm mst Lipnici, jej Jan Giclingar z Knejsli-teina, J. M. C. vbr posudnho v kraji slavskm spolu s dvorem ve vsi Slavn sob handfestem a listem svobodnm od hrabat a brat z Turnu dr, -------prodal Janovi Rudolfovi Trkovi z Lipy a na Velii, J. M. C. radd, za 15500 kop meskch. 49) Koup tato stala se jet ped dotenm rokem 1595, nebof ji druh ptek v post r. 1594 p. Jan Rudolf na svm zmku Lipnic vydal list mfanm Lipnickm, kterm potvrdiv vechna
) Archiv mstsk. ) Dsky zemsk. LV. P. 16. XIV. K. 14. 4T ) Archiv mstsk. 48 ) Dsky zemsk. XXIV. H. 11. ) Tame. CXXVII. A. 22.
4B 4S

78

Lipnice, hrad a msto v slavsku.

jich dosavadn prva, za to, e k dosti jeho od piva vaen v mst upustili a pivovr svj jemu k uitku dali, odpout jim platy, s ktermi jemu prodni byli, toti ti ncte kop gro eskch ourok, a i dosavadn z prodeje vna a soli. Toliko louku velkou, seno i Otavu, hrabati a suiti maj, a jim za to, jak od starodvna, sud piva blho dno bti m. Vno, kdy by se pivezlo, do lochu spoutti i zas vytahovati; na lovy, velkou zv, vlky a zajce pl mle i bleji od Lipnice choditi maj; d kho piva, co by mimo potebu dvorv jeho zbvalo, to sousedm Lipnickm bez zplaty darmo aby dvno bylo. Cesty k Lipnici, jak od starodvna, spravovati buto letn ho i zimnho asu aby povinni byli, a v jin dn roboty neb povinnosti potahovni bti nemaj, ne z penz podle slunosti, kdy toho poteba uke, aby dlali ndennci.50) e byla obec Lipnick zchudl, daroval j p. Jan Rudolf hamfetem dne 2. z 1633 ve mst dm s rolemi, lu kami, se vm psluenstvm, osvobodiv jej od vech po platk a povinnost. 51) Byv dne 9. ervna 1629 za hrabte sv. e msk a dne 6. ervna 1630 za hrabte v cechch a korunnch zemch poven, 52) vynikal tento pn i peli vost o sv poddan, i svou dstojnost, i svm jmnm. Bylf jmenovit r. 1633 pnem na Lipnici, Svtl nad Sza vou, Ledi, Opon, Smiicch, iri, lebch a Kouni cch; J. M. csae mskho radou, komornkem, soudcem zemskm a nazenm mstodrcm v krlovstv eskm. Dne 5. nora 158S pojav za manelku Marii Magdalenu z Lobkovic, zplodil s n syna a dceru: Adama Erdmanna a Albtu, kter se napotom provdala za Vilma Vchynskho z Chynic a Tetova na Teplicch. Adam Erdmann pojav za manelku Maxmilinu, dceru Karla Bernarda hrabte z Harach, byl dve ne otec dne 18. nora 1628 poven za hrabte sv. e msk a korunch zem. Jedin dt jeho byla Marie Isabella, provdan napotom za hrabte Sigmunda Bedicha Gtze, eis. generla r. 1652, pna na Boru v Plzesku. 53) Byl cis. raddou, skutenm komornkem, konen cis. plukovnkem. Jeho tragick smrt jest znma. Co vrn ptel vvody Albrechta z Waldsteina byl s nm dne 25. nora 1634 v Chebu zavradn a sice od tche co Albrecht. Jak hrdinsky proti vrahm svm Adam si ponal, vypravuje souvk verovec: Trka jak dobyl svj me, velkou jim uinil se; sm jedin dlouho se brnil, ti zabil a pt jich ranil; a kdy mnoho ran mei snesl, jsa cel krvav na zem klesl.
) Archi v mstsk. ") Tame. M ) Ze zpisk od p. A - Rybiky laskav mi sdlench. ") Z tche. Pamtky Nchoda od i. Ludvka. V. Bexana ivot V. z Rosenberka. 280.
so

Star pn, Jan Rudolf, peil syna svho Adama, avak nedlouho; nebo dne 2. ervna 1634 sepsal po sledn vli svou, a dne 13. jna tho roku porunci od nho ustanoven vyjednvali ji o jeho statcch v Nme ckm Brod.54) Pochovn byl v kostele sv. tpna na Novm mst Praskm. 5) S nm shasl slavn rod esk pnv Trkv z Lipy, a i po tvrzi jich rodinn, v Krlovhradecku stvav, nen pamtky vce. ------Dne 21. ervence 1636 csa Ferdinand II. daroval za vrn sluby vlen svmu komornku a nazenmu nejvymu, Matouovi, svobodnmu pnu z Vernieru, z vdnosti csask za odmnu statek Lipnick, Janovi Rudolfovi Trkovi z Lipy v pokut propadl, toti statek Lipnici, ves a pansk dvr ebestenice, jako i z panstv Svtelskho v pokutu propadlou ves Doln msto, zmek a msteko Lipnici, ves Volichov, ves Vtonn, ves Vlmo vice, ves Kojkovice, ves Kojkoviky, ves Petrkov, ves V, ves ebestenice, ves Doln msto, se vm psluenstvm.56) Zvltnm listem dne 6. prosince 1637 potvrdiv tento nov pn manm Lipnickm vechna jich starobyl prva, povolil jim, by podl pkladu jinch mst kadoron ti jarmarky, ti na kon a dva na vlnu trhy dreti mohli". Za to ale zavzali se Lipnit, e jako od staro dvna vekeren okrlek zdi okolo msta i zmku podle monosti sv opravovati budou a, kdy se jim vdti d, chmel na chmelnici kador on okaii". 5r ) e byl hrad Lipnick svdkem a ouastnkem tak ka vech historickch promn, astnch i neastnch, s nimi nrod n musil potkati se, bylo jemu usouzeno, nasaditi tm sv smrtc rn, kterou chtla sveepost vdsk proklti tranou vlast nai. Torslenson toti, odvliv vdce vdsk, poraziv u Jankova dne 6. bezna 1645 csask vojsko, odthl do Moravy, zanechav za sebou oldn svch, kte kamkoliv dopadli, daleko i roko plenili. I Lipnici zachvtili, ano za skr svou ji ustanovili.58) Odtud, jak letopisov elivt vypravuj, vyjdli do celho okol na koist' a loupe, a konen hrab Cond pivedl z Budjovic pod Lipnick hrad est setnin pukovnkv, kte s sebou vezli dva kusy na koule zvc me. Ji Rolant, pansk hospodsk z eliva, dovedl je chyte k nejtvrd vi, kter kali Trutzkaiser. Nemoha proti n stelbou nic poditi, povolal velitel z Kutn Hory deset hav, jen by ji podkopali. Na ten el mli havi ochrann stechy z foen poteb. Za piloen ka d fony dvno mui vojku po duktu, ale mnoho pi tom hrdin zahynulo. Po desti dnech nasypali csat stel nho prachu do hotovho podkopu, jej ale vdov do hradu couvajce sami zaplili. Ano se v noci dlo, mli
") Pamtky Nchoda od J. Ludvka. ") Schaller Beschreibung der St. Prag. IV. 216. S8 ) D. Z. 146. B. 22. ST ) Pvodn list v radnm dom Lipnickm. "5 Pamti kr. msta Kolna. V asop. esk. Musea. 1848. 617.

Lipnice, hrad a msto v Cslavsku.

79

jsou lid v eliv podvanou. Te noci vezli vojci z Bu djovic dv hrub dla a koule zvc hlav y mocnho mue na tyech vozch pod hrad Lipnick. Z rna stleno na nj z kus dotench od hodiny pt a do sedm. Ta kov pak stelby osm dn optovno. Pi kad rn za inela okna ve stoln konventa elvskho. Pi jednom toku na Lipnici padlo mnoho csaskch, a rannch bylo toik, e je na tyech vozch do Nmeckho Brodu k vli hojen odvezli. Dva dni po Bom Tle 1646 thl Zdi vem houfec vdv z Jihlavy, aby splili dobyvatelm hradu Lipnickho tbor." Teprv r. 1648 v jnu odthli vdov z Lipnice jako i z celch ech, kdy po vlasti na rozila se radostn novina o mru mezi vemi mocnost mi v Osnabruku uinnm, kterm skonena byla vlka tidctilet. e loupeiv vdov hrad i msto pi svm odchodu siln zpustoili a mnoho vzcnost s sebou odvlekli, d se domysliti; to ale jest jisto: ed hrad ni Bl v nezotavily se vce! Po svm otci Matouovi ddil Lipnici Frantiek Leopold svob. p. z Vernieru. Zplodiv se svou manelkou Albtou Ludmilou, rozenou Venclkovou ze Svrabic, est dcer a ti syny, oenil se podruh s Mari Barborou, ro zenou hrabnkou z Opersdorfa, s n dnch neml dtek. Svm zvtem, na Lipnici dne 2. z 1688 vydanm, ustanovil za ddice veker pozstalosti doten syny sv: Antonna Matoue Josefa, Frantika Karla Rudolfa a Jana Jchima.59) Avak nedailo se tmto pnm z Vernieru na Lipnici, nebof brzo bylo panstv Lipnick tak zadlueno, e nemohouce ho dle beze kody nikterak dreti dne 3. ervna 1692 je za 50.000 zl. prodali svmu strci Janovi Bartolomji svob. p. z Vernieru a jeho manelce Marii Rosalit, rozen svob. p. z Kaimbachu. 60) Velmi sel byl asi tehdy ji statek Lipnick. Ji Frantiek Leopold byl odprodal statek ebestenick Ferdinandovi svob. pnu z Rabenhauptu a Papikov sk pansk dvr hrabnce Solmsov, a doten ti brat jet ped prodejem Lipnice odprodali Petrkov a Lipu Karlovi Maxmilinovi hrabti z Turnu. 61 ) Poslednm na Lipnici pnem z rodu Vernieru byl, pokud mi znmo, Frantiek Bernard, krlovsk hejtman kraj e slavskho, jmenovit r. 1730. 6a) V krtkm ase na to dostala se Lipnice Karlovi Josefovi kneti z Palmo, po jeho smrti ji r. 1770 ddil syn jeho t Karel Josef.63) Za tohoto pna bylo panstv Lipnick dne 10. dubna 1792 ocenno na 160.301 zl. 30 k r. Zmek sm byl ocenn za 600 zl. (!) Tehdy nleelo sem 1221 mr 5 mice pol, 130 jiter 442 sh luk a pastvin, 4187 jiter 602 shy les a 2 jitra 298 sh ci.melnice.
*) D. Z. 268. M. 10. ) D. Z. 402. Cc. 17. *) Tame. *) Wirthschafts- und Kanzleikalender. Prag. 1830. ') D. Z. 484. J. 20.

Pi tom byl statek Budikomk ocenn za 74.350 zl. 18 kr. a statek Loukovsk za 78208 zl. 42 kr. 64 ) Dne 17, z 1842 bylo veker panstv Lipnick, zahrnujc i Bu dikov i Loukov, v cen 181.000 zl. st. edn odevzdno Josef hrabnce z Trautmannsdorfu, rozen hrabnce z Karoly.65) Tof jsou pamti o slv a o padku hradu Lipnickho. Zceniny mohutn svd o jeho bval pevnosti. Na plnoci a na zpad byl on svou pkrou a dosti vysokou polohou jist ped neptelem; na jihu a na vchod ohra zen byl hlubokm pkopem a ulovmi zdmi. Jedin voln pstup do hradu byl od jihu, kudy se mezi silnmi zdmi, batami chrnnmi, po zdvihacm most do brny 7 ' irok vstupovalo. Pkn sfov klenut brny t j est dosud zachovno. U sam brny stoj tvrd v, do msy dobrch dvacet sh vysok. Jest bez stechy. R. 1847 velik st jej se sesula; pece ale se v prvnm pate zachovalo klenut, stejn jako v brn. O tu v opr se zpadn kdlo hradu, kde bvala rytsk s, jej veli kou prostrannost oazen zdi naznauj. Pod n jest nyn obydl ednkv, v nm mon obdivovati se t ohromn sle zkladnch zd. koda e vchod do tohoto obydl jest zakryt sprostou stechou, kter kryje devn schody, nahoru z ndvo vedouc. Veeje tohoto vchodu jsou bo hat ozdoben pknou prac kamenickou. Opodl vystupuje na ndvo kr bval kaple, pravideln k vchodu slunce obrcen. V prosted, kde hlavn olt sv. Vavince stval, jsou nyn nemotorn dve, kudy se z ndvo do kaple vchz. Div, e vandalsk ruka uetila preln ti okna pvodn a jich pknou krubu. Sloupce jsou arci vyreny. Krsn gotick klenut rozpn se v osmipaprskovou hvzdu. Cel kr jest 24' zdl a 3 z. Vku nebylo mi mono vymiti, proto e v nm jest nyn hra bc oratorium. Od nosi meno jest klenut 10f vy sok. O bvalou emporn ze opr se nynj kaple s ol tem sv. Jana Kt. na zpad vystavnm. Jest okrouhl s bovitm klenutm, na nm jest obmtkov vyobrazen nanebevzet P. Marie. Celou tuto hapli kryje prost cibulovit v. Vystoupive z kaple zahnme v levo, a po blzkch schodech octneme se v novomdnch komnatch panskch, odkud zkmi dvemi se dostaneme na pavla, kde pkn vyhldka na dalek a irok zpad ns pe kvap a v hlubin pod nmi rozloeno jest cel msto. Odtud nazpt a z nejza komnaty vkrome na oratorium naped doten, a zde poohldnme se po klenut, pod nm prvn kn podoboj byli svceni. Po schodech, po nich j sme pili do panskch komnat, nepjdeme dol, ale dejme se v prvo. Peedle prostrannou chodbu s prkennm stropem staneme pede dvemi, na nich vytesn jest tento npis:

a $XXXvii Zito poFoyowe bielani gfo.

) D. Z. 379. C. 5. ") D. Z, G. Tom. VI. Str. 141.

80

Lipnice, hrad a msto v slavsku.

Roku 1437, tedy hned na zatku svho zde pano vn vystavl p. Mikul Trka z Lipy tento velezajmav dl hradu, jej pro pevnost a slu jeho zd Samsonem" nazvaj. Samson tento, tvoe takka zvlt n tvrz, bval o tyech patrech; v prvnch jest dosud zachovno p vodn sCov klenut gotick, v tetm nen ho vce. Zde v tetm poschod mvali pr pni Trkov alchymistskou kuchy, kde pr zlato vyrbli, jak ji B. Balbin pi sv nvtv od Lipnickch si dal vypravovali; ano, on dokld, e komnata sama mla na sob znmky alchy mistskch prac zde konanch a stopy po rozlinch dmychacch ohnitch. 66) Nyn nazvaj Lipnit tuto komnatu loupenickou kuchyn". Kdy jsme v tto kuchyni bjen dle pomekali, pootevme postrann dvka a jsme v zchod, jeho sedadlo ze ulovho kamene jest tm stevc siln. Vbec v tomto ohledu byli ti pni rytov velmi peliv, nebof v kad skoro komnat jsou dvka podobn. Pod Samsonem" jest stud n vel mi hlubok, tak e, hod-li se do n kmen, teprv po est vtein jest slyeti jeho dopadnut. O Samsona" open jest posledn dl hradnho staven o dvou patrech. V pzem jeho bydl vrtn. Hned vedle jsou v novjm ase prolomen dvka* kudy mon po lvce pes pkop vyjti. Od obydl vrtnho a ku brn zavr ndvo siln hradn ze, kter arci jet mnohem vy bvala ne nyn jest.Povimnut hoden jest u prosted ndvo vodojem, jen, a na takov vin, v lt i v zim napl nn jest. Podzemnch sklep jest na hrad velik mnostv ; ze vech ale nejvce pekvapuje svm gotickm klenutm na balvanovit sloupy se oprajcm, svou prostrannost a vkou hlavn sklep, do nho se z ndvo vchz uprosted plnonho kdla. Zpadn od hradu na druh stran nad mstem jsou zceniny bl ve". Bvala to okrouhl tvrz ili ope vnn hldka, do n jedin voln pstup byl od strany msta pes nsep a hlubok pkop skrze pedn hradbu. Na zpad a plnoc chrnil ji pikr svah. Jest to ona v, kterou vdov Trutzkaiser" jmenovali a o n k roku 1645 bylo vypravovno. Mstsk hradby takka ji zmizely. Jimi bvalo msto ku hradu zaveno. Brny vedly do msta toliko dv: horn a doln". Po horn" zachoval se na nae asy jenom nzev ulice za horn branou", kudy se pichz po silnici od Nmeckho Brodu. Doln brna" stvala v doln ulici", kter podle fary na nmst vystupuje. Jest posud vidti jej zklady. Bvala 21' zdl, vnitn jej vrata byla 11'zn a zdi 3^'siln. Venkovsk strana brny nemvala vrat, ale v nebezpen as zatarasovvala se fonami.
66 ) B. Balbin. Miscell. III. 177. Na jinm mst vypravuje Balbin, e jet za jeho mld v Krlohradecku ve velik cen byli lovet psov, kte z plemena psv pnv Trkv, jmenovit i z Lipnice, pochzeli, ano e jemu ji sestrlmu jeden z nejslavnjch pnv eskch se chlubil, e jeho vborn ohai od Trkovskch psv pochzej. (Miscell. Dec. I. Lib. I. 143.)

Od bval doln brny" popojdme podle fary pes nmst nahoru a po dosti nesnadn pin dostaneme se stranou od kostela na chudobnou devnou zvonici. Zde vis ti zvony: Prvn 28 " z m npis kolem koruny: Refusa a Carola Bellmann Pragae 1830; pak vypukl obraz sv . Vcslava a v pti dkch tato slova:

Haec Campana transfusa est anno Domini 1830 ope subsidii sequentium Benefactorum, nempe: Joseph Brabetz, Francisci Rybar, et civium Lippnicensium tempore Domini Francisci Wabra Diredoris, et Joannis Slawik Curati hujusce anni Lipnicensis. Na
druh stran jest obraz neposkvrnn P. Marie a pod nm v tyech dkch npis tento:

Franciscus Bernardu* Sac. rom. imp. L. B. de Wernier de rubeo monte, Dominus in Magno Lippnitz et Keislitz Regni Bohemiae Districtus Czaslawiensies capitaneus. Druh zvon 23" z
m tene npis, jenom e pi jmn Geislitz" jest pidn letopoet 1736. Tet zvon 19|" z m na okraji npis tento: SJ. EFFSA FFJT EXISTENTE MATH/A S WARA BECANO IN UPPNITZ, CANON: PETJNAE ET KCARlO FORANEO. Kolem koruny te se: 8J. FRANZ CARL WANTEK HAT MICH GEGOSSEN IN IGLA. Mimo tento npis jest na jedn stran obraz sv. Pavla, na druh sv. Vta. Farn osada Lipnick nle mezi nejstar v cechch, nebof jisto jest, e ji na zatku 13. stolet m la svho fare. Nynj kostel, sv. Vtu posvcen, stoj beze v pochyby na tm mst, kde prvotn stvval. Ze zvtu pana Bertholda z Lipho, krl. esk. marlka, na Lipnici 10. prosince 1346 vydanm, jest patrno, e tehdy kostel na Lipnici byl po rem znien, a on p. Berthold naizuje, e se mus nedvno vyhoel kostel znova vystavti. 67) Tento kostel byl bez pochyby od zpustlch vd zboen, a na jeho zkladech vystavl nynj kostel k zvtnmu rozkazu Matoue z Vernieru jeho syn a ddic Frantiek Leopold z Vernieru do r. 1688, jen tak zde v pobon kapli, na stran evangeln, v hrobce pohben jest. Kapli tuto, nyn ke cti sv. Jana Nepomuckho zasvcenou, dostavl Jan Bartolomj z Vernieru. Pvodn byla k uctn pti ran Kristovch od Frantika Leopolda z Vernieru zaloena.68) Nejstar a nejvt vzcnost, kterou zdej kostel chov, jest stbrn, dobe pozlacen ciborium s krsnmi ciselovanmi obrazy. K zavt na Lipnici umlec, kter
67

) Codex diplom. VIL 508. *} D. Z. 402. Cc. 17.

Nco o malostranskm domu Waldteinskm.

81

by je vykreslil! Pamtn jest i jeden ze t kalich zdejch; jest mdn a m npis tento:

ave matia maria ilf.

Povimnut hodn jest i jeho patena pro jej neobyejnou hlubokost. V kru jest pt nhrobnk s itelnmi npisy; na dvou jsou npisy mysln otesny. Pt zachovalch n pis zn nsledovn:

IV. &eifya pank JJT. >. I. i n> autery na oen @. tTatiege appoftoa 6031^0 m^el geft ro3en? a fatec3np Xytyt$ pan Jtaticg falawa 3 Iippp a tuto gefJ po.
Na tomto nhrobnk jest znak, jeho pni Salavov a Trkov spolu uvali.

I. leta bojte0 nt. . $n xoe C3ttttef po nane*' be3et pany matte v>mt$t\a g"t ro$e" panii fatl? 3 Iicfjenbutfa a tuto g't po<oroana. II. fLetya panit tt. >. I. oiii. vmt$ela gefl v>to$ena panii aterjpna 3 Jypp t neoeli po @. (Byvptn tu gcf po<f>otana. @. p. ti. . D. III. Xefya pattie I.5.F.8. omela gefi rojena panic ifag&alena 3 Jippp man3ielfa pana X...tana gt tuto pocf>o.

V. &efya 33o3iil?o ttfc*. Xt) frse&u pr3cb promicnicnim pana frifla omr3l Dro3enp JX p. taclat Soiju 3c I^oti a tuto po^ot. g' fmilm fe pci bu|> nab mfp.
Rytsk znak s dvma kem poloenmi vidlicemi. Jinch pamtnost kostel nem. Na nmst stoj opodl sebe dv pkn kamenn sochy, sv. Jana Nep. a P. Marie, nepochybn od Jana Bartolomje z Vernieru a Marie, jeho manelky, postaven v poslednm destilet 17. stolet. Pod doln branou" jest devn socha sv. Floriana od r. 1856.

Nco o malostranskm domu Waldteinskm.

Mezi nejpednj hmotn pamtky mst Praskch pokld se malostransk palc Waldteinsk, ili druhdy tak zvan dm Fridlandsk (des Friedlnders Behausung), a to vm prvem, jeto v cel Nmeck i Rakousk i sotva jest staven soukromho, jeto by s domem tm porovnati se mohlo, hledce jednak k pvodci a zakladateli jeho, svtoznmmu Albrechtovi kneti Fridlandskmu, jednak k dkladnosti, rozshlosti a ndhee, kterou palc ten nad podobnmi stavbami v stedn a severn Evrop druhdy vynikal, ano ponkud i nyn jet vynik. O domu Fridlandskm bylo sice ji zde onde psno, avak nemme a dosavade dkladnho vypsn o pvodu a bvalm z zen jeho, ani o arovn ndhee a neslchan okza losti, jeto druhdy uvnit se spatovaly. Proe podvme tuto nkter zprvy, ven z pramen podstatnch a no vch, co pomcku k mstopisu Menho msta Praskho. a emeslnky z Nmec a Vlach (z nich byl Vlach IV. Pironi pednm editelem a stavitelem). Tu, kde potom vystaven byl povstn dm ili palc Fridlandsk co se te dkladnosti, velikoleposti a skvostnosti svtoznmm stavbm csa Hadriana, Diokletiana a jinch mskch imperator od souvkch i pozdjch cestovatel pirovnvan ) stvaly ped tm tyto domy a grunty: Dm nkdy pnu z Roupova (vedle domu u t p) ; estero dom s zahradami ku prvu kltera Sv. Tome psluejcch; dm Ondeje Halma; dm Petra Pokor nho; dm Matje Wachtera; dm a zahrada Trkovsk; dv dom Diviovi ernnovi a po nm p. M. Magdalen Trkov nleitch; dm Jana Jachima Mendla; dm Mikule Schuberta; dm Barbory Wernerov; dm Jana Neumanna; dm a velik zahrada Anny Bohmov; dm Michala Mayera; dm Jana Diringera; dm Martina Knoblice; dm Jana Korn; dm Juliany Fleischmannov; dm purkrabnky z Donna; dm Albrechta Pucheggra; malostransk cihelna obecn, a mstit se zahradou k ci heln t nleit, nkdy L. Edelmannovi postoupen. O tom, kdy a jak domy a grunty prv jmenovan pily na knete Fridlandskho, vychz z knh malostranskch toto: Dne 1. bezna r. 1622 koupil Albrecht z Waldteina
*) Viz Theatrum Europeum kroku 1634, Merian's Topografie Bhmens. 1650. Vypsn cest skrze Ang liana Edwarda Browna r. 16681673 konanch (Nrnberg 1685), a vypravovn Tome Carv-a, polnho kaplana v pluku Waltera Devereuxa, jen palc ten r. 1634 ohledal.

I. Od t doby, co byl Albrecht z Waldteina na svch cestch a vpravch vlench, v krajinch jin a zpadn Evropy konanch, seznmil se s velikolepmi budovami tamnch velmo, hledl zditi sob v mstech Praskch obydl a sdlo takov, jen by pimeno bylo vysokmu stavu jeho, a udrovalo pamtku zmonosti a slvy jeho u pozdnch potomk v iv pamti, inil tehdy k tomu ihned po bitv Blohorsk nleit ppravy, kupoval i frejmaril na Mal Stran domy a grunty, a povolval mistry

11

82

Nco o malostranskm domu Waldteinskm.

Domy a nhrady, kter stly ped r. 1623 na miste nynjho Waldteinskho palc v Praze.
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. Domy nleejc k prvomocnosti kltera u sv. Tome. Dm pnv z Roupova. Ondeje Halma. Petra Pokornho. \ Oba koupila pan Maria Magd. Matie Wachtera. / Trkov z Lobkovic. pana Jana Rudolfa Trky z Lpy. Dva domy pana Divie ernna z Chudenic. Dum Jana Jachima Mendla. Mikule Schuberta. Barbory Wernerov. Jana Neumanna. Jana Koma. 13. 14. 15. 16. 17. 18. a) b) c) d) e) Dm Martina Knoblice. Jana Diringera. Michala Mayera. Davida Fleischmanna. purkhrabinky Donnsk. Albrechta Pucheggera. Zahrada pi dom pana Trky z Lpy. Anny Bohmov. u malostransk obecn cihelny. Malostransk obecn cihelna. Star Psen brna v nynj Waldteinsk ulici.

od obce malostransk velikou cihelnu obecn za 4500 kop gr. m.; dne 19. ledna roku 1623 koupil t dva domy od Mikule Schuberta a Barbory Wernerov za 300 kop a 1600 kop gr. m., a dne 3. srpna t. r. dm s velikou zahradou od Anny Bohmov za 3200 kop gr. m., roku na to jdoucho dne 16. dubna dm od Marie ovdo vl Pucheggrov za 650 kop gr. m., a dne 18. ervna tyry domy a to: od Hanue Korn, Hanue Knoblice, Michala Mayera a Juliany Fleischmannov za 1400 kop, 900 kop, 1000 kop a 2500 kop gr. ve m. Kdy a kterak pely ostatn ve vyten domy a grunty na knete Fridlandskho, toho nemohlo se v knihch malostranskch vyhledati, snad proto, e pozemnosti tyto nedily se knihami mstskmi, nbr e leely v knihch tak zvanch prv vedlejch nebo v dskch zemskch.

Ve jmenovan dm Roupovsk a dm Ond. Halma, pak kus domu Petra Pokornho, jako i st dom SvatoTomskch rozboeny jsou k rozen a upraven placu tak zvanho Waldteinskho; prostory pak, je zaujmaly ostatn domy a grunty, uito k vystavn palce, konice a jzdrny a k zaloen rybnka, devnk a zahrady pi palci tom stvajcch. Slu pak tuto pipomenouti i to, e kne Fridlandsk domy a grunty ve vyten hoto vmi penzi nezaplatil, anobr vt st sum trnch dlu en zstal a prodvajcm, z nich nkte k prodeji dom svch proti vli sv vhrukami i jinak pinuceni byli, na sumy ty toliko listy dlun vydal, slbiv, e sumy ty po rocch splceti bude. J et r. 1635 hlsila se Anna Bhmov pi komiss, jen byla k likvidovn dluh Fridland skch zzena, o zaplacen 3000 kop gr. m., kter byl

Nco o malostranskm domu Waldteinskm.

83

kne Fridlandsk dluen zstal za dm a zahradu j od atou, a kn kltera Augustianskho dokzali tamt, e kneti Fridlandskmu postoupiti museli 6 dom svch, za n mli pohledvati jet 6000 kop gr. m., a e jim odal tak 270 for kamene stavebnho. II. Vnj spsob palce Waldteinskho zachoval se a podnes, krom mench zmn, tm v prvotn sv me a form; co se pak te bvalho jeho vnitnho zzen, pravy, ndhery a velikoleposti, tuf se od prvotnho sp sobu znamenit stala v nm zmna. Jak asi tehd uvnit byla spodna tato povstn budova ji souasn cizinci a domc vychvaluj v t me, e se domnvme spato vati jedno z arovnch sdel v tisc a jedn noci vypsa nch tomu ponkud vyrozumti z invente svrk, kter v palci tom skrze vyslan k tomu komissae Jana Opice z Ehrenteina a Vlacha Marka Ciochu dne 6. bezna roku 1634 tud ihned po smrti knete Fridlandskho byl sepsn a dne 13. bezna t. r. ku kr. komoe podn. Mstnosti v palci Waldteinskm zzeny byly ped kem k obydl knete Fridlandskho, manelky a dcery jeho, pak k obydl strce jeho, hrabte Maximiliana z Waldteina a jeho manelky, konen k obydl enskho a muskho komonstva. K poteb knete samho ureny byly, a to v hla vnm ili pednm oddlen: Sn rytsk (Ritterstube) s pedsn, vyslchrna ili sn audienn, galerie doln, pokoj psac s temi sednicemi vedlejmi a lonice se sednikou. V sni rytsk, jen byla obloena alouny nizozemskmi, v nich bylo vetkno devt velikch obraz, stla nebesa ili trn z modrho a ervenho damaku a pod nm sedadlo modrm aksamitem potaen s zlatohlavovm tepenm; pak tu byl velik stl tureckm kobercem pokryt; na zdech visely obrazy csae Ferdinanda II. a manelky jeho v ivotn velikosti a dvancte podobizen mskch imperator.2_) V pedsni, jen byla tolik alouny s vetkanmi obrazy obloena, visely na zdi podobizny korunovanho krle eskho Ferdinanda III. a manelky jeho, a takt 12 podobizen imperator mskch; mimo to stl tu dlouh stl kobercem tureckm pokryt s dlouhou stolic. Ve vyslchme, kter byla potaena bentskmi alouny koenmi, mode a zlatem tlaenmi, viselo na zdech dvancte krajinomaleb, a stl tu velik stl se sedmi sedadly potaenmi modrm aksamitem s zlatohlavovm tepenm. Tot nad a podobn obrazy byly tak v psrn a lonici knec. V tto bylo i loe jeho, toti po stel pod nebesy z modrho damaku s tepenm hedbvnm,
) Kne Fridlandsk liboval sob vysoce v spsobch, zze fcch, djch a obrazch k cesarismu mskmu se vztahujcch, a lahodvalo mu to velice, kdy jej vrstevnci jeho pirovnvali k v tzoslavnm imperatorm pohanskm. Nechali se tud tak v hlavn sni domu Praskho vyobraziti v postav triumftora mskho, s hvzdou na hlav, jedoucho na voze tymi oi taenm.
2

na n leela jedna matrace ili ovka z atlasu modrho, 2 ovky z tupeltafetu modrho, dva takov dlouh a tyry men polte, a ediv ovka barchentova; podlaha po kryta byla velikm kobercem tureckm; v prvn sednici vedle psrny knec visely poprsn podobizny csae Fer dinanda III. a manelky jeho, v druh pak podobizny csae Ferdinanda II. a csaovny. V dolej galerii, jen byla potaena kobercem, stla dlouh stolice. V tm oddlen byla tak kaple k domcm sl ubm Bom zzen s veli km oltem umle zhotovenm, na nm visel obraz pekrsn ; vedle kaple byla sakristie, v n byly dv pravn knihy men, a pkn obraz mdn, pak nkolik oratori, v nejprvnjfm z nich byla t sedadla ndhern, jako v pokojch knecch. K poteb knny sam zzeny byly: Vyslchrna s pedsn; lonice s vedlej komnatou a atnice; v ped sni stl dlouh stl a 14 sedadel modrm suknem pota ench s ervenm a modrm tepenm hedbvnm; ve vyslchme byly dva dlouh stoly a 11 sedadel nzkch tho spsobu jako v pokojch knecch, na stn visely obrazy Filipa IV. krle panlskho, arciknete Leopolda a jeho manelky, Leopolda biskupa Pasovskho a dvou arciknen dcer csaovch. Lonice knnina a komnata vedlej oveny byly alouny koenmi, mode a zlatem tlaenmi; v tto stl toliko velik stl, v lonici bylo loe knnino bez nebes, na nm leela matrace a polte atlasem a tupeltafetem potaen jako v lonici knec; na stn visel pekrsn obraz Matky Bo; po stran stla dlouh tabule; podlaha byla pokryta kobercem tureckm; ve vedlej atnici ili guarderob byl stl psac z deva ebenovho umle kost slonovou a jinak vykl dan, pak stolek a polt k it. K pebvn hrabte Maximiliana z Waldteina zi zeny byly: Veeadlo (Tafelstube) s pedsn, vyslchrna a lonice, kter, krom lonice, potaeny byly koenmi alouny mode a zlatem tlaenmi; ve veeadle visely obrazy dvou arciknen dcer csaovch, pak tu stly dva okrouhl a jeden dlouh stl a 23 stolic; ve vyslchme bylo est sedadel ervenou k pruskou potaench, a stl modrm kobercem soukennm pokryt; v lonici visela jaks podobizna (snad hrabc), nad komnem ili topenm vlaskm stlo nkolik figur; nad postel viselo osm er vench zclon tupeltafetovch; zem pokryta byla modrm kobercem soukennm s hedbvnm tepenm. K poteb manelky hrabte Maximiliana (Frau Grfin Maxin) byla tu: Men sn s dvma stoly, pak sn ryt sk, vyslchrna a lonice; velik mstnosti tyto byly obloeny koenmi alouny mode a zlatem tlaenmi, a opateny stoly dlouhmi a ndhernmi sedadly tho spsobu, jako v komnatch knecch. Sedadel tch bylo v sni rytsk dvancte. Na zemi leely koberce tureck. V lonici hrabnin stla postel pod zclonami z modrho damaku s zlatohlavovm tepenm, na n leely hedbvn 11*

84

Nco o malostranskm domu Waldteinskm.

a atlasov ovky a polte jako v lonici knnin. atnice hrabnina byla skrze komissara barona de Suys z apeetna a tud nebylo do n pstupu. K poteb mlad knny Isabely slouily tyto jizby: Sn rytsk, ozdoben koenmi alouny mode a zla tem tlaenmi; dv pedsn a dv lonice; komnaty tyto byly obloeny tkanmi alouny a bylo tu 12 sedadel, est modrm suknem a est ervenou k pruskou potaench; v jedn lonici bylo loe toliko s barchentovmi matracemi, v druh ale stlo loe pod modrmi zslonami damakovmi s matracemi a polti hedbvnmi, pak tu bylo se dadlo potaen modrm aksamite m s zlatohlavovm tepenm, a leelo tu 17 koberc aksamitovch s tepenm. Nad komnatami knninmi bylo nkolik sednic a ji zeb k poteb komonstva enskho ili frauencimoru; n ad v nich bylo sprost, avak dkladn a ist, sedadla byla potaena ervenou k pruskou, a na loch byly barchentov a cvilichov matrace a polte. V zadnm oddlen nad konic byly pbytky slueb nch pacholat ili pat a jinho sluebnictva muskho. Bylo tu toti est velikch sednic s komorami vedlejmi, jen byly vyloeny tkanmi alouny a opateny stoly du bovmi a sedadly modrm suknem potaenmi, pak lonice s 6 lemi, veeadlo s dvma stoly a pti stolicemi dlouh mi a nemocnice, a to ve k poteb pacholat jmenovanch; mimo to bylo tu t obydl jich ho fmistra a uitele (Prceptorstube), a to pro kadho jedna sednice s komorou; konen byla tu jet nov sn pacholec a vedle n jizba, v n ale bylo tehda uloeno 31 strych ovsa. V zahrad pi palci tom zzen byla velik kana z blho mramo ru, u prosted n na podstavcch stlo pt velikch soch, tyry kachny, tyry hlavy kosk a dva greify ili nohov, ve to z mosaze ulito. Okolo kany stlo na blch podstavcch mramorovch tvero velikch

soch mosaznch, neji pak byl vod ojem, v nm byla ohromn msa mosazn, u prosted kter stla velik socha kovovjak se podob Herkulesova, kterou vdov r. 1648 odtud odcizili a hrab ternberk a Dobrov sk jet r. 1793 v Drotinghamu vidli. III. Po zavradn knete Fridlandsk ho (dne 25. nora r. 1634) pipadl asto jmenovan jeho dm prask ke komoe krlovsk, v jejto sprv a dren zstal a do r. 1639, kde peel na pedka nynjch jeho dritel, to ti na ve pipomenutho Maxmilina hrabte z Wald teina, J. M. C. nejv. tolmistra, pna na Svijanech, Klterci, Hraditi, Zveticch a Doubravicch. Dle reskriptu csaskho, z Vdn dne 22. bezna r. 1639 ke komoe esk vydanho, postoupil csa Ferdinand III. malostransk dm Waldteinsk Maxmilinovi z Waldteina hrnkem za 50.000 zl. r., a to takto, aby on pedkem na srku t sumy spravedliv na tom dom zavzen dluhy zapra vil, a jmenovit aby malostranskmu klteru Augustin skmu 6000 kop gr. m. a Ann Bohmov 3000 kop gr. zaplatil, kter sumy oni mli pohledvati za domy a grunty sv, je kneti Fridlandskmu k stavn domu toho mu seli odstoupiti. Co by pak zbvalo, to aby kupujc porazil sob na tu sumu, kterou ml pohledvati za J. M. C saskou za postoupen zbo Grafenteinsk. Pi tom se i pipom n, e obec malostransk strany dan nhrady za veden vody do palce toho jest ji spokojena, pohledvan nhrad ale za domy pi stavn palce toho j odat a sboen e se vak msta nedv. K reskriptu tomu postoupila kr. komora esk ihned palc ten jmenovanmu Max. hr. z Waldteina a vloila jej tak k ruce jeho do desk zemskch, pi jeho rodin a podnes jest.
Ant. Rybika.

Podrobnost z historickho mstopisu a rodopisu

knetstv Opavskho aKrnovskho.

Od Leopolda Svobody.

II.

Zbo Falnecko-Blovsk v Opavska a statky z nho povstal.

Okol mst Fulneka a Blovce, kter prvopoten v cel sv rozshlosti ke knetstv Opavskmu nleelo, bylo na vtm dle ji ke konci XIII. stolet v dren velmonho rodu pn z Krava. Dle prof. Meinerta *) dostalo se zemit loto okolo r. 1276 p. Vokovi z Krava, kdy pr nejmlad pobon dceru krle Pemysla Ota *) Archiv fr Geschichte etc. 1833, Urkundenblatt, str. 2.

kara II. za manelku pojal. Tento Vok jmenuje se v listinch od r. 1263 a do r. 1327. eby bylo, jak se semo tamo tvrd, msto Blovec (nm. Wagstadt, pvodn Wocken stadt) od nho zaloeno bylo, nezd se nm k pravd po dobno, jeliko esk jmno Blovec beze v pochybnosti star jest, neli nmeck Wockenstadt; mon v ak, e msto to, byvi snad od jmenovanho dritele svho bu zvteno nebo jinak zvelebeno, pro poctu dle jmna jeho jest pezvno. Jednotliv msta v okol Fulneckm nleela sice za jeho asu jet jinm dritelm; zejmna drel tam Oldich z Lichtenburka ves Jlovec CEylovitz) sm

Podrobnosti z historickho mstopisu a rodopisu knetstv Opavskho a Krnovskho.

a ves Drne (pozdji Drn, Tyrn) spolu s Miliem z Ci tov ;a) vak i tato msta dostala se brzy v dren rodu Kravaskho. Po smrti Vok ov spadlo zbo Fulnecko-Blovsk na jeho syny Jana a Drslva, kte r. 1329 fari Fulne ckmu pro spasen due otce svho vzdali ln platn ve vsi sv Gerlochovicich (ili Gerlachovicch, Gerlsdorf, pvodn Gerlachsdorf) a destek ze dvoru ble msta Fulneka. 3) Tho roku pustili a nadali Boislav, vdov rychte svho Rudlna ve vsi Bilov (Bielau), za 2 lny, kter ten Rudlin byl drel ve vsi trbin (?), svobodn rychtstv tame v Bilov. 4) Nedlouho potom podlili se tum brat tito vekerm zbom svm, mimo zbo Fulnecko-Blovsk jet znamenit statky na Morav zahrnujcm, ponvad se ji r. 1 332 Drslav sm pnem na Fulneku jmenuje. 5 ) R. 1371 drel zbo Fulnecko-Bilovsk zase (jin) Drslav, kter tehda s pivolenm brat svch Benee a Lacka mfanm Blovskm dvr een Hff lein" ble vsi Slatiny (Schlatten) prodal. 6) Bene z Kr. na Fulneku a spolu na Moravskm Krumlov zaloil (dle Volnho topogr. Mor. I., 121 s pivolenm syn svch Benee a Jana~) klter kanovnk eholy sv. Augustina ve Fulneku a vzdal mu vsi Drne a Jlovec, bratr pak jeho Lacek pidal k tomu pozdji jet vsi Bilov a Starou Ves (Altstadt).7) Asi od r. 1420 byl v dren zbo Fulnecko-Bilovskho p. Jan z Kr. a z Jina, kter ml za manelku Aneku, dceru knete Opavskho Pemka. Tto manelce sv dal 400 hiven gr. prask. platu ve 4000 hivnch k vnn zstav vloiti na zbo a panstv svm v knet stv Opavskm zleejcm, zejmna v mst Blovci, v msteku Klimkovicich (Knigsberg), ve vsch Langnov, Radotin (Radnitz), Albrechticch (Olbersdorf), Btovi cich (Bothenwald), Polance, Lhotce (Klein-Ellgoth), Svinov (Schnbrunn), Jistebnice (Stiebnig), Krsnm Poli (Schnfeld), Kujavch (Klantendorf), Martinov (Mortzinau), Pustkovci, Stachomcich (Stachenwald) a Valtovi cch (Waltersdorf), a k tomu j ukzal k jejmu pbytku a bydlen nejprve tvrz Tebovici (Strzebowitz), pozdji pak hrad Fulnek s mstekem Fulnekem a vs Gerlochovicemi, dokud by j tch 4000 hiven pln a docela zaplaceno nebylo.8) Po jeho smrti okolo r. 1434 uvzala se vdova jeho, kter se hned potom zase provdala za p. Jika z ternberka a na Lukov, 9 ) ve ve skoro zbo po nm zstal,
*) Cod. dipl. Mor. IV., 397 a 398. ) Cod. dipl. Mor. VI., 292. 4 ) Tamt 294. s ) Tamt 339. 6 ) Listina ddo. Fulnek in octava S. Stephan! 1371 v opisu v akt. soudu zemsk. Op. T ) D. Z. Op. I., 16. O D. Z. Op. I., 1 a 13. 9) R. S. I. 22 p. v. a Voln V., 493.

proe ji brat jej, knata Vcslav a Arnot, r. 1436 co svrchn pni ze veho toho zbo pohnali jakoto z ddictv svho, spravedlivm npadem na n spadlho, e ona ne boli manel jej p. Jik ten npad mimo sv vno nespravedliv dr.10) Nsledkem tum pohonu tohoto postoupila knna Aneka tu st zbo Fulnecko-Bilovskho, kter leela na vchod od Blovce, jmenovanm bratm svm, ponvad se brzy potom jak msto Blovec samo, tak i doten okol jeho, zejmna: Albrechtice, Svinov, Klimkovice, Langnov, Martinov, Krsn Pole, Jistebnik (Tebovici mli ji r. 143 4) nachz v dren tch knat, kte msta tato v krtkm ase zase rozprodali. Msteko Fulnek vak s hradem a s okolm svm zstalo knn Anece a manelu jejmu co samostatn panstv Fulneck. Po brzk smrti tchto manel uvzal se v to zbo bratr p. Jikv, Lacek Lukovsk, jeho r. 1440 knata Vcslav, Vilm a Arnot pohnali z Oder (Odrau) i z toho ze veho, co kde m, e se jim bezprvn v to zbo Fulneck vedel.") R. 1448 drel to zbo p. Albrecht z Sovince, zddiv je tum po otci svm Petrovi,ia) a r. 1464 ml je ji Jan Kromsin z Lean.13) Jet tehda pipovdal se kne Pe mek (mlad) s jedn strany proti Kromsinovi, s druh proti strci svmu Janovi kneti Opavskmu a Hlubi ckmu k tomu zbo, prav se k nmu blzkost po sv sest e, neboce knn Anece, prvo mti, i tak eby toho ssutm bli byl ne jin. Ponvad se vak s tmto strcem svm knetem Janem, na nm mimo zbo Fulneck i Opavu dl toho knete Jana a Hlubice i ve, co kne Jan ml, nakal, dve tak byl smluvil, e ob strany o vechny ty pe na krle JM. svolily a na JM. to mocn zavsily, aby v ty pe mezi nimi vpovd uinil, zdvihl krl doten phon a poloil obma knatm rok o to, aby ty nroky ku konci pivedeny byly. 14 ) Pilo -li
10 ) R. S: I., 18. ) R. S. I , 2 7 a 3 6 p . v. ) R. S. I., 50 a 54. 4 ) R. S. II., 13. t4 ) R. S. II., 3, 8 p. v. a 13. O kneti Janovi co spolumajiteli knetstv Opavskho dje se, pokud nm znmo, zmnka dosti dk. Palack (IV., 2, str. 36) prav, e krl Ji cel knetstv Opavsk koupil od knete Arnota; e vak za as Arnotovch jmenovan kne Jan mimo Hlubice t oddl v Opav ml, vychz z toho, co nahoe uvedeno, a v tche reg. soudn. II. na str. 4 zejm udno, e kne Jan tento oddl svj a Hradec (Grtz) u Opavy (bud r. 1464 aneb ji dve) krlovi Jimu byl prodal. Prof. Ens (Das Oppaland, I., str. 68 a 72) tvrd, e kne Arnot toliko tu polovici knetstv Opavskho prodal krli, kter vlastn nleela bratrnkm jeho, synm nebotka kn ete Vilma, svou pak vlastn polovici e prodal kneti Bolkovi Opolskmu, po jeho smrti r. 1460 teprv krl Ji pr- se v ni uvzal. Udn toto jest zajist v tom podstatn, e kne Bolek skuten onoho asu st knetstv Opavskho drel, ponvad se v reg. soudn. II., str. 15 vslovn o tomto jeho dren knelstv Opavskho mluv __ Jmenovan kne Jan byl pr (Ens I., 69) syn knete Vacslava, kter, podrev tum dl v knetstv Opavskm , sdlo sv vzal v Hlubicich, a okolm (pozdji knetstvm) Hlubcickm samostatn

86

Podrobnosti z historickho mstopisu a rodopisu knetstv Opavskho a Krnovskho.

skuten kroku tomu ili nic, nevme; jist vak jest, e zbo Fulneck ani jednomu ani druhmu z knat jmenovanch se nedostalo. Zstalof jak dve tak i potom Krornsinovi, kter pr je jet tho roku prodal bratm Kostkm z Postupic, Zdekovi na Moravsk Tebov, mincmistru krlovstv eskho, a Janovi na Brandeise, od nich je hned zase koupil krl Jii spolen se syny svmi Viktorinem, Jindichem a Hynkem, a s bratrem svm Bokem z Kunttu na Podbradech. R. 1475 do stalo se to panstv takt koup Janovi z erotna, kter 15) si je ve dsky zemsk Olomck vloiti dal, od kterto doby zbo to k Morav nle. Vsi Drne, Jlovec, Bilov a Star Ves, jet od pn z Krava klteru Fulneckmu darovan, zstaly pi kn etstv Opavskm. Kn Fulnet pikoupili k nim jet
vldl, co i z toho vysvt, e, jak dsky zemsk i registra soudu zemskho ukazuj, statky v tom knetstv sm dle libosti nakldal. Slu vak pipomenouti, e se ve dskch zemskch a v reg. soudu zemsk. ji od r. 1446 jmenuje Hanu co kne Opavsk a Hlubcick; byl li toton s jmenovanm knetem Janem, nen nm znmo. IVa tohoto knete Hanue osvdil r. 144 6 kne Vilm ped adem, e jemu spravedlivho nechce uiniti o sestin dl, co jemu ne boka knna Jitka dala (R. S. 1., 42 p. v.). Kne Pemek, strc Janv, byl se tum z mld prva svho ddickho ke knetstv Opavskmu odekl, ponvad kne Jan, pi pleitosti svrchu do ten, aby se nrok jeho ubrnil, na jist list se odvolval, jm se byl Pemek bratrm svm zapsal, dokldaje, e list ten mocnost m z nlezu krlova. I5 ) Voln I., 121. Mimo vesnice svrchu jmenovan Bfomce, Kujavy, Slach ovice, Valtovice a Gerlochovice (kter vak pr tehda nleela klteru Fulneckmu, a byla jen k panstv zastavena) nleely tehda k panstv Fulneckmu vsi ibotice (Seitendorf), Suchdal (Zauchtl), Vrain (Gross-P etersdorf), Kleine (Kletten) a dly v Po ho, Jeslebi (Jastersdorf), Vlkovicch (Volfsdorf), Gruomcich (Greitsch), pust ves Kolzejfy (Goldseifen), pak psluejc manstvm k hradu Fulneck mu vsi : Pohoelka (Schimmelsdorf) a Slatina (Schlatten). Ves Pohoelku prodal jet Jan Kromsin tum bratm Vcslavovi a Hanuovi Btkovskm a matei jejich Kle a imesdorfu, od nich ji koupil p. Mikul z Fulteina a na Blovci. Od t doby dreli ji pni Blovt, a ji konen, jak se zd, p. Mikulovi vnuci, Vcslav a Jan, prodali Jindichovi Kot ul i n s k mu , p o n m , k d y ok ol o r. 1 5 4 7 od K r i t o f a Tv a r d a v y & Tvardavy zavradn byl, spadla na jeho nezletil syny Mikule a Hanue. Od tchto koupil ji pozdji strc jejich Jik Kotulnsk z Kotulina. Vzav r. 1564 na tu ves lno od Balcara vajnice a na Fulneku, zaal brzy potom poprati manskho tohoto zbo k hradu Fulneckmu zvazku, dokldaje se tm, e ji pni Blovti tu ves za svobodnou byli koupili a, jsouce v dren a uvn j, dn povinnosti mansk dnmu pnu Fulneckmu neinili. Sporu tomu uin n k on ec tak , e ves tut o, p o kt er s e r. 1571 ps a l Ji kv syn Ctibor, pozdji od tho Jika koupil tehdej pn Fulneck Jan vajni c z Pil me sdo rfu sm . (R . S. VI. , 11 a 16, XI. , 3 li , XV I I I . , 8 4 p . v . , 8 6 p . v. a 2 1 6 p . v. , XI X. , 1 a X X. , 7 b a 8 p. v.). Ve vsi Suchdole a spolu v Krsnm Poli vzdali r. 1438 knata Vilm a Arnot, co tam prva svrchnho mli, i s tou zsta vou Hanuovi z Detnho (Dorfteschen) (R. S. I., 22), a r. 1446 dal Hanu Myka svou dobrou vli, jestlie by kde Suchdol v knihch nalezen byl, co by se jeho dotklo, e to jest mrtvo (tamt. 43 p. v.). Ves Suchdol samu spolu s Kletnm drel tho asu Smil Doubravka, jeho klter Fulneck ji r. 1437 pohnal z obojho statku, e jim dr zbo jejich pitlsk, toti 23 h . platu (tamt. 19 p. v.). 0 Suchdole nein se ji v reg. soudn. dal zmnky; ves Krsn Pole dal vak kne Vilm r. 1447 vloiti Janovi Donatovi z Velk Polom (D. Z. II., 3), od kter doby zstala pi zbo Velkopolomskm.

vesnice Petrovice ili Pustjov od p. Lacka z Krava, biskupa Olomckho,16) a r. 1513 Lukavec (%,uk ili Lukau) od Jana a Jika brat vlastnch Nedvdkv z Jakubo vic.") Z tchto mst povstalo panstv Petrovick, kter klter Fulneck a do svho zruen r. 1784 drel, proe probot kltera toho pi sjezdech zemskch Opav skch v stavu preltskm sedval. Potom pipadlo to pan stv fondu nboenskmu, od nho je dne 17. ledna 1825 koupil Karel ryt z Budenfeldu a na Fulneku. 18 ) Z ostatnch st zbo Fulnecko-Bilovskho pi knetstv Opavskm zstalch povstalo spsobem svrchu dotenm nkolikero samostatnch statk, o nich v nsledujcm sieji pojednno budi.

1. Panstv Bilovsk a statek Jistebnick. Msto

Blovec se vemi Martinovem a tum Radotinem a s st vsi Jistebnika dostalo se zhy od knat Opavskch co statek mansk t linii staroitnho rodu pn z Fulteina, jej dov po statku svm Vladninskm (Bladen, nyn v Pruskm Slezsku) pny z Vladnna se psali. Ji r. 1451 jev se p. Hanu z Blovce, 19) bezpochyby k rodu tomu nleejc, a r. 1464 jmenuje se zejm p. Mikul (tehda mlad") z Vladnna co pn na Blovci. ao ) Drel zrove ves Vojnovice (Deutsch-Wanowitz, nyn v Pruskm Slezsku) s psluenstvm, na kter manelce sv, pan Helen z Vrbna, dcei p. Hyncka z Vrbna a ofie Birkovny z Nsil, vno vloil. 2X) S bratrem svm Vcslavem, kter drel Vladnin a po ase tak zbo Lenhartovsk (Geppersdorf) zddil, sstoupil se tho roku vm, co oba mli. 24 ). Kne Viktorin dal mu i tu st Jistebnika,
> 6 ) D. Z. I., 16. 7 ) D. Z. III., 46 p. v. Ves Lukavec drel r. 1432 Hanek Skipovsk, kter na n manelce sv Markt 30 h. gr. vna ukzal, spolu pak strce svho Vcslavka z Leskovce (BhmischMarkersdorf) porunkem dt svch a statku svho uinil (D. Z. I., 14). Ta p. Markta sstoupila se r. 1464 tm vnem se synem svm Janem Lukavskm, kter ihned zase manelce sv Markt z Dobroslavic na tom zbo 50 h. gr. vna ukzal (D. Z. II., 13). Tato Markta z Dobroslavic vzdala r. 1504 ves Lukavec se dvorem dcei sv Katein Chlebiovsk z Lukavce (D. Z. III., 30 p. v.), kter ji r. 1512 spolu s pustou vs Pozahy postoupila svrchu jmenovanm bratm Janovi a Jikovi Nedvdkm (R. S. VIL, 105 a D. Z , I I I . , 4 1 p . v . ) . K a t e i n a z L u k a v c e i v a b yl a j e t r . 1 5 3 7 v Opav, kdeto dcera jej Salomena byla provdna za krejho Jika Plivajce (R. S. VIII., 399 a IX., 73). Vsi: Drne, Jlovec, Star Ves, Blov a Pustjov byly v XVI. stolet vesms zastaveny k panstv Fulneckmu (Voln L, 121) . Vbec dostalo se zbo kl tera Fulneckho ji v XV. stolet, bez pochyby nsledkem vlek husitskch, do cizch rukou, jak se zd, spsobem nespravedlivm. Ji r. 1436 pipovdali si probota kn Fulnet ke svmu zdu, kter pan Fulneck knna A neka, Vank Tidstnik z Vojetna a Skrbensk (z Doloplar) bezprvn a moc dr (R. S. I., 19); zejmna pak pohnali Tdstnika od r. 1437 nkolikrt, e jim dr Pustjov, Blov a dvr Blovsk (tamt. 19 p. v. atd.). Kdy klter ty vsi vyplatil, nevme. 1S ) D. Z. XLIII, 282. " ) D . Z . II. , 4 . 20 ) D. Z. II., 13. 21 ) D. Z. II., 13 a D. Z. Krn. I., 37. ) D. Z. II., 13.

Podrobnosti z historickho mstopisu a rodopisu knetstv Opavskho a Krnovskho.

87

kterou a posavad jenom v zstav drel, a n a kter kne co pn svrchn vplatu ml, k ddictv a uvedl mu to z manskho prva v pozemsk. 23) R. 1473 prodala jemu a bratru jeho Vcslavovi p. Dorota z Rudy, manelka p. Jana z Vrbna a z Bohunna, ves Rohozany (Rosen v Pruskm Slezsku), kterou mla sob od prvnho manela svho Jana Trojana z Vladnna v 600 zlatch zapsanou, a vno sv i sv vecko vnn prvo a panstv na t vsi za 600 zl. 24) Vloen t vsi do desk pnm Bilomkm, jim od t doby vhradn nleela, stalo se vak teprv r. 1503. (D. Z. III., 29 p. v.) Za to odprodal p. Mikul od zbo Blovskho ves Martinov Mikulovi Zajkovi z Hotalkovic. 2S) Kdy r. 1476 zemel, uvzal se v panstv Blovsk i se statkem Vojnovskm nejstar syn jeho Mikul. 26 ) Tento doshl toho na kneti Viktorinovi, e jemu a jeho bratm Blovec se vm psluenstvm pln z manskho prva proputn jest, 27J zemel vak po krtkm ase bezdtek, zstaviv po sob vdovu Marktu z Miletrnka, kter se zase provdala za p. Fridui Herberta z Vladnina. 28) Pii jeho smrti byli mlad dva brat jeho Jan (poten k rozeznn od souasnho Jana starho z Vladnina a na Vladnn mladm" jmenovan) a Vcslav jet nezletil, proe jet njak as pod poruenstvm stli. 29) Doede let svch pirozench uvzali se ve veker zbo na n spadl a zstali v nedlnosti a do smrti. Jan pojal za manelku Annu z Heraltic, dceru Vcslata Hivne z Heraltic a na Polsk Ostrav, 30) Vcslav zstal neenat. Pijave zase pvodn jmno rodu svho psali se z Fulteina a z Blovce^, tak jako bratrancov jejich, synov strce Vcslava, z Fulteina a z Vlad-ntnau se nazvali. Zbo po pedcch zddn novmi koupmi znamenit rozmnoili; zejmna pikoupili okolo roku 1490 fojtstv Jistebnick od Mikule Jistebnickho, 31) okolo r. 1492 od Bohuslava z Kokor a z Tric ves Lu-bojafy (Ljubojaty, pozdji Libojaty, Laubias) a ve vsi Albrechticch co tam ml, 32) a okolo r. 1498 od Mikule Falkle z ochendorfu a z Pvozu vsi Kyjovice (Kozo-witz) a Tzkovice (Czeschkowitz) s dvorem, jako i pust vsi Vykovice (pozdji zase vystavenou) a ebrkov. 33)
") D. Z. II., 28. 24 ). List. orig. ddo. na Bohunn v pondl den sv. Prysky v arch. zemsk. Op. ") D. Z. II., 32. 2S ) D. Z. II., 32 a 33. ") D. Z. II., 33. 28 ) D. Z. II., 36 a 37. *>) R. S. VI., 92 a VII., 31. 3 ) D. Z. III., 23. ) R. S. VII. 27 p. v. ) D. Z. III., 14. ") D. Z. III., 21 p. v. Na vsi Lubojatech sedl r. 1413 pan Mikul Sto z Kounic, bratr p. Kunala tose na Bravinnm (R. S. I., 1). Pozdji drel ji Adam z Btova, jinak z {Suchch) Lazec (Sucholasetz), jeho pozstal dcera Kateina tuto ves i s tm vm, co mla ddictv svho v Levicch (Lwitz, nyn v Pruskm Slez-

Pan Jan byl okolo r. 1511 njak as hejtmanem knetstv Opavskho, nae brzy smrt seel. P. Vcslav
sku) nebo jinde v knetstv Opavskm, okolo r. 1436 prodala strci svmu Tasovi z Btova, kter tam ihned manelce sv, p. Elce z Tvorkova, seste pp. Vit a Zbyslava odtamtud, 200 h. vna vloil (D. Z. I., 23). Vak ji r. 1446 prodal ves Levici spolu se vs eviovem (Czabischau) p. Katein z Tvorkova, vdov po Zbykovi Hivnovi z Heraltic, kter ob vsi r. 1461 vzdala synm svm Zbykovi a Vcslavovi (D. Z. I., 36 a II., 11). Tito dali roku 1467 Levici vloiti p. Mikulovi Fulteinovi z Slavkova (D. Z. II. 18), po nm se na dle dostaly synu jeho p. Vilmovi, od kterho je okolo roku 1475 koupil Bohuslav z Kokor svrchu doten (D. Z. II., 31). Ve vsi Albrechticch (k rozeznn od jinch mst tho jmna Albrechtice pod Blovcem ili Velk, GrOss-Albersdorf, jmenovanch) nleela jedna st ji od r. 1467 k Blovci. R. 1439 vzdali toti knata Vcslav, Vilm a Arnot za 100 h. gr. jim pjench 10 hiven platu na lidech a lnech ukzanch (vesms 6 lnv bez 4 prutv) se vm prvem a panstvm tch lid i lnv Mikulovi, Markvartovi a Vcslavovi bratm vlastnm Zajkm z Albrechtic (R. S. I., 22 a D. Z. I., 25). Zbo to postoupil r. 1464 Mikul Zajek bratru Vcslavovi, kter je r. 1467 prodal pp. Mikulovi a Vcslavovi bratm z Vladnna (D. Z. II., 16 a 19). Na jin sti Albrechtic byl jet p. Jan z Krava ve 300 hivnch zastavil Vcslavovi Rusovi z Doloplaz 30 h. gr. platu na lidech ukzanch se vm prvem a panstvm, zstaviv vplatu na tom sob a svm dtem, dokud ivi budou (D. Z. I., 16). Vcslav Rus ukzal r. 1434 na tom zbo 15 h. gr. platu k vnnmu prvu manelce sv Osce z Prusinovic, uiniv ji zrove porunic dt svch a statku svho, dokavad by stavu svho vdovskho nezruila, a pidav j co spoluporunky strce svho Vcslava z Doloplaz, a kdy tento hned potom zemel, Jana Doloplaza z Krbyn (krbyni, Kirwein v Morav), pak Mikule Slrusa z Rana (D. Z. I., 20 a 21). R. 1447 vzdal Jan z Doloplaz, tum syn Vcslava Reusa, tuto st Albrechtic Mladotovi z Prusinovic (ili z Potttu), bratru Ofky svrchu jmenovan (D. Z. I., 20), pod takovou vmnkou, aby, kdyby se v n uvzati chtl, Smilovi Kobylkov z Kobylho 100 h. gr. dal, v nich tento to zbo zastaven ml (D. Z. II., 3). Po smrti Mladotov dostalo se zbo toto, po mnohch sporech s prvnmi nstupci Oldicha Kobylky, Smilova nedlnho bratra, toti s Thomanem z Kovalovic a synem jeho Jikem, pak s Vcslavem {Zajkem) z Albrechtic, dcei jeho Markt, kter manela svho Bohuslava z Kokor a z Tric na to zbo na spolek vzala (R. S. II., 1 p. v., 4 p. v., 14 p. v. a 30, a D. Z. II., 12 a 30). Tmu Bohuslavovi vzdala r. 1476 Aneka z Domamyslic 7 h. gr. platu, kter tam v Albrechticch po nebotku bratru svm Janovi Hukovskm mla, a kter j byl kne Viktorin prv k dosti jej z manstv v svobodn uvedl (D. Z. II., 27). Bylo to bezpochyby tch 7 hiven platu, je byl Mikul Prase z Velk Polemi prodal Jindichovi z Dhylova, a strany kterch Jindichv syn Jik roku 1464 tok uinil na Mikule o kody, kter podstoupil o to, e tento toho platu ani otci jeho ani jemu neusvobodil a nespravil (R. S. II., 21 a 25). Na vech Kyjevicch a Tikovicch mli tum jak prodatel Mikul Falkl tak i pni Blovt tehda jen vrchn prvo. Vsi sam, kter pvodn nleely klteru Hradifskmu, dreli jet dlouh as potom (bezpochyby v zstav) pni z Tvorkova; zejmna drela je jet r. 1529 p. Elska z Langnova, vdova p. Jikova z Tvor kova (R. S. VIII., 250). Krtk as potom zastavil opat Pavel znova vsi tyto s vekerm jinm zbom klternm v knetstv Opavskm lecm pn Jikovu synu, panu Kritofovi z Tvorkova a z Krava, a nmstek jeho opat Martin postoupil r. 1531 cel to zbo tmu p. Kritofovi ddin (D. Z. VII). Od toho p. Kri~ tofa a manelky jeho Aneky Haugvicovny z Biskupic koupili vsi Tikovice a Kyjovice ddin okolo r. 1538 brat Vcslav a Jan z Fulteina (R. S ; IX., 52 a p. v. a D. Z. V., 11 p. v.) Pust vsi Vykovice a ebrkov nenleely ke zbo toho kltera; Vykovice dreli zatkem XV. stolet ryti Studenkov z Slatiny (Schlatten), od nich ji koupil Vcslav Falkl z ochendorfu a z Pivotu (R. S. VI., 109 a VII, 9 a p. v. a 100).

88

Podrobnosti z historickho mstopisu a rodopisu knetstv Opavskho a Krnovskho.

pikoupil jet r. 1518 k panstv Blovskmu vsi Btov (Bietau), Tisek (Zeiske) a Lhotku (Blaschdorf). 34) Zdiv dtem nezletilm nebotka bratra svho: Mikulovi, Vcslavovi, Hanuovi a Ann za porunka strce jejich p. Ojie z Fulteina a na Lnhartovch, 35) zemel okolo roku 1519. P. Oji uvzal se na to ve zbo Bilovsk, a spravoval je a do r. 1526, kdeto je odevzdal synm p. Janovm, mezi tm k letm svm pirozenm dosplm. 36 ) Z tchto zemel Mikul zhy bez ddic; ostatn dva brat, zstvajce v nedlnosti, pikoupili jet okolo roku 1536 od p. Jindicha z Fulteina (z linie Slavkovsk) ves Bravinn (Brawin). 37 ) Pan Vcslav (psal se prvn Bilovsk" z Fulteina') jmenovn jest r. 1537 hejtmanem zemskm knetstv Opavskho, z kterho adu vak po nedlouhm ase odputn vzal. Brzy na to byli obadva brat tak zadlu eni, e jim nebylo lze udreti se ve statcch zddnch. Prodave ji okolo roku 1541 vsi Vojnovice a Rohozany s psluenstvm Jindichovi Donatovi z Velk Polonii na Nov Cerekvi (Deutsch-Neukirch, nyn v Pruskm Slezsku) (R. S. X., 87 a D. Z. VI., 10 p. v.), vidli se r. 1543 nuceny, postoupiti i cel zbo Bilovsk rukojmm, kte za n byli slibovali (R. S. XVI., 109). Tito prodali ves Jistebnik s kostelnm podacm a vm psluenstvm Mi34 ) D. Z. III., 53. Ves Btov byla pvodn sdlo rytskho rodu Btovskch z Btova, kte obzvlt v XV. stolet v knetstv Opavskm i Krnovskm znamenit byli rozeni. Na Bitov samm sedl r. 1432 Jindich z Btova (D. Z. I., 15). Jeho vdov Klare z imesdorfu, kter ten statek po nm vnnra prvem drela, vzdala p. Markta Prokopov svrchu jmenovanou ves Lhotku (tak Lhotka Jeskova u nebo Lhotka nad Bravantic" [Brosdorf] jmeno vanou) (D. Z. II., 19 a R. S. XVIII. , 84 p. v.), kterou b yl roku 1431 Hanek Skfipovsk t p. Markt a synu jejmu Jankovi k jejich ddictv vzdal (D. Z. I., 8). Synov Jindichovi, Vcs lav a Hanu", rozdlili se zbom po otci a matei zddnm tak, e Hanu dostal Btov se Lhotkou, nae se po njakm ase zase s bratrem svm sestoupil (R. S. III., 1 p. v. a XVIII., 84 p. v-, D. Z. II., 19). Manelka jeho byla Mandalena z Kornic (D. Z. II., 36). On pikoupil od svrchu jmenovanch ryt Slatinskch ves Tisek (R. S. VIL, 91 p. v.), kde ji matka jeho p. Klra r. 1439 2 lny role byla ukoupila od Jana z Vfesiny, ktermu manelka jeho Markta z Detnho tho roku vsi Tisek a Slatinu, co tam po otci svm mla, byla postoupila (D. Z. I., 27). Po Hanuovi z Btova dostalo se veker jeho zbo synu jeho Vcslavovi svrchu dotenmu (R. S. V IL, 64 p. v. a D. Z. III., 24 p. v.). 35 ) D. Z. III. , 50 p. v. 36 ) R . S . VIII. , 1 17 a 13 2 p . v. 37 ) D. Z. IV., 23. Ves Bravinn drel okolo r. 1420 pan Kunat tos, jeho vdova Kateina se r. 1431 vnem svm na t vsi sestoupila s dcerou svou Marktou, manelkou Jana Skrby skho z Doloplaz (D. Z. I., 6). R. 1447 vloila tato Markta spolu s Kateinou z Btova tu ves s dvorem a vm psluenstvm Janovi ze Zbraslavic, Janovi z Kovova a manelce jeho Katein z Logova (D. Z- 11, 2). R. 1461 dali Jan Buivoj, manelka jeho Ka teina, a Jan, syn tto p. Kateiny, ves tu zase vloiti p. Markt z Barchova (D. Z. II., 11), a r. 1477 vzala Anna z Bravinnho manela svho p. Vclava Fulteina z Slavkova na tu ves na spolek (D. Z. II., 30). Po tchto manelch spad la ta ves na jejich syny Jana, Mikule, Vilma a Jindicha, z nich se pozdji Jindich sm v dren toho zbo dostal.

kulovi Pramovi z Blkova a na Velk Polomi (R. S. XI., 161 p. v. a D. Z. VIL, 2 p-v.), a ostatek panstv Bi-lovskho, toti: msto a zmek Blovec s dvorem a vesnice Albrechtice, Radotin, Libojaty, Btov, Tisek, T&ko -vice, Kyjovice, Lhotku, 2 zahradnky v Slatin a 1 zahradnka v Star Vsi, ves Bravinn, ves pustou ebrkov a pole Vykovsk s lesem ernm Bilovskm, s lesem mnim a jinmi lesy a t. d. Janovi Oderskmu z Lide- ova (R. S. XI., 21 p. v. a D. Z. VI., 4 p. v.). Pan Vcslav Bilovsk odebral se na to do knetstv Krnovskho, kdeto okolo roku 1557 njak as byl ve slub markrab Jiho Fridricha co vrchn hejtman toho knetstv a panstv Bytomskho (Beuthen) a Bohuninskho (Oderberg). Pozdji pebval zase v Opav, kde teprv okolo r. 1577 zemel. enat byl dvakrt, poprv s dcerkou z rodu pn ekv z Statenberka, 38 ) podruh s Evou, dcerou Jika Czettryse z Kynperku (D. Z. V., 9 p. v.), kter byl ped nm hejtmanem zemskm v kn etstv Opavskm. Z druhho manelstv svho zstavil dva syny, Jana Jika a Fridricha. 39 ) Jan Jik, pojav za manelku Annu z Btova a na Vladnn, zemel r. 1586 bezdtek; 40 ) Fridrich byl ji r. 1580 mrtev, zastaviv po sob vdovu Salomenu Zoubkovnu ze Zdiina a sirotky,41) dle Paprockho syny Jana a Joachima, kte roku 1593 na ivobyt byli. Jan Odersk z Lideova, nov dritel zbo Bilovskho, byl syn Jaroslava Oderskho, n kdy pna na Odrch a na Viktein, a potom na Chenovicch (Kranowitz, nyn v Pruskm Slezsku). Prodav zddn po otci zbo Chenovsk koupil si od vakra svho Frant. Rottnberka z Kete a z Drslavi mansk statek biskupstv Olomckho Ket (Ktschen), jeho se vak zase prodejem vzdal, dve ne se jet na Blovec dostal. V dren tohoto panstv byl jenom kratik as, nebof zemel ji ke konci r. 1544, 42) zstaviv druhou manelku svou Elku, dceru p. Oje z Fulteina a na Lnhartovch svrchu jmenovanho, 43) co vdovu, a z prvnho manelstv s Kateinou, dcerou Kapara Rotmberka z Kete a z Drslavi a na Drslavi (Diirschel, v Pruskm Slezsku),44) ti syny: Jaroslava, Petra a Vcslava, 45) a dv dcery: fastnou, pozdji manelku Tobie Moovskho z Moravina a na Ziboticich (Schnstein), a Annu, pozdji provdanou za Jika Vlka z Konecchlumi a na Slavkov (Schlukau). 46 ) Syn Jaroslav, maje pi smrti otcov ji lta sv pi rozen, uvzal se ve zbo Bilovsk, byl vak ji r. 1548
) Papr. Spec. Mor. ) Papr. a R. S. XXIX., 433 p. v. ) R . S. XXI. , 6 4 , 126 a 15 8 . 41 ) R. S. XXIX., 433 p. v. 42 ) R. S. XI., 85 a XVII., 20. Paprock udv omyln jednou r. 1537 a podruh r. 1543 co rok jeho smrti. * 3 ) R. S. XI. , 91 p. v. * 4 ) Papr. a R. S. ) R . S . X I. , 2 2 9 p . v . a 2 3 3 . 46 ) Paprock.
31) 40 38

Doplky k objeven nhrobku knete Dimitra Sanguka v Jaromi.

89

ve stedu den na nebe vzet p. Marie v Blovci zavradn. 47) Zstala po nm vdova bez dt Mandalena Stoov z Kounic,48) kter se po vce ne po dvacti ltech zase vdala za Mikule Stoe z Kounic. Ponvad mlad brat Jaroslavovi jet nezletil byli, vzal hejtman zemsk, p. Vavinec z Drahotons, zbo Bilovsk v sv opatrovn, a prodal je po krtkm ase k lepmu tch sirotk svrchu jmenovanmu Mikulovi Pramovi z Blkova na Velk Polomi a Jistebniku. 49 ) Ze sirotk jmenovanch, kte oba k ltm svm do spli, zemel Vcslav v Olomci r. 1575 ve stedu ped sv. Matjem, pekav vechny dti sv z prvnho manelstv svho s p. Dorotou z Fulteina (ti syny a dceru), a z staviv druhou manelku Marianu Horekou z Horky co vdovu bez dt. 50) Petrovi zstal po otci statek Soudce (Zauditz) v knetstv Krnovskm (nyn v Pruskm Slezsku), v nj se, kdy let doel, uvzal. Mikul Prama zemel r. 1555, 51) nae se pi roz dlu zbo jeho mezi zstal po nm ti syny okolo
47 4

r. 1564 statek Jistebnick dostal nejstarmu synu Beneovi, panstv Bilovsk ale nejmladmu synu Bernartovi,5S) avak ji bez Kyjovic a Tkovic, kter dostal bratr Jan k Velk Polomi. M ) Bernart Pra&ma, zddiv pozdji po jmenovanm bratru Beneovi i statek Jistebnick, koupil jet statek Studnku (Stauding) 84) a v Morav statek Chropyni 55) okolo roku 1600. 5S) Nemaje s manelkou svou Kristinou zLapic dt, poruil zbo sv mladm tem synm bratra svho Jana na Velk Polomi, Vilmovi (pozdji star mu"), eborovi a Karlovi. 57 ) Brat tito rozdlili se tum zbom zddnm tak, e Vilm dostal Chropyni, ebor Studnku, Karel Blovec s Jistebnkem. Vilm zemel brzy bez dt, nae pr ebor a Karel statek Chropysk prodali kardinlovi Frantikovi z Dietrichteina. 58 )

(Pokraovn budoucn.)
") R. S. XVI., 127 p. v. a 19 9, XVIII., 37. ") R. S. XVIII., 47 p. v. s< ) D. Z. VII., 46. 5S ) Voln I., 216. se ) R. S. XXIII., 264 a D. Z. VIII., 24. ") D. Z . Vin ., 2 4 . ss ) Voln I., 216.

) R. S. XI., 276 p. v. a XVII., 43.

s0

) R. S. XVII., 43 a Paprock. ) R. S. XI., 281 p. v.

) Paprock. " ) Papr. a R. S. XIII., 68 p. v. a 85 p. v.

Doplky k objeveni nhrobku knete Dimitra Sanguka v Jaromi.

Od Fr. Petery. Ve zprvch svch o objeven nhrobku knete Dim. Sanguka, mnou dne 19. list. 1859 v Jaromi uinnm, vykl jsem domnn, ) e pomnk doten na tme le mst, na nj byl hned spotku poloen, toti na hrob pochovanho v nm D. San guka, o em e se jistotn pesvdme, bude -li kmen odvalen a hrob pod nm ohledn." Zdali mnn toto nae dobr, necht roz hodne nsledujc zprva o ohledn hrobu. Dne 6. z 1860 pibyl do Jarome na zpten cest z lzn Frantikovch knize Roman Sanguko*) mlad z Tarnova, a nsledujcho dne byl k jeho dosti oteven hrob, nad nm se kmen nhrobn Dim. Sanguka nachzel, u ptomnosti mnoha svdk. *) Pamtky arch. d. IV., ses. 2. str. 91 92. 2 ) Pbuzn -j- Dim. Sanguka nyn ijc jsou tito: dva brat: kne Roman Sanguko star ve Slavt na Volyni, jeho bratr Vladislav, usedl v Tarnov v Halii, a jeho tri synov: Roman mlad, Pavel a Euslach. Roman star nle mez i muedlnky polsk, kte pro svobodu sv vlasti r. 1831 netastn bojovali a po tom do Sibie zavezeni byli. Od tohoto vbornho mue chovm list dne f| kvtna 1860 ve Slavt dan, kde mi v tato pe slova: Z szczera radocia otrzymalem szanowne psmo, z owiadczeniem, e udalo sic milmu xiedzu odkry przy kociele . Mikolaja kamieu nadgrobkowy Dim. Sanguszki, i z wyrazem glebokej wdzicznoci odebralem rycine przedstawiajacg ten nadgrobek dla naszej rodziny i dla ciekawosci kraj wiele majac? wartoc i. Gdy osohicie mialem przyjemno odwiedzie szanownego Xifdza, Bg przyjal nasze modly nad w owym czasie mniemanym nadgrobkiem biednego kniazia Dimitra, i dal Xiedzu Dobrodziejovi zrobi tak ciekawe odkry cie. Rzeczywicie nalzalo sig wspomnie o tak zapomnionym w niesprawiedliwoci owych czasw wypadku , bo daje przyklad ofiary zlch instytuciw krajowych, ktre doprowadziy nas do padku." Po odvalen nhrobnho kamene nalezena pod nm 5 stop zhloub v rumu hrobu nevyzdnho rakev ze deva mkkho, vtm dlem u zetlel, a v n kosti osvdujc mue silnho i zrstu vysokho. Z dlky a valnosti hnt&v stehennch jet skoro neporuench, z nich kad 1 1 /2 ' dlky m, seznno, e jestli to mrtvola Sangukova, byl tento postavy pes 6' vysok a velmi statn. Tak i ob kyle byly jet neporuen, siln, a na lebce nachzely se vechny skoro vlasy. Krom kost a kus hrubho sukna z rube ili odvu umrl ho, barvy tmavohnd, nenalo se v hrob tom nic vce pamtnho, ba ani kku, ani jakho znamen rodnho, snad proto, e pi jeho pohbu nikdo z ptel jeho ze strachu ped protivnky nebyl ptomen, jen by cos na pamtku byl mu do rakve neb do hrobu poloil. Pi odkryt tomto shledno, e kostra leela pravideln ve smru pmm nohama a tv k vchodu, od hlavy a do nohou beze veho zmatku; vecky dy byly na svm pirozenm mst, tak jak cel tlo do rakve snad bylo poloeno (7. nora 1554) 3 ). U vnit lebky byla skvrnit msta, snad to nsledek ran, ktermi v hospod u Liv& v msteku Lys ubili Dimitra vrahov jeho, jak svd knihy krl. zem. soudu, museu darovan (Pam. IV. 3, str. 141 142), kde se vslovn dokld: Vtom Kuchta (t. Adam Kuchta, krlovsk rycht v Nymburce} na nj dospl a vhodil ho
J ) Podle tohoto vyeten mn se pravd podob zprva druh, ze spis Slavatovch vyat o spftsobu smrti Dimitra, eby toti v Jaromi Sanguko byl v kusy rozsekn od zbe Zborovskho. (Pam. III. 2, str. 93.) Kdyby tomu tak bylo, byly by se jist stopy ran eench na kostech ukzaly, ba nkter i kosti byly by na dv peseknuty, eho vak se nic nepozorovalo.

12

90

Kaple sv. Klimenta u Lipvky a u Osvtiman. Cel ta to obnova stla na 900 zl. r. ., v kterto sum za hrnuje se i jistina, kterou Sangukov poloiti musili na zachovn a upravovn Boho hrobu, kter kadoron v tto kapli se postavuje a stroj. Poopraven ili doplnn latinskho npisu Sa ngukova: Hoc. loco. Coditur. corp9. Clari. Lithuaie. Ducis. DIIThR. SaDVskovieT (sic) ex. Magifica. Olgierdor. Failia. Nati. Capita. ei. Cyrkowieu (sic) et Kayonie (sic). Qve. P. FIDE, isidiose. Martinus. Zborowski. Trucidavit.

r u ni c v h la vu a d ru z i (P ol c i ) j e j t lou k li ja k mi s pa lc ty a runicemi co hovado, a jej krev polila. *) e hlubok bolest se umstila v srdci knete Romana pi spaten drahch ostatk svho neastnho pedka, etl kad z p tomnch na jeho zarmoucen tvi. V tomto bolu svm prohlsil se kn. Sanguko veejn, e on i cel rod knec si peje, aby star po mnk Dimitrftv pro zachovn na budouc vky byl do zdi se vern hned u hrobu zasazen, slun ozdoben, na hrob pak jin p skovec stejn velikosti s npisem pslunm poloen, a olt zvlt n proti pomnku postaven. Za tou pinou pijel do Jarome 10. jna 1860 ve stedu Teofil ebravsk, pedseda sboru archeologickho v Krakove, ja koto jednatel knec, aby opaten uinil strany obnoven hrobu Dimitrova. Na to po dosaen ordinariatnfho povolen rozbourna jest dne 9. listopadu t. r. pka kamenn, pomnk Dimitrv za k rva j c , 16 . t p om n k d o zd i za pu t n, n evk u s n ou b o huel barvou zelenou naten, a dne 17. na to ostatky mrtvoly Di mitrovy v nov dubov rakvice do starho hrobu opt pochovny. Nov kmen pskov na tento hrob poklopen, te velikosti jako pvodn nhrobek, byl opaten novm npisem ve velk latince d o h l ou b k y r yt , a s i c e n a h o e v j a z yk u l a t i n s k m a p od t m v jazyku polskm: Hic Jacent Exuviae Frincipis Demetrii Lubartovicz Sanguszko, Capitanei Czerkassiensis Et Kanioviensis, Natu Majoris Fratris Romani Ducis Campestris Magni Ducatus Lithuaniae. Lapidem Trecenta Sex Annos Ossa Ejus Tegentein Mro Immissi Novumque Poni Cu raverunt Posteri Ejus Romanus Et Ladislaus Hujusque Filii Romanus, Paulus et Eustachius. Anno Salutis MDCCCLX." Polsk pak takto: Tu Leza zwfoki xicia Dymitra Lubartowicza Sanguszki Starosty Czerkaskiego i Kaniowskiego a Starszego Brata Romana Hetmana Polnego Wielkiego Xistwa Litewskiego. Kamie Przez Trzy sta szesc Lat Przykrywajacy Jego Cialo Wstawi W Mur Kociola i Nowym Zastapi Kzali Potomkowie Roman, Wadysaw i Synowie Jego Roman, Pawel i Eustachy. Roku Pariskiego 1860." Prve neli kmen tento nov na hrob byl poloen, zvila se dlaba kaple kolem celho pomnku o 6", a jest pro vt ozdo bu i okzalost na zpadn stran krsnm gotickho spsobu z bradlm eleznm, na Morav zhotovenm, opatena. Olt nov, a sice dle mho nvrhu i od knete Romana schvlenho, olt to sv. Gyrilla a Methodia, nebyl z piny odporu z jist strany proti tom u uinnho pozen, ale msto nho olt schtral sv. Jana Nepomuckno, ped tm na pce zednf stva jc, obnoven, a v pozad na zed! vchodn v tto kapli, kde nkdy a zejmna za asu smrti a pochovn Dimitrova stval olt sv. P. Barbory ili vbec eznick een, avak po ase jinam penesen, postaven. Dne 4. nora 1861 vykonno slavn vysvcen tto obnoven kaple, jen nyn Sangukova slov, kterouto pravou nabyl staro itn, v gotickm slohu vystavn, velebn chrm sv. Mikule sli n ozd oby a ulechtil okrasy. *) Tohoto Adama Kuchtu vyhlauje Slavata v knize IX. dle 36 (1557) historickho spisovni" za rychte Jaromskho, kter, d, pro sv v t vci t. pi zamordovn knete Dimitra provinni ve vech tech mstech Praskch jest mrskn, rozplenm elezem cejchovn, a naposledy ven z Prahy katem vyveden." (Pam. III. 2, str. 93.) Tot patrn om yl, ne v osob , ale tkaje se msta, v nm Kuchta adoval, kter, jak se mi podob, takto povstati mohl a tum povstal. Adam Kuchta toti, jakoto hlavn protivnk Sangukv, jen v Nymburce, kdy brad pi el, aby ubitho a ukrvcenho Dimitra omyl obvzal, toho dopustiti nechtl, tento, myslm, bez pochyby uplacen krveznivec, provzel sb Zborovskho, z Nymburka ubohho Dimitra odvejcho, a do Jarome, a tu v Jaromi jistotn vynasnail se vemon, a b y v n oc i m e zi 3 . a 4 . n ore m 1 55 4 b yl S a n gu k o u s m rc en , co se bohuel skuten kladn stalo, jak knihy krl. soudu zem. svrchu doloen dosvduj, pravce: (na str . 143. Pam. IV. 3.): e v Jaromi na obdren rni umel." Djepisec, kter tuto krvavou udlost zaznamenal, a z nho Slavala erpal, nemusel o tto okolnosti dobe bti zpraven, a tak z rychte Nymburskho Kuchty udlal rychte Jaromskho.

Kaple sv. Klimenta u Lipvky a u Osvtiman.

Dv pamtky z prvn doby kesanstv na Morav od
Maurice Trappa. Uvme-li, e sv. Cyrill naleznuv v Chersonesu 30. ledna 861 ostatky papee a muennka sv. Klimenta, r. 863 do e Velko moravsk je pinesl, *) stky pak z nich, jak se povst udrela, na tom mst u Lipvky nechal, po nm nyn slsoro ani stopy nezstalo: musme souhlasiti se slovy naeho vbornho mistra vla stensk historie, professora dra Volnho, optujce, e nevdomost a otuplost pro drah zbytky z dvnovkosti pamtku zniily, v kter by se byla mohla minulho roku slavnost tisciletho nalezen ostatk sv. Klimenta dstojn vykonati. Lipvka jest osada vesnick, dv mle od Brna pi esk sil nici lec. Asi tvrt hodiny zpadn od n ke vsi Malostovicm na nvr lesem obroubenm jest to msto, kde nkdy kaple sv. Kli menta stvala. Nyn by dn netuil, e pahorek tento pamtkou pro Moravu veledleitou chlubiti se mohl, any jen semotam roz trouen lebky lidsk upozoruj cestovatele s cesty se uhnuvho, e snad na blzku njak staven stvalo. A v skutku pozorovati lze hromady rumu spoe travou porostl, a na nich nkolik bo rovic, kterm jako ze zrmutku nad minulost nijak k duhu nejde. Odstraniv dle monosti rum vidl jsem ze zk ladn zdi tolik, co asi postaovalo, abych si jaks taks obrys zkladn podoby bval Svato- Klimentsk kaple udlal. I seznal jsem, e zpadn k Malostovicm v stvala, jej ir strana 5 1' 6", u pak 3 0' 8" obnela, a e tedy podlouhl tverhran tvoila. K vi na stran vchodn byla apsida 9 4' 4" dlouh v ten spsob pi stavena, e ob podln strany ve stnu tvoily, kter 12 5' dlky mla. Dle toho souditi se me, e stavba byla v slohu romnsko gotickm provedena, a e pvodn jen po lokruhov apsida stvala, k n se pozdji snad pi obnoven v pistavla. V tomto domnn ns utvrzuje i poznmka Lipvskho fare Koppa od roku 1782, v domcm protokollu: Kostel byl velmi tsn, ml jedin vchod s kamennou pabou a goticky ozdobenou kupolu beze vech np i s ; t vero got i c k c h ok en v p res b yt eri u m , p ak t i 3 ' vys o k a */' irok oknka s gotickou krubou (tedy snad v pzem ve vi). Ve z kamene lmanho vystavn na stran k Malostovi c m u va lo s e v p zem c o sak ri sti e, v p rost edku c o k rucht y a nahoe co zvonice." Far Kopp uvd t, e tento kostel ti krt byl obnoven. Kostnice vce sklepu se podobajc byla k vi pistavna a kostmi na dva shy naplnna. Hbitov thl se kolem kostela. Posledn zde pochovan byl chlapec Cy rill Beran z Lipvky. Ponvad star farn kostel osaml a daleko od vesnice stl, byl z rozkazu krajskho adu r. 1787 shoen, aby pr za skr neslouil patnm lidem, zvlt zlodjm, kte se zde asto zdr ovali a lidi do Tinova jdouc okrdali. Zdi kostela byly vak tak siln a pevn, e je museli prachem rozreti. Kamen z kostela tohoto se upotebilo r. 1818 pi stavn Lipvsk koly; tenkrte pr nael far Kopp v drch rozvalin njak star papry, kter se vak ztratily. Musme bti tomut o horlivmu duchovnmu vdni za jeho teba i skromn zaznamenn, ponvad mimo n dn *) Ginzel Gesch. der Slavenapostel Cyrill und Method, p. 28, 39.

Kaple sv. Klimenta u Lipvky a u Osvtiman. jin zmnky o tto star stavb jsme nen alezli. Arci nm nejstar pamtnk ve vsi, Ant. Bavor, staec ptasedmdestilet, skoro tot sdlil; ale jak mon spolehnouti se na to, co zstalo v pa m t i lovk a , k t er p i zb o en k os t ela b yl d va n c ti let h oc h . I jsou tedy poznmky fare Koppa jedin spolehliv. Pipomenouti sln jet, e v a do r. 1811 stti zstala, a e 1806 dne 19. listopadu jednomu oddlen francouzskho vojska na vzvdy vy slanmu dobe poslouila. Jak zvony tak i ostatn kosteln nad dostaly se od sv. Klimenta do kostela sv. Cecilie, jej r. 1750 Brnnsk mstsk rada vystavti dala. Prof. Voln prav, 2 ) e se kostelnho nad chrmu sv. Kli menta v pos ledn dob z rove i v nov kapli sv. C ecili e u valo (to by bylo tedy 37 let trvalo), z eho se souditi d, e se jen na nkter dny a svtky sluby bo ve vzdlen kapli sv. Klimenta odbvaly. Roku 1763 ml kostel sv. Klimenta jet ti olte : sv. Anuy, Vzken Pn a nov hlavn olt sv. Klimenta. K doplnn lnku prof. dra. Volnho podotkme tak, e mi mo kostel sv. Klimenta jet ve vsi sam vchodn od Rybnka" fililn kaple stvala, po n za fare Koppa ji dn stopy ne bylo. Lid vak si vypravuje, e s kostelem sv. Klimenta stejn star byla. Snad to byla ona kaple, o kter se uvd, e r. 166 2 pi edn prohldce kostela jakoto staven nedvno od Brnnskho magistrtu obnoven shledna byla. Litujce ztrty tak dleit pamtky, ji surovost zniila, vy slovujeme skromn avak slun pn, aby rada mstsk Brnnsk, pihlejc k nastvajc slavnosti na pamtku tisciletho zaveden kestanstva na pahorku tomto dala postaviti k, kter by i v dli upomnku budil, e v koninch tchto vtzstv uen Kristova nad pohanstvm Slovanskmi apotoly vydobyto bylo. MoDerno sanCto sseCLo (1750) Divae Ceciliae Virgini et Martyi. Posuit Magistrates Brunensis: jest npis nade dvemi nynjho farnho kostela sv. Cecilie, kter by kapl slouti mohl, an velmi mal jest. A jak chudobn vypad to uvnit! Hlavn oll jest cel zetlel, a e se nerozpad ne, tomu brn jen ze, o kterou se opr; kazatelna podob se vce sudu o tech nzkch nohch a t. d. Mezi obrazy zasluhuje obraz sv. Cecilie na hlavnm olti nej vce povimnut, a by nebylo zbyteno, kdyby se firnisem petel. Ze staroitnost ze zbo enho kostela sv. Klimenta sem pene sench jest tu jedin olejov obraz, jen pedstavuje sv. Klimenta, a od fare Koppa obnoven a novm rmcem opaten byl; pak plechov rozbit svtilna. Tvar a okras y j ej svd, e poch z z doby renaisann. Z t doby jest i stbrn kalich s rozlinmi zvlt emailovanmi okrasami. Vedle kostela stoj devn zvonice vypadajc jako klec; v n jsou dva zvony. Lid prav, e pochzej z kostela sv. Klimenta. Na jednom je napsno: Verbum Domini manet in aeternum, si Ueus est nobiscum, nemo est contra nobis. 1563. Na druhm teme:

91

Akoliv jsem sm toto msto nevidl, dovoluji si pedce dle Volnho topografie a pojednn v asopise Cyrill a Methud r. 1855 s. 59. umstnho, ob kaple archaeologicky porovnati. Zpadn od Osvtiman asi hodinu cesty ku Koryanm le vrek asi 2 vysok, chrastm jako u Lipvky porostl a tak vdy -zelenm kobercem pokryt. Dva pkopy thnou se kolem, a vedle stvalo staven kltern, nyn jen nuzn zbytky zd. Oba kostely mly tvar polokulat (apsis), a to nm dkazem, e ze stejn doby pochzej, avak sotva z IX. stolet. Osvtimansk kostel sv. Klimenta byl dle podn t od sv. Cyrilla a Methodia vystaven a od Svatopluka mezi 1. 885 889 nadn; neb ponvad biskup Olomck Jan v jedn listin z r. 1358 prav:

Capellam Sti Clementis papae in Silvesti solitudine prope j castrum novum Zimburg sitam, antiquis quidem temporibus pro ejusdem sancti reverentia fabricatam" etc., musely se tam j dlouho ped r. 1358
sluby bo odbvati. Doten listina povoluje t du Augustian na mst tomto probotstv zaloiti, kter ale r. 1421 od Tborv na Velehrad thnoucch snad i s kostelem zni eno a vce vystaveno nebylo. Jedinou pamtku z kaple tto chov Osvtimansk farn chrm Pn, 4 centy toti tk zvon od r. 1521, kter 1691 v bval nyn zasypan kltern studni nalezen byl. Vedle msta toho prt se nyn sirnat pramen. e z bvalho probotstv jet r. 1500 nkoli k komnat strlo, meme tm dokzati, e v dotenm roce ryt Ji Smetana z Osv timan tam co poustevnk il. Jet r. 1700 bylo vidti zbytky zd, a teprv 1770 bylo vecko pi kopn domnlho pokladu rozr pno a koncem XVIII. vku se kamen k jinm stavbm upotebilo. Uprosted rozvalin stoj sloup, na nm je patn malovan obraz sv. Klimenta, od rolnka jakhosi zaopaten, a k nmu putuje mnoho poutnk ze vech konc krsn Moravy, aby odvrcen zlho na muennku Bom vyprosili, jako se to zvlt r. 1855 v as cholery stvalo. Lid lp na tomto posvtnm mst s vrou a podnm svm, e se tam sv. Cyrill s tlem sv. Klimenta utekl, a vypravovn toto podporuje 1 jmno msta Osvtiman od osvtili, a to, e nedaleko Velehrad stval. Morava nem mim o tyto dv star kaple sv. Klimentu zasv cen dnch jinch, o nich by zbon povst rozena byla, e jsou od slovanskch ss. apotol vystavny; i jest tedy pn lidu odvodnno, aby opt vystavny byly. Zdali se to asi k jubilejn slavnosti r. 1863 uskuten? Kaple sv. Klimenta thnou se od hranic bulharskch a do Cech, a odtud a do mskho okol, co o tom svd, e se tudy sv. Cyrill s ostatky sv. Klimenta ubral, aby je papei Hadrianu II. odevzdal. V basilice sv. Klimenta v m odpovaj t kosti sv. Cyrilla.

Kostel sv. Jana Ktitele

na Krsn Hoe v slavsk.
Z pvodnho kostela, kter v XIV. stolet (r. 1384) svho fare ml, nezachovala se pradn pamtka. Bylt bezpochyby na zatku XV. stolet zboen od bojovnkv ikovch (?), kte zde na blzku ve Valecov (v lednu r. 1422) svj pevn tbor m li. Z letop otu na nejstarm zvon zd ejm d se souditi, e tep rv v prvn polovici XVI. stolet se zde utvoila nov osada s du chovnm sprvcem, arci e pod oboj. Prvnch katolick ch kn v XVII. stolet dostalo se zdejmu kostelu z kltera elivskho, kte sem nejvce z Humpolce pisluhovvali; jmenovit kn. Augustin Steinbrecher, od r. 1651 1656 far Humpoleck. Ano jet r. 1651 pinvali Krsnohort osadnci novorozet ka sv do Humpolce ke ktu sv. Doten far zaloil r. 1652 pi Krsnohorskm kostele prvn matriku, a postoupiv r. 1656 faru Humpoleckou jinmu e holnmu bratru svmu, spravoval co prvn far zdej osadu a do r. 1659. Druh elivsk knz a spolu far ve Svtl, Martin Ze lenka, pisluhoval zde do r. 1665, a tu teprv dostal zdej kostel prvnho crkevnho knze, Jana Vcslava Fergama, za svho samostatnho fare.

et panie 1627 tDi^ily 6a>atel?o Bartolomje umela gejr t^beta loa>utnb,o pana Petra Batoice bcera ticet a bewiet Oebel wefu maflicj tuto flejt podjotpna.
Ponvad farn matrika umrlch teprv od r. 1693 pon, ne bylo mono podrobnjch udn o rodin K IVCVI se dopditi. Chci se konen zmniti o jinm kostele sv. Klimenta, kter pi nkdejm probotstv du Augustianskho na panstv Buchlov skm stval. Kirchl. Topografie I. B. II. Abth. str. 305.

anno Dom. 1608. hoc opus factum est. C. R. F. V. I. P. & D. H. F. H. (Pod tm Brnnsk mstsk znak.) Zm nme se jet o nhrobnm kamen, kter se po rozboen k ost ela s v. Kli m ent a j et za ch ova l a n yn za vch od em fa rnm v dlab le. Npis kamene toho dohe iteln zn:

Concab tPil^elm 5ti Bein tyat mid) oji ilTftijec. Durd) bae Seuet bin id) ffeflof.

12*

Zprvy o schzkch archaeologickho sboru Musea kr. eskho. Nynj kostel jest prost. Mimo hlavni olt m jet dva pobon na emporn stn a v lodi dv proti sob stojc kaple. Ktitelnice cinov s devnm poklopeni m letopoet: ANNO 1. 6. 9. 4. Pod kapl na evangeln stran jest hrobka, a kmen ji zav rajc m tento npis: V tomto mjste odpociwa tlo porussitlne w nadgi budaucy oslawenosti a plnosti wine w Krystu Panu usnule wysoce uro zen Panj Panj Helni Albti jmske isse hrabnky z Wld stejn prw hrabnky z Salinu rozen sleny Passinky a urozen Sleny z Eizenburku ddin Panj Panstwj Okrauhljckho a We seleho Zdiaru te pedessle Panj Panstwj Heralec a Humpole ckho 20 Septembris 1699. 0 Boe tm dussem wssem dey odpo inuti a sivtlo wne neskonen a gjm swjti a nani hissnym swau swatau milost a po teto smrtedlnosti wnau radost. Amen. V protj kapli jest nhrobek s tmto npisem: letha panie 1732 dne 25 octbris okolo hodiny desate wpanu usnul Wenczl Daniel Josef Leopold wlastni syn vrozenho a statenho wladiky pana Gana Wacslawa Schramka miestiana Kralowskeho noweho miesta praskho ten as zrzizeneho sprawce statku Wiezskho a Kwietmowskho. Pod tm jest znak: lev s meem v prav tlap. V nejstar matrice farn na list 157. te se, jak nsleduje: Lta Pn 1656 ve stedu, to jest 22. Novembru Pn Bh ril z tohoto svta prostedkem asn smrti povolati urozenho statenho ryte pana Pavla Buk z Bukovina, jehoto tlo pochovno jest vedle zpsobu kesanskho v chrm Pn Krasnohorskm u ptomnosti vzcnch pnv 27. novembris, majce vku svho 56 let. Kterto pan Pavel vysoce hrbc milosti na panstv Okrouhlickm za regenta zstvati ril. IVa kostele jest devn vka a v n jeden zvonek. Za to ale stoj poblzku deven zvonice a v n vis pt zvon. Ti vt souzvu! v milm moltonu ince FisACis. Nejvt m v prmru 3' 8" a ve velk latin tento npis: LTA x 1545 x TENTO x ZWON x GEST x D1ELAN i KE: CZTY x A x CHWALE x PANV x BVOHV x SKRZE x MATIEGE x A x YAKUBA x ZW x (druh dek) ONARZE x W MEZIRZICZY x Druh z von m v prmru 3' /," a tento npis: TENTO ZWON D1ELAN GEST KE CZTY A K CHWALE PANV BOHV A SKRZE MISTRA TOMASSE Z (druh dek) WONARZE NA HORCH KVTNACH LETHA PANIE 1571 MAREK MLINARZ RYCHTARZ TOH. V zatku kadho dku jest medalion. Tet zvon m v prmru 2' 5" a v jednom dku tento npis: tvrt zvonek za duiky po klekn" a pt umrek" nemaj dnho npisu a jako i prvn ti dnho obra zu. Kn. Jeronm Sola. Mikovce nedolo doucho vyplnn, a e nutno ji o msto k dotenmu elu se postarati. Sbor se usnesl k nvrhu p. archive Erbena na tom, aby se pan purkmistr hlavnho msta krlovstv eskho poprosil o propjen velkho slu v Staromstsk radnici k elu tomuto, a pan pedseda uvolil se prosbu tuto p. pur kmistrovi pednsti. P. paek etl dkladnou zprvu o starobylm v zceninch lecm hradu Kugelweitu na bvalm panstv Krumlovskm, kter sbor s podkovnm pijal a red. Pamtek" v budoucm seitu toho asopisu uveejn. P. konservato kraje slavskho Fr. Bene sdlil, e se maj plny k obnoven krlovsk kaple sv. Vcslava ve Vlaskm dvoe na Horch Kutnch mstodritelstvu k pehldnut pedloiti, a tzal se, maj-Ii ti obrazy tam se nachzejc obnoveny bti. Sbor radil jen jednoduch oitn. Pi pleitosti tto oznmil p. konservato Bene, e se mu podailo dobu staven kaple tto vyptrati. Myslvalo se asto myln, e stavba tato pochz ze XIV. vku. 0 jinm ns ovem pouuje nsledujc. P. konservato, jemu hoej domnnka ji dle rzu stavby zdla se bti nepodstatnou, spozoroval na jednom mst v kapli monogrammatick L a po obou stranch sla, a sice vlevo 15, vpravo pak 1, a druh neiteln. Znamen to nachz se na stavbch od Ludvka, syna Vladislavova, podniknutch ; proto soudil z toho p. Bene, e i krlovsk kaple za jeho panovn vystavna byla, a sice mezi rokem 1517 a 1519. Od posledn schzky sely se nov dary a byly vtinou pedloeny: elezn ostruha od Jar. Skivana, ka es. vy reln koly. Podobizna a erb Adama hrabte z Waldteina, opaten opisem a vyezan na malik pecce, kter zasazena jest v pouzde kostnm, od p. Jos. pulka, sprvce uhelnch dol hrabte z Eggra. Mosazn triptychem rusk, jemu jedno kdlo schz, nalezen u atce, od Jos. Dolanskho, ka es. vy reln koly. elezn peetidlo s biskupskm znakem a opisem: Guts. Trzebautitzer. Amts. Sigil." od p. konservtora Frant. Benee. Listina paprov, t. star pepis smlouvy od 19. bez. 1615, jednajc o prodeji panstv Beovskho obci msta Hornho Slavkova, od p. Ant. Schmitta. Listina paprov od 9. ledna 1609: Svdom Jika Mayera z Mayersfelsu vydan pan Barboe Stampachov roz. Hasiteinsk z Lobkovic proti knnm Lehnickm v pin pozstalosti." Listina paprov od 22. bezna 1617: Kvitance Jana Myllera z Mylhausu pan Veronice Waldteinov." Mal paprov cedulka od 26. ledna 1650 na zaplacen za vpis udlan pan hrabnce Waldteinov. Vecky ti od p. pulka, sprvce uhelnch dol hrabte z Eggra. Schzka dne 3. kvtna 1.869. Pan pedseda, prof- Wocel, oznmil, e jeho Exc. p. hrab Evg. ernn jako kadoron tak i letos vydatnou podporu 105 zl. r. s. archaeol. sboru spanilomysln poskytnul, zae mu sbor za tento dar sv vel dky vyslov il. Pan pedsedatel etl podkovaci ppisy za diplomy od p. Ant. Olbrichla, p. Jansena, direktora musea Leydenskho, a p. plukovnkaauditora Haase z Oertingen, kte se vyslovili, e sbor vemon podporovati budou. P. Haase z Oertingen tak ron psp vek 30 zl. r. . k elm sborovm dti pislbil. Na uinn nvrhy byl zvolen pan Hulakovsk v Nm. Brod za da dopisujcho, a p. kraj. president Voil ze lrbce v slavi za da estnho. P. prof. Zap navrhl, aby se sbor obrtil k Pseck rad mst sk se dost, by tato zbytek krlovskho zmku nebourala, ale spe o potebn opravy a zachovn -starobyl a dleit pamtky tto se postarala. Spolu pedloil a peetl vypracovanou dost k doten rad. Sbor slbil zleitosti tto se ujmouti a kone n vyzen t vci k budouc schzce odloil. Pan bibliotek VrCtko oznmil, e se p. Ant. Veit, majetnk statku Libchovskho, k nmu obrtil, aby se bronzov socha arcibiskupa Arnota z Pardubic pro Slavn uren v musejnm staven na odiv vystavila, a pan pedseda slbil, e tuto zleitost musejnma vboru pednese. Jednatel sboru, supi. prof. Jos. Emier, pedloil rukopis od nho ve Vdni zakoupen, majc titul: Privilegia zemsk krlovstv eskho i jinch zemi \k tmui krlovstv psluejcch. Pepsan lta

tento $won bielan gest ptoto aby It>e wie&iely 5.S9C Jtoony na elotoo bsy? ectjajeti 1556.

3jinini) o sdjftdj archaeologickho sboru Musea kr. eskho.

Schzka dne 1. bezna 18B3 P. pedseda prof. Wocel oznmil, e k nmu pbuzn nebo tka P. Krolmusa pila a pozstal po nm pohansk osud k zakoupen nabzela, a vyzval zrove dy sboru, aby se pleitostn na doten vci podvali, jejich hodnotu ocenili, by se dle nestrannho uznn zakoupiti mohly. P. pedsedatel oznmil, jak daleko pokroilo vyjednvn o zachovn Malostransk mosteck ve, objasnil jej dleitost jak v ohledu archaeologickm, tak t jako upomnky na mnoh udlosti vlasti na, a vyslovil, e jest pln nadje, e veledleit pamtka tato ve stavu nynjm zachovna bude. Sbor vyslovil p. prof. sv dky za horlivost v jednn tomto. P. pedsedatel upozornil na to, e laskav pislben pana redaktora Mikovce, postarati se o mstnost k vstav plastickho Langweilova vyobrazen Prahy, bezpochyby za pinou nemoci p. red.

Zprvy o schzkch archaeologickho sboru Musea kr. eskho. Pn 1607. Rukopis tento jest paprov, folio, m strnek 265, jest pipsn: nejjasnjmu kneti a Pnu Panu Vladislavovi Uherskmu, eskmu ' etc. Krli etc. V pedmluv se prav, e pni a vldykov volili k dosti krle Vladislava ze svho stedu osoby hodn", kteto majce pod rukama ta privilegia, aby v Privile gia zemsk bylo nahldnuto a pehledno, co a na kterch spravedlnosti i svobod k n (korun esk) pslu. Pnov (pan Vi lm z Perntejna, nejvy hofmistr krl. eskho, pan Puta z Riesenberka a z vihov, nejvy sud krlovstv esk., p. Jan z Schellemberka, nejvy kancl krlovstv eskho, p. Albrecht z Kolovrat na Libtein, hofmistr dvora krl. Mst., p. Bohuslav Hasiteinsk z Lobkovic, pan Viktorn Kineck z Ronova) a vldykov (uroz. p. Albrecht Rendl z avy, prokurtor krl. Jasnosti, p. Zdenk na Wittenberce, p. Jan z Dubce a na Prhonicch), ode v zem voleni k elu tomut o, podali Matoue z Chlumcan, aby v to nahldl a ty spravedlnosti z privilegi vypsan podn zdil a v registrum srovnal," co on uinil lta Pn 1501. Obsah rukopisu toho m dv stky, naped jest registrum veobecn od str. 917, a na to nsleduje a ku konci msty dosti obrn regest kad listiny. Dle toho, jak nm prvn strnka prav, byla uchovna privilegia krlovstv eskho v desti truhlicch, majcch sv znamen z abecedy svrchu napsan, a vnit pi listech registrum z kadho listu rozum vypsan." Kad pak truhlice dlila se na vce phrad, v nich privilegia stejnho druhu sloena byla. Tak ku p. mla prvn truhlice 7 phrad a v nich privilegia: 1. O volen krle eskho; 2. na zemi Moravsk; 3. na manstv esk a moravsk; 4. n a svobody koruny esk; 5. Statuta zem esk; 6. na hlas krl eskch v i; 7. na popravce po krajch v echch. Nen zde msto, sieji pi vci tto se zdreti, an svm asem vtek z rukopisu tohoto, kter museu odevzdn bude, na phodnm mst se uveejn. Avak nezd se bti rukopis tento beze v dleitosti, an nm nkter ztracen listiny, jak dalece regest s to jest, nahrazuje, na druh stran ale i smlen XVI. vku o vkladu privilegi naznauje. Za pklad uvdme vatek na str. 23., kde spisovatel regestu listiny od Albrechta 1298 dan a Karlem IV. stvrzen nsledujc nadpis dal: Krlov et nejsou povinni csai v korun slouili v adu svm a e msto m mti podle csae." Dary archaeol. sbrce od 1. bezna do 3. kvtna pibyl jsou: Pan Louisa Hay Kerr, Anglianka, darovala: dv ndobky (ze skla) v podob mulovitch lampiek; symbol ili lalisman povstalc nskch (Taipings), a astrologick kalkuly nsk. Pan Gustav Mikota, prun v eleznch hutch vRomitle: eleznou podkovu, nalezenou u slvrny Romitlsk, 5 sh pr hluboko v zemi. Pan prof. Em. Tonner: men hlinn model sloupu Svatovita, jeho original nalezen byl v ece Zbrui na Podol. Pan Maximilian ryt z Obentrautu, c. kr. president Praskho kraje na vsluze, daroval ze sbrky, z kter mlo povstati zvltn museum kraje Praskho, nsledujc vci: a) 16 kamennch n stroj (mezi nimi: 4 mlaty, 2 zlomky mltov, 5 kln celch a 2 zlomky kln); b) 5 r; c) jantarov koral; d) dv n uniky stbrem pltovan; e) bronzov me, 19" 6'" dlouh; f) bronzov hrot, 4" 9'" dlouh; g) kostn hrot ili rukovt n jakho nstroje; h) 7 hrot eleznch na kop rozlin velikosti; i) 15 hrot eleznch ze p; k) 7 eleznch kl; I) 15 eleznch ostruh; m) 9 eleznch podkov; n) 5 mench zmk eleznch ; o) 2 zmky elezn z runic; p) kus koskho udidla; <0 eleznou sekeru; r) ozdobnou malou halapartnu; s) ozdobn rek na prach z asu Frantika II. ; t) pala v dubov pochv; ) tyry prva rychtsk; v) tyry kachle a jedenct zlomk kachlovch; w) 9 popelnic vtch mench, a 9 step z popelnic; x) mosazn peetidlo, na nm kohout s npisem: von' Mas"; y) kus slit zvonoviny, zelenou rz pokryt; z) kousek drtn koile; ) elezn medaillon, pedstavujc narozen Pn. Pan prof. Jan Jodl daroval: mosazn peetidlo: Vbor praskho studentstva" z r. 1848. Pan Frant. Pokorn, statk v eskm Brod: popelnici dobe zachovalou, ode dna k otvoru soumrn rozenou, 7" vys., ve dn 3", v otvoru 5" 6'" sir., pod hrdlem tekovan pruh a tyry stepy z popelnic, vecko nalezeno na poli bl jeho cihelny u eskho Brodu. Pan dr. Adolf Dub: mumii malikho krokodila v pltn zaobalenou. Pau Innocenc Jelnek, far v Habru: obraz na pltn malovan od Braudla r- 1699, bez rmce, velmi sel. Pan Ferdinand Fingerhut, sldek: porouchan mal kek mosazn; 18 devnch ernch kuliek z rence, 1 sklenn ko ral a kousek hedbvn ltky, nal. v kostele na Zderaze v Praze. Pan Vcslav Padra: pepis, npodoben k star ruce, obsahujc: Vpisek mnicha Bertholda ze spisu Vincencia Praskho." Pan Jos. ebesta, koeluh v Klatovech: a) jednu pergamenovou listinu od 8. jna 1565, ddo v Klatovech: Cechmisti emesla koeluskho v Klatovech vysvduj hovi Hlavov jeho dobr chovn"; pak patnct listin paprovch a sice b) bez roku a datum: Specifikace vech psemnost v matce pokladnici poctivho cechu emesla koeluskho v Klatovech." c) Bez roku a datum: Jana Vorla suplika k Jimu Plechmdovi, rychti msta Klatov, strany skupovvn a zdlvn srstnch koz." d) Od r. 1547: Tovaryi star emesla koeluskho obojch mst Praskch vydvaj tovarym koeluskm v Klatovech podek, jak se chovati maj." e) Pepis listiny pedel, psan r. 1610. f) Od 2. ervence 1535 Vpisek z kontraktu na mln tsn Jana Makovce." g) Od 8. listopadu 1567: Narovnn mezi cechem koeluskm a evcovskm v Klatovech o kupovn koz srstnch."' h) Pepis pedel listiny.i) Od 18. ervna 1582: Nlez purkmistra a rady msta Klatov mezi Samuelem balem a cechmistry emesla koeluskho v pin, e ho vylouili z emesla." k) Od 23. jna 1584: Vpis majesttu Rudolfa II. danho koeluhm Klatovskm v pin pekupovo koz." 1) Od 15. jna 1585: Koeluzi Klatovt pros csae o vysazen cechu a du." m) Od 6. jna 1589: Koeluzi Domalit p koeluhm Klatovskm o svm nedorozumn se evci strany kupovn ke, a daj za vidimovan vtah podku koeluhv Klatovskch." n) Od 7. prosince 1593: Titi p tm, aby jim propjili majestt, jej maj na vydlvn ke." o) Od 1. listopadu 1594: evci Domalit p koeluhm Klatovskm, aby jim vdomost dali, mnoho-li jim plat evci Klatovt za vydlvn koz. p) Od 23. ledna 1595: Tovaryi koelut Novho msta Praskho vysvduj Vcslavu ervenkovi jeho dobr chovn. q) Od 20. dubna 1616: Narovnn spftsoben nkolika mfany Klatovskmi mezi Janem Novkem a Janem Cyprou ze vihov v jejich pi pro zhann." Pan Vcslav Vank, uitel v Sudomi: listinu paprovou od 16. ervna 1664 ddo v Jin: Pater Andreas Kotta, Societ. Jesu kolleje Jinsk rektor propout jednoho svho poddanho ze vsi Nmievsi z poddanstv." Pan Maximilian ryt z O bentrautu: dv pergamenov li stiny: a.) Ddo na Slatin, dne 254 1601: Alina Bruntlsk z Vrbna a na Slatin kvituje sv bratry Bruntlsk z pl sedma tisce zla tch, je mla dle smlouvy pojitn na statku Bystickm. b) Od 20. ervence 1671: Clemens pap X. dat indulgentias ecclesiae Vodolkensi," pak jedenct listin paprovch, c) Od r.1609: Jan Prochzka emesla krejovskho v Slanm kvituje Vcslava bratra svho ze vsi Radlic z 15 kop ms." d) Od 16. jna 1614, ddo ve Vdni: Maty csa a krl pojiuje eskobrodskm zaplacen suininy 13.343 kop 15 gr. 5 l/j penze na plletn vpovd." )Ddo v Prase dne 13. ledna 1627: Karel z Lichtenteina eskobrodskm dv vdti o srocen Ondeje Mezskho a Jakuba Fialy, jich primtora, do Kouimi." f) Od 11.prosince 1628 ddo Gstrow: Albrecht Herzog von Friedland erlsst eine Verordnung ber den Bezug der Officiere und sonstigen Militrpersonen an wchentlichem Gelde." (Tisk.) g) a h) Od 4. srpna 1638 dv kvitance nejvych bernk klteru Z braslavskmu. i) Vpis z desk zemskch od 3. srpna 1656: Smlouva Joachyma lika z Pasounu s opatem a klterem Zbraslavskm o vsi eporyje a Libici ddo 1558, 7. ervna." k) Od 17. jna 1668: Vincentius Abt von Strahof an den Abt Georg Junger zu Knigssal wegen Entlassung einer Mariana Nowak aus dem Dorfe Mchenic." 1) Od 22. z 1780: Franz Ernst Graf von Wallis an die Stadt Bhm. Brod wegen Anfertigung von Pupillartabellen."m) Od 13. listopadu 1749 ' Appellan soud poruen dv prvu eskobrodskmu v pin potrestn Jana Popelky." n) Od 5. listopadu 1766: Patent der Kaiserin Maria Teresia ber die Zauberei, Hexerei und Wahrsagerei." (Tisk.)

94

Literrn repertorium.

1616 na Tird Pra.: Maty csa slibuje Pelhimovskm dobrm sporn nati a se odplceti, e se dobrovoln uvolili, posudn jet na dal dva msce dvati." Schzka dne S4. kvtna 1863.

Kn. P. Jeronm Sla: nov pepis z originlu ddo 86. ervna

Odbratel prvnho seitu Archivu zavazuj se k dobrn ce lho dlu ptho z pti seitv skldati se majcho. Star tyry dly prodvaj se ve snen cen po 2 zl. 50 kr. R. C. e sk o - M o r a v s k k r o n i k a . S lo i l Ka r e l V la d i s l a v Z a p . Ozdoben vce ne 2 00 skvostnmi vyobrazenmi dle pvod nch vkres Petra Maixnera a jinch umlc vlastenskch. Seit 1. V Praze 1862. Knhkupectv I. L. Kober. Str. 180 ve 4ci. Tento seit obsahuje knihy prvn hlavu 1.: vod, a st hlavy 2.: Pbhy za vku pohanskho, vypravovan dle nrodnch podn a cizch letopiscv. Obrnj oznmen viz na oblce tho seitu Pamtek". Vymoen Rudolfova majesttu od stav eskch r. 16O9. Z pvodnch pramen sestavil /. Mal. Druh, nezmnn vydn. V Litomyli a v Praze. T iskem a nkl. A. Augusty 1862. Str. IV. a 76 ve vel. 12ce. Tato piln sestaven monografie pbhv eskch pamtnho roku 1609 nle v na literatue pohchu mezi vzcn kazy, jakkoliv bychom podobnch prac velice potebovali. Vak ji vru poteb toho, aby se u ns smysl historick budil vemi spsoby. P. Mal dobe v tom uinil, e tuto svou star prci (vylaf po nejprv r. 1850 ve Kvtech, pak ve zvltnm otisku, jej ale teh dej organy bezpenosti zabaviti potebu vidly) opt na svtlo vy dal, bodej by se pitom jen tiskrna tolikera chyb byla uvaro vala ! Hlavn prameny, z kterch p. M. svou monografii sestavil, byly: rukopis Slavatv, Pavel Skla a Akta o nboenstv v es. Museu chovan. Uspodn jest, jak od pana M. jinak oekvati nelze, rozumn, vypravovn iv a barvitosti asov v nm vrn eteno. Staroitnosti a Pamtky zem esk. Nkresy od Jos. Hellicha a Vil. Kandlera. Popisuje Ferd. B. Mikovee. Dlu II. seit 6. V Praze nkl. I. L. Kobra. Str. 95 120 v leatm 4ci. Obsahuje del popis chrmu Panny Marie ped Tnem na Starm mst Praskm; krtk zprvy o star radnici v Chomutov a o Sask brn v Plzni. Popsn Tnskho chrmu, v nm ovem jen mlo co novho podati se mohlo, te se velmi dobe, a hlavn doby z djin jsou rzn vytknuty, jako i umleck v znam etnch pamtek. Vyobrazen, vesms od Kandlera, pedsta vuj chrm Tnsk z Tnsk uliky, starou zmeckou (pozdji radn) brnu v Chomutov, slohu renaissannho, pohchu r. 1846 van dals ky zboenou, a bvalou Saskou brnu Plzeskou, kter tak ji ped lety padla obt fanatickm choutkm novoitnch Vandalv. Apologie druh stavv krlovstv eskho, tlo a krev Pna Jee Krista pod oboj spsobou pijmajcch, kter roku 1618 na ospr avedlnn echv ped Evropou od tch pnv stavv v eskm i nmeckm jazyku tiskem vy dan, nyn opt k pouen a oslaven milho nroda naeho na svtlo vychz p Vcslava uberta, evangelickho fare v Krabicch- pod ipem. S plohami. Seit I, V Praze 1862. Tisk a sklad K. Seyfrieda. Str. 80 v 8. Tento spis obsahuje historick listiny a vtahy ve smyslu tendennm sestaven, a maj jet ti seity nsledovati. Tento prvn seit podv vlastn apologii a dvanct kusv ploh, kterch vcelku bude 134. Ma l e b n c e st y p p e c h c h . S e t n m i o b r z k y . I . V P r a ze, tisk a sklad Kat. Jebkov 1861. Str. 104 v 8. Tato prvn st malebnch cest po vlasti vychzela pvodn co ploha Inskho ronka asopisu Lumr, a pochz z pra chvatn znmho male a spisovatele mnoha historickch povst, Edwarda Herolda, kter se tak na konci spisu jmenuje. Pan H. m zalben v esk historii a v staroitnostech, proe tak ve svch popisech piln se po pamtkch ohl a tenovu pozor -

P. pedsedatel, prof. Wocel, sdluje, e vstava plastickho vyobrazen Prahy ukonena, a pedloil ty z penz vstavou vy tench. Vstava trvala v starm sle sentu Praskho po 43 dn, t. j. od 6. dubna do 18. kvtna 1862. Dle piloen knky ob nely pjmy za vstupn lstky a drky 671 zl. 1 kr., vydn dle pedloench kvitanc 151 zl. 24 kr., tak e ist vnos 519 zl. 77 kr. obn, kter kapli sv. Ke menho v star Potovsk ulici pipadne. P. prof. Zap etl nov upraven pipi k rad krl. kraj. m sta Psku, aby nepipustila zruen krlovsk sn na hrad Pse ckm, jakoto jedin toho druhu pamtky v krlovstv eskm, tak jinak v archaeologickm a umleckm ohledu velmi dleit. Obsah ppisu byl od sboru schvlen a ode vech ptomnch podepsn. Ustanoveno, tento pipi bez odkladu do Psku odeslati, a po ase tak jeho obsah ve veejnch novinch ohlsiti, ponvad v tche novinch koluje ji zprva, e rada mstsk na zbourn tto vzcn pamtky ohlsiti chce provoln, kdo by to nejladnji vy konati chtl. Pan Srae etl co host velmi zajma vou zprvu o mohylch ble vsi Bataj na Bechysku mezi Bechyn, Bernardici a Opaany se nachzejcch, potom o valch vchodn od Rataj a zpadn od Dobronic lecch. Tato velezajmav zprva bude v Pamtkch", a se vkresy obstaraj, uveejnna. Pan pedsedatel sdlil, e druh oddlen nmeckho seznamu sbrek archaeologickch v Museu ji hotovo bude, a sbor se usnesl k jeho nvrhu o tom, aby se za 30 kr. prodval. j

Citerami repertorium.
Archiv esk ili star psemn pamtky esk i moravsk. Z arch ivv domcch i cizch sebral a vydal Frantiek Palack. Dl pt, svazek 21. V Praze 1862. Str. 1 120 ve 4ci. S potenm vtme pokraovn tohoto dleitho dla, kter poavi roku 1840 po ukonen tvrtho dlu a 20. svazku roku 1849 zastaveno bylo. Zemsk vbor krlovstv eskho svolil toti k dosti vysoce zaslouilho pana vydavatele, a na zemsk nklad v dalm vydvn pokraovati ustanovil. Panu vydavateli zle na tom, jak v pedmluv k tomuto novmu dlu dokld, aby listiny velikho druh u pvodn jazykem eskm sepsan, pokud vbec slou k objasnn djin nroda naeho, aspo z nejstar doby a po r. 1526 vyly na svtlo v nejvt co mon plnosti. Pi veli km jich mnostv nelze ovem podati vech v celm jejich obsahu a znn. Pro to star se p. vydavatel jen o vbor z nich, a mn potebn neb mn dleit podvati bude ve krtkm v tahu, ve kterm obrac zetel zvltn na star rodopis a mstopis vlasti na. Naproti tomu vnuje tm vce pozoru a pe psemno stem, ze kterch nabvaj svtla velik pomry prvn a odvk promny jejich v nrod naem. Tak tedy postoupme bohd zase o krok dle u vydvn historickch pramenv naich, v em pro neblah piny v poslednch letech tak mlo mohlo bti podni kno. Tento prvn seit obsahuje zzen zemsk krlovstv Ge-skeho za krle Vladislava II. r. 1500 vydan, v pvodnm textu eskm a v pekladu latinskm, jej zhotovil Roderich Doubravsk z Doubravy, prvnk esk. Jest to jeden z nejskvlejch a nejdleitjch pamtek kralovn Vladislava II., prvn to zdail a prav zkonnk krlovstv eskho, vynikajc nad pbuzn tho vku dla Ctibora z Cimburka v Morav (1481) a tpna Verbciho v Uhch (1514) jak zkladn ide a strojm, tak i plnost proveden svho.

Slovo o potench eech nov jednoty pro djepis Nmc v echch. nost k nim obrac. V tto sti l vce mn dkladn nsledujc msta: Sobslav, evtn, Budjovice, Dobrou Vodu, Sviny Trhov, Borovany, Trocnov, Velk Hory ili Rudolfov, Tebo, kostelek sv. Ma Magdaleny, Tebosk rybnky, Str, Chlumec, Novou By stici, klter Pavlnsk u N. Bystice, Landtein, Jindichv Hradec a klatou Korunu. Nkter partie jsou hezky do podrobn prove deny, ale jak z pehledu vidti, seznamuje ns zbavn popisovatel tene jenom s vchodn polovic kraje Budjovickho. Pe jeme si upmn, aby tato prce dostaten obliby dola, a aby mohl tudi v n p. Herold statn pokraovati. Z.

95

Slovo o potench eech nov jednoty

v

pro djepis Nmc v Cechc h.

Ve dnech nedvno minulch (v kvtnu 1862) vstoupila v na Praze do ivota nov zzen jednota pro djepis Nmc v Ce chch" (Verein fr Geschichte der Deutschen in Bhmen). Tme se z kadho podniknut k rozmnoen znmosti na vlasti a djin jej ch, a jsme pokroku kadmu na tom poli povdni, pichzej s kter strany kolivk. Nememe vak hned naped zatajiti svho obvn, aby podniknut toto nepineslo zmatku a kody vce ne pokroku a uitku, a nenastoup - li asem jinho smru, ne ve kter m se nm zra prvn jeho zatky. A posud pstoval se u ns djepis zemsk v celosti, poj majc do nho ob nrodnosti v echch stvajc. Velik stavy veejn i spolky, majc zen k djepisu zemskmu, jako museum esk i archaeologick sbor jeho, krlovsk uen spolenost, nej novji zzen kommiss fakulty theologick k zpytovn djepisu crkve v Cechch, pojmaly do svho oboru eskou i nmeckou nrodnost v zemi bez rozdlu, a djepisci nai domc jedn i druh nrodnosti nevyluovali rovn jedn neb druh sti obyvatelstva ze svch studi. Jednota pro djepis Nmc v cechch jest prvn, kter nastupuje jinou cestu v tom ohledu. Co jest to : djepis Nmc v cechch ? Meme tomu rozumti na dvoj spsob. Meme si mysliti pedn djepis oby vatelstva nmeckho dle vtho neb menho rozen jeho v zemi. To jest tedy vypsn doby markomansk, pokud sta k tomu zdla dje pisn, vypsn kolonisac nmeck v echch po mstech a pi po mez zemskm bhem asi 13. stolet a odmtnut j ze stedu zem vypuzenm Nmc z mst eskch pi zatku husitsk vlky, ko nen vypsn novho en obyvatelstva nmeckho od hranic hloub do zem nsledkem pohrom tidcetil vlky. Tikto pojat, byl by djepis Nmc v Cechch pedmtem zajmav monografie , jej skladatel nalezl by zajist v ppravnch prcech stav j i stvajcch, jmenovit v bohatch sbrkch musea eskho a dlem i ve starch badnch naich djepisc vce podpory, ne mu i pe nit prostedky nov jednoty mohou poskytnouti. Meme vak tak djepisem Nmc v Cechch rozumti cel psoben ivlu n meckho v djiny zem esk, tedy psoben Nmectva jak dom cho tak zahraninho na zevnj bh udlosti, na vyvinut zzen a d zemskch, na vzdln prva, na vdy a literaturu, na umn, na promysl, obchod a vzd ln zem, na i vot crkevn a t. d. To je dle naeho zdn pedsevzet, kter se ku prospchu vdy za el jednoty zvltn nehod. ivot obou nrodnost v ce chch jest plod tak mnohho psoben vzjemnho jedn na dru hou, e se vyvinut ivlu jednoho bez druhho zpytovati a vypisovati ned. Kdo chce vrn a spravedliv liti vplyv Nmectva na djiny esk, mus vedle prva a zzen nmeckho znti prvo a zzen slovansk, vedle literatury nmeck literaturu eskou a t. d., a rovn naopak, kdo by chtl vypisovati vplyv ivlu slovanskho na obyvatelstvo nmeck neb na bh djin zemskch vbec. Kdo by chtl studovati jen nmeck pomry bez slovanskch, aneb jen slovansk bez nmeckch, upadl by v jednostrannost, a mu sil by nadsazovati dleitost toho neb onoho z obou ivl na ujmu dru hho. Tak tomu rozumli a posud vzdlavatel djepisu domcho u ns. Jest pak ovem pochopitedlno, e dle toho, jak kter ve

studich svch bu v jedn bu ve druh strnce byl silnj, mohl vce neb mn hovti jednostrannm nhledm ku prospchu Nmc neb zase Cech. Co vak pi jednotlivci jest kehkost, to nehod se vdeckmu spolku za zkladn smr a zsadu. Z toho co veejn listy oznmily o zatcch nov jednoty pro djepis Nmc v Cechch, soudme, e si vzala za el oboj kol ze vyloen, i onen u i tento ir, a proto prv ob vme se, e bude jednota pstovati jednostrann, a tudy chybn pojmn djepisu eskho, co by musilo bti na kodu a ne ku prospchu vdy. Potvrzuj ns v obvn tomto jet vce ei dran pi zahjen jednoty, uveejnn prv ve znmm pteli Cech, Tagesbotu. Ob nesou na sob znaky takov jednostranno sti v pojmn, e bychom dle nich domnvati se mohli, jakoby se jednot nemlo ani jednati o djepis Nmc v Cechch, nbr jakoby se vlastn a prost mla zakldati jednota ke zkivovn djepisu eskho. Prozatmn pedseda jednoty, pan Pehel (nen pr to potomek zaslouilho djepisce eskho Pelcla), prohlauje s velkou bezpe nost, e pokud sah djepis na vlasti, vdy byli obyvateli jejmi vedle Slovan tak Nmci, a to nejen jako ciz pchoz, nbr jako domc, zde zrozen. To jet nikdo nevdl, ale pan Pehel prav, e nepochybnm dkazem na to jest privile gium vojvody Sobslava dan Nmcm Praskm okolo roku 1065 (mimochodem eeno nastoupil Sobslav, kterho se to te, pan stv esk teprv roku 1173); co tak vypad, jakob y pr v a si roku 1065 byl teprv ech s pluky svmi piel v tyto irn vlasti pes ti eky. Potom podv pan Pehel nkter prv chlapeck vklady na privilegium Sobslavovo, kter nejlpe ukazuj, jak jest to nebezpeno psti djepis Nmc v Cechch bez znmosti dje pisu eskho celkem. Jet vce vak ne pan Pelzel svou nevdo most, he pr ofessor Hfler co druh, ale hlavn enk svou ob vyklou a nim nepemoitelnou drzost, kterou od prvnho p chodu svho do ech vdy sna se v opovren uvsti vecko e sk a slovansk. Kdo sob e jeho pete, tomu se bude zajist zdti, e vlastn k djinm eskm ech tm ani nen zapoteb; tak vecko jen od Nmc zde pochz, a echov jsou trpn, ne schopn, a pi vem tom jet i nevdn hmota. Hned pi zatku dlouhho petesu djin eskch klade prof. Her jaksi zvltn draz na to, e o ase, kdy cechov pili do zem, nemme ani nejmen zprvy. To je pravda; ale tak je pravda, e o pebvn Nmc v cechch nemme ji od roku 450 po Kristu ani nejmen zprvy, a to nevad professoru Hflerovi nic ve tvrzen, e prvnch 600 let p o Kristu byli Nmci v dren ech; tak lehko mu bylo dobyti Nmcm pldruhho stolet del ho pebvn v zemi. Ale jak se pone prvn rann svtn v d jinch eskch, ji jsou mu Cechy v odvislosti od Karlovic fran skch; zase mu nic nepek, e tm dv st let ped slavnm jemu rokem 817 mli Slovan et svho Sma, kter je dovedl vyprostit z panstv Avar i zachrnil ped panstvm svtomocnch Frank. Co ovem zle pi djepise Nmc v echch na dvou stoletch, ve kterch nebylo Nmc v zemi. Potom pijde chvla odvislosti ech od e Nmeck, a za j mme vecko dkovati. Nebo od n pr mla nae zem seine Machtstellung unter den Pemysliden, sein Knigthum und jene glanzerfiillte Periode, die es bereits vor 500 Jahren als Sitz des deutschen Kaiserthums erlangte". Kolik slov, tolik zkiven. Moc nai za Pemyslovic mli jsme pr z pomru naeho k Nmecku; kad k v, e nai Pemyslovici pod mli csae Nmeck za protivnky, kdy moc svou ili vn hranic, a e jim moci tto zbylo tolik, kolik j dovedli proti csam Nmeckm ubrniti. Z pomru naeho k Nmecku mli jsme nae krlovstvo; znmo kadmu, e to plat jen o titulu krlovskm, a ten titul, pokud na nm co zleelo, byl by pedce vc platil, kdyby jej knata et byli mli z vlastn moci, ne z moci Nmeckch csa; takt byl teprv pak jist a pestal bti hrakou od csa dle libosti a monosti dvanou a zase odnmanou, kdy jej cechm, tak jako nkdy Uhrm, stvrdil pape. Konen Nmcm jsme dluni dobu slvy za Karla IV., jen uinil Prahu sdlem c sastv Nmeckho ; prv tak jakoby ekl nkdo, e Napoleon byl dluen za slvu svou Nmcm, protoe se stal protektorem spolku jejich Rnskho, a ovem nechceme tm ci, eby Karel byl ne ml docela jinch zsluh o Nmecko ne^ Napoleon. Ta sam lo gika jest v pamtn vt: Kdy ale pr cechov hned za prvnho svtn djin svch Karlovi Velikmu se podrobili jako vichni jin

Slovo o potench eech nov jednoty pro djepis Nmc v echch. ivota schopn n rodov v Evrop, to nsledovali jen obecnho pudu nrod slovanskch. Toho jsme jet od nikoho neslyeli, ie nrodov schopnost svou k ivotu dokazuj poddnm se velikmu podmaniteli. I o tom ku p. Nmci za asu spolku Rnskho jina smleli. Vzlet mylnek zavedl vak enka nco dle k vt do cela nesrozumiteln, kterou zde doslovn podvme: Die Verbindung mit dem Karolingerreiche brachte von selbst hervor, dass die Ausbreitung des Christenthums durch jene Frsten versucht wurde, die diese als die erste Pflicht des im Jahre 870 wieder hergestellten rmischen Kaiserthums ansahen." Vyznvme se, e co chtl ci enk tmito slovy se vztahem na echy, naskrze nevme. Nm jen pipad, e prv po roce 870 stalo se brzy poktn Boi voje arcibiskupem Methodiem moravskm; ale na to pi tom prof. Hfler jist nemyslil. On si vzpomn na tuto vc teprv pozdji ve sv ei, nachz vak, e jest neslun pikldati j vti cenu, ne tomu, was sehr verdiente deutsche Mnner zur Christianisirung Bhmens unternommen", ano nazv to nevdkem. O tom vak bohd jet na jinm mst s nm promluvme. Podobn nesrozumitelnou vtou pon enk vychvalovati dobrodin vlastnho sthovn Nmc do zem ve 13. stolet. Mag der zum wissenschaftlichen Urtheile nicht Berechtigte hierber anderer Meinung sein, nach dem Zeugnisse jener Geschichtschreiber Bhmens, deren Verdienste Niemand bereitwilliger ehrt als wir, waren sie (die Einwanderungen) fr das Land selbst ein Gewinn." Nesrozumiteln jest nm tato vta proto, e nevme od professora Hflera, kter esk djepisce on ct vce ne kdo jin, proto nevme jak mnoho plat svdectv od nho uvozovan. Co do vci sam, pipomn, e Nmci do cech pil nebyli lid bez domova; e pili do zem s trojm kapitlem, vdomost, s pilnost prmy slov a s mohovitost, e pili pod ochranou csae Nmeckho, pod rukou domcch knat, byve od nich samch povolni, ne aby Slovanm ujali jich prv, ale tak ne aby svch pozbyli. Oni pr nepoddali se z pinucen kmenu panujcmu (einem herrschenden Stamme), aby pijali z rukou vtz prvo spoe udlen. V tom pr zleela velikost nrodnch panovnk eskch, e znali co lidu jejich schzelo a nevhali pivsti z ciziny, eho domc pda sama ze sebe vyvsti nemohla. Prv s jmny' nejnrodnjch kn at eskch jest pr pamtnm spsobem usazen Nmc v zemi v nejvroucnjm spojen. Nedi zastavujeme se pi tto vci, protoe nedi dotkme se starch ran pro jednu jak druhou nrodnost v na zemi. Ale kdy za dob r bylo uznno ve slavn ei ped nov zizovanm spolkem vdeckm honositi se dobrodinm, kter pr jedna nrod nost v zemi prokzala druh, a spsobem dtklivm zamtati veli kou pochybnost, eby to bylo bvalo tak nm jinm ne dobro dinm, musme k tomu nco pipomenouti, a by{ pak ns za to prof. Hfler postavil do potu tch, kte nejsou oprvnni k v deckmu sudku. Jet nikdy dn neupral, e nmet mtan a sedlci, kte se pisthovali do cech, mli prv jinde svj do mov ; tak je pr avda, e mli penze, mli vdomosti v emeslech a obchodu, byli podnikav a piln. Tak meme v jist me tomu dti za pravdu, e pchodem svm nemnili kivditi slovanskmu obyvatelstvu. Proto ale pedce jest pravda, e se usazenm jich stalo mnoho kivdy domcmu obyvatelstvu. Rex Otakarus," pe souvk letopisec ku p. o zaloen msta Malostranskho v Praze, pepulit Bohemos de suburbio, et locavit alienigenas." Srovnej s tm zprvy podobn z Moravy a mnohem hust ze Slezska a z jinch zem na La bi, Ode a Visle. Nmci sami neinili kivdy, ale kn ata inili ji, kdy vyhnli posavadn obyvatele z mst nejplei tjch ku provozovn obchodu a emesel, a podvali je cizm, kte mli k tomu potebnch penz, neb kdy domc obyvatelstvo jen ja ko z milosti a v podru trpn v tch sdlech musilo se pod robiti cizmu neznmmu sob prvu, cizi ei pi soudech a a dech, kteto jsou zavedeny k vli novm osadnkm, nebo kdy novm svobodnm manm prodny jsou vsady kupeck a emeslnick na ujmu venkovskho lidu okolo jich mst, a co toho vce. Zisk, jen z toho pochzel, byl na pednm mst zisk penit pro korunu krlovskou, kter takovmi finannmi skutky rozmno ila znamenit sv dchody. Ze se mohly takov finann skutky dti, zstane vdy politovn hodno; i mlo to zajist piny sv ve velkch vadch tehdej zemsprvy, o kterch by bylo iroko zde mluviti, kter ale posavadnmu stavu djezpytu u ns ji ne jsou neznmy. Dal zisk byl zajist, e se prostedkem cizch pi sthovanc dostalo mnoho novch vdomost do zem v oboru prmyslu a obchodu; ale prospch tento byl by se ml zemi opa titi jinm spsobem, ne odevzdnm prmyslu a obchodu tm docela v ruce cizch osadnk- Knata zemt byli by dokzali zcela jinou velikost, kdyby byli k dosaen tohoto elu dovedli uiti ji nch prostedk, ne tch, ktermi prese vecky jin ohledy pedn umli naplniti sv pokladnice. My proto naich knat, za kterch se stalo usazen Nmc v zemi, velebiti za to nememe; oni mli v tom ohledu prv tolik politick moudrosti, jako knata Slezt, nebo Pomot nebo Meklenburt, kte tmi spsoby ovem jen jet o mnoho he poslouili svm nrodm ku prospchu mectva. Takt nen pravda, eby to byli bvali nejn rodnj" panovnci nai; jak nrodn byl ku p. Otakar II., o tom jest nejlpe souditi z eskho, ne nmeckho Dalemila. Tolik na dorozum nou, pro my echov z pisthovn Nmc ve 13. stolet tou mrou jako Nmci sami radovati se nememe. Ze oni na as ten hled s utenm, nememe jim za zl brti; samo sebou se to roz um ; ale zase s jich strany nesm se nm zazlvati, kdy se t me z doby potek berouc hlavn od csae Karla, ve kter oby vatelstvo esk ve mstech krom krajin, kde i okol bylo ji zalidnno nmeck mi rolnky, opt domhalo se rovnho prva s Nmci, kdy potem, pilnost a zmonost ponenhlu jich dosti hovalo, a pipravovalo tudy sv konen pln vtzstv nad nimi. e vtzstv toto pilo ve velkm potu mst eskch nhlm a krvavm pevratem, toti v boui vlky husitsk, zasluhuje po litovn navdy; byl to smutn nsledek urputnosti strannick pi jednch i druhch; ale i bez takovho pevratu bylo by pilo pedce, zdlouhavji sice, ale ne mn jist. Co prav professor Hfler, kterak e Nmci pili do zem pod ochranou csae N meckho, nem dnho smyslu, a jest pouh smylenka. Jak to mla bti ochrana csae Nmeckho za krle Otakara, hlavnho uvoditele Nmc, kdy ani dnho csae Nmeckho nebylo ? Ochrany takov nebylo nmeckm osadnkm tak ani zapoteb; sthovali -li se bez n do Uher, do Sedmihradska, do Polska, do rusk Halie, bylo j i m tm mn rozmleti se o n pi sthovn do ech. Jakch prv pak pozbyli neb nepozbyli svm pistho vnm, jest na bledn; pozbyli! ovem pslunosti k svmu sta rmu domovu, a podstoupili v nov vlasti sv vechny povinnosti obyvatel jinch, kterch nebyli vslovn sprotni svmi privi legiemi. Professor Hfler kon svou e del vahou o djepise ra kou skm, a jak by nov jednota i jemu mla bti prospnou. Srovnvme se s vahou touto dokonce, le by se v pohybliv mysli professora Hflera skrvaly za n jet njak mylnky pozadn; jen neschvalujeme, e s vahou tou vystupuje jakoto s nm no vm, prav, e posavadn spsob jednn o djepise rakouskm nesrovnv se s poadavky vdy. Professor Hfler, mluv ped obecenstvem nmeckm, ml povdti, e mysl posavadn spusob je dnn o djepise rakous km u Nmc; neb u ns ech hled se na djepis rakousk prv tak, jak on si peje, a jemu nen to neznmo; nebo( z esk literrn innosti erpal svou znmost o tomto domnle novm stanoviti. Promluvili jsme o tto ei nco obrnji v myslu dobrm, abychom novou jednotu, kter j byla zahjen, dle sv monosti upozornili na spsob nakldn s djepisem eskm, jakho by se ku prospchu vdy mla vysthati. Ukzali jsme sic, e ve zzen jednoty sam le nebezpeenstv jednostrannho a tudy kivho vzdlvn domcch djin; pipoutme ale vdy monost vyhnouti se nebezpeenstv tomu v jist me, nebude -li schzeti dobrho myslu k tomu, jeho se nadjeme od jinch, v zemi zrozench a k n srdcem pchylnch d jednoty, od nkterch mladch sil jmeno vit, jichto si viti jsme se nauili. ech i Nmec maj prvo v na vlasti; maj k n tak stejnou povinnost; budi to vodtkem pi vdeckm badn jako pi kad jin innosti; a vda i vlast z skaj tm jist jednostejn. T.

Tisk Jaroslava Pospila.

asopis Musea krlovstv eskho pro djepis hlavn esk.

Vydn archaeologickho sboru Musea krlovstv eskho nkladem Matice esk.
Redaktor K. VI. Zap.

Ronk IX.

Dl V., seit 3.

Rok 1861

Alexander Velik.
Sepsal Dr. Gabler. Alphonse de Lamartine: Vie d'Alexandre le Grand. Paris 1859 2 vols. (Pokraovn.)
Si quid novisti rectius istis, Candidus imperti; si non, his utere mecum. Horatius.

V zim od r. 334 na r. 333 stala se rozhodn zmna v operanm plnu makedonsk armdy. Lamartine a vichni, kte si vpravu Alexandrovu nemohou dstojnm a slu nm spsobem jina mysliti, neli e v hlav mladho vojevody dve neli vyel z Pelly cel pln polnho taen byl hotov, a e tedy ji naped bylo ustanoveno, e se pothne z Pamfylie na Gordium, odtamtud cilickmi prosmyky do Srie a dle a k Ammonskmu orakulu v Lybick pouti, pak pes Thapsakus na Arbelu, na Babylon, usu a Persepolis, potom k severu a na Jaxartes a k vchodu a na Indus: tito pravm ovem docela pehldli nadeenou okolnost, kter se d odvodniti z pramen djin Alexandrovch. Diodor vypravuje (XVII. 31), e Alexander nmoskou vpravou Memnona do Archipelagu uveden byl u velkou nesnzi, z n jej vak fastn vysvobodila vhodn smrt Memnonova. Kdyby se bylo tehd podailo Memnonovi spsobiti veobecn povstn ek proti Makedonii, nebylo by zajist ani pilo k bitv u Issu. Takovto povstn ekv nesmme si mysliti co odbojnictv proti zkonitmu panstv ), nebo snad dokonce s Arrianem a Lamartinem co hanebnou zradu nad velkou vc nrodn, pro ni dle je jich mnn slavn bojoval makedonsk Alexander.
*) Prvn pomry mezi Reky a Makedonci nemohou se ji zakldati na lnky uveden v ei O smlouvch s Alexandrem"; nebot ji o tom nen pochybnosti, e tato e neme se pipsati ani Demosthenovi ani Hyperidovi. Ona naopak vtm dlem nle do velikho potu bajek v pozdjm ase o pomrech mezi Alexandrem a Reky vymylench.

Avak Memnon nhle zemel; veden persk vpravy pilo do neschopnch rukou, a Spartansk krl Agis, jento ve srozumn s Memnonem jiji stl v Peloponnesu v ele valnho potu eckch oldn, ekaje jen na znamen k boji, vedl nyn sv vlen houfy na ostrov Krtu. Makedonsk armda v Asii vyvzla tedy najednou neoek vanm spsobem z velikho nebezpeenstv. V tto armd tehd, bezpochyby nsledkem nebo alespo pomoc astnho obratu vc, prorazil mlad Alexander se svm plnem, thnouti na zda Bh ku pedu, naproti rozvlivjm nhledm starch makedonskch generl. Co Plutarch prav o Alexandru 8 ), mus se dle mho mnn vyloiti na tento odpor rozlinch nhled makedonskch vdc. Mon, e Alexander, co nadje pln vlada, uml tak psobiti nleit na povrivost svho lidu. Plutarch vypravuje, e u msta Xanthu v Lykii zdlo jaksi zaalo viti se, a vyvilo kovovou ploku, na kter staroitnm psmem bylo napsno, e panstv persk, jemuto zhuba hroz od ek, klon se ku konci. Make donci nabyve tm nov dvry rychle thli dle." Make donsk armda krtk as potom opustila beh mosk
2 ) Dobyv tchto mst (Halikarnassu a Miletu) a podmaniv sob celou okoln krajinu, nevdl (Alexander) na em by ml ustanoviti se ohledem na dal taen. Brzy ctil se puzena, aby j en co mon nejdve hojoval s Dariem v rozhodn bitv o celou i, brzy zase myslil na to, e by mohl v nimoskch krajinch cviiti se v bojch a sesliti se jejich prostedky dve neby vtrhl do vnitnch zem." (ivot Alex. 17.)

13

98

Alexander Velik.

a obrtila se k severu; a ejhle! v mst Gordium nabyla pesvden, e takto dobe uinila; nebo Alexander roz fal tam gordick uzel a podal tm nejenom svmu vojsku nbr celmu tehdejmu svtu nevvratn dkaz, e jemu souzeno jest panstv nad celou Asi. Nemm za to, e by bylo zapoteb podle pkladu Arrianova lmati si hlavu nad tm, jakm spsobem vlastn Alexander splnil gordick orakulum. Dle jednch nevdl si pr jin rady, neli petnouti uzel meem. Aristobulas vak prav, e vythnuv devn svornk, kterm uzel byl upevnn, oddlil pedn dl vozu od zadnho." (Arrian II. 3.) Ptolemaeus bezpochyby o cel t vci nevdl nic, a Arrian nemoha Uvsti jeho svdectv nechce s jistotou tvrditi, jak to Alexander s tm osudnm uzlem udlal; o tom ale nepochybuje, e on a druhov jeho odeli od vozu s tm pesvdenm, e orakulum ohledem na rozv zn uzlu je splnno; vdy pr," dokld povriv Ar rian, nebesa hned v noci to jet dosvdovala bleskem a hromem." (ibid.) Nechci t podle pklad nkterch domyslnch nmeckch filolog namhati se, abych si utvoil jasn pedstaven o povstnm uzlu gordickm; j jenom nepocho puji, jakm prvem kdy mohlo se ci, e Alexander Makedonsk vyplnil gordick orakulum, jeto pece znlo v ten smysl, e tomu ureno jest panstv nad Asi , kdo uzel rozve. Alexander vak uzel nerozvzal; on jej budto rozfal meem anebo na msto rozvzn vythl jen devn heb. Cel ta historie nem vlastn dle mho m nn rozumnho smyslu; nebof dejme tomu, e se to ve chno tak pihodilo, jak nm to A rrian vypravuje; dejme tomu, e v mst Gordium, na hrad krlovskm, skuten vdcov makedonskho vojska shromdni byli okolo svho mladho krle, dostiv vidti, zdali on m bti pnem nad Asi: co nemuseli pochybovati o tom, eby zvolencem osudu mohl bti tento mladk, kter proti vslovnmu vroku orakula uval ostho mee, jeliko se mu nedostvalo ostrosti dvtipu ? co nemuseli si ci: Alexandru naemu nen usouzeno, aby panoval nad Asi; nebof on uzlu osudnho rozvzati nedovedl? Alexander bezpochyby nezavdal ani Makedoncm ve mst Gordium nidn piny k podobnm pochybnostem, on bezpochyby nikdy nebyl v nesnzi pro osudn uzel, protoe nikdy takovho uzlu ani nestvalo. Nikdo alespo o tomto uzlu nev ped Alexandrem, akoliv ml po chzeti od krle Gordia. Herodot o nm nev, Xenophon o nm neslyel, a sm Spartansk krl Agesilaus, kter pece byl v Gordium, nieho o nm nedovdl se. Dle mho mnn cel ta historie o gordickm uzlu mus se povaovati za pouh vmysl panegyrikv Alexandrovch, kte takto dmyslnm spsobem chtli dti na srozum nou, e Alexander ostm svho mee vydobyl si panstv nad Asi.

Avak historie tato m njak podstatn zklad a prav svj vznam v tom, e Alexander, opustiv proti rad star ch vdc makedonskch pomoskou krajinu a vrhnuv se do vnitnch zem asiatskch, zskal sob dobytm msta Gordia3) plnou dvru makedonskch vojn, kter bez pochyby potud v pln me jet nepoval, a otevel si tmto prvnm fastnm vsledkem vtznou drhu k dobvn Asie. Ne tedy rozseknutm njakho skutenho uzlu, ale vykonnm on tehd v och Makedonc velk a ne snadn lohy, e toti armdu svou od behu moe astn dovedl do vhlasnho msta Phrygv, naplnil Alexander srdce Makedonc pesvden m, e pod jeho vedenm dobyti mohou jet vt slvy a hojnj koisti, neli se jim dostalo ve star metropoli phrygick. Kdy pak Alexander ji meem svm byl podmanil sob nrody asiatsk, snadno bylo vymysliti si, e ji v Gordium ostm mee podal byl svtu dkaz, e jemu souzeno jest panstv nad Asi, a sku ten udlost, zleejc v tom, e Alexander vojsku svmu dobytm Gordia dodal srdce k dalm podnikm, petvoila se v bjenou povst o petnut osudnho uzlu. Diodoro vm mlenm o gordick m uzlu dovdme se, e ji ve starm vku povsti tto veobecn vry pikldno nebylo. Alexander nethl s celm vojskem svm na Gordium. Jedno oddlen Makedonc bylo se po dobyt Halikarnassu vrtilo do vlasti zajist ne proto, e se nedvno byli oenili ; Parmenio s jinm oddlenm thl na Sardes (Arrian I. 24). Ob tato oddlen makedonskho vojska teprv v Gordium opt spojila se s Alexandrem (Arrian I. 29). Vechno to dje se ovem u Arriana dle nazen Alexandrova, o em ale s dobrm dvodem me se pochybovati. V tom samm ase, kdy Alexander ve vojensk rad makedonsk4) pomoc mladch podnikavch vdc prora zil svm, ohledem na tehdej okolnosti smlm plnem, thnouti na Gordium, slyme t o prvnm spiknut proti nmu ve vojsku. Udlost tato, o kter Plutarch nezminje se, vypravuje se rozlin. Alexander Lynkestec, vdce thes salsk jzdy, je zatknut co hlava spiknut proti Alexandrovi; dle Diodora (XVII. 32) stalo se to asi v let r. 333 nkde okolo Tarsu, a nsledkem zprvy, kterou Ale xander o spiknut proti sob strojenm obdrel od matky sv Olympidy; dle Arriana (I. 25) vak ji v zim ped tm, v mst Phaselis v Lykii, a na zprvu Parmenionem posla nou, e Lynkestec jest s Perany v zrdnm spojen; Justinus prav (XI. 7), e jeden ze zajatch objevil Alexandrovi spiknut proti nmu strojen. Dle svdectv vech starch djepisc (Justinus XI. 7, Curtius VII. 1) inily se klady proti ivotu Alexandra, a snadno jest domleti se, e Lynkestec, ze Antipatrv, stl na stran starch vdc
3 ) A do Gordia byl piel Spartansk krl Agesilaus na sv vprav proti Peranum. 4 ) Krlov makedont nebyli absolutnmi vladai, alebr vce jen, podobn jako vichni nelnci bojovnch nrod, primi inter pares, obzvlt ohlede m na veden vlky.

Alexander Velik.

99

makedonskch, kte s mladm Alexandrem zaali bti nespokojeni. Domnvm se, e Lynkestec tehd splcel za odpor inn zmrm Alexandrovm ze strany starch vdc makedonskch, na kter mlad krl hnv svj vy pustiti jet si netroufal. Provinn Lynkestcovo nemohlo zleeti ani v tom, e dle Diodora klady strojil proti krli, ani v tom, e dle Arriana v zrdnm spojen byl s Perany, protoe by byl bval v jednom jako v druhm pdu pohnn ped soud voj ensk. Lynkestec ale byl jenom zatknut a teprv ti lta pozdji odsouzen k smrti co spolu vinnk zavradn Filipova, kdy Alexander co dobyvatel Asie ji tak stl naproti Makedoncm, e mohl dt zavraditi Parmeniona a odsouditi k smrti Filota a jin elnj Makedonce. Lynkestcova vina nebyla dle mho mnn jin, neli e se stal pli zjevnm a hlasitm orgnem nespokojenosti jedn sti makedonskho vojska. Tato nespokojenost Makedonc s Alexandrem vdy vce a vce se zmhajc, m dle tento postupuje na sv vtzn drze, a konen po nvratu z Indie vichni daj bti propu tni, nen dosti urit vytknuta od djepisc Alexandro vch, pedstavujcch si obyejn makedonsk vojsko tak, jako by bylo bvalo povdy jedno srdce a jedna mysl se sv m vtzoslavnm krlem. Bude mi jet dle jednati o tomto dleitm momentu v djinch Alexandrovch; prozatm chtl jsem toliko poukzati na to, e se zatky tto nespokojenosti objevuj v tak nazvanm spiknut Lynkestce. Avak vtina Makedonc v Gordi um odhodlala se jti s Alexandrem do vnitnch zem asiatskch, buto nsled kem njakho povrivosti jejich pimenho kejklstv, nebo z dvry povzbuzen astn vykonanou vpravou do Gordia. Na jae r. 333 nachzme armdu Alexandrovu na cest do Srie. Tu, vypravuje Diodor (XVII. 31) upadl Alexander v tkou nemoc a dal si zavolati lkae. Vem ostatnm zdlo se bti len tto nemoci velmi povliv, jenom Filip rodem Akarnanec, kterto rd uval odvnch a rychle psobcch lk, pislbil zahnati nemoc jistm prostedkem. Krl podvolil se velmi rd uvn to hoto prostedku, ano se vdlo, e Darius se svou arm dou jiji se hnul od Babylona. Lka tedy dal mu vypiti svj lk, a schopnost jeho nemn neli dobr tlesn po vaha nemocnho inkovaly tak, e astn osvobodil Alexandra od nemoci. Tento obdaroval lkae tde za ne oekvan vysvobozen z tohoto nebezpeenstv a pijal jej do potu svch nejlepch ptel." Takto nm l Diodor Sicilsk pbh v sob velmi jednoduch a pirozen, o kterm slova promluviti nebyloby ani zapoteb, kdyby jednoduch pbh tento nebyl zavdal velebitelm Alexandrovm piny k bezdvodnmu a docela zbytenmu obdivovn se svmu zamilovanmu hrdinovi. Velebitelm Alexandrovm pevn o tom pesvdenm, e slavn dobyvatel Persk e vynikal vysoko nad ostat -

nmi smrtelnky ulechtilost svho smlen, nedostvalo se ovem v djinch jeho dosti pklad, dosvdujcch onu pedpokldanou velkodunost Alexandrovu. Tento citeln nedostatek svedl je k tomu, e velmi nemotornm spsobem pouili i nemoci svho hrdiny v Tarsu k oslaven jeho vzneenosti ducha, kter se nebyla objevila ani pi zboen Theb, ani pi vyvrcen Tyra, ani pi zaplen Persepole, ani pi zavradn Parmeniona a probodnut Klita. K tomuto konci ozdobili jednoduchou udlost velijakmi zajmavmi okolnostmi a vymyslili k n velmi dramatick konec. Alexander, o kterm Arrian (II. 4) a Plutarch (Alex. 19) udvaj, e se roznemohl nsledkem mnohho namhn, rozstonal se dle jinch" (Arrian, Plutarch ibid.) koupaje se v ece Kydnu. Do t eky skoil Alexander dle Justina (XI. 8) sloiv s sebe brnn a zbra", dle Curtia (III. 5) sloiv aly a v ptomnosti vojska", dle spisovatele Itine raria (XXVIII) se ttem, s brnnm, otpem a helmou, buto e se chtl ochladiti, nebo e chtl ukzati svou zmuilost dvajcm se mkm". Avak voda pr byla pli chladna; Alexander po koupn tce se roznemohl, nebof byl dokonce dle Curtia od eky bez sebe a polomrtev odnesen do svho stanu. Dle Arriana vichni lkai pr pedpovdali brzk jeho mrt". Dle Plutarcha a Curtia netroufali si lkai pedepsati lku; nebof bylo znmo, do kld Curtius, e Darius pislbil 1000 talentv tomu, kdo by Alexandra pipravil o ivot. Jenom Filip, akarnansk lka, mu kter si dobyl nejvt povsti v lkastv" (Arrian) spolenk Alexandrv od jeho mld a ustanoven co ochrnce jeho zdrav" (Curtius), hotov jest ku pipraven lku. Tu vak Alexander dostv psan, kterm Parrnenion mu dv vstrahu ped Akarnancem, jento pr uplacen jest od Daria 1000 talenty a slibem satku s vlastn sestrou Perskho krle. Toto psan dostv Alexander dle Arriana v tom samm okamen, kdy Filip mu pin liv n poj; dle Justina dostal je jeden den, dle Curtia ti dni ped tm; Plutarch asu urit neudv. Proed dopis a jet jej maje v ruce popadl Alexander i s npojem; psan ale dal Filipovi sti, tak e pr zrove Alexan der pil a Filip etl Parmenionv list" (Arrian). Dle Plu tarcha a Curtia schoval Alexander psan pod podukou, a onen podivuhodn pro divadlo hodc se vjev, kdeto jeden pije a druh te, a pak zraky obou setkaj se" (Plutarch), stv se buto jeden nebo vce dn pozdji. Jenom Curtius tvrd, e Alexander dve i vypil a pak teprv nadil Filipovi, aby psan peetl. Nemohu sdleti naden starch djepisc Alexandro vch nad tmto podivuhodnm vjevem", kter Lamartine velmi dobe posuzuje ka (str. 165,1.), e v tomto ppadu domnl hrdinstv (Alexandrovo) je docela bezpodstatn, a si ji vypil npoj neli se podval neboli podvav se na obliej Filipv". Nelze ovem nepedpojatmu obdivo vati se velkomyslnosti nemocnho, kter toue zajist po zdrav uv npoje podanho jemu od lkae, k nmuto 13*

100

Alexander Velik.

m dvru; busi lato dvra vstrahou ani nezviklna, nebo zkouenm v podezen uvedenho lkae opt upe vnna. K tomu vak musm doloiti, e tu celou povdku 0 Parmenionov listu a souviscm s nm podivuhodnm vjevu" drm za pouhou smylenku; nebof Diodor Sicil sk zajist ji ml za takovou, a Arrian (srovn. Anabasis II. 4) t ji podv co povst nejistou, nikterak co ne pochybn dj historick. V romnu Pseudo-Kallisthenov spojuje se s touto povdkou pozdj zavradn Parmeniona, kter pr na podn lkae za tu pomluvu byl potrestn". Jedn velmi choulostiv vci musm se zde jet do tknouti, a dm ji naped ctitele Alexandrovy, aby se pli nehorili nad mou drzost. Povd se, e Parmenio psal a e Alexander psan jeho etl; mn se vak zd, e 1 jedno i druh me se uvsti v pochybnost. Co se pedn Parmenionova psan tk, nebude tum zapoteb dokzati, e zajist psti neuml; vdyf o samm Alexandru vme, e tak nazvan dopisy jeho jsou vesms falsifikaty pozdj ch as. e ale Alexander uml sti, o tom nijak po chybnosti potud nebylo; nebo Plutarch vslovn povd, e etl Homera, Euripida, Sofokla, Aeschyla a jin eck spisovatele (Alex. 8), a tedy i psan Parmenionovo. Proti tomu musm vak namtnouti, e pedn osmou kapitolu Plutarchova ivotopisu Alexandra ji v prvnm oddlen svho pejednn naznail jsem co msto velmi podezel a vtm dlem podvren, e nen dokzno, eby ten a psan ve tvrtm stolet ped Kristem bylo bvalo pod statnou st vychovn makedonskho prince, a e Eume nes, psa krle Filipa a pozdji i Alexandra, slul mezi Makedonci y^amtarlmg 5), m zajist Makedonci ve tvr tm stolet ped Kristem tak dobe j ako Srbov naeho vku svm pisemni lovk" chtli naznaiti, e ten, kter um zachzeti prem, nedovede jak nle vldnouti meem, e o y^affiatoig neme bti prav makedonsk vojn. Ostatn musm upozorniti na to, e i Karel Velk sice n a uil se snesiteln sti, psti vak nikdy se nauiti nemohl, z eho vidme, e nesmme souditi o krlch minulch dob dle psaskch nhled naeho paprovho vku. To budi eeno jen mimochodem na dkaz, e se me i pochy bovati o tom, e Alexander etl psni Parmenionovo. Alexander astn uzdraven thl s celm vojskem svm naproti Dariovi a zvtzil nad nm ve velk bitv u Issa v listopadu r. 333. Zprvy starch djepisc Alexandrovch o tto bitv oekvaj jet tbc kritiku soudnho znatele. Naskrze bezsmysln jest, co Arrian a Plutarch vypravuj ped bitvou. Dle Arriana (II. 7) Alexander vythnuv z m sta Mallus, by vyhledal Daria a Perany", neme jich na jti, a pijde skrz Issus a do Myriandra. Mezitm Darius Ammianskmi prosmyky vyhrnuv se postupuje a k Issu, tak e nevda o tom stoj za Alexandrem". Alexander
s ) Arrianus. De rbus successorum Alexandi apud Charles Mller Fragments.

doslch se toho, posl vak, protoe ato povst zd se mu bti k ve nepodobna", nkolik dvrnk na 30ve slov lodi, aby vypehovali, zdali zprva tato podstatn. Tito, jeliko moe v tamj krajin m etn ztoky, tm leheji mohli pozorovati, e Peran tam poloili se tbo rem, a zpravili tedy Alexandra, e Darius jest v jeho rukou." Plutarch CAlex. 20) dokonce prav, e se Alexander s Dariem minul v noci", jakoby oba byli samotni prochzeli se po behu moskm, jeden ble vody a druh trochu opodl pod stnem strom. Alexander vrac se tedy nazptek, Darius vak postupuje ku pedu, a ob armdy stoj naproti sob tak, e eka Pinarus je dl. Opt tu mme bitvu dle ablony ji od Granika znm; Alexander s pravm kdlem makedonskho vojska vrhne se do eky, vystupuje z n na pkr protj beh, a rozpr jednm toke m 30.000 eckch oldn a 60.000 tce ozbroje nch Kardk, jdro to persk armdy. Na levm kdle macedonskm ovem persk jzda pela eku a tlaila Thesalany nazpt, avak jij i centrum Peran dalo se ped Alexandrem na tk, a brzy t persk jzda utk ped Thessalany. Jenom Curtius tak prav, e eka Pinarus tekla mezi obma vojsky", nein vak zmnky o ece v dalm popsn bitvy (IV. 10. 11). U Plutarcha tee eka Pinarus jenom prostedkem t krajiny, ve kter neptelsk armdy mly se setkati. ("Alex. 20.) Justinus o ece nev nic; on vbec mstnost urit neudv (XI. 9). Diodor naproti tomu vypravuje CXVII. 33. 34), e Alexander nabyv od vyzv da svch zprvy, e Darius se bl se svm strali vm k bitv seikovanm vojskem" a e jen asi 30 stadi ( hodiny) je jet vzdlen od msta, opustil Issus, a bi tva tedy dle Diodora byla v nejblim okol msta. Nikdo ovem neuv, eby Alexander byl hnul se s vojskem svm z leen teprv, kdy Darius ji na hodiny cesty k nmu se piblil; Diodorova zprva tedy nen takov, eby ns mohla zbaviti vech pochybnost, kter v ns vzbudila dle znm ablony zhotoven zprva Arrianova. Lamartine proto vm prvem si peje, abychom mli o tomto polnm taen Alexandrov a obzvlt o tto bitv popisy v technickm a topografickm ohledu tak urit, jako jsou ony, ktermi historik csastv p. Thiers vysvtluje nm bitvy u Wagramu a u Lipska. Polybius sm, prav dle, nejlep znalec vojenskch vc mezi starmi historiky, piznv se, e nikterak neme porozumti, jak naproti sob stly ob armdy tam na vchodu dvojnsobnch prosmyk cilicskch. A i my, kte jsme byli na mst, nememe si pedstaviti pohyby obou vojsk a chod bitvy. Zem, moe, prosmyky, prostranstv, vechno je takov, e nelze pochopiti, jak na tomto tsnm prostoru mohly se pohybo vati ony masy, jim velel Alexander a obzvlt Darius." Lamartine vnuje sice ticet stran svho dla (I. 167 197) popsn bitvy u Issa, dv celou Polybiovu kritiku Kallisthenovy zprvy, dr se brzy Curtia, brzy zase Arriana,

Alexander Velik.

101

nedl vak celou vc tak jasnou, jak by si ji sm pl mti; nebof i on zstv pi tom, e eka Pinarus tekla mezi obma vojsky, akoliv uznv, e na behch tto eky velk bit va je nemon, a tedy zajist nemon byla i za as Alexandrovch. Velk bitva vak byla svedena v tamj krajin mezi Alexandrem a Dariem, a jeliko bitva tato sluje bitvou u Issa, mohla by jet Diodorova zprva ohledem na bojit pijti ke cti. Byla-li bitva u Issu takov, jak nm ji popisuje Arrian, nemohu posuzovati co laik ve vcech vojenskch; nemu vak mohu se alespo diviti, toti, e historikov et tak nemilosrdn obtovali Alexandrov slv udatnost svch vlastnch krajan, z nichto jsme mli ji u Granika 18.000 posekanch od Makedonc, ani bychom slyeli, e zamhnuli meem, a o kterch opt dovdme se, e 30.000 jich dalo se na tk, akoliv vedle sebe mli 60.000 tce zbrojench Kardak a ped sebou pkr beh eky, a v ece jen nkolik tisc Makedonc. Mon, e snad psnj kritika vojensk bude tlaiti na to, aby se z tchto pot nco slevilo, jako t z 500.000 mu, kter Da rius ml dle Justina a Diodora (400.000 pk a 100.000 jezdc), nebo dokonce ze 600.000, s nim i stl naproti 3040.000 Makedonc dle Arriana a Plutarcha. Zrove mohly by se pak opraviti jin poty k ve ponkud ne podobn. Ztrta Peran obnela pr 110.000 mu (jen Arrian udv 100.000); Makedonci vak potali dle Ju stina 130 pk a 150 jezdc padlch, dle Diodora ke 300 pk a 150 jezdc, dle Curtia 32 pch, 150 jezd c padlch a 504 rannch; Arrian jen o jedn sti maItedonskho vojska udv 120 mrtvch. Lamartine hroz se tch 110.000 padlch Peran; en mu prv lto tch Peran, ale Alexandrova velko myslnost zd se mu bti v nebezpeenstv. Tento poet," prav na str. 197, neme se vysvtliti jina neli poseknm pemoench po dobytm vtzstv. Alexander nikdy nedopustil takovto poavlovn pi chla dn krvi, kter nezabrnil Caesar svmu vojsku ve pan lch a jeto npodobovali Dengis a Timur, tito surov asiatt ukrutnci-------- K tmto 110.000 potali se bez pochyby zajat, sebrni toho dne a potomnch na nesmr nm bojiti mezi Issem a Antiochi." Tyto nhledy Lamartinovy jsou naskrze bezpodstatn; nebof ve vech pramenech mluv se jenom o padlch Perunech (Phit. Alex. 20.; Diod. Sic. XVII. 36; Curt. III. 11; Arrian II. 11; jenom Just. XI. 9 vedle 71.000 padlch udv 40.000 zajatch); mon vak, e vbec jich nebylo tolik. Odkud Lamartine asi v, e Alexander nikdy nedopustil poavlovn pi chladn krvi", mohu si vysvtliti jen tm, e na to zapomnl, jak Alexander v Indii takovto poavlovn nadil a pravideln uspodal; ostatn nen tni ani jeden pklad znm, kdeby byl Alexander na bojiti nebo pi dobvn msta vojsko sv od see zdroval.

Jmenovati pak Dengis- chana a Timura v bhu bezd vodn chvaloei na Alexandra Makedonskho, jest dle mho nhledu ponkud nebezpeno; nebof snadno mohloby nkomu pipadnouti, aby Alexandra porovnal s Dengischanem, s Timurem anebo s Attilou, a vsledek takovho porovnn mohl by bti, e Alexander Velk nebyl o nic lep, e nestl o nic ve ohledem na svou vzdlanost a duevn ulechtilost, neli tito surov asiatt ukrutnci". Dle Lamartinova mnn lil Curtius nejlpe, co se pihodilo po bitv v perskm od Makedonc dobytm t boru, do kterho Alexander marn pronsledovav Daria pozd v noci se vrtil. Podme," prav Lamartine vypravovn jeho ve sv celosti. Kdo by se opovil pidati nco k takovto scn historick, neboli nco z n vynechati, ten nebyl by hoden, aby ji etl, a jet mn hoden, aby ji popsal." Lamartine tedy uvd druhou sf hlavy 11. a celou hlavu 12. III. knihy Curtiovy, kdeto podrobn se vypravuje, jak Alexander lechetn a velikomysln choval se k perskm dmm, jmenovit k Sysigambi, Dariov matce. Curtius zajist tyto opravdu dramatick scny nejkrsnji vylil; on t nezapomnl dti ulechtilosti Alexandrov nleit podkladek popsnm nevzan surovosti makedonskho vojska, aby se vidlo, jak vysoko Alexan der spanilomyslnost svou vynikal nad svmi ponkud jet neohrabanmi krajany. Toto msto Curtiovo neml Lamartine vynechati. Ji teda vtzov veli do leen (perskho) na vecku ndheru bohatho. Ji byli vojci rozchvtili ohromn nklady zlata a stbra, nahromadn nikoli pro vlku, ale pro pepych; a jak dle drancovaly, tu i tam se cesty pokrvaly podlejm zbom, je ve chtivosti sv vidouce lep pohazovali . Tu konen pili a k enti nm, a m bohat ozdoby tyto na sob mly, tm dychti vji je s nich trhali, ani tla jejich v nsil a ve zvli sv neetce. Vecko bylo naplnno naknm a hlukem jak se komu udalo, a nebylo bdy, kter by tu nespati l; nebof vtzova ukrutnost a bezuzdnost dily naproti vakmu stavu a st. Tu prv bylo vidti mlomocnost tst lid skho, jeliko tit, kte byli pro Daria skvostn stan vy strojili, pln ndhery a bohatstv, tit jej nyn pro Alexandra zachovati se snaili, jakoby jim ode dvna pnem byl; nebo vojci dle starho zvyku jedin ten stan nedo tknut zachovali, aby vtze ve stanu poraenho krle uvtali." (Curt. III. 11.) Lamartine toto msto vynechav, zan svj citt teprv tam, kde Curtius ivmi barvami l smutn postaven za jatch perskch entin. Alexander vrt se konen do tbora a nachz v dobytm stanu Perskho krle vechno jen mon pohodl. Jeho rna na stehn mus bti dosti nepatrn, nebof mu nepek hodovati se svmi ptely. (Bezpochyby nalo se v krlovskm stanu velicos, tak e veee byla skvostnj neli obyejn.) Tu vesel spolenost vtz nemile dotknuta jest alostnm kvlenm, prorejcm z vedlejho stanu. Persk zajat entiny nakaj

102

Alexander Velik.

nad smrt Dariovou, o kterm mysl, e padl v bitv. Ale xander hned posl Leonnata, jednoho z vych dstojnk makedonskch, aby upokojil ensk zprvou, e Darius ije. Druhho dne pak el sm k nim ve spolenosti svho p tele Hefaestiona. Jak mile vstoupili do stanu enskho, Sysigambis vrhla se k nohoum Hefaestionovm, majc krsnjho a vtho ze dvou vstoupivch mu za krle. Kdy ale Hefaestion upozornil ji na omyl jej, tu velmi zaraena a pomatena padla k nohoum Alexandrovm, chtjc ho prositi za odputn. Tento vak velmi vldn ji pozdvihnul ka: Nechybila jsi, matko, i tento jest Alexandrem!" Alexander zdrel se pak netoliko sm veho obcovn s perskmi krlovmi enskmi, nbr i s nejvt bedlivost o to se staral, aby nikdo jin jim neublil; konen rozkzal, aby se zajatm enskm proukazovala t est, jto povaly ped tm. Takto vypravuje Curtius a dokld v naden nad Alexandrovou spanilomyslnost: Ovem kdyby v tto zdrelivosti a do konce ivota setrvati byl dovedl (Alexander), ml bych jej za astnjho neli se bti dokzal, kdy od Hellespontu a k Ocenu co vtz vecky nrody podrobil, npodob tud vtzn taen otce Libera. Tak by byl zajist zvtzil nad hrdost a hnvem, vadami celkem ztka pemoitelnmi: pak by se byl zdrel od zavradn ptel pi hodech a byl by se ostchal usmrtiti bez udn p iny mue, kte i u vlce vynikali i spolu s nm tolik n-rodv podrobili. Tenkrt jet tst nebylo mysl jeho zachvtilo: na zatku sn el je s mrou a rozvahou, na konec ale klesl pod jeho velikost." Navzdor apodiktickmu vroku Lamartinovu, dle n ho Curtius sebe vbornji popsal tuto episodu ze ivota Alexandra Velikho, dovoluji si pece porovnati se zprvou Curtiovou zprvy ostatnc h djepisc Alexandrovch. Diodor Sic. vypravuje v celku to, co Curtius. Alexandrova neobyejn dobrotivost," prav, pochvlena byla od celho vojska. Vbec myslm, e z mnohch skvlch skutk, jeto Alexander vykonal, dn nebyl vt neli tento, a e dn vce nezasluhuje, aby byl v djinch zaznamenn a zachovn v pamti lidsk." (XVII. 37. 58.) Justinus takto popisuje cel pbh: Mezi zajatmi v tboru byla matka, cho a zrove sestra a dv dcery Dariovy. Kdy Alexander pro nvtvu a pmluv u k nim piel, spative ozbrojence jedna druhou objaly a do n ku se daly, jakoby hned umti mly; pak ale k nohoum Alexandrovm na zem se vrhnuve prosily, nikoli za ivobyt svoje, nbr jenom za odroen sv smrti, a by Dariovo tlo pohbily. Alexander, pohnut touto oddanost enskch, pravil jim, e Darius ije, a odjal pestraenm strach smrti, rozkzav, aby se s nimi po krlovsku nakldalo." (XI. 9.) Plutarch naproti tomu povd, e Alexander jen po Leonnatovi vzkzal (zajatm enskm), e Darius ije, a aby se Alexandra nebly", sm pr vak nikdy jich ani nevi-

dl. A pece prav se, e Dariova chof byla nejkrsnj ze vech krlovch ere". Plutarch t uvd psan, ve kterm Alexander pe Parmeniovi, e chof Dariovu nejenom nevidl, ne ani na to nepomyslil, aby ji vidl, n br e dokonce nechtl poslouchati, kdy mu nkdo mlu vil o jej krse." Plutarchovi bezpochyby belo o to, aby hrdina jeho ohledem na zajat Peranky nepadl v jaksi podezen; nebo akoliv vyhlauje za nejkrsnj a oprav du krlovskou milost Alexandrovu, e lechetn a ctnostn ensk upad v zajet nepotebovaly se bti, aby co ur livho jen musely slyeti, alebr e mohly bti ivy v ukrytosti a zachrnny ped cizmi zraky, jakoby ani nebyly v tboru neptelskm, ale v chrmech a posvt nch komnatch enskch", pipout konen sm, e pi tomto pvodn ustanovenm podku nezstalo. Cho Dariova zemela po porodu", vypravuje Plutarch (Alex. 30) a to kdy Alexander z Egypta se vrtil do Srie, tedy asi pl druhho lta po bitv u Issu. 6 ) Ani Plutarch tedy nepijal anekdoty o Hefaestionovi; dle nho Alexandrova lechetnost zle v tom, e zajatm Perankm popl, aby dle obvyklho spsobu a obyejn perskho a vbec orientalskho ily v ukrytosti a zachrnny ped cizmi zraky", aby tedy jednm slovem tent ivot vedly dle, kter vedly a potud co eny Perskho krle. Justinus a Plutarch zavdali nm ponkud pinu k pochybnostem o authentinosti podn Curtiova; z Arriana nabudeme v tomto ohledu pln jistoty. Arrian prav (II. 12), e Alexander rovn mlo za nedbal matku, enu a dti Dariovy". Vypravuje potom po dle zprv Ptolemeovch i Aristobulovch, e Alexander uslyev nakn, Leonnata k enskm poslal a vzkzal, e Darius ije, a e s nimi po krlovsku naloeno bti m. Pak ale d: Obyejn vypravovni jet toto pidv: Alexander sm pr druhho dne, nemaje ze svch dvrnk nikoho pi sob le Hefaestiona, veel do stanu je jich" a t. d., a pak nsleduje druh st zprvy Curtiovy. Tuto povst," d Arrian, podvm zde ne co bezpen pravdivou, ale tak ne co k ve nepodobnou. ----------- teba ze djepisci jen toto k Alexandrovi se dovovali, ze by tak byl jednal a mluvil, ji za to jej chvlm." To je pec upmn vyznn, obzvlt povme-li, e pochz od zboovatele quand mme, jen toliko lituje, e neme tuto episodu z obyejn povsti o ivot a skut cch Alexandrovch co pravdivou zaruiti, jakkoli se mu jinak docela hod. Ohledem na ptrn po pravd myslm e nepochybm, vyhodm-li bez rozpaku tuto anekdotu o Hefaestionovi co lichou smylenku, a pak ovem nezbude z Curtiova vypravovn le prv st, kter asi na
) Srovn. Justinus XI. 12. Na cest (z Babylona do Arbely Dariovy) byla donesena zprva, e chot jeho nsledkem potracen zemela."
6

Alexander Velik.

103

skuten phod se zakld, akoli ani tto nelze pi jmouti v rhetorickm perku Curtiov. Bylof by poteba navrtiti pvodn a pirozen barvy tomuto obrazu. Alexander byl pronsledoval Daria zdl nkolika hodin (Diodor: Uraziv 200 stadi vrtil se po pl noci do tboru"), a vrtil se pozdn dobou umdlen a unaven do leen. Ale v stanu DariOv ekala na ndhera nezvyklho pohodl. Alexander odebral se do koupele; vida vany, dbny, umvadla, ndoby s mastmi, vecko ze zlata a dla nejumlejho, a vstoupiv do komnaty vynikajc vkou a rozshlost jako i skvostnost poduek, stolv a tabule, byl jat podivenm" (Plutarch). Po koupeli pistoupeno k tabuli; ale iv rozprvka hodovnk jest naj ednou nemile petrena alostnm skuhrnm entin. Alexander nevrl te se, co to za entiny a pro jejich stan tak na blzku" (Arrian II. 12). Kdy mu ale eeno, e to entiny Da riovy, kter krle Perskho co mrtvho oplakvaj, posl tam Leonnata , aby vtrnmu nku konec uinil zpr vou, e Darius ije. Leonnatus pr k tomuto rozkazu jet pipojil, e Alexander jich ponechv pi jejich kr lovskm hospodstv a vak jin poct, jako pi jmn a hodnosti krloven" (Arrian). Dle mho zdn tmto ujitnm bylo toliko vyeno, e Alexander je povauje od t doby jako svoje eny, t. j. e jich nepole pry. Darius jist neml jen jedn eny s sebou, nbr cel svj harm, a ten se stal s ostatnm jmnm poraenho krle majetnost vtzovou. Djepisci Alexandrovi vypravuj ovem v tto prvn dob jen o je din choti Danov (u nkterch slov Statira), kterou Ale xander po bitv u Issa nael v dobytm tboru perskm; pozdji ale setkvme se v komonstvu Alexandra s celm perskm harmem, a meme se domysliti, e tento harm hned od bitvy u Issa Alexandra provzel, byf i hned z potku nleit platnosti byl nedoel, protoe se Alexan der jet nedosti byl vpravil do vchodnch spsobv a mravv. 7) Hled na vc tu bez pedsudk a jak v skutku byla, myslm, e se nm vychvlen velkodunost Alexandrova naproti zajatm Perankm po bitv u Issa obrt ve vc nepatrnou, pi kter neteba dnch obzvltnch chvaloe. Justin prav o Alexandrovi po bitv u Issu (XI. 10): Potom prohlednuv sob boha tstv Dariovo a ndhernou jeho vpravu byl unesen podivenm nad tolikermi vcmi. Tu poprv zaal sob libovati v bujnch kvasech a ndhernm hodovn; tu poprv zaal milovati pro krsnou po stavu zajatou Basenu;" a Plutarch dokld (Alex. 24): Tu poznali Makedonci poprv zlato, stbro, entiny a ivobyt Peran." Tak Alexander poznal tedy po bitv u Issa ivobyt Peran, a zd se, e se mu ivobyt to lbilo, pro 7 J Nebof netoliko eny krlovskho domu, ale i choti p buznch a ptel krlovch nsledovaly vojsko dle starho perskho obyeje na pozlacench vozech." (Diodor Sic. XVII. 35.)

toe se tak brzy ku pohoren Makedonc do nho vpra vil. Alexander zajist od toho asu pivyknul obcovn se enskmi, akoliv paederastie se neodekl. Mnoz domnvaj se, e Alexander jen z politiky dobe nakldal se zaja tmi Perankami, a e cudnosti jejich jen proto etil, aby v och Danovch nepozbyly sv ceny, a mohly mu tedy slouiti co zstavy ve vyjednvn s Perskm krlem. Dle mho mnn ani toho vkladu nen zapoteb; nelze mi vidti v pomru Alexandrov k zajatm Perankm ani rytsk spanilomyslnosti, ani rozvliv politiky. Alexander co vtz vyjdil se, e podr pro sebe harm pemoe nho krle Perskho, a tof ovem pro zajat persk entiny bylo dost velik dobrodin, protoe tmto spsobem alespo zachrnny byly ped surovost ostatnch Make donc. Kdo jen ponkud zn orient a orientlsk mravy a spsoby, nebude tum proti mmu vkladu on tak na zvan a tak zbyten vynen velkomyslnosti Alexandrovy k zajatm Perankm. O pomrech orientlskch tvrtho stolet ped Kristem nesmme souditi dle nhled, kter se v naem zpadnm svt utvoily bhem devatencti vk kesfanskch. Pipisovati Alexandrovi Makedonskmu galantn chovn stedovkho ryte, je hol nesmysl; nebof Alexander jist v Makedonii tomu se nenauil, coby v Asii bylo bvalo docela nepslun jemu, neku-li smn, toti piiniti se mnoho o to, aby entinm proukazoval zdvo ilosti. Plutarch bezpochyby alespo o tom dobe byl zpra ven, e Alexander hned po bitv zajatch Peranek ani nevidl. Nepovolan zdobitel Alexandrovch djin vymyslili ovem tak srdcejemnou anekdotu o njakm kletnci Tyriotovi, kter pr, uprchnuv z leen Alexandrova k Dariovi , ml s tmto tklivou rozmluvu o tom, jak cnostn hrdina makedonsk vdy svdomit chrnil cudnost a istotu Dariovy choti. Avak tato anekdota pli patrn m na sob rz smylenky, aby se dle jejho obsahu souditi mohlo o pomru Alexandra k zajatm Perankm. Pedn prch kletnec u Arriana (II. 20) hned po bitv u Issa, u Plu tarcha (Alex. 30), kdy Alexander se vrt z Aegyptu, asi ve Foenikii, konen u Curtia (IV. 10) bezpostedn ped bitvou u Gaugamely. (Justinus a Diodor o celm pbhu se nezmiuj.) Darius pak, uslyev od kletnce podivnou zprvu o neobyejn zdrelivost Alexandrov, zvolal pr: vy bohov mho domu a m e.' popejte mi, abych vzksil opt tst Persie a zstavil je po sob v tom sa mm lesku, ve kterm jsem je pevzal, af, zvtzm-li, odmnm se Alexandrovi za lsku, kterou mi proukzal v ne tst mm na nejdram, co mho jest. Pila -li vak osudn hodina, ve kter moc Peran propadnouti m Ne mesi a neodvratn promn vech vc, tedy af dn jin smrtelnk nenastoup na prestol Kyrv neli Alexander." (Plutarch.) Takto ovem mohli psti tak nazvan djepisci Alexandrovi, takto ale nemohl mluviti Darius, kdy sbral sly svch rozshlch zem, aby v posledn rozhodn bitv

104

Alexander Velik.

porazil hub itele sv e. Anekdota je tkliv, avak prav div zajist nen. Zmnil jsem se pi pojednn o pomru Alexandra k zajatm Perankm o jist vci, kterou velebitel Alexandrovi naskrze upraj: ekl jsem toti, e Alexander neod ekl se paederastie. Vt dl modernch historik s velikou indignac odvrhuj od sebe mylnku, naprosto nesnejc se se vzneenm obrazem, kter si utvoili o svm zamilovanm hrdinovi. Avak teba na tomto nedokonalm svt brti vci jakov prv jsou. Paederastie v orient u a podnes je vc velmi obyejnou, a byla tm i u starch ek. Kdo by snad o tom pochyboval, tomu radm, aby si peti e Aeschinovu proti Tirnarchu. V Makedonii t nebyla neznma (Cf. Justinus VIII. 6 a IX. 7.; Aelianus Hist. Var. XIV. 49).. Nenachzm tedy nic kromobyejnho v tom, e i Alexander tento eredn obyej znal, tebas nebylo do slovn pravda, co o nm prav Athenaeus (XIII. p. 603), e Alexander rex ad insaniam amore puerorum exarsit". Nechci ostatn tvrditi s Niebuhrem (Vortrge b. alte Gesch. II. 489), e ptelstv Alexandra k Hefaestionovi zakl dalo se na schmhlicher Neigung", akoliv i tento nhled dal by se zastvati dvma msty z pramen (Hephaestion, quem contra dccus regium Alexander diu luxit. Justinus XII. 12.Benign igi tur exceptis Sacarum legatis comitem Elpinicon ddit, adhuc admodum juvenem, aetatis floe conciliatum sibi [Alexandro], qui, quum specie corporis aequaret Hephaestionem, ei lepore haud san virili par non erat. Curtius VIL 9). Vedle toho, e pozdji na dvoe Alexandrov pellices 360, totidem, quot Darei fuerant, regiam implebant, quas spadonum greges, et ipsi muliebria pati assueti, sequebantur (Curtius VI. 6), teme jet u Curtia, e Nabarzanes v hlavnm mst Hyrkanie pinesl Alexan drovi dona ingentia, inter quae Bagoas erat specie singulari spado atque in ipso floe pueritiae, cui et Dareus assuetus fuerat et mox Alexander assuevit (VII. 9); Bagoae spadoni, qui Alexandrm obsequio corporis devinxerat sibi (X. 1). Plutarch ovem zastv Alexandrovu zdrelivost i v tomto ohledu. Kdy tedy Filoxenos," vypravuje v 22. kap. Alex. ivotopisu, vojensk velitel na behu moskm, mu (Alexandrovi) psal, e se u nho nachz jist Theo doros z Tarasu s dvma mladmi otroky nad mru krsn postavy, kter m na prodej, a tzal se, m-li je pro nho koupiti, tu Alexander rozhnvav se nkolikrt v ptomnosti svch ptel zvolal, co asi Filoxenos o nm v nepoest nho, e tam sed a vyml na nho takovou hanbu. Filoxenovi pak ve zvltnm psan uinil trpk vitky, a na dil mu, aby poslal Theodora i sjeho zbom ke vem ertm. Rovn tak vyhuboval Hagona, kter mu byl psal, e chce pro nho koupiti a dovsti mu Krobyla mladka v Korinthu mnoho hluku nadlavho." Tato zprva Plutarchova vak zajist nezasluhuje vce vry, neli to, co o nkolik dk dle prav, e Alexander t velmi zdren-

liv byl v jdle a pit." 8) Ostatn meme se lehko domy sliti, e Filoxenos a Hagon nebyliby mohli uiniti svmu krli podobnch nabdnut, kdyby nebyli vdli, e on takovho zbo potebuje. Makedonci byli ulovili hojn koisti po vtzstv nad Perany u Issu, a pospchali nyn dle, podobn jako psi, pied na pravou stopu, aby bohatstv Peran vysldili" (Plut. Alex. 24). Msto Damaskus, ve kterm nahromadny byly zsoby persk armdy, Parmenionem jest vydrancovno. Alexander jiji si pon co pn dobytch zem. Ped nm podl behu moskho le bohat obchodn m sta Foenian. Vechna se mu podrobuj; rovn t Ty rus. Alexander nezdruje se nikde dlouho; nebof jej toene ku pedu". Jenom Tyrus lk zvdavost povrivho Makedonce; nebof tam nachz se povstn chrm boha Melkharta, tak nazvanho Herkula Tyrskho, a Alexander dv vdti Tyranm, e chce obtovati tomuto jejich bohu, e tedy s oddlenm svho vojska chce vtrhnouti do m sta. Ned se ovem s jistotou ci, zdali Alexander sku ten neml jinho myslu, zdali by byl se svmi Make donci pokojn z msta vyel, kdyby ho Tyran tam byli pustili; to vak nade vi pochybnost jist jest, e se Tyran bli Makedonskho krle a jeho vojska, e mu nevili, a proto tak brny svho msta mu neoteveli. Kdyby byli Tyran naproti tomu bvali pesvdeni, e se Alexandrovi opravdu jedn jen o bohosluebnou slavnost, a e po vykonn t slavnost i pokojn a mrn se vrt, odkud pokojn a mrn byl piel, zajist by mu nebyli odepeli jeho pn, nbr snad i sob pokldali za velkou esf, vidti ve svch hradbch vtzoslavnho hrdinu. Avak museli se obvati, museli mti piny k obvn se, e pjezd Alexandrv do jejich msta by znamenal tolik co nebezpeenstv ivota a jmn. Proto Tyran odhodlali se radji k nejkrajnjmu odporu, doufajce zajist mn od velkomyslnosti Alexandrovy, neli obvajce se surovosti Makedonc. Avak Alexandrovi, zvtzivmu nad celou armdou perskou, nelze ji sneti pornosti nkolika m fk foenickch. On si vydobude na nich, eho mu do brovoln a se slunou pokorou popti nechtj, on si toho vydobude energi a vytrvalost, jakov jen schopna jest uraen ctidost. Tyrus padl po sedmimsnm oblhn co obt uraen ctidosti Alexandrovy; a velk krl zaklal tto sv hlavn modle 8000 neptel pi zteen msta, 2000 zajatch dal obsiti a 30.000 odsoudil k otroctv. Pak Alexander obtoval Herkulo vi, seikovav cel vojsko sv v plnm odn k slavnmu prvodu" (Arr. II. 24), a provedl tedy mysl svj na pokrvcench zceninch onoho msta, kter bylo se opovilo protiviti se jeho posvtn vli.
8 ) 22. a 23. kapitola Plutarchova ivotopisu Alexandra Velkho pat ostatn v celku k onm velmi podezelm mstm, kterto p snj kritika snad jet zavrhne co pozdj interpolac. Souvislost Plutarchova vypravovn neutrpla by tm nikterak.

Alexander Velik.

105

Dle Lamartina musil Alexander zboiti Tyrus, a ne uinil pr toho nsledkem okamitho rozjiten, alebr po dle zrale rozmylenho plnu. Tyrus pr ve spojen s Kathagem byly by pekely jeho svtovld. Lamartine div se (I. 220), e modern historikov na toto pomylen jet nepili. Nechci zde skoumati, zdali svtovlda makedonskho dobyvatele skuten tehd byla v interesu vzdlanosti a vvinu lovenstva vc tak potebnou a nutnou, e se j mla a musela obtovati bohat obchodn msta fnick; nechci t poukzati na to, e idea svtovldy zajist mnohem pozdji zrodila se v hlav Alexandrov: toho vak nemohu tajiti, e mne obchz jaksi teskliv cit, kdy vidm tak nazvan vtenky naeho pokolen a vku namhati se, aby podvrenm rozumnch pohnutek omlouvali krvav skutky zpupnlho vojevdce minulch as. Chceme-li pipustiti, e Alexander Makedonsk vechno co vykonal vykonati musil, aby zadost uinil svmu povo ln, t. j. chceme-li posuzovati skutky Alexandrovy dle zsad fatalismu, pak ovem vtzoslavn taen jeho po Asii, bourn mst a poren obyvatel mohlo by mti pro ns tut zajmavost, .jako zuen lt boue pehnjc se pes sdla lid a hubc nemilosrdn jejich dla a ivoty. Avak pak bychom museli zdrovati se vech chvaloe a veho obdivovn se jeho velkodunosti. Dme-li naopak tomu, e kad lovk sm o sob ustanovuje se ve svm je dnn, pipisujeme -li lovku vli svobodnou a pitatelnost, pak nelze mi pipustiti, eby kterkoliv ohromn individulnost jen pro svou ohromnost stti mla nad obecnm zkonem mravnosti, dle kterho vbec posuzujeme jednn lidsk; pak nelze mi pipustiti, e by skutky jakhokoliv smrtelnka musely miti se mtkem zvltnm, pro jin se nehodcm, e by skutek njak v sob patn mohl se petvoiti ve skutek chvalitebn a dobr, protoe k vli dosaen sobeckch zmro vykonn byl od jakhosi Alexandra Velkho. Dle mho pesvden meme beze veho vhn piloiti ke skutkm Alexandra Makedonskho to sam mtko, kterm vbec urujeme mravn cenu kadho jinho smrtelnka; nebof tebas by dobyvatel Asie neobstl pi zkouce a postaven bti musel na levou stranu pi poslednm soudu, mm pevn za to, e by tm dobr vci a pravm zjmm naeho pokolen nemohlo bti ukozeno. Proto vyknu s pokojnm svdomm, e zboen Tyru bylo skutkem patnm; nebof byla to zbyten ukrutnost, ukrutnost, jejmto pravm pvodem byla jen uraen hrdost zpupnlho dobyvatele. Alexander^ vymstiv se nad Tyrany, thl podl behu moskho dle k Egyptu. Pevn m sto Gaza neotevelo mu brny sv. Velitelem toho msta byl Betis (Curt.) nebo Batis (Arrian). Arrian (II. 25) prav, e byl kletnec, co vak nesrovnv se dobe s jeho statenost. Alexander navzdor udatnmu odporu obleench zmocnil se konen msta. Lamartine, podobn jak jin modern djepisci Ale -

xandrovi, odbv oblhn Gzy nkolika slovy, akoliv trvalo nejmn dva msce (Diod. XVII. 48), akoliv Alexander dvakrt byl rann pi tom, a Betisova udatnost zasluhovala by njakho uznn. Curtius (IV. 6) a Arrian (II. 26) vypravuj o tom o vem dosti obrn. Dle Curtia velitelem msta byl Betis, mu vynikajc oddanost a vrnost ke svmu krli"; bezpochyby ne kletnec, ale udatn, neohroen vojn. Curtius vypravuje dlouh obleen v celku tak jako Arrian, a co se te ohromnho, 250 stevc vysokho a pes 600 stev, iro kho nspu, jm pr Alexander dle Arriana obehnal msto, a o kterm Curtius jen prav, e byl zv hradeb mstskch". Alexander pi poslednm toku bojuje mezi pednmi, hnvem t rozplen, proto e bhem oblhn msta dvakrt byl rann." Betis po udatnm boji a pokryt jsa ranami od svch byl oputn; pece vak, akoliv zbra jeho ji od krve jak vlastn tak neptelsk kluzk byla, v statenm od poru neustl. Kdy vak ze vech stran zbroj na nj do trno, konen pece vyslen jsa upadl za iva v moc neptelskou : tu kdy jej pivedli, n jinoch (Alexander) nemrnou radost vynesen jsa, akoliv jindy i u neptele udat nost ctti znal, pravil k nmu: Nebude , Betise, t smrti mti, kterous si pl; ale vz, e na tebe ek, co jenom nejhorho vymysliti lze na zajatho. Onen nejenom beze strachu, ale i zpurn na krle hledl, nieho nekaje k jeho vyhrkm. Za to Alexander d: Vidte-li, jak urputn ml! ani kolena neohnul! ani slvka prosebnho nevydal! Vak j zmohu to jeho mlen, a ne -li jinak, alespo nky na nm vynutm. A tu hnv jeho promnil se v zuivost; a ji se ukzalo, kterak se v novm tst svm klonil k cizm spsobm. Nebof skrze kotnky jet dchajcho neptele protaeny jsou emeny, a on sm k vozu pivzn od kon okolo msta jest vleen: krl pak chlubil se, e nsledo val Achilla, od nho pokolen svoje odvdl, v trestu uloenm na neptele." (Curtius IV. 6.) Tento slavn skute k Alexandrv nehod se velebitelm jeho k obrazu velkomyslnho hrdiny, jakov si mermomoc o dobyvateli makedonskm utvoili; proto radji dokonce upraj pravdivost Curtiovy zprvy. Dyonis Halikarnassk o tto pravdivosti nepochyboval; vypravovn sofisty Hegesia z Magnesie, kter krtk as po smrti Alexandrov sepsal djiny jeho vpravy, nezd se mu bti co do vci pochybn, jenom forma nen podle jeho vkusu9), porovnv-li Hegesiovu prosu s krsnmi veri, ktermi Homer tak velebn lil Achilla, mrtvolu Hektorovu vlekajcho okolo msta Troje. Uveden vypravovn Hegesiovo svd pak o tom, e tento spisovatel bezpodstatnm zajist vylenm postavy najatho Betisa odvrtiti chtl od nho soucit tenv.
') patn vkus Hegesiv co spisovatele nezmen uje jeho hodnovrnost co svdka." Grote History of Greece XI. str. 197. poznm.

14

106

Alexander Velik.

Samho krle Betisa, 8 prav Hegesias, ivho pi vedli Leonnatus a Filotas. Vida jej Alexander obtloustlho a hmotn postavy, tak e a okl iv byl (j sa P ri tom ern pleti), rozhnvav se nejen za zloin, jej byl obm lel (toti zavradn Alexandra), ale tak pro postavu jeho, poruil, aby jej nahho s mdnm hkem skrze nohy protaenm do kola vlekli. Neastnk krutou bolest zmo en hl asit zabodoval, tak e a odevad mnostv lidu se shrnulo. Kdy pak bolesti vdy vce a vce jej trpily, barbarskm hlasem k panovnkovi volal a jej prosil; ale chybnost sv mluvy vecky k smchu pivedl: a pro tu nost a bichatost jeho zdlo se divkm jakoby vidli n jak vykrmen babylonsk zve. Houf nad tm jsal a zahrnul vojenskou potupou neforemnho a surovho neptele. 10) Curtius bezpochyby zprvu svou erpal z jinch pramen neli Hegesias; avak busi e Alexander vlekl sm tlo Betisovo okolo dobytho msta, kochaje se v blacm vdom, e roven jest Achillovi, svmu slavnmu pedku, kter vak takov vci provozoval pec jen s mrtvolou svho neptele (Grote takto rozum vypravovn Curtiovu), busi e to jen porouel jinm, vdy v pbhu takovm vidm dostaten piny, abych siln pochyboval o t tak vysoce vynen velkomyslnosti Alexandrov. A kdybych se i postavil na stanovisko mermomocnch obdivovatel Alexandrovch, vdy bych musel mutatis mutandis ci s Arrianem: teba e djepisci jen toho k Alexandrovi se domovali, e by tak byl jednal ji za to jej nechvlm." Od Gzy Alexander jist nethl do Jeruzalma, jak Flavius Josephus, sveden jsa zpozdilou marnost nrodn, bezdvodn vypravuje, akoli v proroctv Danielov, kdeto se mluv o taen Alexandra (X. 20XI. 4), nein se ni dn zmnky o jeho ptomnosti v hlavnm mst Izraelitv. Alexander pmo thl do Aegypta, kdeto Mazaces, persk mstodritel, zpraven jsa o vsledku bitvy u Issa a o hanebnm tku svho krle otevel vtzi pvtiv msto i zemi." (Arrian III. 1.) Alexander, nemn zvdav neli povriv, spchal pedevm do Heliopole, onoho povstnho msta, kam ptk fnix kadch pt set let pi letl z Arbie s mrtvolou svho otce, pak navtvil v Memfisu chrm posvtnho bka Apisa, a konen i slavn orakul boha Ammona v Lybick pouti. Lamartine sice toto navtvovn egyptskch chrm vysvtluje tm (I. str. 269), e Alexander chtl dti na jevo, e pijm mravy a spsoby zem. Alexander klanl se toliko jednomu Bohu," prav Lamartine, akoliv podkuoval vem. Politikov mohou obdivovati se takov politice, prav mudrc mus j pohrdati." Mn se zd, e toho veho nen zapoteb. Nemohu Alexandra ani chvliti ani hanti za to, e nena vtvil velkolep chrmy egyptskch boh.
10

) Hegesias apnd Charles Mller Fragmenta.

Vbec nesmme hned v kadm kroku tak nazvanho vel kho mue hledati stopy velikch ide; obzvlt toho nen zapoteb u Alexandra Makedonskho, jehoto hlava ni kterak velkmi ideami neoplvala. Alexander bezpochyby na politick demonstrace ani nepomyslil, kdy konen mu bylo popno spatiti vzcnosti a divy egyptsk; leme -l, e obtoval posvtnmu bku, nelze mi vidti v tom nic jinho, neli e co vtz pinutil knze k tomu, aby v jeho ptomnosti konali svat obady svho nboenstv, eho se jim zajist dobrovoln nezachtlo. Lamartine zaujat bezdvodnou mylnkou, e Ale xander Makedonsk moudrost vladaskou daleko pevyuje Napoleona I, pln o tom je pesvden, e prvn a hlavn pe Alexandrova v kad dobyt zemi zleela v tom, aby spsob vldy a sprvu zemskou dil dle svch politickch zsad a zmr. Dle nho (I. str. 270) Alexander rozlo iv vojsko sv po hlavnch mstech a po mstysech na behch Nilu------zanel se zenm sprvy zemsk v Egyp t, jejto rozdlil na dvoje mstodritelstv, aby jedin mstovldce tak bohat provincie nebyl ctidost tak snadno uveden v pokuen, by ji sob pivlastnil celou. Tato dv mstodritelstv svil tm satrapm perskm, kte mu byli vzdali krlovstv Egyptsk. Tko jest pochopiti po tak dlouhm ase, pro jak piny asi dal pednost Per anm ped Makedonci, ped eky a ped sammi Egyp fany pi obsazen tak dleitch mst." Nechci zde uvsti vechny domnnky, ktermi Lamartine sna se vysvtliti politiku Alexandrovu v Egypt, a zajist nelze mi toho litovati s nm, e modernm historikm tyto domnnky uly; uvedu radji dv msta z pra men, na kterch zakld se cel nae vdomost o tom, jak Alexander v Egypt zdil vldu. Arrian (III. 5) vypravuje, e Alexander neli odeel z Egypta (Arrian tedy nev nic o tom, e to byla jeho prvn a hlavn pe) spo dal vnitn zprvu Egypta. Oba dva nomarchove, kterto ustanovil, byli Egypan, Doloaspis a Petisis; mez tyto rozdlil zemi Egyptskou, a kdy Petisis sloil svou dstojnost, Doloaspis obdrel vldu nad celou zemi." Podle toho je vidti, e Arrian docela zbyten vysvtluje na konci tt kapitoly, pro Alexander nechtl sviti je dnomu mstovldci krlovstv Egyptsk. Curtius (IV. 7) naproti tomu nev nic o dvou Egypanech; dle nho Ale xander ustanovil za vladae v Egypt Aeschyla z Rhoda a Peukesta Makedonce". O Lamartinovch perskch satrapech, z nichto jeden neastnou nhodou padl v bitv u Issu (jmnem Sabakes dle Arriana II. 11, Sataces dle Curtia III. 11, Tasyakes dle Diodora XVII. 34), nikdo nev, a skutenmu ptrateli po pravd nezbv neli upmn vyznn, e o tak nazvan politick reorganisaci Egypta Alexandrem Velkm pr pedsevzat mnoho uritho ci se ned, e tedy pi tto pleitosti nevyskytuje se dosta ten zminka k obdivovn se politick moudrosti a bystro-* zrakosti makedonskho dobyvatele.

Alexander Velik.

107

Od Lamartina, ptrajcho v interesu svho vku" tak podivnm spsobem po pravd, nedalo se ovem oekvati, eby pravd piel na stopu ohledem na zaloen Alexandrie. Lamartine (I. str. 273) pedstavuje si Alexandra bloudcho po celm Egypt, Jakoby hledal msto k zaloen novho hlavnho msta. Memfis pli vzdlen v pozad doliny (?) nehodil se vce k roli obchodn a politick, kterou chtl dti Egyptu ve svm novm systmu eckho panstv v prostedku Asie. (Uvidme pozdji, jak to bylo eck panstv, jeto Alexander v Asii podle novho systmu" zdil.) Hlavn msto dol Nilskho muselo dle toho plnu bti na st eky. Alexander chtl, aby bylo zrove vo jenskm klem dol Nilskho (ji sta dobe vdli, e Nil sedmi stmi pad do moe), spojidlem pomoskm s Afrikou, vdy otevenou branou pro Srii, pstavem obchodu eckho a konen velikou mezinrodn zlohou mezi Asi a Evropou." Lamartine, jak se zd, neetl, co slavn anglick hi storik Grote o Alexandrii psal ve sv vborn History of Greece (t. XII. str. 200): Ale xandria stala se pozdji hlavnm mstem krl z rodu Ptolemeova, a doshla nesmrn velikosti a lidnatosti za asu jejich vladaen pl tetho stolet trvajcho, kdy nramn dchody jejich vynakldny byly ponejvce na rozen a okrlen tohoto msta. Avak nelze nm Alexandru sammu rozumnm spsobem pipisovati (But we cannot reasonably ascribe to Alexander himself), ze pedvdal tuto ndhernou budoucnost. Dle jeho myslu Alexandrie mla bti mstem, z kterho by mohl pohodln vldnouti nad Egyptem, co nad st jeho rozshl e poloen okolo Stedozemnho moe; a kdyby Egypt byl zstal takovouto st, na msto e se stal sa mostatnm krlovstvm, Alexandria bezpochyby nikdy nebyla by se stala znamenitm mstem. u) (Alexandria would probably not hve risen beyond mediocrity.) Dle nhledu vnho anglickho djepisce mus se tedy zavrhnouti zprva Justinova, kterto Lamartine pli nerozvliv uchopil se, e toti Alexander, zaloiv Alexandrii, nadil, aby tato osada Makedonc byla hlavnm mstem Egypta." (XI. 11.) Alexander dle mnn Gro teova zaloil sice Alexandrii v Egypt, avak ne co hlavn ani ne co obchodn msto, ale pouze co pstav vojensk. Mnn toto ovem jest mnohem soudnj neli jalov blouznn Lamartinovo; avak i ono mus se jmenovati domnnkou, jeliko v pramenech zkladu k nmu nenachzme. Grote zajist velmi dobe pipomn, e Alexander nemohl pedvdati budouc velikost a ndheru egyptsk Alexandrie, a zavrhuje vm prvem podn vech starch djepisc Ale-

xandrovch tomuto nhledu naskrze odporn 12), jeto se zakldaj na pouhch vmyslech spisovatel Alexandrin skch, kte mermomoc slavili Alexandra Makedonskho co zakladatele svho rodinnho msta v takov me, e Alexandrovi pipisovali vechno, co teprva bhem asu v Alexandrii vystavlo se, a e proti v podobnosti a pravd historick tvrdili o Alexandrovi, e pr on hned pvodn naznail novmu mstu tu rozshlost, kterto pec teprv o dv st let pozdji doshlo. Grote tedy domnv se, e Alexand er zaloil jenom vojensk pstav, kterto dle svho jmna nazval Alexandri. Mon e se jet nkdo osml, jti o krok dle a domnvati se, e Alexander vlastn nieho nezaloil na onom mst, kdeto posud stoj dle jeho jmna nazvan msto Alexandria, a domnnka tato nebyla by prv nad mru odvn. Zaloen Alexandrie nem v djinch Alexandra Velkho uritho msta; Curtius (IV. 7), Diodor (XVII. 52), Justinus (XI. 11) kladou je po taen Alexandra k Ammonskmu orakulu, kdeto Arrian (III. 1), kter vPtolemeu etl, e Alexander pmou cestou od orakula navrtil se do Memfisu, Plutarch (Alex. 26) a spisovatel Itineraria % (c. 49) vypravuj, e Alexandria byla zaloena dve neli se Alexander odebral k svatyni Ammonskho boha. Plutarch, jakoby celou vc ml za ne jistou a pochybnou, zan zprvu svou o zaloen Ale xandrie vznamnmi slovy: Je-li to pravda, co Alexandrint dle vypravovn Herakleidova tvrd," a podv pak bjenou historii, kterak Alexander, chtje vystavti v do bytm Egypt velk a lidnat eck msto", mlem by byl zaal stavti je na jinm mst, ale najednou v noci ml podivn vidn; zdlo se mu toti, e mu ediv a velebn pistoupiv k nmu odkal mu dva vere Home rovy toho obsahu, e na st Nilu le ostrov, jmnem Faros nazvan. Tu pr Alexander hned poznal, e tam je to msto, na kterm nov msto zaloiti m, a vydav se ihned na cestu nael je fastn. Vida pak phodn poloen m sta naznaenho, pravil pr Alexander, kterak uznv nyn, e Homer t byl vbornm stavitelem, a nadil, aby se vytknul pln msta. Stavitel, nemajce kdy, vzali blou mouku a naznaili pln tento na ern pd. Co ale Ale xander nad tmto plnem se radoval, piletli ptci z po vt a od moe v nesslnm potu a rozlin podoby a velikosti", a sezobali vecku mouku, tak e Alexander tmto vjevem byl nesmrn postraen. Vtci ale tili ho, vykldajce to k tomu, e msto bude nad mru bohat a iviti bude obyvatele velijakho druhu. Plutarch jak se zd nevil tmto bajkm; Arr ian vak (III. 2) nepokld povdku o mouce a o ptcch za nepo) Msto to zdlo se mu bti obzvlt spsobnm k vystavn msta, jekoto budouc zmonost bylo pedvdati." (Arrian III. 1.) Ustanoviv se na tom, e v tto zemi vystav velk msto." (Diod. Sic. XVII. 52.) (Alexandrint) vypravuj, e po dobyt Egypta zaloiti chtl velk a lidnat eck msto. 11 (Plut. Alex. 26). Curtius (IV. 7) prav, e dlka hradeb novho msta obnela 80 stadi (asi 24.000 stev.).
12

**} Curtius vypravuje (X x) na konci svho dla, e Ptolemaeus penesl mrtvolu Alexandrovu do Memfisu (bezpochyby jakoto do hlavnho msta sv nov e), a teprv po nkolika letech d o Alexandrie. (Ceterum corpus ejus a Ptolemaeo, cui Aegyptus cesserat, Memphim et inde paucis post annis Alexandriam translatum est.)

14*

108

Alexander Velik.

dobnou k ve, a Lamartine vypravuje ji co skuten pbh. J naproti tomu mm za to, e soudn djepisec mus zavrhnouti nejenom patrn bchorky, ale i vypravovn Diodora, popisujcho zaloen takovho msta, jakov on na cest sv do Egypta poznal pod jmnem Alexandrie. Alexander Makedonsk nebyl xtiatni, jak jej Alexandrint rdi nazvali, Alexander hledal slvu vce boenm neli zakldnm mst; po jeho tak nazvanch osadch v Asii nezstalo ani stopy, zceniny Theb, Halikarnassu, Tyru, Persepole a mnohch jinch neznmch mst asiatskch zstaly vak, a nikomu pochybovati nelze o tom, e Ale xander Velk msta tato vechna vyvrtil, kdeto velmi pochybn jest, zdali jedin msto Alexandrii zaloil. Domnl zaloen tohoto msta Alexandrem Velkm nem snad jinho skutenho zkladu, neli pouze ten, e Makedonsk krl na sv cest k orakulu Ammonskmu plaviv se po Nilu k moi vystoupil z lod na onom mst, kdeto dnes sto j dle nho pojmenovan msto Alexandria." (Arrian III. 1.) Nebof Alexander zajist ml v Egypt jin vci na mysli, neli zakldn novch mst. Donely se mu zprvy o zrdnch myslech elnjch vdc makedon skch. (Arrian III. 26.) Jmenovit Filotas, syn Parmenionv, ml o Alexandrovi dosti neuctiv ei, pipisoval sm sob a svmu otci nejvt skutky a jmenoval Alexan dra nezralm chlapcem, kter jenom jim pr m co d kovati za to, e pov krlovsk dstojnosti." (Plutarch Alex. 48.) Nespokojenost Makedonc se svm mladm krlem pochzela z toho, e Alexander po bitv u Issu zaal dlati krle po persku. Filotas, co bval dvrnk a spo jenec Alexandrv zasvcen jsa do velikch tajemstv mla dho krle, ml v rukou svch prostedky k popuzov n vojska proti nmu, jeto si zajist vilo krle Filipa co zakladatele makedonsk vojensk moci, ani pak vdlo, e Alexander byl spoluvinnkem jeho zavradn. Ji dve slyeli jsme, e strana Attalova nepovaovala Alexandra za pravho Makedonce, a nespokojenci mohli te obnoviti tyto povsti o nejistm pvodu mladho krle, a pipome nouti svm krajanm, e nad pravmi Makedonci krlem bti me jen prav Makedonec. Alexander vak, a ne moha jet odolati odprcm svm pomoc najatch old nr asiatskch, zmaiti hodlal zrdn zmry jejich" po moc prodajnch kn egyptskch. Spchaje tedy k ora kulu Ammonskmu vysl naped posly a dv vdti pedstavenm chrmu, co mu maj odpovdti na jeho otzky." (Just. XI. 11.) Nejvy knz pozdravuje Alexandra co syna Ammonskho boha, a odpovd na jeho otzku, zdali vichni vraedlnci otce jeho jsou potrestni, e sice otec jeho neme ani umti ani zavradn bti, e ale nad vraedlnky krle Filipa pln pomsta jest uinna. T pislibuje Alexandrovi panstv nad celm svtem. Alexander zajist tehd uinil otzku o vraedlncch krle Filipa jen s tm myslem, aby sm sebe oistil z ne milho podezen; nebof ml za onoho asu v okovch

Lynkesta, jehoto pozdji co spoluvinnka zavradn Filipa dal odpraviti, a krtk as potom vzkzal Dariovi, e jej m za pvodce vrady nad krlem Makedonskm spchan. Mon e vroky orakula Ammonskho nleit p sobily na velk houf Makedonc; nkte vak z prvodc Alexandrovch mli z nich posmch, vypravujce, e knz chtje pr osloviti ho (Alexandra) s jakousi laskavost po ecku, na msto naiSiov (dt) s hrubou chybou vyslovil na konci ? na msto a ekl w naidis (synu). Alexandrovi pr ta chyba pila vhod, a tak pr povstala povst, e jej bh oslovil co syna Jupiterova." (Plut. Alex. 27.) Odpory mezi Alexandrem a makedonskmi vdci, v jichto ele stoj Parmenio a Filotas (tito dva alespo za vechny byli potrestni), ukazuj se zjevn za asu vyjednvn s Dariem po bitv u Issu. Per sk krl podal vtzi nejprve Malou Asii a k ece Halysu, pak pr celou zpadn st sv e a k Eufratu, 30.000 talent vkup nho za zajat ensk, ruku sv dcery a spolek ptelsk co vminky mru. Strana Parmeniova byla pro to, aby se tyto vminky pijaly; avak Alexander, dychtiv jsa po no vch bojech a vlenm dobrodrustv, nechtl slyeti o mru a uml si zskati vtinu ve vojensk rad make donsk. Lehko si meme mysliti, e o tak dleit vci nastaly dlouh a snad i dosti prudk hdky, ne li se pi lo ku konenmu rozhodnut, a e zleitost takov ne odbvala se znmm dialogem, ve kterm Parmenio musel ci: Pijal bych to, kdybych byl Alexandrem!" aby mu Alexander mohl odpovdti: I j bych tak uinil, kdybych byl Parmenionem." To j sou titrn hky v antithe sech, vymylen od pozdjch eckch rhetor, kdy neslchan tst mladho Alexandra tak eklatantnm spso bem bylo zahanbilo moudrou radu starho Parmeniona. Dle Diodora (XVII. 39) uil Alexander nehodn lsti, aby vyjednvn mru pekazil; zadrel prav dopis (Dariv) a podstril jin zmrm svm pimen", a tm pr stalo se, e poslov pert s nepozenou odejti museli z makedonskho leen. Avak bud tomu jakkoliv, vdy jist jest, e ve vojsku makedonskm panovala nesvornost, kdy Alexander v let roku 331 thl z Egypta skrz Fnikii k Eufratu. Nikdo mu nebrn pechodu pes tuto eku. Nelze pochopiti, m to jest, e Mazaeus se svmi 6000 mui utk, jak mile prvn Makedonec ukazuje se na behu Eufrata. Alexander bez pekky ze strany Peran pekro Eufrat a Tigris. Pedehra velik bitvy u Gaugamely vypad jako episoda z historie o tilfridovi a Bruncvkovi, a popsn bitvy sam netoliko u Diodora, ale u samho Arriana nen o mnoho lep. Alexander ml v bitv u Gaugamely dle udn Arrianova (III. 12) asi 7000 jezdc a sotva 40.000 pk. Na proti nmu stlo dle Curtia (IV. 12) 245.000 m., dle Justina (XI. 12) 500.000, dle Plutarcha (Alex. 31) a Diodora (XVII. 39 a 53) 1,000.000, dle Arriana 1,040.000 mu Dariovch. Alexander zvtzil. Curtius udv asi 300

Alexander Velik.

109

(minus quam CCC) padlch Makedonc naproti 40.000 Pergan, Diodor (XVII. 61) 500 Mak. naproti 90.000 Per., Arrian ale (III. 15) 100 (sto) Makedonc a 300.000 (ti krt sto tis c) padlch Peran a jet vti poet zaja tch (III. 15). To je ten sam Arrian, kter se vbec po vauje za nejsoudnjho ze starch djepisc Alexandro vch, obzvlt ohledem na vci vojensk. V popisech bitev pozorovati jest zvltn gradaci ve vyliovn osobn innosti Alexandrovy. V bitv u Granika Ptolemaeus t3) prvn tok in na Perany, mus vak couvati zptky k Alexandrovi, kter pak v ele jzdy udee na neptele dobv vtzstv; o levm kdle makedonskm slyme jen, e o nco pozdji srazilo se s Perany. V bitv u Issa ji Alexander osobn v ele pravho kdla make donsk armdy in prvn tok na hust ady Peran, a vechno ped nm dv se na tk, kdeto lev kdlo makedonsk pod Parmenionem couvati mus ped jzdou perskou, kterouto pak jenom pronsleduje, kdy i ona konen uchvcena veobenm strachem ped Alexandrem zan prchati. U Gaugamely opt Alexander na pravm kdle hned prvnm tokem vtz rozhodn; avak lev kdlo pod Parmenionem nachz se v takovm nebezpeenstv, e Parmenio posl k Alexandrovi o podporu. Alexander zajist osobn udatnost svou nejvce pispval k vtzstvm Makedonc nad Perany; e ale o v lench inech jinch vdc makedonskch neteme buto nieho, nebo jen e couvali a e k Alexa ndrovi poslali o podporu, zd se pec bti mysln zatajen nebo pe krucovn pravdy, obzvlt kde se tk starho Parme niona, jehoto krtkozrakost politick v rad a nedostatek srdnatosti a odhodlanosti v bitv mus velebitelm Alexandrovm slouiti za podkladek k vynen moudrosti a udatnosti hlavnho hrdiny.14) Parmenio je nyn bzliv staec; nebof Alexander slavn zvtzil nad Dariem, a jeho jest cel e Persk. Alexander nesth Daria utkajcho k Ekbatan; pilnj potebou jest pro nho ny n, aby zadost uinil popuzen dychtivosti Makedonc po bohat koisti. T hledati bylo v povstnm Babylonu, v Sue a Persepoli, tchto ndhernch sdlech Perskch krl. Cesta do Babylona je otevena; Mazaeus, vzdav msto, zsk si milost vtze. Alexander slavnm prvodem vchz do skvostnho palc krlovskho, a Makedonci jeho vedou po cel msc prav babylonsk ivobyt. Z Babylona thne pak Alexander do usy a najde tam 50.000 talent stbra, co jest tm vce neli 100 million zlatch v rakouskch .bankovkch. Poraziv ve prosmykch perskch posledn
") Tento Ptolemaeus, syn Filipv, padl pi oblezen Halikar nassu (Arrian I. 22); druh Ptolemaeus, syn Seleukv, padl v bitv u Issa (Arrian II. 10); tet Ptolemaeus, syn Lagv, pozdj krl Egyptsk, pijat byl do potu dvrnk Alexandrovch po odpra ven Filotov (id. III. 27). 14 ) Dariova zbablost v bitvch proti Alexandrovi t nesouhlas dobe se slovy Diodorovmi (XVII, 6.): Tohoto Daria mli za ho jnho trnu, protoe povaovn byl za nejudatnjho mezi Perany."

vojsko neptelsk, doel konen k Persepoli. Msto toto bylo nejbohat pod sluncem a vechny domy ode dvna naplnny byly nramnm bohatstvm." (Diod. XVII. 70.) Makedonci tu dili krut; vydrancovali a splili domy a pobili obyvatelstvo musk. Tu nali mnoho zlata a stbra, drahch purpurem barvench a zlatem vyvanch oblek. Velk a po celm svt proslul sdlo krlovsk vydno bylo sveeposti vtz a pln zhub." (ibid.) Alexander zaplil palc krl Perskch, akoliv Parmenio, aby jej zachoval, dval mu poviti mezi jinm, e nein dobe, kdyby sm zniil, co nyn stalo se majetnost jeho, a e nrodov asiatt nemohli by nabyti dvry k nmu, vidouce v nm lovka, kter projdje Asii vtzn nehodl ani pojistiti si nad ni panstv. On ale odpovdl, e chce potrestati Perany, protoe vpade do ecka zboili Athny a splili chrmy, a vbec pomstiti nad nimi ve netst, kterto spsobili ekm. Avak i mn se zd, e Alexander v tom jednal proti v slunosti, a e to vbec nebyla dn pomsta nad starmi Per any." (Arrian III. 18.) I mn se zd, e pi drancovn a plen Persepole nen teba mluviti o nrodn nenvist a o nrodn pomst; Makedonci drancovali, protoe bohat koisf byla jim cenou dobytho vtzstv. A la guerre comme la guerre! Curtius (V. 7), Diodor (XVII. 72) a Plutarch (Alx. 38) vypravuj tak, e Alexander po slavn hostin, kdy ji vichni vnem byli obteni, na vybdnut athnsk nevstky Thais vlastn rukou metal ohe do hradu krlov skho; a tu zase bych ekl s Arrianem: teba e dje pisci jen toho k Alexandrovi se dovovali, e by tak byl jednalji za to jej nechvlm." Makedonci," vypravuje Plutarch, radostn pibhli s pochodnmi, nebof na dali se, e splen a znien hradu krlovskho je zname nm, e Alexander mysl na domov a nehodl zstati mezi barbary." e Alexander v opilstv provozoval velijak neslun vci, nestalo se ostatn poprv v Persepoli. Dle Ptutarcha (Alex. 17) vodil ji v mst Faselis v opilstv" bachant sk prvod mstem, a teba by Curtius teprv pi zaplen krlovskho hradu perskho nakal si, e tu Alexander dosavadn stdmost svou zprznil tm nesnesitelnou dychtivosti po vn", meme bti pesvdeni, e make donsk dobyvatel nenauil se chlastn teprv v Asii; v tomto lechetnm umn vycviil se ji cfoma, v tomto ohledu ne byl on v&oc alebr prav Makedonec. Lamartine, v jehoto och Alexander vdy vren z stal zdrelivosti filosofa a stdmosti Spartana", jto byl se tak slavn vyznamenal naproti zajatm Perankm, ovem neme pipustiti, e tento Alexander vlastn rukou zaplil krlovsk hrad v Persepoli. Podle nho hodoval Alexander v Persepoli s athnskmi generly", nikoli s athnskou nevstkou. Pochode hoc pr vzal sice z ruky jednoho panoe a ekl pi tom tak: Peran splili chrmy athen

110

Opavsko lta 1646.

sk, zapalme i my ve jmnu Athen hrad krlovsk Pepan!" pak ale zpamatoval se pr a vrtiv pochode mla dmu eku jedl pokojn dle. Tak pe Lamartine historii. Kdo ovem neostch se tvrditi, e s Alexandrem Makedonskm v Persepoli hodovali athnt generlov" a e panoi jeho byli mlad ekov", tomu mus bti i dovo leno, udlati ze surovho vojka outlocitho filo sofa.

Dobyt Persepole kon prvn dobu taen Alexandrova po Asii; druh doba vpravy jeho m do sebe rz naskrze jin neli prvn. Vytknouti tuto dleitou zmnu, jto djepisci Alexandrovi posud pli mlo si vmali, bude hlavnm kolem mho tetho lnku.
(Pokraovn budoucn.)

Opavsko lta 1646.

(Obrzek ztidcetilet
Podv Jan Lepa.

vlky.)

Nebudu sice ani zdaleka vykldati o velikch pb zch aneb svtovch osobch, pece ale doufm, e nezstanou dky tyto beze v vbivosti, vztahujce se jednak k djinm domcm, jednak pak poskytujce prv pro obmezenost svou dosti iv obraz spoleenskho ivota, a to z on doby osudn vlky tictilet, prese kterou histori kov naeho vku, jsouce takoka unaveni jednotvrnm vypravovnm, spchem patrnm krvaj. Nad to pak dodv-li ltkm zajmavosti novota, smm ovem i j do rozpravy tto, co do pedmtu naskrze nov, nadti se, e nebude .nuditi. Zprvy sv vyal jsem tm vechny ze zpis, a nikoli skrovnch co do potu, pece na mnoze kusch, obsaench nejvce v snmovn knize" knetstv Op. na rok 1646 *) a 1647. eleti jest ovem, e se vt ina listin a dopis, k nim ony zpisy neustle ukazuj, snad pln potratila. Nhoda tato kod nemlo zevrubnosti obrzku tohoto. Pikroive ji k pedmtu sammu, stojme v zhub nm proudu doten vlky na mst, kde snahy a zjmy pvodn, dynastick a nboensk ji odedvna leely v pozad moc vlcch. Hatzfeld a Gtz, nejpednj vdcov csat, poraeni jsou od velite le vdskho Torstensona u Jankova v cechch v noru 1. 1645, po em pospchali vdov pes Morami, kde ji od r. 1642 na vtm dle panujce poplatky vydrali, do Rakous, odkud podvali rukou svch Sedmihradskmu kneti Jiku Rkcymu I. v severnch Uhrch. Tolik obsazena jest vdy i zpadn st zemi slezskch, odkud oni pokoueli se pes Tn, jeho prv byli dobyli, vtrhnouti do Slovenska, aby i s tto strany stli ve spojen s Rkcym. Knetstv Opolsk a Ratibosk, putny jsouce do zstavy korun Pol sk tho lta 2), usnadovaly po Ode spojen Opavska, od neptele vkol obleenho, s vrchnm adem" s dlcm ve Vratislavi. Tehdej msta ponkud znamenitj
*) Bhem roku 1646 odbvalo se 68 stavovskch schzek ili sjezd", na n se v dokladech svch ve vypravovn tomto odvolvm. 2 ) Geschichte der Stadt Ratibo von Aug. Welttel, 1861, str. 169-171.

byla jet vkopy, nspy a hradbami vkol obehnna, za kterouto pinou musil neptel, v krajinch naich ovem nejsa ani dost aten siln potem, vojsko sv rozdrobovati k dobvn csaskch a k ovldn dobytch tac. Obyvatel irch pol takovm z msta do msta se vtrnm a ustupovnm jsou bez oddechu suovni a loupeni od ptele i neptele. Vedle mst mly rovn velik dlei tosti v pin i uleven oban i pohyb vojenskch n kter semtam na pahrbech strmc a pevnmi zdmi obehnan hrady neboli zmky pansk. K takovmto malm sice ale pece dleitm tvrzem potny jsou v Opavsku hlavn msto 3), pak hrady Vikteinsk4) a staroslavn Hradeck; obma hradm tm dobe slouila labina okolo tekouc eky Moravice; blzkosti pak zmku Hrade ckho mlo msto Opava zvlt co dkovati, e se jemu neptel opatrn vyhbal, nemaje k nmu volnho pstupu se strany seve rn pro rozvlitost Opavy eky. Do vech tchto t tvrz, do Opavy, na Hradec a na Viktein, poloeny jsou posdky vojensk kolem polovice 1. 1645; velitelstv nad posdkami zmeckmi sveno jest
3 ) F. Ens prav ve svm spisu Das Oppaland" sv. I. str. 138 a sv. II. str. 130: Im J. 1646 wurde Troppau vom Knigsmark mit Sturm genommen. Die Burger, welche die Kaiserlichen in Yertheidignng der Stadt mit Tapferkeit utersttzt, und mehrere Strme abgeschlagen hatten, muszten dafr Brandschatzungen zahlen, welche; die Schweden mit den ausgesuchtesten Martern erpressten, bis Montecuculi sie wieder von ihren Qulern befreite." Rozprava tato dosvd, e podn Ensovo spov na nepodstat. *) 0 hradu Viktein pron se Ens (Oppaland, sv. III. str. 277) takto-. Die Zerstrung dieser Burg fllt in das 15. Jahrhundert. Auf einer der dem Zahne der Zeit trotzenden Hauptmauern ist eine bhmische Inschrift vom J. 1205, nmlich: Pomo Boe Sunzetvim verniin Sluebnikom." Nepotebuji dotkati, e, bych i nebyl mohl nedvovati ve zprvu tuto, prodlvaje v Opav bych si to tm za hch byl vykldal, kdybych byl opomenul podvati se na onu pamtku nrodn z doby tak dvnovk. Avak npis, o nm Ens mluvil zajist trochu neurit (auf einer Hauptmauer), pouil mne ji na povrchn pohled o jinm. Zanat slem 1582 a zn pak POMOZ PANE BOZIE Z NAUZE WIERNENMV (sic} TWEMV SLVZE. GIRZIN KOSS. MIDROWSKI. (Jifc (?) iVosk. (?) Mitrovsk.) Z npisu toho vychz, e hrad v 15. stolet jet ne byl se sesul, i shoduje se tedy dobe s listinami, ze kterch j v rozprav tto dotyn podn jsem erpal.

Opavsko lta 1646.

111

strmistrm podzenm veliteli mstskmu.5) Ped rokem 1644 neslchali stavov Op. nic o takovch velitelch. I pozastavili se nad nemilou jim novotou nemlo, kdy jet tho lta jich dolo bylo psan od generla Merdera s opisem listu JMC. toho smyslu, e m bti jist strmistr jmnem Boroy, ktermu ped neptelem noha ustelena jest, nemoha vce slouiti v poli, nkde v mstech zaopaten, i e jim ho tedy t generl posl do Opavy za komandanta. K nenadl novin t dodv dotyn zpis sjezdu ode dne 23. z I. 16 44 neobyejn tento pda vek: Oboje to psan vbec nahlas teno." Stavov pak dokldajce, e maj svho hejtmana, jen jich komandiruje", a e tedy komandanta jinho nepotebuj, zstali na tom, aby se v tomto smyslu panu generlovi odepsalo. Zvrtil-Ii t generl za odporem tm svj mysl, nevm, tolik ale dosvduj zpisy snmovn, e v z 1. 1645 Opava ji velitele svho mla, a to v osob pana nejvy ho" Varlovskho, jeho pipomnaj tak pamti Ratibosk na msc duben a kvten. 6 ) Tehdej zmry vdv do zem hornoslezskch jsou Opavanm zhy vyzrazeny. Prvn zpis sjezdu nadeenho d v pin tto: Pednesl JM. pan hejtman zemsk psan pana generle Merdera, kter za pipsnm pana gene rle Galase oznamuje, e by neptel zas do tchto zem mysl svj ml, napomnaje lidem zemskm msta knet stv tohoto osaditi a obil vechno pro lep opaten skli diti. Na tom zstno, aby lovk dest, ped nedvnm volan k hjen pasu Jabknkovskho, tam neel, ne doma v hotovosti zstval." Akoliv co do opatovn obilm stavov nepli etrnm spsobem podotkali, e bude kad obyvatel sm nejlpe vdti jak sv obil uchovati, in se pece jaksi zmnka o potravn (provianthaus") v Opav, jako i o vrchnm potravnku Henklovi a potravnku Tomanci. Zvlt pak stavov sami, jich statky pozemsk leely za Opavic k severu, sklzeli sv obil rdi po domech v mst Opav. 7) Kdy se dostalo velitelstv Op. nejvymu Varlovskmu, rozmhal se v krajinch hornoslezskch mor, jen nejen e nemlo ztenil ady vojsk csaskch, tlacch se k hranicm moravskm proti vdm, ale tolik mezi li dem venkovskm hojnch obt pobral. Novm verbovnm k vojsku, jako i delm prodlvntn tu vojsk, ubvalo vzdlavatel pdy a tud i zso b potravnch; nad to pak prchal lid do zem bezpenjch vida bleti se neptele. Snch ad a stav zemskch zmocnila se nedvra v obhjce csask, proe spchali uschovat nejdra sv klenoty, toti vsady a privilegia zemsk, na mst bezpenm. I posln jest zavas nejvy sud zemsk ryt Vclav Zikmund Vaneck do Krakova, kde od nho
) Sjezd ode dne 24. dubna. ) Aug. Weltzel, str. 167., kde vak jakmsi pehldnutm psno Waslovsk. 7 ) Sj. 15. jna.
5

kdesi za plat ony vsady uloeny jsou. 8) Djepisu do mcmu zachrnna jest opatrnm tmto krokem mnoh dleit pamtka, na jej pominut si podnes stsk pobratrsk Tn. 9) Ze mnohch zpis snmovnch vychz na jevo, e stavov Op. ji koncem roku 1645 nemohli vyplceti vd cm vojenskm hotovmi. O penit jejich nouzi svd tum nejlpe to, e svolive v msci listopadu 1. 1644 na present svatebn JKM. 10) po 7. tolach z tisce, celkem 2300 zl., jet lta 1651 nechvali se upomnati, aby sl ben present pece jednou zaplatili. Avak i potravna zemsk stla przdna ji od 29. dubna 1. 1646. V takovchto ppadech jevilo se vychovvn vojska stlho i nestlho nad pomylen bti zapletenm a obtnm. Vyplcen slunho, jako i velik zsobovn lidu i kostva vojenskho ml na pi hejtman zemsk, jemu oznamo vn jest pchod a poet vojska, doba jeho pobytov n a vka nklad potebnch; ohlaovn to konno jest pak jednak od vrchnho adu Vratislavskho jednak od generl samch, jich se vc tkala. Hejtman zemsk, tehda Bernard Bruntlsk z Vrbna a na Nmeck Cerekvi, svolval potom teprv stav y zemsk, inil slun nvrhy, kter, byve schvleny sjezdem, konen vyhlaovny jsou po zemi ostatn. Potom dvny jsou velitelm vojenskm, u vojska nestlho i jinm dstojnkm, ukzky11) na msta, kde si svho mli hledati. Cokoliv se vojkm odvedlo, za to dostvala strana nklad vedouc od dstojnk slun potvrzen ili konsignac". Byly -li hejtmanovy rozkazy dn vykonny ili nic, o tom zvdl on teprv po se hnn konsignac. Jest zajist na bledni, e takov v opatovn vojsk postupovn thlo za sebou pemnostv ve lijakch nehod. Zmry pohyb vojenskch bvaly veej nm tajemstvm; utrmcen pak pci a koci skpli zuby, kdykoli za ukzkami svmi dopravili se na msta, odkud ped nimi lid bu byl uprchnul, bud sm toho neml, eho pchozm ml poskytovati. Rozhoen tud vo jci brali kde co nachzeli, lid pak ponkud zmon, jen povinnostem svm poctiv inili zadost, museli mluviti o tst, kdy byve pinuceni uvalovati na sebe nklad ciz, alesp o v podvanch jim za to konsignacch spato vali nhradu v ptch dnech, kter m dle tm vce ustu povaly do nedohledn budoucnosti. Nad to pak vehnno jest do Opavska koliker pchota i koliker kostvo, ne byve ve spchu nikm ohleny, aneb toliko samm generlem, ve kterm ppad se speoval hejtman zemsk na svou zmluvu ili odpovdnost vydvati ukzky dan. Vedle veho toho dovrovaly mru zmatk tehda asto se mnocch nemn rozkazy dochzejc hejtmana ve znn
0) Sj. 15. listop. 1. 1646 a 3. ledna 1647. *) Versuch ber die Gesch. des Herz. Teschen. Alb. Heinrich, 1818, 9tr. 155. 10 ) JMC. = c sa Ferdinand III; JKM. = Ferdinand IV. ") Ukzek takovch nemohl jsem se bohuel nikde doptrati.

112

Opavsko lta 1646.

takovm, e sob odporovaly pkazy adu vrchnho a kancele vojensk, k emu nemlo pispvalo nechutn tehdej adovn do nekonena se vlekouc. Za povechnm nstinem tmto stopujce ji podrobn vjevy tehdejho veejnho ivota Opavskho dovdme se hned z prvnch zprv ve vci nadepsan uchovanch, e nejvy Varlovsk, pobyv v Opav njak as, nsiln byl dal odemknouti soudnici zemskou a pobrati ze sklpku jejho penze, kter nenleely stavm, nbr JKMsti. 12) Bylyf to tum ony penze, je byly ureny za svatebn present nahoe doten; sbrka vak v tom pd nebyla snad jet dokonena a tud present nezasln . Nsil sv mohl V. povaovati za omluveno tm, e se jemu a lidu jeho nedostvalo, co jim psluelo za vymenm nejvy vojensk kancele. Z Krnova a z Hlubic svrali vdi venkovsk obyvatelstvo severnho Opavska. 13) Warlovsk, cht se nepteli rzn a v dostatenm potu bojovnkv opti, vadil byl nad to dest ozbrojence zemsk do svch setnin, a to opt o sv ujm, setniny samodk sesiluje najmnm novch dobrovolnkv.14) Sml ovem kojiti se nadj, e budou opaten jeho od vych jeho pedsta vench beze v zvady schvlena. Avak hejtman zemsk, necen nebezpe ped slabm neptelem tak vysoko a pohledvaje dobra zemskho spe v mench nkladech neli ve svvolnm ponn Varlovskho, vykldal stavm,* 5) kterak po ppisech i vrchnho adu i slezskho generla Gonzgy" veliteli Opavskmu podn ukzky na vychovn jeho i s lidem jemu podzenm vydv, kterak ale on, nejsa spokojen s vkou ukzek hejtmanskch, dle libosti sv jin sob ukzky in a po zemi exekun vy mh, vzkazuje jet mimo to hejtmanovi, e jemu zem nkolik tisc zlatch dlun jest, aby jemu ihned na to nkter tisc zlatch dn byl. Po dotench ppisech, pra vil p. Bruntlsk z Vrbna, e se maj s Varlovskm na zklad vmru vychovn letnho as od asu, jak by se silno vojkv jeho kdy nachzelo, slun poty skldati, a jemu pak e na osobu jeho toliko 200 zl. msn slu dvati, z eho e se m vak odthnouti, co by na viktua lich poval. I vyzv tedy JM. p. hejtman, aby JM. pni stavov k veden pot s panem nejvym volili za sebe nkolik osob. Jsou pak voleni p. Mikul Rohr, Ji tirn sk a Karel Witwer, 16) ednk zmku Opavskho; i na zeno jest jim, aby mezi sebe vzali tak dv osoby od msta Opavy. Jsou pak pijati do t k omise purkmistr Jik Pers 17 ) a mstsk psa Jan Zub. Pi volb hle dno jest zvlt k tomu, aby z n vyly osoby zbhl
") Sj. 14. dubna, 28. kvtna a 6. zi. 1S) Sj. 10. dubna. ") Sj. 4. kvtna. ") Sj. 24. dubna. ") T Witwer uvd se v pamtch stavovskch 1. 1651 jakoto vbri zemsk. 17 ) Srovnej Oppaland sv. III. str. 125.

v obou jazycch domcch, 18) ponvad listiny, k nim se v potech mlo pohleti, zvlt listiny sepsan mimo knetstv, namnoze vystavovny jsou v jazyku nmeckm. Po dvou dnech rozkldala ji tovn tato komise ped sn mem, ponvad pr dosud na psn nejedny patenty JM. p. hejtmana vechny konsignace od zem odvedeny nejsou, e poet jim piren ped se vzti se neme; dle pak e ve spisu doruenm jim od pana nejvyho obsaeno jest, kterak on vedle vojkv stavm povdomch jet 17 kon Polkv chovati mus pro objdn cest a sjimn neptelskch partaj, a proto e d, aby v ukzkch zemskch tolik k vychovn tto jzdy se pihlelo, je mu pak aby se dvalo msnho platu po 300 zl. To vyslyeve stavov usnesli se na tom, aby se zatm vynely ukzky pro vechny vojky, co se jich, vyjmouc Polky, o nich nechtj slyeti nieho, v Opav, na Hradci a na Viktejn nachz; avak v pin slunho p. nejvyho aby se dlo podle ppis stav dolch, ostatn ale aby se sepsal rekurs k vrchnmu adu.19) Zato vak sto val si hejtman zemsk ji den potom na posly Varlovskho poruka Hanue Jakuba, Rodera a jet tetho, e v jeho vlastnm pokoji mu ublili a kterak s nimi jen po poslch K. Witwerovi a manovi Kurzu mn vyjednvati; ostatn e pro nedostatek zdrav neme ji vce ve vcech zem skch pracovati, byf jemu i o hrdlo lo, a e tedy ustanovil podle obyeje v takovch p padech za nstupce svho p. Kritofa Oderskho, kter ale proti povinnosti sv se zdrh ad takov pijmouti. Po jakmsi domlou vn pivedli stavov Oderskho tak daleko, e se vyjdil, kterak sice na mst hejtmana a jeho jmnem, nikoli ale svm, chce vci zemsk na sjezdech pedneti, a kterak ale i d, aby se tak t zavralo.20) Patrnot, e stavov, spokojive se s povolnost Oderskho, dobe ctili nesnz tehdejho postaven nejvyho adu zemskho.
18 ) Nezneuvm tum msta tto rozp rav dopranho, dotkm- Ii se pi tto pleitosti nkolika slovy upmnho tehd e ten rovnoprvnosti nrodn, byf nebyla co zsada v dobch tch ani rhetoricky protsna, ani slavnmi listinami zabezpeetna. Ns vk mohl by se od onoho vku prese vi svou vzdlanost pece lecemus v tto pin nauiti. Abych vak nezdl se bti strannm, ukazuje k vcem do naich dn nepovimnutm, uvdm na pamf znmj zprvy kovanch Nmc, Ense toti a Tillera. Ensv Oppa land pron se ve sv. II. na str. 112 ke dni 26. listop. 1. 1611, popisuje holdovn manv Op. za krle Matie v tato slova: I shromdili se tedy v den urit purkmisti (4), psedc a star obecn s hejtmanem zemskm na radnici, obec pak na hornm nmst, kde se ped radnic rozestavila podle nrodnosti na dva zstupy, na nmeck a esk (bhmisch"). Naped skl dalo pedstavenstvo psahu vrnosti do rukou hejtmanovch, po tom pak pedtal obci mstsk psa spsobu psahy z oken rad nice nmecky a esky, co man obnaive hlavy a vyzdvihnuve prsty sv za nm opakovali." Stejn zprva podv se k r. 1632 na str. 127. Z Tillerovch vpisuv pak hledcch k r. 1634, uveej nnch v IX. sv. spis histor. -stat. sekce mor. (str. 176 a 177), patrno, kterak v samch dech zastupitelstva mstskho beze veho osoovn sedli podle sebe Slovan i Nmci. 19 ) Sj. 27. dubna. 2 ) Sj. 28. dubna.

Opavsko lta 1646.

113

Od njakho asu a do 29. dubna leela v Opavsku sf jzdy generla Matie Devagi, toti pluk nejvyho marla polnho Gtze, ktermu pluku ukazovno jest 450 porc dennch. Jzd tto odebrajc se v den doten do Tnsk,2I) aby vypudila odtud oddlen vojska vdskho, dno jest z potravny Opavsk, co tam posud nahromadno bylo. S2) Co sotva e se stalo, ohlaoval stavm nejvy poruk z Lichtensteina, e jeho nejvy Lwenstein prvnho kvtna se 700 komi okolo Opavy bti pokld, a e, kdy se lid, kter on poruk u sebe m, s ostatnm lidem jeho nejvyho strhne, oba 1000 kon svedou, proe e d, aby se postarali stavov o pro viant, by pak si ho vojci sami nemuseli hledati, 23) jako i aby 1000 porc chleba a nco piva pro lid jejich zak zno bylo. a4) Stavov k dostem tm jali se sice hned omlouvati, avak pozorujce brzy, e by pouhmi omluvami zemi toliko ukoditi se mohlo, a slyce, e Lwenstein hned dle pojede, prose toliko pro osobu svou za trunk" vna, dali sebou pece hnouti. Mstskm pekam slbili ri za chlb, od man vymohli si dv kufy 25 ) piva, pipovdve jim, e se jim to sraz na kontribuc; potravnk Tomanec jim zapjil 4 maldry26) ovsa, a panu Lwensteinovi konen rili darovati dv vdra vna, kter koupili od Kurze. " Tak peel prvn kvten po ptelskm porovnn. Varlovskmu nechtlo se daiti tak dobe jako Lwensteinovi. Pozoruje, e by spor jeho se stavy skrze spisy k velik obrnosti a dalekosti pijti mohl, navrhoval panu mstodrcmu hejtmanstv zemskho, e by hotov byl ve vci t se stavy vyjednvati osobn. I vzkzno jemu po sekreti p. hejtmana, ponvad pr za nco slunho d, e jemu rdi dovoluj, aby se mezi nimi najti dal. Pijda tedy vysvtloval jim v jazyku nmeckm, kterak v minulch dnech pro nebezpen morov asy nemlo nebezpeenstv od neptel vystl, jako e jeho soldti a ofici velikm morovm povtm skrze smr asnou na vtm dle z tohoto svta povolni jsou, a kterak z t piny, cht tu psotu obdreti (zachrniti) vce lidu k sob pijmouti musil; v psan od pana generla e se jemu exekuc nezapovd, e se jemu toliko bran dobytka zakazuje, a dle toho e se vdy zachoval. O velitelstv v Opav pr nikdy nestl, nbr e jemu od generla Montecuculi pes moc vstreno jest na rekompens jemu odatho regimentu; konen e se mu po vymen t ho generla a po stvrzen arciknete (Leopolda Vilma,
) Alb. Heinrich, str. 153. ") Sj. 30. dubna. ") Sj. 30. dubna. 54 ) Sj. 1. kvtna. JS ) Asi esti- neb sedmivdern sudy ili beky. Dle Ense (sv. II. str. 91) upotebili jich Opavan ohrazujce msto na mst hradebnch kosu. J 6) 1 maldr ml 12 tvrtn po 4 vrtelfch. Dle Elverta (XII. sv. spis stat. -hist. sekc. mor., str. 457) jest 1 tvrte tolik co 2'/ 2 mice mry vdesk, tedy 1 maldr = 30 m.
3l

biskupa Olomouckho, nejvyho velitele vojsk csaskch) a nikoli po vymen vrchnho adu m na osobu jeho msn 300 zl. vyplceti. Po petlumoen pednesen toho dali stavov Varlovskho o mal odstoupen, aby se mezi sebou uradili. Radn trvalo dlouho, ani by se byli na nem pevn usnesli. Skonila se tedy schze dopoledn, a po obd o dvou hodinch mlo se v n pokraovati dle. Zatm vyzeno jest hejtmanovi zemskmu, co se ve schzi bylo pihodilo. Potom kdy se stavov opt seli, sdleno jest jim od osob k hejtmanovi vyslanch, s jakou pochodily. Akoliv pr JM. p. hejtman pi velikm nedostatku zdrav bti r, vak majce mezi JM. pny stavy ti hlasy, toti prvn jakoto hejtman zem, druh jako nej vy komornk, drce t ad na sob, a tet jakoto jeden z pnv stavv, proto kdy jemu tak co referovno bude, bude vdti dle hlasv svch jak se pimlouvati a votirovati." Potom vzato jest na uvenou, jak by se ztra odpov Varlovskmu dti mla. V pin penz komandantskch e pr se chtj stavov pod chovati dle vymen vrchnho adu, vak pro zachovn dobrho ptelstv a ne z povinnosti e jemu dle monosti sv nco uiniti chtj. Pak jest opt poslno k hejtmanovi, jen k usnesen tomu vzkzal: V pin komandantskch penz aby ta vc zstala a naposledy, a se uhld jak se na nepsan punkty pan Varlovsk vyjd, toti 1. aby ten poet as od asu a dle seznamu, jak se kdy siln lid nachzel, po vymen vrchnho adu ped se vzal; 2. aby Polky v ten poet nevtahoval; 3. aby lid zemsk v ten poet nevhzel, nbr jej dle poruen generla Gonzgy zemi zase vrtil, a jak dlouho jej pod sebou ml, dnho vychovn na nepotal. 2T) Hlasy pn hejtmanovy rozhodly. Dne 5. kvtna jsou ony lnky nmeckm jazykem na papr uvedeny, jim ale pedeslno, e pokud p. nejvy se v lncch jeho lidu se tkajcch pvtivm a inlivm proke, pni stavov se zase proti nmu tak pok, e s nimi dobe spokojen bti m. Zpis knihovn dodv: vechny lnky jsou teny a schvleny, maj se na isto pepsati a jemu panu nejvymu po pchodu jeho pesti. Co kdy se stalo a Varlovsk do schze piel, omlouval se Kr. Odersk jmnem stavv, e by byli dle verejho prohlen pro nj poslali, ne zajdouc jich nco pilnho, e ta vc a do tto chvle se prodlila. Potom pedtal jemu stavovsk nvrhy. Avak Varlovsk stl na svm. On pr se chov podl ppis jeho dolch, a po ruen e pr dnho nem, aby destho lovka vad nho do svch setnin restituovati ml. V pin Polkv pak etl psan od generla Montecuculi, naizujc jemu osazen pav v tomto knetstv. Opt podno jest o jeho poodstoupen, potom pak dna jest mu star odpov, e jest stavm nemon k dostem jeho pistoupiti. 28)
") Sj. 4. kvtna. 38 ) Sj. 5. kvtna.

15

114

Opavsko lta 1646.

Uplynulo 18 dn. Hejtman zemsk psal ukzky na zklad usnesen snmovnch, a Varlovsk vymhal zase exekuc, co za sv nleit povaoval. Tu se objevil mezi stavy Ehberger, poslan od gen. Gonzgy za komisae v pin pot s Varlovskm. Varlovsk aloval u generla, jakoby se lidu jeho vychovvn nedvalo, stavov naproti tomu objasovali Elzbergerovi sv stanovisko. Mluvilo se pro i contra, pedvolvn a odstupovn vojenskho komisae se opakovalo jako ondy s Varlovskm, a konec koncem usneseno jest, aby komisa generla lpe zpravil. Mezi tm hlsily se o ukzky na zem Opavskou jedna setnina pluku nejvyho Filologa a jedna nejvyho Rocha, ob majce vychovn sv brti v Opolsku, danm korun Polsk do zstavy, kam jti jim tum prv okolnost tato zabraovala. Ze zpisnka zemskho vysvt, e ob tyto setniny, sotva se jim bylo stalo po vli, akoli se ani ne vdlo, za jakou pinou sem byly p ily, do hospody (obydl) pn hejtmanovy nsiln se vedraly, nejsouce spokojeny s msty jim ukzanmi, kde pr nieho nemohly vybrati.29) Z porukv jejich pak vedl jeden stnosf proto, e jemu mnoho vojkv odbh a k nepteli pechz, pro toe svho nedostvaj. Naproti tomu stskal si hejtman zemsk, kdy ji po cel msc byly v Opavsku leely, e dnho rozkazu na jejich vychovn nem, a e by se oni vojci aneb jejich dstojnci o to slun mli sta rati, aby se jim vydvaly njak prokazy, by stavov na zklad tchto budoucn kde svho hledati mohli. Aby vak nebylo eeno, e by oni stavov slueb JMC. fedro vati nechtli, tedy e vojkm tm zatm vychovn dvaj, avak pod tou toliko vminkou, aby se dstojnci jejich o prokazy nleit postarali. 30 ) Doten zatm prothlo se na cel rok, bhem jeho vstupy nahoe podotknut se hrubm vdy spsobem opakovaly. Prokazy, kterch se hejtman zemsk dovolval, dochzely konen v tom znn, e se stavm Opavskm za vychovn lidu Rochovskho a Filologovskho d nhrada z knetstv Tnskko, jak jenom neptel Wittenberg knetstv toto opust. vdov ustoupili z Tna v druh polovici msce dubna 1. 1647, 31) nae hejtman zemsk ji 17. kvtna tho roku pednel, kterak e knna T nsk Elika 32 ) jemu psala, aby se j oznmilo, jak mnoho onm setni nm dno jest, tak aby ona vdti mohla, mnoho-li jim zadreti m. Zpisnk kon zleitost tuto slovy: Na tom zstno. Ne se ve kvitancemi od zem vyke, aby se za tm to, co pni kapitni Buchhoh a Falkenhan poznamenanho JM. p. hejtmanovi oddali, JM. knn Tnsk odeslalo. 33) Zprvou tou pak loume se i my s st vojska,
3 ) 31 ) 12 ) ")
30 29

o n nesnadno povdti jest, byla -li zemi Opavsk vce k dobrmu i ke kod. 34) V pin pot a narovnn stavv s Varlovskm posln jest do Opavy od Vratislavskho generlnho komisariatu ve vcech vojenskch Jan Klipel, 35) jen ml asi bti k rukoum Elzbergerovm. Klipel pinesl s sebou instrukc sepsanou generlnm komisaem Gersdorfem, z n zpisy snmovn36) vyjmaj, aby se Varlovskmu na osobu jeho msn 300 zl. povolovalo, pak pl tbu, pokudby ml pi sob pln tyi setniny, pakli by ale u nho byly jen dv pln setniny, aby se jemu potalo toliko na nejvyho strmistra, podslrmistra, sekrete a profosa; Kliplovi konen aby se kadho thodne dvalo deputtu 20 zl. a na 3 kon obroku. Zrove naizoval i generl Gonzga ve zvltnch ppisech, aby Polci, kter Varlovsk s sebou pivedl, tak z tohoto knetstv vydrovni byli, tolik aby se nejvymu penze komandantn platily dle vymen od J. Are. Msti.37) Akoliv po vem tom mohli stavov ji zeteln vidti, e ve pi s Varlovskm, zvlt pohlejce k sousedn neptele, jistotn podlehnou, obrtili se pece opt k vrchnmu adu prosce za ochra nu. Klipla odbyli krtkou odpovd, e se zem Opavsk panem generlnm komisaem nespravuje, nbr toliko vrchnm adem. 3S) Za to slval se Varlovsk v chovn svm ke stavm co den hrdm a pnovitjm. Odvolvaje se k nebezpeenstv hrozcmu od vdv dal po Kliplovi,39) aby z ukzek jeho msta pust, kterch ale nikdy nejmenoval, byla vyata, a Polkm aby bylo ukzno "panstv Vladislavsk;40) chtl, aby stavov opt zadili potravnu, odkud by vojkm, co by jim nleelo, asn bylo vyd vno, pedpisoval upevovn hradeb mstskch a dov en potebnho dv; znn cen v ukzkch po svm zdn zvil41) a po zemi vyhlaoval; zemskou str v do m pn hejtmanov sebral; poruil poslati venkovany k hradebnm prem, a stl na tom, aby se z blich ves nic obil a jin potravy do Opavy svely, ponvad dmysl jest, e neptel k tto post sn ad thnouti mn" 5 ano i sjezdy zemsk svm vojskem ruil. 42) A prv ve vjevech takovch pinesl posel z Vrati slavi zprvu, e se JM. vrchn ad tch vojenskch vc tak dalece ujmati chtti ner, nbr aby to ve, co by
") Sj. 1. 1646; 5. ervna, 27. a 29. z, 5. jna a 1. li stopadu. 35 ) Jmno to nachzm u Ense, sv. III. str. 144 a v IX. se. hist.-stat. sek. mor. str. 181. 36 ) Sj. 13. ervna. ") Sj. 28. kvtna. JS ) Sj. 13. ervna. 39 ) Sj. 4. ervna. *) Rozshl toto panstv (nm. Los lau), rozprostrajc se mezi Ratiboskm a Tnskm, vloeno jest 1. 1609 do Op. desk zem skch na zklad prodejn smlouvy z r. 1602, i povaovno odtud za sf Opavska. 4l ) Tot inili i velitel na Hradci a Viktejn. (Sj. 29. srpna, 12. kvtna.) ") Sj. 31. kvtna, 18. a 11. ervna.

Sj. 25. dubna. S j. 23 . kvtna . Sj. 3. kvtna 1647. Alb. Heinrich, str. 135. S j . 1 7 . k v t na 1 64 7 .

Opavsko lta 1646.

115

se pnm stavm neslunho bti zdlo, na JMC. pna ns vech nejmilostivjho, JM. arcikne a pana generla Gonzgu ukzali. inek tohoto poselstv dv co nejtref nji na jevo stavovsk usnesen je provzejc: Ponvad ji jinae bti neme a JArc.M. svou resoluc s tkm zmniti r, aby tedy ty osoby, kter k tomu potu s pa nem Varlovskm nazeny jsou, ve jmnu Pn k takovmu potu pistoupili; JM. pan hejtman ra chtti jich v tom dle monosti sv informovati".43) Zaalo tedy potn s Varlovskm dne 28. ervna, to jest asi za rok od t doby, kdy byl do Opavy piel. Zcela po vli p. nejvyho vzato jest pi tom vymen generlnho komisaritu a vka letnho vojsk vychovn za zklad, pokud by vrchn lad nevymohl zkladu jinho. Avak ji pi prvn otzce, na kolik osob a kon by se toti as od asu vychovn potati mlo, rozchzely se strany patrn. Varlovsk byl toho nhledu, e by bylo nejlpe, aby neohlejc se po z mnch v lidu a kostvu asem povstalch potalo se vbec dle seznamu pvodnho, kde pr poruk Hanu Jakub s sebou do 60, noblovsk do 50, acel do 20 a Sigrot 40 osob najmul a pivedl. S jzdnm lidem strmistra Cigy vynel by pr prvotn poet lidu Varlovskho dohromady 499 osob, vyjma Polky a lovka destho.44) K tak vysokmu potu posdky Opavsk ukzky zemsk nikdy nehledly, vymujce na plmsn vychovn lidu toliko 100 zl.45) aneb 3 maldry ri.46) Tuce tedy stavov, kterak na ten sp sob snadno
43 ) Sj. dne 15, ervna. Sezen sjezdu tohoto jest ponkud zajmav pro zatek svj, jeho k dolen obrzku nechci obejti. Na sjezde dne 17. dubna stoval si p. Hynek Vcslav a Krava, kterak od nkolika vojkfiv pod komando Ha rdeck nleitch, ko v jeho na svobodn cest velice rann jest, a kterak verejho dne vyslan od p v Varlovskho k nmu v t pin pili a nen leit ei vedli. aloba ta p. Varlovskmu jest jaksi donesena. Pan Hynek z Krava pestal proto navtvovati sjezdy. Kdy pak pro poslno, d zpis snmovn, aby sem na poruen JM. p. hejtmana mezi ns ptomn stavy piel, omlouval se, e pijti neme, po nvad nkte jsou mezi pny stavy, kte to, co se zde ve shro mdn naem mluv, p. nejvymu Varlovskmu vynej, za kte routo pinou e jemu ten p. nejvy nemal pohrky vzdv. Na co zas k nmu p. J. Mo a pan Adam Studnka poslni byve jej napomenuli, aby nechaje vech takovch vmluv na stran, zde mezi pny stavy se ihned najti dal; jinae jestli e se nestane a mezi tm se jemu jak posmch pihodil, aby potom sm sob to a ne jinmu pital. Po tom vzkzn jest p. z Krava se mezi stavy najti dadouc toto pednel, e ped nimi toho netaj, kte rak poslav on k panu Varlovskmu v pin poddanho svho, jest jemu vzkzal, e ten star pn, kter po prav ruce pana hejtmana sed, toho veho pina podl p. hejtmana jest, e se pni stavov tak spurn k nmu stav. Nae jemu, pokrauje zpisnk dle, od JM. p. hejtmana dobr kapitola dna jest, aby podruh se k adu hejtmanskmu poslunji zachoval, a kdy se jemu hodina jmenuje, aby se asn najti dval. T p. z Krava, jako i p. Vcslav hrab z Oppersdorfu zamlouvali jednou sv nedostaven se ke sjez du nemoc po roui, aniby se jakkoli zmioval zpisnk o dobr kapitole". 44 ) Sj. 18. ervna. 45 ) Sj. 17. dubna. 4B ) Sj. 11. kvtna. Srovnati teba poznamenn 26. Ti mal dry=90 mic, co by vynelo 1 zl. 4 gr. za jednu mici, ne boli asi 11 pecn chleba.

bylo Varlovskmu hlsati ji v dubnu, e jemu zem n kolik tisc zlatch dlun jest, ponvad i jeho osob na mst 300 toliko 200 zl. ukazovno jest, nakali si Kli plovi, e v t vci vz velik zamen, a ptrali, kterak by od manv Opavskch jist seznam dstojnkv a sprostch vojkv z msce jna roku minulho dostali, kdy p. nejvy od nich mfanv kvartiry dal, nebyv prvotn dnch kvartirv dostiv. I pedvoln jest ten, d zpisnk, 47) kter onen as po moru zde v mst Opavskm kvartiry rozdloval, kter tak stn zprvu uinil, e on nev, jak siln vojci byli ped panovnm rny bo mo rov, toliko e po pestn jejm tento seznam jemu oddn jest.48) Nezbvalo tedy stavm nic jinho ne podle pedloenho seznamu tovati, akoliv by pr i proti nmu leccos mluviti mli; vymiovali si ale jadrn jenom to, pokudby se to spravedliv nalo, eby Varlovskmu zem co dlun po uinnm potu zstala, aby se ne na ty v Opav ptomn samy, nbr tak na ty neptomn a vecku zemi spolu s panstvm Vladislavskm patilo a hledlo. Prv vak, kdy zastraen a obmken stavov ji ve vem chtli bti Varlovskmu povolnmi, vyvolny jsou nov zpletky. Generl Gonzga byl psal, e dest zemt, kter p. nejvy svvoln vadil do svho vojska, zase maj bti zemi putny. Naproti tomu kral ale JKM. hejtmana, e pr vid z obaloby zaslan jemu od Varlovskho, kterak on veliteli v niem k rukoum jti nechce; podobnho zase pokrn se doetl proto, e si ednk zmku Opavskho na nakal, jakoby poddan zmku Opavskho mimo nleitost byl obtoval vysokmi ukzkami. 49 ) I prosil tedy hejtman zemsk ptomn stavy, aby se jeho na ob strany rili ujmouti. Ponvad pak poat ji tovn za pinou vyetovn dotench se znam malinko uvzlo, poslal Varlovsk k jednotlivm osobm stavovskm do pokoj vojenskou exekuc, kter rozlin nsil provdla, na osobu pr JM. p. hejtmana jakoto nmstnka JKM. pna zem shla, ano i manelce jeho velik despekt uinila. Tof rozhoilo stavy tak velice, e dne 12. ervence nejvymu vzkzali, ponvad tak moc proti nim v Opav ptomnm obchz a jich ne nleit do arestu bere, e se v jeho pin ji nieho dotkati nechtj; nech on sm si vechno spravuje jak chce; e potom bude vdti, jak tu vc dleji na mst nleitm zamlouvati. K tomu psal Gonzga, e on sm strany ped osobu svou sroiti, vyslyeti a takov nedorozumn mezi nimi na jist me postaviti mn. Zrove pilo t od vrchnho adu nazen, aby JM. p. stavov v poet s Varlovskm se vce nedvali, nbr na dal ji stou komisi, kter ji v pin t nazena jest, oekva 47 4S

) Sj. 30. ervna. ) Seznamu toho jsem nikde nenael. 49 ) Sj. 3 . a 11. ervence.

15*

116

Opavsko lta 1646.

jce, se zatm velikmi k tomu pslucmi poty a dokumenty zaopatili, aby na niem neschzelo. 50) Tu vida komisa Klipel, e v takovchto okolnostech jest v Opav zbytenm, dal od stavv vydn mu jeho deputtu. Stavov nyn ponkud smlosti nabyve, dali jemu za odpov, ponvad oni ho nedali a on jim ku poteb jejich vypraven nen, e majce pemnoho jinch vydn jemu v niem pispvati nemohou. Kdy ale svou dost slun opakoval, ka, e by rd byl spokojen i s ukzkou, nemaj-li hotovch penz, rozmyslili se a pohldajce, e pr by jim budoucn pi panu generlnm komisai vojenskm v nem platnm bti mohl, ne z povinnosti, ale z dobr vle k ukzce svolili. 5l) Okolo 15. srpna opustil pan Vcslav Hynal s Kornic se sekretem hejtmanovm Kaparem Theodorem Opavu, aby ped ustanovenou k tomu komis Vratislavskou osudn poty ve jmn stavv skldali. Vrchn ad vydal si tum o sv ujm pro vynesen co mon nejrychlejho a nejnes trannjho seznn cel zleitosti i od msta psae Jana Zuba, jen se k onm dvma pnm, kdy odchzeli z Opavy, tum pidruil. Ponvad pak v ty doby cesty pes pli byly nejist, 52) poprosili stavov setnka jakhosi oddlen jzdy pil nedvn o do knietstv, jmnem Karla Mayera, aby deputac jejich svm strmistrem po cest do Vratislavi, dokud nebyla pln v moci vojsk csaskch, dal doprovoditi. Strmistrovi tomu da rovali pak za ochotu jeho dva dukty i 6 zl. na pr ru kavic. 53) Mayerovi sammu se tak brzy a to zvltnm spsobem odmnili. Dalf jich toti dne 20. srpna prositi, ponvad mu statek Linhartovsk, Hoflkovsk a Zubi ck ku kontribuc ukzn a tam v tch mstech dnho ivho lovka nyn se nenachz, tak e odtud nic doshnouti neme, aby jemu jin msta, by svho dostati a koky sv uspokojiti mohl, ukzny byly; jestlie pr se toho nestane, e by musel vojky sv na ptomn pny, aby je jdlem, pitm a kon jejich obrokem za opatili, poslati. Nae se usnesli stavov: Ponvad ta msta pust jsou, a on svho dostati odtad neme, e se jemu tolik porc, kolik mu tuto schz, na panstv Oderskm z tch porc, kter pedele (30. ervna) pluku Riesenberskmu ukzny byly, ukzati m, vak s tou vmnkou, co se tuto dje jemu ritmistru Karlu Mayerovi,
) Sj. 2a. ervence. ) Sj. 24. ervence. ") Dne 28. ervence vyslali stavov z Opavy posla s omluv - m psanm, v pin tum p. hejtmanov zenm k JKM. Posel vrtil se ji tho dne dvaje zprvn, e nep tel vda mezi Slavkovem (hodinu cesty od Opavy k Olomouci) a Nmicemi (vs dnes neznmou) jemu v cestu veel a listy vecky i penze, kter pi sob ml, jemu mocn pobral, kter listy zas od lid nkterch tam okolin bydlcch nkter opt navrce ny jsou. T listy dali potom stavov dvakrt pepsati a na potu do Hradce (trskho, kde po vpdu vdv do Rakous mekal csask dv&r) a do Nisy (kde tehd leel Gonzga) odeslati (Sj. 29. ervence.) s) Sj. 25. srpna.
st so

e se to jemu ani jinmu napotom vce nestane, nbr kad, na kter msta ukzn bude, na tom e pestati m (!). D se zajist na prstech vypotati, e se Mayer takovouto spanilou velikomyslnost nedlouho ctil blaena. Ji dne 5. z, kdy generl Gonzga ostatek jeho set niny s n co jzdnm lidem nejvyho tpna z Vrbna pod setnkem Ottou do Opavy byl poslal, chtli stavov, aby se Varlovsk sm svho ujal, nedopoutje vce vojska do knetstv, mimo nazen vrchnho adu, ponvad sm dosti pracn sv nleit ze zem doshnouti me; aby pr tak generlovi psal v tom smyslu. Mayerovi pak ukzali panstv Vladislavsk, kter on co pust se zdrhal pijmouti vyhrouje, e stavm v mst ptomnm bud na statky jejich bud do bytu sv koky pole. Bu chtl Mayer uboh stavy toliko ze msty trati zastraovnm, aneb se jemu nelbilo panstv Vladislavsk proto, e leelo na cest, kterou se tbory vdsk opt a opt tlaily ke hranicm Uherskm. Jist jest, e tehd sm Varlovsk stavm pisvdoval, kterak pr prv dostal li st z Vladislavsk a e panstv toto mezi pustky nepot. Mayer, a velmi ned, umlknul. Prv pak tehd ohlaoval list JKM. vem stavm svdc, 54) jako i pipi od gen. Gonzgy, 55) e se na tato knetstv nemal nebezpeen stv val, aby stavov v as poteby manm assistenci inili, a aby se dobr dl prachu a municie k obran m sta do Opavy dostavilo. Ponvad pak pan nejvy n kter kusy nespsobn 56) stlouci a rozlti a jin hodnj ulti dal, a man Opavt dle monosti sv nemal n klad na to vsti mus, aby pr pni stavov jim tak k takovmu nkladu na pomoc dali, e se jim to zas z kapitace (dan z hlavy) nahraditi m. Varlovsk konen dal, aby hejtman vecky stelce z mst a z msteek do Opavy obeslal. Hejtman zemsk napnal sly sv, se byl; vyupomnval po zemi resty ze starch bern, ukldal poddanm a pnm s jich schvlenm nov dvky a sbrky, 57) pouval exekuce zemsk,58 ) svolval stavy opt a opt, ptomn zavazaval ct a vrou ke placen,59) neptomnm vyhrooval prpadkem jich statkv,60) ano vydal konen patent, 61 ) v nm d, e ji poslze ty neptomn pny a obyvatele knetstv Opavskho, kte ven ze zem vy jeli a dosavad sv dan z hlavy ani listv piznavacch ne dali a neodvedli, do Opavy volati r, kte by pak se nedostavili, aby poslov jich samch, kdyby pak jich samch nebylo, ednky, a komu porueno jest, fojty, star, v mstech purkmistry aneb z radnch osoby, kdyby dobrovoln jti a se slaviti nechtli, mocn vzti a do Opavy
") Sj. ) Sj. SR ) Sj. ") Sj. S8 ) Sj. ) Sj. 6) Sj. ') Sj. 6. z. 15 z. 20. z. 25. z. 29. z. 1. jna. 29. srpna. 2. ijua.

Opavsko lta 1646.

117

pivsti moc mli. Avak m vce rostlo nebezpe, tm mn byli s to stavov mekajc v Opav, aby vojenskm poadavkm vyhovli. Nebof kdy se kdesi nedaleko Opavy jaksi srka se vdy pihodila, a do msta nkolik ra nnch pivezeno jest, 62) ubhal lid venkovsk hojnji ne kdy jindy toho roku, vojska pibvalo, ukzky nedostao valy, pustch mst se mnoilo, Varlovsk pak s vhrkami dal, aby, eho se na takovch mstech dostati neme, peneli stavov ptomn na sebe. Zmatek a bda tohoto roku doshly tehd vrchole. Slyme zpisy snmovn. Ponvad p. Varlovsk mnoho statk z a pustky vystavuje, kter v skutku nejsou, m se posledn k nmu poslati a protestovati. Ponvad pak ns ptomnch obyvatel v malm potu zde zstv, jin pak se jinam ze zem uhnuli, a nejsouce my ptomn s to, abychom za ty statky platili, kter on za pustky vystavuje, nemajce od neptomnch dnho zmocnn, e k tomu nijak pistoupiti nememe jich peneti, nbr e dme, ponvad jinae bti ne me a vdycky se nm s exekuc hroz, aby ns vechny z msta pustil, aby se kad k ochran JCM . utci mohl, vak s tou jistou a jadrnou vminkou, co my z muen ie nyn inme, aby to budoucn, pij ta vc kam pij, p. nejvy Varlovsk dostaten zamlouval. 63) Varlovsk ale stl na svm, ovem jinak tum nemoha. Hejtman zemsk opt ubezpeoval, e on ani ped Pnem Bohem, ani ped knetem pnem svm zamlouvati neme, aby tm pnm ptomnm a jinm samm to bemeno na krk zavsiti ml, nbr jestli e to p. nejvy sm uiniti chce, e to tak ke sv budouc zmluv uiniti me; jeho pak ab y z msta pustil, by jinde sv ochrany hledal. Odpov znla, e p. nejvy pana hejtmana zemskko, aby k n mu tak asto ji poslati a toho dleji po nm pohled vati ml, za hodnho neuznv, nbr maje v rukvch jsan a poruen JArc.M., e bude vd ti, jak dle tho poruen postupovati. Aby pana hejtmana odsud pustiti ml, toho e v tak velkm nebezpeenstv uiniti nechce. Hejtman zase naopak vzkzal, e on tm zpsobem, kdyby ne ,pro fedrunk slueb JMC. initi bylo, jeho, nejvyho, za itak hodnho neuznval, aby se s nm v takov disputac dvati ml; ostatn aby inil na zmluvu svou co chce. Hned potom poslna jest do pokoje p. hejtmanova, kde tch nkolik v Opav ptomnch pnv a rytv pohro mad sedlo, exekuce a postavena jest ped pok oj str, kter naporueno, aby dnho nevypoutla. Tu dodali se vzn pana Leonharda % Neuhausu (nejvyho strmistra Valdsteinsk setniny) a jakhosi p. Jika Goe, e zali k Varlovskmu a jeho se tzali, jestli e s jeho po.ruenm a za jakou pinou se to arestovn dje. Var Jovsk odvtil, e se to ovem z poruen jeho stalo, a to za tou pinou, e se jemu dle poruen JArc.M. a JM.
) Sj. 2. jna. 6J ) Sj. 29. jna.

p. Gonzgy zadosti nedje; stavy pak e pustiti nemn, a od JArc.M. odpov pijde; a ponvad sic nic jinho initi nemaj, aby zatm spolu v karty hrli. Po nkolika hodinch posln jest k nmu zas p. Zedliz, nejvy poruk pluku Rychartovsk jzdy, s kancelistou pana hejt mana, po nich p. stavov ve vzen sedc jemu vzkzali, ponvad nen mon, aby zde v hospod pn hejtmanov v lak malm pokojku se vichni pes celou noc zmstknati a zstvati mli, aby vdy jich propustil a kad aby do hospody sv odjti mohl. Pied p. Zedlitz oznmil vznm, e jim Varlovsk po vli uiniti chce.64) Stupe tak ne etrnho chovn se p. Varlovskho ke stavm in pochopitelnjm zprva, e JKM. Gonzgovi v skutku nadil, ponvad se nejvy tak mocnho pedsevzet dopustil, soud nici a sklpek zemsk, tu kde se spravedlivosti lidsk chovaj, mocn otevti a penze JKM. nleit vzti dal, aby jej do arestu vsadil, aby zas takov penze proti kvitanc oddal.65 ) K tomu pichz, e, kdy kdosi z vyetovac komise Vratislavsk stavm byl radil, e by bylo nejlpe, aby se s Varlovskm v dobrot narovnal i, oni narovnn velik rozhodn odmtajce o to usilovali, aby pkladn" potrestn byl. a6 ) Varlovsk tum o vem tom zpraven jest prv tehd, kdy se nade stavy pomstil. Od tto doby kvali stavov hlavou tm ke vemu, ponvad pr ji jinae bti neme. Toliko jednou jet tho roku dovolili sob Varlovskmu pedkldati dleitou vminku. Bylo to dne 14. listopadu, kdy je byl gen. Gonzga napomnal, aby v as nastal poteby pi panu nejvym a pi manech radou i pomoc svou assistovali. Z pis snmovn prav: Aby se jemu p. Varlovskmu, pokud odpovdi na toto psan dati bude, tato odpov dala. Pokud (eho Pane Boe uchovati ra!) jak poteba na stane, e ptomn pni na poruen JM. pana hejtmana to uiniti a se, jak poctivm lidem nle, podl man brniti chtj. Ne aby se ale na jak posty komandovati dti mli, toho e se jim ze slunch pin uiniti nevid." Avak do nebezpeenstv tak hroznho stavov ne pili nikdy. vdov, a se na blzku Opavy asto vidti dvali, k mstu sammu pistoupiti se neodhodlali. Mezi tm, co tak byla vojska vdsk Opavanm vce, ne toho sama tuila, na postrach, dokonila komise Vra tislavsk pi stavovskou s Varlovskm. Dve vak, ne vydala svj nlez, dala zplatu. Vojent komisai si vypotali, e jim nle za jejich prci 100 duktv ili 300 zl.; jaksi Knobelsdorf, komisi od vrchnho adu pidan, dal 100 zl., mstskmu psai pak dali sami sta vov z vdnosti 20 duktv. 67 ) Za vyslanmi Hynalem a sekretem poslno jest nejmn dvakrte po 100 iro kch groch, netajc toho, co byli do ruky dostali hned
*4) Sj. dne 1. listopadn. O Sj. 6. z. 8S ) Sj. 15. ijna. 8r ) Sj. 17. ledna 1647.

118

Nco o umn heraldickm.

na cestu. 6S) Nad to pak placeno jest podle kvitance v archivu zemskm zvlt uloen za Hynala, jen po slovch sekretovch 69 ) ve Vratislavi pr vce korbele hledl neli vc zemskch, 200 tolar skch po 45 gr. blch Vratislavskmu mfanu Karlu Ungrovi, hospodskmu u modrho jelena Komisae Klipla do potu vnmajce zaplatili stavov za vyzen svho sporu s Varlovskm pes 1000 zl. A byt pak jsem se i nemohl dopditi nlezu tak draze zaplacenho, tolik z kusch zpis snmovnch na r. 1647 na jist o vychz, e v niem nevyhrli. Varlovskmu mu seli doplceti; a aby se sporm podobnm pro pt pe Sj. 3. a 13. z 1. 1646. Sj. 13. z.

delo, poslal vrchn ad do Opavy dva komisae (Dyra a pozdji Setra) s kasrem (Grollein), kte vojensk vci obstarvali na mst stavv, proti zazen takovmu porunickmu zdarma protestujcch. Lta 1663, kdy hrab Forgcs, velitel Novch Zmk, tuto tvrz uherskou ponechati byl musel Turkm, kte odtud pes Slovensko pithli a na Moravu bl Olomouce, seli jsou se opt stavov Opavt, aby se radili o pomoci proti Turku. Tehdej zpisnk pak prav ke dni 12. listopadu: Stavov povplili JM. p. hejtmanovi zemskmu m sn 100 zl., aby mohl oficrm traktaci dvati, ponvad mnohdykrte s malou traktaci mnoho dobrho se tomuto knetstv spsobiti me." Nemlm se tum dvaje tomu, e k moudr tto nauen stavm nemlo dopomohl r. 1646.

Nco o umn heraldickm.

Sepsal Ant. Rybika.

Heraldika ili erbovda (ars heroica, scientia armorum, aspilogia, art du blason, heraldique, Wappen- oder Heroldkunst) nazv se umn, erbm a znakm stedovkm nleit vyrozumti, je vypisovati a vyliovati, a nov erby a znaky dle pravidel heraldickch navrhovati a d lati. Umn toto m potek a zaklad svj ve stedovkch obyejch vlench a spsobech bohatrskch i povstalch tehda dech a spolcch rytskch. Nebof jako asu toho osoby, kter v bojch zvlt ve vlkch kovch v turnajch ili kolbch a sednch a podobnch vpravch astenstv mly, i s eled svou od paty a do hlavy byly ozbrojeny a tm vespolek jednostejn odny; proe po teb bylo jistch znamen zevnjch, dle kterch by se jeden kad bojovnk a druina jeho od jinch rozeznati mohli. Vykldnm a posuzovnm takovch znamen, je bojovnci tito obyejn na ttech, helmch a t. p. kusech nosili, obraly se tehd jist osoby, vc tchto dobe znal, rozafn a poestn tak zvan heroltov kte inili zvltn cech ili podek a umn sv prvotn toliko stnm podnm s uedlnky svmi persevanty sdlo vali. Uen a pravidla tato byla pozdji sebrna, a v jist podek a spsob uvedena, z eho potom vzelo umn erbovn, podle pvodc svch, herolt, umnm heraldickm, heraldikou nazvan. Francouzov byli nejprvnj, kte se a to ji v XII. stolet za krle Ludvka VII. pokusili o jaks taks systematick vzdln umn heraldickho, a Honor Bonner vydal tam r. 1481 nejprvnj spis o heraldice: Arbre des Batailles. Paris fol.; ve Vlach psal ji Bartolo de Sassoferrato (13131355) de armis et insigniis, a v Anglianech sepsal dokt. Nic. Upton r. 1441 prvn dlo heraldick. V Nmcch teprv pozdji vci tto sob vmno, jeto prvn knihy erbovn (Wappenbcher) teprv okolo r. 1540 pichzej; r. 1610 vydal Siebmacher obr-

nou takovou knihu, v ni jin napotom pokraovali a ji znovu vydvali. Ku konci stolet XVII. vydal Spener dva u vci t dleit spisy: Historia insignium illustrium (r. 1680) a Insignium theoria (r. 1690). V minulm stolet pracovalo nkolik uenc lipskch horliv v umn tom, a pak Jan Kr. Gatterer (17631793) velik materil dosavadn v nleit podek uvedl a takm otcem nmeck vdy heraldick se stal, vydada r. 1763 Abriss der Heraldik a r. 1791 praktische Heraldik. Ve Francouzch pracoval v dob nejnovj se zvltn horlivost o umn tom Henri Simon, jeho obrn a zajmav dlo: Armo-rial generl" r. 1812 tiskem vylo. U Slovan vak vda erbovn byla a dosavde tm docela zanedbna, tak e nepozstv jet systematickho pojednn o erbch slovanskch. Dla o vci t v jazyku eskm, polskm a la tinskm psan (Paprockho: Gniazdo cnoty, o herbachT Zrcadlo M. Mor., Diadochus; Okolskho: Russia flor.; K. USiesieckho: Korona polsk; Kytlicv. Ehrenspiegel; Zefariova: Stematografie; M. Skorojevie: Wappenbuch von Illyrien a j.) pokldati lze toliko za materil heraldick; nebof obsahuj ovem mnoh zprvy genealogick, i vyobrazen a zde onde tak vypsn erb lechtickch a mstskch, nezavraj vak v sob pravidel a kritickch dt k vdeckmu skoumn, vypisovn a dln erb a znak slovanskch, anobr nejsou onyno ani vdy sprvn a podstatn. Umn heraldick bvalo druhdy velmi dleit, pokud kvetly rozlin duchovn a svtt dov rytt, do nich se pijmali toliko osoby ze staroitnch rod lechtickch pol, jako se i na mnoze toliko jim propjovaly bohat prebendy duchovn, a heroldov tehd skoumvali staroitnost rodu a pravost erb a pvodu osob, jen k dm nebo prebendm takovm chtly piputny bti. V dob novj umn to ovem bval sv platnosti na mnoze

Nco o umni heraldickm.

119

pozbylo; nic vak mn jestif heraldika i nyn jet dleitou pomocn vdou historickou a juridickou, ponvad i modernmu historikovi a juristovi bez vdomost heraldickch a genealogickch asto nelze se obejti, ku p. pi rozsuzovn ddinch prv a npad, pochzejcch z dob starch, pi uvaovn pravosti starch listin, peet a tomu podobnch pamt a sv dectv a t. p. Heraldika jakoto umn dl se na dv sti, theoretickou a praktickou; onano zavr, v sob pravidla heraldick a prameny, z nich je lze erpati: listiny erbovn, peeti, mince, rodokmeny, knihy pamtn ili zpisn (Stammbcher), nhrobky, knihy a sbrky erbovn, rodinn obrazy, ozdoby, koltry, nad a t. p.; tato zan se uvnm pravidel tchto a vztahovnm jich k vci sam. Praktick st tato obsahuje v sob: a) Vypisovni a vyslovovni erbu (blazonovni); toti vylen ttu co hlavn sti erbovn, jeho spsobu, postaven a rozdlen, vypsn obsaench v nm heraldickch a jinch znamen, jich ntru ili barev, pak kus vedlejch: helmu, pikryvadel, ozdob atd.; b) Historizovni, t. j. z listin a jinch pamtek erpan vypsn pbh a dt, vztahujcch se k pvodu jednoho kadho erbu, k zmnm, jen se s nm staly rozmnoenm a rozhojnnm, rozdlenm nebo spojenm jeho s erby jinch rodu; c) Kritizovni ili posuzovn toho, bylo-li, hledc k znamenm a vyobrazenm erbovnm, kjich rozvren, ntru a podku, k ttu a kusm vedlejm, nleit eteno toho, co u vcech tch heraldika vy muje, a ) Rejsovni (Aufreissen) ili navrhovn a nakreslovn novch erb dle pravidel heraldickch. Povvad se heraldika obr zvlt vypisovnm, skoumnm, podnm a navrhovnm znak ili znamen erbovnch (Wappenzjeichen), a tyto spatuj se na ttu a helmu, pokldaj se tt a nkdy i heim za kusy pedn a hlavn v jednom kadm erbu, ostatn k erbu jet nle it kusy, ku pr. pikryvadla, strcov ttu, plt a jin ozdoby ale za kusy vedlej a ndhern; a nebude od msta, o onch i tchto ponkud sieji tuto promluviti. Nejdleitj st kadho erbu jestif tt (tarcza, clipeus, ecu, Schild) jeho pravou stranou nazv se v heraldice ta, kter na patcmu jest na lev, a naopak levou ta, kter jest na prav stran. Co se formy a spsoby ttu te, taf bvala rozlin; nejstar tty byly tyrhran (v. fig. 1.) ili panatyrsk, Banner W.; panlsk bvaly podlouhl dol zakulacen (v. f. 2.), nmeck takt, avak mly na prav stran vkrojek pro otp (v. f. 3.), vlask byly vejit (v. f. 4.), francouzsk nyn vbec uvan v pici ukonen (v. f. 5.), ensk bvaly srdcovit a achovit (v. f. 7 a 10.), anglick nahoe po stranch rohat (v. f. 8.), jin pak i jinak jet po kra jch vykrojovan, a t. p. Obyejn stoji tt zrovna vzhru, a jen zde onde a to pi erbch starch bv k prav, ideji k lev stran naklonn (ecu couch , v. f. 10.); ttem pak zpodkem nahoru obrcenm (renvers,

gestrzt, v. f. 12.) vyznauje se, e dritel jeho byl po slednm potomkem rodu svho, aneb e pro pein njak est a erb svj propadl. Co se potahovni a natrn ttu (Tinktur, email) te, uv se k tomu bud1 kov: zlata, stbra, bu barev: erven (rubnov), modr (lazurov, blankytn), zelen, purpurov, bruntn (hebkov) a ern (uheln). Ntr tento kdy se neuv kov a barev samch vyznauje se nyn tekami a rkami, a to: ntr zlat (lut) tekami (v. f. 2.), stbrn (bl) prostorou przdnou (v. f. 1.), erven rkami kolmmi (v. f. 3.), zelen rkami od prav k lev na pokos jdou cmi (v. f. 5.), modr rkami pnmi (v. f. 6.), ern rkami s hry dol a na pi pes sebe taenmi (v. f. 7.), purpurov rkami od lev k prav stran na pokos vedenmi (v. f. 4.) a bruntn rkami s hry dol a od prav k lev na pokos taenmi. Druhdy vak uvalo se k tomu psmen zatench (G. S. R. G. a t. d.), nebo zname n planet (O 3 H $ ti ). K ntru pot se tak koeina (Krsch, fourrures), kter jest buto obyejn nebo hranostajov (Hermelin, hermines), nebo popeliina, (Fech, Veh, Grauwerk, vair), tak klobouky, zvonky (Eisenhtchen, f. 11.) nazvna, o nich neji bude mluveno; hranostajov koeina nazv se pirozenou (v. f. 9.), kdy pda jej jest bl a ocsky ern, obrcenou (Gegenhermelin, contrehermines) pak, kdy na ern pd vi dti ocsky bl. Pichzej v heraldice konen tak barvy p irozen (Naturf., naturels), avak jen zdka, toti pi kusech z prody vzatch, z nich barva tla lovho a zvecho nebo st jeho nazv se barvou tlnou. Pi uvn ntr tchto etiti jest pravidla toho: e ni kdy kov na kov (ku p. zlato na stbro) a barva na barvu (erven na zelenou, modr na bruntnou) natrati se nem, anobr kov na barvu a naopak, a vjimka z toho stti se me toliko pi kusech, jen jsou barev pirozench, aneb v ttech, kter jsou ji kovem a barvami potaeny; onyno mohou se klsti na barvy i kovy, do tchto pijti me figura barven nebo kovov. Erby, v nich pravidla ve pivedenho nebylo eteno, nazvaj se nepodnmi, jalovmi, zhadnmi (armes fausses, falsche, rthselhafte Wappen). tty jedinou barvou nebo kovem potaen bez velikho rozdlen a znaku (f. 7.) vidti jest velmi zdka, a to jen v nejstarch erbch, proe m tu prchodu p slov franc.: qui porte le moins est' le plus, e toti erb m jednodu, tm jest star a vzcnj. Obyejn jest tt buto na nkolik rzn barevnch st rozdlen neb rozkrojen, buto znaky heraldickmi aneb jinmi obrazy vyplnn. Co se dleni (Sekzion) ttu te, dje se ono rami bud s hry dol, neb na pi, nebo na pokos pro stedkem ttu taenmi; tt rou kolmou na dl rozd len nazv se rozpoltn (getheilt, parti, v. f. 8.), bylli rozdlen rou pn, slov tt roztpen (f. 10., gespalten, coup), uv-li se pak k tomu r na pokos tae nch, jmenuje se tt rozkrojen (f. 13. 14., durchschnit-

120

Nco o umni heraldickm.

ten, tranch, taille), a to bu na prvo nebo na levo, dle toho, z kterho kouta hornho byla ra taena. Spo jenm tohoto tverho (hlavnho) rozdlen povstv jet vcero jinch kroj ili sekc, ku p. dlen kiem ili kio vn se ry kolm a pn (f. 12, roztvrcen, geviert, ecartel), dlen kiem na pokos ili kiovn se r obou pokosnch (f. 15, schrggeviert) ; spojenm r kolm, pn a obou pokosnch povstv dlen na spsob tnie nebo kuelky, klnku leatho (f. 16., gironer, Stndern); takt se me tt rozdliti dvma, temi a vcero rami pnmi, kolmmi a pokosnmi. Bylli tt dvakrte roztpen ili na pi rozdlen (f. 17. a. b. c), nazv se horn sf vrchem nho shorkem (Seh.- Haupt, chef), stedn psem nebo prostedkem (Grtel, fasce), doln zpodkem (Sch.- Fusz, pointe); nezajm-li horn st' celou tetinu ttu, slov vrkem (Gipfel, comble). Bylli tt tyrykrte roztpen (f. 18.), nazv se prvn horn sf (a a) hlavni, (Hauptreihe), druh (bb) estnou (Ehrenr.), tet (c c) stedn nebo srden (Mittel- oder Herzr.), tvrt (d d) pupen (Nabelr.) a pt (ee) zpodni (Fuszr.). Jest-li tt toliko rozdlen (rozplen, roztpen, rozkrojen), na z vaj se sti jeho dly (Pltze), ple, tvrti, trychy ili pruhy, nikoliv vak pole nebo pda (Felder, champs, kterch slov uiti se me toliko pi ttech, v nich spatujeme znaky heraldsk nebo jin vyobrazen. Dlen (krjen) dti se me rami rovnmi a kivmi, z eho pak povstvaj rozlin spsoby kroj, ku p. tt rozplen na spsob stinek stinkovit (Zinkenschnitt, f. 19.), na spsob kie, hada, vln, lilie, tt rozdlen na spsob hlemejd ili neka (f. 20., Schneckeschnitt), tt rozdlen na spsob vidliky pm nebo obrcen (f. 21., Gabelschnitt, oder dreifach aus der Ecke von oben, von unten getheilt), tt na prvo neb na levo rozkrojen picemi (f. 22., Spitzenschnitt), a to pmmi, leatmi, plamenitmi a t. d. Takt dlvaj se tty na spsob zvonk, klobouk eleznch (Eisenhtchenschnitt, vair), kter jsou-li modr na bl pd lovou klobouky pm, naopak jsou-li bl na modr pd (f. 11.), nazvaj se klobouky obrcenmi, avak mohou bti i jinmi kovy a barvami potaeny, ku p. lutou a ervenou, blou a er nou, klobouky pak erven a lut potaen a otvory k sob obrcen lovou dvojnsobn (f. 24., Gegenspitzen, contrevairs). Jest-li tt jen jedinm kovem neb barvou, aneb jest-li sice vcero barvami a kovy potaen, avak neobsahuje- li pi tom ani figur heraldickch ani obyej nch, nazv se przdnm (ledig, plein., f. 12.), ku p. tt v erbu p. Vratislav z Mitrovic; jest-li tt nebo nkter sf jeho przdn proto, e se budoucn pi jist plei tosti satku, npadu ddinm m do nho neb do n vloiti figura nebo znak njak, slov tt ten nadjn (Wartschild, ecu attente); jest-li tt przdn ozdoben arabeskami, jmenuje se ttem damakovanm (damascirt, paill, damasquin, f. 10.) a t. d.

Znamen erbovn (Wappenzeichen, figures, meubles) jsou vyobrazen barvami v ttu vyznaen trojho spsobu: a) tak zvan figury neb znaky heroldsk, t kusy estn (Ehrenstcke, Heroldfiguren, pieces honorables), proto tak jmenovan, e jsouce symbolickho spsobu jakousi ideln platnost a hodnost vyznauj a toliko v heraldice pich zej; >) figury ili znaky obecn (gemeine Figuren, pieces du second ordre), t. j. vci ze skuten prody poch zejc, aneb c) z oboru umn, emesel nebo bjeslov vzat, proe lovou t vypjen (entlehnte). Co se te figur heroldskch ili kus estnch, jen jsou star figur pirozench a umleckch, slu vdti, e povstvaj dlenm ttu rami rovnmi nebo kivmi a obyejn tetinu ttu zaujmaj. Jsout pak tyto: a) Bylli tt dvma barvami od shry dol na ti rovn sti rozdlen, slov stedn dl klem (Pfahl, pal, f. 5.), a nezajm-li kl takov tetinu ttu, slov kolikem, itrychem kolmm (Stab, vergette), jest-li ale velmi tenk, jmenuje se strykem (Faden). 6) Byl- li tt dvma rami na pi ve ti rovn sti rozdlen, jmenuje se prostedn bevnem, pasem (Balken, fasce, f. 3.). c) Byl- li tt dvma rami na pokos od prav k lev nebo naopak ve ti rovn sti rozkrojen, nazv se stedn z nich klem na pokos k prav, nebo k lev stran postavenm (f. 4. a f. 6., rechter, linker Querbalken, Gehnge, bnde, contrebande). Ve vech tchto ppadnostech vyhledv se vak k tomu, aby dlenm takovm povstala figura heroldsk, by krajn sti ttu jen se pi klu a trychu kolmm nazvaj boky, pobonice (Flanken, f. 23 aa) tou barvou neb kovem, prostedn vak jinak byly nateny, sice by tu nebylo figury heroldsk, klu, pasu, trychu, nbr jen pouhho rozdlen ttu, c) Spojme-li dva trychy z dvou kout ttovch vychzejc v pici, povstv tm krokev (Sparren, chevron, f. 25.), jen me bti vzhru, dol r k levmu i k pravmu koutu obrcena, e) Pelme-li pes bevno u prosted kl, stane se z toho k sprost (f. 26., gemeines Kreuz, croix ordinaire); f) polo-li se vak pes trych z prav strany na pokos jdouc jin trych z lev strany tolik na pokos taen, vzejde tm ki burgund sk nebo Ondejsk (f. 27., Andreas-, Schrgkreuz, croix de Bourgogne). Velik tyto figury povstati mohou rami rovnmi nebo kivmi (vykrajovnm, f. 23. a 30.), mohou se vztahovati dle cel dlky i ky ttu, nebo nedotkati se kraje, na jednom nebo na druhm konci (skrcen, verkrzt), nebo na obou koncch (visut, schwebend, f. 28.), mohou bti rozlin vykrojovan, zapiatn, zlomen neb posouvnut (verschrnkt, verschoben, f. 29.), mohou bti przdn nebo prolomen (f. 27.), vykldan neb obloen (belegt, beseitet, f. 28. 30.) ili mohou mti na sob nebo vedle se be jin kusy a ozdoby, ku p. hvzdy, re. Ve to zvlt msta m pi kch, jich se druhdy na ttech mezi figurami heraldickmi, jak se podob za pi nou vlek kovch, nejhojnji uvalo, z eho i vzely

Nco o umn heraldickm.

121

rozlin spsoby k; ku p. k hadovit, udicovit, hkov, liliovit, vidlikov ili lotrovsk (Scbcherk.) na spsob lit. Y, vyplnn k lotrovsk (f. 31.), k sv. Antonna nebo berlikov na spsob litery T, arcibiskupsk ili lotrinsk neb dvojnsobn, maltzsk, Jeruzalmsk, jtenov, jetelovit, provazov, achovan, movan, na spsob lomen helnice (verschobenes Winkelmasskreuz) (f. 32.). g~) Thneme- li kem pes tt vcero ar, a to bud s hry dol nebo na pokos, povstv z toho me ili tt zrovna nebo na pokos movan (Gitter, frettes, f. 33.). A) achovni (Schachtafel, echiquier, f. 34.) jmenuje se to, kdy tt tabulkami tverhranmi ili kostkami stdav kovem a barvami natenmi pokryt jest, pi em ani poet ani barva kostek tchto naped ji nejsou vymeny; jsou-li tabulky ty podlouhl, jmenuj se indele, cedulky nebo cihly (Briefe, Schindel, Ziegel, billets, f. 35.), a tt jimi pokryt nazv se inde-lovan neb cihlovan. ) pice, trojhran, kln, homole (Pyramide, pointe, f. 36.), kter obyejn vzhru, avak zhusta tak dol, k lev i prav stran, k hornmu a dol nmu, pravmu i levmu koutu jest obrcen (gestrzt, rechts, links, gegen Schild-Ober- oder Unterwinkel gekehrt), nesah-li pic svou a na kraj ttu, slov trojhran kus, skrcen (erniedrigt), nedotk-li se pak na dn stran kraj, jmenuje se klnkem, pikou (Triangelspitz), f. 2.)- ) Dlaika ili kostka obrcen (verschobenes Viereck, Raute, lozange) spatuje se v ttu asto jen je dink, asto jest jich vce vedle nebo. podle sebe; jeli cel tt jimi pokryt, jmenuje se achovnice dlaikov, dlaba (Rautenschach) ili tt na spsob dladiek (f. 37.). /) Kostka podlouhl ili ach (lnglichte Raute, Weck, fuse, f. 38.), k n vztah uje se ve, co o dlaice po vdno, a tt achy pokryt slov achovan (geweckt, fusel). m) Kruh ili kolo (Kreis, circle), k emu nle tak obru ili prsten (Ring, anneau); figury tyto pich zej v ttu bud cel aneb jen stky jich, bud o sob, anebo i vpleten" do sebe (verschlungen, entrelacs, f. 39.); polokruhy bvaj zhusta tak na koncch remi, jetelem, hvzdami a jinak ozdobeny, tt pak polokruhy pokryt jmenuje se upinovat, kvtovan, msicovil (f. 49., geschuppt, geblmt, gemondet). J) Koule (Kugel, besants, f. 41.), jen jsou barvami nebo kovem potaeny tyto nazvaj se pak tak penzky (Pfennige) a spatuj se v ttu bud jen o sob aneb jest jich tu vcero a to v rozlinm skupen, ) tverhran ili tvrt przdn (Viereck oder ledige Vierung, franc canton, canton honneur, f. 42.), zaujm obyejn na ttech, v nich nen jinch sekc ili kroj ani figur jakch, horn pravou tvrt; nkdy vak bv i men a achovanho, herme linovho a t. p. spsobu. p) ten ili kuelka na prav horn stran ttu lec a pic svou prostedka ttu se dotkajc (Stnder, giron, f. 43.). K figurm heraldickm pot se tak jet q), kdy na ttu vtm le

uprosted jin men tt, ttek nebo tt stedn (Kleinoder Herzschild, ecusson, f. 44.), pak r) shorek a zpodek ttu (Schildeshaupt und Sch.-fuss, chef, Champagne), a to af ji povstal rou pn nebo pokosn, kdy ve chen ostatn tt jest jinou barvou neb kovem potaen a tud in pdu ttn; shorek ttu bv pak nkdy tak peven (berstiegen, surmont) nebo podloen (untersttzt, soutenu), t. j. rou rznobarevnou nahoe nebo dole z tet jeho sti potaen, aneb i roztpen (gespalten), t. j. na dv ple rozdlen (f. 9. a 11., 33. a f. 49 b.). *) Okraji ttu (Einfassung) a to kdy tt sm zavr ji v sob nkolik kroj nebo figur, sice by tu byla figura pod lit. q piveden kter okraj nazv se okrajkem, lemem nebo litou (Leiste, Umschweif, bordure), kdy sah a na sam kraj ttu, sice jmenuje se oblozkem, obrubou (Kragen, Saum, orle), a bv n kdy i dvoj- a trojnsobn, kvtinami a jinak ozdoben a poset; jeli vak velmi zk, slov rkou i nitkou (Schnur, filiere, f. 1. 2.). f) tt upinovat (beschuppt, papelonn, f. 49 .), t. j. polokruhy na spsob upin nebo kdel motlovch pokryt, w) tt opeen (f. 42., befiedert, fein gestickt, plumet), t. j. tt vykldan hebkm pem dlouhatm, stdav kovem a barvou potaenm. v) tt na spsob plt rozdlen, t lomenice zvan (gemantelt, mantel), t. j. tt rozdlen na spsob pice, lomenice, rami vychzejcmi z bok ttovch a pod hlem tupm se sbhajcmi (f. 45.), a tt na spsob kp rozdlen ili skrcen trojhran (f. 46.), z dolnch nebo hornch kout vychzejc (spitzkappenfrmig, chap, beschuht, chauss). ze) tt picovat, t. j. picemi nebo klny z bok nebo s hora a dol proti sob vychzejcmi pokryt (f. 44., ineinandergehende, liegende oder aufeinandergesetzte Spitzen, Pemmanch). y) tt vyboen (geflankt, flanqu), t. j. tt na pokos roztveen, jeho pobon pice jsou okrojen (f. 40.). z) tt kryt (brochant, darber hinlaufend, f. 48.), t. j. tt, pes jeho hlavn figuru jin jest taena, j onano z sti jest pokryta). Krom tc hto i jin jet znaky pokldaj se mezi figury heraldick, ku p. obojek heroltsk (viz neji), Ml, ps dva- , ti -, tyrykrte lomen (verschrnkt, verschoben, le contre-pal, f. 29.); pestupovn a pechzeni barvy ku kovu (Ucbergehen, rebattement, f. 41.) a j. v. Figury pirozen nebo obyejn, t obrazy zvan, jsou vzaty ili vypjeny z prody iv i bezivotn, z umn, emesel a z bjeslov. Figury z prody iv obsahuj v sob obrazy svatch, svtic i andl (zvlt v erbch knskch a mstskch) a lid, a to rozlinch st, pohlav, stav i plemen (mouenny, Turky, mue div), osoby nah, oacen i ozbrojen, k lev i k prav stran nebo celm obliejem k nm obrcen, v cel po stav neb jen do polou aneb dokonce jen sti jich, ku p. hlavu, trup, srdce, ruce (tyto bvaj nkdy do sebe vlo en [Treu und Glauben, foi], nkdy k ehnn pozdvien) 16

122

Nco o umn heraldickm.

i nohy. Z e zvat tvernohch vidti bv: lvy (o jednom nebo o dvou ocasch), nedvdy, slony, velbloudy, levharty ili lvy obliejem celm obrcen a krejc, vlky, rysy, liky, koky, psy (ohae, vnky), kance, bky, kon (osedlan nebo przdn), jeleny, kamzky, zajce, veveice, opice a t. p. Z ptk spatuj se: orlov o jedn i dvou hlavc h, s sty rozavenmi a jazykem vyplazitm (kte pak, jeli jich tr nebo vce, lovou orlikov"), sokolov, pelikni, labut, husy, pvi, kohouti, krkavci, holubi a j. Takt vidti v erbch zvata z ostatnch prodnch, jakO: ryby rozlin (delfny, tiky, karasy), by, jetrky, hady, raky, rakovice, hlemejd, motly, vely a jin brouky. Velik zvata tato (z nich nejhojnj v erbch bvaj lev a orel) spatuj se buto v sv pirozen nebo v nkter heraldick barv, bud cel nebo osekan (verstmmelt), nebo jen nkter jich sti: hlavy, pazoury a tlapy (Waffen), kdla, parohy a t. p.; mimo to jsou bu v skoku, bhu, letu, nebo krej zvolna a jsou k t nebo on stran nebo obliejem pmo k nm obrceny; konen vynikaj jen hlavou a pednmi nohami z t neb on strany ttu, ili vychzej, nebo vzhru z jedn figury do jin, ili vyskakuji; lev, medvd, kanec na zadnch nohch postaven slov rozspan (grimmig), k pochopu (zum Angriff) spjat, kde obyejn dr v pednch tla pch me, kytku, hvzdu a t. p., lev pak obliejem obr cen, zvolna krejc, slov levhardovit (leopardirt). Mimo zvata skuten vidti bv v erbch velmi zhusta osoby a zvata bjen: centaury, ochechule, medusy, jednoroce, pegasy, nohy ili gryfy (tyto obyejn na spsob lv vzhru spjat a rozspan), baziliky, sala mandry, ohniily (fenixy), draky ili jetry, san lt ili sedmihlav hady a t. p. Z e rostlin spatujeme v er bch: stromy, kee, vtve, kvtiny, byliny, vnce, obil a ovo ce spsob rozlinch, pi em zvlt znamenati slu, e lilie zahradnick rzn se od heraldick tm, e tato skld se z tr pic a jest bu jednoduch nebo dvojnsobn (f. 48.), rMe pak bvaj o pti i vcero listech; kvtinou nebo bylinou vytrenou vyrozumv se ke i s koeny, a vncem routovm (Rautenkranz) slov kus toenice kvtinov na pokos pes tt nebo st ttu peloen, ku p. v erbu saskm. asto uv se tak v erbch vyobrazen slunce, msce, hvzd, vlasatic, duhy, oblak i blesku; slunce mv obyejn lidsk obliej (gebildet) a dvanctero paprsk; hvzdy jsou o 5, 6, 7 i 8 picech; msc pak jest bu v ouplku nebo rohat, a tu k prav nebo lev stran obrcen s obliejem (gebildet), nebo przdn; mimo to spatuj se v erbch, a to pedkem osob uench, i jin planety ili znamen nebesk (ste lec, vhy, vodn a t. d). Co se konen vc a kus te, z umn a emesel do erb pijatch, tu vdti slu, e tu spatujeme tm vechny nstroje emeslnick, rolnick a loveck (kle, sekery, kosy, krtce, radlice, hrb, kola, kladiva, vhy, podkovy, noe, koflky, trubky),

zbran sen i steln (mee, kordy, otpy, luky, puky, dla), kusy odvn a ozdobn (klobouky, helmy, sukn, korn, hvy, koruny, ezla, ptee, prapo rce, korouhve kosteln o tech cpech a na tech kroucch zaven, domy, ve, mosty, lod, anobr i cel krajiny a scny historick). Tak jin jet znamen vidti jest v erbch, ku p. hvzdy a ke na spsob tak zvanch mch noh (Trudenoder Alpenfuss), latinsk a gotick psmeny, a to jednak co zaten psmeny toho kterho rodu (ku p. lit. A. v erbu p. z Althan), nebo co znaky estn a pipomnky histo rick (ku p. lit. R. M. F. v erbch p. Slavat a ernn). Vztahuje-li se vyobrazen v ttu obsaen k jmnu osoby erb ten nosc, nazvme jej erbem mluvcm (sprechendes W., ecu parlant), ku p. erb Hruku z Bezna (hru ka . l. v ervenm poli), erb p. z Cimburka (cimbu), erb p. z Rdern (kolo). Vyten tuto figury heraldick i obyejn pichzej v ttu bu jenom kad o sob, nebo pospolu smen. Co se pak te spodn figur takovch, tuf, nen- li tt rozdlen, a je -li tu jen jedna figura neb obraz, klade se tento do prostedka (f. i.); jsou-li dva, kladou se nad nebo pod sebe; jsou- li ti, po^ stav se na spsob trojhranu vzhru nebo dol obrcenho (f. 35. 39. 40.); je- li jich tvero, polo se kem neb na spsob tverhranu; je -li jich vce, mohou se sestaviti dle libosti na spsob troj -, tver -, estihranu, vnce a t. p., nebo je-li jich mnoho, poseje se jimi cel tt (beset, seme). Byl- li tt rozdlen, klade se figura nebo obraz na msto vzcnj, ku p. je - li tt rozpoltn na ti sti, polo se figura do pruhu stednho, je -li roztvrcen, do prav horn tvrti a t. d. Konen pipomnme tuto jet pznaky (Beizeichen, brisures) ili znamen v ttu nebo na helmu, jimi se rozlin vtve tho kmene lechtickho, nebo dti t vtve, a to star od mladch, vlastn od nevlastnch, podn od nemanelskch a t. p. rozeznvaj. K tomu konci vlo se do ttu nebo na heim figura njak ku p. tak zvan mostek ili obojek heroltsk (Turnierkragen, Steg, lambeau, f. 49.), t. j. pka dole tikrte vykrojen aneb oblo se tt okrajkem, vlo se do nho krokev, tverhran, nebo thne se pes nj ir kl neb pruh od lev k prav stran (eho se obyejn uvalo v erbch dt nemanelskch), nebo se ozdob helmy rozlinmi klenoty. Krom toho zleej pznakov tito i v tom, e se zmn barva a ntr pdy, po l a figur, jako i postaven tchto, jak to vidme pi vtvch esk rodiny Vitkovic, jen uvaly v erbch svch re pli list, avak rozlinch barev, a na erbch eskch a mo ravskch pn z Valdteina, kte nosili v roztvrcenm ttu modrm a zlatm tvero Iv zlatch a modrch, avak tamto proti sob, tuto k prav stran obrcench. Kusy vedlej v erbch pichzejc jsou buto kusy rozdlen (Unterscheidungsstcke), buto kusy skvostn (Prachtstcke). K onm nle pedkem heim, lebka, plbice (Helm, casque) se svm klenotem ili ozdobou (akoliv

Nco o umn heraldickm.

123

se asto u ns i u Polk klenotem nazval heim sm anobr i cel erb). Helmy vidti jest na ttech ji v dob nejstar, a to zaven a nad levm rohem naklonn ho ttu poloen, i rozlin zdlan a ozdoben, dle toho, bylli to erb osob panujcch nebo jen lechtickch, a tuto zase, nleela- li osoba ta k lecht star a vy neb k novottn. Pozdji uvno toliko helmu dvojho sp sobu, kolcch ili zavench a turnyskch ili otevench (Stechhelm, Turnierhelm); ony no spatuj se v 16. a 17. stolet toliko v erbch osob novottnch a pouhch erbovnk (Wappner), tyto v erbch vldyk a pn. Nyn bvaj erby rytsk ozdobeny dvma, erby pansk temi, hrabsk a knec tymi i vcero helmy, avak jsout i erby starch rodin panskch a knecch, na kterch jest toliko jedin heim, nebo nen docela dnho helmu nad ttem. Co se postaveni helmu nad ttem te, bv heim, jeli jen jedin, uprosted k prav stran, nebo pmo hledm (im Visier) k nm postaven (toliko na erbch dt nemanelskch spatujeme helmy na levo obrcen); jsou -li dva helmy, stoj na kadm rohu jeden, jsouce k sob obrceny; jsou- li ti, polo se nejpednj do prostedka a ostatn dva na kraje a t. d. Na helmu okolo krku spatuje se obyejn na rce zpona ili penz zlat (Halskleinod), a nad helmem le rozlin okrasy ili klenoty nebo znamen helmovni (Helmkleinod, Helmschmuck, cimier). K okrasm tmto potme: t oenice rozlinch barev s feflky rozletitmi (Wulst, le bourlet), kter se v 16. a 17. stolet spatuj ji toliko na helmch kolcch pouhch erbovnk, druhdy ale bvaly i na helmch ote vench a panskch; tyto bvaj nyn naskrze ozdobeny zlatou korunou otevenou (Bltterkrone), akoliv se v nejstar dob jimi ozdobovaly toliko helmy tch bohatr, jen v boji nebo sedn pro zvltn udatnost obdaeni byli vncem nebo korunou. Z koruny nebo z toe nice vynikaj pak jin klenoty nebo znamen helmovni, toti: budto figury heraldick a obrazy v ttu samm obsaen, buto jin obyejn symbolick okrasy a znaky. Nejastji spatujeme nad helmem rohy buvolov, trouby slonov, parohy jelen nebo kdla orli tato proti sob roztaen, rozkdlen, nebo na sob poloen a j. v. Mezi znaky tmito vidti jest uprosted obyejn zase tu neb onu figuru nebo obraz dole v ttu obsaen, aneb spatuj se nad helmem jin obrazy, ku p. klobouky, loutky (polovice muskch neb enskch figur), ve, praporce, ruce i nohy ozbrojen, pra ptrosov, ocasy ili kytky pv a j. K ozdobm helmovnm potaj se tak fafrnochy ili pikryvadla (Helmdecken, lambrequins), t. j. ozdobn rouky, jen z helmu okolo ttu dol vis a na spsob arabesek vykrojovny a tmi barvami a kovy, kter v ttu samm spatujeme ku p. na prav stran modrou a blou, na lev pak ernou a lutou potaeny jsou. Mezi kusy rozdlovai pokldaj se i ty, jen vyzna uj d a dstojenstv osoby, kter toho erbu uv

(Standeszeichen), a spatuj se jednak nad ttem i helmem, jednak za nimi nebo kolem nho. K tmto kusm po tme : o) Koruny, jen jsou rozlinho spsobu, csask, krlovsk, a tato zase bu star, pohansk (v pice ukon it), buto kesansk (fransk, lombardsk, uhersk, e sk a t. p.), markrabsk, hrabc, pansk ili baronsk (tato otoena jest temi rami perlovmi, onano ozdo bena devti picemi s perlami), a trojnsobn koruna ili tiara papesk. 6) Klobouky, a to: kurfirstsk, arci-kniec, knec (vvodsk), kl. do bentskch, jen jsou veskrz dole hranostajem obloeny; kardinlsk (er ven a po kad stran s 15 tapci), arcibiskupsk a biskupsk (oba barvy zelen, onen s 10 a ento se 6 tapci), pak notsk (barvy ern s 3 tapci dol v iscmi), c) epice ili infule, pak k a berla arcibiskupsk, bi skupsk a opatsk. d) Znaky hodnosti a ad svtskch, ku p. hl marlsk, kle komoch, kotvice admirl a t. p. Tiarou ozdoben erb papesk podpr se na dva kle kem peloen; v erbch preltskch spatuje se za ttem infulovanm k a berla, a u prelt, jen mvali t pravomocnost svtskou, tak me, a nad tm vm vzn se ve vypsan klobouk se tapci; erb pe vor a pevorek klternch poloen bv na hl poutni kou, a erby osob duchovnch otoeny jsou zde onde tak remi nebo korunou trnovou. Za erby vych ed nk dvorskch spatujeme znaky jich hodnosti (kle, ko tvice a t. p.), a osoby obdaen dy estnmi (zlatho rouna, modrho podvazku a t. d.) ozdobuj jimi tak erby sv. I pohlav krsn uvalo druhdy v erbch svch zvltnch pznak; panny lechtick kladly erby sv do vnc rovch nebo na dv i vcero palem; pan obtely erb svj pskami milostnmi ili rami uzlovitmi (Liebesknoten, Liebesseile, noeuds d'amour), vdovy pak obkldaly jej rou bez uzl (cordeliers). K znamenm rozdlo vacm a to pedkem v erbch osob stavu vyho prisluej tak hesla a prpovdi (Wahl- und Sinnspruche, devises, cries de guerre), kter na toit psce nad nebo pod erbem, zdka ale v ttu samm, se spatuj, ku p. v erbu pn z Lobkovic: Popel jsem a popel budu." Kusy ndhern (Prachtstcke) jsou ty, jimi se ozdobuj erby toliko osob stav vych: pn, knat, krl a t. d. , potaj se k nim kusy tyto: a) Strcov ttu (Schildhlter, Wappenhther, telamones, tenans, Supports), t. j. figury osob nebo zvat, a to obyejn dv (ku p. andl, odnci, divoc muov, lvi, nohov, jeleni, ohai, medvdi, orlov, jeti a t. p.), jen stojce ne bo sedce vedle ttu, nkdy i jej obtejce, ku p. jetr v erbu Vartemberskm tt jakoby dreli aneb stehli. Nkdy podepen jest tt tak o njakou vc bezivotnou, ku p. sloup, strom, dv me, kl a t. p., co se pak nazv podkladkem (Sttze, sustentaculum, soutiens). b) Plt erbovn (Wappenmntel, manteaux armoyes), stany a trny erbovn (Wappenund Thronzelte, pavillons), toti ozdoby, jen pichzej 16*

124

Nco o umn heraldickm.

obyejn toliko v erbch knecch a krlovsk ch, jsouce na spsob plt, stanu nebo trnu okolo erbu rozpro steny, uvnit hranostajem, zevnit aksamitem ervenm potaeny a tepenm zlatm lemovny, nahoe pak klo boukem knecm nebo korunou krlovskou okrleny; jako to spatujeme na erbch knat Kinskch, z Lichtenetein a j., na krl. erbu Pruskm a j. v. Promluvive o hlavnch i vedlejch kusech erbovnch pipomnme, e se erby asto s jinmi erby skldaj, spojuji i novmi znaky rozhojuji (Wappenvereinigung, Wappenvermehrung). Pina toho jest jednak ta, e ten neb onen mocn aneb pn krom zem a statk, kter ji drel, dobyl nebo zddil jin jet zbo, nebo e nabyl prv a nrok ddickch na budoucnost k t neb on eemi nebo statku, a proto rozhojnil svj erb dosavadn t erby zem dobytch nebo zddnch; jednak e zempn, chtje nkoho zvlt vyznaiti nebo v hodnosti dosavadn poviti, rozmnoil a hojnji ozdobil jeho erb pirozen. Spojovn a rozhojovn toto dje se buto v ten spsob, e se dv nebo vcero erb vedle sebe tak polo, aby sebe vespolek nedotkaly (Nebeneinanderstellung), a to bud" v trojhranu, nebo v tverhranu, nebo, je li jich vcero, na spsob kruhu; anebo e se svi rou (Verbindung) ; nebo e se pistr a sraz k sob, aby se kraje jich spojily (Zusammenschiebung); nebo e se vloi (Einfassung) do erbu jednoho erb jin, kde onen slov erbem zadnm (Hinterwappen), tento ale stednm (Herzwappen), ku p. v erbch p. ernn, Lobkovic, Valdtein, Slavat; aneb konen tak, e tt dosavde nerozdlen se rozpol nebo rozplen se roztve a t. d., a figury a znaky z erb jinch vzat nebo znovu zvolen penesou a vtli se do rozmnoench pol a dl ttu toho (Verschrnkung), jako se to stalo s erbem Boskovickm v erbu Lichtenteinskm, s erbem Pernteinskm v erbu Lobkovickm. Pi velikm spojovn erb, af se dje ji vedle sebe jich; postavenm, sraenm, svznm, vloenm nebo vtlovnm, etiti jest toho pravidla, e erb vzcnj a star klade se na pednj msto; ku p. erb milosti erb zemsk vlo se do prostedka erbu pirozenho, aneb onen postav se na pravou, tento na levou stranu; pi vtlovn erb za pinou satku manelskho polo se erb musk v ttu rozpoltnm na prvo, erb ensk na Ievo, v ttu roztvrce nm klade se onen do prvnho a tvrtho, erb ensk ale do druhho a tetho pole a t. p. K rozhojovn erb uv se konen tak klenot helmovnich, a to tak, e znak erbu jinho se pe nese co klenot na erb rozhojnn, aneb e se klenot z erbu cizho vlo tolik co klenot na erb rozmnoen, aneb e se ozdob tt novmi klenoty. Vypsan tuto rozlin rozmnoovn erb msta m zvlt pi erbch osob lechtickch nebo vych, kdy se jim dostane n jak prebendy duchovn, s n spojeno jest prvo, uvati erbu zvltnho; nebo kdy vstoup do njakho du du -

chovnho prva toho uvajcho. Osoby tyto rozhojuj pak erb svj pirozen tak, e erb duchovn (kapituln, biskup sk, dov) vkldaj do onoho co tt stedn, nebo kla dou znak duchovn (ku p. k maltezsk) pes tt erbu pirozenho, nebo postav jeden erb vedle druhho, du chovn v prvo a pirozen v Ievo, aneb vtluj onen do tohoto, kladouce ku p. erb prebendn na prvn a tvrt, erb rodinn pak na druh a tet pole. Ku konci pipomnme jet nco o blazonovni ili vyslovovni erbu, jen zle ve vypisovn vech st erbu podle pravidel heraldickch, t. j. uvajce pi tom slov a spsob mlu ven sench a symbolickch, u herolt od dvnovku v uvn velch a takoka zvltn mluvu (Heroldssprache) psobcch, a etce pi tom podku pravidly heraldickmi vymenho. Vypsn toto m bti ovem pln a ze teln, avak nikoliv rozvln; proe se m opominouti, co ve vech erbch jest stejn a obyejn, a vytkn outi to, m se ten kter erb hledc k jeho spsobu, ntru, kusm hlavnm a vedlejm od jinch erb rzn. Tak ku p. neteba pipomnati, e tt jest zrovna postaven, e klo bouky jsou mode a ble potaeny, e figura stoj upro sted ttu, kdy jest tu jen jedna, e zve v ttu pi chzejc jest na prvo obrceno, e stn nebo tverhran przdn le v hornm pravm kout ttu a t. p.; ponvad spsob a postaven takov jest ve vech ttech tot; je- li vak tt naklo nn, jsou - li klobouky erven a lut potaeny, je -li jedin figura v ttu a stoj-li tu dole nebo nahoe, Ie -li stn nebo tverhran v dolnm kout a t. p., ve to, jakoto neobyejn, mus se vdy nleit vytknouti. Vyslovovn erbu pon se vypiso vnm ttu, toti s psobu, poloen, rozdlen, ntru, figur a obraz jeho; je -li tt sloen, vypisuje se nejdve tt stedn, potom zadn, na to pejde se k vypiso vn kus vedlejch, helmu a jeho klenot, pikryvadel, a konen vyp se kusy ndhern: strcov t tu, devisy a plt erbovn, a jsou -li tu jak. Co tuto bylo a dosavde o erbch, jich spsobech a vypisovn eeno, vztahuje se zvlt k erbm fran skm, panlskm, anglickm, nmeckm, eskoslovan skm a uherskm. Erby, jich uv star lechta v Polsce, Litv, na erveno - a Blorus usedl, li se od erb ji nch nrod zvltnm spsobem jednoduchm, jeto bvaj tty jich zdka rozdleny, anobr obsahuj v sob oby ejn jen jeden znak nebo vyobrazen, zhusta od obyej nch figur heraldick ch a obraz erbovnch se rznc a zvltn jmna nesouc, ku p.: Abdank, Blina, Boe zda, Boovoa, Ciolek, Gimala, Choleva, Jastgbc, Komr, Kotvica, Leliva, Lis, Nalg, Obrona, Poray, Prus, Radvan, Sas, Slizn, Stemen, Svinka, Tarnava, Za dora a t. p., jich vyobrazen a vypsn obsahuje K. Niesieckho: Korona polsk". Takt se li vypisovn erb tchto od jinch tm, e se jmenuje toliko figura erbovn a nic vce, m se tak rozdluj od sebe ro -

Podrobnosti z historickho mstopisu a rodopisu knetstvi Opavskho a Krnovskho.

125

diny stejnho jmna avak rozlinho pvodu jsouc; ku p. Komarnick erbu Sas; tm se vyrozumv, e Komarnick tento slu k t rodin, jen uv erbu, kter slov ^Sas" a jest tento: na ttu modr m msc s rohama vzhru obrcenma a hvzdou obloenma, uprosted nich p ostm vzhru postaven, nad helmem pak koruna krlovsk, z n ocas pv stelou protknut vynik; Cha -

novsk erbu Poraj, t. j. erbu, jen obsahuje tt erven, v nm bl re ptilist a nad helmem tot; Malcevsk erbu Tarnava, t. j. erbu, kter se skld ze ttu er venho, v nm irok k bl, u jeho dolnho levho konce msc na prvo obrcen a nad helmem pt per ptrosch a t. p.

knetstvi Opavskho aKrnovskho.

Od Leopolda Svobody.
(Pokraovn.)

Podrobnosti z historickho mstopisu a rodopisu

Karel Prama zastnil se znamenit v zbouen stavovskm proti Ferdinandovi II., proe zbo jeho v plen vzato a r. 1626 od cis. fiska Hedvice Krautnerovn z Rosenbachu provdan z Rittersdorfu, v 30.000 zlatch zastaveno. ) Karel Prama, jeho druh manelka byla p. Johanka Sedlnick z Choltic,2) zemel nedlouho potom. Jeho syn z prvnho manelstv Vilm Fridrich (ili Melchior Fridrich) zahynul v slub voje nsk; 3 ) dcera jeho z druhho manelstv, Albta, provdala se pozdji za p. Vc- slava Zikmunda Sedlnickho z Choltic.4) Majc z roz linch, od konfiskan komise za platn uznanch dvod znamenitou sumu na statku otcovskm pohledvati, vymohla si toho, e csa Ferdinand III. r. 1648 nazen vydal, aby uvn toho statku pozstalmu druhmu manelu a ddici Hedviky Krutnerovny, Jindichovi Vili-movskmu z Kojkovic, odato a j Albt Pramince co vitelkyni privilegovan putno bylo, pokud by tm, co spravedliv dati mla, zplna odbyta nebyla. Na to vyrovnala se r. 1649 s Jindichem Vilimovskm, postoupivi mu v t sum, co on ml dati na zbo Bilovskm, uvn statku Jistebnickho.5) Brzy potom zemela okolo r. 1652, poruivi polovici statku svho manelu svmu, a druhou polovici dcerm svm s nm zplozenm, Eleonoe Jsald, pozdji manelce Frantika Oldicha svobodnho pna z Poppen, a Beate (Bohunce) Albt, pozdji provdan za Frantika Vilma Ant. Sedlnickho svobodnho pna z Choltic.6) Pan Vcslav Zikmund Sedlnick oenil se po jej smrti zase s Valpurkou Helenou Barborou z Holdorfu. 7)
') D. *) D. J ) A. ) D. *) D. 6 ) D. 7 ) D. Z. Z. S. Z. Z. Z. Z. XXIV., 15 p. v. XI., 4. XIII., b, 9. XXIV., 15 p. v. a A. S. XIII. b, 9 a XVII., 32 p. v. XV., 3 p. v.

Jsa nejprve radou knete-biskupa Olomckho (co dritel statku manskho Slavkova) a od r. 1659 soudcem zemskm, pak mstodrcm adu nejvyho komornictv knetstvi Opavskho, jmenovn jest okolo r. 1665 skutenm nejvym komornkem tho knetstvi, v kterm ad zemel dne 8. listopadu 1669, 8 ) nae se vdova jeho Valpurka zase provdala za Jana Frantika Ferdinanda z Vrbna a z Bruntlu. 9) Z jeho polovice panstv Bilovskho zddily dv te tiny dcery jeho z prvnho manelstv; tet tetina dostala se po brzk smrti dvou jeho dt z druhho manel stv, dcery Barbory a syna Maximiliana, 10 ) jedin na iv zstal dcei z tohoto manelstv , Ann Katein Rosalii (ktn pi fae Bilovsk dne 17. prosince 1666), kter ji r. 1687 postoupila otimu svmu hrabti z Vrbna, a tento jet tho roku zase svrchu jmenovan p. Beat Albt a manelu jejmu. n ) Tito manel vyrovnali se na to r. 1696 s cis. dvorskou komorou v ten spsob, e jim panstv Bilovsk, je a posavad jak rodie jejich tak oni sami vlastn jen v zstav mli, i se statkem Jistebnickm za 50.000 tol. slezskch a zaplacen vech dluh na tom zbo poji tnch, jako i vyplacen sestry Eleonory z podlu j nleitho zase v ddictv pln postoupeno.12) Tmto spsobem stali se manel jmenovan opt skutenmi vlast nky panstv Bilovskho ; v dren statku Jistebnickho ale se nedostali, jeliko tehdej (zstavn) majitel jeho ku postoupen zbo toho ji mti se nechtli. Spor o statek tento ukonen jest teprv r. 1731 dne 26. listopadu smlu -

) A. Z. ) D. Z. XVII., 5 p. v. ) A. S. ") D. Z. XVII., p. v. Jmenovan Anna Kateina iva byl jet r. 1714 co manelka Ignce Antona z Messe (A. S.). ) D. Z. XVII., 8.
9 10

126

Podrobnosti z historickho mstopisu a rodopisu knietslv Opavskho a Krnovskho.

vou v ten spsob, e tehdej dritel panstv Bilovskho majitelm toho zbo pln jeho vlastnictv postoupil.13) Frantiek Vilm Ant. Sedlnick sv. pn z Choltic byl z linie na statku Polsko-Ostravskm (v Tnsku) usedl, kter statek po rodich Bohuslavovi a Ann Marii rozen Vlkovn'*) zddil. R. 1699 dne 13. ervna koupil od Ferdinanda Oty hrabte z Gaina ves Hrabstvi (D. Z. XVIII., 3 p. v.). 15) Sedv po del as v soudu zemskm jmenovn jest okolo r. 1692 nejvym sudm, a pozdji okolo r. 1697 nejvym komornkem knetstv Opavskho, v kterm ad zemel 30. dubna 1706. M ) Manelka jeho, kter byla dne 7. ledna 1699 od Frantika Karla Skrbenskho sv. pna z Hit a z e-nova koupila ves Kunice (Kunzendorf am Steinbach), 17)
) D. Z. XXIV., 15 p. v. ") A. S. ) Ves Hrabstvi (pvodn Hrb) drel okolo r. 1494 Jan Nedvdek z Leskovce a na Leskovci, jeho otci ji celou zpustlou tu m kne Jan byl prodal (R. S. VII., 32 a 33). Zeme l brzy po tom, zstaviv ditky mal a dluhu drahn, nae hejtman zemsk zbo po nm zstal, zejmna Leskovec a polovici vsi pust Hrb (Zadn Hrabi) prodal Mikulovi z enen Lhoty (D. Z. III., 26), o kter doby ta ves, ili vlastn jen dv r Hrb zstal pi statku Leskovskm a asi do r. 1560, kdeto po smrti tehdejho dritele Petra Rotmberka z Kele a z Drslav, tum Eliovi Hatlkovi z Pra chatic, odprodn, kter se r. 1561 psal na Hrb (R. S. XIV., 144, XVII., 132 a XVIII., 103). Brzy potom jev se Elska Barultovna, ovdovl Laryov ze Lhoty, a nyn zase manelka Jika Rozhona z Kopc co pan na Hrb. Zemela r. 1568 a tho roku ten tden po velik noci utopil se syn jej Jetich Rozhon v Karvini, nae dvr Hrb na manela jejho spadl (R. S. XVIII., 50, 128 a 160 p. v., XIX., 29 p. v.). Tento zemel v Opav r. 1576 okolo sv. Doroty; po nm co po ujci svm zddil dvr Hrb t pn Jonsdorf z Hartmberka (R- S. XIX., 228, 239 a 252), kter jej hned prodal Janovi Charvtovi Petroviovi z Vete. Veel-li kupitel tento v skuten dren dvoru Hrabskho, o tom lze pochy bovati, ponvad ji r. 1578 dvr ten dreli Bartolomj a Albrecht brat vlastn Kravati z levic, z nich jej potom ml Albrecht sm (R. S. XVII., 287 a 288). Pozdji dostal se dvr ten pnm (potom hrabatm) z Gaina, z nich jej i se vs zase ji okolo nho povstalou drel p. Joachim Ludvk z Gaina i. 1626 (R. S. XXX., 187). 16 ) A. Z. ") D. Z. XVIII., 2 p. v. Ves Kunlce drel ku konci XV. stolet Jan apek z Kromina, syn starho Jana apka z Krom-na, jinak z Valteovic. Po nm sedla na n co ynn pan vdova jeho Hedvika z Velevsi, a ji dcera jej Kateina apkov z Kromina r. 1529 vyplatila (R. S. VIII., 176 p. v.). Tato vzala na tu ves na spolek manela svho Jika Kolesu, z Rakovch (D. Z. IV., 20), kter ji po n zddil a Jindichovi ipovi z Brnice na S tin: a Hrabyni poruil (D. Z. VI., 9). Kdy po smrti tohoto Jin dicha p synov jeho Jik a Jaroslav zbo otcovsk ujali v a se jm rozdlili, dostaly se Kunice bratru Jaroslavovi k dlu Sttin-skmu (R. S. XIV., 125), kter je nejprve Balcarovi vajnicovi x Pilmersdorfu na Fulneku, potom Danielovi Mackovi, mtnnu Opavskmu, zastavil a konen p. Jikovi Tvorkovskmu z Tvorkova a z Krava na Radni prodal (R. S. XVI., 181 p. v., XIX,, 90 p. v., a 277 p. v.). Od t doby zstala ta ves pi zbo Ra-dnsktm, a ji r. 1652 p. Hynek Vcslav z Tvorkova a z Krava a na Radni seste sv Judit Barboe, manelce Kritofa Bernarda Skrbenskho z Ht (pozdji svobodnho pna a pna na Hotal-kovch (Gotschdorf), za mateinu, kterou ve vem statku Radn-sUm mla, vzdal (D. Z. XIII. b, 8 a R. S. XXXIV., 14 p. v.). Po tto Judit Barboe, kter zemela v Kunicch 9. dubna 1659, zddil to zbo manel jej (R. S. XXXVII., 21), kter je tum
15

a dle smluv s manelem svm po nm cel zbo Bilotsk drela, pekala i syna svho Frantika Karla Bohuslava, kter zddn po otci zb o Polsko-Ostravsk prodal a za to s mladm synem svm Frantikem Vilmem statek Hluchovsk v Morav koupil a r. 1731 v m sci noru zemel, IS ) nae ves Hrabstvi, ji byl t po otci zddil, starmu jeho synu Vcslavovi Karlovi, tehda c. kr. rad pi appellac v krlovstv eskm, pipadla. 19) Tho roku 1731 dne 3. srpna zemela t p. Beata Albta, po n se panstv Blovsk dostalo starmu vnukovi Vcslavovi, ves Kunice mladmu Frantikovi. 20) Tento prodal brzy potom statek Hluchovsk, a r. 1735 byly i Kunice tum pro dluhy veejnou drabou pro dny Janovi Jindichovi svobodnmu pnu z Henneberku, kter je r. 1738 zase postoupil Frantikovu bratru Vcslavovi. 21) Tento Vclav, jsa pozdji c. kr. tajnm radou a komornkem, zstal neenat; br atr jeho Frantiek, kter zemel v Lnhartovch dne 29. ervna 1771, ml s man elkou svou Julianou Vilminou sv. pan z Kalkreutu mimo dv dcery, z nich Marie Anna byla provdna za c. kr. nejvyho strmistra Frantika Albrechta sv. pna z Eisensteinu, a druh byla jeptikou v kltee sv. Uruly v Olomci, syna Karla Jana Mikule. aa) Tento slouil nejprve ve Varav krli Stanislavovi Augustovi co ka pitn v tlesn stri, kdeto r. 1774 pojal za manelku Marii Annu ubalskou. Kdy strc jeho Vcslav v koupelch Trennskch dne 1. ervna 1776 smrt seel, zddil po nm panstv Blovsk i s pipojenmi k nmu ji statky Hrabstvim a Kunicemi. 23 ) Zemel dne 21. z 1790, nae vdova jeho se r. 1798 znova provdala za c. kr. ge nerla Ant. sv. pna z Revay. Zstali po nm ti synov: Vcslav Karel Frantiek Seraf. Jan Nepom. (kt. v Opav dne 26. z 1775), Ka rel Josef Michal Ckt. v Opav dne 28. z 1776) a Fran tiek Karel, kte se zbom otcovskm rozdlili v ten spsob, e Vcslav penzi odbyt jest, Frantiek ale dostal vsi Vykovice, Bravinn a Tisek, kter od t doby inily statek samostatn Vykovsk, Karel pak ostatek panstv Bilovskho. Frantiek zemel bezdtek r. 1852, poruiv statek svj synu bratra Karla Mauricovi, jemu se r. 1859 po smrti otcov i panstv Bilovsk dostalo.

jet za ivobyt svho postoupil synu svmu Frantikovi Albrechtovi, po nm je zddil mlad jeho syn, svrchu jmenovan Frantiek Karel. 1S ) A. S. Jej pekala vdova Johanka Barbora roz. Sakovna z Bohuovic , kter zemela 25. dubna 1756 (D. Z. XXIX., 137). > 9 ) D. Z. XXIV., 3. 20 ) D. Z. 15 a p. v. ") D. Z. XXVI., 10 p. v. ") A. S. ") A. S.

Podrobnosti z historickho mstopisu a rodopisu knetstv Opavskho a Krnovskho.

127

Statek Jistebnick dostal se, jak svrchu doteno, r. 1649 spsobem zstavnm Jindichovi Vilimomkmu z Kojkovic. Tento byl zase r. 1641 pojal za manelku Annu Marii Albtu rozenou Frokteinku z Naeslavic CFragstein von Nimbsdorf),24) dceru nkdy Oldicha Frokteina a na Dbncch (Krug, v kn. Krnovskm, nyn v Pr. Slezsku), a vdovu Davida ebestina Moovskho z Moravna a na Beneov (Beneschau, t v Pr. SI.), 2S) kter statek Jistebnick po nm zddila. 26) Kdy r. 1671 zemela, 27) zstaly po n z prvnho manelstv ti dcery: Regina Kateina, manelka Stanislava Jeronma sv. pna Orlka z Laziska, Anna Marie, manelka Jiho Fridricha Jokveka z Krelkova, a Rozina Polexina, manelka Karla Maximiliana Lichnovskho z Votic, vechny rozen Moovsk, a z druhho manelstv Maximiliana Helena roz. Vilimovsk.2S) Kad z nich dostala */4 statku Jistebnickho. Anna Marie provdala se po smrti prvnho manela svho zase za Jiho Maurice Kotulinskho sv. pna z Gele, cis. nejvyho strmistra, pozdji podplukovnka, jemu dl svj zstavila. Ostatn ti tvrtiny zbo Jistebnickho skoupila pozdji Marie Aneka hrabnka Listiusov, dcera p. Reginy Kateiny Orlkov, od matee a tet svch, a prodala je zase r. 1682 jmenovanmu sv. pnu Kotulinskmu a tehdej (tet) jeho manelce He len Salomen rozen Miillerovn z Reichenburku.29) Tato Helena Salomena narodila se v Blovci z rodi Jana Miillera z Reichenburku, pochzejcho z Livonie a Uruly Buchvicov z Buchova.30) Ponejprv byla provdna za Jana Kritofa Vaneckho z Jemnick, po nm zddila statek Horn Polanku; potom vzal si ji svrchu doten sv. pn Kotulinsk, po nm zddila Jistebnk; potet vdala se za Albrechta Eusebia hrabte z Vrbna a z Brun tlu na Radni, a naposledy za Hermanna hrabte z Oppersdorfu. 31 ) Nemajc se dnm manelem dt, zemela v kvtnu 1692, nae zBo Jistebnick i Horno-Polansk spadlo na jej sestru Johanku provdanou Pankuchovou z Vinka, kdy se byl Frantiek Mauric sv. pn Kotulinsk, syn svrchu jmenovanho Jiho Maurice z prvnho jeho mane lstv s Kateinou Ludmilou rozenou tirnskou z tirn, jeho byla Helena Salomena za svho pijala, za 6000 zl. veho svho prva na ty statky odekl. 32 ) Po tto Johance zddila Jistebnk i Horn Polanky po krtkm ase dcera jej Rosina Helena, 33) manelka
) R. S. XXXVIIL, 124. ) R. S. XXXVI., 303 p. v. ) R. S. XXXVIII., 124. ") A. S. ) D. Z. XV., 28 p. v., R. S, XXXV., 27 p. v., D. Z. XIV., 14 a R- S. XXXVII., 75. " ) D. Z. XV. , 8 0 p . v. a XVI . , 1 , 3 p . v. a 4 p . v. 30 ) A. S. " ) A. S. ) A. S., R. S. XL, 309 p. v. a D. Z. XV., 73. Tento Frantiek Mauric Kotulinsk vstoupil do stavu duchovnho, a byl roku 1698 ji knzem. ") A. S. a R. S, XLL, 1.
25 M 24

Filipa Vcslava eleckho z Poenic,34) kter ji v ervnu 1703 zemela. 33) Zstali po n syn Jan Vcslav Alexander (ktn pi fae Opavsk dne 29. bezna 1691), pozdji hrab, a dcery Marie Josefa tehda patnctilet, kter se 14. ledna 1704 provdala za Ant. Leopolda Gusnara z Komrna a na Tebovici, a Marie Helena Klra osmilet, pozdji manelka Gottfrieda Alexandra z Mnnichu.36) Tito ddicov rozdlili se zbom po matei jim pi padlm tak, e Marie Helena dostala 1 / 3 horn Polanky a V3 Jistebnka (horn Jistebnk"), bratr Jan Vcslav tum ostatn dv tetiny horn Polanky a Marie Josef a ostatn dv tetiny Jistebnka (doln Jistebnk"). 37) Bratr Jan Vcslav postoupil dl svj v horn Polance ji r. 1720 seste Marii Helen, 38 ) tak e tato tum od t doby celou horn Polanku drela. Seste Marii Josef zemel prvn manel jej Ant. Gus nar v Tebovici v noci na 17. srpna 1713, zstaviv po sob sirotky Marii Josefu Antonii (ktnou v Opav dne 21. bezna 1705 Matr. kt. Op. III., 57 p. v.), Marii Engelbertu asi sedmiletou, Marii Karolinu Leopoldinu (kt. v Opav dne 16. prosince 1708 Matr. kt. Op. III., 139), Isabellu Viktorii asi dvouletou a Ant. Josefa asi pttvrtiletho. Mlad vdova, zddivi po nm statek Tebov sk, 39 ^) provdala se brzy potom zase za Jika Rudolfa Viplara z Uic a na Martinov, s nm zplodila syny Rudolfa Josefa a Karla Frantika. 40 ) Po jej smrti smluvily se iv jet dti jej z obou manelstv dne 8. ervence 1744 v ten spsob, e dcery z prvnho manelstv Josefa, tehda ji manelka Karla Josefa Tluka z Toonovic, a Isabella dostaly statek doln Jisteb nk, syn Karel Viplar ale Tebovici. Josefa pustila dl svj v Jistebnku ji dne 19. ervence 1745 seste Isabelle. 41) Marie Helena Mannichov, roz. eleck na hornm Jistebnku a horn Polance, zemela v Polance r. 1750. Jet za jejho ivobyt rozdlili se jej tyi synov Gott") Matr. kt. Op. II. " ) A. S. 36 ) A. S. " ) D. Z. XXI . , 3 9 a p. v. , 5 4 p. v. ' s ) D. Z. XXI I . , 7 . T e nto hr a b Ja n V c s la v e l e c k z Poenic koupil si hned na to roku 1720 statek Velk a Mal K l o ko o v a r o ku 1 7 3 2 pa n s tv P e r o v s k s e s ta t ky e ky n a Lhotou aben (Voln I., 390); avak statek Klokoovsk pro dal zase r. 1743 sm, a panstv Perovsk bylo po jeho brzk smrti roku 1745 pro dluhy prodno (Voln, tamt), tak e po nm nezstal ne mansk statek (biskupstv Olom ckho) Vechovice, jej byl po otci zddil, a kter po nm spadl na syna Vc slava Arnota. Z ostatnch jeho dt ze druhho manelstv byla dcera Engelberta provdan za Jana Frantika Reyvice z Kadena (D. Z. XXV., 36 p. v.) a Karolina za p. z Ventu. Jan Nepomuck, Josefa Marie, Teresie a Emerentiana, jsouce vichni nedostaten na rozumu, chovni jsou, pokud ivi byli, od brat z Mnnichu v Jistebnku (A. S.). *>) D. Z. XXI., 3 a p. v. 40 ) A. S. ) D. Z. XXVI I , (B ), 7 a 8.

128

Podrobnosti z historickho mstopisu a rodopisu knetstv Opavskho a Krnovskho.

fried Emanuel, Josef Frantiek, Alexander Kapar a Jan Vcslav z Mnnichu r. 1746 vm zbom otcovskm i mateskm tak, e Gottfried a Jan Vcslav dostali pospolu horn Polanku, Josef Frantiek otcovsk statky Jekovice a ivotice (Siwotschiitz) v Pr. Slezsku a dm ve Vrati slavi, a Alexander Kapar horn Jistebnk, a dne 31. er vence 1751 postoupil bratr Gottfried dl svj v horn Po lance Janovi Vcslavovi.42) Alexandrovi Kaparovi byla ji dve dne 11. bezna 1746 Isabella Gusnarovna postoupila i doln Jistebnk, 43) m cel statek Jistebnick zase se dostal dohromady. Alexander Kapar z Mnnichu byl od r. 1763 a do r. 1771 nejvym sudm knetstv Opavskho a zemel neenat dne 5 . jna 1776, nae Jistebnk i se statky Jekovskmi s domem ve Vratislavi mezi tm na nho pelmi spadl na bratra Jana Vcslava na horn Polance; tet jet iv bratr Gottfried Emanuel odekl se prva svho ddickho pro st a churavost, a zemel ji 2. kvtna 1778 v Studnce. Bratr Josef Frantiek, naposledy pn na Starm Grotkov, byl ji dve zemel. 44 ) Jan Vcslav z Mnnichu zemel r. 1787, poruiv jak veker zbo sv tak zejmna i statky Jistebnk a horn Polanku dcei sv Ann Marii Tekle, kter se r. 1790 provdala za Jana hrabte Larye, nae tento dle zvtu tchna svho s csaskm povolenm jmno Mnnich k rodinnmu jmnu svmu pipojil. On zemel v Opav roku 1820, manelka jeho na zmku Radnskm r. 1829, nae statky jmenovan sp adly na dceru jejich Marii, provdanou za hrabte (v Prusku nyn knete) Gebharda Lebrechta Bliichera z Wahlstattu, vnuka proslavenho polnho marlka knete Bliichera, kter je a podnes dr. II. Panstv

Klimkovsk

a statek Martinovsk.
Msteko Klimkovice se vs Langnovem dal r. 1451 kne Vilm i s tm fojtstvm, co on k tomu prvo ml, vloiti Tasovi z Bitov, kter ihned to zbo krom to fojtstv manelce sv Elice z Tvorkova k vnu v cen 300 h. gr. vltfil. l ) Po nm vladaili tam nejprve synov
) D. Z. XXVIII., 24 a A. S. ) D. Z. XXVII. (B), 7 p. v. Tato Isabella + v Martinov v kvtnu 1771. Jej sestra Josefa byla ji dne 19. ervence 1765 tamt zemela, zastaviv i jedinho syna Jana Nepom. Tluka z To. Tet sestra Karolina byla provdna za Antonna Ferdinanda Harasovskho z Harasova. Sestra Engelberta a bratr Antonn byli tum ji matku pedemeli; jeden Ant. Gusnar pochovn jest dle matr. poh. Op. dne 8. bezna 1728 v kostele sv. Vcslava v Opav; nezd se vak bti tent Antonn svrchu doten, ponvad se tam st jeho udv na 26 let. 44 ) A. S. a D. Z. XXXIL, 518. *) D. Z. II., 4. Ve dskch zemsk. i v reg. soudu zemsk. pipomn se od r. 1420 a as i do r. 1450 Jeeh z Klimkovic, strc Jana ze Zbyslavic a Jindicha z Dhylova. Drel- li skuten co v Klimkovicch, nen nm znmo; mon e tam ml fojtstv svrchu doten, k nmu se tho r. 1451 Jindich z Dihylova pipovdal CR - S. I.. 58).

jeho Jan a Jiik z Btova a z Klimkovic spolen, fi ) potom Jik sm, jeho manelka byla Barbora z Pelhi movic. 3) Po Jikov smrti dostalo se to zbo za let si rotch dcery jeho Johanky, nevme jakm spsobem, Janovi Havranovskmu z Vysok (Weissak), kter roku 1485 manelce sv Ann z Nov Cerekve 1000 zl. uh. vna na nm ukzal; 4 ) ale r. 1496 drela je zase ji Johanka jmenovan, kter je (mimo Klimkovice a Lang-nov tak dl v Polance) manelu svmu Janovi z favna k pravmu spupnmu jeho ddictv vloiti dala.5) Tento pikoupil okolo r. 1502 od Jika, Vcslava a Jakuba astnho Zajk brat vlastnch a nedlnch z Hotalkovic ves Martinov, 6) a okolo r. 1505 od Ondeje Loutky z 01bramic ves pustou Hylov. 7 ) Po jeho brzk smrti okolo r. 1512 postoupili Martin a Jan strcov vlastn z tavna a z Rychlotic, majce mocnost dostatenou od otce a brat i strc svch vlastnch Mikule a Valentina, vecko prvo a spravedlnost, kter by jim Mikulovi, Valentinovi a Martinovi bratm vlastnm z favna zavzna byla a po Janovi bratru jejich vlastnm jim psluela, zejmna tvrz a msteko Klimkovice s fojtstvm, ves Martinov a ves pustou Hylov i ve Svinov dva lovky a co tam vce ku Klimkovicm psluelo, zase vdov jeho Johance, kter ihned druhho manela svho, p. Hynka z Vrbna, na to zbo na spolek vzala.8) Pekavi i tohoto mue svho, zem. teprv r. 1553 bez dt. 9) Zbo Klimkovsk poruila p. Bartolomjovi z Vrbna,l0) synu p. Hynkova bratra Mikule. n) I tento zemel ji r. 1555, zstaviv jedinou ne zletilou dceru Eliku., pozdji provdanou za Jiiho Boitw z Martinic a na Smen, J. M. C. radu a nejv. sudho krlovstv eskho. 12) Ponvad zbo Klimkovsk sirotku tomuto pro dluhy dochovno bti nemohlo, prodal je pan Jan star z Vrbna a na Bruntle co hejtman zemsk z nauen soudc zemskch bratru svmu p. tpnovi na Hlun, kter je po nedlouhm ase, avak ji beze vs Martinova, ji pipojil k statku svmu Dobroslavskmu, 13y zase postoupil dotenho p. Jana synm Bernardovi, Hynkovi a tpnovi mladmu. Kdy se tito zbom svm
) D. Z. II., 16. ) D. Z. II., 21. ) R. S. VIL, 34 p. v. s ) D. Z. ni., 19. s ) D. Z. ffl., 28 p. v. Ves tuto, kterou byl Mikul Zajek odkoupil od zbo Blovskho (srovn. Blovec), byl mezi tm asem kne Viktorin roku 1477 bratm Lackovi a Vcslavovi Za jkm z manstv propustil (D. Z. II., 32). 7 ) D. Z. III., 32. 8 ) List orig. No. v Opav v ter den sv. Markty 1512 v arch. zemsk. a D. Z. III., 45. 9) R. S. XVni, 78. 10 ) R. S. XIX., 467 p. v. a 468. ") Dle reg. soudn. XIII., 255 drel Klimkovice poten -s p. Bartolomjem i bratr jeho p. Jan, kter vak tum jet ped nm zemel. *) D. Z. VIII., 2. ) R. S. XVIII., 47 a XIX., 183 p. v.
3 2

Podrobnosti z historickho mstopisu a rodopisu knietstv Opavskho a Krnovskho.

129

rozdlili, dostal Klimkovice p. Hynek, kter je r. 1573 prodal Ondejovi Bzencovi z Markvartovic a na Porube. 14) Ondej Bzenec zddil nedlouho potom po bratru svm Fabinovi i statek Tebovici. Byv ji po del as hofrichtem dvoru knete biskupa Olomuckho, jmeno vn jest r. 1593 tak hejtmanem zemskm knietstv Opavskho, byl vak ji r. 1595 dne 27. dubna, jeda lesem, kladn zastelen. S manelkou svou Kateinou z Dhylova, vdovou po p. Vcslavovi z Tvorkova a z Krava, 15) zplodil byl sice ti dtky, Jindich a, Bohuslava a Annu, kter vak jet ped nm zemeli. 16 ) Vekeren statek po nm zstal spadl na bratrance jeho Kritofa Bzence, syna Fabina Bzence nkdy na Mark varto vicch. Vak i tento, akoliv byl tikrt enat, maje nejprve za manelku Ludmilu, dceru Jana Yoka Brky z Nsil, 17) potom Apolenu Tvorkovskou z Krava, naposledy Konstancii Kornicovnu Porubskou z Velk Poruby (Porebskou z Velk Poroby), dceru Kritofa Porubskho z knietstv Osvtimskho, nezstavil dnho po tomka, jeto dva synkov, je splodil v druhm manelstv, v dtinstv ped nm zemeli. 1S) Jet r. 1595 koupil sta ") D. Z. VII., 37 p. v. a 38. Pan Hynek z Vrbna drel Klimkovice zajist ji r. 1560 (R. S. XIV., 76 p. v.); vloen vech kup svrchu dotench do desk stal o se vak teprv, a sice najednou, r. 1578, proe tak vklady tyto zsti svd ne skutenm kupitelm, nbr potomkm jejich tehda ivm. Pan Hynek prodal vlastn zbo Klimkovsk roku 1573 Janovi Bravanskmu z Cheban, kter je vak hned zase postoupil Bzencovi (R. S. XIX., 147 a 151 p. v.), proe se tak o nm ve dskch dn zmnky nein. 1S ) R. S. Xni., 128. Tento Fabian byl bratr Ondejova otce Jindicha. Pi dlen zbo otcovskho a mateskho vzal za dl statek Markvartovsk, tehda jet k panstv Hulinskmu k vrchnmu prvu psluejc, k nmu nleely vsi Markvartovice a Mal Darkovice (nyn v Pr. SI.). Okolo r. 1524 koupil od vysoce urozenho a mnoho mocnho pna", p. Kritofa z idtovce na melov a Velikm Opatov statek jeho v mst Opav a na pedmst, zejmna dva domy a pivovr v ulici ble zmku a zahradu na pedmst, kde slov v Kyleovsk ulici, k tm domm od dvna nleitou, i tak plat stl kadho roku v tom mst na masnch krmch, a poddanch sedlka a zahradnka na pedmst, kde slov v ern ulici, 12 usedlch a 1 zahradu (R. S. VIII., 54 a poru. Krito fovo ddo. ve stedu po sesln Ducha sv. 1599). Zemel okolo r. 1537 (R. S. VIII., 391 p.*Y. a 400 p. v.), zstaviv po sob vdovu Annu likovnu z Koltnar, nkdy manelku Jindicha z Dhylova, a dti Kritofa, Jana, Jika a Marktu, kter zemela svobodna. Ze synu zemel Jan v pacholetstv; druz dva brat rozdlili se statkem Markvartovskm tak, e Kritof dostal Markvartice, Jik Mal Darkovice. Avak i Jik zemel okolo r. 1549 svoboden, nae Mal Darkovice zase pipadly Krtofovi, kter vak nejprve roku 1551 tuto ves a pozdji tak okolo r. 1568 Markvartice zase pro dal (R. S. X., 122 p. v., XI., 309 a 354, XII., 32, XVIII., 9, 17 p. v. a 129, a Papr.). Roku 1571 drelpo vakru svm Alexandrovi Brkovi z Nsil statek mansk (bisk. Olom.) tundorf (Stubendorf, R. S. XVIII,, 255 p. v.), a roku 1582 t mansk zbo Nmeck Pavlovice (R. S. XIX, 317). R. 1588 ale neml ji ne zbo v Opav, je byl vyplatil od matee sv, drev je ve vn (R. S. XVI, 19 p. v. a XXI., 226). Ml tam t na ped mst mln paprn k zemskmu prvu psluejc, kter prodal Janu Hodov (R. S. XVIIL, 129). *) Papr. Spec. Mor. 17 } R. S. XTX., 317. ") Papr. a D. Z. X 10.

tek Polanku, t. j. tu st t vsi, kter a dotud byla sa mostatn statek inila, 19) ale krtce ped svou smrt pro dal zase r. 1599 ve stedu po sv. Pavla na vru obrcen celou tu ves s tvrz i s tm dlem k statku Klimkovskmu od starodvna nleitm jmenovan manelce sv Konstancii.20) Ostatek zbo Klimkovskho jako i statek svj v Opav a statek Tebovsk poruil p. Janovi starmu Vlkovi z Dobr Zemice (vom Guttenland) a z Hulna a na dolnm Trlicku (v Trnsku). 2l ) P. Jan Vlek uvzal se po Kritofov smrti ve ve chnu pozstalost jeho; avak ihned povstali proti poruen stv, na nm se prvo jeho zakldalo, jakoto nejbli krevn ptel Kritofovi Jik Petr Mrake sv. pn z Noskova a z Lcov na onen as na dolnch Svrklanech a Mandalena Dontovna z Velk Polome, vdova Vcslava Mitrovskho z Nemysle a na Detnm, 22) i doshli toho
) D. Z. X., 11 a R. S. XXm., 281. ) D. Z. X., 110. ") D. Z. IX., 7. Dve (ve stedu po seslni Ducha sv. 1599) uinil byl jin poruenstv, jeho original se nachz v archivu zemskm. Tmto byl nadil strany zbo Klimkovskho a Tebovskho, aby manelka jeho v uvn toho zbo byla do pl lta ode dne pohbu tla jeho, po tom pl lt ale aby pipadlo nej starmu synu nebotka strce jeho Jika, takt Jikovi jmnem, pakli by ten toho nedokal, aby spadlo na mladho bratra jeho Kapara, a kdyby i ten toho nedokal, na nejmladho bratra Adama, po tomto pak aby pipadlo na nejstarho syna od tch t brat dn zplozenho a rozumu ji dosplho jsoucho, a tak vdycky na budouc asy, pohud by potomk tch t brat muskho pohlav dn zplozench a rozumu dosplho stvalo, avak tak, aby dn moci neml statku toho prodvati, rozdlovati, frajmariti nebo zastavovati. Jestlie by pak takovch potomk ne bylo, tedy potom aby to zbo spadlo na strce jich nejbliho nejstarho, kter by ty asy na iv a rozumu dosplho byl, a po nm zase na jeho potomky spsobem svrchu urenm. Jestlie by pak z rodu Bzeneckho potomk muskho pohlav let pirozench majcch nebylo, a sirotci by mlad let nemajc po nkterm zstali, tehdy aby hejtman zemsk ten statek sirot opatil osobami poctiv se chovajcmi enskho pohlav. Svou vlastni otinu v Opav poruil ujci svmu Janovi Planknarovi z Kynperku a na Vladislavi, a kdyby tento ped nm zemel, dtem nebotka strce svho Jindicha Bzence rovnm dlem. Mim to obmyslil v tom poruenstv dti Jika Foglara z Studen Vody, s nebokou Kateinou Porubskou zplozen, syna Anny Porubsk, sestry manelky sv, Sigmunda Vaneckho z Jemnick tehda teprv tyletho, a Kateinu Porubkou, druhou sestru manelky sv tehda jet svobodnou a t. d. 22 ) D. Z. IX., 6. Matky tchto npadnk, Anna, manelka nkdy Bartolomje Donta z Nov Cerekve, a Markta, manelka nkdy Jika Mrake, byly dcery Jana Planknara z Kynperku na Vladislavi a Viktein (otce svrchu jmenovanho Jana Planknara mladho, jet ped Krtofem Bzencem zemelho) a Mandaleny Grajznekarovny z Grajzneku, jej mti Anna byla sestra Fabina Bzence, otce Kritofova. Mimo tyto npadnky popovdali se jet k pozstalosti Kritofa Bzence, avak bez vsledku: 1) r. 1603 Jindich a Melichar brat encov (Bzencov) na Rudelsdorf a Vogelsanku i na mst Jika, Fridricha, Kapara, Kritofa a Ondeje brat svch mladch let nemajcch (dle Paprockho dt Jindicha Bzence, v prvnm poruenstv Kritofov jmenovanho, R. S. XXIV., 228 p. v.); 2) r. 1610 Anna Planknarovna a na Pov, manelka Jindicha p z Brnice a na Pov , a sestra jej nedln Barbora, dcery Jana Planknara mladho (R. S. XXV., 212 p. v. a 213); 3) roka 1612 Anna rozen Bzencovna, vdova Kritofa Rohra ze Stejn, jakoto strn krevn, a r. 1613 tum synov jej David Rohr ze
J

17

130

Podrobnosti z historickho mstopisu a rodopisu knetstv Opavskho a Krnovskho.

skuten, e r. 1612 poruenstv to nlezem soudu zem skho za nepodn uznno a vechna pozstalost Krito fova jim piena, nae ji teprv p. Jan Vlek zase od nich koupil.23) Kdy tento p. Jan Vlek r. 1613 zemel, spadlo zbo Klimkovsk i Tebovsk na jeho syna Mikule mladho, 24) kter statek Tebovsk r. 1619 odprodal, a byv dlouh as soudcem zemskm, okolo r. 1664 zemel, 25) zstaviv po sob vdovu Barboru rozenou Bludovskou z Dolnch Bludovic,* 6 ) kter jej r. 1667 (v noci na 24. dubna) v smrti nsledovala. 27) Jedin jeho syn a ddic zbo Klimkovskho, Kaspar, 28 ) jeho prvn manelka byla Zuzana Kateina Borkovna, zem. co soudce zemsk ji v prosinci 1665. Zstala po nm druh manelka Anna Kateina rozen Painsk z Velk Painy na Rudenci, dcera Adama Pa. z V. Pa. a na Majavicch co vdova (pozdji zase provdna za Jana Jiho Stolce z Gostomky (Simsdorf), a synov nezletil, Kapar, kter brzy potom zemel, a Ji ndich Vilm, krtce ped otcovou smrt r. 1665 (dne 17. z) narozen. V poruenstv sirotk tchto uvzal se nejprve nejbli jejich strc po mei Fridrich Ji Vlek na Velkch Kunicich a Hemanicich v T nsku, a kdy i on dne 22. srpna 1668 smrt seel, vzneseno to poruenstv na matku tch sirotk (nejprve spolen s p. Annou Mari Sedlnickou, roz. Vlkovnou a na Polsk Ostrav), 29 ) j z poruen csaskho, ponvad jako vickni ostatn pbuzn byla vyznn luternskho, pidni porunci katolit, kte mladho Jindicha Vilma ve ve katolick vychovati dali. Tento vstoupil r. 1686 do sluby vojensk, v kterto postoupil a k nejvy hodnosti polnho marlka. Byl t c. kr. komornkem, skute nm tajnm i vojenskm dvorskm radou, nazenm nejvym nad jednm plukem pchoty a naposledy koman dujcm generlem v Slezsku. Potebovn jest i v rozli nch poselstvch; zejmna byl od r. 1709 a do r. 1712 mimodnm vyslancem u cr Petra Velikho, r. 1712 vysln jest v rozlinch zleitostech sttnch do Polska, Pruska a Dnska a k rozlinm dvorm knecm v N meck i, r. 1713 co pedn snmovn a generln ko misa k shromdnm stavm krlovstv Uherskho do Trnavy. R. 1714 posln jest k tureckm hranicm vstc krli vdskmu Karlovi XII. z Turek se vracujcmu, jeho generalitu a komonstvo vyprovodil skrze Uhry a RaStejna a na Jakobsdorf a Merzdorf a Mikul na dolnm Lngdorf: na mst Hedviky a Mariauny sester svch vlastnch (R. S. XXVIII., 88 p. v. a 190 p. v.), ko nen 4) jet r. 1625 Sigmund Bzenec, co strc vlastn nebotka Kritofa i Ondeje Bzence (R. S. XXIX., A. 50 p. v., XXX., p. v. a t. d.). * J ) R. S. XXV III. , 10 a 11, a D. Z. X I., 4 p. v. ") R . S . XX IX. , A. , 5 1 p . v. a 5 2 . ") R. S. XXXV I., 123 a 237. 26 ) D. Z. XV., 8. ") A. S. *) D. Z. XV., 8, a R. S. XXXIV., 83. ) A. S. a R. S. XXXV I., 319, a XXXV II, 146.

kousy a do e. Na to jmenovn r. 1716 cis. vyslancem ke korun Polsk, kam vak pro dlouhou nemoc odejti nemohl. R. 1729 el tam skuten k snmu do Grodna, a zstal tam co vyslanec do estho roku. Byv jet pi korunovn krle Augusta III. vrtil se s csaskm povo lenm pro churavost na msto sv v Slezsku co komandujc generl. Zbo po otci zddn rozmnoil velmi. Pojav r. 1698 za manelku Marii Charlottu, dceru Gilberta hrabte Sainthiliera na Guttenbrunn a Kreuzenstein, dostal s n panstv Kreuzenstein v Dolnch Rakousch. Po bratru matky sv Adamovi Vcslavovi hrabti z Tenina, cis. komornku, tajnm rad a hejtmanu knetstv Tnskho, zddil statky Rj (Roy), Koskou, Podles, Zmrsk, Koslkovice a Bobrk v Tnsku, a po dlouhm sporu vysoudil t statky Porubu a Doln Polanku v Opavsku a He manice. Vrbice a Muglinov v Tnsku. Konen koupil jet statky Velkou Polom v Opavsku, Polskou Ostravu a Hruovou v Tnsku, jako i velk Petrovice a jin v dolnm (nyn v Pruskm Slezsku) lec. 30) Roku 1714 dne 8. dubna poven byl do stavu hrabat skch. Zdiv s csaskm povolenm ode dne 30. srpna 1737 ze statk svch dva fideikomisy pro dva syny sv, zem. dne 19. bezna 1739. Prvn fideikomis, zahrnu jc v sob mimo jin panstv Klimkovsk se statky Poru bou, doln Polankou a Velkou Polom, dostal prvorozen jeho syn Josef Maria Leopold Adam Kapar (ktn pi fae Klimkovsk dne 22. ervence 1700), kter co c. kr. skut. tajn rada a bval sk dvorn rada zem. ve Vdni 1. bezna 1777. Po nm dreli ten fideikomis nej prve jedin syn jeho Frantiek Josef, c. kr. komornk a rada pi soudu zemskm dolnorakouskm (zem. 27. z 1834), potom vnuk Stanislav, c. kr. komornk (zem. 23. bezna 1847); nyn pak dr jej pravnuk hrab Jan Nepomuck, c. kr. komornk a len domu panskho sk rady. Ves Martinot zstala pi zbo Dobroslavskm skoro 90 let. Teprv r. 1639 dne 25. nora, kdy zbo toto drel Jan Ji Cikn ze Sloupska, pisouzena je ddicm Baltazara Berneckera z Burghausen ve 3000 zl., je jim Jan Ji dluen byl, a do zaplacen; kdy pak ani Jan Ji, ani bratr a nstupce jeho v zbo Dobroslavskm, Vcslav Fridrich, dluhu toho zaplatiti nedbali, byla ta ves z rozkazu knecho r. 1650 ze zbo Dobroslavskho zcela vylouena a ddicm Berneckerovskm piena, z nich
30 ) Dle zpisek jeho vlastnch, lecch v opise pi . 115 sbrky rodokmen v arch. lecht, u c. kr. sttn. ministeria. S km o statky svrchu doten spor ml a odkud nroky jeho k nim po chzely, nen nm znmo. Mon e se k nim thl prvem manelky sv ili vlastn matee jej Rosiny Josefy hrabnky Saint hilierov, pozdji zase provdan hrabnky Wagenperkov, kter dle rodokmenu dotenho byla dcera Frantika sv. pna z Draho tou a Barbory z amberka, a zvtem svm ode dne 25. ervna 1707 statky slezsk, k nimto si prvo kladla, pakli by jich skuten nabyla, dcei sv Marii Charlott poruila.

Podrobnosti z historickho mstopisu a rodopisu knetstvi Opavskho a Krnovskho.

131

se v ni co v statek ji samostatn uvzala dcera Baltazarova, Justina, manelka Matise Jika Kifalera, cis. poruka.3) Tento pochovn jest v Opav v kostele sv. Ducha dne 21. bezna 1680;32) vdova jeho zemela 29. bezna 1698. Dti a ddicov jej Mati Vilm, Karel Ludvik, Marie Albta provdan Kulov a ofie Barbora, manelka Ferdinanda Leopolda Stely postoupili r. 1699 statek Martinovsk ses te a spoluddice sv Ann Konstancii. 33 } Tato Anna Konstancie (ktn pi fae Opavsk dne 5. dubna 1658) 34) byla provdna za Vilma Jiho Viplara z Uic, 35) kter zem. r. 1705 a pohben jest dne 22. li stopadu v kostele sv. Ducha, 36) pekn byv od manelky sv, po jej smrti Martinov spadl na mladho jejho syna Jiho Rudolfa. 37 ) Po smrti tohoto Jiho Rudolfa postoupil z dvou jeho syn s Mari Josefou roz. eleckou, ovdovlou Gusnaro vou,3S) zplozench star Rudolf Josef smlouvou dne 22. nora 1743 uinnou statek Martinovsk mladmu bratru Karlovi Frantikovi, ale r. 1750 dne 26. dubna koupil
) A. S. ") Matr. poh. Op. I. i3 ) A. S. 3 *) Matr. kt. Op. I., 714 psala se t Anna Frantika. s ) Pvodn sdlo rodu Viplarskho byly Uice v kn. Opolsk. (nyn v Pr. Slezsku). V druh polovici XVII. stolet ivi byli Petr Viplar a tum bratr jeho Mikul star a na Bardavicch, ednk statku Klimkovskho. Petrovi synov byli svrchu jmenovan Vilm Ji a Frantiek Karel, pozdji svobodn pn a pn na Vtkov (A. S. Srov. Pam. t. d. str. 22 a 23.). Tohoto Frantika rozeznati slu od jinho Frantika Karla Viplara, kter pi farnm kostele v Opav pohben jest dne 17. jna 1696 (Matr. poh. Op. I.). ) Matr. poh. Op. I. 37 ) Star bratr byl Karel Ignc, nar. dne 26. ervence 1688 (R. S.), kter se tak psal Karel Josef, a byl pozdji ednm hejtmanem a potom njemnkem statk komornch v knetstvi Opolskm. Zemel ped r. 1750, zustaviv po sob vdovu Annu Eleonoru TOZ. sv. pan z Frankenberka, syna Karla Josefa, t njemnka statku dotench, a dcery Josefu, provdanou Holou z Ponetic, Teresii, manelku Josefa sv. pna z Borentina na eplovicch (Czeppelwitz) a Antonii, manelku k. prask, kapitna Jana Karla % Hoffu. 3S ) Viz Jistebnk, str. 126.
31

jej zase od nho nazpt. 39 ) R. 1743 dne 6. ervna pojal za manelku Marii Josefu, dceru Jana Tome z Toffingu, J. Msti. krlov Uhersk a esk nazenho nejvyho a velitele v Opav, 40) s n zplodil dceru Marii Josefu Karolinu Johanu Nepom. (kt. v Opav 11. ervna 1744),4t) kter tum zhy zemela. Po smrti tto prvn manelky sv oenil se zase okolo r. 1753 s Annou Albtou Scholzovnou, 42 ) kter jej pekala a teprv r. 1792 dne 17. ledna v Opav zemela, majc vku svho 87 let. 43) Rudolf sm zemel v Martinov 12. srpna 1776. Bratr jeho Karel, kter byl naposledy pnem na umbarku v Tnsku, byl ji dve zemel, zustaviv po sob vdovu Barboru rozenou Hufovnu z Kantorova (Kanterdorf) a dtky Karla Jana, Antonna a Annu Marii, pozd ji provdanou sv. pan Beesz'ovou. Synov Karel a Antonn zddili po strci Rudolfovi statek Martinovsk; Antonnovi porunci postoupili vak dl jeho bratru Karlovi. 44) Tento upadl pozdji do dluh tak, e statek Martinov sk ve veejnou drabu dn, pi kter jej dne 4. prosince 1790 koupil Josef hrab Vengersk a na Dobroslavicch. 45 ) Od t doby ml ten statek tyt dritele jako zbo Dobroslavsk a na Josefa aderskho, kter jej r. 1815 dne 28. ervna prodal vakru svmu J. U. Dr. Janovi Piattkovi, a tento zase postoupil jej r. 1817 dne 12. z manelce sv Marii roz. adersk, prodavatelov seste.46) Od dcer a ddiek tto p. Marie Piattkov Marie provdan hrabnky Rudnick a Julie provdan hrabnky Belrupky koupil Martinov konen dne 1. kvtna 1843 Jindich hrab z Demblina, kter jej a posud dr. (Pokraovn budoucn.)
) D. Z. XXVIL, 3 a 72. ) Matr. odd. Op. IV. ) Matr. kt. Op. IV., 219. ) A. S. ) Matr. poheb. Op. 1730 1812. 4) D. Z. XXXIL, 473 a 482. *5) D. Z. XXXIV., 759. 46 ) D. Z. XLI, 588.
4 39

Potky stednch adv sttu Rakouskho.

Od dra. Antonna Gindelybo.
Kdy Ferdinand I. ku svm nmeckm zemm kr lovstv Uhersk a esk byl pipojil, nepomyslil jist, e by tmto spojenm tolika rozdlnch zem takov velko e utvoena bti mohla, kter by politickou samostatnost jednotlivch st zniila. Ferdinand svou osobou spojoval pan stv nade temi emi, kter e, stavou a djinami od sebe se liily, a on sm byl mezi nimi prostednkem; nebof ani v cechch, ani v Uhch ani v Rakousfch ne stala se jak zmna v stav, a vecky ti zem spravo valy se dle svch starodvnch nrodnch zvykv a oby ejv. Proto se nesmme tomu diviti, e Ferdinand I. pihleje k takovmu rzu prvn rakousk" vldy, vt dl svch nmeckch zem svm mladm synm odkzal, ponechav nejstarmu toliko Uhry a cechy. Maxmilinovi II., 17*

132

Potky stednch adv sttu Rakouskho.

jeho synovi, nelo t o u slouen tchto rozlinch zem, a kdyby se byl o to poku sil, jist by mu stavov tch zem byli cestu zastoupili. Nebof echov a Uhi starali se bedliv, aby o zleitostech esk neb Uhersk koruny nikdo jin nerozhodoval anebo o nich nerokoval, ne komu dle stavy prvo k tomu nleelo, t. j. ne stavov a neb radov doten koruny. Ale bh udlost p sob rozhodnji ne prozetelnost lidsk, kdy se piro zenm pomrm opr. Sttn moc nebyla za dob stt feudlnch od osoby panovnkovy tak odlouena, jako to za naich as jest, kde kad jej objeven s e jen na pd stavn dovolen se dje. Sttn moc jest nyn stro jem, jm vlada jen tenkrte vldnouti me, kdy se podmnkm, je utvoily pomry, podrob. V XVI. vku byla krlovsk moc i ve sttech, kde stavov velkho vlivu mli, prvem osobnm, kter krli innost dosti neobmezenou poskytovalo. Ani echov, ani Uhi ani Raku an nepli sob spojen vldy, vichni zastvali svou samostatnost, a pece se vyvinula asem zazen, kter svj pvod mla v tom, e nade vemi jeden vlada pa noval. Pro ti zazenm tmto neopel se s potku nikdo, ponvad ani vlada ani stavov vhy jejich neznali, a proto podkopvala zvolna ale jist samostatnost st, a uinila rozpadnut se nov utvoen e nemonm. Nsledujc vypravovn ns o tom pou. Stl vlky s Turky pimly Rakousk panovnky k vydatnjmu sestaven a spodn vojska. Stavovsk hotovosti nepostaovaly vce, ponvad cvien se ve zbrani a veden vlky tenkrte ji trochu po vdecku se dlo a na spch sehnan pacholci se dobe nehodili k opevo vn a dnmu dloslelectvu. Turci byli v ohledu tomto vborn vycvieni, a bylo pirozeno, e i nejpokojnj vladaov, jako Ferdinand, Maxmilin a Rudolf, vyrovnati se jim snaili. Z pjm ze svch rodinnch statkv, ze stavovskch pspvk a z ciz penit podpory zjednali a vydrovali si csaov tito nkolik pluk, kte jdro vojska tvoili, je v as nouze vlen hotovost a pomocn vojska jednotlivch zem sesliti mohly. Uhersk pevnosti na hranicch tureckch nebyly obsazeny vojskem uherskm ale csaskm, a byly kolbkou a kolou armdy, kter ani uhersk, ani esk, ani rakousk ale naprosto csask byla. Zleitosti csaskho vojska vyizovaly se od dvorsk vojensk rady, kter byla v sdle csae, tedy za Rudolfa II. v Praze. Vojent dvort radov byli s potku jen pomocnci csaovi, ale pomry z nich utvoily ad sk dlouho ped tm, ne si kdo pomyslil, eby se Rakousk stt vyvinouti mohl. Ku konci XVI. vku tala vojensk rada 6 len, z nich jeden, maje 1600 zl. ronho platu, bez pochyby pedsedou byl, teba se mu nzvu toho nedostvalo. Ostatn dostvali po 600 zl. ron. Vt jet innost po cel i mla dvorn komora. Ta se skldala z pedsedy s platem 1200 zl. a 9 len s 800 zlatmi platu. Jej loh ou bylo, vypotvati vecky

csask pjmy, jich zde co krl, onde co markhrab nebo arcikne ml, a kter mu od krlovskch komor v Uhch, cechch, na Morav a vbec ze vech zem od vdny byly. Mimo csaskou dvorn komoru mla kad zem svou zvltn etn komoru, kter jej finance spra vovala; dvorn komora byla jen pro csae a jeho finance. Dvorn komora byla t tm dleit, e nejen pjmy c sask sbrala, ale t vydn rozpotvala a v nedostatku penz i o to se starati musela, kde b y se jak sehnati daly. V dvorn komoe radvalo se t o finannch pedlohch pro zemsk snmy a o danch, kter se v kad zemi vy brati mly. Ponvad csai Rudolfovi II. se pjm nejen ze zem jeho, ale t i z Nmecka dostvalo a to z dan skch stlch anebo periodickch, ponvad pspvky z Itlie jet nepestaly, a pape a panlsk krl znanou pomoc poskytovali, a to ve do pokladnic dvorn komory se dostalo: byla innost jej velmi rozshl. sk dvorn rada sah svm potke m do panovn cis. Maxmilina I., a nebyla s potku ne soud, kter si Maxmilin pro sv ddin zem zdil, kterho ale co nmeckho skho soudu uval, kdy ho byli v Nmcch za takov uznali. sk dvorn rad nebyly jen pidlo vny zleitosti soudn, ale veker zleitosti nmeck a italsk, aby se o vyzen jejich vyslovila. Ponvad tato dvorn rada v Uhch do soudnictv se mchati nesmla, a t v echch se nemchala, le by se bylo jednalo o lna sk, nemla jako jmenovan ji sbory pro Rakousko takov veobecn dleitosti. sk dvorn rada mla hodn lenv, okolo r. 1580 do 31, jejich plat byl nestejn, od 600 do 2000 zl. Pedsedou byl vlastn kur first Mohusk jakoto sk kancl, jen nezastvaje sm adu zstupce si jme noval, aby zleitosti tyto vedl. tvrt sbor rad, kter csai po boku byl a nejvt dleitost ml, slul tajn rada, takka nejstar a pvodn zrodek rakouskho ministerstva. Do sboru toho povolval csa nejprvnj osoby pi dvoe: nejvyho hof mistra, kter obyejn pedsedou bval, skho mstokancle a jet nkolik vysoce postavench osob, kter povaly zvltn csask dvry, lenov sboru tohoto byli nejvce Nmci, velmi zdka ei nebo Uhi. Za pa novn Rudolfa II. nalzali se v nm et kanclov Vratislav z Pernteina a Zdenk Popel z Lobkovic. Tajn rada rokovala o vem, cokoliv j od csae pedloeno bylo, nejvce ale o zahranin politice a vech zleito stech, v kterch na csai zleelo uiniti prvn krok. V prvnch letech svho panovn zasedval Rudolf pravi deln pi poradch tajn rady, pozdji pichzval nepra videln. Pjmy len tajn rady nebyly stejn a takka jen doplkem tch, kter z jinch ad braly; v celku rozhodovala v tom milost csaova, kter asto dosti znan obdarovval. Za doplnk ty sbor, jimi jaksi veobecn sprva Rakouska zastoupena byla, meme csask vyslanectv

Potky stednch adv sttu Rakouskho.

133

mti; nebo od okamiku, kdy zaal vldnouti jeden a tent panovnk v Praze, ve Vdni a v Peti, pestala samo statn politika uhersk a esk, a nastala osobn politika panovnkova; vak z tto osobn politiky panovnkovy vyvinula se pomalu politika dynastick. Rudolf obsazoval jen mlo mst vyslaneckch, a jen ta, kde jich nutn teba bylo, jako v Madrid, m, Be ntkch a Caihrad. Poslancov v m a Madrid dostvali ron po 9000, v Bentkch 6000 a v Caihrad 12.000 zlatch. Csai Rudolfovi nezdlo se bti potebno chovati vyslancv svch v Polt, Francii, Anglii a u malch nmeckch a italskch dvor, kdeto se v Praze okolo roku 1600 diplomatit agenti vech jen trochu vtch knat hemili. Any sob v tto dob kurie msk, Bentky, dvory francouzsk a anglick na dobrm diplomatickm spojen velmi mnoho zleeti dvaly, pokulhvalo se v oboru tomto u dvoru csaskho za nutnou potebou asovou, ponvad panovalo mnn, e mnoz vyslancov pehouni jsou, kte se s nespokojenmi stavy jedn neb druh pro vincie spojovati hled. Mnn toto bylo dobr, ale csaov si vyrvali zbra z rukou, e podobnch vhod proti svm neptelm v jejich zemch nepouvali. Doten sborov rad a vyslanectv mli na starosti, veejn zleitosti objednvati; csaskou domcnost spravovalo ale pt nejvych dvornch ednkv. Prvn mezi nimi, nejvy hofmistr, byl nejdleitj osoba u dvora; neb ml mimo pedsedn v tajn rad tak obstarvn nejdlei tj sti csask domcnosti. Do jeho oboru patila c sask kuchyn, honba, tlesn str a kaple. Vydn pro vecky lidi, tm sam lechtice, kte pi kuchyni, v sklep a u csask tabule zamstnni byli, obnelo 33.272 zlatch. Tlesn str tala 130 jzdnch luitnkv a 120 halapartnkv. Kad tento sbor ml svho k apitna, a vychzelo na n ron 36.720 zlatch. Pi csask kapli byl 1 kazatel, 2 almunci, 6 kaplan a nkolik zpvkv a hudebnkv. Vydn obnelo ron 9976 zlatch. S vlohami na honbu, kter ron 5684 zlatch stly, vydalo se pi nejvym ho fmistrovskm ad ron 85.652 zlatch bez platu nejvyho hofmistra. Vydn pro csaskou kancel, jejm pedstavenm byl kancl, a pi n mimo jin vci i diplomatick korrespondence se obstarvala, obnelo ron 17.496 zlatch. Nejvy dvorn marlek ml soudnictv u csa skho dvoru na starosti a rozhodoval pe u dvora povstal.

Vydn pro nj a jeho sluebnictvo obnelo ron 16.000 zlatch. Nejvy komo a jemu podzen komornci a jin sluebnictvo mli dohldku v csaskch pokojch. Oni kadho, kdo u csae slyen mti dal, ped osobu csa skou uvdli. Vydn na nejvy komorn ad nen zn mo, obnelo ale sotva vce, ne vydn na ad pedel. Co ml na starosti nejvy podkout, naznauje nm jmno samo; jemu patila ale tak dohldka na csaskou zbrojnici, na pata a trubae. Nklad na tento ad ob nel ron 11.544 zlatch. V komonstvu csaov jevil se nejlpe mnohotvrn rz e, kterou vldl. I byli v nm Uhi, ei, Nmci, Vlai; poslednj dv nrodnosti mly pevahu. Veker.vydn csaova pro doten ady, vlohy za npoj a potravu v domcnosti csask, a pro nkolik osob u mstodritelstv uherskho a rakouskho, poplatek a dary, kter se ron do Caihradu poslaly, traty za dlostelectvo obnely r . 1580 613.380 zlatch. Vojsko, kter v uherskch pohraninch pevnostech leelo, a asi 20.000 muv potalo, stlo ron asi 1,500.000 zlatch. Konen bylo csai platiti roky z dluhv, kterch mu otec zanechal, a kter asi 12 million obnely a na 5 i 15 ze sta vypjeny byly. Sprva zem nestla csae nic, neb obyvatelstvo si ji samo platilo. Pjmy Rudolfovy z obyejnch dan inily r. 1607 asi 3 milliony, a r. 1580 byly sotva men a staily prv, aby vlohy na dvr, csaskou sprvu a na roky z apraveny byly. Kad jin vydn, zvlt pro vojsko, mohlo se bu z novch pjek anebo mimodnch prostedk zapraviti. Musme zde podotknouti, e finance novho velkosttu jeho nejsmutnj strnkou byly; nebo rakousk sk rozpoet byl od r. 1591 a 1607 vtm dlem z nahodilch pjm kryt; Uhersko, cechy a arciknetstv Rakousk liily psn sv finance od financ skch, kter k osob csaov takka pipoutny byly. Nesm se ale mysliti, e by se zemm tmto bylo lpe vedlo. Ony vely ve spojen, o nm ni eho vdti nechtly, kdy ji z toho nutn povstal d slednost se jevily. rliv steen svch zemskch stav nevyhovlo a nevedlo k doucmu cli, a mly -li tyto stavy v platnosti zstati a nezmnny zachovny bti, bylo poteb, aby se t cel i vlastn stava dala, o n by se csa oprati mohl, kter by ale t jeho moci jist meze byla kladla.

Star d ev n monstrance v kostele Spi skm na Morav .

Od Maurice Trappa.

Ves piky le v bvalm panstv Kelci, kter kn-etiarcibiskupu Olomckmu pat, a zrove sdlem d kanstv jest. Obyvatel mluv esky (moravsky). Nejstar

znm dritelov tto vsi jsou biskupov Olomt, z nich Bruno 1270 jakmusi Erhardovi ze piek dotenou ve* i s patrontem v lno udlil. I nen pravd nepodobno, e

134

Star devn monstrance v kostele Spiskm na Morav.

kostel, jen na nvr le a zdaleka se vid, ji v 13. vku stval; podn lidu klade arci zaloen jeho do as ss. apotol Cyrilla a Methodia. O tomto chrmu Pn sv. imonu a Jud zasvcenm nemme, jako o mnoha jinch, dnch authentickch zprv ze star doby. Teprv pozdj zpisky upomnaj ns na velik st jeho. Tak teme k r. 1677 v konsist. reg. aktch, e kostel i dle stavby i dle okras prastar jest a k r . 1682: ecclesia dicitur antiquissima sine fornice, ex mre foti, more antiquo aedificata." V nov zkladn listin, vzdlan 3. prosince 1771 od knete-biskupa hrabte z Hamil-tonu, stoj: ecclesia Speicens. ab antiquitate cele-bris, deplorandam subiit sor-tem ..., quae fma ferente a SS. Moraviae apostolis ex-structa renunciatur." Starmi stedovkmi pamtkami neoplv kostel Spisk. Nhrobn kameny jsou zde dva. Oba byly 1798 pod zem nade dvma vyzdnmi hroby nalezeny, a vt i zachovalej z nich pod kazatelnou, druh, tenkrte ji rozkotan, na nm jen jet hlava jaksi postavy rozeznati se mohla, za velkm oltem do zdi vpraven. Lid prvnjmu nhrobnku k hrabnka z Kamenca" a druhmu jej matka". J ) Vt nhrobn kmen jest z tvrdho pskovce, 5' 3" vysok a 2' 6" irok a vpnem oblen, jm devnj modr ntr prosvt. Zpmen postava ensk polovypukle vytesan jest hlavn obraz na r.| f kamen. Postava ta m sepjat ruce a jest obleena v dlouh, etnmi zhyby opaten aty, pes n pltk krtk a oteven vis, tak e ozdoby atu zpodnho vidti lze. Lmec na krku a epec
') Kamenec jest dvr asi tvrt hodiny od piek vzdlen a stoj pr na tm e mst, kde druhdy ves stejnho jmna se sdlem rytskm bvala. Toto bylo lno biskupsk a patilo 1328 se pikami a Zmrskem Vlkovi Domkovi, kter je v lno dostal.

pilhajc jsou ostatn stky odvu ensk postavy, u je j nohou jest tt se znakem Podstatskch parohy pater kau. Kolem kamene te se tento npis:

fte JI57T m nritt kter shm Snbilate umhin jatij Splraa |faitstnikii } Itosinmmr manka ura- JBUBIID -pna Sana Elnirssw jlrimtnstolm j jltrraraiire, a tuto jjst porJjnniana. -flau Mlj irassi (fegj Uljkt ntpninnt trati ra.
Ve pikch jsou zvony dva, jeden 1 a druh 2| cnt. tk. Men, dle tvaru stejnho st jako vt, nem npisu ani obrazu jakhosi; vt m po dolejm kraji tento npis: x T E N T O x Z W O N x litei x hectix a k chwa-le x Bozi x a swatimv x Filpv x Jahvbv x lta x boho x 1548 x Waclaw x zwonarz x. Nejzajmavj pedmt v kostele jest star devn monstrance, o n nynj far a arciknz Tidl v jezd ble Vko-va, dokud byl farem ve pikch, toto do pamtn knihy zapsal: Dle seznamu jest v sakristii devn monstrance, o n tradice u lidu koluje, e z dob ss. apotol Cyrilla a Methodia pochz. A se toto nezd bti pravd podobno, an v 9. vku sotva kde mon-1 strance ji se nachzely, me pedce monstrance tato prastar bti, ana se pln podob devn monstranci, j csai Maxmilinovi I. poehnn udleno bylo, kdy se na tak zvan Martinsk stn nachzel a kter nyn v Klosterneubursk kltern klenotnici se chov.8 Nynj far ve pikch prav: Mnm, e st monstrance nesah za rok 1639. Neb od r. 15601639 byly piky luternsk. Monstranci byli by Luterne v nboenskm horlen svm jist rozbili. Mono e, kdy r. 1639 obyvatel ku katolictv se vrtili, njak ezbsk

Star devn monstrance v kostele Spiskm na Morav.

135

samouk pro nutnou potebu monstranci zhotovil, kter se k slubm Bom upotebilo, dokud si osadnci kovovou nepodili." Vka monstrance obn 2 stopy. Z tyrhranho, de vt tverench palc majcho, vzhru ve ti palce vky se thnoucho tystupovho podstavku vypn se slab zvitkovit dk, jen m mry 12 palcv. tyry palce od podstavku jest na nm makovice opaten tymi akantu sovmi ili paznehtnkovitmi listy. K hoejmu konci dku jest siln kruhovit obru pipevnn a, v n mezi dvma skly hostie bvala. Tato obru m v prmru 4 palce a je 12 estistrannmi hranoly v piku se koncmi a 5" dlouhmi opatena. Tyto tvo paprsky slunce. Ny nj ntr jest tmavozelen a koplem uletn, a proto se odchlipuje. Pvod n barva podobala se vce emailu. Vnitek otvoru, kde se hostie chovala, byl erven; msto kde sklo do deva zapadalo, bylo modr; takov byly i piky hranol, kde jejich strany nejslab jsou. Dk byl bl s ervenmi pruhami; makovice s listy pazneht nkovmi byla erven a ble pomalovna. Barvu podstavku nen mono vce rozeznati. Monstrance jest ze deva lpovho dlna a nyn velmi od erv provrtna; zvlt podstavek jest velmi chatrn; proto k nmu bylo v novj dob pidlno prknko tyrhran, aby monstrance stti mohla. Nemnme podn lidu, e monstrance z dob ss. apotol Cyrilla a Methodia pochz, v podezen uvdti, mme ale pesvden, e dle tvaru a pravy za vtvor pozdn gotiky povaovati se slu. Nen pravd nepodobno, e teprv po r. 1639, kdy byl kostel velmi chud, od n koho v ezbstv nezbhlho zhotovena byla. Vzdor tomu zstv monstrance ta vdy zajmavm pedmtem kostela, v jeho sakristii nejsouc vce uvna se chov. Monstrance (monstrantia neb hierotheca) byla druhdy schrnka pro ostatky, kter se lidu k lbn podvaly aneb v n ukazovaly. Nyn sluje tak v crkvi katolick ndoba, v n se posvcen hostie neb tak zvan venerabile chov, aby se bu v kostele vystaviti aneb pi slavnch prvodech, zvlt pi slavnosti Boho tla, od papee Urbana IV. r. 1264 zaveden, nositi mohla. Monstrance

se sm, dokavad se v n Nejsvtj svtost nalz, jen knz dotknouti. Na konciliu Tridentskm (Carantza str. 718) bylo uzaveno: aby, kdo by se byli neposvcenma rukama monstrance dotkli, buto na tle anebo i na ivot trestni byli; kdo by ji ale z kostela anebo z jinho sv. msta ukradli, maj dle hrdelnho du cis. Karla V. in. 172 ohnm utraceni bti. V dolnorakouskm soudnm du zemskm z tehdejho asu dotme se o tom nsledovn: der solle vorhero mit dem schwerdt oder an einem ber dem scheiterhauffen gemachten galgen mit dem Strange hingerichtet; hernach aber ebenermassen durch das feuer verzehrt werden. Dafern aber einer aus der entfremdeten monstranz, ciborn oder kelch die heilige hostie zu mehrmalen lasterhaftig berhrt, genossen oder sonst verunehret oder solche zu aberglubischen und zauberischen werken, denen Zauberern oder Juden verkauft hatte, so soll ein dergleichen verbrechen vor wirklicher feuerstrafe noch mit zangen gerissen oder geschleift oder beide haende abgehauen werden." To jest dkazem, jak psn kad zneuctn tto ko steln ndoby se trestalo. Od 14. stolet ponaje dreli se hotovitel mon stranc znmch slov: ecce tabernaculum dei cum ho~ minibus," a dlali po vce ne dv stolet monstranci na spsob stnku, pod nm uprosted gotickch sloupk anebo piatch vek Nejsvtj svtost jako v njakm domeku byla. Tak vypad vt dl monstranc, kter koncem 14. vku udlny byly; nebo vtom ase se svcen Boho tla vdy vce z Belgie roziovalo. Jsou ale jet jin slova, dle nich se v pozdjm stedovku, nejvce ale v dob renaissance a cop monstrance dlaly, a ta jsou: in sole posuit tabernaculum suum. u Opraje se o slova ta utvoil umlec na stn tyrhran vzhru se pnouc schrnku kulatou, do n s e tlo Pn dti a zavit mo hlo. Schrnka tato naznauje s svmi paprsky k n pidlanmi slunce. U monstranc vku 17. a 18. in tato po doba slunce hlavn st monstrance a jest veobecn v u vn. Proto pat devn monstrance ve pikch k monstrancm sluncovitm.

Lede nad Szavou a jeho okol

v kraji slavskm.
Popisuje kn. Antonn Nor. Vlask.
V slavsku ti mle jin od krajskho msta zdl rozkld se po obojm behu eky Szavy okresn msto Lede se znamenitm starm zmkem, kter na hbetu pkrho thlho nvr po pravm behu nad mstem se vypn. Nen pochyby, e Lede mezi star osady v ce chch nle; vynikala!, jako podnes, po vecky doby znamenitost nad jin ddiny okoln. Listinou od roku 1186 darem dv Elika kn na esk Johanitm (pitlnkm sv. Jana z Jerusalema, po zdji Melitenskm ili Malteskm eenm) ddinu, je

136

Lede nad Szavou a jeho okol v kraji slavskm.

slov Lede, v up, kter slov etov villam quae vo catur Ledci in provincia, quae vocatur Vritovue", co krl Pemysl listem roku 1199 stvrdil.1) Dle sudku p. Hermenegilda Jireka m se touto osadou rozumti nynj msto Lede na Szava) v tehdej up Uetovsk, srovnvajc se s dkantem tpanovskm, v jeho obvodu kostel Ledeck v pozdj dob skuten nalzme.3) Dle jinch vah se spe pravd podob, e byl ji toho asu, a nestal-li se brzy na to, jak o tom v trnctm stolet bezpench dkaz ped rukama mme, hrad Ledesk sdlem vldyk nazvanch z Lede", kte zde od as nepamtnch a do skonen rozbroj husitskch vldli. Ryt Sigmund z Lede, kter svho asu mezi eln mue v ze mi nleel, a po smr ti d ne 12. j na 1220 v hlavnm chrmu Praskm pochovn jest,4) il za asu nadzmnnho krle Pemy sla Otakara I. Ryt Bohuslav z Lede byl svdkem strastiplnch dob po smutnm pdu krle Pemysla Otakara II. Czem. 1278); o nm se zmi uje kronika, e sedl na snmu r. 1280 mezi panstvem a rytstvem u ptomnosti biskupa Tobie z Bechyn o vnocch drenm, aby se doclilo upokojen suovan vlasti od sprvce zem Otika Brandenburskho. (Beckov skho Poselkyn str. 438.) Za panovn krl Jindicha z Korutan a Jana Lucenburskho sedl na Ledi ryt Lipold z Lede, podepsan za svdka na listin od 27. ervence r. 1309, j Vtek ze vabenic vsi Zl a Slupnou konventu Zderazskmu prodal.5) (Testes unt hi nobiles Lipolt de Ledecz" . . ) Zbv-li pochybnosti, odvozuj-li tito vldykov pvod i pjm sv od na Lede, zmiz tato pln pi nsledu jcch zprvch ze znmch knih konfirmanch a nadanch arcibiskupstv Praskho. Ony svd, e na uprzdnnou faru Ledeskou novho fare volili. Dle svdectv knih konfirmanch arcibiskupstv Praskho volil toti dne 30. srpna 1360 ryt Zvis z Lede novho fare ke kostelu Ledeskmu, jej pak dkan Brodsk v duchovn sprvu uvedl. Tot uinili roku 1367 20. prosince ryti Petr, Divi a Vcslav brat z Lede, roku pak 1374 Pisnk z Lede, a Ondej a Lipoi brat vlastn z Lede. Pano Pisnak z Lede uvd se jet roku 1390 jako kollator a roku 1395 jako dobrodinec kostela Ledeskho. 6)
') Regesta Bohemiae et Moraviae I. pag. 175. 200. ) Srovnej Pamtky" II. st. 68 a 69, a asop. Musejn ro. XXXTI. st. 331. F. Jireek uvd nsledujc dkaz: Zachovala se povst (tak u Schallera), kterou sice historicky odvodniti nelze, e Lede na Szav patila nkdy Templm. (Tu se pr matou Templi s jinm dem podobnm, s Johanity.) V sousednch Ho ejch Krlovicch podnes se starmu zmku k Komenda, co upomn na komendu zde bvalou; z eho se me dobe sou diti, e i Lede byla statkem Johanit. 3 ) Palackho Djiny nrodu es. I. 2. str. 375. *) Lup Ephemeris. s ) Dobner Monumenta historica I. pag. 230. 6 ) Libri Confirmationum in MS.
J

Knihy nadan dvaj svdectv o zbon horlivosti pn z Lede, jto sluby bo pi kostele Ledeskm zvelebiti se snaili. Jmenovit Petr z Lede darem dv listinou roku 1390 v den sv. Augustina vyhotovenou 7 kop gro rok farnmu kostelu sv. Petra v Ledi k zzen novho kaplanstv. Podepsni: Pan Vcslav z Lede (nobilis vir) bratr Petrv, p. Mikul een Kolovrat z Chenovic odjinud ze Zbraslavic, pan Lev z Chenovic a Vilm ze Soutic. 7) Roku 1406 zzeno jest nov kaplanstv blahosl. P. Marie ve farnm kostele Ledeskm od Mikule syna Peskov, a Mikule syna Vcslava z Lede, pano ko stela Praskho. 8) Konen roku 1415 dne 26. dubna da rovali Mikul star a Mikul mlad z Lede 9 kop bez ty gro roku, aby zpvny byly od fare tyry a od kaplana dv me tdn na svit k blahosl. P. Marii, a dvanct chudch jednou do roka nasyceno bylo. 9) Oba zde zmnn Mikulov z Lede podepsali tho roku 1415 znm stn list od esk lechty sboru Kostnickmu zaslan. 10) Husitstv sotva vznikl nalezlo ji ohlasu i obliby v Ledi a okol. Nvodem kn. Petra, fare Ledeskho, stalo se roku 1420 velik shromdn obecnho lidu na hoe Melechov mezi Ledi a hradem Lipnic, kterou na zvali jmnem biblickm Oreb, sebe pak Orebt, na sp sob oblbench tehd tborv. Hrnuli se tam houfn i uhli od Hor Kuten, chtjce tak astni bti veee Pn pod oboj spsobou. Vc ta zastraila Hornky, jeto bez slueb uhlskch obejti se ovem nemohli; a proto emi lahodnmi i dary navedli mnoh z tch lid, aby vrtive se dom vozili jim uhl zase. Shromdn tm spsobem ztenen poalo se brti ke bratm na Tbor do Hradit, majce v ele kn. Petra s monstranc; nena dle vak obkleni jsou v rm poli velikmi houfy lidu jzdnho, z Hor od krle Sigmunda proti nim vyslanho. Sedlci postavili se srdnat k obran; otoive se vozy svmi poali tak siln kamenm i stelami loueti na neptely, e tito neodvili se ani tokem na sedlky hnti, ale vrtili se k Horm opt. Jednomu z Uhrv podailo se raniti kn. Petra Ledeskho ze samostela do hlavy smrteln, ale Vvra, rycht ze Zahrdky, vzav monstranc tu devnou i s tlem Bom nesl ji ped nimi poctiv a k Tborm pithli", a ne mnoz, nebo sedlci nemajce vdce ro ze li se zase, jako stdo bez paste, na ve strany. Rok na to v prosinci r. 1421 opt vojsko Sigmundovo, kdy pod vdcem Ppou proti ikovi skrze Humpolec a Lede k Hoe thlo, nad obyvatelstvem t krajiny neslchan ukrutnosti pchalo. Sm vak ryt. Mikul z Lede, kter rznice husitsk pekal, znm byl pro svou mrnost
) Libri erectionum tom. V. K. I. ) Tame tom. VII. E. 5. 9 ) Tame tom. X. E. 9. 10 ) asop. mus. r. 1834 str. 328.
8 r

Lede nad Szavou a jeho okol v kraji slavskm.

137

v ohledu smlen nboenskho, zae tak od krle Sigmunda, kdy byl r. 1436 konen vldu nad cechy nastoupil, jmenovn a ohlen jest za jednoho z nejvych ednk a kmet soudu zemskho. u) Mikul z Lede byl posledn, jen z rodu svho nad Le d vldl; tato se dostala brzy na to spsobem nepo vdomm pnm z an, kte se pojmenovali od novho sdla svho Ledeti z an pro rozeznn od jinch vtv svho kmene. Rodinnho erbu pn Ledeskch z an trojlistu uv podnes msto Lede ve svm znaku. Prvn z rodu toho panovnk na Ledi byl p. Jindich z Lede, odjinud z an, znm co horliv pvrenec pana Jiho z Podbrad, jemu roku 1448 Prahy dobvati pomhal. Pipomn se jet v pozdj dob pi rozlinch pleitostech.12) Jeho nstupce, nepochybn syn p. Burian Ledesk z an sedl na Ledi za panovn krle Vladislava. Manelka jeho ofka ze Sovince zahynula smrt neobyejnou, o em star letopisec" toto zaznamenal: Lta 1509 v stedu ped sv. Tomem pan Ledeck tan cujc na svm hrad v Ledi sama pt (mimo ji toti dva synov a dv jin dvky) se zabila, propadi dol skrze podlahy; neb se ten dm na dv roztrhl." I3 ) Tho roku 1509 v sobotu ped svatou Trojic poloil Burian Lede sk z an zklad k nynjmu skv ostnmu chrmu sv. Petra v Ledi, kterou stavbu po ticeti letech jeho zef, p. Zdenk Mezeick z Lomnice ku konci pivedl.14) Burian Ledesk z an zanechal toti Lede sv jedin dcei Markt, kter se s nadzmnnm pnem moravskm za snoubila. Tato pan Markta Ledesk z an vloila roku 1541 do nov zaloench desk zemskch sv vyznn: .. e m v dren Lede hradu, dvoru poplunho s po plum, msta tud Lede, dom, krem a podac kostelnho ; Chenovskho a Lacenboku15) hrad pustch, v Bl tvrze . ." 16) Tot nejstar zpis v deskch zemskch o Ledi, kter ukazuje spolu tehdej obvod statku. Roku 1556 dne 2. srpna na Novm mst Praskm umela jest urozen pan Markta Ledesk z an a na Ledi, manelka urozenho pana Zdeka Mezeickho z Lomnice na Ledi, posledn pan a ddika tch pn z an, kte na Ledi byli, a odtud z Prahy pivezena na Lede, a ve stedu dne 5. srpna pochovna jest v kostele Ledeskm.
) Palackho Djiny nrodu eskho III. 1. str. 321, 454, a 2. str. 372. Bekovskho Poselkyn str. 660. ") asopis Musejn I. 5. str. 81, a XXXIV. str. 299. ") Sta letopisov str. 323. "5 Kniha pamtn dkanstv Ledeakho. ") Lacenbok hrad stl pl hodiny severn od Lede a vsi Sonboe (Sobboe) na tak zvanm e rnm Rybnku, zbyly po nm zkladn zdi. Z nho pochzel povstn opatrovnk Jana Husa do Kostnice i na snmu p. Jindich z Chlumu na Lacenboku, e en tud zprosta pan Lacenbok. Viz o nm Palackho Djiny. Tm se vyvrac domnnka p. Herm. Jireka, e to bval snad iupn hrad etov. (Pamtky II. str. 69.) Jmno Lacenbok zmizelo lotu % pamti lidsk, a objevilo se tmto zpisem deskovm opt. *) Desky zemsk kvat 250. H. 24.

Roku 1566 dne 16. ervna umel v Praze urozen pan Zdenk Mezeick z Lomnice a na Ledi, syn nkdy urozenho pana Jana Mezeickho z Lomnice na Meze, hejtmana markrabstv Moravskho, a odtud z Prahy pive zen na Lede. Roku 1569, dne 13. prosince na zmku Ledi umel urozen pan Jan Mezeick z Lomnice, v ten as ddic pan stv Ledeskho, syn urozenho pana Zdeka Mezeickho z Lomnice a na Ledi, a tak v kostele Ledeskm v kru bl olte velkho pochovn." 17) Po smrti pana Jana Mezeickho z Lomnice dostala se roku 1570 Lede v dren mocnho a bohatho rodu pn Trk z Lpy, za jejich panovn msto Lede nejvyho stupn blahobytu doshlo. Ji csa Ferdinand I. byl na dost pana Buriana Ledeskho z an Lede za msto povil, a dal jemu prvo peetit ervenm voskem. Pan Jaroslav Trka & Lpy, prvn svho rodu dritel Lede, mstu hned pi nastoupen panstv roku 1570 star vsady potvrdil a nov udlil, mezi nimi prvo vaen a vystavovn piva, svobodnho prodeje vna a j. lechta v okol osedl mvala toho asu v Ledi sv domy; bylif to: ryti Dobent z Dobenic, Lukavet z Lukavce na Hnvkovicch, Kalenicov z Kalenic na Zrui, Vradov z Kunvaldu na Martinicch, Ranov z Risenburka a j., z nich mnoz i mstsk ady zastvali. Tak se zde na lzala tak zvan kola partikulrn, na ni universita Prask sv dy za uitele dosazovala, a ji od roku 1464 stval zde hojn nadan pitl pro schudl manstvo. T doby (r. 1585) zzen jest nkladem nkolika oban po hebn kostel Nejsvtj Trojice. 18) Ryt Jaroslav Trka z Lpy na Ledi, Opon a Frimburce zemel v pondl po svat Trojici r. 1588 a pocho vn jest v kostele Opoenskm.19) Po nm r. 1589 uvd se v tituli pan Henrich Trka z Lpy na Ledi. Spsobem nm nepovdomm dostalo se panstv Ledesk nedlouho na to Magdalen hrabnce ze Salmu , manelce p. Ladislava Popela z Lobkovic na Zbiroze, presidenta komornho. Roku 1598 v sobotu po nedli reminiscere Magda lena Lobkovsk hrabnka z Salmu a na Ledi in po zen nepsan o statcch svch ddinch, kter v tomto krlovstv eskm m , neb mti bude": (Desky zemsk Kvat. 128. P. 9.) dotyn statky sv vak po smrti sv dv a porou Ladislavovi starmu z Lobkovic, 20) man) Souvk zpisky v missale pergamenovm. "0 Dkansk kniha pamtn. *) K. v. Bienenbergs Alterthmer II. S. 193 und 202. *) Ladislav star z Lobkovic a na Zbiroze byl bratr neastnho p. Jiho z Lobkovic a na Libochovicch; oba jsouce mu ov proslul a mocn padli po snmu 1593 odbvanm v nemjlost csaskou, nae pln jejich zkza nsledovala: Ji byl z rozkazu csaskho uvznn (31. bez. 1594) a statku zbaven; Ladislav prchl do ciziny, a panstv jeho pipadlo korun. Na pmluvu arci knete Matie dostalo se mu milosti, e se do vlasti navrtiti sml, kde mu manelka jeho jak nsleduje statky odk zala v doivot. Zemel 1609.
lr

18

138

Nco o Kugelvveitu.

elu svmu nejmilejmu, k mocnmu uvn a vldnut do jeho smrti, avak s tou vminkou, aby on Ladislav star z Lobkovic takovho statku krom uitkv brn, prodati, zastaviti ani smniti nemohl, lby lepm a uitenjm nepsanch npadnkv a npadnic bti poznal, a to aby se stalo s radou a vdomm Petra Voka z Rosenberka, vladae domu Rosenberskho, Ferdinanda Hoffmana z Grynpichla, JMC. rady a komory dvorsk presidenta, ujce jej ho, Jana Rudolfa Trky z Lpy, JMC. rady, Kritofa Ja roslava Trky z Lpy, a Kritofa Vratislava z Mitrovic, JMC. rady, ti pokud by za dobr uznali, aby se statkov po mn zstal smnili nebo prodali, aby se stti mohlo. Po smrti pak manela aby pipadl i na syny jej Adama a Jana Mikule bratry z Lobkovic." Dle ustanovila pan Lobkovick toto: Co se te nboenstv, aby synov i dcery jej pi tom nboenstv vedle nazen samho Krista Pna pod oboj zpsobou Tlo a krev pijmajcch, jak jsou od n i od otce vyueni, setrvali. Jest - li eby pak nkter z syn od poznal prav vry odstoupil, a v kter odcho vn jest se svsti dal, bu kalvinskou, neb njakou jinou vru pijal, a tak nezstal, jak sm Kristus Pn naditi a ustanoviti ril, tedy nem dnho dlu v tom statku je-

jm mti, ne kter by bratr stle v t ve zstal, ten m druhmu bratru vydvati kadho roku toliko po 600 kop men.; pakliby oba pestoupili, tedy m veker statek na ob dcery pipadnouti, kter bratm po 600 k opch m. vyplceti maj." Po smrti manela Ladislava z Lobkovic m p. Marie Magdalena Trkov rozen z Lobkovic statku Ledeskho se ujmouti, a jej tak dlouho dreti a opatro vati, a by oba synov k ltm spravedlivm pili . . ." Jan Mikul Popel z Lobkovic a na Ledi pojal za manelku svou sestenici, Evu Eusebii, proslulou hrdinnou obranou svho nefastnho otce Jiho Popela z Lobkovic, kter dne 28. kvtna 1606 v ali ivot skonal. Tento Jan Mikul Popel z Lobkovic uvd se jet r. 1613 jako pn na Ledi, zemel ale brzy na to, m vyhynula po mei ona vtev pn Popel z Lobkovic, kter od potku XVI. vku na Zbiroze vldla; nebof ji nkolik let ped tm (1608) zemel i Adam, bratr Jana Mikule a cis. plukovnk. Lede pipadla na to jejich seste pan Magda len Trkov, manelce Jana Rudolfa Trky z Lpy, na Svtl nad Szavou, Lipnici, Chotboi, Smiicch, Opon, Veli, Frimburce a Kopidln.
(Pokraovn budoucn.)

N c o o Kugel w e i t u.
Na kamenit silnici, kter se u Velik Stade n a dv dl, z nich jedna ke Krumlovu jde, druh ke Chlumeku a Zlat Korun podl hory Blansk se thne, u paty hory tto ohromnm lesem jejm tm zastnny stoj thl zdi bvalho kltera Kugelweitu. dn stecha nekryje vetch zdi kosteln; velkmi vysokmi otvory gotickch oken hled nebe, sosny a jedle do sn chrmov dvno ji odsvcen. Na ni pilh tsn chudobn vesnika, ana tak bdn jest, e neme ruil dojem, jak zceniny na pchozho in. Ve tu spustl, i proda dv rmec pimen obrzku tomuto. Jet jednoho soudruha m zde zboen chrm zceniny to hradu Kugelvveitu. Naproti zdem kostelnm, pes silnici ke Chlumeku vedouc, v lese zcela uschovn, na vysok skle dokonv ji po nkolik stolet star hrad ten, jen tak zv tral jest, e sotva jet v nm zbytky hradu pozn; a stane se snad po nemnoha letech, e staroitnk, pied se podvat na toto ubyt, nenalezne tu nieho vce, krom skly houtm porostl. Jef tomu dvno ji, co vydobyt a rozkotn. Pni z Rosen berka, kte mlo kdy esk srdce mvali, radji se domnlm pvodem ital skm honosce, rozbili jej zpupn krli svmu Vcslavu IV., ktermu hrad tento pinleel. To se stalo roku 1394. Nejstar o tom zprvu dv kronik Bene Minorita: Dominus de Rosis cum exercitu Australis gentis posuerunt tentora sua adversus regem in campis Budways et Wodnianum exquisierunt et tunc dominus de Rosis destruxit castrum Kuglways." (Bene, minor. in monum. tom. IV., p. 63) Takt se o tom zmiuje Balbin (lib. III. et VIII, pag. 109): Arx in ditione Rosensium, sed nisi fallor primitus regia, quam Henricus de Rosis, Wenceslao regi infensas, 1394 captam solo aequavit." e byl hrad tento krlovsk, vysvt ji ze zprvy Beneovy, e ho Jindich krli rozboil" a neomyln e hrad i statek k nmu pisluc Vcslav IV. Jindichu Rosenberkovi, kter ho byl, jak znmo, uvznil, daroval. Nebof teme v listin vystaven na Vyehrad r. 1405, 24. bezna, e Vcslav, patriarcha Antiochensk a krlovsk kancl, mezi krlem Vcslavem a Jindichem z Rosenberka vpov uinil, aby ji vecky vlky a nevole s obou stra minuly, VzuoV proputni byli; brad Kugelweit, jeho pan Jindich dobyl a zboil, aby krlem postoupen byl tmu pnu Jindichovi" (Archiv es. HI. stran 476). Dle Palackho (popis krl. Ces.) stval zde v pedhusitsk dob kostel ili farn podn, nelze vak uriti, zdali na hrad anebo v podhrad. Pravd podobnj jest, e v podhrad; ponvad by na hrad sotva tolik msta bylo bvalo, a ponvad tak pozdj chrm, a jen ve zbytcch, v podhrad t. j. nynj vsi Kugelweitu se nalz, a lze se tedy domlet, e na ' tm mst vystavn byl, Kugelvveit nleel do upy Doudlebsk, kter se ji v listin od r. 1088 jmenuje a podle udn Kosmasova st ohromnho panstv rodiny Slavnkovy byla. On pat k onm osadm, kter m star a vzcnj tm chudobnj jsou, a jim asov nepzniv ani starho jmna neponechali. Jmno Kugelweitu jest tum modern petvoeno; Bene Minorita nazv hrad Kugelieais. Pipomeneme-li si slovo Budweis, vyskytuje se domnnka, e Kugelwais dve jinak sloul. Budweis znmen pochz od eskho Budtvojice, Budvojice. (Jmno Budivoj, v rodu Rosenberskm zvlt obvykl, pichz ji v listin z r. 1220; od Budivoje m msto Budjovice nzev svj. V kronice Rosenbersk psno: Budivoj drel t Hlubok a msto Budjo vice, jen tehd Budvojenice slouly.) I meme souditi, e t Kugelweit prv Kuglvojice nebo Chuchlvojice i snad Chuchbojire zvn byl. e nebyl Kugelweit t. j. podhrad jeho tak nepatrn jako te, vysvt ji z toho, e ho stehl hrad krlovsk; mimo to teme v Rosenbersk kronice na r. 1528: okolo toho asu nejprvnj pivovr na Kugelweit vyzdvien a k ruce panu vladai piva vaila se", co zajist svd, e muselo msto toto mnohem ivj bti ne te, zvlt uvime -li, e prvo pivo vaiti bylo v stedo vku drahocennou vsadou. Znamenit jest msto toto tak tm, e jest roditm Dticha z Kugelweitu, mue za dob Karla IV. na slovo vzatho, o nm Pelzl v ivotopisu Karla IV. zmnku in. Bylf Dtich mnich du cisterckho a dobrm hospodaenm vypomohl klteru svmu z bdnho stavu, v jakm se tehd nachzel. Karel IV. pedstavil ho jednomu ze svch dvor, jen velmi patn zazen byl. Kdy se za njak as dovdl, e jej Dtich hospodaenm svm opt do podku vpravil, odebral se tam. O polednch pibyl; hospod ml te pro pna svho, a druinu obd pistrojit, a pedce to chtl bez velkho afcladu a ukozen dvoru

Nco o Kugel weitu. Husitt vojci v roce 1619. uiniti. Dal tedy ttinm ui a ocasy uezati, a je rozlin vy sokm hostm pipraviti. Karlovi lbil se tento vborn npad a cel jednn Dtichovo tak, e ekl: Ty zasluhuje, bys vt mi vcmi, vld l." Stal se na to vojevodem Karlovm, biskupem Miindenskm, probotem na Vyehrad, kanclem krlovstv eskho a konen arcibiskupem Magdeburskm. Roku 1420 vrhl se ika na Prachatice a soudil tu stran; akoli letopisov o dalm jeho taen k bohatmu klteru Svatokorunskmu ml, teme pedce v Rosenbersk kronice (as. Mus. 1828, IV.): Tbo popnuve a zmohe se s hejtmanem ikou, msce z do kraje Prchenskho pithli, dobyve Prachatic, od tud zbo kltera Koruny hubili." Tm spsobem piel ika v okol Kugelweitu; nejspe se musel okolo ubrat k sv. Korun; af ji tedy pan Oldich z Rosenberka hrad, kter dve byl rozboil, opt poopravil a pro sebe upevnil, zajist mu ho, jako tento dve krli, ika neetil, a zbylo -Ii co je t na hraditi, nejspe e to ika navzdor neptelskm Rosenberkm odklidil. Od t doby stly tu jen zceniny, Balbin ve svch Miscellaneis in t zmnku o hradu co tehd ji dvno zboenm. Trochu utenj doby ekaly na podhrad Kugelweitu. Schalter prav, e tu ji asi 100 let ped dobytm hradu Oldichem Rosenberskm stl kostel sv. Ondeje. Vtho ruchu zde muselo na zatku XVI. stolet bti; stavn tu nov chrm a tak klter. Na vchodu do chodby kov, kter a posud, arcif jen v z kladech svch se udrela, jest vidti letopoet 1514 v gotickch slicch; na vchodu chrmovm letopoet 1509. Do toho asu lze tedy stav bu poloiti. Letopisy nesrovnvaj se vak dobe s tmito pamtmi psemnmi. Cruger poznamenal na 28. nora r. 1532, e zemel ten rok Jan z Rosenberka, velkopevor v Strakonicch, kter mnichy sv. Frantika de Pauli do Kugelweitu na statcch Rosenberskch uvedl a korrektora jejich jmnem Bernarda (r. 1530). Schaller tvrd, e r. 1459 Petr a Oldich z Rosenberka u ko stela sv. Ondeje klter poustevnick zaloili. Balbin udv huc inducti altero (XVI.) saeculo unt Francisci de Paula discipuli, ut commodiore loco narrabitur". Pislibuje tedy, e o tom jinde obr nji jednati bude, zstal zprvu tu vak dluen, nezan echav v spisech svch o Kugelweitu vce ani zmnky. Podob se pravd, e stavba chrmu i kltera na zatku 16. stolet zapoala, a e Jan Strakonick teprv pozdji men bra try sv. Frantika tam povolal; vme o nm, e teprv od r. 1526 nad rodem Rosenb erskm vladail a katolkm pzniv byl. Podivno ale, e souvk Hjek, jen r. 1553 zemel, v plnm svm seznamu vech klter v echch (viz kroniku jeho) o kl teru v Kugelweit se nezmiuje; ani pozdj Paprock, kter r. 1617 ivot svflj dokonal, ve vypsn vech eskch klter, kl ter Kugelweitsk nezaznamenal. Z toho vidti, e ho ji za jich as stvat nemohlo, sice by si byli o nm, jsouce souvc svdci, zajist nco, aspo jmno pamatovali, a proto to co Schaller a po nm Sommer pe, e klter od vd rozbourn byl, mylnm bti se zd. Domnvm se toti, e konvent frantikn Janem Strakonickm tam povolan brzo po smrti jeho se rozeel, nebyv nejspe pny z Rosenberka, kte tenkrt vce k akatolkm lnuli, dostaten podporovn. Z kroniky rodu Rosenberskho ji zmnn dovdme se nsledujcho: Lta pn 1519 pan vlada (Petr roz. 1462) v myslu maje vladastv se sebe sloiti, a daje odpoinut, chtl rd Jana Strakonickho, strejce svho, jinm pnm bratm pedstaviti; oni proto e k zkonu se oddal, nikoli ho za sprvce domu pijti ne chtli, proto brat Jot, Petr Kulhav a pan Jindich za vladae mezi sebou vystavili pana Jindicha." Teprv po smrti Jindichov 1526 nastoupil pedce Jan Strakonick vladastv, kter byl milovnkem zkona tho, a pomoh' prv nevoli tropiti za starho pna, drev s nm a s panem Lvem i jinmi odpornky domu, potom s velikou tkost vyvaovati jich pomhal a velmi tkch sta rost pro kaft tho pna strce poctiti musel. A jakkoli k zkonu kiovnickmu oddn byl, za jeho asu uen evangelick poalo iroce zrst brti, a proto nejedn nevole se zdvihla zvlt skrze bouliv kazatele" a t. d. Proto lehce pochopiti, e po smrti neoblbenho Jana 1532 pni Rosenberti, nelnouce k zkonu katolickmu, i klter nov zanedbali, tak e nedlouho potom od frantikn oputn bti musel. Tak pozstatky bvalho kltera ne jsou tomu na odpor; myslm toti, e ani chrm ani kostel dosta-

139

vny nebyly; nebof s chrmov m tak nepr avidelnou podobu, e si to nelze jinak vysvtlit, neli e to jen fragment chrmu, kter dostavn bti ml; prostora uvnit nen velk, ano v pomru k vysokm zdem pli mal, ani se s njakm vtm vchodem vykzat me. To ve dosvduje, e chrm tepr v dokonn bti ml. e se tak nestalo, toho pinu jest hledati v okolnosti ji dve naznaen, a tak v dob, kter se luternstvm a reformo vnm vbec poala rozncovati, jsouc nejvce na ujmu katolicismu. e ostatn dstojn stavba tenkrt zamlena byla, meme soudit ze zd vysokch, ouhlednch, jet pozstalch, arcit ji vech okras zbavench, a tak z mnostv staviva, kter zde nashromdno pr bylo. Nebo doslechl jsem se v Lhenicch, e z Kugelweitu kameny tveren a kameny ku klenut otes an do vech okolnch vs sprvn a nesprvn vyveny byly. Na vystavn nynjch chatrnch ch v Kugelweitu mnoho tchto kamen se neupotebilo. Dvr, nejspe to dotace projektovanho kltera, dvma sedlkm r. 1725 prodn. Te t Kugel weit asi 12 sel; lid tu mluv nmecky a nerozum pamtkm e skm. Z nedostatku obrnjch zprv, jich jsem, a snan ptrav, dohledati se nemohl, musm na udanm pestati. Karel paek.

Husitt vojci v roce 1619.

Byly to osudn asy, kter roku 1618 nai vlast navtvily. I ti, kte esk povstn nejvce provolvali, ctili ohromnou ti svho dla, vdli, e uinn propast mezi panujcm domem a ve likou vtinou obyvatel koruny esk jen pdem a znienm strany jedn nebo druh se d vyrovnati. Ka d strana hledala spojenc a posily k rozhodnmu boji. cechov si volili knete, jen jim nejvt pomoci podati sliboval, a Ferdinand nezstal t neinnm. Nalezl eho sob pl, cechov vak byli ve sv volb zklamni. Nebot byl Fridrich V. falckrab na Rn dn niema, kter ani sob nedvoval; on byl mu k vld vbec a v echch pi tak zlch okolnostech tm vce neschopn. I zd se, e si toho byl Fridrich vdom, a e i stavov, kdy ji trochu pozd bylo, svou nevhodnou volbu uznvali. Proto se chpali vech prostedk, aby svmu novmu krli odvahy a ducha dodali. Uvtn krle pi slavnm jeho vjezdu do Prahy (31. jna 1619) od odnch po tborsku mfan nemlo jist jinho elu. Mlof Fridricha upomenouti na starou chrabrost a udatnost, na dny slvy naich pedk, kte nejednou vojska polovice Evropy k ha nebnmu tku obrtili. O podku pi slavnm vjezdu nov volenho krle, jako o zvltnm uvtn jeho od tchto opozdilch Husit pouuje ns brourka o tech listech tisku, ku kter ti rytiny pidny jsou a jej nzev zn: Gewisse Beschreibung desz ansehnlichen Kniglichen Einzugs zu Praag, so geschehen den 21. Altes und 31. Octobris Newes Calenders. Praag; Gedruckt bei Lorentz Emmerich Im Jahr 1619. Nechtce se dlouho zdreti pi popisovn slavnostnho pr voda podotkme, e jej zaalo Malostransk jezdectvo, za nm se Novomstt a Staromstt jezdcov ubrali; ty e nsledovalo krlovo vojsko a dvoanstvo oboj rozlinho druhu, za tmi e jeli ryti, pak pnov a direktoi, potom ped Jeho Krlovskou Milost nkter ciz knata a za krlem krlov s mladm princem, dle jej dmy a komonstvo, jemu nejbli bylo opt krlovo voj sko, a posledn e li nai doteni Husit. O tch se na druh strnce dovdme: unter anderen (war) aussen vor dem Thor des Schlosz der vierdte Stand in 400 Starek nach brauch der alten Boemen, mit eim alten Fahnen, darinnen des Ziszka Nahmen, Kelch unnd Ostien gemahlet gestanden, in alten schweren Brustharnischen unnd Pickelhauben, Stumpffeten Hellenparten, Eissenen Trischeln, Armbrsten und grossen Schiiten, auszgerst, in einer Schlachtordnung stehent, welche jhrer Knigl. Wrden, so bei jhnen sampt der Knigin etwas stillgehalten, durch jhren Hauptmann in Lateinischer Sprach Gratuliren lassen, und mit heller Stimme geruffen: VivaV! vivat! Rex Fridericus! zugleich auf jhre Wehren durch einander bewegt unnd ein grosz Gereusch gemacht, dasz jhr Knigliche Wrden zu m lachen bewegt worden," Byli dle toho postaveni nai Husit ped zmeckou branou, a odbyve

18*

140

Husitt vojci v roce 1619. O rodin vldyck Vi z Vtrn. pvodni ve vsi Vini (Weichsel) bl msta esk. Krumlova v Be chysku. V stoletch nsledujcch nabyli vldykov tito jinch jet zbo pozemskch v okol to m lecch, jako jsou: Vtrn (Wettern), Mezipotoi (Nespoting), Trojan, Svtlk (Kirchschlag), Pasovary (Passauerschlag), Kalit (Golling), Metln (Medling), Nm i jin, nae se nazvali tak: Viov z Vtrn (Weichsel von Wettern), panoov z Mez ipotoi (von Nespoting), Pasovart z Pa~ sovar (Passauer von Passauerschlag). V erbu nosili, a to v ttu tr dol a tr nahoru obrcench fetlk ili tkanic, nad helmem pak soudek chocholem ozdoben. Zstvajce v sousedstv mocnch pn z Re, zdro vali se napotom v XV. a XVI. stolet i pi doe velmo tchto, jednak co jejich manov a spojenci pi vpravch vlench, jednak co jejich sluebnci, majce sob svenou hospo dskou sprvu statk a dchod jejich. Tm se i stalo, e Viov z Vtrn mvali tak nemalho astenstv v svtoznmch pbzch pjolitickch a nboenskch, jich djitm bvaly tehda krajiny esk, Moravsk a Rakousk. Jako pak o staroitn rodin tto, pokud toho pomnme, a dosavde irch zprv u veejnost nebylo podno, sdlujeme s te ni Pamtek tchto to, co jsme o rodin t z pramen veskrz podstatnch vyhledali, jakoto malou pomcku k domcmu rodo a mstopisu. Nejstar zprvu o rodino ve jmenovan nachzme r. 1291, kde se pipomn Oldich z Vin co s vdek v listin nadac ko stelu Svtlickmu (Kirchschlag) svdc; t Oldich pichz toli k co svdek v listu jednom pp, z Rosenberku z r. 1293 a v listu z r. 1300 tho kostela Svtlickho se tkajcm. 1 ) Na zatku stolet trnctho nabyla rodin a ta mimo jin zbo tak vesnice Vtrn, nae se dov jej psali Viov z Vtrn, z nich v druh polovici stolet toho zvlt proslul Petr Vin z Vtrn. Bylt on del as v slub pi komoe pn z Rosenberku a znamenit roz mnoil ddin statky sv. Nebot listem na Krumlov r. 1372 fer. 4. ten den ped Vemi Svatmi danm, obdrel od pp. Petra, Jota, Oldicha a Jana brati z Rosenberku za sv vrn a dlouho trval sluby dvr kmec ve Vetn s platem ronm a jednm use dlm, s rolmi k tomu nl eitmi a 2 jitry luk pi mln Lekovm (pozdji Petschmiihle nazvanm) co zbo spupn a svobodn. J ) Mimo to koupil t Petr vce jinch ddin, toti: r. 1367 na den sv. Jakuba od Jindicha opata kltera Vyebrodskho louku a roli u vsi Kalit za 2 kopy gr. , ; 3 ) r. 1372 ten den ped Vemi Svatmi ed Markvarta z Metlina ddiny jeho ve Vtrn 4 ) a r. 1380 v den sv. Ambroe od Mike z Lhotky pl telho lnu ddin v Ka liti za 42 kop. gr. .; 5 ) konen pak r. 1386 v nedli Invocavit obdrel od Mstislava opata a ehoe pevora jmnem celho konventu kltera Ostrovskho kus louky pod lesem Hraditi u Vltavy k uv n d l e p r v a z k u p n h o s o b i d d i c m s v m , a t o t a k , a b y z toho ron platil 8 gro a odvdl berni krlovskou vbrmu v Ztoni (Ottau). 6 ) Petr Vin ml jet bratra nebo strce Jana, jen drel dvr v Mezipotoi (Nespoting), kter po jeho smrti (umelt ji ped r. 1375) pipadl tolik Petrovi prv jmenova nmu. 7 ) Tento, jako ji pipomenuto, zstval pi dvoe Rosenber skm v Krumlov a byl nemalm dobrodincem tamnho chrmu d kanskho, uiniv mimo jin r. 1375 s manelkou svou Kateinou ke kostelu tomu nadn na est m sv. a jinch obad crkevnch, jen se o kadch suchch dnech za jich due mly odbvati, vy kzav k tomu konci d estek z t dvor kmetcch a role jedn ve Vetn.) ') Archivy klter Drkolenskho a Vyebrodskho. ) Arch. m. Krumlova. ) Tamt. 4 ) Tamt. Druh st vsi Vtrn nleela tehd Odolenovi z Vtrn, jen v listu, kterm Markvart z Metlna zbo sv v Vetn prodv Petrovi Viov, pipomn se co rukojm trhu toho. s ) Ta m t . T M i k e z Lh ot k y p os t ou p i l p ozd j i r. 1 3 89 v pondl po sv. Benei rodin Viv x Vtrn velik prvo sv k lnu ddin v Kaliti. 6 ) Tamt. 7 ) Arch. Vyebrodsk. 8 ) List knze Hostislava fare Krumlovskho z r. 1375 fer. 2. ped sv. Marktou v arch. m. Krumlova.
2 J

sv uvtn a pipojive se k prvodu tvoili konec jeho, a ubrali se s nm dle. Tak to rozumti dluno, srovnme - li co svrchu e eno s vyobrazenm, na nm je jdouc vidme. Nad oddlenm tto sti prvodu jest psno: Drey Companien in der alten Bhmischen rstung, wie sie zu des Cziska Zeilen gefhret und gebraucht worden. 11 Jsou vichni pci; v ele kr t pky vdce, maje na hlav plbu, na tle nad ostatnm oblekem drtnou koili, dole vezky opatenou, a v prav ruce palct, poloen na prav ra meno a s rukovt neobyejn dlouhou. Po lev stran mu vis vel k irok avle, zbra to v tehdej dob jet velmi dk. Za vdcem jde povelitel s halapartnou, ji vodorovn v ruce dr; na hlav m klobouk jako hudebnci a tm vichni ostatn vdcov, o nich jet mluviti budeme. Jin podvelitel za nm ozbrojen jest mlatem. Nyn nsleduje bubenk s dvma pskai a za nimi ada o esti much s obojrunky (Beidenhnder) a kulatmi tty. V patch za nimi jsou dv ady luitnku po tyech much, kte na taen kue na pravch ramenou nesou. Kue maj zvlt dlouhou pabu a velk oblouk. Tato prvn eta Tborit kon se vt tlu pou, jej krajn zbrojnoi obojrunky a velik, dole ve ti piky se konc tty nesou, prostedn ale halapartnami, palcty a cepy opateni jsou. Na hlav maj vichni, jak se zd, plby. Vdce ety druh m t na hlav plbu a dr v lev ruce cep. Jej nsleduj dva hudebnci, jeden s polnic, druh s ohromnmi dudami, kter, tum, byly nevyhnuteln v husitskm vojt. Potom nese praporenk velkou korouhev, na kter vymalovan kalich ro zeznati lze. Ltka korouhve jest tak irok, e nepoehopitelno, jak praporenk, kdy vtr byl, korouhv vldnouti mohl. Tlupa vojn za korouhv, z nich opt krajn obojrunky a velk tty, prostedn ale cepy, palcty a halapartny nesou, jest neetn a me se za estnou str prporu povaovati. V ele tet, posledn a nejsilnj ety jest vdce se sklon nou halapartnou, za nm ti muov jdou, kte, jak se zd, mee nesou, ale tt nemaj. Tato eta krajn vojnov maj opt oboj runky a velk tty, prostedn cepy, palcty, halapartny, ano i je dnu kosu jest vidti rozdrobuje se ve dv asi stejn, men, m ezi n i m i h u d eb n ci j s ou , dud k a t ru ba . B ez p oc h yb y j d ou v prosted, ab y lpe od e vad slyni b yli. Napos led jde vdce s halapartnou. Byl to zajist zvltn npad, svho novho krle na tento spsob uvtati, a dodval slavnosti neoekvan rz. Neb mimo oby ejn zbran, mee, halapartny, kop, kue a j., kterch se vude uvalo, bylo vidti prav husitsk cep a palct. Prvn nebyly arci, jako to v naem pramenu stoj, elezn (eissene Trischel), nbr devn, msty vak elezem okovan. Tak hoej st cepovky a dolej st cepit; prvnj aby lehce pefata bti nemohla; druh, aby se j dostalo vt te a aby bylo mon elezn bo dky pevnji pidlati. Msto emenov cvrky, kter cepit s cepovkou spojuje, bralo se k eli tomu kus eleznho etzku. Druh vhradn husitsk zbra byl palct. Ten povstal z dlouhho kyje, do jeho hrubho konce elezn bodky se vrazily. Pi takovm zazen nemohl palct jen k uhozen upoteben bti. Aby se ho vestrannji uvati mohlo, byly del devce brny, k nim se pipevnila koule devn neb i vlec eleznmi piky opaten, do nho se nahoe del hrot elezn vpustil, a palct byl tak i k bodni upraven. Palct i cep ustoupily ji dve stranjmu jet soku prachu. Snad mnoh z tchto zbran, kter se pi tto slavnosti ukzaly, visely ji vce ne sto let bu ve zbrojnicch, bu v do mch co rodinn pamtky na stn, a ti, kte se jimi opatili, byli snad nejhorlivj Cechov; oni chtli tm domnlmu ochrnci sv vry nejvt ctu prokzati a sob tum nemlo na tom zakldali. Fridrich nedovedl oceniti dobrho myslu jejich, j e m u b y l o do s m ch u. Zdali by se byl i bez Blohorsk bitvy tak lehkomysln mu poslednch dn svho ivota na eskm trnu dokal? Velice pochybno. J. E.

0 rodin vldyck Vi z Vtrn.

K vldyckm rodm domcm, kter po osudn bitv Blohor sk v cizin zanikly, potme t rodinu Vi z Vn. Rodinu tuto slu pokldati mezi nejstar esk rody vldyck, jeto se v listinch pipomn ji ku konci tinctho stolet, majc sv sdlo

O rodin vldyck V z Vtrn. asto jmenovan Petr Vin zstavil po sob tvero syn: Matje, Mikule, Petra a Vcslava. Nejmlad z nich Vcslav oddal se, nsleduje v tom pkladu jinch pano a pn eskch asu toho, vym studim na uen praskm, stal se pak r. 1394 baka lem a r. 1398 mistrem svob. umn, nae vyuoval od r. 1398 a do r. 1402 na t akademii; 8 ) pozdji byl fare m v Svinech, kde mu ale ve vlce husitsk od koltora svho i jinch lid sneti bylo velikch pronsledovn a trpkost, tak e r. 1417 i vyhnn byl z fary sv; pozdji vak byl opt k fae t navrcen a il jet r. 1433. l 0 ) Ostatn t brat rozdl ili se v statky otcovsk. Mikul vzal na dl svj zbo v Mezipoto, je drel jet r. 1409") a zastavil potom synu svmu Jenkovi z Mezipoto. Tento prodal je z vt sti r. 1427 ve stedu ped Vemi Svatmi za 49 kop gr. Tomi Baulovi, il vak j et r. 1438. 1J ) Petr zemel, jak se podob, bezdtek. Nejstar z brat jmenovanch, Matj Vin, obdrel velik ostatn zbo otcovsk a proslul v d jinch doby sv nejen co staten bojovnk, alebr i co rozafn a dmysln politik a jednatel. Bylt tak jako otec jeho v slub pn z Rosenberka, pi jich dvoe byl vychovn a vycvien ve vcch rytskch, maje pak sven sob od nich rozlin ady dleit a znamenit, ad purkrabho, nejprve na Velen a potom na Krumlov. Ponaje od r. 1419 a do r. 1440 nebylo tm vpravy vlen, jednn veejnho sjezdu obecnho nebo smlou vn ptelskho v jinch Cechch, v nich by Matj Vin nebyl mval astenstv platnho, hje a zastvaje pi tom zvlt a dtkliv interesy a zleitosti pna svho, povstnho tehd Oldicha z Ro senberka, vdce strany katolick proti Husitm a Tborskm. * 3 ) J on byl dobrodincem chrmu Krumlovskho, a r. 1433 dne 22. ervence postoupil Janovi, fari Malackmu a tehda sakristinovi Krumlovskmu, 5 kop gr. platu ze vsi Zlu vychzejcho za 50 kop gr., jak mu list od Benee z Dubnho postoupen na plat ten svdil. 1 *) Zemev okolo r. 1441 ts ) zstavil zbo sv synm PeJtrovi, Jikovi a Vakovi. Nejstar z nich Petr drel Vtrn, Mezipoto, Svtlk, Tro jan a Kalit, s platy z nkolika vesnic vychzejcmi, a odprodal r. 1476 y den p. Marie dvr svj v Nmi Vtkovi Krabaovi za 17 kop. gr. I6) I on byl v slub Rosenbersk a uinil dle pkladu pedk svch rozlin nadn k chrmu Krumlovskmu. Listem dne 8. ervence ,r. 1452 danm spsobil toti fundac na me zdun za sebe, za otce svho Matje, za dda Petra a Kateinu manelku jeho, jako i za strce sr Mikule, Petra a Matje, odkzav k tomu konci 80 gr. platu ronho na 2 usedlch ve e; 17 ) r. 1456 dne 14. prosince obnovil a potvrdil list, kterm byl otec jeho r. 1433 ke kostelu Krumlovskmu postoupil 5 kop platu ze vs Zlu, 18 ) a konen r. 1480 v pondl po sv. Burianovi odkzal ke kostelu Krum lovskmu za dui svou i svch dvou man elek Kateiny a Mag daleny 2 kopy gr. platu ronho v Puchlicch na vn svtlo asu adventnho a 1 kopu gr. platu v Neeticch na vno men, jako to vysvduje list na to skrze Jana z Hoic, dkana Krumlovskho, ve tvrtek po sv. Magdalen r. 1482 ji po smrti Petrov, jen .zemel r. 1480 vydan. Druh z ve jmenovanch brat, Jik, drel mimo nkter jin ddiny i tvrz a dvr v Pasovach, odkud se tak Jikem fasovarskm (Passauer von Passauerschlag) nazv, 19 ) a postoupil 9) Mon. hist. Univ. Prag I. p. 290. 292. 330. 334. 369. 10 ) Arch. zm. Kruml. III. P. Cod. MSC. p. 99. ") Klst. arch. Vyebrod. 12 ) Mst. arch. Kruml. Jan z MezipoloU pipomn se toti co svdek v listu Bkovi Haracheovi svdcm, jeho datum v so botu po sv. Ma tji r. 1438. Klst. arch. Vyebrod. ") Arch. esk I. 153. 1106. 408. III. 9.246.494.505.509. 14 ) Zm. arch. Krum. Dubne ves a nkdy sdlo staroitn ro Jiny ryt z Dubnho, jen v erbu uvali pu, a tud byli snad stejnho pvodu s pny ze Strakonic , Bavorova a Blatn. ) J et r. 1440 v ter ped B. Ktnm pichz Matj Vin purkrab, na Krumlov co rukojm v listu Jana z Paeina. Jlst. arch. Kruml. ") Mst. arch. Kruml. ") Zm. arch. Kruml. III. P. Cod. MSC. 102. ") Mst. arch. Kruml. **) K p. v listu Vcslava z Radeina v ptek po sv. Urbanovi

141

s bratrem svm Vnkem r. 1475 poddanm kltera Vyebrodskha ve vsi Tattern nkter ddiny co nhradu za kodu, jen se jim byla jich rybkem u mlna Alova (Alexmhle) stala. 2 0 ) I oba brat tito uinili tolik rozlin nadn na skutky milosrdn, a zna menit pipomn se Jik Vin (jen zemel r. 1482 dne 24 bezna) v listech kltera Vyehradskho co zvltn dobrodinec kltera toho. Nejmlad z brat tch, ve jmenovan Vank Vin, pe kav oba bratry sv, J 1 ) byl potom, jak se podob, v dren celho statku otcovskho. V prvn tvrti stolet XVI. pipomnaj se v listech veejnch Markvarl Vin z Vtrn a Vcslav Viu na Pasovach. ) Vcslav Vin drel tehd tot o zbo : Pasovary, tvrz, dvr a ves, tvrz pustou Trojan s dvorem poplunm, dvr v Kaykanu, ves Dabrkov ili Dobejov, dvr v Kramolin, dvr, nkolik dom a kr mu v Svtlku, dvr v Ztoni (Ottau), sdlo rytsk s dvorem ve Vtrn, ves Nminy (Nimszing), dvory kmec v M ezipoto, ves Kalit a platy v ipin. Zbo toto vloil een Vcslav Vin po shoen desk zemsk ch, tak jak je byl po pedcch svch zddil a j e v e 50 let d rel, r. 1544 d en p ed s v. Ha vlem k ru e sv opt do desk jmenovanch.") Zemev nedlouho na to zstavil cel statek ten synu svmu Janovi, kter obdrel od kr. Ferdinanda I. r. 1545 ve stedu po sv. Katein list mocn, aby o ddictv tom mezi ivmi i na pd smrti mohl poditi. * 4 ) Jan Vin vychovn b yl pi dvoe pn z R os enberku, a il i nap otom pi dvoe jich v Krumlov, proe tak kdy se r. 1551 enil, byla pan z Roggendorfu, matka pn Vilma a Voka z Ro senberka, vesel tomu na erovnici ptomna, jako i naopak on Jan byl pozdji mezi lechtici, kte r. 1562 s p. Petrem Vokem z Ro se nberka jeli pro nevstu pn Vilmovu, ofii knnu Branibor skou.' 5 ) T Jan koupil sob r. 1572 dm v mst Krumlov za 473 kop gr. m. kter ale pozdji dal piny k mnohm rozm km s Krumlovskmi. Zemev r. 1577 zstavil vekeren statek svj syn ovi Adamovi. Adam Vin na Pasovach nezd e by bval pli dobrm hospodem, nebof zadluil nemlo zddn zbo otcovsk a mval pro dluhy sv i jin jet ppadnosti tm neustle hdky a roz trky s mtany Krumlovskmi; i stoval sob asto pi pnech z Rosenberka i pi rad Krumlovsk, eby oni Krumlovt jemu zna menit kody v lesch, v ece, a zvlt pi mln Pekovskm lovenm zve a lapnm ryb inili, poddan jeho bez piny v zili a jej u pn z Rosenberka oerovali a kiv nakali, akoliv jim chce dle v elik m onosti sv z dluhu svch pr v a plt ce bti. Naopak i Krumlovt stovali sob u p. z Rosenberka do p. Adama, podobnch vtrnost mu za vinu kladouce. 2S ) Aby pak mtany Krumlovsk ponkud spokojil, prodal jim konen r. 1583 v nedli po sv. Vte jmenovan Adam Vin mln svj Pekovsk, kter byl jim ped tm ji v dluhu svm zapsal.") Mimo to prodal dvr svj ve Vini pnm z Rosenberka r. 1579 a nedlouho na to i ddiny sv v Mezipoto p. Janovi Kalchreuterovi. I syn jeho Jan r. 1478 pichz co svdek pano Jik z Vtrn sednim na Paso vach. Ze starch dritel zbo Pasovaskho pipomnaj se tito: Mikul Pasovarsk, jen r. 1314 daroval kostelu v Svinech destek z dvoru svho v Neeticch, kter nadn r. 1 407 znovu potvrzen bylo (lib. Erest. VII.), pak v listinch kltera Vyebrodskho Dominik zPasovar a eho z Pasovar, z nich onen r. 1341 dv lan roli u Kalit a Pasovar, tento pak r. 1397 nkter platy penit ze zbo svho Stokovskho vychzejc klteru tomu daroval; nelze vak udati, uvali-li tito dritelov Pasovar tho erbu, jak Viov z Vtrn, kte, jak se podob, teprv v druh polovici XV. stolet veli v dren zbo Pasovaskho. Arch. klst. Vyebrod. l0 ) Tamt. ") R. 1482 v pon dl ped sv. Havlem pichz pano Vank z Vtrn co rukojm v listu Janovi a Jindichovi bratm z Klen svdcm. Arch. m. Kruml. " ) Ti t u l k r. 1 5 3 4 . ") D. Z. 250 H. 1. ") Majestalia krle Ferdinanda k r. 1545. ") Bezanv: ivot Vilma zRosenb. J6 ) Arch. m. Krumlova. ") Tamt.

142

Zprvy o schzkch archaeologickho sboru Musea kr. eskho. P. prof. Wocel upozornil sbor na to, e Praha opt jednu hi storickou a umleckou pamtku ztratila: mramorovou to kanu na Staromstskm nmst. On objasnil d&leitost jej, ponvad mez nejprvnj prce sochask v echch z doby renaissann patila. Zrove podotkl, e obnova jej v t me, aby zase vodu dreti mohla, naprosto nemon byla, a e ku zkze jej asi ped 30 lty nejprvnj krok uinn, kdy dlabu a rum, kter okolo n byl, odstranili, tak e kana pozbyvi v podpory rozstupovati se zaala a tm vlivu povtrnosti a i neetrnosti lidsk vce podrobena byla. Litovati ale jest, e se pi odklzen stek kany s ezbami etrnji nezachzelo; podotkno, e se ta prce mla sviti kamenkm, a nikoliv dlnkm od mstskho stavitelstv, kte staroitnm ezbm mnohem he ukodili, neli zub asu a neetrnost lid a ulinkv, kte druhdy okolo tto pamtky se peleili. Tato kana, z doby Staromstskho zaslouilho primtora Vcslava Krocna z Drahobejle, Staroecha, kter zajist jet o tom nic netuil, e se nkdy na radnici Starho msta Praskho ciz ivel zahnizd, zasluhovala pedevm, jakoto pamtka star esk Praby, od nynjho zastupitelstva mstskho nejvt etrnosti, a kdy se ji mla s toho msta odstraniti, mlo se naped jednomysln usnesen obce stti, kde by se zase postavila, nemla vbec ze Staromst skho nmst zmizeti, jehoto charakteristiky byla podstatnou stkou. Tak ale rozvezeny jsou stky jej bez v eho plnu tu da dvora radnice tu pod baty Novomstsk, a vtm dlem otlueny a roztskny, eho kad nepedpojat jen hluboce litovati mus. Sbor vyslovil sv pn, e mstsk obec jet na tom se ustanov, aby zbytky tto pamtn kany jet nkde na phodnm mst slun umstny a pokud mon sestaveny byly. Mstodritelsk rada p. Plaek pednesl, aby sbor svou pozornost vnoval, jak dalece by se to s elem jeho srovnvalo, fun dacm uinnm od rodin eskch. Vyloil, jak doucno by bylo, seznam co mono nejplnj vech fundac uiniti; neb v listinch tchto zna se nzor doby, jej zvyky a mravy; z nich mon i sociln pomry seznati, a tudy e dleit jsou pro vnitn d jiny zemsk. Dary archaeol. sbrce od 24. kvtna do 19. ervence 1862 pibyl jsou: Pan Vcslav Skora, tovrnk ze Skuhrova, daroval: sklenn kotou, na nm jsou malovny podobizny Hemana z Bubna a Salomeny zBydna od r. 1588; byla zasazena v okn jednoho starho domku v Kostelci nad Orlic, odkud si ji p. drce 1844 byl vydal. P. Panec (?) v Cerhovicch: eleznou ostruhu, nal. ble sv. Dobrotiv okresu Zbiroskho. P. Jos. Kolling, hodin: devnou cyteru a mal devn slunen hodinky obyejnho rzu. P. Jan Janke: tyry kousky rezovatho eleza (zlomek po dkovy a noe), nal. v Pbrami. P. Ferdinand Fingerhut: star hrnec, nal. pi stavn jednohodomu na Zderaze v Praze. P. Josef Hone: star elezn kl, nal. pi kopni v zahrad domu . 10 v Nemeslovicch. P. Matj Tatar: a) n s kostnou stenkou a s vrytm na epeli npisem: Dem Bsen fliehen wie man kann, Sie stecken auch die Guten an"; na druh stran na t epeli: 18 cflo 47" ; b) n zavrk s kostnou, hrub oezvanou stenkou; c) ti zlomky z popelnic, a d) kus mosazn jehlice na spsob kordiska. Vci ty nalezeny byly u Vokovic. Od p. Josefa Fiera koupena za 5 zl. pokladnika na spsob tabatrky, jej vko a dno z mdi a postranice z mosazi krleny jsou rozlinmi rytinami, na p. na vku sedmi znaky provinci Holandskch. Byla nalezena dle udn prodavatelova v rumu na rost nedvno rozboen kany mramorov na Staromstskm nmst v Praze. P. Josef Peen: eleznou podkovu a kousek starho zmeku, nal. u Hlouptna. P. Ad. Pozdna, sttn elegrafista: dva otisky peet cechft v Nchod. Vt m opis: Peet cechovn eme. zame, kov, kol. tru. bed. me. msta Nchoda." Men: Peet paterho eme sla m. Nchoda." P. Vcslav Vank, kaplan v Zbo okr. Kutnohorskho: a) dva elezn kle, rz velmi sel, z nich vt na dva kusy pera en, pak eletnou podkovu a pelomenou ostruhu, nal. v Zabo f

Vini kter pichz ji kroku 1589 co pn na Pasovach J8) uvzav se v statky otcovsk nebyl s to, ani aby dluhy na nich zavzan splatil, ani aby roky z nich Krumlovskm i jinm v itelm svm nleit odvdl. I nezbvalo mu nieho vce, neli prodati st zbo svho ddinho, nae r. 1603 v pondl po sv. Medardovi prostednictvm tehdejho cis. hejtmana Krumlovskho imona Tanzla z Brokenburgu mezi nm Janem Vinm a obc m sta Krumlova smlouva uinna byla, dle kter on tvrz Vtrn s dvorem tamt, dvr Metln, ves Kalit a Mezipoto s kusem eky Vltavy obci jmenovan za 11675 kop gr. m. prodal a po stoupil. *9) V bouch nboenskch a politickch, kter na to v cechch, Morav a Rakousch vzely, ml Jan Vin, akoliv byl ji u vysokm st, valnho astenstv, pidrev se strany odpoilch stav pod oboj proti krli Ferdinandovi. Kdy pak r. 1620 vojska csask do jinch cech vtrhla, opustil Jan Vin jet ped bitvou Blohorskou statek svj a zbhl za hranice, ani dostavil se ped soud, jen napotom r. 1621 drn byl nad rebely, kte se byli pidreli nepodnho krle Bedicha Falckko. Proe odsounen in contumaciam cti a statku svho, kter vzat ke komoe krlovsk. Toto zbo Janovo obsahovalo tehda tvrz Pasovary s dvorem a pivovrem, vsi Pasovary Svtlk a Uretlag a dvr Ebenovsk u Zton, a prodno jest r. 1624 dne 10. Juni obci Krum lovsk za 6840 kop gr. 41 gr. 3 p. ms.30) Jan Vin zemel ne dlouho na to v cizin, nae se jedin syn jeho nkolikrte pi komoe esk statku otcovskho domhal, avak bez inku. Sy nem tmto, jen na to roku neznmho v cizin zemel, miz po sledn pamtka staroitnho rodu Vi z Vtrn ili Pasovarskch z Pasovar. Ant. Rybika.

3prot) o

archaeologickho sboru Musea kr. eskho.

Schzka dne I. ervence 1863. P. pedseda prof. Wocel sdlil, e od Pseck mstsk rady pila odpov na dopis dne 24. kv. doten rad zaslan v zleitosti krlovskho hradu Pseckho a zvlt v nm se nalzajcho rytskho slu. Jednatel sboru etl pipi mstsk rady, piloen k nmu protokol, zaveden s komis znalc, kter doten hrad ohledala, a poslze rozhodnut c. k. krajskho Pseckho adu, vynesen na zklad nadepsanho protokolu. Z toho se v krtkosti shledalo, e st krlovskho hradu, kter hraniila s v 1860 spadlou, tak chatrn jest, e jej opraven naprosto nemono, a tudy ubourn jej nevyhnuteln nutn jest, ponvad by se pi stavn mstskho pivovru na blzku njak netst pihoditi mohlo ; dle ale, e se rytsk sl, na nm dnch pohrom nen, zachov. Zrove vybdnuta mstsk Pseck rada, aby k elu tomu vhodn opaten uinila, c o ve svm dopisu ku sboru splniti pislbila. P. pedseda sdlil, e od musejnho vboru opt za pedsedu archaeol. sboru zvolen a e suppl. prof. Jos. Emier za jednatele potvrzen jest. T oznmil, e dal 30 vtisk inauguranho obrazu Karlem krttou kreslenho zhotoviti, aby se vyhovlo vmince, kterou p. drce, prof. lk. dr. Popel poloil, odevzdvaje mdnou desku do sbrek musejnch. Pi tom podotkl, e by se zbyl vtisky, jestli by si toho nkdo pl, i prodvati mohli k zapraven trat. Byly teny podkovac dopisy za diplomy od p. Scheigera ze trskho Hradce, p. Maurice Trappa z Brna, p. hrab. Pezdzieckho z Varavy a p. Waagena z Berlna, kte se vyslovili, e sbor za prokzanou jim od nho est a dvru vemon podporovati budou. ) Titul kr. 1580. V tituli r. 1556 pichz mimo Jana Vin na Pasovach, t Vok Vini, kter byv buto bratr nebo strc Jana tohoto, nezstavil po sob ddicv, jeto v Tituli k r. 1589 krom Jana Vin na Pasovach nikdo vce z rodioy t nepichz. *>) D. Z. kv. 178. A. 2. 3 ) Arch. m. Kruml.

Literrn repertorium. b) elezn kl, lpe zachoval pedelch, nal. v Kojcch okr. Pelouskho na onom pahorku, kde za Vrovc stval hrad. Nejmenovan pn: pergam. listinu orig. ddo. Wien 23 Octob. 1673: Kaiser Leopold I. stellt dem Anton Janinal, kais. Rathe . Deputirten der Wein- Taz- Salz und Biergeflle in Bhmen die Erledigung ber die Rechnung pro 1671 aus." P. Antonin Rybika, c. k. dvorsk sekret ve Vdni: a) vidimovan pepis od 18. zi 1672: Zachovac list Janu Krytofu Krocnovi z Drahobejle, vydan od msta Plzn dne 10. dubna 1606;" b) Mimovan pepis od 23. srpna 1695: Ferdinand Ernst Hiesserle von Chodaw an Christian Ferdinand Ungar von Rittersburg, Richter der kgl. Stadt Saaz, wegen Erstattung einer Relazion an Seine Maj., ddo. Chisch, 7. Apr. 1680;" c) pepis od 23. srpna 4695: Derselbe stellt demselben ber seine Verwendung bei militrischen Zwecken ein Zeugnis aus, ddo. Prag 15. Octob. 1689;" d) pepis od 12. dubna 1747: Brgermeister u. Rath der Stadt Kolin an der Elbe ertheilen ein Zeugnis dem Koliner Burggrafen Paul Plachta, ddo 9. Mart. 1743. Tent: a) Malovan znaky na pergamene, a sice: 1) Hercules a Thun baro; 2) Dorothea Kuenin, barsa; 3) Joannes Geor.gius comes Kuen; 4) Veronica gentilis, comitissa a Lodron; 5) Christoforus Elicardus comes a Thun; 6) Veronica secunda comitissa Euenin; 7) 1665: Joanes Franciscus comes a Thun, canonicus Frisingensis et Brixin." b) Nkres na pape, pedstavujc Malou stranu a Hradany z potku 18. stolet, c) Auszug aus dem Bartholom. Paprockschen Mhrischen Geschichtsspiegel von M. Christof Pfeiffer, d) Pepis na pape: Smlouva, v kter postupuje Karel z Lichtenteina klteru Kartousskmu v Olomci vrchn opravn a popravn prvo a podac kosteln v Moravianech a Dolanech, ddo. 1600, 11. ervence." e) Pepis na pape: Trhov smlouva, v n prodv Kateina Duchoslavov, mtanka Novho msta pra., ehoi Burovi z Greifenbachu kus pozemku u domu eenho u kopku ddo. 1669, 17. bezna." fj Orig. papr, list: Liborius Adamus Dobensk de Dobenic testatur, Joannem Robenhaupt baronem de Such 8. Januarii 1691 babtizatum fuisse in ecclesia Krchlebiensi sti. Venceslai" g) Pepis na pape ddo. 1793, 25. JVoo.: Kaiser Josef II. besttigt die Privilegien des Kreuzherrnordens und des Hospitals sti. Francisci an der prager Brcke ddo. Wien, 1786, 1. Feber. P. Josef Rank, adjunkt listovny msta Prahy: Perg. orig. listina ddo. in der Stadt Brawn 6. Sept. 1524 : Jakobus Abt. u. der ganze Konvent des Klosters Brewne und Brawne besttigen die Privilegien der Schneiderezeche in der Stadt Brawn." P. prof. Karel VI. Zap: Perg. orig. listinu ddo. Konoey, 3. Junii, 1723: Karl Abt des freien Stiftes Korwey belehnt den Wollradt Eggerding, grfl. Lippi'schen Amtmann in Vertretung des Christian Ludwig von Oyenhausen zu Lindtheimb mit dem Dorfe Reilssen." P. Reichert, studujc filosofie: ryvek z njak knihy, kter obsahuje pepis jistho obdarovn Smiickch od Trky z Lpy. takovho objemu s tak veleobshlin dkladem, s jakm tuto ped veejnost vys toupil n Gindely, a vechny podobn monografiez novj historie, s ktermi se jmenovit mnoho chvlen a prechvlen nmet historikov vytasili, jsou proti tto prci jeho jen pouh kus, vtm dlem tendenn vrobky. Gindely v poslednch letech ohromn pracoval, a vtky jeho doclen v archivech ve Vdni, Mnichov, Herrnhutu, Dranech, Bernburku, v Brusselu, v Pai, v Simankasu ve panlch a jinde ve spojen s materilem v echch a na Morav dobytm a s vekerou literaturou do jeho oboru zasahujc, umonily mu sepsn djfiv dleit a nedlouh doby druh polovice panovn Rudolfa II. od r. 1600 do r. 1612, kter nm pipravila tidcetiletou vlku. Spisovatel rozbr pomry tm kad tehdej veejn moci, kter svm psobenm z blzka i z daleka zasahovala v zamotan pedivo diplomatick st, l vecky pletichy onoho asu podle zprv bezprostednch k nim se vztahujcch psemnost, nejvce podle relac vyslancv a politickch agentv, a kad vynikajc osobnost i se svmi mylnkami a iny stav se tu tak jak byla ped duevn zrak tenv. Obrazy tyto nejsou uten, ale zajist pravdiv, jest to prav veejn soud, jak tuto historie dr nad osobami a stranami tehd jednajcmi, kde kad osoby i kad stran odkrvaj se jej tajn sobeck zmry anebo dobr mysly. Jak mnoh osobnost s pibjenmi cnostmi a pednostmi objevuje se tuto ve sv nah, v cnosti przdn niemnosti, jak mnoh charakter zasypan rumem nevdn nepamti objevuje se tuto v jasnm svtle cnosti sv! Vecky ty tajn nitky sem tam se kiujcch pletich, jimi se dilo jednn hlavnch i podzench osob, odkrv spisovatel pekvapenmu teni, kter dotud vtm dlem znal jen inky, vak nikoliv jejich tajn pobudky. Poznvme tak, kterak jmenovit ji tehd byla nae vlast jako pouh m, s kterm si pohrvaly zcela jin mocnosti, neli byli nrod a jeho zastupitel. Tehdej nemocn mu, Rudolf II., v tto hry ohavn pina, arciknata Mati a Maxmilin, jejich strcov arciknata Ferdinand a Leopold, panlsk krl Filip IIL, pape Pavel V., kardinal Dietrichstein, ctidostiv Karel z Lichtenteina, biskup Klesl, esk kancl Zdenk Popel z Lobkovic, panlt vyslancov Vilm de San Clemente a Baltasar de Zuiiga a kardinal Melino, nuncius papesk, jsou tu pedn jednajc osoby se strany katolicko-habsbursk; lechetn Karei z erotna, jeho poctiv, ist charakter a politick vhlas jako jasn hvzda v temn noci svt, zhral a niemn Petr Vok z Rosenberka, horliv Vcslav Budovec, rakousk pn ernembel, uhersk palatin Illyeshzy, hlavn politick agittor a dobrodruh kne Kristin z Anhaltu, sobeck a niemn Bedich IV. kurfirt Falck, Jindich IV. krl Francouzsk, Jan Ji kurfirt Sasky, jsou hlavn osoby strany protestantsk, z nich mnoz, jako Kristin z Anhnltu, Fridrich Falck a Jindich Francouzsk hlavn zkzu domu Habsburskho za posledn cl svho usilovn sob vytknuli. Mezi pedn vlastnosti spisovatelovy pak nle, e se um svho ohromnho materilu velmi snadn zmocniti, a e jeho vypravovn jest vude plynn, jasn, dsledn a dstojn. Tento prvn dl sah a do podepsn majesttnho listu skrze Rudolfa II. r. 1609; pebohat dje nsledujcch dvou let vypln cel budouc druh dl. Z.

Citerami repertorium.
Rudolf II. und eine SBejt. 16001612. Von Dr. Anton Gindely. Band I. Prag. Carl Bellmann's Verlag 1863. Str. 354 v 8. Historii pozdjch vkv psti jest v jistm ohledu vc jet obtnj a nesnadnj, ne zpytovn djin starch a stedovkch. Je-li zde srozumn a posuzovn starch pramenuv hlavn podminkou kadho badatele, pad zas v novjm vku nejvt vha na ohromn mnostv historickch ltek, kter ji nikoliv jen v t zemi, ku kter se vztahuji, ale po vech veejnch a soukromch archivech a bibliotkch cel Evropy roztroueny se nalzaj a na mnoze jet velmi nepstupn zstvaj. Nedostaten znmost prameov jest toho hlavn pinou, pro dosud evropsk literatura tak mlo zcela dkladnch dl o rozlinch dobch novovk historie zplodila, pro v nich v celku tak mlo objektivnosti, naopak tolik subjektivnosti a strannickch nhled se objevuje, konen pro speciln historie jednotlivch zemi v poslednch tech stoletch jet tak mlo jsou dkladn probrny a pracovny. Meme smle tvrditi, e jet v tom oboru nikdo nepodnikl dlo

Doplky a opravy.
K zajmavmu vypsn Hrdek nad Pachem", v 1. sv. dlu tohoto obsaenmu podvme tuto nkter opravky a doplky: 1. Vypsn erbu Smk z Vrchovit na str. 35 dle erbovn sbrky Renzovy podan jest ponkud nepodstatn. Rodiny lechtick z Vrchovil, Libenit, Vencelkov, Smkov, Kuchtov z Vrchovif nosily prvotn v erbu: jednoroce blho vzhru spiatho v poli modrm, a nad helmem tho jednoroce co klenot." Znaku tohoto podreli strcov z Vrchovi v erbu svm i pozdji, kdy jim csaem Bedichem IV. a potom i krlem Ludvkem jich stav lechtick byt potvrzen a nad to i erb jejich byl rozhojnn. Uvali pak v erbu svm: ttu na tvero rozdlenho, v jeho pedn tvrti horn a za dn tvrti doln vidti jednoroce blho vzhru spiatho v poli modrm ; v horn zadn tvrti ale sovu v poli blm a v pedn doln tvrti blho chrta s obojkem v poli ervenm; nad ttem pak helmu otevenho s korunou, z n jednoroec tm spsobem jako dole-

144

Doplky a opravy. i jinde mval; jako i o tom, eby doten pan ernn na eleznch horch k Lichmburku cestu skrze le sy proklestiti dti ml. Co chtce v jistot pezvdti a budouc zl, kterby z toho pojti mohlo, asn pedejti, proto Vs za to dme, e vyptajce se na to se v bedlivost, stalo-li se co toho, a pezvdouce e ns ne^ prodlen zpravte." . . (Arch. sl.) Pro takovto p. Heraltovi Vesl. Libteinskmu za vinu dvan praktiky teme jej tak mezi osobami, jen dle usnesen stav evangelickch na snmu v Praze v pondl po nedli smrtedln r. 1619 odbvanm k adm zemskm v krl. G. napotom nemly bti piputny- (Snmy.) Avak po bitv Blohorsk dostalo se p. Vcsl. Heraltovi Libteinskmu za jeho k domu Rakouskmu vrn se zachovn rozlinch milost; propjena mu hodnost JMC. raddy, komornka a hejtmana kraje slavskho, a hledc k do mu jeho Hrdku nad Pachem uinna mu i ta milost, e csa Ferdinand II. listem jeho datum v Znojm v pondl po sv. Janu K. lta 1628 majestt skrze krle Ferdinanda I. v sobotu po sv. Divii r. 1544 Albrechtovi z Guttnsteina na dm v Hoe Kutn, jen Hrdek nad Pachem slov, dan dle celho znn schvlil a effmistru a rad msta toho nadil, aby jej Vc. Libteinskho i budouc domu toho dritele pi tom, co se v listu tom pe, neporuitedln zachovali. (Majest. cis. Ferd. II. k r. 1628.) Po smrti p. Vcsl. Her. Libteinskho peel dm asto een na p. Zbyka Leop. Libteinskho z K. na Janovicch, Zho a Boroticch, kter ml za manelku pan Marianu Peskovou z Kom rova. T p. Zbynk Leop. Libteinsk pipomn se co dritelHrdku nad Pachem jet k r. 1634 mezi viteli Trkovskmi, jeto mu byla manelka jeho pan Mariana r. 1632 rozlin k tomu se vztahujc listy dlun postoupila, a p. Jan Rud. Trka dle listu hlavnho jeho datum na lebch den sv. Ji r. 1633 jemu dluen byl 1000 kop gr. m. P. Zbynk Leop. Libteinsk, jsa hejtmanem nad jednou setninou lidu vlenho, zemel v slub vojensk roku neznmho. Kdoby byl po nm zddil dm Hrdek nad Pachem, nemohli jsme vce vyhledati. A. Rybika. Na str. 35. . 8 m s tti msto veverka: jednoroec. Red.

v ttu vyskakuje. Nkter vtve rodiny t uvaly vak i napotom jet prvotnho erbu svho, toti toliko jednoroce blho v poli modrm. *) 2. O panu Albrechtovi z Guttnsleina pipomnme toto: Majest tem na hrad Praskm v sobotu po sv. Divii r. 1544 danm, ui nil krl Ferdinand I. eenmu Albrechtovi hrb z Guttnsteina tu milost, e dm jeho jmnem Hrdek u hory Gultny lec nad Pa chem osvobodil, a to tak, aby domu toho s ddici svmi svobodn a bez pekky uval a z nho dnch dvek a poplatk v (osovtich) nyn a napotom s ddici, potomky a budoucmi svmi, kdoby toho domu v dren byli, dvati ani m z toho odbvati povi nen nebyl," a nadil effmistrm a konelm na Horch Kutnch, aby psanho Albrechta hrb z Guttnsteinu a budouc jeho pi t milosti a osvobozen na asy budouc zachovali," jako i menm i vtm ednkm (lesk zemskch kr. C., kdykoli za to podni budou, aby jemu, ddicm a budoucm jeho dm ten i s listem tm ve dsky zemsk sloiti a vepsati rozkzali." (Majest. kr. Ferd. kr. 1544.) 3. K tomu, co bylo o p. Zikmuntovi Kozlovi z Reyzentolu v Pamtkch tchto, v. Abbildg. d. b'hm. Privatmnzen a v Kon kov spisu povdno, pipomnm jet toto: Majesttem csae Maxmilina II., ve Vdni v ter po sv. Martin r. 1568 do knelslvi Opavskho" vydanm, nadn byl Zikmunl Kozel erbem a titulem z Reyzentolu, kter erb se takto vypisuje : tt v pftli na pi rozdlen, zpodn polovice erven a svrchn modr barvy, v n pl kozla ernho a po zadn kty, majcho prav roh cel a levho pl sraenho zlat barvy, an k prav stran jako k skoku stoj; nad ttem kol heim a okolo nho pikryvadla bl a erven barvy potaen dolu vis; nad tm to enice tch barev, z kter pl kozla tm spsobem jako v ttu vynik. Pro sluby vrn a platn, kter on, Zikmunt Kozel, domu Rakouskmu ji od mladosti sv inil a napotom zvlt jakoto hofmistr JMC. na Horch Kutnch initi nepestval, a pro nedostatek, kter se v majestte cis. Maximiliana nachzel, kde doloeno bylo, jakoby on byl poddan v knielstv Opavskm, csa Rudolf II. listem na hrad Praskm ve tvrtek po sv. fastnm r. 1587 danmtakov omyl napravil, tak e on Zik. Kozel za toho jmn bti nem, nbr za poddanho v krlovstv eskm, kde rodil jest, a nad to polepil mu erb takto: Aby budoucn nosil v nm tt v pli na pi rozdlen, jeho zpodn polovice erven barvy, pes kterou u prosted t na pi jest trych bl, druh vak polovice modr barvy, v nto pl kozla jako v ttu pedelm; nad ttem pak oteven turnsk heim, okolo nho pikryvadla bl a erven barvy z obou stran potaen dolu vis, nad tm koruna zlat, z n pl kozla tm spsobem jako v ttu vynik." (Majest. cis. Max. II. k r. 1568 a cis. Rudolfa II. k r. 1587.)2) 4. 0 panu Vcslavovi Heraltovi Libteinskm z Kolovrat sd lujeme tyto zprvy: Pn tento stal se povstnm v on ohavn rebelii", kterou byli stavov evangelit r. 1618 proti krli Ferdi nandovi II. zdvihli, a to jak mu tito za vinu kladli, svmi prakti kami a pikly", kter pr s jinmi pny katolickmi a jmenovit s p. Hermanem ernnem na Zlebch proti nim osnoval, maje pode zel sjezdy s nimi na Horch Kutnch a jsa v tajnm srozumn! s hrabtem Damprem, kter tehda pehe vdo rozlinch mst kraje slavskho a zvlt do Hory Kutn, slav, Brodu Nm. a Pelhimova pr vyslal a s pny tmi vyjednval. Zajmav a dleit jest u vci t list od direktorv stavovskch, dne 28. nora r. 1619 k rad m. slavi dan, v nm mimo jin p takto: . . . . i v tom spraveni jsme, eby pn Heralt Vcslav Libteinsk z Kolovrat s pnem Hemanem ernnem pny Stavy a obyvatele skrze pohrky straliv i jinak ve lijak rozpakoval a s nktermi osobami podezel schzky v Hoe Kutn *) Viz Paprockho zrc. M. Mon. I. 312 Devotho: ehole ci6ter., Wunschwic sbrky herald.; Wappenversch. NI. v c. k. dvo. kane. a Smkov s Vrchovi.il v Lumru 1860. *) Erb tento ozdobn na skle malovan e heslem: V a vsak vz komu," spatili jsme t v sbrce staroitnick baronovi Dietrichovi ve Vdni nkdy nleit.

Neveklov. Patn. arch. IV. str. 38. V t pi, kterou ml Adam epa z Neveklova na Tloskov s klterem Zderazskm, pedloeny byly s obou stran nsledujc listy : 1. Majestt Vcslava II. krle eskho a Polskho, v kterm mezi jinm stoj: Msteko Neveklov a vsi psluejc, kter u Jin dicha z Rosenberka koupili sob (Zderazt) za sv penze pro dave jin zbo. Datum r- 1301. 2. Majestt krle Vladislava II., kterm domu Zderazskmu zkaenmu vecka privilegia obnovuje a potvrzuje. 3. Majestt krle Ferdinanda I. potvrzujc vecky pedel majestty a dvajc Z. moc, aby vecka zbo od kltera Z. vy plceti mohli. Dat. 1532. 4. Smlouva mezi Petrem Jankovskm a Arnotem epou o smnu zbo ebanovic a Sedleck za Ktnovice. 5. List pergam. Kaky z Sobovic a Zdeky matee jej od tud, kterm prodaly kopu gr. platu v Sobovicch Jindichovi z Ne veklova. Dat. 1448. 6. List Kateiny z Sedlan, kde prodala lovka Bartoe ve Vlkonicch a poustku v Tikovicch Arnotu epov. 7. List Betislava z Lopue na prodaj 2 kop gr. platu na li' dech z Huorky a Hoetic Janovi z an. Dat. 1445, a 8. List Jana z an, kter ten plat prodv Janu epovi. 9. List Jeticha z Bynic, kterm prodv 3 kopy gr. platu ve vsi Dubov Lhot Janovi z IVeveklova. 10. Smlouva mezi Bukem Dymkem a Kateinou, manelkou jeho, s jedn, a Janem epou z druh strany o dvoru Stranym (?) 11. Nadn Jarohnva Vejhara z Keovic, kde ves Skrejov nadal fari v Keovicch. (Registra popelat nlez a vpovdi ir. 1544 1555 v archive musejnm J. XI. str. 257.)

T i s k Jaroslava Pospila.

asopis Musea krlovstv eskho pro djepis hlavn esk.

Vydn archaeologickho sboru Musea krlovstv eskho nkladem Matice esk.
Redaktor K. VI. Zap.

Ronk IX.

Dl V., seit 4.

Rok 1862.

III. (Pokraovni.) Alexander skho vojska. To vak nevmaje si moudr rady starho Parme-niona, aby si nestalo se na rozkaz Alexandrv, ne k vli tomu, aby hldal hledl pojistiti panstv nad dobytou posud st Persk poklady do hradu Ekbatanskho snesen, ale jednodue e, vypravil se na jae r. 329 z vyplen Persepole k proto, e star Parmenio tehd s oddlenm vojska od severu proti Ekbatan, hlavnmu mstu Mdie, je Darius Alexandra se odtrhnul. To je nov pravda, kter vak pan byl obsadil zbytky svho vojska. Nezd se, e Alexander Lamartine nenael. Lamartine a vichni ostatn novj tenkrt osobn piel do Ekbatany, akoliv tak Arrian djepisci Alexandrovi jsou posud, rovn jako sta velebitel vypravuje (III. 19.); nebof pedn dn jin ze starch macedonskho dobyvatele, pe vnho pesvden, e djepisc Alexandrovch o tom nev, a za druh Arrian vechno., cokoliv dalo se na vprav Alexandrov, dalo se z sm podv nm dvody proti tomu, e by Ale xander jeho vle a k jeho rozkazu. Oni tedy nemohou domysliti tehd sm do Ekbatany byl piel. Asi ti dni cesty ped se toho, e star a povliv Parmenio o sv ujm zstal v Ekbatanou," prav Arrian III. 19., dospl (k Alexandrovi) Ekbatan, kdy mlad a od -vliv Alexander thl dle na Bisthanes, syn Oohv, se zprvou, e Darius pt dn je zda Bh za Dariem. Dio -dor Sicilsk t nepochyboval o na tku" (z Ekbatany). Arrian potom ovem povd: Po tom, e Parmenio na zvltn rozkaz A lexandrv zstaj v svm pchodu do Ekbatany poslal (Alexan der) Medii; nebof prav (XVII. 80), e Parmenio od Alexandra thes salskou jzdu nazptek" a t. d.; ale ji nkolik dk byl jmenovn m*-stodrcm v Medii, a e mu sveny dle teme, e J?Parmenio dostal rozkaz, aby poklady, byly krlovsk po klady v Ekbatan, obnejc 180.000 kter z Persk vezli s sebou, dopravil na hrad Ekba-tansk a talent." Tuto zprvu Diodorovu vy vracuje vak Arrian odevzdal Harpalovi", jeto Alexander osobn ve v (III. 19.): Parmenio dostal rozkaz, aby poklady, jeto z rychlosti pronsleduje Daria. (Arr. III. 19. 20.) Podle toho Persk vozili s sebou, dovezl na hra,d Ekbatansk a zd se, e Alexander poslal Parmeniona do Ekbatany, ale odevzdal Harpalovi, kter s posdkou 6000 Macedonc a sm tam neel. A Curtius tak k tmto okolnostem do cela mn jzdy a lehk pchoty tam pozstal. Parmenio sm ml v pimen prav: Alexander dovdv se, e Darius hnul ele nrod barbarskch, Thrak a ostatn jzdy, vyjma jzdu se od Ekbatany, opustil cestu vedouc do Mdie, a jal se macedonskou, thnouti skrze vlast Kadus do Hyrkanie, a prchajcho sthati rychle." (V. XIII. 35.) Klitus, velitel ivotn stre jezdeck, kter nemocen byl Alexander se tenkrt s Ektabanou minul; Parmenio zstal v Sue, dobyl psemnho rozkazu, aby doed do vak thl dle na cest vedouc do Mdie" a obsadil Ekbatany k sob Mace -donce prozatm u poklad ponechan hlavn msto teto zem asi 12.000 mui ponejvce evrop pothl, a do Parthie vtrhnul, kam on sm (Alexander) t pijti zamlel." Alexander prozatm pronsleduje Daria. 19

Si quid novisti rectius istis, Candidus Sepsal Dr. Gabler. imperii; si non, his utere mecum. Alphonse de Lamartine: Vie d'Alexandre le Grand. Paris 1859 2 vols. Horatius.

Alexander Velik.

146

Alexander Velik.

Arrian tedy nev nic o tra, e by Alexander byl ostanovil Parmeniona za mstodrcho v Medii.%} Parmenio neml tedy dle Arriana zstati ani v Ekbatan ani v Medii vbec. T onch 6000 Macedonc nemlo zstati v Ekbatan; Klitovi bylo uloeno s nimi vtrhnouti do Parthie, Parmenionovi ale s barbarskmi nrody thnouti do Hyrkanie Takto znly dle Arriana rozkazy Alexandrovy. Byly tyto rozkazy vyplnny? thl Parmenio do Hyrkanie? vtrhnul Klitus v ele 6000 Macedonc, jen na njak as v Ekbatan ponechanch, do Parthie, aby se tam opt spojil s Alexandrem? Nezd se. O Klitovi neslyme, e by byl do Ekbatany piel a odtamtud vojsko njak odvedl. Jmno Parmenionovo vak nachzme v Arrianu teprv III. 26, kdy se jedn o jeho zavradn, a tu vypravuje Arrian, e Polydamas pinesl psemn rozkaz od Alexandra velitelm vojska v Medii Kleandru, Sitalku a Menidovi, kte Parmenionu byli podzeni, a od tch t Parmenia byl zavradn." Tu slyme, e Parmenio byl vrchnm velitelem vojska, kter stlo jet v Medii, kdy Alexander ji byl v Drangian; a e vojsko toto nezstalo v Medii z rozkazu Alexandrova, vysvt tum z ped elho. e Parmenio s vojskem zstal v Medii, dovdme se jet z jinho m sta u Arriana (VI. 27.), kde prav, e v Karamanii na zp-tenm taen z Indie pili k Alexandrovi vdcov vo jent Kleander, Sitalkes a Herako, kte s Parmenionem byli ostali v Medii, t s vt st svho vojska". (Cur -tius X. I. i. jmenuje krom tchto t jet Agathona, udv, e pivedli 5000 m. p. a 1000 jezdc.) Arrian (edy na dvou mstech mluv o tom, e Parmenio v ele oddlen vojska zstal v Medii, neudv va k, kterak se to stalo. Arrian zajist nevil, e Alexander ustanovil Parmeniona za mstodrcho v Medii; naopak zstal dle nho star vdce macedonsk v Medii proti vslovnmu rozkazu Alexandrovu. Jedin Arrian podv nm zprvu, e Parmenio dostal rozkaz, aby poklady dovezl na hrad Ekbatansk, pak ale aby thi dle do Hyrkanie; dn jin ze starch djepisc Alexandrovch nezmiuje se o Parmeniovi pi vtren Alexandra do Mdie, dn jin o tchto rozkazech Alexandrovch nev. e ale Parmenio S vojskem byl v Medii, kdy syn jeho Filotas v Drangian byl odpraven, prav vslovn Curtius (VI. VIII. 31, Parmenionem, qui tum Mediae magnisque copiis praeerat), a Craterus, kter dle Curtia lil Parmeniona a Filotu co hlavn neptele Alexandrovy, jmenuje Parmeniona vdcem tak velikho vojska" (Parmenionem tanti ducem exercitus, Curt. VI. VIII. 29). Curtius v t, jak siln bylo vojsko, ktermu velel Parmenio v Medii. Dle nho (VII. III. 11.)
') Mstodrcm v Medii byl jmenovn Oxodates (dle Curtia Oxydates) Persan, jej Darius byl dal zatknouti a do usy odvsti do vzen, co mu u Alexandra slouilo na poruenou." (Arr. m. 20. Cf. Curtius VI. II. 5.) Dkaz to, e Alexander nepovaoval neptele Danovy za sv vlastn, jak mysl Lamartine a podobn velebitel Alexandrovy velkodunosti.

pisplo pozdji vojsko, kterto bylo stlo pod Parmenionem'', k Alexandru v Arachosii, a bylo 6000 Macedonc (t. j. pchoty maced.) a 200 ryt (nobiles), pak 5000 ek s 600 jzdnch, jdro to zajist vech sil kr lovch (haud dubie robur omnium virium regis). Tato zprva o spojen vojska Parmenionova s Alexandren v Aracliosi nachz se vak jedin v Curtovi, a me se bez rozpaku pokldati za bezpodstatnou. Jedna st tohoto vojska spo jila se teprv v Karamanii opt s Alexandrem, nebo setkala se alespo s hlavnm jeho vojskem, a s druhou st ode bral se Harpalus do ecka, kdy najednou obdrel neoekvanou zprvu, e Alexander se bl. Vdy ale meme povaovati za jist, e pod Parmenionem zstalo v Medii asi 12.000 mu. Star Parmenio byl mezi vfidci mecedon-skho vojska prvn po krli (dignitate regi proximus, prav o nm Justinus XII. 5.; quem tibi proximum esse voluisti, prav Amynta ve sv ei k Alexandrovi u Curtia VII. I. 4.); Parmenio ve vech pedelch bitvch vedl lev kdlo macedonskho vojska; Parmenio mezi starmi ptely Alexandrovmi nejvce ho ml k tomu, aby thl do Asie" (Plut. Alex. 49.), on poval velik vnosti a lsky ve vojsku (carus principibus, vulgo militum acceptior, Curt. VII. II. 9.); m to tedy jest, e se nedovdme z djepisc Alexandrovch, co vlastn stalo se s nm v Medii, a pro jej pak nevidme po boku mladho krle? Dle mho mnn musme si to vysvtliti tm, e v Medii daly se nemil vci, kterch velebitel A lexandrovi pominuli mlenm, jeliko se jim vidlo, e by vypravovn tchto vc nepispvalo ke zvten Alexandrovy slvy. Pt let bylo uplynulo od onoho asu, kdy Alexan der na jae r. 334 ped Kr. s vojskem svm peel pes Hellespont do Asie, a za jist mnoho bylo se zmnilo za tch pt rok, kter mlad krl Macedonsk byl strvil na pd asiatsk. ie krl perskch byla zniena, Ale xander Macedonsk sedl na pestole pn Asie. Musme porovnati malou a chudou vlast vtze s rozshlosti a s bohatstvm dobyt e, musme si pomysliti chatrn hospo dstv na dvoe krl macedonskch vedle bjen nd hery krlovskch sdel perskch, musme postaviti Pellu a AegaeH vedle Babylona, usy a Persepole, abychom pochopili, jak promny za onch pti rok mohly se stti v duchu marnho a ctidostivho mladho dobyvatele Persk e. Jak mile duch jeho zaal odpovati od ustavinch starost, jsa ovem vce zvykl na vojenstv neli na od poinek a neinnost, upadl do nastraench jemu rozko, a nepodlehnuv zbranm perskm byl pemoen od nepra vost (vitia vicerunt): nemrn hodovn a nesmysln libo vn sob v chlastu, v nonch kvasech, ve he a v hej nech nevstek: vecko tor ji dalo se podle cizho mravu. Tmto se d, jakoby byl lep domcho, urazil oi a my sli krajan svch v t me, e * od ptel vtm dlem jako neptel byl povaovn."------ Odtud astj klady

Alexander Velik.

147

na ivot jeho, oddlovni vojn a volnj vzjemn n ky, odtud i jeho vlastn zloba a podezvn jako nsle dek mimovoln bzn, a mnoho jinch tomu podobnch vc, o kterch pozdji e bude." (Curtius VI. II. 4.) Parmenio byl jeden z bvalch ptel Alexandrovch, od kterch tento ji tm jako neptel byl povaovn; Parmenio byl nespokojen s tm, e Alexander si liboval y slepm napodobovn medsk a persk ndhery a onoho spsobu krl asiatskch, nenakldati s podzenmi jak se sob rovnmi" (Arrian IV. 7.); Parmenio nechtl bti poddanm Alexandrovm dle spsobu perskho. Sedmdest ilet staec mohl si ovem osobovati jaksi prvo, podpo rovati mladho krle svou radou, a uval toho prva bezpochyby astji neli se o tom zmiuje Arrian pi zbytenm zapalovn krlovskho palc v Persepoli; avak Alexander, nadut svm tstm a zpupn ve sv nov neobvykl velmonosti, pohrdal ji radou povlivho starce. Tento jet thl s Alexandrem a do Mdie; kdy ale tam nabyl pesvden, e mlad krl nemysl na upevnn svho panstv v Asii, nbr e ba jen po novm dobrodrustv vlenm, oddlil se se sborem asi 12.000 mu od Alexandra a usadil se v Ekbatan, kochaje se snad nadj, e odvliv mladk bude jet rd, najde -li u nho nkdy bezpenho toit. Bylo to jedno z onch oddlovni vojn" od Alexandra, o nichto Curtius prav, e se daly nsledkem velik zmny, kterou v povaze mladho krle Macedonskho spsobilo dobyt velkoe Per sk ; a toto oddlen se vojn pod Parmenionem nen je din, o kterm nim zachovali zprvu sta djepisci Alexandrovi. Po svm pchodu do Ekbatany poslal (Alexander) thessalskou jzdu a ostatn spojence nazptek k moi, za plativ jim vymnn old a pidav jim jet z dobr vle 2000 talentv. Kdo ostatn chtl o sv ujm u nho na vojn ze oldu slouiti, sml se jenom dti zapsat i do seznamu, a tch nebylo mlo". Tak vypravuje Arrian III. 19. Dle mho pesvden mus se toto msto roz umti takto: V Medii oddlili se t od Alexandra Thes salov a nkte jin spojenci evropt (vichni bezpochyby ne) a vrtili se dom s dobytou koist, obnejc asi 2000 talent (co nen nemon). Alexander potom najmal nov vojsko, jehoto se mu dostvalo v nleitm potu.Nebof nezd se mi bti ku pravd podobn, eby dobyvatel, jento jako Alexander v Medii nepovauje vlen dlo sv za ukonen, propustil dobrovoln a o sv ujm udatn, ve mnohch bitvch ji zkuen vojsko. Thessalov oddlili se dle mho zdn rovn tak proti vli Alexandra od jeho armdy, jako Parmenio proti rozkazu jeho zstal v Medii. Jenom oni mermomocn obdivovatel Alexandra Velikho, kte nemohou dosti vysoko vyneti jeho politick mou drosti a bystrozrak obezetnosti, tvrdili ji za starch as a tvrd posud, e cokoliv dalo se na pamtihodn vprav slavnho hrdiny, dalo se z jeho vle a myslu. Takto

vypravovalo se a vypravuje posud, e Thessalov vrtili se do vlasti, protoe Alexander sm poslal je nazptek, e vlen koist jejich, kterou zajist sami sebrali v bo hatch mstech asiatskch, byla pouhm darem veliko myslnho krle, a takto vloudila se tak do dla Arrianova a z nho do etnch, na zklad jeho vypravovn sepsanch histori Alexandra bezpodstatn zprva, e Parmenio od Alexandra dostal rozkaz, aby do hradu Ekbatanskho dovezl poklady krlovsk. 3) Oddlovn vojn od armdy Alexandrovy v Asii vbec jest jeden z onch moment v djinch macedon skho dobyvatele, jehoto novj historikov pli mlo si vmali, akoliv o tom Curtius tak urit mluv. Curtius toho zajist neuinil bez dostatench pin, on zajist alespo v nkterch z nejstarch djepisc Alexandrovch nael ohledem na to uritch udn. A hledme -li na vpravu Alexandrovu okem nepedpojatm, pomyslme -li na to, e dobrodrun, tst svmu slep dvujc mladk vedl sv pluky bez uritho plnu vdy ku pedu do ne znmch konin svta, pak nememe se diviti tomu, e tu i tam vojsko jiji nasycen bojem a drancovnm zdrhalo se pes mru pokoueti klamn tst vlen, af nic nedm o tom, e touha po vlasti pec t nevytratila se ze srdce vech dr uh Alexandrovch, jako zajist vymela v dui mladho krle, kdy v duchu jeho rodila se ohromn mylnka, stti se pnem celho svta. Alexander potratil na mnoha mstech odryvk svho vojska, co u djepisc jeho udv se dlem pod nzvem vloen nkam posdky (Arrian I. 23. 26.; III. 5. 16. 19. 22. 28. 29.; IV. 28.; V. 8. 15.; Curtius IV. 8.; V. 1. 2. 5.; VII. 3. 5. 10.; IX. 8.-, Diodor XVII. 64.), dlem pod titulem zanechanch nkde k slub vojensk ji neschopnch vojn (Arrian III. 29.; IV. 22.; V. 8. 29.), dlem tak jakoby nkolik Macedonc zabloudilo." (Arrian III. 30.) Mnoho-li v tom ve vem bylo skutenho oddlovn vojn", nelze tak snadno rozhod nouti. Zprva Diodorova (XVII. 74.) o proputn pomocnho vojska ze stt eckch" po smrti Dariov nen v tom ohledu bez dleitosti, porovnme -li s n, co Curtius (IX. VII. 27.) vypravuje o vzbouen ek od Alexandra v Baktrii zanechanch, jak tam, kdy Alexander byl v Indii, jaksi Athenodorus, vdce tch ek, pijal i jmno krle, zae jej omlouv Curtius, e pr neuinil toho ani tak
2 ) Strabo prav vXV. kn. svho zempisu: Alexander pinesl vechny poklady z Persie do usy, kterto msto samo naplnno bylo bohatstvm a drahocennm zbom. Avak za krlovsk sdlo svoje nepovaoval usu ale Babylon, jento chtl uiniti jet krsnjm, a t tam leely poklady. Povd se, e poklady v Sue a v Persii, vyjma ony v Babylonu a ony v tboru, kter se ani nepotaly (toti koist vojn), cenily se na 40.000, dle nkterch na 50.000 talent. Dle jinch vechno zetad bylo doneno do Ehbatany a obnelo 180.000 talent." (Strabo tto posledn zprv patrn nepikld dn vry.) . Curtius (V. VI. 20.) udv, e Alexander v Persepoli nael 120.000 talent, prav vak, e Alexan d er tu celou summn vzal s sebou k potebm vlenm (ad usus belli secm portare decreverat).

19*

148

Alexander Velik.

z dychtivosti po vld jako k vli navrcen se do vlasti se vemi, kte by dstojnost jeho uznali." Curtius prav sice, e tito ekov odpadli od Alexandra (defecerant), dokld ale, e se to nestalo z neptelstv proti nmu (non tam Alexandro infensi quam metu supplicii). ekov tito opustive dle Curtia osady sv v Asii vrtili se do vlasti; oni tedy proti vli Alexandrov odthli ze zem, ve kter je byl pr co posdku vojenskou zstavil, a mn se zd bti ku pravd velmi podobn, e i ekov tito, jako Parmenio a Thessalov v Medii, zstali v Baktrii ni koliv z rozkazu Alexandrova, ale spe proto, e nechtli s nm thnouti dle do Indie. 3) I tu tedy bylo oddlovn vojn. Oddlovn vojn dalo se t v Indii, kdy Kra terus od eky Hydaspa s velikm sborem vojska vrtil se skrz Arachosii a Drangianu, jeto Alexander ploul po Indu dol k neznmmu moi. Arrian vypravuje (VI. 17.), e Alexander po dobyt indickho msta Sindomany odeslal Kratera do Karamanie se sbory Attala, Meleagra a Antigena, s nkolika lukostelci a se vemi z oddlen jezdc macedonskch, jako i z ostatnch Macedonc (t. j. pchoty), kterto co ji nespsobn k boji poslal do Ma cedonie na cest vedouc skrz zem Arachotv a Dran gv" a dle (VI. 27.) oznamuje nm, e Kraterus skuten s Alexandrem se seel v Karamanii, jak to krl byl nadil. Podle tchto zprv Arrianovch vypravuj vichni novj historikov, e Alexander v Indii nadil Krterov, aby s jednm oddlenm vojska thl naped do Karamanie, on sm e se trochu podv na to indick moe, a dn nestar se o to, bylo- li mono na jedn stran takov rozkaz dti, a na druh dan rozkaz vyplniti. Arrian to prav, a proto mus to bti pravda, teba by dn jin ze starch djepisc Alexandrovch ani slovkem o tom se nezmioval. Avak ani tomu tak nen. Strabo prav vslovn (Zempis XV.): (Alexander) poslal druh oddlen vojska svho pod Krterem skrz vnitn zem naped, aby dobyl Ariany a t vtrhl do tch samch krajin, do kte rch vyvolil si svou cestu Alexander." A jak to byly krajiny, slyme o nkolik dk doleji: Kraterus el od eky Hydaspa skrz Arachosii a Drangianu do Kara manie." Ale mme- li to skuten mti za pravdu, muselo by se nm dve dokzati, e Alexander stoje s vojskem svm na bezch Hydaspa ji vdl, e odtamtud asi 200 mil k zpadu je krajina nazvan Karamanie, e znal jej polohu a e tedy mohl se umluviti s Krterem, aby se tam po patncti mscch zase seli, teba jeden prozatm thl k zpadu a druh po neznm ece ploul k jihu; tento
3 ) Dle Diodora Sic. (XVIII. VII.) byli jet po smrti Alexan drov fiekov nkde ve vnitnch provincich" (Diodor neudv kde). Tito teprv po zahynut strachovanho krle pobouili se, byli vak od Macedonc poteni. Mon e tato zprva Diodorova a nahoe uveden zprva Curtiova jsou jenom rozdln vypravo vn tt udlosti, a e Diodorv Python" je tent co Curtiv Bito neb Bicon.

dkaz podati nebude vak tak snadno, ba tum, e bude naskrze nemono dokzati, eby Alexander v Indii byl v dl, e mezi stm Indu a Persepol le Gedrosk pouf a rodn Karamanie. Naopak teme v Arrianu samm (VI. i.), e Alexa nder vida v Indu krokodily, kterch krom v Nilu nebyl nael v dn ece, a na bezch Akesinu prv takov bob, jakov rod pda egyptsk, a slye k tomu jet, e Akesines pad do Indu, ml za to, e nael prameny Nilu. Nil (myslil si) m svj pvod zd e nkde v Indii, tee pak skrz mnoho pust zem a trat tam jmno sv Indus; kde ale v bhu svm pichz zase do obydlen krajiny, tu od Ethiopan tamjch konin a od Egypan nazvn jest Nilem. *) Alexander tedy v tom okamen, kdy se rozeel s Krter em, byl toho mnn, e po t velik ece, na je jichto bezch nebyl nael on bohat koisti, kter v du chu jeho spojena byla s bjenm jmnem Indie, poplave dol k pyramidm egyptskm, a nemohl tedy naditi Kra terovi, aby se s nm zase spojil v Karamanii. Kraterus ale zajist neopustil Alexandra v Indii s nadj na brzk shle dn se s nm v Karamanii, a optn setkn se obou stalo se pouhou nhodou, nikoliv dle myslu a vslovnho na zen Alexandrova. Kraterus vracel se od eky Hydaspa s velikou st Macedonc do vlasti, on thl k zpadu, od kud Alexander byl piel; tohoto vak dobrodrun nepo sedlost jeho hnala jet pod ku pedu, Alexander na nvrat jet nemyslil, on ploul k jihu sm nevda do ja kch krajin, aby se potkal jet s jinmi posud nevdanmi nrody, a kochaje se marnou nadj, e co slavn vtz nad Troglodyty a Ethiopany objev se uaslm zra km obyvatel Theb a Memphisu. Kraterus oddlil se t od Alexandra jako Parmenio v Medii, a jeho oddlenm se od armdy Alexandrovy vysvtluje se velmi pirozen ona, dle obyejenho vypravovn djepisc Alexandrovch velmi nejasn, pod nepravm nzvem nvratu Alexandrova znm episoda jeho djin, jejto jevit bez dostatench dvod klade se na behy eky Hyfasis ili Sutlede, po slednho to ptoku Indu na vchod. Alexander byl piml svou armdu k taen do Indie pedstranou vyhldkou na bohatou koist. Bohat pr to k r a j i n a n e t o l i k o n a z l a to , a le t n a d r a h k a me n a perly." Zkuen vojnov povdali, e se tam vechno blyt zlatem a slonovou kost" (Curt. VIII. V. 17.). -------Proe (kval pr Alexander svmu vojsku) koist per sk e ji je sprost a bezcenn; drahm kamenm a per4 ) Strabo (XV.) povd v celku to sam. U nho z kontextu vyplv, e zprva tato pochz od Nearcha. Dle nho Nearch vy pravoval jet, e Alexander umnil si po Indu plaviti se do Egyp ta, jakoby po tto ece tam mohl pijti; brzy polom e ale poznval, e to co si peje, je nemon, Nebot jsou velik eky mezi tm a nramn vodstvo; pedn ocen, do kterho padaj vechny indick eky, pak zlivy Persk a Arabsk, Arbie sam a Tro glodytice." Alexander tu nemonost ovem poznval, kdy na msto do Aegypta piel k Indickmu moi.

Alexander Velik.

149

lami, zlatem a slonovou kost e napln nejenom domy sv ale celou Macedonii a ecko." (Zd. IX. I. 1.) K domlouvn Alexandrovu splili Macedonci tu sprostou koist perskou ten den rno, kdy pes hory mli thnouti do Indie (Plut Alex. 57.), a jen nkte pr s tm byli nespo kojeni. Avak pli napnut oekvn koistichtivch vojn Alexandrovch nemilm spsobem bylo zklamno. Oni nali, e Indov, alespo ti, ku kterm Alexander doel se svm vojskem a on doel ke mnohm nemaj dnho zlata a e nevedou nikterak ivot zentil; ba naopak e jsou tla vysokho, nejvt rz lid v Asii, ponejvce pt loket (asi 7 stevc) vysoc neb mlo pod tm; t ernj e jsou neli ostatn lid, vyjma Ethiopy, a zajist nejbojovnj a nejudatnj alespo mezi vemi tehdejmi obyvateli Asie." (Arrian V. 4.) Prvn velk bitva v Indii proti kneti Porovi byla takov, e si Macedonci nikterak nepli mnoho podobnch. Boj s Prem skltil srdnatost Macedonc a ochladil touhu jejich po dalm vtren do Indie. Jen s velikou tkost b yli proti nmu udreli se na poli, akoliv se jim postavil vstc jen s 20.000 pch a s 2000 jzdnch; a oni tedy v silou zpouzeli se proti Alexandru, kdy on mermomoc chtl pekroiti Ganges." (Plut. Alex. 62.) Macedonci tedy zklamni ve sv nadji na oekvanou bohatou koist, a nemile pekvapeni neoekvanou bojovnost a udaten svm Indv, zdrhali se thnouti dle a pinutili pr Alexandra k nvratu.*) Avak me -li se tu rozumnm spsobem mluviti o nvratu Alexandrov, kdy on msto aby se skuten vrtil tou stranou, kterou byl piel, plav se smrem docela jinm do neznmch krajin po neznm ece, o kter ani nev, potee - li do moe vnitnho ne boli do moe vnjho! Alexander tak tehd na navr cen se ani nepomyslil, on se nedal obmkit i, on ve .svm smyslu alespo el pod ku pedu, on nikterak nezamlel a nemohl ani zamleti, aby se po patncti m dcch opt seel s Krterem v zemi, o nto tehd zajist ani nevdl. Kraterus ale a s nm velk st Macedonc opustili tenkrte Alexandra a thli nazptek k zpadu, tedy k domovu. S Krterem oddlilo se od Alexandra posledn jdro vojn evropskch, a Alexander vedl sv dal boje y Indii s vojskem sebranm ze velijakch nrod barbarskch a vm jen monm spsobem ozbrojench." { Arrian Indica 19.) Asi na podzim r. 326 p. Kr. oddlil se Kraterus v Indii od Alexandra, asi ku konci r. 325 seel se opt s nm v Karamanii. Alexander ji byl vtrhnul <lo Karamanie, kdy Kraterus opt pirazil k nmu se svm vojskem a se slony, piveda zrove zajatho Ordana, kter se byl odtrhnul a spsobil vzbouen." (Arrian VI. 27.). Kdo tento Ordanes byl a kde asi byl mstodrcm, nevm, nebof se mi jmno jeho jinde nevyskytlo. Arrian
s ) (Alexander) dal se obmkiti a chystal se k nvratu" (Plut. Alex. 62.), dal oznmiti vojsku, e se odhodlal k nvratu" <Arrian V. 28.).

nevypravuje nic o tom, kterak Kraterus pijat byl v Kara manii od Alexandra; meme se vak snadno domysliti, e tomuto pila vhod neoekvan posila, jeliko vojsko jeho bylo nramn zteneno a desorganisovno zhubnm pochodem skrze stralivou pou Gedroskou. V ostatnch starch djepiscch darmo hledme zprvy o Krteru; Plutarch, Curtius, Diodor Sicilsk a Justinus nezmiuj se ani 0 jeho oddlen se od Alexandra v Indi i, ani o jeho spo jen se s nm v Karamanii. Jedin msto u Curtia pouka zuje k tomu, e tu velicos pominulo se mlenm; Curtius prav IX. X. 41,:- Od Kratera t pilo poselstv (kdy Alexander piel do Karamanie), e pokoil a zatknul (Kraterus) Ozina a Zariaspa, lechtice persk, zamlev zpouru." Kde byl Kraterus, kdy takov poselstv vypra vil k Alexandrovi? Kdo je Ozines a Zariaspes? Kde asi tito dva lechtici pert", jichto jmen nikde jinde nena chzme, byli mstodrcmi Alexandrovmi? Curtius dve vypravoval (IX. VIII. 30.): Krteru pak naizuje krl (Alexander), aby vedl pluky sv nedaleko eky, po kter chtl sm plaviti se." To bylo jet v Indii, neli Alexan der doel do vlasti Mallv; tu Kraterus dostv rozkaz od Alexandra, aby plovoucho na lodi po ece Indu provzel na suchu, aby se tedy od behu eky nepli vzdaloval. Curtius nezvstuje nm, kterak Kraterus tento rozkaz Ale xandrv vyplnil, jmno Kraterovo vyskytuje se u nho opt teprv na svrchu uvedenm mst (IX. X. 41.). Nevme tedy dle Curtia, kdy a kde Kraterus od Alexandra se od dlil a odkud mu vypravil ve doten poselstv; Curtius t nek nic o tom, e se Kraterus opt s Alexandrem seel; o tom vak neme bti pochybnosti, e Curtius nm nepovdl vechno, eho se byl doetl o pomru Kr terov k Alexandrovi. Nkolik mst u Arriana jest jedin dosti chatrn materil k uren tohoto v djinch Alexan drovch velmi dleitko pomru. Kraterus byl prav Ma ce donec a zstal jm i v Asii; e on konen opustil Ale xandra, e bval ptelstv mezi nimi docela pestalo, je jeden z dkaz toho, e Alexander v Asii tak pro sv krajany a soudruhy vlen slvy chtl se stti pravm asi atskm despotou. V Arria nu nalzme jmno Kraterovo opt teprv VII. 4. pi pleitosti on svatebn slavnosti", kterou Alexan der v Sue uspodal pro sebe a pro sv dvrnky". Tu pr Kraterus dostal od Alexandra za manelku Amastrinu, dceru Oxyartovu, bratra to Dariova. Arrian prav, e Alexander tehd v Sue provdal asi 80 urozench inedskch a perskch panen, uvd z dvrnk Alexandrovch, vyznamenanch tak jemnm spsobem pzn krlovskou, jmenovit Hefaestiona, Kratera, Perdikka, Ptolemaea, Eumena, Nearcha a Seleuka, a dokld, e oddavky slaveny byly spsobem perskm vechny najednou a spolen; nebof 1 Alexander sm vyvolil si tehd za manelku Barsinu, nejstar dceru Dariovu, a dle Aristobula krom tto jet Parysatis, nejmlad dceru Ochovu." (Arr. VII. 4.) Arrian

Alexander Velik.

popisuje, jak stly stolice kdy pily nevsty, a jak potom dle pkladu Alexandrova kad svou obejmul a polbil. A e pr Alexander takto spolen slavil oddavky, po talo se mu vce neli cokoliv jinho za snen a- laskavost k ptelm". 10.000 Macedonc, kte ji dve hli vzali asiatsk eny, dostalo pak jet svatebn dary od Alexan dra. (Ibid.) Tto zprv Arrianov, dle kter Kraterus zaujal druh msto mezi dvrnky Alexandrovmi, nemohu pikldati velik hodnovrnosti, akoliv ji nachzm (ovem trochu zmnnou) v Plutarchu (Alex. 70.).6) Tato svatebn slavnost v Sue podob se dle mho mnn pli podeze lm spsobem bachantskmu prvodu, kterm Alexander pr thl skrz Karamanii, neboli onomu ndhernmu stanu, ve kterm pr na soud sedl v Asii. Bachantsk prvod po Karamanii pokld Arrian sm za pouhou smylenku, o bjen skvostnosti Alexandrova stanu (srovn. Polyaenus Stratagemata IV. 3.) dn ze starch djepisc ani se nezmiuje, a novj ozdobovatel Alexandrovch djin ostchaj se tedy povaovati tento zajist pekrsn stan za opravdivou skutenost; 7) e vak Alexander po svm nvratu z Indie slavil v Sue oddavky sv vlastn a ptel svch buto tak jak to vypisuje Arrian, nebo tak jak o tom pe Plutarch, to nikdo v pochybnost neuvd. J v tom t nemohu sdleti vbec pijat mnn, nebof jsem pevn pesvden, e pedn Alexander sm tehd nebyl nikterak naklonn k snen se a k laskavosti", a pak, e mezi nm a Krterem nebyl takov ptelsk pomr, aby se Kraterus v on dob jet mohl potati mezi dvrnky Alexandrovy. O zmn v povaze Alexandrov promluvm pozdji; Kraterus ale opustil Alexandra na vdy krtk
6 ) Plutarch prav, e si Alexander vzal za manelku Stateiru, dcera Danovu ; svm ptelm (nejvtecnjm z nich") t podal manelky, ostatnm Macedoncm vak vystrojil skvostnou hostinu, a tu pozvanch bylo 9000, z nich kad co dar obtn obdrel zlatou misku. Plutarch neudv jmna onch nejvtenjch" z ptel. 7 ) Soudil-li Alexander mezi Macedonci aneb Helleny, ml za pimen, aby soud konal jednoduchm a domcm spsobem; mezi Barbary vak soudnice jeho byla skvostn a vdci takovmu p stojn, aby t zevnitnm pohledem svho soudu ponoukal je k ucti vost. V Baktrii, Hyrkanii a Indii byl stan jeho, ve kterm sedl na soudu, zzen spsobem nsledujcm: Stan, majc prostoru pro sto lo, spoval na padesti zlatch pilch; nataen zlatem pro tkan a velijakm krumplovnm ozdoben baldachiny tvoily strop. Nejble (krli) rozestaveno bylo po stanu 500 perskch meloforu (persk krlovsk garda, majc na dolejm konci otp pukle zlat na spfisob jablek) ve skvostnm purpurovm a lutm obleku; vedle tchto stl stejn poet luitnk v rozmanitm odvu ; ne bof nkte byli ohobarv, jin tmavomod, jin zase obleeni do sarlatu. Ped tmi stlo 500 Macedonc se stbrnmi tty, z nej vtch mu. Uprosted stanu nachzel se zlat trn, na kterm krl vynel prvo. Pi obou stranch na soudu sedcho krle stla ivotn str. Okolo celho stanu postaveni byli do ady slonov a 1000 Macedonc v odn macedonskm. Co vdc slonm pi vtleno bylo 500 Susian v purpurovch atech, a po tchto ko lem do kola vech (stlo) 10.000 Peran, nejkrsnj a nejvt, ozdobeni v ndherou perskou a vichni se avlemi. Takto byla zzena soudnice Alexandrova mezi Barbary. (Polyaenus, Stratag. IV. 3.)

as po t dob, do kter se klade ona zajist vymylen slavnost svatebn. . V mst Opis nad ekou Tigris, kam Alexander pi el v ervenci r. 324, asi 4 msce po svm pobyt v Sue, oddlilo se od Alexandra 10.000 Macedonc , a nastoupilo cestu k domovu vedenm Kratera a Polyperchonta (bezpochyby to sam vojsko, kter Kraterus od Hydaspa byl vedl skrz Arachosii a Drangianu). Z vych vdc vrtili se tehd do Evropy krom Polyperchonta jet Klitus, Gor gias, Polydamas, Amadas, Antigenes. (Justinus XII. 12.) Bylo to posledn oddlovn evropskho vojska od Ale xandra. Definitivn oddlen se Kratera od Alexandra za ydalo pozdjm kivitelm Alexandrovch djin pinu k vymlen episody, kter se dle Arriana odbvala v mst Opisu nad Tigridem. Ostatn djepisci Alexandrovi, kte vce nebo mn obrn tu episodu vypravuj, neudvaj dnho msta. Po pchodu svm do Opisu," prav Arrian (VII. 8.), svolal (Alexander) sv Macedonce a oznmil jim, e chce propustiti ze sluby vojensk ty, kte stm nebo jinm neduhem tlesnm k vlce nespsobnmi se stali, a poslati je dom; kdo by vak chtl zstati u nho, toho e chce tde obdaiti, tak e by jim toho zvidli krajan jejich ve vlasti, a povzbuzeni byli tm, aby sdleli jejich nesnze a nebezpeenstv. Alexander ovem myslil, e tm pov cosi pjemnho svm Macedoncm; tito vak majce za to, e Alexander jiji si jich nevm a e je prohlauje vbec za neschopn k slub vojensk (oni tedy neschopni ne byli, pro tedy potahovali na sebe, co Alexander ekl jen o skuten k boji neschopnch ?), hnvali se ne bez p iny na tato od Alexandra k takovmu vojsku pronesen slova, jsouce k tomu ke vemu ji ped tm rozhoeni." Pravou pinu nespokojenosti Macedonc udv Arrian prv v tom, co dle nho jen tak mimochodem tak je rmoutilo, toti e Alexander pijal kroj persk, e nov vojsko vy cvieno bylo spsobem macedonskm, a e v jzdn gard, kter pvodn sestavena byla z urozench Macedonc, slouili nyn Barbarov. Proto ji nelze jim bylo aby mleli. Vichni naopak dali o proputn, pravce, aby S otcem svm thl na vojnu, narejce tm ousmn na Ammona. Alexander slye to on toti byl tehd jii nruivjm a nsledkem svho asiatskho dvoanst va ji nebyl tak shovvavm k Macedoncm jako dve sestoupil 8 vdci, kte okolo nho byli, dol s leen, a velel, aby se zatknuli hlavn buiov, sm vlastn rukou ukazuje stri sv, kter by mli zatknouti. Bylo jich asi tincte. Ty dal odvsti na popravit, a kdy ostatn zaraen mleli, vystoupil opt na leen a jal se mluviti takto" tu nsleduje u Arriana (VII. 9. 10.) dlouh e Alexandrova, ve kter l pedn, co krl Filip uinil pro slvu Macedonskou. Zsluhy Filipovi e jsou veli k v sob, ale mal v porovnn s jeho vlastnmi. A tu popisuje celou vpravu svou a jmenuje zem a nrody, kterch dobyl

Alexander Velik.

151

a sob podmanil. On sm e z toho ze veho nezskal pro sebe nic jinho neli rny po celm tle, Macedonci ale e dobyli sob bohatstv a nesmrteln slvy. A nyn chtl jsem," kon Alexander svou e, ncspsobn k boji propustiti, aby se ve vlasti stali pedmtem zvisti doma pozstalch krajan; avak vy chcete odejti vichni, jdte tedy v ichni, a a pijdete do vlasti, vypravujte tam, e jste opustili svho krle Alexandra, vtze nad Perany, nad Medy, Baktry a Saky a t. d., jak mile jste jej pivedli zptky do usy; e jste jej vydali pod ochranu pemo ench Asiat. Takovm zvstm vydobudete si vtm dlem slvy u lid a zsluhy tum u boh! Jdte!" 8 ) Znmo jest, e vechny tak nazvan ei Alexandrovy jsou dlny od pozdjch rhetor k vli slunmu vyperkovn djin proslavenho dobyvatele. Tato e, kterou nm zachoval Arrian, pli zjevn ukazuje mysl vyneti 'velikomyslnost Alexandrovu, a pikldati vechnu vinu Makedoncm. e tato nikterak nehod se k tomu, co se stalo dle Arrianova vypravovn prv ped tm, neli Alexander jal se mluviti. Dt odvsti tincte, jak se zd, elnjch Macedonc na popravit, a osloviti pak ostatn dojmavou e, ve kter ani jedin slovo neupomin na hnv uraenho krle; psn trestati dve a laskav na pomnati potom, nem tum lepho smyslu, neli eniti dv a hned po poslednch slovech, jet neli se me na jevo dti* inek ei, sestoupiti s tribuny a vlastn rukou popadnouti vdce vzpoury, jak to dle Curtia pr udlal Alexander. Jak konen Alexander me vytati Macedoncm, e jej vydaj v ochranu pemoench Asiat, k dy vme o nm, e vemon sm pracoval k tomu, aby vojsko jeho stalo se pln asiatskm? Curtius velmi dobe udv piny nespokojenosti Macedonc prav, e dali o proputn, kdy vidli, e Alexander chce jedny poslati dom, jin vak podreti (co neznamen nic jinho, neli e chtl pln zruiti macedonskou falanx,9) a e on sm krlovsk sdlo sv chce mti na vdy v Asii); a Diodor Sic. vslovn prav, e Alexander sebral 30.000 mladch Peran, aby mohl dreti protivhu macedonsk falangi". M eme tedy bti pesvdeni, e pvod a piny sporu a nesvornosti mezi Alexandrem a Macedonci byly docela jin, neli je udv Arrian. Co Arrian dle vypravuje, dokazuje jet vce, e beze v kritiky pijal patrn vymylenou a velmi nemo torn vymylenou povst. Po tchto slovech," prav (VIL Id.), sestoupil Alexander rychle s leen, vrtil se do krlovskho palc a nechtl pijmouti ani tlesnho oetovn, ani chtl pipu 8 ) Curtius (X. II. 9. 10.) dv e docela jinou; u nho Ale xander div en, a potom teprv vlastn rukou tinct mrnch, kte nejzivji byli lli," uchvtil a odevzdal stri. 9 ) ut cognitom eat lios remitti domos, alios retineri, perpetuam regni sedem in Asia habiturum rati (Curt. X. II. 9.)

stiti k sob koho ze svch dvrnk, ba ani nazejt ne bylo ho vidti. Tetho dne povolal k sob vyvolen z Per an, rozdlil mezi n velitelstv jednotlivch sbor vojska, a jenom onm, kter prohlsil za pbuzn", dval prvo polbiti jej." Ohledem na tyto ti dni, po kter Alexander se zavel do svho stanu nebo palc, nikoho k sob nepoutl a se t jdla a pit a kadho jinho tlesnho oetovn odkval, musm podotknouti, e se v djinch naeho hrdiny opakuj nkolikkrt. Alexander ti dni pr strvil v srdcelomn ltosti, kdy nkde v Baktrii probodnul v opilosti starho Klita; Alexander u velikm hnvu zavel se pr na ti dni do svho stanu, kdy Macedonci v Indii zdrhali se thnouti dle; Alexander t nyn pr ti dni pobyl sm ve svm pa lc beze veho tlesnho opa ten", tedy bez pochyby bez jdla a pit, aby pobouenm Macedoncm na jevo dal svj hnv nebo svou nespoko jenost. Tum, e nen poteba dlouhho dkazu k tomu, e tyto ostatn vbec nad mru podezel ti dni v tto ppadnosti dokonce nejsou na svm mst; krl, kter chce potlaiti vojenskou vzpouru, nezave se sm do svho hradu. Ohledem vak na to, co Alexander pr udlal te tho dne a m nkolika slovy naznaena jest velik pro mna v jeho vojsku a dvoanstvu, mysl m, e tu neznm skladatel pbh Opis'skych, jehoto chatrn fabrikt Arrian zachoval potomstvu, dopustil se do o bi jcho pekrucovn pravdy, beze v pochyby jen za tou chvalitebnou pinou, aby na Alexandrovi nenechal viny, eby on asiatisovnm dvora a vojska svho byl spsobil nespokojenost Macedonc. Ale pravda dle mho pesvd en jest, e Alexander ji dve byl prohlsil knata per sk a medsk za pbuzn" sv krlovsk rodiny, t. j. e ji dvno z knat asiatskch si byl utvoil dvo anstvo dle spsobu krl Perskch, e ji dvno tmto byl svil veden jednotlivch sbor svho vojska, a e prv proto od nho oddlovali se Macedonci. Co tedy Arrian vypravuje jako nsledek vzpoury Macedonc, zajist bylo jejm pvodem. Macedonci se sv strany," vypravuje Arrian dle, zaraen tou e (Alexandrovou) zstali mlky stti ped leenm; nikdo z nich nevyprovodil odchzejcho krle krom dvrnk a ivotn stre. Vt st jich (Macedonc) nevdli, co by mli uiniti nebo ci, kdyby dle tu pozstali, a odejti pec tak nechtli. Kdy se ale dovdli,

co se stalo s Perany a Medy, e velitelstv udlena jsou Persanm, e vojsko barbarsk (t. j. asi-atsk~) rozdleno jest v lochy", e macedonskmi jmny pojmenovny jsou persk ivotni str a persk gardy pi a jet jin gardy p, a e jest oddleni Peran s postbenmi tty a persk jfadeck gardy, a i z tch e se utvoila zase ivotni str, nemohli se dle zdreti; v houfech beli ku
krlovskmu hradu a odhodili zbra ped branami na znamen mrnho smlen pro krle; oni sami stojce ped branami, prosili hlasitm ki -

152

Alexander Velik.

kern o pstup; pvodce vzpoury e vydaj, a e neode jdou od bran ani ve dne ani v noci, a by Alexander nad nimi se smiloval." Alexander vyjde z hradu, a pi tom povstv veobe cn pl; i Alexander ple. Staec jeden jmnem Kalli nes prav: Krli mj! co Macedonce nejvce rmout, jest, e jsi ji nkolik Peran udlal svmi pbuznmi", e Peran jmenuj se pbuznmi Alexandrovmi a lbaj t; dn ale z Macedonc a posud t cti nestal se ast nm." Alexander t zarmoucenho starce tm, e vichni Macedonci jsou jeho pbuznmi; na to Kallines ho lb, a kdo chtl jet uinil tot, a Macedonci kice vesele vrtili se do tboru. Alexander obtoval ale bohm a vy strojil veejnou hostinu, pi kter sm sedl nahoe, a okolo nho vichni Macedonci a bezprostedn po tchto Peran a po nich kdokoliv z jinch nrod po dstojnosti nebo zsluhch svch ml prvo na takov vyznamenn; a z jedn a tt msy nabrajce obtovali bohm i on i,host jeho, pi em vtci et a Mgov konali po svtn obady. Mezi jinmi ppitky vynesl i tento: Na svornost a spolen panstv Macedonc a Peran 1" Se zvanch k tto hostin bylo dle jedn povsti pr na 9000, a ti vichni zrove pineli mokrou obC a zpvali pi tom chvalozpv." Nyn li dobrovoln na dovolenou vichni Macedonci, kte pro st nebo jin tlesn neduh k vojn ji byli neschopni, a tch bylo 10. 000." Tito pod vedenm Kratera a Polyperchonta nastoupili cestu do vlasti. Dle vypravovn Arrianova zstali tedy Macedonci stti na onom mst, na kterm Alexander k nim byl mlu vil, po ten cel as, po kter Alexander zaven byl ve svm hradu, t. j. a do tetho dne, co jest patrn ne smysl. Tetho pak dne dovdaj se docela jinch vc jet, neli Alexander dle Arriana (viz nahoe) toho dne vyko nal. Arrian tu l plnou reorganisaci Alexandrova voj ska, a ta zajist nedala se ku prospchu Macedonc, sice by tito nebyli odeli. Alexander utvoil si armdu asiat skou, ve kter Macedonci slouiti mli jako trpn cizinci, nikoliv jako vzcnj druhov a spolenci svho vtz nho krle. To ale nemohlo se stti ani tetho dne ani za tchto t dn, to.vechno ji bylo, to vechno Macedonci vdli zajist ji dve, a nemon tedy jest, e beli ke hradu krlovskmu, aby Alexandra smili. Cel to sm en, pl Alexandrv, srdcejemn laskavost jeho, velik hostina s 9000 hosty a vznamn ppitek, na kterm novj velebitel zakldaj cel systm Alexandrovy politiky, vechno to je pouh smylenka nkterho djepisce Alexandrova, kter tm chtl dokzati, e ptelstv mezi Alexandrem a Macedonci nikdy nebylo zrueno. A konec nikterak nehod se k celku. Dle veho mohli bychom mysliti, e Macedonci upustili od svho pedsevzet a e slou ili dle ve vojsku Alexandrov; ale 10.000 jich odejde, a kdyby nkdo byl schopen t ohromn mylnky, e to

bylo 10.000 samch invalid, musel by se pec odci j, nebof Kraterus v ele tch invalid bojoval proti ekm v Lamiansk vlce! e Alexander tehd pil na svornost a spolen panstv Macedonc a Peran", nle do e bajek; nebof Alexander nechtl prv spolen s Mace donci vldnouti nad Perany, a ostatn nen toto spolen panstv Macedonc a Peran" nic jinho neli przdn jalov frase bez rozumnho smyslu. Meme tedy bti pesvdeni, e Alexander tohoto ppitku ani v Opisu ani jinde nevynesl, e velk hostina 9000 couverts nebyla v ystrojena, e Alexander s Macedonci se nesmil, nbr e Macedonci od nho oddlili se, protoe vidli, e on si jich vce nevm, e m perskou ivotn str, a e chce dokonce zruiti falanx macedonsk pchoty co zvlt nho sboru v armd." Kraterus, kter ji nebyl dvr nkem Alexandrovm, Polyperchon, o kterm t vme, e se protivil uveden perskch obyej a mrav l0 ), byli vdcov tchto 10.000 Macedonc 1!) vracejcch se do vlasti, a zajist i pvodov jejich definitivnho, poslednho oddlovn se vojn" od Alexandra. Tmto poslednm oddlenm evropskch vojn od Alexandra ivel evropsk v armd jeho byl tak ztenen, e se stala vhradn asiatskou. R. 334 Alexander v ele voj ska evropskho pekroil Hellespont, aby dobyl Asie, roku 323 by l snad na tom, vrtiti se pes ten sam Hellespont v ele armdy asiatsk, aby si podmanil Evropu. Ba n kte pemrtn rozmnoovatel jeho slvy bjili, e tak skuten uinil. 12 ) Tuto velikou zmnu v Alexandrov vojsku nebo vlastn toto pln petvoen Alexandrova vojska l sta nm zachovan djepisci Alexandrovi jen tak mimochodem. Nynjm modernm velebitelm Alexandrovm nehodilo se vak, aby ukzali, e slavn civilisator Asie v ele barbarskch nrod asiatskch plil a ple nil Indii, by se jim neeklo, e jest to podivn roziovn evropsk kultury; oni tedy nemluv mnoho o promnch v Alexandrov vojsku, a pomhaj si jako Droysen, kter prav: (In Susa) fngt das Mazedonische Heerwesen an unklar zu werden," aby nepotebovali vidti, co se dle s vojskem Alexandrovm stalo. Pravda jest, e ani nevme, s jakm vojskem Alexander piel do Persepole, a e urit udn o potu a roz dlen jeho armdy nm dokonce schzej od doby tto (konec r. 331) a k vprav jeho z Baktrie do Indie (na jae r. 327). Tu Curtius (VIII. V. 17.) a Arrian (Indica 19.) udvaj poet jeho vojska na 120.000 mu v celku, Plu tarch (Alex. 66.) na 120.000 pch a 15.000 jezdc. Ar *) Curtius VIII. V. 20. ") Justinus XII. 12. undecim millia. Dle Justina vrtili se tehd do vlasti jet jin vdcov macedont. Sed ex amicis di missi senes, Polyperchon, Clitus,! Gorgias, Polydamas, Amadas^ Antigones. (Ibid.) 12 ) Electo denique sibi ad eiusmodi patientiam comitatu ad Herculis stelas famae iactantia persecutus est diebus nonaginta continuis emensa via. (Itiner. Alex. CXIX.)

Alexander Velik.

153

rian prav (Indica 19.), e Alexander ml v Indii po taje co sm pivedl od moe (t. j. z Evropy) a vechno co mu dovedli odeslan od nho k vli sbrn novho vojska

120.000 vojn najatch ze vech monch barbarskch nrod a vm monm spsobem ozbrojench."
Tato sprva Arrianova ukazuje nm vojsko Alexandrovo v docela jinm svtle, neli nm je l nynj djepisci, zaujati bezdvodnou mylnkou, e Alexander byl velik organistor vojensk a dmysln stratga. Rstow a Kchly 13) jsou pesvdeni, e Alexander v Asii dle promylenho plnu reorganisoval sv voje. Tato reorganisace poala dle nich v Sue a byla vedena dle v Ektaban. Leitende Gedanken bei der Reorganisirung waren (nach Rstow & Kchly, S. 252) folgende: Zunchst wollte Alexander die europische Bundesgenossenschaft als solche aufgeben- Seine Mazedonier sollten nach wie vor den Kern des Heeres bilden; diesen sollten sich Sldner anschliessen, nicht bloss aus Europa, sondern auch aus Asien, die nichts als ihren Sold im Auge Alexandern zuverlssiger erscheinen mussten, als die gezwungenen Kontigente der noch immer schmollenden griechischen Staaten, auch wohl bessere Soldaten abgaben als diese. Diesem immer vorherrschend europischen Heere sollte dann ein asiatisches nebenangestellt werden." ----------- die erwhnten Plne wurden theils sogleich, theils im Laufe des baktrisch-sogdianischen und dann des indischen Kriegs ausgefhrt." Grote mysl (History of Greece, hl. 94, poznm. 9.), e se reorganisac Alexandrova vojska nedala v tak velikm a rozshlm smru. Grote, znaje velmi dkladn prameny djin Alexandrovch, pokld, a toho vslovn neekl, nhledy RstOwa a Kchlyho za pouhou domnnku, jto schz podstatn zklad historickch dvod, a zajist ned se nikterak dokzati takov systematick, dle ustanovenho plnu proveden reorganisac. Ned se dokzati, eby Alexander byl zamlel sprostiti se spojenc evropskch, protoe tito, jak jsem ji nahoe provedl, sami o sv ujm od nho se oddlili; ned se dokzati, e Alexander chtl, aby Macedonci byli jdrem jeho armdy, protoe jedna st Macedonc od trhla se od nho pod Parmenionem v Medii a druh st pod Krterem v Indii, a e konen vidme, jak Macedonci opoutj Alexandra, protoe Peran a ostatn Asiatci stali se jdrem jeho ozbrojen moci; ned se dokzati, e Alexander jen vedle Macedonc chtl mti oldne, a old ni za tou pinou e se mu zdli bti spolehlivjmi a lepmi vojky neli nucen kontingenty vdy jet hnvajcch se stt eckch; nebo pedn nebylo kontingent eckch stt u Alexandra v Asii, a za druh nikde nen vysloveno, e Alexander vce si vil oldn neli ji l

nch vojn; konen ned se nim dokzati, e Alexan der dvoje vojsko ml, jedno vhradn evropsk, druh vhradn asiatsk, naopak ale vidme z uritch udn sa mho Arriana (VII, 6. 12.), e v poslednch letech jeho ivota armda byla tm vhradn asiatsk. Pvod neodvodnnch nhled Rstowa a Kchlyho o reorganisac Alexandrova vojska v Asii hledati teba v domnn velmi rozenm avak nemn bezpodstatnm, e Alexander Macedonsk byl velik duch, kter tedy musel mti velik idey, a z tohoto domnn pochzejc marn a zbyten snaen vyvdti z dmyslu Alexandrova vechno, co v bhu jeho dobrodrun vpravy bylo vce dlem slep nhody a rozlinch od skutench pln jeho do cela neodvislch okolnost. Alexander nereorganisoval dle mho pesvden nikdy a nikde sv vojsko dle promy lenho plnu 14 ); jedin vedouc mylnka na jeho vprav byla nutn poteba doplniti ady svch vojn, bit vami, oblhnm mst a nemocemi ztenen; jakm lidem, bylo mu zajist velmi lhostejn, jen k dy to nosilo nja kou zbra; kdo chtl thnouti s sebou na zda Bh, toho Alexander milerd pijal, kdo nechtl dle, toho snad do sti nerad pustil, a tak se thlo dle a dle, z jedn krajiny do druh, tu nco vojska padlo a nco jinam sp sobem zahynulo, tu nco nasyceno bojem a koist zstalo zptkem, tam zase novch bojovnk pibylo, a konen v Indii armda slavnho dobyvatele byla mchanic ze vech jen monch nrod barbarskch a vm jen mo nm spsobem ozbrojench. Sta djepisci Alexandr ovi ctili velmi dobe potebu sesliti armdu svho hrdiny no vm vojskem evropskm, aby se nemohlo ci, e slavn representant evropsk vzdlanosti a vysokomysln mstitel uraen nrodnosti eck nad Perany v Asii jeden nrod
") Zprvy nachzejc se u Arriana (III. 16.), Curtia (V.U. 7.) a Diodora (XVII. 65.) jsou tak odporn, e se z nich neme od vodniti zatek tak nazvan reorganisac vojska. Diodor jen velmi neurit prav, e Alexander pijev do rodn zem Sittakene po byl tam nkolik dn a seslil vojsko sv netoliko jmenovnm no vch dstojnk ale i pibrnm novch vojn." T peoval o lep rozdlen sprostch vojn, nadil mnoho potebnch a ui tench vc a uvedl vechno v lep stav." Tm vlastn nen nic eeno. Curtius jmenuje tu rodnou krajinu, ve kter Alexander del as pobyl, Satrapene. Tam pr krl uspodal kolby a poctil cenami vtze. Devti nejudatnjm udlil velitelstv nad tisci mui, nhot tehd poprv vojsko rozdleno jest na tento poet; ped Um byly hohorty z 500 mu sestaven." -------------- V zzen vojen skm od pedchdc svch pijatm nkter vci s nejvtm pro spchem zmnil. Nebot kdeto dve jzda rozdlena byla dle n rodnost, sestavil Alexander (bez ohledu na nrodnosti) jednotliv sbory a jmenoval sm vdce jejich. Dle Arriana pad tento za tek reorganisac teprv do asu Alexandrova pobyt v Sue. Tam k nmu pirazil Amyntas s novm vojskem, kter Alexander seadil do rozlinch oddlen sv armdy veskrze dle nrodnosti. Z rove rozdlil Kad pluh jzdech na dv lochy", co posud u jzdy nebylo, a jmenoval lochagy" ony z ryt macedonskch, kte svou udatnost dobyli si prvo na takov vyznamenn." Arrian tedy vyvracuje zprvu Curtiovu a Curtius vyvracuje zprvu Arrianovu, an Diodor mnoho valnho nepovd. Proto se mi zd, e z tchto zprv nelze odvodniti potek jaksi dalekoshl reor ganisac vojska.

) Geschichte des griechischen;Kriegswesens. Arau 1852.

20

154

Alexander Velik.

barbarsk do boje vedl proti druhmu, jen aby vlen a dobvn nebylo konce; takto povstal y ony zprvy o pi byt novho evropskho vojska k Alexandrovi, kter nachzme v Arrianu, Curtiovi a Diodorovi Sicilskm, a o jichto prav cen snadno jest utvoiti si nleit sudek. Arrian vypravuje: I. 29. V mst Gordium pivd Ptolemaeus, syn Se leukv, Caenus syn Polemokratv a Meleager syn Neopto lemv nov sebran vojsko, jeto zleelo ze 3000 Macedonc pch a ke 300 jzdnch, z 200 jezdc thessalskch a ze 150 Elev pod vedenm krajana svho Alcia." II. 20. V Sidonu nachz Alexander Kleandra syna Polemokratova, kter s 4000 eckch oldn byl piel z Pelloponnesu." III. 5. V Memfisu dostal (Alexander) posily, a to od Antipatra k 400 eckch oldn pod vedenm Meni da syna Hegesandrova, a z Thracie k 500 jezdc pod ve litelstvm Asklepiodora, jednoho to ze syn Eunikovch." III. 16. Do usy piel t Amyntas, Andromenv syn, s posilou, kterou pivedl z Macedonie" (poet nen udn). III. 23. Po Dariov smrti vzdalo se Alexandrovi 1500 eckch oldn. Alexander dal na nich, aby u nho slouili ze oldu. IV. 7. V mst Zariaspae dostavili se Asander a Ne arch s oddlenm eckch oldn, jako i od moe Asklepiodorus mstodritel a Menes podmstodritel v Srii t s vojskem." U Curtia se o seslen vojsk a Alexandrova dotme toho: III. I. 3. Alexander pijav nov vojsko z Macedonie thl (z Paflagonie) do Kappadocie." V. I. 6. Do Babylona pivedl Amyntas, Andromenv syn, macedonskch pk 6000 a 500 tho nrodu jzd nch (6000 macedonskch pk pivedl jsem a 600 jezdc," prav Amyntas ve sv obrann ei u Curtia VII. I. 5.); zrove s nimi 600 Thrakflv a 3500 pch tho nrodu; z Pelloponnesu pilo 4000 oldn s 380 jezdci. Tent Aniyntas pivedl 50 syn macedonskch knat pro ivotn str." V. VII. 23. V Medii dochz k nmu nov sebran vojsko z Cicilie. Pch bylo 5000, jezdc 1000 pod ve litelstvm Platona Atheana." VI. V. 15. 1500 eckch oldn vzdv se Alexan drovi na milost po smrti krle Daria. VI. VI. 24. Kdy z tohoto msta (Artacoana) odch zel, pirazila k nmu posila novho vojska. Zoilus pivedl 500 jezdc ze ecka, 3000 poslal Antipater z Illyrie; 130 thessalskch jezdc pilo s Filipem." VII. X. 40. Do Baktry po nvratu Alexandra od Jaxarta pivedli Ptolemaeus a Menidas 3000 pch a 1000 jzdnch oldn. Alexander t z Lycie piel se stejnm potem pk a s 500 jezdci. Tolik pilo ze Srie

s Asklepiodorem. Antipater poslal 8000 ek, mezi ktermi bylo 600 jezdc. IX. III. 13. N a behch Akesinu, Memnon pivedl z Thracie posilu 5000 pch, a krom tchto od Harpala 7000 pch a odn zlatem a stbrem ozdoben 25000, kter rozdliv (Alexander) star dal spliti." (cremari jussit.) Diodor Sic. ns seznmil v zleitosti posily Alexandrovi pibyl s nsledujcm: XVII. 65. Kdy Alexander opustiv Babylon ji byl na pochodu, pirazilo k nmu vojsko poslan od Anti patra, toti 500 jezdc a 6000 pk macedonskch, 600 jezdc thrckch, 3500 Tralliv; z Pelloponnesu 4000 p ch a tm 1000 jezdc. Krom toho jet 50 syn lechtic dvornch, kterto rodie poslali, aby slouili v ivotn stri." XVII. 76. Brzy potom vzdali se mu (Alexandrovi) t ekov slouiv pod Dariem, asi 1500 mu, sam lid vten svou udatnost. Milost jim udlena, a se stej nm oldem rozdleni jsou do rozlinch pluk." XVII. 95. Po nvratu k Akesinu pirazili k nmu spojenci a oldni z ecka pod nkolika vdci, toti pes 30.000 pk a 6000 jezdc. T mu byla dovezena ouhledn odn pro 25.090 pk a 50 cent lk, kter rozdlil mezi vojsko. Tu jenom jedin zprva o vzdn se 1500 eckch oldn po smrti Dariov je pln souhlasn u vech; zprva o Amyntu, jehoto pchod Curtius klade do Baby lona, Diodor mezi Babylon a usu, Arrian do usy sam, je tum alespo pochybn ohledem na poet pivedenho vojska, ostatn vak nemohou se pokldati za authentick, obzvlt ona Diodorova o pchodu 36.000 eckch spo jenc a oldn na behy Akesinu. Tu pli patrn vy stupuje mysl, pivlastniti ekm podl na bjen vprav Alexandrov po Indii. Ostatn vidti jest z toho ze veho, e nen mon s uritost a na zklad podstatnch udn ustanoviti poet evropskch vojn, kte do Asie pibyli k Alexandrovi po cel as jeho destilet v pravy. Jedna a dosti dleit vc vak vystupuje i tu na jevo, e toti sta djepisci jeho i ohledem na sebrn novho vojska vymleli, eho se jim nedostvalo k dokazovn toho, co ovem nim dokzati se ned, e toti Alexander Mace donsk co representant civilisovan Evropy a v ele evropskch vojn podmanil barbarskou Asii. Novj djepisci pak velmi nekritickm spsobem vechny tyto patrn smylenky pijali za svatou pravdu, a co v Arrianu nenali, doplnili z Curlia a z Diodora. Naproti tomu nepovimli si hrub onch udn v Arrianu, ze kterch vidti jest, e Alexander ve vojsku svm zhy ml Asiaty. Arrian prav (III. 19.) o Parmenionu, e ml v ele barbarskch nrod (tedy Asiat) a t. d. vtrhnouti do Hyr kanie." V Baktrii stli pod velitelstvm Amynta Baktriani, Sogdiani a jini nrodov (asiatt; Arrian IV. 17.). Ale-

Zzen bernin v i msk a Byzantinsk.

155

xander vede do bitvy proti Porovi Baktriansk, Sogdiansk a Skytick jezdce a Dahick lukostelce (Arr. V. 12). Alexa nder tedy ml ve vojsku svm Asiaty, a poet jich musel bti velmi znamenit. Povme-Ii, e v Medii, v Baktrii a v Indii oddlili se od nho velic sborov evropskch vojn, zajist musme uznati, e tam na bezch Indu po et onch Evropan byl velmi skrovn, krom kterch vojsko Alexandrovo dle Arriana (Indica 19.) sestaveno bylo ze vech jen monch nrod barbarskch". Arrian mluv vak nicmn ve sv historii Alexandra (ve vprav indick) tm vude vhradn o Macedoncch, a zavdal tm pinu k velmi rozenmu omylu, e hlavn silou a jdrem Alexandrovy armdy jet v Indii v bojch proti Mallm byli Macedonci. V skutku vak musel bti poet Macedonc tehd velmi nepatrn, nebof vt dl jich nastoupil zpten taen od beh Hydaspa pod Krterem. Kdy pak tento v Opisu definitivn od Alexandra se od dlil, tu i Arrian pinucen jest uznati, e vojsko Alexan drovo stalo se asiatskm. Tu najednou slyme, e mstodrc nov vystavnch mst (jakch nevme) a z ostat nch dobytch zem" pivedli do usy 30.000 mladch

mu ozbrojench a cviench dle spsobu macedonskho, kter Alexander jmenoval Epigony (Arrian VII. 6.); e Alexander v Babylonu nael svho vrnho napodobova tele perskch mrav, Peukesta s 20.000 Perany; e v je zdeck gard Alexandrov te byli Baktriant, Sogdiant, Arachott a Drangiant, riov, Parthov a Peran jmenovni Euaekov; e v ivotn stri krlovsk slouili Kofes syn Artabazv, Hydartes a Artiboles synov Mazaeovi, Sisines a Fradasmenes synov Fratafernovi, mstodrcho v Parthii a Hyrkanii, Histanes syn Oxyartv a bratr Ro xany manelky Alexandrovy, Artobares a bratr jeho Mithrobaeus, a e velitelem tto ivotn gardy krlovsk jest Baktrianec Hystaspes, ^jakoby Alexander ve svm smyslu b yl se stal plnm Asiatou, a spsob macedonsk a Ma cedonci sami u nho byli v opovreni." (Arrian VII. 6.) Tato promna nedala se ale teprv v poslednm roce Alexandrova ivota; Alexander ji dvno opovrhoval spsobem macedonskm, on ji dvno nevil si Macedonc tak jak oni toho si pli. (Pokraovn budoucn.)

Z zen berni n v i msk a Byzantinsk.

Sepsal Dr. V. Frhauf.

asto se tvrdv, zvlt ve spisech obsahu ekono mickho, e zleitosti bernin v starm vku tak velk politick dleitosti nedoshly, a e nebyly tehd nikdy podntem pevrat ani politickch ani socilnch, jako za dob naich, kdeto prvo povolovn dan a politick svoboda za jedno se pokld a hlavnm steditm jest, kde se veker ivot politick stk. Jsou to nhledy plo prav, plo neprav, a pochzej obyejn od ekonomist, kte zprv djepisnch jen povrchn si vmaj, na z klady ale theoretick a sv rozumovn vt ne sluno vhu kladou. Tudy se ovem stv, e vsledky jejich badn se skutenost se nesrovnvaj a k tto se as tak maj, jako kterkoliv filosofick systm k kazm, jak je proda zdravmu rozumu objevuje. Kde dan nen, tam tak nemohou bti pedmtem ani rokovn ani odporu mezi vldou a stranami politickmi. Tak nebylo v m, dokud republiknskm byl, pmch dan; nebo tributa, o nich se zmnka inv, nebyly da nmi, nbr zlohami penitmi, ku kterm se oban tehd propjovali, kdy to poteba kzala, a je vite lm svm navrtit vlda msk zavzna byla. Hlavnm pramenem dchod sttnch byly pjmy ze statk zem skch, pak koist, ji vtzn vdcov po vlce skonen odvdli, ron poplatky, kter se podrobenm nrodm ukldaly, a konen cla i jin dan nepm. Teprv kdy csa Augustus na zklad katastr lnm pozemn zavedl

a nstupci jeho je pes mru zvyovali a rozmnoovali, poaly bern bti otzkou ivotn vech mskch poplat nk. Kad jich rozepsn zbudilo odpor povliv ve vech provincich, vyjma jedin Itlii, kde teprv za as Maximianovch pm dan zavedeny byly. Netoliko e velkm bemenem byly, ale i tak proto byly nenvidny, e se trojm spsobem najednou vybraly, toti: v pen zch, v ztrt asu a zbytenm trn. Kdy ale takov plinosti doshly, e cel tm ist vno s, jen se z pozemnost til, do sttn pokladnice plynul, nastala doba, e se mn zmon rolnk na svm statku udreti nemohl, dada se v poddanstv mocnho a zmonho, jen zpupnm vbrm a nsilnmu vymhn poplatk veli kmi prostedky odolati dovedl. Takovmto hospodaenm zanikl etn a druhdy svobodn stav rolnick po cel i msk, a zmohly se ponenhlu pomry, kter pod jm nem kolontu znmy jsou. Absolutn vlda msk zasazovala se hlavn o to, aby dan, podrobenm nrodm v rozlinch dobch rozlin uloen, na stejnm zklad a stejnm spsobem se odvdly. Toho se doshlo zavedenm veobecnho katastru; nae pozemn nejvce v penzch vybrno, a na msto dosavadnch destko a jinch poplatk stoupilo. Dchody sttn zleely te hd jako u ns v danch pmch a nepmch. Mezi pmmi byla da z pozemk nej vnosnj a nejstlej; da vak z hlavy nevnosn, 20*

156

Zzen bernin v i msk a Byzantinsk.

a protoe sniujc a nemravn, byla tak nad mru nenvidna. I v i Byzantinsk panovaly tyt nehody, neblahm hospodaenm finannm zplozen. V Konstantinopoli nezmnilo se nic jinho neli Credo, d zemsk i zzen bernin zachovaly se pln. Tehd i dve trnulo obyvatelstvo strachem a h rzou, jakoby zhoubn mrano strhnouti se chtlo, kdy se odhadci do mst a vesnic odebrali, aby lid popsali, role vymili, seznamy dobytka, strom, vinnch ke atd. zhotovili. Blilali se k placen urit lhta, shnl kad kde a co mohl, aby ntiskm a pokutm uel, a dalo se to asto spsobem nelechetnm a nepirozenm. Kdo nemohl sehnati co poteba bylo, opustil chi a rodinu, v pkrch a nepstupnch horch spsu hledaje. Z takovchto lid stali se urputn protivnci vldy, jen podporovali kadou zpouru, a mstili se pi kad pleitosti na svch vydrach. I. Za panovn csae Konstantina bylo zzen bernin, je Augustus podnikl, po i msk vude zavedeno. Vt statky byly odmeny na centurie, men na jugera; cen turia zahrnoval a v sob dv st juger, a kad jugerum bylo pl rakouskho jitra velk, co esk korec pozem nosti obn. ') Kad kdo ml v dren ln,, jeho edn odhdan cena 1000 solid ili 6000 zl. r. . obnela, byl zavzn tiscerou st svho jmn, t. j. 1 solidus co pozemn platit. Ln takovto jmenoval se jugum aneb caput, ecky Swyos, t;evyo*e<tn\j, a da, kter se z nho odvdla, slula jugatio aneb capitatio (lovyliov, xannatimv).2) Mnoho-li vak jiter edn ocenn ln v sob zahrnoval, nen nikde poznamenno, protoe polnosti na tdy rozd leny byly, a odhadci netoliko na poet jiter, ale i tak na jich rodnost ohled brti musili. 3) Byl tedy nkter ln vt, nkter men. Ne uv -li se, e starobyl rozt dn lidu mskho, jen se obyejn Serviu pipisuje, na zklad rozshlosti pozemk zavedeno bylo, protoe do prvn tdy celolnci, do druh trojtvrtlnci, do tet pololnci, do tvrt tvrtlnci a do pt osminci pslueli,
') Hyginus ed. Goesii st. 292. C. J. lib. X. fit. 25. 2. Per Bythyniam caeterasque provincias possessores in reparatione publici aggeris, et caeteris hujusmodi muneribus pro jugerum numero vel capitum quae possidere noscuntur, dare cOgantur. Bascilicdn lib. 56. tit. 18 ........ *ai t<Sv eltSv, o'v /vijv ).). Kal tv evymv, ijroe tovyaXimv, ere ovv KCVXOVQOIV . . . . 2 ) Novella Majoriani de curialibus tit. I. Et quia per rectores provinciarum exigi omnem eanonem tam ad arcam praefecturae pertinentem, quam sacris vel privatis largitonibus inferendm decet, binos per jugum, vel millenos solidos remunerationibus deputatis compelli debere praecepimus, possessori non putamus onerosum, quem a inultis molestiis et sportularum et numerosis mutaturae dispendiis liberamus, si semissem solidi per juga singula, seu singulas millenas amplius jubeamus inferri, qui pro ordinatione nostra inter diversa officia dividatur. Na tuto novellu po prv upozornil Oureau de la Malle ve svm spise: Economie politique des Romains, Paris 1840, liv. II. chap. 8. ') Hyginus st. 198.

uv- li se, e ku tributm ili zlohm penitm takt na zklad rozshlosti statk pispvno bylo, uv -li se konen, e slovo jugum rovn jako eck frvyog p vodn spe aneb potah znamen, a e stedovkho W70? v obojm smysle, co potah a l n zrove se uv, nem eme se nedomnvati, e jugum ili caput as tak velkou st pozemnost v sob zahrnovaly, jich vzdlvn hospod jednm potahem zastati mohl. Jeden z nejdmyslnjch hospod mskch, M. Portius Cato, pot ve svm spise o hospodstv na statek, 100 mskch jiter aneb .100 naich korc velik, jeden volsk potah a ti osly, noenm mrvy a jinmi potebami se zabvajc. Na rozlohu 240 jiter velikou pot tent spisovatel ti potahy a tyry osly. Catona vak mlad hosp od, Saserna, pot na 200 jiter pouze dva potahy. Zde jest jedin e o statcch, na nich man aneb mt osadnci hospodaili, aneb kde mskm vlivem rol nictv se zdokonalilo. Nikde jinde nebylo rolnictv na takovmto stupni. Albnci na p. skotaili tehd zrovna tak, jako podnes skota. O Cincarech, kte se po svch n elncch Malakasiov, Boviov a Mesarit jmenovali, vypravuje csa Kantakuzenos, e od starodvna v pkrch horch obvali, stda sv od vrchu k vrchu, od msta k mstu po hnjce. V jinch krajinch hospodailo se asi tak, jako na stepech jiho-ruskch. Obil vymltilo se na poli a zbyten slma se splila; zrn co vypadalo povaovno za setbu pro budouc rok. Vyslila- li se zem, thlo se tam, kde pozemnosti ladem leely. Jinde, kde krajina byla lesnat a lid podku, slo se do spleni. V ervnu se porely stromy a byly v ptm kvtnu spleny. Nyn se ekalo na df, a do zem popelem posypan, motykou zkopan rozsvalo se. V krajinch, kam intensivnj hospodstv neproniklo, nemohla doten pravidla odhadovac mti platnosti. Zde se ukldaly obyvatelstvu bern dle se ten hlav, a da z hlavy byla zrove da z pozemnosti. Mimo to znamenati slu, e za starodvna osobn prvo k pozemkm nebylo tak vyvinut j ako za dob naich. Tehd byly pozemnosti nejvce jmnm obecnm, a kad, kdo k plnolet dospl, ml prvo, stejnm dlem podlenu bti. Ony tribus rusticae v krlovskm m ne byly nic jinho neli zdruhy, nebof vechny polnosti byly spolenm jmnm elednm. Jinde zase bylo obecn jmn as po ase na stejn dly rozstno. Tak vypravuje Strabo v sedm knize, e Dalmat kad osm rok vechny pozemnosti mezi sebou dlili. Tot zaznamenal Caesar o Suevech. 4) Ve stedovku dlili se slovant kmenov v okol Soluskm, proslul Sakulati a Dragovii, zrovna tak o obecn polnosti, jak se to a podnes dje v Makedonii, v Rusku a na ostrov Sardinii, ba i mezi Afghany. 5 ) Kde takov
) Bellm galt. VI. 22. s ) Joannes Kameniata vyd. Pa. str. 322, 323. Bone, La Turquie Europe. Paris 1840, sv. 3. str. 225. Les mmes forictionnaires distribuent encore les terres en friche et celles laisses par la

Zzen bernin v i msk a Byzantinsk.

157

pomry panovaly, bylo holou nemonost, podlnkm kadoron stejn dan ukldat. Nebo rozmnoilo -li se obyvatelstvo, pipadla as po ase men st pozemk na podlnka, a naopak, ztenilo-li se obyvatelstvo, dostala se vt st jednotlivci za podl, protoe pozemnosti po zemelch aneb v boji zahynulch na obec pipadaly. To bylo tak uveno. Obiny dala vlda na lny a dvojlny (juga, centuriae) vymiti, a ukldala dan na celou obec, kter ji mezi pslunky rozvrhovala. Ji dve bylo podotknuto, e z kadho jmn, jen 1000 solid obnelo, tiscer dl co da se odvdl. Pla tilf tedy celolnk 1 solidus (6 zl. r. .), pololnk pl so lidu ili 6 miliaresiu a t. d. Ne tato pvodn mrn da zrstala znenhla, a se na 7 z 1000 ustlila. Avak zd se, e i tento vmr dosti obt n byl. Nebof bsnk C. Sollius Sidonius, prose csae Majoriana za odputn dan z t ln, pronesl se o n tmito vznamnmi slovy: Geryones nos esse puta, monstrumque tributm Hic capita, ut vivam, tu mihi tolle tria. Mimo pozemn byla za dob neznmch tak da z hlavy zavedena. Jmenovala se capitatio vbec, nkdy hu mana capitatio a capitalis illatio, i asto tak capitalio ple beja, protoe j toliko plebejov podrobeni byli. Mnoho-li se z potku z hlavy platilo, nen v starch pamtkch nikde zaznamenno, teprv pozdj spisovatel, Kedrenos, vypravuje, e se po milearesiu platilo. 6) Je-li toto podn pravdiv, jest tak jisto, e ped Gratianem (panov. 375 383) kad mu o sob, dv vak eny dohromady po jednom, za Gratiana ale dva i ti muov, tyry vak ieny dohromady takt po miliaresiu platili. 7) Pravideln byli ku placen dan z hlavy ti obyvatel tst zavzni, kte nebyli njakm dstojenstvm obdaeni, aneb kte bezzemci byli, na p. emeslnci, ndennci. Na venku ji platili kolonov , na venku i v mstech vichni otroci. Obyvatelstvo mstsk zleelo ve dvou tdch. Do prvn tdy patili statki, bu e na obecnm jmn po dlu mli, bu e se stejnmi dly v n byli rozdlili, a proto tak possessores sluli. Z tchto volila se ms tsk rada (ordo decurionum), v jej ele duumvirov byli. Ona zastupovala msto, rozvrhovala dan a spravovala jmn obecn. Druh tda zahrnovala v sob vechno obyvatelstvo, kter na obecnm jmn podlu nemlo. Co se kolonu te, mly se zleitosti bernin takto: Polnosti, kter kolonov vzdlvali, nebyly jejich vlastnictvm, nbr statk, jim poddni byli, a proto tak bylo pozemn bemenem statk, nikoliv ale kolonu. Naproti
mort de quelqn'un sans hritier, tandis, qu'en Europe 1' Etat en hrite au dtriment de la commune. Haxthausen, Studien sv. I. st. 124. Schubert, Staatskunde I. 4. st. 269. Elptinstone, Cabul II. at. 17. 6 ) Kedrenos vyd. Pa. str. 357, 358 Miliaresion = 50 naich krejcar. 7 ) C. J. lib. XI. tit. 47. 10.

tomu byl kolonus, prv e pozemnosti neml, da z hlavy platit zavzn. Pro vt jistotu, ji vlda pohledvala, od vdla se da z hlavy tmto spsobem. Kad statk zapravil ji za sv kolony. Proto tak byli vichni v seznamu berninm zapsni, a da z hlavy odvdla se zrove s dan pozemn. Statk zaloiv sv kolony ml prvo z lohu na nich pohledvati. Povinnost statkova, za kolony stti, trvala i tehd, kdy kolonus ze statku uprchnul. Piel-li vak statk k pozbytmu vlastnictv, musil kolo nus, zdroval- li se nkde co svobodnk, zaloenou da sm nahradit, zdroval- li se u jinho statke, byl tento zavzn ji nahradit a zkonem urenou pokutu sloit. 8 ) Prvn pomry kolonu k svm hospodm byly roz lin, nkde tu, nkde volnj. Byli toti kolonov dvojho druhu: Jedni nemli tm dnho jmn, a co dreli, dreli s povolenm hospodovm. Jedinou tu vhodu mli, j otroci nepovali, e mohli v stav manelsk stoupit, a e nemohli sami o sob, nbr se statkem, jeho p davkem byli, prodni aneb darovni bti. 9) Jin druh kolonu ml postaven lep v spoleenstv i ped zkonem. Byli toti zavzni, bu nkolik dn v tmdni robotovat, bu destek aneb jin poplatky hospodm svm odvdt. Vechno, co jim zbylo aneb co si jinak vydobyli, bylo jejich jmnm. Tito musili ovem da z hlavy za sebe platit, a povinnost hospodovou bylo, za ni ruit, ji vybrat a sttn pokladnici odvdt. Otroci byli vichni pohlavnmu podrobeni, protoe bezzemci byli, a jich stav opovrenjm byl neli plebej. Avak odkud je mli platit, kdy dnho jmn nemli? Byla tedy jejich poplatnost jenom na oko, pouhou fras zkonk. V skutku byli jejich pni poplatn. Od pohlavnho osvobozeni byli za asu Ulpianova vickni, kte nebyli 14 let a kte byli pes 65 rok sta; pozdji byli osvobozeni vichni jinochov nemajc 20 let st, panny vak vechny bez ohledu na jejich st. Pohlavnho tak neplatili mali za sebe, za sv eny a dti, i za otroky, bylili tito cizozemci. Takt byly osvobozeny vdovy a jeptiky, pak vbr, een annonarii a actuarii, pokud v sttn slub byli. Pohlavnho byli ko nen zprotni vojni; jejich eny, otcov a matky jen tehd, kdy urit as ve slub setrvali. Naproti tomu bylo zkonem ureno, e duchovn stav dn ho neosvobozuje od dan z hlavy. Jin osvobozen tkala se celch krajin. Za panovn Theodosia II. byla da z hlavy v Thrakii zruena. 10) To8 ) C. J. lib. XI. tit. 47. 8. Basilicn Lib. VI. tit. 3. 21. *) Takov kolonov jmenovali se u Srb otroci, a musili se vn" na statku, jemu pipsni byli, zdrovat, ani mohli bec statku prodni aneb tdusi darovni bti". Zkonk Duanv vyd. Saf. 134: otroki u prakiju da se ned nikogda. . 153: U prakyju otdati ili crtkvi podloiti. Prakia = ya&oTCgyla, t. j. benefactum. 10 ) C. J. XI. 52. I. Per unversam Thraciarum dioecesim sublato in perpetuum humanae capitationis nexu, jugatio tantuiu terrena solvatur.

158

Zzen bernin v i msk a Byzantinsk.

t stalo se ji dve za Valentini ana I. (panov. 364375) v provinci Illyrick. Nejrozshlej vak promna se stala, a byla ji za Diokletiana v platnosti, kdy da z hlavy mstskm plebejm se odpustila, a pouze na kolony ob mezen zstala. Ne znamenati slu, e takov osvobozen nikdy stl a pln nebyla, protoe csaov mt i po zdji Byzantint pouze svch prospch hledce zde povo lovali, onde pituovali. Byla -li nkter da pln aneb sten zruena, neuplynulo mnoho asu, aby nebyla pln aneb sten, pod jinm vak jmnem, znova zavedena. Pozdj chrysargyron nebylo nic jinho, neli da z hlavy a da z dobytka. Vichni plebejov byli mu podrobeni bez ohledu na pohlav, afsi v mstech ob vali aneb na venku se zdrovali. Z hlavy lidsk platilo se miliaresion; tolik t ak z vola a kon, z osla 6 folli, ze psa tak 6 folli ili 12 krejcar. n) Tuto da zruil csa Anastasius (pan. 491 518) pln, dav vechny seznamy a popisy na nmst Konstantinopolskm veejn spliti. Ne csa Leo Isaurick (panov. 717 741) zavedl da z hlavy znova v Siclii a Kalabrii; tat da objevuje se v zkonku Basileiov pod jmnem xanixarimv. Akoliv se dan v Byzantinsk i nad mru libovoln a prv po turecku vybraly, udrelo se pede vdom z sad, je csa Augustus a jeho nstupc i zavedli, a na nich cel zzen bernin spovalo, po cel stedovk. Z lna, na tisc nomismat ocennho, odvdl se tehd tak jako ped tm urit poet nomismat. Pirelo -li se, bylo nomisma vdy zkladem rozvrhovn. Tak zleela pirka, dvouke ratiovou (dW^arov) nazvan a z prvnch dob e Byzantinsk pochzejc, zvlt v tom, e se ke kadmu nomismatu pvodn dan miliaresion aneb dva keratia pivrhnuly.12) Jinou pirku zavedl csa Leo Isaurick, pedstraje sprvu hradeb Konstantinopolskch, zemtesenm rozboench. Hradby se spravily a zaplatily, pirka vak ani po dvou stech letech nepestala. Jmeno vala se estifolliovou (fpoMor) a zleela v tom, e zmonjm uloena byla, a teprv ten poplatnk j podroben byl, kter pvodn dan s pirkou dvoukeratiovou pes 8 miliaresi platil.13) Da pozemn nebyla ani za dob starch ani v stedo vku vude v hotovch penzch placena; bylyf krajiny,
11 J Jaannes Zonaras vyd. Pa. sir. 54. Kedrenos vyd. Pa. str. 357. 458. Glykas vyd. Pa. str. 265. Ephraem. vyd. Bonn. str. 51. Ostatn byla da z dobytka od starodvna v i msk zave dena. C. Th. Lib. XI. 20. 6 ........Exceptis his, qnae in capitatione humana atque animalium diversis qualicunque concessa unt... ") Imper. Alexii Comneni Rationarium antiquum et novum (anno 1094) v Jus Graeco-Romanum, vyd. Zachariaeovo sv. II. str. 385400. Z libry zlata razilo se v Byzantinsku 72 nomismat (v/tia/t); nomisma mlo 12 miliaresi {fui.tag^atov% jedno miliaresion dv keratia (y.t(jTiov), keration 12 folle {ylees). Dle rakouskho sla: nomisma = 6 zl; stbrn miliaresion = 50 krejcar, keration =25 kr. atd. u ) Rationarium Alexii. Kedrenos se ml, kdy pipisuje Lvovi Isaurickmu pirku dvoukeratiovou. Hlavn pramen jest Rationarium cis. Alexia, kde zaznamenno stoj: XQV i ytyvoaxev, xt x i(qioXkov n^ooSfjXj-yeyvei Xovtoi lov loavgov.

kter sv dan v plodinch odvdly. Egypan, kte dan obilm zapravovali, platili pt dl celho hrubho vtku, a toto zzen z prastarch as trvalo jet za asu Oro sia, jen okolo r. 417 kvetl. I4 ) Za panovn csae Ba sileia Makedonskho (panov. 867 886) platily se dan v nkterch krajinch takt obilm, a vbr obdreli za prokzanou slubu v Armnii 40t dl obil, tolik tak vna a sdla, jinde 50t dl penice aneb ita, 40t dl jemene a 20t dl sdla. 15) Po vyvrcen e Bulharsk r. 1019 rozkzal Basilcios II., aby kad Bulhar, majc jeden potah volsk, tak jako to bylo za domc vldy Samuelovy, jed en modios obil, jeden prosa a jedno vdro vna odv dl. Kdy vak nstupci jeho da v plodinch zruive v penzch ji vybrati se jali, vypukl po Bulharsku odpor po vliv. Proslul vojvoda Doljan postavil se v elo Bulhar a t eck msta pidruila se k nmu. 16) Dureau se tedy ml, domnvaje se, e kdy penze zmizely, stt pinucen byl tak jako dve v plodinch dan vybrati. 17 ) Penze nikdy nezmizely, a dan platily se zrove v penzch a plodinch. Jakkoli absolutn vlda msk a pozdj byzantinsk se o to zasazovaly, aby cel e stejnmi zkony zena byla a aby vude msk prvo panovalo, nepodailo se jim to z mnoha pin. V krajinch, kde obyvatelstva po dku bylo, kde njezdy neptelskmi aneb vlkami obanskmi vechno na ruby obrceno, byla da z hlavy zro ve dan z majetnosti, protoe se na zklad seten lidu rozpisovala. Kad byl stejn poplatnm, afsi byl roln kem, neb obchodnkem aneb jakmkoliv ivnostnkem. Tak se stalo v Africe, kdy Belisar vandalsk obyvatelstvo vyhubil, tak tak v Itlii, kdy Gothov pokoeni byli.18) Za panovn Latin v Konstantinopoli a pozdji za Palaiolog nevybralo se pozemn jinm spsobem. e ale tento sp sob dan rozvrhovat nespravedlivm byl, jest vc patrn. Zvlt byly jm skleny zdruhy, kde nkdy 45 mu poplatnch ivo bylo. Na tyto a podobn pomry byl ovem ohled brn a rozkzno, aby dva poplatnci, n kdy i ti tolik co jeden platili, pt tolik co dva. Mimo to rozkzal ji csa Nikeforos (ok. 802 803), aby zmonj soused njakou st bemen zchudlch poplat nk pevzali, co se Allelengyon jmenovalo. I9 ) Bern nepm nebyly tak stl jako da pozemn a da z hlavy, a dily se vdy dle rozlinch pomr. V m byla cla ji za prastarch dob zavedena; Puteoli
*) Quamquam hujus temporis argumentm, historiis fastisque reticentibus, ipsa sibi terra Aegypti testis pronuntiat: quae tunc redacta in potestatem regiam restitutaque cultoribus suis, ex omni fructu suo usque ad nunc quintae partis incessabile vectigal exsolvit. >s ) Basilikn lib. 56. tit. 11. I6 ) Glykas vyd. Pa. str. 316. Kedrenos vyd. Pa, str. 747. lr ) Dureau sv. II. str. 439. Ainsi donc, les impts s'etant accrus et le numraire ayant en grande partie disparu, 1'Etat tait forc de recevoir et de payer en nature. 1S ) Prokopios, Anekdota cap. 18. 19 ) Skylitzes vyd. Pa. str. 706. Zonaras vyd. Pa. str. 123.

Zzen berain v i msk a Byzantinsk.

a Castra (Squillace) mly okolo r. 199, 179 p. Kr. cel nice. Dle nespolehliv zprvy Prokopiovy zavedl teprv csa Justinianus v Konstantinopoli, na Bosporu a Hellespontu celn ady.20) Kdy Bulhai mezi Dunajem a Balknem Bulharsko- slovanskou i zaloili, a tato pes zpadn Thrakii, Makedonii a do hor Akrokeraunskch bhem asu se rozila, peel cel tm byzantinsk obchod na Slovany. A provozovali jej netoliko v krajinch bulharskch a byzantinskch, ale i tak po Dunaji do Uher, do ech a zem Nmeckch. Kdy vak po ticitilet vlce cis. Basileios II. i Bulharskou vyvrtil, pevzali ob chod byzantinsk od Bulhar Bentan a pislbili ji roku 991 z kadho korbu s nkladem 17 solid ili 102 zl. r. . cla uloenho platiti. 21) Sotva ale stolet uplynulo, byli vech cel, dvek a poplatk od Alexia Komnena zbaveni, a mli plnou svobodu v obchod po cel i a ve vech pstavech. Vyjma Bentany byli vichni jin obchodnci velijakm poplatkm, na p. pstavnmu lipevanxv), prfivoznmu Cnogtatmr^ atd. podrobeni, zvlt kdy se zbo pes Hellespontos a Bosporos do ernho moe a na opak pevelo. Uitenost soli v hospodstv byla manm od starodvna znma.22) Vlda msk ji prodvala sama, tum bez vdlku. Pozdji byl prodej soli za vel kou sumu pod uritmi vminkami zpachtovn.Ze vech na trh pivezench vc musilo se platiti (vectigal rerum venalium), i z pol a movitch vc, kdy se prodaly, od vdlo se 4 ze sta. 23) Jin poplatky byly ze zlatch bn a lom mramorovch. I vichni emeslnci byli dani pod robeni, kter se na cechy rozvrhovala. Za panovni csae Kantakuzena odvdl provaznick cech Konstantino polsk kadoron deset tisc perper ili 60.000 zl. r. . 24) Za panovn Komnenfi plynulo dle svdectv Benjamina panlskho kad den pouze z Konstantinopole 20.000 perper do sttn pokladnice. 25) V Srbsku zleely dchody krlovy hlavn v pjmech ze statk zemskch. Nebof panovnk srbsk byl prvnm statkem v zemi, a o krli Milutinovi vypravuje arcibiskup Daniel, e ml mnoho ndob ze zlata a stbra, mnoho atstva z drahch ltek, v elik stda vol, kon, ovc, mnoho rodnch polnost a zahrad. Ne zponenhla vluzovaly se dan dle zzen byzantinskho. Za cara Duana platily se ze zem t. j. lnu 3 perpery, z vinohradu, ze vsi, z kad vsi v up, z mlna takt 3 perpery. Hra dov platili komi a skvostnmi aty. I prastar capitatio animalium a pozdj chysargyron nebyly neznmy. PJa tilof se z kon jeden perper, z kobyly 6 denr, z kusH
) Prokopiovy Anekdota v kap. 25. ") Tafel a Thomas, Urkunden sv. I. str. 37. 21 ) 1'ecudes armentaque et jumenta sle maxim sollicitantur ad pastum, multo largiore lacte multoque gratiore. Plin. Hist. nat. XXXI. 41. Collumella de re rast. VI. 4. 23. ") Novella Theod. II. tit. 27. ") Kantakuzenos kniha IV. kap. 42. 2S ) Viz Taelv spis: De Thessalonica ejusqne agro str. 505.
20

hovzho dobytka 4 denry, z kusu skopovho a vepo vho 2 denry. 26J Prodej soli byl jako v Byzantinsku samotrbou carskou a obyejn zpachtovn. Cla a jin po platky, jim kupci Dubrovnit podrobeni byli, odvdly se kde sklady byly, v Brskov a Rudin.27) Mimo to byly soudn nklady a jin pokuty nemalm pbytkem poklad nice carsk. Zemel - li vlastelin srbsk, pipadly zbra a k na cr; slavil -li panovnk srbsk krtiny aneb svatbu synovu, musili vi chni oban na n piplcet. 2S) Kdy se e Srbsk pes Makedonii, Albnii, Thessalii a Akarnanii rozprostranila, nebylo v tchto krajinch v zen berninm nic zmnno. Vlda srbsk rozpisovala a vybrala dan na tm zklad a tm spsobem, jak to za vldy Konstantinopolsk bylo. II. Kdy se man cel Itlie a jinch zem zmocnili, spovalo sttn hospodstv msk hlavn na pjmech, je provincie odvdly. Itlie platila pouze cla, a ze statk zemskch odvdli paohti poplatky. Da z pozemno sti byla a do skonen vlek macedonskch (r. 168 p. K.) mimodn. Nebo svobodnost od pozemnho povaovna jest a do dob Maximianovch za vsadu Itlie, a statki mt mli ji za prvo stavn. Vechny provincie, prav Cicero, plat bu pevnou a uritou da (vectigal stipendiarium, tributm), aneb promnm podrobenou da (destky), kterou censorov as po ase vbrm zpachtuj. 29) Tak odvdli Makedonov uritou summu penz, 255.000 zl. V Siclii a Sardinii zleela da v destku snop, hrozn, o liv, a kde pastvit byla, v pimenm poplatku. Jin zsady panovaly v Palestin; zde odvdli id dle roz kazu Caeserova kadoron tvrtinu vsevu pedelho roku. V Kilikii a Srii byla da z majetnosti zavedena, a platil se jeden solidus ze sta. Zvl t ale znamenati slu, e v Africe, ji ped Augustem, pi rozvrhovn dan odhadovac pravidla panovala. Zde se dily dan dle roz lohy pozemn, dle seten dve, hlav, dt a otrok t<pQO enl tjj rv *<" *f odjuaatv). v sttech od ma vce mn odvislch panovaly jin pomry. Krlovstv Numidsk, Kappadock, takt i spolkov msta: Rhodos, Messana, Massalia., (Jades byla zkonnit nepoplatn, smlouvou ale zavzna, mskou republiku v as vlky netoliko vojskem a lostvem, ale i tak bylo -Ii poteb jinmi doucmi prostedky podporovati. Mimo to neukldaly se dan m stm, kter msk prvo obdrely, jako Narbo, ani obcm, kter nepoplatnost obdaeny byly (civitales immunes), jako Kentoripa v Siclii. Vlda csask snaila se hned z pctku, aby ve vech provincich stejn zzen bernin zavedeno bylo,
") Zkonnk Dus. vyd. af. . 95. . 204. ") Mikloiovy Monumenta serbica str. 52. ") Z konn k Du. . 136, 149. 29 ) Cicero in Verrem knih. 3. kap. 6.

160

Zzen beraten! v i msk a Byzantinsk.

a zruivi kde mon bylo destky a jin dvky jala se pozemn na zklad katastrlnm vybrati. e csa Augu stus po cel i msk katastr zakldati poal, nen po chybnosti. V tom se shoduj vecka podn ns dol.30) Ne za panovn Trajanova nebylo nov toto zzen jet vude zavedeno. Hyginus vypravuje, e vlda dvojm spsobem tehd dan vybrala, platilo se toti v nkterch krajinch plodinami, v jinch zase penzi. Kde se penze odvdly, byla cena statk odhdna.31) Obil spotebovali dvr c sask, sdeln msto a vojsko, pak adnictvo msto slu nho. Kdy se ho nedostvalo, byla rozepsna velik koupe, ku kter kad statk dle rozmru svch polnost za urit penz pispvati musil. 3) Vude, kde se obil odvdlo aneb kupovalo, byly rozestaveny kovov neb devn mry, aby se podvody zamezily. 33) Dleit zmna netoliko z ohledu politickho ale i tak finannho stala se, kdy csa Diokletianus r. 292 po Kr. i mskou rozdlil a pouze ve vchodn kraj iny se uvzal, nae Galerius zadunajsk krajiny, Constantius zpadn obdrel, a Maximianus v Africe, Itlii a na ostrovech stedomoskch vladaem se stal. Kdy se tedy Itlie a Afrika zvltnm oddlenm e staly a Itlie ode vech poplatk osvobozena byla, nemohla vechna bemena je din na Afriku uvalena bti. Proto tak nadil Maximinianus, aby Itlie netoliko danm v plodinch (functiones) ale i tak v penzch (tributa, pensiorres) podrobena byla. 34) Za panovn Justiniana a jeho nstupc nezmni lo se nic v zen berninm. Nebo se ukldaly a vybraly dan zrovna tak, jak v zkonnku Theodosiov pedepsno. Po zdj zkonnky byzantinsk jsou pouh tm peklady zkonnku mskch, Theodosiova a Justinianova. Co se zmnilo, netkalo se zzen, nbr vmru a pirek. Tak nebyla da z hlavy nic jinho neli zven pozem nho. Kdy ji vak csa Anastasius zruil, zavedl bu Anastasius sm aneb nkter z jeho nstupc msto n pirku dvoukeratiovou. Pplatek estifoliov pochz od Lva Isaurickho. Aby poplatnkm ulevil, co i tak sttn
30 ) Evangelium sv. Luke kap. II. Tacitus, annalium liber I. cap. 31.: Reginem summae rei pnes Germanicum, agendo Galliarum censuitum intentum. Takt na dot. m. I. 33, II. 6. Cassios Dio LIII. 22. Isidor org. V. 36. Aera singulorum annorum coustituta est a Caesare Augusto; quando primm censm exegit ac Ro manm orbem descripsit. Cassiodorus III. 52. 31 ) Hyginus vyd. Goesiovo na str, 198: Debet enim aliquid interesse inter agrura immunem et vectigalem. Agri autem vectigales mullas habent constitutiones. In quibus dam provinciis fructus partem constitutam praestant, alii quintas, alii septimas: nunc multi pecuniam et hoc per soli aestimationem. 3t ) Basilicn lib. 56. tit. 9. 33 ) Basilicn lib. 56. tit. 11. 'H aitatf xeXevei pdiov xaky.ovf xal XiO-vovg yeva&at, lva exaato? ovvTeXeavjf 34 ) A. Victor kap. 39: Hinc denique parti Italiae invectum tributorum in gen s malum. Nam cum omnis eadem fimctione. moderataque ageret, quo exercitus atque Imperator, pui semper aut maxima parte aderant, ali possent, pensionibus inducta lex nova. Fars Italiae znamen tolik co zem Italsk.

pokladnici vhodnm bylo, nadil csa Anastasius, e pouze jeden, nikoliv ale vce bernk, jak to dve bylo, do kad eparchie posln bti m. 35) Jin pplatky byly ty, kter vld a poplatnkm pro bernky pirazila. Csa Majorianus nadil, aby se z kadho lnu mimo obyejn pozemn pl solidu pro bernky vybralo. Za panovn Basileia Makedonskho obdrel vbr z 72 nomismat ili libry zlata 6 nomismat.36) Za csae Alexia Komnena pirelo se miliaresion na notnisma; na 10 a do 30 ze statku nomisma atd.; na dv st, na ti sta atd. ze statku pouze 9 nomismat. 37) Bernictv msk bylo v mnohm ohledu prospn: za jedno stalo se vybrn dan jednodum a lehm, za druh mohly dan pohodlnm spsobem zvteny aneb zmeneny bti. Ne prv v tto prunosti a zrunosti systmu vzel zrodek vech nehod, jen i mskou a Byzantinskou do poslednho okamen svraly. Ji okolo r. 300 po Kr. napsal Lactantius tato slova: Nastalo velk jiten mysl, jakoby neptel do zem vtrhl a porobou hrozil, kdy census byl rozepsn a odhadci do mst a ve snic se odebrali. I vymovali brzdmo (glebatim) pol nosti i sebe men polka, potali rvy a stromy, zapiso vali dobytek veho druhu, zaznamenvali poet obyvatelstva. Lid mstsk a vesnick byl svoln, a nmst byla vel kmi zstupy peplnna. Kad se musil dostavit se svmi dtmi a otroky. Nek z trn barbarskho rozlhal se daleko. Synov byli mueni, aby proti svm otcm, vr n otroci proti svm hospodm, a eny aby proti svm manelm svdily. Kdy se sob zpronevili, trali se sami mezi sebou; kdy bolesti podlehli, udvali vci, kterch nemli. Nesmli se vymlouvati na chorobu aneb st. I sebe patnj pozemky mus ily bt udny, takt i sti. Dti jsou starmi, starci mladmi uinni. Nku a zrmutku bylo vude plno. Co si sta prvem vlenm proti pemoenm dovolili, to pchal man mezi many a pod danmi. Kdy Trajanus nad povstalmi Daky zvtzil, ulo il jim dan. Na to byla placena da z hlavy co mzda za ivot. Ne prvnm odhadcm nevilo se, byli jin a zase jin vyslni, aby vce vysldili. Mezi tm pochzel dobytek a lid meli; nicmn platily se dan za zemel, aby ani ivu bti, ani zemti zdarma nebylo. Jedin ebrci zbyli, na nich se nieho vymoci nemohlo, protoe je bda a nouze proti bezprv chrnily." V XII. stolet stuj si Athean v ppisu" csai Alexiu Komnenovi zaslanm, e okol Athnsk, druhdy kvetouc a lidnat, nsledk em velkch bemen bdnou poustkou se stane. Za starodvna i dle rozkazu csaova byly pr dan mrn, nyn jsou plin. Ale i spsob, ja 35 ) Basilikn lib, 56. tit. 8: en / IVO xavovixtJtos ei? xOTijv iitaqyiav ix tov 7tQ00<p()0v 7le7leo&a> OXQIVOV, 36 ) Basilikn lib. 56. tit. 10. 3r ) Imperat. Alex. Com. Rationarium v Jus Graeco-R., vyd. Zachariaeovo sv. II. str. 385400.

Zzen bernicni v i msk a Byzantinsk.

161

km bernci dan vybraj, jest nesnesiteln. Odhadci pichzvaj dvakrt, tikrt i astji, aby nerodn a psko vit stateky vymili, vlasy na hlavch, list na rvch a kech spotali. Csat adnci rozpisuj dan libovoln, aby se obohatili, rozlin vmysly pedstrajce. Tak pla tili na lostvo, a zadluili se. Ne lostvo nezdilo se. Zvlt trav jsou ustavin pvozy a odvozy. Konen pros obec Athnsk, aby csa libovolnost adnictva zamezil a dle starho prva panoval. 38) I poplatky, kter obyvatelstvo eckm biskupm odvdlo, byly spor. Obec majc 30 ohnif platila biskupu: jedno nomisma, jednoho skopce, 6 modi jemene, 6 mo di penin mouky, 6 metr vna a 30 slepic. 39J V prvn polovici XIV. stolet byly zem e Byzantinsk hospodaenm Konstantinopolskm pln vysleny. Vlda nemohla ani domcho vojska dreti. Vtrhl- li neptel do zem, vzdvaly se msta a krajiny na pekot, a staly se konen koist toho, kdo byl podnikavjm, chytejm a mocnjm. Csa Andronikos star, jsa vkolnm nro dm poplatn, byl ustavin ve finannch nesnzch. Rozepsaly- li se dan, sthal na dvoe csaskm bernk ber nka, a pisliboval vce neli druh csai sehnati. Nikefo ros Gregoras vypravuje, e okolo 1321 dan v i By zantinsk 1 million nomismat ili 6 million zlatch ob nely. 40) Bylaf to nad mru velik suma penz; nebof znamenejme, e Byzantinska e krom maloasijskho nbe a nkolika ostrov jenom st Thrakie a Makedonie v sob zahrnovala, a e tyto krajiny obanskmi vlkami, zvlt ale ustavinmi njezdy barbarskch Turk, n ramn zpustoeny byly. Kdy na jae r. 1354 velk zemtesen vechny t m msta na Thrckm chersonesu poboilo, peplavil se Suleiman, syn Urchanv, s etnou druinou pes Helles pontos, a spojiv se s krajany svmi, je Kantakuzenos ped dvma lety v hrad Tzympe jmenovanm usadil, jal se staten dobrodruh tento poboen msta opravovati a voj skem obsazovati.41) Marn bylo ohrazovn se csae Kantakuzena, marn jeho vyjednvn s Urchanem, zetm svm. Turci dobyli znenhla velikmi prostedky, lst, hladem, pekvapenm, zteenm, jedno msto a jeden hrad po dru hm. V krajinch opanovanch zakldali osady a vybrali
") 'Ynoitvrjaxixov sis tov aailea KVQIOV Akiov lv KO/VIJVOV. V Taflov spisu De Thessalonica str. 462. 39 ) Novella Alexii Com. od r. 1086 v Jus. Graeco-Rom. sv. II. str. 365. *) Nikef. Greg. vyd. Pa. str. 195. **) Nicephori Gregorae historiae Byzantinae hbri postremi. Bonnae 1855- St, 223: TW ydg aaiXiiog Kavtaxovrjvov ngo tv nov Svolv, w? iqrjtai, fiiav tmv xv^mt^tov ixei noiitav Ttaqa-oxovtot, vtoe oixtjQiov, ate t/eiv vtov? 7Cixuxioita xa avnuayiav lgxctQOv xar IIai.aioi.6yov tov ya/tgov x. t. X. Sitzungsb. d. k. k.

mezi kresfany dan na zklad a spsobem byzantin skm. 4S) V tchto dobch pevzali Turci staromsk z zen bernin od Byzantin a zachovali je s nepatrnmi promnami a podnes.43) III. Ji dve bylo podotknuto, e se pozemn na zklad veobecnho katastru vybralo, jeho zzen Ulpianus po psal. Pi kad pozemnosti bylo zaznamenno: jmno vlastnkovo, msto a vesnice kde leela, pak dva soused ve dlej. Na kadm statku bylo udno, kolik ml jiter pol, luk, kolik jiter zahrad olivovch, pastvifat a kolik jiter lesa. Patily-li k statku jezera aneb solnice, tak tyto se zapsaly; na vinicch rvy, v zahradch stromy se spo taly. Pozemnost byla jen tehd za pole neb louku povaovna, kdy na n hospod deset let sil aneb kdy ji deset let kosil. Mimo to zaznamenal Hyginus, e byly pozemnosti na tdy rozdleny a e se dan dily dle rod nosti jednotlivch jiter. 44) I da z hlavy vybrala se na zklad veobecnch seznam; tyto vak nebyly zvlt k tomu zaloeny; uvalo se tch, kter pro pozemn z zeny byly. Ulpianus popisuje census prav, e kad statk musil sv otroky udati, a poznamenati z kterho n rodu poli, jak sta jsou a k emu spsobil; takt i n jemnky a pachte na statku obvajc. Census byl odbvn as po ase, za asu Ulpianova vdy po desti, pozdji tum po patncti letech. Ale tak neli nov census nastal, mohl poplatnk za zmrnn dan u pslunho adu dati, zvlt kdy dokzal, e se polnosti na vzdor jeho piinlivosti patnjmi staly. V krajinch, neptelskmi vpdy zpustoench, bval mimodn census ustanoven, asto se stvalo, e csaov statkm, jim naklonni byli, dan odpoutli. Nezdka zachzelo se s pisy, jen od dan osvobozovaly, v Byzantinsk i zrovna tak, jako se statky zemskmi v ch zpadnch, kde mrhav knata panovali. Seznamy bernin pehlel vyrovnatel (peraequator, gtoaxf); kde spory povstaly aneb se reklamace proti vycenn ohlsily, tam odeslala vlda mimodnho dozorce (inspector, nntfjg), V seznamech berninch byly zaznamenny lny (capita, juga), dvojlny (centurae), pololny atd. Da, kter se z lnu platit mla, ustanovil kadoron csa ve zvlt nm provolacm list. List tento byl kadmu mstodriteli posln, a v provincii ohlen.
) Nikef. Gregoras tamt str. 224. **) Bou, La Tnrqnie Europe sv. III. str. 134146. 44 ) Hyginus vyd. Goesiovo str. 198.: erta enim pretia agris constituta unt, ut in Pannonia arvi primi, arvi secundi, partis silvae glandiferae, silvae vulgaris pascuae. His omnibus agris vectigal ad modm ubertatis per singula jugera constitutum. V stedovku jmenovaly se knihy pozemn capitastra, protoe v nich capita ili lny zaznamenny byly; z toho se utvoilo slovo catastrum a uv se ho a po dnes.

Akad. d. W. philos.-hist. Sec. sv. IX. str. 392: ' Ev T , fw f/ S ' ' i vd t xT i <S vo$ f f t j vl MaQt i m $ . . . . y yove aei opdq. Zde poznamenati musm, e letopoet Hainmerfiv v Gesch. des Osm. Reiches a do r. 1389 naskrz chybn jest. Ani jeden rok nen sprvn udn, ro v obrnm spise doki.

21

162

Doksany, bv. krlovsk, panensk klter Praeinonstrtek nad Oh.

Veker da pozemn platila se pod dohldkou mstodritel, a byla od poplatnk ve tech lhtch odvdna, a sice prvnho z, jm rok bernin (indictio, hamiav) nastal, prvnho ledna a prvnho mje. V Byzantinsk i ukldaly se dan mstm a obcm. Vbor mstsk a obecn je rozvrhoval a od vldy jmenovan bernk O1?*?) vybral. Kte svou da zapravili, obdreli kvitance (securita les, dnox). Jeden dl dan odvedl se do pokladnice provinciln, a byl tum v provincii spotebovn. Druh dl plynul do hlavn pokladnice, j dva finann ministi vldli; comes sacrarum largitionum a comes rerum privatarum. Tet dl byl pro bernky uren. Zadrel dan dobval zvltn vymahatel (irodoxonos) a sice na ten den, na nm ped mscem zapraveny bt mly. Jeho slun (iXartxov) obnelo za panovn Komnen 12 foli z no mismatu.45) Sprvu soukromn majetnosti csaovy, pak sprvu zemskch statk i jinch zleitost ml ministr privtnho jmn" (comus rerum privatarum; koyo&Tyi; x^a lixijg nt^iovalcu, xv oUeiaxtSv). V oboru sprvy ministra posvtnch pjm" (comes sacrarum largitionum, loyo&tw yevixs, iov Vevixov') byly vechny bern, pm i nepm.
4S ) Srov. Rationarium v Jus. Graeco-Romanum vyd. Zachariaeovo. Takt Basilikn lib. 56. tit. 8.

Vlda msk, zavedi po cel i stejn zzen ber nin, hledla zvlt k tomu, aby sprva pi vybrn dan byla lehk a pohodln, pak aby jedny krajiny na ujmu druhch nebyly utiskovny. Uvalo-li se ho zle, netkalo se to zzen samho, nbr vldy nesvdomit a zkupnch ednk. e zmnn rozlinch dvek v dan penit blahodrn psobit mohlo, nen pochybnosti, pro toe netoliko vld ale i obyvatelstvu prospch z nho vy plval. Destky odvdj se obyejn vld na ujmu v patnjm obil; destky mohou bti v as nerody nad mru tkm bemenem poplatnk. Mimo to jsou v krajinch vzdlanjch destky nepimen a nespravedliv. Nebo m intensivnj hospodstv, tm vt hrub vtek, ale tak tm vt vdaje. Pedstavme si dva statke, je den jest majetnkem polnost, druh majetnkem luk a les. Obou hrub vtek obnel by 600 nomismat. Ne v lohy prvnho statke obnej 400 nomismat, kdeto druh statk pouze 100 nomismat na vlohy spoteboval, ist pjem z pol obn tedy 200, z luk a les 500 nomismat. Nyn pijde vbr a vezme si z vtku destek. Prvn hospod odvede jej ve snopech, druh v sen a dv; obadva v cen 50 nomismat. Odvedl se tedy z pol tvrt, z les a luk pouze dest dl vtku. Proto tak zdruj destky velik pokrok v hospodstv, a jsou pouze zemm pimeny, kde se hospodstv extensivn provozuje.

Doksany,
bv. krlovsk, panensk klter Praemonst rtek nad Oh.
Sepsal Frantiek Bene, c. k. konservato. Kr-li poutnk s planiny, na kter staropovstn ip panuje, od Strakova dol k Dunkm, pekvapuje ho arokrzn pohled na plnon echy, na homole, strn a doliny Litomickho kraje. Ped nmi v rozkonch ninch rozlv se krlovsk Labe, a na levo krout se stbrn pska Oharky. V pradobch pokrvala hladina mosk vnitek na vlasti; mnoho vod do toho vnitnho moe se vlvalo s okolnch horskch stn, kter je obkliovaly; i s talo se jednou, e prudk nval tchto vod prorazil plnon hor sko stnu, podzemnm ohnm mnohonsobn otesenou, uinil si v n brnu, neodolatelnou silou provalily se vody do pahornat krajiny za horami lec, a uinive si tuto labinu odtkati zaaly po plnonm svahu rovin nynjho severnho Nmecka do nynjho Severnho moe. Ze vnitnho moe udlalo se jezero, a pozdji ztratilo se i toto, i vystoupila zem, ji protk Labe toue cestou, kudy dve mosk a jezern vody odtkaly. Krajina, kter se tuto ped nam udivenm zrakem odkrv, le zrovna ped tm mstem, kde si vody zaaly svj odtok z cech proreti, a tu v rajskm rovinatm okol, kter asi 6 tve rench mil zaujm, le na pravm behu Ohe a pi po tku Zipli *) bval krlovsk panensk klter Doksansk blho du Praemonstrtek, ve stnu bohatch ovoc nch sad a bujnch, listnatch lesin, je tiscer hlasy ptactva oivuj. rodn role vkol bhem tisci let byly vzdlny z ohromnch bain, jichto posledn zbytek jet jest Slatina" bl Rohatce. Z doby on, kdy nae vlast svou nynj tvrnost znenhla dostvala, pochzej ty pekrsn, vnitnm ohnm nramnou silou nad povrch vysazen ediov a znncov homole, kter se nm tuto v nepetritm psm od zp adu k vchodu pedstavuj co nae tak nazvan Stedoho. Na nejvzdlenjm zpad ponaj tuto adu vrchov Rann
*) Ziple ili Klenecsk potok prameni se na bvalm panstv Roudnickm na pkn, rozlehl planin okolo ipu jihovchodn u vsi Vodochod. Sprvu tee k severu, zvlauje vsi Vodochody a Straskov, krout se pak k severovchodu, pojm potek od Vrakova pichzejc, tee pes Klenec, Podlusky u Chvalna a No vou Ves, konen v Doksanech pod bv. klternm mlnem do Ohe pad.

Doksany, bv. krlovsk, panensk klter Praemonstrtek nad Oh.

163

a Hoblk u Loun; ped nimi stoj nm mnohem bli Klepsk hora se zceninami hradu Hasenhurka, pak hned do nejvy ve vypn se Mileovka, okolo kter se v prvo v levo, v pedu i v zadu mn oho mench homol shluklo, toti Ostr, Ppeo a Medvd, o kterch ji Kosmas a Dalimil spomnaj, Bzek, Ovin, Jakubek, Horka, Skla, pi kter nkdy stval Vlastislavv hrad Vlastislav, skalnat Kotalov se hradem, Lipsk hora, v archaeologickm ohl edu pamtihodn Radotin ili jak ho Nmci pezvali Radelstein, podivn utvoen Oltik (Hrdek u kova), Kletin, Lovo, Hlinn, Kamk, Radobl, Pleivec, Ledov hora, kterou Nmci Eisberg zovou, Leniv vrch (faule Berg), Kov hora s poustevnou u Skalice, Kalich, Litou a Kelec, k vchodn stran Ronovsk hora, Vilhosf a konen na jihovchodu n ctihodn ip. V uten krajin, kterou tyto homole do polokruhu obkli uj, vynikaj pak osady Roudnice, Doksany, Brozany, Bohuovice, Terezn, Litomice, Lovosice, Hrdly, Vrbany, Dunky a dle Budyn kad to msto m svou zvltn pknou polohu, a pvtiv zdaleka nm kynouce zrak i mylnky nae poutaj; krsn to obraz, jehoto rozko a pvab n vlastensk bsnk Boleslav Jablonsk nsledujc mi z trob srdce vyatmi veri opv: Slin dcero esk vlasti, Rji rovn krajino! Blaen, komu pno slasti, Volat ktob: Otino! Jak ty hory, jen co hrady V dli tam se k nebi pnou, Jak ty hje, luka, sady in tebe pvabnou! Jako dvka se tu smje, Odna v at zelen, A ta eka, j se skvje, Jesti ps tvj stbrn. Doksany s ipem tvo nejpknj poped toho lbeznho krajinnho obrazu. ze m b valho Doksa nskho panstv spolu s Malm Beznem obn v celku 13.630 jiter ili asi lf mle. J akkoliv jsou zde orn pdy rozdln, tak v celku jest to krajina k pstovn veho druhu obil a picnch rostlin vborn. Nejrodnj jsou pdy podle Ohe dol okolo samch Doksan, Dolanek a Bohuovic, kde se zvlt pe nice, chmel a velik zeleniny da . U Doksan jest sice mnoho molovitch mst, ale chmel se tu pedce da v suchch ltech. Od nejstarch dob pstovalo se zde tak vno, vak vmr vinic nepesahoval nikdy 25 jiter, kte rto vmr bohuel jako vude v cechch za poslednch let pro pomry tomuto druhu zemskho hospodstv ne pzniv vdy vc a vc se zmenuje. Tm znamenitj vak jest pstovn ovoce. Da se tu nejulechtilej druhy u valnm mnostv. Nejen sady ale i vecky silnice, ba nejnepatrnj poln cesty, kter se z Doks an rozchzej do nejvzdlenjch osad bvalho panstv, zastnny jsou nejkrsnjmi ovocnmi stromy, kter na jae i na pod -

zim mile kad oko t. V tom ohledu velk zsluhy m bval majetnk Doksanskho panstv, svobodn pan Jan Leksa Aehrenthalu, jehoto znamenit dlo: Deutschlands Kernobstsorten (v Praze 1833) nejlep svdectv o jeho vdomostech v pomologu vydv. Jedin lesnictv jest zde nepatrn; bval znamenit doubravy tto krajiny, jejich mal zbytky jet sem tam bl Ohe se spatuj, padly rolnictvu za obf. U Bohuo vic bval les Sloupov, a ten cel pi stavb pevnosti Tereznsk spotebovn byl. Podle Kreibichovch metereologickch pozorovn obn stedn ron teplota tto kra jiny 7. 54 R., povt jest tedy orb a zahrad nictv zde velmi pzniv. , Jazyk panuje esk na celm bvalm panstv; jindy panoval jazyk n vlastensk daleko jet k plnoci za Labem, nyn ale pohchu jsou zde posledn msta, kde se jet cechov neodnrodnili: Bohuovice, Nmeck a esk Kopisty, Libotnice, Hrobec a Podple. Za Labem vak jen jet spotvoen esk jmna osad, poloh, lesin a lid se zachovala, ale lid tam mluv hnusnm dialektem nmeckm. Vyhuben naeho obyvatelstva v tch stranch za vdskch a pruskch vlek, pak jet v ce horliv ponmovn jeho od asfiv csae Josefa II. jsou hlavn toho pinou a jednm z nejslavnjch vsledkv nov vynalezen historie Nmcv v echch". K bvalmu panstv Doksanskmu nleela krom samch Doksan jet nsledujc msta: Nov Dvory, samota Mry pi Ohi, Chvaln, Rohatce, Libotnice, Nuniky, Oleek, esk Kopisty, Nmeck Kopisty, ernuc, Kme tinves, edhof, Louka, Dolanky, Dunky, Vrakov, Brany, Bohuovice a st Hostimic. Doksansk krajina, nleejc k rodnmu Polab a jsouc jen pldruh mle od ipu vzdlena, ji za prvnho usa zen se Slovan v cechch, jmenovit od druiny echovy byla poznna; echov tedy sporeli zdej doubravy, vysuili moly, a pluhem prvn brzdy thli na tomto do lejm pobe Oharky. To se tak potvrzuje nalezenm staroitnch vc, kter z pradvnch dob pohanskch po chzej. Ji ped 82 lety uinn byl jeden takov veleza jmav nlez v Brozanech, kter za Oharkou naproti Doksanm le. Zprva o tom zn v tento smysl: 1780 na lezly se tam zcela zetlel, prastar mrtvoly. (?) U kad byla pi ramenou dlouh popelnice bez ucha na spsob lhve, z kter vychzel pr zpach jako od vna." 2 ) Znamenitj jsou vci r. 1848 pi stavb eleznice u Bohuovic, jen tvrt hodiny od Doksan vzdlen ch, nalezen, kter se do naeho eskho Musea dostaly. Jsou to jmenovit jedna popelnice (v seznamu pod slem 179), a bronzov me s plochm jilcem a hrukou (slo 71), konen dut bronzov prsten (. 397). a )
) Bienenberg, Alterthmer III. Stck. Str. 28. ) Pam. II. 188, 190 a 235. V Musen nalz se tak ve IV. oddlen . 21 velk plosk stbrn jehlice, kter byla v Doksa 3 2

21*

164

Doksany, bv. krlovsk, panensk klter Praemonstrtek nad Oh.

Doksany nleely od nejstarch dob k zup Litomicv, a kdy Vladislav II. Doksansk klter zaloil, daroval mu mezi jinmi osadami tyto dv nejbli: Doksany a Mry. Tyto Mry leely na hoejm konci ostrova, jej u Doksan eka Ohe tvo, a kter se na hodinu cesty a ke vsi Hostimi cm vztahuje. Mry byly nkdy mste kem, kter r. 1342 pval vod eky Ohe zniil, a zbyl z nich jedin prastar, jet z prvnch dob kesfauskch pochzejc kostelek sv. Klimenta, kter na nejvym mst psitho ostrova stval. Vak ani ten se nezachoval vce v pvodn podob sv, an ho opat Mika v XVIII. stolet zcela do podoby tverhran a dle novjho slohu pestavl, a csa Josef II. odsvtiti a zamknouti kzal. 4 ) Jmno Doksany jest ist slovansk; v nejstarch li stinch pe se Dogzan a Doczan, u latinskch kronikv Doxan, co ale nikoho mliti neme. Smn jest odvozovn toho jmna z nminy, jak v 18. stol. nkte rm se lbilo, kte sob vymyslili prpovdku od zbon zakladatelky kltera, krlovny Gertrudy, Rakuanky, pr pronesenou: Es kann doch san", a tato prpovdka po dnes zlatmi psmeny napsan na stn veeadla v b val praelatue se spatuje.

I. Historie Doksan.
dn doba esk historie nebyla plodnj na nov duchovn stavy, jako prvn polovice panovn knete a krle Vladislava II., a dn esk panovnk, ani Ka rel IV., neprokzal se v nadnch svch tdejm a spani nech nalezena a od p. dvo. rady sv. p. Jana Leksy z Aehrenthalu r. 1826 darovna. Jest to vak tvor z pozdj doby. *) Nyn jsou Mry pouh samota k Novm Dvorm konskri bovan, sestvajc z eenho kostelka a nkolika chaloupek, a k se tu ji jen na Mrkch". Vak i toto jmno zahyne, jeliko se ji zas siln ujalo jmno u sv. Klimenla" anebo na Klimenlu". Jak dleit pro ns jsou star kostely sv. Klimentu v novan, k tomu asto ji bylo poukazovno, jmenovit v Pamtkch III. 229 v pojednn dra H. Jireka: Kaple a kostely sv. Klimenta. Pda jest tu povodnmi a do skalnatho podkladu, opuky, mno honsobn proryta a vdy novm nplavem pokryta, tak ze vechna stopa zmizela, a neme se souditi, jak daleko se bval msto Mry vztahovalo a jak bylo vystaveno. Jmno Mry nebude u ns nikdo od latinskho murus, ze odvozovati, ale pipomn ono b jenou bytnost starch Slovanv, Moranu Mru. Nejstar zmnku o Mrch in zakldac a spolu potvrzovac listina krle Pemysla Otakara I. z r. 1226. V zakldacch knihch arcibiskupstv Pra. od r. 1350 jmenuj se mstekem; r. 1398 byl sem knz Mikul, e holnk z kltera Straho vskho, za fare dosazen. Spisovatelv ne botk otec Josef Bene, kter 6. ledna 1858 v 93. roce svho vku zemel, ve svch zpiskch spomn, e jet ped osmdesti lety v kostele na Mrch svtek svatho Klimenta slaviti pomhal, a zajist byl on do nedvn posledn iv svdek innosti zruo vac kommisse, kter za cis. Josefa II. Doksanskmu klteru konec uinila. Mnoho zajmavho z toho asu do svch zpisek polo il; Kostelk sv. Klimenta po svm zruen v pouh bark pod slem top. 39 se prom nil, od povodn jest siln tren, stechu m do polovice krkami, do polovice dokami krytou, a bydl v nm jaksi Neumann, kter od Novodvorsk obce tak mal zahrdky za ron ini desti mz&v piva pouv. Stavenko jest 18 kro kv dlouh a 8 krokv irok, a u vnit jsou dv jizby a jaksi klna.

lomyslnjm. Za toho Vladislava povstalo vtm dlem pvodem jeho neb jeho manelek devt nejbohatch a nejznamenitjch staroeskch klterv, mezi nimi est pro musk, ti pro ensk. Pro panny du Praemonstratskho zaloeny jsou kltery Doksansk a Louovick, pro e holn kanovnky tho du klter Strahovsk. Palack pe, e tto horlivosti v zakldn a veleben novch stavv duchovnch nikdo tupiti nebude, komu duchovn prospch lovenstva vbec na srdci le. stavy tyto za jist slouily ve stednm vku za semenit netoliko n boenstv, ale i nauky a umn, osvty a prmyslu; ba i hospodstv samo i emesla velik jimi se vce a vce vzdlvaly. Tat ulechtil snaha lidsk, kter za naeho vku libuje sob v zakldn a podporovn spolkv i akademi uench, umleckch a j., uvedla tak v ivot stedovk ony stavy, jen e ely tchto bvaly jet vy a rozshlej, prostedky jet innj, a tud veker postaven a psoben jejich blahodrnj." 5) Doksansk klter zaloila r. 1141 Gertruda, prvn manelka Vladislava II., tehd jet knete (potom od r. 1158 krle) eskho, dcera Leopolda III. Rakouskho, sestra Jindicha Jasomirgotta Rakouskho, polousest csae Konrda III. Hohenstaufovice a matka t synv, Bedicha, Svatopluka a Vojtcha i jedn dcery Aneky. Do toho kltera povolala panny Praemonstratky z kltera Dunnewaldu v biskupstv Kolnskm nad Rnem s opatem Erleboldem. 6 ) Jet v tomto roce 1 141 poloili Vladislav a Gertruda zkladn kmen, jej Olomouck biskup Jindich Zdik poehnal, a stavlo se horliv. Znamenati slu, e blahoslaven Recovere z Clastre byla zakladatelkou Praemonstrtek, obdrevi r. 1122 z rukou sv. Norberta, zakladatele du muskho, prvn zvoj kltern. Brzo zrostl poet panen a vdov, kter do toho du vstoupily, a pi smrti sv. Norberta bylo pr jich v rozlinch kltech ji pes deset tisc. ily s potku velmi psn, nezpvaly ani na kru ani v kostele, n br jen eptaly almy, hodinky k Pann Marii a jin modlitby. Kdy do kltera vstoupily, ustihny jsou jim vlasy, a ni kdy nesmly kltern zdi opustiti. V kltee u me jen u ptomnosti dvou klternch sester, jinde jen u ptom nosti dvou konvr v ili klternch brat mluviti smly s osobami muskmi, a kdyby to i jejich nejbli krevn pbuzn byli. Odv jejich byl utkn z bl vlny anebo z berncch koz seit, zvoj byl ern. Avak pi v psnosti ivota a chudobnm odvu krlovny, knniky
) Palack Dj. I. 2. str. 41. _) Rok zaloen kltera Doksanskho 1141 jmenuje nm zakldac listina. U Neplacha (Dobn. Monum. p. 105 P. IV.) teme to jinak: MCXLU fundatur monaslerium in Doxan a Wladislao Boemorum rege, et Erleboldus, regalis capellanus, fuit primus praepositus, tandem p. abbas in Sin. Kronik Vincenc (Dobu. Monum. T. 1. P. 84) mluv o tom teprv k r. 1 1 7 5 : conslruxi e aliam ordini noslro in Doxan, locans ibi religiosas feminas, quas de Du-ttewaldt evocavit.
6 s

Doksany, bv. krlovsk, panensk klter Praemonstrtek nad Oh.

165

a nejvzneenj lechtiny do toho du vstupovaly. Spravovaly se dle ehole sv. Augustina, kter byla roku 1570 opravena a roku 1582 od papee ehoe XII. nov potvrzena. 7) Roku 1145 dokonna jest stavba kostela Doksanskho, tak e ji 18. z jej ke cti narozen Panny Marie Ota ze vabenic, dvanct biskup Prask, slavn posvtiti mohl. Jindich Zdk, biskup Olomouck, vysvtil zas druhho dne, 19. z, kltern staven, a jet dokoneno nebylo. Slavn byla tato slavnost a zrove pohnutliv, kdy vzneen zakladatelkyn, knna Gertruda, dobroti vou rukou etn chudin sama posluhovalu a krm j po dvala. Tho dne tak biskup Zdik, nejvt podporovatel du Praemonstratskho, deset dcer z pednch rod e skch do du pijal a do kltera uvedl. Z Doksanskho nekrologu, vzcnho rukopisu na pergamene psanho a nyn v archive Strahovskm chovanho, dovdme se jmen prvnch 80 obyvatelky toho kltera. Seznam jejich jest zajmav, a pro pamtku je tuto polome, jak je opat Josef Mika ve svm nmeckm spisku o Doksanech r. 1726 sestavil. s ) 1. Judita ili Ida, z panujcho rodu Pemyslovcv, prvn pevoice Doksansk. 2. Sezima; 3. Markta, 4. Dobroslava, 5. Hed vika dcera krle Vladislava II., pozdji u Dnv prosla ven krlovna Dagmar; 6. Pomoslava (?), 7. t cha, 8. Pomoslava mlad, 9. Ladislava, 10. Lud mila. Toto byly nejprvnj panny Doksansk. Pozdji vstoupily: 11. Radoslava, 12. Sila, 13. Matilda, 14. Alusta (?) Ctiborovna (snad dcera tehdejho krl. ko mornka Ctibora), 15. Beatrix . Boena, 16. Aneka, 17. Vceslava, 18. Kunhuta, 19. Stika, 20. Beneka (?) z rodu Zdislavicv, pozdjch ternber kv, 21. Adlta, 22. kolastika Smilovna, 23. Luitgarda, dcera hrabte Sinzendorfa, 24. Albta Pemy slovna, sestra knete a biskupa Jindicha Betislava; 25. Richsa ili Eufrosina; 26. Zdena, 27. Ebsa (?), 28. Vratislava, 29. Jansfetta (?) Nemojovna (bezpo chyby dcera nejvyho komornka Nemoje), 30. ofie, sestra Vratislavina, Zi. Dobr, 32. Adlta, 33. Bretka (?), 34. Zdislava, 35. Blida, 36. Domoslava, Zdislavina sestra, 37. Hedvika, 38. Maria Stanisla va, 39. Maka, 40. Magdalena, 41. Veslava, 42. Bolemila, 43. Johanna kolastika, 44. Justina, 45. Petrava, 46. Btka, 47. Blaena, 48. Petronila Slavata, 49. Jeka, 50. Kristina, 51. Imgard, 52. Bertrudis (snad Gertrudis), 53. Dorota, 54. Re7 ) G. K. Wietz Abbildungen smmtl. geistl. Orden mann), und -weibl. Geschl. Prag 1821. II. dl, str. 6971. 8 ) Das ruhmwrdige Doxan oder des kn. jungfraulichen Stiffts der schneeweissen und hochgefeyerten Praemonstratenser Jungfrauen zu Doxan kurtzer Entwurf etc. von Josepho Mika, des knigl. Jungfr. Stifftes Probsteu und des Knigr. heim Praelaten. 1726. Str. 12 a 13.

da, 55. Kiementina Liberia, 56. Eufemia, 57. Jetika, 58. Gainhardis, 59. Hardram, 60. Jitka, 61. Anna, 62. Zdeka, -~ 63. Neslava, 64. Godesta, 65. Dobroka, 66. Petruse, 67. Adela, 68. Jutta, 69. Sudislava, - 70. Silla, 71. Eva, 72. Cecilia, 73. Elena, 74. Felicitas, 75. Blaena, 76. Berchardis, 77. Polexina, 78. Bohuslava, 79. Judita a 80. Beatrix Vojslava. Zajist hodn toho byly tyto panny, z kterch se mlad jet obec Doksansk skldala, spolu ti s dcerami eskho rodu panovnickho, s mladou Hedvikou, Idou, Elikou a Anekou, kter svm vzornm, svatm ivotem,. se zapenm sebe jakoto ozdoby svho pohlav anebo ja koto dobroditelky lovenstva na velkm dle ulechfo vn lovka spolu pracovaly, a pobon na zpomnky zasluhuj. Znme z kltera Doksanskho nsledujc panny, kter pro svou obzvltn pobonost mezi blahoslaven potny byly: Eliku, ob Aneky, Vojslavu, Beatrix, Bohuslavu, Juditu a Marktu. 9 ) Doksany staly se toitm panensk zbonosti, panny vyvolily sob sv. Materna (jednoho z 72 uennkv Kristovch a druha sv. Pavla) za ochrnce proti nerod a drahot, sv. Kandida, jeho ostatky tm v celosti v kltee chovaly, za ochrnce proti venkovskm nep telm, a sv. Vavince za patrona proti ohni; e pak bylo muskch poteb, kte by majitek kltera spravovali, dosazoval klter Strahovsk, tdrost krle Vladislava hojn nadan, z dv svch probota a nkolik podze nch kn, kterch nkdy i est bvalo, do Doksan. Prvnm probotem Doksanskm byl Heribald, kter piel s prvnmi Praemonstrty ze Steinfeldu na Strahov, a o kterm potom jet spomnati budeme. Knna Gertruda a jej manel Vladislav darovali klteru Doksanskmu podle zakldacho a potvrzovacho listu krle Pemysla Otakara I. od r. 1226, kter se posud v c. k. dvorskm archive ve Vdni chov, nsledujc statky: 1. Doksany, 2. Mry, osadu nmeckm t. j. zkupnm prvem vysazenou, 3. polovici vsi Dunik, 4. Chvaln, 5. Rohatce, 6. Libotnice s pevozem na Ohi, 7. Oleek s polovic sousednho boru, 8. Nov Dvory, 9. Jakubov, ves v up Sedleck, nynj Jokes u Hauenteina, 10. Chodouny, 11. Chotov u Klapho, 12. Zlezly s prvem loven lososv, 13. Tebutice, 14. Bleno (u Tebivlic),
9 ) V Hammerschmidov Prodromu teme na listu 410: fue rant et in Doxanensi monasterio professae tes sacrae virgines, bea tae Vojslavae sorores, quae cum illa in Chotiessoviense monasterium postmodutn introductae unt, scilicet b. Boena seu Beatrix, b. Bohuslava et b. Juditha." Viz tak Balbina v Miscell. L. IV. pag. 34. 35. 38. 47. 49. 52. 59., kde jsou krtk ivotopisy tchto bl. panen. Balbin se tak odvolv na rukopis ve Strahovskm archive, chovan, Historici ordinis Praemonstratensis, jeho pozdji tak PeUel uil, jeliko v nm tak vt st Doksanskmu klteru udlench krlovskch list obsaena jest. Krom toho m Strahov tak ne pln rukopis Chronicon Doxanense, pro Doksany velmi dleit.

166

Doksany, bv. krlovsk, panensk klter Praemonstrtek nad Oh.

15. Bohuovice, 16. Koice, 17. Nmeck Kopisty, 18. v up Sedleck jezd Velichov, 19. Hostimice s komi a konai knecmi, 20. Janesdorf, 21. Petersdorf, 22. Jakobsdorf, 23. Luplsdorf, 24. Vichovice, 25. Domonice, 26. Schnwald, 27. Permesgrn, 28. Skalici, 29. Ledce s lesem, 30. Veltrusy, 31. Luhynice, 32. Fr6cay, 33. Chotmice, 34. ivanice, 35. Knigsberk a 36. Nunice. Biskup Jindich Zdk dal klteru ze svch statkv: Hostivice, Lesk, Sobchlapy, Makrov, Chudenice, Sta kov a Radonice. Biskup a kne esk Jindich Betislav pidal k tomu Kolove s trhem a clem, Srbice s kostelem a Pkovice. Kne Bedich, nstupce Vladislavv, daroval Vojkovice a Kotvinu; krl Pemysl Otakar I.: Klobuky; biskup Daniel: Chnovice slesem, Libotnice, Teboutice a Naumice; Elika, sestra knete biskupa Jindicha Betislava, pinesla klteru za vno Behoryje a polovici Kochova, Markta zas, dcera Oldicha hrabte Sinzendorfa: Brany a druhou polovici Rochova; Ida, pbuzn krle Vladislava: Veltrusy, Chvatruby a Zlosn; njak Berka ss Dube (vak v kter dob ?), velik pr dobrodinec kltera: Kravae, Radouov, Janovice, Novou Ves, Javorskou, Hemanice s lesem, Pederum (?) (snad Petrovice u Schnwaldu), Balzersdorf, Hoej a Dolej Polici, Valteice, Grienne C?), Velemin, Novosedly, Kensdorf (?), Marchendorf, Stu pe (?) a Hermannsdorf. Od jinch dobrodincv zskal klter jet tchto mst a statkv: Dolanky, Srbice s lesem, Leice, Martinves, Vrazkov, Krabice s vinicemi a s lesem, Vojnice, Ivanovice, Stinice, Huin a polovin dvr v Litomicch. 10~) Toto znamenit nadn povzneslo a zvelebilo brzo klter Doksansk, tak e se stal potom oblbenm mstem knny zakladatelky Gertrudy, kter kdy v nebytnosti svho manela, krle Vladislava, zde u sv dcery Aneky a vagrov Eliky pebvala, asto pr osvdovala, e s tkm srdcem z Doksan odchz, nemohouc mezi pan nami zstvati. V Doksanech byla toti Aneka, dcera jej, na vychovn, tak jako jej syn Vojtch v kltee Stra hovskm. lI) R. 1151 dne 4. srpna umela knna Gertruda v 32. roce vku svho. Kdy piel r. 1143 kardinal Guido, papesk legat, do ech, aby mravy a dy knsk napra vil a podle rozkazv papeskch spodal, tu ona sama krom manela svho, nejvce k opravm tmto se piiovala, hlavn pak bezenstv kn provsti usilovala. Za to tak vydal pape Eugen II. ve Viterb bullu 2. ervna 1145, v kter se Vladislavovi a jeho manelce velik chvla vzdv za jejich pobonost, stdmost a horlivost pi re formch v duchovenstvo. Tlo tto knny bylo s potku na Strahov pochovno, po dvou letech ale do Doksan
10

pevezeno; avak tuto ji ani stopy najti nelze toho m sta, kde nkdy tlo zakladatelky kltera odpovalo. Jej dcera An eka zstala a do svho 16 . ro ku v Doksanech, odekla se svta na vdy, a stala se abaty u sv. Ji na hrad Praskm, kde tak svj zbon i vot skonila. Nkolik nedl ped knnou Gertrudou umel 25. ervna 1151 Olomouck biskup Jindich Zdk, kter d Praemonstratsk do ech uvedl, a mezi pedn d obrodince zejmna tak Doksanskho kltera nleel. R. 1175 umel Erlebold, opat Strahovsk, a Doksansk probot Albertus stal se po nm opatem. 12 ) Po nm byl probotem v Doksanech Volfram, kter poval velk dvry u krle Vladislava, tak v politick ch zleitostech se potebovati dval, a r. 1195 umel. R. 1197 dne 15. ervna umel v Chebu kne a bi skup Jindich Betislav, a byl v Doksanech vedle matky sv pochovn. I3 ) Tak jeho hrob jest nyn ji neznm. Matka jeho, jej jmno neznme, byla manelka knete Jindicha, bratra krle Vladislava. Jeho ob sestry Elika a Markta byly klternice Doksansk. R. 1200 potkalo prvn velk netst klter Doksan sk; kladenm ohnm vyhoel klter, kostel ztratil svou stechu, ale siln klenby jej zachrnily, akoliv ohe u vnit, jak se zd, vecko strvil, nebof i zakldac li stina, kter pr naproti knskmu kru visela, s nkte rmi drahocennmi vcmi byla zniena. Krl Pemysl Otakar I. obnovil a potvrdil r. 1226 tuto zakldac listinu, sm pak od sebe klteru jet ves Klobuk pidal. Nstupce probota Volframa byl r. 1195 Berthold, kter 1212 umel; po nm nsledovali knz Guntherus i 1234, knz Fabian f 1242, knz Heman I. f 1249, knz Gottfrid, kter asi ped r. 1268 za Strahovskho opata zvolen byl. Podle staroeskho zzen musely zakldac a vlast nick listiny od kadho novho panovnka obnoveny a potvrzeny bti. To uinil tak Otakarv syn a nstupce, krl Vcslav I., kter r. 1232 klteru dovolil, z msta klteru nleejcho, jmnem Knigsberk, uiniti msto svobodn s trhy a svobodami, jakch tehd ji ponala uvati v echch msta krlovsk. R. 1234 vysadil tent krl klterskou ves Jakubov v up druhdy Sedleck, nyn Loketsk, nmeckm prvem zkupnm, a jet jin dobro dyn klteru uinil. R. 1249 osvobodil pak jet veker poddan kltern od obyejnch upnch soud, tak e klter se svmi lidmi pouze pod soud samho krle p slueti, a od zemskch robot a bemen osvobozen bti ml.14) Tak krl Pemysl Otakar II. potvrdil nadn a vechny vsady kltera Doksanskho, a mnohch jet milost
") Chron. Gerlaci (Dobn. Monum. 4. B. A. p. 87). ") Ibidem I. p. 126. ") Erben Reg. str. 370, 391 a 573.

) Tento seznam nadn Doksanskho neshodnje se zcela s li stinami, a jsou tu star zprvy s pozdjmi smchny. Red. ") Chron. Vincent. (Dobr. Monum. I. P. 42.)

Doksany, bv. krlovsk, panensk klter Praemonstrtek nad Oh.

67

k tomu pidal svmi listy vydanmi 2. ledna 1261 a 13. bezna 1276. Ano i papeov Bonifc VIII. a eho X. vydali tmu klteru bully, potvrzujce jeho nadni a duchovnch milost jemu udlujce. Pape eho tak r. 1273 dovolil, e se v klternm chrm sluby Bo i za asu njakho interdiktu odbvati smj, ovem pi zamench dvech a beze zvonn. A ten pape nebyl ptelem krle Pe mysla Otakara II dre se stranou Rudolfa Habsburskho. Mezi tm asem byli probotov Doksant: Jan I. t 1263, Heman II. f 1267, Konrad f 1276 a Jan II. Veobecnou pohromu, kter po smrti krle Pemysla Otakara II. r. 1278 na celou vlast eskou spadla, poctil tce tak klter Doksansk. Nmeck loupeiv hordy Otka Braniborskho vloupily se nsilm do kltera, vytrhaly vecka okna a zotvraly vecky sklepy. Co nemohli pozti a vypiti, zniili. Obil ze sejpek dali bu kom m sto pce, bud je rozhzeli, co zbylo, odevzdno plamenm; dobytek odehnn, a kltern staven zapleno jsouc vyhoelo podruh. 15) Na smrt ulekan panny utekly se do blzkho hustho lesa nedaleko Chvalna, ale jak dlouho mohly tam pobyti, kdy neptel byl tak blzko a zrada tak mon, kdy se nevdlo, kdo jest ochrnce a kdo lou penk, kdy i selsk lid chalupu svou opustil a v tmavch lesch a jeskynch toit hledal? Pi nastal noci otekl tedy ce l sbor panen do Litomic, aby tam v bezpenosti jsouce oekvaly, co se dle dti bude. Teprve po njakm ase odvili se nkte poddan a sluebnci kltera z krytu svho vylzati, a probot Jan II. dal ze staven rum odneti. Nalo se nco penz, a mohlo se nkolik cel ze deva pro panny postaviti, tak e kltern sbor jet tho roku do svho a zboenho domu vr titi se mohl. Vak v ltech hned na to pilch 1280 a 1281 stran hlad v cel zemi zuil, probot Jan II. umel ji r. 1282, a jeho nstupce knz Petr I. ve ty ech mscch po nm. Teprv kdy za mladho krle Vcslava II. nastoupily asy pokojnj a bezpenj, zotavil se klter Doksan sk, co bylo poboeno, obnovilo se, a panny po dlouhm, trpkm zkouen jsouce opt do kru uvedeny, nov ozdoben chrm zase naplovaly zbonm zpvem svm. Avak staven kltern nebylo vce sob podobn, a tak nejedni nepovolan lid drze po majetku klternm shali, tak e krl Vcslav II. listem r. 1290 vydanm klter mocn hjiti musel. Byl tehd probotem Sifrid, kter u krle mnoho platil, avak ji r. 1295 umel. Jeho nstupce kn. Edmund umel tak ji r. 1300. Klter vyhoel r. 1295 potet; Edmundv nstupce kn. imon, kter kltern statky od r. 1300 a do sv smrti 1310 spravoval, o nahrazen kod onm ohnm spsobench horliv se zasa ") Jas. Mika: Ruhmwrdiges Doksan str. 36 a 37, kter vak omylem prav, e to byl lid cis. Rudolfa.

zoval. Kostelu se tehd nic nestalo. Tent probot koupil tak pro kostel za 50 hiven stbra znamenit obraz Panny Marie, a pro sv zsluhy obdrel titul preltsk. Jej nsledoval probot Benedikt ze vzneenho rodu pol, jen umel r. 1315. Probot Gottfrid II. il do r. 1318, Ondej do r. 1323, Mikul do r. 1327, Petr II. jenom rok, 1328, Theodor do r. 1339. Tento posledn nle mezi znamenitj proboty Doksansk, vymohl od krle Jana Luxemburskho obnoven a potvrzen klternho nadn listinou z r. 1331, a doshl ochrany proti manm Litomickm, kte zadrovali dvky klteru povinn. R. 1334 navtvil Karel, markhrab Moravsk a sprvce krlovstv eskho, klter Doksansk, a vydal pak tho roku 18. kvtna na Praskm hrad listinu, kterou se stalo rozhodnut v dlouhm sporu kltera s obc Litomickou 0 ini z njmu pozemkv klternch. 16) Probot Theodor zamnil tak hrad Hauenstein v Loketsku, jej druhdy byl klter od jakhosi Winklera koupil, i s dvorem Velechovem, ponvad tyto statky byly pli vzdleny, za bli statky Kmetinves a ernuc 1 s behem eky Ohe. Proti tomu vzprali se sice mnoz dvort ednci, nicmn stala se ta smna, a kl ter je t na vymnn statky 330 kop grov eskch piplatil. Na to vecko vydal krl Jan r. 1336 v ptek ped Remi niscere potvrzovac listinu, a potom jet jinm listem ob novil vecka nadn a vsady kltern. Csa Karel IV. byl klteru Doksanskmu velmi naklonn, a potvrdil takt jeho nadn a svobody listem danm v Praze 3. kvtna 1358. Klter pak zddil po Vakovi a Vinac dvr Bohuovice, kterho jeho vdova v doivot uvala, co Karel IV. . 1360 dne 22. ledna potvrdil. Probota Theodora nsledoval Arnold, kter ale ji 1342 z piny nhlho leknut umel. Nebof byla tenkrte tak velk povode na Oharce, e vecko vkol kltera bylo zatopeno a rody pokaeny. Jeho nstupcov byli Sobslav + 1350, Jetich f 1352, Florian + 1354, Ales f 1368, Vincenc f 1380, zachvcen morovou nkazu, Benedikt II. f 1396, obnovil pr Doksanskou sbrku knih, Jimram f 1406, Mikul II. f 1420 nsledkem vypuknut husitsk vlky. Dpold a Riesenburka, potomek Drslavicv, kter spravoval klter za asv husitsk vlky, pestl velik tkosti a pohromy, nicmn hrdinskou mysl na svm mst vytrval, a o panny sob sven jak' mohl otcovsky se staral. Kdy ji Strahov, Milevsko, eliv, Louovice, Chotov padly, zjevil se ped Doksany Daniel Unika se z stupem rozjitench Tborv, aby tak do tichch kobek Doksanskch mrtil ohnivou pochode zkzy. Ped klterem stla socha Panny Marie, a ta pr, jak kltern podn prav, takov dojem uinila na mysl toho Uniky, e se obrtil, a se svmi nic klter u neukodiv
1S

) Pekel: Karl IV. 580 a 619.

168

Doksany, bv. krlovsk, panensk klter Praemonstrtek nad Oh.

odeel. ika pr, jsa prv dobvnm Litomic zane przdnn, nazval Uniku zbablcem a kzal ho na dubu nedaleko Skly povsiti. Tomu dubu k se posud jet umuen dub" anebo u umuenho doubku", co ovem nem dosti pesnho smyslu. Do Doksan piel potom v pondl po sv. Prokopu 1420 jin houf ozbrojench husitv a oboil se na kl ter; nkolik panen leknutm a strachem umelo, osmncte jich uteklo se do Roudnice, probot Dpold nkde se ukryl. Husit klter splili, kostel vyprzdnili, zvony odvezli a vecko vude zkazili. Tak neuel Doksansk klter osudu jinch klterv eskch. Kdy pak se vlen boue v tch stranch ponkud utiila, vyel probot ze svho krytu, ale v Doksanech nenael msteka, kde by hlavu svou po loiti mohl. Kltern poddan rozplaeni jsouce vraceli se sice do svch dvorv, ale hlad a nouze dohnla je, e ze zpustlho kltera brali, kde co jet zbylo. Konen zjevily se jet ti jeptiky, kter se byly v lese mezi Chvalnem a Novmi Dvory dlouh as ukrvaly, a pe stl trampoty spsobily, e bylo na n smutn podvn. Jedna mla ti prsty useknut od jednoho bojovnka, kter ji pronsledoval. Probot Dpold a ostatn panny s plem je uvtaly, a pijaty jsou pak jejich postavy do klternho znaku. Kltern listiny a vsady odnesly sob panny pi tku pod odvem uschovan, a zachrnily je, ale to je pedce neuchrnilo ped rozchvcenm klternch statkv; kad bral kde mohl, jak movit tak nemovit statek je jich. V kltee samm hled alo se po ukrytch drahocen nostech, ale nieho se nenalo, spadl byly stechy a mnoh zdi poboeny. Msto pokladv nala se zohaven mrtvola star sluebnice, kter jedin pi zkze kltera v nm byla zstala. Z oplench trmv sebrno, co jet trochu dreti mohlo, a z toho udlno krov na nkolik pzemnch cel, v kterch 11 jet pozstalch panen nuzn pste na lezlo. Probot musel bydliti ve chlv. e pak vecky po zemky kltern octly se v rukou uchvatitelv a nidn vivy tu nebylo, vidl se probot Dpold nucena, v Litomicch pro ty panny toit hledati a je tam osaditi, aby se run prac a almunou bdn iviti mohly. Sm vak zstal v kltee, aby uchrnil, co by se jet uchr niti dalo.17) Uchvatitel klternch statkv vydali si od csae Sigmunda, kter se na konci r. 1420 a na zatku roku 1421 v Litomicch, v Mostu a st zdroval, zpisnch listv; dlo se to jako vesms se statky klternmi; nej vce vs okolo samho kltera vzala sob obec Litom ick. Po ase, snad asi po roce 1426 troufal si probot Dpold, tch 11 panen Doksanskch, kter zatm v Lito micch nejvt nouzi mly, do rozvalin kltera nazpt uvsti. Ku konci r. 1436, kdy Sigmund ji od echv do
l7

zem pijat byl a v Praze sdlil, vydal klteru Doksan skmu dne 20. prosince list, v nm stlo, e on, Sigmund, z jistch pin na statky kltera Doksanskho jistm osobm od sebe zpisy dal, a e mn, tyto zapsan (ili zastaven) statky v jistch sumch zase vyplatiti a klteru vrtiti; e pak zas se zavazuje, msto, na kterm klter stoj, sad, mln, pole, louky, vinice a lesy, dvr v Novch Dvoch, svobodn plaven dv k potebm kltera na Labi a Ohi, ni komu vce nezastavovati, ani klteru to brti a nijakm jinm spsobem jej skracovati. Kdyby pak ml krl jakmkoliv spsobem nucen bti, tyto majetky pedce nkomu zapsati a v zstavu dti, tedy nem takov zpis dn platnosti mti. 1S) Kdy krl Ladislav Pohrobek vldu v echch na stoupil, vydal klteru Doksanskmu list ve Vdni dne 23. srpna 1456, kterm klteru zabezpeil prvo k vkupu vech statkv od cis. Sigmunda zastavench. Takovchto listv obdreli tehd mnoz klterov v cechch, ale co jim byly platn, kdy k vkupu penz schzelo ? Probot Dpold a Riesenburka umel r. 1461, spravovav klter po 41 let, a petrpv velkch bd, nesnz a protivenstv. Nsledoval jej kn. Vcslav a Luky, kter zase klter stavti zaal, a po 39 let o jeho zotaven vrn pracoval. Od krle Vladislava II. vymohl sob list v ter po sv Katein 1493 v Budin vydan, kterm se vecka prva, je krl Ladislav Pohrobek klteru udlil, potvrdila; tak e dn potomn krl nic z jmn klternho nem vce nkomu jinmu zapisovati anebo jinak zavaditi. Po smrti probota Vcslava r. 1501 nsledoval Jan III. pjmm Cipra, 19 ) dobr hospod, umel ale ji r. 1503. Jeho n stupce kn. Stanislav il a do r. 1515, a po nm Jan IV. % Bochova (Buchauer), profess Tepelsk, sloil ad svj probotsk r. 1531, vymohv od krle Ludvka r. 1519 potvrzen klternch vsad a jeho majetku, dle prvo k vkupu zastavench statkv, konen obnoven ztracen kl tern peeti. Tato pee se v dotyn listin takto vypisuje: Obraz Matky Bo s pltm a csaskou korunou, na prav ruce dr Jeka, v levici ezlo. Ve ttu pak na dv rozdlenm m bti v pravm poli zaten psm krlovskho jmna, korunovan L, v levm poli bl lev. Vkol npis: Sigillum majus praepositi Doxanensis." Vlastn probotsk pef mla ukazovati sv. Materna v biskupskm ornte s inful a berlou, s opisem: Secretum praepositi Doxanensis. 20 ) R. 1531 nastoupil probot Jan Freiwald, profess Tepelsk, vymohl od krle Ferdinanda I. dv potvrzovac
) Copiarium diplomaticum arch. Strahov. ) Chronol. necrolog. abbat, et canon. Praem. Sin p. 21. *) ZnaK kltera Bii konventu Doksanskho skldal se zettku, v nm ti k lev stran obrcen Praemonstratky klei a modl se (viz o nich naho e k r. 1420), a z obrazu nebes krlovny nad ttkem, asi na spsob, jako se maluje Regina Hungariae. Nalzme ten znak vdycky ve spojen se znakem probotskm na ezbch, malbch a peetech.
19 ls

) Mika: Ruhmwrdiges Doxan. Str. 50 a 51.

Doksany, bv. krlovsk, panensk klter Praemonstrtek nad Ob.

169

listiny pro klter, jednu ve tvrtek po sv. Ji 1537, dru hou ve stedu po Judicate 1549, a vyplatil od Litom ickch ves Nmeck Kopisty. Umel r. 1565. Jeho nstupce kn. Leonard Schtz vymohl od krle Maxmilina obyejn potvrzovac listiny r. 1567 v nedli Misericordia a umel r. 1575. Jej nsledoval probot Vit Herold, kter jako pedchdce jeho lechtick sousedy sv pro bezprvn honn v lesch Doksanskch ped soud pohnval, a jim dal k tomu chu zala. Umel r. 1585. Probot Josef Werner il pak jen do r. 1591, Jan Voit do r. 1598 a Jan Konrd do r. 1600. Za jejich sprvy ji se byl znan polepil stav kltera. Probot Sigmund Kohel, narozen v Branech, co jedin bval poddan kltera toho dstojenstv doshl, a pak r. 1605 za opata do kltera Luckho na Moravu byl povoln. Jeho nstupce Melichar Roman musel mnoho protivenstv sneti. Klter a kostel byly ji zase v dobr stav uvedeny, tvan, honba a stelba na gruntech klterskch byly krl. rozkazem r. 1581 a 1604 okolnm lechticm a mstm psn za kzny, ale pedce nebylo pokoje a radosti v kltee, nebo obyvatelstvo pod oboj vdy vc a vce znepokojo vno jsouc tm, co se pro optn zveleben katolickho nboenstv v echch dalo a pipravovalo, zaalo ku klteru Doksanskmu neptelsky se mti, ano pilo za probota Sigm. Kohela tak daleko, e se jednou vlastn poddan Doksant srotili, klter pepadli a vyloupili. Probota velmi stloukli a svzanho z msta na msto vodili, a ho nkte vrn sluebnci tce rannho osvobodili a na Strahov do Prahy dodali, odkud se do Doksan vce nevrtil. Vecko co v kltee nalezeno, obil, pivo a do bytek, bylo pobrno, a klter se dlouho spamatovati nemohl. Probot Melichar Roman rzn se ujal sprvy jeho, a zas se vrtil postrdan blahobyt. Ale zotroil a ochu zel poddan kltera se zvist na to pohleli, a nboensk fanatismus k novm vstupm je dohnl. Roku 1607 shoely zase Doksansk naplnn stodoly, a jinho sou en se strany lidu i stavv zemskch pod oboj pod pibvalo. R. 1615 dali stavov vecky duchovn statky sepsati, a velik zf, kterou na sebe pro svou katolickou horlivost pithl arcibiskup Lohel, opat Strahovsk, zvila tak neptelstv proti klteru Doksanskmu, a kdy roku 1619 za povstn stavv pod oboj klter Strahovsk stal se obt nezzen chasy Prask, oboili se tmto pkla dem a njakm Kyperskm povzbuzeni tak poddan Doksant, ji podruh, na zdej klter. Piblili se ve denm jistho Libotnickho poddanho k bezbrannmu klteru, majce prapor v ele a bubenky, kte hrozn hmot dlali. Naped probota pepadli, chtce ho zabiti. On ale komorou utekl, a njak eznk skrval ho ve stji sv tak dlouho, a nebezpeenstv minulo. Strachem umrajc pa nny skryly se do njak star kapituln sn, a jedna ze sluebnic kltera hnojem dvee zahzela, sama pak se za selku pistrojila a po ti dni pi kltee se

zdrovala, co se dje pozorujc. Tak vrnmu eznkovi podailo se, probota Romana v pestrojen do kltera uvsti. Buii ale vzali ve, co se jim odnsti dalo, n doby, oltn pokrvky, penze, odvy, obrazy a sochy; co nemohli odnsti, pokazili a polmali. Kdy pak probot po nkolika nedlch po vsch chodil, vidl, kterak kluci a dti s devnmi andlky, svatmi a obrzky si hraj a je s sebou nos; v jizbch selskch leskly se cnov kosteln svcny, eny pak mly na sob zstry a sukn z knskch ornt a oltnch pokrvek uit. V kltee bylo tehd 28 panen; ti dni byly v on star kapituln sni ukryty, potom vak pro stlou nejistotu ani v kltee ne vydrely a tajn pky do Roudnice utekly, kde na zmku nejvyho kancle zemskho Zdeka Popela z Lobkovic, hlavy tehdejch katolkv mezi stavy eskmi, pijaty byly. Ale nemly tam z eho ivu bti, ano jim vecko od stav pod oboj bylo pobrno. Stavovsk ednk byl do Doksan posln, aby kltern statek spravoval, akoliv ji ciz ruce jej byly mezi sebou rozdlily. el i probot do Doksan, a stavovskho ednka svou bdou tak dalece pohnul, e mu nejen pebvn v kltee nabdl, ale tak pannm do Roudnice potravy poslal, a to s potnmi slovy: Jen strpen! dostanete brzo vecko zptky." Probot Roman pevleen ve tvrtek po sexagesima, vyhbaje se veejnm cestm a vem nkdy jemu poddanm, s tmi potravami fastn do Roudnice se dostal. Potom padla rna na Bl hoe: katolictv zvtzilo, a co vedle toho jet na vrch se dostalo, kad vlastimil dostaten v, vak to se kltera Doksanskho netk. Rozkazem c saskm vrtili se vickni mnichov a mniky do svch klterv, a uchvatitel statkv jejich jsouce na tku ze vlasti nemohli jim jmn jejich dle zadrovati. Vrtily se panny tak z Roudnice do Doksan, ale nenaly v kltee, z kterho stavovsk ednk s dchodenskou pokladnic ujel, nieho krom starho vozu, dva kon, jednu krvu, ti slepice a kohouta. R. 1621 umel posavadn ochrnce panen, probot Melichar Roman, a opat Strahovsk Questenberk dosadil sem kn. Kripina Fuka, kter byl professem Hraditskm od Olomouce, ped tm probotem v Drkoln, kltee Hornorakouskm. Fuk se mlo v Doksanech zdroval, an ho opat ji ku konci r. 1622 za titulrnho opata do Milevska poslal, a Doksany msto Fuka jeho koadjutor kn. Vcslav Althaus spravoval. Fuk byl Questenberkovm milkem, a dvakrt s nm jel do Magdeburka pro vy zdvien ostatkv sv. Norberta. Fuk nenvidl kace jak jen mohl, a zvali ho kladivem kacv (malleus haereti corum). Pape Urban VIII. udlil mu bullou od 7. nora 1628 pontifikalie, infuli a berlu, a csa Ferdinand II. jmenoval ho jakoto probota Doksanskho zemskm praelatem s prvem zasedn a hlasovn v zemskch snmch. Od t doby byli Doksant probotov zemskmi praelaty. O penesen ostatkv sv. Norberta musme se zde zmniti, 22

no

Doksany, bv. krlovsk, panensk klter Praemonstrtek nad Oh.

ponvad se to tak Doksan tk. Po mnohch pekkch doshl Questenberk svho cle, a vydny mu jsou tyto ostatky v Magdeburce. Nalzaly se ve chrm Panny Marie k kamenn rakvi, jak tam byly r. 1134 po smrti zakladatele Praemonstrtv uloeny. Oteveli rakev, Questenberk piklekl a dotknul se zlehka hlavy, tu hned spadla doln elist, potom cel tlo v prach se rozsypalo. Kosti pikr val zlatem protkan pluvial z erv enho hedbv, z pallia zstaly jen ern kky; vedle kostry leela devn berla. tola a manipulum byly t zlatem protkny. Ruce ml sv. Norbert kem pes sebe poloen, a v rakvi le el tak jet zlat prsten s kulatm safrem, kter se nyn na St rahov chov. Tyto ostatky byly vyzdvieny a do skn k tomu pipraven dny. Dne 11. prosince 1626 pijel Questenberk s nimi do Doksan, kde byly s velkou slavnost pijaty, a tu pes zimu zstaly. Panny je svmi pracemi z drahch l tek piozdobily a na aksamitov poduce do rakve poloily, kter byla z cedrovho dv zhotovena a stbrnmi arabeskami ozdobena. Na to pak se r. 1627 stalo slavn penesen tla sv. Norberta z Doksan do Prahy. Z Doksan bylo na njak kus cesty neseno, pak na bl, skvostn umrl vz poloeno, kterto ml stechu na esti slou pch spovajc a od esti blch kon taen byl. Osm kn Praemonstrtv s Doksanskm probotem Fukem v ele provzelo jej do Prahy. Nyn zan psmo utrpen tidcetiletou vlkou, j Doksansk k lter v pln me uil. Jan Ji, kurfirst Sasky, spojiv se se vdy pedsevzal r. 1631 dobyt kr lovstv eskho, i veel se svm vojskem do zem. Bez nadn byli Saov v st, a rychle pokroili do Litomic a ped klter, kter se ped nimi zavel. Vylmali brny, a stlejce a divoce pokikujce vrazili do kltera. Te souc se panny, nemajce nikoho ku sv obran, utekly se do kostela a okolo velkho olte se shlukly. Pevorka Kateina Mayerhoferov strachem umela, koadjutor Jan Althaus byl od oldnv zajat, a domc eldka utekla a poschovala se. Hrub nmet vojci oboili se na panny v kostele, bili je a prsteny s rukou jm nsiln stahovali; pak vzave kde co bylo kon a dobytka thli dle ku Praze. Jedin lidtj dstojnk zachrnil u lekan sbor panen od dalho trznn, a surov vojky z kostela vy hnal. Koadjutor Althaus musel se na svobodu vykoupiti. V krtce na to pili r. 1632 vdov z Litomic do Dok san ; panny ped nimi do Roudnice utekly, a sotva ode ly, byl tu neptel, vzal co nael a thl dle. Panny se vrtily, ale netrvalo dlouho, pili vdov podruh, dali se vak penzi odbyti, a byli jet tak laskav, zanechati zde ochrannou str, kter vypivi celou vrku piva potom za druhmi odthla. Klteru nezbylo dnc h penz, a byl cel rok bez dchod, tak e se obtovan zlat a stbrn penzy do zstavy dti musely. Kdy konen jet tho roku Waldtein Sasy z Prahy vypudil, utkali

tito z ech zase pes Doksany, vzave a spoive vecko, cokoliv tu nali. Ne lpe se vedlo klteru nsledujcho roku 1633. Tu pilo csask vojsko, a jak z kltera tak z cel kra jiny penze a ivnosti vythlo. Pak thli Saov a vdov pes Doksansk grunty ku Praze, byli od csaskch po raeni, a vracejce se pes Doksany schudl klter do poslednho oloupili. Mli mysl, v Doksanech se okopati, e pak je csat prudce sthali, nechali toho, ale Bouo vick kostel zplenili a splili. R. 1634 nov vdsk vojsko k Litomicm thlo, a Panny utekly se do Prahy, kde v knecm Lobkovickm dom na hrad Praskm toit nalezly. Csat pak vzali ezno, a vdov zase z ech se vyklidili. Panny se do svho spustlho kltera navrtily. R. 1635 dili opt vdov v krajin Doksansk, panny dvakrt utekly a dvakrt se vrtily. Jednou byly v Roudnici, podruh v Budyni. R. 1636 uinil kurfirst Sasky Jan Ji mr s cis. Ferdinandem II.; csask vojsko hladem a nemocemi pinu ceno jsouc ze Slezska do ech ucouvlo; csat vdcov zvolili sob Doksany za msto svch porad a schzek, asto poraen a neschopn generl Gaila dal vak kl teru str bezpenosti. R. 1637 umel mnoho zkouen koadjutor Doksan sk Jan Althaus, rozen Praan, a sbor panen zvolil si za jeho nstupce kn. Norberta a Amelunxen. Fuk zatm stal se r. 1640 po Questenberkovi opatem Strahovskm, a Amelunxen skutenm Doksanskm probotem a praelatem. Byl to lovk rzn, a zaslouil si jmna eleznho mue". R. 1638 bylo sice ticho v zemi, ale dily za to ne roda a hlad. R. 1639 piel do Doksan v kvtnou nedli generl Gaila s generlem Aldringerem, aby se tu zotavil. Odchzeje potvrdil pannm zprvu o hrozn porce csa skch, a otevel jim vyhldku, e vtzn vdov brzy zas v Litomicch budou. Panny ustanovily se na tom, e bu dou v Litomicch toit hledati; generl Gaila dal jim svj povoz a pro ochranu trubae - Jen pli bzliv a ne mocn zstaly v kltee, a kter nenaly v povoze msta, ly pky s probotem za vozem. Piede k Litomicm mly nebezpen pvoz pes Labe, ponvad byli most ped lty vdov splili, a veten lid je obstoupili. Mstsk dkan Rudolf Roder til plac sbor panen, a uvedl jej do pipravenho bytu. Probot Amelunxen pivezl potom jet ostatn panny, a vzal 30 strych ita a devt tolarv s sebou, posledn to jmn kltera. Kosteln stbro a cn dal v elezn skni do Ohe ponoiti vak po ase ne bylo mon j vce nalzti. Netrvalo dlouho, piel Banr se vdy, Litomice se mu vzdaly, a vdov vydrancovave msto koist svou po Labi do vdska odveli. Pak pili do Doksan, i nali

Uoksany, bv. krlovsk, panensk klter Praemonstrtek nad Oh.

171

tam 20 sud vna, 150 strych mouky (akoli vecko dobe ukryto bylo), i8 vol, 600 ovc a 70 bahnic, co vecko s sebou vzali. est nct set pytlv obil bylo v po lch zahrabno; i to se prozradilo a stalo se obt ne ptel a sedlkv. Csat zas vzali odtud ji dve 16 kon. V Litomicch trply panny, kterch bylo 24, velkou nouzi, a mnoho strachu vystly. Probot Amelunxen vymohl ale od prudkho vdce Banra, e dal svm voj km psn rozkaz, aby pannm neinili vce strachu a vtho pko. Potom pedce mocn zatouily panny po svm kltee; naped osmlilo se jich pt, potom ti, e v pestrojen s knzem Michalem Vogte m do Doksan vyjely, co se tak podailo. Bylo jim, jakoby jim Doksany nov darovny byly; naly klter sice przdn ale aspo cel a nevyplen, i zaaly na novo hospodaiti. Byly to jmenovit sestry Kateina Trostov, podpevorka, Kristina Seehiitterov, Markta Kiihnelov, Anna Frant. Salzbekov, Johanna Poltov, Barbora Konigov, Dorota Svatoov a Anna Breyov, krom jedinho sam nmeck jmna. rodn rok potil osadnice, v noci aly a obil dom od nely. He se vedlo ostatnm 15 pannm v Litomicch. Zprva, e cis. generl Piccolomini ku Praze thne, pobouila vdy, i zathli se spn od Prahy do Litomic, vyloupili Doksany zase, a manelka generla Torstensona dala, aby Doksansk panny v Litomicch j svj byt postoupily. vdt vojci vyhzeli jejich vci po schodech dol a vyhnali panny i s probotem z domu. Vak man elka Banrova poslala jim dva vozy, a ony uhostily se v dom njakho eve; probot pak nael pste v Dominiknskm kltee. Bylo to o vnocch, a hrabnka Banrova podle vdskho spsobu dala panny podati, aby j poslaly Jeka. Panny myslce, e si z nich chce jenom posmch dlati, zdrhaly se. Pan generlov vak nedala se vmluvami odbyti a dala snanji o Jeka. Tu vypravil probot dv dviny a je dnoho chlapce, aby Jeka pan generlov odevzdali, a krom toho zlat e tz na krk pro malho Banrova synka, hedbvn pun ochy a jin vci pro jin dti dstojnkv vdskch. Pan generlov dala za to poslkm ti dukty. Kdy Banra dola zprva, e cis. generl Hatzfeld vdy porazil, velice se za to rozltil, a dal Litomickm oznmitij e se hned maj ze svho msta vysthovati, e d msto vydrancovati a zapliti. Dne 7. bezna 1640 kle eli Litomit ped Banrovm pbytkem na kolenou, a bez vsledku o milosrdenstv prosili. Doksansk panny vak sloily srden list k pan generlov prosce o mi lost a slitovn pro msto. Pan generlov pimlouvala se pak u svho manela, a spsobila, e titi bubenci, kte dve po mst zhubu ohnm a meem hlsali, tento ukrutn rozkaz nyn odvolvali. Man Litomit d kovali Doksanskm pannm za zachrnn svch dom a svho majetku. I byly to nsledujc panny, tenkrte v Litomicch jako v zajet chovan: Marie Miillerov,

pevorka, Estera Lebesk, Anna Teutschov, Marie Castalanov, Sabina Mayerlov, Alb. Plevsk, Susanna Miillerov, Ludmila Ingardov, Anna Solzov, Kateina Dultov, Juliana Sekyrkovna z Sedic, novicka Marie Infeldovna a sestra Susanna Dietzov. Mezitm, co se toto v Litomicch dlo, pestl kl ter Doksansk astn dva neptelsk vpdy, a ve tvrtou nedli v post byl od neptel zase vybrn. Myslili v kl tee, e blc se zstup vdv jest str pro bezpe nost kltera, a zatm to byli drancovnci. Panny utekly se i s knzem Vogtem pod stechu kosteln. Od vdv porozhzen chleb byl vecko, co v kltee ji po devt krte vydrancovanm pannm zbylo. Vak generl Banr tho dne i probota Amelunxena v Litomncch do vazby dal, a pozdji teprv propustil. vdov pak opustili vyhladovl msto, zdrancovali cel jeho okol, v Doksanech splili mln, z kltera vzali 70 strych mouky a tak ohe v nm zaloili, ale hned jej zase udusili, kdy je ne znm dstojnk nsiln k lomu pinutil. Po odchodu vdv dal jaksi hrab Schlik pannm v Litomicch kon a vz, a tak se vrtily i s probotem do Doksan. Nikdo jich tu nevtal, ne pr hejno blch vlafovek; v kltee bylo vechno pusto a przdno, nkolik postel a jedna krva od vdv vyplacen b ylo vechno, co tu mly. Na to daroval jim arcikne Leopold Vilm, nejvy vodce csask, 300 strychv obil z Litomick sejpky, a tak si klter z nejhor nouze pomohl. R. 1642 byl arcikne Leopold Vilm i s Piccolominim u Lipska 2. listopadu od lidtjho nstupce Banrova, Torstensona poraen a na tk obrcen. Na tom tku pijel ji tetho dne do Doksan, a vojsko, kter ho pro vzelo, naplnilo vechny mstnosti kltern, jenom klausura panen byla od nich svobodna. Vude se rozloive vaili vojci, a s ohnm velmi lehkomysln zachzeli. Vak na tst nezaplilo se. Druhho dne arcikne zas odthl, a slbil za vecko dti nhradu. Probot vyprosil sob od nho, ponvad byl neptel na blzku, e se oputnch panen ujal, a 14 kon, 9 jezdc v a jednoho dstojnka na dil, aby se bezpen do Prahy utci mohly. Vak na t cest csat vojci dvakrt je pepadli a oloupili, a jenom prostedkovnm vojensk stre, kter panny provzela, za dobr zaplacen co jim vzato bylo nazpt dostaly. S obtemi dostaly se do Prahy, kde je tisce zvdavch ob stoupilo, tak e teprv po nkolika hodinch pro tse na Pohoelec se dostaly a tak dlouho na hospod u konka zstati musely, a jim v Queslenberskm dom byt za opaten byl. Zimy v letech 1642 a 1643 byly velmi ostr. Piccolominiho vojci leeli v okol Litomickm a Doksanskm, a vecko, kde co bylo, strvili. 21) Po nich pili Charvte, kte sob velmi krut ponali.
) Pamtn kniha vsi Chotinvsi, kde vichni plukov, kter v tto kr ajin leeli, zaznamenni jsou.
21

22*

172

Doksany, bv. krlovsk, panensk klter Praemonstrtek nad Ohn-

it. 1644 nebyli vdov v cechch, a panny se vrtily 13. dubna, doprovzeny jsouce svm bvalm probotem, nyn Strahovskm opatem a svticm biskupem Fukem, do svho kltera. Ped tm jet byl knz Michal Vogt v Litomicch, kde nkter dluhy za konvent zaplatil, a kdy se vracel a s konm u Dolanek pes zamrzlou Ohi jeti chtl, prolo mil se led pod nm, a o n se utopil. Le v Doksanech pochovn. R. 1645 zas byl Torstenson v echch; v nejhor zim, o tech krlch 1646 veel do Litomic, dne 31. ledna lo cel vojsko jeho pes Labe a thlo pes Dok sany. Aby se zahli, rozebrali chalupy selsk a kladli z nich dv na hranice. Jak m lo pak obstti kltern staven, a chud, vydrancovan, pedce znamenit a rozshl! Dve, okna i nbytek vynesli vdov a hzeli to na ohe, dobytek se sporel, obil se vzalo, pivo se vy pilo anebo rozlilo. Tak zle tu neptel hospodail, e kro m kostela a ve nebylo v Doksanech nieho vce vidti. Panny ped tm tuce, co by je oekvalo, pes Roudnici astn do Prahy uly, kde dve v dom Fiirstenberskm, pozdji v Aldringenskm, potom ale v Questenberskm ubytovny byly. Po osmi dnech vrtili se vdov zas, a ze vzteku, e tu ji nieho nebylo, coby vzti mohli, spustoili kl ter doista. Tenkrt musely panny ti lta v Praze u vyhnanstv ti. Tu je pekvapil r. 1648 rozkaz nejv. dvorskho mar lka, aby Questenbersk dm opustily. Kam se obrtiti v Praze tehd peplnn? Probot Amelunxen obrtil se k cis. Ferdinandovi III. a dostal za odpov, e J. C. M. neme k tomu raditi, aby tyto uboh, vyhnan, doista na mizinu piveden Doksansk panny nyn ze svho tulku v eenm dom vypuzeny byly." Probot Amelunxen odebral se k nejv. lovmu, hra bti Frant. Vilmovi z Lobkovic do Nov Vsi v atecku, aby skrze nho pokojnj toit pro Doksansk panny vyprosil. Kdy oba v den sv. Markty do Prahy jeli, pe padla je u Eisenberka tlup a vdv, a oloupila je. Oba se museli do Nov Vsi vrtiti, a vzave s sebou pro ochranu 40 myslivcv dojeli v den sv. Jakuba 1648 bez phody do Prahy. Oznmili zde, co se jim od vdv pihodilo, a e se vdov v zpadnch Cechch potloukaj, avak generl Kolloredo-Wallsee mnoho si t zprvy nevmal. Kdy pak 26. ervence probot Amelunxen asn rno okno na ulici otevel, tu spatil leeti zabit vojky, a vdy, ani vrata vylamuj a domy vybjej. Knigsmark se byl v noci na Hradany vkradl a krom h radu i Mal Strany se zmocnil. Sotva mohl probot aty na sebe hoditi, a tu ji tak dve od jeho pokoje nsiln se ote vely, a hrozn lid vdsk ped oirna vecko vude mu bral a pry odnel. Jedni odeli, druz pili, a kdy tu ji nieho nebylo, musel probot pisahati, e ji nieho

nem. Panny Doksansk, bydlce nad nm ve vym poschod, vyvzly z toho nebezpeenstv s pouhm leknutm. Aby byl konec t bdy, odhodlal se probot, naped sm do Doksan se odebrati. Podailo se mu to v pe strojen ne bez nebezpeenstv ve spolenosti vojvody Juliusa Saso Lavenburskho. Je pak nsledovaly panny, ale byl to prvod politovn hodn, jak ze zpisek tehdej pevorky Marie Salomeny poznati lze. Pe ona: Kdy se pan probot, otec n, ve svtskch atech s vojvodou Saso Lavenburskm bdn do Doksan dostal, zstvaly duchovn panny jet ti nedle v moci neptele v Praze, i byly pak hladem pinuceny pky dom do svho kltera jti. Mly sice od generla Konigsmarka psemn salvu guardii a jednoho vojka na koni pro ochranu. Pevorka Marie Salomena jela v krytm voze jet s temi nemocnmi pannami. Zapraen byl k, kter jenom na tech nohch el, vedle nho byla krva a naped thl vl. Ko ml msto odvu jen kus star ensk kytlice okolo beder, na jednom ramen jen kus koile, na hlav klobouk bez dna a nohy ml bos. Za tmto vozem krely panny po pru, majce kad kek v ruce, a na jinch vozch za nimi vezly se jejich postele a jin vci. Tak pily ped krlovsk hrad Prask, v nm vdov se byli usadili a zmek uzaveli. Nechtli panny hradem dve pustiti, a bude po lutherskm kzan. Aby vak uboh panny nemusely stti na rm nmst Hradanskm, zavedl je jeden Strahovsk knz, Bartolomj jmnem, do domu pan ternberkov, kde v prjezde ekaly, zdali by nebyly pedputny. Ve cka okna na nmst byla plna divkv, kte nad tmi pannami zplakali, i kardinal arcibiskup Harrach, sm v ze vdsk, byl mezi tmi divky. Kdy ji hodinu e kaly, piel jezdec, kter je ml provoditi, s odpovd ze hradu, e nesmj hradem jti, nbr maj se obrtiti a Strahovskou branou ven z msta odejti. Tu se pak na sta lid sbhalo, kdy takto smutn pes Hradany thly atd. Na cest dostaly se fasn dle a do Velvar, kde pes noc zstaly; druhho dne v poledne pily do svho kltera . . . " Ji ped tm roku 1647 byl jejich probot Norbert Amelunxen opatem kltera Zelivskho jmenovn, a brzo potom stal se opatem Strahovskm. Msto nho nastoupil Mikul III. Plut&er probotstv Doksansk, kter byl rozen Bavork z Ingolstadtu, a ped tm administrtorem kltera Milevskho. Westfalsk mr uinil konec ukrutnm psotm, kterm klter Doksansk a jeho obyvatelkyn po tolik let a tak zuiv souily. Bylo to nepetren psmo nejhroznjho hstv, zabjen a loupen, krsn zem esk obrcena byla v pou, a pokoj smrti v n se uhostil. Doksany se zaaly zotavovati, a zvlt Plutzerv nstupce, probot Cyrill Hofmanu, Moravan z Mohelnice, kter r. 1656 nastoupil, chvl se za to, e za nho klter zas do podku byl uveden, tak e jej druhm

Doksany, bv. krlovsk, panensk klter Praemonstrtek nad Oh.

173

zakladatelem zvali. Ml tk boje se sousedy a umel 15. nora 1669. Po jeho smrti volily sob panny Strahov skho pevora tpna Kilmanna, Moravana z Jihlavy, za probota, ktermu Prask arcibiskup Ferdinand Zoubek z Bilenberka ze zvltnho vyznamenn infuli sm na hlavu posadil. T Kilmann se horliv o kltern hospodstv staral, a kde co bylo, piln osthal a mnoil. Jej nsledoval roku 1678 Hyacint Hohmann rozen z Plan, dve professor v arcibisk. semini v Praze, kter vak po roce na opatstv Strahovsk postoupil. R. 1679 zvolen jest za probota Dominik Girnth z Jablonnho, .kter mnoh kltern statky vyplatil, novch k tomu pikoupil a r. 1689 umel. Probot Frant. Waldhauser z Jihlavy, spisovatel, usiloval o to, jak by se vythl z vrchnictv kltera Strahovskho, vak ji r. 1692 umel. Bruno Kunovsk, rodem z Tebon, jeho nstupce, byl vborn hospod, povznesl dobr byt kltera zna menit, a umel r. 1709 dne 15. dubna, kdy se byl vr til z Litomic, kde pi pohebu biskup a hrab. Jaroslava ternberka pohebn e drel. Za jeho sprvy ila v kltee panna Teresie Zsmuck, kter mvala vidn a zvltn duevn spojen s Doksanskm milostnm obrazem Panny Marie, o em se mnoho hluku nadlalo a cel balky akt napsaly. Jeho nstupce, probot a prelt Josef Mika, rodem z Pelhimova, byl velmi inn mu a rd stavl. On dal Doksanskmu klteru a kostelu jeho nynj vzhled, vy stavl kupoli na kostele, a jeho staroitn, romnsk tvary jak mohl zmodernisoval. Kdyby byl klter chudm zstal, byla by se vzcn starobyl vstavnost jeho kostela zachovala; ale to byl prv as, kde cop a paruka vechno opanovaly a prav cena staroitnho umn se neuzn vala, a jako v jinch kltech, m vce prostedkv bylo, tm vce se staroitn pomnky znevaovaly ne vkusnmi kudrlinkami pevrhlho vkusu, a tst jet, e nemusely- zde pln ustoupiti njak nov stavb pitvornch a malichernch forem a rozmrv. Velkou pomoc 1 tmto stavbm Doksanskm poskytla tehd znm pobon dma, velkovojvodkyn Tosknsk Anna Maria Frantika, rozen vojvodkyn Saska. Darovala kostelu tak drahocenn ornty a zlat kalich. Za probota Miky slavily v Doksanech tak r. 1726 stoletou pamtku penesen ostatkv sv. Norberta do Prahy velkolepm a radostnm prvodem z Chvalna do klternho chrmu. Knzi nesli v tom prvodu hlavu sv. Norberta, a byly tu allegorie, symbolick obrazy a velijak pobon vyraen dle smyslu a chuti tehdejho asu. Dlouho zstal tento vesel den v pamti okolnch obyvatelv, jako vbec probot Mika zanechal po sob dobrou pamtku. Umel 14. z 1733. Jeho nmeck spis o Doksanech, jeho titul jsme v 8. pozna menn uvedli, slouil nm a dotud, zvlt v poslednch .stoletch, za vodtko pi vypravovn rozlinch pbhv

Doksanskho kltera se tkajcch; jest v duchu za jeho asu panujcm sepsn, a nyn jet v bl ki zavzn zachoval se ve mnohch rodinch zdej krajiny. Jeho nstupce Benedikt Bayer, rodem z Plan, dokal se ji zase nepokojnch asv za obou prvnch slezskch vlek. Prusk, sask a francouzsk vojska thla okolo Doksan ku Praze i nazpt do Litomic; pokad se ne obelo bez ubytovn vojska a velijakch rekvisic. Vak horho nic se nestalo. Po Bayerov smrti r. 1754 zvolily pann y knze Josefa ryte z Winkelburku za svho probota. Byl z Chrudimi rodi, vstoupil do kltera Strahovskho a vyuoval filosofii v arcibiskupskm semini. Byl to p o s l e d n p r o b o t Doksansk. Nastala sedmilet vlka, a Doksany musely mnoho sneti, a se to neme porovnati s onou bdou za tidcetilet vlky. Hned v letech 1756 a 1757 navtvovali klter Pruci co nemil host. R. 1758 vpadlo sem 17. dubna asi sto pruskch vojkv za neptomnosti preltov, a vynesli z jeho pokojv mno ho penz a jinch vc, do klausury vak neveli; ale hned druhho dne picvlali od Budyn tyi prut d stojnci, a dali ve jmnu svho plukovnka Wunsche 100.000 tolarv vpalnho. Na mnoh prosby snili dost svou na 40.000, pozdji na 19.000. Klter musel s e na tuto sumu upsati, a 5000 tolar v hotovosti jakoto dikreci tm dstojnkm vyplatiti. Knze Vendelna, tehdejho provisora v kltee, vzali s sebou za rukojm a do Lipska, odkud se pak teprv 10. srpna 1758, osvobozen jsa od csaskho vojska, vrtil. Pedn z tch dstojnkv, ritmistr, k duchovnm pannm dvorn se choval, a jmeno val je sleny", ale s knmi zachzel nerudn a na zval je kanalie. Za vlky o bavorsk ddictv r. 1778 obsadil prusk princ Jindich 11. srpna Litomice, a u Doks an potom kadodenn Pruci se bili s csaskmi husary. Tenkrte chtli Pruci 10.000 tolarv od kltera, vynutili pak pedce 3000 tolarv krom obil, dobytka a potrav. To trvalo a do 18. z. Generl Laudon hnul se proti Pru sm, a princ Jindich ustoupil z Litomic do Novho Zmku, zanechav v Brozanech 800 Prukv, kte zkopy inili na bezch Oharky. Dne 22. z piel sm generl Laudon do Doksan z leen u paty Ripu, a vyzpytoval postaven neptele u Lovosic a na bezch Oharky. Pro ochranu Doksanskho kltera vloil sem tho dne ver 300 Charvtv od pluku Ogulinskho pod velenm nejvyho strmistra Jana Blina z Bellenau, a ti mli dv houfnice s sebou. Dne 23. z zaala hrub stelba z kltern za hrady proti Prusm, kte na ni osmi dly odpovdali. Vak jen tyi vojci a jedna kltern sluka byli lehce ranni. koda na klternch a hospodskch stavench obnela vak do 6000 zl. Jedna koule vletla tak na kostnici u kostela ss. Petra a Pavla, kter tam posud na pamtku do zdi vsazena se spatuje. Prsakm zabito 170 vojkv, kte bu v Brozanskm lese pochovni bu do Ohe vho -

174

Doksany, bv. krlovsk, panensk klter Praemonstrtek nad Oh.

zeni byli. Rannch, zajatch a pebhlch potali do 500. arvtka Doksansk trvala od rna do poledne. V pl jedn pijel zase gen. Laudon vyzvdat. Objevil se prusk jednatel s hrozbou, e jestli csat odtud se zptky ne zathnou, Doksany v rum a popel obrceny budou. Princ Jindich Prusk ml svj hlavn stan v blzkch kovi cch. Ale Laudon na takov vyzvn nedal odpovdi, od volal sice Charvty z Doksan, ale v noci 500 jinch Charvtv tam poslal. Blin z Bellenau stal se podplukovnkem, dostal rytsk k du Marie Teresie, a krom toho od csaov drahocenn prsten. Mezi Novmi Dvory a Chvalnem leeli tehd pod stany dva pluky cis. pchoty, pluk jzdeck a potebn od dlen dlostelectva. Dne 24. z v noci opustili Pruci Brozany ve v tichosti, a odthli do Sas. Dne 29. z 1779 pijel csa Josef II. do Doksan, aby shldl msto losk arvtky. Ssedl ped prelaturou s kon, a prohlel veden jsa od prelta Winkelburka kl tern zahradu a ostatn polohu. Pak odejel do Brozan. V roce na to nadil cis. Josef II., aby se zaloila pevnost Teresn. K tomu cli musel klter v msci noru 1780 prodejem postoupiti vojenskmu aeraru svou ves Nmeck Kopisty, kter byla zcela poboena a dle na zpad nov vystavna. Tot se stalo se vs Travici. T nsk mr zprostil klter vech zvazkv ku placen od neptele vynucen sumy, a klteru se pak vedlo jak nle dobe, ani panny tuily, e tak brzo budou museti opustiti to msto pokoje a tich pobonosti i pilnosti sv, kter sob byly zvolily a oblbily. Prelt Winkelburg byl pjemn a dobrotiv star pn, a dlouh stbrn vlasy zdobily jeho ctihodnou tv. S poslednm hospodskm iditelem Frant. Laubem horliv o zveleben hospodstv peoval. Pstovn ovoce, vel a chov dobytka znamenit se mnoily, krsn krajina Doksansk stala se pravm rjem. Po denn prci uchlil se do stinnch chodeb sv zahrady, a jen velmi zdka jezdval do Litomic k tehdej mu biskupu Emanueli hrab. z Waldteina. Kdy vyjdl, bhval krotk dank ped jeho korem jakoto bhoun, kte tehd jet v md b yli. Jednou vak surov lid daka tce poranili, a pkn zve polo. 22) Csa Josef II. chyboval pi vyvdn nejlepch myslv svch v tom, e vecko s plinm kvapem provsti chtl a beze veho ohledu sv rozkazy vydval, tm pak mnohmu ukivdil a prv i obyejv nejenom jednotlivch stavv ale i nrodv se dotkal. Tak v osmi letech (1781 1788) kzal zruiti v echch 46 muskch a 12 en skch klterv s 1125 mnichy a 339 jeptikami. Jinch muskch klterv 52 s 809 mnichy a 1 ensk s 34 jeptikami byly jet ke zruen ureny. Tak Doksany tento osud zashl. Dne 16. bezna 1782 dostal Filip hrab
22 ) Spisovatelova otce Jos. Benee dennk. Vstoupile Bene v listopadu 1781 za praktikanta do editelsk kancele Doksan sk, ji jeho strc Frant. Laube dil.

Kolovrat Krakovsk, krajsk hejtman Rakovnick, jakoto csask kommissa nazen, aby tento staroitn krlov sk klter zruil. Pijel dne 20. bezna s baronem Ebenem, s officialem sttn trny Knigem a s krajskm kancellistou Ullmannem. Jet den ped tm slavil probot Winkelburk svtek svj v den sv. Josefa vesele a v na dji, e Doksany du Praemonstrtskmu zachovny bu dou, tm vce, an ji 19. prosince 1781 v kltee Dok sanskm normln dv kola otevena byla, v n hned dv jeptiky vyuovn na sebe vzaly, a Praemonstrt knz M. Mika osm jinch panen pipravoval, aby mohly bti uitelkami. Dvky z celho okol byly k navt vovn kltern koly vyzvny,23) a uilo se v n dle csaovy vle nmecky, jakkoliv cel okol jest dotud esk. Vak to vecko nic nepomohlo. Prudk a nerudn vstup, jak slavn zruovac kommisse se starm, ctihodnm Winkelburkem mla, vypsn jest v pamtnch knihch zdejho okol, a me se tam, kdo chce, toho dosti. Vickni se v tom srovnvali, e krajsk hejtman, hrab Kolovrat, vechen ohled mimo se pustil a byl przden veho jemnocitu, s kterm lovk povinen jest zachzeti s neastnmi. Pijeda do Doksan krel prudkm krokem do jdelnho slu v prelatue, kde se prv 651et probot nalzal. Tu kzal sob pedvolati vechny musk dy du, knze Gabriele Schttera, probotskho sekrete, zpovdnka a nmeckho kazatele, kn. Gerlka Pau sa, provisora, kn. Maxm. Dittela, eskho kazatele, Ferdinanda Marika a Oktaviana Prudkho, posadil klobouk na hlavu a peetl zru ovac dekret od 18. bezna 1782. Polekn a na vech dech se tesa stl tu staik probot Winkelburk, a poslouchal to div n csask po selstv, 24) kter obsahovalo 11 paragraf, z nich tuto nkter uvedeme: Podaj se vecky kle, vechno se zapeet, a vechen nbytek sepe se. Vecky osoby, kter spravovaly jmn kltern, vezmou se pod psahu, e vechno jmn vrn oznmiti chtj. Vecky klter nice, kter slib jet nesloily, opust klter ve 4 ne dlch, a dostanou 150 zl. odbytnho. Ostatn mohou pt mscv jet v kltee pobyti, do kterho asu pevorka pro sebe 1 zl., kad jin sestra 30 kr. denn dos tvati budou, z kterchto penz musej sob stravu a odv za opatiti; jen dv se jim dovoluje brti jet ze zsob tu jsoucch. Kter panny po zruen slibu do svtskho stavu pestoupiti chtj, dostanou 50 zl., aby si svtskch atv zaopatiti mohly. Posledn paragraf ustanovoval, co se m stti s knihami, starmi listinami a jinmi rukopisy. Slavn kommisse velmi neetrn s nimi nakldala. Otec pisatele toho musel pinsti velikou plachtu z vozu, ta se rozprostela po ebinovm voze a pivzala, a tu do n se na ten vz knihy skldaly a do Prahy do cis. knihovny zavezly, kde
a

24

) Dennk Jos. Benee. ) Tame.

Doksany, bv. krlovsk, panensk klter Praemonstrtek nad Oh.

175

prvn bibliotek tehdej, Unger, co bylo lepho ml vy brati, ostatn k prodeji stranou odloiti. Ctihodnmu Winkelburkovi poruil hrab Kolovrat, aby skvostn preltsk k, jej okolo krku zaven no sil, sejmul a odevzdal. Jin pouze ocelov, smaltovmi perlami poszen k mu nechal. Vak toto jednn sp sobilo veobecn pohoren. 25) Tak chtla slavn kommisse v konvente s bvalmi jeptikami stolovati, k emu vak Winkelburk nepipustil. Nyn la kommisse do pokojv probotovch, a dala vecky klteru nleejc skvosty a penze sepsati, a vechno aktivn a passivn jmn spotati. Pak el hrab Kolovrat do konventu, aby dal kosteln skvosty sepsati. V prvodu pevorky a sakristinky vstoupil s Ebenem do klau surn kaple sv. Kandida. Tam poruil sakristince, aby se sochy Panny Marie na olti sundala korunu a ofry; ona mu to vak odepela. Tedy baron Eben sm na olt vylezl a sthl se sochy odv, korunu a vecky perky. Pi tom ulomila se ruka od sochy, spadla na zem a z stala leeti. ekla k tomu pevorka, tak e by ani Pruci nebyli jednali. Na kru jeptiek vzal baron Eben zlatou zi a du kt s kem se sochy sv. Vavince; kdy pak se shledalo, e ona ze pouze mdn jest, zstala tam cel skrou cena leeti. S koruny sv. Vcslava vzali tam stbrn ja blko s kkem, s krucifixu stbrnou korunu, se sochy Panny Marie vecky prsteny a co bylo zlata, stbra a drahch kamen. V kapli sv. Jana vzali se sochy vecky stbrn ofry a penze; v kapli Panny Marie, kter stla na dvoe, vy lezl Eben na olt, a vzal s milostnho obrazu zlat e tz, kter za nramek slouil; musel ho vak noem do bvati, pi em odpadla ruka s ezlem a tak leeti z stala. Velmi neetrn ponala si kommisse s ofrnmi tabulkami v tto kapli: motykou je se zdi trhali, tak e rmy se rozklily a od obrazv se odtrhly; teprv kdy Doksansk vrtn na zavoln piel, ostatn vysoko visc tabulky sundal, a baron Eben sebral tu s nich 10 liber 9 lotu stbrnch ofr. Do dvou hodin odpoledne byla prce hotova. Hrab Kolovrat odebral se pak po t prci do zk sakristie pi t kapli, do kter se stbrn vci snely; ale sotva tam chvilku prodlel, v nejvtm chvatu zase z n vybhl, zanechav tam koich svj i sebran stbro, a spolu Ebenem pry z kaple utekl, tyry klternice, kter tu s nimi byly, volaly pak za nimi, aby si pedce to sebran stbro s sebou vzali, ale hrab Kolovrat z dlky odpov dal, e do t kaple nikdy vce nevkro, aby jen to st bro samy vynesly, e jsou beztoho pod psahou. Na to pr Kolovrat, Eben i kancellista v konvente stn nemli,
JS

a vicci polekni ven z nho pospchali. 26) Baron Eben piln vecky sochy vyetoval, jsou -li dut a nejsou-li v nich njak poklady. Otec pisatele toho, Jos. Bene, musel sm dv oatky pln perkv, mezi nimi bylo pemnoho prastarch, drahocennch, slibnch prstenv, za obma pny kommissary, Kolovratem a Ebenem do jejich pokoje nsti, kde to vecko bylo do kufrv dno, zapeetno a jet tho dne do Prahy odvezeno. Uboh, poctiv nosi vydobyl sob z celho Doksanskho pokladu pro sebe elezn tratiknot a dv knihy, Hbner's Zeitungslexikon a Grafen Oxenstierna's Gedanken.27) Dne 27. bezna 1782 dala slavn kommisse vecko, co v Doksanech pobrala, penze, zlato, stbro a jin skvosty do Prahy odvzti. e Kolovrat a Eben velmi pekvapen a neetrn si ponali, jest jist vc. Mluvilo se vak tak o tom, e pr se zname nit obohatili, vak schzej toho vechny prvn dkazy. 2S) Kdy se to tak v Doksanech stalo, sedli si probot Winkelburk a opat Strahovsk do koru a jeli do Vdn. Tam vedli sob stnost proti spsobu, jak si slavn zru ovac kommisse v Doksanech po nala, a spsobili, e vechno, co ta kommisse zadila, bylo za neplatn vy hleno, e hrab Kolovrat pro sv nehezk zachovn se k probotovi a k pannm nejenom od zen zruovac kommisse byl odvoln ale tak s krajskho hejtmanstv sesazen. Co potom z majetku klternho bylo do Prahy odvezeno, muselo se zase navrtiti. 29) Dne 14. dubna 1782 pila tedy druh zruovac kommisse do Doksan. V jejm ele stl tenkrte Karel Josef ryti z Bienenberka, krajsk hejtman Kouimsk, znm archaeolog a spisovatel. 30) Zruovac dekret byl u p tomnosti probota, kn, ednkv a panen podruh peten, podruh bylo vecko sepsno, ednci pod psahu vzati, ve zmnn drahocennosti zase do Prahy odve zeny a ve spoineimt protokol stnost zaveden, o kterm pak pi eskm guberniu referent, hrab Filip Clary, do Vdn psal a hrabte Filipa Kolovrata Krakovskho v takovm zlm svtle vylil, e tento nsledkem toho ve svm ad suspendovn byl. Hrab Kolovrat zadal obranu svou k eskmu guberniu, a pi tom uvdl tak vpo vdi Vrakovskho enke Karla Zimmera, jimi se velmi nectn dotkal klternho ivota v Doksanech, kter vak potom ble vyeteny a jako nedokzan pomluvy stranou pohozeny byly. Hrab Kolovrat odebral se ko nen k sammu csai, a podal mu druhou, obranu svou.
) Protokol stnosti sepsan 17. dubna 1782 v Doksanech od Karla Jos. ryt. z Bienenberku, krajskho hejtmana Kouimskho, kter potom k vyeten spsobu, jak prvn kommisse jednala, jako druh zruovac kommissa d o Doksan byl odesln. ") Tame. IS ) Tame *) Dennk Jos. Benee. *) Pam. III. 204.
M

) Tame.

176

Doksany, bv. krlovsk, panensk klter Praemonstrtek nad Oh.

Dlouh vyetovn z toho povstalo, a mezi tm vydal zn m pn ze Steinsberku, kter potom ze zem tajn utekl, celou skandln knihu o t pi, kter m titul: Vollstndiger Prozess und Verteidigung des Grafen Philipp v. Kolowrat-Krakowsky. Als ein Beitrag zu den mchtigen Praelatenkniffen in Oesterreich nebst einem wahren dramatischen Scharmtzel: Bischof, Praelaten und Nonnen. Amsterdam 1783 herausgegeben." Tato 196 stran po tajc, silhuetou hrabte Kolovrata ozdoben knka stala se nyn vzcnou, a obsahuje nejprud toky na Winkel burka a Bienenberka, avak tak nkter zajmav data ze dn zruen kltera. Dramatick ona arvtka m sv djit v zahrad Doksansk, a vystupuj v n Winkelburk, opat Strahovsk, jeptiky Elekta, Michalina a Emanuela, potom njak dvrn mnich. Jakoto kus tendenn lbil a kupoval se, jakkoliv jeho sat yrick obsah a z povt polapan ltka toho hodn nebyla. Hrab Kolovrat odebral se pozdji sm do Vdn, a dostal cis. resoluci od 17. srpna 1782, e Jeho Cis. Velienstvo z milosti sv pipout, aby hrab Kolovrat pi esk appellac zase ustanoven byl a dle slouil. Tak se skonily osobn zleitosti prvnho, pli horlivho zruovacho kommissara Doksanskho. Pi zruen kltera byl jeho stav nsledujc: 1. dov kltera: 1 probot a 7 jinch kn du Praemonstrtskho. 2. Jeptiek 49, z kterch bylo 38 matek, 5 novicek a 6 sester. 3. Panstv Doksansk s 8 dvory. 4. Statek Sazen s 2 dvory. 5. Pokladnice obsahujc v hotovosti 20.623 zl. 4 kr. a 14.289 zl. 45 kr. dchodenskch zalehlost. 6. 81.700 zl. istch aktivnch jistin. 7. 269 liber 3 loty rak. vhy stbra a skvostv, vyjma stbro ku kadodenn poteb uren. 8. 17 centv 68 lotv cnovch ndob. 9. 4 centy 54 lotv mdnch ndob a 1 cent e leznch. 10. pln porcellanov stoln nin pro 12 osob, mnostv majolikovho a halickho nin a 3 sk vostn nstavky na tabuli. 11. Zalehlosti v obil za 8077 zlatch. 12. Zsoby v obil, ivnosti a hospodskch vcech za 11.933 zl. 59 kr. 13. Zsoby v eskch a rakouskch vnech za 4000 zlatch. 3I)
3t ) Viz str. 128 dlka: Kurze Geschichte des knigl. Praemonstratenser Jungfrauenstiftes Doxan bei Leitmeritz in Bhmen, von seiner Grndung bis zu seiner Aufhebung nebst Beschreibung der Stiftskirche, ihrer Merkwrdigkeiten in der Vergangenheit und Gegenwart, von Dr. Mathias Maria Feyfar, Kaplan an der knigl. Hofu. Pfarrkirche u. Professor am Progymnasium zu Dresden, Ehrenbrger der Stadt Bauzen in Bhmen u. s. w. Dresden 1860. Str. 163. Tato dobe psan kneka jest Jejmu Vel. krlovn Sask a Jej Cis. Vsosti pan arciknn Sofii Rakousk vnovna. Od-

Po 6371etm trvn, po asch tichho blahobytu a jet vce hrozn bdy a krutho utrpen zruil csa Josef II. tento duchovn stav, a vtlil jeho jmn k fondu nboenskmu. Zajist nleely Doksany v adu onch starch, historickch klterv eskch, kter se jako Szava, kl ter Ostrovsk, Kladrubsk, Sedleck, Zbraslavsk, Plask, Zlatokorunsk, Milevsk, Chotovs k a Pohledsk svmu duchovnmu elu nemly tak docela odciziti. Jestlie asov poteby a pokroilost vku njakou zmnu jejich prvotnho elu poadovaly, mohlo se to dobe stti ku prospchu zem a nrodu, ani by se byla musela tato msta obtovati tak bolestn profanaci, z kter krom spekulantv nikomu prav uitek nevzeel, a ohromn jmn, kter k nim nleelo, nebylo by nyn ztraceno. Historick cit tuto ztrtu velmi tce nese. Do msce srpna 1782 byla ji duchovn obec Dok sansk do vech koncv svta rozprena. Bylo to bolestn louen mnohm pannm, kter v tich celi sv sestrly, a vt poet jich daly se jako pensiontky zase do ji nch klterv zavti, anebo dlem u pbuznch tich koutek pro sebe nalezly, zstvajce svmu slibu vr n a do smrti. Jedin jeptika, Teresia Hagerovna, dcera znmho male Hagera, zstala v Doksanech u svho ujce Tichho, bvalho purkhrab kltera. Jsouc vborn vychovna, mlad a hezk, a nesloivi jet slibu klter nho, dostala odbytnho 150 zl. a dn pens. Jsouc duchapln, sirotek bez podpory, odhodlala se, pvtivho csae za ron milostivou podporu prositi. Kdy tedy cis. Josef II. druhho roku (1783) skrz Doksany jel, poklekla u hospody ped nm, a csa jej prosbu tak vyslyel. Otec pisatele toho dostal od n kltern hbit na pamtku, kter dlouho v dom se choval, 32 ) a jist potom byla jedin to pamtka toho druhu z asv kltera. Winkelburk odebral se do svho kltera na Strahov, kde v tichosti svj star vk trvil, a r. 1797 dne 19. nora umel maje vku svho 80 let. Pochovn byl na hbitov Malostranskm, a pisatel toho nalezl jeho nhrobnk pi vchodn zdi hbitovn nedaleko kostela v onom poad, kde tak Kapar Rojko a Riegger odpovaj. Nhrobnk z pskovce tesan p edstavuje kostku na soklu, na n jest erb Strahovskho kltera a rodu Winkelburskho; vysok trva zakrv tabulku s npisem, kter zn takto:

Lux perpetua luceat Josefo Francisco Equiti de Winkelburg Abbati Doxanensis Parthenonis, Regni Bohemiae Praelato, Sacerdoti et Professo jubilari montis Ston, 19. Februarii 1797 ad aeternitatem evocato.
Winkelburk byl 55. probotem Doksanskm.
volv se zcela na Mikovo: Ruhmwrdiges Doxan, a v novjch asich na Doksanskou farn pamtn knihn. Popis kostela jest velmi stzliv. ) Dennk J. Benee.

Doksany, bv. krlovsk, panensk klter Praemonstrtek nad Ohi.

177

Po zruen kltera nleelo panstv Doksansk e skmu nboenskmu fondu, a spravovala je c. k. administrace sttnch statkv. Strahovs k opat Vcslac Mayer nejvtch zsluh si vydobyl o osiel chrm Doksansk. Odeslal tam hned Strahovskho knze, a staral se tak dlouho o jeho vyiven, a Doksansk chrm za farn byl vyhlen. Za pedelch asv bval blzk kostel ss. Pe tra a Pavla vlastnm farnm chrmem Doksanskm, proe obyvatel zdej podnes pouf o ss. Petru a Pavlu slav. Prvn administrtor fary byl Frant. Knig, knz du Praemonstrtskho, kter zde a do r. 1787 psobil. Neli ukonme obraz klternho asu v Doksanech, musme tak spomenouti o tichm psoben onch panen, kter odeke se svta a jeho radost co pevorky zde vldly. Podle spisu opata Jos. Miky bylo v Doksanech 44 pevo rek, kter takto po sob nsledovaly: 1. Ida ili Johanna, pbuzn krle Vladislava II. 11451175. 2. Albta, dcera knete Jindicha (Vladislavova bra tra) a sestra knete a biskupa Jindicha Betislava, pi spla za sebe a bratra svho 80 hivnami stbra k dosta vn kltera, dala dv \si a stbrn pozlacen nad do kostela, umela co blahoslaven 31. bezna vak nezn mho roku.33) 3. Markta, z krlovskho rodu, umela blahoslaven r. 1195. Bezpochyby sestra pedel. 84) 4. Silla, z pbuzenstva zakladatelky kltera, Gertrudy Rakousk. Nikdy pr o k nebi nepovznesla, a umela pr co svat r. 1209. 5. Budislava z vysokho panskho rodu, krsn psala, a opsala na pergamene s nejvt bedlivost cel svat psmo, f 1220. 6. Steislava, z vysokho rodu, f 1228 majc 88 let. 7. Kateina, z vysokho rodu, velmi pobon, f 1240. 8. Judita, z krl. rodu, umela blahoslavena 1251. Dle povsti byla pr sestra pana Hroznat, zakladatele Tepl a Chotova. 9. Beatrix ili Boena, z vysokho rodu knecho, umela blahoslavena 1270. 10. Domoslava, nejedla masa po svj cel ivot, i- 1281. 11. Aneka, pinesla klteru za vno vinici a 80 hiven stbra. 12. Helena, z urozenho rodu, pro chorobu on zekla se pevorstv 1298. 13. Vratislava, umela co svat 1314. 14. Adlta, z hrabcho (nmeckho) rodu, stala se pevorkou velmi mlad, f 1340. 15. Mathilda + 1348. 16. Jitka, z krlovskho rodu eskho, f 1388.
3

17. Stka, byla pr velmi vysokho zrostu, f 1408. 18. Anna, pro sv vten vlastnosti astnou pe zvan, f 1410. 19. Adlika, snela hrzy vlky husitsk, f 1430. 20. Markta II., ze lecht ickho rodu, petrvala osud nou dobu husitskou, i 1453. 21. Adelheid Berkovna f 1477. 22. ofie f 1500. 23. Ludmila Zodalova, do r. 1535. 24. Markta III. Trojanovic, do r. 1541. 25. Anna II., roz. z Plzn, do r. 1551. 26. Frantika Heilerovna, do r. 1563. 27. Judita II., do r. 1564. 28. Markta IV. Velensk z Velen, do r. 1566. 29. Markta V. z Kulmpachu, do r. 1582. 30. Markta VI. Znojemsk, umela v 80. roce svho vku, strvivi v kltee 50 let. 31. Kateina II. Mayerhoferoma, umela pi vpdu vdv r. 1631 leknutm ped velkm oltem v kostele. 32. Kateina III. Vyatovna, f 1637. 33. Salomena Miillerovna, pekavi posledn hrzy a bdy tidcetilet vlky, f 1655. 34. Kateina IV. Dultovna, i 1669. 35. Juliana, hrabnka Vrovsk Sekyrkovna z Sedic, f 1692 v 77 roce vku svho. 36. Cyrilla Proyova, f 1701. 37. Beatrix drck z dre, do r. 1722. 38. Hyacintu Mateovsk z Mateova, f 1724. 39. Hildegunda Frllichovna, f 1726, sloivi krtce ped tm pro nemoc hodnost svou. 40. Mathilda hrabnka Pachtovn z Rjov, f 1727. 41. Aneka Reitenbergerovna, do r. 1752. 42. Nepomucena Schwesingerovna, zekla se hodno sti sv pro vysok vk 1757, f 1779. 43. Libertina Rosovna, do r. 1771. 44. Albta Pihlerovna, posledn pevorka, do roku 1782. Vyla nerada z tichho ivota klternho, zstala ale svmu slibu vrna a do smrti. Z 49 jeptiek, kter pi zruen kltera v nm byly, ila nejdle Augusta Hellovna z Heldenwerthu, narozen v Litomicch r. 1757, strvila 7 let v kltee, f 29. jna 1837 v Ptku nad Oh, majc vku svho 80 let, pocho vna v Radonicch.35) Prohlejce seznam panen, kter v Doksanskm kltee od samho potku a do asu zrueni jeho ily, naskytuje se nm vaha, e v starm vku krlovsk, knec a pansk dcery, v 16., 17. a 18. stolet ale nerovn vce manskch dcer tich kltern zdi hledaly. V starm vku naskytu-j se nm vtm dlem esk jmna kltern, ale v seznamu od r. 1726 jest ji mezi 48 jen 8, od r. 1782 mezi 49 jmny jen 14 jmen eskch; ostatn
3V

) Balbin Mise. dec. I. lib. I. 61. ) Palack Dj. I. 2. str. 343.

) Liber memor. DOJ.

23

178

Doksany, bv. krlovsk, pauensk klter Praemonstrtek nad Oh.

jsou jmna nmeck, akoliv rodit panen nebvalo prv vdy jen v nmeckch krajinch. ivot v Doksanskm kltee byl tich a osamotnl, zdka kdy svtsk oko panen vidlo. S pvtivost po skytovna zde chudm potrava a nemocnm obsluha, tyrykrt do roka dvala se domcm chudm almuna po 100 zl. Na zelen tvrtek astovalo se 50 chudch, jen dostali odv a kad ti bochnky chleba, kter si dom brali. A do r. 1757 bval pi kostele ss. Petra a Pavla pitl pro chud, kte se ivili zbytky ze stolu jeptiek. Otec pisatele toho ml za povinnost, do konventu odv dti z panstv dodan dv a velik potravn vci, zae ho nikdy neminulo sndan neb vborn obd. Masopust drel se trochu veseleji. Panny se tancem mezi sebou bavily. Tak obinky se vesele slavily. Krom toho byl jet altnek na ostrov v rybnie u Novch Dvor, kam panny, podle starho rukopisu, rovn jako do Sazen a do eskch Kopist, v jist svtky tyrykrt do roka jezdvaly. Jinak slouila k zotaven stinn kltern zahrada. Mezi pannami byly vborn zpvaky, bvala radost pi slubch Boch poslouchati je. Zpv se v Doksanech od starodvna piln pstoval. Dlaba ve svm slovnku e skch umlcv uvd Annu iditelkyni kru jakoto v bornou zpvaku, kter r. 1564 zemela. V nekrologu Doksanskm spomn se tak o pann Hedvice, e byla mistryn v chorlnm zpvu a vbornou zpvakou, f 18. jna 1582. Mezi poslednmi klternicemi byla Agata Vllrichovna, kter r. 1769 do du vstoupila a a do r. 1782 zstala, z nejslavnjch zpvaek onoho asu. Uitelov jej byli Don Liagio a n Vojtch Brychta. 36 ) Panny umly na vech nstrojch hrti, a vyvdly tak intrady pi slavnch slubch Boch zcela dobe nstrojem nyn zapomenutm o jedn strun, kter se zval tromba marina. Mut zpvci a hudebnci bvali v kostele na jin krucht, a dili se podle taktu, kter se dval na hlavn krucht od panen. 37) Nyn se rozloume s obrazem klternho ivota v Doksanech, jeho poslednm pamtnkem byl jet do nedvn staik otec pisatele tohoto pojednn. Ve velkch prostorch klternch vecko utichlo, komnaty byly przdn, po chodbch straily na hromadu snesen soky a nbytky ekajce na svj rozprodej. Ptomnost se objevila ve stzliv a prosaick opravdivosti sv, a minulost zaplaena jest mladm svtlem tehdejho asu. Frantiek Laube, pm a poctiv hospod, jemu hrab Kolovrat eleznmi pouty hrozil, kdyby nco z jmn klternho zatajil, postoupil svj ad prvnmu csaskmu vrchnmu ednku, ryti Netcoskmu z Bizy. Tk stroj sttn sprvy zaal pohybovati kola sv, a esk Don
Jfi

) Dlaba Kiinstler-I.exicon. ") Dennk Jos. Benee.

Ranudo de Colibrados poal adovn sv. Pyn, nev dom a nafoukl poal tento lovk mchati karabetn svm. Krsn kltern staven obrceno jest hned r. 1783 na vojenskou nemocnici pro posdku pevnosti Teresna, kter se jet stavla; pozdji 1785 uvno ho za ka srnu. Vojensk surovost a bezohlednost zaala tuto sv vandalsk hospodaen, a ani ezby a obrazy v kostele ne uly svvolnmu poruen. Na hbitov u ss. Petra a Pavla bylo toho asu do 330 vojkv dlem uvnit, dlem venku pochovno; v prostorch klter nch se vailo, nbytkem a jinm nadm ohe se rozdlval, devn a kamenn okrasy surovm spsobem se zd se srely, kazily a znevaovaly. Po tech letech zaalo kltern staven siln zachzeti. Vojsko bylo pak odtud odvolno, do pevnosti peloeno, a starostliv pan vrchn rozestavil sv pny psae u vrat a dve, aby ta soldateska nevynesla nco z jmn sttnho. Aby pak starho ztetnce hodn po zlobili, zotvrali vojci nkolik oken a postavili sochy do nich. Rozzloben pan vrchn z dolejk a na domnl vo jky zhruba lteil, a s nadvkami je vybzel, aby se pry odtud klidili, vak sochy v oknech zstaly nm, nehnuly se, a odjinud rozpustil smch se strhl. Mnostv smnch phod se o tomto panu Netvoskm vypravuje, a jeliko vecky rejstra a edn dopisy ponal slovy Es haben", nazvali ho tak panem Eshaben. Osm let spravovala takto vlda sama panstv Doksatisk, r. 1790 pevzala je v njem od vldy knna Teresie Poatovsk rozen knnika Kinsk. Krsn praelatura stala se jejm sdlem, a krom toho vystavla si tato knna zde jin zmeek, jemu dala rusko -polsk jmno Terespol, kterto jmno podnes jet jeho okol se dv. Knna Poatovsk byla vdovou po bratru krle Polskho Stanislava Augusta, kneti Ondeji Poatovskm , klry r. 1756 skm knetem uinn byl, a r. 1773 dne 3. bezna jakoto rakousk generln zbrojmistr umel. Slavn byl jej vten syn, kne Josef Antonn Poatomk, kter byv r. 1762 ve Varav narozen, co milek svho strce, krle Stanislava Au gusta, nejvce ve Varav se zdroval, ale asto tak do Doksan pijdl, aby svou matku a krsnou, jednookou sestru vidl. Ji v munm vku bavval se kne Josef, jak ho Polci posud na zvaj, v Doksanech bhnm o zvod a peskakovnm velikch pekek v cest. Sfastn matka tila se z vo jensk slvy svho syna, ale jeho neastnho pdu v bitv u Lipska r. 1813 dne 19. jna nedokala se. Kne Jose stal se jedin z cizincv marlkem francouzskm u Na poleona I., a byv rann utonul v rozvodnn Halste. asy, kdy tato lechetn knna v Doksanech vldla, byly nejpknj jak pro ednky tak pro poddan. Jak asto navtvovala ddeka a babiku pisatele tohoto po jednn, v Bouovicch v sle 2., jak asto zvala jeho matku co dvici k slavn vystrojenm blm, je v Doksanech a Branech dvala! V jej spolenosti bval \tm

Doksany, bv. krlovsk, panensk klter Praeinonstrtek nad Oh.

179

dlem generl Lascy, jej dcera, duchapln Viktorie, potom nkolik znamenitch polskch magntv. Rakovit bolest, kterou doslala do stehna, nutila ji k p chzi a ku stn, a jen na zvlt pistrojenm kesle mohla sedati. Kdy po letech znamenala, eby znm plukovnk baron Jakub Wimmer panstv Doksansk koupiti chtl, vzdala se dalho njmu toho panstv, a odebravi se do Prahy umela tam 26. z 1806. Byla na Olanskm hbitov pochovna. Jet nyn nalz se na druhm hbitov v levo, vedle brny na tet hbitov, jej nhrobek do hbitovn zdi za putn. Jsou na nm erb Kinskch, ti bl kan zuby v ervenm poli, a erb Poatovskch, ern zubr v zla tm poli, potom npis:

Theresia princeps Poniatovska, corpore infirma, animo heros, inter morborum procellas serena, vivere et benefacere desiit. MDCCCVI. Annum agens IXVI.
Byla dcera Leopolda Ferdinanda hrabte Kinskho na Chlumci, Matzenu atd., a Marie Teresie markysky z Rofrano. Za Ondeje Poatovskho vdala se r. 1761 nedlouho ped povenm jeho bratra na trn Polsk. Jejho odchodu z Doksan vickni velmi litovali. Roku 1798 koupil panstv Doksansk i se statkem Malo-Bezenskm za 470.000 zl. baron Jakub Wimmer, 38 ) avak ji po roce, 1799, byly dchody z toho panstv postoupeny Vdeskmu velkokupeckmu domu Ochs-GaymIIer a spolenk. 39) Ne opt se na krtko obrame k oput nmu klternmu chrmu, kter se nyn farnm stal. Ze vech skvostv a znamenitost, jimi za asv kltera byl ozdoben, nepozstaveno mu nic ne nsledujc vci: stbrn monstrance, pozlacen, drahmi kameny poszen, kterou zdila dle vyrytho npisu Mariana z Ottenthalu, profeska Doksansk r. 1739 ve slohu toho vku, 4 stbrn, pozla cen kalichy, z kterch tu ji jen dva jsou, kadidelnice, nkolik nin na svat olej a nco mlo perku nevelk ceny. Po farnm administrtoru Knigovi piel sem Praemonstrt kn. Vinc. Ippold z Doksan 17851787, jen dostal potom faru Bouovickou. Pak tu byl kn. Joachim Novotn, potom kn. tpn Spirok. Kosteln jmn zmenilo se na 2054 zl. 15 kr. Dve musel nadan fond eho bylo po teb zaopatiti, nyn vypomh jmn kostela ss. Petra a Pavla, kter m 2810 zl. 28 kr. jistin a 19 jiter 728 Q sh pol. Po Spirohovi piel zase Joachim Novotn sem zptky za administrtora, a f 1801; potom kn. Timotheus Springer, za jeho asu opat Strahovsk s ba ronem Wimmerem o patront benefici na panstv Doksanskm se soudil, i bylo pak podac prvo Kmetinvesk, Libotnick, Bouovick a Dolneck r. 1802 opatu Strahovskmu pisouzeno a do desk zemskch vloeno. 40) Baron Wimmer ml pevzti patront Doksansk, necht l
3 ) 39

Desky zem. Tom. 773. A. 22. ) Tame 778. B. 7. *) Desky zem. 843. C 20.

ale povinnost vychovn fare na se pijmouti, proe r. 1803 tak tento patront tehdejmu opatu Adolfu rmhovi v Doksansk kanceli slavn odevzdn byl. R. 1806 koupil Doksany (vak bez Brozan a Chudolazu) se statkem Malm Beznem a st Nmeckch Ko pist Jan Antonn svob. pn Lexa z Aehrenthalu. Za nho byl v Doksanech farnm administrtorem od r. 1805 do r. 1810 kn. Sigmund Koutsk. Kdy r. 1810 csaskm rozkazem vecko kosteln zlato a stbro mlo bti do mincovny odvedeno, vykoupil zdej svrchu zmnn kosteln stbro jakoto pamtku z dob kltera francouzsk emigrant Frant. Lemaire, jej knna Poatovsk byla k sob do Doksan za zahradnka pijala, a poloi l za to 616 zl. v bankocedulch pod tou vmnkou, aby se za v Doksanskm chrm jednou za rok me svat slouila. 41) Po knzi Koutskm od r. 1810 do r. 1824 devt kn ze Strahova v Doksanech v administraci fary pro velmi skrovn ba nedostaten vyiven se vystdalo. Majetnk panstv, Jan. Ant. Lexa z Aehrenthalu, umel v Praze 4. nora 1824, a byl v rodinn krypt, u sv. Petra a Pavla v Doksanech od nho zzen, pocho vn. Panstv nastoupil jeho nejstar syn, Jan Lexa svob. p. z Aehrenthalu, mstopresident zemskho soudu v krl. eskm. Ten dal kltern staven r. 1825 na mnoze pe staviti, kaple sv. Materna a Panny Marie ped kostelem poboiti a vce soch se zahradn zdi odstraniti, z kterch se pak nkter tak v blzk Ohi octly. R. 1833 dne 16. srpna jel tudy na sv objdce po echch csa Franti ek I., a baron Aehrenthal dal v Doksanech k uvtn slavnostn brnu vystavti. Mla na sob npis: Wrn nrod esk." Za tohoto dritele panstv, kter, jak naped spomenuto, znamenit pomolog b yl, zvelebilo se ovocnictv na panstv Doksanskm, jako mlo kde jinde. R. 1843 umel Alois Lexa ryt z Aehrenthalu, majetnk panstv Hruboskalskho a Turnovskho, a byl ve zdej rodinn krypt pochovn, kam jej nsledoval tak r. 1845 dne 17. jna zemel Doksansk pn, baron Jan Lexa z Aehrenthalu, kter byl skutenm tajnm radou a nejvym dvorskm sudm v krl. eskm. Po nm na stoupil nynj dritel panstv Jan mlad Lexa svob. p. z Aehrenthalu. Byla by to nevdnost, kdyby pisatel toho pojednn nepipomnl tuto srdenho pijet a ochotn podpory, jak se dostalo po tikrte jemu a mali Sheivlovi od nynj ho pana administrtora fary Doksansk, kn. Siarda Koska, kter zde od r. 1859 na vinici Pn pracuje. Jeho dobrot dkuj oba vecky mstn zprvy, a nejin nj, se ztrtou asu spojenou podporu pi kreslen, vymovn a popisovn Doksanskho chrmu. (Dokonen budoucn.)
*') Doksansk pamtn kniha.

23*

180

Dobyli Ostae a obleen Broumova roku 1 4 2 1 .

Dobyt Ostae a obleen Broumova roku 1421.

Pspvek k djinm Husitsk vlky.
Podv V. V. Tomek.

Kdy r. 1421 Praan a ika bhem msc nora, Bezna a Dubna a do polovice Kvtna mocnm taenm polnm dobyli a pod moc svou pipravili vt st mst krlovskch skoro na vech stranch zem, kter taen v krajinch proti Slezsku skonilo se dobytm Jarome (15. Kvtna), Krlov Dvora a Trutnova: vtrhli hned po tom, sotva e oni se obrtili v jin strany, knata slezt pes hranice asi s 20.000 mui, splili msteko Polici, a turmovali," jak vypravuj Star letopisy esk (str. 46), k Ostai. A tu dobyve, bili vecky lidi napod, mue, eny, dti, kohokolivk mohli toho zabili a jazyky jim vyezovali, ten ter po boiem tle," to jest 27. Kvtna, tedy jen dvan ct den po dobyt Jarome od cech. Pbh tento potebuje vyloen z pomr mstnch. Osta jest hora na plnon stran od Police, ve vzdl asi | hodiny, kter panuje cel krajin, povznejc se jako irok hrbol nad okolm, kter samo jest rozshlou vysoinou, prorytou etnmi dolmi horskch potok a mezi nimi ky Medhuje. Vrch tto hory jest rozshl okrouhl prostranstv, ku ktermu jen s poledn strany jest pstup po obtnch stezkch mezi skalami; se vech ostatnch stran jest zhola nepstu pn; neb krajem jeho jsou skly pskovcov, vynvajc nad les kolmo jako st ny. Hoejek jest nyn pasekou, bujn porostlou borv kami, ostruinami a brusinami; dv v poloze ode vad vtrm vystaven jen pomalu pibv; strn pak hory se vech stran jsou pokryty lesem, kter jinde vude sh a k pat a se na plnon stran i dle a k men mu vrchu eenmu Hajda; jen na poledn stran, kde se pata hory skln povolm, zanaj ji na n pole. Ji z polohy tto vychz, e na vrchu Ostae nikdy nebylo dn vsi ani msteka; a rovn tak jist svd o tom urb kltera Bevnovskho z roku 1406, kter obsahuje popis vechnch mst na tehdejm zbo tohoto kltera, ku ktermu tak Police s okolm a za horu Osta, a toti k toku Medhuje na t stran nleela; ale o bydliti dnm na Ostai zmnky v nm nen. Nynj ch nkolik chalup na polednm svahu Ostae bl my livny na kraji lesa, jeto pod jmnem Osta pivtleny jsou k obci darsk, pipomn se teprve v urbi sloe nm roku 1727, dle kterho byly nedvno pedtm, toti za tehdejho opata Otmara (17001738) zaloeny. Kostel nyn pust tame vystavil t opat roku 1711, tedy nejsp zrove s malou touto osadou. tok Slezk k Ostai nevztahoval se tedy k dnmu hrazenmu mstu, nbr k hoe Ostai; a tak o tom tak vslovn mluv jin souvk letopisec latinsk prav: Eodem etiam tempore Slezitae oppidum Policz exusserunt

et multos homines utriusque sexus cum pueris in tnonte Osstass occiderunt, et linguas eis absciderunt" (u Hflera ve Fontes rerum Austriacarum. Scriptt. II. 84). Kdy roku 1420 byl vyplen klter Bevnovsk u Prahy, pebval opat i s mnichy, kte se zachrnili, potom po cel as vlky Husitsk v Broumov, kde bylo probotstv jemu podzen. Obyvatelstvo msta i okol toho nleejcho klteru bylo nmeck, a neastnilo se tedy ve hnut Husitskm, jak obyvatelstvo nmeck vude jinde. Proe byli tam opat a konvent v bezpenosti, a oprali se mimo to o blzkou pomoc knat slezskch, s nimi byli ve stlch spolcch. V Polici bylo druh, star probotstv kltera Bevnovskho, a msteko i s okolm n leelo rovn klteru. Zde vak bylo obyvatelstvo esk. Poho Stn, dlc hornatinu Polikou od kotliny Brou movsk, bylo tehd skoro tak jako nyn rozhranm jazyka eskho a nmeckho. Kdy tedy Slezci, spojenci opata, vyplili Polici, msteko jeho, musme se domysliti, e Polit byli Husit a zali v rozepi s opatem, kter uil pomoci slezsk k jich podroben sob. Police byla mstekem oteven m. Proto obyvatel jej jak snad dlem tak okolnch vs hledali nejsp toit s enami a dtmi na vrchol Ostae, kde bylo msta k krytu dosti a zlezen skalnatch a lesnatch strn i s jedin pstupn strany tk. Slezci nicmn hory dobyli, a spsobili tam krveprolit a spchali ukrutnosti, kter Ietopisci svrchu doten vypisuj. O dv nedle pozdji vtrhli Slezci s jin strany do Cech, a vyplili Oupici a opt mue, eny i dietky zbili i chodce, i koho js tu zastihli, vecky js zahubili a zmordovali a jazyky jim ezali." To se stalo tedy asi 10. ervna. Vavinec z Bezov dvoj tento vpd Slezk zahrnuje v jedno vypravovn, prav: Tak toho asu knata slez t asi s 20.000 mui vtrhli do krlovstv eskho okolo Poliky (rozumj Police), Nchoda a Trutnova, a mnoho lid obojho pohlav nelidsky zbili, i asi dvadcet dtek o prav noze a lev ruce, neb o lev noze a prav ruce osekali, a nkterm k tomu tak nosy uezali." Druh vpd Slezk stal se za asu velikho snmu slavskho, jeho zatek byl 3. ervna toho roku, na kterm stavov et uzaveli Sigmunda nemti za krle. Z piny vpd tch nadil t snm hotovost pnm, rytm i lidu sedlskmu v tch stranch, jako zejmna tak obci Hradeck, tak aby se pihotovili ke d ni svatho Vta, tedy 15. ervna, a seli se u Nchoda. Co kdy Slezci uslyeli," vypravuje nyn Vavinec z Bezov, ze zem jsou odeli. Nicmn vak, jak doteno, selo se jest

Dobyt Ostae a obleeni Broumova roku 1421.

181

mnoho tisc lidu, toti pn, ryt a sedlk v mst prv eenm. A z toho strach a hrza popadla Slezky; kte poslali listy, eby chtli s cechy vejti v mrnou mluvu. A z t piny pan enk (z Vartenberka) s panem Kru inou (z Lichtenburka) nedali lidu svmu thnouti dle do Slezska. Proe knz Ambro, vdce a far Hradeckch, uinil pokik v lidu, a kdyby byli spn neuli, byli by od sedlk na kusy rozsekni a cepy sedlskmi zmlceni; kte ale potom spokojive se dom jsou se navrtili. Knz pak Ambro u vigilii sv. Jana do Prahy piel jest, a proti panu ekovi tvrd mluvil, kterak nen v nm dn vry, a eby cel Slezsko mli, kdyby byl een pan enk svm lidem nebyl dal odejti; a tak jinch mnoho alob. Ale z vle a zen boho piel jest toho asu pan Hy nek Kruina do Prahy a nevinu pana eka i pn do staten ukzal. Tedy byla dvojice v lidu; jin tomu a jin onomu, e pravdu mluvil, posvdovali." Dle tohoto vypravovn musilo by se mysliti, e se hotovost esk asi z celho kraje Hradeck ho a krajin sousednch sela u Nchoda, a odtamtud, kdy Slezci o pokoj smlouvali, zase dom se navrtila; a tak se sku ten te ve vech djepisch. Skuten vak vojsko pedsevzalo obleen msta Broumova, jak se dovdme ze zdla rukopisnho, toti z nejstar mstsk knihy Brou movsk od r. 1407, chovan u obecnho adu tame. Nachzmef v n hned na prvn stran, vnovan pamtnjm phodm, zpisek tento: Nota omnis honestatis Ventura generatio perfidorum hereticorum astutiam, qui in perfidia sua circumvallaverunt civitatem Brumow anno domini Mil. cccc. xxi. proxima feria secunda post Viti. Quorum numerus erat xxii. millia virorum, exclusis illis, qui in posterm eis in auxilium advenerunt, quorum non fuit numerus. Cujus memor sit omnis bonus Christianus, quod praesens civitas protunc resistebat tantae multitudini crudelissimorum ac perfidorum hereticorum auxilio divino et invocatione beatae virginis Mariae, protunc Paulo Marquardo vocato existente, Johanne Czandit magistro civium, Segil Schultis, Niclos Kaler, Peter beg, Niclos Werner, Austen, Niclos Hillebrant, Peter Schultis scabinis existentibus protunc. " To jest: Znamenej v poctivosti pt pokolen nevrnch kac lest, kte v proneve sv oblehli jsou msto Brou mov lta pn tischo tyrstho dvadctho prvnho ten pondl po Sv. Vtu. Kterchto poet byl jest 22.000 mu, krom tch, kte jsou jim potom pili na pomoc, jich nebylo potu. A toho bud pamtliv kad dobr kesan, e se jest toto msto tehd brnilo takovmu mnostv nejukrutnjch a nevrnch kac pomoc, bo a volnm k svat pann Marii. A toho asu byl jest foj tem Pavel Markvartv, a Jan Candit purkmistr, Segil ul tis, Mikul Kaler, Petr peka, Mikul Wernerv, Au gustin, Mikul Hilebrantv, Petr ultis konely byli jsou toho asu.

Okolnosti asu nepipoutj dn pochybnosti, e vojsko Husitsk, kter dle tto zprvy souvk oblehlo Broumov, bylo to sam, kter se z rozkazu snmu slavskho selo u Nchoda, vedenm pn eka, Kruiny a knze Ambroe Hradeckho. Zrove vidti, jak rychle se tehd sbraly hotovosti strany Husitsk. Nazen snmu nemohlo prv vyjti ne asi 10. ervna, v kterto as Slezci jet byli v zemi, splive Oupici. Na sv. Vta, tedy 15. ervna mli se pni, ryti a sedlsk lid sebrati u N choda, a musili tam skuten bti ji tho dne, v nedli toti, se vm pohotov, kdy se v pondl, tedy 16. ervna, zaalo obleen Broumova, pl tvrt mle odtud vzdle nho. Ukrutnosti spchan od Slezk na Polickch na dobytm Ostai byly nejsp pinou, pro kterou hotovost hnula sebou prv v tu stranu, toti aby pomstu vzala na opatovi a mstu jeho pro jeho spolek s neptely zem. Pi samm obehnn msta bylo vojska eskho dle potu Broumovskch 22.000; a mnoho jinch, pr bez potu, jet potom pibylo. O pbzch obleen samho nepodv zpisek na prvn stran knihy Broumovsk dnch zp rv, ne e se msto ubrnilo. Jen z pozdjch nkolika zpis d se souditi o zpoust, kterou vojsko Husitsk spsobilo v nejblim okol msta. Roku 1426 toti vyznvaj (na strnce 47 a 48) Pavel Markvartv fojt svrchueen a purkmistr i konel Broumovt, kterak pinuceni byli prodati monstranc z farnho kostela za 32 hiven stbra, pro velkou strast, kte rou mli od mrzkch nevrnch Hus, aby si zjednali ochranu proti tm zlm Husm (durch grossir nottorf wegn, dy wir gehabit habin von den snodin ungetrawin Hussin, das wir vns machen beschuczin vor den bossin Hussin), tak e penze ty prostavili na parknu mstskm. Opt tho roku vyznvaj (str. 48 a 49), kterak Mi kul Knosper ze Svdnice dal jest 12 kop gro Pra skch ku kostelu u pitala ped mstem milostivho pna jejich (toti opata) tud ve Broumov, aby se t kostel zase stavl a opravoval z tch penz, jako jest pedtm byl splen a znien od tch nevrnch Hus (czu der kirchin bey dem pital vor unsers gnedigin herrn stt geleen czu Brawnaw, das man dy selbige kirche wedir bawin und bessirn sol mit dem obingnantin gelde, dy vormals vorbrant und czu nichte wordin ist von denn ungetrawin Hussin); kterto penze oni vak na ten as vydali rovn na staven parknu k velikmu prospchu obrany msta proti tm ohavnm Husm (czu eynir grossin beschoytzunge der schemelichin Hussin). Rovn vyznvaj roku 1427 (str. 50), e pijali dv kopy gro eskch, kter odkzal jest poctiv mu Hempe lka ku kostelu panny Marie ped mstem (zu der kirchin zu unsir libin frawen vor unsir stt geleen), aby ten kostel z nich byl staven a opravovn, a by byl pokoj ; t dv kopy, kter Kolerov odkzala jest k t -

182

Dobyt Ostale a obleen Broumova roku 1421.

mu kostelu; avak i ty penze zatm obrtili ku poteb msta, k staven parknu, kde bylo zapoteb; kterto penze vecky zstvaly tudy za mstem, aby je asem svm nahradilo, aby se mohli obrtiti k svm elm. Msto Broumov le na vrchu, kter stoj s jedn strany pke nad kou Stenavou, s druh strany nad dolm potoka fojtova (Voigtsbach, nyn Vtzbach), vpadajcho pod samm mstem do Stenavy. S tet krat strany jest klter Benediktinsk, nkdy pevn co hrad, na kraji msta stojc, hlubokm pkopem oddlen od protj krajiny; jen tvrtou rovn krtkou stranu, kter souvis s krajinou, musval jindy brniti pkop mstsk. Msto bylo hrazen ji od asu csae Karla IV. a v poloen tomto dosti pevn. Pode zdmi mstskmi bylo vak Oteven podmst podl eky Stenavy. Kostel panny Marie ped mstem stl, kde nyn, na vrku proti mstu za do lm potoka fojtova, a na cest k nmu z msta pes t potok stl vdole pitl s druhm kostelem svrchu zmn nm. Obadva tyto kostely byly tedy dle svdectv knihy mstsk spleny od Husit pi obleen msta, i mus se souditi, e se tak stalo s celm podmstm. Zdali vojsko esk pedsevzalo jak opravdov tok na zdi mstsk, o tom se nic neprav. Mohlo by se to zdti dle toho, e se v potomnch ltech opravoval nebo pestavoval parkn. Ale kody na nm nemusily prv pochzeti z obleen roku 1421; mohly tak bti jen inky asu a opravovaly se pro obvn podobnho nebezpeen stv napotom. Naskytuje pak se jet vt pochybnost o tom z vypravovn Vavince z Bezov o pbzch v le -

en eskm, kterch ji nememe klsti do leen u N choda, nbr peloiti je musme ke Broumovu, o jeho obleen spisovatel tento nevdl. Slezci dali se s vdci vojska eskho ve smlouvn o pokoj. Kdyby byly listy jejich o tom doly hned u Nchoda, nebyli by echov thli odtud ke Broumovu, co uinili s velkm spchem; neb jeden den se u Nchoda seli, a druh den ji se poloili ped Broumovem. Oble en Broumova teprv snad spsobilo ten strach, o kterm pe Vavinec z Bezov, pro kter se Slezci dali ve smlouvn; kdy pak pnov enk z Vartenberka a Hy nek Kruina z Lichtenburka, jejich lid asi byl jdrem vojska, smlouvn tomu dali msto, nestal se asi dn skuten tok na Broumov, ku ktermu sedlsk lid, z n ho se skldalo ostatn vojsko, neml snad dostatench prostedk. Uputno tedy od toho jako od dalch ped sevzet proti Slezkm vbec, a s reptnm. Leen Husit ped Broumovem nemohlo tak trvati dle ne asi tyry nebo pt dn. Nebo 16. ervna v ythli nejsp teprv od Nchoda, a pibyli tedy bhem toho dne teprv pozdji ke Broumovu. Tiadvactho pak ervna byl knz Ambro ji v Praze, a stoval obci na pana eka. On, jen jist neodeel od Broumova prv ne ostatn vojsko od pn oputn, poteboval tehd, kdy nej rychleji cestoval, pedce ti dni na cestu a do Prahy, a jestli tam 22. ervna doel, musil aspo 20. odejti od Broumova. Vojsko esk leelo tedy u Broumova jen od 16. asi do 19. ervna.

Podrobnosti z historickho mstopisu a rodopisu

knetstv Opavskho aKrnovskho.

Od Leopolda Svobody.

III. Statky Trebovice a Pornba.

Ves Tebovici s tvrz, se vs Porubou a s tou polovic Svinova, kter psluela rychtstv Porubskmu, vzdali ji r. 1434 knata Vcslav, Vilm a Arnot Janovi Sobkovi a Matjovi bratm z Kornic k jejich spravedlivmu ddictv.*) R. 1451 drel to zbo Matj, sednm na Bohunn, sm, a dal je vloiti tpnovi Stele mladmu a Chechla, nekodno knecmu prvu. 2) tpn Stela drel to zbo drahn l et. an se jet r. 1506 co pn na Tebovici pipomn. 3 ) Po nm do stalo se jeho tum synu Jikovi Stelovi, kter f okolo
') D. Z. I., 20. s ) D. z. II., 5. ') R. S. VI., 135.

r. 1513 bez ddic, zstaviv vdovu Annu z Hoovic, 4> nae se v zbo to u vzala Markta rozen Stelovna, provdan Bzencov z Markvartovic. Zbo toho nakali sice jet Albrecht z Hustope a na tramberce i na m st sester svch pan Kuky a panny Johanky po neboce matei sv Katein, dcei tpna Stely a sestenici t p. Machny Bzencov, 5) Jan Buek z Doloplaz 6) a Kateteina, manelka Vcslava z Oechovho; 7) nicmn z stalo vak cel doten Markt, kter ihned syny sv Jindicha a Fabina na n na spolek vzala. 8 ) Po smrti
4

) R. S. VI., 256. O R. S. VI., 281 a VIL, 127 p. v. ") R. S. VI., 270. 7 ) R. S. VIL, 128 p. v. s) D. Z. III., 45 p. v.

Podrobnosti z historickho mstopisu a rodopisu knetstv Opavskho a Krnovskho.

183

matin zstalo zbo Tebovsk synu Jindichovi; mlad bratr vzal za dl statek otcovsk Markvartovice. 9) Jindich Bzenec, kter z mldi slouil v poli krli Polskmu a staten proti Turkm a Rusm bojoval, pojal za manelku Annu, dceru Kritofa a sestru astnho Huffa eenho norbena z Bohuic a f r. 1553, zplodiv s n osm syn , z nich Jindich a Kritof v mladistvm vku zemeli a Martin r. 1542 v Uhch zahynul; Albrecht slouil csai Karlu V. ve panlch, kde tum ve vlce s Barbaresky zahynul, od kter doby o nm ji nieho slyeti nebylo; Petr pak, Jan, Ondej a Fabin otce pe ili. 0) Pi rozdlu zbo otcovskho dostali Petr a Ondej Jan kad pl vsi Poruby, polovici Svinova k Porube nleejc, Fabin Tebovici. ll) Petr byl ji dve sob a bratru Albrechtovi koupil tu polovici Svinova, kter a posavad zvltn statek i nila, a kter, kdy se Albrecht do vlasti nevrtil, jemu sammu zstala. 1S ) Pan Hynek z Vrbna a na Klimkovcch popustil mu frejmarkem nleejc a posud ke zbo Klimkovskmu msto k rybnku v grunt Svinovskm, dva lovky ve vsi Svinov a hj kter slov Hranenik, i louky een Zatyje za ekou Odrou ne Vykovic. 13) Prodav pozdji dl svj v Porube i s hjem Hranenkem bratru Ondejovi, 14 ) koupil zase r. 1557 od bratra Jana jeho dl v Svinov. 15) S manelkou svou Marianou Muinovnou z Mezileic dostal statek Mileovsk v Morav, jej po jej smrti r. 1568 v ptek po sv. imonu a Jud prodal Janovi Ryanovi z Modic. 16 ) Nsledujcho roku 1569 + bez ddic. 17) Brat Ondej a Fabin, jsouce samojedini jet na iv, rozdlili se nyn poznovu tak, e Ondej dostal tvrz, dvr a ves Porubu s kostelnm podacm, a dl vsi Svinova ble k Tebovici, zahradnky een Kafarn", s hjem Hranenkem a louky Zatyje; Fabin tvrz, dvr a m steko Tebovici, tvrz, dvr a dl v Svinov ble k Po) Srov. Klimkovice, str. 128. ) Papr. a R. S. IX. 41, XI. 14, XII. 64 p. v. a XIII. 20. ") R. S. XIII., 146 a XVI., 106. ") Tuto polovici Svinova dreli r. 1464 Jik a Oek a sirotci synov Michlkovi z Kutov, jejich matka Anna z Fulneka tehd a ukzala ped soudem listy, je mla s dtmi svmi na to zboi od knete Vilma (R. S. II., 3 p. v. a 23 p. v.). R. 1489 jmenuj se Jik a Oek Svinovt (R. S. VII., 17), a r. 1547 drela tu st Svinova Kordula Okov (R. S. XI, 241 p. v.). Bernard Tovsk z Tova prodal konen i na mst a s vl man elky sv Eliky z Kutov ten dl Svinova, jak to sni i s manelkou svou po pedcch jejch drel, Petrovi Bzencovi (D. Z. VIL, 4 a R. S. XIII., 198 p. v.) e st Svinova tak ke zbo Klim ko vskmu nleela, ji svrchu doteno. Prvopoten nleela cel ta ves klteru Velehradskmu, kter jet r. 1554 na Pe trovi Bzencovi dlu jeho v t vsi nakal (R. S. XIII., 20). ") R. S. XVIII., 123. ") R. S. XVI., 138 p. v. a j. 14 ) R. S . XI I I., 221 p . \ .~ Jan f br zy po to m r . 1558 (R. S. XIII., 221 a 251). s ) R. S. XIX.. 224. ir ) R. S XVIII. 2 3 1 .
10 9

lnce i s tm sedlkem a zahradnkem, kte pedele ke Klimkovicm nleeli.18) Ondejovi dal potom jet p. Jan z Vrbna na Hlun a Dobroslavicch od sebe a brat svch mladch vloiti dva voln sedlky ve vsi Porube, kterto volenstv k statku Dobroslavskmu nleelo.19) R. 1573 koupil Ondej, jak na svm mst udno, zbo Klimkovsk, a r. 1578 zddil po bratru Fabinovi, kter tehda v Krakov, kde byl na len, zemel, i zbo Tebovsk.20) Od t doby bylo cel zbo Tebovsk (pojmajc v n Poruby i Svinov) po njak as spojeno se zbom Klimkovskm. Ves Svinov zstala pi nm a podnes; Po rub vak a Tebovice odloueny jsou od nho bhem asu zase. Ves Porubu s tvrz a dvorem prodal toti ji Kristof Bzenec, Ondejv pm nstupce, r. 1599 ve tvrtek na den sv. Jana Ktitele vakru svmu Jindichovi Vaneckmu z Jemnick, 2t) a Tebovici prodal p. Mikul Vlek roku 1619 v ptek po bom vzken p. Janovi Vcslavovi Sedlnickmu z Choltic. 22) Jindich Vaneck na Porube zplodil s manelkou svou Annou Porubskou ti syny, Sigmunda Vcslava, Vilma Jana, kter brzy zemel, a Jana Kritofa. a3 ) Porubu zddil po nm nejstar syn Sigmund, jemu matka Anna, zddivi mezi tm cel statek Polanku, pozdji i tohoto statku jeden dl postoupila, kter od t doby inil samo statn statek Doln Polanku. Sigmund Vaneck byl nejprve (tum od r. 1625) nejvym psaem a pozdji nejvym sudm zemskm a f v Malinovicch dne 15. ledna 1647; vdova jeho Kateina, rozen tirnsk z tirn, kterou si byl vzal roku 1617, f 3. z 1650. 24 ) Jedna jeho dcera Susana Eleonora, provdavi se r. 1645 za Mikule starho Orlka sv. pna z Laziska, f brzy potom jet ped otcem, proe statky jeho Porub i Doln Polanka spadly na druhou dceru Ludmilu Konstanc,85) po n je, kdy r. 1680 zemela, 26) drel manel jej Ji Fridrich Skrbensk sv. pn z Ht, a po nm asi od r. 1684 synov jeho Jan Sigmund a Jii Mikul, kte oba zemeli bez potomk. 27) Co se pmo potom s tmi statky dalo, nen nm znmo; toliko to vme, se se o n drahn as soudil Vi') D. Z. VII., 32. ) D. Z. VII, 32. I0 ) Papr. a R. S. XXI., 143. Dle Papr. zplodil sice Fabin s manelkou svou Elikou Zejdlicovnou z Kafunku dva syny, Jindicha a Jika, kte jej vak pedumeli. J1 ) D. Z. IX., 6 p. v ___ Srov. t Klimkovice str. 128. ") D. Z. XII., 1. 2t ) R. S. XXXIX., 3 a 11 p. v. ") D. Z. XI., 1 p. v. a A. S. ) A. S. ) R. S. XXXI X., 136 a 210. " ) A. S. a R. S. 132 .

184

Podrobnosti z historickho mstopisu a rodopisu knetstv Opavskho a Krnovskho.

lm Jindich hrab Vlek, jemu i konen pisouzeny jsou. Od t doby in st fideikornisu Klimkovskho.* 8) Pan Jan Vcslav Sedlnick z Choltic a na Tebovici byl syn nkdy p. Sigmunda mladho na Heralticch (Herlitz). Prodav r. 1611 panstv Heraltick, bydlel potom v Opav a drel pozdji ddin dvr nad Bernartici (Bernsdorf, v Morav, kr. Perov.), a konen Tebo vici koupil. Slouil kneti z Lichensteina jakoto kneti Opavskmu co vrchn regent vech statk komornch, a jmenovn jest r. 1632 nejvym sudm zemskm, kterho adu se vak nkolik let ped svou smrt (okolo r. 1650) zase vzdal. 29) S manelkou svou Kateinou, roz. Ciganovnou ze Slupska, 30 ) kter jej pekala, zplodil syny Ladislava, Vcslava Sigmunda a Karla Maximiliana,3t) kte zbo jeho zddili. Ladislav, vstoupiv do stavu duchovnho, f ji okolo r. 1654, 3a) a Karel postoupil dl svj v Tebovici Vcslavovi, kter se skrze manelku svou Albtu Praminku byl dostal na Blovec. Vcslavovy ti dcery prodaly Te bovici dne 21. prosince 1684 Vcslavovi Leopoldovi Gusnarovi z Komrna a manelce jeho Katein Polexin Viktorii, roz. lechtin z Tvorkova a z Krava. 33) Vcslav Gusnar pochzel z Nov Cerekve, kde si byl otec jeho Jik, nkdy (okolo r. 1592) pn na vir klanech (R. S. XXII., 162), okolo r. 1606 od p. Anny z Vrbna a na Nov Cerekvi, roz. z Tvorkova a z Krava, svobodn dvr zvan Hamplovsk koupil. 34) Jik Gusnar byl komornkem menho prva v knetstv Opavskm, v kterm ad f tum r. 1644; manelka jeho byla Kateina Pavlovsk z Pavlovic. 35) Syn Vcslav prodal, jak se zd, dvr ten zase, a koupil si okolo r. 1664 svobodn dvr ve vsi Mokrch Lascch, 36) kter r. 1685 dne 10. dubna, kdy byl koupil Tebovici, prodal opt Ludvkovi Josefovi Mitrovskrnu z Nemysle. Byv nejprve psaem a od r. 1664 komornkem prva menho, jmenovn jest r. 1671 nejvym psaem zemskm, v kterm ad zemel dne 13. prosince 1697. 37 ) Ml tyry manelky, nejprve Annu Kateinu rozenou Frokteinku z Naeslavic,38) potom Annu Kateinu roz. Beensovnu z Mellendorfu, ovdov. Kozigovskou,") pak svrchu dotenou Katein Polexinu Viktorii lecht, z Tvo rJ Srovn. Klimkovice str. 128. 3 A. S. a R. S. na rozl. mst. 30 ) D. Z. XII., 2. } R. S. XXXIV., 26. ) R. S. XXXV., 14 p. v. " ) D. Z. XVI ., 17. ) R. S . XXXV, 36 p. v. 3S ) R. S. XXX., 199. *) R. S. XXXVI., 213 p. v. ") A. Z. a R. S. XXXIV., 103, XXXV., 104 p. v. a 119, XXXVIII, 1 a p. v. 3 ) R. S. XXXVI., 220 k r. 1664. 39 ) A. S. smi. svat ddo. 7. nora 1669.
3 28

kova a z Krava, 40 ) a konen Annu Kateinu z tho rodu pp. z Tvorkova, 41 ) kter jej pekala. Pi jeho smrti bylo na iv z trojho manelstv est dtek: 1. Anna Mariana, manelka Jiho mladho Paenskho z Velk Painy a na Dolenn; 2. Helena Kateina, 211et; 3. Anton Leopold, 20Iet; 4. Frantiek Rudolf, 191et, pozdji c. kr. setnk v pluku Vaubonskm; 5. Vcslav Ludvk, 71et, pozdji dominikn u sv. Vc slava v Opav; 6. Jan Ant. Ignc, 8 msc star. 42 ) Statek Tebovsk zddil syn Antonn, a po nm vdova jeho Marie Josefa, rozen eleck z Paenic, po n se dostal synu jejmu z druhho manelstv Karlovi Viplarovi z

Vic. *3)

Tento prodal Tebovici dne 1. z Josefovi sv. pnu z Bereka, *4) od kterho se dne 30. srpna 1763 tme spsobem dostala Karlovi Josefovi Trachovi z Beztho (v. Birkau), kter dne 14. bezna 1764 poven jest do stavu starch pn svobodnch. 45) Vak ani tento nepodrel toho zbo dlouho, prodav je ji dne 1. srpna 1771 Janovi Bartolomji Bdov -skmu z Baldensee. 46 ) Kupitelv syn Frantiek prodal je opt dne 19. nora 1791 Josefovi Vanikov, sekre ti p kn. soudu zemskm, kter je ihned postoupil Antonnovi hrabti Vengerskmu a na Dobroslavicich. 47) Od t doby zstal statek Tebovsk pi zbo Do broslavskm, a jej Josef z adersk dne 29. kvtna 1815 postoupil seste sv Marii, provdan Piattkov, 48) od jej ddiek je spolu s Martinovem dne 1. kvtna 1843 koupil nynj dritel Jindich hrab z Dembhna. 49)

IV. Statky Horn a Doln Polanka.

Ve vsi Polance nleela jedna st, jak ji doteno, od starodvna ke Klimkovicm. 50 ) V te vsi dal byl ji p. Bene z Krava Janovi z eova 20 hiven platu, na 20 lnech na t stran od Tebovice, kter ten plat roku 1431 manelce sv Man z Baic k vnn zstav vloil. Vna tohoto porunci byli Manini brat Zvika a Jindich
) Smi. svat. sn ddo. 5. nora 1676 v A. S. *') A. S., smi. svat. ddo. 7. srpna 1687. Dle tchto smluv byla tato Anna Kateina, kter fr. 1719 v noci na den 10. kvtna v Opav (A. S. a matr. poh. Op. I.), dcera Julia Eusebia sv. pna z Tvorkova a z Krava na Suchch Lazcch; pedel Vcslavova manelka byla dcera p. Hynka Vcslava z Tvorkova a z Krava na Radni (D. Z. XIII., 6, 11 a R. S. XXXIX., 56 p. v.). 42 ) Tento Jan Ignc f svoboden dne 7. srpna 1717 (A. S. a matr. poh. Op. I.). 3 * ) Srov. Jistebnk, str. 86, a tak Martinov, str. 128. ) D. Z. XXIX., 236. ) D. Z. XXX. , 302 a 313. * 6 ) D. Z. XXXII., 17. 47 ) D. Z. XXXIV., 7. Tehda ivy byly jet prodavatelova macecha Eleonora ovdovl z Raldensee (f v Opav 10. listopadu 1805, majc st svho 65 let) a sestra Frantika Aneka, pro vdan z Tetzleru. 8 ) D. Z. XL., 753. *>) Srovn. Martinov. str. 128. 50 ) Srov. Klimkovice, str. 128.
40

Podrobnosti z historickho mstopisu a rodopisu knetstv Opavskho a Krnovskho.

185

z Baic. 51) Vno toto vzdala p. Mana r. 1441 na pd smrti druhmu manelu svmu Janovi Donatovi z Velk Polome, 52 ) ale r. 1451 pohnala, pc se z Pavlovic, vakra svho Petra Donala, e nebotk mu jej a bratr jeho Jan Dona pobral sirotku jejmu Sigmundovi O Baic) statek jeho v Polance, a on Petr e jemu toho pltce bti nechce, 53 ) a jet tho roku sstoupila se vnem svm v Polance s knnou Salomenou tak, aby po jej smrti na knnu spadlo. 54) Tato knna dala zase r. 1461 ves Po lanku, jako to zbo byla drela, nekodno zdu na tom zapsanmu, vloiti Mikulovi mladmu a Vcslavovi bratm z Vladnna.55) Od t doby zstala tato st Polanky dritelm panstv Blovskho, a ji r. 1540 v nedli po sv. Michale Vcslav a Hanu brat z Fulteina prodali panu Hynkovi z Vrbna a na Klimkovicich. 56) Po smrti p. Hynkov drela ji nejprve vdova jeho Johanka z Btova, po stoupila ji vak po njakm ase ddicm p. Hynkovm (toti pp. Janovi starmu a tpnovi, synm, a Janovi mladmu vnuku bratra jeho Bernarta, a pp. Janovi a Bartolomjovi, synm bratra jeho Mikule), z nich ji potom dostal p. Jan mlad. 57) Tento ji prodal po krtkm ase p. Janovi starmu Sedlnickmu z Choltic, 58) synu nkdy p. Sigmunda a na Sedlnici. 59) P. Jan Sedlnick byl nejvym sudm zemskm knetstv Opavskho, v kterm ad f v post r. 1573; manelka jeho Johanka, dcera Jiho abky z Limburka, cis. rady a mstokancle krlovstv eskho, f ped nm tho roku v pondl ped sv. temi krli. 60) st jemu nleitou Polanky zddil po nm syn pan Sigmund mlad, 6I ) kter ji r. 159 5 ve tvrtek po sv.
S1 ) ") ") ") ") ') ") s ) s ) *) )

Vclave prodal Kristofovi Bzencovi, 6a ) a pozdji zbo Heraltick koupil. Kristof Bzenec prodal po krtkm ase celou ves Polanku i s tou st, kter ode dvna ke Klimkovicm nleela, jak ji doteno, manelce sv Konstanci Porubsk z Velk Poruby. 63) Kdy tato zemela, spadl ten statek z sti na bratra jejho Sigmunda Porubskho, z sti na sestru Annu, provdanou Vaneckou z Jemnick, 64) kter pozdji i bratrv dl zddila. Ona prodala potom jeden dl statku toho synu Sigmundovi, druh dl mladmu synu Janovi. 65) Tm povstaly dva samostatn statky, Doln Polanka (dl

Sigmundv) a Horn Polanka (dl Jana Kristof).

Doln Polanka mla od t doby tyt dritele jako statek Porubsk (srovn. tam). Jan Kristof Vaneck na Horn Polance byl tak jako bratr jeho Sigmund nejvym sudm knetstv Opavskho, v kterm ad + 9. nora 1674. 6 6 ) Nemaje dt ani s prvn manelkou svou Marianou Tarolovnou z Tarolu, 6T) ani s druhou Helenou Salomenou Miillerovnou z Reichenberka, 68 ) zstavil statek svj tto druh manelce sv. Tato zddila po druhm manelu svm, Jim Mauricovi sv. pnu Kotulinskm, t statek Jistebnick, s kterm od t doby Horn Polanka v zkm spojen zstala. 69)
) Mimo syna Sigmunda zstalo po p. Janovi starm Sedlni ck m nkolikero dcer, zejmna: Anna, f v Opav r. 1588 v z co manelka Jana Reybnice z Petrovic; Susana, f co manelka Jakuba Zigoty ze Slupska okolo r. 1594, drevi s manelem svm njak as v zstav fojtstv v Polance; Dorota, provdan r. 1580 za Pavla Petrovie Charvta z Vete, i 1591 v nedli po sv. Vte; Kateina, f co manelka Matise Rotmberka z Kete a z Drslav ped r. 1585 ; Bohunka, manelka Bernarta Dobice z Plavu. (R. S. na roz. 1. m.) 63 ) Srovn. Klimkovice. M ) R. S. XXIX., A. 57 a p. v. 6S ) Tomuto r. 1626 a dne 29. kvtna 1639. D. Z. XI., 2 p. v., XIV., 5. *) A. Z. a S. ') R. S. XXXIX., 11. 68 ) D. Z. XIV., 6. 693 Srovn. Jistebnk.
62

D. Z. I., 3. D. Z. I., 31. B. S. I., 55 p. v. D. Z. II., 4. D. Z. II., 10. D. Z. VIL, 27. R. S. XI., 157 p. v. a XIII., 155. D. Z. VIL, 7. Voln I., 431. Papr., Voln I., 369 a R. S. R. S. XXIII., 213 p. v.

Staroitn obrazy v probotskm chrmu Roudnickm.

Od J. E. Wocela.

K nejstarm v pvodn podob sv jet v celku zachovalm gotickm chrmm vlasti na nle probotsk kostel v Roudnici. Deset pilv dl chrm ten na ti lodi; z lodi stedn, nad postrann nzk lodi znamenit vystu pujc, vynik dlouh presbyterium, jeho bon stny de vti staroitnmi na dev malovanmi obrazy ozdobeny jsou.

Jeden z tchto obraz jev se co vzcn plod umn malskho z doby Karla IV., a sice: mrti panny Marie. Nad umrajc Bohorodic vzn se Kristus, maje v nr u loutku korunovanou, duiku to matky sv; kolem spatuj se apotol. Spsobem tm jest vyobrazena smrt matky Pn takt na miniaturnm obraze vzcnho rukopisu Liber viaticus (od r. 1360) v esk. Museu chovanm. Ostatn

24

186

Staroitn obrazy v probotskm chrmu Roudnickm. Kostel sv. Markty na Topanov.

obrazy presbyterium zdobc zhotoveny byly na konci XV. neb na zatku XVI. stolet; pedstavuj: 1. Veei Pn, 2. Krista ped Kaifem, 3. Pilta ruce sob umvajcho, 4. biovn Krista, 5. Ecce homo, 6. Krista pod kem klesajcho, 7. Krista na ki, 8. kladen Krista do hrobu. Mimo tyto chov chrm Roudnick dva obrazy k delnho olte v severn postrann lodi, jichto vypodobnn podvme tuto na obraze 6. tchto Pamtek. Na prvnm spatuje se umuen Spasitel pravic ehnajc; stoj na nzkm vstupku, u nohou jeho kle zstupy, Krista pna vroucn vzvajc. Postava Kristova jest ulechtil, obli ej citupln, vrazem bolesti hluboce dojmajc; zhyby roucha pkn a nenucen splvaj, pipomnajce zdailost svou ladn zhyby, jeto na obrazch Passionlu Kunhutina (srovn. .Pamtky dl IV.) nalzme. Pozad se skld z oblouk njak sn, jichto otvory zlatou pdou jsou vy plnny. Druh obraz pedstavuje korunovanou rodiku Bo s Jekem. Roucho Mariino splv v dlouhch nenucench zhybech dol a vln se na vstupku, podobnm spsobem vytvoenm jako na obraze prvnm. V okrouhlm milost nm oblieji jev se vraz boln pedtuchy, kdeto v spa nil tvi Jekov nn milost se obraz. Jeek, svta

kouli drc, jest pln roukem odn, a znamenati slu, e tmt spsobem se Jeek a do potku XV. stolet vyobrazoval, kdeto pozdji se obyejn co nah pacho ltko pedstavoval. Bohorodice odhrnuje pravic l em roucha svho, ukazujc prstem na sbor klecch a takto vy bzejc synka svho, aby tm, kte jej vroucn vzvaj, j ehnal. | Obrazy tyto maj rz esk koly XIV. stol. O tom : svd netoliko nenucen spsob zhyb, kole nmeck, j jeto sob v koravm snn libovala, protivn, nbr | i plnost a okrouhlost obliej Marie a Jeka, v kterto okrouhlousti podstatn znmka esk koly se nalz, a mimo tyto i jin podrobnosti, o nichto zde pro obmezenost msta iti se nememe. Konen podotknouti teba, e se tak jeden staro itn oltn obraz chrmu Roudnickho, na nm se Matka Pn s Jekem, a pi n klec postavy Karla IV., syna jeho Vcslava a arcibiskupa Oka z Vlaimi spatuj, v Prask obra zrn ptel umn nalz. O tomto obraze po dna ji zprva v Pamtkch (I. 231) a v Mikovcovch Staroitnostech a pamtkch esk zem (I. 154).

Kostel sv. Markty na Topanov

b l Rybnka u Moravskho Krumlova. 1)
Od Maurice Trappa.

Asi tvrt hodiny ode vsi Rybnka na stran vchodn | stoj o samot kostel obklen hbitovem, kolem nho se vyven trochu pastvina prostr. Kostel ten jest za svcen sv. Markt a pozstal jedin z vesnice Topanova neb Tupanova, kter ji 1. P. 1625 pusta byla. Na ni upo-mn nyn jen tamn nzev pozemk a stopy po starch zlech a sklepch. Oputn kostelek meme ji z dlky vidti a za nejmalebnj pedmt tto krajinky k vchodu pahorky ohranien povaovati. Stavba a uspodn kostela svd o tom, e ve dvou rozlinch dobch povstal, e st star, v to a polokruhov apsida, vystavny byly v XIII. vku, a kdy obyvatelstva pibvalo, lo k nim pozdji pidna jest. Bohuel schz tento dm Pn vce a vce ode dne ke dni, doba, e jen zceniny msto kostela vidti budeme, ned na sebe dlouho ekati. A pedce se mohlo od nedbal obce anebo patrona nepatrnm vydnm pomoci!
*) Ji v III. dle Pamtek str. 227 podn jest spolu s vyobra zenm od redaktora dle Volnho vzdlan popis tohoto starobylho kostela; myslme vak, e nynj na mstnm ohledn spovajc popsn od naeho spolupracovnka, p. M. Trappa, pro zajmavost pedmtu kadmu pteli vlastenskch starobylch pamtek vhod pijde. Red.

Prav pina rozpadvn kostela byla, e obec z amlela jej pln opustiti a za to si vt kapli v Ryb nku vystavti. Rybnk le asi hodinu jihozpadn od Krumlova v zkm dol na potoce Jaromici a m 91 staven. Jdeme-li pes hbitov k staroitnmu kostelku, jeho temn zdi na ns laskav pohlej a zelen traviny vybzej, aby nae oi oivly, zpomnme si na minulost, v kter posvtn dm povstal, o nm mluviti chceme. Nejdve pijdem k pedsni, kter 7' 4" z preln sti kostela povystupuje. Jest pokryta devnou stechou, pod n jest gotick okno tm a po krubu zazdn. Hlavn vchod pod tmto oknem, i v nynjm stavu dosti pknm, m vodorovnou podvoj, kamennou, listovm ozdobenou pabu. Preln ze kon se obyejnm, ostrm ttem. Lod m 38' dlky a 25' ky, 17' v ky a k devnmu ble obarvenmu stropu, kter ji zcela ze tlel jest. Hmotn ze s nzkm obloukem, jm se z ped sn do lodi kr, jest podporou kruchty. Na tu se leze po ebkovitch schodech v chrmov prostoe stojcch. Zbradl nebo lpe poped kruchty ozdobeno jest adou obraz svatch 14 pomocnkv, kter dosti umlecky na ern deven pd olejovmi barvami vymalovny a jmny

Kostel sv. Markty na Topanov.

187

tchto svatch dole opateny jsou. Varhnky pln rozlman stoj v prosted kruchty, z n se po devnch, ztrouchnivlch schodech chodvalo na chatrnou pdu kostela. Kulatm oknkem nyn zazdnm dostvala kruchta dosti svtla. Nkolik na plo rozlmanch lavic napluje prostoru chrmov lodi. Na obou stranch zdi jsou postrann vchody do kostela, z nich lev maje tvar piat obloukovit zazdn jest; prav pak a posud eli svmu slou. Ve dle nho jest do zdi vputn jednoduch kropenice. V levm hlu v t lodi ble presbyteria stoj na sloupcch zcela rozpadl ka zatelna, a nad n vis vten obraz v zlatm rmci, pedstavujc Pannu Marii s dtkem a sv. Josefa s malm sv. Janem Ktitelem. Malba obrazu jest podobna malb koly Tizianovy. I jest ten obraz pln zachoval, byv ped nkolika roky kostelu darovn za jin pedstavujc korunovn Panny Marie, jej prof. a dr. eho Voln s povolenm patrona a fare odtud vzal, oi stiti, dn a dobe obnoviti dal a v kltee Rejhradskm chov. Byl to stedn obraz tydlnho, skldacho ol te z r. 1480. Uspodn a vyveden toho obrazu jest tak vborn, e mezi mistrovsk dla naeho domcho umn 15. stolet nle, a nyn podiven vech znatel vzbuzuje. V pravm hlu lodi u presbyteria jest mal olt s olejovm obrazem prostedn ceny, pedstavuj c Marii Pannu v oblacch a u n svat slovansk apotoly Cyrilla a Methodia. Pod obrazem tm vis dva star obrazy na dev s kdovou pdou a zlatem vborn malovan. Jsou 1' 9" z a 3' zv, i pedstavuj sv. Jana a sv. Barto lomje, a nleely nkdy k dotenmu tydlnmu olti. Na hoejch stech rm jest gotick ezba nyn poh chu velmi poruen. Jin obraz na stn pedstavuje Pannu Marii Montseratskou. Oltn kmen byl 1840 posvcen od biskupa Gindla ke cti ss. Valentina, Celsa a Felicissima. Pokrvku na olti zdob na pltn umle hedvbm vy van kvtiny. Ve zdech lodi jsou nzk, polokruhov okna, ti po prav, dv po lev stran. V pozad lodi zan vlastn, star stavba, presbyterium, nad kterm tyrhran v stoj. Klenutm obloukem vchzme do nho; podlaha jest o stu pe vyvena, klenba do lomenho oblouku, avak nepravideln. Na levo jsou nzk gotick dve, jimi se druhdy do sakristie vchzelo, v prvo stoj rozbit zpovdnice. Ped druhm obloukem u aps idy vis zase dva star obrazy z dotenho tyrdlovho olte, na dev malo van, na kdovm podkladu a se zlatou pdou. Na zemi le zde nhrobek z roku 1755 na znamen, e i sem do tohoto staromoravskho, vesnickho kostelka nalezla nmina pstupu, nebof tou se na tomto kamen slova: Allhier ruhet der Wohledle . .. avak ostatek jest olapn a ned se vce sti. V polokruhov, bovit sklenut a o stupe vyven apsid stoj zcela svobodn hlavn olt, devn to ezba zlatem a ernou barvou ozdoben, slohu renaissannho.

Podlouhl obraz, opaten pozlacenm rmcem arabeskami ozdobenm, pedstavuje sv. Marktu, a jest dosti zdaile na pltn barvami olejovmi vyveden. Okno v pozad apsidy jest zk, mal, gotick, ob postrann okna jsou vak polokruhov, pvodn romnsk. V prvo vidti lze tyrhran vklenek ve zdi apsidy. Cel apsida jest 14' dlouh, 12' irok. Kostel jest cihlami vydldn, i byl v 16. stol. zevnit ozdoben kreslenou rustikou, t. j. na spsob stavby ze sa mch tesanc h kamen. Stavivo jest dobr. Nad pravm vchodem jest zevnit do zdi vputn kulat kmen s vy tesanm na nm kem. V nen vysok, nahoe m prkny obednnou zvo nici, nad kterou teprv indelov stecha le. Nyn stoj jen ti stny ve, nebo tvrt spadla a kamen prorazilo i zkazilo tak sakristii pod n. Na zvonici jdouc devn schody vznej se nyn voln v povt. Pro uvarovn nebezpe pevezli osadnci zvony odtud do Rybnka a po vsili je na nvs na devn hranici. Men zvon m 2' v pr mru, a te se na nm pod vyobrazenm ke npis v minuskulch: fftfl jmn MCCCCXLIX tento ?wcn gret slit kt tjti a tijmnle pmt bojjtt i getju matqt. Druh zvon m v prmru 2' 6", a jeho npis t v minuskulch zn takto: ffttt x bujlj0 M x CCCCCIH x tttttt x jmm Milan x &tt>R x Iwnnrarj x jtwMcjc x to x rntonrk. Za apsidou jest na hbitov star nhrobek s eskm npisem v minuskulch, kter povtm tolik utrpl, e nemono ho sti. Na hbitov stoj mlo k, star nhrobky a ke jsou polmny a le semotam. O kostele se nm dnch zpisk nezachovalo, vy jmaje nkolik nepatrnch zaznamenn v Krumlovsk farn pamtn knize. Od XIII. a do polovice XV. vku bvala v Krum lov komenda du nmeckch ryt; z r. 1469 jest znm co majitel nejvy marlek esk Jindich z Lpy. R. 1426 pepadli Tboi zdej okol a o ti lta dve byla pod Bohuslavem z vamberka v Krumlov husitsk posdka. R. 1625 prodal csa Ferdinand II. kneti Gundakarovi z Lichtenteina panstv Krumlovsk za 300.000 zl. A do r. 1626 bylo okol toto nekatolick, a se Je suit astmi missiemi o obnoven katolickho nboen stv piiovali. Proto ml prvn far Villicus, uveden r. 1633 na faru Krumlovskou, mnoho prce s fililnmi kostely, jich mu sedm pidleno bylo, tak e jet r. 1653 jen jednou v roce v kadm me tena bti mohla. Fililky tyto byly v Petrovicch, Rybnce, Dobinsku, Rokytn, Jamolicch, Rakicch a Dolejch Dubanech. Far Budiovsk ml v Rybnick fililce farn dm, pl lnu a ti louky. 24*

J38

K historii promny kalende Julinskho v echch. Zprvy o schzkch archaeologickho sboru Musea kr. eskho. a ve, o jej odstrann se nhle usilovati zaalo. Dotyn v jako i vecky hradby Berounsk jsou velmi zajmav, prvn pro sv okrasy, druh proto, e tm nikde v Cechch druhch hradeb nen, kter by tk zachovny byly jako Berounsk. Mue se na nich spsob stedovkho opevovn velmi dobe poznati, a byl by to velmi vtan pspvek k architektonice vojensk ve stedo vku, kdyby se nkresy hradeb a pdorysy jejich zhotovily. P. prof. Wocel oznmil, ie dostal od p. Miltnera nkres kusu popelnice, kter se nalezl u kova ble Plzn a jej kn. Pracn, kaplan ve Verubech, nyn u sebe chov. Popelnice tato jest tm velmi dleit, e se na n postava ensk vyobrazen nalz. Bylo by dobe, kdyby tento zvltn n lez do Musea se dostal, aby se zachrnil a dn ohledal. P. prof. Zap pedloil krsn mdn vnec, jen byl vyko pn na idovsk zahrad Novho msta Praskho pi dom pod . 42 a z vku XIV. aneb XV. pochz. Prce na nm jest velmi dokonal; poszen jest tle z mdnho plechu tepanmi rika mi, a v kalku kad riky na ku vis jet mdn tl l steek. Bylo s nm mnoho lidskch kost vykopno, a jeliko v tch mstech a do asv krle Vladislava II. id se pochovvali, nelze pochybovati, e to umrl vnec, jen zdobil skrn njak panny nrodu idovskho. T pedloil ti ndoby, kter se vykopaly v Beneov za domem ve Vlamsk ulici. Ony maj vce modern dbnkovitou formu, avak a do pohansk doby nepat, jsou pedce staroitn a na kad pd star ne ze XIV. vku. P. Bene, konservato kraje slavskho, oznmil, ze se na vyhoel vi v slavi na jae budoucho roku nov vysok gotick stecha stavti bude. C. kr. krajsk ininr Schulz zhotovil k tomu potebn nvrhy a nkr esy, o kterch p. Bene sv dobr zdn vys. vld podal. T sdlil, e oba arke Hrdku nad Pachem" (nyn c. kr. hl. koly v Kutn Hoe) dn obnoveny byly, a e chatrn kle nut kaple Svatovcslavsk od kamenka p. Karla Zoufala pod dozorstvm c. kr . okresnho stavitelskho adu sprvn opraveno bylo. Pi pleitosti t naly se v doten kapli velmi sel malby na obmtce a na oltnm kamen poznamenn, e olt ten zn m svtic biskup Prask Chanovsk z Dlouh vsi posvtil. Na tamnm oltn m obraze nalezeno t vyobrazen starho Hrdku nad Pachem. Jest tedy Hrdek na dlouh asy opt zachovn. Dle podal p. konservato Bene zprvu, e c. k. ministerstvo na obnoven krlovsk kaple ve Vlaskm dvoe 1300 zl. povo lilo a e se prce z jara za ne. Potom e pi lmn skly ble Tellerovy cukrovrny v Kutn Hoe, tedy na nejvchodnjm konci msta, kde druhdy pitl sv. Lazara stval, tyrhran, do skly vy tesan hroby nalezeny byly, kter mly 3' 6" ky, 5' dlky a 1 h loubk y. Nd ob y, kt er s e lam n a lezly, b yly t va ru rozli n h o, z h l n y ed i v s t u h ou s m en a b ez ok ra s . B yl y ern ou z e m a popelem naplnny a obklopeny; v popeli nalezl se k jakhosi ssavce, v jedn popelnici zas pta zobk a vejce se zkamenlm loutkem. Mimo to byly pi tom i hlinn kuliky a pesleny. Vt st nalezench ndob jest v Kutnohorsk relce; avak p. Teller se uvolil, e nco z tchto vc eskmu Museu zale. T sdlil, e c. kr. otficial pi hornickm ad, p. Jan Kraus, modell kostela sv. p. Barbory zhotovuje. Jest to dlo vborn, jakho sotva kde ji bylo. Presbyterium a pt lod jest ji hotovo. Obdi vovn bud vzorn sprvnost u vyveden krueb v oknech a uvnit propltn se pav stov klenby. Dlo toto o mnoho jest zdai lej, ne vzorek Vl askho dvora, kter v z 1861 v Prask v stav staroitnost pod slem 313 byl na odiv vystaven a ve obecn chvly doel. Neb kostel sv. Barbory jest u vtm roz mru (1" = 1 v skutenosti) vyveden, ne byl Vlask dvfir C 1 /, = i 0 )T upozornil na kostel Brozansk v Litomicku, kde se ti velezajmav olte z pskovce nalzaj s pekrsnmi ezbami, z nich jedna pedstavuje ukiovn a snmn Krista s ke, druh posledn veei a obC Abrahamovu, tet zjeven dle apokalypse v I. kap. 1. veri. Mimo to jsou zde dva nhrobky, Sigmunda Brozanskho z Skeovic a Ludmily Skeovsk ze lunic. Ustanoveno, s uveejnnm popisu kostela Brozanskho v Pamtkch pokati, a tyto ti olte sprvn vyobrazeny a pro Pamtky vyryty budou, co se hned na budouc jaro vykonati zaml.

Tenkrte ml Rybnick kostel dva olte, pozlacen st brn kalich, louku a pole o devti mrch. R. 1777 19. listopadu dostalo se kostelu papeskm brevem prva na plnomocn odpustky vdy v sedmi letech o sv. Markt jednou. R. 1805 a 1809 mli zde Francouzi leen a spso bili na panstv Krumlovskm kod na 892279 zl. v. . R. 1835 byl kostel indelem pokryt a m nyn jmn 501 zl. st. a 4 jit. 946 Q role.

K historii promny kalende Julinskho v echch.

V rukopisnch Pamtech Brat eskch, kterto se chovaj v archivu Bratrskm v Herrnhut, nachzej se tato data k historii promny kalende Julins kho r. 1582. Kalend opraven vytitn toho lta 1582 a pijat po Pol t, po Bavoch etc. Arcibiskup Prask tak jej uvsti chtl do ech, a nkte kn poali se ho jmati, ale nic nen v echch, ovem v Morav spraveno; bouka by spe byla ne co, kdy jedni msto stedy mli nedli. Pipi listu arcibiskupova, kter slavn i vytitn byl, tento jest: Publicatio nov Calendarii romani correcti pro archiepiscopatu Pragensi (Text). E monasterio Teplensi 22. oct. 1582. Typis Georgii Nigrini (in hoc mense octobris X dies, numerando a IIII. usque ad XV. hujus ejusdem mensis exclusive, plane rejici, primaeque dominicae octobris qiiae alias secundum Calendaria antiqua litera G notarentur, dominicalem literm C assignandam statuerit). Na nov kalend na r. 1583 e z ma se ek." (Dl XIII. str. 255.) Jet toho roku (1584) trvala nesnz mezi lidmi o nov kalend, zvlf pi asu Velikononm, kde promnu patrnou od starho bylo vidti; jedni prv dreli Veliknoc ne druz. Z toho i ei lecjaks ly, jakoby kn a nejvce Brat lid proti tomu kalendi postavovali. V Cechch sou pni nkte penit pokuty dti musili, e novho kalende pijti nehned chtli. Item v Praze pak ten tejden po S. Mikuli minuc nov na budouc rok vydan od Jana Strnnskho, mistra Zelotna a jinch, ji vytitn, vecky kniham pobrny sou a impressorov, kte je tiskli, do vzen pobrni. Za tou pinou eby bez v dom pana arcibiskupa titny bti mly, bez jeho a Jezuitv pe hldnut, a e nkte svtkov do nich vloeni jsou, kte vy mazni bti maj, jako Promnn Pana Krista, Rozesln Apotolv a Mistra Jana Husi. Slyeti tak, e Codicillus zjednal sob privi legium od csae, aby dn jin mimo nho nevydval minuc, a e on k tomu pivolil, aby ti svtkov vyputni byli, co potom kdy vyd sv Minuc, uke se, tak-li jest." (Dl XIII. str. 378.)

3prot) o

archaeologickho sboru Musea kr. eskho.

Schzka dne S5. jna 1863. Pedloeno bylo skvostn dlo p. biskupa Letowskh o v Krakov Katedra na Wawelu", je veledftstojn spisovatel pi zasln podkovacho listu z vyvolen za estnho da archaeolog. sboru darem byl zaslal. P. pedseda prof. Wocel sdlil, e byl vyzvn od c. kr. n mstnictvi, aby se odebral do Berouna k ohledn zd mstskch

Zprvy o schzkch archaeologickho sboru Musea kr. eskho. P. bibliotek Vrttho pedloil prvn st od Dr. Rokosa zdaile fotografovan Sadlerovy Prahy, k n, a z jara dohotovena bude, p. prof. Tomek popis pod. P. prof. Zap oznmil, e se mstsk rada Beneovsh optn na tom ustanovila, pro zachovn vtench dvou obloukftv z kru bvalho Minoritskho .chrmu, nejpednj to paratnosti tho j msta, kter vdy vc a vc od povt trp, konen potebn opaten uinili. P. Zap slbil, e o pokrocch tto pli dlouho zanedban zleitosti po ase zprvy pod. J rozmnoen musejnch sbrek sely se nsledujc dary: Pan J. Hicke daroval: ti otisky peet, a sice vt a men cechu soukennickho Starho msta Praskho, a otisk peeti cechu postihaskho. Anglianka pan Luisa Hai-Kerrov: nskou ndobu z nefry tu, velmi vzcnou; pak* nskou thlou ndobu z mastneku a po krvku z deva umle vyezvanou. Pan Franl. Stulk v Budjovicch: sdrov otisk peeti Vc slava IV. z privilegi soukennk Budjovickch; odlitek bka, je ho originl (hoej sf tla) byl mosazn; drobn kousky z onoho p r k a m en e, k u k t e r m u p i k o v n b yl m i s t r J a n Hu s v a l i v Dominiknskm kltee v Kos tnici. Pan Jerije, uitel v Romitle: tyry plechov knoflky, jak pr nosili sedlci v okol Romitlskm. Maj 1" 5'" v prmru, na zasklenm svrchku ozdoby ze smalty a bl kosti; na jedn ozdob jest pod sklem npis: Vive 1' amour". Pan Kraus, arcibiskupsk nadlesn v Romitle: elezn zmek se silnm etzem a podobn men zmek bez etzu. Ve jmnu pana Frantika Slichenwirtha odevzdal p. prof. K. V I Zap : 1 h rn ec, 1 d b n ek a 1 rozt lu en k oflk ze s ta rch hrob v Beneov. Ve jmnu p. Vdcslava vamberka, c. k. stavitelskho iniinra, odevzdal t: mdn vnec v rikami, vykopan v dom Lob kovickm, nkdy Mllerovskm - 42 II. na idovsk zahrad v Praze, s mnohmi kostmi lidskmi pi kopn zklad. Pan Frant. Chroust, starosta v Roudnik ch: kousek kamennho mlatu. Pan Josef ebesta, koeluh v Klatovech, daroval: a) Seit 13 list paprovch : Vpis podku emesla a cechu koeluskho v Klatovech s pipojenm majesttem csae Rudolfa II. od 23. jna 1584." b) Orig. papr. ddo. na Mah chov 1587, 30. kvtna: Mikul Msek z Vkov a na Malechovo vysvduje Jakubu Lindiovi z Klatov, e pi koupi ke od Anny Blahov nieho se nedopustil neslunho." c) Orig. papr, od 24. ervna 1594 ddo. v Klatovech: Tovaryi koelut v Klatov ech p tovarym koeluskm v Novm mst Praskm v pin tovarye Zelenky." d) List papr, od 2. ledna 1595 : Jan Knoflek, soused z Klatov, vyznv, e dluen jest 41 zl. Jakubu koeluhovi." e) Orig. pap. ddo. v Peticch 1631, 21. dubna: K rytof Karel, soused msta Petic, d koeluhy Klatovsk, aby mu dovolili pozdji se k nirn dostaviti." {) Orig. pap. ddo. v Plzni 1647, 15- prosince: Ycslav Pbramsk, mfan z Plzn, d koeluhy Klatovsk, aby jeho z cechu svho propustili." g) Pepis na pape od 4. nora 1668: Cechmisti a spolumisti podku koeluskho v Klatovech vyzn vaj, e od r. 1658 1667 u nich nebyl dn tovary dlem podporovn, ano e se u nich ani nezdroval." h) Orig. papr. ddo. v Rokycanech 1676, 14. dubna: Cechmisti podku koeluskho v Rokycanech vydvaj svdectv Vcslavu Lafovikovi, e praco val co tovary v Radnicch." i) Orig. papr. ddo. v Peticch 1679, 31. srpna: Purkmistr a rada msta Petic oznamuj mi strm koeluskm v Klatovech, e mohou svobodn prodvati koze o trzch a kdykoli jindy v Peticch." Pan Jos. Rank, adjunkt listovny msta Prahy: Orig. perg. ddo. Olomouci 1641, 30. ervna: Smlouva Karla Krytofa Podstatskho z Prusinovic na Veselku s Krytofem Karlem z Sva benic na Jesenici a Malenovicch v pin uvn luk na Pifov, Trmen, Chrasti a j." Pan Karel Sneidr, absolv. technik: Listinu papr. ddo. v Bezn 1626, 26. ledna: Markta Kertorfov z Porub a na Bezn povo luje, aby Bartolomj psa ze vsi Velis postoupil svou spravedlnost na pozemcch ve vsi Zdetn Vcslavu Blmu Nohovi." Pan (N.) lechta: a) Orig. papr. ddo. 1603, 22. jna: Purkmistr a rada starho msta Praskho kvituj na zklad oznmen

89

primasa Vcslava starho Krocna z Drahobe yle Budjovick z od vedench bern." b) List. pap. ddo. 1621, 20. zi: Osoby nazen k vybrn prva mstskho v Budjovicch kvituj sbra tele takovch penz, e odvedli 800 zl. k rukoum purkmistra Fa bina Welze z Welzenburku." Pan Hicke odevzdal k uschovn v archivu musejnm listiny spolku soukennickho v Praze s tou vhradou, aby jich spolek mohl upotebiti, kdy by toho poteb bylo, a sice: a) Artikulov cechu emesla soukennickho, dan r. 1660 od csae Leopolda I -, v pepisu na osmi listec h pergamenovch; b) artikulov tovaryv emesla soukennickho od r. 1643, na pape; c) pepis artikulv na pape, kter v plnosti cechu ode vech soukennk za dobr a cechu potebn uznny a pijaty jsou od r. 1501 ; d) paprov registra zpisn cechu soukennickho v starm mst Praskm od r. 1644 do r. 1764; e) tiaticet list na vyue nou, z nich jest eskch osm a nmeckch 25. Pan Jan Schopf, tudujc: Orig. perg. ddo. in Eisenach 1711, 1. Sept.: Lehrbrief fr Johann Holzapfel von Allendorf aus Hessen ber erlernte Chirurgie." Pan Frant. Stulk v Budjovicch: Orig. pergam. ddo. 1621, 21. listopadu na Hradn: Joachym Novohradsk z Kolovrat na Winterberce a Drslavicch propout Jana Krle ze vi Kartusna z poddanosti." Schzka dne JBO. listopadu P. pedseda prof. Wocel sdlil, e mu zaslny jsou dva do pisy od znmho prince Stuarta, kter dve v Praze bydlel, v nich dal za objasnn zprvy v mnohch spisech o zbranch se nal zajc, z n by vychzelo, e uvn prachu v Cechch ji na zatku XIV. vku znmo bylo. P. dopisovatel potebuje udn toho do svho dla: Die Geschichte der gezogenen Waffen." Na dopis ten bylo dno za odpov, e sieji na vc tu ukzno v staro -itnickm spise: Grundzge der bhmischen Alterthumskunde" a e v skutku mnoh vci o tom svd, e ji zatkem XIV. vku u vn prachu v Cechch znmo bylo; pedevm nasvduje tomu pojmenovn mal zbran pfala, z eho u nrod jinch pistole povstala. Na msto Pistoja nelze pi tom mysliti. P. prof. Wocel sdlil, e jej p. Zimmer, pas, navtvil, jemu staroitn mince pedloil a laskav nabdnut uinil, aby co vz cnjho z nich pro museum vybral. Mince tyto, jich hezky mnoho bylo, jsou dvojho druhu, jeden zvlt vzcn, kter dosud ve sbrkch musejnch schzel, pad do panovn knete Vladislava II., dokavad jet krlem nebyl. Nkolik tchto vzcnch minc dostalo se laskavou ochotnost p. Zimmera do sbrek musejnch. P. bibliotek Vrttko sdlil, e mu pan Dr. Zikmund, poslanec v sk rad, zaslal dopis, v nm jej dal za radu a pro hldnut piloenho k dopisu nvrhu stanov pro okresn spolek, jeho lohou by bylo, aby se o zachovn starch pamtek staral. Mnn sboru bylo veobecn, e mylnka tato jest vborn, e provedenm jejm by se astenstv k zbytkm naich pedk valn probudilo, zdlo se vak, e obor innosti takovch okresnch sbor dle piloench stanov byl by velmi iroce rozmen, a mimo to e innost Musea nrodnho nyn se upravuje, a eby snad zmry obou s polenost sob vespolek na ujmu bti mohly. I podal sbor p. biblioteke Vrftka, aby p. Dr. Zikmunda jet za po sekn s tm chvalnm zmrem poprosil, aby se dle pomr mu sejnch potom upraviti a oba jako i vecky jim podobn spolky stejnm spsobem k svmu elu kreti mohly. P. archiv Erben oznmil, e p. dvorsk sekret Ant. Rybika daroval sboru 250 vtisk svho spisu o erbch a peetch duchovenstva v Cechch. Sbor vyslovil vel dky velkomyslnmu drci, a ustanovil se na tom, aby se u domovnka musejnho spis t en za 30 k r. p rod va l, a tak m on o s e u ini lo, j ej h ojn roz iti. Dstojn kn. p. Fr. Petera etl prvn st zajmav zpr vy o pohebiti pi zakldn Smchovskho ndra objevenm, i ped loil znanou stku staroitnch vc a zbytkv hlinnch ndob tam nalezench. P. Fr. Miltner sdlil, e p. ebele, mal v Psku, s vykreslenm krlovskho hradu hotov jest. P. Miltner podotkl, e dle rady p. prof. Wocela celek rozdlen jest na pt list, z nich jeden ze-

190

Literrn repertorium. formy v osmerce, a pak njakho jmna v ele knihy, kter by v tomto vdeckm oboru, pro nj knka urena jest, njak vt vhy mlo. Krom zempisnch, mstopisnch, nrodopisnch a p rodnickch pojednn a politickch lnkv nalzme v tomto ronku ivotopisn nstiny nkolika znamenitch historickch osob a jet ijcch bud" ve vdeckm oboru neb svou politickou in nost proslavench vtenkv, v jich ele pak vahy o ivot a psoben Frant. Palackho a ivotopisn zprvy o Joachimu Lelevelovi.v Pozoruhodn jsou jet historick zlomky o korunovaci krlv eskch, o krvavm snmu roku 1547 na hrad Praskm, popis Blohorsk bitvy, konen lnek: Jakm spsobem a pod ktermi vminkami dostala se koruna esk k rodu Habsburskmu, a jak bude prvn pomr tto k i Rakousk v ppadu tom, kdyby csask rod Habsbursk vymel?" lnek tento byl sep sn pro dosaen ceny od p. nakladatele vypsan, byl vak podle uznn dodanch soudc jenom akcessitem poctn, a sice, jak pni soudcov se vyjdili, pro patrn nedostatky a obzvlt pro obe jit novjch historickch pramenv a nhledv. Spisovatel jeho, podepsav se pijatm jmnem Prokop Kletensk, rozvrhl si svou prci na ti odstavce. V prvnm odpovd na otzku: na jakch prvnch zkladech spovalo volen krlv eskch a jakm sp sobem po dvakrte v rznch dobch osedli krlov z rodu Habsburskho trn esk ? V druhm jedn o dosaen trnu eskho r. 1526 arciknetem Ferdinandem, a v tetm odpovd na druhou st cenn otzky. Nelze neuznati zsluhy tto prce, a jakkoliv pro jist nedostatky pln ceny nedoshla, vtme s potenm plod, jak se zd, mladho spisovatele, kter ve svm snaen zajist neustane a nkdy dobrm vzdlavatelem vlastensk historie bude; pibude nm sla, jakch nm prv nejvce zapoteb jest. Z. Staroitnosti a pamtky zem esk. Nkresy od Josefa Hellicha a Vilma Kandlera. Popisuje Ferdinand B. Mikovec. Dl II. seit 7. V Praze 1842. I. L. Kober. Str. 121 132 v leatm 4ci. V tomto seitu jsou ti obrazy: Zceniny Kamejka, hradu v Litom. kraji, zceniny hradu Hasenburka a Pran v v Praze, vesms od Kandlera. Text k nim od Mikovce jest jak posud obratn a dkladn. Zan se tu pak t historie kltera Klarisek u sv. Aneky v Praze, pi tom vak nebotkovi Mikovcovi neltostiv smrt vytrhla pro z ruky, a lnek zstal nedopsn. Aby pak vy dvn tohoto druhho dlu Staroitnost a pamtek" ku konci mohlo pivedeno bti, uvolil se k dosti nakladatelstva K. VI. Zap nejen nedokonen text k ptmu vyobrazen kltera sv. Aneky dopsati, ale t i ostatn ji do toho dlu pichystan nkresy textem opatiti, tak e bohd toto dlo svm asem dovreno bude. Z. Obrazy z djin eskoslovenskch. Vlasteneck mldei podv Josef Nikolau. V Budjovicch 1862. Tiskem a nkladem Felixe Zdarssy. Str. 106. Tato knka m pouze paedagogick el, nelze na ni tedy kritickho mtka piloiti. Jednak jest rozumn sestavena, a ve chny dleitj doby, pbhy a elnj muov, bojovnci, stt nci, jako uenci a umlci l se zde slohem dosti obratnm, a mohou ovem mladistvou mysl siln dojmati. Z. Die bhmischen Hronlehen im Knigreiche Bhmen, Markgrafthume Mhren und Herzogthume Schlesien, dargestellt von Eduard Ptros, k. k. Statthalterei-Sekretr und Vicehofiehnrichter in Bhmen. Prag 1861. In Commission bei F. A. Credner. Str. 140. Jest to posud nejznamenitj spis, kter etn lna koruny esk v historickm a prvnickm ohledu rozbr a pehledn sestavuje. Jeden z pedchdc v ad p. spisovatele, zvnl Jo sef Chmelensk, t ji piln pracoval v oboru tomto, jeho bli znmost naim prvnkm posud tm nepstupna byla, i pknch materilv k podobnmu dlu sesbral a dlem spracovan i tiskem vydal (as. es. Mus. 1832 Manstv esk, 1835 Karlteinsk mansk prvo, 1838 Zprvy z Moravy), eho nebot. Chmelenskmu nedopusti la pedasn smrt, to se p. Ptrosovi podailo provsti v dostaten me, a v skutku mnoho pispl k dkladnjmu po znn tchto stedovkch lennch pomr, na n prv nyn vce

vnjek hradu, druh vnitek sn rytsk a ostatn ti listy obrazy na obmtce obsahovati budou. Tak bude aspo zachovna pamtka, jest- li e se zuivm choutkm mnohch pn poda, tento pa mtn pozstatek stedovk stavby zniiti. P. konservato Bene pedloiv nkolik nkres ze sv sbrky kamenickch znakv, mluvil e o zajmavm pedmtu tomto, kter takovho uznn sboru doel, e p. konservato Bene po proen byl, aby ji v tomto seitu Pamtek" nkolik vyobrazen dotench kamenickch znakv uveejniti dovolil. etl se dopis podkovati' za tyry dly Pamtek", kter p. prof. Zap spolenosti staroitnk v Londn byl zaslal. Jeliko esk katalogy sbrek archaeologickch jsou vypro dny, usnesl se sbor na tom, aby se nov vydn obstaralo. Pan adjunkt Hlavat uvzal se v prci tuto, kterou s dlem druhm zane.

O erbch, neetch a znacch stava knskho v Cechch, vypisuje Antonn Rybika. (Z pojednn krl. esk spolenosti uuk v Praze. . V. sv. XII.) V Praze 1862. Str. 31 v 4 se 4 lithogr. tabelkami. N neunaven sbratel eskch historickch pamtnost a nej pilnj podporovatel Pamtek", pan dvorsk sekret Ant. Ry bika ve Vdni, podal tuto jakoto d krl. esk spolenosti nauk do nejble vyjti majcho dlu pojednn te spolenosti pod na hoe uvedenm titulem vzcn pspvek k sestaven esk heral diky a sfragistiky, za kter mu zajist dkem zavzni bti mu sme. Ob tyto pomocn vdomosti historick nalezly v zpadn Evrop ji piln sbratele, kte sv sbrky vdecky prozpytovan a srovnan v obshlch dlech uveejnili; jen my jsme k tomu je t dospli nemohli v t me, jak by pro dkladn seznn na minulosti doucno bylo. Vdomosti heraldick a sfragistick (erbv a peet) zstanou vdy dleitou pomckou pi posuzovn a oceovn pravosti listin a podobnch psanch, malovanch, na kamen vyrytch anebo plasticky vytvoench pamtek. asto pouze erbem nebo peet zachovala se stopa a pamtka zakladatelv anebo dobrodincv naich mst, hradv, monumentlnch staveb, klterv, kostelv a podobnch nboenskch i svtskch pamtek. Proe to nen pouh hka ani libstka, takov erby a peeti sbrati, je objasovati, listinn doklady k nim vyhledvati a je vbec vde ckm spsobem oceovati. Vak prv v tom ohledu n vysoce ven p. Rybika ji mnohou zsluhu sob zskal, a myslme, eby pedevm on byl povoln, plnou esko -moravskou heraldiku a sfragistiku nm sestaviti, kdyby mu Bh k tomu potebnho zdrav popti ril, jsouce pesvdeni, eby vickni, kdo se u ns po dobnmi sbrkami zamstnvaj anebo jich u sebe chovaj, milerdi jemu v tom radou a pomoc pispti ochotni byli. V nynjm po jednn vypisuj se erby a peeti naich duchovnch stav : knat arcibiskupv Praskch, metropolitn kapitoly, probota a dkana jejho, kapitoly u Vech Svatch na hrad Praskm, kapitoly a pro bota Vyehradskho, kapitoly Staroboleslavsk, arcidkanv Plze skch, kapitoly Kralohradeck, arcijhenstv Paliskho . Polickho v Litomicku, pevorstv Johanitskho, konventu a velmistra kiovnkv s ervenou hvzdou, kltera Strahovskho, BevnovskoBroumovskho, Emausko-Montserratskho, Tepelskho, elivskho, Oseckho, Vebrodskho a erb nkdy knny abbatye stavu lechtien u sv. Andl v Praze. K tomu pak uvd se text estera listin k erbovnm nadnm se vztahujcch, a na tyech tabulkch jsou vtm dlem popsan erby a peeti vyobrazeny. Ped lety vedl se v tchto Pamtkch jaksi spor o erb kltera elivskho (Pam. III. 96 a 139); myslme, e sporn otzky v tomto spise p. Rybiky dkladnho vysvtlen nalezly. Erby a peeti zruench klter a jinch duchovnch stav p. R. do tohoto pojednn ne pijal. Z. Posel z Prahy Kalend historick a politick na obyejn rok 1863. Ronk druh. Uspodal Karel Sabina. V Praze 1863. I. L. Kober. Str. 132 ve 4. s 51 vyobrazenmi v textu a zvltn prmi, podobiznou Frant. Palackho v oceli rytou. Jest to zajist dobr mylnka, vydvati kalend ili lpe almanach historicko-politick, jen bychom si byli pli pimenj

Citerrnt repertorium.

Literrn repertorium. neli v minulch dobch pozornost sttn kv a politikv jest upiata. Kdyby pak ty pomry i pominuly, zstv tato kniha vdy vtanou pomckou djepisci, jemu nejenom prameny ukazuje, ale t na mnoze dobe spracovanou ltku poskytuje, z kterhoto ohledu pn Ptrosovo dlo skutenm obohacenm na historickoprvnick literatury nazvno bti mus. Po rozboru a roztdn velikch druhv eskch len pojednv se tu naped do podrobn o pvodu, promnch, prvnch pomrech a nynjm stavu len v Cechch lecch, potom podobn o lenech v Morav a Slezsku, jmenovit o manstvch arcibiskupa Olomouckho, o podmanstvch atd. Ve zvltnm dodatku podv p. spisovatel listiny, psen for mule, instrukce, krlovsk listy, snmovn usnesen a j. doklady. prava knihy jest cista, jen v eskch jm nech a textech, jich dosti mnoho pichz, panuje jaksi pravopisn babylon. Z. VrScek. Knka obsahem svm ku chrmu navtven Marie Panny bl krl. msta Rokycan lecho se vztahujc. Uspodal a vydal Jan Lodi, uitel na hlavnch kolch v Rokycanech. V.Praze 1862. Str. 67 v 12. S barvotiskovm vyobrazenm Vrku. Tuto knku uspodal pan Lodi hlavn pro pobon poutnky, ale krom modliteb, psn a ivotopisv nkterch svatch podal tak dost podrobnou historickou zprvu o pvodu na tiluli jmenovanho msta. Svat Jan Nepomack. Pspvky k vdeckmu ivotopisu. Sepsal Tom Novk, kaplan v Rainvsi. Z Blahovsta 1862. (Polovika istho vnosu nle vnitn prav chrmu sv. Cyrilla a Methodje v Karlin.) V Praze. Tisk a papr Karla Bellmanna. 1862. Kdo se chce seznmiti s celm vyvinutm literatury o sv. Janu NepOmuckm od prvnho potku a do nynjho stavu otzek k tomu se vztahujcch, nalezne ve spisku tomto, nepli obrnm (127 stran v 16.), dobrou, piln a obezele sestavenou rukovf. Poloha Starho Velehradu. Historick pojednn od Vincencia Brandla, zemskho archive na Morav. V Brn 1862, str. 43 v 8. V potitelnm pojednn tomto, naemu Palackmu vnovanm, obral si p. spisovatel lohu, jak to ji nzev spisku naznauje, dokzati, kde sdlo prvnch Moravskch panovnk, kde sdlo arcidicese Moravsk bylo. Ze zprv letopis Fuldenskch, z listin z rok 1202 a 1228 a z jinch pvodnch pozdjch listin, z obyejnch poloen opevnnch mst staroslovanskch, z tradice nrodn, jej prvn z okolnch pamtek zaznamenn u Dalemila se nalz, dokzal nm dmysln a obratn p. Brandl, e ineffabilis Rastizi munitio, potom antiqua urbs Rastizi v letopisech Fuldenskch jest tot msto s jmenovanm mstem co Weligrad jmenovan v r. 1131, e antiqua civitas v listin od r. 1202 jest mstys Welegrad v listin od r. 1228, a dle toho, e Velehrad star leel tam, kde nyn Uhersk Hradit a Star Msto le, kter t bylo st starho Velehradu. Spisovatel nm ukzal, e toto Star Msto, st to onoho starho Velehradu, jet i v XIII. vku Velehrad se zvalo, a a do as Pemysla Otakara II. mstysem bylo, trhov jeho ale potom e do Uherskho Hradit peneseny byly, nae Star Msto pouhou vesnic se stalo. Od tohoto Starho Msta, Starho Velehradu li se nynj ves u kltera Velehradskho, kter a pozdji kolem kltera zaloena byla a Nov Velehrad slula, nae poznenhlu Star Velehrad Starm Mstem zvti se poal. Proveden dkaz tchto jest tak jasn, e kadho rozumnho pe svd, jestli z jinch pin vekermu pekzan se neprotiv. Bohuel jest tchto pin velmi mnoho, a nelaskav soused nai a jejich nhon sna se vemon nm dokzati, e prvn podmnka nynj vzdlanosti, toti kesanstv, od nich nm dna jest. Oni tou nyn po tom tm vce, jeliko jim na tom zle, aby nm zklad k budouc slavnosti podkopali a mon ba jist rozen uvdomn nrodnho v Slovanstv zamezili. Pan Brandl zskal si spiskem svm zsluhu, e ve toto usilovn jednm rzem zniil. Neb ukzav, e byl Velehrad na Morav, peel k odvodnn, a dovedl, e ve Velehrad stl synodln chrm arcidiecese Mo ravsk a e v tomto chrm i sv. Method byl pochovn. Tm nm

191

uril msto, kde pamtku ss. apotol slaviti, kde roku 1863 jej stedit hledati mme, aby se utuila cta k mstu, z nho veke rmu Slovanstvu svtlo vry iti se poalo. E. Dje na Morav od nejstarch a do nejnovj ch as li sbhl. Na pamtku crkevn slavnosti na Mo rav r. 1863 co r. 1000tho od pchodu vrohlasatelv slavnch SS. Kyrila a Methoda Ieta Pu 863 na Moravu sepsal Fr. Sale Pluskal. Seit 1. V Olomouci 1863. Str. 64 v 8. Byloby zajist kadmu velevitno dlo toto, kdyby opravdu ctnm potebm vyhovti mohlo. Mlo kde od zem sam pro djepis tolik uinno, jako na Morav, a pedce neme se vrn tato druka na vlasti honositi historickm dlem, kter by nynj mu stanovisku vdy vyhovujc s djinami zem tto ns ponkud zevrubnji seznamovalo. Ze takovho dla velmi si pti bylo, dkazem jest, e na cena ped njakm asem byla vypsna. Pan Pluskal ml tedy dobrou vli, chvaln mysl, a plod jeho'bval by otevenma rukama pijat, kdyby umrl zpach neovanul kadho, kdo ble do nho nahldne. Vyk neme-li, e ji z dvact sti celku cel smr zatracujeme a nieho zdrnho neoekvme, mohlo by se nm penhlen v posouzen vytati, kdyby kad strnka o tom nesvdila, e proda, obdaivi spisovatele tak bujnou fantasi, z nho cokoli jinho mti chtla, ale ne djepisce. Kratik zempisn vod in (1 6) prpravu k' djinm, kter v seit tomto dobu prvn pedhistorickou a asi prvn dv stolet, doby druh mansk" (od r. 200 p. Kr. 430 po Kr.) zaujmaj. Pohovoiv (na str. 9 13) o prastavu (!) Moravy a o prvnch zprvch o krajch podunajskch, chce nm p. spisovatel nco povditi o pranrodech stedn Evropy, vypravuje ale, jak tato z Asie sthovnm se nrod v pradvnch asich zalidnna byla a jak si ivobyt tchto nrod v jejich pvodnch sdlech pedstavuje. Mimo to, e p. spisovatel trochu makavji, nzornji, ne vdy ale ku prospchu vci, nm ve vyliti se sna, neuchyluje se v celku od bnho mnn djepiscv jinch. Zajmavj jest odstavec dal, nadepsan Rozvrh nrod po stedn Evrop", kter o genilnosti a pvodnosti spisovatelov svd, a v nm kadmu ze ti v Evrop obvajcch kmen, Slovanm, Keltm a Germanm sdla vykazuje. Domnvm se bti oprvnn ve jmnu (!) celho Slovanstva p. Pluskalovi dky vzdti, e nm vykzal vecku zemi severn od Tater (t. j. poho praotcv od tta) od Odry a k Uralu (t. j. orlovm horm), a jin a zpadn od Tater cel po stednho a hoejho Dunaje a odtud do hoej Itlie a k pat Apenin vzdvm za to dky: neb jeliko spravedlnost pror nebesa, dostane se nm Slovanm nkdy jist zem tchto. My lnka tato, a dosti zpozdil, nen pln nov, a jak ji p. Pluskal odvodnil, to jev tolik prostoty a nevinnosti, e sotva kde po dobnho se doteme, a e za obveselen tm spsoben asi tak vdni jsme, jako se naopak kad Nmec zadurd, kdy pete, co na str. 22 24 o nrodu jeho jest povdno. Nebof podivn vci se tam vypravuj, mezi jinmi tak toto: Osobn sla atd. byly Nmcm nejvymi ctnostmi, proe tak nejvce veny. Z t piny vili sob i dravch zvat a nazvali se nejradji jmny jejich; jako lev, medvd, kanec, pes, hebec, vr a t. p., piln hledce v ctnostech hovad tchto zdokonaliti se." V nsledujcm odstavci odvodnil p. Pluskal svm nevinnm filologickm dmyslem, co byl o rozshlosti sdel Slovanv vynesl a povdl, a dokzal zase filologicky, e prvn obyvatel na Mo rav byli Slovan. Rozepsal se iroce o spsobu spoleenskho ivobyt a sttnho zazen mezi nrody slovanskmi, a to tum pro odvodnn svho vypravovn dalho, pro se dali Slovan z krajin zpadnch podunajskch a jinch italskch od Keltu vytisknouti vce k vchodu. Do Moravy nepili Keltov, tam pr zstali Slo van vdycky, a proto nesm pr se za to mti, e jmno zem m svj pvod v keltickm slovu mar (mrcha), ale od eky Moravy a ta od moiti, jeliko voda jest ivel usmrcujc. Tu praslovan skost Moravy objasnil nm filologickm rozborem moravskch jmen, jen o tom svd, e jeho vdomosti filologick jsou v pravd obrovsk a e on v ohledu tomto unicum jest. Spadl nm kmen se srdce, kdy ns p. spisovatel ku konci vypisovn djin doby prvn ujistil, e co dosavde vypravoval, nejvce na sudcch a uzvrkch jeho spov; neb jsme se pesvdili, e pi svch sud -

192

Pamtka Ferdinanda Betislav Mikovce. Doplky a opravy. zvltn pedmt svho zpytovn vyvolil, a k tomu drahn mate rialuv sebral. To byla vak tak jeho siln strnka, kdeto zas star architektu ru a star plastick umn vce jen mimochodem psto val. Jeho etn historick, archaeologick, mstopisu a ivotopisn monografie, je bu zvlt (Tycho de Brahe, H. Kr. Ruesswurm, Karltein, Trosky, Vy Brod, Brands nad Labem), bu v asopise eskho Musea (Matj Hutsk z Kivokltu, Mikul Daick z He slov, Hesla echv), bu v Lumru (velmi mnoho), bu ve zvlt nch sbrkch nmeckch i eskch^ (Album des Knigreichs Bh men, Staroitnosti a Pamtky zem esk) vydval, oceovali jsme vt m dlem hned po vyjit v naich Pamtkch" dle zsluhy; vynikaj! vesms jak pknou formou tak piln sebranou a dobe srovnanou ltkou. Rok ped svou smrt uskutenil prvn vstavu archaeologickou v Praze, o kter jsme tak svho asu zprvu po dali, a kdy uchvcen bolestnou nemoc na rok 1862 druhou v stavu sm zaditi nemohl, nebylo nikoho z dv spolku Arkadie, od kterho ta vstava vlastn vychzela, kdo by byl mohl msto Mikovce vc tu provsti. Postonvaje ji po del as, teprve v er venci r. 1862 siln zapadl, a ve Irech mscch po ukrutnm tr pen 22. z ducha vypustil, maje teprv 36 let vku svho. Bodej by jeho zapoat vak nedokonen prce a sbrky v pevn ruce se dostaly a na zmar nepily! Vak ztrta toho mue jest velmi ci teln, a dlouho jeho pamtka v naich srdcch zstane. Z.

cch a zvrkch fantasii velmi uzdu popustil a tak daleko od prav lohy historika, teba i sv vsledky o filologu opral, se vzdlil, e se domnvm e ped sebou mti spe jaksi plod roz maru, ne badn upmn o pravdu se starajcho. Nechceme zde uvdti zvltnosti tohoto dla, neb kdybychom ekli, e Pannonie odvd se od panovn, Alpy e tolik co olepen hory jsou a e Laibach vlastn Chlebov slouti m, a e jinch podobnch vc na sta se tu nalz, nevil by nm nikdo, e se v knize sepsan na pamtku tisciletho uveden kestanstva z obecenstva takov prmy initi mohou. Kus vypisovn druh ili mansk doby, jak dalece se jet v seitu tomto nalz, neli se nim od pedelho. Jen nm divno, e se panu spisovateli uzdlo vymysliti njakou veli kou slovanskou i na Dunaji asi 200 let p. Kr., aby sv politi ck vyznn vry uiniti mohl, kter jest docela zvltn jako jeho spis . Sna se toti dokzati nutnost centralisace v Rakousk i tm, e ji ped dvma tisci lety jedna e v tchto koninch stvala. Jestli nen tento zatek dla jen pouh ert pro obvese len obecenstva, musme se kojiti nadj, e se p. Pluskal, a do stane jistch zprv z doby pozdj, svho fantastickho ponn vzd, aby nezhanobil ale v skutku oslavil pamtku pchodu ss. slovanskch apotola do naich vlast. E.

Pamtka Ferdinanda Betislava Mikovce.

Archaeologick vda esk utrpla bolestnou ztrtu pedasnou smrt jednoho ze svch nejhorlivjch a nejnadanjch ctitelv a p stovatelv, Ferdinanda Betislava Mikovce, s kterm jsme dne 24. z 1862 mnohou pknou nadji do hrobu pochovali. Narodil se 24. prosince 1826 v Sloup ili Pirktein v kraji Litomickm, kde jeho otec byl hospodskm iditelem a vrchnm ednkem h rab t e Kinsk h o. B yv n n a s tudia odb yl est t d gym na sia u Augustianv v eskm Lip, a piel r. 1842 do Prahy na studia filosofick. V Praze dostal jeho duch pevn smr a zbudila se v nm lska k vlastenskm pamtkm. Ta jej tak vedla k lepmu poznn jazyka svho pirozenho, nebot a byl syn rodi&v eskch a z domova ji znmost etiny pinesl, pedce e cel mld v n meckm ok ol a v nm eck ch kolch strvil, j en nedostate n v etin se vyznval. Vak obcovnm a pilnm vmnm sob e skho literrnho ivota brzy vynahradil co mu schzelo, i pilnul k nrodu svmu, jeho pamtky m dl tm vce jeho mysl pou taly. Matka jeho ovdovvi pesthova la se do Prahy, a M. pi n bydle a nemaje poteby, o njak zaopaten se uchzeti, oddal se vhradn literrnmu ivotu. Byl pilnm sbratelem veho staro itnho, a jmenovit r. 1845 zaloil si sbrku starch npis v Ce chch, jich pr a do 6500 sob opsal. Nevdomo, komu se tato sbrka dostala, byla by vak koda, kdyby v soukrom nepinesi nikomu uitku zmizela. R. 1844 poal prvn archaeologicko -mstopisn lnky psti, a sice v jazyce nmeckm do tehdejho od Rud. Glasera vydvanho asopisu Ost und West, pak do Bohemie, kter byl pak a do sv smrti vren, jsa jejm nejlpe zpravenm referentem v mstnch vcech staroitnickch a historickch. Tak p s a l d o n m . a s op i su Der Kom et " a d o Wi en er Z ei t u n gu". V etin odvil se ponejprv roku 1846 ve Kvtech" vystoupiti. R. 1849 vydal v Lipsku Husovy listy, a r. 1851 zaloil vlastn svj asopis Lumr, kter nkladem Seifridovm u Kat. Jebkov a dosud vychz. Lumr oivoval suchoprn lta od 18511860, a pstoval krom belletristiky hlavn domc pamtky a staroitnosti, tak e tyto ronky toho asopisu jistou cenu i v budoucnosti mti budou. Vedle toho byl i dramatickm bsnkem, a jeho dv historick tragedie, Zhuba rodu Pemyslovskho a Dimitrij nleej k lepm plodm dramatick literatury esk; jmenovit v Zhub rodu Pemyslovskho dokzal, kterak me bsnk svmu plodu vyho posvcen dti, kdy s fantasi bsnickou spojuje hlub a dkladnj znmost historie a archaeologie, eho kby sob nai mlad dramatikov povimnouti chtli! Vedle toho pracoval t vhradn v archaeologii, vak hlavn si dobu Rudolfnskou za

Doplky a opravy.
Dostala se mi do rukou z archivu zmku Kcovskho star kniha s nadpisem: Memorabilie statku estnkostelskho," z n tuto nkter dodavky a opravy k popisu tho statku v Pam tkch d. II. str. 314 vyjmm: Roku 1629 hrab Pavel Michna z Va inova, cis. rada, a p. Vcslav Ptipesk z Ch a z Egerberka, na zen komisai, prodali statek estnkostelec, r. 1623 Ladislavovi Hrobickmu konfiskovan, p. Albrechtovi Libteinskmu z Kolovrat za 10.000 zl. (Dsk y Zem sk k vat. pam. ern P. 17.) R. 1640 prodal Kolovrat statek ten, vojskem spustoen, Jachimovi svob. p. z Rungen. (D. Z. kv. pam. mdn K. 15.) R. 1641 prodal baron Rungen estnkostel p. Katein Skuhrovsk roz. z Kokoo va (tame N. 27.), nemohl pr na nm nieho poiditi. Pan Kateina Skuhrov sk, kter tak blzk monn drela, hospodaila na etin po 15 let dobe, byla vak, dle povsti, nad mru psn. Sdlc jako v d ova n a m on n u v e lk p t ek (1 4 . d u b n a ) 1 6 5 6 u t op i la s e v Pachu u Hory, jedouc z kostela na monn. Jej dcera a ddika Albta Kateina, provdan za Hanue Frant. svob. p. z Kaiserteiua, prodala statek estnkostel r. 1668. 20. dubna Ferdinandovi ebest. svob. p. Vernierovi. (D. Z. kv. pam. zelen H. I.) Roku 1683, 17. bezna Sebestian Vernier prodal etin Janovi Vojtchovi svob. p. z Freisleben za 17.000 zl. (D. Z. kv. pam. zelen V. E. 6.) e se statek tak asto a tak lacino prodval, toho pinou jest, e stlo ve pusto, przdno, bez obil a dobytka, staven vecka na spadnut; poddan byli v nejvt chudob a lid z vtho dlu bez potahu. Ped lety robotovali poddan v celm roce 2, 3, 4 a 6 dn, a to ve nch; nyn vak konaj za td en tolik dn roboty. Pansk pole i staven vzdlvaly a udrovaly vrchnosti vlastnmi potahy; vbec poddan byli s to ped asy svm tehdejm vrchnostem penze pjovati, a obma se dobe vedlo ; nyn vak teba zvolati: Ach, budi Bohu el! A pede neproheili se pod dan, nbr vrchnosti samy proti ddin mu krli a t. d. Tak kostel sv. Petra a Pavla stoj oputn, bez fare." Jest to sice mal obrzek, ale dv s pomylenou. O smutnm konci barona z Freisleben, ukrcenho r. 1680 v noci na zmku od vlastnho poddanho Jana Kronusa, podotknuto v popis u. Ddiky po nm Kate ina svob. pan z Keimbachu, Frantika z Heinrichsberku, Klra z Putzu, rozen sestry z Freisleben, postoupily statek jet tho roku p. Marii Rosalii z Vernieru, roz. z Keimbachu, a ta jej prodala 1686 dne 26. srpna pan Johan z B runieru, roz. z Bonu, kter 15. jna 1692 bez posledn vle zemela, nae se jej manel Hani bal z Brunieru statku etina ujal, upokojiv dti z prvnho manel stv neboky manelky s p. Josefem Novellim penitou stkou. A. N. Vlask.

Tisk Jaroslava Pospila.

asopis Musea krlovstv eskho pro djepis hlavn esk.

Vydn archaeologickho sboru Musea krlovstv eskho nkladem Matice esk.
Redaktor K. VI. Zap.

Ronk X.

Dl V., seit 5.

Rok 1863.

D o k s a n j,
bv. krlovsk, panensk klter Praemonstrtek nad Ohi.
Sepsal Frantiek Bene, c. k. konservato. (Dokoneni.)

II. Popis bvalho kltera.

V umlecko-historickm ohledu jest nyn v Doksanech jen chrm se svou kryptou dleit; ostatn staven bva lho kltera, neslouc e ji svmu pvodnmu uren, nieho vce ve ve vytknutm ohledu neposkytuj. Rozshl skupen staveb, kter nkdy skldaly klter Doksansk, zavr v sob ti velk dvory, a obrac sv hlavn prel k vchodn stran, k silnici z Prahy do Li tomic okolo bc, a znamenitm ovocnm stromoadm zastnn. Skvostnm portlem ili branou s bohatm sloupoa dm mskho slohu, ale podle vkusu v 18. stolet panuj cho vystavenm, vchzme do prvnho dvora. Na prvo stoj tu staven o jednom patru s pbytky ednkv, sp kou a stjemi; na levo stoj druh dlouh staven, v nm jest fara, kola a pivovr, podle kterho o nco hloub bval kltersk mln stoj. Na eenm portle vak spatujeme dva erby, toti probotv a konventsk ili kltern, poto m sochy Panny Marie, sv. Augustina a sv. Norberta, konen npis: Tu nos jucando respice et nos ab hosle protege, Petem famemque remoce, horaque mortis suscipe. U prosted prostrannho krsnho dvora stoj sloup se sochou Panny Marie, jej posledn probot Winkelburg postaviti dal, a jej nyn zastiuje hust loub bezu, ja smnu a akaci, dokola jsouc istm plotem ohrazeno. Navtvovatel vstoup nyn do bval prelatury o jednom poschod, s dlouhou adou pokojv; na prvo zas jest bval provisorv byt ili provisorat. Ve vech tch pknch mstnostech pebv nyn dritel panstv Doksanskho, a k se tomu dlu bvalho kltera zmek".

Brna s psmenem L a letopotem 1692 uvd ns z prvnho do druhho dvora a ku kostelu. Tam stoj rozshl, jedno duch ale pkn a dkladn kltern staven, v nm bydlely jeptiky v etnch, pknch, svtlch a istotnch komnatch (celch), majce tu tak letn a zimn refekt, kuchy a pirnu. Vysok, jednodue ozdoben portl uvdl ku klausue, a jet na nm nsledujc n pisy se zachovaly: Veni sponsa Christi. DoXanensIbus VestaLIbus eXstrVCtuM. (1682.) Stavba toho konventu poala za probota Girntha (16791689), a dospla ku konci teprv za jeho druhho nstupce, probota Kunovskho (+ 1709).') Prelaturu vystavl Girnthv prvn nstupce, probot Waldhauser (1689-1692). Pi samm kostele stoj tu zase jin pkn socha Panny Marie bez poskvrny poat (immaculata), pod n kle zakladatelkyn kltera, krlovna Gertruda. Pi n stoj jet pachole drc v ruce tt, na nm pdorys kl tera vyryt jest. Npis zas pipomn na jubilejn slavnost kltera r. 1744, a zn takto: Sanctissimae Dei Genitricis Patronae, grataeqne memoriae Gertrudis, Reginae Bohemiae, fundatricis pienissimae, anno fundati Parthenonis saeculari sexto aere Christi i 744. T. j. Nejsvtj patronce rodice Bo, a vdn pa mtce Gertrudy, krlovny esk, nejzbonj zakladatel kyn, v estistm roce zaloen kltera lta Pn 1744.
) Mika's Ruhmwrdiges Doxan. Str. 104.

25

194

Doksany, bv. krlovsk, panensk klter Praemonstrtek nad Ohi.

Dle tu jest kltern studn, na n stoj socha sv. Josefa. Poskytuje dobr vody k pit, a upravena byla od probota Winkelburka. Tet dvr k plnon stran obkliuj podnes jet h ospodsk staven, stodoly, klny, sklepy, chlvy atd. Na mst, kde nyn dobytek na slunci se vyhv, stvala jet ped lety kaplika Panny Marie, od jeptiky Maxmi liny Zsmuck zzen, v n vystaven bval milostn obraz Matky Bo od een jeptiky bohat ozdoben, a od lidu vysoce ctn. Jan Lexa sv. p. z Aehrenthalu dal tu kapliku r. 1825 rozebrati a odstraniti, avak kopie milostnho obrazu zachovaly se rytinou, kterou podle Hieblova vkresu zhotovil Jan Fr. Fischer, velmi ikovn rytec mezi lety 17121740 v Praze ijc. Vyla v oktvu s pod-

Vnitek samho konventu neposkytuje ji nieho vce, co by ns zajmati mohlo. Hoej komnaty jsou zpustl a bez oken, naplnn slmou, senem a jetelem. Jenom komnaty pevorye upraveny jsou nyn na ednick byt. V dolejch mstnostech bydl pansk a dvorsk eldka. Krsn, tukaturou ozdoben refekt slou nyn kravm za chlv. Zpozoroval jsem tu letopoet 1756. Tato bval kltern staven, pochzejc vesms te prv ze 17. a 18. stolet, pilhaj tsn k znamenitmu, vatmu chrmu, kter proto jen na severn stran z te tho dvora mali ponkud volnjho pohledu poskytuje, ale zase jinmi, ne prv malebnmi plepky zastaven jest.

pisem: Vera efflgles s. Marlae In CapeLLa DoXanensI honoratae. (1720.)*)

Pbytky ednkv a prelatura (zmek) jsou nyn je t v nejlepm stavu, avak vlastn konvent stoj smutn zpustl v nejvt zanedbalosti, a pon se rozpadvati. Vnitek prelatury zavr v sob krom krsnch skvost nch pokojv znamenit jdeln sl, v nm se spatuj dobrodincov kltera Doksanskho na stnch namalovan v nsledujcm podku:

III. Popis chrmu.

Jakkoliv tento chrm mnoh mi pdavky a pozdj mi okrasami piozdoben i pokaen jest, nle pedce mezi n e j z n a m e n i t j romnsk s t a v b y z 12. s t o l e t v Cechch, nebof dn pozdj obnova nedotkla se zkladnho jdra staven, nbr jenom jeho zevnitn po hled zjinaily. Vude lze jet poznati, a leckdes ne tak snadno, star rozmr prostor toho chrmu a star roz lnkovn kamennch hmot. Zkladn forma ukazuje latinsk k, a krom pro stedn lodi byly pvodn jet dv bon lodi. (Viz fig. I.) Nyn jsou bon lodi ve dv kaple (/" a g) promnny, potom ve dv ve lec sn (' a A), ty silnch pli v v ken, to jest v tom mst, kde lo pn ee hlavn lo, uito k noen lehk, osmi vysokmi okny osvtlen vlask kupoly, kter teprve v letech 1721 1725 zzena byla, a kter pjemn petrhuje osmero oddlen klenby ve hlavn lodi. Kad klenbov oddlen jest s vedlejmi irokm pasem spojeno. Pn ili k ov lo na obou koncch, k severu a zpadu, velikmi polokruhovmi apsidami (d a c) se zavr, a nevybhajc daleko "od hlavn stavby osvduje povahu staroitnch chrm, kter je tak velebnmi a krsnmi in. tyry siln klenbov pasy v ken oddluj prostor lod od kru ili presbyteria, kter k vchodn stran jest obrcen a pnou zd rovn se zavr. To vak ji nen pvodn, nebof i toto presbyterium konilo se prostrannou, polokruhovou apsidou stejn vky s klenbou kosteln, jak to patrn ukazuje star obraz kltera, kter z roku 1658 pochz. Po obou stranch kru ili presbyteria jsou dv p vodn kaple (6 a c), majc t k vchodn stran mal polokruhov apsidy. Vak kad byla v 18. stolet sklenuta bovitm klenutm s lucernou o tyech oknech, co se ovem od starch zpodnch zd patrn li. Star romnsk rz zachoval se pouze v obou apsidch, ktermi zavena jsou ob pn ramena chrmu. Na jin apsid (viz obraz 3.) jest est lissn ili kolmch pas, severn apsida zas oivena jest osmi polosloupky, kter na 8" ze zdi vystupuj a pvodn starou obloukovou msu drely, nyn ale mlk arkdy ili polooblouky pod -

Wladislaus //., Bohem. Rex, dotavit. Ludovicus I. Bohem. Rex nobilitavit. Przemyslaus II. Bohem. Rex. confirmavif. Beatus Brzetislaus Henricus, Can. Sioneus, Dux Bohemiae gratus condecoravit.
Heribaldus. (Prvn probot Doksansk.) Stnu v pozad ozdobuje velik malba pedstavujc vymylenou legendu, kterak krlovna Gertruda v lesnat a molovit krajin klter zaloiti chce, a dvoanm j z toho zrazujcm rakouskm nem odpovd: Es kann dog san. Tato nejapn smylen slova jsou zlatmi p smeny na jednom kamen v obraze vyznae na. Tak jest v tom pdorys kltera viditeln. Nalezl jsem na tom obraze jmno male, podepsal se: G. Bellmayer, kdeto f Ti pod podobiznami vyskytuje se monogram takov; Ten vak se vztahuje na pouhou obnovu tch obrazv za knny Poatovsk. Na strop vymalovn jest egyptsk Josef s mladm Benjaminem pi hostin. Dlaba ve svm slovnku umlcv eskch str. 377 pe, e znamenit mal Frant. X. Balko preltsk sl v Doksanech malbami vyozdobil. Z tto bval prelatury vychz se na oteven t aras, na kterm a do r. 1825 stvala probotova i kltern domc kaple ke cti sv. Materna. Schody vedou nyn s toho tarasu do krsn kvtinov zahrady, kde stoj pkn letn domek s erbem kltera a probota Winkelburka na stnch.
') Tent rytec v pnm foliu. vyryl tak pohled na klter Ooksansk

Doksany, bv. krlovsk, panensk klter Praemonstrtek nad Oh.

195

sti pak, ovrhnut a vypraj. Ob apsidy pi poozdoben pochz ji ze 17. a sledn jmenovavch ka 18. stolet. V stojc po prav plch nemaj zcela dnch stran m jet v starm ozdob. zpodnm dlu svm ti star Prostor hlavn lodi okna, z nich jedno, kter jde osvtluje 14 irokch, do do umrl kaple, jet romnsk oblouku sklenutch oken, formy zachovalo. potom tyry vysok vak zk okna, kter snad ze Na jin stran chrmov starch dob pochzej. spatuj se pod jednostrannou Ze veho vidme, e stechou bval bon lodi u vnit chrmu krom stazbytek zoubkovan msy, rch z opuky, pskovce a potom vezd -n polokruhov dlem z cihel vyvedench oblouk z pskovce, pod kterm hlavnch zd nic pvodnho jsou nyn mal dvka vedouc se nezachovalo. Tyto zdi do t sklepv, nkdejch to nesou dlem obnoven vast star krypty. Na tomto len klenut. Po stnch se oblouku zpozoroval jsem zbytky pnou filastry s mskmi njakho npisu, jeho psmena hlavicemi nahoe; tuka vak rozlutiti jsem nemohl, neturn ozdoby parukovho jsou-li to nahodil kr-"baniny. vkusu pokrvaj stny, rohy Druh preln v, na lev a kraje. Podlaha jest vystran stojc, m zcela dole pi dldna kamennmi dlazemi dv polo kruhov oknka, kami z Hotky, ob bon kter jako nlevky denn svtlo kaple (/" a g) mramorova>I do krypty propoutla, nyn nmi cihlami. ale klnou z venku zastavena Kostel nem dnho jsou. Nyn jsou ob ve prel mezi obma zpadzmodernisovan, a jejich bn nmi vemi, nebof staven podobaj se bnm jinch konventu tsn k nmu pipraemonstrt-skch kostelu v lh, a vchzelo se z nho Cechch, na Strahov, v Tepl, Mi do hoejch prostor (* a k) levsku a eliv, jakov se svho asu na kruchtu, z kter pak za nco hez kho pokldaly. schody vedly dol do proTet, za krem ili stor chrmovch. Pro pedpresbyteriem chrmu k vchodn bn vysvtlen teba poFig. I. Pdorys chrmu Doksanskho. stran postaven, nejvy v byla dotknouti, e prostor m pod teprve v 17. a 18. stolet levou v do prostoru i, vystavna. Na obraze od r. 1658 a tento po schodech dol jet nen, a stoj tam na jejm mst do kaple f vede. Prostedapsida hlavn lodi kosteln. Mika pe ve svm: nmi dvemi n zase vchz Ruhmwrdiges Doxan str. 104: Durch die letzten se na bvalou kruchtu jeptiek k, kde stoj varhany 6, Jahre her (ped r. 1726) ist die Kirche erneuert, mit einer z t kruchty dostaneme se do sn A, a z n po schodech hohen Kuppel und in der Kirchen befindlichen Malereyen dol do kaple g, a do umrl kaple pod druhou v /. versehen worden, deme zugethan wurde ein neu Preln tt jest zcela hol, a jsou v nm jenom dv e r b a u t e r Thurm mit seiner Glocken, welche mit mal oknka, vce dry k propoutn svtla na podkrov. ihrer Grosse und schnen Klang ihr eigenes Lob Vecky tyto prostory jsou o 14 stop nad podlahou kosteln verkndet." vyveny, nebof pod nimi jest krypta, do n se nyn 25* z boku ze zpadn vysok a svtl kltern chodby se stupuje. Ob zpadn ve ukazuj zejm, e jejich zpodn sti jsou star, s chrmovou stavbou souasn; hoej

196

Doksany, bv. krlo vsk, panensk klter Praemonstrtek nad Ob.

Kde by nkdy kaple sv. Michala byla stvala, ji ni kdo nev.3 ) Ze veho, co tu povdno, vysvt, e Doksansk chrm na vzdor vem tyem hroznm porm v letech 1200, 1276, 1295 a 1420, konen i na vz dor vdsk zkze r. 1646, svho pvodnho romnskho rzu -aspo v jde zd a v pdorysu nepozbyl, e doba gotick ni eho v nm nezmnila, a e jenom probot Mika, kter se zlibou ustavin sta vl, v letech 1720 1725 takov zmny zde spsobil, jak se tm v stejnm ase v Cho tov, Tepl, na Strahove a dlem v eliv daly. Mikv stavitel chrnil se, aby ve svch novch tvorech se starou vstavnost nesouhlasil. Vyuzdnost osobn libovle v 17. a 18. stolet se svmi nsilnmi pepiatostmi ve formch, jeto svou vnivou mysl onoho asu v pevrhlosti umleckch smrv objevuj, vedla tak tehdejho obnovovatele Doksanskch staveb za ruku. Libovali si ve velkch, mohutnch hmotch, v pebohatch podrobnostech, mocn psobcm rozlnkovn tchto hmot a v malebnm inku. V Doksanech chtli toho veho docliti hodn vysazenmi msami, novou kupol, kter vak jest sama o sob dosti hezk, rozmnoenm velikho rozlnkovn stavby a nahromadnm rozlinho druhu dekorac, jako jmenovit filastrv. Co bylo staroitnho, to pochovali, jak ji Balbin nak, 4) pod podlahou kosteln, anebo pokryli to maltou, a Doksansk staroitn romnsk chrm zakuklen jest pltkem pitvornm, jak na star stavby u ns umli hlavn dvati tehdej cizint stavitel Matou Burgundns, Marek Antonn Cannevall ili Chanivalle a Silvester Carloni, kte jmenovit Strahovsk chrm tak ve lice petvoili, e z jeho pvodnho rzu nieho nezbylo, leda hlavn zkladn zdi a pdorys. Vmry Doksanskho chrmu v jeho hlavn lodi, v ken, presbyteriu, pn lodi, ve tyech bonch ka plch, v kru jeptiek a v apsidch jsou nsledujc: Cel dlka chrmu v svtlosti obn. 190' 9" Z toho pipad na kr . . . 67' 7" na lo ........................................... 73' 7" na kr jeptiek (jakoto pokraovn lodi, o 14' vyven) . 49' 7". Dlka pn lodi obna . . 91' 6" Z toho pipad na kadou plku lodi (d a e) . . . . 2 4 ' 2" na poloumr kad apsidy . . 9' na ku hlavn lodi . . . 2 5 ' 2" na zkladn zdi. . . . 4 ' 9" na hrubost hlavnch zd . . 4'. Vka presbyteria . kru obn . 42' 3 " Vka lodi hlavn a pn . . 42' 10" Hrubost klenby v zvrn cch obn . 8" Vka bonch kapl . . . . 24'.
>) Mika str. 100. ) Mise. UV. 7.

Vka ve na vchodn stran a ku ki asi .................................................108' obou v prelnch na zpadn stran asi..........................................................91' Hrubost zpodnch zd v prelnch v ch .............................................. 3' 9". Stechy na chrm jsou zcela nzk a ploch, krovy na mnoha mstech ji velmi chatrn. Vnitn vyozdoben chrmu. Obrafme naped zraky sv vzhru, a obdivujme se pknm freskovm malbm na klenbch, kter se nepo ruen zachovaly, a o pkn umlos ti svho povodce, male Jana Hiebla svd. 6 ) V tchto malbch objevuj se jadrn a vn postavy, pohyb jejich jest svobodn pi velmi pknm uloen od vv. Zvlt vak navtvovatele pout marinsk symbolika v tchto obrazch pkn proveden. Sest avil jsem si pehled tchto Doksanskch maleb na obmtce, a znamenm tuto velk obrazy na valenm klenut mskmi ciframi; vedlej obrazy v klenbovch nplnch arabskmi ciframi. I. Nad velkm oltem: Ruth, sbratelka klasv; v peninm snope jev se s v. hostie, nad n Panna Maria v lahodnm ozen. Zde jako pode vemi ostatnmi obrazy jsou latinsk biblick texty. 1. V prvo a) Jeek na oblaku stojc. V levo b) bernek Bo na olti stojc. V ken ve tyech klenbovch nplnch mezi ku pol a klenbovmi pasy jev se slunce, msc, hudebn nstroje a zbran. II. David odpovajc na zemi; vedle nho vyrst kmnek, jej pravou rukou objm. Jest to kmen Jesse, kter se kon tenkm proutkem a monogramem IHS. Panna Maria ukazuje se ve vtvch. 2. a) Noemova archa a holub s vtvikou, b) Ndrka s vodou. Na klenbovm pase stoj letopoet MDCCXX. III. Oteven chrmov s, v n ppravy k obt, kzle, ohe, n, miska atd. V pozad Panna Maria s ar chou mluvy. 3. a) Archa mluvy, nad n hostie. b) Voda ze skly se prtc, symboly nadje a sly, hostie. V bovit klenb v kupoli: svat Duch, Bh otec mezi andly, na jedn stran David, na druh Moj. Oblak sah a k Josefovi dol, kter maje poutni kou hl a uzlk v ruce do Betlma putuje. Na tyech hlavnch
*) O tomto mali podv Olaba ve svm slovnku umlcv eskch obrnjch zprv; my tuto jenom podotkneme, e byt r. 1681 v Ottobaieru v Algav narozen, e se Mnichov a ve Vdni u male Posza vzdlval, r. 1709 v Praze usadil a r. 1755 umel.

Deksany, bv. krlovsk, panensk klter Praemonstrtek nad Oh.

197

stranch spatuj se po kraji velik psmena J (Josef) M (Mika) P (Praepositus) D (Doxanensis). V jednom kout stoj: Johan Hiebl pin. Ao. 72i. IV. Za kupol prvn obraz v lodi chrmov: skalnat krajina, Jakub pad na kolena objmaje oblak, v kterm se jev Panna Maria v osmihran hvzd. 4. a) Trojramen svcen s hoc svc a liliemi otoen, b) Strom, v jeho korun se objevuje Spasitel s kem. Klenbov ps jest po stranch tukatorskm dlem ozdoben, i objevuje se zde npis: Rochus feci. 6 ) V. Abraham v podob spcho kmeta, ped nm Izk, z jeho ivota vyrst strom. V korun stromu o bjevuje se Panna Maria a na vrcholku v oblacch Je Kristus. 5. a) Harfa obloukovit, v n se jev jmno Marie, b) Desky Boch pikzan, ehnajc Jeek. VI. Bh otec v oblacch dr otevenou knihu, na le vm listu jest jmno Maria, na druhm slova: Liber generationis Jesu Christi. Mat. I. 6. a) Liliemi objat penin klas, dole had. b) Panna Maria na vrcholku skly lape hadu na hlavu. Dole propasf, nahoe Jeek s kem. VII. Jeek opr se o strom ivota, nad kterm se jev monogramm jmna Maria. 7. a) Spasitel s kem stojc na tyech zvatech evangelistv, b) Ruka drc zelenou ratolest. VIII. Panna Maria v ozen, pod n kle sv. Anna -A sv. Jchim. 8. a) Vinice, v nejvtm hroznu Jeek. b) Na dv plky peznut grantov jablko, na jedn plce monogrammy Jee a Marie. Veker plastika v kostele jev rz len sladbukosti osmnctho stolet. Hlavn o l t (1) ozdoben jest velkou ezbou slo iitho pitvornho slohu z r. 1768, 7) kter slou za rm jednomu vtmu a druhmu menmu obrazu. Vt olejn .obraz, od neznmho mistra, pedstavuje narozen Panny Marie, men kulat Pannu Marii v nebesk slv. Zpodn stny po obou stranch hlavnho olte pi krvaj pkn proveden ezby ve dev, pedstavujc dva vjevy ze zbonho rozjmn z knihy o nsledovn Kristov od Tome Kempenskho. Po prav stran jest nahoe zasklenn oratorium, kter pr knna Poatov sk zditi dala. Tu zanaj tak velik olejn obrazy v rmech, ze ivota sv. Norberta, kter s velkou umlost maloval Jan Hiebl, a kter podle sebe zaveny ozdobuj stny chr mov.
*) Feyfar ve svm nm. spisku o Doksanech jmenuje toho tukatora chybn Rochus Bayer. 7 ) Feyfar: Kurie Gesch. Dox. Str. 148-

V prvo od velkho olte jest kaple sv. Jukunda muennika (c). Kosti jeho, pozlacenm bronzovm drtem spiat, odpovaj ve sklenn rakvi, na olti nyn oputnm. Vak jest tak cel kaple velmi zpustl. Stval tu tak olt sv. Anny, kterho se nyn k vystavn boho hrobu pouv. Malovn v bni pedstavuje apotheosu sv. Jukunda, mskho legione, vak prosa kujcm detm siln ji utrplo. Nahoe jsou v t kapli bohat omen pavlae, jejichto poprsn zdi velmi p knmi malbami na obmtce ozdobeny jsou, sam symbolick tvory s latinskmi biblickmi npisy. Pod podlahou jest krypta pikryta velikm kamenem, na kterm se te tento npis: Sta aC Lege. qVID sVnt MortaLes! (i711.) fLos CaDens Massa pVLVIs. (1711.) Tu se kladli kn a dobrodinci kltera, mezi nimi tak znm r odina Ipoldsk. Probotov vak odpovaj v presbyteriu. Protilehl kaple sv. Jukundy (b) jest pedel po dobn. Na olti tak ji nepotebovanm spatuj se ostatky een svat v sklenn skni, v postav sedc v bohat vyvanm, hedbvnm roue. J est tu pak druh rovn oputn olt sv. Jana Nep., a cel kaple jest ve stavb podobn sel, jako ona sv. Jukunda. Malovn v bni pedstavuje apotheosi sv. panny Jukundy, kter ve spolku s pti pannami, k svatb s nebeskm enichem povolanmi, a symboly vry, moudrosti, lsky a nevinnosti drcmi, od andlv s lampikami obklopena jest. Tak zde jest bohat omen pavlka pod bn s pknmi symbolickmi malbami na poprsn zdce. V podlaze le ohromn kmen nad kryptou klter nch panen, kter ji asto byla otevena a prohledna. Na nm jest latinsk npis ponkud porouchan a leto poet 1665. V kru nachzej se nade vchody do tchto dvou kapl bohat omen oratoria, z nich jednoho nynj panstvo uv. Jsou vesms symbolick mi malbami a bi blickmi prpovdmi ozdobeny. Nyn vstupme pod ken ili pod k u p o l i : v prvo i v levo spatujeme v pknch apsidch pn lodi pe krsn mramorov olte (4 a 5), a pod dvma hlavnmi pili jin dva olte, vak men a zcela stejn (2 a 3). Vecky tyry olte z vtenho mramoru ovem ve slohu parukovm vytesal znamenit Prask kamenk Josef Lauermann, jehoto jmno na dvou oltch tak s pdavkem Erecfum A. 1774 a 1777 se nachz. Od tho Lauermanna pochzej tak mramorov o lte ve chrm Strahovskm. Olt v prav apsid (5) posvcen jest sv. Norbertovi, a jeho obrazy, sv. Norbert a nahoe sv. Prokop, jsou mistrovsk dla. Mal obrzek bolestn Matky Bo na tabernakulu beze v umleck ceny pov vak velik cty od po bonho lidu. Valen klenba ped apsidou skv

198

Doksany, bv. krlovsk, panensk klter Praemonstrtek nad Oh.

se vtenou perspektivickou malbou, a svd, e mal Hiebl od Vdeskho Pozza mnohmu se nauil. Krom jinch ozdob na stnch spatujeme v tomto krizovm ramen nahoe v prvo devnou ezbu, paru kovmi kudrlinkami ovem peplnnou, v podob sarkofgu a pyramidy s nevyhnutelnm pdavkem velijakch symbolickch figur. Jest to epitaf knete-biskupa Jindicha Betislava, dobrodince kltera, kter zde pochovn byl. Npisy ostatek vysvtluj:

soch a z andla, kter pdorys kltera dr. Npisy na tom jsou takov:

HV1C DoXanensls reDVnt pletatls VlCes. Sanctorum filiae, Matri Sanciorum, conjugi pientissimorum, fundatrici candidarum, Gertrudi, reginae pientissimae. Na ttcch po stranch: Agneti filiae regenti, na jinm: Wladislai conjugi detenti.
Oba olte pi pilch v ken (2 a 3) ozdobeny jsou obrazy sv. Josefa a sv. Vavince, jeto znamenit Ludvik Kohl maloval. Na jednom oll i stoj: Erectum 1774. Tam se chov tak v mramorovm vklenku za sklem prastar o b r a z Madonny s J e k e m na zlat pd a na lpovm dev. Jemn pletivo ze zlatho drtu a smaltovch perliek ozdobuje ho vkol. Jest jenom zv de sti palcv a z sedmi palcv, pamtka to byzantinskho umn a snad staroitalsk prce, kterou dosud mlo kdo se jal bedlivji ohledati. Vdycky se myslilo, e to jest tvor staroesk koly, a teprv 1862 v dubnu vyndn byl a npis na zadn ploe se objevil, kter ns ovem jinak pouil. Stoj tam toti napsno:

Beat o episcopo duci sancto Henrico Brzetislao, ordine candido orntu ecclesiae candido coetui Doxanensis centissimo. (?) V levo: Przemyslao Ottakaro Defensori. (To plat
tak pamtce Pemysl a Otakara bezpochyby prvnho.) Dole: ILI DoXanensls pletas gratltVDlnls Deponlt VWes. Do pile vedle olte sv. Norberta zasazena jest mramorov deska, a do n men mosazn tabulka s nsledujcm nhrobnm npisem:

Anno Dni 1680 28 Oct. nobilis Domina Rosina Christina Teppern nata Holtzabfliana . . . Wobrzistwi in puerperto mortua, et una cum prote sub latere signo rosae signato sepulta, requiescens gloriosam expectat resurectionem.
Naproti tomu npisu jest vchod do s a k r i s t i e (o), kter t malbami na obmtce jest vyozdobena. Mal se tu podepsal takto: Hiebl pin. A. 1732. S pravm ramenem chrmu souvis peds hlavnho vchodu do kostela z druhho klternho dvora. I tato peds (st to bval bon lodi) jest bedliv vyozdo bena, na klenb pedstavuje malovn moskou lo s Je kem, dva obrazy v rmech hlavy evangelistv od do brho mistra, kropenky z blho mramoru maj podobu mul. Protilehl vchod od severn strany jest stle zaven; v jeho pedsni spatuje se tak malovn na klenb: panna Maria s Jekem na rukou. V ap s id se ve r n ho p n ho r a me ne ( d ) sto j olt sv. Augustina (4) s dvma obrazy, sv. Augustina a sv. Vojtcha, na kterch lze jest hned poznati mistrov skou ruku Petra Brandla. 8 ) Na klenb vymalovna jest architektonic k perspektiva, na stnch erb probotsk a asto se opakujc monogramm J. M. P. D., t. j. Josef Mika, probot Doksansk, a letopoet 1721. Dv omen ale nepstupn oratoria jsou zde jen pro symetrii. Vysoko na stn jest tak zde pamtnk podobnm spsobem zzen, jako v protilehlm pnm ramen. Jest to epitaf krlovny Gertrudy, zakladatelkyn kltera, skl dajc se ze sarkofgu, pyramidy, jej sochy, t poprsnch
s ) Dlaba udv ve svm slovnku, e Brandl ti oltn obrazy pro Doksany maloval, ale kter by to byly, nepoznamenal.

Haec imago oblata fit Serenissimo Marchioni Badensi Ludovico ab Archi-Episcopo Albaniae, ab lilo Domino Episcopo Litomicemi Jaroslao praesentata, quam ille aute mortem suam V. Maximilianae Doxanensi donavit, Ulam sibi Dominus Vitus Abbas Strafioviensis pro suo solatio mutuavit, post cujus mortem Josefus Praelatus Doxanensis eandern recepit. A. 1711.
T. j. Tento obraz darovn byl jasnmu markhrabti Badenskmu Ludvkovi od arcibiskupa Albnskho, markhrab Ludv k jej obtoval Litomickmu biskupu Jaro slavovi (ze ternberka), ten jej dal ped svou smrt pann Maxmiline (jeptice) v Doksanech, od kter si ho vypjil pro poten sv pan Vt (Seipl), opat Strahovsk, po jehoto smrti Josef (Mika), probot Doksansk, zas ho nazpt obdrel r. 1711. Krsn, lbezn a pvtiv jsou tahy Matky Bo, le vou ruku k srdci pitiskuje, pravou dr Jeka, ano ten hlaviku svou k tvi matin tul, a ruikou ji okolo krku dr. Matka Bo, majc plef hndou, hlavu z vojem ovinutou a zlatou z objatou, obleena jest tuni kou a pltm. Oi a nos siln vystupuj, pysky jsou vy boulen, a pi tom vem svat lbeznost z toho oblieje se usmv. Ruce jsou velmi dlouh, avak nikoliv, jako to u Byzantincv bv, potvorn. Roucha maj pkn z hyby, a okraj zvoje jest bohat ozdoben. Jeek obleen jest dlouhou tunikou a irokm pasem okolo ivota. Barva v tvch se zachovala bez promny, hndoerven a hn -

Doksany, bv. krlovsk, panensk klter Fraemonstrtek nad O h.

199

dolul roucha vak trochu vybledla, a prosvtv jimi zlat pda jako zlat svtylka. N mal J. Sheivl vrnou kopii toho obrazu si uinil. Na evangeln stran olte sv. Vavince le nhrobn kmen nkterho Dubanskho z Duban; npis jes t seten, a jenom erb Dubanskch (bernek, a nad plbou lilie) se zachoval. Podobn erb nalzal se jet ped 26 lety tak v zmku Budyskm. Tak k a z a t e l n a jest bohat a pkn ezbsk prce, avak, jako stolice v kostele a na kru jeptiek, v parukovm slohu minulho stolet provedena. Na dvech k stupm ukazuje se kltern erb a monogramm pro bota Miky. Ob kaple (/"a gr) z bvalch bonch lod udlan jsou nyn pust, a slou za sklad rozlinho nad a ha raburd. Jin kaple (g) posvcena byl a sv. Kandidovi, mskmu legioni a muennku, jeho tm vecky ostatky klter ml a zvlt je uctval. Krom tchto ostatkv stvala zde tak od klternch panen mnoho ctn a bohat ozdoben socha Panny Marie. 9) Olt piel odtud do edhosti, a bohat tukatura jako i Hieblovy fresky ji velice utrply. Dvonramen schody vedou od tud do pedsn kruchty (), kter pedstavuje jet kus star romnsk stavby. Zablen fresky prorej tenk ntr vpenn, kter je jako hust mlha zahaluje, a v le vo jest zasypan dra, kter snad dol do krypty vedla. Od tud se vchz jednmi dvemi na kruchtu jeptiek, druh mi do starodvn umrl k a p l e (7) ve vi. Nlevko vit, ikmo postaven oknko romnsk propout sem denn svtlo hrubou zd ve; klenba jest kov, tak jet romnsk. Pomalovna jest freskami podobn jako cel chrm, kter se vztahuj na uren t kaple; ve zdi pak jest hrub vylman, zk vklenek (kter dve za zdn byl), a v nm stoj zpuchel umrl mry, posledn to inventrn kus bvalho klternho ivota zdejho. Po 31 stupnch leze se odtud do hoej przdn sn ve vi. Protilehl k a p l e (/") byla zase sv. Janu Nep. zasvcena. Olt zmizel, a Hieblovy fresky i tukatury pozsta veny jsou hlodajcmu zubu asu. Tak tu vedou schody nahoru do star przdn kaple (i), potom do przdn podvn sn (m) s pevnm klenutm, v kter se zanala nyn zasypan chodba do kostela dol vedouc. Probot Mika ve svm asto spomnanm spise (str. 100) pe, e v tchto dvou kaplch kltern panny se zpovdvaly. Jet musme o kru ili krucht j e p t i e k (A) spomenouti, kter nad kryptou stoj, a v dlce 49', v ce 25' 2" obn. Na pedn poprsn zdce stoj jet po obou stranch varhan bohat meni. Varhany (tf) byly r. 1843 obnoveny a maj 16 mutac. Pode zdmi na obou delch stranch stoj jet 48 dubovch stolic (stally), v nich jeptiky zpvajce hodinky sedvaly.
') Mikovo Ruhmwrdiges Doxan. Str. 100.

Chrmov ve. Vylezme naped na novj v (a), kter na vchod nm konci chrmu za presbyteriem stoj. Nasytive naped oi krsnou vyhldkou do okol, pozorujme dva v nich vi sc zvony. Vt zvon ss. Petra a Pavla byl za probota Miky lit, m 3' 4" v prmru, v asi 14 centv, a jsou na nm nsledujc npisy:

Mich hat gegossen Zacharias Dittrich in der Kn. Neustadt Prag Ano 1724. Zwony gsau pro rozehnny Oblud a oblaku wnj. Kdy mrana a bauka huj, Poswtnj zwonow zwuj, Kdy krupobitj chce sskodit, Tehdy m se zwony zwofit. (Obrazy ss.
Petra a Pavla.) Men zvon sv. Vcslava m 3' 2" v prmru, v asi 12 cent., a spatuje se na nm na jedn stran k s vyobrazenm sv. Vcslava a Sigmunda po stranch, na druh stran velik plastick erb a pod nm nic jinho neli psmena K. MAR. GSCHICZ v jednoduch obrub. Vklad toho neznm, vak ve ttu poznati lze sloen erby esko -uhersk, kastilsko- aragonsk a v prosted nm ttku jednohlavho orla. Na jedn stran ttu stoj psm L, na druh M, nahoe na ttu nzk koruna s li liemi. Me se to vztahovati bu na csae Leopolda I. a jeho manelku Marktu panlskou (1631 f 1646), anebo, jestlie orel v prostednm ttku jest polsk orel, na krle Ludvka Jagailovce a jeho manelku Marii Habsbursko-panlskou. Nejv ve vi vis ti cimbly od hodin, kter js ou velmi dkladn a nkladn zzeny a samy cel hodiny opakuj. Npis na nich jest: Peter Neumann in Prag 1715. Tent Neumann zhotovil tak vten hrac hodiny na Loretnsk v v Praze. V jedn z prelnch v, kter k jin stran stoj, vis krsn, velk zvon sv. Josefa, jej r. 1726 prelt Mika podil. M 5' 9" v prmru, v 60 centv, a jest ozdoben obrazy sv. Josefa, sv. Norberta a erbem klternm. Npisy jsou tyto:

A fulgure et tempestaie libera nos Domine Jesu Christe. Regente losefo DoXanae praeLato, hILDegVnDe prlovhsa neC non agnete sVpprlorlssa. (1726.) /. M. P. D. Pro anno seCVLarl trans Lat Ionls DIV Norberti (1726.) fVsa fVeraM.

200

Doksany, bv. krlovsk, panensk klter Praemonstrtek nad Ob.

Co se te sam ve, tu o n prav probot Mika ve svm spisku na str. 100: Dieser neue Thurm wurde nur oberhalb der zweiten Gewlbflche ber der Todtenkammer begonnen, da eben der untere Theil mehr vom alten Karakter behielt als sein Nachbar." (Viz fig. II. L.) V druh, sever n vi visvaly dva zvony, z kterch jeden, sv. Maternus, pukl a co star zvonovina na Strahov le, jak mne p. far Siard Kosk ujifoval. Pod laha na zvonici jest tak zpukel a nebezpen, e mn nebylo mon, druh posud zde visc zvon vymiti a vecky npisy sti. Sdlm proto jenom to, co jsem vidl. Na tom zvon nachz se star kltern peef, Panna Maria v eliptick zi s opisem: Sigill. Convent. Doxanensis. Nco hloub stoj:

Julia Elisabet Werssowtzin Sekirkin de Sedczic ord. praem. priorissa. .......... Glock und auch die Kirche dein.
Na druh stran jest jet del npis, k nmu jsem se nemohl dostati, a jest to bezpochyby onen zvon, jeho ti Feyfar ve svm popisu na 40 cent udv, a patrn jen polovici toho obn. Tmto konm popis Doksanskho chrmu.

IV. Krypta.
Vstoupme-li do vnitku bvalho konventu, tu ns dlouh, svtl chodba pivd k nzkm, pozdji vylmanm, sprostm dvem, visutm zmkem zavenm. To jest nynj vchod do pamtn, dosud nehrub ocenn krypty. Teprv nynj, o stavitelsk pamtky Doksansk velezaslouil far, kn. Siard Kosk, pi svm nastoupen o tuto od vce ne 75 let a dosud k hospodskm e lm potebovanou prostoru peovati zaal, a kl od n k sob vzal. Sedm stup vede do tto tmav ale suc h krypty. Svtlo pochodn ukazuje nm prastarou kata kombu, na kter se boiv a mniv as nejmn pro heil, a pedstavuje se nm tak, jak ji ped 700 lety vypadala. Vak jest to posledn zbytek ze znamenit minulosti kltera Doksanskho. Zpozoroval jsem zde vak vt zkzu, ne ped 16 lety (1846), kdy Doksansk zahradnk zeleninu a jin vci zde sob ukldal. Pozdji chovaly se zde brambory pro dvorskou eldku, kter dostala choutku, dlabu vyzdvihnouti a po pokladech slditi, akoliv se ani ne jmenho nenalo. Pedce vak objevily se pi tom na severn stran zasypan schdky (fig. II. G), kter se podobaj schdkm v krypt pod chrmem Kouimskm. Tam ve dou do bvalho hrobu, tuto nevdomo kam. Doksansk krypta (fig. II. pdorys) obn v d lce 48 stop, v ce 21 stopy, do vky 12 stopy; jest tverohran, z pknho, velmi piln a hladce pitesanho pskovce a opuky vystavna. Bedliv a dkladn spojen kamene svd o stavitelov technick svdomitosti, ulech-

Fig II. Prsek chrmu v prel na pi a pdorys krypty. tile ezby na hlavicch sloup, jich se po vechen as ruka lidsk jen leckdes z poteby dotkla, ukazuj zname nitou umleckou vycvienost. A pedce jest celek architektonickou hdankou, v kter prastar s novjm zmaten ruce si podv. Jin stna jest spolu mocnou zkladn zd chrmov lodi, zpadn stna, kde se nynj vchod (A) nalz, nese chrmov prel a ve, severn stna podpr st severn ve a st plnon zdi chrmov, a jen vchodn stna mi u vni t chrmu mn co nsti.

Doksany, bv. krlovsk, panensk klter Praemonstrtek nad Oh.

201

estero z jin stny povystupujcch polosloupv nese t tolik polokruhovch pas, od jednoho polosloupu k druhmu sklenutch. Nedaleko vchodu u C jest zazdn prchod, jej sotva poznati lze a kter spojoval nkdy vedlej sn D a E. Jin a vchodn stna jsou nepra videln, any nkter sti povystupujce silnj prmr maj. Seslen tchto st vak bylo z technickch ohled potebn. Pkn jest pilov skupen pi stupu 3 na jin stn. Vchodn stnu ozdobuje pt polopilv, severn tyry polosloupy a polopil, zpadn stnu jeden polo pil a dva polosloupy po obou stranch vchodu A. Vnitn prostor krypty obsahuje 52 tverench sh a 24 tver. stop; v nm stoj 10 pilv, 4 kulat sloupy, 1 dvojnsobn sloup a 2 siln, skupen sloupy, oddlu jce cel prostor na patero lod. Rozestaven tchto pil v a sloupv jest vak velmi nepravideln, a ani jedna vzdlenost jednch dvou podpor od sebe nen stejn se vzdlenost nkterch dvou druhch. Nejvt rozpnutost klenbovch pav od podpory k podpoe obn 7 stop, nejmen 4' 9". Prvn, tet a tvrt lod maj stejnou roz pnutost, 6' 5", druh a pt vak kad 7 stopy. Tat rozmanitost pozoruje se v klenut, kter dlem jest kov trochu splotl, dlem esk tm bovit. Co se pak celch a polovinch sloup te, tu jejich podrobnosti po podku popi, vak naped nco pro ve obecn poznn vci pedeslati musm. A t t i c k n o h y sloupv jsou v Doksansk krypt vesms vythl, a maj vbec p a t n k y na tyech rozch podkladku. V tchto patncch asi osmero tvar se std; jeden tvar ukazuje tikrt vroubkovanou, zauzlenou psku, jin arabeskov lupen, jet jin vyhrann klnky atd. Podkladek (plinta) jest vude stejn, tverhran a jedno duch. Dky sloup jsou hladce otesny, od dolejho k hoejmu podvalku nejvce 5 stop vysok, a maj v prmru 12" 13" tak 15". Jenom jeden sloup m nahoe z t psek sloen podvalek. Tvar h l a v i c jest velmi rozmanit a zajmav; nalezl jsem zde dvanctero spsob. Naped spatujeme na polosloupch obyejnou plo chou, krychlovou hlavici ve dvou spsobech, jedny thl, druh stlaenj. Dolej hrany krychle (kostky) jsou do kulat sznut, a povstvaj tm hladk, nim neozdoben plochy hlavic dole polokruhem se konc (III. 1.). Jin tvary jsou: krychle na osmihranm sloupu (IV. 6.) na spsob zvonu dol sznut, majc na kad sf rick (kulov) ploe za ozdobu prohluben ttek. tl lupenovit a rostlinov ozdoby (IV. 4. 5. V. 7. a 8.), vtm dlem palmov list nkde pskami obrouben. Rostlinn ozdoby v nesoumrnm spojen s potvornm zvetem na hlavicch polosloupv (III. 2. 3.). Zvec ozdoby na hlavicch polosloupu ve vedlejch komorch D a E (V. 9. 10.). slo 9. jsou hlavice dvojn sobnho sloupu: dv zvata soumrn proti sob obr -

cen svmi tlamami o nco se tahaj. V rohu pod kryc deskou (abakusem) jev se lidsk tv. V . 10. jev se potvorn podoba njakho psa. Chtti z toho njakou symboliku vymudrovati, byla by velk chyba, nen to nic ne vtvor tkav fantasie sta rch kamenkv. Kryc desky ili abakusy jsou na vech hlavicch a msch pilv velmi jednoduch, tyrhran, ani kosmo sznut, a jen na polosloupch pi stnch jev se v nich bohat rozlnkovn; vak nikde nen lbkv a lalokv. Siln vystupuj polosloupy a filastry v tto krypt, ale nejdojmavj pohled poskytuje prostor mezi 3. a 4. sloupoadm, kde dva hmotn skupen pile a mezi nimi pkn dvojnsobn sloup stoj. Jsout tyto sloupy z jedi nho kusu kamene vytesny (monolithy) a velmi ist vypracovny. Tuto se objevuje Doksansk krypta ve sv jednoduch, vzneen krse, a tu jest tak stanovit, s kterho n vlastensk ma l J. Sheivl toto prastar msto se zmuilou vytrvalost pi svtle pochodn vten a vrn vypodobnil. (Viz obraz 4.) Deset tverhranch nestejnch pilv, kter prvn a druhou lo od sebe oddluj, a z hrub jen cihlami jsou vyvedeny a nehladce ovreny, ukrvaj v sob jako jdro pvodn kulat sloupy, kterchto attick nohy zde onde z tch hrubch pilv prohldaj. Vak toto seslen sta rch sloup tmi pili, zde onde uinn sesilen postran nch zd, rozdln sloen klenby, a asto podivn veden klenbovch pas to ve m sv zvltn piny, kter se jenom po ase nastalm povolovnm zkladv, po mknutm zd a konen poboenm a pdem v a kostel nch zd vysvtliti daj. Pamtihodn jsou ob komory fig. II. Da, na kter ns teprv nyn j p. far upozornil. Vchz se do nich s jin strany (II. F.), a uv se jich za sklepy. V E b klenbov ps ikmo pes ku klenby, a zdi nepravideln povystupuj. Nad prostorem krypty nachz se nahoe kr jepti ek K, potom s podvn M a kap le i; nad obma ko morama D a E umrl kaple L a st sn h. Shledvme tedy v tto spustl krypt Doksansk, kter pvodn jenom na severn stran dv romnsk, hlubok oknka mla a jimi velmi mlo svtla dostvala, nyn vak zcela tmav jest, stavbu romnskho slohu z 12. stolet, kter v asnm stedovku nebyl vplodem osob nho, umleckho ducha, nbr spolen duevn a vzdlvac majitek vekerho zpadnho i vchodnho kesan stva, v nm i nae vlast hojn se astnila, a svj podl samostatn ve mnohch stavitelskch pamtkch vzdlala, a pohchu jen po mal sti potomstvu odkzala. Prav se, e pobon zakladatelkyn kltera Doksanskho Gertruda, potom kne-biskup Jindich Betislav, prvn abatye Ida, potom ob Pemyslovny a preltky

26

202

Doksany, bv. krlovsk, panensk klter Praemonstrtek nad Oh.

zdej Albta a Markta, v tmavch kobkch tto krypty svj vn odpoinek nalezli. Akoliv o tom, co se te Gertrudy, dn souasn letopisec zmnky nein, nelze pedce tuto povst uri vyvraceti, jeto v skutku ta kov krypty k tomu elu slouily, a zde jmenovit od dlen komory D a E, potom hlub zasypan sklpky, ku p. jako u G, co zvltn pohebn msta zejm se osvduj.

Prvn dkladn vyeten Doksank krypty stalo se na vyzvn barona Jana Lexy z Aehrenthalu professorem Bernardem Grueberem, nebo ml p. baron mylnku, ro dinnou hrobku dti v n zditi. Kdy mu pak p. Gueber o vsledku svho vyetovn zprvu a dal nvrh podal, odstoupil od t mylnky, a dal u sv. Petra v Doksanech jednoduchou hrobku vystavti. Od prof. Gruebera poch zej dry v nahoe zmnnch hrubch pilch, an se chtl

1I1 I
f

WSm

Si li

Doksany, bv. Ural ovsk, panensk klter Praemons trtek nad Oh.

203

7 8

Fig. III., IV. a V. Nohy a hlavice romnskch sloup v Doksansh krypt. pesvditi, zdali v nich pvodn star romnsk sloupy ; zprostili mohly, to ovem jin otzka, na kterou nelze ji- jet se nalzaj ili nic. Ukzalo se v skutku, e tam je- ! st odpovdi dti, pokud by se to dve s njakm druhm t jsou; zdali by se vak svho nynjho hrubho obalu ' sloupem nezkusilo.

proti novjm tokm spisovatel nmeckch. !)

Od prof. V. V. Tomka.

Obrana nejstarch djin eskch

II.
Druhm pedmtem sporu, kter zdvih kola Diimmlerovsk proti obecnmu pojmn nejstarch djin e skch, jest spsob, kterm kesanstv zavedeno bylo do ech. Djepisectvo domc od Kosmy a do Palackho vdy bez rozpak stlo v tom, e kne esk Boivoj za asu
) Viz Pamtky dl IV. ronk 1861. str. 3.

Svatopluka moravskho pijal kest od Methodia, slovan skho apotola, a e to byl onen skutek rozhodn, po kterm se kesanstv rozilo v nrod eskm vbec, mimo pomjejc neb sten devnj zatky kesfanstva v zemi, kterch novj djepis ovem dopoutl. Proti tomu vystupuje Diimmler, vyhlauje za nejpodobnji, e echy od roku 845 ponenhlu byly obrceny na kesanstv z Bavor, tak asi, e na zatku 10. stolet vra kesansk ji od velmi velkho potu lidu byla pijata. 26*

204

Obrana nejstarch djin eskch proti novjm tokm spisovatel nmeckch.

O posavadnm pojmn djin eskch v tom ohledu prav Diimmler, e jemu nen v nejmenm pochybno, e cel vypravovn o ktu Boivojovu moravskm biskupem Methodiem bu nem vbec dnho zkladu, bu aspo jist pohdkami vykrleno jest. Pozornho nemine, kterak rozlenn toto daleko se rozchz. Nebof co na druhm mst povdno o pohdivm vykrlen vci, ne Kosmou ani novjmi djepisci, ne ovem pozdjmi legendami, toho nebude nikdo chtti uprati. Diimmlerovo dovodn vty jm postaven proto tak necel k tomu, aby ukzal, e vypravovn o ktu Boivojovu nen prosto pozdjch pdavk; ono m prv za el dokzati nedvodnost jeho zouplna. K tomu pivod tolik: I. e se o tom nezmiuje dn souvk spisovatel; II. tak dn potomn a do Kosmy, a jmenovit ani a) Annales Pragenses, a ovem nazvaj Boivoje prvnm kesanem v echch; ani b) Gumpold biskup Mantuansk, kterto vce Spytihnvovi (synu Boivojovu) pit hlavn zsluhu o obr cen Cech na kesanstv; III. e svdectv Kosmovo, kter prvn mluv o po ktn Boivoje Methodiem, nen hodnovrn, z pin e vyloench. Po vyloen svch dvod in ale Diimmler zvrku, kter ani od nho samho neukazuje dosti vry v moc dvod tchto, protoe se podstatn odchyluje od hlavn jeho vty. Po tom po vem toti mysl, e sm dopustiti Dobrovskmu monosti, e byl Boivoj od Methodia po ktn, ale zamt, e by jm hlavn kesanstv bylo vzalo zatek. Jest nm pede vm uviti tyto dvody Diimmlerovy: ad I. Co se te onoho, e dn souvk spisovatel nevypravuje o ktu Boivojovu Methodiem, to jest lehko sob vyloiti, protoe nemme dnch eskch ani moravskch letopisc z onoho asu. Pro letopisce ciz, toti nmeck, nebylo kolem, co se dalo vnit Svatoplukovy e. Pro to, e oni o tom docela ml, dalo se tam beze v pochybnosti pedce mnoho dleitho. My vme hlavn jen o vsledcch, o zevnjm postaven moci Svatoplukovy proti Nmecku, ale velmi mlo o pbzch, kter k tomu vedly, jeto se nevyhnutedln mus pedpokldati. Mezi tmi mohl kest Boivojv dobe zaujmati msto dleit, by souasn letopisci nmet, kte i jinak o vnitnch udlostech v echch a na Morav ml, neuznali zapoteb initi s nm vjimku. ad II. a) Zpisek v Annalech Praskch, kter se vztahuje na Boivoje, zn takto: Hoc anno (toti 894) baptisatus est Borivoi, primus Christianus in Boemia, cum uxore sua Ludmila. Kdybychom mohli jako Diimmler v it, e prvn zpisky v Annalech Praskch pochzej ze zatku 10. stolet, pak bychom musili tomuto zpisku pikldati vhu nejvt; nebo bychom pak mli skoro sou-

vk svdectv o ktu Boivoje jakoto prvnho kesan skho knete v echch. Nmitka, kterou dl Diimmler proti hodnovrnosti tohoto udn, eby toti Boivoj bu byl musil bti ktn roku 845 v ezn, nebo e prvnm kesanem (primus Christianus) v echch bti nemohl, neplatila by mnoho. Kdyby toti letopisec ze zatku 10. stolet Boivoje uvodil co prvnho kesana v echch, kestnho roku 894, mohlo by se sotva v pochybnost brti, e skuten tehd ktn byl, ale musilo by se mysliti, e kest trncti eskch lech v ezn roku 845 byla udlost, kter pela beze v stopy a beze vech nsledk, protoe by sic letopisec tak star nebyl mohl j sob ne vmati. Ale my takov dleitosti tomuto zdlu pitati nememe, ano s Kpkem (Pertz. Monum. Script. IX. 10) jeho ani za dn prvotn zdlo nepokldme. Kdy Diimmler prav, e prvnho potku letopis onch ze zatku 10. stolet sotva asi lze jest brti v pochybnost, jest to jen promluven ledajaks beze veho sudku, kter vyvracuj j i mnoh, jak dokzati lze, neprav udn asu v za ten sti letopis. Nejstar znm rukopis Annal tchto jest ze 13. stolet, a obsah jejich jev se na prvn pohled co pouh chatrn vtah z Kosmy a jinch zdel znmch, proe sotva mohly bti sl oeny prv ne ve 13. stolet. I udn o ktu Boivoje a Ludmily v nich obsaen vzato jest dlem z Kosmy dlem z nkter ze starch legend o svat Ludmile, jen e zamleno pitom jmno arcibi skupa Methodia jakoto ktitele. Kdy tedy v Annalech Praskch nen urit zprvy o ktn Boivoje Methodiem, nen to dokonce dnm dkazem, e o tom ped asem Kosmovm nic nebylo povdomo, ponvad letopisy tyto samy pochzej z asu pozdjho ne Kosmas. 2) ad II. b) Jak mlo zbhl byl Gumpold Mantuansk v djinch eskch, dkladn dokzal Biidinger (Zeitschrift fr sterr. Gymnasien 1857). ivotopisec sv. Vcslava, kter co do asu nebyl prv daleko od vku jeho, a mohl strce Vcslavova Spytihnva klsti do asu krle Jindi cha I., nastoupen pak Vcslava samho v panstv do asu panovn Otty I., zajist nezasluhuje bti auktoritou, kde se jedn o esk vci a udlosti asu jet starho. e on nezn jmna Boivojova, nbr Spytihnv teprv dle nho pijal kest z vlastnho popudu, a bratr jeho Vrati slav dle pkladu Spytihnvova, d se dostaten vyloiti z Gumpoldovy neznmosti djin eskch. Mon tak, e Gumpold, jen zprv svch asi neml bezpostedn z ech,
) Wattenbach (Slawische Liturgie in Bhmen 223. Deutschlands Geschichtsquellen 314) pijm monost, e Annales Pragenses zatkem svm pipadaj do zatku 11. stolet, tedy do star ho asu ne Kosmas. On se zakld na tom, e Kosmas vslovn prav, e a do r. 894 neml dnho letopisu, z kterho by byl mohl vzti udn let; od tohoto roku ale ze Made poty let, tedy e od tohoto roku musil mti njak letopis. To lze bez rozpaku pipustiti; ale zvrka, eby letopisem tm byly prv ony nm znm Annales Pragenses, nen nim odvodnna; opak se lajist mnohem vce podob.
2

Obrana nejst arch djin eskch proti novjm tokm spisovatel nmeckch.

205

nbr z podn nmeckho, jmenovit z Bavor, dlem ne zcela bez myslu byl zaveden. Mon, e z ezn, kter za nmeckch krl Jindicha I. a Otty I. vykonvalo biskupsk prva v Cechch, nerado se mluvilo o ase ped Spytihnvem, ve kterm kesansk vzdlanost v echch jet nebyla roziovna odtamtud, nbr z Moravy, jak jet dle budeme mti dokzati. Nco vak o onom ase pedce musilo dojti Gumpolda, a bez urit spojit osti. Nenf to bez vhy, e jemu znma byla svat Ludmila, matka oboudvou brat, Spytihnva a Vratislava, co kesanka. Co ona teprv snad la za pkladem syn svch, kdy se dala poktt? Nepodob se to z porovnn se zprvami star rusk legendy o sv . Vcslav, dle kterch ona, bba sv. Vcslava, samostatn psobila ku kesanskmu vzdln svho vnuka, co pedpokld del vlastn zn most kesanstv. Zprvy o ktu Boivoje nelze tedy proto klsti mezi bchory, e Gumpold Mantuansk nic o nm nepra v. Ani pak Dtimmler sm tak zavr. Prav toliko, eby divn bylo, aby ji Boivoj byl cel nrod obrtil na kesanskou vru, kdy Gumpold nic o tom nev, n br vecko pit synu jeho Spytihnvovi. Pokud vme, nikdo jet netvrdil, eby Boivoj byl obrcen cech celkem provedl; musme ale ji tuto po pleitosti Diimmle rovi sammu zanechati na uvenou, kolik vhy slu klsti na nsledky ktu 14 lech v ezn roku 845, jestlie Gumpold m platiti za auktoritu v tom, e vecko teprv za. Spytihnva stalo se. Pichzme nyn ad III. k nmitkm Diimmlerovm proti hodnovrnosti Kosmy s strany jeho zprvy o poktn Boivoje Methodiem. Kosmas zmiuje se o tto udlosti, stanovc epochu v djinch eskch, nejprve mimochodem ve pedmluv ke sv kronice, vymlouvaje se, e teprv od asu Boivoje, prvnho knete kesanskho" (ili katolickho") udv poty let, ponvad o starch z povst vzatch phodch neml pi ruce dn kroniky: Annos autem dominicae incarnationis idcirco a temporibus Borivoy, pritni ducis catholici, ordinre coepi, quia in initio hujus libri nec fingere volui nec cronicam reperire potui, ut quando vel quibus gesta sint temporibus, scirem. Vypsav potom zatky djin eskch, nejstar povsti o echovi, Krokovi, Libui, Pemyslu, a poloiv jmna prvnch panovnk z rodu Pemyslova a do Hostivta, pechz k Boivoji tmi slo vy: Gostivit autem genuit Borvoy, qui primus dux baptisatus est a venerabili Metudio episcopo in Moravia sub temporibus Arnolfi imperatoris et Zuatopluk ejusdem MoTaviae regis. Nicmn vak potom hned jet jednou vrac se k asu pohanstva, a vypravuje nm obrn povst o Neklnu a Vlastislavovi. Potom pistupuje teprv ke vlastn kronice, k vypravovn pbh dle podku let, a kest Boivojv jest prvn z tchto pbh; on jej klade na rok $94. Anno dominicae incarnationis Dcccxciiii. Borivoy baptisatus est, primus dux sanctae idei catholicus. Potom k tmu roku pichz vypravovn o smrti ili vlastn o zmi -

zen Svatopluka moravskho, kter vzal Kosmas, jak vslovn prav, z povsti lidu; dte zprvy rodopisn o po tomcch Boivojovch a do dvou vnuk jeho, Vcslava a Boleslava I. Konen mluv Kosmas o zdlech, ze kte rch tyto zprvy vil, takto: Qualiter autem, gratia Dei semper praeveniente et ubique subsequente, dux Borivoy adeptus sit sacramentum baptismi, aut quomodo per ejus successores his in partibns de die in diem sancta processerit religio catholicae fldei, vel qui dux quas aut quot primitus ecclesias credulus erexit ad laudem Dei, maluimus praetermittere, quam fastidium legentibus ingerere, quia jam ab aliis seripta legimus, quaedam in privilegio Moraviensis ecclesiae, quaedam in epilogo ejusdem terrae atque Boemiae, quaedam in vita vel passione sanctissimi nostri patroni et martyris Wenceslai. Nam et escae exeerantur, quae saepius sumuntur. Diimmler mysl, e na toto svdectv spisovatele, jen iv byl o 200 let pozdji, neslu klsti mnoho vhy: 1. protoe Kosmas klade kest Boivojv na rok (894), ve kterm se stti nemohl; 2. protoe Kosmas, jak se zd, o Melhodiovi nieho jinho nevdl, ne jmno; 3. protoe celou vc vil z povdaek lidu (ex fa bulis popularibus), jich nehodnovrnost poznati jest z vy pravovn o smrti Svatoplukov. 4. Zdla, kter Kosmas uvd, e krom Gumpolda (Vita Wenceslai) nm dokonce jsou neznma a dnho sledu po nich nen; proto e jemu se zd, e Kosmas tou omluvou (toti e nemn opakovati, co odjinud znmo) chtl jen zakryti svou nevdomost, a e o ktn Boivoje proto n ic e nevypravuje, e vt znmosti o tom ne ml. Kdy platnost tchto dvod jen ponkud v uven vezmeme, musme se skuten diviti, co vecko tviti se sm historickou kritikou. By rok, na kter Kosmas klade kest Boivojv, spoval na chybnm vypoten, proto pedce zstv bti skutkem, e byl Boivoj prvnm ktnm knetem e skm, a e ktn byl od Methodia. e se zd, e Kosmas o Methodiovi nic jinho nevdl ne jeho jmno, neujm nieho pravdivosti onoho skutku; naopak mohlo by se n evdn toto Kosmovo s druh strany zrovna klsti za okolnost, kter slou ke stvrzen vci. Ale nen ani pravda, e vdl o Metho diovi jenom jmno; vdy prav, e byl Methodius bisku pem na Morav, a e il za asu Svatopluka moravskho, co odjinud za prav jest dojitno. e Kosmas zprvu svou o ktu Boivoje vzal z po vdaek lidu, to jemu Diimmler strk. O zmizen Svato pluka vypravuje Kosmas dle povsti lidu (sicut vulgo. dici tur); to on sm prav; ke zprv vak o ktu Boivoje uvod zdla jin ; pravdivost zprvy jedn nesmi se tedy miti dle druh.

206

Obrana nejstarch djin eskch proti novjm tokm spisovatel nmeckch.

Ale tato zdla Kosmova! Diimmler ani my jich ne znme, krom jednoho. Proto-li, a bez uvodn veli kch jinch pin, jen proto mme se domnvati, e jich nikdy nebylo? e Kosmas lhal? e neml dost obrazo tvornosti, aby si byl nco obrnjho o ktu Boivojov vymyslil, a e proto z krtkosti sv o tom vymlouval se svm tenm, toti ne nm, nbr svm souvkm, odkazovnm jich k jinm zdlm? k jinm zdlm, o kte rch nikdo nic nevdl? To je bezhlav. Nemme tedy o ktn Boivoje Methodiem ovem dnho svdectv starho ne Kosmovo. Ale svdectv toto nestoj za tak mlo, jak by chtl Diimmler. Nen to ovem svdectv souvk; Kosmas il ve druhm stolet po Boivoji, neb abychom potali uritji, 200 let po smrti Methodia (885) bylo mu prv 40 let, dle eho upomnky jeho mld shaly pedce nco dle nazpt. On ale neerpal jen z podn, ne ze starch psanch zdel. On nm je jmenuje, a nemme dn piny k zaprn, e za jeho asu takov zdla stvala. Jak byla prvodn ji ped Kosmou ona Vita S. Wenceslai, kterou on uvod, tak musilo tak bti ono privilegium ecclesiae Moraviensis a onen Epilogus Moraviae atque Bohemiae, na kter on se odvolv. Nm jest litovati toho, e pro ns zdla tato pila ke ztrt, e nevme aspo nco uritjho o jich obsahu a pvodu, e Kosmas zprv z nich, by, jak on prav, souasnm jeho byly znmy a do omrzen, nepoloil pedce e ve svm dle; ale takov zdla byla, a obsahovala vce o tom, kterak Boivoj pijal kest (qualiter diix Boriwoy adeptus sit sacramentum baptismi). Udn Kosmovo tedy, e Boivoj ktn byl od Methodia, zakld se na st arm psanm svdectv. Ale nehledc k tornu, e Kosmas uvod star zdla, a by byl erpal jen z podn, nebylo by ani tohoto po dn lehce viti, jednak pro vlastnost pedmtu, jednak pro zvltn chovatele podn toho. Musme si mysliti, e se zde ne te vednho pbhu, kter se dnes stane a zejtra se zapomene, nbr o jeden z nejdleitjch obrat v djinch celho nrodu. Udlosti, kter psob po sta let, vtiskuj se tak na del as ve pamt lidu, a pro to nemusilo by nm bti divno, kdyby s e o spsobu prvnho zaveden kesanstv v Cechch tolik bylo zacho valo v pamti lidsk, e prvn ktn kne slul Boivoj, a e jen ho ktil byl Methodius, arcibiskup, ili biskup", jak Kosmas d 7 moravsk; byf pak pohdkov vykrlen pitom mlo jakkoli velkou zvli. Vak ale jist nebyl to jen lid vbec, jen podn toto choval; byl tu vzdlan stav, kter byl docela obzvltn povoln ke chovn jeho. esk duchovenstvo pedce asi nco o tom vdlo, kterak pilo kesanstv do Cech, kterak ono sa mo vzalo zatek v zemi. Od roku 973 bylo biskupstv v Praze; dle souvkho svdectv bylo pi kostele sv. Vta, potomnm biskupskm sdle, ji za asu sv. Vcslava etn duchovenstvo, z jeho prostedka

pozdji, za asu Kosmy, vznikla kapitula Prask, k n Kosmas sm pinleel. Nebyl -li to sbor spsobil, aby zachoval pevn a hodnovrn podn o hlavnch osudech crkve esk? Nemohlo tu ani bti bez psemnch zazna menn, jak nachzela se toho asu pi vech znameni tjch kostelch, akoli nic toho nm se nezachovalo. Co Kosmas vdl o ase, jen pedchzel jeho pamt, pochz vecko z takovhoto podn, oprajcho se o nkter p semn zaznamenn. K tomu on sm ukazuje (a co do podstaty vci, jak jsme svrchu vidli, rozum jemu i Diimmler tak), kdy prav, e do roku 894 nemohl nalzti dn kroniky. Tmto rokem tedy zanala se kronika, zanaly se zpisky, kter ml Kosmas ped rukou. N kter asi byly starho, nkter novjho pvodu, co z toho souditi se d, e pi nkterch udn roku jest prav, pi jinch nic. Wattenbach (Slawische Liturgie in Bhmen str. 223), jen tohoto prv zdn jest, a jen, jak myslm, omyln svrchu een Annales Pragenses m za ono star zdlo Kosmovo, dokazuje, e udn let u Kosmy od roku 894 a do konce 10. stolet spov na nepravm vypoten, kter udlal nkdo dvno ped Kosmou, jak Wattenbach mysl, snad okolo roku 1000. A zprva o ktu Boivoje Methodiem jest prv prvn, kterou se udn jeho z tohoto zdla ven po naj. Z tho zdla pochzej, hled k crkevnm zleito stem eskm, zprvy Kosmovy o odvislosli ech od bi skup ezenskch v ase od sv. Vcslava a do Bole slava II., o zaloen biskupstv Praskho a o prvnch biskupch eskch. Jak tyto zprvy, stvrzen svdectvmi neuitmi od Kosmy, nm ale znmmi, co do podstaty prav jsou, nelze tak dvodn zamtati udn o ktu Bo ivoje Methodiem, zaujmajcho tak vznamn zrovna prvn msto. Nen tu ji jen Kosmas rukojmm, jest jm podn duchovenstva eskho, podn kostela Praskho od asu sv. Vcslava. Ku konci 10. neb na zatku ii. stolet mohl letopoet s strany starch udlost, jeto se tkaly cr kevnch vc v cechch, bti ji pomaten. Duchovenstvo vak kostela Praskho v 10. stolet bylo dosti blzko vku Methodiova, aby hodnovrn mohlo osvditi, e Metho dius poktil Boivoje. Jestlie ale Kosmovi bylo mono, zprvu svou o ktu Boivojovu viti ze starch psanch zdel a z hodno vrnho podn; bylo by prv nesmysln, chtti se pi nm domleti snad myslnho zkiven neb vymylen. Jak mysl byl by mohl pitom mti? Musilo by se pi nm hledati zrovna pchylnosti k liturgii slovansk. T ale tak pi nm nebylo, e i co o n vdti musil, v dle svm pominul mlenm. Kosmas nezmiuje se ani slovem o zaloen kl tera slovanskho na Szav svatm Proko pem a o dalch osudech toho kltera, rovn o snahch Vratislava II. u papee ehoe VII. o doputn slovansk liturgie v cechch. Ovem ale slou nemlo ke stvrzen pravdivosti Kosmy ili radji starho podn nm od nho

Obrana nejstarch djin eskch proti novjm tokfini spisovatel nmeckch.

207

zachovanho, e a d latinsk v zemi rozhodn pano val, pamt Methodia co vlastnho zakladatele kesanstv v echch pedce nepominula. Duchovenstvo Praskho kostela od asu sv. Vcslava, odchovan v du latinskm, kter nadto drahn asu ped zaloenm biskupsk stolice v Praze stlo pod nmeckm biskupstvm ezenskm, ne bylo by dnm spsobem dalo vzejti mnn, e kesan stv pilo do zem z Moravy, kdyby to nebylo bvalo skutkem nepopratedlnm. Ani by byl Kosmas mohl co takovho tvrditi svm souasnm, jet k tomu s odvolnm na zdla, kdyby jim to nebvalo skuten znmo, nebo kdyby zdel tch ani nebylo bvalo. Nesm se pitom jak vb ec zapomnali, e Kosmas nepsal pro ns, nbr pro sv souvk. Hodnovrnost star zprvy o ktn Boivoje Metho -diem mohla by se jen tehdy poprati, kdyby byla v odporu se starmi vslovnmi svdectvmi. Takovch ale nen dokonce. Co Dmmler a jeho nlapnci kladou proti n, jest veho vudy zprva letopis Fuldskch o 14 le sch (duces), poktnch roku 845 na dvoe krle Lud vka Nmeckho: Hludovicus 14 ex ducibus Boemanorum cum hominibus suis, Christianam religionem desiderantes, suscepit, et in oetavis theophaniae baplizari jussit. Tato zprva patrn neodporuje Kosmovi. Roku 845 odebralo se 14 eskch velmo, vojvod, duces ve smyslu tom, jak jsme v prvnm rozdlu vyloili, ku krli Ludvkovi Nme ckmu, a pijali tam kest. Asi o 30 let pozdji ktn jest prvn kne zemsk v echch, Boivoj, od Methodia arci biskupa moravskho, a od t chvle zmhalo se kesan sk nboenstv v zemi za nho i za jeho nstupc vdy mocnji; kostely se stavly atd., jak to ve dle praven Kosinov za jeho asu o nco e bylo znmo, ne on sm vypravuje ve sv kronice. Tof jsou dv zprvy, kter se spolu dokonce srovnvaj. Odpor se mezi n vpravuje, kdy se z jedn vyvozuj zvrky, kter se vyvozovati nesmj, protoe jsou v odporu s druhou. Badatel mus skoumali skutky, o kterch nachz hodnovrnch sv dectv, a jen ze skutk v jich souvislosti sm vyvozovati zvrky; tyto tedy nesmj skutkm odporovati. Ale obrcen v zdrav kritiky na r ub jest to, kdy se svdectv o skutcch zavrhuj, protoe se nesrovnvaj s uenmi domnnkami, pojatmi bez ohledu na n. To se prv dje ve vci, j se dotyce. Ponvad ji roku 845 nkolik eskch lech bylo poktno na dvoe nmeckho krle, musilo pr kesanstv ji od t chvle z Nmec, a tedy z Bavor, vdy vce se iti v ce chch, a proto star zprva u Kosmy, e byl prvn kne esk ktn od Methodia, nen hodnovrn. Kadmu vak nepedpojatmu vypad vc zrovna naopak. Kdy se ponejprv stalo, e nkdo ktn byl v ce chch, o tom nemme dn zprvy ani v letopisch Fuldskch ani u Kosmy. O tom, e byl Boivoj prvn kn%e zemsk v echch, kter pijal kest, a e jej poktil

slovansk apotol Methodius, mme star svdectv , jeto nm zachoval Kosmas, a on dle starho podn tak dosvduje, e se od tohoto ktn kesanstv v echch vdy dle zmhalo. O dleitosti kestu roku 845 tako vho svdectv nemme; ten jest osamotnlm pbhem, o kterm sice dv zprvu svdek souasn, o jeho ale nsledcch njakch ml se docela, aby t souasn svdek ovem byl mohl o nich vdti. Kdy tedy dosvd eno jest, e z Moravy piel rozhodn podnt k obec nmu rozen kesanstv v echch; to domnnky, e ji ktn roku 845 mlo tento nsledek, nemaj platno sti. Kdyby bylo obrcen ech na kesanstv rokem 845 z Bavor ten vznik vzalo, kter se jemu ji tehdy chce pisli, byly by echy ji v 9. stolet musily mti etn duchovenstvo, a to by bylo bu zrovna zachovalo p amtku toho takovho velkho potku roku 845, nebo by aspo podn o Boivoji a Methodiovi nebylo mohlo vzniknouti v eskm duchovenstvu. e ale kest 14 lech roku 845 dobe mohl zstati bez znamenitch nsledk v en kesanstv v cechch, vyplv z okolnost asu. Vdy pak po tomto pbhu ji v roce nejprve ptm strhnul se zatek vlky mezi ce chy a Nmci, kter s malmi pestvkami 29 let trvala, pi em tst vlen echm v hjen hranic zem jejich plo. Jak by tu byla mohla bti jak zdrn innost v obracovn ech na kesanstv z Nmec ? Po probhnut ale tohoto vlenho asu nachzel se Methodius ji ve 12. roce svho apotolskho psoben na Morav, a nic nepekelo, aby tehdy, ne - li ji prv rozil psoben sv tak na cechy. Ke ktu 14 lech klade se ovem tak za nsledek, e se echy dostaly k dioecez biskupstv ezenskho; a to pokld nejen Dmmler teprv, nbr ji asi ode sta let optuje to jeden uenec po druhm. Skuten nen ani na to, e by cechy byly nleely od roku 845 k dioecez ezensk, docela dnho dkazu; jest to tak jen uen domnnka, a nebude nim lepm, by jet astji a se vdy vtm spolhnm na auktoritu tolika pedchdc opt a opt byla pronena. Jest ji to pozoru hodn, e Annales Fuldenses, kter samojedin podvaj zprvu o ktu 14 lech, ani vslovn nejmenuj ezn jakoto msto, kde se ktn stalo, akoli ovem podobn jest, e tam to bylo. Jest jenom vidti, e letopisec sm nemn nm dti dnho pokynut, ebychom mli prv pro ezno odvodili dle it nsledky z tohoto pbhu. Z t pak piny, pro kte rou se nepodob, eby po ktu onom za prvnch 30 let potomnch bylo bvalo jak dleit psoben k obrcen ech na vru z Nmec, jest jist mn podobno k ve, eby bylo pilo dokonce ku pivtlen ech k dioecez ezensk. Domnnka jen na zdabh vysloven, e cechy ji od roku 845 nleely k biskupstv ezenskmu, nem dn moci proti starmu podn o poktn Boivoje

208

Obrana nejstarch djin eskch proti novjm tokm spisovatel nmeckch.

a o zaveden kesanstv vbec z Moravy; nbr naopak, nesm se msto dvati domnnce, kter docela odporuje podn tak starmu. Af si pak ostatn pomr 14 lech eskch k ostatn zemi pedstavujeme jakkoli, tm se nic ve stavu vci ne mn. Jestlie byli zcela neodvislmi knaty, co ale tu m dostaten od ns vyvrceno, mohlo by se v ppad nosti nejlep tvrditi, e kdy se sami se svm komonstvem dali poktti, byl asi mysl jejich, obrtiti tak kra jiny sv na vru, a s nimi poddati se crkevn moci n meckho biskupa. Ale k ostatn zemi, k zemi knete Boivoje zejmna, nevztahovalo se to, a tak aspo tam po tomnmu psoben Methodiovu nic nebylo na pekku. Pakli ale stli pod panovnickou moc knete eskho, to proveden onoho myslu jejich na kad spsob mlo jen jet vt tkosti. V jedn i druh ppadnosti nestv dnho skutenho svdectv, eby pivtlen teba jen nkter sti zem esk k biskupstv Rezenskmu, byf se i bylo zam lelo, skuten se bylo zbhlo. Ovem ale jest to k ve nepodobn; nebo ve dlouh vlce, kter potom hned vypukla, nemohlo 14 lech onch zstati bez a stenstv; bu stli pi svm nrodu proti Nmcm, a pak pomr k eznu sotva zaat nemohl mti dnh o trvn; nebo se spolili proti svmu nrodu s krlem nmeckm, a pak nedailo se jim dobe, ponvad echov zbranm nmeckm fastn odporovali. Bez toho v ppadu druhm naskytuje se domnn, e i pohnutka ku pijmut kestu byla pi nich politick; pak ale tak vytrvn jejich pi ve kesansk zviselo na vsledku politickm. Avak nemnme se zdrovati pi tch a jinch monostech. Co tu praveno, m slouiti jen za dkaz, e pivtlen Cech k dioecez ezensk roku 845, o kterm svdectv dnho nen, a kter v odporu jest se starou hodnovrnou zpr vou o pozdjm teprve prvnm ktn knete eskho moravskm arcibiskupem Methodiem, tak z okolnost asu podobn k ve dovoditi se ned. Rok, ve kterm Boivoj ktn byl, jest neznm, Kos mas udv dle starho jakhos vypoten rok 894, kter msta nem, protoe tehd Methodius nebyl ji na iv. A nemme tak jinak nic jistho, dle eho by se as ponkud ble dal uriti, krom e pad mezi lta 863 a 885. V onom roce toti Cyrillus a Methodius nejprve pili na Moravu, v tomto zemel Methodius. Ani tomu nememe pikldati velk vhy, e dle Kosmy ktn se stalo za panovn Svatoplukova na Morav, dle eho musilo by se klsti po roce 870. Nebo Kosmas prav tak, e se stalo za csae Arnulfa, a to pedce mon nen, ponvad Arnulf teprv po smrti Methodia, toti roku 887 stal se krlem a roku 896 korunovn byl na csastv. Patrn vdl Kosmas jen vbec, e Methodius psobil za panovn Svatopluka, a zase e Arnulf a Svatopluk byli souasn, ale uritji as panovn jejich neznal.

Zdla, je Kosmas ml, podvala jemu uritjho nvt o prvnch kostelch, vystavench v echch po za vedeni kesanstv z Moravy. Na tom asi zakld se zprva zachovan v pozdjch legendch i u Dalemila , e nejprvnj z tchto kostel, vystaven Boivojem samn, byl kostel sv. Klimenta na Levm Hradci. Zprva tato vypad k ve podobn, jeliko Lev Hradec bval jednm ze starch sdel knat eskch, z kterho ji ve 12. stolet ni eho nepozstvalo ne prv jen ten kostel. K tomu ukazuje dle tak pojmenovn kostela toho dle sv. Klimenta, jeho tlo byl Cyrillus nalezl a dovezl do ma. etn tomuto svatmu papei zasvcen kostely, jeto se od prvnch as vyskytuj v echch, dotvrzuj star p odn, e kesanstv Methodiem bylo pevn zaraeno v zemi. S tm rozhodn se shoduje msto v listin kapituly Prask z lta 1132, ve kter se Lev Hradec pipomn s dolo enm: ubi Christianitas incoepta est." Kdy Boivoj od Methodia pijal kest, a t m ponenhl obracovn nrodu eskho vzalo zatek, vyplv z toho samo sebou, e Methodius dil tak dal pro stedky k tomu, a e echy tudy z potku stly v posluenstv arcibiskupstv moravskho. S tm shodovala se tho asu tak odvislost ech od Moravy pod panstvm Svatoplukovm, o kter svd jak Annalov Fuldt tak i Regino. Tak nen pro pochybovati, e zrove s kesan stvm i liturgie slovansk dostala se do ech. Neb nelze mysliti, eby byl Methodius jin spsob slueb boch zaved l v echch nov na vru obrcench, neli v Morav a v Pannonii. To se stvrzuje dle pozdjmi zmnkami o crkevnm jazyku a du slovanskm v echch, i kdy oboj pestal ji bti panujcm. Tyto zmnky jsou nsle dujc : 1. Souvk tm legenda rusk o sv. Vcslavu vy pravuje vslovn, e byl svat Vcslav p bby sv Ludmily, manelky Boivojovy, vyuen psmu slovanskmu jako njak knz (i vda i baba svoja Ljudmila nauiti knigam slovenskim po sledu popovu). Wattenbach, jemu se podob, e slovansk liturgie nkdy v echch bvala, zachz pli daleko v povlivosti, kdy poukazuje, e nemme pln jistoty o tom, zdali tato zprva o uen Vc slava ve slovantin skuten se nachzela hned ve prvotn legend. To pedce jest zkostlivost plin, v psemnosti za pravou a starou uznan jet zase dati zvltnho dkazu na pravost jednotlivho msta, kdy nen tak zvltn piny, pro by se prv o tomto mst mlo pochybovati. 2. V list papee Jana XIII. k Boleslavovi II., tkaj cm se zaloen biskupstv Praskho, jej nm zachoval Kosmas ve sv kronice, ustanovuje se vslovn, aby ne byl za biskupa zvolen knz du slovanskho, ne, kter by pede vm zbhl byl v psm latinskm. Toto usta noven bylo by zbyten, nebyli-li jet i tehd duchovn

Obrana nejstarch djin eskch proti novjm toknm spisovatel nmeckch.

209

v echch, kte mli ve slovanskm rdu zvltn zal ben. Dvody, ktermi se jindy zamtala pravost tto l istiny, jsou od novjch badatel uznny za slab, a zdn Palackho o tom, vysloven ji ve Wrdigung der altem bhmischen Geschichtschreiber" (p. 26), jest posud nejpodobnj. Ustanoven, aby duchovn latinsk byl v ce chch biskupem, v nm obsaeno jest ji vslovn pn, aby latinsk liturgie panovala v zemi, nachz stvrzen svho legendou staroslovanskou, vydanou Pogodinem, kter pit psoben druhho biskupa eskho, sv. Vojtcha, e star d a rusk" (rozumj: slovansk) psmo bylo na Mo rav, v echch, v Polt zamtnuto, a latinsk e, latinsk liturgie zavedena. Potom mnogim ltom minuv im, i pied Vojtch latinskij v Moravu i v echy, v Ljachy, razrui vru pravovrnuju, i ruskuju gramotu otvere, i latinskuju gramotu i vru povis i." 3. Ale i po zaloen biskupstv Praskho nezmizela liturgie slovansk hned a do posledn pamtky. O edest let pozdji vznikl svatm Prokopem pod ochranou knete Oldicha klter, ve kterm slovansk liturgie zase v hradn se zachovvala, slovansk psemnictv se provozo valo ; a nikde nemme poukzky, eby Prokop s obojm nkde v cizin byl se seznmil a s tm do cech piel; nejstar zprvy o jeho ivot tak znj, e domnn ta kov v nich dnho dvodu nenachz. 4. Kne esk Vratislav II., obnovitel kltera slo vanskho, kter za pedchdce jeho Spytihnva po est let byl zruen, obrtil se dokonce ku papei ehoi s prosbou, aby sml liturgii slovanskou zavsti v cel ze mi, nae ale dne 2. Ledna 1080 pila odpovd zporn. V dosti tto odvolval se Vratislav na pn svho n rodu vbec, jako i e jindy mui pobon pn tomuto hovli, neb aspo jeho nezamtali, co docela zejm uka zuje k nkdejmu uvn slovansk liturgie. Po tchto rozborech zbv nm jen jet otzka, kdy asi slovansk liturgie v echch pestala panovati; i ne poteb snad zvltnho dovodn, e zmna tato hlavn s tm souvisela, e se echy odtrhly od posluenstv moravskho arcibiskupstv a pivtlily se k biskupstv ezenskmu. Kdy se toto stalo, o tom nemme vslovnho sv dectv. Urit d se ukzati jen tolik, e echy ji za sv. Vcslava nleely k dioecez ezensk. Gumpold, ivoto pisec sv. Vcslava za as krle Otty II. (asi 981), svd vslovn, e cel cechy stly pod biskupem ezenskm Tutonem, souvkm sv. Vcslava (cujus Tutonis dioecesi tota subcluditur Boemia). Toho tak dotvrzuje Kosmas, a myln nazv biskupa ezcnskho, jen byl za sv. Vcslava, Michalem. On o odvislosti tto velicos uvod ze as Vcslava a Boleslava I., eho se z jinch zdel nedovdme. ivotopisec sv. Volfganka, biskupa ezen-

skho, kter byl iv za asu zaloen biskupstv Praskho a k nmu dal svolen sv, svd jen vbec o tom, e cechy ped tmto zaloen m stly pod crkevn moc biskup ezenskch. Proto vak pedce myslme, e se zaet pomru toho mezi echy a biskupy ezenskmi mus klsti do asu starho, cechy se po smrti Svatoplukov (+ 894) odtrhly od panstv moravskho, kdy se synov Boivojov i, Spytihnv a Vratislav, ji roku 895 odebrali ku krli Arnul fovi do ezn a tam odevzdali se jeho ochran. Tut jest na snad, e se zrove s tm zbavili tak crkevnho svazku s Moravou, zvlt jeliko arcibiskupstv moravsk od smrti Methodia (885) nsledkem pletich u dvoru Svatoplukova a pronsledovn nejvenjch k Methodi ovch po 14 let zstvalo neosazeno. Spytihnv nejspe vstoupil v nov svazek s dioecez bavorskou se svolenm vech vojvod ili lech eskch, kte s nm pili ke dvoru Arnulfovu. Jisto jest na kad spsob, e za asu Spytihnva dostala se ji latinsk liturgie do cech. Za jedno z nejpednjch sdel jejch musme pokldati Bude, hrad rovn tak zhy zanikl jako Lev Hradec, z nho po zstv do dneka jen jet k ostel starodvn. Tam inusilo bti od potku latinsk knstvo, ponvad i dle Gumpolda i dle rusk legendy o sv. Vcslavu tento syn Vratislava, bratra Spytihnvova, tam uen byl ei latin sk. Prv pak Spytihnv, jak svd Gumpold Mantuan sk, zaloi l kostel sv. Petra v Budi. Proto zaloen to hoto kostela, co prvnho semenit latinskho du v zemi, nejspe souviselo s pestoupenm Spytihnvovm od posluenstv moravskho k ezenskmu biskupstv. Zde jest pozoruhodn i ona okolnost, e Gumpold o zatcch kesfanstv v cechch tak mluv, jakoby Spytihnv byl bval prvn, jen pijal kest i peoval o dal obrcen. Pina, z kter se to nejpirozenji d vyloiti, nen asi jin, neli e Spytihnv to byl, jen se nejprve poddal posluenstv biskupstv ezenskho. Gumpold, jen erpal ze zprv nmeckch, tedy pede vm bavorskch, dovdl se o zatcch kesfanstv v cechch nejsp toho, co bylo nejdleitj eznu, a to bylo, co se stalo v tom ohledu za odvislosti cech od ezenskho biskupst v. Spytihnv musil tam bti v nejvzcnj pamti, i lze jest po chopiti, e Boivoj, jen pijal kest na Morav, tam piel v zapomenut, rovn tak jako e Gumpold nic nevdl o ktu 14 lech v roce 845, ponvad z tohoto patrn nepoly dn trval n sledky pro ezno. Zd se ostatn, e vykonvn biskupsk moci v ce chch z ezn v dob od roku 895 a do 928 vystaveno bylo jet velijakm promnlivm phodm, o em po vme jet nco v oddlen tetm.

27

210

Alexander Velik.

Alexander Velik.
Sepsal Dr. Gabler. lphonse de Lamartine: Vie d'Alexandre le Grand. Paris 1859 2 vols.
Si quid novisti rectius istis, Candidus imperti; si non, his utere niecum. Horatius. (Dokonen.)

Chceme-li si utvoiti nleit pojem o tom, m Alexander Macedonsk byl v dobyt Asii, nesmme si jako Lamartine mysliti, e Alexander v roku 334 peel pes Hellespont s tm myslem, aby si podmanil celou Perskou i, e ji v Pelle ml hotov pln cel t destilet v pravy, na n poplenil krajiny a splil msta, o jich exi stenc zajist tehd neml ani nejmenho tuen. Teprv sml a astnm vsledkem korunovan taen jeho na Gordium otevelo mu onu vtzoslavnou drhu, po kter s osobn odvahou a neohroenou udatnost spojen stl tst uinilo jej pnem cel t rozshl Persk e. Do byt Persk e bylo jeho dlo; to vdl Alexander, to ctili i Macedonci. Mlad krl Macedonsk nauil se teprv otrockou ponenost podmannch Asiat, co to jest bti krlem, a on chtl bti takovm krlem netoli ko nad Asiaty ale i nad svmi Macedonci. Alexander Macedonsk stl co dobyvatel Persk e v Asii naproti Macedoncm v podobnm pomru, jako kr lov merovint v dobyt Gallii naproti Frankm. Krlov merovint nauili se teprv v Gallii od podmannch GalloRomanv vldnouti dle spsobu mskho, oni Gallo -Romanv pouili k tomu, aby pomoc jich skrotili odpornou mysl svobodn lechty franck. Tto lecht vak krl byl vce jen nelnkem ve vlce neli pnem v mru. Ona nebojovala proto, aby se roziovala jeho moc a e, aby se rozmnoovala jeho vojensk slva, ona pod jeho vedenm jen pro sebe dobvala si zem, ve kterch vak nechtla s podmannmi nrody spolen bti podzenou takovho krlovskho majesttu, jakovho ona dle domcho svho prv a a du nad sebou vidti a uznvati ne byla zvykl. Podobn chtli Macedonci v dobyt Asii spolen s krlem svm bti pny nad podrobenmi Asiaty. Avak Alexander brzy pijal onen obyej perskch krl, dle kterho nepovaoval poddan sv za sob rovn " (Arrian IV. 7), Alexander chtl po persku vldnouti i nad Macedonci; on sm chtl bti pnem neobmezenm v tom samm spsobu, ve kterm bval jm pemoen Darius, a bval druhov jeho vtzstv a vojensk slvy sestupo vati mli do ad poraench a koiti se spolen s t mito nov velebnosti svho vojevody. Alexander tedy v dobyt Asii veejn svm nrui vostem uzdu pustil a ze stdmosti i vldy nad sebou, ctnost to vtench ve vakm poloen ivota, upadl ve zpupnost a chlipnost. Mravy vlastensk a rozumn mrn

ivota spsob krl Macedonskch, jako i vldn chovn maje za nehodn vzneenosti sv, napodoboval ndheru Perskho krlovstv, pd se za boskou tm svrchova nost. Ji nyn dal, aby ped nm v pokoe na zemi se leelo a aby vtzov nad tolikermi nrody pomalu otro ckmi sluebnky se stali a tm na roven zajatch kle sli. Proto tak purporov diadem s blou ozdobou, je Darius byl nosil, na hlavu si posadil a persk odv na sebe vzal, nedbaje ani na zl znamen poloen v tom, e vysvlknuv znaky vtze pijal spsoby pemoench. Pravil ovem, e nos na sob koist perskou, ale spolu s n pijal tak mravy persk, a zpupn mysl nsledovala za ndhernm oblekem." (Curtius V. VI. 20.) Tak l Curtius velmi trefn promnu v povaze mla dho vtze, kter spsobila veobecnou rozhoenost mezi Macedonci. Tato promna nezleela toliko v tom, e Alexander pouze pijal skvostn odv perskch krl a na uil se rozkonictv ivota asiatskho, jak by se mohlo mysliti dle zprv u Diodora Sic. (XVII. 77), Justina (XII. 3) a Plutarcha (Alex. 45); ona mnohem hlub vznam mla v tom, e Alexander pnovitou zpupnost urazil a proti sob popudil onen mocn smysl, kter surov ale bojovn nrodov maj pro osobn svobodu a nepodz enost. Nsledky tto rozhoenosti Macedonc nebo vlastn vbec Evropan v Alexandrov vojsku objevily se brzy. Star Parmenio oddlil se s st vojska od Alexan dra a zstal zptky v Medii. Dva synov jeho, Filotas a Nikanor, thli vak s krlem dle. 1 ) Oba dva zajist patili ke stran nespokojenc, a Filotas, po krli nyn pedn z vdc macedonskch, byl beze v pochybnosti hlavou nrodn macedonsk opposice ve vojsku proti petvoen macedonskho krlovstv v asiatskou despotu. Mon e Filotas tak byl hlavou njakho spiknut proti Alexandrovi, akoliv se to dokzati ned. Z jednoho msta u Curtia mohlo by se rozumti, e Filotas byl roz pait a vhal v mysli sv, na em by se konen usta novil, zdali by se neml vrtiti k otci. Curtius vypravuj e (VI. VI. 22), e nkde v Parthii nhlou smrt zemel bratr jeho Nikanor. Tu pr krl vce neli vichni ostatn zarmoucen (ante omne moestus), rd by byl pozstal, aby byl ptomen pi pohbu, ale pro nedostatek potravy
) Tet syn Parmenionuv Hekt or utopil se v Nilu (Curt. IV. VIII. 34).

Alexander Velik.

211

musel spchati dle (sed penuria commeatuum festinare cogebat). Filotas tedy s 2600 mui ponechn zptky, aby bratru proukazoval posledn est: on sm (Alexander) hnal se za Ressum" (ipse contendit ad Ressum). Nemyslm, e by se zprva tato mohla vzti dle doslovnho smyslu. Pochybuji pedn, e Alexander vce neli vichni ostatn zarmoucen" byl nad smrt Nikanorovou, a bylo-Ji tomu tak, zajist mohl posekati, kdeto se jednalo o jeden den, a nemusel cel sbor vojska nechati nazpt. Myslm tedy, e Filotas nezstal s 2500 zptky, aby pochoval zeme lho bratra, ale zd se mi mnohem podobnj, e nhl smrt" Nikanorova, jto piny ovem neznme, upamato vala snad Filola na to, aby vce pomyslil na svou vlastn osobn bezpenost. Filotas toho vak neuinil, a k tomu ml dost podstatnch pin; nebof krtk as potom dal Alexander svho posavadnho drahho ptele a vrnho vojevdce zatknouti v noci a stralivm spsobem umu iti, otce jeho Parmeniona ale zkenickm spsobem za vraditi. Takto zlomil Alexander, spolhaje se nyn ji na vtinu eckch a asiatskch oldn, nsilnm spsobem opposici nrodn meniny macedonsk. 2)
2 ) 0 tto episod v djinch Alexandra Velkho dalo by se mnoho ci. Obmezen msto tohoto lnku dovoluje mi toliko, abych zde poloil v krtkosti nkolik resultat pilnho ten a po rovnn pramen. Nemohu s Grotem pragmatick vypravovn! Curtiovo (VI. VII XI.) povaovati za nejpodaenj len tto udlosti; nebol Curtius (jako i Diodor XVII. 79. 80) patrn spojuje vypravovn dvoje, z nichto jedno nm zachoval Arrian (III. 26) i s udnm pramene, z kterho pochz. (Nyn," vypravuje Ptolomaeus, Lagv syn, Filotas byl postaven ped soud Macedonc." Arrian nev nic o tom, e Filotas byl muen.) Druh pak nachzme u Plutarcha (Alex. 49) a Justina (XII. 5). Plutarch a Justinus vili bezpo chyby vce neli Ptolemaeovi jinm svdkm, v jejich zprvch ne doetli se nieho o soudu macedonskm, ale jen o muen, a oni tedy vypravuj, e Filotas byl muen (bezpochyby umuen) na roz kaz Alexandrv. Ptolemaeus byl jedin, kter ke cti Alexandrov vymyslil zprvu o soudu macedonskm, nebo Arrian urit prav: Nyn vypravuje Ptolemaeus, Lag&v syn" . . . a dle veho zd se, e Arrian, tento velik obdivovatel Alexandrv, t ke cti Ale xandrov nechtl uvsti svdectv jinch, co ostatn astji in. Arrian pi tto pleitosti nejmenuje ani Aristobula, bezpochyby jen proto, e Aristobul s Ptolemaem nes ouhlasil. Ptolemaeus, Lagv syn, nen vak nejhodnovrnj ze souvkch djepisc Alexan drovch co oit svdek udlosti, kter vypavuje; nebol Ptole maeus t napsal nebo alespo pod svm jmnem dal napsati, e v Egypt, kdy Alexander skrze pou( thl k orakulu Amraonskmu, dva draci vydvajce hlasu beli ped vojskem a ukazovali cestu" (Arrian III. 3). Tu lhal Ptolemaeus patrn; Ptolemaeus vak t nemluv pravdu, kdy vypravuje svoje vlastn hrdinsk kousky (srov. Arrian III. 29 a 30, a IV. 24 a 25), tum i tam ne, kde vypravuje, e Alexander dobyl v Indii po jedn bitv 230.000 kus hovzho dobytka, z nichto nejkrsnj poslal do Macedonie. Meme tedy, kdy vechna ostatn svdectv jsou proti nmu, s dobrm dvodem mysliti, e i tu nemluvil pravdu, kdeto povd, e Filotas byl postaven ped soud Macedonc. e tmto padne velik st zajmav povdky Curtiovy, e pak nepotebu jeme v djinch Alexandrovch dn obalovac ei z jeho st, a dn obrann ei z st Filotovch, rozum se sam o sebou. Lpe vak potom do celho hod se ona dleit okolnost, kterou nm t Curtius zachoval (VI. XI. 42) o samovradch a tku mace donskch ryt, jak mile slyeli, e Filotas byl muen (postquam Philotam torqueri fma vulgaverat). Pro tito ryti nedali se na

Plutarch (Alex. 48. 49) vypravuje dle mho zdn nejlpe tuto episodu Alexandrovch djin. Filotas, syn. Parmenionv, poval u Macedonc vysok vnosti." U Alexandra samho ji velmi dlouho byl patn za psn." (Zrdn plny Filotovy byly mu [Alexandrovi] pr doneseny ji v Egypt." Arrian III. 26.)
tk, kdy Filotas pohnn byl ped soud macedonsk? Tu patrn vidti, e Curtius dvoje vypra vovn smchal. t k ryt pat k onomu vypravovn, dle kterho Filotas, jak se to ve skutku dalo, v noci byl pepaden, zatknut a muen. Kdy se zprva o tom rozhlsila v tboe, dali se ryti macedont na tek (equites, no bilissimus quisque, et ii maxim, qui Parmenionem propingua cogna tione contingebant, postquam Philotam torqueri fma vulgaverat, legem Macedonim viti, qua cautnm erat, ut propingui eorum, qui regi insidiati essent, cum ipsis necarentur; alii se interficiunt, alii in devios mortes vastasque solitudines fngiunt, ingenti per tota castra terrore diffuso). Byl-li soud m acedonsk, pro neslyme nic o nich pi tomto soudu? a bylili spoluvinnci Filotovi, pro nebyli s nm spolen obalovni ? Avak darmo by bylo hledati odpo vdi na tyto otzky. Filotas nemohl ped soud macedonsk posta ven bti, protoe Macedonci byli jeho pvrenci a Alexander byl jejich spolenm neptelem. To ctili ji star djepiscov Alexan drovi, a krtk zprva Ptolemaeova, jemuto belo o to, aby dokzal svtu, e tehd jet Macedonci byli pro Alexandra, vyperkovna byla od nich i tou o kolnost, e soud vojensk, ped kterm stl Filotas, sestaven byl z jinch vojn, ku kterm Alexander ml obalovac e v jinm jazyku njakm (nek se v jakm); kdy ale Filotas chtl odpovdti, tu Alexander pr se ho ptal, chce -li mluviti jazykem m acedonskm, a zdrhajcmu se Filotovi pedha zoval, e opovrhuje jazykem mateskm. (Curtius VI. IX. 36 [Philotas] dicturus videbatur. Jamque rex intuens eum, Macedonas, inquit, de te judicaturi unt: quaero, au patrio sermone sis apud eos usurus. Tum Philotas: Praeter Macedonas, inquit, plerique adsunt, quos facilius, quae dicam, percepturos arbitror, si eadem lingua fuero usus, qua tu egisti, non ob aliud, credo, quam ut oratio tua intelligi posset a pluribus. Tum rex: Ecquid videtis, adeo etiam sermonis patrii Philotam taedere? solus quippe fastidit eum dicere. Sed dicat san, utcunque ei cordi est, dum memineritis aeque illum a nostro more quam a sermone abhorrere.) To vechno zajist jest vymyleno, a ten sam Alexander, jehoto ivotu tebd Macedonci strojili klady, protoe odeknuv se mrav a obyej domcch dychtil po velebnosti krl perskch, nemohl tehd pedstrati Fi lotovi, e on pohrd nejenom mravy ale i jazykem macedonskm. Dle vypravovn Curtiova stv se Filotas podezelm nejvce tm, e od Cebalina jemu donesenou zprvu o spiknut proti krli skrze dva dni taj, akoliv denn dvakrt byl v palc krlovskm. Nehled ani k tomu, e Filotas ku konci svho ivota sotva jet patil k dvrnm ptelm Alexandrovm, musm se vyznati, e mm za nemon, aby Filotas tak byl jednal, jak nm to l Cur tius. Filotas byl buto vrnm ptelem Alexandrovm nebo od prcem jeho. V prvnm a v druhm pdu nemohl zstati neinnm, kdy ho Cebalinus (nebo-li Balaenos dle Plutarcha) zpravil o piklech proti krli; byl- li ptelem Alexandrovm, mohl hledti, aby se zrdn ^mysly spiklch pekazily; byl - li odprcem jeho, mohl pracovati k tomu, aby se uskutenn jich nekladlo nic v cestu; mohl tedy odstraniti donaee Cebalina a bratra jeho Nikomacha , aby odkryt tajemstv nepovdli dle. Ale nesdliti nic krli, ne dlati nieho sm, vyznati se pak dvakrt Cebelinu na opakova nou prosbu, aby jen jist oznmil krli donesenou zprvu, e toho neuinil, to pesahuje vechny meze monosti, tak nemohl F ilotas jednati, takto mohl tu vc vypravovati star eck djepisec, kter mermoci chtl njakm spsobem spojiti Filotu se spiknutm Dimna a soudruh jeho. Mn se naopak zd, e umuen Filoty nedalo se nsledkem odkryt njakho jinho spiknut proti Ale xandrovi (Arrian pi odsouzen Filoty o jinm spiknut se nezmiuje a jmna Dimna ani nejmenuje), rovn jako popraven filosofa Kallisthena, o kterm doleji promluvm, neudalo se za pinou odkrytho spi knut krlovskch pano.

27*

212

Alexander Velik.

Jaksi Antigone, milenka Filotova, donela krli, kterak Filotas se j chlubv, e on a otec jeho vykonali nejslavnj iny, Alexander e jest nezral chlapisko, kterto jen jim m co dkovati, e pov svho jmna a sv dstojnosti." A5 ml Alexander tm spsobem proti Filotovy siln dkazy, neuinil pedce nieho, buto e dvoval v ptelstv Parmenionovo, budto ze se bl jejich vnosti a moci." (e Alexander v ptelstv Parme nionovo dvru svou klsti ji nemohl, je tum dosta ten dokzno; e ale nechtl dve rozhodnm inem vystoupiti proti svm odprcm, dokud by neml jistotu, e pomoc najatch Asiat poko odpor Macedonc, 3) e tedy jak kme temporisoval, je vc ku pravd velmi podobnou.) Nyn vplt do toho i Plutarch spiknut Macedonce Limna (u Curtia a Diodora Dimnus) z Chalaestry, kter pemlel o bezivot Alexandrov". Limnus sdlil pln svj Nikomachovi, svmu milkovi; ten ale necht se v nm zastniti, povdl vechno bratrovi Balaenovi (u Curtia a Diodora Cebalinus), a Balaenus prosil Filotu, aby jim zjednal pstupu k Alexandru, ktermu maj co sdliti v piln a dleit vci. Filotas Bh v co jej k tomu pohnulo, nebot pina toho nen znm neuvedl je ped krle pod zminkou, e krl jinmi dle itjmi vcmi jest zaneprzdnn. To uinil dvakrt." (Plutarch prav tedy urit, e Balaenus a bratr jeho od Filoty jenom dali, aby je dovedl ku krli; Filotas ne vdl dle Plutarcha, e se jedn o spiknut proti krli. Curtius naproti tomu nemn urit prav, e Cebalinus svil Filotovi, co od bratra byl slyel, a uloil mu, aby to sdlil krli. [Cebalinus ore confuso magnae perturba-tionis notas prae se ferens aperit, quae ex fratre com-pererat, et sine dilatione nuntiari regi jubet Curt. VI. VII. 26.] U Curtia dopustil se Filotas nad mru podezel ne dbalosti, u Plutarcha mohl by se jet honositi svou zkostlivou etrnost ku krli, kterho chce chrniti ped dot -ravost neznmho njakho snad prosebnka.) Balaenus ale dostane se jinou cestou ku krli, sdluje mu pedn pedsevzet Limna a zmiuje se tak o Filotovi, e si jich nevimnul, akoliv dvakrt na nho se obrtili. Tato po sledn okolnost rozhnvala velmi Alexandra, a kdy onen, kter byl odesln, aby zatknul Limna, brncho se zabil, byl (Alexander) jet vtm hnvem rozncen, maje za to, e tm pozbyl dkaz strojench mu klad. V tto rozhoenosti proti Filotovi (Alexandrovi tedy hlavn lo o to, aby proti Filotovi ml dkazy) pivbil k sob
*) Alexander byl dobyl Asie. Macedonci chovali se k nmu odporn a dotrav, chtjce pr vechno od nho nsiln vymoci. Tu dal roskaz, aby se Maeedonci ozbrojili a o sob postavili do iku naproti Peranm. Kdy takto byli rozestaveni, pravil: Vy Macedonci vyvolte si za vdce kohokoliv chcete. J povedu Perany. Zvtzte - li, pak chci vechno uiniti, cokoliv dte; budete -li vak pemoeni, pesvdi vs to, e sami nieho nezmete, a bute zticha!" Touto vlenou lst zaraeni byli Macedonci od t doby skrovnj naproti Alexandru." (Polyaenus Stratagemata IV. 3.)

vechny, kte onoho (Filotu) dvno ji nenvidli, a nyn bez obalu kali", e Filotas mus bti hlavou celho spi knut. Kdy ale krl k takovm eem a podezvnm ucho sv naklonil, vytasili se brzy s ne sslnmi pomluvami proti Filotovi. Nsledkem toho byl zatknut a vyslchn. Hetairov (dle Curtia [VI. XI. 42] Hefaestion, Kraterus a Coenus, vakr Filotv) byli ptomni pi mu en, Alexander ale za zclonou schovn vechno poslou chal.4) Pi tto pleitosti, kdy Filotas kvlenm a snanmi prosbami nalhal na Hefaestiona a druhy jeho, Alexander pr ekl: Pi t sv choulostivosti a zenti losti, Filoto, tak velik vci chtl si vyvsti?" 5) Po odpraven Filoty poslal (Alexander) ihned do Mdie a dal zabiti Parmeniona, mue, kterto pi mnohch pleito stech Filipovi konal vrn sluby, kter pak sm, nebo alespo nejvce mezi starmi ptely ml Alexandra k tomu, aby peel do Asie, kter konen ze t syn, s ktermi byl se vypravil z vlasti, dva ji vidl umti, a nyn s te tm zrove ze ivota byl sprovodn. Tento skutek sp sobil velik strach ped Alexandrem a mnohch z ptel jeho, obzvlt pak u Antipatra. Ten tedy potajmu veel ve spojen s Aetoly." (Plut Alex. 49.) Dle Plutarcha byli Filotas a Parmenio ostatn ctihodn muov, odstranni kladnm spsobem, protoe Alexan drovi stli v cest, a tak zajist cel ta vc mla se. Cur tius uvd vyznn Filotovo o spiknut, jehoto elem pr
4 ) Tu vechno podob se k tomu, e vlastn Alexander strojil klady Filotovi, kter se stal obt podezvn a pomluv" svch osobnch neptel, z nichto Alexander utvoil si stranu proti obl benmu vdci macedonskch ryt. Curtius (VI. VIII. 31.) popisuje takovm spsobem zatknut Filotovo, e se to s tkm me povaovati za zatek veejnho soudu. Secunda deinde vigilia, prav Curtius, luminibus extinctis, cum paucis in regiam count Hephaestion et Craterus et Coenus et Erigyius, hi ex amicis: ex armigeris autem Perdiccas et Leonnatus (znm nm vhodnm skolenm Pausania, vraednka krle Filipa). Per hos imperatum, ut, qui ad praetorium excubabant, armati vigilarent. Jam ad omne aditus dispositi erant equites, itinera quoque obsidere jussi, ne quis ad Parmenionem, qui tum Mediae magnisque copiis praeerat, occultus evaderet. Atharrias autem cum trecentis armatis intraverat regiam : huic decem satellites traduntur, quorum singulos dni armi geri sequebantur. Hi ad alios conjuratos comprehendendos distributi unt: Atharrias cum Aresentis ad Philotam missus clausum aditum domus moliebatur, quinquaginta juvenum promptissimis stipatus: nam ceteros cingere undique domm jusserat, ne occulto aditu Pbilotas posset elabi. Illum siv securitate animi siv fatigatione resolutum somnus oppresserat: quem Atharrias torpentem adhuc occupat. Tandem ei, sopore discusso, quum injicerentur catenae Vid, inquit, bonitatem tuam, rex, inimicorum meorum acerbitas". Nec plura elocutum, apte velato, in regiam adducunt. s ) Curtius (VI. XI. 42) l straliv muen Filotovo takto: Per Ultimos deinde cruciatus, utpote et damnatus et inimicis in gratiam regis torquentibus, laceratur. Ac primo, quamquam his ignis, illinc verbera jam non ad quaestionem sed ad poenam ingerebantur, non vocem modo sed etiam gemitus habuit in potestate: sed postquam intumescens corpus ulceribus flagellorum ictus nudis ossibus incussos ferre non poterat.... a po opakovanm muen He faestion a druhov jeho ipsi quoque hastis os oculosque ejus exarberarent. Curtius ale nev nic o tom, e Alexander nkde stl za zclonou (Rex ------- in intimam diversorii partem secessit et, remotis arbitris, in multam noctem quaestionis expectavit eventum.).

Alexander Velik.

213

byla smrt Alexandrova a vdcem star Parmenio; avak Curtius sm prav, e jest pochybn, zdali Filotas mluvil pravdu, nebo- li jen strojenou l chtl se osvoboditi od muen (Philotas verore an mendacio liberare se a cruciatu voluerit, anceps conjectura est VI. XI. 42), a kdy vypravoval, kterak Parmenio v Ekbatan na rozkaz Alexandrv byl zavradn, podv krtkou karakteristiku Parmenionovu, a opakuje jet jednou, e pochybn jest, zdali Filotas mluvil pravdu. 6) Jisto jest vak, e Filotas nebyl odsouzen od Macedonc, a e vbec nebyl nad nm drn soud ve ejn. Nen teba zastvati nevinnosti Filotovy, kter zajist jako Alexander t jen byl surovm Macedoncem, ale rovn tak nevidm v tto vci njak piny k obdivovn se moudrosti a velkodunosti Alexandrov. Lamartine jmenuje jednn Alexandrovo velikm skutkem spravedlnosti a krlovstv* (un grand acte de justice et de royaut II. 69); krlovstv Alexandrovo ovem takov vci mohlo vzti na svoje svdom, spra vedlnost vak s nimi nem co initi. Alexander neobjevil se nikterak naproti Parmenionu a Filotovi co velkomysln krl, ktermu jde o to, aby se konala spravedlnost, nbr co podeziv ukrutn despota, kter nevybr mnoho mezi prostedky, jedn -li se o to, aby se zprostil nemilch odprc, co tyran, jento chce trpti okolo sebe jen podl pochlebnky a serviln povahy, jento jednm slovem bti chce neobmezenm pnem dle spsobu asiatskho, a tre stati hodl co svatozradu kad odpor proti sv posvtn vli. Takto musme si pedstaviti povahu Alexandrovu, chceme-li v interessu naeho stolet dopditi se pravdy. Lamartine s pravdou velice se minul, kdy prav (II. 68): Vidme, e zloin byl zejm, e soud byl veejn, e milost naproti spoluvinnm byla velkodun, e ony dv obti, kter padly, nemohly ti, neml -li Alexander dopustiti se zr ady nad Macedoni, nad eckem, nad celou vpravou, nad svou krlovskou dstojnost a nad vlastnm ivotem." To jsou hol bezpodstatn frze, zplozen pedpojatost mermomocnho velebitele Alexandrovy velkomyslnosti. Zloin Pilotv naopak nim dokzn nen, soud veejn zajist nad nm drn nebyl, on naopak kladn byl pepaden a zatknut, tajn muen a snad do smrti umuen, Parmenio zkenicky byl zavradn, a tyto dv obti nebyly jedin, kter padnouti musely, aby se upe 6 ) Hic exitus Parmenionis fuit, militiae donrique clari viri. Multa sine rege, prospere, rex sine illo nihil magnae rei gesserat. Felicissimo regi et omnia ad fortunae suae exigenti modm satis fecit. LXX natus annos juvenis ducis et saepe etiam gregarii militis maria explevit: acer consilio, manu strenuns, carus principibus, vulgo militum acceptior. Haec impulerint illam ad regni cupiditatem, an tantum suspectum fecerint ambigi potest, quia Philoias ultimis cruciatibus metu* verane dixerit quae facta probari non poterant, an falsis tormentorum petierit finem, re quoque recenti, quura magis posset liquere, dubitatum est. (Curt. VII. II. 9.)

vniti mohla nov asiatsk, Macedoncm neobvykl krlov sk velebnost Alexandrova. 7 ) Jak zrady by se byl dopustil Alexander nad Macedoni a nad eckem, kdyby byl nechal na iv Parmeniona a Filolu, nelze mi pochopiti. Jalovou frz t musm jmenovati vrok Lamartinv, e Alexander nikdy nevyslal vrah, aby v ciz zemi zke nicky skolili jeho neptele; slva jeho pr takovch skutk nikdy by nebyla mohla omluviti v och ecka" (sa gloire n'aurait pas couvert aux yeux de la Grce de tels actes). Alexander ovem nevyslal vrah na Par meniona, on toliko poslal rozkaz, aby Parmenio byl zavradn, a e slva jeho nemohla omluviti takovch skutk ani v och Macedonc neku-li ek, vidme z Plutarcha, kter vslovn prav: Tento skutek spsobil velik strach ped Alexandrem u mnohch ptel jeho, obzvlt pak u Antipatra." Alexander vylouiv pr nespokojence ze svho voj ska utvoil z nich zvlt n sbor. (Curt. VIL II. 10; Diod. Sic. XVII. 80.) Sbor tento vyznamenal se dle Curtia vdy svou udatnost tak, e se pr tento snad odvliv krok nebof nejstatenj jinochov potupou byli rozhoeni jako vechno ostatn krlovo tst obrtil k lep mu." Pozdji udv Curtius sm (VIL III. 14), e Alexander 7000 Macedonc zanechal v mst na hbetu poho Paropa miskho zaloenm, a Justinus vslovn prav (XII. 5): V Baktrii a Sogdian zaloil 12 mst, v nichto usadil vechny odbojnky ze svho vojska (quoscunque in exercitu seditiosos habebat). Na kad pd pravd podobnj se mi vid, e Alexander nkde zanechal nespokojence, neboli e sami nkde zstali pozadu, neli e by po chybnou vrnost jejich byl podrobil nebezpen zkouce utvoenm z nich zvltnho sboru. Potlaiv takto nsiln odpor Macedonc proti nov sv krlovsk velmonosti utvoil Alexander krv umu enho Filoty a zavradnho Parmeniona onu nleitou vzdlenost, ve kter nyn bval druhov jeho stti mli pod jeho posvtnou osobou. Od onoho asu, kdy Ale xander v Sue posadil se poprv na stolec krl perskch a pano jeden podstril mu Dariv stl pod krtk nohy (Diod. XVII. 60), kdy Demaratus plakaje pr zvolal, e zbaveni jsou velikho poten oni ekov, kte ze meli, ani by byli vidli Alexandra sedti na prestolu Dariov" (Plut. Alex. 37), mnoho bylo se promnilo a nov podek vc zaveden byl na dvoe novho pna Persk e. Podl a podlzav due, tento spsob lid, kte jak znmo vdy byli a navdy budou kletbou krl" (Arrian IV. 8), plazily se ped nm v prachu otrock po nenosti; sm ivotn vtec jeho Aristander z Telmissu tsl se ped nm a snail se dle svrchovan vle jeho
7 ) Curtius prav (VI. XI. 44): Omne ergo aNicomacho nominati more patrio, dalo signo casis obruti unt. A Nicomachos jmenoval Demetria, Peukolaa, Nikanora, Afobeta, Jolea, Dioxena, Archepola a Amynta. (Srovn. Curt. VI. VII. 25.)

214

Alexander Velik.

vykldati steva obt (Cf. Curtius VII. VII. 31); avak srdce starch vdc macedonskch rozhoena byla trpkou nevrlost. Dle Curtia (VIII. I. 3) bylo to v Marakand, hlavnm mst Sogdiany, s ) kdeto krvav skutek Alexandrv na tyto pomry, o kterch ostatn mnoho se nedovdme, vrh douc svtlo. Jednou, kdy divok ch lastn" (Plutarch Alex. 50) trvalo hluboko do noci (co ostatn muselo se dti dosti asto, nebof Alexander ve chlastu ji byl pijal spsob barbarsk", Arrian IV. 8, a dle mho zdn nenauil se tomu teprv v Asii), provozovali pochleb nci Alexandrovi tak nezzenm spsobem hnusn emeslo sv, e star Klitus, ten sam, kter v bitv nad Grani kem zachoval byl ivot Alexandrv, patrn ji dvno rozmrzel tm, e Alexander vce a vce na sebe vzal mravy barbarsk, a rozzloben emi pochlebnk" (Arrian IV. 8), prohodil cosi urlivho pro choulostiv ucho krlovo. Co ekl, udv se rozlin; jist jest toliko, e po vstala prudk hdka mezi opilm Alexandrem a opilm Klitem, ve kter tento posledn dle pravidla in vino veritas odlehil svmu srdci, a v yslovil, co dvno ji podtaj ho bylo hntlo. Klitus vyn skutky krle Filipa a zleh uje vtzstv Alexandrovo, kter pr nevrazil na mue ale na baby; on zastv Parmeniona a t Attala, a konen posmvaje se orakulu Ammonskmu zvol, e by on byl Alexandrovi docela jina povdl pravdu, neli uinil tak zvan otec jeho. 9 ) Alexander nanejv uraen a nect se vztekem a zlost pro takovouto neslchanou drzost, popadne otp a skol Klita zvolav: Jdi nyn k Filipu,

Parmenionu a Attalovi!"
Ji sta d jepisci Alexandrovi vypravuj tento alostn pbh s mnohm hoekovnm nad tm, e zpanilomysln hrdina tak daleko mohl se zapomenouti. Mezi novjmi historiky jest mnoho zbytenho mluven o mravn cen Alexandrova prchlho inu, a dlem pikld se vechna vina starmu Klitovi, kter mladho a nruivho krle zbyten drdil, dlem omlouv se Alexander svou opilost a prohlauje se tedy za neschopnho ku piten. Myslm, e nen zapoteb uvati tu za mtko mra vnho citu 19. kesanskho sto let, chceme-li o tto udlosti vynsti spravedliv sudek. Skutek jest zabit vykonan buto v opilosti anebo alespo ve velik rozilenosti, v nejprud zlosti. Okolnosti zmirujc pevldaj tyto: Pedn Klitus zaal hdku
) Ostatn sta djepisci Alexandrovi msta neudvaj. ) Jamque Clitus Parmenionem defendere audebat (Curt. VIII. L 4). ------ Attali quoque caedem objiciebat et ad ultimim Jovis, (juem patrem sibi Alexander assereret, oraculum eludens veriora se regi quam patrem ejus respondisse dicebat. (id VIII. I. 5.) Toto msto Curtiovo nem v tto form nleitho smyslu. Klitus nemohl ci, e Alexandrovi jina povidel pravdu neli otec jeho proto, e se to do celho kontextu nehod; dobr smysl vak dv: ze by mu byl jina povdl pravdu neli otec jeho. Mm tedy za to, e v pvodnm textu Curtiov bezpochyby stlo responsurum fuisse.
9 8

a nepestal, a rozntil hnv krlv tak, e Alexander sebe mocen ji nebyl; za druh Alexander byl siln obten vnem, tak e vtm dlem ani nevdl o sob co dl. Probodnut Klita nen tedy vrada, ale ubit spchan v mrzkm opilstv. Avak sta panegyrikov Alexandrovi pouili i to hoto smutnho pbhu k vynen Alexandrovy zpanilomyslnosti, kterto prv pi tto truchliv pleitosti ob jevila se pr v nejkrsnjm svtle. Jedni lili nramnou ltost Alexandrovu nad spcha nm inem tak dojmavm a srdcelomnm spsobem, e citliv due samm obdivovnm se kajcmu Alexandru dokonce zapomenouti musely na zabitho Klita. Nebof co jest otpem probodnut generl, kter nkolik okamen nebo snad nejdle pl hodinky vl se na zemi ve sv krvi a pak dui svou vypout, naproti krli, kter si sm nasazuje otp na prsa (Curt. VIII. II. 6.), neboli na krk (Plut. Alex. 51.), kter pak, ovem neprobodnuv se, celou noc vl se s plem a kvlenm na sv posteli, a po ti (Curt. VIII. II. 6.) neboli dokonce po tyry dni (Justinus XII. 6.) namh se, aby tu dui ze sebe vyrazil samovolnm postem. Takov penramn ltost me pec jen ve lechetn dui se roditi. Ale jin velebitel Alexandrovi, kterm nebylo na tom dosti, e Alexander takovm spsobem zadost uinil za svou vinu, dokazovali pes to prese vechno, e na nm ani nidn viny nebylo. Ji Alexander sm byl pr toho mnn, e pina neastnho pbhu nebyla jeho vlastn nepravost, ale jen hnv boha (Arrian IV. 9). Bacchus pr byl uraen tm, e Alexander ten sam den rno msto jemu byl obtoval Dioskorm (Arr. IV. 8), a rozhnvan Bacchus spsobil tu celou neplechu, kter mohla jet dost dobe vypadnouti, kdyby zlomysln bh vna nebyl svho moku pli mnoho nalil do krlovskho hrdla Alexandrova, a tm na mizinu pivedl krlovsk rozum. Alexander tedy vlastn nic neuinil; ruka jeho uchopiv se otpu byla jen mimovolnm nstrojem, kterm svvoln vldnul mstiv bh. Nebylo tedy ani zapoteb, aby filoso fov et tili skormoucenho krle, a aby podl Ana xarchus jemu ekl: Vechno, co velik krl uinil, mus pokldati za prav pedn tento krl sm a po nm cel ostatn lovenstvo." (Arrian IV. 9.) Dle mho zdn nemohlo probodnut Klita spsobiti na dvoe nebo v tboe Alexandrov takovho zmatku, jakov nm l sta djepisci Alexandrovi. Ovem dov dme se z tchto pehnanch 10 ) z prv tak vc pro dd l0 ) e tyto zprvy skuten jsou pehnan, vidme ze samho Arriana, kter sice lituje, e Alexander pi tto pleitosti jednal pod vplyvem dvou nectnost, z nichto ani jedna nemla by opa novati povlivho mue toti zlosti a svrlivost v opilstv" pec ale chvl pozdj chovn Alexandrovo, e na mst uznal hroznost svho inu". Arrian povd (IV. 9): Nkte vypravuj, e Alexander opraje otp na ze chtl se do nho vrhnouti." --------Vti st djepisc nev o tom nieho." - Pak doleji opt: N-

Alexander Velik.

jin macedonskho dobyvatele doli dleitch. Justinus (XII. 6.) prav, e tehd Alexander vzpomnal si na Parmeniona, na Filotu, na bratrance Amyntu, na macechu a bratry povradn, na Attalu, Eurylocha, n ) Pausania a jin ze ivota sprovozen pedn Macedonce," a podv takto vzcn seznam onch, jichto smrt zpanilomysln Alexander ji tehd ml na svdom. Zvltn vznam m vykiknut, kterm Alexander dle Curtia probodnul Klita: Jdi nyn k Filipovi, k Parmenionovi a k Attalovi." Tu jenom dv vci jsou mon; buto Alexander takto vykikl nebo nic. V prvnm pdu udv se mimovoln sm za pvodce vrady nad krlem Filipem spchan, jako i byl dle authentickch zprv pvodcem zavradn Attala a Parmeniona; v druhm pdu musil toto vykiknut vymysliti njak star djepisec Alexandrv, ve kterm pak Curtius to nael a do svho vy pravovn pijal, a tento star njak djepisec ml tedy za to, e Alexander s dobrm dvodem mohl spojiti ve svm vykiknut s jmnem krle Filipa jmno Attalovo a Parmcnionovo, kterto dal zavraditi. Na tuto okolnost posud nebralo se nleitho ohledu, jeliko se za jist pedpokldalo, e Alexander byl ne vinen v zavradn krle Filipa. Lamartine si ovem takovch podrobnost hrub nevm; jemu jedn se hlavn o to, aby pi kad pleitosti ukazoval, jak vysoko stoj zpanilomysln rek macedonsk nad csaem francouzskm Napoleonem prvnm. V tom zakld se ona lep vaha", s kterou Lamartine sepsal djiny Alexandra Velkho. Dle Lamartina (II. 119) vytal si Alexander po cel ivot svj hnut mimovolnho vzteku, ve kterm vno mlo vt podl neli ve. Vrada to trpk pro jeho srdce, z hubn pro jeho povst, ale vrada to pouze nhodn (meur tre purement machinal), v nto ruka jeho byla vinna, vle vak nevinnu. Co jest ono bodnut otpem, jeto skolilo Klita v hdce pi kvasu vznikl mezi dvma roz umu svho rovn zbavenmi vojny, naproti vrad sp chan nad potomkem Condovm 1S ) pi chladn krvi a placenmi nikami nad hrobem ji vykopanm ve hlubin pkopu? Co jest ono naproti zavradn Karla I. v Anglicku a Ludvka XVI. ve Francii rukou katovou, vedenou tam Kromwellem, tu Nrodnm Konventem ? A pec
kte vypravuj, e sofista Anaxarc hus povoln byl k Alexandrovi" atd., z eho vysvt, e i tuto okolnost nepokldal za pravdivou. Pi celm lcen Alexandrovy ltosti nad smrt Klitovou nejmenuje Arrian co svdky ani Ptolemaea ani Aristobula, protoe bezpochyby v tchto dvou spisovatelch Alexandrovch djin ni eho o velik ltosti krlov nebyl se doetl. ") Jak to byl Eurylochus a kdy asi a za jakou pinou byl zavradn nebo popraven, nen znmo. ll ) Vvoda Enghiensk, nar. 2. srpna 1772, byl na rozkaz Napoleona, prvnho konsula franc. republiky, v noci 15. na 16. bezen 1804 unesen z Ettenheimu v Baensku oddlenm francouzskho vojska k tomuto konci vypravenm, v Pai vojenskm soudem odsouzen k smrti a 21. bezna rno zastelen v pkopu pevnosti Vincennessk.

zboujeme Napoleona, obdivujeme se Kromwellovi a Nrodnmu Konventu nidn viny nepikldme! t spravedlnosti djepisu s vhou dvojitou! Nemjme ne jednu a vyknme, e Napoleon, Kromwell a Nrodn Konvent spchali ukrutnosti, kdy Alexander zavradnm Klita spsobil jenom netst!" To jsou svvolnosti bujnho pra Lamartine-ova, s ktermi historick kritika nem nic initi. Lamartine ostatn sm uznv, e toto netst a drz opilost Kli tova svd o tom, na jakm stupni rozhoen byli Ma cedonci v armd Alexandrov. Jasn vidme, e ne jenom vno ale nesnadn postaven jeho naproti bvalm druhm vlenm a naproti krajanm vodilo ruku vztekem uchvcenho syna Filipova", kter ji myslil na to, aby se zbavil Macedonc a promnil svou armdu, jak byl zm nil sv mravy, svj dvr, svou vlast a i. Toho si Plu tarch sm ne dosti dobe povimnul. Macchiavelli a Taci tus byli by vidli cel obzor politiky skrz tento blesk krlovskho hnvu. (II. 120.) S tm souhlasm potud, e v mch och cel obzor Alexandrovy politiky" obsaen jest v tom, e Alexander chtl bti krlem asiatskm, Macedonci vak nechtli bti asiatskmi poddanmi. Dle mho nhledu nen probodnut Klita pouhm netstm", ale vznamnou udlost, jejto piny teba hloubji hledati neli jen v nahodil opilosti. 13) Naskrze pokaen ptelsk pomry mezi Alexan drem a ostrmi soudci macedonskmi, nespokojenost tchto a nechuf ku krli, zmhajc se naproti tomu zpupnost a ukrutnost Alexandrova, sam to vci, o kterch v pra menech Alexandrovch djin mlo se vypravuje: to jest dle mho zdn obzor, kter nm odhaluje ono zablesknut krlovskho hnvu". Macedonci od toho asu bezpochyby vzdali se kadho zjevnho odporu proti nov velmonosti svho mladho krle. Oni pr ku p. stydli se sice za to, e Alexander uprosted pit a hodovn" (inter vinum et epulas) vyvolil si ze zajatch za manelku Roxanu: ale po zakln Klita pozbyve v svobody pisvdovali k tomu s nejvt ochotou." (Sed post Cliti caedem libertate sublata, vultu, qui maxim servit, assentiebantur. Curt. VIII. IV. 16.) Alexander vak nechtl spokojiti se touto rozmrzelou snad i ponkud durdivou poslunost Macedonc; Alexandrovi nebylo dosti na tom, e neprotivili se vce jeho nov krlovsk velebnosti, on s i pl, aby ji uznali ve ejn a skutkem. Maje tedy za zral k uskutenn, co si nkdy daremnho byl umnil, zasadil se o to, aby se mu vzdvala cta jen bohm psluc" (quoJ olim prav
") A kdo v, zdali Alexander tehd byl tak opilm, e skuten nevdl co dl. Mon, e i ta opilost pozdji byla vy mylena co zmrujc okolnost Ona hdka snad nebyla jedin, kterou ji byl ml s Klitem. Plutarch vslovn povd, e hdka povstala tm, e Klitus zastval Macedonce, jichto zbablosti z ajist beze veho dvodu posmvali se asiatt pochlebnci, aby vy reli Alexandra.

216

Alexander Velik.

ment conceperat, tunc esse maturum ratus, quonam modo oelestes honores usurparet, caepit cogitare. Curt. VIII. V. 17). Alexander zhy byl pijal v Asii spsoby a mravy asiatsk; ji po bitv u Issu vodil s sebou sluebnictvo Dariovo a jeho harm, v Persepoli hodoval zajist ji po spsobu perskm, a nevstek ml 360, tolik co Darius, quas spadonum greges et ipsi muliebria pati assueti, sequebantur. (Curt. VI. VI. 20.) Dvr jeho nebyl snad tak zzran ndhern a skvostn, jak nm jej l Polyaenus (Stratagemata IV. 3.), avak za asu jeho pobyt v Baktrii byl jeho dvr ji naskrze asiatsk; Alexander npodob oval dle monosti chovn a ivobyt pemoenho krle Perskho, a satrapov pert14) koili se obvyklm dom cm spsobem cizmu vtzi. Star vdcov macedont ovem nectili v sob dnho povoln k tomu, aby npodobovali otrockou pokornost asiatskch dvoan; Alexander vak dva l jim na srozumnou a to spsobem dosti surovm, e i od nich oekv podobnou pone nost. 15) Alexander ve sv zpupnosti dychtil po tom, aby Macedonci a vbec Evropan podrobili se dvornmu obadu perskmu,I0) dle kterho nikdo nesml jina mluviti s kr lem, neli lee ped nm na zemi. Evropan vak byli zvykl klekati jen ped oltem boh, v jejich och byla to tedy bosk cta", kterou od nich dal Alexander, a takto povstala povst, e Alexander Velik v Asii po vauje sm sebe skuten za boha pikzal, aby se jemu vzdvala cta jen bohm pisluc (Justinus XII. 7. adorari se jubet). Tato povst vyperkovna byla ji od nejstar ch djepisc Alexandrovch velijakmi zajist vymyle nmi dodatky, jako e Alexander nkdy se pistrojil za boha Ammona s beraumi rohy na hlav, jindy zase e byl obleen jako Diana, nebo jako Merkur, a tak nah e chodil s kyjem v ruce a na ramenech maje lv ki jako
") Kdy Alexander dvorem byl v Baktrii, musel bti v jeho komonstvu ji valn poet Asiat. Jen dle Arriana pidruili se k nmu na jeho taen z Persepole do Baktrie Bisthanes, syn Ochv (III. 19), Oxodates, kterho jmenoval mstodritelem v Medii (III. 20), Bagistanes, urozen Babylonan (III. 21), Antibelus, jedeu ze syn Mazaeovch (ibid.), Artab azus s temi syny, Kofenem, Ariobarzanem a Arsamem (III. 23), Autrofradates, satrapa v Tapurii (ibid.), Latibarzanes, satrapa v Asii (III. 25). 15 ) Curtius vypravuje ohledem na to zajmav pbh: Poly percon jal se smn jednoho z Peran, Alexandrovi se dvo cch, kter bradou se dotknul sam zem, napomnati, aby trochu silnji si ji narazil, a rozntil tm hnv Alexandrv, ktermu tento ji nkdy byl podlehl. Krl tedy d k nmu: Co ty nechce mi proukzati ctu? Co tob jedinmu mme slouiti za posmch?" Tu strhnuv jej s lka mrtil nm o zem, a kdy onen hlavou naped se svalil, pravil: Vid li, e jsi to sam uinil, emu jsi se pi jinm posmval?" A nadiv, aby byl dn do vzen, odeel od tabule. Po lypercon dlouho byl uvznn, ne ho Alexander po zdji zase pijal na milost. (VIII. V. 20.) 16 ) Die Knige von Persien verstanden es, wie fast alle Her scher des Orients, die Majestt des Thrones durch Pracht und Glanz der Umgebung, durch ein strenges Ceremoniell in das strkste Licht zu stellen. (Dunker Gesch. des Alterthums II. 672.)

Herkules. IT) To zajist jsou pouh smylenky; podstatnho v t vci jest jenom to, e Alexander co nstupce krl Perskch zasazoval se o to, aby i na Macedoncch vymohl perskou ponenost. ( itaque more Persarum Macedonas venerabundos ipsum salutare prosternentes hun corpora. Curtius VIII. V. 17.) Toho dle svdectv Justinova Alexander nedoshl. (Retentus tarnen est a Macedonibus mos salutandi rcgis explosa adoratione. Just. XII. 7.) Justinus (XII. 7) vypravuje, e nejvce tomu se protivil Kallisthenes, co i jemu a mnohm z pednch Mace donc pivedlo zhubu; nebof pod zminkou klad (Alexandru strojench) vichni byli usmrceni." (Sub specie insidiarum omne interfect.) U vech starch djepisc Alexandrovch spojena jest s onou povst, dle kter Alexander nkde v Baktrii najednou dal boskou ctu, zprva o spiknut krlovskch pano a o poprav eckho filosofa Kallisthena. Rozlin vypravovn o tom, kterak Alexander toto vzdvn mu bosk cty zavsti chtl, poukazuj k tomu, e tu ped sebou mme sam vymylen povdky. Jedni vypravovali, e filosof Anaxarchus, znm to pochlebnk Alexandrv, dle mluvy s krlem uinn ponavrhnul pi kvasu, aby byl Ale xander ji za iva ctn co bh. 1S ) Macedonci, s vt sti nvrhu tomuto protivn, zstali zticha." Kallisthenes ale povstal pr a mluvil proti tomu tak drazn, e z cel vci nic nebylo. Tm pr nanejv urazil Ale xandra, ale Macedoncm mluvil pr z due.19) Kdy po ei Kallisthenov nastalo veobecn ticho, zdvihli se pr nejstar Peran a klanli se Alexandrovi. Tu Leonatus jednomu z nich se posmval a upadl tm u Alexandra v nemilost. (Arrian IV. 10. 11. 12.) ao ) Jin zase pravili, e Alexander ze zlat misky pipjel kadmu z ptomnch host, e pak kad Alexandrovi se klanl, a za to od krle poctn byl polbenm. To e byla umluven ceremonie. Vechno e se dalo v nejpknjm podku, a dola ada na Kallisthena; ten e pr krli se nekl anl a za to tak hubiku nedostal, nae pr ekl: Tedy odchzm o jednu hubiku chud." (Arrian IV. 12., Plutarch Alexander 54.) Arrian proto tvrd (IV. 12.), e Alexander ne bez d vodu nenvidl Kallisthena pro jeho nevasnou prosto ekost, jako i pro jeho plinou nemotornost." Plutarch (Alex. 53) v jet o jin pin, pro kterou Alexander
17 ) Podobn bajky vypravoval ji Efippus, vrstevnk Alexandrv. (Srovn. Charles Mller Fragmenta p. 537.) t8 ) Anaxarchus prav ve sv ei, e Alexander s vtm pr vem mus se pokldati za boha neli Bacchus a Herkules, protoe Bacchus je Theban a netk se nikterak Macedonc, Herkules ale Argivsk, kter jen potud tk se Macedonc, pokud je s Alexan drem stejnho rodu." (Arrian IV. 10.) Tm tum zejm vysloveno jest, e Macedonci s Reky vbec nic spolenho nemli. 19 ) Kallisthenes veejn vyslovil, co pedn a nejstar Mace donce potajmu rmoutilo. (Plut. Alex. 54.) 2 ) Cf. Curtius (VIII. V. 18. 19. 20.), u kterho Cleo, pochlebnk to netoliko dle povahy ale i dle nrodnosti sv", in nvrh, a Polypercon se posmv Peranu.

Alexander Velik.

217

na Kallisthena zanevel. Kallisthenes pr co sofista, o kterm se pedpokldalo, e um mluviti pro a contra, ml jednou, kdy mnoho host pozvno bylo k tabuli krlovsk," dle obdrenho nazen chvloe na Macedonce, a e jeho uinila pr takov dojem, e vichni povstali, tleskali mu pochvalu a hzeli mu vnce." Alexander ale vyzval ho, aby Macedonce hanl. Tu pr Kallisthenes vel mi upmn mluvil proti Maccdoncm a ukzal, jak jenom nesvornost mezi eky byla pinou vzrostu macedonsk moci za krle Filipa. Tm pr povstala (proti n mu) trpk a nramn nenvist, a Alexander pr vyslovil se v ten smysl, e Kallisthenes nepodal dkaz sv eni ck schopnosti, ale vce svho neptelskho smlen proti Macedoncm." Tato zprva Plutarchova odporuje naskrze jinmu udn tohoto samho spisovatele, dle kterho Kallisthenes uvalil na sebe toliko zf Alexandrovu, jeliko sm jedin veejn vyslovil, co pedn a nejstar Macedonce potajmu rmoutilo." Z toho ze veho vidme, e i tu jako tm v celch djinch Alexandrovch musme se upro sted jevnch odpor a patrnch smylenek doptrvati pravdy. Tato pravda v ptomnm pdu nebude tum jin , neli e eck filosof Kallisthenes, kter piel k Alexan drovi do Asie, buto aby na Alexandrovi vyprosil, by spoluoban jeho mohli se vrtiti z vyhnanstv a opt vystavti krlem Filipem zboen msto sv Olynth (Plut. Alex. 53), buto, aby se stal djepiscem Alexandrovy vpravy (Arrian IV. 10), uvalil na sebe zt zpupnho despoty, ped nmto co ek nechtl se vrhnouti do pra chu za pkladem podmannch Asiat. A proto pochopuji, e onm se vilo, kte oba lovali Kallisthena co astnka ve spiknut krlovskch pano proti Alexandrovi, a dlem i co samho povodce." (Arrian IV. 12.) Kallisthenes byl uvznn a bez vslechu a bez soudu potajmu umuen, a nikdo ze spiklch jmna jeho nevyslovil. Za tou pinou nespsobilo v ecku nic takovou nenvist proti Alexandru, jako kdy toho mue mravy a vzdlanost svou chvaln znmho netoliko usmr til, ale i bez soudu (indicta quidem causa) umuil." (Curt. VIII. VIII. 29.) 21) Spiknut krlovskch pano proti Alexandrovi na bv vlastn dleitosti jen tm, e do nho zapleten byl Kallisthenes. Za pinou toho byla i tato ostatn dle po vahy spiklch dosti nepatrn episoda Alexandrovch djin nleit vyperkovna velijakmi zajist vymylenmi okol21 ) Zprvy o smrti Kallisthenov jsou velmi odpo rn: Dle Aristobula byl pr v okovech vleen za vojskem a zemel pozdji nemoc; dle Ptolemaea, Lagova syna, byl muen a pak oben." (Arrian IV. 14.) Charex vypravuje, e po zatknut sedm msc byl drn v tuhm vzen, aby mohl bti ped areopagem eck m vyslchn u ptomnosti Aristotelov, e ale zemel vivou nemoc za asu, kdy Alexander byl v Indii, ztloustnuv nad mru." (Plut 55.) Nejpodobnji jest, co Curtius prav: Kallisthenes t v mu kch skonal, nevinnm jsa klady proti krli strojenmi." (K. quoque tortus interiit initi consil in caput regis innoxius. VIII. VIII. 29.)

nostmi, kter nm nejkrsnji vypravuje Curtius (VIII. VI.VIII.). Avak krsn vypravovn Curtiovo, jeto Lamartine povauje za holou pravdu, neme obstti ped kritik ou psnj, uvme -li, e Curtius do podrobn l soudn jednn ped shromdnmi Macedonci, co pro onu dobu, do kter pad spiknut pano, t. j. krtk as ped v pravou indickou, je naskrze nemstn. Ji dve dokzal jsem, e ani Filotas nebyl odsouzen od Macedonc, a koliv k dkazu tomuto nedostvalo se mi pmch sv dectv z pramen; nyn vak sm Arrian dv nm po uen o tom, mnoho-li authentinosti teba pikldati krsn povdce Curtiov. Arrian (IV. 13) vypravuje, e Alexander dal vechny zatknouti, jichto jmna Eurylochus byl jmenoval. V mukch piznali se tito nejenom sami ke spiknut, ale jmenovali jet i jin." U nkterch nachzme jet i to, e pr Hermolaus byl postaven ped Macedonce" (IV. 14), a nyn Arrian uvd ve vt ahu obsah podobn ei, kterou Cur tius udv doslovn. Arrian tu patrn dv na srozum nou, e tm nkterm" nepikld nidn vry, a m eme tedy s docela pokojnm svdomm zprvu Curtiovu o soudu macedonskm, prudkou e Hermolaovu 22) proti Alexand rovi, a dlouhou obrannou e krlovu vyvrhnouti z oboru bezpen skutenosti do e smylench bajek. Lamartine ml se velice v tom que le gouvernement reprsentatif de Macdoine subsistait encore en Asie dans 1'arme et que les proces meme d'Etat taient jugs avec publicit et libert par le tribunl populaire et militaire." (II. 135.) Lamartinovi tak ulo, e krsn vypravovn Curtiovo o spiknut pano velmi podezelm spsobem po dob se spiknut Dimnovu a soudruh jeho. Dimnus tajemstv svil milku svmu Nikomachu, Hermolaus takt uinil milku svmu Sostratovi. Nikomachus necht se
") Alexander d ped shromdnmi Macedonci od Her m olaa , ab y ek l, emu s e nau i l od uit ele s vh o Ka llisth ena . A Hermolaus odpovd na to: Chci pouiti tv laskavosti a povm, emu jsem se nauil z naeho netst. Mnoho - li Macedonc zachovalo se ped tvou ukrotnost? Mnoho - li i z pednch mu naich? Attalus a Filotas, Parmenio a Lynkestes, Alexander a Klitus, co se neptel tk, ij, stoj v iku vlenm, brn t sv mi tty, a pro tvou slvu, pro vtzstv pijmaj rny. Ty ale jsi se jim lechetn odmnil (quibus tu egregiam gratiam retulisti). Jeden stl tvj pokropil svou krv, druh neskonal ani jen jedno duchou smrt (toti umuen Fil otas alius ne simplici quidem mote defunctus est). Vdcov tvch vojsk na pran postaveni (in equaleum imposiH) slouili za podvanou Peranm, nad ktermi zvtzili. (O tto obzvltn pin nespokojenosti Macedonc do vdme se jenom z tohoto msta Curtiova.) Bez soudu zavradn byl Parmenio, kterm si dal zavraditi Attala. Stdav toti u v rukou neastnku (miserorum uteris manibus) k vykonn po prav, a kter jsi mlo ped tm ml co nstroje smrti, nhle od jinch dv usmrtiti" (quos paulo antea ministros caedis habtiisti, subito ab aliis jubes trucidari). Curtius VIII. VII. Bezpochyby nemluvil takto k Alexandrovi pano macedonsk; ovem ale musel neznm skladatel tto ei mti za to, e takov vitky mohly se dlati Velkmu Alexa ndrovi.

28

218

Alexander Velik.

zastniti v tak nebezpenm dle. prozradil vechno sv mu bratru Cebalinu, a od toho dovd se Alexander, co se proti nmu kuje. Tu sice ne sm Sostratus, ale jin jeden ze spiklch jmnem Epimenes, nhle zmniv my sl svou" vyzrazuje vechno svmu bratru Eurylochu, a od toho zase Alexander sly o plnech pano. Tam Filotu nikdo ze spiklch nejmenuje, tu dn nevyslovuje jmno Kallisthenovo. Tu i tam klade Curtius do st Alexandrovch dlouhou e, o kter dokzati, e od zatku a ku konci je vymylena, bylo by prac zajist naskrze zbytenou. Hermolaus a druhov jeho nebyli postaveni ped soud macedonsk, protoe Alexander zajist ji dvno nedrel soudy po spsobu macedonskm. Tento soud macedonsk mohl jen tam mti svho msta, kdeto krl jako v Macedonii byl primus inter pares, jemuto nepsluelo neob mezen prvo hrdeln. Krlov Pert vak ve sv velmonosti asiatsk mli toto prvo, a Alexander dobyv Persk e chtl prv bti krlem dle spsobu per skho. Na jeho dvoe, kdeto Macedonci mli bti rovni pemo enm Asiatm, neme vce bti ei o soudu, kterm by byli mli Macedonci vhradn postaven, eho jim Alexander jak znmo popti nechtl. Lamartine, rovn jako mnoz jin novj djepisci Alexandrovi, pli lehkovrn soud na zklad vypravo vn Curtiova, e stavn zzen macedonsk trvalo je t v Asii", e tedy Alexander jet v Baktrii (asi r. 328) byl tm samm krlem Macedonskm, kterm byl r. 334, neli s vojskem svm peel pes Hellespont, a tm ne chci ci, e onen dvacetilet mladk, kter zavradnm krle Filipa zmocnil se koruny a vyhlazenm svho pbuzenstva si ji pojistil, byl bval vzorem mravn ulechtilosti. Lamartine ale a podobn velebitel macedonskho hrdiny pedpojat jsouce mylnkou, e Alexander byl nejdokonalejm exemplrem lovka" a nejlechetnj m krlem", mermomoc nechtj vidti nramnou zmnu, kterto docela pirozenm spsobem podlhala v dobyt Asii povaha mladho krle Macedonskho; oni i t am jet jsou nadeni jeho velkomyslnost, kdeto Alexander co zdumiv a ukrutn tyran asiatsk s podezivou rlivost jako kad Usurpator hjil svou mocnou dstojnost panovnickou naproti zpurnm ekm a Macedoncm. Tm vak nikterak nemnm zastvati ani omlouvati Hermolaa a soudruhy jeho spiknut, kter by nezasluhovalo velikho povimnut, kdyby s nm spojeno nebylo jmno Kallisthenovo. Panoov, tedy nezkuen mladci, spikli se vetenm spsobem proti ivotu krlovu, a krl dal je odpraviti; to jest vc velmi jednoduch, pi kter by se leda mohlo vytknouti, ze nenvist proti Alexandrovi musela bti alespo mezi Evropany na jeho dvoe ijcmi velmi rozena, kdy i panoov jeho strojili mu klady. Alexander ale zajist uval jen svho prva vladaskho, kdy pomoc kata se zbavil tchto svch mladch od -

prc. Bezpochyby pak zruil cel ten institut pano macedonskch; o tom vak nijakch zprv se nm nezachovalo. Docela jin a mnohem dleitj vznam neli po prava macedonskho panoe Hermolaa a mladch spojenc jeho m v djinch Alexandra Velikho neastn osud eckho filosofa Kallisthena. To ctili ji nejstar mnoitel Alexandrovy slvy a snaili se zahaliti ukrutnost tyrana tm, e Kallisthena lili co pvodce spiknut pano. Mnoho-li hodnovrnosti pikldati teba takovmto udnm, vidme ze samho Arriana, kter je povaoval za bezpodstatn. 23) Z Arriana a z Plutarcha dovdme se t, e v tomto ohledu vymyleny byly rozlin anekdoty, kterm vak oba tito znm obdivovatel Alexandrovi nidn vry nepikldali. 24) Odkud ale pochzelo zt Alexandrovo proti Kallisthenovi, vidme z nsledujcho msta Arrianova (IV. 9): Jeliko Alexander, jak se to dosti veobecn povd, piosoboval si t boskou ctu, maje radji t Ammona za svho otce neli Filipa, a osvduje jiji svou oblibu v perskch a medskch mravech promnou odvu a petvoenm ostatnho dvoanstva, nebylo mu pes to vechno jet zapoteb svdnch pochlebnk, a dokonce onch sofist, jako Anaxarcha a bsnka hrdinskch zpv Agisa z Argosu." (IV. 10.) Kallisthenes z Olynthu neschvaloval pr tyto vci. -------- A potud souhlasm s Kallisthenem." Jak nhledy asi Kallisthenes zastval na asiatskm dvoe Alexandrov v Baktrii, nebo uritji eeno, jak nhledy asi sta djepisci Alexan drovi pipisovali Kallisthenovi, dovdme se z ei, kterou pr Kallisthenes vyvrtil nvrh Anaxarchv neboli Kleo nv, aby se Alexandrovi proukazovala bosk cta. Kallisthenes napomn v ei, kterou podv Arrian (IV. 11), Alexandra, aby pomyslil, e nen Kambysem ani Xerxem, ale synem Filipovm, kter rodem svm pochz od Herkula a Aeaka, kterhoto pedkov z Argosu pili do Macedonie, a nikdy nevldli nsiln, anobrz vidy dle prva macedonskho." U Curtia, kter ovem m docela jinou e Kallisthenovu, prav tento: Nestydm se za svou vlast, a nedm nikterak, abych se nauil od pemoench, jakm spsobem ctti mm krle. Musel bych je pokldati za vtze, kdybych ml od nich pijmouti zkony, dle kterch mm se diti. (Curt. VIII. V. 19.) Z toho ze veho patrn vysvt, e Alexander v Kallislhenu zniil representanta svobodnjho smlen evropskho,
23 ) Aristobolus sice prav, e (panoov) dosvdili na Kal listhena, kterak je povzbuzoval k od vnmu inu; a Ptolemaeus s nm souhlas. Ale nejvt st (Alexandrovch djepisc) povd, e Alexander ne proto, ale vce pro zt, kter ml proti Kal listhenovi ------- snadno uvil o tomto i co nejhorho." (Arrian IV. 14.) Callisthenem non ut participem facinoris nominatum esse constabat (Curt. VIII. VI. 23). Callisthenes quoque interiit i nit consilii in caput regis innoxius (id. VIII. VIII. 29). Pece i v nej vtch mukch dn ze spojenc Hermolaovch nieho nevyznal na Kallisthena. (Plut. Alex. 55.) 2 ") Srov. Arrian IV. 10 a Plutarch Alex. 55.

Alexander Velik.

219

kterto marn se pilo zaveden asiatskho despotismu. Poprava eckho filosofa je, abych uil vrazu Lamartine ova, jedno z onch zablesknut krlovskho hnvu, ktermi se nm as od asu odhaluje prav povaha Alexan drova uprosted oblak kadidla, jimi modlu svou" za haluj slun jeho podkuovatel, jeden z onch moment, ve kterch proslaven hrdina ve skuten postav sv vystupuje z mlhy bjenho len jeho vlenho rekovstv. Alexander, tento vdce koistichtivch pluk macedon skch, kterho nezzen dychtn po slv a dobrodru stv vlenm hnalo a do Indie, stal se na zceninch dobyt Persk e zdumivm a krvelanm ukrutnkem. Umuenm Filoty a zavradnm starho zaslouilho Parmeniona porazil zjevn odpor macedonskch vdc proti choutkm svm, piosobovati si neobmezenou mocnost vladaskou pemoenho krle Perskho; probodnutm Klita udusil reptn nespokojenc ve svm vojsku a uk zal jim tu stranm pkladem, se jest uraen velebnost krlovsk; popravenm Kallisthena dal konen i veejnmu m nn povliv pouen, e zhubn hrom krlovskho hnvu zasahuje i bezelstnho filosofa, kter v as nepod lezl pod bezpenou skri o trockho pochlebnictv. Alexander Velik, kter takto roziuje vzdlanost eckou v dobyt Asii, umnil si vak mezitm oblaiti i bjenou vlast Indv dobrodinm sv" kultury. Lamartine, jento po celch prvnch sedm knih svho dla povaoval svho Alexandra co vzneenho roziovatele evropsk vzdlanosti, co reka nadenho duchem boskm, jento ve vech inech jeho obdivoval se buto zpanilomysln ulechtilosti nebo hlubok politick moudrosti, najednou na zatku knihy osm zan pochybovati o svm potud tak nleit zvelebenm hrdinovi, a to jen proto, e s nm mus thnouti do Indie. Rd by ho zdrel od t vpravy, jeliko vid, e Alexander lehkomysln nasazuje celou tu slvu, kterou Lamartine v sedmi knihch tak pracn za stval. Pro vlastn jd e Alexander do t Indie? Lamartine s velikou alost piznv se, e k tomu vid jen ti piny: Nenasytnou dychtivost po tom co lid jmenuj sl vou. Nevyhnutelnou nutnost, zamstnati sv voj sko. ------- A konen, musm - li to ci? vyloupen onch tm neznmch krajin u velik me." (II. 145.) Lamartine je tak zaraen nad tm, e v pomatenosti sv pipisuje armd 120.000 25) siln (120.000 combattants II. 143) 300.000 ramen (ce brigandage de 300.000 bras II. 146.); pak jet dv cel strany napl uje okolJS ) Lamartine mluv na stran 143 o 120.000 combattants dont 25.000 chevaux, na stran 148 zase prav, e dle Ftolemea bylo 125.000 hommes dont 20.000 de cavalerie. Odkud Lamartine sebral toto svdectv Ptolemaeovo, nen mi znmo. Curtius (VIII. V. 17} udv CXX milia armatorum; Plutarch (Alex. 66) 120.000 pech a 15.000 jzdnch; Arrian (Indica 19) 120.000 bojovnk. To jest dle mho vdom vechno, co vme o potu vojska, s kte rm Alexander thl do Indie.

nostem pimenmi truchlivmi vahami, a kon prvn kapitolu osm knihy cel skrouen zvolnm: Musme-li tedy zardti se studem za pokolen lidsk, sepisujce i d jiny jeho hrdin?" Tm Lamartine vyslovuje ovem bohuel jen smutnou pravdu; tak nazvni Velic nejsou vdy tak vzneen duchem a povahou, aby se jimi honositi mohlo pokolen nae co skutenmi okrasami svho djinstva, obzvlt Ale xander Macedonsk. Nemnm sledovati tohoto velikna na jeho vprav indick, kterou podnikl, protoe dle jeho myslu jen na kraji svta ml b ti konec jeho krvavho dla; nebudu stati tisce pobitch Indv ani jmenovati podivn jmna poplench a vyvrcench mst; nebudu vypravovali o knatech, kter dal ukiovati, protoe se mu nechtli pod robiti; nebudu ptrati po tom, zdali jen ke cti svmu koni Bucefalu dal vystavti nov msto, neboli tak ke cti psu svmu Peritu. Velikm lupiem nazvali Alexandra Indov, netuce ovem, e jet po tisci letech vtenci nrod vzdla nch dokazovati budou, e jejich velik lupi vlastn byl slavnm roziovatelem evropsk kultury. Lamartine ovem k tmto nenle, jeliko lituje on krve, kterou Alexan der nadarmo v Indii prolval. Kdyby byl Alexander mohl pojistiti si panstv nad Indi, pak by snad i Lamartine ctil se pohnuta, pronsti o nm sudek mn psn. Ale xander vak Indii sob nepodmanil; on ji toliko proel plen a ple, jako Attila proel Gallii. Indov ped nm jako Gallov ped Attilou opoutli msta sv a utkali se jako ped ltou elmou do hustch prales a na temena nepstupnch skal. Proslaven roznae evropsk kultury vede vak pi o to, aby se jeho nenasytn krvelanosti dostal pec nleit poet obt. Hefaestion je komman dovn thnouti s jednm oddlenm vojska pt dn naped, aby utkajc ped Alexandrem padli na je ho lid, Ptolemaeus s jinm oddlenm mus thnouti ti dni za krlem, aby ukrvajc se za nm padli do jeho rukou. (Arrian VI. 5. Cf. Srov. t Arr. VI. 8., kdeto popisuje podobn manvr.) Takto provozuje Alexander v Indii u velik me hon na lidi, a n esmme se tedy diviti, teme - li pozdji v Plutarchu (Alex. 72), e zpanilomysln krl po smrti svho milka Hefaestiona pouil vlky k umrnn sv alosti, vythnuv jaksi na hon a na myslivost proti lidem, a podmanil si nrod Rossaev, dvaje posekati vechny, kte jet nebyli pi letech. To pak jmenovalo se mrtn slavnost Hefaestionovou." Vprava indick nebyla patrn tak slavn, jak nm ji l Arrian a Curtius, kad na zklad jinch, zajist vymylench zprv.86) Jet mnohem mn slavn bylo
J6 ) Vzdn se Nysy, msta Bacchusova, oblehn skly Aornos, odvliv skok Alexandrv do hradu Maltv jsou sam udlosti, o kterch neme bti ani pochybnosti, e pat do e vymyle nch bajek. V jak me hodnovrnou jest zprva Arrianova o bitv

28*

220

Alexander Velik.

taen skrze pouf Gedroskou. Na tomto taen upadl v nejvt nesnze a postrdal mnostv svho lidu, tak e k boji spsobnho vojska ani tvrt dl nepivedl zptky z Indie. A pece pchota jeho obnela 120.000 mu a jzda 15.000. Ale zlmi mory, patnou potravou, velikmi parny a obzvlt hladem zahynulo mnoho lidstva, jeliko thlo se pustou zem chudho obyvatelstva." (Plut. Alex. 66.) edeste dn thl pr Alexander skrze tu pouf Gedroskou, a snadno jest domysliti se, v jak desorganisaci musely bti zbytky jeho vojska, s ktermi konen piel do rodn Karamanie. Tu zase mohl se zotaviti mal poet onch, kterm nebylo usouzeno padnouti co obt Alexandrovy nevdomosti zempisn, a bezpochyby i ve selost opt se zmhala v adch vojn, jichto mysl mlo ped tm byla tila zasmuil zoufalost. e vak Alexander bacchantskm prvodem jako njak komediant thl skrz Karamanii, udv Diodor Sic. (XVII. 106), a Curtius (IX. X. 42), kte rovn jako Plutarch (Al ex. 67) do podrobn tuto podivnou slavnost popisuj. Ostatn o tom nemluv ani Ptolemaeus, Lagv syn, ani Aristobul, syn Aristobulv, ani kterkoliv jin, jehoto meme pokl dati za hodnovrnho svdka v takovch vcech, a pe stvm na tom, e jsem tu celou vc poznamenal co pravd nepodobnou." Tak o tom soud Arrian (VI. 28); Grote naproti tomu povauje bacchantsk prvod Alexandrv po Kara manii za skutenou udlost, 27) a nepochybuje, e ohle dem na podrobnosti podvaly se pehnan a kiv zprvy. Mn se nezd, e Alexander v Karamanii byl v takovm rozpoloen mysli, aby uspodal slavn prvody bac chantsk. V Karamanii daly se zajist tehd docela jin vci, neli co nm vypravuj Plutarch a Curtius. Alexan der ovem neztratil celou armdu svou v pouti Gedrosk, avak zachovan zbytky tto armdy musely bti v Karamanii docela jina desorganisovny, neli zbytky velik armdy francouzsk po zptenm taen od Moskvy ku konci r. 1812 v Polsku; nebof vojsko Alexandrovo bylo vojsko sestaven ze vech jen monch nrod barbar skch a ozbrojen vm jen monm spsobem." Tyto nrody barbarsk nepoutal k Alexandrovi onen mocn cit obtovn oddanosti a neoblomn vrnosti k ddinmu kneti, ale jedin dvra v stl jeho tst vlen, a tedy nadje na vtzstv a na hojnou koist. Tato nadje straliv byla sklamna, ne -li ji v Indii, tedy zajist pohromami, kter potkaly vojsko Alexandrovo v Gedrosii; dvra ve vlen tst jeho musela bti hlu boce rozviklna, a pec na tto dve spovala c el jeho moc, tato dvra byla jedinm zkladem jeho pan s Prem, vidme z Plutarcha, kter podav tu samou zprvu v krtkosti dokld (Alex. 60): To ve svch psanch sdlil tjj, kter tuto bitvu svedl." e ale tak nazvan psan Alexandrova jsou veskrze fabrikty pozdjch as, je vc vbec znm. ") Srov. History of Greece hl. 94. poznm. 137.

stv v Asii. A postaven Alexandrovo v Karamanii bylo mnohem nepznivj neli postaven Napoleonovo po tku z Ruska. Dalek byla Macedonie, dalek i ona msta, ve kterch Alexander byl zanechal pt rok ped tm po sdky, a nikdo ve vojsku Alexandrov nevdl, co asi se stalo s tmito posdkami za tch pt rok; Alexander s demoralisovanm vojskem nachzel se uprosted krajiny posud nepodmann tedy neptelsk. Tu se mu z nena dn objevila neoekvan posila; Kraterus nhodou pi thl od severo-vchodu do Karamanie, a byl ohledem na povliv okolnosti ptelsky pijat od krle. T z Mdie pibylo k Alexandrovi macedonsk vojsko, kterto pod Parmenionem ped pti lety tam bylo zstalo. Vdcov tohoto vojska byli Kleander, Sitalkes a Herakon; tyto vak Alexander dal odpraviti.28) Popravami ukazuje se nm zase skuten Alexander, jeho jsme dlouho tv v tv nevidli za hustou rou kou dobrodrunho rekovstv, kterou opravdivou povahu jeho zastraj bjen len jeho vpravy indick. Alexander vrtil se konen na zatku r. 324 do Persie, do kter byl ped esti lty od zpadu vtrhnul co vtz nad poslednm krlem velik Persk e. Avak mnoho bylo se zmnilo od onoho asu, kdy vtzn krl Macedonsk ustanovil Perana Frasaorta co svho mstodrcho v dobyt Persii. Mnoho zloin bylo se spchalo od vlada ve vech od Alexandra dobytch zemch, d lem na chrmech a hrobech, dlem na samch poddanch." (Tato stereotypn frase o oloupench chrmech a hrobech neznamen vlastn nic jinho, neli e satrapov vladaili co samostatn panovnci.) Nebof dlouho trvalo taen krlovo do Indie, a nezdlo se bti vc ku pravd podobnou, e skrz e toliker nrody a tolik slon pes Indus a Hydaspes, pes Akesines a Hyfasis iv opt b y se vrtil. A pohromy, kter ho potkaly v Gedrosii, potvrdily satrapy onch krajin jet vce v bezpenosti s strany nvratu jeho." (Arrian VII. 4. Srov. t Plut. Alex. 68.) Tu pec
28 ) Pina tto popravy je docela jasn, jak mile jednou vme, e Parmenio nezstal s vojskem svm nazptek v Medii na rozkaz Alexandrv. Parmenio byl od Kleandra zavradn dle taj nho nazen Alexandrova, kter zajist Kleandra, podzenho vdce, jmenoval vrchnm velitelem na msto Parmeniona, jako dve tohoto byl jmenoval vrchnm velitelem v Asii na msto zavradnho Attala. Avak Alexander bezpochyby t byl nadil Kleandru, aby se sborem vojska Parmenionova pithl za nm; toho vak uinil Kleander teprv pt let pozdji, kdy mu donesena byla zprva, e Alexander z Indie se vrtil. Alexander maje ho opt ve sv moci potrestal na nm a na soudruzch jeho minulou neposlunost. Arrian (VI. 27) vypravuje sice, e Kleander, Sitalkes a Herakon byli odpraveni, protoe netoliko od Medv ale i od vlast nho vojska obvinni byli z velijakch nepravost (e oloupili chrmy, prorpali star hroby a dopustili se jinch nepravost a zloin proti svm poddanm"). Vdcov macedont ale zajist nebyli obalovni z takovch zloin" od vlastnho vojska svho, g kterm bezpochyby rovn jako kad vdce vojensk v neptelsk zemi spravedliv dlili sebranou loupe, a e by byli sami pivedli njak Medy co sv obalovatele k Alexandrovi, ned se tum snadno mysliti.

Alexander Velik.

22f

jasn jest vysloveno, e tito satrapov nevladaili ve jmnu Alexandrov, kdy tento potkal se s Mally a Oxydraky na bezch Indu a Akesiru. Frasaortes byl zemel ne moc mezitm kdy Alexander stl v Indii. Na jeho msto postavil se Orxines v elo vldy persk, nejsa k tomu povoln od Alexandra; ale sm sebe maje za hodn, aby neptomnosti jinho vladae Perany drel v podku pro Alexandra." (Arrian VI. 29.) Alexander bojuje v Indii nevdl tedy, co se dje v provincii persk, on tedy s touto st sv tak nazvan e musel nebti v dnm spojen, kdy ani nejmenoval novho mstodrcho na msto zemelho. Orxines ovem dle slov Arrianovch na stoupil vldu toliko s tm myslem, aby provincii perskou zachoval pro Alexandra; tento ale dal Orxina ukiovati opt jen proto, e pr i on oloupil chrmy a hroby krlovsk. (Arrian VI. 30.) V Medii Baryaxes byl se dal prohlsiti za krle Peran a Med; toho pr do Pasargady pivedl k Alexan drovi v okovech Atropates, kterho Alexander byl jmenoval mstodrcm Medskm. (Arr. VI. 29.) Alexander dal odpraviti Orxyna i astnky jeho zbouen. Abulites, mstodritel v Sue, a syn jeho Oxathres, mstodrc v Paraetacen, pro patn adovn" jsou t zatknuti a odpraveni. (Arrian VII. 4.) Dle Plutarcha pro bodl Alexander Oxyarta, jednoho ze syn Abuletovch, vlastnorun sarissou" (Alex. 68). Curtius jet v o Aspastu, mstodrcm v Karamanii, kter byl odsouzen k smrti, jsa v podezen, e chtl zavsti nov podek vci, kdy krl byl v Indii (IX. X. 41. 42), a t o jistm Fradatu prav, e byl odpraven pro podezen, e dychti po vld" (regnum affectasse suspectus X. I. 5). Harpa lus, jemuto bylo sveno dozorstv nad poklady a d hody v Babyln, hned, kdy krl vypravil se do Indie, byl pochyboval, e se zas vrt. ------- Kdy vak Alexan der po svm nvratu z Indie mnoho satrap u nho ob alovanch dal odpraviti, bl se (Harpalus) trestu, shr bnul 5000 talent stbra, sebral 6000 oldn a thl s nimi z Asie do Attiky." (Diod. Sic. XVII. 108.) T Apollodorus z Amfipole, kterho Alexander byl uinil vrchnm velitelem posdky babylonsk (Arrian III. 16), musel nemti ist svdom; nebof jedva e vidl, jak psn potrestal (Alexander) mstodritele v rozlinch ze mch od nho usazen, psemn poprosil bratra svho Py thagoru Pythagoras byl toti vtcem aby mu ze stev zvat zvstoval jeho osud." Pythagoras pr odepsal a ptal se bratra svho, koho vlastn se boj, a kd y Apollodorus jmenoval krle a Hefaestiona, tu Pythagoras nejprve obtoval ohledem na Hefaestiona. Jtra dobytete obtnho nemla klapek, a Pythagoras tedy psal z BabyJona do Ekbatany (Apollodor tedy musel bti s Alexan drem v Ekbatan), e Hefaestio na nem se co bti; nebof ten v krtkm ase pjde pr jim z cesty. A toto psan, prav Aristobul, doneseno bylo jeden den dve neli He -

faestion zemel.29) Opt obtoval Pythagoras ohledem na Alexandra, a opt jtra dobytete obtnho nemla klapek. Ps al tedy Apollodoru opt to sam i o Alexandrovi." (Arrian VII. 18.) Kleomenes, kter v Egypt podobn se choval jako Harpalus v Ekbatan neboli v Babyln, da remn to lovk, kter v Egypt dopustil se mnohch nepravost", zskal sob milost Alexandrovou tm, e pr zavedl v Egypt kultus poloboha Hefaestiona. Alexander pr mu psal: Najdu-li Kultus a chrmy Hefaestionovy v Egypt dobe zzeny, odpustm tob, m jsi se dve provinil, a t budoucn nem ode mne slyeti nic nela sk vho, teba bys cokolivk provinil." (Arrian VII. 23.)30) Uvme-li nepedpojatm duchem, jak stav vc se nm l v tchto zprvch, pak musme tum uznati, e o panstv Alexandrovo v pedn Asii neme bti ei v onom ase, kdy krl se svm vojskem bojoval v Baktrii a v Indii. Panstv jeho bylo prv jen tam, kde on sm stl se svou armdou. Jak mile opustil jednu krajinu, aby podmanil druhou, tu ihned jen prv podroben obnovili pedel stav vc. Alexander ani jednu provincii rozshl Persk e nepodmanil pln svmu panstv, on nikde neuchopil se nleitch prostedk, aby panstv sv po dobytm vtzstv upevnil a pojistil jeho stlost.31) V mnohch krajinch ponechal Alexander, jak sta djepisci s eufemismem prav, bval vladae v dren moci, t. j. Alexa nder nad nimi nedobyl tak rozhodnho vtzstv, aby je byl mohl zbaviti panstv jejich, a thl dle, by jinde s lepm prospchem zkusil svho tst. 33) Tak nazvan e Alexandrova stv sice dle vbec pijatho nzvoslov historickho v naich knihch, ona se
") Hefaestion zemel v Ekbatan. ) e tento dopis Alexandrv Kleomenovi je fabrikt po zdjho asn, vysvt z obsahu jeho. Alexander toti naizuje Kleomenovi, aby vystavl chrm Hefaestionovi v egyptsk Alexandrii; a toti ne toliko v mst ale i na ostrovu Faros lam, kde sloji na ostrov ona velk a ndhern v." (Arrian VII, 23.) Tuto v ale vystavl Sostratos, stavitel eck v 3. stolet ped Kristem, pod vldou egyptskho krle Ptolemaea Fiiadelfa. 31 ) Satibarzanes, kterho Alexander ponechal co satrapa v Asii, chyst se k vlce proti Macedoncm, sotva e Alexander opustil jeho zemi (Arr. III. 25). riov i pozdji opt odpadli" (id. III. 28). Orodates zpronevil se" v Medii (id. IV. 18). Tyriaspes, mstodritel Paropamisadu, byl proputn, protoe nepodn spravoval svou zemi" (id. VI. 15). Filip, mstodritel Alexandrv v Indii, byl zavradn (id. VI. 27). Apollofanes, mstodritel Oritfi, byl ssazen, protoe pr nevykonal rozkazy Alexandrovy (id. VI. 27). V tchto zprvch jenom rozlinm spsobem vyslovuje se tot, e vlda Alexandrova nikde nemla stlosti. 3l ) Takto Autofradates, satrapa Tapur&v, je potvrzen" ve svm mstodritelstv (Arrian III. 23), a t Mardov pr postaveni jsou pod jeho moc (III. 24). Satibarzanovi nechal (Alex.) jeho mstodritelstv" (III. 25); Chorienes je potvrzen co podmstodritel ve svm okresu" (IV. 21); Porovi, kneti Indickmu, vrtil Alexander netoliko panstv nad jeho Indy, ale pidal mu tak mnohem vt kus zem neli ml potud" (V. 19); Abisaru penechal ne jenom mstodritelstv nad jeho vlastn zem, ale i Arsaka postavil pod jeho svrchovanost" (V. 29). Musikanus je ponechn ve svm panstv (VI. 15), (pozdji byl pedce chycen a ukiovn, VI. 17); tak t kne Patalsk.
J0

222

Alexander Velik.

krsn maluje na naich mapch, ale ve skutenosti ne bylo j nikdy. Nikdy nemohlo se ci, e Alexander vldl nade vemi tmi zemmi, kterto vtzn a asem i s ma lou slvou prothl se svm vojskem. Alexander sice velkou i zboil, novou vak nikdy nezaloil; e Alexandrova je vlastn jen historick fikc; e Alexandrovy nikdy nebylo. Co mm jet dle ci o onom Velikm Alexandru, kter nedostihnuv kraje svta na vchod, chystal se pr dojti na tyto pirozen hranice svho panstv na zpad s vojskem nyn ji pln asiatskm? Mnoho -li bezpen pravdy najti lze ve zprvch zachovanch nm o poslednm roce jeho dobrodrunho ivota? Alexander ml pr jet ohromn plny; Kraterus pr authentick pepis vech velkch ide Alexandrovch s sebou pinesl do e cka. Velk lostvo dal pr vystavti na moi Kaspickm a tak v ztoce Persk, Arbie chtl pr dobyti a t ji na lodch oplouti a t. d. Co se mne te, nemohu o plnech Alexandrovch ani uvsti podstatnch udn, ani dbm o to, abych vyslovil njak domnnky." (Arrian VII. 1.) Jist jest toliko to, e slavn roziovatel evropsk kultury stal se v Asii velikm chlastounem. V denncch jeho teme: Alexander hodovav 5. Dia u Eumena vy spal se z podnapit 6., nedvaje jinho znamen ivota, neli e vstal a generlm svm oznmil svj mysl, e se chce nazejt rno s vojskem hnouti dle. 7. hodoval u Perdikky, opil se a spal 8. cel den. Opt opil se 15. a poteboval jako obyejn cel den nazejt ke zotaven se. Konen hodoval 27. ver u Bagoa a spal 28." Bramin Kalanus v jeho spolenosti se upil, a k jeho mrtn slavnosti uspodal Alexander pit o zvod, usta noviv vnec za cenu pro vtze. Jist Promachos, kter pil nejvce, vyprzdnil tyry konve, obdrel vnec vtzn v cen jednoho talentu, peil to vak jen o tyry dni. Z ostatnch astnk tohoto pit umelo, jak Chares vy pravuje, jeden a tyrycet." (Plut. Alex. 70. Cf. Aelianus Hist. variorum II. 41.) Nen tedy nepodobn, e i Alexander sm skonal nsledkem plinho chlastn. Povdalo se t, e byl otr ven od Macedonc, a do povdky tto bylo i zapleteno jmno Aristotelovo co pipravovatele jedu. Povst o jedu, kter pr pipravil Aristoteles, a Kassander, syn Antipatrv, z Macedonie donesl do Babylo nu (jed pr tak siln, e strv i elezo, a jenom v kopyt dobytm [in ungula jumenti] schovati se dv"), je zajist vymylena, ukazuje vak k tomu, e Aristoteles a Antipater nepokldali se za ptele velikho krle. Alexander nemohl bti velmi oblbenm v posledn dob ani u onch Macedonc, kte pedce ve vojsku a na dvoe jeho zstali; nebo krl vude ji dval pednost Asiatm. V poslednm roce Alexandrova ivobyt neslyme tm nieho o evropskch vdcch jeho vojska; tito teprv po jeho smr ti, ovem na jinm jeviti vystupuj do poped

djinstva. A mezi tmito tak nazvanmi Diadochy ili n stupci Alexandrovmi nenalzme dnho ze starch zkuench vdc macedonskch, 33 ) dnho, kter by byl hrl vynikajc roli na vprav asiatsk. Po smrti Alexandrov (asi v ervnu 323) nsledovala reakce evropskho ivlu v Asii a povstn ek v Evrop. Druhov velkho lupie" dl mezi sebou shromdnou koist, pokud je v jejich rukou a pokud se d udreti. Avak dlen toto neprovd se bez dlouh ch a krutch boj, pro kter nelze interesovati se, jeliko jedn se pouze o to, m- li bti pnem nkde tento lupi nebo -li jin. ekov in posledn pokus vydobyti si nazpt pln svobody a neodvislosti od Macedonc; avak i v posled nm tomto boji nesvornost jejich jest jako vdy nejmocnj posilou neptele. ekov jsou poraeni, vlast jejich stala se rejditm zhubnch boj, a pod zceninami je jich mst navdy pochovna jest jejich politick samo statnost a nrodn velikost. Nramn zmatek nastal v Babyln po smrti slavnho dobyvatele, tak e mrtvola jeho mnoho dn" (Plutarch Alex. 77)34) zstala leeti ve hrad krlovskm, ne ji Ptolemaeus odvezl do Memfisu. (Curtius X. X. 31; corpus ejus a Ptolemaeo Memphirn et inde paucis post annis Alexandriam translatum est.) Pausanias ve svm popisu ecka prav: Dle macedonskho spsobu pochoval ho v Memfisu (I. 6). Syn jeho, Ptolemaeus, dal donsti mrtvolu Alexandrovu z Memfisu dol (do Alexandrie)" (I. 7). Tak nazvan ptel Alexandrovi mli jin vci na mysli, a nelze jim bylo starati se o mrtvolu stralivho krle. Ptolemaeus pemluvil pr pak dle Pausania (I. 6) Macedonce, kte byli dostali rozkaz, donsti mrtvolu do Aegae v Macedonii, aby ji jemu penechali. Aelianus (Hist. var. XII. 64) vypravuje, e vtec Aristander z Telmessu buto z vnuknut boho, nebo nadchnut jsa jinou obzvltn okolnost, veejn vystoupiv ped Macedonce, zvstoval jim, e pr mezi vemi krli vech as Alexander byl nejfastnjim ne jenom za svho ivota ale i po smrti; nebo bohov pr ohledem na nho dvaj na jevo, e zem, kterto do svho lna pojme tlo, bval to obydl jeho ducha, navdy bude dokonale astnou a uchrnna zstane ped zhubou. Tato slova spsobila velkou hdku, neb kad pl si mti ve sv i mrtvolu, kter by mu
33 ) Parmenio, Klitus, Filotas, Caenus, Hefaestion, Filippus, syn Amyntv, jsou mrtv; Craeterus, Polyperchon a jin jsou na cest do vlasti. J4 ) Dle Curtia (X. X. 31) teprv sedmho dne po smrti krle ptel jeho mli po ch vli, aby s e starali o mrtvolu (Septimus dies erat, ex quo corpus re gis jacebat in solio, curis omnium ad formandum publicum statum a tam solemni munere aversis. --------Ut tarnen curare corpus exanimum amicis vacavit ) a tu vidli ovem s podivenm, ie navzdor velikmu parnu nikterak nezetlela ba ani nejmen hnilotou nebyla pokaena" (nulla tabe ne minimo quidem livore corruptum). Aelianus (Hist. var. XII. 64) prav, e 30 dn tlo Alexandrovo leelo nepochovan.

Alexander Velik.

'223

zaruovala bezpenost a trvanlivost jeho panstv. Ptolemaeus ale, smme-li viti zachovanm zprvm, dal mrtvolu tajn odnsti a v rychlosti odvzti do Egypta. Macedonci tomu nebrnili, vyjma Perdikku, kter si umnil sthati ho (Ptolemaea), a nikoli z od danosti k Alexandru ani z povinn etrnosti kjeho mrtvole, ale vce jen za pinou ujiovn Aristandrova, jeto jej (k tomu) rozntilo a po pudilo." Ptolemaeus ale obelstil Perdikka nsledujcm spsobem: Dal zhotoviti postavu Alexandrovi podobnou a o zdobiti ji krlovskm odvem a nejskvostnjm umrl m oblekem; pak ji dal poloiti na jeden z perskch voz a mry na tomto vozu postaven vykldati stbrem, zla tem a slonovou kost; skutenou mrtvolu Alexandrovou ale beze v ozdoby poslal na postrannch cestch naped. Perdikkas zmocnil se domnl mrtvoly a ndhernho pro ni pipravenho vozu, a domnvaje se, e dobyl eho si pl mti, vrtil se nazpt. Teprv pozdji, kdy ji nebylo mon Ptolemaea opt dostihnouti, znamenal e se dal podvsti." Tento zanedbvan pspvek k djinm Alexandro vm me nm slouiti za dkaz, e smrt velkho doby vatele nebyla provzena jen sammi tklivmi vjevy. Tato smrt zajist byla docela jin, ne jak ji l Lamartine na zklad zprv Curtiovch. Alexander pr s prstenem svm odevzdal svrchovanou moc Perdikkovi, a na nho t pr ukzal slovem: Nejhodnjmu! kterm odpovdl na otzku, komu m nleeti jeho e. To jsou bajky vymy len od velebitel Alexandrovch. Alexander zajist ni komu neodevzdal svrchovanou moc; nebo vdcov jeho jj potkali se o dlen vojska a dobytch zem, kdy mrtvola krlova ani jet nebyla vystydla na smrtelnm loi. Nejhodnjm vak mezi Macedonci musel bti za poslednho asu v och Alexandrovch Peukestes, o kterm Arrian pe (VI. 30): Za mstodritele v Persii ustanovil ivotnho strce Peukesta, jehoto vrn oddanost, rovn jako pi jinch pleitostech, t jmenovit v zemi Mallv hla se osvdila, kdeto postaviv se ped Alexandra za choval mu ivot, a jento kr om toho velmi dobe se vpravil do spsob perskch. To dokzal tm, e on jedin ze vech Macedonc, jak mile byl ustanoven za mstodritele v Persii, pijal odv medsk, nauil se jazyku perskmu, a vbec ve vem se dil dle obyej perskch. Proto jej chvlil alespo Alexander, a Peran radovali se z toho, e mravm jejich dal pednost ped vlastensk -mi." Peukestes ale nehrl vynikajc roli mezi Diadochy snad prv proto, e ji nepovaoval se za representanta ivlu evropskho. Nepochybuji nikterak o tom, e netoliko na bjen povsti o vlench skutcch Alexandra Velikho a na pehnan vynen jeho zpanilomyslnosti, ale t na po hnutliv len jeho smrti hod se slova Strabonova: Co vak bylo rozeno ke zvten jeho slvy byf v tom vichni souhlasili svd vce o pochlebnictv neli o pravdivosti onch, kte to vymyslili."

Avak ji ve starm vku nalo se tak psnjch posuzovatel Alexandra dobyvatele, jak meme vidti z nsledujcho sudku o nm, jento nkter ze starch djepisc jeho kladl do st skythskch poslanc: 35) Kdyby bohov byli chtli, aby postava tvho tla rovna byla lakomosti tvho ducha, nebylo by pro tebe dosti msta na svt; jednou rukou popadnul bys vchod, druhou zpad, a zmocniv se obou chtl bys vd ti, kam a dosahuje lesk tv moci. Beztoho ji dycht po tom, eho udreti neme. Z Evropy dor na Asii, z Asie pechz do Evropy: potom a peme veker poko len lidsk, bojovati bude proti lesm a snhu, proti e km a divokm elmm. Co nev, e velik stromy dlouh as rostou, za krtkou chvli vak se vykoen! Blhov jest, kdo hled jen na ovoce jejich a nem je jich vku. Chra se, af domhaje se vrchola nespadne se sammi vtvemi, kters uchvtil. I lev stv se nkdy pokrmem ptk, a elezo ser rez. Nic nen tak silnho, aby mu nehrozilo nebezpeenstv od slabocha. Co nm po tob? my nikdy do tv vlasti jsme nepili! Co musme i my ve svch lesch vdti, kdo jsi ty a odkud pich z? My nikomu nedovedeme slouiti, ale tak nad nikm nechceme panovati. Bohatstv nae af pozn nrod Skythsk jest spe vol, pluh, otp, p a miska obtn. Jich uvme s ptely a proti neptelm. Plody nabyt prac vol dvme ptelm: s nimi vno vylvme z m 3S ) Mnoho ji bylo psno o tto povstn ei vyslanc skythskch. Lamartine na zklad mnn Sainte-Croixova m za to, e opravdu takto mluvili Skythov ped Alexandrem nkde na bezch Jaxartu, a obdivuje se tomuto slohu a tto moudrosti". Droysen (Gesch. Alex. S. 319, Anmerkung 49) prav: Die berhmte Rede der skytischen Gesandten passt wenig in den historischen Zusammenhang." Tof ovem pravda; ona vak t nehod se ani do st skythskch. Skytha nemohl ci: Z Evropy dor na Asii, z Asie pechz do Evropy", proto, e Alexander tehd byl uprosted Asie, a Skythov (dejme tomu, e vbec tam Skythov byli) sami zajist memohli dreti eky Jaxartes a Tanais za toton, a jezero Chorasmick za Palus Maeotis, jak to uinil neznm skladatel tto ei. Skytha t nemohl ci: do Indie jsi se vypravil", protoe tehd Alexander jet v Indii nebyl. Sainte-Croix ovsem pomohl si tm, e Curtiovo Indos petisti peloil: tu menaces les Indiens, avak svvolnm pekladem nelze odstraniti takovto od pory. Skytha nemohl ci: Slym, ze ekov ve svch poekadlech posmvaj se pustinm skylhskm," a t ne: f7 Rekv bv t obezelosti, e uvajce smlouvy odvolvaj se na bohy," protoe Skytbov na Jaxartu zajist nic nevdli o poekadlech a obye jch ek. S druh strany Tanaisa sedme a k Thrakii", ji dokonce nemohl ci obyvatel severnho behu Jaxarta, nehled ani k tomu, e i skuten Skythov s Thraky ani nesousedili. e tato nachz se jen u Curtia, a mohla by se tedy pova ovati za jeho vlastn dlo. Busi vak e Curtius sm ji sloil, busi e ji nael nkde ji hotovou a snad jen trochu ji pedlal, vdy meme s plnou jistotou tvrditi, e touto e vyslanci skytht neoslovili Alexandra, nbr e jest to sudek ovem nepli lichotiv o macedon skm dobyvateli, kter njak djepisec jeho kladl do st Skythovi, aby s nho setel podobu subjektivnho nhledu. Ostatn tum ani ji neteba dokzati, e Skythov nese dli v Asii na vchod od blata Chorasmickho na bezch Jaxartu. Ovem ale to mus m podotknouti, e prv tito Skythov v dji nch Alexandrovch se vyskytujc mohli by slouiti za dkaz, e slavn dobyvatel macedonsk na bezch Jaxartu nikdy nebyl.

224

Alexander Velik.

sky obtn ke cti bohm. pem napadme neptele z dlky, otpem z blzka. Takto porazili jsme krle Syrskho a po zdji krle Peranv a Medv, a cesta a do Egyptu byla nm otevena. Ty vak, jento s chloubou o sob prav, e pichz sthat lupie, sm jsi lupiem vech nrod, ku kterm jsi piel. Lydie jsi dobyl, Srii jsi obsadil, Persii dr, Baktrii m ve sv moci, do Indie jsi se vypravil: ji tak po naem dobytku sah lakom a nenasytn tvoje ruka. K emu ti teba bohatstv, kdy z dobyt jeho rod se u tebe jen nov lakotnost? Tys hlava tch, kte nasycenm jet vce hladovj, tak e, m vce m, tm prudeji dycht po tom, eho jet nem. Ne pamatuje na to, jak mnoho asu jsi strvil okolo Baktry? co jsi Baktriany podmaoval, Sogdiani uchopili se zbran. Tob z kadho vtzstv zrod se vlka nov. Avak budsi ty vtm a silnjm neli kdokolivk, pede nikdo nechce trpti nad sebou cizho pna. Pejdi nyn pes Tanais: uvid jak iroko rozprostr se vlast skythsk, kterto nikdy nedobude. Chudoba nae bude rychlej neli tvoje vojsko vezouc s sebou koist tolika nrod. A opt do mnvaje se, e jsme daleko, uz ns ve svm leen; nebof my tou samou rychlost pronsledujeme neptele, jak utkme ped nm. Slym, e ekov ve svch poe kadlech posmvaj se pustinm Skythv. Avak my vce milujeme pust a od lid nevzdlan msta, neli msta a rodn nivy. Proe uchop se pevn svho tst. Kluzk jest a nerado nechv se dreti. Lpe jest, poraditi se s tm co bude, neli s tm co jest. Vezmi svoje tst na uzdu: snadnji je ovldne. Nai kvaj, e tst jest beznoh, majci jen ruce a kdla; kdy pr podv ruce, kdel si uchvtiti nenechv. Jestlie konen bohem jsi, udlej smrtelnkm dobrodin: jsi-li ale jen lovkem, nikdy toho nezapomnej! Nemoudr jest, zabvati se n m, proe bys sm sebe zapomnl. Nebude -li vliti proti nm, budeme tvmi dobrmi ptely. Nebof jest mezi sob rovnmi ptelstv nejpevnj; a sob rovnmi zdaj se bti, kte sil svch proti sob nezkoueli. Chra se vak mysliti, e bychom byli tvmi ptely, kdy ns pe me: mezi pnem a otrokem nen dnho ptelstv; i za as mru plat tu prvo vlen. Nemysli, e Sky thov p sahami ti zaru svou oddanost: zachovvn vr nosti jest jejich psahou. U ekv bv ta obezelost, e zavrajce smlouvy odvolvaj se na bohy: u ns vr nost sama je nboenstvm. Kdo se neostch ped lidmi, id i bohy. Tob ale neteba pte le, o jehoto nklonnosti bys pochyboval. Ostatn bude ns mti za hldae Asie a Evropy. Od Baktrie dl ns jenom Tanais; s druh strany Tanaisu sedme a k Thrakii; Thrakie, jak se povd, soused s Makedoni. Rozva tedy, chce-li mti v sousedstv sv e ptely nebo neptely." (Curtius VII. VIII. 34. 35.)

Zvrek.
Alexander Macedonsk byl a posud v djinch svtovch vce toliko smylenou a udlanou, neli skutenou a opravdivou velikost. Djeprava, jto vzneenm kolem jest pravda, nevykonala jet lohu svou ohledem na i vot tohoto proslavenho svtoborce. Dkladn Droysen podv nm nemn falen obraz o povaze a psoben Alexandrov, neli povrchn Lamartine. Mlad vk Alexandrv nebyl takov, jak se oby ejn l dle lichch povdek Plutarchovch. Alexander nebyl zamilovanm synem krle Filipa, on nebyl ustanovenm nslednkem na trnu Macedonskm. Aristoteles nebyl povoln do Macedonie, aby tam vychoval Alexandra.36) Z posloupnosti vylouen syn zavren Olympidy dostal se na trn Macedonsk spiknutm a nsledkem vo jensk revoluce, ve kter krl Filip byl zavradn. Alexander nebyl vyvolen za vdce ek ve vlce proti Peranm; on byl toliko vdcem on vojensk moci macedonsk, kterou byl zorganisoval krl Filip. Nidnou mravn ideou zen baen po velik povsti a po dob vn novch nevedlo ctidostivho mladka pes Hellespont. Alexander vrhl se na Asii, ne aby tam rozil evropskou kulturu, za jejto representanty nemohou se tum pokldati plukov macedont, ale e mu v Asii kynula bohat koist a slavnj povst, neli v malm ecku a u divokch jeho soused evropskch. Alexander je velikm podmanitelem a po dobyt Persepole, on stv se velikm dobrodruhem na dalm taen svm po sted n Asii, po Indii a Gedrosk pouti. 37) Alexander Macedonsk nezaloil novou i v Asii, on toliko zboil i Perskou; nov e zaloeny byly teprv od jeho nslednkv. Hranice tak nazvan Alexan drovy e udvaj se sice velmi urit na mapch, avak my ani nevme s plnou jistotou, jak daleko sahala vprava Alexandrova k severu a k vchodu, a nikdo dokzati neme, e Alexander kdy upevnil moc svou v Sog dian a v Indii; e nepanoval v Gedrosk pouti, o tom
3<i ) Pa n s a n i a s v yp ra vu j e ( V I. 4 ) : V ed l e C h ei l on a s t oj (v Olympu) dv sochy, jedna Molpionova, o kterm npis dosvd uje, e dobyl od Eleatv vtznho vnce; druh je bez npisu, vydv se vak za obraz Aristotelv ze Stagiry v Thrakii, buto e nkter k jeho, nebo, protoe u Anlipatra a ji dve u Alexan dra poval velik platnosti, ze jemu ke cti njak vojn ji posta vil." Dle Pausania nestl tedy Aristoteles k Alexandrovi v jinm pomru neli k Antipatru. 37 ) A po dobyt Persepole sah skuten historie, pronsle dovnm Daria zan se bajka. Tento dleit rozdl ve zprvch nm zachovanch o vprav Alexandra Velikho dn novj d jepisec nleit nevytknul. Psnjm probrnm pramen (Srovn. obzvl. Arrian III. 29. IV. 16., Curtius VII. V. 21. VIII. V. 17. a Plutarch Alex. 57) uke se nm jet, e Alexander v Asii ne piel a na behy on velik eky, kterou star velebtel jeho poktili jmnem Tanais, aby na zklad takovch vymylench po vst, dle kterch Alexander hned na zatku sv vldy vtrhl pes Dunaj a na behy Tanais, mohli o nm hlsati, e obeel cel kruh svta. T povstn vprava indick, kterou kad ze starch djepisc Alexandrovch jinak vypisuje, ek jet na soudnjho a mn pedpojatho djepisce, ne jakm se ukzal uen Droysen.

Le de nad Szavou a jebo okol v kraji slavskm.

225

tum neteba slov iti. M-li pak obor zem, po kterm dobyvatel njak vodil sv vlen pluky, nazvati se jeho , pak bychom t musili naznaiti na naich mapch historickch i Attilovu se zpadn hranic u msta Orle anu ve Francii, a t i Napoleonovu s vchodn hra nic u Moskvy v Rusku. Alexander odeknuv se v Asii mrav domcch stal se plnm Asiatou, a utonul tlesn a duevn v asiatsk prostopnosti, nenvidn od svch krajan. Alexander Macedonsk nebyl velikm krlem, on nebyl roziovate lem vzdlanosti eck, podporovatelem vd a velikmi ideami nadenm pipravovatelem blaenj budoucnosti lidskho pokolen. Jeho skuten velikost zle toliko ve velikosti jeho nenasytn ctidosti a nerozvliv smlosti. Alexander Velik jest v djinch svtovch toliko ohromnm kazem zhubn moci lidskho sobectv.

Nen ivota vce naplnnho daremnm hlukem nad ivot Alexandrv; nebof nenesl vzdlanost eckou dle neli do Joni e a Srie, kdeto ostatn ji panovala ped nm, a zanechal svt eck v anarchii jedin k tomu schopn, aby podlhal dobvavosti msk. V ohledu mravnm radji bude moudrm a spsobnm Filopoemenem, kter nena dlal tolik hluku, ale o nkolik dn alespo prodlouil neodvislost ecka." 38) M-li djeprava bti uitelkyn ivota a vdkyn na drze k lep budoucnosti naeho pokolen, m-li ona skuten tu vzneenou lohu, buditi a pstovati v srdci bujarho mladka lechetnj city a podvati pklady zralmu mui, teba bude, aby se odekla hlsn marn slvy a lich povsti tak nazvanch Velikch krl.
38

) Thiers Hist. du Consulat et de l'Empire t. XX. p. 663.

Lede nad Szavou a jeho

v kraji slavskm.
Popisuje kn. Antonn Nor. Vlask.
(Pokraovn.) v

Kdy roku 1618 znm nepokoje v echch povstaly, a vt dl protestantsk lechty kurfirta Fridricha za krle zvolenho se pidrel, zstal Jan Rudolf Trka z Lipy se dvma syny, a nboenstv utrakvistskmu horliv od dan, krli Matii a Ferdinandovi II. vren; ) skutkem tm zachrnil, a na nedlouho, svj staroitn kmen od zhuby, jak toho asu tak mnoh staroslavn rody esk zachvtila a zniila. Pro zachovalou vrnost til se Jan Rudolf Trka ze zvltn milosti u krle Ferdi nanda II. a byl od nho roku 1630 27. ervna dstojnost hrabc obdaen. 2) Tko ale bylo naemu Trkovi opu stiti zddnou po pedcch vru evangelickou, ku kter se on s celou rodinou i poddan jeho rozshlch panstv piznvali. Ppisern knete Karla z Lichtenteina, mstodrcho v krlovstv eskm, danm na hrad Praskm dne 13. mje r. 1624, napomenut jest p. Jan Rudolf Trka na Opon, Smiicch, Svtl, Led atd. v pin predikan tv evangelickch, aby jich vce na panstvch svch nepechovval, alebr ihned vypudil; tot uinili p. Heralt Vcslav Libteinsk z Kolovrat na Janovikch, iov a Zhoi, JMC. rada, a Ondej Hornateck z Dobrojovic na Zbraslavicch, Dobeni a Ratboi, hejtmane kraje slav skho, ppisem danm dne 8. z 1624. Kdy vak p. Jan Rudolf Trka ve pivedench nazen uposlechnouti prodlval, bylo ppisem mstodrcch krlovskch, danm na
*) Balbini Epitom. rernni bohemicarum pag. 618. ) Schimon: Der Adel von Bhmen, Mhren und Schlesien.

hrad Praskm dne 3. listopadu 1625, jemu opt dtkliv nazeno, aby predikanty, kte a dosavde na panstvch jeho se zd ruj, schzky tam potajmo dr, kt, k, lid k sob vb a jej pobuuj, ihned vypudil a vyhnal. Pan Trka, nemoha a nechtje takovmu ppisu dle na odpor se stavti, vydal na to nazen, jeho datum na Nchod dne 9. listopadu 1625, k hejtmanm ve ch panstv svch, tud tak k hejtmanu Ledeckmu, v nm mu naizuje, aby se v pin predikant tak zachoval, jako pp. mstodrc krlovt naizuj. Vypuzenm utrakvistskch predikant zbaveny jsou vecky kostely na Ledecku svch far, jimi potud zeny bvaly, nae pro nedostatek katolickho duchovenstva jedinmu fari Ledeckmu tak osady Kozelsk, Saansk, Bohdaneck, Chenovick, i hofsk, Tebtnsk a Michalovick pod sprvu dny jsou. Jesuitm daroval p. Trka r. 1627, aby se nesnzm za pinou nboenstv od nich vyhnul, svj dm v Kutn Hoe, na jeho mst tito velkolep kollegium vystavli. Manelka p. Jana Rudolfa Trky, bohat pan Magdalena Trkov, roz. z Lobkovic, povstn svou lakotou, od poddanch potupn Manda Trkova zv na, skoupila od krl. fisku r. 1623 za lacin penz hojnch statk, toti: Nchod, Risenburk, Tebeov a irec v kraji Hradeckm, Bohdane a Nov Studenec v slavsku, Smidary v Byd ovsku 3) a j. Z manelstv toho poel syn Adam Erdmann a dcera Elika Magdalena.
3

) Rieggers Statistik.

29

226

Lede nad Szavou a jeho okol v kraji slavskm.

Adam Erdmann Trka z Lipy, syn Jana Rudolfa Trky a Magdaleny roz. z Lobkovic, koupil r. 1623 od krl. fisku hrad a statek Koflov v Litomicku, od matky ob drel r. 1627 panstv Nchoilsk a panstv Ledeck. Hrab Adam Erd. Trka z Lipy, generl jzdectva a obrit pluku na koni, pojal za manelku Maxm ilinu hrabnku z Har rachu, dceru Karla Bernarda hrabte z Harrachu, cis. taj nho rady, komoho a ryte zlatho rouna, sestru kn ete Arnota, kardinla z Harrachu, a Marie Isabelly, manelky Albrechta z Waldsteina, vojvody Fridlandskho; jeho sestra, Elika Magdalena, byla provdan za Vilma hrabte Kinskho ze Vchynic, pna na Kamenici, Teplici a Binsdorfu. Spsobem tm docleno jest vagrovstv mezi temi napotom neastnmi pny; ncbof svtu znmo, jak tragicky n mlad Trka s Albrechtem z Waldsteina a Vilmem Kinskm v Chebu dne 25. nora 1634 ivot skonil. Truchlivm tmto pdem vyhynul po mei staroitn rod ryt, potomnch hrabat Trk z Lipy, kter po ce lch dv st let bohatstvm, moc, chrabrost v boji, mou drost a rozafnost na snmch i adech nad jin lech tick rodiny v zemi vynikal. Star otec pekal neast nho syna as o ti lta. Pozstal po Adamovi Trkovi je din dcera Isabella Marie provdala se za hrabte z Gtzu. Jeho panstv ujal se krl. fiskus, a csa Ferdin and II. daroval Nchod hrabti Oktavianovi Piccolomini; Lede ale (r. 1636) jakmus bavorskmu baronovi Adrinovi zEnkefurthu, polnmu marlkovi, za vrn pr a platn pro kzan sluby." Neblah byl stav jak msta tak panstv Ledeckho, kdy pan Enkefurth vldu nastoupil. Vysthovnm se ob an za pinou nboenstv, nadobyejnmi kontribuce mi, hstvm, zvlt vak vydrnm a drancovnm voj ska, jak neptelskho tak ptelskho, podkopn jest blahobyt msta na dlouh budouc vky. Zvlt ro ku 1639 hubili vdov zdej krajinu spsobem ukrutnm. Bohuslav Balbin popsal a zachoval nm ve svch historickch Miscellanech v knize IV. . 131 nsledujc neastnou phodu bl msta Lede, jen nemlo k naznaen rzu tehdej ho vku pispv, proe ji tuto uvdme: Roku 1639 Jan Banr, hlavn vdce vdsk, vtrhl znovu do ech a piblil se ku Praze. Kdy ale hlavnho msta zmocniti se nemohl, odthl k Brandsu nad Labem hub odtud zem na vecky strany spsobem neslchanm. Nezkuen a u vcech politickch nezbhl lid domnval se pr, e tato vojna kjeho prospchu vedena jest, za tou pinou toti, aby vypovzencm a vysthovalcm nvrat do vlasti opt oteven byl; proe slye, e se vdsk vojsko bl, ra dostnm volnm je vtal: Krlovt jedou!" Avak draho zaplatil svou poetilou lehkovrnost, nebo oloupen, kdy vda byl odthl, nic jinho nezachoval krom nah ivot. Rolnci tedy, nevidouce se ani ped ptelem ani ped neptelem bezpeni, houfn opoutli domov a skrvali se v lesch, ivce se loupe a odrnm pocestnch. Toho

asu se stalo, e i kollegium jesuitsk v Kutn Hoe pro strach ped blcm se neptelem se rozelo; hledalt kad bezpenjch mst bu v Jihlav, Jindichov Hradci neb jinde, tyi z jesuit Kutnohorskch: knz Mikul Lancicius, kn. Jan Meagh a dva brat laikov, Martin a Vcslav Trnoka, ubrajce se dne 31. mje prvn na koni, ostatn t ve voze z Kutn Hory do Jihlavy, pijeli do lesa bl msta Lede; zde ale hala na n tlupa klad nk, kter s kikem blc se pocestn obklila. Knz Mikul Lancicius zpozorovav nebezpe skoil s kon a zachrnil ivot v hustm lese, nebyv pronsledovn; jeho soudruhov vak zahynuli bdn rukou vraedlnickou, tak e dva na mst ducha vypustili, tet, Martin, nalezen jest druhho dne s hlavou sekerou rozttnou, jet iv. Tla zabitch dal ryt Bernard Gersdorf z Malvic a na Dol nch Krlovicch v blzkm kostele sv. Trojice v Ledi poloiti, odku dne 3. ervna vyzdviena a s velkou poe stnost v kostele sv. Barbory v Kutn Hoe pohbena jsou. Teprv po dlouhm ase pilo se vrahm na stopu; byli to myslivec jednoho zemana z okol, a sedlci ze vsi toho pna, jeho poddan. Pi vslechu a muen piznali se vrahov k zloinu, udvali ale spolu pna svho, zarytho pr a pokrytho kace, jako pvodce hanebnho skutku, ano jet ped popravou tvrdili, e na jeho rozkaz vradu byli spchali. Nsledkem toho byl zeman jat a do bl ve v Praze uvr en, kdeto po nkolik let ve vazb drn jest, necht se k niemu znti. Konen proputn jest na as, zaruiv se ct a vrou na svobodu, mezi tm ale byl od jinho lechtice pi vznikl hdce v souboji smrteln rann a za bit." A potud Balbin. Jet vak nebyla dovrena mra utrpen. V ervnu r. 1643 loupili vdov opt ve zdejm okol, a vyplive Lede odehnali z msta vechen dobytek. Man, kte se tomu na odpor postavili, hjce takka posledn svj statek, setkali se s lupii u vsi ihot, kde pilo dne 9. ervna k prudk srce, a v t bylo jedenct man zabito, 42 poranno, ostatn i atstva zbaveni s nepoze nou dom se vrtili. Dv lta na to, toti po neastn bitv u Jankova (1645), hrozila nov krut zhuba nae mu mstu od neptele vtzstvm nadutho. Tenkrte vak zdej vrchnost msto od drancovn ochrnila. Pan Enke furth znal pr se ptelsky se vdskm vdcem toho vojska od svho zajet v Lipsku; jeho snanm prosbm a hojnm darm od manstva pinesenm potstilo se tedy obhjiti msto od hrozc ukrutnost i vojensk. Msto i okoln krajina byly vak takovm a podob nm suovnm tak vyhubeny, e vt dl dom man skch i statk vesnickch oputn a przn zstal; pole leela ladem a ztrcela cenu tak, e se i pi mst korec pole za 10 ano i 6 zlatch prodval; manstvo bylo schudl, utrpen. Cizozemec, baron Enkefurth, nebyl asi hrub milostivou vrchnost svm poddanm, odjmal spe

Lede nad Szavou a jeho okol v kraji slavskm.

227

mstu pod velikou zminkou rozlin prva i vsady, a za odmnu obhjen msta od vd muselo mu toto sv pivovrn prvo postoupiti.4) Adrian svob. pn z Enkefurthu na Ledi zanechal panstv Ledeck s pikoupenm statkem Bohdaneckm ddin svmu synovi Janovi Ferdinandovi z Enkefurthu, kter se byl zasnoubil s Barborou, dcerou p. Karla Mra-ckho z Dube na Pyelch a Svojicch, poslednho to muskho potomka toho staroeskho rodu, a roku 1660 d stojnosti hrabc doshl. Hrab Jan Ferdinand z Enkefurthu prodal dne 18. ledna 1677 statky Lede, Bohdane a Svoj-ice hrabti Michalovi Osvaldovi z Thunu, ddinmu pnu na Klterci, Beneov, ehuicch, Ptipsech, cis. tajnmu radovi, mstodrcmu a psedcmu zemskho soudu v echch. Hrab Thun oblbil si zmek Ledeck za sv sdlo, a dal pi nm zmecko u kapli na nebe vzet P. Marie" vystavti. Po smrti hrabte Michala Thuna (f 1694) spravovala panstv za nezletilosti syna, Romedia Frantika Konstantina, pozstal vdova hrabnka Barbora Frantika roz. hrab. Salmka. Roku 1703 dostala se vak Lede a Bohd ane po znien otcovskho zvtu dvma dcerm zesnulho, Eleonoe Barboe Katein, provdan knn z Lichtenteina, a Marii Magdalen, provdan hrabnce z Sereni. Ob sestry drely statky po njak as spolen a nedln, pozdji podrela je druh sestr a, kter i Kunvald a Svojice drela. Kdy pak tato 2. ervence 1708 v Ledi zemela, ddila po n sestra Eleonora Barbora Kateina, knna z Lichtenteina a Mikulova, vvod -kyn Opavsk, a pan ta dala r. 1714 dkansk kostel v Ledi, kter byl povodn velkou kodu utrpl, opraviti, a darovala Lede i Bohdane r. 1718 11. listopadu svmu synovi Josefovi kneti z Lichtenteina a t. d., kter je 27. z 1723 Leopoldovi hrabti z Vnk, cis. komomu, prodal. Ten zemel na Ledi 29. ledna 1730 v 55. roce svho vku. Za nezletilosti pozstalho syna a ddice Ignce vedla porunictv jeho matka Marie Albta roz. z Waldsteina a do roku 1732, v nm se sm sprvy statk ujal. Ignc hrab z Vnk pojal za manelku Annu Marii svob. pan z Satzenhofen, a z manelstv toho poel syn Leopold Ondej Josef. Vak ji 12. prosince 1733 zachvtila jej smrt v 23. roce vku na Ledi, a pozstal syn nsledoval za nm v smrti 25. prosince t. r. Mladistv vdova byla nyn majitelkyn panstv, ponvad ale valn zadluen bylo, jest r. 1740 prvn ocenno, a dostalo se vegrui majitelkyn Frantice svob. pan Bechyov z Laan roz. hrabnce z Vnk, provdan (1730) za Ladislava svob. pna Bechyn z Laan na Vilmovicch, nyn ji vdov. Ta prodala Lede a Bohdane r. 175 0 c. k. dvorskmu radovi a kabinetnmu sekreti Igncovi sv. pnu z Kochu, kter je ji roku 1753 csaovn Marii Teresii za 240.000 zl. rnskch pustil. Tato darovala oba spojen
) Pamtn kniha dkansk. U Schallera uvdj se ty udlosti nedopatenm jich zasilatele pomaten.
4

statky s Cerhenicemi, Karlteinem a Milnem zzenmu od n v Praze na Hradanech stavu lechtien, ktermu od toho asu nleej. Okresn msto Lede rozprostr se pi ece Szav v labin, ji k jihozpadu thl poho, k severovchodu pak pkeji vystupujc souho uzavr. Po pravm behu eky stoj vlastn msto s 254 domy, po levm zmek a horn Lede s 19 domky; obyvatel se pot vesms 2093 du, kte se obyejnmi manskmi emesly a rolnictvm iv. Krsn urovnan nmst obstupuj v podlouhlm tverhranu vstavn, dlem jedno- i dvoupatrov domy, po stran vchodn starodvnm podloubm opaten, mezi nimi vynikaj c. k. okresn ad, c. k. pota, hlavn farn kola o tyech tdch, mstsk radnice r . 1824 vystaven, lkrna, hostinec a j. Prosted nmst vzn se kamenn socha Panny Marie; na podstavku stoj v kadm rohu sochy svatch patron v ivotn velikosti: sv. Vc slava, sv. Jana Nep., sv. Vojtcha a sv. Floriana. Po vech tyech stranch dolejho podstavku jsou latinsk chvaloei P. Marie. Zhotovena byla socha roku 1770 od ezbe Jakuba Teplho, nkladem rozlinch dobrodinc. Dkansk chrm ss. Petra a Pavla ap., nejvzcnj to ozdoba msta Lede, vypn se ve vchodn sti m sta v nzk poloze nedaleko eky. Zaloen jest roku 1509 v sobotu ped svatou Trojic panem Burianem Ledeckm z an; tak o tom svd mimo jin nsledujc skrcen npis, vytesan v kamenn desce, ve vi nad jinm vcho dem do kostela zasazen: Anno 1109 (1509) hoc opus fundatum est sabatho ante Trinitatem. V nynj podob dostaven jest chrm p. Zdekem Meziickm z Lomnice, zetm pedelho, roku 1539. Po doba tohoto pna spatuje se vysekan v mramorov 6' 6" vysok, 3' 3" irok desce, zasazen do severn zdi lodi kosteln. Pedstavuje vnou podobu statnho bohatra vky tm obrovsk s plnou bradou, lysou hlavou, od nho v plnm hvu rytskm bez plb, majcho skrn zlatm vnkem ozdoben, a levici o rukov pdnho mee openou, an v pravici, jakoto pn korouhevn, vlajc prapor dr. U prav nohy jest rodn znak peruf, kter se i nad korunovanm plbm jev; v hlech jsou tyry znaky pbuznch rod, a okolo ty okraj b tento npis:

lffcmo^ucy <x miec$ny pane 303c profym pro tte nefmtrne tmlofr&enftn rac$ mi me voiny ob> puflt, a w Robinu fmrti tac$ mffy m trn ftoat ruce pjtgiti.
29*

228

Lede nad Szavou a jeho okol v kraji slavskm.

Kostel utrpl astou zkzu zucmi ivly: povodn nsledkem vystoupen eky Szavy dne 31. ervence 1714, kter jej s v 12' zatopila; ohnmi r. 1643, 1720, pak 15. dubna 1806, ktermto poslednm ohnm krov i krsn star zvony ve vi znieny jsou. Nicmn jest to svatyn velebn, prostrann, svtl, zaloen a proveden ve vech stech dsledn v pozdnm slohu gotickm. Zdi kosteln 36' vysok i vn opevnny jsou tesa nmi kameny; koda, e stecha, po ohni r. 1806 nov zzen, nem t thlosti jako pvodn, jej vku podnes zachoval tt nad zpadn preln zd ukazuje. Temi gotickmi portly, Iitvami a lbky ozdobenmi, vkr se do vnitku, do nho devti okny denn svtlo pad. Ko stel jest 98' dlouh, v lodi 30', v presbyteriu 24' irok. V lodi nalzaj se dva olte postrann, pomnk nahoe po psan, a v pozad kruchta, od n po obou stranch dv kdla vychzej, spovajc na osmi thlch kamennch sloupech. Lod jest kryta klenutm sovm, podepenm po kad stran o ti pile; a na klenb vyobrazeny jsou tty zakladatelv i rodv jim pbuznch s tmito npisy: Burian Ledeck z an na # .. _, . _ , .. , ,, , , Zofka ze Sovince a na LedLedci, posledn pan rodu ci, manelka Buriana z Ritch pan z Bican, kten na Ledi byli. Zdenk Mezeick z Lomnice a na Ledi. Markta Ledeck z an a na Ledi.

Vcslav Bitovsk z Lichten- Magdalena Mezeick z Lomburku a na Hostinn. nice, manelka jeho. Vcslav Berka z Dube a Li- Helena Mezeick z Lomnice. pho na Mezei a Budiov Moravskm. Vcslav z vamberka a na Bechyni. Kateina Mezeick z Lomnice, manelka jeho.

Presbyterium oddleno jest od lodi vysokm lome nm obloukem, oprajcm se o dva thl polosloupy z kamen tesanch; nad nm se vzn bohat ebrov klenba, je j ebra ze t zvornch kamen vybhaj a v kon solech se kon, okna jsou gotickmi pruty na dv rozd lena, a uprosted stoj slun, ponkud nzk hlavn olt s obrazem kostelnch patron ss. Petra a Pavla ap. Kaple po obou stranch presbyteria, ji pvodn pistaven, maj rovn ist gotick klenby. V severn kapli P. Marie stoj cnov ktitelnice, majc podobu pevrcenho zvonu na tech nohch, vten konvsk dlo s tmto npisem:

Kapli dl od presbyteria dv elezn me, prce rovn mistrovsk. Protj kaple slou za sakristii, a nad n nalz se oratorium. Po jin stran pne se pi ko stele v 96' vysok, jej pzem slou za snec ped jinm portlem, a nade vchodem jest onen nahoe po psan npis. V prvnm poschod ve vi nalz se kle nut komora, pstupn z jednoho kdla kr uchty; jest to sklad na kosteln poteby. V nm se chov mimo jin mnoho starch psanch i titnch knih, pochzejcch z 15. a 16. stolet, mezi nimi nejvt umleckou cenu m misl ist na pergamene psan, vtenmi miniatu rami ozdoben; na konci se te jmno male i psae: Johannes de Humpolecz me fecit Anno I893," t. j. 1493. Zdali to tent umlec Jan Humpoleck, kter r. 1539 od krle Ferdinanda I. v stav lechtick poven jest s prediktem z Nelechova", udati nelze. K mislu pipojeny jsou zpisky, z nich jsme nahoe nkter uvedli. Mimo ten jest zde tvero vabachem titnch misl, latinsk kzan, tm psmem titn, z 15. stolet, asi devt psa nch postil, ascetika i herb latinsk v malm folio s udanmi nzvy bylin eskm jazykem. Mon eby se pi bedlivjm prohledn lecos zajmavho nalezlo. V nejhoejm pate vis ve vi zvony. Nejt, 25 cent tk, m tento npis : Vox mea, vox vitae. Voco vos ad sacra, venite. Divorum Peti et Pauli Apostolorum honoribus, incolumitati et incremento ecae decanalis Ledeen sis. Campana haec incertum quo tempore primm con flata anno MDCCCVI die 15 aprilis incendio, quod maximm partem urbis unacurn ec~ca ejus, turri, aedeque decanali absumpsit, partim dispercussa, partim liquefacta, verum post annos XX praecipue Iegato V. D. Joannis Suda decani Ledeensis et libertate territorianorum restaurabatur opera Caroli Bellmann Anno Dni MDCCCXXVI. Patronus Ecae Ledeensis decanalis Caes. reg. Nobilium Herularum Contubernium Hradi nii Pragae. Inspector Dominii Perillustris D. Wenceslaus Nettwal, Decanus Ledeensis V. D. Jos. astn, Praepositus Cancellariae dominicalis lllustris D. Ferdinandus Exner. Praepositus civitatis D. Joannes Langer." 5) Na druhm, 18 cent tkm zvonu se te: Divi Wenceslai ducis M. Patroni Regni honoribus incolumitati et incremento ec"cae Ledeensis." Jedin star 80 liber tk zvon zachovn od ohn, i slou za umrek; m npis: Tento zwon vdielan
') Hlas mj hlas ivota, volm vs k slubm bom, pijte ! Ke cti ss. Petru a Pavlovi ap., ochran kostela dk. Lede. Zvon ten nepovdomo v kterm ase nejprv slit, roku 1806 dne 15. dubna ohnm, jen nejvt st msta s kostelem, v, domem dkanskm strvil, dlem rozbit, dl em rozlit, vak po 20 letech zvlC odkazem d. p. Jana Sudy, dkana Led., a tdrost osadnk obnoven prac Karla Bellmanna r. 1826. Patron kostela Led. c. k. stav pro lechtiny na Hradanech v Praze. Inspektor panstv B, p. Vcslav Nettwal, dkan Led. d. p. Jos. Slastn, vrchn B. P. Ferdinand Exner. Pedstaven msta p. Jan Langer.

tta MDXVffl pto cjefi pnu 25ou bo fofela ftt>at$ apofftolta> petra a parola mefa tbc$t, ja fatat$e fneje -Diunfie JTablc a foflelnift fXiaxttna IDaffa, @ubenna, fonmtfc tniftta XDarorp.

Lede nad Szavou a jeho okol v kraji slavskm.

229

gest od Wondrzege Kotka zwonarze na Horch Kutnch. 1576." Nejnovj zvon jest sv. Floriana s npisem: Zvon tento byl za asu pana dkana Josefa Packa od Josefa Hilzera v Jihlav roku 1855 pelit." Hbitovn kostel Nejsv. Trojice vystaven jest r. 1585, jak tento npis svd: Lta 1585 tento chrm Panie nkladem nkterch dobrch lidj messfan w Ledi gest wyzdwien." Sprva duchovn svena jest mstskmu dkanovi a dvma kaplanm, spolu katechetm kolnm, kte ob sluhuj tak kostely fililn v Kozlech6) a Saanech. Dkanstv stoj k vchodn stran od kostela, a v archivu zdejm chov se bohat pamt n kniha msta a osady, zaloen a sepsan od Ledeckho rodka, velectihodnho kn. Frantika Javrka, nyn fare Heraleckho, s nevedn pilnost, dovtipem a vci znalost, tak eby jinm ve vla sti za vzor slouiti mohla. Ndhern jindy hrad Ledeck shl nyn po zal slv zasmuile na msto Lede u paty jeho se rozklda jc, vypnaje se ve dvou oddlench na temeni thlho nvr pkrmi hrzemi obmezenho. Ji po sto let ne slou panstvu za sdlo, proto i nejvt st jeho komnat a sn stoj pu st, oputn. Peed zk devn, 47 dlouh most pes Szavu, nastoup navtvovatel pinu z msta k zpadn zmeck brn pke se vinouc. Na brn se spatuj v kamen vytesan znaky barona Enke furtha a jeho manelky s letopotem 1642 a baronovm heslem: Vivit post funera virtus." Branou se vkro do prvnho nerovnho, zkho dvoit, je rozlin polo sel stavby bez ladu a skladu obkliuj. Prjezdem odtud
*) lozly, ves s/, hod. jin od Lede vzdlen, m fililn kostel Promnn P. Krista a kolu. Kostel bval ji r. 1350 farnm v dkantu tpanovskm a ztratil r. 1624 z pin nahoe uvedench vlastnho fare, od kterho roku spravovn jest duchovenstvem Ledeskm. Byloby pti, aby opt vlastnm farem obsazen byl. Kostel jest star stavba jednoduchho gotickho slohu; hlavn olt jest skldac, tak zvan archa, pedstavuje na prkn malovan promnn P. Krista na hoe Tbor; dole jsou apotolov, nad tmi oslaven P. Kristus, Moj a Eli; kdla pedstavuj rozlin svat prce nevsedni; zvonice, dole zdn, nahoe prkny obit, obsahuje ti hezk zvony; na malm se te: Lta Panie 1609 tento zwon gest slywan k ohlassownj gmna Bojho, a gest slyvan w miestie Wlassymi od Yakuba Konwarze." Prostedn nese npis: Ga hlas wolagicyho na pauti sprawte cestu Panie. Tento zwon gest lil mistr Tomass na horch Kutnch. 1566." Nejvt, lit od mistra Bartolomje na Novm mst Praskm, m npis na zvonech od toho mistra obyejn, odjinud znm. A. D. milIesimo quincentesimo XX en ego campana numquam .. ." a t. d. K vchodu od vsi vidti nspy a pkopy tvrze pano z Kozel". Ji na zatku 16. stolet nleela ves ryt. Trkm z Lipy (D. Z. Kvat. 42. L. 19.); a kdy tito pni Lede r. 1570 zskali, byla ves Kozly k panstv Ledeckmu pipojena.

vchz se do druhho, urovnanho dvora, jej obstupuj v tverhranu 23 dlouhm, 18 irokm vysok zdi bva lch panskch obydl. Pouze st k mstu hledc jest panskmi ednky obydlena, i v pzem severnho kdla jest zzeno obydl pro dchodnho, a v jedn klenut komnat spatuj se jet zbytky star malby na obmtce, alegorie a podobizny; pi zpadnm strm okrouhl, 48' vysok bata bez krovu. Severn a vchodn kdla ob sahovala ve tech poschodch skvostn pansk pokoje, kter ve vech patrech devnmi pavlaemi spojen bvaly, jak to dokazuj ji jen otvory od nosi je podp ravch. V severovchodnm hlu zachoval se jet krsn hlavn portl, kameny ozdobn tesanmi obloen. Vstu puje se k nmu po osmi kamennch stupnc h; nad nm se vzn pavlka z prvnho poschod pstupn, spovajc na esti thlch kamennch sloupech. Pzem veskrz klenut, pepevn, 6' hrub hlavn zdi, otvory dve i oken kamen nmi futry obloen, ve to svd o nkdej dkladno sti i velkoleposti stavby; avak nen tu dve, oken, nkde ani strop a podlah, a ze spustlch komnat vidti mstem a pod krov, jen jedin budovu ped plnou zhubou chrn. Zde, kdeto za as Ran, Mezeiskch, Trk, Thun a Vnk nejbujnj ndhera se skvla, rozpro str se nyn smutn spou. Ped nkolika lety zakvitla hradu Ledeskmu nadje astnj budoucnosti; navreno toti, aby mstnosti jeho k umstn c. k. okresnho adu upraveny byly, avak nvrh neuskutenn, a hrad opt svmu nejistmu osudu zstaven jest. Ze dvora prostednho vede prjezd, jej brna vchodn zavr, na pedhrad, zde stoj v levo tverhran polosesut bata, kter hjila jindy pstup k hradu s t strany; nyn sem vede roku 1838 zzen dlouh zdn most pes hlubo k pkop. V prvo stoj novj obydl nadlesnho, a zmeck kaple Nanebevzet P. Marie, od Michala Osvalda hrabte z Thunu zaloen, a podobiznami jeho brat, vesms ve vysokch dstojnostech crkevnch i sttnch postavench, okrlen. Jsou to, jak npisy svd: Guidobold, kardinl arcibiskup Solnohradsk; Vcslav, biskup Pasovsk; Jan Arnot, po smrti bratrov 1687 arcibiskup Solnohradsk, zakladatel du sv. Ruperta; Rudolf Josef, biskup Sekovsk; Josef, kapucn; Frantiek Sigmund, eis. tajn rada, pevor du Melitenskho a komtur ve Vdni; konen Maxmilin, cis. tajn rada, ryt zlatho rouna a nejv. marlek, pn na Dn. Selost obraz vak svd, e nejsou zde hrub vmny. To jsou tedy veker pamtnosti druhdy tak skvlho sdla panskho; zala slva jeho, tak jako slva rod ped vky na nm panovavch!

230

Mohyly a valy v okol Ratajskm ble Bechyn.

Mohyly a valy v okol Ratajskm ble Bechyn.

Sdluje Jan K. Hrae.

Staroitn pamtky v okol Ratajskm jsou dosti zajmav, poskytuj zpytateli nemlo ltky k studim staroitnickm a vedou jej k potitelnm vsledkm. e pak a posud oko archaeologv s nimi se minulo, neme bti divno, povme-li, e Rataje le v kraji Tborskm, a ten e a podnes takka ladem le v ohledu skoumn staroitnickho; neb mimo velmi innho dstojnho knze Vlaska nevnoval se tam tm nikdo takovmu skou mn. Mnoho starch pamtek zachovalo se a posud, jako na svdectv, e krajiny tyto v pradvnch ji dobch obvny b yly; vce jich vak upadlo r ukou lidskou do nrue zkzy. Neb kraj Tborsk jest u srovnn s ji nmi kraji vce lidnat a jeho chud obyvatelstvo zan se pouze orbou. Jeli tedy divno, e se pouije kadho i sebe menho kousku pdy, e se rozryje kad mez, e kad str ost motyky zakus a vecky rokliny se zasypou, aby nieho se neopomenulo, co by bdu lid umrniti mohlo? A proto zmizela mnoh drahocenn pamtka, i jest se obvati tak plnho znien tch, kter nepodlehly jet zhoubnmu osudu, jestlie piln ruka pracovitho rolnka v as od toho odvrcena nebude. Kam se podly vecky vci, kter rolnci pi sro vnn pol a luk ve velikch hromadch a kupch u Starho Sedla, Kozna a Rataj nalezli? Co tu kroukv, co tu drt, co jehlic, hrnk a j . v. objeveno! Ale kam se to ve podlo, kam to zmizelo? id skoupili nalezen tyto drah pamtky za mrzk a nepatrn penz a zanesli je do dlen zmenkv a kovv. Tak mi vypravoval nedvno rolnk z Kozna, Jan Koblika, e pln velk travn ko rozlinch bron zovch vc, je v nkolika hrncch" (popelnicch) nalezl, na li bry (jednu za 10 kr.) odprodal. Podobn se dlo i v Ra tajch, kde ped nedvnm asem pi skopvn zem a lmn kamene mnoho popelnic s popelem jet zachovanm a mnohmi staroitnostmi (jehlicemi, nramky atd.) nalezeno. Ponvad nikoho zde nebylo, kdoby poznal cenu vc tch, prodni jsou tito svdkov dvnch dob za nepatrn penz idu a pili tak na zmar. Takov a podobn zprvy slyel jsem z vce stran, a to m pohnulo, abych staro itnostem okol Ratajskho vt pozornost vnoval a s nimi se seznmil. Vsledek nebyl nepatrn. S ptelem svm, Janem Peterkou, oba nem Ratajskm, jemu za podporu v badn svm vel dky vzdvm, vyel jsem abych okol Ratajsk ohledal. Prvn nae cesta byla na rozshl, obci Ratajsk nleejc pust strn, v nich dlem kmen ku stavb se lme, dlem brav a skot z okolnch obc na jejich nebujn trv se pase. Strn tyto rozkldaj se jin od vesnice Rataj, blzko u rychlotok ky Smutn nad malebnm jejm

dolm, a lid zdej jim k Homole", kter slovo tot znamen, co mohyla" v ei archaeolog. Jednomu m stu na strnch tchto jsem vnoval zvltn pozornost. Ve spsobu pravidelnho trojhranu vypn se msto toto nad ostatn sti tchto strn a nemlo se od nich li. V troj hranu tom vystupuj posud jet 5 10 stop vysok kopeky, a to ve spsobu homole. Pravidelnost jejich mus hned na prvn pohled kadmu napadnouti. Kopce tyto thnou se, jak vkres naznauje, ve tech adch k plnoci, a to tmto spsobem: V nejzazm hlu, na jin stran se nalzajcm, vystupuje prvn pahorek A), kter svou vkou (10' a podnes) a svm objemem (u zem 21') nad ostatnmi vvoditi se zd. Od nho postupuje, jak z v kresu patrno, k severovchodu il (5'8' vysokch a 12' 17' v objemu tajcch), vdy pravideln asi 24' od sebe vzdlench kopc, ili lpe eeno mohyl. Nkolik krok dle od tto hlavn ady kopc A) pon druh B), ma jc tyry kopce, a dle od n tet C) t o tol ika kopcch. Sever

Vt st kopcv ili mohyl zbavena jest piatho svho vrchole, ano mnoh z nich padl ji skorm cel za obt nosatci a ri dlnkv kmen zde dobvajcch, a jen okol ukazuje, e tam nkdy takov homole st vala. Dolej zem na strnch tchto jest psit, nad n nalz se hlinovka a nad tou rodn prsf. Na mstech, kde mohyly jsou, jest jet mezi hlinovkou a prst vrstva ern, uhlm a popelem promchan zem. Vrstvy tyto tvo pod mohylou vdy pravideln kruh. Uprosted kruhu tohoto pon se skladba kamene, kter zajist povimnut jest hodn. Kmen sestaven jest, jak vkres ukazuje, ve spsobu schodv; dole jest nejvt kruh, m ve tm vce jich ubv, tak e konen na vrchol samm pouze jedink kmen se nalz. Takovmto skldnm nabv kad kopec tvaru homolovitho. Kamenn tato homole bv na 1' pokryta prst, na n bujn zelen roste a tak celou homoli zelenm kobercem pokrv. Druh kamene zde se nalzajcho jest zcela jin neli ten, jen se nm pi kopn v strni objev; kmen v mohylch tchto jest kemel a erven pskovec, kmen vak v lomech do -

Mohyly a valy v okol Ratajskm ble Bechyn.

231

bvan bl pskovec. Lehk spsob vydobvn tohoto kamene piml lamae, e zanechave pracnho, tkho lmn kamene ve strni, pichytili se spsobu zcela lehho, toti vybrn kamene z mohyl. Tm arcit mnoho tchto kopcv porueno, mnoho znieno, a jen sem tam nkter pln zachovn jest. Pi do bvn kamene z tchto mohyl nalezlo se t mnoho popelnic, kter, plochm kamenem jsouce pikryty, jet zcela zachoval popel obsahovaly. Popelnice tyto mli dlnci za jaksi vojensk hrnce, kotle, a popel za vojensk runin prach (!); proe nenaleze domnvanho po kladu rozbili hrnce, vzali jehlice, nramky atd. v nich nalezen a prodali je idm. Dle veho toho lze tvrditi, e homolovit tyto kopce nejsou a nebyly nic jinho neli mohyly, kter pohant pedkov nai ku poct zemelch svch bratr nasypali, a e cel tato str, kterou Homole" jmenuj, byla jich pohebitm. Ji jmno strn Homole (identick se slovem Mohyla) ns na mylnku tuto pivd, ani bychom jinch dkazv k potvrzen jejmu potebovali. Domnn toto nabv vt jistoty, kdy na polohu msta ohled vez meme. Nad travnatmi behy umc ky Smutn hled do dli prostora tato, ji si pro klidnost a ticho pedkov nai k vnmu odpoinku vy volili. pln jistoty o vroku, e msto toto bylo pohebit, dvaj nm vak etn zde nalezen popelnice. Druh cesta vedla mne k v a l m Ratajskm. Valy u Rataj se nalzajc jsou ale dvoj, toti valy na vrchu Koznskm, a pak valy vchodn od Rataj a zpadn od Dobronic se rozprostrajc. Prvnj jsou men neli druh, avak dosti znamenit a zajmav. Na pkr jindy, te ale rukou lidskou pimen urovnan, a s jedn strany hlubokou strouhou, s druh pak kou Smutnou ohrazen, v trojhran vybhajc strni spatujeme valy tyto, kter

byly, o tom nemono pochybovati, povme- l, e pi prudkm deti velik proudy vody se strn tmito valy dol k potku b. Tyto proudy sbraj bu hlnu s val, bud i zanej pkopy, tak e pvodn jejich podobu vce ped sebou nemme. K emu asi valy tyto slouily, bylo by tko rozho dnouti, kdyby ns nsledujc okolnost na dobrou stopu nevedla. Hned naproti tmto valm rozkldaj se na jinm stejnobnm nvr pansk pole , je rolnk okoln jmenuje hraditsk a nvr samo Hradit. Vme vak, e, kdekoli se takov nzev vyskytl a v Cechch i na Morav jich dosti vude njak hrad neb cosi podobnho bvalo. I ble Rataj to tak bezpochyby bylo. V Ratajch jsou jet starcov, kte dosvduj, e pi orn a rovn n nynjch hraditskch pol se na zklady njakho hradu pilo. Pevn zkladn zdi jen s velikm namh nm byly rozbourny. My jsme toho mnn, e to byl ten sam hrad neboli tvrz Hradit", o nm sl avn n djepisec Palack pi vypisovn Husitskch vlek" d, e se m hledati kdesi v trojhranu mezi krajskm mstem Tborem, okresnm mstem Bechyn a mstekem Bernardicemi. V trojhranu tom le ale Rataje a Hradit, a sice asi tyry hodiny od Tbo ra, 1 hodiny od Bechyn a i\ od Bernardic. Nen a neme bti vt shody v domnnce, neli jest zde, a smle meme tvrditi, e zde v Ratajch toto msto, e zde to Hradit, o nm se slavn Palack zmiuje a na to poukazuje, aby se zde kdesi hledalo. e pak doten valy proti tomuto Hraditi eliti mohly a snad i elily, nezd se bti vc pravd nepodobnou. Vce rozshl neli jmenovan valy jsou ony okrouhl, jeto se nalzaj mezi Rataji a Dobronici, a to vchodn od prvjch, zpadn od poslednch. Objem valv tchto obn 3167 stop, a vka jednotlivch dosahuje mstem i 24 stop, prostor pak mezi jednotilvmi nspy
Pansk polty

S f
tvernsobn ostr vbh strn vn. Vka jejich jest rozdln. Prvn ada (I.) jest mn vysok ne ob stedn (II. a III.), a podob se vce ad (IV.). Vka ad sted nch (II. III.) obn a podnes 7' 5", vka pak ad (I. a IV.) okolo 45'. e pak vecky v dvnm ase vy

do 18 stop. Z hlavn, uprosted valv se nalzajc vyven prostory vybhaj labiny a probhaj cel kruh jako ly tlo. Na tech stranch tchto nad mru vysokch valv, toti na stran plnon, vchodn a jin, rozprostraj se ti mohutnmi hrzemi opaten rybnky, tak e pstup se stran tchto k valm je zcela nemon; jen od Rataj byl pchod ponkud voln, tu vak vy

232

Kostel sv. Jilj v Milevsku.

nspy, neli jsou na ostatnch stranch, cestu zamezovaly. Valy tyto jsou na knec (Paarovsk) pd, a nyn prosty vech lesv, kter je v devnjch dobch pokrvaly. Je t ij mnoz pamtnci, kte zde stolet, mohutn duby vdali. Cel poloen valv podob se velikmu tboru vojenskmu, a kad znalec popsanou prostoru za to mti bude. Kdo vak tyto valy utvoil, jest prv tak nemono udati, jako kdy povstaly. e toto posledn do dob dvnch

pad, o tom svd spsob jejich stavby, kter se naskrz od podobnch novjch prac li. Nen nemono, e povstn val tchto ve spojen jest s obleenm a rozkot nm hradu Dobnickho, kter asi tvrt hodiny vchodn odtud na vysokch skalinch nad ekou Lunic se vyp nal a ji za Vcslava I. (1230) stval. Vt st val tchto j est zachovna, men rozhzena a v pole promnna.

Kostel sv. Jilj v Milevsku.

Od J. E. Wocela.

V 5. sv. III. dlu naich Pamtek podal p. prof. Zap dkladn sestavenou historii nkdejho premonstrtskho kltera v Milevsku a takt popis basiliky kltera tohoto i kostela sv. Jilj nedaleko basiliky t stojcho. Zd se tedy, e optn pojednn o chrmu sv. Jilj v Milevsku na ujmu jinm mn znmm pamtkm vlasti na do aso pisu tohoto se klade. Ne vak nsledkem novjho, pi innm c. k. centrln komise pro stavitelsk pamtky podniknutho vyetovn kostela sv. Jilj objeveny jsou n kter zajmav* v archaeologickm i umleckm ohledu dleit strnky stavby tto, tak e, byv k tomu vy bdnut p. redaktorem Pamtek, v lohu jsem se uvzal, pozornost tenstva eskho k tto pamtce dvnch vk znova obrtiti.1) Chrm sv. Jilj jev se v nynj podob sv co stavba ostrovtip skoumatele vybzejc, co pamtka zhadn, jejto pvod, zrst a promny jen podrobnm skoumnm stek budovy t a bedlivm upotebovnm archaeologi ckch kriteri vytknuty bti mohou. V tom prv zle hlavn vsledek vdeckho badn v oboru archaeologie, e tato zpytuje pravidla stejnorodnosti a pbuznosti, za ji st doby v umn, emeslech a spsobech panovav, a tm midla k posuzovn umleckch pamtek dvnch vk nabv. Spsob zpytovn takovho m tud povahu v deckou do sebe, srovnvajc se s methodou v prodovd zavedenou, kter takt pravidel pbuznosti a stejnorodosti uv, dle nicht o druh a st organickch tvar usta novuje. Kostel sv. Jilj skld se z lodi 12 2' dlky tajc a z presbyterium 8 2' dlouhho; ka lodi obn 6 6', ka kru 3 5'. K severn stran knskho kru (pres byteria) pilh sakristie. Se zpadn s trany chrmu vystupuje stavba vi se podobajc, na n se patrn znmky romnskho slohu nalzaj. Pdorys vov tto stavby m podobu obdlnka 4 5' dlouhho a 9' irokho (viz p ') Velkou zsluhu o podrobn zpytovn stavitelskch pamtek v Mi levsku zskal sob vten n umlec p. J. eivl, jeho zdail vkresy k pojednn tomuto piloeny jsou.

Pdorys chrmu sv. Jilj.

dorys). Nad vysokm, z hrubch tverc sloenm podva lem vypn se stavba ta vrchole hlavnch zd chrmovch dosahujc ; ve dvou poschodch ve t spatuje se deset otvor, z nich kad romnskm sloupkem na dv jest

Kostel SY . Jilj v Milevsku.

233

rozdlen. Tvary sloupk tchto vynikaj ozdobnost svou znamenit nad prost, ozdob przdn sloupky obou v ved lej basiliky kltern. Nkter sloupky maj stvoly vlcovit, jin pak mnohohran (polygonaln); asi polovice jich opatena jest hlavicemi, na nich se ozdoby z lupen sloen spatuj; ostatn pak hlavice jsou lemo vny pouhmi s hranami hlavic soubnmi lbky. Noice ili paty sloupk tch jsou na spsob attickch podval z dvou vlc sloeny, mezi nimi se lbek nalz. Na jinch pak jsou vlce a lbky lmny, majce formu polygonln. Neobyejn tento spsob mnohohranch dk a noic sloupovc h vyskytuje se, a zdka, i na jinch stavbch romnskho slohu v echch: tak nalzme, e nkter sloupy krypty Doksansk podobn polygonaln formy dk a noic maj, jako sloupky podotknut kostela sv.Jiljskho. Klter v Doksanech byl r. 1141 zaloen, proe lze se domnvati, e romnsk st kostela sv. Jilj takt za panovn Vladislava I. vystavena byla, toti v dob nejivjho rucliu umleckho v cel historii e sk, v dob, kde slavn a nkladn kltery Strahov, Plasy, Doksany, Sedlec, Louovice, Podlaice atd. zaloeny byly. Devn schody vedou vzhru ke dvem, jimi se do ve kosteln vstupuje; nad v zdvih se prkenn zvonice, nehlednou stkou pokryt; dva zvony jsou ve zvonici zaveny, o nichto v Pamtkch naich obrn zprva podna byla. Vstoupive do chrmu spatujeme, e dolej stka romnsk ve (v pdorysu a, b, c, ) s lod chrmu jest spojena, a e dva vlcovit, na vysokch tverhranch podstavcch postaven sloupy podpraj ze, hoej st ve od prostory chrmov oddlujc. Nalzme zajist, e sloupy tyto podporovaly emporu (vstupek), zvltnm spsobem zzenou. Empory, nalzajc se u vt sti romnskch kostel v echch, spovaj na obloucch, jeto obyejn dvma sloupy jsou podporovny, jako na p. v Zbo, Sv. Jakube, v Libcanech, ve Vroutku, Poii nad Szavou, v Potvorov, Libevsi, Mohelnici nad Szavou atd. Avak empory tyto maj podobu kruchty; empora kostela naeho byla vak naskrz zavena, jsouc od lodi kosteln oddlena zd, v nto nkolik otvor, sloupky na dv rozdlench, se nalzalo, tak e tm, jito na krucht slueb boch se astnili, tmito oknci voln pohled na olt v protjm presbyteriu se otvral. Nen to vak jedin pamtka oratoria od lodi chrmu p mou zd oddlenho z doby romnskho slohu v echch. Zachovala se a podnes podobnm spsobem uzaven empora v ozdobnm kostelku Podvineckm, i pipome nouti slu, e na hlavicch polosloupk kostelka Podvineckho lupenovit ozdoby podobnho tvaru jako na makovicch sloupk chrmu sv. Jilj se spatuj, proe do mnvme se, e Podvineck kaple takt ze skvl doby Vladislava I., t. j. z polovice XII. stolet pochz.

Skoumajce podrobnji romnskou stavbu na spsob ve se vypnajc, nabvme pesvden, e tato stka kostela pvodn nebyla v, nbr e se v n zjevuje zpadn prel nkdejho ovem velmi skrovnho romnskho kostelka. Zdi staven tohoto, vi se podobajcho, jsou toti sloeny z tesanch ulovch tverc deset i dva nct palc vysokch a 2024" irokch; z takovchto tverc jest vystavena takt severn, na naem pdorysu ernmi tahy naznaen ze kosteln a k e se thnouc; pil oprac naproti c postaven, jako i ostatn zdi, presbyterium a lodi ohrazujc, skldaj se z lmanch ili tukovch kamen. Domnnka tud povstv, e lo de vnjho romnskho kostelka, jeho zpadn prel se ve stavb vovit zachovalo, a k onomu opracmu pi li shala, kde prav hel tvoc k e vybh, a e na tomto mst v polokruhu se zahbala, a tvoivi okrouhlou apsidu, s vchodn lodn zdi od f vybhajc se spojovala. Od / pak se rovnm smrem thla jin ze kostelka a k 6, tak e ze 6c co zbytek nkdej jin zdi kaple sv. Jilj se zachovala. Zejm stopy zazdnho, polooblou kem klenutho okna v severn zdi pisvduj tomu, e tato stka severn lodi skuten z doby romnskho sta vitelskho slohu pochz. Zvltn zajmavost do sebe m vloen schod ve tloutce severn zdi. Z mal sn na vchodn stran ve dou dvee ke schodm, po nich se vystupuje k vklenku dosti prostrannmu, kter, jak pdorys ukazuje, okrouhlm oknkem romnskho tvaru byl osvtlen. Vchodn sn byla bezpochyby sakristi devnjho kostelka, a z v klenku nad podlahou chrmu znamenit povenho vystupovala kazatelna, do kter se knz ze sakristie chod bou do tloutky zdi vpravenou po schodech ubral. Kazatelny, podobnm spsobem zzen, ji mlo kde v cechch se nalzaj.2) O kazatelnch tohoto spsobu, jakch u jen nkter stopy ve Francouz ch se zachovaly, pe na slovo vzat znatel stavitelskch pamtek Viollet le Duc ve vtenm svm slovnku francouzskho stavitelstv. Tyto kazatelny tvoily vstupek do lodi kosteln vnikajc, za nm se vklenek, ve tloutce zdi utvoen a obyejn malmi oknky osvtlen, nalzal; vystupovalo se k vklenku tomuto po schodech ve tloutce zdi zhotovench." 3) V kostelku sv. -Jiljskm odbvny byly sluby bo pro lid obecn, proto byla kazatelna v kapli t nutnou potebou, kdeto v chrmu klternm dn kazatelny ne2 ) Schody ve tloutce zdi, a sice na dl, (podobn jak v sv.Jiljskm kostele poloen, nalzaj se takt v romnskm koste lku ve Vysokm jezd na Opoensku; tyto vak vedou na em poru (kruchtu) a odtud na v. Srov. P amtky III., str. 255. 3 ) Ces chaires formaient comme un balcon saillant 1'interieur de Pglise, porte en encorbellement, accompagn une niche prise aux dpens du mur, et ordinairement claire par de petites fentres; o j montait par un escalier pratiqu dans 1'paisseur de la construction. Viollet le Duc, Dictionnaire de l'architecture francaise. II. 408.

30

234

Kostel sv. Jilj v Milevsku.

bvalo. Kltern chrmy nebyly ve stedovku ustanoven y pro laiky, nbr pro spolenost kltern, pro mnichy; Sluby bo pro lid obecn se konaly ve farnch kostelch a v kaplch pi kltech se nalzajcch. V basilikch klternch bval dolej nebo mnsk kr ohrazen pkami nebo zdmi vce mn vysokmi, jimi zbo mnichv V kru shromdnch od laik bval odlouen. eln stka ohrady t, do stedn lodi vnikajc a tuto pepau jc, byla na spsob kruchty zzena, na n pulpit (lecto rium, tud nm. nzev Lettner") se nalzal, u nho mnich perikopy sv. evangeli tval. V ostatnch mstno stech lodi chrmov bvali host kltern a poutnci slubm bom ptomni, a asto i neastnci, kte se tam ped trestajcm ramenem spravedlnosti uteke v posvtnm asylu nezdka cel dni a noci trvili. V basilice Milevsk, v sousedstv kostela sv. Jilj se zdvihajc, nalz se pamtka zvltnho, ovem neobyejnho zzen kru mniskho. Vchodn st stedn lodi jest vysokou, a ke stropu chrmu vyhnanou zd od obou postrannch lod oddlena, m ovem mnii v dolejm kru pjc neb na modlitbch trvajc psn odloueni byli od laik shromdnch v lodch vedlejch. Ponvad tedy, jak ukzno, v basilice Milevsk dn kazatelny nebylo, poadovalo ustanoven kaple sv.-Jiljsk, aby tam zvltn kazatelna k hlsn slova boho lidu obecnmu zzena byla. Ne vak obmezen nad mru prostora chrmeku prvotnho nepipoutla tomu, aby kazatelna a schody k n vedouc v lodi sam byly poloeny; proto kazatelna spolu s chodbou ve tloutce zdi byla zzena, m prostrannost kaple dn ujmy netrpla. Nalzme tedy v kostele tomto pamtku neobyejnho zaloeni kazatelny, m chrm ten zvltn zajmavosti a dleitosti nabv. Presbyterium chrmu sv.-Jiljskho a ze lodi jeho severn honos se krsnmi tvary psnho gotickho slohu; zvlt poskytuje kr (presbyterium) nad mru skvl po hled. Kr ten jest osvtlen patero gotickmi okny, jichto kruba nejvce ze tver - a trojlist se skld. Mezi okny a po obou stranch kru vypn se dvanct thlch tykovch sloup (Stangensulen); polygonln jich hlavice, na spsob kalichu se c, podpraj pasy krsnho hvzdovho klenut. Cel presbyterium skld se z patera klenbovch oddlen (Gewlbjoche, trave), jichto ebra T samm vrcholu klenby v ozdobnch zvornch kamenech se sbhaj. V jin stn lodi spatuj se ti gotick okna, pknou krubou zdoben; protj severn ze vak dnch oken nem; jen stopy romnskho zazdnho okna ve zdi tto, jak svrchu podotknuto, znamenati lze. Nyn jest lo kosteln plochm prkennm stropem kryta; e vak i nad lod touto se druhdy gotick klenut vypnalo, ukazuj zejm ostatky eber oblouk, na nosich dmysln zdobench spovajc. Nosi takovch v lodi chrmov jest potem es tnct; ozdoby jejich skldaj se z lupen, kruh, koul a emnk, domysln kladench

a se propltajcch tak, e fantastick sloen jich nejvce tvm zvecm se podob. Sledujce okem smry onch ostatk nkdejch oblouk klenby, shledvme, e jsou to seky pmch gotickch oblouk, e tedy kostel, v dob gotickho slohu z prvotn romnsk kaple zzen, buto temi lomi se honosil, anebo e pouze jedinou lo ml, nad n se hvzdov klenut, podobn jako nad presby teriem, vznelo. Ne vak, kdyby chrmek ten ti lodi byl mval a tud klenut jeho o est sloup se opralo, tala by kad z postrannch lod pouze pt stop, a byla by tud nad mru zk, proto za to mm, e kostel dnch sloup a postrannch lod neml a e nad jedinou lod jeho se ozdobn hvzdov klenut spatovalo. Jet nyn v pln hrozn pustot sv pekvapuje chrm ten skvlost gotickch tvar svch, zvlt kdy oko k presbyteriu se nese, jeho krsn, dmysln slo en klenut, thl sloupky a mistrnou krubou zdoben okna dojmav pohled poskytuj: jak pekrsn musela se svatyn tato za onch as jeviti, kdy i nad lod jej paprsky hvzdovho klenut se rozkldaly a cel stroj i ozdoba chrmu s ulechtilmi stavitelskmi tvary jeho v ladnm soumru se nalzal y! Na mst hvzdovho klenut poloen byl r. 1593 strop z desk devnch, pe ste malovanch; strop ten se nyn v chatrnm nad mru stavu nalz, nebof mnoho desk ji dol spadlo a jin odchlpen nad hlavou navtvovatele vis, kad chvle spa dnutm hrozce. Na severn stran presbyteria jsou dvee tesanmi pruty a lbky opaen, do prostrann gotick sn ve douc. Sn ta jest pn zd na dv rozdlena; pedn stka jej jest sakristi, zadn pak umrl komorou. Mi strovsk hvzdov klenut, jeho pasy z ozdobnch nosi vynikaj, vzn se nad touto sn. Avak kobka ta dn stechy nem, proe vody deov voln vnikaj do sta ven, jeho klenbu a zdi mech a zelen plse pokrv. T i sousedn ze presbyteria trp velice vodou pi n se hromadc, a vlhkost i zde kmen drmol a obmtku odchlipuje. Knsk kr a gotick jin strana kostela jsou na zevnj stran silnmi, o dvou odstavcch se zdvihajcmi pili obehnny, mezi nimi vysok gotick okna s vbor nou krubou svou pkn pohled poskytuj; zasklenn oken jest a posud dobr. Na jin stran jest vchod do chrmu, jednoduchm gotickm portlem ohrazen. Nad kostelem vypn se pkr stecha, jejto krovy, byve r. 1796 kladeny, v dokonalm stavu se nalzaj. Gotick formy kostela sv. Jilj srovnvaj se vborn s poadavky psn gotickho slohu; nenalz se pi nich dnch motiv pozdj vybujnl gotiky, jakch ji na chrmu Praskm sv. Vta spatujeme, proe souditi lze, e stavitel chrmu sv.-Jiljskho nebyl pvrencem koly Matie z Arrasu, ani Petra z Gmndenu, nbr e se psn dle vzor a zkon starho, dokonalejho slohu gotickho

Kostel sv. Jilj v Milevsku.

235

spravoval. Stavitel, jemu na konci XIV. stolet loha pipadla, skrovn romnsk kostelek sv. Jilj roziti a v gotickm slohu pestavti, byl domc umlec, bezpochyby mistr Stank, jemu dle svdectv pvodn listiny od roku 1407, v archivu Krumlovskm se nalzajc, uloeno bylo, aby pestavl Krumlovsk farn kostel, zvlt pak presbyterium a sakristii na jeho spsob chrmu sv. Jilj v Milevsku, kterto chrm za onoho vku za stavbu vzorn byl povaovn. Kostel sv. Jilj jest pamtn a zajmav netoliko v ohledu archaeologickm, nbr chrm ten i velkou praktickou cenu do sebe m, honosc se ulechtilmi tvary gotickmi, jeto pi podobnch stavbch umlcm naim za vzor slouiti mohou. Na pamtkch takovch zakld se spolu estn povst a slva umleck minulch vk vlasti na; jevila by se tedy v tom petrpk ironie, kdyby se pipustilo, aby za naich dn, kde historick slva mi nulosti jest zjevnm heslem nam, vznamn onen pomnk hrozc jemu zkze vydn byl. Vdyf pak se tu nejedn o nkladn njak obnoven budovy, nbr jen o zachrnn kostela ped zkzou se blc, e ho docliti lze poloenm novho stropu nad lod a postavenm stky nad sakristi, m by i nebezpe severn zdi presbyteria hrozc odvrceno bylo. Kojme se nadj, e vzdlanj st obecenstva, poznavi cenu umleckou chrmu tohoto, pomoc svou k zachovn jeho se piin, zvlt pak, e veledst. p. prelt opat Strahovsk, jen spanilomyslnou obtivost svou pi hojnch pleitostech tak skvle osvd il, pomoci sv neodepe tenkrte, kde se jedn o zacho vn nejskvlej perly umleck, na statcch kltera Strahovskho se skrvajc. Konen budte zde poloeny nkter dodatky, vztahujc se k popisu kostela sv. Bartolomje v Milevsku, o nm ve III. dlu Pamtek naich obrnji jednno. 4) Chrm ten jest, jak p. pr. Zap na mst naznaenm prav, tverhran, z nepitesanch ulovch kamen vystaven, jsouc se vech stran hrubmi opracmi pili obehnn. Ani pamtky stavitelskch ozdob na nm se nenalz; mlil by se vak, kdoby chtl tuto obhroublost vstavnosti
) Pamtky III., sv. 6., str. 277.

kostela pipisovati neobyejn velkmu st. Kdy vlastn zaloen byl, nevme, vak nynj stavba nesh dle na eho mnn ne do poloviky XV. stolet." Srovnvm se pln s mnnm pana Zapa, dokldaje k tomu, e hrub tato stavba v sob chov zvltnost a posud mn uv e nou, je tomu nasvduje, e chrm tento v XV. stolet, a sice v dobch husitsk vlky byl vystaven. Zdi kosteln jsou toti asi dva shy zv nad strop lodi a klenut kru vyhnny, tak e prostrannou s nad chrmem se prost rajc zavraj, kterto zkmi, na spsob stelnch skulin zzenmi otvory jest osvtlena. Zcela podobn, stel nmi skulinami opaten sn nad stropem chrmovm na lzaj se v ohradnch kostelch v Sedmihradsku, kde v XV. stolet k tomu cli takto stavny byly, aby v nich obyva tel mstys a vesnic, kde dnch hrad nebylo, se uchr nili a hjili, kdy Turci, vrahov kesanstva, vpdy do Sedmihradska inili.5) Nalzme tedy v Milevsku ohradni kostel (Castellum), jeho hrub stavba, dnch tm zklad nemajc, jest svdectvm, e chrm ten v dsnch dobch blcho se nebezpeenstv na spch vystaven byl. Spsob stavby ko steln, zvlt pak kolem stelnch skulin siln porouchan zdi tomu pisvduj, e, podobn jako na pemnohch jinch mstech vlasti na ve vlench bzch se dlo, mstnosti kosteln byly poslednm toitm a spolu ohradou obyvatelstva ped neptelem na dorejcm. Ovem e dn historick zprvy o osudech Milevska v dobch husitsk vlky se nezachovalo; ne vak letopisov nai zmiuji se obyejn jen o vjevch onoho krutho boje, jeto vynikaj znamenitost aneb dosahem svm. Nebylo by konce ohromnmu popisu, jenby ml obsahovati vecky dsn podrobnost vlek husitskch. Kostel sv. Bartolomje v Milevsku jest nmm, avak bezpostednm svdke m hroznch pbh jest to kus rmutn domc historie, v zdumiv podob sv do naeho vku shajc. Ne vak brzo pamtka tato z povrchu zem zmiz, nebo se konaj ppravy k sboen nynjho kostelnho staven, aby na mst jeho nov chrm Pn v M ilevsku vystaven byl.
5 ) Srovn. Friedr. Mller, die Vertheidigungskirchen in Siebenbrgen. Mittheil. d. k. k. Centr. Commiss. 1857. S. 211.

Pspvky k djinm osvty v echch.

I. Soudov nad. arodjnky. Lidstvo .doby stedovk bylo co do istolidsk mravn povahy o, jako za naich dnv; lovk zstv vdy lovkem, toliko e tehd jin n hledy, jin smry ve svt panovaly, jich vsledkov v prakti ckm ivot jin mravy a jin obyeje v ivot uvedli. Mt zajist kad vk sv hesla, sv vidy, sv mylenky, za kter stoj, za kter bojuje, a dle nich se jeho zkladn smlen, mravy a zvyky ponenhlu vyvinuj a pispsobuj. Hlavnm rzem stedovku bylo, e sob liboval v nejzazch krajnostech. T vldyka, co duchem nbonosti a vry naden ozdobn gotick chrmy zakldal, kltery bohat obmlel, il nezdka v samch ptkch se svmi sousedy, nepokldaje sob nic za zl, pstnmu prvu prchod dvati, odpovdnku svmu na emkoliv koditi, zbo jemu nsilm odcizovati, ano i f svou na nevinnch poddanch soupee svho vylvati, dle starobylho poekadla : quod delirant reges, plectuntur Achivi. Jako s jedn strany

30*

236

Pspvky k djinm osvty v Cechch. zeln slova. Tyto povren ibnky ovem neprokzaly se bti mocnmi, alebr ponn sluky pilo na jevo, nae ihned za arodjnici jest jmna, kter neobml le pnu svmu cos zlho udlati. Vldyka z Bin, nestoje duchem nad jin, byl jako tito ped sudky zaujat. Ze strachu ped udlnm vydal poetilou slouku do rukou prva Plzeskho, vin ji z arodjstv. Zapoala dn pe. Soudcov mstskho prva Plzeskho slyeli alobu pvoda, pak proti tomu odpor obalovan, nae v slech svdkv ped se vzat a bedliv povaovno jest, co dle ku prvu dokldno bylo. Mstsk prvo Plzesk skldalo s e ponejvce z osob stavu mstskho, a k jich pochvale budi eeno, e nhledy jejich o arch byly ji vytbenj a lidtj. Soudcov upustili z t piny od vlastn obaloby na ry znjc, a zalo ili vpovd svou na nsledujcch okolnostech: Ma rjanna z Mostit dopustila se povrivmi ibinky" a uvnm njakch slov nenleitch a v len podezelch, nenleit vci proti pnu svmu a peinila se tm proti povinnosti vrn poddanosti sv". Akoliv se ze svdkv, od pana Jana Bna ved ench, s dostatkem vyhledalo, e jest se ona ar proti nmu dopustila, vak aby ta kovmi povrivmi ibinky a nenleitmi slovy jemu, jako njakm trvenm na zdrav a rozumu ukozeno bylo, toho se pi rozvaovn prva najti a uznvati neme". Na z klad veho toho vynesen jest tedy nlez: aby se Mar janna v prvn trestn vzala, a vymeno j veejn mrskn me tlami u prane; po vykonanm pak trestu mla se z kraje Plze skho vykliditi a desti mil ble, dokud iva, nemla se zase v tom kraji dti najti pod ztracenm hrdla podle prva. Velemoudr a opatrn tento rozsudek vynesen byl v pondl po sv. Katein lta Pn 1575. Appellac byla vyhrazena, a vl dyka Bn dal za odloen do asu prvnho. Plzesk rozsudek el prvn cestou k Pra skm appellacm, se dost za proputn trpnho prva na ubohou Marjannu. Pi appellanm soudu sedli tehd z vtho dlu osoby stavu pan skho, jako pedseda p. Jan mlad z Lobkovic na Tonku, radov pan Jan Bezdruick z Kolovrat, Dr. Gabriel Sv chin z Paumberka a j. v. U nich pevldala dosud starobyl psnost k arodjnicm. Pnov pospili sob s vyzenm soudu a napravili 11. ledna 1576 Plzesk rozsudek tou mrou: ponvad se netoliko potahov v a lob na Marjannu doloen, ale i mnohem vt, jich by se dopu stiti mla, nachzej, % t piny pro dostatenj vyhledn t Marjanna k trpnmu prvu dna bti m podle prva. A co se tak toho trpnm prvem pi n vyhled, pjde na to dle, co za prvo jest. s )
s ) K vli zajmavosti klademe zde celou vpovd prva Plzeskho s vylm na to appellanm rozsudkem, nezmnive na nich le pravopis: V t pi, kter se dr mezi urozenm vldykou panem Ja nem Bnem z Bin a na Svinn z jedn, a Marjannou ze vsi Mostit, kmetinou urozen pan Johanky darsk z Vidna, pan bby jeho, z strany druh. Vpovd. Tu my slyeve alobu, proti tomu odpor, potom svdky i co dle ku prvu dokldno jest, toho veho s pilnost bedliv pov ive, takto mezi stranami za prvo vypovdme: Akoliv k z svdkv od pana Jana Bna vedench to se s dostatkem vyhledalo a nalo: e jest se Marjanna, kmetina uro zen pan Johanky rsk z Vidna, proti nmu povrivch tbenk&v, plenm vlasv na prach a takov prach v jdlo dvnm i do loe vlasv kladenm, tud tak njakch slov nenleitch a v len podezelch dopustila, eho jest po tch pinch, v odpovdi sv na alobu pn Janovu Bnovu pedloench, slun uiniti nemla; vak aby takovmi povrivmi tbenky a slovy nenleit mi tmu pnu Janovi Bnovi, jako njakm trvenm, na zdrav a rozumu jeho ukozeno a ubleno bti mlo, toho se pi rozvaovn prva najti a uznvati neme, ale t Marjanna, e takovmi tbenky a povrivmi slovy proti panu Janovi Bnovi nenleit vci a proti povinnosti vrn poddanosti sv se jest dopustila a peinila. Z t piny doten Marjanna v trestn prvn se bre, e u prane zjevn metlami trestna jsouc, aby se hned potom

iv vra koeny sv hlubo ko v ivot jednotlivcv pustila, tak s drah strany hned vedle n bujn rostla hrozn povra, kazc opt, co vra napravila. Tu kvetla krsn dobroinnost a nn milosrdenstv, tam opt krut, bezohledn psnost a krvav hrozn spravedlnost, nad ktero u vlasy na hlav vzhru vstvaj. el n ke nm pominouti tyto v duchu asu spovajc mravn kazy a poobrtiti toliko zetel ke hlavn znmce stedo vku, ku pove. Ta dusila co tk vzduch obzor stedovk, ano vlekla se a k sammu novmu vku, kde se teprv pomalu vytrcela, postupujc msto pvtivjmu a rozumnjmu svtlu. Jeden z politovn nejhodnjch a nejstralivjch vrstku t povry byly soudy arodjnick, za stedovku vbec bn a ob vykl, pohltiv na tisce nevinnch li dskch ivotv, a tropiv, co se zem Rakouskch dote, neesti sv tak dlouho, a jim csa ovna Maria Teresie se synem svm Josefem r. 1770 zapovd douc meze vyhranila. Stlo to mnoho prce a asu, prv ne se stran pehrada hluboce zakoenl povry v tom ohledu poboila; nebol o tom, e arodjnice a arodjnci jsou, pesvdovalo zvlt to (!), e se nefastn, obviovan obti ducha asovho k tomuto zloinu samy piznvaly. Na to se tehdej svt arci neohlel, e k pi znn donuceni byli obalovan trpnm prvem, t. j. kdy se k nim muenm pikroilo, a jasnoerven krev z popukanch il do v ky stkala, a dy z kloub mocn se vymkly, a roubami se ven hnty chrupaly. V bezednm moi takovch nesnesitelnch, trvalch bolest bylo i nejnevinnjmu piznati se ke vemu, co koliv slep spravedlnost zvdti sob dala, spravedlnost to, kte r bez trpnosti a chladn zezpod svch allongeovch paruk k tmto peukrutnm mukm obasn pihlela, nettc se vstou piti do lidskch muren, jakov pi kadm hrdelnm soudu ili prvu byly. Paragrafov svdom a lidskho citu poheni byli, bohuel! na ten as v tvrdm spnku! Ne nechtjme souditi bez rozmyslu; stedovk nevda sm byl takov; nebudou -li nm" budouc vkov nieho za barbarstv pokldati, mnohem hor onoho stedovkho? -------- Mutatis mutandis (zmnc, co se m zmniti) mme ty sam chyby, ty sam poklsky, tu samou zate mnlost, to sam rytstvo, ty sam pedsudky, ty sam arodjnick soudy, ty sam murny, jako ml stedovk, s tou pouze vmn kou, e je n svt v jin roucho odl, jinak nazval, do pozla cench rmk vloil, e jinmi frasemi o nich mluv; slovem, co ml samorostl, upmn stedovk surovho, mme my peito van (raffinovan) a lakem potaen. 1. Psemn pamtky pozdnho stedovku, kter hrdeln soudy a pe pi prvu msta Plzn se sbhl v sob zdruj, a druhdy (!) st mstskho archivu Plzeskho bvaly, pipomnaj na jednom mst *) mezi jinm t arodjnickho soudu, konanho pi prvu msta Plzn a stvrzenho u Praskch appellac. Soud tento pad do doby krle Maximiliana II. V prmysln za naich dnv rovin, na staroitn tvrzi Svinn') sedl lta 1575 urozen a staten vldyka Jan Bn z Bin a na Svinn, potomek rodu, nleejcho k nejstarm v naem krlovstv. Piinnm bby sv Johanky drsk z Vidna s) vzal jistou Marjannu ze vsi Mostit, 4) kmetinu svrchu een pan, do sluby na tvrz svou. Z nepovdomho na ten as podntu dopustila se Mar jan na ar proti pnu svmu. Soudn akta ml moude a zmysln o podntu takovm, le ze veho lze snadno domysliti se, e v tom lska vzela. Pn na Svinn byl vrojatn svobodn a mlad, co bez pochyby i o sluce jeho plat. Bli obcovn s pnem svm, j ej co den vidvala, zd se, e v poetil kmetin neblah pla men lsky rozntilo, aniby byl vldyka stejn city s n sdlel. By nklonnost jeho k sob pipoutala, utekla se ke kouzlm, o jako rch doba jej vdla, e k zskn lsky pomhaj, a kter ch se v podobnch ppadech od zamilovanch zhusta uvalo. Slovem, splivi vlasy sv na prach naspala pnu prek ten do pokrmu a vloila tajn vlasy sv do jeho loe, kajc pi tom jaksi kou *) Liber sententiarum appellationum de a*o 1573 1578, list 143. ) V kraji Praskm, v okresu Zbirovskm. ) Kr. Chebs. okr. Tepls. ) Kr. Plzes. okr. Rokytsk; Mostit psalo se t Mostit, Motice.
J J

Pspvky k djinm osvty v Cechch. Zprvy o schzkch archaeologickho sboru Musea kr. eskho. Rozsudn hl byla tmto rozsudkem opravenm bez pomoci I nad netastnou arodjnic vyvrena. Pistoupeno k n v Plzni pr vem trpnm, a nen pochybnosti, e i ona se na muen bezdky k arm piznala, jako si to slep spravedlnost mti dala. 0 je jm konenm soudu nenalzm nieho vce v soudnch proto -kollech; za jisto slu pokldati, e i ona hrdlo propadla, jako se v tiscerch podobnch pdech stvalo; obyejn ale smrt arodjnic bylo uplen na hranici. 2. Jin mrnj pd arodjnickho soudu nachzm v tme archivu Plzeskm, 6) konan r. 1660. Mstsk rada Plzesk vyklidila jakhosi arodjnka (jmno se neuvd) pro neplechy z msta. Ten octnuv se npotom v m st Rokycanech, honosil se tam tm, jakoby v Plzni ve vem ospravedlnn a ve svch nelechetnostech schvlen byl. V Rokycanech naekl pak arodjn knihou a virgul knze Tobie Kampana (Zvonae), a podobn jednoho souseda za zlodje. Po nkterm ase navrtil se sml arodjnk, proti jeho vypovdni z Plzn, zase do toho msta; byl vak zhy atlavnm vezenm bezpen opaten, arodjnick kniha byla mu odejmuta a panem rychtem Plzeskm do ohn uvrena, v nm ale pro sam ry za dlouh as shoeti nemohla; atlavn hospod pak byl z oudle onoho bezbonka velice souen a na mysli tak trpen, e tm blouzniti poal, a se mu zattm ly pomoci mu selo. Vechny tyto hrozn vci, jak optn navrcen se, tak i zl dn v Rokycanech i arovn v atlav Plzesk rili pni rady Plzesk za pana rady (consul), mistra Jakoba Smuranea 17. z 1660 piln povaovati a nalezli za prvo: eby z tch pin po kutu hrdla trestn zaslouil, vak prohldajce na tyto slavnosti (neudno jak, tum e bylo milostiv lto) a ji ptomn as feriarum, byla jemu vymena pokuta, aby metlami toliko ven z msta Novou branou na vnost skrze hospode atlavnho vyveden byl. Srovnme- li pedel pd s tmto, vyjde na jevo, e osvta 17. vku nepokroila valn u porovnn s 16. vkem, ano ra pokrok patrn zde do o bije. Pro ? udv djepis na mil vlasti. % kraje tohoto odebrala a desti mil ble, dokud iva, se zase v tm kraji nachzeti nedala, pod ztracenm hrdla podle prva. Actum v pondl po sv. Katein lta 1575. Vyhrazena appellac. Pan Jan Bn za odloen do asu prvnho. Appellan rozsudek na tu vpov: My Maximilian druh z Bo milosti volen msk csa, po vecky asy rozmnoitel e, Uhersk, esk, Dalmatsk a Charvatsk etc. krl, arcikne Rakousk, markhrab Moravsk, Lucembursk a Slezsk kne a Luick markhrab atd. oznamujem tmto listem: e raddy nae k appellacm na hrad naem Praskm zzen a usazen, na ty od prva msta Plzn odeslan a odevzdan, zapeetn akta mezi slovutnm Janem Bnem z Bin a na Svinn z jedn, a Marjannou ze vsi Mostit, kmetinou slovutn Johanky rsk z Vidna, z strany druh, co se z ruv obvinni a podle toho dosti trpnho prva proputn dote atd., jak aloba a akta t pe to vecko v sob e obsahuj, povive toho veho s pilnost podle prva, takto ten ortel na tm prv v pondl po sv. Katein lta 1575, ji minulho, mezi dotenmi stranami uinn, napravuj: ponvad se netoliko ti potahov , v alob od nadepsanho Jana Bna na dotenou Maijannu ze vsi Mostit doloen, ale i mnohem vt, jichby se dopustiti mla, nachzej, z t piny, pro dostatenj a gruntovnj toho veho zlho, na ni i na jin se vztahujcho, vyhledn, t Marjanna k trpnmu prvu dna bti m podle prva. A co se tak toho pi n vyhled, pjde na to dle ,co za prvo jest. A co k appel lac sloeno, to aby zase navrceno bylo. Tomu na svdom pe et na csaskou, k tomu soudu obzvltn zzenou, jes t zapeietno. Dn na hrad naem Praskm v stedu po pamtce ss. t Krlv, jen jest XL dies Januarii, lta Pn tischo ptistho sedmdestho a krlovstv naich mskho XIV., Uherskho XIII. a eskho XXVII. Gabriel vchinus a Paumberk m/p. Jan Bezdzsk z Bezdzi Hory m/p. s ) Proto collum consulare de an. 16521671, str. 224.

237

II. Xebrnkn fediunk. Podvm tuto listinu z bvalho archivu msta Plzn, z knihy dopisv mstsk rady Plzesk roka 1575, list. 45. List, a sm v sob nepatrn, svd p edce, jak nn duch naimi msty vanul, a pispje zajist k zevrubnj mu poznn tehdejch obanskch a spoleenskch pomruv. V oboru tom u ns jet velmi mlo podno; veejn ivot ped kv naich znme, jakch cnost ale v svm soukromm it! vyvinovali, k tomu nebylo posud s dostatkem pihleno. Podobn listy maj velikou kulturn dleitost do sebe, a vn koda kad takov perle, kter z vnce nrodnch cnost vypadv ve vedn prach zapomenut. Znt doten list takto: My purgmistr a radda msta Plzn znmo inme tmto listem vechnm vbec, kde ten neb touc slyn bude a zvlt kde nle: e pedstoupiv ped ns ukazatel listu tohoto, Martin Tesa, lovk n poddan ze vsi kvran, pedkldaje nedostatek zdrav svho i selost vku, ie robotou a emeslem svm se obchoditi, jsouc skrze to chudobou velmi sten, ani se sm bez pomoci dobrch a milosrdnch lid uiviti neme, myslu jsa mezi pobon a kesfansk lidi jti a almuny svat z milosrdnho skutku dati, prose ns v tom za fedrunk a ke vechnm vbec za pmluvu: i ponvad z kesansk lsky podle vle bo vichni jedni dru hm milosrdenstv ukazovati a initi pkladem pana Boha vemohoucho povinnost ukazuje, proto vech vbec kadho stavu a povoln s nleitou uctivost dme: kdeby astopsan Martin Tesa mezi vs, daje pro jmno Pna Boha almuny svat, se zachodil, e k nmu laskav a keslansky se ukzati rte a ukete pro odmnu Pna Boha, i tud od ns podobn libosti ukzn. Dn s pititnou peet na mstskou na svdom, v ptek po druh nedli postn, jen slov Reminiscere, lta 1575. P. Roman Voek.

3prog o sdjU5&d)
archaeologickho sboru Musea kr. eskho.
Schzka dne 1O. ledna 1SO3. Pan pedseda prof. Wocel pedloil vkresy Pseckho hradu, kter mu byl pan ekele zaslal. Zdail vyobrazen velepamtnho hradu Pseckho, o jeho znien surovost s nesvdomitost zvo diti se zd, podaj se asem v Pamtkch", jako i patin k nim text, jej pan Miltner pipravuje. Pan pedseda odevzdal od pan Louisy Hay-Kerrov pro Museum opt zaslan dary, z nich katalogy britickho Musea a n kter nsk spisy vynikaj. Mezi tmito zvlt statuty a asi 80 jmen politick tajn spolenosti Hoey". T pedloil zdailou rytinu podobizny zimnho krle eskho Fridricha. Npis pod rytinou tou jest: Fridericus D. G. Bohemiae rex, Comes Palatinus Rheni S. R. J. Princeps Elector, Dux Bavarae, Marchio Moraviae, Dux Silesiae, Marchio Lusatiae etc. aetate 24. Anno salutis 1620. Npadn jest, e koruna na poduce vedle postavy Fridrichovy se nalzajc nepodob se korun svatovc slavsk. Jest to bez pochyby vyobrazen koruna, j Fridrich obyejn uval a kterou vojvoda Bavorsk Maximilian, dostav se do Prahy po bitv Blohorsk, s sebou do Mnichova odvezl, kde v krlovsk pokladnici a podnes jakoto koruna esk se ukazuje. P. prof. Zap etl list od velectihodnho knze Kar. Hjka v Domalicch, kter sboru o nkterch dleitch nlezch staroitnost v okol Domalickm zprvu dv. Vysvt z tto zprvy, e obyvatel Domalickho okol ji se starmi many na njak spsob se stkati museli, neb mimo jin pamtn vci byly u vsi Volmavy (Vollmau) nalezeny msk mdn penze, za csa Oktaviana Augusta, Claudia Nerona a Hadriana raen. Loskho pak roku pilo se nhodou i na vci bronzov, kdy kamenick mistr Josef Breis se svmi pomocnky v lese od Domalic as hodinu vzdlenm, jen sluje Okrouhlk, kamen tesal, pod kamenem pskovcovm, kter mohl pes 400 cent viti. Tyto prastar bronzov vci byly: 1. Pkn podlouhl kruh s rovnobnmi rkami na vnitn stran, kter m 3 1/," v prmru. 2. Kruh obdlouhl, uvnit rovn, zevnit do kulat vypukl, s trojm seadnm rek rovnch a proti sob ohnutch. Konce kruhu toho jsou ven vyhnuty.

238

Zprvy o schzkch archaeologickho sboru Musea kr. eskho. koncch zahnut, pak bronzov zmlek z ploskho prunho drtu v esti zlomcch, kterto vci se nalezly u Roupova na pastvin Chejlm . pare. 507 a 509 dne 6. listopadu 1862 od zahradnka Wildta pi szen stromu; b) zlomek kachle s vypuklou podobou ryte na koni, nal. na mst bvalho hradu Pse na panstv K covskm 4' pod zem. Pan Luisa Hay-Kerrov: statuty a symbol jist tajn nebezpen spolenosti v in, nazvan Hoy". P. E. Hynek, hospodsk ze Zchlumi: eleznou ostruhu, nal. na vrchu Kletn, bl hradu Litickho. P. Peregrin Jarolmek: kamenn mlat. P. Alois Pothnk, kaplan v Malenovicch: stbrn penz Sigmunda, Polskho krle, od r. 1588. P. V. Hork, technik, daroval: Orig. pap. listinu od 30. pros. 1643 v Smiicch: Daniel star Outck z Festenberka, hejtman panstv Smiickho, vysvduje zachovalost Janu Fruntarovi ze vsi ernilo va." P. Viktor Bezdka, knz kltera elivskho (skrze archivara p. Erbena): devt pepis listin z 15. a 17. vku, tkajcch se kltera elivskho, mezi nimi list od 27. dubna 1555. v nm po tvrzuje krl Ferdinand volbu knze Martina za opata elivskho. Dvorsk sekret pan Ant. Rybika: a) vidimovan pepis latinsk zakldac listiny kltera Kartouzskho ve Valdicch u Jina, dan od Albrechta z Waldteina dne 8. pros. 1627, pak dva vidimovan vtahy z tto listiny; b) pepis nm. listiny ddo. ve Vdni, 9. ledna 1705: poven Liboria Vcsl. Ubelliho na ryte"; c) sazbu ili cennik dv v Podskal od 19. dubna 1717; d) vidimovan pepis ty listin Slezskch vvod Jindicha a Bolka od r. 1314, 1326, 1342 a 1346 ddo. Jauer % l 1734. P. Ant. Pflegr, pokladnk berninho adu v Praze (skrze p. archivara Erbena): Orig. listinu pergam. od 4. Mart. 1377: Frana Negel judex, Tyczo cum virgine, magister civium et aliquot jurati cives in Zacz notumfaciunt testamentm concivis sui Kezler dicti, qui inter alia etiam Iegavit euieunque, quivis aedifieaverit realiter pontem in Trnovan, ad idem opus 5 sexag. gr. et pauperibus vereeundantibus palani mendicare domesticis 5 sexag. gr." P. Jan Karel Rojek, dkan v Budyni: Pepisy dvaceti listin, je se nachzej v archivu msta Budyn: a) od 6. Noveb. 1302: Wenceslaus Boemiae rex approbat mensurationem bonorum in Budy, quam fecit matertera ejus Griffina ducissa de Sandec, et confirmat conventionem, quam illa iniit de eadem mensuratione cum incolis horum bonorum; item approbat venditioneni sex laneorum in Malovar Hostkoni, olim civi in Budyfi." b) od 4. dubna 1376 : Wilhelmus dominus in Hasemburg et Nicolaus ibidem convertunt censualibus suis in Budy et extra muros civitatis hujus habitantibus censm, quem persolverunt in ntura, in pecunialem." c) lidem vendunt eodem die Chotyeborio castellano in Hasemburg, Pesconi judici, Havelczoni concivi re aliquot laneos et strichones sub jure emphyteotico, quod vulgariter dicitur podac, sub ea conditione, ut persolvant censm anmialem." d) od 22. dubna 1381 : Venceslaus rex hominibus in Budy conc edit res venales et mercionales per quamcunque viam siv stratm vehere versus civita tem Syttaviam." e) od 7. dubna 1408: Jan a Mikul z Hazmburka osvobozuj Budysk od povinnosti, vno od nich kupovati." f) od 12. bezna 1414: Mikul Zajc z Hazmbu rka odpout nkter ro boty Budyskm i sedlkm Pistskm, Vrbeckm a Rudenskm." g) od 4. bezna 1451: Jana Zajce z Hazmburka vpov ve pi obce msta Budyn s obcemi vesnickmi Pisty, Vrbkou a Rudni ckou." h) od 26. nora 1477: Jan Zajc z Hazmburka dv obci Budysk darem lze v pedmst Budyskm." i) od 30. prosince 1495: Vladislav krl povoluje mstu Budyni dva vron trhy." U) od 14. bezna 1506: Jan z ellenberka a Zdenk Lev z Ro mitla daruj nedostaven dm strce svho Mikule Zajc e z Hazmburka v Budyni obci Budysk, aby si ho dostavila za radnici." 1, m, n) od 14. bezna 1506, od 13. kvtna 1507 a od 28. ervna 1508: Budyt obrceni jsou od prva Magdeburskho ku p r vu sta rh o m sta Pra sk ho. " o) od 29. k vtna 1510 : Jik z Brloha prodv tpnici svou v Budyni obci Budysk za 90 kop." p) od 22. ervna 1515 : Jan Zajc z Hazmburka upravuje pomr mfan Budyskch a obyvatel okolnch vs Pist, Vrbky a Roudnku k mlnu, kter jest u Budyn, jak toti prce k nmu povinni jsou initi." q) od 3. nora 1520: Jan Zajc z Hazm-

3. Pedelmu podobn kruh, jen e uvnit vydut neb vy dlaban, zevnit rovn rkovan. 4. Dva cel, hladk, tenk kruhy beze vech rek; pak ti kusy kruhu hladkch, ti kusy z kruh roubovit vypilovanch, s koncem hladkm, a jeden kus z prosted kruhu, podobnho to mu, jen jest pod slem 1. popsn. 5. Bronzov srpy, a sice jeden cel se pikou od nlezc zlomenou, se lbkem a drkou na dradle; pak dva kusy ze srp od piky ostr a dva od dolejho konce. Hbety tchto srp jsou vypukl, strana zpodn (k trv neb zemi) zcela rovn, ost dosti tenk. Prmr celho srpu od piky k nsad i k dradlu obn 6 palc. 6. Dv a kusy no na ob strany ostrch, jeden od piky pl palc dlouh, druh prostedek noe ti palce dlouh, oba pak v prosted mezi obma ostma siln vypukl. 7. Hrot ze pu s dutinou pro nsadku, pika zlomena, dlka ti palce. 8. Ost tak zvanho paltafu ili keltu, podobajc se ostmu mal sekerky. ka ost dva, dlka od ost vzhru I 3 /, palce. 9. Heb podobn roubu s hlavou silnou, jen e hlubok la biny nejdou spirln, nbr v okruhu v sebe zase vbhaj. T jin tak lbkovan kus drtu, a mimo to nkolik kousk hladkho drtu a nkolik drobnch zlomk, o nich se ned uriti, k emu by byly. Vecky tyto staroitnosti jsou z bronzu, v nm m siln pevld, a pokryty jsou tlustm ezem zelenm, podobnm ntr u emaillovanmu. Pi tom nalezeny byly t dva kusy litiny mdn nespracovan. V eck y t y vci nalezen v 4 libry a l l / 2 lot u, a Domalick lkrnk pan Max. Pril od kamenk je skoupiv, pro pamtku u sebe chov a ochotn kadmu ukazuje. P. pedseda poukzal, e zvlt dleit jsou pi nlezu tomto doten dv litiny nespracovan mdi, ano i zde jako i na mnoha jinch mstech v Anglii a Francii tm dokzno jest, e vci bron zov nikoliv obchodem od man aneb ek do zem tchto se nedostaly, ale spe v nich samch zhotovovny byly, kdy ji ltka, z n se vyrbly, tam se nalz. Velectihodn pan dopisovatel oznmi l t ve svm listu, e pi kopn kanlu pro eleznou drhu na domalick louce, Kabt zvan, mnoho lidskch kost a lebek nalezen o bylo, kter opt na tomt mst, nkdejm snad bojiti, zahrabny byly. P. prof. Zap pedloil nkresy a popis kostelka svatovtskho v Srbicch od dra K. Jinskho, kter se svm asem v Pamtkch uveejn. Na to etl pan Fr. Bene, konservato kraje slavskho, zda il pojednn o slavskm chrmu Pn, kter t svm asem v Pamtkch uveejnno bude. Pi tom podotkl, e vecky star nhrobn kameny velmi bedliv a s nemalm nkladem do zd za sazeny jsou, co veobecnho uznn a chvly dolo. Pan Josef Zikmund, advokt v slavi a poslanec na snmu eskm, co host, vysvtloval sboru, kterak se to v slavi mysl se zzenm archaeologicko - historickho spolku pro slav a jej okol. Toto vsvtlen vzcnho hosta bylo vdn pijato a ra dostn pochvleno. Konen pedloil veledstojn pan K. Rojek, dkan v Bu dyni, d sboru a poslanec na snmu zemskm, pepisy 20 listin, kter se nachzej v archivu msta Budyn a z nich nejstar do r. 1302, nejnovj pak do r. 1602 pad. Zvlt zajmav j sou nkter z nich co pspvek k djepisu nmeckho prva v mstech eskch. Dary k archaeologick sbrce Musea krlovstv eskho pi byl od 14. prosince 1862 do 10. ledna 1863 jsou: P. prof. Felix Francesconi daroval: kord, znamenan . 1414 na epeli; nal. nkde na Rn; drce jej dostal od p. Litlofa, kapelnka velkovvody Vmarskho. P. prof. Jan Erazim Wocel: a) starou sklenici brouenou, na n jest vyobrazena krajina s figurami; b) elezn prsten s velikou peetn plochou; c) obraz eskho krle F ridricha z r. 1620. P. Adolf Pozdua, sttn telegrafista: kli elezn, nalezen v Nchod pi kopn zkladu . p. 2. Slavn editelstv statk Jeho Velienstva csae Ferdinanda zaslalo ppisem od 27. prosince 1862 . 2385 : a) dva prsteny ze zlatho d rtu, ti jehlice bronzov s hlavicemi kulatmi, na dolejch

Literrn repertorium. burka narovnv rznici Budyskch man s obyvately okolnch vesnic Pst, Vrbky a Runku strany pipojen jejich k mstu a o osovn na msto." r) od 25. ledna 1574 : Mikul Zajc z Hazmburka a na Budyni povoluje purkmistru*1;! konelm msta Budyn, aby z kad kopy penz, kter vyzdviena bude z po zemk jeho na pozemky ciz, za prci svou konelskou pi tom vybrali po jednom groi." s) od 10. kvtna 1581 : Mikul Zajc z Hazmburka dv Budyskm vsady a obdarovn na nkter ivnosti mstsk, jmenovit vaen piva a vybrn cla." t) od 7. jna 1581: Rudolf II. vysazuje Budyskm nov trh vron a dvj dva trhy na jin as pekld, u) od 8. ledna 1602: Jan Zbynk Zajc z Hazmburka potvrzuje Budyskm obdarovn od jeho pedk jim udlen a prvo svobodnho kaftovn jim udl."

239

Citerami repeutortum.
Spezialkarte des Httaigreichs Bhmen, nach den Aufnahmen des k. k. Generalstaabes in 38 Blttern herausgegeben vom k. k. milit. geografischen Institute. Wien 1849 1856. Mappa krlovstv eskho, kterou na zklad bohatho materilu, ednm vymovnm zem zskanho, v 38 stech vydal c. kr. vojensk geografick stav ve Vdni, vyloena byla na vstav Londnsk i dola zaslouilho uznn. Obraz, kter mappa tato o zemi esk podv, jest zajist pekvapujc; krsa technickho vyveden zvod s hojnost a dkladnost materilu mstopisnho ; pdorys jmenovit tak jest podrobn a nz orn, e se zd, jakobychom mli vypuklou ezbu ped oima. Kad vrch, kad val, kad potek je tti vykreslen; proto se mappa ta hod tak dobe za zklad mappy geologick, k emu j c. kr. stav sk geologick skuten tak uv; proto se tak ho d ke studim vojenskm, zrove pak ke studim historicko -mstopisnm, a na tomto stanovisku stojme i my, pozorujce mappu tuto. Crn vce se do studium krsnho dla tohoto zabrme, tm vce vnucuje se nm mylnka, e kartografie pedpokld nevyhnuteln dkladnou znmost topografie, a e mstopis sm povaovati se m a mus za samostatnou nauku, dosti dleitou, aby se kad kartograf v n zdokonalil, prv neli pistoup k dln prac kartografickch. Nemnme tu technickou strnku kartografie, ale strnku abychom tak ekli literrn. Nsledujc vahy podrobnji uk co mnme, mluvme-li o poteb dkladn znmosti topografie jakoto pomcky ku kartografii. Pedevm litujeme toho, e se pi spomenut mapp') neuilo jednoduchho pravopisu eskho. i nen-li na prvn pohled vidomo, e psmeno v jednodu jest a mn prce rytcm in, ne psmeno wl Zdali nen vidomo, e esk c prostj jest nad <a? K emu psti na p. Kament, Hejkoletz, Saroicez, Spalenefz, Sedlefz, Hradez, kde pi tchto e ist eskch nzvech do sta psti Kamenec, Saroeec, Hradec? Kdo zn povahu jazyka eskho, tomu povdomo jest, e se slovm literou o zanajcm v obecnm hovoru pedrv o; v psemn mluv se takovto v docela dobe opomj. K emu tedy psti Wold, Wostrov, Wobrwan, Wownek, JFoklikow, Wha, kdeby stailo Old, Obrva, Ovnek atd. Vci sam bylo by zase prosplo, kdyby se osadn jmna na ice zakonen neznaila koncovkou ils, nbr aby se psalo msto Chotusitz, Zehuitz = Chotusice, Zehuice. Jin vada, kterou nzvm eskm na tto mapp vytkme, jest nesprvnost pravopsemnd; psno na p. Lhota Uhlika (msto Lhota Uhlsk), Ustari Pily (m. U star pily), Lhota Podstrani (m. Lhota pod strn), Pod Stranskej (m. Podstrnsk), Na Bileich (m. Na blch), Zadniletz (m. Zadn le), Uisab (m. Vyap), Wi soka Mes (m. Vysok mez), Janowitzki (m. Janovick). Nkter mstn jmna jsou netvoen, nenleit; u Litomyle naznaen jest dvr jeden Bernsteinhof, kdeto Pertein slov; Stinhof u Bydova slouti m Stihnov; mln u Mta pod nzvem *) Mluvme o tch koninch, kter z vlastnho nzoru podrobnji znme.

Wiesner-Mhle uveden ve skutenosti slov Viznarov. Tak jsou tu ddin chyby kartografick: Kuntick hora (t. j. hrad) nelov nikterak ani slula kdy Burg Kuak, nbr Kuntick Hora (Divissius de Miletinek et de Kuntick Hora 1433). U Mta nen dnho Werschowitzer Berg; nvr, kter to jmno na mapp m, slov prost Vrcha; nkdo slye Vrcha a maj e na mysli, e roku 1108 na blzkm hrad Vratislavi zavradno nkolik osob z rodu Vrovskho, nevhal slouiti oboje a dti vrchm nzev Werschowitzer Berg; chyba tato zstala pak ddictvm uench a po dnen den. Znmo kadmu, kdo se poohldnul v topografii Cech a Moravy, e mnoh msta a msta z zemch tchto maj dvoj nasev, ne eby jedno bylo peklad druhho, alebr ob samostatn a od sebe neodvisl. V t vci mohl kartograf zachovati pravidlo velmi jednoduch, podati toti oboj jmno, jak se to na mapp na pi nkterch mstech skuten stalo; co vytkme, jest, e pra vidlo toto nen provedeno dsledn a dokonale. Kdo nev, e se na p. Hohenbruck jmenuje tak Tebechovice, Neuschloss Nov Hrady, Neusiedl Morany: na mapp se toho nedote. Pi nkterch mstech udno zase vysloven esk, kde toho nen prv nevyhnuteln poteb, jako na p. Leitomischl Litomyle (vlastn Litomyl); radji bychom vidli udn Nov Dvory u Neuhof, Kutn Hora u Kuttenberg, Hradec Krlov u Kniggrz, amberk u Senftenberg, Kyperk u Geiersberg a j. Nepslun, zvadn a kodliv jest pekldni jmen mstnch na jin jazyk; ztujet to obecnou znmost nzv a rozmnouje obte pi vzjemnm se dorozumvn. Povdom jest ona anekdota, kterak pn jeden k onaje cestu do st nad Orlic a esky ne dosti dobe znaje, ptal se nejprve kudy cesta do Wilden schwertu, pak kudy do Divokho Mee, a kdy mu nerozumno, ll na nedostatek vtipu a chpavosti u lidu eskho. Proto nen radno zbyten mnoiti dvojnzvy osad kde jich nen; nepekl dejme, jako se to na mapp na dje, irok Dl na Breitenthal, Kamenn Most na Steinbruck, U Blho Konka na Weissrssel, T dvory na Dreihfen, Sv. Ji na St. Georg, U Sv. Trojice na H. Dreifaltigkeit, Novou Ves na Neudorf, Sv. Ducha na St. Spiritus, Vinice na Weinberg; nebo to jsou vesms jmna osad vlastn, kter nemme jinaiti a mniti tak jako nemme petvoovati vlastn jmna osob; sice budeme moci pekldati napod a nebude p iny ani zvady, abychom nepsali tak Berg nebo Kulm msto Chlumec, Steinberg msto Kamenec, Dreikatern msto U tech kocour, msto Mlkojedy Milchesser, msto abokliky Froschquacker, msto Holohlav Kahlkpfe atd. Pomnme na nesnze, kter by mohly nastati, kdyby na p. velitelov vojenskch odrad v Cechch nepovdom a esky ne znajc peptval se po nvodu na mappy na jmno toho neb onoho msta: u Chlumce nad Cidlinou marn se budou tzati, kudy se jde a kde le Altwasser, Neusladtel, Kratenau, tak jako jim u Ronova nikdo nepov, kde je Brettsge, Heger, Ziegelschlag, Schferei, Althof, Wiesenheger, Klberstall. Vcn chyby jsou nkoliker: Nkterm mstm na mapp co mstm naznaenm schz jmno k nim nleit ; tak chyb jmno Sloupno u osady naznaen mezi Bydovem a Skivan; tak chyb pi starm hradu, jen na eleznch horch vysoko nad krajinou panuje a k orientac na mle slou, Lichtenburg neb Lichnice ; u Litomyle je dvr Vlkov, u Uherska samota Neulust naznaena sice, ale beze jmna. Pi jednom mst mezi Potteinem a amberkem je zmatek ve jmna; Zchlum slov osada ne na levm nbr na pravm behu Orlice; osada na levm behu slov Bo housov, kterto jmno schz. Jmno Na pekarkch u Mta pat k osad v levo u Tisov naznamenan. Severn od Mta naznaen jest Li mberg co vrch; ten ale slov Ples (Na plese) a Limberg je nzev osady (ne pedmst Mtskho). Nkde nejsou naznaeny lesy, akoliv jich bylo ji, kdy vymovno zemi. Tak se jde z parku Slatianskho hned do lesa; mezi Sv. Jakubem a Rohozcem stoj lesk, kterho na mapp poheujeme; takt chyb les u Mejta na cest k Vratslavi a jin na nvr vedle Vinic. Zna men kostel schzej na p. ve Srubech a na Homoli u Chocn. v Novch Dvoch; znamen zmku v Podhoanech chyb. Zna men J nachz se jednou pi samotnch kostelch, jako v Jano vicch pod Koumberkem, jindy pi sochch v poli stojcch, jako mezi Mtem a Knovem, co nen dsledn.

240

Literrn repertorium. nmi ulicemi, i pi vesnicch eskch a to dokazateln starch, starch ne msta, vynachz, jak toho svdkem jest osada Sv. Jakub (z r. 1145) u Novch Dvor, jeto m perozshl prostran stv, nmst podobn, s bonmi ulicemi pravideln zaloenmi. Avak, bu tomu tak neb onak: zslun by bylo, aby tebas pi Museum zaloena byla sbrka polohopisnch pln naich osad, pokud jsou charakteristick. Takov sbrka mohla by mti nkoli kero sri. Pedchzeti by mohly nkresy pozemnch hradeb pfedhislorickch (hradit); pak by nsledovaly plny staroslovanskch hrad a ddin ; dle plny mst ze 13. vku ; po nich plny zmk znamenitjch, jichto zakldn sah do r. 1241 ; pistoupiti by mohly plny zajmavjch staveb kostelnch a klterskch, o jichto cen neteba iroce rozmlouvati. Nen pochybnosti, eby jednak prostednictvm stavitelskch orgn vldnch, jednak psobenm konservtor mon bylo, nkresy takov pro Museum zjednati. Cos podobnho hodilo by se i na Morav i jinde. H. J. Djiny svatch apo&tolii slovanskch Cyrilla a Hethada K tiscilet jubilejn slavnosti pokesfann Mo ravy a ech. Z nejnovjch a nejlepch pramen sestavil Dr. Jan Ev. Bl, far dicese Brnnsk na Morav. V Praze 1863. Sklad Karla Bellmanna. Str. 139 ve 4ci. S 20 na dev rytmi obrazy a skvostnm titulnm listem. Na pamtku tiscilet slavnosti pchodu svatch apotol slo vanskch, Cyrilla a Methodia, podal nm p. spisovatel zajist tmto nemn skvostnm jako veledkladnm a zajmavm spisem d stojn a uten dar, kter oslavu letonho pamtnho roku v ne mal me rozmnouje. Na zklad kritickho rozboru vech zn mch starch legend sepsan dkladn ivotopis obou svatch brat vypluje prvn polovici knihy tto, nsleduje pak vypsn osudv dicese Moravsk po smrti Methodiov, dkladn rozprava o innosti obou svatch apotol v literatue slovansk, vypravo vn o ct jejich ve vlastech naich, o starch i novch pamt kch tto cty jak u ns tak v jinch zemch, pehled pramenv, z kterch vecky tyto zprvy erpny jsou, vahy o naem tisci letm jubileu, zprvy o starm a nynjm Velehrad, duchovn e o Velehradsk matici, a zvrek in cyklus znlek od spiso vatele k na tiscilet slavnosti sloench pod titulem: Kytice uvit ke cti ss. apotolv na pat moravsk Kvtnice". (To jest jmno vrchu se znamenitmi lomy mramoru bl Tinova, bydlit veleotihodnho skladatele.) Doufati lze, e kad prav nrodovec, kter velho astenstv v tto crkevn a nrodn slavnosti mti m, neopomine, tuto pamtnou knihu pro sebe i pro rodinu svou sobe zaopatiti. Z. Kniha pro kadho Moravana. Sepsal V. Brandt. V Brn 1863. Nkladem Dra. Fr. roma. Str. 335 v 8. Mli jsme prv ped temi lty pjemnost, oznmiti spis p. Brandla, s kterm ponejprv ped obecenstvem vystoupil; byl to jeho popis markhrabstv Moravskho v nm. jazyku pod titulem: Handbuch der mhr. Vaterlandskunde, jehoto dobe spodan a bohat obsah zajist mil dojem inil a mnohoctn poteb vyhovl. Tuto pod nahoe uvedenm titulem podv nm p. Brandl podobn vak nerovn dokonalej dlo, znmost vlasti" v pravm smyslu, jak by dnmu vzdlanmu Moravanu schzeti nemla. Nechl si vak nikdo nemysl, eby to bylo pouze rozmnoen vydn starho nmeckho spisu. Zkladn mylnka zstala si ce tat, vak proveden jest mnohem ir, mnohem dkladnj; cel kniha dl se na dv hlavn sti, prvn obsahuje pln zem pis, statistiku, nrodopis, archaeologii a zvlt piln probran djepis Moravy; druhou st vypluje bohat a podrobn ms topis, v kterm zvlt k historick strnce p. spis. bedliv pihl. Staroitnosti a pamtky zem esk. Nkresy od Jos. Vladislav Zap. Dl II. se. 8. V Praze 1863. Str. 133148 v le. 4ci. Tento seit obsahuje obrazy: 1) Pohled na oba kostely kltera u sv. Aneky v Praze; 2) Hrad Krasikov a 3) Nhrobek sv. Ludmily u sv. Ji na hrad Praskm. Text jedn o kltee sv. Aneky a o hrad Krasikov.
Hellicha a Vilma Kandieret. Popisuj Ferd. Mihovec a Karel

Avak obrtme se k jinmu pedmtu, k uvaovn prospchu, kterho nauka topo grafick z mappy t brti me; mnoho tu pedmt zajist, jeto ku pouen slouiti mohou. Vizme to znan mnostv kostel o samot po krajinch stojcch ; zdali to nejsou pozstatky osad druhdy zde bvalch ? U Ronova stoj dva kostelky proti sob na behu potoka, rozdlen korytem jeho: Sv. Martina a Sv. Ke; mezi slav a leby na samotnm vrchu nalz se chrmeek sv. Marka; ze star osady Lepjovic u Peloue pozstal kostelek nyn osaml sv. Michala; z osady Janovic pod Koumberkem oputn kostelk; o samot na vrku ble Holohlav stoj kostelk sv. Vcslava a j. Do sbrky jmen polnch neb pomstnch hod se nzvy znak mickch, jeto znak pojmenovn podle msta na nm postaven, jako v okol elic: B, Vyklek, Liice, Jva, Razsocha, Kostelnk, Koz Hra, u Abtsdorfa Hinterfeld, Viehweg, Irisch, Steinseite, Mhlrand a j. Dleitm vid se nm bti nzev Parddub u Skalice Smiick, ponvad se v nm jev pvodn forma divnho na pohled nzvu msta Pardubic; Pardubice jist sluly pvodn Parddubice; dkazem historickm jest na to zprva Vavince z Bezov z 15. vku: In eodem confinio (Chrudimensi) monasteria Pardidub, Chotiessice et Sezemice Thaboritarum genus exussit. Zajmav jest pohled na konfiguraci osad. Jedny maj formu itverohranu stejnobokho nebo prodlouenho, jako na. p. staroitn osada Sv. Jakub u Crkvice, Budeves, Chudenice, Mstves, Nepolisy, acholn; jin zase formu ovlu, jako Selmice, Loun Hora; opt jin formu kruhu, jako Nedlit, Veletice, jezd u Chocn a j. Vecky takov ddiny jsou pvodu starobylho. Mlad naproti tomu jsou osady vesnick, kter maj formu ulic anebo dokonce jen formu dku. Kde se forma ulic nachz pi osadch staroitnch, tam m pinu v tom, e takovmi osadami ly velik drhy zemsk, jako Habry, Vilmovem, Jenkovem, Svitavou, Litomyl, Hemanovm Mstcem, Hruovou a j. Kdykoliv na podobu osad takovch pohldneme, litujeme, e pi vymovn a kladen silnic za novjch as nezachovno zsady podobn, e jsou silnice namnoze vedeny za vesnicemi, takm za humny, kdeby bylo bvalo zcela phodn, aby vedeny byly skrze osadu. Co tu dobr pdy rolnick nazbyt zmaeno, co tu zbyten pdy na nvsch, kter by se velmi byla hodila k silnicm, zanechno bez uitku! Pm smr silnic, na obyejn tolik vhy kladeno, nic by nebyl utrpl, a osadm by se byla zjednala hojn viva, kter z povoz a z pojdek vyplv. Pklady: Hlavn silnice roku 1812 stavn, kter jde od Litomyle k Mtu, vedena jest u velk osady Hruov zrovna za humny, kdeto star drha skrze osadu la, po nvsi tak irok a prostrann, eby osmero voz pohodln vedle sebe jeti mohlo, tak jako r. 1812 jeli Francouzov, vyjdjce z Moskvy! Od Kuklen ku Kratonohm jde silnice podl vesnice Roudnice na hodinu dlouh, kdeto mohla pohodln jti po nvsi t osady jako ulic. Z Poliky k Borov jde silnice vce jak dv hodiny cesty krajinou docela pustou, kde ani domku nen; po cel t dlce le para Hel n v nevelk vzdlenosti osada Oldi, tak e kdyby byli stavli silnici pes Oldi, mohlo se jeti z Po liky skoro pod a do Borov mezi stavenmi, a ne pustou lesnou krajinou! Velmi kiklav pklad poskytuje tak silnice z Holic do Sezemic; mezi obma msty tmito le vesnice Ke dice, podobn peiro k ulici, kudy ani voda dn nejde, a tak dlouh, e se bezmla dotk jednm koncem Holic a druhm Sezemic. A kudy jde silnice ? Za vesnic po vrinatm hbet! Mnohem ppadnji stavna jest silnice z Holic k Borohrdku, jdouc starmi Holicemi a Velinami pod skoro jako ulic, k nemalmu pohodl jak pocestnch tak domcch! Nkresy mst na mapp na jsou pravideln tak vyvedeny, e pozorovatel nabv dosti jasnho pont o podob a plnu, kterak jsou zaloena. etn msta, zvlt kter jsou ze 13. sto let, maj zaloen velmi pravideln, jako Beroun, Mto, Polika, Bydov, Krlv Mstec. kaz ten posud nen dost vyzpytovn; pravidelnost tchto mst je upmou protivou zkladu onch mst stedovkch v Nmcch, kde prv velik nepravidelnost panuje. Nkte maj za to, e pi zakldn spomenutch mst tanuly na mysli staromsk castra. Ne i ta vc zasluhuje uven a to ne malho, e se forma pravideln, jmenovit tverohran s pravidel-

Tisk Jaroslava Pospila.

asopis Musea krlovstv eskho pro djepis hlavn esk.

Vydn archaeologickho sboru Musea krlovstv eskho nkladem Matice esk.
Redaktor K. VI. Zap.

Ronk X.

Dl V., seit 6.

Rok 1863.

Velehrad.
Od Vine. Brandla.

I. Poloha starho Velehradu.

O dn zajist mstnosti v echch a na Morav v poslednch dvou stoletch tolik psno nebylo, jako o staroslavnm Velehrad, jeho pouh jmno celou vlast h b, jeliko s nm neodluiteln spojena jest zpomnka na nejsvtj a nejslavnj dobu djin moravskch. Od nejstarch asv povaovn Velehrad za sdlo Svatoplukovo a arcibuskupa sv. Metodje, jak Dalemil, Pulkava a jin vypravuj. Nejvtch zsluh zskal sob o zveleben sva tch vtc naich Kristin Hirschmentzl, mnich Velehradsk, kter v etnch svch spisech, a velmi nekritickch, neunaven hlsal slvu Cyrilo -Metodjskou. Vecka po dn o Velehrad za ryzou pravdu maje mnoh o nm zprvy podal, kter bystejm kritikm, jako Bonaventu rovi Pitterovi a pedevm skeptickmu Dobrovskmu pinou byly, e se pronesli, jakoby Velehradu na Morav nebvalo. Znmo e Pitter psal: De Velehradio nostri fabulam canere videntur sedem archiepiscopalem fuisse," a Dobrovsk se domnval, e Mosaburg, hrad od Pibiny na jezee Bl atenskm zaloen, snad Velehrad slul a e tud toton jest s Velehradem Svatoplukovm a Metodiovm. afak a Palack naproti tomu hjili n Velehrad, a v nejnovj dob Dr. Dudk Morav ho zas zhola up ral, m ale jen k bedlivjmu o vci t badan dje zpytce popudil, tak e nyn dkladnji ne kdy ped tm dokzno jest, e star Velehrad na Morav leel. Mm za to, e prv kladen polohy starho Velehradu na nepro strann ostrov eky Moravy, kde nyn krlovsk msto Uh. Hradit le, mnohm pinou bylo k nedve, jeli ko by pr tak rozshl msto, jakm Velehrad byl, tam zajist nemlo dostaten prostory. Avak ti, kdo tak mluv, dokazuj jen to, e se jim nedostv znalosti staroitnost slovanskch a e vbec pojmu nemaj o upn m

zzen sttu staroslovanskho a tedy o vech nsledcch v ivot, jak ono zzen mlo. Hirschmentzlovi, jen zemel 1703, ovem se nedivme, kdy Velehrad porovnal k Babylonu, Thebm egyptskm, anebo starmu mu, ant verkoval: Velehrad intuitu quasi Romani esse seeundam Dixisses, populis quae fertur jura dedisse." Nedivme se i Stedovskmu, kter prav: Tantae urbs haec florentissima amplitudinis fuisse traditur, ut nunc paucae ipsi pares reperiantur," ale vm prvem divme se tm, kte vrokm tchto dvou spisovatelv dn vhy nedvajce, pedce z nich dovoditi chtj nemonost, e star Velehrad pro svou rozshlost v okol nynjho Hradit poloen byl. Jen ten, kter nev, e Staroslovan dnch mst v pravm slova smyslu nemli, nb r toliko upn hrady; jen ten, kdo nezn vlenho spsobu sta rch Slovanv, zsekami a nspy proti nepteli se ohra zovati, me viti, e Velehrad co njak msto opravdiv asi dv hodiny v obvodu mlo. Slovan, co lid rolnick, uvykli zhy stlm s dlm, bydlce ve vsch, okolo nich ddin pole jednotlivch rodin a rod leela. Rod se vemi k nmu nleejcmi rodinami tvoil upu; upa tedy pvodn povstala svazkem prody sam. m vce ale rod na rodiny se rozvtvoval, tm vce tratil se i z nich cit pvodnho pbuzenstv a upa stala se svazkem politickm. A tyto upy jsou co pvodn sttn jednoty potkov djin u vech nrodv slovan skch. Nae djiny ponaj jich rozptlenost a kon se anebo mly by se alespo skoniti nrodn sjednocenost. upnci, jeto se zabvali orbou a dobytkstvm, ji za tou pinou nemohli bydleti v uzaven mstnosti na sp sob msta nynjho, a bez jistho stedit obejti se ne mohli. Toto stedit upy byl hrad, t. j. mstit ohra -

31

242

Velehrad.

en, nspy a hradbami otoen, kam se odebrali upnci k nbonm obadm, k trhm, k pospolnm poradm, a kde v as neptelskho toku sebe a svj dobytek uchrao vali. e nsledkem toho tyto upn hrady musely bti rozshl, patrno jest, jako i to, e Slovan uvali vech vhod prodou samou poskytnutch u vystavovn svch hrad a hradeb, kter valnmu mnostv lidstva a dobytku toitm bti mly. Jako Capitolium starho ma mlo sv tullianum, t. j. studni, a jako mezi obma vrcholy Kapitolinskho pahorku les se rozprostral, by uprchl tam se svmi stdy rolnci latint mli hojnost npoje a pce, takt upn hrady slovansk musely se nachzeti na mstech, kde se v podobnch ppadnostech podobn zsoby naleznouti mohly. Proto tme ve spisovatelch stedo vku,1) e Slovan nejradji podle ek a les pebvali. Doloiti ovem nutno, e toto obzvlt v takovch kraji nch inili, kde se jim asto potkati bylo s nsilnmi nmeckmi sousedy. Nejinak vyrozumvati sluno slova Jordnova: Hi (Sclaveni) paludes silvasque pro civitatibus habent." 2) Mme za to, e opevovn hrad nspy jest nejpvodnj spsob hradeb, jeliko pozstatky takovch nsp nalzme v naich vlastech, ani by prameny nm udati mohly, z kter doby pochzej. Mimo to nalzme podobn nspy i v Americe, jeto nleely nrodu, o kterm njak zprvy spolehliv podati a posud naprosto jest nemono.3) Zdali tyto nspy v echch a na Morav Slovanm v jich pradob nleely, zdali jsou pozstatkem Keltv neb ji nho nrodu, jest nm pro nai prci lhostejno; tolik ale jisto jest, e v dob Mojmrovcv, tedy na zatku 9. stolet kesanskho, echoslovan ji dvno byli vybednuli z doby dtinstv nrodv, jeho pozstatky nm se zjevuj jen kamennou zbran, kter se zde onde z lna zem vykopv, neb nspy pzn pomru a as zde onde zachovanmi. Nebo prv v tto dob svt se nad nivami Moravy a v svtle historickm vidme, kterak lid moravsk prvopotky sttnho ivota ji pekonal, kterak cit pouhho pbuzenstv upnky opustil, kterak ze up rodovch se vyvinuly sti politick sjednocenho nrodu, jemu panoval kngz podle ddinho prva, 4) kter zrakem svm pesahoval hranice zem sv, a potkaje se
*) Prokop, de b. goth. II. 332; Maurit. Stratg. XI. 5; Jord. de orig. Goth. V. 2 ) T Britov znali podobn s psob opevovn, jak Caesar b. gall. V. c. 21 o nich prav: Oppidum autem Britanni vocant, cum silvas impeditas vallo atque fossa muiiierunt. 3 ) Tyto nspy nalzaj se nejastji v dol eky Mississippi, bu blzko vody, aneb na vinch, kde pak studn vykopny byly. Nejznamenitj z tchto nsp jsou u Fort Hill a Newarku v Ohio. 4 ) Jak hluboce eit monarchick pronikal Moravany, lze po znati z toho, e Frankov, i kdy njakho panovnka sesadili, p edce zase na jeho mst njakho Mojmrovce ustanovili. Kdy Svatopluk po oslepnut Kastice v Nmcch co vze mekal, donu til lid Slavomra, pbuznho rodu panujcmu, a byl tento kn zem, by se postavil v elo nroda proti Frankm. Li d sm tedy se obrtil zase jen k Mojmrovci.

ve mnohch bitvch s nmeckmi vladai posily hled al v zkm spojen mezi vemi nrody zpadnho Slovanstva, ani ho tajn byly zvltn pomry e Byzantsk. Ctli nrod potebu a snahu, aby jednotliv jeho kmeny v je den celek splynuly, tenkrte zajist t se ct co zvltn len lovenstva, a tmto vdomm pon vlastn jeho osvta. Zachoval-li nm rukopis Krlodvorsk mal sice ale pedrah pozstatky nrodnho bsnictv z doby pohansk, zachovaly nm letopisov frant zprvu o jinm druhu vzdlanosti, kterm echoslovan se skvli o umn stavitelskm, kter ovem nejvce ferrea necessitate mezi Moravany se vyvinulo. Neb jsouce ustavinmi vlkami od Nmc pronsledovni, vemon museli usilovati, aby ze mi svou ped zhoubnm neptelem zachrnili. Hrady a jin stavby vlen Moravanv Franky tak pekvapily, e, jak letopisy Fuldensk prav, tito podobnch jet nebyli vi dli. Ovem to nebyla msta v naem slova smyslu; neb stt staroslovansk znal sice obany, neznal ale manv. Chtcm jednati o poloze starho Velehradu zdlo se nm potebno, krtk tenlo vod podati, abychom v naem pokraovn rznch vysvtlivek dvati nemuseli. A zempisec bavorsk (866 890) prav, e Moravan maj 11 hrad,5) mmjeT]3rd<je_za to podle hojnch pipomnek letopis Fuldenskch, e jich mnohem v ce bylo. Ann. Fuld. jmenuj tyto hrady rozlin: civitas 864, civitas et castella 870, civitates 871, urbes 871, civitas 899; urbes u Reginona 890, 6) kdeto ivotopisec sv. Methodia velmi npadn mluv o gradech.1 ) Hradby byly zdlny bud ze deva, proe o astm jich splen se mluv, bu i z jinho, nespalitelnho staviva. Mezi hrady, kter ve Svatoplukov i leely, uvdj Annal. Fuld. nkolik jmnem. Pedevm hrad Nitru, hlavn msto knetstv Nitranskho, z kterho Pibina od Mojmra r. 830 vy puzen byl. Nitra i Nitrava stala se pozdji sdlem biskupa Vichinga. Kdy pak Pibina mezi 838 840 od krle Ludvka obdrel njak oukraj okolo eky Sly v lno, vystavl uprosted luhv a blat eky Sly hrad polohou ji pe pevn, jen Slovanm slul Blatno, Nmcm Mosaburg, u latinskch letopisc Urbs Paludarum, t. j. msto v bahniskch. 8) V knetstv Blatenskm uvzal se ve vldu po
) Marharii habent civitates XI (Saf. slar. 980). ) Svtozor 1859, . 24. 7 ) I p oru emu v e c erk vi i st ri nik y ve v ec h grad ech. Leg. pan. s ) Jezero Blatensk sloulo pvodn prastarm nzvem slovan skm Pleso, jako i podnes na Morav a na Slovensku kme pleso" msto jezero" ; t i mstn jmna, jako ves Plesovec mezi dvma ramenama eky Moravy, a ves Plesice tot jmno v sob ukrvaj. Za knete Pibiny jezero ale nazvno Blatno, z eho Nmci udlal i Plattensee a Maai Balatom, a hrad tamt vysta vn t jmenovn Blatno, 861 Mosburg, 896 urbs Paludarum (af. staro. 206. 4 1 0 ; Svtoz 1859, str. 331). Na jmno Blatno dorej na Morav nzev eky Blatn, pak mstn jmna: Blatec v Ol om ou c k u , B la tn i c e ve Zn oj em s k u , B la tn ic e h rub a mal y Hradifsku.
e s

Velehrad.

243

smrti Pibinov syn jeho Kocel, vrstevnk Rastislavv a Svatoplukv. Oba tyto hrady le mimo dnen Moravu. Mimo to jisto, e na Blatn nesdlil ani Rastislav ani Svatopluk, kter, ne zradou na strci spchanou se stal panovnkem Moravskm, na hrad Nitranskm bydlel. Tet hrad, jen doslovn se uvd v Ann. Fuld., slul Dovina. Pertz I. 378 k r. 864: Hludovicus rex . . . . Rastizen in quadam civitate, quae linqua gentis illius Dovina, id est puella, dicitur, obsedit. At ille, cum regis copiis congredi non auderet, atque loca sibi effugiendi denegata cerneret, obsides, quales et quantos rex praecepit, necessitate coactus ddit." Mnoz, mezi nimi pedevemi Pertz, 9) maj za to, e Dovina tato jest toton s hradem Dovinou i Dvnem, jen na vysok skle nedaleko st Moravy do Dunaje strm. Dr. H. Jireek ale dokzal vnmi dvody, 10) e Dvn pravdpodobn leel v jin Morav v po Dyje, kde se tato stk se Svratkou a kde jest v ojskm z rakousk strany thnoucm strategick pstup jak do dol Svratky k Brnu, tak i do dol Moravy k Velehradu." Jeliko letopisec slereotypn frase sv cremavit incedio" pi Dovin neuv, mme za to, e hradby hradu toho ne byly ze deva, ne z njakho nespalitelnho staviva; neb vm prvem se domnvme, eby Frankov podle surovho zvyku tehdejho vlen nebyli opominuli, snadnm spsobem, zaplenm toti, hrad neptele vdy nepokoj nho zniiti. e toho neuinili, z toho soudme, e hra d ze deva vystavn nebyl. Za tout pinou vztahujeme k Dovin msto Ann. Fuld. Pertz I. 369 k roku 855: Rex quoque Hludovicus in Sclavos Marahenses contra Rastizen, ducem eorum, sibi rebellantem parum prospere dueto exercitu sine victoria rediit, malens adversarium, firmis-simo, ut fertur vallo munitum" a t. d. Jin dv msta Ann. Fuld., kter o uritm hradu zmnku in, ale jmna jejich neudvaj, jsou: Prvn (Pertz 1.381 kr. 869): Qui (Carolus) dum cum exercitu sibi commisso in illam ineffabilem Rastizi munitionem et omnibus antiquissimis dissimilem venisset, Dei auxilio fretus, omnia moenia regionis illius cremavit incendio, et abscondita quaeque in silvis vel defossa in agris reperiens cum suis diripuit. Nec minus Carlmannus regnum Zuentibaldi, nepotis Rastizi, igne et gladio depopulatur: vastataque omni regione Karoius et Carlmannus fratres convenerunt, de victoria sibi coelitus data gratulantes." Druh msto zn (Pertz I. 383): Nam Zuentibald, ceteris castrametantibus, urbem antiquam Rastizi ingressus est." Mme za to, e tato dv msta, tato ineffabilis Ra stizi munitio a tato antiqua urbs Rastizi se nevztahuj k Dovin; za jedno proto, e se zde mluv o splen hra deb, co se neprav stranu Doviny, a za druh proto, e se neuvd Dovina jmnem; neb bylli by chtl letopisec
>) Pertz. I. 378. pozn. 52. Svtoz. 1859, str. 378.
10

znaiti Dovinu, byl by jako dve dodal in urbem antiquam Rastizi Dovinam ingressus est. 11) Tm ale, e toho neui nil, dal na jevo, e jinou mstnost mn. e se zde nenar na Nitru, patrnof, jeliko r. 869 Nitranskm vldnul Svatopluk, t ne na hrad Blatensk, jeliko tam sdlel onoho asu kne Kocel. dn soudn znalec historie ale ji tvrditi nebude, e ineffabilis munitio a urbs Rastizi v obvodu nynj Moravy neleely, a dve podobn hla sov se ozvali, zastrive Rasticovo a Svatoplukovo hlavn msto nkam do Korutanska, ovem bez bliho uren polohy. Neb msta Ann. Fuld. jako (Pertz I. 369): Rastiz cum suis inseeutus, plurima trans Danubium finitimorum loca praedando vastavit; neb (I. 379): Hludovicus rex ultra Danubium profectus;neb (I. 384): Zventibaldus Baioarios, qui ad tuendas navs in littore Histri fluminis relicti erant, oceupavit; neb (I. 400): insuper ultra Danubium missis spec ulatoribus a t. d. dosvduj, e tit e Moravsk bylo za Dunajem, a kdo k tomu uv, e r. 869 v Nite vladail Svatopluk a na Blatn Kocel, e dle hranice tehdej Moravy na jihu sotva dosahovaly poho Mauerberskho, snadno pisvd nm, e ono m stit Rastislavovo v dnen Morav leelo. Hledme-Ii k jdru prvnho z posledn uvedench ci tt, snadno se domyslme, e ona ineffabilis munitio sloena byla z hradu samho, okolo nho daleko iroko rozshl nspy a zseky se rozprostraly, kter pak od Frank spleny byly. Proto prav tak letopisec: omnia moenia regionis illius cremavit. Vn tchto zsek ukryli lid sv zbo, kter pak od neptel vykopno a odne seno jest. 12) Proto tak mluv letopisec dve o dobyt onch zsek (moenia) a pak teprv dokld, e ukryt v lesch a zakopan v polch vci s sebou odnesli Frankov, nae teprv Karel s Karlmanem se spojili. Jin zase tomu chtj, e dle toho msta Moravan tehd majetek svj vbec v lesch a polch ukrvali. Mm vak za to, e b edlivj ohledn slov a smyslu nadruje nhledu mmu, a e tedy slova silvae et agri vztahuj se jet k on ineffabilis munitio. A prv proto, e velmi rozshl byla krajina, v n i lesy i pole, nspy a zsekami obklena
") Slovo Uovina i Dv n bylo co n zev hradu mezi Slovany oblbeno. Tak slul nynj Magdeburg na Labi pvodn D vn, v echch nachzel se hrad tho jmna, na Morav stl t hrad Dvn ili Device na potku 12. stol. na polavskch kop cch, t v Slezsku v tak zvanch moravskch enklavurch jsou zceniny hradu Device; sem t nle nzev hradu Podivna, na ostrovu eky Dyje leevho. lr ) Slova csae Mauricia, e Slovan i nejpotebnj vci rdi schovvaj v podzemnch skrejch, slu jen vztahovati k dobm vlenm a k neptelskm sousedm. Neb o vzjemn dve Slovanv mezi sebou zachovala nm krsnou zprvu Vita S. Ott. II. c. 40: Tanta vero fides et societas est inter eos (Slavos in Pomerania), ut furtorum et fraudium penitus inexperti, cistas et serinia non habeant serata: admodum mirati unt quod clitellas episcopi et serinia serata viderent. Vestes suas, peeuniam et omnia pretiosa sua in cuppis et doliis suis simpliciter coopertis recondunt, fraudem nullam metuentes, utpote inexperti."

31*

244

Velehrad.

byla, me mluviti letopisec o moenia illius regionis", a jeliko cel krajina ohrazen do t doby nevdan byla, nazval ji letopisec ineffabilem munitionem omnibus antiqissimis dissimilem.13) Uprosted tchto nsp a zsek stl teprv hrad sm, jeliko by tak rozshl hradby bez strategickho stedit dnho smyslu nemly. 14) Dle toho by ovem zdti se mohlo, e neprvem jsme mli urbem antiquam Rastizi za totonou s ineffabilis munitio, jeliko nmeck vojsko r. 870 ped tou antiqua civitas tborem s e rozloilo, ant Svatopluk do hradu se odebral. Rozvme -Ii ale, e zboen onch moenia regionis illius se stalo po msci srpnu r. 869 a e Rastislav brzo na to se Svato plukem v neptelstv veel, nsledkem eho v prvn po lovici r. 870 spoutn a do Nmec odveden byl zradou Svatoplukovou, jest na bledni, e ohromn ony pevnosti ped hradem samm jet obnoveny nebyly, emu i pizvukuj letopisy Fuldensk pravce: Carolmanus vero regnum illius nullo resistente ingressus cunctas civitates et castella in dedicionem accepit." 15) Vysvt dostaten z tchto dvou cittv, e letopisec nemnil pouze quandam civilatem, quae Dovina dicitur, ne e mnil ineffabilem munitionem a antiquam urbem Rastizi, t. j. nevslovnou pevnost a star msto Rastislavovo; nebyl to leckter hrad, jako Dovina, byl to sdeln hrad panovnkv, emu zde i nadruj slova urbs Rastizi naproti quaedam civitas: neb urbs alespo v klasick latin, neznamen- li m, znamen vdy hlavn msto njak e.16) Dovodive nyn, e ineffabilis Rastizi munitio a urbs antiqua Rastizi jsou toton, e se vztahovati nedaj k Dovin, a e ona mstnost v nynj Morav leela, pikro me k dal na prci, uriti toti polohu hradu Rastisla vova, jito klademe tam, kde le nyn krl. msto Uhersk Hradit a ves Star Msto, je dve tak Velehrad sloula,
13 J Opevovn zsekami bylo vem Slovanm oblbeno; Kos mas nkolikrte vypravuje o zbudovn zsek. O zsekch v Prusku podvaj hojn zprvy Scriptores rerum Prussicarum I. Leipzig 1861." Jet v 17. stolet, kdy vdov r. 1643 z Moravy do Cech vraziti chtli, brnno jim u Trpna t zsekami a nspy a na 3 hodiny rozshlmi, tak, e tam do Cech vraziti nemohouce vrtili se a teprv Bezovou do Cech se odebrali. ") F. X. Richter, bibliothecarius Olomucensis, in literis ad me datis munitionem hanc pro Dovina habet, cui propterea assentiri nequeo, qnod Dovina in rape constructa et muris lapideis munita non ineffabilis et omnibus antiquissimis dissimilis dici potuit nec moenia ejus incendio cremari. Locum igilur peramplum, arborum congerie vel dumetis munilum fuisse crediderim." Pertz. I. 378 pozn. Srovnej Palack Dj. . I. str. 144, pozn. 89. Pi ten po pisu tto ineffabilis munitio kdo by hned nezpomnl na popis Ka sivelaunov a msta, je podv Caesar b. gall. V. c. 2 1 : . . . non longe ex eo loco oppidum Cassivelauni abesse, silvis paludibusque munitum, quo satis magnus hominum pecorisque nuincrus convenerit (oppidum autem Britanni vocant, cum Silvas impeditas vallo atque fossa munierunt, quo incursionis hostium vitandae causa convenire consuerunt). Eo proflciscitur cum legionibus: locum reperit egregie ntura atque opere munitum." 1S ) Pertz I. 382. ie ) Noster autem exercitus, etsi urbem ex Tigranis regno ceperat" . . . Cic. pro leg. Manil. c. 9.

jak toho i pvodnmi listinami dotvrditi doufme. Zby teno snad opakovati, e urbs a munitio Rastizi nezpor n znamen hlavn hrad, a upozorovati, e slovem ineffa bilis vt draz dn pojmu velikosti hradu, e tedy, jak letopi sec dobe peloil Dovina v puella, t trefn pe loil Velehrad v ineffabilis munitio. Zbon lid na Morav po mnoh stolet za to ml, e star Velehrad poloen byl tam, kde nyn klter a mal vska tho jmna stoj. Hirschmentzl a Stedovsk teprv poukazovali k tomu, e star Velehrad mnohem vce rozen byl. Kdy pak tito dva v zapomenut pili, zaala i tda vzdlanch pochybovati, e Velehrad kdysi na Morav byl, toho jsouc mnn, e tak mohutn hrad v takovm zkout stti nemohl, kde kltern ves Velehrad nyn le. A mnn to utuovalo se neznalost staro itnost slovanskch m dle tm vce. Proto zdlo se mnohm, e tvrzen Dalemilovo dnho historickho zkladu nem, a to zvlt, kdy svdomit Kosmas dn zmnky o Velehradu nein. Teprv pokroil kritika histo rick a mnoholet i svdomit u vci tto badn vedlo k pevn jistot, e Dalemil pravdu psal, e i Kosmas o Velehrad ji vdl, e nyn nm i mono, dvj dosti nejasn nhledy a dlem i odvodnn pochyby o poloze Velehradu objasniti a vyvrtiti. Avak hleme pedevm k listinm diplomate moravskho. Prvn zmnka o Velehrad se in v listin pvodn r. 1131, 17 ) tedy asi 66 let dve, neli klter zaloen byl. Jest to listina veledleit pro star mstopis Mor avy, v n biskup Zdk statky biskupstv Olomckho zaznamenal. Tenkrte nleel Velehrad ke Spytihnvskmu ko stelu : He ville ad Spitigneuensem ecclesiam pertinent. . . . Veligrad tota." Druh listina,18) j se poloha starho Velehradu uriti me, jest t listina pvodn. Jest sepsna r. 1228, ale celm obsahem svm se vztahuje k roku 1202. Vyjmme z n toliko msta, kter naemu elu vyhovti mohou: Emit quidern (Vladislaus) . . . quoddam praedium . . ., in quo erat ita ecclesia sancti Johannis, sed tunc temporis vacuajet deserta." Dle pak: Insuper uir nobilis Theodoricus . . . quandam uillullam Costeleche . . . contulit ecclesie Welegra4ensi. . . cuius termini unt usque ad uallum antique ciuitatis." Tato antiqua civitas, kter ns upomn na onu antiqua urbs Rastizi, jest nynj ves Star Msto u samho Uh. Hradit. To vysvt nejen z jmna, nbr i z toho, e kaple sv. Jana na Starm Mst a do r. 1682 stla. 19 ) Tato antiqua civitas, na jej hradby a podnes upomn nzev na valech", jest toton se vs
) Cod. dipl. I. 207. ) Cod. dipl. II. 12. O tto listin srov. spisek mj Poloha starho Velehradu" str. 1116. 19 ) Voln Kirch, topog. Olmiitz. Erzd. II. 208. Nikoliv ale, jak E. Hermann se domnval, e se nachzela u Jalub. (viz m poznm.) Hirschmentzl ve svm spisu Cineres Velehradenses ml tento kostel za metropolu Metodje.
ls l7

Velehrad.

'245

Veligrad v listin z roku 1131, jak doleji dokeme. Roku 1202 ale Star Msto ili Velehrad nebylo ji pouhou vs, nbr vs trhovou (villa forensis). Tet pvodn listina, pro nai lohu nejdleitj, zachovala se ve dvojm exemplru a dna jest na Velehrad od krle Otakara anno ab incarnatione domini 1228 mense Novembri. Indictione I. in consecracione ipsius ecclesie qtie unt V. Kalendas decembris. 20) V seznamu statk, kter listina tato podv, uvd se co prvn: Welegrad ciuitas primo Modoburgus." Palack (Dj. I. 143, poz. 87) a afak (Star. 802, poz. 37) rozvrhli slovo Modoburgus podle ducha ei latinsk na modo burgus, jeliko pedel primo" vdy vyaduje protivy, kterou vyjaduje nsledujc modo", a nsledkem toho pekldati sluno: Velehrad dve msto (i. e. hrad), nyn mstys", e tedy Velehradu, dvjmu hradu (mstu) naproti posta ven m bti pozdj mstys. Naproti tomu vykldal Dr. Dudk v Mhr. Allg. Gesch. str. 147, pozn. . . .: Ich aber interpunctire: Welegrad civitas primo Modoburgus (nuncupata) und halte diesen ganzen Passus fr Folge einer historischen Verwechslung der ehemaligen Hauptstadt des pannonischen Mhrens, Mosaburg, welches villeicht, wie Dobrovsk vermuthet, bei den Slaven Welegrad hiess." A Modoburgus v listin v jedno slovo staeno a velkm psmenem psno jest, neteba dokldati, e se takov ten pipustiti nesm, jeliko v starch listinch, v nich se na pravopis a interpunkc nijak nehledlo, jen ta interpunkce plat, kter se smyslem cel listiny se shoduje. Mosaburg slul Slovanm Blatno, a esk krl zajist nemohl darovati statek klteru, kter tehd v zemi Uherskho krle leel. Kdyby spisovatel listiny byl naznaiti chtl jmnem Modoburgus druh nzev Velehradu, byl by zajist napsal: Velehrad quondam Mosaburgus nuncupata; neb tuto listinu sepsal ten sam krlovsk not Herman, kter nkolik dni dve sepsal z naz eni tho krle Otakara listinu pro klter Oslavansk, v nito doslovn prav: quod monasterium Ozlavan vulgo dicitur, cuius nomen ipsius (sic) immutatum est in Vallem S. Marie."11) Mohl-li pi kltee Oslavanskm zjinaen jmno zejm naznaiti, pro by to byl neuinil, kdyby Modoburgus bylo druh jmno Velehradu.22) Z listiny tto tedy vysvt, e
) Cod. dipl. II. 193197. ) Cod. dipl. II. 190. Poukazuje na slova tto listiny: Cui monasterio (t. j. Oslavanskmu) eandem dedimus libertatem quam dedimus Welgradensi cenobio," mohl by nkdo mti ji v podezen, jeliko privilegia Velehradu o nkolik dn pozdji v listin od roku 1228 sepsna jsou. Ale z listiny r. 1213 Cod. dipl. II. 70 se do vdme, e Velehradu ji dve jist prva udlena jsou: Omne jus quod ego per fratrem meuin Premisszl regem Boemie abbatie Welegradensi concessi etiam eidem domui (t. j. sancti Joanis) concedo. ") Velk psmeno, kterm v listin Modoburgus psno jest, mlilo ji dve mnichy samy. Bok ova sbrka v archivu zemskm v Brn . 4887 m seznam vech statku klternch sepsan roku 1709, kde stoj: Die Uhralte im Marggrafthumb Mhren gelegenen Fundationsgtter sind.... nachgehende: Erstlich Wellegrade die
21 20

Velehrad byl pvodn hradem, pak mstysem, jak t Hirschmentzl veroval: Urbs fueram quondam, nunc solo nomine gaudens." 23)
Stadt. Modoburg. Coctelen" etc. Pak ovem nen divno, e ten sam seznam prav: Die so per injurias temporum vom Closter entkommen und mitlerweyl extra tabulas verlssert worden, seind nachfolgende: Welegrade oder Wellehradt die Stadt; Modoburg" etc. T Hirschmentzl ml Modoburgus za zvltn msto, a podle nho napsal E. P. Fran. Erlich r. 1751 ve sv Productio publica Insignis" etc. (archiv zemsk v Brn, Bokova sbrka 4890) vysvtlen domlenho pomru mezi Modoburgus a Velehradem takto: Ego (sic) cum Marcomannicum esset Begnum, ejus Urbis nomen reperio Modoburgum, cui Moravorum Regum aetate Velehradu nomen succesit. Id ut evenerit et consignarunt annales et suadet ratio. Primitus Modoburgum Urbs una fuit, cujus pars aliqua hodiedum restat, ea nempe ad Hradistium, Cui Urbis veteris scilicet Wellehradensis non Hradistiensis adusque haeret; at ubi Svatoplucum primm circa annum 744 (!) Scythae, Hunnos et Ingros volunt Pannonia exuerant, Rex Vesprimo Regni sedem Modoburgum transtulit, unde priori Urbs altera accessit. Nempe cum in vicino colle novm Regiam Svatoplucus statuisset, omnem ejus loci viciniam palatiis nobilitas oceupavit, hinc nova civitas et splendidior et multo amplior abolito Modoburgi nomine Wellehradiutn eliam urbs vetus coepit appellari." I dosti kritick mnich Velehradsk P.Engelbert Hermann, j en 1 7 39 s ep s a l Arc h i vi u m Ve leh ra d en s e" t . j . s b rku li s ti n k Velehradu se vztahujcch, nyn v archive zemskm uloenou sub sign. M. VII. 19, nevdl si rady s tmto Velehrad civitas primo Modoburgus; neb pe na fol. 465 : Inter easdem porro Possessiones loco primo ponitur Welihrad Civitas primo modo Burgus et in aliis instrumentis nuncupatur scribiturque aliter, utpote in Ottokari IV. Regis Boem. Weligrade Civitas Primo, modo Burgus . . . . Quidnam autem per Modoburgus, quod Welihrad Civitati immediate subjungitur, designetur, illud nusquam reperiri potui; censebant quidam, per Modoburgum designari antiquam illam Arcem Madelburg (t. j. Device u Mikulova) uno a Prikling (sic) milliari distantem, ac nunc Nikolspurgam spectantem, fuisse indigitatam; quod absolute esse potest, cum et monasterium alia quoque in exvicinia habuerit Bona; Mirum autem est, quomodo a Civitate Weligrad immediate saltus factus sit ad tantam distantiam et inde statm iterum ad recensenda Bona Monasterio vicina, utpote Kostelan, Nedakunic, Polischowitz et quare verosimilius mihi videtur per Burgum designari aliquid monasterio Civitatique Weligradensi vicinum; cumque per Burg alias designetur Habitaculum Principis, vallis et munimentis custoditum, vide, au non per Burgum Hrdek, locus lile, ubi hic et nunc sylvula monasterio conligna est, ac etiam usque hodie fossata et aggeres terrei hinc atque inde conspiciuntur, intelligatur, ui quo oliin aedes extitisse non sla oculorum cynosura sed et antiqua traditio suffragatur." Zdali se vysvtliti ned tmto cittem a nhledem msto Hildegardi Gradicensis (tak zvanho) Cod. d ipl. I. 113., . 128 ...: juxta Vueligrad, ubi epit christianitas, in loco quondam ciuitatis D e u m " . . . . ? 33 ) Slovo burgus" jest nmeckho pvodu a nenaskytuje se tedy dve na Morav, ne kdy knata moravsk msta na Morav zizovati poali Pamti hodno jest, kterak listiny vku XIII. bedliv zachovvaj rozdl mezi caslrum, burgus, civitas a suburbium. Castrum byl hrad, burgus anebo civitas pvodn pedhrad, a kdy pak tato pedhrad! prva mstsk dle nmeckho spsobu obdrela, nazvno civitas mstem, kdeto suburbium znamen pedmst, zevn mstskch hradeb lec a prva mstskho nemajc. Jeliko ale od nejdvnjch dob u hrad a pozdji v pedhrad se odbvaly trhy (jako to potvrzuj mnoh a mnoh listiny), slovo burgus ohledem toho znamenati mue ves trhovou, a vdy jen takovou ves trhovou, kter prvotn s hradem jakmsi spojena byla. Nmci tako vou osadu velmi ppadn pekldaj Burgflecken". Jin mstysy ale, kter s hradem nikdy spojeny nebyly, sluj v listinch vdy jen villa forensis, nikoli burgus. Zatkem XIV. vku, obzvlt za panovn Jana Lucemberskho se psn rozdlu toho ji nezacho v va lo: ci vit as i li u rbs zna m en m s t o, jm n o hu rgu s s e t rat a suburbium neb praeurbium jest pedmst. Dodme nkolik p kladu z diplom, morav. II. 55. r. 1210- Ecclesia s. Mariae in Burgo

246

Velehrad.

Jest nm nyn dovoditi, e Veligrad listiny r. 1131, Antiqua civitas roku 1202 a Velehrad civitas primo a t. d. jsou toto msto. Dvod k tomu erpme ze dvou pvod nch listin. Prvn listina, kterou krl Otakar zakld novou pevnost proti Maarm, Uh. Hradit, obsahuje msto: . . . videlicet quod ad insulam, in qua ita est Capeila S. Georgii, que pre ceteris in illo districtu ad construendam munitionem . . . . aptior videbatur, tam homines nostri de Conowiz quam homines Monasterii Weligradensis de ipsa forensi villa Weligrad . . . simul debeant se transferre. Forum rerum venalium in eodetn oppido novo duobus diebus qualibet servabitur septimana uno eodemque die sicut in ipsa forensi villa Weligrad hactenus est serva-tum 24 ) Kdy tedy nov pevnost zaloena byla, obdrela trhy, kter dve mval Velehrad, jen leel u novho msta samho a tedy tak slul starm mstem, jak o tom svd pvodn listina z roku 1301, v n jest toto dleit msto : Judex autem civitatis . . . homines tam predictarum trim villarum, quam ville Wellegrad . . . Abbaus et Conventus Monasterii Welegradensis, site circa civitatem ipsam, illam judicandi habeat potestatem." 25) e jmno Velehrad tto listiny nevzta huje se k nynj vsi bl kl tera samho, patrno z toho, e tato ves nele u msta samho, ne e od nho hodinu cesty vzdlena jest. U m sta samho ale le ves Star Msto, a nezporn tedy jisto jest, e Star Msto tak nazvno Velehradem. K rozdlu od tohoto starho Velehradu jmenovn pak novozaloen klter a vska, kter opodl od nho po vstala: Nova Velehrad. Tak se prav v listin z r. 1258: Datum et actum aput nouam Velgrad, kdeto v kontextu se uvd villa forensis Veligrad.26) T rozd l in listina papee Innocencia IV. z roku 1250: Locum ipsum, in
Brunnensi (byla v nynjm mst, tehd pedhrad); II. 234 roku 1231 : ecclesia s. Jacobi in Burgo Brunnensi (a posud mstsk fara); III. 399 roku 1261: ecclesia s. Peti de Burgo Brunnensi (nyn biskupsk chrm); IV. 408 roku 1293 (tato listina nejlpe pou ns o rozdlu mezi burgus, civita sa suburbium): omne Brun nense suburbium juxta muros posilum, deinde intra muros ipsam civitatem diligentius intuentes. . . . Ingredientibus civitatem Brunam per portm, que burgum respicit, qui antiqua bruna dicitnr. Roku/ 1317 za Jana Lucemburskho Star Brno u nesluje burgus, ne listina Cod. dip. VI. 80 prav: claustrum quoddam sub castro SpilV berch in praeurbio Brunnensi; pak Cod. dip. VI. 184: Monasterio Aulae s. Marie in suburbio civitatis nostrae Brunae, kterto klter na Starm Brn byl. Rozdl mezi castrum a burgus nejlpe nazna en Cod. dip. V. 114: incipiendo sub castro..., cujus vestigium dignoscitur in flunio moraue atenus esse sub burgo a t. d. Patrno tedy z tchto doklad, e burgus znamen pvodn pedhrad, t. j. msto, kter ku hradu nle, e ovem v nm trhy se odbvaly, e ale nen tot, co pouh villa forensis. Kad burgus byl villa forensis, ale kad villa forensis nebyla burgus. 24 ) Cd. dip. III. 256. Kaple k sv. Ji podzena pak kostelu sv. Michala na Starm Mst, jen dlouh as byl farnm chrmem Uh. Hradit; asi 1370 obdrela teprv prva farn a snesena jest 1778 (Voln Kirchl. topog, Olm. Erzd. II. 202). ") C od . dip. V. 124 . 25 ) Cod. dip. III. 256.

quo prefatum monasterium silm est cum omnibus perli nenciis; villasque Welerat, Moratice" a t. d. 27 ) Spojme-li svdectv svrchudotench listin, nsleduje, e nzvy listiny z r. 1131 Veligrad, 1202 Antiqua civitas, 1228 Velegrad civitas primo, modo burgus, 1258 villa forensis Veligrad, 1301 villa Velehrad ita circa civitatem ipsam jsou toton, e tento Velehrad byl a do zaloen Uh. Hradit vs trhovou, pak, kdy jeho trhy pelo eny jsou do nov pevnosti, stal se pouhou vs, ovem rozdlnou ode vsi, ili radji kolonie, kter opodl kl tera samho povstala. Dle toho veho nememe polohu Velehradu nikam jinam poloiti, ne kde nyn ves Star Msto leii. Mimo tato listinn svdectv mme tak jin dkazy pro nhledy sv. Jeden dkaz le v jmnu samm msta Uh. Hradit. Znmo toti, e slovo hradit znamen m sto, kde hrad se nachz nebo nachzel. Mnoh mstit, kde dn stopy njakho hradu vce nen, sluje posud na Morav a v Cechch hradit; ale i tam, kde rozvaliny hradu uritm jmnem naznaenho strm, lid jim pouze k na hraditi neb na hradisku, kdeto hrad neznamen msto, ne vc, pevnost samou. Vztahujeme -li toto k Uh. Hraditi, jest na bledni, e novozaloen pevnost nazvna od msta, kde vystavna jest; msto dalo jmno mstu, a ne msto mstu. V dob Otakarov zaloenm mstm dostalo se nejvce nmeckch jmen. Msta vak, kter se z bvalch hrad a pedhrad vyvinula, teba se i stala nmeckmi, podrela pedce star nzvy sv, tak na p. Brno, Olomc, Znojmo, Jihlava a jin. Nelze tedy pochybovati, e na ostrov eky Moravy stl dve hrad, kter v zkm spojen byl s osadou ped ostrovem lec, t. j. se Starm Mstem ili s Velehradem, a e tedy jmna Hradit (Uher sk), Velehrad a Star Msto jsou neod -luiteln mezi sebou spojena. Hled-li se k nzvu sammu Velehrad, jen se dal nepatrn tehd osad, npadno zajist kadmu, kdo vznamnost jmen staroslovanskch osad zn, pro prv nedleit onoho asu osada nazvna Velehradem ? Vru mme v tto dob dleit hrady na Modrav, jako Brno, Znojmo, Olomc, Perov, Hrdek, Ro -Ayce, Pravlov, Strachotn, Spytihnv atd., a dnmu z nich nedno tak vznamnho jmna! A nepatrn tehd mstys ml obdreti jmna mohut nho ili Velehradu? Jako Vyehrady v rozlinch krajinch slovanskch vdy znamenaj znamenit hrad, tak t i n Velehrad, jemu se vznamem bl nejvce nzev Blohrad.28) Dle, jako osady, kter povstaly bhem asu z rozlinch hrad, jmna tchto na sebe vzaly, jako na p. Rajhrad, Hrdek atd., tak se to i stalo s Velehradem. Vme, e Rajhrad byl pvodn zempanskm hradem, kdy pak odevzdn byl od Betislava Benediktinm, oblekl jich klter a osada,
") Cod. dip. III. 128. ) Vyehradem toto sdlo moravskch panovnk nazvno bti nemohlo, jeliko neleelo na vin, nbr v niin.
5S

Velehrad.

247

kter na blzku vzrostla, nzev bvalho hradu, toti Raj hrad. Hrdek slul pvodn upn hrad, nyn se jmenuje podle nho mstys, nm. Erdberg. A tm spsobem m se to i s nam Velehradem. Nikdy a nikde nedvalo a ne dv se malm vesnicm jmna hradu, tm mn v Ce chch a na Morav na zatku 12. stolet, kde prv hrad byl protivou otevench obydl obyvatelstva. Mstys (bur gus) Velehrad zddil tedy jmno sv po staroslavnm, od Maar rozkotanm Velehrad! -----------Dovodivm tedy, e Velehrad, Star Msto a Uh. Hradit k sob nle, e jmno Velehrad ji dle obsahu svho a dle analogie znamen skuten mohutn, velik hrad, jeho jmno zstalo chatrnm jen pozstatkm jeho, jest nm dokzati, e mstnost, o kter jsme a posud jednali, v skutku jest phodn osad staroslovansk, a e vechnm podmnkm vyhovuje, kter dle starch spiso vatel a novjch badn pi staroslovanskm hrad vyskytnouti se musej. Svrchu uveden vrok Jornandv: hi (Sclaveni) pa ludes silvasque pro civitatibus habent" plat v pln me o poloze nynjho Uh. Hradit. Morava zmohutnvi u valnou eku vstupuje prv u Hraditi Uh. do ni kotliny sv, a znmo, e vkoln krajina asto vodami Moravy zaplavena bv. Uh. Hradit pvodn zaloeno jest na ostrov, ekou Moravou tam utvoenm, kter (je t r. 1670) pak zanesenm jednoho ramena Moravy poloostrovem se stal. Ostrov tento tvoil strategick stedit k rajiny mezi vbky Moravskch Tater a Hibecch hor, a hodil se tak vborn k pevnosti, e vyslancov krle Otakara II., kte vhodn msto pro zaloen pevnosti proti Uhrm ustanoviti mli, onen ostrov za nejpimenj k tomu uznali. Neme se tedy up ti, e krajina ta hojnost vody oplv, a jisto jest, e se tam nachzej mnoh a hust lesy, ktermi hbety Marovch ili Hibecch hor zakryty jsou. Za on doby ale zasahovaly lesy mnohem dle neli nyn; poukazujeme zde jednodue na listinu z roku 1228, 29) kdeto pi popisovn hranic statk no vho kltera Velehradskho uito tchto slov: . . . post modum ambigens siluam vgezd et Polisowicz 30 ) et sie per insulam tendens in morauam. Infra predictas metas in omnibus siluis, quas huic domui contulimus in Morauia et omnibus aquis liberam habeant potestatem, nt nullus in pascuis piscatione et venacione eos presumat inquietare." Ji Kosmas31) znal dobe tuto vlastnost vchodn Moravy, prav k roku 1061: qui (Vratislaus) confestim Moraviae regnum inter fratres suos divisit per medium, dans Ottoni orientalem plagam, quam ipse prius obtinuerat, quae fuit aptior venatibus et abundantior piscibus." Jako jmno Polesovice nar na lesy vkoln, takt zpomn jmno osady Kostelany z r. 1257 villa piscatorum" na bohat
J9 30 31

lov ryb, je tehd tam provozovn byl. Kdyby tedy dnenho asu ani jedinho stromu okolo Uh. Hradit vce nebylo, pedce neme dn dle tchto svdectv po chybovati, e se tam v star dob rozshl lesy rozpro straly. Jeliko svrchu jsme pronesli nhled, e iueffabilis Rastizi munitio se vykldati mus na Velehrad, jeliko jsme pravili, e se podle smyslu celho cittu na rozshl nspy a hradby mysliti mus, kter celou krajinu opevovaly (omnia moenia regionis illius), jest nm nyn dovoditi, zdali a posud se nezachovaly njak pamtky na ony moenia regionis illius? Pravili jsme, e ostrov eky Moravy byl a jest stra tegickm steditm cel krajiny mezi Marovmi horami a vbky Moravskch Tater. V nzvu toho ostrova hradit mme prvn stopu hradeb, jako v nzvu Vele-Arad-u samm. Mimo to zachovaly se upomnky na tyto rozshl hradby a nspy v nzvech Hrdek' 1, na blzku kltera lec pahorek, wa valech" (usque ad vallum antiquae civitatis). Dle sluje les, roku 1221 z polovice darovan klteru od markrabte Vladislava, Rassin", t. j. Hradn, jej Pulkava jmenuje Grecze"; dle se naskytuje asi hodinu cesty od Uh. Hrad it osada, je sluje Hradiovice", a Stedovsk uvd jet vrch, t nazvan Hrad". Velmi ppadn shoduj se tyto nzvy se slovy letopisce FuMenskho omnia moenia regionis illius", a neznme vru dn krajiny vce na Morav, ku kter by slova ta ta k pirozen vztahovati se mohla, jako k okol Hraditskmu. Tm, e jsme svrchu dokzali, e hust lesy ostrov Moravy obkliovaly, patrn t velik shoda se slovy tho cittu z Ann. Fuld. et abscondi taquaeque in silvis . . . diripuit". A proto tak Ietopisec velmi vhodn prav moenia regionis illius, a ne jako obyejn civitates, anebo urbes, anebo castella, kdy o hradech mluvv, ne moenia, t. j. hradby, zseky a nspy. Nzev moenia " tedy zde se neme vy kldati tropicky na mst urbs, civitas aneb castellum, ne brti se mus vero sensu co hradba, a to tm spe, e Ann. Fuld. jen na tomto jedinm mst mluv o moenia, na vech jinch psno urbs, neb civitas, neb castellum. Neobyejn tento spsob upevovn, kterm cel krajina na nkolik hodin rozshl stala se kombinac strategickch posic, ovem Franky, jichto hrady obmezen prostory byly, k podivu pmti musel. Aby krajanm svm tuto rozshlost a neobyejnost naznaili, nepostaoval obyejn nzev magna munitio (velik hrad), pojem musel bti seslen, a proto psno ineffabilis munitio, co vborn se shoduje s nzvem slovanskm: Velehrad". 32 ) Tm, e vechny vkoln osady hradbami dve spojeny byly, d
") Tak i nm eck Irminsul nen nic jinho ne Velesloup, jak ji Eccard, Franc. Orient. II. 987 ji pedkldal: altissinia co lumna. Z novjch vykldali jej mnoz na Hermanssule, a Grimm d ok za l, e i r min p ou ze s esunuj e p oj em s lova, s kt erm spojeno jest.

) Cod. dip. II. 199. ) Lpe tedy k se Polesovice ne Polesovice. ) Ser. rer. boh. I. 136.

248

Velehrad.

se vysvtliti povst, dle n pr po zboen Velehradu bi skupsk stolice do Polesovic a pak do Kunovic peloena byla, ne Olomc biskupskm sdlem se stala. Rozlin nzvy na bval hradby poukazujc a mstnosti i pes ho dinu od Uh. Hradit znamenajc jsou pinou, e star spisovatel ponkud pravdiv udvali rozshlost starho Velehradu, ovem myslce pi tom, e to bylo msto tak rozshl jako modern msta, na p. Londn, Pa atd. Tak pe Stedovsk Mer. Mor. pag. 55: Welehradium antiquis temporibus fuit Regum Moravorum sedes, totiusque gentis caput: tantae urbs haec florentissima amplitudinis fuisse traditur, ut nunc paucae ipsi pares reperiantur. Nam, ut ex diversis Historicorum relationibus combinamus, a colle Hrdek, cui nune subjacet Monasterium Cisterciense, urbis Welehrad nomine gaudens, ad fluvium Moravm, ubi nunc cernitur Hradistiense praesidium; ab hoc usque ad vicinum villae Polessovicensis tractum, ab hinc usque ad arcem Buchloviensem, ab hac rursus ad collem Hrad dictum (in quo regia fuisse dicitur) excurrebat et per totam hanc circumferentiam distendebatur. Ex quo apparet Welehradium fuisse medio miliari germanico latum et uno sulidissimo longum: cum Polessov Urbis hujus fuerit suburbium. Unde etiam congruenter haec urbs Welehrad, quod est, Welky Hrad, siv magnum praesidium meruit appellari, quia omnino erat maxima, celeberrima et pulcherrima civitas . . .." A Engelbert Herrmann ve svm Archivium Velehradense p. 467: . . . sitam fuisse in eodem loco, in quo nunc, vulgo sic vocata Urbs antiqua, videlicet antiquum Veligrad existit, protendens se sursum verus sylvulam monasterii." Dovodive tedy, e ineffabilis Rastizi munitio na dnou jinou mstnost na Morav se vyloiti ned, e dleitj stky onoho msta v Ann. Fuld. pln z polohy nynjho okol Uhersko-Hraditskho potvrzen svho nabvaj, musme nyn ptrati, zdali se nezachovaly v tomt okol njak pamtky, kter na dleitost jeho v dob po hansk a v potku kesanstv by narely? Co se te doby pohansk, uvd se nm v listin z roku 1228 osada Maatice33) (v listin z roku 1250 velmi trefn Moratice nazvan), kter upoinn na bohyni Moranu, nyn Maenu nazvanou, pak jmno osady Babice, upomnajce na bohyni Bbu, pak nzev vrchu Modla, naproti Buchlovu lec, a bronzov bek, na Buchlov vykopan. T pochybno nen, e okol Hraditsk ji na potku kesanstv
33 J Maatice nevzaly jmno od kostela sv. Marie, jeliko tento kostel tam teprv zaloen jest od dkana Hraditskho Kulka roku 1613, m tedy opraveno budi udn Pamtek arch. III. 103, k de tak rozdl inn mezi vsi Eostelechem a Kostelany, kterho podle listin nen. Oboje jmno znamen jen jednu osadu: Kostelany; listina roku 1228 nezn vsi Kostelce, kter na blzku Velehradu tak nikdy nebylo. T se nm zd bti vznamn zde jmno vrchu bl Maetic Bl hora", jeto nalzme kroku 1514 v Archivium Velehradense: Dominus abbas et Conventus cedit Montem quempiam penes Pagum Marschalicensem situatum vulgo B l h ora . . . "

na Morav bylo veledleit. tme sem pedevm kaplu sv. Ja na v Starm Mst, prvn chrm Pn, kter po stranm nvalu Maarv v bezpen listin se poprv pipomn, pak kostel sv. Ji na ostrov samm, r. 1257 pipomnan (pozdji farn chrm v Uh. Hraditi). Dle nle sem jmno vsi Kostelany, t. j. ves ku kostelu nleejc, pak kaple sv. Klementa u Osvtiman, o kter mar krab Jan ji r. 1358 pravil: . . . Capellam beati Cle mentis Papae in Silvesti solitudine . . . . sitam, antiquis quidem temporibus pro ejusdem sancti reverentia fabricatam." Dle vztahovati sem sluno troj Biskupice, kter vedle listiny biskupa Zdka r. 1131 kostelu Spytihnvskmu nleely, a osada Popovice, t. j. osada knm (popm) psluc. Znmo, e lid nazv Svatopluka krlem, a v panonsk legend sluje vdy jen kne.z. Avak ji Regino r. 890 pe : Zuetitiboldo Marahensium Sclavorum regi,u a Kosmas ser. rer. boh. str. 23, 35 prav t o nm: Zwatpolk ejusdem Moraviae Regis, Zuatopluk rex Moraviae." I na tuto vlastnost okol Uh.-Hraditskho mme nkolik upomnek. Pedev m krlv stl a ji v pvodn listin r. 1228 jmenovan, velk kmen, jen meze bvalch panstv Ve lehradskho a Napajedelskho naznauje, nachz se asi pl druh hodiny od kltera Velehradu u vsi Jankovic asi deset krok od silnice z Uh. Hradit do Zdounek ve douc. Prav se o nm, e kdysi na nm krl Moravsk obdval. Za klterem ble silnice, kter do Buchlova vede, jest krlova studnka". Bl Uh. Brodu jest vrchol, jen sluje n Kralov u , a hj u samho msta jmenuje se krlv hja. T mme za to, e sem se vztahuje jmno osady Knzopole", t. j. pole panovnkovo, odchylujce se od nhled jinch, kte jmno tto osady vykldaj na pole knsk, majce za to, e zaloena byla od mnich Velehradskch. Jeliko ale ta osada ji mezi prvnmi statky klteru darovanmi se uvd, nen vc pravd nepo dobnou, e od mnich zaloena nebyla. --------Dovodili jsme a posud, e Velehrad, Star Msto, Uh. Hradit jsou neodluiteln mezi sebou spojeny; 34) e nen jin mstnosti na Morav, kter by vechny vl astnosti na sob mla, by mohla vyloena bti na onu ineffa bilis munitio a urbs antiqua Rastizi, jako prv okol Uher-skoHraditsk. Vme, e Velehrad nebyl mstem na sp -sob Babylonu, Theb a jinch vystavnm, ale e velikost jeho spovala v rozshlosti jeho devnch hradeb a z -sek. Nen tedy divu, e, kdy Maai jej zboili, jen ne patrn pozstatky po nm se zachovaly. Hrad sm sice byl znien, ale v nepatrnch jeho pozstatcch zachovalo se nm jmno hradu a upomnka na jeho slvu. Proto
S4 ) O tto neodluitelnosti svd t nzev Starho Msta, jeto v listinch 16. vku tak sluje Antiquo -Hradisch", jak na p. v Archivium Velehradense fol. 105 : Instrumentum venditionis de anno 1502, quo Dominus Abbas Joannes villam in AntiquoHradisch sitam" etc.

Velehrad.

249

velmi ppadn pe legenda sv. Vcslava, pvodn latinsky sloen a v eskm pevodu z prvn tvrti XIV. vku zn m: Potom kdy bratr sv. Cyrilla, jmnem Methodius, uinn byl po jeho smrti msto nho biskupem morav skm, tehda slovutn kne esk jmenein Boivoj a jeho bohabojn knna sv. Ludmila, v tom mst, jeto Vele hrad slov, tu jeto tehdy moravskho arcibiskupstv stolec a slva biee, od blaenho arcibiskupa Methodia oba svat kest pijali." Legendista vm prvem psti mohl: msto, jeto Velehrad slov" (praesens), jeliko Velehrad, a ji ne ve slv a velikosti dvj, jet byl, kdeto o arcibiskupstv jinak psti nemohl, ne e bylo. Tm, e se dokzalo, e Velehrad jist na Morav a sice v okol Uhersko-Hraditskm leel, jsou i jin vci Morav pojitny, kter s Velehradem v tradic zce sou vis. Vra, e na hrad sdlil sv. arcibiskup Metodj, hluboce utkvla v srdcch echoslovanv, kte k nmu, co k Betlmu svmu, od nkolika stolet putuj. M imo to ale i ostatn nrodov slovant maj jen Velehrad za sdlo Metodovo a shoduj se v tom, e tento Velehrad na Morav leel. Pramen historickch znal soudce zajist v, e kad tradice, v - li v ni cel nrod, na dji sku tenm spov, a to tm vce, kdy tato tradice rozlinmi dvody pesnho badn kritickho stvrditi se d. Jsou mnoz, kte proto upraj, e Velehrad sdlem arcibiskupskm byl, ponvad dn listina souvk o tom nidn zmnky nein. Avak kdo diplomatiku zn, v, e do listin se vepisovaly rozlin zakldn, obdarovn a smlouvy co prvn pedmty; listiny tedy se neobraj s djinami minulosti, ne, jsouce potebou ptomnosti utvoen, maj tuto potebu prvnm zvazkem i pro budoucnost uji stiti. Jen potud, pokud njak dj se tkne njakho st vajcho prva, aneb kde nov zkon a nov prvo se ustanoviti m, jen potud nle dj do listiny; ostatn dj stvo jest pedmtem historickch spis rozlinho druhu a v star dob pedevm kronik a legend. Pchod sv. brat Solunskch do Moravy nen pedmtem listiny; jak mile ale slovanskou liturgii proti obecnmu tehd spsobu zavdli, ji se nm zachovaly listiny papesk, kter prvn rozsudek papev u vci t obsahuj. Dj, z nho n jak prvn zvazek vyplv, nikdy se zruiti ned: onf jest neodvolatelnm majetkem historie, kdeto prvn zvazek z nho vyplvajc jen pemnohokrte se ru. Tm, e dn papesk listina nejmenuje Velehrad sdlem sv. Metodje, povstalo mnn, e on dnho uritho sdla neml; e byl krajinskm biskupem, episcopus regionarius. Jest to ale myln nhled, kdy se mysl, e tac biskupov nemli dnho msta, jeto za hlavn sdlo sv povaovali; tak na p. sv. Bonifacius, stav se roku 731 arcibiskupem bez urit dicese, sdlel pak v Koln, od r. 745 v Mohui, od kterto doby arcibiskupov Mo hut byli prvnmi v Nmecku. V papeskch listinch sluje Metodj vdy jen Archiepiscopus Moraviensis, a dicese

jeho sahala a tam, kam sahaly hranice e Moravsk. Jinak t. j. podle jistho sdla jej pojmenovati ji proto tak nebylo zapoteb, jeliko na Morav jinho arcibiskupstv nebylo (co papesk listiny ohledem Nmecka ovem in, jeliko tam vce arcibiskupv bylo) 35) a hranice tto dicese se roziovaly zrove s roziovnm panstv Svatoplukova. Z vci sam ale vyplv, e sv. Metodj bez uritho sdla bti nemohl. Vme o nm, e vyuoval na dan mladky psmu svatmu a obadm kesfanskm, e psmo svat pevodu na jazyk slovansk. e takov prce se nekonaly v njakm pokoutnm mst, ne v pednm njakm hrad zem, jest tm jistj, jeliko ji na synod v Sardice r. 344 nazeno bylo, e dn biskupsk stolice nem vce bti v malch mstech, ne tam, kde hlavn adov krajiny se nachzej. Vme, kdy sv. brat r. 863 do Moravy na vyzvn Bastislavovo zavtali, e do hlavnho hradu zempna moravskho veli. Jdouce poprv do ma uhostni jsou od knete Kocela t na hlavnm jeho hrad Blatn, kde skoro cel rok strvili, uce asi 50 jinoch knihm crkevnm v jazyku slovanskm sepsanm. Kdy pak Metodj po smrti sv. Cyrila (14. nora 869) na dost Kocelovu do Pannonsk Moravy se vrtil, zase se zdroval na hrad Blatn, a vrtiv se odtamtud do ma, vymohl na papei obnoven Pannonskho biskupstv. Pletichami nmeckch biskupv ped synodu (snad do Solno hradu) voln 871, emu Kocel z slunosti k panovnku nmeckmu nebrnil, byl v Nmcch nsilm dren a do roku 874, kdeto k prosb Svatoplukov z Nmec rozka zem papeovm proputn jest a t Moravskm arcibiskupem se stal. A pochybovati nelze, e sv. Metodj co prav apotol cestoval po cel zemi, aby sm boho uen rozsval, pedce dn soudn znalec uprati nebu de, e ml uritho sdla, kde hlavn chrm zem stl, kam knzi sv k synodm ili sborm svolval, a toto s dlo zajist nebylo nikde jinde, ne v hlavnm hrad zem t. j. na Velehrad. Viching, suffragan sv. Metodje, ml urit sdlo v Nite, a arcibiskup neml uritho sdla? i svolval metropolita synody do hradu, kde podzen jemu suffragan pebval? Nitra nebyla hlavnm hradem, ne jen sdlem dlnch knat, Pibiny a pozdji Svatopluka, kter vraceje se r. 874 z vzen nmeckho, vojsko n meck nevedl ped svj hrad Nitru, ale ped Star Msto Rastislavovo; vak ani Dovina hlavnm hradem nebyla, ani Moosburg, a ob msta nebyla sdlem biskupskm; patrno tedy, e nm hledati jest metropoli arcibiskupstv Moravskho jen v nynj Morav, a to tm vce, jeliko Moravan tehda mezi zpadnmi Slovany rozhodnm kmenem byli, jak to prav legenda mluvc o poselstv Rastislavov do Caihradu: ... avak uitele nemme takovho, kterby nm v naem jazyku pravou vru kesanskou hlsal, aby tak jin zem, vidouce to, podle ns ui J5

) Poloha pozn. 32.

32

250

Velehrad.

nily. u Jak tedy ml Viching urit sdlo, jak pod biskup stvm Moravskm v jedenctm a dvanctm vku vyrozumvati sluno biskupstv Olomck, takt pochybovati se ned, e i sv. Metodj ml uritho sdla, kde hlavn chrm zem stl a kde tak pochovn jest, jak star legenda bulharsk pe: Metodj le pochovn ve velkm Moravskm chrm na lev stran ve zdi za olt em svat Bo Rodiky." A e tento hlavn chrm (sy nodalis ecclesia) stl na hrad panovnickm, prav zejm pannonsk legenda, popisujc Metodjovu smrt: Congre gatis vero per illum dominica palmrm omnibus homini bus ecclesiarn ingressus et non multum locutus benedixit regem et principem et clericos et omne homines. ... et collocarunt eum in synodali ecclesia (v sbornei crkvi)." A bulharsk legenda prav c. 6: Turn Methudius principi praedixit suum finem post tes futurum dies," co dosvduje, e Svatopluk a Metodj v jednom hrad sdlili, a potvrzuje zprvu legendy sv. Vcslava: v tom mst, jeto Velehrad slov, tu, jeto tehdy Moravskho arcibiskupstv stolec a slva biee." Vce doklad jet podme v II. oddlen pojednn toho kest Boivoje". Dobyve jistoty, e Velehrad na Morav leel a e na nm sdlil Svatopluk a sv. Metodj, pesvdili jsme se zro ve, e vypravovn o Velehrad nenle do listin, ne e takov vypravovn jest pedmtem spis histori ckch. Z rozlinch legend se dovdme (chceme-li ostatn smysl jich dobe pochopiti), e sv. Metodj na dvoe Sva toplukov a Rastislavov drahn pebval; nen nm za poteb diviti se, e na p. pannonsk legenda, mezi vemi snad nejsprvnj, o Velehrad nieho nevypravuje, jeli ko ani o Mosaburgu, Kocelov hrad, ba ani o Caihrad nidn zmnky nein. Vak i nejstar domc l etopisec Kosmas nezmiuje se doslovn o Velehrad; prvn, kter to in, jest Dalemil, v jehoto kronice pamtn msto stoj: Svatopluk v Moravie biee, Knez esk iemu sliee . . . . Prosi krsta ot Svatopluka moravskho, A ot Methodieie arcibiskupa velehradskho, Ten arcibiskup Rusn biee Mu sv slovansky sliee. U Velehradie krsli echa prvho . . . . Mnoz maj za to, e tmto mstem Dalemilovy kroniky rozen jest nhled a mnn mezi lidem, e na Ve lehrad sdlil Svatopluk i Metodj, e tedy lid teprv z kroniky vru svou erpal. Po cel Morav nachzej se studnky, je lid Cy rilky" nazv, vypravuje o nich, e z nich sv. Cyril pil anebo pohany kestil. Moravisin panek", jak lid na Morav nazv knze, nen nic jinho, ne doslovn pevod eckho: Kv^Mog. Kdybychom nevdli, e staroslavn Velehrad na Morav leel, snadnji bychom mohli pistoupiti k takovmu nhledu; nyn ale, kde toho plnou jistotu mme, mme

za to, e kronika Dalemilova vyslovila jen to, co v stech lidu ilo a na skutenosti spovalo. Dj svatma bratro ma vykonan byl tak slavn a dleit, tak dokon pro mnil cel vnitern ivot echoslovanv, e pamtka na nj hluboce se zakoenila v srdcch pedk naich. Mimo to mme tolik mstnost, kter neodluiteln s pamtkou sv. apotolv spojeny jsou! Pipomnm zde jen Teovice, Osvtimany, Koryany, Napajedly, Malenovicc, Zln, Slavin, Hradovice, aroice, Damboice, Uhiice, piky, Pibice atd., o kterch zajist dn tvrditi nebude, e tradice s nimi spo jen teprv z njak kroniky mezi lid se dostala. Dalemil tedy nefabrikoval tuto povst, ale na psal jen, co lid spolhaje se na skuten dj o sv. apo tolch vypravoval. Znrno, e Dalemil erpal z Kosmy i z jinch jet kronik, jak to Fr. Palack ve svm spisu Wrdigung der alten bhm. Geschichtschreib<>r dovodil. e ale i Kosmas, kter zase ze starch pramen erpal, o Velehrad dobe vdl, dokzal dmysln badatel Dr. H. Jireek v pojednn ve Svtozoru 1860 str. 125 vyti tnm, na kter zde poukazujeme. Toto svdectv Kos movo, kter asi 145 let po rozkotn Moravsk e se narodil, jest veledleit a nabv tm vt draznosti, jeliko Kosmas sm se odvolv na star prameny co vbec znm, aby sm o tak dleitm dji, jak bylo za veden kesanstv do ech, vypravovati nemusel. Byly -li tedy takov prameny vbec znm, nelze pochybovati, e obsah jich i lidu neznm nebyl. Na nedostatek listin ohle dem toho se odvolvati nememe; listiny t nm nevy pravuj o bitv pod Chlumcem, na poli Hluckm, u Lodnic, ani listina je sepsna o zavradn poslednho Pemy slovce, a pedce nikdo pochybovati nebude, e se to vechno stalo, a jen kroniky o tom vypravuj. dn listina nm nevypravuje o zavradn sv. Vcslava, kter jen nkolik let po pad e Moravsk se udalo; vypra vuje to pouze Kosmas a legenda sv. Vcslava, a pedce jet nikomu nenapadlo, aby tento dj upral! Divno, e nikdo jet neupral pravdivosti dj sv. Vcslava a sv. Vojtcha proto, e listinami zvltnmi potvrzeny nejsou; co Kosmas, Dalemil, legenda Svato-Vcslavsk a ivot sv. Cyrila, sv. Metodia a sv. Ludmily (z kterho poslednho spisu nejstar nai kroniki erpali) o sv. Vcslavu prav, to jest pravda, jen to ne, co o Metodji, o Svatoplukovi a o Velehrad prav! Uvme-li, e legenda Svato-Vcslavsk nedlouho po umuen jeho, je se stalo 28. z 935 (?), tedy asi 38 let po ztroskotn e Mojmrovcv, sepsna jest jazykem latinskm, e ivot sv. brat a sv. Ludmily t ji ped Kosmou tedy 1045 vbec znm byl, kterto ivot mezi jinm vypravuje o pchode Cyrila a Metodia na Moravu a o arcibiskupstv moravskm po chybovati vce nelze, e tyto dob Mojmrovcv skoro souasn legendy vecku vru zasluhuj, kter se jim strany sv. Vcslava a sv. Ludmily neupr; i snad jen o Meto dji a Velehrad nepravdu psali? ------------------

Velehrad.

25 t

Vynasnaovali jsme se potud dovoditi, e Velehrad jist na Morav leel, e svdectv pvodnch listin polohu tuto pojiuje, e svdkov ji ped Kosmem Velehrad tent o jmenuj sdlem Svatoplukovm a sv. Metodje, e dn jin krajina na Morav nem jako okol Hraditsk vlastnost takovch, aby mohla spojena bti s tm co se o ineffabilis Rastizi munitio v letopisech uvd, e tedy tradice nbon dkladn jest podporovna vdou. Vyslovujeme tedy na zklad pvodnch listin z r. 1131, 1202, 1228, 1257, 1301, na zklad spojench od ns zprv letopis Fuldskch, legend Cyrilo-Metodjskch, kroniky Dalemilovy ve spojen s mstopisnmi pamtnostmi okol Velehrado-Hraditskho, vsledek naeho badn krtce takto: 1. Ona ineffabilis Rastizi munitio, antiqua urbs Ra stizi jest toton s Veligradem (1131), svalem antique civitatis (1202), s Velegrad, civitas primo, modo burgus (1228). 2. Velehrad star leel tam, kd e nyn Uh. Hradit a Star Msto le, kter t Velehrad slulo. 3. Toto Star Msto ili Velehrad bylo a do roku 1257 mstysem ili vs trhovou; po zaloen Uh. Hradit stalo se pak pouhou vs, jeliko jeho trhy do novozaloenho msta peneseny jsou. (Neodluiteln spojitost obou mstit t vysvt z toho, e v pozdjch stoletch Star Msto nazvno t Star Hradit a Uh. Hradit Novm Hraditm.) 4. Od toho Velehradu rozdln jest nynj ves u kl tera samho, jeliko teprv povstala co kolonie, slueb nky kltera osazen. 5. Na Velehrad stl sborn ili synodln, t. j. hlavn chrm arcidicese moravsk, kam arcibiskup Metodj knze svolval k crkevnm sborm ili synodm. 6. V tomto sbornm chrm bo Rodice zasvcenm jest sv. Metodius t pochovn.36) (Dokonen budoucn.)
36 ) Dle svdectv nkolika legend nen tedy vce pochybno, e tlo sv. Metodje v l&n zem moravsk spov, a nm sotva kdy mono bude ustanoviti, kde tento sborn chrm stval. Kdy e Velkomoravsk v stranm nvalu Maarv za sv vzala, spustoeny pedevm jihovchodn stky zem a mnoh hrady a kostely le hly popelem, a o jedinm Velehrad, co sdle krlv, zachovala se potomkm pamtka, kdeto o jinch hradech a chrmch v legen dch a letopisech Fuldskch nidn zmnky se nein. Ohledem toho jest dleit zprva v listin papee Lva VI., dan r. 937

(Cod. diplom. I. 82) . .. ut ecclesiastica jura et christianitalis religio in vestris partibus, quae paganorum incursione. . . corrupta et depravata esse videntur" . .. Staroslavn Velehrad lehl popelem a z jeho rum zachovala se jen nepatrn st pod jmnem Vele hradu ili Starho Msta. Dokonal spustoen krajiny a pln skoro vyhlazen tamjho obyvatelstva jest pino u, e se nm nezachovalo vce pamtek o svatm mui. Podivno jest vak, e lid nikdy nepochyboval o tom, e sv. Metodj pochovn byl na Velehrad a sice pr tam, kde nyn staromstsk vinohrady jsou, kde pr se t, jak lid v to pln v, ji nkolikkrt e zjevil. Naproti tomu ale domleli se uenci rozlinch vk, e oba svat brati pochovni jsou v m. Tak prav Baronius v Annotationes ad Martyrologium Romanm k 9. beznu: Porro iidem (SS. Cyril lus et Methodius) liomae morientes miraculis clari sepulti unt, quorum sacras reliquias nuper sub altari in eiusdem ecciesia (s. Clementis) sacello pervetusto repertas accepi." Omyl tento stal se tm, e sv. Cyril v skutku v m zemel a tam pochovn jest. Slovutn biskup Olomck, Stanislav Pavlovsk, se domnval, e pochovn jest divus Cyrillus in ecciesia sanctorum Apostolorum, divus Methodius vero in aede sancti Clementis ad Coliseum " Prose papee ehoe za vydn drahch pozstatk, podporovn jest v tom od csae Rudolfa II. listem danm 12. list opadu 1580, nae pape v listu 11. nora 1581 odpovdl... . De Sanctorum reliquiis, quas postulas, semper Romani Pontiices huiusmodi niemorias retinuerunt diligentissime, volueruntque apud se esse in hac Urbe .. . semperque eas tanquam pretiosissimum thesaurm conservarunt sum moque in honoe habuerunt. lis autem in locis, in quibus haereticorum pestis saevit, eas rideri et conculcari, dolendum sumopere est . . .." V podobnm smyslu psal pape t csai v list danm 15. bezna 1581, e toti dve svat pozstatky do Moravy pe neseny bti nemohou, ne vra katolick tam zase nleit se upevni . Nunc autem neque convenit ullum motm excitari, ne que reliquias illas tum itineris I um Moraviae hominum seditionis periculo committere," a v list biskupu danm pape se uvolovalr Interim si Reliquiarum particulam aliquam habere volueris . . . curabimus, tuo desiderio satisfieri." Druh pokus, pozstatky ss. brat Morav zskati, uinil pedposledn prelt Velehradsk Antonn Hanek, kter mnichu svmu Filipovi urymu (pak posledn prelt), kdy za zleitostmi du do ma posln byl, rozkaz dal, aby tam po svatch kostech ptral. Archiv zemsk v Brn chov dopis Zuryho preltu Hauckovi zaslan ddto- Romae die 7. Aprilis 1756, v nm pe: Quoad reliquias praesertim St. Cyrilli et Melhodii exquirendas omnem conatum adhibui et deprehendi in ecciesia S. Clementis hic ordinis praedicatorum corpora dictorum sanctorum sepulta fuisse; verum dum mihi illa exhiberi petiissem, dicebant Religiosi: eas jam esse distraetas et non nisi aliquas de facto conservari, quae quia jam huic ecclesiae adseriptae essent, alienari non possent, alia vero corpora sub eodem nomine baptisare ex eo diificultantur, quia horum sanctorum reliquiae jam certae ecclesiae videlicet s. Clementis adseriptae unt, ne aliquando controvertatur, Romae et alibi idem s. corpus conservari, de aliis vero s. corporibus non erit difficultas, dumodo praetensae solvantur expensae." Kdyby rozlin legendy tenkrte byly znmy bvaly, nebyly by s e podobn omyly a marn ptrn staly. V kadedrlnm kostele n sv. Petra v Brn zachovalo se jet na zatku toho stolet rameno st brem vyloen, o nm se pravilo, e jest rm sv. Metodje. Kdy pak v as francouzsk vlky kostely s svho stbra odvdti mu sely, zd s e, e st bro z onoho ramena vzato a ramen o sa mo nkam odloeno, tak e ho vce nalzti nelze.

32*

252

Obrana nejstarch djin eskch proti novjm tokm spisovatel nmeckch.

Obrana nejstarch djin eskch

proti novjm tokm spisovatel nmeckch.
Od prof. V. V. Tomka.

III. Rozebrave hlavn dv otzky, tkajc se nejstarho politickho tvaru cech a spsobu, kterm prvotn zave deno kesanstv, pikrome ji, na dobytch vsledcch se zakldajce, k souvislmu vypsn nejstarch djin n rodu eskho. Kdy boue velikho sthovn nrod nejstar obyvatele ech pvodu celtickho a nmeckho, toti Boje a Markomany odtud vytiskla, pisthovali se do cech Slo van a uvzali se v stl dren tto zem. Urit s ouvk zprvy o tomto vsthovn nemme; ale vyplv nutn z okolnost, a pamt jeho zachovala se v povsti nrodn, podan nm bsn o Libui v rukopise Zelenohorskm, Kosmou a pozdnjm Dalemilem. Tohoto se dokl dme, protoe podv zprvy zvltn, e pili Slovan do ech ze zem Charvatsk, co jev tm vce rz podn velmi starho, m mn Dalemil sm tomu rozuml. On zemi Charvatskou vykldal za Chorvatsko, protoe jen tam za jeho asu bylo mu znmo o Charvtech. My ale vme z Konstantina Porfyrogenety, spisovatele stolet 10., e Srbov a Chorvati v nynjch krajinch svch na jihu onoho asu umli povdati o velkm ili blm Charvat sku na plnoci za Tatrami, z kterho e pochzeli jejich pedkov. Jen toto mohlo bti starm domovem potomnch slovanskch obyvatel zem esk. Patrn zachovalo se jmno pravlasti tto vrn v povsti nrodn, a jen neroz umlo se mu ji na zatku 14. stolet, za asu Dale milova. as pisthovn ned se ovem pevn ustanoviti. Ponvad ale Markomani, jako i nejbli soused jejich, Kvadov v nynj Morav, posledn se pipomnaj roku 451, ve kterm se pidali k velkmu aen Attilovu do Gallie, pozdji pak ji dn jin nrod nmeck v ce chch se nevyskytuje, jest velice podobno, e se Slovan brzy po onom roce v echy uvzali, kde od t doby na severozpadu byli bezpostednmi sousedy jejich Duryn kov a k Labi v nynjm krlovstv Saskem a na hoej m Mohanu, na zpad a na jihu Bavoi, na jihovchodu Rugov v nynjch Rakousch pod En a prv nkter as na Morav; Rug pak se dotkajce Herulov v pl nonch Uhch a od nich na jihovchod Langobardov v Potisi byli vbec nejzadnjmi nrody nmeckmi, kte se z tchto krajin tlaili vdy dle na jih, a posledn z nich konen roku 568 pod krlem langobardskm Alboinem peli do Itlie. Kdy se roku 494 st Herul po velk porce utrpn od Langobard obrtila k pl -

noci, hledajc sob novch sdel v dalekm Dnsku nynj m, prav se o nich vslovn, e konali cestu tam skrz zem slovansk, a e ode vech nrod slovanskch, kte rch se to tkalo, dostali svobodnho prchodu. 1) Varnov v nynjm Meklenburce jmenuj se poslednmi z tch, kterch zemmi thli. Ponvad nejobyejnj cesta asi vedla Heruly pedn skrz echy a Moravu , mme v tto zprv svdectv, kter s nejvt podobnost k tomu uka zuje, e mly cechy ji aspo roku 494 obyvatele slo vansk. Z velk rozshlosti les v Cechch jak na pomez tak tak sem tam u vnitku zem jet na potku 13. stolet, akoliv se zem do t doby pod vce vzdlvala vlast nm obyvatelstvem svm vdy vce se mnocm, d se souditi, e nrod nov, kter v 5. stolet naeho letopotu v echy se uvzal, v as svho sthovn nemohl bti zrovna pli etn. Jednotliv kmenov jeho, kte, co jedno jest, bu vichni najednou pili, bu dlem teprv pozdji pibvajce zem mezi sebou rozdlili, osadili z potku asi jen skrovnou ji vzdlvanou pdu, co j obyvatel pedel pi mal, jak dokzati lze, lsce sv k orb po sob zstavili, a rodnj oudol a roviny na potocch a ekch, kter se nejlpe hodila ke vzdlvn, daleko pak nejvt st zem teprv ponenhlu se obra cela k uitku. Z malho potu obyvatelstva na zatku d se nej snze vyloiti, pro Slovan et, jako i ne jbli kmenovci jich na Morav a v hoejch Uhch nemohli odo lati moci cvienho ve vlen a lehko pohyblivho jzd nho lidu Avarskho, nbr hned po vtrhnut jeho do nynjch Uher (560) jho Avar podniknouti musili. To se stalo patrn ji ped rokem 563 nebo aspo v tom roce, protoe toho roku Avarov ji vlili s krlem rnskm Sigibertem na Labi v nkdejm Durynsku, kdy Frankov ji 32 let pedtm (531) Durynky byli uvedli pod pan stv sv. Panstv Avar nad Slovany v cechch trvalo asi 60 let, a Slovan zdej i tak moravt a Slovan korulant, od obojch tehd jen Dunajem rozdlen, vybavili se z nho vedenm udatnho Sama. Dle souvkho svdectv Fredegarova byl Samo ro dem Frank, toti nejen pslunk e fransk, nbr jak prost viti musme, pol z nrodu Franskho (natione Francus) ze upy Senonsk nm vce neznm. Co kupec
") Procopius de Bello gothico II. 15.

Obrana nejstarch djin eskch proti novjm tokm spisovatel nmeckch.

253

piel s jinmi kupci, kte se k nmu na cestu obchodn pidali, k Slovanm ili Vinidm (in Sclavos cognomento Winidos), kdy oni prv se byli zdvihli proti Avarm (623). Thl s nimi do boje, a prokzal jim podivuhodnou statenost vojenskou takov sluby, e jej zvolili jsou za krle. Porazil Avary v nkolika bitvch pokad, a sp sobil tudy velkou i slovanskou, kter brzy vzbudila proti sob zvist krle rnskho Dagoberla. Dvovali sob Dagobert, podmaniti i Slovany i Avary, a strojil se k tomu v dobrm dorozumn s nrody jak sv e, s nimi nejble sousedcmi, tak tak i se sousedy svmi Langobardy v hoej Itlii. Rozlin po trky, ve kterch kupci rnt zabiti a oloupeni byli od Slovan v i Samov, zavdaly roku 630 bezpostednou pinu k vypuknut neptelstv. Dagobert poslal vyslance, jmnem Sichara, ku krli slovanskmu, aby od nho dal nhrady. Kdy Samo podval se k vyjednvn toliko o nahrazen vzjemn, dal se poetil vyslanec fransk (Sicharius, sicut stultus legatus) v ro uhn, pi em pra vil, e pr Samo a lid jeho povinni jsou posluenstvm jeho pnu. K tomu dostalo se mu nleit odpovdi, a vy veden jest potom ze zem. Nyn Dagobert zdvihl vlku na Slovany. Vypravena k tomu cel vojensk moc Austrasie, tedy hlavn Frank Pornskch a Mohanskch, kteto druz, po vypuzen Durynk z velk sti nkdej jejich zem, a s Cechy sammi hraniili. Sebrno pole ve Irech oddlench, z nich jednm byli Alemanov ili vbov, spojen nepochybn tak s Bavory. Mimo to vythli tak Langobardi Dagobertovi ku posile. Slovan zase rovn na tolikche stranch pipravili se k obran. Od vojska alemanskho vedenho Chrodobertem, kter vtrhlo do zem jejich, jsou poraeni; a tak zvtzili tak Langobardi na sv str an; zde i onde mnoho Slovan odvedeno v za jet. Ale hlavn vojsko austrask, kter na svm pochode <io zem Samovy oblehlo hrad Vogastisburk, dobe osa zen od Slovan, vrazilo zde na odpor staten, a pora ieno tud ve velk bitv tdenn. Dagobert pozbyl velkho potu svho vojska a poraen jest na tk, zsta viv vecky sv stany a vecko, co byl pinesl s sebou. Prvn nsledek tohoto vtzstv byl, e Srbov, nrod slovansk, kter se teprv po pemoen Durynk od Frank v jedn sti nkdej zem jejich osadil, plnon od ech za horami Krunmi v krajinch mezi Labem a Zlou, s knetem svm Dervanem k i Samov se pidali, jeto prv byli jsou pod vrchnm panstvm rnskm. Ihned zaali Slovan z e Samovy konati zhoubn njezdy do D urynk a do jinch st e fransk. Ji lta 631 se bral Dagobert opt vojsko austrask, seslen vybranmi zstupy z Neustrie a z Burgundu, u Mohue, aby takovho vpdu do Durynska zabrnil, a i Saov zavzali se pomhati k tomu, vak s malm inkem. Kdy Samo jet nkolikkrt mocn udeil na tyt pomezn krajiny rn sk zstupy k tomu vypravenmi, vidlo se Dagobertovi

ji roku 632 odevzdati panstv v Austrasii synu svmu Sigibertovi, a tu ji odtud bezpostedn hjena jest hra nice fastnji. Tak uinil Radulfa syna Chamarova vvo dou durynskm, ve ktermto ad on roku 633 velk sob spsobil zsluhy udatnm bojovnm se Slovany, ale tak brzy z hrdosti zaal se protiviti Sigibertovi. Roku 640 veel ji ve svazky ptelsk se Samem a s jin mi sousedy, choval se v Durynsku jako krl, a toliko jet dle jmna uznval Sigiberta za svho pna. Z tchto zprv Fredegarovch vyplv beze v po chybnosti, e se e Samova v nejvt rozshlosti sv vztahovala po stran zpadn od po Zly a ku pomez vlaskmu. Nebo kde zem Srb v potomn Mni za horami Krunmi byla pozdjm prostem jejm na se veru, sousedili s n na jihu Langobardi (pomezm furlanskm). Nleely pak k n krom on zem Srbsk nynj zem esk, Morava, doln Rakousy , trsko, Korutany a Krajina. V zemch posledn jmenovanch pamatovalo se panstv Samovo jet v 9. stolet, jak vysvt z Anonyma Juvavskho de conversione Carantanorum, ktermu toliko fransk pvod Samv ji nebyl znm; nazv jej Slova nem. Co hlavn zem ili hlavn sdlo moci Samovy jev se vak Cechy. Nebo kdy pi velkm taen Dagobertovu roku 630 Langobardi, jak pirozeno, vpadli do nejjinj ch s nimi sousedcch st e slovansk, zvltn pak vojsko Aleman (a Bavor) rovn asi thlo p roti zemm jich nejblim, tedy snad proti Rakousku a tyrsku i teba tak proti jinm echm; nemohlo hlavn vojsko austra sk, kter na kad spsob jet dle na plnoci thlo, za meno bti proti jin zemi ne proti echm, kdy jet dle na plnoci zem Srbsk jet tehd nenleela k i Samov. Vogastisburk tedy, neleel-li snad mimo nynj hranice esk, mlby se slun hledati nkde v kraji Lo ketskm nebo Plzeskm. Zem ale, proti kter obrcena byla nejvt vojensk moc, byla nejsp tak tou, kter slouila i za zklad. Srovnale s tm tak pozdji hlavn toky na i rnskou vychzely z Cech, jeliko byly obrceny hlavn proti Durynsku. Jest toho velice litovati pro djepis esk, e leto pisy Fredegarovy nesahaj dle ne do roku 642. Skladatel vak, jen il mnohem dle, dv nm jet zprvu vzcnou, e Samo panoval 35 let, dle eho, potajc od roku 623, byl by bval na iv do roku 658. Mimo to dokld Fredegar, e ml Samo dvanct en rodu slovan skho, s nimi splodil jest 22 syn a 15 dier. Co se ale stalo s tmto etnm potomstvem, nedovdme se. Neb od smrti Samovy jest mezera v djepise eskm a do roku 791, tedy bhem 133 let, ze kterhoto asu pro nej hlub padek velikho djepisectv a jinho psemnictv nen doc ela dn zprvy, kter by se vztahovala k e chm zvlt. Z mla toho, eho se dovdme o osudech zem sousednch v tomto ase, vychz pedn tolik na jevo s ji -

254

Obrana nejstarch djin eskch proti novjm tokm spisovatel nmeckch.

stotou, e se e Samova rozpadla brzy po jeho smrti. ivotopis sv. Emmerama zpravuje ns o tom, e ku konci 8. stolet za asu vvody bavorskho Theodona IV., nsledkem dlouhch boj mezi nm a Avary krajiny na obou stranch Ene, jen byla hranic mezi Bavory a avar skou, obrceny byly ve stralivou poustku. 2 ) Tedy bylo ji tehd spojen mezi Slovany v Cechch a v Morav s jedn, a Korutany s druh strany protreno. Avarov byli se znovu zmocnili Dolnch Rakous a k Eni, jako jich pi prvn vslovn zprv roku 791 skuten nach zme v jejich moci, jak na jinm tak na severnm behu Dunaje. U Slovan korutanskch nachzme za asu Pi pina Krtkho okolo roku 748 zvltnch ddinch knat, z jichto posloupnosti tehd jmenuje se Borut, 3) kte to v tsnch svch od Avar obraceli se k vvodm bavor skm z rodu Agilolfing, za to pak jim zase pomhali pi odbojch jejich proti vrchnmu panstv franskmu. Tak Moravan vyskytuj se v roce 822, kdy se jmno jejich ponejprv zmiuje v letopisch, co rozdln od Cech, a brzy potom jmenuje se ponejprv kne jejich Mojmr (830). Jako Korutan a Moravan mli nepochybn tak echov, kdy jednota e Samovy pestala, sv zvltn knata. To byli potomci Pemyslovi znm ze starho po dn, jejichto praotec zasnoubenm s Libu dcerou Krokovou doel knecho stolce. Ponvad Boivoj, souvk s Methodiem (zemelm r. 885) v posloupnosti knat to hoto rodu byl devt, musme zatek ady jejich, i kdy vezmeme prmrn as panovn mal, na kad spsob klsti ped rok 791, tedy do on mezery v djepise e skm jinak neosvcen. Vezmeme-li as panovn na kadho z devti panovnk od Pemysla do Boivoje prm rem tak dlouh, jak byl pi Pemyslovicch po Boivojovi, toti a do vymen toho rodu ( 1306), tedy asi 13 let, a polome- li smrt Boivoje kroku 890; pipadl by za tek panovn Pemyslova do roku 773, tedy do prvnch let panovn Karla Velikho. Abychom dn monosti nespustili docela z mysli, dovoleno jest klsti otzku, zdali star z pevnho podn lidu ji vypadl rod, z kterho pochzel Krok, neml teba nkterho ze syn Samovch za praotce. Vdy se podob dosti ku pravd, e se e Samova jako mnoh jin velik e ped nm i po nm, rozpadla dlenm mezi syny a rznicemi mezi nimi. Ale pli velk vhy nelze na to klsti, protoe nemme tak dokonce dn lep zprvy o vlastnm spsobu panstv Samova. Ddin knetstv nad nrody jest u Slovan pvodu pedhistorickho prv tak jako u Nmc. Chorvti i Srbov, z jejich po *) Pe tam vvoda Theodo Emmeramovi, zva jej do sv zem: propter discordiam et longam inter se et Avares bellorum controversiam fines in utroque limite desertos, ita ut circa Anesim fluvium urbes et loca, olim cultissima, tantis bestiarum immanitatibus horrerent, ne viantibns ullus transeundi aditus pateret. 3 ) Anonymus de conversione Carantanorum.

dn erpal Konstantin Porfyrogennetes, odvozovali sv panovnick rody ji ze star vlasti sv Zatatransk; a tak mohli tak echov ji odtamtud pijti vedenm ddi nch nelnk celho nrodu do novch sdel svch. Meme si pak Sama pedstavovati jako vrchnho pano vnka, kter tak jako krl rnsk stl nad knaty jednotlivch nrod. Kne Srb, kte se mu teprv o nco po zdji poddali, pipomn se i vslovn a dle jmna. Po smrti velikho knete vlenka, kter byl piel z ciziny, mohli sta domc rodov knec vude pothnouti zase celou moc na sebe, nechtce ji sneti dn vy hlavy nad sebou. Tet vc jest mon, e snad prv v echch stolec byl uprzdnn bu vymenm rodu, bud zapuzenm jeho od Avar, bu jakmkoli jinm spsobem, kdy Samo piel do zem a vten sluby prokzal proti Avarm. Mohl pak zvolen bti prv za knete eskho, a co takov provozovati vrchn moc nad druhmi nrody slovanskmi a jich knaty, kte se vak dle potomkm jeho ji nepodvolovali. Nemme dn positivn piny, aby chom tu neb onu z tchto monost mli urit za po dobnj. Jako zatek knec moci Pemyslovic, tak nle tak rozdlen nroda na kmeny s ddinmi vojvodami (duces), celkem tak jak znme poloen sdel jejich z Kosmy, na kad spsob ji do asu ped rokem 791. Pebvali dle toho v prostedku zem a k dolejmu behu Ohe na plnoc i a k Labi na severovchod vlast n echov, kterch jmno ml tak cel nrod; severozpadn od nich Luan a ku pomez zemskmu proti vchodnm Frankm a Srbm; plnon Lmuzi (s Lutomirici a D any), kte hraniili na levm behu Labe se Srby, na pravm ji s Milany (v Luici); vchodn od tchto i od cech Povan, t ku pomez proti Milanrn; jet dle na vchod pi tm pomez Charvti; dle v prostedku zem na levm behu Labe vchodn od ech Zlian; v nejjinj sti zem Doudlebi, en pochyby, e i cel ostatn zem rozdlena byla mezi jist poet takovchto kmen, a e jmna jejich toliko dve ne prv jmeno van pila v zapomenut. Njakho naznaen, jak asi le ely krajiny nkterch tchto kmen, nachzme v bsni rukopisu Zelenohorskho, kde pod lechy obeslanmi od Libue, aby s n sedli na soud, jako i pod dvma roz vadnmi bratry nejspe jest nm pedstavovati sob voj vody jednotlivch kmen. Tu se nm objevuje krom st zem zaujatch od kmen svrchu zejmna uvedench, jet jedna krajina pi stoku Labe a Orlice (tedy hlavn potomn upa Hradeck); jedna na svahu Krkono (hlavn upa Opoensk s lesnmi upami pskou a Kladskou?), jedna na Szav, na Otav, na Radbuze. Nejstar podn esk u Kosmy m bezpen zklad mstopisn, zvlt pokud se vztahuje ku krajin vlastnch cech, kter stla pod panstvm bezpostednm nejvych knat zemskch. Z tohoto podn mme zprvy hodno-

Obrana nejstarch djin eskch proti novjm tokm spisovatel nmeckch.

255

vrn o mnohch z nejstarch hrad a jinch mst v ze mi, kter, za asu Kosmy dlem ji zase sputn, potky sv mla rovn ze as ped rokem 791. Pedn msto zaujm Vyehrad, jen i dle bsn o Libuin soudu v rukopise Zelenohorskm i dle Zboje v rukopise Kralodvorskm byl hlavnm sdlem celho nrodu. Na blzku jeho vystavila pr Libue hrad Prahu, proti ktermu pozdji Vyehrad ustupoval do zadu. Ji v bsni rukopisu Kralodvorskho o Neklanov a Vlastislavovi nazvaj se proto echov s rozdlem od Luan Praany. Tet hrad, nazvan Dvm, stl proti Vyehradu nco ve na levm behu Vltavy. Ke jmnu jeho pojila se povst o dvm boji; ale skuten zd se e hrad ten byl jet star ne Praha. Pl druh mle nad Prahou stl bl oust Me i(Berounky) hrad na svahu hory een Osek (na mst kostela sv. Havla nad Zbraslav), kde pr vldla Ki, sestra Libuina; mohyla na behu Me, pamtce jej v novan, ukazovala se t;im jet za asu Kosmy. Tetin na pravm behu Me nedaleko Berouna ml dle Kosmy jmno od Tety, druh sestry Libuiny. Krok byl jmn za zakladatele hradu Krokov v lesch Kivokltskch, jeho n kdej mstit za asu Kosmova ji bylo porostl stromy. Odtud dle na vchod, nedaleko Kladna a Smena, stl Lubon, za asu Kosmova tak ji zastaral (nazvat jej urbem tunc potentissimam); ten pr vystavila Libue. Je t dle na vchod jmenuje se Bude teprv sice za asu Spytihnva I., ale vdy mon e byl o mnoho staro dvnj; podobn Lev Hradec na Vltav, pl druh mle pod Prahou, kde pr vystaven prvn chrm kesansk, pipomn se u Kosmy ji pi vypravovn vlky mezi Neklanm a Vlastislavem. Vecka tato msta posud stvaj, a hradit starodvn lze dobe poznati po ostatcch nsp neb jinch znmkch. Ku krajin Cech nleelo tak okol hory ipu (u Roudnice na Labi), kter jak se zd pohanskm echm tm byla, m hora Sobotka dle Thiet mara Meziborskho Slovanm ve Slezsku, toti mstem velkch bohoslueb celho nrodu. Pravilo se, e cechov pi svm pisthovn vedenm praotce svho echa na tto hoe ponejprv se zastavili a odtud po cel zemi se rozili. Prastar kostel sv. Ji, zaloen nejspe ji za prvnho asu kesanstv na vrku tto hory, jen roku 1126 byl pestaven, ml pvod svj jet ze star pa tntnosti toho msta. Na krajiny ostatnch kmen nrodu eskho vrh star domc podn mnohem spoej svtlo. Neznme z nho ani jednoho z nejstarch hrad Luan, toti ani jednoho ze as ped Neklanm; Kosmas vdl jen, e Zatec ne byl dnm z nich, nbr teprv z poz djho asu poch zel (toti z 10. stolet). V krajin Lmuz leely Stadice, rodn msto Pemyslovo, kter si Kosmas pedstavoval co vesnici. Ale prastarho pvodu byly nejsp Blina, Lito mice (Lutomirici) a Dn (Dan), jeto se pipomnaj v nad ac listin biskupstv Praskho, z nich prvn dv

pipomnaj se co sdla upn ve vypravovn o Neklnu a Vlastislavovi. O Litomicch a Danech svd v tom ohledu tak ji pluraln formy tchto jmen, z kterch vy svt, e vtve lidu ili spe vtve jednoho kmene L muz mly tot jmno jako hrady, kter byly jejich sdly. Hlavn sdlo Povan Pov na mst nynjho msta Ml nka pipomn se ponejprv co sdlo Slavibora, otce sv. Ludmily, tedy teprv ve druh polovici 9. stolet. Naproti tomu u Zlian, kterch jmno znme teprv od Dalemila, jmenuje se Libice bl (Lubica bl na st Cidliny nad Podbrady) sdlem Svatoslavovm v bsni o soud Libu in, a tak zn ji tak Kosmas co hlavn sdlo velik moci Slavnka, otce sv. Vojtcha, v 10. stolet. Ve vchodnch stranch zem, obydlench od kmen jmen neznmch, jmenuje soud Libuin v rukopise Zelenohorskm sdlo Lutoborovo na Dobroslavskm chlumci pi vtoku Orlice do Labe, tedy na mal vin, kterou nyn zaujm msto Hradec Krlov. Nebudeme tmto hradm, kterch jmna nm zacho valo nejstar podn lidu, moci uprati pvodu aspo z 8. stolet, kdy krom toho etn hrady, jakoto msta obrany a sdla jednotlivch up, vyskytuj se ve vech zemch slovanskch, hned jak kde prvn zprvy i n zmnku o Slovanech. Ji Fredegar jmenuje Vogastisburk mstem od Slovan Samovch dobe osazenm a pevnm za velkho taen Dagobertova roku 630. Hrad ten nleel dle nejvt podobnosti ku krajin Luan; tak t Kanburg, jeto se pipomn ve vlce Karla Velikho s cechy roku 805. Veobecn zmnka o hradech (civitates) v echch, pokud jet na tom zle, nachz se v letopisch Fuld skch k roku 872. Jestlie proto musme bti vdni nejstarmu dom cmu podn za to, e nm dochovnm ady jmen knat zemskch, jmen jednotlivch kmen a jejich hrad poskytuje znamenitho svtla na onen as od smrti Samovy a do roku 790, o kterm souvkch zprv nemme; nelze nm naproti tomu rovn vhy dvati vypravovnm nrodn povsti v podrobnu. Tato ovem nemohou se pokldati za zdla djepisn. Proe zejmna mlo nm znamen, co vypravuje Kosmas o pvodu knec moci v echch a o spsobu, jakm penesena byla na Pemysla. Nebo z toho jen vidme, jak Kosmas, a vc jet, jak lid esk za jeho asu to i ono si pedstavoval. Krok nemohl bti prvnm pvodem vlastn njak panovnick moci v ce chch, protoe vme o Samovi ji ped nm; Kosmas si jeho myslil co prvnho, protoe o dnm jet prvnjm kneti nevdl. A kdy si povst nrodn pedstavuje Pemysla co jednoduchho rolnka, jen pr od pluhu povoln byl na stolec knec, vyznauje se v tom jen pont, kter mli Slovan o pranejprvnjm pvodu dstojenstv knecho, toti e i pedkov knat byli nkdy prost lid, e se jim proto neslu, vyneti se pli hrd nad

256

Obrana nejstarch djin eskch proti novjm tokm spisovatel nmeckch.

jin.4) Proto se vyskytuje t povst tak u Polan v po vdace o Piastovi, a smr jej byl, pokud znmo, u Slo van eskch i korutanskch vyznaen tak v obadech, kter se zachovvaly pi dosazovn na knec stolec, kdy pitom nov kne nejprv se objevoval lidu ve spro stm odvu, a potom teprv oblkn byl v roucho knec. Tak zvan len stevce Pemyslovy, jeto se chovaly v komoe knec na Vyehrad jet za asu Kosmova, byly snad ostatkem onoho chudobnho odvu, jeho se k tomu obadu uvalo od pradvnho asu. Na Pemysla, na manelku jeho Libui, otce jejho Kroka a druh dv jeho dcery (ve jedno, zdali skuten ili povst pidan) peneslo se vecko, co se myslilo o prvopotench v cech nrodu eskho. Jestli tomu tak, e Pemysl zasnoubenm s Libu doel eskho stolce, piblme se snad vce ku pravd, myslce sob pod nm kmenovho vojvodu Lmuz, v jejich krajin leely Stadice. Kdy vymelo musk pokolen njakho starho knecho rodu, byl on, jak se to naskytuje astji u starch nrod, poven na trn zasnoubenm se s dcerou po poslednm kneti. Ze u Fredegara nenachzme dnho spolenho jmna nrod nho pro Slovany esk, jest vc pirozen, protoe Fredegar nikde nemluv pouze o Slovanech e skch, nbr vdy jen o vech Slovanech ili Vinidech, kte mli Sama za svho panovnka. Hned ale jak se ro kem 790 ponaj zprvy o naem nrodu u letopis franskch, objevuje se tak zvltn jmno zem a nrodu. Zem nazv se: Beehaim, Behemum, Bemetium, Boema nia. Jest to star j mno zachovan z as mskch a nepochybn povdy uvvan od sousednch nrod nmeckch, kter Tacitus odvod od Boj, co prvnch za jeho as znmch obyvatel tto zem, a kter u nho se te ve form Boihemum. Obyvatel zem nazvaj se: Beehaimi, Behemi, Boemii, Behemani, Boemani, Behemenses, Behemitae; k emu asto pidv se tak veobec nj pojmenovn jich co Slovan, jako Boemani Sclavi, Sclavi qui vocantur Beheimi, Sclavi Behemenses, tak BeuVindones a Beu-Vinitha. Ze se tmito jmny nerozum snad jen nkter st zem esk, ne cel zem, dokazuj takov msta v leto pisch, kter se vztahuj bu na tu, bu na onu krajinu, a pedce vdy tho jmna uvaj. Tak thnou Frankov, Saov a Frisov roku 791 od ezn skrz echy (per Beehaimos) proti Avarm do Dolnch Rakous, tedy jinj mi stmi zem. Roku 805 vtrhnou ti vojska Karla Ve likho do cech (in terram Sclavorum, qui vocantur Beheimi), jedno od plnoci pes Krun hory, druh z v chodnch Frank pes Smriny, tet jinji z Bavor; vecka ti spoj se na Ohi. Tedy thli krajinou Luan a jinch
4 ) Ut nostri posteri sciant, unde sint orti, et ut semper vivant pavidi et suspecti, ne homines a Deo sibi conimissos opprimant per superbiam, quia facti sumus omne aequales per nturm, Tak dv o tom Kosmas mluviti Pemyslovi sammu.

kmen na poledni od nich; potom ale vtrhli tak do vnitka zem a k Labi i a na vchodn beh jeho. K roku 871 vypravuj letopisy Fuldsk o jaksi phod, kter se zbhla v Cechch bl pomez moravskho, tedy v jihovchodn sti zem. Pro toho, kdo by snad chtl mysliti, e jest to pojmenovn toliko zempisn, jeho se tu uv, a ne jmno nrodn, nachz se msto v letopisch Fuldskch k roku 897, kde se mluv o duces gentis Behemitarum". Tedy se pod Cechy (Bohmi) myslil ovem dohromady nleejc nrod esk, a Dmmler byl by ml jmenovit toto msto uviti, prv ne vojvodm (duces) letopis Fuldskch pli kvapn udlil pln svrchovanosti. Jet znamenitj jest ale, e i domcho jmna e ch, jakoto nzvu celho nrodu a nejen hlavn vtve jeho, nachzme v letopisech franskch. Nachz se toti v Annalech Mo issiacenskch ve form Cichu -Vindones, a to pi vypravovn o velkm polnm taen za Karla Velikho proti echm roku 805, kde tedy dn pochyb nost msta nem, e se tm echov mn. Ponvad jsou to prv ty letopisy, kter pi tomto vypravovn podvaj nejvce udn mstnch, kde toti mluv se o spojen t vojsk franskch na Ohi, o zpustoen zem na obou stra nch Labe, nelze pochybovati, e jmno, kter prvotn a hlavn nleelo jen jednomu kmenu, ji tehd zname nalo tak cel nrod. Nebo zde se ho uv o cel zemi, kterou Frankov prothli. Neobjevuje se u letopisce cizho jmno zvltn Luan, kterch se to spolu dotkalo, ne jen jmno cech, protoe toto zahrnovalo v sob vecky kmeny dohromady. Tak star letopisy Tiliansk nazvaj cechy pi tto pleitosti (805) terram Sclavorum, qui vocantur inu", co patrn pochz jen z chyby psac msto Cihu, a jen o ech rozumti se me. Kdy Karel Velik za prvnch as svho panovn podmanil Sasy, a potom roku 788 konec uinil panstv Agilolfing v Bavoch zajetm poslednho vvody Thassila, poinuly se hranice e fransk opt na vech mstech a k bydlitm nrod slovanskch, a nsledkem toho rozilo se. nov svtlo nad tmito krajinami, ponvad letopiscov frant od t chv le etnj ji astji mvali p inu, aby se o nich zmnili. Roku 791 jmenuj se zvlt Cechy ponejprv zase ve zprvch souvkch za pinou prvnho velkho taen Karla Velikho proti Avarm. Karel, sebrav vojsko sv u ezn, rozdlil je na dv oddlen. S jednm, sloenm z Frank, Aleman a Ba vor, thl sm na jinm behu Dunaje pes Eni; druh, kter bylo sloeno z sti Frank (pobench) a mimo to z Fris, Sas a Durynk, poslal skrz cechy (per Beehai mos) vedenm jakhosi hrabte Dticha a komornka Meginfrida. kol, jej toto oddlen mlo pedn vykonati, bylo vydobyt hrynku avarskho na severnm behu Du naje v nynjch dolnch Rakousch pi vtoku ky Kampy do Dunaje, tedy pod Krem. Hrynk ten byl dobyt, co zatm Karel sm dobyl jinho hrynku Avar na protjm

Obrana nejstarch djin eskch proti novjm tokm spisovatel nmeckch.

257

behu Dunaje. Kdy Karel potom jet dorazil a k Rbe v Uhch, odkud dal se na zpten taen, dal Sasm a Frism pod Theodoric hem a Meginfridem navrtiti se zase pes echy do jich vlast. Jeto vecka jin zdla 5) uvod jen nmeck nrody ve vojt Karlov, zachovvaj aspo Annales Alamanici tolik spravedlivosti, e se krtce zmiuj tak o Slovanech. Dle nich toti Karel thl s vojskem velikm Franku, Sas a Slovan do zem Avar, dobyl zem jejich, a s velkou loupe se navrtil. Mysl me, e v tom jest vklad, pro Karel mohl jedno sv vojsko vypraviti skrz echy. Ovem byli echov pro sv starodvn neptelstv s Avary j eho spojenci. Jinho pomru nen snadno se domniti, aspo ne eby echov asi ji dve byli bvali poddni Karlovi, protoe k tomu as od pemoen Thassila (788) a do vlky s Avary (791) na kad spsob byl pli krtk. Arci zd se, e se pomr spojenc pli brzy pe vrhnul v opan. Nachzmef ji roku 797 zprvy o pol nm taen Pipina, jednoho ze syn Karla Velikho, proti Slovanm, ktermi sotva lze rozumti jin nrod ne e chy nebo leda tak Moravany. Karel sm, prav se ve zprvch tch, thl toho roku proti Sasm (kte se ji opt vzpouzeli); syn jeho Pipin s Bavory a s st Lango bard proti Slovanm, Erich, markrab Furlansk, s Langobardy a st Frank proti Avarm, Ludvk, nejmlad syn Karlv, do panl.6) Co spsobil Pipin, bylo zpustoen zem, po kterm k otci svmu (do Sas) se navrtil. e toto taen obrceno bylo proti echm, o tom svd zvlt ta okolnost, e soused Bavoi to byli, kte tu vythli proti Slovanm, sesleni jsouce od Langobard, jeto jin ble sdlc nrodov nejspe spolu musili bti poslni k vojsku proti Sasm. Na vpravu njakou proti Korutanm, kte ji byli pod panstvm Karlovm, a eby snad se byli vzbouili, neslu snad proto mysliti, eby pak pouh zpustoen zem nebylo bvalo inkem upokojujcm. Pamti hodn jest, e se u Kosmy prv Pipin, syn Karla Velikho, jmenuje tm, jen ponejprv echm ulo s ) Einhard. Chron. Moissiacense. Annales Laurissenses. Enhardi Fuldensis Annales, 6 ) Ann. Guelferbitani u Pertze I. 45. Karolus rex Herum in Saxonia . . . et transmisit Pippinnm cum hoste in Weneduro, et aliam hostem in Hunia (Avarov), et Hludovicum in Spania. Ann. Alamanni I. 48. Pipinus cum Baguars et quosdam e Lango bardis super Sclavos, terram devastavit, et cum pce reversus est ad patrem suum domnum regem Karlm. Hludovicus in Spania . . . Ericus cum quibusdam Francis et Langobardis in Wandalis proelium commisit. Item Karolus in Saxonia; item in Saxonia, ibique totum sedit hibernum. Ericus victoriam in Wandalos; Pippinus super Sclavos. e tyto letopisy krat nejmenuj ech vslovn (a vlastn letopisy sk o t vci ml), pochz snad odtud, e zazname navatelfim v prvnch ltech, co Frankm zase bezpostedn bylo i niti se Slovany, jmna jednotlivch nrod nebyla dosti zrun. Tak o pozdjm velkm taen do Cech, o kterm mme obr nj zprvy, vyslovuj se ku p. Annales S. Amandi tm spso bem jen povechn: Carlus imperator transmisit lilium suum Ka rolum cum exercitu in Wenedonia.

il poplatek, kter platili csam jet za asu Kosmy. On vypravuje o tom z vyjednvn mezi Betislavem I. a csaem Jindichem III. roku 1040. Tam toti prav echov, odpovdajce na dosti csaovy dle smujc, e nemaj dn jin povinnosti k i ne prv tento po platek; ten e jim uloil Pipin, syn krle Karla Velikho, smluvou; o tom e svd podn jejich od pokolen ku pokolen.7) Krtk letopisy souvk mluv ovem jen o poplenn zem Pipinem roku 797; ale nevme, co se teba potom dle stalo, jak zvltn okolnosti mohly echy pmti k tomu, e v nejblim ase potom nastoupili na povinnost poplatku, aby uli vt nehod. Mohl Pipin tak potom bti tm, jen bezpostedn zavel s nimi smlouvu. Smyleno sotva jest ono udn u Kosmy; neb jest to pedce star podn od pokolen ku pokolen, na kter on nebo vlastn kne Betislav a velmoi et se odvolvaj, a to m zde platnost zvltn, ponvad dleit smlouvy mezinrodn vdy byly pedmtem, o jeho zachovn v pamti musili peovati pedstaven nrodu. Jak by pak tak byl Kosmas piel na jmno Pipinovo ? Kdyby byl neml ped sebou uritjho znn podn na dvoe eskm, bylo by mu postailo ukzati vbec na as Karla Velikho. Mme vak jet jednu starou pamt, kter se vzta huje na udlosti nikde jinde nezmnn, jichto do dnho jinho asu klsti nelze s takovou ku pravd podobnost, jako prv do prvnch let po onom taen Pipinovu roku 797. To jest bse o Zbojovi v rukopise Krlodvorskm. Djepisn zklad jej jest, e se ciz uvzali v zemi moc , a byla jim vystavena bez obrany; svat hje byly pokceny, bohov rueni; ciz bohosluba vtrna, pitom zvlt dno jednoty manelstv; Ludk nazv se sluhou nad sluhy krlovmi, jen vykonval moc v ele cizho vojska vloenho do zem. Konen nastrojil Zboj v tajnosti povstn, a zapoal boj, ve kterm Ludk padl a ci zinci vyhnni jsou ze zem. Jest vidti, e se tu mluv o prvnm nsilnm pokuse o uveden kesanstv do ech, a nen proto pochyb, e se pod cizmi rozumti mus Frankov. e se ta udlost neme klsti do as ped Karlem Velikm, a vbec ne ped rokem 788, me se souditi z toho, e a do t chvle Frankov pro nepoddajnost vvod Bavorskch a jinch od dlouhho asu nebyli bezpostednmi sousedy e ch; potom tak e v bsni ji e jest o krli, kter slovo pochz^ od Karla Velikho. Krl, v polskm krl, v legend panuonsk o Methodiovi zrovna karol, znamen v slovanskch jazycch krle, ne v tom smyslu, ve kterm nmeck slovo Knig u starch nrod nmeckch zna ) Ad haec Slavi inquiunt: Semper salvo tenore nostrae legis fuimus et hodie sumus sub imperio Karoli regis et ejus successoribus . . . Talem enim nobis legem instituit Pipinus, Magni Karoli regis filius, ut annuatim imperatorum successoribus CXX boves electos et D marcas solvamus . . . Hoc testatur nostratum aetas in aetatem.
7

33

258

Obrana nejstarch djin eskch proti novjm tokm spisovatel nmeckch.

menalo panovnka jednoho nrodu a proto to sam co slovansk slovo knz; nbr krle, kter jako panovnk fransk byl vrchnm pnem nad mnohmi nrody. Jmno Karla Velikho obdrelo tu t vznam, jako jmno Caesarovo co csae, csare, kaiser. V bsni o Zbojovi ale zd se e jmno Krl jet ani nebere se co appellativum v tomto smyslu, nbr znamen osobn zrovna Karla Velikho. Nemluvf se v n o dnm krli Franskm neb Nmeckm, nbr prv jen o Krlovi. Me se sic do pustiti, e mohl tak ten neb onen potomek Karlv na zvn bti tmto jmnem; ale nenajde se pozdji dnho asu, ve kterm by se mohlo pijmouti, e by Frankov, jak bse dv na srozumnou, pedce dle, aspo za n kolik let, tm spsobem v cechch se byli usadili, e se smli pokusiti o vyplenn pohanstv tud. V onch ltech ale, kdy po pemoen Avar, po vtlen nynjho arciknetstv Rakouskho a cel sti Uher na pravm behu Dunaje v i Franskou moc tto e stla na svm vrcholu, lze jest nm dobe pomysliti si, e jak medle cechov podnikli poplatnost, jestlie pily k tomu jet zvltn nm ovem neznm okolnosti, jako ku p. nezletilost kn ete tehdejho, k emu zd se bse sama ponkud ukazovati, 8) nastalo z toho na as vt vmchn se Frank, kter teba ze zatku neprotivilo se pli, potom ale vdy vce uvozovalo v nebezpeenstv neod vislost nrodu. e o konenm osvobozen od Frank, je opv bse, ve franskch letopisch nen zmnky, tomu nemusme se diviti, ponvad uznno jest, e prv vlastn letopisy sk, ve kterch by se o tom pedn mlo vypravovati, udlosti, kter vypa dly zle pro Franky, asto pomjej mlenm. 9 ) Dme- li vak tomu, e se osvobozen ech od nsilnho panstv franskho udatnm Zbojem stalo onoho asu, objevuje se nm z toho pina velk vlky, kter roku 805 vypukla mezi Cechy a Franskou, kte rou letopisy fransk vypisuj, nedce nic nejmenho o p in jej. Tato vlka byla by bvala pedsevzata ku pod mann odbojnho nrodu moc pode jho nenvidn, z n ho se prv byl vyzul. Ponvad byli Cechov, jak se podob, veli ve spolky s Milany ano i s Lutici dle na plnoci v nynjm Brandenbursku, uinno jest proti nim veliknsk zbrojen. Vrchn velitelstvtv vznesl Karel Velik, sm pebvaje v Cchch, na svho prvozorence, krle Karla. Troj vojsko ustanoveno jest ku polnmu taen. Vojsko hlavn pod Karlem thlo z vchodnch Frank, tedy skoro asi tou cestou jako nkdy Dagobert, ku pomez eskmu. Druh skldalo se z cel hotovosti Bavor, a veleli jemu dva markrab, Audulf z tak zvanho krajit eskho, jen zrove
s ) Otk zaide k otc em, ostavi v ddin dietky svoje i svoje lilijice, i nere nikomu: Bfo! ty mluvi k nm oteckmi slovy. 9 ) Srovn. Wattenbach. Deutschlands Geschichtsquellen im Mittelalter, str. 106.

pedstaven byl sprv celch Bavor, a Verinhar z krajit vchodnho (Rakous). Tet vojsko vythlo ze Sas. To se skldalo mimo voje fransk (nejsp od Rna) z hotovosti sask a z velkho potu Slovan, jimi mus se pedn rozumti Bodrci, ku kterm se na dalm taen potom musili pidati tak Srbov. Toto vojsko po sledn een udeilo nejprve na Mil any v sti zem jejich na levm behu Labe (v krajin u Mn). Jeden z knat ili vojvod jejich, Semil, pemo en jest, a musil vydati dva syny sv k zaruen vrno sti; po em vojsko to teprv se obrtilo proti echm. Jen tvrt jaks hlavn oddl vojska, opaten lostvem na Labi, zstal jak se zd dle stti u Magdeburka, aby po drel Lutice na och, a vrtil se po zpustoen jedn kra jiny tamj, jak se zd, teprv pi skonen polnho taen do sv otiny. Kr l Karel mlad vtrhnul do cech pes Smriny (Hircano saltu transjecto), ekal ale, jak vychz na jevo z porovnn rozdlnch zprv o tom, jet nedaleko od hranic na druh dv vojska. Tato se spojila s nm u eky Ohe (ad fluvium, qui vocatur Agara), pi em vojsko plnon, kter pithlo zem Srbskou, musilo pekroiti pes hory Krun blzko nejzpadnjho zatku jejich, jeto zatm vojsko bavorsk bez pochyb jen nkterou ma lou st cesty sv vykonalo skrz echy. Nebo vecka ti vojska teprv po spojen svm thla dle ku Kamburku ili Kanburku, m nejspe me se rozumti Kada (jako Kadanburg). To projevuje velkou opatrnost, kter snad pochzela ze zkuenost krtce pedtm nabytch. Hrad tento Luan, zcela blzko plnonch hranic eskch, byl oblhn, ale neprav se, s jakm inkem. Dovdme se o tchto prvnch pohybech z letopis Moissiacenskch; Einhard dv se vojskm tem spojiti teprv v rovin e sk (in planitie Behemi). Tam postavili se dle nho vi chni knata rozlinch nrod ped krlem Karlem, a vojska jejich poloila se v malm vzdl od sebe. Prvnj vypravovn jest mnohem jistj a zasluhuje proto vt vry; uvedeme je vak, pokud mon, ve srovnalost s Einhardem, myslce sob tak, e Karel po spojen spsobe nm thl d le po Ohi dol a do roviny pi stoku Ohe a Labe a nedaleko hory ipu, ponvad letopisy Moissia censk potom dodvaj, e Frankov poplenili krajinu v kol na t i na on stran Labe. Taen Frank postihlo tedy nejdve zemi Luan, potom asi nejjinj st zem Lmuz, nejsevernj krajiny ech a stku protjho pobe Labe v zemi Povan. S tou opatrnost, jak uval Karel, kdy pedn se bral celou svou moc v jedno, ne se pustil hloub do zem, ponali si tak cechov zase, vyhbajce se r ozhod-nmu sraen s pemoci pli velkou neptele, s vojsky jeho nesslnmi, jak je nazv Einhard. Skrvali pr se, jak t djepisec fransk prav, v mstech nepstupnch, na vrch lesnatch, a nemli se k dn bitv (Sclavi,

Obrana nejsta rch djin eskch proti novjm tokm spisovatel nmeckch.

259

invia et saltus penetrantes, se minime ad pugnam praeparaverunt). Jist vak byl to vdce ostrait, kter je k to mu navodil, chytr, jak nm prv bse v rukopise Krlodvorskm l Zboje; nebo inek dokzal pimenost tohoto zachovn. Frankov, kterm nejsp dobr postaven cech v krajinch jim nepovdomch jet na mnoze lesem pokrytch zabrnila pochod a do stedu zem, poplenili sice celou krajinu, kterou prothli; toti, jak musme rozumti zprv Einhardov, splili przdn vesnice; pitom padl jeden z lech eskch, ovem v mal njak ptce, kter se sem tam pihodily. Kdy ale po 40 dnech Frankov nemli ji pce pro sv kon, a rovn doly zsoby potrav pro vojsko, nastoupil Karel zpten taen beze veho dalho inku. Jak mlo to mohlo postaovati Karlovi Velikmu, vychz tm na jevo, e se v roce potomnm (806) musilo bojovati se Srby, kte osmleni nezdailm taenm proti Cechm, nejsp teprv nyn k nim a k ostatnm slovanskm spojencm jejich se pidali. Prvorozenec Karlv tentokrt s hlavnm vojskem vythl proti Srbm, a poplenil zemi jejich, pi em kne nebo jeden v vojvod jejich, jmnem Miliduch, piel o ivot. Do ech vtrhlo tou do bou jin vojsko, sloen z Bavor, Aleman a Burgund, nejsp jen aby zamezilo vypraven odtud pomoci Srbm. Einhard vak o tomto vojsku nevypravuje nic jinho, neli e poplenilo nezcela malou st zem, a bez velik tk nehody se vrtilo (vastata terrae non minima portione, absque ullo gravi incommodo regressa). Tedy ani tentokrt nedoshlo se nieho, a vojsko fransk utrplo sice njakou nehodu, ale pr, jak musme letopisci viti, ne tkou. O dalch vpravch proti Cechm se nevypravuje, a nepochybn t ak dnch ji nebylo; nebof Einhard ve sv Vita Caroli podotk, e vlka esk netrvala dlou ho.10) Roku 807 vydal Karel nazen Sasm, kterm se ustanovuje, v jak sle by se mli vypraviti, kdyby nastala poteba obrany zemm s nimi sousedcm proti Srbm nebo proti echm, z eho vidti jest, e ani Srbov ani e chov nebyli pemoeni. Nicmn uvod Einhard ve Vita Caroli echy mezi nrody, kter Karel uinil poplatnmi, a pi podlen t syn nstupce Karlova Ludvka Pobo nho otcem jich stmi e Fransk roku 817 jmenuj se cechy mezi zemmi, kter se tehdy dostaly potomnmu krli Ludvkovi Nmeckmu.11) To se ned jina srovnati, neli e cechov opt, jako po roce 797, aby nebyli stle vystaveni nebezpeenstvm vlenm od souseda pemocnho, podvolili se ku poplatku, a naproti tomu Frankov
t0 ) Boemanicum quoque (bellm) et Linonicnm, quae postea exorta unt, diu durare non potuerunt; quorum utrumque duelu Karoli junioris celeri fine completum est. li ) Item Hludovicus volumus ut habeat Baioariam et Carentanos et Beheimos et Avaros atque Sclavos, qui ab Orientali parte Baioariae unt.

upustili od dalch pokus, aby je nad to pipravili pod moc svou. To se asi stalo smluvou o mr, protoe vlka dle slov Einhardovch pedce vzala jist konec (celeri fine completum est). 12 ) Smysl dl listiny z roku 817 ovem pak nen jin, neli e se Ludvkovi Nmeckmu krom Bavor, Korutan a zem Avarsk dostal tak popla tek esk. Zd se, e pomr mezi cechy a Franskou potom za panovn Ludvka Pobonho (od r. 814) byl del as pokojn. Rok u 822 byli poslov ech vedle morav skch, srbskch, lutickch, bodrckch a od jinch nrod u Ludvka Pobonho s dary na snme skm ve Frank furt. Kdy ale pozdji vypukly rznice mezi Ludvkem a syny jeho, ktermi e Fransk ve vech stech svc h uvedena byla ve zmatky, nezstalo to bez nsledk u e ch jak u jinch poplatnch nrod slovanskch. I oni potaeni jsou do tchto rznic. Kdy roku 832 Ludvk Nmeck z Bavor vtrhnul do vb, chtje se zmocniti tto zem, kterou Ludvk Pobon udlil nejmladmu synu svmu Karlovi Holmu, nachzeli se tak Slovan od nho ku pomoci vyzvan (Sclavi, quos ad se vocare poterat) v jeho vojt. Nejsp to byli cechov a Moravan. V po slednm roce ivota Ludvka Pobonho (840) sebral t syn opt pole proti nmu a pithl a ke Frankfurtu. Tu jej otec s moc pevnou hnal Durynskem, odtrhnul jej od zem jeho Bavorsk a pipravil jej k tku pes hra nici e, kde pak Ludvk zemmi Slovan (per Sclavo rum gentes) s povolenm jich (redempto itinere) u velkch tkostech do Bavor se navrtil. To byly zem Srb a ce ch, jak vyplv ze zempisn jich polohy. 13) Kdy ale e Fransk hmotn zmtna byla rozbroji mezi oudy panovnickho domu, zvstuje nm podn do mc o nepokojch jinho druhu, jak tehd byly v cechch. Do asu toti Ludvka Pobonho nle dle nej vt ku pravd podobnosti vlka mezi Neklanm a Vla stislavem, o kter nm zachoval Kosmas zprvu povst e rozpedenou, ale v podstat vci na pevnch mstnch pamtech spovajc. Ponvad po Neklanov nastoupil jet Hostivt, a po tomto teprv Boivoj, kter na kad spsob ji ped rokem 885 (ve kterm zemel Methodius) byl poktn, nebude to samo v sob pli daleko zptkem, kdy polome panovn Neklanovo bu cel bu dlem ped rok smlouvy Verdunsk (843). Pbh ale o Vlasti slavovi Luckm na kad spsob s vt podobnost pipad ped tfyito rokem ne po nm; nebo o potomnm ase, jmenovit od roku 845 a 849, avak i dle, mme tolik zprv v letopisch rnskch pro ustavin, tehd nep) Viz pozn. 10. ) Slova letopisce Fuldskho: filium . . . usque ad terminos barbaroram persequitur, exclusumque a inibus regni per Sclavorum terram . . . redire compellit, jsou dosti vznamn v tom ohledu, e se Cechy, ad poplatn, pedce dokonce nepovaovaly za vlastn st e.
13 12

33*

260

Obrana nejstarch djin eskch proti novjm tokm spisovatel nmeckch.

telsk stkn se cech s krlovstvm Nmeckm, e by jmno Vlastislavovo nebo aspo domc rozbroj jm spsoben v cechch nesnadno byl mohl zstati beze v zmnky neb poukzky, kdyby se rozbroj ten byl strhnul zrove s vlkou zevnj, protoe by pak nejsp byla se udala njak vzjemnost mezi obma. Vlastislav voj voda Luck tof djepisn obsah vypravovn Kosmova, zbaven bjenho piodn zdvihl nkolikkrt po sob vlku proti kneti Neklanov, a hu bil meem i ohnm nejen krajinu cech, nbr i svch nejblich soused na vchod, Lmuz, kte vrn dreli s Neklanm. Proti tmto vystavil na sam hranici sv ze m proti obma zpadnjm upm jejich, Blinsk a Litomick, nov hrad, dle jmna jeho nazvan Vlastislav, aby na n odtud neustle mohl dotrati. Konen pudila jej hrdost, e chtl cel cechy uvsti pod moc svou. I vtrhnul s vekerou hotovost svho kmene do zem kn ete, jen nemocen nebo, jak se domnv Kosmas, ze strachu dlaje se nemocnm, v malm hrad Levm Hradci se zavel a udatnho estmra postavil nad svm vojskem. Vlastislav pithl a asi na hodinu cesty vzdl od Levho Hradce. Tu pilo k bitv rozhodn na poli Tursku, od kterho do dneka m jmno vesnice. Vlastislav padl, a vojsko jeho jest znieno; pomnk na malm vrku, kter se spatuje na poledni od nynj vsi, naznaoval dle Kosmy msto, kde dle nho tak estmr pr padl v sei nejkrutj; sp ale byl jen k upamatovn na vtzstv zde nabyt, ponvad bse rukopisu Krlodvorskho, j star povst byla zkladem, o smrti estmrov nie ho nev, nbr vypravuje, kterak on po dokonalm vtzstv obt vdnosti pinesl bohm. Po tomto vtzstv vtrhlo vojsko Neklanovo do zem Luan, poboilo jejich hrady, splilo vesnice a nabralo mnoho koisti. Ale brzy pomyleno na to, aby pemoen nebyli hnni naprosto v zoufalstv, aby snad nechtli otiny sv dokonce opu stiti. Mlif i napotom mti sv vojvody. Nekla dal proto syna Vladislavova, pachole teprv, vychovati, a vystavil pro nj toliko hrad nevelmi pevn v rovin bl eky Ohe, kter nazval Draho u, na tm mst, kde pozdji zalo en klter een Porta apostolorum (Postoloprty). Chlapce pr brzy potom zabil pstoun jeho, Srb, chtje se Nekla nov zachovati, proti jeho vli. Ale dstojenstv vojvodsk bylo, jak jest ji ve vyloeno, nejsp zase osazeno jinm spsobem. Smluvou Verdunskou (843) dostalo se Nmecko od Rna a ke hranicm Slovan tmu krli Ludvkovi Nmeckmu, jej jsme za ivobyt otce jeho Ludvka Pobonho spatili ve svazcch s nrody slovanskmi a jmeno vit s cechy. Jest velik otzka, zdali cechov jet i za jeho rozepe s otcem odvdli poplatek jako jindy; mon e od onch rozbroj toho nebylo, a e Ludvk Nmeck, kdy nastoupil nov panstv sv, teprv k tomu hledl, aby pedel pomry obnovu i tu i u jinch Slovan, nebo

aby spsobil jet vt odvislost tchto nrod od sv vrchn moci. Nevdli bychom sice, co by bylo bvalo pinou vlky mezi nm a echy. Odboje jednotlivch vojvod kmen eskch proti kn eti Neklanov nebo nstupci jeho Hostivtovi, podobn jako Vlastislava Luckho, mohly Ludvkovi Nmeckmu podvati dobr pleitosti k tomu. Tak pojmme udlost, o kter nm vypravuj letopisy Fuldsk k roku bezpostedn ped vypuknutm neptelstv, toti kterak dne 13. ledna 845 trnct Iech eskch (duces), kte se svm prvodem pili ku krli Ludvkovi, chtce pijmouti kestanstv, poktno jest z jeho rozkazu. Pijmut nboenstv cizho, jemu ostatn nrod celkem jet se protivil, mlo asi pevnji utuiti svazek mezi nimi a krlem Nmeckm a pojistiti jim jet vce jeho ochranu. Poet trncti jest pli vysok, abychom si mli mysliti jimi tolik vojvod pedstavench jednotlivm krajinm takovho objemu, jako kmen, kter znme dle jmen, ku p. Luan, Lmuz neb jinch. To by byli musili mti vc ne dv tetiny ze m, co se nesrovnv s potomnm vpadkem vci. Mu sme si tedy kmeny tchto vojvod pedstavovati rozpadl v jednotliv upy, spravovan v neodvislosti od sebe; a ponvad i to by bylo jet mnoho, lze jest sob tak pomysliti, e dva, ti i vce brat neb jinch len tho rodu vojvodskho nazvno jest vojvodami, kde pak poet i4 ji dobe jest k ve podobn. Nejpodobnji leely krajiny tchto vojvod v zpadn a jin sti cech; neb jen tam mohli se na pomoc nmeckou bezpen spolhati. Podobno, e jeden z nich byl tak Vitorad (Wiztrach), vojvoda, od nho jak se zd mla jmno sv Vitoraz v Dolnch Rakousch, kter s okoln krajinou a do 13. stolet nleela k echm. Roku 846 vythl krl Ludvk v msci srpnu s voj skem do Moravy, kter se chtla vytrhnouti z odvislosti od e Fransk. Zabrnil toho, a dosadil tam jako z vrchn moci synovce Mojmrova Rastislava (snad ji po smrti onoho) v knetstv. Odtamtud obrtil se do Cech, nejsp aby svm pvrencm tamjm pispl pomoc; byl vak poraen s velkou ztrtou, k emu pisply rznice v jeho vlastnm vojt, a navrtil se s velkou nesnz do sv e.14) V roce potomnm (847) bojovalo vojsko jeho astn s Cechy, tak pr, e Ludvk, jak se vyslovuje o tom jeden letopisec francouzsk, svou pedelou ztrtu tm zase napravil.15) Kdy potom echov roku 848 sami pedse vzali vpd do zem Ludvkovch, porazil je syn jeho tho jmna s tm inkem, e vypravili posly k zaven
*} Letopisec Fuldsk prav o tom: Inde (e Moravia) per Boemanos cnm magna difficultate et grandi damno exercitus contra Boemmanos . . perrexit, sed periculose valde. Prudentius Trecensis jest ale nejuritj, prav: Hludovicus rex Germanorum, adversus Sclavos profectus, tam intestino suorum conflictu, quam hostium victoria conterritns reversus est. ts ) T Prudentius Trecensis: ita ut quod ante annum amiserat, reciperet.

Obrana nejstarch djin eskch proti novjm tokm spisovatel nmeckch.

261

mru ano i vydali rukojm. Ale mr bu nebyl ani uza ven, nebo vypuklo neptelstv pedce brzy zase.16) Krl Ludvk, zdren nemoc, pro kterou nemohl sm vsti novou vpravu, poslal ji v roce prvnm potom (849) vojsko sv proti cechm vedenm Arnota markrab krajit e skho. etn opatov a hrabata stli pod jeho velenm. Vojsko vtrhlo od Bavor a udeilo na cechy v leen hra zenm, nejsp nedaleko od pomez. Ob strany bojovaly s velkou udatnost a ob ztratily mnoho rannch; ze jmna ze strany nmeck markrab Thakulf krajit srbskho rann jest pem na levm kolen. Nspu, jen ob jmal leen esk, nen dobyto. Nicmn cechov nazejt uinili podn k smru, kter chtli zaruiti rukojmmi, i vypravili s tm posly k eenmu markrab Thakulfovi, ku ktermu mli nejvce dvry, protoe nejlpe znal po mry slovansk. 17) Thakulf mluvil s vyslanci sed na ko ni, aby ped nimi pokud mon zatajil svou rnu. Potom oznmil velmom ve vojt lidmi svmi, co mu Slovan pednesli. Ale nkte vykldali mu chovn jeho za zl, jako by tm byl chtl nejvy zen potahovati na sebe, osobovati sob pednost nad jinmi. Tito jemu na vzdor a netzave se po mnn druhch, obnovili boj, kter ale vypadl proti jejich nadn. Vojsko nmeck mezi sebou nesvorn poraeno jest od ech. Ti sthali neptele a do jeho leen, pobrali koist s etnch mrtvch, kte le eli na bojiti, ve v bezpenosti ped oima uteklch, a seveli Nmce v leen svm zaven tm spsobem, e se bli, aby nebyli docela zahubeni. Tu musili konen sami prositi o mr a postaviti rukojm, kterch prv od Slovan nechtli pijmouti. Povolen jim svobodn odchod, jej ale musili nastoupiti po obyejn cest veejn. Hlu boce pokoeni vrtili se na ten spsob dom, a hanba je jich porky la po vech zemch. Kdy echov takovm spsobem astn odrazili toky neptel cizch, nelze pochybovati, e i stoupenci krle Nmeckho v zemi sam mezitm byli pemoeni. Zd se zrovna, e touto vlkou s Nmci zaalo se sna en knat eskch, vyznaen nmi ji v oddle pr vnm, o zveleben knec moci sv v zemi odstrannm jednotlivch ddinch vvod kmenovch, zabavenm jmn je jich a podrobenm krajin jejich pod svou vlastn sprvu. Kdeto u Luan i po pdu Vlastislava jet eteno bylo samostatnosti kmene toho (od pokojnho Neklan), byli jsou snad lechov ktn roku 845 prvnmi, jejich kra jiny po zapuzen jich nedostaly ji vojvod kmenovch, nbr spravovny jsou napotom ednky upnmi, kter dosazoval i ssazoval kne dle sv libosti. Nstupce NeklaTIV H ostivt ml by se pak mti za toho, jen uinil z ) Letopisec Fuldsk prav: Boemani more solito lidem mentientes contra Francos rebellare moliuntur. Ale nedovdme se od nho, co vlastn poruili, zdali mr ji zaven, ili spe jen zaslben o zaven mru, jeho vminky nebyly jet ujednny. 17 ) Scienti leges et consuetudines Sclavicae gentis.
18

klad tto nov soustav vldn. Nenf asi nhodou, e jen v severozpadn tetin ech znma jsou nm jmna ve cka starch kmen, kte tam pebvali vedle sebe, kde naproti tomu jmna nkdejch kmen na vchod a na jihozpadu v zemi pro ns upadla v zapomenut. Na vchod d se vyloiti brzk toto zmnn tch jmen z roz en panstv vojvod Libickch (pedk Slavnkovch) po velk sti zem v 10. stolet; na zpad a na jihu nej podobnji mlo ten nsledek brzk vtzstv knat nad zpurnost vojvod, tak e kmenov tamj dostali se bez postedn pod jeho panstv. Jen jeden esk vojvoda, svrchu zmnn Vitorad, zd se e ml dostatenou ochranu od Nmc, tak e se del as mohl straniti poslu enstv knat. Jest tm vce podobno k ve, e mal krajina Vitorazsk v dolnch Rakousch byla tou zem, v kter on panoval, protoe zde v nejblim sousedstv obou markrab krajit vchodnho a eskho bylo nesnadno s esk strany na doraziti. Mohl to bti oudln njak vojvoda Doudleb, a hrad Vitoraz dle nho nazvan byl snad od nho teprv vysta ven. Akoli krajina Vitorazsk a do 13. stolet nleela k echm, nachzme j pedce ji ve 12. stolet listinn pod duchovnm prvem biskup Pasovskch.18) To mohlo mti pvod svj jen v ase o mnoho starm, a proto s nejvt k ve podobnost v tom, e krajina tato dve a s jin strany ne ostatn zem obrcena byla na kesan stv. Ml-li tedy kest 14 lech v roce 845 pi v nepo dobnosti toho v celku pedce njak nsledek trval pro rozen kesanstv v cechch, mohl by to bti ten, e mal tato krajina Vitorazsk, tenkrt obrcena byvi na kesanstv, v nm setrvala tak, jak tehdy po del as zstala v odtren od knat eskch. Pak ale n ebyl by onen kest roku 845 prospl eznu, nbr Paovu co do rozen biskupsk dioecez. e ale, vyjma to, prvn lta vlky mezi Ludvkem Nmeckm a cechy nespsobila prospchu pro kesanstv, nbr zrovna nsledky kodliv, o tom mme i jist vslovn svdectv letopisce Xanten skho, jen vypravovn sv o vprav roku 849 kon tmi slovy: Pohanstv ale obyejnm spsobem kodilo kesanstvu od plnon strany a vce i vce se zmhalo; vak nelibo jest vypisovati.19) Po velkm vtzstv Cech roku 849 prolo pt let, ku kterm nenachzme dn zprvy o novch taench Nmc proti echm. Za ten as vedla se tedy vlka nej sp jen kodami na hranicch, pi em cechov, me me-li tak rozumti letopisci prv dotenmu, toky pedsebrali menmi zhoubnmi njezdy. Toho asu zd se e
) Jireek v Pamtkch archaeologickch 1857 str. 72. ) Inflrmante Ludevico rege hostis illius de Baioaria iter arripuit in Boemmanos; sed multis ex eis ibidem interfectis, valde humiliati reversi unt in patriam. Gentilitas vero consueto ab aquilone Christianitatem nocuit, magis magisque convaluit, sed fastidiosum est enarrare.
19 ls

262

Obrana nejstarch djin eskch proti novjm tokm spisovatel nmeckch.

zemel Vitorad, a mezi dvma syny jeho strhla se roze pe. Slavitch, jeden z nich, zapudil druhho, a zmocnil se panstv proti vli krle Nmeckho, ani se proto vr til ku posluenstv knete eskho. Bratr jeho odebral se k estiborovi, kneti Srbskmu, kter se tehd pidrel Nmc. Nov obrat stal se v tehdejch pomrech, kdy se Rostislav kne Moravsk, dosazen roku 846 Ludvkem Nmeckm, zdvihl proti panstv nmeckmu, cechov byli odtud s nejblimi kmenovci svmi, Moravany, za jedno, a hlavn toky Nmc obracely se nyn obyejn proti tmto. Kdy roku 855 krl Ludvk ponejprv vythl proti Rostislavovi, poslal zrove Bavory proti echm; s jakm inkem, nen povdomo; vprava proti Rostislavovi ale se nezdaila. Potom pedsevzal Ludvk v msci srpnu roku 856 taen proti Milanm, vchodnm sousedm Srb, kteto se pitom k jeho vojsku pidali. Pemohl je, tak e musili dti rukojm a zavzati se ku poplatku. Odtam tud obrtil se do cech, tedy jak se zd, nejprve do pl nonch krajin na pravm, potom na levm behu Labe, a prothl zem, navraceje se do sv e. Na t cest, abychom doslovn mluvili po letopisci, pijal nkter z je jich vojvod v poddn. 20) Ale ztratil na tto vprav tak velk poet svho vojska; mezi jinmi padli dv hrabata Bardo a Erf. Jak to bylo s poddnm se vojvod onch, nedovdme se. Mohli se krli Nmeckmu poddati co odpadl od knete eskho nebo tak z donucen. Toto mm za podobnj, protoe to pedn musily bti upy Da n, Lutomiric, Lmuz ve smyslu um a Luan, kte rmi Ludvk thl; z kterchto prvnj ti jet nedvno pedtm byli zachovali vrnost Neklanov proti Vlastisla vovi, posledn pak jmenovan mli snad jet v erstv pamti pd svho starho vojvodskho rodu. Poddn ne mohlo tak dlouho trvati. Jak medle Nmci, utrpve znamenitou ztrtu, odthli, navrtili se asi vojvodov k povinn poslunosti k svmu kneti zemskmu, ustoupive toliko okamitmu nsil. V potomnm roce (857) poslni jsou proti echm biskup Eichstatsk Otgar, falckrab Rudolf i Arnot mlad, markrab krajit eskho. Ti dobyli hradu Vitoradova, tedy Vitoraze, a zapudili Slavitcha, kde pak bratr jeho ze zem Srbsk se navrtil, a slbv vrnost krli Nme ckmu, dosazen jest tud za vojvodu. Slavi tch utekl se ne do ech, s ktermi byl musil jet vdy zstvati v protivenstv jako prv otec jeho, ne k Rostislavovi Moravskmu. Zdali jej snad kesanstv pijat dlilo od n rodu zstvajcho v pohanstv, ku ktermu pedce n leel? Jedenct let nen potom vslovn zmnky o ech, kde toho asu trval bu zjevn boj bu aspo hok z t mezi Rostislavem a Nmci. Teprv k roku 869 udvaj
) Inde per Boemanos transiens nonnullos ex eorum ducibus in deditionem accepit.
K

letopisy Fuldsk, e echov pomez bavorsk sthali astmi vpdy, pi em nco vesnic spleno a ensk z nich odvedeny v zajet. Krl Ludvk dal prozatm vladam tch stran (tutores partium illarum) rozkazy proti zhoubcm, a by jemu sammu bylo mono pokrati je, ponvad vojsko jeho prv zaneprzdnno bylo Rostislavem vedenm nejstarho syna jeho Karlomana. Tu vtrhli mezitm Srbov, kte ji ped desti lety (859) byli zabili kne sv estibora Frankm oddanho, zhoubn do Durynk, a i toho astnil se zstup cech, najat od Srb ku pomoci, ja ko i nkte jin spojenci slovant. Mnoho mst jest zpu stoeno a obrnci zem poraeni v jednotlivch ptkch. Konen v srpnu toho roku sebral krl Ludvk vt vo jensk sly a rozdlil je na ti vojska. Bavory toti po slal na pomoc Karlomanovi proti synovci Rostislavovu, Svatopluku, oudlnmu kneti Nitranskmu; s Franky i Alemany chtl sm thnouti proti Rostislavovi; Sasy a Durynky poslal pod druhm synem svm Ludvkem proti Srbm a jich spojencm. Ped nastoupenm t ohoto taen roznemohl se vak krl Ludvk a musil zstati v ezn; proe pak syn jeho nejmlad Karel nastoupil u velitelstv nad vojskem, kter thlo do Moravy. Tam nebojovali Nmci tentokrt neastn. Karloman i Karel vnikli hluboko do zem; Karel pithl a k nejprvnjmu sdlu Rostislavovu (nepochybn Velehradu), a Karloman spojil se tame s nm, prothnuv zem Svatoplukovou. T Ludvk mlad porazil Srby nejprve v bitv, kterou pinu ceni jsou odthnouti; potom spsobil jim jet dal ztrty, a p orazil tak esk pomocnky jejich, tak e mnoho z nich jest zabito, ostatn pak, jak vypravuje letopisec, s hanbou dom se navrtili. Srbov se nyn konen zas poddali. Kdy ale prv toho asu zemel krl Lothar II. v Lotharingii (6. srp.), a Ludvkovi Nmeckmu, strci jeho, pedevm zleelo na tom, aby si pojistil svj dl z jeho ddictv proti bratru svmu, Karlovi Holmu Francouzskmu, nehledlo se tak dle prospch nabytch v Morav, nbr zaven mr s Rostislavem jak nejspnji mon a pod v minkami jakmikoli. I echov zaveli nyn pokoj, a to s Karlomanem, jen spolu s nejmladm bratrem svm Karlem stl na Morav a prv i s Rosti slavem mr byl zjednal. D se z toho souditi, e cechov, co jednotliv zstupy jich, jak povdno ji, pokoueli Bavory a jin ve spojen se Srby loupili Durynsko, zrove tak, a snad jet s vt moc, pomhali Rostislavovi na Morav. Z toho se vysvtl, co by sice bylo npadn, pro prv proti echm nevythlo toho roku dn v slovn jmenovan vojsko Ludvka Nmeckho. Bojovalo se s nimi pojednou v Morav sam, a proto tak tam za veli mr, toti s Karlomanem.21)
2l ) Diimmler prav o tomto mru, e musili Cechov dti rukojm a slbiti vrnost; tehd ponejprv e jsou zkroceni, zle po chodive v Dury nsku i p loupench vpdech do Bavor. K dolo en toho ale uvod ppadn msto z letopis Fuldskch nedosta -

Obrana nejstarch djin eskch proti novjm tokm spisovatel nmeckch.

263

Ji v roce nejprve ptm potom zruen jest mr mezi Moravou a Franskonmeckou, kdy krl Ludvk a syn jeho Karloman uili prospchu z hanebn zrady, kterou vyvedl Svatopluk proti strci svmu Rostislavovi. Rostislav byl zajat a vydn v moc Nmc, z rozkazu krle Ludvka zbaven zraku, i a do smrti sv vzen v jednom kltee nmeckm (870). Nmci za prvnho zmatku vtrhli do Mo ravy a podrobili zemi bezpostedn svmu panstv dosa zenm tam markrab Rakouskch Vilma i Engelskalka za vladae. I Svatopluk, kter se tm asi spatil sklamna ve sv vlastn nadji, eby sm doel panstv v Morav, a proto musil se Nmcm stti podezelm, jest o nco po zdji zajat. Brzy vak pozdvihl se cel nrod Moravsk staten proti svm utiskovatelm, a Karloman, jen nyn zase propustil Svatopluka, chtje uiti jeh o za nstroj proti vlastnmu jeho nrodu, podveden jest od nho. Svatopluk se dorozuml s Moravany, porazil vojsko nmeck, s kterm sm byl piel do Moravy, a do zhuben (871), p em obadva brat markrab Rakout rovn pili o ivot, a povznesen jest od Moravan na knec stolec. Ihned spatujeme Cechy opt co spojence Svatoplu kovy. Ponvad se strojili ke vpdu do e Franskon meck, odebral se krl Ludvk po snme dranm jet v jnu roku 871 ve Frankfurt do Bavor, a vypravil proti nim biskupa Wiirzburskho Arna a Rudolfa markrab krajit eskho. Zd se e vtrhli tito do jinch cech. Ale o inech jejich tamjch vypravuje se jen to jedin, e pepadli slavnou svatbu, dcery toti jakhos vojvody e skho s enichem moravskm, na cest do Moravy a nakoistili pitom 644 kon a tolik tt, kterch brann prvod pro ouzkost cesty, kde se pepaden stalo, musil zanechati, aby jen zachrnil ivoty.22)
ten, toti: Behemis.. partim occisis partim tnrpiter ad sua redeun tibus, ceteros in deditionem accepit.. . Behemi dextras sibi a Carlomanno dari petunt et accipiunt. Cel msto ale takto zn: Interea Hludowicus frater illorum (Carlomanni et Caroli), cum Sorabis manum conserens, primo quidem quibusdam occisis, hostes terga vertere coegit; deinde vero non modica ex eis multitudine prostrata, et Behemis, qui a Sorabis mercede conducti fuerant, partim occisis, partim turpiter ad sua redeuntibus, ceteros in deditionem accepit. Dmmler tomuto mstu jako tak mnohmu jinmu patn rozuml. Zd e nen ei o poddn ech, nbr o poddn Srbu, kdy mnoz z nich byli zabiti a najat jejich vojni et s pole sehnni. 0 za ven mru s Cechy mluv se teprv nco dle. Vdy nezaveli jeho s mladm Ludvkem, nbr s Karlomanem na Morav; a tam slo va: Bohmi dextras sibi a Carlomanno dari petunt et accipiunt, pedce zajist neznamenaj dnho poddn a dnho slibu vrnosti jako k vrchnmu pnu; nen tu nic jinho ne vzjemn slben sob mr zachovati. 0 poraen ech tch, kte inili ntis ky v Bavoch, nen tak nikde ei. ") Jest tuto litovati, jako skoro pi vech zprvch tehdejch letopisc nmeckch o Cechch, e jsou psny se znmost tak malou i osob i mst v echch; mly by sice pro ns ve mnohm ohledu daleko vt cenu. Tak ale jest zhusta tko je sob vylo iti. Cel zprva letopis Fuldskch o tto phod zn: Rex vero mense Octobrio cum suis colloquium habuit in Franconofurt; inde in Baioariam profectus, contra Behemos, irruptionem in regnum suum molientes, tutores partium illarum misit, Arnum videlicet episcopum et lUiotloltum comitem aliosque cum eis. Adversarii autem

Kdy v roce potomnm (872) vojska nmeck vede nm Karlomanovm na Morav neastn bojovala, vpadl jeden oddl hotovosti fransk vedenm Liutberta arcibiskupa Mohuskho do cech od zpadu, a to nejsp zase jednou pes Cheb a pedn dolm Ohe. Pithli potom a k Vltav, nejsp nkde nedaleko Mlnka, kde pilo k bitv. Pt vojvod nebo upan (duces) velelo pitom vojskm eskm, a letopisec Fuld sk uvod je dle jmen. Jmenovali se: Svatoslav, Vitislav, Heman, Spytimr a Mojslav. estho, Goriveje (?) pipsal jet k tomu, nepotaje pedce esti (ten nepichz ve vech rukopisch). Rozum se jm, jak Palack mysl, nejsp Boivoj, tehdej kne zemsk, kter nejsp ml nejvy velen; onch pak pt stlo nad jednotlivmi vojskami, na kter se dlila vojen sk sla ech. echov ztratili tuto bitvu. Mnoho jich pilo o ivot, mnoho bylo ranno, nkte zahynuli ve vlnch Vltavy (Fuldaha, Valdaha); ostatn utekli se na blzk hrady, potom pak Nmci poplenive st zem bez pekky odthli. T roku 873 tst vojensk na Morav rozhodn plo Svatoplukovi, pi em nicmn tak krli Nme ckmu podval mr. Ludvk Nmeck, jen tehdy nkter
quendam locum vallo flrmissimo circumdederunt, iter angustum in ipso aditu facientes, ad insidias scilicet illorum, qui terminos observabant, ut si forte aliquis ex illis illuc veniret, in ipso angusto itinere, nusquam declinare valens, occideretur. Interea Sclavi Marahenses nuptias faciunt, ducentes cujusdam ducis filiam de Behemis. Quod cum supradicti viri, id est Arn et alii, qui cum eo erant, comperissent, illico armati adversarios sequebantur. lili autem fugientes, ad vallum memoratum ignari venerunt, ibique propter loci angustiam equis et armis derelictis, vix nudi evaserunt, Nostrates vero supervenientes, 644 equos cum frenis et sellis atque ejusdem numeri seuta, quae fugientes dimiserant, invenerunt, et haec nullo resistente tollentes, ad castra laeti reversi unt. Mstem, kter ech ov obehnali velk m nspem, a ouzk ou cest ou pi vchodu jeho mus se rozumti jedna z tak zvanch bran zemskch, kter vedly do zem pomeznm hvozdem. (Srov. Jirekovo poje dnn v as op is e esk h o mus ea 1856 II. 1 14. III. 9 0 a t am zvlt str. 94.) Jest to brna na nkter cest, kter vedla z cech do Moravy, protoe moravsk svatba prv j musila jti. Kdy letopisec takovm spsobem o tom mluv, jakoby toto ohra zen teprv tehd nedvno bylo uinno, a e mlo bt i nstrahou cizm strcm hranic (ad insidias illorum, qui terminos observa bant), d se to tm vyloiti, e hranice esk proti Morav mohla skuten teprv ped nedvnm dostati novch hradeb toho druhu, kdy toti Morava prv v roce pedtm po zajmul Rostislava pi la v moc Nmc. Tak tomu rozumjce pedstavujeme si, e Nmci vpadli do zem nkterm z jinch prchodif (od Passova neb od Lince), a e svatbu moravskou honili k nkter brn zemsk, kter hodn jin vedla z Cech do Moravy. Tuze hluboko do vnitka zem nemohli Nmci pijti; tam by asi dobrodrustv toho nebyli vyvedli tak lehce. Proto pak nevm, eby to byla bvala dcera neb sestra Boivojova, kter tehd vezena jest za mu do Mo ravy ; z Prahy byla b y cesta do Moravy vedla severn ji, ne se pi onch okolnostech me pijmouti za prav. K tomu tak se nehod slova: ducentes cujusdam ducis filiam de Behemis. Tu se mus rozumti jen dcera nkterho z kmenovch vojvod v jinch neb vchodojinch Cechch. Velk poet jzdnho prvodu, nebyl- li sice v obyeji (o em jest tko rozhodovati) d se vylo iti ze zvltnch okolnost asu, z nebezpeenstv vlky, kter prv tehd byla. Proto tak nemme dnho dvodu k tomu, eby to byla bvala svatba Svatoplukova. Tof by byl letopisec, jen o phod t s vynenm mluv, jist zvlt vyknul.

264

Hedbvniclv v stednm vku.

as byl pebval v podle nov nabytm v Lotharingii, na vrtil se odtamtud k volnm Karlomanovm o pomoc nazpt do ezn, pijal tam pedn vyslance rozlinch ji nch nrod slovanskch a zavel s nimi smlouvy o mr. Jen vyslance ech, kte tam rovn pili, dal zajmouti, protoe pr, jak prav Hinkmar Remesk, poslni byli lstiv (cum dolo missi). Teprv roku potomnho (874) zjednn jest mr mezi Lu dvkem Nmeckm a Svatoplukem ve Forchheim. Kdy udv letopisec Fuldsk, e pitom vyslanec Svatoplukv, knz Jan z Bentek, od pna svho slbil stlou vrnost a ron poplatek krli Nmeckmu, bylo tomu tak nepochybn. Jest vak poviti, e se byl Svatopluk mezi touto vlkou zmocnil knetstv Kocelova

v doln Pannonii po smrti tohoto, a e je po tomto mru podrel. Bezpochyby tedy poplatek a slben vrnost mansk vztahovaly se jen k tto zemi samotn, kter byla lnem udlenm od krle Franskho , ne ke star Morav. I echov poslali nyn opt sv posly ku krli Nmeckmu do Forchheima. Jsou tentokrt slyni a dostali sv vy zen (Behemorum quoque nuntios rez audivit et absolvit); to znamen ovem, e i s nimi stal se mr; letopisec vak opomj povdti pod jakmi vminkami; byly tedy asi mn dobr pro krle Nmeckho ne vminky mru Svatoplu kova. Zdali se cechov tmto mrem piznali zase k n kdejmu poplatku, zstv aspo velmi pochybno.

Hedbvnictv v stednm vku.

Sepsal Dr. V. Frhauf.

I.
Osvta lidsk vzniki v Asii, kde i lidstvo povstalo, postupovala svm asem ponenhlu od vchodu na zpad. Uhostc se v mal Asii a Egypt penesena jest rozlinm obcovnm a stknm se nrod odtud do Evropy, kde zvlt ekov vechny vdy a umn zdokonalili a zulechtili, ale i tak zk meze, v nich zkvetly, za as man se rozily. Kde man vldl, tu se objevily trhy, tu zavdl svou e, sv mravy a zkony, soud a roz hoduje po prvu mskm. Kde man se usadil, tu zkvetlo rolnictv na zkladech dmyslnjch, a zakldaly se dlny podrunm nrodm posud nevdan. Kdy vak v zpadnch krajinch, jim m panoval, barbart nrodov mocnm nvalem se rozhostili, stala se e Konstantinova po vechen stedn vk sttem strnm a ochrannm veho, cokoliv duch lidsk za vk pedelch v oboru prmyslu, vdy a umn byl vydobyl. Jin sttu Byzantinskmu v mnohm ohledu nenepodobn e objevuje se ji za pradvnch dob v nejzazch kon inch asijskch. man j neznali, le dle zprv bjench, ani se nadl, eby se rozshlost a lidnatost jejich i vyrovnala. an zhotovovali papr, kompasy, dlali steln prach, provozovali knihtiskastv, a v Evrop se sotva rozbeskovalo. Ne nad jin vt vnosti po valy zde ji v dvnovkosti rolnictv a hedbvnictv. Aby ivnosti rolnick ctu prokzal, piveleb se a podnes c sa jednou za rok na pole, a jda za pluhem oe. A o hed bvnictv vypravuj an, e bylo za starodvna zamstnnm, jm se jedin krlovny obr aly. Ze vech ns dolch pramen vysvt, e pravlast bourc, a nkte druhov i v Indii se nalzaj, ina jest, a e jedin v tto zemi hedbvnictv vzniklo a se da ilo. m byla nsk e starmu vku, tm byla Byzan tinsk stednmu. an zsobovali hedbvm Asii, Byzan-

tini Evropu. Zde i tam povaovalo obyvatelstvo zvody hedbvnick drahn as za tajemstv. Naskt se pede vm otzka, kdy a v jak me se hedbvniny nsk v zpadn Asii trhem roziovati po aly, touce psmo svat dovdme se, e opony v chrm Jeruzalmskm z hedbv byly; takt se vypravuje o Tyrskm odvu hedbvnm, a Ezechiel mluv v kapitole 27. o postavci modrm.1) Kdyby jist bylo, e hebrejsk slova, je tlumonci hedbvm peloili, skuten tak hedbv zname nala, byla by ovem odpovd na onu otzku mno hem snaz. Ne vykladai se v tom nesrovnvaj. Spolehlivj zprvy zachovali nm ekov. Xenofon vypravuje, e v Persk i, kdy byla rozkvetla a slvou oplvala, obyejem krl bylo, ty, jim naklonni by li, bu drahocennm meem a skvostn osedlanm konm, aneb zlatm etzem a hedbvnm odvem obdaiti. Tento odv, bezpochyby kaftan nynj, nazvali sta spisova tel medskm, pozdji assyrskm, a obdivuj na nm skv lost a ivost mncch se barev, m vynikal nad ltky, jimi se obyejn ekov atili. Krojem vak veobecnm nebyl, nbr pouze krojem velmo a zmonch, jen si ho zaopatit dovedli. 2) Tato zprva tk se pouze Peranv, nikoliv ale ek. Kdy vak skvostn hedbvniny v ecku zvlt u enskho pohlav panovati poaly, nen nikde zaznamenno, protoe spisovatel onoho vku vnitn a pospoln zleitosti co znm pedpokldaj, obchodu a prmyslu nehrub si vmajce. V tomto ohledu jest panovn Filipa Makedonskho
*) Pro djiny trby v starm vku jest Ezechielova kapitola 27 nad mru dleit. 2 ) e medsk odv" hedbvnm odvem byl, jest patrno ze slov Prokopiovch: . . . aviy ativ rf /trafa, rjt; el&aac tc io&^Za igy^eo&ai- T\V TlXiv /tv "EkXtjveg fAr^B-yA^v iyiXovv, Xa vvv rj 2^qivi7[v ovoa^ovoiv. (Bellm pers. lib. I. cap. 20.)

Hedbvnictv v stednm vku.

265

rozhodn. Ped nm se sotva hedbv v ecku nosilo; no silo-li se, bylo to podku. Teprv kdy Filomlos v de stilet vlce (356 346 p. K.) chr m Delfick oloupil, a Alexander, syn Filipv, v panstv nad Perany se uv zal, staly se dalekoshl pevraty, netoliko v politickm ale i v socilnm ivot. Tento chrm, jsa zrove schova cm bankem, oplval velikmi poklady, je zbon krlov a msta Apollonovi darovali. Kdy se ho Fokov zmocnili, staly se zsoby zlata a stbra, zlat ndob a ne oceniteln vtvory umleck koist surovch oldn, kte je svm spsobem promrhali. Tak asli na pklad obyvatel Metapontit, kdy u nich dv har fenice vystoupily, majce na sob perky, je bylo msto Metapontion bohu Delfickmu ped nedvnm darovalo. Suma tehd obnch penz v ecku obnela pr (dle Diodora) 14| milionu naich tolar, a rozmnoila se znan, kdy nov zdroje poklad z e A lexandrovy do Evropy plynouti poaly. Svtoborce Makedonsk, hled oddanost vojska pln si zskati, rozdval pi kad pleitosti znamenit dary mezi n. as po ase poslal etn zstupy vyslou ilch do jejich otiny, zase krlovsky je obdaiv, neto l iko aby se jim odmnil, ale tak aby nov ety oldn v z Illyrie, Thrakie a krajin eckch za sebou vylkal. ecko bylo tehd, jako panly za dob odkryt Ameriky, zlatem a stbrem zaplaveno. Stejn piny mly zde i tam stejn nsledky. Pltvalo se kovy, jich nad spotebu bylo. m mocnj jejich obh, tm vce klesala jejich cena. Na ukldn kapitl ku prospchu prmyslov a rolnick vrob mlo se myslilo, protoe nhl ptok obyvatelstvo pekvapil, a vk tehdej sly prmyslov nebyl jet tak rozvinul, aby velk nklad potebovaly. Co kdo nabyl, to ihned spoteboval. Tm se zmohly marnost, rozmailost a ndhera, ale zkvetl i tak zrove obchod, jen tmto nklonnostem hovl, a provozovaly se ivnosti, kter zvlt lidsk ndhee slouily. Tak vypravuje Aristoteles, vrstevnk Alexandrv, e Pamfyle, dcera Latova, prvn byla, jen zvod hedbvnick na ostrov Kos za dila.3) m Alexander nad obyejn vbojnky vynik, jest jeho pe o obchod a prmysl. On byl prvnm vojevd cem v starm vku, jen vojensk stavitelstv zavedl; pi jeho vojt nalzal se zvltn odbor vymovnm a po pisovnm zem se obrajc. Vsledky, jich se domohli, uveejnili generl Amyntas a jin dstojnci. Na splav nch ekch podporoval Alexander plavect v; nesplavn hledl splavnmi uiniti. Lostvo, je vyslal, mlo lohu po neznmch zemch se ohldnouti a nov nmosk cesty vyhledati. Psmo silnic, je stavl, osady a msta, je zakldal, pisply nemlo k rozen obchodu zvlt indickho a nsk ho. Zbo, jen se z Cny vyvelo, bylo zajist na vhu lehk, na objem nevelk, protoe cesta dalek byla a kra3

jinami bud neschodnmi aneb pustmi konati se musila. Dle svdectv nejmenovanho zempisce pivelo se hedbv v troj spsob: surov hedbv, pedivo a tkaniny hedbvn. 4 ) ekm se hedbvniny nsk, a bedliv a piln tkan, nehrub lbily. To ns vak nepekvap, kdy uvme, e za dob naich sotva kdo v Evrop vkusu nskmu s nadenm se obdivoval. Proto se tak pively nejvce zpedky bourc, je eny na ostrov Kos rozvjely a z nich tkaniny zhotovovaly, kter za asu Pliniova na vchod i v m velk obliby doly. Byly dk a jemn, pouze pro ensk shotovovan. Ne Plinius zatracuje hledanmi ale rznmi slovy zitnost, kter nejzaz koniny svta prohledala, aby dk ltky, tlo obnaujce, skvlost a tvrnost d prozrazovaly.5) Ped Aristotelem zhotovovaly se tkaniny pouze z ba vlny, kter na dotenm ostrov Kos, pozdji i v Pelopo ne su vborn se daila. Tchto ltek vily si zvlt en sk; muov vak, kte se jimi atili, jsou za rozmail povaovni. Jin tkaniny pro ensk byly z vlny, kter na jistm druhu mul roste, a z n se za naich dob v Tarantn rukavice a punochy pro zimu zhotovuj. Ltky dk a prhledn byly ji v starch dobch ekm a manm znm; jmenovaly se mlhav. Roucho, jm si Iflgeneia obliej pokryla, bylo dle popisu Euripidova tak dk, e skrze n vidti mohla. Za poslednch dob msk republiky atily se vzcnj eny eck vbec hedbvm. Toto jest patrno ze ty obraz v Herkulanu nalezench, kter dle svdectv Winkelmannova ped zaloenm samovldy msk zhoto veny byly. Odv hedbvn pozn se lehce na malbch, protoe hladk ltka hedbvn jakousi mnivost barev (colore cangiante) na takovm roue psob. Mal, jeho malby se nm zachovaly, vyobrazil roucha hedbvn tak zdaile, e se zd, jakoby byl postavy lidsk skutenm hedb vm odl.6) Otzka, kter se nyn naskytuje, jest, zdali ekov v starm vku chovnm a pstovnm bourc se zabvali.
4

Caroli

) A n o n y m i ( A r r i a n i u t fe r t u r ) p e r i p l u s . (G e o g r a p h i m i n o r . e d . Miilleri. Parisiis 1855) cap. 64: . . . ev avtij 716X11; /ie-

) Historia nat. lib. V. c. 19.

oyeiof fieyittj XeyopvT], &tvctt t atp 7jg To te eqiov xct to vj/ia ytctl TO ''o&viov Xo 2TI(3IX6V etg Ta Bagvycc^ct dici BccxTpow Tleij <p(>exai xal elf xjv AipvQi%r\v nXiv icl Xov Tyyov noXanoC Tato zprva mus se takhle peloiti: . . . kde u vnit zem (n sk) velk msto Thinai (Singan) jmenovan le, odkud se su rov hedbv, pedivo i tkaniny hedbvn do Barygaz (Baroate v Indii) skrze Baktry po zemi pivej, a do Limyriky (Concanu) po ece Ganges". Peklad latinsk, jej Mller pi pojil, je chybn. 5 ) Aristoteles hist. ntur. lib. V. c. 19.: 'Ex i TOVTOU T OV wov xal Ta oftvxiu dvaXvovffi cti yvvctlxeg avccTTqvi^pevcii, xaneita 'vtpaivovoi. Jl^oixrj d Xyetai 'v<pvai ev Km IIaiq>vi.t}, Aaxtov &vyxr\q. T. j. Bourcovy zpedky rozvjej eny souka jce je, pak zhotovuj tkaniny. Prvn pr ena, kter tkaniny na Kosu zhotovovala, byla Pamfyle, dcera Latova. Piinius, hist. ntur. VI. 20., XI. 21.: Tam duplici opere, tam lon ginquo orb petitur, ut in publico matrona traluceat .......... non fraudanda gloria excogitatae rationis, ut denudet feminas vestis. 6 ) Winkelmann, Geschichte der Kunst des Alterthums, I. oddl. 4. kap.

34

266

Hedbvnictv v stednm vku.

Posud bylo na tuto otzku dle rozlinho vkladu slov Aristotelovch rozlin odpovdno. Ne peteme-li slova Aristotelova nepedpojat a obezele, a porovnme -li je se zprvami pozdjmi, shled se, e uenec Stageirsk bourc moruovch nikde nevidl, mnohem ale lep zprvy o nich ml, neli pozdj spisovatel nm zachovali. Aristoteles nikde nevypravuje, e se bourci v Evrop cho vaj, to ale neopominul zaznamenati, e na ostrov Kos eny rozvjenm zpedk a zhotovovnm hedbvnin se zabvaj. Tyto mohly dobe pivezeny bti. Mimo to jest jeho popis housenky bourcovy neurit, ani se v, jak druh bourc Aristoteles mn. Jesti znmo, e housenka z vajka bource moruo vho vylhl svou barvu mnc as po ase tyrykrt se svlk, a konen ve vlkno h edbvn, je ze sebe vyvinuje, se zakukl. Housenky prv vylhl jsou malink, ernohnd; kdy vyrostou, jsou ti palce dlouh a bl jako perle. Vlkna, je pedou, jsou klm slepena, kter se mus, majli se zpedky rozvjet, vac vodou rozpustit. Teprv kdy se kl rozpust, daj se vlkna zpedk, tyry neb pt najednou, motati. Toto vechno vypravuje Aristoteles podobn.7) Housenku z vajka vylhlou jmenuje a do prvnho svlkn ffxwAef; druhou promnu nazv ximti; tet promna slov vtxSa.loq; tvrt oiilUog. Tyto eck vrazy nedaj se peloiti, le bychom si pro kadou promnu zvltn slovo utvoili. Zprva vak Aristotelova, e housenka rky m, a e se jej promny v esti mscch dj, nesrovnv se s popisem bource, jen v Evr op rozen jest a listm moruovm se iv. Mon vak jest, e Aristoteles, popisuje promny bourcovy, njak druh bourc v lesch evropskch a asijskch se zdrujc na zeteli ml. Nebo Plinius dokld, e se tyry druhy bourc na ostrov Kos nalzaly, listm cypiovm, terebintovm, jasanovm a dubovm se ivce.8) Ale tmito druhy hedbvnk jest vude, vyjma snad asto jmenovan ostrov Kos, pohrdno, protoe vtek hedbvn za prci na n vynaloenou nestoj a nejist jest. Ale i tak mon jes t, e Aristoteles n jak druh indick popisuje, o nm za panovn Alexandra Velikho v Asii dobr zprvy mli mohl. Tak se nalz v lesch Bengalskch hedbvnk skocov (Bombyx Cynthia). Vlkno, je pede, jest hrub ale pevnj neli bource moruovho.9) I bourec Saturnia Mylitta jest v Indii domovem; oblben hedbv Tussah pochz od nho. Zde se tak rod bourec dubov, jen dva msce potebuje ne se zapede, kdeto hedbvnk moruov, ne se za kukl, vechny promny za 34 dn vykon. Plinius opsal Aristotela, a nen tomu na odpor, kdy se jeho zprva s Aristotelovou pln nesrovnv. Aristo ') Hist. ntur. lib. V. c. 19. ) Historia ntur. knih. XI. kap. 23 (27). 9 ) iva, rod. 1854, str. 340.
8

telovy spisy doly ns velmi porouchan; Plinius ale mohl dobe mnohem lep opis mti, z nho erpal. V pozdjch dobch nikde se ani zmnky nein, z n by patrno bylo, e se ekov, dve aneb pozdji, cho vnm bourc zabvali. Pausanias, jen okolo roku 170 po Kr. cestu po ecku konal, vypra vuje, e se konop, len a bavlna v zemi Eleisk, v n ale vlkno hedbvn da, na kech ale neroste, nbr od ivoich pochz, je an v zim v let v pbytcch zvlt k tomu pipravench iv.10) Jet pipomenouti slu bource pajasanovho, j en se listm na stromu pajasanu (Ailanthus glandulosa) iv, a rovn jako moruov v in domovem jest. Jeho hou senka svlk se tak tyrykrt, ale ivot jej trv 42 dn. Doma se nekrm, a zpedky, v n se pod rm nebem zakukl, esaj se na stromech jako ovoce. Vlkna zpedk klm ivoinm slepen nedovedli posud an rozmo it, a mus je proto rozesat. 11) Z toho jest patrno, e se star podn, v nich se o roue hedbvnm a o esn hedbv se strom zmnka in, za bajky, jak se posud dal o, pokldati nemohou. Tak prav Plinius:12) Primi unt hominum, qui noscantur, Sere lanicio silvarum nobiles, perfusam aqua depectentes frondium canitiem, unde geminus feminis nostris labor redordiendi fila, rursumque texendi. Zdali Virgilius v naden bsnickm uhodl, e an zpedky hedbvn se stromu esaj, aneb zdali o tom dobe zpraven byl, ned se ovem rozhodnouti. Jeho slova jsou tato: Quid nemora Aethiopum molli canentia lana ? Velleraquc in foliis depectant tenuia Sere? Jet za panovn Al exandra Velikho byl hedbvn odv velkou vzcnost, a jeto byl mnohem dra ne vlnn, lnn aneb bavlnn, potebovalo hedbv, mlo -li na odbyt jti, rozshl trit. Obchod v hedbv mohl kvsti v zemi vzdlan, lidnat a bohat, jakou v starm vku Indie byla. Karavany, jen z iny pichzely, skl daly zbo pivezen v mstech indickch, kam ze vech krajin kupci a prodavai pichzeli, hedbv za jin v robky vymujce. Nejstar zprva o obchodu nskm, ji nm nejmenovan zempisec zachoval, zn takto: Indov," pravit' on, jen jsou soused Baktrian, putuj do zlato nosn pout v zstupech tisc i dva tisce mu silnch. Navracuj se vak, jak se vypravuje, teprv v tetm aneb tvrtm roku." Tito Indov nejsou jin ne obyvatel Ka 10 ) Pausaniae descriptio Graeciae, edit. Dindorfii. Parisiis 1845 lib. VI. c. 26. ") Vajka bource pajasanovho (Bombyx cyntia Druny) pi nesl mission Premontesk, Anibale Fantini, r. 1856 do Evropy. Roku 1857 vylhli se prvn bourci z nich. Vlkno jest nad mru pevn a trvanliv, tkaniny nepropoutj vodu. Zdej hospodsk rada p. Vilm Jank vynalezl tekutinu, j se kl ivoin v z pedcch rozpout. 12 ) Hist. ntur. lib. VI. cap, 21.

Hedbvnictv v stednm veku.

267

bult a pendabt; zlatonosn pou neme bt jin ne pou Kobi jmenovan. Ale i tak as, jej karavany na cest strvily, nen tak pehnn, jak by se zdti mohlo. Ptolemaios vypravuje, e se z okol Kagarskho do hlavnho msta nskho sedm msc pot, a z tho okol od Kabulu pt msc. Mme -li tedy na zeteli as, jej karavany na cest do ny a odtud nazpt strvily, a uvme- li, e se tak za pinou svch zleitost v n zdreti musily, shled se, e se teprv v tetm roce dom navrtil mohly. J in nrod, jen se obchodem pevoznm zabval, byli Besad, lid to mongolsk, kter stda sv od msta k mstu pohnje, Indm za betl Cf*ai.aafyov) hedbv pivel. Toto hedbv lo po Gangesu na moe a odtud do mst v zpadn Indii.13) Jet za panovn Justinianova (527565) byla Indie hlavnm skladitm zbo hedbvnho. Nebo csa tento, chtje obchod persk v hedbv, jeho se velk sla v Byzantsku spotebovala, zameziti, poslal k panovnku Ai thiopskmu Hellestheaiovi, daje ho, aby poddan jeho e Byzantincm hedbv z Indie piveli, co obma nrodm, jen psmem stejnho nboenstv spojeni jsou, prospje: Byzantincm, e Peranm, hlavnm svm neptelm, zlato vyveti nebudou, Aithiopm, e vechen zisk a uitek z obchodu plynouc jim pichzeti bude. Ne Aithiopov zamtli radu tuto, pravce, e od Ind hedbv kupovati nemohou, protoe kupci pert pstavm, kam Indov zbo pivej, blzc jsouce vechno hedbv, jakmile se vyskytne, skoup. 14) Za panovn nstupce Justinianova, Justina, zmocnili se Turci krajin mezi Oxem a Jaxartem lecch. Sta obyvatel jsou pi svch prvech zachovni, ale pinuceni, vtznm vbojnkm poplatek odvdt. Tehd se tak stalo, e se Sogdait, v tchto krajinch obvajc, snad i psobenm nov vldy, rozshlho obchodu s nou cho pili. Nejbli trit byla Persk e, proto tak dali svho panovnka, aby obchodn smlouvu s Perany uzavel. Dizabulos svolil k tomu. Ne krl Persk pijal po sly, s nimi se zrove kupci hedbv vezouce odebrali,

nemilostiv, bud" ze zt politickho, bud se obvaje, e by Sogdait obchodem zbohatli, a odkldal s odpovd den ode dne. Kdy na nj nalhno, svolal radu, kter roz hodla, aby se hedbv koupilo, koupen ale p ed oima poslanc splilo. Nelpe se jim vedlo v Konstantinopoli, kde si, kdy se byli v Persku sklamali, trit zaditi chtli. Sogdiat, tum, nevdli, e Byzantini pes 15 let bource chovaj a hedbvnictv jako an provozuj. 15 ) Cesty, po kterc h se zbo nsk do Bakter a Sog diany pivelo, nedaj se pro nedostatek zprv urit vy -| tknouti. Jedin Ptolemaios zaznamenal, 16 ) e se nsk zbo hlavn skld v kamenn vi", kter od hlavnho msta nskho sedm msc cesty vzdlena jest. Dle sv dectv Wilfordova zachovala se tato v a podnes v zceninch a le nkde mezi Chokandem a Kagarem, kde Muztagh s Bolortaghem se poj a eka Tarim na vchod ' tekouc sv severn pramenit m. Vkoin lid nazval ji Chalsatoon ili 40 sloup. Kupci, kte se zde a podnes schzej, jmenuj ji trnem alamounovm.17) Kudy odtud la cesta dle, zdali pes Kagar skrze po, je Tarim svlauje, zdali man v pouti a k lut ece a odtud do ny, opominuli sta spisovatel zazna menati. Msto Thinai, o nm se zmnky in, nen jin, ne msto Tsin ili Singan v provincii Sthensi, kde v osmm stolet ped Kristem e Sin zaloena byla. Krlm Perskm, od Kyra ponaje, zleelo na tom, aby vechny provincie rozshl jejich e psmem silnic spoje ny byly. Pi stavn jich nelo jim pouze o to, aby vojsko lehce a rychle z provincie do provincie, kde ho prv poteb bylo, peloiti mohli, byl i na obchod slun ohled brn. Vude, kudy silnice la, nalzaly se nejen stejn od sebe vzdlen krlovsk tace, ale i hledn pbytky pro karavany, jich Herodotos ze usy do hlavnho msta Lydie sto jedenct napoet!.18) Se sdelnmi msty byly tm vechny provincie spojeny. Tak la ze Sogdiany krlovsk silnice krajinami hornatmi a pustmi do usy, odtud na plnoc klidnou a lidnatou krajinou k prameniti eky Ti gru, na nm i na jeho tech ptocch pocestn se pe veli. Pak se pilo na Eufrates, kde k tomu pipraven lod pchoz na protj beh pevely. Od Eufratu thla se silnice pes Halys a Frygii do Lydie, kde hlavnm m 13 ) Anonymi periplus c. 65. Tento zempisec vypravuje sp stem Sardies byly. I a podnes ubraj se touto prastarou sob, jakm Besad od an hedbv kupovali. Jeho zprva je bajkami peplnna, pipomn ale iv na Axomity, kte s barbar drhou karavany ze Smyrny pes Tokut a Erserum do
skmi nrody v Aethiopii obchod provozovali. Axomit odebrali se vd y za dv lta k barbarskm nrodm, aby zlato za voly, s l a elezo vymnili. Kdy pili na phodn msto, nedaleko po mez, rozhostili se zde, mohutnm plotem z kov a trn se ohra dive. Jak mile se kupci seli, jali se Axomit voly zabjet, a rozsekav e je vyloi li kus y hovzho masa na trn, takt vyloi li i sol a elezo. Kdo nco chtl koupit, poloil jeden, dva neb ti kousky zlata na zbo rozstn. Byli li obadva, kupec i prodava, spokojeni, byla koup uzavena ; nebyl -l i nkter z nich spo kojen, vzal si kupova sv zlato, prodava sv zbo. Takovmto spsobem se prodvalo a kupovalo, protoe prodavai a kupci si nerozumli, a tlumonk nebylo. (Kosmas Indicopleustes v. Col lecto nova patrm Tom. II. str. 139.) ' ) Prokopios bellm pers. lib. I. cap. 20.
l ) Menandri hist. str. 295. (Corpus seript. hist. byz. Bonnae 1829.) 6 ) Ptol. lib. I. c. 11. 17 ) Asiatic researches; or transactions of the society instituted in Bengl. London 1808. Volume 8. pag. 323. . . . The Lithinos pyrgos still exists under the name of Chalsatoon, or the foty co lumns; and is famous all over these countries. The station of the merchants is still their plce of rendezvous to this day, and is called Tuet Soleiman, or the throne of Solomon. Dle podv Wilford zprvu, ji od Rusa Cernieva obdrel, kde zceniny ka menn ve" le. 1S ) Herod. V. 52.

34*

268

Hedbvnictv v stednm veku.

Isfahanu. Jinou silnici popsal Strabo, kter, thnouc se step Mesopotamskou, Nisibis a Babylon spojovala. Kupci pert pichzeli skrze Karamanii a Gedrosii z Indie do Babylona. Msta, kter za panovn Justinianova pro obchod v hedbv rozhl en byla, jmenuj se dv: Nisibis a kra jina Dubios. Nisibis byla pevn a lidnat msto, krajina Dubios byla osm dn cesty od Theodosiupole (Erserum) vzdlena. Na tto rodn rovin byla vesnice na vesnici, v nich se mnostv kupc a prodava, z Indie, Iberie a ze vech perskch provinci sem pilch, zdrovalo. I Byzantinci sem pichzeli, aby za zlato a jin tovary hedbv vymnili.19) Kdy Justinianus vldu nastoupil, nebyla jet trba zmonopolisovna a na Konstantinopoli obmezena jako za dob pozdjch, ani byly tovary na odv potebn clm a podobnm dvkm podrobeny. Msta Tyros a Berytos vynikala tehd nad jin prmyslem a obchodem. Sem se pivelo hlavn hedbv z Persk, a zdej tovrnci z sobovali tm celou i hedbvninami. Jednou s e stalo, e po cel i na hedbv znamenit piskoilo. S tm se pohorila cel vrstva obyvatelstva, kter se hedbvm atila a v Konstantinopoli pi dvoe mocn byla. Obchodnci se omlouvali, e na nm v Persku tak piskoilo, a e je vlda novm poplatkem obtila. Nezle na tom, zdali povsti tyto byly podstatn aneb lich; ale Justinianus se rozmrzel a kzal, jakoby i sebe mocnjmu despotu mon bylo, trb zkony pedpisovat, libru hedbv za osm no mismat, t. j. 48 zl. r. . prodvat, pestupnkm konfiskovnm zbo hroze. Tmto rozkazem zasadil obchodu rnu, kter se nezacelila, protoe, jak to v takovch ppadno stech bv, jedno opaten druh sthalo. Tovrnci nechali ivnosti, pi kter by msto uitku kodu mli. Co bylo jet na sklad, jest bu uschovno, bu mezi znm a pbuzn rozprodno. e manelka Justinianova, Theodora, hrdopyky tyto pokutou sthala, nestlo by za zmnku; nenf to ani prvn ani nejmen poklsek, jeho se ve svm ivot dopustila. Ale z tto pokuty, jen 1 00 liber zlata ili 43.200 zl. r. . obnela, jest ponkud patrno, v jak rozshlm rozmru a jakmi kapitly se ony ivnosti provozovaly.20) Dokud Ptolemaiov v Egypt panovali, byla hlavnm skladitm indickho zbo Alexandria. Kupci do Indie se odebrajc zastavovali se na ostrov Dioskoridov (diooxoqiov vijao?, n. Sokotora), kde se za pinou obchodu mnoho Ind a Aithiop zdrovalo a kde et osadnci obvali. Z Indie nepichzely lod do Cny, protoe se cesta pro velk okliky, jim se plavci b eh se drce vyhnouti ne umli, nramn prodlouila. Kosmas, navtviv roku 522 ostrov Ceylon, dosvuje, e se vechno zbo nsk po sue, nikoliv po moi do Indie pivelo. 21)
) Prokopios bell. pers. lib. II. c. 25. *) Prokopiova Anekdota k. 25. u ) Kosmas tm. II. p. 137. Kosmas jmenuje nu Tt;ivitl;a=-

II. Luxus a mda ovem v lepm tchto slov smy slu jsou mocnosti, jim pedpisovati se nidnmu zkonodrci posud nepodailo. Spovaj jednak v mnivch nklonnostech, jednak v schopnostech due lidsk a v pudu, vezdej ivot ulechtit, pohodl a blahobyt roziovat. Vechny zkony, kter se mravm a zvykm p, kter se veobecnmu ruchu asovmu zprolivuj, jsou lich a marn. Co to prosplo kurii msk, e r. 1690 kadho, kdoby v kostele upal, kletbou pronsledovala ? Mnoh vci povaovaly se ped asy za luxus, nyn jsou nevy hnutelnou tm potebou. V Evrop se spotebuje kvy a cukru nramn sla; dve prodvaly se pouze v lkr nch! V Turecku vyel r. 1610 rozkaz, aby se kadmu, kdo by kouil, dmka do st vrazila. Ne asy se i v Tu recku tak zmnily, e my, jen 250 let po onom rozkazu ivi jsme, Turka bez ibuku a kvy si ani pedstavit ne dovedeme. Odv Koick, po nm za asu Pliniova ensk nramn baily, byl terem vtip jako za dob naich kri nolina; ne m vce na lno, tm vt dochzel obliby. Sto padest let po Pliniovi chodily toliko ensk v hedbv; muskm jest zvltnm rozkazem csae Tiberia zapovzeno hedbvm se atit.22) Prvn man, jen rozkaz Tiberiv zruil, byl csa Heliogabalus (panov. 218222). Nechci jej naprosto z poetilosti a marnosti viniti; m ndhera, ji zavedl, dv strnky: jednu temnou, druhou svtlou; ale kon konsulem jmenovat, po zlatch a st brnch zrnkch, jimi podlahu posypat dal, ve svch snch chodit, jest luxus, jen podivnm lahod. Jet za panovn Marka Antonna (161180) bylo hedbv vzcnost nad mru velkou; nebo csa tento hledl sttn pokladnici, ji Markomannsk vlka vyprzdnila, tm naplniti, e mimo stoln ndob ze zlata a stbra i hedbvn atstvo manelino veejn rozprodal. 23) Sto let po nm stoval si csa Aurelianus (pan. 270275), e libra hedbv v m za 12 unci, t. j. 432 zl. r. . se prodv. Ne poptvky rozmnoovaly pvoz, a na cen tm vce padalo, m vce se pvoz mnoil. Stalo -li se nkdy, e poptvky horovaly nad nabdkami, zdrailo se ovem hedbv v Berytu a Tyru; ale tak se neneasto stvalo, e nabdky pestihly poptvky a tudy trebnci pinuceni byli, s de vtm dlem pemrtn ceny se spokojiti. Ji dvno ped Justinianem chodili sentoi Byzantint v hedbv, a zkon uril znaky, jimi by se oblek sentorsk od obleku herc liil, kte takt v hedbv na djiti vystupovali. Za Ju inica; znmof, e ekov v stednm vku r jako ale i tak jako c vyslovovali; na p. TZ/oi u Kinnama, J\t/ntia, Nmecko u Attalioty. *2) Taciti Annales lib. II. c. 33 ...........decretumque, ne vasa auro solida ministrandis cibis fierent: ne vestis Serica viros foedaret. 2J ) Eutropius lib. VIII. c. 6.: instrumentum regii cultus . .. destraxit: vasa aurea, pocula crystallina et murrhina, uxoriam suam auream ac sericam vestem; multa ornamenta gemmarum. . .

Hedbvnictv v stednm vku.

269

stiniana bylo hedbv tak v obyeji, e se jm kad gen tleman Byzantsk atil. Vlda Byzantsk povaovala drah kovy za jedin statek, za jedin bohatstv, a sttn hospodstv bralo si za el, penze ve stt udreti a od barbar pilkati.24) Justinianus se tedy rmoutil, vida, e se Peran po sue a po moi samotrby v hedbv zmocnili, e bohatstv jeho poddanch do zem plyne, v n nrodov pohant a hlavn jeho neptel obvaj. Vlda odhodlanj a svobodomyslnj, neli Juslinianova byla, mohla lehce obchod a plavbu, kter zrove se samostatnost zem Egyptsk zanikly, zase zavsti, a Byzantinci mohli dobe hedbv a jin v robky z Indie a Ceylonu sami a svm nkladem pivet. Ne sttn centralisace Byzantsk byla velik zl: ona odsmlila nrod o ve i to nejmen se starajc, pohbila jeho blahobyt a udusila posledn pablesk jeho podnikavosti. Justinianus se radji pokoil a pislbil Aithiopm Abyssinskm velk vhody, kdy se trb indick oddaj. Tito ale nepijali nvrh jeho, tvrdce, e se s Perany, jen mstm indickm blzc jsou, v sout spustiti nemo hou. Justiniana vak neopustilo ani tehd tst, a ako liv svm myslem neprorazil, vyplnily se tuby jeho spsobem, jeho se nenadal. Kdy roku 522 Kosmas cestu do Indie konal, nalhaly se tehd kesansk crkve na ostrov Ceylonu {Tart(>o<ivri), na Pepovm nbe v mst Mahe (M<*A) eenm, jsouce biskupu, jen v Kallian sv sdlo ml, podzeny. Odtud odebrali se misioni kesant do vech konin Asie tmi cestami, je si byl obchod proklestil.25) Dva pert mnichov zdrovali se dlouho v n, snad v Nankingu, kde tehd csa sdlel. Nev se za ja kou pinou se tam odebrali, zdali nboenstv rozio vat, aneb v prvodu posl, je panovnk Ceylonsk tam vypravil. Mnichy zajmaly mravy a zkony nsk, oni obdivovali se tamjmu kroji a prmyslu, a asli nad miliony bourc, je an bud na stromch pod rm nebem, bu v pbytcch zvlt k tomu pipravench chovali. Najednou se octli v Konstantinopoli, a nen takt znmo, co je sem pivedlo. Kdy se dovdli, e Justinianus, a marn, Adulity Aithropsk k obchodu indickmu vybz, odebrali se k csai ubezpeujce ho, e, opat -li je nleitmi prostedky na cestu do iny a nazpt, oni, jak se v n pstuje, hedbvnictv v zemch Byzantskch zavedou. Tmto spsobem, pravili, zni se obchod per sk, protoe rozshl e Justinianova sama sob sta. Hedbvnictv v Evrop zavsti nen vc nemon: moruovch strom (avxinvoq u Theofrasta) nalz se zde hojnost; bourci daj se pomoc vajek z dalekch krajin nskch pinsti. 26) Nebof motlov vyleze ze zpedk
*) Basilikn lib. 56. tit. 1. ") Kosmas Indicopleustes tamt str. 178. ) Samika snese v prmru 400 vajek. Dandolo vypoetl, e se z lotu vajek 20.000 bourc vychov. Kdo chce tedy lot vajek vytiti, jest k tomu 50 samek a 50 samiek poteb.
S6 2

nejsou dlouho na iv a samiky snese vajka brzy umraj. Justinianus svolil ke vemu, cokoliv si dali, a pislbil, navrt - li se astn z cesty dalek, csasky se jim odmniti. Jak se do iny dostali a s jakmi nesn zemi zpasiti jim bylo, opominul djepisec poznamenati, akoliv si Justinianus touto udlost trvanlivj pomnk u potomstva postavil, neli veker slva byla, ji mu vtzn vdcov Belisaros a Narses v Itlii a Africe vydobyli. Kdy se mnichov po velkm namhn vrtili, vajka v dut holi nesouce, jsou od csae laskav pijat a slavn uvtni. Jakmile se jaro objevilo a stromy mo ruov pueti poaly, pokryli mnii vajka pi nesen mrvou, tak dlouho a tak pimen ji zahvajce, a se housenky vylhly. Housenky se svlkaly, pedly a zaku -* klily se; motl zachovalo se tolik co mon pro cho vn, aby pak se pro n dostaten potravy doclilo, zakl daly se sady ze stromov moruovho.27) Zkuenost a pozorlivost vyhladily omyly a napravily poklsky, zvlt co se tk erstvho povt v pbytcch, pimen teploty a podnho krmen. Ani patnct let jet po zaveden hedbvnictv neuplynulo, a prmysl tento zdokonalil se v zemch Byzantskch v takov me, e Sogdait za pi nou obchodu v hedbv do Konstantinopole pil se obezelosti a zrunosti Byzantinc divili. 28 ) Bource chovati a hedbvniny zhotovovati dovedli Byzantinci tak dobe jako an; tyto i onyno pestihl novj prmysl evropsk. A do polovice XII. stolet nalzali se mezi kesan skmi zemmi tm jedin v Byzantsku bourci moru ov, je proda, a hedbvnci, je dmysl ndhern v robky titi nauil. Arabm se potstilo roucho tajemstv s hedbvnictv as takm zpsobem snti, jakm se to Byzantinm v in podailo. Nebof kalifov zpadn i v chodn hledli zhrda na ve, cokoliv od nevrc kesan skch pochzelo. Proto byly v panlsku hedbavrny ji ped Karlem Velikm zaloeny; msta Lissabon a Almeria prosluly prmyslem hedbvnickm ji v dobch, kdeto v Itlii o nm jet ani pamtky nebylo. 29) Udlost, z potku nepatrn, spsobila v hedbvnictv pevrat nenadl. Roger II., jej pape Analectus krlem jmenoval, uchzel se na dvoe Konstantinopolskm pro
"3 Prokopios, Bellm Gothicum lib. IV. c. 27, Corpus scrpt. hist. Byz. Bonnae 1829, svaz. I. str. 484. Zonaras vyd. Pa. sv. II. str. 69. zs ) Corpus hist. Byz. vyd. Bonn. sv. I. str. 484. J9 ) Muratori, Annali ltalia tom. IX. p. 415. Srov. tak: Cibrario, Della economia politica del medio evo, T. II. Torino 1861, str. 231, sv. II.: L'arte della seta, portata dalle Indie all' imperatore Giustiniano, pass, per opera degli Arabi, nelle Spagne prima di Carlomagno. Hedbvnictv odbyl Cibrario nkolikami slovy pochybil ale velice, e si mskho hospodstv nehrub vmal. Tak jako historik, stednm vkem se obrajc, djiny msk obejti neme, tak neme ekonomista, jen si hospodstv stedo vk za kol obral, hospodstv mskho si nevmati. Vzniklyf nejdleitj stavy stedovk: kolont, prvo feudln atd. na pd msk! Mimo to bije do o, e Cibrario i Byzantskou, kter v obchodu a prmyslu prvn msto zaujmala, docela vynechal.

270

Hedbvnictv v s tednm vku.

svho syna o manelku z krve csask; ne vak o jednno dokoneno, zemel csa Jan Komnenos. Jeho n stupce Manuel byl tomuto satku z politickch pin na klonn a vypravil poselstv do Siclie, aby se znova vy jednvalo. Basileios Xeros, jeho vyslanec, dal se vak uplatit a uzavel smlouvu, kter se hrdosti a dosavadnm zsadm dvoru Byzantskho pila. dal Roger, aby csa Byzantsk a krl Sicilsk v dstojenstv sob rovni byli. Tomu kdy Manuel odepel, ml se Roger za urae na, a chtje se na csai vymstti pepravil do jeho zem etn vojsko, kter Korinthos, Theby a Euboiu n ramn poplenilo (r. 1146) 30). Mezi tm co se jdro vojska na Korkyru odebralo, aby se tohoto ostrova zmocnilo, pevezl jeden podzen vdce koist i velk mnostv hedbvnk a tkalc obojho pohlav do Siclie. Toto pesthovn prmyslu hedbvnickho li se znan od jednotvrnch rvaek a loupen, je Roger po cel svj ivot podnikl. hledn budova jest pro tuto uitenou osadu v Palerm nedaleko palc krlovskho uspodna, umn hedbvnick pechzelo od rodi na dti, a vyhovlo poptvkm, kter se ze zpadn Evropy den ode dne mnoily. 31) e hedbvnictv na Sicilii ochablo a jinde psto vati se poalo, pisti lze nepokojm na tomto ostrov vzniklm, a evnivosti, jen tehd mezi msty italskmi panovala. Vajka bourcov pivela se z Alexandrie v Egypt. Tak objednala jednu koupi na konci XIII. stolet Sibilla di Baug, knna Savojsk; druhou v polovici XIV. stolet Bona di Borbone, manelka Amadea VI.; zd se vak, e se tyto princezny pouze ze zvdavosti a pro vyraen pstovnm bourc obraly.32) Ve Firenzi zakldaly se okolo r. 1225 hedbavrny, ovem jen znenhla a jako po skrytu. Roku 1314 provozovalo msto Lukka tm jedin obchod v hedbv. Vnitn vak pevraty rozptlily hedbvnky do Firenze, Bologny, Bentek a Milna, ba a do mst za Alpami lecch; tinct let po tto udlosti pedpisuj zkony obce Modensk, aby se morue szely, a ustanovuj zrove dvky ze surovho hedbv. Podobn zkony panovaly okolo r. 1340 v krajinch, kde Valdinievole a Pescia le. Sazenice moruov kupovaly se na Majorce, Sicilii a v panlsku. III. Veker prmysl, jm se Byzantinci zabvali, d se ohledem na pospoln pomry, ja k tehd panovaly, na
) Kinnamos, lib. III. c. 2. ) Niketas in Manuele lib. II. 1. Otton. Frisingens. De gest. Friderici I. lib. I. 33 : Inde ad interiora Graeciae progressi Corinthum, Thebas, Athenas, antiqua nobilitate celebres expugnant; et maxima ibidem praeda direpta, opiflces etiam, qui Sericos pannos texere solent, ob ignominiam Imperatoris illius, suique principis gloriam, captivos dedueunt. Quos Rogerius in Palermo Siciliae me tropoli collocans, artem texendi suos edocere praecepit; et exhinc praeducta ars illa prius a Graecis tantum inter cbristianos habita, Romanis pater coepit ingeniis. 32 ) Cibrario, Della economia polilica del medio evo sv. II. str. 231, 232.
31 3

ti odvtv rozdliti: na prmysl ve velku a v mlu a na prmysl domc. Nebo ne tak spsobem roben, jako svm postavenm v pospolitm ivot liil se tovrnk od emeslnka. Vroba ve velku provozovala se ve veldlnch, kter byly vlastnictvm bu dvoru Konstantinopolskho aneb soukromch podnikatel. Vrobou v mlu zabvali se e meslnci, jsouce v tovarystva spojeni, kter v rozlinch mstech rozlinmi vsadami nadna byla. Po domcku robilo se tehd, kdy lid venkovsk prac na polch zamstnn nebyl; a nerobilo se pouze pro potebu domc, ale i tak pro trh na vmnu. Nezdka odvdly se v robky domc zvltnm podnikatelm, kte jim toliko vt hlednost a pravu dvali. Stlf tedy prmysl domc u prosted mezi tovrnictvm a emesly, akoliv jak tato tak i ono stm pedchzel a zkladem byl, na nm emesla zkvetla, jakmile dlba prce nastala a se ila. Byzantick tovrnk nleel do tdy obyvatelstva ven a vzdlan; zabvaje se jedin editelstvm zvodu svho byl jm pln zamstnn. Ji tehd, ba m nohem dve octnul se prmysl na takovm stupni, e tovrnci toliko kapitalist byli a mlo kdy technickm vzdlnm vynikali. Tak pevzal slavn enk Demosthenes po svm otci dv tovrny, jednu na mee, druhou na rozlin v robky truhlsk, v nich pes 52 otrok pracovalo. Athny byly svho asu povstn pro sv fabriky neb vt e mesln dlny, v nich pracovalo 20, 50, 60 ba i po stech dlnk, vesms otroci. Csask dlny na porceln, hedbvniny, zbo lnn, vlnn a bavlnn, takt i zbrojr ny a barvrny dili ednci od vldy k tomu ustanoven. Ne toliko mui ale i pan stli v ele velkch zvod. Tak byla na pklad Danielis za panovn Basileia Makedon skho (867886) majitelkyn znamenitch pedren a ji nch zvod na velik zbo tkan v Peloponesu, kde rozshl statky mla. Na velkch statcch nebyla orba je dinm zamstnnm lidu poddanho, on se zabval i ji nmi ivnostmi, a nerobil-li pro trh, robil pro spotebu hospodovu. Nebo znamenejme, e hospodaen v pen zch jako za dob naich v Byzantinsku nikdy pln neproniklo ; vlda i soukromnci hospodaili zrove v penzch i v plodinch. Proto se tak odvdly dan v penzch, v obil, a kdy sttn tovrny zanikly, i v tkaninch a jinch vrobcch. Vudy po cel i nalzal y se pokladnice, kam se stbro a zlato, veejn pirny, kam se obil, a atnice, kam se tkaniny odvdly. Kdo jmn neml, byl k robo tm zavzn. atnmi zsobrnami vldli zvltn ednci, jmnem eotiyioc, a tito byli zase prvnmu atnku OpwroeotiaQio?) podzeni.

Za naeho asu objevuje se vroba ve velku v tako vch sttech, kde se kapitalist a spsobil technikov na lzaj, kde rozshl trit hojn odbyt podporuje a kde se etn avak nuzn dlnictvo k prci nabz. Jinak to bylo v Byzant insku, zvlt co se csaskch tovren tk. Zde se robilo hlavn pro csaskou spotebu, a tato byla,

Hedbvnictv v stednm vku.

271

protoe se mnostv velikho atstva rozdvalo, velik. S, v n csaovna kadoron nachov odv rozdvala, jmenovala se proto nachovou. Bylo v obyeji, e pano vnk, chtje nkomu nklonnost svou proukzati, obdail jej bu drahm odvem aneb skvostnm pasem, na nm si Byzantinci zvlt zakldali. I adnci vld oddan bvali podlen atem jejich dstojnosti pimenm. Nejvce vak atstva odvelo se kadoron pes hranice bu co dary aneb co poplatky. Tak obdrel Terbelis, kne Bulharsk, roku 705, kdy byl csai Justinianu Beznosmu k vld dopomohl, za prokzanou slubu tolik zlata, co se na jeho tt vejt mohlo, a tolik hedbvnin, co se na kop, vzdl na zemi poloen, do vky sloit dalo. V Byzantinsku bylo tm vechno zmonopolisovno, ne -li od vldy tedy od velikch spolk. Nkter vrobky byly sa mot csaskou, jako zhotovovn zbran, raen penz, barven nachem. Kdo by se byl odvil nachem barviti aneb nachov odv prodvati, byl na hrdle trestn. 33) Dlnci v tovrnch csaskch byli dvojho druhu: jedni pracovali za nchlebn (w), druz mli posta ven as takov jako kolo nov, jsouce k pd, ji vzdl vali, jako tito uzkonni. Rozdl vak mezi nimi byl ten, e kolonov bu k urit prci v tmdni aneb k uritm dvkm zavzni byli, kdeto lovci nachovc {*oyxvi.evrai) ku pkladu jistou summu nek tchto odvdti musil i, jinak ode vech poplatk a robot osvobozeni byli.34) Jedna takov osada loveck byla v Peloponesu, druh v msteku Bulis jmnem, nedaleko Antikyry v zlivu Korinthskm. Prce, jimi se v stednm vku vesms ensk obraly, konaly se v stavech, kter se gynaikeia jmenovaly, a netoliko v Byzantinsku ale i tak ve Francii za panovn Karoling pod jmnem genitia se objevuj.35) Vude panovalo tr neb vce oddlen, z nich v jednom se pedlo, v druhm tkalo, v tetm ilo aneb vyvalo. Prce vak, ku kterm vce cviku a zrunosti poteb bylo, jsou mu skm pidleny, kte se gynaikeiarioi jmenovali. U By zantinc byly tyto gynaikeia ili ensk svtnice zrove veejnmi kznicemi; ve Francii, kde na statcch zavedeny byly, staly se brlohy velikch zbrodn, jich se statki dopoutli. Za naeho vku jest nejvzcnj dlnk tovrnkv dobe zzen stroj; a jakkoli velk kapitl vymh, na hrad jej mnohem hojnj prac, neli obyejnm nadm emeslnm docliti lze. Nejvzcnjm strojem tovrnka byzaniskho byl v emesle dobe cvien otrok, tudy tak kapitl. Cm zdailej byl pracovnk, tm vt jeho cena pi koupi aneb prodaji. Lidu podrunho v mstech nev ili si tovrnci, protoe byl nespolehliv, vrtkav, a maje
33 3

dostatenou vivu nechtl se psnosti podrobiti, j v tovrn poteb jest. Krom otrok byli i kolonov obyejn dlnci. Kdekoliv jich na statku nazbyt bylo, dovolili jim hospodi milerdi i mimo statek se zdrovati, jen kdy pohlavn platili a dvky, k nim se zavzali aneb zav zni byli, v podku odvdli.36) Hojnost, dokonalost a lce mnohch vrobk pochzely z dlby prce, kterou tovr nk lehce podniknouti mohl, jakmile s etnm dlnictvem dle vle a libosti nakldal. Tato dlba vak vztahovala se hlavn na emesla, pokud jedno doplovalo d ruh, vztahovala se na dlnky v prci vce aneb mn zbhl, a pak na mue, eny a dti, jak se k prci hodili, nela ale tak daleko jako ku pkladu v naich dlnch na pendlky a karty, kdeto kad pedmt jest vsledkem prce dva ceti a ticeti dlnk, z nich kad vyrobuje jedinou st tohoto pedmtu. N dlnk bv nezdka obmezen je dnm konem, tak jednoduchm, e k jeho dobvn neteba duevn slu namhat; dlnk byzantsk byl emeslnk a dovedl nejen jednu st, nbr cel pedmt vroby zhotovit. e vrobky z velkch dlen zlacinly i bez po moci stroj, dokazuj nzk ceny rukopis za asu MartiaIova. Prvn kniha tohoto bsnka stla 5 denr (1.62 zl.), Xenie 4 sestercie (32 kr.).37) Tato lce byla by tm ne mon, kdyby nebyl Atticus stavy zavedl, v nich se knihy ve velku opisovaly.38) asto se tvrdv, e podky emeslnick teprva v stednm vku vznikly; jest to omyl zkladn, protoe se ji v republiknskm m ponkud objevuj, za dob ale c saskch dleit msto nejen v zkonodrstv ale i v nrodnm hospodstv zaujmaj. S potku jich ovem ne bylo mnoho, protoe nejpotebnj vci po domcku se robily. Teprv kdy dlba prce roziovat se poala, zmo hla se emesla a stala se samostatnmi ivnostmi. Plinius vypravuje, e ped vlkou Makedonskou peka v m
s ) V zkonnku Justinianov stoj ovem toto ustanoven : quos (colonos) ita glebis inhaerere praecipimus, ut ne puncto quidem temporis debeaut amoveri. e se ale smysl slov tchto do slovn brti nesm , nsleduje z knihy XI. tit. 47. 1. 22. . 1., kde se tato prvn ppadnost nalz: Syn kolonv zdroval se 30 40 let co svobodnk v cizin, otec platil za nj pslun dvky. Ne otec zeme a stane se k prci neschopnm. Naskytuje se otzka, m-li hospo d prvo syna nazpt povolati a zkonem uren dvky na nm vymhati ? Justnianus rozhodl, e ano. Jak by mohla tato otzka povstati, kdyby v&bec nebylo kolonm mono bvalo s pivolenm statkovm v cizin vivu si hledati? V podobnch ppadnostech nalzali se i popov et. Dle zkonnka Justinia nova i Duanova mohl kolonus i proti v&li statkov posvcen bti, mohl se v cizin zdrovat, ale kolonem, leda by se byl bi skupem stal, pedce zstal. Mimo to nadil Duan, e hospod popa po zkonu vydrovati m; nebude-li jej vydrovat, a bude-li biskupovo nalhn marn, m bti pop. bylli meropchem ili kolonem, svoboden. (Zkonnk Du. vyd. Saf. . 32.) Z toho jde na jevo, e se kolonov i mimo statek zdrovati mohli, proto ale pedce pslunci statku, k nmu pipsni byli, zstali. ) Martial. Epigr. I. 118. 38 ) Roku 1328 stlo 16 svazk obsahu prvnickho po je dnom advoktu pozstalch 4151 lir vlaskch. Cibrario della economia politica sv. II. st. 347.

/ovte aatiixa imtiata ni/ioi, xoyxvXevtal, XotyTortoiol ^xmnqia. o'v dtwxaoiv.

35

) Basilicon lib. XIX. tit 1. 22. *) Konstantinos Porphyr, de administ. Imp. lib. II. c. 52: ol <fe ) Capitulare de villis c. 48.

272

Hedbvniclv v stednim vku.

nebylo; quiritov pekli chleb doma sami, chleba peen bylo prac enskou, jako se to v mnohch domech za jeho asu dalo. 39) Slovo associace m v naem vku zvltn vznam; mnoz se domnvaj, e zavedenm spolk velik vady, jimi prmysl sklen byl, jako njakm vrokem arodj nm zevrubn a dokonale odstranit se daj. Nco pravdy je ovem v tom, ale spolovn nen nlez nov, protoe ji starovkm nrodm dostaten znm bylo. Jde tedy hlavn o to, aby se zkladu co mon etilo a formy se zavdly, kter asu pimeny jsou. V Konstantinopoli byl spolek nosi, kte za vykonanou prci uritou taxu do stvali. I bravi (suarii), pergamenti, lodnci, lovci nachovc a jin obchodnci mli sv spolky. Spolovn jest u Jihoslovan vc zcela obyejnou, vzjemn podporovn nejen jednotlivc ale i obc mezi sebou kon se u nich a podnes u velk me. Jednoho asu jednalo se ve Francouzch o to, aby se vlda dlnk ujala, aby se postavila v elo prmyslu, k emu zvltn ministerium pro dlnky zazeno bti mlo. Ji dve vystoupil Luis Blanc se spisem Organisation du travail" nazvanm, v nm rozmanit nvrhy in, jakm spsobem by se zbdovanmu postaven dlnictva pomoci dalo. Slova nadepsan spisu tohoto stala se oblbenou fras s ocialist, kte s n pltvali, jako se to a podnes v asopisech a jinde i s mnohmi jinmi frasemi dje. Ne prmysl, m-li se daiti, jde svou zvltn cestou, kter se ordonancemi naditi ned. Co je platn spolen dlnk, kdy kapitlu nemaj? Kde nen kapitlu, tam je i sebe dmyslnj prce marn. To, m vlda jednu st prmyslu podporuje, me bt na ujmu asti druh. Kde se ale prmysl octnouti me, kdy se vlda do organi sovn prce spust, toho poskytuj nm sttnci byzantint pklad pouujc. Kdy byl kolont po cel i msk zaveden, a tudy feudalismus v me posud nevdan ujmati se poal, neopomenula vlda i prmysl psmem feudlnm spoutati. dov spolk, posud samostatn a neodvisl oban, jsou k tmto spolkm tak uzkonni jako kolonov k pd, ji vzdlvali. Sluebnost, j otec podlehl, pechzela na syna a byla bemenem osobnm i ddinm. Kad spo lek a to jest svtl strnka neblahch pomr tchto ml sv nemovit jmn, a neml -li ho, obdrel je od vldy, aby stm sel anebo ku prci neschopn dlnci zaopateni byli. Kad spolek ml sv povinnosti, ale tak i sv prva. Pekai, jich pedstaven ny*i7teg se jmenovali, byl zavzni nejen za urit penz obil od vldy kupovat, ale i tak dle sazby peivo p rodvat. Za to byli od velikch robot osvobozeni. Od tchto robot byli i bravi osvobozeni, protoe pr o velik pohodl nrodu mskho bedliv peovali. 40)
) Historia naturalis XVIII. 28. ) Codex Just. Hb. XI. tit. 16 (de suariis). Znamenit jest, e se za naeho asu hlasy ozvaj, aby se prmysl ve velku
40 31)

Od tchto spolk rozeznati slu tak nazvan podky emeslnick ili cechy (O^OAO), jich pednostov (n?iftiXJJJO) v rad mstsk msto a hlas mli. Oni byli sm rci, kdy spor mezi dy spolkovmi, a vykldai statut, kdy spor mezi dy a vldou povstal. Takov spolky mli ma li, zemmii, stavitel, kamenci, sochai, barvi a valchi. I noti (ra/S&UWe?), kte smlouvy a jin psemnosti zhotovovali, mli svj spolek. Nkter spolky vydrovaly na svj nklad koly a mly prvo sv vrobky bud" zdra it aneb zlacinit. Kdo chtl bt za da pijat, musil se ja ksi zkouce podrobit a uritou taxu sloit. Statuta a pri vilegia spolkov byla obyejn od kadho csae potvrzena. Zachovan zbytek jedn novelly l nkter kroky, kter kandidt podniknout musil, neli se k notstv dostal. Dle jednoho ustanoven musil bt kandidt od primikeria a spolku not pijmut, kte na nm dali znmost zkon, pes n ost slohu a ist mravy. Kdo se vnoval notstv, mu sil zkonnk prun a povechn zkony umt nazpa mt, a musil se vykzat, e se piln ve kolch cviil, aby ve smlouvch poklsk nedlal. Poklsky mohly ho pipravit o notstv. Jin ustanoven p rav, e se kandidt, vyplniv vecky vminky, nejvymu sprvci msta pedstavit m, jsa provzen od primikeria a not, kte psahu sloili, e nov zvolenmu lenu pzn nenadrovno. Prmysl domc provozoval se nejvce v zdruhch, kter od starodvna u kypetar a Slovan panovaly a a podnes se udrely. Veker prce byla mezi musk a ensk rozdlena. Mui stavli, kdy poteba bylo, chalupy a sruby, zhotovovali pluhy a vozy, pobjeli sudy a ili obuv ze surov ke. O ostatn atstvo staraly se ensk: pedly vlnu a len, tkaly pltno a sukno, a dovedly mo enou barviti. I ensk rozdlily svou prci mezi sebou, zvlt kdy v jedn zdruze vce rodin pohromad bylo. Zabvala-li se nkter obyejnou domc prac, hledla jin dobytka, obyejn pes cel lto; ostatn ily, pedly, tkaly a pracovaly, kdy poteb bylo, na polch. Akoliv se at a obuv nejvce doma zhotovoval, nal zali se vude v Bulharsku a Srbsku evci a krej, kte, jak se zd, prc se zabvali, na kter zleelo, a v starch listinch pod jmnem maistorov, /taiato^e?, se objevuj. Tesastv a zednictv provozovala se co emesla pouze v mstech; na vesnicch byl tm kad musk tesaem a zednkem. Tovrnictv provozovali v Byzantinsku nejvce ekov, Armni a id, m n Slovan, kypeti a Rumuni. V slozfeudalisoval (Feudalisirung der grossen Industrie). Ped nkolik lety petsala zptenick strana v Prusku s velkm hlukem tuto otzku. I mnoz spisovatel nalhaj na jakousi odvislost stavu dlnickho. Tak rad ku. p. Sismondi ve svm spisu: Nouveanx principes conomie politique II. st. 308, aby byli tovrnci zavzni o dlnky stm sel aneb chorobn se starati; naproti tomu nesmli by se dlnci bez povolen eniti. Jaksi odvislost dlnka od tovrnka je tak zde onde v Anglicku zavedena, kde tak nazvan truck-system a cottage-system panuje.

Hedbvnictvi v stednm vku.

273

vanskch krajinch mohla vroba ve velku pouze na zklad domcho prmyslu se daiti, protoe zde ani vel kch kapitl , ani zcela schudlho lidu nebylo, kter by se byl tovrnkovi v podru dal. Kad skoro lovk byl pslunm nkter zdruhy. Vt vak spolen stavy, jako mlny, valchrny, nalzaly se v Srbsku i v Bulharsku.41) V prmyslu byzantinskm zkvetlo nejvce tkalcovstv a barvstv. V barvstv vynikaj ekov a podnes; jejich barvy jsou skvl a trvanliv; oni umj dle svdectv znalc jimi zpoliti, na vzdor velikm pokrokm luebnm, spsobem v zpadn Evrop posud neznmm.4a) Barvy, jich Foinikov a po nich Byzantinci uvali, byly hlavn dvojho druhu: barvy ivoin a barvy rost linn. Jsou dva druhy nek z eledi tritonek, jich fvy v starm i stednm vku k barven se uvalo. nek Buc cinum nalzal se vude, kde skal z moe vynikalo; nek purpura ili Pelagia chytal se vnadidly v hlubinch mo skch. Chytalo pr se jich dle svdectv Pliniova takov mnostv, jakoby cel nbe jimi pokryta byla. Co se barvy tk, byl mezi nimi velik rozdl. neci z Atlantskho ocenu mli nejernj, neci z moe Sicilskho a Italskho mli fialovou, neci z moe Foinickho mli tmavoervenou vu. fvy z celho ivoicha neuvalo se, nbr pouze z blav lzy na krku, kter se kvtem jmenovala; osta tkem povreno.43) Jin barva ivoin tila se z ervc, hmyzu, kter se na dubu kermesovm iv a zdruje. Nzk tento ke nalz se vude v jin Europ. Ve Fokid, v okol mste ek Ambrysos a Stiris, pak v Galacii zakldaly se z nho sady, v nich se ervci chovali a pstovali. Samiky sb raly se na konec kvtna, a kdy se parou vel vody aneb horkem v peci usmrtily, pichzely co tmavohnd zrnka, scvrkl oce nenepodobn, do barvren. 44) Barev rostlinnch spotebovalo se nejvce po domcku, ale i tak ve veldnch. Nejvzcnj v tomto ohle du bylina byla terovka (orseille), ji Plinius s nadenm vychvaluje. 45 ) Jin byliny, z nich se barvy tily, byly tyto: Moena barvsk (Rubia tinctorum), routa tureck (Reseda
41 ) Z takovhoto mlna platilo se v Srbsku dle zkonnika Du anova (. 204) 3 perpery, t. j. 18 1. r. . V Srbsku byly za panovn Duanova tak perpery vn^ne^a v obhu, jich lo 16 na libru; plalilt tedy takov zlatnk asi 27 zl. 42 ) Bou, La Turquie sv. III. st. 103. ) Plinius hist. ntur. 1. IX. c. 36 (60). **) Fausanias, lib. X. cap. 36. : ylyvetai <f ti y rw xagn tij nxxov Qaxv Ztov. tovto el dgiixoiro f tov di/ja Tceitavd-v-tog roi7 ytaqnov, Tletetai re vtixa za ioixog xivutni tpairoiTo civ. vvv k Tigtegov Tigiv [ to fwov xivtjijvai, avXXyovai tiji; xxxov rov xaqTtv. xa tat totg igiolg rj aq>rj to al/ia tovfaioti. 4S ) Historia nat. lic. XXII. c. 2. (3). Jam vero infici vestis scimus admirabili fuco, atque ut sileanras Galatiae, Africae, Lusitaniae granis coccum imperatoriis dicatum paludamentis, transalpin Gallia herbis Tyria atque conchylia tinguit, et omne alios colores.

lutea), Harmala, slanoroec zelen (Salicornia herbacea), svtlice barvsk (Carthamus tinctorius), kumpa koelun (Rhus coriaria) a j. Barvrny a tkrny byzantinsk patily k nejvnosnj m ivnostem v stednm vku. Ony zsobovaly nejen Byzantince, ale i celou tm Evropu, kde jejich vrobky pro ivost a skvlost barev velk obliby doly u panujcch rodin i u vyho duchovenstva. I roucha men, skvostn pokrovy kosteln, to vechno pivelo se z Konstantinopole. Kdy se prmysl barvsk ze Sidonu a Tyru do eckch mst, do Theb, Kornthu, Athen a Solunu rozil, chopili se ho zvlt id, jich za panovn csae Manuela pouze v Thebch pes dva tisce barvenm velikch ltek se zabvalo.46) I v Konstantinopoli zaneli se obchodem v hedbvnm odvu. Byli vesms lid zmon, ale nad mru nenvidn, a musili v pedmst Pere, kde ob vali, velk ntisky od kesanskch emeslnk sneti. Bavlna a len nebarvily se ani nachem ani ervcem, toliko vlna a surov hedbv. 4T) Z rozlinch smenin ba rev ivoinch povstaly nov barvy. Odv z dvakrt bar ven vlny aneb hedbv jmenoval se dvakrt barven <W/?-<rog o&g. Mnoho na tom zleelo, kterou barvou se naped a kterou po n barvilo. Barvilo- li se naped ervcem a pak nachem, povstala barva, ji sta voyivov jmenovali.48) Smoila li se vlna naped v v ze neka purpury a pak v v ze neka buccinum, objevila se na n barva tma-voerven; konala-li se prce naopak, dostala vlna barvu fialovou. Nejrozenj a nejoblbenj barvy byly fia lov a erven. 49) Tyto dv barvy jmenovaly se purpurem xa fo/jr, purpurem v um smyslu; v irm smyslu znamenal purpur cel druh barvstv, ku ktermu se pouze ivoinch barev, vy a krve, potebovalo. Byl tedy purpur ern, popelav, fialov, erven, tmavoerven, svtle modr, lut, svtle erven a bl. e prmysl barvsk za dob kickch taen, zvlt ale po nich, v zpadn Europ se zmhal a rozioval, nen pochybnosti. Jakm vak spsobem se to dalo, co jej podporovalo, co mu pekelo, jest z nedostatku pramen tko stopovati. Terovky (orseille) pr se uvalo v tovrnch tosknskch poprv okolo roku 1300; afrn, kamenec, indigo pively pr se do zpadn Evropy teprv z potku dvanctho stolet.so) Nachem vak barvilo se dle spolehlivch zprv ve vech mstech v jin Itlii, kde ekov obvali.
) Itinerarium Benjamni Tudelanis. Antverpae 1575 st. 25. 26. ) Basilicn lib. XIX. tit. 1. 22. 4S ) Plinius hist. nat. IX. c. 41. Quin et terrena miscere coccoque tinctum Tyrio tinguere, ut fieret hysginum. 49 ) Plinius h. nat IX. 39. (63). Me, inquit, juvene violacea purpura vigebat, cujus libra denariis centm venebat, nec multo post rubra Tarentina, huic successit dibapha Tyria, quae in libras denariis mille non poterat emi. 50 ) Beckmann, Geschichte der Erfindungen sv. II. st. 110, 109; sv. I. st. 341.
47 46

35

274

Hedbvnictv v stednm vku.

Byzantinci mli v prmyslu ped ostatnmi nrody evropskmi velik vhody. Poehnan podneb a rodn krajiny rozshl jejich e poskytovaly vechny plodiny, jich tehd k vrob poteb bylo. Len a konop rostly vude, bavlna pstovala se v Thrakii, Makedonii, Peloponesu, a daila se vborn. Vlnu piveli Cincarov, kte v Make donii a Thessalii skotace, etn stda sv od vrchu k vrchu, v let do vysoin, na zimu do teplch dol po hnli. Ste drela se v okol mst, kde valn odbyt na vlnu byl. I hedbvnictv pstovalo se ve velku, co roz shl moruov sady dostaten dosvduj. ivnosti, kter se v Korinthu, Thebch, Solunu a jinde provozovaly, zamstnvaly a ivily etnou st obyvatelstva. Mui, eny a dti byli jako v naich tovrnch dle st a tlesn sly rozdleni. Nebo slab avak nn ruka jest k nkterm pracm spsobilej, neli siln a hmotn. Dti a ensk byli nejetnj dlnci v tovrnch zvlt na hedbvniny. Ale ji tehd zplodila vroba ve velku v stavu dlnickm ony pomry, na n kad lidumil s bo lest pohl. V Patrch ku p., kde velk tkrny a pedrny se nalzaly, bylo ensk obyvatelstvo jet jednou tak etn jako musk. Patrai (^) a jin msta fabrin byly pro nemravnost a neslchan ohavnosti, kter se pchaly, povstn. Znamenit byla trvanlivost netoliko pediva ale i ba rev na hedbvinch stedovkch. Hedbvn odv nosil po otci nezdka syn i vnuk. Ve Vlach nalzaj se roucha kosteln, kter pes 1000 let star jsou a dobe se zacho vala. Na jakm stupni dokonalosti tkaniny v Byzantinsku stly, jde ponkud na jevo z popisu dar, jej nm Kon stantinos Porfyrogenetes v ivot csae Basileia podv. Danielis, ulechtil a bohat pan, navtvc csae Basileia Makedonskho v Konstantinopoli, pinesla mimo jin dary tak tkaniny, kter v dlnch na jejch statcch v Peloponesu zhotoveny byly. Darovalaf mu koberec z vlny, jeho mhav barvy oi pe pvho npodobovaly, a kter tak velk byl, e se jm podlaha nov vystavnho chrmu archangela Gabriela a proroka Elie zcela pokrti dala. Pak mu darovala est set kus hedbvnin a pltna k roz lin poteb. Hedbvniny byly nachem barven a velijak vyvan, pltno bylo tak tenk, e se cel svinut tka do obyejn dut hole vtsnat dala . 5I) Hedbvnin rozeznvalo se velik poet; pro dosti nepatrn rozdl v uspodn osnovy a tku dostaly rozlin jmna, jako d^tVo?, ai^iros, T^VTO?. Byly to nae: tykyta podvkov, kter se v stedovkch listinch tak cindel jmenuje, tykyta dvojit ili marcelin, a lustrin. Aksamit jmenoval se ef<t*o?.52) Aksamit byl dvojho druhu: hedsl ) Pv byl v Byzantinsku zdomcnl a velmi oblben ptk. On byl zhusta na tkaninch npodobnn, a mnoho krajinek jest po nm pojmeaovno. Tak se kalo jedn uten krajince u Pri tiny ua Pauni", co csa Kantakuzenos navtviv zde Duana slovem Tam zdaile peloil. sr ) Falcandi historia apud Murat. tom, VII. col. 256.: Hinc

bvn a vlnn. Vlnn jmenoval se ve Vlach arlat, scarlatto. Nejskvostnj a nejvzcnj tkaniny byly zlatohlavy a brokty, rozlin jmna majc, jako xvvooxr.xivot,
XQVooxlaof atd.

Tak vyvn bylo prmyslem v stednm vku velmi oblbenm, a netoliko dlnice ve vtch stavech, ale i tak vzneen dmy na dvoe Konstantinopolskm, Srbskm a Bulharskm se jm zabvaly. Musk i ensk odvy byly vyvny. Na alounech, jimi chrmy byzantick bo hat ozdobeny byly, nalzalo se krumplovn z pbh novho zkona, na pklad ze ivota svatho Petra a jinch apotol, jehlou umle zhotoven. Na pkrov, jej cice Eufemia jinak Milica jmenovan okolo r. 13891392 na tlo sv. Lazara zhotovila, nachzej se v pokraj zlatem vyvan kvtiny, u prosted npis, v nm Milica sebe i sv syny do ochrany svatho Lazar a porou a za vy prosen pomoci proti Turkm a odbojnkm d. Krsn aloun {x-atantadna) takt s npisem, kter zrove na dac listinu zastv, darovala r. 1399 Eufemia, vdova despoty Ugljeova, klteru Chilandarskmu na Svat Hoe.53) V Byzantinsku chodil kad gentleman v hedbvnm odvu, kter zlatem vyvn a perlemi i drahmi kameny krumplovn byl. Benjamin z Tudely vypravuje, e ekov, sedce na konch, podobali se v takovm odvu synm krlovskm. Kroj vak byzantinsk podlehl v prodlen asu kroji orientalskmu. Ji pi rozdlen e msk na st v chodn a zpadn poala bl toga ustupovati odvu, na nm se kvtiny a rozlin podoby zvat v pestrch bar vch skvly. Na pamtkch byzantickch d se stopovati, jak se asnat odv zponenhla tsnjm stval, a se konen tunika v kabt dle spsobu orientalskho, a toga v pl promnila. Hlavu pokrvala vysok tiara. Odv byzantinsk, hedbvn i vlnn, pestrmi bar vami se skvouc a hojn vyvan, nalezl za dob kickch taen v z padn Evrop velk obliby. A jakkoliv pouze vy tdy obyvatelstva bval kroj zmnily, lid poddan ale pi starobylm odvu zstal, rozmnoila tato zmna vrobu a trbu ne tak v Byzantinsku jako v Itlii, kam se zponenhla prmysl byzantinsk pesthoval. Na starch pomncch lze spatiti knata a lechtice vyobrazen v dlouhm asnatm odvu, nkdy i v plti, jej perlemi a dra hmi kameny ozdoben sponka na prsou spn. K rozen prmyslu byzantinskho do Itlie pisply zvlt dv udlosti. 1. Privilegium, jm Alexios Komnenos r. 1082 Bentany obdail. Oni obdreli nejen svobodu po cel i Byzantinsk obchod provozovat, nbr jsou lak od cel a jinch poplatk osvobozeni. Mnostv Bentan osadilo se v Konstantinopoli a jinch elnjch mstech
enim videas amita dimitaque, et trimita minori perilia sumptuque perlici; hinc exhimita uberioris materiae copia condensari. S3 ) Mikloiova Monumenta s^rbica st. 245.

Vlenci esl XV. stolet.

275

nmoskch, a brali si eck dvky ze zmonch rodin za eny. Brzy byl vechen obchod a prmysl v jejich ru kou. Jejich bohatstv vzbudilo zvist a zt ek. Tenice a praky mezi nimi a eky vznikl, pak politick ohledy pimly r. 1128 Jana Komnena, e je z e vypudil, brzy vak lodstvem na moi pinucen byl uzavenou smlouvu zachovvat. Z podobnch pin dal csa Manuel na sklonku ! svho panovn velk mnostv Bentan zjmat a uvznit; i jmn jejich jest skonfiskovno. Pi hrozcm nebezpe j uteklo se mnoho kupc a prmyslnk bentskch do Itlie, kde, jako jejich krajan ji mnohem dve, tkrny, bar vrny a jin tovrny dle spsobu byzantinskho zakldali.

2. Kdy Sicilsk krl Roger II. r. 1146 Korinthu, Athen a Theb, mst nad jin prmysln ch, dobyl, zjmal a zavedl pi tto pleitosti eck prmyslnky do Palerma, kde od nich sv poddan vyuovat dal. Dlny nalzaly se na blzku krlovskho palce, a zd se e byly vlastnictvm krlovsk rodiny, kter barvstv a tkalcovstv sama t provozovala. Pozdji rozil se tak odtud prmysl tento do jinch mst vlaskch. Ji za asu Komnen doshly vlask barvrny a tkrny takovho stupn dokonalosti, e se mohly v sout s byzantskmi spustit. (Timario v Taf lov spise: De Thessalonica ejusque agro na st. 227 a j.)

Vlenci et XV. stolet.1

Sdluje dr. H. Jireek.

Pan Heman ze Zvetic. Pan Heman ze

Zvetic, potomek staroslavnho vlenho rodu Markvar tic neboli Waldtein -Wartcnberk, ji za ml adch let svch pokouel se ve vojenstv, nebo mme zprvu o nm, e se hned r. 1445 a 1451 nachzel ve slovenskch kon inch Uher, v druin slavnho vlenka pana Jana Jiskry z Brandsa. Roku 1445 jmenuje se urozen pn pan Heman ze Zvieetic" spolu s pnem Dtichem z Frumtejna p iproenm svdkem na dlunm pisu pana Ji skry, danm a psanm ve Starm Zvolenov ve tvrtek po sv. Ondeji apot. (dne 2. prosince. Arch. IV. 330). V npotomnch ltech osvdoval se pan Heman vdy vrnm pvrencem Jiho Podbradskho. Ji roku 1449 uvozuje se mezi pny jednoty Jikovy, jen provodili Jiho v 1500 konch na snm do Jihlavy dne 7. srpna (Arch. III. 541); roku pak 1450 jmenuje se mezi jednot- nky strany Jikovy (Arch. II. 283). Roku 1451 byl opt v Uhrch u Jiskry, v njakm snad poselstv Jikovu, | i ml astenstv ve slavn bitv Lueneck, dne 7. z, kde Jan Hunyad poraen od Jiskry. Zde stjte slova, je Vdensk bsnk Michal Behaim, zpaje o t bitv, vnoval naemu Hemanovi: Da schickt sich her Issgra der clug; tiil frummer Riter er da slug zu dem Streit und ach Spicze. Dy Riter teten all daz pest; unter den' ist her hermanm gwest gepar von Sweredicze. Ein Riter wBit erkennet. Uil guter Ding' hat er getan, davon ich jetzt nich singen kan: Sein Nam wirt verr genennet.
l

Vlenictv Hemanovo, toto dvn ddictv Markvar tic, bylo zajist i v echch na slovo brno; nebo na lz se ve zprvch, e r. 1470, kdy nazena jest hoto vost po krajch krli Jimu ku pomoci proti neptelm jeho Fridrichovi csai a krli Matii, jako i k obhajo vn zem, vydn jest z kraje Boleslavskho ke zzen pole naped pan Heman ze Zvetic s jinmi (Arch. IV. 444). Tho roku byl s vojskem krlovskm v taen moravskm proti krli Matii, kde jsa jednm z rad krlovch, spolupodepisoval se na listech krli Matii poslanch ; psan jedno lo z pole u Kromze dne 22. er vence a druh z pole u Kunovic dne 30. ervence. Ten krte psal se Heman z Wartenberka a na Zveticch" (Arch. I. 487). Krl Ji hledl tak odmovati se vrn vrnmu pvrenci svmu; svd o tom list krlovsk od 5. jna 1465, kterm krl hrad Zvetice jakoto odmr po Hakovi a Havlovi ze Zvetic, po Petrovi, Vcslavovi, Zdislavovi a jinch toho rodu bratch a strcch propjuje jemu Hemanovi. I po smrti krle Jiho nachzme Hemana mezi pednmi pny eskmi, jen peovali o obnoven du v zemi povolnm krle Vladislava Polskho 1471 a zavedenm mru v korun esk r. 1472 na snmu Nmeckobrodskm. Tuf jmenovn jest opravcem neboli opatrovnkem du a mru v kraji Boleslavskm spolu s panem Ol dichem Zajcem (Arch. IV. 459). Jet r. 1475 pipomn se pan Heman v rozepi mezi nktermi z rodu Wartenberskho, jeto ho krl po rou spornm stranm za smluvce (Arch. IV. 800), zjevn to znamen, v jak vnosti byl Heman jak u krle lak i ve velikm rodu svm.

Pan Fridrich Z Donna Pana Fridricha po) Viz Pamtky 1862, str. 70.

tkvme poprv r. 1429, tedy jet uprosted vlek hu 35*

276

Vlenci et XV. stolet.

silskch, an ve spolku s panem Habartem z Adlaru zjem uinil u Prahy ze hradu Tova. Roku toti 1429 po sv. Ji Habart z Adlaru toho asu sednm na hrad Tov, s Janem eenm mikovskm a urozenm pnem z Do nna Fridrichem i s jinmi sluebnky krle Sigmundovmi podniknuli njezd ke Praze ve 154 konch; pobrave okolo Prahy pes 200 kus dobytka hnali se s koist tou ke klteru Zbraslavskmu. Zvdouce o tom man a kon el Novomstt, ihned zdvihli se na konch i s vozy i s pmi a udali se po njezdncch, a je skuten u kltera postihli. Tu se strhla bitva na behu bl Vltavy i na ece sam; Habart konen s pomocnky svmi pe mohl Praan a zazena jich st okolo 24 i s vozy do Vltavy, kde utonuli, zajmul krom toho 166 osob dlem konelv. I drel napotom tyto zajat dvanct nedl ve vazb na Tov, a jich vyruili ve 3000 kop groi a vyplatili v 2404 kop gr. (Bart.). Z dalch pbh pana Fridricha toto vme: R. 1432 byl na nvtv na Hrdku Kivokltu, hradu tehda pn Alov ze ternberka. R. 1442 v msci beznu konal d leit poselstv od krlov-vdovy Albty z Prepurka do ech, jednati maje u pn eskch, aby Ladislav Pohro bek, syn jej, mohl pi sv spravedlnosti zstati (Arch. III. 21). R. 1449 konal jednn v zemi Luick od zem e sk (Arch. II. 260); slov toho asu pn na Wildtein. R. 1450 zapsn jest v jednot Podbradsk spolu s jinmi pny a ryti ze Zpra (Ib. II. 268). R. 1452 volil Jiho za krle. R. 1453 obdrel od krle odmrtn hrad Homberk, i p isouzen mu jest rozsudkem soudu dvorskho r. 1457, kdy se k nmu thnul jaksi Jan, domnvaje se bti z rodu Homberkv, eho neprovedl. Roku 1457 ob drel Fridrich opt statek odmrtn, zboen hrad Lopatu v Plzesku (castrum ruptum Lopata rex ddit Friderico de Donn. Arch. III.). Z toho ze veho vidti se me, e krl Ji choval velikou dvru k panu Fridrichovi, rdci zkuenmu a co vce tehda znamenalo, vdy vrnmu. Proto myslme, e se slova letopisce Krl Ji doel zmutku i hoe, neb jemu pni zemechu, jeto jeho naj pilnj radda biechu: Najprv pan Fridrich, mu udatn, po nm pan Michalec atd." vztahuj na naeho pana Fri dricha z Donna, kterby dle toho zemel byl r. 1468. Rod pnv z Donna dlouho jet kvetl v Cechch.

(Arch. I. 255). Dd Vilmv byl tum Vilm mlad z Duban", spomnan z dob biskupa Jana Litomylskho, jen spolu s Vilmem z Dolan, Jurskem z Mateova a Ja nem z Nnkovic ml zpis n a 81 kop od tohoto biskupa. K tomu listu thnul se r. 1454 Jan Dubnek. Litujeme e o osob Vilma naeho obrnch zprv nemme a e krom smrti jeho v boji nic na ten as zvstovati nem eme. Padnulf pi dlouhotrvanlivm oblhn hradu Kono pit r. 146 8, jak star letopisec oznamuje: Pan Vilm Dubnek z ijevic nevrtil se zase domuov vc; neb jej u Konopit zabili a tm krli smutek obnovili (St. Let. III. 488).

Pan Klusek. Tak pan Klusek byl rodem z kraje Chrudimskho; pokldme ho za jednu a t osobu s panoem Janem Kluskem ze Zhoe a na Sebranici, jen r. 1483 co svdek podepsn jest na listu Svojanov skm (Pam. I. 344) spolu s Janem a Zdekem z Postupic na Litomyli, Janem z Chlumu na Koumberce, Jeketn Svojanovskm z Boskovic a j. Sebranice je osada starobyl u potoka tho jmna mezi Polikou a Litomyl. Tak Zho nalz se podnes severovchodn u msta Litomyle, a me -li se rozumti tato Zho, druhdy kl tersk. Jmno Kluskovo pipomn se v taen vy konanm r. 1468 k osvobo zen Tebe, kde se byli sy nov krle Jiho ped Uhry zaveli na kltee. Vdcem vpravy byl Hraban nad vojskem a pan Jenk nad vozy. Tu pan Jenk mluvil jest k haitmanuom a ku pnuom, prosiec aby jemu pomocnky dali; i prosil jest za pana Kluska, aby jemu ku pomoci dn byl;" a tu teprv pan Jenk hnul vozy (St. Let. 189).

Pan Mikol Kapl ze Snlevic. Slovutn

rod Kaplv ml pvodn sdlo sv v krajin Litomick okolo Mileovsk hory, kde se osada Sulevice (pvodn Sulejevice, Sulejovice: 1399 Kunat ze Sulejevic, Smil ze Sulejevic, 1469 Petr Kapl ze Sulejovic) podnes nalz. Zkrcen Sulevice ostatn ji i r. 1420 se uvozuj (Kunat ze Sulevic). Podle vtu osob z r. 1414 vidno, ktermi ddinami Sulevit vldli v okol Mileovky. lovou: Hanu ze S., sednm na Skalce, Ridh ze S., Petrman z Vele mna a Habart ze S., sednm v Solanech. Roku 1468 uvo zuj se Vank ze S. a z Mronic, Jan Knie z S. a z e hlovic (Arch. III. 576). N Kapl pochzel z jin linie, ne z tto, jen obdreve hrad Koflov psali se Koflovt, ale z linie Winterbersk. Bylif zajist dva brat Kunat a slav r. 1424 sednm na Winterberce (1424 Kunat ze Sulejevic sednm na W., 1434 slav se S., sednm na W., 1437 Kunat a slav brat z Winterberka a ze Sulevic). Synem jednoho z nich byl Mikul, kter na jeviti veejnosti poprv r. 1450 co jednotnk Pod bradsk vystupuje, jsa podepsn Mikul Winterbersk" (Arch. II. 283). Prvn zprvy o vlenictvu Mikulovu

Pan Vilm Dabnek z ijevic. Jako pan

Jenk z Mekova, pan rovec, pan Michlek z Orle, pan Pardus z Vrtkov, podobn i pan Vilm Dubnek z ije vic byl zemanem kraje Chrudimskho. Rod jeho byl zajist v dren dvou vesnic ble Chrudimi, Duban a vic, (zkrcen z ijevic). Z nzvu osady Duban uinno jmno Dubnek. Nemlme-Ii se, slul otec naeho Vilma Jan chovec z Duban; t Jan byl r. 1429 purkrabm na Kumburce (slovutn panoe, ty chvle purkrab na K. Arch. I. 412). R. 1440 zapsn jest Jan z Duban spolu s jinmi panoi a zemany kraje Chrudimskho na mru slavskm

Vlenci et XV. stolet.

277

mme z r. 1459, kde on (Niklas Kppier von Sulewicz Mikul Stela jakoto hejtman vojska krlovskho na gesessen zu Winterberg) spolu s jinmi mnohmi zemany Plze, jen zpouru uinili proti krli. Pe o tom Stela a pny eskmi slouil vvodovi Ludvkovi Bavorskmu, sm panu Janovi z Rosenberka: JKMst. srozumv tako jako s Jindichem z Metelska, Dobrohostem z Ronperka vmu nelechetnmu jich inku (e toti pod sliby a pa z Teynce, s Rackem z Risenburka, Janem Caltou z Ka- sahami i s tiem zmkem Plznm jemu krli se zprotivili) menn Hory, Janem vehlou, Henrichem z Kolovrat Lib- nm i jinm mnohm pnuom a dobrm lidem rozkzati teinskm, s Beneem z Kolovrat Maovskm. Vedl na jest ril, je Plzesk z toho trestati jakoto lidi sv d svj old 23 voz, 269 jzdnch a 615 pch (Niklas din a ty jeto s nad JKMst. neprav a nelechetn Kpler 23 Wag, 269 Gereisige, 615 Trabanten. Pal. Quel- uinili." Jin list uinil Stela spolu se soudruhy svmi len 224). Ve vlkch krle Jiho s Matiem krlem Janem z Bt a Mikem ze Chcebuze pnm eskm, Uherskm ml znamenit astenstv. Jako spomenuto, kte se Plzeskch zastvali: A vy jsce cechov ui bral se r. 1469, kdy krl Ji pole sbral na Kan, spolu nili ste to, jeto ste toho se ct uiniti nemli, byste jim se Stelou, maje s nm na 300 kon, pes Bechyni a T - zrdciem pomhali proti pnu svmu." Dajte nm to bor ke Kanu. Tho roku v prosinci byl lenem posel - vdti, chcete-li se s nmi bti. A my bohd Pna Boha stva do Piotrkova v Polsku ke krli vypravenho (Pal. Dj.). vemohoucho, kter pravdy pomh, sob proti vm R. 1470 zajat jest v bojch o Hradit spolu s Perntein - ku pomoci brem a spravedlnost KMsti., naeho i vaeho skm, se Stelou, s Hraban i s Chotinskm (Pal. Quel- pna ddinho." Roku 1469, kdy krl vojsko sbral len 631). Napotom ji nieho vce o nm se nedot - na Kan, pirazil tam Stela spolu s panem Kaplem; me. Jet jin linie Kaplv byli ti, kte v Uhrch i obdr el tum rozkaz od krle hned tu na Kan, aby v okol Prepurka statky mli v polovici 15. stolet, ze - msto do Moravy bral se na sever proti Nmcm a Srbm jmna pak posavadn osadu Kitsee (Ktsee, Jete); pe Luickm, kte vpadli do ech k Turnovu a dle. Kdy r. 1446 lik kancl: Vyplilif s nyn Uh Kaplovi sie Nmci, Slezci a Srbov estimstt sebrachu, chtc Ktsee a jin vsi v pm kesanskm. Tmu Kapl - hradu Kosti retovati, krl Ji posla na n svho hejtmana ovi z Sulevic a z Jete" urozenmu pnu" pe pana Stelu. A kdy Nmci zvdli, e na n krlova povstn Mlad -Vank z Rachmanova list dne 13. srpna ele thne, ihned kam kdo vda se rozjedechu a ute 1460 v pin svch rozep s Prepurany, kde Kapl echu." Pan Stela vedl pedn zstup, za nm bral se syn ml bt rozsudm. krlv, kne Jindich. I thnce cechov za Nmci, PaD Hraban. O Hrabaovi vme dvoj pbh i pijedechu pes hory bez kody a k itav, i opustili vlen: R. 1468, kdy krl Ji spchal k Tebi a s y- honce. A oni z msta hust se vyrazive, a domnvajc se nm svm tam na kltee zavenm, poruil vojsko panu by jim pan uof a pan astn zajmati a brti chtli jako Hrabaovi a vozy panu Jenkovi, a odevzdal jim do rukou prv; a pan Stela harce dobe pes poledne podr a osvobozen Tebe ka: Moji mil pni, pijde li na, houfov s knieetem Jindichem z lesuov vynikovachu. bite se s tmi odpovdnky zmuile, jak na dobr lidi I vsko s svmi mezi Nmce, a tak jich zbichu na miest slu." Vsledek t vpravy, sm sebou skvl, znm jest viec ne sedmdest, krom tch co po vrb a mezi lerni e letopisc (St. Let. 189). Podruh byl Hraban hejtmanem a jamami zbiti biechu; a zjmachu vznuov na puol te krle Jiho ve vlce s Matiem r. 1470. Poslal ho krl tieho sta, emeslnkuov mstskch. A okolo msta for toho roku z jara s 5000 mui, mezi nimi bylo 1000 jz- berky splive a pedmstie a velik kodu Nmcuom uidnch, ke Hraditi od Uhrftv obleenmu (sulch Volk hat nie, i thli dle do Slez a k Pkovu a k Franktajnu, er befohlen dem Rabanaw vel Rabenn und dem Koter- a ten vyplive, zradcuom Frankstajnskm hodn odplatu zinstken. Pal. Quellen). Ale zajat jest tu Hraban od Uhr odplatili; (neb jsce krlovi ddin kupeni, i byli se spolu s jinmi hejtmany Jiho krle, Kaplem, Chotin - jemu zprotivili). Odtud pithli k Opav, k zmku krlovu; skm (der Behemen Huptmann mit Namen der Rabane a tu kniee Jindich vojsko rozpustil, neb se panuom a zefr den Radisch gefangen. Ib.). Jsou-li Hrabaov z Pe- manuom nevidlo dle thnuti; a tak se domuov vrtili." rubenic, rod jet r. 1786 jmenovan (Pam. I. 112), po- Nicmn Stela ihned nael dalho zaneprzdnn, jeto tomci tohoto Hraban i nic, rozhodnouti nememe. Jinak kne Jindich upmo vypravil ho z Opavy ke Hraditi, aby mstu tomuto od ech osazenmu a od Uhr obl o Hrabaovi dalch zprv nen. Pan Stela. Vborn vlenk tmto j mnem hanmu spe dodal. Stela vykonal uloen toto s vsled zvan nikdo nen jin ne Mikul Stela z Rokyc, jak kem skvlm, rozhodnm, dopravc spe hojnost na Hra ho nalzme podepsanho na listech danch r. 1466 v Ro- dit. Kniee Jindich," tak o tom vypravuje letopisec kycanech. (Nhodou slul jeden z pnv z Lantteina, kte (St. L. 200), pebrav lid p, i posla jich nco s svm byli sednm na Stele, tho asu tak Mikul, toti Mi - hajtmanem panem S tel, aby na Hradit spe dodali; kul z Lantteina, nejvy psa zemsk, ale n Stela neb u Hradit krle Matyovi uherskho ji ble k puol jest osoba od Lantteinv rozdln.) R. 1466 vypraven byl | druhmu ltu leeli dobvajc. A kdy pan Stela pitae

278

Lede nad Szavou a jeho okol v kraji slavskm.

k Hraditi, on uhersk krl mnoho el edi sv poslal, aby nedali jim spe na msto dodati. Ale echov zikovave se, i mli s bitvu s Uherskho eled, a udatn je pora zive, i hnali se za nimi a na Uhersk Brod, jmajc je a tepc. A tu jich mnoho zjmali, hrabi jednoho Peznickho a pn uov nkolik a mnoho rytiuov. (Maukovsk a t s nm kopinnci, mnjc by houfov za nimi tiskli, i vskoiechu do Uherskho Brodu, a tu ti zjmni js.) A tak Cechov pilnuve k bat (Uhrv oblehajcch), siln k n turmovali a t dobyve splili a tud y na msto (Hradit) spe dodali. Ale v t bitv a u toho turmu tak krle eskho eledi dobe mnoho jest zbito. A to se dalo ten tden pede vemi Svatmi." V t bitv sm krl Maty byl ptomen, i utiekal ped Jindichem a ped vojskem eskm od Hradit a do Uherskho Brodu a za Uhersk Brod." Stela, proslaviv se tmto skutkem v -

lenm, byl ji v prosinci tho roku zase na Konopiti (Arch. I. 237). Roku 1470 poznovu nalzme Stelu ped Hraditm, kdy tam krl Ji vypravil okolo Vel ikonoc 5000 mu proti novm silm uherskm. Ale zajat jest i on i druz tyi hejtmane et, Kapl, dva Pern tejnov, Hraban, Chotinsk a on Stela; mme toti za to, e se Stressolou" (Pal. quell. 131) jmenovanm neme rozumti kdo jin neli pan Mikul Stela z Ro kyc. Naposledy potkvme se se Stelou r. 1473; v z pisu Beneovskm poloeno mezi jinm tak: Co se dote Sedlan, jako vinil Mikul Stela, ednky pn z Romberka, eby se jemu v to uvzali v tomto kesanskm pm, o to e maj stti ped pny editeli na prvnm sjezdu a prvi sob bti, a jako kto drie, aby tak dral do toho asu". (Arch. IV. 474.)

Lede nad Szavou a jeho okol

v kraji slavskm.
Popisuje kn. Antonn Nor. Vlask. (Dokonen.)
v

Po pravm behu eky Szavy vede cesta od msta Lede po lesnatch hbetech k farn vsi

Chrenovice

zvan, kter pl druh hodiny od Lede vzdlena jest. Mezi obma msty vypnal se ped vky pansk hrad Chrenovice na pkr strni v nzk osaml krajin pi vtoku bezej menho potka do Szavy, pl hodiny ped vesnic. Zachovala se z nho okrouhl bata hledc za smuile do tich Szavsk labiny. U paty hradn skly v prosted bainat louky stoj pi samm behu Szavy zbytky tyhrann, 14' dlouh a takt irok ba ty, jejto u paty 8' tlust zdi o tech stupcch jet 20' v ky obnej. Dvma irokmi vchody od severu a zpadu vchz se do vnitn tyrhran prostory. Cel bata ob klopena jest v podlouhlm tverhranu ohradou. Bvala to, jak patrno, nejkrajnj str pi cest, hjc s tto strany pstup do hradu. Ostroh, na nm hrad strml, byl dvma hlubokmi pkopy do polokruhu zaloenmi od severn vy planiny oddlen; na nspu mezi obma p - Od hradu vede cesta vzhru lesem, za tmto se roz prostr vysok planina, jin pkrmi strnmi k behm kopy zzena byla hradba, a pi jejm vchodnm konci Szavskm se k lonc, a na n stoj uprosted rodnch I nalzala se brna s mostem padacm. Jin ohrada obkliovala hrad v nepravidelnm ptihranu, a v zpadnm pol ves Chrenovice. Milovnk crkevnch staroitnost za-i konci tto strmla okrouhl bata na skalnatm zklad. raduje se, spativ ji z dl farn chrm nad nzkmi domky Bata ta stehla drazn jak brnu tak i tento nejslab I strmc, jeho romnsk v na prvn pohled prozrazuje, oddl hradebn. Vnitn ohrada, zubovatm cimbum opa- I e pvod jak kostela tak hradu prv prohledanho asi ten, byla 30' vysok a 6' siln. Ve dvoe hradnm op - do stejnho vku sah; pevn jindy hrad le vak ji t ralo se o ohradu nedaleko ve vlastn obydl pansk, od m po tyry stolet v ceninch pochovan, ana svatyn v zbon mysli lidu ochranu mnohovkou nalezla. nho vidti pouze mechem porostl zkladn zdi. Vedle

obydl byla studn, jej trychtov otvor takt pozoro vati lze, a naproti vznela se v jinm dle dvoru na p krm skalisku budova 60' dlouh, 18' irok, bezpochyby obydl sluebnictva. Bata, kter jest podnes nejznamenitj dl zceniny a 60' vky obn, byla jindy brankou 14' vysoko umstnou pstupna, nyn se vchz do vnit otvorem v ase novjm pracn prolomenm, a poznati lze, e mvala dvoje klenut poschod. Nejni prostora m flakovou formu, co patrn svd, e se zde nal zala povstn morna, do n se zajat otvorem s hoejho patra spoutvali. Ostatn jsou zdi toho velikna 9' siln, prmr morny obn 8'. Mimo batu a nco zbytk hradebnch zd spatuj se pouh ssutiny z bvalho krsnho hradu, kter se teprv nyn objevily, kdy byl ped ne dvnm hust je zakrvajc les vymtn, a kter hledce do ir planiny, po levm behu Szavskm se rozklda jc, krajin cel zvltn historick zajmavosti poskytuj.

Lede nad Szavou a jeho okol v kraji slavskm.

279

Farn chrm se. Vcslava, stojc uprosted hbi tova na zpadnm konci vesnice, jest skuten pamti hodn staroitn budova slohu romnskho, akoliv se nenalz v seznamu kostel slohu romnskho" p. Woce lem piln sestavenm a v Pamtkch dlu II. str. 118 124 umstnm. Presbyterium 15' 6" dlouh, 14' 3" irok, v spsobu osmihranu se konc, zzeno jest sice v jednoduchm slohu gotickm; m dv okna nestejn a nesou mrn s lomenmi oblouky, ebrov klenut jenom slab vyvinut; po stran epitoln spatuje se ve hloubi zdi vklenek 6' irok, 6' 6" vysok, 1' 3" hlubok se sedtkem 2' vysokm, obloen tesanmi kameny, s hoej strany dvma trojlisty na spsob nosi na ti stejn sti rozdlen, nad nimi se ti lomen oblouky vznej. Nalzala se zde tak zvan sedilia pro duchovenstvo, odb vajc na tom mst pedepsan kanonick hodinky. Hlavn olt pochz z roku 1768 a jest nehledn. Lo kosteln tvo podlouhl tverhran, 39' dlouh, 17' 5" irok, opatena jsouc rkosovm stropem; v pozad vzn se zdn empora, jej klenut se v prosted o nzk okrouhl ka menn sloup bez hlavice a podno opr. Od severn strany vede do lodi jednoduch romnsk portl, obrouben tesanm pskovcem, v polokruhu sklenut. Rouben jest ozd obeno ikmo se kiujcmi, do kamene vrytmi lbky. Nejzajmavj ale st jest tyrhran v na z padn stran se vypnajc, ve zdech 60' vysok, z kamene tvercovho ve vodorovnch vrstvch stavn, pimenou sedlovou stechou kryt, ji po kad stran osmero devnch nosi podporuje. V hoej stce ve otvraj se na vech tyech stranch a ve tech patrech nad sebou romnsk okna; v dolejm pate jednm sloupkem na dv, v prostednm dvma sloupky na ti, v hoejm pate ale temi sloupky na tyry sti oddlen. Sloupky a obruby oken jsou sice jednoduch, ale p o d o b n b o h a t h o p r o l o m e n v e s o t v a kde v echch j i uvidme. Nemn pozoruhodn jsou zvony v n visc, nebof z tvaru (formy) psma na nich se nalzajcho souditi lze, e maj s kostelem stejn st. Na velkm 12 cent t km se te okolo koruny: AVE MARIA GLORIA PLENA REX GLORIE VENI CVM PCE, MISERERE NOBIS. In honorem f. Blasii f. Prokopi Mateus Marcus Lucas Joannes. Joannes de pijegr (sie) Praga. Mal t tak star zvon m npis: AVE MARIA GRATIA PLENA Dominus tecum benedicta in mulieribus." Prostedn, 10 bent tk zvon, jest v 16. stolet lit, a te se na nm:

tEeitto 3tt>ott t tomu gefl vbielan, abp H&e mkbieli >p na flonx? bo$y fc f^jct. lmen."
Co se pvodu kostela Chenovickho te, poukazuje stavebn sloh na dobu pechodn, toti na prvn polovici tinctho stolet, a nsledujc zpis v zdej farn knize

pamtn zd se, e potvrzuje domnnku tuto: Roku 1780, kdy zednci poprsn ze kru (emporia) prolamovali, aby tm msto pro positiv z Lede sem darovan zskno bylo, poteb bylo odstraniti kmen stolu podobn, 2' 6" dlouh a takt irok, jen leel uprosted poprsn zdi. (Nyn jest kmen zasazen v podlaze kosteln ped kazatelnou.) Ten kdy se vyzdvihl, objevila se pod nm mal dutina, a v t devn schrnka, v n mezi skopkami oko vmi a peckami teovmi voskov koule leela. Na kouli byla vytisknut pee pedstavujc biskupa ve svm orntu s npisem: JOANNES EPISCOPVS PRAGENSIS." Kdy se pak vosk rozzl, nalezena jest men olovn sknka, obsahujc pozstatky svatch s pipojenmi n pisy. Po dlouh as chovala se schrnka ta ve farnm dom, ztratila se ale pi astm stdn se duchovnch sprvc." Po uven okolno st tvrditi lze, e biskup Jan, toho jmna druh, kter od roku 1227 a do roku 1236 crkev Praskou dil, relikvie kostela Chenovickho sv til; nebo za biskupovn Jana II. (12581278) a Jana IV. (13011343) ji sloh gotick panoval ve stavbch kost elnch; a gotick a jednoduch sloh presbyteria svd , e nesah stavba do doby biskupa Jana I. (1134 1139), kdeto sloh gotick pi naich kostelch jet se nejev; a nen -li presbyterium msto romnsk apsidy pozdji pistavno. Patrn tedy jest staroitn pvod sva tyn Chenovick, kter byvi zaloen mezi roky 1227 1236 boum tolikera stolet vzdorujc, a sel, nicmn vkem svm velebn v pvodn podob pozdnmu potomstvu se dochovala. Zbv jet ohldnouti se po zakladatelch hradu i ko stela Chenovickho, jako i po starch dritelch a kollatoch obou. Jmno Chenovice uvd nm na mysl vl dyku Chena", kter se v rozlinch listinch z rok 1195, 1207, 1233 a 1248 za svdka uvd (Chen nobi lis, testis)'); ten snad sedl na star tvrzi pi samm ko stele Chenovickm, jej stopy se zde potud nalzaj, a vystavv nov hrad dle tehdejho obyeje na pkrm behu szavskm do tohoto sv sdlo peloil. Kostel se uvd ve znmm seznamu farnch kostel od roku 1350 mezi farnmi v d kantu Stpanovskm. Jmna kollator toho asu zachovaly nm znm libri confirmationum, svdc, e r. 1358 Milota a Bernart brat z Chenovic novho fare v osad Chenovick volili, jej ve sprvu duchovn sousedn far Pertoltick uvedl. Na to v ldla na Chenovicch jedna vtev pn Kolovrat, jejich pa mtka se nejvce udrela v nbonch nadnch, od nich se zbonou horlivost pi kostele Chenovickm i jinch okolnch zizovanch. Pan Mikul Kolovrat z Chenovic pojal r. 1381 za manelku Annu, vdovu po Oldichovi ze Zbraslavic, s kterou i Zbraslavice obdrel. K nadan li stin pro kostel Ledeck r. 1390 5. srpna vyhotoven pi
) Erben Regesta Boheraiae pag. 192, 231, 378, 562.

280

Lede nad Szavou a jeho okol v kraji slavskm.

-vsil peef Mikul Kolovrat z Chenovic a Lev z Che novic. R. 1395 1. jna zzeno kaplanstv v Chenovickm farnm kostele od p. Mikule z Chenovic eenho z Kolovrat, odjinud z Zbraslavic. Mikulv syn byl Oldich z Chenovic, kter se uvd za svdka v listin, j otec jeho r. 1393 kostelu Chenovickmu 72 gr. roku daroval. a ) Potomkov Lva z Chenovic dostali se v dren hradu Zrue, a kvetli pod jmnem Zruckch z Chenovic ve stavu panskm a do roku 1610. Jin vtev psala se Sedlet z Chen ovic; ob uvaly znaku Kolovratskho orlice. Na hrad Chenovickm sedl za asu rozbroj husitskch vldyka Milota z Bohdane, odjinud z Chenovic, kter 7. ervna 1421 na znmm snmu v slavi ptomen byl, pozdji k stran tborsk se pipojil, a r. 1445 Kateinu, vdovu po Janovi tkovi z Bezddic a na Kokon, za manelku pojal. Jako osobn ptel a jednotnk p. Jiho z Podbrad pomhal tomuto 2. z 1448 Prahy dobvati, a to jest po sledn, co o nm vme. Hrad Chenovice, zd se, e ji v obanskch rozbrojch pod krlem Jim r. 1467 sboen byl, nae statek v dren pn Ledeckch z ian se do stal, kte jej k svmu panstv Ledeckmu pipojili; a kdy po shoen starch desk zemskch r. 1541 dritel statk nov vklady k zaloen desk zemskch vneli, hlsila se i tehdej pan na Ledi, p. Markta Mezeick rozen z ian: e m v dren Lede hradu, dvoru poplunho, msta tud Lede a kostelnho podac, Chenovskho a Lacenboku hrad pustch . . ., 3) z eho vidti, e hrad ji tenkrt byl zboen. Kostel ztratil r. 1624 svho utrakvistskho fare, a byv po 155 dkany Ledeckmi spra vovn teprv r. 1779 p vrchnosti Ledeck opt vlast nho sprvce duchovnho nabyl. Dv hodiny od Chenovic k severu nalz se bval msteko, nyn f arn ves

Bohdane ,
pvodit rytskho rodu Bohdaneckch z Hodkova, erbu rak, jeho dov souasn na sousednch tvrzch v Hod kov, Pertolticch a Chenovicch sedli, piznvajce se k tmu znaku. O nejstarm pedku toho rodu, Pertoltovi, milostnkovi krle Vcslava I., zaznamenal prodlouitel kroniky Kosmy Praskho nsledujc: Roku 1250 dne 18. prosince v hodinu tet, kdy ryt Pertolt jeda po Praskm most k vi, jen jest na konci mostu, se blil, dva krkavci shodili kmen s hora s cimbu, kter pibliujcmu se Pertoltovi na hlavu padl, tak e tento s kon spadna ihned ducha vypustil." 4) Vldykov z Bohdane byli zakladatel zdejho kostela, kter dle prost gotick vstavnosti asi z druh polovice XIII. stolet pochzeti me, a podnes mnoho nhrobnch kamen ryt Bohda 2 ) Libri erectionum tom. IV. J. 6. K. 1. II. B. 1. F. 3. XIII. J. 4. 3 ) Desky zemsk kvat. 250, H. 24. 4 ) Scriptores rerum bohemicarum I. 379.

neckch chov. Roku 1350 uvd se kostel Bohdaneck v znmm seznamu mezi farnmi v dkantu tpanovskm. Knihy konfirman arcibiskupstv Praskho dochovaly nm jmna jeho tehdejch kollator: Roku 1367 volili Jan a Krop, Kune, Mikul brat z Bohdane, Horyna, Jan a Jarek brat ze lechtna 5) novho fare ku kostelu Bohdaneckmu, jej far Zbraslavick v duchovn sprvu uvdl. Roku 1390 uinili tot Robert, Ctibor a Jan z Bohdane, panoi, a Vacek ze lechtna. Roku 1405 vo lili Robert z Bohdane a ze lechtna novho fare osad Bohdaneck.6) Z jinch listin znme jet: Ctibora z Bohdane, kter roku 1414 30. srpna znm schze nkte rch pn zemskch v dom p. Petra Zmrzlka ze Svoj na se astnil; Beneda Bohdaneck bojoval hrdinsky v krvav bitv ped stm 16. ervna 1426; roku 1440 17. bezna byli Bohuslav z Bohdane a Heman z Bohdane ze lechty kraje slavskho ptomni snmu v -slavi dranmu.7) Ryt Bohuslav z Bohdane pomhal r. 1448 panu Ji mu z Podbrad pi dobvn Prahy. Konen roku 1525 prodal ryt Bohdaneck z Hodkova a na Bohdani dvn sdlo otc svch: tvrz Bohdane s mstekem, Prostedn ves, Kotouov, Vckovice, Tebtn s podacmi kostelnmi v Bohdani a Tebtn pan Anece zTismic"; 8 ) a ta postoupila Bohdane dcei sv Elice provdan Kostkov z Postupic. 9) Roku 1 545 bylo ddictv Eliky Kostkov, dcery nkdy Aneky z Tismic, prodno ryti Jindichovi Rabenhauptovi z Such. 10) Ryt Jindich Rabenhaupt ze Such, syn ryte Valee Rabenhaupta z Such na Tcho buzi, sedl na to s manelkou Kateinou roz. z Mkodl, jej vno r. 1557 na tomto svm zbo pojistiti dal, po mnoh lta fastn na tvrzi Bohdaneck, a daroval farnmu kostelu Bohdaneckmu r. 1567 krsn zvon, kter podnes osadnkm pamtku jeho hls. Ryt Jindich Rabenhaupt uvd se jet v tit. 1589 sednm na Bohdani; syn jeho Jaroslav prodal zddn po otci statek Bohdaneck roku 1600 ryti Vcslavovi Beskmu z Ploskovic, jeho syn a ddic ryt Bene Besk z Ploskovic pro astenstv v znm zpoue stav protestantskch roku 1618 po bitv Blohorsk ke ztrt vekerho jmn odsouzen jest, na ) lechtiti, ves v sousedstv, bvala sdlo vldyk lechlnu ze Sezemic, z nich dle titule r. 1589 Mati lechtn ze Sezemic na lechtn sedel; urb r. 1643 jmenuje Jika lechtna ze Se zemic dritelem a pnem lechtna; pozdji byl lechtn od vrchnosti Ledesk k tomu panstv pikoupen. 8 ) Libri confirmationum in M. S. 7 ) Archiv esk I. 254. 8 ) Dsky zemsk kvat. 43. C. 3. Posledn z rodu Bohdane ckch Adam Abraham, pn na Aderspachu, zahynul se synem Ja roslavem pi vbuchu prachu na zmku Jinskm 1. nora 1620; tm pdem vymel po mei rod staroitn a vzcn ryt Bohda neckch z Hodkova. >) Dsky zemsk kvat. 84. C. 8. l0 ) Dsky zemsk kvat. 8. E. 1. Toho asu psvali se Baben hauptov, kte uvali ve znaku t hlav krkavch, Bobmhaptov, Bamhopov atd.
5

Lede nad Szavou a jeho okol v kraji slavskm.

281

e konfiskovan statek Bohdaneck od krl. fisku r. 1623 pan Magdalena Trrkova roz. z Lobkovic za 22542 kop 14 gr. 2 den. koupila. 11) K panstv Ledeckmu nebyl Bohdane pipojen; k to mu panstv jej pikoupila teprv roku 1643 pan Anna Ka mila z Enkefurthu a na Ledi od pan Anny ze Stahren berka, nae Bohdane s Led spojen byv a na nae asy stejnou vrchnost mval. Dle Register urbarnch" popisuje se stav statku Bohdaneckho pi prodeji roku 1643 takto: Tvrz Bohdane, v n nemlo pokojv vystaveno bylo, ale jsouc ped ty mi lety od lidu vojenskho vyplena, nyn pust a tm v nic obrcena jest. Pi t tvrzi dvr poplun t vysta ven s poplum . . . . pivovr z gruntu nov od kamene vystaven se vm psluenstvm, ovn, mln nedaleko tvrze, kter se najm, potok spolen s p. Jikem lechtnem, msteko Bohdane s 21 osadnky i s kovrnou, s robot ami: povinni sena hrabati a suiti, epu rti, ko nop trhati po pl zhon, a robotu enn, s poddacm kostelnm. Ves Tebtn s 19 osadnky, panskm dvorem a poddacm kostelnm, vsi Vickovice, Replice, Prostedn ves, Kotouov, Michalovice se dvorem pan skm a poddacm kostelnm atd." 12) Tvrz Bohdaneck, prasdlo ryt Bohdaneckch z Hodkova, stvala na nvr nkolik tisc krok jin od Boh dane. Po jejm spustoen od lidu vojenskho r. 1643 ne bylo na obnoven vce pomleno, jeto vrchnost nyn na zmku Ledeckm bydlela; a tak klesala tvrz Bohdaneck souasn s tiscemi svmi sestrami prv v on dob, ani vymrali staroslavn rodov na nich od vk sdliv ve vyhnanstv, v chudob, v alch a na bojitch, oboje druhdy pcha a oslava vlasti, ani se povznesly vce. Ze ssutin starch zd vystaven v ase novjm obecn pchar. Kostel farn Zvstovn Panny Marie, od vldyk Bohdaneckch v druh polovici XIII. stolet v jednoduchm slohu gotickm zaloen, zachoval podnes svou pvodn podobu. Presbyterium, ebrovitin klenutm ve dvou zavracch kamenech soustednm opaten, obsahuje dvanct nhrobnch kamen v podlaze zasazench, kter kostelu zvltn historick zajmavosti dodvaj. Patero z nich nle rodu ryt Bohdaneckch z Hodkova, o em svd znak rodinn rak. f Jeden z jemnho blho mramoru m zatek npisu seten, neiteln, ostatn smolou vy plnn litery podvaj tento smysl:

Jin tyry men nhrobnky zhotoveny jsou z pskovce, npisy jen mstem iteln svd dtkm ryte Petra Bohdaneckho, nebo se te na jednom z nich:

1532.. po freate %axbox$c omrzel gefi fyn mo$enefyo pana puta Xofybanutpo.."
Zvltn umleckou cenu m do sebe nejmen z nhrobnik, 24' vysok, 16' irok, z nejjemnjho blho mramoru s dvma poprsmi, pedstavujcmi, jak ze skrcenho, tud tko rozlutitelnho npisu vysvt, podoby Jindicha r. 1585 zemelho syna a dcery neznmho jmna Karla Rabenhaupta ze Such na Bohdani; oba jsou odni v roucho malebn, drce v rukou bible. Kmen ten z podlahy, v ni prv leel, vyzdvien, p nynjho fa re velectih. kn. Frant. Vorlka do zdi v presbyteriu zasazen, jest nyn skutenou ozdobou kostela. Ostatn nhrobnky postaveny jsou takt dm ryt Rabenhaupt a pbuzenstvu, o em svd jen znakov posud znal; pln npis iteln nalz se na jednom z nich, kter m u prosted znak ryt Psovlskch z Mkodl obrnnou ruku, ana dr ocelov kladivo z kterho rodu pan ta pochzela; po stranch se te:

tfya 1566 tt> oen fnuttepo ilifulaffc >oo= naia jiaot frog ro jena panj Batcrjina fyaptotva, ntanelfa oro3cnc^o pna Hobm^apa 3c &\ifyt .."
Pi severn podlouhl stran kostela stoj zdn nzk v, a v t vis dva zvony; prvn 3 stopy v prmru majc nese nsledujc npis vkol koruny:

lento 3ton vbidan gejl 3 ro3fa3it t>ro3cnel>o a fltccjne^o rytttje pana inbv$itya ^obmjwpa 3c 6udje a na So^oancJji Uta panie 1567."
Men, 2 stopy v prmru, m tento npis, po pedn stran: Auxiliis Francisci Ser. Auge, supremi oeconomiae praefecti dominii Lede, aure o civili honor, numismate decorati" na protiv stran: CWa Josephi Slavik Ep. Consist. Consil. Vicarii foranei et scholarum nat. inspectoris district. Decani Bohdaneciii; a okolo dolejho kraje se te: n Ao D. MCCCCLXXXIII fusa in Holandia in honorem B. Mariae, refusa Iglaviae a Jos. Hilser Ao D. MDCCCXXXVII. Proti kostelu stoj k severu farn staven, dle farn kola o dvou tdch. Duchovn sprvu d nyn far, kter tak fililn kostely v Tebtin a Michalovicich obsluhuje. Oba kostely jsou pvodem svm star, a bvaly ji r. 1350 farnmi v obvodu dkantu tpanovskho; ji v XVI. stolet provozovala pi nich prvo podac vrchnost Bohdaneck.

... > nefeielt gctt flotoe fmrteltt omrzel gefi Drojenp pan Tttt 3o|>&ancc$y 3 $obtowa tuto gejl pod?on?an fmilug fe nah nim pane."
") Rieggers Statistik von Bhmen. 1J ) Archiv panstv Ledeckho.

36

282

Svtl, msto v Cslavsku.

Svtl, msto v Cslavsku.

Vypravuje kn. Jeronm Sola. Mez i msta esk, kler sv umleck vrobky do rho svta rozeslaj, nle Svtl vm prvem. esk granty, zde brouen a letn, esk sklo, zde brouen aneb ezan, rozv se odtud do vech uhl svta, teba i tam v dli neznmo jest jmno skro vnho msta naeho. Nepochybuji ani dost mlo, e i te nky naich Pamtek" maj bu nkter perk obohacen eskm grantem ze Svtl" aneb ve skleninku nkterou kilovou n dobku ze Svtl" : jim tedy vnuji tento historick nstin. Za star ch asv psvala se Svtl vdy nad Szavou", proto e se na obou bezch tto eky rozkld. Nyn t do dvou tisc obyvatelv, kte se nejvce orbou aneb brouenm a vrtnm gra ntv a skelnho zbo iv. Komu asi do XVI. stolet statek Sv telsk nleval, nen lze povdti. To jest jisto, e zde star hrad stvval a e ji r. 1318 farn kostel zde se nachzel, jeho podacm pnem jmenovit r. 1401 benediktinsk opat Vilmovsk byl. Mon e vekeren statek Svtelsk Vilmovskm nleel a teprv, kdy r. 1421 Praan podoboj klter Vilmovsk byli obsadili, pechzelo Svtelsk zbo z jednch rukou do druhch, ano ve vlce husitsk spustlo msteko, a star hrad byl rozboen. Vzk sitelem obou byl slavn pn, Burian Trika z Lipy a Lipnice na Svtl nad Szavou, podkomo krlovstv eskho. On vyprosil na Ferdinandovi, volenm csai mskm, e zvltnm listem na hrad Praskm, ve stedu po sv. Pavlu na vru obrcen 1. P. 1562 da n m , pn Bu rian ov m st eku p ovoli l d va vro n t rh y, t oti v ter ped Nanebevstoupenm bom a druh v ter ped sv. Havlem s obyejnmi svobodami po osm dn pod zbhlch dreti, a k tomn znovu dal a vysadil trh tdn kadou sobotu. P. Burian v ys t a v l s i z d e n o v h r a d , a z a m i l o v a v s i z d e j o k o l a s t o a dlou ho zd e se zdrov val. Na zdejm s vm hrad dal roku 1568 ve tvrtek na den sv. Simona a Judy napsati list, kterm na prosbu starch a konel msteka svho a svch vrnch poddanch" ono csask obdarovn z r. 1562 potvrdil a spolu jim udlil milost, aby obecn peeti uvati a ervenm voskem peetiti mohli. Tm listem udlil p. Burian Svtelskm milost tu, aby dchody, co se vyberou pi jarmarcch jarmarenho, z ko skch trhv, z vhy obecn a z prodaje soli, uvali a obraceli k potebm obec nm. Z vna ale, vyhrazuje si, e se mus z kadho vdra 7 krejc. pnovi platit. m vak asi zvll obanm se zavd i l , j e s t : e j i m m i m o j i n p o l e t a k d a l i L n y p i V p e nici" jmenovan, z nich arci dvakrte do roka, pi sv. Ji a pi sv. Havle p o 45 gr. es., kad gro po 7 blch penzch po tajc, platiti museli ke pitlu, a k tomu i dvakrte v roce po 10 ejdlcch mry Svtelsk pepoutnho msla. V jinm svm listu, danm na Svtl n. S. v pondl masopustn, jinak den sv. Skola stiky I. P. 1578, vyznvaje, e tvrz sdlo Svtlou z gruntu vysta vti dal, nicmn i msteko Svtlou, zaloil a tde nadal kolu i s rektorem a pitl pro nejmn pt chudch. Velik tento Svtl dobrodinec zemel 15. kvtna r. 1591. Tho roku byla Regist ra Spraicnj, neb Hlawnj Duchodw Panstwj Swtelskho pe psan," kterto kniha velmi pamtn, na pape v malm foliu psan, dosud v zmeck knihovn se chov. Po smrti p. Buriana vldli synov jeho Jan Rudolf, Maxmilin i na mst Buriana Mikule let nemajcho, otcovskmi statky, t. Svtlou, Veli a Led. *) Po brzkm rozdlen jich dostala se Svtl a Lede p. Maxmilinovi, kter jmenovit v sobotu po pa mt c e s v. astn h o, t. j . 15. ledna 1. P. 1594, na zd ej m svm hrad vydal Svtelskm list, jm vechna jich privilegia, svobody a obdarovn, od csae Ferdinanda I. a od p. otce Bu riana obdren potvrdil. P. Maxmilin umel svobodn a jeho d dicem byl star jeho bratr Jan Rudolf Trka z Lipy na Kumburce, Lipnici, Svtl nad Szavou, Opon a Smiicch, J. M. C. radda. Potvrdiv listem na Svtl v pondl svatodun 1. P. 1604 danm Svtelskm jich prva obdail je touto dal milost, aby mohli sv statky prodvati, smlouvami svatebnmi zadvati a o nich kaftovati, npadfiv jedni po druhch uvati a tak, zeme -li kdo bez ') D. Z. XC. J. 14. XXVI. A. kaftu, aby jeho nejbli ptel podle mstskho prva mohli dditi a to vechno do mstskch knih k tomu zzench na rat houze mohli vkldati a zapisovati, a to ve tm spsobem a dem, jak se msto m Chotbo pi kaftch a npadch d a za chovv." Hned v pondl masopustn r. 1605 byla skuten za loena prvn kniha smluv svatebnch, a na prvn stran zapsna jest (r. 1607) svatebn smlouva ctihodnho knze Tome lechtna z Kraskova, sprvce crkve v msteku Svtl nad S., jakoto enicha s jedn, a poctiv panny Salomeny, dcery dobr pamti Jana Batisky z msta Jina, s strany druh." R. 1633 dne 12. p ros i n c e os vob od i l p . J an R udolf o b e cn d m od v ec h p la tv a rob o t; a v ak c o s e h on bud n a vl ky n eb vys ok ou zv do te, to aby jak pedele tak i nyn a budoucn vykonvati po vinni byli." Toh o asu b yd l va l ve Svt l ryt F erdinand Rabenhaupt z Such na Lichtenburce a Temonici, ten as hejtman panstv Lipnickho a Svtelskho, jeho dm, nynj panskou hospodu, p. Jan Rudolf roku 1632 ode vech obecnch a panskch povinnost a plat osvobodil. Tento Jan Rudolf ml jedinho syna Adama Erdmanna, a ten co vrn ptel vojvody Albrechta z Waldsleina byl s nm v Ch ebu dne 25. nora roku 1634 zavradn. Otec nepekal dlouho svho syna, umreit r. 1634 5 a byl co posledn d proslul rodiny Trkovsk pohben v kostele sv. tpna na Novm mst Praskm. 2 ) Jet r. 1635 vldla na Svtl pan Maxmilina rozen hrabnka z Harachu, pozstal vdova po ne astnm hrdinovi Adamu Erdmannu. R. 1636 dostala se Svtl kr lovskmu fisku, au csa Ferdinand II. vem pvrencm a ptelm Waldsteinovm statky pobral. Avak ji ptho r. 1637 pichz co pn na Svtl hrab Burian Ladislav z Waldsleina na ehuicch a Svtl, J. C. M. nazen nejvy, kter tho roku 7. dubna Svtelskm jich dosavadn prva potvrdil. Zhubn vlka ticetilet dotkla se i Svtl velmi bolestn, nebo r. 1637 a i ped tm mnoho souena byla lidem vojenskm, ano i jinmi kontribucemi a platy", a k tomu ke vemu vyhoelo r. 1639 pt dom do zkladu a t rathouz. Jac tenov bvali tehd ve Svtl, lze posouditi ze kaftu Jana Ledeckho, souseda Svtelskho, od 2. listopadu r. 1642, v nm s e uvd j nsledujc jeho knihy: 5 dl bibl v erven a est dl v bl ki; dikcion esk lalinsk; psan kniha po nilch pozlacen v bl ki; knka latinsk kolsk; bible mal latinsk; dva dly postilly. Po smrti Buriana L. z Waldsteina vldla na Svtl (r. 1649) jeho ovdovl manelka Anna Marie rozen hrabnka ze ternberka. Napotom dostala se Svtl Marii Esterhzov rozen svob. pan z Gery, a od n k oupil dn e 12 . ledn a 1666 statek Svtelsk a Doln Bezinku ryt Theodor Mulcer z Rosenthalu, jen oba zase dne 4. ledna 1668 odprodal za 16.100 zl. Janovi Bartolomji z, Vernieru. 1 } Avak i tento nepodrel je dlouho, an 13. bezna 1672 je za 17.300 zl. prodal hrabti Rudolfovi Rabatov z Dornberka. 4 ) Pikoupiv dne 9. srpn a 1674 Pfseku od Albty Ludmily Velvarsk z Wildersdorfu, dne 1. ervence 1677 Pavlkov od Weitmiihlskch ddicv a tho roku 3. ervence Vrbici od Bernarda Ig n c e z V n k , p r od a l h ra b R . R a b a t a d n e 2 3 . l ed n a 1 6 7 9 za 87.000 zl. Janovi Kaparovi svob. pnu z> Montari vechny tyry statky sv, Svtlou, Vrbici, Pseku a Pavlkov, toti zmek a msteko Svtlou s podacm kostelnm a mtem, ves Doln Bezinku, rytsk sdlo Vrbice, mstec Smrdov s podacm kostelnm, vsi Vrbici, Kunemile, Slutky, Bouice (Bohuice), Druhanov, Bezinku, Mrzkovice, Benetice, ebrkov, Vlkanov, Ovesnou Lhotu, Horn a Doln Dluiny, Hory, Pseku a Opatovice, dvr a ves Pavlkov a ves Letinu. 5 ) Jan Kaspar z Montari prodal statky Sv tlou, Pseku a Pavlkov s podacm koste lnm Janovi svob. panu Vernieru a jeho manelce Marii Rosalii rozen svob. p. z Kaim2 3

) Schalter, Beschreibung der Stadt Prag. IV. 216. ) D. Z. 317. F. 11. *) Tame 389. L. 4. 3 ) Tame 394. A. 29.

Svtl, msto v slavsku. bachu za 54.000 zl. dne 22. prosince 1685. 6 ) Napotom stdali se zhusta majitelov panstv Svtelskho, a konen se dostalo hrabti Filipovi Krakovskmu z Kolovrat. Tento pn staral se vemon, aby Svtelskm, kte dosud takka jenom rolnictvm se ivili, jinho druhu vivy poskytl. On zaloil zde r. 1755 prvn brousrnu na granty, kde mnoho lid se obivovalo. 7 ) Syn jeho Leopold, koupiv dne 2. ervence 1764 statek Vrbiky, ddil od nho 11. nora 1773 panstv Svtelsk. Hned po svm nastoupen pepustil 15. jna t. r. (1773) pod velmi levnmi vminkami dotenou brousrnu mistrm samm, kterch zde ji bylo osm vrt ckch" a deset lejfskch" . 8 ) Dne 28. nora 1774 pikoupil statky Vilemovick a Pavlkovsk za 35.000 zl. a dne 24. prosince 1785 za 40.000 zl. statek Novovesk. Od jeho ddic koupil Frantiek Josef hrab z Zichy dne 6. ervna 1821 panstv Svtel sk za 891.000 zl., statek Novovesk za 360.000 zl. a statek Vilmovsk za 201.000 zl. ve Vid. sla. 9 ) Konen obdrela Valburga ovdovl Salm-Reiferscheidov, rozen hrabnka z ternberka, vmnou panstv Svtelsk dne 24. listopadu 1821. Po n je veker ddil starohrab Jan z Slm-Reiferscheidu dne 28. srpna 1822, jeho nstupcem jest od 17. dubna 1849 Frantiek starohrab z Salm -Reiferscheidu.' 0 ) Co zvltnost slu podotknouti, e 23. nora 1775 purkmistr, primas a radn ve jmnu cel obce Svtelsk se usnesli, e kad cizinec, kdo s e chce s em zakoupiti, podl t tid 6 aneb 4 aneb 2 zlat obci zaplatiti bude museti. 11 ) Csa Josef II., potvrdiv Svtelskm jich prva dne 5. ervence 1786, povolil jim tyry vron fr%. 12 ) Dne 25. jna 1855 bylo msteko Svtl poveno za msto, nejvce zsluhou veledst. p. Jana Ehrenbergera, dkana a tehdejho purkmistra zdejho. Dkansk kostel sv. Vcslava udrel toliko v presbyteriu a kamenn vi stopy po sv pvodn pkn stavb gotick; ostatek jest neladn smenina hrubch stn a kleneb. Devn stecha na vi jest prav, uinn satyra na kulturu jejch pvodc, resp. n meckch patron v zdejho kostela. V jednom list z roku 1318 jmenuje se ji farn kostel ve Svtl, k jehoto zdu nleela st eky Szavy, zanajc pod Lipnikou. 1J) R. 1381 Domaslav a Per, vlastn brat z Lipniky, vyzdvihli a nadali zde olt sv. Katei ny. l4 ) Dne 22. z 1401 potvrdil pape Bonifc IX. klteru Vilmovskmn podac prvo k tmu kostelu, dovoluje, aby lamj opatov schopn dy svho kltera za fare sem ustanovovali, 1S ) kte a do husitskch bou zde psobili. Jak znmo byli pni Trikov nejhorlivj pvrenci novho uen, a poddan nsledo vali svch pnv velmi milostivch. Dne 28. srpna 1758 byla zdej fara za dkanstv povena. Na vi vis ti zvony: I. Nejvt m v prmru 3' 6'' a jeho npis zn: AD PVLSVM HVIVS NOLE CONCVRRITE C0RDA ERYTE Csic) LAVDEM % DEO TRINO ET VNO DICITE 1569.) T E N T O Z W ON DIE L A N GE S T K E C Z T Y A K C HW A LE PANV BOHV SKRZE MISTRA TOMASSE ZWONARZE NA HORCH KVTTNACH. Mimo dv medaile na konci prvnho a druhho dku se na chzejc jest pod dru hm dkem obraz Krista P. rozpiatho, ale bez ke, a p od nm dva znak y: pO pra vici pana Buriana Triky z Lpy a po levici jeho manelky Kateiny z Gutensleina; pod obma znaky stoj heslo p. Buriana: N0N EST RE4VIES I MVND0. ) Tame 398. B. 13. ) Kniha testamentn v mstskm archivu. ) Tame str. 10. ) D. Z. S. Tom. 24. str. 41. l0 ) Tame str. 41 a 305. ") Kniha testamentn str. 19. 12 ) Majestt v mstskm archivu. 13 ) Diplomatarium Vilemoviense. Dobner. N. XVIII. 14 ) Libri erectionum II. K. 3. Balbin. 15 ) Diplom. Vil. Dobner. N. LVU. Dobneri Monum. histor. T. VI. 16 ) K hlasu tohoto zvonu shromaujte se, srdce povznejte a chvlu Bohu trojjedinmu vzdvejte.
7 s fi

283

(Nen pokoje na svt.) Na druh stran jest vypukl obraz sv Vcslava a pod nm znak Svtelsk. II. Druh zvon m v prmru 2' 8*/," a npis tento :

anno bonitn m P J?ec campana ft>sa efl ab Iaobem bei ontnipotentis per magistrem biet pta in moti>D8 eutj")
Ostatn nezdob zvon tento obraz dn. III. Zvon tet umrek" m v prmru li 1 /.," a obraz um rajcho blahoslavence, an dr k na prsou jednoduchm npi sem IHS1777.; na druh stran obraz sv. Ji. V kostele zaujm archaeologa jedin ktitelnice cnov z 16. stolet. koda, e n em svho vka pvodnho! Jest 15" zhloub, 30 " zv a 187 ," ve svtle. Ti jej n oh y k on se v tlapy, a jich svrky in poprs mu v kpch s dlouhou bradou, s ru kama na prsou sloenma a renec drcma. Npis jej jednodue vyryt zn:

Pod npisem jest znak Trkovsk a pak krucifix, podle n ho sv. Pavel a sv. Jan Milek. Nynj dkansk dm vystavl r. 1754 hrab Filip Krakovsk z Kolovrat, jen ml za manelku Annu Barboru rozenou hrab. Michnovou z Vacinova. Zmek zle ve tech hlavnch stech; nejstar a nejzajma vj jest v prvo na ndvo stojc bval tvrz, kterou p. Burian Trika z Lipy r. 1567 vystavl, dosti ji upevniv vodou i zdmi. Nej pamtnj v n jest osmero pvodnch dve dubovch, velmi pkn a umle vykldanch. Na vech skoro jsou mimo znak Trkovsk rozlin okrasy ano i obrazy zcenin a tvrz a spolu i rok 1567. Na jednch jest i znm heslo p. Buriana : Non est requies in hoc inundo a B. T. Z. L. N. S. N. S. P. K. C. MDXXXXXXVII. (Burian Trka z Lipy, podkomo krlovstv eskho 1567.) tvrt hodiny od msta vedle piny k Mrzkovicm stoj vy sok ulov pomnk tverhran, jej starohrab Jan z Salmu a Rei ferscheidu, majitel panstv Svtelskho, postaviti dal. Jsou tam po hrbeni francouzt, rut a rakout bojowici, kte v nemocnicch Svtelskch pomeli. Povst prav, e pes 12 set jich zde spo len hrob nalezlo. Npis jest na nm nmeck a esk. Na pamtku bogownjk zde odpojwagjcch roku 1809 1813. Postaweno dne 25 ho erwence Roku 1841. P l d ruh h odin y od Svt l le ves l une mil s e zb ytk y bval tvrze, na n sdlvali vldykov, z Kunemile" se pce, z nich jsou mi znmi: Olo z Kunemile r. 1318 a 1348; jeho syn Modliboh Zfi, nazvan Jeek z K. r. 136064. 1 S ) Dne 12. bezna 1365 Petr Zi a Jindich vlastn brat z Kunemile vy zdvihli a nadali ve vsi Kunemili nov kostel ke cti vech svatch, kter co fililn podzen byl farnmu kostelu ve Smrdov. iq ) Jeek z K. r. 1368. Bolek z K. r. 1399. Bene z K. r. 1414. J 0 ) Bo lek z K. r. 1440 a 1450 . ") B . Ba lbin p ra v , e rod ryt v z Kunemile zaniknul na zatku 17. stolet. ") Vysoko nad l evm behem Szavy, ti tvrti hodiny jin od Svtl, chov skromn ves Iiipnika chud ostatky bval tvrzi a zalho sdla vladyk z Lipniky". Dokud povdomo, nleela tato ves ku klteru Vilmovskmu, jen mnohmi dluhy stsnn, Lipniiku i s dvorem vechnu oputnou se vm poplum a s e kou Szavou, od mlna Mrzkovickho a k zdu kostela Svtel skho tekouc, za 45 kop gr. k doivotnmu uvn postoupil man17 ) Lta Pn 1506 tento zvon ulit jest k chvle Boha ve mohoucho od mistra eenho Ptka na Horch Kutnch. 8 ) G. Dobner. Diplom. Vilmov. N. 19. 27. 33. 34. 36. 37. 19 ) B. Balbin. Libri Erect. I. 52. 20 ) G. Dobner. Diplom. Vilmov. N. 41. 43. 55. Libri Erect. 299. ") Fr. Palack, Archiv esk I. 256. III. 544. ") Libri Erect. I. 52.

tento linot e cti a f (fjroale ewate tro gteji f jabuss ewutel&femv %a nieje v$e> vtictyo parola psae yafoba mli

36*

284

Zprvy o schzkch archaeologickho sboru Musea kr. eskho. P. Alois Brzda: List. papr, od 25. nora 1681, na hrad Praskm: Bern kvtance z platu na vychovn lidu vlenho, zaplacenho ze statku Bedre a Petroupna. P. Bedich Laube, soudn ad junkt v Tboe: Orig. papr. ddo. 23. dubna 1638: Vilm hrab Slavata upisuje se na dluh 3000 kop m. pan Mandaln Malovcov z Nostvic na Libchov a Citov." P. Antonn Rybika, c. kr. dvorsk sekret: a) Vtah z roz linch spisovatel, tkajc se prastarho rodu Malovcv." (Nm. bez roku a datum.) b) Nmeckho listu od 22. dubna 1710 vidi mus od 17. jna 1726: Csa Josef I. dv privilegium Albt Svobodov v Brn na knky modlitebn: 1. Rajsk re, 2. Lko duchovn a 3. Pt ervench korl." c) Listina paprov, necel, ddo. po roce 1697: Csa Leopold I. dv privilegium Marii Albt Synapisov, provdan Svobodov, na dv modlitebn knky od ptera Kochetna." (Nm.) d) Listiny od 18. ervna 1457 pe pis na pape od 1. z 1725 : Ven ceslaus de Krumlov concedit Matthiae de Nepomuk erectionem altaris in ecclesia parochiali in Nepomuk." e) Listiny od r. 1460 pepis na pape od 1. ervence 1719 : Jakub z Holuic, een edivek, bydlem na Volyni, ode vzdv obci Nepomuck sprvu kaplanstv Nepomuckho." P. rada zemskho soudu Jos. Neumann : Orig. pergam. od roku 1602 v den sv. Ji: Dlun pis csae Rudolfa II., pak Linharta a Matye tampacha z tampachu, Karla a Hanue Hruky z Be zna, Vodolana i Jiho Ptipeskho z Ch na 12000 kop od Radslava z Vchynic a z Tetova jim do vlky tureck pjench." P. Jos. Ptk, far v Panensk Tnici: Orig. papr, od 23. li stopadu 1638: Rycht, purkmistr a konel msta Stbra daj Plzesk, aby jim poslali mistra popravnho k vykonn tr pnho prva na Krytofu Holinkovi." Nejmenovan: a) Orig. papr. ddo. na Horch Kutnch 19. kvtna 1468: Krl Ji oznamuje, e mtan Mostskch a nkterch ji nch k vli obran msta jejich do vlky od nho veden nepo volal, a pikazuje, aby jich nikd o za to nepomlouval, jakoby do vlky t byli nechtli jezditi." b) Melichara Klesla, biskupa V deskho, zprva k csai o jednn s Turky, ddo. v Praze 12. srpna 1615." Osm list paprovch, c) Tat zprva v nmeckm ja zyce, d) Pednesen vyslance Tureckho Achmeta Chihaie k csai Nmeckmu, z jakch pin a pro kter kody mr dle neme z a c h o v n b t i . " t yr y l i s t y p a p ro v z t d ob y, a l e b e z r ok u a datum, e) Tot nmecky, f) Originl papr. ddo. na Draheni cch 1581, 19. ervence: Jan Vrabsk Tluksa z Vrab a na Drahenicch pros Vilma z Rosenberka, aby nesvoval Janu Vrabsk mu starmu statku mladch jeho brat k spravovn, nbr Miku li Vrabskmu, ponvad onen by vecko utratil, tento vak mrn jest." g) Orig. papr. ddo. v Dabo dolej lta 1616: Mchal Kheyzlar, ednk Lobkovsk, pros snan Zdeka Alberta z Lob kovic, aby jeho propustil z vazby." h) Orig. papr. ddo. na ehuicch 1627, 16. Febr.: Veronyka z Valdtejna pe svmu synu Burianu Ladislavu do Francouz a d jej, aby ji na dopis nenechal dlouho ekati, alebr aby dom pijel." i) Orig. pap. (nm.) ddo. ve Vdni 1644, 11. ervna: Joachym hrab Slavata posl Ondeji Kotvov z Freyfeldu v Praze pepis jist relace, aby j vlo il do desk zemskch." k) Rekognice dan Suickm strany zaplacen dluhu a pokud se te dan od r. 1655. 1, m) Dva mn dleit listy (nmeck), z nich jeden jest et na odebran vno od roku 1575. Schzka dne 11. dunna 1S83. P. pedseda prof. Wocel oznmil, e sestavil ty za rok 18 62 a e je sekreti musejnmu p. Nebeskmu k dal poteb ode vzdal. Pjmy obnely r. 1862 483 zl. 32 kr. r. ., vydn 283 zl. 28 k r. Zb ylo t ed y v p ok ladnici j et 200 zl. a 5 k r. e p jm y tak znan vyrostly, o to m nejprvnj zsluhu J. Excell. p . hr. Eugen ernn, kter jako ji drahn lta ped tm i v dotenm roce sboru velkodun podporu 105 zl. r. . poskytnouti ril. Druhou pak pinou rozmnoen pjm bylo valn odbyt kata log sbrek archaeologickch a dla Grundzge der holm. Alterthumskunde". P. krajsk F. Miltner se zmnil, e jet ped nkolika lety na hrdku Krakovci vidti bylo nkter staroitn pamtky, zvlt malby na obmtce a npis, jeho znn peetl.

elm Markvartovi, ern eenmu, a Domaslav, jeho manelce, d n e 1 3 . e rv en c e 1 3 1 8 . 2 3 ) Z b o t ot o n en a vr t i l o s e v c e k dotenmu klteru, nebof jisto jest, e r. 1368 sedl na Lip nice vldyka Domaslav z Lipniky, a na r. 1369 e dne svatho Martina Domaslav a Petr, vlastn brat z Lipniky, pro spasen du rodiv svch darovali klteru Vilmovskmu polovici eky S zavy, kter tee mezi Pav lkovem a Letinou, kterto vsi tmu klteru nleely. Tuto st eky i s jinm zbom byli doten brat koupili od Martina, nkdejho sudho z Lede. 24 ) 0 tchto dvou bratch bylo ji vypravovno, e r. 1381 v kostele Svtelskm vyzdvihli a nadali olt sv. Kateiny. Z ostatnch majitel Lipniky jsou nm znmi: Mikul z Lipniky r. 1419; Jindich z L. roku 1440, 2 S ) bylf r. 1448 purkrabm na Lipnici 2 6 ) a r. 1451 purkrabm na Podbradech; 27 ) Jan Kambersk z Kamberka a na Lipn i c c e r . 1 5 6 8 , 2 8 ) a p os l ed n p . K a l e n i c e z L i p n i k y r. 1 5 91 . V prvn polovici 17. stolet nleela Lipnika ku panstv Svtel skmu. 29)

3prot) o sd^dj
archaeologickho sboru Musea kr. eskho.
cli iizli a dne 31. nora 1863. P. prof. Zap navrhl, aby se v nkterm z ptch seit Pa mtek" bu dn anebo jen jedin obraz podal; ponvad do se itu prvnho mnoho devorytin pijato bti muselo a pokladnice Matice esk" co mon nejvce uetena bti mus, proto e vy dn jej s pjmy mlo s e srovnv. Nvrh tento b yl schvlen, p. redaktorovi Pamtek" vak bylo ponechno, ustanoviti se na tom, v kterm seitu by se to stti mlo. Bylo pedloeno dlo: Kanitz, Serbiens byzantinische Monumente", kter zakoupil p. pedseda z pjm arch. sboru, jak se tento v pedel schzi na tom byl ustanovil. P. pedseda prof. Wocel upozornil na to, e se v dom Fiir stenbersk m na Mal Stran zn ak Berkv z Dube a na sakristii v Abtsdorf znak Hrabiv nalz, a podotkl, eby nebylo nezaj mav, kdyby se objasnilo, jak na doten msta znaky tyto pily. P. prof. Zap navrhl, aby se star rytiny pedstavujc Prahu za sklem po stnch musejnho slu rozvsily, aby vedle Sadele rova nejstarho obrazu kadmu jasn ukazovaly, jak zmny se b h em a su s ta ly v zevnit n m p oh ledu t oh ot o s vdka b lah ch a strastnch dob nroda eskho. Nvrh tento doel veobecnho uznn, a snad se toto pn pleitostn, bude -li s tm vbor musejn souhlasiti, uskuten. P. prof. Wocel etl v pedelm seitu Pamtek" ji uveej nn pojednn o kostelch sv. Jilj a sv. Bartolomje v Milevsku, pi em vyslovil sbor vel pn, aby se od patrona kostela sv. Jilj nco uinilo pro odvrcen zhuby a znien tto velepamtn stavby. Jak znmo, jest klter Strahovsk patronem tohoto chrmu Pn. Dary sbrkm musejnm od posledn schze arch. sboru pi byl jsou: P. Jos. Kram, lkrnk z Vysokho daroval: a) Me s e pelem 31 4 / 2 ' dlouhm, majc na obou stranch slo 1414; jilec lutm drtem ovinut a kokem opaten, b) eleznou ostruhu. P. Matj Tatar, zahradnk z Vokovic : Ctverhran j ehlanec z erven plen hlny, 6 1 /.,' vysok; jest to podstavec, jak se v arovitch pohanskch zhusta nalzaj. P. prvn bibliotekar Ant. Jaroi. Vrttho koupil (za 2 zl. r. m.) dva (tureck} stevce z ervenho sukna, zlatem a stbrem vy van. P. Frant. Palack daroval: Otisky peet a) msta Mostu, b) Sebastiana de Hi. Ln."
23

) Diplom. Vilmov. Dobner. N. 19. ") Ta m e N. 40- 43. 25 ) Archiv esk IV. 376. I. 256. 26 ) Archiv kltera elivskho. 27 ) Archiv esk. III. 549. 28 ) Archiv msta Svtl. 29 ) Urb Svtelsk.

Zprvy o schzkch archaeologickho sboru Musea kr. eskho. P. prof. Wocel se tzal, co by se uiniti mlo s knkou spo iteln, znjc na 520 zl. r. ., kter se vytily z vystavn pla stickho Langweilova vyobrazen Prahy ku prospchu romnsk kaple sv. Ke v Potovsk ulici. Sbor se usnesl na tom, aby knka tato jet v rukou sboru zstala, aby vak, an si toho p. prof. Wocel peje, v pokladnici musejn uloena byla. T oznmil, e katalog sbrek archaeologickch v esk ei dohotoven jest, a navrhl, aby jako ped rokem nmeck, ve dvou stech vydn byl, co i pijato bylo. P. konservtor Bene oznmil, e na Horch Kutnch v kostele u Matky Bo, kde odpov mal Petr Brandl, m bti zasazena deska od mstsk rady a opatena npisem, jej sboru peetl. Sboru vak zdl se npis tento nepimen, a proto poprosil p. Benee, by co konservtor kraje slavskho vemon se o to piinil, by se pamtn kmen jinm jednodum npisem opatil. P. prof. Zap oznmil, e vzcnm zbytkm bvalho minorit skho chrmu v Beneov velk nebezpe hroz, nebof a Bene ovsk mstsk rada 100 zl. na zachovn tto zceniny vynalo iti uzavela, jednotlivci ze sousedstva ji tajn podkopvaj, a tak hoejch pilfiv kameny vybraj. Sbor vyslovil sv politovn nad tmto skuten barbarskm jednnm mnohch sobc a vyslo vil pn, aby se ve veejnch listech proti tomu vystoupilo. P. pedseda prof. Wocel podal obrnou zprvu o pohebiti u Nehasic ble Postoloprt. Byv na anonymnm ppisem upozornn obrtil se v pin t k vysokmu mstodritelstv, jeho p sobenm popis celho pohebit a nlez tam uinnch obdrel. Zrove podal zprvu i sekret J. Excell. p. hrabte Eugena er nna, p. Voj. Heckle, z nich obou toto v krtkosti vyjmme. Ped temi roky spozoroval majitel hospodstv s. 4 v Nehasicch, e se na jeho poli pod ornic popel nalz. Ponvad v sousednm mst Velemylevsi podobnho popele co vbornho hnoje uvali, vyvel popel tento na sv pole, a soused jeho inili tot. Pi odven popele byly nalezeny rozlin starobyl vci, n kolik celch koster lidskch, kosti rozlinch zvat, rohy a zuby tu, jelen parohy, kusy bronzovch nramk, elezn hroty a n doby z ern hlny. Vt st tchto vc dostal darem horn sprvce v Postoloprtech, p. Balling, nkter zakoupil assistent pi hospodstv J. Jasn. knete Schwarzenberka, p. Tengler, ostatn maj nejvce dritelov dotench pol. Pod popelem jsou v pd jlov jmy (hroby) asto i ti lokte hlubok a ti stopy v prmru majc. Jmy tyto jsou naplnny tepy roztluench ndob a popelem. Pohebit toto zaujm dobr pul tveren mle, roz prostrajc se mezi Nehasici a Velemylevsi, Vysoany a Moravvs. Mezi prvnjmi dvma msty jsou hroby nahoe u a v hloubi ir; obrcen jest to mezi Nehasici a Moravvs. V kadm hrob jest mrtvola obrc ena hlavou k severn stran a nohama k jihu, a vecky le obliejem dol; vedle mrtvoly jest ndoba naplnn popelem a zrnm. Ndoby tyto jsou pokryty kamenem, kter se pi dotknut rozpadv. V kadm hrob jest t miska asi l'/ 2 palce vysok a nahoe t tak irok, a mimo to zbytky zvat, kter bezpochyby zrove pochovny byly. Lebky lidsk jsou velmi velk a na tisce se jich pr nalz. V hrobch a nad nimi jest takov mnostv popele, e majetnci tchto m st se domnvaj, e ho na sto let k mrven pol dosti mti budou. P. prof. Wocel pedloil pedmty, kter mu prostednictvm vysokho mstodritelstva z po hebit zaslny byly, a vyloil, e pohebit toto do nejpozdnj ch as pohanstva v echch, d o VIII. neb IX. vku po Kr. sah. O tom svd ji to, e se nenalezlo dnch zbran bronzovch, e se vyskytuj pedmty ze eleza, nejrozhodnji ale ploch je hlice, odtamtud zaslan. Tato jehlice jest ze smeniny mdi a zinku, kter se v severnj Evrop teprv v VIII. a IX. vku vyskytuje. Nehasick pohebit slu pisti slovanskmu kmenu Luanv, jeho sdla Kosmas v 1. knize sv kroniky sieji udv. Za leny dopisujc arch. sboru Musea krl. eskho byli zvo leni pp.: M. Dr. Jan Dlaba v Nymburce, rada zemskho soudu Jos. Neumann, kn. Jan Pavla, far v Krsn Hoe, kn. Karel Hjek v Domalicch, kn. Romn Voikk v inkovech, p. J. Klemt, ednk pi c. k. mstodritelstv. Dary k sbrkm musejnm od posledn schze arch. sboru pi byl jsou: P. Josef Dousa daroval: dva mdn krouky stbrem obloen {nunice), nal. u kostry v pohebiti u Spikal bl Mlad Boleslavi.

285

P. Frant. Miltner, krajsk president: nramek bronzov oteven, nal. u Paseky bl Psku. Jeho Excell. pan baron Kellersperg, nmstek mstodritele v echch: popelnici, bronzovou jehlici, zlomek plosk jehlice z mo sazi, ti zlomky bronz, nramku, mal bronzov krouek, dva kusy kvr, ti zuby a dva parohy, nal. u Nehasic bl Postoloprt. Rada zemskho soudu p. Jos. Neumann: a) estadvacet listin pergamenovch, toti: 1. od 7. ervna 1454: Ladislaus Boemiae rex approbat privilegia civilatis Rakovnk, data a rege Joanne 1319." 2. od 28. dubna 1495 vBudn: Vladislav krl k prosb Benee Veitmile, purkrab na Karltein a mincmistra na Horch Kutnch, udluje Jindichu ze Slabic tu milost, e na ves Beovice, dokud on j bude dreti, nikomu nem vplata dna bti." 3. od 8. kvtna 1542 v Praze: Ferdinand krl obnovuje Barboe z ellnb erka a z Kosti, abatyi kltera sv. Ji na hrad Pra., list od r. 1539 na zastaven nkterch statk." 4. od 13. bezna 1510: Barbora z Harasova dv dlun list Bena a Krytofa z Rainvsi a v Ned vdici na 100 kop Dpoltovi Popelov z Lobkovic a na Blin." 5. od 10. jna 1513: Jan Svojanovsk z Bozkovic a na Skalch potvrzuje vladyce Vcslavu Litovskmu z Svina a na Loukovci listy krle Vladislava na vsi Volinu, Prose, Vokna, Chlum, Jablo nec, Borovice a na mln Pytlkuov." 6. od 22. nora 1522: Vergleich der Gebrder Kristofel, Hans und Peter Sibenhaer zu Almerswind ber ihren Erbtheil." 7. od 8. jna 1551: Albrecht Bryknar z Brukteina a na Libni nad Vlt vyznv, e vysadil sv pozemky ddin a svj les ddin k Libni nleejc lidem ze jmna poloenm na plat ron." 8. od 30. bezna 1552: Po sledn vle Jindicha z Chocemic." 9. od 7. listopadu 1569: Mi kul Msek z Vkov zapisuje se na dluh 2300 kop m. Zdeku Kavkovi Ranskmu z an." 10. od 12. prosince 1582: Miku l Bravansk z Choban a na Bravanticch zapisuje se na dluh 4000 zl. rejn. Kaparu Rotumberkovi z Kete a z Drslavi." 11. od 2. jna 1609: Purkmistr a rada Novho m. Praskho vidimuj zachovac list, dan od rady msta Hradce nad L. Vtu Hutaovi dne 9. kvlna 1596. 12. od 13. kvtna 1603: Joachym ml. pauovsk z Lisova prodv svj statek Vojick a Sembersk a za pisuje se na jist dlnh Bernhartu Fnfkirchnerovi." 13. od 25. srpna 1610: Vladislav Hozlaur z Hozlau dv Volfovi st. Hozlaurovi z Hozlau 1335 kop gr. m." 14. od 11. srpna 1617: Anyka Nebilovsk z Drahobuzi postupuje dlun pis na 1250 kop gr. m. Markt Kadovsk roz. Nebilovsk z Drahobuzi." 15. od 10. listo padu 1624: Marie Slnsk z Solopisk postupuje dlun pis na 1 1 / 1 sta kop gr. Janu Vilmu Rovskmu z Rov jakoto svmu zasnoubenmu manelu." 16. od 1. le dna 1627: Ji Vilm Michna z Vacnova na Chyech a Chodov a Jan Trnka z Kovic, porunci nad Janem Danielem Kaprem z Kaprteina, dvaj list dlun Henricha purkrab z Donna Marii Magdalen Trkov, roz. z Lobko vic." 17. od 23. dubna 1 633: Zdenk Vratislav z Mitrovic a na Mniku dv dlun pis Volfa Hburga hrabte z Vesovic na 10000 kop Katein Vratislavov z Mitrovic na Litni, Lochovicch a Po ." 18. od 26. listopadu 1647: Karel Hermann, hrab z Dobre na Bystic i nad hlavou, postupuje dlun pis Karla akovce % akavi na Srbicch na 7000 kop m. Max. Jimu hrabti z Dobre, pnu na Boleinech." 19. od 21. ledna 1661: Adam Frantiek Malovec z Malovic postupuje dlun pis Ladislava Vidrperkara z Vidrperku na 1000 kop Alovi Ferd. Vratislavu z Mitrovic a na Lnach." 20. od 1. srpna 1661: Humpreeht Ran z Rana na Loutkov a Hrdku postupuje a dv 2000 kop Ev Marii Longi nov z ejkov." 21. od 28. z 1661: Jan Bernard a Jindich Maximilian brati Brabantt z Choban a na Svobodnch Dvoch postupuj bratru svmu Vilmu dlun pis na 800 kop." 22. od 16. kvtna 1664: Jan Karel Baio z Biofberku, syn Sybilly Ba iov roz. z Domoslavic, postupuje dlun pis na 30 zl. Petru Hendrichu Ferd. esanskmu z Kadova." 23. od 21. nora 1673: Ji Zajek lovk svobodn postupuje dlun pis Adama Jaroslava offmanna z Hemrlesu na Konrovicch na 100 ir. tol. Jimu Karlu Bueckmu z Rovenska." 24. od 30. dubna 1673: Johann Maximilian Kobylka von Schnwiesen auf Brdlicz und Wilhelm Kobylka von Schnwiesen als Erben ihrer Grossmutter Anna Wintin, geb. ernn von Chudenic zediren 7500 fl. dem Heinrich Wenzel Kobylka von Schnwiesen." 25. od 22. ervna 1676: Adam Lipovsk z Lipovice postupuje dlun pis Jana Kapara Hozlauera

286

Zprvy o schzkch archaeologickho sboru Musea kr. eskho. jin stran jest proplen kidlice a u vchodu tohoto vbku ne splen zem. P. prof. Wocel oznmil, e dal z Lobkovick bible udlati pt nkres pro Museum. Sbor schvlil opaten toto a svolil, aby se vlohy malovi zapravily. Konservtor kraje slavskho p. Frant. Bene etl nkter dodatky k svmu pojednn o Helfenburku bl tku, o nm se ji roku pedelho zmnil, a poukzal, jak a po tu dobu v kra jin ponmen slovansk jmna poloh, a divn pekroucen zpytovati lze. Jednatel sboru p. Emler etl list, jej mu byl zaslal dopisu jc d sboru p. Dr. Jan Dlabac z Nymburka s nkolika mincemi, kter v Chlebch nalezeny byly. Ve vesnici tto vypukl dne 15. z 1862 ohe, kter rychle pt statku uchvtil. Pi kopn zklad v statku p. Jana Hofmanna byla nalezena 16. dubna t. r. hli nn ndoba, baatmu dbnu podobn, s dvma uchama, v n asi ti ejdlky stbrnch penz byly. Ndobu dlnici rozbili, a vt st obsaench v n penz dostala se idovi za koalku. P. Dr. Dlabac dostal nkolik kus nalezench minc a odeslal je laskav do sbrek musejnch. P. pedseda slbil mince tyto oistiti a v bu douc schzce o nich promluviti. Z djepisnch dt obsaench v dopise p. dr. Dlabae dovdme se, e byla vesnice Chleby v XIII. stolet majetkem kltera u Mnichova Hradit, kter ji r. 1293 klteru Sedleckmu postoupil. Klter Sedleck prodal ji pnm z Wartenberka, z nich ji Jeek z Wartenberka prodal Karlu IV., kter ji mansionm pi kostele sv. Vt a daroval. Roku 1420 na den sv. Simona a Judy (Palack Archiv esk I. 150) daroval Chleby se vm psluenstvm csa Sigmund vbovi z Havran, a kdy 5. listop. 1420 hrad ryt Havranskch zkaen byl, do staly se Chleby bezpochyby v dren kr. msta Nymburka ; neb dle knihy Pjmy penz a dchody na r. 1535" jsou Chleby zazna menny, mnoho-l obci Nymbursk platiti maj. Roku 1548 byly Chleby kvetouc a slavn tehd obci Nymbursk vzaty a komornmu panstv Podbradskmu pivtleny, pi kterm a d o naich dob zstaly. Chleby nleely dve U fae sv. Vavince ve Vykle kch, kde od starodvna stval kostelk kamenn. Ten se udrel i po roce 1420, kdy Vykleky od posdky csae Sigmunda sp leny a ji vce vystavny nebyly. Za asu Josefa II. byl sel kostelk i s farou rozbourn a na jeho msto 1781 nov v Chlebch vystaven. Po vydn tolerannho patentu od Josefa II. pihlsila se velik st osadnk Chlebskch veejn k evangelickmu vyznn, neb se tajn dreli nboenstv husitskho po pedcch zddnho. Roku 1783 vystavla si helvetsk crkev svj kostel a povolala sem fare svho vyznn. Obyvatel ij svorn vzdor nestejnmu vyznn, jsouce vdy nejprvnj ve vem, co se po kroku nrodnho a duevnho dote. Dary musejnm sbrkm o d posledn schze pibyl jsou: Knz enk Lichtblau darovah a) Tal modr barvy s npi sem: Durat et lucet 1651." b) tverhran kmen na spsob dla ice, na nm vytesan lidsk hlava, a na jedn stran sloupek; zaat to prce k njakmu pamtnmu kamen u. P. Rozsval, poduitel: sedm zlomk z hlinnch kachl, nal. na hrad Okoi. P. Vcslav Keller, purkmistr Kasejovick: Dv elezn ostruhy. Od jednoho rolnka z Hlouptna byl koupen za 3 zl. hudebn nstroj 39' 9" dlouh, 7' 3" irok, dut, na obou stranch strunami potaen, nemaje do vnit dnho otvoru. P. Mauric Liissner, krajsk komisar: Dva zlomky kruhu bronzovho, nal. v Chrudimi. P. Antonn Rybika, c. k. dvorsk sekret: tyry pepisy li stin, a sice: a) Pepis listiny od 4. ervence 1377: Joannes dictus Sobslav, marchio Moraviae, aliquas gratias facit civitati Olomucensi, quae ad ejus meicimonia pertinent." b) Pepis listiny od 22. ervence 1454: Knig Lasslaw vertreibt die Juden aus 01mz." c) Od 10. listopadu 1660: Kaiser Leopold erhebt seinen Rath und Sekretr Johann Goltz in den bhmischen Ritterstand und verbessert sein Wappen." d) Od 10. ervence 1675: Kaiser Leopold I. verbessert das Wappen des Grafen Johann Nostiz." P. Adolf imek: tyryadvacet listin paprovch, obsahujcch smlouvy uzaven u Berounskho magistrtu od r. 1735 1773.

z Hozlau na 30 tolar Karlu Ignaciovi z a n na Dlouh vsi." 26. od 3. ledna 1764: Johann Christof Beichsgraf von Clam besttigt als landtfl. konstituirter Kurator seines unmndigen Sohnes Christian Filipp Grafen von Clam dem Josef Victor von Ottersfeld das auf der Herrschaft Friedland liegende Lehengut Niedergerlachsheim, im Winkel" genannt." b) Osmapadest listin paprovch od r. 1535 do r. 1708, z nich vt st jsou svdom ku pm sou kromch osob; tak jsou mezi listy tmi rozsudky, listy mocn, kvitance, postoupen, zatykae a j. P. P. Alois Brychta, far na Rychenburce: Pepisy vsad a stanov nkterch podk v msteku Lui, toti krejovskho a tkalcovskho od 8. srpna 1575, evcovskho od 21. ervna 1585, kovskho, kolskho, zmenickho a bednskho od 28. bezna 1590, pa k mlynskho, pekaskho a pernikskho od 24. pro since 1612, eznickho od 22. dubna 1678 a koenickho od 25. bezna 1738. Dle pepis dopisu Vilma Slavaty k Jindichu Slavatovi v pin odkzn statku Komberskho sestrm Karmelitnkm v Koln od 13. dubna 1650, a vslech u ve pobloudi lch (nihilistu) z panstv Chroustovickho v Chrudimsku od r. 1819, takt v pepisu. Knihovnk p. Jaroslav Antonn Vrttho: a) Pepis dvancti listin, tkajcch se msta Blatn od r. 1489 1601; obsahuj potvrzen svobod a obdarovn tmu mstu uinnch, b) Odlpnutou z knihy plku listiny pergamenov od r. 1475 1419, obsahuje dlun pis Jana Tovaovskho z Cimburka na 150 kop m. gr. P. Frant. Sterzinger z, Streitfeldu: List. orig. papr, od 17. jna 16 36: Hertvk Zmba z Hustian a na Cerekvici odvd plat, kter vybral od dvou far na svm statku Cerekvici, jak nazeno bylo snmem r. 1636, kvli vydren vojska, ednk a csaskch sluebnk atd." P. F. A. Paroubek, sekret msta Sadsk: Pepis li stu ddo. 20. listopadu 1629 ve Vdni: Ferdinanda II. instrukce a poruen Vilmu Slavatovi, Jimu Adamu Boitovi z Martinic, Pibliovi z jezda a j., co by se jednati mlo na snmu, ustanovenm na 10. prosince 1629. Knz p. Jeronm Sola, premonstrt elivsk: Pepis listu bez roku a datum: Brgermeister und Rath sammt der armen Stadt Deutschbrod bitten den schwedischen General Torstensohn um Verschonung der demolirten und herabgekommenen Stadt von der Einquartirung." Schzka dne S. kvtna 1863. P. pedseda prof. Wocel oznmil, e J. Excell- p. hrab Eugen ernn jako kadoron i letos sboru 105 zl r. . poslati ril, zae mu tento nejvelej dky vyslovil. Byl ten dopis p. Kar. Gust. Meyera z Kadan, v nm upozoruje na dv kamenn desky, kter pi kopn vpenic nalezeny byly. Jsou to bez pochyby nhrobn kameny tm ti lokte vy sok a dva irok, na nich by se po patinm oitn npisy pesti mohly. Ponvad p. Mayer naznail, e se v Kadani pi objeven njak staroitnick pamtky s n trochu surov zachzv, poukzal p. prof. Wocel na svou zprvu, v jednom z devnjch ronk Pamtek" v pin tto uveejnnou. Sbor podkoval za zprvy p. Mayerovy a vyjdil se, eby snad p. Mayer po proen jsa za to doten npisy pesti a sboru oznmiti mohl. Pedseda sboru p. prof. Wocel oznmil, e jej navtvil majetnk hospodstv v Teplicch, dopisujc len sboru p. Olbricht, a e mu odevzdal zprvu o sv archaeologick cest po jinch a stednch Cechch. Ve zprv tto naznail p. Olbricht sv nhledy o Tetnu, o hrad Radyni u Plzence, o Hraditi na Radbuze ble Plzn, o hoe Jezern (Osseru) v umav, o hrad Zvkov a o tak zva nm kvarovitm lese (verschlackter Wald) u Bukovce na Uslav. Ponvad doten msta dosti znma jsou, zmnme se v krtkosti jen o poslednm, o nm ji asi ped tidceti lety hr. Kapar ze ternberka pi prvnm shromdn nmeckch prodopisc v Praze pednku uinil. Dle dopisu p. Olbrichta jest to msto pahornat vbek, ze t stran dolm obklopen a jen k vchodu s ostatn rovinou spojen. Na tomto spojovacm mst thne od severnho svahu k jinmu nsep asi 4' vysok a dle k vchodu druh nco ni, tak e dv oddlen prostory vedle sebe jsou. Skuten kvrovit kameny jsou jen na zpadn sti nad nm dolm, na

Literrn repertorium.

287

Citerami repertorium.
Slovansk prvo v echch a na TOorav. Doba nejstar: od prvnch zprv do konce X. stolet. Sepsal Dr. Hermenegild Jirecek. (S mappou.) V Praze. Sklad Karla Bellmanna 1836. Str. 236 v 8. Jakkoli vrn snail jsem se, aby dlo m nrodu k uitku a mn sammu ke cti slouiti mohlo, pedce s bolest vidm a c tm, e jen velmi nedokonale podailo se mi, nedostaten jsouc tm ve kad sv strnce." Tato slova napsal skromn n Pa lack, vyslaje prvn st svho mistrovskho dla o Djinch n rodu eskho na pout po krajch naich. Slovy tmi chtl zajist naznaiti spe obtnost a nemonost vyerpati vestran djepi snch pramenfiv, neli odsouditi sv dlo, o nm kad znalec pe svden jest, e naznailo vecky hlavn rysy na obraze djin e skch a to jak vnitnch tak zahraninch. Stoupencm jeho bylo podrobnj vyveden obrazu pozstaveno. Uinno ji v ohledu tomto d osti a to dkladn, a poskytnuto ji i nkolik vbornch pojednn o starm eskm prvu: ale dn prce nebyla v oboru tomto tak dkladn jako dlo p. Jirekovo. Ono m sice nzev Slovansk prvo v Cechch a na Morav", ale ji povrchn pro hldnut pesvd ns, e vce mme ped sebou, ne bychom od nzvu oekvati mli. Doten dlo nm poskytuje pln vnitn djiny esk a moravsk a do X. vku. Poloiv si zklad v bornm vypsnm pomru zempisnch a nrodopisnch, a to nejen v Cechch a na Morav, ale i v zemch sousednch, vypravuje nm p. spisovatel o osazen se Slovau v krajch tchto, pivd nm na to ped oi svazky a ivot pbuzenstva, nae zdail obraz o za mstnn naich pedk v oboru hospodstv, emesel a obchodu nsleduje . Pozdrev se pi zazen vojenskm a pomrech nbo enskch, pechz v druh men sti dla k dm politickm a prvnm. Tato zdnliv nesoumrnost nen dlu na kodu, ano musme ci, e jest nutn. Pomry prvn vyvinuj se na zklad spoleenskh o ivota, a je li tento dobe nakreslen, jest i pojmut prvnch pomrv jistj. V dle p. Jirekov bylo toho tm vce poteb, ponvad pro nedostatek souvkch pramen pochyben velmi snadn bylo a cel prce, postrdajc reln pdy, doucho cle m inouti se mohla. e takov vtvor fantasie prac p. Jireko vou do rukou se nm nedostal, za to jsme povinni k dkm p. spi sovateli, kter nenavn vemon prameny sebral, je domysln avak stzliv srovnal s podobnmi pomry u jinch kmen slo vanskch se vyskytujcmi, a pak teprv vsledky nm podal. Mnoh z odstavc dla tohoto nalezli jsme dve teba i v jinm roue v Musejnku, mnoh v bvalm Svtozoru", mnoh i na jinm mst, ale nenapadlo nm nikdy, eby to mohly b ti dy tla, kter pro sv dobr strnky i prvnm zkladnm kamenem dje pisu eskho prvnictv bti mohou. Na vechen spsob zaala se spisem tmto vydatnji vyplovati mezera, ji jsme v na literatue dvno ctili; doucno jen, aby p. spisovatel rychle a stejn d mysln a dkladn pokraoval. E .. r. Vvin es kho prvnictv v strunm nstinu s obzvltnm ohledem na jeho zdroje podv Dr. Karel Jinsk. V Praze 1862. Nkladem c. kr. universitnho knhkupectv J. G. Calve. Str. 242 v 8. Jsou to smutn dob y nrodu naeho, e s e o v e sp e ne o domc zleitosti, o vlastn zjmy starati m. Na naich vyso kch kolch pstuje se msk prvo, u se nmeckmu prvu, kdeto domc uten prvo jako opovren haraburd darmo na svho vysvoboditele ek. Pstovn takov vdy bv nejvce lohou professora na universit o tom pednejcho, my se ho vak marn dovolvme. A proto jest nm kad pokus na drze tto vtanm kazem. 3I- li dokonal obraz zmn v oboru prvnch pomr shotoven bti, jest teba, aby jednotliv vjevy ve zvlt nch pojednnch objasnny byly. Resultaty pojednn tchto byve sestaveny poskytly b y dn celek. e se to u ns jet nestalo a ani stti nemohlo, jest pinou, - e v dle p. dra. Jinskho ne spatujeme ve, jak bychom si toho p li, jsme vak povinni snahu jeho uznati, j se dostalo naim prvnkm rukovti, kter a po tu dobu poheovali, a v n se p. spisovatel snail ve krtce umstiti, co v oboru tomto posud znmo bylo. E. .r.

echy, zem i nrod. Obra z statisticko-historick, j ej s pomoc jinch spisovatel vzdlal Dr. Fr. L. Rieger. Vyato ze Slo vn k a n au n h o. V Pra ze 1 8 63 , n k lad em k n ihk up ec t v I. L. Kober. Str. 602 v 16. S kamenopisn mapou krlovstv eskho z geogr. st. ve Vmaru. Co v ohledu na Moravu Knihou pro kadho Moravana" podnikl jednotlivec o sv ujm a na sv vlastn sly obmezen p. Brandl, to povstalo na pd esk spojenm silm nejvtenjch sil mezi spisovatelstvem eskm vedenm dra Fr. L. Riegera, v ohledu na echy v rozmru ovem velikolep m. Dostali jsme tuto knihu do ruky, kter nejenom vecky posavdn monografie krlovstv eskho, af si ji v ktermkoli jazyce vyly, v kadm ohledu da leko za sebou nechv, ale t svou vestrannou dkladnost a v tenou uspodanost vem podobnm monografim v evropsk lite ratue dstojn po boku se postaviti me. Hlavn lnky spraco vali muov na slovo vzat, jako Fr. Palack (polit, djepis a do r. 1526), V. V. Tomek (ostatek djepisu a hist. cirkevn), Fr. L. Rieger (polit, zzen, hospodstv atd.), K. VI. Zap (djiny vtvar nch umn), Leop. Zvona (djiny hudby), Karel KoHstka a Jan Krej (pomry prodn), J. E- Wocel (esk prvo), Rud. knie Thurn-Taxis (pomr koruny k Nm.), Vcsl. Zelen (hist. literatury), Jakub Mal (histor . jazyka, zemdlstv), Josef Erben (vodopis), Zeithammer (hlavn statistickou st), Ant. V. Moloch (zrst es. e, star rozdlen), Karel Tieftrunk (pomry nrodnosti, eme sla, obchod), Arn. Vysok (dje horniclv), Jan Palack (podneb), Em. Pwrkyn (kvtena, zvena) a j.; vecko pak srovnal a za okrouhlil Fr. L. Rieger. Rozvren jest cel ten spis na ti hlavn stky, z nich prvn jedn o pomrech prodnch (poloha, horopis, vodopis, podneb, kvtena, zvena), druh podv statistiku (obyva telstvo, vrobu, prmysl, obchod, crkev, kolstv, zemskou sprvu, zemskou stavu, sttoprvn pomry atd.), tet konen obsahuje djepis (historii politickou, crkevn, prva, literatury, k r sn h o u m n a vb ec snah vy ch, du evnch i hm otn c h ); a tak podn jest tm spisem v rmci obshlm pln obraz i viasti na i nrodu naeho a v eho toho, na em s e zakld minul slva a est nrodu, nynj cena a nadje do budoucnosti. Jen topografie schz, kter by se do tak psn vymenho plnu ji nebyl a mohla vtsnati. Jinak ale podv se tu v nejvt strunosti vecko pohromad a to s takovou dkladnost, s jakou na mnoze o mnohch vcech dosud u ns jet ani psno nebylo. Tisk jest nramn spor, jen bychom byli sob bedlivj korektury pli. Pidan mapa, na n tak rozdlen esk a nmeck nrodnosti barvami vytknuto jest, nle mezi nejpodrobnj a nejpilnji vy pracovan dla toho druhu. Z. Ceschichte tler Balle des Deutschen Ordens in Bhmen. Aus urkundlichen Quellen von Johannes Voigt, korrespondirendem Mitgliede der kais. Akademie der Wissenschaften im Auslande. Wien. Aus der kaiserlich-kniglichen Hof- und Staatsdruckerei. In Commission bei Karl Gerold's Sohn. 1863. Str. 62 v 4. Jakho vlivu mli v stedovku rozlin dov na spolenost lidskou, o tom nen teba slov iti; nebylo strnek ani v sou kromnm ani u veejnm ivot, jich by se byli na njak sp sob nedotkli. Ti tak jin jinak snaili se zadost uiniti tehdejm potebm lidstva, ano stalo se i nkdy, e d sv pvodn uren a zmry zmnil. Tak se nm to aspo zd o Nmeckch rytch: z ochrnc zbonch poutnk stali se stranmi dobyvateli a lu pii toho, co po nboenstv nejsvtjm jest nrodnosti. Jako vecky dy, kter v kickch vlkch povstaly, tak il se ry chle i d Nmeckch ryt a to pede vm v Nmcch a v ze mch sousednch, tedy i v cechch. Vystoupen jeho v cechch obral si p. Voigt za pedmt svho pojednn. Dle toho byli ryt ov Nmet ji ped rokem 1217 v Cechch usedl. (Ov em, my vme, e ji ped rokem 1215 osedli pi kostele sv. Petra na Po v podhrad Praskm, a e toho roku pozemky koupili. Red.) Krlov et od Pemysla Otakara I. a do Karla IV. podporovali d nejen udlovnm statk a stvrzovnm uinnch jim obdarovn, ale i vojensky v boji proti pohanskm Prusm, jako Pemysl Otakar II. a dobrodrun Jan, kter i vyjednvnm s krli Polskmi o jejich prospch se staral. V as nejvtho rozkvtu mli Nmet ryti dle Voigta v cechch a na Morav 18 kommend

288

Literrn repertoriuni. kter pedstavuj nynj msto Loket a zmenenou kopii vy obrazen Lokte ze 17. stolet. Pan Schmitt, znm vydavatel Lorencovch obraz pamtek romnskho stavitelstv v echch, nyn v Lokte ijc, podal tuto velmi zslunou monografii, ku kter uil nejvce pvodnch pra menv; jeho historie ostrosteleckho sboru Loketskho m vt ne lokln dleitost do sebe z t piny, e Loket a do konce 17. stolet byl mezi nejdleitjmi pomeznmi pevnostmi krlov stv eskho, a s mnoha p rotivnmi osudy ve vlkch se potkval. Vypisuje se tu tedy t znamenit st pbhv historickch, ptky manstva s pny liky, kte byli v 15. a 16. stolet zstavnmi pny na hrad Loketskm, pbhy za ticetilet vlky, a za v lek Marie Teresie o Slezsko, tak e sbor ozbrojenho man stva v Lokte skuten njakou historickou dleitost honositi se me. Z. Die SEderad-S&ule bei Brunn. Von Mor Trapp. (Vor getragen in der Sitzung der hist. stat. Section der k. k. m. schl. Gesellschaft fr Ackerbau, Natur- u. Landeskunde zu Brunn am 11. Sept. 1862.) Brunn 1862. Str. 22 v 8. S devorytinou. Pan M. Trapp, n piln spolupracovnk, pedevzal si, siln zachzejc gotick sloup u Brna, kter pod jmnem Zderadv slou p znm jest, ped zkzou zachovati a sbrku k tomu cli spsobiti. Proto t napsal pod hoejm titulem podrobnou monografii o nm, v kter svdomit vecko vyerpal, cokoliv k vyjasnn o pvodu tto pamtky poslouiti mohlo. Dovdme s e, e jmno Zderadv sloup" teprve r. 1727 potek svj vzalo, a e se jeho postaven na pamtku ped Brnem zabitho Zderada r. 1090 nevztahuje, akoliv nhodou prv v tch mstech, kde sloup stoj, ona kladn vrada se stala. P. Trapp mysl, e jej postavili v 14. stolet man Brnnt na znamen svho skladnho prva, a porovnv ten sloup s jinmi podobnmi pomnky z onoho vku v rozlinch mstech postavenmi. Z. Kirchliche Topographie von Mhren, meist nach Urkunden und Handschriften durch P. Gregor Woln, Dr. I. Abtheilung Olmtzer Erzdicese, IV. Band. Brunn 1862. Selbstverlag. Str. 398 v 8. Vysoce zaslouil topograf moravsk, kn. . Voln, kr se svm druhm velikm dlem hbit ku konci. Oznamujeme tuto pedp osledn svazek crkevnho mstopisu, kter obsahuje ostatek Olomouckho arcibiskupstv, pokud v politickm ohledu pod Rakouskou vldou stoj; v ptm, poslednm svazku pak nsledovati bude jet mstopis onch st star Moravy (Opavska a Krnov sk), kter se pod prusk panovn dostaly, ale proto z Olomouck crkve vyloueny nebyly. S rovnou dkladnost a plnost pojedn vaj se v tomto svazku dvoje arciprytstv, Mohelnick a Opavsk, v kterch se nalzaj dkanty: Mohelnick, Koldteinsk, Zbe sk, Rymovslt, ilpersk a umbersk potom Opavsk, Jokardovick, Bruntlsk, Hradeck, Osoblask a Krnovsk. Z. Die Jesuiten in Hniggraz. Von MDr. J. N. Eiselt, k. k. Kreisphysikus daselbst etc. (Vervollstndigter Separatabdruck aus dem Neuen Laus. Magazin" 39. B. 1. Hlfte p. 196. Grlitz 1862.) Kniggrz 1863. Druck des Lad. Pospil. Str. 27 v 8. Hlavn pramen tto prce byly Fr. Svendy mdn a hlinn obraz Krlov Hradce", nco jest vzato z 2. dlu Bienenberkovy historie Hradeck v rkp. a nco z pvodnch listin Hradeck dkan sk knihovny. Myslili jsme, e p. spis. podv tuto pspvek k hi storii osvty 17. a 18. stolet, anebo aspo njak anekdoty z teh dejho spoleenskho ivota anebo nco podobnho; vak nic toho tu nen, a tyto zprvy o dobrodincch Jesuitv Hradeckch, o fun dacch a p. ji nejvce odjinud znm, maj leda mstn zajmavost pro lidi, kterm toto ve jest jet nco novho. Z.

a konvent. Tyto byly v Chomutov, Kepn, Bilkovicch, Dobro vicch, Miletn, Jindichov Hradci, Nmeckm Brod, Krlov Hradci, Praze, Plzni, Hostradicch, Krumlov, Novosedlicch, Opav, Kenovicch, Blatn (Platten), Poln a v osad, ji p. spisovatel jmenuje Vitis (Vtz?). Mimo to mli patrontn prvo v nkolika mstech a nkolik dvor. Za Vcslava IV. poala se hvzda du Nmeckho kaliti, a a nkolikkrt nadje lep budoucnosti se za bleskla, nevrtili se pedel asov vce. Pinou toho byly pedn politick pomry za krle Vcslava IV., kter jsa v ptelstv s krli Polskmi nemohl ve sv zemi podporovati jejich hlavn neptele; nemn vak i padek kzn v du, jej velk zadluen statk nsledovalo. Nboensk obraty v Cechch musely chorobnmu jmn du nezhojitelnou rnu zasaditi, tak e koncem XV. vku z ech se ztrcej. Ku konci jest pidn seznam komtur ili kommendor v Cechch a osm listin z Krloveckho archivu. Vt st pojednn p. Voigtova opr se o spis Millauerv, a od konce XIV. vku o ty a dopisy, kter se zaslaly velmistru do Prus. Spisovatel se piinil, sebrati vecko, co se dalo pouiti, dokzal nm ale zrove, e jest nevyhnuteln poteb, abychom d ve ne se pustme do podrobnost djepisnch, djiny t jist ztm inali. Kdyby jich byl p. Voigt znal, byl by nejmenoval Pemysla Otakara I. druhm (II.) a druhho tetm (III.), ani by ho byl psal Primisla. Kdyby se byl lpe o prvnch pomrech eskch pouil, byl by nenael v Cechch v XIV. stolet nevolnk, a starou da veobec nou bernu nepoktil by beeren (Beren), ani by byl povaoval za utiskovn du, e byl vzn dati za potvrzen krlovsk, kdy koliv njak statek za jin zdun statek smniti chtl. E .. r. Das urkundliche Formelbuch des knigl. Motars Henricus Italiens aus der Keit der Knige Ottokar II. und Wenzel II. von Bhmen. Herausgegeben von Johannes Voigt. XIX. Band des Archivs fr Kunde sterreichischer Geschichtsquellen. Wien. 1863. Str. 184 v 8. Jak dleitosti pro djiny formule maj, o tom pojednal nejdve a nejdkladnji n Palack, a na jeho zkladech stavli pozdji archivn sekret Rockinger, Pertz, Wattenbach, Baerwald, a spisek tohoto poslednho nem mnoh o novho a zvltnho do sebe. Pro djiny esk jest sotva kter formul a uveejnn jeho tak vtan, jako tento, jej nm Voigt z bibliotky Krloveck po dv. Ltka formule tohoto jest vzata z pvodnch listin, kter se v archivu krl eskch Pem ysla Otakara II. a Vcslava II. nalza ly, a pad do asu' mezi r. 1250 a 1280. Mlo jen listin jest vtho aneb menho st. P. Voigt se domnv, e sestavo vatel formule tohoto jest Heinricus Italicus, jej ale nem za tu t osobu s notrem Pemys la Otakara II., Jindichem Isernskm, jak se to Palackmu zdlo, ale za notra Vcslava II., kter spis tento mezi r. 1283 1293 zhotovil. Co se obsahu te, jsou zde listiny jednajc o pomrech Otakarovch k Budolfovi I., o vyje dnvnch s Uherskmi krli, panovnky slezskmi, bavorskmi, pol skmi, braniborskmi, meskmi a jinmi. Jin listiny tkaj se eskho duchovenstva, esk lechty, eskch mst, eskho pe nnictv; mnoh vztahuj se k eskmu prvnictv, organisaci soud, hornmu prvu, dvorskm a sprvnm adm krtce, se stavovatel chtl podati vzorky pro kad mon pd, a tm se za bral do vemonch tehdejch pomr eskch. Mnoh listina ob jeviv se v naem formuli zachovala se jet v pvodnm znn, mnoh formule jest ji otisknuta v Palackho spise : Uiber die Formelbcher" ; jin mme zde poprv ped sebou. P. Voigt nm poskytl 189 listin, o mnohch vak pijal ovem jen regest, po nvad ji jinde z originl vydny byly. e uveejnn formule tohoto dleit jest, meme ji posouditi ze slov Palackho, kter jednaje v asopise musejnm o sprv zemsk prav, e nejlpe ns o pomrech tchto ve XIII. stolet pou tento formul, o nm mluvme. Litujeme toliko, e p. Voigt nevydal nadepsan formul pln; neb co se snad jemu nedleit zdlo, m ohlo mti pro vnitn djiny na vlasti velkou cenu. E . r. Geschichte der priv. Schutzen-Compagnie zu JF.Ibogen. Von Anton Prokop Schmitt. Elbogen 1863, im Selbstverlage der Schtzencompagnie. Str. 161 T 8. S dvma o brazy,

Oprava.
V lnku: O rodin Vis z Vetni. Pamtky 1862, str. 140, v 2. sloupci a 10. dky s hry po slovch: soudek chocholem ozdoben" pidej : kterto soudek nkter vtve rodu toho nosily t v slitu samm.

Tisk Jaroslava Pospila.

asopis Musea krlovstv eskho pro djepis hlavn esk.

Vydn archaeologickho sboru Musea krlovstv eskho nkladem Matice esk.
Redaktor K. VI. Zap.

Ronk X.

Dl V., seit 7.

Rok 1863.

Obrana nejstarch djin eskch

proti novjm tokm spisovatel nmeckch.
Od prof. V. V. Tomka. III. (Dokonen.) Od mru Forchheimskho jsou zprvy zdel nme ckch v echch po del as mnohem spoej ne dotud; co tm vyloiti se d, e vzjemn vztahy mezi echy a Nmeckem toho asu byly mnohem men. Regino vypravuje, e kdy synov ti krle Ludvka Nmeckho po smrti jeho (876) se rozdlili o i, Karloman krom Ba vor a Korutan s krajiti k tomu nleejcmi dostal tak i Slovan eskch a moravskch (regna Sclavorum Behemensium et Marahensium). Neznamenalo-li toto zase, jako pi podlen r. 817, e dostal Karloman poplatku eskho, myslil se tm na kad spsob nrok na od Nmc po sud neputn. Roku 880 pidaly se koisti chtiv zstupy ech k Milanm, Srbm a jinm sousednm kmenm slovanskm, kte po zprv o velk porce Sas v boji s No rmany neptelsky vtrhli do Durynska, potom ale poraeni jsou od Poppa markrab krajit Srbskho. Vce nen zmnky o cechch ani v letopisch Fuldskch ani jinde a do roku 890, a pedce byla to doba, kter spsobila nad mru d leit zmny v pomrech jejich. V ase po mru Forchheimskm stala se z Moravy velk e pedsevzetmi Svatopluka, jen mimo starou Moravu a doln Pannonii tak zem slovansk na plnoci od Tater a Krkono, potomn Malopolsko toti, Slezsko a Luici (zemi Milan) podrobil svmu ezlu. Tu se dostaly tak echy pod jeho vrchn panstv; ale jakm spsobem, nedovdme se ze zdel nmeckch, jak nm tak neposkytuj nieho o spsobu podmann ostatnch onch zem slovanskch. Letopisec Fuldsk dotk se toho jen po p leitost i pi vypravovn, jak pili echov roku 895 ku krli Arnulfovi do ezn. Pravf, e byli echov za del as pedtm ze spolenosti a z moci Bavor nsiln vytr eni (quos Zuentibaldus dux a consortio et potestate Baioaricae gentis per vim dudum divellendo detraxerat). To je tm nedostatenj, jeto z udlost, kter pedchzely mir Forchheimsk, a z mlen zdel nmeckch o tom, co by se as bylo stalo po nm, musme souditi, e t spolenosti mezi echy a Bavory a moci tchto nad onmi nebylo mnoho. Neodtrhnnl tedy Svatopluk ech od Bavor, nevytrhnul jich z jejich moci; ovem ale, kdy e jest o n sil, mohl spolek dle trvav mezi cechy a Moravany proti Bavorm ili Nmcm pozdji obrcen bti v pravou vrchn moc Moravan nad echy. Vce zpravuje ns Regino, opat Prumsk, kterak Svatopluk pozdji zael jet o krok dle, tak e dokonce i knec moci Pemyslovic v cechch uinil konec a po thl ji na sebe. Dle nho udlil krl Arnulf roku 890 krli" moravskmu Svatoplukovi vvodstv nad echy, kte do t doby mli nad sebou kne svho rodu a n rodu, a krlm Franskm vrnost slbenou spolkem ne zruenm zachovali. 23) O tto slben vrnosti a zacho vn j spolkem nezruenm ml opat Regino, jen bydlil daleko od ech, patrn myln pont ; to bylo vzato, jako co si pedstavoval opat Fuldsk, z pomr pozdjch, kter nastaly teprv po smrti Svatoplukov; a proto nejsp opat
23 ) Anno dominicae incarnationis 890 Arnolfus rex concessit Zuendiboldo Marahensium Sclavorum regi ducatum Behemensium, qui hactenus principem euae cognationis ac gentis super se habuerant, Francorumque regibus fidelitatem promissam inviolato foedere conservaverant.

37

290

Obrana nejstarch djin eskch proti novjm tokm spisovatel nmeckch.

Regino skutku onomu mezi krlem Arnulfem a Svatoplukem s strany udlen vvodstvi eskho pikldal jin v znam, ne kter v nm byl; ale e takov skutek se stal, bude se sotva moci s dvodem upti proti zpravovateli sou-" vkmu. Sjezd Arnulfa a Svatopluka stal se v msci beznu r. 890 v Omuntesberce v Pannonii, a na tomto sjezdu musilo se tedy stti ono udlen. Jist by Arnulf, kdyby byl prvem a dle vle sv mohl nakldati s dstojenstvm knecm, neb jak se u nmeckho dvora kalo, vvodskm v echch, nebyl propjil jeho mocnmu Svatoplukovi moravskmu z pouhho kmotrovstv, jak mysl Regino. Ale ovem pothl Svatopluk panstv nad echy ji dve nsilnm spsobem na sebe, jak naznauj letopisy Fuldsk; Arnulf pak, jemu tehdy zleelo jet na zacho vn ptelstv se Svatoplukem, odekl se jemu k libosti nrok krl Nmeckch s strany ech, kter dle veho po mru Forchheimskm tak mlo skuten platnosti mly, jako za asu vlky pedtm. Dle jasnch slov Reginovch mli echov a do onud sv domc vvody; jejich moc pela na Svatopluka. Ale pedel panovnick rod nebyl vyhasl; tedy musil na as bti odtitn od panstv; a to lze si pedstaviti tak, e Svatopluk, jen byl ji prv vy konval jistou vrchn moc nad echy, konen knata zem esk postavil na rovno s ostatnmi vojvodami v zemi, a knec moc; od onch nad tmito a dotud vykonvanou, vzal bezprostedn k sob. Mohlo se to stti pi smrti knete Boivoje nebo za jinou njakou pleitost jet za jeho ivota. Kdy pak Svatopluk uznal za dobr, promnu tuto skuten provedenou dti sob potvrditi krlem Nmeckm, byl pitom zmr jeho nejsp ten, aby kni cm eskm neb jejich stran v zemi petrhnul nadji, eby se mohli proti nmu dovolati pomoci krle Arnulfa, co potom stalo se pedce. Boivoj, jak jsme ji mstnji shledali, byl prvn z knat eskch, jen pijal kest, a od jeho asu zaalo se kesanstv iti po celch echch. Pozdj legendy, kter o tom e vypravuj ne Kosmas, udvaj, e Boivoj je dnou od velmo zbaven byl panstv a vyhnn ze zem; utekl pr se proto k Svatoplukovi do Moravy a pebval u nho, a pak povstnm vrnch svch v echch zase doel stolce. Musme tto povsti tolik nechati, e se dobe hod ku pomrm, jak za asu knete Boivoj e musily bti, jeto zem za jeho asu pozbyla neodvislosti, kterou byla pedtm ve dlouhm boji s Nmci astn zachovala. Domc nepokoje, ve kterch Svatopluk asi mocn zakro il ku prospchu Boivoje, usnadnily to nejspe, e zemi, kter a dotud byla ve spolku s Moravou, ji podrobil sv vrchn moci, a po smrti Boivoje snad i knec moc po thl bezprostiedn k sob. Dle tc -ito legend jako i dle Dalemila, jen psal na zatku 14. stolet, stalo se poktn Boivoje na Velehrad, ve hlavnm sdle pa nstv moravskho, kter prv proto bylo tak sdlem Meihodia co arcibiskupa. Krom prvnho

kostela sv. Klimenta na Levm Hradci uvod se v tche zdlech jet kostel panny Marie v Praze (to jest v nynj m hrad Praskm) jakoto vystaven od Boivoje. Nememe ani tmto dvma zprvm upti velk mry hodnovrnosti, uvce, e i Kosmas o okolnostech pi ktu Boivojovu, o naloen prvnch kostel v zemi a t. d. velicos vdl, eho jen myslil e nepoteb opakovati v dle jeho po zdlech, je uvod. Prv z tchto starch zdel pochz asi vt dl toho, eho se vykrlenho velija km pidnm dotme v pozdjch legendch. 24) Uvedenm ech pod bezprostedn panstv Svatoplukovo vystoupila moc jeho tak vysoko, e nemohlo nadlouho bti bez srky mezi nm a Nmecko -franskou. Prv ne minul rok od tak zvanho udlen ech od Ar nulfa Svatoplukovi, vypukla vlka mezi nimi, kter dn z nich nepebyl. Ku konci r. 894 zemel Svatopluk, a hned echov uili pleitosti, aby se od panst v moravskho zase osvobodili. V polovici msce ervence 895 pili dle vypravovn letopisce Fuldskho vichni vojvodov et, jejich pednmi byli Spytihnv a Vratislav (Vitislav!) ku krli Arnulfovi na snm sk v ezn, pijati jsou se ct od nho, a poddali se jeho vrchn moci rukou dnm obyejnm. Tedy se byli ji nco dve vytrhli z moci Moj mra, syna a nstupce Svatoplukova na Morav, a byli knec moc rodu Pemyslova zase obnovili povenm Spytihnva I., syna Boivojova, na stolec kne c. Aby se ubrnili pesile ostatn e Moravsk, dali se pod ochranu krle Nmeckho. Zd se proto pedce, e jim bylo v prvnch dvou l tech potom pestti tuh boje. Opt odebraly se hlavy lidu (gentis Behemitarum duces)nevme mysl-li se tu opt vichni vojvodov, ili jen dva synov Boivojovi, kne Spytihnv toti a bratr jeho Vratislav roku 897 k Arnulfovi, tehdy ji korunovanmu csai mskmu, do ezn, stovali si na velk ntisky od Moravan, a pro sili ho o pomoc. On je til a jim slibov al, propustil je estn obdarovan, a zdroval se cel podzim toho roku blzko hranic eskch (na plnonm behu Dunaje a na eznici), aby pispl echm ku pomoci, kdyby bylo po teba. Byl tm asi zamezen nov tok Moravan na cechy, a pozdji vypukly na Morav sam rozbroje povstnm Svatopluka mladho proti svmu starmu bratru Mojmrovi. Kdy csa Arnulf roku 899 zemel, vtrhli Bavoi spolen s echy r. 900 skrz jich zemi do Moravy a hu bili ji po ti nedle. Potom konen zaven jest mr roku 901 , aby se pedelo nebezpeenstv obapoln od Uhr, kteto vak nicmn v mlu ltech potom Moravskou i dokonce vyvrtili a i Fransko-nmeck zasadili rny tk.
") Gumpold sice pit zaloen kostela panny Marie v Praze Spytihnvovi, ale nejsp jen proto, e vdl o st tohoto kostela, ale nevdl o Boivojovi. Za pacholetskho vku sv. Vcslava in o nm zmnka legenda rusk o tm svatm.

Obrana nejstarch djin eskch proti novjm tokm spisovatel nmeckch.

291

Zrove s poddnm pod ochranu krle Nmeckho Arnulfa r. 895 stalo se, jak ji povdno, dle nejvy ku pravd podobnosti tak odtren od Moravskho arcibiskupstv a pivtlen ech k biskupstv ezenskmu, s kterm nevyhnutedln souviselo uveden latinsk liturgie. Spytihnv I. byl zakladatelem kostela sv. prvoapotola Petra v Budi, kter jsme poznali co semenit duchovenstva latinskho v Cechch. Od spolenho taen ech s Bavory proti Morava nm r. 900 pesychaj souvk zdla nmeck o echch zase docela na nkolik destilet. O tom, co se tehdy v echch dalo, dovdme se jen ze zdel o nco pozdj ch, dlem domcch, dlem cizch, kter vak, a celkem mlo postauj, tu pednost maj ped souvkmi zprvami letopisc rnskch 9. stolet, e nm pos kytuj vce nhledu do vnitka zem a nrodu ne ony. Jsou to hlavn souvk tm slovansk legendy o sv. Vcslavu, legenda o sv. Ludmile snad nemnoho mlad, kterou nalezl Wattenbach,45) Gumpoldova Vita S. Venceslai, nco ze dvou nejstarch ivotopis sv. Vojtcha, a zprvy Kosmovy, zakldajc se, jak jsme ji .podotkli, s velkou st na starch zpiscch. Pedn zpravuj ns tato zdla dostaten o rodo pise domu Pemyslova v ase po Boivoji. Ten ml za manelku Ludmilu, dceru Slaviborovu, vojvody Povskho, kler jemu porodila dva syny, Spytihnva I. a Vratisla va I., kte jeden po druhm nastoupili po nm na stolec. Vratislav I. zasnoubil se s Drahomi z knecho rodu pohanskch jet tehd Lutic z kmene Stodoran v nynj m Brandenbur sku. Ml s n ti syny, Vcslava, Boleslava a Spytihnva, a tyry dcery, z nich jedna sloula Pibislava. Stalo-li se petren posloupnosti Pemyslovic na stolci eskm Svatoplukem pi smrti Boivoje, to by byl Boi voj zemel roku 890 nebo snad 889, a to snad jet v l tech silnho mue, ponvad ho manelka jeho Ludmila pebyla jet asi o 30 let. Spytihnv dostal se teprv po smrti Svatopluka, tedy roku 894, nejpozdji jak jsme vidli r. 895, na trn svch pedk. Lta panovn jeho a jeho bratra Vrat islava daj se uriti jen na asi. Vratislav toti umel nedlouho ped zavradnm sv. Ludmily, kter se stalo dne 15. z 921.26) Smme- li se dreti doslovnho znn legendy ru sk o sv. Vcslavu, dle nho on se narodil, kdy otec jeho ji panoval, byl by Vratislav musil nastoupiti v panstv ji ped r. 903, ponvad Vcslavovi pi smrti otce jeho bylo 18 let. Spytihnv by byl dle toho panoval jen krtk as, na nejv 8 let. Jest ku pravd podobno, e nastoupil panstv jet mld, a e nezstavil potom stva.
Js ) Vyloil jsem sv mnn o st tto legendy ve zvltnm pojednn v asopise eskho musea 1860 str. 263, ku ktermu musm zde jen odkzati. 2S ) Dvody, pro neme rok mrt toho bti 927, vyloil jsem v pojednn prv dotenm.

Proto byl to snad ji Vratislav I., za jeho panovn vyvrcena jest e Moravsk od Uhr. Kdy star Morava upadla v poddanstv Maar, proti kterm kne Mojmr II. nejspe byl padl v boji, a kmenov slovant na zdlech Visly, na Ode i a k Labi severn od ech zase navrtili se k sv pedel samostatnosti: nestaila e Nmeck, jej ochran se byl odevzdal Spytihnv I., ji ani k hjen svch vlastnch hranic proti novmu nepteli zpadnho kesanstva. Stlaf po smrti csae Arnulfa pod panstvm dtte, Ludvka III. Vlastn vlada na jeho mst, Liutpold, markrab krajit eskho v Bavoch a mstodrc korutansk, padl v bitv roku 907, kter mela za nsledek podmann Pannonie a krajit Rakouskho a k Eni od Maar. Ludvk Dt zemel r. 911, j sa poslednm z rodu Karla Velikho v Nmcch. Tu se uvzal Arnulf, mohutnho markrab Liutpolda syn, ddin v pan stv nad Bavory a nad Korutany, zemmi, ve kterch skoro jedinch jet posledn Karlovic byl vykonval jakou moc; zatm pak Konrd, vvoda Fransk, zvolen jest za krle Nmeckho. Arnulf jeho (911918) i potom nstupce jeho Jindicha I. vvody Saskho (od r. 919) neposlouchal vce, nbr sp jet mn, ne byli prv vvodov Frani a Sat poslouchali poslednch dvou Karlovic; nkter as zrovna usiloval o plnou neodvislost. Tof obrys zevnjch okolnost, ve kterch se nach zely cechy za asu Vratislava I. Skladatel vl legendy rusk o sv. Vcslavu nazv Vratislava knetem slvy velik (velik slavoju); i nemusme toto brti zrovna jen za przdn slovo. Vdy mon jest, e se Vratislav ve pomrech, jak byly za jeho asu, choval staten. Lzef my sliti sob pitom zvlt, e uml pomrn astn brnili hranice zem sv proti Maarm, nyn bezprostednm sousedm svm, kte vecky okoln zem suovali vpdy loupenmi. Vychz s jistotou na jevo z potomnho sraen mezi echy a krlem Nmeckm Jindichem I., e se echy v ase ped rokem 92S nenachzely v dn odvislosti od Nmecka. Byl to tedy Vratislav I., jen se z n byl vyzul zase. To se stalo, ne- li prv, na kad spsob po vy men Karlovic nmeckch. Nebo Vratislav nemohl se mti za povinna ani k vvodovi Bavorskmu a Korutanskmu Arnulfovi, kter nebyl dnm krlem, ani k novmu krli Nmeckmu Konrdovi I, aby k nim setrval v posavadnm pomru chrnnce, zvlt kdy ani od toho ani od onoho neml se naditi ji dn ochrany. Ale vvoda Arnulf byl ten, pod jeho ochranou stl biskup ezensk, k jeho dioecez nleely cechy od asu Spytihnva I. On vykonval, jako jindy krlov, prvo investitury, to jest dle skutku dosazovn biskup ve sv zemi. Potud tedy byly echy tehd v crkevnm ohledu zvisl od Bavorskho vvody. Nebylo-li v tch okolnostech na kneti podnikavm, snaiti se, aby se zprostil i takovto odvis losti? Jest velikou otzkou, zdali vtaen ech 37*

292

Obrana nejstarch djin eskch proti novjm tokm spisovatel nmeckch.

do dioecez ezensk mlo telid platnost dle crkevnho prva, zdali bylo schvleno od papee. Nebof byl pape Jan IX. r. 899 konen k usilovn Mojmra II. osadil zase arcibiskupstv Moravsk, smrt Methodiovou uprzdnn; bylf stvrdil arcibiskupa a dva biskupy, Benedikta i Daniele. echy pak byly na kad spsob jen jednostranm skutkem svtsk moci oddleny od Moravy a piraeny k dioecez ezensk. Kdy tedy po toku Maar s Moravskou pominulo tak arcibiskupstv Moravsk, byla pedce jet monost, a jestlie nevkroily jinak mocn pekky, doshnouti neodvislho biskupstv neb arcibiskupstv pro echy. Z nkterch okolnost lze jest nm domnvati se, e se Vratislav I. zanel s touto mylnkou, a e se tak na njak as i zase vytrhnul z crkevnho svazku s eznm. e se vedle liturgie latinsk zachovala tak slovansk v zemi, ji jsme ukzali. Matka Vratislavova, svat Ludmila, zd se e chrnila ji se zvltnm zalbenm. Ona hledla k svmu vnuku Vcslavovi, aby se nauil psmu slovanskmu; vak dal jej potom otec jeho tak nauiti latin ve kole knsk v Budi. Znamenit jest pak, co prav del legenda rusk o slaven postiin sv. Vcslava. Vratislav povolal k vykonn tohoto obadu, v crkvi la tinsk nezavedenho, jak legenda prav, jakhosi biskupa" (jepiskopa jetera) se vm duchovenstvem, a slavnost ta bya pedsevzata pi zpvn liturgie v chrm panny Marie (na hrad Praskm). O jakmsi biskupu nebyl by pec legendista mluvil, kdyby byl myslil biskupa ezenskho co nepochybnho ordinaria zem esk. Tak jest pi zvltnm tom obadu prvnho postien vlas tko my sliti na biskupa nmeckho, v jeho dioecez jinak nebyl zaveden, jako pak i v echch pozdji o nm ji nic neslyme. Ale mon jest, e to byl nkter z biskup moravskch, kte byli musili utci ze zem sv ped moc Maar, jen nyn nachzel toit v echch. Vratislav mohl jeho potebovati, kdy se odchyloval zase od ezn. K tomu sammu mnni vede ns zprva, o n bude nm jet zmniti se doleji, o vojensk vprav v vody Arnulfa Bavorskho do ech roku 922, z n se d soudili o neptelskm pomru mezi nm a Vratislavem. Ten mohl mti pinu svou prv v rozepi o prva bi skupstv ezenskho. Moc knat eskch v zemi sam rozmnoila se za asu Vratislava, ne-li snad ji za Boivoje pibytm zem Povan k bezpostednmu panstv Pemyslovku, kdy vymel musk kmen tamjch vojvod bu ji Slaviborem, otcem sv. Ludmily, nebo njakm nm neznmm synem nebo bratrem jeho. Nalezneme! doleji ji jednoho ze syn Vratislavovch co oudlnho knete v zemi Povan; mon pak, e ji Vratislav sm za ivota starho bratra svho Spytihnva tam pjjnoval co dln kne, a e v t vlast nosti byl roku 895 u dvora krle Arnulfa v ezn. Po vliv vak pro nejvy moc knat zemskch byla mu -

sila naproti tomu ji tehd vzrsti moc vojvod Libickch, pedk sv. Vojtcha, ve vchodnch stranch zem esk, akoli, jak myslme, nejvt rozen panstv jejich pi pad do asu o nco mlo pozdjho. Ze zprv Brunona, druha a ivotopisce sv. Vojtcha, o rodin tho soudme, e ji za asu Vratislava I. nebo jen o mlo pozdji byla ve svakovstv s Arnulfem Bavorskm.87) Jet se dovdme o Vratislavovi I., e od nho vystaven jest kostel sv. Ji na hrad Praskm. Ponvad ctn tohoto svatho ryte zvlt rozeno jest v crkvi vchodn, mon e i to nen zc ela bez vznamu o sp sobu smlen tohoto knete. Po smrti Vratislavov nastalo v echch vldastv ensk, kter dle veho pineslo zemi mnoho svzel. Po nvad toti Vcslavovi, prvorozenmu synu Vratislavovu, bylo teprv 18 let, jest sice posazen na stolec knec, ale vlda odevzdna zatm ovdovl knn Drahomii. Ta se dala neznmm podntem svsti k zavradn tchyn sv Ludmily. Dne 15. z roku 921 v as veern obstoupena jest Ludmila na vdovskm sdle svm Tetn brannmi, jejich vdci Tuna a Komo, dva 'dvoan, jim za mld jejich byla prokzala mnoho dobrodin, s nkolika pomoc nky vtrhli do vnitka jejho obydl, pepadli ji ji v po steli a zardousili. Drahomi zmocnila se potom jejho jmn, obdarovala vrahy jej a jejich pbuzn, a povila jich k nejvymu dstojenstv a vplyvu pi svm dvoe. V ta kovm postaven nejen hili v nejvtm oplvn, nbr vyneli se tak hrd nade vemi, tak e si brzy spso bili obecnou nenvist. I knna po ase rozhnvala se na n, a uzavela konen zkaziti je. Jak bylo to znamenati, utekl Tuna se vm ptelstvem svm jet v as ze zem, a nikdo z jeho rodu vckrt se nenavrtil do Cech. Komo, kter se pedn skryl s bratrem svm, chtje se tak zachrniti tkem, jest chycen; oba dva jsou postaveni ped soud zemsk, od nho odsouzeni a odpraveni. Prv pak, ne byli postieni, byla knna vecky jejich rodu, od nejmenho do nejvtho, dala schytati a odpraviti meem. Tak vypravuje skladatel nejstar legendy o sv. Ludmile. Skladatel vt legendy slovansk o sv. Vcslavu, kter knny Drahomie et a proto zavradn Ludmily docela pomj mlenm, vypravuje toliko vbec, kterak mui et" zhrdli a proti sob povstali, kdy byl Vcslav
") Bruno nazv otce Vojtchova Slavnka blzkm p okrevnm csae Jindicha II. Tento pochzel z mlad linie domu Sa-skho, jeto panovala v Bavoch. Ponvad jest nepodobn, eby se byl stal satek mezi rodem Saskm, kdy stl ji v krlovskm dstojenstv, a jakmkoli vojevodskm rodem eskm, a rovn tak, eby se byl stal ji prv, ne byl Jindich Ptnk krlem, protoe tehd Sasy byly pedce pli vzdleny pomr eskch; d se pokrevenstv ono mezi domem Slavnkovm a mlad linii krlovskho rodu Saskho nejpirozenji vyloiti tudy, e byl njak star satek mezi rodinami Arnulfa a vojvod Lihiekch. Vy-! slo>il jsem se o tom e v asopise eskho musea Is58, 481 sled

Obrana nejstarch djin eskch proti novjm tokm spisovatel nmeckch.

293

jet mlad. Musila zajist cel zem bti v prudkm po hnut z tchto pbh. Bylo to nepochybn jet za hrdopynho vladaen dvou vrah Ludmilinch, e vvoda Bavorsk Arnulf roku 922 s vojenskou moc svou vtrhnul do ech. Ve dvojch starch letopisech bavorskch nachzme zprvy o tto vprav, ale tak krtkmi, suchmi slovy, e z nich nelze nieho vybrati sob ani o pin ani o vpadku tohoto podniknut. V pedpokldn, e byl Arnulf ve svakovstv s tehdejm vojvodou Zlickm na Libici, domnvme se, e stl ve spolku s nm. Kosmas znal hrance velkho panstv vojvod Libickch, jak byly za asu Slavnka, otce sv. Vojtcha. Zaujmalo tehcl celou vchodn stranu Cech, tak e hraniilo na plnoci se Slezskem, na jihu s Rakousy a jet i s Ba vory proti Passovu. Nkdej upy Doudleb a Notolic (Netolick) byly koninou jeho na stran tto posledn; uprosted zem pak vztahovalo se nad Prahou a jet nco za Vltavu, tak e nkdej sdlo Kzino na pravm fcehu Me u Zbraslav nleelo k nmu. Ponvad nelze dokonce mti za to , eby moc tchto vojvod byla se ila v asch po sv. Vcslavovi, toti za mocnch dvou Boleslav, proto musila bti rozshlost jeho ji prv tak velk jako za as Slavnkovch. eby ale bylo ji prvotn bvalo tak velk, ned se rovn mysliti; nebo pak by kmen Zlian byl ml vce ne tetinu cel zem; on by i)yl musil bti panujcm v zemi, co pedce nebyl; tak pak nachzme zvltn kmenov jmno Daudleb v tto .sti zem, kte musili mti sv vlastn vojvody prvotn; Vitorad a synov jeho, dle podobnosti vojvodov Vitorazt, tam prv pipadaj; tak tak dle v ku pravd podob nosti i onen vojvoda, jeho dcera se svatebn druinou fepadena byla od Nmc na cest do Moravy. Konen nleelo nkdej sdlo Kzino (ve jedno zdali skuten nebo domnl) s mstem, kde stla jej mohyla, dozajista prvotn ku krajin vlastnch ech, k ouzem bezprostednho panstv Pemyslovic. Musilo tmto teprv bti od ato. Tedy pedkov Slavnkovi, kte byli prvotn vojvo dami jednoho kmene Zlian a sdlili na Libici, nepochybn odtud ji bhem 9. stolet sv panstv rozili na vce kmen jinch ve vchodnch stranch zem, bud snad ddictvm bu iak nsilnm spsobem; polom pak zdvihli se k dalm vbojm vlkou s knetem zemskm. Doba, ve kter slab ruka ensk vldla, a zem roztrena byla stranami, hodila se nejlpe k takovmu pedsevzet; a pedce nebylo se as dalo vyvsti i tehdy bez pomoci ciz. Jest tedy k ve podobn, e vvoda Bavorsk vtrhnutm svm do ech roku 922 vojvodovi Libickmu, kter jemu byl pokrevn, mocn pispl k dalmu rozen panstv jeho. tm srovnv se tak smr, ve kterm se rozen toto stalo, toti hlavn kjihu, kde sousedily zem Arnulfovy. On snad vtrhnul od Passova nebo jet spe od Lince, a hledl pitom se sv strany prospchu svho biskupa

v ezn; s jakm inkem, nelze posouditi. Na kad spsob musme si mysliti, e se prva dioeceznsk bi skupstv ezenskho v celm objemu rozenho nyn panstv Libickho uznvala; kdeto Drahomi zlou povst pronsledovnice duchovenstva ano i kesanstva, ve kter jest u Gumpolda biskupa Mantuanskho, nikoli vak u starch legendist slovanskch, snad tm si spsobila, e se pro tivila posluenstv k eznu a zastavatelm jeho mezi duchovenstvem v zemi sam. K uren asu bylo by podstatnm prospchem, kdybychom vdli rok, kterm Vcslav svat povaovn byl za plnoletho a tudy schopnho k samostatnmu nastoupen panstv. Pohchu nemme o tom dnho nvt. Kdy 18. rok nepostaoval, byl to snad d vadct a ji na nejv tyryadvadct. Dle toho by byl Vcslav nastoupil v panstv asi roku 923 nebo zase roku 927. Prvn podob se spe. Pod vy moc Vcslavovou obdrel mlad bratr jeho Boleslav zemi Povan neb aspo st j za svj podl otcovskho panstv. Tam vystavil hrad dle jeho jmna nazvan Boleslav (starou). Skutek krvav libovle, jej pitom vyvedl s velkou smlost!, popadnuv jednoho z velmo, kte s odvolnm na svou starou zvyklost odporovali jeho rozkazm, z prostedka shromdn a hlavu jemu utnuv, spsobil mu ji tenkrt jmno Ukrutnho (sae vus Boleslaus). Druh bratr Vcslavv Spytihnv bezpo chyby ji tehd nebyl na iv. Sestry tyry provdny jsou, jak prav legenda rusk, do rznch knetstv. Lze pitom mysliti jak na kn ata slovansk v sousednch zemch, ku p. ve Slezsku nebo v Luici, tak tak na toho neb onoho ddinho vojvodu v Cechch, kter se jet zachoval. Pibislava, jedin z nich, jej jmno zachovno v pamti, zd se e co vdova pila zase zpt do Prahy, kde byla pohbena v potomnm chrmu pn sv. Vta. 2S) Do prvnho asu po nastoupen Vcslava v samostatn vladaen nle asi, co nm vypravuj legendy slovansk o rznici mezi nm a matkou jeho. Zitn velmoi na dvoe knecm hledli spsobiti svry v rodin knec a donesli Vcslavovi, e se bratr jeho Boleslav s matkou a s lidmi jeho spikl proti nmu, a e jej chce pipraviti o ivot; ujiovali jej toho tm snze, ponvad pr Drahomi tak zabila bbu jeho Ludmilu. Vcslav dal se tm popuditi k vypovdn matky sv na Bude; ale brzy poznal se v kivd, pivedl matku se ct zpt do Prahy, a nejnnj cho vn mezi n a synem bylo odtud stl a do smrti jeho. Poznvme z tchto pikl dvorskch, jako ji tak z onch kter byly netoliko po smrti svat Ludmily, nbr bezpochyby tak k n zavdaly pinu, ponejprv povahu nov sluebn lechty esk, kter knatm byla npomocna k utlaen samosprvy kmen, k odstrann moci kmeno vch vojvod, za to pak mla odmnu v adech a dstoj nostech j ud lovanch na dvoe knecm i v upch, ale
*) Viz Scriptt. rer. Boh. II. 393,

294

Obrana nejstarch djin eskch proti novjm tokm spisovatel nmeckch.

tak zhy podncovnm nebo pouvnm rznic v rodin knec hledla povznesli sama se be. Tak se nm jev pozdji docela jasn za asu nejstarho letopisce eskho Kosmy, kler ji l tak, jak ji znal z vlastn zkuenosti. O svatm Vcslavu podv nm nejstar latinsk ivotopisec, Gumpold biskup Mantuansk, obrazu takovho, kter jest v odporu i se zprvami starch legend slovanskch i s pedstavenm lidu eskho ve starm ase. Gumpold popisuje nm svatho dle svho vkusu, knete toti, kter se pro samou pobonost s nechut odvrac od povinnost vladae, ano zrovna se oddv pobonm hrakm, dle kterch jev se nm co slabho ducha blouznivec. Tak jeho neshledvme dle prostho vypravovn legend slovanskch, a docela jina obraz mli na mysli sta e chov, kte malovali svho svatho ddice na koni, s ko rouhv a s meem, kte chovali heim jeho a koili brn nou co svat ostatky, kte zpvali pse Svatovcslavskou ped bitvami, ctce se silnmi pod jeho mocnou ochranou. To je podobn obraz, jak sob Ulii pedstavovali svho svatho krle tpna, obraz panovnka rovn kesansky pobonho jak silnho a moudrho. Vypsn Gumpoldovo protiv se nm, kde jej zdrav smysl tak opout, e klade svatmu do ust takov slova proti vlastn matce, jakch dobr syn na dn spsob uvati nemohl. 29 ) Jestlie v tom prv nejhrubj i se jev rozdl mezi Gumpoldem a legendami slovanskmi, vak Gumpold zde onde pi chz v odpor sm s sebou. Jednou m Vcslav mysl, postoupiti panstv Boleslavovi, jti do ma a vstoupiti tam do kltera; potom zase zdren jest s cesty zamlen do ma dychtnm Boleslavovm po panstv, tak e se zd, jakoby skuten bylo nco pravdy v tom, e chtl Vcslav do ma cestovati, ale e Gumpold tto cest podkldal jin ne skuten jej el. Na jinm mst prokmit pedce tak nco ze siln vladask po vahy Vcslavovy, jakkoliv ji Gumpold vude jinde skrv ped nmi. 30) Nememe tedy na len Gumpoldovy Vita S. Wenceslai, kter dosti
29 ) Mlad VcsJav vykld vrnm svm sen nsledujcmi slovy: Domorum namque visa destructio felicem aviae meae Liudmilae, sanctae ac venerabilis matronae, portendit obitum. Quae videlicet matris meae tam genere quam operum etiam inquinatione gentilis, furiali cum aliquot ministris ad scelus aeque paratis facta conspiralione non multum hinc processuro tempore clanculum irruentibus perversorum armis pro Christiani nominis ac lide i professione corporis crudelem subibit passionem. Porticus autem, ut visio testatur, populis deserta amplitudo clero nostro, inluso tutamine, miserabiletn praefingit e regno expulsionem totiusque substantiae non debitam ainissionem. Enim vero execrabilis memoriae genitrix mea sectae vtali, quam pro toto posse confiteri, colere cordetenus sequi et a mae insto et posthac aliorsum inrevocabilis instabo, mordaciter intidens, eosdem diversorum clericos ordinum, quia mecum sentire non negant, ope terrena privatos, regno severius ejectum iri molitur. 30 ) Vcslar mluv k velmom eskm: Sed puer ego in prin ciptm vestra censura pati mortuo natu fratribus major succe dens, per legum frena moderata et rem pablicam Deo praestruente disposui, et patriain contra infestantium molem pro viribus tutavi.

dlouho pravou podstatu Vcslavovu stavla v neprav svtlo, dokonce dn vhy klsti, a proto drme se krom toho mla, eho nm poskytuje skutenho, skrovnch zprv, kterch nabvme ze zdel starch, a z domcho podn, pokud se zachovalo co nezvisl od Gumpolda. Dalemil a nejstar legenda jazykem eskm psan nebo do nho peloen o sv. Vcslavu asi z tho asu vypravuj nm o jaksi vlce mezi Vcslavein a Radislavem tehdejm vojvodou Zlickm, jeho sestencem nazv Dalemil jinde Slavnka, v prvnch zatcch panovn Vcslavova. Kdy mlo pijti k bitv u itome (nyn Stolmie bl eskho Brodu), podval Vcslav protivnku svmu souboje, aby uetili krve svch poddanch; Radislav, jen podn pijal, aby se nedal zahanbiti, pozbyl pr vak srdce, kdy spatil najednou Vcslava uprosted mezi dvma an dly a k kterak se tpytil na ele jeho, tak e pr padl ped nm na kolena a prosil o milost. Nememe tto povsti upti zkladu djepisnho, ponvad spov aspo na znmosti o nkdejm panstv jakchsi mocnch kmenovch vojvod v tchto stranch, o kterm mme od jinud zprvu jistou, a ponvad shledali jsrne j prv k ve podobnost, e okolo toho asu byla njak vlka mezi tmito vojvodami a knaty zemskmi. Kdy byl vojvoda Libick roku 922 uil nezletilosti Vcslavovy k vboji proti nmu, zdvihl snad mlad kne, jak brzy ple itost toho dopustila, vlku proti nmu, aby jej pipravil zase ku pedelmu stavu. Nebyl to tentokrt, jak Dalemil mysl, Radislav, jen se dal v tok; nebo Zitomi l eela v up Kouimsk a tedy ne v zemi Vcslavov, nbr v zemi jeho protivnka. Ovem ale byl on se prv (roku 922) odvil nespravedlivho toku, a tak dal Vcslav jen svho zase zpt. Pokud pak vlastn bh a konec ro zepe s tm se srovnval, co nm o tom vypravuje Dalemil nebo legenda, nelze nm posouditi. Mon e i tentokrt vlka domc v cechch souvisela s pomry zahraninmi. Toho asu bojoval krl Nmeck Jindich I. s nrody slovanskmi v Polab s trvalm inkem. Roku 927 pemohl Stodora ny v Brandenbursku, z nich pochzela matka Vcslavova Drahomi. Hned pak potom roku 928 vtrhnul s celou vojenskou moc svou do ech, a tu thl s nm, jak udvaj bavorsk zdla ve k roku 922 uveden, tak Arnulf vvoda Bavorsk. Vcslav musil pesile ustoupiti, ne bez boje, jak vysvt ze slov zdel sporch, tak e se Jindich I. dostal a ku Praze. Tu se poddal mlad kne, a zavzal se k odvdn poplatku, po em krl Nmeck odthl zase. 31) Jestlie vpadek neovnil snah Vcslavovch, aby echy zachoval v nezvislost od e Nmeck a obnovil
"} e nebylo pitom bez boje, vychi ze slov Continuatora Reginonis: Henricus rex Boemos hostililer invasit, et praestanle Deo fortiler superatit. S tm se tak srovnv vraz v letopisch bavorskch i p itom docela skoupch: Heinricus rex et Arnoldu? dux Boemos vincunt.

Obrana nejstarch djin eskch proti novjm tokm spisovatel nmeckch.

295

knec moc uvnit tak, jak byla za jeho otce, d se to vyloiti z tkho poloen jeho, ponvad byla proti nmu netoliko moc celho Nmecka zase obnoven ano rozmnoen, nbr ml zrove tak zpas v zemi sv vlastn s neptelem domcm. Dle pbuzenstv mezi Arnulfem a rodem vojvod Libickch jest se tuze snadno domysliti, e ti zleitosti, toti krle Nmeckho, aby echy uvedl zase v poplatnost, vvody Bavorskho, aby zachrnil crkevn moc biskup ezenskch nad echy, a vojvody Radislava, aby se zachoval v dren svho daleko rozshlho panstv, ly spolu zajedno. Vcslav poddal se nyn okolnostem, kterch zmniti nemohl. Krli Nmeckmu prokzal se netoliko vrnm v dren smlouvy ji zaven, nbr i ochotnm v propjovn se dleitmi slubami, m zskal si zvltn jeho nklonnost. Duchovn moc biskupstv ezenskho uznal bez dalho rozpakovn; docela se oddal svatmu Emmeramu, jak se o tom vyslovuje vt legenda rusk. Panstv vojvod Libickch zstaveno jest sice, jak ukazuje pozdj stav vc, pi sv velk rozshlosti, kter bylo doshlo nsilnmi pechvaty; ale snad ji Vcs lav od t chvle, co byl za dobr s krlem Nmeckm, vy moc knec nad driteli jeho pivedl zase dokonale ku platnosti, jak ji spatujeme v skutku v ase pozdjm. Bylo-li jednou z nejpilnjch p Vcslavovch, sta vti po vech hradech sv zem kostely, kterch poet byl dotud asi vdy jet mal, dosazovati k nim etn ducho venstvo a zaizovati ve, eho poteb jest k dn slub bo; vychzelo to jist z hlubokosti srdce jeho; vrouc nbon mysl byla nejopravdovj pohnutkou k tomu. Ale zrove inil to z pravho uven, e toho dal prospch zem a nrodu jeho, aby v nich zjednal hlub koeny kesfanstv a rozshl zklady dm crkevnm. Pokud toho nebylo, nedalo se pi tehdejch okolnostech snadno doc liti samostatnho opaten zem v crkevnch vcech. Vcslav, jak prav legenda slovansk, povolal duchovn vech nrod do zem, to jest pijmal je, odkud bylo jich do stati, pokud nebylo v zemi sam opateno pibvn jich dle poteby. Tudy asi spsobenm biskup ezenskch pibylo do zem zvlt mnoho kn nmeckch, a prv tm musila liturgie latinsk dochzeti vdy vtho roz en v zemi, jeto slovansk se sice zachovala vdy, ale odtrena jsouc od spojen se starmi sdly svmi vtlaenm se Maar, musila pozbvati vdy vce pdy. Pitom mohlo bti zaloen zvltnho biskupstv pro echy vdy konenm clem snah Vcslavovch. Je-li pravda, jak vypravuje Gumpold, e zamlel cestu do ma, nen nic ku pravd podobnjho, jako e krom pn, aby poznal sted kesanstva, zamleno od nho zaveden bezprostednho spojen se stolic papeskou. Pzn papee i krle Jindicha mohl Vcslav doufati v obdren zvltn stolice biskupsk pro svou zem i proti vli vvody Bavorskho.

Z kostel Vcslavem vystavench zaujmal chrm sv. Vta, patrona Sas, msto zvlt znamenit. Patrn zavdal ohled na krle Saskho Jindicha podnt k tomuto zasv cen. Vcslav vybral pro nj msto v prostedu hradu Pra skho mezi dvma starmi kostely panny Marie a sv. Ji. Vystaven jest s povolenm zvlt vydanm biskupa ezenskho Tutona a od nho vysvcen, dle eho staven jeho pipad k ltm 930 a 931. Ale z nejlep innosti sv vytren jest Vcslav ped asnou nsilnou smrt. Lstiv velmoi, kte pozdvienm jednoho lena rodiny knec proti druhmu sebe samch chtli povznsti, namluvili bratru jeho Boleslavovi, jestlie Vcslava nepedejde, e pijde jm o ivot; i podvali mu slueb svch proti nmu, jako pr vce jemu pejce. Bo leslav, jen sm dychtil po panstv, dal se svsti k zavradn bratra, a smluvil se s nimi o to. V den sv. Em merama, to jest 22. z roku 935 vzata jest rada, aby byl Vcslav k tomu pivben ke dvoru Boleslavovu. Ponvad o posvcench jezdval rd po kostelch, pozval jej bratr jeho ku posvcen do svho sdla, Boleslave. To bylo v nedli dne 27. z. Vcslav piel, a chtl po skonen slueb boch, to jest nejsp odpoledne, jeti zase nazpt do Prahy. Ale Boleslav zdrel jej z toho, prose velmi, aby zstal do zejtejho dne a se veselil; v dyf e pit jes jet vecko. Vcslav uinil bratrovi po vli a zstal. Vsedl si na kon a bavil se s jinmi hrou ve dvoe pi palci Boleslavov. Tu ho dola tajn vstraha od nkoho, e jej chce Boleslav zabiti. Vcslav nevil a poruil to Bohu. V noci potom radili se velmoi vespolek a s Boleslavem v dom Hnvsov, nejsp jednoho z vych sluebnk Boleslavovch. Tam se uzavelo vykonati skutek asn rno. Kdy v pondl, dne 28. z, jet ped rozednnm zvonili na jitn, vstal Vcslav dle svho zvyku s postele, aby el do kostela. Tu ji vrahov na hali. Ve vratech domovch potkal jej Boleslav, kter ml sm uiniti prvn rnu. Vldn oslovil jej Vcslav, chvle si vesel ver, jej pr udlal mu vera. Tedy ti dnes posloum jet lpe," odpovdl Boleslav, tasil me a sekl mu po hlav. Vcslav se rn vyhnul, volal: Co in?" popadl bratra silnou rukou, porazil jej na zem a padl pitom na nj. To ti Bh odpusf, brate!" byla dal jeho slova. Ale v tom piskoili pomocnci Boleslavovi. Tua byl prvn, jen sekl Vcslava do ruky. On pustil bratra a utkal ka kostelu blzkmu. Tu jej pepadli dva ze vrah, Cesta a Tira, a porazili jej ve dvech kostelnch; Hnvsa, jen piskoil, probodl jej meem v bok; tu vypustil Vcslav ducha. Potom p ili jet sluhov sprostj a rozsekati zabitho na kusy. Mezitm napadeni jsou tak vrn kn ete; jeden z nich, Mstina, jest zabit; jin zachrnili e tkem. Duchovn pHchyln zabitmu kneti jsou oloupeni a vyhnni ze hradu, eny jejich dny jinm mum; to zd se e byly jet vbuchy smlen pohanskho, jeto

296

Obrana nejstarch djin eskch proti novjm tokm spisovatel nmeckch.

u mnohch pevldalo. V tom dn zvolal Tira na Boleslava : Nyn pjdeme na knnu (toti na Drahomi), abys byl zprotn pojednou bratra i matky." Ale Boleslav jej zdrel, prav, t eby mohli dostihnouti tak jin jet. I Drahomi byla, jak z toho vidti, s Vcslavem pi la do Boleslave. Ke hlasu o spchan vrad bela v nejvtm leknut k m stu ped kostelem, kde ho vrahov byli nechali leet. Knz Krastj byl tlo poloil ped ko stelem a pikryl tenkm pltnem. Tak je spatila neastn matka. S nkem a kvlenm padla na nj a tiskla jej k srdci; potom sebrala jet oudy a stky tla sem tam lec. Tce splatila toho dne vinu krvavou, kterou byla nkdy ppchala na Ludmile. Neodvila se odnsti tla do svho pbytku, ne v jizb knze jednoho (zd se e se mysl t Krastj) dala je zmti a oblci v roucho umrl; potom poloeno jest uprosted kostela. Tu dostala knna nvt, e s i j ukld o ivot. Ve strachu dala se ihned na tk a astn ula tm, ktei beli za n z roz kazu Boleslavova. Zachrnila pak se v Charvtech, to jest u nejblich soused posavadniho oudlnho knetstvi Boleslavova na plnonm pomez zemskm. Tito musili tedy nestti jet pod bezpostednm panstvm knete zem skho. Jest velmi na snad domnn, e teba nkter z dcer Drahominch byla provdna za vojvodu jejich. Snad e to byla Pibislava, ponvad ona, jak jsme ji ukzali, nejsp zemela jako vdova, a prv tak podob se, e rodina vojvod charvatskch brzy potom vymela; nebo pozdji nen ji dnho sledu po samostatnosti Charvt. Tlo Vcslavovo jest potom z rozkazu Boleslavova estn pochovno. Knz Pavel, kter byl prv pebval na dvoe Ludmilin a tak tuto svatou muennici byl po choval, vykonal pohebn slavnost, k emu jej Boleslav obzvlf povolal. Jest obvykl, podkldati zavradn Vcslava bratrem jeho pohnutky politick, domnvajc se, e byli velmoi et nespokojeni s odvislost od Nmec, kterou pr Yc slav zavinil svou nestatenost; Boleslav pr, jen smle elil vzhru, byl proto oblbenj. To jsou domnnky, kter mohou povstati, kdy se Gumpoldovo pevrcen

vypsn o Vacslavovi vezme za historickou pravdu. Ve zdlech starch nenachzme dn piny k tomu. Co spsobilo krvav onen in, nebylo nic jinho ne panstvchtivost od Boleslava a hrub zitnost jeho pvrenc ze lechty sluebn; zdlo vdy stej n, z kterho polo tolik jinch krvavch pbh jak v dom Pemyslovic tak v panovnickch rodech jinch zem v onch stoletch. Ovem spsobil si Boleslav zabitm bratra svho ihned vlku s krlem Nmeckm. To byla vlka mstn. Jindich I. a po brzk jeho smrti (936) syn jeho Otto I. chtl po krati zloin spchan na Vcslavu, jen onomu vdy by! vrnm, a pitom nejsp uiti pleitosti, aby echy uvedli pod t jho. Jet jednou nalezl se vojvoda esk (subregulus), kter se hned spolil s cizm neptelem proti novmu kneti zemskmu. Nejsp to byl posledn ddin vojvoda Luan.32) Ale Boleslav se brnil udatn, porazil vojsko nmeck na hlavu pi prvnm vtrhnut jeho do zem (936) a pemohl svho odbojnho poddanho. Po 14Ietm trvn vlky vtrhnul csa Otto I. a do vnitka zem (950) a pinutil Boleslava vzdti se. Nedoshl tm nieho vce, ne obnoven pedel poplatnosti ech. Ale tu doly echy zas prv tam, kde byly za svatho Vcslava roku 928. Spatujeme pak, e od t doby Boleslav I. zachovval tou politiku, na kterou byl Vcslav nastoupil. Snail se o do br srozumn s csaem Nmeckm. Ale okolnosti asu byly potom jemu pznivj ne prv jeho bratru. Ve spolku s Ottou I. zvtzil nad Uhry, odal jim starou Mo ravu, uvedl Slezsko a Krakov pod sv panstv, a zaloil i takovou, jak byla nkdy Moravsk za Svatopluka. Zavedenm ptelskho spojen s Polskem, kter se tho asu zaalo iti, utvrdilo se nov postaven ech jett vce. Odtud ponaj si tak mocnji v pomr ech svchk Nmecku; Boleslav II. doshne konen zzen zvlt nho biskupstv Praskho pro celou svou i; a v zemi zajde posledn dotud samostatnj moc vojvod Libickch pemoenm syn Slavnkovch. Svrchovan panovnick moc Pemyslovic dochz sv ho vrchu.
32 ) Viz o tom pojednn m astji uveden v asopise eskho musea 1858, 500.

Velehrad.
Od Vine. Brandla. (Dokonen.)

II. Kest Boivoje a tiscilet pamtka.

e lid moravsk velou lskou po vechny vky lnul k svatm apotolm slovanskm, dosvduj, jak jsme svrchu podotkli, mnoh tradice o mstnostech, kter s pamtkou Cyrilo-Metodjskou nerozluiteln spojeny jsou. Dobrodin,

pedkm naim svatma bratroma uinn, nebylo vnu cen, a takt dobrovoln byla cta, kterou lid jim proukazoval. Kdy biskup Olomck Jan VII. roku 1349 na den devtho bezna ustanovil vron svtek ss. Cyrila a Metodia, vyslovil a potvrdil crkevn vnost jen to,

Velehrad.

297

eho lid nbon vele si dal. Nyn nm nastal rok tiaedest, kterm se dopluje pln tiscilet pchodu blahovst slovanskch na Moravu: nebyl-li tedy lid eskoslovansk nikdy chladn v ct apotolv svch, mus v nastvajcm roce tm veleji osvditi vdnost svou k onm mum, ^kte vrou Kristovou zachovali ped km naim nrodnost, politickou samostatnost a zrove zklad poloili k literatue slovansk. e Moravan pinu maj, rok tento pamtn velkolep slaviti, o tom nikdo a posud nepochyboval, ani jim to kdo posud zrazoval. V nejnovj dob ale ozvali se zde onde hlasov tvrdce, e pr Cechov dn piny nemaj, zrove s Moravany slaviti tuto tisciletou pamtku, divn ovem dvody k to mu uvdjce. Nkte prav, e podle Ann. Fuld. ji roku 845 echov z Nmec pokesfanni byli: Hludovicus quatuordecim ex ducibus Boemanorum cum hominibus suis christianam religionem desiderantes suscepit et in octavis theophaniae baptizari jussit." ') Kest tento tedy se stal 13. ledna 845 a sice v ezn. Faktum toto upti se ned. Kdo ale z toho d ovoditi chce, e keslem 14 lrchv cel nrod esk zrove vru kesanskou pijal, ten per ana logiam v ohledu tom me dokzati mnoh jin vci, ktermi pak potkov vry kesansk skoro u vech nro dv zruiti se daj a do zcela jinch dob odloiti se musej, neli posud ve zvyku bylo. Tak na p. vme, e Markomansk krlovna Fritigil dala roku 396 na sv. Ambroi, biskupu Milnskm, aby j poslal kesansk knihy ut scriptis ipsius, qualiter credere deberet, inbrmaretur". 2 ) Podle toho museli bychom souditi, e ji roku 1396 tiscilet jubilaeum na Morav slaviti se mlo, mli -li echov ji r. 1845 onu slavnost konati. Z pannonsk legendy se dovdme, e Misericordia Dei bene valemus et inlraverunt ad nos doctores multi Christiani ex Italia et ex Graecia et ex Germania . . . ." psal Rastislav cru Michalu r. 1863. Podle toho mli tedy Moravan ji ped rokem 1863 slaviti tisciletou pamtku, kterou nyn slaviti hodlaj. Vedle takovho rozumovn neuznvme, pro Nmci r. 1855 slavili pamtku sv. Bonifacia, kter 5. ervna 755 zavradn byl, jeliko znmo, e dvno ped tm i jin slovo bo mezi Nmci hlsali? Tak Fridolinus na zatku VI., Kolumban a Gallus na konci VI., Kilin, Wilibrord, Suidbcrt ku konci VII. stolet a pak teprv se odebral do Germanie Winfried ili Bonifacius (narozen okolo 680) a vydobyl si jmna apotola Germanie". Znmo o nm, e poprv se zjevil mezi Frisy roku 716 a podruh v Durynkch r. 718; mli -li echov slaviti tisciletou pamtku zaveden kesanstv r. 845, mli to Nmci, ne -li dve, uiniti roku 1716 anebo 1718. Kdy bychom se diti chtli pkladem Nmcv, museli bychom slaviti den mrt sv. Metodje, a chtce se dreti pln
') Pem I 369. 5) Cod. dip. I. 1.

jich pkladu, museli bychom jet posekati 100 let, neli bychom slavili tisciletou ili vlastn jednctisetletou pamtku apotol naich. Nrod slovansk ale ustanovil si za rok tto slavnosti vm prvem rok 1863, a e i e chov pinu maj, rok tento s Moravany a s ostatnmi Slovany zrove slaviti, snadno d se dokzali. Podotkli jsme svrchu, e nikterak faktum kestu 14 lech v ezn uprati nechceme, dodave zrove, e mu takov vhy pipotati nememe, abychom od t doby potek kesanstv v echch datovati mohli. Neb m -li se v lidu pohanskm ujmouti vra, jest pedevm zapo teb, aby len, ktermu nov vra se hls, dvru ml k tomu, kter ji hls. 3) Kde tto dvry nen, tam tak nen mono, aby nov vra, cel vnitern ivot nrodu zmujc, se upevnila. A zde zajist plat pln star p slov : Timeo Danaos et dona ferentes. My v na kosmopolitick dob zapomnme na bujarou zf a nepekonatelnou nenvist, kterou tehd echoslovan a Nmci se pronsledovali; hlsali-li kn nmet vru Kristovu, to jest vru mru a lsky, konali nmet panovnci opak toho v astch vlkch, v kterch se s echoslovany potkali. Ji ledy ohledem toho nmet kn mnoho ve ka tolick mezi echoslovany prospvati nemohli, a nepochybujeme, e od jejich strany mnoh poku sy se staly, ke sanstv do ech a na Moravu uvsti. Druh vada ale byla ta, e se jim nedostvalo znalosti jazyka slovanskho, kdeto pedce kad mision mus znti e lidu toho, jej obr titi chce. Neznalost jazyka slovanskho pekela tedy za jist misionm nmeckm, a ze Zboje a Slavoje" sou diti meme, jak asi lid esk rozuml pravdm od n meckch misionv hlsanm. Tm se nm i vysvtluj slova pannonsk legendy:.. . docentes nos contrario modo, verum nos Sloveni simplices homines sumus, neque habemus quempiam, qui nos in veritate instituat et sensum interpretetur"... A dle:... etenim vos estis Thessalonicenses, Thessalonicenses vero omne pure slovenice loquuntur." Dovdme se tedy, e Rastislav, aby nleit kesanstv mezi Mor avany se upevnilo, dal mu slovanskho ja zyka znalch, jak t jin zprva zn: Lid n pohanstva se odeknul a v zkon kesanskm ije, avak uitele nemme takovho, kter by nm v naem jazyku pravou vru kesanskou hlsal, aby tak jin zem v idouce to podle ns uinily. I poli nm, pane, biskupa i uitele takovho." Patrno tedy z tchto mst, e kne Moravsk dal Slovany za uitele pro lid slovansk; neb spe se
) Cod. dip. I. 60. Proto tak prav pannonsk legenda, podavi zprvu o vyhnn kn nmeckch: Ad apostolicum antem nuntium miserunt: Quoniam antea patres nostri babtisma a sancto Petro jam acceperunt, da nobis Methodium archiepiscopum et doctorem. Illico misit eum apostolicus et Suiatopolk princeps cum omnibus Moravis accipiens illum commendavit ei omne ecclesias et clericos in omnibus oppidis. Ab isto lempore coepit docrina Dei valde crescere et lonsi mulliplica in omnibus cimtalibus et pagani credere in verum Deum a nugis suis defwientes . ..
3

38

298

Velehrad.

narod lovk co nrodovec, ale kesanem se teprv stane. dost tato Rastislavova nalz potvrzen v usilovnm namhn ss. brat, aby mezi Moravany sluby bo jazy kem slovanskm konny byly. A jak hluboce dleitost jej lid vekeren pochopil, dosvduj tak slova Dalemilova, jen o 400 let pozdji jet ve sv kronice zvlt vytknul o sv. Metodji: Ten arcibiskup Rusn biee Mu svat slovansky sliee ___" e z a nenvist, kter tehd echoslovany a Nmce pke od sebe vzdalovala, t i knze nmeck naplo vala, o tom svd nejlpe dopis Theotmara, arcibiskupa Solnohradskho, roku 899 papei Janu IX. zaslan, v nmto mimo jin psno: venerunt. .. in terram Schlavorum, qui Maravi dicuntur, quae regibus nostris et populo nostro, nobis quoque cum habitatoribus suis subacta fuerat, tam in cultu religionis, quam ex tributo substanliae secularis: quia exinde primm imbuti et ex paganis Christiani unt facti... Idcirco iure proprio tributarios habere debuerunt et debent et si velint, nolint, regno subiacti erunt..." Z tohoto msta patrno, e Nmci z rozen kesanstv odvozovali tak prvo k rozen svtskho panstv. Poznave nebezpe takov panovnci moravt, usilovali vemon velikho nmeckho vlivu strany nboenstv se zbaviti. Proto dal Svatopluk, stav se samostatnm panovnkem, na papei, aby Metodj, jen Slovanm v ei matesk hlsal slovo bo, stal se arcibiskupem Moravskm, aby v crkevn sprv e Svatoplukova od nmeckch bisku pv nezvisela. Ponvad nmet kn nectili lsky k Slovanstvu, nemohla vra lsky od nich blahonosn hlsna bti, a e nezapomnli v zemch slovanskch bti Nmci, vyobcoval je Svatopluk ze zem svch, vin je ze zrady. 4) Na tuto obapolnou nenvist mezi Slovany a Nmci tehdej mi nelze zapomenouti, m-li se pochopiti tuhost, kterou Slovan na liturgii slovansk lpli. Nboensk neodvislost podporovala i politickou svobodu. Co jsme zde pravili o Moravanech, plat t o e ch. Neb znmo jesti, e echov za Svatopluka v zkm spojen s jeh o byli, a k tomu vztahovati snad sluno t slova Rastislavova v legend: aby tak jin zem vidouce to podle ns uinily." Kdybychom i jinch zprv nemli, e psobenm z Moravy kesanstv v echch dkladn se upevnilo, ji z toho zkho spojen bychom to uzavrati mohli. Nad to nm zachoval i Kosmas zprvu uritou, e svat Metodj pokestil vvodu Boivoje. Pe toti Kosmas (Ser. rer. boh. I. 35 ad ann. 894): Anno Dominicae Incarnationis 894 Borziwoy baptisatus est, primus dux sanctae fidei catholicus." Patrno, e zde Kosmas myln udal rok, jeliko toho roku sv. Metodj vce" neil. Avak kdo podstatu tradice a kadho stnho podn zn, v, e
4 ) Accidit vero lunc temporis, ut Moravi, postquam cognoverunt presbyteros Germanicos, qui apud se vivebant, non fvere sibi, sed insidias struere, omne expellerent. Leg. Pann. . 10.

lid nikdy na chronologii ohledu nebe a e ustanovovn chronologie jest lohou historika anebo letopisce. e Kosmas v tomto pd svou vc nebyl jist, dosvduje msto jeho kroniky (Ser. I. 23), je zn: Hostiuit autem genuit Borziwoy, qui primus Dux baplisatus est a venerabili Metudio, Episcopo in Moraui), sub temporibus Arnolfi Imperatoris, et Zwatoplk, eiusdem Morauiae Regis." Podvaje tuto zprvu neuruje Kosmas dnho asu, kdy kest onen vykonn byl; ano prav na str. 34, e to vbec na sporu nechati mus, jako mnoh jin a potud vypravovan dje: Et quoniam haec antiquitus referuntur euenisse temporibus, utrum sint facta, an fieta, lectoris iudicio relinquimus. Nunc ea, quae vera fidelium relatio commendat, noster stylus... ad exarandum digna memoriae se acuat." A prvn zprva, ji co vry hodnou udv, jest svrchu doten citt, e Boivoj r. 894 kestn byl, v nm vak obsaena nen dvj okolnost, e onen kest konn byl sv. Metodjem. Ten sam rok klade t Dalemil, pe ve sv kronice : Lta od narozenie boiho Po osmi set po devietidst tvrtho." Nen tedy pochybno, e odkldn onoho vkonu kestnho do r. 894 nen nic jinho, neli poku s Kosmy, n jak chronologick podek do rozlinch podn legend uvsti. e ale prav rok neustanovil, jest na bledni. V dal rozebrn pedieit vci t se nepout z pin, kter sm udv (Ser. rer. boh. I. 36): Qualiter autem gratia Dei semper praeueniente et ubique subsequente, Dux Borziwoy adeptus sit sacramentum Baptismi, aut quomodo per eius successores his in partibus de die in diem sancta processerit religio catholicae fidei, vel qui Dux, quas aut quot primitus Ecclesias credulus erexit ad laudem Dei, maluimus praetermittere, quam fastidium legentibus ingerere, quia jam ab aliis seripta legimus: quaedam in privilegio Morauiensis Ecclesiae; quaedam in Epilogo eiusdem terrae atque Bohemiae; quaedam in vita vel passione sanctissimi nostri Patroni et Martyrs Wenceslai... Inter hos autem a unos, quos infra subnotamus facta unt haec: quae supra praelibauimus: non enim scire potuimus, quibus annis sint gesta sine temporibus.11 Posledn tato vta pln dokazuje, e spisy, z kterch Kosmas er pal, dnch let neudvaly, a e tedy n letopisec se vynasnaoval a jen pokusil, njak podek chronologick strany tchto dj zavsti. Jest zapoteb, abychom tu mstnji ohledali udn Kosmovo a porovnali nleit sem msta rozlinch pra men, o kterch Dr. H. Jireek ve Svt. 1860 str 124 d vtipn dokzal, e to jsou ony, na kter Kosmas pouka zuje. Hledc k slovm Kosinovm: Qualiter autem .. . Dux Borziwoy adeptus sit sacramentum baptismi" atd. vztahuj se k znm povsti, e Boivoj, navtviv Svatopluka, co pohan pi obd sedti nesml, ne na podlaze sedti mu sel; Boivoj tm se rozmrzev, od sv. Metodia pak napom nn kest sv. od nho pijal. Povst tuto vypravuje ivot

Velehrad.

299

sv. Kyrilla" takto: A kdy jeden as esk" vvoda Boivoj do Moravy k dvoru krlovu Svatoplukovu jel, jemuto krl vtnie dav, ku obdu pozval; ale mezi kesfany sedti jemu nedal, a ka: Podle pohanskho obyeje sluie tob ped stolem na podlahch siesti. Nad nurito s arcibiskup Metudius slitovav i za s postydv k nmu vece..." 5 ) ivot" tento byl pvodn latinsky sepsn, zachoval se ale jen v eskm pevodu z XIV. vku, a z tohoto pramenu erpaje i Dalemil napsal: Boivoi pijede k dvoru, Krl iemu uini vzdoru Kza na zemi siedieti ka: Slu tobie viedieti, e to neslu pohanu, Zrovnu bti kestianu atd." Pihleje k slovm Kosmy: vel qui Dux, quas aut quot primitus ecclesias credulus erexit" i o tom podv onen ivot" zprvu, z kter vyjmme vty Boivoje se tkajc: ... do ech s vrtil a kostel ve jme svatho Kli-menta nad tiem hradem, jeto Gradit slov, uiniti kzali... Pak: a on vrtiv s, ve jm svat krlovny ko stel u Praskm mst uinil, jak byl v tom v svm po -ben matce bo u Morav slbil." 6) I s tm shoduj se slova Dalemilova: Prv chrm v Hradci postav A sv., Klimentu oslavi; Druh svietii Mai v Praze Ot velikch vrat ihned na draze .. ." Ostatn msta toho ivota" pln t se shoduj s kronikou Dalemilovou a se zprvami Kosinovmi, jme novit ad ann. 929 (Ser. r. boh. I. 39), tak e nade ve pochybenstv jisto, e Kosmas a Dalemil erpali z jednoho pramenu. I svrchu ji podan citt z legendy Svato-Vc-slavsk: a potom kdy bratr sv. Cyrila, jmnem Metu- tius, po jeho skonen miesto nho Moravskm biskupem byl uinn, tehda esk slovutn kniee, jmnem Boivoj, a jeho bohabojn knna, svat Ludmila, v tom mst, jeto Velehrad slov, tu jeto tehdy Moravskho arcibi-skupstvie stolec i slva biee, v kostele svatho Vta od blaenho arcibiskupa Metudia oba svat kest pijali," *) potvrzuje to, co ivot" udv, e toti Boivoj kest pi
Vb. lit. . I. 310.. ) Vb. lit. . I. 311-312. ) Vb. I. 314. Chrm i vlastn kostelk sv. Vta stl na Starm mst jet r. 1620 (viz Voln cis- top. 01. II. 203), jako a podnes ulice ta:n slov svatovtsk". Velmi npadno a vznamno jest, e na vsi, jako jest Star msto, nachzely se mimo tento kostelk sv. Vta jet kostel sv. Michala, a jak svrchu do teno t kostel sv. Jana Ktitele, jmna to svatch, s ktermi lid star upomnky pohansk ovem ve form kesfansk spojoval. Sem t nle sv. Ji, jemu, jak svrchu podotknuto, kostel na ostrov zasvcen byl. A prv tito tyi svat hraj velkou roli v n rodnch povstech a psnch slovanskch, a nevdl bych vru, dnou, nyni nedleitou krajinu eskomoravskou jmenovati, kde by na tak mal prostoe tvero kostel bylo na jmno svatch, na n moc a vliv staropohanskch bohu peneseny byly, I tato okol 7 3 ) 6

jal od sv. Metodje. Rok uriti nikdy snad se nepotst; z prvn zprvy Kosmovy o vci t: Boivoj, qui primus Dux baptisatus est a venerabili Metudio Epscopo in Morauia sub temporibus Arnolfi Imperatoris .. ." vysvtaloby, e onen vkon kestu nemohl se stti dve, ne po roce 887, jeliko teprv toho roku Arnulf co imperator uznn jest. V druh zprv ustanovuje se rok kestu 894 oboje nemon vc, jejiko sv. Metodj zemel ji 885. Po dle slov legendy Svatovcslavsk: od bla. arcibiskupa Metudia svat kest pijali..." musel onen kest se stti po roce 869. Jeliko ale vechny prameny ns pouuj, e kest se konal na Velehrad za krle Svatopluka a za Metodia arcibiskupa, musme as onoho vkonu kestnho klsti do doby 871874, aneb i pozdji. Co se te roku 871, znmo, e Svatopluk po stran Nmcv porce u Velehradu v bli spojen s echy veel a e Svatopluk tho roku, jak pravd podobno, eskou knnu za man elku pojal. Tho roku 871 to tak bylo, e sv. Metodius, kter tenkrte u locela na hrad Blatn pebval, z rozkzn krle Ludvika ped synodu nmeckch bisku pv voln jest. Ovem nen udno, kterou cestou se do Nmec ubral, ani msto, kde synoda drna byla; e ale na tto cest do Nmec Moravou jti mohl, nemono nen, ba jest pravd podobno, jeliko jemu co biskupu pannonskmu t Morava podzena byla. Jeliko ale legenda mluv o arcibiskupu Metodjovi, klademe radji dobu pokestn Boivojova do r. 874, kde sv. Metodj ji arci biskupem Moravskm byl. Jisto tedy jest, e rok kestu Boivojova nepad do roku 863. Avak t jisto jest, e teprv pokesfannm panovnka nov nboenstv v zemi esk nevyvratnho zkladu si vydobylo. O Chlodvku, Franskm .krli, vme, e jeho chof Chlotilda byla kesankou a e i mezi lidem franskm zde onde kesanstv ji se bylo ujalo; ale teprv tenkrte, kdy biskup Remigius slovy: Mitis depone colla Sicamberj adora quod incendisti, incende quod adorasti" krli kest svat udlil r. 496, nov nboenstv valnji se rozilo, jeliko panovnkem samm uznno bylo. A tak t v e chch, kdeto knihy slovansk, kterm sv. Vcslav v mld svm se uil, a dost Vratislavova na papei ehoi VIL, aby slovansk liturgie v cechch zaveden od nho po tvrzena byla, patrn svd, odkud nboenstv kesfansk do cech s nevvratnm prospchem rozeno bylo. Neuprme, jak svrchu doteno, pravdivost pokestn 14 lech v ezn r. 845; neuprme, e kn nmet dochzeli co misioni do cech: dn ale zase upti ne me, e psoben jich pro neznalost jazyka slovanskho a panujc mezi cechy a Nmci neptelstv valn prosp vati nemohlo. Pro oboj mme doklad v Rukopise Kralodvorskm ve zpvu Zboj a Slavoj":
nost svd pro dleitost on krajiny v dob pohansk a prvokesansk.

38*

300
I piide cuz silno w ddinu, i cuzmi slowy zapo wda . . . . .

Velehrad.

III. Djiny kltera Velehradskho.

Krajina, kde nyn klter Velehradsk stoj, byla na zvrku dvanctho stolet pout a ukazovala jet stopy stranho poplenn maarskmi vojny. A Velehrad slavn ji skoro 300 let v sutinch leel, ila pedce v lidu vdn pamtka blahovstc Solunskch, a zbon markrab Jindich Vladislav, chtje oslaviti pamt apotolv slovanskch, usnesl se na tom, v tto krajin zaloiti klter, jeho jmno na vky zachovati mlo jmeho pamtnho sdla Svatoplukova a Metodjova. Klter ml bti obsazen mnichy ehol e cistersk, kter tehd nad jin vynikajc na Moravu jet uvedena nebyla. Rd cistersk, jen na zvrku jedenctho stolet zaloen byl, vytknul sob lohu, aby ivot mnichv, kter na mnoze od pvodnch pravidel sv. Benedikta jiji se odchyloval, zas e k prvotn sv i stot se vrtil. Mnii ili pvodn co poustevnci v samo tch pustch, nejsouce veobecnm jakmsi pravidlem v jedno tleso spojeni, a teprv sv. Benedikt pravidly r. 515 osnovanmi mnistvu jist smr vytknul, jimi se na vechny asy diti mlo. Kdy ale v mnohch kltech velik levy mnichm se povolovaly na ujmu tchto pravidel, umnil sob sv. Robert, prvn opat kltera Molesmeskho, tato pravidla na star spsob uvsti, a odebral se s 20 druhy do pustho dol, Citaux (Cistercium) nazvanho, kde zaloil r. 1098 prvn klter du svho, podle toho dol nazvanho d cistersk". Tet opat tpn zaloil tyry kltery, mezi ktermi zde jen uvdme klter Morimond (Morimundum), zzen r. 1115, jeliko klter Velehrad sk k nmu co k matce sv se vztahoval. Pijato do pra videl ustanoven, e kad klter toho du m se za kldati v osamotnlch pustinch od vtch a lidnatch mst vzdlench, kterto ustanoven do sebe zahrnovalo tak povinnost mnichv, aby as, kter ho jim mimo spolenou modlitbu zbylo, vnovali ku vzdln nerodn a posud pdy. loha tato, je pravidla mnichm cisterskm vytknula, nebyla mimo pkladnou psnost ivota, kterou se skvli, posledn pinou, e d cistersk se ve velmi krtk dob po cel Evrop rozil. Aby mnii mimo d leit piny z kltera nevychzeli, bylo zzen takov, e vechny poteby v kltee samm se vyrbly; byly tedy pi kadm kltee mln, lzn, studn, rybnky, pe krna, dlny, ve ale jen pro poteby kl tern, a dn vrobek nesml se cizm prodvati. Na Morav nebylo kltera tho du a do mar krab Jindicha Vladislava, a klter Velehradsk jest tedy prvn du cisterskho na Morav. O roku zkladnm a posud dn shoda se nestala; jisto jen to, e zaloen uinno mezi r. 1190 a 1200. Prvn mnii zrove s prvnm opatem Ticelinem pili z eskho kltera Plasskho (za lo. 1146), jen byl dcerou kltera v Langheimu (zalo. 1132), tento zase dcerou kltera v Ebrachu (zalo. 1126), kterto zase klter Morimondsk co matku ctil. Odtud

i kaci bozi to cuzej wlasti, takm se klanti zd, i jim obcali obt." 8) Tato pse, pochzejc z IX. stolet, a vznamn v n jmno Ludk" dosvduje sice, e cuzi (nmet) knzi dochzeli, e ale t od echv horliv nenvidni byli; i slovakc bozi w cuzej wlasti" nesvd pro srozumitelnost kn nmeckch. Nad to ale kest onch 14 lech neml rozhodnc h nsledk pro vru kesanskou v ce chch, jak Palack prav: Ponvad ale kne Hostivt, vvoda zemsk, s onmi trncti lechy spolu ku kesan stv nepistoupil, tito pak skutkem tm samm krli Nmeckmu v ochranu se poddali: jest se domleti, e obrcen toto s domcmi rozbroji souviselo, buto co pina, buto co nsledek jejich." (Dj. . I. 129.) A nad mru ppadn pe tedy ivot" nsledovn: A ten bratr jeho Metudius, jen byl u Morav ostal, krlem Moravskm, je-muto jme bylo Svatopluk , arcibiskupem uinn, a pod seb sedm jinch biskupuov jml. Za tch casuov esk zem jee u viee bldiec, pohanskm s modlm mo -dle." 9) Teprv kestem Boivojovm rozhodn krok stal se v cechch u ve kesansk tm, e ji hlsal apotol pobratenho kmenu jazykem slovanskm, a e zempn kesanem se stal. Tenkrte pestala esk zem bti pohanskou, a pohansk obady v n zde onde pokoutn se udrely a do zvrku 11. stolet. Kdy, v kterm, roce onen kest konn byl, zd se nm bti lhostejno; m-li, jak mnoz tomu chtj, prvn krok prvnho misione do zem pohansk ji za pojitn vry kesansk platiti, tedy ani Moravanm nepslu slaviti rok 63., jeliko kne Rastislav sm v poselstv svm- pravil k cru Michaeli, e Moravan z tmy pohanstva ji vybedli; pak nepslu Nmcm povaovati sv. Bonifacia za Apotola Germanie, jeliko ji ped nm nkolik mision u rozlinch kmen nmeckch slovo bo hlsalo, a to s vtm zajist prospchem, neli to initi mohli nmet kn mezi lidem slovanskm. Nmci svt den mrt apotola svho a to v celm katolickm Nmecku, a Slovan slav rok pchodu ss. brat do zem zpadnho Slovanstva. Mli -Ii bychom se diti podle pkladu Nmc, museli bychom ekati a k r. 885. Avak zde neb po uze o dobu, o den, o rok, ne b o vdn slaven pamtky inu veleslavnho, jen pochzeje z ducha lsky a vdnosti, djinm eskomoravskm vykzal jin smr, jen cel vnitern iyot nroda naeho dokon zmnil, a zskav mu spsu duevn zrove mu z achoval blaho nrodnho sttu samostatnho a zachr nil jej ped zhubou Slovan polabskch. To jest jdro slavnosti tiscilet, ji nrod n toho roku podnik.

) O Zboji jmn a Vesn atd. ) Vbor I- 310.

Velehrad.

301

tak pochzej psmena MORS ve znaku kltera Velehradskho, jeliko vechny dcery hlavn odznak toho kltera, jej za matku ctily, do erbu svho pijmaly. Jisto jest, e roku 1202 klter alespo potud vy stavn byl, e nkolik mnich v nm bydleti mohlo, jeli ko listina pozdji sice sepsna, ale k tomu roku se vzta hujc (Cod. dipl. II. 13) prav: Acta unt hec anno incarnacionis dominice millesimo ducentesimo secundo, Ticelone, primo abbate regente ecclesiam Wellegradensem." A proto vm prvem dokld Engelbert Herman v Archivium Yelehradense pag. 545: Probatur ex anno et dato hujus instrutnenti, quod monasterium hoc anno 1202 jam in statu perfecto exstiterat, dicente litera: Ticelino regente ecclesiam Velegradensem, ex quo subinfertur, quod anno 1202 ecclesia jam exstiterat, quomodo enim regeret, quod non exstiterat? Consequenter quod primaeva fundatio, quae et lapidis fundamentalis dato seu collocatio necessario saltem de quatuor annis citius nempe anno 1198 facta esse debuerit." Klter, jen od markrabho a jinch osob hojn nadn byl, potvrzen jest roku 1208 od papee Innocencia III.10) a til se i pozdji hojnmu obdarovn lid svtskch roku 1220, 1222, a ji 1217 pape Mohskmu arcibiskupovi naditi musel, aby klter ped rozlinmi kdci brnil.11) Biskup Olomck Robert pijal klter Velehradsk do sv ochrany roku 1220, a domnvme se, ie na zklad tto listiny pijal do erbu svho kuely ze znaku biskupstv Olomckho.12) Slavn zasvcen kltera a chrmu konno dne 27. listopadu roku 1228 13 ), kterto den tak co vron pamtka slaven bval a do roku 1713, kterho pamtn slavnost odloena jest na posledn nedli ped adventem, co ale mnohho nemile dojalo, jak o tom svd slova Engelberta Hermana: Haec dies consecracionis ecclesiae nostrae, cum tam clare expressa et consignata habeatur in hocce instrumento re-gio, insuper etiam per praedecessores nostros usque circa annum 1713 per quinque saecula observata et festivitas dedicationis hac ipsa die nimirum 27 a Novembris constan-ter et immote celebrata fuerit, aliis discernendum relinquo, an non perperam actum, quod eadem ex levissimis quibus-dam ratiunculis in diem dominicam ultimam ante adventm translata fuerit, idqne contra aviticam observantiam et ipsiusmet ecclesiae intentionem, quae, si ejusmodi dedicationis festa in dies dominicas voluisset habere translata, in vanum et sine causa rubricas et leges praescripsisset, quomodo dedicationis dies cum alio festo et tempore impediente concurrens, oficium divinum ordinandum sit. Nulla san hoc in passu habenda erat ratio plebis, quae eucoenia
) Cod. dipl. II. 45. ) Cod. 'dipl. II. 91. ") Cod. dipl. II. 115 . Hirschmentzel ovem udv, e kuiely byly erbem arcibiskupstv Velehradskho, kter pak na biskupy Olomck peveden jest! ) Cod. dipl. II. 197.
10

sua habere consuevit diebus dominicis, cum abinde constet, eucoenia plebis potius esse deploranda quam imitanda." A klter v rozlinch dobch vlench od zisku chtivch lechtic drancovn byl, pedce mu jmn pibvalo. Nemil mu ale nastaly rznice, kterch se nezprostil po celou dobu svho trvn, kdy Pemysl Otakar II. na statku kltera r. 1257 zaloil hranin pevnost proti Uhrm, Uh. Hrad it, s jehoto pedstavenstvem mnoh a mnoh spory podstoupiti musel. Nemil toto sousedstv a spory z nho vznikl, jako i nenvist, kter z toho vzrostla, nejlpe se zra v slovech ovem stranickch Engelberta Hermana, kter napsal v Archivium Velehradense pag. 585: Potest vero monasterium Velehradense annum istum, quo structura et erectio oppidi istius decreta est, jure merito inter cymastericos majores seu infelicissimos supputari; venerunt enim cum oppido isto innumera mal pariter. Q uanta vero securitas ab eodem oppido in universam Moraviam promaneat, illud visum est temporibus nostris, non ita dudum praeteritis, videlicet anno 1703 uque ad 1711, ubi Svaviculi vicini Hungari, veteranam praedandi consuetudinem exeruere cum ingenti Moraviae depopulatione longe lateque absque omni oppidi istius respectu et impedimento. Tolerabilior fuerat irruentium Hunnorum feritas, quam oppidi istius vicinitas. Incolant praeferant oppida Franciscus, magnas Ignatius urbes: nostrae nihilominus religioni utraque semper fuere exitiosa, nec unquam asceteria nostra exstitere florentiora, quam ab oppidis et urbibus remotiora. Fertur hoc oppidum constructum in hereditate monasterii Velegradensis; modern vero oppidani praetenderunt, ipsum monasterium esse situatum in hereditate oppidi.sui!" Nen mon, abychom zde podali zevrubn djiny kltera Velehradskho, jeliko v listech tchto nedostv se nm msta, povme-l, e archiv kltern, nyn v moravskm zemskm archive uloen, obsahuje vce 1500 p vodnch listin, jinch pramen o nm ani netaje. Musme se tedy obmeziti na krtk udn nejznamenitjch djv kltera se tkajcch, odkldajce pln djiny tohoto ce lmu Slovanstvu pamtnho msta na jinou dobu a jin msto. Rozshl statky, ktermi klter obdarovn byl, lkaly svtsk pny k doshnut jich, a ji roku 1261 kzal pape Alexander IV. Mohskmu arcibiskupovi, aby klter ped rozlinmi kdci brnil. 14) Tent pape dovolil klteru, aby na vech statcch a ve vech majetcch svch sluby bo obtovati mohl15), a opakoval tho roku rozkaz, arcibiskupovi Mohskmu uinn, biskupovi Olomckmu, ut bona a monasterio Velehradensi alienata revocare studeat." 16 ) Rozepe o rozlin statky, patro nty, lesy, jezdy atd. napluj prvn dv stolet djin klternch, ani by nm co zachovno bylo o vniternm ") Cod. dipl. III. 293. ) Cod. dipl. III. 295. 16 3 Cod. dipl. III. 300.

302

Velehrad.

Stavu a ivot mnichv a opatv. Nejdleitj nadn kltera v tto dob bylo privilegium markrabte Karla, dno 4338 dne 27. bezna l7), kterm klteru hrdeln prvo propjil, prvo to, z kterho v pozdjch dobch jemu mnoh neshody vznikly. Velik pohroma dostihla klter v boui husitsk, kdy na Morav piinnm Petra Strnickho a jinch pnv vra husitsk se rozila. Kdy roku 1421 piinnm zvlt bojovnch kn Bedicha ze Strnice a Tome z Vyzo vic utvoil se vedle pkladu eskho tak na Morav nov Tbor" a to na ostrov eky Moravy pod mstem Hraditm ve vsi Nedakunicch, shlukli se z blzka i z daleka pvrenci nov vry a pepadnuve nenadle v lednu klter Velehradsk, vydrancovali jej pln. Mnii pes zed kltern se utekli do pevnho Hradit; tenkrte opat Jan i jeho bratr, pak dva brat laici a dozo rce nad sklepem od Husitv chyceni a na hranicch v kostele (?) upleni byli.18) Tak alespo podv zprvu souasn Birke, a podle nho Hjek, Dubravius, Stedovsk, Kruger, Hirsch-mentzel a Moravec. Hirschmentzel ve svm dlu rukopisnm : Nova et vetera loc Velehrad monimenta" velmi iv popisuje udlost tuto: Orantibus igitur et Deo vacantibus servis Dei et jam pridem ab haereticis interminatam a se vero praevisam victimationem expectantibus: ecce plus quam barbara Taboritarum colluvies et crudeles haeresi-archarum ex insula Ostrov, Nedaconitz et Milotitz emissarii ad haereditatem domini et poluendum templm sanctum ejus gregatim confluunt, denso pede monasterium ambiunt, pars eorum omne ingressus et egressus monasterii per-cludit, pars manu violenta ostia effringit, muros impugnat, conscendit et quasi horrida turbinum vis magnq impetu, tremendo clamore formidabili armorum fragore irrumpit. Hinc insoliti debacchantium hereticorum rumores et voci-feratores a sua veheraentia totum perstrepunt monasterium, discurrunt perditissimi siccarii, scrutantur cellas, inferna-bilibus exagitati furiis, patris homicidiorum executores, quasi versae in furorem tygrides, totam sanctam ac numerosam congregationem Domini intericiunt ad riecem. Itaque in loco sacro, quasi in solemni quodam amphiteatro, vel publica quadam damnatione aut animalium carnificina invictissimi Dei et ecclesiae ejus milites constituti, heroico pectoris arbore horm jam vitae hujus extrernam agunt..." Podle Hirschmentzla stala se tedy tato vrada v kostele, byli ale vichni mnii zavradni, a nikoliv upleni. Povodn listina ale, dna v Brn dne 23. jna 1425, v n vepsn jest protokol na rozkaz papee Martina, probotem Kromskm Petrem z Raic uinn, tvrd, jak svrchu doteno, e opat Jan se svm bratrem, pak dva brat laici a mnich Petr upleni a zavradni jsou. Slyni byli co svdci: Martin opat Vyzovick, Jan z Budjovic, Martin
") Cod. dipl. VII. 143. 1S ) Viz Voln. Die Markg. Mh. IV. 448.

mnich z Vyzovic, Mati Haraburda no( Hraditsk, Hero z Krumpina Olomuan a Jan knz kostela sv. Jakuba v Brn, jeto vesms vyznvali, e svrchu doten osoby zavradny, klter drancovn jest a e Husit vechno zlato a stbro i drahocennou knihovnu s sebou vzali. Vrada tato vyobrazena jest na ke roku 1722, jak Engelbert Herman prav: Martyrium in ecclesia nostra, super chorm religiosorum hoc nunc decurrente anno 1722 me quoque cooperante conspicitur effigialum." Jmna tch, kterm se potstilo do Hradit uprchnouti, jsou tato : Venceslaus Subprior; Petrus Senior, confessor-, Jakobus confessor; Stephanus bursarius et confessor; Joannes de Radisch; Venceslaus cantor; Johannes de Cremsier, Sacristanus; Stephanus de Chunitz; Stanislaus de Olmlz; Petrus de Olmtz; Augustinus de Oppavia; Augustinus de Olmtz; Johannes succentor. Tchto tinct volilo v kostele sv. Ji v Hraditi dne 15. nora 1421 Vcslava za opata, a kdy tento ji dne 24. nora nhlou smrt umel, dne 5. bezna tpna, ktermu pape Martin svrchu dotenou listinou roku 1425 danou dovolil dchod fary Hraditsk uvati a potud v n bydleti, dokud klter sm opraven nebude, co teprv za 30 let stti se mohlo. Csa Sigis mund klter sice velice litoval a osvobodil jej na nko lik let ode v dan; vznamn ale p ro jeho osobnost jest, e sm ti vesnice kltern Petrovi z Sovince zasta vil. Stav kltera byl nsledkem toho plenn pebdn, a jak E. Herman prav, byla staven jet za opata Kri tofa (1436 1456) z vt sti v rumech. Zprvy o kl tee v dob tto vesms jen zmnku in o pjkch a za staven statk, a tm mnoho spomoeno nebylo. Vlky mezi Jim z Podbrad a Matiem Uherskm a tohoto s Vladislavem t nebyly klteru ve prospch, a jmeno vit krl Vladislav Velehradu velmi pl. Listina toho krle, dna roku 1511 na den sv. Jana Ktitele v Uh. Brod, j klteru vechna privilegia star potvrzuje, jest dka zem, e ji tehd lid pevn pesvden byl o dleitosti mstnosti t, a proto klademe zde dotyn slova listiny: Nos itaque moti et loci religione, ex quo illic et prima regni metropolis et prima insuper in Marchionatu nostro Morauiae sacrosancte fidci nostre Christiane primordia et rudimenta incipere, supplicibus eciam prememorati Abbatis tociusque prememorati Monasterii Welegradensis conuentus ... confirmamus, approbamus ..." Stalo se toto potvrzen za opata Oldicha, kter, jak E. Herman prav, od mnich volen nebyl, nbr od krle jmenovn. Mnii teh dej nejvce pochzeli z Polska a nedailo se jim valn, jednak pro nastvajc a zmhajc se protestantismus, pak pro ustavin zstavy statkv od krl. Tak zastavil csa Ferdinand statky kltern ve Slezsku lec tem bra tm z Vrbna, Janovi, tpnovi a Bernardovi, a klter je sm byl zemskmu hejtmanu v Slezsku zastavil. Kdy listiny zstavn vydati nechtl, nsilm z domcho archivu v Brn vzaty jsou factum est, quod imperator easdem Bru-

Velehrad.

303

nae ex archivo domestico vi eximi et rapi curaret." Odpor tento ale nebyl klteru ve prospch; neb csa na nj zanevel, a E. Herman prav: Interim cerlum est, quod propter eandem (renitentiam) monasterium apud imperatorem eundera magnam incurrerit dsgratiam. Nam constat, quod is ex post facto non solum Hradisliensibus Antiquam Urbem jure perennali relinquendam confirmaverit, sed etiam super posessione reliquorum ad nionaslerium spectantium pagorum literas confirmationales monasterio praejudiciosissimas dederit, mnllaque alia inala sacrae domui noslrae intulerit!" Odpor tento mimo jin piny tm byl vinen, e csa Ferdinand I. mezi 1545 1550 hodlal klter zruiti. Piny tyto udv E. Herman: videns impera tor, quod vix duo vel tes sint monachi, qui choro deti nati essent, mirum non est, quod is supervacaneum esse judicaverit, iis tam ampla concedere bona; imo cum ultra unum integrutn saeculum plane nullus hic fuerit chorus, adeoque causa et intentio fundatorum cessaverit, quid mirum, quod etiam fundationem penitus cassatam imperator voluerit?" Za druhou pinu udv E.Herman: invidiam saecularium procerum ac praecipue aulicorum temporis istius ministrorurn, qui imperatorem hune consiliis suis ad apprehendenda et saecularisanda quam plurima bona spi ritualia impulerunt, quemadmodum is ipsemet in suo testamento dolorose commemorat..." Jen k dtklivm prosbm biskupa Olomckho Stanislava Thurzo ve Znojm dal se Ferdinand od svho myslu odvrtiti a klter zstal. Nic mn ale m E. Herman pravdu, kdy o tom napsal: Ex quibus apparet, quod monasterium nostrum nunquam in majoi et graviori periculo constitutum fuerit!" Stalo se to za opata Daniela. Nstupcov jeho Jan V., Mikul III. a Jakub tmi nehodami byli titni jako on. Opat Jakub Blsk z Bl byl doktorem vekerch prv, Olomck a Litomylsk kanovnk, nae roku 1572 jmenovn opatem Velehradskm a vemon se vynasnaoval stav kltera zlepiti, co ale pro nedostatek penz a mnich provsti nemohl (in magna rerum penuria et religiosorum paucitate). Po jeho smrti dne 20. prosince 1587 ujal se kltera horliv biskup Stanislav Pavlovsk. Vida, e klteru jest zapoteb mue rozhodnho, povolal cel konvent, t. j. dva mnichy, z kterch tenkrte zleel a kte ani v kltee, nbr na farch Poleovick a Borick bydleli (minus laudabilem minusque religiosam vitam vedouce) k sob do Krome a pedstavil jim Ekharta ze vabenu rozenho Pruka z Krlovce, kanovnka Olomckho, kterho se svolenm csae uinil opatem Velehradskm. Mu ten velikch si zskal zsluh o klter; hledl pedevm k lomu, aby klter ze sutin, v kterch od dob ikovch tm jet cel leel, pozvedl a vystavl zadn st kltern quam nunc antiquum conventum vocamus, ubi in primaeva fundatione sub Vladislao Marchione ordo primitus ex monasterio Plassensi censetur fuisse introductus," opravil podle mo nosti i kostelk v on sti sta -

ven se nachzejc, zdil spolenou lonici pro mnichy, na n ale jet E. Herman vstoupiv r. 1693 do kltera znamen velk chudoby spozoroval, jeliko msto kamen jen otvory ve zdi pro uhl se nachzely.19) Velkou zsluhu tent opat t si zskal tm, e spor mezi klterem a hrabaty z Vrbna urovnal po velikm namhn v ten smysl, e tito klteru ron 800 zl. platiti museli. Zaslouil tento opat zemel roku 1596. Za opata Ondeje navtvil klter krl Mati na cest sv z Uher do Prahy, a obda roval jej 20); tento opat byl k rozkazu csaovu sesazen 1613 a do Vykova k dalmu vyetovn odvezen. E. Herman udv za pinu toho: Quidam seniores recensuere, quod is, cum patria esset Hradistiensis, suos ibidem degentes amicos ex monasterii bonis, aliunde tunc temporis valde tenuibus, plus aequo ditaverit et locupletiores fecerit." Pina tato zd se bti pravdiv, jeliko uvznn jeho se stalo csaskou komis, kter pln invent sepsati mu sela. Nstupcem jeho byl Michal Cuculus, ex monasterio Aulaeregiensi ac professo ibidem ad praefecturam domus nostrae vocatus et assumptus", kter ale ji roku 1618 zemel, nae za administrtora ustanoven byl pevor Zbraslavsk Jan Vencelinus z Nezvic, za kterho odbojn stavov vechny statky kltern rnajitelkyni panstv Buchlovskho, Albt Kotvrdovsk z Oleniky, za 10.000 dukt prodali. Odporujc tomu administrtor vce ne rok v Brn v ali drn jest. Po bitv blohorsk vrceny jsou statky zase klteru a administrtor jmenovn jest opatem. Ale ji roku 1623 dne 29. jna byl klter drancovn od maarskch houf, kte i mnoho lid z okolnch osad za jali. Roku 1628 ale opat tento sesazen jest z neznmch pin a vypovzen na statek kltern do Bola tic, kde i pochovn jest. Vm prvem o nm psal E. Herman: Durum proinde habuit initium, duriorera progressum et durissimum exitm regimen hujus domini abbatis Joannis, qui post toleratos pro monasterii conservatione carceres Brunenses, post tot ac tantos pro eodem exantlatos labores, tandem anno 1628 nescio qua de causa ex munere abbatiali depositus atque Bolaticium relegalus..." Po nm jmenovn jest od vike generlnho Jan Greifenfels, kterho Vencelin s sebou conovicia do Velehradu pivedl, rozen cech z Plzn, proe tak byv poven do stavu lechtickho predikt z Pilsenburku si vyvolil.
19 ) Caeterum dormentorium commune erat in eodem loco, in quo nunc sla est; erantque lectirae fratrum seu cellae eorunden) solummodo per asseres interdistincti, habebatque unusquisqne fo ramen in mro pro carbonibus; non enim erant pro calefaciendo fornaces, sed elucebat in toto illo habitaculo panpertas magna, uli id ego anno 1693 monasterium ingresus adhuc ocnlariter vidi." E. Herman Arch. Veleh. fol. 335. zo ) Sub eodem abbate anno 1610 rex Mathias ex Hungaria Pragam proficiscens ad monasterium divertit ibidemque pernoctavit atque ecclesiae 15 imagines passionem Dominicam repraesentantes, itein tapetes duodecim inauratos, quos ego ad monaslerium veniens adhuc in ecclesia in Conventu antiquo vidi, na cum chlamide pretiosa, ex qua hodiedum casula superest, dono ddit." E. Herman ibid. fol. 342.

304

Velehrad.

Opat tento jest velezaslouil o klter Velehradsk, jako vbec o d cistersk na Morav, a inn pro ne obyejn vlastnosti sv t pedstavenm kltera dr skho, Oseckho a Zbraslavskho. Vida, e obyejnm spsobem ve prospch kltera Velehradskho a rskho nic uiniti neme, pouil okolnosti, e byl opatem ty klterv, k tomu, aby jakousi spolenost v pjmech a vydnch rozlinch klterfiv uvedl, jak E. Herman prav: Is inter praedicta rnonateria non solum, verum etiam inter omnia vicariatus Boemiae (cui tandem qua Vicarius Generaiis praepositus fuerat) quandam bonorum et proventuum induxerit Communionem, accipiendo nempe jam ex hoc jam ex alio monasterio pecunias et effeclus oeconomicojs et applicando easdem pro rei egentia in bonm monasterii alterius." Mnoz nad tmto ponnm rznho opata reptali; ale on tm doshl toho, e vechny kltery cistersk v lep stav pivedl a jmenovit klter rsk, jeho dchod biskup Olomck pro tabuli svou uval, du zase revindikoval. Jmenovit jest mu k velikm d km zavzan klter Velehradsk, a mnii tak nevdn byli, e okolo jeho obrazu ani jmno jeho nenapsali, co teprv E. Herman uinil. Jest pravda, e t dchod Velehradskch uval sem tam pro jin kltery; tof ale jisto, e mnohem vce dchod jinch klter vynaloil na pozvednut Velehradu. Neb koupil r. 1629 dvr a mln v Poleovicch a stavl od r. 1630 prelaturu, konvent, kapi toln s a jdelnu. Za nho vykopal jist poddan kltera jmnem Kolmas listiny kltern, kter pes 200 let pod zem uschovny byly. V as vpdu vdskho do Moravy byl tak, jak E. Herman prav, klter Velehradsk ten tmito neptely, a staven v niem neublili. Zaslouil tento opat, jen co druh zakladatel kltera povaovn bti me, zemel v 52. roce vku svho roku 1650 ve dae, a 20. srpna tho roku uvedeno jest 24 mnich do novho konventu. Po smrti jeho nastaly velik vnitern boue v kltee, kterto zde podle zpisko svdomitho archi ve E. Hermana vypravovati chceme. Kdy opat Jan Greifenfels zemel, zvolen na jeho mst Jakub Martini za prelta Velehradskho, ale kdy po nkolika dnech zvolen byl za opata Zbraslavskho a z rove za visitatora v krlovstv eskm, sloil opatstv Velehradsk, nae za jeho pedsednictv zvolen jest Jan Sa lix, rozen Maar, vir exiguae quidem literaturae, at in signis prudentiae." Kdy generl cistersk, Claudius Vauin, bez dovolen csaskho do Prahy dojel, dal opat Salix na nm, aby jej jmenoval vikem generlnm v Uhch, v Horvtsku, v Morav a v oboj Luici. Tato dost ale byla pinou velmi pohorlivch rznic a spor, kter pvod svj mly v nrodnm zt mezi echoslovany a Maary. Abbates monasteriorum Boemiae citius non quieve runt, donec eundem per illegalem, despoticam et scandalosam praedicti Joannis Salicis e dignitate abbatiali depositionem et amotionem e medio sustulissent." Kdy toti

svrchudoten Jakub Martini byl zemel, zvolen na mst jeho za opata Zbraslavskho a vike v krlovstv eskm Ji Juncker, pro jeho stvrzen vyslni jsou k viki generlnmu opat u sv. Bernarda v Praze, Hilgerus BurghofF a opat Vysokobrodsk Ji Wendschug. Vik generln ale Jiho Junckera nepotvrdil a jmenoval na jeho mst za vike eskho Hilgera Burghoffa. Stav se vikem svolal Burgboff roku 1656 kapitolu provinciln do Prahy, k n pohnal opata Jana Salixa a donutil jej sub interminatione incarcerationis" odci se opatstv Velehradskho a resignac svou ve zvltn spis vepsati, nae to ve konventu Velehradskmu oznmil a mnichy posluenstv k opatu Salixovi zprostil. Slovansk strana (Quadi) mezi mnichy Velehradskmi s tmto a nespravedlivm sesazenm opata byla spokojena a vypovdla mu poslu enstv, kdeto Madai pevn k nmu stli. Nsledky tto nesvornosti l E. Herman takto: Inde diurnae et nocturnae rixae, contentiones, jurgia, verberationes, violentiae et vix non sacrilegae caedes et latrocinia; nec scissio haec solum inter muros permansit claustrales, verum etiam subditos monasterii corripuit, quorum aliqui eundem Salicem pro legitimo habuere abbate et domino, alii vero e contra omnem eidem obedientiam et reverentiam edixere. Hinc turn contra monachorum improbitatem, tum contra subditorum temeritatem evocata militia brachiumque militare, qua mediante caedes et internectiones cohberi debuerunt!* Vi k Burghoff, aby dovril vniv a nerozumn sv po nn, sm dojel na Velehrad, kde na den sv. Jana Kti tele opata Jana Salixa ped vemi v kapitoln sni shromdnmi mnichy opatstv slavn zbavil a nadil, aby Salix do ale Vysokobrodskho odveden byl. Pak nadil onen, jak E. Herman prav, turbator, dicere volui visitator," novou volbu, a od strany slovansk volen jest Bartholomaeus Ferreus, vir ceteroque dignus." Opat Jan Salix ale nalezl horlivho zstupce v Isidoru Zablackm, zemskm advoktu, kter j sa prva crkevnho pln znal to provedl, e csa Ferdinand III. nadil, aby vik Burghoff opata Salixa se v slvou ze ale Vysokobrodskhona Velehrad osobn sprovodil, tam jej ped vemi mtiichy na opatstv opt dosadil a volbu Bartolomje zru il, co vik, a ovem nerad, vechno vykonati musel. Aby na budouc asy takovm neestem a libovli od strany vik -" v ptr uinna byla, nazeno dle, e pi kad volb opata csat komisaov ptomni bti musej. Opat Sa lix vda, e by v dom pokoje vce neml, sloil hodnost svou, stal se roku 1657 dkanem v Uh. Skalici, pak ka novnkem v Trnav a 1663 biskupem v Ptikostelch, kde tak roku 1668 zemel. E. Herman udv vak jet jin piny" nemilch tchto rznic, kter pro zajmavost jich zde doslovn klademe: Causm praedictorum malorum nosse cupis? Ea haud est alia, quam superiorm illorum ambitio et monachorum stulta aemulatio quoad Nationalita-tem inter Hungaros et Quados orta. Alias adducit hanin*

Velehrad.

305

miseriarum causas reverendus dominus abbas Petrus in suo manuseripto, dicens: quod idem dominus abbas Joannes Salix tum sibimet tum etiam monasterio male consuluerit suscipiendo ad ordinem subjecta inepta; verum observandum est, quod is illo tempore suscipere debuerit tales, quales habere potuit; cum enim infelici illo tempore hominum summus fuerit defectus, quasi pro gratia reputari debuit, si quis ad ordinem venit. Ad hoc laborabant, pro tunc summe patres societatis in obtinendis bonis ad ejusmodi monachorum claustra spectantia, demonstrantes, pro conservatione et ineremento religionis catholicae, item pro pace et tranquillitate publica expedire vel maxim, ut abrogatis ejusmodi solitariis et ab hominum contubernio segregatis monachorum coetibus, aliunde nemini proficuis Societas orbitm necessaria et utilis urbibus implantaretur attributis iisdem in sustentationem ejusmodi monachorum bonis." Po odstoupen opata Salixa zvolen v msci beznu 1659 na jeho mst Bartolomaeus Ferreus, rozen Slezk, ji dve proti Salixovi od strany slovansk zvolen. Volb poprv ptomni byli komisai csat Fr. Horeky z Ko ryan a Forg pn na Motnicch. Bylt tento opat mu psn a mysli nestupn, a jak E. Herman o nm prav, studiorum non amans". Za jeho panovn plenil i Tatai a Turci statky kltern a odvedli pes 200 poddanch do zajet. A byl velmi spoiv a na 30.000 zl. dluh za platil, pedce dohlel k tomu, aby potebn stavby v kltee a na statcch jeho provedeny byly: dostavl dm v Hraditi, zdil nov velk olt a pt mench v ko stele klternm, stavl na statcch stodoly, spky, stje a sklepy, ale vechno pr, jak E. Herman prav, more tunc solito sat misere, nullo tunc habito respectu ad commoditatem, durabilitatem et securitatem,... hoc autem neglecto mirum non est, quod aedifcia nostra fuerimt tam instabilia et brevis durationis; vix enim 50 anni unt, et ex eunetis ejusdem abbatis structuris jam pene nihil amplius superest." Pi, kterou ml s Hraditm strany patro ntu, v tet instanc z tratil idque ex pura puta ignorantia mdi procedendi et inflexibilitate sensus proprii." Kdy pak jistho Vavince Kolmae contra fas et jus" jmn zbavil a pak pi s nm ztratil, rmoutil se nad tm tak, e z li tosti 20. ervna 1672 v kru umel, tempo re completorii sub Salve Regina, diutius indubie duraturus, si cum suo cognomine non etiam habuisset nturm ferream, id est inflexibilem..." Nstupce jeho byl Petr Sylavetsk, Charvt, zvolen dne 21. ervence 1672, za kterho ztvrzen csask pla ceno na taxch 1065 zl. Za nho statky a klter mnoho pronsledovny byly ohnm; roku 1673 dal kostel krti indely, a nen tedy divu, e kostel, kdy roku 1681 mnich Malachias (qui vitam suam inivit in carceribus) klter zaplil, zrove i s klterem pope lem lehl. S novou opravou, kter se poala dne 8. mje 1684, ili stavbou ko -

stela E. Herman nen spokojen; neb prav: Post incendium illud magnum anno 1681 emersum reparationes et structurae constiterunt plurima florenorum millia, quae tarnen defectu boni aedilis et defectu inlelligentiae ad fabricas ejusmodi necessariae pleraque male et inordinate fuere expensa. Quantum inalum! quod ecclesia post incinerationem non fuerit saltem ad calceos tes elevata, ita ut ad quam prius descendi debuit, nunc ascendendum fuisset. Nonne consultius fuisset, ecclesiam sua tunc situatione valde profundam, lutosam et aquosam utpote prae piano externo multo demissiorem, potius per subjeetos arcus et fornices in altm erigi quam sarmentis impleri?" Dle vy tk, e k rypty nebyly oteveny a vyitny a e kostel zase indely kryt byl. Mimo mnoh jin opravy a nov stavby zakoupil onen prelt vzcn zlat a stbrn nad kosteln, co ovem chvaln svd o jeho spoivosti a dorbrm stavu, ktermu se klter tehd til, a proto trefn nazv E. Herman onoho prelta eximius et strenuus oeconomus". Po jeho smrti dne 30. srpna 1691 nalezeno 60.000 zl. v hotovosti. Za to ale stovali sob do nho mnii ob grossitudinem vestimentorum, aliaque vitae subsidia parciore manu subministrata", a opat Plassk byl donucen k ukonejen nespokojenosti na Velehrad dojeti ut ad sopiendas hasce tricas mediante charitatis charta eidem domino abbati victus et amictus quantitatem et qualitatem praeseribere debuerit." Po smrti opata Sylavetskho zvolen dne 6. jna 1691 Bernard Kaprek, narozen v erin, kde rodie jeho selsk statek mli. Mu tento vynikal ji v studich svch v Olomci bystrost ducha a ostrovtipem svm, uvalil ale na sebe neptelstv jesuitv, kte i opata Sylavetskho varovali, aby Kaprka do du nepijmal, nae ten ale dn vhy nekladl. Jesuit mu ale zstali po cel jeho ivot nepzniv, a kdy Kaprek jednou co uitel filosofie veejn disputoval, udali jej jesuit ad officium inquisi tionis Romae", kde ale vele se ho zastval jeden domi nikn p. Tranquillus. Co uitel filosofie a theologie byl od mladch klerikv velice milovn; jeliko ale vdy se uj mal mnich naproti spoivmu opatu Sylavetskmu, vypo vdl ho tento do Plas, m jen jet vt lsku k nmu a touhu po nm v mladch bratch vzbudil. Kdy pak Sylavetsk umel, zvolen Bernard tm jednohlasn za prelta. E. Herman, kter za jeho panovn roku 1693 do kltera vstoupil, 21) l jej co mue neobyejnch dar ducha a zdravoty i krsy tlesn: Et san eidem in ordine ad dignitatem praesularem nihil videbatur deesse; nam praeter praeclaram literaturm, aliasque animi dotes
21 ) Zaslouil tento mnich, jen kritick dlo Archivium Velehradense" s velikou pl sepsal, narodil se dne 27. ledna 1675 v mst Touimi v Cechch, studoval v Tepl a Chomutov, a ped staviv se roku 1693 generlnmu viki cisterskmu jest odporuen od nho opatu Velehradskmu a pijat do kltera Velehradskho. Zemel dne 1. z 1744 v Evanovicch b l Brna, statku klternm, jeho hospodstv dil.

39

306

Velehrad.

eliam tanta corporis proceritate el forma erat praedits, ut deinceps passim inter saeeulares dictus fuerit pulcher praelatus"; unum quod desiderari poterat, erat aetas ea, quae homines in tli dignitatum culmine non slum condecorare sed etiam eximere solet a mutabilitate ill, cui caetero aetas juvenilis in fastigio posila solet esse obnoxia." Byl velikm milovnkem hudby, zahrad a kvtin, pozdji tak honby; vdom jsa svch vloh stal se ale pynm, co mnohokrte jej uvedlo v nemil neshody. Uraziv jednou soudn ednky odsouzen jest od csae, aby tent soud slavn odprosil, k nemal radosti odprcv jeho. Prchlost jeho a nevmavost ostatnch brat v du mly rozlin nemil nsledky, a nepedloenm nakldnm penz na dlal klteru 140.000 zl. dluh; proto prav E. Herman vm prvem o nm, eby byl na stolici uitelsk nehy nouc slvy si zskal, e ale za prelta se nehodil. Rznice a spory, do kterch vlastn vinou se uvrhl, podkopaly zdrav jeho, e ji dne 23. ervence 1699 na vnost se odebral a pochovn jest v zahrad. Po smrti jeho zvolen dne 10. z 1699 za opata Flo rian Nezorin, Moravan ze Zdaru, narozen 1655, jen 1675 do kltera vstoupil, mu to ze ve ch opat o klter nej vce zaslouil, spoiv a zrove pejc bratm svm, jich tehd blzko padesti v kltee ilo. Prvn lta jeho opalovn byla dosti trudn pro zpouru Rkociho; mnii obvajce se vpdu povstalcv rozutkali se do Slezska, do Evanovic a do Hradit, a v kltee samm zstali jen E. Herman, Metodj Zborka a jeden laik Konstantin Frid. K tmto nebezpeenstvm doly rozlin mimodn dan a splcen starho dluhu opatem pedelm nahromad nho. Rozumnm nakldnm s penzi ale opat Florian dovedl toho, e dluhy nejen zapravil, nbr i kostel a novou st kltera dostavl, a na statcch mnoho kostel a budov hospodskch zdil. Roku 1715 zuila morov rna po cel tm stedn Evrop a zachvtila t klter, v nm mimo 30 svtskch osob jen jeden knz umel. Vt pohroma ale pila jet na klter, kdy dne 16. ervence 1718 vypukl na stee nad kuchyn ohe, jm cel klter i s kostelem a ostatnmi stavbami popelem lehl. Vzdor tomuto netst peoval ale opat o zvelebovn domu svho, obdrev roku 1702 opatstv Pazto a roku 172

opattv Pilissk, oboje v Uhch. Po stranm poru jal se ihned kostel a staven opravovati a znovu zbudovati, nedokal se ale ukonen dla svho; neb zemel ji 1. dubna 1724. Po jeho smrti zvolen za opata Josef Mal, Moravan z Vyzovic, za kterho klter Prukin roku 1742 vojenskou kontribuc 100.000 zl. platiti musel. Po smrti opata Malho (f 16. ervna 1748) zvolen Anto nn Hauck, kter ale r. 1763 hodnosti sv se odekl, nae zvolen byl dne 15. z Filip Zury, posledn opat Velehradsk. Zury narodil se ve Vdni a piel ji v mld svm do Krome, kde sejr. 1735 odhodlal do kltera Velehradskho vstoupiti. Kdy se pihlsil u prelta Malho, nechtl tento jej pijmouti, ponvad pr co Vdean ne zn jazyka eskho, bez kterho znalosti dn do kl tera pijat bti neme. Jakmile ale opat se pesvdil, e Zury v Kromi dokonale se nauil jazyku eskmu, pijal jej do du, co vechno Zury sm vypravuje, a tak vstoupil dne 22. srpna 1736 do kltera. Opat tento il v dob josefnsk klterm velmi nepzniv a dokal se toho, e dne 27. z 1784 pili csat komisarov s dekretem, e klter od csae zruen jest. Prelt ode vzdal komisai baronu Schwanenbergovi jmn kltern a sice penz ve stbe 3128 zl., ve zlat 17835 zl., v ban kovkch 28750 zl., v aktivnch dluzch 49713 zl., u stavv 15287 zl., u soukromch osob 28500 zl., pak z vin nch penz 3828 zl. a 12800 vder vna, netaje ostatn penze, kter v dchodenskch pokladnicch na statcch uloeny byly. Mnii byli dlem na pens dlem do duchovn sprvy dni. Opat Zury il a do roku 1800 ve Vkov, kde tho roku dne 13. dubna umel. Tof byl konec kltera Velehradskho, jen na pamtku starho Velehradu zaloen byl. Slavnosti poutnick, kter se tam konvaly, po zruen kltera dokon pe staly, obnovily se vak pro zmhajc se ctu k naim apotolm slovanskm roku 1848 a trvaly nepetren, a biskup Brnnsk je kurendou roku 1849 danou tm za povdl. Leton slavnost crkevn ale podala skvl d kaz, e lid slovansk nyn zase tou lskou a nehynoucm zpalem k svatm blahovtem svm lnouti pon, jako druhdy slavn nai pedkov za panovn krle Svato pluka.

Star hrad
v k r l o v s k m mst Psku.
Popisuje Jan Bohuslav Miltner.

Mezi znamenitj pamtky staroeskho umn, kter prese ve plenn zuivch vlek co vmluvn svdkov slavn na minulosti alespo sten se zachovaly, nle ej zajist zbytky nkdejho kr lovskho hradu v Psku.

Ped nemnohmi lety jet tak malebn vypadalo to ed, dvma vemi zdoben hradn staven na pkr, z Otavy vystupujc skle se vypnajc nyn vak pouh zce niny shledvme. Pvodn rz zachovala pouze hradn s,

Star brad v krlovskm mst Pisku,

307

posledn a vzcn ostatek celku; patrn stopy staroitnosti jev se t na zadn sti kasrny, kter m dv, ovem snen ve, pak na stavench, zvodu pivovrenmu nleejcch. Jindy mval hrad daleko vt r ozshlost, tak e bezpochyby obsahoval cel ten ostrov dom mezi ka srnou a malou ulikou vedle okresnho soudu, pak me zi Otavskm behem a velkm nmstm se rozkldajc; zejmna tedy kasrnu, nynj radnici, soukrom domy . p. li5, 116, 117, 118, 11 9, okresn soud a pivovr. Podl tohoto poad dom thly se tehda, kdy hrad v brannm jet stavu se nachzel, bezpochyby pevn valy a hlubok pkopy, z jakch zajist i nadzmnn ulika po vstala. Strana zpadn, a ekou Otavou a pkrou skalou ch rnna, mimo to jet zdmi obehnna byla. T o tom se zmiujeme, e prastar pes eku Otavu vedouc most steen bval dvma mostnmi vemi, tak e odtud pstup k hradu byl obtn. Umenovn hradu ped tm ji vyhoelho zapoalo ve vt me, kdy sti jeho, v dren msta pel a tud mn upoteben, bud zcela zaly, bud v stavu je t dobrm soukromm osobm penechny byly; v no vj pak dob nejvce utrpl strenm pnho staven, kter prostrann dvr mezi radnic a hradn sn d lilo n a dv. S nm souviselo lev kdlo, kter obsaho valo t hradn kapli gotickho slohu, z n kamenn, tak zvan templsk k do Musea krlovstv eskho se do stal. Nad stednm stavenm vznela se v se stechou, ve form bovit obnovenou, kter (jak okazuje star vyobrazen Psku) po velk vi kosteln byla nejvy celho msta. I po t znan ztrt dvou kdel byly jet vedle dosud zachovan sn dv men komnaty se starou v v takovm stavu, e na stnch jedn z nich chatrn stopy nkdejch maleb pozorovati bylo. Neustlm podrvnm a podkopvnm skly, do n zkladn zdi vputny byly, spsobeno jest r. 1860 sesut ve i s st jedn komnaty; druh pak podporu svou ztrativi musela bti strena. Jak dalece souditi nm jest mono ze zcenin o plnm nkdejm plnu, utvoili jsme sob sudek, e tverhran, sestvajc ze sn zachovan, z jednoho kdla nynj kasrny a ze zboench ji dvou kdel, byl hlavn st hradu. Poukazuje k tomu stedn po loha a jednotliv stky, jako velk s, vedlej k obvn se hodc komnaty a kaple hradn. Podotkme zde jet, e v gyntnasialn knihovn Pseck se chov nkolik cihel z dlaby, ze zboench svtnic hradnch pochzejcch, na nich rozlin okrasy se nalzaj, toti dvouocas lev (e sk), jednohlav orlice (moravsk), osmihran k, zva n maltnsk, dubov list a p.

hoto pzem kryje kov chodba % nkolika pknch oblouk sestvajc. Pes devn nyn schody pichz me na pavla a ji vstupujeme do sn, ve kter se zachovaly na stnch malby z druh polovice patnctho stolet. S dosti znamenit prostrannosti (58' 8" dlouh, 22 ' irok) jev psn gotick sloh, kter ovem pi oknech a dvech, kter jsou skoro napolo zazdn, po zdjmi opravami znan byl poruen; zato zachovala klenba, ve vi 20' 6", pvodn svj rz. 1) Naproti vchodu jsou v dlouh zdi ti okna, rozkonou vyhldku na Otavu a krajinu okoln poskytujc. Pi kadm okn jsou dle obyeje stedovkch staveb ve zdi dv kamenn sedadla upraven. Mimo vchod z pavlae znamenme jet dvoje dve; jedny v prvo od vchodu spojuj s se sousedn kasrnou, druh nyn zazdn a v protj pn stn se nachzejc vedly nkdy do zboench nyn dvou svtnic. Velezajmav jest npis s letopotem nad prostednmi dvemi, dle kterho urit lze udati, z kterho roku malby na stnch zachovan pochzej. Npis na psce zvolna se vinouc zn:

Wo! panijE Inuiiij jmalnuinnit tato

SIJEHA (Lta Pn (MCCCC) LXXVIIII zmalovna tato s.) Uito zde dobe itelnho gotickho psma (fraktury). Veker stny byly malbami pokryty, kter dlem mokrem, dlem nahodilm a myslnm porouchnm tak velice trply, e nemohou sten ani malby ani npisy rozeznny bti. Dlouh ze naproti vchodu zachovala nm galerii nkolika panovnk: t krl eskch, jednoho Polskho a jednoho Francouzskho. Sousedc s n pn stna (od vchodu v prvo) ukazuje boj ped njakm mstem. Druh dlouh zed (ve kter vchod se nalz) dl se ebry z klenby dol zashajcmi ve ti pole; na prvnm vyma lovn jest njak turnaj, na stednm ukiovn spasitele a na tetm narozen Pn.

Pod vyobrazenm umuen Pn pon cel ada erb, nad nimi vinouc se psky npisy jsou opateny. Kad pole, ebry tvoen, opateno jest jednoduchou obrubou. Dolej sti vech ty stn ozdobeny jsou obvsky, kter jev u vchodu stopy nkdejch maleb; spatujeme zde k us aka (dle apky s rolnikami), pedn nohy njakho kon a liliovou korunu. Klenby dve a oken jsou ozdobeny ze lenmi a ervenmi okrasami, nejvce arabeskami, mezi ktermi je v levm okn vidti , co me bt monogram male. Zmnnch erb se dobe zachovalo 28; ostatn jsou tak porouchny, e nelze o nich uiniti njakho v roku. Nleej nejelnjm rodinm tehdej lechty esk; tty maj dle obyeje XV. vku dole okrouhl, bez pilbic
') Vmry zde udan sdlil nm akademick mal p. Vc slav Sebele. Pozn. spis. P. Sebele tak uinil kopie vech maleb tuto se nalzajcch, nyn v eskm Museu uloen. Dv sti tch maleb podvme co plohy (obraz 9. a 10.) k tomuto seito. Pozn. red.

Hradn s a jej malby.

Piedm prjezdem radnice na prostrann, rumem pokryt dvr objevuje se staven o jednom poschod, je -

39*

308

Star hrad v krlovskm mst I(sku.

a pokrvek. Nad ttem se nachz pska, jejto npis zna jmno lechtice neb rodiny, jto erb nle. Psny jsou tyto jako ostatn npisy gotickm psmem; byly vak bhem asu siln porouchny, tak e nelze ji vech pesti. Heraldick sprvnosti vyhovl mal spe pi vkresu (a i zde sem tam pochybeno) ne pi udn barev, kde astch dopustil se poklsko, jak neji pi kadm jednotlivm pdu ukeme. Uvdjce pi popisu jednotlivch erb vdy souasnka, jak jsme jej v listinch aneb v dfistojenstv njakm nalezli a kter zde mae mnn bti, doufme e to nebude nezajmav. V prvo od vchodu tyry erby: 1. erven koruna v stbrnm poli; erb Hertejnskch z Hertejna a z Velhartic. Npis: p .. z wil .... ca. Sou asn il Vilm z Hertna r. 1465 na Zavlekov v Pra chensku. (Palackho Archiv esk I. 443.) 2. Troj erven a stbrn stdajc se; erb pn z Volftejna (Voltna) pan z wolsstyn, z rodu Drslavicv. 3. Ti vodorovn nad sebou poloen ryby erven v stbrnm poli; erb pn Bechyn z Laan. pan . z azan. Jan Bechyn z Laan, psedc soudu zemskho r. 1454. (Baibin Lib. cur.) 4. Podl na dv rozdlen tt; v prvo stbrn be vno v ervenm poli, v levo stbrn a erven kostkovan kdlo v stbrnm poli (v prvnm poli chyb polovin orel); erb Kapl ze Sulevic. Npis nebylo lze pesti pro ne zetelnost jeho. Petr Kapl ze Sulevic na Vimberce roku 1475. (Arch. . IV. 77.) V levo od vchodu sedmncte erb: 5. V ervenm poli ikmo poloen bevno stbrn, v nm ti zelen listy; erb Planskch ze Sberka. pan z plane. Bohuslav P. ze Sberka, psedc soudu zem skho r. 1460. (Baibin.) 6. Na tvero rozdlen tt; prvn a tvrt pole je podl rozdlen na erven a stbrn (m bt na pi roz dlen), druh a tet je stbrn, v nm ern, jednohlav orel; erb Hasitejnskch z Lobkovic, pan z hassystyn. Jan Hasitejnsk z Lobkovic, syn Mikule II., zemel r. 1462. (H. O. Miltner Bhm. Privatmnzen VII. 152.) 7. V ervenm poli stbrn bevno kostkovan; e rb ryt z Klenov. Podivnm spsobem zn npis pan z ryzmberka, kdeto vihovt z Riesenberka v prvnm a tvrtm poli ervenou orlici, v druhm a tetm erven troj mli. Puta vihovsk z Riesenberka na Rb r. 1479 nej vy sud. Mal chtl bezpochyby vymalovati skuten erb vihovskch z R., pi em mu vak jak se zd va dila nedokonal vdomost jeho. 8. Odivous v stbrnm poli; erb Mrackch z Dube. pan z dub. Petr Mrack z Dube r. 1445, manelka Ofka z Malovic na Malovicch v Prache nsku. (Arch. .) 9. Dv pta (dle Paprockho kohout) hlavy erven v stbrnm poli; erb pn z Vlaimi, pan z .. assymie.

Jik z Chotmic a z Vlaim roku 1440 na snmu obecnm. 10. erven re v stbrnm poli; erb pn z Rosen berka. pan z rozn.. . Vok z Romberka, od r. 1475 vla da domu Rosenberskho. 11. Stbrn labuf v ervenm poli; erb pn ze vamberka. pan z swamberk. Souasn ili Bohuslav ze . na Zvkov a Jan ze . na Strakonicch, mistr pevorstv eskho du Johanitv. 12. ern a stbrn troj stdajc se (zde nezcela pravideln kreslen); erb pn z Kunttu. pan z kunsstatu. Boek pn z Kunttu, nejstar syn krle Jiho. (A. . I. 300.) 13. Nap rozdlen stbrn tt; v prvnm poli polo vin ern lev, v druhm ti ern bevna; erb neznm, ponkud erbu pn z erotna se podobajc. Npis je se ten. 14. Na tvero rozdlen tt; prvn a tvrt pole st brn, druh a tet zlat, co je ovem heraldick ne smysl; erb neznm; podob se erbu Vora ickch z Pabnic, kde modr a stbrn pole se stdaj. Npis seten. 15. Stbrn re v zlatm poli (msto modr); erb pn ze Stre. Z npisu spatuje se: ........... zye. Ji ze Stre do r. 1474 nejvy sud. 16. Na tvero rozdlen tt: prvn a tvrt pole stbrn, druh a tet podl na zlat a stbrn rozdlen, co opt jev heraldick nesmysl; erb pn z Rabteina. Npis: pan z rabssyna. Hynk Pflug z Rabteina, pozdji (r. 1495) zpisn dritel hradu. 17. Osmihran zlat hvzda v stbrnm poli (msto v modrm); erb pn ze ternberka, pan z ssrnberka. Jan ze ternberka na Bechyni, syn Zdeka, znmho od prce krle Jiho. 18. Zlat lev v stbrnm poli. Jako pi tyech pe delch i zde v barvch nesmysl. Bezpochyby mlo bt pole modr, a to by pak byl erb pn z Waldteina. Npis seten. V ten as ili Jan, fastn, Hynek a Petr pnov z Waldteina. 19. Stbrn re v ervenm poli (toto je zde r kovan) ; erb pn z Landteina; npis je pln seten. Jan a Vilm pnov z La ndteina jsou souasnci. 20. Dv kem poloen ern ostrve v zlatm poli; erb pn z Lipho, z Dube, z Ronova, z Lichtenburka, z Nchoda, z Klinteina, Pirkteina, Fridlandu, z Libic a j. v., proe, an npis je seten, nelze uriti, kter z jmenovanch rodin nle. 21. Podl na dv rozdlen tt; prvn pole ern, druh zlat; erb pn z Wartenberka. Npis zcela zni en. Petr, Kritof, Zikmund a j. v. souasn (Paprock). Na pn stn, v levo od vchodu: Erby na lev stran od obrazu, v prostedku se na chzejcm, jsou pli porouchan; na prav stran pak spatujeme:

Star hrad v krlovskm mst Psku.

309

22. ern heben v stbrnm poli; erb pn z Boz kovic. Npis: ossek z bozkowicz. Juan Jeek z Bozkovic, rada soudu komornho r. 1475. 23. ern parohy v zlatm poli; erb pn z Guten teina. Npis: burian z horowina. Burian z Gutteina roku 1479 psedc soudu komornho. Co zde m initi predi kt z Hoovna", nen nm znmo. 24. Erb prv jako pod s. 21. Npis Jan z watmberka. Jan z Wartenberka na Dubu, pozdji (od r. 1523 1525) nejvy purkhrab. 25. Stbrn re v zlatm (msto v ervenm) poli; erb pn z Landteina. Npis: Mikul z lasteina. Mikul Svtek z Landteina na Stele, nejvy psa desk zem skch k rlovstv eskho od r. 1468 1484. 26. Dv pta hlavy (snad modr) v stbrnm poli; viz s. 9. Npis nelze nm rozlutiti; mezi jinm vidti jest slovo pawel. Nad vedlejm ttem teme czenek z wlassyema, co patrn pat sem. Nenachzme va k nikde toho asu eka z VI. 27. Kem poloen dv erven ostrve v stbrnm poli; viz s. 20. Npis neprav zde poloen ve po dali jsme. 28. Stbrn trojlist v poli snad ervenm; erb pn z an. Npis: zacharz z rzyczan. Zacha z an na tkn (r. 1454). Pikrome nyn ku popisu jednotlivch vyobrazen. A. Dlouh ze naproti vchodu. 1. Na prav stran levho okna jest podobizna krle Ladislava Pohrobka. Postava jev pkn soumr d a pru nost mladosti; bezvous obliej jest pjemn, a vraz tve nejev se docela oste. Pska nad postavou m npis: ladysslaw 5 krl 5 czyesky S (Ladislav krl esk). 2) Mladistv krl m v pravici mohutn me, levic pak dr erb krlovstv eskho. V ohledu heraldickm mal t sn dosti znan pochybil, kdy dvouohonnho korunovanho lva eskho (stbrnho) maloval do pole zla tho a obrtil jej v prvo. O kroji ne pojednme. 2. V levo od prostednho okna postava Polskho krle Kazimra. Obliej m vraz nad mru ulechtil; po nkud ohnut nos, knry a vousy na brad jev prv mu nou krsu a rznost. Pravice dr erb krlovstv Polskho, stbrnou jednohlavou orlici v ervenm poli, zcela vrn malovan, levice pak me. Npis zn: kazymyr krl polsky (Kazimr krl Polsk). 3. Na prav s tran tho stednho okna jest postava jednoho z nejslavnjch krl eskch, proslulho v dji nch Jiho Podbradskho. Tm vce litovati musme, e obliej tak jest seten, e ani stopy nkdejch tah ro 2 ) ten nae rSzn se od ten p. V. ebele, kresle piloe nch obrazu, kter te cestky.

zeznati nelze. Postava nen o mnoho silnj ne krle Ka zimra, a znmo jest, e krl Ji mohutnho tla byl. Pravice dr me, levice erb esk, ponkud ji seten, se lvem t v prvo obrcenm. Npis zn: Gyrzy krl czesky (Ji krl esk). 4. Postava v levo od pravho okna velmi jest po rouchan, tak e jen hoej st hlavy, levice a nohy se vid; obliej je pln seten. Lev ruka dr erb, v nm se spatuje v stbrnm poli zlat kdlat lev (noh), v prvo obrcen. Pravice bezpochyby drela me, jak jsme pi ostatnch shledali. Npis je z vt sti seten, zachovalo se pouze: .............. slaw ................ y Uvive, e panujc krl lta 1479, kdy s byla zmalovna, byl Vladislav, a e npis dle zbylch psmen doplniti se d v Vladislav krl esk", mme tuto po stavu za podobiznu Vladislavovu. Tomu nikterak nevad, e erb vymylen, neb vinou toho je bujn fantasie uml cova, kter pi tchto erbch, jak jsme vidli, neetil hrub pravidel heraldickch. Npadno jest ovem, e erby lechtick celkem vrnji jsou npodobnny. 5. Postavu v prvo od pravho okna dobe lze roze znati. Obliej nejev nic zvltnho a jest knry opaten, nos je rovn; cel postava nevelikou vynik mohutnost. Pravice dr me, levice pak tt stbrn, v nm dv lilie vedle sebe, tet pod nimi, vechny zlat nachzme. Npis velmi porouchan jev pouze: ............... franz................. Zbytek npisu, kter obsahovati mohl slovo francouzsk", jako i ti zlat lilie, tehdej erb krlovstv Francouzskho, vedou ns ku krli Francouzskmu. e nejsou v poli modrm, jak toho psn heraldick pravidlo d, nen nm ji divno, kdy jsme vidli poklesky pi erbu mnohem znmjm eskm. Jest to bezpochyby podobizna krle Karla VIL, znmho v djinch pro vlky s Angliany. Zd se, e vyobrazen krl Francouzsk zvlt vel ptelstv ml s nkterm ze t zde vy malovanch krl eskch. Znmo jest, e r. 1457 bylo ndhern poselstv ke dvoru francouzskmu vypraveno, kter princeznu Magdalenu, dceru krle Karla VIL a nevstu krle Ladislava, do Prahy mlo dopraviti. Proto by se byl tedy stal krl Karel na jisto tchnem Ladislavovm, kdyby tho nhl smrt to nebyla zmaila. Vecky postavy jsou v plnm odn rytskm. P lbice vech jsou korunami ozdobeny, s tm toliko rozdlem, e plbice krle Karla je o nco ni. Mimo Ladislava, jeho odn se a brady dotk, maj ostatn krlov na krku lnkovan okru. Krune jsou jednoduch, nej ozdobnj je krle Karla; plechov nramennky jsou siln vyvinuty; u vech znamenme brnn rukavice. Plechovice maj na kolenou vypukliny s rozlinmi ozdobami. Nej del korn spatujeme u Jiho a Vladislava. Mee, jichto

310

Star hrad v krlovskm mst Pkti.

jilce na s psob ke jsou zhotoveny a kter se pikou koni, jsou dosti dlouh. B. Pn ze v prvo od vchodu. Zde se nm jev boj ped njakm mstem. (Viz obraz 9.) V pozad je msto po obou bezch eky rozloen, kolem nho krajina kopcovit, stromovm z sti porostl. V poped boj se ji zapoal mezi pednmi voji z jzdy sestvajcmi. S obou stran pak se bl jet zstupy pchoty. ik z msta se hrnouc m ti prapory ve stedu svm; vichni bo jovnci maj okrouhl plbice, u nejpednjho vojna pozorujeme dole okrouhl tt. tty tt formy maj dva jezdci s napaenm kopm se enouc; jeden z nich m kop hol, druh na nm dosti velkou korouhev zavenou. U ale mnohem del korouhviku m na kop svm jezdec posledn. Vidme zde tak jezdeckho stelce s lukem, kter prv m, chystaje se k vstelu. Nejpednj z obrnc msta dlouhm svm meem ji prokll krk neptelskho jezdce, tak e jej k zemi kc. V poped le na zemi dva py probodnut vojnov, a zd se, e padl s kad strany bojujcch ji jeden. Pi pravm patrn znamenme krzno pod odnm obvleen. Veker jzda obrnc mstskch jest v odn rytskm; plbice maj jednodue kulat, jen jeden, snad praporenk, ji m vyznamenanou jistou okrasou dosti dlouhou, tak zvanm fafrnochem. Je zdeck nin vbec a sedlo jest jednoduch. Neptelsk vojsko odvem, jezdeckm ninm ano z sti i zbran dosti znan se li od mstskho. Ne i toho podotknouti poteb, e dobe znaje pouiti polohy, postavil neptel na vinu poln hadici, kter prv proti mstsk pchot jest namena a na podstavci o dvou ko Ich spov. Jezdci neptelt maj nejvce helmy piat, takm trojhranu se podobajc; tut pokrvku nachzme t u dvou z mustva dlo obsluhujcch a pak u vdce p tlupy, kter s praporem v ele za jzdou neptelskou se ubr. Spatuj se t antickm spsobem tvoen heim se zahnutou pikou, pak pokrvky, tak zvanm frygickm epicm podobn. Pi jedinm neptelskm jezdci vidme plbici kulatou s chocholem. Nkte jezdci a p maj hled men, jin zase obliej objevuj. Zvltnost vyni kaj tak itty jzdy, kter majce podobu trojhranou vce mn jsou prohnut; zato m vojn p obyejn dole okrouhl tt s njakou okrasou na nm; vojn pa k jeden ble dla zd se, e m kulat tt se silnou ve steda svm vypuklinou, tvar to antiku pipomnajc. Jzda uv takovch zbran jako mstsk: vidme me s kovm jilcem, kop s korouhvikou a bez n a luky; za to vak u neptelsk pchoty znamenme avle, dosti siln za hnut. Ne i nin jzdy neptelsk v tom hlavn se li, e jsou zadky kon emenm bohat vystrojeny. Po ece, kter msto dl na dv sti, plovou ti loky, z nich jedna i plachtou jest opatena. Jak dalece dovoleno jest souditi dle podobnch pokrvek hlav (pia-

tch helmu), pat mustvo na nich se nalzajc k vojsku neptelskmu a mlo by tedy v myslu bu uiniti tok na msto se strany eky anebo dostati se vojsku mst skmu v zad. Msto samo zd se bti opevnn, na ve zvlt kulat velmi bohat, a jev i jinak znamenitou vstavnost. Okna kulatho oblouku poukazuj k tomu, e mal nevelmi psn skutenosti se pidroval, an za doby Vladislavsk gotika a tedy lomen oblouk panoval; poznmka ta plat chrmm a stavbm ndhernjm, men staven maj ovem okna tyrhran. Nelze nm ni dle podoby msta a boje, ni z historie hradu odkzati na jistou udlost, a se podob pravd, e obraz l njak historick pravdiv boj. Nad obrubou, kter co rmec obraz objm, jest v kadm rohu jedna podoba vymalovan. V levo David, pvec -krl, velmi pkn kreslen; obliej pjemnho vze zen je obrouben dosti silnm vousem, hlava ozdobena liliovou korunou. V rukou m harfu, dle kterho odznaku lze poznati almistu. Stopy psky, kter pod poprsm se nachzela a npis njak obsahovala, jsou velmi nepatrn. V prvo nad obrazem ve popsanm ve stejn s Davidem vi bylo takt poprs, jeho cel hlava vak je ji zniena. Zachovala se pouze ruka drc psku s npisem neplnm, kter teme: . . . . wo. t. ech, co by se ovem nejsnze na sv. Vojtcha dalo vyloiti. C. Dlouh, ze podl vchodu. a) Na prvnm poli v prvo od vchodu zachovalo se vyobrazen turnaje. (Viz obraz 10.) V pozad je msto, a akoli umlec patrn nepodal zcela vrn obraz, pedce z cel polohy i z jednotlivch st souditi se d, e chtl podati vyobrazen msta Psku. Prav strana jev znamenitj njak staven s v, co znait me pitl s kapl sv. Jota a sv. Eliky r. 1351 zaloen; most pe s Otavu vedouc s dvma mostskmi vemi; za levou mostskou v pevn brna Prask, dle pak hrad podl eky se rozkldajc v poloze zcela prav. Opakujeme, e neme vyobrazen to povaovno bti za svdomit proveden v t me, eby i v jednotlivch stech vrn obraz tehdejho hradu po dalo, emu brn zbytky dosud zachovan a pln nedo statek ivl gotickch pi naem obrazu. V poped je pt pavlek s mnohmi vikami i arki. Vecky jsou obsazeny divky, kte se veskrz enskmu pohlav zd aj nleeti, nebo maj hlavy bu zvojem, bu epcem pokryt. Jev se na nich iv astenstv, kter na kln berou tm, e bu na zpasc ukazuj, bu pohyby svmi na jevo dvaj, jak tmto se obdivuj. Zpasc ryti maj obyejn odn rytsk patnctho vku; korn velmi piat jsou dol zahnuty. Vichni maj hled zaven, fafrnochy na plbicch npadn velk a zvlt dlouh. Na lev stran zpasc maj helmy, tvaru pi turnajch hojn uvanho.

Star hrad v krlovskm mst Psku.

311

tty jsou zvltnho, k turnaji urenho druhu; kop pak maj ryti v levo od vky, kter kolbit dl na dv, tup, kdeto na prav stran zpasc uvaj otp pi atch. Ovem se zd bt zpas na stran prav mnohem opravdivj a rznj, a tak k sob se piblili ji oba jezdci, e nutn rozhodn nastal okamik. Velmi npadn jsou pi tchto rytch pokrvky stehen a kolen, kter maj el chrniti tyto sti tla, kdyby pi prudkm toku tlo o tlo se telo. Nejinak aspo znme si vylo iti st zbroje, jen velmi zdka se vyskytujc. Podobnou zbroj nali jsme vyobrazenou v dle Hefner-Altenecka Trachten des christlichen Mittelalters", kde byla vak mnohem men. Vickni kon jsou pokryti rouchy dlou hmi, ti na lev stran pak maj sloitj emen a uzdy, a prsa jejich kryj ozdobn pochvy. Podotkme, e nad hlavami t ryt jsou psmena gotick; pi jednom mal r (r), pi jeho protivnku m a n a druh stran pi posled nm H. Do vkladu njakho se nikterak nememe poutti, proto e nen na vc podvat hypothesy; avak nepochybujeme, e mla ta psmena urit vznam, kter objasniti vak asi sotva kdy se poda. Konen na kad stran spatiti lze aka k zpasu povzbuzujcho. V obou vyzdviench rukou m kad z nich dva pruty; vraz obou ak je takov, jakoby na zpasc pokikovali. a ek na levici nem v obleku dnch zvltnost; druh vak na pravici svd o bizarerii v uvn barev, kter, a se ji tratila, pedce i v XV. vku jet se zhusta vy skytovala. M toti at kolmou rou na dv rozdlen, tak e prav strana je bl a lev erven; z bicha pak njak vpustek, jako fafrnoch dosti dlouh, jemu vybh. Neme se na jisto postaviti, na jak turnaj obraz ten se vztahuje. Nejznamenitj toho asu turnaje v cechch byly odbvny v Praze 1. 1453 po korunovac krle Ladislava a I. 1454 (Balbin Lib. cur. v Materialien zur alten und neuen Statistik von Bhmen XII. 80, 81.); nejisto vak, eby zde vyobrazeny byly. Zato ale, jak jsme ve ukzali, jev pozad patr n obraz msta Psku, a a ne mme jistch zprv o njakm zde odbvanm turnaji, pedce velmi pravd se podob, e po narovnn mezi krli Vladislavem eskm a Matiem Uherskm I. 1478, na sjezdu pn pod oboj i pod jednou na hrad Pseckm i tito s kr lem svm mli smeni bti, k emu snad i Hynek kne Minstrbersk piioval se. Meme si ta km spsobem vyloiti t erby, kter nleej pnm obou stran. e pi takov pleitosti by to bylo nco obyejnho bvalo, kdyby se po vyzench zleitostech pnov byli oddali ndhernm a bohatrskm kratochvleni, nen nemono. Protoe pak, kdy s byla malovna, ud lost ona, kter ovem dleitost svou vynikala, v iv pa mti nachzeti se musela, byl obraz na stn uren pa mtku toho smen potomstvu zachovati. Nad turnajem je v kadm rohu vyobrazeno poprs. Oba mut maj oblieje bezvous a dr v rukou dlouh

psky s psmem. Ta na lev stran m npis: > -> Jones? Kdyby mlo slovo znmku zkrcen, mohlo by se pak sti Joannes; znmka vak ch yb. Na prav stran je n pis: M... erz f. bian us /> dosti porouchan, proe n kter psmeno mlo zeteln, sti malr fabianus" zd se bti jet zhadn a podvme je co pouh domysl. Postava lev m na hlav kulatou epici, kdeto prav m hlavu njakm atem obvinutou. b) Na druhm (stednm poli) vyobrazeno jest uki ovn Pn mezi dvma erby, kter plbicemi i fafrnochy zdobeny jsou. V levo erb seten, jeho klenot jev dv pta hlavy pnv z Vlaimi, v prvo erb majc v poli svm znamen odivous, vak bez udanch barev, pro e, an tho znaku Mrat z Dube, pnov z Doubravice a pnov z Krava uvali, tko jest, urit jedn z tch rodin piknouti tento erb. Nejspe by mohl nleeti Mrackm z Dube a opakuje se stejn jako onen pn z Vlaim, an pansk rodiny z Doubravice a z Krava co moravsk a tedy Matii Uherskmu poddan, nestly tehdej doby v tak zkm spojen s eskmi rody. Vlastn obraz ukazuje Krista pna na ki, po je hoto lev stran Marie panna a sv. Vcslav, po prav pak sv. Magdalna a sv. Vojtch stoj. Spasitelova tv, jako i cel postava velmi ulechtile je npodobnna. Po kud souditi mono ze zbytku (st hlavy a prav rameno ke je vyhlazeno), mla tv vraz bolestn, vraz trpi tele se obtujcho dstojn; hlava je naklonna a piro zen vinou se kadee po ji; ruce i nohy svd o ma lov pilnosti. Nad hlavou Kristovou vidti hvzdu, ne vedn to pznak pi obrazech podobnho druhu. Snad chtl umlec tm poukzat k tomu, jak smrt Kristova, co denn ice zc, zna potek nov doby, kterou mislr a pn n lovenstvu pipravil. Panna Maria je vyobra zena v odvu pi svatch a svticch obyejnm, se z kolem hlavy, jakovou t u ostatnch t podobch vidme. Ruce m kem na prsou poloen, i v to obraz bolesti a stejn vzdn se ve vli bo. Jej tv jako i sv. Magda lny je mn zeteln. Sv. Magdalna m odv podobnho druhu jako p. Marie, jen svrchn at zvltn se vyznamenv dlkou; v rukou dr ndobu, s kterou obyejn se vyobrazuje. Sv. Vcslav v levo od ke stojc je v plnm odn rytskm patnctho vku, jakov jsme ji mli p leitost popsati; nadto pak m jet pla! obven. Hlavu pokrv knec koruna. Podlouhl obliej, zvlt pak bradu zdob vous. Pravice dr kor ouhev s ernm kem v stbrnm poli, levice pak staroesk erb: ernou jedno hlavou (v prvo obrcenou) orlici v stbrnm poli. Nad sv. Vcslavem pne se pska, mezi nm a p. Mari vybhajc s npisem (zde vminen latinkou): S Maria v, (Sancta Maria virgo); mezi psmenou S a slovem nsledujcm je mezera takov, jakou by slovo Maria vyplnilo, a se nezd, e by byla nkter psmena setena.

312

Star hrad v krlovskm mst Pisku.

Na prav stran od ke stoj dle osoba v odvu biskupskm, j i, protoe prv sv. Vcslavu odpovd, na sv. Vojtcha vykldati si dovolujeme. Z oblieje mlo je vidti, an prv na tom mst kus malty spadl. Hlavu po krv biskupsk epice (mitra) nevysok; velmi ozdobn je men roucho (ornt), pes jeho etn ozdoby rozprostr se k. Svat biskup m v pravici sknku ebiky pobitou, v levici biskupskou berlu. c) Tet (lev) pole pedstavuje narozen Pn. V po ped jsou stje, ped nimi p. Marie s Jekem a ti kr lov; v pozad krajina kopcovit, dle. hradebn zdi s vikami a velk v. Na obzoru vidti lze velkou hvzdu. Ve chlv, cihlami krytm, stoj s.v. Josef mezi oslem a volem, dosti nemotorn kreslenm. Sv. Josef stoj pi ohni, nad kterm rot se nachz. Pravice dr nad ohnm pnviku, ve kter snad njak pokrm pipravuje; levice, napolo zaven, zd se, e tam nco sypa; ble ohn stoj na zemi ndoba, do kter snad ji hotov jdlo m bt vpraveno. Zarostl jeho tv m pjemn vraz. Velmi astnou se nm zd bti mylnkou, e umlec pmo ve dle chlva vyobrazil zmek s v, kter Pann Marii s Jekem za stolec slou a dle toho t pispsoben jest. Nemn vznamn je i to, e poloil mal k nohoum Marie panny korunu liliovou. Nad jej hlavou na ttu chlva je kvtko vymalovan. P. Marie je oblieje okrouhlho a soumrnho, m kolem hlavy velkou zi a at dle kroje pi svatch osobch obyejnho. Jeka dr obma rukama; dcko dobe kreslen sah po sknce, kterou ped nm na zemi klec krl co dar svj podv. Krlv mu n obliej je podlouhl a jev zbonou pokoru. Dlouh vousy a kadee u nho pkn vypadaj. U druhho krle je hlava skoro zcela seten, u tetho pak mlo zeteln, zd se vak bt jaksi stlaen, co j dodv podobu hlavy n -grovy. Oba nesou njak dary. V pravm rohu toho obrazu spatuje se jet krejc postava s vyzdvienou rukou; protoe vak prv zde kus malty spadl, nejev se dosti zeteln. Vickni zde vyobrazen mut (sv. Josef a ti krlov) maj kroj tehd v echch a stedn Evrop v bec panujc. (J. E. Vocel: O kroji eskm ve stednm vku, as. . Mus. 1844, II. 261.v. Hefner-Alteneck Trachten des christlichen Mittelalters 184054, 3 svazky.) Jsou to dlouh, a pes kolena shajc roucha, obyejn lemovan. Pi dvou z t krl, pi prvnm (klecm) a pi tetm, spatujeme na stran rozparek (vstiek) a po kyel, kter podobn jest lemovan jako cel roucho. Posledn z nich m vak i na prsou a ku krku rozparek s tkanicetni, k stahovn ustanovenmi. Takov rozprrek ml objeviti zpodn, takt skvostnou ltku. Sv. Josef a klec krl maj korn okrouhl, ostatn dva krlov pak piat, a i tyto nejsou tak pehnanho tvaru, jak toho asu sem tam se jet nosvaly.

D. Pn ze v levo od vchodu. Malby stny t, a byly ovem nejnepatrnj ze vech, bhem asu tak nejvce trply. Prostedek zaujm tverhran, kolem rozlinmi okrasami ozdoben, v nm spatujeme zbytky postavy rytsk. Byla to snad podobizna vynikajc njak osoby, kter bu k sjezdu, o kterm jsme se zmnili, bu jen ke hradu vbec v blim njakm pomru se nachzela. Pod obrazem tm jsou stopy psma; z psmen neetnch a nezetelnch ned se nieho sou diti. Nad zmnnm tverhranem jsou tyry ve, jak se zd hradn, kter bezpochyby slouily jen co pouh okrasy. V prvo erb pn dlen, kter stoj na lvch tlapech; hoej pole zlat, dolej erven. U ty roh stednho obrazu byly erby vech zem koruny esk. V levo nahoe (na obraze ovem v prvo) byl esk lev, kter je vak nyn seten ; v prvo moravsk orlice pln se zachovala ; v levo dole z obou erb luickch jen ervenho vola napolo je vidti, kdeto hornoluick mstsk ze ji zmizela; konen se zachovala v prvo dolej st slez skho orla. Mimo erby ve ji popsan a mimo ty, kter ostatn st zdi vypluj, z jich nepatrnch zbytk nelze neho uniti, nachzme jet v prvo od on rytsk postavy erb Hynka knete Minstrberskho, syna Jiho krle. Stedn ttek mal obsahuje erb pn z Kunttu; dle je prvn a tvr t pole podl na dv rozdlen: v levo polovin ern orel v stbrnm poli, v prvo stbrn pole (kdeto prav erb Minstrbersk je pole napolo zlat napolo stbrn, v nm orel napolo zlat napolo ern); v druhm stbrnm poli ti ikmo poloen bev na zlat; tet pak je podl na zlat a stbrn pole rozdlen. Nad erbem na irok psce npis ve dvou dcch: Hynek 3 knyeze 3 mynsterbersky a hrabye 3 kladsky 3 (Hynek kne Minstrbersk a hrab Kladsk).

sudek o malbch a jich ocenn.

Malby hradu P seckho, samy o sob ji pro djiny umn velezajmav, nabvaj pedmty svmi i pro ve obecnou kulturn historii 'dosti velk dleitosti. Zachovaly se nimi naemu vku podobizny nkolika krl, pak obraz boje, turnaje a vyobrazen pedmt biblickch (narozen a umuen Pn). Pro kroje tehdej doby zvlt jsou zdrojem spolehlivm. etn sbrka erb nejmocnjch a nejslavnjch rodin eskch je zase pro heraldika zajmav. Budi nm dovoleno dve o krojch na obrazech pi chzejcch se zmniti, ne o spsobu maleb samch promluvme. Pi vyobrazen krl, boje a turnaje pidrel se umlec veskrz odn rytskho, jakovho se v jeho dob uvalo. e ostatn umlec kreslil vrn a i v jednotlivo stech svdomit si ponal, v tom stvrzuje ns boj, pi nm ob strany v kroji, zbrani ano i v nin koskm patrn od sebe se li, pak obraz turnaje, kde kad st odn, kter pi turnaji zvlt byla v uvn, do podrobn jest vylena.

Star brad v krlovskm mst Psku.

313

Pi zstupu, kte r, jak jsme v popisu podotkli, tokem ena na msto, dor na obrnce jeho, pozorujeme hlavn ti druhy pokrvek: piat, skoro trojhrann p lbice, pak helmu se pikou pravideln zahnutou, a konen pokrvky tak zvanm frygickm epicem podobn, nahoe v zatoeninu vybhajc; prvnj jsou nejetnji zastoupeny. Jsou veskrz podobn plbm tvaru jet antickho, jakch se uvalo v 9. a 10. vku, a maj hled men. Jakm prvem ale mal takovchto tvar uil, zde tak mlo udati nm lze, jako pi ttech, kter maloval siln zahnut, dole v bod vybhajc (tehda ji tak neobyejn forma). T zstup neptelsk m t (mimo jinou zbra) zahnut avle, pak sloitj a ndhernj emen kon, kter se patrn li od jednoduchho nin koskho pi vojsku mstskm. Pi turnaji nazapomnl mal ani na ter, zvltn to druh tt pi turnajch uvanch, pi kterm vkrojek pro zaloen kop zejm je znti. Pi dvou rytch zpascch objevuje se t v turnajch uvan kol heim, jen naped v znanou piku vybh, kter ptamu zobku nen nepodobna. pice u korn, kter pi postavch krlovskch jsou jen nepatrn, dosahuj za to pi jezdcch dlky zna menit, kter jen tm se mrn, e jsou siln dol za hnut. Ze zbran vyskytuj se dlouh kop nkdy praporky zdoben, nkdy jen hol, mee s jilcem kovm v piku vybhajcm, avle zahnut, luky pi nkolika jezdcch a na nvr i poln dlo, tehd v echch bezpochyby ji zdomcnl, ano se mnohem dve ji vyskytuje. (Pelzel, Lebensgeschichte des Rmischen und Bhmischen Knigs Wenceslaus, Prag u. Leipzig 1790. II. 386 v poznmce: Regis Wenceslai exercitus circumvallavit Harawitz et abinde discessit ad castrum Skala cum pixide magna. Benessius Minorita, p. 65.) Podotkme zde tak, e koruny jsou veskrz tvaru liliovho. V turnaji zpasc na obrazu naem rozlinch uvaj zbran; jedni kop se pikou ostrou, druz pak maj konec kop jako roztpen na nkolik piek. Prvn, kterm, zd Se, vce jde do opravdy, maj okrouhl pokrvky pro stehno a koleno, kter pro prudkou srku zdaj se bti ustanoveny. V bohatm na obrazy dle Hefner- AHenecka jsme je spatili jen jednou, tak e bezpochyby zdka pichzej; byly men a po nkud jin formy. Marie panna a Marie Magdalena jsou vyobrazeny v kroji pi osobch svatch obyejnm. Pi narozen Pn objevuje se p. Marie v roue lemovnm ozdobenm, pi smrti Jeov vak v jednodum i hlavu pokrvajcm odvu. Sv. Josefa a osoby, je za ti krle mme, spatu jeme v kroji panujcm ve st edn Evrop v XV. vku. An jsme jej ve ji popsali, jest nm zde pouze podotknouti, e pice u stevc jsou na obraze velmi mrn, kdeto je vbec znmo, e se tehd v tom ohledu dosti peh nlo. Protoe ale krl Ji r, 1464 pice u stevc a korn

zapovdl3), byla vstedn tato mda v echch na slu nou mru uvedena. Vous sestv nejvce z knr a brady, vlasy bvaj dlouh. Staven maloval umlec n bezpochyby dle prody, co z v a ark souditi lze; e se j vak nepidrel vude psn, okazuj kulat okna, pi nich ani stopa lo menho oblouku se nenachz, kdeto pedce za doby Vladislava gotika v plnm kvtu v cechch se nachzela. Pseck malby na obmtce jsou z vt sti tak zvan malby obrysov, kter pouhmi rami sna se v e vyjditi, nechvajce ostatn sti zdi tak jak jsou. Pi v sv nedokonalosti ano dlem hrubosti jev se v nich mnohdy rz velmi ulechtil a snaha po prv umleck vi. Pochzej z doby, kter po dlouhch a stranch vlkch husitskch opt jednou pla umn, uten se zmhajcmu. Ve vkresu zd se nm, e nejlpe podaily se v rozch nad oblouky se nachzejc poprs, po nich postavy krlovsk a po tchto ostatn obrazy bychom a dili. Barvitost je veskrz velmi skrovn; uito hlavn jen tchto barev: hndoerven, lut, ern a ed. Jen pi obraze umuen Pn (nad vchodem) pedstavujcm spatujeme t barvu zelenou, jako se i zd, e zde byly odvy veskrz barvou vyvedeny. Pi ostatnch obrazch jsou jen jednotliv sti ponkud vce barvou naznaeny: jako koruny (lut) a jednotliv stky odn. Poprs nad vlast nmi obrazy (o nich jsme pravili, e v kadm rohu oblouku jedno se nachz), kter dobrou kresbou zvlt vynikaj, maj oblieje a, nemlme -li se, i ruce masovou barvou naznaen, kdeto odv jen v obrysech podn. Mohutn dojem in statn postavy krl v nadivotn velikosti, pi em jen to vad, e nestoj zcela rovn, nbr jsou dle oblouk naklonny. Patrn je pi nich snaha po individualizac, proe bezpochyby mme ped sebou skuten podobizny. Tomu mnn neodporuje ani to, e jsme vidli u Hefner -Altenecka (II. tab. 75) Karla VII. v obleku domcm bezvousho, nebo me pochzeti obraz ten z mladch let krlovch. Perspektiva je namnoze dosti chybn; to pozoruje se pi pozad turnaje a pi krajinch kopcovitch. Pi boji ped mstem pomohl si umlec spsobem obratnm; v poped toti bojuje jzda neetn, kdeto p zstupy^k bojiti teprve se bl. Na tm obrazu na chz se nejhrub poklesek proti perspektiv; ryb a toti vedle loky plovouc je prv tak dlouh jako ona. Kon se umlci dosti dobe podaili a na hlavy nkterch, kter jsou znan zpotvoen; pohyby jejich jsou z vt sti pirozen. Za to je vl ve chlv Betlmskm velmi nemotorn, netoliko pro svou tlamu ale i pro divn postaven. Stromy v okol obleenho msta se objevujc mohou uspokojiti. Mal, chtje oiviti s pavla na turnaj d vajc se pan, pouil k tomu mimiky rukou. Dobe tm
3 ) Listina v archivu kr. msta Prahy . 56 , Lit. B, 48 (Lumr 1854).

40

314

Star hrad v krlovskm mst Psku.

vyznail obdivovn (obma rukama vyzdvienma) a upozorovn na ndhern a odvliv hry. Pi narozen Pn symbolickm spsobem vyjdil vemohoucnost a velikost spasitelovu. Je to mylnka skuten poetick, z ndhernho zmku upraviti sedadlo Marii pann s Jekem, hned ve dle chlva, kde v skromnosti nejvt sv. Josef pokrm n jak pipravuje. Vznamn je k nohoum Marie poloen koruna, co pznak matky pna vehomra. I kvtko nad hlavou bohorodiky, co znamen panensk istoty, dobe umlec volil. Optn vyskytujc se zde symboliku pova ovati snad lze za znmku doby pohusitsk. A tak maj malby Pseck cenu nejen umleckou, ne i kulturn -historickou, a pibv jim dleitosti i tm, e prv z doby Vladislavovy pomrn jen velmi mlo pam tek malskch v echch se zachovalo.

H i s t o r i e hradu.
Historie hradu Pseckho mla by zajist mnohem vce rozmanitosti a zajmavosti, kdyby se nm bylo zachovalo hojnjch zdroj. Avak astmi bouemi, zvlt pak ticetiletou vlkou, zchudl archiv krlovskho msta Psku tak znamenit, e jen velmi po skrovnu se vysky tuj listiny, minulost msta, zvlt pak hradu, objasujc. Hrad Pseck nleel v nejstar znm dob k up Bechysk, kter tvoila st rozshlho panstv Slavn kova, otce sv. Vojtcha. Po smrt Slavnka (zemel r. 981), ddinho vrchnho upana, pelo panstv na syny jeho, a po krvavm pdu Slavnkovc r. 996 dostal se i hrad Pseck pod bezprostedn panstv knat eskch. (V. V. Tomek, O panstv rodu Slavnkova v echch; . . M. 1852, IV. 41.) Jako bylo vbec pi hradech v obyeji, povstalo u hradu Pseckho podhrad, kde dlem emeslnci, zde prci nalezi, dlem pak lid ochranu hledajc pebval. Nachzelo se vak pvodn na levm behu Otavy, a teprv pozdji na druhou stranu pesdleno a krlem Pemyslem Otakarem II. vsadami na krlovsk msto poveno bylo. Msto pak jen na pravm behu smlo zvtovno bti. (Archiv kr. msta Psku.) 4) Kdy se byly zhy, ji ped r. 1230 ady upn z Bechyn na krlovsk hrad Pseck pesthovaly, sdleli zde nyn upan, cda, komornk, vlada, lov a psa se svmi druhy pomocnmi. (Palack Djiny nrodu eskho sv. I. st 2.) Povst tvrd urit, e na hrad Pseckm sdleli n kdy Templi, o em se i Hjek zmiuje, ktermu (jak
4 ) Pipomnme, e vstavnost hradn sn, dosud stojc, ja ko i kaple, poknd j jet r. 1861 aspo sten bylo vidti, urit znmky starogotickho slohu na sob ukazu je, kter se jak s dkanskm kostelem Pseckm, tak i s kapl a palcem na Zr kov pln shoduje. Z toho lze s jistotou souditi, e Pseck hrad, most, kostel, hradby i brny, vecko bylo v stejnm ase stavno za prvnch let panovn Pemysla Otakara II. Red.

Pelcl trefn podotkl) pozdji shoel dsky zemsk byly jet pstupny. Chceme zde shrnouti vecky okolnosti, kter pravdivosti tto povsti nasvduj. Nejen e byl v nkdej hradn kapli nalezen k tvaru templskho, nyn v Museu krlovstv eskho chovan, snad t pl msc a hvzda, dosud ve znaku kr. msta Psku se nalza jc, jsou upomnkou na ten d. Avak tomu vce vhy pikldme, e se nm snad poda vyvrtiti hlavn n mitku, innou proti sdlen templ na hrad Pseckm. Namt se, e byl hrad Pseck krlovskm a e jej tudy nemohli stejnou dobou tak Templi dreti. Hrad Strako nick byl vak t majetkem pn ze Strakonic, a pedce z listiny od r. 1321 od Vilma ze Strakonic vystaven je patrno, e ml d Johanit polovici hradu Strakonickho majetkem, kdeto v ostatn sti hradu ovem zstali p nov ze Strakonic majiteli. Listina zmnn, stvrzujc vecka ustanoven Bavora I., II., pak Aneky a Bavora III., d pak doslovn: Haec ig -itur bona claustri in Strakonitz et domus iu Horazdieowitz perlectis universis privilegiis reperimus. Mediam partem castri, in qua parte situm est claustrum S. Procopii, a porta, quae est juxta coquinam nostram, usque ad portm civitatis, versus pontem cum ipsa porta et turri super portm et ipsum claustrum siv ecclesiam cum omnibus clenodiis ibidem contentis etc. etc." (Maltesk archiv v Strakonicch.) Patrn se zde mn pedn, k mstu obrcen st zmku Strakonickho. Jest na bledni, e se vci pi hradu Pseckm podobn mti mohly; e toli st hradu Pse ckho mli v dren Templi, kdeto ostatek zstal i na dle krlovskm. Pomr ten byl (a stvalo-li ho skuten) bezpochyby pdem celho du t zvrcen. Vm zde pronesenm nechceme nikterak tvrditi, e Templi na hrad Pseckm skuten sdleli, doufme vak, e jsme tm dostaten dokzali, e tam aspo sdleti mohli. A do XIV. vku nedostv se o hradu Pseckm dnch historickch zprv. Za krle Jana byl hrad Pseck zastaven, ani pak je znmo komu; zato vak krlv nmstek, markhrab Karel, potomn krl, ji r. 1334 krlovsk komoe opt jej vrtil. (Kaiser Karl der Vierte, Knig in Bhmen, von F. M. Pelzel, I. 48.) Krl Jan t udlil dvma listy Ctiborovi z Modliko vic prav manstv ve vsi Kepici se vm pslu enstvm k hradu Pseckmu psluejcm; csa Karel pak oba dva listy potvrdil Ctiborovi i Chvalovi jeho bratru i jich ddi cm. een manstv jet v XV. vku nachzelo se v t t rodin, an Petr z Modlikovic r. 1454 vecky tyto listy ukzal komisi ur en od kr. Ladislava pro zkouen na statky prv bu majetnch, bu zpisnch. (Palack Archiv esk II. 444.) Prvn upan Pseck, kter v listinch pichz, objevuje se za panovn kr. Vcslava IV. Uvd se v listin od r. 1391, v archivu msta Bavorova chovan, co svdek Ra -

Star hrad v krlovskm mst Psku.

315

cek z Drahonic, purkrab Pseck (Raczko de Drahonic p. t. purgravius Piesecensis). Toue dobou skvl se hrad Pseck leskem dvora krlovskho, an zde, jak listiny v Psku vystaven d osvduj, v srpnu r, 1394 krl Vcslav sm mekal. Tyto li stiny pak vecky, jich jsme se dopditi mohli, maj datum 25. srpna 1394. V listin v Archivu eskm (I. 53) otisknut podv se krl Vcslav, ve pi o d zemsk s pny eskmi vzel, na rozsudek ty neb esti pnv, jen spolen na to maj vydni bti, a slibuje nespom nati nikomu dosavadn o tu vc zt. Pelcl (ve sv Lebensgeschichte des rmischen und bhmischen Knigs Wenceslaus I. 135 139) podv tyry listiny tho dlum, z nich ti v nmeck a jedna v latinsk ei vyhotoveny jsou. Krl Vcslav byl provzen od Jana, markhrable Braniborskho a Luickho, vojvody Hoelickho, kter t ho dne co krl dv nmeck listiny zde vyhotovil. (Pelcl tamt.) Zajmav jsou varianty v psan jmna hradu, jako: geben zu Piesk, Pyesk, Pysk, zu Piska a datum in Pyeska. Nezstal vak hrad Pseck velmi dlouho bezprostedn pi korun, ne byl ji zase od krle Vcslava zapsn. Krl vydal toti ve stedu po sv. Jakubu r. 1419 list s majesttem Hjkovi z Hodtina a jeho ddicm. I zapisuje se jim hrad Psek se vm psluenstvm v 500 kopch a na mst 50 kop gr. bern krlovsk, aby tm lpe mohl hradu chovati, a toho aby dnmu cizozemci ani kneti ani pnu ani nepteli krlovskmu neprodva l, ani zastavoval, ne Praskmu zemenmi, jako list svd. Ten list ukzala Kateina z Hodtina ve zmnn komisi roku 1454 (Arch. . II. 185). Zmnn pak Hjek z Hodtina jmenuje sebe v listin od r. 1422 purkrabm na Zvkov, ped tm vak pichz pi r. 1418 co podkomo morav sk. (A. . II. 208.) V bouch husitskch pidalo se msto Psek, jak znmo, rozhodn k stran husitsk. Tm se pak stalo, e i hradu v nkterch udlostech tto doby podlu se dostalo. Jan ika z Trocnova byl r. 1420 srn v Psku. Vysvt to z listu, jej zaslali Vodant panu Oldichovi z Rosenberka o pomoc dajce pod datem 28. srpna 1420 (Ai . III. 3), kde prav, e ika v Psku se ji nachz a k Vodanm pitrhnouti se chyst. Roku 1426 dne 6. nora mli v Psku ryti a msta strany tborsk sjezd, jehoto zpis zaslali purkmistru, konelm i obci velikho, novho a menho mst Praskch s datem: dn na snmu naem obecnm v mst Psku, tu stedu den sv. Doroty lta etc. XXVI. pod peet obecn, kter ve pi zkona boho vichni spolen povme." Podepsni jsou Chval z Machovic (usedl v Psku, prodal dm r. 1434), sprvce kraje etc., Ale z eberka, Petr a Jan brat ze Svojna een Zmrzlci, Jan een Smil z Keme, Pibk z Klenovho, Mati z Chluman i jin zemane a krajan etc., msta Psek, Klatovy, Suice, Do -

malice, Prachatice a jin na tom snmu sebran (A. . III. 256). Pro u tehdej doby spojen mezi hradem a m stem, jak jej pedpokldati mono, byl snad onen sjezd t na hrad Psec km odbvn. Zmiujeme se zde t o Malii Loudovi z Chluman, kter v listin z r. 1431 (A. I. 156) pichz co haitman msta Pseckho, proto domnvati se slu, e i hrad tehd alespo v ohledu vojenskm jeho sprv pod zen byl. Za panovn krle Sigmunda se dje pouze zmnka o nepatrn zmn v psluenstv hradu. Mare ze Dvorv jmnem sirotkv Vakovch Rockovch ze Skly ukzal r. 1454 stavovsk komis list s majesttem krle Sigmunda, kter svd Janovi Kokovi ze Skly. Mezi mnohm jinm krl zapisuje 100 kop. gr. na louce, jeto k hradu Psku pslu, aby tu louku dral, dokudby jemu 100 kop nebylo dno (A. . II. 208). Za asu mezivld odbvala strana pod oboj v Psku sjezd, o nm se dje zmnka v listu purkmistra a rady msta hory Tbor od 27. ervna 1447 panu Oldichovi z Rosenberka zaslanm (A. . I. 289). Jest pravd podobn, e Ji Podbradsk, tehdej sprvce krlovstv eskho, kdy dne 15. z 1452 na taen proti svm protivnkm vojensky se poloil u vsi Kestan, nedaleko Psku, t sem zavtal a e se snad na hrad Pseckm vyjednvn dla. Skutkem jest, e P set, kdy nebezpeenstv jim hrozilo, s Jim se vyrovnali, ano i msta Klatovy, Domalice a Suice v mluvu po thli (Fr. Palack Djiny nr. esk. IV. stka I, 274). e r. 1454 hrad Pseck nachzel se jet v zpisnm dren rodiny Hodtnsk, ve ukzno; dlouho vak pi rodu tom ji nezstal, neb ji r. 1457 dv krl Ladislav panu Rackovi z Kocova ad krlovsk Pseck i purkrabstv" se vemi jeho poitky, ke vlastnmu jeho uvn do jeho ivota. List je dn v Budne v den S. tpna 1457, an norum regni 17 et 4 (A. . III. 566). Pi roce 1458 uvd se Divi z Libjovic toho asu purkrab hradu Pseckho (kniha mstsk v archivu kr. msta Psku). Bylli purkrabm od krle Ladislava neb od Racka z Kocova ustanovenm, ned se s jistotou uriti. Nedlouho na to ml proslul pan Lev z Romitla a z Blatn, nejvy hofmistr krlovstv eskho, hrad Pseck v zstav, nebo vstupuje v ter ped S. Havlem r. 1471 v pm s panem Janem z Rosenberka se svmi zmky Romitlem, Blatn, Stel, s mstem Domalici, * hradem Pseckm i jeadcem, i se sluebnky svmi od dn listu a do S. Ji nejprv ptho a dle na dvou nedln vypovzen (A. . III. 579). Ku pravd se podob, e toue dobou byl na hrad Pseckm odbvn sjezd pnv, jak tehdejho asu ne zdka se dlo. Tak r. 1474 odbval se v Plzni sjezd kraj Plzeskho, Prachenskho a Podbrdskho. Protoe pak r. 1478 dv smlouvy (dne 28. bezna v Brn a 30. z 40*

316

Star hrad v krlovskm mst Psku.

v Budne) mezi krlem Vladislavem a Matiern, krlem Uherskm, uinny byly, jest mon, e zde tho lta sjezd jak pvrenc Vladislavovch tak i vrstevnk krle Matie byl odbvn pro njak smen tchto s krlem eskm. Hynek kne Minstrbersk byl snad plnomocnkem krle Vladislava, a proto jeho erb v sni hradn je vymalovn. Ostatn erby lechtick, zde se nachzejc, poukazuj k adm zemskm a k pnm obou stran, zejmna tak k nkterm v Prachensku usedlm, an, jak znmo, krl Mati prv v jinch echch dosti mnoho pvrenc tal. Udlost tak potiteln, jako bylo ono sm en, oslavena pak turnajem, jeho pamtka malbou v hradn sni se zachovala. Ji nsledujcho ro ku (1479) byla s, jak z npisu nad vchodem do sn jde, vymalovna sp sobem ji popsanm. Protoe pozdj zpisn dritelova hradu mli t z pis na st komornho platu msta Psku, pipomeneme, dve jet ne o dalch 'zpisech hradu jednati bude me, 0 spsobu, jak k onomu platu pili. Krl Ji, listem danm v Praze v nedli postn oculi 1. 1468, panu Vilmovi mladmu z Risenberka a na Rb, rad sv, kter byl krli 4000 zl. rnskch dobrch na zlat a na vze zapjil, za ten dluh pustil zmn nmu pnu na mst Psku 100 kop gr., kter jsou povinni (P set") platiti do krlovsk komory. (Zelen kniha mstsk v arch. k. msta Psku.) Od Vilma ml. z Risenberka, strce svho, obdrel onen majestt Puta z Risenberka na vihov, nejvy sud krlovstv eskho a sprvce kraj Plzeskho a Prachenskho, kter jej zase dobrou vl, psanou na Rb ten tvrtek ped sv. Marktou 1483, po stupuje Hendrichovi z Plavn a na Beov i ddicm jeho; potvrzen od krle Vladislava dostalo se t dobr vli n a Horch Kutnch ve stedu po sv. Scholastice 1484 (tamt). T pn z Plavn vak ji rok ped tm v zstavu obdrel 1 hrad Pseck s psluenstvm. Krl Vladislav, jemu byl Hendrich mlad z Plavn 8262 zl. rejnskch zapjil, za pisuje a zastavuje majesttem danm v Praze v sobotu ped penesenm sv. Vcslava 1483 jemu a ddicm jeho hrad Pseck s ddinami, Iukami, lesy, ekami, mlejny, lovy, vesnicemi, cly atd., konen se vm tho hradu pslu enstvm a se vm panstvm, eho krl nyn k t omuto hradu v dren jest, tak dlouho, dokud by krl Vladislav neb budouc krlov et tu sumu nezaplatili a rok pln naped dali vdti atd.; kdyby krl po roce nevyplatil, tedy kadho roku k t sum 100 kop gr. pr. se pi pe, a do pln vejplaty t m moc (pan z Plavn) ten hrad pro svou potebu zastaviti anebo v jin zbo zmniti, avak jen v sum ve psan, on a ddicov muskho neb enskho pohlav. (Zelen kniha mstsk.) Ne stalo se za panovn krle Vladislava jet vce zmn s hradem Pseckm a s psluenstvm jeho. Neb ji r. 1495 ve tvrtek po slavnm hodu navtven panny Marie dv Hendrich purkrab v Mini, hrab z Hartenteina a pn

z Plavn (tak uvd se v listin) dobrou vli na majestty, na plat 100 kop gr. a na hrad Pseck urozenmu pnu Hynckovi Flugovi z Rabteina a ddicm jeho. Co svd kov se uvdj Jetich z Gutteina a na Chch a panoi Jan z Chcebuce a Vratiboi, rycht mansk Mikul Bri nin z Mirotic, Jan Jiskra z Pintic a Jan z Hracholusk. Po otci svm zddili zpisn dren hradu brat Jan, Sebastin, Hynck, Benedikt a tefan (tpn) Flugov z Rabteina. Tito smlouvou uzavenou 1. 1509 v sobotu v den sv. Blaeje prodvaj purkmistru, konelm i v obc msta Psku dva zpisy neb majestty krlovsk a dobr vle na 100 kop a hrad Pseck za 9000 kop gr. m.; zaplatiti maj na sv. Ji nejprv pt v Praze 4000 kop, na den sv. Havla 3000 kop u J. M. pna a k sv. Ji 1510 ostatn 2000 kop t v Strakonicch. Pni Flugov z Rabteina maj zaloiti o tchto suchch dnech vecky zpisy a dobr vle i jich vlastn v Praze u p. podkomoho, a Pset t tam na 9000 kop - m. Pak maj pni z Rabteina hradu Psku s vemi lidmi, many, dchody atd. obci msta Psku na den sv. Apoleny nejprv pt postoupiti a P seckm 20 str. ovsa dti; t, co ita nemlcenho maj, Pseckm postupuj, jako i vecky vely, krom v ov, kter jsou; item svrchky na zmku, co jim nechaj, to pijmou. Stal se jest trh skrze urozen pny p. Jana ze vamberka a na Strakonicch, mistra pevorstv krlovstv eskho, p. Mikule z an a na tkni, a skrze urozen vldyky Jana z Kestan, Ctibora ze Sudome a na Do bevi a Ctibora z Kestan a na Oudrazch. Tho lta jet stalo se odevzdn hradu. Jan, Se b astin, Hynck, Benedikt a tefan brat Flugov z Rab teina majce lta vyplnna vechny majestty a dobr vle na plat hromnin 100 kop a na hrad Pseck postoupili purkmistru, konelm i v obci msta Psku v ter po sv. ehoi papei 1. 1509. Co svdkov se uvdj Jetich z Gutteina a na Chch, Jan Hroznat z Vrtby a na Pdvinci, urozen vldyka Vilm Kfel z akova a v Sedliti, Hendrich Kuthnauer z Guthnova, Mikul mlad z Hoic a Petr z Kokoova sednm tud. Kdy se byl takovm spsobem dostal hrad v zpisn dren obce Pseck, penechal j krl Vladislav jet dva k hradu psluc mlny. Proen za to od purkmistra, konel i v obce dal jim listem na Budne v sobotu v den sv. Lucie 1. 1511 mln s valchovnou a lzn u msta Psku nad zmkem 5) za 50 kop gr. esk., protoe oni vody do msta potebuj a ji od tho mlna pojti chtli, a e platu ronho 1 kopu 30 gr. esk., jak prv bylo, do ko mory platiti budou, a e, kdyby krlov et zmek vy platili, zase za ten mln srku 50 kop gr. esk. ze z stavn sumy sob z nho strhnou. Pro pbuznost vci hned i druh penechn zde uv dme. Listem danm v oproni na den sv. Sixta 1515 pe *) Nyn tak zvan Podskalsk mln.

Star hrad v krlovskm mst Psku.

317

nechv krl Vladislav mstu Psku pouh mlnit naproti mlnu, jen slov Podskalsk, protoe mln sam na druh stran behu 6 ) jest gruntovn od povodn zkaen, s zahradou a k mstu ddin jej pivozuje; vak jestli eby kdy zmek s psluenstvm k vplat pi el, tehdy maj (Pset) krlm eskm a dritelm tho zmku z toho mlnit k sv. Ji $ kopy a k sv. Havlu kopy gr. esk. roku platiti. Vak ji ped tm dostalo se mstu Psku jin a to znamenit vhody. Krl Vladislav toti milost uiniti ril listem na Budne den sv. Matoue 1. 1512, aby Pset od nidnho lovka ze zpisnho dren zmku v tm m st Psku splacovni bti nemohli, lby krl sm neb krl Ludvk neb budouc krlov et to k svmu vlastnmu dren initi rili. (Zelen kniha mstsk v archivu kr. msta Psku.) Nedlouho po tto mstu prokzan milosti krlovsk zastihla hrad Pseck tak krut rna, e v budoucch a sch se z n ji nikdy vce nezotavil pln. Lta 1532 sabato ante conductum paschae (v sobotu ped nedl provodn) msto Psek (tak se vypravuje v knize mstsk E. 1) vyhoelo vecko; vce dom nad 40 nez stalo, k tomu zmek, pedmst za mostem atd. e hrad po stranm tomto poru alespo z velk sti zpustl, jde z toho, e pi roce 1547 se nazv pustm; ur b v archivu kr. msta Psku prav: v mst P sku zmek jest pust. Jako vtina mst eskch pidrel se i Psek strany odporujc vlce r. 1547 mezi csaem Karlem V. a krlem Ferdinandem I. s jedn a malkaldskm spolkem s druh strany, zae pak ovem po skonen vlce mstu statky zpisn: hrad i s psluenstvm, majetek vlastn, farn a pitln statky skonfiskovny byly. A se nezachoval se znam mst k hradu psluejcch (v zpisech se nevytv nikde psluenstv), pedce z urbe od r. 1547 ve spojen se vkladem majetku do desk od r. 1542 a z postoupen vech vlastnch obecnch statk krli Ferdinandovi r. 1547, jako i prodej nkterch jde patrn, kter statky byly majetkem msta a kter byly jmnm pouze zpis nm. Urb (. arch. 45) majc npis: zaznamuj se d chodov zbo, kterho prv (toti a do 1. 1547) v dren byli, ve na gro m. tt, uvd nsledujc drebnost: Hrad Pseck s zahradou a s velmi rozshlmi, od Ostrovce a k Vltavskmu Tnu se rozprostrajcmi lesy. Tyto byly rozdleny v 9 hjemstv, kter dohromady vy nely r. 1546 za dv .......................357 kop 49 gr., z planin a od ihadel 27 46 37 pastevnho . . . . celkem tedy . . . 387 kop 12 gr.; dle pak vesnice Semice, Smrkovice, Putim, Ztavy, Hradit, Nepodice, Ujvice, Skrejov, Drov, v Toplci use *) Nyn tak zvan Drtovna.

dlost (dvflr kmetc s platem), Vojnikov, Vrcovice, v Novosedlech dv usedlosti, Dobeice, Vtkov, Taln, Celibov (Selibov), Maletice, Turna velk, Turna mal, Rojice, amonice, v Hemani krma a ronk, ova dvr po plun, v Tuklecch a v Myenci podly; k fae Pseck: Voldichov, Chlaponice, Tepkov, Petrovice, v Bruch usedlost, v Nepodicch dva lidi; k pitlu Pseckmu: Bore nice, kudra, ve Vojnicc h dv usedlosti, v Kajnici dvr kmetc s platem, ve Stracch dv usedlosti, v Kladrubech dv a v Damici ti usedlosti. O hrad Pseckm s lesy k nmu psluejcmi vme ji, e byl jmnm pouze zpisnm, a znme spsob, jak k mstu se dostal; co se vak tk drebnosti ostatn, nein se v urbi dn rozdl mezi drenm zpisnm a majetkem. Rozdl ten d se odvoditi teprve ze vklad do desk novch r. i 542 od obce Pseck uinnch, kdy desky star r. 1541 byly shoely, pak z jinch listin ve dskch se nalzajcch. Vloeny tedy do novch desk nsledujc listiny a piznn drebnosti msta Psku se tkajc: L. 1542 v pondl v den sv. Stanislava vloili Pset majestt kr. Vcslava s datem v ebrce 1.1404 dne 21. prosince, stvrzujc nadn Mikule Volyskho pro pitl sv. Jota a sv. Albty ble mostu Pseckho, zapisujc ron dchod 100 kop gr., jak ji ve starch dskch Primo Mauricii G. 3. vloen byl. Krl zruuje t majestt krle Karla, jen 6. z 1351 povolil du kovnk s e rvenou hvzdou zditi v Psku pitl, a odevzdv patront nad nm mstu Psku. (Dsky zemsk s. 3. F. 24.) Tho lta a dne vloili vpis ze starch desk Primo Mauricii G. 2. obsahujc piznn Mikule Volyskho, ktermto ves Borenici v cen 50 kop pitlu vnuje. (Dsky zem sk s. 3. F. 25.) Nadn Mikule Volyskho, sestvajc ze vsi kudry a jinch vs, jak v starch dskch Primo Mauricii G. 2 et 3 pod nzvem kudersk zbo vloeny byly, do novch desk ne vloili. Dle vloena ve tvrtek ped sv. Stanislavem tho lta trhov smlouva v druhch Vcslava Hyndrka H. 28" od r. 1503 ve tvrtek ped sv. ehoem, dle kter obec msta Psku ves Vtkov od Petra a Hendricha brat z Mladjovic a na Boovicch za 825 kop gr. esk. prask. koupila. (Dsky z. sl. 3. F. 23.) Podobn zase vloili tho lta v ter po sv. Stanislava piznn Vcslava z Hradena, nejvyho mistra v pitala kovnk s ervenou hvzdou v Starm mst Praskm, a pevora Tome, e s konventem tho pitlu tvrz a ve Taln s dvorem poplunm, vsi Maletice a Selibov a v He mani dva dvory kmetc s platem prodali obci msta Psku, tak jak to r. 1519 v pondl v den sv. Petra v okovech, Pseckm do desk shoelch kladli za 2200 kop gr. esk, prask. (Dsky z. s. 1. H. 6.) Pak vloili do kvaternu jako sami sob kladou" 1. 1542 v sobotu ped sv. Stanislavem skrze vyslan s mocnm listem od purkmistra, raddy a obce piznn, e obec ddin dr: Putim, Smrkovice, Hra -

318

Star hrad v krlovskm mst Pisku.

diet, Ztavy, Zlivice, Skrejov, Vrcovice, Vojnkov, Drov, Voldichov, Dobeice, Petrovice, Chlaponice, Tebkov, vesnice cel; v Nepodicch, v Kraicch (nyn Purkratice), v Bruch, v Toplci, v Novosedlech a v Semicch, co tu maj a dvory kmetci s platem, kter zstavou k zmku v mstu Pisku dr s ddinami, lukami, lesy atd. Vtu tuto, zstavn drebnosti, do desk zemskch nepatc se tkajc, vypustili zase z desk v sobotu po sv. Martinu 1. 1546. (Dsky zemsk s. 250. A. 24.) Znamenme, e vsi k urbi pi fae Pseck uveden byly zde vloeny co majetek obce msta Psku. Nedlouho po tomto vkladu pikoupili 1. 1544 v ptek po narozen Krista pna od Adama epickho ze Sudo me a na epici vesnice Turnu velkou a Turnu malou za 2161 kop 30 gr. pr. (Dsky z . s. 44. H. 3.) Pak jet lta nsledujcho (1545) ve stedu v den penesen sv. Vcslava od tho Adama epickho ves Kojici celou za 2450 kop gr. . (Dsky z. s. 7. B. 22.) L. 1546 pak v pondl po sv. Martinu vloili kudru vesnici celou, ve Vojnicch dva dvory kmetci s platem, v Kajnicch jeden, v Straecch dva, v Kladrubech dva a v Damnici ti dvory kmetci s platem, se vm panstvm, jak to ve od starodvna dreli a co ddictv sv uvali. (Dsky z. s. 250. K. 18.) Podivnm spsobem poloili tedy nyn vesnice, pitlu nleejc, co vlastn majetek obce do desk zemskch. Kdy pak pi soudu v pondl po sv. Abdonu 1. 1547 Pset na milost a nemilost se podali, tedy toho samho dne vecky jejich statky ddin (r. 1542 do desk vlo en i potom p ikoupen) krli Ferdinandovi a J. M. d dicm do pln vlastnosti postoupiti museli, a pak jet r. 1556 v ter po sv. Ji na dolhn kr. prokurtora Petra Chotka z Vojnna a na Vranm tak vechny vesnice k pitlu Pseckmu pvodn patc, vak r. 1546 co vlastn majetek obce do desk vloen, takt postoupili a k pe delmu zpisu doloili. (Dsky zemsk s. 8. F. 9 a juxta.) Pi srovnvn urbe se vkladem obecnch statk do desk a s postoupenm tch krli Ferdinandovi objevuje se, e ne uveden msta mezi majetkem obce ve vkladu uvedenm se nenachzej, a e tedy a do r. 1547 mimo lesy, ji podotknut, jet k hradu Piseckmu nleely: ova, dvr poplun, amonice vesnice cel, Nepodice mimo krmu a dv usedlosti ves cel, v Semicch dva dvory kmetci s platem, v Tuklecch a v Myenci podly. e tak Kozly, Tn a Bez, nikde co majetek obce neuveden, sem nleely, jde z pozdjch prodej. Jest na bledni, e jest to psluenstv pro hrad krlovsk velmi nepatrn; zvlt to ale mus bti npadn, e prv nejbli okol jako Putim, Smrkovice, Hradit a p. k hradu nepat, kdeto prv vesnice r. 1547 jet psluejc jsou mimo ovou a Semice veskrz vzdlenj. Protoe pak pi vkladu do novch desk obec Pseck na dn listiny se neodvolv, mme za* to, e byly vecky vesnice nejbliho

okoli dve zajist sti psluenstv hradu Piseckho, a e byly v devnch ji dobch z sti pi udlen mstu vsady, z sti pak bhem asu od krlv eskch mstu Psku pikzny. Kdy jsme promluvili o psluenstv hradu, jak da lece toho prameny dovoluj, zmiujeme se, e krlovskmu hradu Pseckmu, jak pi hradech krlovskch obyejn bylo, nleela t etn manstv, z nich ve dskch dvor skch co nevymazan se jet nkter uvdj, jako: dvr Lovenovsk, dvr v Protivne, v Raici, v Myenci a v Bezch. (Joseph Graf von Auersperg, Von den Gerichtshfen d. Knigr. Bhmen. II. 293.) Po konfiskaci odprodal krl Ferdinand I. znanou st psluenstv hradu a mstskho majetku jemu postoupenho. Tak prodal 1. 1549 ve stedu den sv. ofie Adamovi Kocovi z Dobre na Ohraenicch vesnici kudru a podly na vesnicch Vojnicch, Stracch, Kladrubech, Damicch a Kajnicch za 459 kop 55 gr. . (Dsky z. s. 8. S. 2.) T tak prodal kr l ve stedu po sv. Albt 1549 Adamovi epickmu ze Sudom na Sedlicch dvr po pluni ovou, pak vesnice Vtkov, Turnu velkou, Turnu malou, Brusy, Petrovice, Rojice, Voldichov, Tebkov, Chlaponice, Borenice, amonice, Nepodice, Zlivice, Skrejov, Toplec a Kozly za 5000 kop gr. . (Dsky z. s. 9. C. 10.) Dle prodal krl Ferdinand 1. 1550 ve tvrtek ped sv. Vtem Jindichovi ze vamberka ves Ztavy za 569 kop 47 gr. 1 denr. (Dsky zemsk . 9. F. 11.) Konen penechal krl vesnice Taln, Selibov a Maletice s krmou v Hemani Ondejovi z Ungnad, zpisnmu driteli zmku a panstv Hlubok co nhradu za proveden tam stavby, kterto vsi vak, dle krlovsk resoluce dan ve Vdni 4. kvtna 1551, pi vyplacen panstv Hlubockho bez nhrady opt postoupiti ml krlovsk komoe. (Vtah z konfiskanho protokolu od r. 1547 v archivu kr. msta Psku.) Odprodny tedy vesnice k fae a k pitlu Pseckmu nkdy naleev veskrz, t vecky vesnice k hradu psluejc, vyjma st vesnice Semic, pak Tukle ky a Mye-nec a vt st vesnic obecnch mimo ony k hradu Hlu bok pikzan, v pt dob vak tak ji nenavrcen. Jet ne byly prodeje ve uveden uskutenny, vrtil a potvrdil krl Ferdinand I. majesttem od 24. z 1547 mstu Psku nkter privilegie rozlinch svobod, trh atd. se tkajc, z nich jedin majestt cis. Karla IV. od 2. ervence 1348, povolujc Pseckm brn dv z les krlovskch, tk se drebnosti. (D. z. s. 560. B. 8.) Jinak se majestt o navrcen statk nikterak nezmiuje a jen z jinch listin, jmenovit z rozkazu krlovskho od r. 1556 jde, e krl ji zhy mstu Psku zbvajc jet vesnice, pak hrad s lesy ku sprv a uitku, vak bez panstv a jen do vle krlovsk ponechal. Rozkazem krlovskm v pondl po hodu vech svatch 1. 1556 posl krl prosbu Pseckch, aby hory a lesy

Star hrad v krlovskm mst Psku.

319

tomu chudmu mstu ponechati ril, radm komory esk ku zprv. dali Pset za zbo to, protoe se obvali, e krl lesy atd. penech nejvymu komornku (Adamovi ze ternberka na Zelen hoe), kterou domnnku vak krl Ferdinand od sebe odmt a zrove komoe naizuje, by Pseckm a do dalho jistho porueni bez pekky zstaly. (Dsky zemsk. s. 560. B. 17.) Teprve majesttem danm na hrad Praskm v ten tvrtek po na vru obrcen sv. Pavla r. 1558 krl Ferdi nand I. pipojuje a pivlastuje k mstu a obci Psku statky, jim div jen do vle krlovsk postoupen, jmenovit pust zmek s horami a lesy k nmu nleitmi, s ha jnmi, t vechny vesnice (t. j. po prodejch zbvajc), rybnky, mlny, eky Blnici a Otavu s cly a jinmi po itky atd. k obecnmu dobrmu, k vychovn chudch lid v pitle, kn a k a k opravovn msta. Majestt kon nsledujcmi slovy: Ne jestli bychom My, nai ddicov neb budouc krlov et z tch lesv Pseckch jakho dv potebovati rili a o tom tm Pseckm znti dali, toho vli kadho asu mti rme a oni se k Nm v tom poslun zachovati maj." (Dsky zemsk s. 560. B. 18.) Touto listinou stal se hrad Pseck se svm pslu enstvm vlastnm majetkem msta Psku, a vrcen m stu vesnice, v devnch dobch jak jsme ukzali beztoho k hradu naleevi, opt s nm te byly v panstv kr. msta Psku spojeny. Ztenen psluenstv hradu jali se Pset dle monosti roziovati. Tak pikoupili dle smlouvy r. 1580 v ptek po tech krlch od Kritofa ze vamberka na Zvkov a Orlku dvoje manstv ve vsi Zdare (dve k hradu Zvkovskmu nleejc) za 250 kop m. (Listina v archivu Orlickm.) R. 1588 zase ve tvrtek po nedli provodn koupili od Jana Vilma ze vamberka na Boru a Zvkov m steko Heman, dva mlny pod mstekem, ves Humany, dvr poplun s poplum, vsi ttice a Raice za 10.000 kop gr. esk. (Dsky zemsk s. 24. C. 26.) Dle nabyli roku 1589 ve tvrtek po sv. Divii od Fridricha ejkovskho z ejkov a v Modlikovicch dvr Modlikovice s sady okolo nho, s ddinami, lukami, ryb nky, jmenovit Petrovskm prostednm nad Boovici atd., s dvorem pohoelm v Boo vicch, s chalupou v Lpch, t v Boovicch, mlnem nadchlebnm v Myenci atd. za 2100 kop m. (Dsky z. s. 25. C. 11.) Modlikovice uvd p. Frantiek Palack v seznamu mst, jich poloha na ten as nen znma (Popis krlovstv eskho, 599); leely pak ble Boovic neb Boejovic, s nimi jsou nyn nkdej jejich pozemky spojeny. L. 1589 ve tvrtek po sv. Divii pikoupili Pset od tpna Vamberskho z Rohatce a na Boovicch vrchnost a panstv na gruntu Sloupovskm ve vsi ttcch, t les chvojn, jak on to od Fridricha ejkovskho z ejkov lta 1589 koupil, za 500 kop gr. . (Dsky z. s. 25. C. 12.)

Tho lta a dne od tho Vamberskho koupili dva dly tvrze Boovie, dvr pohoel atd., jak to Jindich a Cti bor ejkovt po otci Bartolomji dreli, za 2250 kop gr. . (Dsky z. s. 25. C. 14.) Pak koupili 1. 1590 s povolenm csae Rudolfa II. v prvn ptek v post od tho tpna Vamberskho a v Pohoovicch ostatn dl, co jest sob jet pi Boo vicch zanechal, krmu v Sklch, pak dva dvorce v Pohoovicch ; k tomu tet dl tvrze v Boovicch od Vilma ejkovskho. (Dsky zemsk. s. 48, erven, D. 12.) Poslze koupili 1. 1600 v pondl po nedli Judica od Mikule Radkovce z Mirovic a na Drahonicch dvr ve vsi Humanech, slov BakulOvsk, za 225 kop gr. pr. (Dsky z. s. 129. J. 1.) Konen byl obci Pseck odkzn statek Mal Chyka co nadn. Jindich Doudlebsk z Doudleb toti kaftem, v nedli po sv. Dorot r. 1613 uinnm a v pon dl po rozesln apotol 1614 do desk zemskc h vloenm, odkzal purkmistru, konelm i v obci msta Psku statek a ves Chyku (Mal Chyka) s kostelem a zadusm svm, farou, pitlem a stavenm od nho nov vystave nm, t na Hrachov, na Radeov a na Branov po jedn usedlosti atd. s celm pa nstvm a k tomu jet 3000 kop m. hotovch. To ve urit na milosrdn skutky a usta novil jistou st na knze pod oboj a dle konfess esk, na rektora neb ka, koly atd., pak na zaopaten 6 chu dch v pitle bytem, atem a stravou. Pebytek ml vyn aloen bti dlem pro pitl Pseck, z vt sti ale pro uen chudch k. Pset v pondl po sv. Jakuba 1614 pod tmito vminkami v ten statek dskami zemskmi se uvzali. (Dsky zemsk sl. 137. B. 13 a juxta.) Mezi horlivm snaenm se se strany obce Pseck, rozmnoovati a roziovati psluenstv hradu a msta Pseckho, pikvapily boue ticetilet vlky, kter etn a znamenit pohromy na hrad a msto uvalily. Pro blz kost Budjovic, kter slouily generlovi hrabti Bouquoi za sted jeho vojenskch vprav ve vlce esk, asto byl Psek bu osazen, bud vzat. Nejvce utrpl pi dobyt dne 25. srpna 1618, kdy na tyech mstech tokem hnno, m sto vzato, zapleno, drancovno, obyvatelstvo etn vra dno, hejtman a velitel stavovsk posdky Haagk oben a primtor (snad Zikmund vantle ze Stebska) sfat byl. Hrab Bouquoi zanechal v Psku posdku a ustanovil velitelem Don Martina de Hoef-Huerta, kter dne 6. prosince 1619 stavovskmu vdci hrabti Mansfeldovi s posdkou do zajet se vzdal. Spojen vojska csask a bavorsk vak vzala za vdcovstv vojvody Maximilina Bavorskho a hrabte Bouquoi opt msto dne 30. z lf>20, pi em veker po sdka a znamenit poet obyvatelstva zahynul. Vojsko tak stran zuilo, e sm vdce Bucquoi tasenm meem ta kmu dn opti se musel. (Von Eroberung der Statt Pisseck und wie Bucquoi so jaemmerlich darin gehauset etc. etc. Prag 1619; Buquoy Iter quadrimestre etc.

320

Star brad V krlovskm mst Psku.

Nicolaus Bellus streichischer Lorbeerkranz, Frankfurt a. M. 1626.) Snadno d se pomysliti, e i hrad tokem, porem a drancovnm pi tch vlench udlostech nramn utrpti musel. Soud, po bitv blohorsk ustanoven k vyeten spoluviny ve zbouen, vykl konfiskaci hradu, msta a vekerho panstv Pseckho. Od komory krlovsk obdrel hrad, msto a panstv Pseck v zstavu Don Martin de Hoeff-Huerta, nejvy ve slub csask, dne 22. ervna r. 1623 za 110.000 zl. Bylof jemu panstv v dren zstavn odevzdno krlovskmi komisary Jindichem HyzerJem z Chodov a Janem starm Vratislavem z Mitrovic na Protivne. Zachovaly se mnoh stesky jak na Huertu tak na ustanovenho jm r. 1633 hejtmana Mikule ejkov skho z ejkov, jehoto krutost i surovost iv se l ano i z jeho vlastnho listu 1636 k primasu Luki Luciosovi psanho dobe posouditi se d, a jen sprvu vedl a do roku 1637. Kdy byl Don Martin Huerta panstv Pseck a do smrti sv drel, pilo pak csaskou resoluc vydanou dne 15. jna 1638 v sekvestr, nae s e stalo r. 1639 narovnn s Huertovou vdovou a cel panstv zstaveno krlovsk komoe. Sprva panstv Pseckho byla nyn svena krlov skm komisam Jindichovi Libteinskmu z Kolovrat, nejvymu komomu, Oldichovi Adamovi Popelov z Lobkovic, nejvymu lovmu, a Mikulovi Dejmovi ze Stte e, kte csaskou resoluc 26. jna 1639 byli poukzni, statky panstv Pseckho prodvati a z prodeje tch statk osoby jim nazen-spokojiti. (Dsky z. s. 301; K. 13. zelen kniha mstsk a jin listiny v archivu kr. m. Psku.) Nejprve pipadla r. 1639 od panstv Pseckho rychta Tnsk s lesy a ble Vltavskho Tna, odhadnut lta 1637 na 59.173 kop 23 gr. 4 denry, hrabatm de Merode. (Zelen kniha mstsk.) Ze smlouvy trhov, jto hrabata Ittel a Arnot Merode (1652) prodvaj rychtu Tnskou hrabnce Magdalen de Bouquoi, jde, e krl Ferdinand pvodn daroval hrabti Janu Merode onen statek neb rychtu Tnskou se vemi vemi, jmenovit neuvedenmi. Byla to ves Tn, pak bezpochyby vesnice, kter ped konfiskac k rycht Tnsk patily a pi kon fiskaci prvn zmku Hlubok pouze na as pikzny byly, toti Taln, Selibov a Maletice, jako i dv manstv ve de od Zvkova k panstv Pseckmu pikoupen, a st Myence. Ani v archivu Pseckm ani v Libjickm a Protivnskm (kam nyn een vsi nleej) nenachz se ni listina, kterou se Janu Merode statek daruje, ni ona, kterou by hrabatm Merode se prodval. Za to vak je ve dskch spolu s trhovou smlouvou mezi hrabaty Merode a hrabnkou de Bouquoi rozkaz csae Ferdinanda III., dan ve Vdni dne 12. prosince 1639, kterm hrabatm Ittel ovi a Arnotovi de Merode na srku z dluhu v sle 400.000 zl., 100.000 zl. na statcch Pseckch se poukazuje. (Dsky z. s. 628. E. 29.)

L. 1640 dne 20. dubna odprodali ve jmenovan komisai a sprvcov panstv statek Boejovice (Boovice) a Humany (dve rychta Hemask), jmenovit tvrz Bo ejovice, msteko Heman, ves Boejovice, ves Raice, ves ttice, Lpy, ves Pohoovice, ve vsi Skalch, co tu mli, s poplumi v Boejovicch a v Humanech, s mlny, e kou Blanic atd., jak to ddictv na J. M. C. jakoto krle eskho v pokut pipadlo, a to panu Mikulovi Diviovi Radkovcovi z Mirovic a na Drahonicch za sumu 37.000 zl. rejnskch, kad zlat po 60 krejcach potajc. (Dsky zemsk. s. 301. E. 5.) Tvrz a dvr Modlikovice, r. 1589 k panstv Pseckmu pikoupen, se zde ji neuvd, a po zemky jeho, jak ve ji uvedeno, v jedno spojeny byly s Boovickmi. Osada Lpy, snad.jen z nkolika chalup sestvajc (neuvd se co ves), dvno ji zanikla, ana se nyn ani zmnka o n nedje. R. 1642 dne 9. jna piznali se pi dskch zemskch krlovt mstodrc a soudcov zemt, e dle csask resoluce, dan 12. ledna 1642, direktor a raddy komory esk prodali od panstv Pseckho rychtu Vrcovskou, jmenovit vesnice Vrcovice, Vonikov, Drov, v Novedlech, v Bez a v Tuklekch co tam mli, s chalupami, jen lovou na Boru, Mikulovi Dejmovi ze Sttee za 8000 zl. rejnskch. (Dsky zemsk s. 147. L. 6.) Konen pila tak doba, v n znenhla restituce zapoata a pedsevzata byla. Majesttem danm v ezn 23. ervence 1641 csa Ferdinand III. vysadil zase msto Psek za msto krlovsk do stavu tvrtho a navrtil i potvrdil mstu vecky privileje, majestty, svobody, milosti a obdarovn, jak jsou je Pset od csae Ferdi nanda I. r. 1547 potvrzen a navrcen dostali. Tyto uvdj se zde jmenovit, jako v majesttu od 24. z 1547, a mezi nimi tedy t privilej csae Karl a IV. od 23. er vence 1348 na bran dv z les krlovskch. O navr cen njakch statk listina nijak nezmiuje se, jako se i nestvrzuje majestt krle Ferdinanda I. od r. 1558, jmto pedce Pset nabyli teprve vlastnictv hradu i s pslu enstvm. (Dsky zemsk. s. 147. J. 27.) Jest tedy patrn, e dostali tm Pset jen obmezen uvni les krlov skch, k hradu patcch. Nsledkem optnho vadn Psku mezi krlovsk msta naizuje csask reskript, dan v ezn dne 30. ervence 1641, by msto bylo opt odevzdno podkomomu Jindichovi Chanovskmu z Dlouh Vsi na Lsku a Rb. Intimtem krlovsk komory ode dne 31. ledna 1642 mstu vdomost se dv, e csa Ferdinand III. dne 12. ledna uzavel, penechati mstu rychtu Putmskou se vemi lesy, jako i kopaniny a luka u Mirotic za zaplacen jist sumy, a byli k vyjednvn primtor a dva radov ku komoe povolni. (Dsky zemsk. s. 560. B. 23.) Z ty nkdy rychet Tnsk, Hemask a Vrcovsk dve ji odpro dny byly; rychta Putmsk, kt er mstu zstala, obsaho vala (dle souvkho popisu v archivu Pseckm) vesnice

Star hrad v krlovskm rast PUku.

321

Putim s podacm kostelnm, Smrkovice, Hradit, Scmice, v Miri dva hajn, v Ostrovci ti chalupy shoel, nad Ta lnem pt chalupnk, jeto v tu vojnu v horch boudy sob vystavli, pitl v pedmst pust, les Hrky (u Se iiiice), Dvr nov 1. 1607 s velkm nkladem vyzdvien, zase v popel a v pedelou porostlinu a pustinu piveden, okolo r, 1642 znovu vzdlan, dvr Purkr atice, od Dona Martina Huerty pikoupen, ale jet nedoplacen, za starfoh as Krojce neb Kruce nazvan. Za vrcen jim po vyjednvn majetek museli Pset podle vnosu krlovsk komory od 11. nora 1642 zaplatiti nejvymu strmistrovi Don Janovi de Arrizaga na jeho poadavek 10.000 zl. obnejc, 1000 zl. a postoupiti jemu za zbvajcch 9000 zl. statek Malou Chyku, kterou vak csa Ferdinand III. dne 30. bezna 1651 pro dal Jaroslavovi Juliu z Kolovrat, hejtmanu knetstv Minstrberskho a nejvymu, na srku jeho ddin pre tense, za 5500 zl. rh. (Dsky z. s. 150, K. 26, D. 2.) Dle pak Pset pejali poadavek jet neurit nejvyho hofmistra Fridricha z Talmberka; nejvymu lOvmu Vilmovi Popelov z Lobkovic museli 2000 zl. a konen Antoniovi della Gracia 203 zl. zapraviti; naproti emu je psa zprostil zaplacen zstavn sumy 110.000 zl., od Huerty vyplacen n nyn csai naleev. (Dsky z. s. 560, B. 24.) Takovm spsobem dostal se tedy opl hrad s psluenstvm svm, ovem ztenenm, k mstu Psku, any vsi jemu navrcen pvodn ji hradu nleely a i rozshl lesy, od nich jen sti s rychtou Tnskou a Vrcovskou se odprodaly, takt povdy jen k hradu psluely. Kdy byli Pset ji opt uvali statk svch, odprodali dve jmenovan komisai jet vesnici Dobeice Mikulovi Dejmovi ze Sttee na ov, Brloze a Drhovli smlouvou od 30. ervna 1643 s odvolnm na plnomocenstv od 26. jna 1639 za 683 kop 17 gr. m., kadou kopu o 70 kr. potajc. Vsi ji nen vce, z nkdejch usedlost povstal nynj dvr. (Dsky zemsk. s. 301, K. 13.) Vak ani ted nemla se obec Pseck jet titi dlouho z uvn statk svch. Na udn, e obec s lesy patn hospoda, vzaty jsou r. 1672 k hradu nkdy krlovskmu p slun lesy, hory a kopaniny od krlovsk komory v sekvestr a Pseckm bylo kad uvn jich zakzno. Teprve resoluc od 30. ervence 1691 csa Leopold I. vyzdvihl sekvestraci od krlovsk komory beze veho prvnho vyslyen a rozeznn mocn zavedenou, uznal, e komoe nepsluelo tch les pod dnm titulem neb vymylenm spsobem se ujti, a postoupil zase lesy, hory a kopaniny mstu P sku, ktermuto spravedliv pinleej. Resoluce ta byla dne 14. jna 1694 podle csaskho svolen, danm v Ebersdorfu 23. z tho roku, do desk zemskch vloena. (Dsky z. s. 634, A, 4. a s. 560, C, 9.) Jak znmo byla sprva krlovskch mst sven podkomomu, ped nj tedy patila ta zleitost, tkala li se

pouze hospodstv; e pak se j uja la komora krlovsk, kter zastupovala zjmy krle a statk krlovskch, z toho odvodili se d, e prvo msta Psku na lesy k hradu psluejc nebylo komorou uznno za dostaten. K zakroen kr. komory zavdalo pinu to, e ve stvrzen prtvilej z r. 1641 nedje se dn zmnka o darovn mstu Psku hradu s psluenstvm od r. 1558, a e v csask resoluc dan v ezn dne 21. ledna 1642 postupuje se mstu rychta Putmsk ovem se vemi lesy, avak lesy k hradu Piseckmu psluejc nejsou jmenovit uvedeny, ani byl na penechn to njak majestt vydn. Lehce tedy mohla povstati pi komoe krlovsk domnnka, e csa skou resoluc mstu Psku postupuj se pouze vecky k rycht Putmsk nleejc lesy, jako Hraditsk a j., a e Pset les k hradu psluejcch jen na zklad znmho ji priviteje od csae Karla IV. uvaj. Ukonenm cel t zleitosti a vkladem csask resoluce do desk zem skch nabyla obec kr. msta Psku konen plnho, ji vce nepochybnho prva vlastnickho na hrad Pseck a jeho psluenstv. Lply na nm ovem jet mnoh sluebnosti, vak asem se Pset i tch, ovem postou penm st majetku svho, zprostili. Ji csa Karel IV. majesttem od 2. ervence 134S dovolil Pseckm z lesa vkol na blzku lecch potebn dv sob brti a dobytek v lesch psti. Krl Vladislav zase Janovi Tluksovi z Vrab na i melich, prokurtorovi svmu, a synm jeho Jikovi, Janovi, Alovi a Petrovi milost, jakou ji od pedelch krl mli, udlil: aby mohli sob sekati les a dv na lesch Pseckch, nebo ele jich atd. k potebm tvrze a dvoru imelickho k staven i k palivu a k jinm potebm do jich vech pti ivnosti a nic dle. Dle tmu Janovi prokurtorovi krl milost dv, aby mohl vecku zv malou i velko u, jakoto jeleny, lan, srny, vepe, medvdy a jinou zv sob honiti v le sch Piseckch, a jestliby krl sm k svmu vlastnmu povn hrad Pseck drel, tehdy jeleny a lan honiti v tch lesch nem, ne jinou vecku zv atd., a i tato milost udluje se mu do jeho ivnosti a nic dle. Kon: Pikazujeme ednkm naim na Pseckm hradu atd. Dn v sobotu ped Bom poktnm 1. 1483. Majesttem danm v Budne v den sv. ehoe 1. 1508 krl Vladislav na dost Jana Tluksy z Vrab na imelicch, syna nkdy Jana prokurtora, od svch brat oddlenho, vecka prva z pedelho majestlu na tho Jana a ddice jeho, od nho dn pol, pevedl. Krle Vladislava list od roku 1483 poruen obnovil krl na dost tho Jana v Praze na den sv. Apoleny 1. 1510. Kdy byl Mikul Dejra ze Sttee ped shoenm starch desk tvrz imelice i s tmi majestty na to zbo: lesy a hory Pseck svdc od Bohue, Keruuka, Hynka a Ale, brat vlastnch Vrabskch z Vrab koupil, potvrdil krl Ferdinand I, na dost Jana, Hendrycha, Petra a Ale brat vlastnch Dejmv ze St( 41

322

Star hrad v krlovskm mst Psku.

te na imelicch, synv zmnnho Mikule, vecka tato prva na hrad Praskm v nedli po panny Marie poet lta 1541, Tluksov z Vrab a po nich Dejtnov ze Sltee mli prvo dv z lesv brti a v nich honiti; akoli krlov et dritelm hradu Zvkovskho pro nkter od Zvkovskch les vzdlen statky t udlili prvo z les krlovskch dv brti, nemli pedce dritelova Zvko va tak prva honebnho. (Zelen kniha mstsk v archivu kr. msta Psku.) Kdy byl Eritof ze vamberka a na Vortk, jsa dve jen zpisnm dritelem hradu a panstv Zvkovskho, se stal 1. 1575 majitelem Zvkova, odprodal v pondl po nedli kov 1. 1577 od tho panstv dvr Gerhonice i s tou svobodou na krlovstv, k zmku Pseckmu psluejcm, sekn div, Hendrychovi a Alovi bratm Dejmm ze Sttee na imelicch. Tho lta 1577 v nedli ped sv. Havlem Kritof ze vamberka na Vorlku, Zvkov a Kestanech prodal Vc slavovi Loreckmu ze Lkoue a v Straovicch ves Straovice i s tou spravedlnost sekn les na krlovstv atd. (Smlouvy v archivu Vorlickm.) e pak Pset v pozdj dob prva takov na lesch n&kdy krlovskch, pozdji ale od nich uvanch, spo vajc nkdy zneuznvali, dosvduje plnomocenstv, dan hejtmanu Varvaovskmu dne 20. ledna 1645 v pin hrvu zve a provozovn myslivosti v revru Mirotickm v horch a lesch k Psku nleejcch, protoe obec Pseck trpti toho nechtla, aby se okolo Mirotic, Rakovic, imelio a Ostrovce dv sekalo k palivu a k staven a provozovala se tam myslivost, kdeto pedce Eva Plotov a syn jej Karel Ale, co dritelov statku imelickho, prvo k tomu mli. daj tedy Pset hejtmana Varvaovskho, aby honil a stlel zv velijakou, a polovici j by nechal svmu pnu hrabti z Colloredo a druhou by od vedl jim, takt sekn dv aby zabrnil a potrestal. Podobn spory vznikly t s driteli statk Crhonic a Straov ic a vlkly se a do zatku XVIII. vku, kdy se stala vyrovnn postoupenm nkterch st les a po zemk, m opt zteneno bylo nkdej psluenstv hradu Pseckho. Prvn vyrovnn se stalo 27. srpna 1710, dle kterho Karel Bohumil svobodn pn z Bissingen a na imelicch od svho prva lignandi et venandi (sekn dv a myslivosti) v Pseckch lesch na vn asy upout, naproti emu obec Pseck jemu a ddicm jeho do ddi nho vlastnictv jeden kus lesa, een Lifany, spolu i s gruntem a okolo jdoucm, mstu Psku patcm tokem eky Lomnice, nco pes 2000 provzk drc, na vn asy postoupila a odevzdala. (Dsky zemsk. s. 414, O. 29.) Na to roku 1720 dne 30. jna odekl se klter premonstrt Drkolenskch (Schlgel) v hornm Rakousku, co dritel stalkft Crhonic svho prva sekn dv, zae jemu obec Pseck postoupila nco luk, pol a les i s jezerem.

Po delm sporu konen tak Janu Jindichovi Bs novi z Bin na Straovicch za zekrtut se prva sekn dv, Pset postoupili dne 1. ervna 1731 jeden kus lesa z tch tak eench Ddovek, za Mirotic nad Lomskou loukou lecho, v objemu 472 provzk drcho, a k tomu jet jeden kus dubm a litm porostl, tak zvanch ma lch Ddovek nad blm potokem k vchodn s tran lecho 99 provzk. (Zelen kniha mstsk v archivu kr. m sta Psku.) Od t doby nestaly se ji dn podstatn zmny s panstvm Pseckm, nkdejm to psluenstvm hradu, kter by se tkaly jeho objemu; sestv a do nynjka z hradu, k nmu psluevch, a podnes velmi rozshlch les, a z nkdej rychty Putimsk. Vsi a samoty, kter jsme v popisu rychty Pulimsk neuvedli, kter ale v Popisu kr. eskho p. Frant. Palackho pichzej, jsou z vt sti, jako ves Paseka, dvr a ves Boudy a j., pvodu no vjho, na pd lesn povstal. Ze vech sluebnost zbyla jen ona, kterou si krl Ferdinand I. majesttem od r. 1558 vyhrazuje a dle kter pro potebu krlovskou dv mtiti se me v lesch P seckch. Nen znmo, eby kdy jindy bylo t sluebnost uito bvalo, a pi sprv krlovskho hradu Praskho, kdy r. 1855 byl z sti vyhoel. Ztenen lesy, nkdy hradu nleejc, obsahovaly jesle r. 1861 10.006 jit. a dvaly ron istho uitku 99.895 zl. 40 kr. (Krtk popis lesnicko-statistickch pomr obce msta Psku. V Praze 1861.) Hrad sm, dve ji vyhoel, od t doby, co se stal majetkem msta, vce a vce schzel. Msto nemohlo jeho upotebili v t sam podob jako zpisn dritelov a ped tmito krlovt ednci ano asem i krlov sami jalo se jej tedy odprodvati st po sti osobm soukro mm, m povstalo, jak jsme ji na potku pravili, po ad dom na velkm nmst, s hradem sousedc. Po vstaly pak bhem asu dle ze staven hradnch nynj radnice, kasrna a pivovr. Nedlouho ped tm, ne jsme hrad Pseck ponejprve spatili (r. 1855), byla vysok v s celm stavenm p nm, kter nynj dvr hradn na dv dlilo, strena, tm pak levmu kdlu, kply hradn obsahujcmu, veker pev nost odata, tak e i tato. st hradu propadla neblahmu osudu. Zbvala jet s s dvma svtnicemi a s v. Pro vystavn nkterch domk pod hradem a vzdln malch zahrdek tamt byla skla, na n hrad stoj, trhna prachem. Tm ovem zklady celho staven znan utrply, a na vi se vyskytly nsledkem toho velk rozpukliny. Akoli pak si. zastupitelstvo kr. msta Psku dalo ji pode zdti silnm pilem, sesula se pedce r. 1860 nenadle a strhla s sebou sf vedlej svtnice; druh svtnice z jedn strany prosta v podpory musela odstranna bti. Tak zbyla ji jen velk hradn s z celho, velmi roz shlho a nkdy krlovskho hradu Pseckho.

Nejstar stavby kosteln v Cechch a na Morav.

323

Poda-li se naemu pojednn pi vech vadch, kter poopraviti by bylo naim potenm, upozorniti na dlei tost zachovn tak vzcnho zbytku hradu Pseckho a za-

chovati dle monosti pamtky nkdej slvy a znamenitosti jeho, dostlo pln eli svmu.

Nejstar stavby kosteln v Cechch a na Morav.

Sdlu je dr. H. Jireek.
Boemia habet rf gem et viros bellicrsos; plena est ecclesiis et religione Christiana. (Heltnold.)

Zd se nm, e vda neme phodnji slavili roku Cyrillo-Methodjskho, jako zpomnkami na potky crkevnho ivota, v zemch naich tak velikolep zasvcenho od uitel tch kesfansko -slovanskch. Jmenovit zaslu huj pozoru prv n stavby kosteln, jakoto nejdvnj m sta kesansk bohosluby, jakoto pamtnkov umn stavitelskho, jakoto svdkov horlivosti a zbon mysli na ich. praotc. Mezi nejstar stavby kosteln v echch nleej chrmy zaloen ke cti sv. Klimenta. Starho zaloen v Cechch nen; nen tu kostelv ani sv. Jimrama, ani sv. Ru perta, ani sv. Osvalda, ani sv. Urbana, kterby upornnaly na pchod kesanstva ze zem bavorskch. Jinak ovem bylo na Morav, kde brat uitel, piede tam r. 863, nali ji kostely na hradech, avak nevdomo kter. Jedin ivotopis brat tchto (Vbor I. 314) podotk, e ve Velehrad byl kostel sv. Vta; v Starm Mst pak u Hra dit, mstili zalho Velehradu, podnes pamatuje se ulice svatovtsk. Leg. pannonsk mluv o sborn crkvi", kde sv. Methodius pochovn. (I poloia i v sbornj cerkv, t. j. v kostele kathedralnm. Leg. pann. af. Pam.) Prvn chrm v echch zaloen nese jmno sv. Kli menta. Zaloen takov velmi rychle rozilo se po zemi esk, tak e znme nyn tato msta, kde se nachzely nebo podnes nachzej chrmy Svaloklimenlsk: na hrad Litomyli, na hrad Hradci (nyn Krlov), v Dobenicch, v Sadsk, na Levm Hradci, na Vyehrad, na Opyi pi hrad Praskm, v Boleslavi hrad starm, v Bubnech u Prahy, v Odolen-Vod (Odolce), v Chlumanech, v Chrn, v Mrch ble Doksan, na Ltenskm hraditi u S zavy, v Mrovicch, u hradu Prchn, v podhrad Praskm u mostu (nyn ve Starm Mst), na Po Praskm. (Na Morav v Osvtimanech a v Lipvce. Viz Pamtky 1859. III. 229.) O prvnch kostelch v zemi esk dv Kosmas zprvu obecnou, an d: Qualiler autem gratia Dei dux Boivoj adeptus sit sacramentum baptismi, aut quo modo per ejus successores his in partibus de die in diem sancta processerit religio catholicae idei, vel qui dux, quas aut quot primitus ecclesias credulus erexit ad laudem Dei: jam ab aliis seriptum legimus, quaedam in Privilegio Moravien-sis ecclesiae, quaedam in Epilogo ejusdem terrae atque Bo-

hemiae, quaedam in Vita vel Passione s. nostri patroni et martyris Wenceslai. Dalemil, jen patrn znal prameny od Kosmy cito van, oznamuje: Boivoj domy boi staviee: Prv chrm v Hradci postav a Sv. KKmentu oslavi; druh Svtiej Ma v Praze, ot velikch vrat inhed na drze " Podobn teme v ivotu sv. Cyrilla, Methodia a sv. Ludmily (Vbor I. 314): Boivoj pijav kestu jednoho knze, jemuto bylo jm Kaik, sseb pojem, do ech s vrtil a kostel ve jm sv. Klimenta nad tiem hradem jeto Gradit slov, uiniti kzal, a tu toho knze starost ui nil." Boivoj vrtiv se (podruh z Moravy) ve jm sv. krlovny kostel u Praskm mst (t. j. hrad) uinil, jak byl v tom svm poben Matce Bo v Morav slbil. Toj' ten bo mu z prvnch esk zem knieat byl, jen jest boi domy zakldal a kn s kovstvem i s ducho vnmi k bo slub pipsobil." Tak d i Leg. staroslov. sv. Ludmily: I sozda Boivoj cerkvi i sovkupi jeri." (Mus. 1862, str. 319.) Dle se pe v ivotu sv. Cyrilla: Spylihnv tak jako i otec (Boivoj) kostely, kn i vieru kesansk slavn povil." Vratislav, ten jest ve jm sv. Jiie duchovnm pannm na Praskm hrad klter uinil* (rozumj kostel sv. Ji postavil).

Za Boivoje I. (874-894).
Nejstarho zaloen kostely v echch jsou sv. Klimenta, mezi nimi pednho msta zaujm kostel na Levm Hradci, zaloen, jak vslovn svdectv mme, od Boivoje I. (tedy v 2. polovici 9. stol et). Kostel Panny Marie, zaloen tak jet za Boivoje I. Stl na hrad Praskm blzko hlavnch vrat hradu tohoto (in porta civitatis ante templm Stae. Mariae. Cosm. 1092,; campanarium ligneum cum campanis infra muros Stae. Mariae. Cosm. Cont. 1355. Chrm Svtiej Ma ot velikch vrat inhed na drze. Dalemil.) V chrm tomto postien byl knic Vcslav v prvnch letech 10. stol. (I prizva Vorotislav knjaz episkopa jetera, s vem klirosom, i pvim liturgiu v cerkvi Sv. Marija, i vzem otroka postav na slepeni ped oltem. Leg. starosl. o sv. Vcsl.) 41*

32*

Nejstar stavby kosteln v echch a n Morav

Za Spytihnva I. (895-912).
Kostel Sv. Petra a Pavla na hrdku Budi, zaloen dle zprvy Gumpoldovy od knete Spytihnva I. Na hrdku lom vyuovn knic Vcslav knihm latinskm.

Za Vratislava I.
Kostel sv. Ji na hrad Praskm, zaloen od Vratislava I. (Zde uloeno tlo sv. Lidmily za knete Vcslava. (I polo moi jeja v cerkvi Sv. Georgia. Leg. star.) Zde a Boleslava II. ustaven klter panensk pod ehol sv. Benedikta, souasn s biskupstvm Praskm.

Za Vacslava I. Sv. (938-935).

Kostel sv. Vita, zaloen na hrad Praskm od kn ete Vacslava sv. (i vloi Bog v serdce: Sozda chrm Svjatago Vita. Leg. star.) a posvcen od biskupa ezenskho. Slve: Ecclesia in metropoli Praga sub honoe St. Viti mart. constructa (Cosm.). O zevnitrn podob tto budovy nabvme pont ze slov Kosinovch: Ecclesia Sti. Viti non adeo magna, quam ipse S. Wenceslaus conslruxerat ad similitudinem Romauae ecclesiae rotundm. Dle Gumpolda byl chrm tento v nitru vyozdoben skvlm vykrlenm kovovm (miro metallorum fulgore decorata). Za Boleslava II. uinn kostelem sbornm i kathedralnm (ad ecclesiam S. Viti fiat sedes episcopalis). Legenda staroslovansk pe o Vcslavovi vbec, e vystavl kostely na vech hradech: Vaeslav cerkvi -e b ustrojil po vsm gradom dobr velmi, boija raby sobrav oto vsch jazyk (t. j. crkve vystavl po vech hradech, sluhy bo povolav ze vech nrodv). Za Vacs lava prvn je zmnka o posvcen vronm: Bjachu -e svjaenije cerkvam v vech gradech; Vjaeslav-e jezdiae po gradom. Kostel na hrad Tetin, kde na potku 10. stol. bylo sdlo knny-vdovy Ludmily, kde i smrt podstoupila pan tato r. 921. Za asuv Ludmily byl tam ji kostel, nebof se d v starosl. leg. sv. Ludmily, e po nsilnm usmrcen nepoloili ji do kostela, alebr pod zd hradu (ne b bo v cerkvi, no pod stnoju grada). Jin zmnka o kostele Tetnskm dje se ve staroslov. legend sv. Ivana (Mus. 1861): Ivan idjae p do cerkvi, i priastiv sja svjatych tajin etc. Kostel na hrad Boleslavi (Starm). Hrad Boleslav postaven za Boleslava, bratra Veslavova, jak o tom svd zprvy psan a jmno krom toho. e o kostele tamnm v leg. Svatovc slavskch se dje, nebof u vchodu do kostela tam zavradn jest kne Vcslav (ubista v cerkovnych vratech). Knzem toho asu byl tam Pavel (pop Pavel).

stavil (nam ut in privilego ecclesiae S. Georgii tegimus, XX ecclesias christianae religioni credulus erexit). een privilegium jest bohuel listina nm posud neznm. Kostel kltera Bevnovskho, zaloen r. 993 ke cti Sv. Benedikta, Bonifci a Alexia (Benedikti, Bonifacii et Alexu in Brewnow). Sottet na hrade Libici, v nm r. 995 povradni jsou brat sv. Vojtcha (quatuor fratribus cum omni prole ante ipsum altare decollatis, urbcm comburunt. Cosm). Jsou pamti, e v Libici dva kostely byly, a sice tak jako na hrad Praskm jeden Panny Marie a druh Sv. Ji. (Viz Tomkovo pojednn o Libici. Pam. III. 102.) Kostel pi kltee Ostrovskm, zal. r. 999 na jmno Sv. Jana Ktitele (in honoe Sti. Joannis Bapt.) jet za Boleslava II.

Za Jaromra a Oldicha (1003 1O3 ).

Kostel na hrad atc, bez bliho udn u Dit mara, jen prav, e pi dobyt hradu atce r. 1004 Po lan, jsouc tam na posdce, ped zuivost domcch hrad an v kostele ochrany hledali. Kostel na Vyehrad. Nepochybujeme, e zaloen sv. Klimenta, kter pisleno jest r. 1070 k novmu ko stelu sv. Petra a Pavla (viz ne), svdectv vydv o exi stenc kostela Klimentskho hned v pr vnch dobch kesfanslva. O kostelu na Vyehrad r. 1004 svd Dilmar, an mluv o zvonech a zvonn na hrad tomto (audiens in urbe Wissegradi campanas). Kostelk na Velizsk hoe v lesch Ztbeenskch, ke cti sv. Jana Ktitele. Na Velzi, mst loveckm v lesch knecch (venationis locus qui dicitur Veliz. Cosm.), stalo se ono povstn pohann a ztrzitn Jaromra od Ko chana Vrevice a soudruhv jeho. Dalemil prav o tomto pbhu: Vrevici svho knze jechu, na Velzsk horu vzved, k jednej lp jej pivedu a k tj knze pivzachu. I poechu jako k eielu stieleti; ale toho ijeden nevidiee, e Sv. Jan Krstitel knze zaslniee, v jeho huni py techu, knze tla nedotechu." Jaromr, z t nehody vybaven, postavil na mst tom kostelk ke cti sv. Jana Kti tele : Knze ot lpy otvzachu a to mieslo znamenachu, na nm olt uinichu a pak kostel postavichu." Kostelk na Oldii, hradci knecm, postaven- t ke cti sv. Jana Ktitele od knete Oldicha. Zaloen toto podobn mlo pvod jako zaloen Velizsk. Vrevici radili pr Polskmu kneti, aby chtje sob zjednati stolec esk, Oldicha se svta zprovodil. Kne polsk poslechna pr Kochana, kza Oldie hlavu stieli." Kdy Oldich vzvd co chtieli, nevda co sob zdieli, je sie sv. Jana prositi, aby jej ril zprostiti." On jej v Oldii po stavi.* 'Pak tam knz kostel ustav." Avak ji na potku 14. stol. byl kostelk tento oputn. A ktof jest v Oldii bval, ten ten kostel, a pust, vdal." Oldn hra dec stl, jak nyn vme, na Labi mezi Libici a dnenm

Za Boleslava II. (967-999)

O Boleslavovi II. pe Kosmas, e rd zakldal kostely (ecclesiarum dei praecipuus fundator). Svd pr Ecclesiae Sti. Georgii privilegium, e kostelv dvadcet po -

Nejstar stavby kosteln v echch a na Jlorav.

32i>

Kolnem, kde osada Pedhrad podnes se nachz. (Viz ir vypsn od Tomka v Pam. III. 102.) Klter Szavsk, zaloen za knete Oldicha (1012 1037). Legenda vypravuje o sv. Prokopu, e poustevnkem jsa v lese Szavskm postav na skle Svat Ma kaplu"; kdy pak kne Oldich klter zaloil, e Prokop kostel postavil ke cti sv. Jana Ktitele. Letopisec Szavsk od legendy ponkud se rzn; p rav toti, e zaloen kostela stalo se na jmno Panny Marie a sv. Jana Ktitele. (Procopius coadunatis quibus potuit sumptibus, jecit fundamentm in nomine Domini et basilicam in honoe S. Dei genitricis Mariae et S. Joannis Baptistae construxit). V tm kostele pochovn jest stavitel, sv. Prokop 1056: In ecclesia S. Dei genitricis Mariae, quam ipse construxit, sepulturae est commendatus.

Za Betislava 1. (1037 1055).

Kaple na hrad Praskm, postavena tum od Beti slava I. k tomu cli, aby v n uloen o bylo tlo sv. Voj tcha ze Hnzdna pinesen (ecclesiola, quae fuit contigua et quasi in porticu ita ecclesiae Sti. Viti, cujus in medio erat mausoleum Sti. Adalberti. Cosm.). Kaplice postaven na bojiti v lesch Domalickch, na pamtku vtzstv Bet islavova r. 1040 zde dobytho. Tu boje uistichu a kaplicu postavichu", d Dalemil. Zaloen stalo se tum na jmno sv. Vcslava, ble Brodku. Klter v Boleslavi (Starm). Kne Betislav I., chtje za nsiln odvezen tla sv. Vojtcha ze Hnzdna stolci mskmu dosti uiniti, postavil klter na hrad Boleslavi. Klter zaloen asi r. 1041 42, posvcen jest r. 1046 od bisk. ebe. Kosmas nazv staven kltersk venustissimum coenobium, in quo, sicut et hodie cernitur, Deo servit caterva fratrum numerosa et habetur praepositura et basilica valde religiosa." Kostel sv. Vojtcha v kltee Bevnovskm, postaven za piinlivho opata Menharta ok. r. 1045. Slov kostel vt (majorem ecclesiam in honoe Sti. Adalberti boemicae gentis apostoli). Pvod tto stavby pit se kneti Betislavovi (Erb. 108). Na stavbu vztahuje se zmnka o Menhartovi: Megnhardus abbas Sti. Adalberti monasterii Brewnowensis, a quo constructum est (Ad a. 1089). Kostel sv. Petra a Pavla na Rajhrad na Morav. T koste l pipomn se k r. 1045 v listin Betislavov. Quandam cellam in honoe Sti. Peti et Pauli in quodam Castro deserto, cui nomen Baygrad, construxi (Erb. 108). Kaple sv. Jana Ktitele v dol eky Lodenice (capella in Spelunca S. Joannis Bapt. neboli v Hremo Sti. Ivani. Pamtky IV. 1. 154).

kostel basilica" (basilicam in Lulhomiric construentes. Erb. 124). Ji r. 1067 byl tam Lanczo probotem (Cosm.). Kostel sv. Vita, Vcslava a Vojtcha na hrad Praskm, zaloen na mst starho kostela sv. Vta a kply sv. Vojtcha, za knete Spytihnva II. Spytihnv vida, e posavadn kostel za knete Vcslava postaven pli jest mal, aby pojmul velik mnostv lidu, jmenovit v den sv. Vcslava sem putujcho, ustanovil r. 1060 postaviti chrm velikolepj, kterby oba kostelky, jak sv. Vta tak i kaplu sv. Vojtcha v sob pojmul (optimum ratus fre ut ambas destrueret et unam utrisque patronis magnam construeret ecclesiam. Cosm.). I kzal hned pikroiti ku prci, vymiti mstit, poloiti zklady (continuo per longum gyrum designat ecclesiae locum, jacit fundamenta, fervet opus, surgit murus); smrt Spy tihnva hned rok na to pekazila na chvli pokrok dla (sed ejus felicia coepta in subsequendi mox anno intereepit mors inepta. Cosm.). R. 1091 slov zaloen tohoto hlavnho biskupskho ko stela SS. martyrm, Viti, Wenceslai atque Adalberti in urbe Praga" (Cosm. 181. Bli vdomosti viz v Tomkov Dj. Prahy).

Za Vratislava II. (1061 1093).

Kostel sv. Petra apotola v podhrad Blinskm, postaven od upana tamnho hradu Mste; vysvcen ko stela tohoto zaznamenno jest k r. 1061, kde kne Vratislav II. navtvil hrad svj Blinu. Svtil jej biskup eb u ptomnosti knete (ecclesia quae est ita in suburbio, dedicata est in honoe Sti. Peti apost. Cosm. 138). Kostel sv. Petra na hrad Olomci, kter pi zalo en biskupstv Olomckho r. 1063 bezpen ji stl, je liko se d r. 1130 pi penesen sdla biskupova k novmu kostelu sv. Vcslava: Ecclesia beati Peti in civitate OIomuc ita, quae ejusdem provinciae ecclesiarum mater erat, pro sui parvitate ad capiendum populum confluentem non sufficere conspiciens, eamque quae pontificalis sedis fast gio super alias polieret, minus aptam esse (Erb. 214). Sekyr-Kostel, tho asu jmenovan co statek bi skupsk, podle jmna svho pedpokld existenc kostela. Seky - Kostel souvis tsn se star m hradem Podivnem na Morav, tak e Podivn podnes u Nmc slov Kostel. Kostel sv. Petra a Pavla, t i sv. Klimenta, na Vyehrad, zaloen r. 1070 od Vratislava II. Stavba trvala ve ty rok. V nadac listin zn jmno kostela tohoto: Ecclesia Sanctorum apostolorum Peti et Pauli sanetique Clementis, martyris atque pontificis, in civitate Wisegrad constructa (Erb. 175). Kostel v Zerin-vsi, nov zaloenm dvorci biskupa Jaromra-Gebharta, pozdjm sdle arcijhenskm, kde kostel vysvcen r. 1070 (Gebhardus praesul conseeravit ecclesiam suam in nova curte quae dicitur Serczinauez, Cosm. 151). Dle Tomka dnen Zerice v Boleslavt.

Za Spytihnva II (1055-IO01).
Kostel sv. tpna na hrad Litomicch. Zaloil jej r. 1057 kne Spytihnv II. V zakldac listin slov

326

Nejstar stavby kosteln v echch a na Morav.

Kostel sv. Ke v Szav, postaven tou dobou a vysvce n tho roku 1070 od biskupa Jaromra (Gebehardus consecravit ecclesiam in Zazoa in honoe S. Crucis). Budova tato jedna jest, jak se podob, s kaplou roku 1095 pipomenutou, jeto stla v levo od kostela hlavnho (capella quae est a sinislra parte eccl esiae) s oltem, ve kterm uloeny byly reliquie ze sv. Ke a jin, odkud tum nzev. Nov stavba kostela hlavnho v kltee Szavskm, zpozena od praotce umn eskho, opata Boetcha, za panovn krle Vratislava II. Pe se o nm: Ecclesiam iongitudine, altitudine venustissimc ampliando fundavit imo palliis, campanis, crucibus et omnibus monasticis rbus adornavit. Coenobium totum omni ex parle aedificiis et omni supellectili renovavit. Bli vdomost o zkladn podob tohoto kostela poskytuje zprva o svcen tom roku 1095 pedsevzatm: Consecratum est oratorium in Zazoa, quod Boetch ejusdem loci abbas, sui regiminis tempore construxit, habens initium a dextris ab altari St. Martini, a sinistris ab ara Sti. Stephani Prot. usque in finem cryptae. In medio vero oratorii quo situm est, altare continet reliquias ecc. Sequenti die consecrata unt tria altaria, unum super cryptam, aliud sub crypta, item in capella, quae est a sinistra parte ecclesiae. Tertia die consecrata unt duo altaria, unum a dextris (Sti. Mariini), aliud a sinistris (Sti. Stephani Prot.). Kostel a klter Sv. tpna Prvomuennika na Hra diti v pedhrad Olomckm, zaloen cd knete Oty I. Olomckho a choti jeho knny Eufemie (monasterium construxi in honoe Salvatoris, domini nostri Jesu Christi, et S. protomartyris Stephani, situm prope urbem Olomucensem, in suburbio Olomucensi (Erb. 160, 173). Kostel a klter sv. Vavince v Opatovicch, zaloen na zklad celly Mikulcovy ok. r. 1086 pod ehol Sv. Be nedikta. (Vratislaus primatis sui Mikulec cellam in Gradecensi territorio sitam, Brevnoviensi coenobio regulari obedientia subjectam, ammodo per se subsistere et abbatiam vocari et esse decernendo confirinat. Erb. 166.)

Kostelk sv. Petra na Zderaze, postaven tum po r. 1091, kde zabit Zderad vlada krle Vratislava. (Zderada ped Prah pochovachu, kostel Zderazem nazvachu. Dal. 92.) Kostelk sv. Jana v sousedstv Velehradu (praedium adjacens claustro, in quo erat ita ecclesia Sti. Joannis, sed tunc temporis vacua et deserta. Erb. 466). Kostelk ten dostal se za Betislava II. (1092-1100) eholnikm Benediktinm Lilomylskm. Kaple se. Tome na hbitov ped kostelem Sv. Vta na hrad Praskm, postaven r. 1100 pi hrobu knete Betislava II. od sestry jeho Ludmily (ubi soror ejus Ludmila supra lestudines arcuatam in honoe S. Thomae ap. capellam conslruxit et constituit, ut cottidie- ibi celebraretur missa pro defunctis. Cosm. 215). Kostel sv. Petra, znova postaven od abatye Svatojirsk Windelmuty ecclesiam Sli. Peti ap. sitam in territorio ejusdem monasterii, cui praeerat, ex vetustate a fundamento dirutam usque ad perfectioiiem deducens reaedificavit." (Cosm. 211.) Kostel vysvcen r. 1100 od biskupa Praskho u ptomnosti Kosmy letopisce. Jest to nepo chybn kostelk na Psku pod hradem, povodn stren r. 1273, devn, na mstiti Svatojiskho kltera.

Za Boivoje II. a Vladislava 1. (11001135).

Kostel Panny Marie nebolito kaple kupeck pi dom kupeckm neboli Tne v podhrad praskm. Mezi svdky, jen vysvdovali star pamti o Tn, jmenuj se tak Benessius a Matheus presbytei de Sancta Maria in Praga. Svdectv toto nepochz sice z r. 1101, ale nen pochyby, e kaple een ped Tnem toho asu ji stla. Kaple sv. Havla nad Zbraslavi, pikzan klteru Kladrubskmu (Erb. 202). Klter a kostel Panny Marie v Kladrubech, zaloen od Vladislava I. ok. r. 1115, kde kne tento roku 1125 zemel pohben jest (sepultus est in ecclesia S. Mariae Virginis, quam ipse aedificans Christo et ejus Matri omnibus ecclesiasticis xeniis suflicienter anxit, et salis honorificam monachorum ibidem constituit abbatiam; loci nomen est Kladruby. Cosm. 276). Kostel sv. Apolinaie na dvorci knecm Sadsk, postaven od knete Boivoje v dob druhho panovn mezi r. 1117 a 1120. Boivoj na Sadsce kostel postav, sv. Apolini oslav, jen jej z vzenie vypravil, knstva eskho dopravil" (Dal. 105 a 111). Kostel na hradu Mlnku, kter patrn ji za asu Kosinovch (1125) stval, jeto Kosmas probotovi kostela tamnho ebovi (Severo Melnicensis ecclesiae praeposito) vnuje letopisy sv.

Za Betislava II. (10931100).

Nov budova kostela sv. Vila (monasterium Sti. Viti, Wenceslai atque Adalberti). Byl toti chrm ten shoel r. 1090 (combustum est monasterium). Nov stavba konna po nkolik rok; jet r. 1094 nebyla dovrena (Cosmas episc. consecravit altare Sti. Viti Mart., quia monasterium adhuc non erat perductum ad ultimam manum). Ji pak r. 1096 mohlo svcen nov budovy vykonno bti (Ju bente duce Brecislao a ven. episcopo Cosma consecratum est monasterium. Cosm. 201). Kostel sv. Marka v nov osad Knnici, bl sobrna na Morav zaloen od knny Eufemie Olomuck a po svcen od bisk. Jindicha (1096 1099). Viz Erben 200.

Za Sobslava I. (1135 1140).

Kostel ve Vrbanech. Na stn kostela tohoto zav en byl praporec Sv. Vojtcha (in villa quae vocatur no-

Nejstar stavby kosteln v echch a na Morav.

327

mine Wrban; in pariete ecclesiae vexillum Sti. Adalberti. Cosm. Cont. ad li26). Kov budova kaple sv. Jii na pu (ejusdem lemporis curriculot. j. za Sobslava ok. r. 1126 1130 capellam in monte Rzip Sobslaus destructam reconstruxit, quam Zdik Olomucensis ecclesiae episcopus pristino dotis juri restauratam cum summa reverentia consecravit. Cosm. Cont. 285). Vyozdobeni kostela kapitolniho na Vyehrad, spsoben ok. r. 1129 od knete Sobslava I. Dux parietes lepingi fecit, coronam auream in ea suspendit, quae ponderat XII marcas auri, argenti vero LXXX, aes et ferrum sine numero; pavimentum politis lapidibus exornavit, porticus in circuitu addidit, laquearia in lateribus duobus affixit, tegulis summitatem totam cum tectis cooperuit, clau;Strum et omne officinas cooperiri jussit. (Cosm. Cont. 295). Ut de pictura parietuin et pavimento politis lapidibus ornato, et superioi operimento aliisque, quae intus et exterius addidi, taceam: coron ex auro et argento facta fadem templi decoravi, altaria palliis crucibusque tam aureis quam argenteis exornavi, sacrarium diversis libris ditavi. <List. Erb. 211.) Kaple Sv. Vavince na Petin, jmenovan r. 1135, jeto ji Sobslav pikzal ku kapitole Vyehradsk (addo etiatn capellam beati Laurenlii. List. Erb. 220). Vyozdobeni hrobu sv. Vojtcha zlatem, stbrem a drahmi kameny, je r. 1129 spsobil biskup Menhart (re novat sepulcrum S. Adalberti pontificis auro et argento et cristallo. Cosm. Cont. 295). Kostel sv. Vcslava na hrad Olomckm, ku ktermu peneseno sdlo biskupsk r. 1131 od kostela sv. Petra. Zakladatelem toho koste la byl Svatopluk kne dln Olornuck, pak kne zemsk (11071109), po jehoto smrti v dle zapoatm pokraoval syn jeho Vcslav (1107 1130). Dux Uacezlaus beati Uaceslai martyris ecclesiam, quam in civitate Olomuc pater ejus fundaverat, sed mote praepeditus imperfectam reliquerat ecc. (List. Erb. 214.) Kostel v nticich, zaloen od knze Zbihnva a pipomnan ok. r. 1132. Cunctis sit cognitum, me Zby-

gneum Dei gratia sacerdotem (atque eanonicum Stae. Mariae) in meo patrimonio, h. c. in villa Unetic, fundasse ecclesiam (Erb. 219). Kaple Bohorodice v Szav, postaven za opata Silvestra, pipomenut r. 1134 (hic tempore sui regiminis capellam S. Dei Genitrici construxit). Vyozdobeni kostela sv. Jana Ktitele v Szav, za tho opata vykonan: Monasterium S. Joannis Bapt. picturae venustale decoravit, muros cum absidibus in medio oratorii ab altaribus S. Slephani et S. Martini interposuit, pavimentum ecclesiae lapidibus politis de Petino monte advectis adornavit. Dormitorium, refectorium, cellariut et coquinam atriumque claustri per circuitum cum columellis et absidiculis venustissime construxit. Kostel v Mnichovicich, postaven za tho opata (in villa Mnichovici nuncupata basilicam in honorem Sti. Michaelis et omnium coelestium virtutum aedifieavil). Kostel v Bstvin, osad upy slavsk. Jmenuje se kostel tento r. 1137 pi vypravovn pbhu o en, seste tamnho fare: Germanus suus parochianus eccle siae ibidem in villa Beztwina constructae erat. (Cosm. Cont. 322.) Kostel sv. Gotharda ve vesnici Slapech bl Ostrovskho kltera, vystavn od pana Mladoty (in villam quae vocatur Zlap, in qua quidam nobilis et potens, nomine Mladota, basilicam in honoe beati Gotthardi episc. et conf. construxerat. (Cosm. Cont. ad a. 1137.) Dobu Sobslavskou pokldati teba za velmi dleitou ve vvinu umn stavitelskho v Cechch. Bylf Sobslav I. (11251140) sm velik ptel staveb netoliko chrmo vch, ale i hradovch (stavlf hrad Tachov v Mesku, sta vl hrad Zhoelec v Milanech, obnovil hrad Pimdu, toli k i hrad Kladsko, ohradil hrad Prahu na vzor mst mskch, vystavl hrad Hostin -Hradec). Tm prozatm zavrme vyten staveb kostelnch, o kterch pamti vslovn se ns dochovaly. Ji pak ve 12. stolet la o cechch povst mezi nro dy: Boemia habet regem et viros bellicosos; plena est eccless et religione divina. (Helmold.)

Mat j Studni ka z Zuklna

(nar. 1739, f 1813)

a j e h o devn k a p e s n hodinky.
Pspvek k djepisu umn v echch.
Pednesl s pedloenm hodinek v msn schzce sboru archeologickho v eskm museu v Praze dne 25. ervence 1863 Dr. Josef Ruda.

Popsn hodinek. Hodinky okrouhl, s pedu i s za du placat, maj v prmru s pouzdrem 16 rek, bez pouzdra 14. Vka obn s pouzdrem 8 rek, bez

po uzdra pl palce. ep vynik dv rky nad cifernk. Rafiky a sklo schzej. Na cifernku jsou v dvojitm kruhu velk sla hodi -

328

Matj Studnika z Zuklna a jeho de\n kapesn hodinky.

nov latinsk od I a do XII, a nad nimi arabsk minutov od 5 po pti vdy pibvajc a do 60ky, jak oby ejn, v dev vyezan. Jak sloupce, kter pedn desku (plotnu), na n ci fernk se nachz, s zadn deskou spojuj, tak pokraje kolkol obou desk jsou z deva vyezanmi okrasami dla pro lamovanho ozdobeny. Na zadn desce v stolice nad kyvadlem jest csask dvouhlav korunovan orel s rozpialma kdloma, v pra vm pazouru me, v levm sk jablko drc, velikosti duktov, v dev vyezan zasazen; jak se zd, prce pozdj. Vecka koleka jsou velmi piln a pkn v dev vyezan a dobe zachovan, a na nekov koleko, z n ho nkolik zoubku vylomeno. Msto etzku slou struna 55 housl, -kter pi natahovn klkem devnm s bubnku na nek se navinuje. Naproti mosaznmu zmeku vyvstv na pouzdru takt mosazn knoflek s prem uvnit, jelio stisknut pouzdro otvr, a pod knoflkem oko mosazn zasazeno, aby se skrz n etzek neb rka mohly provlknouti, na nby se hodinky v kapse neb na stn zavovaly. Cel hodinky i s pouzdrem jsou z deva hrukovho zhotoveny, a na zadn desku z javoru s npisem na jejm okraji:

Sfltatieg flumicfa guflina

Zevnj prava hodinek jest velmi jednoduch, ba prv chudobn, i prozrazuje ubohho poustevnka na pouti, jemu se veho nedostvalo; jen prce nen na nich eteno. Devo m pirozenou barvu svtle katano vou beze veho pakostu neb naten. Toliko pouzdro vn hladk beze vech okras, zespod trochu otel, jest uvnit ervenou barvou slab nateno nejspe rudkou, v jak tesai ru mvaj namoenou, kterou na kldch ped otesvnm tlouku budoucch trm znamenvaj. Djepis hodinek. Na sklonku msce ledna letonho roku 1863 ukzal mi svobodn pn Vojtch Vilm Bibra, vrchn inspektor nad str finann na odpoinut zde v Praze, vzcnost ji pes sto let v rodin jeho pan manelky, dcery pana Karla Wildaua a Lindenwis 1 ), chova') Umel roku 1837 kmet 84 tilet, posledn muskho poko len rodu svho, zanechav ti dcery, z nich Frantika, nyn svobodn pan Bibrov, ctihodn matrona, ji od dckch let hodinky ty v rukou pana otce svho pamatuje, kter nikdy v echch ne byl: musely tedy nedlouho po zhotoven do Slezska bti vyvezeny, kde rodina ta byla usedl. Kdy sem si hodinky vyprosil, abych je sboru archeologickmu v msn schzce dne 25. ervence 1863 pedloil, naskytl se mi nenadle na pltn malovan star erb rodu toho, a tu se ukzalo, e jest svrchu opaten eskm npi sem (o nm se v rodin nevdlo, eby esk byl): Frantissek Albrecht Wildau s Lindenwis, Ddin \ Pn na {Ml ?)oniku a Rakovcu. (Psmena v zvorce jsou velmi porouchan a proto pochybn.) Jak mi p. F. K. Miltner, bval Pseck krajsk pedstaven, nyn na odpoinut v Praze, dobrotiv sdlil, byl Frantiek Albrecht Wildau a Lindenwis, pn na Hnojnku a Bakovcu, roku 1723 pfedcm u zemskho soudu v knetstv Tnskm (dle Jana Sinapia

nou, toti v devnm pouzdru kapesn zcela z deva zho toven svrchu popsan hodinky, kter vak te ji nejdou, ponvad nkolik zoubk z koleka nekovho jest vylo meno. Byly za prci ruskho umlce a psmo na nich se nachzejc za rusk jmny. Jak vak byla radost m, kdy jsem v domnlm Rusu krajana, pravho echa po znal, nelze vypsati. Pi oteven objevil se mi na okraj zadn desky npis: Malieg studnika sukfina. Mylnka k dlu tomu a jeho uml proveden takovm podivenm mne naplnily, e sem nemohl odolati touze, abych i po umlci ptral a jeho ivot stopoval, daje umleck v vin ten ble seznati. Od mho ptele, pana Jana Krulnera, eis. krl. rit mistra na odpoinut v Kalenicch u Horaovic, jemu jsem o vci t bez prodlen psal, dostalo se mi vak dne 8. nora pealostn odpovdi, e o njakm Matjovi Studnikovi v tamnm okol nen ani sluchu. Bolestn dotkla se due m tak neoekvan zprva. Tce mi na mysli leelo, kdy mu ten lakoka ped oima nevmavch a nezna lch souasnk skoro tak zhy zanikl a v zapomenut piel, jak rychle tlesn schrnka nesmrtelnho ducha jeho v ln matky zem v prach a pop el se rozpadla, a eby pamtka jmna jeho docela byla zahynula, nezsta -vivi po sob ani nejmen znmky, kdyby znamenit dlo jeho bystrost ducha toho potomstvu zjevn nehlsalo: jak mnohch veleduch a vtenk ve velikerch umnch vlast nae penefastnmi pdy a pevraty v toku tolike rch stolet as postrdala, po nich ani pamti nezstalo, ponvad dla jejich bu na zmar byla pila, bu cizm zemm a nrodm, osvojivm je sob, proti nm k chloub a k oslav slouiti musej. 2) Nemekal jsem p tele pana Jana Krulnera optn dali, aby zvlt pomoc velebnho duchovenstva onoho okol po Matjovi Studnikovi piln ptrno a vechno, eho domakati by se podailo ze starch matrik, z stnho podn hodnovrnch kmet, kte Studniku bu sami znali, bu snad o nm slchvali a t. d. (nebo mylnka, eby docela i mezi svmi v zapomenut byl piel, byla mi nesnesiteln) laskav mn se oznmilo. Vsledky toho delho dopisovn v nsledujcm velevenmu shromdn k laskavmu povimnut pedkldm. Vechna zsluha nle, mimo dotenho pana Jana Krautnera jakoto prostednka v zleitosti t, dstojnmu panu Frantikovi Smidingrovi, fari Volenickmu, biskup skmu notrovi a nyn viki Horaovickmu, a veleb nmu pnu Janovi L. Dubnov, fari Nezamyslickmu r jim zde zaslouen vel dky za jejich snahy bute vysloveny.
Schlesische Curiositaeten II. T. O. 1112). Jeden pn z Wildau, narozen roku 1725 v Slezsku, byl roku 1793 generllieutenant v pruskm vojt, majelnk pho pluku . 14 a ryt d pour le mrite. Umel v pevysokm st. z ) Budi zde msto mnohch ppad toliko na hdku o slavnho mathematika a hvzde Kopernika poukzno.

Matj Studnika z Zuklna a jeho devn kapesn hodinky.

329

Kratik nstin ivotopisn Matje Studniky.

Zprva od velebnho pana fare Jana L. Dubna z Nezamyslic dne 7. kvtna psan, zn doslovn takto: Navzdor v m snaze a akoli jsem osobn se ode bral na msto narozen Matje Studniky do Zuklna, nemohl jsem o ivot jeho ne jen kus a nedostaten zprvy se dopditi a to nejvce z st starch pamtnk. To, v em se vichni srovnvali, zn as nsledovn: Matj Studnika narodil se v Zukln s. 2 v ta mjm mln z otce Matje Studniky a matky Anny dne 25. nora 1739, a byl v Straeni poktn. Roku 1788 dne 22. ervence pevzal od otce svho mln Zuklnsk s pi lou, dne 27. dubna 1813 umel tame a hyl 29. dubna pochovn (vtahy z matriky). Nepoval dnho obzvltnho vychovn na samot, jakou tehda mln zuklnsk jet byl. Chodil-li do koly, s jakm prospchem, uml -li sli a psti? nemohl sem vyskoumat, an nejstar pamtnci jej znali ji co mue dosplho. Vypravuje se ve obecn, e otec jeho byl v povsti co ernoknnk. Je dnou byv v kostele e neml stn ani pokoje, i e neekal na skonen slueb boch, ale jakmsi tuenm po hnn e chvtal dom, neb si zpomnl, e nechal knihu ernoknnickou doma nezaniknutou. Tuen jeho se splnilo. Pijda dom nael svtnici plnou ert, kter zatm, jak nkte p rav, ena jeho, jak jin, syn Matj byl citoval, ta z knky otcovy. Otec rychle bly zase zapudil, syt Matj pr se jich ale tak zdsil, e od t doby byl jaksi pomaten." Matjv otec zabval pr se ji tak spravovnm hodin. Matj vstupoval do lpj otcovch, ale pivedl to ku vt dokonalosti. Ji na pastv co mal hoch leccos vyezval, pozdji zhotovoval i hudebn nstroje: housle a basy, a konen zcela devn hodiny visac i kapesn. An se obval, e mu odvedou syna, nem\lm-li se, Prokopa, zhotovil pro pana vrchnho Hotickho, kam byl poddn, kapesn hodinky devn, kter jeden mu ze Stra en, jmnem Vanura, co ministrant pr vidl, an je Studnika pinesl ukzat na faru. Kam se hodinky pozdji dostaly, neni povdomo. 3 ) Ani visacch hodin nemohl jsem se po Sludnikovi na Straesk osad dopditi; sl bil mi vak jeden staec, e na Javornce, kam vce hodin od Studniky pilo, bude po nich ptrat, a pakli jak vyskoum, e mi je opat." Studnika byl dle veobecnho udn mu povahy zdumiv a mnoho pemlel, sm s sebou mluvil a lid se ttil tak, e jej mnoz za trhlho povaovali. Jinak musel bt mu dobr, an dtem, kter za nm bhvaly a ruku mu lbaly, z kapsy rohlky rozdval, kter obyejn mval pi sob."
) Byve z cech do Slezska vyvezeny v rodu pn Wildauft zJLindenwis pes sto let se zachovaly a satkem dg rodu svobod nho pna Vojtcha Bibry v Praze se dostaly, v jeho rukou podnes se nachzej, jak ve v djepisu hodinek ukzno.
3

Kontrakt, kter dosvdoval koupi mlna Zuklnskho Jimu, ddu Studnikovu, ml nynj majetnk mlna Zuklnskho a do nedvn, kde pr mu jej myi rozhryzly." V matrikch nen, le co dve bylo udno." Co se syna Prokopa tk, obral se tak hodinstvm, zhotovoval ale ji koleka z kovu; odenil se do Po nedaleko Horaovic a doel si pr jednou do Prahy, aby se tam nauil kapesn hodinky pozlacovat. Byl pak jednou pi pozlacovn tak neopatrn, e sebe, svou enu a snad dv dti, kter byly doma, rtuovou prou i k yselinou (lid prav prou, kterou vdchali) otrvil. Zstaly po nm dv mal holiky, kter nebyly prv doma, a z nich jedna je provdna v Straeni. Ta vak v mn o otci i ddu ne ciz lid, ana pi smrti otcov byla jet malik, a co v, od cizc h lid slyela." Ani o jakmsi hudebnm nstroji po Studnikovi jsem se nemohl dovdti." Tolik jenom pi stnm doptvn jsem se v Stra eni 5. a 6. kvtna 1. r. dovdl; avak poptvnm svm vzbudil jsem pozornost na mstech tamjiich tak, ie snad jet jin zprvy se vyskytnou, kter bych sdliti neopomenul." Potud pedleit a velmi zajmav dopis pana fare Jana L. Dubna, jm se nm jak mistr n, tak i dlo jeho v neobyejn krsnm svtle objevuje. Pan Vcslav Kotalk oznamuje mi v ptelskm dopisu z Valova u Suice, e Matj Studnika jednoho asu nesl hodiny do vsi Lhty, lec vchodn od Malce. Kdy se vak vracel dom, pila na nj padouc nemoc, na kterou trpval, a na t cest zahynul." Co pi tom pknm dle nejkrsnjho, jest nn mysl, s kterou podniknuto, lechetn el, pro nj v sku tek uvedeno bylo. Lska otcovsk dala podnt k nmu. Aby syna svho z jama tehd nejstranjho stavu ol dctva vyprostil, z nho vymknouti se i ztrta nejednoho potebnho a ulechtilho oudu, zmrzaen vlastnho tla za ne pli velkou obt se povaovalo (a jinde podnes za takovou se povauje): vznesl se sprostik, neuen obyvatel samoty4) tam, odkud bosk Prometheus nebesk ohe na zem pinesl, jm tup pokolen lidsk osvtil a rozplamenil; pozdvihl se v nadzemskou i vid, v kter nov zbran dobyl k osvobozen rozence svho od poroby nad al krutj, jak v bjen, dvnovkosti na slovo vzat zbudovatel povstnho bludit Daedalus sebe i syna svho Ikara z neslavn neinnosti v zajet, v nm od krle Minosa na ostrov Krt nevdk byli drni, vysvobodil, uml kdla vymysliv, zhotoviv, sob a synkovi pipiav,
4 ) Zukln byl tehd mln o samot; roku 1854 udv od c. li. organisan komise zemsk v Cechch edn oznmen a vydan Zevrubn popis rozdlen zem krlovstv eskho" poet jeho obyvatel na 189 du; dle tho slu pod okres Kapersko horsk kraje Piseckho, pod . faru Straeskou vikstv Suickho v biskupstv Budjovickm.

42

330

Drobnosti z mstopisu eskho.

jich pomoc z moci a z rukou krlovch astn na vol nost vyvzli. Povme-li, e nikoli od mld cvien umlec, nbr sprost, neuen mlyn, prav samouk, jeho od hrub ch prac mozolovit ruce k zhotoven tak jemnho stroje sotva kd o za dosti spsobil by ml, k nesnadn loze t se piinil a dstojn ji vykonal: zajist spravedlivho uznn ani mistru ani dlu jeho neodepeme. Kby dky tyto k tomu pisply, aby ven kra jany nae na to upozornily, jak mnoho poklad v n-

rodu naem spov, kter vak povreny a zapomenuty zstvaj, ponvad si jch nevmno. Jen na ns zle, abychom, jak snan a pracn drahch kov z hlubin zem dobvme, take usilovn, duchovnch poklad mi lovni jsouce, vykopvali, z rumu nepamti vyhrabvali a na denn svtlo vyneli, co vkem nehodn na zemi pova leno a v ssutinch pohbeno v prachu zapomenut tl, od bdlejho potomstva slavnho z mrtvch vzken oekvajc, a dok -li se jakho.

Drobnosti z mstopisu eskho.

1. Pspvek k mstopisu crkevnmu. Znmo jest, e r. 1349 pikzno k nov zzenmu biskupstv Ltomylskmu tvero dka nt z archidiakontu Hradeckho: Chrudimsk toti, Mtsk, Po lisk a Landkrounsk, k emu pistoupilo tak msto Litomyl se vm psluenstvm. Listina z r. 1349 (vytitn v Cod. dipl. Mor. VII. c. 974 podle originlu v kltee Rejhradskm chovanho) vypotv osady farsk nebolito kosteln (ecclesiae parochiales), jeto se v kadm z tchto dkant nachzely. Mnoh z osad tc hto zanikly tum docela anebo nzvy sv bhem asu pemnily, tak e nesnadno ustanoviti polohu jejich; tu poteb vniknouti v msto pis, uiti jinch pramen, objasniti co temnho. Pokusili jsme se o takovto objasnn, i podvme co se nm zdailo vyhl edati. 1 ) a) Dkant Chrudimsk. Monasterium in Podlazicz ordinis Sli. Benedicti (klter benediktinsk v Podlaicch s opatem a konventem 20 eholnkv). Monasterium sanctinionialium in Stzemic ordinis Sti. Bernhardi (panensk klter Cistercinek v Sezemicch). Monasterium in Pordubicz fratrum ordinis de poenitentia sanctorum martyrm (klter v Pardubicch). Chrudim oppidum muratum cum ccclesia Stae. Crucis et domo fratrum ordinis praedicatorum (Chrudim s klterem dominiknskm a fililnm u Sv. Ke) . Jesutborice (Jestboice), Velkov, Hostomice (neznmho poloen), Tfinochody, Hotalovice, Stojce, Hermanni Oppidum (He-manMstec), Pchobrady (nyn samota o Stolan), Trojovice, Sla tina Swanonis (nepochybn Slatiany), Btovany, Svinany, Sv. Ma rek (siv Minus Caplcz, tum e Markovice na silnici mezi Chrudim a Mstcem), Slepotice, Chrstovice, Pel, Tebuice, Hon -bice, Tnec (t. j. Hrochv Tnec), Ivanovice (Vejvanovice), Lep -jovice (star osada, nyn samota u Val s kostelkem sv. Mich ala), Moraice, Nasavrky, estoky, Se, Kamenice (Camnycz t. j. Trhov), Kostel (neznmho poloen), Daice, Rozhovice, Kostelec, Svdnice, Bojanov, Luciboice (Lceboice), Pardubice osada (Pordubicz), Sto -feny, Kaplice (u Prova), Moravany, Chrbokov, Rosice, Alov, umberk, Metice (Smjrzec?) b) Dkant Mtsk. Muta oppidum muratum cum parochia et domo fratrum niinorum. (Mto s kostelem farskm a klterem Minoritu.) Lusa siv Camnicr oppidum (t. j. Le, kter tak slula Kamenice, a to podl eky nyn Olinka een, kter pochote od Pust Kamenice druhdy vlastn Kamenice slula). Knov, Hermanice, Tyczmannivilla (neznmho poloen), Platie (tum e Polotit nebo Polotice, dvr nkdy Mtsk u a kova, po kterm snad kostel nyn ! S latinsk zst al), Bo Dom (t. j. osada nyn Nov Hrady slovouc), Prose, Rovn (kter tak slula Waltherivilla), Jensovice, .Slpnice, Lhota (t. j. Prostedn Lhota neboli jak nyn slov, Sv. Ji), Pletimice, Radhot, Uhersko, ) Dluno pipomenouti, e se vypote n farskch osad v tto listin obsaen dl ponkud od vypoten podanho v Dj. Pa lackho I. 2. str. 389. Holice (jen sluly tak Eklinivilla), epnky, tpnov, Krna horn a doln (Grunaw inferior, Grunaw superior, t. j. Krna, Krouna, jak psno j et i r. 1453: A tu umel v Grun. Arch. I. 161. Zd se ostatn, e nzvem doln Krny rozumli tehda osadu pod Richenburkem. Krna jest pvodn nzev eky, a sice t, kter skrze Krounu k Richenburku tee), Skut, Janovice (nyn kostel samotn pod Koumberkem), Rann, Vratislav (druhdy hrad upni), Buina, Makov, Hlinsko (psno Lynsk), Zmrsk, Vralovice, Mlado ov, Voletice (psno Vlatice), Luany; krom toho osady nyn ne znm: Submersa ecclesia, jezd, Hermannivilla a Bernartice. c) Dkant Polis k. Polika, oppidum muratum. Temen cum Lato Valli (s irokm Dolem). jisd; Cerekvice; Lutrbach cum Slrynicz (Litrbach s Trstenic- ^Stenic) ; Al>batisvilla (Abtsdorf); Cunczdorf (Kunzendorf nyn na moravsk stran); Bystr cum Trpin; Puloher Fns (Schonhiunn), Korouia (Korouhev); Borovia seu Ulricivilla (t j. nyn dv osady Borov a Old, s kostelem v Borov); Moraice; Jansdorf, Karlsbrunn cum filia Laubendorf, Bann cum lilia Rohozn, Abbatisvilla cum filia Theodoricivilla (Ablsdorf s Diltersdorfem). d) Dkant Landkrounsk, Landscrona oppidum muraluin cum ecclesia. Tebov, Lukov (chybn Luthoyia), Tomigsdorf, Knigsfeld, Tebovice, elov, Wilhelmswrth (st), Knapendorf, Libenthal, Kungendorf, Michaelis villa (Michelsdorf), Ruffi aqua ( ermn), Ditrichsbach (Dittersbach), Rudolfivilla (Rudelsdorf). e) Msto Litomyl. Biskupsk msto Litomyl samo sebou nleelo k diecesi toho jmcna (ciwtas Luthomisliensis). Zde byl kostel kathedriu (calhedralis ecelesia), star farsk kostelk sv. Klimenta (ecclesias S. Clementis parochialis infra septa cathedralis ecclesiae sta); dum biskupsk (doinus episcopalis), dm kanovnkv (claustruin) se za hradou (orti olerucn retro claustrum). Zprvy tyto o Litomyli m st zakldaj se na listin z r. 1437 (otitn v Cod. Dipl. Mor. VII. 735), kter obsahuje rozdlen statk a dchod mezi biskupa a kapitolu 2. iVeco o vprav" ilkov r. 1423 do Uher. Znm jest ono podivuhodn taen Zikovo, kter podniknul r. 1423 do zem Uhersk, jmenovit e smlm a nad mru umlm zptenm po chodem vyvznul z patrnho nebezpeenstv, e ho nepemohli nebo nezajali Uhi. Taen toto vypsno jest s velikou podrobnost v Le topisch eskch str. 57 61. Nemalou obti shledv vak dje zpytec ve vypsn tomto, po nvad mlo mst udno a i ty na dt e tum jsou ji zmizel. Tm ochotnji uvtali jsme listinu z roka 1336 pochoditi a v Dipl. Mor. VII. 102 otitnou, nebof pispv k osvtlen smru, kterm o sto let pozdji ika thl. een listina vypotv to ti celn msta, jen byla na drze kupeck, po* najc od pomez! moravskho u Holii a k Ostehomu, a po tto drze thl tak ika. Stanoviska celn jsou: 1. Holi (Alba ec clesia, Weisskirchen, uhersky Ujvr = Nov Msto). 2. Ssvar na je dnom, Stynch e na druhm odvtv drhy v t konin. 3. Jabtuncs

Drobnosti z mstopisu eskho. Vrahov sv. Ludmily. ))od hradem Korlatovm Kamenem (Korlat-k) 4. Bykzd jetlno, Beyn druh. 5. Trnava (civitas Tyrnaviensis). 6. Forkoshyda. 7. Semptey. 8. Ddiny arcibiskupa Ostehomskho Narhyd a dvar. 9. Ostelium. ika thl s vozy touto cestou bezmla a k Ostrehomu, kde jsou jemu Uhi tuen nebrnili a nikde jemu nepekeli; e fe vak velmi siln jezdecky na sebrali a sebrave se na jsou thli i mnostv dl mli: i obrtiv sob k moravsk zemi zase vozy, po t cest, avak asto z n vybouje a novou drhu sob sm jednaje, na Moravu nazptek se bral, co trvalo est dn s n ramnmi obtemi. Ohrafme podek onch mst celnch: Udvar a Narhyd, Semptey, Forkoshjda, Trnava, Bykzd, Korlaik, Sasvar, Holi, i najdeme, e se i Zika tudy vracel. Prtn den: Thl a do noci. Druh den: Thl nazejt k jednomu jezeru, kde se zakopal mezi jezerem a vrchem, a tak ten den t>ezpn tn leel i tu noc. Tet den: Od toho jezera thl jest k jedn vod, kter lee k Nrhedu. Pes tu eku pebrodil se v noci fastn a poloil se mezi bahna a luhy v zkout. tvrt den: tvrt den thl jest k jezerm jednm neboli stavm, kde s za Trnavu (hledc od Moravy ). Pt den: V pt den thl k jedn strni a podle t strn a na jeden vrch. est den: Od t strn dostalo se jemu thnuti k horm (t. j. k horm tak zvanm Blm, na kterch le Korlatk). Jakmile byl za tmito horami a lesy, byl spasen, neb Uhi d le Za hory ji neli. A tak jemu Pubuoh pomohl z Uher vythnuti, ale jak jest Zika poal bojovati, najtM jemu pilo." Uhri pak nkte pravili, ie nen lovk, ne je ert, e mu ty rozumy dv." H.Jireek.

331

Vrahov sv. Ludmily.

Dkladnm lnkem Tomkovm v as. . M. 1860 str. 263 269 osvtlen jest ivot a vk sv. Ludmily jasnji, neli kdy ped tm. My se zde pomoc jazykozpytu pokusme doplniti obraz ten ustanovenm prav formy jmen dvou vrahv svat prvomuennice na. Nejstar legenda, Wattenbaehem objeven, nazv je Tunna a Gomon (Tunna (omonque, Tunnam videlicet Gomonemque). V Dalimila lovou Tuna (dle jinch rukopisu Tuntma, Tunna, Tumna) a Komo, (pozyva unie a Komonie). V ivot sv. Vcslava, jeho esk text v passionlu se zachoval (Vyli. I. 315), teme, i tm vrahm byla jmna Tuman i Guman". T jmna s nepatrnou zmnou (k g) podv i Hjek: Tuman a Kuman. Pehldajce tvary tyto, vidme, e Dalimil se drel, co do jmen tch, legendy, passionl pak a Hjek e z jinho pramene erpali. Co se strany jazykozpytn dote, proti Tuna nieho namtati nelze; msto Komo vak d obdoba staroeskch jmen osobnch tvar Komona, k nmu nad to i osadni jmno Komonin (Htm.) ukazuje. Druh formy Tuman a Guman to do sebe zvltnho maj, e se vespolek rmuji; kaz to ponkud neobyejn, vedoucf k tomu domnn, e prvotn byla mezi nima jen assonance, kterou pozdj letopisci promniti v rm. Nicmn mme za to, e tvary, v passionlu a u Hjka zacho van, pravd jsou bli neli ty, kterch se dotme v legend a u Dalimila. K tomu pede vm vede kolsn Dalimilovch ruko pisu, co do jmna prvnho; potom vbec zkuenost mnohonsobn, e spisy latinsk, zvlt jsou-li psai neslovanskmi psny, jmna slovansk velmi poruuj. Ale nad t o nade vecko dleitj se nm vid nzvy dvou osad u samho Tetna lecch, t Tma i Kvi. Oba jsou, krom v pochyby, velmi starobyl a nesou na sob rz staenosti, t. e v nslovnch skupinch souhlsek njak samohlska vymitnuta jest, jako ve vech skoro podobnch slovech: kmotr (coinpater), mnich (monachus), chmel (humulus), rmen (camilla romana), eber (znber), Kbel (kiibe), me (missa), ftn (kuningas), fcme (xd^uijnjs, lit. kraas), lht (sic. luhat, nm. lug), tma (ser. tamas, stsl. torna, chorv. tam) atd. Prvobytn formy jmen osobnch, odkud doten nzvy osad odvozeny jsou, znly tedy Tuman ili Toman a Kovn. Tuman souhlas s nzvem vraha prvniho v pass- a u Hjka; ano i Dalimilovo Tumna jemu nasvduje.

Kovn vykyt se neskrcen v oaadnch jmnech Kovn a Kovanice. Kv i Kovn jest tedy jedno. e v jedn krajin z stalo cel, v druh pak komol, jest okolnost nepodstatn. T na pohled je rozdl mezi Kom o u Dal., Kum an v pass. i u Hjks a dobytm z osadnho Kv, Kovanm. Ale i rozdl tento nen nevysvtliteln. Retnice vbec a D i m zvlt zhusta se stdaj (Rozpr. I. str. 53). Nkolik pklad posta toho doliti. Hostomice Hostovice, Mramotice Mravotice, Slradovice Stradomice, mihati___ vihati, kment g'wandt, Gewand, muk vnuk atd. Druh vrah Ludmilin mohl tedy dobe slouti Kovn a legendisl jmno jeho mohli napsati Koman a pod. Ale kterak souvisej ony dv osady s Ludmilinmi vrahy? Nejstar legendista vypravuje, e oba od Drahomry hojn byli obdarovni. I jest velmi podobno, e spsobem on doby do stali t ze vlastnho nemovitho majetku Ludrnilina sti nkter. A v skutku vypravuje Hjek, e sob s povolenm Drahominm v knetstv Tetnskm osobili hory a lesy, rozdlvajce je v ddiny" a e si n a nich vystavli dvory. Hjkovo svdectv toto nen matn. Jak znmo, pobyl on est let co kaplan na Tetn samm, a pi povaze jeho jist jest, e se seznmil dkladn s podnm, kter v krajin tamn za doby jeho ilo. Podn toto proto tm vznamnj jest v pin na, e je Hjek spojuje, ovem kiv, s pvodem rodu Valdeckch, kte pod Tetnem statky sv mli. Zd se, e tito uchopili se star zprvy o osazen vrah Ludmilinch v Tetint, a aby vt starobylost sob pikldati mohli, sami za potomky jejich, a prosteden za vnuky silnho Bivoje, se vyhlaovali. Tuman a Kovn pak podle obyeje souvkho osady sv na zvali svmi jmny Tumar a Kova, kterto nzviska ve Tmaii a Kv podnes trvaj. Zajmav jest, e rostlina krvav koeni" (sanguisorba) dle Hnke (Abh. d. gel. G. 1786 str. 103) slov tman. Hnke nzev ten nalezl bezpochyby za cesty sv, nedvno pedtm po Rako vnicku a Tetnsku vykonan. Nen nepodobn, e lid po jmnu vraha matky sv nazval koen, pohledem i jmnem na krev pipomna jc, Imanem. Jos. Jirecek.

3prut) o ) j $ j archaeologickho sboru Musea kr. eskho.

dne 41. ervence 1888
Pan pedseda sboru prof. Wocel oznmil, e dal knku spoitelny, znjc na 520 zl, r. , kter se ku prospchu kaple sva tho Ke v Potovsk ulici na Starm mst Praskm pi vysta ven Langweilova plastickho vyobrazen Prahy vytily, podle usnesen sboru do pokladnice musejn k uloen, ponvad zevnj upraven pamtn tto kaple slavn rada kr. hlavn. msta Prahy sama opat, a ta svrchupsan suma k obnoven a uspodn vnitku vynaloena bti me. T sdlil, e mal p. Heine ze Sas mu nabdl obrazy k zakoupen, pedstavujc slavn vjezd csae Frantika I. do Prahy, kdy na krle eskho korunovn bti ml, a e ty obra zy pro musejn sbrku zakoupil za 15 zl., co nyn od sboru schvleno bylo. Tyto kreslen obrazy mimo svou archaeologickou cenu i tm jsou zajmav, e jsou to exemple censue pedloen, kter po stran^ sv nmitky proti jejich vyveden napsala. ten byl list podkovac p. fare Pavly s Krsn Hory, kter byl od sboru za dopisujcho da vyvolen. Zrove bylo ped loeno zajmav od nho zaslan vyobrazen kalicha, na nm spl vaj gotick tvary s renaissanc. ten byl list zadan p. pedsedovi sbor u od p. J. U. C. Vojka s Tetna, ie se netenost jednotlivc a t adu v okol Te tna staroitn pamtky Tetinsk zniuj, a e, nestane -li se pomoc y brzce, dn pamtky takov tam vce nebude. Ponvad jen veobecn o huben pamtek mluveno bylo, nemohl se sbor na niem usnsti, a jeden i druh d sborn slbil, ze na Tetn pojede a o tch kodch se pesvd. Ctn byl list velectihodoho kn. Fr. Petery, jm sboru oznamuje, e v okol Radnickm zvlt na poli Babky eenm mnoho

42*

332

Zpr vy o schzkch archaeologickho sboru Musea kr. eskho. nejstar osady tohoto druhu byly ve vchodnm vcarsku, a e se zakldaly v dob, kde uvn kov jet znmo nebylo, st jich sela ji ped dobou bronzovou, st ale se i v tto zachovala, jmenovit pak v zpadnm vcarsku podobn osady zkvtati zaaly. Zde na zpad musela takov obydl jet v dob msk stti. Na jak spsob takov stavby znieny byly, ned se vdy lehko ci, ale slit kovy svd asto o tom, e se to ohnm stalo. Pi tom arci nelze uriti, stalo - li se zaplen od neptele aneb njakou ne hodou ; tak nelze urili, pochzej - li stavby toho druhu od Celt ili nkterho jinho nrodu. Mlo -li by se co rozhodnho v ohledn tomto je t vyzpytovati, neopomeneme, jako i drobnj objasnn toho co zde uvedeno, pleitostn podati. Vci, kter p. dr. Gabler ze vcarskch jezer, kde takov obydl stvala, pro nae Museum zskal, a kter sboru pedloeny byly, jsou nsledujc: 1. pozstatky ze tkanin, pletiv a ze st (v esti sknkch ze skla slepench); 2. zrn obiln a jin plody (ve tyech sklen nch lahvikch); 3. zbytky pletiv a tkanin a kousek chleba (ve devn katulce); 4. dva kamenn mlaty; 5. kus deva naple nho; 6. kus parohu; 7. jin kus parohu; 8. dva kusy kosti; 9. mal rek; 10. pt kost, na konci zapiatlch a pioste n c h ; 1 1. zl om ek m a l zv ec eli s t i ; 1 2. k u s erven h l n y; 13. est st ep z nd ob h lin n ch; 14 . k ou s ek h ln y na j edn stran od ohn zernal a ti mal kousky hlny; 15. dva pskov kameny (obrouen); 16. mal kmen kesac (pazourek); 17. dva kousky uhl; 18. kousek hlny, pomchan s stmi rostlinnmi. Ostatn darovali ke sbrkm archaeologickm : P. kapitn Michalsk; tyry mal devn sknky, ti z nich maj podobu tabaenek a jedna podobu stevce; zhotoveny jsou ze dev, je pochzej z lod utonulch neb jinak pamtnch. Z pozstalosti po Frant. Prachov: Peetidlo mdn: Jan Jindich Voj Sekyra z Vacovic." Pan Jan Neruda jmnem ech v Pai: Padlanou bronzo vou soku bka, podobnou bkovi Svatoborskmu ; na tnoci jest postava s rukama roztaenma a s t rohou pokrvk ou na hlav (vka celku obn 7 palc 8 ar). P. p rof. a zem. a rchi v d r. Antonn Gind ely : Otisk p e eti v ervenm vosku: Sigillum civium de Brandis" pak: penzek na krk z olova, pedslavujc sv. Kateinu (na dv zlomen). P. Ur. Fieber v Chrudimi: Otisk peeti: Sigillum majus civita tis Landzkronae." Do archivu daroval: P. Hjek, techn ik z Krlov Dvora: Pepis listiny na pape od 10. prosince {694: Narovnn msta Krlov Dvora s tymi vesnicemi k nmu .nleejcmi, toti Verdekem, Piliovici, Novolesy a Lipnic stranu neposluenslv a pozdvien." P. M. Kuera, uitel v Pardubicch, z pozstalosti slqdka K. Jika: Listinu papr, od 10. ervence 1677 na hrad Praskm: Jan Hynek Dlouhovesk z Dlouh Vsi, probot a s nm kapitula ch r mu Pra sk h o k vitu j m sto Rak ovn k z rok od ved en c h z jedn sumy fundan." P. rada zemskho soudu Jos. Neumann : a} Listinu pergamenovou bez roku a dne: Aneka Nebylovsk z Drahohuzi postupuje dlun list Smili) Nebylovskho z Drahobuzi od 24. dubna 1613 na 1500 kop. gr. ms. Ann Tonkov z Plenic, Alen Regin Pi chovsk z Plenic, Ann Ben kov z Drahobuzi a Mikuli Braumovi z Metic." b) Listinu pergam. od 23. ervence 1648: Salo mena hrabinka z Dobre, roz. z Kokoova a na ohostov, postu puje dlun list Mikule starho Bechyn z Laan na Vlksicch na 200 kop gr. Maximilianu Jimu hrabti z Dobre, synu svmu." P. L. Schneider, technik: Listinu papr, od 20. nora 1655: Mariana Libovick, roz. Kunka z Machovic, dv 2 kopy k zdu kostela sv. Ma Magdaleny v mst Novch Bentkch." P. Ani. Blaek, ekatel uitelstv: Vtah z privilegium in styse Bystrho od r. 1775. P. Jan Pavla, far v Krsn Hoe: List pergam. ddo. 8. pro sinee 1610: Purkmistr a rada msta Roudnice potvrzuj artikule podku koinickho v tm mst."

mohyl se nalz, e vak tyto se stle ni a staroitnosti v nich nalezen do nepovolanch rukou se dostvaj. Sbor uzavel kn. Pe terovi z dchod svch njak penit pspvek zaslali, aby t m snadnji a hojnji v kopn pokraovati mohl; tak usnesl se k n vrhu p. prof. Tomka na tom, e pod vbor musejn, aby bude-li toho teba podniknut toto vydatn podporoval. Pedseda sboru p. prof. Wocel oznmil, e se ve schzce ma tinho vboru o tom jednalo, aby Pamtky a iva nkladem Matice vce vydvny nebyly. Pinou toho jest pr mal pjem Ma tire a velk vydn jej. Sbor tedy rokoval o spsobu, jak by se Pamtky jakoto organ jeho dle vydvati mohly. Pedloeni byli od p. dra. Vilma Gablera, editele vy dv koly v Praze, vci, kter se nalzaj pi pozstatcch pra starch staveb nkdy na jehlch a na vodch v rozlinch evrop skch zemch zvlt ale ve vcach stvavch. Kdy se n sledkem tuh zimy, kter z roku 1853 na r. 1854 v krajinch Alpnkch panovala, hladina jezera Curyskho neobyejn snila, pii ovali se sousedn obyvatel se byli, aby kus pdy k zaloen zahrad a dvorkv zskali a jezeru ujmuli. K vyplnn takovchto zskanch prostor a k zven jich, aby zase vodou zatopeny nebyly, vyveli jl, kter ble k vod ped uinnmi zdmi kopali. Pi tom pilo se na zbytky, kter o tom svdily, e v er d vnovkosti na mstech, kter vodou pokryta jsou, lid obvali. Na lo se velik mnostv jehel do zem vehnanch, a mezi nimi anebo ble nich parohy jelen a kusy velijakho ndobi a nin buto z kosti anebo z kamene. Upozornni byve na to shledali staroitnci v krtkm ase, e to nejen v jezee Curyskm se vyskytuje, ale ve vech tm jezerech vcarskch, majcch pdu bltitou aneb kemenovitou. Za nedlouho naly se podobn vci v jezee Biel skm, Novohradskm, Genevskm, Wallenstadtskm, Mooserdorfskm, Inkwyllerskm, Murtenskm a jinde ve vcach, v Savojskn, v Irsku a v molovitch mstech v hoej Itlii. Naskytla se otzka, zdali obydl ta stvave div na such pd njakmi pevraty prod nmi nebyla potopena, anebo dali ji od potku ve vod stavna nebyla? S potku nebylo snadno otzku tuto rozlutiti, ale kdy se pozdji objevilo, e jehly nejen dle od behu ve vod se na lzaj, ale e od tchto jako mosty a cesty vbky jdou, z tch a vce jinch pin se ukzalo, e se lakov lidsk obydl ve vod sta vla. Pinou toho bylo bezpochyby, aby se lid snadnji proti dra v zvi a neptelskm tokm chrniti mohli. Jehly smrkov, dubov, jedlov buto z celho pn aneb I ple, tetin a tvrtin udlan zarvali tehdej obyvatel do pdy jezera tak, e jet nkolik stevc d Hladinou jezern vynikaly. - Ze pi "tom n eopomenuli v pd nejist hustji, v pevnj jen mn jich zareli, neii' teba ani podotknouti. Nahoe na jehly tyto byly kladeny po tem'trmy nezdka zvltnm druhem pletiva pokryt, nad nimi teprv obydl lidsk se upravila. V kterm ase a kter nrod se takto ped nehodami od povtrnosti a od neptel mu strojenmi chrniti chtl, nen mono ci, jisto jest vak, e mnoh stolet ne-H tiscelet uplynula, ne se lid takovch obydl odci a jin bez penj na such pd stavti si mohli. Na m nohch mstech, kde takov obydl na jehlch postavena byla, nenalezlo se dnho kovovho nin, ale jen kamenn a z kost rozlinch zvat; jinde vyskytuj se vci bronzov, arcit jen velmi dce, tak e se souditi d, e se jich obyvatel jen obchode m dodlali'; v jinch pevl daj bronzy, a konen jsou i takov msta, kde ji elezn vci s e n a l z a j . I v ys v t z t o h o , e o d n e j s t a r c h d o b v e v k u tak zvanm kamennm, bronzovm a i eleznm lid tamn takov obydl v jezerech si stavli. Z rozlinch pin lze soudili, e obydl nad jehlami udlan mla tvar kulat, e stny byly utvo eny z kolu kolm stojcch a e stecha byla kuelovit a bezpo chyby korou ze strom pokryta. Mnoho -li obydl lidskch pohrom ad b ylo a zda li s e t ak d obyt ek v n i ch ch ova l, n en m on o ci. Ze zbytk zachovanch souditi lze, e obyvatel se dlem i vili rybstvm, dlem honbou, chovnm dobytka a orbou. Nebo na nkolika mstech nala se zrna penin a jen, a pletivo svdi o tom, e umli konopf a len spracovvat, spsti a k domcm po tebm uiti. e pi obyvatelch tchto o emeslech, jak tomu za naich as rozumme, mluviti se neme, o tom nen teba sieji mluviti, luno ale poukzati na to, e to ve zhotovovn zbran z kamene i z bronzu jako i v hr nstv dosti daleko pivedli. Za Vsledek badn o tchto vodnch osadch me se povaovati, e

Zprvy o schzkch archaeologickclio sboru Musea kr. eskho. Literami repertorium.

333

Schtzka dne 3. ervence 1SOS.

Pan pedseda prof. Wocel pedloil byzantinsk kek, jej zaslal dstojn pan P. Cvrek, hr ve Veltruhech, kde na hbi tov v hloubce ty lokel nalezen byl. Podob se veli kost a formou kkm Oponickm, v III. dle Pamtek vyobrazenm a na str. 363 popsanm, jen e jest pln a o nco pozdj. P. pedseda pedloil spisy, je byla co dopisujc len archaeolo gckho sboru pan Hay-Kerrov z Londna zaslala. Jsou to: Journal of the British archaeol. assoc/ation, 4 sv., a The Journal of the roy. asiatic society, 2 sv. P. pedseda navrhl, ahy se zakoupilo dlo: Nilson die Ureinwohner des skandinavischen Nordens, co i sbor jednohlasn pijal. Pan pedseda sdlil, e byl co konservato Prask vyzvn, aby se astnil pi ohledn! kaple sv. Ke v Potovsk ulici na Sta rm mst a zdn sv o tom vyjdil, jakby se oprava dti mla. Pi t pileitosti byly krabny zdi a nalezlo se, e byly nkdy malovny, jako se ukzal u p. obraz Rodiky bo ze 14. vku. V presbyteriu jsou nyn gotick okna, kter ve 14. vku vedle zazdnch romnskch vylomena byla. Komise uznala za dobr gotick okna zazdti a opt, jak to pvodn bylo a jet stop y tobo jsou, romnsk okna otevti. Nynjm oknm v rotund d se zase jejich pvodn forma romnsk, jen e kad bude sloup kem na dv rozdleno. Walby, kter se objevily v gotickm slohu, maj se obnovili ve slohu romnskm. Na pedn stran rotundy nejsou obrazy, ale jen hvzdy, vedle apsidy byly obrazy a bezpochyby i apsida byla malovan. P. prof. Zap vyslovil pn, aby, mono - li, pi obnoven zevnit kameny bez obmtky se nechaly, by tak kaple svho starodvnho rzu nabyla. Ukzalo se vak, e to bez obratky nepjde, pon vad ka meny ve zdi nejsou v dosti pravidelnch vrstvch vezdny, a astm prolamovnm otvor e tak zdi j mnoho utrply. Dle bylo sdleno, e vbor Musea krl. eskho jest ochoten jistou stkou z musejnch penz podporovati dal samostatn vy dvn Pamtek. Na to se radil sbor o tom, jak by se Pamtky budoucn vydvati mohly. Pan prof. Zap byl podn, aby v redakc Pamtek setrval, k emu on tak svolil. P. dr. Ruda, druh knihovn eskho Musea, pedloil hodinky kapesn cel ze deva od samouka mlyne z Zuklina zhotoven, a etl zajmavou a pracn sehnanou zprvu o nich a jejim p vodci, kterto zprva do Pamtek jest pijata. Byly pedloeny bronzy, je byl p. hr. Hanu Kolovrat Krakovsk z Hradit do sbrek poslal Sbor se usnesl na tom, aby vzd ny byly za dar tento panu hrabti dky, aby vak byl zrove poproen o podrobnj zprvy o mst, kde nalezeny byly, a zdali se nic jinho pi nich nenalezlo. Tyto bronzov vci jsou nsle dujc: 2 hroty z otp, jeden z nich cel placat, druh dole k ulat s otvorem k nastren na devce; 3 zk pltaby, 1 jehlice s hlavikou, pod kterou jest dirka; 3 zlomky no ohnutch. Konen pedloeny jsoa sbor pkn bronzov kruh rozma nit pruhovan, nalezen na Babce v mohyle a v popelnici v Ba sch u Radnic, kus popele odtamtud a zlomky z ndob a jin nepatrn drobnstky, nalezen pi prokopvn dolej sti Karlova nmst na Kovem mst Praskm. Tyto vci podal velect. knz, far Frant. Petera.

s radost ji uvt. Aby se vak neeklo, e nae pochvala jest strannick, zmnme se tak o jednom nedostatku, kter jsme v t kni ze zp orovova li : s ch z t oti ob sah v k a d kni ze ob y ejn , a zde pro velikou rozmanitost pedmtv potebn, potom rejstky jmen osobnch a mstnch. Z.

Das historische Prag in SS Stahlstichen mit erluterndem Text von Karl VI. Zap. Prag. Verlag von I. L. Kober 1864. Leat 4. Tot vydn tak s francouzskm textem. Toto umleck dlo ureno jest za pamtku vem tm, kte z namenit historick pamtky Prask ceniti umj. Na 25 rytinch nalz se tu vyobrazen znamenitjch staroitnch staveb, soch, ezb, litin, obraz&v a podobnch vc, pochzejcch vtm dlem ze slavn doby Karla IV., v kter se Praha obohatila taliovmi umleckmi poklady, e jim rovnch v umleckm svt mlo se nalz.

Staroitnosti a pamtky zem esk. Nkresy od J.

Hellicha a Vil. Kandlera. Popisuje Ferdinand B. Mikovec a K. Zap. Dlu II. seit 9. a 10., str. 164 196 v le, 4ciVI Tyto dva seity obsahuj obrazy : nhrobek knete Vratislava I. u s v. J i n a h rad Pra sk m ; h rad Sloup i li Pi rk tein ; ch rm sv. Barbory v Kutn Hoe; Staromstsk radnice v Praze v 18. stolet; star radn s ve staromstsk radnici v Praze; Bl Hora.

Versuch einer kurzen Creschichte der bildenilea Miaute in Bahnten. Von Karl Wladislav Zap. Separatabdruck aus der deutschen Ausgabe des Artikels Cechy" im II. Bande des Slovnk naun" unter dem Titel: Bhm en, Land und Volk" Prag 1863. Verlag von I. L. Kober. Str. 54 v 8. Jedn se tu o historii stavitelstv, ezbstv a malstv v e chch, a tento zvltn otisk proto uinn, aby se nmecky touc obecenstvo lpe seznmilo s tmi pedmty, a nedalo se balamutili velijakmi popisy, ktermi rozlin cizinci veejn mnn opano vati se sna.

Todtenbucli der Geistlichkeit der Bhmischen

Kritder. Herausgegeben von Jos. Fiedler. Fontes rerum Austriacarum. 1. Abtheilung. Scriptores. V. Band. Wien 1863. 8*. Str. 213310.

Ctterrit repertorium.
Pa mti msta Humpo lce. Vyp ravuje Jan Jeronm 2 Vep . Sola, knz du Premonstrtskho v cliv ald. V Praze 1863. Tisk Jar. Pospila. Nkladem spisovatelovm. ist vtek ku kostelku hbitovnmu. Str. 143 v mal 8. S vyobrazenm nej starho a nynjho znaku msta Humpolce. Pan s pisovatel a ven spolupracovnk ns staral se svdo mit a piln o to, aby vecken materil snesl a uspodal, pokud se msta Humpolce ote, a k vysvtlen jeho djin a pamtek, i k poznn jeho mstnch pomru ivnostnickch i spoleenskch, duevnch i hmotnch zjmu sloq; proto tak doshla tato monografie plnosti a dkladnosti.u velik me. Jsme tmto spisem o je dnu dkladnou mstopisn monografii bohat, a zajist kad mi lovnk vlasti, kter o rozen znmost naich domcch vc db,

Y 17. ronku asopisu Musea krlovstv eskho" (1843) vydal elakovsk Zprvy o nkterch osobch z jednoty bratrsk mezi rokem 52 55", neudav ani odkud tyto zlomky ml. Jungmann se domnval, e by to mohly bti zbytky Blahoslavova spisu Vitae praeeipuorum in unitate fratrum ministrorum", o nm se Regenvolscius v dle Systema historico-chronologicum ecclesia-rum Slavonicarum" na strnce 319 zmiuje. P. Fiedler, archiv pi sttnm tajnm archive ve Vdni, na lezl mezi rukopisy eskmi tam chovanmi t jeden, jen mimo jin obsahuje i to, co byl elakovsk ped dvacti lety vydal. Rukopis tento jest paprov v malm tverci a m, jak nm p. Fiedler sd luje, na list 1 46 pojednn o tom, mli se slovo bo kzati ve sboch bratrskch v podku apotolskho vyznn vry anebo dle du starho podle postily; potom list biskupa Luke k bra trovi Havlovi do st poslan, v nm tento napomnn jest, aby se du od jednoty pi kznch ustanovenmu poddal, a konen doten necrologium od listu 50 232. Toto posledn vydal pan Fiedler. Ono obsahuje vak vce ne obyejn mrtn kniha, kter se spokojuje s udnm dne mrt. Neb tebaf se toto i pi na mrtn knize nalz, jsou mimo to pidny krtk ivotopisn po znmky o osobch, jejich mrt se zaznamenv, posouzen jejich psoben, mnoh podrobnosti z djin bratrskch ano i svtskch. Tato mrtn kniha jest spodna po rocch, vak tak, e pi je dnotlivch rocch v mscch a dnech mrt nen psn eteno chronologickho podku. Kdo spisovatelem dla toho byl a jak ch pramen uil, o tom ns pou poznamenn v ele dla jsouc a takto znjc: Sv dectv o tch sv. lidech na vtm dle jsou poznamenna skrze bratra Jana Blahoslava (ji svat pamt), jak jsem jeho vlastn rukou zapsan nalezl. Shromdil jsem tyto pamti od r. 1550,

334

Literrn repertorium. Dodatky.o Ledi a o pnech Trcch. Schallerovu a Sominerotu, Bhm. Burgen od Hebra, Bhruerwald od Wenziga a Krejho a monografie Budjovic. Vyho Brodu, Prachatic a Jind. Hradce jinch pramen pro sv dlo neznal (?) a nepouil. Touto nehodou mohlo se jedin stti, e v tto knize obnoveny jsou hrub bludy historick, jako na p. e ryt Miku l aul (sic) opanovav hrad Chnov hrzou naploval veker okol atd. (Str. 7201.) V popisu tho Chnova uveden doklad: B e r gh a u er i n P r ot . " a t d . j es t n ep ra vd i v , a c o s e t a m m lu v v coronch rozjmnch duchovnch arcibiskupa Arnota z Pardubic, tof plat o Pbrami! (Vita venerab. Arnesti. Auct. Balbino. Str. 235.) K jest tato kniha svho druhu posledn, kter na za kzku jest udlna! J. S.

a potom nkter vci jspm pidal, jento s tkm kde jinde jsou poznamenny ; ne j jsem je jako i jinho drahn od nejednch, kte ji v Pnu zesnuli, slchal... J jsem soud svj napsal .. vak j soudem svm nikomu na pekku bti nechci. Jsouf tak nkter svdectv B. M. ervenky, kter jeho vlastn rukou za psna jsou. Vavinec Orlk." Toto pesvd kadho, jak ceny tento spisek jest neje n pro historii brat eskch ale i pro svtskou, kdy o udlostech sou asnch mluv. Podotkme toliko, e bratr Orlk nejprve do roku 1576 ltku si sebra l, a pak a do t let ped svou sm rt (1589) v zpiscch pokraoval, nae od r. 1586 -1605 jin ru ka pamti do knihy zapisovala a r. 1606 je tet ruka ukonila. Povme-li, e udn a poznamenn br. Orlka vztahuj se k oso bm v jednot nejprvnjm (biskupm, starm, radnm, knm a ti nejelnjm svtskm), a jak vn msto jednota bratrsk v tehdej literatue esk mla, poznme i hned, e se p. Fiedler uveejnnm spisku tohoto nm zavdil. Pi jednotlivch much jsou i spisy jejich uvedeny, je jen odtud dle jmna znme, a po mry mnohho z brat seznati mono ve spisku tomto lpe a d kladnji, ne jak to posud odjinud mono bylo. Jen s jednm ne chceme bti spokojeni, a to jest spsob vydn spisu toho. Stran toho li se arcif nhledy, a p. vydavatel drel se strany, kter m za to, e se vydn starch pramen uiniti m tak, jak tyto jsou beze zmny zevnjku, t. j. pravopisu, rozdlen a p. My se radji drme strany druh, kter pravopisu nynjho uvajc jen zvlt nosti starch spis pi vydvn ponechv, vecky chyby a ne dslednosti opravuje, a spisy jaksi ziivnj a i obecenstvu ir mu pstupnjmi in. Ona se vyhb mnohm asto velmi ma lichernm zvltnostem a nedslednostem a neupad v takovou ch ybu , ab y n a zna ova la u rkou, b y s e od n lii lo. Tak u ini l i p . Fi ed l er, a t e k d o u m v u d e roz e zn va t i , kd e s e m s t i a kde ? Elr. WAaora atlas ku Slovnku naunmu. Redaktorov Dr. Frant. Lad. Rieger a Vcslav Zelen. st prv: Vtvarn umni. S vkladem Jana B. Mlleta. V Praze 1863 nkladem knihkupectv: I. L Kober. Seit I. obsahujc tyry ocelor ytiny v leatm tverci a jeden arch v osmerce textu od J. B. Mullera. S potenm vtme toto nov dlo ze skladu Kobrova, kter nm celou veobecnou historii umn s nejskvostnjmi a plnmi Ilustracemi pin. Ctyty tabelky prvnho seitu pedstavuj i zname nit stavitelsk pamtky starch Indv, Assyrv a Egypanv. V textu ovem st unm avak velmi sprvnm a s velikou znalost sepsa n m p oj edn v s e n ej en o t cht o p am tkch, n b r t p odn jest pehled umn staroklassickho. Vak jmen pana Mllera, kter v Musejnku a nedvno i v Pamtkch" (Historie eck pla stiky) podal dkazy o svch dkladnch studich v tomto oboru, ni( nm za to, e tu meme oekvati prci takovou, kter na literatue ke cti slouiti bude. Z. Historisch-statistische Beschreibung- der Diifcese B u dwe ts . Von Johann fraj er , Welt p ri es t er, b isch flich er Notar und Konsistsrial-Registrator und Archivar, Rechnungsfhrer des icesan-Pensionsinstitutes fr die Witwen und Waisen der Schullehrer, Correspondent der k. k. geologischen Reichsanstalt in Wien. Budweis, 1862. Str. VII. 1022. Dlo toto, na zakzku ve tyech ani ne plnch letech vy hotoven, nepevyuje v cen znm ch topografi od Schallera a Sommern vydanch a mimo statistick data nepodv nic novho. e p. skladatel v tak krtkm ase takovouto knihu mohl sepsati, k tomu nm vysvtlen d jen jeho pedmluva; neb zde se pi znv, e (mimo adn akta z biskupskho archivu konsistorialnfho v Budjovicch) nejvydatnj podpory jemu se dostalo ode vech farnch ad, kterm spsobem jemu mon bylo, toto nramn obtn spracovn popisu vech 420 farnch benefici ukoniti." Avak kdo jen ponkud v, kterak vtina pamtnch knih farnch bohuel dosud jest zzena pokr ramenama nad spolehlivost (prv historickch, kterch se mohlo p. skladateli takovmto sp fobem dostati. Litujeme upmn*vel. p. skladatele, e mimo: Lihri Erect. a Boh. doct. od Balbina, Diadochus Paprock., Plohu D. v Djinch" Palack. (I. 2.), Popis krlov. cesk." tho, topografie

Dodatky o Ledi a o pnech Trcich .

Poprv v listin historick pichz Lede r. 1180, kdeto Sacerdotes de Lcdec" mezi svdky se uvdj. ') Mon, e ji tehdy na Ledi byli knzi Johanit, akoliv teprv r. 1186 knna Albta tuto ddinu zvltn listinou jim darovala. Pvoditm a steditm Orebitv" bylo prvr u Tebechovic (u Krlov Hradce), od Tdborv biblicky hora Oreb" jmenovan. Pvodcem sekty tto byl Ambro, vyhnan far z Krlov Hradce. 2 ) Hora Nelechov (nikoli Melechov) thne se mezi Ledi a Svtlou. Star zpis v d eskch zemskch o Ledi jest z r. 1498, jmto Albrecht t Leskotce, podkomo krlovstv esk. (1486 1505) ve tvrtek den sr. Frantika 1. 1498 se piznal, e veho prva svho, kterhokoliv m k ddinm ve Mstislaticch (na Ledecku) ke vsi, k dvorm kmetcm, s platem, s ddinami, lukami, lesy, potoky, ml nem, kurmi i se vi zvol, co k tomu pslu, 8 plnm panstvm, i toho veho prva svho, kter k svrchu psanmu ddictv m, tak a v tm plnm prv, jako jemu dsky od Jana idly z Mo kan plnji svd, ihned postoupil jest kniii Vavincovi kaplanu olte S. S. (?) v kostele osadnm sv. Petra v mst Ledi, nynj mu i jinm kaplanm budoucm thoi olte k vnosti, a to po dle zen a kaftu Vclava renho Ventykal, mtnna tho m -sta Le de, kterto Vclav Ventykal ten olt jest nadal, tak jako z zen a k aft t h o Vc la va Vent yk a la e uk a zuj e a s vd , k jmn, dren, povn k vnosti, na spasen due nadepsanho V. V., pedkv a budoucch jeho s takovmi vminkami dole sepsa n mi: Nejprve e pni Ledet maj bti prav pni podac kaplana tho olte, ty lidi spravovati maj a je opatrovati a diti, tak a b y t en p la t a j i n v ec h n y d c h od y a p o i t k y k t m u o lt i a kaplanu tho olte od tch lid vdycky vydvny byty b ez zdrovn na asy budouc a vn. Pakliby nadepsan pni Ledet aneb porutici tho Venlykala, aneb mtan Ledet nynj i bu douc nadepsanm lidem jak pekky inili a obten pes toto, co se nahoe pe: e on Albrecht z Leskovce nadepsan poz stavuje sob a Bohuslavovi odtud z Leskovce, a jich ddicm moc, e t plat a ddiny nahoe jmenovan budou moci jinam obr titi a dti ve jmno bo, kde se jim zdti a lbiti bude beze vi pekky nadepsanch pnv Ledeckch aneb jinch vech lid, a bexe v odpornosli.') Jan Meiefick i Lomnice a na Ledci ml manelku Johanku z Lpy, kter svm kaftem, ve tvrtek po sv. tech krlch 1568 uinnm, odkzal jenom : vecky klenoty sv, nbytek, dobytek, obil, slovem: ve co jest v dom. Po j eho smrti (f 13. prosince 1569) provdala se bezdtn vdova Johanka ztt Zdeka Kavku Ki anskho z an, postoupivi jemu, cokoliv byla od svho prvnho maniela zddila. 4 ) Jaroslav Trika Lipy na Vtrnm Jenkov ml za manelku Sofku Meieickou z Lomnice, nejmlad dceru Zdeka Mezeickhn z Lomnice a na Ledi (sestru Jana M. z L. a na Ledi) a matky Markty, jedin dcery Buriana z an a na Ledi, a tudi ddiky zboi Ledeckho, a takto ddil hrad Lede s psluenstvm po va ) Erben. Reg. Boh. 166, 624. 2 ) Palack. Djiny. III. I. 274, 275. Povst o Orebitech Le deckch opsal Bekovsk z Hjkovy kroniky. L. CCCLXXX. *) Desky zemsk. Kvatern men zpisn vpisv erven. B. 27. ) D. Z. XVI. E. 23.

Dodatky o Ledi a o pnech Tecch. gru svm, kter, jak ji znmo, 13- pros. 1569 v 39. roce svho vku bezdtek zemel. 5 ) Jaroslav T. z L. ml tyry bratry: Buriana na Lipnici a Svtl nad Szavou, podkomoho krlovstv Cesk. (1562 f 15. kvtna 1591), Ferdinanda na Novm eliv ( ped r. 1582), Zdeka (+ ped r. 1582) a Mikule na Novm eliv, V. Jenkov a Heralci 6 ) (-J- okolo r. 1594). Zddiv r. 1582 statek Opono s Dobrukou a Frimburkem') uinil p. Jaroslav T. z L. na svm zmku Opon v pondl po pamtce sv. Vta 1086 svj kaft, v nm mimo jin naizuje i toto: Z strany dl, hakovnic a veli jakch kusv od stelby, zbroje, prachu, sanitru, koul a jinch >lench nstrojv, kter mezi mnou a pny bratmi mmi jet v nerozdlen zstvaj, a nco toho na zmku a kltee el iv a ostatek na zmku Velii jest, toho veho vedle mch pnv brat mn na mj podl se dostalo: toho jedna polovice aby zstala pi zmku mm Ledi a druh polovice pi zmku na Opon. A kdy mezi dotenmi pny bratmi mmi, p. Burianem, podkomom, a p. Mikulem Trkou z Lipy i tak mnou Iiory stbrn, e en Pavlovsk s lesem Temniketn vedle silnice od Humpolce k Jenkovu jdouc po lev ruce lecm, t s lesem celm Jivinami H s Honou Horou, jsouc pi rozdlen statkv naich nm vem tem bratm k spolenmu uvn v nedlu pozstaveny: tch a ta kovch hor s dotenm psluenstvm i s uitky, co na m6j dl nle, synm a ddicm mm zstavuji. s ) Zemel r. 1588. Pe ili ho: Johanka a Zerotna manelka, t synov: Jindich (Hen-drich), Vilm a Kristof Jaroslav a dcera Veronika provdan pak Valdteinova na ehuicch. (Nejmlad jeho syn Jan Karel umel t. r. brzo po nm. Schaller XV. 171.) Jet tho roku nastoupil Jindich za nezletilosti ostatnch svch dvou brat vldu na Ledi a Opon. 9 ) Napotom Vilm a Kristof Jaroslav, brat nedln, za vldli na Opon, Smiicch a Vtrnm Jenkov a co takov od prodali 30. ervna r. 1596 za 15.000 kop. gr. prisk. mstu Jihlav sv ddictv: msteko Stoky s podacm kostelnm, mstys Vysky tnou s pod. kost., vsi Petrovec, Tloukov, Rounek (Rouchnek), Ji inu, Jeenou, Dvorce, Nov Dvory, Srnrnou s pod. kost., ve vsi Eberharchy, kter k mstu Jihlav nleela, plat ron, dvr Sip -novsk, dva dvory Plutovy.... i s tm lesem, kter Rozso- I i a t e c s l o v , s i b a m i , a t d . 1 0 ) Od r . 1 5 6 9 a d o s v s m r t i r. 16012 vldl na Opon, Smiicch a na krtce i na Vtrnm Jenkov samotn Kristof Jaroslav, *') nebof star jeho bratr Vi lm v ele tisci muft od nho vtm dlem ozbrojench vythl do Uher na pomoc csai Rudolfovi II. proti Turkm. Kterak Vilm Trka z Lipy ve vlce tureck svm hrdinstvm a svou vrnost se proslavil, zaznamenal nm souvk Bartolomj Paprock z Glogol ve sv hystorii o pbzch v krlovstv Uherskm". Zatkem
5 ) Zpisky veled. p, Frant. Javrka, biskupsk, vike a far. v Heralci. ) D. Z. XXV II. L. 7 -9 . 7 ) Zpisky veled. p. F. Javrka. ) D. Z. XXIV. E. 7 14. 9 ) Tame. 10 ) D. Z. CXXVII. F. 13 et 14. Chlumeck, D. Regesten. I. 1. Str. 82. ') R. 16001601 pan Kristof Jaroslav Trcka z Lipy na Opon a Smiicch Matyovi tubkovi z Knigsteina, mfanu msta Ji hlavy, za 48.500 kop m. prodal ddictv sv, toti: tvrz a pi n msteko Vtrn Jenkov a vsi: Zbinohy, st, Braniov, Burkovou, Myletn (Mysletn), Orlov (u Myletna), Opatov, Polanku (?), Durfn, imonov, Zbylid (Zbility), Mariovu pustinu (Marov), Duejov, Junku v, Kalhof, sob, Chvalkov, Dobrohostov, Kochanov, Scheibelsdorf (ejdorf), hoilku, ku (Chyku), s pivovrem a tymi podacm i kostelnmi. Ped tm nleelo zbo V. Jen kovsk Samuelovi Nejepinskmu zNejepna; e ale tento z dluhu ji prv vyvzanho podruh napomnal a proto z kladu odsouzen" : za tou pinou, skrze jistou vpov nejvych ednkv a soudcv zemskch, v pokut pipadlo csai Rudolfovi II., kter je za 10.000 kop m. postoupil Kristofovi Jar. Trkovi z Lipy, ve tvrtek po pamtce nanebevzet P. Marie r. 1600. Trh mezi K. J. Trkou a M. tubkem z K. o zbo V. Jenkovsk uinn byl s svolenm cs ae Rudolfa II., ve tvrtek po narozen P. Marie 1601 danm, do desk zemskch vloen. (D. Z. CXXX. K. 7. CXXXf. D. 16. CLXXV. J. 15. CLXXVI. G. 23. E. 19.J

335

roku 1596 objevil se p. Vilm Trka na bojiti. Ji vprosted m sce ledna on co sprvc e a vdce svch tisc mu a Balf majce oba dva pohromad nkolik praporcv pho vojska vtrhli na zem Tureck, kde napadli na hluk Turkv nemal, s nimi se potkajc, tyry sta jich porazili. Jin zatm utkati poali, kter o ni honili a k pevnostem jejich ano je i ve branch ubjeli; co ui nive tak fastn teprv beze veho odporu onen kraj vekeren po plenili a obrtili se potom v dobrm zdrav do Ostihomu s koist hojnou a znamenitou. Pi dobyt msta a pevnosti tureck Hatvan dne 3. z tho r. 1596 nejprve Vilm Trkil se svmi echy idi mstsk opanoval a od pikvapivho podplukovnka Hermana Kristofa z Ruesstcurmu jsa podporovn, uinil s nm hroznou tan se. Dne 21. srpna 1596 sultn Muhamed s nramnou silou oblehl msto Jagr. Za est dn brnilo csask vojsko staten msto, avak nemohouc konen odolati nbhm Turkv, poloilo ve mst ohe a zavelo se do zmku, odhodlno jsouc do poslednho dechu brniti se. Nadarmo sultn jim po jednom poslu za druhm pisliboval a vyhrooval jim. Pan Vilm Trka zapovdl seven posdce rokovati s tureckmi posly, ano dal i ibenici v prosted zmku postaviti, aby hned byl oben, kter by k oli o poddn zmnku uinil, ponvad dokonale doufal, e Maximilian arcikne na pomoc pijde s vojskem. Zatm jenom vypadvali na oblhajc Turky. Jednoho dne rann byl v hlavu z dla pes ik Vilm Trka, vak ne smrteln. Dne 10. jna pi ptrn toku zlezli Turci star zmek Jagersk, v nmilo 800 kesanv povradno Ihned podkopvali na trncti mstech zmek nov, do nho zbjl voj sko csask bylo se zatarasilo a 12. dne podloili prach i vecko pihotovili, co bylo potebn k rozhozen zmku, tak aby dn nadje nezstvala obleenm, e by jej mohli obrniti, co oni spative, ani pomoci dle oekvati ani se brnili nemohouce, zaali sem i tam vrtkavou mysl obraceti a ji nakloovati ku pod dn pevnosti. Dva nejvy hejtmani, Niari Pavel, Uher, a Vilm Trcka napomnali vech, aby pamatovali na psahu uinnou, ano i padajce na kolena sv ped nimi prosili pro milosrdenstv bo, aby se nepoddvali, a zvlt Trka, kter slv nesmrteln ivot i velijak zbo pedkldal, ten prosil, jest - li e by nechtli ne zmek poddati, aby jeho nejprve zabili, aby aspo oima svma na jich nevrnost nepatil. Ale nic neprospla ani jeho pro sba ani Pavla Niary, neb tajn pl tetho sta Valachv vylo z zmku do leen tureckho. Tm inkem jin k tmu nabdn dali se v ro kovn s neptelem, jimto od nho doputno, aby vyli s zbra nmi bez pekky. Pavla Niary, Vilma Trku, Kolerna Vlach a Chynskho mladho za jin vzn promnili, a hned, to jest 13. jna, to tak spravive, asu polednho vylo jich ze zmku 2000, kte nedaleko odeli, neb na jednom irokm poli vickni od Turkv a Tatarv zbiti jsou. Doten tyi vdcov sultnovi odevzdni jsou za vzn. V beznu 1597 doel do leen csa skho z Jagerskho vzen od pana Trky list, v nm ztuje si, e neiitostiv s nm nakldaj, doloil, eby nechtl veho svho statku litovati, jest- li e by mohl toho petkho vzen zprotn bti. Avak nevyplnilo se pn jeho: ve vzen za svho krle zemev rozmnoil zstup eskch rekv skcench za obt ocelov \ rnosti sv. P. Kristof Jaroslav nepekal na dlouho tragickou smrt svho bratra Vilma, nebo ji ped tvrtkem po nedli Oculi r. 1602 prostedkem smrti (tedy: pirozenou smrt) z tohoto svta byl vykroil." ") Tet, nejstar bratr Jindich nevldl na Ledi ani ti lta. nebol ji roku 1590 1 byl tady pnem jeho strc p. Burian podkomo a ten jak povdomo ji 15. kvtna 1591 zemel. Man elkou jeho byla Kateina hrabnka z Gulenteina. Zstavil po sob ti syny: Jana Rudolfa, Maxmilina a Buriana Mikule a dceru Mar ktu, provdanou za p. Vcslava Berku. 1 *) Ji v ptek po sv. Katein r. 1591 pichzej v dskch zemskch (XC. J. 14) jmeno vit : Jan Rudolf a Maxmilin, vlastn brat Trkov z Lipy a na Svtl nad Szavou, Velii a Ledi, i na mst Buriana Mikule, brat ra svho, let nemajcho. Npotom zavldl na Ledi a na Svtl nad Szavou (1594) samotn Maxmilin, kterto zemel neenat r. 1597.' 4 ) Ddicem jeho byl star jeho bratr Jan Rudolf, jen. ") D. Z. CLXXVI. E. 19. ") Tame. XXVI. A. 8. **) Zpi sky veled. p F. Javrka.

336

Dodalky o erven eii. roka orati, tolik obil a sena sveli mus. et ita, penice vsickni dva dni po jednom enci; vzn obil velijakho tyry dni po jednom vazai. emeslnici a jin, kte potahu nemaj, hrabn cena a otavy neb obil vzn po dvou dnech aby napomhali. Na lovy s hony, kdyby poteba bylo, dostatenho k tena tm aby vyslali. (Archiv mstsk.) Nyn t msto . eire 162 dom. Nov kola o jednom patru zaala se loni stavti a letos m bti svmu elu odevzdna. Cnov ktitelnice dkanskho kostela nem letopotu ale n pis tento:

ji 8. nora r. 1588 za manelku pojal Magdalenu, dceru Ladislava starho z Lobkovic a Magdaleny rosen hrabnky z Salmu; avak neujal zbo Ledeckho postoupiv je sv tchni. 15 ) Pan Jan Rudolf Trika z Lipy byl ve Vdni 9. ervence 1629 poven za hrabte svat e msk s titulem vysoko a blaho rody", kterto poven dne 6. ervence r. 1630 pro nho bylo rozeno na echy a jich korunn zem. Syn jeho Adam Erdmann poven byl ji 18. nora 1628 za hrabte sv. e msk a ddinch zem s tm titulem. t 6 ) Pan Jaroslav z Lacenboka pichz co svdek na listin ddo. Pragae 1366 in crastino epiphaniae Domini. (Originl v opatskm archivu elivskm.) Kn. Jeronm Sola.

Dodatky o erven eici.

(Pamtky V. 1 6 ) Arcibiskup Kunrat z Verhty zapsal ji r. 1417, ne- li pede lho, zbo eiick a Pelhimovsk ve 4000 kop gr. prask. panu Jankovi z Chotmic na Frstensteine a synu jeho Jikovi do asu jich ivobyt. K prosb tho p Jnka potvrdil krl Vcslav IV. dne lli. z 1 4 1 7 mstu Pelhimovu listiny a prva, kterch od Zbyka a Kunrata, arcibiskupv, bylo obdrelo. (Berghauer. Protomartyr poenit. 412. Archiv msta Pelhimova. Srovn. Djiny od Palack. III. 1. Str. 227.) ebeslian Leskovec z Leskovce jmenuje se ji r. 1550 pnem na eici. Csa Maxmilin II. stroje r. 1569 70 vpravu vlenou proti Turku dal cvienho vojska vdy mti pohotov. Stavov et povolive jemu vlen pomoci, snesli se IIH tom, aby po ve ch krajch zkouky vlen inny byly. Za pehliitele lidu vojenskho z kraje Bechyskho ustanoveni jsou: ze stavu panskho Zdenk Krajin z Krajku a na Landstein, ze stavu ryt skho ebeslian Leskovec t, L. a na eici (1570). Pehldka tato uinna byla v Tboe. Na snmu zemskm roku 1571 zvolen byl i on sm tet pro kraj Bechysk, aby krajskm hejtmanm npomocen byl u vyhledvn tch, jimto by nleelo vypravovati berni proti Turkovi svolenou. (Archiv Zelivsk.) V ter o svtcch svatodunch 1593 p. Kritof star Leskovec z L. na Star C. eici a Novm Rychnov dal zvltnm listem svmu msteku - . prvo, aby svobodn za ivobyt i ped smrt zbo sv odkazovati mohli, s vdomm purkmistra a kone lv, jak prty mstskmi krlovstv eskho v artikulch . prvn a F. tymectm jest vymeno. Kdjby kdo bez kaftu a piro zench ddic zemel, pipadne jedna polovice jeho statku k z du a druh k obecnmu dobrmu msteka. Potvrdiv obci jej nemovit jmn, kter zleelo ve tyech rybnkch, dovoluje, aby uitky z vhy, z obchodu v soli a v eleze velikterakm plynuly k obecnmu dobrmu, naizuje spolu, aby poddan i z mst e ka i ze v ech vesnic k nmu pinleejcch odnikud odjinud soli k potebm svm nekupovali, neli ze solnice mstsk. (Archiv mstsk.) Majce v dobr vdomosti a znmosti sv, kterak opatrn purk mistr, konel, star obecn i vecka obec msteka St. . eice k pravmu nboenstv katolickmu pistoupili, arcibiskup Arnot II. s Barach v pondl po pamtce sv. Ondeje 1629 vydal svm eickm list, kterm, potvrdiv jim list Kritofa Leskovce z L., povoluje, aby svobodn vino odkudkoliv z Rakous, Moravy anebo z Cech kupovati a enkovati mohli s vminkou, aby hned pi jeho pvozu do duchodv pansk ch dle viziru Praskho z kadho vdra po jedn kop mi. platili. Vno plen kdo by plil aneb pliti dal, mus do duchodv zmeckch ron po dvou kopch ms. z kotl platiti, nesm ale do dn vsi k panstv nleejc je prodvati. Darovav obci lou ku lbek doln nov pn vymuje eickm robotu, kterou od tho dne, nahoe udanho, konati musej a sice: ti, kte potahy moj a od starodvna kon neb klisny chovali, kdy by jim porueno bylo, po tyech dnech do ") Zpisky tho. 16 ) Zpisky p. Ant. Rybiky.

Ku s t ent o npi s d op luj e est ero ob ra z p olovypuk lch : 1. Bh Otec na trn sedc dr kouli zemskou, maje dva andly u nohou; 2. sv. Jakub vt; 3. sv. Bartolomj; 4. P. Maria na msci s Jekem a s ezlem; 5. sv. Jakub, biskup Jerusalmsk a 6. sv. Jan Kt. Mimo tyto obrazy jest zde i znak nkterho msta (snad konvuv ne ale msta eice). Na radnici jest zachovno jenom jedno peetdko mosazn, na nm kol mstskho znaku se te: MINVS SIGIL: CIVITATIS: AN TIQVAE: RVB: RECZ1SENSIS 1581. O tech, snad poslednch, popravch, kter dle soudnho vroku apelaci, na hrad Praskm zzench, v eici byly vyko nny, zachovala se na radnici akta, podle nich dv entiny, je dna r. 1688, druh r. 1 7 1 6 , pro zahuben svho vlastnho nedn nabytho plodu pi prv (msteka Star erven eice) vzenm zjitn, spolu s dobrovolnm jich vyznnm, jinm ku pkladu a ostrachu pro takov s v t k peinn m eem na hrdle ztrestny, do hrobu vloeny, klem skrze srdce probity a tak zahrabny byly." K prv poprav zapjilo prvo Pelhimovsk (listem od 14. srpna 1688) eickmu svho popravnho mistra za obyejn sportulae nebolito dklad ku prvu (Pelhimovskmu) sloen." R. 1741 byl Matou X. pro potulovn, smilstvo, dvojnsobn prchnut z vojny a rozlin krdee provazem na hrdle potrestn; pi tom ale jeho jedenctilel syn (aby pi exekuc otce svho ptomen liji a se k budoucmu svmu polepen dval), spolu vyved en , p a k j em u s k rze p os la p r vn h o p a rdu s od 1 5 ra n p es kldu metlami vysekn, nsledovn z vazby proputn byl." Popraviti byla dv msta, kde se, podle star cesty k kovu ve douc, k u slinadla" a dle vlevo: iben vrch" (ibenin vrch). Z boich muk na vech tyech stranch msta postavench nejlpe v pvodnosti sv se zachovala na cest k Rovnmu stojc; mimo znak pnv z an trojlist jest dosud na nich vidti letopoet 1605. Npisy zvonv na vi fililnho kostela sv. Martina ve vsi Rovnm (Pamtky V. 18.), zapadni od eice lec, jsou tyto: I. nejvtho zvonu (2' 6 l / 2 " v prmru majcho) zn: BUCH: NECH- ZWONNW: HLAS- W: HRZISSNIKUW: VSSICH: ZMTI: SRDCE- GICH: ALLE HNED V POKN: V: ZIETI: PNIETI I0C0B CONRAT LEHNER GOS MICH IN PRAG 1740 Obraz sv. Petra. II. Prostedni zvon (2' 1" v prmru majc) m npis nsle dujc:

nenato&plp f&o 5 moby a 3 &u<f>a etoatefyo netoep&e v fr

Obraz sv. Jakuba. III. Nejmen zvonek Polednek" jest znovn, bez npisu. Gotick klenut zdejho presbyteria, jeho prost ebra nad oltem, tvo hvzdu o dvancti paprscch, nem opracch pil ; za to ale v ze tm pevnj zakotveny jsou ebern nosie, z nich jeden m podobu hlavy lidsk.. Zpadn od kostela k se na hradch"; snad tam stvala rodinn tvrz vldyk z Rovnho". Kn. Jeronm Sola.

tento x 3n>on x bytlan x f swatemo x yacobv x I cccdflrt rot gmeno x ematefyo x yacoba x x tu x yan x towa$v x Mela x ten x 3on x

Ti s k Jaroslava Pospila.

asopis Musea krlovstv eskho pro djepis hlavn esk.

Vydn archaeologickho sboru Musea krlovstv eskho nkladem Matice esk.
Redaktor K. VI. Zap.

Ronk X.

Dii V., seit 8.

Rok 1863.

B r o z a n y
v Litomick.
Popisuje Frantiek Bene.

Msts Brozany se starm hradem, farnm kostelem sv. Gothardu ke cti zaloenm, se kolou a poplunm dvorem, le na levm behu Ohe, kter sten ve stnu hustho kov a vysokch ol skryt tu a tam jako stbrn pruh po utench nivch a rodnch polnostech vybleskuje a rychlm bhem ji tu do blzkho Labe pospch. Tato krajina jest pkn kousek na rn vlasti", lno rody, klidn to msteko bujarm stromo vm vyszen, nejlepmi polnostmi poehnan; v pozad jejm spatujeme v dli modrav esk Stedoho, jeho velikni k nebi dosahuj. Brozany taj 141 dom a 886 obyvatel, kte se posud dle staroeskho zvyku orbou iv a mimo to i ji nho obchodu si hled. Starobyl chrm na jedn, kus starovkho hradu na pknm nvr na druh stran d odvaj tomuto mstu zajmavosti. Jmno starho, bvalho msteka lze odvoditi od brozdn, brodn brozna brozno '), i nen u ns v echch osamotnl, znme na p.: Brozany v Chrudmsku (ble Pardubic, na levm behu Labe), potom ve zdrobnl form: Broznky v Litomicku (nm.: Brozanken, Brzanken na pravm behu Labe), Broznky ble Mlnka na levm behu Labe, Broznky (nm. Prosanken u Hlian na pravm behu Bliny) aposlz Brozna (nm Priessen, tak u Labe 2 ). Dkaz, e krajina tato ji zhy, kdy snad ji jet ve skrz tmav lesy kryly, zalidnna byla, podvaj nm zde
V) Jung. Slov. I. str. 190. ) Popis krl. eskho od Frant. Palackho str. 43, 54, 84, 168.

nalezen popelnice, mohyly, arovit a jin staroitn pamtky z bronzu a ze eleza z doby pohansk. V Brozanech samch nalezeny v zemi kostry a u jich hlav ndoby, z nich pr vin zpach vychzel. 3) Podobn staroitnosti vyskytly se ji u mnoba mist v tto krajin, jako u Bohuovic, Bran, Budyn, kovic, Hostomic, Hasenbur ka, Libochovic, Vrbian a t. d.4) Panstv Brozansk, nyn k Roudnici pivtlen, ji ode dvna, jak ze zpisv v zemskch deskch vidno, obsaho valo nsledujc msta: Brozany, Hostimice s tvrz, Rochov, Vdomice, eroves s pedhusitskm kostelkem, Cho douny, Lounky s kostelem, Vetlou t s chrmem, Kochovice, Broznky, Kykovice a stky vs Maleova a Sti ovic.5) Pda krsnho panstv tohoto rod vechny druhy obil, chmele, vna, ovoce a obn 7396 jiter 1263 D rodnch pozemk, kter se dlem na pravm behu Labe
3 ) Im Sommer 1780 wurde ein solches von thonausgrabenden Bauern bei Brozan im leitm. Kreise entdeckt, wo bei der Schulter eines jeden Krpers ein gemeiner Krug ohne Handhabe, oder eine haisichte thnerne Flasche stunde, bei ganauer Prfung, da mir eine solche Flasche von dem H. Exprovincial Gelas Dobner verehrt worden ist, unstreitig ein Weingeruch, dessen Sub stanz sich in den Thon durch so viele Jahrhunderte eingezogen hatte, aus dem Innersten zu spren gewesen. Dieses Gefsz war also ein rm. Dolium od. Doliolum, das vermuthlich mit Wein oder Meth zur Labung der Todten beigesetzt wurde. Und hieraus lasset sich schlieszen, dasz die Gegend von Leitmeritz in ltesten Zeiten mit Weinwachs oder Weinstcken angebaut gewesen." Karl Joh. v. Bienenberg. Versuch ber einige merkwrd. Alterthmer. 1785. III, Stck, S. 28. a: Kailina Ritter v. Jthensteins Bhmische heidni sche Opfer- und Begrbniszpltze. Str. 191. 4 ) Archaeologick mapa krl. esk., sestavil a vydal Ant. mitt, 1856. 5 ) Palackho: Popis krl. eskho str. 43.

43

338

Brozany v Litomicm.

severovchodn od Roudnice, dlem zase na levm behu Oharky mezi bvalmi panstvmi: Doksany, Vrbany a Li^ bochovicemi rozkldaj. Pevldajc kmen jest zde opuka, kterou tu v pknm lomu ble Brozan dobvaj. 6) Pvod Brozan zahalen jest roukou a dosud neod krytou. Prvn jistou historickou zprvu o Brozanech zachovaly nm a posud jen nadac knihy, zvan Libri Erectionum od r. 1358, kde se star pedhusitsk chrm Brozansk co farn v dkantu Tebenickm uvd a nejvce poplatk ze vech chrm toho dkantu odvdti musel, toti celou kopu gro. Z tho pramene poznvme, e hrad Brozansk t doby patil rytm z Brozan, kteto dle panujcho teh da obyeje jmno sv rodinn od sdla svho vzali a dle nho se psali.7) Vak z tchto ryt z Brozan jenom Ond eje z r. 1410 8 ) a Ja na z Bro zan znme, s kterm r. 1417 rod ten vymel. Jan daroval Brozany pane nskmu klteru v Teplici. Kitan z Velvt, tehdej mstopurkhrab Teplick, pevzal jmnem abatye ofie panstv toto v dren kltera.9) Husitsk vlky oloupily tak ndhern klter Teplick o vecko bohatstv a drah klenoty jeho r. 1426. Statky kltera pily do cizch, neznmch rukou. Po vlce husitsk mezi r. 1453 a 1456 jmenuje se Bene Pupek z Brozan co svdek v zleitostech pana Hynka Kolteinskho s Vnkem eenm Huoven stranu poplu blzkch ovic.10) Tamt teme pozdji jmno Boree z Osek sednm na Brozanech.11) Toho v dren Brozan nsledoval Vojtch Tvoch z Nedvidkova (r. 1489) a r. 1530 dostalo se panstv toto Jaroslavu Brozanskmu z Vesovic. 1*) O rodu Vesovickm nm vypravuje Paprock ve svm Diadoehu mnoho,13) odvozuje ho vak z dvnch dob slovanskch, z Polska a z Slezska, prav, e elihov co fundament a koen stromu tohoto" se pokldati mus, z nich rod ten mohutn a rozvtven poel.14) Pan Frant. Vlask nm podv o nm v Pamtkch", dlu II. str. 116 zprvu, e rod ten na vce haluz se rozpadal, z nichto a do minulho stolet dv se zachovaly, Kostotnlatskch a Kyperskch z Vesovic. Prvn vyhynuli v baronskm, druz v hrabcm stavu. Jistj neli zprva Paprockho jest udlost, e Jakoubek z Vesovic, rodil Moravan, vten vdce Tborv, byl r. 1426 ji pnem na Blin, lut
) Sommers Bhmen, I. Thl. Leitmeritzer Kreis. Str. 31. ) F. A. Hebers Burgen u. Vesten Bhmens, III. Thl. S. 240. ) Lib. Erect. Vol. VIII. L. 5. s) Archiv esk dl III. Str. 491. 10 ) Tamt. ") Tamt dl I. str. 186. ") Hebers Burgen etc. Thl. III. Seite 240. 1$ ) Paprock Diadochos o stavu rytskm str. 61. ") Jaroi. Schaller pe ve sv Topografii Prachiner Kreis" str. 35: Wrzesowitz ehemals ein Rittersitz, Stammhaus der Ritter von Wrzesowitz".
7 6

cicb, Koslamlatech, st nad Labem a v Teplici,15) stav se tak praotcem tohoto bohatho a rozenho kmene, kter vce ne 200 let mocn a slavn ve vlasti na psobil. 16) Jaroslavv vnuk Sigmund Brozansk z Vesovic, rada csae Rudolfa II., ddil panstv Brozany. Byl zasnouben s Marktou ze Smiic, po jej smrti podruh s Lidmilov Mykovnou ze Zlunie, jak to nhrobky v Brozanskm chrmu dokazuj. On sm umel v pondl pede dnem narozen blahoslaven Marie Panny r. 1573, prodav ji dve toto panstv Kritofom z Hasenburka na Hostimicch r. 1569. 17) Kritof byl nejmlad syn Jana Zajce a pan Markty knny Minsterbersk, zemel 1. p. 1572 v sobotu ped nedl Invocavit, odkzav posledn vl Brozany bratru svmu Vcslavovi na Men. Vcslay, ji r. 1591 zemel a veker velk zbo a slva starch Zajcv z Hasen burka pipadly synovci jeho, proslulmu Janoti Zbykovi z Hasenburka, jen bohat jsa, cel zmek Brozansk a Budynsk od zkladv s velkm nkladem vystavti dal.18) Pojal za manelku bohatou Polixenu Minkvicovnu. Jan byl znamenit a uen lechtic esk, oslaven mecen tehdej doby. Polyhistor Bavor mlad Rodovsk z Huslian byl znm milek Janv, stoloval kadodenn s nm, a zemel, kdy tak, jako pt el a ochrnce jeho, sv jmn nejist vd vnoval co uen ebrk v ndhernm sdle svho pna na hrad Budyskm. Paprock nm o Janovi nsledujc vypravuje: Toho asu, kdy jsem se spisovnm lto knihy zamstnval, byl Jan Zbynk z Hasenburka na Budyni, Menm, Hostimicch, Brozanech ddinm nejvym truchsasem krl. eskho, J. M. C. rada a povolanm komornm soudcem od cis. Rudolfa. Pn tento as (1602) ml 31 let vku svho. Na tuto prci mou (Diadochos), kterou jsem pi spisovn rodin v krlovstv tomto ml----------- nkladu litovati neril, uznav v tom nemajetnost mou, zae neto liko j, kter jsem dobrodin toho doshl, nbr i vickni potomci jemu dk vzdvati povinni jsme. Ovem j vivus et mortuus, Pna Boha o astn jeho a jeho potomk panovn prositi neopomenu in annos nestoreos a do skonn svta. Mimo to zmek Budysk a jet jin ti zmky (Mensk, Hostimick a Brozansk) opraviti a ozdobiti poruil." I9)
) Bartoek z Drahonic Gel. Dobner Mon. hist. reg. Boh. T. 1. Dle stniho podn byly Vesovice mezi Ptkem a Louny p voditm toho rodu, emu nasvduje, e star znak Vesovc - r, zlat vzhru obrcen plmsc v poli modrm, nad ttem pak pilba oteven s korunou, z n tent plmsc jako dole v ttu vynik, nad branou hradu Veso \ ikho, kter ale nyn Vro \ice sluje, se nachz. Krajina tamj jest peplnna upomnkami na tento rod, kter zde nejvce psobil. Zvony, nhrobky, desky se znakem a t. d. najdeme v mnohm kostelku Litom. kraje. 16 ) Palack Djiny nrodu eskho dl III. oddl. II. str. 409. ") Heber Bhmens Burgen, III. B. S. 240. 8 ) Paprock Diadochos o stavu panskm" str. 94. 19 ) Diadochos o stavu panskm" str. 95.
ls

Brozany v Litomicku.

T. znamenit Tycho de Brahe vnoval nae mu Janovi Zbykovi knihu: Astronomiae instauratae mechanica 1598", v kter slavn ten astronom nm svou jedinkou charakteristickou podobiznu a vlastnorun pipi zanechal. Nazv tam naeho eskho Trismegista Solarensium capitaneum". Vzcn tato kniha skvostn v zelenm hedvb svzan chov se v knihovn Strahovsk. Tehdej neastn nklonnost k alchymii, hledn zlata, kamene moudrosti, vody ivota, nesmysln hospodstv spojen s nevdanou ndherou, pivedly Jana do velkch nesnz a dluh, tak e po jeho smrti slavn rod Zajcv hluboko klesl, z kterho padku nikdy vce se nepovznesl a r. 1663 docela vymel. Schudlho zlatoskumce dtky musely brzo po smrti otcov u svch jim zzench po runk milostivho chleba povati. Star jinoch, Jan Zajc z Hasenburka, upamatovav se na slvu a ndheru starho rodu svho, dal se za sprostho vojna k vojsku, a pivedl to udatnost svou a na podplukovnka pho pluku. Sko nal v bitv proti vdm ble Vratislavi r. 1631. Mlad Jaroslav, podrev hodnost zddnou nejvyho truchsasa krl. eskho, stal se dvoennem u krle Ferdinanda III. Zemel v r. 1663, po marnm namhn, by starou slvu rodu svmu vrtil, co posledn mu starovkho kmene, kdy ho ji dve dv dtky v tlm vku do hrobu byly pedely.20) Po smrti Janov koupila Brozany r. 1617 Polixena s Lobkovic, vdova po v r. 1592 zemelm mocnm pnu Vilmovi z Rosenberka, ktermu Roudnice patila. R. 1603 zasnoubila se podruh s p. Zdekem Vojtchem z Lobkovic. Od t doby byly Brozany s panstvm Roudnickm spojeny a panstv to bylo toho roku fideikomisnm uinno.21) Zdenk Vojtch a Lobkovic byl prvnm knetem rodu svho, procestovav Itlii, panlsko a Portugalsko stal se pozdji vyslancem, a za doby Rudolfa II. nejvym kanclem krl. eskho. 22) Co mu bohat politick zkuenosti ml velk vliv na tehdej pomry. Bylt nejodhodlanjm odprcem utrakvistv, a nechtl co kancl osudn Majestt Rudolfa II. podepsati, tak e to msto nho nej vy purkrab Adam ze ternberka uini ti musil. Jeho tst bylo, e v Praze tenkrte ptomen nebyl, kdy sta vov pod oboj Slavatu a Martinice s okna vyhodili, jist by byl t neuel tomu osudu! Zatm manelka jeho, energick pan Polixena, ochraovala, jak znmo, Slavatu i Martinice, davi jim toit v dom svm, navzdor tokm Thurnovtn. Za to ji stavov s jedinm jejm synkem tyry m sce ve vazb dreli. Poiixena knna z Lobkovic spravovala po smrti chot svho samostatn a do r. 1633 vechny rozshl statky
J0 ) Perd. Mikovec Alterthiimer u. Denkwrdigkeiten Bhmens II. Bd. S. 134. 21 ) Zemsk desky s. 88 Lib. lustr. S. 26. "J Pehled Palackho Tab. III.

rodiny sv, a v eenm roce dne 23. z svmu synovi otcovsk podl odevzdala. Ostatn jej jmn pipadlo mu teprv 25. ervence 1637. Knna Polixena umela v Praze roku 1642 v 76. roce vku svho a byla pochovna v ro dinn krypt Roudnick. Syn jej Vcslav Euseb Frantiek kne z Lobkovic pojal za manelku Augustu Zofii fahhrabnku od Rna vojvodkyni Bavorskou, a ko upil 21. ervence r. 1646 od csae Ferdinanda III. slezsk knetstv ahnsk (Sagan), s kterm doshl titule vojvody ahnskho a hrabte Sternteinskho. Z jeho doby pochz zvon a rozmnoen znak Lobkovicv, kter jest v Brozanskm kostele vymalovn.23)
23 ) Pokusm se tuto o popis zajmavho znaku knat z Lobkovic: tt rozdlen jest na est stejnch pol, a prosted ttu vak nachz se mal ttek, na kterm jest pvodn erb pnv z Lobkovic na tvero pol rozdlen: prav hoej a lev zpodn jsou do polou erven a do polou stbrn, lev hoej a prav zpodn jest stbrn, a zavr v sob orlici ernou se stbrnm pskem, kter na obou koncch trojlstkem se kon. Jest to z roku 1459 znm Lobkovicko-erolinsk znak. Na velkm ttu jest v hoej prav a prvn sti zlat ern hlava zub se stbrnm skrze nozdry protaenm kruhem neb prstencem, znamen to pnv z Pernteina. V hoej lev sti pl zlatho andla v ervenm poli, erb to ahansk. V sti tet prav: ti zlat hvzdy nad temi stbrnmi kopeky v modrm poli, erb to Sternteinsk. Ve tvrt sti zlat korunovan lev v modrm poli, v prav pt ti ern koly v zlatm poli. Ob tato znamen vykldaj Dissenbachovy Tabulae genealogicae a GeschichtsGeschlechts- u. Wappenkalender na r. 1745, e jsou to znamen pivtlen csaskou milost. Posledn st erbu knecho zdob orlice ern s kdly roztaenmi a sty rozzevenmi, ku prav stran obrcen, pes prsa stbrnm pskem ozdoben, v zlatm poli, erb to slezsk. tyry pilbice, kter velk znak Lobkovicv okraluj, jsou nsledujcmi helmovnmi znamenmi opateny: Z koruny, kter prvn plbu kryje, vynik tak zvan obrcen erven klobouk a z toho bl neb stbrn ptros pro pvodn to klenot helmovn Lobkovicv. Bude snad dovoleno dle se zde pi tom pozdreti. Star Siebmacher od r. 1605 prav ve svm Newen Wappenbuch" str. 32 o znaku Lobkovickm toto: Auf dem Helm die glock oder umbgekehrter Hut rot, die Feder weisz, Krn und Helm gelb, die Helmdeck auch roth und weisz." Paprock vysvtluje tento tt ve svm Diadochu o stavu panskm str. 118 nsledovn: Znamen erbovnho uvaj (Lobkovicov) na takov spsob : to jest ervenho ttu na blm a mezi poli ernho orla s roze stenmi kidly." Paprock nezmiuje se tedy o tomto klenotu. Pozdj heraldikov spatuj v tomto znamen erven roh anebo i, a pipomnaj myln, e Lobkovicov byli krlovskmi nky, kterto ad ale v jejich rukou nikdy nebval. Kalend erbovn od r. 1735, str. 101 vid v tomto znamen obraz obrcenho, ervenho kuele, a na nm stbrn ptros pro. To cel nen vak nic jinho neli toul, v star heraldice hojn uvan pouzdro na pra, a to bu kohout, pv aneb ptros. Takov touly ili pouzdra asto se v erbch vyskytuj a podobaj se zde onde obrcenmu klobouku. Vten heraldik, Karel ryt z Mayeru, prav v svm kritickm heraldickm spie: Heraldisches A. B. C. Mnchen 1856, str. 151: So halte ich z.B. das Lobkowitz'sche Helmkleinod weder fr einen auf der Spitze stehenden Hut, noch fr ein Hrn, sondern glaube, dass es ein einfacher Federkcher sei." Ostatn klenoty plbic jsou: Perntnsk ern zub hlava se stbrnm, nozdrami protaenm kruhem neb prstenem; dle est ervenoblch korouhviek, konen klenoty, kter v knihch erbovnch krtce jen co znamen csask pzn uvdny bvaj. Jest to tak zvan ochrann deska (Schirmbrett), kter bv tyr-

43*

340

Broznuy v Lilomicku.

Po nm zddil majortn panstv Brozansk Ferdinand Josef Filip kn. 2 Lobkovic (nar. 27. dubna 1724, zemel li. ledna 1784). Nstupcem tohoto ve vld i v majetku byl jedin syn jeho Frant. Maximilian (. n *ir. ve Vdni 7. pros. 1772). Do jeho doby pipad spojen Slez ska s Pruskem, a vojvodstv ahansk muselo se vylouiti z Lobkovickho fideikomisu. Porunictv nad nedosplm knetem prodalo ahan vojvodovi Kurlandskmu za jeden million zlatch, a csa Josef II. penesl titul vojvodsk na panstv Roudnick, kter od tto doby se stalo vojvodstvm. Frant. Maxmilin zemel v Teboni 15. listopadu 1816. Vladastv domu nastoupil jeho syn Ferdinand Josef kne z Lobkovic, vojvoda Roudnick, c. k. komo, nejvy d din pokladnk krl. eskho, narozen v Holabrunu dne 12. dubna 1797. Zasnoubil se 9. z 1826 s knnikou Mari z Lichtenteinu a dosud na svch panstvch vldne. Dve neli pistoupme ku chrmu, obrtme zraky sv k bvalmu sdlu starch pnv Brozanskch. P vodn hrad na krsnm podlouhlm pahorku musil postouhran neb mnohohran , tak kulal. Na n se astji cel mak opakuje, a bv nad to jet ocasy ili pvmi kytkami, rolnikami, knoflky a p. okrlena. Tuto na plb Lobkovickho erbu jest tento ttec ozdoben erveno-blqu achovnic, z kter ti pv pera vynikaj. Srovnej Mayerovo uveden dlo str. 152 a 153.

piti msta novmu, od Jana Zbyka Zajce z Hasenburka asi r. 1599 zapoatmu zmku. Jenom hlubok studn z stala co pamtka dvnho rytskho sdla. Nov zmek byl velik, rozshl, ale dlouho svou ndherou se nepynil. vdov, kte v tto krajin v letech 1631, 32, 34, 35, 39, 46 a 48 jako drav loupenci zuili, vydrancovali a po plenili nejen klter Doksansk, nbr i hrad Brozansk, a obrtili vechno v prach a popel. Jen st zmku zacho vala se nm, dosti chatrn dl velikho celku, jak nm jej horliv spisovatel Fr. A. Heber ve svm popisu vyobrazil a popsal. Jet podnes vynik na spsob arke zdn vstupek bval kaple, a ze patn zachovalch starch maleb na stnch rozeznati lze obrysy, kter s ymbolicky vru, nadji a lsku naznauj, pod nimi pak chatrn npisy: spes. . . est oplimo futurorum quod eum ... spe .. . Nadje Charitas Lska. Severovchodn spatujeme jet obrazy: narozen, ukiovn, vzken a vnebevstoupen Pn, Samsona a Da vida, pak znak pn z Klenov (achovnici). Vnitek zmku jest ji dvno zmnn a k nynjm potebm upra ven. Vhled ze zmku jest arokrsn, vidme s ve jeho: Dolanky, slavn Doksany, Terezn, Litomice, vysok ho mole stedohorsk, Kotlv hrad, Hasenburk, k vchodu

(Figura I.)

Brozany v Litomicku.

341

Sovn ble Roudnice, kde dle povsti slyen byl Husv hlas, kdy na ipu kzal, velebn ip a poslz v dli z obzoru vynvajc vysok Jele ili Sedlo. Vkrome nyn do farnho chrmu

sv. Gottharda.
Nejdstojnj pomnk dvn doby, nejzajmavj stavba v Brozanech jest zajist edovk, dvouvat kostel na severnm konci tohoto mstyse. Zasvcena jest svatyn tato sv. biskupu Hildesheimskmu Gotthardu, kter z knecho rodu pochzeje, co prav lidumil a dobrodinec lovenstva mnoho chrm a klter v Nmeck i zaloil a ivot svj pln zsluh a dobrch skutkv r. 1038 dokonal. Ji v pradvnch do bch hlavn nmet Benediktini esk lid s tmto svatm seznmili a ctu jeho u ns rozili; to dokazuje znan poet soch i kapl jemu ku poct postavench a sedm farnch kostel v echch jemu zasvcench, toti: v Brozanech, v eskm Brod, Bubeni, v Slanm, Chovinch (?), Potzch, v ehni a kostel u Hoic. Na hbitov okolo kostela, zd ohrazenho, pochovvalo se a do nora r. 1832. Kostel Brozansk s hmotnmi vemi m rz gotickho i renaissannho slohu, a ukazuje, teba by v nkterch stech chatrn byl, pece vnit i zevnit mnoho neobyejnost, kterch ve venkov skch kostelch hojn nenalzme. Na jin stran vystu puje 72 stop vysok, krkami pokryt v. Jejmi dvemi vstupujeme do pedsn a z n teprv nzkm vchodem do chrmu. Pohlme- li na zevnjek kostela, jest nm se co obdivovati mohutnm zkladm, na kterch v spo v. Jest ze 16. stolet a sice z doby pechodn, napolo gotickho, napolo renaissannho slohu. Vchod do ko steln sn pod v jest ist renaissann, nebof na dvou sloupcch spov bohat ozdoben, setenm npisem opaten imsa, kter nese thranou lomenici, v n se spatuje zdaile z pskovce vytesan obraz Boha Otce ehnajcho a zemkouli drcho. Podstavce tchto dvou sloup jsou znaky rodu Vesovc z Vesovic ozdobeny, a usnaduj tak uren st ve i lodi kosteln; pochz ej zdoby od roku 1530 1569. Vysok v m dv patra, kter jednoduchmi pasy oddlena jsou. tyry do oblouku sklenut dosti velk okna osvtluj vnitek hojn. Podivn jest, e blzko nad tmi pasy stlny (oknka pro drobnou stelbu) se nachzej. V pr el ve spatujeme pt ze zdi vynvajcch konsolkv, na kterch dve soky stvaly, z nich se v druhm pate dv zachovaly. Jedna zd se pedstavovati sv. Rocha, patrona proti morov rn. Jedencte hmotnch opracch pil sesiluje zdi v kru i v lodi. Vystaveny jsou naskrz z pskovcovch ist otesanch)krychl, a podle svho stavitelskho vzhledu na dv doby poukazuj, v kterch chrm ten stavn byl. Pile okolo kru, kter jest temi stranami osmihranu uzaven, pedstavuj thle, nahoe do pkrch trojhranch

ttk se stahujc ist gotick operace o dvou stupech; na kadm ttku jest njak ozdoba, velmi ist zhoto ven. Na pednm pili toti nalzme dv kem polo en helnice, v druhm trojhran tt a na nm v goti ck minusku li psmeny tt, dle zase na tent spsob psmeny nr, pak nsleduje przdn ttek. I prostora mez pili ukazuje mimo gotick okna beze v kruby, zbytky velmi starobylch okras, toti mal, asi 2' dlouh zbytek jakhosi thlho kulatho sloupce, poto m Spasitelovu tv v kovm nimbu, tak jak ji v prastarch byzantinskch skulpturch nachzme. Mimo to jsou tu jet dv chatrn a hrub tesan hlavy. Okolo msy poznvme zbytky st nomalby, toti garnituru ze velijakch ornament sestave nou, v kte r letopoet, avak jen dv slice z nho 16 .. uhodnouti lze. D se dle toho souditi, e malba tato z te doby co malba hradu Brozanskho pochz, a ukazuje tedy snad na Jana Zbyka Zajce z Hasenburka co pvodce svho. Mal nevkusn, v nov dob udlan plepek, na tst v pozad kostela, pedstavuje sakristii. Vstupek u chrmu tvo Marinsk kaple, do pravidelnho tverhranu stavn, kter se opr o pil trochu nemotorn a nzk, za kte rm, kdy jej obejdeme nzkou, prastarou, kdlc pokryt ou druhou v spatme. Ti tverhran oknka do n svtlo propoutj, a schody vedou do przdnho nitra, v kterm astji njak dsn sek skri svou mv. V prel i v pozad kosteln lodi jsou dva nad stecho vynikajc kamenn tty, oba v slohu renaissannm vykrouen.

Vnitek.
Dle pdorysu jest presbyterium fig. II. A temi stra nami osmihranu zaveno a ni neli lo chrmov. Je dnodue profilovan pasov oblouky dl je na dvoje klen-

342

Brozany v Litomiicku.

bov oddlen, avak v lodi fig. II. B jest klenba valen. V pozad lodi vzn se na dvou sloupch kruchta fig. II. D s varhanami; v prvo vedou dve do starobyl, klenut komrky fig. II. E, kde velijak kosteln nin, star knihy a t. d. schovny jsou. Pod kruchtou se nachz zase mal komrka fig. II. F. Po prav a lev stran lodi jsou dva devn olte: S. Jana Nepomuckho a Sv. Anny a Marie. 2 . 3. 24) Stnu zdob obrazy sv. Filomeny, Aloisia a narozen Pn. Kamenn kazatelna m podobu kalicha renaissannho slohu, majc 5 pol, v nich mal J. A. Gnter 5 obraz, sv. Matoue, Marka, Luke, Jana a Spasitele vymaloval; stoj na levo ve hlavn lodi u pile, na kterm hlavn oblouk, oddlujc kr od lodi, spov. Na tom oblouku v lodi jest vidti jen vedn fresku, pedstavujc sv. Gottharda, jak krajin ehn. V pozad obrazu toho spatujeme Litomice, v pedu klecho rolnka a poslz znak knat z Lobkovic. Pod touto freskou teme nsledu jc npis s chronografem: A FVLGVRE AC TEMPESTATE PROTEGE SERVOS TVOS SANCTE GOTHARDE. Na druh stran toho oblouku k velkmu olti na znauje druh npis s chronogrammem r. 1770 as, kde kostel tento znamenit opraven byl, o sob tamj far Bernard Neubauer velk zsluhy zskal. Znt' takto: SVB BERNARDO NEVBAVER PAROCHO MAGNO LABORE AC iERE RENOVATA. Dlka presbyteria obn 4 4', ka 3, dlka lodi 5, 2', e 3 5'. Zdi jsou z opuky stavny a vce ne 3' tlust, jen rohy a pile jsou pskovcovmi tesanmi kameny obloeny. Co do slohu jest presbyterium nejznamenitj stkou kostela a pochz z doby pechodu ro mnskho slohu v gotick z 13. stolet.25) est jednodue profilovanch pas sbh do jednoho okrouhlho zvrnku. Nosie kovho klenut vytesny jsou vkusn a umle ve formch asn gotiky, vystupuj v hlech a jsou hlavn rostlinnmi ornamenty ozdobeny, t jeden lov hlavou. Konsolky tyto kon se dole tupm kuelem. Olt sv. Gottharda (fig. II. 1) z pskovce zhotoven jest umleck prce a pout oko kadho znalce. Jest to rena issann dlo 16. stolet, z doby, kdy tento sloh zaal nadvldati nad zani kajc ji gotikou. Z tto doby pochzejc sochask prce jsou vbec na mnoze vten, mnoh arcif tak jen skrovn ceny. V Brozanskm olti vak spatujeme poklad poesie, vy ho umn, krasochuf, srovnalost, pvodn tvoivost ducha nad obyejnost povznesenou. Olt zdob na vrchol
24 ) Pat. Waner ve svm piln sestavenm rukopise: Sammlung alter u. neuer Nachrichten betreffend der Kirchenbezirke und derselben Gotteshuser im leitm. Kreise, I. Abthlg. S. 99 (v es. Mus.) prav, e ped mnohmi lety olte tyto jete netafirovan na lezl a prce ezbsk e 700 zl. stla. ") Pamlky II. 1 2 0 Kostely romnskho slohu v echch od J. E. Wocela" a Mittheilungen der k. k. Central-Commission I. 146.

devn socha sv. Gottharda, po stranch sochy sv. Vta, Vcslava, Josefa a Jana Ktitele z doby novj. Stavba olte ukazuje ti patra, a fantasticky toen bohat orna menty ji okraluj. Ornamentik^ nepla tehd rovn linii. Ulechtil msy spovaj na kariatidch, v levo nese je vousat mu, v prvo mlad ena. Hlavy andlsk vyhl ej z fantastickho ornamentu, kter m podobu kdel a do arabesk pechz. Prostedek olte zaujm ukio vn Pn 13 figur, na prav stran jest navtven Panny Marie, na lev pozdraven andlsk. Zpodek pedstavujc veei Pn jest bohuel tabernakulem zakryt.

V presbyteriu na lev stran nad vchodem do sakri stie (fig. II. a) spatujeme dva tm stejn pomnky, 7' i rok a 8' vysok. Npisy jejich upornnaj na pny Zikmunda a Jika Brozanskho z Yesovic. Jsou to renais sann prce, tak jak je v znmm slohu votivnch tabul vidvme, byly jednou barvami nateny a pozlaceny, te jsou jet podstavky jejich sloupc skelnmi brouen mi slitinami na spsob kamen vykldny. Na jednom pomnku jsou u prosted mezi sloupci a msami pod thrannou lo menic vypukl postavy dvou rytv, t dtek a dvou pan klecch ped kem; nahoe jest spasitel vypodobnn, jak na oslici clo Jerusalema se ubr. Npisy jsou tyto: Lta Panie %%VV\[ Letha O.V.V.V.H. urourozeny pan Zikmund Bro- zeny pn Girzik Brozanzansk z Wrzessowicz geho sk z Wrzessowicz geho Milosti Csarze zymskho Milosti Czisarze Rzimsk ra d d a w p o nd ieli p rzede h o Ru do lfa to h o g men a dnem narozeny blahosla- druhho kragecz, w sobotu weite Maryge Panny wytrh przed smrtedlnau nedly ho pan Buh s plaztiwho wytrh ho Pan Buh z tiez audoly. Gsa duchem swa- kho zarmouceny, gsa za tym sprawowan, wedl zi- iiwota swho w ku mladm wot bohabogn, ppowrch wygel gest z wlasti sw swietsky ma rno sty, Bral se d o dalekch krag in ab y k Bohu s welikou radosti, spatrzil mysto hrobu boprawiecz zie przisslo po- zieho tu kde gest wodpose ls t wi e k n i emu z n eb e , cu wa lo s wa ty T ielo sp a zie Pa n Buh wo l slu e- sitele g eh o , na te cestie bnka swyho k sobie. Na- nassel mnoho tiezkosti, nasledowal w tom Joba stea- wratyl geho Pan Buh zase ty ho zie u zzrzi oezima do g eho wla sti, pog al ho swoma Boha spasitele sicy- w dobrm pokogi do swho h o R a c z m y t o d a t y G e r u z a l em a , d e y b y Bo h a Pane Bozie mug, Abych na- widiel wiecznie slawneho. wieky patri-iti mohl w obli-ezeg Twug. Pod tmito npisy jest zdail ezbsk prce: Na rozen Pn. Druh pomnk pedstavuje starho ryte otce, jinocha a dv pacholata potom matku, dceru a dv mal

Brozany v Litomicku.

343

dvky, vechny ped kem klec; vedle otce le ote ven plba. Na vrtsholku tohoto v celku pknho nhrobku stoj zemkoule a na n Spasitel. Dv svat osoby kle po stranch, doleji jest vzken Pn vyobrazeno. Npis ve dvou sloupcch zn: Lta Paniei,f$T)\i\uroLydmila Mysskowna ze zeny Pan Pan Zykmund Zlunicz, manelka urozeBrozansk z Wrzesovoicz nho a stateczneho rytyrze geho milosty rzimskho Pana Zykmunda BrozanCzysarze Radda, to pondiely skho z Wrzessowicz, gduc przede dnem narozeny biaza nim czestu wsselikho hoslawene Maryge Panny tiela, racz mie Pane Bowytrh ho Buh z placztizie mug duchem twem mouweho audoly. Gsa duchem drosti sprawowati ozdobug swatym sprawowan, wedl iwot mug swatou cnosty iwot bohabogn opowrh a sslechetnosty, kdy pak swietsky marnosty. Bral przide cas skonanij iwota se k Bohu s welikou radomyho pugdu do hrobu, sti, prawiecz zie przisslo odpoczinuti mho, tam budu poselstwie k niemu z nebe cziekati przichod Syna Bozie Pan Buh wola sluzezijho, Vhlidam oczima mybnika swyho k sobie. Nama Boha spasytele myho. sledowal w tom Joba swaRacz mi to daty Pane Botho, zie uzrzi oczima zie mug, abych sweym miswoma Boha spasitele swylym manzielem patrziti moho Racz my to daty Pohla na oblicseg twug. ne Bozie mug, Abych nawieky patrziti mohl w obliczeg Twug. V levo ve zdi vidme tak starobylou schrnku ve ee Pn, uzavenou dvky eleznmi. Nedaleko t schrn ky nachz se ve zdi zasazen nhrobek, na kterm en sk postava se znakem rodu leinickho a s nsledujcm npisem vypodobnna jest: Letha Panie 1578 v nediely na den sw. Nykodema usnula v Pnu Krystu urozena Pany Pany Anna ze Ssleynicz, manzielka urozenho Pna Pna Jaroslawa Sezymy z Sezymowa-Austy a na Hostemyczych. Pan Buoh racz gy daty potiessene wzkrzysseny. V prvo zachoval se t nhrobek, na nm velmi kr sn vypracovan postava se znakem rodinnm a npisem tmto: Letha 1575 w autery na nediely Jubilate w Pnu usnula urozen Pany Markta z Smyrczicz pany na Brozanech, manzielka .... nho pana Zykmunda Wrze ssowce z Wrzessowicz Czysarze rzims ... ge .. Raddy, tuto pochowana jest. Pan Buoh racz gi milostiw byt.

Anna Ssanowczowa ze Zlunycs .. . na Welhotie, .. tuto pochowana gest v Krystu oslaweny sweho a ...........

Pod kazatelnou jest mal nhrobeek ve dlab, na nm postava dvky a dva znaky, toti Vesovc a Smii ckch. Npis zn: ANO DO .1559. MARTIS. POST. fetO: OBIT KATHARINA FILIA D . SIGISMVN : DE WRZESOWICZ . CVI9SANMAE. MISERE . OM . PO . D .

Po lev stran vkrome z lodi do star Marinsk kaple fig. II. C (viz obraz 5), 19' dlouh, 13' irok. Gotick oblouk dl prostoru jej na dvoje oddlen kov klenby. Pasy klenbov spovaj na konsolkch a dvou polosloupcch. Kaple tato jest velezajmav, neb v mal t mstnosti nalz se nkolik umleckch staroitnch pam tek. Zkuen umlec, akademick mal pa n Josef Sheivl, podal nm tuto na 5. obraze vrn a zdail vkres tto kaple i kostela Brozanskho. Nalzaj se v n toti dva renaissann olte z pskovce (fig. II. 4 a 5), dva nhrobky, bval oteven schrnka pro veei Pn, kamenn kti telnice, konen nevkusn modern olt Matky Bo. Vchod do kaple tto jest nepravideln udln, sestv toti ze dvou klenutch oblouk nestejn vky, je pil odd luje. Kaple dostv dvma okrouhlmi a irokmi okny hojnho svtla. Ped vchodnm oknem byl snad v pozdj m ase olt umstn. Jest on, jak svrchu eeno, z tvr dho pskovce, dlo v pkn renaissanci, o kterm ve to plat, co o velkm olti ji nahoe povdno jest. Jest to dlo jedn a to velmi piln i umleck ruky. Stejn sloh, stejn okras y spatujeme na obou. Sted olte uka zuje vjev ze zjeven sv. Jana 12 kap. 1. 2. 4. a t. d. vere. Text cel je do kamenu vyryt, postavy byly jedenkrte bohat pozlaceny a pestrmi barvami nateny. Na vrcholku olte dr dva andl znak pnv Mykv ze lunic. tt jest bl neb stbrn, v nm bevno modr, v tomlo bevnu loka zlat, kter se tak co klenot na korun plbice opakuje. V lomenici spatujeme spcho Jakuba. Ne jest obf Abrahamova. ern npis jest velmi seten. Rozlutiti lze jen nsledujc: Wssemohauczi Pane Bozie . . . . Racz przigeti tento naklad odemnie Kter tent . . . vrozen . . . . . . . . sioat gmeno oslawilo ............. , s m r t e l n o s t i . . . . r a c z m n i e ......................................

Ble prostrannho olte S. Jana vlevo teme npis: Letha Panie 1595 w zwrtek den pamtky & Medarda putowany sweho iwota dokonala urozena panny

Hned vedle nho nachz se nhrobek do zd vsa zen, na kterm vidti jest postavu enskou v kroji estnctho stolet .velmi zdaile vypracovanou. Npis zn takto:

344

Brozany v Lilomirku.

Letha Panie 1598 w strsedu po S2. Girzi dluh smrty zaplatilu vrozena panny Lidmila Wr&essowcowa z lunie, manzielka vrozenho pana ................ . . . . tielo tuto odpocziwa oczeka-wage slawneho wskrzysseny sweho v 2. TO. p. Z toho se d lehce souditi, e Anna anovcova ze lunie, manelka Sigmunda Vesovce z Vesovic, olt tento postaviti dala, emu znak i npisy pomnku jejho nade dvemi sakristie nasvduj. Vechny ti olte po chzej dle toho z druh polovice 16. stolet. Tet kamenn, 12' 11" vysok, 4' irok olt v tme slohu stoj na severn stran tto kaple. Na vrchol jeho spatujeme Boha Otce zemkouli drcho. Prostedek mezi dvma thlmi sleupy zaujm mistrn v kamen vyveden obraz ukiovn Spasitelova. Krom skupen tohoto spa tujeme ve zpodnm oddlen vtenou ezbu pohben Jee Krista. Z ezby vru vznamupln budte vytknuty bdujc matka Bo a bolem sklen Jan, poslz i mrtvola Spasitelova, co velmi umleck vtvory. Npis na olti zn: Umrzel pro hrzychy nasse Wstal z mrtwych pro osprawedlnieny nasse. Nenech at dusse me w pekle any Dajis swatemu Twemu widieti porusseny. Oltn kamenn stl, 3' vysok, kryje deska, na je jm kraji psmeny V. II. se nalzaj. Ruka, kter tyto ti olte utvoila, nen nm znma. Mnoho a tmto pracm podobnch tvor, a jet starch ukazuje pekrsn portl Tnskho a Svatojiskho chrmu v Praze.26) V rohu stoj olt Matky Bo, dole spatujeme na polo zakryt dv malby na dev ze 17. stolet, porou26 ) Vak vce k onm podobnch a skoro v stejn dob posta vench olt nalzme v Svdov, Valteov ble st nad La bem, v Beznu, v Roudnkn v Litomicm a v Libanech v Hrade cku, kde vude olte z tvrdho pskovce umle proveden a n pisy opaten jsou. 1. Svdovsk starobyl a velmi zajmav chrm, dle letopotu v pozad se nachzejcho snad roku 1477 vystavn, pozdji od ro diny pnu ze Salhausen, pobonch a horlivch to Luternv, obno ven a skvostn ozdoben, chov t hlavn olt z pskovce, Bro zanskmu podobn. Na vrcholku jeho jest sv. Trojice, ne ss. Evan gelistov, kest P. Jee, pak sv. apotol Jakub, zjeveni Pn, Eli v ohnivm voze a dva znaky rodiny tchto nadjmenovanch p nv. Kazatelna, ktitelnice a krsn nhrobky zasluhuj, by zevrubn popsny a ve znmost staroitnk&v uvedeny byly. Zd se, e Fridrich z Salhausen (f 16 19) vechny ty kosteln vci chrmu v noval. Jsou na tom vem nmeck npisy. 2. V pedhusitskm kostelku ve Valteov zachoval se t hlavn olt, kamenn to ezba z pskovce, na kterm ukiovn hlavn, vzken a vnebevstoupen vedlej obrazy jsou. Nmeck npisy poukazuj, e kostel r. 1573 zapoat a 1574 od Oldicha Alberta z Salhausen, pna na blzk Beznici, na mst pvodnho chrmu dostavn byl. Nalezl jsem na ohromnm pomnku, kter na

chan stky njakch bvalch varhan, v prvo vidti Davida na harfu hrajcho s npisem: Loudte Deum in cithera, v levo sv. Cecilii s npisem: Loudte eum in organo. Olt s obrazem Matky Bo zdil Bernard Neubauer, rodi Klatovsk a vletech 1766 1772 far Brozansk. V zkout na dlab pod stolic skrv se nhrobek s polovypuklm obrazem ozbrojenho ryte, plbu m u nohou a znak nahoe. Bohuel e tuze porouchan n hrobek ten badateli malho svtla poskytuje. Lze jen nsledujc pesti: ............... M s b f l t o . . . . I r r f l j m t s l n i Nen to ale nikdo jin neli Jik Brozansk z Veso vic, csae mskho rada a krje, jehoto pozstatky v tto kapli odpovaj a jeho pomnk jest okrasou pre sbyteria vedle hlavnho olte. Posledn ale pozoruhodn vc v tto ka pli jest neobyejn k t i t e l n i c e . Jesti t z pskovce tesan, 1 7" dlouh, 2' 9" vysok a 3' irok; tvar jej napodobuje hrob Bo v Jerusalem, celek kon v pti hranu, strany jsou ozdobeny arkdami neb polooblouky, kter spovaj na hlavicch jedencti polosloupc. Pro stora u vnit bez pochyby v sob pechovvala po dobu mrtvoly Jee Krista, nebo v poped spatujeme mal, vchodu podobn otvor. Tento byl omyln za dvka do pece drn, kter by snad byla k ohvn kestn vody slouila. Kotl k cnov v kmen ten zaputn m po kraji npis: BROZANSKEHO CHRAMV PANIE B 1664. 22. MART. & Pkrov kotlka jest devn a na spsob kupole ud lan, jako se pi boch hrobch nachz, jen e bez sloupc. A kotlk tento z novj doby pochz, lze p ece souditi, e ktitelnici tuto dal zde pohben Ji Brozansk (f 1573) na pamtku svho putovn do Jerusalema postapamtku pana Abrahama Boka a jeho choti Marty postaven byl, letopoet 1615 s autografem David Schwenk, fecit. Zd se, e tento venk vechny ty prce zde zhotovil. 3. T v kostelku v Beznici (Schn-Prieszen, Presznitz) ble st nad Labem spatujeme na hlavnm olti pekrsn v alabastru vyveden skulptury ve tech oddlench, toti: rodokmen Jev, poet P. Marie, narozen, veee, vzken a vnebevstoupen Pn a t. d., pak 16 znak. Rudolf z Biinau dal co pn toho statku tyto zdail ezby do olte vsaditi. 4. Poslz maj Roudnky (Raudnik) ble Trmic ve svm sta robylm chrmu sv. Vcslava po ti patra vystavn hlavn olt z pskovce. ezby na nm pedstavuj, podobn jak vecky zmnn pskovcov olte: veei Pn, ukiovn, tyry evangelisty a po heb Spasitelv. Nmeck npis: Diesz ist mein Leib" a t. d. za kryt jest tabernakulem. Olt ten byl v novj dob pohchu oblen a sochy lutou barvou nateny. Nevkusnjho a ohyzdnjho zpotvoen umleckho dla mlo kde se nalezne. V pozad olte vypravuje obrn lat. npis, e ten olt byl r. 1607 nkladem p. Jindicha Biinau a Otty Trmickho z Mhlen od Vavince Hor nka z Pern udln. (LAVRENTIUS. HORMGK. V. APOLLO. BILDH: ZV. PIRNA.)

Brozany v Litomi cku.

345

\ iti. e byl ctitel svat zem, o tom svd pomnk na jeho pamtku postaven: aby spatil msto hrobu Boho, tu kde odpovalo tlo spasitele." Opustive zajmav vnitek Brozanskho chrmu, ohledejme jet zvony na vy vi a nhrobek ve zdi kosteln na zpadn stran zasazen. Prvn zvon s polovy puklm obrazem sv. Vcslava m v prmru 3' 8" a n sledujc npis:

na ki a po stranch s klecmi postavami. Npis jest nsledujc: JOANNES OLMYCE.. MARTHAE VXORI SVAE ET ANNAE FILIOLAE EX EA HOC MONVMENTVM PIETATIS ERGO POSVIT IN CONJVGERAM VITA FVNCTAM ANNO 1573 IN OCTA VA VENCESLAIS MARTHA MEI QVOD AC CONJVX DILECTA JOANIS NAM QVIA ME ............ HOC POSVI CORPVS TVMVLO, TVMVLO INVENIBILE0 ANNIS SAEVA FVIT^DICTIS .... SCRIPTIS QVAE ET CARCERE DRO COSVPTA IVIDIA TAM CITO HIPOCRITICA NON INTERMITTENS INVIDIOSAS MINAS. PERDOLVI SORTEMQ: MEAM CHARIQa MAITI INQ: PVERPERIO TRISTICIA OCCVBVI PARCE ILLIS PB ...........LIOREQ; METE. IMBVE: SANCTIS ME JUNGITO CNJVGIBVS FILIOLAM ANNA DEFVCTA ANNO 1574 HOC OVI QVAE PEPERIT MERORE PVERPERAE VTA FILIOLA EST INFANS ANNA SEPVLTA LOCO. Zd se, a t v celku vysvt, e onen pomnk postaven byl od utrakvistickho knze Jana Olomuckho na pamtku zesnul choti i dceruky jeho. Mono souditi, e ony dv postavy, kterto ruka jakhosi horlivho katolka s nktermi stkami npisu piln hledla zniiti, pedsta vovaly rodie zesnul dceruky. Ze veho uvedenho poznvme, e kostel Brozansk petrvav bez poruen dobu husitskou v utrakvistick dob znamenit byl zveleben; Brozant Vesovcov ozdobili jej druhou vy v, olti a pomnky v umleckm ohledu opravdu znamenitmi. Olte maj pedmty ze svatho psma, a obzvlt jeden z nich m vjev ze zjeven sv. Jana, v ktermto vyobrazen utrakvist velik zamilovn mli. Takto sob vechno prohldna spomnl jsem si bez dky na slova ebest. Hnvkovskho, jen ve Venkov skm kostele" takto pje: Neustle pry vk rychle let: Mnoho ji jsi vid l v vlasti zmn, Stolet zde chvt po stolet, Ve ji odplynulo jako sen! Pek jet mnoh zmny nov, Uhld jet mnoh kazy: Co pinesou vlasti pt dnov, tst ili razy? . . . .

Lta Bozyho tysydho ptisteho trziciateho trzetyho ke cti a chwle Panu Bohu a icssem swafym mle Matze Bozy a k swatemu Wclawu do Brozan. Tento zicon gest dielan od mistra Tome w Litomierzycy 27J, w Pana JiHika Zarzehy richtarze.
Druh m npis:

Letha 641 slit gest zwon tento ke cti a chwle Pana Boha wemohoucjho, Blahoslawen Panny Marie a wsech Boch swatch k zaloienj chrmu Panie Sw. Gottharda do miestys Brozan. Od Stanislaw a Zwonarze K> miestie Raudnici nad Labem za starssjch osadnjch Jana Swobody rychtarze, Jana Hydy, Ssimona Holuba, Matiege Worassyczkho konelw, Jana Wysokho Jna Mrog a Matiege Lancmana kostelnikw.
(Obraz sv. Gottharda, t znak Pernteinsk.)

Za panownj oswjcenho knjee a pana pana Wacla-wa swat jmsk zjsse knjie-te a wladarze domu Lobhowskho Pana na Chlumcy, Jistebnicy, Raudnicy, Holessow, w Neysstatu, Sternsteinu a Brozanech, J. M. . dworsk wlen raddy. Komornjka neywyssjho polnjho zeykmystra a narzizenho neywyssjho ddizne-ho Pana t Kolatury. Za sprawy heytmansk Mykolasse Waclawa Wolewskyho. Pozdji hluboce vyryt psmo: Budii gmeno Panie pochwleno, od toho zasu a na wky.
Prmr zvonu 2' 6". Tet zvon jest nejstar, a m pod korunou dokola npis: lvem. marats. Joannes, mattjeus. magister,

wUibrant^.

Prmr 2'. Mezi obma verna spatujeme na zpadn preln stran kostela ve zdi nhrobn kmen s vyr ytm spasitelem
} Gottfried Jan Dlaba, ve svm Allgemeines Histor. KnstlerLexikon tur Bhmen" prav: Thomas Glockengiesser in Leit-meritz im Anfange des XVI. Jahrhundertes." Dl II. str. 261. Piln sbratel Dlaba znal jenom dva zvony od Tome Litomickho, toti v Roudnici a ve Vteln ble Mostu. J vak znm mimo Bro -zansk jet zvony ve vi S. Vojtcha v Litomicch a v Strnici ble Libice, je Tom lil.
21

44

34G

Kostelec nad ernmi lesy.

Konen podm jesle nkolik neplnch a roztrouench zprv o tomto starobylm chrmu. Nen zde rok zaloen chrmu znm. Jen to jest jisto, e rod pnv z Brozan velmi mon byl a kostel i panstv potom klteru Benediktinek v Teplici darem dal,28) konen vidno, e rodina pn Brozanskch z Ve sovic chrm tento na mnoze obnovila a sv pohebit v nm si zvolila, pak e pi nm utrakvistick duchoven stvo po del as sprvu vedlo.
2S ) Mimo to, co ji nahoe povedno, mus se jet toto podo tknouti: Decimnrum redemlio Ecclesiae in Brozan a religiosa domicella Margareta totoquae conventu monasterii sanctimonialium in Teplic ant. S. Benedicli 1408 27. Februarii. Lib. Erect. Vol. IX. B. 11.

Pamtn kniha Brozansk pon teprv od roku 1770, a matriky kestn, manelsk a mrtn roku 1664,29) proto nelze o starch dobch v tchto listinch se nieho dopditi. Vce by poskytl o pomrech Brozanskho kostela Roudnick probotsk archiv. Za mnoh zprvy v tomto popise uit dkuji dst. p. dkanovi kn. Em. Urbanovi, kter moje a p. m ale Sheivla zpytovn a ohledn velmi ochotn podporoval, zae mu zde jmnem vlastensk vdy nejslunj a nejvroucnj dky vysloveny budle.
29 ) Tyto matriky a pamtn kniha jsou jedin pozstatky po ohni, kter 1835 dne 3. bezna na masnpustn ter vypukl a tak prudce se zmohl, e ve dvaceti minutch 37 sel, fara, kola a jin hospodsk staven popelem lehla.

Kostelec nad ernmi lesy.

Popisuje kn. Antonn Nor. Vlask.

Dle Palackho Popisu krlovstv eskho" znmo jest vbec 18 mst v echch, kter nesou jmno Koste lec". Z etymologie slova toho plyne, e kad takov msto teprv ze kesfansk doby v cechch toho jmna na bylo, kdy toti se chrmov na spsob mskho nja kho castellum" ohrazovati poaly, a jako ji jmno samo svd, mli a maj tito vickui Kostelcov od p vodu svho a podnes sv kostely a fary ili kollatury. N Kostelec nazval se pro rozeznn od druhch mst stejnho jmna Kostelec nad ernmi lesy", tak v ernm Zese", nyn sluje ern Kostelec", ponvad hrad i msto na vysok plni lec obklopeno bvalo a dlem posud jest ne se rozprostrajcmi lesy jedlovmi, smrkovmi a habrovmi, po cel rok se zelenajcmi, kter vak ze zdl se ernaj. Kostelec nad ernmi lesy proslul ji z a starodvna, a po vecky doby co sdlo slavnch, mohutnch mu a bohatrskch rod, potom co hlavn msto druhdy nejrozshlejho panstv v Koumt, nyn co msto okresn nad ostatn msta v okol. Le tyry mle od hlavnho msta Prahy na silnici odtud ke Kutn Hoe vedouc, v krajin pvabn. Kostelec jest zaloen v dob nepovdom v krajin od starodvna komoe krlovsk nleejc a byl po dlouh as jenom vs. Teprv krl Jan r. 1344 dal Kosteleck zbo panu Jekovi z Nchoda a synovi jeho Jekovi smnou za statek Nchodsk, kterto smna r. 1346 v sobotu ped sv. Havlem potvrzena jest i syny jeho Kar lem a Janem vojvodou Korutanskm listinou danou v tboe ped Frankfurtem.1) T Jeek z Nchoda podal roku 1358 18. dubna cis. Karlovi Kostelec v ulechtil manstv, ) Sommersberg I. 953.

obdrev za to prvomocnost nad svmi poddanmi, a sice, jak v listino zn: hrad a ves Kostelec v ernm lese, Svrabov, Brnky, Cukmantl, Lesedly, Bohumily, Vyzlovice, Jevany, Penice, dan, Vodrady a Libi ce s podacm kostelnm v Kostelci a dan i se vm psluenstvm." 2) Po jeho smrti dal csa Karel Kostelec v manstv synm jeho Hronovi, Jekovi, Mikuli, Mariovi a Oldichovi bratm z Kostelce a z Nchoda dne 21. nora 1359, a jmenovan brat byl i odtud pny podacmi netoliko v Kostelci, ale i v dan a v Plaanech, kterto ko stely bvaly ji toho asu farnmi v obvodu dkantu Kouimskho. Jet r. 1413 25. srpna volil staten vldyka Jan z Nchoda sednm na Kostelci novho fare osad Ko steleck, jej sousedn far Kozojedsk v duchovn sprvu uvedl.3) Roku 1415 27. nora stalo se, e Jan z Nchoda i z Kostelce a Jan z Kluov ddictv sv, manstv ulechtil v Kostelci, hrad cel a ves Kostelec celou, Svrabov, Penice, Vyzlovice, Jevany a Brnky vsi cel s psluenstvm prodali Janovi ze Smrova, purkrabmu na Bl, milostnku a sekreti krle Vcslava IV.,4) jen potom pode jmnem Jan Sekret- z Kostelce proslul, a zahynul v bitv u Vyehradu 1. listopadu 1420 bojuje po stran krle Sigmunta. 5) Kostelec nleel jeho synm Janovi, Sudkovi a Favlovi jet r. 1446; posledn pod jmnem Pavlk z Kostelce na ernm lese pomhal jako jednotnk pana Jiho z Po *) Listina titna v Balbini Miscel. Reg. Bohem. lib. VIII. pag. 154. V t to i pedel listin nazv se Kostelec castrum Coslelicz in nigra silva". Tmto naznaen jest povodn obvod panstv Kosteleckho pozdji tak rozshlho 3 ) Libri Conlirinationum in M. S. ) Dsky dvorsk LXI, 121, 130. S) Palackho Djiny esk dl III. sv. 1. str. 291, 292.

Kostelec nad ernmi lesy.

347

dbrad r. 1448 tomuto dobvati Prahy, a zapsal roku 1459 sv manelce Markt s povolenm krle Jiho 250 kop vna na manstv Kosteleckm. Roku 1488 uvd se v knize mst Kouimi Jindich z Kostelce nad ernmi lesy. Roku 1492 prodal konen krl Vladislav rozshl manstv Kosteleck panu Slavatovi z Chlumu a a Kosumberka a potomkm jeho ve spupn ddictv. Slavata drel tak Chlum, Podhoany, Okesanec a Jenikov v slavsku, a zemel r. 1498, pozstaviv syny Michala, Albrechta a Slavatu. Pi dlen dostal se Kostelec nejstarmu Michalovi. Pan Michal Slavata na Chlumu, Kostelci ernm, Hraditi, Podhoanech atd. nleel svho asu nejen k nejbohatm, ale i k nejvzcnjm pnm eskm; nebo f nebylo tehda snmu ani jednn dleitho, jeho by pan Mi chal nebyl asten bval, maje pi tom vdy slova plat nho, ano i rozhodnho; proe i astokrte vysln ku krli Vladislavovi II. a Ludvkovi do Uher, kte nejednou v dleitch potebch svch k osob jeho se obraceli; takt potebovn v pednch adech zemskch, tak r. 1517 zvolen za jednoho z esti hejtman zemskch, r. 1523 po voln do soudu zemskho, nae zemel bezdtek r. 1534. Pozstal po nm zbo pipadlo jeho bratrovci panu Diviovi Slavatovi s Chlumu a z Koumberka, jen se takto stal jednm z nejbohatch velmov eskch, nebo byl pnem na Kostelci nad ernmi lesy, Koumberce, Chlumu, Hraditi a estin-Kostele, r. 1542 pikoupil jet zbo Podlaick a Chrasteck. Pan Divi Slavata, byv ji roku 1541 zasnouben k satku manelskmu s Elibtou, dcerou pana Adama z Hradce Jindichova, slavil satek ten dne 7. ledna r. 1543 v Miln s velkou slvou u p tomnosti mnoha vzcnch host obojho pohlav, z nich pan Petr z Rosenberka novomanely do Kostelce provzel. Pidrovav se dosavde' vry pod oboj pistoupil nyn pimlouvnm a za pkladem ptel svch i pan Divi Slavata k uen brat eskch, a to jej zapletlo v jednotu pn, ryt a mst, od nich zvolen r. 1547 za jednoho z 12 direktor, aby jmnem vech t stav ve to vyjednvali a ped se brali, eho by k ochrnn starobylch prv zem esk a obecnho dobra poteb bylo. Proe na tak zvanm snmu krvavm v srpnu roku 1547 na hrad Praskm vedle jinch pn, vldyk a mst vynesen psn soud nad nm. Nebof akoli chtl vinu svou omlu viti tm, e byl pli rnld a nezkuen, e toliko k pimlouvn ptel svch k stavm odbojnm pistoupil, a jenom dvakrte ptomen byl jich poradm: nicmn pro padlo jeho panstv Kosteleck naprosto komoe krlovsk, ostatn vak zbo sv pijmouti musel od krle co statek mansk.6) Panstv Kosteleck koupil od krlovsk komory roku 1549 v ter po penesen sv. Vcslava za 30.000 kop gr. ryt Jaroslav Smiick ze Smiic .
6 ) O p. Diviovi Slavatovi viz dal zprvy v Pamtkch dlu II. str. 3 1 6 a dik IV. str. 52.

Pan Jaroslav Smiick se Smiic narozen roku 1513", byl syn ryte Sigmunda Smiickho ze Smiic a na kvorci, bratr Albrechta a Jindicha, a ml pan Kateinu s Hasenburka za manelku svou. Byl pn bohat a moudr, a nleel mezi eln mue svho vku . V osudnch ltech 1546 a 1547 stl pi krli Ferdinandovi I., zae r. 1547 od csae Karla V. za ryte pasovn byl a milosti dvora krlovskho po vecky doby ivota poval. Roku 1554 poven byl s vekerm rodem svm ve stav pansk, roku 1571 stal se krlovskm marlkem, roku 1587 krlovskm hofmistrem a radou JMCsask. V Kostelci vystavl r. 1561 nov zmek, pi nm kostel, v nm se jeho i manelina podobizna podnes zachovaly, a kryptu rodin nou. Jet r. 1592 26. jna pi slavnm pohebnm pr vodu svho ptele pana Vilma z Rosenberka, vladae Krumlovskho, nesl Jaroslav Smiick pozlacenou pilbu jeho ervenm a blm pem ozdobenou, nae roku 1597 dne 18. listopadu sm co staec 841et skonal, panovav na Kostelci tm po pl stolet. Jeho tlo poloeno v rakvi cnov do hrobky Kosteleck. Jaroslav Smiick ml se svou manelkou pan Ka teinou z Hasenburka dva syny a dv dcery, kte vickni v mld zemely, proe ustanovil zvtem za ddice ve kerch statk Sigmunda, syna svho bra tra Jindicha, jakoto nejstarho z rodu Smiickho. Pan Sigmund Smiick se Smiic na Skalch, Dubu, Fridtein, libicch, Hoici a ernm Kostelci, csae Rudolfa II. komo a nk, byl v manelstv s pan Hedvikou z Hasenburka, s kterou zplodil Jaroslava, Alberta Jana, Ladislava, 17) Jindicha Jiho, Albtu Kateinu a Marktu Salomenu. Roku 1607 koupil od p. Jana Ru dolfa Trky z Lipy statek Kumburk, nae zemel ve svm dom na Mal stran v Praze 27. kvtna 1608 v 50. roce vku svho; jeho t lo v rakvi cnov do Kostelce pive zeno a v rodinn hrobce pohbeno jest. Z obou dcer Sigmundovch potkal star Albtu Kateinu osud, e byla nedlouho ped smrt otcovou pro jist podezen od matky na vysok hrad Kumburk zavezena. Kdy otec brzy na to zemel, a mlad sestra Markta Salomena, provdan za Jindicha Slavatu z Chlumu a Koumberka, vtho ddictv dostiv byla, byla Albta Kateina na Kumburce po dvancte let mysln ve vazb drna, o em pozdji vce. Jaroslav, nejstar syn Sigmunda Smiickho a ddic jeho panstv, studoval mezi,tm ve vcach, vrtil se po smrti otcov r. 1608 nazpt, - a vstoupil 8. nora 1610 v manelstv se slenou Annou Elibtou Zpskou ze Zp. Ponvad mu pi vpdu Pasovskm r. 1611 od lidu Pasovskho jeho skvostn zazen dm v Praze oloupen a zka en byl, upadl v zdumivost, nsledkem toho zemel brzo 16. nora 1611 na Skle. Tlo jeho v cnov rakvi polo 7 ) Ladislav, 1600 17. ervence zrozen, zemel 18. prosince tho roku a byl v cnov rakvice v Kostelci pochovn.

44*

348

Kostele nad ernmi lesy.

en pohbeno jest v Kostelci. Akoli ml mlad bratry Albrechta Jana a Jindicha Jiho, nsledoval po nm v dren panstv strc Albrecht Vcslav Smiick %e Smi ic. Ten byl horliv zastavatel vry pod oboj, vystavl v Kostelci chrm sv. Jana Ktitele se hbitovem pod v minkou, aby se v nm pouze utrakvistick sluky bo ko naly, zemel va k 24. dubna 1614 v Kostelci svobodn, 231 lta vku svho maje. Tlo jeho pohbeno jest v N chod.8) Albrecht Jan, druh syn Sigmunde Smiickho, byl tudy ddicem rozshlch statk Smiickcb. Pan Albrecht Jan Smiick ze Smiic nalzal se mezi stavy pod oboj, kte r. 1618 v Karoln shromdn dreli a 23. kvtna krlovsk mstodrc s okna esk kancele na hrad Praskm vyhodili. Albrecht Jan Smiick sm a s nm Hanu Litvn z an, Oldich Vchyn -sk, Pavel Kapl a Vilm z Lobkovic vrhli se na Mar-tinice, pak na Slavatu, a tak je s okna dol vrhli. Na to byl Smiick v poet desti direktor stavu panskho zvo len, ze vech nejmlad, ale nejbohat. Nastal zbrojen volalo i Albrechta Smiickho do tbora eskho, avak pi obleen Plzn onemocnl, a do Prahy dovezen tam skonal dne 18. listopadu 1618 mezi 2. a 3. hodinou v noci. Tlo jeho uloeno zatm v kostele sv. Mikule v Praze na Mal stran, 28. ledna 1619 vak po slavnostn pohebn ei zdvieno, v prvodu mnostv lechty a lidu po n mst k Horsk brn, pak do Kolodj vezeno jest. Tam opt 29. ledna kzan nad nm drno, a potom do Ko stelce pivezeno jest, kdeto nejprve v mstskm kostele u sv. Jana sloeno, nsledujcho dne 30. ledna vak v ndhernm pohebnm prvodu do zme ckho kostela neseno, a tam v hrobce k jeho pedkm v cnov rakvi ulo eno jest. Mlad pn byl enichem sleny hrabnky z Ha-vanyMiinzenberka, kter mu poslala krsnou rozmarinu, z bohatch perl sloen vnec a svj obraz na zlatm e tzi, ktermi skv osty ozdoben do rakve byl poloen. Po Albrechtovi Janovi Smiickm pozstali na iv: bratr nezletil a blb Jindich Ji, star sestra, potud na Kumburce uvznn Elibta Kateina ze Smiic, a mlad Markta Salomena ze Smiic, provdan za pana Jindicha Slavatu z Chlumu a z Koumberka, kter se ve jmnu svm a ve jmnu nezletilho bratra Jindicha Jiho v ddictv uvzala, a zmek, msto i panstv Jinsk obsadila. Nic mn povstala o ddictv zajmav pe mezi sestrami. Ota z Wartenberka, jemu man elka nedvno byla zemela, slouil potud pi jzdectv ve vojt, i domnval se, eby nyn nejphodnj pleitost byla, zskati sti statk Smiickch s jeho statky mezujcch. Zmr svj uskutenil tm, e sebral vojsko, dobyl hradu Kumburka, v nm Elibla Kateina ze Smiic sedla, osvobodil slenu, a s n se na mst zasnoubil; pak se hlsil ve jmnu nejstar sestry
") Kzan pohebn, nad jeho tlem od knze Vcalava Ca riona, fare Konojedskho, v Kostelci konan, vylo tiskem r. 1614.

zesnulho Smiickho u poddanch, daje slib poddanosti, kter i obdrel. Pan Slavata vedl aloba na takov si ponn Wartenberkovo u direktor, tehdejch sprvcv krlovstv eskho, kte tak Otu z Wartenberka ped sebe obeslali. On vak nedbaje toho obsazoval vojskem statky a msta, jichto pnem se bti pravil. Konen piel nov zvolen krl Bedich Falck do zem, ujal se vldy a dvakrte pna z Wartenberka obeslal, a se tento konen o novm roce 1620 dostavil, zastaviv manelku v kraji u pbuznch. Wartenberk byl ihned do Bl ve vsazen, a zleitost jeho nejvym ednkm zemskm k rozsou zen odevzdna. Tito nalezli, e jednn pana z Wartenberka jest proti zkonu, aby tedy vecko panu Slavatovi navrtil. K uskutenn toho vyslni jsou komisai stavu panskho a dva komornci zemskch desk s panem Slavatou do Jina. Kdy komise dne 1. nora 1620 do Jina pila, byla s t od pan z Wartenberka do zmku vputna, kter vzdorujc nazen krlovskmu statky vydati se spou zela a se svmi oldni na odpor se stavla. Kdy ko mise prv v hoejch pokojch inventuru ped se brala, svolala pan z Wartenberka vojky do pokoje svho, napjela je vnem, a odebrala se pak veer mezi hodinou 5. a 6. s ninii do sklepa, v nm nkolik kd prachu skrvala, aby jim dle poteby st vydala. Podnapil lid piblili se neopatrn se svtlem k prachu, kter se vzal a hroznm vbuchem v okamiku pedn dl zmku, v nm se komisai nalzali, se vm stavenm do povt vyhodil, a ve svch ssutinch pan z Wartenberka s jejm sluebnictvem i vojskem, pana Jindicha Slavatu i jin pny a komisary, vesms 60 osob bdn pochoval. Pan z Wartenberka uslyev ve vzen hroznou tuto zprvu upadl do takov straliv mdloby, e z n nemohl navzdor vemu namhn vce vzken bti a v n tak umel. Tmto smutnm spsobem skonil se spor o ddictv Smiick. Tlo pana Slavaty pivezeno jest do Kostelce a pochovno do hrobky v rakvi cnov. Ovdovl pan Markta Salomena Slavatova, rozen ze Smiic, spravovala sice dle vechna panstv Smiick, ale ji dne 8. listopadu 1620 poraeno jest esk vojsko na Bl Hoe, a krl Bedich utkal pes ern Kostelec do Vratislavi; jej nsledovala i pan Markta Salomena Slavatova se synem svm Albrechtem Jindi chem Slavatou, opustivi vlast i rozshl statky sv. Co se s mladm nevinnm Smiickm, jeho za blbho vydvali, stalo, zdali se seslrou odjel, nebo v zemi zstal, nev se; tolik jest jist, e sob jeho strc, Albrecht z Waldteina9) vojvoda Fridlandsk, porunictv nad nm osoboval. Rozsudek dne 26. dubna 1621 v Praze nad ze9 ) Pan Markta ze Smiic, dcera Albrechta Smiickho na Nchod a kvorci, bratra to Jaroslava na Kostelci r. 1597 ze melho, byla za manela pojala p. Vilma z Waldteina na He manicch, otce Albrechta z Waldteina, vojvody Fridlandskho; odtud ono pbuzenstv Waldteina se Smiickm.

Kostelec nad ernmi lesy.

349

melm Albrechtem Janem Smiickm ze Smiic ohlen, znl sice na vyhlazen jeho pamti a zabaven pozstalch statkv, nicmn krlovsk fiskus zde hned nezakrooval. V sobotu po sv. Valentinu 1626 koupil Karel kniie z Liechtenteina z rukou Albrechta z Waldteina, vojvody Fridlandskho, jako od jeho svence Jindicha Jiho Smiickho se Smiic, na rozumu nedostatenho, panstv Kosteleck nad ernmi lesy za 600.000 kop meskch. Panstv obsahovalo tenkrte msteka Kostelec a Skalici, pak vsi Svrabov, Brnky, Cukmantl, Bohumily, Vyzlovice, Jevany, Menice, Cdain, Tehov, Tehovec, Klokonou, Svtice, Vestary, Kunice, Svojetice, Srbn, Louovice, Vojkov, Mukov, ernovky, Tuchoraz, Masojedy, Chrast, Kruty doln a horn, jezdec, Pestavlky, Kozojedy, Ko nojedy, Prusice, Oleku, Nuice, Verky, Barchovice, Nesmn, Chvatliny, Bohovice, Bezinku, Chlum, Smrk, eenice, Temonice, Stimelice, kramnky, hery, Cho tou, Lstibo, Chrafany, Kluov, Bylany, Lipany, Dobro pl, Doubravice, Dobichov, Hryzely, Hoany, Limuzy, Mlnk, Mrzk, Moednk, Pehvozdy, Poany, Radlice, Stihlice, Oplany. Vrbany a Vtice. Kne Karel z Liechtenteina byl ji r. 1623 a 1624 koupil statky rozlinm vldykm a mstm v okol skoniskovan, a sice: Plaany, Pebozy, Nupaky, Slutice, ezlovice, Krlovice, Sine, Cerhenky, Bchovice, Dubec a Tismice, ve za 310.563 kop 47 gr. 1 denr. Na dosavadnm panstv Kosteleckm nalzalo se 18 kostel z vtho dlu vlastnmi fari obsazench, kte, tak jako kollatorov jejich, pni Smiit, i vekeren lid, nboenstv pod oboj vyznvali. Csa Ferdinand II. obdrev vtzstv na Bl hoe, umnil si vecky jinovrce vypudili a nboenstv katolick v echch opt uvsti. Nsledkem nazen csaskho nuceni byli roku 1624 vickni kn utrakvistit sv fary a osady opustiti, ani se do nich na vrtili vce. Avak nebyl dostatek katolickho duchovenstva, a kdy v nsledujc na to ticetilet vlce zem e sk vyhubena a lidnatosti zbavena byla, nedostvalo se pro n ani obivy. Proe zstaly osady a kostely vlastnch duchovnch sprvc zbaveny, far Kosteleck obsluhoval tm samojedin vecky okoln osady, a pak postupem asu opt samostatnch far nabyly. Vyslni jsou csat komisai, aby i lid ku katolick ve nazpt pivdli; avak lid selsk z okol Kostelce, nechtje rozumti v cem tehdejm, bouil se a hledal pomsty na novch vrchnostech. Roku 1626 srotili se i sedlci na Kostelecku, chtce so zmocniti zmku Kosteleckho, co kdy se jim nepodailo, zdrovali se v okolnch lesch tak dlouho, a roku 1627 od vyslanho vojska dlem schytni dlem rozehnni jsou. Za pvodce toho srocen povaovn byl jist utrakvi stick dikon Mati lick, kter skuten odpraven byl v slavi, a pr jeho vina dokzna nebyla. Tak otec jeho Jakub lck, rodem z ernho Kostelce, staec 801et, zahynul ve vzen v Prostjov na Morav. -------

Kne Karel z Liechtenteina zemel v Praze ve svm dom dne 12. nora 1627, pozstaviv panstv synovi Karlovi Eusebioci kneti s Liechtenteina, narozenmu dne 12. z 1611; mimo toho byly tu dcery Anna Marie, narozen 7. pros. 1597, provdan za Maxmilina knete z Dietricheina, a Frantika Barbora, narozen 1604, provdan za hrabte z Tilly. Karel Euseb kne a vlada domu Liechtenteinskho, na Mikulov, vojvoda Opavsk a Krnovsk, pojal za manelku dceru sv sestry Johannu Beatrix knnu z Dietrichteina, i vldl pak na ernm Kostelci a do roku 1684. Byly to vak doby plnho padku panstv i zem, v nj uvedena byla neptelskmi vpdy i vnitnmi rznicemi. Roku 1631 kurfirt Sasky vtrhl do ech a zmocnil se Prahy. Pod ochranou Sas pili mnoz vysthovalci et do zem a uvzali se v pedel statky sv, ince sob nadji v navrcen pedelho du v krlovstv. Mezi tmi byla i nkdej pan Kosteleck, Markta Salomena Slavatova, rozen ze Smiic, se svm synem Albrechtem Jindichem Slav a tou z Chlumu a Koumberka, kter byl mezi tm za plukovnka ve vdskm vojt postoupil. Ta piedi do Kostelce ubytovala se u Adama Kouimskho, tehdejho primtora, dala bvalou svou komornou Barboru Svobodovou v mst vyhledati, i obdrela povolen od hejtmana Jindicha Odkolka z jezdce, e si sm ja koto bval vrchnost zmek i vecky pokoje prohldnouti. Kdy byla se svm synem i komornou vecko dobe pro hldla, pravila pi odchodu ze zmku potichu k synovi: Jest jet vecko pln pohromad." Slova ta zaslechla Barbora Svobodova, projevila je hejtmanovi i jinm, a od t doby rozila se veobecn povst o poklad v zmku skrvanm, a skuten nejednou bylo hledno zvlt v onch pokojch, v nich se ta pan byla del as a s vt pozornost pozdrela. Zdali se co nalezlo, nev se. Pan Slavatov odjela ptho jitra z Kostelce, ani se kdy vrtila vce. Roku 1645 plenili vdov okolo Kostelce opt krut; od t doby zpustly nkdej vesnice dan, Bohumily, Cukmantl, Drbohlavy, Penice a Mukaov. Kne Karel Euseb z Liechtenteina zemel dne 3. nora 1656 na ernm Kostelci; ddicem byl jeho 30. listopadu 1656 zrozen syn Jan Adam Ondej knize z Liechtenteina a Mikulova, vojvoda Opavsk a Krnovsk, JMC. tajn radda a ryt zlatho rouna, zasnouben r. 168 s Edmu -thou Ter. Mari knnou z Dietrichteina, kter zemel ve Vdni dne 16. ervna 1712, ustanoviv majort pro Anto nna Floriana knete z Liechtenteina vtve Gundakarsk, k nmu vykzal Slezsk vojvodstv Opavsk a Krnovsk; panstv Moravskou Tebovou, Lednici, Koldtein, imberk, umberk, Prostjov, Plumlov a nroky na vojvodstv Tnsk. Panstv ern Kostelec s Uhnvs a kvorcem odkzal dcei Marii Teresii, zrozen r. 1694, kter 24. jna 1713 v ernm Kostelci Tome Emanuele voj vodu Sa-vojskho a Karianskho, prince Soissonskho, za man -

350

Kostelec nad ernmi lesy.

ela pojala, avak ji r. 1729 dne 28. jna ovdovla. Tato vzneen pan vnovala sv jmn na konn zbo nch a milosrdnch skutk, pro n si vdn pamtky jak u souvkch tak u potomstva zaslouila. Obmezme se tuto na to, co jen na Kostelecku prospnho spsobila. V Kostelci pestavla st zmku, osvobodila msto od poddanosti (r. 1736), zaloila pit l pro 12 chudch muskho a 12 enskho pohlav, vystavla nov farn kostel; pestavla nov kostely v dan, Krutech, Poanech, Konojedech a Bylanech, ostatn n kladn obnovila, nov fary zdila a hojn nadala pi ko stelch, od r. 1624 svch duc hovnch sprvc zbavench, toti v Skalici, v Krutech, Viticch, Pistoupn, Lstiboi, Plaanech, Stolmi a Poanech; uitelm na vesnicch pojistila dskami zemskmi nov nadn, aby dti podda nch bezplatn cviili, odpustila zvtem vem poddanm do dchodu nedoplacen dluhy, a skonala konen dne 20. nora 1772 ve Vdni, kde u sv. tpna v kapli od n vystavn vedle manela svho pochovna le. Ddicem panstv erno-Kosteleckho, hinvskho, kvoreckho a od n (r. 1761) koupenho Kounickho, a (r. 1764) Ratajskho ustanovila knete Frantika Josefa z Liechtensteina, cis. skutenho tajnho radu, ko mornka a ryle zlatho rouna. Pn ten zasnoubil se roku 1751 s Marii Leopoldinou, dcerou Filipa hrabte ze ternberka^ a ddil po strci Josefovi Vcslavovi z Liechtensteina jet 30 jinch panstv; hledaje vak levy proti pakost-nici zemel na cest do lzn Spaaskch v mst Metch v Lotrinsku dne 18. srpna 1781, pozstaviv jedinho syna Aloisia Josefa, pod porunictvm bratra Karla, jakoto ddice vekerch statk. Kne Alois Josef doshl zletilosti T. 1783, zemel pak ve Vdni dne 14. bezna 1805 bezd tek. Panstv ddil po nm bratr jeho Jan Josef kne z Liechtensteina, cis. tajn rada, generl, poln marlek atd., a po jeho smrti dne 20. dubna 1836 jeho syn Alois kne Liechtensteina, kter a do r. 1859 panoval. Po nm nastoupil jeho syn Jan kne z Liechtensteina. Okresn msto ern Kostelec le na oteven plni 1206 paskch stop nad hladinou Severnho moe, 7| hod. jihovchod n od Prahy v krajin pjemn a rodn, po t pes 300 dom a 3300 obyvatel, kte se polnm hospodstvm a obyejnmi mstskmi emesly iv. Obyvatel byli 24. bezna 1736 od vojvodkyn Savojsk od poddanosti osvobozeni; ve znaku msta jsou dva muov palcty ozbrojen. Prostrann, do podlouhlho tverhranu zaloen nmst obkleno jest hlednmi, nejvce jednopatrovmi domy, mezi nimi jsou fara, bval to hrabc dm Stahrenbersk, od asto jmenovan vojvodkyn Sa vojsk koupen a nynjmu elu vnovan, kola o tech tdch, radnice, obyejn mansk dm s vkou, po ohni r. 1814 nov vystaven, lkrna, hostince a j. Zvltn ozdobou nmst jest farn chrm sv. Angela Strce

u prosted stojc, jej r. 1737 Marie Teresie vojvodkyn Savojsk pispnm zdu okolnch toho asu sem pivtlench kostel ve slohu toho asu oblbenm vystavla. Svtlost a istota vnitn pravy, vkusn hlavn olt, trnctero obraz kov cesty po stnch, varhany na kru, to ve in na vstupujcho mil dojem. Na velkm olti stoj msto obyejnho obrazu ist ze deva ezan a blm olejovm ntrem potaen socha Andla Strce. Ze staroitnch pamtek stoj zde na povenm mst v poped cnov ktitelnice ve spsob pevrcenho zvonu, na tech nohch spovajc, bez letopotu a npisu, mi strovsk to dlo konvsk ze XVI. stolet. Pochz bezpochyby ze starho farnho kostela u zmku. Krom vky na kosteln stee nen pi tom kostele jin ve. Nejpamtnj staven v Kostelci jest vak knec smek, kter se ndhern na vchodn stran msta nad celou krajinou slavn vypn. V celku zachoval tento z mek pvodn formy renaissann, jak byl u prosted estnctho stolet od pana Jaroslava Smiickho vystavn, a vojvodkyn Savojsk o dv stolet pozdji mnoh pro mny v nm provedla, tyry strany zmku jsou ke tyem hlavnm stranm svta obrceny: ped poledn stranou stoj pedhrad, jehoto k nmst obrcen brna ozdobena jest ni v se stechou, v pitvornm spsobu blm plechem pobitou, a s bicmi hodinami. Veede touto branou jsme na nepravidelnm peddvo, proti nmu se hlavn brna zmku otvr. Ped nmi stoj velik, v pravidelnm tverhranu zaloen, dvoupatrov staven, okolo kterho se thne hlubok, s obou stran vyzdn pkop a ped nm vysok val, dlem pjemnmi sady a zahrdkami ozdo ben. Kad ze ty stran zmku jest 160' zdl; v ka dm ze ty roh strm v, dole kulat, od prvnho po schod vak destihran. Tyto tyry ve maj plechem pobit, cibulovit bn s lucernami, a dodvaj Kosteleckmu zmku s ninatch krajin na severn stran velikolepho vzhledu. Poledn strana zmku, kter se nm na pedhrad pedstavuje, zmnila svj pvodn vzhled nejvce, nebo ji vojvodkyn Savojsk zcela ve slohu parukovm obnovili dala; jenom hlavn brna, ku kter se pes pkop po ka mennm most, msto bvalho zdvihacho mostu, pichz, zachovala jet svou starou renaissann vstavnost i s erby a npisy. Spatujeme toti na n pedn erb Smiickch a nad nm npis: Jaroslato Smirzicky ze Smirzic a na Kostelczy. T pn Kosteleck zmek vystavl. Vedle toho jest erb jeho manelky a nad nm npis: Katerzina z Hazenburka a na Kostelczy 1561. Ve ttu tohoto zmeckho, od vojvodkyn Savojsk pestavniiho prel tou se slova: Maria Theresia Verwitibte herzogin von Savoijen, gebohrene frstinn von Lichtenstein halt dieses schloss avfgebauet.

Kostelec nad ernmi losy.

351

Chronograf v tomto npise obsaen udv letopoet 1746. Vejdeme-li branou a prjezdem do vnitku, spatujeme prostrann, tverhran, pskovmi lverhranmi ka meny vydldn dvr; jin, od vojvodkyn Savojsk nej vce promnn sirana staven mla ke dvoru oteven, na sloupch spovajc, klenut pavlae krsnho renais sannho dla; pavla prvn jest vak zazdna, a jen v dru hm poschod se zachovala. Obrysy tchto pavla vyma lovny jsou ervenou barvou tak na tech ostatnch stra nch vnitnho dvora, co ovem pitvorn vypad. Celou vchodn stranu zmku zaujm ohromn sl s vysokmi, do polooblouk sklenutmi okny. Naplnn jest haraburdm a nebyl, jak se zd, nikdy dokonen, nebof jet ani skle nut nen. Z venku se ped nm thne vysok a irok, ka menn taras s ozdobnou ballustradou, s kterho se rozkon vyhldka do plnonch polabskch nin otvr: oko tk pes esk Brod a pes viny Boleslavskho a Ji nskho kraje a na Jizersk poho a na Krkonoe, kter se na obzoru jako mocn hradba vlasti modraj. Po nin v poped me oko bh Vdesk elezn drhy v elmi daleko sthali. Po vojvodkyni Savojsk zpustnul zmek Kosteleck, a Liechtenteinov nikdy se v nm nezdruj po del as; v jeho prostrannch mstnostech usadil se c. k. okresn ad, pak maj t pedstaven okresu ernokosteleckho a nkte knec ednci v nm sv pbytky. Ze zmku vede k vchodu pes pkop kryt chodba k zmeckmu kostelu sv. Vojtcha, stojcmu na nspu. Nen pochybnosti, e bval nkdy farnm v tomto mst, jak o nm r. 1350 prvn zmnka se in, e nleel k dkantu Kouimskmu. Nynj staven nle v onu adu kostelnch staveb, kter v echch zvltn pechod in ze slohu gotickho do renaissannho, a bylo, jak se pravd podob, v jedn dob se zmkem, toti v XVI. stolet na zkladech starho kostela od pana Jaroslava Smiickho postaveno. Skld se z jedn lodi a uho presbyteria, a vnitn prava zachovala se dosti Tern z doby Smiickch, pro e tak milovnku crkevnch i umleckch pamtek mnoho zajmavho poskytuje. Okna jsou zk, vysok, krubou ozdoben, klenba jest sfov avak polokruhov, a pasy klenbov jen slab vynikaj, jako v nidn sti nelze ji spozorovati pravch gotickch profil. Portl jest zcela renaissann a m bohatou msu. Na severn stran kostela stoj mezi lod a krem v, druhdy cibulovitou bn ozdoben, nyn po ohni r. 1842 plochou takovou stechou pikryt. een ohe byl pinou dosti neetrnho obnoven toho kostela. Hlavn olt jest dvoj, jeden s obrazem sv. Vojtcha jest jednoduch, na prkn malovan, poprsmi svatch patron eskch ozdoben. Pvodn hlavn olt sloj za tmto ke zdi obrcen, jest dvoupatrov, podobn mnohm z tho vku pochzejcm. Prostednho obrazu nen, ten se nalz nyn pod kruchtou a jest jedna z nejpednjch vzcnost zdejch. Na lpov desce z jedinho kusu, 3' irok a 5' 6" vysok, vyezno jest prac mi -

strovskou poloen Pna Krista do hrobu; soumrn skupen osob, vraznost v tvch a nn provedenost celku do dvaj dlu ceny nevedn, a nen zde dle zsluhy v mno. Na zadnm olti stoj tvero poprs, kter pr pedstavuj csae Karla IV. a Sigmunda, arcibiskupa a kardinla Jana Oka z Vlaim a sv. Jana Nepom. Posledn so cha vak pvodn mistra Jana Husa pedstavovala. Na st nch v presbyteriu vis velk obraz P. Marie Egyptsk v ohromnch rozmrech a jin drobn obrazy. elezn m oddluje prostoru v presbyteriu od lodi. V lodi stoj dva postrann olte, pedstavujc skldac archy s obrazy na prkn barvami na sdrovm podkladu malovanmi. Na olti po stran evangeli jest u prosted obraz Narozen Pn, na obou kdlech ukazuj se uvnit andl Gabriel a Panna Maria, zevnit zas vyobrazen jest na jednom kdle zakladatel kostela i zmku, pan Jaroslav Smiick ze Smiic, ped krucifixem, boha trsk postava v zlatm, velmi piln malovanm brnn a v malebnm, pebohatm kroji svho vku s tv vraznou, duchaplnou. Pi nm jsou dva mal synov. Na druhm kdle spatuje se zas jeho manelka, pan Kateina Smiick z Hasen burka, s dv ma dcerami. Malba jest mistrovsk, barvy iv a zachoval. Tyto dv podobizny nleej mezi nae nej zachovalej a nejznamenitj pamtky toho druhu, co jich jet v echch mme. Olt po stran epitol ukazuje u prosted obraz Kri sta v zahrad Gethsemane se modlcho, na jednom k dle jest obraz, jak Kristus myje nohy Petrovi, ti jin zde ptomn apotol jsou pr podobizny pn Smiickch, nev se vak kterch, na druhm kdle jest veee Pn; zevnit na kdlech pedstaveno jest biovn a koru novn Pna Krista. Tak kazatelna m tu znamenitost do sebe, e jest rznobarevnm devem ozdobn a piln na sp sob mosaiky vykldna a erby Smiickch a Zajcv z Hasenburka ozdobena. Po obou stranch kruchty jsou dv oratoria, v kterch povimnut zasluhuj star kamna s vyobrazenmi biblickch pbh a allegorickch figur. V dlab u prosted lodi jsou zdvihac dve, pod nimi sestupuje se po nkolika stupnch do hrobky, v nto cel rodina Smiickch v pti velkch a ve dvou malch cnovch velmi ozdobn pracovanch rakvch odpov. Na plochch hrubch pikrvacch deskch nalzaj se tyto npisy: /. Jaroslav baro a Smirzicz Koslelecii et Kolodiegii Dominus, Rom. Imperatoris a consiliis et aulae in regno Bohemiae curiae praefectus, obiit anno Christi 1597 die 18. Nov. hora llda noctis aetatis. suae 84. a 10 ) (Znak Smiickch.)
*) Jaroslav pn ze Smiic, pn na Kostelci a Kolodjch, m. csae rada a hofmistr v krlovstv eskm, zemel roku 1597 dne 18. listopadu v hodinu druhou v noci, veku svho 84 let.

352

Kostelec nad ernmi lesy.

II. (Znak Smiickch.) Jest to tlo onoho bohatho enicha, kler okrleno Illustris ac Generosus D. D. Sigmundus Smirzidrahou rozmarinou, perlovm vncem, penzem s podobou r cius Bro a Smirzicz, Dominus Skalam, Dube, Frid- nevsty pro nho uren na zlatm etzi, do rakve posteiny, Cumburgi, Aulebich, Horzicy et Kostelecy cis loeno bylo. Vci ty se zde arci ji nenalzaj. Silvas nigras etc. Sacrae Caesareae Majeslatis a consiV. Letha 1620 prwniho dne msyce vno a vrozeny liis et Camerarius etc. anno aetatis suae 50 placide in pan pan Gindrich Slawata z Kossumberka na DoleyChristo Jesu moritur in domo sua Pragae minori sita, ssich zernicych Geho Milosti kralowske Radda a Koferia tertia post Pentecosten 27 Maji Anno Domini mornik mge wieku sweho let 33\ s pany komisary MDCVIII. ) k postupowanj statkm vrozen Panj pani Markt Sa///. (Znak Smiickch.) lomen Slawatowe z Smiricz Manelce panj gakoito A. D. Milles. sexcentesimo undecimo XVI Februa- poruenicy nad vrozenm panem panem Gindrichem rii vita functus est in arce Skaly dieta Generosus Girim z Smiricz, bratrem gegjm, od G. M. K. narziBro D. Jaroslaus Smirziczky a Smirzicz, Dominus in zenymi do miesta Gitcina priigewsse tu tho dne mezy Skalach, Duba, Kumburgi, Gitschinii, et Kostelecii eis 23. a 24. hodinau nesstiaslnym a nenadlm od zapalenj nigros montes anno cetatis suae XXIIII. cujus corpus prachw domu panskho roztrenm s tmi pany komiin spe resurectionis hie sepultum est." 12) ssary, s ginymi stawu panskho, rytirskeho i ginymi IV. Eccles. 2. ad Philipp. I. Hiob. 19. Cap. Tae-det osobami iwot swug dokonal, geho Helo mrtwe tuto me vitae meae videntem mal universa esse sub sole, pohrbene gsauc radostnho od mrtwych wzkrisseni et euneta vanitatem et afflictionem spiritus, cu-rioque ocekawa. (Znak Slavatv.) dissolvi et esse cum Christo, sciens quod Re-demptor V malch rakvch, nyn przdnch, leelo v jedn tlo meus viveret et in novissimo de terra surrectu-rus Sigmunda Jiho, syna tohoto pana Jindicha Slavaty z Koessem. Ubi rursus circumdabor pelle mea, et in carne umberka, kter ml jen 24 nedl a 24. ledna 1619 mea videbo Deum meum, quem visurus sum ego ipse et umel; v druh bylo tlo Ladislava, syna pana Sigoculi mei conspecturi sunt et non alius. (Znak Smiickch.) munda Smiickho, kter 22 tdn ml a 18. prosince Albertus Joannes Smiriczius L. Baro de Smiricz 1600 zemel. Dominus et possessor utriusque 'Skalae, Dubae, FridZ presbyteria vedou toen stupn na v, v kter steiny, Kumburgy, Zlunicy, Dimocury, Risenburgy, Skwo- nyn vis jen jeden zvon s npisem okolo koruny: recy, Kolodiegy, Aurenowessy, Chrenicy, Giciny, Tur W lethu 1668 nkladem G. M. kniiete Karla z Lichnowiae, Nchody, Horicy, Kostelecy ad sylvas Hercy- tenssteyna prelyty." Na dolnm okraji: Goss mich Fri-I nias etc. postquam natus essem Anno Domini 1594 ad drich Michael Schenfeld in der Altstat Prag." YY|T Druh nkdy r. 1449 ulit zvon zkaen byl ohnm vn'- Decembris, vixissemque omnibus animi corporisr. 1842, a nen posud nahrazen. Sluby bo v kostele que et fortunae dotibus, quantum homini contingere zmeckm kon knz pi blzkm pitle ustanoven. potest, absque bonorum et invidia praeditissimus An. pitl pod tmto kostelem stojc byl r. 1732 od Ma23 mens. 11, d. 1 vera in Christum ducia obii An. rie Teresie vojvodkyn Savojsk pro 12 chudch muMDCXV1II. ad -^gj- Novembris, atque in hanc urnam skho a 12 enskho pohlav zaloen, kte zde mimo byt conditus, spe resurectionis et vitae coelestis sub eadem i atem a stravou zaopateni jsou. Pan Albrecht Vcslav Smiick, chtje vyhraditi koquiesco." 13) stel zmeck pro sebe, sv ednky i komonstvo, vysta11 ) Urozen pn p. Sigmund Smiick ze Smiic, pn na Ska vl v zpadn sti msta r. 1605 pro osadnky nov farn lch, Dnb, Fridtein, Kumburce, lebicch, Hoici a Kostelci nad kostel sv. Jana Ktitele, s tou vminkou, aby se v nm ernmi lesy atd., JMC rada a komo, maje vku svho 50 let pouze sluby bo utrakvistick konaly.14) Ten kostel vytie zemel v Kristu Jeili ve svm dom na Mal stran v Praze, v ter o Letnicch 27. kvtna r. 1608. hoel dne 10. nora 1756, a byl r. 1781 v nynj po 12 ) L. P. 1611 dne 15. nora zemel na zmku Skle urozen dob zase vystavn. pn Jaroslav Smiick ze Smiic, pn na Skal ch, Dubu, Kumburce, Vstavnost a vnitn prava jesl dosti jednoduch Jin a Kostelci nad ernmi vrchy, maje vku svho 24 let, jeho tlo v nadji vzken tuto pochovno jest. a staroitnch pamtek tu nen. Fara byla odtud za voj3
* ) Omrzel mne ivot mj vidoucho, e jest vecko zl pod sluncem, a vecko marnost a trpen ducha, i peji sob rozdlen bti a bti s Kristem, vda e Vykupitel mfij iv jest, a v den posledn ze zem vstanu, kde opt odn budu koz svou, a v tle svm uzm Boha svho, kterho j uzm sob, a oi m spat jej a ne jin. Albert Jan Smiick svob. pn ze Smiic, pn a dritel obou Skal, Dube, Fridteina, Kumburku, lunic, Dymokur, Risenburka, kvorce, Kolodj, Uhnvsi, Chenic, Jina, Turnov, Nchoda, Hoic, Kostelce nad ernmi lesy, narozen 1. P. 1594 \3 P T0S -, obohacen vemi dary tla, ducha i tst, jakch jen se lovku dostati me, bez zvisti dobrch v ltech 23 a v i l mscch 1 dni v prav ve Kristov skonal jsem 1. 1618 > s s listop. a v t rakvi poloen v nadji vzken a ivota vnho v n odpovm. 14 ) Tak pe Bohn v Antiquit. Eccles. distr. Curim." pag. 46; avak tak zvan rukopis Slavatv" prav to o p. Jaroslavovi Smiickm r. 1597 zemelm.

Kostelec nad ernmi lesy.

353

vodkyn Savojsk ku kostelu Andla Strce na nmst penesena. Opodl kostela stoj vedle hbitova nevysok kamenn zvonice se temi zvony, z nich m nejvt 3' 6" v prmru, a okolo koruny tento npis: Przelity gest zicon tento nkladem zadussy sv. janskho ke czti a chwale boj Marie P. a sv. J. Krtitele I P. 1728. U prosted krucifix, po stranc h plastick obrazy sv. Jana Kt. a sv. Vcslava, pak npis: Za wrchnosti G. M. K. 0. P. P. Teresiae P. J. ze Sawoye rozen K. z Lichtensteinu P. na Kostelczy, Aurzeniewsy a Sskworczy. Na druh stran obraz P. Marie, po stranch sv. Voj tcha a sv. Jana Ne p. a npis: Za Die kana W. P. Jana inka Nepaura, Sacerdote jubilato, za hegtm. vroz. p. Frantisska Lud. Brykcia, a Aurednika zadussnho P. Waclawa Wanka. Nikolao Priquei Me Fecit in Regia Vrb Junioris Boleslai. Prostedn zvon 2' 8" v prmru majc ukazuje tento npis pod obrazem sv. Vcslava: Tento zwon gest vlit na naklad zadussi s^o Jana Krtitele miestis Kostelcze nad czernima lesi ke czti a chwale boj a sh Waczlawa mucedlnika bojho a patrona ceskeho. 1624. Na protj stran obraz sv. Jana Ktitele a slova: Za Aurzedlniknw zadussnich J. W. Hrdliczki A. K. Nejmen a nejstar zvon bez letopotu pochz dle tvaru psmen aspo z XIV. stol. a m okolo koruny npis na starch zvonech obyejn:

Ao D. MCCCCIL xxt. die mensis Aprilis consecratum est hoc altare cum ecclesia a Vlili Pate fratre Germano Epo. Narratensi, Dei et apostolice Sedis gracia, in quo quidem altari continentur reliquie infra Scripte: S- Georgi M., Stephani Protho JB., Marie Magdalen. Elizabethe. Catharine V. Barbare Virg. Titulus vero S. Georgia Martiri adnotatur. Stm sel kostel dansk byl r. 1729 sbo en, a nynj od zkladu nov vystavn. Ze starho pochzej tu jen dva zvony na zvonici vis c; vt i nich m 3' v prm ru a tento npis: Tento zwon vdielan nkladem osadnich zadussy Aldassinskeho pricinienim a za Sprawy Panstvuj Kosteleczkeho Vrozenho Pana Samuele Troyana z Bylnn z Rosfeldu ode mne Jakuba Zwonarze w Miestie mladho Boleslawa. U prosted toho npisu jest znak vladyk Trojan, a na okraji velk medaillon s poprsm a slovy: Philipus Auslr. Caroli V. Caes. F." Na protj stran zvonu te se: Letha Panie 1611 slyt gest za knieze Waczlawa Cariona Rodicze Boleslawskeho w Konogedech Fararze za starssich kostelnikuw sprawowanj Wondrzege Hreichyho. Waczlawa Garolimowa z Bohumyle. Jana Prokopowa z Waldessina Zetie. Pod tm t medaillon, jako na stran pedn . Druh zvon m 2' v prmru a tento npis: Lelka Panie 1718 tento Zvon po vkradenj przedessleho Nkladem zgednan a slyli gest ke Cti a Chwale Bozy a Svatho Bartolomieie Apotola Panie. Na okraji te se: 1718 Valentin Lissiak gos mich auf der kleinen Seiden Piag.u Kostel bval do r. 1624 fililnm Konojedskho, odtud Kosteleckho. Ves dan zmizela v ticetilet vlce.

fflaxh gracta plftta itonttmts tautn."

Hodinu jih ozpadn od ernho Kostelce stvala ves JdaSn neb Altlnsn. Zbyl z n pouze k o s t e l sv. Ji u prosted lesa, hldn chatr kostelnkovou, nleejc nyn co fililn k fae Kosteleck, kter ale ji r. 1350 farnm bval v dekanatn Kouimskm. Podac pr vo psluelo ji toho asu dritelm hradu Kosteleckho. Knihy na dac kostelnch se o nm zmiuj, e r. 1398 1. ervna far zdej pronajal dvr fae nleit. 15 ) Roku 1402 21. dubna biskup German, suffragan arcibiskupa Praskho, svtil ten kostel i olt vnm, dle svdectv listiny r. 1729 v olovn schrnce nalezen: Lib. erect. XII. 3. 15.

Jin fililn kostel fary Kosteleck stj pi vsi Hozujedy, 3 hodiny zpadn od dana vzdlen. Kostel sv. Martina biskupa bval t roku 1350 farnm v obvodu dkantu Kouimskho. Stavba jest star z doby gotick; za panovn vojvodkyn Savoj sk byl r. 1769 vnit i zevnit nov ovren, preln zd a novou stechou opaten. Ve zvonici nalzaj se dva zvony, vt od zvo nae Brikcho z Cimburku ist lit, m npis vncem obtoen: Hospodine, chwalte tie wssecka dila twa, a swati twogi dobrorzeczte tobte. Chwalte Pna na cymbalech dobrze zwuczicyck, chwalte geho na cymbalech plesni plnch. Chwalte Boha w Duchu a prawdie." Po str anch vnce obrazy ss. Petra a Pavla. Na protj stran se te: Lela Panie 1577 Brykcy Zwonarz z Cymburku w nowem miestie Praskem tento cwon vdielal do Kozogtd nkladem wssech osadnich pro czest a slatcu Pana Boha wssemohaucyho, kterto zwon gest smluwen a k tomu zadussy do Kozoged zgednan skrze Vrozenho Pana Martina Ecknara t. c. aurednika panslwj Kosteleckho." Na malm zvonku se te: Der Zeit Josef Kin Pfarrer, Franz Hikl Kirchenrechnungsfhrer, Gegossen von Karl Bellmann k. k. Hofglockengiesser in Prag 1850." Tento zvon v 7., centftv.

0 lechtickch a erbovnch rodinch slavskch.

Podv Ant. Rybika.

Thnouce se k tomu, co ji nkolikrte v Pamtkch tchto i jinch naich listech veejnch pipomenuto bylo o dleitosti a platnost i zprv genealogickch a heraldickch, hledce k dje - a mstopisu vlastenskmu, podvme tuto nkter zprvy o rodinch vldyckch a erbovnch, jen nkdy v stolet XV.XVII. v mst slavi a okol

jeho sv bydlen mly a zbo zemsk i osovn t am drely. Zprvami tmito doplniti chceme vypsn nae kancionlu slavskho, kter v listech tchto podme, co se te pivedench v nm osob, jen nesly nklad na zdln zajmavho zpvnku toho. Pi tom pak jet pipomnme toto: Akoliv jsme k ptomnm zprvm 45

354

O lechtickch a erbovnch rodinch slavskch.

genealogickm uili pramen hojnch, podstatnch a z sti dosavad neznmch, nicmn jsme daleci toho, abychom je pokldali za pln a bezvadn; iinohr vysoce sob toho dme, aby pedkem ti, jen maj voln pstup k archivu msta slavi a starm knihm mstskm tam t, tyto zprvy nae dle poteby doplnili a zde onde snad i opravili a rozhojnili. 1. Koudelov Z iteilic potali se k staro itn nkdy rodin vldyck, jej prvotn sdlo byl dvr itenice nyn ji zal, druhdy nkde bl Poth na leb-sku lec a kter v stolet XV. a XVI. kvetla v Kou-rimsku a slavsku a dlila se na nkolik vtv ku p. Koudele z itenic, Niklsky z itenic i byla s Chotuchov-skmi z Nebovid, Kaprky z Nebovid a jinmi vldyckmi rodinami v okol tom usedlmi spznna. V erbu nosili Koudelov a ostatn jich strcov z itenic" : zlatou ko runu otevenou, z kter vis tr rolniek zlatch v poli blm, a co klenot nad hclmem dv kdel orlich, z nich prav bylo lut, lev pak bl a na nm tr rolniek zlatch vedle sebe poloench. Co nejstar nm znm d rodiny t pipomn se Michal Koudele se itenic, jen byl jednm z nejped njch rad a ptel Jana iky z Trocnova, vojvody husitskho, kter i umel v klnu tho Michala u Pibyslavi pod hrukou, a jen to i obdrel, e tlo ikovo pocho vno v slavi," jako to teme v jednom rukopise v univ. bibliotce prask chovanm.1) V stolet XV. a XVI. dreli Koudelov z . pi most slavi a v okol jeho rozlin zbo pozemsk a pichzej asto co svdci, rukojm a t. p. v listinch veejnch a soukromch v archivu slavskm chovanch. V tituli r. 1534 vydanm teme Vita K. z . na dvoe v eici v slavsku, a v tituli z r. 1556 Augustina a Nalanaela K. z . Tento drel tolik dvr v eici a v Starch lebch a pichz zhusta v listinch slavskch z doby t pochzejcch, jako i spatujeme erb a jmno jeho mezi dobrodinci, jen vedli nklad kancionlu slavskho. O tomto Natanaelovi K. z . teme i ve ve pipomenutm rukopise praskm, e byl pravnuk jmenovanho Michala K. a e byl lovk dobr, pobon a hodnovrn, chovaje se jak na ctnho ryte zle, a maj e sv s yn y, e d o b r ho ob co vn j est, z dobrho stromu i bude dobr ovoce." K r. 1582 pipomn se Jan K. z ., kter zapsal manelce sv Helen z Vesce 100 kop gr., kteto manel sob tak na p pad smrti vzjemn oddali a postoupili zbo sv. E) V tituli z 1589 pivd se Natanael K. z . na dvoe v eici, jen byl syn nebo vnuk ve eenho Natanaela K. a jest posledn nm znm potomek staroitnho rodu toho, dle nho a podnes slov dvr Koudekm" na lebsku u Vrd i rybnk Koudelovsk tamt lec. 3)
) Viz as. Mus. 1844 st. 303. * ) B . Z. 23 5 . G . 7 a 8. ') Sommer: asl. Kr. str. 24, 25 & 32.

2 Niklskov (Mikulov) z tenic

byli stejnho kmene s pedelmi Koudeli z . a tolik v slavsku druhdy usedl. Na zatku stolet XVf. byl Jan Niklsek z . v dren statku Chotouchova, klteru Szavskmu nkdy nleitho a jemu v jist sum zapsa nho. Koupiv pozdji zbo to od opata kltera eenho, vymohl toho sob pi krli Ludvkovi, e majesttem, jeho datum na hrad Pra. v ptek po penese n sv. Vcslava r. 1523, schvlil trh ten a dovolil, aby on, Jan N., napototn zbo to ddin dreti mohl. 1)T Jan, jen se pipo mn jel v tituli k r. 1534 mezi osobami vldyckmi, zstavil po sob tvero syn: Vcslava, Hendricha, Mikule a Petra, kte se r. 1542 rozdlili o statek otcov sk. 8 ) Dle titule z r. 1556 dreli tehd tito brat: Vcslav Chotouehov, a Mikul s Petrem Boetice. Roku 1561 koupil Mikul jet od Eliky z Landteina sta tek Beany3 ) a 1565 Petr od Jana Popela z Vesce Raevice.*) 11. 1588 vyfrejmaril ve jmenovan Mikul N. od Jiho Hostaovskho z Petrovic statek Vostrov, dada mu za dvory sv v Beanech a Peckch i jistou sumu penitou; 5) zemel vak ji roku na to ptho, pozsta viv dle kaftu svho v pondl po sv. Matji r. 1590 do desk vloenho6) statek Vostrov a Jelany Adamovi N., synu bratra svho Hendricha. Statek Chotouohov zddil po Vcslacovi N. z .. jen se pipomn jet k roku 1569, syn jeho Mikul, kterho v tituli r. 1589 vy dan m teme jet co dritele zbo toho. Dalch zprv o rodin t jsme vak nemohli vyhledati, a podob se, e v stolet XVII. docela zanikla.

3. Chotonchovti z Nebovid byl staroitn

rodina rytsk, kter ji v XIV. stolet zpisn drela n kter vesnice klteru Szavskmu nleit, je csa Sigmund nkdy knzi Bedichovi Kolnskmu zastavil, po nm se dostaly osobm jinm. Mzi statky tmito byly i ATebovidy a Chotouehov, kter ku konci stolet XV. pely v ruce ve jmenovan rodiny, jen se pak dle nich napotom psala a nazvala, akoli v prodlen stolet XVI. zbo to dostalo se jinm, erbem nebo krv s n spznnm rodinm Kaprkm s Nebovid, Koudelm a Niklskm z itenic a j. Chotouchovfi z Nebovid dreli na zatku st. XVI. dvr itenick a jin zbo v slavsku, jako i domy a dvory soovn v mst slavi. Jmenovit sedl tuto asu toho Jan Chotouchotsk z N., jeul po shoen desk zemskeh r. 1545 ddiny sv pozemsk znovu do desk vloiti dal,1) a pipomn se asto v listinch soukromch z asu
) D. Z. 3. G. 10.

*) D. Z. t. D. 5.
*) ) *) ) )

D. Z 55. C, 26 vklad die, ter po kov nedli r. 1561. D. Z. 57. K. 15. D. Z. 69. B. 27. D . Z. 2 5 . E . 2 4 . D. Z. 250. J. 9.

O lechtickch a erbovnch rodinch slavskch -

355

toho pochzejcch co svdek, rukojm atd.a) Krom jmenovanho zbo itenickho byla rodina ta asu toho v dren jinch jet statk tu v slavsku lecch, z nich Vcslav Ch. z N. r. 1554 prodal msteko Podol s psluenstvm Sigmundovi udovi zenec, a ) a r. 1556 statky Vinae a st Vlaic Janovi Trkovi z Lpy. 4) Souasn drel tehd Jan Ch. z N. tak statek Kluky, jeho jmno teme t mezi dobrodinci, jen r. 1557 miniaturami dali ozdobiti kancionl slavsk, jako i Vcslava Ch. z N., kter te hd sedl na dvoe osovnm v slavi. 5) Takt nleely toho asu Vlce Chotouchovskm z N., z nich Vcslav Ch. z N. na Vlacch na snmch r. 1569, 1571, 1573 a 1574 odbvanch zvolen byl za vbrho posu dnho v kraji sl. 6 ) Ku konci stolet XVI. byla rodina tato i v dren rozshlho zbo lebskho; jako se v tituli r. 1589 vydanm pipomn Jindich Ch. z N. na lebch, kter na snmu obecnm tho roku dranm s Jikem Pibyslavskm J. M. C. rychtem v slavi zvo len byl za vbrho p osudnho v kraji tom. 7 ) Syn jeho Jan Hendrich na lebch byl r. 1595 komisaem k vy brn dan a r. 1601 vbrm posudnho v slavsku; drel tak Hostaov i pichz mezi osobami na snmu r. 1608 odbvanm. 8 ) Jmenovan hrad lebsk a statek Hostaovsk peel po smrti Jana H. Chotouchovskho na Vcslava Ch. z N., jen ml za manelku p. Alenu Bohdaneckou z Hodkova. T prodal panstv lebsk panu Hemanovi ernnovi z Chudenic za 60.000 kop gr. m. a koupil za to dm na Horch Kutnch Hrdek nad Pachem" een, v nm potom pebval. R. 1618 byl zvo len od odpoilch stav evangelickch s nkolika jet sousedy Kutnohorskmi za prozatmnho sprvce stbrnch hor Kutenskch; avak zemel jet toho roku v msci z a pochovn jest v kostele sv. Barb ory tamt; nebo jsa mu prchl, hnviv a svrliv dal se v mst slavi v ptku jakous s vojky stavovskmi, v n jest smrteln postelen. Pozstal vdova jeho pan Alena z Hodkova provdala se roku na to ptho za p. Vcsl. Her. Libtenskho z Kolo vrat, jemu pinesla za vno zbo po prvnm man eli zddn, Hrdek a j.9) Vcslav Ch. z N. zemev bezdtek byl, jak za to mme, posledn musk potomek staroitnho rodu svho, kter s nm tak zanikl; nebof ani v dskch zemskch ani v jinch listech, veejnch nepi pomn se vce rodina tato.

4. Kaprkov z Nebovid byli rodina vldyck tho pvodu a erbu, jako ve vypsan Chotou chovt z Nebovid, jen tolik v stolet XVI. v krajin 2 ) Arch. sl. ') D. Z. 51. A. 13 dle vkladu v sobota po sv. ofii r. 1554. ) D. Z. 5 1 . K. 10. *) Arch. sl. ) Snmy. 7 ) Tamt*. ) Tamt. 9 ) Daickho Pamti Kut. Pamtky V. str. 37.

slavsk sv bydlen mli a zbo tam dreli. Tak byl jme novit okolo r. 1530 Vcdav K. z N. v dren ddin u itenic dvor a to poplunho bl Poth lecho, jeho dcera Dorota se provdala za Vcslava Halase z Radimovic; v tituli k r. 1534 pipomn se pak Jiik K. z N. mezi osobami stavu vldyckho. Tento uvzal se po smrti ve jmenovanho Vcslava K. z N. v grunty jeho itenick, kter drel po nm r. 1538 syn jeho Jan K. z N. Tohoto tud pohnala ve pipomenut Dorota Halaov z Nebovid r. 1540 k soudu zemskmu, dokldajc se mti lep prvo k ddinm tm, co ddika otce svho Vc slava K. z N.1) Avak dalch zprv o rodin tto ne mme, a podob se, e ji v prodlen stolet XVI. vymela, kdeto pbuzn j rodina Chotouchovskch z N.jako ve vypsno kvetla jet v stolet XVII. 5. OnOVt Z OnOVa (Vonovt z Vonova) nazvali se dle prvotnho sdla svho Onova, v bvalm Bechysku lecho, a nosili v erbu: mlnsk kolo plen barvy bl v poli modrm a nad helmem otevenm co klenot t kolo, z nho vynik tr blch per ptrosovch. I tato rodina sedla v stolet XV. a XVI. v slavsku, drc pi mst slavi grunty osovn a v okol tamnm zbo pozemsk. Nejstar nm znm d rodu toho jest pano Jan z Onova, jen vedle jinch pn a vladyk z kraje slavskho pivsil peef svou k listu stinmu, dne 2. z r. 1415 otcm v Kostnici shromdnm pro uplen Jana Husi a Jeronma Praskho zaslanmu. 1 ) V druh polovici stolet XV. pipomn se Vilm z O. co rukojm v listu Oldicha Kramoina p. Zdekovi z Postupic na 15 kop gr. platu v Kozojedech svdcm, jeho datum 26. nora r. 1453.a) Ku konci stolet toho sedl na dvoe osovnm pi mst slavi pano Jan z O., jen zhusta pichz v soukromch listech tamnch osob vldyckch i mstskch co svdek, rukojm a t. p. a to k r. 1483, 1494 a 1496.3) V stolet XVI. byli Onovt v dren statku Bestvin v slavsku, jako se znamenit v tituli z r. 1534 pipomn Vcslav V. z V. na Bestvin. Mimo to nleela tu rodin t tehd i jin jet zbo; tak drel Jan V. z V. statky V a Veselsko, kter vak r. 1569 prodal Barboe likovn, manelce Frant. hrabte z Thurnu,4) a statek Nedraice, jej tolik prodal r. 1588 Bart. Letinskmu z nopouova. 5) V tituli z r. 1581) teme jet Jana V. z V. na Bestvin, kter jest posledn nm znm musk potomek rodu toho. Dcera jeho Cecilie provdala se za Kristofa Kapouna z Svojkova na Valeov a Hlucch a pipomn se na zatku st. XVII. co pan na Bestvin; pamtka jej zachovala se v tamnm
) D. Z. i . E. 19 . ) Arch. esk III. 188. 2 ) Tamt III. 552. *) Arch. sl. ) D, Z. 5 9. G. 16. dle vkladu v stedu po sv. Divii r. 1569. s ) D. Z. 69. M. 6. dle vkladu v sobotu po sv. Martinu 1588.

45*

356

O lechtickch a erbovnch rodinch slavskch.

chrmu, k nmu spolen s manelem svm r. 1610 a 1617 slti dala dva zvony, j en se tam a dosavad spatuj. 9 )

6. Hamernkov z Boejova- Mezi sousedy

slavskmi spatujeme v druh polovici XV. stolet tak rodinu Hamernk z Boejova, kter uvala v erbu svm: dvou krate ili inotyk havskch keni peloench. Erb tento i jmno ukazuje zejm k prvotn ivnosti ro diny t, toti k havstv a hamernictv, kter v stolet tom mimo Horu Kutnou znamenit a valn v slavsku se provozovalo na panstv Ronovskm, Ledcskm, Pibyslav skm a Polenskm. Za as krle Jiho sedl Vcslav Hamernk z Boejova na dom v slavi a dvoe eenm ^dtinn" (sic) v pedmst slavskm lecm. T inil mnoh sluby platn krli jmenovanmu, a proe toho obdrel, e krl Ji osvobodil een dm a dvr od vech losunkv do komory krl. i k obci do 20 kop gr. vychzejcch a zapsal mu pl lnu rol k dvoru Druhonickmu nleitho v 200 kop gr., k emu i obec slavsk pivolila. Vsady tyto schvlil napotom t krl Vladislav II. a uinil Hamernkovi i tu milost, aby z domu a dvoru toho przden byl vech vojen" (povinnost a dvek v as vlen). Velik osovn zbo toto i s vsadami a majestty k nmu se vztahujcmi postoupil Vcsl. Hamernk listem, jeho datum v ptek ped sv. Luci r. 1478, panoovi Vcslavovi Rezkovi z Vesel a manelce jeho Kertrud v slavi. 1) Prodav takto statek svj v slavi odebral se V. Hamer nk do Prahy, kde se osadil na Starm mst v tvrti Mikulsk, dre tu jet na zatku stolet XVI. dm jako i jin zbo a platy pozemsk, a odkzav na smrteln posteli kostelu sv. Mikulskmu nkter platy v Oujezdci.2) Dalch zprv o rodin t nemohli jsme vyhledati, kter snad ji v prvn polovici ve eenho stolet zanikla. 7. R e z ko v Z V e s e l . E r b o v n r o d i n a R e z k % Vesel, k n nleel ve piveden Vcslav Rezek z Vesel, byla takt v stolet XV. a XVI. v slavsku usedl, a nosila v erbu : pazour pta, stelou k prav stran pro tknut. Vclav R. s V. drel v druh polovici stolet XV. dvr Nebovidy, jej sfrmaril s Vcslavem Hamernkem, jako ve povdno, za dvr a dm v slavi. R. 1483 od prodal rybnk jeden obci slavsk') a pozdji dvr svj svobodn dtinn" s 7 lny ddin Martinovi Bojanovi,
) Sommer: sl. Kr. st. 278. *) Svdkov trhu toho byli: PP . Pavel zJenteina a Skal, Samuel z Hrdku a Valeova, podkomo kr. esk., a panoov: Leva z Mostov, mstokomornk kr. C., a Mati z Rudnice, ednk a psa desk zemsk. (Arch. st.) 2 ) D. Z. 3. E. 1 . *) Svdkov trhu toho, jen uzaven byl ve tvrtek ped sv tost, byli: Samuel z Hrdku a Valeova, podkomo' kr. .; Jan z Onova, Jan Charvt z Ostrova a Jan Knayslik z Osvtfna. Rybnk pak ten slov a podnes Rezkotsk. (Arch. sl. a Sommer sl. Kr. st. 25.)

souseda tamt.2) Vslav R. z V. zplodil s manelkou svou Kertrudou z slavi dv dcery, Magdalenu a Reginu, kter po smrti otce svho trhy o rybnk a dvr jm uza ven k ruce obce slavsk a Kateiny Bojnov z slavi r. 1494 obnovily a schvlily. 3) Pan Kertruda provdala se na to za Jika Rezka, blzkho pbuznho pe delho manela jejho, jemu r. 1496 pastorkyn jeho Magdalena Rezkova postoupila velik sv prvo k domu po otci svm v slavi zddnmu. 4 ) Dm ten drel pak po smrti Jiho a Kertrudy Rezkovch syn jejich Jik R. , prodal jej vak r. 1525 Martinovi Kivolkovi, hornkovi od Hor Kuten, 5) kter vak nezstal dlouho v dren jeho, postoupiv jej trhem p. Mikulovi Humpoleckmu z Rybenska, jen r. 1533 doplatil 110 kop gr. sumy trn Vcslavovi, synu eenho Jika Rezka. 6 ) Rezkov z Vesel nepipomnaj se na to vce ani v titulch ani v dskch zemskch, a jak se podob, zanikli ji v prvn polovici stolet XVI. mezi rodinami mstskmi.

8. Humpolet Z Rybenska. Praotec rodiny

tto, zhy v stolet XV. vldyctvm nadan, byl jaks Koika rodem z Humpolce v slavsku, dle nho nazvali se pak potomci jeho : Koikov Humpolet z Rybenska, nosce v erbu: blou hlavu koskou se zlatmi udidly v poli mo drm a nad helmem co klenot tut hlavu. Ku konci stolet XV. drel Mikul Koka svobodn ddiny Bojanovsk pi mst slavi, kter syn jeho tpn r. 1531 prodal tpnovi eznkovi. 1) Okolo r. 1533 koupil, jako ji ve pipomenuto, Mikul Koka Humpoleck z Rybenska od Martina Kivolka drn svob. Rez 2 ) I Bojanot pokldali se pozdji mezi erbovn rodiny slav sk, pce se z Ramen Lhoty, dle dvoru poplunho v slavsku (nyn k Peckm nleitho), v jeho dren tehd byli. V tituli z r. 1534 pipomn se Sigmund Bojan z Kamene Lhoty, kter ui nil r . 1545 pozen o statku svm (D. Z. 42. E. 7.), a jeho potomci pichzej v dskch napotom jet v stolet XVII. a XVIII. Znamenit pipomn se tam (D. Z. 455. L. 20) kaft Adama Ignce Bojana z Kamenn Lhoty dto. 9. ledna 1769, kterm z dil za ddic e sv Vojtcha, syna bratra svho Vcslava, a Vojtcha, syna vnuka svho Frantika B. z K. J ) K listu tomu, jeho datum v ter ped ev. Filipem a Ja kube m r . 1494, p i v sili co sv d, kpv pe e ti s v : P. Stvala Chlum u a Komberka, hejtman kraj sl., a panoov Jan z Dlouh Vsi na Tupadlech a Jan z Onova. (Arch. sl.) ) Svdkov dobr vle tto, ve stedu ped sv. M Magda lenou sepsan, byli: P. Jan Spetle z Prudic na lehch, a panoov : Jan z Dobr na Krchlebch a Jan z Oniova v slavi. (Arch. sl.) 5 ) K potvrzen lto smlouvy trn, v ptek u vigilii sv. Jana Kt. 1. 1525 uinn, pitiskli peeti sv: Jik Zygele z Choce nic, Mikul i Prachan, Kritof Smek z Vrchovit a Prokop Pregle z llkue, spoluhornci na Horch Kutnch. (Arch. sl.) 6 ) Vzcn a bohat nkdy rodina Rezk z Vesel byla tehd ji tak na padku, e Vcslav Rezek neml vce ani sv peeti erbovn; proe k listu na vyplacen sumy t v sobotu ped zv stovnm pna Krit pann Marii (sic) 1. 1533 zdolanm pivsil na msto jeho ]> Jim Chotuchovsk z Nebovid a v slavi peef svou; takt speettli list ten co svdkov: Vcslav Hotick z Ho stie a Prokop Lukaveck z Lukavic na Tupadlech. (Arch. sl.) ) Atch. sl.

O lechtickch a erbovnch rodinch slavskch.

357

fcovsk tamt, a pipomn se s Janem H. z R. t- v tituli r. 1534 vydanm. Jan H. z R< ml za manelku pan Ludmilu z itenic, s n zplodil patero syn: Jika, Zdeka, Pavla, Vcslata a Kritofa. T byl njak as ednkem na Moraicch a pozdji na Ronov, a koupil r. 1550 od Mikule ze ttnho dvr v Mikulovicch za 300 kop gr., 2 ) jej vak brzy na to prodal a koupil za to od p. Vilma Trky statek Vesec. 3) Tho asu roku 1545 drel Zdenek H. z R. dvr osovn v Chrudimi, kte r r. 1552 f. 5. ped Bonifcem postoupil trhem Janovi z Vrbice.4) Pi mst slavi pebvali tehd z rodiny t Mikul H. z R. na dvoe svobodnm, pak brat Vcslav a Kritof H. zR. 5 ) Z brat tchto dostal se pozdji Vcslav H. do Moravy za ednka na panstv Perntein sk, a zplodiv s 2 manelkami Annou Krlickou z Ostrova a Marktou Oujezdeckou z Moraic syna Jana Jiho a dcery Elibtu a Ludmilu, zemel r. 1591 v 67. roce vku svho, byv pvodcem nov ili moravsk linie Humpoleckch 1 Rybenska. Jmenovan prv Jan Jii H. z R. vzdlav se v mladosti sv v umn liternm a prvch, seznmiv se na cestch svch s obyeji a jazyky nrod cizch, byl psaem menho prva zemskho v M. Mor. (1593), nabyl zbo Osovskho a Rojetinskho a zplodil s manelkou svou Johankou isnickou z isnice syny Vcslava a Sigmunda.6) Pro vrn a platn sluby, jako i ctn a lechetn za chovn sv poval Jan Ji H. tehd obecn dvry vnosti panovnk i stav moravskch, proe mu tak cis. Mati majesttem na hr. Pra. v sobotu po sv. Janu K. r. 1616 danm polepil erb jeho pirozen, a dovolil, aby jako se pedkov jeho od starodvna psvali Humpolet Ko&kov z Rybenska on a budouc potomci 1 linie jeho pochzejc napotom Humpolet Osovcov a Rybenska se psali a jmenovali. 7) T Jan Ji H. zskal ob i nemalch zsluh tak tm, e sebral phony a nlezy z desk Brnnskch od r. 1406 a do r. 1598 (Codex Humpolecianus), pak uinil extrakt ze vech re gistrv zemskch, puhon, nlez a pamt mor. od r. 1406 a o r. 1598, na to generln register Brnnskch a Olo mckch phonv a nlezv od r. 1405 a do r. 1495, a sebral pamti a naueni v Mark. Mor. od r. 1535 a o r. 1556, a od r. 1556 a do r. 1585. 8 ) Potomci jme' ) D. Z. 49 . K. 8. J ) D. Z. 52. N 8. ) Arch. Chrud. ') Dle listu hlavnho, jeho datum den sv. Ji r. 1 5 5 1 dlun fcyla p. Johanka Kropku se Skalky bratm tm 150 gr. . Svd kov listu toho hli: Ycsl. Cholouchovsk z Nebovid, eho Bo rovsk t Borov a Jan Puchersk z Puche na Puchri. (Arqh. s.) R ) Paprockhd Diadochus o st. ryt. st. 350, kde se nad to pe o Janovi JiMm H. takto: e byl lovk vdom morm mul tarum natioBUm, k tomu ingenii non vulgaris, v mladosti umnm svobodnm se obraje.B 1 ) Viz snm obecn, v Brn v ptek po sv. Bartolomji r. 1617 drian, a majestalia cis. Matie z r. 1616. 8 J Codex Humpolecianus choval se druhdy pi magistrte

novanho Jana Jiho H. z R., Osovcov Humpolet z R., kvetli jet dlouho v stolet XVII. na Morav a dreli tam mimo zbo pozemsk i domy a dvory osovn, jako jmenovit se pipomn k r. 1636 Ji Zdenk H. z R. na dom v mst Meze. Z esk linie Humpoleckch z R. (Kok H. z R.) nalzme jet k r. 1580 Jana H. z R. a r. 1584 Vcslava H. z R. v dren zbo zemskho v cechch; avak napotom nemohli jsme ani v tituli k r. 1589 ani v po zdjch snmch a dskch nikoho vce z rodiny t vyhledati. Ku konci pipomnme jet, e druhdy kvetli v slavsku tak Humpolet % Nelechova a Humpolet z Bukovce. O onch viz Pamtky IV. st. 94; o tchto piv dme, e se jim dostalo hodnosti erbovn teprv v stolet XVII., kde Jan Humpoleck majesttem, ve Vdni ve stedu ped sv. Luci r. 1635 danm, obdaen byl erbem a titu lem z Bukovic;9) t byl del as ednkem na panstvch Trkovskch a jmenovit v Ledi, kde napotom drel i dm a grunty osovn. Avak ob tyto rodiny nebyly * Humpoleckmi z Rybenska ani krv ani erbem spznny. 9- Hjko v Z B ezme. Tato rodina nazvala se dle prvotnho sdla svho Bezmie v bvalm Vltavsku u Votic lecho a drela na zatku stolet XVI. ddiny t v slavsku. Znamenit pak byla rodina ta v dren rychty vsadn a jinch grunt osovnch pi mst slavi. V tituli r. 1534 vydanm teme Petra H. z B., kter sedl tehd na een svobodn rycht, avak prodal ji pozdji s jinmi grunty svmi obci msta slavi, nae tak krl Ferdinand I., listem na hr. Pra. v ptek po obrcen sv. Pavla na vru r. 1540 danm, trh ten schvlil a dovolil, aby slavt rychty a grunt tch k rukoum obce sv uvati mohli.1) O potomcch jmenovanho Petra H. z B. nemohli jsme nieho vce vyhledati, a proe mme za to, e erbovn rodina ta nedlouho na to docela vymel a.

10. Petrovit a Hostaovt z Petro VC Vldyck rodiny tyto byly stejnho pvodu a u valy i tho erbu; toti ruky zbrojn a pod rameno. v psti kop drc; prvotn pak sdlo jih byly Petrovice bl ervench Janovic lec. Petrovit z Petrvic zstali del as v dren statku Petrvic, odkud se i nazvali Petrovit (Petrovt) z Petrovic*. Na zatku stolet XVI. nleely jim vak i ddiny nkter v okol msta slavi, kde se a podnes na statku Kesetickm rybnk jeden dle nich nazv Petrovskm".') V tituli k r. 1534 teme Jana, Martina a Sigmunda Petrovsk z Petrvic. V druh polovici stolet toho sedl jeden d rodiny t i v mst slavi, toti: Petr Petrotsk % Petrotie, kter, jak se
Brnnskm, ostatn sbrky a spisy prvni Humpoleckm zdlan chovaj se v archivu Rejhrsdskm. *) Majestalia cis. Ferd. III. v dvo. kane. M Majest. krle Ferdinanda I. k r. 1540. ') Sommer s \. K, st, 35.

358

O lechtickch a erbovnch rodinch slavskch.

podob, nemaje ddic pirozench, pijal r. 1552 ptele svho Jindicha k erbu a tituli, aby se on napotom psti mohl Petrovskm z Petrovic" a uvati erbu ve vypsanho.2) O tom vak, jak dlouho asi potomci tohoto Jindicha P. z P. pi mst slavi nebo v okol tom zst vali, nemme irch znmost. Hostaovt z Petrovic. Vtev tato vldyk z Petrovic nazvala se dle statku Hostaovskho v slavsku, jej zhy na zatku stolet XVI. drela. Na snmu r. 1517 pipomn se ji Heman H. z P.; okolo r. 1530 drel zbo to Sigmund H. z P., po jeho smrti a to jet ped shoenm desk zemskch (ped r. 1541) prodal je vak porunk sirotk jeho Adam z an Vcslavovi Tunchodskmu z Pobovic, a vloil je potom r. 1542 k ruce jmenovanho novho dritele zase do desk. 3) Potomci ve eenho Sigmunda H. z P. dreli jet po cel stolet XVI. zbo zemsk v slavsku, z nich spatujeme r. 1583 Jiho H. z P. na snmu zemskm; t koupil od Jana Myky ze lunic r. 1587 statek Vosrov; 4 ) avak sfrejmaril jej ji roku na to ptho s Mikulem Nikiskem z Zitenic za dvory poplun v Beanech a Sekch a jistou sumu penz. 5) Ku konci XVI. a na zatku XVII. stolet drel Jan Divi H. z P. statek Kbely, kter vak r. 1617 prodal Karlovi Hlavovi z Vojnic. 6) S Janem tmto miz vak i del zprvy o rodin Hostaovskch z Petrovic.

co svdek neb rukojm; 3 ) takt spatujeme erb i jmno jeho mezi dobrodinci kancionlu slavskho. S rodinou Borovskch z Borov spznni byli Pset z Borov, jen tho asu tolik pi mst slavi zstvali, z nich Mikul Pseck majesttem krle Ferdinanda I., jeho datum na hrad Praskm v ter po sva tm Stanislavu 1. 1542, nadn byl tm erbem i titulem, kterho pbuzn jeho Borovt z B. uvali.4) Jak dlouho vak napotom ob tyto rodiny jet v slavsku zstvaly, nen nm vdomo. Pipomnme vak, e souasn s vypsanou slavskou rodinou Borovskch z B. kvetli i v mstech Praskch Borovt z Borov, jich praotcem byl Baltazar B. z B., na snmu r. 1554 do stavu vldyckho pijat; avak nebyli s slavskmi strci z Borov ani erbem ani jinak spznni.

12. Ledarov ze Sioiin. K rodinm erbovnm

pi mst slavi a v okrlku jeho v stolet XVI. usedlm nleej tak Ledarov ze Sinu. Prvn, jen v ro din t vzdlanost a zmonost nad pedky sv vynikl, byl Jan Ledar, kterho krl Ferdinand I. majesttem na hrad Pra. v ptek po sv. Ji r. 1556 danm povil do stavu vldyckho, nadada jej erbem a titulem ze Sinu.1) T pipomn se aslo v rozlinch listinch soukromch v archivu sl. chovanch co svdek neb smluvce, a m val tak astenstv v rozlinch veejnch jednnch krajskch i zemskch; tak ku p. na snmu r. 1558 byl mezi osobami z kraje sl. k porovnn prv mstskch s zze nm zemskm zvolenmi a t. p. Tho Jana, pak Simona Ledara teme t mezi dobrodinci, jen nesli nklad na ozdoben kancionlu slavskho r. 1557 sepsanho a illuminovanho, z nich onen potom r. 1561 ve tvrtek po sv. Jeronmu pijat byl do stavu vldyckho 2 ) a koupil r. 1564 dvr v Tupadlech po Vcslavovi Hotickm z Hotic pozstal, 3 ) a r. 1565 rybnk bl Poth od Jiho Amchy z Borovnice, a pipomn se jet k r. 1570.5) Avak podob se, e rodina tato ji v prodlen st. XVI. v slavsku zanikla, jeto se napotom ani v titulch ani v dskch zemskch o n vce zmnky nein.
) Arch. sl. *) Majesttem kr. Ferdinanda I. z r. 1542. ') Erb J. Ledarovi d an vypisuje se takto: tt lut barvy, v nm jsou u prostedku a do polovice ttu dva ern trychy po ikem, z kterch pl ptka noha (gryfa) ervenho a rozk dlenho s rozavenmi pysky a nohama rozdlenma k prav stran vynik; nad ttem le kol heim a na nm toenice lut a ern barvy s rozletitmi feflky, z ni pikryvadla tch barev s obou stran ttu dol vis; nad tm vm pl ptka noha drcho me dobyt v pazouch tm spsobem jako v ttu se vid. (Majest. kr. Ferd. r. 1556.) Titul ze Sinu" vyvolil sob Jan Ledar dle starho hradu Sinu, jen leel nkdy bl Hor Kuten a ve vlce husitsk tehdejm dritelem, Janem Rohem, povstnm se stal. ' 2 ) Reg. Stav. 44. H. 25. a D. Z. 14. F. 27. J ) D. Z. 56. O. 9. Vklad v ter po promnni P. Kr. 1564. ) D. Z. 57. H. 1. Vklad v sobotu po B. Tle 1565. 5 ) Arch. gub. esk.
3

11 . Borovt Z Borov byli vzcn a bohat rodina patricijsk, jen v stolet XVI. v mst slavi kvetla. Prvn, jemu se z rodiny tto dostalo hodnosti erbovn, byl eho Borovsk z Boro v, kter pro sv lechetn zachovn obdrel od krle Ferdinanda I., majesttem v Znojm ve tvrtek po nedli Invocavit 1. 1535, t milosti, aby mohl uvati erbu a psti se z Borov. ') T obdrel od prv jmenovanho krle list mocn, je ho datum v Praze v ptek po sv. Lucii r. 1541, aby mohl o zbo svm mezi ivmi a mrtvmi pozen initi.2) Syn jeho tolik eho B. z B. drel v druh polovici XVI. dvr svobodn v slavi, n pichz v tituli z r. 1559, jako i v rozlinch listech soukromch z r. 15501556
*) K listu na toto pijeti k erbu a tituli v slavi v sobotu po sv. Florinu r. 1552 zdlanm pivsili peet svch co svdkov: Jan Sludeneck z Painvsi na Krchlebch a Mikul Humpoleck z Bybenska. (Arch. sl.) 3 ) D. Z. 1. E. 7. *) D. Z. 68. G. 11. Vklad ve tvrtek po 3 krlch r. 1587. 5 ) D. Z. 69. B. 27. Vklad v ter po sv. Marku r. 1588. *) D. Z. 190. L. 30. Vklad v pondl ochtb B. Tla r. 1617. ) Jak se podob, pochzel praotec rodiny tto z msteka Bor ov v slavsku, dle nho pijal eho Borovsk i titul z Bo~ rot. Erb Borovskch z B. vypisuje se takto: tt erven, v nm jest u prostedku pl berana blho s pednma nohama, drc hlavu k vrchu; nad ttem kol heim, na kterm pikryvadla erv enou a blou barvou potaen a nad tm otonik nebolito vnec zelen, z nho vynik pul berana blho tm spisobem co v ttu." 2 ) Majestalia kr. Ferdinanda I. % r. 1541.

O lechtickch a erbovnch rodinch slavskch.

359

13. Hraditt Z Hradit. K erbovnm rodi nm, jen v stolet XVI. pi mst slavi zbo osovn drely a tam bydlen mly, slu pisti t rodinu Hraditskch z Hradit ; praotcem jejm byl Ondej Hradi sk, kterho krl Ferdinand I. majesttem, na hrad Pra. v sobotu po Svtosti r. 1556 danm, obdail erbem a titu lem z Hradit".') T Ondej H. z H. spatuje se mezi dobrodinci, kte r. 1557 zapravili nklad na zdln ozdob nho a ji asto jmenovanho kancionlu slavskho. Avak nedostalo se nm dalch zprv o rodin tto; tu d nevme jak dlouho asi je t v slavsku nebo jinde kvetla a sstvala.

14. Pibyslavt z ftlodlfkova. Pedkov

rodiny erbovn tto pochzeli, jak k tomu pjmen jej ukazuje, z Pibyslavi; usadive se napotom v slavi na byli tu trhy, ddictvm a satky manelskmi zbo a grunt osovnch, a dreli tak pednj ady mstsk. Zvlt vynikl ku konci XVI. stolel Jiik Pibyslavsk uenost, rozafnost a zmonost, sedl dlouh lta v rad mstsk co konel, bval na snmch jmenovn bernkem krajskm (ku p. r. 1595 a j. v.) a spravoval del as dleit a obtn ad J. M. C. rychte v rn. slavi. Pro jeho lechetn zachovn a sluby vrn propjil mu csa Rudolf II. majesttem, jeho datum na hrad Pra. ve stedu den sv. Vojtcha (23. dub.) 1. 1602, hodnost vldyckou, aby uvati mohl erbu a psti se z Modlikova.*) T Ji P. byv napotom pijat za obyvatele zemskho koupil sob r. 1605 od Pavla Pohnanho z Pohnan ves ebestenice, 2) a pipomn se jet k r. 1609. 3 ) 1 5 . Zarybnit z Zarybenska. Tato n kdy vzcn a bohat rodina patricijsk pipomn se ji ku konci XV. stolet mezi pednmi obyvateli slavskmi. Znamenit pak drel tehd Ondrek Zarybensk pi m st tam a v cfkol jeho dvory a ddiny, zvlt pak dva velik rybnky mezi grunty slavskmi a Tupadelskmi,
') Erb Ond. Hratlitskniu propjen byl tento: tt barvy modr, v nm oii zpodku hlava jelen s ervenm jazykem vypl zitm a na t hlav dva rohy s dvancti parohy vzhru stoj; nad ttem le knl heim, na ktermto punt ili toenice a pi kryvndla, lutou a modrou barvou potaen, z obou stran ttu dol visi; nad tm nadevm pak dva rohy jelen s dvancti parohy lut barvy v zhru stoj. (Majest. kr. Ferd. I. k r. 1556.) ') Erb 3. Pihyslavskmu propjen vypisuje se takto: tt na poli na dl rozdlen, jedna polovice po prav stran bl, v n pl orla s hlavou celou od prav strany k lev vzhoru po stavenho, pysky otev en a jazyk vyplazen majcho modr barvy; druh pak polovice tho ttu tolik modr, v n pl lilium blho se vid; nad ttem knl heim, na nm pikryvadla modrou a bilou barvou po obou stranch potaen dol vis, nad tm ko runa zlat krl., z n dva rohy buvolov barvami na pi rozd len, pravho zpodn polovice modr a vrchn bil, levho pak spodn polovice bil a vrchn modr barvy, a mezi tmi rohy li lium cel bl barvy se % id. Titul z Modlikova zvolil sobe Jik Pibyslavsk dle vsi tho jmna na panstv Pibyslavskm lec. *) D. 7. 179. C. 28. 132. Z. 8. Vklad v ptek po sesln Ducha sv. I. 1605. ) Arch. gut>. esk.

a to dle majesttu krle Vladislava II., jeho datum r. 496 v nedli postn Judica, a dle listu p. Jana z Janovic na lebch, jeho datum r. 1505 v ptek den Nanebevzet P. Marie.') Syn jeho Jiik vbec Jirsa Zarybnick prodal pozdji rybnky tyto se svodnic a psluenstvm r. 1555 v sobotu den sv. Markty za 310 kop gr. pr. obci slavsk. 2) Tho asu drel t pbuzn jeho Pavel Zarybnick dvr a grunty pi mst slavi, a postoupil obci tamn r. 1556 k ro zen velikho ryb nku za dvorem jeho lecho sf grunt svch. 3) Potomci jich obou zstvali i napotom jet v druh polovici stolet XVI. pi mst tom, drce tam domy a ddiny a sedajce v rad obecn po drahn let. Na zatku sto let XVII. pipomnaj se zvlt brat Samuel a Jan Z., kte doshe hodnosti bakalsk na uen Karlov, dreli napotom znamenit zbo pozemsk pi m. slavi a spra vovali nejpednj ady obecn tamt i byli v spojen ptelskm s mui uenmi asu toho v Praze i jinde ijcmi. 4) Pro jich lechetn zachovn a sluby platn povil je oba, Samuele i Jana brat Zarybnick, csa Mati majesttem, v Linci v pondl po kvtn nedli (24. Martii) r. 1614 danm, do stavu vldyckho, aby uvati mohli erbu a psti se z Zarybenska. 6 ) Samuel Z. z Z. spravoval tehda dleit ad primtora mstskho a mval v bouliv a nebezpen dob tehdej v snmov nch a jinch jednnch veejnch platnho astenstv. Na snmu v msci beznu r. 1619 dranm zvolen byl od stav evangelickch vedle pp. Jiho z Roupova na Stu -denci a Benee Bezskho na Bohdani za sprvce kraje slavskho, a zstval jet po bitv Blohorsk v svm adu primtorskm (1621).6) O dalch jeho osudech jako i potomcch jeho nemme vak ir vdomosti.

16. ichov a Sixtov ze Zvetina.

Mezi rodinami patricijskmi msta slavi zajmaj ichov
) Arch. sl. *) V smlouv t podepsali se vedle Jika Jirsy Z. co svd kov: pp. Zdenek Mezeick z Lomnic e na Ledi a Zehuicch, hejtman kraje sl., Jan Sludeneck z Painvsi na Krchlehch, Jan Chotouchovsh na Klucch a Natanael Handele v Keici. (Arch. sl.) Dle Jika ili Jirsy tohoto nazv se a podnes rybnk jeden v okol slavskm Jinovtk". Sommer. sl. Kr. st. 24. *) Arch sl. *) Jii Chudecius, rektor koly slavsk, podal r. 1602 Janovi Zarjbnirkcinu bse l a t. : Enconiium pacis", a znm Jan Campanus Vodansk se psu I k satku Samuele Zarybnickho bse: vTyitoyafiocc; nol>. 1). Samueli Zarybnickio a Zarybensko sponso" 1618. 5 ) Erb bratm Zarybenskm propjen vypisuje se takto: tt lut barvy, v kterm ptk p sv pirozen barvy vzhru vyzdvien a rozkidlen k prav stran obrcen s roztavenmi pysky obma nohami na vokouna, jen nad vodou pi zpodku ttu splv a tolik k prav stran obrcen jest, stojfc se spatuje; nad ttem kolci heim, okolo nho fafrnoohy lut a ern barvy potaen dolu vis; nad tm toenic tch dvou barev, z n dv kdla orlici proti sobe postavena a nap barvami toti lutoa a ernou stdav rozdlena vynikaj, mezi nimi ryba vokoun ocasem vzhru vyzdvien se spatuje. (Majest. cis. Matie z roku 1614.) *) Snmy a arch. sl.

360

O lechtickch a erbovnch rodinch slavs kch.

(ichovt) v stolet XVI. pednho msta, vynikajce zbom pozemskm a osovnm nad spoluobany sv. Zvlt se pak pipomn u prosted stolet toho imon icha (ichovsk), dle nho a dosavad slov jeden rybnk u Ddic na lebsku ichovs k ",') a kter r. 1556, kdy obec slavsk nov velik rybnk dlala, postoupil j zdarma kus rol svch k zdln hrz.2) Pbuzn (snad bratr) jeho Vcslav Sicha (Sichovsk), oddada se umn vlenmu slouil nkolik let vrn a platn ve vojt kr l. proti Turku, nepteli veho kesanstva, proe jej krl Ferdinand I. majesttem ve Vdni v sobotu po vech Svatch r. 1556 danm nadal erbem a titulem a Zvie iina.3) Zemel vak bezdtek, zstaviv toliko nkolik pbuznch po peslici pi mst slavi a jinde pebvajcch. Pbuzn tito, toti: brat Jakub, Vcslav a Jindich Sixtov (jen byli man slavt) a Pavel Primus (kter byl obyvatel Prostjovsk) obdreli toho pozdji na csai Rudolfovi II., e majesttem, jeho datum na hrad Pra. v ter po slavnosti B. Tla r. 1603, vldyctv a erb, jeho pbuzn jich Vcslav ichovsk uval, na n ne jen penesl, nbr i erb ten rozmnoil a dovolil, aby i oni polepenho erbu toho uvali a Sixtov a Primusov ze Zvietina jmenovati a psti se mohli. 4 )
*) Sommers sl. Kr. str. 24. =) Arch. s). 3 ) Majest. kr. Ferd. I. z r. 1556. *) Polepen erb strc ze Zveiina vypisuje se takto: tt v poli na zdl trychem modrm rozdlen, na nm u prosted hvzda zlat o esti picech; polovice pak po prav stran titu toho lut, v n u zpodku ruka musk po loket zbroj odn, obnaenou avli tureckou naphnutou a vzhru vyzdvienou s ru kovt pozlacenou drc; druh vak polovice po lev stran ttu erven, v n t u zpodku pahrbek zelen o tech vrch, na kterm zve dank na zadnch nohch rozkroench spiat, nohy pedn rozloen majc, s rohy o pti parozch sv pirozen barvy k prav stran obrcen stoj; nad ttem kol heim s pikryvadly po prav stran lut a modr, po lev pak bl a erven barvy, a nad tm koruna zlat, z n dv kdel orlich rozkdlench na pokos temi barvami a to prav ervenou, modrou a zlatou, lev pak ervenou, modrou a blou rozdlench a mezi nimi ruka jako v ttu vynik.

Z erbovnk tchto pipomnme pak zvlt Jakuba Sixta z Z., neboC byl on mu rozafn, bohat a sprvn, sedv del as v rad m. slavi co star obecn, kon el a primas, mval astenstv v snmch a sjezdech ve ejnch; 5 ) nadto jsa kl asicky vzdln obcoval ptelsky s mui uenmi, kte mu i dla sv litern oddvali a v novali, jako pak jednm z nejdvrnjch ptel jeho byl i n korunovan bsnk Jii Karolides a Karlsperka, 6 } jen nkolikrte v latinskch bsnch svch pochvaln o nm pje. Chvly takov zaslouil vak Jakub Sixt v pln me, staraje se piln a platn o zveleben koly, chrmu a cel obce slavsk; za jeho primtorstv do stalo se i mstu slavi jeho nkdej ozdoby staroitn, toti vysok, md pokryt ve pi tamnm dkanskm chrmu P. (kter ve byla pedtm bleskem splena) a pokldala se potom za nejvy v cel zemi esk. 7 ) Ve jmenovan Vcslav Primus z Z. pipomn se asu svho co mu vzdlan a sprvn, byv rovn v svazku ptelskm s tehdejmi mui uenmi a jmenovit s Jim Karolidem.8) Potomci obou tchto rodin kvetli napotom jet v druh polovici XVII. stolet v slavi, Kutn Hoe, Prostjov a jinch mstech eskch a moravskch.
) Tak byl r. 1597 1598 bernkem kraje sl. a j. v. 6 ) V Ka rolidov Si lua carminum" teme mimo jin bsn k Jak. Sixtovi se vztahujc tak vere na jeho heslo: Indos sper-no, amo Zopyros." I Paulus Jacobaens Czaslavinus, Joannes Ja romsk Czaslavinus a jin mlad bsnici asu toho opvali na eho J. Sixta. ') Podvme tuto zajmavou k vci t se vztahujc bse lat., ji Jan ml. Jaromsk sepsal a v spisku svm: Stena anni post secularem decimum sextum quarti DD. Mecenalibus ex patronis dicata: Pragae ex officina Ottmar 1604" tiskem vydal: / novm turrim aslamensem : Nuper Vulcano turris consumpta resurgit Artiflcis dextra ex caput inter nuhila condit, Cymbala tecta sonant viridanti laurea operta, Imbrice tecta prius: turres supereminet omne, Quotquot Bojorum tel his fecunda superbit, Hac ovt Urbs frugum Caslavia semine felix." 8 ) Viz Karolidesovu: Silua carminum.
s

Rod Bo kv Dohalskjch z Dohalic.

Podv Leop. Svoboda.

Ke znamenitjm rodm staroeskm, o kterch a posavad, pokud nm vdomo, dnch ponkud souvislch zprv u veejnost nebylo podno, nle sta roitn rodina Bok Dohalskch z Dohalic. Doufme tedy, e se milovnkm rodopisu vlastenskho zavdme, podvajce jim zde, co nm a dosud z povodnch i jinch hodnovrnch pramen o tto rodin vyhledati mon bylo. Badn nae vztahovalo se na tento as hlavn k starm dobm a do konce XVII. stolet; zprvy z novjch as podvme zatm jen k vli obecnmu pehledu, pokud se nm mimo -

chodem pi t pleitosti namanuly, co jakous takous po mcku k seznn rozrozen a pomr rodu dotenho vbec. Rod Bok Dohalskch z Dohalic vzal pvod svj v Dohalicch, kraje Bydovskho. V tomto a v sousednm kraji Hradeckm zdrovali se Bokov a do XVIII. stolet skoro vhradn. Dle udn Heberova (Burgen und Schlsser Bhmens V, 246) drel r. 1396 Dohalice nezletil sirotek Jan z D., za nho porunci Otk a Bene z Devnic njak ddictv tam v Dohalicch prodali Bavorovi z Hustian. Prokop z D. podepsal list mrn

Rod Bokv Dohalskch z Dohalic.

361

ddo. 17. bezna 1440 ty kraj Kouimskho, slav skho, Hradeckho a Chrudimskho. 1) Boek D. z D. a na D. prodal r. 1497 vsi Jesenice, Hlohov, Mstec, Slavtn a Rychnov (v Hrad.) Mikulovi mladmu Trkovi z Lipy a z Lichtemburku 2), zato vak koupil r. 1512 od ddic nejvyho kancle krlovstv eskho p. Albrechta z Kolovrat statek Mokrovousy (s Tesovicemi a t. d. v Byd.). 3) Ml t statek Straov (tamt). Jeho synov Vcslav a Mikul Bokov D. z D. rozdlili se zbom otcovskm, jeho ji dve byli v jistch dlech kad sm o sob uvali, r. 1542 i dskami; Vcslav dostal Mokrovousy a Straov, Mikul Dohalice.4) sti zbo otcovskho byli ji dve odprodali, Vcslav toti ji r. 1528 vsi Mlko srby, Lukovou a Zadraany (v Byd.) p. Vojtchovi z Pernteina, Mikul ves Blsko (tame) Mikulovi Karlkovi starmu z Neetic.5) Tmto rozdlenm povstaly dv oddlen linie rodu toho.

A. Linie Dohalsfc.
Zakladatel jej Mikul (pozdji star een), koupil r. 1542 od sirotk Lipskch z Lipy statek Lipu (v Hrad.) a r. 1560 po strci Bokovi i tvz a ves Mokrovousy s dvorem poplunm a eleznm mlnem.6) Ml t statek Vesel vysok (v Byd.). Manelka jeho byla rozen Karlkovna z Neetic. 7) Jeho bez pochyby synov byli Jan (star) na Vesel a Dohalicch, a Zdenk, kter drel Mokrovousy a Lipu. Po smrti Zdekov prodn jest k dobrmu nezletilch syn jeho Jana Jiho a Mikule nejprve r. 1600 statek Lipa Janovi Pechovi Temeskmu z elezn, 8) a potom i statek Mokrovousy (v um svrchu udanm objemu). Pozdji (r. 1604) prodali ti brat jet ves enov (v Byd.) Vcslavovi mladmu Zrubovi z Hustian a ves Dlouho dvory (v Hrad.) Katein Nepolisk z Ostedka;9) dalch vak zprv o nich ji nenalzme. Jan na Veselm a Dohalicch, JMC. rada, koupil roku 1586 statek Sobice (v Byd.) od p. Anny Hasiteinsk z Lobkovic roz. z Redern, 10 ) a zemel r. 1590 v ter po sv. tech krlch o 3 hodinch v noci. Pohben jest v ko stele Veleickm, kde t odpovaj vdova jeho Barbora, roz. Mladotka ze Solopisk (f r. 1591 v sob otu ped kvtnou nedl) a syn Mikul, pn na Veselm (f t roku 1591 ve stedu po prvn nedli postn). 11 ) Mlad tum
*) Arch. esk, I. 257. *) D. Z. 6. E. 24. *) Hebei V. 246. 4 ) D. Z. 1. G. 17, a 41. F. 19. 5 ) D. Z. 6. E. 24, a 1. K. 19. ) D. Z. 1. E. 10, a 55. E. 9, a Heber V. 247. ') D. Z. 4. G. 7. 8 ) D. Z. 129. M. 7. 3 D. Z. 132. K. 21, a M. 18. l0 ) D. Z. 23. C. 2. ") Vpisky z arch. mstsk. Veselek, pi rodokmenu . 373 v arch. lecht, stt. min. a Paprock.

synov toho Jana byli: Hynek na Dohalicch, Vcslav na Zbi (v Byd.), Zikmund na Sobicich, Jaroslav na Veselm a Boek na Milevsi (v Byd.). Hynek na Dohalicch koupil statek Mokrovousy po strci Zdekovi pozstal, postoupil jej vak brzy zase bratru Vcslavovi.12) Pekav vechny bratry sv krom nejmladho Boka, f po svatm Vte r. 1617 a zstavil vdovu Lidmilu roz. Houskovnu ze Zahrdky co ddiku a jedinou dceru Annu Lidmilu, provdanou za Jana Davida Boryni ze Lhoty. 13) Vcslav na Zbi a Mokrovousch zplodil s manelkou svou Dorotou, roz. Hamzovnou Bokovnou % Zbdovic, kter se po jeho smrti zase provdala do rodu pn Sto z Kounic, mimo dceru Annu Kateinu syny Vcslava, Hynka, Jana, Adama a Pavla.1*) Vcslav, Hynek a Pavel prodali dohromady r. 1627 statek Zb kneti z Frid landu, a Hynek sm prodal r. 1628 dl svj (zvltn) po otci Mokrovousy (tehda tvrzit spustl s psluenstvm) Jaroslavovi z Bubna.15) Ponvad vak tento zbo toho doplatiti nemohl, vrtil je po jeho smrti porunk jeho nezletilch sirotk Jindich z Bubna r. 1637 zase tomu Hyn kovi, kter potom Mokrovousy r. 1651 prodal Pertoltovi Zrubovi z Hustian.16) Zikmund na Sobicich byl r. 1612 ji mrtev. S man elkou svou Dorotou roz. Houskovnou ze Zahrdky, kter jej pekala, ml syny Stanislava, Jana Jiho a Mikule, a dcery Annu Marii, Barboru, Dorotu, Kateinu, Alenu Johannu, Lidmilu a ofii Mandalenu.17) Z tchto dcer ily Kateina a Lidmila jet r. 1663 svobodny; Alena Johanna byla tehda vdan.18) Synov Stanislav a Jan Ji prodali r. 1627 Sobice kneti z Fridlandu. 19) Pozdji ve li vak zase nevme jakm spsobem v dren toho zbo, a mli spolu statek Podhorn jezd, kter konen drel Jan Ji sm. Zemel tam r. 4663 co vdovec, zsta viv toliko dv dcery Lidmilu Kateinu a Marii Bohumilu,* 0 ) za n statek Podhorn jezd r. 1664 prodn klteru kartusinskmu ve Valdicch, kter byl ji roku 1661 od Stanislava koupil Sobice. 81) Jaroslav na Veselm zemel na morovou rnu roku 1616 v sobotu po vech svatch mezi hodinou 17. a 18., a pohben jest ve Velebcch; vdova jeho Anna roz. Houskovna ze Zahrdky nsledovala jej smrt r. 1617 v nedli po sv. Petru a Pavlu.22) Zstali po nich synov Jan Fridrich, Vcslav, Boek, Bohuchval, Adam Stanislav
) Heber 1. c. ) D. Z. 138. O. 17, a vp. dot. D. Z. 137. A. 24. ) D. Z. 142, Q. 15 p. v., a 143, B. 15. 16 ) Heber I. c. ") D. Z. 128. B. 1. p. v. ) D. Z. 262. O. 20 p. v. I 9 ) D. Z. 142. P. 21. 2 0 J D. Z. 262. O. 20 p. v. st) Sommer Bidsch. Kr. 144. ") Vp. arch, svrch u dot.
13 14 ) 15

46

362

Rod Bokv Dohalskch z Dolialic.

a Bernart, a dcery Lidmila, ofie, Anna a Barbora.* 31) Nejstar syn Jan Fridrich zastnil se v zbouen stavov skm proti krli Ferdinandovi II., proe mu po bitv Blohorsk polovice jeho dlu statku Veselskho v plen vzata a r. 1628 kneti z Fridlandu prodna, kter pi t ple itosti od toho Jana Fridricha a spolu od druhch bratr svrchu jmenovanch i ostatn sti statku toho koupil. 24 ) Jak se to zbo pozdji zase tm bratm dostalo, nen nm znmo; naposledy drel je bratr Vcslav. Mimo tohoto Vcslava mli sice jin brat potomky (zejmna Jan Fridrich od manelky Anny Bzensk z Prorubi syna Jaroslavu a dcery Lidmilu provd. Mirkovou, a Magdalenu, kte byli ivi r. 1670 ; a5) Boek, kter zemel ji okolo r. 1651, syna Jana Jaroslava* 6); a Bohuchval, kter ml statek prvn dl Vojic, syna Jaroslava Albrechta;* 7 ) zd se vak, e toliko potomstvo Vcslavovo bylo stl. Od tohoto Vcslava pola mlad vtev pozdjch hrabat Bok D. z D.; star vtev zaloil svrchu jmenovan Stanislav Sobick. Tyto dv vtve rozrodily se bhem XVII. a XVIII. stolet takto:

1. S t a r vtev.
Zakladatel jej Stanislav doshl vysokho st. Narozen jsa 31. jna 1599, iv byl jet r. 1681. Manelka jeho Alena roz. Kapounka ze Svojkova dospla k st 92 let. Mimo dv dcery peili jej ti synov: Sigmund Felix, Kritof Leopold a Jan Jii* s ) Kritof Leopold dostal se v dren statku Vodlochovic. S manelkou svou Kunigundou Annou roz. Vratislavkou z Mitrovic, kter zem. r. 1695 dne 23. bezna a pocho vna jest v kostele frantiknskm ve Voticch, zplodil syna Jana Kritofa.* 9 ) Tento Jan Kritof byl ji r. 1732 JMC. radou a soudcem zemskm. Pozdji stal se krl. mstodrcm a pur krabm kraje Hradeckho. Majesttem dne 2. z 1757 da nm poven jest do stavu panskho rodin staroitnch krlovstv a zem ddinch. e vak ad purkrab kraje Hradeckho, jej zastval, stavu rytskmu psluel, bylo mu i synu jeho, kter tehda byl ednkem podkomo ho pi dskoh zemskch, nazeno, e pokud v tch neb ta kovch s panskm stavem se nesrovnvajcch adech postaveni budou, mimo titul urozen" jinch pednost stavu panskho uvati nemaj.30) adu purkrabho kraje Hradeckho vzdal se teprv r. 174 6, nae co rada pi c. kr.
) D. Z. 140. A. 28. " ) D. Z. 1 43 . A. 5 p . v. a 6. ) D. Z. 14 0. K . 10 a 26 4 . H . 1 4 p . v. l 8 ) D. Z. 150. K. 20. " ) R . S . 1 2 8 . J . 4 6 5 p . v. 2I >) D. Z. 262. O. 20 p. v. a zpisky Stanislavovy vlastn, lec v 2 QV . opisu u ro dokm. . 372 v arch. lecht - stt. min. ") D. Z. kv. trh. k. cit. 6t, G. 23, a Pamtky I, 261. ) D. Z. 723. H. 29, a 566. A. 1.
23

representanc a komoe hodnost tajnho rady vyznaen a za platn sluby, kter byl po 48 let pi sprv zem sk konal, majesttem dne 11. ervence 1764 do stavu hrabcho ddinch zem poven jest.31) Od r. 1740 jmenuje se pnem na Volov, Zichov a Kajicch, r. 1765 co pn na Pvozci.38) S manelkou svou Annou Barborou roz. tnovskou z Kadova, kter zemela okolo r. 1732, ml dti Jana Kritofa, Jana Josefa, Jana Vcslava, Jana Antonna, Jana Adama, Marii Annu, Marii Lidmilu a Marii Barboru.33) Tato posledn byla provdna za Maxi-miliana z Bergu, pna na Mlazov a Bokov, po jeho smrti bratr jej Jan Josef, kter byl kanovnkem u sv. Vta v Praze, r. 1773 od n a od ostatnch ddic statek Ml -zov koupil. R. 1789 drel Mlzov spolu s ichovem a s Pe-stnic bratr Jan Kritof.34) Tento Jan Kritof ml s man elkou svou Marii Annou roz. lechtinou Malovkou z Ma-lovic, kter zemela okolo r. 1760, dti Vcslava Kritofa, Jana Jindicha, Barboru a Frantiku, kter se pozdji provdala za Antonna Perglera z Perglasu na No vm etin. Bratr Jan Vcslav, c. kr. komornk, pojal za manelku pbuznou svou Annu Marii Kocinku z Dobre, ddiku statku dolnho Tova. Z jeho 6 dt byla dcera Marie Albta Anna Barbora (nar. 27. ervna 1748 v dolnm Tesov, f 8. nora 1832) dmou v stavu pro lech tiny v Praze, a druh dcera Josefa Marie Teresie Kateina Barb. Johanna Nep. Frantika (nar. v dolnm Tesov 1. nora 1765) byla iva svobodn jet okolo r. 1840. 35 ) Svrchu jmenovan Vcslav Kritof ili, jak se po zdji psal, Maria Vcslav Josef, c. kr. komornk, ml nej prve (okolo r. 1788) Horn Stanikov, Peslanici a Libti ce (v Klt.). Pojav r. 1779 za manelku Marii Annu rozenou teinbachovnu z Kranichsteina dostal s n statky Luhov, Tebobuz, Hracholusky a Dolany (v Plzesku), nae se tum statk svch v Klatovsku prodejem vzdal. R. 1796 koupil jet od Aloise Perglera z Perglasu statek Pinovany, r. 1799 statky Kraovice a Lefany, a r. 1804 Lipno a Tchodly. Kraovice prodal r. 1804 zase; z ostatnch tch pi sob lecch statk uinil jedin panstv Luhov. Roku 1809 koupil t statek Poernice doln (v Kou.). Zemel bezdtek 24. ledna 1824 a zstavil ve zbo sv man elce sv svrchu jmenovan. I tato zem. ji 12. srpna 1825, odkzavi Luhov sestenci nebotka manela, Vcslavovi sv. pnu Perglerovi z Perglasu, Poernice doln se " ) D. Z. 7 25 . J . 30 , a 567 . G . 3 0 . ") Dle udn Sommerova (Klatt. Kr. 190) dostal pr statek Pvozec se Ltinami r. 1753 Jan hrab Boek D. z D. s manel kou svou Albtou roz. Kyperskou z Vesovic. Nejspe byl tento hrab Jan" svrchu doten Jan Kritof (tehda svob. pn), a ta Albta jeho druh manelka. Pozdji drel ten statek hrab Jan Frantiek, nejspe vnuk toho Jana Kritofa po nkterm mladm synu, drahn as c. kr. apelan rada, po jeho smrti dne 21. ledna 1823 spadl na jeho vdovu Marii Teresii roz. hrabnku Nugenlku. " ) D. Z. 3 61 . L . 1 7. ") Somm. Klatt. Kr. 65. 3S ) Matr. v Petrovicch (v Prach.) a arch. lecht, sttn. min.

Rod Bok&v Dohalskcb z Dohalic.

363

stenici tho manela Regin svob. pan z Enisu, roz. lechtin Nothumbce.36)

B. Linie nkdy Hlokrovonsk.

Zakladatel tto linie Vcslava nsledovali okolo roku 1543 v dren zbo Mokrovouskho (spolu s Tesovicemi a Sobtn) a Stezetickho (v Hrad.), kter tak dreli, synov jeho Boek, Vilm, Jan, Melchisedech, Pavel a Mikul. I jejich sestra Salomena se r. 1547 vdala za Mikule Otmara z Holohlav. 44 ) Vilm vzal ji r. 1544 za dl dvr v Pravicch (Placch?) na gruntech Krlovhradeckch lec.45) Brzy potom oddlil se i bratr Melchisedech, vzav za dl Stezetice (a nejspe i Sob tu). Boek, Jan a Mikul (tento tehda jet nezletil) postou pili r. 1547 Straov ve dluhu matei Elice z Hustian do ivota.46) Konen rozdlili se r. 1548 i ostatn brat, pi em Boek a Pavel dostali tvrz a ves Mokrovousy, Jan a Mikul ale odbyti jsou penzi. Brzy potom jev se Bo ek sm co pn na Mokrovousch. Jemu dostal se tak Straov zase, kter r. 1553 prodal Dobenovi Vranov skmu z Doubravice. Kdy r. 1559 bez tlesnch ddic zemel, prodny jsou Mokrovousy r. 1560 Mikulovi starmu Bokovi D. z D. z linie Dohalsk.47) Z ostatnch brat zem. Mikul co pn na Slatin (v Hrad.) okolo r. 1576, zstaviv po sob sirotky nezletil, za n strc Melchisedech co porunk r. 1577 Slatinu prodal Zikmundovi Mladotovi z Solopisk a na Nevraticch.48) Melchisedech sm, kter ml za manelku Johanku roz. Mladotku ze Solopisk, zanechal dva syny, Boka (r. 1598 starho") a Jana Jeticha. Boek drel Sob -tu a koupil Stezetice nezletilmu bratru jeho pipadl od komisa k prodeji zzench, kter vak po nedlou hm ase zase prodal Jindichovi Tamchynovi z Doubra vice a na Pepych. 49) Zstali po nm synov nezletil Oldich a Vilm, jejich porunkem 1623 uinn co je jich vlastn a nejbli strc" Zdenk B. D. z D. 50) Od koho tento Zdenk pmo pochzel, nen nm znmo; t nevme, byl li tent se Zdekem na Tesovicch, kter r. 1603 iv byl s manelkou Barborou z Kele, syny Mel-chisedechem a Vcslavem Kritofem a dcerami Johannou, Kateinou a Annou Dorotou.51) Vcslav Kritof drel dvr ve vsi Jetticch, kter 29. kvtna 1628 prodal Jimu st. Vostrovskmu ze Skalky a na Skalce . Jeho pozstal syn Petr stl 164452 pod porunictvm Eliky Bukovsk rozen Doh. z Doh.s2) Dalch zprv o linii tto, nejspe ji bhem XVIII. stolet, neli dve, zanikl, nemme na ten as ped rukama.
) R. S. 13. J. 88 p. v. a D. Z. kr. pam. no v ern (1547), J. 5. ) D . Z. 4 7 . A. 1 5 . ) D . Z. 8 5 . C. 3 0 . ) Heber V. 247. "*) D. Z. 10. J. 5 p. v. a N. 18. 9 ) D. Z. 21 . D. 8 p. v. a 128. G. 29 p. v. a H. 1. 50 ) D. Z. 141. G. 8 p. v. si) D. Z. 131. O. 2 p. v. 51 ) D. Z. 148. G. 26 p. v. a 151, P. 24.

2. Mlad vtev.
Pvodce jej Vcslav (star) na Veselm dostal se t v dren rodnho statku Dohalic, kter vak r. 1661 prodal Janovi Arnotovi hrabti Schafgotschovi na bl Temen, Sadov a Obdovicch.37) Zemel co rada soudu nejvyho purkhrabstv praskho na zmku Veselm v jnu 1670, zstaviv vdovu Kateinu z Bubna (dceru svrchu jmenovanho Jaroslava z Bubna, kter njak as drel Mokrovousy), syny Frantika Karla, jemu odkzal statek Vesel, Ferdinanda Fridricha, Maximiliana Antona, Rudolfa a Vcslava, a dceru Veroniku Kateinu. 38 ) Frantiek Karel f okolo r. 1709, zplodiv s manelkou svou Annou Albtou roz. Maternikou z Kvtnic (f roku 1695) dcery Annu Teresii, Annu Barboru pozdji pro vdanou za Jana Vcslava svob. pna Rana z Risenburku a jedinho syna Vcslava Vratislava. 39 ) Tento jmenuje se r. 1718 co pn na Neustupov, Pestoupn a Otradovicch (v Tb. a Kou.), r. 1729 na Hostaov a Chlumku (v sl.). R. 1726 dne 5. z poven jest do stavu panskho rodin staroitnch, a r. 1729 dne 2. bezna do stavu hrabat krlovstv eskho a zem pipojench.40) Jeho manelka byla Anna Eva Teresie roz. lecht. Rainka z Risenburku, sestra vakra jeho. 41 ) Mimo dceru Marii Annu Teresii, ktnou pi fae Neustupovsk 14. kvtna 1718, ml dva syny, Norberta a Frantika Vcslava.**) Norbert, c. kr. komornk, koupil si r. 1769 od hrabte Vcslava porka dm osovn v Praze v Celetn ulici (tehda . 67) a zemel r. 1785. S prvn manelkou Eleonorou roz. hrabnkou z Trauttmansdorfu zplodil syna Frantika Adama a dceru Aloisii Valburku Teresii (ktnou u sv. Jindicha v Praze 12. prosince 1759), pozdji provd. svob. pan Kapounovou ze Svojkova ; s druhou manelkou Teresii Kateinou Barborou roz. lechtinou Rainkou z Risenburka (dcerou otcovy sestry), kter jej pekala, zplodil dv dcery, Marii Annu Valburku (nar. v Praze 9. ervna 1770, f 28. pro since 1854) a Emanuelu Marii (nar. v Praze 3. ledna 1773, f 21. prosince 1841), kter byly obdv dmami v stavu lechtien na Hradanech. 43)

) Sommer Pilgn. Kr. 34 6, 353 a Kau. Kr. 328. " ) D. Z . 3 1 3 . D. 2 9 . }S ) D. Z. 264. H. 14 p. v. a kv. pam. zel. barvy 5t, A. 10 a vp. arch. Ves. 39 J D. Z. kv. trh. k. citr. 6t, F. 15, a kv. a div. modezl. 3t, A. 15. ) D. Z. 5 59 . J . 8 , 64 1, P . 15, a 6 43 . A. 7, 559 , Q . 29 . ") D. Z- kv. pam. rft. 4t, H. 7. ) D. Z. 68 1. G . 17 . *) Schaller Beschr. von Prag, 3. Bd., str. 547, a akta v arch. lecht, st. min.

3fl

46*

364

Dkansk chrm v Tboe-

Dkansk chrm v Tbo e.

Tbor jest jet jedno z tch mst eskch, kter charakter jistho vku, v kterm zvlt vynikaly, nejvce jet zachovaly. Vandalismus novho vku, nerozmysln snaha po modernch okrasch tak sice v Tboe mnoho zkazily. Cel msto m rz vstavnosti, jak panovala v druh polovici 15. a v prvn polovici 16. stolet, a k tomu jet ta nepravidelnost ulic, pipomnajc prvotn tbor husitsk; tak nepravideln se v onom ase dn jin m sto nestavlo. Co vak bhem 18. a 19. stol. novch sta veb pibylo, pi dn neetilo se slohu takovho, aby se sfysiognomi msta shodoval; kad nov dm ru har monii ve skupen staveb ostatnch jet z dvnch asuv zachovalch. Tak se v jinch vzdlanch zemch nestav. Podvejte se na Normberk v Nmcch; co tam v novm vku novch staveb povstalo, a pede kad zzena jest ve slohu takovm, jakoby stejnho byla pvodu se vemi sousednmi starmi stavbami, a je to dm edn, dm kupeck, af hospoda neb pitl prochzejce se Normberkem mohli bychom se oddati peludu, e jsme se octli v ase ped temi, tymi stoletmi, kdyby ns hemc se pestr davy lidstva neupomnaly, e v 19. stolet ijeme. Tbor mohl velmi snadno pln svj starobyl rz zachovati, kter na kadho myslcho lovka hlubok dojem in. Polovzdlanci budou se tomu vysmvati a zbhdarma staroitnost kaziti; to dovede bu jen tup sprostk anebo lovk frivoln, ktermu na svt nic nen posvtn. Jak pitvorn tu stoj v samm rynku mezi tmi starobylmi, arki a kamennmi tty do vky se pnoucmi domy to staven krajskho adu, s jakou pretens se mezi n tla se svmi tvary modernho eckho pseudoklassicismu, a ten vedlej dm knihtlaitele Landfrasa v tom vznamuprzdnm slohu modernch mst? A kdy mstsk obec ohromn a dkladn koln staven vedle kostela bvalch Augu stianv zizovala, nemohla -li k tomu hledti, aby dostalo formu shodnj, a nevypadalo tak pli jednotvrn jako kasrna? Nen to pouh lib stka copaskho staroitnka, kter ns k tm kravm slovm pohnula; ptejte se celho vzdlanho svta, co k takovmu nevmn si zkonv krsy a k takovmu lehceven historickho citu k. Podvejme se na Tbor od Klokotsk strany, jak se nov kola nehezky li od ostatnch staveb mstskch; cit prav lovku i mn vybrouen mysli, e takov staven na takov msto nepat a e nemile ru harmonii celku. Co se te Praskch bran, nyn ji zbouranch, ty padly v obt materilnm prospchm; tu se ned nic vce pokaziti, a Tbor me si v tchto stranch pipojiti jaksi mal faubourg St. Antoine, zvlt bude-li tuto nkde na blzku budouc ndra stti; my bychom tomu jen vechen zdar pti musili. Vak kdy se nco novho v samm mst stav , tu nech se budoucn bre slun ohled na staro itn rz msta. Tak obzvltn historii jako Tbor nem dn druh msto esk. Potky jeho sahaj ji do ed dvnovkosti pohansk; ostroh, na kterm stoj, sm se takoka pedkm naim nabzel, aby na nm slovansk hrad vystavli a vzd lali. A ten hrad, od nepamti zde stvav, byl snad n kdy i upnm hradem, avak ji v 12. stolet byl pust, a historie o nm nedovd se dve, a kdy Pemysl Ota kar II., zakladatel mst eskch, znamenitho polo en starho hradit si povimnul a msto na nm zditi si pedsevzal. Nleelo vak ku statkm Vlkovicv ili p nv z Re. Muselif to hradit krli za nhradu postou piti, a skuten v krtkm ase na to ji se toto msto stavlo a hradilo. Nmci se sem zathli prv a svobod mstskch z milosti krlovsk povajce. Bezpochyby jest hrad Kotnov na zpadnm vbku ostrohu Tborskho pozstatek toho Pemyslova msta Hradit nad Lunic. Pni Vtkovici, jako vbec byli odporn krli Pemyslovi Otakarovi , neradi toto msto v sousedstv statk svch rozkvtati vidli, i neschzelo pin k velijakm tenicm, tak e brzy k nsilnmu skutku pilo, kterm toto nov msto za sv vzalo. Byl r. 1268 prv hlun trh na Hra diti nad Lunic, tu pan Sezima s sti nad Lunici, Vtkovic, ve spolku se svmi bratmi a strci, vesms Vtkovici, v ele velik zbrojn moci na Hradit udeil, msta dobyl, obyvatele dlem pobil dlem rozplail, pak cel msto poboil. Krl Pemysl Otakar II. tento skutek ovem bez pomsty nenechal, avak Vtkovici smluvive se s jinmi pny eskmi a moravskmi krle ve zkzu uvrhli, v kter i zahynul. Hradit nad Lunic ze svch zcenin nepovstalo vce, a po 152 let pust leelo, do stvi se zase v dren pnv z blzkho st. Nas talo hnut husitsk, pnov z st dlili se tenkrte ji na n kolikero vtv vtm dlem schudlch. Na st samm vldl roku 1420 pan Oldich z st, kter vecky husit sky smlejc obyvatele ze svho msta vypudil. Jeho synovec Prokop z st, horliv husita, chtl se st zmoc niti jakoto panstv svho otcovskho. Zvona jeden, jm nem Hromdko, i dva kn sebrave k ruce jeho mno stv lidu selskho a v noci na popelenou stedu 21. nora 1420 pilnuve k mstu po tancch a hodech masopustnch ve span pohenmu, zmocnili se ho tm snze, e od ptel svch v nm byli oekvni. Od t doby pibvalo v st obyvatelstva husitskho se vech stran. Hromdkovi vak brzy to msto, jakoto nedosti pevn ani bezpen, znelbilo se; mnohem vhodnj v o hledu tom zdlo se mu bti blzk nkdy msto Hradit, nleejc nyn star mu Prokopovu bratru, panu Janovi z st, jen byl ne-

Dkansk chrm v Tboe.

365

dvno star jeho hradby poopraviti dal. Proe zabrav se tam Hromdko s lidem svm, po krtkm dobvn zmocnil se ho k rukoum pn Prokopovm z st. Dal o tom zprvu do Plzn ikovi, jen dleitost vci takov uv iv kzal osaditi se tam, a poslal bez mekn ryte Chvla epickho z Machovic s houfem statnch bojovn kv k ochran. Tak povstalo na mst starho Hradit podruh nov msto, kterto oblbenm tehd jmnem biblickm hory Tbor, anebo Hradit hory Tbor" brzy na slovo vzato jest. Nedlouho potom i&ka opustiv Plze a pobiv pny strany krle Sigmunda na nov Tbor piel, a byv tam slavn a s velikou ct uveden zdil hned mstskou vldu a dal rozkaz, aby sousedn msto st bylo poboeno a obyvatel na Tbor pevedeni. To se tak vykonalo hned 30. bezna 1420, a tak st vzalo za sv odvetem, e nkdy ped 152 lety stt msto Hra dit byli zkazili. Tbor se stal steditm a hlavnm zbrojitm nejvstednj sekty husitsk, brat Tborv, kte majce iku za svho vdce brzo v celch cechch a jmenovit v Novm mst Praskm mli pvrence sv, a ve vech vl ench bzch husitskch vude s neodola telnm drazem bojovali. V bitv u Lipan 1434 poraeni jsou Tboi, avak jet ve smlen svm nboenskm a politickm nezachvli se; jenom moci jim ubylo. Nen tuto msta, abychom se o jejich nboenskm vyznn, jejich kommunismu a demokratismu ili, i dosti bude pro el n, uvedeme-li msto velezajmav z listv csaskho legata a potomnho papee Aenee Sylvia, kde z cesty sv k snmu Beneovskmu r. 1451 dv zprvu o svm pobaven na Tboe. Pan Palac k podv to msto ve svch Djinch') v nsledujcm vtahu. Kdy (Aene Sylvius s druhmi) vyslanci na cest sv (uim 17. ervence 1451) pod veer blili se k T boru, pro strach loupenkv a nsilnkv brannch ne zdlo se jim nocovati ve vesnicc h, ale pedeslali do m sta oznmit pchod svj a dat o nocleh. Chtli jsme (pe Aene) radji sviti se vlkm neli zajcm. T boi byli tomu rdi a vysuli se hromadn vstc k uvtn naemu: divn to podvn! lid hrub a neokrouhan, an chtl zdvoilm vidin bti. Poas bylo detiv a chladn, oni pak vyli proti nm jedni jezdecky, jin pky, nkte v echlicch, jin v koich, nejeden bezok, jin bezruk, onen bez sedla, tento bez bot a ostruh, vickni bez podku a s hovorem hlunm; pinesli vak dary a pocty, ryb, vna a piva. Msto samo jev se na rovnm vsadku svm nad sr a vodami, obehnno zd dvojitou s mnohmi vemi: ale v okdl, kde s pevnou zem zce sou vis, chrnno jest nad to valnm pkopem a zdmi hrub mi. Tu kdo vchz, mus projti troj brnu: prvn m zdi 20 stevcv z a 40 zv a silnou v nad sebou; u vchodu jejho vidti dva tty, na jednom namalovn
*) Dj. Nr. es. IV. 1. tr. 399 a sld.

andl s kalichem, jakoby pobzel k povn jeho, na druhm vyobrazen slep staec ika, pedn nkdy Tborv vdce; neb akoli obrazy svatch v ohavnosti jsou u nich, jeho vak obraz vude u velik jmn jest vnosti. V m st nen ulic pravidelnch, ne jak kdo nhodou postavil byl prv stan svj, tak vystavl i pozdji dm ze dv aneb z lepenice; po nmst pak stoj rozestaveno, na ostrach sousedm, vlench strojv mnostv. Mu ke zbrani schopnch pot pr se v mst na tyry tisce: ale nemohouce ji, jako dve, rozbhati se po koistech, oble nili se znamenit, a hledaj ivnosti jedni ve tkan vlny nebo lnu, jin v kupen. Jest pak mnoho lid zmonch mezi nimi, a domc nbytek vude hledn ba skvostn. Ped asy nebylo na Tboe jmn zvltnho; koisti neptelm odjat sneny dohroma dy a povny mezi bratmi obecn, a cokoliv se komu nedost valo, naskytoval druh; ale ji kad iv se o sob sm, lska k blinmu ustydla, jeden h a druh me hladem. V mst stoj dm devn, na spsob vesn stodoly, jej nazvaj chrmem; tam se ke lidu obecn, zkon na kad den se vykld, a u olte jedinho, nesvcenho a nesvatho, svtost se pisluhuje. Kn jejich ani ple nenos, ani brady hol; obec sn jim potravy a npoje s potebu do domu, a pidv na kadou hlavu po kop grov na msc, aby jimi men poteby zapravovati mohli; destkv ani platv pi olti nedv se dnch. Nejvt bv o to pe, aby vickni piln chodili na kzan, kte r kdokoliv zamek, bv trestn. Nejsou vak jednomysln vickni u ve: neb na Tboe viti volno, co komu libo. Jsouf tam i Mikulenci, Ariani, Manicheov, Armni, Nestonni, Berengariov a chud Lyont, zvlt pak v se Valdent, hlavn stolice msk protivnci." Aene Sylvius byl hospodou na Tboe u mana nad jin bohatho a venho, z jeho st sebral vt dl zprv tchto. Mu ten ukazoval hostu svmu tak vzcn obraz Panny Marie a Krista ukiovanho, jeto s ctou tajn choval mezi poklady svmi, ale nedal se namluviti, aby pze svou k crkvi msk osvdil skutkem njakm zjevnjm. Nicmn Aene, kdy vracel se z Beneova, tu chvli, co spoluvyslanci jeho zastavili se na Tboe k obdu, uchlil se opt k tmu hospodi, kam i v okamen pili k uvtn jeho pedn man, kn a ci v hojnm potu, mluvc latin; neb nelechetn ten lid to jedin dobr ml pr do sebe, e liboval sob v naukch. Roz mlouvn promnilo se brzo v hdku, v kterto astnili se zvlt Mikul, jej nazvali biskupem (byl to Mikul z Pelhimova, od lidu biskupec nazvan, skuten prvn a posledn biskup sekty Tborsk. Spis.), pr lovk pln dnv zlch", Vcslav Koranda, star otrok blv", a Jan Galet (bezpochyby Gaika. Spis.), knz nedvno ped tm z Polska, kdeto uplen bti ml, utekl. Aene, jakkoli nerad, neuhbal se pedce, aby z nemluvnosti jeho nebrali sob Tboi snad chlouby, jakoby biskup posluenstv m-

366

Dkansk chrm v Tboe.

skho neuml aneb netroufal sob odolati dvodm jejich. Rozum se, e se rozeli zase, jakov se byli seli. Aene ale dkoval Bohu, kdy vybaviv se z toho hnzda kac skho, ze synagogy satanovy, spatil se v rm poli zase: bylof mi," d, okolo srdce, jakobych z pekla byl vyvznul." Dotud Palack. Aene Sylvius lil pepiat, nebo jako horliv strannk msk jinak nemohl, a zvlt co se te tch velikch sekt na Tboe, tu znamenit nadsazuje, akoliv i v tom nco pravdy v; nicmn obrzek, kter nm o starm Tboe podal, jest velmi zajmav a poun . Tenkrte schylovala se moc a samostatnost Tborsk ji valn ku konci, a rok po tom (1452) uinil j konec ze ms k sp r vc e, p a n J i z Podbrad, kter s vojskem v 16.000 much okolo 29. srpna k mstu pilehl, a ji 1. z cel je opanoval a mfany k u srovnn se u ve s ostatnmi Cechy pinutil. Pestala pak vechna posavadn zvltnost obce Tborsk, a ji 2. prosince 1452 poato zde slouiti mi v ornte a kzati dle pedpisu mistra Jana z Rokycan. Sta Tbo ji valn vymrali, rznn pestalo, mysli se utiily. Tbor zaal tak svou podobu m niti, devn domy a lepe -

stejnolodn s, spovajc na esti tenkch, osmihranch pilch, kter po tech na obou stranch prostedn lo od obou bonch lod oddluj. (Viz obraz 12.) Cel sta ven pot u vnit (v svtlosti) v dlce 152 stop, z eho na kr ili presbyterium 54', na lo 98' pipad. ika chrmu u vnit pot 82 stop; z tch pipad na hlavn lo 34', na jin bon lo 22^', na severn bon lo 25J'. Vidli z toho nepravidelnost, e severn bon lo jest o 3 stopy ir neli jin. Presbyterium jest tak nco u neli pro stedn lo, pot toti 30 stop v ce. Vka vech klenb nad podlahou, v lodch i v kru obn 48 stop. Triumfln oblouk lomen, avak velmi tup, kter oddluje lo od kru, jest asi o 9 stop ni. Na dvou poslednch pilch spovaj ti kruchty; pod nimi jest jednoduch, kov klenut. V severn bon lodi pozoruje se vysoko pod klenbou na leinch spovajc vpustek s oknem do kostela hledcm. Do toho vpustku vstupuje se z velik ve na tto stran ku kostelu pista vn. Prostrann, a nevelmi vysok vnitek chrmu in ve vstupujcm pjemn dojem. thl a tenk pile spovaj na soklu t osmihranm, 3' 2" vysokm. Z nho vyvinuje se dk pile pro-

nice mizely, ince msto dstednictvm t lalokv a t Pdorys dk. kladnm domm kamennm; chrmu v Tboe. lbkv. Zcela nahoe, oivil se smysl umleck, od Tborv druhdy z myslu kde zanedban, a tak zaal Tbor i zevnjm vzhledem svm pile v oblouky pechzeti ponaj, nasazuj se na n jerovnati se druhm spodanm obcm mstskm. dnoduch nosie klenbovch pas. Tyto pasy trochu hmotn, avak zcela pravideln hrukovit profil majce, propltaj Nen pochybnosti, e prvotn modlitebna Tborv, se ve hlavn lodi sfovit, v bonch lodch jednodue do o kter Aene Sylvius napsal, e to byl dm devn ke. Zvrnky maj vtm dlem podobu hvzd a jsou na spsob vesn stodoly", hned pvodn stvala na rynku na mst nynjho dkanskho chrmu. Nyn po roce 1452 rozmanit ozdobeny, nkter vak jsou jednodue kruhovit. Kr ili presbyterium skld se ze dvou klenbovch zajist poato ji na tomto chrm stavti; jeho stavitelsk oddlen a jest temi stranami estihranu zaven. Nej sloh srovnv se se slohem celho msta, druh polovice pamtnj jest zde hvzdovit klenba, ze samch sfri 15. sto/ a prvn polovice 16. stol. vytiskly na nm sv ckch trojhran sloen. Tyto trojhrany vzjemn o sebe znmky. Chrm tento jest nejznamenitjm stavenm stase opraj, a nejsou to pouh npln, j eto v gotickch rho Tbora, stoj pi nmst po severn stran a skld klenbch obyejn propltajc se pasy dohromady drvaj. se z trojdln lodi a z presbyteria pozdnho slohu gotickho Jsou zde sice tak pasy klenbov, avak tak slab, e se z doby Vladislavsk. Dlouh st chrmu tvo znamenitou zde vce jen za pouhou ozdobu anebo olemovn hran
I . . l L i l _______ l _ ______ I ________ ________ 1 _______t _________ I _______ i _______

Dkansk chrm v Tboe.

367

povaovati mohou. Toto klenut podob se co do sestrojen onm fantastickm klenbm bez pav, jakch jenom v jinch echch v poslednch destiletch patnctho sto let stavli, a majc tenk pasy a malik zvrnky ode vech jinch z pozdn gotick doby se li. Osvtlen do stv ten chrm devti gotickmi okny, kter vtm dlem kamennou pozdn gotickou krubou s plameny a trojlisty ozdobeny jsou. Zd se, e prostedn strana v apsid tak oknem prolomena bvala, a e je zazdili bezpochyby k vli nynjmu velikmu olti. I zevnjek chrmu v dstojnm roue se ukazuje. (Viz obraz 11.) Siln oprac pile o dvou stupch ozna uj klenbov oddlen u vnit. V zpadnm prel jest jeden vchod, druh z rynku na jin stran; sky ped tmi vchody jsou pro svou zcela sprostou vst avnost celmu staven na ujmu. Krkami kryt stechy kryj lod a kr; sedlov stecha nad lod sed mezi ohromnmi ttovmi zdmi; irok plochy stechy tto byly by o sob pli jednotvrn, kdyby je po obou stranch nezakrvaly postrann kamenn tty. Vak tyto velk a mal kamenn tty pily v 16. stolet, v takovm ase na kostel, kde ji vbec gotick sloh v nevnost upadl, a stavitel pra videl jeho neetce, ba jich ji ani neznajce, vude ta kov stavitelsk tvary zavdli, kter z Itlie s renaissanc do cech pily. Tedy vecky tty Tborskho chrmu jsou renaissann, a pede neme se ci, eby stavb na ujmu byly, naopak dodvaj j vnosti ano i znamenitosti, jsouce ovem pro sebe charakteristickm znamenm svho asu, v kterm povstaly. Krom vky, nad lod na stee sedc, m ten chrm jet v velikou a silnou, jej vka a po hvzdiku nahoe 264 stop obn. Stoj v kout mezi krem a severn bon lod; zd se vak, e jenom jej zpodn st asi do ve kosteln stechy v 15. stolet vystavna byla, hoejek pak, s okny od zvonice, s bytem hlsnho, cibulovou bn a dvma lucernami nad sebou, e jest dlo ze 17. stolet, z asuv ji katolickch. Ze veho vidme, e Tborsk hlavn chrm nle mezi znamenitj kosteln st avby v cechch, a e to jest pamtka domcho, eskho stavitelskho umn: vak obec Tborsk, majc a do r. 1547 pknch statkv, nelitovala nkladu na tak znamenitou stavbu, kterou sv msto ozdobila. Tbort zstvali a do r. 1622 ctitele kalicha Pn; kalich a ikv obraz krlil brny, domy, radnici i ko stel. Po Blohorsk bitv zstal Tbor jet cel rok v ru kou eskho stavovskho vojska, a mnoz lechticov z okol rozmnoili tak brannou moc toho msta. Don Baltazar Maradas, csask vdce, poloil se 21. kvtna 1621 ped Tbor a rzn ho dobval, tikrt kzal tokem hnti, a pokad s velikou ztrtou byl odraen. Konen pinutil nedostatek steliva obrnce msta ku smlouv, msto se (eprv 18. listopadu 1621 vzdalo a posdka mohla se ct odthnouti. Vak tu hned Don Baltazar pomoc svch vo-

v katolickou vru do Tbora uvedl, a vechno, co na pedel husitstv upomnalo, bylo nyn z kostela, z dom, z ulic a bran mahem uklizeno a znieno. K dkanskmu chrmu dostal se r. 1622 prvn katolick knz za duchovnho sprvce. Radikln promna a obnova chrmu ped sevzata jest teprv ped r. 1693; tak aspo souditi musme, proto e toho roku dne 1. mje Prask svtic biskup Jan Dlouhovesk z Langendorfu a z Dlouh Vsi chrm ten ke cti promn ni Krista Pna na hoe Tbor nov posvtil, jak oznamuje npis na kamenn tabulce vedle velkho olte do zdi zasazen. Csa Karel VI. povil konen r. 1720 Tborskou faru na dkanstv, roku pak 1861 byl cel chrm u vnit nov upraven. Rozum se, e v celm staven velmi mlo z minulch husitskch a suv pozstalo, ba i kde kter nhrobek byl z asu ped r. 1620, ten musel pry odklizen bti. Olte, kterch jest pt, pochzej vecky z dob nedvnch, a nemaj nic zvltnho do sebe. Jedin cnov kt itelnice zachovala se tu z 15. stolet; m obyejnou u ns podobu obrcenho zvonu, kter na tech zvecch nohch stoj. Npis jest porouchn, pedce vak vyrozumv se z nho, e konv, zhotovitel toho dla, imon se nazval. Doslovn byl ten npis v Pamtkch" (II. str. 320) podn, a poruen letopoet mcccc ... xii mus se asi takto doplniti: mcccclxxii, t. j. 1482, aspo dlo se podob zcela vrobkm toho druhu z onoho asu. e by tato ktitelnice, jak povst prav, z bvalho Sezimova st pochzela, a e v ece Lunici nalezena byla, tomu ji ten letopoet odporuje. Z bvalch epitafu ili slibnch obrazv, po stnch rozvench, zbyl jen jedin pod kruchtou; m esk npis a vztahuje se k panu Janu Pehoovskmu z Kvasejovic a jeho etn rodin. Pan Jan Pehoovsk umel r. 1597 a jest ve hbitovnm kostele u sv. Jakuba pochovn, kde m vlastn nhrobnk vedle pti jinch, kter jinm dm rodiny Pehoovsk tam postaveny byly. V jin lodi spatuje se ve zdi mramorov kmen s nhrobnm npisem francouzskm, kter se vztahuje na bvalho csaskho generla, hrabte z Joyeuse, dne 15. z 1765 na jeho blzkm zmku v Mscch zeme lho. Toto curiosum budi tu doslovn uvedeno: Sigg. haut et puissant Seigneur Messin Comte de Joyeuse equier, chevalier seigneur de petit Sivry situe en Loraine bailliage de Lonquion Chambellan actuel de L. L. M. M. Imp. Roy. Apost. General Major de leurs arme, qui a servi a la maison Anstriche le space de L ans; ne au dit petit Sivry le XXV de Novembre MDCLXXXXIX, degai le XVIII de Septembre MDCCLXV a sa terre de Mieschits. Pries Dieu pour son ame.')
*} Vzneen a velkomocn pan hrab z Joyeuse, ryt a pn na Malm Sivry, zmku v Lotrinkch v okresu Lonquionskm lecm, skuten komornk Jich csasko-krlovskch Apotolskch Velienstev, generl-major v Jejich vojt, kter domu Rakouskmu

368

Dkansk chrm v Tboe. haec campana errecta est ad M. D. G. et B. V. M. et specialiter Seti. Michaelis Archangeli honorem impensis plerumque piorum incolarum civitatis regiae urbis montis Tbor existente Decano A- R. D. Joanne Grubio, S. C. M. Judice D. Wenceslao PawscA, Primate Ludovico Wenceslao Hubatio a Kottnow; nunc autem DVMpaX VnlVersa In eVropa fVIt, et CaroLVs VI. In prosperltate regnl sVI VlXIt (725) ob streperum in auribus sonitum de novo refusa expensis redditus ejusdem Comuniiatis sub Decanatu A. R. D. Francisci Jahoda, S. C. M. Judice D. Joanne Wotopefc, actuali Primate ac bonorum Inspectore D. Ludovico Maximiliano Hubatio de Kottnow per Joannem Pricovey, ivem Clattensem . Ostatn ti mal zvony, jichto prmry jsou 2' 6J" 1' H"a 1' 8 ", pochzej jet z asv husitskch a maj tyto npisy:

Toto jsou vecky pamtky; nezbv nm nic vice, neli jet na vysokou v vylzti, kter na mnoho mil do dalekho okol pohl. Vi s v n patero zvon co do ve likosti dosti znamenitch a libozvukch. Nejvt, svatmu Vcslavu posvcen, m 5' 1" v prmru, v asi 45 centnv, a jest nsledujcmi npisy a plastickmi obrazy ozdoben: Hoc opus campanae de netei confracto in novum repartm impensis publicis hujus caesareae inclytae urbis in honorem Bei jugemque memoriam B. V. Mariae a Sebastiano Herzmano Decano, Martino Edudowsky caesareo-regiae Majestatis Judice et Wenceslao Nigrino primte Taborii existentibus per Adalbertm Arnoldm Budvicensem citem fusum Septembris Uli. anno MDCXXXHL Consecrata Pragae sub nomine divi Wenceslai. A. M. D. G. Obrazy 12 apotolv, pod nimi obraz nanebevzet Panny Marie s tmto npisem: O Maria div, tu pelle fulgura, quum recolet vita, tonitrua dra, hujusce campana comitare defunctos vox quotidiana, tuere quosque unctos. Druh zvon m v prmru 3' 5" a v asi 14 cent. Jsou na nm tyto npisy: Anno qVo LeopoLDVs prIMVs gLorlose regnaVera t (1 6 7 2 )
po 50 let slouil; narodil se v Malm Sivry 25. listopadu 1699, umel 18. z 1765 na svm statku v Mscch. Proste Boha za jeho dui.

1. &t rjtij a jmale toftj Uta syna

2. foto spa bo?i|jo 3. ffa Pante

Pochz-li posledn, nejmen skuten z r. 1432, tedy z poslednch let husitsk vlky, byla by to neobyejn vzcnost, a bylo by pti, aby si pro vti jistotu nkdo z milovnkv starch pamtek v Tboe prci vzal a tento posledn skrovn npis na pape otiskl. Ukzalo by se z formy psma a tak z letopot u, je li nahoe podan ten prav anebo chybn. K. V. Zap.

Zprva o archaeologickm nlezu v Hoovicch

u Petersburka v okrese Jesenickm v Cechch.
Podv Dr. Karel Jinsk.

Hospod p. Antonn Ullmann z sla 5. v Hoovicch na Karlovarsk silnici mezi Horosedly a Lubencem, pozorovav na sv roli, e na mnohch mstech radlice pi orn o kameny zavadila, motykou i rukama nkolik ka men odstranil a ouhajc jakousi vc zvednuv, J. Exc. p. hrab. Eugenu ernnovi na hrad Petrpursk, asi hodinu odtud, ji poslal. Pan hrab, bedliv a znal archaeolog, poznav neobyejnost a znamenitost toho nlezu, vyjednal ihned s hospodem, aby mu na jeho, oziminou ji vzdlanm poli, za slunou nhradu nalezit ohledati a oko pati dovolil, k emu hospod ochotn a pkladn svolil. Jeho Excellenci tedy ednku svmu, jemu sprva blzkho dvora Smikuse" svena jest, nadil, aby s onoho msta zatm odebral ornici, po em vydali se druhho a tetho listopadu 1863 p. hrab, mal p. Wachsmann a zprvodatel n a msto, a zaalo se kopati.

Nalezit le as pt set krok po levm boku silnice, smrem ku Karlovm Varm, nedaleko obecnch spek Hoovickch na plochm, ponkud k vchodu nachlenm poli, jeho okol nidnou zvltnost nevynik. Domnvajce se, e nalezneme pohanskou mohylu, tili jsme se na vydutinu hrobu podobnou. Nalezit vak bylo jako stl plosk, jen e bylo pod ornici jako kamenm vydldn. Dlaba pak nebyla piln dlna, nbr na mnoze nedbale a ledabylo. Kameny leely vedle sebe, jen jak nhodou podle sebe poloeny byly. Dlaba byla z hrubch, nikoli zvlt vyhledanch nebo pitesanch kemenit-pskovcovch a ulovch kamen. Pskovec, maje na spsob rohovho pazourku kru tvrdou a hladkou, nebyl poruen povtm; ula pak byla tolik zvtral, e se vce podobala psku neli kamenu. Pod tmto pokrovem as 18 palc pod ornici leely zajmav starotiny, je zde obrn a svdomit popsati hodlme.

Zprva o archaeologickm nlezu v Hoovicch.

369

Hospod vyjdil se v ten rozum, e na vce mstech na tom poli o kamen zavadil a e tomu pipust, aby pozdji i na jinch mstech kopno byl. Prozatm vak odkrylo se msto asi 36 tverec, sh a pln pro kopno bylo. Nali jsme sice po celm tom mst sem tam velijak vci, nejvydatnj loisko vak mlo podobu obdlnku, as tyry shy od severu k jihu dlouhho a dva shy irokho. Nkolik dlnk s motykami a lopatami dalo se s je dn strany do pozorlivho kopn; my dohleli bedliv, aby dlnci nemotornost nieho nerozbili, i abychom sami zvdavosti zadost uinili. Dlnici nejdve odstranili vechnu zemi, nebof chtli jsme vazbu a stavbu kadho kamene poznati, domnvajce se pod, e tu mohyla. Ale leel k men vedle kamene, bez podku, ble nebo dle od sebe. Ono pak ob dln loisko bylo nejvce a nejtsnji kame nm pokryto; k obma stranm ubvalo kamen, jenom sem lam bylo zase nkolik kamen pohromad, a konen docela pestalo. Na krajch obnaenho pole opt cel ada kamen v rovn e ukzala se, a nevme, zdal i to snad njak ohrada hlavnho loit anebo zatek jinho loit, jich se na tom poli podle vyjden hospodova jet vce nadjeme. Hned pod kamenm leely starotiny. Nejdleitj co do zvltnosti i krsy jsou: 1. Bronzov kulat ploky. Bylo jich osm, dv jsou krom nepatrnho porouchn cel; ostatn na men a vt trosky se rozpadly. Krom toho nalezeny byly jet ti pupky, jakch kad koleko uprosted po jednom m, a dalo by se souditi, e jich rovnm slem bylo snad dvanct, tm spe, e stepinky a zlomky takovch kole ek sem tam vyhledny byly. Koleka jsou velijak veli kosti, 5 kus m 5|" v prmru, 2 kusy 6" a jeden 7"; uprosted jest as palec vysok kuelovit pupek, kter v kruhovit dutin, majc tyry palce v prmru, vz, a skrz koleko rubn stranou na spsob knoflku ven vychz. Ponvad jest ezem vecek obklopen, domnvme se, e jest ze eleza a do pupku vehnn. Koleka jsou pltovan, jak ze zbylk a na porouchanch mstech snadno poz nati lze. Svrchn plotnka, nad mru krsno a vkusn ozdoben, ku zpodn eleznm lemem jest spoutna, a m na kraji 11 14 tv, divnm kokrhelem ovnench, u vedmutin jest jich 6 neb 7. Mezi tvemi jest po tech nebo dvou perlch podn rozestavench, a celek oblouny a adami perliek obrouben. 2. tyry luky z bronzu, zleejc z podkovit ohnut, as 12" dlouh a pl palce siln obrue, kter se trubko vitou a prohlubenou hlavou kon. Uprosted obrue a na vnjku jest sponka, kter p i vech lucch ulomena byla, pak dva skipce, jen patrn k dren bu koench bu tkanch kobercv ureny byly. Trubkovit konec luku nen s obru v jedno slit, nbr jest stkou pro sebe a kolkem k dut obraci pikovn; kroukov ozd bky

pak jdou pes kolek, aby jej zakryly. Tento konec jest dut a eleznm proutkem prohnn, jak ze zrezavlho pupku poznati lze, kter se v dutin kon. Zd se, ja koby zde cel luk na nem byl visel. 3. Dva bromov kroniky s pruhovanm skipcem, a mnostv jinch vtch i mench bronzovch krouk, na nich nieho zvltnho pozorovati nebylo. 4. Velik poet zlomkv i bronzovch i eleznch, kter pohromad leely, a sice ve dvou od sebe vzdlench, v jednotlivch stkch ale sob stejnch skupi nch. Z po tku nebylo lze nijak podobu tto vci uriti, a s jistotou a podnes udati se ned. Ponvad pak dvoje stejn zlomky v kad skupin se nalzaly, tvrdme, e to byly dva stejn nstroje. Rozeznali jsme troj st, toti eleznou skoe pinu na spsob vlce, 3 4" dlouhho a 2" silnho, na jednom konci uzavenho, na druhm otevenho; uprosted la okolo nho rha as na malk siln, v n patrn njak krouek byl. Uzaven konec vlce byl zven bronzovou plotnkou obloen, na n ezem zakryt, pece vak ro zeznateln ozdbky spatili jsme. Vedle rhy daly se stopy jin kolmo na vlci postaven bronzov plotnky rozeznati, kter vak a u samho vlce ulomena byla. Mla podobu koleka z bronzovho lupnku dlanho, jeho sted kulat vykrojen jest, aby vlec otvorem prostren bti mohl. Odtud a k objemu jest ka plotnky 2", a jest t ozdobena jako elo vlce. Tet vc jest elezn krou ek, sem tam zprohban a sten nalomen a prolo men, pece vak v takovm stavu, e mu 6" prmru pokldati meme. Seteme -li prmry vlce a plotnky, zd se nm b ti dosti jisto, e tento kro uek i vlec i plotnku objmal. Vnitn dutina vlce eleznho m dva do vnit njc heby, kter patrn zasazen devo drely, jak podle stop mysliti lze, je jsme v ezu nali. Pi sa mch tchto zlomcch, o kterch pozdji jet sv m nn vyjdme, nachzel se 5. elezn hebk s bronzovou trojhrotou hlavou, kter na lcn stran vypukl a rhami zdoben, na rubn pak stran plosk byla. Zd se, e hebk ke zlomkm prv popsanm patil. 6. Dv bronzov misy na jdla, kulat, as 12" v pr mru a 2" zhloub, beze v ozdoby. Okrajek stoj kolmo na dnu. 7. Bronzov kovn jako z dolejho a hoejho konce prutu neb hole. 8. Dv bronzov ste&ejky na obrub njak tkaniny. 9. elezn, dv stopy dlouh a ti palce irok n, jist na kuchysk poteby. N jest na hbet znan prohnut a do piky zen, rukovf ku pohodl ruky slun vykrojena. Stenky byly, jak posud vidno, bronzo vmi kolky a plky pipevnny. Zadn es jest t bronzov.
47

370

Zprva o archaeologiekm nlezu v Hoovicch.

10. Nkrbi kotlk ze eleza, vborn zachovan, o tyech nohch; ptou m uprosted, na koncch roha tou hlavu. 11. Dvoj elezn, za dvou dl skldajc se lenni na spsob uzdy kosk, a na koncch krouky, vedle nich v tomt ku ulomen krouek bronzov se nachzel. Kad lnek jest uprosted nadmut. 12. Dvoj elezn lenni jinho spsobu, skldajc se ze dvou lnku, toti ze eslipalcovho, v prostedku kloubovit nadmutho proutku, na jeho jednotn konci ko, na druhm pak kloub se nachz, v nm druh l nek umstn jest a jako kolnko sem tam kvati se me. Tento druh lnek vidlat se kon, a nc o nad kolnkem eleznou pkou spojen jest. V tto pce le bron zov, kolmo na smr rozsochatho lnku padajc lupnek z bronzu, ale jest docela ulomen, a jenom arou na pce se zna. Lze so domnvati, e rozsochat stka a po pku v dev vzela, protoe na neulomenm zubci hla vika se pozoruje. Bronzov plotnka pak nebyla nic ji nho ne ozdoba, j tato devn stka pltovna byla. 13. elezn nkolce, kter bezpochyby inkovnm povt a tlaku z kruhovit podoby do obloukovit smknuty a na vce kus zlomeny byly. e na obojm pokrajku slab lbek mly, svd o tom, e jsou nkolce, kter tu jako pes louko sahaly, co na starch nkolcch kadodenn pozorovali meme. Kad nkolec ml jet nkolik heb. 14. Nanejv znamenit jsou ti zlat kousky, patrn zbytky znanho a ndhernho druhdy odn. Jest to spinadlo, jeho zubn podkladek a jazek ze eleza jsou. Na eleze leela plotnka bronzov, a na n teprv zlat, kruhy a bodeky ozdoben, uprosted vak vyl omen lupnek. Snad e ve vlomku bu hlavika nebo drah kmen za sazen byl. Pro spnadla jest z bronzu a zlatem potaeno. Rovn takovou ne -li jet vt pozornost obrtila na sebe ozdbka, jemn co papr a dirkou provrtan, ponkud z hadnho vzezen. e to ozdoba na roue pipevnn, a e nikoliv jedinkou nebvala, jisto se nm bti zd; co vak znamen, rozhodnouti nelze. Nen-li to snad obraz hmyzu (vely?), jakch sta na skvostnm atu nosvali? (V Chil perichov mohyle nalo se roucho, kter podobnmi plky pedstavujcmi vely zapnno bylo; Chilperch, posledn Meroving, f okolo 753. Starotiny nachzej se nyn v Louverskm museu v Pai.) 15. Valn mnostv stepin a rozbitch nebo zvtra lch ndob hrnskch, jich to ani jedna v celosti dobyli se nedala. Ndoby byly dvojho spsobu, erven a ern vyplen. Ony byly vesms ten a mnohem kehej, tyto byly dvakrt ba tikrt hrub. ern ndoby byly kemenovm pskem hojn promchay a vbec z hrubho zrna ; erven zas byly hebej a z pravnj hlny; oboj pak ndoby napolo jen vypleny. Soudme-li podle step, byly ndoby rozlin velikosti. Jedink step ml naemu vku neobyejn vystupujc ko. Krom jedink

kivolak ry nenali jsme dn znanj ozdoby. Pod krajem mla kad ndoba znanou vypuklinu. 16. Znan mnostv velijakch zlomk, zbytk, slepin, krouk, hebk, hk, trosek, tsek atd. 17. Nkolik zetlelch kosti zvat, mezi nimi ebro bu kosk nebo hovz. Vypoete veker vykopan starotiny dotkneme se nkterch vc, kter archaeologovi k dalmu o tom pemlen slouiti mohou. Uprosted nalezit vyhrabn byl kozlk nkrbn. Poloha jeho byla skorm docela takov, jakoby jet ped nedvnm ke kuchysk pprav byl slouil; stlf pmo na nohou, jen v prostedku byl k povrchu trochu vyhrben a tamt oit tlakem nalomen. Jedna jeho hlava ulomila se docela a leela vedle nho; druh schzely rohy. Pod podnomi leelo nkolik ploskch kamen, na nich pod noka jako na podlaze stla. Nkdej potebovatel jeho nechali jej chudka uprosted svench mu hrnc o sa mot stti a -na tk se dali, nebo vkol nho byla velik hojnost step, pochzejcch od kuchyskho nin; ern ndob jakoto vzdornj v stepy se sesulo; erven zvetelo tolik, e se od okoln zem jen ponkud erve nj vrstvou liilo. Pod hrnci, v nich prese vechno rozumovn divk ni stopy tisciletch knedlk nebylo, le elo devn uhl ba i tsky nesplenho dv, oboji arcif jen v malch drobtech. Tu tum beze veho odporu tvrditi meme, e se nachzme na mst tiscilet poln kuchyn, jejto sluebnictvo njakm osudem sv dra hocenn psobit nenadle opustiti muselo. Hrnskch ndob bylo vbec po celm naleziti roztr oueno, dlem po jedn ndob, dlem po celch hromadch, a kde n doby v hromadch byly, vdy vrstvu kamen odhrnouti nm bylo. Nkolik stop od kozlku na zpad leel elezn, dle zdn kuchysk n, jm nkdy tbornci masit pokrmy rozkrajovali, jak nalezen kosti dokazuj. As na ti stopy vzdl a na severn stran leely ony dv bronzov msy. Pojmeme-li vklad n v jedno, zd se nm bti neodolateln dokzno, e zde nikoliv o mrtvch, nbr o ivch, hladem po kvasu chtivch mluviti lze; skupina kozlk pevrtila najednou nae domnn o hrobech, nebof jest dosti patrno, e zde nkdy lid tborem leeli, vaili a jedli. Krb tu leel uprosted tbora, a okola nho sku pily se ostatn stroje, pedmty, nin a vci. Kozlk, lee smrem od vchodu k zpadu, byl steditm celho skupen a rozhodl rz a povahu Hoovickho nlezu. Na jin stran kozlka leela hromada vc, kterou docela odhaliti se nm podailo; leela tu ped nmi. jakoby ji nkdo na zem byl poloil. tyry koleka, dva luky a v ce krouk, vesms bronzovch, leely tu malebn po hromad, a tmav zelenm okem na ns hledce divily se naemu nevdanmu jet vku; majce pak slaviti sv z mrtvch vstn zlomily se tiscivc staekov v naich rukou, jen jedno nejsv ze vech koleko pekalo tuto

Zprva o archaeologickm nlezu v Hoovicch.

371

operac a nezlomilo se, co jsme mu i etrnm opatrovnm odmnili. Nedaleko od t skupeniny leelo jet jedno koleko a vce strariot tri pupky. S druh tfany kozlku, kde vtina veho nlezu uchovna byla*, leela prv opt takov skupina koleek a luk, jako jsme nyn po psali ; dle pak mnoh jin stky, a jet o nco dle nkolce, a mezi nimi jin drobotny, krouky, skipce, steejky atd. Ostatn vci konen, kde as a na kterm mst leely, s jistotou ci se ned, protoe jsme vdy jednm smrem nekopali, nbr tu, kam ns kamenn po krovy vbily. Nkter vci naly se i ve znan dlce od hlavnho loit. Koleka, nejpednj ze veho nlez, e byla ozdo bou, dnho as nebude tajno; komu vak ozdobou byla, toho snadno uhodnouti nelze. Porovnme-li vak veker nlez s tmi koleky, myslme, e ku koskmu neb vol skmu speen patvala. Koleka nebyla nic jinho ne okrasa na abrace anebo na pokrovci, jakmi se kon neb voli pokrvali. Hlavika na rubn stran svd zjevn o tom, e koleko na tkan nebo koen ltce pipevnno bylo. Neobyejn jest jen to, e pro prostedn vydmutinu od koberce odstvati muselo. e byla koleka potebou a ozdobou dvouspeeni, toho dosvduje nejenom znan poet (bezpochyby rovn poet est a est) koleek a jich rozlin velikost, nbr i sud ili rovn , poet vech k speen patcch vc a stroj, pak nkolce, a to, e v kad skupin po dvou lucch bylo, a nevme na ty luky byly; bezpochyby vak na dren abrak nebo ste men, nebo jinch prav koospench. Krouek se skipcem byl nepochybn na pipnn oprat. Dvoj poet jinch vc ve dvou skupench svdil by o pprav a ozdob dvoukolho korku. Ve skoepince vzela dvma heby pibit devn nprava, a na n kolo, kter bylo as na 2" od npravy kolkolem bronzovou plotnkou obloeno

a eleznm kruhem obehnno. Ozdobn heb, kter u sa mho stroje leel, patil jist t k dolejm stkm ko ru; pochybujeme e k nprav, ponvad se v eleznch zbytcch nidn stopy nenalzalo, kde by byl vzel. e lezn lenn podob se nejvce uzd. Podle hojnosti nalezench vc bronzovch, eleznch, ba i vc zlatch nememe ne mysliti si, e zde njak vzneen a bohat osoba se svm komonstvem a povozem po njak as tborem leela, a kdo v jakm osudem pikvaena byvi, veker bohatstv krom vlastnho ivota a roucha nhle opustiti musela. Avak nepoutjme se do badn a hdn svdnou obraznost, nbr obrame se radji k makav pravd a tm ku hmotn vd. Co sta rotine k dalmu ptrn pobd, jest to, e se v jedn dob troj kov, bronz, zlato a elezo pohromad nalz; e to tedy doba pomrn pozdn, o tom sotva kdo pochy bovati bude, slem vak ji uriti nelze. Zd se to bti doba pechodn, kdy bronzovina pozvolna zanikala, kdeto e lezo do astjho uvn pichzeti zaalo. O tom ns t luebn rozbor, nejdraznj tum dkaz, pouuje. Luebnm rozborem p. Dra. Hegewalda objevilo se toto: Bronzovina po odstrann lechetn rzi ili patiny ukazuje pkn lesk kovov, erveno -lutou barvu, a jest jemnozrn a dosti mkk; skld se z mdi 85 -75g a z cnu 14'25g; zinku olova v n nen. lechetn rez zle z basicky uhlinalho mnatho vodanu. (2. CuOj C02. HO.) V novj bronzovin nalzme vedle mdi a cnu jet zinek a olovo, toti asi: 91*4g mdi, 5-5g zinku, 47g cnu, l-3g olova. Klassick pak bronzovina jest mchanina as 85$ 97g mdi a 15g3g cnu. Z toho jde, e bronzovina Hoovickho nlezu nejvce klassick mchanin se podob; e jest doba, z kter n nlez pochz, pomrn pozdj, soudme tak z vysok prmysln a uml pravnosti jednotlivch pedmt.

Vlohy traehtace" r. 1659.

Sdluje Hugo Toman. Nai staroitnc i lfic vd jak nai pedkov umrali neli jak ili, oni mnohem vce se zabvaj hrobem a popelem neli skutenm ivobytm, rky a puntky ve vt lidskho ivota jsou jim mnohem dleitj neli iv litery jeho. A mohl bych o tto pravd napsat velmi uen pojednn, kdybych se nebl pekroit meze Pamtek archaeologickch, pojednn, v kterm bych dokzal, e by staroitnfc ml probfrat lpe domc ivot nroda, pole, na kterm by mohl iv obrazy lit a soupeit s djepiscem, lpe neli obrnm suchch kostek. Opraje se o pedchzejc nhled mnm podat ctnmu teni ukzku, jak nai pedkov ped dvma sty lety, kdy jim nit politick vyla, alespo umli jst a pt. Pi svcen hbitovnho kostelka sr. Marka pi mst Sobslavi r. 1659 vystrojena tabule k uctn hostv, a v pamtn knize Sobslavsk nalz se Vj znamenn trat pi slavnm pjezdu J. O. knele J. E. pna pana kardinla arcibiskupa Praskho (Arnota z Harachu) k posvcen kostela sv. Marka." Vylo: zI. kr. aen. hovzho masa 320 lib. po 2 kr. a 2 den . . 12 26 4 telecho 225 lib. po 2 kr .........................................7 30 skopovho 40 lib. po 2 kr. . jehuata 2 po 15 kr. prasat 7 po 19 kr. indini 3 po 45 kr. indinky 5 po 24 kr. . kapouni 21 po 12 kr. . kohouti 4 po 6 kr. kuata 43 po 2 kr. slepice 18 po 5 kr. t kuat 30 po 1 kr. a 3 den. holoubat 9 po 1 kr. a 3 den. Msla pepoutnho 99 ejdl. po 6 kr. putru 85'/ 2 lib. po 6 kr. peku 12 lib. po 6 kr. kapr 33 kus po 8 kr. tiky 21 kus po 6 kr. hoe 3 za . . . . .
zl. kr. den.

. 45 . 13 35 9 9 54 7 12 1 12 4 24 . 2 6

1 20 30 2 13 2 15 2 __ 4 12 24 1 26 _ 1 30 _

3 1 3

47*

372

Vlohy trachtace" r. 1659. Pamtn zvon v Onov.

zl. kr. den.

36 klob sy . . . . . . . . 16 j i t r n i c e 1 * p o 2 k r ......................................................... 36 octa pivnho 18 ejdlk . 38 pernku za . . . . . . . . 36 soli 2 vrtele 1 mra . . . . . . 36 octa vinnho 12 ejdlk . . . . . 12 kenu za . . . . . . . 6 esneku za . . . . . . . . 12 cibule za . . . . . . . . 8 petrele za . . . . . . . . 8 s v e k 1 6 l i b . p o 8 k r .................................................. ~ 35 55 3 S v e k v o s k o v c h 6 p a 8 k r ....................................... 48 p e k a i z a m o u k u d n o ................................................... 1 42 mouky domc . . . . . 42 pekai od peen bochnikv . . . . 23 oplatky za . . . 6 o v s a 2 4 s t r y c h f t p o 1 5 k r .............................................6 3 4'/z
v n a u h e r s k h o p & l t v r t i ..................................................... 14 1 5 cib ule p lete n . . . . . 14 p i v a 8 s u d u p o 7 z l a t c h .................................................. 5 6 -----------my s l i vc i J . M . p a na k o mis a ra , k t e r p l j e le na p i ve z l 1 30 k o mu p l ns k mu, k t e r p i ve z l ryb y . . . 9 od p ines e n ps t ruh z C he j no va . . . . 18 z a s a l t d n o .............................................................................. 27 pnm kapla nm J. Eminenc spendirov no . . 1 8 za 2 vd ra vna var ha nk o vi hrad eck mu . 15 2 0 v c e z a 4 v d ra p o 6 z l . 4 5 k r . . . . . 2 7 z a j e d n o v d r o mo s e l o v . . . . 7 30 14 29 4 V /z 8 30 Sklenic skleni . . . . . . . 6 koe n, ko nfekt u a j inc h vc za . . . 5 p. komornkovi J. Eminenci . . . . . 83 3 0 k uc ha m s e d mi k n e c m a hr ab c m . 3 - 45 kuchai J. M. pp. guberutora . . . . j e d n o s o b , k t e r m l s o b p o r u e n v c i k s v cen 45 potebn zapjen . . . . kantorm hradeckm . . . . . . 3 3 0 d o m c m p l s ud u p i va z a . 2 5 5 za 2 a Y2 ke pe rga me nu na seps n funda c 18 za 6 arch regalpapru po 3 kr. 2 za 2 lib. bl ho kadidla po 1 zl. k d y b l .................................................................................... 5 12 dva lokte modr pentle . . . . . z a I 5 / , l o t u h e d v b .............................................................. 4 9 o d ud la n r y hut t e p r o vi ( s ic ) k n i h a i o d v z n d v o u k n h ; j e d n y p r o o r i g n i l , 22 36 druh pro vid i mus . . . . . 36 z a */ 4 lib . vos k u e rve n ho . 33 z a 6 k a t u l e k p r o p e e t i ..................................................... 48 za 3 katule cnov do olt pro sv. relikvie psai od pepisovn fundace . . . . co protrvili ko J. M. pp. hrabte Slavaty na ho s p o d z a m s t e m .

3proi) o

5)

archaeologickho sboru Musea kr. eskho.

Schzka dne 34. jna 1883. Pan pedseda prof. Wocel oznmil, e byl zvlt od p. kraj skho komisae Lissnera upozornn na zbytky bv. Cistercianskho kltera u Mnichova Hradit, a e v letonch przdninch s malem p. Sheivlem toto msto navtvil a tamn staroitn pamtky ohledal. Zachovalo se arci velmi ml o, toto m vak velikou um leckou cenu. Pedevm slu jmenovati krsn, bohat ozdoben portl, kter pochzeje ze zatku 13. vku k nejstarm pamtkm gotick stavby v Cechch nle. P. Sheivl okreslil tuto znamenitou pamtku starho stavitelstv eskho, aby se v Pamtkch uveejnila. T podotkl, e nkdej kostel toho kltera byl dldn ci hlami rozlin barvy, kter tvoily mosaiku velmi hlednou a vkus nou, a e stavitelsk editel hrabte Waldteina znan poet ta kovch cihel eskmu Museu zaslal, zae mu sbor sv dky vy jdil. Pi t pleitosti navtvil p. prof. Wocel romnsk kostel v Mohelnici na Jizee, jej p. Sheivl tak pro Pamtky vykreslil. Dle oznmil p. pedseda, e byl t ve Sv. Jakube, vsi to ble Kutn Hory, a e ta mn romnsk kostel ve svm pvodnm rzu zachovn jest. Okna u ve byla arcit v pozdjm ase za zdna, tak e romnsk sloupky tm ve zdi se ztratily, vak vt ina jich jest dobe zachovna a odstrann tchto zazdvek po skytlo by chrmu opt star o zdoby. Podle listiny tam nalezen byl kostel tento roku 1165 vysvcen. Slavila by se zajist nej dstojnji pamtka sedmistyletho zaloen kostela, kdyby se mu opt dostalo pvodnho staroitnho rzu, k emu pro znmou obtovnost p. hr. Jind. Chotka, jen patronem kostela jest, dosti nadje si dlati meme. P. prof. Wocel sdlil, e mu dstojn kn. Matouovsk, kaplan ve Zbraslavi, ukzal ps, kter u Zabovesk nalezen byl. Tento v 37 lotu, jest z istho stbra a m na sob znak Starho msta Praskho. Na to byla tena zprva p. konservtora Benee, kterou zaslal o sv cest, j letos co konservato po kraji slavskm konal. Velmi slovy upozornil p. Bene sbor na pamtn star gotick chrm v Kouimi, zmiuje se o zdailm obnoven krlovsk kaple ve Vlaskm dvoe na Horch Kutnch a podotk, e k nvrhu p. prof. Gruebera ministerstvo 4000 zl. r. . povolilo k obnoven chrmu sv. Barbory v tm mst. P. far Fr. Petera pedloil nkolik bronz a popelnic, po chzejcch z pohanskch hrob od Radnic. Sbor se usnesl na tom, aby se mu z jeho dchodu za pinou dalho kopn optn pod pora poskytla. Na to etl p. adj. Hlavat zprvu dopisujcho lena sboru dst. kn. Hjka o vcech bronzovch u Domalic nalezench, kter se majetkem tamnho p. lkrnka staly, zae mu od sboru dky vysloveny byly. P. prof. Zap ukzal dkladn, jak toho teba, aby Pamtky", je Matice z pin penitch vce vydvati neme, dle vych zely. Nen o tom teba zde slov iti; kad dozn, e jest to zklad, na nm historie staroeskho umn a n historick m stopis budoucn se stavti bude, e to jest zdlo nevyerpateln pro kadho, kdo ku genealogii pihleti chce, e v nich poznati lze duevn stav naich pedk a jejich innosti v pokoji, kad v, e cizozemci z nich ke svm archaeologickm pracm t: a bylo by to skutenou nenahraditelnou kodou, kdyby zaniknouti mly. P. prof. sdlil, e vyjednval s knhkupci a e vyjednvn toto k cli povede, jeliko vbor musejn 400 zl. r. . na vyobra zen v Pamtkch poskytnouti chce. Konen byla pedloena mdn msa, kterou Boleslavsk p. lkrnk zaslal, aby se mu za ni zbyten musejn nerosty v slun cen zaslaly. Sbor uriv k nvrhu p. pedsedy cenu ped mtu poprosil p. adj. Hlavatho, by co kust os sbrek archaeologickch s pedstavenm sbrek nerost se dorozuml. Novch dar do Musea pibylo, jak nsleduje: Pan P. Karel Hjek, kaplan v Domalicch, daroval: buzdygan z bronzu, nal. v Domalicch, a tyry otisky peet msta Domalic.

42

Vech trat Summa summarum 335

33

5 1 /,

Pamtn zvon v Onov.

Mezi nejstar a nejpamtnj zvony v Cechch kladu zvon umrek", nachzejc se na vi farnho kostela sv. Martina ve vsi Onov (kraj slav., okr. Dolnokrlovic). V prmru m 11 1/2 ". Dle formy a psma pochz, ne-li z konce XIV, zajist z potku XV. stolet. Kol koruny m nsledujc npis obrzkov (v jednom dku): Tu vudy, kde jsem vloil hvzdiky (*}, jest polovypukle vy obraz en bernek bo s praporekem. Co tedy npis nedopovd, vyjaduje obraz, toti: jesi nae vkiien n tivot." Kn. J. Sola.

to () omt^eity () naetfyo () pana () $t$t> festa ()

Zprvy o schzkch archaeologickho sboru Musea kr. eskho.

373

P. Jos. Ryba: lhev potaenou blou sol nsledkem potopen do vod Ptihorskch* na Kavkaze, a ti lakovan misky ze deva, jakch uv lid v Ruch. P. Front. Galia!, alounk v Chrudimi: hlinn trup lidsk postavy a step z hrnce. P. Karel Feder, c. kr. pru na odpoinut: kus (bukovho deva, v nm zarostl jest znamen ke. P. Alfred osvcen hrab Hanch: koek z prout a l palmovho z IVubie. P. F. HiiUer, hospodsk ednk: peet v devenm pouzde, z listiny utren. P. Ji lnnocenc Rule, larmareut v Ptuji ve tyrsku: soku bronzovou Venue dle vioru Medicejsk (m nohy po kolena uraen) a zlomky z prasky a njak ozdoby, nal. v Ptuji ve tyrsku. Z Kltera u Mnichova Hradit zaslan: vzorec mosaiky, sloen z cihel plench a kamen rozlin podoby, z bval chr movn podlahy. Far p. Frant. Petera: vci vykopan na vin Babce u Bas ble Radnic, a sice: a) bronzov kruh drobn vroubkovan, 4" v prm., b) bronzovou vrchn s( ezla, c) bronzov skrpeek (kletiky), d) mal kotouek ze zlatho drtu (zlomek prstenu), e) nkolik zlomk z bronzovho kotlku, f) krouek nazelenal a 6 drobnch korlk jantarovch, g) zlomek jantarov ozdoby pro vrtan, h) ti popelnice vce mn porouchan a stepy z popelnic. Vmnou za prodniny dostula se: msa mosazn na spfisob staroitnch ktitelniek^ s latinskm npisem u vnit na dn. P. Karel Otakar cech daroval dva stvrzovac listy na ostatky svatch od r. 1766 a 1771. P. Karel Hjek, kaplan: devt pepis listin jednajcch o Domalicch. P. Josef Demuth, editel desk: listinu paprovou bez roku a dne: Jodocus mtrchio et dominus Moraviae concedit, ut conventui monasterii stae. Crucis Luthom ord. heremitarum st. Augustini intabnlentur decimae montium et vinearum in Spanie, quas lim possedit Buczlaus." P. Jeronm Sola, Premonslrat elivsk: tvero spis od roku 18251831 v ei nmeck, tkajcch se sporu msta Chotboi s vrchnosti Chotboskou v pin nepoddanosti msta.

Schzka dne 89. listopadu 1863. P. pedseda prof. Wocel oznmil, e dostal od J. Excell. pana hrabte Kugena ernna list, e nalezen u Hoovic staroitn vci od p, dra. Jinskho do Musea zaslny budou. Tak se i stalo. Pi zsilce byl podrobnj popis msta od p. dra. Jinskho, kde se vci tyto nalezly, a nkresy od znmho male p. Wachsmanna. Zaslan vci jsou naskrz bronzov, a sice zlomky msy, poklika jaksi a jin podobn pedmt, dut polokruh, zlomky takovho polokruhu, dva men krouky a zlomky tenkho dutho krouku. Podobnho cosi se jet v cechch nenalezlo a tko jest ci, k emu vci tyto slouily. Poklikovit, dosti ozdoben ndobky podobaj se nejvce mskm falerm, jsou ale mnohem vt ne bvaly tyto. Ostatn stky podobaj se zbytkm njakho vozu a jinm jezdeckm ninm- Sbor vyslovil za to svmu nejprvnjmu a nejvtmu podporovateli J. Excell. p. hr. ernnovi sv "vel dky. Pana dra. K. Jinskho zprva o tomto nlezu do Pamtek" jest pijata. , Druh nemn zajmav vc byla svitek z ryzho zlata, majc 7 kruh, kter na 5 palc v objemu maj. Svitek tento u Zdic nalezen pi upravovn pdy pro eleznici zaslalo c. kr. mstodritelstvo esk p. prof. Wocelovi, aby o nm sv zdn podal. Po dobn i zde tko ci, jak el ml tento neobyejn nlez. Na vyobrazench starch German a Celt jsou podobnmi svitky spiaty vlasy, aby se pohromad drely. Tyto svitky jsou vak mnohem men ne svitek tuto pedloen, kter by k podobnmu elu velmi tk byl. Na to byly pedloeny nkresy vzork mosaikov dlaby v kostele bvalho kltera Cislercianskho u Mnichova Hraditi, jej posledn zbytky prostednictvm hrab. stavitelskho editele pana Wendera do Musea se dostaly. Jeliko podobnho cosi velmi zdka se nalz a to jet jen v Itlii, nikde pak v zemch Zaalpskch,

usnesl se sbor na tom, aby tyto zbytky pamtn dlaby sestaveny, v rmce dny a v sbrkch mezi ostatnmi vcmi vystaveny byly. P. profL Zap oznmil, e z danho mu od sboru splnomocnn spolu s panem prof. Woeelem vyjednval spanm Kahretn o dalm vydvn Pamtek", a e na zklad vyjednvn toho smlouva uzavena byla. Pamtky" budou vychzeti jako a posud tvrtletn, ale msto esti o pti arch, majce t smr jako posud. Proe nezmn se nzev, a budouc svazek bude vydvn co dl VI. Sbor musejn poskytne p. nakladateli podporu ty set zlatch na rytiny, jichto nkresy sbor archaeologick opatiti m. Pan bibl. Vrtulko sdlil, e rytiny, je byl nebotk pan KochKaka Museu odkzal a kter na 70.000 sel taj, i s bibliot kou prun do Musea ji odevzdny byly. Sbrka musejnch rytin vzrostla tm na vce ne 100.000 kus, a me se povaovati za jednu z nejetnjch v cel stedn Europ. Mstodritelsk rada p. Placek promluvil o sbrce zbran a obraz, kterou z Itlie do Chlumce v Budjovick vojvoda Modensk pivzti dal a kter velmi mnoh vzcnosti obsahuje. P. konservtor Bene zmnil se o nkterch romnskch ktitelnicch v slavsk. Konen byl za dopisujcho lena sboru navren a zvolen p. Ant. Dobrosl. Vek, ednk pi cis. zastupitel stv v Praze. Dary do sbrek arch. a do archivu pibyl jsou: P. Jan Polk daroval: elezn nebozez, nal. pi kopn z klad kostela v Kotvici. P. Abund Stank, ininr: dv elezn podkovy, jedna z nich nal. pi kopn zklad cukrrny u Krl. Hradce. P. p. Ftant. Bezdka: amoretek z eleza, nal. pi kopn zklad vojensk nemocnice v Psku. P. A. Divi: ostruhu eleznou, zlomek ostruhy a kousek njakho kovn, nal. na kopci Zlesskm u Krl. Dvora. P. Dr. K. Jinsk (jmnem jeho Exc. p. hrabte Evg. ernna): bronzov staroitnosti, nal. u Hoovic bl Petersburka: zlomky msy, pokliku na spsob mskch faler, zlomek takov ozdoby, dut polokruh, dva zlomky takovho polokruhu, dva men krouky a dva zlomky tenkho dutho krouku. Koupena jest: paprov listina polsk krle Jana Kazimra s vlastnorunm jeho podpisem. P. p. Frant. Bezdka: listinu paprovou od 20. kvtna 1649: Vilm Jetich Skla ze Zhoe dv plnou moc bratru svmu Janu Vilmu Sklovi ze Zhoe starmu k dobvn jistch pretens po ptelch na pipadlch." P. Frant. imcek: 15 paprovch listin ze 17. stotet, tkajcch se Brandejsa nad Labem. P. Jan Kas, vodk: listinu papr, od 2. bezna 1551: Vd. Frant. z Liblic v Chrudimi oznamuje komoe krlovsk do Prahy, mnoho-li cnu do roka spotebuje konv Chrudimsk."

Citerami uepertorium.
Magister Johannes Hus und der Abzug der deutschen Professoren und Studenten aus Prag 1409. Von K. A. Const. Hfler. V Praze 1863, str. 320 v 8. Matou se zhusta rozumy nmeckm badatelm. Ne zdka vyznvaj, e badn' a spisovn historick postaveno bti mus na stanovisko nrodn, aby historie odpovdala na otzky, hbajc asem a nrody. Jak mile vak u ns nco v historii hne se, ihned vude kik, nae djepisectv e jest nrodn, e nmeck vda" mus do nho se dti, aby doptrala se v djinch naich objek tivn pr jistoty a pravdy. Ale ty resultaty bjektivn nmeck vdy bvaj tak subjektivn a nemecko-nrodn, e z nich vude vykukuje samolibost a nechut proti nm, e jimi historie nae provje se tak, e na stranu nmeckou padaj zrna, na stranu pak e skou prach a plevy, e zd se, jakoby nrod n sm ze sebe byl nevykonal nikdy nic velikho, nic slavnho a zslunho. I spis ve poloen naden jest skrz naskrz takovou objektivnost", kter inodernmi frsemi vypisuje vci star a dokazuje, e nrod n nebyl k niemu, a kdykoli sebou ileji poal hbati, e mu to bylo na kodu a e bychom si to mli pamatovati. Ctyry ptiny dvadctiarchovho spisu obraj se histori na ped Husem,

374

Literrn repertoriom. tto smylence vhy dodal, pesko se rok v tehdejch* djinch k osudn slavnosti svatebn, ped n krl Ladislav v Praze zemel. e Rakuan a Uhi chtli, aby slavnost u nich odbvna byla, jest zcela v podko, e se Jik o tot zasadil a to s dobrm vsled kem, mus jina mli pinu. Ji nepoptislil, krl se bl jeho moci, odebral se do Prahy a zemel, jen e r. 1457, a ne jak se doml p. Richter 1452. Kdy byl p. Richter vecko tak sestavil, aby kad se domyslil, e Ji proto o pchod Ladislavv do Prahy stl, aby jej tam otrviti mohl, odkv se velkodun rozbrn otzky: umel krl otrven, a m 1-1 i Ji astenstv v tom ? Jeho figura zamlen jest ten chytr obrat, aby nesoudnho tene 0 pravd toho pesvdil. Neb e e Ji byl vyslovil, sprvu kr lovstv dle jel vsti, j ke cti a blahif nrodu i k dobru krle po tolik let vedl, to se mu zd podobno bti s udlost, kter se nm po smrti Caesarov naskytuje. Ji stal se krlem. To jest v och spisovatelovch nekonen ohavnost, neb vydral tm Habs burkm echy. Nemaje pr vak na tom dosti, a a by se podobnm vjevem i jinde vykzali mohl a rod csask jet vce seslabil, pomohl i Matiovi ke vld. V takovm smru prochz p. Richter vecky udlosti, vecky iny krle Jiho, neohleje se na to, e si sm nezdka odporuje. Co nejtu odprcov krle Jiho za tehdejch as neosmlili se ci, co tehdej fanatismus nboensk, co osobn neptel si nedovolili, to nahradil veleuen a vevdom a pitom krtkozrak p. Richter. On zapomn najednou, co byl d ve ekl, e Fridrich IV. byl nevdan slaboch, e tak dobe jako jeho svrliv bratr pro sv nevldask vlastnosti nebyl scho pen vldnouti v zemi, v kter po takovch rznicch, po tk zlch asch sotva mr a poklid zkvtati poal, a e by pi tehdejch pomrech .spe kad jin, neli nkdo z rodu bvalch Habsburk za krle eskho byl zvolen bval. Mimo to nevidm, jak spiso vatel mohl uili slova csask rodina, dobe vda, ie tehdej c sastv udlovalo se jednotlivcm, nikoli vak celmu rodu. Vak tof jest malikost; neb motivovn nhled vyslovench mus ka dho baviti a nemn i k trpnosti pohnouti nad spisovatelovou nezralosti. Psychologick a prvn spsob na udlosti se dvati jak si to pedsevzal svedl jej tak z djepisn cesty, e dobe z nadepsanho dla poznati lze, kam to pivsti mon, kdy n kdo ani jednoho ani druhho nezn. Jiho opatrnost a prozetelnost jest panu Richterovi babstvm, jeho ostraitost a pilnut k jin stran, kdy nespolehlivost svho domnlho ptele vid, to jest mu vrolomslvm; uposlechl-li hlasu nroda a upustil-li jemu k vli od nkterho diplomatickho vyjednvn, jest slab, nesamostaten, a chce-li pr ovsti sv, jest nevdnkem naproti tm, kte ho vo lili. Ji neml nboenstv, nebyl katolk, nebyl utrakvista, sobstv dilo kroky jeho; svobodomyslnost, humanita, populrnost, znamen to zvtziv reformace nmeck, nedostvaly se krli Jimu, prav Richter, kdy polemisuje proti slavnmu Droysenovi, kter Jiho nejprvnjm reformtorem ped reformac nazval, a neopomj na svdectv toho Hjkovu kroniku citovati. Vzdlan lid posuzuj ducha dle mylnek, nikoliv dle toho, zdali jim pomry dovolily mylnky sv i vyvsti. e se toto Jimu veobecn nepodailo, za to se mu dostalo od spisovatele dn dtky, ale jak to u nho 1 obyejn jest, aby trpk sladkm pokryl, i politovn, kter za to m, e jej osud i pi smrti pronsledoval, nepoprv mu ani na bojiti zemti. P. spisovatel mus mti velmi bujnou krev, doml-li se, e to pro panovnka nejvtm tstm, kulkou anebo meem zemti; my nejsouce vtom zkueni nechceme tomu ani odprati ani pisvditi, domnvme se vak, e pi takovch 'pleitostech nejvce nrodov trp, a proto neradi bychom mylnkm takovm veobecn platnosti dvali, tebat se to mnohm pnm t hrdin stvm bti zdlo. Naznaive, v jakm duchu toto dlo psno jest, podotkme jen jet, e co podv, na zvltn spsob podv. Spisovatel pi udlostech nejvnjch tt se pmo ci co ci chce, omlouv, pochybuje, nedvuje, zdrh se zl povditi, a jen njak ple pek nebo otzka pesvd ns, e chce skuten, emu se zdn liv protivil. Sp&sob psan jeho jest skuten zvltn, ekli bychom li povahy, a koda e ho jen pouil k takovmu nevdnmu nepoctivmu kolu: nebo tko hvzdu" kalit, a stela uvre n na svat prokl prsa pachatele samho. Elr.

nikoli souvisle, nbr na spsob mosaiky, v n nmeck kamnky lesknou se vedle pinavch a sprostch kamnku eskch leskem velejasnm. Dle objektivnho" toho objasnn naich* djiii byli Slovan polonaz div barbai jhlojedci, echov byli od Nmc poktni a vzdlni, Cechy byly lnem e Nmeck, a teprv kdy staly se milost Nmeckch csa krlovstvm, tu v nich teprv nastal ivot, kter byl k svtu podobn, zvlt proto, e neju rodnj" pr nai krlov Nmce do Cech zvali a pednost jim dvali ped echy, vdouce pr, pro to inili. Dle badn tchto zd se, e echov ni chlb pci neumli, nerci-li co jinho: nebylo tedy jin pomoci, neli kolonizac nmeckou. Ale kdo by vechna IR kvtka z metly vybral, kterou p. prof. Hfler na ns uvil? K objasnn r- 1409 skuten p. prof. vyhledal pramen nov, disputaci de quolibet" a Husv spis obrann, z nho vak vy nechal msto nejdleitj, v nm Hus pokld pinu, pro krl cizm mistrm v uen Praskm ti hlasy odal, e toti nevdn jsouce a nepamtlivt psah svch dali se na stranu Ruprechtovu proti Vcslavovi. Takov msto ovem by zbortilo cel vypsn o terh hlasch ve spisn ve poloenm, ti nehodilo by se do nho ast o echy otrn nevdnosti a kiv psahy z latiny patn vyloen. Husovi pak pibylo nkolik novch epithet: byl pr mystikem, po selsku dr a kzal v Betlm jen sprostmu eskmu lidu! Dkujeme za takovou objektivnost a nezvidme nmeck vd spisu takovho, kter dle libosti z pramen msta vypout, dle libosti z pramen vybr, prameny dle libosti procezuje a eovnm o zakalen pravd vzbuzuje nelibost! Kdo chce sti, m nrod esk nebyl a m nebyl Hus, peti si spis Htflerv, kter neostch se, poctivmu badn eskch historik kad chvle dvati na srozumnou,' e nerozumj vcem v historii na nejdleitjm a e si tstm meme pokldati, e do djin naich dal se rozum nmeck! G e o r g v o n I " o l l r a c l s B e s t r e b u n g e n u m E r l a n gu n g der deutschen Kaiserkrone und seine Beziehungen zu den deutschen Reichsfrsten. Von Heinrich, Moritz Richter. Wien und Leipzig 1863. Mli jsme pleitost v loskm ronku Pamtek" promluviti o dvou dlech, z nichto jedno si obralo lohu posouditi Palackho djiny nrodu eskho v dob Jiho Podbradskho, druh ale v Palackho duchu psno jsouc o dob tto samostatn jednalo. Snad se dlo Palackho i Jordnovo v cizin vce te, ne si toho mnoz lid pej, a Voiglovo posouzen nepineslo bezpochyby doucho ovoce, e se vyhnal kdosi s novm plodem volaje: j co katolk a vrn Rakuan poskytnu vm vrn obraz Jiho Podbradskho, kter se zcela li od onoho, jej si nrodn djepisci (rozumj Palack) a djepisci v protestantskm Nmecku (zpome si na Jordna) utvoili. Voigtovi se nezdlo, e by mono bylo, aby esk krl zastupovati mohl v XV. stolet mylnky, kter se u jinch nrodu o ti sta let pozdji vyskytuj, Voigt je hledl na bedra jinch svaliti, aby Jika co duevnho chudka vyliti mohl; p. Richter, kter se stydl svm pravm jmnem dlo sv podepsati, nepovauje to, co se dalo, vdy za zsluhu jinch, mysl vak, e, co se stalo, nem dn ceny. Pan Richter jedn, abychom se modern vyslovili o nmeck otzce v dob Jiho, a in to podle pomru svch jet co Rakuan. Ponvad byl v tehdej stedn Evrop Jik nejvti politickou kapacitou a klesajc i nepomohl, jak si to pan spisovatel pl, a zvlt e pi tom i svch vlastnch vhod hledal a se bezzitn neobtoval, proto bezpochyby upadl v nemilost pn Richterovu a musil j dokonale zakusiti. Zpomnv si, e Cicero lohu djepisce naznail slovy: Non rivulos consectari, sed fontes rerum videre oportet, ustanovil se na tom, o nkolik let dve se svm vypravovnm zati, ne se dkladn o otzce nmeck v Jikov dob jednati poalo. Proto povauje za zatek toho korunovn Fridricha IV. na csae mskho. Tu mysl p. spisovatel, e tolo korunovn Jiho se neobyejn dotklo, e od t doby zmry jeho se zmnily, e pn doshnouti podobn slvy uinilo obrat v politice jeho, a piblen se ku stran katolick za nsledek mlo. Jimu plo tst, nebylo pr tedy divno, e jeho ctidost rosila, aby legitimn prvo zniil a na zceninch jeho hlasem lidu na trn se vyvihl. Aby

Literrn repertoriuni. Codex Sralioviensis. Herausgegeben von Hippolyt Tauschinski und Mathias PangeiI. Fontes rerum Austriacarum. Scriptores. V. Band. Wien 1863, 8. Str. XXXVI a 212. Pro poznn eskch djin ve 12. vku sotva jest dleitjho rukopisu ne tento, jej chov pod znamenm D, K, 183 knihovna kltera Strahovskho. Ji drive byla st od Dobnera a st od Dobrovskho vydna, nyn dostalo se mu dvojho souasnho vy dn. Wattenbach umstil jej ve vtenm sbornku pramenuv k hi storii nmeck, ji Pertz s mnohmi jinmi nejelnjmi djepisci nmeckmi vydv, a doten pnov Tauschinski a angerl podali dve jet, ne Wattenbachova prce do veejnosti pila, tot odboru hist orickmu Vdensk akademie vd, kter se usnesl na tom, aby rukopis ten ve sbrce pramenu historie rakousk vy dn byl. Rukopis tento obsahuje kroniku kanovnka Praskho Vincentia od v. 1140 1167, kroniku Milevskho prvnho opata Jarlocha, a tak zvanho Ansberta zprvu o vprav kick csae Fridricha I. Barbarossy. O dleitosti prvnch dvou sl pro djepis n ne teba nm slov siiti, ukzalf to j i ped vce ne tirlceti lty Pa lack ve vtenm svm spise Wrdigung der bhmischen Geschichtsschreiber", a svrchupsan vydavatel nepovdli nm nic zvlt novho. Nemn dleit jest pro djiny veobecn tet st, o n se od nich M'ce dozvdme. Neb mimo to, e arcif rozhodnouli nemohli, jmenoval- li se spisovatel jej skuten Ansbert, byl-li jist mnich rakousk a aslnil - Ii se v kick vprav, do clili srovnvnm s jinmi zprvami o tomto podniknut toho vsledku, e tato Ansbertova zprva nic jinho nen, ne pepraco van diarium Pasovsktho kanovnka Tagenona, kter tak pi tomto t aen kickm byl, a o jeho zpiscch vme, e se opis jejich doslal do Reichersbcrku, a do tamn kroniky k r 1189 a 1190 ku kadmu pr roku pipsn byl. Tageno si inil zpisky od kvtna 1189 a do druh polovice ervna 1190. S vsledkem tmto souhlas me, zd se nm jen vtho vysvtlen poteb k tomu, jak se to stalo, e Tagenovy zpisky vzdor tvrzen kroniky sam jen k roku 1190, nikoliv vak i kroku 1189 vrn pipsny byly. Mme za to, e pinou toho jest toto. Tagenonfiv dennk piel do Reich ersberku r. 1190 ku konci anebo snad 1191 na zatku. Do kronik byly vneny udlosti kadoron. Kronik Reicherber sk napsal o vprav kick, co ku konci roku 1189 bylo zn mo, a to bjl list biskupa Pasovskho k vojvodovi Leopoldovi, k roku pak 1190 co se ze zpisku Tagenovch dovdl, jeliko k r. 1189 zaznamenn uinna byla a on opakovati nechtl. Kro nik seznal, e list biskupv k vojvodovi Rakouskmu tot obsa huje co zpisky Tagcnonovy, kter snad i list nadepsan ve jmnu svho biskupa psa l. Proto se odvil ci, e z Tagenonova dennku o vprav kick vypsn uinil i k roku 1189 i 1190. Jeliko to, co pod jmnem Ansberta nm znmo, s touto druhou st kro niky tm doslovn souhlas a i s tm, e se zpisky daly od kvtna 1189, domleti se meme, e v Ansberlu zachovn nm arcif v roue trochu pepracovanm dennk Tagenonfiv. Vydavate lov se domlej, e pepracovn toto uinil spisovatel druhho pokraovn Svtelskho (Pertz M. 9, XIII. 543, 544), my bychom ale radili, nepout ti se pro nkter stejn frse do domnnek, kter dn ceny nemaj. Vydn Dobnerovo a Dobrovskho bylo chatrn, jak Palack ve svm spise sm mnoh chyby naznail; vydn, o nm mlu vme, jest dobr a svdomit vrn, jak by vichni initi mli, kdo nco podobnho podnikaj. Byli bychom je rdi srovnali s vydnm Wattenbachovm, nebylo nm vak mono dlo toto do rukou do stati, a musme si nechati pro asy budouc, sieji o Waltenbachov vydn toho rukopisu nadepsanho promluviti. Elr. Archiv esk ili star pse mn pa m tky es k i M ora vs k. Z archiv domcch i cizch sebral a vydal Frantiek Palack. V Praze 1863, sv. 23. IV. str. 267376. Dlo to to , bez nho ne n pr avho poz nn d jin n a ic h 15. stolet, obsahuje v seitu 23.: Dopisy p. Jiho z Podbrad r. 1445 1457. Psan Jiho krle eskho r. 145 8- 1471 . Psan rozlinch osol) r. 1471 1475. Akta veejn i snmovn v krlov stv eskm od r. 1466 1500.

375

TopogrraficliO-statistick slovnk Cech ili podrobn

popis vech mst, mstys, vesnic, pak zmk, dvor, tovren, mln, hut a podobnch o samot lecch staven, jako i vech zpustlch hrad a zaniklch osad krlovstv eskho. Sestavili Jan Orlh a Frant. Sldek. V Praze. Nkladem knhkupectv: I. L. Kober, 1863. Ses. 1. a 2. str. 128. Spis nesnadn, piln, dkladn a potebn, pi nm bychom s i p l i, a b y r y c h le ji b y l v y d v n a v c n a ic h u m le c k c h i archaeologirkch aby, pokud forma slovnku dovoluje, jet vce si vmal. 7Mi.

Serbiens bizantinische Monumente. Gezeichnet und

beschrieben von F. Kaniti. Wien 1862. Druck und Verlag der k. k. Hof- u. Staatsdruckerei. Velk archov formt na silnm papru s mnohmi lithografovanmi barvotisky a skvostnou vazbou, na n jesl vypodobnn erb knetstv Srbskho. Text na 27 stranch. Toto skvostn vydn poskytuje nm jasn dkaz, kterak v ze mch, kter bvaly pod vplyvem starokestansk byzantinsk crkve a osvty, umn kesansk vhradn smrem byzantinskm se p stovalo a vyvinovalo, a e pamtky toho smru v zemch slovan sk ch konen i u nmeckch pozorovatelv milosti dochzej, kte v nich ponaj spatovati pravou studnici znamenitch umleckch pomyslv. V uzem nynjho knietstv Srbskho, surovm Turkem tak dlouho barbarsky plennho a zhubenho, zachovaly se nic mn jet nkter znamenit, avak vtm dlem kltern stavby z dvnch lepch asv, kde jet Srbsk e kvetla. Vydavatel podv naped umlecko -bistorick pojednn o srbskch staroit nch stavbch, jmenovit o zkladnch formch a o jich slo en, o zevnitnm, potom o vnitnm vyozdoben staveb. Pedeslav ve obecn vahy vypisuje kostel ve Smederev, kltern chrmy v Ravanici, Manasii, iti a Studenc, a kostel v Kruevci. Vecky tyto stavby jsou v pdorysech, potom micky a perspektivic ky vy obrazeny, a to nejen v celosti, ale t mnoh podrobnosti z nich, portly, okna, ve, ornamenty atd., tak e v skutku sotva bude nyn nkter zem, kter by sv pamtky tak skvostnm dlem zve leben mla Dlo to jest Jeho Velienstvu csai Frantiku Josefu I. vnovno. Z.

Jet nkter dodatky a opravky k lnku: Lede a jeho okoli."

(Pam. V. str. 135, 225, 278.)
A. O Iiedi. 1. dritelch hradu Ledeskho, jako i o okolnch tvrzch za as krle Pemysla Otakara II. dovdme se zprvy ir z li stiny dt. 5. Novb. 1257, v kter Smil z Lichlenburku destek z hor stbrnch v Brod Nm., lapanicch a Pibyslavi dv klteru Sedleckmu, Zrskmu a Hraditskmu, k n pivsili peet svch: panoov (milites) Bohu z Chuchle, Inrschih z Jenkova, Petr z lrchleb, Zacha z Konic, Massuna z st, Vavinec z Lede, Hanu Vicemilic, Radost z Turkovic, Lotar z Zicchdole. (Boek Dipl. III. 179.) 2. R. 1412 pipomnaj se Mikul z Lede a Jan z Chlumu co svdkov v narovnn, kter se stalo mezi opatem Vilimovskm a Mikulem z Pohledu o nkter rozepe. (Papr. o stavu pansk. 236.) 3. V druh polovici stolet XV. proslul z rodu pn z Lede Mikul z Lede (Nikolaus baro de Lede) zvltn uenost a vc svtskch i nboenskch dkladnou znmost. Oddav se od mla dosti vym studim na uen praskm stal se r. 1449 bakalem a r. 1454 mistrem sv. umn, nae byl r. 1456 pijat za profes sora na uen tom. Jeho psobenm studovalo tehd na akademii Karlov t vce jinch eskch lechtic, z nich nkte pod nm doshli i hodnost akademickch, ku p. r. 1456 Jan z Hradce a Be ne z Waldsteina, pi kterch slavnostech byli t ptomni syn ov krle Jiho, Hendrych a Hynek. (Mon. Univ. Prag. II. 39 68.) T byl napotom.dkanem kapitoly Vyehradsk a sekretem a kane -

376

Jet nkter dodatky a opravky k lnku: Lede a jeho okol." a Jak. porunci sirotk pn Jaroslavovch zmek Lede s pslu enstvm prodali strci jich p. Burianovi Trkovi za 42.500 kop gr. . (D. Z. 168. N. 16.) Tento odkzal ale ji r. 1587 v ter ped sv. fastnm vechen statek svj, kter m a kterho by jet nabyl, synm svm: Janovi Rudolfovi, Maxmilinovi a Burianovi Mikul ov i . (D. Z. 2 6 . A. 8 . ) a 15 98 v po nd l po s v. Ma t ji po tvrdil Ja Rudolf Trka mstu Ledi velik jich privilegie a na dn od pedelch dritel a pn jemu udlen ; prodal vak jet tho roku v pondl po obtovn P. Marie zbo Ledesk pan Magdaln Lobkovsk roz. hrabince z Salmu za 80.000 kop gr. m. (D. Z. 187. F. 21.) 9. K neestem a bdm, s ktermi se obyvatelm msta a pan stv Ledeskho ve vlce tidcelilet tak asto bylo potkvati, slu zvlt tak pisti cis. pluk nejvyho Gtze, kter tam ku konci r. 1631 a na zatku r. 1632 byl ubytovn; soldateska tato tr znila velijak lid venkovsk i mstsk, acovala, sekala ano i vra dila jej dle libosti, anobr nezbednosti takov provozovala i na osobch rod vych, z nich mnoh posekny, nkter i zabity jsou, ku p. p. Jan Vilm Vrada z Kunvaldu pi mst Ledi teh d zstvajc, syn p. Albrechta a bratr p. Vcstava Vrady na Martinicch. (List Jana Humpoleckho z Bukovce, tehdejho hejtmana Ledeckho, r. 1636 o tom sepsan.) 10. P. Jan Rudolf Trka zplodil s manelkou svou pan Mag dalenou z Lobkovic (f 1633) syny: Adama Ertmana (dne 24. nora r. 1634 v Ch ebu zavradnho) a Vilma (kter nemaje asten stv v tehdejch bzch politickch del as byl na cestch a ze mel nedlouho po nsiln smrti bratra svho), pak dcery: Eliibtu provdanou Vchynskou, pozdji Kropovu z Krymlova, a Johannu provdanou Svamberkovou. T zemel dne 29. z 1634 v Brod Nm., pekav tudi tragickou smrt syna svho toliko o nkolik msc, a podiv o statku svm. Die pozen toho pipadnouti mlo zbo Ledesk Ferdinandovi Rabenhauptovi z Such na Te monici a Janovi Humpoleckmu z Bukovic, adnku Ledeskmu, pro jich sluby vrn, avak tak, aby kadho roku z uitk odtud vychzejcch (dvali na pitly, koly a kostely, a to do Svtl 1500 kop gr. m., do Led e, Chotboe a Brodu Nm. po 1000 kopch gr. m. Nazen toto vak nemlo prchodu, ponvad nedlouho po tom veker statek Jana Rudolfa Trky i manelky jeho Mag daleny Lobkovsk pro jejich proti J. M. C. tk provinn" JMC. v pokut pipadl, nae kaft i kodicil Trkovsk z desk vymazn a meovn jest. (Arch. kane. dv. D. Z. 144. M. 8.) Panstv Le desk dno k spravovn Florianovi Tebechovskmu, kter pozdji dne 24. dubna r. 1636 pro sluby platn, kter JMC. co hejt man Ledesk konal, poven jest do stavu vldyckho s titulem z Florenfelsu, nad to pak dm jeho v Ledi za svobodn a vech be men a poplatk prost prohlen jest. (Maj. cis. Ferd. II. r. 1636.) 11. O panu Adrinovi z Enkefurtu pipomnme toto : Adrian z Enkefurtu (pvodn z Enkevoirtu i Enghevoirdu, t z Enkha voirthu, Enkkvourtu a Enkenvorthu) pochzel z staroitn rodiny nizozemsk, kter ji v stolet XIV. v okol Utrechtskm erbu a slechtictv uvala a r. 1530 od cis. Karla V. rozmnoen erbu a jinch milost doshla. Adrian E. byl jednm z dobrodruh, kte ve vlce tidcetilet emesla vlenho se uchopive, se soldateskou svou do sluby t stran se zamlouvali, kde vtho prospchu zskati se domnvali. T slouil z potku ve vojt vojv. Maximi lina Bavorskho, a peel pozdji co bavorsk generl do sluby csask. Tuto proslul hrdinstvm a neohroenost v nkolika bit vch (u Liitzenu 1632, u Prahy a Nordlingenu 1634), proe poval dvry tehdejho nejvyho velitele arciknete Leopolda Vilma. Za vrn a platn sluby vojensk povil jej csa Ferdi nand II. majesttem dne 13. bezna r. 1635 danm o stavu svo bodnch pn sv. msk e (maj. cis. Ferd. II. z r. 1635), a po stoupil mu tak jednak co odmnu za tyto sluby vlen, jednak na splacen sum, je on sob za korunou cis. pokldal, zmek a panstv Ledesk a tvrz a msteko Hamr s psluenstvm, a to cis. resoluc z Lince dne 5. ervna 1636 ku kanceli esk sesla nou a listem od n dne 26. ervence t. r. na to vyhotovenm. (D. Z. 145. 0. 6.) Nad to jmenoval jej t csa (listem svm z Donauwerthu dne 15. ervna 1636 danm a dne 4. ervna 1637 do desk vloenm, D. Z. 145. O. 2.), obyvatelem zem esk, na e dne 17. ervna 1637 uinil obyejn k zemi piznn. Bojovav na to ve vojt csaskm co nejvy strmistr a majitel

lem krle Vladislava II., jako listy (oko lo r. 1475) z kancele krlovsk tehd vychzejc zejm k tomu ukazuj. 4. Tho asu dreli Lede Jindich a Jan brat z an a z Lede, z nich r. 1453 18. kvtna Jindich z . koupil od Aneky z Herteina nkter ddiny v Choukovicch, Trpiovicch a Mezikla (Arch. C. III. 552); r. 1462 ter ped zvst. P. Marie prodali jmenovan brat Jindich a Jan z R. platy v Chvalovicch a ejkov bratm z Chlumu a Komberku (D. Z. II. E. 11.); ti darovali r. 146 4 v ptek po Vech Sv. k pitlu Ledeskmu platy nkter v Mochonicch a Prosice hoej (arch. Lede.); r. 1466 jmenuje se ale ji toliko Jan r z L. a K. (tamt), kter ve vze lch na to vlkch krl. eskch s Matiem Uhe rskm sll k stran tohoto, byv teprv r. 1472 pinucen krli Vladislavovi se vzdti. 5. Ku konci stolet XV. vldl na hrad Ledeskm p. Mikul Trka z Lipy na Lipnici, jsa buto porunkem nezletilch snad d dic aneb zpisnkem zbo toho ; a vymohl pi krli Vladislavovi II., e tento majesttem v pondl po sv. Frant. 1488 danm obyvate lm msteka Lede vysadil jarmark ve tvrtek ped .......................... (arch. Lede.), a k dosti tho Mikule Trky majesttem v pon dl po Nanebevzet P. Marie r. 1 501 povolil, aby obyvatel Ledet z konelskho jich prva mohli se odvolvati k radd M. Brodu Nm. (tamt). T Mikul Trika odkzal tak r. 1 5 1 5 tehdejmu driteli zbo Ledeskho Burianovi z Lede nkter vsi k doivot nmu uvn, z eho se domnvme, e byl snad njakm p buznm Burianovm. (D. Z. III. A. 9.) 6. Kdy po utien bou vlench ku konci XV. a na za tku XVI, stolet dln hor, v Cslavsku druhdy tak slavn a vy datn, v krajinch od Brodu Nm. dolu k Pelhimovu a nahoru po Szav a k Ledi, opt vyzdvihovati a zvelebovati se zaalo, byl p. Burian Ledesk jeden z prvnch, kter oputn hory Ledesk opt pavovati a dlati se jal. e vak nklady na to inn se ihned nevyplcely, spus til zase hory ty; nae je krl Ferdinand I. r. 1542 Jindichovi Firicovi z Nabdina na Hamrstat a spolen km jeho na 7 let propjil. (Sternberg. II. 146.) Pozdji vak ujala se i obec msta Lede sama vci t, a s pivolenm vrchnosti sv dala v pondl po naroz. P. Marie 1. 1549 kverkm ili nakla datelm povolen, aby mohli na gruntech obecnch V Prosikch pavovati a hory zdlvati do osmi let, z toho pak aby dvali obci, kdyby stbra dobyli, tidctek, a kadou destou hivnu, a stbro dobyt aby j odvdli za 3'/ 2 kop gr. . Jak dlouho ale a s ja km inkem toto nov dlni^ hor Ledeskch ped se lo, toho nemme zprvy dn. (Arch. sl.) 7. Mezi msty venkovskmi, jen v XV. a XVI. stolet k zve leben du obecnho, kol a stav milosrdnch bedliv pihlely a platnch k tomu konci obt inily, zajm msto Lede msto nikoliv posledn, k emu ukazuj etn trhy a snmy v rozlinch zboch osovnch a zemskch, je obec tato od okolnch a dom cch lechtic a soused zskati vdla, aby uitky z nich vychze jc k elm ve jmenovanm mohla obraceti. Takt vyslali obyvatel tamn zhusta syny sv na uen prask za pinou vyho vzdln. V knize dkansk (lib. dec. facult. fil.) temet ne mlo rodk Ledeskch, kte asu toho doshli hodnost akade mickch na uen Karlov; ku p. r. 1457 Duchko z Lede, roku 1458 Valentin z L., r. 1462 Petr z L., r. 1472 Matj z L, r. 1 5 1 6 Jan z L., r. 1522 Ji z L., r. 1545 Benjamin a Tobi z L. a j. v, z nich Benjamina teme t mezi , bsnky lat., jich prce obsa eny jsou v znmch Faragines poet. I co uenci a spisovatelov et prosluli asu toho nkte Ledean ; ku p.: Ji Ledesk, fa r v Nehvizdkch 1581, pak kazatel v Betlm a poslz dkan slavsk; Jan Chelovic Ledesk, dkan Bakovnick r. 1599; Jan Vodika Ledesk, far v Lovosicch, znm skladatel nbonch psn eskch a t. d. r. 1607 9; Vojtch Galerat Ledesk, far Poepick r. 1610, jeho traktty nboensk chovaj se v bibl. Roudnick a j. v. 8. O pnech Trkch z Lipy pokud byli driteli hradu a msta Lede dodvme a opravujeme toto: R. 1586 v pondl po sv. Vte odkzal Jaroslav Trka na Ledi a Opon vechen statek svj synu Hendrichovi, pak nezletilm Vilmovi a Kritofovi, poniiv nad to nkter sumy a vci manelce sv Johan z Zerotina (D. Z. 24. E. 8.), nae r. 1590 v sobotu den sv. F ilipa

Jet nkter dodatky a opravky k lnku: Lede a jeho okol." pluku jzdnho proti vdfim pod Bernardem z Vmaru, byl dne 21. nora r. 1638 od nich spolen s generly cis.: Savellim, Janem i Werthu a Sperrendem u Rheinfeldu zajat a teprv r. 1641 za jin vdsk a francouzsk zajat vy vojny vymun. (Menzli Geach. d. Deutschen VIII. 42 etc.). Vrtiv se do ech obnovil a rozil r. 1642 hrad Ledesk, aby se vnm posdka vlen lpe mohla proti vdm hjiti. R. 1644 vythl znovu do pele pod Gallasem; kdy ale tento ped vtznm Torstensonem couvati a s pchotou svou do Magdeburku ustoupiti nucen byl, pemohl Torstenson jzdn pluky nejvyho Enkenfurta a zajal jej samho dne 3. pros. r. 1644, i drel jej v zajet tom a do kvtna 1645 (tamt). R. 1647 koupil Ad. z Enkenfurtu statek Tfdvory v Koumsku a r. 1648 dvr Nezdinsk, pak vsi: Zdislavice, Vrbku a Letinu, kter pipojil k panstv Ledesknm.R. 1651 jmenovn byl polnm marlkem a bojoval r. 1657 a 1658 ve Vlach proti Francouzm, nae jej dne 15. list. r. 1658 cis. Ferd. III. povil do stavu hrabcho. Ad. z E. byl tak JMC. komom a rad dou vlenm, a ml za manelku Annu Kamilin, dceru nejv. cis. kancle skho hrabte z Werdenberka, s n zplodil syna Ferdinanda Leopolda, jemu, zemev r. 1663, zstavil zbo Ledesk i Nussdorfsk v Rakousch. (Wissgnill Adelslexikon II. 397.) B. O Bohdani. O starch dritelch zbo Bohdaneckho pipomnme takto: R. 1233 byla Bohdane v dren Hemana Balka velmistra du nmeckho, kter ji s jinmi vesnicemi okolnmi prodal Hemanovi opatovi elivskmu, (Boek II. 255.) R. 1384 fer. 2. post Dom. Jucunditatis teme Roberta i Bohdance co svdka v listu a smlouv o vesnici Malin mezi Kun. z ihot a Jekem z Chvalovie uinn. (Dobn. Mon. VI. 429.) R. 1418 pohnala Dorota z Mileovic Bohuslava Bohdanie pro vno ped soud zemsk. (Arch. . III. 542.) R. 1421 pi snmu v slavi (o artikule prask) dne sv. Marcelina odbvanm sedl t Milota a Bohdane (Papr. o Panch 343), kter byl tak r. 1428 dne 24. ervna prostednkem mezi Praany a p. Smii ckm strany proputn ze zajet v&dce jejich Cardy. (Balb. Epit. 472.) Ku konci stolet XV. drel zbo Bohdaneck Kunes Bohdaneck s Hodkova, k jeho dosti krl Vladislav II., listem na Budne den sv. Barbory r. 1514 danm, ves jeho Bohdane vysadil xa msteko, propjiv obyvatelm tamnm i t milosti, aby tam trh tdenn kadou stedu a jarmark vron v pondl ped svatm

377

Havlem dreti mohli. (Maj. kr. Vladisl. II. z r. 1514).1) Synov Kuneovi Kunes a Petr rozdlili se r. 1522 o zho otcovsk, z nich onen r. 1525 v ptek ped sv. Albtou prodal Bohdane Anesce zTsmic ta 2000 kop gr. . (D. Z. 43. C. 4.) R. 1589 ve stedu den sv. Lucie stala se smlouva bratrsk mezi Jaroslavem a Karlem bratm i Rabenhaupty ze Such, syny Jindicha H. z S., o ddictv jich otcovsk tak, aby Karel zstal v statku Bohdaneckm a zaplatil bratru Jaroslavovi za dl jeho otcovsk 12.000 kop gr. m. (D. Z. 166. M. 26.) Kterak tento Jaroslav, kter ( jako v Pani. str. 280 teme) r. 1600 prodal zd dn po otci statek Vcsl. Bezskmu, po tomto bratrskm na rovnn opt piel v dren statku Bohdaneckho, toho nemohli jsme vyhledati. V Pamtkch str. 280 jmenuj se Adam Abraham a syn jeho Jaroslav (f 1620) poslednmi z rodu Bohdaneckch z Hodkova; avak tomu nen tak. Nebot pozstvala tehd jet mlad vtev rodu toho, jej dov dle praotce svho Bohuchvala Hafana Boh daneckho (jen byl za as kr. Jiho k erbu Bohdaneckch z Hodkova piputn), nazvali se Maanov Bohdanet s Hodkova. Vtev tato byla bhy vlenmi a jinmi nehodami docela schudla a pela do stavu mstskho. Na zatku vlky tidcetilet il z ro diny t Jii Mafan Bohdaneck, kter slouil napotom del as pod Karl. Huertou ve vojt csaskm; na to byl ednkem pi komoe esk, pozdji hejtmanem na ernm Kostelci a poslze v Brandejse. Tomuto obnovil csa Ferdinand III. na zklad pedloench listu a pamt, majesttem dne 30. list. r. 1639 da nm staroitn j eho stav vldyck a rozmnoil tak pirozen erb jeho (rank lut o sedmi picch v poli blm). (Maj. cis. Ferd. III. z r. 1639.) T Jii Maan B. koupil i rozlin zbo pozemsk, ku p. Vlasenice, Pasenku a j. (D. Z. 309. Y. 27 a 311 F. 20) a zemel r. 1663. Syn jeho Jan Nikodm poven byl pro sluby platn otce svho majesttem cis. Leopolda I., dne 14. srpna r. 1678 danm, do stavu rytskho staroitnch rodu eskch (alter Ritterstand) (maj. cis. Leop. I. z r. 1678) a z stavil syna Jana Karla, kter zbo otcovsk rozmnoil statkem Hor. Stnkovm r. 1713 koupenm. (D. . 409. A. 8.) e vak neml ddic pirozench a byl poslednm rodu svho, % vtve jak esk tak i moravsk, jmenoval kaftem r. 1727 uinnm man elku svou Aneku Bohdaneckou z Janovic ddickou celho statku svho. (D. Z. 359. K. 22.) A. Rybika. ) Bohdane byla jet za asu Balbnovch mstekem, zanikla vak ku koci stolet XVII.

378

Rejstk jmen osobnch.

I. Rejstk jmen osobnch.

z Adlaru Habart 275. Adle ta pevoie 177. z Aehrenthaln Lexa Alois sv. p. 179. Jan v. p. 179, 194, 202. Aeneas Silvias 365. Albrecht I. Ur. m. 93. Albrecht arcikn. Rak. 72. z Albrechtic Zajek 87. Aldringer generl 170 -Ale probot 167. Althaus Vcslav 169. Alb ta krlov esk 17, 276. knna esk. 334. Pemyslovna 165 -Ambro far. 181, 334. z Amelanxen Norbert, probot 170-Amcha z Borovnice Ji 358. Aneka knnika esk a pevorie 166. 177, 198. knna Opavsk 85. Angel Ji 25. % Anhalt Kristin 143. Anna Mar. Frantika, arciknna Rak. 173. Anna jeptika 178Anny (I. a II.) pevorie Doksansk 177. Apian Mati, arcidk. 38. Arno bisk. Wiirzbursk. 262. Arnold probot 167. Arnold Vojtch, zvona 368. Arnolf (Arnalf) cis. m. 205 a nsl., 289, Arnot arcibisk. Prask 16, 334. Arnot kne Opavsk 20 a nsl., 85, 182. Arnot markrab 261, 263. z Arrasu Mati, stavitel 234. de Arrizaga Jan don 321Audulf markrab 258 -Auge Fr. Ser., vrchn 281. August III. krl Polsk 130. Augusta 94. Augusta oie falckrahnka provd. Lobkovicov 339. Augustin, bisk. Sankluariensk 72, 77. Augustin, konel 181. z Badenfeldu Frant., ryt 23. z Badenfeldu Kar., ryt 23. Baerwald, nm. spisovatel 288. Balbin 16, 139, 283Balk Heman, velmistr du Nm. 377. Balko Frant, mal 194. Balling, horn sprvce 285. Banr, vdce vdv 24, 29, 170, 226. Bardo bisk. 262. z Barchova Mark. 88. Baronius, spis. cirk. 251. Bartolomj, mnich Strahovsk 172 psa 189. zvona 229. z Baic Jindich 184. Mana 184. Zvika 184. Baugut, socha 39. Bavor Ant., rolnk 91 -z Bavorova pni 141. Bayer Benedikt, probot 173. Baio z Bischofsberku Karel 285. Beatrix pevorie 177 Bdovsk z Baldensee Frant. 184. Bedich kne esk. 164, 166 Bedich V. falckrab a esk krl 142. Bedich Kolnsk, knz 354. Beensovna z Mellendorfn provd. Gusnarov 184. z Bechlna Budivoj 45. Janek 45. Vank 45. z Bechyn Tobi, bisk. prask 136. Bechyn z Laan, v. i Laan. z Blkovic Kunat 45. z Bellenau Blina Jan 173. Bellmann Kar., zNona 80, 143, 228, 240, 353. Bellmayer G., mal 194. Benedikt I. II., probotov v Doksanech 167. Benedikt bisk. v Staromoravsk i 292. Bene Fr., c. kr. konservato 33, 45, 92, 164, 188, 190, 238, 255, 286, 326, 337. Bene Minorita, kronik 138. Benkov z Drahobuzi Anna 332. z Bereka Jos. sv. p. 184-Berka Vcsl. 335. Berkovna Adelheid, pevorie 177. Bernard z Vmaru vvoda 377. Bernard, korrekter Frantikn 139. Berthold, mnich 93. probot 166. Bn z Bin Jan, vladyka 236. Bettman Jan 25. Bezdka Viktor, knz 238. Bezdzsk z Bezdzi Hory Jan 237. Bibr Vojt. Vil. sv. p. 328-z Bienenberku Kar. Jos. ryt. 175-z Bilan a Rosfeldu Trojan Samuel 353. z Bilenberka Zoubek Ferd., arrih. 173. z Blovce Hanu 86. Blovsk z Fulteina Kridr. 88. Jan Ji 88. Bl Jan, far. 240. Bl Noh Vcsl. 189Brka z Nsile Bernart (I) 20. (H) 20. Hynck 20. Hynek 20. , Jan Vok 20, 129. Jik 20 -Brkovna z Nsile Ludmila provd. Bzencov 129. Brkovna z Nsile ofie 86. z Biessingen Bohm. sv. p. 322. z Btova Adam 87. Btovsk Hanu 86, 88. Jan 128. Jindich 88. Jik 128. Johanka provd. z Stt na 128. Markvard 88. Taso 87, 128. Btovsk Vcslav z Lichtenburka a na Hostinn 86, 228. Blahoslav Jan 333. Blahov Anna 189. z Blatn pni 141. Blaek Ant., ekatel uitelstv 332 Bludovsk Barbor provd. Vlkov 130. Blcher z Wahlstattu Geh han!, kne 128 z Bohdane a na Aderspachu Adam Abraham 280. z Cohdane Bohuslav 280, 377. Ctibor 280. Heman 280. Jan 280. Kune 280. Mikul 280. Milota vladyka 280, 337. Kohert 280, 337. Beneda 280. Bohdaneck z Hodkova Adam Abraham 377. Kune 377. Kune mlad 377. Petr 377. ,. Maan Jan Nikodm 377. Karel 377. Ji 377. Bohdaneck z Hodkova Alena provd. Ciotouchovsk 38, 355. z Janovic Aneka 377. Bhmov Anna 82, 84. Bohu z Otic Jan Vilm 31 Bojan z Kamenn Lhoty Adam Ign. 356. Frant. 356. Vcsl. 356. ,, Vojtch 356. Mart, man slavsk 356 Bojanov Kate. 356. Bolek kne Slezsk 238. Boleslav I. kne esk 24, 209, 293. II. kn. esk. 208, 296, 324. III. kne Polsk 41 a nsl. Bonifc sv. 297. VIII. pape 167. IX. 283. z Boretina Jos. sv. p. 1 3 1 . Borkovna Zuzana Kat. provd. Vlkov 130. z Borov Borovt 358. z Borov Pset 358. Borovsk z B orov eho 357, 358. Boroy, strmistr 111. Boryn ze Lhoty Jan David 361. Boek vdce za kr. Jiho 70. Boivoj I. kn. esk 203, 249, 254, 263, 2 90 , 2 96 , 32 3 , 32 6. II. kn. esk 41 Bokov Dohalt z Dohalic, v. Dohalsk. Bozansk z Veovic Sigm 1 88, 338. Ji 344. z Bozkovic a na Skalch Svojanovsk Jan 285. Brabantsk z Choban Jan Bernhard 285. Maximil. 285. Brabec Josef, mtan v Lipnici 80. z Brachova Tristram 70. Brandl Petr, mal 93, 198, 285. Vincenc, archiv 191, 2 40, 241, 287, 296. z Brandsa Jiskra Jan 275. Brauni z Metic Mikul. 332. z Braumberka Miliovsk Ji 18. Miliovsk Kristina 18Bravansk z Choban Mikul. 21, 285.

299.

Rejstk jmen osobnch. Brzda Alois 284. Breis Jos., kamenk 237. Breyov Anna, jeptika 171. Brikc z Cimburka, zvona 26, 353. z Brlohu Jik 238. Beck z Boskovic Vcsl. 280. Betislav I. kn. es. 246, 257, 325. Betislav 11. 326. Bezansk fl) Bohdanu Bene 359. z Bezna Hruka Hanu 284. Ksrel 284. z Bt Jan 277. z Bezov Vavinec 180. z Bubna Heman 142. Jaroslav 363. Buek Doloplaz Jan 182. z Budenfeldu Kar. ryt. 86Budislava peVoie Doksaask i 77. Budovec Vcslav 143. z Biinau Jindich 344. Rudolf 344. z Buchova Buchovicova Urula 127. z Bukovina Bukovec Pav. ryt. 92. Bukovsk Elika roz. Dohalsk 363. Burghoff Hilgerus opat 304. z Buenic Vojt. 17. z Buenic Kat. 17. Bueck zUovenska Ji Kar. 285. Buzovic Dtek 42. z Bydna Salomena 142. Bydovsk Jik, exulant 29. z Bynic Jetich 144. Bzenec Bohuslav 129. Fabian 129, 183. Jan 183. Jindich 129, 182, 183. Kritof 129, 183, 185. Martin 183. Ondej 128, 183 Pelr 183. Sigmund 130 Bzencov Anna 129, 362. Calta z Kamenn Hory Jan 277. Cannevalli Marek Ant., stavitel 196. Carda, vidce Hnsit&v -377.. z Caretto Frd. Kar. svoh. p. 23. Canon Vcsl. 353. Carloni Silvestr, stavitel 196. Carolides eho z Karlsperka, bsnk 75. CastalanoV Marie, jeptika 17(K Cikn ze Sklupska Jan Ji 130. Vcsl. Fridr. 130. Ciknova ze Sloupska Justina provd. Kitzlerov 131. z Cimburka Tovaavsk Ctibor 73, 94. . Jan 286. Ciocho Marek 83. z Clary Filip hrab 175. Codicillus 188. Cuculus Mich. 303. Cvrek far. 332. Cynk Jan 25. Cypra ze vihov lan 93. Cyrill sv. 90, 133, 240 a nal., 296 a misi. Cyrilla pevoice 177. adersk Marie provd. Fialkov 184. adersk Jos. 131, 184. slavsk Vcsl. Sixt 38 -z eova Jan 184 Cejkovsk z ejkovic Bartolomj 319. Cthor 319. Fridr. 319. Cejkovsk z ejkovic Mikul. 320. Vilm 319. v ermk Jan Ant, rolnk 44. ernm bel 143. ernn z Chudenic Heman 37, 144, 355. ernn z Chudenic Eng. hr. 92, 284, 285, 368. ernnova z Chudenic Anna provd. z Schnwiesen 285. ern Markvar t 284. ervenka Bart. 11. 334. ervenka Vcsl. 93. Cesta, vrah sv. Vcslava 295. eslibor, kne Srbi Polabskch 262. estmr 260. z ihot Kunrad 377. z ijevic Dubnek Vilm 70, 276. Daick z Heslov Mikul. 34, 36 a nsl. Dagobert krl franck 253. Da lemil kronik 96, 163, 191, 250, 252 a nsl., 323, 331. Dampire hrab 144. Daniel, bisk. Mor. 292. bisk. Prask 166 z Dhylova Jik 87. Jindich 87, 128. Kateina provd. Bzencov 129. Dejm ze Sttee Ale 321. >, ,, Jan 321. Mikul. 320, 321. Petr 331. r Demagy Mati, vodce 113. z Demblna Jind. hrab 131, 184. Dervan kne Srbu 253. Dtoch z Drakovic 21. Dtich, nm. hrab 256. z Dietrichteina Frant., kardinl 89, 143. ,. Maximilian kne 349. ,. Johanna Beatrix provdan Lichtenstemov 349. Dietzova Zuzana, jeptika 171. Dikastus Ji 32. z Drnho Rut Bohui. 46. Ditmar kronik 321. Dittel Max., knz 174. Dittrich Zachari, zvona 199. Dlaba Jan, apis. 194, 345. M. dr. 285, 286. z Dlouh Vsi Chanovsk Jindich 320. ,. Jan, panoe 356. Dlouhovesk z Langendorfu Jan, svtic bisk. 367. Jan Hynek, probot 332. Dobner djepisec 41. z Dobr Zemice Vlek Jan 129. z Dobrohostc vatkovsk Vcsl. 30. z Dobrovic Hornateck Ondej 225. Dobrovsk Jos. 84, 204, 241, 245. z Dohre Karel Heman hrab 285. Max Ji 285, 332. Salomena hrabnka 362. z Dobre Kocov Adam 318. Dobent z Dobehc 137. Dobensk z Dobfenic Libor Adam 143. Dobic z Plava Bernart 185Dohalt z Dohalic Bokov 360 363. z Dolan Vilm 276. Doiansk Jan Kaz. 31. Josef 92. z Doloplaz Jan 87. Vcsl. 87. z Domamyslic Aneka 87.

379
Domek Vlek, man. bisk. Oloni. 134. Dom oslava pievoie 177. z Domoslavic Sybilla provd. Batov z Bischofsbergu 285. Dont Bartolomj 21, 129. Jan 86, 184. ,. Jindich 21, 81. Petr 184. Dontov Mandalena provd. Vratislavova Mitrovsk 129. Anna 129. z Donna Fridrich 275. Hendrych 285. Dormitzer Emanuel 48. z Dorndorfa Rabata Rud. hrab 282. Doubravka Smil 86. Doua Josef 285. z Drahobuzi Nebiloysk Anyka 285Drahomi knna esk 291 a nsl., 331. z Drahonic Bartoek 338. Racek 315. z Drahotou Frant. sv. pn 130. Hendrich 21. Vavinec 89. z Draova Martin, kazatel 28, 32. z Drboslavic Markela provd. Lukavsk 86. z Devnic Bene 360. Otk 360. z Drkovic Dtoch 21. z Duban Vilm 276. ichovec Jan 276. Dubnek z ijevic Vilm 70, 276. z Dubce a na Prhonicch Jan 93. z Dube a Lipho Berka Vcsl. 166, 228. z Dube Mrack Karel 227, Petr 308. Mrack Anna provd, Enkefurtov 277. Duben Jan L. 328. z Dubnho Bene 141. Dubravius 302. Dudk B. dr., knz 241. Diimmler, spis. nm. 256, 203 a nsl. Duchek, zvona 187. Duchoslavov Kat. 143. z Dulnho Nvojovna Kate. 21. Duhov Kate., pevoie 177. Draz Matj, rolnk 45. Dmek Buek 144. Dyr, cis. kom. 118. Eben sv. pn 174- Eccard kronik 247. Ecknar Mart. ednk 353 Edmund, probot 167. Edudovsk Mart., rycht 368. Ehrenberger Jan, dk. 283. z Ehrensteina Opic Jan 83. Einhard kronik 258. Eiselt J. N. Mdr. 288. Elika knna eak 135, 166. Elika knna Tnsk 114. Elzberger, vojensk kom. 114. Emmeram sv. 254-z Ensu Regina roz. Nothumbka 363-z Enkefurtn Adrian sv. p. 226, 376 Ferdinand Leopold 377. Jan Ferdinand sv. p. 227, 377. Anna Kamilla 281. Erben Jos, prof. 287. Erben Kar. Jar., archiv 92, 189, 238. Erf hrab nm. 262. Erlebold opat 164, 166.

48*

380
Erlich E. P. Frant. 245. z Esterhazy Marie roz. z Gery 283Eufemie knna Oloimck 326. Eugen II. pape 166 Exner Ferdinand, vrchn 228. Eysakovna z Rychnova Barbora 22. z Eyselberku Fr. Mali sv. pn 22, 23. Fabian proboit 166. Fabricius Filip 28. Facilides Mezeick Viktorin, esk exul. 32. Falkenhan, kapitn 114. Falkle z ochendorfu Mik. 87. Ferdinand arcikn. Rakousk 46, 143. Ferdinand I. csa msk 17, 37, 45, 131, 1 3 7 , 1 4 1 , 1 4 4 , 228, 282, 285, 318, 347, 357, 358, 3 5 9 , 3 6 0 . II. cis. m. 17, 26, 31, 39, 78, 1 3 9 , 1 4 2 , 1 4 4 , 1 6 9 , 1 8 7 , 22 5 , 2 26 , 2 86 , 3 62 , 37 6 . III. cis. m. 38, 125, 172, 275, 304, 320, 321 , 339, 377. Fejfalk spis. 48. z Festenberka Outck Dan. 238. Feyfar knz 200. Fiala Jakub 93. Jos., technik 45. Fieber dr. 332. Fiedler Jos., archiv 333 Filip III. krl panlsk 143 Filolog nejvy vojensk 114. z Finfeldu Jan 45. Fingerhut Ferdinand, sldek 93, 142. Fischer Jan Frant., rytec 194. Josef 142. Fitsche Ji 25. Fleischmann Jan, kazatel 30, 32. Florian probot 167. Folkmann Jos. Erv. 48. Forgcs hrab. 118-Francesconi Felix, prof. 238-z Frankenberka Anna Eleon. provd. Viplarov 131. Frantiek I. cis. Bak. 40, 331. Frass z Friedenfeldu Jan Rudolf 23. Fredegar kronik U52-Freiwald Jan, probot 168. z Freifeldu Kotva Ondej 284. Fridolin sv. 297Fridrich III. (IV.) csa 72, 76, 143. Fridrich V. falckrab a krl esk 139, 143, 225. z Friedberka Vcsl. Maur. al. 45. Frolichov Hildegunda 177-Frokstein na bncch Oldich 127. Frhauf V. dr. 264. z Frumteina Dtich 275. Fruntar Jan 25. Frydle Jan 25. Fuka Kripn, probot 169. Fnfkirchner Bernhart 285. z Fulteina Hanu 185. Jindich 88. Mikul 86, 87, 88. Vacslav 87, 88, 185. Dorota provd. Odersk 89. Elka provd. Odersk 88. Gabler Vilm flr., iditel dvf koly 332. Galet Jan, knz 365. Gallas generl 111, 170. Gali Jan, kazatel 25, 30. z Gana Ferdinand Otto hrab. 126.

Rejstk jmen osobnch. Galterer Jan, kr. spis. nm. 118. Georginus Mat., exul. esk 30. Gersdorf, generln voj. komisa 114. Gersdorf z Malvic Bernard ryt. 226. z Gerstorfu Kritof 37. Gertruda krlov 164, 198, 201. Gerttner Jan 25. Girnlh Dominik, probot 173, 193. Gindely Ant, dr. prof. 131, 143, 332. Glaser Rudolf 192. Glassner Eman., kupec 24. z Gmndenu Petr, stavitel 234. Go Ji 117. Gtz, vdce 110, 113, 376. Gtz Bedich hrabe 78. Goltz Jan ryt 286. Gonzagy vdce, 112 a nsl. Gottfried, probot 166, 167. delta Gracia Ant. 321. z Greifenbachu eho 143. Greifenfels Jan, opat 303. z Greissnecku Frid. 21. Jik 21. Mandalena 21. Griespek Florian 37. Griffina vvodkyn Sande ck 238. Grim, spis. 247. Groll, kasr 118. Grueber Bernard, prof. staMtel 33, 202. Grubius Jan, dk. 368. z Grynpichla Hoffmann Kerd. 138. Gnter J. A., mal 342. Guido, legat papesk 166-Gumpold bisk. Mant. 204 a nsl., 290. Gnther, probot 166. Gusnar Ant. Jos. 127. Ant. Ludvk 184. Frant. Rudolf 184- Jan Ign. 184. Jik 184. Vcslav Leopold 184. Ludvk 184Gusnarov Anna Kate. roz. Frokteinka z Paeslavic 184. Anna Marianna provd. Paensk 184, Helena Kate. 184. Isabella 127, 128. Mar. Jos. Antonie 127. Engelberta 127. Karol. Leopoldina 127. Ha agk, vdce 319. Habart z Adlaru 275. Hadrian II. pape 91. Hager, mal 176. Hagerova Teresia, jeptika 176. z Hje Frantiek 72. Hjek z Beime Petr 357: Hjek z Hodtfna 315. Karel, knz 237, 285. z Liboan 139, 331. Halas z Radimovic Vcsl. 335-Halaor z Pfebovid Dorota 355. Haller Emanuel, ininr 40Hamernk z Boejova Vcsl. 356. z Hamiltonu hrab, bisk. 134 -Hanu, kamenk 35. Haraburda Matis, not 302. z Harasova Barbora 285. z Harachu Arnot, arcib. Prask 17, 27, 172, 226, 336. Karel Bernard 78, 226. z Harachu Marie Isabella provd. Waldteinov 226. Maxmilina provd. Trkov 226, 282. z Hasenburka Zajc Jan 238, 239. Jan Zbynk 239, 338, 340. Kritof 338. Mikul. 238, 239. Vilm 238. Hedvika 347. Kateina 347, 350, 351. Hasiteinsk z Lobkovic Jan 308. Mikul 308. Hatzfeld, generl 110, 171. Hauck Ant., opat 251, 306-Haugvicovna z Biskupic Aneka 87. Havel Bratr esk 333. z Havran vb 286. Havranovsk z Vysok Jan 128. Hay-Kerrov Louisa 93. 189, 237, 238, 332. Heber Fr. A. 334, 338, 340. Heckle, sekret 285. Hedvika Pemyslovna 165. jeptika 178. Hefner- Alteneck, nm. spis. 312. Heilerov Frantika, pevoie 177. Heine, mal 331. z Heinrichsberka Frantika roz. z Freisleben 192. z Heldenwerthii Hellovna Augusta 177. Hellich Jos., mal 240, 333. Hempe Mikul 181-z Heneberku Albta roz. z Krava 23. Henkel, vojensk potravnik 111. Henricus Isernius 288. Henricus Italicus 288. z Heraltic Anna 87. z Hebersteina Barbora provd. Odersk 22. Herold Edvard, mal 94. Vt, probot 16&. Herman Engelbert, mnich 244, 301 a nsl. Hero z Krupna 302. z Hertna na Zavlekov Vilm 308. Hertel Gotfcid 28Heran Josef, knz 40. Heman bi sk. z Nikopole 75- opat elivsk 377. ,, I. probot Doksansk 166.

n.

167.

upan 263. ebesiian dk. 368 Hicke J. 189. Hiebel Jan, mal 194, 197. Hieserle z Chodova Ferd. Arnot 143. Jindich 329. Hikl Frant. 353. Hilzer Jos., zvona 229. Hinkmar Remesk 264, 281. Hirschmentzel Kristin, mnich a pis. 241 a nsl. Hlav z Vojanic Kar. 358. Hlavat Jan, adjunkt 190, 376Hlavnika Vcsl. 25. Hlavsa z Liboslavi Radslav 38. Hlozcek Vojt. 25. na Hlun tpn 128. Hnvkovsk ebestian, kn. 345 Hnvsa< vrah BV. Vcslava 295. z Hoovic Anna 182. z Hodtna Hjek 315.

Rejstk jmen osobnch. z Hodc Antonn hrab 23. Frant. Jos. Filip 22. Jos. Fil. 22. Johanna NepomHcena provd. hrabnka Ayasasov 23. z Hodkova Bohdanet 280. Hoefler Konst., prof. 95, 96. z Uoffu Jan Kar., kapitn 131. Hofman Cyrill, probot 172. Hofman Jan, rolnk 286 Hohman Hyacinth, probot 173. Holub Simon, konel 345. z Holdorfu Valpurka Helena provd. Sedlnick 125. Holohlav Mikul. Otrnar 363. z Holuic edivek Jak. 284. Hone Jos. 142. Hork Vcsl., technik 238. Horeka z Horky Mariana 89. Horeky z Koryan Frant. 305. Hornateck z Dobrojovic Ondej 225. Hornk Vavinec, socha 344 Hoick Mikul 77. Hostaovsk z Pelrovic Jan Divi 358. Heman 358. Ji 354, 358. Sigmund 358. z Hofalkovic Zajek Jak. 128. Jik 128. Mikul. 87. Vcslav 128. Hotick z Hostie Vcslav 356, 358. Hostislav, far Krumlovsk 140. Hostivt, kne . 260, 300. Houskovna ze Zahrdky Anna provd. Dohalsk 361. Dorota provd. Dohalsk 361. Lidmila provd. Dohalsk 361Hozlaur z Hozlau Jan Kapar 285. Vladislav 285. Wolf 285. Hraban 70, 276 a nsl. z Hradce Jindichova Adam 347. Eliibta provd. Slavatov 347z Hradeina Vcsl. 317. Hraditsk z Hradit Ondej 359. z Hrdku Pardus Jan 70. z Hrdku a Valeova Samuel 356. Hrdlika J. W., ednk 353. Hromdko, zvona 364. Hroznat 177. Hrub Ignc 25. Hivn z Heraltic Vcsl. 87. Zbynk 87. Hub z Kotnova 368. Hubek z Peliknova Jakub 28, 37. Huerta Mart, vdce 319 a nsl., 377. Huff norben z Bohuic Kritof 182. astn 183. Huffovna z Kantorova Barb. provd. Viplarov 131. Hukovsk Jan 87. Hulakovsk, komisar 92. Humpolet z Bukovce 357, 376. Humpolet z Nelechova 357. Humpolenck z Rybenska Jan 357. , Jik 357. Kritof 357 Mikul 356, 357. Humpolenck z Rybenska Pavel 357. Vcslav 357. Zdenk 357. Hus Jan 137, 189, 340, 355. z Hustiau Rodovsk Bavor 338, 360. z Hustope Albr. 182. Hut Vt 285. Hyda Jan, konel 345. Hyndrk Vcsl. 317. Hynek, kne Minsterbersk 86Hynek E., hospodsk 238. Chanovsk z Dlouh Vsi Jind. 320. bisk. 188. Charvt z Ostrova Jan 356. z Vte Pavel Petrovic 185. z Chcebuze Mike 277. z Chlebiova Markta provd. onvaldov 21. z Chluman Louda Mati 315 Matou 93. Chlumeck Petr, ryt. 46. z Chlumu a na Lacenboku Jind. 137. Chmelensk Jos. 190. z Choban Bravansk Mikul. 285. z Chocemic Jind. 235. z Chodova Hieserle Ferd. Arnot 143. Chotbor, kasteln 238. z Chotmic na Frstensteine Janek 336. a z Vlaimi Jik 308. Chotint 70. Chotouchovsk na Klucch Jan 359. z Nebovid Jan 353, 356. Jindich 355. Vcsl. 355, 357, Chrodobert, vdce Frank 253. Chroust Frantiek, starosta 189. z Chenovic Bernart 279. Kolovrat Mikul. 136. Lev 280. Milota 279, 280. Oldich 280. Zrut 280-z Chvalovic Jeek 377. Chyzdera Mikul. 46. Ida, pevoie v Doksanech 165, 166, 177. z Ilburka a na Ronov Vilom 45. Illyeshzy, palatin Uh. 143. Infeldovna Marie, jeptika 171. Ingardov Ludmila, jeptika 171. Innocenc III., pape 301. IV, pape 246. Ippold Vincenc, knz 179. Jablonsk Boleslav 163Jahn Jan Quirin, mal 18Jakobides Beneovsk Jan 18. Jakub Hanu, poruk 112. Jakub, opat 143. zvona 353. v Mezei 92. ve Vlaimi 292. Jan, biskup Litomylsk 276. Prask 279. far Malick 141. knz v kostele sv. Jakuba v Brn 302. kne Opavsk 85. krl esk, 47, 48, 136, 189, 245, 285, 287, 314. markrab Braniborsk 315. Moravsk 286 opat Velehradsk 248, 302. IX., pape 292, 298. XIII. 208.

381
Jan I., probot Doksansk 167. " * 167. III. 168. . IV. 168. Jan z Bentek 264- Benein 36. z Hoic, far Krumlovsk 141. Ji, kurfirst Sasky 143, 170. Konrd, probot Doksansk 169. Prokopuov z Udana 353. Janial Ant., cis. rada 143. Janke Jan 142. Jankovsk Petr 144. z Janovic na Zlebch Jan 359 Aneka 359Jansen, editel Musea v Leydenu 45, 92. Jarolmek Peregrin 238. Jaromr, kne 324. biskup 198, 325. Javrek Frant, far. 229. Jelnek Innocenc, far 93. z Jeniovic Sobna, pano 17. z Jenteina Pavel 356. Jerie, uitel 189. Jeronm Prask 355Jetich, probot 167. Jinsk Kar., dr. 287, 368. Jimram, probot 167. Jindich, krl esk 136. Jindich IV., krl Francouzsk 46. Jindich I, krl Nmeck 204, 291 a nsl. II. cis. msk 292. III. 257. kne Minsterbersk 70 a nsl., 86, 277, 278. opat Vebrodsk 140. princ Prusk 174- vojvoda Slezsk 238- Betislav, bisk. a vojvoda esk 165, 166, 194, 198, 201, 326. Jasomirgott, vojvod. Rakous. 164. Zdk, bisk. Prask 164 a nsl. Jireek Hermenegild, dr. 45, 48, 136, 243, 250, 298. Jos, c. kr. ministerialn sekret 45, 48, 331. Ji Podbradsk, krl esk 20, 35, 47, 48, 70, 76, 85, 86, 275, 276, 277, 284, 302, 309, 336, 346, 356. I., kurfirst Sasky 28. markrab Braniborsk 20. Jik, zemann v Jen 45-Jiskra z Brandsa 70, 275. Jistebnick Mik. 87. Jitka, pevoie 177. Jodl Jan, prof. 93. Jordan Max, djepisec 47. Josef I., csa m. 284. II. 25, 143, 174, 246, 283, 286, 340. z Joyeuse hrab, gen. 367. Judita I., pevoie 177. H. 177. Julius vojvoda Saso-Lauenbursk 172-Juncker Ji, opat 304. Junger Ji, opat Zbraslavsk 93. z Kadena Reizvic Bart. Ludv. 22. z Kaimbachu Mar. Rosalie 79, 282. Kalenicov z Kalenic rod. ryt. 137. Kalenicov z Lipniky 284. Kaler Mikul. 181. Kalchreuter Jan 141.

376.

49

382
z Ealkreutu Juliana Vilemna provd. Skrbensk 136. Kambersk z Kaniberka Jan 284. z Kamenca hrabnka 134. z Kamenn Hory Calta Jan 277. Kandidat sv. 165. Kandit Jan, purkmistr Broumovsk 181. Kandier Vilm, mal 94, 240, 333. Kapl ze Sulevic Petr 308. Felix 31. Mikul 276. Kapoun ze Svojkova Kritof 355. Kapounka ze Svojkova Alena 363. Kapr z Kaprsteina Jan Dan. 285. Karel Velik 95, 254, 256, 291. Hol, krl Franko 259. Karel IV. csa msk 27, 74, 75, 93, 95, 167, 185, 286, 287, 302, 314, 321, 33 3 , 3 46 . V. cis. Kms. 135, 183, 317, 347. VI. cis. ms. 46, 368. VII. krl Francouzsk 76, 309. XII. kr. vdsk 130. opat Korbejsk 143. Karion Vcsl., far 348. Karlk z Neetic Mikul 361. Karlman, krl Frank 243, 262, 289 Karolides z Karlsperka Ji 360. Kap rek Bernard, opat 305. z Nebovid Jik 355Vcsl. 355. Kateiny, pevoie Dok*sinsk 177. Kazimr krt Polsk 309. Ki, knika esk 255. Kdulinec z Oslromci Petr 70, 71, 77. z Keimbachu Kat. sv. p. roz. z Freisleben Kejman Krist., paedagog 32. z Kele Barbora 363. Keller Vcslav, purkmistr 286. Kertorfov z Porub Markta 189. Keselius Ji 28. z Kete a Drslnvi Rotumberk Kapar 287. Kilin sv. 297. Kheyzlar Michal, ednk 284. Kilman tpn, probot 173. Kinsk ze Vchynic Leop. Frant. hr. 179. Vilm hrab 226. Petr Jik 22. Kinsk ze Vchynic Anna roz. Odersk 22. Kinzl Jos , far 353. Kitzier Kar. Ludvk 131. Mati Jiik, poruk 131. Vilm 1 31. Kitzlerovna Albta provd. Kalov 131 Anna Mar. provd. Viplarov 131. ofie Barb. provd. Stelov 131. z Klamu Jan Kritof hrab 286. Kristin Fil. hrab 286. Klement X. pape 93. Klemt Agaton, ednk 285. z Klen Jan 1 4 1 . Jindr. 14 1 . z Klenovho Pibk 315. Klesl Melichar, bisk. 46, 143, 281. Kleych Vcslav, knhtiska 32. z Klimkovic Jeek 128. Klipel Jan, komisa vojensk 114 a nsl. z Kluov Jan 346 Klusek Jan ze Zhore 70, 276. Knayslk z Osvtna Jan 356. * Knejslilejna Giklingar Jan 77.

Rejstk jmen osobnch. Knoflk Jan, soused Klatovsk 189. Knosper Mikul 181. Koblika Jan, rolnk 230. Kobylka z Kobylho Old. 87. Smil 87. Kobylka z Schnwiesen Jan 285 Jindich 285. Vilm 285. Kocel, kne v Panonii 243 a nsl., 264. Kocinka z Dobre Anna Mar. 362. Kocov z Dobre Adam 318. z Kocova Racek 315. Koka ze Skly Jan 315 -Knig Frant., ednk 174, 171. Knigov Barbora, jeptika 1 71. Knigsmark, vdce 110, 172 Kpke, djepisec 204. Kohel Sigm., probot 169. Kohl Ludvk, mal 198. z Kochu Ign. sv. p. 227. z Kokor a Tric Bohuslav 87. Kolloredo- Wallsee, vdce 172. Kolma Vav. 305 -Kolo\rat Jar. Julius 321. Kolovrat Bezdruick Jan 236. Kolovrat z Chenovic a ze Zbraslavic Mik. 136, 270. Krakovsk Filip 174, 283. Hanu 333. Jindich 46. Leopold 283. Kolovrat Libteinsk Albrecht 46, 93, 192, 361. Hendrych 277, 320. Vcslav Heralt 38, 39, 144, 320, 355. Zbynk Leop 144. Zdenk 30. Novohrailsk Joachvm 189. Matovsk Bene 277Rolteinsk Iljnek 338. Koluinban sv. 297 Komrovsk z Komro\a Anna 21. Barbora 21. Mandalena 21. n Komensk Amos 33. Komo, vraedlnk sv. IJilmily 292, 331. z Konecchlum a na Slavkov Vlk Jik 88. Konad I. kr. Nm. 291- III. cis. msk 164. probot 167. far 90 Koranda Vcsl., knz 365 z Kornio Vcsl. 116. Sobek, v. Sobek. Jindika 21. Mandalena 88. Porubsk provd. Bzenfov 129. Konek Jan, spis. 36. Koistka Kar. 287. Kosk Siard 179, 200. Kosmas, kroni k 138, 244 a nsl., 298 a nsl., 323. x Kostelce Jan 346. Jindich 347. Pavel 346. Sudek 346. a Nchoda Hron 346 Jeek 346. Mare 346. Mikul 346. Kostka z Postupic Jau 86. Kostka z Postupic Vilm 70. Zdenk 70, 86. Kostkov z Postupic Elika 280. Koetick z Horek Anna 18. Koetick z Horek Jan 18Kok Burgan 36. z Komberka Divi 70. Kotalk Vcsl. 329. Kotek Ondej, zvona 229. Kotta Ondej, Jesuita 93. Kotting Jos., hodin 142. Kotulinsk Frant. sv. p. 127. Jind 86 Ji Maurio sv. p. 127, 185. Josef Ign. sv. p 23. Kotva z Frejfeldu Ondej 284. Kotvrdovsk z Oleniky Alb. 303. Koudele z Zitenic Augustin 354. Jan 354. Michal 354. Katanael 354, 359. Vt 354 z Kounic tos Jan 2 1 . Mikul. 87. z Kovalovic Jik 87. Thoman 87-z Kovova Jan 88. Kozel z Riesenthalu Sigm. 37, 38. Koka Mikul. 356 tpn 356. Kraba Vtek 1 4 1 . Krneutner Jan, rjtmilr 328. Kracutnerovna z Koscnbachu Hedviga provd. z Ritiersdoifii 125 Kraji z KrajUu na Landtein Zilenk 336 Krajika Barbora 46. Krajka z Krajku Eli.ka provd. *a Zerotna 46Krlick z Ostrova Anna provd. Humpoleck 357Kram Jos, lkrnk 284 Kramolin Oldich 355. Kranner J., krajsk dragon 45 z Kraskova lechtn Tom 282. Kraus, nadlesn 189. z Krava Bene 184. Hyntk Vcsl. 1 15. Jan 85. La cek 86 Pertholt 22. Vtek 19. Vok 84- Krej Jan, prof. 287. Krocn z Drahobejle Jan Kritof 143. Vcslav, primtor 142, 189. Krok vlada esk 205, 25 i. Krolmus, knz" 92. Kromsn z Lean Petr 85. Krunus Jan 192. Krka, knz 48. Krtek Ambro 36. Kropaka ze Skalky Johanka 357. z Krumlova Vcsl. 284. Krupius Pavel, kazatel 30, 32. z Krupna Hero 302Kruina z Licbtenburka Hynek 70, 281 a nsl. Krytof Kar, soused Pestck 189. z Keovic Vejhara Jarohnv 144. z Kreme Smil Jan 75, 315. Kimolek Mart. 356.

192.

Rejstk jmen osobnch. z Koric Trnka Jan 285. z Kuenburku Fcrd. hrab., arcib. Prask 285. Kiihnelova Markta, jeptika 1 71 . Kuchta, rycht, v Nymburce 89. Khner Jan, zvona 18, 25. Kulek, dkan 248. z Kulmpachu Markta, pevoiie 177. z Kunemle Bene 283. Bolek 263. Jeek 283. Otto 283Kunovsk Bruno, probot 173, 193. Kunrat. arcibis. Prask 17. z Kunialu Boek 86, 308. Kurz, mstan Opavsk 113 Kutnovec z Ourazu Benij;imin 34. z Kynperku Eva provd. Blovsk 88. z Lacenboka Jaroslav S36. Ladislav Pohrobek krl 48, 70. 76, 168, 276, 285, 286. 309, 315, 336. z Lamberka Sokol Mikul 17Lancicius Mikul, knz 226 Lancman Mat., kostelnk v Brozanech 345. Landfras, knhtiskn 364 z Landteina \Mikul. 277. Vilm 74. Elika 354 Kateina 75. Langer Jan. purkmistr 28. z Langnova Elka 87. z Lapic Kristina provd. Pruinov 89. z Laziska Orlk Mik. sv. p. 183-Lascy, generl 179. Latovika Vc.4 189. Laub Frant., hosp. iditel 174. Laube Fridr, somln adjunkt 284. z Laan Bechyn Mi kul 332-Lebeka Esteru, jeptika 171. Ledar ze Sinu Jan 358 imon 358. z Lede Bohuslav 136. Divi 136. Lipold 136. Mikul. star 136. mlad 136. Ondej 136. Petr 136. Pisnak 136 Sigmund 136. Vcslav 136. Zvis 136. Lehman Mich. Buhusl. Kazatel 32. Theodor, kazatel 31. Lehner Konrd, zvona 336. z Lejen Petk 45. Lemaire Frant, zahradnk 179. Letowski bisk. 45, 188. Leopold arcikn. Rakousk 113. I. csa 143, 189, 199, 284, 286, 321, 377. III. vojvoda nkous. 161 Vilm arcikne 171. Lepa Jan, prof. 110 Lepkovsk, archaeolog 45. Leskovec z Leskovce Albr. 334. Arnot 17. Bohuslav 334. Jan 17. Kritof 17, 336 ebeslian 17, 336. Vclavek 86Letinsk z iiopouova Bart. 355-Lev VI. pape 250. Lexa, v. z Aehrenthalu. z Lhotky Mike 140. Vcsl. 81. Lhotsk ze Lhoty Mar. Ter Em. provd. Mitrovsk 23. Libue, knna 205, 252, 254 a nsl. Lidmila sv. 204 a nsl, 249, 291, 298, 331. . Lichtblau enk, knz 286. z Lichtenburka Oldich 84. Bilovslt Vcsl. 228. Kruina Hynek 70, 181 a Kateina 81. z Lichtensteina Alois 350 Alois Josef 350. Ant. Flor. 349 Frant. Jos. 350 Gundakar 187. Jan 350. Jan Adam Ondej 349. r Josef 350
Josef 227.
nsl.

383
z Lobkovic Zdenk 132, 143, 169, 284, 339. Eva Eusebia 138. Magdalena provd. Trkov 336. Maria roz. hrab. ze Salmu 376. Polixena 339. Hasiteinsk Bohui. 73, 93. Jan 308. Mikul. 308. Hasiteinsk Anna 361. Lodi Jan, uitel 191. Lovv Mikul., zvona 25. Lwenstein, nejvy vojensk 113. Lohel, arcib. 169. Longinov z ejkov Eva Marie 285. z Longova Kateina 88. z Lopue Betislav 144-Loreck ze Lkoue Vcsl. 322. Lothar II. krl Franck 262. Lounsk Bene, stavitel 35. Loutka z Olbramovic Ondej 128. Ludvk Bavorsk, cis. 48. I. Pobon cis. 291, 257. II. Nmec 207, 242 a nsl., 260, 289. III. Fransk krl 291. krl esk 92, 143, 16 8, 194, 347, 354. markr. Badensk 198. vojvoda Bavorsk 277. spisovatel 41. Liissner Maiiric, kraj. komisa 45, 286. z Lukavce Hrot Jan 21. Chlebiovsk Kat. 86. Lukaveck z Lukavic Prokop 356. Lukavet z Lukavic rod. ryt sk 137. Lukavsk Jan 86. Lacek 85. Lukavsk Markta 86. Lukovsk z Struenic Petr 46. Lumbertan Fab. 25. Luick Mikul 72. Madle Divi, far 228. z Machovic Chval 315, 365. Makovec Jan, mlyn 93. Maloch Ant., prof. 45, 287. Malovec z Malovic Adam Frant. 285. Malovcov Mandalna 284. z Malovic Ofka provd. Mrack z Dube 308. Anna provd. Dohalick 362. z Malovic Gersdorf Bernard 226-Mal Jakub 88, 287. opat 306. Mansfeld hrab., vdce 319. Maradas Baltazar 367. Marie Salomena, pevorie 172. Marie Teresie cis. 26, 93, 227, 236, 288. Marianna kmetina z Motit 236. Markty, pevorie Doksansk I, II, III, IV, V, VI, 177. Markta, knnika esk 166. Markus, kantor 30. z Markvarlic Anna 20, 21. Martin, knz 226. kostelnk 228. mnich z Vyovic 302. opat 302. pape 302. Martini Jakub, opat 304. Martinus Gallus, kronista 41 a nsl. z Martinic Jar. Boita 27, 128, 286, 339, 348.

Karel 31, 93, 143, 225, 349. Anna Marie provd. Dietrichsteinov 349. Edmuta Ter. Mar. roz. Dietrichsteinova 349 Eleonora Barb. 227. Franiilta Barb. provd. hr. z Tilly 349. n Marie provd. Lobkovicov 340, 349. z Lindenwisu Kar. WilJm. 328Lindi, koeluh 189. z Lip Bertolil 74, 80. Jindich 74 z Lipnice Bernnrt 73, 74 Ctibor 73. Cenk 74 z Lipniky Domoslav 293, 284. Jindich 284. Kalenice 281. Mikul 284. Petr 293 Lipovsk z Lipovice Adam 285. z Lipy Jan 334 Jindich 187. SIHMIII Mat. 81. Trkov, v Trka. Kateina 81. r, Magdalena 81 Listiusov Maria Aneka hrab. 127. Lik Val., zvona 26, 353. Litlof, kapelnk 238. Litovsk z Svina a na Loukovci Vcsl. 285. Liutbert, arcibisk. Mnhus. 263. z Lobkovic Adam 138 Dpold 2*5. Ferdinand Jos. 310. Frant. Max.-340. Vilm 172. Jan 45, 236 Mikul. 138. Ji 138. Ladislav 137, 336. Oldich Ad 320 Vcsl. 345 Enset 339. Vilm 321, 348.

49*

384
Maryka Josef, far 46. Haan Bohdaneck, v. Bohdaneck. Marik Ferdinand 174. % Matova Leva 356Matj, knz 326. Matj, zvonar 92. Maternika z Kvtnic Anna Alib. 363. Maternus sv. 165z Materova Jursk 276. Mateovsk z Materova Hyacintha, prevoie 177. Mati cis. 22, 31, 93, 94, 143, 225, 278, 303, 357, 359. Mati krl Uhersk 20, 70, 72, 275, 302, 316. Mathilda, pevoie 177. Matou Burgundus 196. Maximilian arcikn. Rak. 143, 335. Maximilian I. csa 134. II. csa 31, 46, 131, 144,236, 336. Maximilian, vojvoda Bavorsk 237, 319Maxmilina, jeptika 198. Mayer Gustav Kar. 116, 286. Mayer Vcsl., opat 177. z Mayeru Karel, ryt. 339. Mayerhofov Kat., pevoie 170, 177. Mayerlov Sabina, jeptika 171-z Mayersfelsu Mayer Jiik 92. Maz Josef, knz a id itel kol 34, 40, Meagh Jan, knz 226. z Mekova Jenk 70, 71. Melichar Roman, probot 169-Menhart, opat 325-bisk. 327. Merder, generl 111. z Mezilesic Mikul 71. Msek z Vkov Mikul. 285. z Metelska Jindich 277. Methudius Kritof, opat 45. z Metlna Markvart 140. Metodj sv. 96, 203, 241 a nsl., 290, 296 a nsl, 323. Mezeick z Lomnice Helena provd. Ber kov i Dube 228. Kate. provd. varaberkov 228. Magdalena provd. Btovsk z Lichtenburka 238. Markta 280. ofka provd. Trkov 334. z Michalovic Jindich 70. Vcsl. 76. Michalsk, kapitn 332. Michna z Vacnova Pavel 192 Ji Vilm 285. Mika Jos., probot 164, 173, 196. Mikota Gustav, pru! 93. Mikovcovna Polixena provd. Zajcova 338. Mikov c Ferdinand, redaktor 36, 45, 92, 93, 94, 190, 192, 240. Mikul, knz 164. probot 167- Hilebrantv 181. a Wernerv, konel 181. Mikulovsk Florian 25. z Mileovic Dorota 377. z Miletnka Divi 70. , Vank 70. Milibranth, zvona 345.

Rejstk jmen osobnch. Miltner Frant., c. kr. krajsk 45, 188, 189, 237, 283, 284. Miltner Jan Bohuslav 43, 306. Jindich Otakar 45. z Minic Vlek Jan 72 Vcsl. 72. Miniti z Campolmi Frant. sv. p. 23. z Minsterberku Mark, provd. Zajcova 338. z Mitrovic Vratislav Ale Ferd. 285 Jan 320. Kritof 27, 138. Zdenk 285. Vratislavova Kat. 285. Kunigunda Anna 362. Mitrovsk z Nemysle Arnot Mat. sv. p. 22. Mikul. sv. p. 23. Mladota z Solopisk Sigm. 363. Mladotka Johanka provd. Dohalsk 363. z Modlikovic Ctibor 314. Petr 314. z Modic Ryan Jan 183. Mojmr, kne Morav. 242 a nsl. H. , 291. Mojslav, upan 263. z Montari Jan Kap. sv. p. 282. Montecuculi, generl 113. z Moravice Budivoj 20. Mo Jan 115. Moovsk z Moravna David 127. Tobi 88. Moovsk Regina 127. Mrack z Dub Barb. provd. Enkenfurthov 227. Mrack z Dub Kar. 227. Petr 308. Mrake z Noskova Jik 21, 129. Mrakov Markta 129. Mroj Jan, kostelnk v Brozanech 345. Mller Jan 334. Mller z Mhlhausu Jan 92. z Reichenburku Jan 127. Miillerovna Hel. Salomena provd. Vaneck 127, 185. Johanka provd. Pankuchov 27. Miillerov Marie, pevoie 171- Susanna, jeptika 171. Salomena, pevoie 177. z Mkodl Kat, provd. Rabenhauptov 280. Muinovna z Muiilesic provd. Bzencov 183. Myka ze lunic Jan 358. Mykovna ze lunic Ludmila 338, 343. z Nchoda Jan 346. Napoleon I. 178. Nvojovna z Dolnho Marue 21. Nebilovsk z Drahobuzi Anyka 285, 332. z Nebovid Chotouchovsk Vcsl. 37. z Netin ofie 17. Nedvdek z Jakubovic Jan 86. Jik 86. z Medvdkova Tvoch Vojt. 338. Negel Frana, soudce 238. Nekla, kne esk 255. Nmovsk Simon 25. z Nnkovic Jan 276 -Nepaur Jan Hynek, dk. 353. Nepolisk z Ostedka Kat. 361. z Nepomuku Matou 284. Nettwal Vcsl., hosp. dozorce 228. Netvorsk z Bzy 178. Neubauer Bernard, far 342. zNeuhausu Leonhard, nejvy strmistr JI7. Neumann Jos., rada zemskho soudu 45 284 285, 332. Petr, hodin 199. z Neveklova a na Tloskor epa Adam 144. Jan 144. Jindich 144-Nezorin FL, opat 306. z Neetic Karlk Mikul. 361. Karlikovna 361. Niari Pavel, hejtman cis. 335. Niesiecki Kar., spis. 118-Nigrin Vcsl, primas 368-Niklsek Vcsl. 354. z itenic Adam 354. Hendrych 354. Jan 354. Mikul 354 Petr 354. Niknla Jos. 190. Norbert sv. 169. Nosidlo Vcsl. 28. Nostic Jan, hrab. 286-Novk, rolnk 43. Jan 93. Tom, knz 191-Novkov Mar. 93. z Nov Cerekve Anna provd. Havranovsk Novotn Joachym, knz 179. z Obentrautu Maximi!, ryt. 93. Oko z Vlaimi, arcib. Prask 186-Odersk z Lideova Adam 21. Ferdinand sv. p. 22. Jan 88. Vcsl. 22. Jaroslav 21, 88. Ji Adam 22. Kritof, lecht. 112. Mikul. 22. Petr 21, 88. Vcsl. 88. Vilm Alexander 22. Odersk z Lideova Anna 22, 88. fasln provd. Moovsk 88. Odkolek z jezdce Jindich 349. z Oertingen Haase sv. p. 92-z Olbramovic Loutka Ondej 128 Ulbricht Frant., hospod 45, 92, 286. Oldich, kne 324, 325. Olomck Jan, kazatel 345. Ondej, opat 303. Ondej Hreichyho, kostelnk 353. z Onova Jan 355. Vcslav 355. Vilm 355. Cecilie provd. Kapounova ze Svoj-kov 355. z Oppersdorfu Vcsl. hrab 115. Marie Barbora 79. z Orle Miknl. 71. Vilm 71Orlk z Loiska Mikul. sv. p. 183. Ornius z Paumberka Jan 46. z Oechovho Vcsl. 182. z Osek Bores na Brozanech 338. z Osenic Zvis sv. p. 23. z Ostromic Bene 71. Kdulinec Petr 7072. z Ostrova Talafs Jan 71. z Oevliman Smetana Ji, ryt. 91.

128.

Rejtrik jmen osobnch. Oujezdeck z Moraic Markta provd. Humpoleck 357. Outck z Festenlierka Daniel 238. Otakar I. krl esk 164, 106, 287. 11. 84, 96, 136, 166, 191, 194, 198, 245, 247, 287, 288, 301, 314, 364. Olgar, bisk. Eichstadtsk 262. Otk Braniborsk 16, 73, 136, 167. Otta, setnk 116. z Ottenlhalu Marianna 179z Ottersfeldu Jos. Vikt 286. Otto I. csa 204, 296, 326. II. 209. z Pabnic Voraick Jan 46. Pacensk z Velk 1'ainy Adam 130. Ji 184. z Tenna Gust. Berth. 23. Pawsk Kat. provd. Vlkov 130. Padea Vcsl. 93. Pachtovn z Rjov, hrabnka a pevorie 177. Palack Frant, historiograf 16, 41, 47, 48, 85,94, 136, 138, 164, 190, 203, 231, 241, 250, 263, 281, 287, 288, 322, 337, 346, 365. Palack Jan, dr. 287. Palmu Kar. Josef, kne 79 n syn 79. v Pankuchov z Vnka Rosina provd. eleck 127. Paprock 118, 139, 338. Pardus ze Hrdku Jan 70. Paroubek F. A., sekret 286. z Paena Jan 141. z Pasovar Dominik 141 - Jik 141. eho 141. z Paumberka Ornyus Jan 46-z Paumberka Svchyn Gabr. 236. Paus Gerlak, knz 174. Pavel, knz 324 .. opat Hradisk 87. V. pape 143. Markvartv foit Broumovsk 181. Pavla Jan, far 285, 331, 332. Pavlek Josef, vrchn 23. Pavlovsk z Pavlovic Kat. provd. Gusnarov 184. Pavlovski Stanislav, bisk. Olom. 251, 303. Peen Jos. 142. z Pelhimova Mikul., knz 365. z Pelhimovic Barbora prOvd. Btovsk 128. Pelzel dr., advokt zems. 95. Pergam Jan Vcsl., knz 91. Pergler z Perglasu Alois 362. Vcsl. 362. z Pernteina Vilm 71, 93. Vojtch 361. Vratislav 132. Pertolt, ryt 280. Pertz, spis. nm. 288 Peek Krist., spis. 31. Petera Frant., far 45, 89, 189, 331, 333. Peterka Jan, rolnk 230. Ptipesk z Ch Ji 284. Vcsl. 192. Odoln 284. Ptivajec Jik, krej 86. Petr Velk cr 130. Petr (I.) probot 167. II. , 167. Petr, peka a konel 181. sprvce kaple Lpnick 74. Petr Jik, purkmistr Opavsk 112. z Petrovic Hostaovsk Ji 354. Petrovsk z Petrovic Jan 357. Jindich 358. Mart. 357. Sigm. 357. Pfeiffer Kritof 143. Pfleger Ant., pokladnk 338. Piattek Jan, J. U. Dr. 131Piattkov Marie provd. hrab. Rudnick 131. Pica (Straka) Bartolomj, opat 38. Piccolomini, vdce 171-Pihlerov Albta, pevoiie 177. z Pilmersdorfu Svojnic Jan 86. Pipa, vdce cis. Sigmunda 136. Pipin Krtk, Franck krl 254. Pipin, syn Karla Velikho 257-z Pirkteina Ptek Hynek 76. Pironi, stavitel 81. Pseck z Borov Mikul. 358. Plaek Fr., mstodritelsk rada 142. Plachta Pavel, purkrab v Koln 143. Planknav Fridr. 21. Jan 21. 129. Jik 21. Planknarovna Anna provd. pov 129. Barbora 129. Plansk ze Seberka Bohui. 308. Plaveck z Plavce Ji 21. Plechmd Ji, rycht Klatovsk 93. Plevsk Albta, jeptika 171. z Ploskovic Beck Vcsl. 280. Plot Kar. Ale, statk 322. Plotov Anna 323. Pluskal Frant. 191. Plutzer Mikul, probot 171. Podmanick Blaej 72. Podstatsk z Prusinovir Krilof Kar. 189. Pogodin, spis. 209-Pohnan z Pohnan Pavel 359-Pokorn frant., statk 93 Poltov Johanka, jeptika 171. Poatovsk Teresie roz. hrab. Kinsk 178 Viktorie 179. Poatovsk Ondej, kne 178. Jos. Ant., kne 178. Popel Jan z Vesce 354. Popel, prof. 142. Popelka Jan 93. z Poppen Frant. Oldich sv. p. 125. Poppo, markrab 289. Poick Tom 25. Porubsk Konstance z Velk Poruby 185. Anna provd. Vaneck 185. Porubsk Kritof 129. Sigmund 185. z Postupic Bohuslav 70. Jan 276. Mike 70. Kostka Vilm 70. Zdenk 70, 276, 355. Kostkov Elika 280. Pothnk Alois, knz 238. Pozza, mal 198. Pozdna Adolf 142, 238. Pracn, knz ve Verubech 188-Prach Frant., medik 332. z Prachan Mik. 356. Prase z Velk Polemi Mikul. 87. Pril Max, lkrnk 238.

385
Prama Bene 89. Bernt 89- Jan 89. Karel 89, 125. Mik. 88, 89- ebor 89. Vilm 89, 125. Praminka Albta 125. Pregle z Ilkue Prokop 356. Pemysl, kne 205, 254. markr. Moravsk 73. Prekler Mich. 36. Prener Jan 36- z Perubenic Hrabaov 277. Pibk z Klenovho 315. Pibina, kne 241 a nsl. Pbramsk Vcsl., msfan Plzesk 189. Pibyslava, knnika esk 291. Pibyslavsk Jik 355, 359. Primus ze Zvetna Vcsl. 360. Priquey Mik., zvona 353. Prochzka Jan, krej 93. Vcsl. 93. Prokop sv. 209. Prokop Velik 17. Prokopov Markta 89. Proyov Cyrilla, pevorie 177. Prudk Oktavian, knz 174. z Prudnka Markta 21. z Prusinovic Mladota 87. Ofka 87. Apolena provd. ernovsk 134. Pezdziecki, hrab 45, 143. Pansk Jos. 25Pehoovsk z Kvasejovic Jan 367. Plros Edvard 190. Ptek z Pirkteina Hynek 76. zvona 283. Puchersk z Puche Jan 357. Purkyn Eman., prof. 287. Pupek z Brozan Bene 338. z Putzu Klra roz. z Freisleben 192. Questenberk, opat 169. Raaz Jos., koln iditel 40. Rab&ta z Dorndorfu Rudolf 282. Rabenhaupt ze Such Ferd. 79, 282, 376. Jan 143. Jaroslav 280, 377. Jindich 280. Kar. 377. Vale 280. z Raic Petr, opat 302 -Ran z Rana Humprecht 285. z Rainvsi Bcen 285. Kritof 285. z Radena Vcsl. 141. Radislav, kne Zlick 294. Radkovec z Mirovic Mikul. 319. Rafn, sttn rada Dnsk 45. Rkcy Jik I., kne Sedmihradsk HO. Rank Jos., adjunkt archivu Praskho 143, 189. Rastislav, kne Moravsk 242, 262, 297. Ran z Risenburka Jan sv. p. 363. Ranka Anna Eva Mar. 363. Kat. Barb. provd. Dohalick 363. Recovere z Clastre, zakladatelka Premonstrtek 164. Regino, kronik 208, 242 a nsl. 289 Reichert, kand. prof. 143. z Reichu Kar. Fridr. 22. 50

386
z Reichu Har. Frant. provd. hrab. Hodick 22. Reilenbergovna Aneka, pevoie 177. Rejzvic z Kadena Bart. Lndvk 22, Frantiek 127. Rejsek Matou, stavitel 35. z Re vary Ant. sv. p. 126. Reybnk z Pelrouc Jan 185. z Reyzentola Kozel Sigm. 37, 144. Rezek z Vesel Jik 356. Vcsl. 356. Rezkova z Vesel Kertruda 356. Magdalena 356. Rieger Frant. Lad. dr. 287, 334Riegger 176, 225, Richter Jindich Moric 374. Richter Josef, konel Velvarsk 26. z Risenberka F&ta 93, 308. z Risenburka Dpold, probot 167. Racek 277. Ranov 137. z Rittersburku Krist. Ferd. Urb. 143. Robert sv. 300. bisk. Olom. 301. Rockmger, djepisec nm. 288. Roder Rndolf, dkan Litom. 170. z Rofran Mar. Ter. provd. Kinsk 179. Roh Jan 358. ze Steine David 129. Kritof 129. Mikul. 112, 130. Roch, nejvy voj. 114. Rochns, stukator 197. Rojek Kar., dkan 45, 238. Rojko Kapar 176. Rokos, dr. 189. z Rokyc Stela Mikul. 277. Rokycana J., administrtor arcibisk. 366. Rolant Ji, hospodsk 78. z Ronova Albrecht 31. K ineck Vikt. 93. z Ronperka a Tnce Dobrohost 27". z Rosenberka Jan 139, 140, 277, 315. Jindich 13a Jot 139, 14a Oldich 75, 139, 140, 315. Petr 139, 140, 143, 347. Vok 138, 143. Vilm 141, 284, 339, 347. Vok 141, 308. z Rosenthalu Maker Theod. 282. Rosovna Libertina, pevoie 177. Rotmberk z Kete Frant. 88. Kapar 21, 285, 287. Mati 185. z Rottenfeldu Vt 45-z Roupova na Studenci Ji 359. Rozsval, poduitel 286. z Romitala Zdenk Lev 139, 238, 315. Ruda Jos., dr. 327. Hudln, rycht 85. z Rudnice Mati 356. Rudolf I. krl msk 167, 288. II. cis. msk 21, 31, 46, 93, 132 a nsl., 189, 239, 251, 263, 284, 319, 338, 347, 359, 360. Rudolf, falckrab 262. z Ruesswurmu Herrn. Krist. 192, 335. Ru le Ji, farmaceut 373. z Rungen Jchym sv. p. 192. Rus z Doloplaz Vcsl87. Rut z Drnho Boh. 46.

Rejstk jmen osobnch. Ruovsk z Rov Jan Vil. 285. Ryba Jos. 373. Ryb Frant., mfan v Lipnici 80. z Rybensku Humpoleck Mikul 356. Rybika Ant., dvorsk sekret 45, 118, 189, 190, 238, 284, 286, 336, 353, 377. Ryan z Modc Jan 183. eho, bisk. Prask 16. VII. pape 206v ,, X. 167. XII. 165. XIII. 251. pevor Ostrovsk 140. z enec Suda Sigm. 35 5. epick z Machovic Chval 365. ze Sudome Adam 318esansk z Kadova Petr 285. z eice Bedich, panoe 17. z an Adam 358. mlad 17. (Ledeck) Burian 137. (na Kosov Hoe) Heman 17. Jan 17, 144, 376. Jindich 137, 376. Kar. Ign. 286 Kritof 17. Litvn Hanu 348. Zdenk 285. ., Kavka Zdenk 334. tkn Zacha 309. Markta provd. Mezeick 137, 228. idla z Mokan Jan 334. isnick z isnice Johanka provd. Humpoleck 357. Sabina Kar. 190. z Salhausen Fridr. 344. Salix Jan, opat 304. z Salm-Reiferscheidu Frant., starohrab 283. Jan, starohrab 283. Magdalena hrab. 137. Valburga roz. ze ternberka 283Salzbekov Anna, jeptika 171. Samo 95, 252 a nsl. de San Clemenle Vilm, vysl. panlsk 143. Sanguko Diraiter 89, 90. Roman, kne ml. 89. ,, star 89. Vladislav, kne 89. ze San Michlek 71. de Sassoferrato Bartolo, spis. o umni heraldickm 118. z Satzenhofen Mar. provd. hrab. z Vznk 227. ze Seberka Plansk Boh. 308- Sedlansk, tiska v Praze 18. Sedlet z Chenovic 280-Sedlnick Anna provd. Reybnick z Petro-vic 185. Anna Mar. roz. Vlkovna 126,130. Beata Alb. 125, 185. Dorota provd. Charvtov 185. Eleonora provd. z Poppen 125. Johanka provd. Pramov 125. Susana provd. Zigotsk 185. Sedlnick Bohuslav 126 Frant. Vilm Ant. sv. p. 125. Jan 185. Vcsl. 183, 184. Sigmund 125, 184, 185. Vcsl. Sigm. 125. Seipel Vt 25. z Sereni Ma. Magd. 227. Serkl Mart, lkrnk 31. Sekret z Kostelce Jan 346 Sekyrka z Vacovic Jan 332. Sekyrkovna Juliana, jeptika 171. Sezima z Sezimova st Jaroslav 343. Schafgotsche Jan Arnot hrab. 363. Schaller 227, 334. Scharf Ign., primas 25. Scheiger, potovn riditel 142. Scheiwel Jos., mal 179, 199, 232, 343, 346, 372. Sehenfeld Michael, zvona 352. z Scherzu Brigita 22, 23. Maria Zuzana 23. Schimon, spis. 225. Schmidt Kar., iditel koln 40. Schmitt Ant Prokop 92, 288. Schneider L., technik 332. Schopf Jan, tudujc 189. Schwenk David, socha 344. Schwesingerovna Neporouena, pevoie 177. Schtter Gabriel 174. Schtz Leonard, probot 169. Schulz, ininr 188. Siebmacher, spis. 118. Sifrid, probot 167. Sigibert, krl Frauck 252. Sigmund csa 17, 70, 75, 136, 168, 180, 276, 286, 302. ,, kne Opavsk 20. krl Polsk 238. Sicharius, vyslanec Franc. 283. Silla, pevoie 177. Simon Henri, spis. 118. ze Sinu Ledar, v. Ledar. Sitka, pevoie 177. Sixt ze Zvetna Jakub 360. ,, Jindich 360. Vcsl. 360. Skla ze Zhoe Pavel 31, 94. ,, Jan Vilm 373. ,, Vilm Jetich 373. Skrbensk Mar. Anna provd. sv. p. z Eisensteina 126. Skrbensk Frant. Kar. 126. Vilm 126 ,, Kar. Jan Mik. 126. Kar. Jos. Mich. 126. Vcsl. Kar. 126. z Ht Jan Sigm. 183. Jaro 22. Ji Fridr. 183. Ji Mikut. 183. Skrbynsk z Doloplaz Jan 88. Skeovsk Ludmila ze lunic 188. Skipovsk Hanuek 86, 88. Skivan Jaroslav 92. ze Skuhrova Alb. Kat. provd. Keisersteinsk 192. .. Barbora 17. Kat. roz. z Kokoova 192. ze Slabic Jiud. 285. Sldek Frant. 375. Slavata z Chlumu a Koumberka Albrecht 30,348, 349. Divi 347. Jchym 284. Jindich 286, 347. Michal 347.

Rejstk jmen osobnch. SJavata Vilm 94, 284, 289, 339, 348. Slavatov Markta Salomena 349. Slavibor, vfidce Povan 293. Slavk Jan, far v Lipnici 80. Jos., vik 281. Slavitch, upan 262. Slavnk 292 a nsl. Slavoj 297, 299. Smikovsk Jan 276. ze Smiic Smiick Albrecht 347. Albrecht Jan 347. Vcsl. 348. Jan 347. Jaroi. 45, 347, 350, 351. Jind. 347. Ji 347 a nsl. Ladisl. 347. Sigm. 347. ze Smiic Smiick Alb. Kat 347. Markta provd. Brozansk 338. Markta provd. Vesov co vi 343. Mark. Salomena provd. Slavatov 348. Smek z Vrchovit Jan 35, 36. Jindich 36. Kritof 36, 356. Michal 36. z Smrov Jan 346. Smuraneus Jak., konel Plzesk 237. Sobek z Kornic Jan 182. Mat. 182. Sobslav, kne 95, 326. probot 167. z Sobovic Ka tka 144. Zdeka 144. Sokolovsk z Sokolova Barb. Ernestina provd. Ruckgrafov 22. Sola Jeronm, knz 45, 94, 282, 286, 333, 336, 372 . ze Solopisk Slnsk Mar. 285. Solzova Anna, jeptika 171. ze Sovince Albrecht 85. Petr 302. ofka provd. ansk 137, 228. Spener, spis. 118. Spiroh tpn, knz 179. Spork Vcsl., hrabe 363. Springer Timot, knz 179. Spytihnv I. 204, 255, 290, 323, 324. II. 325. bratr sv. Vcsl. 293. Spytimr, upan 263. Srzidonius (?) Ji, konel 38. ze Stabrenberka Ann 281. Stampaehov Barbora roz. Hasiteinsk z Lobkovic 92. Stank, stavitel 235, 373. Stanislav, probot 168. zvona 25, 345. August, krl Polsk 126. Stefan Mart., kazatel 30. Steinbachovna z Kranichsteina Mar. Anna provd. Dohalsk 362. Steinbrecher Augustin, knz 91. Stnovsk z Kadova Anna Barb. 362. ze trbce Voit, krajsk praeiident 92. Stichenwirth Frant. 189. z Stojeic Mart. Smil 45. Sto z Konnic, v. z Konnic. Straka B ernard, dk. 25. Valentin, dk. 26. ze Strakonic pni 1 4 1 . Vilm 314. Strannsk Jan 188. Strnsk Pavel 28. Strauch z Chlumku Albrecht, ryt. 25. ze Strnice Bedich, knz 76. Strnick Petr 302. ze Stre Ji 308. Streng Jan, sklen 23 . z Struenic Lukovsk Petr 46. Stebsk Aug., socha 25. Stedovsk, spis. 241, 302. Stela Ferd. Leop. 13 1. Jik 182. tpn 182. z Rokyc Mikul. 70, 277. Rnd. sv. p. 39. Stelovna Mark, provd. Bzencov z Markvartovic 182. Steislava, pevoie 177. Stuart 189. Studeneck z Pasinvsi na Krchlebch Jan 359. Studnika Mat., mlyn 327. Prok., 329. z Such Rabenhauptov, v. Rabenhaupt. Sndenn Vaek, kostelnk 228. ze Sudome Kepick 318. Suidbert sv. v297. ze Sulevic slav 276. Habart 276. ., Kunat 276. Kapl Felix 31. Mikul. 276. a z Mronic Vank 276. a z ehlovic knie Jan 276. ,, a na Skalce Hanu 276. Sultis Segil 1 8 1 . Svara Mati, dkan v Lipnici 80. Svatkovsk z Dobrohostic Vcsl. 30. Svatomr, arcidk. Kutn. 36. Svatopluk, kne Velk Moravy 91, 203, a nsl., 241 a nsl, 262, 264, 289, 306. .. kne Olomuck 327. Svatoslav, upan 263. Svatoov Dorota, jeptika 171. z Svina Litovsk Vcsl. 285. Svoboda Jan, rycht 345. Svoboda Leopold 125, 182. Svobodov, knhtiskaka 284. ze Svojna Zmrzlk Jaroslav 70, 71. Petr 280. ze Svrabic Venclkovna Albta Ludmila 79. Skora Vcsl, tovmik 142. Sylavetsk Petr, opat 305. afak Pav. Jos. 241. afrnek Frant., knz 40. z amberka Barbora provd. sv. p. z Drahotou 130. anovcov ze lunic Anna 343, 344ze rova enk 71. Jan 71. rovec Sigm. 70, 71. Vank 71. Zdenek 71. ,. Aneka 71. ebek Edmund 48. ebele, mal v Psku 189, 237, 307. ebesta Jos., koeluh 93, 189.

387
eb, bisk. 325. probot Mlnick 326. z elnberka Jan 93, 238. Jaroslav 37. a z Kosti Barbora 285. Setr, vojensk komisa 114. icha imon 360. Vcsl. 360. imek Frant., uitel 373. imek Adolf 286. z imesdorfu Klra 86, 88. imon, konv 367. imon, probot 167. p z Brnice Jind. 129. Sketa Karel, mal 142. Pavel 38. ze lechtna Horyna 280. Jan 280. Jarek 280. a Krskovn Tom 282. a ze Sezemic Jik 280. Mati 280. Sleinicov Anna provd. Sezimov 17, 343. Slik Jchym Ondej 33. tikov, hrabata 288. likovna Barbora provd. hrab. z Thurnu 290. midinger Frant., far. 328. neider Kar., technik 189. z noponova Letinsk Bart. 355. oifman z Hemrlesu na Konrovicich Adam Jar. 285. z onwaldu Dtoch 21. Mniek Dtold 20. otnovsk ze Zvoic 38. paek Frant. 92. panovsk z Lisova Jchym 285. petle z Prudc a na lebch Ja n 356. ze piek Erhard 133. porvain ze porvainu Jakub 21. pulk Jos., sprvce 92. rmek Adolf, opat 179. Jan Vcsl., vldyka 92. Vcsl. Dan., syn pedelho 92. renk sv. p., krajsk praesid. 45. rom Fr., dr. 240. tampach z tampachu Linhart 284. Mati 284. Slastn Josef, dk. 228. z favna Jan 128. Mart. 128. ze teina Rohr, v. Rohr, z ternberka Adam 319, 339. Ale 276. Jaroslav 173, 198. Ji 85. Kapar 286. Zdenk 71, 76. Mar. Leop. provd. Lichtensteinov 350. tirnsk z tirn Kat. Ludm. 127. tirnsk ., Jik 112. z ttnho Miknl. 357. tole z Gostomky Jan Ji 130. Stulk Frant. 189. vb z Havran 286. ze vbenic Kar. Kritof 189. Ota 165. Vtek 136. ze vabenu Ekhart, opat 303. vajnic z Pilmersdorfu Baler 86. Jan 86.

50*

3S8
vamberk Vcsl.. ininr 189. ze vamberka Bohuslav 187, 308. Jan 308. Jindich 318. Kritof 319, 321. Vilm 319. vehla Jan 277. vchyn Gabr. z Pa umberka 236. venda Frant. 288. vihovsfc z Riesenberka Puta 308. ubalsk Mar. Anna provdan Skrbensk 126. ubert Vcsl., far. 94. Suda Jan, dkan 228. z enec Sigm. 355. ultis Petr 1 8 1 . Tageno, kanovnk Fasovsk 375. Talafs z Ostrova Jan 71. z Talmberka Fridr. 27, 321. Tamchyn z Doubravice Jindich 363. Tarant Frant. 46. Tarolovna z Tarolu Mariana provd. Vaneck 185. Tatar Matj, zahradnk 142, 284. Tauschinski Hippolyt 375. z Tenna Jan, hrab 23. Padinsk Gust. Berth. 23. Jan, hrab 23. Tengler, hosp. assistent 285. Tepl Jakub, socha 227. Tesa Mart., ebrk 237. Teutschov Anna, jeptika 171. Thakulf, markrab 261. Theodo IV., vojvoda Bav. 254. Theodor Kapar, sekret 116. probot 167. Theodorich 244. Thomsen, konf. rada 45. Thorsen, prof. 45. z Thnnu Jan Arnot, hrab. a arcib. Solnohradsk 229. Guidobold, hrab. a arcibisk. Solnohradsk 229. Josef, kapucn 229. Maximilian, hrab. 229. Mich. Osvald, hrab. 227. Bomedius, hrab. 227. Rudolf Jos. bisk. Sekovsk 229. Frant, hrab a pevor du Melitskho 229. ,, Vcsl., bisk. Pasovsk 229. Barbora Frant. roz. Salmka 227. Eleonora Barb. provd. Lichtensteinov 227. Marie Magdalena provd. hrab. z Sereni 227. Thurn, hrab. 339. Thurn-Taxis Rudolf dr., kne 287. Thurzo Stanislav, bisk. Olom. 303. Ticelini, opat Velehradsk 300. Tidl, far 134. Tieftrunk Kar., prof. 33, 287. Tich, purkrab 176. Tiller, spis. nm. 112. Tira, vrah sv. Vcsl. 295. z Tsmic Aneka 280, 377. Tluksa zVrab Jan 284, 321. Tobi, bisk. Prask 16. Tonkov z Plenic Anna 332. Toman Hugo 371. Tomanec, vojensk potravnk 111. Tom, zvona v Litomicch 345.

Rejstk jmen osobnch. Tom, zvona na Horch Kutnch 92, 229, 283. Tom Emanuel, vojv. Savojsk 349. Tomek V. VI., prof. 4t, 189, 203, 252, 2 87 , 3 24 , 33 1 . Tonner Emanuel, prof. 93. Torstenson, vdce vdu 78, 110, 171, 286, 377. Tracha z Bezho Kar. Jos., sv. p. 184. Trajer Jan, knz, biskupsk not 334. Trapp Mauric, kustos Moravskho Musea 45, 9 0 , 14 2, 188 , 2 88 . z Trautmannsdorfu Ferd. Max., hrab. 22. Eleonora provd. Dohaliek 363. Josefa roz. Karoly 79. Trka z Lipy Adam Erdman 78, 236, 336, 376. Burian 76, 77, 282, 283, 335, 376. Burian Mikul. 282, 335, 376. Ferdinand 77. Jan 77, 355. Jan Rudolf 39, 77, 138, 225, 2 82 , 3 35 , 33 6 , 37 6. Jaroslav 77, 137, 334, 335, 376. Jindich 137, 376. Jik 77. Kritof 376. Maxmilin 77, 282, 335. Melchisedech 77. Mikul 77, 80, 376. Vilm 335, 357, 376. Zdenk 77. Trckov z Lipy Elika Magd. provd. Kinsk 225, 226, 376 . Isabella Mar. provd. hrab. z Gotzu 226. Johanka provd. vamberkov 376. Mar. Magd. roz. Lobkovicov 138, 225, 281, 285. Markta provd. Berkov 335. Trmick z Mhlen Otto 344. Trnka Jan z Krovic 285. Trojan z Bilan a Rosfeldu Samuel 353. Vladnna Jan 87. Trojlo Kar. Jos., sv. p. 23. Trostov Kat., jeptika 171-Tebechovsk Florian 376. T emesk z elezn Jan 361. Tidstnk z Vojetna Vank 86. Tschernembel 46 a nsl. z Turkovic Radhost 375. Tunchodsk z Pobovic Vcsl. 358. z Turnu Frantiek 77. Fridr. Mat 77. Jan Jakub 77. Mart. Max. 79. Jeronm Vcsl. 77. Tvardava z Tvardovy Kritof 86. Tvoch z Nedvdkova Vojtch 338. z Tvorkova Jik 87. Vcsl. 129. Apolena provd. Bzencov 129. Elika 87, 128. Kat. Polixena 184. Tycho de Brahe, hvzd 192, 339. Ubelli Libor Vcsl., ryt. 238. drck z dre Beatrix, pevoie 177. z jezda Pibk 286. Ulick Jakub 349. Mati, dikon utrakv. 349. UHman Ant., hospod 368. ednk 174. Ullrichovna Agata, jeptika a zpvaka 178. Uncika Daniel 167, 168. Unger, bibl. 175. Kar., mtan Vratisl. 118. z Ungnad Ondej 318. Upton Mikul., spis. o umn herald. 118-Urban Vlil, pape 169. n Emanuet, dk. 346. z st Massnna 375 z st nad Lunic Jan 364. Oldich 364. Prokop 364. Sezima 364. z avy Rendt Albrecht 93... Waagen, enec v Betln 142. Vabra Franty kospodisk iditel 80. z Vacinova Michna Pavel, hrabe 28. Ja Vilm 28. Vcslav sv., kne esk 205, 250, 291 a nsl., 323, 324. I., krl esk 166, 232, 280. II, 167, 238, 288. IV., 138,189,288, 314, 336, 346. kne Opavsk 85, 182. Vcslav, probot 168. Jarolimfiv z Bohumile, ktstelnk 353. Wachsmann, mal 368, 373. Waldhauser Frant., probot 173, 193. z Waldteina Adam 92. Albreeht 78,81-84, 93, 170, 226, 238, 282 , 348. Bene 375. Burian Ladislav 282, 284. Jindich 70. Maximilian 83, 84. astn 70. Vilm na Albrechticch 22. Vilm na Hemanicch 348. Anna Ma. roz. ze t ernberka 282. ., Helena dve hrab. ze Salmu 92. Isabell 84. Mar. Albta provdan hrab. z Vnk 227. Veronika 92, 284. z Wallisu Frant. Arn., hrab. 93. Walter, far v Lipnici 73 Vambersk t. Rohatce tpn 319. Vaneck z Jemnick Jan 185. Jan Kar. 127. Jindich 183. Vcsl, Sigm., ryt 111. Vaneck Kate. roz. tirnsk z Stirn 183. Ludmila Konstahce provd. Skrbensk 183. ,, Susana Eleonora provd. sv. p. z Laziska 183. Vank Vcsl., kn. 142. uitel 93. ilednk 353. Frant, zrona 80 -Varlovsk, nejvy vojensk v lezch 111 a nsl. z Wartenberka enk 75, 181 a nsl.

Rejstk jmen osobnch. z Warlenberka Jeek 286. Ota 348. Petr 45 Zvetick Heman 36. ,. z Waseku Arza Jan, hrab 24 Arza Kar., hrab 24 Wattenbach, djepisec 204, 258, 288, 331, 375. Vauin Claudius, generl cistersk 304. Vvra, konv 228. rycht 136. Vavinec sv. 165. Vavinec Bratr esk 334 z Vechty Kunrat, arcib. 336. Weech Fridr., djepisec 48 -z Weichselburku Marianna Engelburka provd. Viplarov 23. Veise Ji, exulant esk 32. Kristin, vnuk pedelho 32. Eli, potomek exul. eskch 32 -Veit Ant., statk 92 -z Weitmile Bene 285. ebestian 37- Urula provd. Gutsteinsk 37. Vejhara z Keovic Jarohnv 144. z Velen Velensk Mark., pevoie 177. z Velvt Kifan 338. Welze z Welzenburku Fab., purkm. Budjov. 189. Weltzel Aug., djepisec. 110. Vencelin z Nezvic Jan 303. Vendeln , knz 173. Wender, stav, iditel 373. Vengersk Ant., hrab 184. ,, Jos., hrab 131. Wenzig .los., koln rada 334. Verbci tpn 94. z Werdenberku Anna Kamilla provd. Enkefortov 377. Werner Jos., probot 169. z Vcrnieru Antonn Matou Jos. 79' Bernard 80. Ferdin. ebest. 192. Franl. Bernard 79. Frant. Kar. Rud. 79. Frant. Leop. 80. Jan 282. Jan Bartolomj 79, 80, 81, 282. Jchym 79. Matou 78, 80. z Vesce Popel Jan 354. Helena 351. z Vesel Rezek Vcsl. 356. Veverin z Kranichsfeldu Jan 46. z Vnk Bernard Ign., hrab 282. Ignc, hrabe 227. ,, Leopold, hrab 22T. Frantika, provd. baronka z Laan 227. z Vchynic a Tetova Oldich 348. Petr Jaroslav 46 Petr Ji 46. Radslav 284. Vilm 78. z Vcemilic Hanu 375. Widersperkar z Widrperka 285. z Vidna drska Johanka 236. Wiching, bisk. 242. Viktorin, kne Minslerbersk 7072, 86, 128. Wilda z Lindenwisu Frant. 328. i Wildersdorfu Vclvarsk Al. Ludm. 282. Vilm, kne Opavsk 85, 86, 128, 182. Wilhelm Konrad, zvona 91. Wilibrord sv. 297. Vilimovsk z Kojkovic Jind. 125. Vilimovsk z Eojkovic Anna rozen Frokteinka z Naeslavic 126. z Villanuovy Filip, bisk. 36. Vill icus, far 187. Wimmer Jakub, plukovnk 179. z Vinac Vank 167. Vincenc Prask, kronik 93, 164, 375. Vincenc, opat Strahovsk 93. z Winkelburka Josef, ryt a probot 173, 193 a nsl. z Winterberka a ze Sulevic Kunat 276. Mikul 276. Viplar z Uic Ant. 23, 131. Ferd. 23. Filip sv. p. 23. Frant. Kar. 22, 23, 131. Ji Rudolf 127, 131. Jos. 23. Karel 23. Kar. Frant. 127, 131. Jan 131. Kar. Jos. 131. ., Mikul. 131. Petr 1 31 . Rud. Jos. 127, 131. Vilm 22. Ji 131. Viplarov z Uic Mar. Alb. rozen Trassovna 23. Viplarovna z Uic Anna Mar. provd. Beeszov 131. Ant. provd. Hoffov 131. Helena 23. ., Josefa provd. Hol z Pontic 131. ,, Teresie provd. sv. pan z Boretna 131. Vin z Vtrn Adam 141. Jan 140, 141. Jik 141 Markvart 141 Matj 141. Mikul. 141. Oldich 140. Petr 140, 141. Vcslav 141. Vank 141. Vt, opat 198. Vilislav, upan 263. Vitorad, upan 262. na Wittenberce Zdenk 93. Witwer Kar. 112. z Vladnina Jan, mlad 87. Mik. 86, 184. Vcsl. 86, 87, 184. Vladislav L, kne esk 326. II., (I.) krl 16, 41, 194, 198, 233. 1L, krl 20, 24, 46, 71 a nsl., 92, 93, 94, 144, 164, 168, 188, 189, 238, 285, 309, 316, 321, 347, 356, 359, 376, 377. markiab 303. Varnenk, krl. Uh. Vlask Ant. Norb., far 45, 185, 192, 225, 278, 346. Frant. 338.

389
Vlastislav, kne 255, 260. z Vlaimi enk 309. Vlek Frant. Jos., hrab. 130. Jan Nep, hrab 130. Jos. Mart., hrab 130. Mikul. 183. Stanislav, hrab 130. Vilm, hrab 184. z nova Vcsl. 70. z Dobr Zemice Baltazar 20. Jan 129 a nsl. Kapar 130. Mikul. 130. na Velkch Kunicfch a Hemanicch Friedr. Ji 130. Wocel Jan Eraz., prof. 33, 44, 45, 92, 94, 1 42 , 1 8 5 , 1 8 8 , 1 89 , 2 3 7 , 2 8 4 , 2 86 , 28 7, 331 , 372 . Vodika Ledesk Jan 376. Vogt Mich., knz 171. Voigt Jan 287, 374. Ji 48. Voit Mich., knz 171. Vojek J. U. C. 331. z Vojetna Tidstnik Vank 86. Vojtch sv. 209, 292 a nsl. knic esk 166. Vok imon 32. Volfgang sv. 209. Wolfram, arcibisk. Prask 74. probot 166. Wolfsdorfer z Bernsdorfu Jan 20. Voln. eho, prof. 90, 91, 187, 288. z Volan Mart. 21. Volysk Mik. 317. Voraick z Pabnic Jan 46. Voraick Mat., konel 345. Vorel Jan 93. z Vorly Michlek 70-71. Vorsaae, prof. 45. Voek Rom., knz 237, 285. Vostrovsk ze Skalky Ji 363 Vrabsk z Vrab Ale 321. Bohu 321. , Hynek 321. Jan 284, 321. Kerunka 321. Mikul 284. Vrna Vcsl., dk. 25. Vranovsk z Doubravice Doben 363. Vratislav I, kne esk 204, 290, 324. II., kne pak I. krl 206, 325, 326. Vratislava, pevoie 177. z Vrtkov Pardus Jan 70. Vrada Albrecht 376. Jan Vilm 376. Vcsl. 376. z Vrbice Jan 357. z Vrbna Albrecht Euseb, hrab 12 7. Bartolomj 138 - Bernard 21, 111, 128, 302. Hynck 86. Hynek 128, 183, 184, 185. Jan 87, 128, 183, 302. Jan Frant. 125. Mikul. 128. tpn 116, 128, 302. Alina 93. Anna roz. Tvorkovna z Krava 18 4* Anna Hel. Petronella provd. Pramov i Bkova 22. 51

390
z Vrbna Elika provd. Martinkov 128. Helena 86. z Vrchovit Kucbtov 143. Smkov 143. Venclkov 143. z Vrovic Barbora 30. z Vrtby Sezimn, hrab 28. Vrftko Ant. Jar., bibliotek 94, 189, 284, 286, 373. z Vesiny Jan 88. zVesovic Jakoubek 338. Jaroslav 338. Kypert 338. Vilm 37. B Vysok Arnot 287. Jan, kostelnk 345. Vyatovna Kat., pevofie 177. Vek Ant. Dobroslav, ednk 373. z Vkov a na Malechov Msek Mikul. 189. z Vyzovic Tom 302Zablack Isidor, advokt 304. Zboj 255, 257, 297, 299. Zajc Oldich 72. Zajek Ji 285. Lacek 128. Mikul. 87, 128. Vcsl. 128. Zajcov z Hasenburka, v. z Hasenbnrka. Zap Kar. VI., prof. 45, 92, 94, 143, 188, 189, 232, 238, 240, 284, 285, 287, 332, 368, 372. Zpsk ze Zap Anna Eiibta 347Zruba z Hustian Hertvk 286. Pertolt 361. Vcsl. 361. Zarybensk z Zarybenska Jan 359. Jik 359. Ondrek 359. Samuel 359. Zaeha Jik, rycht 345. Zsmuck Teresie, jeptika 173.

Rejstk jmen osobnch. Zsmuck Maxmilina, jeptika 194. ze Zvoic Solnovsk 38. Zbihnv, hn. 327. Zborka Metodj, mnich 306. ze Zbraslavic Jan 88. Oldich 279. Zbynk, arcibisk. 336. ze Zbyslavic Jan 128. Zdk, bisk. Olom. 19, 244, 248. Zderad 326. Zedlic, nejvy poruk vojensk 117. Zefari, spis. 118. Zeithammer, prof. 287. Zeleck z Poenic 23-Zelenka Mart., knz 91. tovary koelusk 189. Zelen Vcsl., prof. 287, 334Zenc (Bzenc) Fridr. 129 Jik 129. Kapar 129. Kriltof 129. Ondej 129. na Rudelsdorf Jind. 129. Melichar 129. Zeydlic, vldyka 45. Zigoty z Slupska 185. z Zichy Frant. Jos., hrab 283. Zikmund, zemsk advok. 189, 238. Zimmer Kar., enk 175. pas 189. Zmrzlk ze Svojna Jan 71. J a n Smil 315. Jaroslav 70, 71. Petr 71, 280. Vank 71. Zodalovna Ludmila, pevoie 177. Zoubkovna ze Zdtna Salomena 88. Zoufal Kar., kamenk 188. rut z Chenovic 280. Zis Modliboh z Kunemile 203. Zuba Jan, psa Opavsk 112, 116-z Zuchdole Lotar 375. de Zuiga Baltasar, vyslanec panlsk 143. Zury Filip, opat 251, 306. ze Zvetic Haek 275. - Havel 275. Heman 275. Pelr 275. Vcsl. 275. Zdislav 275. z Zretna Primusov 360. Sixtov 360. Zvolt ze ZvoJe 20. Zvona Leopold 287. Zygele z Chocenic Jik 356. Zabka z Limburka Ji 185. Zakovec z akavi Kar. 285. z alkovic Anna Konstancie provd. sv. p. Minidtov 23. z eberka Ale 315. ebravsk Theofil 90. eleck z Poenic Jan Vcsl. Alex. hrab . 127. Zeleck z Poenic Mar. Helena Klra provd. Maenichov 127 iMar. Jos. provd. Gusnarov 127. Mar. ofka provd. Viplarov 131. z erotna Bernart 20. Jan 46, 86. Karel 46, 143- ze Zhoe Klusek Jan 276. ichovec z Dubari Jan 276. z itenic Ludmila provd. Humpoleck 357. z itenic Koudelov 354 Niklskov 354. ika z Trocnova Jan 16, 136, 139, 168, v 180, 315, 330, 354, 365. ze lunic Myskovna Ludmila 338. anovcovna Anna 343, 344. ofie, knna Braniborsk provd. Rosenberkov 141. ofie, pevoie 177.

II. Rejstk jmen mstnch.

Abtsdorf 284, 330. Albrechtice, v. v SI. 85, 87. Babice, v. 76. 248. Babky, pole 331. Balzersdorf 166. Bann 330. Barchovice, v. 349. Bavorov, m. 314. Bedr 284. Bchovice, v. 349. Bentky 71, 94, 231, 277, 314. Beneov 188, 227, 285, 365. Bernardice, y. 94, 184, 231, 330. Beroun 188, 186, 255. Beovice, v. 285. Bestvi 355. Bezdkov, v. 76. Bezm 357. Bezno 189. Biln 338. Blina 255. Blov v SI. 19, 84, 86, 125. Blovec, msto v SI. 86 a nsl. Binsdorf 226. Bikovice 288. Bittice 17. Btov (Bietau), v. v SI. 88. Btovany 330. Blansk hora 138. Blatec, v. v Mor. 242. Blatn 315. Blatnice, v. v Mor. 242. Blatnice Mal, v. v Mor. 242. Blatnice Hrub, v. v Mor. 242. Blatno, jezero v Uhr. 242 a nsl., Bleno 165. Bohdane 225, 227, 280, 377. Bohumily 346, 349. Bohunn v SI. 182. Dohovice, v. 349. Bohuovice 163, 167, 337. Bojeln v Mor. 357. Boleslav Ml. 28, 30, 32, 77, 285, 293, 320, 353. Boleiny 285.
288.

Bor, v. 78, 245, 319, 320. Boky 346. Borov 330, 358. Borovany 95. Borovice, v. 285. Boetice 354. Boikoy 362. Borice 303. Boudy, v. 322. Boejov 16. Bo Dom 330. Boovice, v. 319, 320. Brands n. L. 192, 226, 377. Brands n. Or. 46. Bruniov 16. Branov, v- 319. Bravantice 285. Bravinn, v. v SI. 88, 126. Brloh 321. Brany 163, 166, 169, 178, 337. Brnky, v. 349. Brno 320. Brod, v. 42.

Brod esk 30, 93, 351. Brod Nm. 77, 144, 285, 286. Brod Uh. v Mor. 248, 278, 302. Broumov 181. Brovinn, v. 88. Broznky 337. Brozany 163, 337 a nsl. Brozna, v. 337. Brtn 17. Brusnice 42. Behy, v. 318. Behoryje 166. Bevnov, 324, 326. Bez, v. 320. Beznice 344. Bezinka, v. 349. Bezinka Doln 282. Beany 354, 358. Bt 16. Bzek, vrch 163. Bubny 323. Bude, hr. 209, 255, 291, 324. Budjovice 45, 138, 189.

Rejstk jmen mstnch. Bndikov, v. 79. Budiov Moravsk 228. Budy 170, 238. Budyk 163. Buchlov, hrad 248. Buchlovsk panstv 91. Bukovec na slav 286. Barghausen 130. Burenice 16. Butovice, v. v SI. 85. Bkanec, v. 37, 38. Bylany, v. 349, 350. Bystr, v. 74, 330. Bystr, mstys 332. Bystice n. hlavou 285. Byice, v. 45. Bytom (Beuthen), statek v Stezch 88. Cerhenice 227. Cerhenky, v. 349. Cerekvice 17, 286, 330. Cerekvice Dobeova (Horn) 16. Cerekvice Doln 16 Cerekvice Nov Biskupova 16. Cimburk, hrad na Morav 73, 91. Ctov 284. Crhonice 322. Cukmantl, v. 346, 349. Cydlina, eka 41 a nsl. akovice 17. slav, ni. 30, 70, 144, 349, 353, 377. eoviky, v. 44. ejkov, v. 376. eky v Mor. 127. enov, v. 361. erina 305. ermn, v. v SI. 20 a ns l,, 330. ernilov 70, 238. erven eice, msteko 16. ernny, v. 38. eroves 337. ernoviky 44. ernc, v. 26, 163, 167. eenice, v. 349. esk. Krumlov, m. 140. estnkostel 192, 347. ihof, ves 225, 226. imelice, v. 321, 322. nov, v. 73. ipina 141. fvice, v. 276. kov, v. 188. Ckovice 337. ova, v. 318, 321. Dabo 284. Damboice v Mor. 250. Damice, v. 318. Damnice, v. 318. Daice, msteko 40, 330. Dn, m. 28, 30, 229, 255. Ddovsk les 322. Detn, v. v SI. 20 a nsl. Dvn, hrad 255 . Ditrichsbach 330. Dlouh Ves 188, 286. Dobeice, v. 318, 321. Dobrick hrad 232. Dobr Voda 95. Dobrkov, v. 141. Dobronice, v. 94, 231. Dobrop&l, v. 349. Dobroslavice, v. v SI. 128. Dobrovice 288. Dobejov 141. Doben 225. Dobenice 41. Dobichov, v. 349. Dobinsko v Mor. 187. Dohalice 360. Doksany 162, 163, 193, 323, 338, 346. Dolany 362. Dolanky 163, 166, 172, 340. Doliny, pole 43. Doln msto, v. 78. Doln Polanka 130. Domalice 237, 315. Domonice 166. Domoradovice, ves v SI. 20. Doubravi ce, v. 349. Dovina, staromor. hrad 243 a nsl. Drahenice 284. Drahou, hrad 260. Drhovel 321. Drne, v. v Slezsku 84, 85, 86. Druhorick dvr 356. Drkraj 42. Drov, v. 318, 320. Dela, v. 71. Dub 347. Dub esk 30. Duba 352. Dubany, v. 276. Dubec, v. 349. Dubany Dolej 187. Dubne, v. 141. Dubovice 17. Duejov 16. Dunky 163. Dvory Svobodn 285. Dvr Krlov, m. 41, 42. Dymokury 352. Eberharce, v. 46. Eisberg, vrch 163. Eisenberk 172. Erdberg, mstys v Mor. 247. Evanice u Brna 305. Filipovice, v. 22. Franktein v Slez. 277. Fridland 30, 32. Fridtein 347, 352. Fulnek, m. v SI. 84 a nsl. Gerlochovice, v. v SI. 85. Grafensteinsk zbo 84. Grotkov Star, v. v SI. 128. Gruovice, v. v SI. 86. Habr 43. Habinky 71. Hj, tvrz 72. Hajda, vrch 180. Hjek 302, 314. Hamr, m. 376. Hanpach, m. 30. Hasenburk 337, 340. Helfenburk u tku, hrad 45, 73, 286. Heralec 16, 92, 229. Hemanice v SI. 130, 166, 330. Hermannsdorf 166. HemanMstec 330. Heman, msteko 319, 320. Heman, v. 317. Hlinsko 330. Hlinn, vrch 163. Hlohov, v. 361. Hlouptn 286. Hlubice v SI. 85, 112. Hlubick panstv v SI. 20. Hlubok, m. 138. Hluce 355. Hnvkovice 76. Hoblk, vrch 163. Hodkov 280. Holeov 345. Holice 330. Holohlav 42. Homole, str u Rataj 230. Hora Kutn 33 a nsl., 70, 78, 144, 281, 286. Horadovice 328. Hork, vrch 163. Horosedly 368. Hoany, v. 349. Hoelka 76. Hoepnk 16, 17. Hoetice, v. 144. Hoice, m. 41, 347, 352. Hoovice 368, 373. Hostaov, v. 355, 358, 363. Hostemice 343. Hostradice 288. Hostimice 166, 337, 338. Hostin-Hradec, hr., 42, 327. Hostinn 228. Hostinn, m. 41. Hostirice 166. Hostomice 330. Hotalovice 330. Hofalovsk statek v lezch 116. Hostimice 163 a nsl. Houbice 330. Hrabstv, v. v lezch 126. Hradany 172, 227. Hradec, hrad 323. Hradec Jindichv 45, 226. Hradec Krlov 3 1 , 32, 70, 77, 288. Hradec Lev 290 a nsl., 323. Hradec u Opavy 85. Hradeck, hrad v Slez. 1 10 a nsl. Hrdek 285. Hrdek u keva 163. Hrdek v Mor. 246. Hrdek u Outku 45. Hrdek n. Pachem v Kutn Hoe 33 a nsl., 143, 188, 248, 355. Hradi, v. u Psku 43, 347. Hradit Mnichovo 327, 347. Hradit n. Lunic 364. Hradit na Radbuze 286. Hradit Uhersk v Mor. 191, 241, 277, 278 , 301, 302. Hrdly 163. Hradovice v Mor. 250. Hrachov, v. 319. Hraholusky 362-Hranenik, hj u Vykovic v SI. 183. Hrobec 163 a nsl. Hruov v SI. 130.

391
Hryzely, v. 349. Hubalov, v. 45. Hulinsk panstv v SI. 20. Humany, v. 319, 320 Humpolec 16, 91, 92, 136,333, 335, 356. Hrky, les u Semice 144, 321. Hustiany 42. Hufn 166. Cheb 166. Chejlm, pastvina u Roupova 238. Chejnov 372. Chlaponice, v. 318-Chlum 289, 347, 349. Chlumany 323. Chlumec 95, 250, 345. Chlunieek, v. 138. Choce 48 -Chodouny 165, 337. Chomutov 288. Chotbo 138, 282, 376. Chotmice 166. Chtov 167, 177. Chotovsk klter 176. Chotinves 171. Chotomice 76, 166-Chotouchov 354, 349Choub v Bavoch 70 Choukovice 376. Chrast, v. 30, 37, 38, 189, 347, 349. Chafany, v. 349. Chrbokov 330. Chropy v Mor. 89. Chrudim 173, 286, 332. Chnstovice 330. Ch elovice 17. Chenice 352. Chenovice, hr. 278. Chenovice, v. v SI. 88, 225, 278. Chenovsk hrad 137. Chudenice 166. Chudolazy 179. Chrn 323. Chvaln 162, 163, 167, 168, 173, 174. Chvalovice, v. 376. Chvatruby 166. Chvatliny, v. 349. Chvojno, hrad 16, 41. Cbnovice 166. Chyka, v. 76, 319. Jablonec, v. 285. Jablonn 30. Jchymov 31. Jakobsdorf 166. Sv. Jakub, v. 233, 372. Jakubek, vrch 163Jakubov, v. 165, 166. Jamolice v Mor. 187. Janesdorf 166. Jankov 78, 226. Jankovice, v. na Mor. 218. Janovice 166, 330. Janoviky 225. Jansdorf 330. Jarom, m. 89, 90. Javornk 329-Javorsk 166. Jele 341. Jenkov 335, 347.

51*

392
Jenovice 330. Jesenice 361. Jestboice 330. Jestrpy 45. Jesteb, v. v SI. 86. Jeetice 363. Jen 45Jevany 346, 319. Jeov 16. Jin 41, 93, 348, 352. Jihlava, m. 80, 226, 275. Jlovec, v. v Slezsku 84, 85, 86. Jindichv Hradec 95. Jirsovsk rybnk 359. Sv. Ji, v. 330. Jiice 16, 17. Jistebnice 345. Jistebnk, v. v Slez. 86 a nsl., 125, 185. Jiviny, les 335. Jnlevice, osada 276. Kabt, louka u Domalic 238. Kan 277. Kada 286. Kajice 362. Kajnice, v. 318. Kalich, vrch 163- Kalit 16, 76, 140. Kamenec, dvr v Mor. 134. Kamenice 30, 226, 330. Kamenick, v. pust 17. Kamk, vrch 163. Kanburg, hr. 255. Kaplice 330. Karlsbrnnn 330. Karlstein 192, 227. Kartusin, ves 189. Kaykan 141. Kzin, hrad 293. Kbely 358. Kelec, vrch 163. Kelsk panstv 133 Kensdorf 166. Ket, mansk statek Olom. 88. Kladno 44, 225. Kladruby 42, 176, 318, 326. Kladsko, hrad 327. Klterec 227. Klatovy 40, 93, 189, 315. Klenec 162. Klenesk potok 162. Klepsk Hora 163. Kletin, vrch 163. Kletn, v. v SI. 86. Kletn, vrch 238. pod Klimentem, pole u Ceovi ek 44. Klimkovice, msteko v SI. 85, 128 a nsl., 185. Klimsovy dvory 77. Klobky 166. Klokon, v. 349. Klokoov, v. v SI. 19 a n>l., 127. Kluov, v. 349 Kluky 355. Kmetinves 163 a nsl., 167. Knapendorf 330. Knzopole, osada na Hor. 248. Knov 330. Knigsfeld 330.

Rejstk jmen mflnch. Kochovice 337. Kojn, v. 7 6. Koudelov, dvr 354. Koudelovsk rybnk 354. Kounice 76. Koum, m. 93, 346. Kovn, v. 331. Kovanice, v. 331. Kozn, v. 230. Kozojedy, v. 349, 353, 355. Kozl, v. 225, 229. Krabice 166. Kraice, v. 318. Krokov, hrad 255. Krl o v, vrchol u Brodu Uh. 248. Krlov Dvr 180, 332. Krlovice, v. 349. Krlovice Doln 18, 226. Krlovice Hoej 136. Kramolina 141. Krasenovice 39Krasikov, hrad 240. Krsn Hora 16, 91, 331. Krsn Pole, v. v SI. 85, 86 Kraovice 362. Kravae 166. Krchleby 143Krnov v Slezsku 112 a usl Krojce, v. 321. Krom v Mor. 275. Krucbprk, ves v SI. 20, 21. Krumlov, m. 140,186,187, 288. Knna Horn 330. Kup, v. 37, 38. Kruty 350. Kruty doln, v. 349. Kruty horn, v. 349. Keovice 144. Kepice, v. 314. Kesetice 37, 38, 40. Ken 16. Kivany 42. Kivoklt 276. Kov hora 163. Ktnovice 144. Kugelweit, hrad 92, 138. Kugelweit, klter 138. Kugelweit, ves 138. Kujavy, v. v SI 85. Kojice, v. 143, 318. Kojkovice, v. 70, 77, 78. Kojkoviky, v. 78. u Kola v Kutn Hoe 37. Koln 30, 41, 143, 286, 324. Kolodje 348. Kolove 166. Kolzeify, v. v SI. 86. Knigsberk 166. Konojedy, v. 349, 350, 353. Konopit 276. Kosk v Slez. 130. Kopidlno 138. Kopisty esk 163 a nsl. Kopisty Nmeck 163 a nsl., 169, 174. Korouhev 330. Koryan y, v. v Mor. 250. Koryto, v. 45. Kosov Hora 17. Kostelanyv Mor. 247. Kostelec ern ili nad ernmi lesy 346 a nsl., 377. Kostelec n. Orlic 142. Kost, hrad 277, 285. Kostkovice v SI. 130. Kostnice 137. Kostolany na Mor. 72, 245. Kostomlaty 338. Koetice 16 Komberk 286, 330. Kofalov 163, 226, 276, 340. Kotnov 364. Kotouov 280, 281. Kotvina 166. Rumburk 352. Kunice, v. v SI. 126. Kungendorf 330. Kunemil, v. 283. Kunice, v. 349. Kunovice, v. v Mor. 248, 275. Kunwald 227. Kv, v. 331. Kvasetice, v. 76. Kvtinov, v. 76. Kvtinovsk statek 92. Kvtnice, vrch v Morav 240. Kyjov na Morav 72. Kyjovioc, v. v SI. 87. Kykovice 337. Klice, v. 74. Lacenbok, hrad 137, 280 Landstein 95. Langnov, v. v SI. 85, 128. Landkron 330. Lany 45, 282. Lanov, v. 41. Lsko 320. Lazce, v. v SI. 87. Laubendorf 330. Leice 166. Ledce 16. Lede 78, 135, 225, 278, 334, 356, 375. Lednice 349. Ledov hora 163. Leniv, vrch 163. Lesedly 346. Levice, v. v SI. 87. Lepjovice 330. Lesk 166. Leskovice 17. Leov 17. Lefany 362. Letina, v. 282, 377. Lhenice 139. Lhota Kabrova 17. Lhota Prostedn 330. Lhota rovcova 71. Lhota aben na Mor. 127. Lhotka, v. v SI. 85, 88. Lhta v Krakovsku 329. Libany, v. 233. Libeves 233. Libcice 346. Libchov 284. Libjice 320. Libe 285. Libenice, v. 36. Libenlhal 330. Liberec 30, 32. Libice 345. Libtice 362. Lbeznce, v. 36. Libice, v. 41, 93, 292, 324. Libkov voda 16. Libkovice 45. Libochovice 337, 338. Libochoviky 44. Libolnice 163 a nsl., 166. Libtt, v. 46. Lkov, tvrz 72. Lidina 16. Lichtenburk 77, 144. Lichuceves 44. Linhartovsk statek v Slez. 116. Lpa esk 28, 30. Lipa v Hradecku 16, 3 6 1 . Lipany, v. 349, 364. Lipinka, v. 71. Lipnice 16, 27, 3 1 , 72, 138. Lipnice Doln 74. Lipnice Nov 75. Lipnice Star 75. Lipnika, v. 283. Lipno 362. Lipsk hora 163. Lipsko 173. Lipvka, ves na Morav 90, 323. Lipy, v. 320. Lisov 285. Litany, les 322. Lite 285. Litick hrad 238. Litoho 17. Litomice 27, 28, 30, 31, 46, 163, 166, 167, 168, 170, 173, 193, 325, 340, 345, 366. Litomyl 32, 70, 276, 330. Litovle, m. na Mor. 70. Litou, vrch 163. Lilrbach 330. Lne 285. Lodnice 23, 250. Lochovice 285. Loket 288. Lopata, hrad 276. Lorec, tvrz v Kut. Hoe 36. Louka 163 a nsl. Lounky 337. Louovice 167, 349. Loukov, v. 16, 79, 285. Louny 338. Loutkov 285. Lovenovsk dvr 318. Lovo, vrch 163. Lovosice 163, 173. 376. Lslibo, v. 349, 350. Ltn, hradit 323. Lubenec 368. Lubojaty, v. v SI. 87. Lubon 225. Luciboice 330. Luce, v. 41 a nsl. Luhynice 166. Lnkavec, v. 16. Lukov 330, 361. Lukovec, v. 45, 86. Lupelsdorf 166. Luiany, v. 41, 330. Le, msteko 286, 330. Luice, tvrz 72. Lunice, eka 232. Lys, mst. 89. Makov 330, Malec 329.

Rejstk jmen mstnch. Malechuv 189. Mnlenovice v Mor. 238, 250. Maleov, v. 337. Maletice, v. 317, 320. Malin, v. 377. Malovary, v. 24. Marchendorf 166. Markovice 300. Martinov, v. v SI. 128, 130 a nsl, 166. Maatice, v. v Mor. 248. Mslojedy, v. 71, 72. Masojedy, v. 349. Makrov 166. Medhuje, eka 180. Medvd, vrch 163. Mchenice, v. 93. Mele, v. v SI. 20 a nsl. Melechova Hora 136. Mlnk 28, 30, 31, 263, 349. Menice, v. 349. Mstec, v. 361. Mice 367. Metln 140 a nsl. Mezi 228, 357. Meziklas 376. leziles 16. Mezipoto 140 a nst. Mcov 330. Michalovice, v. 76, 225, 281. Mikulov, dvfir 77, 343. Mikulovice 357. Mileovsk hora 63, 276. Miletn 41, 288. Miletnek 71. Milevsko 167, 169, 195, 232. Milevsk klter 176. Miln 227. Milotice, v. v Morav 17, 302Mimo 30, 32. Minice 73. Mirci, v. 321. Mirotice, v. 322. Mrovice 323. Mietice 330. Mladoov 330. Mlazov 362. Mnichovice 327. Modla, vrch u Bachlova 248. Modlikovice 319, 320. Moednk, v. 349. Mohelnice v Mor. 172, 233. Mochonice 376. Mokrovonsy 361, 363. Moravany 330. Moravves 285. Moravec 17, 302. Moravice, eka v SI. 19, 110. Moraice 330, 357Mosaburg, hrad 241. Most, m. 168, 284, 345. Mrzk, v. 349. Mstislavice 334. Meno 338. Muglinov v SI. 130. Slukov, v. 349. Mry 163, 323. Myenec, v. 318. Nabn, v. 26. Nchod 41, 142, 180, 225, 348, 352. Napajedly v Mor. 250. Nasavrky 330. Naumice 166. Nebovidy 354, 356. Nedakunice, v. v Morav 245, 302. Nedraice 355. Nedvdice, v. 285. Nehasice, v. 285. Nehvizdky 376. Nechanice, m. 41Nelahozeves 45. Nelechov, hora 334. Nm 140 a nsl. Nmice, v. v SI. 116Nminy, v. 141. Nmieves 93. Nepodice, v. 318. Nesmn, v. 349. Nekaredice, v. 38. Neustadt 345. Neustnpov 363. Neustift (?} 16 Neveklov 144Nevratice 363. Nezdnsk dvr 377. Neietice 141. Niedergelachsheiin, statek 286. Nitra, hrad 242. Nov Ves 162, 166, 172. Nov Bystice 95. Novedle, v. 320. Nov dvory, v. 74, 63, 174. Nov Hrady 330. Novolesy 332. Novosedlice 288. Novosedly 166. Nov Dvfir 168. Nucice, v. 349. Nunice 166. Nnniky 163 a nsl. Nupaky, v. 349. Nymburk 39. Obdovice 363. Obora pod Petnem 46. Odersk panstv v Slez. 116. Odolka 323-Odry 85. Oharka, . 162, 254, 337. Obraenice, v. 318. Ochranov 31. Okrouhlick panstv 92. Oko, hrad 44 a 45. Okrouhlk, les u Domalic 237. Okesanec 347. Olds, hrad 41 a nsl., 324, 330. Oleska, v. 349. Oleek 163 a nsl. Olomc 118, 143, 246Olinka, . 330. Oltk, vrch 163. Onov, v. 16, 372. Opaany, v. 94. Opatovice, v. 282, 326. Opava, ni. v Slez. 110 9 nsl, 288. Oplany, v. 349. Opono 73, 138, 225, 335. Opolsk knetstv 110 a nsl. Opy 323. Orlk 319. Orlov, dvr 77. Osek, hora 255. Osov na Mor. 357. Oslavansk klter 245. Osta, v. 180. Osta, vrch 180.
Otava 307.

393
Podho, v. v SI. 86, 140, 285. Podivn, hrad v Mor. 243. Podlaice 330, 347. Podlaick opatstv 70. Podlnsky 162. Podol, msteko 355. Podskal 238. Podvinec 233. Pohledsk klter 176. Pohoelka, v. v SI. 86. Pohoovice, v. 320. Polanka, v. v SI. 85, 129. Polesovice v Mor. 247 a nsl,, 303. Police, m. 180. Police Dolej, v. 166. Police Hoej, v. 166. Polika, m. 330. Polovice 332. Poliovice, v. v Mor. 245. Poln 288, 356. Polom Velk v SI. 130. Popelitn 17. Poany 349, 350. Poi n. Szavou, v. 233, 285, 329. Porub v Slezsku 130, 182 a Postoloprty 260, 285. Pothy 355, 357. Potvorov 233. Pozahy v SI. 86. Prachatice 139, 315, 323. Pravice 363. Pravlov v Mor. 246. Prose, v. 285, 330-Prosiky 376. Prostjov v Mor. 349, 360. Prostedn ves 280, 281. Protivn, v. 318, 320. Prusice, v. 349. Pedboice, v. 38. Pebozy, v. 349. Pedhrad, v. 41. Pehvozdy, v. 349. Pelou 330. Perov, m. v Mor. 246. Pestanice 362. Pestavlky, v. 349. Petice 189. Pestonpn 363. Pibenice 75. Pibice v Mor. 250. Pibim (?) 70. Pbram 142, 334. Pibyslav 356, 359, 375. Pimda, brad 327. Ppec, vrch 163 -Pseka, v. 76, 282. Pitov 189. Pistoupni, v. 350. Pvlaky, v. 46. Pivozec 362. Ps, hrad 238. Pov, hrad 255. Ptk 338. Puch, v. 38. Puchlice 141. Pchobrady 330. Purkratice, dvr 321. Pmtkoyec, v. v SI. 85, 318-Putim 317, 321, 327.
nsl.

Ostrava Polsk v SI. 130. Ostrom, v. 71. Ostrovec, v. 321, 322Ostrovsk klter 176. Ostr, vrch 163. Osvtimany, v. v Mor. 91, 248, 250, 323. Otradovice 363. Oujezdec 356. Oupice 180Ovn, vrch 163. Packov v SI. 277. Pasovary 140 a nAsl. Pardubice 330. Paseka, v. 44, 285, 322. Pasenka 377. Ptek 177. Pavlkov, v. 282. Pavlovsk hory stbrn u Humpolce 335. Pazderna 44. Pecky 36, 354 Pederum (?) 166. Pelhimov 16, 94, 144, 173, 336, 376. Pelimovec 76, 77Penice 346. Permesgriin 166. Pernteinec, v. 37, 38Pertoltice 280. Peko vice 166. Petersburg, v. 368. Petersdorf 166. Ptipsy 227. Petn 327. Petrkov 17, 78, 79. Petrovice Velk z Slez. Pruskm 130. Petrovice v Mor. 187. Petrovice, v. v SI. 86. Petrovice, v. 318, 357. Petrovsk rybnk 317, 319. Petroupn 284. Pinovany 362. Pirktein, hrad 333. Pirna 28Psek 30, 43, 77, 94, 192, 285, 306, 373. Psty, v. 238. Plan 173. Plaany, v. 346, 349, 350. Fiasky klter 176. Platie 330Platimice 330. Pleivec, vrch 163. Plumlov 349. Plze 70, 143, 189, 207, 236, 286, 303, 365. Plzenec 286Poepice 376. Poeple 45. Poernice 362. Podple 163 a nsl. Podbrady, in. 41. Podhoany 347.
Oust n. L., m. 28.

52

394
Pkov 17. Pytlkv mln 285. Rab 308, 320Rabsteinek 71. Raice 71, 318, 319, 320. Rainves 191. Radeov, v. 319. Radhot 330. Radkov, v. v SI. 20 a nsl. Radlice, v. 93, 349. Radnice 189, 331. Radov, v. 70. Radobl, vrch 163. Radonice 166, 177. Radotn, v. v Si. 85, 163. Radouor 166. Radyn, hrad 286 Rahno, v. 38. Rj v SI. 130Rajhrad v Mnr. 246, 325. Rakovec 328. Bakovice, v. 322. Rakovnk 285. Rakice v Mor. 187. Rann 320. Rann vrch 162. Rapotice, v. 76Raevice 354Rataje 230. Ratbo 225. Ratibosk knetstv 110 a nsl. Rezkovsk rybnk 356Richemburk, hrad 70, 330. Risenburk 225, 352. Rohatec, v. 162, 163 a nsl. Rohozany, v. 87, 88. Rohozn 330. Rochov 166, 337. Rokycany 189, 191, 337. Rokyce v Mor. 246. Rokytn v Mor. 187. Ronov 356, 357. Ronovsk hora 163. Rosice 330. Roudnice, ni. 163, 168, 170, 172, 185, 339, 345. Roudnicky 189-Roudnk, v. 238. Roudnky 344. Roupov 238. Rousinov, v. 17. Rovensko 285. Rovn, v. 44, 330. Rovn 16, 17, 336. Rozhovice 330. RoiJalovice 30. Romitl 189, 315. Rudelsdorf 330. Rudice 76. Ruffa aqua 330. Rumburk 30. Rybnk v Mor. 186-Rybnek, msto v Lipvce 91. Rychnov 16, 361. Rychnov Nov 17, 336. Rychenburk 286. Rynarec 16. eice 336, 354. eice erven 336. eice vt Biskupova 16. eika 16. edhof 163 a nsl., 199.

Rejstk jmen mstnch. epice 3)8. epn 288. Replice 281. epnky 330. eporyje 93. etov 330. ip, vrch 94, 162, 163, 173, 253, 258, 327, 341. Saany, v. 225, 229. Sadov 363. Sadsko, ni. 41, 326. Sla, . v Uh. 242-Szava, klter 176. Se 330. Seky 358-Sedlce 45. Sedlany, m. 278. Sedleck klter 176. Sedlo Star, v. 230. Selibov, v. 317, 320Semice, v. 317, 318, 321Senoaty 16. Sezmice 330. Schnbrunn 330Schnfeld 16. Schnwald 166. Sine, v. 349. Sin, hrad 358. Skla 16Skalice 45, 163, 349, 350. Skalka, v. 276. Skly, v. 320. Skrejov, v. 144, 318. Skute 330. Slatiansk zbo 71Slatina, v. 85, 86, 93, 162, 363. Slavtn, v. 77, 361. Slavicn, v. v Mor. 250. Slavkov Horn, m. 92, 116. Slepotice 330. Sloup 192, 333. Slupn, ves 136. Slpnice 330. Slutice, v. 349. Smeno 255. Smidary 225. Smiice, 41, 138, 143, 225, 238. Smrn 16. Smrdov 283. Smrk, v. 349. Smrkovice 317, 321. Smutn, ka 230. Snt 16, 76. Sobice, v. 361. Sobslav, m. 95, 371. Sobtu 363. Sobchlupy 166Solary 276. Solnice, m. 34. Sosnov 23. Soubor, ves 137. Soudce 21, 8.9-Sovn 341. Spikaly, v. 285. Spytihnv v Mor. 246. Srbioe 166. Srbn, v. 349. Srzidoniov (?J 38. Sladice 255. Stanikov Horn 362. Stakov 166. Star Ves 85, 96. Star Msto v Mor. 191, 244, Stenva, ka 181. tpnov 330. ternberk, m. v Morav 70. Sternstein 345. Sttice 319, 320. Stinice 166. Stojce 330. Stolany 330. Stolm, v. 350. Straov, v. 363. Strahov 167, 169, 176, 195, 246. Strahovice, v. v SI. 85Strakonice 44, 306. Straec, v. 318. Straec Nov 45. Slraen, v. 329. Strakov 162. Str, m. 95. Slraetice 363. Straovice, v. 322, 345. Strmchy 17. Stedokluky 44. Stenice 330. Stimelice, v. 349. Stovice 33T-Stte 17. Studnec Nov 225 Stupe (?) 166. Submersa ecclesia 330. Suchdol, v. v SI. 86. Suice 284, 315. Svdov 344. Svrabov 346. Svatoovice, v. v SI. 20, 21Svpravice 17. Svtice, v. 319. Svtl 91, 138, 225, 334. Svtl, m. 78, 282 a nsl. Svtlice, v. 70, 140. Svtlk 140 a nsl. Svdnice 330. Svilno, pole u Kovance 46. Svinany 330. Svinn, tvrz 236. Svinov, v. v SI. 128, 182. Sviny 141. Sviny Trhov 95. Svitavy na Mor. 70, Svojelice, v. 349-Svojice 227. Svrabov, v. 349. Svratka, eka 243. Srov, v. 76. amonice, v. 318. ebanovice 144. ebestenice, v. 78, 339. evtn 95. -ichovsk rybnk 360. imberlt 349. krmnky 349. kvorec 347, 349, 352. kvrany 237. kudra, v. 318. lapanice 375. echln, v. 280. lnknov 30-iakov 330. piky, v. na Morav 133, 250. tst, achta u Hor Kut. 37. thlce, v. 349. ttn 37. umbark v lezch 131. umberk 349. Tbor, ni. 77, 136, 231, 277, 284, 315, 321, 364. Tbor v Morav 302. Tachov, druhdy hrad 327. Taln, v. 317, 320, 321. Tattern, v. 141. Teovice, v. v Mor. 250 Tehov, v. 349. Tehovec, v. 349. Tchanovice, v. v SI 20, 21. Tchobuz 280. Tchodly 362. Tchorzek, dvory 17. Temnk, les 335Tepl 177, 195, 305. Teplice 226, 338. Teresopol, zmek 178. Terezn 163, 174, 340. Tn, v. 320. Tov Doln 362. Tn, ni. v Slez. 110. Tetn 255, 292, 324, 331. Tkovice, v. v SI. 87. Tisek, v. v SI. 88, 126. Tismice, v. 349. Tinov v Mor. 90, 240 Tma, v. 331. Tonk 236. Tomigsdorf 330 Toum, m. 305-Traja 140 a nsl, Travice, v. 174. Tmn 189. Trmice 344. Trnava, potok 17. Trnovany 238. Trocnov 95. Trosky 192. Trpn 244. Trpiovice 376. Trutina, v. 41. Trutina, ka 41 a nsl. Trutnov 42, 180. Tebeice 330. Tebeov 225. Tebein 225, 280, 281-Teb 276-Tebick klter 71. Tebkov, v. 318. Tebobuz 362. Tebo, ni. 95, 173, 340. Tebov Moravsk 70. 86, 330, 349. Tebovice v Slez. 182 a nsl., 330. Tebuice 330. Tebulice 165, 166. Temen 330, 363Temonice, v. 349. Teovice, v. 363. Tdvory 377. Tuchoraz, v. 349. Tuklese, v. 318. Tukleky, v. 320. Tnochody 330

323

Rejstk jmen mstnch. Tupadl 356, 358. Turna, v. 318. Turnov 30, 32, 352. Tursko, pole u Lev. Hradce 260. Tyczmannivilla 330. Tn n. Vltavou 320. Tnec, v. 71Tnec Hrochv 330. Tnit 37, 388- Tov, hrad 275. dan 346, 349, 350, 353. Uhersko 330. Uhiice v Mor. 250. Uhnves 349, 359 -jezd 330. jezd Podhorn, v. 361. jezd Vysok, v. 233. jezdec, v. 315, 349. lihice 347. monin 40, 142. ntice, v. 327. Utretlag 142. etov, hrad 137sob 16, 168, 170, 330, 339. Ustran 16. Uice v SI. 131. Wagstadt v SI. 19. Valdice, v. 238. Valeov 91, 355. Valteice 166. Valteov 344. Valtovice, v. v SI. 85. Valy, v. 330. Wartenberk 30. Velkov 330, 337. Velehrad 91, 191, 216, 241, 246 a nsl., 290, 296, 323. Velehrdek, v. 41. Velechov, dvr 167. Velemyleves 285. Velemn 166. Veleice 361. Velichov 166. Vel 138, 335Velz 324. Velk Hory 95. Vetl 337. Veltrusy 166. Velruby 322. Velvary, m. 24 a nsl., 172. Verdek, v. 332. Vesec 557. Vesel Vysok 361. Veselsko 355. Vtrn 140 a nsl. V, v. 78, 355. Vsk statek 92. Vckovice 280, 281. Vchovice 166. Viklantice 16 Vikteiu 19, 88, 110. Wilhelmswrt 330. Vilhof, vrch 163. Viimovice, v. 74, 77, 78. 283. Winterberk 77, 276 Vie, v. 140. Vkov v Mor. 134. Vtice, v. 349, 350. Vtkov, msteko v SI. 21,317. Vtonn, v. 76 a nsl. Vitoraz, ni. v Rakonsch 72, 260. Vtovice 17. Wittenberg v Slez. 114. Vlaice 355. Vladnn, v. v SI. 86 a ns!. Vlasenice 377. Vlkovice, v. v SI. 86. Vlask dvr v Kutn Hoe 92. Vlastislav, hrad 163, 260. Vodrady 346. Vodlochovice 362. Vogastisburk 233. Vojice 285, 362. Vojislavice 16. Vojkov, v. 349. Vojnice 166, 318. Vojnkov, v. 318Vojnovice, v. v SI. 86, 88. Vokna, v. 285. Vojkovice 142, 166, 284. Voldichov, v. 318. Voletice 330. Volichov, v. 70, 77, 78. Volmava, v. 237. Volina, v. 285. Volov. Voly 284. Vonikov, v. 320. Votice 357, 363. Vratislav, ni. 110. Vrakov 162, 163, 166. Vran, v. v SI. 86, 318. Vratovice 330.
Vrb any 163, 326, 338, 349.

395
Zibotice, v. v SI. 86. Ziple, potok 162. Zlat Koruna 95. Zlat Koruna, klter 138, 176. Zln v Mor. 250. Zlivice, v. 318. Zlosn 166. Zmiovice 17Znojmo 72, 144, 246. Zru, hrad 280. Zubick statek v Slez. 116. Zvkov, hrad 286, 308, 309, 315. Zvole, v. na Mor. 70. Zvolenov Star 275. Zvonice, pahorek n eoviek 44. abobesky 372. andov 28 aroice v Mor. 250. Zatec 92, 225, 238, 334. Zdar 141, 306, 319, 320. rfr Vesel 92. Zdary 180. Zderazsk klter 144. ebrkov, v. v SI. 87. ehuice 227, 282, 284. eleznice, hr. upn 41. eliv 16, 77, 79, 91, 145, 167, 284, 335. elivka, ka 17. elivec, v. 39ernovky, v. 349. erovnice 141. estoky 330. ezlovice, v. 349. hery, v. 349. ichov 362irovnitie 37. irov 17, 235. irec 225. itava 28, 30. i lence 355. itom 294. ivanice 166. lbek, louka n Reice 336. lebsk statek 37. leby 144, 354, 355. lunice 352. lutce umberk 330.
Zuklin 327 a nsl., 333.

Vrhiany 166, 337. Vrbice v SI. 130, 282. Vrbka, ves 238, 377. Vrcovice, v. 318, 320. Vroutek, v. 45, 233. Vesovice 338. Vefov, v. 41Vetovice 44. Vechovice v Mor. 127. Velisy, v. 189. Vestary, v. 319. Vtelno 345. Vy kleky 286Vyskytn Biskupova 16. Vysok, ves 70. Vyehrad 255, 323, 324, 325. Vy Brod 192. Vykovice, v. v SI. 87, 126Vyzovice, v. v Mor. 306, 34, 349. Verky. v. 349. Zabo, v. 233. Zbo, v. 142. Zbeh na Mor. '70. Zahj 76. Zahradice, v. 76. Zahrdka 16-Zchlum 238Zachotn 16. Zlezly, v. 165. Zl, v. 136. Zuluany 44. Zlu, v. 141. Zmky Nov 30, 173. Zmrsk, v. na Mor, 134, 330-Zamrsk v Slez. 130. Ztavy, v. 318 Zto (Ottau) 140. Zatyje, role u Vykovic 183. Zvoice 38-Zb 361. Zbiroh 138. Zbraslav, m. 293, 326. Zbraslavice 225. Zbraslavsk klter 176. Zdetn, ves 189. Zdislavice, v. 37". Zdounky v Mor. 248. Zerice, v. 325. Zho 225. Zhoelec, hrad 327Vrdy, v. 354.

III. Rejstk Tci.

Annales Almarici 257. Fuldenses 242 a nsl. Pragenses 207. Ark na Hrdku n. Pachem 40. Basilika v Milevsku 232. Brna Saska v Plzni 94. Brny ve Velvarech 24. Bronzy od Hradit 333. Hradit u Psku 73. Nehasic 285. Ciborium v kostele Lipnickm. arodjnictv v echch 235. Dlaba mosaikov v bvalm kostele kltera u Mnichova Hradit 372. Dve ezbami opaten v zmku Svtelskm 283. Dbn bronzov 43. Dka bronzov 44. Empory rom. kostelu v echch 233. Erb Bechyn z Laan 308. Bohdaneckch 280, 377. Borovskch z Borov 358. panu z Boskovic 124, 309. ,. ernnu. Erb p. z Cimburka 122. Dubanskch 199. z Dube Berkv 284. rytv z Dubne 141. pn z Gutsteina 309. Hamernk z Boejova 356. Hersteinskch z Hcrsteina 308. Hostaovskch z Petrovic 357. Hrabiv 284. Hraditskch z Hradit 359. Hruku 7. Bean 122. Humpoleckch Osovc z Rybenska 357.

52*

396
Erb Humpoleckch z Rybenska 356. Kapl& ze Sulevic 308. pn z Klenov 308, 340. Koudela z itenic 354. pn z Kuen 143. p. z Kunttu 305. Kulovcv z razu 34. p. z Landteina 308. Lednr z Sinu 358. Ledeckch z an 137. Lobkovicft knat 339. z Lodronu Veroniky hrab 143. Mezeickch z Lomnice 227. Mrakch z Dube 308. Mkftv ze Zlunic 343. Onovskch z Onova 355. p. z Pernteina 124. Petrovskch z Petrovic 357. Planskch ze Seberka 308. Pibyslavskch % Modikova 35. ryt Rabenhaupt 280. p. z Reyzentolu 144. Rezk z Vesel 356. p. z Rosenberka 308. Sixt z Zvetna 360. Slavat 124. Sraiickch 350. Smkv zVrchovif 33, 34, 143. p. ze Stre 308. ichovskch ze Zvetic 360. p. ze vamberka 308. vihovskch z Riesenberka 308. hrabat z Thunu 143. p. zWaldteina 122, 124, 308. p. z Wartenberka 123, 308. Vin z Vtrn 140, 288. p. z Vlaimi 308. p. z Wolfteina 308. Vesovcu 338. Zarybnickch z Zarybenska 359. Kostelce ernho 350. Doksanskho kltera 193. Doksanskho probota 193. kverk (tr) 33. mincv 33. Erby stavu knskho v Cechch 190. Fedruk ebrku 237. Heraldick umn 118 a nsl. Hodinky kapesn devn 327. Hrad Ledeck 229. Lipnick 79. Pseck 142, 306 a nsl. eiky 16. Hradby Berounsk 188. Hradit Letn 323. Hroby pohansk u Brozan 337. eoviek 44. Nehasic 285. Radnic 333, 372. Zaluan 44. Hrob u Rovn bl Strakonic 44. Hrobka Heleny z Waldteina a sleny z Risenburka 92. Smiickch ze Smiic 351. Jehlice bronzov 43, 238. Kalich renaissann v Lipvce 91. Kaple boho tla v eici 18. ., sv. Jana Ktitele u Lodnice 325. Nepoin. v Lipnici 80. sv. Ji v Starm mst v Morav 245. Klimenta u Lipvky 90. M u Osvtiman 90.

Uejslnk vc. Kaple krlovsk ve Vlaskm dvoe na Horch Kut. 188, 372. ,, p. Marie v kostele Brozanskm 341. p. Marie vLedi 227, 228, 229. Sangukova v Jaromi 90. sv. Tome na hrad Praskm 3 26. Vcslava v Hrdku nad Pachem 35. Vavince na Lipnici 74. Vavince na Petn 327. Vojtcha na hrad Praskm 325. romnsk sv. Ke v Potovsk ulici v Praze 45, 94, 285, 331, 332. Kana renaissancn druhdy na staromstskm nmst v Praze 142. v dom Waldteinskm 84. Kazatelna v kostele sv. Jilj v Milevsku 234. Vojtcha v Kostelci ernm 351. Kelty bronzov od Hradit u Psku 44. Koraly jantarov 373. Koruna Fridricha krle zimnho 237. Kostely byzantinsk v Srbsku 375. romnsk: v Doksanech stavba star 194. v Chenovicch sv. Vcslava 279. v Sv. Jakube 372. v Milevsku sv. Jilj, stavba star 232. v Mohelnici 372. v Podvinci 233. na hrad Praskm sv. Ji v292, 324. na Ripu sv. Ji 327. v Topanov na Morav 186. v jezd Vysokm 233. ve Vroulku sv. Jakuba 45. gotick: v Brozanech sv. Gottharda 341 a nsl. v Bohdanci Zvstovn panny Marie 280. u ernoviek sv. Vavince 45. v Hoe Kutn sv. Barbory 39, 333, 372. na hrad Praskm 295, 324, 325. v Kouimi 372. Kol Promnn pna Krista 229. v Krumlov 235. v Ledi sv. Petra a Pavla 227. v Milevsku sv. Jilj, stavba pozdj 232. v Tboe 336. v Tn 94. Kostel ohradu! v Milevsku sv. Bartol. 235. Kostely renaissancn, obnoven, novoitn a jin : kostel v Doksanech narozen p. Marie 194 a nsl. na Chloumku sv. Vcslava 42. v Kostelci ernm sv. Andla Strce 350 v v Kostelci etnm sv. Vojtcha 351. ,, druhdy v Mrch sv. Klimenta 164. v Nabn sv. Barbory 26. v Praze na Strahov sv. Rocha 26 v eici sv. Ma Magd. 18. ve Velvarech sv. Kateiny 25, 26. ve Velvarech Vech svatch 25. v Zachotn Narozen p. Marie 16. Kostely nejstar v echch a na Morav 323 a nsl. Kotou ze zlatho drtu nalezen u Zdic 373Kruhy bronzov od Hradit u Psku 43. nalezen u Domalic 238. od Hoovic 369, 373. Krypta v Doksanech 197, 200, 232. Kek byzant. z Veltrub 333. Ktitelnice v Brozanech 344. v kapli Vlaskho pitlu v Praze 25. na Krsn Hoe v kostele sv. Jana 92. v Kostelci ernm 350. v kostele Ledecfcm 228. Svtelskm 283 bronzov v eici 18. Malby na obmtce v hrad Pseckm 307. v Doksanech 197. Me bronzov od Bohuic 163. Mince esk star 189. Miniatury bible Lobkovick 286. v misle Ledeckm 228. Msy bronzov od Hradit u Psku 43. Mlat kamenn 238. Mohyly u Rataj 94, 230. u Hradit v Psecku 43, 44. Monstrance v Doksanech 179. devn ve pikch 134, 135. Nhrobek sv. Ludmily u sv. Ji v Praze 240. Nhrobky Bohdaneckch z Hodkova 281. Rabenhaupt z Such v Bohdanci 281. ,, Mezipotockho Zdeka 277. v slavi 238. Dubanskho z Duban 199. Kadani 286. ., ve pikch na Morav 134. Nhrobek probota Doksanskho Jos. Fr. z Winkelburka 176. vladyky rmka na Krsn Hoe 92. ., knny Poatovsk na Olanech 179. ., knete Sanguky 89. Nhrobky renaissancn Vesovskch v Brozanech 342. Npis na hrad Viktein v lezch 110. v kltee Doksanskm 194. Npisy v hr. Lipnickm 79. Nramky bronzov od Hradit u Psku 43. Nramek bronzov od Paseky u Psku 285. Nunice zlat, nalezen u Hradit 43. Noe bronzov nalezen u Domalic 238. Obrazy v kostele v Lipvce 90. v kostele Roudnickm 185. v kostele sv. Markty na Topanov 187. v kostele sv. Vojtcha v Kostelci ernm 351. v palci Waldteinskm 83. Olt kamenn renaissancn v Svdov 344. Olte kamenn renaissancn v kost. sv. Gott harda v Brozanech 342. Olt kdlov v Kol 229. v Roudnici 186. skldac ve Vroutku 45. Ostruha elezn 238. Paltaf bronzov z Domalic 238. Pas stbrn nal. u abobesk 372.

Rejstk vc. Passional Kunhuty 186. Penze msk mdn 237. Penz stbrn krle Sigmunda 238. Podobizna Adama z Waldteina 92. Fridricha krle eskho 237. Pomnk vojnm z r. 1809 1813 u Svtl 283. Popelnice nal. u Doksan 163. nal. y Beneov 188. nal. n Bohuic 163. nal. n Rataj 188. nal. u Radnic 373. Poprs J. Oka z Vlaimi, arcibisk. 351- Jana Husi 351. Karla IV. 351. Sigmunda, cis. 351. Portal gotick v Ledi 228. v Doksanech 193. v kltee u Mn. Hradit. Prask domy: Aldrinsk 172. Bhmov Anny 81, 83. ernna Divie, pozdji Diringera Jana 81. z Donna purkrabnky 82. Fleischmanovy Juliany 81 Friedberku 45. Fiirstenberk 172. Halma Ondeje 81. Knoblice Mart. 81. Koma Jana 81. Lichtentejnsk 349. Lobkovick 170, 189. Mayera Michala 81. Mendla Jana 81. Neumana Jana 81 Pokornho Petra 81. Questenbersk 172. pn z Roupova 81. Pucheggera Albrechta 81. Prask domy: Schuberta Mikul. 81. Staromstsk radnice 333 n kopk 143. p. ternberkov 172. Trkv 81. Wachlera Matje 81. Waldteinsk 8184. Wernerovy Barbory 81. v Praze Edelmanovo mstit na Mal Stran na Psku v Podhrad Praskm 326. idovsk zahrada 188. Prsten bronzov od Bohuic 163. Prsten elezn 238. Prsteny ze zlatho drtu 238. Pruty zlat 43. Radnice v Chomutov 94. Rot elezn 43. etz bronzov 44. ezby: v Brozanech v kostele 188. v Kostelci v kost. sv. Vojtcha 351. v Roudnici 344. Schody v ze vputn v kostele sv. Jilj v Milevsku 233. Sloup Zderadv 288. Socha Arnota z Pardubic 92. p. Marie v Ledi 227. sv. Jana Nep. v Lipnici 81. p. Marie v Lipnici 81- nepokvr. poet p. Marie v eici p. Marie ve Velvarech 24. Sochy v bv. kltee Doksanskm 193. Sponka stbrn od Hradit u P sku 43. Srpy bronzov u Domalic nal. 238-Stavby na jehlch 332. Stl krlv v Mor. 248. Svitek z ryzho zlata nalezen u Zdic 373. Svitky zlat od Hradit u Psku 43. Tvrz v Bl 137.

397
Tvrz v Bohdani 281. v Hostimicch 337. Kunemile 283. Lipnika 283. Lorec v Kutn Hoe 36. v Pasovarech 141. Svinn 236. Taln 317. Trojan 141. Valy u Rataj 230 a nsl. Vnec bronzov 44 mdn z idovsk zahrady 188. V mosteck v Menm mst Praskm 92, 280. Vyobrazen Prahy od Sadeiera 189, 284. plastick od Langweila 285. Zmek v Kostelci ernm 350. eiky star 18. Zceniny hradu Device v Mor. 243. Hasenburka i 90 Kamka 190. B Lipnickho 79. Zvony v Brozanech 345. v Doksanech 199. v Cheiiovicch 279. v Kostelci ernm 352, 353. v Kozojedech 353. v Krsn Hoe 92. v Ledi 228. v Lipnici 80. v Lipvce v Mor. 91. v eici erv. 18. v Rovnm 336. v Svtl 283. ve pikch v Mor. 134. v Tboe 368. na Tupanov sv. Mark. 187. v Udan 353- ve Velvarech 25.

81.

18.

Deset plnch let uplynulo, co jsem spisoval program k vydvn Pamtek archaeolagickch a mstopisnch ; nadje, ktermi jsem se pi tom spisovn kojil, a dvra, kterou jsem tehd skldal v astenstv krajanv a vech ptel historick vdy, doclen vsledek sice nepevily, nicmn vsak nezavedly, a jako j tak i mnoh z mch vench spolupracovnkv a tenv s jakousi tchou pohlme na desatero ronkv patero kvartant naich Pamtek" jakoto na vtek mnoha pilnch prac z hlubin minulosti vlastensk vynesen, jako na piln a hojn zsoben sklad materil tuto snesench k objasnn na kulturn historie, pragmatickch djin, genealogie, histo rick topografie, heraldiky, numismatiky, epigrafiky atd. Nem-li se nrod n octnouti na bezcestch zmtajcch jm novovkch ide a smr, m-li zstati v drahch sob pirozench, nesm se od sv minulosti odtrhnouti, a tato minulost, v n sv koeny mme, mus pro ns, byfby sebe smutnj byla v dobch pozdjch, tolik dleitosti mti, jako budoucnost, v kterou doufme.

Doslov k 10. ronku Pamtek.

Pamtky" budou tedy v roce 1864 dle vychzeti ve skladu knihkupectv

I. li. Kobra

Pamtky archaeologick a mstopisn,

podle prvotnho svho programu a v posavadn form sv, a to zcela neodvisle od knih a spisv p Matice esk vydvanch. tyry ron seity tohoto 11. ronku budou obsaho vati kad 5 arch ve tverci, budou rytinami bu Ha ka men bud 1 ve devo ozdobeny a budou vychzeti ve lh tch tvrtletnch ku konci bezna, ervna, z a pro since. Cena toho ronku zstv stejn, jako krmsk cena starch od esk Matice vydanch ronk. Obn toti 3 ni. r. . Rozum se samo sebou, e se dm Ma tice, kter jim sv podpory vce neudili, za polovin cenu, jako posud bylo, vydvati nemohou. Nepsan potaje kadoron mil hlavy odbratelv Pamtek", ku sv te znamenval, e velik vtina tch asi pti set ptel jejich u vrnosti k nim setrvv. Nejbli soused nai, Nmci, kte nkolik takovch asopis maj, pro drahotu vak nevelmi rozench, po vechna ta lta po naich Pamtkch" ilhali, nechtce tomu viti, eby se takov spis smru vdeckho u ns tak dlouho mohl dreti. Pochybnosti mnohch ovem z nekalho pramene pochzely, avak bohudky Jska k vlastenskm pamtkm pochopiteln jest u nrodu naeho, ktermu nezbylo nic ne jeho znamenit minulost. Tu nm nikdo vzti neme, ona jest nam nrodnm kapitlem, kter nm platn pomhati mus pi dobvn lep budoucnosti. Proe

v sle 1 369 II v nronm dom bl etzovho mostu pod svm starm titulem:

O dleitosti a vznamu Pamtek" jakoto liistori-ckoumleckho sbornku podal jsem sv mnn v Pro slovu k 8. ronku r. 1861, i tm nepotebn se mi vid, abych tuto jet jednou e o tom pojednval. Okolnosti, je tuto rozbrati nutno nen, pinutily sbor Matice esk k uzaven, e dal nklad na Pamtky", ponajc od r. 1864 m se na tak dlouho zastaviti, a by se zsoba vydajnch penz matinch zase rozmnoila. Dleitost a vznam vdy, ji Pamtky" pstuj, zstvaj tyt ve vech asich a ve vech pomrech; p stovn a podporovn jinch vd me dle okolnost bti potebou asovou, vda Pamtek" jest vdycky potebn a vdycky dleiit a nyn se jich n jedin nrodn stav, kter se o nae duevn poteby star, z nedo statku sil musel odci! Tof zajist smutn, a musejn archaeologick sbor, nemoha postrdati svho organu, kter valn podporoval psoben jeho, musel se o to po starati, aby nael spsob, jak by Pamtky" dle vychzeti mohly. Obrtil se k vboru Musea krlovstv eskho se dost, aby z penitch prostedkv Musea samho dal vychzen Pamtek" bylo podporovno. SI. vbor Musejn usnesl se pak, 400 zl. ron na rytiny pro Pa mtky" obtovat i, archaeologick sbor zase k takov obti se odhodlal, e potebn nkresy k tm rytinm ze Sv skrovn penit zlohy vykonati d, tak eby sou kromn nakladatel pouze tisk textu podniknouti mohl. Podniknut takov vzalo na sebe chvaln znm, inn i snaliv Prask knihkupectv pana I. L. Kobra, s nm se archaeologick sbor ve srozumn s vborem Musejnm o vminky smluvil; nepsan posavadn redaktor byl pak od archaeologickho sboru podn, aby dle v redakci t setrval, a tak na ten as pojitno jest dal vych zen Pamtek".

kjm se nadji, ze posavadn vrni p tel Pamtek" nyn nastvajc krmskou cenou od dalho odbirni jich odstraili se nedaj, a ze se vichni zase shledaj pod jejich praporem, a tak dlo to podporovati budou, kter netratc po vky ceny sv m dle tm vce ku zvelebeni vlasti a nrodu bude moci pispvati.
V ase toho destilet, co Pamtky" vychzej, mnoh statn pracovnk v oboru domcch djin, umn a staroitnost sly nae rozmnoil, a nejeden z nich prv na imi Pamtkami" tmto vdm zskn byl nen pochybnosti, e prv jejich pispnm Pamtky" m dl tm vce vnmu kolu svmu budou moci zadost initi. Nue, dm tedy vecky posavad n vrn ptele Pa mtek", aby svou pze k nim dalm odbrnm zacho vati rili, a mon -li jet jinch stlch ptel jim z skati neopomjeli. Psno na den sv. Sylvestra 1863. Karel Vladislav Zap.

amkyTil

Heraldick znak

Obrazec! is.l.

Znamen na nejstar vi hradu Zrikova.

i
Sa Malostransk mastn vi.

Cis.I.

1a staromstsk mostnmi. / moste KarlovyPraze.

1 I

dl V.

Skh biuei clj zni oeh Mat na star ch statt esk ch.

Obraaec.

Cs.V.

Jedenct ttMvna tat zranm BnmcYtoY sloupu pstaTenm mostnmu na ostrove Kamp Y Praze.

!n

is.YL

Ja pran vi v Praze.

,\ra klm Svatovtsklio cMmn na tird Praskm.

7V<t>
t

XV T

Y v T
h.raiky ilV.

Ia starm oddleni hradu Praskho.

r i
Lit.h !Ja

)\)

mm a znte na stareJi i cestcl.

Pamtky Y. dl.

> gi. FaisJt vra

Sclveiwl

Obil.

Kostel sv: Ji veTelyarch.

Yvstavn TI1582.

Pamtky T. <li.

Iitogr.FaislcyvPra.ze.

Sclieiwl kesl.

Staroitnosti nalepen 11858 a 1659 vHradit a u Pa seky v ofcol Pseckm.

Ota.3.

- ^._-,
Parn ttyY.dil. Ittor .Farsky frase

., ^ -; J. ocAeiwi Kesl.

Chrm by panenskho kltera Praemonstiek v Doksaneoi.

Ok. 4.

Parciilry V du.

Jos.ScTieiwI kesl.

Krypta pod krem jeptiek pi chrme Doksanskm

O"br. 5.

Pamtky? dl.

Iitogr,Farsk v.&aas.

J Scheiwl kesl.

Vnitek kaple pi dl kostele Y BrozanecL

Pamfty dl Y.

Li"o|r.

Jos. Sciisiwl "kesl.

Bia tdeM okazy z olte v piokstsliri ctan Rouanictm.

Ze 14 stolet.

01T. 1

Pamtlcy il T:

IiiD^r. Parsi TTraze

J-SMT] "kxesl.

im sv. Jilji A r Milevsku.

",T

01T. 8.

W
SsfW

m
li

Uli

WtJt

:
flnj
1 1 1

lil I n.Trl;-i
I fit

ifflili
lip i ;

"

i
Pamtky .dil T. . Tarslc T Prase. J. Slftiyl iresl.

Vnitek cliriiiH sv..)ilji T Milevsku.

Obr,!).

Malovn na slu v sle Pseho hradu.

Vyobraaeui 1.

Olir.10.

Malovn na slfru v sle hscrkho hradu.

YvobraztMii X.

I! I i

Dkansk drm v Tbore.

0k12.

Pamtky Ifil

lullarsfiPraze.

Vaitek dkanskho eJiriiui Y Thoe.