Zend - Avesta

nebo

o tom, co z nebe a posmrtn ivot

Z hlediska prody z Gustav Theodor Fechner Tet vydn. Boj se !rd "a#$itz% Druh svazek -------------------Hamburg a Le !z g. "ydavate# Leo!o#da "oss. " roce $%&'. (bsah) Druh svazek. ( v*cech nebe. +". &odatek k tet '(sti ,. s't(n pes estetick) rozs!dk! tvar! a barvy zem* - .ak pes pevn) r(mci zemsk)ho /. + "i,!id Zem* D. +ver -he Air 0. + imponderable sly F. .a vvoji Zem* G. princip! sebez(chovy ve sl!ne'n so!stav*

+"1.. pipojen)ho k p(t) kapitole n*kter) mylenky o prvn /eneraci a n(sledn) tvorby or/anick)ho kr(lovstv na zemi +"11. ploha do sekce osm dalch pipomnek o zp0sob! smysl re/ion! na zemi +"111. piloen)m k oddl! dev(t)ho

dopl1k0 pes hierarchick) str!kt!ry sv*ta +1+. pipojen) k jeden(ct) kapitole ,. 2raktick( ar/!ment pro e3istenci Boha a b!do!c ivot .ako dal pes horn sv*tov)ho pr(va a jeho vztah k svobod* /. .a ot(zk! svobody z praktickch d0vod0 D. z(kladnho pohled! na vztah mezi t*lem a mysl a4 e3pozice b4 5rovn(n c4 +d0vodn*n a zk!ebn dal l + podrobnch 6yziolo/ickch podmnek objektivn 6yzick)ho vzhled! dalch 7 r(tk( prezentace nov)ho princip! matematick) psycholo/ie ++. shrn!t na!ky o v*cech nebeskch ( v*c na onom sv*t*. 2edml!va ++1. 2es d0leitost lidsk) smrti a pom*r b!do!cnosti do so!'asn)ho ivota ++11. vvoj analo/ie b!do!cho ivota s celoivotnmi vzpomnkami ,. 2om*ry jin)ho sv*ta d!ch0 do vyho d!cha a navz(jem .sou za danch okolnost mimo sv*tsk)ho d!cha sv*tov)ho /. + vztazch na nadpozemsk) d!ch0 na t)to stran* smyslov)ho sv*ta a vy realita ++111. Z 6yzik(lnho z(klad! b!do!c ivot ,. Z jin)ho sv*ta t*lesnosti, jak se zd(, na diesseiti/em bod! jin)ho sv*ta t*lesnosti, jak se zd(, na nadpozemsk) n(zor0 ++1" r0zn) obte ,. ot(zka, jak 'lov*k m0e vzt jeho vnitn vznik a vvoj posmrtn)ho ivota prostednictvm na!k#ad ot(zky, kter) se v(o! se ke zni'en mozkov) smrti, !trpen a st(rn!t d!cha s t*lem /. ot(zk!, jak e3istence posmrtn)ho ivota nevzr!en* se m0e skl(dat zpackal D. ot(zk!, jak daleko smrt naeho so!'asn)ho t*la by mohla n)st nai b!do!c prob!zen ++". analo/ie smrti s narozenm ++"1. 2es obvykl) pok!sy ospravedlnit doktrn! nesmrtelnosti ++"11. pm) zd0vodn*n na!ky o nesmrtelnosti ++"111. praktick) aspekty ++1+. srovn(n +++. po'(tky naeho !'en o kes8ansk) doktrny, zejm)na 2. Z

+++1. shrn!t na!ky o v*cech na onom sv*t* . +++11 vry +". 3oznmky k tet 4st . ,. s4tn !es estet ck5 rozsudku tvaru a barvy zem*.
9:iz :ol ;5 <7 664

=e nesporn), nepili jsme se na 'etnch pleitostech se bezd0vodn* vysv*tlit k!lovit tvar pro nejdokonalej tvar, krom* toho, e nem!s bt nejvce ide(ln pro vzd*l(v(n lid, protoe on je jako lidsk( bytost je st(le velmi podadn) bytosti, a kad tvar po!ze v so!lad! s jak to odpovd( de6inici podstaty, v jejich vlastnm zp0sobem m0e >pln* hork)% Ale je to tak) se vyskyt!je n*kde na cest*% =edn( se po!ze nejvy bytost, jeden zaoblen( v sob*, v harmonicky m( vce z(v*re'n) e3istenci, toler!je a vyad!je tvar ko!le% ; kdy to nen 'ist), co by bylo v rozpor! jako!koliv individ!alizaci, ale posta', e hlavnm rysem je k!lovit a jeho modi6ikace !mo1!j a maj% =et* docela sloit hlavn 6orma 'lov*ka !k(e v jeho vlastn prav, e jeho or/anizace je st(le daleko od sebe-dokon'en a cl0 dos(hno!t, e pat spe ke 'len0m ppravy, prostedk0 >sp*ch, jako e on s(m by samo dokonal% A nem*l by bt dostate'n* pokorn, aby to v rozpor!? Ale objev ve tvar! tendenc na kola, kter) jso! v so!'asn) dob* na nejvznamn*jch mstech pro n(s nejd0leit*j% @o je schopen dos(hno!t na zemi, ale ne lidsko! bytost jako celek, m0eme ho vid*t v jeho vzneen) '(sti, hlavy a o', dosah!j piblin*, co je o z(vislost, nikoli ze Zem*, ale z niho patra, v*tina zvit% -ake m(me po!ze na zemi samotno!, pak se v lidsk) hlav*, v lidsk)m ok! jako piblen k m'i, ale hlava je vce, ne se na prvn pohled zd(, a zem* vce ne po!ze hlava% -o m0e, nicm)n*, vyadovat od teleolo/ick)ho hlediska, e i 'lov*k z jeho postavy do cel) hlavy nebo o' se staly, a by se nyn projev!je na Zemi samotn) zem* jet* 'ist, ne je tom! nyn, jen kdyby bez z(vislosti z toho d0vod!, m0e e3istovat% &ve, k!lovit tvar Zem* sama byla teleolo/ick)ho sada s jeho vn*j nez(vislost a materi(ln skromnost ve vztah! 9:ol% ;% kap% ;;;, kap% :;4% -ake to, co je lidsk( 6orma li od zem*, je vzt jen jako vraz niho j( a dokonalosti jeho povahy% dy zem* je pesn* to, co jsme po n*kolika str(nk(ch naich nejdokonalejch '(st, take je to tak) mnohem dokonalej, ne jso! sami% 2ro k!lov) 6ormy naeho hlavnho hlavy je st(le t)m* zni'en v obli'eji a je jen nedokonale v lebe'n klenby a o'% .icm)n*, k!lovit tvar Zem* nen tak zni'en zplot*n, as jemnmi a nejmocn*j hory majetek hlavnho 6orm!l(e nen mt vznamn vliv dokonce !mo1!je mobiln hr! vlak0 na povrch! zem* s nevslovn* v*t rozmanitosti a svobody hlavnho 6orm!l(e mnohem ner!en jako Ara naich obli'ejovch rys0 samo o sob*, e se pohyb!je ve variant(ch relativn* mnohem vyho (d!% -o z(vis pedevm na s velikost zem*, pro jeho z(klad* by mohla bt pijata na Ab$andel!n/en jeho absol!tn 6orma v*t a rozmanit*j ne ! n(s, a pesto hlavn 6orma vliv na pim*en) m)n*, nejhr!bm variace naeho 6orm!l(e ani opravd! pat jejich nejlep%

: mnoha ohledech jsme byli !pozorn*ni v pirozen)m tvar! hv*zd na 2rinzipe, kter) byly rovn* pedloeny v !m*leck) podob* eckch boh0, kter) si m0e pamatovat, e e't bohov) sami na velk) '(sti po!ze Anthropomorphosen hv*zd% :zhledem k tom!, e Bekov) pochopili, e vce ide(ln tvorba lid!, tm v*t jeho >hel tv(, take pehnan) m*li mezi svmi bohy a zvila >hel i nad r(mec toho, co nastane ! 'lov*ka v0bec, na CDD E, vzhledem k tom!, e oby'ejn pohled ! n(s jen asi F< E, v ne/ro dokonce jen GD E% A to vrazn* pispv( k vysok) ide(ln vyj(den eckch boh0 tv(e% Ale samozejm*, v podstat* lidsk( tv( m!s bt st(le !drov(na i po potebami !m*n, kter) bylo !r'en) pro lidi lidmi% 2roda je ji v(z(n tmto >vah!, jet* vy bytosti, ji nem!s bt v oblasti v(o! k n% A tak jsme to vid*t, co je poadov(no v nej!lechtilej 6ak!lt* 'lov*ka rozit k!lovit tvar pi vych bytost ve vym smysl! nads(zky na celo! postav! plno! z nich% Beck pro6il je !r'en pro vechny eckch boh0 v hlavn '(sti stejn), jen troch! jinm ohn!t), a ped' jednod!chosti jakkoliv jin tvar obli'eje% -var hv*zdy, je tak) pro vechny v hlavn '(sti stejn, jen nepatrn* li od kyvn), a ped' jako!koli jino! 6orm! jednod!chosti v0bec% Ale tak mnohem jednod! Bek tv( je jako tv( hrbolat) almyks, tak mnohem jemn*j vyvin!t vraz, je tak) schopen, a co !lechtilej vy je rozdl mezi jednotlivmi eckmi bohy ploch(ch% Ale hlavnm rysem obli'eje eckch bohyn :en!e a "!na st(le hrbolat) proti hv*zd(m, kter) neso! jej jm)no, a jak mnohem vce rozpracov(ny v vyhlaz!je povrch hv*zdy, jako eck) sochy, a ne n(hodo!, ale s opatrn zachov(n vy >'el >vahy, kter) nemoho! odchlit od vych kosmetickch d0vod0% -o m0e trvat n(s ostr a ci, zda k!lovit tvar je nejdokonalej 6ormo!, nem!s bt nejdokonalej eliptick) a d(le jemn) kontin!(ln variace k!lovit)ho tvar!% =eden nebo dr!h% Ale je zde tak) s kr(so! prody jako s kr(so! !m*n% : podstat* najde kon6likt probh( mezi dostate'nost dolnho a vym smysl!, nejprve po!ze nej'ist nejvce vyloen* vlak!, dr!h) charakteristick) vyj(den vych d!chovnch poadavk0 vznam!, kter) nemoho! bt beze zm*ny kontrolnch pr(v, symetrick)% .yn je nejvy kr(sa tam, kde je kon6likt vyeen tak, e dva b!do! sta'it, ale pok!d mono v jedn), ale n*co, co se m!s d(t kad n(rok% 2ok!d bychom cht*li zvit lidsk n(zor, po(dat o d0kaz o lidsk) po!kaz!j na kr(s! 6ormy, - a pozor, kl(st ot(zky a vyad!je absol!tn, i kdy samozejm* bt zodpov*zena po!ze s absol!tnm slova, 6ilozo6y v tomto ohled!? - Hyslm, e jsme n*jak) bezpe'n*j >vahy do nabdek, jako je typ zde rozvin!t, za'najc vedo!c od 'lov*ka o tot)% .ebo co by to bylo? A pok!d >daje !kaz!j v prod*, jako jso! hodn) zv(en t*mito vymi bytostmi, m*li bychom chtt vid*t pr(zdn) sko(pky v t*chto 'slech, i pak !vidme, jestli vichni jednotn, e jim !k(zat, napln*n ivot? 2r(v* jsme vyt(hl plastov stran! kr(sy zem* do >vahy, ale m!sme si !v*domit, teI, e i lesk a barv!, stn a sv*tlo moc, ale i nezbytn( pro jejich kr(s! a vlastnosti pich(zej v >vah!, jak pro m!e, s(m 9Bd % ;, kapitola ;;;4%, a kdy se n*co oko m0e chyb*t v r0znch vztazch ve sv*t*, pok!d jde o hlavn postavy, se peplatit sv( tvrzen tm spe, pok!d jde o potr!b zm*ny a zm*ny lesk! a barvy, a celkov dojem ale vzhled je zaloen na interakci obo! stran(ch, na kter)m je z(visl%

2. ( !evn rmec zem*. : n*kterch ohledech, k(men kostra na zemi byl ve srovn(n s kost lidsk)ho t*la, nen-li zem*, stejn* jako slo! jako pevn z(klad pro pst!p pohyblivch '(st, jako je nap% kostra n(s% Z dr!h) strany, ale jak m0e nae kostra povaovat sami sebe jako jeden z pohyb!jcch se '(st na Jrdskelett jako re/istrovan n 'len zav*en) od dobrovoln)ho pohyb! naeho t*la ve vztah! k Zemi t*la pr(v* tak po!ze na z(klad* plohy m0e jt od za, jako dobrovoln pohyb naich kon'etin ve vztah! ke zbytk! naeho t*la 9:ol% ;% kap% ;;;4, co jet* zadat n*jak) rovnice body% .ae t*lo je i s hlavnm t*lem zem* jet* siln*j a bezpe'n*j oto'il z(rove1 voln*j pohyb, ne kad 'len naeho t*la s hlavnm t*lem% :e sk!te'nosti, /ravitace !dr!je lidi v(zan) na pevno! zem a nese to bezpe'n*j z(lohovat, jestli chce odejt, protoe t*st vechny /!mi'ky s naimi kostmi, nam jedinm pl!s d!t) zem* a drsn), e nae nohy Kdrba ji vyhr(t a ne klo!zat s(m o sob*% Ale 'lov*k se m0e voln* pohybovat po cel)m sv*t*, ale jen velmi omezeno! pohyblivost nal)zt v naich klo!bech msto% .ajdeme zde, jak 'asto vhoda pro or/anizaci samotnch lid se sna po!ze pro sebe, pes kombinaci zem* a 'lov*ka, nebo spe dos(hne 'lov*ka jako 'lena se sporem zabv( zemi v nejdokonalej me% Llov*k, nejvy bytost na Zemi, prostednictvm nabz monost prom*nit sv) kon'etiny ve vech sm*rech a zapn*te vechna zvata, kter( kdy maj kostr!, ale zem* st(le ho pekon(v( nevslovn* s(m s ostatnmi zvaty po!it jako pohybliv)ho 'len!% Meber brati d*lali zajmav posteh, e lid) moho! dostat sv) r!ce na jako!koliv '(st t*la, ji na prstech jedn) r!ky, jak to ze, jen to, e jen '(ste'n* orientovan) na dotek pae, na kter) se ocitno! aktiva, stejn* jako m0e zem* t*lo s lidmi v kad)m okamik! v jeho dosah! s(m, po!ze v e3tr)mnch pol(rnch krajch s vjimko! snad, s mnohem voln*jho pohyb! a hodn* manni/6acheren zp0soby, ne je ! n(s k dispozici za pai% 5amozejm*, e pevn r(mec zem* m( velmi odlin nadv(h! proti naim jim pohyblivch kostry, jako hlavn tr!p na kostry proti mysli voln* se pohyb!jc kon'etiny, a d0kladn( srovn(n nem0e pitahovat jako jinde%Ale jen proto, e pevn r(mec zem*, kter( m( pevah! sly a velikosti proti naim kostry, z(kladn koen na kostry jet* ani proti jeho >d0, ale spe proto, e nae samotn( kostra cel) je vce pohybliv 'len charakter% ontrast mezi pevno! z(kladn stonk! a pohyblivch str!kt!rovan) pst!py se opak!je v zemi na vy pom*r bez srovn(n, jak se vyskyt!je v n(s% :echny lidsk) a zvec kostry maj tak kajc svo! spole'no! pevno! p(te v z(kladnm r(mci sv*ta, a jeho ohromn( sla, vytrvalost a nedotkn!telnost, kter( je s nesmrno! ve sv) velikosti pevah! nad pohyblivch mysli '(st, m( nyn hlavn kmen kostry ! lid a zvat, se m0e zskat !r'it vnitn mobilit! v jeho obratl0 ohbat podle r0znch >'ely, nem*l mt plno! povah! pevn) kostry je, ale ve vech pohyb0 naich kon'etin ohn!t) vce 'i m)n* rozbit) a co ale nyn nem( (dno! kod!, protoe po cel) zemi je pevn(% 5v*t vd*' za t!to obrovsko! pevah! sv) p(ten st* prostednictvm svch mobilnch link dl0 do n*j skv*le nez(vislost, s n se moho! pohybovat stejn*% olik lid a zvat lapat na n nikdo t(sl, kdy kopal dr!h, ale kad hraje bezpe'n* a ner!en* jinmi pohyby sv0j vlastn pohyb od klo!b! se zem* ven%

Zde jsme op*t vid*t, jak velk( podobnost v n*kterch ohledech mezi pom*ry lid a zem* zcela selh(v( v jinch ohledech% .ic nem0e bt vce ne srovnateln( niternosti z tvor0 na zemi na pevn r(mec zem*ko!le s niternosti naich kon'etin na p(te naeho t*la v jist)m smysl!, nic jin)ho v jinch ohledech% Ale tady, jako v!de najdeme odchylk! v zemi, pok!d jde o vy >'elnosti% 2ok!d bychom cht*li porovnat lid) a zvata jso! docela tre6n* s kon'etinami zem* moho! vyadovat, je tak velk, v so!vislosti s n b!do!, jako nae kon'etin ve vztah! k na hlavn kmenov), tak jsme poadovali s tm na kad)m krok! 'lov*ka zvat a cel( zem* se t(sla mocn*, a ostatn lid) a zvata by byli okov(ni z(rove1 s, aby se zabr(nilo to tm, e zem*, kter) jso! >dy byly provedeny mal) v pom*r! k cel) zemi, a tak daleko, samozejm*, e ne zcela srovnateln) s nae kon'etiny% :e vech ostatnch ohledech, :ol% ;% @h%% ;;; d*lal pozn(mk! o vy d0leitosti mal) zm*ny zde, jak 'asto jet* pod jejich po!it% :elikost skelet! zem* !d*len) ani dr!h vhod!, e !mo1!j !zn(n nespo'et a bezpo'et r0znch prvk0% Zatmco kad 'lov*k a kad) zve pi jeho p(te jen n*kolik jednotlivch kon'etin v omezench oblastech s omezenmi monostmi pohyb! pipoj, nicm)n*, zem* je zanepr(zdn*n v!de kolem se voln* pohybliv) kon'etiny nebo spe vech kon'etin syst)m0 9lid i zvat4 z r0znch dr!h0, kter) maj prostor pro pohyb kolem cel) zem* kolem% ad 'lov*k m( jen dv* podobnch zbran*, Zem* m( CDDD milion0 lid, jako je, e pohyb na n, a pesto, kolik dr!h0 zvat, z nich kad zach(z jinm zp0sobem o n% 2ok!d se pes!nete ve spole'n* k!lov) ploe, m0eme ci, e z(kladn str!kt!ra zem* je jako jeden velk spole'n +to'n( hlava pro mobiln pst!p vech svch 'len0 zdit% -o je tak) jeho tlo!8ka do velmi pevn) klenby pro pen(en a jej povrch na cel) kondyl! se pohybovat% : naem t*le to dokonal) spojen obo! 6!nkc dojde tak nen, a klo!bn plochy jso! t! a tam i rozptlen)% :ak spo'v( v zemi zase n*jak) od sebe navz(jem, kter splv( s n(mi% 5 n(mi, pohyb kon'etin na hlavn kmenov) d*je v r(mci zprostedkov(n klo!bn tek!tiny a jak brati Meber prok(zaly tlak vzd!ch!% : zemi, pohyb 6estival0 je mon), aby strany i bez pomoci zprostedk!jcho kapaliny, a lid) a zvata chod na so!i% .yn vak '(st sv*ta je ale tak) st(le pokryta kapalino!, aby plav(n ryb a lod je to mon), a vzd!ch hraje svo! roli v let! pt(k0, a tlak vzd!ch!, zejm)na pi ch0zi mo!chy na strop* a st*n(ch, pro/resi pijavice a n*kter) dal zvata% Zem* se tedy zn(mo, e se rozp!st v trojn(sobn)m 6!nkce v na slo!'en) ve spole'nch pohybovch 6!nkc stran, hotovosti a vzd!nost% A tady se vyhr(v( ve stejno! dob! v nadzemn a jedno nad ostatnmi hinsch$immenden a hin6lie/enden v n(monch a vzd!nch tvor0 n*kolika patrech pohyblivch '(st, nad sebo!, jen to, e jso! mnohem svobodn*j a vce na sob* nez(visl), protoe se pekrvaj podlahy postavena nae >dy% .ae kostra zahrn!je i n*kter) '(sti n*kterch dl0, prvn zejm* s vor$altendem >'elem ochrany ped vn*jm sv*tem a spojen mezi sebo! navz(jem as >trob hlavy, hr!dnk!, p(nevn d!tiny, dr!h s obr(cenmi >'ely, kter) v vhodn) !mst*n a s nejpevn*jch dok!menty oteven( kom!nikace s vn*jm sv*tem a navz(jem se prezentovat, zejm)na smyslov) or/(ny a or/(ny dobrovoln)ho pohyb!, a nakonec

vz(jemn) >'el NO-P, vnitn a vn*j '(sti proti sob* dokon'it tak, aby bez pek(ek jejich 6!nk'n interakce, ale por!cha jejich 6!nkc je zabr(nit navz(jem, kter) se b!de konat ve spor! snadno, i kdy mozek a jin) vnitnosti mezi motorem a smyslovch or/(n0 e3presn po6lakovat% -i by pak ji dovnit, to splnit jejich vn*j 6!nkce nejso! nar!eny% +bjednat ale aby jak ve vztah! k sob* navz(jem, kostnat) st*ny jso! propchn!t) otvory, jimi nervy a ly prostednictvm mediace e6ekt% : na kostry, ale vyskyt!je n*kolikr(t stet tyto >'ely, kter zabra1!je jejich vy'erp(vajc pln*n, zatmco my v p(tei zem* vechny ty >'ely, v jedn) z nejvce natolik dokonal( vid*t% Za prv), z d0vod! ochrany, ale napln*n jen velmi ne>pln* obklopen pevnch '(stic v naich p(nve, hr!dnk! a zcela bin d!tiny, z nich v*tina dos!d vyroben) ve 6ormaci lebky !zavenm mozk!, a pesto po!ze zde ne>pln) jednostrann pst!p k vkon! z masivnho Jrd/erQstes% :zhledem k tom!, je to naprosto jedno 9s vjimko! mal)ho sope'n)ho loisek4 zcela !zaven) kapsle bt kapalina vnitnosti se nach(z, a tak se spojil s merit! nejpevn*j neso!c klenb! a nejdokonalej spole'n)ho hlav* tak) na vhody nejkompletn*j lebka, je tedy ci, e co to kapsle obsah!je i mozek d0leit) pro zemi, kter), protoe spe jen 6akt, e n( mozek je !zaven ve speci(lnm mal)m pevn)m po!zdr!, je !loena na zemi, tot) tak) st(le pohben pod velkm kapsle co nejdve ble podvejte se na% Ale v ppad*, e 6irma Jrdschale tak) chr(nit (dn mozek, tak to pece m!s chr(nit n*co jin)ho, jak dlo!ho jak oni, velmi vznamn psp*vek rovnajc se zdi kamenn) n(doby, kter( zahrn!je hork) kapaliny, vnitn /eoterm(ln teplo, kter) by jinak mnohem voln*ji v mstnosti by vyzaovat zadret% Z toho pozd*ji% -ak) dr!h konec, e or/(ny, kter) jso! !r'eny pro voln styk s okolnm sv*tem a na sebe, aby pedloila tento provoz v nejlepch lokalit(ch a nejd0leit*jch pevnch l(tek odpovd( kostry zem* kompletnho ne nae, protoe konve3n s6)rick tvar nese allseiti/ste a nejvce konzistentn vkon proti vn*jm sv*tem s(m o sob* a dr dly na povrch! v*tiny dovednosti se schopnost kad)ho d(t sebe v kad)m modi6ikovan) vzhledem k sob* navz(jem, a protoe ve je slo!it kom!nikaci s vn*jm sv*tem, velmi dobe je pln* odhodl(na konve3n vn*j povrch Jrd/erQstes, zatmco ! n(s hodn* z toho, pr(v* ta nejd0leit*j v*c, a to b!I pmo !zaven) ve vnitnch kro!k0 jeskynch nebo le v hl!bokch z(ko!tch vn*jho povrch!, protoe >'elem poskytn!t m! vyj(dit ochran! a nepetrit) 'innosti, s clem n pedstavit okolnm! sv*t! voln*, pich(z do kon6likt!, tak jen vn*jmi dopl1ky a '(ste'n* dlo!hch >stednch prvk0 kom!nikace s vn*jm sv*tem od !r'it) str(nce je op*t teba prov)st% .( mozek, kter je zapojen do veker)ho lidsk)ho provoz! nejd0leit*j, zcela zas!n!t do vnitn jeskyn*, 'tyi z naich smyslovch or/(n0 jso! !zaveny v hl!bokch sinkin/s mimo, jen hmatov or/(n nahradil distrib!ci vestrann o stejn, kter d*l( por!en jednom mst* objev nekodn ochrana% Zem*, nicm)n*, je ve, co mozek a mysl moc, ve aplikov(no na vn*j kivky jejho hlavnho stojan!, co pak samozejm* m!sel zadat jen dopl1kovo! ochran! pro n( mozek a nae hlavn smysly% Zem* je v takov)m stav!, jako lebka, msto aby !plat1oval sv) concavities v polovin* skrt mozek >pln*, hlavnm smyslem je nepmo vy!v( konve3nost, aby mozek skrze smysly ze vech stran do

nebe mimo ni, a v*tina voln)ho provoz! pedstavit sebe, do kter) kad 'lov*k je stejn* jako pohybliv) stonk!% dyby to nebylo pro ochran!, tak to by bylo nejlep, nae mozky by bez lebky se rovn( rozen oteven) a tam veker) dojmy, kter) je pijmat a zpracov(vat zven', ale nyn v na lebky z(v*r je dosta'!jc, opakovan) tato poteba ochrany nen zem*, ale spe po!v( ve velk)m toto opaten tm, e nech( sv) smysly a mozek voln* kom!nikovat mezi sebo! navz(jem a s obloho!% -ak, jak poetil) by bylo op*t po mozk!, nebo co by se jeho vznam se podvat do hl!bin zem*, protoe takov( je nae hlo!bka, prost* poloit mozek v jeho hlo!bce, e m( takovo! sad! v na, n(s ale sami na povrch% H*l mozek skryt pod tl!sto! lebko! zem*, vloen) do zbytk! v*ci stejn), tak to by bylo h0 ne jako krtek a vechny dlo!h) lana a oz!ben( kola, proel zemsk) k0e po analo/ie naich nerv0 a c)v, mohl vhodn) zazen nahradit, e nyn pro snadn) a okamit) odkazem na nastaven stejnch vliv0, kter) obdr a zprac!je ji, opravd! !sk!te'n% Z vhod, kter) mozek na Zemi netvo jeden kompaktn hmot!, ale, d, 6 lid a je rozd*len na '(sti kad)ho zvete mozek, byla ji ml!vil dve 9:ol% ;% kap% ;:4% 5amozejm*, v ppad*, e vn*j strana na zemi nos mozk! a smysl sly ve stejn) dob*, kdy navc, cel c)vn syst)m na zemi, co do jist) mry jako srovnateln) a to, byl aplikov(n na vn*j stran*, otvory by pak mohla bt vynech(na i v kapsli na zemi, kter slo! v lebce pro pr0chod nerv0 a c)v, mohlo by to zcela !zavena, a tak vhodn), aby se zabr(nilo jak)m!koli vz(jemn)m! zasahov(n interi)r! a e3teri)r!% Ale, e !stanoven vak nesm bt nadbyte'n) rozjasn mrn*, kdy si vzpomeneme, e vnitek Zem* z(c tek!tina, a stejn* jako pedtm 9:ol% ;% kap% ;;;4 je zn(zorn*no v cest* je ebbende a z(plavy hmotnost% -eI, samozejm*, by se tyto pohyby vnitn lepek, ale vn*j pliv! moe, ani pohyby naich ek, ani cel)ho or/anick)ho ivota m0e navenek koncipov(n jako (dn, jako je tom! v ppad*, kdy vnitn tek!tiny neee pes pevno! k0r! vn*j by bylo, jak n!tn) je ano, tento z(v*r, jsme si v*domi, ped z!bem, kter roztaven) sopky m0e d*lat to, ale n*kdy vyb!chl pes stejn zevnit, ale nepijdo! na cel zna'n* >vah!% -ak dokonal), ale to 6yzick z(nik je tak m(lo, e je dokon'en vnitnho ra6tent$ickel!n/ proti vn*jm z(kona o /ravitaci a ma/netism! jako voln* pes pl(t* zevnit ven, jako kdyby nen k dispozici shell% Ani by se speci(lnmi otvory, je zcela v so!lad! t*chto >'ink0% :e stejn)m pom*r! jako nae kostra je v nevhod* proti koste zem* k zemi, to je, nicm)n*, jeho zpracov(n a str!kt!e nen vhoda proti n*m!, ale na vrchol! ve stejn), velmi stejnmi 6einst/e/liederten '(sti se pedstav!je% &okonce i z(kladn r(mec sv*t*, i kdy nen tam (dn nedostatek str!kt!ry, z nich v*d n(s /eolo/ov) kaj v po't(n jejich >tvary a vrstvy dost, je jen pirozen), e, jak by m*ly tvoit dokonale pevn) z(klady, nemaj ani tak !m*l) a kehk lze ot('et v sob* a m!s bt, jako kosti naich kon'etin% =so! jednod!, ale pevn, na stran* dr!h), jako je napklad obratle na p(tee, ale z(rove1 piloit >trob zem*, jako nae ebra, jen ve v*t me, ne bylo zapoteb, protoe z t)to kapaliny steva% 5tr!kt!ra Jrdskeletts je dos!d tak daleko, ne nae a nae lep, protoe r0zn) 'leny Jrdskeletts se skl(daj z vrstev r0znch materi(l0, ale nae kosti podle /ehends stejn) l(tky, kter( sama o sob* se li op*t od podstaty v*tch mas Jrdskeletts% 2o tom vem, e je kostra ze zem* spl1!je poadavky na nez(vislost, sla, voln

pohyb klo!b!, ochrana vnitnch '(st, z nejvhodn*jch mont(n vn*jch '(stech a vykolen osnovy bez srovn(n vce kompletn ne ta nae, co vak z(vis, z(visl), slab), kehk), neohraban, nerovnom*rn rozbit), pln) >hlov) >kryt z monotRnn l(tky, velmi nedokonal) objev v kad)m ppad*, pok!d se pok!ste se ho !rovnat vznam nez(visl)ho r(mce, na dr!ho! stran! je to d0leit) i velmi 6!nk'n pohyblivmi kon'etinami pstroj0, pomocnch pstroj0, pomocnch pstroj0 dodatk! k z(kladn r(mec sv*t* vyhr(v(% .*kter) ni zvata pist!povat k zemi jako na obr(zk!, stejn* jako na povaze pevn) kostry% Hnoho n(levnk0 jso! t)m* kompletn* obklopen t*rkov( n(dr, ale o3id kemi'it tak) d*l( hlavn sloka pevn) Jrdschale z, jinch bezobratlch, jako jso! mli, pli, kor(l0, maj obal nebo vnitn kostr! z !hli'itan! v(penat)ho, kter je tak) velmi d0leit) pro pevno! Jrdschale pispv(% Ale b!de, jako vdy, tak i zde, dotek e3tr)m0 po!ze !r'it) str(nky msto% :zhledem k tom!, e je snadn) vid*t, e ! nich tvor0, ale nen stejn( paleta >'ely je zd(nliv* podobn( zazen dos(hno!t najedno!, jako na zemi, a m0ete v tomto ohled! pslovS duo cum faciunt idem, non est idem , tak zm*nit, duo cum habent idem, non est idem % -ake obl(zkov( brn*n n(levnk0 a sko(pky >stic pln >'el ochrany ped vn*jm sv*tem, samozejm*, velmi dokonal, ale nen >'elem vn*jch '(stech vym*n s vn*jm sv*tem, aby svobodn* prezentovat% -ento cl je vak jen jako jednostrann dost vznik! polyp0 dr!h0, kter) sdel venk! na v(penitch koster% Hnoho ni zvata tak) postr(daj pevn skelet >pln*, protoe zde nejso! tolerov(ny, vyhr(l >'ely, s jejich e3istence pevn) prioritn kostra% Ale v zemi, je pro vechny >'ely, kter) moho! splnit pevn r(mec, ve stejn) dob* v so!vislosti posta'!je mezi sebo! a s nejr0zn*j >'ely jin) dly na nejdokonalej% Ale i z jin)ho hlediska, m0e bt pevn pl(8 zem* vzhled% =edn( se o spole'n pevn z(klad st*na vech naich apartm(n0, jako nae kostry jen mal) pohybliv) pst!py, !zly jso! stejn), take nae apartm(ny jen mal) pevn)% =edn( se o b*n) pokladnice a sklep 5pole'enstv pro zemi, kolik by to bylo nad z>it prostor, nebo bt zni'eny rychle, je tam v bezpe' a je vychov(n po!ze v ppad* poteby, !hl, v(penec, s0l, elezo, zlato a diamanty% +na je tak) jamky 5pole'enstv pro zem* a my poteb!jeme vechn! vod!, ale to by bylo v!de na povrch!, kde bychom se m*li st(t a chodit, tak jsme to !d*lali v na TQssen% +na je tak) hrob 5pole'enstv, /ener(ln hbitov pro celo! zemi, ale je to zelen na povrch! a kv*t0, pin( dol0 t*la, vybledl)% Ano mrtvoly na mrtvoly jso! vy'esan) z poslednch epoch tvorb! v n, ivot m*n prostednictvm obecn) hrob!, kter je s(m o sob* t)m* z mrtvol jen tak pev(d nejen o tom, m( sv) koeny v roce, ale n!tit pr(v* tmto staro! smrt, jeho kostra oble'en( vdy nov s novm masem% A protoe hrob nem0e nat(hno!t na k!, a pesto kad( nov( /enerace vytvoen vyad!je nov hrob, hrob roste do hlo!bky, a kad vlo se do nov) vrstvy nad star% : ppad*, e piel 'as, zem* se znov! nabral, moe op!st svo! postel a sprav!je Kad pro hrobnka%
U:e 6osiln zbytky je tak velk(, e, s vjimko! kov0 a prim(rnch hornin pravd*podobn* (dn) '(stice e3ist!j na povrch!, kter nen v n*jak) jedn) dob* tvoil '(st iv)ho tvora% +d po'(tk! ivota zvat Zoophytes kor(lov) >tesy byly !vedeny e stovky kilometr0 rozit a v(penec hory, s jejich a setkal se s dalmi poz0statky zvat se po cel) zemi% Llov*k kope keble z hrob0 vyp(lit

v(pno z n a vechny horsk) et*zy, cel) masy hornin, o tlo!8ce n*kolik set metr0, skl(d( % >pln* z nich, a to je to t)m* kad poho na Zemi je ppad, obrovsk) mnostv mikroskopickch m!l, kter) byly nalezeny ! pro6esora Jhrenber/, ale d(v( vce v >as!, sko(pky, kter) jso! ne v*t ne zrnko psk!, kter) tvo vechny hory, velk( '(st poho 5ierra de 5an @asciano v -osk(nsk! je vyroben z @hambered m!l, kter) jso! tak mal), e si/nor 5oldani jedn) !nce sk(ly shrom(d*ny CD%V<V k!s0% da je obvykle zcela mimo n*% : troj'ata, po dlo!ho! dob! jako leticm 'inidlem pro kov v po!it, vd*' za sv) let*n) vlastnictv o3id! kemi'it)ho sko(pky nebo obl(zky tanky n(levnk0, z nich se skl(d(% Ale tam jso! cel) horsk) masy z t*chto poz0statk0 nekone'n* r0zn) mikroskopick) stvoen vznikaj U 95ommerville, osmos, ;5 WV4 "D'Orbigny's vzkum ukzal, e velk st interiru Jin Ameriky se skld z k d!v"# vrstev, kter skrz naskrz z v$nit"# sk! $ek mikr!sk!$i"k %!ramini%era &s!u vyr!beny $!d!bn evr!$sk"# a a%ri"k"# v$en"!vm $!#! m, kde &s!u dal' sili"i%ik!van $etri%a"ts $ idny &en v mal"# r!zm(r)* by se iv!ty t("#t! %!ramini%era v $rav(k sv(t( nen aktivn, take k d!v zem( +razlie, &ak! &e ,ibye a -gy$ta by nyn m! e a ./// n!n interval k d!v 0tesy na 12gen, Dnska, +retani a angli"k $!b e by nem(l bt $ t!men, a t(mi, zem( &s!u $!d v!d!u* 3yt! zem( &s!u tak vtv!ry !rgani"k#! sv(ta* -o je docela podobn vrstev H!schelkalk, na orallenkalks kter) jso! tvoeny tak d0kladn*, z alk/ehX!sen a v(penatch sko(pk(ch m*kk0, kter) ji d(vno -o vyvolalo ot(zk!, zda vechny v(pno ivo'in)ho p0vod! byl% <DD-noha-vysok v(pencov) hory v severnm .*meck! a 2olsk!, v(pencov) poho na -arno$itz a rakov*, prosted, z pryskyice, &!rynsk les, NQdersdor6er v(penec ostrov, vchodn Lern les, pozemek o rozloze WYD 'tvere'nch mil v .*meck! by bt pod vodo!, kdy .a!til!s by ili, +strea, 2ekten, Hytil!s, -erebrat!la, -roch!s, B!ccin!m dr!h primitivnho sv*ta U% U&okonce i obratlovci maj n(pov*dy 6orm!l(e prostednictvm svch kost /eolo/ickch 6ormacch% Bone kon/lomer(ty, 2ask( kost omtky, na nochenbreccien na pobe &alm(cie a Trancie do .ice, @ette, orsiko! a 5ardini, Zibraltar!, 6os6(t! v(pna v slny z Heklenb!rsko a 2edn 2omoansko jso! tvoeny v so!lad! s jejich z(kladnch sloek 6os6or! postavench bez v(pennch kost ryb, obojivelnk0 a savc0% U 95ch!ltz 5ch!ltz k(men, or/anizov(n d!ch stvoen% Berln CF<C% 5tr% 7V4

/. !rostedn ctvm ka!a# ny zem*. :zhledem k tom!, pevn r(mec naich t*l moho! setkat po!ze v z(vislosti na zemi jeho 6!nkce, tm, e se spol)haj na syst)m! plavidel veden kapaliny 9ly4 v naem t*le po!ze v z(vislosti na zemi, nen-li jeho po!ze k tom! kapaliny z n*j, a m!s se vr(tit tak, e to m0e bt i nad(le povaov(na za stejn* jako dopl1!jc so!'(st a jen jednod!ch) opakov(n m0e bt stejn) z tohoto d0vod!, nic vc, ne st(l)ho leen nen opakov(n Jrd/erQstes, s m( spe k dopln*n syst)m!% Beky a potoky neso! vod! dol0, stromy a byliny zvedn*te jej nahor!, a lid) a zvata jej nosit na vech stran(ch, pes!no!t ji do sebe v kr!zch a mi3 a zpracovat ji l(tek, pro kter) (dn pro!d m0e dos(hno!t bez strom! % Beky a potoky jso!

oteven)-tr!m6l kan(ly a nalijte do irok)ho 5ee[n a v moi s ner!enm vhledem na obloh! vr(tit mraky co nejvce, a tak rychle, jak je to mon), a stromy, kter) cht*j zvit vody, povede to z >kryt! p0d! v !zavench pepln*nch tr!bek 8(vy, balen) v pevn) k0ry jt odpait nen pli mnoho, prvn vrchol, pok!d to nen hinan/eht vy, ale se do v*tv a list0 a jehli' na to, jak z jak rychle a snadno jako mon) vych(zet sprcha konev na par a nachz!p!mpen nov) vody ze dna a zvat, ale proto, e cht*j, aby se k n*m! i do vzd(lench mst, jso! sesk!peny v !zavench n(dob(ch, a pesto ne tak !zaven, e .en na silnici, take se opar stop! a voda by mohla kone'n* op!stit vechno s(m% 2roto zem* ze vech mst z(sobovanch vodo!, ene ji do stopy vemi monmi zp0soby, smench a zpracov(ny s te3tili vech dr!h0 !m*n 2odv(me-li se na zp0sob!, jakm jso! vlhkost !mst*ny v n(s stranami ve vztah!, jsme op*t n*kolikr(t najt kon6likt >'ely, kter) je v zemi jako celk! a :elk) odstran*na nebo een) v nej8astn*j% .ae krev je !v*zn*n v kan(lech, jejich hlavn sm*ry jso! pevn* stanoveny jedno! provdy, a nen zpochybn*no, e m( sv0j >'el pro pravideln) pr0b*h! naich proces0, e se krevn c)vy !dret jejich speci6ick sm*r%.ejbezpe'n*j a nej>pln*j tento >'el by bylo dosaeno, kdyby kan(ly byly vykopan) pmo v pevn) kostn hmoty, ale to nebylo proto, e kontraktilita a elasticita il je velmi potebn( 6ortz!treiben krve a distrib!ovat jinak v so!lad! s poadavkem\ v rozpor! take oba >'ely m*l prvn do$n pon*k!d, a ly byly m*kk), elastick), pr!n) set !p, jako! '(st pevnosti jejich postaven d*l( z(znam, ale hlavn* !snad1!je odtriteln( kde pak sp!st krev% Ale na Zemi ve :elk) vidme kan(ly pro kapaliny opravd! vyhlo!ben v pevn) hmoty% ]e kon6likt nen tady, protoe voda je nas(v(n ze so!hrnn)ho tah! zem* k moi a pak vyhnaly nahor! op*t parnm vkonem, rozd*l se podle poteby% @o se stane v naem t*le moc speci(lnch !m*lch 'erpadel a pr!n) hadice, jde do zem* jednod!e tm, e dopl1kov) nehmotn) interakce /ravitace a tepla na% Zravitace t(hne vod!, jak to bylo s il pro n(mon srdce a teplo poh(n jej zp*t silo! tepen ve vzd!ch!% volnji pochopit% Zatmco pevn( kostra je zak(z(n v n(s dod(vat krev svch kan(l0, je vak pronikl i impre/novan( ly, 'm se vrazn* ale jeho sla !d*lal z(znam% =edn( se op*t o stet >'ely ptomen% 2ro jeho sl!, bylo by to lep v sob*, kdyby se jednalo pom*rn* kompaktn horninov masiv m0e e3istovat jako kostry na zemi, ale nejv*t sla, je to takov tvar, pomoc pozemsk) z(leitosti, aby mohly bt poskytn!ty by byly dostate'n* aby byl chr(n*n ped pokozen a jin) protipr(vn, protoe to m!selo bt vystaven jako mal), podzench, do !r'itch pohyb0 a silovch projev0 na vechny '(sti zem* velk) nebezpe' v tomto vztah!% A jak by to mohlo l)'it nyn a teba re/enerovat, pok!d (dn) ly pronikl do kosti, aby pro nakl(dk! a vykl(dk! materi(l0? Aby to bylo mon), hroz riziko praskn!t byl spe vzdali troch! vc, aby se l)'it na ne zcela nevyhn!teln) pest(vce jet* !r'it* m0e% Ale pevn r(mec zem* je vystd(n svo! velikost a moh!tnost rizika zlomenin a poran*n v tak daleko, jak je to nov Jnt$ickel!n/sepochen takovo! popt(vk!, a pok!d se nov) horsk) masy a pak prorazit stejno! v*c, ale tak), aby se so!'asn*

l)'en kal!s!% A mo'en ly proto zde nem*l >'elem penos! smysl po!ze sni!je sl! a z(v*r!, a proto, kdy se voda vs(kne do zem* jen do takov) hlo!bky, e se vytv( v*t hodnot! povrch!% Z toho vidme, jet* jedno!, jak je mal d0vod, pro' tam je vid*t n*co z +r/anic pachatele B*h ve velmi kompaktnm povaze pevn) zemsk) k0ry, jako spe stejn je v so!lad! s or/anickm >'elnosti ano, ale v sob* pom*rn* kompaktn tvrd) kosti bez pronik(n plavidel smalt z!b0 dv, protoe tady je vechno z(viselo na jen n*co velmi t*k)% .yn smalt z!b0 rozhodn* nem0e nahradit znov!, kdy on je zase pry', ale to by bylo jet* hor, kdy by jako pronikajcho plavidel v takov)m !voln*n)m stav!, kter je vdy v p0l nos se a ne!st(l) po!v(n z!b0 polovina obnovit hrani'n st(ty by% Hsto toho jsme rad*ji si cel so!sto z!by, take pok!d jeden z!b, ale zase trp pokozen, ostatn jso! tam pomoct% : zemi tak tenk( vrstva smalt! nebyla dostate'n(, take to bylo d(no silno! rockovo! k0r!% D. 3ou6 t vzduchu. 2r0d!nice a plce vech lid a zvat, dokonce i dch(n n(stroje vech pozemskch tvor0 na vech m0e bt d0vod, pro' v so!vislosti s tm, co pedch(z aspekty ne detail! je odbo'en v*tve jeden velk, pova!j vechna pipojen( dchac 6!nkce, atmos6)r!, je-li z toton) vzd!ch v nich vsto!p a vchody a mezi vemi z nich opl(c krmit rostliny, kter) vyiv!je dech zvat, zvata o'istit rostliny dechem rostlin 9viz .anna pp 7DG a n(sl%4 :tr vane do vech sm*r0, ale or/anick) bytosti se tak) pomoci k tom!, zvat0m, hinstrei6en pes lesy a lo!ky mezi rostlinami, se sedadlo v hled(n potravy na to, a listy sami svobodn* s v*trem m0e t(st% -ak) sk!te'nost, e pzniv >'inek kyseliny !hli'it) vydechovan)ho zvaty, jako velmi z(van) dr!h! vzd!ch!, nelze tak snadno sto!p(, take rostlina prezent!je snadn*ji% 5amozejm* m0ete tyto velk) pom*ry nechci najt v naich malch dchacch or/(n0 stejnm zp0sobem, kter pr(v* pedstav!je po!ze malo! jedn! v*tev z toho% Ale jestlie jeden m( z(lib! k analo/ie, m0e to bt kontrast mezi inva/inated a eva/inated dchacho >stroj 9plce a (bry4, kter je ji nach(zej v ivo'in) i, nael mezi ivo'in) i a rostlinn) e op*t ve v*tm m*tk!, jako listov) op!st, protoe Zill-jako v'n*lky nae inva/inated pr0d!nice a plce jso! ! konce, a moh! ciS dchac or/(n zem*, sjednotit ob* z(kladn tvary, ale r0zn), vz(jemn* se dopl1!jc 6!nkce% .*kter) z nich, aby se co nejv*t podobnost zem* se zvetem reprezentovat dch(n na zemi tak cht*l, jako kdyby sama zem* stdav*, einschlQr6e v z(vislosti na prom*nn) tlak! vzd!ch!, vzd!ch! a a!sha!che% Ale na rozdl od sk!te'nosti, e vskyt tohoto proces! se v n*kterch zna'n) mry je pr(zdn pedpoklad, 'lov*k neo'ek(v(, e by takov) s!roviny podobnosti mezi n(mi a zem, a to i pot), co ji zoran) disk!se% &ch(n n(strojem zem* opakovan* nen nae, ale spe dopl1!je, spojen), slev a iv nae dchac or/(ny jako rodi'e, a proto je tak) takhle a to na povrch! Zem*, ne do hlo!bky, tak m(lo mozk! zem* v hlo!bka je% =ak je to, e jsme vichni v!de, chceme-li porovn(vat mezi naimi instit!cemi a ty zem*, kter) nikdy m0e trvat docela na Zemi nebyl +dpovdajc !vnit stejn) poteb* vypadat jako my, protoe my jsme ale jet* zcela na jejich povrch jso!, proto, tak) to, co lidsk) a

zvec or/(ny, stejn*, jak s vysoko! celkovo! t*lesa spoj!je, b!de podvat se na povrch! zem*% =e toti nesporn), ale je to takov spoj!jc prvek, jako atmos6)ra plic, kter) je pevn) Jrd/erQst pro nae kostry, ani v*tina !zavraj analo/ick vznam pro zemi jako dot'ench n(s instit!c, ale bez pln)ho so!lad! s podmnkami m0e bt vid*n% .ae dch(n n(stroje jso! relativn* stejn* mal) v*tve dchacho n(stroj na zemi jako nae kostry z velk) Jrdskelett, jak nae tek!t)-veden plavidla na moi velik)m, a samozejm* ze stejnch d0vod0% =e-li atmos6)ra nen tak hrozn dech n(dr tak by se n( dech n(stroje nenajdete z(r!k! za konstantn spokojenosti dchacch poteby, kter) nyn najt% -o by se zde chyb na spr(vn)m mnostv, e na prav) kvality vzd!ch!% .yn, m0e st(le dchat tolik lid a zvat, a tm spotebov(vaj kyslk tvoit o3id !hli'it, vzd!ch z0st(v( stejn( prodyn pro n*, protoe obrovsk) mnostv vzd!ch!, kter) m*n jen mrn* vybit( se po dlo!h) dob*, a ped tm, ne m0e bt vznamn) tm, e opa'n proces rostlinn)ho dch(n, co kyselina !hli'it( je poit a kyslk je osvobozen, znov! vyrovnat% Atmos6)ra je velmi p*kn), to, co vidme v naem t*le v!de, e v or/anicky aplikaci celek stejn dl odhal!je nejen jeden, ale vechny vztahy stran(ch >'el% 2i dch(n n(stroj je tak) nej'ast*j lad*n n(stroje% .ejen, e vichni pt(ci zpvaj, vechny vkiky elem, vichni ml!v o lidi, vechny zv!ky z naich h!debnch n(stroj0 podporov(n jimi do d(lky, ona je tak) v /enerov(n zv!k! s(m, pmo zapojen, vechna hrdla zv!k po!ze z n nabral dech, vechny stromy t pes jejich zastaven% Atmos6)ra je tak) nej'ast*j vzd!ch n(stroj, kter nejen s(m o sob* po cel) zemi ho!pa'ky Titti/, ale tak) vechna kdla ivch tvor0 schopnch po!ze l)tat a na akce obvac kdlo se pipoj k Hrtv)ho Tleder$isches pevodem na prach Zem* hinkehrt% Atmos6)ra je tak) nej'ast*j sac a tlakov( pr(ce, jemn* raztko nejen vdy sama o sob* nahor! a dol0 jde, jak kles( a sto!p( barometr !k(e, ale ze vech naich vodnch 'erpadel, vechny nae vzd!chovch 'erpadel, vechny nae barometr, opravd! ve trankschlQr6enden tvorov) jso! po!ze spole'n* z(visl) '(sti% 2ok!d je ale s(m o sob* krev !drel v naem t*le a nohy v noze n(doby, stiskl mo!cho! na st*n*, a !mo1!je pijavici k pokrok!% @el 'lov*k a vechna zvata jso! komprimov(ny to!to zpr(vo! a m0e e3istovat po!ze pod tmto tlakem%
:zd!ch t na povrch! lid s tlakem asi 7C%DDD liber% C4 2ok!d chcete v*d*t, co to znamen(, pak je teba rozit povrch lidsk)ho t*la do roviny, a slo!pec rt!ti 7F palc0 na vk!, nebo vodn slo!pec W7 stop vysok a jeho hmotnost je zat*!jc% -ento tlak zail v lidsk)m t*le% .yn je jasn), e kdy t*lo nen nepjemn pocit, toto bemeno, prost* m!s bt vybaveny tak, aby e3istovat v r(mci tohoto zaten, take vzdoba je kompenzac tlak! vzd!ch! v jednom%

povrch lidsk)ho t*la je piblin* a to l-s,!are, a tlak vzd!ch! na povrch! moe GYD millim% :ka Herc!ry, hmotnost CD%W7< k/% odpovd(% 92o!illet je 2hys% CCF ;54%
C4

=eden m0e najt jaksi z(zrak, jak se atmos6)ra v sob* spoj!je zd(nliv* zcela opa'n) vlastnostiS je to nejjednod! a "eichtbe$e/lichste a nejleh' hn!t zprostedk!jc, a pesto nejvce kontin!(ln a /leich6^rmi/st a steti/st Nepresivn na na zemi, kdla a stiskn*te do jednoho% @o se m0e zd(t jinak, ne t*chto 6!nkc, a atmos6)ra, to spoj!je nejdokonalej a, jak !vidme, mnohem vce% -o, co jsme vid*li v pevn)m r(mci sv*ta, je i zde% A jak se zem* st(le m( mnoho, co m!sme hledat mimo n(s, ale tak) m( or/(n v atmos6)e na mnoho vhod v sob*, pro kter) m(me jen aby n(m e3ternch n(stroj0% Atmos6)ra je tak) nej'ast*j v0z a nej'ast*j zal)v(n, voda 'erp( do par, nese se ve v*tr! nad zemi, to se hromad v ho!bi'ek mrak0 a tla' je ze zem*% Ale je to tak) z(rove1 nej'ast*j vyso!edlo, schne pr(dlo na lince, slad! na peci, bl(ta na cest(ch% -o je tak) nejv*t chladic kapaliny ve stejno! dob! a nej'ast*j hitzende ventil(tor, protoe v!de 6o!k( z chladnch mstech po hork) a tepl) pod pohod* a s(m ohe1 vyvol(v( v!de% -o je tak) nejv*t okno ve stejn) dob* a nejv*t jasn( obrazovka pro celo! zemi% -o, co vidme, vidme jen skrze n*, vechny hv*zdy svt skrze n* do zem* dom!, tak asi stejn* tak jako sklenk% 74 , ale tm, e slo! jasnost, ale tak) slo! ke zmrn*n a rovnom*rn) rozloen jinak =ednotliv) msta a 'asy na Tlash jas! a jemn) zprostedkov(n stejn) s tmo! v podstat* stejnm zp0sobem, jako !d*lat obrazovek na nae lampy, krom* toho, e, na rozdl od naich obrazovk(ch, ne sv*teln) or/(ny, hv*zdy, ale svt Zem* je pipojen, a pre6erence z nejkr(sn*jch barv! m( ped sebo!% 2ok!d by nee3istovala (dn( atmos6)ra, take tam by byl (dn std(n sv*tl) modr) denn obloze a 'ern) hv*zdy pln) no'n obloze, ale vid*li jsme hv*zdy ve dnech stejn* jasn) jako noc se sl!ncem a m*scem so!'asn* jso! na v*ky 'erno'ern) nebe% =as a mod nebe mch( se po!ze v tom, e atmos6)ra rozptyl!je sl!ne'n sv*tlo jako modr) zbarven) pr0svitn) odstn! matn)ho skla% 5tn na Zemi by byl cel 'ern, do o' bijc od sv*tl) p0dy abstechend, a pok!d jste sed*li ve stn! dom!, jak v temn) noci, protoe nyn tyto stny jso! st(le osv*tlena odraenm sv*tlem od atmos6)ry% ad) r(no vych(zejcho sl!nce to je jako kdyby n*kdo by mohlo dojt v dob*, s ohledem na velmi temn) mstnosti, a ve ve'ernch hodin(ch, jako kdyby el ven se sv*tlem b!de% -ake vstedn den a noc by se zm*nit% 2echod pes svt(n a so!mrak! a samozejm* svt(n a z(pad! sl!nce odpadl%
74

% A!mboldt 9@osmos ;;; CVV4, zvy!je teleolo/ick aspekt n(m to tak pirozen* objev!j, a pesto nen v0bec samozejm zazen v prosted s n(sled!jcmi slovy venS U dy si 'lov*k mysl o r0znch proces0, kter) se v primitivnm sv*t*, rozvod stran, v hotovosti a 2lynn k zemsk) k0ry m0e zp0sobit, take 'lov*k nem0e !br(nit mylence, jak blzko lidstvo na nebezpe' bylo obklopen vce nepr0hledn, n*kter) sk!piny ve/etace troch! t*kop(dn), ale cel( hv*zda deka enshro!din/ atmos6)r! vem% znalost Meltba!es by se potom odstran od d!cha vzk!m!% U

Atmos6)ra tak) d*l( v pedpoklad!, podobn) vhody jako oken naich sklencch, protoe snadn*ji pes op!st z(c sl!ne'n teplo, ne by absorpce zemsk)ho povrch! potemn*la zanech(v( tak, e teplo je, e byli chyceni v pasti% :e sk!te'nosti, to je

charakteristika pr0hledn)ho t*la v0bec% J3ist!je d0vodn) podezen, e atmos6)ra bvala jin( te3t!ra m*la jako nyn, e mnohem vlh', teplej, vce skli'!jc, byl vce nasycen kyseliny !hli'it)% H!s bt vlhk) a teplej, tm vce skli'!jc ne nyn, jak sama zem* byla jet* na zemsk)m povrch! teplej a pokryta v*t '(st povrch! s vodo!, tedy i mnohem siln*j a rozs(hlej, ne je nyn !loen% H!s bt vce nap!t*n) kyselino! !hli'ito!, pok!d vezmeme v >vah!, e vichni !hlk! obrovsk) !heln) t(bora, kter nyn le pod zem, byla dve obsaena ve vzd!ch! jako o3id !hli'it, a dokonce i kyseliny !hli'it) v alkla/er jako pedchoz nastaven dl! 9zpo'(tk! ve4 v Atmos6)ra byla obsaena% .!tn), ale ostatn byli n!ceni stav*t na t*chto okolnost% :zhledem k tom! mnohem bohat, ne se vyvin!l z pod par, ale pedevm ze stejnch d0vod0, chlazen pedm*t jako nyn, bylo to, jako, pes st(le ko!en hrnce, mrak0, kter) se jen '(ste'n* orientovan) a mstn* zem* !nik( pohled na sl!nce a hv*zdy nesporn) obecn) a trval), a to m0e ji proly tvory ve vod* pokrvajc zem* e3istoval dlo!ho! dob! ped tm, ne pocit, e to tam bylo sl!nce, a e e3ist!j hv*zdy na jejich hlav(ch, a jako prvn krakov(n mrak0, na prvn pohled bt sl!nce a modr( obloha ve dne a hv*zdn( obloha v noci, prvn rozvod sv*tla a stn! na zemi, prvn odraz sl!nce a hv*zdy byly slaveny v moi jako velk( !d(lost s novmi or/anickmi vtvory zemi, nebo zp0sobit dali, jako se zapis!j zcela novch podmnk(ch% =ist* bytosti se objevily teprve nyn s v'ky, ryby nemaj (dn)% -o trh(n obla'nosti zem* byla tak kajc jen rod se svobodn v nebi, a tam byli chov(ni jen v sob*% =eden m0e s prvnm mrkn!t na k!e, kter) vyhodili vaje'n) sko(pky, nebo s prvnm l(m(n otevt dve spc p!pen, jak v sob* Tlo$er porovnat proti sv*tl!% =e velmi pravd*podobn), e prvn poprask(n obla'nosti byla ve v so!vislosti s prvn 9alespo1 prvnho vznamn)ho4 roztren pod moe, jako o!t-otok, red-hot skaln masy izolace zen shromaI!j o tom, a tak siln) pro!dy hork)ho s!ch)ho vzd!ch! vzh0r! odesl(n e obla'nost se rozeli o n*m, a modr( obloha na novorozence zemi vid*l% -o b!de mt zajmav vztah, e prvn vzhled sv*tlo d(v( t*lo, sl!nce, se shodoval s prvnm vskyt! stn!, d(t t*l!, protoe ped prvn so!born( o moe hor e3istovalo (dn stn rozhod!jc t*lo na zemi%
&okonce i nyn br(n 5ahar! prostednictvm svch vzest!pn* horkch, s!chch vzd!nch pro!d0 na clo!d 6ormace% A tak m0e bt tak) rozp!t*n t*mito mraky%

2ojIme d(le pedstavit n(m tento proces, i kdy to je samozejm* vdy z0stat dr!h prodn historie rom(n!, m0eme v*it, e trh(n mrak0 byla zah(jena obrovsko! bo!ko! nad, jak to jet* sope'n) er!pce bo!ky doprov(zen), aby e velk okamik byl slaven shora i zdola z(rove1 s ohnivmi projevy%
U2ro @o!rant sto!pajc bo!ky a!s6allendste pkladem je tam, e se pravideln* v pr0b*h! Te!ersX!;e vytvoen) b*hem er!pce sopky% .o dobe ascendent iv*j @o!rant, jako slo!p ohn* sopky, kter( je na vysok) >rovni :es!v CC%DDD stop? 5 sope'n) er!pce "ance Nottenb!r/ v roce CGWC, kde on byl zn(m t)m* (dno! bo!k!, to se objevilo hned ! prvnho ohniska% U 9&ove, Heteorol% _nters% 5% Y<4 4es$!rn, e vyv!lv tv!rbu b!u ek v t("#t! $ $ade"# $r!t!, e s!$en vbu"#y sm"# v!dn $ry k!ndenzu& velmi ry"#le

v'e* 5am!z e&m(, ale &e t eba $r)l!m z " #m!ty $ es m! e vytv! it tak!v v!dn $ry ve stle #!&n(&' r!zm(ry, take !bl!#a z$!tku &en $!temn(la &e't( v" a d! vyb!ulen $)da byla su"# a nyn $r!ud su"# vzdu"# $!slal d! vzdu"#u, kter sk!nil uveden mraky *

.a svazch vych horskch mas, a to zejm)na v blzkosti moe, kde se brzy pilo ochlazen, se rovn* lbilo ihned nov) or/anick) vtvory s!chozemskch zvat a s!chozemsk) rostliny vyskyt!j% :elk obsah o3id! !hli'it)ho v atmos6)e se zd(lo jako potravin z(sadn vznam pro rostliny, s velko! vlhkost a horkem spol!, jen proto, aby podmnit b!jno! ve/etac o n(s poz0statky jso! st(le dochovan) ke vznik! !hl, ale stejn) sycen vyroben air nevhodn) pro dch(n z vych td, zvat a lid% : tomto ohled! nyn m(me K'elem vid*t Zemi nejprve horliv* zam*stn(ni odn)st tento pebyte'n o3id !hli'it, ale tak, aby odn(ej ob* >'ely tohoto ptomnost slo!il% .ejvce kveto!c r0st a 'asto! obnov! a omlazen ve/etace dolo na >kor kyseliny !hli'it) a tak) slo!il jako pprava na rozvoj vysok)ho or/anizace zvat% dyby, pok!d ve/etace !naven, ne aby to tak ct o3id !hli'it z atmos6)ry poit a nic vc byste si mohli vyrvat, ale za'al vracet rozpadajc '(st vzd!ch! tolik o3id! !hli'it)ho, jak vyt(hl z n v post!pn)m r0st!, stejn* jako tom! bylo v p0d* pohben a to rostlo na n*m novo! ve/etaci, kter( pokra'ovala 'innost 'it*n vzd!ch!% -o m( <D, YD, dokonce a do C7D !hlonosn) zjit*no, nad sebo!, kad z jeho !hlk! m( po!ze :erschl!ck!n/ a rozklad kyseliny !hli'it) m0e vyhr(t% :zhledem k tom!, e dve (dn) takov) prostedky zni'en sv*ta rostlin prostednictvm zvat a lidsk)ho sv*ta jako celk! byl stejn* jako dnes, pro skot a ovce pastvy nen ze zem*, lid) sp(lil a dos!d po!v( devo z les0, take zk(za byla zp0sobena prodnmi ot('ek po!ze prostedky zsk(v( mlad) ve/etace v dostate'n* rychl)m sled! za sebo!% Ale nejen zem*, ale i moe a jeho stvoen pomohl ke stejn)m! >'el!, i kdy v >pln* jinm zp0sobem% Hoe, kter) se polykaj poprv) tak) sv0j dl kyselin! !hli'ito! k n, ale vdy ze1, aby se pot), oce(ny se stal jeho r!ka znov! a znov! kyselina !hli'it( tvorbo! v(penitch sko(pk(ch nich tvor0, stejn* sest(vajc z !hli'itan! v(pna, odejm!l, a ty byly vdy pohben znov!, take nyn tvo kdov) akcie a <DD stop v tlo!8ce% Ale teI, kdy byl vdy pry', take rostliny a zvata se kone'n* spolkl vekero! kyselin! !hli'ito! atmos6)ry, a to by nebylo nic vc pro vzd(len) potraviny prvnm a nov) 6ormace shell z0stala posledn% Zem* se kone'n* za'naj bt v so!lad! s jeho !hli'it) kysel)ho odpad! a zakl(d(n novch podnik0, aby bylo mon) vyr(b*t i se sneno! !hli'it( >sil stejn* siln( plnost ivota% : so!lad! s tm je ji pohben jako dve, ale nechala dal post!pn) destr!kci na povrch!, pi'em stejn !hlk zp*t do ovzd!, rostliny% Za dr!h), je zven) pro poteby s(m o sob* kles( s !hli'it( n(k!p mnostv moskch tvor0 poteb!jete, kter !hli'ito! v(pna do svch pevnch r(mc0, mnostv vych ivo'inch dr!h0, jejich kostra se skl(d( z 6os6(t! v(pna, a za tet, e odmtli nov* vytvoen) bytosti podle povahy jejich potravin a jej dch(n vce ne pedchoz d0leit) je, aby se !hlk, kter) konz!m!j rostliny zp*t na o3id !hli'it a vr(tit se do atmos6)ry W4 , 'tvrt kone'n* vytvoila po tom vem se mi

nejev jako dostate'n(, lid), a prostednictvm spalov(n deva, kop(n spalov(n !hl a p(len v(pna pro vstavb! svch byt0 nej>'inn*j propa/(tory kyseliny !hli'it) se vrac do atmos6)ry, a kompenzov(na v poslednch dvo! ppadech pravd*podobn* to, co je st(le jet* pokra'!je /ehends spotebovan) kyseliny !hli'it) tvoit kor(ly a kore v moi\ deportovat moe post!pn* zni'ena t*mito AnschQssen moc znov!%
W4

+d jet*rka-jako zvata se ji naly zbytky v obdob !hl, ale jejich dch(n proces, i kdy maj plce, ale stejn* jako ! st!denokrevnch zvat obecn*, velmi omezen)% 2o!ze s teplokrevnch zvat, tj% pt(ci a savci, za'n( siln dch(n%

0. ( m!onderab#e !ravomoc. Llov*k m( z(hadn) 'inidlo v jeho nervy, alespo1 jedno podezen, e krom* blkovinn) hmoty, co se skl(d( z, ani pok!ta nezv(iteln m)di!m nezn(m)ho p0vod! je v cen*% =e to ppad, pak m0e bt nejen zem* vysoce or/anizovan rozvoj nebo kv*tiny stejn) jemn) m)di!m, kter) prost!p!je nebe i zemi jako obecn z(klad pro imponderable pravomoc a obklop!je, ale je v(z(n a pohyb!je se v pozemskch okres0 ve zvl(tnch zp0sob0% .ebo jak se to stalo, ale to bylo jen v lidech? .ejlep je mt vce ne to, i jen hypotetick), aby zprostedkovatel (dn) dal hypot)zy, ale ke spln*n tohoto obecn)ho bod!% : opa'n)m ppad*, nezv(iteln je st(le v n*kterch >prav na ped a v zemi, p0vod a konte3t, vme, e v '(sti, a jednak nevm, i kdy obecn vztah se pravd*podobn* obecn* stat!iert, v tehdejm tak i se a/enta nerv!, pok!d e3ist!je, pid(%
U@o je neviditeln), ijc zbra1 >ho0, kter prob!dil dotek vlhkch a r0znorodch '(st, stra ve vech or/(nech zvat a rostlin, kter) obrovsk( klenba nebe rozn*c!je d!n*n, kter) v(e elezo na elezo a nasm*r!je tich opak!jc pr0chod! vodivo! jehlo! , ve, stejn* jako barvy rozd*len sv*teln)ho paprsk!, te'e ze zdroje,% vechno taje spol! do v*'n), v!dyptomn), moci U 9A!mboldt Ans% ;5 WV4

Zvl(tn tepla zem* zsk(v( '(st 5l!nce, n*kdy to m( zvl(tn ! 'lov*ka a teplokrevnch ivo'ich0 zdroj0 tepla, n*kter) z nich je n(doba prvotn teplo% :ezm*me si jako prvn ze vech prvn zdroj% 2ok!d se n*kdy v tov(rn(ch a velkch instit!c, je maj zvl(tn vhod!, e vyt(p*n a Te!er!n/sanstalten bt po!ita spravedliv* a velk), v takovch mstech, kde nejso! opera'nch obchody pek(ek, jak vidme na Zemi k tom!to >'el! v obdiv!hodn) setkal st!p10% =eden obrovsk hlavnm kamna z(sob!je zemi s sv*tla a tepla z(rove1 a je velmi visel nad n tak, e nezabr( msto na to, kam je na cest*, z(rove1 jso! tato zazen vyrobena ve tvar! a pohyb! na zemi, protoe jednotn) e3pozice e sv*tlo a teplo pramen, ale rozd*lova'e vhody, kter) vyplvaj, povaov(ny za dve% Ale krom* t)to velk) !d(losti, tam jso! pak all$e/s men pro mstn po!it a dal pln*n, pro kter) je z(kladem poloen velk% 5l!ne'n (r by mohl zas(hno!t do kon6likt! se ztr(to!, e zem* pokra'ovala /ehends z(enm trp*li, pronikaj po!ze do malch hlo!bek, ale nyn vidme dal velko! !d(lost pro zah(t na Zemi v sob*% :yskyt!je se ve velk)m, ale velmi jemn) st(da shora, i kdy m)n* velk), ale zem* sel6-napln*n, zespod!% 20vodn* celkem

z(c tek!tina ko!le, to je zem*, i nyn v jeho interi)r! a teprve post!pn* se vztah!je chlazen a t!hn!t z vn*j k0ry, nyn m(me pevno! p0d! pod n(mi% Ale 'm vc to k0ra rozrostla zvenm chlazen v tlo!8ce, vce se chr(n Zemi ped 6ernerem chlazen, take teI, kdy je pr(v* jen n*kolik kilometr0 siln(, Terrieres vzest!p nachlazen, nen zcela zabr(n*no, ale po tisce let nen patrn% 5k!te'nost, e je velikost Zem* pispv( k tom!to pomalost nachlazen, ji dve bylo zaznamen(no% =eden vid takov)ho tvar!, e se pevn( l(tka k0ra smysl! kostry so!'asn* ochrann pl(8 pro Zemi spoj!je, vyroste, v so!lad! s nm, kdy za'al bt chladn*j, a na pRlech, kde je d0vodem pro chlazen je nejv*t, .en zpochyb1ov(no ani nejtl!st% dy zvata d*l( srst, s p(nsk)ho oble'en, pro kapaliny, kter) maj bt v teple, c)vn st*ny stejn) sl!by% =edn( se o l(tky, kter) n(sledn* Zem* byla vyroben( lok(ln* na jejich vn*j stran*, v tom, co respekt!je podobn) >vahy plat i pro ochran! mozk! pomoc speci(lnho k!lich!%
UZtr(ta p0vodnho tepla Zem* byla daleko v*t na povrch!, ne ve sv)m interi)r!, a to je v so!'asn) dob* dos!d chlazen na povrch, e jej teplota asi neml!vm o C` WD st!p10 @% pesah!je teplo, kter) v(m na z(klad* dvo! jinch p'in 9vyt(p*n pomoc sl!nce a teplo na obloze plochy4 z0stane konstantn %%%%% Zpo'(tk!, teplota na Zemi se velmi rychle klesla, ale v so!'asn) dob* je tento pokles t)m* neznateln) po velmi dlo!ho! dob!% velikost tepelnch zisk0 s hlo!bko! neb!de vdy z0stane stejn(, ale tam jso! tisce let 9WDDDD let po vpo't! snen o C ` WD E @% pass4 ped tm, ne se trad!je od akt!(lnho polovin!% U 9To!rier, !'ebnice Biot% +6 2hys% :5 WFY4 "6* +eaum!nt vysv(tlit na te!rii 7!urier!vy a z vy&d en Arag! k zv(ru, e stka "entrln#! te$la, kter d!$ad na zemsk $!vr"#, . v $r)b(#u &edn!#! r!ku . 8 9$al"e tlust -isrinde by se r!ztavit na zemi* " U2o docela odpovdajc zk!enosti v art)skch st!dn kles( v horn k0ry, teplo v pr0m*r! se svislo! hlo!bko! a7 par% Teet od C E @ do% n(sledoval tento n(r0st aritmetick pom*r, take proto by se v hlo!bce < 7 ` CD /eo/% mle !la bt roztaven% U 9A!mboldtova @osmos%4 U2odle vpo't0 z nejvce d0v*ryhodn) prodov*dec cel( tlo!8ka pevn) zemsk) k0ry nen v*t ne <D DDD 6t nebo 7 C ` 7 /eo/ kilometr0, z nich asi WV DDD nohy pich(zej do krystalick( hmota hornin, %% CD DDD, pechodnch >tvar0, <DDD na stednch vrstev a CDDD na terci(rn ned(vnch dok!ment0% U 9B!rmeister je 5ch^p6!n/s/esch% Wrd ed p CGV4 ":!uillet mst! ;$r!st edni"tvm kurzu, nen z"ela s$!le#liv d)kazy<, e v $ $ad(, e mn!stv te$la, kter $!sl slun"e v $r)b(#u r!ku na zemi, na t!t by bt r!vn!m(rn( r!zl!eny, a byly $!uity bez ztrty tn ledu, byl! by $ak s"#!$en vytv! it zem( za#alu&" vrstva ledu =. m ;>? . 8 @ !dst* n!#y*< tl!u'Aky tt, a dle, e v $ $ad(, e slun"e byl! u$r!st ed "el#! ledem, a v'e"#ny !d"#!z &e& te$la bude $!uita $!uze k r!ztaven t!#!t! ledu, by se $ak r!z$lynula vrstvu .@m tl!u'Aky v l min* " 92o!illet !'ebnice% +6 2hys% 5% ;; VaY4

=eden m0e pt(t, pro' vnitn /eoterm(ln a jejich ochran!? 5tejn pek(ko!, kter( se stav proti pevn) k0rk! >nik! tepla ze zem*, a ca!seth teplo z interi)r! ji na povrch! je ctit, teplo spe vrazn* nyn z(vis po!ze na vn*jm vlivem sl!nce% -ake by se mohlo zd(t zbyte'n) !dret teplo !vnit, snad nevhodn, protoe pr(v* skrze t!to zadrovat teplo je k ni'em! pro povrch% dy si !v*domte, jak moc jsme se 'asto zvit teplo na povrch, a obrovsk) mnostv tepla !vnit je so!'(st, take m0ete ve sk!te'nosti litovat, e toto teplo je zam'ena, take v klidov)m stav!% &ve, jet* dost vrazn* na povrch nebo teplo bylo by vyt)k(n tepl) horsk) masy znov! obnovil, a nejhojn*j, a to i pes pol(rn re/iony prodlo!en ve/etace, jej zbytky m(me pr(v* v obrovsk) 5teinkohlen6l^tzen, byl vsledkem toho, cel( zem* byl jako vyhvan) zespod! /lob(lnho oteplov(n, to se nyn zastavil, protoe teplo zespod! je tak dobr, jak vypno!t shora% .icm)n*, od prody jako celk! nem( vliv nevhodn), nebo pok!d chceme piznat nepjemnostem v n, ale vykaz!je tendenci k odstran*n st(le vce a vce, m0e to bt opatrn instit!t, kter jsme pro >stran tepla do hlo!bky na povrch vyrobeny a b!de vdy e6ektivn vidte, jso! stejn* jako ar/!menty, e pr(v* teI, kte pijedo! na n*co vc ne moc lid a zvat v p0d* na povrch!, take pro ni pot), co se m( nadm*rn) teplo m0e dit pod jeho vliv jejich prvn vvoj se konal, ale to je !ite'n) dret zp*t jet* zbvajc teplo tak pevn*, jak je to mon) do hlo!bky, ne m0e bt po!ita na povrch jeho lid a zvat, kter) msto toho rad*ji zvl(tnho dr!h! prostedky '(ste'n* ve vnitnch zdroj0 tepla, '(ste'n* byl ve vn*jch ochran! rostlin% -epla zevnit, kdy bylo ne'innosti pro n(s tak m(lo smysl! pro zemi, ne nae vlastn teplo je zbyte'n) pro n(s, by8 pro jin a mon( ne pro n(s nen er/rQndenden aspekty% @hcete-li v*it, m0eme najt vce n(s vyzve, jako dv* 6ormy ochrany pro zachov(n tepla, kter) pes shell zem*, a spl1!j podle velikosti zem*, a jako bval je chr(n*n stejnm chlazenm, je !r'ena k omezen, je nejprve /enerov(n a zvy!je tm vce, 'm vce chlazen pokra'!je% -ato sk!te'nost je v pln)m analo/icky s psl!no! sebeovl(d(n, kter) vnm(me v naem vlastnm or/anism! s mnoha e6ekty% +6tmali/er nebo trval( bolest tlak na prst, napklad pi hran na h!debn n(stroj, nebo na nohy pi ch0zi na hol) zemi vytv( ztvrdl( k0e, vytv( e6ekt tlak! je ji vce omezen, kad zvykat na prvn nepjemn) podn*ty doch(z tm, e podn*ty prod!k!j zazen v naem t*le, a tm se omez!je jejich >'inek% Ano, m(me ppad, kter odhal!je so!'asn n*jak zvl(tn analo/ii% Noste sice i zvata na sever! a kr!t( zima, take h!st srst, tm vce se zvy!je chlad%5iln*j chlazen zk!en zvat, stim!l!je or/anism!s prod!kovat siln*j ochran! proti chlad! se na, jako je tom! ! zem, krom* toho, e v dr!h), z(sah hodn* jednod!, ale tak) nesporn* pm*j >'el! reie sebeovl(d(n% 2rotoe ! zvat st!den) jedn( po!ze skrze rozs(hl), rozs(hl), alespo1 pro nae >'ely a dos!d nebyly jasn* !zn(ny zprostedkov(n mimo nesporn) jen okrajov*, e tak) prod!kovat tento >sp*ch% =e proti tom! nic namtat, pevn( k0ra byla vytvoena, aby lid) a zvata pevno! p0d! pod nohama a odzno!t je od horko, take se nem!ste odkazovat na zajit*n vnitn teplo, kter) je spe n(hodn) a pjezdem na cokoliv% -akov)to nesmysln)

n(hody nejso! v so!lad! s psl!nm p0sobcm povahy, na dr!h) stran* je vak vhodn) pro >'ely jednat povahy, e se dv( skrze jeden a stejnm zp0sobem pro dosaen vce >'el0 najedno!% =ako dt* m0e chtt ct, teplo !vnit byl jen zbytkov prvotn teplo, kter) bylo n!tn) k prvnm! rozvoji zem*, ale teI ! beiseit/ele/t jako od nyn*jka k ni'em!% T!nk'n p0sobc 2roda toler!je (dn) takov) ne'innosti zbytky% @o je nadbyte'n, v jist)m smysl!, se m!s bezprostedn* so!viset !ite'n) v jin)m smysl!% K'elem je chr(nit teplo !vnit, zahrn!je v podstat* >'el srdce pro tvor0 poskyt!j pevno! p0d! a vyl!'!j zevnit, ne z, ale naopak by se v ppad* selh(n >'elem ochrany vnitn teplo pevn( skoepina po!ze >'el ven, nekejte vnitn*, jak se jinak vdy hled( hlavn d0leitosti siln) sko(pky v jejich kryty do interi)r!% K'elem t)to st(l) z(kladn* a p)'i o stvoen z vnitn teplo by bylo dosaeno jet* >pln*, bylo, kdy cel( zem* pevn) a st!den) vyrobeny, spe ne jen mt pevno! sko(pk! kolem hork) interi)r!, zem*tesen a l(vov) pro!dy byly pot) nemon)% Zejm* ale v(il oba >'ely, zachov(n tepl) tek!tiny !vnit, jak je to mon) a dosaen co nejv*t pevnosti p0dy mimo proti sob* dol0 tak, e oba byli jet* dostate'n* dost v konte3t!% J3istence lid a zvat by mt n*jak) minderem z(v*r m0e jet* velmi dobe e3istovat na spodn teplo zespod!, take pok!d m0eme so!dit, snadn*ji a bez n(mahy, ne je tom! dnes% Ale to zejm* zd(lo, e je jet* d0leit*j, pok!d je to mon), zajistit dostate'n* tl!st( k0rka zbytek /eoterm(ln ener/ie, jak se m! op!stit lidi a zvata pijt k dobr) v*ci, ale vdy spojeno se ztr(to! stejn)% Ani by tro!6al) nyn, aby bylo mon) pln* vysv*tlit teleolo/ick p!zzle neochot! /eoterm(ln teplo !vnit, ale m0e bt sv*d'c o mnohoS 2edevm to, e k0ra na zemi, i kdy r0zn) pro b*n)ho mysli, a pomal) evol!ce pozemskch pom*r0 dostate'n* h!st), aby nebyly vylo!'eny skl(d(n, aby pr0lom, a 6yzick) kom!nikaci mezi vnitkem a vn*jkem znateln*, ale /eolo/ickch sk!te'nost zail 'asy 6rQherhin vk(ch a objev0, vytv( nov) hory byly vytvoeny, a tak nezn(m, vvoj novch or/aniza'nch vztah0 !zavela se tk( n(s% .em0eme v*d*t, zda takov) katastro6y nejso! jet* teprve pijde, co by pak nepochybn* tak) n)st nov) Jnt$ickel!n/en% 9:iz dodatek k p(t) kapitole%4, Ale pak by se mohlo zd(t, tak) si !v*domit, e zem* je dostate'n( z(soba tepl) tek!t) hmoty ne zajit*na, a e 9'ist* matematicky po!ze v nekone'n)m 'ase je to mon)4 kompletn nachlazen teprve pak je na spadn!t, v ppad*, e zem* m!sela j n*kter) 6(ze zcela dokon'ena% -o je hypot)za, kter( m( schopnost, i kdy to nen prokazateln)% &okon'en vnitnho tepla zven' tak) nen tak >pln(, e jet* nen v hl!bokch sklepch a doly, v horkch pramenech, art)skch st!dn, a pravd*podobn* i Zol6sk pro!d, mstn dotace z tepla z vnitk! provedena, kter) maj sv0j >'el\ a samozejm* !driteln tok t*chto !ite'nch zdroj0 tepla z(vis na pedpoklad!, e teplo nen rychle a ze vech stran na zemi rozptlit%
onstantn teplota ve sklepch pask) observatoe je 9par FV% 5top4 v hlo!bce 7G,Y m CC,F7 E @, pi'em pr0m*rn( teplota na povrch! je CD,F E @% 92o!illet v 2hys% CC% 5 V<W a VGD4 -ato teplota pebytek hlo!bky povrch! z(vis po!ze na vnitn /eoterm(ln ener/ie% : art)skch st!dn z Zrenelle v 2ai, jeho vody byl vyvrt(n v roce CFDD metr0 hl!bok, m( teplot! 77 E N, krom* pr0m*rn) mstn teplot! F E N, Aachen pr!iny maj VY E, arlovy :ary

term(ln pramen <a E, hork) prameny Zeiser dokonce FD E N% Zol6sk pro!d, voda je ohv(na v me3ick)m z(liv! a do WC E @, pispv( zase do Jvropy nen zanedbateln ve zmrn*n evropsk) klima% 2od vlivem tohoto pro!d! severn Jvropy je odd*len ledem bez moe p(sem pol(rnho led!, a to i v t*ch nejchladn*jch dob* nedos(hne okraje pol(rnho led!, evropskch pobe% 9:iz 2o!illet v 2hys% VYG &ove ;;, Heteorol% _nters% 5tr% 7D4

.avc, snad kv0li, kdy nezn(m zp0sob, jak pro n(s, s teploto! a tek!tiny interi)r! a zm*n a pohyb0 zemsk) ma/netick) pole spol!, ve sk!te'nosti, podle v*tch 'asovch a mstnch zm*n, kter) se !' po!ze jeden pohyb! nebo pohyb! _rsach sv0j p0vod m0e dl!, a krom* pnos0 m( pro nai e3pedici a Teldme#k!nst, pesto m0e mt obecn vznam pro Zemi, o kter)m tolik tma je, samozejm*, pok!d jde o sk!te'n d0vod jejho vznik!%
Zm*ny pozemsk)ho ma/netism! dne a sezRny vis ve spor! spol! s pokrokem sl!nce, na dr!h) stran* lze st* vypadat jinak ne !vnit zem* z d0vod!, pro sek!l(rn zm*ny% @hcete-li hledat p'in! zemsk)ho ma/netism! i v ma/netick)m elezn)ho j(dra, jako se stalo jinak, jeden je '(ste'n* pes tento vnitn variabilit* zabr(nit stejn), co by bylo obtn) n(vaznost na po!h) zm*ny v teplot* pevn) j(dro, '(ste'n* proto, e elezo vrazn* v z(i v0bec ma/netism! ztr(c% ]elezo !vnit, ale mohl by tak m!sme jen v*it v z(c kapaln)m stav! bt ptomen%

=e nesporn), e Zem* bvala, protoe jso! st(le naprosto z(c tek!tina, tak) sel6sv*teln, jak to jet* tepl jet*% Ale to sel6-osv*tlen, ne se dve zanikno!t, po!ze na povrch! na velmi vysoko! tepelno! probh( jako sel6-teplo, kter( nala >to'it* v interi)r!, a a na n*kolik vjimek, tak) rozsvt tvorov) nemaj vlastn dr!ho! stran!, mnoho z nich m( vlastn teplo% 5v*tlo na povrch! Zem* je nyn vis stejn* jako teplo vyr(b*n) ze sl!nce, ale to m( v m*sci, pomocn) pstroje pro osvcen noc, bez odpovdajc pomocn) zazen pro vyt(p*n noci, kdy m*s'n svit, i kdy ne tak jin ekl, nachlazen, ale p0sob jen nepatrn* otepl!je% -o lze interpretovat teleolo/ick)ho% 5 odchodem sl!nce t)m* okamit* sv*tlo, ale ne tak horko, spe v noci, jen relativn* m(lo zmenit, take to bylo n!tn), protoe pec pro do'asno! pomoc k instalaci lamp! v noci% Ztr(c =e teba poznamenat, e m*sc v >pl1k! sto!p(, stejn* jako sl!nce jde dol0, a kles(, kdy se zvedne, tak i v l)t* krat, v zim* je ji nad obzorem% Zem* m( t!to do'asno! pomoc sami vytvoili, protoe, jak jste alespo1 podezen, H*sc byl kdysi so!'(st zem*, kter) hodil pry' od v(s do nebe% H*sc obh( kolem Zem*, e se, jak je to mon), aby se sv*teln teplota o stejn) vdy a v!de ve stejno! dob! na stejn) >rovni, stejn na vech stran(ch se nach(z v r0znch rozm*r0 k sob* a tm z(rove1 nov) _hrrad as pom(h( stanoven 'asovch vt*zstv, co je jin( doba ne v odd*len vlastn rotace Zem*% &ok!d byla zem* jet* vrazn* tepl na povrch! vlastnho tepla, e3istovala po!ze rostliny a chladnokrevn zvata, 'ervy, ryby, jet*rky, atd% na tom, kter je vdy velmi blzko, aby se teplota prosted a liboval si v tepl) zemi v!de na v*tin* kveto!c% Aorkokrevn pt(ci, savci a lid) nee3istovali, tak pro' se jim v akcch k vytvoen sv) vlastn teplo, kdy se zem* v!de snadno dod(no teplo zven'? @el( zem* byla v t) dob* mnohem vce rovnom*rn* pokryt podobnmi zvat a rostlin, ne je teI, protoe teplo bylo v t) dob* mnohem jednotn*j po cel)m sv*t*% Ale kdy je teplota zemsk)ho povrch! klesal vce a vce chlazen, ji nen nad(le schopna

e3istovat stejn* sv* ivotnost st(vajcch rostlinn)ho a ivo'in)ho sv*ta% :*tina vymel, a to b!I post!pn*, a8 ! je to ve v*t Jrdrevol!tionen, a nahradil nejso! ve stejn)m pom*r! od .e$ "i6e stejn)ho dr!h! za st!dena v sob*, ! nen tak !ctvan) e3tern tepl(rn* a ni sv*ta zvat jako zakrn*l) nahor! v !r'itch mezch% .echcete-li nechat vys!it, ale or/anick ivot v cel) zemi kompenzovat teplo, kter) by mohla jej bytosti nyn vysvoboI m)n* e3tern*, v tom, e z n*kter) ze svch tvor0 st(d vlastn teplo% Ale za or/anizaci tohoto dr!h! m!sela bt pr(ce s propracovanm .astavit ne pedchoz tvora% .yn byste m*li, co jim zem* bylo prov(d*no e3tern*, dovolit sami% -o znamen(, e or/anizace tohoto nov)ho byt bylo proto, e or/anizace bytosti moho! n*kdy zvit po!ze ve spojen, je tvoen vy ne pedchoz% 5amozejm*, e to je po!ze jeden z 6aktor0, kter) vysv*tl!j vvoj or/anizace% -m, e teplokrevn( zvata a lid) vytv(et sv) vlastn teplo, by se mohlo zd(t, e by se tm stala nez(visl( na zbytk! zem*, ale je to pr(v* naopak% :zhledem k tom!, e moho! sv) vnitn teplo, ale jen z nahran) e3tern* pozemsk) l(tky vyr(b*t, a zatmco jet*i, hadi, (by, ryby hladov*t po dlo!ho! dob! a m(lo dech!, kter m!s absorbovat hodn* a 'asto jdlo a vzd!ch, aby se tmto ivit sv) teplo, protoe v :e sk!te'nosti, jeho vlastn teplo po!ze chemick)ho zpracov(n zaznamenan)ho potraviny s nas(van)ho vzd!ch!% @hlazen zem* na povrch nejen m*l >sp*ch n)st vy, ale i pestej vvoj or/anick)ho ivota, protoe rozdly v podneb a mstn teplotn rozdly, kter) se tkaj rozdl0 or/anick)ho ivota, m*n po!ze pln* vykoleni% 2esn( shoda 'lov*ka a zem*, pok!d jde o tepelnch podmnek a d0mysln) zazen, pomoc kterch se jednotn) teplot* byla zajit*na, ale poskyt!j pleitost pro speci(ln >vahy teleolo/ick) z(jm!% -eplo z vaich vlastnch lid ho nem( !leh'it (dosti k psl!n)m! st!pni e3ternho tepla, a to po!ze za !r'itch mezch, vn*j teplota, je schopen se postavit, ale to je pr(v* ta, ktero! sk!te'n* najde na zemi, v prostorovch a 'asovch zm*n zcela vy'erpan a kombinovat na manni/6achste zp0sobem s ostatnmi pozemskch podmnk(ch najde, take nejbohat rozvjen r0znch podmnek e3istence pro n*j poch(z od n*j% -var a pohyb na zemi, distrib!ce hotovosti a 6estival0 spole'n* pracovat na zm*n* podmnek v t)to NO-O mon)% -o pak m0e tak), stejn* jako ve vech takovch ppadech, oto'it a ci, e 'lov*k m( jen nastavit zp0sob, jakm by mohl pet v nejpzniv*j za danch okolnost% -ake se vak vhodn) r0zn) teploty na Zemi, '(ste'n* na podpor! lidem v mnoha ohledech, jednak k vrob* r0znch vrobk0 do svch sl!eb, bylo by to pro n*j tak m(lo vhodn), kdy jeho t*lo a m*nc se teplota jejho prosted by m*l vdy n(sledovat pesn*% .!tn) by pak na velmi nerovnom*rn) pechod! sv) ekolo/ick) procesy, jako parn stroj prac!je rychleji a rychleji, v z(vislosti na tom se vce siln* nebo slab* zaheje% =sme opravd! vid*t, ale v st!denokrevnch ivo'ich0, kter) jso! vdy velmi blzko, aby se teplota prosted, kter) jso! spojeny s ivost a 'innosti moc s venkovn teploto!, teplo, kter) je /ay, v zim*, jso! pomal), nebo spadaj do strn!losti% Llov*k-stroj by m*l bt vdy stejn jako ochotni slo!it jeho v0li, by m*l

bt schopen pokra'ovat v pr(ci jako nez(visl, jak je to mon) z n(hodn) zm*ny vn*jch vliv0, a to i pi e3tr)mnm chlad! a tepla jet*, a tak to bylo n!tn), stejn) msto v hlavn na nerovnom*rn) e3tern vyt(p*n pokyn, aby vnitn* zah(t, a to teplo na trval a stejnom*rn, a aby bylo zajit*no, e maj jednotn st!pe1 tepla byl schopen postavit se na to chyb*jc oteplov(n a chlazen vlivem vn*j teploty% :idme to nyn v >kolech lid prostednictvm nejvznamn*jch zprostedkov(n potkal% Za prv), >sp*ch dokaz!je s(m, e to byl tento ppad, jako m!, jeho teplo, co je asi WD E N v interi)r!, pat mezi nejv*t zm*ny venkovn teploty !dr!je konstantn% -eI si asi mysl, e n(zev or/anick) bohat) ven, aby se lid) vdy stejn) teplokrevnka% Ale to nen% 5pe, e nejsloit*j opaten jso! mobilizov(ny k dosaen jednod!ch)ho vsledek, kter jsme obavy% Hy sami tak) neb!de to snadn), aby se pec GD rok0 za stejn* tepl vdy, protoe je 'lov*k cel ivot, a proda nem( jino! vhod! v >spoe zdroj0 v dosaen vsledk! doped!, ne ve mo!dr kombinace a vy'erp(vajc po!it a/enta je% A pr(v* z nich jso! jednotn) zachov(n tepla v 'lov*k! nejlep pklad% H!sk( cel) t*lo lze popsat jako topen, b!deme m! kat po tom vem pece, se domnvaj, e jen mnohem dokonalej nastaven ne nae tro!by% Zatmco nae b*n) tro!by slo! po!ze jako men bo3y pro vyt(p*n v*tch krabic, nae kancel(e, kancel( naeho t*la ohv( se pmo jako pol'ko pece% Ale Zde jso! ji vznamn) vhody% .ae pece m!s bt mnohem teplej ne nae salonech, a nyn velk) mnostv tepla v blzkosti kamen a v samotn) peci z0st(v( nevy!ita, a vzd(lenost se jet* 'asto nesta' na to, pmo na tro!b!, e je pli hork(, daleko od 'asto vychladno!t, pokoj m( velmi non-jednotn) teploty v cel)% =ednm z nich je vdy na rozpacch, kam !mstit pec, v!de je na cest* a nar!!je symetrii mstnosti% :echna tato zla nalezno! vyhno!t s n(mi o prost 6akt, e vyt(p*n)ho prostor! se shod!je s kotelno! s(m% .a jejich z(klad* m0e bt vdy s velmi mrn) teplot* kotelny vyjt, protoe vichni nem!seli bt zvena ve, podle poteby na prostor!, kter se zahv(, a zazen bylo mon), co zajist nejvce rovnom*rn) rozloen tepla, take nic vc poteba mt na jednom mst* ztr(ta sazba mt dost !d*lat dal msta% 2ec je tak) nikde v cest*, protoe on s(m nem0e st(t v cest*% =e to velmi zvl(tn a kr(sn ppad e3tr)m0, e takov tvar vnitn ohev t*la pmo! naopak znamen(, e tot) se dos(hne, co% B*hem vn*jho ohev! Zem* : dr!h), a to je obrovsk( vzd(lenost topn)ho apar(t!, kter) maj bt zah(t) t*lo, ve spojen s nesmrno! pevaho! prvn velikosti a tepla proti dr!h), vytv( mrn) a, pok!d je zm*n*n tvar samotn) zem*, zcela dos(hno!t rovnom*rn) ohv(n Zem* a nepohodl je zabr(n*no, kter( by vyplyn!la z pozice topn)ho zazen, ve kter)m m( bt vyt(p*n)ho prostor!, ale s n(mi pm kolaps topn)ho zazen, se kterm otopn)ho t*lesa na !mst*n, velikosti a teplo d*l( po +dpovdajc% -am je pr(zdn(, ale co nejrovnom*rn*ji s nejten'm )ter! napln*n) prostor! mezi heizendem a vyhvanm t*lem byla vhodn( je to mon), kde byly stanoveny nejsloit*j or/aniza'n podmnky v pohyb! k dosaen !r'it)ho vsledk!% 2alivo pro kotle naeho t*la, nen devo, ale, jak ji bylo !vedeno, potraviny, nebo8

vme, e se jedn( o !hlk 9a pi'kov( vodk4, je pedevm potravin, kter) v naem t*le, stejn* jako !hlk ve dev* v naich pecch sl!'!je s kyslkem ve vzd!ch! do l)k(rny vol(, e ho, a tm vytv( teplo naeho t*la, krom* toho, e toto spalov(n nestane s jasnm plamenem, ale velmi pozvolna a velmi zenm zp0sobem tak, aby spalov(n materi(l! zcela vy'erp(n a nejvce rovnom*rn) pronik(n t*lesn)ho tepla je dosaeno% @el) t*lo je skrz naskrz, take vybaven) topenit*, e palivo ve svch nejmench dl0 po cel)m sv*t* pich(z s atmos6)rickm kyslkem v nejmench '(stech ve styk! s tm, e il s jejich jemn) v*tve jso! tam, kyslk a palivo ve vech '(stech nechte !spokojit t*lo a it teplo se prostednictvm vech '(stech m!s bt co nejrovnom*rn*j% V4
V4

+ blich pom*r0 jejich jso! 6yziolo/ov) jet* nen >pln* v klid!%

: plicch, pec naeho t*la m( nikdy odpo'v( m*chy, krmen po!iteln vzd!ch! pi kad)m dech!, s kadm vdech vyhnat zbyte'n vzd!ch, a Jsse, ale ne!d*lal to, protoe ona je !eten jeho per6ektn zazen% 5 naimi kamna Jsse slo! '(ste'n* zp0sobit vlak, '(ste'n* rozptl ko!, ale pok!d by n*kdo vdy s m*chy na r!ce, vyadovalo by to nebylo 6)r v prvnm vztah!, a pok!d by se palivo tak zcela spotebov(no, e (dn ko! by vznikno!t, by se jim ve dr!h)m aspekt!, ne, m*chy plic, ale v naem t*le, je vdy po r!ce a pokrok!, a palivo je opravd! tak zcela spotebov(n, e ko! entsieht, ale pok!d nepo!iteln ovzd! vyad!je odtok, ona najde jej pes tr!bky samotn) Blasbal/s tak) zazen jso! tam, e nahrad popelnk% :lnovec naich plic je tak) nastaven tak, e se re/!l!je svo! 'innost z d0vod!, e je teba% 2ok!d b!deme sto!pat do vysokch hor, nebo v balRn!, kde je vzd!ch id, a proto vznik( nebezpe', e tro!ba nen (dn* dod(ny se vzd!chem, dechy jso! nedobrovoln* rychlej ve stla'en)m vzd!ch! vak pomalej 9=!nod4% 2rostednictvm hlad! mohl ozn(mit pec naeho t*la sama o sob*, pok!d to b!de n!tn) nachz!le/en nov)ho materi(l!, a m( ten sam herbeiz!lan/en klet* v r!ce s(m, on tak) m( nohy, kter) nejso! dos!d de6inov(ny jako !nesrer tro!by, ale b*et po pohonnch hmot m( tak) v z!bech n(stroj0 ke snen materi(l v pprav*, protoe, jak je v na deva, s vnitnm spalov(nm roste o vce >plno! red!kc% Ale i kdyby to tro!ba jedno! chyb*jc 'as materi(l! pidat vce paliva, take to nebol hned, protoe nashrom(dil rezerv!, t!k za'ne bt spotebov(na na, hladov lid) stano! vyh!bl, a nakonec i z(sadn za>to'il na podstat! t*la% 2ec t*la, pok!d se zjist, nic vyp(lit, za'ne hoet sebe, stejn* jako kdy je nastavena na jeho 6!nkci% Hezitm na /leich6^rmi/st !drovan pr0b*h! tohoto vnitnho spalovacho proces! by teplota t*la, ale z0stat stejn, ale vdy v z(vislosti na pevl(dajcm e3ternho tepla nebo chlad! na dotaci nebo odpo'et, pok!d zvl(tn n(stroje by bt dokonce po!ita na n(hrad! kody% 2edevm m!i obecn* jst v zim* vce 9zejm)na nyn pol(rn Jskym(ky velmi bohat) na !hlk potravin4, dch( siln(, a vdechov(n vzd!ch! je h!st ne v hork!, a ct sklon d*lat pohyby, snen po't! a hlo!bky je rozen dechy 9svalov( pohyb s(m o sob* zp0sob!je mrn vvoj tepla4, vechny z nich s sebo! nese siln*j topen%
UNosto!c vzd!ch teplo zp0sob!je ve sk!te'nosti po v*tin! pe'liv) e3perimenty :ierordt

vrazn pokles v po't! a hlo!bce dchacch pohyb0, jako je tom! v obsah! o3id! !hli'it)ho ve vydechovan)m vzd!ch!% 2i teplot* F,VG E @ :ierordt vdechl v min!t* C7, CY kr(t, v Ca%VD E @ CC%<G jedin okamik, kdy e3pirierte F,VG E @ 7aa,WW @@ kyselin! !hli'ito!, pi Ca,VD E @ jen 7<G,FC @@ U9Ma/ner, 2hysiol slovnk na !m*n %% tr(ven% v*st% YYG4 Jd$ards je prok(z(na n*kolika srovn(vacch test0 na malch pt(k0, vrabc0, strnad, siskins, e oni sami dchat !m*le stejno! mr! letn teploty men a prod!k!j m)n* tepla ne v zim*, to m0e z(viset po!ze to, e 6yzick( konstit!ce od l)ta do Zima se odpovdajcm zp0sobem zm*n% &( se konstatovat, e tot) plat i pro m!e po n*kolika okolnost% 9Jd$ards, &e l[:liv% Atd% s%% CYW 7DD VFG4

rom* toho, ale st(le jet* neso! n(sled!jc n(stroje na velmi d0leit) pro !dren rovnom*rnosti teplotyS C4 : z(pal!, jso! zven) odpaov(n, teplo se prov(d pocen, ale v(zan) nebo vyr(b chlazen, v zim* sni!je odpaov(n a tedy chlazen% 74 : z(pal!, krev jde vce na k0i, jako je otok il dokaz!je, v zim*, to je vce dovnit, prvn, pok!d je to vzhledem k chlazen pes vn*j atmos6)ry vce cen, 9protoe i velmi tepl vzd!ch je st(le obecn* chladn*j ne WD E N4, v posledn je zbaven ji vce% W4 : ppad*, e motor se chlad vn*jm chlazenm k0e, teplotn rozdl mezi k0 a vzd!ch! je nzk(, a proto je z(visl( na velikosti tohoto rozdl! teplot tepeln) z(en poklesla% V4 -!kov) vrstvy pod k0, jso! velmi dobrmi vodi'i tepla% &o vech t*chto prostedk0 se to stalo, a pak, e 'lov*k jeho vnitn teplota dostane vdy blzko nem*nn(, zatmco vak na k0i velmi vrazn) zm*ny, vn*j teplota 9stejn* jako ekvivalent! plat i na sv*t*4% Hezitm, >'innost t*chto l(tek m( sv( omezen% dy chladivo je pli vysok(, lidsk) zamrzne, a kdy je teplo je pli velk, nicm)n* sp(lit% Ale tyto n(stroje jso! st(le jet* dost pro pr0m*rn)ho vyskyt!jcch podmnek na obytnch '(stech zem*, a nyn zem* st(le pedstav!j velk) mnostv e3ternch n(stroj0, kter) lidem !mon splnit i neobvykl) vlivy kompenzovat a limity obyvatelnost Zem* prodlo!it% Ale je mon) si vimno!t, e zem* poskyt!je mnohem vce nebo siln*j vn*j pom0cky proti chlad!, ne teplo, kter) se vztah!je k tom!, e teplo na zemi, ve sk!te'nosti nikde, nebo ne snadno se zved( nad >rove1, kter( m0e bt tolerov(na, ale pravd*podobn* za st!dena 9'(ste'n* v so!lad! s 2ol(ky, '(ste'n* na vysokch hor(ch, n*kdy v zim*4% 2ro ochran! proti tepl! jso! piblin* jen stn, v*tr(n, chladn) byty a pohodov pt na povel, ochrana proti chlad!, ale ne jen pedchoz odpovdajc prostedky ve stn*nch a skrytch vrstev, tepl) holdin/ov) byt0, tepl) a vyhvan( n(poj0, ale tak) velmi r0znorod) a siln v Te!er!n/smaterialien, tepl)zachov(n od*v0 a l0ek, zatmco ochrana, kter( o !m*le a!6be$ahrtes led nebo led z hor proti tepl! poskytn!tch nepli pich(zej v >vah!, jak to je mt m(lo% Zatm zde nen, aby se n*kter) speci(ln teleolo/ick) koment(e% :zhledem k povaze a!6behXlt z(sob! chlazen na vk(ch sn*h! a led!, si zachoval do hl!bin v !hl rezervy paliva% Hnoh) prostedky slo! k chlazen v l)t*, moho! bt po!ity v jinch sm*rech, a to i v l)t* teplo, tak hl!bok) sklepy, domy se silnmi zdmi% "esy

poskyt!j stn v l)t* a zimn palivov) dv atd%,

=e zajmav), jak or/anick tro!ba m*n, podle toho, jak je !r'eno pro provoz za zm*n*nch podmnek% &ve jsme se v tomto ohled!, vliv velikosti t*la !vaovan)ho 9:ol% ;% @hap% ;;;4% @hceteli bt obklopen vodo!, pec, jak v t!leni, velryby, nepzniv) okolnosti je teba pekonat, e h!st( voda !nik( ve stejno! dob!, ani porovn(n vce tepla ne v dk)m vzd!ch!, a poteb! rescreenin/% 2roto, tato zvata jso! 'alo!n*ny s velmi silnmi vrstvami t!k! pod k0i a dchac proces je mimo(dn* vyvin!t alespo1 na t*sn*n 9JA Meber4% ; kdy je to velryby nen tento ppad, ale pispv( svo! ohromno! velikost, aby je v teple% +becn* plat, e zdroje tepla jako konzerva'n proces tepla je zp0soben interakc mnoha 6aktor0, kter) moho! bt zasto!peny vce 'i m)n* vz(jemn* vyl!'!j% :zhledem k tom!, or/anism!s jet* splnit hodn* jinm >'el0m, ne k vrob* tepla a !drovat, m0e odolat n*kter) poadavky, kter) m!s spl1ovat >'ely or/anism!s znamen(, e n*kdy, pak povaha je jin(%

2ok!d jde o teplo, kter) zem* obdr pes a/ent!r! sl!nce, jsme lehce naklon*n) k zemi piloit pasivn roli, protoe teplo tekly ci tak pipraven s nimi o% : podstat*, nicm)n*, oteplov(n na Zemi je b!zen po!ze tmto z(konem spr(vn) na povrch, jako je k!bn!t sval! vn*jho stim!l! samozejm* poteb!j sl!ne'n svit k rozvoji a v so!lad! s jeho nasazenm a sle r0znch a r0znm st!pn*m por!chy, ale vdy vlastn p'ino! sval!% &( se dok(zat to snadno% Lm vy je n*kdo objev v b!blin* nebo na vysoko! hor!, vc mrzne, ale i sl!ne'n paprsky nezkr(cen se k n*m! dostat jak je !vedeno ne% 2ro'? .epr0hledn povrch zem* pat k abz!locken sl!ne'n paprsky teplo% 2ak se zvy!je se vzd!chem nebo vodo!, kter) se zahvaj a na zemi, ve vzd!ch!, a tak pijde, ale tak) vce nebo m)n* nahor!, ale sama o sob* nen ani aktiva voda ani vzd!ch jako transparentn t*lo oh(t na sl!nci paprsk!, nebo majetk!, po!ze v rozsah!, v n*m jim ale n*co chyb v dokonal) transparentnosti% Aby voda se po!v( v ohnisk! konk(vn zrcadlo, ve kter)m stren/6lQssi/sten kovy taveniny, to ani vait, ether se zap(l ne vak na to, kad nepr0hledn) t*lo zahv( pod vlivem sl!nce, a to kad pod stejnm vlivem sl!ne'nho jinmi zp0soby, podle toho, jak to s(m o sob* je jin) povahy, 'ern t*lo siln*j ne bl, hr!b siln*j ne hladk% .e na rozdl od topen, je to s osvcenm a zbarven% Zem* m!s bt zapojen a!tomaticky, sl!ne'n paprsky pin(ej jen b!zen% 2o!ze t*lo se zd( svt, e se hod zp(tky s(m sv) vlastn pravomoci, lehk), a podle toho, jak se to d*l( jinak, zd( se, 'ern, bl nebo barevn% 5l!nce mal!je na t*lo, ne, jak jsme malovat t*tcem n*co konkr)tnho barevn) proveden pin( pro kad) msto, ale t*lo samo o sob* m!s bt barva je barvo! pijateln) pro obecn) pot barev sl!ne'nho sv*tla% :echny barevn) krajiny, s n je zem* pokryta, je ve sk!te'nosti !r'it) '(sti sv*ta, vlastn, i kdy samozejm* nen jedinm pr(ci% &okonce i nebe je modr) na t)to str(nce po!ze pozemsk modr(% :zd!ch je s(m modr) barvy od bezbarv) nebe sv*tla% F. ( vvo. zem*. .ae and kad) zve a rostlinn or/anism!s vyvj z relativn* jednotno! hmotnost a z jednotv(rnosti sit!ace takovm zp0sobem, e ! se vce rozd*leny a rozd*lil a rozvin!t) st(le vce rozmanit) vztahy a to jak intern*, tak e3tern*% .en bez zajmavosti sledovat analo/ick)ho post!p! vvoje ze zem*, ale po!ze hypot)zy k dispozici, ale n*kdy maj velko! pravd*podobnost% 2o tom vem, co m0eme konstatovat, e Zem* se chov( jako m', kter je

all/emach chlazen velmi vysoko! teplot!% 5led!jeme-li to chlad, s pravd*podobnostn !s!zov(n jako pli dozad!, take to byla doba, kdy se sch$er6lQssi/sten pozemsk) t*lo st(le tav a d(le zp*t v dob*, kdy 6e!erbestXndi/sten t*lo bylo ztr(tov), ve slov*, kde cel sv*t je nic, ale obrovsk ko!le z(c h!st( p(ra zasto!pena ve zvl(t* z rozvod! l(tek nemohlo bt jet* ml!ven jako p(ry rovnom*rn* promchat% Ale post!pn* se ochlad tento m', a to zah!t*n '(st stejn), m)n* t*kav) l(tky, kter) obsah!j, bylo velk) 6orm!l( kapi'ky kapaliny, ale st(le z(c ko!le, jej sted se obsazen, protoe jejich v*t h!stot! a je obklopen velmi horkm plynem nebo ob(lky par % apalina ko!le obsahovala hlavn* kovov) a zemit) l(tky v roztaven)m stav!, ale z atmos6)ry se vechna voda, co je plyn a p(ra ob(lka se na zemi, jak je hork povrch zh!tn*n) m'e nem( jet* (dn) sr(en vodn p(ry v trop6barer 6orm* , a vechny kyseliny !hli'it) a dal kyseliny, kter) se m0e skl(dat po!ze z plyn! nebo p(ry ve vysok) teplot*% Amota se tedy d*l na dv*S droppable centr(ln hmotnosti a plynn) nebo plynn ob(lky%
.icm)n*, jeden m0e bt po'(tek vvoje i mrn* odlin), ale v pozd*jm vvoji nem( vznamn vliv, a to, e Zem* nen, jak se dve pedpokl(dalo, od za'(tk! a do nejhav*j, a na z(klad* tohoto tepla je ve stav! p(ry, ale e e3istoval od za'(tk! do (dn) zvl(tn teplo z rozptlench '(st 9nesrovnateln) s jakmkoliv nyn zn(m sk!penstv4, kter) na z(klad* obecn)ho masov) pitalivosti pokra'!je /ehends blily ke kad)m! jin, a e jen zvenm zh!tn*n a vyskyt!jc chemick) slo!'eniny je kone'n sto!p( a do z(i tepla se za'ala rozvjet, protoe v!de je zp0sobena kompres l(tek a chemickch slo!'enin tepla% A8 ! n*co podobn)ho mohlo opravd! dojt pod vlivem !ran! odsto!pen sil, samozejm*, je dos!d v (dn)m vpo't! bylo rozhodn!to% ; tak ale b!dete moci pijt k dob*, kdy se Zem* skl(dala z ohniv) eky se nach(z v centr(ln ko!li a tepl) prosted kolem n*j%

2o dal nachlazen kapalina ko!le za'ala t!hno!t na povrch!, kter m( <4 , a pot), co zt!hl)ho zemsk) k0ry se stala dostate'n* nzk(, aby sr(en vody srazit vod! z ovzd!, jako vodn p(ry kondenz!j ochlazenm% Y% 4Byla to dlo!h( obdob de80, ve kter)m moe prely na pevn) k0ry% -oto obdob de80 trv( mon( tiscilet, na podle toho, nachlazen post!povala pomal! a sraenina m!sel jt pry', a na posledn moi dol0 a atmos6)ra byla dos!d vy'erpan( z vodnch par, kter) msto toho, aby v!de trval)m deti spe v z(vislosti na ro'nm obdob a denn dob* a _mst*n >padk! deti za'ala m*nit s n(st!pem par, kter) by mohly ve sk!te'nosti spe nelze sp!stit, protoe 'as vzd!ch! a msto za'al ztr(cet st!pe1 nasycen vlhkost na st(vajc teplot!% G4 Hezitm, vzd!ch nemohl okamit* jasn) % 5o!vislost mezi vesel vzd!ch! a sr(en vody je v!de d(na mlhy a mrak0, a tak nebylo spor! v dob* t)to zm*ny nahor! a dol0 do vody Zan/y jet* h!st), vysok), dosah!jc mlha v!de nad st(le teplch moch, jako Brodem nad hrnec tepl) vody, kter je nastaven ve st!den)m vzd!ch!% 2rotoe ve sk!te'nosti, sada do st!den) obloze prostor!, na n* se vztah!je s jet* teplej vod* zemi chovali podobn*% : z(vislosti na noc a den a ky lbil tento mlha h!st nebo id, ale bt ptomen v!de a cvi'en jasnost jen v nejvych poloh(ch vzd!ch!, jak se vzd(lenost od zem*, p(ry roziovat vce a vce, tak ed*n a rozp!stit tak snadno, m*li jak vidme tot) v p(e nad hrnci% 5amozejm*, za st!dena se do, a to m!sel n)st ve mlhy, ale chyb*l ve vych nadmoskch vk(ch nakonec n!tn) k tom!to materi(l!% -ak, pak, byl na pedchozch vrstev, nov) vrstvy, vrstva mlhy, odsto!pil% .yn m(me kapalin! na pevno! st*n! zemnch vnitnost, o

nebo nad vodo!, o mlhav) mlhy o 'ist)m vzd!ch!, v poslednm 'ist) )ter!%
<4

velmi pochybn), zd( se mi, e z B!rmeister 9Zenesis, W% A!6i% v*st% CWa4 pijala so!tok prvn

t!hn!t rodc '(sti sm*rem k rovnk! v d0sledk! postaven v so!vislosti s vcvik! zplot*l) otok rovnkov)ho p(sma, od za'(tk! t!hn!t, zplot*n dlo!ho, m!sel bt zcela vytvoen% .aproti tom! dal okolnost stoj za zv(en% Nosto!c za st!dena na povrch! dl0 m!sely bt ped tm, ne by mohlo zt!hno!t snit v d0sledk! jejich zven) h!stot*, a zpod*n 'asov(n zah(jen zmrazen mnohem z(rove1 chlazen bt ped(ny do hl!bch vrstev, a to a do t) hlo!bky, kde 9 rosto!c4 h!stota zem* ji nem( dal snen rosto!cch st!dench vrstev v z(vislosti na interi)r!% -!hn!t by mohla za't v dob*, zp0sobem po!ze tehdy, kdy je teplota povrch! v kontakt! s atmos6)ro! !zaven)m d(vno poklesla pod bod mraz!% "yell k(, e to, m(m jen m0e ctit k t!hn!t, ne t!hn!t mohla za't celo! zemi% Ale on nepova!je zven h!stoty dovnit% Y4 .ebylo n!tn), aby zemsk( k0ra se ji ochlad na FD E N, nebo8 pod silnm tlakem hl!bok) atmos6)ry vyj(dil ji dve, komprese par m!selo bt provedeno i pi vy teplot*% G4 teplej vzd!ch, tm vce vodn p(ry m0e obsahovat rozp!t*n), co pesah!je >rove1 nasycen, b!de v pasti%

2odle, nicm)n*, ne moe snil na teplo, a proto m)n* bohat) p(ry se za'ala rozvjet, a prostor nad oce(n0 m!sel za't vymazat a za't jen ve vych nadmoskch vk(ch, pi zataen) komprese op*t, kde je st!den z0staly dostate'n*, komprese par prov)st% -ake mlha post!pn* sto!pal do vzd!ch! 9pod rovnkem, protoe v*t teplo tam, ne mezi ty'emi4 a tvoil ve vych oblastech zataen) atmos6)ro! kolem Zem*, kter p0vodn* obklopoval celo! zemi, a stejn* jako ped mlhy vrstvy, m0e na!'it 'asov) a prostorov) zm*ny v tlo!8ce a h!stot*, podle toho, jak padli det*m nebo pidat znov! vypaov(nm% -eI tam byla pevn( vrstva mezi dv*ma kapaliny, spodn h!st teplej, skl(dajc se pev(n* z roztavench kov0 a r!d, a hornho ten' chladn*j, skl(dajc se z vody, a oblak vrstva mezi dv*ma vrstvami vzd!ch!, spodn h!st teplej vlh', a horn ten' chladn*j vlas0% -ak str!kt!rovan Zem* se teI ! tak) zaslat sv) str!kt!rovan) hn!t, taveniny !vnit moe mimo, atmos6)ra v!de kolem m*li sv) kr!hov) plivov) pohyby\ pret typ pr0tok!, par, 'm se stdav* sm*rem nahor!, /esch$Xn/erte s kyselinami moe jedl zem a hodil zp*t na een v so!lad! s nachlazen% :echno bylo st(le monotRnn, jednotn( a norm(ln% Zem* nem*la (dn) hory, moe st(le vztah!je kolem cel) zem*, obla'nost se st*hoval i celo! obloh!, teplota byla st(le v!de pom*rn* jednotn), protoe z(vis m)n* na sl!nci jako pozemn tepla a jejich z(vislosti na r0znch sol(rnch schopn) rozdly byly zaobleny krytem s moem a obla'nosti ped podnikem% :echny pohyby atmos6)ry a moe zm*nilo pravideln* podle obdob a denn zm*ny, ani by se st(vajc std(n pozemnch a moe, hory a nar!en >rovn* pinesl do n*ho% .yn vak kontrast mezi pevnino! a moem za'aly vst!povat% +strovy, zem*, hory

piel pes moe, byl by v zemsk) k0e zvedl a roztrh(n pr0nik! z ne sil a hork(, a8 sliz pozd*ji zpevnil masy% F4 Hoe bylo tak !mon*no velk) vkyvy, jinak tich vzd!ch pes velk) lok(ln zm*ny teploty bo!e vzr!en(, se post!pn* !klidnila ve, moe i nad(le z toho, co to bylo 6ort/eschlemmt, ale zven, objevy byly obnoveny, sto!palo v a v, bylo zapoteb v*t sla zvedno!t vdy st(v( siln*j k0rka a vyhodit, odstavec n(sled!je odstavec o zv*tr(v(n hornin zven) v intervalech takov( revol!ce staen t*chto materi(l0\ klima nyn za'ali hledat dal d0kazy, kter) zm*n v z(vislosti na zem*pisn) ce, do ob*h! vod v r(mci pliv a odliv a vst!p a sest!p vody v moskch par a d)8 byly eky a vydechov(n rostliny v zemi% =e tak) roztrhal mraky, mraky rozptlen) a t! a tam se shrom(dili po tisci z d0vod! nesrovnalost, kter) vdy spol!prac!j hlas v obecn) z(konnosti, kr(tk, vm*na rostla nepetrit* /ehends% =e teba, samozejm*, pi pohled! na ve jen velmi hr!b obraz% a4
F4

: n*kterch mstech je to spe ppad ped tm kr!sta na zemi, spe ne aby praskla zespod! na lisov(n sly spe trh(n, e rozen( hork interi)r kontrakce rosto!c st!den) k0ry nemohl n(sledovat% -en pohled je zvl(t* 2revostovi% :iz @omptes rend!s, CF<D, seanci od 7W%z( et G%jna
a4

&al verze naleznete v B!rmeister v pb*h! o stvoen, jejich zasto!pen se vak nechat v n*kolika bodech%

.evme, jak se v tomto vzd*l(vacm pro/ram! inter$ove p0vod or/anickch bytost, stejn* jako vme, e to bylo tak v d!rch/rei6endem so!viscch, na pl(n!, ke kter) vzd*l(vac pl(n celk! 9viz kapitola ;;; Bd%;%%4 Zem* sama o sob* odpovd( zcela% :e sk!te'nosti, dokonce i s tvorbo! or/anickch bytost zpo'(tk! velk monotonie, jednotnosti po cel) zemi, jednod!ch) vztahy or/anizace, a v*t rozmanitosti a str!kt!ry cel)ho or/anick)ho kr(lovstv a jednotlivch samotnch, dal pokrok vzd*l(vacho pro/ram! or/anismy% =e to zajmav), ale bylo by to byla rozprostr(na sledovat to na jednotlivce% @o vak o tom, co jet* '(ste'n* z obecn)ho hlediska o p0vod! or/anickch bytost s bezpe'nost, '(ste'n* m0e st(t jako odhad, je teba pos!zovat odd*len* v koment(i k p(t) kapitole% G. !r nc ! sebezchovy ve s#une4n soustav*. =ak nae t*lo ije na pozemsk) a sl!ne'n so!stava m( princip sebez(chovy ve vym smysl!, e tyto vy syst)my mnohem e6ektivn*ji chr(n ped zni'enm, ne m0eme ci o naem t*le% :e sk!te'nosti jso! vechny z(kladn vztahy zem* a sl!ne'n so!stavy byly '(ste'n* pevn* !chycena, n*kdy se pohybovat po!ze v periodickch vkyv0, kdy se pohyb!je nebo ot('ejc se znov! a znov! recirk!lace na pedchoz >rove1% -o znamen(, e poloha pRl0 na povrch! zem*, stabilita moe, pr0m*rn( vzd(lenost kad)ho planety od 5l!nce a hv*zdn)ho obdob je tot) vid*t sl!nce za vech okolnost m!s bt pevn, vstednosti, sklon0 a !zly d)lky planety ; kdy vechny prom*nn), ale so!'(st stejn) pohyby kyvadla zejm)na obvykle velmi >zk) meze% Alavn osy ob*n) dr(hy 9apsidy4 ot('et, zatmco pokra'!jc /ehends ve stejn)m sm*r!, ale jen t!dy znov! a znov! ve star) pozici zp*t% inetick( ener/ie cel)ho sol(rnho syst)m! se pohyb!je atd% mezi ma3im(ln a minim(ln

2rohl(en a pozorov(n se spojily, aby prok(zal, e stabilit! sl!ne'n so!stavy% CD%4 2o!ze v ppad*, e )ter v nebi prostor!, jeho pijet je nabzen) jev0 sv*tla, nebesk( t*lesa by m*la bt jedna, pok!d v0bec tak m(lo, nabz odolnost v0'i na stejn)m sl!nci by se post!pn* piblit se zvy!jc se zkr(cenm jejich doba obr(tky, a nakonec se ponoit do sl!nce% A8 ! je to ppad nelze rozhodno!t s jistoto! a do teI% :me, e to nen dosta'!jc, >stava z )ter!% =e jist), e se a dos!d neprok(zaly planeta stopy takov)ho pst!p!, ale v kad)m ppad* mimo(dn) ve vztah! k h!stot* planety tlo!8ce ether! a str!'nost naich dv*jch pozorov(n, mohlo by to bt vykl(d(no tak, e znamen(, e se prost* nen dos!d vrazn* % : Jnke komety 9z W C ` 7 rok! ob*n) doby4 nikdo neviml post!pn)ho pst!p! ke sl!nci a snen doby cykl!, a to odvozen vce o odpor! )ter!, jako je vliv odpor! na tenk) kometa nesrovnateln* jednod! m!sel bt pocit, jako h!sto! planet!, ale Bessel po!k(zal na to, e tento jev tak) povol dal vysv*tlen%
CD4

:iz tady na, mimo jin), ve slovnk! "ittro$ Zehler je na% Ll(nek vesmr, s% CVF< a n(sl

Bk(, e tady o 92op!l% :orles s% CC<%%4S U&al p'iny, kter) m0ete zadat pro tento zrychlen je v ocas!, kter) !kaz!j, komety p)'e =edn( se o velmi mrn v*ci, kter) z komety s(m% disky, a kter) jso! v*tino! !mst*ny v opa'n)m ke sm*r! sl!nce, je pehlen velmi snadno, e kometa nem0e vyj(dit (dno! sl! v libovoln)m sm*r!, ani by doch(zelo i proti >'inek t)to sly v opa'n)m sm*r!, a te'e z komety ocas, vidme, e n(m !kaz!je, e kometa je poh(n*n jet* jino! silo!, protoe pitah!je sl!nce na to, a proto se m!s pohybovat jinak, ne e by se pohybovat v ppad*, e byly podrobeny po!ze na tento %% to p'ina m!s pedloit zrychlen pohyb! ter z t*chto dvo! p'in je sk!te'n* e3ist!jc, nebo zda jso! oba ptomny so!'asn*, nevme, a nyn, jet* m)n* m0eme v*d*t, kolik tyto p'iny p0sob na komety% U +"1. 3oznmky k !tou 4st. 7*kter5 !edstavy o !rvn generac a !ostu!n5 vtvory z organ ck5ho kr#ovstv na zem . .em0eme vysv*tlit, e nevy!ije z(sad se zn(mmi procesy z(visl) na prvnm p0vod! or/anickch bytost, ale vyhr(t v obor! ne!r'itch pedpoklad0, kter) zde byla otevena, ale bezpe'n) ozna'en a vchozho bod! pozorov(n a z(sady e3plicability s(m !etit tm, e dr n(s na tvrzen, kter) obsah!j jako kad jin typ v podstat* r0znch dr!h0 n(sledk0, jako i r0zn) dr!hy n(sledk0 vdy jin dr!h d0vod0% C4 2ok!d by ale bylo zde po!ze na materi(ln stran* or/anickch vtvory, kter) moho! -ento k!rz je !r'en pro n( >'el >eji smlo!vy znamen(, e pro r0zn) typy materi(l! n(sledky jso! vdy r0zn) dr!hy z(vanch d0vod0, co nevyl!'!je, e materi(l bo'n n(sledk0, jako jso! d0vody, jsem d!chovn% Ale to je jinde dost bylo zmn*no, a to je tady jen n(hodn* odkazoval se na to%
C4

:iz :ol 7CD ;5 7C7

2odle ve !veden) v*ty nem0e bt (dnch pochyb, e prvn vznik tzv% zvl(tnch ekolo/ickch opaten a hn!t, jak jsme nyn pozorovat ty na zemi, pes pe'liv) pedchoz rovnom*rn* zvl(tnch opaten a hn!t, a tak d(le zp*t do prvnho syst)m! na pozemn syst)m! , byl ji vorbedin/t, ano, jsme chvilk! >plat! za d!evn tvoiv) 'innosti, jako je napklad m!seli vytvoit tak podivn) prod!kty t*la, stejn* jako podivn) 6yzick) aktivity ji nosit s sebo! 9:ol% ;% kap b; .%%4 % +pravd!, nic nebr(n pijmo!t veker) >pravy a pohyby, jak moho! bt povol(n zp*t lec e3istenc svch so!'asnch d0sledk0 jak ptomny v ne!r'itch v samotn)m p0vodnm stav! do pozemnho syst)m!% H0e v0bec m(me mt hr!bo! pedstav! o mylence, e prvn st(t na zemi chaotick, kapaln) nebo dokonce plynn), ale m0e ho alespo1 ne zcela analo/icky s n*ktero! z n(s pedstav!j stavy anor/anickch sm*si, kapaliny, plyny myslm, jen proto, e z t*chto st(t0 (dn( le/itimn analo/ie, akt!(ln or/anick) instit!ce mohly objevit i pesto, e l(tky v prvnch st(tech mohla bt smch(ny tak rozmanit) jako v kter)koli z t*chto sm*s, a pr(vo na voln pohyb '(stic m0e bt stejn( jako v kapaln)m nebo plynn)m stav! % Ale nesporn) nal)zt na zah(jen zvl(tnch kombinac te3tilie a zvl(tnch pohyb0 prostednictvm interakc '(st, nikoli, jak jsme ji v anor/anick) dnenm sv*t* najt, a jet* nepedstav!j podniky pro sebe ve sv) so!'asn) podob*, ale pravd*podobn* v post!pn)ho 6ormov(n, klasi6ikace Zem*, jako byli schopni d(t pry'% 2odle to, kdy byly odstran*ny jednotliv) neor/anizovan) >zem na Zemi z celkov) hmotnosti 9:ol% ;;, kap% b:% T4, se zapis!je tak) pprav! na vyl!'ov(n a kone'n* sk!te'n) vyl!'ov(n or/anism0 nebo jejich z(rodky, a to vdy s vhradami, ale, e to nen sk!te'n vyl!'ov(n, protoe vechno z0stala spojena po celo! dob! pozemn syst)m% 9:iz :ol ;% kap% ;;4 Ano, m0ete se podvat na or/anismy, jako masy, kter) se podle zvl(tnch z(vislost vztahy '(st a pohyby navz(jem se/re/ace stran, hotovosti a vzd!nost, k n*m! dolo ve zbytk! hmotnosti Zem*, nemaj zk!enosti s tak, aby z0stal jako !zly na cest*, e3ist!j speci(ln prvky mezi nimi, pok!d jde o dve po!van) obraz! a dokonce i nyn nad(le pijmat nejiv*j provoz mezi% : kad)m ppad*, jeden m0e myslet, e je to tak, jako kdyby se z(rodky or/anickch bytost byly po!ze rozptlen) prost* neso!vis s _rball zem* a b!de mt kad vytvoil svm vlastnm zp0sobem, ani by 5pole'enstv a vz(jemnch vztah0 z(vislost% 2ak jsme nemohli najt sebe a na cel) >zem msta na Zemi, e jsme disk!tovali dve drasticky odkaz na or/anism0% .aopak, cel _rball m!s bt povaov(na za jedin)ho so!drn)ho v sob* pohyb syst)m!, jeho ot('en i pi pohyb! a proces0 or/anism0 v p'inn) so!vislosti, protoe teleolo/ick .e3!s je% 74 na prvn pohled se zd(, kvasit vtrnictv @hcete nejm)n* tento m', ale za pedpoklad!, to nen opravd! ne!spo(dan, jako konte3t! to ji mon) hodnotit pro n(s teI ale pohyby v cen* trend a investice do een na >'eln* rozd*lit, ani by rozpadajc se n*jak, jak ho vidme dnes%
74

-o m0e bt i po :ol% ;% @h%% ;;; vyvin!t) teorie o p0vod!, rotace Zem* pravd*podobn* roz!m*t%

-ake kdy jsme se zeptat, pro' se teI ! (dn) lidsk) bytosti a zvata vznikaj z

anor/anickch o!t, odpov*I je, e se nikdy se vynoil z n*j, ale neor/anizovan a or/anick) maj jak v so!viscch vytvoen) z n*'eho, a to b!I v p0vodnm stav! se or/anick) ani anor/anick), 9to, co m(me na mysli protiklad0 pochopit4 je 'ist* srovnateln, stejn* jako pedtm 9:ol% ;% @hap ;;%4, byl projedn(n na obr(zek, a kdy jsme se zeptat, pro' ne !m*le, ale nyn dokonce i lid) a zvata, z sloky ptomn) v!de, m0ete !d*lat tot) v tom, e pin(me ty ve vhodnch pom*rech, take odpov*I je, e jsme se tmto, ale ani !ran! syst)my st(le m0e napodobovat _rbe$e/!n/en, kter) byly n!tn) k vytvoen or/anickch bytost% :e sk!te'nosti, jsme schopni v prvn ad* podle jednotn)ho nebo s!rov) sm*si l(tek, kter) se jen m0e dos(hno!t, a to so!'asn* reprod!kovat !spo(d(n l(tek ve svch nejmench '(stech, jak je nezbytn) pro vytv(en or/anism!, nap% od mo!ky nebo jeho komponenty bez semen s jeho zvl(tn vnitn str!kt!ry op*t z!sammenz!kneten% A pr(v* tak m(lo jsme schopni reprod!kovat nesporn velmi sloit) a jedn( se cel) hn!t v p0vodnch opaten zem* a teleolo/ick)ho so!visejc pohyby, pod jeho vlivem se or/anismy samy o sob* mnoho pohybov) syst)my, kter) se objevily, a mohl vznikno!t po!ze, a ty se vyvjej dnes or/anick) pohyby jso! st(le% +pravd! :erm^chten 5amozejm*, e anor/anick) l(tky ve stejnch pravidel nebo pohyby !m*le kompenzovat to, co teI maj ve svch or/anickch kombinacch nebo kdysi ve sv) pedchoz pozici, to by tak) tmto or/anick ivot m( bt vytvoen, ale nejsme schopni pesn*% -ake obecn*, a troch! vy'erp(vajc tyto >vahy, e by m*l jet* mt jejich po!it tm, e s vjimko! n*kterch patn) pedstavy o naem t)mat! a pedepis!j n(m sm*r a limity a v r(mci kter) se m!sme dret, pok!d se po!ije v so!vislosti s jinm cht*j z0stat pesn) a teleolo/ick) prodn >vahy% Ale b!deme m!set pedstavit vznik post!pnch or/anickch vtvory? 2rvn se post!pn* snila a vdy nov), posledn nebo v polovin* poslednho m!e, vzal msto% .*kte prodov*dci se nechat pozd*j or/anismy prostednictvm dalho rozvoje dve, jin) vznikaj nov) kreace jako prvn% .echte ar/!menty pro oba pohledy vedle sebe% . Dvody pro prvn zobrazen :!de 2er6ect vyvj post!pn* od nedokonalosti, by takov dokonal tvor jako 'lov*k byly zp0sobeny skokem ze s!rov) povahy ven? :zhledem k tom!, e je mnohem snaz si pedstavit post!pn) pro/resivn vvoj zvat nakonec vedly k 'lov*k!% olik maj samy v naich o'ch v pr0b*h! n*kolika /enerac, n*kter( zvata, jako jso! psi, kon*, zm*nilo a poven klimat!, ivotnho styl!, k!lt!ry, zejm)na schopn post!pn) zm*ny podmnek v tomto ohled! hodn* !d*lat, ale vce ne v pr0b*h! mnoha tiscilet m0e bt zm*nily klima a jin) vn*j podmnky ivota mnohem vce a mnohem pozvoln*j ne p(d0 v naem historick)m pozorov(n% ; kdyby snad tak dlo!ho, dok!d se zem* dos!d stanovena jejich anor/anick) podmnky, jako je tom! dnes, pevn( zvl(tnosti jejich or/anism0 podle m)n*, jet* !mbild!n/s6Xhi/er% Dvody pro druh anicht. @o odvaha, lid) n(levnk0, polypy, svrchovan* ryby W4 , aby si mysl, e vzd*lan? :zhledem k tom!, per! jako!koli analo/ii% Kstava zvete m0e bt nyn kdy zm*no! vn*jch okolnost a do !r'itch mezch m*nit,

ale jde nad r(mec t*chto limit0, kter) chadne, !mr( rychle nebo pomal!, v z(vislosti na tom, zda jsme se snaili to rychle nebo pomal!, a ne sk!te'nost nazna'!je, e i nejpomalej zm*na podmnek by mohla rozit hranice zm*n t*chto or/anism0 je ne!r'it% rom* toho, vznik novch bytost se zd(, e byli oba pomal!, jako rychl) pos!ny ve vztazch, kter) s sebo! pinesly p(d star)ho a podmnky pro vznik novch bytost do jedn)% =eden m0e mt pochybnosti o tom, ale je to st(le nejpravd*podobn*j% Hnohem pravd*podobn*j a m)n* sloit) ne pedpoklad okamit)ho d0razem jt do vych bytost z doln pijet post!pn)ho vvoje tv0r' 'innosti samotn) zem* je tak skok se vyhno!t po!ze jinm zp0sobem% .ae sp(dac stroj nen z pedelch kolovr(tky, nae an/li'tina kdlo nevznikl ze starch pian, take star pstroje byly dokonce pevedeny na nich spe se vyn!l!j a nov) n(stroje byly 'erstv* vyroben) z novch materi(l0, jen to samozejm* e3istence pedchoz n(stroje vedlo k jejich konstr!kci vrobcem zvila jeho vynal)zavost na z(klad* dv*jho vyn(lez!, i mimo n*j% -o b!de tak) byli v vyn(lezy zem*% 2ok!d to bylo kolen pedchoz or/anismy, by 'lov*k byly vyrobeny tvoen z opic, a tak to tak) znamen(, -ibe8any, se 2ro6 5chelver potebn) a ve, co r(d teorie vzd*l(v(n% Ale zd( se, alespo1 ele/antn, aby se mohl podvat na syna na zemi, pro syna oran/!tan a vn!k jet*rky, ale i roz!mn)% &0vodem 'lov*ka se po cel) zemi a domin!je jim, a opice nepokra'!je na zemi, jak on m0e vid*t strom dol0, a star( se jen o matic tohoto strom!\ sk!te'n) meziprod!kty mezi lidoopy a lidmi nejso! zn(my, protoe .e/ro je st(le 'lov*k% :zhledem k tom!, e se zd( jednod! si myslet, e zem* vyvedl novm kmenem sv) cel) byt 'lov*ka v so!vislosti s ado! jinch bytost, jak to bylo prod!kov(no post!pn) zlepen opic% Bylo by to stejn*, jako by se b(snk hlavnm hrdino! jeho b(sn* mohly bt post!pn* vyrobeno 6orm! harlekn, m0e se pravd*podobn* trvat jeho vzhled takov le/ra'n osob!, ale hrdina s(m, on jist* /enerovan) 'erstv z jeho hlavy%
W4

Zd( se, e ryby dolo v prvnch epoch, i kdy to st(le nechce bt zcela rozhodn!to%

2o sestaven t*chto d0vod0 se mi zd(, dr!h pohled, ale mnohem pijateln*j, i kdy m( taky sv) probl)my% 2ro vytvoen prvnch tvor0 m0e bt samozejm* snadno vyprovokovat k !spo(d(n a pohyby zemsk)ho syst)m!, kter by mohl bt n*kter z t*ch, kter) teI vidme kolem n(s, docela odlin, m!sela bt ano bez ohled!, hypot)za m*la od zcela zdarma hr!% Ale jak mam!t a jeskynnho medv*da tam ili, m!sme v*it, e zem* vyhr(l na sv)m povrch! maj velmi podobn tvar pro!d!% A pesto jso! lid) po!ze se pozd*ji vyvin!lo% H*li bychom bt st(le tla'il zp*t na prvn pohled, ale z opic a opel se z jet*rky a ryby vznikli? Hyslm tm, ne se rozhodneme v t)to zo!6al) a vdy zo!6al) nepravd*podobn)m trval) zobrazen, vidme jen m(lo, ne-li m0eme n*jak vypo(dat s obtemi dr!h)ho pohled!% .ebo vte n*kdo tet pohled? dy z0stan! teI stoj na to, co je na povrch!, tak !r'it* vm, e to ani myslet na n*co, co by n(s mohlo vyt(hno!t z obtnosti% Ale nem*ly by leet v hl!bin(ch n*co? : podstat* nevme, jak je /enerov(n terak sil dnes ve sk!te'nosti, ale aspo1 ne sly, kter) m*n povrch lid jso! >'inn), ale po!ze do hlo!bky% Ano, to by nem*lo

bt dovoleno, i jen podvat do nejv*t na Zemi skrt to jako skryt, co jet* nikde k nalezen, a co je jet* teba n*kam? 2rincip vylo!'en jinch monost, zd( se, e zde, ale i n*kter) pozitivn% :e sk!te'nosti, snam se to'it v neptomnosti pevn) Anhaltes d(t n*jak myslel, e do modr) o monostech a nepravd*podobnost vichni dret nejmen, j( bych jet*, e eh[sten sk!te'nost, e zpod zemsk) k0ry obdreli >pln)m za'(tk! matice 5klad zvl(tnch opaten a hn!t, byl pr(v* zablokov(n zt!hn!t k0ry vvoje typ!, kter) by mohly nastat mimo k0ry do styk! s vodo!, vzd!chem a sv*tlem, a or/anick)ho ivota, jak jej zn(me , dal, ale kdo m( po(d pokra'ovala a pokra'!je !dret schopnost tento vvoj prospvat% 2ok!d opravd! vechno, !spo(d(n a pohyb obsah!jc z(rodek or/anick( je od za'(tk! omezena po!ze na obvod! zemi, nen n*co, co se dochovalo !vnit? .ezd( se pravd*podobn), e v t) dob* byl _r$Xrme zachov(na !vnit, a to by bylo t*k) najt teleolo/ick d0vod pro jeho zachov(n a >stran !vnit, pok!d nen skryt(, e to bylo jen proto, aby or/anick) kvaen !vnit a pokra'ovat% V4
V4

=e-li, jak je pravd*podobn), zemsk ma/netism!s a jeho sek!l(rn zm*ny v hl!bin(ch zem* maj sv0j z(klad, b!deme mt alespo1 to jako obecn) ozna'en, kter) v hl!bin(ch zem* mnoho m!s d*lat, co ne, aby procesy vn*jho vysv*tlit, nebo sp naopak, zemsk ma/netism!s a jeho sek!l(rn zm*ny je tak daleko, take se ned( vysv*tlit procesy, mimo to asi m!sme ho najt, byl ve sk!te'nosti zaloen na vnitn stran*% =eden by si mohl myslet, aby ho porovnat s nervovm princip! vnitnch kr'nch Z(soby or/anickch !spo(d(n a pohyby% &alo by se dokonce dost odvahy, z(rove1 najt matk! pate naeho princip! motorick)ho nerv! a dokonce i princip st*hov(n naich nervovch mateskch z(sob ve pozemsk)ho ma/netism!% Ale to je piznat, e je st(le pli velk) 6yzick) a 6yziolo/ick) nev*domosti o okolnostech je v projedn(van) v*ci s clem poskytno!t takov) >vahy moho! v)st a eit v(h!%

2idat na schopnost dos(hno!t sk!te'n)ho or/anick)ho vvoje, vnitn matice 5tock mohlo bt vyrovn(no 'as probh( od 'as! pr0lom0 mozkov) k0ry tm by mohlo dojt v kontakt! s vhledem na moe, vzd!ch a sv*tlo% Noz!mm i ve zvl(tnm stav!, shromaIov(n a pohyb!, i on mohl !r'it prvky mimo termin(l! v nov)m !spo(d(n a pohyb!, jak or/anismy ji tvoil tento st(le schopen v dnen dob*% Ano, to by mohlo bt v interakci mezi vnitn a vn*j z(rove1 nov) or/anick) bytosti, nebo alespo1 jejich j(dra 9vaj'ka, spermie4 a jso! anor/anick) prvky, v nich m!s t, bt >'eln), !praven) pro jejich rozvoj a jejich e3istence% Zabra1!je pak pijmo!t nic, e jako Zemi srdce obd*l(van) do !r'it) mry, d(le rozvjet, tak i v teleolo/ick)ho pim*en) so!vislosti s tm, e 5tock or/anick) !spo(d(n a pohyby matka d(le intern* vyvin!t) tak, aby kad nov pr0lom or/anizace vyvol(v( pokrok proti bvalm, na dr!h) stran* koherentnho pl(n! zradila jedn) stran* to% -ak) konte3t, v n*m jso! 'lenov) kad)ho or/anick)ho tvorby mezi nimi by bylo vysv*tlit sk!te'nost, e nesporn) matky 5kladem !vnit je teleolo/ick a jedn( so!drn syst)m s(m o sob*%
H0ete se vr(tit jet* d(le a tvrd, e cel podzemn syst)m vyvin!t nejen v po so!visl) rovin*, ale v konte3t! okolnost po cel)m sv*t*, 'm se jen vysv*tlit, jak nastavit or/anick) bytosti tak), pok!d jde o den, .o'n a veobecn) kosmick) rozm*ry moho! bt n*kdy tak !ite'n)% -eI to nen n!tn), aby sami sl!nce a m*sc p0sob pmo na vrob! or/anickch tvor0 irok) k(ly je s nm, ale ona a or/anick) bytosti zazen se s vhodo! prov(d od za'(tk! v so!viscch a st(le pokra'!je

d(le jako k rozvoji % : t)to obecn) rovin*, pak princip v*dom, je, e v(zan), vytvoen) pod vlivem 'lov*ka, co d*l( zem* je to, po cest* v bezv*dom vsto!p do v*dom)ho 9Bd%;% @h% :;;4, po jeho m0e bt koncipov(n jako pro sebe v bezv*dom% @o v*dom( tvorba, plozen je pro Boha, m0e bt v bezv*dom na zemi% Ale tady chceme rozhodovat o ni'em%

2ok!d jso! hlavn so!'(sti interi)r! zemnch zemin 9o3id kemi'it, v(pno, ma/nesia, a c4, a kov0, zejm)na eleza, jso!, a maj or/anismy obecn* kostra zemit) hmoty nebo zemit) 9v(penat) nebo kemi'it)4 @ase a n*kter) eleza obsahovat jeden z n(s nem0e bt prod!kov(n kombinaci, by se dalo t!it, e to jso! in/redience, kter) se neso! v interi)r! ke vznik! or/anism0, tj%, pedevm sloek pevnch z(kladech or/anism0% rom* toho, e or/anismy obsahovaly po!ze ty so!'(sti, vody a vzd!ch! ve zvl(tn kon6i/!raci, a proto moho! bt tak) odvozeny z vn*jho vody a okolnho vzd!ch!% 2evn) zemit) psady jt smrti op*t na pevn) zemi zp*t, ano, byl pohben ! n(s v hlo!bce, ze kter), jet* hlo!b*ji zp(tky, m0e mt p0vodn* pijt, zatmco m*kk( a tek!tina zase rozkl(d( znov! do vzd!ch! a vodnch typ0 % ad jede na msto, od jeho prvnho semene poch(z% 5amozejm*, e pok!d se nyn zt!hno!t na povrch! zem*, kter( je ve styk! s vodo! a vzd!chem a roztaven)ho zemin, po!ze se zt!hno!t anor/anick), bez vysloven zvl(t* vrazn vliv na ivotn prosted, ale je pirozen), e kapaln)m stav!, s(m jen se vynoil z anor/anick) !kl(d(n a t!hn!t, je tak) schopen poskytno!t takov) jen jedno!, e je, jinak by mohlo chovat s podmnko!, kter( si zachovala n*co ori/in(lnho z pohyb! a chemickch dispozic pod vlivem _r$Xrme, by m! bt poskytn!ta nelze srovn(vat s kapalnmi st(t0 zn(mch na n(s, a my jsme mohli ji podv(me na povrch! analo/ov)m stav!, protoe zde podmnky pro jeho zmizen jso! pr(v* !vedeny% :po'et ale zda takov povrch podivn stav v*ci v interi)r! je nyn mon), ani nen mon), protoe, jak jsme venk! nelze vypo'tat monost ekolo/ick)ho stav! hmoty, take m0eme v kad)m ppad* ani monost, ani nemonost st(t, kter je schopen pem*nit na or/anick) 6orm*, vpo'et !vnit% Honost 6yzick)ho !spo(d(n a hn!t, kter) se vypo't(vaj v0bec je nad nae pravomoci, po!ze v dob*, kdy dan m0eme vypo'tat mnoho v*c, na z(klad* zk!enost, je to ale z(itek jen po!ze na povrch! 5pole'n( ped% Zejm* nepzniv) 5amozejm*, pok!d chcete, aby to popel tyto n(zory je sk!te'nost, e mal) otvory v zemsk) k0e s vyhozen a odliv! vnitnch mas v sope'n) er!pce i v na dob* probhaj bez t) stezce, Byl to zvl(tn !spo(d(n a pohyby e odchoz masy nebo nov vznik or/anickch tvor0 darb^te% Hezitm m0ete tak) nejso! z(vazn) vyvracen v t*chto sk!te'nost% : otevench nebo povrchovch st(da vnitn 'innosti by pro/resivnm kontin!(ln nepokoje ! d(vno zni'il jen v r(mci '(ste'n)ho kom!nikaci s vn*jm sv*tem dispozic a hn!t, kter) se dochovaly hl!bok) a b!de vyadovat 6enomen(ln pr0lom, aby se do poped, nicm)n*, sope'n) vb!chy jen vypr(zdnit n*co z povrchn% Z0st(v( pravdo!, e pedchoz pohledy moho! bt zaloeny po!ze na poteb* prohl(en o 6aktech, ne na samotn) pozitivn sk!te'nost, a my o n* pod*lit se po!ze zanedbateln), ale je pravd*podobn), e zskat ve volb* mezi r0znmi monostmi pozornost% @hcete-li ze z(sady, e jin) n(sledky vyad!j r0zn) d0vody, jako so!'(st dr!h) stran*, z(sad!, e jin) d0vody maj jin) d0sledky% -ak) k tom! m0e bt obecn)

d0sledky pro n( pedm*t stkat% 2rvn m!, nebo prvn lidsk p(r el z jinch ne z posmrtnch lid d0vod0, byla tak zajit*na pli odlin), ne to, e byl okamit Bom dt*tem, a zem* 9v/l%Bd%;% kapitola :;4, posmrtn jen d*ti 'lov*ka% Byl to p0vodn ori/in(l, jsme jen kopie, kter) nelze dos(hno!t d!cha ori/in(l!, byl t*k m*d*n plech, jsme prchav) dojmy% .*kter) vhody z prvnch lid ped n(mi, napklad vysok v*k patriarch0, m0e bt ve sk!te'nosti, jsme d(le ji neb!de zobrazovat divn), bezespor! jejich >stava m*la zcela jin ivot, ne je ten n(, a po!ze tehdy, kdy mnostv lid t)to &oba po!itelnosti jednotlivce bylo zbyte'n), la post!pn* ztratil% -eleolo/ick n(mitka k p0vodn jednot* lidsk) rasy, e jeho zachov(n nebyl !loen dost pro _rpaare, stoj, e tak, jak by konz!ltace spek!lace, e nepopirateln* byl prvn lidsk p(r, i za to nejlep z jeho konzervace vn*jch okolnostech% 2t(me se, jak by mohl prvn 'lov*k nah a zachov(ny v takov) povahy, e nejso! ovl(dno!t, nepo!vat proti jeho nebezpe', e v*d*l, e neb!de br(nit? Ano, samozejm*, kdy se narodil prvn lid) jako so!'asn) d*ti a !mst*n v lese nebo na lo!ce v zim* s voln* ijcmi zvaty, jako to dobr) lidsk) matky, kter zapomene na sv) povinnosti jako matka, vypadalo by to trapn) kolem nich % Ale obecn*, je ale matky na dt*, a dt* v, jak najt tr!hl!% -ak i zem* pro sv) dt*, prvn lid), kte se staraj o sebe pmo, protoe se vyr(b matk! k p)'i o vno!'ata, b!do! si to nastavit na nejni msto, a 'lov*k se m!sel svm instinkt0m e ho vid*t teba na zemi, jak je tom! nyn, dt* m( sv) instinkty, najt to, co poteb!jete v lidsk) hr!di% -yto instinkty, ale byly ztraceny, tm vce /enerac el dol0 a n(sob, a '(ste'n* proto, e st(le vce a vce do lidsk)ho pot(pivo! p0vod! lid, jin) n(sledky pinesla jako prvn bosk), '(ste'n* proto, e se tyto instinkty byly m)n* potebn), podle toho, jak se lid) sami zskan) z jinch lid a pomoci jim rozvjet jejich d0vod vc% 2rvn zlat v*k lidstva post!pn* !bval tmto% -ake se shoda ka!z(lnho a teleolo/ick)ho, co jet* m0eme vimno!t v!de, tvrdil zde%
Bible je dobe zn(mo, e prvn lid) ve vce per6ektnm stav! na za'(tk! a vce intimn spole'enstv s Bohem bt pozd*j ne domorodci, a v mtech v*tiny n(rod0 prvn 'lov*k s(m je !drov(n bosko! povah!% -acit!s k( 9dop kl'k0 c 74% Ze starch .*mc0S Ucelebrant carminib!s anti,!is, ,!od _n!m Ap!d ;llos memoriae et annali!m rod est, -h!istonem &e!m terra edit!m, et 6ili!m Hann!m, ori/inem /entis conditores,!e%U U+ba Hin/os jako s "eni "enape v 5evern Americe, prvn m! je pedm*tem bohosl!by %%% Ano, i prvn m! je stdav* brzy 2(nem ivota, n*kdy ozna'ovan) jako ten, kdo m( moc nad tam d!chy% Ba co vc, k!podiv!, z nich oba jso! n*kdy zcela identi6ikovat%, protoe podle mt! indi(n0 v horn '(sti eky 5v% :avince a Hississippi, prvn m! byl zvedn!t do nebe a hrom tam% se H^nitarris !ctvat 2(na ivota jako m!, kter nikdy ne!mr(, a tak 2rvn m! pod n(zvem Jhsicka-MahXddisch% -o je ten, kdo seslal velk)ho pt(ka ve stvoen bylo, a tak je tv0rce s(m a demi!r/ic pt(k %%% : psch eber ;ndi(ni z prvnho 'lov*ka je tv0rcem m!0, sl!nce a m*sc %%% : @aribs "o/no je prvn 'lov*k, kter sesto!pil ze sv)ho nebesk)ho domova a stvoil zemi a pak se vr(til do nebe% : ten sam 5a$aka je jeden m!, kter jako prvn pinesl tam blesky a pr!dk d)8, kter jim zp0sobil i nyn% 2rom*nil se v pt(ka a pak do hv*zdy% : obo! ppadech tedy tv0rcem je koncipov(n jako vemocn)ho 'lov*ka zde% -ak) n*kter) ZrRnska .apite prvn lidi aliak, p0vod vech v*c% U U@el vztah :elk)ho &!cha prvnch lid, jak je to se vyslov!je -yto indick) n(pady, je siln* pipomnajc /nostickch n(zor0% 5e +phites sk!te'n* tak) volal praotce t)m* jako prvnho

'lov*ka% 5o!'(st :alentinians, n(sledovnci 2tolemaios, dal pedka vesmr! jm)no 'lov*ka, a stejn* jako :alentin s(m% admon je kabalist) primitivnho 'lov*ka, jednota Boha emanierenden sil% U 9HQller, V% v Uteolo/a% 5t!d a kritika%U CFVa% A% 5% FYV4 Be&mna 3almudists mt &ak! ;$!m!" lib!v!ln#! vklad nen k n(mu $sem na mysli<, Adam !zd!bit s nd#ernmi rysyC ** 1abbiniDue, "! l!v(k mim! &in v -isenmengera &e "4eE -ntD Judent#F G5 =H9 a +art!l!""i, +ibli!t#IDue G* H.* n(&ak mst!*

=eden m0e poloit ot(zk!, zda so!'asn desi/n or/anick) stvoen s lidmi na vrchol! b!de posledn, nebo zda e3ist!j nov) vtvory, nebo trans6ormace pedchoz tvorby lze o'ek(vat% -ro!6(me si n(s v poli na t!to ot(zk! s n*ktermi pedpoklady, samozejm*, tam m0e bt vce, ne nejde t!% 2ok!d vezmeme v >vah!, e zem* je jet* pijt o e3istenci dob! ne!r'ito! pot), co bylo tak prostednictvm n*kterch pedchozch obdobch or/anizace pej n(m te to asi zd( z(v*r v so!'asnosti% Zvl(8 pok!d n( odhad b!de pesv*d'ovat, e vnitek zem*, ani matka 5tock !jedn(n a hn!t si mysl, e prostednictvm oteven k0ry jso! schopni kontaktovat vhodn) podmnky pro rozvoj or/anism0, a e teplo ze zem* samotn) zachov(n t)to dispozice pispv(% -ato matka 5tock a toto teplo b!de chtt post!pn* vy'erpat v 'l(ncch% Ale nehled* na t)to hypot)zy m(me v0bec d0vod o'ek(vat vznik novch kreac s velkm Jrdrevol!tionen ve vztah!, bez ohled! na to, jak je vztah% A nen (dn d0vod, pro' by, kter) byly zni'eny mam!ti a jeskynn medv*di, a pomoc nebo prostednictvm kter) 'lov*k objevil dret za posledn% =en to, e lidsk( rasa sama o sob* (dn( velk( revol!ce dr!h0 se vyskyt!je, m0e n(m poskytno!t zd(nliv* bezpe'n) proti n*m!, a samozejm* takov 'lov*k nen vc, ne se sch(zej dvakr(t mon), kdysi tm, e vytvo stejn, na anderemal tm, e ni' stejn% Ale je to s to!to z(r!ko! nic jin)ho, ne se zajit*nm t*ch, kte rosto! na sopk!% H( stejno! plivat po!ze v dob* pedk0, jako 'lov*k zapomene naposledy, e by mohl vyplivno!t, a jeden by m*l bt !pozorn*n o nikdy zcela tich vztek !vnit, e by mohl vyp!kno!t znov! v kad)m okamik!, jak m( 'asto po dlo!h) intervaly !d*lal% Hy vichni opravd! t, ale na takov) sopka, kter( jet* z! !vnit, odhal!je jeho mal) sopky s(m, e nem( sp(t !vnit, jen to, e er!pce velk) sopky prov(d v mnohem del prozatmn obdob, ne ty men, a kdy jsme !prosted tohoto velk)ho pechodn)ho obdob t bezpe'n*, ale je to nai potomci nejso! jisti% dy se vce a vce zah!t*n zemsk) k0ry, obtnost objev0, jako je st(le v*t a tm, e mezitmn obdob mezi nimi jso! st(le del, ale z0st(v( riziko jeho vskyt!%
A!mboldt vyj(den ve !vedenm% U.ic n(m m0e d(t jistot!, e tyto hl!binn) sly dod( na pich(zejc stolet Jlie de Bea!mont ve vyjmenovan) horsk) syst)my r0zn)ho v*k! a zam*en nen nic nov)ho, pro' by mohla bt nemovitost zemsk( k0ra m( ztratil 6old? -)m* posledn ot(zky zd0raznil horsk) syst)my v Alp(ch a And(ch byly vzneseny v Hont Blanc a Honte Nosa, v 5orata, ;llimani, a @himborazo kolosy, kter) nen jen navrhno!t snen intenzity podzemnch sil% :echny /eo/nostical jevy nazna'!j, pravideln) std(n aktivity a odpo'ink!%, mr, kter jsme si, je po!ze zd(nliv% zem*tesen, kter) ot(slo povrch! za vech klimatech, v jak)mkoliv typ! horniny, vzest!pn* cv)dsko, vznik novch ohniska ostrov0 prost* nesv*d' klidn ivot na Zemi% U

Z t)to str(nky, take kad( pleitost by jet* voln% Ale, jeden m0e se zeptat, na vrchol kter) nen v 'lov*k! ji dos(hl, 'eho lze dos(hno!t pozemsk r!k!? _ jsme

to ! v 'lov*k! kr(l zem*? H0e tak) nastat pes kr(le, ani kr(l? .o samozejm*, e jsme tak zvykl vid*t v0bec v t*ch dokonalch lid na vrchol dokonalosti, e my sami anthropomorphosieren Boh! za n*j, a aby sv) and*ly, pak ale m!sme !znat, e je to !ntri6ti/ v podstat*, ve vy povahy, nad n(mi jen se sna najt 'lov*ka, m!sme tak) !znat, e to je !ntri6ti/ nastavit vy pro/resivn vvoj pozemsk)ho kr(lovstv s lidsko! povaho! bari)r% :e sk!te'nosti se zd(, jako by 'lov*k spe jen snaha n*kterch vhod zradit, kter by m*l zdobit spr(vno! kr(le na zemi, kdy se !k(zalo, ji bylo dosaeno jen pedstavoval pliv) larva nebo ho!senka motla, kter byl kdysi l)t(n nad zem b!de% @o je to, e je n(m naklon*n lidem se kr(l ze zem* pes vechny, i jinak velmi podobn) navenek vid*t zvata? dberscha!!n/, ovl(d(n, propojen, centrov(n vech pozemskch podmnek, kter) jso! !vedeny v n a jejm prostednictvm% Ale my jsme ble viz, zd( se ale zah(jen, na trh, dos(hl tak hezk( a pst!pn(, je v kad)m ppad* !zaven) nejvce pracn), 'lov*k lok(ln z(st!pce z0st(v( st(le velmi k!s) a ne>pln) v so!'asn) zaloen 'lov*ka% ad( hora, kad( eka, kad( moe je pek(ko!, e 'lov*k se na!'il po!ze post!pn* pekonat a dokonce i nyn je pekonat po!ze s vdaji 'as! a ener/ie% Ale pok!d 'lov*k s(m si mysl, e se st(le lep metody, kter) ho podpor!j v t*chto vztazch, ani by se vak m0e tak pekonat nedostatek jeho povaze >pln*, nem*l povah!, kter( se zd( vymyslet docela podobn 'lov*k! pomoc, a dokonalost jejich pedchoz vyn(lez 'lov*ka jednoho dne na pekon(n t*chto nedostatk0 se rovn* schopen dit? : t*chto dnech prostedky k tom!, aby je velmi blzko% 2ok!d tom! tak nen, b!de, pok!d jeden den, take zatm dokon'ena a zvy!je tm, e lidem na odkaz a vztah pozemskch podmnk(ch, ne je mon) ze sv) podstaty, v)st k vce ned(vn)m! vyho pokrok! v tom, e zvy!je jej samotno! podstat!, nebo vy povah! pin( jeho? :zhledem k tom!, nad !r'it limit, nem0e pin)st 'lov*ka podle jeho povahy% Llov*k, i kdy si myslel, dokonalej zp0soby propojen a vztah m0e klesno!t star, ale star 5amozejm* jsme jednali jen s(m na sebe, aby ho vedl k nov)% 2izn(v(m, e jsem vdy pedevm okolnost je disk!tabiln, nicm)n*, se objevil vid*t v 'lov*k! posledn !zaven pozemn or/anick) Jnt$ickel!n/en% Llov*k se pova!je za nejvy bytost, a pt(k let nad nm% Zd( se mi to ani estetick), ani teleolo/ick pohled, !spokojiv z(v*r% ; kdy 'lov*k nem( kdla pt(ka mnohem vy d(vky, ale oni by jet* nevslovn) nabvat na vznam!, kdyby m*l kdla pt(ka tak)% dla pt(ka by jen, aby jeho roz!m, vechno dvat shora dol0, aby pes l)tat a odkaz, kter se sna zajistit odpovdajc materi(ln n(stroj, kter z nich je v pozici, prakticky splnit nejvy >koly, m*l by ho prov(d*t tak) smysln) pehl)dno!t cel sv*t shora, snadno l)tat pes vechny pek(ky, nejjednod! a nejrychlej kom!nikaci se sv*tem a svmi vrstevnky verstatten, r!ce, s n vl(dl zemi, by se to tak ct, aby stejn* jako ho prodlo!it kdla pokra'ovat%2t(k m( kdla, samozejm*, ale vzhledem k tom!, e nem( ani d0vod, ani r!ce lid, take m! pijde vechny tyto vhody mal) msto n*ho% Ale jen pro racion(ln bytosti, kdla rozvjet sv0j ma3im(ln vkon a so!'asn* stiskn*te d0vod po!ze prostednictvm kdla jeho

ma3im(ln vkon% 2ok!d by nyn zn(t povah! na nov)m naven or/anizace nen sjednotit vhody, kter) jso! nyn po!ze odd*leny, a proto jen polovina dosaeno tm, e jim vyhr(t jejich sjednocen jejich nejv*t vliv a jedin vznam? ; teI vidme, e ! lid, sjednotit ad! vhod, kter) plyno! ostatnm zvat0m jen m(lo, ale ona byla schopn( a teI jet* smil s kdly a pta'ho let!, kter se zd( bt tak vyhrazena pozd*j >kol% A kdy jsme si vimli, e d0vodem pro jednotlivce a jet* z toho d0vod!, lidstva, ale jen post!pn* sto!p( do vky a dberscha!!n/, kte moho! n*kdy dos(hno!t s akt!(lnmi zdroji lid, m0eme tak) najt to pochopiteln), e teprve po tomto vnitnm n(strojem let zr(lo ve stvoen do poadovan) vky, vn*j je vytvoen v nov)m konverzi tvor0, se spole'no! zem ji vce an/eborener$eise dol0 vnitn dokonalosti, m!sme zsk(vat pracn* n(s nyn vy rostliny b!de stejn* jako nyn% 5amozejm*, e 'lov*k dl!, ne syst)m, ale vysoko! vvoj jeho d0vod! '(ste'n* vlastn probl)my, jeho odstran*n by byl !eten kdla a vn*j zranitelnosti, ktero! m!s !silovat o n(prav!, by jist* bez kterch to nen tak vysok( byli schopni rozvjet% Ale teI jsme ho vid*t, proto, e m( st(le v*t pote na!'it se pekonat, take se nem!ste bt neroz!mn), ale on se obr(t k >kol0m v*t d0leitosti a obtnosti% 5tejn* jako on !'inil vyn(lez, kter z n*j d*l( snadno pekonat dos!d ve obtnosti pekon(n obt, jeho roz!m prac!je pi po!v(n stejn), e d!plicitn brzy spojily sv) sl!by mezi sebo! a se sl!bami jinch n(stroj0, a tm d(t z vy vyn(lezy, ve kter)m se nyn snadno dos(hno!t najedno!, kter) se po!ze s mnostvm n(stroj0, zejm)na erlisten a rvo! m*l% -ake m0eme pedpokl(dat, teI, e pok!d b!de dosaeno bod!, snadno pekonat vyn(lez! b!do!cch vych tvor0 n*kter) probl)my prostednictvm pedchozch tvor0 s lidmi na vrchol! je obtn) pekonat, jinak jejich pim*enost povaze n*kdy, jak zh!bno!t, ale jso! poh(n*ny po!ze vy moci je, za pedpoklad!, ale lidsk roz!m je jen stlet nebo vtok z prody, z d0vod! samotn), kter) poteb!j pro sv) vyn(lezy, zpracov(n, re-kombinaci, b!de se pedpokl(dat, e ve vych tvor0 po lid), odpadn vody nebo potomek nyn vysoce vyvin!t smysl b!de se pracovat ve vym zp0sobem% Ale k dosaen t)to vy vvoj, samozejm*, operace m!sela bt nejprve pedch(zet v samotn)m lidsk)m roz!m!% 5t(le m0ete stav*t dal >vahy% 2rostedky kom!nikace mezi lidmi reprod!kovat s(m st(le vce a vce, parn stroje, eleznice jso! hlavnmi prostedky podpor!jc stejn% Ale podle toho, jak se mno, ale tak) hroz, e vy'erpaj jejich pomoc% H0ete koprovat po!ze tak dlo!ho a st(le probh(, kdy je tam !hl bohat), a ne vypr(v*n, kde vm*na pijt% =e-li se vak, jakmile zskan( vhra se ztrat znov! spojovat pozemsk) podmnky?Hyslm, e kdy vechny !loen)-!p od pozemskch zdroj0 byly vy'erp(ny, a vy'erp(n jso! v blzkosti, kter( moho! pokrt st(le vy zveno! poteb! lidsk) kom!nikace, prod* na jeho imanentn racionalit! potebo! s(m, ne jt zp*t znov!, b!de d(n k vytvoen tvory pro nov) letadlo, kter) 'in tyto prostedky od teI postradateln% 2ak se vak m0e jet* vy hory dojt, ne teI, a kad nov Jrdrevol!tion Zd( se, e zven vy hory a novost, oni jso! ! ne pekro'it, ale sbrat% 5k!te'nost, e vy okdlench tvor0 stvoen 'lov*ka byl jeden den jet* mon)

samo o sob* nem0e bt pochyboval, jestli jsme ! n*kolikr(t vce ne v po!tech do podlahy nich tvor0 vych na plo!tve a kdla maj d(vky pirozen vzhled% 2ak se ve vzd!ch! okdlen bro!ci, v'ely, motly pes prol)z(n 'ervy, ano plaz 'ervi jso! jet* st(le, pok!d vechny nebo v*tin! ze zem* byl st(le pokryta moem, ji shromaI!j ryby s plo!tvemi na pevnch polyp0 a kebl pedch0dce nebo larvy t*chto vych bytost, pak pt(ci prol)z(n had0 a jet*rek, kter) pechodov prvek na pedpotopn pterodaktylov) s nm spojen)% 2okad), kdy okdlen) bytosti se objevily po cel) nov) vzd*l(vac 2lane, take proto je tak) mon), e po znov! nov)ho vzd*l(vacho plachto! jednoho dne pes(hne i vych savc0 a lidmi kdla% Ano, m0ete ci, e lid) s(m snaha je, aby ho odd*lit od zem*, krom* toho, e se nevzd( vhod, kter) byly nyn jet* d0leit*j a dos!d !mon*no spojit se v re(ln)m let! v so!'asnch pl(n0 vytv(en, ne k >pln)m! odd*len od podlahy jt s nm% :e sk!te'nosti jsme se porovnat lidi s jinmi savci, vidme, jak ve sk!te'nosti bylo, e dv* pedn kon'etiny jso! odd*leny od podlahy s nm, on pidal se, kdy cht*l op!stit zemi, ale on je jet* se dv*ma nohama, protoe h0l z0stala% &al post!p se zd( bt to, e "osheben prov(d vhradn* ze zem*% .en bez zajmavosti poznamenat, e proda v nejblich pb!znch 'lov*ka, to "osheben jet* n*co jin)ho, ne 'lov*k zen s(m, jen to, e pro ostatn vy d(vky, kter( pat k lidsk) bytosti, m!s odsto!pit% -ake vidme ! opic, 'tyi nohy ve 'tyech lezen r!ce trans6ormace, kter( z nich d*l( snadn) se dostat pry' ze zem* a ho!pa'ka z jednoho strom! do dr!h)ho, ale rozhodn* m)n* dobe ve svisl) poloze na zemi a jt, a !netopry i kdlo membr(ny nataen) mezi vemi 'tymi kon'etin, kdy jso! opravd! tak nevhodn) ke vem manip!laci% +pice jako netopi, ale maj opravd! zvl(tn spzn*nost pro 'lov*ka, pedstav!je jako!si karikat!ro! t)ho dar% Za jak mal jako netopr jinak se moho! objevit na 'lov*ka, to m( tak), kv0li zna'nm podobnostem v Zahnba! a postaven prsa, s lidmi a sjednotit opice na zvl(tn objedn(vk! a m0e d*lat to na vrchol ostatnch zvat, jak bylo !'in*no "inn)% A tam byl ! prem!ndane opice a netopi, m0ete ji vid*t jako jak)si pedehra k lidem% -ato zvata tak, aby se d(le rea/!je s pr0zk!m! na zemi, ne lid a zd( se tmto !k(zat, e to bylo z prody, jak oni pili blzko k lidem v oblasti vzd*l(v(n tak, aby opravd! mylenk! zav)st >pln*j pehled% &o t) doby, a8 se v opice a bat s voln*j eten na mst* kontrola t*chto syst)m0 nem0e dos(hno!t, co jso! lid), zajit*n) spojen r!ko! a vzpmen) st(nk! s pomoc roz!m!, tedy proda dala :(en lid), n*kte z toho :hodo! voln)ho pr0zk!m! znov! a obr(til se nejprve vekero! snah! k rozvoji mozk! a kolen o r!ce a nohy, poskytno!t jm ve vzpmen) poloze moci tak) bezpe'n z(klad% +pice, netopr tak, aby zskali vhod! nad lidmi, ale to, co 'lov*k zskal mnohem v*t !itek% -o dl! m!e vedle jeho d0vod! a v so!vislosti s n polovin! sv)ho 6yzick)ho pr0zk!m! p0dy, a tm se st(vaj monmi trans6ormace ze dvo! konc0 v r!ko! ji nejd0leit*j '(st vhod, kter) jej odli!j od ostatnch zvat, a nen pochyb o tom, e se 9v ppad*, e dren a po!v(n roz!m! a r!ko! ho by nejen zakrsl) j4 by se r0st jet* s vce kompletn pr0zk!m!% Ale k dokon'en tohoto pr0zk!m! na zemi, to prost* poteb!je kdla%

Jrekce stav 'lov*ka na pozici pr0zk!m! zemi shora do d(lky, a msto na dva, namsto 'tyi tlapy, lehce ot('et na vechny strany, take je lep bt schopni vid*t%-rans6ormace dvo! pozemn objm(n noho! namontovat ve dvo! ve !veden), ale jso! st(le pedm*tem vhledem na o'i r!ce m! !mon pr0zk!m shora a v kr!h! sc)ny se projt nejen, ale tak) !pravovat prakticky ovl(dno!t, '(ste'n* pmo, '(ste'n* prostednictvm, vyroben z r!ko! n(stroje% 5e stejnm vybavenm, ale monost je d(le kladen na lep vsto!pit do kom!nikace s ostatnmi, l)pe vid*t se navz(jem do o', s r!kama '(ste'n* dok(zat vz(jemno! pomocn) sly, l(sky a p(telstv okamit*, n*kter) n(stroje, dopravy, silnice, vozky , knihy, dopisy, atd% tak, aby vytvoen, i kdy je vhodo!, e na z(klad* snench T!#basis lid! 'etn) a shrom(d v blzkosti ne 'tvernoc0%

Zjednod!en* e'eno, 'lov*k tak) !zn(v( z(sl!hy by poskytno!t dren kdel ze strany barev, ale jinak docela h!manizovan) and*l s kdly samozejm* po!ze je n*co, co nen snadno !d*lat jako malovan% =e-li 'lov*k opravd! dostat kdla, take by to nem*lo bt tak snadn) !zn(v(n jako mal d*l(, cel pl(n or/anizace b!de m!set zm*nit sebe, a od t) doby se zd(, protoe kdy se podv(me na vzd*l(vacm k!rz! prody, zjevn) kon6likt! v >loze , siln) nohy, r!ce a kdla ve stejno! dob! instalace% : kdlech pta'ch st(le nejso! !zn(ny 'tyech patk(ch nebo ob*ma r!kama a dva stop pid(ny, ale ob* pedn kon'etiny se pem*nily v kdla, a tm d(t pt(k pich(z na vhody r!ko!% : hmyz, kdla pijt s n*kolika p(r0 noho! ve stejno! dob! pedtm, ale m( ho!senka vce nohy ne motl, i zde tak kdla zd( se objevily na >kor noho!, ani jso! nohy motla slab) a tenk), a nem0e nahradit r!ce sk!te'n) n(stroje pro manip!laci jso! vhodn) zde jet* na hlav* a jen leh' dr!hS a vid s(m dobe, take kdla nemoho! snadno e3istovat ve spojen se silnmi paemi a nohama% Min/s poteb!j siln) svaly a nervy se pohybovat, siln) pae a nohy tak), tvo msto ve spor!, a to nejen navenek, ale i vnitn*% .ae malovan) and*l) jso! anatomick), 6yziolo/ick) nemon), e by se malovat hrbat se zadnmi kdly, svalov) hmoty, kter) jso! potebn) pro pohyb kdla k instalaci, protoe nae svalov) hmoty bohat) teprve na pach, nesporn) ale by vnitn >pravo!, kter( b!de pohyb kdel a pa jet* v cest*, ne vn*j samotnch n(stroj0, tedy jen pt(k spe n(hradn pedn kon'etiny kdly, take vzd(t kdlo ! lid, aby zskali r!ce% Hezitm, co nemohlo bt dosaeno prostednictvm dve poslechl or/anizace pl(n!, by mohlo bt pravd*podobn* dosaeno stejn) zm*no!, a protoe to je docela blzko, pok!d to m( bytosti se 'tymi nohami 9v*tina savc04, kter) se 'tyma r!kama 9opice4 , ty se dv*ma nohama a dv*ma kdly 9pt(ci4, kter) se dv*ma nohama a ob*ma r!kama 9lid)4 jso! dokonce pemlet o stvoen se dv*ma r!kama a dv*ma kdly% =eden m0e chyb*t takov) zve v et*zci je st(le, ve sk!te'nosti, ale tak) to m0e snadno bt jet* o'ek(vat, protoe by se dostala do pov*dom a v poslednch /eneracch% 5amozejm*, e so!'(st e6ektivnho vy!v(n r!ko! i 6irma stoj na zemi, ale to by bylo snadn) nastavit spodn '(st t*la, aby tak !'inily% :ae r!ce by tak) nedostate'n* zasto!peny ! noho!, a vce ne provizorn zasto!pen by nem*lo bt n!tn), pok!d ale kdla byly hlavn dopravn prostedky% &*l(m povah! tohoto n(vrh!, a nechat to na v(s takhle, pok!d chce, aby se na zadn nebo pedn kon'etiny do kdel a r!ko!, stejn* jako obte, kter) moho! najt jinde pekonat% 5 vt*zstvm, kdlo i lid) b!do! !eteny n*kter) hands-pr(ce, protoe velmi d0leito! so!'(st t)to pr(ce spo'v( pr(v* k vytvoen n(stroje pro kom!nikaci a manip!laci, kter( by nyn zbyte'n)% A v ppad*, e osoba ji dos(hla bod! plnit '(st

sv) pr(ce na mench bytost, vlakem a nosn) zvata, take by to mohlo pokra'ovat i ve vym st!pn*m bt ppad% :y bytosti moho! mt i dal bytosti mezi sebo!, aby ho !etil podadno! pr(ci% 5 kadm novm stvoenm, ne jen vy bytosti, ale nov) stvoen nich >rovnch jso! sk!te'n* vytvoeny, a to by mohlo zahrnovat takov typ, kter by byl pro sl!b! vy je vhodn*j ne so!'asnostS, kdy jedno! princip po!it nich tvor0 od vsto!pil do po!it vy prody !p/rade b!de to sotva op!st znov!, ale tr)novat, ona b!de zkrotit v*t '(st, a mon( jet* pokro'ilej stadi!m ve sv*t* zvat nejvym tvorem%-ake cel( or/anizace nejvy pozemsk) stvoen mohlo bt zjednod!eno, pok!d jde o !spokojen 6yzickch poteb hr!bo! 6yzicko! vkonnost a bt tak vhodn pro vy d!evn 'innosti% &okonce i teI, m!, kter drel proti zvat0m, jako v*tina nah(, $a66enloseste, bezmocn) stvoen, jen hol) s(m ostrmi nehty a dr(py r!ce zradit objev vn*j pre6erence, ale pek( a krot ho prostednictvm jeho rozvin!t*j d0vod! a to se klo!bov) .(stroje vechny voln* ijc zvata% =e nesporn), kter( b!de d(le poslena, pok!d to zvedne jet* vy vhod po cel)m sv*t* zvat, ji m( vysto!pit na koni zespod!, ale jako orel se dv( seshora na cel)m sv*t* zvat jako svo! koist% -ake je mon), e odsto!pit v pozd*jch /eneracch i r!ce pro dal%
@ht*l bych tak) podezen z 6ormy 'lov*ka, kter je nejen dos!d nebylo dosaeno s nm s!mmit pozemsk) evol!ce, ale e je to pom*rn* dlo!h( cesta% Hyslm, e se nejvy pozemsk) bytosti se sna vce piblit na zemi s(m tvoit, ne d*l( 'lov*k, kter opravd! d*l( ji ve svch nej!lechtilejch '(st, ale m(lo v pr0b*h!%.echte vynechat to, co lid) na nerovn)m ter)n! '(ste'n* pmo pipojeny, '(ste'n* v hr!b)m materi(l! vztah! k so!bor0m, take myslet Uj(, to b!de jeden den, ale po!ze po n*kter) dl' vtvory st(le vznikaj bytosti, kte maj r(di kr(sn) o'i nebo hlavy, dal ne je nyn z(visl( na ivot* sv*tla a v0n* a vzd!ch!, plavat nebo l)tat, bez noho!, kter) ji nepoteb!jete, beze zbran, s nimi maj vytvoit n*co vc, hr!b) na zemi, a barevn) plo!tve nebo kdla prostednictvm vzd!ch! Hon( stejn* jako jednod!ch) n(stroje pro kom!nikaci se zem, jak to nyn tak) motli na hlav* nos%

Llov*k nem!s po'tat jako prodn nedokonalosti, ale v ppad*, e vyvin!t) t*chto vych tvor0 a pozd*ji% :( dokonalost nen !mst*n v jedno! provdy dos(hl vrchol!, ale v takov)m v*'n)m pokrok!, e to vechno do sebe zapad( v kad)m okamik! dostate'n* >'eln) k !spokojen okamitch poteb, ale s takovo! str(nk! nespokojenosti, ne i pohony pro dal pokrok% -ake jak)koliv pedchoz 'as v !r'itch kr!zch, stejn* jako sob*sta'n), jak na dr!h) stran* proti pozd*ji, stejn* jako v prodlen o jak)koli n(sledn) dob* jet*, jak bval proti nim% :voj vych bytost se m0e st(t po!ze v konte3t! Tort balen celo! pozemsk) kr(lovstv% -o m!s bt nejprve zral) n)st vy bytosti, jinak nemoho! vznikno!t, ani e3istovat% +"11. 3oznmky k osm5 ka! to#e. Da#8 9vahy o z!:sobu- .akm smys# ob#ast zem*. Zk!sme z pohled!, e zem* poslo!chal n*kolik d!i d(t n*jak) podrobn*j !stanoven o jejich smyslov) modality, jak se zd( leet v d0sledk! z(kladnch >vah, nicm)n*% 2o!it pizn(n, e to 'asto z0st(v( nejistota a pochybnosti .ae o'i jso! o'i na zemi, tm, e vid ji, ona vypad( tak, a vechny pedstavy, e jsme to vyhr(t, jsme si vimli, e v jej d!i, jej v*dom% &opl1!jc rozlo!'it se nae

n(zory, '(ste'n* se shod!j, kad z n(s m( jin n(zor plochy, kter) jso! !mst*ny na r0znch v*cech, ale my vidme, ale tak) n*kter) stejn) poloky% -ento kompletn jedn) stran* a zapojen na dr!h) stran* se m0e zd(t velmi >'eln), ale tak) t*k) si pedstavit, jak se d!e na Zemi ve vztah! k jeho chov(n% dy mnoho o'i prohl)dno!t to sam), vznikaj opticky br(t jako mnoho 6oto/ra6i z n*j, a teI vid sv*t o'ima mnoho z jeho stvoen, jestlie se obr(t proti stejn) v*ci, to tak) jen tolikr(t, kolikr(t? ]e nen nezbytn) prok(zat sv) vlastn dv* o'i% : kad) z nich klesne optick obraz stejn)ho objekt!, ale prost* jsme ho vid*t% 5t(le bit se !k(e o'i hmyz!% =e spokojen pmmi e3perimenty, e objekt je tolik obr(zk0 v ok! mo!chy, jso! aspekty na toS je to, jako kdyby jeden objekt prohlet prostednictvm !m*le Bro!en) sklo, se domnvaj, e mo!cha je pedm*tem, ale nikdo tolik 'as!, kolik sk!te'n* vid% H(me tady v miniat!e, kter) moho! bt nalezeny na Zemi ve :elk) msto% 2rotoe kad aspekt n*co jin)ho je nastavena na objekty, ne ostatn, take kad m0e mrn* liit zorn) pole, a obr(zky nejso! zcela toton), !r'it* se skl(daj na d!i podvejte se na obr(zek, ve kter)m jso! r0zn) dopl1ky , stejn) kryty% -m, co 6yzick( zazen, je to zprostedkovan) pro n(s a mo!chy, protoe to !r'it* nen 6yzicky najedno!, nevme, nebo e3ist!j i velmi slab) nebo neov*en) hypot)zy, ale ve zkratce, jak vidte, proda byla schopna !d*lat to % -ak, tam je (dn( pek(ka k pesv*d'en, e v, jak !d*lat n*jak podobn se zem, pok!d se opravd! jen tak m(lo, m0ete !r'it, jak na to%=e zde nen zpochyb1ov(no, e nem0ete mt stejn) vybaven jako nedostatk! v lidsk)m nebo hmyz!, protoe cel( sit!ace je podstatn* odlin(, m0e to bt velmi obecno! z(sado! v tomto ppad* jso! zaloeny% &!e Zjednod!en ano v0bec kdekoli na 6yzick pocit @omposite, se spoj tak kajc, hodn* vibrac, napklad, v jednod!ch)m tRnem% : podstat*, to je tak >asn), ale e vid spo!st! obr(zk0 po!ze jako jeden, ale za to, co pesn* podmnky a meze, ve kterch se tento princip je platn, nevme% Hyslm si, po tom vem, myslet na n*co, co roz!mn), kter nen prok(zan) pedchozmi >vahami, ale !mo1!je to, e pok!d vidme vechny jedn! a t!t) v*c, a to i &!ch Zem* vid jen jedn! a t! samo! v*c s n(mi, kter( stav na stejn)m mst* a ve stejno! dob!, pok!d to !d*l(me, a to po!ze tehdy, pok!d nae vra byly rozdly, ale jso! tak) d!ch na zemi ctil% -ak) lze zvr(tit vechno, a ci, zda vy mysl jedna v*c, na stejn)m mst*, ve stejno! dob! poloen jasn*, d*l(me to% A to je ppad, se odr( v praktick), posledn test ze vech teoretick(, protoe vichni jsme se nach(zej v oblasti mrov) zvl(dno!t a pochopit% .ebylo by to bt ppad, chyba v na vize a s nm ve vy mysli by bt jako takov se m0e st(t v na vize s dv*ma o'ima, i kdy o jeden prti% Lm vy mysl m0e bt v*c prostednictvm naich o' v!de kolem, nicm)n*, d*lal so!'asn* se porozhl)dno!t, co individ!(ln* nem0eme% =eho vize pole m( dalo by se ci jet* jedn! dimenzi, ne je ta nae, kter( pedstav!je po!ze jedn! tv( najedno! podstat*% Ale m0eme zkombinovat do celkov)ho obraz! toho, co jsme vid*li, chod kolem objekt! post!pn*, nejm)n* v pam*ti% Zem* je ji oteven pro t!to kombinaci v int!ici% =e to jen vy bytosti ne my%

+becn* plat, e m!s bt v !zn(n jejich vky, od sam)ho po'(tk! zbaven + n(s ven, stejn* jako mnoho z nich m( bt jako na zemi% &ost, kdy n(s mysl k(, e a jakm sm*rem maj odlin) poteby ne my% : nejvym smysl!, m!sme !znat takov vztah z n(s k Boh!% .ekone'no sv*ta v 'ase a prostor! je mimo nai bezprostedn kapacity a vede, ve snaze projednat koncep'n, na nerozp!stn) antinomi% B0h nen ten ppad% H!sme 5tat!ieren st(le nekone'no% :e vztah! ke kad) hornch bytostech, ale takovch podmnek m0e dojt% Zmi1!ji se o t)to z(leitosti, protoe disk!tovat pi pok!s! o obecn)m slova smysl! podmnky na zemi tak), by mohly nabdno!t jet* mnoho v*c, kter) nemoho! nastat v n(s, stejn* jako, samozejm* mimo nai bezprostedn ch(p(n%

5 rozdly, kter) m( int!ici vy bytosti vlastn, z(vis rozdly spole'n*, kter) sahaj pes cel) vy d!evn ivot, byly tak) provedeny dve so!'(st jinch hledisek tvrd% &okonce i nae nejvce abstraktn obecn) podmnky vyad!j nejvy symbolizaci bt mylenka pro sebe% =ak nyn majetkem symbolizace zvy!je, tak i se schopnost t*chto podmnek% =ak) v*t rozvoj jazyka v pedm*t! d!chovn kom!nikace je s ostatnmi, je dosaeno rozvin!t*j kapit(l! t)to vnitn symbolizace pro vnitn d!chovn hn!t v mylen samotn)ho pedm*t!, je schopen v*t, rozs(hlej, ir, hl!b koncep'n konte3t! ji vyj(dit a zvl(dno!t% rom* toho, jak propojit n(zory mnoha lid ve vym d!cha v celkov)m pohled!, v n*kterch ohledech dokonce bt schopni splnit, kdy d*l( stejn objekt vid*n jako jeden s mnoha o'ima, odkaz a '(ste'n* vypadajc kryt nebo identi6ikovat vechny koncepty a n(pady ze -yto n(zory vyrostli, nebo si jako mezi sebo!% -ak, e ve stejn)m d!ch! mnoha lid, kte maj stejn n(pad ve stejno! dob!, a to m0e dokonce spojit tm, jak to bylo dve povaov(no% Ale n(zory r0znch tvor0 ve vztah! ke stejn)m! pedm*t! jso! v so!lad!, ale jen '(ste'n* orientovan), take to b!de i pravda o r0znch koncept0 a mylenek, kter) se vyvin!ly na z(klad* int!ice ivota% -o je stejn), ale v kad)m stvoen kon' v rozdlech a vsto!pit do jinch odkaz0% 2id(me-li k t*mto obecnm >vah(m o smysl! ivota na Zemi n*jak) zvl(tn, a to je povaov(no za mrn), jinak =o!rnal stala kniha, zejm)na proto, e >vahy jso! tak nejist), tm vce, e jso! st(le se na n*co zvl(tnho%Ano n*kte sta' zavolat 6antazie, kter( b!de tak) nabzet st(le tady% Hon(, e tam opravd! jso! takov)% Ale to m0e asi bt mlad pohled a n(zory povolen), aby si sami pli za!jati 6antazi, jak dlo!ho jak oni jso! jet* tak mal a hlo!p je proti tom!, co to m!s bt jedno!\ to prost* nevad v z(vod* a v podstat*% A kdo m0e ct, jak moc, ale je v(n* to, co se m0e zd(t, stejn* jako 6antastick), protoe to vypad( tak nov)ho? .echte jen n*kter) pedb*n) >vahy na% :elk( socha se jen o vypadat v d(lce jako malo! konci, ale jste cht*li po!t k!s mal)ho z velk) sochy, dojem by byl zcela zni'en% @o se vejde do velk), nevejde se mali'k(% 2o!ze nejmen '(stice moho! bt nahrazeny vz(jemn* v obo! bez r!en% &ojem sochy vis na celek, a jak se n*co zm*n v n, vechno se m!s zm*nit, aby dojem z0st(vaj stejn) po celo! dob!% .epravidelnosti povrch! !r'it) velikosti, kter) by bylo velmi znepokoj!jc na mal) sochy velk) kody v jet* nic, tak) vyzv( k velk) sochy ve stejn) trvanlivosti jin materi(l ne mench% &alS siln et*zec, nebo provaz m0e d(t docela stejn zv!k jako kr(tk) tenk)

et*zec, jen siln*j, ale na dlo!h) vzd(lenosti to b!de jen zv!k tak slab% Ale to vyad!je velmi odlino! sl!, pevn) lano jako et*zec s jejich melodiemi, a je-li et*zec zjistil, e stejn pod6!k l!k, e pin( sama na tRny, lana nic nem(, take je lze snadno !v*it, e by to mohlo ne !topit% Ale chyb t! spr(vno! sl!% Ale sla, kter( je pr(v* dostate'n(, aby kabel k tRn0, et*zec by bt zni'en% -ake jak moho! bt prostedky, kter) jso! povzb!zov(ni k tom!, aby tRny nekom!nik!je% -ak) by se vr(tit nahradit '(st lana v et*zci, by m*ly i nad(le dret !topit sv0j majetek% .erovnosti lana, !topit jej majetek nemaj vliv, by bylo op*t nesnesiteln) nevhodn) v et*zci stejn) velikosti% A protoe zanech(v( t*k) lano obtn >sek a vzr!it, tak to nikdy neb!de lep zskat siln tRn, b!dete potebovat, aby se t*k pr!t nebo zvonek% -o je n*co, co velmi li od et*zce, a m0ete dokonce i m)n* cht*j nahradit jeden k!s zvon jako k!s lana v et*zci, ale oni jso! stejn tRn, pok!d to zn celek% Ale jen v ppad*, e to zn celek% .a vztah! k celk! se vr(t na, a tam je zm*na v cel)m so!viscch, vechno m!s zm*nit, aby re-se objevit stejn zv!k% -ake m0ete vid*t na velmi r0zn) ppady podobn) aspekty opakovat% .em*lo by se tak) opakovat v anderen ppadech? Zejm)na v velmi podobn? =e nesporn), nae smyslov) or/(ny a nervy respektiv akt je po!ze konte3t jako celk! a celek, jako str!ny, kter) se vztah!j na sebe a pstroje, a jso! schopni poskytno!t po!ze v tomto konte3t! a prostednictvm tohoto jejich tRn% 2ok!d se znete nervy z, nebo ee ho pes ct tak m(lo, jako ez nebo cross-c!t-!p et*zec zv!ky% Hon(, stejn* jako et*zec n(stroje vd*' za svo! schopnost !topit zvl(tnm zp0sobem, !r'it) nap*t jeho ponderable '(st, senzorick) nervy jejich schopnost ctit jistm zp0sobem, jist) nap*t nerv0 nezv(iteln )ter! v nich obsaen)% -o je hypot)za, protoe cel nervov ether ve vztah! k hypot)ze d!e, ale e nae smyslov) nervy a vechny smyslov) or/(ny po!ze na z(klad* !r'it)ho vztah! m0e slo!it sebe a se zbytkem or/anism! pocit, jako je tom!, je to hypot)za, a m0eme s jistoto! pedpokl(dat, e je vechny bytosti s smyslovch or/(n0 tak% -ake pok!d zve velikosti Zem*, maj nejen mal) smyslov) or/(ny v n(s, ale tak) skv*l krom* nebo mimo n(s, take nesmme pedpokl(dat podle ve !vedench pklad0, e k!s smyslovch or/(n0 !vanch ve stejn pro n(s pro nai senzaci by si dovolit to, co d*l( ve sv) pln) a pirozen) so!viscch v zemi na zemi, a e stejn( slab( l(tka, kter( je schopna stim!lovat mal) lidsk) smysly, dostate'n) pro velk) smysl! zemi, a stejn* siln sted, kter pro velk smysl pro zemi nezbytn) pro n( mal by nem*l bt pli siln, a e nesrovnalosti, kter) by byly velmi znepokoj!jc pro nai malo! smysl! by tak) p0sobit r!iv* v hlavnch smysl0 zem*, kone'n*, e stejn materi(l a stejn s!bjekt jako vhodn) ji mohl slo!it jako nae smyslov) or/(ny% 5pe m!sme samozejm* pedpokl(dat opak toho veho% :echny jednotlivec m!s zm*nit na v*t v*ci, take vkon v cel)m pobyt! v odpovdajcch pechody z mali'kch% &okonce i ve v*tch smyslovch or/(n0 zem*, e3ist!j i jin) takov), mon( by to z(le jen na !r'it) nap*t v ether!, cel( zem* pronik( tak dobe by nejcitliv*j 6yziky vyr(b*t jako nervy, aby se do hry tohoto nap*t mt hr! pocity, ale to nap*t a tato hra b!de jen k!s shrom(d*n nem0e bt /enerov(n po!ze cel) sestavy%

2ok!d pid(me n(sled!jcS !d*lat r0znorod) pocity, vid*t, slyet, ctit, och!tn(vky, pocit v n(s prostednictvm zd(nliv* velmi podobn) vybavench nervy% .yn m0ete vid*t (dn d0vod, pro' naopak m*ly bt rovn* mon), aby stejn pocit prostednictvm zd(nliv* velmi r0znch spotebi'0 vybavench% 2rotoe je to so!vis lo/icky% H0ete hledat pro t!to sk!te'nost v0bec nem!s bt navenek vypadat jako zzen nerv0, kter) b!de mon), ale n*co na nervy, co nevme, jestli m(me podezen nebo se moho! dret tak) mon), e nap*t a pohyby jemn) m)di!m, zatmco pijde hry% r(tk), se skl(d( z obecnch >vah (dn) pek(ky, kter) materi(ln z(zem ve skv*l) sl!by pocity e3ist!j v zemi, jejich dly a s!bstit!ovan) v n(s, a to ve stejn)m verm^chten kter) maj bt provedeny pro n(s%H0eme z toho, e si moho! dovolit to nen, ani v nejmenm v blzkosti k Zemi% @hceme, aby v tomto vztah!, take m0eme jen jeden bezpe'n z re(ln) znalosti nezbytnch z(kladnch materi(lnch podmnek pocit! a pocit!, e nem(me, nebo nejist, ale s nad*j, e se piblit pravd*, podle aspekt0 vysokokolsk)ho analo/ie a teleolo/ie, jako to jen jde od so!seda na tla'tko &al% .ejistota je zde vdy z0stat tak dlo!ho, dok!d nejso! >'inn) p'iny jso! !zn(ny jako patc do kone'nch p'in a analo/ie se stal ind!kce, ale aspo1 to b!de mon) najt napklad n*co, co nejen vce pravd*podobn, ale tak) Jrba!licheres, znamen(, e stejn* jako v hotovost a pesto tak zcela neod0vodn*n( popen je, e n*co, co se nach(z na vechno, protoe tam nen nic k vid*n% -o znamen(, e jsme se p!stit do e3periment!% 5tejn* jako 'lov*k, Zem* jedno! r!ko! kontrolovat sami sebe, na dr!ho! stran!, podvejte se do vn*jho sv*ta kolem n*j, kter( je r(jem pro n*% @o je na jeho vedenm zem*, aby se nae prvn a jin) pozemsk) bytosti, a zda tm vce b!de teba vzt v >vah!, ale v prvn ad* zajistit% Bohatstv a rozvoj jejich tv(e prostedk0 je, pok!d si myslme, e o nic jin)ho, ji nevslovn* v*t ne ! n(s% H( sv0j zvl(tn smysl pro v*tin! speci(lnch hlediska, dlo!h) vzd(lenosti a blzk) n(zory, all$Xrts zp*t a zp*t po cel)m povrch! a !voln*te jej tam a zp*t, aby se vdy podvat na nejvhodn*j pozice% Amyz l)zt i do nejmenho >hl!, ve by m*lo bt vid*t% =e nesporn), e dohromady, moc, ale je to st(le nezd( dost pro m*% -o je povaov(no za mnohem vc od naich pozemskch jednotlivch hledisek, ale zd( se mi, nedostate'n) z nebesk)ho stav! jednotky samotn) zem*% :e sk!te'nosti, mal) a mnoho o'i tvor0, zatmco v nejbli so!lad! s rozmanitost a zm*no! pozemskch mst a objekt0, a ne jen tak, ale jednod!chost, jednota, vzneenosti nebesk)ho pohled! a nebeskch objekt0%.askt( se ot(zkaS H( zem*, velk), n*kter) nebesk) bytosti, malost a roztt*nost a pomjivosti pozemsk) o'i ani velk, mt n*jak v*'n smysl pro pozorov(n v*'n)ho nebe a nebeskch objekt0? .en to roztt*nost naich o'ch stejn* nesmysln), jako vhodn) k rozjm(n pozemskch objekt0? Zatmco zem* se podvat na obloh! s naima o'ima, ale e jejich creat!rely o'i opravd! jso! pednostn* !r'eny po!ze vzt v >vah! v*ci zem*, ji podloen sk!te'nost, e 9a na n*kolik vjimek v nich tvor04 vechny pehnala po!ze sm*rem dol0 a doped! jso!% H(me hlav! d(t po!ze vyn!cen) poloze prom*nit n(

pohled vzh0r!% : ppad*, e zem*, proda kolem n(s, dokonce ani prodn vzh0r! sm*!jc proti obloze oka maj, kter) se moho! dvat kolem voln* na obloze? : creat!rely o'i jso! tak) jen kr(tkozrak), ale jen vhodn) pehlet omezen) perimetr! na zemi a na obrazovce, ale hor vhodn pronikno!t nebesk daleko a rozpoznat, co se d*je na jinch hv*zd% 2ok!d zem* byla jejich nebesk( so!sed) lep vid*t tv( v tv(? :e sk!te'nosti z0st(v(, e to, co m0eme i/norovat obloh! s o'ima, jen n*co velmi nedokonal)% :echna nebesk( t*lesa Zd( se, e nae o'i jen jako rovnom*rn* sv*tl) disk0, kde nic rozliovat jeden% :ysok) nebesk) bytosti, and*l) li ped n(mi, podzen) zemi, ve sv*tle mlhovin spojen)% Ale pok!d jdo! r!k! v r!ce tak) zakrv( pedn '(st sebe, take vekero! svo! kr(s! v barv*, lesk! a zm*ny lesk! a barvy - a jak kr(sn) to je, jsme se zabvali dve - je to jen ztratila jako n(s? 5l!nce se n(m jev vce ne tal, pevn) hv*zdy !d*lal stejn* bod0, kter) moho! bt zv*teny (dnm dalekohledem, je nebesk( bytost, and*l, velk( sl!ne'n nehledejte nic v*t ne tal a vzd(len)ho sl!nce jen jako body vid*t? Ano, m0eme se naima o'ima sl!nce nen ve sk!te'nosti prohlen a nem*l by bt oko, e jejich lesk je pravd*podobn), e si? v*ty samozejm* otevete bezpe'n* sl!ne'n sv*tlo, ale tak) o'i, zskat obraz o tom? Z t*chto >vah, ne jsem to tak, e zem* m0e vypadat jinak ne s naimi o'i k nebi, v*m, e oni moho! jet* vypadat jinak ne k nebi, a nyn hled(, co se d*je% 2edpokl(dejme nyn, nevm to a to, co 'lov*k nebo zve m0e vid*t, od kter)ho bych to !zavt bezpe'n*? .*kter) z e3istence jeho stnice? _r'it* ne% @o zradit to schopnost vid*t? ; kdy, Ujakmile b!dete v*d*t, e je n*kdo slep, si myslte, e m0ete sledovat ho zezad!,U a tak, jakmile b!dete v*d*t, e stnice slo! k zobrazen, si myslme, e pravd*podobn* b!de, e ji nechal od Zobrazit na z(da% =ak)koliv roz!mn) v*dci, nicm)n*, kdo v*d*l, e nic o tom, by levn zeptat, jak princip by mohlo znamenat e3istenci t*chto m*kk, vlhk, vl(knit) d!nat pokoky obli'eje pocit, a pova!j ho stejn* jako 6antastick(, je jen dky sv) konstr!kci vyeit jakkoli takov, jako kdyby chceme !zavt jako!koli '(st zem* tak dky sv) str!kt!e% @o ho mohlo vyvolat posledn, take to, co m0eme !r'it, ve sk!te'nosti sama, v*it, e to opravd! zvykl? dyby nic jin)ho, vzhled obraz! objekt0 na n, a pe'liv) zaloen, tento obr(zek, aby byl% -ake nem(me zvr(tit z(v*r% .echceme na stnici, co dokaz!je, nic v sob* a nen teba o'ek(vat ve velk) stejnm zp0sobem jako v mali'kch najt obr(zek, a proto schopnost vid*t v zemi, ale hled(me obraz a jeho vrobn vypo't( prostedky, jak najt t*st vid*n a co o stnice pedstav!je v zemi, protoe my sami, ale jedno! provdy nem0e vid*t jej vlastn vizi% &o teI jsem se dvat kolem sebe a na 6irst[m na rozpacch, kde najt, ale to, co jsem hledal velk jasn obraz sl!nce a hv*zd a optick) zazen k jeho vrob* v zemi, za'no! v*it a pesto, e bylo nic s t*mi vzneenmi tvrzen, e jsem !d*lal, jsem ohromen najedno!, e ve vypad( spe v nejdokonalejm st!pn*m je tam po(d, jen stnice jako je nae tam nen, a j( se nem0! odtrhno!t od zvyk! na prvn pohled, takov), ale poadovat, aby vid*t, ano, spe ne zcela vymanit se z n, dok!d jsem

vid*t vc a vc a nakonec harmonizovat tak, aby cel( zem* s(m vypad( jako nebesk) pam*ti, e zobrazen, jeden z naich podobn) stnice dovnit velk nebesk oko ! ne 'ekat, a se jej plno! vaho! za'ne tvrdit, pro m* :e sk!te'nosti, jako optickch pstroj0 zem* prod!kovat obraz nebeskch objekt0 m* kon6ront!je pipojen velk)ho zrcadla s velkm objektivem, a vidm prostedky z n sl!ne'n obraz z asi V mle v pr0m*r!, C7 C ` 7vytv( e!m povrch% Zajmalo by m* to, m*la marn*, marn* se tam optick) pstroje? 2ro m* je tento obraz nen mon) !r'it, protoe m* oslep!je tak dobe, kdy jsem se dval na sl!nce s(m, vidm, e je tak troch! pmo'aej, ne to, a mn* se zd(, jen tak mal a vybledl) jako sl!nce s(m, ale zem* je jin(, nos je jasn), zadan) velikosti v sob*, a kter) nemoho! bt rozlieny v tak velk)m obr(zk!? +ptick) pstroje, o kter) ml!vm, je z(rove1 pipojen konve3n moe s vzd!ch! 'o'ky 9atmos6)ra4 nejjednod! a nejkr(sn*j pipojen catoptrical s dioptricko! zazen a za pedpoklad!, veker) jednod!chost kompletn ne optick) zazen oka, ve kter) po!ze se po!vaj dioptrick) prostedky% +pravd! je moe 9protoe pronikajc paprsky stejn) ve sv) barv* brzy zhasne4 jen jako zrcadlo, ale atmos6)ra, kter( m( zakiven tvar, jako je moe, jako 'o'ka, aby zv(ila% 2rostednictvm konve3n moe, kter) vznik( sl!ne'n obraz v zadan) velikosti C4 pro podobn) z(kony jako 5onnenbildchen v kapka rosy nebo sklen*n) (rovky nebo konve3nm zrcadle v0bec, jen, e objektiv atmos6)ry i Jntr)e !ite'n), jak dobe obraz\ @o je konve3n zrcadlo v miniat!e, ale m0e vyvjet dky vhodnm pid(nm 'o'ky% 5amozejm*, vidme obraz sl!nce v moi nen tak velk, jak to je, ale po!ze ze stejnch d0vod0, pro' jsme my sami vid*t sl!nce nen tak velk, jak to je, protoe vzd(lenosti% -o je obrovsk( sl!ne'n obr(zek V mle v pr0m*r! je to virt!(ln 9jako sk!te'n) spojen paprsk0 v jak mal jako nae ploch) a konve3n zrcadla !d*lal4 od poloviny polom*r! zemsk)ho povrch! zemsk)ho se nach(z v hlo!bce, tj% objev viz!(ln* tak, a je povaovat ve vech ohledech, jako by to tam b!de, stejn* jako obraz v naich b*nch rovinnch zrcadel se objev za nimi a je viz!(ln* docela tak se chov(, jako kdyby to bylo opravd! za nm, i kdy !mmittelbar za zrcadlem je zeI% :echny rybnky, vechny 5ee[n, jak oni jso! tak) odd*leny od moe, jednat v so!lad! s optickch z(kon0 s moem a pak v kombinaci, aby jeden a tent sl!ne'n clony, protoe jej zakiven kolem dopl1!je kolem Zem* do zrcadla, a kontin!ita to nen n!tn)% -o je msto, kde jsme se tak) podvat do vody, jen jeden a ten sam sl!nce obraz vidme, jak je to v!de, jen jedno a to sam) sl!nce, kter) vidme pmo na nebi, obraz jist* zd(, e jt s n(mi, ale jinak stejn* jako sl!nce nebo m*sce 9krom* jejich kadodenn cest*4 Zd( se, e jt s n(mi v!de, v podstat* jsme se pr(v* chyst(, sol(rn obraz z0stane nedot'en pod naima nohama se, nebo m*n sv) msto po!ze ve spodn '(sti, jako 5l!nce zm*n to%
C4

=eho velikost je jen povrchn* vypo't(%

.o myslm, pok!d zem* ct nejen v jednotlivci, ale i jako celek, a to je n( z(kladn poadavek, ale vnmajc bytost schopn( n*jak) Airborne d(t do jednoho,

take se moho! tak) ctit, jak se celek z lehk)ho mst* her/ekommenen sv*teln) paprsky, odmtno!t na z(klad* sv)ho moem, op*t odchyl!je od jednoho bod!, ale i prod!koval tohoto rozdl!, a m0e proto vnmat obraz tohoto bod!% Z obraz0 vech bod0 objekt!, ale obraz cel)ho objekt! s(m nastav dohromady% H!sme se tedy, samozejm*, e ne poadovat, aby se pomoc k!s! moem stanoven) v naich o'ch, tak) mohli vid*t% 2ovrch moe a moskch z(leitost se hod jen ne v naem mal)m ether-nap*t pstroje, nebo bez hypot)zy, v naem vnm(n apar(t! v0bec% 5(m o sob* m0e mt nic nepravd*podobn), e virt!(ln setk(vaj s mnoha paprsky v bod* 74, jso! stejn* jak sk!te'n pocit viditeln)m mst*, protoe d!e m( t! vlastnost, e n*kdy sml!vn celo! ad! vznamnch >'ink0 na pocit, jako je napklad vce, jak ji bylo !vedeno, !chopit ment(ln* v jednom v kad) jednod!ch) zv!kov) a sv*teln) z(itkovmi mnoha osobnmi vibracemi% -o je tak) nam clem optick) zazen pro vzhled obraz! bez ohled! na to, zda n(hodo! z(en je prakticky nebo opravd! v n*m, a tak se m0ete tak) asi myslte, e v z(vislosti na n*m dvoj monost objektivnho vznik! obraz!, jet* dvoj monosti s!bjektivn p0vod! odpovd(% 2roda je tak zvykl vy!vat ad! jejich 6yzick) 2rinzipe v or/anismech%
74

:irt!(ln volal setk(n svazk!, pok!d svazek nen opravd!, ale spl1!j !r'ena po!ze prod!koval dozad! za zrcadlem, stejn* jako na na >rovni zrcadl v*ci% onk(vn zrcadlo m0e d(t obr(zky, kde jso! paprsky sk!te'n* spl1!j%

2rostednictvm stnice nem0e bt jist, virt!(ln, ale po!ze sk!te'n @lash o6 paprsk0 do jednoho bod! b!de vnm(na jako obraz% Ale nae stnice nen zrcadlo, ale sv*tlo rozptyl!jc povrch, a to i ve zcela odlinch podmnek pro optick) pstroje, ne je povrch moe, co !mo1!je bez jednod!ch) srovn(n s nm% B!deme-li zp0sob, jak ! bt sk!te'n* schopen ci s n(mi, stnice vnm(, protoe bez spojen s celm ct nic, tak b!deme samozejm* moci ci m)n*, moe povrch ct, ale po!v( se po!ze v jin) kombinaci zp0sobem, jako nae stnice, pocit cel) iv) bytosti% Zd(nliv* n(siln) domnv( se vak, e hladina moe se podl na pocit!, nael po!ze ve vztah! k projekt! vkon!, kter se po!v( k tom!, jedno! vid*t oce(n jako n*co 6yzicky mrtv) v mrtv) zve, a pak, zazen, kter) slo! n( pocit , v so!lad! nejen !dret princip, ale tak) jejich vzhled, jso! vznamn) pro stanoven citlivosti zazen v0bec% A j( nechci sniovat, kter) le ve sk!te'nosti, e jsme st(le jet* zcela v nev*domosti o materi(lnch podmnk(ch, kter) vyzv( k pocit! jako podloka pote, tak dlo!ho, dok!d nejso! vyeeny, nem0e vsto!pit e3aktn v*da, kter) se zde prezentov(ny domnv(, kter je zaloen na jinch mstech, kter) spadaj do jejich >zem, ale tak) si jen tak m(lo, ped tm, ne se jet* vyeit tento tmav), n*co vyvr(tit stejn% 2ro to je tady, ne pole ne!r'ito! a dos!d ne!r'itch monost% do popr( rychle v opa'n)m smysl!, take jen dokaz!je, e nev, co je nezbytn), d0leit) na t!to ot(zk!% : !zn(n t)to nejistoty, kter( z0st(v( st(le dret naeho n(zor! pesnch >hl0 pohled!, m!sm piznat vak, e pro m* pon*k!d s!bjektivn + spir(le spo'v( v

ochot* dvo! >vahS 2o, zem*, by tak zcela odmtn!ty na ivot na sl!nci, no o' vzt v >vah! zdroj tohoto sv*tla bezpe'n*? Za dr!h), obrovsk obraz, kter sk!te'n* vznik( v moi sl!nce k jeho vznik!, to je jako zrcadlo, jak d*lal, by m*la bt marn(? Za tmto >'elem, e b!deme s6alerit men odraz ve vod*, je to !r'it* nen% Ale hmotnost t*chto kombin!je pozorov(n se st(v( intenzivn*j pes dal vst!p do teleolo/ick)ho &etail optick)ho apar(t! zem*% :zhledem k velkm polom*rem zakiven a velikosti konve3nho zrcadla, d(rky k moi, dv* vhody jso! dosaeny, kter) dos(hno! tm, e zvy!je zrc(tka nebo 'o'ky naich dalekohled0, a to ani pro obraz jet* v*t, take dal zvl(tnost jso! odlieny , za dr!h), aby bylo jasn*j, tak, aby mohly bt !zn(ny jasn*% =e nesporn), e zem* je tedy v pozici, rozeznat povrch 5l!nce a so!sednch planet s relativn* stejn* velko! jasnost, jak 'elme n(m s nimi se potk( lid, nen tolik jasn), jak se pomoc pestoe jejich vlastn povrch jejich pozemsk) m0ete zjistit oko a pevn) hv*zdy, kter) se objev!j na n(s v nejv*tm zv*ten jen jako te'ky cht*li rozit na zemi na sv*telnch tab!l, sl!nce se objev jako ! n(s, ale ani by si pohled na jejich zvl(tnosti, v'etn* >rovn* zem*, ani je dostate'n* vysok(% &okonce i jemn*j zazen na optickch pstroj0 opakovat v zemi, a pravd*podobn* se zvenm dokonalosti, nebo sp naopak, v naich o'ch, opak!jte jemn*j zazen optick)ho apar(t! zem*% -*snost objektiv! v naich o'ch se zvy!je z vn*jk! dovnit, tak to je s objektivem atmos6)ry tak)% Zakiven( stedn v ok! se mrn* li od k!lovit)ho tvar!, vst!p!jc eliptick) 9a parabolick)4 snen s6)rick) aberace, je z(visl( na nejasnosti, stejn* tak jako na oce(n a atmos6)r! k!lov) mrn* liit od eliptick, s r0znmi eliptick) zakiven% Bylo by zajmav) spo'tat, jakmile optick e6ekt t*chto podmnek ve v*tm detail!% A'koli tam atmos6)ra a moe m!set slo!it vce ne jin) optick) >'ely, nelze ci, e ve, co bylo pesn* a konkr)tn* pesn* vypo'tat po!ze pro >'ely optick), najdete spe mon), e kon6likt >'ely maj optick sem a tam m!s d(t pednost v jzd*% Ale zjistili jsme, jinak tak rozmanit), e zem* jejich zazen na celek, r0zn) >'ely ve stejno! dob! a stejn* tak ide(ln pro setk(n a een kon6likt0 v nej8astn*j v*d*t, e e3ist!j v na mal) zazen, kter) bychom najt to nepravd*podobn), pok!d ano, je zde vznamn kon6likt mezi r0znmi >'ely z0stane% -o je atmos6)ra, take post!pn* rozi!je se do tenk), nen lhostejn% :zhledem k tom!, atmos6)ra by byla omezena s h!sto! vrstvo!, jako by jejich re6le3n >'inek na stejn)m princip! vytvoil obraz a m0e bt vnm(no jako zasahov(n do dr!h) pes mosko! hladino!, a obr(zek by tak% 5k!te'nost, e je moe vlny, a proto nen hladk(, jako zrcadlo, je ve velikosti stejn) nic ci% Hal) nerovnosti naich nejdokonalejch zrc(tka jso! bezespor! pom*rn* velmi vrazn* proti, kter) se vyskyt!j na povrch! moe vlnami%
.ae oko je s mozkem pipojen a kad) vl(kno stnice je spojena s mozk! vl(kna% -o n(s stav do pozice podvat se nejen, ale tak), aby zv(ila hled(% de je teI z(m*r toho, co je vid*t ve velkch obraz0 hv*zd na zemi? .ic Zd( se, e tam, protoe jsme jet* vid*t sl!nce ve vod*, aby mal) a neostr), jak vidme sl!nce pmo, nebo to m0e spe vnmat jako malo! rovn*% @hcete-li si tedy v tomto ohled! nen teba o'ek(vat% Ale my jsme se jinak vyskyt!je po cel)m hornm prostor! na zemi s mozkem porovn(vat pleitost, cross-over lidsk mozek s't(n, to samo o sob* slo! k

propojen by to, e se tk( ve stejn) dob*, tam vr(tit paprsky odr( na moe, a bt v obecn)m ivot* a tkan, co je tam ve vzd!ch! a )ter!, a vy d!chovn ivot, ne m0eme pochopit, v tomto ivot*, nadace slo! zas(hno!t% dy ml!vme o posmrtn)m ivot*, b!de to !k(zat, jak dobe m0eme do!6at, e jeden den se do n*j zas(hno!t, a tak zvil na vy >rovni, ne nyn, na vce v*dom)ho ivota a nebesk dopravit na Zemi z>'astnit% =e ovem zejm), e tyto >vahy moho! bt po!ze stopy, kter) maj vznam pro so!vislosti s naimi n(zory% -ak) nepopr(m, e v t)to oblasti v0bec moc je tmav%

.a rozdl od z(kladn optickch pstroj0 zem*, kter( je !vedena v oce(n! a atmos6)ry, m!sme !znat, podobnosti, kter m( cel sv*t obecn* s okem, a zem* je nebesk tvor, ped!r'en t zcela ve sv*tle, pro' by nem*ly mt v so!lad! s navreno! t*lo, co je pesn* to, co nae t*lo je pln( jen ne6orm(ln '(st, co to nedokonale? &( se v podstat* ci, e zem* je vce ne nae oko je vechno s(m pesn* jako nae kostra nap0l a nedokonal), co je kostra ze zem* >pln*, je to s naima o'ima a na zemi jako oko% Bylo by to z(zrak, kdyby nemohli vid*t, vechno je na sv)m mst*, take skv*l) pro sl!b! ji vid*l% -ak) je teba nae o'i proto, aby vechno bylo jen polovina toho, co zem* je vechno, protoe to je tak samo o sob* m( celo! zemi, ani v retenci, jako nae kostra, kter( na Zemi% _ntri6ti/ ale to by bylo a i tato podpora, viz t!to n(pov*d! pro nae o'i do zem*, aby se jen doplnit nae o'i svch optickch zazen, protoe nae o'i spe se d tm, jen jako dopln*k pro n* pozemsk zvl(tn vztahy se chovaj, moho! ale jen pozemsk(, ani nebesk) vhody% .ae oko je vlastn* jen z pednho jednoho oka, dozad! je slep% H*lo by to jen d(t takov) nap0l slep o'i? Zem*, nicm)n*, je docela kolo voln* pono do sv*tle )ter!, je voln* plovo!c, plovo!c, p*stovan) na nic, take sv*tlo pro!d voln* v!de, a tam by m*l bt voln pohyb sm*rem kdekoliv? ; kdy jso! nae o'i kolo dispozici kolem Zem*, kter) b!dete v nich vypadat v!de kolem, ale jen z pohled! na obloh!, ze kter) se rozsvt, kde to jde% .ae oko je k!lat, ale kdy zaoblen oka troch! Aal6, Broken, a skl(d( se ze dvo! nerovn) kr!hovch '(st% H*lo by to bt jen tak rozbit) o'i? Zem* je k!lat(, a v jednom z celk!% .ae oko je kr(sn* zdoben) lesk a barv!, nejvce zdoben) ano ve vech '(stech naeho t*la se lesk a barv!, a zem* je st(le zdob kr(sn lesk a barv!, kdy je kolem dokola zdoben( lesk a barv!% .ae oko je obdaen valivm pohybem, aby pozemsk) objekty vdy vhodn) pedloitS Zem* je na dokonalej valiv)ho pohyb! nadan bt nebesk( objekty prezentovat vdy vhodn), a je tedy schopen poskytno!t jet* dokonalej% :e sk!te'nosti, nae oko nesta', s valivm pohybem s(m zcela, rotace na hlav*, nae t*lo, a kone'n* pechod nae nohy st(le provede pijt na pomoc, jt v!de, aby tam poadovano! pozici proti pozemskch v*c% Ale zem* je dostate'n(, s valivm pohybem vhradn* vdy vyhr(t spr(vn) pozici v0'i nebeskch v*c% :zhledem k tom!, e nebesk( venkovn podmnky jso! jednod!ch) a kontrolov(ny jako nae Zem*, aby mohla valiv pohyb na zemi b!de jednod! a vce kontrolovan) ne nae oko% .ae o'i sp(t polovin! 'as! a prob!zen polovin! 'as!, i zde jen polovina z toho,

co zem* >pln*, co tak) !sne a prob!d z jedn) strany dr!h)% _pednost1!jeme, pok!d chceme sp(t, v'ka ped n(s stav na stran! nebo dozad!, se d( sp(t, i kdy v'ka, ne s(m se pepn( e sv*tlo na stran* nastane ped no'n stran*% H(me ;ris 9;ris4 se tak) omezit na ste vchod do sv*tla, e to nen pli jasn) sv*tlo do oka, zem* m( tak) d!ha k0i pro to, aby st(le si zaslo! bt nazv(n sk!te'n), jso! to mraky, jen e stejn* jako, a moho! bt sml!vn* kde no!zov), ale nae d!hovky moho! rozit sv) oteven jednod!e jako celk! a z>en% .ae oko m( kostn podpor!, tm, e je pevn* pipevn*na na ob*n) dr(ze, Zem* Jye m( tak) kostn pilnavost, krom* toho, e m( v tomto d!ch! s mnohem v*t vhody, jak jsme ji dve povaov(ny za% +pravd! 5hrneme zemi cel) oko, 'lov*k vid, e to oko m( v podstat* dv* divize, z nich jedna je pednostn* !r'en) k pohled! na obloh!, dr!h slo! vzhled po zemi, velk bval ale jednod!ch) mosk) hladiny, dr!h( plocha pozemk! s nes'etnmi, ale mal) o'i pozemnch tvor0, ne jak spole'n* napjat) atmos6)e, ale nesmme zapomnat, e (dn( e3kl!zivn !stanoven o jedn! nebo na dr!ho! stran! se b!de konat% :zhledem k tom!, e se odr( jet* v moi i mraky a c)vy a objekty na pobe, a iv) ryby s o'ima pod povrchem, a na dr!h) stran* nastavit tvory zem*, ale vypadala jet* n*kdy na nebi, ano, samozejm*, e je namena proti obzor!, a 5ee[n a rybnk0 v zemi pispvaj k obraz! nebe, co je hladina moe% :idme tedy, v naem or/anism! mnoho '(st zasahovat krom* svch hlavnch cl0 n(hodn) pro >'ely jinch '(st% @hyst(m se jet* postavit odv(n) hypot)zy% .em0ete bt prok(z(no, oteveno, ale vzt ji, kr(sn vhled do prody a moho! dokonce myslet na dr!h! jazyka hv*zd% Zde, dve 9:ol% ;% kap% :;%4 Zaloena set je dod(v(n v >vah!, e nebesk( t*lesa, kter) vak z jedn) strany na individ!(ln tv(, jak jsme vsto!pit na dr!h) stran* je pm provoz% , @o je zjeveno v tomto ohled! ve vn*jm vzhled!, se nyn tak) !kaz!j n(sled!jc >vahy na mysli provoz!% Hyslm, e paprsky vych(zejc ze sl!nce, jso! st(le na sl!nci, jso! pokra'ov(nm stejn), dlo!h) prsty sv*tla, chapadla, ona se nat(hne% -ake mchat p0dy, podporovat aktivity, zm*ny, kter) snm( Zemi, ale tak) podsto!pit zm*ny 9v re6le3e, re6rakce, disperze, atd%4, kter) moho! ctit sl!nce% -ake b*h sl!nce a zem* ve v*tin* pmm zp0sobem se navz(jem 5l!nce na Zemi nem0e nic d*lat bez cit!, co to d*l( znova% 2aprsky sl!nce p(d! z bod! za'n( na >rovni hladiny moe se, er^rterterma#en pesm*rov(ni od hladiny moe, protoe se op*t liily od bod! pod hladino! moe% Zem* se nyn ct bod t)to diver/ence jako obraz bod!% .icm)n*, jak na zemi bod diver/ence tom smysl!, e vytv(, a sl!nce moho! ctit bod diver/ence, kter( se vyr(b ve svch paprsk0 tm, e je odraen% A tak, zatmco zem* 9sloen z obraz0 jednotlivch bod04 pmo prostednictvm sv)ho oka vid obraz sl!nce, sl!nce vid sv0j odraz v opa'n)m ok! na zemi% .ejen lid) maj zrcadlo, ani and*l), ale jejich hladiny jso! o'i ostatnch and*l0% A i 'lov*k pevr(t, ale ctm mal v ok! protilehlch stran% A obrazy, kter) vid and*ly v opa'n)m ok! sebe, jen se objev mal) ve vztah! k jejich vlastn velikosti% Ale pro' si 'lov*k klade ot(zk!, se objev!j

v0bec? @opak nemaj speci(ln mal) o'i, s(m, je pmo v Hiddle? -o je pravda, ale oni by m*li vid*t, jak se jev ostatnm% Zde je zrcadlov obraz vidme v o'ch zbytk! n(s, odd*len* od obraz! na stnici, co n(s ostatn vid, a jak se podob( ne% Ale v o'ch and*la je zrcadlov obraz, kter se vrac do dr!h) jeho obraz, stejn), kter) on s(m ct% -ake kad v, and*ly, pesn* tak, jak se zd( ostatnm% Hezitm, pozemek na moe !st!p!je pro vztah v nebesk)m sv*tle provoz!, to pekon(v( stejn) pro jin vztah% Zem* m!s d(t moe velk) obrazy hv*zd, ale moe op!stit zemi n*co, co m0e jet* bt d0leit) pro peprav! zem* s nebeskch t*les, jako tyto obr(zky% Zem* je pokryta ve/etac, a tam, kde je sl!nce nejsiln*j, to je tak) ve/etace% ]ivot 2roces z(vod! z(vis pedevm na sv*tlo a teplo ze sl!nce, obr(til sl!ne'n paprsek m( nejkr(sn*j a nejbohat pole pi vkon! svch pravomoc v akci na sv*t* rostlin% =e-li rostlina by se mch( paprskem sl!nce, kter) barevn) list, kter( by nar!ila jejich ojn*n o tom, co se va jej v0ni, kter( !k(zala, motl, v'ela, jak na n*j? Hrtv a st!den z0stal jejich l(tky, lec na zemi, kdy chadne ped, nen k dispozici dostatek sl!nce, sl!nce paprsek, ale jt do prostor!, z0stane ne'inn, bezbarv, bezmocn% : moi, sl!nce vid po!ze jej chladn zrcadlov obraz, po!t* a h0lky nabdno!t j navdy bezbarv monotRnnost, ale /reeny v doprav* se zeleno! a b!jno! ve/etac a kveto!c samotn) sv*tlo z blch st)bel, a je si v*dom toho spe jeho bohatstv teplo a barvy e zaveli !bytovan% =ak se sl!nce a zem*, e stejn zrcadlov obraz d(vaj dohromady, vora!ssetzlich pocit, jak se zem* jen jako n*co, co od dr!h) bere v, sl!nce, jako n*co, co rQckemp6Xn/t z dr!h), tak to b!de s co d(t na 5l!nce a Zemi, stdav pohyb paprsk! a rostlin dohromady% =ak s(m o sob* nem0e ten, kter vznik( po!ze v jejich variabiln provoz, kter b!de ctit spole'n* i v jednom, tak, aby kad ct !r'eno dr!h)% ad( rostlina m0e ctit zvl(tnm zp0sobem, e je to zvl(tn bytost, jak to m( v t)to '(sti dopravy, ale zem*, vechny /enerovan) z so!viscch a st(le vykon(v( v so!vislosti b!de ctit to, co vichni seli, a pocit, ne jen so!'tem, ale tak) konte3t n% 5tejn* tak, b!de sl!nce ctit konte3t >'inky, kter) se zde vyj(deny% -ak, kad( rostlina m0e bt povaov(na za jak)si barevn) dopis! a cel)ho rostlinn)ho ivota na Zemi jako psmo se smyslem pro pochopen 5l!nce a Zem*% Ale to nen poad interakce rostliny samotn), kter) jso! d0leit), jso! po!ze hlavn hmota, ale ne hlavn slova 2sma, a jako takov trans6ormovat lidi a zvata v n*m, i kdy nen r0st pes sl!ne'n sv*tlo, ale mchat pod jeho a pohybovat se% A to je jet* d0leit*j pro vy odm*ny% : cel)m obvacm !spo(d(n rostlin, zvat a lidsk)ho sv*ta a jeho zm*n podle k!lt!ry a dopravy v0bec odhal!je vysok smysl jako celek, jeho prost* nen jedin pozemsk tvor je velmi siln, ale spe jako na nebeskch bytost, toto !jedn(n e tato pr!'ka d)8 a pohyb!jc se shora dol0 a zdola d0vod0, bt schopen kom!nikovat o sema6or!% B!de to jako s nam jazykem% .e vechno, co jsme vyj(dili s jazykem, jet* mnoho skryt) !vnit% A tak hv*zdy nem0e pedvdat vechno ven, co se d*je na skryt) !vnit n dnes% =en vdy n*co, co se vyskyt!je na povrch!, kter je ve spojen, ale pesto smysl!pln) k niternosti, tak, e to m0e bt

povaov(no za do'asn) vn*j vyj(den to% 2orovn(me-li takov provoz skript! nebo jazyk, to je samozejm* jen srovn(n, kter), stejn* jako vechny takov) srovn(n, '(ste'n* pravdiv, (dn( '(st% =e to provoz, kter nen zaloen na mapov(n d!chovn, kter) maj bt sd*leny, ale pomoc odkaz! na >plno! sad! vn*jho smyslov)ho charakter! se stane, zprostedkovat vz(jemn) >dajn*% : ppad*, jako je doprava, je tot) psan a jazyk% : opa'n)m ppad*, e podmnky jso! velmi odlin)% =e toti nesporn), akcie, co tito tvorov) mysl na vech sv*tovch t*lo vnitn*, se zdaleka ne>pln) analo/ov)ho jazyka mezi nebeskch t*les, jako jazykem mezi tvory na kad)m sv*t* s(m s!bjekt, jako je d!evn styk jazykem mezi tvory na jakkoli nebesk) t*leso je op*t nedokonal) ne kom!nikace mezi sv) vlastn mylenky o stvoen, ale jako vce bezprostedn pochopen obecnch a vych pom*r0 vm*ny mezi nebeskch t*les se !sk!te'n mezi n(mi% Ale vechny dohady na toto t)ma jso! pli nejist), e by bylo lep, aby !p!stily od dalho proveden% Bylo zde jen navrhno!t po!ze monosti% =ako zem* na pozemsk) oko m( nebesk, nebo ho zast!p!je, se po celo! dob! tak, e by to tak) na pozemsk) !i, nebo je nebesk), aby to nic na zemi, v nebi slyet, jak tam je tolik pro n* vid*t? 5amozejm*, nen tam (dn vzd!ch mezi nebeskch t*les, kter) by mohly reprod!k!j zv!k z jednoho do dr!h)ho% 2esto, e nen vylo!'eno, e zem* je jin( nebesk( t*lesa jso! nejen, ale tak) dopad patc do stejn), m0e to bt, e toto slyen nen pln* srovnateln) s naimi% H!sme jen znov! to sam) zazen ve velkch i malch cht*j slyet% .ajdeme je vak v kad)m ppad* velkch oscilac zem*, zp0soben) v pr0b*h! hv*zd% Ale oscilace jso! hodn* slyet, a teI to nez(le na tom, pes kter) mediace jso! vys(zeny podle hv*zd k Zemi% :me, e oscilace moe v pliv! a odliv! pinesla pr0b*h! hv*zd% 2ok!d opravd! zem* hladk) ko!le, aby plivov( vlna by jen ot('et hladce, ale teI zem* sto!pla a moe setk(n b*hem dne dvakr(t proti zemi a sch(z se dvakr(t op*t zp*t% -ato oscilace m0e bt slyen na zemi% +scilace jso! samozejm* velmi pomal!, ale zabra1!je cokoli, e Zem* sly zv!ky mnohem hlo!b*ji, ne jsme my% .azv(me ji poslo!chat, ani tvrd, e pocit je docela /leich/eartet n( sl!ch% =e teba poznamenat, e zatmco na jednom mst* na zemi pliv! je venk!, je z(rove1 dal povodn, obecn* vechny 6(ze kmit(n ve stejn) dob* na Zemi% H!sme nechat ji oteveno!, pok!d nen schopen najt stejno! velikost kolem obdob po analo/ii hiti, na zemi, nebo jen !m na to vznik(% : kad)m ppad* by m*l n*jak zm*nit velikost obdob, povah! dojem% .yn, pok!d m0ete cel kmit(n plivy speci6ickch kmit0 sloen), kter) jso! zp0sobeny pi pos!zovat individ!(ln* podle hv*zd, 9co zp0soben) m*sc peva!je v sle4, tak) jako zemi odliit n(vaznost jednotlivch hv*zd% =sme potebovali stedn jedn) vzd!ch!, kter) m0eme slyet n*co od sebe% Ale s nebeskmi t*lesy, e to nen n!tn)% Zravita'n nahraz!je vzd!ch! nap*t 9v ppad*, e plivy z(vis na oblasti4 se liily po!ze v n, e ona% Haterial sla re6eren'n msto vzd!ch! atom do dr!h)ho, z jednoho sv*ta do dr!h)ho jadernch pedstav =ako sv*tla pes vid*t, a jedn(n se prostednictvm /ravitace vesmrem pry', v!de tam, kde

je po!ze vhodnm s!bjektem, aby tak !'inily% :zhledem k tom!, pro sebe, samozejm*, /ravitace je tak m(lo slyet jako vzd!n) sly, a jak sv*tlo viditeln)% -*lo, kter) se t(hne m!s zah(jit prob!dit sl!chov vjem jako sv*tlo m!s iniciovat, aby viz!(ln vjem% .yn je 'as, aby zazen, kter) tento podn*t >sp*chy v moll a v z(vislosti na pohyb! hv*zd zp0sobem% -ake teI, e zem* je proto, e moe je narazit% Hezi r0zn) oscilace, ve kter)m je moe kompenzov(no hv*zd, m( z(visl) zdaleka pevaze nad vemi ostatnmi, brzy zp0soben) sl!ncem, n(sledovan jinmi planetami m*sc\ nepostehn!teln* jso! zp0sobeny st(lice%-ake zem* slyet v*tin! sv*tov)ho or/(n!, kter je spojen s nm na stejn)m syst)m!, m0e bt n*jakm zp0sobem o'ek(v(, dokonce se k n ano, brzy se v*tina sl!nci, pak z jin) planety, z jinch st(lic, sly nic proto, e pat do vy oblasti%
.eboj troch! toto srovn(n, take m0ete vid*t zem* dokonce srovnat 6orm(ln zzen pim*en* s jednm !chem, ale ne s tm nejrozvin!t*j, ale nejjednod! tvorov), stejn* jako podobnost zem* s okem nejl)pe s jednod!mi 6ormami z dojde k oka% Ale nejjednod! zazen jso! podle zem* po!vaj ve velkch zp0soby% -ak) ob* srovn(n nejso! v rozpor!, nebo8 zem* je sk!te'n* schopen z r0znch spoj!je v sob* pedstav!j% :ezm*te or/(n sl!ch! a !lita zve% 5kl(d( se z jednod!chch nervovch bohat) vak0 nebo b!blin pln) kapaliny, s k!latm kamene 9otolitovch4 v n*m% (men je odoln v tane'nm pohyb!, kter( z(vis na vliv! jemnch as, sed na vnitn st*n* b!bliny, a, nezn(m), co moc, jso! ne!st(le blikajc pohyb!, co z nich d*l( bi' tek!tin!, ve kter)m plavat kameny, % :e vech nich zvat or/(nem sl!ch! je podobn* stanovena, ale v mnoha zvat, jako jso! neky, n*kolik malch kamen0 msto jedn) so!'asn) dob*, a 'asto se krystalick te3t!r!% .yn vidme v zemi pon*k!d podobn ve vzhled! prostedky% olo nebo krystalick otolitovch je k!lat pevn syst)m !zemn*n s jeho z!bat) pozemky, kapalina je moe, nervy bohat) ob(lka je prokl(d(n sv*tlo a teplo atmos6)ro!% Basy nen n!tn) pes!no!t !n kam)nky a kapaliny% +tolitovch se pohyb!je ve sm*r! hodinovch r!'i'ek a proti sm*r! hodinovch r!'i'ek, moe se k n*m! oto' v cykl! povodn% .a mal)m m*tk! moe je bi'ov(n v*try%

Bylo by snadn) d(le prodlo!it platnost t*chto pozorov(n, dokonce nastavit i inteli/entn odhady v so!vislosti s ostatnmi smysly% .icm)n*, pedchoz, co je v nejistot* &ost objekt!, a pravd*podobn* vce ne dost poskytno!t pedstav! o tom, jak by to mohlo zskat ve vy s6)e smyslnosti% +pak!jeme to, e tyto >vahy by nem*ly bt vznamn), ale jso! !r'eny k ozna'en by sm*r, ve kter)m se zv o aspekt! prohlen a rozit, kdy je o podmnk(ch, kter) se vztah!j k naem! smysl! ivota, do vztah0 vysto!pat bytosti na vy >rovni% clenec, ale pro n(s podzench bytost zde tak) mon) snadno\ adop(dn*, zven a rozen je teba v tomto ppad*, kter jsme pokoili lb% +"111. 3oznmky k devt5 4st . 3r:stky nad h erarch ck5 struktury sv*ta. 2ok!d tam byl mnoho st!p10 stvoen v so!sedsk)m smysl! vy jso! na spodn, m0e to bt tak) zejm* mysl, e e3ist!je mnoho /radace v tom, e dr!h z hornho do dolnho% C4 dy B0h a jedna velikost sv*t m!s zastavit ped ni'm zastrait % 5tr!kt!ra bosk)ho vesmr! je !r'it* dost nejen na k!, ale tak) hlo!bka od shora dol0%

C4

; po!it v tomto dodatk!, pojmy vy a .iederes, Aorn a &oln vdy ve smysl! rozliov(n :ol% ;% @h%% b%

.yn se nabz jako dal krok na na p0d* mrn* od i na sl!ne'n so!stavy dar% Hon(, kdy se objev povrchn* povaov(n za jedn! r!k!, m)n* sv(zan) do jin), msil s celm sv*tem, jak nae t*lo, nebo na zemi% 2i blim zko!m(n vak vidme to jinak% .e vechny vztahy skon' m)n*, prvn anlan/end, vechny pohyby planet vis zm*no! jistot! s sebo! a se sl!ncem d0v*rn* spol!% A sp by zem* b!de k(men s(m o sob* asi o pid(n sopka ho hodil pes jej sp(dov) oblasti, jako sl!ne'n so!stav* planety% 2o!to, kter) spoj!je vechny dr!h)ho t*la je nerozbitn% =en to, e i kdy siln*j ne vztah! nejtvrd k(men, ale z(rove1 v*t svobod! pohyb! vnitnho povoleno, nejvoln*jch p(sma naeho t*la% &al anlan/end, kdy tak vis v irm slova smysl! spol! vechny pohyby a koncov) podmnky na sl!ne'n so!stavy s t*mi z cel)ho sv*ta, protoe v so!vislosti v0bec v irm smysl! vechno na sv*t* pro pr(ci a pro >'ely, ale kdy ! jso! lid) vce vzd(lil od sebe, ne >dy kad)ho 'lov*ka, sol(rn syst)my jso! op*t nepopsateln* pes!n!ty d(le od sebe, ne planet, dokonce tak daleko, e vzd(lenosti mezi planetami, ale nepoda miziv* mal(% :echny >'inky syst)m! na dr!h se !sk!te'1!je znateln) po!ze z jednoho bod! do dr!h)ho, nicm)n*, pro jednotliv) t*la tak) vyj(dit individ!(ln* n(vaznost >'inky na sob* v jednotlivch sol(rnch syst)m0%:echna t*lesa v na 5l!ne'n so!stav* jt do spole'n)ho sm*r! stejn)m vztah! k nim vem, nem*nn centr!m, kolem kter)ho i samo sl!nce, jen v nej!m kr!h!, s rol, center r0znch sol(rnch syst)m0, ale kro!en zp*t na vy centra% :echny planety stejn( sl!ne'n so!stava jso! jako brati a sestry na sebe navz(jem, ale po!ze jako bratranci se podvat na planet! v jin) sl!ne'n so!stav*, a to po!ze jedno! cel sol(rn syst)my, jako brati a sestry v horn oblasti do dr!h)% :e sk!te'nosti, v so!lad! s nejv*t pravd*podobnost platit kosmo/onickch n(pad0 vechny planety na so!stavy jen vplody stejn) velk) ko!le hmoty, z nich sl!nce je st(le z0stala jako matka sklad* !prosted, a jso! st(le v(z(ny vazbo! sil v t)to matesk) skladem% Hoh!tn) t*lo ze sl!nce je jak to bylo, se narodil z n*j, ho na ob*n) dr(ze planety v podobnch podmnk(ch jako zem* na narozen) z n, ona prost* blzko obhajcch lid a zvat% 5amozejm*, sl!nce nez(vis tak pmo pes kontin!ity s planetami dohromady jako zemi s jejmi tvory, ale 6yzick) pipojen je m)n* d0leit( ne so!vislosti ve >'ely, sly a pohyb!, i my sami, z(vis v podstat* tak) po!ze /ravita'n silo! spol! se zem% 2ok!d odn(et sl! /ravitace, by odstediv( sla n(m hodit tak dobe ze zem* jako planety od 5l!nce% A v ebk bytost je, tm vce zdarma, voln), akciov) k!s0, jejich 'lenov)%Zem* je ji v tomto vztah! po n(s, my a zvata jso! voln* pipojeny k n jako nae 'leny na n(s, sol(rn syst)m a pak zp*t na Zemi, protoe planeta-m)n* pipojen ke 5l!nci, ne jsme se k zemi, ale jako dal !voln*n neznamen( vce Niddance, protoe naopak, m0e 'len st(le snaz odd*lit od naeho t*la, jak jsme na zemi, a ve stejn)m pom*r!, to by bylo jet* t*, e planeta vyvolala nai sl!ne'n so!stav!% Bilance elektrick) ener/ie kapely je spe

pevn*, vy ko!le% :idte, to je dvoj srovn(n ped n(mi, jak jsme brzy s odkazy na k!6r! naeho t*la, brzy b!do! moci porovnat se zvaty na zemi planety od 5l!nce% : n*kterch ohledech, to je jen jedna a ta sam( srovn(n, protoe m0eme tak) porovnat zvata na zemi s(m s odkazy na tr!p! t*la, krom* toho, e samozejm* (dn( z t*chto srovn(n lze !dret v(s, o nadazenosti sol(rnho syst)m! na podzemnm syst)m! jen jako nov) podmnky pin( jako nadazenosti zemsk)ho syst)m! na naem 6yzick)m syst)m!, kter nelze nal)zt znov! v podzench syst)mech% Ale m0e z0stat po!ze il!strativn !r'itch ne(do!cch takovch srovn(nch vdy% 2ro >'ely prvnho srovn(n m0eme ci, e se sl!nce pohyb!je planety jako jejich kon'etiny v irokch kr!zch kolem n*j, nebo, pesn*ji e'eno, sol(rn syst)m d*l(, jak je hybno! silo! totality syst)m! hraje ve kter)m sl!nce jen jako hlavnho kmene ve sted! zabr(, stejn* jako pohyb!jc se silo! naeho t*la ve sk!te'nosti jako celek, a to nejen jeho hlavn kmenov) m!s bt !zaven% .yn plat sl!ne'n so!stav* mnohem vce, ne n( pozemsk syst)m a jako jeden z n(s, e m( prostedky k !spokojen jeho >'el s(m o sob*, pohyb jeho kon'etin i proto bt po!ity k dosaen pro vn*j, ale !praven v 2ozice t*chto kon'etin jso! samy o sob* prostedky, jak !spokojit vnitn >'ely% -o je d0leit bod, ve kter)m srovn(n nedr vce steh s naimi >dy% &alm d0vodem je, e pohyby planet nejso! pedm*tem takov) n(hodn) variability% Z tohoto cykl! planet jev vce podobn vnitnch obvod0, kter) vytv(ej nae hlavn jevy ivota, ale toto srovn(n by se dret zp*t od dr!h) strany dol0% -ak, podobnosti se m0e prov(d*t po!ze v r(mci !r'itch mez v!de% 2lanety se objev z pohled! dr!h) srovn(n jako stvoen odlinm zp0sobem ivota, kter svmi vn*jmi pohyby kolem centr(lnho hlavnho or/(n! sv) vlastn >'ely !silovat jako obyvatel) sl!ne'n so!stavy !spokojit podobnm zp0sobem lidi a zvata jso! obyvatel) a jejich '(st zemsk)ho syst)m!, i kdy po pevn*jm le/alism jako tvory na zemi% -eI se to m0e zd(t divn) na prvn pohled, e zatmco podzemn syst)m nese takov) nespo'et mnostv zvat a rostlin, jako je speci(ln stvoen, kter( je tak mnohem v*t sol(rn syst)m obsah!je tak mal) jednotliv) bytosti, se jev jako hit bod n(r0st! tady selh(n vidme, ale jasn* vyj(deno ve vztah! k pozemnm syst)m! na na biolo/ick)ho syst)m!% 2ro kolik vce personalizovan) 'lenov) dr!h m( na zemi jet*% =ejich lid), zvata, rostliny, ne m(me v naich kon'etin Ale e3istence planety nen vylo!'eno, e krom* t*chto iroce roztaenmi do 'len0m nebe ob sl!ne'n tr!p!, tito velc pt(ci, kte l)taj kolem sl!nce m' v irokch kr!zch, tyt) kr!hy i okamit), z n*j /enerovan, jednotliv) 6yzick) bytosti zavaz!je je zarostl rostlina-jako, ale kter) nem0eme individ!alizovat vzhledem ke sv) mal) velikosti, jejich v*t kompaktnost +ne, a jejich :ersenktsein na sl!nci, to by bylo spe divn), kdyby tom! tak nebylo% -yto blzkosti sl!ne'n bytosti pak prvorozench so!rozenci nebo so!sedy planety by se br(t v >vah! po!ze ve vztah! d(l, co vak nezabr(nilo, aby byly velmi odlin) od nich, stejn* jako tvorov) naeho pozemsk)ho syst)m! jso! samy o sob* velmi odlin) od sebe navz(jem, n*kter) mnohem pevn*j, n*kter) hodn*-m)n* spojeny s centr(ln hmotnosti Zem*, n*kte

mnohem v*t, n*kte mnohem men, n*kte mnohem vce zaoblen), n*kte mnohem vce nepravideln tvar, n*kter) dopl1!j mnohem v*t a bohat, n*kte mnohem ni a vce hor talent, n*kter) dal don!covac p!dy , n*kte mnohem vyho svobody !vat% :echny svoboda vn*j provoz!, kter n(m chyb mezi planetami, i kdy stoj v kad) planet*, m0e bt mezi t*mi, ble sl!ne'n bytosti e3ist!j, stejn* jako mezi naimi Zem* jso! t*sn*ji spjaty stvoen, stejn* jako v naem t*le svobod! pohyb! jinak se rozd*l mezi jednotlivmi 'leny% +koln sl!ne'n bytosti, jako jako planety v n*kterch ohledech doped!, ni v n*kterch ohledech% -o m0e bt relativn* m)n* bohat rozloen)m stav! prody, jako je napklad ji spo'v( v jejich mal) velikosti, sloit) jso! op*t v t*chto zvl(tnch tvor0 jso! rozd*leny jako planety, ale spe bt sel6-podobn) tvory na t)to planet*, zatmco planeta kad s(m za sebe, zejm)na proto, e dokonce satelit0, jso! cel sol(rn syst)m vce podobn jeho v*t '(sti, kter) d*laj% +koln sl!ne'n bytosti, jako je kontrast, n*kter) pnosy a vhody podle jejich blzkosti, aby si navz(jem a na >stedn or/(n, ij v ! a manni/6acherer vztah! spole'nosti na stejn), ano, sl!nce je jako >l stejn), nicm)n*, planety ! t s(m, protoe kad m( spole'nost nese v sob*, ale v n*m se m0e bez jednotlivec pin)st tak vysoko, jak to m0e pin)st sl!ne'n bytost, po!ze planet! v celk! to pin(, ale v n*kterch ohledech vy ne jeden sol(rn tvora, e relativn vnitn ch!doby prostednictvm vn*j bohatstv ivota kompenzovat zko!m(ny% 2osledn, ale okoln sl!ne'n bytosti jso! vdy so!rozenci planet, jejich bytosti jsme vak jen% Hon(, e sl!ne'n sv*tlo je proces s procesem ivota bytost na jeho povrch! ve vztah!, b!dete dret je opravd! pravd*podobn), e >stednm or/(nem sl!nce je tma sama o sob*% Hon(, e jso! sel6-sv*teln, jako my-tepl), tam jso! i na zemi individ!(ln sel6-sv*teln% Bytosti na sl!nci, jako pro samotn nen zpochyb1ov(no, po!vat jejich sv*tlo pro doprav! mezi sebo!, pak sema6or sl!nce s planet by byla po!ze doprava men ble k v*t vzd(len*j 5!n-byt% Ale to jso! pr(v* jen mylenky% : kad)m ppad*, v so!lad! s ve !vedenmi >vahami, sl!nce vlastn* nae Zem* nen tv( v tv( jako jedin /leichst!6i/es tvora, ale b!I jako sbrka /leichst!6i/er stvoen spol! s jejich matko! 5kladem, nebo dokonce vstin jako stvoen horn >rovni jso! o nich, a to takovm zp0sobem, e zem* a ostatn planety si lze o'ek(vat jako 'lenov) s nimi% 5l!nce, koncipovan jako t*lo bez planet* by to jako zohaven) t*lo, kter) si !zl nejv*t pohyb! a vnmajc kon'etiny% : so!lad! s t*mito pipomnkami, H*sc k Zemi jako planet na sl!nci by se chovat% H*sc je stejn* jako zrodila z pozemnho syst)m! a obh( Zemi, ani tm, e nech(, ale vzroste rotaci kolem vlastn osy v ot('en kolem Zem*, horn centr!m, vdy stejn( strana obrac na ni, ale na zemi jako zve ji horn >rove1 si !dr!je rotaci kolem vlastn osy, nez(visle na zp0sob!, jakm kolem sl!nce, m*sc, nicm)n*, jejich 'lenem, vdycky pipojen) na stejno! stran! z nich dr, jako vdy povinno! k n(m odkaz na stejn)m mst* na t*le% -o m0e tak), v tom smysl!, dr!h) srovn(n, tak za to, e jako 'lov*ka a zve, tm, e jde kolem Zem*, vrac vdy stejn klen!t) ploe proti zemi a nikdy na jeho hlav*, to plat i pro m*sc , o tom, jak vysoko p0jde

nad zem, ale st(le se zabv( s)rie pozemskch tvor0, samozejm*, v n*kterch ohledech vy postaven, v jinch pravd*podobn* ni, ne my% =eho nejvy bytost, kdy st(le nese zvl(tn stvoen, b!de ni ne na povrch!, nejvy bytost, ale v podstat* (dn( sk!te'n( a!tonomie ve smysl! naich pozemskch tvor0 m0e mt vce 9napklad proto, e H*sc je neobydlen, e je4, nicm)n*, e v jist)m smysl!, vy bytost je cel(, jako my% -ak mnoz by st(le podezen% Ale je to lep neb!de d(le pokra'ovat v tomto t)mat!% 2ojIme se piznat, po tom vem tady v otevench obt, kter) jso! v n*kterch ohledech analo/ickmi, e najdeme pi pohled! na nejnich tvor0% B!deme sledovat polyp stonek s mnoha kv*tinami polyp0 jako zve nebo jako kolekce mnoha zvat? =e to pravd*podobn* jeden a dr!h, jako sl!ne'n so!stav*% Ale to je t*k) !d*lat pesv*d'iv pedstav! o takovch rozm*r0, e se li od t*ch z naeho vlastnho t*la a na d!e tak >pln*% ; pes tento probl)m, nikdo nepochyb!je o tom, e polypy jso! iv) bytosti s d!% A tak se moho! opakovat v mnohem vym smysl! stejn* obte v oblasti hornch bytostech, ale jak bychom mohli bt patn* na vrchol!, kter se nemlil se ve spodn? &otek J3treme r(d, aby toto tvrzen? 2o!ze obecn) pro/nostika je st(le dovolenoS to, e jestlie jeden pedpokl(d(, e n( sl!ne'n syst)m s(m pat do v*tho hv*zdn)ho syst)m!, kter by se podvat na t! obavy, e nae sol(rn syst)my nejbli nadazen syst)m, cel( Hl)'n( dr(ha, ale cht*la zk!sit jt d(l % +1+. 3oznmky k .edenct5 ka! to#e. ,. 3rakt ck argument !ro e; stenc 2oha a budouc 6 vot. ,rgumentum consensu bon et ver . : teoretick) ar/!menty pro e3istenci Boha a b!do!cho ivota 9% 5v% ;5 @ape b;%B4 pid(m sem praktick(, kter) jsem jmenoval Argumentum consensu boni et veri cht*li d(t, a jako pravdy vry zde, jeho dobrota je odvozen podle obecn) z(sady o shod* zbo a pravdy% =e mon), aby se dalekos(hl) disk!se o tomto princip! a z(visl) d0kaz o platnosti nejvych idej, ale tady jsem se spokojm s kr(tkm vysv*tlenm hlavnch moment0% l4 ad( chybn( nebo vadn stav by tedy bt odhalen jako takov), e, jak je pravda, pedpokl(d( vlivem, kter oni vyhr(li na naem mylen, ct*n a jedn(n, nevhody pohyb!je nebo lidsk) t*st d*l( demolice n(mi zapojeni do nech!tnch sc)n a zvrhlch 'in0 '(ste'n* pmo! nelibost, nespokojenost, n*kter) pozdn*jch epizod(ch s nelibost nebo sledov(n, nicm)n*, pravda stav! se !k(e bt tm prav opak toho veho jako takov)% -ato sada se osv*d'il na vce, tm v*t chyba vlivem nebo pravda vt*z na nae pocity, mylenky, 'iny, v z(vislosti na v*tm polom*r! lid a 'm del je trv(n prodl!!je, zatmco chyba bez vrazn)ho z(sah! do zbytk! naich pocit0, mylenek , p0sobc na mal polom*r lid a na kr(tko! dob! se m0e objevit tak) pravd*podobn* !spokojiv), a to i !ite'n)% Ale teI je to jen, e vra v Boha a nesmrtelnosti, na rozdl od teoretick) !spokojen, e m0e n)st s sebo!, jinak nese v*t, d0leit*j a dalekos(hl) vhody, nev*ra, ale nevhody pro lidstvo a

individ!(ln lidsk) d(l a hlo!b*ji determinant zapoj!je t!to vr! nebo nevr! v mysli a jedn(n lid, a ve st(le v*tch obvod0 a na delm 'asov)m horizont! je prodlo!en vzd(lenosti, odk!d je vzb!dil, e nev*ra nen v dlo!hodob)m horizont! ve velkch obvod0 m0e vrazn* zskat tvrdil% -ake krit)ri!m pravdy nese pesv*d'en, e B0h a nesmrtelnost nee3ist!je, samy o sob*%
&okonce i rodi'e a vl(dci, kte nev* v Boha a nesmrtelnosti, !dret to, ale obecn* !ite'n) pro jejich d*ti a jejich pedm*ty jso! vychov(n v t)to ve, tak ")'en tato vra (d(, ani neb!do! poprat e je opravd! nez(vadnost stejn s en a poslen vliv! roste, vyhr(v( na pocity, mylenky, 'iny lid% A to m0e bt, e je to jen v !r'it)m proveden t)to vry je ppad, v kad)m ppad*, jako je konstr!kce stejn) je to mon), co je pak 9po '% 74% 5tejn* jako pr(vo, kter) maj bt br(ny v >vah!%

74 onkr)tn !spo(d(n t)to vry doch(z pak stejn principS 2ok!d zjistme, e konstr!kce nebo str(nky projektov(n vry v Boha a nesmrtelnosti, tm vce pispv( ke t*st lidstva, tm vce, 'm d)le a d(le v kad)m obvod! se zskat vliv na pocit, mylen, jedn(n, take tento desi/n nebo str(nky, je podvat se na desi/n vry jako sk!te'n) protipln*n ppad* tak, e po tom vem, jen vra m0e bt vid*n jako nejpravdiv*j bt nespr(vn) nebo nedostate'n), kter lidstvo z rozsah! vztahy ve v*tin* zdrav) je% W4 H(-li bt povaov(n za nejlep pro lidi, co lidstvo spokojenost, t*st, dobe nejen jednotliv) vztahy, na kr(tko! dob!, jednotlivch 6rakc, ale na vech stran(ch lidsk) pirozenosti, pro cel) lidstvo, aby na dob! ne!r'ito!, je vhodn) s ohledem na vechny epizody, nejbezpe'n*j a podpor!, je zaloen na pedchozm pklad!, nejpravdiv*j vra m0e bt nazv(n so!'asn* nejlep, a moho! bt !zavena z dobroty vry v jeho pravd* v0bec% Bk(m to z(v*r praktick) z(sady%
Z(v*r z praktick)ho princip! protiklad! k z(v*r! teoretick) z(sady, kter) trv( konsens!s vry v sebe sama a sk!te'no! podstat! v*c jako a!toritativn% 2raktick( z(sada pos!z!je pravd! vry podle shody >'ely, teoretick( podle shody d0vod0 byt a st(t .a praktick) z(sady m0e lehce bt tak dobe vy!t pro konstr!kci vry jako teoretick(, krom* toho, e je obtn) obecn* pos!zovat dobro vry od nejobecn*j, nejvy, posledn pohled!, jak rozpor stejn) s a sk!te'n( povaha v*c% 2roto, kombinovan) po!it obo! 2rinzipe je NXtlichste, a od t) doby 9v z(vislosti na ne% V a <4 pracovali oba 2rinzipe od za'(tk! do n(vrh! vry, >vaha vyhr(v( na historick) vry vznam, kter nem0e !nikno!t individ!(ln a jeS jak to je jedin d0vod, pro' s(m pijde po!ze na z(klad* historickch z(klad* vry na jejich vce a leh' chyb!je v so!lad! s, jak se d(l%

V4 +d nepam*ti, praktick ar/!ment, kter je p0j'il si od dobra vry, v*dom* a nev*dom* jednal pak /enerovat vr! v Boha a nesmrtelnosti, zskat a tvar, a pohyb!je se n*kdy tak pokra'oval d*lat, kdy nen s(m ale z(rove1 s teoreticky a na z(klad* pirozen)ho pocit!% ; ristovo !'en by pochopit jen jako heilverkQndende a sp(sonosn) mst*% -o lze !d*lat, a je 'asto d*l(no, e vra pijata z '(sti k 'asov) vhody individ!(ln, '(ste'n* z !ntri6ti/er ohledem na to, co vy!ije cel), '(ste'n* z d0vod! zjevn)ho rozpor! s teoretickmi d0vody, chybn) a tmto lidskosti nezdrav) vzory, ale nen je ;rr!n/, e lid) se ho snail ziz!j jako sv) vhody, ale e nemaj dost einrichteten jej jako jejich vhody a zko!mal kon6likt s teoretickmi d0vod0 pon*k!d jednostrann pr(vn Jnter, aby se jako odpov*dn) een%

<4 .ae z(sada tmto d(v( n(m vt*zstv o tom, pro' tolik chyb na prav)m proveden vry, a zskat !r'ito! perspektiv!, e se n(m stejn pst!p na dob! ne!r'ito! v jasnosti @onne3ion% Llov*k za'ne mt '(stice, z(jmy a je tedy navren tak, aby vr! za nejlep nebo vysv*tlit% Ale podle toho, jak o vhod(ch pravdy a nevhody 6ale nad(le pilnavost v 'ase a prostor!, ale tak) plnit vce a vce obtn) kad)ho jedince, kte maj sk!te'n) nebo 6alen) vry, a opravit ty v prav)m pozn(n, pinese to zp*t ze patn*, take vydr po!ze vra m0e z0stat, co so!vis vechny jednotliv) z(jmy jso! nejlep a nejdokonalej obecn)ho z(jm!% Y4 .ae z(sada n(s op!st troch! jako esence n(boenstv osm) (dn* jeho vznamnost je napad(no, a to zejm)na v posledn dob*, v mnoha ppadech, pevnost, bezpe'nost a jednota vech ve spole'n) ve, zatmco mnoz .ov*j chcete, aby vichni m*li sv) n(boenstv, stejn* jako mon) d(t cest! k jejich speci6ickm poteb(m% .ebo8 podle naeho teorie, pravda vry dokaz!je prakticky samotno! sk!te'nost, e jeho sal!brity roste, 'm vce lid a pevn*j a intimn, e jso! pesv*d'eni o to% :ra, e po!ze v dren jednotlivc0 nebo jednotlivch sk!pin lidstva, to slo!il nebo elezni'n slo!it, ale pijm( cel) lidstvo nen tot) b!de moci dovolit, aby se prok(zat sk!te'nost, e by nem*la bt nejpravdiv*j, a to by se vdy zobraz!j e jeho vhoda nedrel sk!te'no! a trvalo! ryt s(m pro jednotlivce% .en to tak je vra poteby jednotlivce, ale poteba jedince je teba pizp0sobit 9prostednictvm vzd*l(v(n, jejich vlastn a jin4, vra, kter( je poteb!je pedevm, aby byly !spokojeny v so!vislosti schopn), a je-li smlo!va v nejlep ve tak) dve jet* bt dosaeno, je d(t jim alespo1 jako ide(ln clov bod vdy v mysli%
Z tohoto hlediska obecnch opaten, kter( d n(boensko! vchov! ve spole'n)m spr(vnm sm*rem, a to nejen trest!hodn), ale na povaze prav)ho n(boenstv, kter) samy o sob* od0vodn*n% Ano, je to velkm poehn(nm v co nejv*t sjednocen vech !vedench v jedn) ve, dokonce i na rozdl od jeho konkr)tn obsah, tak jej obecn) z(sady jso! dobr)% .ebezpe', kter( provoz!je n(rod, pok!d je to v jedno! historicky od0vodn*n) pesv*d'en n*kterch chyb dostane na spole'n)m kolnm vzd*l(v(n v n(k!p!, kter se netk( z(klady dobro! v*c je nevslovn* ni, ne kdyby to dal sv(r zobrazen cen a na vlastn kritika vry je e'eno, na n* se podle povahy v*ci, velmi m(lo z nich m0e bt kvali6ikov(n a jmenov(n% 2ak se vystav!je rizik!, e patn* v nejd0leit*jch v*c, zapomeno!t na z(klady dobr) samo o sob*, a v kad)m ppad* ztratil poehn(n smlo!vy% 5 ohledem na to, nicm)n*, e historick z(klad, ale nelze ji povaovat za absol!tn* platn) ve vech detailech, ale m!s bt tak) !mon*no, aby jednotlivci jso! zdarma na dn* vzd*l(v(n, ve smysl! z n*j stejn, nejpravdiv*j a nejlep ve sv) hledat zp0soby, ani by to povolen k zaveden sv) n(zory tak) snadno do veejn)ho kolstv% 2ro6ese re6orm(tora m0e n*kdy mal lid) poch(zej od Boha% Ale tady v tomto sloit)m >vahy a p!lt->vah, jako bohat)ho t)mat! nem0e pln* provedena%

G4 2rostednictvm pohled! naeho princip vvoje a konstr!kce z n(boenskch idej v nejvce harmonick) a praktick) so!vislosti s povolenm mor(lky a cel ivot je vysv*tleno, protoe tendence mor(lky a ivota tam, aby n(rok a dostat to, co lidstvo na nejvce zdrav) a /edeihlichsten, mylenky na Boha a nesmrtelnosti dojt po proveden, kter) pijm( nae z(sady, i jako nejmocn*j n(stroj pro prosper!jc or/anizaci ivota, protoe hlediska jeho desi/n! pr(v* je kter( stanov se v nich jako v platnosti, kter) m!s mt nejd0kladn*j celkov blahod(rn vliv na cel lidsk z nejvych aspekt0%

F4 .( ar/!ment je zaloen v0bec na spole'n), a to jak le v nejvnitn*j pirozenosti v*c a kone'n) podstaty d!chovnho z(kladn vztah, kter jste sv*ench vdy bosko! d0stojnost, pravdy a dobr), a je tento vztah jet* ve stejno! dob! od praktick) aspekty objev% Z(rove1 je zaloena na nejir z(klad* zk!enost, pok!d m0e bt osoba se zk!enostmi po!ze v poslednm st!pni, ale to, co m! slo! nebo jim ho pes jeho n(sledky% Ano, cel odkaz dobra a pravdy ve smysl! !veden)m lze nal)zt po!ze pes v*tin! monch zobecn*n zk!enost moderov(n% a4 m0ete nastavit pedchozm! ar/!ment! s n(sled!jc na vztah nebo prov)st v n(sled!jcm te3t!% N(di bychom vra v Boha a nesmrtelnosti nepoteb!jete, je-li B0h a nesmrtelnost by ne, kdy m! z vr! v Boha, protoe ho poteb!je, on ned*lal samotn 6akt, e se k ve v Boha jeho prosperita poteb!je, a proto, aby je vyn!ceno potebo!% Zenerace t)to vry ze strany lid, proto m!s bt vzhledem ke stejn)m! sk!te'n) povaze v*c, kter) pineslo lidem a sami jejich poteby% Ale to by bylo z'(sti povaha v*ci, pipojit abs!rdn, n*kdy to jde proti dosavadn zk!enosti, jako m0e d*lat, e proda, lid) by nastavit, aby mohli vzkv)tat po!ze s vro! v n*co, co by ne% 2. 3 dn !es horn sv*tov5ho !rva a .eho vztah ke svobod*. $< .ejvy z(kon na sv*t*, co se sv% ;% kap% b;%B vypracov(n, i kdy all$Xrts ml'ky !zn(v(na a !plat1ov(na >'inn*, a proto nic nov)ho% Ale zd( se mi, z(sadn vznam, kter m( v r(mci sv) obecnosti a koncep'n samozejm* pro vechny oblasti sk!te'n) e3istence, nen dos!d dostate'n* ocenil% + Zde nyn sledovat n*kter) disk!se, '(ste'n* rozit, '(ste'n* zpracovat dve zam*stn(n% .icm)n*, na vztah! mezi pr(vem na e3istenci bosk)ho d!cha zase jsem tady nejso! kvali6ikaci, protoe jen pedchoz disk!se tmto vhodo! se po!v(%
C4 .(sled!jc je v podstat* pojedn(n ve zpr(v(ch 5 Zes Miss% 9Hath-6yz%% 5t!pn*4, do "ipska od CFVa, 5% aF 66 p0j'il% Ale l)'ba ot(zce svobody dostala troch! jin zvrat zde%

=ak v oblasti hmotn) i d!chovn !d(losti, m0eme rozliit r0zn) z(kony, v tom, e, napklad, atd% /ravitace, ma/netick), elektrick), chemick) pitalivosti, vytrvalosti, so!it malch kmit0, ve kter) sdr!en n(vyk!, kombinace to!hy a imp!ls!, atd% Hnoho zvl(tnch z(kon0 m0e bt podzen obecn*j, take (dn) zvl(tn atrakce z(kony obecn*j, e masy se sna ve spojovacm jim pmce se pohybovat navz(jem, a vemi silami pitalivosti a vech odp!zov(n z(kony z(rove1 obecn*j z(kony interakce, e masy ve sm*r! jejich spojnice st(le to! zm*nit sv0j odst!p se stejnmi pohybovmi mnostv% Z(kony sdr!en, n(vyk atd% v d!chovnch oblastech, jso! samy o sob* ji obecn) z(kony, kter) podzen) zvl(tn z(kony na zvl(tn okolnosti, a naopak podzeny dal obecn) z(kony d!evn 'innosti% 5v*tlo je jasn), e rozmanitost z(kon0 akce stejn* jako v r0znorodosti podmnek, v nich se !plat1!j, jak s rozmanitost vsledk0, kter) jso! !r'eny podle nich so!vis% Z(kon pitalivosti je odlin) od z(kona o so!drnosti, za pedpoklad!, e je to se odkaz!je na vrazn) vzd(lenosti '(stic kontaktovat blzkosti, jedn( se o r0zn) okolnosti, kter) se tak) v so!vislosti s vraznm >sp*chem, a r0zn) z(kon pesn*

de6in!je li v z(vislosti na r0znch okolnostech >sp*ch! nebo :ztah mezi t*mito dv*ma% : so!lad! s pr(vnmi pedpisy d!chovn% &al obecn) z(kony !d(losti nejso! po!ze ty, kter) jso! 6orm(ln* ir spektr!m pr(vnch norem, ale tak) proto, e je to spojeno s ty, kter) pochopit sk!te'no! ir k(l! okolnost a >sp*ch mezi sebo!, mezi kter) se stanov vztah, a +t(zka, zda je nejobecn*j z(kon akce je, aby tmto be sama o sob* ve stejn) dob*, v ppad*, e je z(kon, e vechny mon) z(kony, a e vechny mon) okolnosti a vechny dr!hy >sp*ch0, kter) moho! nastat v oblasti !d(lost, mezi nimi tk(% -akov z(kon m(me v tvrzen zaloenaS dy a !de se opa!uj stejn o!olnosti, a !ter mohou b"t tyto o!olnosti, pa! ta! stejn" #spch opa!ovat, za jin"ch o!olnost, ale i dal$ #spchy. : podstat*, to je samozejm) pojem 6orm(ln a sk!te'n) spole'n) pr(vo pro akci% 2rotoe pok!d n*kde a n*kdy n*co mohlo bt provedeno jinak za stejnch podmnek jako v jino! dob!, tak by se prost* objevit tento ppad od obecn) z(konnosti, kter( je potebn(, ven, a oni opravd! nee3istovali jako takov% Avak v ppad*, e stejn vsledek by mohl mt tak) jedno! z jinch d0vod0, ne jindy, take v r(mci t)to pop!lace monost bezpr(v v opa'n)m sm*r!% @hcete-li nechat nikoho na pochyb(ch o vznam! pojm0 ch(p! jedno! provdy za o!olnost vichni n*jak zvl(tnostmi z hlediska materi(lnho a d!chovnho byt v prostor! a 'ase 74 , jen absol!tn !mst*n v prostor! a 'asov)m okamik! nelze povaovat za 5k!te'nost, povaovat za !r'en e3istence, jak je nahrazen jeho jistoto! jen to, co e3ist!je% 2o!it slova okolnost se jev jako !ite'n) v tom, e v naich pr(vnch !stanoven jednotlivch !d(lost so!vis s povaho!, e, ze kter) se kolem stojc v 'ase a prostor!, ve vztah!% 2ok!d okolnosti n)st >sp*ch, pok!d jde o nae pr(va, k(me jim dvody >sp*ch!%
74

:iz o v*t objem ;, kap% b;%B% 2ozn(mka

&alo by se namtno!t, e nae pr(vo je il!zorn, od sam)ho po'(tk!, protoe pro kado! akci, ale ve sk!te'nosti se so!hrn okolnost v 'ase a prostor! jako klimatizace jedn! >vah!, a proto, z opakov(n stejn) v 'ase a prostor! jako d0vody akce nepich(z v >vah! m0e bt% Ale pak, nemohl v0bec (dnmi z(kony p0soben ot(zk!, protoe takov pedpokl(d( ppadn) opakov(n ppad0 a jejich sit!aci% Z(kon je jen to, co !mo1!je opakovan) po!it% ad Z(kony akce proto m!s s!pponieren monost vzd(len*j v 'ase a prostor! d0vod0 ve prosp*ch okamit) nebo na abstraktn vce tak d(le lo!% Zda je tento pedpoklad sk!te'n) pp!stn) shod!je s zk!enostn zk!ebn dob* naeho pr(va samotn)ho, kter) jsme disk!tovali ve dvo!, spole'n*, nebo8 po!ze s odkazem na t!to podmnk!, parole je mon a m0e mt vznam% : ppad* jejich pesv*d'ivosti, ale pak m0e bt pod vedenm naeho pr(va samotn)ho, 'ist >sp*ch ima/in(rn ojedin*lch okolnost najt% .em0eme opravd! odzn!ti od p0soben zbytk! sv*ta t*le, ale zjistit, jak by se vlastn* chovaj Bez tohoto psp*vk! proti sob*, jak vidme, co se d*je, tm vce se vzd(lit od ostatnch dvo! nebeskch t*les% 2o!h( conceivability naeho pr(va nen dos!d sk!te'nost nebo jeho sk!te'no! platnost, pok!d proti tak) mon)% A ve sk!te'nosti br(n co si mysl, e tyt)

okolnosti vedly v r0znch 'asech nebo na r0znch mstech maj tak) jin >sp*ch s nm, stejn >sp*ch by tak) z(vis na r0znch okolnostech, napklad, e dv* sv*tov) or/(n !r' dan) hmotnosti a vzd(lenost tak a tak ztra m*li bt dnes zven, nebo m*ly bt tady zven, odrazil v jin) '(sti oblohyS dva lid) a t( osoba se m0e jednat jinak, ale za pesn* stejnch vn*jch a vnitnch podmnek% :zhledem k tom!, conceivability ani rozhodne sk!te'nosti zde, ani tam, e je d0leit), aby se podvat na zk!enosti% .yn se piznat, e velmi 'ist( zk!enost nelze prov)st, protoe po tom vem vztah jet* vr(tit >sp*ch v n*kter) z t*chto v*tch 'i mench prostorovch nebo 'asovch obvod0 jen ne za stejnch podmnek, ale oni se vr(t 'asto znov! se piblil a nechat v nejv*t r0znch okolnost, vdy najt odpovdajc >hly pohled!, pi'em pro tento >'el je tak) shodn) vid*t v epizod(ch% A tak m0eme ci, e tak daleko, aby !mo1ovaly blzko zk!enosti m0eme najt jen potvrz!je, e !niverz(ln z(kon% -o pedevm v oblasti na hmotn) stejnch okolnost opravd! vdy neso! stejn) >sp*chy, je z(klad, vych(zej d0sledn* z astronomie, 6yziky, 6yziolo/ie% ; kdy se m0e zd(t, e naopak, stejn >sp*ch z r0znch d0vod0 m0e z(viset% Bet*zec, napklad, maj stejn zv!k, m0e bt odstran*na, b!de zasaen, trhal, n*kdy pid( do r0znmi zp0soby v vibrac, s(m vdy najdemeS Za prv), e tyto r0zn) d0vody, ale maj n*co spole'n)ho, kter) sdlen) omezen >sp*ch, a za dr!h), e zanedb(v(me po!ze v z(vislosti na rozdl! z d0vod0 r0znch stran* >sp*ch!% 5tejn* jako v naem ppad*, protoe stejn tRn strh(v(n 5pole'enstv je vibrace st(le napjat) stejnm zp0sobem et*zce v r0znch >sp*ch0, ale to, co jsme zanedb(vat 6akt, e povlakem a trhal et*zec vykonat sv) vibrace, ale ve velmi r0znmi zp0soby a vzd!ch spo!8 r0znmi zp0soby% .ae nejobecn*j z(kon shrn!je ekolo/ick) a neor/anizovan stejnm zp0sobem a ko!% :e sk!te'nosti je to jen zvl(tn, ale velmi obecn ppad naeho obecn)ho pr(va, k(m v prohl(en, e v rozsah!, v n*m stejn( v or/anickch okolnost opakovat, jak v anor/anick) sv*t*, opakovat stejn >sp*ch, pok!d nejso! stejn) okolnosti, tak) nemaj stejn >sp*ch% Ale zk!enost potvrz!je t!to v*t!, pok!d to je vdy ptomen, a tm i n( z(kon s(m o sob* pes jeden z jeho nejvce obecn) ppady% +ko je viz!(ln* v so!lad! s pr(vnmi pedpisy camera obscura , protoe tak daleko, e okolnosti jejho vznik!, camera obscura , jso! vok(ln varhany je zv!k podle z(kon0 dechovch n(stroj0 a vibra'n p(sy, protoe a pok!d okolnosti jejho vznik! jso! stejn)\ 5rdce 6!n/!je jako tiskov) jednotky, protoe a jeliko je nastaven jako takov, kon'etiny p0sob jako p(ky a kyvadla, protoe a do t) mry, e jso! nastaveny jako takov), a to ve vech ppadech% : kontrast!, or/anick) t*lo prod!k!je l(tky, kter) moho! bt pedloeny v kad)m retort* a bez pot!, protoe t*lo je velmi odlin so!bor, ne to, jt do syst)movch proces0 nervov)ho vonstatten jak jt n*kam jinam, protoe nikde jinde ekvivalentn prostedky e3ist!j% 2ole anlan/end intelekt!(ln, ale to nikdy nee3istoval bez materi(l! nebo biolo/ick) v*no, kter) proto vdy vyad!je HitrQcksicht, 9pok!d nejste prohlen elimin!je jejich pomoc spiritistick)ho hlediska4 se zde, e v so!lad! s nm, kdy se

lid) v povaze svch st(vajcch d!evn >stavy podl)haj vce stejnch a podobnch jinch okolnost, dokonce i jejich chov(n je podobn), take alespo1 ve zk!enosti nen d0vod pochybovat o tom, e dva vnitn*, d!chovn* i 6yzicky velmi sam lid) pedstav!j pod >pln* stejnmi vn*jmi !d(lostmi lze nal)zt by se vdy chovaj stejn*% @o by mohlo najt !r'it) teorie svobody proti tom! n*jakm zp0sobem, ale, samozejm*, objev nastavena na objekt, v tomto ppad* netk( n(s, kde se b!deme v*novat pozornost po!ze na zk!enostn hlediska% : kontrast!, jeden oto' jeden, mon(, e je ln, protoe nem0e dojt k absol!tn rovnost vech vnitnch a vn*jch okolnost pro dv* osoby, ale nebyl nalezen spole'n z(klad a povaze v*ci\ rovnost vdy probh( po!ze podle !r'itch vztah0% Ale je t! v*t nebo men apro3imace tomto ppad*, je st(le n!tn), aby m! ide(ln omez!jc v*c na mysli, aby, a e se nikdy pln* realizov(n, se vztah!je i na n(s jako na z(klad* pozorov(n, tedy v z(jm! svobody pes nae pr(va, ale na z(klad* tot) lze setkat% 2ok!d jso! vechny potvrzen naeho pr(va by bylo mon) zskat po!ze na stav! a m0e op*t slo!it k potvrzen pedpoklad! U, e z v*t vzd(lenosti v 'asovch a prostorovch d0vod0 ve prosp*ch okamit) nebo nechat abstrahovat vce tak d(le, kter) jso!,U ekl -o nek( nic prok(z(no, e opravd! vzd(len) v 'ase a prostor! d0vody, nemaj (dn vliv na >sp*ch, to b!de pocit, mon( pr(v* jen v del sekvence a v*t ak'n r(di!s% :echny potvrzen a aplikace z(kona nem0e samo o sob* nepravd*podobn), za pedpoklad!, e je tom! tak, je po!ze orienta'n, protoe jsme proto naprost >sp*ch nelze nal)zt do konce nikdy netahejte za v podstat* so!hrn podmn*nch okolnost do >vahy, a, ale '(ste'n* tento pst!p by mohl pijt pmo na naich praktickch z(jm! pesnosti, '(ste'n* neztratil z(kon o jeho z(vazn)m vkon! a po!itelnosti, kter( se vztah!je po!ze k piblen, ppadn* takov), ale po!ze je to mon)% 2ak bychom ale >sp*ch b!de vdy ve spr(vn)m poad, take jsme se pak dost(vaj st(le ir oblast podmnk(ch v >vah!, a m)n* daleko jsme se so!stedili na n(sledky, cht*li jsme zahrno!t daleko, take se b!deme m!set podvat na kr!h! podmnek rozit v 'ase a prostor!% -oto omezen je nyn op*t v tomto stav! v na kone'nosti, a b!deme mt stejn neskrvaj, ale aby bylo jasno% -o by se vylo!'it eten se neprov(d, poadoval spe jednat v takovch ppadech darovali vrazn* do vzd(lenosti prostor! a 'as!, ale tento konkr)tn st!die se n(s tk( m)n* ne cel( premisa m( jet* vyad!je speci(ln vyeten% .icm)n*, empirick( v*da Zd( se mi to zabezpe'it dostate'n) mnostv dat ak vytv(en obecnch 5harp +dpov*zte na ot(zky zde obsch$ebenden% : prostorov) kdy se vezme docela by /ehends !kaz!je, e >'innost sil se meze neklado!, ale stat!iert sly sn velmi rychle se vzd(lenost% .a rozdl od sv*tsk% Hohlo by to bt proto, e pova!ji za mon), e vechny so!'asn) okolnosti, v kad)m ppad* dostate'n pro stanoven b!do!cho >sp*ch!, pok!d on je stanovena doped! v0bec, ani by jeden b!de m!set d(vat pozor, nebo na nejzadn*j v 'asov) tsni za pedpoklad!, e kad ptomn v sob* maj zdroje k vytvoen dal d(rek, a to tak, na dob! ne!r'ito!, ve ale dve pevedla sv) >'inky na so!'asn) ptomnosti v tak, e vechno, co dve povaov(ny za v podstat* s(m o sob* jako d0vod se by br(t v >vah! ptomnost% .icm)n* toto je ot(zka, kter( m( jet* sv) vyetov(n po(dali s

ohledem na sk!te'nost, e so!'asn( s(m je plyn!l, a ani zrychlen stav t*la, ani stav d!e m0e bt charakterizov(n odpovdajc chvilk!%
2o st!die M% Meber pich(z zejm)na v pohybech miziv) ve zrychlen stav! podivn* d0leitm 6aktorem%

.yn stanovit n*kter) obecn) aspekty na pr(va, dve zam*stnanch na '(ste'n str!'n* shrno!t, v '(sti, po n*jak)m dalm vztah! e3ek!tivy% C4 .( z(kon je obecn z(kon ka!zality, na p'iny a n(sledk! se tkaj po!ze, e z pr(vnch pedpis0 o sob*, a to po!ze znamen(, p'iny a n(sledk!, za pedpoklad!, e se pak vztah!j ke kad)m! jin% 74 =e-li r0zn) okolnosti, vdy z(vis na r0znch >sp*ch0, je v t)to '(sti naeho nejvyho z(kona, obecn) z(sady pro jeho partik!larizace, a pok!d jeden stat!iert sly jako prostednci >sp*ch!, z(rove1 princip partik!larizace sil, jako, e po!ze jejich pr(va lze charakterizovat% onkr)tn*, protoe na kad) konkr)tn okolnosti nebo komple3! okolnost, kdy opakov(n st(le stejn) konkr)tn >sp*ch nebo komple3 >sp*ch! s nm, je to zvl(tn z(kon, a speci(ln, m0e tento dr!h >sp*ch! zzen za >'elem zprostedkov(n sly v0bec% -mto zp0sobem se z(kony a sly moho! specializovat na nejmench podrobnost, a ve sk!te'nosti je nikdy limit! nal)zt v tomto vztah! msto% Ale pok!d je pb!zn v kontin!it* nebo bt podzen /ener(lnm! r0zn) speci6ick) okolnosti, je tak) pravda, r0znch z(kon0 a sil% +bvykle se nijak zvl(8 rozliit jen ty zvl(tn z(kony a v*d*t, obecn* nesta' ml!vit, nebo ho importovat do >vahy% .erozli!jeme, napklad z(kony pitalivosti pro sebe a vechny ostatn vzd(lenost pom*r mas, ale vzt v >vah!, e po!ze sjednocen) na z(klad* obecnch z(kon0 /ravitace, a vme, e obecn) z(kony nejso! dostate'n* pod kterm jevy sv*tla a ma/netism!s kombinovat, a vzt v >vah! tyto jevy tedy po!ze s vhrado! pr(vnch pedpis0 zejm)na se na n* vztah!j% 5amozejm*, e s tmto n(zorem, nen neobvykl) prezentaci nee3ist!je, protoe v ppad*, e r0zn) sly nez(visle e3ist!jc, re(ln) od sebe vyl!'ovan) bytost, kter) jso! schopny zvl(dno!t >sp*ch, ani by byl ovl(d(n nich samostatn*% 5pe, jak se zm*n okolnosti, za kterch z(kon sly, sly zm*nit, nen koncep'n, ale sk!te'n) v tom, e tady z0stat vdy ch(pat po!ze na z(klad* obecn)ho z(kona, e okolnosti ped a po konverzi a tm konverze sama o sob* obsah!je% .apklad, /ravitace m0e pem*nit svo! vlastn platnost v roce so!drnosti tm, e '(stice patrn)ho vzd(lenosti kontaktovat v okol, ale shrn!je bezespor! obecn*j z(kon /ravitace a so!drnost jako zvl(tn ppady mezi sebo! podle vech monch st!pnch vzd(lenost a blzkost k >sp*ch! !r'ena, a tedy i pro pechod z zna'nm vzd(lenostem v kontaktn oblasti% 2ok!d l(tek ve vn*jm sv*t* st(le jen anor/anick) sly, protoe anor/anick) podmnky pedm*t, zadejte or/anism!, nen nov( mimozemsk( sla stvoen pokra'!je, po ktero! nov >sp*ch, pehldka k tom!, podmn*n), ale or/anick) a Anor/anick) opaten jso! samy o sob* tak jen speci(ln ppady obecnch dr!h0 hmotnch opaten, pro kter) m!s platit obecn) z(kony, ve kter)m le, jak zm*nit pznaky pi l(tek z jednoho vst!p! na jin( opaten% -vorba krystal! ve slan)m n(lev! a 6ormov(n ml(d* ve vejci jt pod vlivem velmi odlin) sly z(klad*, ale to nebr(n tom!, e je z(kon, kter !r'!je, jak v z(vislosti na r0znch vznamnch

okolnost, kter) ve slan) vod*, a kter( peva!j v embryonovanch vajec, m!s bt v*cn( vzd*l(vac >sp*ch vyjt jinak v obo!, co je obecn*j z(kon charakteriz!je obecn*j t*lesn( vchova sly, z nich or/anick) a anor/anick) jen speci(ln ppady% -akovm zp0sobem, e spadaj vechny oddly, kter) jste tolik zvykl d(t mezi r0znmi silami, ani by nicm)n* rozdly mezi, m0ete jet d(l, spe ne je zvykl na to% 5tejn* mato!c jako zmaten spor!, jak jso! pevoditeln) na ekolo/ick) z(kony anor/anick) povahy, or/anick( by m*ly bt povaov(ny v so!lad! s pr(vnmi pedpisy anor/anick), vymae a je hotovo z velmi obecn opravd!, ale dostate'n* relevantn pro pesn) vzk!m aspekty% J3ist!je po!ze za pedpoklad!, v jinch z(konech pro ekolo/ick) ne anor/anick) d*n, jako okolnosti, zazen, kter) z(vis na akci, pok!d ob* jso! odlin)% .yn je disk!tabiln, zda jso! rozdly mezi or/anickmi a anor/anickmi prostedky v n*kolika podstatnch rozdl0 jak na b(zi, nebo co kone'n d0vody jso! jet* sledovateln)% Ale pesn) v*dci, jak moc to m0e tak) pe'ovat o tomto spor! v 6ilozo6ick)ho z(jm!, ale m0e se bez r!ko! naeho pr(va v >vah! pro tot) je v pr0b*h! jeho vzk!m s(m o sob* zcela% -o m!s bt v kad)m ppad* povaov(na or/anick( podle pravidel plat nalezen) v anor/anick) a l)', pok!d to !zn( za vhodn), nebo podle pravidel, kter) se osv*d'ily z hlediska naeho z(kona, je recyklovateln) okolnosti v tom, jak se 9post!p!jc4 !kaz!j pklady jso! !vedeny se, e m!s bt stejn* hledaj nov), nen tak jist red!cibiln okolnosti vydat nov( pravidla, jako kdyby on se setk( s novo! na bvalch ired!cibiln okolnost anor/anick) sv*t* s(m, a m!s pak hledat d(le, nov( pravidla se star( co nejvce podle obecnch pravidel sjednotit, jinak, kdy ! byl zvykl d*lat pro sebe v oblasti anor/anick)% Nozdl z or/anick)ho z anor/anick), aro/ance, chcete-li, z bval)ho pes dr!h), tedy znamen( nic ped instance naeho obecn)ho pr(va, kter odv(d jet* vce o tomto rozdl!, a povzn)st se nad t!to domn*nk!%@harakter or/anickch moho! vyadovat zvl(tn >sp*chy po!ze v so!lad! s, jak se nese tak) zvl(tn okolnosti nebo prostedky na jejich stav, a to d*l( opravd! 'asto a je dokonce v jeho podmnk(ch% Ale ne, d*l( to v kad)m ohled!, a tak daleko to nen, m0e to zp0sobit (dn) nov) >sp*chy proti anor/anickch% Ale dr!h( strana v*ci je stejn* jist), a pok!d je to ten ppad, je teba tak) vyadovat nov) epizody, a zko!m(n novch pr(vnch pedpis0 pro t*chto novch okolnost se proto tmto nen odzno!t, ale poadoval% -o se tk( opravd! jen tyto nov) z(kony znov! s novmi okolnostmi so!viset, ne, jak tak 'asto, aby se s obecnm pojetm ekolo/ick), ot(zka tohoto vztah! v0bec odstranit% =eden m0e pok!sit vysv*tlit prodov*dec chadno!t t!to hlavn z(sad! pes n(sled!jc n(mitkyS B!de pravd*podobn* teba dodret mezi or/anicko! a _nor/anischem rovnosti materi(lnch okolnost, ale v or/anick) by tak) koncep'nm princip, kejte tom! k(te d!e, ivotn princip, >'el, princip, s kter( nespad( do pozorov(n prodov*dec a pesto >sp*ch s >'ast\ okolnosti by tedy v or/anick) a anor/anick( pravd*podobn* vypadat stejn* na vn*j stran*, ale ne ve sk!te'nosti

stejn), pok!d jde o z!tretenden ideolo/ick 6aktor% -o dokon' penos pravidel z anor/anickch k ekolo/ick) pozorovano! zd(nlivo! rovnost okolnost v kad)m ppad* b!de nepp!stn% Ale zk!enost z ve !veden)ho dr!h! !kaz!j, v kad)m ppad* to, jak se v*ci maj s rozdly ide(l! mezi t*mito dv*ma oblastmi, zatm po!ze podstatn) okolnosti, v obo! jso! stejn), podstatn) >sp*chy z0st(vaj stejn) v obo!, aby ti vora!ssetzliche rozdl z ide(l! mezi t*mito dv*ma oblastmi, kter) moho! zm*nit z(v*ry v n*co, co m0e bt 'erp(na, pok!d jde o materi(ln >sp*ch z rovnosti nebo nerovnosti materi(lnch okolnost% &0vod, e to se chov( tak, je snadn) najt v naich veobecnch n(zor0 na vztah mezi mysl a t*lem% V4 Zk!enosti obvody, ind!kce a analo/ie, !zn(v( nae pr(vo vyhr(t zobecn*n a principi(ln jistoty a bezpe', kde se obvykle kombinovano!% 2ro ind!kci jste v noho! na opakovanch zk!enostech m( obvykle n!tn)% 2odle naich z(kon0, ale sta', aby se jen zk!enost >pln* zar!'it n(vrat >sp*ch! za stejnch okolnost, za vech dob a aby se nav(zalo zabezpe'en) pr(vo na n*m, a opakov(n zk!enost je n!tn) po!ze '(st nejistoty a rozptlen na smysl! poskytno!t n(pravn( stanovisko abstraktn n*kterch jednotlivch ppad0, obecn) z(sady pro /ener(lnho nebo Basic, spole'n) po't! ppad0% Analo/ie anlan/end, jeden obvykle obsah!je ne!r'itS 2odobn) d0vody se d( podobn >sp*ch, ale ot(zko! je, do jak) mry podobn)? 2odle naich z(kon0 je stanoveno v blzkosti zcelaS :zhledem k tom!, ze stejnch d0vod0, >sp*chy bt stejn), pok!d jde o d0vody, pro' nejso! stejn), i >sp*chy nejso! stejn)% -o zp0sob, e .erovn) ppad0 je z(v*r jen d*lal tak serviln jako tot)% :*tina zk!enosti 6alen) z(v*ry, zaloen) na nedostatk! d0sledn) odd*len a zadren tohoto dvojho aspekt!, a 'etnost t*chto klam0 bylo d0vodem, e zk!enosti z okr!h0 obvykle jet* jen nedostate'n) bezpe'nosti s n(zvem >s!dky proti pipis!je ten zbytek na princip! rozpor!% Hezitm, z(v*ry zk!enosti maj v z(sad* bezpe'nosti, kter s(m poch(z z naeho nejvyho z(kona stejn( jako pro sk!te'n) pole m( podobn vznam jako princip! rozpor! pro koncep'n, pok!d jeho sk!te'n( plocha tak m(lo jako d0vod oblasti je v rozpor! s jedno! nasazen toler!je, krom* toho, e samozejm* m0ete vyhled(vat nae pr(va jako pr(va na z(klad* zk!enost z jeho proba'nho spole'n) z(sady po!ze v nejobecn*j zk!enost% @hyba pi !plat1ov(n z(v*r0 zk!enosti moho! bt samozejm* stejn princip jako m(lo pipsat jako lo/ick) chyby >s!dk0% 2ovimn*me si nyn ci, e >s!dky bez konz!ltace zk!enost obvod0, spe ne n*jak mt na realit! platnosti, m0e znamenat nic pro n*j% 2rotoe i kdy moho! zahrnovatS :ichni lid) jso! smrteln, 5okrates je 'lov*k, a proto 5okrates je smrteln, ale e vichni lid) jso! smrteln, je s(m o sob* jen ot(zko! ind!kce a analo/ie, bez kter)ho cel obvod by bt postaven do pr(zdna% 2ot), lze tvrdit, e kad z bezpe'nostnho obvod! v oblasti reality, z(vis na bezpe'nosti a bezpe'n)m po!v(n naeho obecn)ho pr(va% Alavnm probl)mem pesv*d'iv) z(v*ry zk!enost je, e ve sloitch operac, a vechny operace jso! vce 'i m)n* sloit), ne hned zejm), co se tk( jak p'iny a n(sledk!, a zejm)na na sebe% 2ok!d nov) komple3n z(itky, kter) nejso! zcela shodn) s pedchozmi, a pozdn*j z(itky nikdy se >pln* neshod!j s dve, b!do!

mt vdy n*jak stejn a n*kter) nerovn) ano, pak sekvence, kter( patila k prvnm komple3 d0vod0, nikoliv zcela pevedena na sek!nd!, ale to je zpo'(tk! !r'eno, jak) d0sledky jso! z(visl) na stejno! v*c, za d0sledky na !ne,!als% :zhledem k tom! vak, jen zk!enost nikdy nem0e bt rozhod!jc pro poso!zen t*chto zk!enost% Z(rove1 m0ete vid*t, jak k tom! princip pesn)ho vzk!m! z(le, z opakovanch zk!enost za zm*n*nch okolnost a s nejv*t mono! izolaci zvl(tnch okolnost se z(kony na obecn) a !r'it element(rn jevy% .ae nejvy z(kon nem0e zachr(nit z t)to pr(ce, ale po!ze poskyt!j nejobecn*j aspekt tohoto% <4 2ok!d se tk( n( z(kon, m0eme pedpokl(dat, zcela nerozbitn) z(konnosti podle cel) prody a d!chovnm sv*t* dominantn, protoe stejn* jako je v z(jm! naeho teoretick)ho vzk!m!, stejn* jako v spr(vn* pochopil praktick z(jem, ale pesto dr nepotla' svobod!% .ebo8 jako B& kap% Bylo prok(z(no, b;%B, n( z(kon m0e pesto, e je z(vazn( pro vechny prostor a vech dob, pro vechny v*ci a vechny d!chem, ale ze sv) podstaty indetermination jet* zbv(, a to i nejv*t, kter) si lze pedstavit% :zhledem k tom!, e asi k(, e pok!d se vr(tit za stejnch okolnost, a m!s vr(tit stejn >sp*ch, pok!d ne, to ne, ale tam je nic v jeho vraz!, co typ prvn >sp*ch i na n*kter) z t*chto mst za (dnch okolnost, ani reim vst!p! prvn vlastn n*jak zvl(tn okolnosti% : tomto se vztah!je na vechno bylo od po'(tk! v so!lad! se z(konem voln*, a nyn je ve zdarma, se neb!do! opakovat do t) mry, starch okolnost, kter) se nikdy >pln* d*lat% Aplik!jeme-li to je pedevm svoboda lid, tak a8 kajS ad 'lov*k pedstav!je, v so!lad! s d!evn a t*lesno! stran* pi pohled! na jednoho, zvl(tn a obecn) sloen okolnost !r'itm zp0sobem 5o!prava z okolnost, kter) b!do! mt k dokon'en, ale nikde dost jako n(vraty pravd*podobn* z n*kterch 'tvrt sem a tam, a mysl a jedn( 2roto, i kdy jeho vlastn, z jeho interi)r! a jej jim nen rozebrateln) sv*tov( pozice z(visl) na jednom, otroctv a svobod* spoj!jc z(konictv v nikde docela jako opak!jc se zp0sobem, kter d*l( sv0j vlastn individ!(ln charakter, tak, e je sk!te'n* odhodl(na v so!lad! se myslet tot) a p0sobit jako ostatn, kdy sdl stejn) pedch0dce okolnosti jeho srdce a jeho postaven ve sv*t* s nimi, co m0e bt tisc r0znch stran(ch ppad! a b!de s jeho svobodo!, ale z jinch str(nek o vdy dostane ven, ne tak, e zvl(tn m0e selhat, bez ohled! na to mezi nm a ostatnmi% =ako kad nov 'lov*k ! m( celo! pedchoz historii lidsk)ho rozvoje za nm, on je samozejm* tak) podl)h( vem jejich ji vyvin!t) le/alism!, ale vdy m0ete pomoci sami nov) momenty pro dal rozvoj sam) se svobodo!, kter) jso! rozhod!jc pro b!do!cnost% -ak) v(m !mon podvat se na obecnch aspektech stanoven jednotlivce, ne tolik odhodl(n lidsk) rasy ji op*t vyhr(l, protoe rekvali6ikaci% : r0znch vraz0, kter) moho! mt koncept svobody 9viz ne dal l4, vak nelze o'ek(vat, e svoboda, jak se objev!j v z(vislosti naeho princip!, b!de v so!lad! se vemi zvraty tohoto vraz! stejnm zp0sobem, kter spe nemon) % H0ete 5tat!iert nap% svobodn( v0le dr!h!, e jak kat nepodloen), z ni'eho, vytvoen) tak, pojet svobody je z(visl( na na z(sado! tohoto pedstaven neodpovd(% :e

zdarma, tmto tak) nejsvobodn*j b!de tam je, d(le m( sv) d0vody, o kter) vyroste z bval)ho, je s starov*k! ve vztah!, jen, jakm sm*rem se b!de v d0sledk! t*chto d0vod0, z0st(v( ne!r'en) a ne!r'iteln), tak daleko on je zdarma%2odv(me-li se d(le svobod! v0bec jen v0le, nespl1!je tento >zk verzi tak) z(visl( na naich hlavnch pojm0 svobody, alespo1 nen v na koncepc svobody, kter m! b!de omezena na v0li, i kdy m0e aplikovat%Hezitm se nae pojet svobody je !r'it* ten, kter nepesah!je kolsav oblasti spole'n) pojet svobody, a vhled nai svobod!, e3ist!je indeterministic, protoe ne vechno se zd( nezbytn), pot) ped!r'en od sam)ho po'(tk!, protoe podle determinism!, ale kvali6ik(tor spe indeterministic by nyn vl(dno!c Zobrazen se li%
Da#8 # + pestro! po!it pojm! svobody% 2o dost pr(ce se tk( vnitnch d0vod0, sebe!r'en bez vn*jho n(tlak!, a to i jako volno! akci, kter( pak, samozejm*, a t!d i na !r'ov(n planet(rn syst)m by se zavolat pi vkon! t*chto 'innost 'ist* s(m o sob* na jeho pohyby% Han identi6ikov(ny z tohoto hlediska zejm* i svobody s vnitn n!tnost, pok!d jeden m( sv) vlastn rozhodn!t, jak v prod* voln) pedm*t!, a v z(vislosti na povaze pedm*t! teba d*lat prohl(en% =inde, kdo vyad!je svobod!, absence jak)koliv, a8 ! intern nebo e3tern, n(tlak!, a to i v e3tr)mnch n(zor0 pravd*podobn* absence d0vod0 v0bec% =indy je to jen neptomnost vnitnch nebo vn*jch bari)r, jak d*lat to, co jste cht*li svobod! jedn(n, kter( by vak nen vylo!'eno per se, e tato akce byla vzrostl o vnitnch nebo vn*jch p'in n!cen)% Brzy je zde ne!r'it monost r0znmi zp0soby, jak d*lat, e se vypo't( jako svoboda, ale to nede6inovateln) zp0sob, jak lze '(ste'n* na kad)ho jednotliv)ho ppad!, zejm)na vztah!j '(ste'n* na cel) oblasti 'innosti, v so!vislosti, '(ste'n* se odehr(v( v sob*, objektivn, nejso!-li d0vody pro rozhodn!t, '(ste'n* s!bjektivn, nejso!-li bt pos!zov(ny po!ze ! n(s, co je op*t n*kolik ot('ek koncept! svobody je mon) a re(ln)% : !m slova smysl!, s ohledem na kate/orii intelekt!(ln svobod!, jen volal d!chovn bytost zdarma, i kdy sebe!r'en, ot(zka nezbytnosti akce, nedostatek z(bran, nede6inovateln) zp0sob, jak najt jen tolik, aby (dosti 6yzick) pole, take v t*chto obecnch de6inic svobody, ve kter se spokojit s n*jako! bezd0vodn* omezen je zp0soben) d!chovn, a tak) ml!vit o voln)m pohyb! t*la% :e !veden) vkyvy v obecn) de6inice svobody medv*d je nyn na svobod* d!chovnch bytost obdaench d! nebo vce, a tam jso! jet* nov)% : irm slova smysl! m0eme m*it nejen lidem, ale i zvat0m svobod! d*lat a zde znamen( rozliovac rys stejnch rostlin pijatch neiv) mtS : !m slova smysl!, ale d( svobod! jedinmi tvory, se ktermi b!de nebo v*dom( volba maj, ale st(le z0st(v( ot(zko!, kde v0le a volby sk!te'n* za'n(% -ak) e3istence v0le i schopnost vybrat si d*l( +t(zko! z0st(v(, zda b!de nebo rozhodn!t vznik( ve vb*r! s nebo bez n(tlak! stanoven, kter( pedstav!je hlavn bod spor! mezi deterministy a liber(lnosti% : z(vislosti na jednom se pova!je za nezbytn), b!de absol!tn*, bez ohled! na povah! sv)ho vznik!, nebo indeterministic rozhodn!t pijat)ho b!do! na svobod!, pak aplikace koncept! svobody m0e bt op*t velmi odlin)% -o tak) m0e bt jin, ne je v0le, schopnost vykon(vat v0li vyad!j i ke svobod*% -ak) volal asi n*kdo s vekero! v0li nesvobodn, kdy je schopen odolat sv) to!hy, bez jedin, kdo podiz!je svo! v0li Bo v0le nebo obecn) mor(ln ma3im% &(le se vyzna'!je vy, ni, vn*j, vnitn, absol!tn, relativn, 6yzick), mor(ln, pr(vn svoboda atd% : b*n)m ivot* se hodn* zmatk! mezi t*mito r0znmi verzemi namsto pojm! svobody, a m0ete si ct, e tot) v*deck)ho zpracov(n spe se jet* d(le zvy!je, jak se snil% -am je tak) (dn z(m*r objasnit toto t)ma, nato o konkr)tn de6inici pojm! svobody jako chtt nastavit s(m z!lXn/liche a v!de se zaznamen(, jako by 'lov*k marn* sna d*lat se svobodo! po!v(n e'i (dnm n(silm omezen% 5hrneme po!ze ve vztah! k na z(kladn svobody od z(kona v !r'itm zp0sobem, jak bylo zjit*no vysv*tlen tohoto z(kona je evidentn na n* nen disk!se o slovo, pojem svobody, kter) byste mohli potebovat alespo1 li v r0znch konte3tech, ale 6aktick) pozn(mky o :orbestimmbarkeit nebo .ichtvorbestimmbarkeit !d(lost stkat% D:s#edek =. + kontrast! deterministick) a indeterministic pohled!% +becn* plat, e

deterministick pohled !dr!je kontin!(ln n!tnost ve, co se d*je, ani by d!chovn, mor(ln, ochotn, myslel to rozmyslel tak se chov( jako 6yzick), pedm*tem zko!m(n prody, a n(vrh z(kona, jako ostatn, t* bt sroz!miteln) a n(vaznost, ale poteba, je stejn% :!de vyplvaj z !vedench d0vod0 nezbytnosti, co pesn* je !d*lal, a to ve jen zp0sob, jak >sp*ch mon, kter( je !r'ena k povaze nov* dost!pnch d0vod0 a tyto d0vody jso! op*t pedem jejich nejzadn*j d0vod0, a proto se na dob! ne!r'ito! % =e pro m!e, povaha jeho interi)r! i e3teri)r!, kde, a jso! !vedeny vn*jch okolnost pro n*j, take ve, co je m! d(no na v*'nosti rozvojem t*chto d0vod0, vech d0sledk0 n!tnosti na dob! ne!r'ito!% H( 'lov*k svobodn* jednat, take si je v*dom don!covacch d0vod0, jen si toho v*domi% ;ndeterministic pohled, na rozdl od deterministick), popr( tento !niverz(ln poteb!, ani by byl schopen popt, nebo p(t, aby tam byl prostor nebo bo'n nezbytnosti ve sv*t*% =eho podstata spo'v( po!ze v tom, e dr ne vichni n!tn* !r'ena ze vech stran, jako deterministick% Ale m0e mt r0zno! 6orm! v z(vislosti na tom, t! a tam, dval se na svobod! jako absenci nebo v rozpor! s potebo! v*t nebo men ko!le a jet* bl tak nebo tak odhodlan% 2odle dnes pevl(dajc n(zory, svoboda je omezena v >zk)m slova smysl!, a to nejen na intelekt!(lnm poli, ale i zde se pedevm na v0li '(sti, nebo v kad)m ppad* nalezen) v z(v*ti nejvce vynikajc projev svobody% 74 : v0li princip! je d(na, co omez!je n!tnost pest(vky na tom je >asn a jeho vl(da, kter( !prav!je to, co by jinak bylo pedm*tem nezbytnosti% :0le je !r'ena jakchkoliv vnitnch nebo vn*jch d0vod0 don!covacch co znamen(, e to prost* trv( sm*r, kter vidme ho vzt, ale jeho rozhodn!t pot), co ten 'i onen sm*r, a to zejm)na v mor(ln hlediska, pro dobro nebo zlo pich(z, ne!r'iteln vichni ostatn, 'ist* ze sv) vlastn e3istence%2in( s sebo! d0vody pro rozhodn!t pijat)ho s(m% Ani pedem varov(n Hit/ehendes m( st(le stejn vliv na prod!% A/eneze a vzd*l(v(n, aby lid) dob nebo zl, ale pesto klimatizace a vchov! jejich vlastn v0le d*l( lidem dobro nebo zlo, v0le, kter( nen pedem se prostednictvm investic a vzd*l(v(n% @o klimatizace a vzd*l(v(n m0e jednat pedevm je po!ze !r'it oblast a 6orm!, ve kter) dobr) nebo patn), b!de !stanoven vyvjet% A'koli moho! stim!lovat to!h! po vn*j rozhodovacch pohn!tek, ale povaha rozhodn!t je ped(n k n*m! i bez toho, e je v(z(n n*'m, rozhodno!t b!I cest!% Ale jso! indeterminism o nov*j verzi obecn*, e svoboda lidsk) v0le sel6-omezen se vztah!j, pok!d to determiniere podle dv*jch rozhodn!t st(v( st(le petrv(vajc sm*r% Lm 'ast*ji se ! rozhodl v !r'it)m sm*r!, v*t sklon pedpokl(dat, je rovn* povinen rozhodno!t ve stejn)m sm*r!, take vznik( charakter a tendence 'lov*ka% 2o!ze vsledek pedchozho svobodn)ho sebe!r'en v0le je to, co tvo dominantn z(jmy lid, tak i chybn) tendence 'lov*ka pocit viny% Ale toto rozhodn!t nen nikdy >pln(% .*kte, aby vysv*tlil vrozench sklon ml!vit o dobrovoln) rozhodn!t ped narozenm v byt, kter) m(me (dno! znalost%

Bez prohlaovat, e n(sledn( reprezentace odpovd( z(jm0m vech indeterministic vhledem pesn*, m*l by vak zd0raznit nejd0leit*j v*tiny, a je zvl(t* pravdiv) v so!lad! s tm HQller ve sv)m !'en o hch! -h ;; pedloila pohled!%
74

=ak je zn(mo, vysv*tl!je determinista svoboda liber(lnosti za licence% =eho vhazov(n b!de moci obr(tit proti naem! pojet svobody, po!ze v jin) 6orm* jako ped (dnm indeterministic pojet% &omnv(m se, e !rovn(n spor! v0bec t*k), ano, byl p0vodn* 'ist* determinism!s pipojen, ale zd( se mi, zadren z indeterministic svobody chvli v tom smysl!, hovome nejen opr(vn*n), ale tak) s vhodami spr(vn) rozhodn!t pijata determinism! vhodn* kombinovat se odejt% -ady je teba ci o mnoha teoretickch >vah vzt po 9@4 objekt op*t z praktick)ho hlediska% : naem zasto!pen je n*co, co po!ze v rozsah! pedem stanoven) a m0e bt pedem !r'ena, jak je zejm) z opakov(n min!lch okolnost, nov) okolnosti tak

daleko, e je ne!r'itost >sp*ch!% Ksp*ch m0e dojt v obo! sm*rech, krom* toho, e neso!hlas s tm, co je jinde, nebo dve z jinch d0vod0 ji !r'itm zp0sobem% rom* toho, e je zdarma% .yn-li nejistota >sp*ch!, pok!d se odehr(v( v povaze v*ci, tedy nejvyho z(kona, kterm se d vechny v*ci, vechno, co se stane je, m0ete ct, jak >sp*ch! je samo o sob* nen to n!tn), nebo to% 2ro vechny nov) d0vody, okolnosti, tak daleko, e opravd! nov, n(sled!je n*co, pro kter) nee3ist!je (dn princip !r'en, e se m!s st(t tak, jso! na sv*t*% &al smysl, v*d*li jsme, e vraz, e n*co nen n!tn* !r'ena, ne dol0 pod% J3ist!j vak v pr0b*h! vvoje sv*tov) i nad(le /ehends vznikno! okolnosti, kter), nen-li po vech ohledech nov(, ale m( str(nk! na pkaz .ov a zde le nae svoboda oblast, kter( nen nikdy odd*lena od >zem n!tn(% Ale determinista m0e jen zde najt m0j >'et a poprat, e n*co nov)ho ve sv*t* doch(z% &ok(e po!k(zat na to, e v kad)m ppad*, v*tina toho, co jsme absol!tn* nov) okolnosti nebo sklon k re-vol(n na okolnostech, jen jedna takov( kombinace 'i modi6ikace starch okolnost je to, e ned(vn) >sp*chy objevit jako speci(ln ppady pat ji zskanch starch pravidel Ksp*ch inovace 'asto op!stit pot), co se vztah!je star) z(kony proporcionality 'i sloen, nebo obecn*ji vypo'tat jako 6!nkci dve nevydal% A monost jejich spo'v( v obecnosti naeho pr(va s(m o sob* od0vodn*n, protoe na z(klad* stejn) by m!sel platit nejen pro jednotlivce, ale i obecnost ppad0, a pok!d n*jak prostor, v !r'ito! dob!, !r'it) pravidlo proporcionality nebo sloen platn*, poadovat plno! obecnost z(kona, e i nad(le plat pro vechny 'asy a vechny prostory% -ake n( planet(rn syst)m, nikdy se vr(t k t)mat! !spo(d(n jeho hmotnosti na v*'nost celo! cest! do Kstavy zp*t, m*l chvle v n*kterch, ale pesto, veker pohyb je stejn ve v*'nosti zcela stanovena pravidla, kter( jso! zaloena vhradn* na ji e3istovala pedtm% .ejvce ned(vno, sni!je veker) okolnosti, kter) jsme zde zabvajcch se >sp*chy na velikosti hmotnosti, vzd(lenosti, rychlosti, sm*ry, na sloen a pom*ry to vechno, a jak d(t dohromady p'iny, d0sledky dohromady, a z(itek s(m o sob* se !k(zalo, e je to tento ppad, a m( z(rove1 zn(t pravidla, !' se vypo't( podle sloen p'in sloen n(sledky% 2ro >'ely deterministy, e se nyn nach(z, co jsme si vimli v planet(rnm syst)m! zobecnit ciS vechno, co jsme nov) okolnosti nebo nov) vol(n na okolnosti jso! takov) prostedky a variace, kter) lze vypo'tat podle pravidel, kter(, pok!d nen nalezen z nevydal, ale to je zjistiteln% +d za'(tk!, vechny jso! !vedeny z(kladn podmnky, za kterch je z(visl(, a tak za pedpoklad!, e (dn( nov( zjit*n v pr0b*h! 'as!, nem!s bt vid*t% -ento pst!p je vak zejm), je vykreslena po!ze do t) mry, jako vybr(n jako vst!p z pozorov(n a na jeho zobecn*n, kter) vak jedna oblast poteb!je, to je nepopirateln pklad, poslo!chal, ale d0vod jeho zobecn*n nen samo o sob* nese% :e sk!te'nosti je to, e recyklace nov je pro deterministy do starch podmnek v so!lad! s pravidly podl! a sloen, nebo v0bec jako 6!nkce jednod!ch) a zdaleka nepodailo tak m(lo, n(zor je, e by to mohlo n*kdy zcela >sp*n(% 2ole anlan/end d!evn tak bohat, e nejjednod! z(kony, kter) se vztah!j na nejjednod!

sit!aci, kam jt, tak) se vztah!je sloen a pom*r! nebo v jak)koli !it, kter) pat k zapleten t*chto vztah0 jako celk!% @o vzejde z psychickch stav0 a vvoje ze setk(n t lid, tak m(lo zcela pedvdateln od toho, co vyplv( z pr0chod! kad)ho p(r!, jako dojem z akord!, melodie nen zjistiteln z jeho jednotlivch intervalech% J3ist!je n*co, co v cel) kompilace v*ci nepedvdateln), se li s kado! jino! kombinac% Ale jak je to v d!chovn, to je tak) v materi(lnm z(klad* d!chovn% 5 principy, se ktermi jeden je dosta'!jc /ravitaci, jeden nesta' nikde na sv*t* t*le% &ve, samozejm*, e prodov*dci m*li pijmo!t vce ne nyn naklon*n, a8 je to vechno v prod*, stejn* jako v p0soben /ravitace, pid*len sloen >'ink0 element(rnch sil mezi jedno! a dal '(stice, a se z(kony t*chto sil a sloen jejich >'inky jso! !vedeny z(sady pro vpo'et vechno, co se d*je v prod*% Ale to se !k(zalo, e tom! tak nen% : ekolo/ick), je t)m* jasn), e tato z(sada nen dost% =e tak) poteba pro z(kladn >'inky v!de z(vis po!ze na vztah jakchkoli dvo! '(stic% 2ro' tam nem0e bt ty, kde ti, kde 'tyi, kde vechny '(sti syst)m!, pisp*je k z(kladnm! e6ekt!? -ake to opravd! vypad(, e je ppad s or/anickmi molek!l(rn e6ekty% -o v kad)m ppad* b!de pedpoklad takovch vliv0 ne!sk!te'n do pr(zdna, doloen) sk!te'nosti, e >zem nezv(iteln to, ale v!de se tak) zabv( $ei/hable a dokonce hraje vznamno! roli v ekolo/ick), bezpe'n* dojt k takov)% Bylo zde !k(z(no 9v oblasti elektrotechniky, /alvanick), ma/netick) mch(n4, kter) nejen konkr)tn >sp*ch, ale i obecn z(kon >sp*ch! je zm*n*no v tom smysl!, ze dvo! '(stic prostednictvm zapojen jinch '(stic zp0sobem, pro kter) dos!d nee3ist!je 2rincip !r'it)ho vpo't! je !veden% 2ipojen k celk!, m( vliv, kter nelze !r'it z sloen (dn) podrobnosti% =eden nev pesn*, jak daleko se takov) >'inky p(d!, a to je jejich z(kladn charakter, take m0ete i dal stopy, kter) se neo'ek(v( v*d!, jist* z0stane jen to, e tyto >'inky jso! ptomny% : oblasti chemickch, molek!l(rn v0bec, na tom, e jak se zd(, pat sem rovn* !kaz!j, ve kter) si m0ete d(t na ot(zk!, zda tom! tak nen, stejn* tak z(vis po!ze na or/anick), od z(sah! nezv(iteln do $ei/hable% &0leit) je tedy, krom* toho, e se nezv(iteln )ter! v nebi prostor!, kter nen obsahovat po!ze mezi vemi nebeskmi t*lesy, ale tak) vechny $ei/hable pronik( a spol!prac!je s nm je, e cel sv*t je propojen s celek, kter je vechny individ!(ln pes jeho miziv) obsah onstr!kce al/oritm!s%
2orovnejte tento jeden bod ve M% Mebera UJlectrodynamic Ha#bestimm!n/enU k( 9Hemoirs o6 =ablono$skischen Zesellsch CFVY 5% WGY% %%4S U2o tomto tedy z(vis t!to sl! 9kter) neso! dva elektrick) '(stice do sebe4, velikost mas na jejich vzd(lenosti, jejich relativn rychlost, a kone'n* tak) z tohoto relativnho zrychlen z nich hraj '(ste'n* v d0sledk! pokra'ov(n z nich v ji e3ist!jc hn!t, '(ste'n* v d0sledk! p0soben jinch s!bjekt0 na nich sly% Zd( se, e se z toho, e n(sledovat pm( interakce dvo! elektrickch hmot z(vis na sob* navz(jem, ale i na ptomnosti tetho t*lesa nejen z t*chto samotnch a jejich vztahy hmot% .yn je zn(mo, e Berzeli!s m( takovo! z(vislost pm) interakce dvo! t*les v ptomnosti tet t!it, a vyzval vsledn) sly se jm)ny katalytick(% Hy sami vy!t tohoto jm)na, m0e d(le ci, e elektrick) jevy '(ste'n* vyplvaj z katalytickch sil% .icm)n*, tento seznam katalytick) sly pro elektin! nen striktn d0sledek nalezench z(kladnch elektrickch z(kony% H*la by tam bt po!ze tehdy, pok!d by se n!tn* spojit mylenk! s to!to >stavo!, e tm po!ze takov) sly by !r'it, kter) elektrick) masy z d(lky, jimi p0sob pmo

na sebe% =e vak mon) si pedstavit i to, e nael v z(kladnch z(kon0 vznikajc sly jso! '(ste'n* i ty sly, kter) vykaz!j dva elektrick) masy nepmo k sob* navz(jem, a kter) z tohoto d0vod! prvn pechod z m)dia, a tak) vechny s!bjekty, kter) se na t!to polok! akt!, m!s z(viset% -o se m0e snadno st(t, e takov) nepmo sly p0sobc pi zprostedkov(n m)di!m !nikne nae pozorov(n, se objev jako katalytick) sly, i kdy tom! tak nen% % % % Hylenka e3istence takov) zprostedk!jc m)di!m se nach(z ped ji v mylence na vechny b*n) elektrick) ne!tr(ln tek!tiny% U -am ml!v Meber jako nen pravd*podobn), e v!dyptomn) elektrick) ne!tr(ln m)di!m Use iroce eny )ter!, kter) tvo sv*teln) oscilace a c seU zhro!t%

=sme jso! zaloeny na pedpoklad! takov)ho ke pes cel sv*t, to je zprostedkov(n po!ze miziv) odkaz, pak tak) kad jednotliv or/anism!s se m!s zaadit s(m sebe, to m0e bt snadno pehl)dno!t, jak >vah vyplv(, e na setrva'nosti, ok! je z(visl na /ravitaci jevy v >vah!, vechno z(le na tento odkaz, jso! nepo!iteln), a tak je teba se kon( na >zem t*chto jev0 na >zem, co z(le na tento odkaz, je neoddisk!tovateln)% :e sk!te'nosti, s persistence, dopad a z(vanost ppadn)ho z(klad pro vpo'et, po!ze chov(n t*lesa pro sebe, nebo v tom smysl!, kter) vyjad!j dv* krvinky nebo s!bjekty, kter) na sebe navz(jem, a vzhledem k tom!, e pom*ry jednoho s!bjekt! nebo kad) ze dvo! t*les na sebe ale opakoval all$e/s v prostor! a 'ase, a tak zopakoval a /eneralizovan) pravidlo, kter) plat a lze na n*m zaloen) na vpo't!% -ak) ppady, kdy z(kladn >'inek kompilace t nebo vce or/(n0 nebo '(st t*la z(vis, mohl opakovat, a to je zobecn*n jednom ppad* se ostatnch ppadech, a proto k prozravosti >sp*ch! t*chto ostatnch ppadech princip stejn monch% Ale je t! obecn >'inek odkaz, kde kompilace vech 9i kdy jen vechny miziv), ale se zp*tno! platnost k $ei/hable4 je so!'(st >vah!, jako kompilace nen tak opakovat prostor! a jindy v jin)m, protoe cel sv*t nic mimo sebe a je vdy vid*t ve vvoji, ani je i vpo'et celkov)ho vliv! jednotlivch e6ekt0 a srovn(n s pedchozmi podmnkami pak v z(sad* mon), hypot)zo!, a proto je st(le n*co, co t! po celo! dob! _nvorbestimmbares% -o _nvorbestimmbare jako celek je pak tak) samozejm* individ!(ln, ke kter)m! je zaazen mezi nimi, a e kad jedinec odlin* v z(vislosti na jeho jino! pozici na celek, take, v ppad*, e m( i charakter jako individ!ality, a to i v individ!(lnm zp0sobem v obecn) svoboda v n*kterch vyhr(v(% -ake nae svoboda nezobraz v1atek z konte3t!, s celek, jak se jim lb, e ano, ale pr(v* ve sk!te'nosti po!ze prostednictvm a v t)to so!vislosti je stejn* jako so!'(st obecn)ho svobody a bt povaov(n za psp*vek, jako i poteba, jsme jen so!'(st obecn)ho nezbytnosti a psp*vek%
2r(ce vytrvalost, dopad a z(vanost s(m m( z(zem svobody je op*t zaloen zdarma interakce a jako z(sadn v konte3t!, pok!d nikdo piel vol(n zdarma, jej tvorba nen (dnmi pr(vnmi pedpisy odvoditeln) podle poteby% Ani prvn pole nebo prvn pohyby na sv*t* lze odvodit ze z(kon0 setrva'nosti, vliv! a v(nosti nebo jak)koliv z(kony odvozen) jako nezbytn), a to ani t*mito samotnmi pr(vnmi pedpisy, ale co pak lze odvodit jako nezbytno! poteb!, ale i jen ze bez poplatk! pedem stanoven) a je, i kdy vezmeme nejpesn*j astronomick) vpo'ty v >vah!, v posledn instanci po!ze apro3imaci, kter( nakonec m!s bt !ntri6ti/, protoe v podstat* kad s!bjekt je in6l!iert so!'t! vech or/(n0, a m0eme ale po!ze >'inek mt omezen 6yzick sv*t >vah!% .yn je to tak t*k), aby se omezen), myslet jako nekone'n sv*t, pravidla vpo't! /ravita'n >'inky, ale mohl mt v z(sad* po!ze pro bvalo! velk >sp*ch, jinak m!s bt, a to by bylo jen po zentillion kr(t zentillion let, zentillionsten na zentillion kr(t zvedl k sle, odchylka st(le

dos!d poh(n*n vpo't! jso! nepedvdateln), a to nejen v tom, ale v z(sad* nakonec pocit% A jak je to n!tn), m0e se sv*t t*la v d0sledk! pes!n!t z(vanost a vytrvalost v nebesch, to je st(le jet* prostor svobody, co v tomto ppad* pohyb!je v nich% : so!lad! s pohyby nebeskch t*les a >'inky /ravitace tak) m*n ivoty a konstr!kce volnch tvor0 a celkov) hmotnosti vstavby sv*tov)ho t*lesa, vlastn* cel sv*t je jen z(kladem tohoto svobodn)ho ivota, p0vodn* el s nm z so!viscch akce prod!koval, a je st(le chov( tak neodd*liteln* zapojenm, jak jsme tak 'asto bylo vysv*tleno% :oln) bytosti na dr!h) stran* nejso! zatm po vech ohledech% olik svobody, ale vl(dne ve sv*t*, tak to nebr(n tom!, aby vpo'et kado! v*c v n*m po bok!, kter( je nezbytn( pr(v* k n*m!, co to je ne!r'iteln)ho svobodo!, a8 ! jako ne!r'it 9pomoc ne!r'itch koe6icient0 , kon'etiny, atd%4, nebo jako d(t zk!enost >vod do z(kona, jinak, jak jsme ! d(vno se vemi metodami, co je vzhledem k na neznalosti d0vod0, nebo z(kony podle kterch p0sob, na dob! ne!r'ito!% 5rovn(n zde o m)m pojedn(n U+ matematick) rozliov(n or/anickch 6orem a proces0U ve zpr(v(ch "eipz% 5+Z%, Hatematik% phys odd*len, 6 CFVa% 5tr% <D

.en pochyb, e tyto >vahy o 6yzik(lnch podmnek, kter) moho! svobody jso! z(kladem hodn* bt poadovan dovoleno! daleko, pok!d n( nedostatek pozn(n t*chto podmnek ne!mo1!j bezpe'n pr0chod v >vah!, je to mon), e jso! st(le pedm*tem n(mitek\ ano e chce bt s na!ko! svobody patn)m stav!, pok!d by to mohlo bt zaloeno po!ze na to, ale to bylo jen !k(zat z(m*r, e i za pedpoklad! pevn) !chycen d!chovn k materi(l! prodn v*da nem( pr(vo na nezbytnosti, kter) zsk(v(na z !r'itch oblast, kter) maj bt pevedeny na cel) 6yzick) a psychick) 6!n/ov(n tedy opr(vn*n), ale na dr!h) stran* lze popt (dn n(zor svobod!, e tam je i str(nka poteb! na sv*t*% Aby bylo mon) objektivn* nemon) spo'tat ve se d*je ped n(mi, st(le doch(z s!bjektivn% :e sk!te'nosti, a pochopit, e je je to, e podle toho, jak zamotat okolnosti nebo vzroste do vyho (d!, je to v so!lad! s post!pnm rozvojem na sv*t* jako celk!, vpo'et >sp*ch! t*chto sloitch vztah0, je st(le obtn*j, n*kdy vy st!pe1 vvoje mysli pedpokl(d(, e m0e bt, e je vdy mon), e je% A nesporn), nem0e se vypo't(v( >sp*chy, kter) vznikaj z d0vod0, kter) jso! sloit) nebo vyho (d!, ne jso! vnitn podmnky, e sama o sob*, ale jen men, chceme tmto zp0sobem so!vis s d!chovn nebo t*lesn, co jde s sebo!, protoe vce vysoce vyvin!t) d!chovn vdy spojeno s vysoce rozvin!to! t*lesn*% Lerv nikdy neb!de schopen pedpov*d*t, jak opice, opice nikdy, jak 'lov*k, 'lov*k nikdy, jak B0h b!de chovat, s vjimko! vztah0, po kter) jso! vy j( pim*en*, protoe pok!d kontrola kad) bytosti vztah!jc se k jeho 6(zi vvoje, nem0e vyvjet v pr0b*h! aktiv t*chto i n*co, co se jen pi vym st!pni vvoje m( prostor% 2roto osoba, kter( je st(le na nzk) >rovni vzd*l(n, nikdy nem0e spo'tat, jak se b!de chovat, kdy se pijde na vy, s vjimko! vztah0, ve kter)m se nyn so!hlas s vy, naopak je vce pravd*podobn), mon), e 'lov*k, kter pijde na vysokokolsk) >rovni, motivy jeho jedn(n na pedchoz ni pehl)dno!t, i kdy to taky nikdy kompletn% 2ok!d se ve sk!te'nosti sv*t prod*l(v( post!pn vvoj, m!sme piznat, e je z tohoto d0vod! nemonosti jednod!e v povaze v*ci, pro vpo'et vem >sp*ch ve sv*t* ped n(mi, v kterch vpo'et toho, co je v pozd*j vy padne vvoj, bytost z vyho st!pn* vvoje by ji pedpokl(d( to, co s(m odpor!je% A pok!d si jet* chcete tvrdit, objektivn pedvdatelnost veho, co se d*je

ve sv*t*, samo o sob*, toto s!bjektivn nepedvdatelnost by vdy bt v povaze v*c% ; kdy lze ci, e i v ppad*, e znalost b!do!cnosti takov)ho tvar!, vdy obsah!je indetermination, to vak b!de mon), aby vy st!pe1 znalost zskanch pro vpo'et n!tnost pedchozho vzd*l(vacho k!rz! vce a vce dozad!% Ale vidme ble, se to zd( vstin e3press taktoS jsme opr(vn*n s rosto!c >rovn vzd*l(n, st(le vce a vce, aby vpo'et potebn) vysokokolsk) vzd*l(n v pokrok!, jinak neb!deme, alespo1 podle zk!enost lze tvrdit% /. ( otzce svobody z !rakt ck5ho h#ed ska. =ak to m( sv) pote, podle teoretickch hledisek mezi deterministick) a indeterministic svobody n(zor! W4 , aby zv(ila 'ist rozhodn!t, to je tak) v so!lad! s praktickm ppad!, pi'em je samozejm* rozhodn!t je velmi jednod!ch), pok!d vte, jak a pli oby'ejn, jeden z nejvhodn*j, kter( shrn!je dal z nejkodliv*jch aspekt0 oka% .akonec, prohla!ji, e jsem opravd! indeterministic pohled, ale s nzko! pevaho! d0vod0, a aby deterministick moment, co kad indeterminism m!s absorbovat 9protoe koneckonc0 kad m!s !znat ploch! poteby4 pijm( v*t, ani srovn(n volnost ne podle b*nch indeterministic n(zory, z jinch str(nek, ale indeterministic okamik nen jen omezen na v0li strany%
W4

:iz na koncep'n tyto n(zory v B t)to kapitoly%

2ojIme nejprve vytvoit pod jeho nejpzniv*j podob* 'ist)ho determinism!, co b!de m)n* zbyte'n), protoe b!de i nad(le !k(zat, e jsme tak) kone'n* opravd! nic, aby se na tomto deterministick)ho pohled!, ale m!s !znat, jen to, e se cel po!ze na jedn) stran* z cel)ho kryt!% .evhody kter se v(e k determinism! v jeho b*n)m proveden, zmiz, ve sk!te'nosti, pok!d jste ji nastavit pod kvali6ikaci a prov(d z hlediska, e nezbytn) sv*tov (d nezbytn( dobr( je tak) tm zp0sobem, e vechny individ!(ln je a8 ! do'asn* povaov(na za jeden, tady a teI nezd( dobr, ale vzt v >vah! cel) 'as! a prostor!, kone'n* dod(v( nezbytn) pro dobr) a dokonce i zlo je n!tn) s kone'no! platnost stanovena n(sledky zla tady nebo tam navdy% Ale nae determinism!s pedpokl(d( nejen takov sv*tov (d, ale to se m0ete spolehno!t na sk!te'n) rally stejn), pok!d protiopaten proti dobe a vrata proti n*m!, nicm)n*, se objev v detail! nes'etnch cel), ale vdy !dr!je tendenci k lepm!% -ato tendence je v so!lad! s vce zejm), jak jsme na individ!(ln vc cel)ho poplatk! 9:ol% ;, kap b;%Z%4, tak, e m0eme !zavt to, co se n(m zd( bt cht*j, aby jejich pln) realizaci, chyb jen po!ze tehdy, pok!d jsme schopni zmapovat cel 'as a prostor, ale i 'erpat z d0v*ry v cel) t)to oblasti% .( ivot tady na zemi, jak kr(tk) to bylo, ale pohyb!je od pehlet vznam a konec sv*tov)ho (d! v me, aby se n(m, e to jde cel) do dobrch a spravedlivch cl0% =ednotliv) lid) jso! patn) a hn) n*jakm zp0sobem, a 'asto pijm( zlo odm*na dobro zskal, ale z(kony a pravidla, kter) se v(o! na stejn) lidstvo nebo v*t 6rakce jso!, nen-li nebezpe' chyby odstran*ny, ale po v vor$altend sm*!jc k dobr), spr(vn) a spravedliv), a tam je vnitn n!tnost, kter( poh(n lidstvo ji zlepit st(le vce a vce v tomto sm*r!% =edinec s(m, je patn* teI hch a vrac se hlasit) n(sledky jeho chyb a jeho hchy, stejn*

jako poh(n*n) pes kr(tk ve dlo!ho na to, aby kone'n* piel k pozn(n a dobr), jako na znalce pr(v a doer pes vnitn a vn*j odm*no!, dobra a pravdy se a nakonec vede k sob*, je poslena a v n*m zajit*na% ; v tomto ivot* vidme dobr) i zl) sv*dom, lidsk) a bosk) tresty, hrozby a sliby, napomen!t a varov(n, chv(l! a vin!, 'est a hanb!, e all$e/s pipojit sami beziehentlich v dobrch i zlch, all$e/s ve sm*r! dobr) tla'it a dav se zla, vid*t dobr) n(sledky dobrch a zlch n(sledk0 zla rosto! vce a vce spolehliv) a siln*j boj zp*t na p0vodce, ! maj 'as na r0st a rozvjet se, ale rozi!je 'asto so!'asn ivot nen jen na dokon'en, a nem0eme bolest o tom, ale v ppad*, e sv*tov (d zahrn!je nejen >zk) hranice na mstn, ale nae v*'n) e3istence% Ale vechno, co v tomto ivot* se dos!d spln*na a dokon'ena, m0eme hledat v ptm ivot* k tom! dobr d0vod, v n*m m0eme pedpokl(dat po!ze dal vvoj stejn)ho pl(n!, ale vidme, ji vyj(dil v so!'asn)m ivot*% Ano, sk!te'nost sama o sob*, e t! m(me pl(n, jak vid*t trend celk! a celek jasn* osv*tlen) a jet* nen dokon'ena podrobn* a tvoil, n(m d(v( nejvce jisto! nad*ji na b!do!cnost, kter n(m !mo1!je so!'asn ivot jako okamik nebo 6ra/ment v*t @el) se objev, kter( kr(' t)to dokonalosti% A nepochybn* deterministick pohled je tedy hor, e zahrn!je nejen podmnky b!do!cho ivota, ale pemohl% 2ojIme tedy z(kon, e 'm d)le, vce jist* odrazit dobr) nebo zl) n(sledky d*l( o a!torovi a kone'n* !deit tak 'ast), vce a d)le, akce vyj(dil ve stejn)m sm*r!, sahajc nad r(mec tohoto ivota, a to i smrt sama o sob* jako velk) prostedky, e maj-li podle podmnek nyn ivota nem0e bt dosaeno v tomto ohled! dos(hno!t v novch podmnk(ch a dokon'it, take je dobr) v bezpe' kone'n* najde snad jet* krat pr(ce, take dostatek, ! m! byl zkr(cen m! za zl), ale b!de nakonec m!set pijt 'as, kdy i petrv(vajc tvrdohlavost, kde ho d0sledky sv)ho zla pli siln, on je nakonec n!cen stejnm pesm*rov(n, a podle toho, jak to odraz, on je tak) poehn(n, kter) jso! spojeny s dobro!, b!de poehn(n% A tak m0eme v t)to verzi determinism!, co lze zjistit kdekoliv n!tn) pro 'lov*ka, ale bt stanovena tak, m0e se st(t, e d0sledky svch vlastnch 'innost nezbytnch determinanty stejn) pro svo! sp(s!, jso! vorn$e/ a vechny 'asov) k a !trpen, vechny akt!(ln ;rr!n/ a so!en, obecn*, mt >t*ch!, e to vechno zase dopadne to nejlep, dobr 'lov*k m!s znov! najt svo! odm*n!, patn), v*t!, a nakonec nakonec n!ceni pokra'!jcm trest! zla, aby 'inili pok(n a tm k jeho vlastn sp(se by m*lo bt, protoe tento jejich v*'n) a nem*nn) z(kony je tak zakoen*n v obecn)m n!tnost% 2odle tohoto pohled!, n*kdo pijde, e to docela zatvrzel v jist)m smysl!, ob(lky pro dobr) jen bl, protoe d0sledky kalen rosto!, tm vce rosto!, a po nezbytn)m vvoji sv*tov)ho (d! posledn perostla je% -ake kdo oslepil s(m, i kdy m0e na 'as vdy zlo, zvyk he s(m p0sob na n*j, ale pijde min!le se stejno! n!tnost, jen na tvrd cest* k dobr), jak to kalen), protoe represivn a vyk!p!jc vkon s(zkov) poad v*t ne tvrdn!t jednotlivce% 2odvejme se napklad na ne!mrn*nosti% =, pije, a to m0e bt, ale podle toho, jak to jde nad r(mec pr(v a tm tak) zachytit d0sledky jeho nestdmosti se, pipravit, nebo dokonce se jeho pot*en mchat sami, s tendenc m! zkazit sv) nepravosti% 2eten n(sled!je nepjemn), 'asto opakovan) nar!en zdrav,

pravd*podobn* tak) z majetk!, nedostatek respekt! k dr!hm% Hnoz se pevede t*mito d0sledky pro moderov(n, n*kter) z nich byly dreny s ohledem na jejich pedem nestdmosti% Ale mnoho d*lat ne% .o, to je po jedno! zvedl sv*tov (d, prostednictvm svch kone'nch p'in determinism! a indeterminism! jso! stejn* nev*dom, nen mon), aby to 'i ono nepim*en) jsem pijata zvr(tit za podmnek stanovench v tomto ivot*, a to, co ene ho k hch!, je v n*m pli siln, b!de m!set dojt, podle nich jeho ivot nem0e e3istovat, aby ho don!tit ke zlepen !trpen% .yn tak) pijt opravd!, kdy trv( na sv) nestdmosti, zeme, m( jeho nadm*rn) smysl onoho sv*ta nad a nyn pich(z v novch podmnk(ch, ale to b!de vora!ssetzlich ty, kter) nejso!, Tort en ne8astn) n(sledky jeho chyb zr!it, ale vy n(r0st ne povolen ke stejn)m! dat!% .akonec, to ! ne dr 'lov*ka, ale od, tam je msto, kde kad peklo je pli horko, kdyby nev*d*l, co jin)ho d*lat, krom* toho, e b!de lep, a kdy dostane lep, kdy i tmto podmnky pinesly, kter zvedl !trpen, je sk!te'n* pevedeny na opak% &al pkladS =e t! n*kdo, e/oista, kter se vztah!je ve, co si pro sebe% 2ost!pn* se st(v( odcizen vech lid% 2otk(te ho s resetem, chcete mt nic do 'in*n s nm, jeden popel ho milovat, respektovat, nen m! pomoci, protoe nem( pom(hat ostatnm% -en m0e bt v takov) no!zi, jako je bda pijt, m0ete m! vydr ctit tak osam*l, e je s(m v sob*, a je nakonec !r'ena ke zm*n* jeho jedn(n a mylen% Hon( ne% 2ro vechny, kter) ovliv1!j po!ze n*kter) nezbytn), ale to je d0vod, pro' je to lep ne n!tn* rovnat dobrm >sp*chem pes% -eI b!de zase vzt jeho sobectv v jin)m sv*t* ne, a d0sledky jeho selh(n b!de i nad(le mnoit znov! v jin)m sv*t*, osam*lost, nebo cokoli jin)ho, co je peklo pro n*j b!de tak stran) pro n*j, e jeho smysl kone'n* je n!cen do jin)ho sm*r!% -ak, ve vech ppadech% H! vede k tom!to z(v*r! sv*tov)ho (d!, jako nezbytn)ho pr(vo na mysli, b!de to i vid*t, jak siln pohon, kter m! n*kdy zm*n od zla, n*kdy vede zp*t na spr(vno! cest!% A tak n(m zbv( jako ir determinism! ne, kdy je obvin*n, t*me se na dobr) kone'n) !r'en ne'innosti nebo p!lt jt k!lhat, spe pom(h( !r'it s sebo! do akce a ctnosti% A8 zlo po tom vem, napomen!t d*lat l)pe, +dpov*IS @o moh! zajistit, e se b!d! chovat tak, jsem se chovat tmto zp0sobem, protoe to poteb!ji, co se d( s potebo!, kter( m* poh(n, a m!s bt dobe jedno! vechno , tak jsem se nem!ste starat o to% Ale proti odezva je pipravenS .o, chov( takhle, protoe je to n!tn), ale je to tak n!tn), e pok!d i nad(le nepim*en*, m(te patn*, pok!d b!dete i nad(le bt ln, b!dete ch!d, pok!d b!dete i nad(le bt bez l(sky, a op!st v(s nen(vid*l, a ve, co vechny n(sledky svch zlch sk!tk0 jste se jednoho dne n(sledovat v posmrtn)m ivot* jet*% Ha/ se 'lov*k jet* tolik se ti oml!vit a dal, s potebno! jistoto!, jestli v* v poteb! t*chto sekvenc po!ze so!'asn*, n(zor je stejn ci m! to nezbytn), co znamen(, e se sna vyhno!t se jim% -o m! ale vra se prob!dil na t!to poteb!, je samo o sob* poteb!je sv*tov)ho (d!% =( k(m, e jako ne, jin b!do! kat, e to nen on jin, take je to na dr!h) stran* vid*t d0sledky sebe, a pok!d ve Utoto slovo a vid*t bezvsledn*, pohon b!do!cch d0sledk0 nesta' k prosazen zlepen tak, e jedno! opravd! zad(nm n(sledky samy o sob* jso! kone'n* dostate'n(, aby tak !'inily% _trpen m0e a b!de trvat vdy sto!pat tak

vysoko, e n!t lidi, pedevm !d*lat ve pro to, jak se zbavit, pak se vyhno!t vem!, co by mohlo pin)st zp*t% Lm siln*j je v0bec na n*kter z t*chto zp0sob0 je pesv*d'en, e d0sledky zla vrac >der s n!tnost zla s(m a b!de ho n!tit ke zm*n*, o to n!tn*j, e jejich pozornost, se nyn zm*n% ]e n*kdo v*, e je povaov(no za nezbytn), nem0e ne/ovat >'inky don!covacch pravidla sami, to ano, ale zd( se, je to vdy pedpokl(d(, jestlie jeden d*l( obvin*n determinism! prakticko! str(nk!% oneckonc0, e3ist!j don!covac opaten pro dobr) sv*tov)ho (d!, a e jso! typem, kter s(m o sob* pispv( k projedn(n t)to vyn!cen) don!cen% &eterministick pesv*d'en, kombinovan( doprava a d0kladn* konz!ltov(ny, ani jeden z nej>'inn*jch don!covacch prostedk0 k lepm!% 2ohled na determinism! v tomto smysl!, e stejn( naklon*n( ze m* dv, pevl(dajc pedstavy o indeterminism! ne kter) jso! b!I zcela jasn), jak cirk!l!jc v pohled! na ivot, nebo pinesl v*decky jasn n(zor, jsme b!I navdy nebezpe' bylo d(t cen! kolsat mezi dobrem a zlem, kde !nvorbestimmbare volba mezi dobrem a zlem s(m o sob* je vdy hodn* o'ek(v(, e ke svobod*, nebo na Z!zieh!n/ modi6ikace nyn veobecn* !zn(v(, e aby se bval) pravidla svobodn) v0le v dan)m sm*r! b!de vdy naklon*n) v( vce a vce n!tn) v b!do!cn! sledovat stejn sm*r, v)st k jet* sm!tn*j d0sledky 9kter) moho! sice lb skrt,4, kde by takov n(tlak bt po!ze >sp*ch svch vlastnch lid b!de, ne identi6ikovatelnost v0le k dobr! a zl!, ale rodi'e znamen(, e sv*tov (d je pijat% 2o!ze n(vrhy jso! rozhodovat pro dobro nebo zlo, 'm m0e bt poskytn!ta, b!de rozhodn!t nen samo o sob* in6l!iert tm, pijdo! jen pmo z vorbedin/t jejich ni'm, ale samo o sob* !r'iteln( svoboda v0le, nebo zda by dv*j rozhodn!t svobodn*% Talls, jakmile hch &opor!'en( tak nepochybn* v*'n) peklo koist, protoe 'ast*ji zheil, tm vce se sni!je svobod! pesm*rovat, zatmco dve stanoven) deterministick pohled samozejm*, sla zvyk! je tak) rozpozn(n jako zl !r'!jc okamik , krom* toho, e siln*j obecn* odhodl(n vdy pev( nad Meltordnnn/ naposledy v dobr)m slova smysl!% :echny vnitn a vn*j str!kt!ry sv*tov)ho (d!, kter d*l( lid) sk!te'n* zam*en) na dobro, !po!t(ny od zla, ztr(c sv0j vznam v t)to verzi indeterminism! 9jak je vypracoval HQller, Baader, Tischer et al4% =e-li patn 'lov*k je nab(dal k tom! lepm!, take je d0sledkem tohoto n(zor!, e jeho svobodn( v0le je neochotn a odpov*di, jen jsem se zjistit s(m o sob*, co m0e ct, e to je proto, e nee3ist!je (dn( !stanoven pro m*, e =( sp by m* vzt motiv dobr)ho ne patn)ho z n*j, a kdy nejstran*j v*c, ktero! hroz, eintrX6e, to by bylo jako voda vyt)ct z neprop!stnosti m) svobody% ; kdy b!de tento d0sledek je nikdy netvrdil, ale je to jen d0kaz toho, e jejich princip v podstat* nee3ist!je tmto zp0sobem% .icm)n*, nejvce nal)hav) napomen!t, pok!ty, trp 'asto jt zd(nliv* beze stopy lidsk) min!losti, z0st(v( ne>st!pn(, jindy m0e bt slovo, malo! pleitost, celkov( zm*na v lidsk)m p'iny% A v takovch ppadech, e zast(nci tohoto pohled! je mnoho vklad0% Ale to je, kdy se podv(me ble, po!ze stejn ppad, co je d0vod, pro' jsme 'asto d(t mnoho liber bez st!pnice na p(nvi zm*n na t)to stran*, a jindy stolet '(st zrna sta' jt, z(le na tom, zda na dr!h) st!pnici, je hodn*, nebo ne rovnov(ha je ji zcela !sazen, nebo ne% Ale kdo k(, e mnoho liber nic

ne6!n/!je? 2ispvaj jist* n)st kone'n pr0hyb do bok!, ale m!s bt na jejich stran*% -rest(n a v'itky sv*dom, kter) maj bt od0vodn*no tmto n(zorem, ale spe dojt po do o' bijc ve sv*tle nadbyte'n(% &0sledkem rozhodn!t v0le na zlo je vdy po!ze k >prav* tak snadn*j rozhodn!t v b!do!cn! ve stejn)m sm*r!% Netrak'n sla v*dom viny a trest! nen mon) msto tady% Zlo zde m( po!ze n(sledky, kter) ho de/rad!j vce a vce, nen ten, kter by to zlepit% .yn !va!jeme op*t to, co se vyslov!je tak, e vechny Ubitter k a !trpen, kter) B0h zasadil na lidi v d0sledk! svch hch0, a m*l by bt zcela marn* se obr(tit lidi k lepm!% 5amozejm*, nem!ste vyslovit je% H! schov(v( !zaven% 2odle naich pedchoz verzi determinizm! trest! a viny m0e jet* !d*lat n*co dobr)ho pro zlepen lidiS jso! to po n(s dve nebo pozd*ji n!tn) pchoz zl) n(sledky pedelch patnch d0vod0, kter je nyn rovn* nezbytn), >sp*ch nebo nezbytnm psp*vkem k >sp*ch! dereinsti/er zr!en -yto zl) d0vody pinese% 2odle tohoto pohled!, ale tam jso! opravd! jen jako nezbytn) d0sledky patnch d0vod0 pro t!to poteb! nen zpochyb1ov(no, ale kter) zp0sob!j (dn) potebn) >sp*ch pro zlepen t*chto pochybnch d0vod0 s(m se sebo!, protoe svobodn) v0le z0st(v( ne!r'iteln)ho pes vechno, e on s(m nen a e nen ani vina, ani trest% +ba by m*li bt schopni d*lat nic jin)ho, ne pleitost k zamylen nad d0sledky zla, pok!d se ale na t)to >vahy by tak) n)st vyr(k! na sm*r! dobro! v*c, to by byl vsledek, e v0le ve !veden) a jet* mimo v0li lec jako stanoven deklarovanch v0le sama o sob*, 'lov*k by z(leelo na min!losti, ne leet v jeho v0li momenty z, protoe trest a vina nejso! z(visl) na jeho v0li, a e by bylo teba poslit sankce spe k poslen tohoto !stanoven spe po!ze , ale bylo by to zcela deterministick, nebo alespo1 pok!d jde o deterministick, e jeden vid jasn*, bylo by to bt nic vc ke zbytk!, kter chcete !loit% 2o tomto indeterministic n(zor! je slab) dt*, kter) je !loeno hlavn a nejt* zodpov*dnost za cel sv0j b!do!c ivot, a to i pro jeho v*'nost% Za prvnch rozhodn!t dt*te samostatn* ne jso! nejd0leit*j, protoe jso! z(vazn) spXtern% :zd*l(n nen moc pochyb% &t* by m*lo opravd! d*lat jeho pozd*j charakter s(m% "bilo se tento pohled pip!stit vliv vzd*l(n na dobr) a zl) v0le, bylo by to zr!it s(m tmto% -ak) je v tom, e tendence tohoto pohled! pak vliv vzd*l(n je pom*rn* nzk( darz!stellen%V4 .ejlep vzd*l(n m0e pot) po!ze relativn* vn*j zm*ny na 'lov*ka a !r'!je, jak) ance na jeho v0li do pekla, tot) se ned( !kr(st% :dy z0st(v( svoboda v0le zcela ponech(no na !v(en, zda !monit ty nejlep n(pady, motivy pro dobro, kter) jso! prezentov(ny na n*j plat% Ale pok!d je to tak, pro' dokonce i nejlep volba? Aby dok(zal, e tento pohled na sebe jejich praktick) zbyte'nosti, jak m0e bt stejn praktick (dn n(sledek% A t*k >kol je st(le prov(d*t tvrzen, e pok!d jde o mor(ln sm*r! lid v pozd*jm ivot* nic d0leit)ho, e to, jak 'lov*k byl proveden jako dt* n*koho jin)ho, kdyby byl zvykl na dobr) pik(z(n bt poslo!ch(n, sv) to!hy zkrotit, kter) chcete pidat do (d! lidsk) spole'nosti, a8 ! !'ili n(boenstv, nebo zda prac!je od d*tstv vliv! opa'n)ho charakter! k n*m!, a pesto to m!s bt lhostejn), kdy se na n*m v prvnch rozhodn!tch a >sp*ch! jako z(visl) pozd*ji v ne!r'it) svobody v0le je, zda chce pijmo!t linka piel k jeho nebo chov! nebo ztvrdno!t ji% =e pravda, e mnoho d*t je tvrdohlav, ne jin, ale stejn* t*k >kol je zskat tvrzen tvrd, e dt* bylo tvrzen) prostednictvm svch prvnch dobrovolnch rozhodn!tch se, e r0zn)

vrozen) temperament, kter se s nm na dt* ji !kaz!je, kdy je v plenk(ch, nic pispv( k !r'en jeho b!do!c sm*ry v0li% -o je proti t)to mylence tolik, a to nejen ze vech neza!jat, ale tak) do hlo!bky >vaha, e se vr(tit, ve sk!te'nosti tento pohled, pok!d se v0bec dostal na hl!b, vid s(m n!cen nedobrovoln*, d(le nebo dozad!% A tak jde o rozhodn!t, protoe z lid b!I ped, nebo i mimo oblast jeho so!'asn) e3istence, 'm jso! v0le !r'itch sm*rech, kter) maj bt vysazeny, ani !r'it dt*% :yskyt!je se zde tzv% sroz!miteln nebo transcendent(ln svobody, kter ant, 5chellin/, HQller maj vichni spole'n* v jejich zvl(tnm zp0sobem, kdy 5chellin/ domnv(, e je ve sk!te'nosti vce deterministick% : t)to temn) oblasti, kde ot(zka svobody zcela >pln* dostane do nepraktick nejd0leit*jch nevyeench probl)m0, jin) se objev jen tla'il zp*t do tmy, nechceme v)st 'ten(e% 2ro vce in6ormac o tomto m0e bt prok(z(na v HQllera psemn* od hch!%
V4

:iz HQller0v z(znam -h ;; str(nk! sin FV

+bvykl pohled je pekvapen 'asto nejasn), protoe okolnost, kv0li tom!, e by se spe m*l strach z indeterminism! ve sv)m obvykl)m verzi determinism!% =e na nic vc nejprve z(vis na lidech, sami, by se tak pasivn n(stroje cizch mocnost se% Ale jen ve smysl! determinism!, to je docela vlastn* 'lov*k s(m, jeho (dn), nejvnitn*j byt, to, co d*l(S to chce jen jeden s(m v sob*, e vechny jeho pedchoz je opr(vn*n( poteba pokad), co chce, a to i ve co lid) zp0soben) z vn*jk!, jeho podstato! je vdy jednm s 6aktor0, a proto stanovit stejn) pleitosti m!e velmi odlin od ostatnch% @el( rostlina, kter( si vimne m!e jako z(klad sv)ho byt, ve tak) dobe vyvin!t) mysli skrze !'en, 'ten, poslech, !'it, vzd*l(vat, kad(, i ta nejmen !stanoven, kter( se ! v pr0b*h! ivota ve sv) podstat*, jedn( v so!lad! s determinism! spole'n* !r'it svo! so!'asno! v0li, a to nen, jinmi slovy, cel( jeho pedchoz 'lov*k? 2o obvykl)m indeterminism!, ale 'iny to ve s ni'm !r'en v0le, pok!d je voln, a nejd0leit*j z v0le by m*la bt jet* v jeho svobod* a smysl! pohled! je pr(v* tam, podle v0le sv) voln) stran* tato ka!zalita, a d(t tmto od samotnch lid z odhodl(n% -ake voln b!de vzn(et jako zvl(tn tajemno! moc nad vemi, co je 'lov*k a co ovliv1!je ho%
:oln) rozhodn!t b!do!, z nich, podle vl(dno!c indeterministic n(zor! by m*la z(viset na nejd0leit*j v*c pro lidi, kte nos v podstat* docela charakter nahodilosti, protoe (dn z(dech lec nebo 'astm d0vodem je povoleno, co je d0vod, pro' se rad*ji rozhodno!t pro dobro nebo zlo% ; kdy jsme zko!mali toto tvrzen n(hodnosti tedy odmtno!t tm, e k(S v0le nastav s(m sv) d0vody, jeho motivy, to 'i ono je nabzen ho zven' stim!l!je, ale jestli chce pijmo!t jej jako motiv, je zcela na n*m, % Ale tam, kde se jedn( v so!lad! s vlastnm vytvoen nebo vybr(n motivy, ale to nen n(hodn)% -o m0e bt pravda, e jedn(n lid m0e ji n(hodn* horko, ale jeho v*dom) rozhodn!t, a to je d0leit)% 2est*hovali jsme se takovm zp0sobem, n(hodnost jen z akce v j(dr! v0le samotn)ho, protoe to tak z0stane, ale teI 'ist* n(hodo!, do jak) mry je svobodn 'lov*k ! jen to a nic jin)ho je jako motiv nebo pijm( jako motiv, protoe (dn je povoleno s ni'm spojen) determinant jeden nebo dr!h%

.yn, nen popt, e ve vem, co lze ci o b*nch dr!zch dopaden indeterminism! a pro ve !veden) pojet determinism! v n(s n*co, co jde proti

pedpoklad! 'ist)ho determinism!% =eden m0e kl(st ot(zk!, jestli je to proto mchat, e determinism!s je obvykle ch(p(no z nejhorch aspekt0 a prezentov(ny, a proto se zd( pirozen), i v tom nejhorm sv*tle% :zhledem k tom!, v so!lad! s obvyklo! verzi determinism! je jen dobe, ped!r'en n*kterch lid k v*'n)m! pekl! ne jin) nebe, msto, zatmco (dn 'lov*k se m0e troch! pomoci% A to samozejm* m!s mt mor(ln prop!stnost vsledek a d(v( sm!tn pohled na sv*tov)ho (d!% -o je pro jeho dobro na 'innosti, kterm se stanov okamik naeho n(zor!, nen zahrn!t v b*n)m determinism!% .icm)n*, determinism!s vyhraje >pln* jin charakter, pok!d to je pozena ve ve !veden)m smysl!% A vidme, jak mnoz lid) sami tolerov(na s velmi hr!b)ho determinism!, bez n(lez! nic zdr(h( sk!te'nost, i kdy -!rci v ivot* ho chytit jet* psn*j, ne je nabdn!ta jejich n(boenskch pravidel 9viz ne4, protoe si lze pedstavit e potrest(n ve ve !veden)m smysl! determinism! m!s najt to jet* jednod! najt vchod a men zlo, n(sledky b!do! nosit s sebo!, m( vak ve sv) syrov) podob* mezi t*mito n(rody !r'it) stran*, kdy na dr!h) stran* tak) dobr) se vytvoit socket a rezi/naci na os!d s nimi, co by 'asto pej n(m hodn*% -ato verze a rezi/nace je jen pirozen) po!ze zvit, pok!d nejso! zaloeny jak na pedstav*, e je nyn na 'ase n*co zm*nit, pok!d jde o to, co !d*lal, a m!s to bt !r'it* zase dobe% =e teba tak) poznamenat kompenzovat, e pok!d indeterminism z b*nch jet* hor n(sledky ne oby'ejn nese determinism!s, je to jen proto, e je s(m prakticky nikdy d0sledn*, e od t) doby spe determinability v0le k dobr! a zl! jeden st(le jin) ne z v0le samotn)ho v praktick) bere na v*dom, kdekoli, pok!d teoreticky po jasn)m vvoji pohled! nemohl pip!stit% Hezi n(rody, kter) plat hold determinism!, pat zejm)na -!rky, m!slimy v0bec, hind!ist0, 'nsk), americk) Nedskins% Zde jso! n*kter) citaceS UTatalism!s z m!slim0 obsah!je n(sled!jc ti obecn) probl)myS l4 2ed!r'en se vztah!je po!ze na d!chovn stav lid, 74 se nevztah!je na celo! lidsko! ras!, ale po!ze '(st smrtelnk0, kte byly stanoveny ped jejich narozenm, aby se mezi n*kolika vyvolench, nebo nehodn, a H( W4 (dn vztah k mor(ln, 6yzick) a politick) stav! 'lov*ka, v kad) akce m( svo! vlastn svobodno! v0li% -en, kdo popr( svobodno! v0li je povaov(no za ned0v*ra a hoden smrti% -ak, m!6t je alespo1 vysv*tlit doktrn!, nicm)n*, protoe t)m* pokrvajc cel sv0j n(rod k z(sad* nem*nn) os!d!, e se rozhodl v bosk) sazby a svobodn( v0le 'lov*ka, nenech(v( nikoho na lev) stran* v ob'anskch a mor(lnch akc% U 9TlQ//e, UZesch% Z rovnice% _nsterbl se%U ;;, s% 7aa4
6 Jesetzb* ;6* Kuettner< str*L nabd"e z&istil nsledu&" $as ;ka$it!la L<M

U7F A% dykoliv ivot d!e dostane nov) t*lo, !dr!je od sebe do zam*stn(n, kter) je prvn pokyn .ejvyho 2(na% 7a 2ok!d on 9B0h4, !'inil stvoen pi tvorb* kodlivch nebo ne, tvrd) nebo jemn, nespravedliv) nebo spravedliv pravdiv), nebo nepravdiv), trv( pirozen* na pozemk! v jeho dalch porod0%

WD =ak pijmo!t est sezRn jej ochrann) zn(mky v pim*en) lh0t* samo o sob*, take kad bek^rperten d!ch jso! zplodil jeho 'iny prody% U H! pozorov(n ekl v p!tov(n v Jvrop*, Asii, atd%, str% F7W n(sled!jc pklad, kter byl zaloen na 6atalism!s necitlivosti ! Aind0S =eden z jeho p(tel byl na cest(ch se svmi lidmi pes v ho!t% -y/r vysko'il najedno!, a vzal troch! hlasit) yelp koncov) chlapce% An/li'an byl klid vedle sebe s hr0zo! a >zkost, hind!istick)% U=ak,U ekl dr!h, Um0ete z0stat tak chladn?U Bekl Aind, Uvelk B0h cht*l to tak%U U&okonce i ty ohavn) zlo'iny, kter) p(chaj L1any, oni oml!vit sk!te'nost, e stejn vzhled z toho d0vod!, v nevyhn!telno! ped!r'en k bostvo nejodporn*j dareb(ka, kaj, e je to ltost hodn 'lov*k\%, Ale nemohl si pomoct, aby se to rozhodla o n*m% U 95elh(n BJ5J"JN je% Ha/ CFCY% 5% W7F od bratra selh(n% Anecd%4 UB*hem :elk)ho &!cha 9.orth American Mild4 9 lemm, ;;, s% C<F4 je nem*nn os!d, e prvn vol(n ;ro,!ois -ibariman% @o to !loen), mon), e se nezm*n%U =e stejnm zp0sobem s A!rons na velk &!ch -haron Aiao!a/on vznikl v dob*, a poch(z z ped babi'ka, zl) bohyn* mrtvch Ataentsic, e ve pin( zk(z!% Ubabi'ka je tak) nic jin)ho ne os!d, protoe _r/rQnde v*c, se nazvaj d*dov) a babi'ky%U 9;Z HQller, teolo/% 5t!d ! crit%, CFVa% 2% FYG4 Hezitm, 'lov*k m( na vb*r, to by vak necht*j bt zcela n!cen sv0j os!d, e nem( absol!tn* pedem% Ale teI jsme kon6rontov(ni v >vah!, e nejsme tak) povinni vid*t v t) deterministick pohled na cel) pohled!% ) vichni lid) naprosto odhodl(ni dobe, take m0ete st(le vid*t co nejv*t svobod! rozvjet ve zp0sob!, jak se dostat, a oni jso! zt!hne v dobro, dobro nen tak, e to d*lalo lid) m)n* svobodn, ale tm jej zbav!je moci pomal n(vyk! a n!tk(n to!hy, to d*l( ho v n*kterch ohledech zdarma a m0e trvat bt per6ektn v(z(n, dobe, jednat s dobrm >myslem, ale na tomto z(klad* je teba st(le vid*t nejv*t svobod! tak nebo tak, a cht*j jednat, vyvjet, a v ppad*, kdy n(mitka je jasn), e tajemstv n(tlak v tomto ppad* rozhodno!t volby, jako takov nen prokazateln a nikdy neb!de prokazateln), a nen tam (dn praktick z(jem, jako pijmo!t% Ale kone'n* vidme, e praktick z(jem nen tak velk, co by n(s mohlo zp0sobit, pok!d mono, aby n(s zas(hl na stran* >pln)ho determinism! nebo indeterminism!, i kdy jen tak v ppad*, e z(sadn !r'it pedem stanoven proda se kon( k lepm!% &( se ci, e v ppad*, ale pro dva pohledy, ale po dobr) lidi, je n!cen, tak tmto je vynech(n, hodnot! dobra% 5(m, krom* toho, e jso! nezbytn) a n!cen) dvaS jak je to v 'lov*k! je n*co, co ho poh(n z prody pro dobro, je jen samozejm* v rozpor! s opa'nmi instinkty, take si myslm, e kdy 'lov*k skrze bo trest do pocit! je n!cen, nebo pesv*d'en, e nem0e dos(hno!t jeho v*'no! sp(s! s pedchozmi zp0soby jeho zlepen a proto nem( cen! ni, pok!d je to jen sk!te'n) zlepen% Aodnota dobro v0bec nez(vis na jeho z(vislosti na ni'm, ale samo o sob* !r'iteln( v0le 9ale v podstat* podvod je4, ale dobr je sk!te'n obsah, je sk!te'n)

bohatstv, kter( si zachov(v( svo! hodnot!, protoe to tak) vznikl% :0le, mysl m!s pijmo!t !r'ito! vlastnost, take 'lov*k m0e bt nazv(n dobrm, ale zda tato vlastnost je p0vod n!tn) nebo nen n!tn), nem*n povah! dobra% 5amozejm*, kad m( monost d(t koncept kvality pomoc libovoln) rozlien s pojmy svobody ve vztah!, kter by pin)st dobr) i ve v*'nosti m0e pohrdat, ale sla v ivot koncept kvality a prostedk0 vzd*l(v(n pro lep neobt*!jte % D. >k#adn !oh#ed na vztah mez t*#em a mys#. :ol% ;% @h%% :;% rekapit!l!je vyvin!t) v jejich nejobecn*jm irok pohled na vztah mezi t*lem a mysl a t*lem i d!, vysv*tl!je a prov(d troch! podrobn*ji, a to taktoS
: blzk) b!do!cnosti po4 prohl%$en &v(m se v prvn ad* poskytno!t pocit pohled! tak jasn*, jak je to mon), a v n(sledn)m b4 srovn%n rozvjet sv0j vztah k jin) pohledy, kter) pispvaj k objasn*n jeho vznam! sebe a jejich obecn) v*deck) d0sledky b!de indikovat v c4 &dvodnn a proba'n !k(zat kone'n* tm, e kombin!je ji '(ste'n* orientovat v4 a b4 tvrdili, d0vody, co n(s v(e k tom!to n(zor!%

a( prohl%$en. @hcete-li za't s obrazem, tak t*lesn) nebo 6yzick) je roven jedn) psmo, d!chovn, d!evn 9vy a .iederes p0vodn* koncipov(na jet* v jednom4 jako pidr!en smysl! 2sma takovm zp0sobem, nicm)n*, e pro komple3n ne iv psmo s(m po!ze ve 6orm* sv) mysli, ostatn se po!ze ve 6orm* vn*jch znak0, a e oba nejso! n(hodn) na sebe, jak je v naich psem, ale v potebn) z(kladn vztah! k sob* navz(jem, pok!d je zejm)na vlastn p!blikace stran vznam! !r'it vn*j vzhled postav tm, e poslo!ch( jako pirozen) vyj(den a jak zm*ny v konstantn z(vislosti zm*ny% :yjad!je smysl e-mail pro sestaven nebo poad znak0 a jejich jednod!ch) kombinace, slova, ne na povaze z(kladnch znak0 a slov samotnch, take je mono vyj(dit se stejnmi prvky, v z(vislosti na jejich sloen velmi odlin vznam m0e% -o je stejn) 6yzick) prvky moho! mt v z(vislosti na jejich sloen a pohyb intelekt!(ln velmi odlinch dr!h0% Z(kladn vztah mezi sm*rem ven !veden)ho t*la psmo a vnitn* !vedenm d!chovnm smysl! m0e bt vyj(dena v tom smysl!, e po!ze jedno a tot) se objev ve dvo! v podstat*, ale jedn( se o jinak jen proto, e jakmile se intern*, anderemal '(ste'n* vyplv( z vn*jk! ale kad( v*c vypad( odlin*, v z(vislosti na tom, zda se objev jin z jin)ho >hl! pohled!%
:zhled sl!ne'n so!stavy se, napklad, zcela odlin od sl!nce, centr(ln pohled!, ne na zemi, peri6ern, kde je vzhled jednod!ch @opernican, zde pon*k!d komplikovan*j 2tolemaiovc0 sv*tov)ho syst)m!, oba jevy vdy do sebe zapadaj jako v pedem sestaven)ho harmonie, kad( opernka pohled na centr(ln poloze nezbytno! a podstatno! '(st 2tolemaic z peri6ern jak zm*nit pr(v* v so!viscch nen na rozdl od vzhled! d!e a t*la, a pesto z0stat vdy r0zn) r0zn) pozice pozorov(n podle% -eI m(me jen jen to v podstat*, v tomto pklad! se dv*ma r0znmi vn*jmi >hl0 pohled!, protoe kdo je na sl!nci, je st(le tak dobe mimo 5l!nce a dalch t*les sl!ne'n so!stavy, ne je ten, kter stoj na planet*, ale jen tedy rozdl mezi dv*ma i vn*jmi projevy tak) nem!s bt tak velk, jak, kde, jak se rozdly mezi d!chovn a 6yzick vzhled, jakmile pozorov(n bytosti pmo povaov(na za shod!je se sebo! samm 9kter jen plat vnitn >stednm bodem je4 a tmto d!chovn j( vzhled vyhr(v(, jindy 'el pohled!, a tm zskat 6yzick vzhled jin% : e3tr)m! rozdl! hlediska tak) e3tr)mn rozmanitost tohoto jev! je%

Bez ohled! smysl! 2sma nem( nic spole'n)ho s vslovnm obrazem psmo, ale psmo m0e bt pedm*tem 2romt(n odhadno!t vznam z vn*jho vzhled! psma,

kdy se na!'il to, e i pekro!t, pok!d se nena!'il ho\ a pok!d jde o smysl! oby'ejn je to s prodn psan% .i a vy smysl, a psmem stejn)ho typ!, ale v jin)m sloen nebo sekvence m0e bt vyj(dena, a je v so!lad! s ni a vy d!chovn, kter je symbolem prody psan%
2ohled z naeho b*n)ho psan nebo e'i m0e ve sk!te'nosti slo!it velmi dobe od sam)ho po'(tk! 9op*t je teba vzt pozd*ji v >vah!4 znehodnotit hod, jako by jen ni d!chovn, 5mysln) 9d!e oblast v !m slova smysl! n*kterch 6ilozo604 najt takov) adekv(tn vraz v t*lesn), e je mnohem vce k dr!h) a podl)haj stejnm zm*n(m, vak nem!s n!tn* jt na vy d!chovn r!k! v r!ce s 6yzickmi zm*nami% dyby jen nejvzneen*j myslel, jejich objektivn vraz, ne v jednotlivch psmen, zv!ky, ale v po(dk!, stejn vsledek lze nal)zt opravd! cel( rozmanitost lidsk)ho pozn(n je tedy vyj(diteln) e3tern*, take nevidm d0vod, pro' tak docela ne ve stejn)m smysl! adekv(tn vraz v naem t*le podle poad, poslo!pnost hmotnch prvk0, hn!t a jejich zm*n m!s bt schopni najt v t*chto dnech prody v t)to oblasti jso! st(le nevslovn* vce rozmanit*j a vce post!pn) prostedky, kter) maj k dispozici, ne n(s nebo v prostedcch 2sma jazyk% 5 7< mrtvch dopis! na mrtv)m papr! vechna dla b(snk0 a 6ilozo60 jso! naps(na, pro' nejso! 'etn*j nekone'no se, iv*j mozkovch vl(ken a jejich temperamentn pohyby, a8 ! se jedn( pro!dy nebo vibrace, a jejich zm*ny, a vy zm*ny t*chto zm*n, tyto pr(ce jet* 20vodn verzi je mon) naps(no !vnit? A tak) by mohl spisy b(snk0 a 6ilozo60, dokonce vy mylenky, z nich z(visel, znov! prob!dit v dr!hch, pok!d nejso! verm^chten vyrobit podobno! poad a poad zm*n v mozk! 'ten(e znov!, ne to, na kter) je knQp6ten mylenky b(snk a 6ilozo6 s(m? Za prv), ale je po!ze >'inek materi(ln znak na materi(l! mozk! z tohoto k!rz! zskat !r'it vliv, m!s bt odpovdajcm zp0sobem ji pedem slad*ny, take zve neroz!m 2sma, kter( ch(pe 'lov*ka, dt* ne, kter) dosp*l ch(pe% 5amozejm* m0ete zne!ctt tento pohled tm, e tvorba mozk! jako syrov) hro!dy, s n mysl m!s bt styd*t, moc een, ale nem0e d*lat svo! n(dherno! stavb! i jin? H0e bosk roz!m, kter patil k jeho vytvoen, a to jet* v n*m vyj(dil, pracovat? Bk( se, e mozek zvete se zd( lidem, ale ani pli podobn), e jeden by mohl v*it rozdl v jejich d!evnho majetk! zna'n* socializovat rozdl! mezi jeho or/anizace% Ale nem0e mt dv* har6y i vypadaj >pln* stejn), a pesto moho! bt pehr(v(ny po!ze na jednom k!s! vy vraz!, pok!d napklad str!ny dr!h v so!zv!k!, nebo nen nalad*n? 2ok!d si m0ete prohl)dno!t na nevslovn* jemn) str!nn n(stroj vyvin!t mozek snadn*ji ne har6y, co je d0leit) pro d!evn hra? -m :y nejso! spojeny m)n* materi(l! vraz! jako "o$, smysln) vlastn jev!, nejsme to h(zet spole'n* s nm, jak mal jak jeden h(z spole'n* na vrchol pyramidy se z(kladno!, kdy jso! pomoc stejn)ho klid!, na stejn)m mst* listy, na kter) spo'v(, a sm*rem k horn '(sti z(kladny pro detekci stejn% =ak to pochopit, je to dost jasn* vid*t z pozd*jch jedn(n%

2ojIme z obr(zk! do v*c oS _'i1me 'lov*ka, aby v ped, kdo si mysl, ct, pak dal, kter) v jeho mozk!, jeho nervRzn pohledy do, vnmat nic z jeho pedchozch mylenek a pocit0 v n*m% Hsto toho, on je hmota a vechny dr!hy jemnch pohyb0 materi(l! <4 vnmaj, tm spe, 'm vce se zost pozorovac prostedky, nebo pok!d to nen mon) pmo vnm(na zven' takov) pohyby, je vak pmo zvn*jk! vnmateln) 9i kdy jen v v*deck ppojka4 m0e !zavt o takovch pohybech% -yto pohyby podkladov)ho z(leitost pedloena psmena, slova mylen, cit!, ale slovo, kter) je prodn n!tnost s nm spojen)% .aopak ten, kdo mysl, ct, vnm( nic 6yzick)ho z t*chto hn!t a z(kladn v*c jeho mozk!, jeho nervy mimo, protoe nem0e 'elit sami, ale jen mylen, ct*n i on m( jako smysl! tohoto vraz! v sob* % +n se objev mozek a nervy s tm pedchoz pohyby jako mylenka, pocit,

protoe on s(m je mozek a nervy, krom* hmoty a pohyb!, protoe kon6ront!je%

<4

2ro str!'nost, pid(m ne vdy dodal, Ua zm*n pohybU 9i kdy to m0e pijt hlavn* na takov4, moho! bt tyto dny se zm*ny pohybov)ho prostor! i pod pojem pohyb0 vyho (d!%

-ento zp0sob pojet se m0e zd(t velmi materialistick) na prvn pohled, ale to nen, protoe intern* se objev!j mylenky m0e b*et jako troch! jinak, ne je jejich vn*j !vedench pohyb0 v mozk! !mo1!j, na kter jso! v(z(ny totonosti z(kladnho syst)m!, kter je schopen na z(klad* stejn)ho identity pohyby v mozk! 6!n/!j jinak, jak mylenky !mo1!j, na kter jso! v(z(ny% Hylenky nejso! jednostrann) vrobky, d0sledky vznamnch pohyb0, ale 6yzick) pohyby, opoteben, jak) mylenky jso! bohat, moho! sledovat jen z t*ch, kte tak) r(di nos jso! bohat, a tak zp*t do ne!r'it)ho sebe% 2o!ze pemliv hn!t schopn) prod!kovat promylen pohyb znov!, tak toky nejso! d!cha od hmoty% :ytvo mrtv) psmo n*koho mylen, m0e se to ale po!ze v ppad*, e prvn vych(zel z zamylen) pohyb! a jet* vy pemliv zapojenm, ve kter)m jsme vichni koncipov(n s psmem tak) pat, a dod(v( do bezohledn podpor!jc mozk!% 2rvn zaloen samotn)ho mozk!, kter( d*l( 'lov*ka na tak vysoko! >rove1 mylen, kter je schopen jen mohl pro!dit z materi(l! objedn(vky, kter) jet* obecn*j a vce promylen) pohyby schopen 9:ol% ;, kap% b;% H4, co m*lo bt aktivn v tvorb*, jinak to bylo samozejm* s!rovch k!sech, po!h) z(t*e mysli, to, co 'lov*k v*, e tak 'asto% Z(sadn vz(jemn( materi(l! a d!chovn, kter vych(z z identity sv) z(sadn povahy, ve sk!te'nosti v)st k odlinm z(v*r0m, ne jednostrann) podmn*nosti v d!ch!, v jak)m materialista z0st(v( jako so!'(st v*ci% -o dokaz!je, s(m v!dyptomn 2smem s(m, as, kter je zaloen na z(kladnm zobrazen zde disk!tovan)% : prvn '(sti se stejnmi mylenkami na Boha, jso! zaloeny na tomto pohled!, kter m0e 'elit nejvce hoden stran*, a v n(sled!jcm te3t!, se nad*je na b!do!c ivot se dozv*d*l, ale materialistick( z jeho pohled! vdy jen popen Boha, hodn) toho jm)na, a byl schopen vytvoit posmrtn ivot%
&!chovn a materi(l m0e bt v (dn)m ppad* ni zdarma na stat!ierte zde totonosti sv)ho z(kladnho charakter!, jak si myslel, e voln) proti% Za tm, e jeden m0e tak) hledat podstat! svobody, sk!te'nost, e mysl se tak) vyj(dil v t*le, jeho pesnost nem0e bt omezena, t*lesn je samozejm* tak) spole'n* obsah!j vraz jeho svobody% +pravd! jste opravd! kdekoliv, e svoboda d!cha zm*n v oblasti 6yzick)ho pin(, a jen k(, e rad*ji ty, kte hledaj po n(sledn)% -o se zm*n pro n(s po!ze do t) mry, e jdo! spol! s t*mi, kter) pmo jako jeho vyj(den% A8 ! jedno nebo dr!h), m0e pochopit prostednictvm zk!enost se rozhodno!t, a posledn je pinejmenm stejn* roz!mn) jako prvn, ano, podle m)ho n(zor!, pok!d b!deme pehlet d0sledky a vz(jemn) vztahy obo! pedpoklad0, roz!mn), ne prvn%9:iz :ol ;% kap% ;b4 Zatm, pok!d n( pohled nen zcela materialistick), ale ona m( velmi materialistick stran!, ale je dopln*na o velmi spiritistick)ho stran* 9@o b4% -o ale nen ani materialism!s ani spirit!alism!s, jeho podstata spo'v( v jednostrannosti%

.*kte maj to, e nae mylenky a pocity a 6yzick) mozek a nervov proces, kter ji doprov(z, je pece tak nen tot), chcete zavt, v podstat* jt do, ale jak nem(m r(d moc, jeden nen d0kladn* se odkazovat na jin) % Ale podle n(s rozmanitost jev! vysv*tlil, spol! s podvodem, jako by jin byl pedtm, prost* tm, e ten, kdo se dv( na mozk! proces! zven', nebo z e3ternho zdroje, aby v(m tak otevela, jako by ho vid*l navenek, povah! v*c dos!d tvrdil, e stejn jev, nebo se m0e vyvino!t z

konte3t! sk!te'nost, kter) se m! dostalo na vn*j pozici, kter m( mozek pmo ped sebe na jeho vnitn stedov) polohy% -ake si teI mysl, e dal jso! ped v(mi, kdy se objev dokonce% :zhledem k tom! vak, ale ! syrov) pozorov(n nebo z(v*ry !', e materi(l proces mozk! 9co se zd( navenek4 a d!evn stav 9kter intern* jak se zd(4 zm*n* n*kterch so!viscch, kdo vid, ale teI dva n*jak z!sammmen/eh^ri/e podstato! k(, ale z nev*domosti totonost jejich z(sadn povahy, mohlo by to tak) asi jt v jist)m smysl! nez(visle na dr!h), zatmco podle n(s schopnosti ment(ln*, psychicky se objev v !r'it)m smysl! dokonce vrazn* m*nit v d0sledk! je 6yzicky s monost do jin) stanoven) odpovdajcm zp0sobem se objev 6yzicky, v jist)m smysl!, samozejm*, je mon) po!ze s !r'itm vn*jm pohled! a !r'it) povahy smysly vnmatele, kter nikdy !mo1!j srovnatelnost tady a vdy pihlet teba ch(pat, a to i tam, kde nen e3plicitn* pid(na% 2ok!d d!evn proces v 'lov*k! jako celk! by m*l bt v so!vislosti s mozk! a nervov)ho po nejen zko!mat, co jen piblit, m!seli bychom se n( n(pad 'ast*j ne dve, takeS J3ist!j v podstat* jen stejn) procesy, kter) z jedn) strany m0e bt povaov(n za or/anick) t*lesn) od dr!h), jak d!chovn, ment(ln% =ako biolo/ick) procesy pedstavit n*koho, kdo je, mimo t*chto proces0 samostatn* stojc, stejn vzhled, nebo odvodit z vid*n ve 6orm* navenek patrn, jako anatom, 6yziolo/, 6yzik d*l(, tak to m0e za't, jak chce, nen schopen vnmat sebemen d!evnch jev0 v dr!h) pmo% .aopak, tyto procesy jso! op*t pedstav!je psycholo/ick), atd%, jak spole'n) pocity, pocity, vnm(n, aspirace, za pedpoklad!, 5elbst/e$ahr!n/ probh( v t*chto procesech%
H0ete vid*t 6yziolo/ick) podmnky, kter) moho! zahrnovat empiricky, e lid) se objev!j pon*k!d objektivn* jako t*lo 9nejen vznik( s!bjektivn 6yzick) kom!nity pocit4 speci6ikovat troch! bl, jako se to stalo tady, a n*kter) vzd(len) disk!se, aby to bez vraz! , rozdl v cli se objev t*lesn a d!chovn z(visel respektive na vnitn a vn*j hlediska, proto se na!'it poteby modi6ikace% A od obecnch >vah, kter) m(me, aby se na prvn pohled, se nem*n podle t)to speci6ikace, jsme abstraktn 2rvn z nich se zde o nachz!tra/en podrobn* po!ze na konci 9s pdavkem l4, take to nen pedm*tem zapoj zvl(tnostmi, kter) nyn m0e bt jet* narazil%

5hr1me si n( pohled v0bec r(mci obecn)ho vraz!, jsme schopni ciS -*lo a mysl, nebo t*lo a d!e, nebo materi(l a koncep'nm nebo 6yzick( a psychick( 9tyto rozpory v nejirm slova smysl! po!it)m zde rovn* plat4, nejso! v posledn roz!m! a prody, ale li se po!ze na hlediska stanoviska nebo pozorov(n% @o se objev na vnitn pozici jako d!chovn, psychick), m0e 'ta' s!pernatant, na jeho z(klad*, nicm)n*, vn*j pozice se zobraz po!ze v jin) 6orm*, kter( je pr(v* vrazem t*lesn)ho materi(l!% Nozmanitost tohoto jev! je z(visl( na rozdl! polohy pozorov(n a n(slednch strany% &o t) mry, stejn( bytost m( dv* strany, d!chovn, d!evn, pok!d je s(m, hmotn, 6yzick, nejso!-li sami, je schopna objevit v jin) podob* jednoho jin, ale neodpovd(, jak t*lo a mysl, nebo t*lo a d!i jako dv* v podstat* v podstat* odlin) bytosti do sebe% :e vn*jch smyslov)ho vnm(n dotek0, nebo pekrv( vdy d!chovn sel6-projev ni prody s hmotnmi kvalitami dal% 5mysln) vlastn vzhled, kter je b!zen ve mn* jin, z(rove1 mi k(, e ivot a dlo tohoto jednoho, a vztah!je se na m* jen do t) mry, jako jeho vn*j vzhled% .emoh! najt ve smyslov)m vnm(n d!evn nebo

t*lesn), psychick) nebo 6yzick), jak chci, to prost* z(le na sm*r! pohled! na% :e sk!te'nosti, kdy se podv(m kolem sebe, tak vidm, 6enom)n, kter m* ve vid*n, jak vzt v >vah! e3tern* naden ve mn* pocit vzhled!, kterm se to a-(dek jednotn)ho vlastn vzhled cel)ho m)ho byt, e pokra'!jc !r'!je najt jako moje int!ice , pocit, kter je ni ment(ln proces, ale tak) jako jedin) opaten, kter) m0j d!ch materi(l! vzhled! vn*j prody tm, e ekne stejn) jedince ve vztah! k ostatnm detaily stejn vzhled% +b* vysto!pen spad( do jedn), take v jednom, protoe vme, e (dn jin zp0sob, a maj tak m(lo, jinak se moho! objevit na n(s jako prostedek sel6-vzr!en podle vzhled! do na mysli% =eden pedstav!je dr!h)% Ale o'ek(v(me, e sel6-p!blikace, kter( stim!l!je, co v n(s, ne jako v*c sama, ale st(le hledaj n*co jako zvl(tn l(tky stejn za jev, kter jako pr(v* vzr!!je v n(s, a co potom 9sama o sob* nebo ve spojen s jinmi 4 m0e podl)hat vlastn vzhled jin)ho dr!h!, protoe m(me stejn)% -ento vlastn sel6-podoba v*c, kter) po!v(me pak jako jeho d!e, kter( vlastn vzhled, kter stim!l!je v n(s, a kter) jsme pesv*d'eni, charakteriz!je jeho t*lo proti% Nozdl d!chovnho sel6-vzhled! a materi(l! vzhled! dr!h)ho, kter zmiz ve smyslov)m vnm(n hlediska jde dohromady do jednoho, 'm tak) doch(z op*t kiklav* zejm), kdy jsme jako vdy d*je v j!3tapozice vztah!jc se k sob* navz(jem d!chovn a t*lesn, se vdy pedpokl(d(, a proto, v disk!si o jejich vztah n(s, ten, kter se objev na vnitnm pohled!,, e ve stejno! dob! pi pohled! z vn*jho pohled!% 2ok!d by se n*kdo, kdy jsem v >vah! povah! e3tern*, 'm se zsk( vnitn j( jev, kter se shod!je na m* s vskytem vn*j prody, podvejte se do mch o' a mozk!, a moho! v n*m vystopovat pedchoz viz!(ln procesy 9a on nem0e pmo jak on m0e, ale a na !r'it) limity okr!h!, z vid*n e3tern*4, tak, e by, i kdy smysln), ale ve velmi odlin) 6orm* v d0sledk! jejho vn*jho pohled! na pohled, protoe se zd(, e mi m0j vnitn pozici% 2odle m)ho n(zor!, m( aktivn nervy mi snad pedstav!je v podob* hor, 5ee[n, stromy, domy pedstav!j, a on by vid*t blo! nervov) hmoty a obsah!je vechny dr!hy pro!d0 a vibrac, kdyby mohl pim*en* slo!it naosten) n(stroje% A nejen to, se nazv( aktivn nervy% Ale proda, vidm navenek v podob* hor, 5ee[n, stromy, domy, se moho! jet* objevit v jin) podob* i vnitn* jako celek, jak vidm, je na m)ho vn*jho pohled!, tak dobe, m0j mozek a optick nerv, kter vid n*koho e3tern* ve 6orm* bl)ho vibra'n nervov) hmoty, ale samo o sob* se objev !vnit jinm zp0sobem, kde ji je teba n(zev mozk! a zrakov)ho nerv! pro vzhled% -ak, dvojit stanovisko prohlen d*l( vzhled pokad) jin), a my jsme vdy rozliovat d!chovn, d!evn a t*lesn, 6yzick, zda vezmeme v >vah! jev jako jeho vlastn intern sel6-p!blikov(n nebo jako projev jin)ho% Ano, pok!d r0znch ppadech, kdy nen jist), zda m( 'lov*k ml!vit o d!chovn, psycholo/ick) nebo biolo/ick), 6yzick vzhled, spornch ppadech, to b!de tak) vdy, zda jeden vzhled jako z(leitost vzhled nebo vzhled n*co opa'n)ho m!s bt pijata% :ypad( '(st sv)ho t*la, je to jen s jinmi '(stmi t*la, tak na z(klad* srovn(n perceiver a vnm(na, kter se vyskyt!je v n*m, a na kter( se zabv( cel ve v*tm vlastn projev% Zde tak) vzhled t*lesn), 6yzick) je jen jeden jin ne tam j(% .oha se zd( bt t*lesnmi ne na sebe, ale na ok! a pocit, kter ji inspir!je v tom, ale piad vlastn vzhled, v*dom celk!, a, kde je oko pat k noze ve stejno! dob!, take m0e

stejn* jako stejn* tak, jako so!'(st t*chto obecn*j vlastnch jev0 e3ist!j, jako je oko% po!ze jako so!'(st obecn)ho t*la .oha, tak dlo!ho, jak to pat k t*l!, tak) pispv( jej '(st k obecn)m! pocit! d!e, rozhodl takto vlastn vzhled celk!% -ake i nese kombinaci '(st naeho t*la naeho obecn)ho sel6-vysto!pen na, ale to m0e stim!lovat !stanoven smysly stejn* vn*jm postaven n*kterch '(st t*la 9smyslov) or/(ny4 na stran* dr!h), jak proti vn*jm! charakter! 9ano, nae t*lo tak) s(m pat 4, zp0sobily, e z0stane, ale vdy podzena sel6-projev naeho celk!, tj% spadaj do na d!e% Z nich, Bd je ji ;% kap% b;% = obchod!je, a to m0e bt vysv*tleno podrobn*ji s zam*stnanch se zam*stnanci zde v >vah!, protoe snad pedm*t na prvn pohled m( n*co sloit)ho% 5tejn* jako v mal)m t*le 'lov*ka se chov( v tomto sm*r! ve v*t prod* 9:ol% ;% kap% b;% =4% Bytosti se vyskyt!j ve vn*jm sv*t* vnm(n sm*rem d(vat na n* a skrze n* k Boh! hmotno! podob! sv*ta% &!chovn strana sv*ta obecn* spo'v( '(ste'n* v sel6-vzhled sv*ta, '(ste'n* d*tskch vztahy, ve vlastn vzhled jednotlivch bytost, kter) pat ke sv*t!, ale to nen zcela pokryt so!'et nich tm, e po!ze '(stka jedinec je poslo!chal so!'et jejich individ!(lnch vlastnch jev0, ale tak) stejn) lince horn propojen vlastn vzhled% + Zde m(me na mysli kvali6ik(tor se ji v prvnm dle 9viz ve citovan)4 zoran) disk!se%
:zhledem k tom!, 'elme hodn* prody po!ze na vnitn, proti dr!h)m! po!ze na vn*jm pohled! e3istence nebo monosti jin)ho pohled!, ale vdy !zn(valy, tak m!sme pidat v mylence a na konci, 9pok!d nejde o instinkt nebo vyzrazen by se m*li vyhno!t z(v*r!, e monost t! m0e z0stat oteven) po tom vem,4 co je odepen n(m nae pirozen) poloze, a tak jsme se opravd! znateln 6yzick a psychick, co je zasto!pen a _rban% Hoh! v m)m mozk!, a dokonce i ostatn, kte peili mozek nen vid*t dovnit navenek, ale zeptejte se m*, ale v mylenk(ch na pozici e3ternho ;nto vize, otevr(, jak to vypad( v n a nat(hl, nevidm ho v jin)m d!ch!, ne okamit* rozpoznat Bo z(m*ry, ale pesto poskyt!j pedstav! doped! k bod! vlastn vzhled jin) lidsk) bytosti nebo Boha, koho!tek, nebo pronikno!t do toho, co jin 'lov*k si mysl, e o Boch z(m*rech pro% ; kdy to je vlastn* jen dohad, pravd*podobnost, hypot)za, pok!d to neb!de n(m to poda, tam dok(zat pmo! zk!enost je ve, co jsme pr(v* oteveli, ale o'ek(v(me, e Aypotetick nebo nevyvin!t) t*lesn) a d!evn sk!te'n nebo hmatateln) stejn(, poskyt!j -ot) je v kate/orii to zapad( do konte3t! stejn, poznateln sel6-or/anizovat pak, podle toho, jak to spl1!je n(sled!jc ti podmnkyS l4, kter), pok!d ji dolo pmo nebo zk!en, ale ve 6orm* vn*j nebo vnitn* Znateln a tak je mon), v rozpor! Mi so!viscch, 74 e to bylo, ale vyvin!la z konte3t! zk!en a podle pravidel, kter) se osv*d'ily ve zk!enosti, a W4, e jeho pijet tm, e dopl1!je nae pole zk!enost bez rozpor!, nen s nam praktick) z(jmy kopat v rozpor!, ale ve stejn) nebo kompatibiln pispvajcch do kop% -am je hodn* na 6yzick) a psychick) oblasti, kter) si lze pedstavit jako abstrakce, ale ne tak abstraktn, e je, jako je rychlost, rychlost, sla, zm*na, rozmanitost, jednota, po(dek, vechny obecn) kate/orie sk!te'nosti v0bec% =ako jeden pi pohled! s e3periment(lnho nebo vy!iteln)ho realit! 6yzick) nebo d!evn oblasti, v z(vislosti na tom, i kdy zsk(v(na z jedn) nebo dr!h), nebo jako pb!zn se objev na jedn) nebo dr!h) stran*% -ato !stanoven jso! v podstat* nic jin)ho ne prohl(en, kter) bereme pom*ry v t*chto vztazch, stejn* jako se bero! v!de v ivot*%

H(me d0vod se domnvat, e vn*j tvar a 'iny lid, kte jso! pedm*tem naeho e3ternho vnm(n pmo, '(ste'n* pedstav!j po!ze vn*j hranici vnitn or/anizace, n*kter) d0sledky a podh0 vnitn pohyby, s jejich zm*nami, aby

okamit* zm*nit d!i zam*stnanosti, a to v rozsah!, v n*m bezprostedn vraz -ot) m0e platit, ale navenek vypadat jako tento pevn odkaz na d!chovnho sel6projev lid nevykaz!j% 2o tomto je mono rozliit vnitn a vn*j vraz d!e jev0, a v*da se m!s snait zjistit, vnitn, ale to, co oni sami jen obvod jako konz!ltace vn*j plechovky% -oto zjit*n nen v rozpor! s obecno! n(zor, e vechny t*lesn stoj v !r'it)m vztah! k d!chovn, pro e3tern* na 'lov*ka se objev to, co (dn konkr)tn odkaz prozraz!je jeho zvl(tn d!chovn '(st, ale na vnitn z(kladn vyj(den toho d!cha, kter poslo!chal cel) prody , a b!de pravd*podobn* mt sv0j zvl(tn vztah% :e vlastnm projev! d!chovnho rozdl! je vy a ni st!pn*, z nich smysln pocit je povaov(n za nejmen, ale sdl je s nejvy intelekt!(ln charakter a!tosalon!% oneckonc0, ani nem0eme ci, zd( se, postavit se za sebe, e se b!de vztahovat, ale v obecn*j vlastn p!blikace, zaji8!je s(m jako a% .yn m0e bt po(d(n, jak je to mon), kdy smysln) pocity v hmotn) procesy nerv0 a mozk!, a e jde s n, vyjad!jc, e 'm vy d!chovn to tak) d*l(, a to nen spe rozliovat pesn* podle e je rovn* nez(visl) sto!p(? 5(m, pok!d vy d!chovn, ale nem0e bt bez smysln) nebo symbolick) podpory 9viz :ol% ;; kap% b:;;4, se podailo v plat, podmnky, zm*ny v roz!mn) nebo symbol liejnky, je to tak) prostednictvm stejn) 6yzick) a jeho zm*ny v(z(n% .icm)n* nyn smysln) vlastn vzhled poslo!chal jako vyj(den jednotlivch danch materi(lnch proces0, vy d!chovn potla'ena v takov)m poad a poad t*chto operac, kter) se dr v so!lad! s v*t vko! d!chovn odkazy, vztahy, zm*ny vyho (d! v tomto zen , nebo vyj(deno, abstraktn pijata v t)to odm*ny, podmnky, zm*ny vyho (d! samotn)ho% -ake msto toho, aby prost* vztah k okolnostem a zm*n(m v t*lesn), jak se mnoz domnvaj, e je v povaze zm*ny vzhledem k tom!, e 6yzick) vlastnosti by m*l jedno! a z(rove1 za!jmo!t jednotn pechod, dalo by se zmnit, e v tomto okamik!% 5tr!'n* e'eno, vy d!chovn ivot je spojen s vym 6yzick)m ivot*, jako naopak, ale neb!de z 6yzick)ho ivota, je teba tedy i vy r0st a rozvoj 6yzick)ho or/anizace, aby peili, po!ze jako ni d!chovnho ivota, jak naopak% -o potvrz!je zk!enost dokonale% H0ete ci, po(dek, poad, Nomance, ale zm*na nen vznamn(, a proto je tedy vyj(den vy d!chovn, ale ne v n*'em materi(l! z% Ale ok, n(sledn), Nomance, zm*na nen nic re(ln)ho, ne-li ve sk!te'n) 6yzick) nebo d!evn oblasti, ale tam jso! tyto kate/orie jso! po!iteln( ve sk!te'nosti, pesn* jak materi(ln, tak d!chovn oblasti, a sek!nd(rn materi(l proces st(le z0st(v( materi(l proces , a povaha materi(l! proces m0e bt vdy vyzna'!je tm, e, e se ml!v o okolnostech a zm*ny pedchozch pohyb! v n*m, ani by ment(ln A!66a#barkeit tyto vztahy 'in d!chovn, i v ppad*, e peva!j v podstatnch oblastech% Zde se ve !veden) tk( poznamenal% .a jeho objedn(vk! epizod*, Nomance, zm*na je abstrakce, ale tak) spojeno vy d!chovn je abstrakce v sob*, ve sk!te'nosti, nejen ve vztah! k .iederes nebo odm*1ov(n nzk) sel6-sloen% =ak se pak vyjad!je ni d!chovn v kad)m z v*cn)ho proces! nebo jednoho materi(l! proces0, take vy v tom, co tot) lze !chopit v so!vislosti s takovm proces! nebo proces0, jako je vyho (d!, vyho hlediska, vy pom*r v*t zm*ny%

_ntri6ti/ by bylo, kdyby jste cht*li bt odvozen z podobnosti d!chovn a hmotn, kter je od0vodn*n( podle naeho n(zor!, >kolem kad)ho jednotliv)ho t*la konkr)tnho pohyb! v prod*, !r'it so!visejc zvl(tn d!chovn, jako spe nej'ast*j zk!enosti !kaz!j, e vrazn m!ltiplicity materi(l! moho! spole'n* dohodno!t na jednod!ch) jednot* d!chovn, mnoho nerv0 Jrzitter!n/en k pocit!, velmi sloit) pohyby mozk! k mylen, a to jak mozkov) hemis6)ry do mylen% Amotn projev se kon( v sel6-projev, tak kajc dohromady% &!e m( zjednod!!jc sl!% &!chovn nen snadn) kdekoliv, ale v!de jednod!, ne je materi(l, do n*ho je k sob*% =ako vztah je vdy jednod! ne 'sla, jejich pom*r pedstav!je, jak m0e mt slovo z mnoha psmen velmi jednod!ch smysl, d!chovn je jednod!, ne materi(l, ve kter)m je e3primov(n% =ak to ale m0e d(t vy pom*ry, pro kter) op*t ni pom*ry tvo l(tk!, a vznam cel)ho slova moho! bt sloeny z vznam! n*kterch slov, dokonce i d!chovn prost* nen n!tn), a to je jen prost* jednod!, ne materi(l, :znam, kter pedstav!je, a vy d!chovn jednod!, ne ni, co je t)ma, v so!vislosti l(tky je pro n*j% 2o!ze >kol tedy m0e bt odvozena z naeho pohled!, kter( m( bt poskytn!ta kad s!bjekt a kad pohyb, a to b!I, jak dr!h d!evnho ho poslo!chal pro sebe, nebo e v*t, neso!c d!cha celek, pom(h( tvoit% Za to, co nen, jako celek s(m o sob*, ale vdy !zavt takov% +becn* plat n(zor, podle naeho n(zor! by nap% nem*lo br(nit celo! totalit! v z(vislosti na /ravita'nch pohybech nebeskch t*les, kdo nosil v sob* nerozezn(n 6enom)n! v*dom nebo z(kladn pocit v bosk d!ch, nebo jen n*co nev*dom*, di nerozezn(n 9v tom smysl!, :;;4 ein/in/e bezv*dom, :ol% ;% @h%% ve svch jevy v*dom a oni by pomohli tvoit% Avak povaha jednotlivch pohyb0, kter) pispvaj k identick)ho jev! v*dom tedy nen lhostejn), protoe vechny jevy v*dom zk!en modi6ikace jednotlivch vliv!% &( se to vysv*tlit taktoS =akkoliv dr!h v0n* je jednod!ch pocit, kad vonc s!bstance, ale je kompozitn materi(l, a nyn tak) zm*n po!ze jedn! slok! vo1av) l(tky, pak tak ale vechny jednod!ch) zm*ny senzace, a'koli mal( zm*na prostedek, jak se m0e m*nit po!ze nepatrn*% 2odle t)to z(sady m!s bt psp*vek poso!zeny pevnch instit!c naeho or/anism! a ve sv*t* na v*dom dodat 9i kdy tam nen nic, absol!tn* nepohybliv sk!te'nosti4% Harn* by se dalo zeptat, co odpovd( na t*chto pevnch zazen k d!evnm! zvl(tn, nic% Ale konte3t 2es!n na slavnosti d(v( Hovin/ vlastn sm*r a 6orm!, kter( nem0e e3istovat bez tohoto konte3t!% -ake m!s bt pohybliv( vzt s t*mito 6estivaly jako z(klad pro d!chovn jen ve spojen, nebo, je-li speci(ln pohyby k jednotlivm charakteristik(m d!chovn m0e slo!it, nesmme zapomeno!t, e st(le m0e bt po!ze konte3t! oslav, to, co oni jso!, a proto nen ani vyl!'ovat citadel! z vraz! nebo nosi'e d!chovn, ale trvat nejm)n* tie% 2edchoz >vahy vysv*tl!j, jak) pleitosti se nach(z, jednod!e postavit d!chovn jako jednod!ch hmotn sv*t jako Hanni/6alti/em, i kdy jen oprav1!j, ve sk!te'nosti, jak to !d*lat v relativnm smysl!% -am je hodn* d!chovn, co nen snadn), ale 'm d(l jednod! jako pidr!en) 6yzick)% &(le vysv*tl!je, jak daleko d!e, d!chovn, jako p(smo t*la, m0e po(dat t*lesn% one'n*, to je racion(ln d0vod, pro' se m0ete podvat na stejn)m materi(l! ve vztah! k d!chovn ne

spodn, z(kladn, z(kladn, seda'ka, rozhodl, e se rovnaj z(kladna je pom*r ni, z n*ho ji v d!chovn :y pedkl(d( spodn% -ak) vy d!chovn je vdy jednod!, ne spodn, kter( je ve vztah! k l(tce% &!chovn se skl(d( z takov)ho tvar!, na iroko! z(kladn! t*lesn, abych tak ekl, a z!!je i z ni do vy o tom% 2o tomto pak je tak) zejm), jak je ze stejn)ho materi(l!, m0e n)st ni a vy d!chovn ve stejno! dob!, a prostedky k vy "o$er spo'vajc na n*j% Ale materi(l m!s bt or/anizov(na rozdln* vysok), ne jen nosit nzk) d!chovn, podle vyho (d!, jak to nazval, nesm bt jen s(m potr!b, ale tak) zahrn!je celo! ad! podmnek, kter) op*t zahrn!j ty, %
=ak n*co m0e objevit 9jak 6yzick)4 dal potr!b, kdy 9podle jeho d!chovn stran*4, nelze vysv*tlit, protoe z0st(v( z(sadn 6akt, ale vysv*tlit takto% _mst*te syst)m < bod0 odlin syst)m < bod0 vce ne, a kad z nich ctit cel odkaz v jednom ze svch mst, aby jin po'et a !spo(d(n bod0, po!ze nese ad! tlo!t*k a te3t!r jednod!ch)ho pocit% -eI, kdy je syst)m na jin syst)m nen zdaleka tak propojeny, protoe kad v sob*, protoe jsme jen to jak v dva r0zn) syst)my pedem, take spojen mezi ostatn, e je to jen takhle jet* patrn), ale je to o kad bod stejn* jako vliv pedevm%

2odobn( >vaha pok!d jde o so!'asn) 5patial nebo moho! bt po!ity pro n(sledn) tempor(ln% .em0eme (dat speci6ikovat s tm spojen) speci(ln znaky d!chovnho proces! pro kad zvl(tn okamik 6yzick)ho proces!, ale tak) shrn!je sch post!pn* z 'asov)ho post!p! materi(l moc v jednod!ch)m d!chovn jednot* spol!% :iz!(ln a sl!chov) vjemy v n(s jso! nadeni +szillationsprozesse, a tak jako 6yzick) zm*ny, kter) jso! pedm*tem nich v n(s, je oscil!jc proda sama, ale m(me pocit, (dn) oscilace, ale to shrn!je toto kmit(n v*ci pro n(s st(le 5imple pocit dohromady% ad okamik kmit(n je jin) povahy, ne ostatn, ale m(me pocit, nic z nich koherentn samo o sob* zm*n, ale cel konte3t stejn v jednom% -o znamen(, e stavy sp(nk!, ve kter)m m0eme do'asn* poklesno!t, aby zv(ila od dvo! hledisek jako co-sponzor v*dom% =edno! by nae spc t*lo jde do cel)ho v*dom) syst)m! prody, s jejmi pohyby mysli loiska v konkr)tn a !r'!jcho vztah! 'to! to, spac lid na jedn) stran* zem* so!vis s str(e na dr!h) stran* v podmn*nosti 5pole'enstv spole'n*\ &r!h(, na sama sp(nk! je vorbedin/end pro nae str(e% .emohli jsme se dvat, take pok!d jsme nespali, a n( stav v*dom, to je tak podporov(n s nimi, za sice nev*dom) procesy hmoty% ]e to tak m!s bt, samozejm*, nen v0bec v koncep'nch pedch0dc0 v naem pohled!, ale po!ze v 6aktick)% Hy nic odvodit s(m o sob* od termn! od, ale koncep'n n( pohled je samo o sob* vykl(dat po!ze ve smysl! zobecn*n sk!te'nost, jinak to vede k nespr(vnm z(v*r0m%
-o vysv*tl!je n*kter) z ve !vedench podmnek a aritmetick) ady 'sel% : aritmetick s)rii prvnho (d!S l, 7, W, V, <, Y %%%%%%% 9A4 J3ist!je cel( ada viditelnch 'len0, kter) maj neviditeln konstantn 9aritmetick4 pom*r, nebo rozdl l mezi nimi% N0znorodost viditelnch 'len0 seri(l! 6yzick) rozmanitosti or/anism!, kter v!de stejn) neviditeln) rozdl, tm spoj!jc 'leny ady, z(kon s)rie se vyzna'!je, kter vl(dne v t*le d!e nebo d!chovn vzvy, jak) jso! neviditeln* se -*lo pat k v!dyptomn) 6ormy stejn) tajemstv p(ska% 2rotoe m(me jednod!ch d!chovn rozmanitosti na 6yzick)%

2ok!d nen jednod!ch( sob* d!e, ale d!e vdy v pom*r! k t*l! charakter jednod!chosti, a to se projev!je stejn* ze sch)mat!% Hsto jednod!ch)ho d!e, ale m0ete si tak) myslte, e z jednod!ch)ho pocit!, kter je pedm*tem kompozitn 6yzik(lnho proces!% B(dky l, W, <, G, a, CC %%%%%%% 9B4 l, V, G, CD, CW, CY %%%%% 9c4 se li' !d $ ed"#!z#! $!uze d! t mry, e &e k!nstantn vzta# dal' $!dmnky, res$ektive, @ neb! =, namst! d v(&'#! l, na&de v n(m* 6 ni"# se $!da il! n("! v $r)b(#u ste&n, kr!m( t!#!, e se li' v r)zn"# dvk"#* 3ak, &in k!m$!zitn t(les! m)e mt &in dru# $!"it, &in dru# du'e, neb! &in m!di%ik!van %yzikln $r!"es, ale v t("#t! &edn!du"#"# $ $ade"#, ale vdy z)stv &edn!du"#, $!kud se t! z!brazen identity $!m(ru !d "el#! sla &ak! zstu$"e, &e#! , e nelze r!zli'it ni" v du'i t(la neb! $!"it %yzi"k#! $r!"esu, kter &e $rezent!vn $r!st edni"tvm t!#!t! serilu* @hcete-li zskat jin dr!h d!e nebo pocit!, m!s bt dal po cel)m t*le a 6yzick pocit pos!n! harmono/ram!% A to potvrz!je zk!enost, tak co m0eme d*lat jako% rom* ble, zjistme, vyj(den v pedchozm sch)mata, jeden z nejv*tch z(zrak0 ve vztah! d!e se !kaz!je na t*lo% -*lo se li od msta k mst!, teI si mon( myslte, d!e, kter( pebv( toto t*lo, by m*l, v n*m je koncipov(n v pevn)m vztah! v so!lad! s to!to rozmanitost s(m stejn* odlin) jso!, jdo! proti d!i tm, m0e chytit nejv*t biolo/icko! rozmanitost v stejnm zp0sobem, tedy nez(visle !kaz!je na individ!(ln povaze t)to rozmanitosti, na dr!h) stran* se na jejich povah!, aby celkov pom*r povaha 6yzik(ln odr0dy ve zna'nch kryty% -ot) plat o vztah! d!e, d!cha k t*l!, moho! bt peneseny do pom*r! d!evn 6yzickch !d(lost, pok!d si myslme, e o jednotlivch viditelnch osobnost, jako po sob* jdo!cch okamicch 6yzick) 'innosti, nebo jako post!pn) 6yzick) Z!stXndlichkeiten stejn)ho jedince% .apklad, zvaovat ad! 'sel l, 7, W, V, <, Y %%%% take m)ete mt &in %yzi"k stav dren, &ak &e vy&d en kad bval $!dle &akk!li nsledn sl!* 3ak by se m!#l! zdt na $rvn $!#led, &edn!tlive" nem)e bt z!#ledn(ny v $!zd(&' BustNndli"#keiten, $r!t!e &e &akk!li &in sl!* Ale tm, e kad sl! ste&nm z$)s!bem vy$lv z bval#! a zk!nem neb! $!m(ru $r!grese du'e &e zast!u$ena, ale z)stv ste&n du'e a udru&e "el sl! ste&n#! "#arakteru* 5ch)ma dos!d prok(z(na po!ze ve sv) nejjednod! podob* nezastav*n), lze splnit tak po!ze nejobecn*j podmnky, v'etn* jednod!chost d!chovn 6yzick) rozmanitost nad% Hezitm, tato jednod!chost je platn alespo1 pro nai d!i po!ze v relativnm smysl!% Nozli!jeme ale mnoz v naich d!ch, v naich myslch% .yn se zd( obtn) na prvn pohled, tento zvl(tn vztah vnitn rozmanitosti mysli so!'asn* zp*t s charakterem spojovac jednotka vzhledem k t*lesn ve sch)mat!% .en se nach(z v nevyvin!t) syst)m!% Ale princip 'seln) ady !zavr( t!to reprezentaci je nejpirozen*jm zp0sobem sebe sama, za po!it najdete ad! vyho (d!, kter) pedstav!j spojen mnohosti t*lesnch po!ze oslaben) ado! d!chovnch odkaz0, nbr se ve zcela stejnch obecn* zahrn!je ve stejno! dob!, ale i t*lesn) domin!je !zavt% :ezm*me si napklad tzv% dr!h)ho (d! s)rii l, 7, V, G, CC, CY, 77 %%%% 9A4

take r!zdly mezi nvazn!sti na sebe sla &i ne&s!u k!nstantn, ste&n( &ak! v $ ed"#!zm serilu, ale samy ! s!b( tv! srie l, 7, F, V, <, Y %%%% 9A [4 6z#ledem k $!tu t("#t! neviditeln my'len r!zdly, kter za#rn!valy ta&emstv ve viditeln sti s$ektra, m)eme tak zskat r)zn!r!d Oental zast!u$en, kter &e $!d$!r!vn %yzi"k r!zmanit!sti viditeln#! dku A, ale $ istu$!vat k $!tu du'evn mn!iny A 'v &e&i"# sekvenn identitu v"e ne %yzi"k $!et A* ale srie A "vy&ad u&e $!uze &en ni' mentln a zavr se stle vy'' du"#!vn kryty z identi"k, $r!t!e l!v(k m sv !dli'n!sti, &s!u k!nstantn ,* ste&n %yzi"k dek nes!u" ni' a vy'' du"#!vn zr!veP, !d"#ylky $!tu na s!b(, kter se $!uv k m( en r!zmanit!st $!tu ni' du"#!vn A "stle eQistu&e, i kdy &e ni' ne v, ne&vy'' v du"#u, k!nstantn 1!zdl v'ak zmiz* Ome du'i na v'e"#ny vy'' 0r!vni, se 'k!dami, kter &e z %yzi"k"# dk) $rvn#! du, b, " n!'en* :r!$ra"!van(&' systm tak $ edstavu&e s!%istik!van(&' du'i* 6e v'e"# vy''"# a ni'"# du' $!da il! du"#!vn &edn!tu, n("! identi"k, kter $r!nik v'm, ale v ni'"# du' li' ni" 4iederste &e tak ne&vy'', v'e"#n! v n(m usad v nevybrav $!"it, t! &e du'e &edn!tka i#ned imanentn, neb! m)eme v $!dstat( &en &edn!du"# $!"ity $r!st edni"tvm ne&v"e &edn!du"##! s"#matu $ edstavu&, nen &edn!ta r)zn"# $!"it), &ak! &e v du'i mst!, i kdy, $!kud vme, tak v du'"# vy'' 0r!vni, neb! du'e, d!tyn 4e&vy'' du"#!vn &edn!ta sama, ani intelektuln r!zdly mezi seb!u, take t!t lze $r!vst $!uze na zklad( vy'' &edn!ty* &al pklady ad dr!h)ho (d! 9kde najdete po!ze konstantn rozdly dr!h) >rovn*4 jso!S l, <, C7, 77, W<, <C, GD% % % % 9B4 C, Y, C<, 7F, V<, YY, aC% % % % 9@4% 2rvn zahrn!je konstantn rozdl W, dr!h) z ne!st(l) di6erenci(l! V% -am jso! n*kdy tak dobr nekone'n po'et r0znch sad dr!h) ne prvnho (d! mon) Y4 , pok!d b!deme vdy dr!hoad) (dky zmnit ty, kde rozdly dr!h)ho st!pn* jso! konstantn, a tady taky, konstantn rozdl, v z(vislosti na povaze ady mt r0zn) hodnoty % 2odobnm zp0sobem, ale tak) jak)koliv vyho (d! (dky jso! mon) tam, kde jen tet, 'tvrt, p(t rozdly atd% selh(n konstantn G4 , a kter) or/(ny 9nebo procesy4 jso! zasto!peny, d!e 9nebo procesy v*dom4 na jet* vych >rovnch neso!, odr(ejc b!dovat d!chovn vztahy na vztahy, ale vdy zajist*te na n*co identicals%

H0ete se ad dr!h objedn(vkov 6orm!l(, mimo jin), (dno! sk!te'nost, e jste po(dal 'leny jedn) z dalch dvo! nejprve-objedn(vat s)rie 9nap% b%, a c%%, c64 se n(sob a do dvojky s sebo!, nebo dokonce k tom!, e : ppad*, e odkazy v ad* 'tverc0S " tedy, V, a, CY, 7<, FY, Va %%%% sest(vajc z 'tverc0 ;, 7, W,V - <, Y, G, ada dr!h)ho (d!%
Y4

se zsk(, napklad, jako kdy se respektiv krychle, na V%, <%, atd% K'innost zvy!je 'sla s)rie prvnho (d!, nebo navz(jem !veden) odkazy respektiv n(sob W, V, < ad prvnho (d! s sebo!%
G4

:!t ebu&ete !be"n( vy'' $!et !dkaz) na zast!u$en vy'' du"#!vn, &e m!n vid(t, e vy'' du"#!vn v'ude nen s"#!$en eQist!vat nezvisle na ni' du"#!vn a #m!tn, $r!t!e s$'e &e#! eQisten"e a &e#! iv!t &e $ edm(tem $!uze $!dmnek s!uasn( ste&n regul!vny a k!ntr!l!vny* ;dentick) nebo jednoty v*dom, kter je k dokon'en d!chovn odkazy, je podle sch)mat! v t*ch primitivnch smyslovch bytost a proces0, kter) stoj n*kde tak dokonal), jak v nejvy, ale to se v nejvy pr(v* proto, e vy d0leitost jako e emporba!t na nich kryty% 2orovn(me-li po'ty (dk0 vyho (d!, kter) jednotlivci jso! zasto!peny s dren vy d!chovn, s 'sly (dk0 niho (d!, najdeme vy a ni ady podobn)ho materi(l! vytvoen), a (dn jin rozdl mezi nimi, ne e ty (dky, ve tvar! vypadat sloit*j, ne to% -ake or/(ny ment(ln* poctivch jedinci jso! ze stejn)ho materi(l! vyroben)ho jako d!chovn* hl!bok)ho postaven, ze stejn)ho materi(l!, jako e ze zvat, dokonce i or/anickch proces0 stejn nechat lidi bt zred!kovan na materi(ln pohyb0 v jednom jako v jinch, trv( jen o v*t zapojen , nen tak jednod!ch), prominentn pr(vo namsto t*lesn) or/anizace a hn!t, se vyskyt!j rozdly a zm*ny vyho (d! v or/anizaci a hn!t, kter) odpovdaj vym d!e jev0 v d!chovn% Hsto aritmetick s)rie m0e bt vid*n v pedchozm sch)mat0m s n*ktermi vhodami pro zasto!pen mnoha podmnek vztahovat i /eometrick), ale j( jsem rad*ji nejjednod! tady, Ujsem zp0sob, jak daleko od pesv*d'en, e vechny podmnky mysli a t*la platn) zasto!peny adami jednoho dr!h! nebo jin m0e bt, co je spe msto toho rozhodl o opak!% ompletn pravda 9pm), nikoli po!ze schematicky4 matematick( reprezentace vztah! mezi t*lem a d! se mi zd( bt spe za'(tk! do konce to s pid(nm 7 za't na hlavnch z(sad(ch, kter) jso! z(rove1 matematick( psycholo/ie, ale ty ne!mo1!j takov jednod!ch reprezentace a aplikace, tak) nejso! zcela mimo jako!koli pochybnost% A jdete s vysv*tlenm podle sch)mat! s)rie nepekra'!je r(mec spr(vnch mezch, tak ten je vdy velmi !ite'n), zejm)na vysv*tlit nejb*n*j a d0leit) podmnky pro t*lo a mysl, ni a vy d!chovn% Zvl(t* je dobr) n(sledky _ntri6ti/keit tak, jak piznat, e zm*ny ve vy d!chovn bez so!visejcch zm*n v t*lesn)% @hcete-li nastavit sch)ma s nam obecnm pst!pem na vztah mezi mysl a t*lem ve vztah!, to by bylo !ntri6ti/ zv(it viditeln) 6yzick) 'selno! ad! jako j( pro sebe podstatn) z(sadn povahy a neviditelnch pom*r0 jako z(visl) vnitn z(i, kter( by byla zcela materialistick% :e sk!te'nosti jso! rozdly v z(kladnch ad(ch jso! tak dobr), sk!te'n), jen navenek neviditeln) a r0zn) dr!hy 'sel jako 'sel z(kladnho seri(l! s(m, a 6yzick) z(kladn ady moho! stejn* dobe jako 6!nkce ady intelekt!(lnch rozdl platit vice versa% ; tak nem!ste pt(t, jakoby 6yzick) z(kladn ady a so!visejcho sortiment! ment(ln rozdl 9se vemi vymi rozdly, e obsah!je jet* o4 dv* z monost, ve vztah! k sel6-pb!zn kad)m! jin v*ci jso!, nejprve po!ze s aktiva vzhled! jin, dr!h po!ze obdaeni schopnost sel6-vyd(n, ale jejich rozdl z(vis po!ze tohoto jednoho a t)ho re(ln)ho nejso! odd*liteln) z(sadn povahy jin) ne sebe ve 6orm* z(kladnho 6yziolo/ick)m rozmez ppad*, jinak s(m o sob* ve 6orm* Zobraz d!evn rozdl series% Za prv), v ppad*, e vzhled je v podstat* d(n pom*rem zd(nliv* z(kladn povaze na n*co vn*jho, za jakch podmnek sel6-projev jako takov se netkaj, naposledy v ppad* jejich vlastnch vnitnch z(leitost v z(kladnm syst)m!, kter jako takov nen zase vliv na vzhled jin, kdy ale ob* podmnky ve m*nit v z(vislosti na zm*n*% 2roto je vskyt r0znch 'sel v obo! ad(ch, za pedpoklad!, 'sla vdy po!vaj k vyj(den pom*r0, a proto tak) trval vztah stejn%

b( srovn%n. .a b*n)m pohled! t*la a d!e jso! dv* v podstat* odlin), dokonce stoj v jak)msi kontrastnch v*c, nebo alespo1 dva, aby se r0zn) strany t)e z(kladn syst)m s protich0dnmi !stanovenmi% =e nesporn), n( pohled nen oby'ejn, ale !mo1!je

jim sed*t v >zk)m spojen s posledn verz stejn% Zd( se, e k sob*, ve sk!te'nosti, tak jako n( pst!p k t*l! a d!i !r'it) str(nky v jednom, tak pijdo!, ale z dr!h) pak od sebe navz(jem%2rotoe schopnost stejn) z(kladn povahy, e se objev se dal je samo o sob* n*co zcela odlin( od schopnosti objev s(m, a oba reimy pro r0zn) n(zory nejso! o nic m)n* pestr(% : 6yzik(lnho jin) povahy jako =(, je tak) d0leit), protoe se m*n tak se jen tm, e se povaha dr!h), pok!d jde o povah! sebe% A tak to nem0e !blit, protoe i po n(s, kdy d!e a t*lo st(le jako obvykle jako dva r0zn), s propojench stran stejn !va!je, protoe vzhledem k tom!, e tot) je povoleno obo!strann li A!s6ass!n/, zevnit i zvenk! , samo o sob* m0e bt povaov(na za dva-dv*ma stranami sv) povahy% Ano opravd! jako n*co, co se protiklady moho! st(le dr, krom* toho, e jsme si nyn !v*dom!j, e je to jen kontrast bod, od n*j se objev!j, a rozmanitost bytost, kterm se zd(, nen na rozdl od v nebo na l(tky z podstaty samotn)ho, kter se objev, aby to, co je zde z(klad* odlin)ho vzhled!% A zde je hlavn rozdl v naem pohled! je b*n), kdy po'ala, t*lo a d!e jako dv* strany t)e podstaty% 5pole'n pohled vid, jako by tento rozdl dokonce bez ohled! na rozdl hlediska pozorov(n a pozorovatel e3ist!je samo o sob*, zatmco jde jen do poped tmto posledn* !vedenm rozdlem po n(s% Z(kladnm materi(lem nebo ostr rozdl mezi materi(ln a d!chovn, kter se kon( v b*n)m pohled! msto, je dr!h e3tr)m, na rozdl od t)m* ne!driteln) identi6ikaci nebo sm*si obo!, co se 'asto d*je ve v*d*% :e sk!te'nosti by 96ilozo6y obvykle n*jakm zp0sobem, i kdy z jinch mst, jak je !zn(v( ! n(s4 podstatn( totonost toho, co je d!chovn a hmotn sv*t k roz!m!, ale ne vyvolan) chtt poznat d!chovn a materi(l samotn, protoe stejn jakkoli ppad nastane, kdy d!chovn a materi(ln v opa'n)m vztah!, a je ploch( potom volat v obo! sm*rech, a to vytvoit nevyl)'itelno! zmaten jazyka a pojm0% .yn zcela, pok!d by m*lo dojt princip, vechno v prod*, a protoe to, co je mon), ! n(s se identi6ikovat s objektivn mylen% Zde je n*kolik pklad0 v t)to so!vislostiS Z% k( 9.% =en dopisy CFV< '% YV 5% 7<F %%%4S U2roda je mylenkov syst)m, kter se vynoil z Boha %%%% B0h nebyl nalezen a po!v( se pi tvorb*, v*c dve, ale jeho mylenka vytv( a tvary so!'asn*, v*c, 'i spe mylenka je tak) z(rove1 jeho realizace, e hmota% U Ale myslm, e hmotn( proda nikdy moci bt ps(n jako syst)m mylen, nikdy pochopit mylenk! jako z(leitost, protoe jazyk prost* myslel a materi(l, ne jako synonyma pro stejno! A, kter oba podl)haj, ale jako vrazn) slova pro to, v z(vislosti na tom, zda s(m vypad(, nebo v e3ternm projevem 9realizovan)4 se objev se objev na vnitnm nebo vn*jm pohled!, se tvoil% =inak bych si za stejn) tak) vysv*tlit konk(vnost a konve3nost matematick)ho kro!k!, protoe jak se li v podstat* jen po pohled! prohlen !vnit nebo vn* kr!h!, z(kladn esence, matematick linky, a to jak v ppad*, e stejn), ale je to dobr) e m(me dv* slova pro dvoj jev, a nem*li bychom d*lat koncept!(ln identit!, protoe F4
F4

:e !veden obr(zek se m0e tak) monost r0znch, i naopak, do jist) mry zveejn*n stejn) podstaty vysv*tlit tak) z jin)ho >hl! pohled!, i kdy bod

v kr!h!, nen pravda, vnitn bod kr!h!, kter se shod!je spe s !mst*nm samotn)ho kr!h! by%
6 %il!z!%) s#r!md(n ! J!t#a ;@=*z .R9L<, $ ednesl $r!%es!r S* $ edn'ka ! $!vaze a $!&et l!gi"k"# kateg!ri* Srit K* k!ment!val na tt! $ edn'"eM ":!dle nz!ru $ edn'e&"#! se d! v(", &e n("! &in#!, ne v("i sam, kyslk nen kyslk, ale my'lenka na +!#a, ale !n nem)e v(d(t, &ak! &e kyslk a v!dk m)e bt my'lenka* * Oba $r!st( musel kyslk a v!dk a $r!nikn!ut mezi seb!u, s tm, e v!da bude, &en $at $!uze tent! vz&emn $r!nikn, ale ne my'len, "atd* :r!ti d!#!dnut S* takt!M" : es &e#! mluven sv#! s!u$e e vyvrtit i#ned em mluv * On k, kyslk nebyl my'lenka, ale &en kyslk* singl mluv kyslku, !n sm mus &ist( mt $ edstavu ! t!m, e mus myslet kyslku v 'ir'm sl!va smyslu* nzev kyslk byl, ale $!uze nzev n$ad , my'lenka, neb!, "#"eteTli, z ;$ edstav!val<, !braz, ve kterm &e v'e za#rnut!, "! &e s!ust v("i sam, a t! &en $r!t!, e l!v(k s!uvise&" my'len $!u# ma$!vn ;!draz<, nebyl Srbilden, byl reln !b&ekt z lidsk#! my'len, ste&n r!zdln* 4eb! se ! lidsk ei ni" &in#! ne vzdu"# '!ku, myslel ni" &in#! ne 4ervena%%ekti!n neb! trvi" $r!"es m!zkuU Ale $ak z e&m( byl d)v!d, $r! tak mn!#! s#r!md(n, ste&n( &ak! s!uasn d!b(, zde sed, dv se na sebe #zet $rzdn 5"#Nlle neb! !vlivnit &e&i"# nervy* 4a v'e"#ny #!dn!ty, ve'ker 0r!ky z du"#!vn#! iv!ta a tm i eQisten"e v)be" sly'et* O$al!vn, ale my'lenka na r!zumu, a v d)sledku $an K* kyslk, v!dk, atd* si myslet, e by nem(l bt d)v!d, $r! se kyslk nen $!va!vna za abs!lutn, bez$!dmnen a &en tak kreativn ar"#ety$ln my'len by m(l! sk!nit, a t! myslela sama ! s!b( v(" &e#! eQisten"e m)e mt* ";7i"#te v(stnk :#il!s* V6GGG* v(st* =.=< H!sm se piznat, e jsem A% je zdrav roz!m zde, ale vce pr(v, zd( se, jako _% je 6ilozo6ick% @hce po cel) kyslk! pedm*t! mylen Boha, i kdy jsem v (dn)m ppad* v*it, e to, co navenek vypad(, e n(m jako kyslk, ve sk!te'nosti odpovd( zvl(tn mylenky na Boha jako sebe-vyd(n, a tak je ale kyslk jako takov jedin t*lesn, protoe vn*j po!ze pro :zhled tam% A e kyslk m0e bt mylenka z n(s, se m! mylenka nen d*lat, jinak bychom !pozornit na rozdl, kter d*l( jazyk ve prosp*ch sroz!mitelnosti mezi mylenkami a t*lem, kdy na% Z dr!h) strany, m!sme se n(m ct, co se t'e naeho n(zor! velmi proti nezdka v nov*jch materialistickch prodov*dc0 k(, e mylenka sama o sob*, 6!nkce mozk! je jako 6!nkce jater Zallabsonder!n/, tr(ven je 6!nkce al!dk!% -o je zm(st n(zory% Zallabsonder!n/ je 6!nkce jater, kter( spad( koist v*deck) pozorov(n na vn*jm pohled!, jako i v j(trech s(m, ale mylen je 6!nkce, kter( nepat k pozorov(n na vn*j hlediska% 2o!ze pohyby v mozk!, kter) jso! pedm*tem mylen, a o so!visejcch sekrety a vm*ky moho! podobn* 6!nkce mozk! zvan) Zallabsonder!n/ jako 6!nkce jater% -o se m0e zd(t, aby se v t)to v*ci na jednom, ale to je a k jasn)m! diver/ence postoj, co dva r0zn) body, pat k dalekos(hlm jasnosti v0bec%

+bvykl pohled m( r0zn) vrazy pro vztah mezi t*lem a d!, jako t*lo je dopravce, podloka, potah seda'ky, stav t*la d!e% -yto vrazy -ak) b!deme schopni bezpe'n* ovl(dat n(m st(le, s vhodo! z n(s s (dnm poroz!m*n, aby se v prezentaci technickch podmnek ve vztah!, i kdy jen vdy pochopit, stejn), pok!d jde o n( z(kladn pohled, nebo, pok!d je to n!tn), na ty, kte moho! odmtno!t rerovat pekl(dat%

@arrier, podloka, sdlo d!chovn poslo!ch( jedn) t*lesn), stav! a zm*n s t*mi d!chovn jso! vz(jemn* so!vis, nebo jejich vn*j vzhled sel6-projev d!chovn% + racion(lnm z(klad* t*chto vraz0, viz ve4 -*lesn je vn*j zakryt d!chovn, za pedpoklad!, e 6yzick vzhled je nikdy samostatn*, ale po!ze jeho vzhled na n*co jin)ho, ale tak) z(vis na tvar! na sebe, jako shell na tvar obsah!% 2estoe je pojem shell v +becn* plat, e tak) spoj!je mylenk!, e by mohla bt !loena, ani by to podstat! toho, co byl od*n s tm, koda, pedstava, e se zd( nepo!iteln vztah! t*la k d!ch!, ale v :e sk!te'nosti, pok!d je to mon), protoe ve stejn)m individ!(ln d!e, stejn individ!(lnho d!cha, ji post!pn* t*lesnch zm*n v pr0b*h! ivota, ze kter)ho lze 'erpat z(v*ry o tom, co se stane, kdy zememe% 5el6-projev d!e, take by vdy mt 6yzicko! sko(pk! v podob* jin)ho, ale ne n!tn* vdy stejn(S zm*n se nenech(vat prvnm ppad* poteby zp0sob vlastn vzhled, ale pok!d stejn) z(kladn re6erence moho! nad(le pijmat prostednictvm r0znch ppadech, nen n!tn) v(zan) n individ!ality% -o je d(le pops(no v n(sled!jcch '(stech tohoto dok!ment!% -*lo je or/(n nebo n(strojem d!e, i kdy jen prostednictvm stejn)ho d!e v0bec ven se m0e zd(t, protoe s(m o sob* z0st(v( sel6-podoba% -*lo je stav d!e, d!cha, je-li dan reim vlastn vzhled m0e podrobit po!ze na aktiva, ve stejno! dob! se objev v dan)m zp0sobem pro jin), konat% Ale t*lo nen jednostrann) stav d!e, ale zm*na vyad!je to, jak on se objev stejnm zp0sobem v z(vislosti na vlastn projev d!e a naopak%

+bvykl pohled na !trpen v reakci na zvl(tn rys mnoha obtm a neso!lad!, kter) '(ste'n* vych(zej ze sk!te'nosti, e byla stanovena r0znmi 6ilozo6ickmi a n(boenskmi pohledy zp*t, ani by jasn), o nesl!'itelnosti n*kterch s ohledem na povah! v*ci, jednak mezi sebo! , aby se stal% .a b*n)m pohled! t*lesnch >tok0 stdav* v intelekt!(ln a d!chovn v t*lesn) herectv jednoho, ale ne vechny, i jak probh( '(ste'n* pro sebe, ani se d!chovn jdo! spol! t*lesn brzy n(sledovat brzy, a vice versa% .yn je vak spad( '(ste'n* t*ko vysv*tlit, jak dva z jeho povah! jako velmi podivn) ima/in(rn bytosti 9v, pok!d kontrast podstaty je st(le pevn* drel4, by m*l bt schopen p0sobit na sebe navz(jem, a obte, jak jednostrann( materialism!s spiritism!s se snaili vy!t jeho pze1, a '(ste'n* to, co princip je tak nepravideln* objev!je vm*na z(sah trv(%.icm)n*, po naem hetero/enn povahy, nep0sob zde na dr!ho!, ale je to v podstat* jen tvor, jako se zd( odlin* na r0znch >hl0 pohled!, zachycen, dva podivn) jeden dr!h)m! ka!z(ln vztahy nepravideln* v jino!, protoe to je jen p'inn( so!vislost tam, v l(tk!, kter( se vyskyt!je ve dvo! sm*rech, tj% ze dvo! hledisek, sledovateln)% -ake obtnost a neso!lad se setkal s oby'ejno! n(zor, ani by tm p(d! do jednostrannosti z monistickch syst)m0, protoe m0ete m*nit pozici jak)hokoliv protipln*n% 2ijd! dol0% 2aralelism!s v proveden 6yzick) a d!evn, co vede takovm zp0sobem, pipomnajcm "eibnizian pedem stanoven)ho harmonie, krom* toho, e se opr( o velmi jin)ho d0vod!, ne je tento% 2o n(s, as, v so!lad! s "eibniz, pok!d se n*co v d!ch!, je n*co, co odpovd( v t*le, ani by to m0ete ct dr!h zp0sobil% 2ok!d se vak v z(vislosti na "eibniz, d!e a t*lo obrazn* jso! dv* hodiny, odpovdajc s sebo!, ale zcela nez(visle na sob*, po!ze na z(klad* sv) dobr) zazen Bohem nikdy abirrend od sebe navz(jem, nbr je na n(s jeden a ten sam hodiny, co samo o sob* jejich post!p jako d!chovn bytosti na re/endes a protipro!dem s!pernatant! jako penos a shon! materi(l! kol se objev% Hsto toho, aby pedem stanoven)ho

harmonie, tam je identita z(kladnho syst)m!, co oba jevy spol! vhodnm zp0sobem% -o nevyad!je (dn) e3tern Boha jako mistr, ale pebv( B0h s(m jako mistr v jeho hodiny, prod*% rom* toho m0eme obecn* ciS 2es empirick)ho charakter!, kter) m( n( pohled, 9protoe ve sk!te'nosti ve je zaloen na empirick) platnosti, kter( pod c4% je ale rozdln) z(kladn 6ilozo6ick) trendy spoj!je mezi nimi, a je tak) nejvy aspekt r!ky, z nich jejich vztah je jednozna'n* k sob*% +na je velmi materialistick) z jedn) strany, pro d!chovn pak m!s v!de zm*n*, podle toho, jak 6yzick) zm*ny, ve kter)m se projev!je, se objev v n*m sice tak podle !veden)ho jako 6!nkce, take lze zcela promtno!t do takov)\ ale to je z dr!h) strany zcela spirit!alistic a idealistick, pro sebe v0bec nee3ist!je nic materi(l!, m( jako takov e3ist!je po!ze pro mysl sm*rem, jako vraz n*'eho d!chovn* i se objev na jin)m d!ch!, je za pedpoklad!, velice 6!nkce d!chovn a vztah mysli k mysli% @el( proda se vypa!je v sob* objevit d!cha, protoe i vzhled pro dr!h), ale po!ze v sel6-projev tomto d!ch! vyhr(v( realit!% 2r(v* v povaze toho n(zor!, e si m0ete nastavit v z(vislosti na vaem n(zor!, >'el! a konte3t! v >vah!, d!chovn nebo 6yzick jako jedin nebo 2riore pro prohlen, jen to, e to neb!de sed*t jako podeev pro realit!% =eden ppad, 'ist* materialistick)ho pohled!, jeden si pedstav trvale na vn*j pozici% -am nen ani B0h, ani d!ch ml!v, ale po!ze z hmoty a jej sly, hn!t a jejich z(kony, podmnky, zm*ny% Hateri(l procesy v mozk! eit b!de i mylenkov) procesy pohyb! ramene nebo jinch hmotnch proces0 v mozk!% -e'ky, sv*teln paprsek dr(d oko nen pocit, ale v*cn) nervov) procesy, kter) vak moho! mt pocit, ale proto, e takov m0e bt vnm(no po!ze z hlediska vlastn p!blikace, se tk( n(s tyto z tohoto hlediska nic tam, kde jsme vdy mimo co nastavit% 2ok!d dva ml!vit k sob* navz(jem, jso! mozkov) oscilace, kter) kom!nik!j prostednictvm vibrac hlasivek a b!bnk! a vzd!chovch vibrac v mezi, a to m0e bt v tomto pohled! po ka!z(ln ne3!s se zeptat, kde toto hn!t procesy, bez ohled! na zp0sob, jakm se objev ment(ln* s(m% Ale stejn* jako m0e tak) bt vid*n v intelekt!(ln .e3!s ve vloit bez 6yzick)% -o prezent!je konzistentn* v r(mci cel)ho vnitnho pohled!, 6enom)n j(, ne-li pmo tm, e do konce% :zhledem k tom!, e jso! jen vjemy, pocity, mylenky, pocity, z(m*ry, cle, d!cha a Boha% dy pijde nemateri(lnch pohyby a jejich materi(ln n(sledky v >vah!, ale to, co se m0e ctit d!cha v0le a sv*t d!cha v t*chto hn!tch a d0sledky, pocit z v0le samotn)ho, pocit >sp*ch!, nebo pek(k! v proveden, intervence v se z(m*ry a >'ely vyho d!cha, kter napl1!je sv*t, kter dosah!je mimo n(s% 2ijIte k n(m inspiraci z prody, to je d!ch prody, kter inspir!je nae% :zhledem k tom!, samozejm*, e ne vechny jednotliv) hmotn odpovd( stejn* jedno d!chovn, take nem0eme bemerkterma#en d*lat >kol kad)ho jednotliv)ho 6yzick)ho podn*t, s nm n(s proda ovliv1!je peloit do n*'eho stejn* jako jeden d!chovn, ale je pedpoklad, e _'me se bt zahrn!ty do obecn*jch !stanoven _niversal &!cha% 5v*tlo vlna, kter( vyza!je ze 5l!nce, stim!l!je tisc lid o'i a kv*tiny ve stejno! dob! a v so!viscch s, a to rozen sv*tlo hdel nese bosk d!ch bezpe'n* samy o sob* nebo ve spojen s jinmi, n*co, co nen tak roztt*n jako ta vlna, spe ment(ln* se specializ!je po!ze na r0znch lid a kv*tin v so!lad! s speci6icky naden v nich proces% ad

vn*j podn*t pispv( n*co d!chovn povahy, i kdy to nen n!tn), sama o sob*, a nese je po!vat po!ze ve spojen s jinm, v tomto ppad* na ment(ln stran* prohlen% -ake n( n(zor lze libovoln* kombinovat jako monistick v materialistick) nebo spirit!alistischem smysly a trvale rozvjet, s podporo!, kter) se tmto po!ze bo'n jejich pijato a rozvjet% 5o!'asn* se projev!je v identi6ikaci podstatno! podpor! 6yzick) a psychick) s vhledem identity, krom* toho, e na sebe navz(jem a na jedn) l(tky shrn!je vztah mezi 6yzicko! a d!evn li od pedchozch n(zor0% &okonce i 5toics si myslel, e je toton s Bohem a proda jako z(kladn esence, stejn) l(tky po!it) k nim podle stran! j trp variabiln aktiva jako z(leitost po str(nce viz!(ln pracovnho vce nem*nn) sly ne Boha% @el( proda se tak bosky inspirovan je, e hv*zdy st(le individ!(ln* inspiroval zejm)na 9viz :ol ;% kapitola b;:4 %% 5dlme nejobecn*j pohled jako hlavn z(v*ry v jejich pohled!, jen >hel pohled! rozdl! mezi hmoto! a d!chem je ! n(s jinak% +d !r'it) stran* n( pohled zd( docela 5pinozistic, take m0e bt po!it jako 'ist 5pinozism objev a4 5pinoza pohled !mo1!je jako my dvakr(t, materialistick a spirit!(ln pojet oblasti e3istence od stejn)ho jedn) podstaty 9s!bstance4, jedno! jako t*lesn 9pod atrib!t rozen4, pak se a sledovat, jak d!evnm! vlastnictv 9pod atrib!t mylen4 opo!t, a to jak z obav, ale z d0vod! podstatn) totonosti z(kladny je Zoo/le% 2ok!d 'lov*k chce, take lze tento proces podle 5pinoza v atrib!t! mylen, kter je povaov(n za m)di!m, ale stejn* jako 6yzicko! nebo na z(klad* atrib!t! prodlo!en, tm, e 6yzick) zm*ny, kter) bere v vora!ssetzlich v0li odr(% &!e je nezbytn) zdokonalovat dokonal) t*lo, protoe ano, t*lo a d!e jso! vdy v podstat* stejn), li se po!ze pro prohlen% _r'it( d!e m0e jedno! pro vdy e3istovat po!ze s konkr)tnm t*lem% 2ro vlivem 6yzick)ho do d!chovnho s!bstit!ov(n na 5pinoza jak spol! jdo!, stejn* jako "eibniz, po!ze v so!vislosti s jejich z(kladn identit!, jako ! n(s% ad( oblast m( 'ist* trackovateln na sob* ka!z(ln sekvence%
a4

5 5chellin/ doktrny identity, ale najd! alespo1 (dn) jasn) sty'n) body, protoe m* cel jeho pohled od z(klad0 je nejasn, a'koli to bylo zakoen*n v 5chellin/ zhl)dn!t dla 9prodn 6ilozo6ie +ken4 m* prostednictvm sv)ho /i/antick)ho odvahy nejprve o spole'n pohled na prod! a tak) dlo!ho n!til jeho sm*rem%

:e vech hlas0 m0eme zcela so!hlasit s 5pinoza% Ale to je hodn* odlinS 5pinoza si mysl, e ka!z(ln sekvence v kad) oblasti, nem0e bt dosaeno po!ze za sebe, ale je teba tak) zam*it na sebe, nen pro n*j (dn z(sah ka!zality z jedn) oblasti je jin dobe, ale pot), co n(s v ctnosti mon bod zm*ny% 5pirit podle 5pinoza nem( (dn vliv na t*lo, ani t*lo na mysli, jak je jen mon), s sebo!, ka!z(ln* na sob* nez(visl)% 5pinoza v tedy (dn teleolo/ick pohled, kter d*l( (d hmotn)ho sv*ta z(vis na d!chovn z(m*ry, to zahod princip opa'n, a m!s pravd*podobn* proto, e nee3ist!je (dn princip pechod! mezi jeho atrib!ty 9to 6yzick) a d!evn4 se kon(, s vjimko! nejvce obecn( koncept l(tky, zatmco ! n(s teleolo/ick)ho pohled! rozsah je v z(sad* daleko za v*tino! pijala ven% -ak dobe, e to vdy na vnitn, a tak) vdy m0ete po(dat postavit proti vn*jm v*cem, stejn*, m0ete tak) zm*nit s poloho! prohlen, zeptejte se zetelem k _rsach

k vnitnm! hlediska, se zetelem na projt (dek na vn*j a naopak, a tak na d!evn p'in! podstatn) d0sledk! toho, naopak, ani by se tm popt dr!ho! stran!, kter se nach(z opakovan* pi prov(d*n vhledem na stran* dr!h)% Ano, jsme jen na vnitn, proti jin)m! po!ze na vn*jm postaven v0'i n*kter) z prody, take tato vm*na mezi ob*ma hlediska je sami pirozen), spole'n) sob*, z(v*r a hypot)za ersparende, zm*nit poloh!, aby to ekl na sebe monitorov(nm 6!n/ov(n na mysli, k vn*jm! sv*t! nebo 6!n/ov(n prody v na mysli, do n*j nebo se !'it% 2ok!d mi jehla propchne, jsem po cel( proda proti m)m! pocit! na vnitn, proti jehly a cel) prody, ve kter) je obsaen, na vn*j pozici% 2o!ze vy v*deck) a n(boensk) poteby zen, a '(ste'n* sloit) zprostedkov(n, m0eme jt do mylenkovch proces0 v naem mozk! proces0 k proces0m prody venk! najt bosk) psychick) procesy, m*li bychom !r'it* pr(v* v z(jm! t*chto poteb vych, ale je najdeme, nen pohled na v*ci z pirozen) poloze bezprostedn* dan) pova!j za nepp!stn), protoe to d*l( 5pinoza, kter je n!cen odmtno!t teleolo/ick)ho pirozen pst!p% : naem pst!p! n(m m0e d(t pirozen pohled o (dn v*deck bt zakrn*l), as, na dr!ho! stran! se to nesm bt jimi v d0sledk! jejich patn)ho% 2ijd! jet* dol0% 2ok!d 5pinoza nedr v tomto ohled! n(s stejn krok, je to v jeho Hi#kenntnis sk!te'nost, ke kter) rozmanitost 6yzick) a d!evn atrib!t vych(z 9podle n(s 6yzick) a d!evn jev4% :e sk!te'nosti, 5pinoza je d0vod, jako toton) A pesto tak odlin), jedno! jako t*lesn, pak by se objevit jako d!chovn, a to nejen nevysv*tliteln(, ale nech( ho >pln* odepen smysl! nej'ast*j prezentace, rozmanitost atrib!t0 9po n(m pedstav!je jev4 pro sledov(n pedm*t! bez ohled! na rozmanitost jeho postaven, ale dos!d, a proto tak) nem0e prohl)dno!t zm*ny pohled! jako rezervace, jak je tom! ! n(s% 2odle 5pinoza, jso! proto, materialistick a spirit!(ln pst!p, jak prov(d*t jednostrann*, a po n(s, jso! povoleny pp!stn) rovn*, jako vzk!m nezbytn) a pesv*d'iv), ale ne jedinm, je to mon), a protoe je to nejen mon), nen s(m pst!pn)% +ni sd*lit prostednictvm tet pst!p, zaloen na ivot* nejcenn*j a nejvce zvl(tn mezi dv*ma zad a herschlin/t s(m, podle toho, jak to pin( pirozeno! variabilit! naeho pohled! tak%
-rendelenb!r/ m( nov*j pojedn(n U.a z(kladn mylenky 5pinoza a jeho >sp*ch% Berlin CF<DU 9ze spis0 Berl% Akad4 2rojedn(n slab( msta syst)m!, vychytral 5pinoza% 2olemika proti n*m! by m*l bt vhodn* jako celek, !ntri6ti/, ale pok!d je jejm dritelem, take pohled na identit! n*kdy vyvr(cen, a pok!d po(d materialistick, teleolo/ick a pohled identita vz(jemn* vyl!'!j% :zhledem k tom!, verze zde !vedeny, pohled identita nen pozena svch n(mitk(ch, a schopnost pijmo!t dal n(zory pod tmto je, jak b!de !r'it( vyno z pron(sledov(n%

2osledn ti >hly pohled!, materialistick, spirit!(ln a m*nc se postaven, ani stoj, 'tvrt, kter) moho! bt povaov(ny ji v 5pinozism je potvrzeno, i kdy jejich 5pinoza byl (dn vvoj, vy spoj!jc ty prvn dva, kter) d0sledn* :ztah d!chovn na t*lesn n(sledoval, !kaz!je, jak se povaha boha pat k prod*, k Boh!, i kdy jevy vnitn a vn*j hlediska pat k sob*, jak) 6!nkce d!chovn ze t*lesn a je obr(cen v celch oblastech e3istence% 5amozejm*, pok!d ji prvn dva pst!py jso! dopos!d nikde vyvin!t) a vykoleni v pln) sle, protoe jste ani !zn(ny 'ist objekt jejich je spr(vn), a v ppad*, e obvykl pst!p k ivot! s(m n*kdy dostat zmaten s t*mito 'ist* v*deck) a '(ste'n* zmaten, 'tvrt pst!p je jet* d(le zp*t, a sn se

nyn po!ze na spory o jeho monost%

: tomto 'tvrt)m poli pst!p!, myslm, e probl)m matematick) psycholo/ie, kter) bylo pijato v takovm zp0sobem, jak bych nakonec s pdavkem 7 vysv*tl%

:hled do vztah! t*chto 'ty >hl0 pohled! se mi zd( velmi znepokoj!jc% +becn* plat, e jeden v* tom!, co jeden pipis!je povaze sil a vliv0, v(s zbav!je d!cha, a to, co 'lov*k pipis!je &!ch!, m0ete zbaven prody% .yn si m0ete !d*lat v klid! a bezmocn ani povaha, ani d!ch, a j(, jako jeden d*l( >st!pky po polovin* a na dr!h) stran*, a spor nekon', jak daleko maj jt% :zhledem k tom!, m(te jen zp0sob, jak sledovat spojen v*c, stat!iert protoe nevte tajemstv zdvojn(soben podle dvojm pohled!, jak jeden se pohyb!je v jednom so!viscch co do 'in*n s d!chem a dost z(leitost, vdy jeden mezi jin a vm, ani v*da bez toho, co ve sk!te'nosti pat v d!chovnm konte3t!, !dret, ani naopak, kad takov z(sah, ale je rozdl, omezen a nar!en v oblastech psl!n) v*dy% 2odle v*tiny 6ilozo60 n(pady jso! prodn sly ovl(dat, nebo dokonce nahradit, dokonce i tam, kde je jen pipojen do prody samotn), a 6yziolo/ zapl1!je mezer! o svch pozorov(nch v mozk! s mysl, jako by se jednalo o sk!te'n rozdl v t*le, ale psycholo/ v* v jeho disk!zi d!evnho penos! na 6yzick) '(sti jako z(t*, '(ste'n* jako p(ky pro d!chovn hn!t se v*novat pozornost poteb!j, a aby byla schopna vysv*tlit, hodn* z toho, co je jinak nevysv*tliteln), bez ohled! na to, e je st(le na sv)m postoji ot(zka, je p0vod vnitn inhibice jako propa/ace d!chovn s(m po!ze d!chovn% .e, e 6yziolo/ by nem*l br(t na pohyb!jc d!cha a psycholo/a na e3tern* stim!l!jc povahy a jejich vlastnch 6yzickch t*l lid, pok!d jde, nem0e doktrna a m*l by bt tak izolovan od ostatnch tak) propojit s ostatnmi, aby Ztracen), ale to by v tomto ppad* po!ze body dotyk! na dr!h), ne jejich vlastn /an/, so!krom) obsah !'en s(m bt% Ale podle n(s prodov*dec poteb!je, jako takov, nikde nen tolerovat z(sah d!evn 2rinzipe v oblasti, ktero! oeten), a8 ! prostednictvm pst!p! i do d!chovn oblasti% :*da m0e bt nyn pln( vztah pot*en, nyn pizn(no pr(vo, aby se kryla s nej'ist materialism!, na kter) !k(zala vdy tendenci, ani by to ona nikdy neodv(il pravd!, a vy ! jste n*kdy monost sledovat stejn, a tam by nikdy nedovolil, aby dve, tak dlo!ho, jak mysl a t*lo zd(lo se, e tot) tvrdit to, co se teI vyjt, podle naeho n(zor!%.yn vme, e v*da je sk!te'n* cel( v*c, ale je po!ze z jedn) strany, z hlediska, a to, co min!l, take se neztr(c, ale bylo nalezeno vce 'ist na dr!h) stran*, na dr!h) hlediska znov!% -am, kde msto materi(l! znamen(, e d!chovn prvek vsto!p do bezprostedn zk!enosti, jak vme, je to jen proto, e stojme na vnitn pozici proti n*m!, a nem0e se mlit, jsme pokra'ovali tla', a zacelit mezer! s hmoto! do konce% cpatn sl! 5cience, sl!n jen obecn n(zor, n(hodnost zvl(tn postaven proti tom! a e m!s bt povaov(ny za a!toritativn omezen a pizp0sobit tak n(hodnost, protoe !bytov(n je !eten tm, e d!chovn v jin) pozici v jeho vlastn pr(va bez nastane% :zhledem k tom!, je to tak, e pro 'ist) prodn v*dy vechno se d*je ve sv*t*, a to i ch0ze je mylenka, se rozp!st nebo pekl(d(na do hmotn)ho proces!, d!chovn !'en omezena na jejich >zem zakrn*l)? .e, sp je ve stejn) >plnosti, jasnosti, konzistentnosti, stejn( so!vislost tedy jen pinesl, e jeden nikde intercalates mezi d!ch! v*ci, pak se v*c b!de nyn obr(cen kam vloit mezi mysl% : oblasti

d!chovnho a materi(lnho sv*ta rozp!stit v*decky ze vz(jemn)ho zapleten, ve kter)m obvykle, n( pirozen postoj v so!lad! s, b!de pijato v z(sad* 'ist* z kad)ho vznik( 'ist* naproti sob*, dr!h jako n*co cizho% &!chovn !'en m0e bt tak >pln s(m o sob*, stejn* jako pedtm s teori prody je jen, ke konci tam, kde povaha naeho postaven a sel6-p!blikace selhala, m( navc z!z!treten vylo!'it interi)r, nad z!z!schlie#en% :e Hateri(l m0e bt, pok!d nen individ!(ln*, ale promtaj do so!vislosti s ostatnmi, v intelekt!(ln a koherentn d!chovn !'en je jen tento peklad% : ppad*, e je pro n(s nemon) najt tento peklad teI, protoe vme, je, e nen chyba na v*c, ale chyba naich znalost, a >loha nem( z0stat% Ale my jsme samozejm* moc apt spl)st kad, 'asov limit naich znalost v*ci se hranice samotnch v*c% Ale teI, e 'ist( doktrna prody a 'istch d!chovnch !'en m( tak zvl(tn, tak odp!z!jc, tak samostatn* ve srovn(n s navz(jem, to vyvol(v( asi na vplat!? .e% "(me jinde z na z(kladn polohy v*c znov! ven, a to dv*ma zp0soby, jednak v prodn zm*ny, '(ste'n* ve v*deck)m >sil obo! so!sedcch jednostrann pohled, kter dve st(l v opozici v0'i sob* navz(jem% Ano, m0eme se pt(t, zda 'ist realizace materialistick)ho a spiritistick)ho pojet b!de prakticky v!de, ale teoreticky mon), e vdy z0stane% -o se prost* v!de m0e pokra'ovat, pok!d jde o to slib!je, e b!de opravd! praktick), bez hled(n v povaze limit!% +pravd! !r'ena teoreticky to stejn* nikdy nem0e bt, a d0vodem je to, e nee3ist!j% .ae kontradiktorn pozice monch s(zek Zobrazen pon*k!d li od toho, z n*ho -rendelenb!r/ova ve !veden rozs!dek vydal, ale zd( se mi, ostej a vy'erp(vajc% +n stat!iert po!ze ti, v*me, nahradit !vedeny 'tyi za to, e se i pidat na >plnost nebo dva, ne m)n*, aby se vyvjel z naeho princip!, by m*lo bt vy'erp(n monch a sk!te'nch zp0sob0, jak pi pohled! na, i kdy tyto dv* (dn( trval( opr(vn*n% :e sk!te'nosti, na dvoj jednostrannosti, kombinace a vm*ny n(zor0, st(le doch(z, pidejte _nterscheid!n/slosi/keit a zmatek, nebo jejich zmatek, na n*m a tak) na z(klad* perspektivy de 6acto moci% -m _nterscheid!n/slosi/keit pozice primitivn, prodn pohled vyzna'!je osobo! zpo'(tk! ani nem!s bt v*domi toho, e do d!chovnho hlediska zm*ny v pechod! od hmotn, proto je (dn zvl(tn rozdl mezi hmotnm a d!chovnm% &!e je to hmatateln dotek, jm)na vech 'innost d!e jso! p0j'il si od pohybovch aktivit, kter( st(le zraz!je s(m '(ste'n* pmo ve slovech, '(ste'n* red!kc na jeho koeny, vl(da prody je identi6ikov(n s boskmi d*l, vechno je iv)% :zhledem k z(m*n* pozic, ale charakteriz!je spole'n n(zor, protoe jak jsem cht*l volat, e je, 6ilozo6ick) n(zory nejasn) smen) rozhodn!t, 9z pirozen* m*n, jak p0vodn* primitivn, ale velmi odlin),4 a jeden nesm bt pid(ny tak) se n*kter) 6ilozo6ick), kde aspekty, kter) ve sk!te'nosti pat do r0znch hledisek, nejasn) mi3!% :e v kombinaci vsledk! od naeho z(kladnho pohled! z n(sled!jcch monch zp0sob0, jak sledovat cel) pole e3istence% l4 Haterialistick( 9'ist* v*deck4, kde si vdy nael po!ze na vn*j pozici, po!ze materi(ln '(sti sv*ta do >'t!% 74 spirit!alista 9v h!manitnch oborech4, kde je vdy kladen na vnitnm

pohled!, po!ze ide(l nebo d!chovn stran* to v >vah!% W4 5pojen 9prodn 6ilozo6ie4, kde ob* polohy ombinace materi(l! a emocion(ln stran* sledov(ny v konzistentnm vztah! k sob* navz(jem% V4 zm*na 9prodn4, kde jste, pohled m*n, mezi materi(lem a nemajetkov) stran* opl(c, prodn jm)nem, pok!d jde o >'el zm*ny nev*dom* nebo pod dohledem v pirozen) poloze pozorovatele s(m ctil aby analo/ie se stane bez odraz!% <4 nediskrimina'n 9p0vodn* spont(nn* vyvin!t4, kde !r'it rozdl mezi tm, co se objev na vnitn a vn*j hlediska, tj% mezi d!chovn a materi(l!, jet* nen hotovo% Y4 sm*ovac 9spole'n(4, kde jso! n(zory smch(ny bez odraz! nebo z pojmov)ho zmatk!, zmaten, zm(st, a tak nejasn) a protich0dn) pedstavy o vztah! mezi materi(lnm a d!chovnm vznikno!t% 2rvn ti z t*chto hledisek je teba povaovat za 'ist* v*deck, posledn ti jso! ivota, ale tak, aby 'tvrt odol(vat v*deck)ho zpracov(n, est 'asto !z!rpoval, pedstav!je p(t vchoz 5pole'enstv bod vech ostatnch% 2irozen* m*n, zejm)na m( vznam, e poskyt!je datovo! z(kladn! pro ostatn a prezent!je kter) maj bt pevedeny do nich ovoce jin) praktick) vy!it, propojen, ve nastaveno na konci, d(v( obecno! monost pechod! na jin\ materialistick a spirit!alistic obvod na pozorov(n knQp6end, jednostrann) :ermittel!n/s/lieder mezi nimi% +becn n(zor je sto!pajc ne!r'ito! mezi ostatn kado! chvli% : celk!, jso!, v*m, e vy'erpan t*chto esti pohled0 na zadan) z(kladn aspekt jejich di6erenciace, monch ppadechS vdy ven, vdy vnitn stanovisko, kombinace obo!, stdav* mezi dv*ma, identi6ika'n jak, sm*ovac a zmatk! obo!% c( z)zen a proba'n. : kone'n) analze, m0eme zobrazit vechny ve !veden) jako veobecn vraz zk!enost, ano, v jist)m smysl! zobrazit po!ze jako vysv*tlen po!v(n jazyka% : prvnm smysl!, k(meS -o je oby'ejn 6akt zk!enosti, e kdy vnm(me n*co jako 6yzicky, materi(ln*, 6yzicky, 6yzicky, my jsme tady, nicm)n*, a to b!I zcela, nebo speci(ln sekce pro smyslov) or/(ny na vn*j bod! sk!te'n) nebo v pedstav(ch nalezeno najt, ale pok!d jako ment(ln*, psychicky, na vnitnm vlastn vzhled% : posledn analze, my k(meS Bk( n*co hmotn, materi(ln, 6yzick(, 6yzicky nebo ment(ln*, psychicky, v z(vislosti na tom, jak se objev dal, nebo se objev tak, nicm)n*, e posledn vraz, a objev!j se jin), v z(vislosti na po!it jazyka se vztahovat na zk!enosti, i kdy je poteba !r'it) mnostv, kterm se stanov r0zn) zvraty, !mo1!jc po!it jazyka pro v*deck) konzistence% H0ete ci, zda, e 'el, pok!d jde o zk!enosti a po!v(n jazyka d!chovn jako 5elbsterscheinendes hmotn sv*t, ne pro ostatn +bjevit, neznamen( to, e je to ten sam bytost, kter dal sebe a ostatn jako s(m sebe se objev nebo se moho! objevit% Hohlo by se st(t, e to b!de jin s!bjekt, ke kter)m! aktiv vlastn p!blikace a dal, ke kter) majetek, jin) ne se objev na z!kXme% -ake m0ete jt po celo!

svo! mysl prost* neso!vis s procesy v naem mozk! a procesy prody prost* neso!visejc s vnitnmi d!evnmi procesy ped nm, napklad sel6-vzhledem k na mysli, ne jen by podl)hat stejn) bytosti jako vn*jho vzhled! mozk!% :e sk!te'nosti, je koncep'n* ped jako!koli poteb! d!chovnho sel6-vzhled a materi(l vzhled pro jino! sad! za stejn) bytosti jako my jet* d*l(me% Ale dosavadn zk!enosti moho! tito v0bec, jso! typ!, e sk!tkov) okolnosti d!chovn a t*lesn) nejkrat a nejcharakteristi't*j a jso! tak) vyj(deny nejvce kompatibiln s konzistentn po!v(n jazyka, kdy k(me, e je to tot) jako samotn) &!evn a jin) ne s(m se objev jako materi(ln objekt% Bt jet* dodat, e jso! odvozeny jinak 5achliches z t*chto slov, kter) by nem*ly bt ch(p(ny r0zn*, jak m0e bt ve smysl! pedchozch vysv*tlen% .icm)n*, tam jso! z(kladn Takta a hodnocen, na kter) noha ; zde shrn!ty v detail! a shrn!l taktoS l4 je obecn 6akt, e jedna a ta sam( v*c z r0znch mst a pro r0zn) ven stojc objev jin, take r0zn) projevy kad) jin) pidr!en) 6yzick) a ment(ln zdrav z t)to vysv*tlit, protoe jsme ve sk!te'nosti vdy jin, respektive vn*j .ajt nebo vnitn hledisko analzy t*chto r0znch jev0 pod le% 74 2ok!d nechcete tla'it rozdl! 6yzick) a d!evn vzhledem k n, ale chce, aby se rozdl v podstat*, nebo rozdl v povaze to za lhan, jak tak 'asto se stane, e by se n(m divit, e d!ch jeho vrstevnk0 k detekci alespo1 m0e opravd! nem0e bt nikdy vid*t okamit*, ale m0e poznat s(m sebe jako d!ch% =eden by m*l d(le v*, e by se dozv*d o nejjednod! a nejpm*j a jin) &!cha, kter pat do stejn) oblasti s nm sdlet jeho podstat!% Hsto toho, kdy se jednod!e materi(ln t*lesn) znaky z jin)ho d!cha pravda, pon*k!d pravda, co povaha mysli, se zd( bt tak zcela ciz d!cha v*ci% Ale pot), co n(m pochopit, co vidme na sob* cizho d!cha, nem0eme vypadat jako to, e to vypad( jako on s(m, patil nikoliv po!ze stejn pedm*t, tak) stejn) stanovisko sv) >vahy a stejn) postaven na n*m kontemplativn povahy, a co vn*j pohled na vech r0znch zna'ek, ne vnitn, kter je pr(v* vzhled t*la namsto mysl% W4 okamit) vzhled kad) d!chovn, 6yzick), je jen jeden, protoe jen vnitn postoj, kter je n(hoda pedm*t! mon) s pedm*tem stanoviska, tedy proti t)e v*ci m0e jin pohled velmi odlin) od 6yzickch podmnek, protoe velmi odlin) e3tern pozice .icm)n*, je mon) a m0e bt jin dr!h bytosti na t*chto vn*jch hledisek% V4 =e 6aktick rovnob*nost 6yzick) a d!evn, zobraz se tak d0kladn(, jet* jedno! sled!je ho z(v*ry na z(klad* 6akt0% -ato paralela, kter( vedla "eibniz myslet na pedem stanoven) harmonie 6yzick) a d!evn CD4 , vysv*tl!je n( pohled na sebe, na sv) z(kladn rovnosti, nebo spe m0e bt !r'en zp0sobem, jakm to d*l( s(m ctil, nejkrat a tak vstin* popsal tm, e tam bylo 6yzick) a d!evn jev po!ze dvoj pst!p stejn) podstaty jako%
CD4

=e mi nen nezn(m), e v posledn analze syst)m! "eipniz je idealistick, ale 6yzick) msto, ale tak) v zmaten) mylenky na dal d!chovn se s nm na jeho msto%

<4 Tyzick( a d!evn stoj v odpov*di a ka!zality, kter je jednod! z hlediska

podstatn) podobnosti, interpretov(ny jako r0znorodost toho, co oba podl)haj, a protoe i v i hmoty m0e slo!it jako ide(ln vlastnosti pro sebe protiklady navz(jem , ale po!ze na z(klad* spole'n)ho z(klad!% 9K'inky protilehlch dr!h0 elektiny navz(jem, napklad, je vdy rozd*lena mezi elektrick) ener/ie%4 Y4 kdy n( pohled na pesn) poloze z0st(v( st(le daleko za hypotetick), kdy moho! bt detekov(ny pmo ze zk!enosti nikdy, n*kdy, e to, co se zd(, e se jako mylen, pocit mysli, d!e, se objev s tm, co je e3tern* stejn* jako 6yzik(ln z(klad , jedna a ta sam( bytost, v '(sti, e ti z n(s, navenek int!itivn* prod* je sel6vnmajc, v*dom) byt, ale nemonost pm)ho in6ormov(n je samo o sob* d0sledkem naeho pohled! a pom0e v(m slo!it pro potvrzen tak daleko, pok!d je to s!bjekt nebo or/(n podle pedm*t! jako celk!, sel6-p!blikace na vnitn pozici, a to i so!'asn* nelze zcela st(t na vn*jm proti n*m! a naopak, tak 'ist* n(hodo! obo! reim0 v jedn) bytosti nebo or/(n! nem0e bt nikdy spadno!t pmo do pra3e% List* intelekt!(ln a 6yzick vzhled stejn) podstaty nebo or/(n! dojt spe takov) 6ormativn nezbytn) vdy jako n*co ze dvo! bod0 !zaveno na to, co vznik d!alism! z(rove1 laskavosti a vysv*tleny% G4 'tyn(sobn* a rovn) pleitosti, jakmile je cel( oblast e3istence jako materi(l, jindy jako d!chovn bytosti, potet pi zm*n* nebo n(sledn) vztah!, po'tvrt) je teba vzt v ne!st(l) interakci, kter( kon6likt materialism!, spirit!alism!, prodn a identita Zobrazit podmn*n* vyzv( k propojen a !smen, kter( je zcela v naem pohled!, a to po!ze z naeho pohled!% Hezi n* pat n( pohled na te3t!ry pohled! n(rod0 ter materi(l a koncep'nm podstatn* neli, a vyjasnit probl)m pro vce pohled0, v nich tak zmaten s(m% F4 5tejn n(zor m( i dostatek i nae praktick) z(jmy, jak je prok(z(no samotnmi z(v*ry, kter) jso! !sazeny v dob* psan tohoto 'l(nk! na n*j% .ek(m, po tom vem, a sel6-projev je materi(l, o tom, co ostatn v*ci, jak se objev na sebe nastavit, m(me tedy i stejn) z(kladn sama proda, kter( je pedm*tem jejich vz(jemn) vzhled! zjit*no, tak daleko, jak jsme bytost st(le d!chovn @hci se podvat po jejich vzhled!, je to jen pom*r !veden na to, kter( n(m !mo1!je orientovat sami v i vysto!pen samotnch, a proto z(sada poskytno!t >kol0 na okr!h!, kde pozorov(n zastav% .( pohled pkazy k hled(n t*l v!de d!cha a mysli po cel)m t*le, i tam, kde jsme ctnost vnmat jednostrannost okamik! po!ze v jednom ze dvo! pmo, a kon( se v premise to, ze zk!enosti, ovem nikdy zcela demonstrativn, a to prostednictvm so!n(leitosti i nej!spokojiv*j 2rincip spojen vech v*c% Ale to, co mysl a t*lo st(le vjimko! jso!, jak vypadaj, nebo bt prezentov(na jako objevit, e nen schopen ci% 2ok!d b!dete chtt vce, ne z naeho pohled! m0e d(t v tomto ohled!, take mohl vid*t, pok!d m0ete najt v jinch 6ilozo6ickch n(zor0 je, a j( se, samozejm*, b!dete spe najt slova, kter( tm, e se vzhled v)st hl!b, v)st jen k hl!b tmy% Da#8 # & podrobn"ch fyziologic!"ch podmne! obje!tivn fyzic!ho vzhledu. =eden m( objektivn 6yzick vzhled, kter n(m d*l( n*co 6yzick)ho, ani pijmat krom* naeho vnm(n toho, tedy osoby, proti nebo naich r!ko!, nae nohy jso!

n*co 5t(vajc Zd( se, e n(s za nae vnm(n, dobe odliit od po!h) s!bjektivn 6yzickch pocit0 9spole'n) pocity4 jako je bolest, pohodl, hlad, ze1, te, snaha, slabost, mr(z, teplo, co n(m !mo1!je bt dobe si !v*domit, e m(me t*lo, stejn) pro n(s, ale ne pin)st sebe objektivn vzhled% Ano, pok!d bychom nem*li t*lo jet* vid*l a ctil e3tern* okem a hmatem, nikdy bychom se k tom!, aby tyto pocity mylenka s!bjekt!, kter e3ist!je, aby se vce z t*chto pocit0, a my bychom vdy s!bjektivn, 6yzick) maj city nebo pocity, ale pedstava d!e mimo t*lo, ke kter)m! je protikladem t*la a d!e, ale je to, e kontrast je dal jet* vc ne to smysln) pocit smysln)ho pocit! a vy d!chovnosti, protoe bval jako takov) jso! vdy na d!i% .a vznik! s!bjektivnch 6yzickch pocit0 teI slyel, jak jsem pipomn*l dve, pro lidi v0bec, po!ze !r'it) pracovn vztahy nervov)ho syst)m! na zbytk! t*la, ve kter)m je p*stov(na, a tak vdy prot*jek '(sti t*la proti jin)m!% Ani po!h( nervov syst)m, ani po!h( +statn body verm^chten d(vaj% Ale vznik objektivn vzhled! t*lesn), t*lesn, take to vypad(, e je n*co, co e3tern ve vztah! k d!chovn vnitn, j!3tapozice '(st t*la m!s st(le spl1ovat zvl(tn podmnky, kter) opravd! setkali v vedle sebe vn*jch smyslovch or/(n0 do zbytk! t*la a prody jso!, a d0kladn( pozornost je proto do vn*j polohy, kter( opo!t t*lo jako n*co objektivnho, vn*j d!i se objev, a v!de na pln*n t*chto nebo ekvivalent, m!s poadovat 9b!de podrobn*ji pops(na pozd*ji 5est!pn*4 podmnky% de je d!ch proti projev! mimo pohled! a t*lesnosti, tedy spln*n t*chto podmnek je pedpokl(daj vdy samozejmost% =ak) jso! tyto podmnky? .icm)n*, m0ete bt an/eben%CC4 .(sled!jc pozn(mka m0e n(s v)st kS 2ok!d my, dval se, so!str!en do oblasti hlavy nebo o', nebo dotykem prst! objekt, viz!(ln vjem, hmatov) zm*ny citlivosti v konte3t! naeho hn!t% 2ok!d b!deme mt bolesti hlavy nebo hlad, tyto pocity se nem*n v so!vislosti s nam pohybem% =d*te beze zm*ny, jak se pohno!t k!ped!, a tak jsme to o'ek(vat, e i na n(s, !mst*n)m navrhovatele se, dali n(m nebr(n, nebo d(t jim (dn d0vod, podle nich se setk(v(me okolnosti, jso! proti tom! zpedm*t1!je ty prvn pocity nebo navreny protoe jso! z(visl) na vn*jch objekt0, na kter) se pohyb!j s ohledem na a my pak vyzna'!jc se tm, pocit s(m% :iz na toto t)ma Tyziolo/ick konkr)tn disk!se o JA Mebera v 'l(nk! Uhmat a smysl pro kom!nit!U v Ma/nera% .a slovnk% 2p% VFC 66, nebo ve speci(ln dotisk tento 'l(nek 9Bra!nsch$ei/, :ie$e/% CF<C4 p l a n(sl -ake pok!d vm, pedm*t je zde disk!tov(na poprv) d0kladn* a (dn* zat zp0soby%
CC4

G kdy &sem !b&ektiviz!vat #ladk zr"adl!v $!vr"#, $! kterm &sem se s$ustit sv)& $rst, $ est!, e #mat!v v&em, t! se nem(n, ste&n( &ak! $tk, kter lt k!lem v mm ti"#m drenm !ka, kde d!"#z ke zm(n( "itliv!sti bez m#! $!#ybu, ale $!"it !b&ektivity &e zal!en zde vdy na zklad( zku'en!st, kter &sme &inak $r!veden zm(nit tv a #mat!v v&emy v zvisl!sti na $!#ybu smysl!v"# !rgn), a dme ty zku'en!sti, aby &e&i"# s$!&en s "el!u na' zku'en!sti, &ak! &e t! teW ;!d dn &in n!nTr!z$!rn inter$reta"e ! mysli neb! $!"it, &e t! m!n<, e zr"adl! v'i"#ni

ma& ste&n!u kvalitu a $tk se $!#ybu&e mst! na'* 6dy"ky m)eme tak $ i&t s $rstem $ es zr"adla, !$(t $ esun!ut uzavra" drel !k!, $ak d(l zm(nu $!"it s $!#ybem zase tvrdil, a tak &sme !b&ektiviz!vat brzy v'e"#n! v)be", "! se nm zd ! !blie& a #mat* ]e tento pst!p je vstin, potvrz!je i sk!te'nost, e po!ze tv( a smysl pro dotyk je podle vn*jch smysl0, kter) vyzt!en) mylenk! objektivn t*lesnosti n(m vrazn* zvila, protoe jen v t*chto smysl0 zeteln) zm*n* v pocit! s pohybem smyslovch or/(n0 ve vztah! k objekt0m nastane% :e sk!te'nosti, zv!k a zm*na v0n* jen velmi hr!b*, po!ijeme-li !cho a nos proti zaznv( a vonc objekt odlin*% Ale co je jet* ppad, tak jsme tak) zskat pomoc !cha a nos!, ale celkov dojem z objekt0 mimo n(s% &0stojnost, kdy jsme chodit s !chem nebo nosem kolem objekt!, zm*nit zv!kov pocit nebo pocit v0n* zp0sobem, jako kdy se pohyb!jeme kolem o' nebo prsty kolem n*j, take bychom prost* slyet nebo ctit tak dobr), jak vid*t, nebo ne jen tvar t*la pocit m0e, ale e by tak) vrazn*, zatmco nyn matn*, e n(s 'elit tm% =azyk n(m d(v( tento princip jasn*j objektivn vnm(n, kdy, kdy se chov( jako taktiln or/(n, nebo8 jako or/(n ch!ti% :zhledem k tom!, e ch!tn( jen rozlien a nemoho! bt proto v0'i n pohybovat pomo'ov(n een, jak proti z!b0 a patra% @h!ti, proto se zd( bt vc ne troch! s!bjektivn, a to po!ze, e se dotkneme t*lo och!tnal jazykem tak) d*l( n(m zd(, ho objektivn*% .icm)n*, striktn hranice mezi po!ze s!bjektivn pocity nebo 6yzick) pocity a objektivn vzhled t*lesn proto nelze vyt(hno!t, protoe tyto podmnky moho! bt spln*ny v jin)m pst!p!% 2ok!d sl!ch, 'ich a ch!8 pisp*t jen nejasn* objektivn jev, ale objektivizovat, ale i zv!k! konec, pikantn, vonc ve sv)m spojen s viditeln) a hmatateln)%Ao!sle je nam clem zn*jc, oranov( jeden cl v0n* a sladk) t*lo, protoe prov(me zv!k, v0ni, ch!8 tady v jasn) so!vislosti s tm, co je viditeln) a hmatateln)% : kad)m ppad* vidme, e zisk vzhled! objektivn t*lesnosti v dren smyslovch or/(n0 je n!tn(, kter se m0e pohybovat proti objekt0m 9pro sebe nebo na z(klad* pohyb! cel)ho t*la4% Zabra1!je pak samozejm* nic vnmat takovmi smyslovch or/(n0 a '(st sv)ho t*la% :oln pohyb naich o', nae tykadlo a n( jazyk 9jako tykadlo pro potraviny4, pr(vo na voln pohyb cel)ho 'lov*ka, sv*t t*lo proti sob* bere na nov)m vznam! z tohoto hlediska% Ale pedpokl(d(me, e sv*t, za'al jeden _rball je, v nich (dn se rozvedli vz(jemn* pohybliv) masy, tak tam byly zpo'(tk! (dn vskyt objektivn t*lesnosti, proda, jako zt*lesn*n takov), nee3istovala v kon6rontaci proti d!chovn bytosti, i kdy tam m0e bt s!bjektivn 6yzick) pocity% :echno lo pr(v* jen ve 6orm* samostatn) zveejn*n na, a vzhled vn*jho t*la klesly jen od t) doby se do n*j, ne se ve sk!te'nosti vyskyt!j t*lo proti t*lesn) movit) v*ci na sv*t*% 2roda se pipojil ve stejnch chvlch se z d!cha, ne nosit ze sv*ta _rball pohyb!jc ko!le, _r/esch^p6e, nebo sami _r/esch^p6e, objevil, spe se neprok(zalo, e by objektivn* jako proda, je s!bjektivn, d!e, d!ch%Ano, to by nikdy nedolo, jako je rozvod, st(le nen vyl!'ov(n v pohyb! nebeskch t*les, bytosti, smyslov) or/(ny, by nikdy bt schopen rozliit mezi prodo! a d!cha, t*la a d!e, kter) se vyskyt!j dv* neso!rod) bytosti% List idealism!s, spirit!alism!s by jet* dnes jedin mon syst)m, a sv*t za'ali% -yto >vahy vsto!pit do jednoho jsme 9:ol% ;% kap% b;% H4, pipraven) dve o stvoen sv*ta% 2ok!d jso! ve !veden) >vahy jso! pesv*d'iv), pak clem 6yzick vzhled po!ze s pomoc jm*n piel do e3istence, star a nov*j dojmy zskan) v pr0b*h! pohyb!, v pam*ti 9i kdy jen podv*dom*4, kombinovat to, co je ji nen 'ist* smysln) majetek je vce% -ak) jsme se charakterizovat jednotliv) t*lo jako takov) hodn* vlastnost, kter) se spoj!j po!ze z pam*ti min!lch smyslovch z(itk0 jej% :zhledem k tom!, e rostliny nemaj ani or/(ny, kter) se moho! voln* pohybovat na objekty, pravd*podobn* st(le maj kombin!jc pam*8, take b!do! moci mt po!ze s!bjektivn t*lesn) pocity, kter) je v so!lad! s naimi pipomnkami na WDa a n(sl .anna p, zatmco Zem* ve sv)m voln)m ot('en a jejich vy d!chovn bohatstv se nach(z za vhodn*jch podmnek, jak vyhr(t rozhod!jc objektivn n(zory, jako 'lov*k, kter)ho ale ani s to!to potebo!,

jako smyslovch or/(n0 'lov*ka% =ak snadn), aby zv(ila, aby se cel tento vysv*tlen podmnek, za kterch se n*co objev objektivn* 6yzicky, na X!#erm pozici% =e to jen zasto!pen ve smysl! prodnch v*d% .ebo kdy ekn!, e to m!s postavit '(st t*la dr!h pohybliv, take vzhled objektivnch t*lesnosti >sp*ch0, take sledovat podmnky na vzhled! t*la zcela na >zem 6yzick)ho j(, dal jsem se na stejn)m vn*jm pohled!, jsem tak) a tm charakterizovat% Hezitm, peklad je snadn) v pojet vnitnch >hl0 pohled!% H(me pocit, e jsme v pohyb! nebo '(st naeho, a pocit, e n*kter) pocity zm*nit v so!vislosti s nimi, jin ne% -i, kte nem(me objektivizovat je% :e, co zde je pi't(n pozici vlastn vzhled% -o je tak) nelze pehl)dno!t, e jin( osoba kopat pohyb!jc se '(st t*la je s(m o sob* nesta' proti ostatnm, aby vzhled objektivn t*lesnosti% 5!ch) ko!le by to'il jako by cht*la, ona by nevyhr(l (dno! vzhled materi(l! po cel)m sv*t*% =e teba (dn* or/anizov(na, aby prom*nn) na povaze dojmy pocit v0bec% =ejich mobilita a so!visejc zm*na pocit! pin( pak jen to, e to tak) objektivizovat sebe, tak jen vzhled objektivn t*lesnosti vznik(% Hezitm, vechno nen or/anizov(na tak, aby pocit pro sebe, ale podle naeho n(zor!, je so!'(st takov)ho v*tho celk!% D:s#edek = r%t!% prezentace novho principu matematic! psychologie Z d0vod0, jejich projedn(v(n by n(s pli daleko, myslm, e princip matematick) psycholo/ie Aerbart[sche pro !ntri6ti/% 2ok!d v0bec, jako je to mon), a v*m, e to byl tento ppad, b!de se m!set zdit sv0j n(zor na sk!te'nost, e na z(kladn* z(kona bere 6yzick) jevy, kter) jso! pedm*tem psycholo/ick), protoe to pm >tok na Bill a !monit !r'ito! mr!, co nen tak, pok!d jde o d!evn zdrav v ppad*, kdy v sob* nic nebr(n, stejn* dobe zv(it 6yzik(ln jevy, kter) dano! psycholo/icko! pedm*t jako 6!nkce t*chto i naopak% Ale to je jist* p(dn, kter jedno!, a to v mezch bezpe'nosti tohoto opaten kdekoli pesn) charakterizaci vztah!jc se na konkr)tn opaten so!visejcch 6yzik(lnch jev0 a tm nepmo zvit se na jistot!, e nejso! $e/z!disp!tierende ale vdy neomezeno! Ze6Qhlsma# psychickch jev0 ale post!povat naopak, a aby se !jistil, e indeterminates z(visl)% 2ro tento >'el, ale je n!tn), aby z(kladn vztah 6yzick) a psychick) nejen tak obecn*, ale nastavit jako vdy dolo v pedchozch >vah, kde se pchoz po!ze na zjit*n, nejobecn*j aspekt, ale e na z(klad* tohoto zjit*n se konkr)tn matematick vztah z(vislosti _:J&J.+ mezi, kter) pro nedostatek pm) pesn) m*itelnosti jev0 v psychick) oblasti, ale na z(itkov) zk!ebn dob* pro hrani'n ppady, >'ty a oto'nmi body, se zvy!je a sni!je, pevahy a jso! pedm*tem, pep*t a podzen d!chovn jevy dod(v(, z nich vechny ale pesn* si pocit nebo v*dom, bt pos!zov(ny bez pesn) m*en, a e n(vrh z(kona, kter byl zaloen na princip! t)to z(vislosti, kvalita d!evn jevy na z(klad* 'erpat v podobn)m d!ch! na oblasti, jako je vpo'etn 6yziky, kvalit! barev a tRn0 v rozsah! vypracoval, a v so!visejcch zp0sobem% -o by pak tak) pevn v*deck z(klad pro cel 'tvrt zp0sob pohled! na oblast e3istence, e jsme se nastavit vt*ze% Hyslm, e ve sk!te'nosti, e m( takov vztah z(vislosti zjistil, e tak daleko, co se pr(v* teI m0e bt poso!zena alespo1 spln*n t*chto poadavk0% =e to pr(v* tatoS H*me sl! 6yzicko! aktivit!, kter( d!chovn pedm*t, v dan)m mst* a v dan)m 'ase podle sv) ivotn sly, b 9ivotn sla ch(p(na v tom smysl!, mechaniky4 C74 , a n(zev zm*nit stejn(, a8 ! v nekone'n* mal prostor nebo '(ste'n >vazek, db , pak odpovdajc zm*na se odhad!je na pocit nebo v*dom intenzit* d!evn 'innosti nen absol!tn zm*na kinetick) ener/ie db , ale relativn zm*na vyj(dit%
C74

v pom*r!, tedy tm,

nebo pok!d se k jedno! a pro vechny f l nastavit

=e v n(sled!jcm po!ze z ivotn sly e'i, co je patrn) z relativnch zm*n v postaven '(st sentientn syst)m!, nen ovlivn*n, protoe, napklad, nae

pokra'ov(n pohybem na zemi, nebo poven v balRn! nae senzace%

:!kud &e kineti"k energie #m!tn#! elementu $ id d! urit d!b( a na n(kter"# mste"#, &edn! &e s#rnut s!uvisl ady abs!lutn BuE2"#se m)e d!stat ste&n $r! iv sle &ak#!k!li &in#! $rvku ;neb! t#! $rvku< v dnm &inm $r!st!ru, a kdyk!li &indy , $ es v#!dn( navren s#rnut, ale !d$!vda&" $ im( enm BuE2"#se, t&* integrl

pro d!evn a emocion(ln intenzity prvk! CW4 , vyzna'!jc se tm, je teba povaovat za d!chovn intenzita vst!pnho prvk!, jak je zn(mo tm, slo! k !r'en konstanty inte/r(l!% -ak, vsledky hledal d!chovn intenzita / dr!h)ho prvk! , kde b ozna'!je hodnot! b, pro ktero! / * D, za pedpoklad!, a to podle vzorce samotn), hodnota / n!la nem0e dojt na n!lov) hodnoty b, kter( se vztah!je na d0leitch z(v*r0% &!chovn intenzita prvk! je matematick( 6ikce, kter( nem( (dn jin vznam, ne v)st k vpo't! toho, co spojen, so!stava prvk0 pat, jako senzace znateln) velikosti ani nekone'n* mal prostor, ani 'as '(st m0e patit do %
CW4

5trun( een!, i kdy &i z"ela $!"#!$it, budete tak m!"i "i, e du'evn intenzita &e l!garitmus !d$!vda&" %yzi"k nr!n!sti, $r!b# v aritmeti"k"# $!m(r) $!krau&e, kdy v ge!metri"k, s n(&ak!u %!rm!u du'evn %unk"e, m)e bt skuten!st, $ i$!&it, ani by ekl, e &sme se z du'evn intenzity &edin, kd! !"en X!likrt v"e a mn( ak!li* Aby bylo mon) mt pednost d!evn intenzita v !r'it)m prostor! a po !r'ito! dob!, b jako 6!nkce 'as! t , a prostor s , a pro !r'en 9v rozsah!, v n*m !mo1!j &iskontin!itXtsverhXltnisse4 inte/r(l

aby se v r(mci psl!nch limit0% 2oskytn!t) momentare pocity nelze odliit, ale vdy !r'it) mnostv 'as!, je shrn!t v pocit!, i kad jednotliv pocit, ale obsah!j !r'it) mnostv rozen pedm*tn)ho zp0sob! je m*iteln( sla jednod!ch)ho smysl! vdy inte/r(l 6ormy 9W4 bt vyj(deno, nicm)n*, hodnota / v 974, po!ze to zejm)na odliit Jlementary, co pispv( vyjad!je, i kdy srovn(vac analza tohoto element(rnho pro r0zn) pocity, ji !mo1!je n*kter) z(v*ry% CV4 Za pedpoklad!, e ten pocit stim!ly prod!k!j jeden z jeho ivotn sla proporcion(ln zm*n* naeho vnm(n n(stroj0, co je pravd*podobn* alespo1 v sv*telnmi a zv!kovmi vibracemi proch(zejcch z 974 a 9W4, bez probl)m0 o tom, jak je mon), e sla sv*tla a percep'n v mnohem slab podmnk(ch roste jako 6yzicko! sl! 9kinetick( ener/ie4, sv*tla a zv!k sami sebe, jak hodnotit bez konkr)tnho m*en pravd*podobn* mon), aby to, co je d0leit), ji jasn* rozliovat pechody vy intenzito! sv*tla m0e % &okonce i zrcadlov obraz sv'k(ch Zd( se, e oko t)m* stejn* jasn*

jako odraen)ho sv*tla s(m, pesto, e zdaleka to opravd! je slab 9vysv*tl!je zm*n! p!pil(rn to zdaleka nen ani jeden m0e pochopit sv*tla r0zno! intenzito! v ok! ve stejno! dob!, 4, a zejm)na il!strativn je porovn(n 6yzick) sly hv*zdn)ho sv*tla s ment(lnm odhad! sv) sly 9na hv*zdy prvn, dr!h) velikosti, atd%4% -ak) toky v r(mci ve !veden) podmnky 9jednod!chm vpo'tem4 no m)n* z(itkov) tom!, ze vzorc0, kter) pocit stim!l lze zmrnit vhodno! distrib!ci bez zm*ny jeho kineticko! ener/ii jako celek, ale pro pocit na nepostehn!teln), velmi siln pocit, podr(d*n o rovnom*rn) rozd*len, ale vzr!!je v*t '(stk! pocit% C<%4 rovn* vyplv( ze sk!te'nosti, konz!ltace zn(m)ho teor)m!, e je vhodn*j pro sl! jev0 v*dom, stejn) velikosti ijc sla po!v( ve tech stejnch a jednajcch or/(n0 9nap% % ve dvo! stejnch polovin mozk!4 po!vat distrib!ci, jak je v n*kolika nerovn) a nerovnom*rn) jedn(n, po kter)m se symetrick) sloen lid a zvat z mnoha podobnch '(st d(vek jin ne v zasto!pen '(st by ne!spo(dan%

=e to st(le nejist), zda so!hrn pohyb0, kter z nich, a pat ke stejn)m! pocit!, v jak)mkoli stav!, jako kontin!it! pedm*t! m!s bt provedeno v prostor!, a zda proto, inte/race na r0znch hmotnch prvk0 z hlediska -akov( kontin!ita m0e prodlo!it, pok!d je to, co stejn pocit poslech! zaad do jedn)% -o jet* m0e bt na jin)m princip!, e, kde je inte/race s ohledem na prostor ji pedb*n* pijala jak je !vedeno ve, b!de platn)% 2odvejte se na pozd*ji n(sled!jc pozn(mk!, kter( tato pozn(mka je vysv*tlen v jet* vce%
CV4

C<4

po!h) ko!le veden na jedn) stran* se zd( t*, ne stejn) olov*no! k!li'ko! !mst*no! ve sv*tle pole na dr!h), ale bez ohled! na hmotnost krabice zde vst!p, protoe tlak na posledn, pok!d dal distrib!ci% :elmi zed*nch skvrny nezn(te na en na velkch ploch(ch% Ale ty sv*tlo, kter) je tak jasn), e p0len jeho intenzita pin( znateln oslaben vce o senzaci na dvojit) prostor!, d(v( znateln* dvakr(t so!'et pocit%
Ym v(t' &e intenzita v(d!m &evu neb! "el v(d!m !d$!vd $ ir!zen( v(t' kladn!u #!dn!tu tt! intenzity m( en#! nedln!u s!ust, kter r!vn( vyzv k v(t' #!dn!tu v n(m $ "#!z kineti"k energie, &e !kamik, kdy v(d!m $rv( $r!budil, neb! u$ad d! s$nku, "! &e $ra#!v #!dn!ta seznamy v(d!m, !d$!vda&" #!dn!t( nula !d$!vd integrlu a urit!u nzk!u #!dn!t!u kineti"k energie, t&* b Z b ve vz!r"i ;@<, kde &e $!uze m!mentln $sy"#i"k nr!n!st $rvku, $ iem v !be"nm vz!r"i ;=<, kter $!sl!u"#al "el vnmn $r!"esu, #!dn!ty b v intervalu integra"e sten(, sten( $!d b. * ,e m)e, &ak ! vz#led bez !bt Ale v(d!m m)e em$iri"ky klesn!ut d!k!n"e $!d &e& #rani", t&* s$nek, bezv(d!m, stle v"e a v"e zabran tak, e $r!buzen stle !btn(&', t! vyadu&e v"e a v"e $!zitivn nvr#, $!kud &de ! $ ed"#!z inn!sti v(d!m, &en d!s#n!ut 0r!vn( v(d!m zn!vu* 4yn !d$!vd na intenzi%ika"i v(d!m na $ra#u kladn!u #!dn!tu t!#!t! integrlu, na $ra#u sam!tn#! #!dn!ta null, $!t!$en v(d!m &e z$!rn #!dn!ta mus !d$!vdat ste&n $!d $ra#em* :r!t!e tady &e t! &en ned!statek v uritm smyslu bt d!k!nena d ve, ne &e d!saen! nul!v #!dn!ty, "! &e negativn velik!sti "#arakter* 6e skuten!sti, integrl ;@< a ;=< m)e bt* 5kuten!st, e kineti"k energie b nadle klesat, &t negativn, tak :1O3O stavu s$nku neb! bezv(d!m sttu &e zast!u$ena, "! $r!#lubu&e tm v"e, m v(t' abs!lutn #!dn!ty zskan negativn integrl* .H*< Yl!v(k se $!dvat, &ak v $eri!di"k a zk!n antag!nismu k !v!u zkladn $!vaze na'e#!

!rganismu, &ak "el du'e &ak! &edn!tliv %en!mny v(d!m neb! my'lenek $r!st edni"tvm tt! skuten!sti brzy $!d, nyn kr!k $ es $r# v(d!m, ani by $r!t! vstu$u&e vy$nut s!uvise&""# $!#yb), $!uze z$!malu&e, ;$!#yby v na'e m!zky &s!u ve skuten!sti d(&e, zatm"! my s$me<, a &ak &evy v(d!m tak m!#!u vst!u$it d! iv#! vzta#u vm(ny sm* 6e skuten!sti, &ak kineti"k energie se sn $r! urit &evy v(d!m, e se zvedne ne$ telsk k !statnm, ale t! $ ir!zen( nakl!n(n $r! mentln( s!uvise&" &evy v(d!m, kter v!raussetzli"# tak %yzi"k s$!&en $!dl# zv'en v k!nteQtu* B !be"n"# 0va# lze $ e#ldn!ut &edn!u, &ak urit $!"ity neb! my'lenky $ emstit dle, ale tak z$)s!bit !statn nsled!vat, $!dle !k!ln!st, a v( m, e na'e te!rie, i kdy ne 0mysln( mru, v t!mt! !#ledu $ ine&men'm ste&n( $ zniv !be"n $!dmnky drky $r! zastu$!vn skuten!st &ak! Kerbart, kter m sv #y$!tzy, vyr!ben #lavn( na re$rezenta"i z ni"#, a t! t("#, kter s!uvise& s $!va#!u na'e#! !rganismu, a t! i ve v(t'in( $ mm z$)s!bem, a &eTli $ klady ste&n %aktu e $l!dn neb! vysv(tlu&" $!uit &e m!n $!uze na zklad( zku'en!st bt, $!kud budeme mt zku'en!stn zklad t!#!t! sebe v"e v na'i"# sil"#, ne nyn*

H( se tedy, e bd*n a span odpovdaj respektiv pozitivn a ne/ativn matematick) vrazy, nen teba, aby se prob!dil a sp se jako pozitivn a ne/ativn stav v*dom, jako spe matematick kontrastn pozitivn a ne/ativn v /eometrickch a re(lnch konte3tech cel) .a rozdl od sk!te'n) a non-real 9ima/in(rn4 ozna'!je, kde po!ze povaha v*c, realita v jednom sm*r! sroz!miteln)% -o plat napklad o polom*r! vektor! v syst)m! pol(rnch so!adnic, to je tak) pravda, iv)ho vkon!, b , kter) (dn) pozitivn hodnoty opa'n) ne/ativn povolen v realit*% A tak i opozice znak0 bd*n a sp(nk! a zven( in6ormovanost a hl!b bezv*dom nesm bt vykl(d(no jako protiklad pozitivnho a ne/ativnho v*dom, ale kontrast sk!te'n), a ne sk!te'n) v*dom, ale takov(, e absol!tn hodnota z(porn) velikosti !kaz!je, v ppad*, e vzd(lenost od sk!te'nosti, bt v*t nebo men% A8 ! se jedn( o ppad, pro vztah a rozvoj sk!te'n) v*dom jevy samy nejso! /leich/Qlt!/ protoe jejich snaz nebo obtn*j znov!objeven po vyrovn(n, kdy jso! klesla pod prahem v*dom, a od t) doby, v z(vislosti na sk!te'n) vazby mezi podmnkami 9z(kon zachov(n vis viva4 mal) hodnoty b , tedy sp(t st(ty zde, obvykle s velkmi hodnotami b , bd*l) stavy jinde v(it toho, co se vce%
CY4

3! nes$!rn, zvis na zk!ne"# za"#!vn vis viva antag!nismu, kter se !dr v na'em 0zkm t(le a sa# !d t(la k du'i, nen z$!"#ybP!vn! v)be" vy&ad !vat ve sv(t( neb! &in !rganismus, kter n' sam!tn !rganismus &e $!staven v r!"e, take mezi se t! a zbytek sv(ta &e't( vy&d it, s nm &e s$!&ena ke s$!lenmu systmu, a nsledn( m)e $r!vst n(k!lik 0va#, kter vstu$u& d! sv"# !be"n"# nz!r) t!#!t! d!kumentu*

2ozornost je od0vodn*no vlastn 'innost na d!e d!evn bohatstv, kter) zejm* so!vis s doloeno v samostatn) aktivit* or/anism! hmotn)ho majetk! na zven ivotn sly v !r'it)m sm*r!, pro !r'it) 6yzick) a psychick) 6!nkce na >kor ostatnch, a vyskyt!je se v 2N+-+ 2rincip je !vedeno%

Hsta a 'asy, kdy zm*na d!evnho intenzity, tj% , n!la je obecn* odpovdaj ma3im(ln nebo minim(ln hodnoty kinetick) ener/ie, b a inte/r(l 974% H*li jste to !d*lat s pravidelnmi nebo oscila'n pohyby a procesy na d!e loiska or/anism!, jako jso! n(vrhy zrak a sl!ch jso! obecn* takov) povahy, aby se takov) ma3im(ln a minim(ln hodnoty sebe sama pravideln* nebo nepravideln*% 2o'et t*chto obdobch nebo interval0 v dan)m 'ase nebo prostor! !r'ena empiricky 9a vechny z(kladn vztahy jso! mon) stav*t na zk!enostech nebo b!de potvrzeno4 po!ze kvalita pocit!, ani by jednotliv( obdob, intervaly nebo jednotlivch moment0 v sob* rozliitelnch v pocit! klesno!t 9ne-li nespojitosti, kter) pot), mezi p(dem4, a d!e, jak jsme se vyj(dit sami sebe jinde, zjednod!en sla, t(hne 6yzicky rozlehl) slo!'eniny, na vn*j pozici po!ze na z(klad* tvar! potr!b a do konce barel!, ve zjednod!en)m vlastn jevy spol! % -o je teba povaovat za z(kladn sk!te'nosti% 2eriodicita m0e bt nyn li nejen v temp!, ale m0e bt tak) jednod!ch) nebo sloit), e moho! bt instalov(ny men obdob do v*t, zadejte racion(ln a iracion(ln, ni a vy pom*r odm*1ov(n mezi obdob, po kter) m*n kvalit! vjem! a H0ete zadat vztah0 r0znch dr!h0 mezi pocity, jejich vztah je disk!tovat podrobn*ji na pom*ry obdob% Z(sada so!it malch kmit0 nezpochybnila v tomto ppad* je velmi d0leit) pro so!it d!evn Z!stXndlichkeiten% =e-li rozte' tRn0 analo/ /radace !mo1!je jako sla, d!e m( toto srovn(n na stejn)m princip! jako ped tlo!8ky% :nman( rozte' z(vis empiricky nen v so!lad! s inverzn pom*r doby kmit(n nebo vibrac pmch 'sel, ale v z(vislosti na lo/aritm! tohoto pom*r!% &al a dr!h) okt(vy nad z(kladn Zd( se, e n(m respektiv jedno! a 'tyikr(t tak vysoko, jak koen, bez ohled! na po'et kmit0 je dvakr(t a 'tyikr(t tak velk(, ale prohl(en o pocit je, e kad okt(vy na stejn) interval! dr!h) dost!pnosti ce, co je lo/aritmick pom*r% -o ji &robisch vstin* pops(na v pojedn(n o =ablono$skischen 5ociety 9CFVY4, s% CDa% Ale pro' ne srovn(vat i barvy v z(vislosti na vce tRn0? -o z0stane tajemstvm v t) dob*% Brzy vyd*l(vat &iskontin!itXtsverhXltnisse ment(ln zm*ny intenzity pozornosti, kter) vznikaj, kdy je kinetick( ener/ie, b znamen( n!l!, nebo pijm( skok hodnoty, co je rovn* diskontin!ita hodnoty intenzity d!evn a inte/r(l 9W4 se vyskyt!je% -ak dlo!ho, jak kontin!ita v tomto sm*r! probh(, jako napklad v vibrace rozli!jeme 9bemerkterma#en4, kter) nejso! jednotliv* d!evn intenzit! jednotlivch bod0 a moment0, ale so!'et spojitch hodnot /, kter) spadaj do vibrace, m* intenzit! v tom, ve 5ensation v dob* trv(n a rozsah! kmit(n a cel) so!'t! intenzity pocit! v dan)m 'ase a prostor! interval!, se zsk( so!'tem '(stek, kter) pat k jednotlivm vibracm% :zhledem k tom!, tRny r0zn) vky a sv*tla r0znch barev, se partials '(stky, kter) pat k jednotlivm vibracm, a to nejen kv0li sle hn!t, ale tak) podle tit!l! prodlo!en obdob se li, take z(le jejich bezespor! obtn srovn(n sly zv!k0 r0znch rozte' a sv*tla r0zn) barvy v pocit!

z, v ppad*, e srovn(n je klidn*j dohromady% Ale pr0chod diskontin!ity a tmto /, rozdl sly se ctil% -ake pok!d dopln*k je vysl(n na tRn, dr!h, i kdy stejnm tRnem, nov) vibrac so!stroj s bvalm spol!, b a / n(hle se na jino! hodnot!, a ctme rozdl tlo!8ky CG4 2ok!d jde o vklad &iskontin!itXtsverhXltnisse petrv(vaj !r'it) pochybnosti% &va nebesk( t*lesa, napklad stanovit vz(jemn* pitalivost k pohyb!, jso! neso!visl) v prostor!, ale pom*ry , dva pat do stejn) dob*, pro' nejso! neso!visl) velikosti, z0st(vaj spe masy sv*tov) t*la m0e rovnat nebo nerovn) se po celo! dob! jejich pohyb! je vdy stejn% .yn tak) shod!je periodicit! jejich pohyb!, podle m)ho n(zor!, by, bez ohled! na to od sebe v prostor!, stav*t na jejich pohyb po!ze stejn pocit v sob*, ne dv* v sle a kvalit*, r0zn) pocity, pok!d se zde pedpokl(d( ! vech vjem0% &!e se nestar( o 6yzick) vzd(lenosti, nen-li stanoveno jinak vznamn) rozdly se !n(et tm% Z(vod se skl(d( >'inky prostednictvm jednotn)ho m)dia pokra'oval, jako jso! nervov) nebo mozkov) vl(kna, take na po sob* jdo!cch '(st jso! vdy nen identita, ale kontin!ity , a proto bych se (dn rozdl v sle objevit by se jejich v '(sti smysl atomism! bt mylenka diskr)tn% 2ro r0zn) or/anismy, jako e3ist!j jako neso!m*itelnost podmnek hn!t, kter) totonosti nebo kontin!ita nikde o kone'n)m 'ase na stejnch '(stech z0st(v( mezi nimi% Ale cht*l jste, aby _nterscheid!n/slosi/keit kontin!it! tlo!8ky hodnoty popt(vky v navaz!jcch '(stech objemovch, to by bylo mon) po!ze s re(lnm kontin!(ln prostor-vypl1ov(n, co je pesn( 6yzika dnes nen pzniv, a obecn* poskyt!j mnohem m)n* dobe% Ale pedm*t si zaslo! pozornost, protoe n*kter) pote s ohledem na ptomn) tak) podle naeho n(zor!% =edna pot Zd( se, e tm, ppadn* vibrace v line(rnch oscilac na hranicch i n!lov) hodnoty b je per!ovan, jak se zd(, a proto, e vibrace by m*ly bt odlieny v jednotlivch bodech% Hon(, e se potkaj v >vah!, e nee3ist!je (dn( absol!tn line(rn vibrace v prod* dobe% Hon( vak tak) vyad!j &iskontin!itXtsverhXltnisse n*kdy troch! jin n(zor, protoe maj k
CG4

dispozici zde%
: edstavme si ;bez !#ledu na v(t'inu r!zm(r)< ' b!dy sentientn systmu !b&ednvky v $ m"e neb! r!vin(, a velik!st iv sly, kter &e &e&i"# vz#ledem, v'k!u s!u adni"emi, kter &s!u $!staven na dan b!dy vy&d en!, $ak $ edstavu&e kineti"k!u energii "el#! systmu !be"n(, ve %!rm( ry, neb! vlny vlaku, &e#! tvar se m(n $!dle zm(n iv#! sly* 4a #lavn vlna vlak), "! &e iv!tn sla #lavn#! $!#ybu systmu m)e d!&t v d)sledku zvl'tn"# interak" &edn!tliv"# st systmu neb! vn(&'mi vlivy men' vlnky neb! vlny vlaky, kter nsledu& &in!u d!bu &ak! velk vlny a $!d zen"# $ ed$is) v(d!m neb! eQtern( vzru'en"# $!"it) #lavn v(d!m, e !dkazy se k velk vln(, $at it* .R< 3yt! men' vlnky neb! vlny vlaky m!#!u d!stat d! velmi !dli'n vzta#y na #lavn # deli a k s!b( navz&em, na$ * nad neb! $!d #rani" dan#! v(d!m bt, &e& $ edn!st &e z l!s#eben #lavn # del,

zatm"! #lavn # dele v !$anm stavu, ukazu& r)zn !bd!b ve vzta#u k #lavn # deli a na s!b(, n!sit Disk!ntinuitNtsver#Nltnisse vy''#! du, a " 3ak k n(mu &e $ i$!&en m!n!st neb! $ravd($!d!bn!st m!n!sti re$rezent!vat mn!#! d)leit"# $sy"#!l!gi"k"# $!dmnek*

=e nesporn), je kinetick( ener/ie t*chto vlnky, pat ke kter) konkr)tn emoce, tak) zejm)na vzt v >vah! a nemoho! bt povaov(ny spol! s ivm vkonem hlavnho hdele, kde to nen speci6ick) pro celkovo! sl! v*dom v0bec, ale sla to velmi pocit vzhledem k dan)m! stav! pov*dom veejnosti je%
CF4

4a$ klad vysv(tlu&e r!zdl, $!kud by"#!m ni" vid(t, $r!t!e na'e $!z!rn!st nen !bsazen!, $!kud &de ! viditeln, i kdy sv(tl! ude na'e !i, neb! viz ern, kter $!"it m)e bt velmi intenzivn, i kdy !d$!vd na ned!statek sv(tla buzen* 4i", "! by"#!m vid(t v $rvnm smyslu, kdy &e #lavn # del iv sly s s$!&en v(d!m, kter, na r!zdl !d vn(&'"# $!dn(t) s$ad d! na'e#! !rgnu v#ledu &ak! len du' "elek &e $!d $ra#em v(d!m, a m)e se tak zvln(n $)s!benm sv(tla, aby byly $ t!mny v tak!v !ni &s!u tak v de$resi s $!d $ra#em na'e#! !be"n#! $!v(d!m* +la"k vidme, kdy #lavn # del nad $ra#!v!u #!dn!tu, tm intenzivn(&' &e vy'' t! &de, ale &e t! na 6lnky sv(tla buzen "#yb* 3! m)e bt $!uit i $r! &in smysly* 3ake $!t, "! sly'el li' dn( !l!u$an $!z!rn!st a $!"it klidu, kdy se $!z!rn!st v !blasti &ednn &e vz#)ru, ale ne eQ"ita"e $r!b# zvuky* 3ak vysv(tlu&e d!b e nen dk $ $ad, e i kdy &sme %yzi"ky sly'et e dru#"#, ale nen r!vn! mentln( sly'et, ale t! se &e't( $!zd(&i, kdy &sme se zam( it $!z!rn!st stle v $r!dlen ! t!m, "! sly', &ak 3mt! iv!tn sla vlny vnit n slu"#!v aktivity s n $r!budil vlnky byl t(sn( $!d #rani", zv'it $r#* .>< Obe"n( $lat, e t! m)e bt zsada v"e a$lika"* Jak lze $ravd($!d!bn( vysv(tlit $!uze z t!#!, &ak m)e bt n(kdy $!"it tlaku* Xdy &sem se tlait !b&ekt s $rstem, mm $!"it, e &e, ale bez Bd se, e tlak m)e z$)s!bit iv sly v t(le a zvy'u&e tak* Ale m)e mvat iv sly, kter $!sl!u"#ali zm(ny $rst), a tak dl!u#!, &ak t! vlna &e nad $ra#em v(d!m, tat! zm(na &e, m)e se &t t! $!zitivn neb! negativn, a t! i "til*4es$!rn, e se &edn ! negativn zm(n( v zkladn vlna vstu$u zde* 6z#ledem k t!mu, z$)s!bem, "tme &en sebemen' d!tek, vzru'en, ne&v"e v ne0s$('nm # deli, kter &s!u zde &e't( ne&mn( zmen'il, kdy s#rnu&e ne&slab' zm(nu s ne&v(t' "itliv!st, zatm"! $ i vys!km tlaku, siln zm(na se snen!u [itliv!st &e $ i&ata* Ym v"e se zvy'u&e tlak, tm v"e se !tu$u&e "itliv!st $r!ti s!b(*

; se piznat, e or/(ny sl!ch! pote doch(z, pomoc ve !veden) z(sady vysv*tlit, jak jeden 'lov*k m0e slyet pozornost ze sm*si n*kolika tRn0, jestlie jeden pedpokl(d(, e kad) vl(kno ze sl!chov)ho nerv! ve vech pocit0 tRn! i zv!ky, ve e stejn pocit sm*s opak!jte% Zisk hlavnho hdele ! pozornost b!de pak zvit vechny zv!kov) vlny ve stejno! dob! na prah! v*dom ve stejn) me, vzhledem k tom!, e je obtn) zmiz, pok!d b!deme pedpokl(dat, e 9jinak >'elov(, ve sk!te'nosti, t*ko interpretovat4 rozd*len sl!chov)ho nerv! ! vl(ken maj vhody, pova!je r0zn) zv!ky prezentovat
Ca4

r0zn) vl(kna% A nen spor!, je st(le oteveno! ot(zko!, zda tom! tak je, nebo ne% dyby to tak nebylo, pohled na pozornost, nicm)n*, by se jinm sm*rem%
6y'' du'evn inn!sti &s!u zvisl s$!len!u e s $!#ybem neb! zm(nit $!m(ry vy'', aby s$!len( z$)s!bem, kter mus bt $r!&ednn $!uze $!dr!bn(&i* Bde &s!u &e velk !tev en $!le m!n"# $ ed$!klad)* Di%eren"iln $!dl a disk!ntinuity vy''"# d) vzta#) mezi $!m(ry, l!garitmy l!garitm), re$r!duk"e z k!nstant v integra"i vy''"# r!zdl) nabze& $rvn $!#led b!#at materilu m!n#! $ $adu uit $ edstavu&e, ste&n( &ak! r!zmanit!st vys!k!'k!lsk#! du'evn &evy bud!u vyad!vat &in vraz sm* Oim!"#!dem, v#led z !be"n"# 0va# vy$lv, e na'e zsada v $rezenta"i tak!v"# $!dmnek za#rnu& m!n!st vysv(tlit strukturu vy''"# du'evn"# inn!st $r!st edni"tvm ni' ve z$)s!bu, &akm se n!s s nimi ve ste&n d!b( ste&nm !rgnem, i kdy s$e"iln s!uasn d!b( stle &e't( ner!z#!dnut mus z)stat*

ozna'en po!ze povrchn* cest!, by se mohlo zd(t vraz! doprov(zeno podobnm vznamem pro vy jevy jako vraz pro nzko a pak

zskal pro z(kladn intenzity vy jev! , kde b, hodnota b na hodnot! n!la nedlno! so!'(st% .*kter) v*ci lze vysv*tlit i d(le% Ale myslm, e je lep vytvoit zde pli nezral) a nejist) >vahy d(le% A bezespor! jeden tak) m!s myslet na vy odkodn*n pom*r! mezi dobami hn!t, na kter)m kvalita pocit% 5hrno!t podrobn*ji pedchoz teorie, podle stav! sv)ho pedchozho vcvik!, velmi dobe se vztah!je na n(sled!jc bodyS =ak je to v so!vislosti, e ment(ln 6!nkce, ale vdy v cel) t*lesn) jt paraleln a so!visejc zm*ny a oto'nch bod0 sho$, ale ne absol!tn velikost pohybovch aktivit prov(d*nch v pom*r!, - d0vod, pro' zejm)na zven citlivosti z0st(v( v prodlen po zven smyslov podn*t, a distrib!ci podn*t0 ke zmrn*n ani by se zm*nila velikost celk!, ale ten pocit se nepostehn!teln) m0e d*lat, - d0vod, pro' ment(ln 6!nkce vdy jednod! ne z(kladn 6yzick), ale bez naprosto snadn) bt\ - so!visejc, jako je sp(nek a bd*n mysli s t*lem\ - pro' zejm)na sp(nek nebo potopen jednotlivch d!evnch 'innost pod prahem v*dom, nikoli zbytek so!visejc t*lesn) aktivity, ale po!ze vadno!t stejn ekvivalent, -, na kter)m okolnostem prohlo!ben sp(nk! a bezv*dom je zaloen\ - jako je potopen n*kterch intelekt!(lnch aktivit pod prahem v*dom, m0e vybr(n jinch nosit, - jako je kvalita vjem! s kvantitativn stanoven m0e bt spojena, - as nap*t nebo !voln*n pozornosti, jako 6!nkce hlavnho hdele iv) sly, kter( je or/anism!s zvl(tn, e vlnky moho! bt stejn), kter) jso! vyrobeny vn*j smyslov) podn*ty, zvit pr(h obecn)ho pov*dom, nebo spadaj do stejn) m0e - jak stav*t vy d!evn 'innosti ni a oba moho! bt prov(d*ny v so!viscch stejn)

6yzik(ln z(klad% .esporn), e toto je dostate'n(, aby prok(zala, e bez ohled! na nemonost pesn)ho m*en intenzity psychickch jev0 9z nich jeden m( vdy p0j'il si od hlavn n(mitky proti monosti matematick) psycholo/ie4, ale aplikace a porovnejte nai teorii se zk!enost pr(v* s ohledem na nejobecn*j a d0leitch jev0 je to mon), a dokonce i n*kter) velmi zvl(tn jevy jso! tak ji zas(hla pmo% -ato teorie je st(le jet* ve svch prvnch z(klad0, dt* v plenk(ch, take lze tak) pravd*podobn* o'ek(vat vc, ale, a samozejm* tak) mon) konstatovat, e op*t ein/ehe dt* v t)to podob*% :zhledem k tom!, i kdy nelze ci, e tato teorie je ji zajit*no, d*lat chyb e+perimentum ,rucis, jak to vyad!je e3aktn v*da, a veobecn( shoda se sk!te'nost m0e vdy d(t jen pzniv za!jatost pro n*% -ak), tam jso! jet* n*jak) probl)my, d*l(, e a teI jsem jet* nevm, je teba pekonat, jak je to snadn), aby zv(ila v tak mlad)m teorie, ale kter) nejso! takov) povahy, e se proti mon) een v sob*% 2odrobn*j disk!se mohla bych ped dret jin) msto, teI bych r(d prostednictvm tohoto kr(tkch rad povzb!dit ostatn, aby >sil o stejn objekt, protoe hodn* z toho, co jsem se st(le zd( obtn(, mon( snadn*ji pekonat ostatn, snad to byla z(sada nebo vvoj a je pijata 8astn*j princip podle t) 'i on) strany v jin t$ist, ne ode m*% :*m, e pok!d by nem*l bt hit na hlav* s tmto tvrzenm z(sadn* neht!, to Na!n v nejmenm pomoci ji v)st% ++. 3eh#ed vuky v*c nebeskch. $< C4 2ro >'ely pesv*d'iv v sob*, ne-li obvykl zp0sob pohled! na zemi, kter) lze o'ek(vat, e to vechno je dren pohromad* /ravitac kolem jeho sted!, v'etn* vody, vzd!ch!, lid, zvat, rostlin 9;;4, poskyt!je Zem*, stejn* jako nae t*lo je >zce spojeno kontin!ita v*ci, jako >'ely a pr(ce syst)m! je, kter( je rozd*lena do mnohosti zvl(8 rozliiteln) re/iony a n(hradnch dl0, a nikdy sp*ch( tv(en, znov! rozd*len do r0znch obdob a cykl0 a velk Jnt$ickel!n/sepochen by se rozvjejcm hern 'innosti se rozvin!la, v n*m je rozd*len '(st a 'innost naeho t*la s jeho vlastn 'innost zskal ve vedlej zp0sobem 9;;;, b:, B% a n(sl%4
C4

5 mskmi 'slicemi ne najdete v '(stech, v nich se pedm*ty jso! doty'n) l)'ench%

74 :echny body podobnosti a rozdly mezi n(mi a zem* st(le povaov(n 9;;;4, nen zem* s n(mi v kad)m ohled! stejn), kter) se po kad)m pohled! na vztah mezi t*lem a d!, jako z(kladnch charakteristik nebo ozna'en animovan zvl(tn povahy moho! !platnit v vznamnosti, zatmco nem)n* vrazn) rozdly mezi n(mi a zem vechno v po(dk!, e spojovat, aby se sv*t zd( v*t smysl ivota, vce nez(visl), jednotliv) /eartetes bytosti ne jsme my sami, zatmco nae vlastn je velmi ivot plnost a hlo!bk! v neprosp*ch na vlastn nez(vislosti velmi vzdal!je, nae individ!alita je velmi podzen% -o je v podrobnch disk!sch v detail! shora 9;;;, ;:4% ]e Zem* se vyr(b vechny iv) tvory i z jejho l0na, ani m( jako sv) vlastn '(sti a vytv( spole'n) po!to mezi nimi, je de6inov(no ve stejn)m reim! koncepce 9:4% W4 =ak se nae t*la pat k v*tm nebo vyho individ!(lnho t*la na zemi, tak nae

d!e v*t nebo vy individ!(ln d!ch na zemi, kter opravd! vichni d!chov) pozemskch tvor0 stejn* ch(pe v podzenosti, jak t*lo na zemi, vechny s!bjekty stejn)% Ale d!ch na zemi nen jen so!'tem jednotlivch pozemskch d!ch0, ale vichni pochopit, sjednocen, vy, v*dom) propojen stejn% .ae individ!alita, nez(vislost a svobod!, ale vzt v >vah! po!ze relativn, trp ne sk!te'nost, e patme k n*m!, ale spe najt koen a d0vod, pro' v n jen vdy vztah podzenosti k n*m!% -yto mylenky jso! 9od ; a :;;;4, zaloen( v detail! z r0znch >hl0 pohled!, a 9:;;, :;;;, poko!el se ble vsto!pit do psycholo/ie vy mysli% B!de mt na pam*ti, e jsme ji zvykl ml!vit o d!ch! h!manity, inbe/rei6t naich d!ch0 verknQp6end, a !kaz!je, jak se pohled z d!cha na Zemi je jen prodlo!en( a pesv*d'iv) verze t)to mylenky% =e-li mylenka d!cha >drby vt*zstv lidstva, je n!tn* odehr(v( v mysli zem*% 9:ol% ;% @hap% ;:, :;;, :;;;4 V4 =ak( je pravda o na zem*, protoe to je jen nebesk) t*leso samo o sob*, plat obdobn* od ostatnch hv*zd% +ni jso! vichni >'astnci individ!(ln inspirace, a tak tvo vy s6)ry n(s zaste!jc nebesk) bytosti% =e to 9zejm)na :;4 !k(zaly, e jak pro 6yzick) tak d!chovn* nebeskch t*les na poadavky, kter) se moho! tvoit bytosti na vy >rovni, na vy, pravd*podobn* odpovdaj, a pipomeno!t, e nejen kvazipirozen( vra n(rod0 vy v!de ve hv*zd(ch , bosk) bytosti vid 9;, b;:4, ale i n( and*l vra vzala sv0j prvn vst!p vry ve vy animovan) povaze hv*zd, aby n( pohled po!ze v primitivnch n(boenskch vnos0 9:;4% <4 =ako vechny hv*zdy pat k hmotn) stran* prody jako esence vech 6yzick, tak vichni d!chov) hv*zd d!cha, kter poslo!chal cel) prody, to znamen(, e Bo &!ch% Ale ztratte sk!te'nost, e pat k n*m!, tak m(lo individ!alit!, relativn nez(vislost a svobod!, jako nae mysl sk!te'nost, e pat k d!ch! Zemi, ale najt po!ze jejich kone'n kapel!, jejich nejvy v*dom) odkaz v n*m 9;;, :; 4% Y4 &ivine 5pirit je hodn*, velmi v*dom, sk!te'n* vev*do!c, tj% cel) v*dom sv*ta, neso!c v sob*, a tm i v*dom vech jednotlivch bytost verknQp6endes vy platy a nejvy jednotka bytost v*dom jso! disk!tov(ny jeho vztahy s jeho individ!(ln povaze a charakter! ! 9b;4% 2edevm je zejm), e zlo nem0e bt ve sv*t* dal B0h, aby zaten 9b;, Z4, a jeho so!vislost s povaho! jeho d0stojnosti, nadmosk) vce, svobod! d*lat (dn z(znam 9b;, +4% &0kaz pro e3istenci Boha je jedno! z teoretick) 9b;, B4, na pleitostech, z praktick)ho 9b;b,4 aspekty% G4 Zem* je tak m(lo vrazn( so!vislost mezi nam t*lem a prody jako spe sam) b!de za'len*n it sama proda, tak m(lo je d!ch na zemi je vrazn vztah mezi n(mi a bosk)ho &!cha, je spe vy jednotlivce zprostedkov(n, pes kter) n( d!ch pat do Boho &!cha, spole'n* s dalmi sv*tskmi d!chy% =e prok(z(no 9:ol% ; kap% b;;4, protoe tato mylenka vst!p!je zapad( do naich praktickch z(jm0% F4 ;ntimn vztah bosk)ho d!cha prody a ;nbe/ri66ensein naeho d!cha v bosk d!ch je v rozpor! s platnmi mylenky jen zd(nliv*, po!ze tehdy, pok!d jso! v rozpor! se% =e !k(z(no, jak lze vyhr(t po!ze s jasnm pln) kon/res! 9b;;4% a4 +becn* zprostedkov(n d!chem zem* k Boh! nen zejm)na zprostedkov(n n(s vym*nit skrze rista% 5pe, d!ch zem* poad!je i po nejvy a nejlep vztahy

prostednka k Boh!, kter( je v rist!, aby m! '(ste'n*, a proto je tak) so!'(st lidstva% 2erspektivy z nich kes8anstv se vyskyt!je v na v!ky, jso! podrobn*ji pops(na v0bec 9b;;;4% CD4 nejvy z(kon na sv*t* 9b;, B, b;b, B4, vztahy nezbytnosti a svobody 9b;, B, b;b, B, @4, vztah t*la a d!e 9b;, s% 7<7, b;b, &4 , zp0sob p0vod! tvor0 9b:;4, jso! disk!tov(ny podrobn*ji z obecn)ho hlediska% ( v*c na onom sv*t*. 3edm#uva. .(sled!jc !'en je jejich nej'ast*jm d0vodem pro vlaky na m* ! ped dlo!ho v mal) psmo C4 je !vedeno, kter) sv)ho 'as! zskala, n*kte p(tel), jen to, e je zde vyvin!t na irch z(kladech, se z(van*j d0sledky a tri6ti/erer verze a postaven n*kterch konkr)tnch bod0 % =e docela dobe mon), e str!'nost a sv*est, kter) jako prvn reprezentace !dr!je 6orm(ln pre6erence ve vztah! k bohat, ale ir pro!d% @ht*l bych !d*lat, ale to j nem( tento ir verzi >'astnit, pok!d tom! tak nen, v'etn* re6eren'nho nastaven do >vah o pedchoz st!die o v*ci nebesk), z(rove1 hl!b mohla bt, a nejso! pesv*d'eni, e doktrna takov zaslo!il o vt*zstv sv(zat ty d0vody a vnos0 z pr0b*n) pra3e jeho iv >'inek na mysl ji vce by poslila%
C4

Hal( kniha o ivot* po smrti, o &r% Hises% "ipsko% :oss% , CFWY%

5amozejm*, e moh! d(t n(sled!jc jen jako roz!mn) monosti, pim*en), pok!d se tkaj rozpor s(m o sob* a se sk!te'nost, z(kony a poadavky naeho ivota teI, a dokonce i najt pozitivn podpor!je% &0kazy ve smysl! matematiky a 6yziky nem!s pt(t v(s% Llov*k se div, zda v r(mci monost, s nejv*t pravd*podobnost, jso!, z(rove1 z nejvce kompatibiln s na znalost z povahy v*ci, nae re(ln) nad*je a praktickch poadavk0, jak jso! od0vodn*ny samotn)ho kes8anstv zde% ; ci, e nejvce kompatibiln ve stejno! dob!% 2ro jistot!, prodov*dec je m(lo z(vazn( nal)zt v >vah(ch o dob* psan tohoto 'l(nk!, pok!d nerozpozn( poadavek na v*'n)m ivot*, ale je to ten ppad, pak neb!de d*lat to nerad vid, e tento poadavek na pi petaen jeho +bvykl zp0sob, jak se to setkat se znov!, rozenm o stejn tady je spokojen% 2ro teolo/ dr!h) stran*, vechno m!s marn* zd(t to, co b!d! kat tady, je-li od po'(tk! jako a3iom, e pechod z tohoto ivota do posmrtn)ho ivota m0e bt provedena po!ze na nadpirozenm zp0sobem, pravd*podobn* sv*tlo vry, nikoli znalost tolerovat kontrast! ho s jinmi n(zory, m0e v!ka vt(n, kter m! d(v( podpor! jeho vra vyad!je !r'it) znalosti zbran ve svch r!ko!% Ale n!tit toto !'en m0e bt v samotn)m tak m(lo n*koho, ne ten pedchoz, spl1!j po!ze poadavky, kter) jso! samozejm* samy o sob* dostate'n* pesv*d'iv)% Himochodem, jedna osmina v cel) t)to doktrny m)n* na jednotlivce ne na so!hrn! 6aktor0, kter) m!s bt nahrazeny jejich spol!pr(ce n(lady 'asto a dopln*n toho, co z0st(v( nedostate'n( podrobn*, a kl(st v*t d0raz na z(klady, pok!d jde o

konkr)tn proveden tohoto pohled!% ad nov desi/n za'n( s nejistmi r!kojet, ale bez jejich bezpe'nosti pednost nikdy nepijde% Ale tak) klobo!ky, stoj v omezench hledisek, aby z0stali v oblasti, kter( vyad!je ze sv) podstaty jt nad r(mec obvyklch mezch >vah!% @hcete-li najt cest! pes tento sv*t za nemon), m0e zobrazit po!ze so!dce na to, co je ped nohama% Hyslm, e po tom vem, je to t! ji za'alo s novm zp0sobem, a vce ne jeden takov 'lov*k nem( zpo'(tk! potebovat% &o!6(m, e pesv*d'it n*kter) z pesv*d'ivosti z(klady t*chto n(zor0, b!do! pak pom0e poloit z(klady pevn) a pokra'!je v b!dov(n a opravit vadn) a omezit pli rychl) a ablaci pi vysokch znov! smontovan), e spole'nost pim*en* a zaslo! v0le prob!dit v*t obecn) pesv*d'en% .a co to jet* vyad!je pomoc ve vech t*chto ohledech, nikdo nem0e bt lep, ne se ctm%

++1. ( vznamu # dsk5 smrt a !om*r budoucnost do sou4asn5ho 6 vota. =ak to je s lidsko! smrt? .eb!do! staeny jako prod!kt vy d!chovn smrti v irok) veejnosti nebo bezv*dom, kdy se jen individ!(ln* od stejn) z d!cha 'lov*ka? =e to ale tak, e prod!kty z naeho vlastnho d!cha% .ae mylenky se vyno z nev*dom jt mimo n*j% 2o!ze cel d!ch sn( volatility a pomjivosti jedince, co pich(z dovnit a ven z n% -ak) t*lo 'lov*ka taje smrti op*t v obecn)m or/(n! ochrany prody nebo na zemi, jak m! individ!alizov(n jen na to% =eho t*l'ko taje, kter) i nad(le velk% Hysl nen marn( prov(d z jeho t*la a on se pod*lit o d0sledky sv)ho os!d!% =ak m0e jet* bt pochyb o tom, kde je ve v po(dk! ve vech sm*rech? -o je star( ot(zka a star) obavy, kter) zde sto!p( proti na b!do!cnosti, lhostejn zp0sob, a8 se n(m to lb, e nae krize v d!ch! a t*lo pozemsk), nebo v Boha, tak jsme se rozp!st v jednom, jsme se rozp!st v dal% -ake hroziv* vzn( ot(zk! a znepokojen nad naimi hlavami, a tak proln( do jednoho je os!d 'lov*ka a zem*, e to ve sk!te'nosti byl jen sm!tn p0l pr(ce, necht*li jsme, co jsme zachr(nit d!i na zemi snail, se nyn sna !etit i na lidsko! d!i, e obavy% A pr(v* to, co ostatn se zd( bt tak v(n(, e je, aby n(s zachr(nil% 5k!te'nost, e lidsk( mysl je prod!ktem moment! a vy mysli, zd( se, pin)st mnoho nebezpe'% Ale pro n(s, z(le jen na tom, e on byl ve vych a nejvych a pobyt, veker) zabezpe'en% =e-li lidsk( d!e nen ji nos v l0n* sel6-ijc d!chem, a lidsk) t*lo pat do samostatn) bydlen t*la, tak nevm, ve sk!te'nosti, kde je prostor a posezen pro b!do!c ivot 'lov*ka by m*la bt, pot), co op!stil sv0j so!'asn zp0sob e3istence\ smrt m! !nik(, po!ze na vlastnm zdrojem ivota zamtn!ta, pak podmnky pedchozho ivota, podmnky po cel ivot, ale je zem* a v irm smysl!,

sv*t kolem n(s naiv!, ! jsme partnery jejich ivota, ani by to rozmaz(n, ztratit sami sebe v n, smrt brzy, stejn* jako pr0lom ni ble k vym! jin) oblasti ivota mysli a t*la, jeho 'lenov) ! maj, a nae t*sn( ni ivot na t)to stran* sebe jen jako osivo vy d(le mimo% -eI samozejm*, pok!d je osivo praskn!t, take rostlina od sebe, a rostlina k(, e v so!'asn) dob*, to taje po jen tak dlo!ho, byla pevn* sloen v perli'ek, ale jak, to opravd! taje a pe6orm(t!je s jinmi rostlinami? 5pe, trv( na nov)m sv*t*% @o se tolik ml, je !ntri6ti/e analo/ie% 2ok!d se lidt d!chov) vrobky s vy mysli, jak nae mylenky na nae vlastn, b!de nyn tak) porovnat smrti se staenm z t*chto mylenek do bezv*dom, jako je narozen vznikem stejn z bezv*dom tomto d!ch!% Ale myslm, nic mezi tm je stejn% Hylenky sp(d(n nad(le mylenky zp*tnch tok0 post!pn* v dr!h), aby si jeden, m!s bt jin jt, a kdy jde, tak to vyjde dr!h), a jako mylen ment(ln*, pe6orm(t!je na t*lesn pohyb, kter m( r(d nosit ve kter)m e3ist!j n(sled!jc mylenka% 2rotoe nic !lom najedno!% lidn( proch(zka je to, e pevnost se d*je% Ale smrt je n(hl( povaha, rob!stn ez(n o66 pedchoz stav, zr!it, ne bt most so!visejcch bytost, nem0e pokra'ovat to'it sv) d!chovn vl(kno, ale jen trh(n t*la, aby se rozeel, rob!stn najedno!% Ze star)ho stav!%-o je ve% Alespo1 to tak vypad(% =inak z!bat), ne se smrt je porod% .eb!de doch(zet kad) lidsk) mysli, jak podivn* novch !nz!berechnendes sv)ho dr!h! !d(losti ve sv*t* d!ch0, jako nov za'(tek, n*kte asi jako otisk min!losti d!ch0, ale to'il se z toho? ad d!ch je jako nov z(zrak% .yn star( d!chovn sv*t se to' s(m jen se svo! star) znalosti, pesv*d'en, ale nejso! d!chov) star) v*ci, kter) pily nov)% +tec a Hatka &!cha jso! opravd! jako p'in! vznik! potebn) jako n(stroj, pok!d b!dete chtt, ve v*t r!ce, ale nechodm do d*tsk) mysli, st(le zhasno!t dt*te mysl vzh0r!% -o nebylo pmo z(visl) jako p'ina a d0sledek, ale jen na d(lk! vyho (d! ! sebe, e d!chov) pich(zej, d!chov) jt, nicm)n*, je to pmo so!vis jako p'ina a d0sledek, e mylenky jdo!, jako ostatn vznikaj, protoe star) se d*je po!ze pi pr0jezd! v nov)% -ake obraz se hod na vech stran(ch jen m(lo, ale dal se na nabdky, ale po!ze jeden snmek, a proto se nehod all$e/s% Ale pok!d je to jen o n*co l)pe, ne to, pro' od nad*je na posmrtn ivot st(le chadno!t jako by (dn( cesta ven? :e sk!te'nosti se vak hod, co pin( vce% Blast sv) o'i, n(hle pad( obr(zek do n, vysv*tlit od veho, co bylo dve v d!ch!, nov za'(tek, z nich v*tina m0e bt, a co se nem0e rozvjet ve, co nov obr(zek ve sv) mysli, jak to m0e .ov( mchat cel sv0j vnitn sv*t, ne na rozdl od novorozence 'lov*ka cel vn*j sv*t% : n*kterch ohledech, i kdy tam b!de vdy dojem ji /ehabter obrazy, jako kad( novorozenec 'lov*k se opak!je v jist)m smysl! jen dve, ale je to nov otisk, nen $ebov( star) pevnosti, a nikdy je stejn* jako ty pedchoz% :( enso!led s!bjekt 8(vy, sly a d(vaj pocit, aby se obraz v jeho l0n* 6yzicky psychicky a dostat nic jin)ho ne t*lo na zemi, m!s d(t 8(vy, sl! a pocit, aby se nov 'lov*k ve sv)m l0n*, a pijmat% H0ete pro sebe sama, e

verm^cht[st rozhodn* nen vytvoit obraz ve v(s a sv*t zahrn!je nejbli kter( vrh( sv0j obraz ve v(s, a tak zem* b!de schopna sama o sob* nevytv( lidsk) bytosti, Boha, kter obs(hne kter vrh( sv0j obraz v n*m% 2ro to nen jen 'lov*k je stlet a obraz Zem*, je to stlet a ima/e cel)ho boha-so!led sv*t*, i kdy zpo'(tk! zem*% H0ete se podvat na sebe a s kadm novm obr(zkem, zem* vypad( v kad) nov) dt*% .ov obr(zek ve v(s je jako nov) dt* na Zemi, nov( zem* dt* je jako nov obr(zek v tob*% =en se !jist*te, e jste jako dt* na Zemi vce a vce jako prostedek k obr(zk! ve v(s, protoe pozemsk sv*t, do kter)ho v(s krok, je vc ne dt* a vce ne prostedk0, v nich se vyskyt!je obraz% Hyslm, po pravd* e'eno, prvn 'lov*k t*lesn d!evn 5ta1te se, :st!p do velk)ho t*lesn)ho d!chovn s6)ry sv*tsk)ho sv*ta skrze Bo tv0r' vl(dy, kter( ve stejn)m kr(lovstv za'ala nov(, nic prohl(sil, po'et bohatstv v n*m, co je mnohem vce, jako prvn st(t, :skyt nov)ho 6yzick)ho ment(ln obraz v mal)m kr(lovstv t*la a mysli, kter( je tak) sp!t*n nov, nic ve stejn)m kr(lovstv prohl(sil, po'et bohatstv v n*m, ne ty, kter) pro!d d(le mylenk! od dr!h)% 5tejn* tak sk!te'nost m0e porovnat, e obraz na zemi za'n( ve v(s jako dt* bt n*co 'ist* smysln), ale vsto!p okamit* do vych d!chovnch odkaz0 !d*lat dobe, mt vzpomnky, pedstavy, mylenky a be/eisten ho brzy ve vym smysl!% .a za'(tk! je jen po!h( smyslnost, vsledek vce% Ale to, co jsme porovnat !mrajc? 5hock [do okag .ajedno! obraz, jasn, tepl, je bled se najedno! pejde do (dn) jin), a 8(vy a sly, kter) rozesl( ze vech stran do o', aby se obraz na podpoe pocit!, !plyno!t hromadn* se vr(til k obecn) t*lo% do m0e najt n*co z obraz! v cel)m t*le? =e po vem% -ake je vae smrt, stejn* n(hle, bt, l(m(n, jako je napklad o'i pplatek% .oc smrti kresl najedno! z(voj pes cel pohled, kter zskal vy d!cha skrze v(s tak daleko, e !bv(, sv*tl, tepl, a jak @!stomized 6yzik(ln obraz !plyne v ok! op*t ve v*tm t*le, kter) je to jen narodil, take vae individ!(ln* navren) t*lo zp*t do v*tho t*la na zemi, vzhledem k po!ze 8(vy a sly, aby tak !'inily% -ak to je pravda, v o'ch pplatek v ivot* s obrazem, take to b!de jako plat v poplatk! o' smrti s v(mi% -ake pravda, tak jist, ale tak) nen pravda% A b!de na b!do!c ivot pocit, kdy za ivota tohoto obraz! je dr!h( praskne tam, vy, svobodn*j, bari)ra voln*j, t*lesn voln*j nebo bez !blen, vechny U, jak jste to cht*li z vaeho b!do!cho ivota? @o se d*je na obr(zk! ve v(s, pro' by se to nestalo, aby v(s v*t ne ty, /escheh jen v irm slova smysl!? dy zav! o'i, a zhasne smysln obraz, pak se vzb!d nen na sv)m mst*, vce d!chovn pam*ti? A pok!d mi ped so!'asno! chvli vnm(n zcela be6in/, kdy jsem vid*l to vechno jasn) a siln), ale vdy jen to, co pesn* tam, jak to jen a!6dran/, take teI za'n( pam(tk! vech, kter) zahrnovalo dob! trv(n m)ho ch(p(n, v detail! pravd*podobn* m)n* jasn, iv a bohat po cel, a to i na siln) t ve mn* a tk(t a spojit se vm ostatnm, kter byl v pedchozch pesv*d'en a ostatnch smysl0 obdrel v m* vzpomn*l% 2ok!d zav! o'i smrti, a m0j ivot jde 5mysln) int!ici, pak pipomnka ivot

neb!de schopen prob!dit k n do vy mysli a msto n*j? A kdy vid*l, co skrze mne ve 6ilozo6ick)m jasn)ho a siln)ho ivota, ale vdy to, co bylo pr(v* tam, a jak je to jen a!6dran/, nen dnes ani vzpomnka na vechno, e m0j 6ilozo6ick ivot v cen*, v detail! pravd*podobn* m)n* jasn), v pr0b*h! iv*j a bohat dokonce za't intenzivn* t a tk(t, a vsto!pit do vztah! a jedn(n s pam*8ovmi obvody, kter) zskal od smrti dr!hch? -ake pravda, ale moje vnm(n ivota, kter byl v n*m samostatn* myslc a vrazn charakter, protoe pravda, jak to b!de tak) m!set bt vzpomnka na ivot% 2rotoe jsme zapomn*li na po!it analo/ie prost* rozdly, pov*sit na sk!te'nost, e jsme troch! brzy jako 6ilozo6ick ivot vy mysli zcela jin) ne nae n(zory v n(s, a vy mysli s(m n*co vy ne jsme my sami%Avak z !ne,!als stejn* takto jako nerovn), kdy je stejn) ze stejn)ho% .ae vzpomnky jso! po!ze z(visl) bytosti, poh(n*n) eky a zp*t v n !n(en) bez obav o sob* a v*d, co d*laj% Ale pro' neplat tot) od tebe jeden den% Za co jste tady nez(visle na znalosti jso! tm, co ene v(s a to, co d*l(te, b!de to tak) ppad v pam*ti e3istenci% 2ipomen!t m0ete po!ze pok!d hinterbleibst po zni'en sv) so!'asn) smysln) e3istenci, ale spe jako pipomnka, pok!d ji to, z 'eho jste hinterbleibst d!chovn*, d!evn* vc ne to, ze kter)ho pam*8 z0st(v( pozad!% .ae pam*8 odr( z(kladn zvl(tnosti, z nich rostly% -ake pam*8, kter( vych(z z v(s ve vym d!ch!% :ae Ji/entQmlichstes, vae individ!alita, to nem0e bt ztracena, i kdy je st(le jet* pokra'!je ve vzpomn(n% 2ok!d vnm(na obraz v ji nez(visl), sel6-conscio!s ve stejn)m smysl!, jako je tom! jsi sem dol0, take jeho pam*8 b!de tam v tob*% A tak je to v!de jinde, aby se na stran! rozdly krom* stran* korespondence v ok!, a ne to, co slab a mali'k a >zce pi pohled! na v(s, i jen jako v*t mysli% Ber to spe jako vechno nevslovn* daleko a velk a vysok, bohat a mocn, a zdarma, a !loeny odd*len*, take b!dete d*lat v*ci dost, a vae nad*je b!de dit dobe% 2ro m) t*sn) d!ch! samozejm*, ne tolik pam*ti nebo pam*8ovch oblast najedno!, pi'em rozdl ve v*dom, jako v*t d!ch!, protoe on nem0e n)st ani tolik mn*n nebo zobrazen plochy najedno! so!'asn* vyzna'!je v*dom% -ak, jak potla'it vzpomnky v m) mysli a vdy objev a pot), co se navz(jem ve v*dom, neb!de mt vy d!ch!, protoe nen s vhledem je tak, tak dobe v tisci r0znch lid tisce r0znch pohled0 oblastech jasn* a nez(visle vedle sebe e3ist!j v n*m, jako i tisc pam*8ovch oblast se navz(jem% :zhledem k tom!, e nen vdy jeden vst!p v*dom, je teba po'kat na ostatn jt ven ve v*dom vy mysli, protoe i pohled na oblast ne'ekat na st(t v*dom, e dr!h b!de chodit do v*dom vy mysli% =ste absol!tn* jen !deit dv* o'i, a oni jso! pli, ve je pro vaeho n(zor!, dok!d jej znov! otevt, pro v(s, aby v(m pomohl zskat nov) n(pady, a m( !deit o'i vech lid, st(le si zachov(v( tisc oteven) kdy !de tisc, a msto toho, aby pijat) smrti st(le znov! otevt, on navrhne tisc novch pro n*j do jinch mst, a tak pom(h( s(m, a tak zsk(v( mnohem v*t smysl, jak zskat nov) n(pady pro v(s, kdy so!'asn* vzpomnky pedchoz zpracov(ny v provoz! z jin)ho sv*ta d!ch0% ad nov lidsk p(r o' je nov( lopata p(r, kter kresl zvl(tn zvl(tnm zp0sobem, a to i star) 'erp( novm zp0sobemS jste i jen nosi' takov)ho p(r! kbelk! v jeho sl!b*, m(te dost vypracov(ny pro n*j, tak on to nazval odn)st dom0, d*l( kryt na vn*j

stran* korby nic zbavit a oteve jej v interi)r! sv)ho dom!, a teI je d0leit) konz!movat nabral na% Ale ne, e v(s prop!st sl!ebnictvo% Aome jste nosila, teI je tak) teba vykon(vat !vnit, protoe venk! nepoteb!je v(s, ale !vnit v(s to k ni'em! ho nyn zvl(dno!t vce to, co sebral% J3ist!j tisce pracovnk0, kte, stejn* jako vy jste nesli dom0 vy k n*m!, a pr(ci svo! cest! do r!ko! v dom* t)ho &!cha, dok!d se >pln* nev, co to je% olik ble se dostano! teI, protoe sbrat pln) v*dro ze vech stran, jak je, protoe oni bojovali se pro nabr(n ve vech sm*rech, a vdy individ!(ln* po!ze dr!h se setkal, a divili odk!d, kam, a to!lal st(le zam'en) dvee dom!, kter otevr( po!ze ve smrti% =ak( je vae odm*na? =ak dobr je 2(ng :e, co jste prov(d*li dom0 a to, co se v(m poda, aby se pr(ce na vy mysli, vae odm*na je, po(d nic pro sebe sama, to k(, jako s tebo!, e je zcela a m( to vechno, protoe jste sami maj bt zcela % .o strach, e ho doma na sob* dobr(, m(te ji nosit k v(m dom0% Ale nesmme ztr(cet z obr(zk! do dr!h)ho, ale pesto n*kte se na prvn pohled zd(, ve kter)m je obraz dos!d nach(z nae >vahy, n*kter) nezd( se, setkat se, v '(sti opravd! nen pravda% : pam*ti se n(m jev tak, po!ze jako ent$ickel!n/sloser ozv*na int!ice, kter) moho! vce vyhr(t na to, co je !vedeno v int!ici jedno! provdy% =e n( b!do!c ivot bt nic jin)ho, ne takovo! ent$ickel!n/sloser dozv!ky pro!d!? Ale pam*8 lze po!ze dos!d nezm*nila, protoe to ned*l( n(zor, ale my jsme se vyvj tady, take nae vzpomnky b!do! vyvjet a zahrnovat ji se silami, kter) ze kter)ho se narod% A pece, kdo k(, e nae vra a vzpomnky nevyvjej? 5pe, co to vechno se vyvj v n(s od naich pesv*d'en a >sp*ch orientovan) vzpomnky? Llov*k se rod jako smyslov) int!ice byt a zahrn!je jak vy bytosti n(pad% Ale mylenky neso! semena jejich vvoje v sob*, take b!dete tak) proto, e to nen jen mylenky, ale mylenky pevzt v jin)m sv*t*, i nad(le rozvjet sv0j sv*t mylenek tam% Aodn* +ne, kter) jsme vid*li, nedojde znov!, zejm)na v na pam*ti, jen to, a to je, e ve, co pispv( k vlak! n( d!evn ivot jako celek, protoe nic nen bez poe6ekt! v n(s% 2roto, kdy n*kte mnoho lid tak) nevyskyt!j v oblasti vy mysli zejm)na pam*ti znov!, jen to a to, pomoci ostatnm po!ze obecn* tr)novat ivotnost vy mysli? -ake bychom se op*t dost(v(me k zasten d!ch0% Ale jen o kop(n mnoho n(pad0 na n(s nijak zvl(8 op*t v pam*ti, protoe to vid jako nic tak zvl(tnho jako my, n( cel pohled na ivot je spe eka% Ale jedna v*c, ktero! kad 6ilozo6ick ivot tvo jej zvl(tn eka, a tak i kad) pam*8ov) ivoty, aby jeho zvl(tn ek! a r0zn) eky pam*ti jso! tak troch! v tok! spol! jako int!ice% -ak), to je spojeno s vko! a ko! &!cha na n(s% +n je akt!(ln prostor, ale kad z n(s jen jeden pro!d, v vida, jak v pamatov(n%
-o m(lo, co se sch(z v obraze jednotlivch vhledem na stejn)m smysl! imp)ria, je tak) stejn( v obr(zk! vstin* cel) smyslov) s6)ry, protoe se bl k v*ci sam), aby n(s vce% =ako hodn* z rozosten jedince vid*t a slyet v pam*ti, ale rozmazat cel) pam*ti kr(lovstv k vid*n, slyen v n(s nen jen tak do sebe, protoe i j( pr0tok smysly i zrak!, sl!ch! vce ne zvl(tn pro!dy, protoe vlny jednotlivce vid*l, slyel% Ale vc, a jet* v*t smysl, ne r0zn) smysly bohat)ho m!e, cel smysl e r0znch lid, kter) maj bt povaov(ny za r0zn) pro!dy% 5tejn* jako tolik jedince, co se setk(v(me v naich pozemskch smysly nijak zvl(8 !k(zat v na nadpozemsk)ho pam*ti ije

znov!, m0e to !plyn!la s ostatnmi, bt jen jeden spole'n vsledek v na mysli, ale !r'it* se objevil ve zvl(tnch vzpomnek ivota ve vztah! ke kad)m! cel smysl ivota ve vy d!ch! znov! a nest)k( s ostatnmi lidmi% 5rovn(n r0znch lid se vemi smysly oblastech vy je pravda v0bec lep ne srovn(n po n*kterch ohledech stejn) jen s obr(zky stejn) smyslov) oblasti, ale posledn srovn(n nejen 'asto ikovn, ale je tak) pravda, pro jeho '(st, pro jin) vztahy lep, jednak se zetelem na , nicm)n*, se neprojev velk) mnostv a prostorov) vztahy mezilidsk) vztahy, kter) jso! !vedeny ve vi a prostorov) podmnky int!ice obr(zk0, n*kter) ArtQbereinstimm!n/ lid), co se odr( v ArtQbereinstimm!n/ n(zory stejn)m smysl! sk!te'n) j!3tapozice lid, jak to % 74 Zde zadejte jin) pelom! srovn(n za'n( bt vstin% 2roto je n*kdy jeden, n*kdy m0e pre6erovat jin sm*r, podle toho, jak to pin( pohled na srovn(n s(m se sebo! samm, nebo, pok!d b!dete nejl)pe dret po!ze v poad, jak je tom! ! n(s, princip z(v*r! z nerovn) +n je .erovn 9:ol% ;;, @h%% b;b% B4 se vznik! pat v interpretaci obraz! 'lov*k m!s mt na pam*ti, e bez pomoci jak)hokoli obr(zk!, nen analo/ie vstin interpretovat a alovateln), nicm)n*, jeden z sam) s pomoc i na po!hch p0l pijat( analo/ie m0e pravd*podobn* vy!t%

sk!te'n) srovn(n podstat* je stejn ArtQbereinstimm!n/ nen v rozpor!% &v* eky vodnho /leich/eartetem st(le 'el vce ne n*co zvl(tnho ve sk!te'nosti, jako vlna vna a vody v t)e eky%
74

Hoje pam*8 je slab(, bled(, kter se konal proti n(zor!% 2ok!d tom! tak je m0j b!do!c ivot proti pro!d!, protoe vy d!ch mi pipomn( bere na 6ilozo6ick) ivot s(m o sob*? Ale nen to jin, kdy slab 'lov*k jen povrchn pohled na moje oko zapamatov(n pijm(n ve mn*, nebo zda vy je vstcn cel) sv) pln) 'lov*ka s(m o sob*, a to se tak) d( velmi odlin) pln*j povrch, a j( to echo bt% -ake se nem!ste m*it slabost akt!(ln pam*ti slabost svch bvalch ivotnch vzpomnek% Hasivn, hmatateln( v( so!'asn ivot m0e sk!te'n* i nad(le zmenovat, vae t*lo ji pijata s r!kama, nemohl chodit s t*km noh(m, nem0e n)st a pes!no!t dal zaten, jako tady, to ve je v hrob*, je za v(mi\ v tom vem jako v( b!do!c ivot opravd! bezmocn a neschopn bt jako d(rek% :zhledem k tom!, nesporn) je pom*r smyslov) >tl!m!, kter e3ist!je mezi vnm(nm a vzpomnkami na n(s tak) odr(et mezi nam vnm(nm ivota a vzpomnky na ivot ve vy d!ch!, b!de analo/ie netrp zlomenin!, a tak nae b!do!cnost vzpomnka na ivot jako v0bec jednod!ch), lehk), vzd!n), e3tern* jev nepochopiteln( na so!'asn) t*k), siln), sv*, er/rei6liches s hr!bmi smysly a er/rei6liches po!ze jej smysly ivota, msto t*kch ideolo/ickch t*lesnch tvar0, jako jso! sv*tla pro mobiln tele6ony Z&ANHA Nemembrance proch(zk! v 'ele vy mysli, vyjdeme do b!do!cna% Ale to nen jen to smysln) oslab!je nae b!do!cnost pam*8 ivot na na so!'asn) pohled na ivot, ale tak) zven naich b!do!cch ivotnch vzpomnek na na so!'asn) pipomnka ivota, aby zv(ila, n(r0st, kter so!vis s tm oslaben s(m% :e sk!te'nosti, stejn okolnost, listy jso! nae so!'asn) 6ilozo6ick) ivot smrt bled(, siln a bezbarv, to b!de n( nejv*t bled(, siln, bezbarv, nevrazn vzpomnka na ivot od nyn*jka jasn, ener/ick, aktivn barva, pln(, !r'!je se zr!en naeho pozemsk)ho pohled! ivota a to v nadpozemsk)ho pam*8ov) ivot s(m, 6ilozo6ick ivot jde d(l smrti v non, ale jde d(l, je zr!en ve vym ivot*, jako

ivot ho!senka, panenka nejde dol0, kdy motl vyjde, ale v B!tter6ly je zpoplatn*n se po!ze na vy, svobodn*j jasn*j podob*% =ak ho!senky panenky ivot ji nee3ist!je, samozejm*% 2m) pozorov(n zde re/istr0 v analo/ick)% 2odvejte se na to teI je, pevn*j zavt jedno! vechny m) smysly ped e3teri)r!, vc jsem se st(hl do ztmavn!t e3teri)r!, tak ve steh!, jasn*j pipomnko! ivota, kter je ji dlo!ho zapomen!t) pad( zp*t ke mn*%5mrt ned*l( nic jin)ho, ne na smysl! pevn* na bl, take zanik( monost znov!oteven% Zatm (dn !z(v*r oko v ivot* je tak jasn(, m0e bt prob!zen vzpomnek, jak to b!de po smrti% @o !z(v*r oko v ivot* jen do'asn), povrchn d*l( pro >'el, pro kr(tk den, to posledn nejhl!b !zaven o' pro vechny vae smysly a ve vztah! k cel) vae t*lo a ivot, to s v(mi ve vztah! k vym! d!ch! a -*lo, nicm)n*, !z(v*r oko v ivot*, je to jen !d*lal s velkm re/istrace do pam*ti pro v(s% :echna sla je rozd*lena mezi sv*tsk)ho pohled! na ivot a vzpomnky ivota, pad( na onom sv*t* pam*8 ije s(m, protoe po!ze z tohoto d0vod! je vae so!'asn( vzpomnka na ivot tak slab), protoe tady dole 6ilozo6ick ivot nejvce sly, kter( se po!v( na v(s z vy mysli a d(le% 2ok!d ano, ale pok!d nov je sv*tsk pohled docela mrtv, stala zcela nemon), b!de mon) op*t pipomeno!t, n*jak star% 2ln( :zpomnky star ivot za'ne, kdy vechny star ivot za sebo!, a ve .ezapome1te do star)ho ivota sama o sob* je jen troch! peds!dek o tom% @o jsme nyn v pam*ti a vy plat stejn ivot, je, jak to bylo jen mrn v(nek, kter se ty' nad na so!'asn) zobrazen ivota jako jemn( p(ra pohyb!je neviditeln* nad /ener!jc vody jako pedch0dce ve stejn)m nebe modr), zatmco min!l chce vechn! vod!% Zni'it, ale zni'it vod!, lov ve vech vzd!ch!, protoe samozejm* zni'it opravd!, m0ete zni'it vc ne 'lov*k, zatmco zd(nliv* stejn* dobe, jednm slovem, e trans6ormace zcela do p(r!, jak moc rozs(hlej siln) >'inky b!de schopen vyrobit tento p(ry, ve vech voda sto!pla neviditeln, protoe je po!ze jedin vorbede!tend zvedl z jeho povrch!, tak jak mnohem rozs(hlej, pestej, !nmerklichere v detail!, v celk!, siln*j >'inky ne samotn) vody, kter je v n*m zm*nilo% : mraky, svt(n a z(pad! sl!nce, d)8, hromy, blesky, m0e ve svch novch, vych, jasn*j a jasn*j, leh', jasn*j st(t0 nyn hraj nejd0leit*j roli v ekonomice prody, m0ete inde# pravd*podobn* jet* bl(hov* mysl, e je jin( v*c, protoe @opak to chytit s r!kama, m0e jet* 'erpat do speci(lnho skla%
2orovn(me-li po!ze zde, co nen srovnateln)% :pary z vody a jednotn)ho charakter!, ale voda ! nen, protoe by to nem*l bt p(ra? H! ne nen jednotn( povaha, jak by to mohlo bt, e to, co z n vych(z? 2(ra z vody, okamit* pe6orm(t!je s p(ro! od vech ostatnch vody% Ale i samotn( voda, kde p(ra pich(z !plyne s jino! vodo!, kter je pivedl k n*m!, nic jednotlivce% H!, ze kter)ho pich(z z jin)ho sv*ta d!cha, ale nete'e jako s jinmi lidmi, kte se dost(vaj z0stat za vech vliv0, kter) moho! pijt na n*m, individ!(ln% -ake to, co ! v podstat* nerovn, ale tak) o'ek(vat, e op*t odpovdajc nerovn) vsledek% Ale, e p(ry snadno a bez setk(n jako vody, kter) maj spole'n rozsah 'innosti nad vodami, krm vod!, jak oni se krmili jimi, z nich vichni jsme :hodn) v pom*r! posmrtn ivot a najdete na t)to stran* pr0b*h! analzy% =e toti nesporn), ale m0e bt po!it na vechny jen n(hodn) vysv*tlen t*chto obraz0 vzd(lench%

-ake si myslte, e po poslednm !zaven oka, naprost) zni'en veker)ho

sv*tsk)ho vnm(n a pocit v0bec, kter pedtm zskal vy d!cha skrze v(s, a to nejen prob!d vzpomnky na posledn den, ale n*kdy i vzpomnky, n*kdy i schopnost :zpomnky prob!dil ve sv)m ivot*, iv), so!drn), komple3n, jasn*j, 'ist, nevrstvo! !licher ne kdy jindy vzpomnky, protoe jste st(le nap0l chytil v tom smysl!, /an/y leeli, protoe tolik svm blzkm t*lo bylo prostedkem k tom! a procesn pozemsk) pozemsk) smyslov) int!ice natolik, e se prostedky, aby v(s v(o! k t)to 'innosti% .o z nabr(n, sb*r!, pesk!p!j ve smysl! tohoto ivota, a dom(c nese kbelk otevr(, m0ete vyhr(t, a vy to vy mysl, n(hle vechno bohatstv, kter) m0ete d(t do n*j post!pn*% &!chovn spojen a vytratil vechno, co jste kdy !d*lali, vid*l, pomyslel si, zskan) v cel)m pozemsk)m ivot* je nyn ve v(s prob!dil a sv*tl), dobr) pro v(s, pok!d m0ete t*it jeho% 5 takovm sv*tlem li cel( vae Zeistesba!es jste se narodili do nov)ho ivota pijt s leh'm v*domm nad(le pracovat na vy Zeistesba!% &okonce i teI v ivot* kad) lidsk) bytosti ped spanm a pi prob!zen by, pok!d ve kolem n*j tma, nezapome1te vnitn*, co !d*lal hned a 5chlecht v poslednch dnech, kter) i nad(le, co opo!t*j v n(sled!jcm te3t!% Ale kolik to% Ale smrt v jedn) sp na pedchoz a probo!z k nov)m! ivot!, nal)h( na n(s, zda b!deme nebo ne, pam*8 nejen den, ale na cel)m kr!h! naeho ivota tak daleko, a mylenka, co teI pokra'ovat v nov)m ivot* a nechat na, a pravomoci, e zde dolo po!ze tmav) napomnat, pak se za'no! objevovat hlasit) a p0sobiv)% .e sice, e by m*l z0stat v posmrtn)m ivot* v pam*ti po!ze pro tento ivot% .aopak, d(le b!de mt tak) jeho dal vvoj% Bekli jsme to pedtm% Ale vzpomnka na tomto sv*t*, ale to b!de zpo'(tk! po!ze prostednictvm kter) smrt et nai v*domo! '(st posmrtn ivot, a kde najdeme z(kladn! pro n( rozvoj v nov)m ivot*, a tak jsme se zvedno!t, ale% :zpomnka na star) ivota v kad)m ppad* je vchozm bodem pro nov ivot, ale teI m( dal pro/resivn !r'ov(n dar% 2am*8 je s(m o sob*, ale aby to v irm slova smysl!% 5 pam*t so!'asn*, co se nazv( v prav)m slova smysl!, jak ve b!de zr!ena do posmrtn)ho ivota, to, co je vy m( zde na zemi vyb!doval na z(klad* vzpomnek v n(s, spol! s vy kapacito! je postaven sebe a ve, co je ve stejn) dob* v stejn podl se vzpomnkami sv*tel, jasn*j% -o je to, i kdy jsme A_Z Uv oblasti ivotnho 'as! hled(nm blzko ped e3teri)r!%:zhledem k tom!, >vahy, poroz!m*n, vy mylen, 6antazie, pedvdavost bod zachyt jet* ije v n(s hr(t% + kolik vc to b!de v ppad*, kdy jsme to !kon'it navdy% 2roto o'ek(v(me, e se v na pam*ti ije vechno :y rovn(, tisk z0st(v( jen na to dobe hod k zsk(n pom*r! vechny tyto vy 6ormy ivota, jeho prvn materi(l! a podklad! vzpomnky na star) do star)ho ivota samotn)ho so!'asnosti, a -o n(s stav do b!do!cna tak) ji poteb!j% .*kter) z nich jso! ti, kte v* a b!do!cho ivota, jen prost*, e vzpomnka na akt!(ln d*je pes bohat, nev*m jim% -en m! je nov, a najt nov ivot v jin) osob*, kter( nev nic o starch lid% &*l take i most, ze kter)ho smi!je mezi tmto sv*tem a na onom sv*t* a hodit temn mrak mezi% Hsto toho, aby m!sel vyhr(t se smrt samotno! cel) a kompletn zp*t k n(m, jednotlivce, tak >pln*, jako kdyby nikdy v ivot*, nechala ho ztratit s(m sebe >pln*, dech sto!pajc z vody, msto b!do!cho

stav! @el) vodn pedzv*st, a nakonec >pln* zr!it 5ni!jc se samy o sob*, b!do! zmiz s vodo! ve stejno! dob!% .yn by m*la bt jako nov( voda v nov)m sv*t* najedno!% Ale jak to bylo tak? =ak se tam dostal? +dpov*I z0st(vaj provi1!je proti n(m% -o znamen(, e vra je st(le jet* troch! provinile mysl% =ak je d0vod, pro' takov) zobrazen? 2rotoe se pes bohat), nelze o'ek(vat (dn) vzpomnky na pedchoz ivot v so!'asn) dob*, e ti z ptomn) do dalho rozsah! ne jso!% Ale m!sme poslo!chat, ale vyvozovat stejn) od !ne,!als% ]ivot ped narozenm nem*l (dn) vzpomnky, nen pam*8 sama o sob*, jak by m*l vzpomnky, kter) jet* v tomto ivot*, akt!(ln vzpomnky a pam*ti vyvin!la, jako by vzpomnky nesahaj do b!do!cho ivota, take ne zvit, pok!d m(me ale o'ek(vat n(r0st v b!do!cm ivot*, kter se zvil z pedchoz do so!'asn)ho ivota v pechod!% Mel6are smrti b!de br(t jako dr!h) narozen do nov)ho ivota, a chceme, aby i sledovat rovnice body jet*, ale pro' se to ve m0e bt stejn( mezi narozenm a smrt? .ic ale jinak zcela stejn( mezi dv*ma v*cmi% 5mrt je dr!h) zrozen, ale zrozen prvn% A pro n(s dr!h hod zp*t do msta prvnho v)st rad*ji za't znov! na n(s d(l? A >sek mezi dv*ma ivoty, m!s bt n!tn ez? .elze se tak) spo'vat v tom, e t*snost n(hle e3pand!je na k!? 2o tom vem U, pro' jet* nervRzn pohled na zhro!cen t*la ve smrti, jak to bylo tak !d*lal? -ak) poteb!je d!chovn pipomen!t ve st(le stejn) >zce de6inovan 6yzik(ln obraz zt*les1!je podpor! jako smyslov( int!ice, ano, ona m0e mt tak >zk) dok!ment s jejich v*t svobod!? 2ro' by vy mysl pro b!do!c intelekt!(ln ivot vzpomnky st(le poteb!j stejn* jako stejn >zk pevn( t*lesn( 6orma, ktero! zt*les1!je, e poteb!je pro sv0j smysln int!ice ivota, tak jak to mohl !d*lat, kdy v( b!do!c ivot a jet* mnohem vce svobody, ne vae so!'asn) by m*lo bt? _ ne vdy hovo o odvol(n dl!hopis0 t*lesnosti v posmrtn ivot?:idte tak pedstral ji v mal)m m*tk! v sob*, bez d!chovn, kter pilne k t*lesn)m! prody, b!do! ztraceny, tak pro' ne +dpovdajc hled( po!ze ve vym smysl! n*co vy ne vy, protoe ne po!ze n*co, >zk v tv)m l0n* ale vae pevn) t*lo vid*t pro sebe rozp!stit do v*tho t*la? Ale pok!d ne i taje pi zhro!cen hmotn) obraz! v tv)ho d!chovnho obraz! ve sv) mysli, pro' chcete, abych rozplyno! se krach tv)ho ve v*tm t*le va mysli ve v*tm d!ch!, pro' ne jen voln*ji v J3ist!j ho?
: podobn)m smysl! svat)ho A!/!stina pe Jvadi!sS U@hci ti n*co ct, e si m0ete myslet% Zennadi!s n( bratr, vichni vme, jeden z nejzn(m*jch l)ka0, kter) jsme milovali n(dhern), kter nyn ije v art(/! a se vyznamenal dve v Bm*, vy s(m jako bohabojn 'lov*k a so!citn dobrodinec vm, m*l, jak se n(m ned(vno ekl, jako mlad m!, a se v l(sko! k ch!dm, pochyb!ji, e by to d(t ivot po smrti% 2rotoe B0h neop!st svo! d!i, on se objevil ve sn! ml(de, sv*tl) leskl) a hodn) pohled!, a ekl jem!S %% n(sled!j m*, protoe to ho n(sledoval, piel do m*sta, kde !slyel zv!ky nejslad psn* na prav) stran*, protoe by teI r(d v*d*l, co by se ci, ml(de, tam jso! psn* chv(ly poehnal a svatch se prob!dil %% Usen !prchl, ale myslel si, jet* tak daleko, jak jsme zvykl pemlet o sn! na dal noc, hle, to sam) mlad m! se m! zjevil znov!, a zeptal se, jestli ho znal? +n odpov*d*l, e ho dobe znal, na'e mladk d(le zeptal, jak ho znal? Zennadi!s mohl d(t odpov*I, mohl cel sen, ekn*te psn* svatch, bez pest!pk0, protoe to bylo vechno v pam*ti jet* 'erstv)% 2ak se zeptal mlad)ho m!e, kdyby m*l to, co pr(v* ekl, vid*l ve sp(nk! nebo vzh0r!% : sp(nk! mi odpov*d*l% :te to docela dobe a dreli vechno dobe, ekl mladk, je to pravda, jste vid*l ve sp(nk!, a vm, e to, co

vidte teI, b!dete tak) vid*t ve sp(nk!%- -eI ml!vil v!ky ml(dee, de je teI tv) t*lo? Zennadi!sS : m) lonici% Hl(deS Ale vte, e vae o'i zaven) nyn v(z(na na vae t*lo a jso! ne'inn)? Zennadi!sS =( to vm% Hl(deS -ake jak) jso! tyto o'i, se ktermi jste m* vid*t? :zhledem k tom!, Zennadi!s nev*d*l, co odpov*d*t, a ml'el% =ak zav(hal, mlad m! m! ekl, co cht*l, aby ho na!'it s t*mito ot(zkami, a pokra'ovalS =ak o'ch tv)ho l0na, teI, jak lete v posteli a sp, jso! aktivn a ne>'inn), a pesto ty o'i, se ktermi jste m* vid*t a vnmat celo! t! tv(, jso! !pmn, b!dete i po smrti, pak v ppad*, e o'i vaeho t*la ji nejso! aktivn, ale nemaj vitalit! do ivota a pocit sly pocit% -ake nechte bt na pochyb(ch, zda vce po smrti byl jin ivot% - -ak jsem byl, d0v*ryhodn 'lov*k, vechny pochybnosti sv*d'il om(men% A kdo ho na!'il dobe na rozdl od p)'e a milosrdenstv Bo? U9A!/ast% Jp% C<a Jdit% Ant$erp% "% ;% str% V7F Zde Jnnemoser, d*jiny ma/ie% 5% CVD4

; kdy chcete bt v posmrtn)m ivot*, ne zcela bez t*la, jen hr!b, t*k chce nechat jt% H0e to vechno bt, ani by kdy v0bec d!i 6yzick)ho nosi'e? 2ok!d nen podporov(na cokoliv t*lesnch vzpomnky? =ak by mohli v(hat, kdy se pohyby v(hat v m)m mozk!, dostat mimo provoz, je-li objedn(vka m)ho mozk! je nar!en? &obe se nos n*jako! t*lesnch, ale to, co nos, je prost* vce shromaIov(ny v takov)m >zk)m obrazem, se zabv( voln* prostednictvm sv)ho mozk!, sk!te'n* nositelem vech vzpomnek m0e pist!povat pes sebe, pemlet o tob* jako vlny v rybncch nepo(dek pst!p, ani by zasahoval jen voln*j pohyb Hono/ra6ie je harmonick) spol!pr(ce a zmatek z t*lesnch kon6i/!rac a hn!t, co pipojit sami, je to mon)% &emonstrace m0e bt nic z toho v jednom omezen)m prostor!% Hohlo by to tak) nen tak jednoho dne s na 6yzick) e3istence? .ejsme ani jeden den, ani by byl zcela leiblos, jak jso! nae vzpomnky jako m(lo, ale spole'n* setkat s pozemsko! prod! na voln*j reim hmotn) e3istence a sami setkat se s nm, take jsme st(le pom*rn* p!blikoval !zavr(n a odd*lov(n t*la svl)kl? A to i pes to mohl svl)kno!t, ale navren tak, aby vypadat stejn* jako pedtm, stejn* jako vzpomnky na vytvarovan st(le !r'ench jako objevit dve, pestoe jim hmatateln t*lesn( 6orma nen vce dve pedm*tem% -ake jsme m*li d!chovn t*lo, kter) 2avel ml!v% :e vce jejich b!do!cnosti% Ale teI je to pro n(s nen t*lo, ale d!i zachr(nit% &ost, kdy vidme, e na zni'en jasn)ho 6yzick)ho obraz! v n(s d!chovn pipomnko! toho z0stane pozad!, ano jist* prob!dil, pak tot) lze tak) na zni'en na ideolo/ick) vnm(n t*la ve v*t >'etn jednotky, kter( n(m ct a podpor!je, b!de ppad % A nesmme dovolit, abychom se mlit, pok!d to ne!d*l(me rovn( rozpoznat nov) materi(lov) z(kladny, na kter) n( ivot je jedno! podpor! pam*ti, e jo, protoe jsme je poznat zde na zemi, nen spr(vn), i pro vce omezen .ezapome1te na n(s% Ale je tam% Ale pok!d n*kdo d(t zvl(tn materi(ln z(klad pro vzpomnky na n(s zbyte'n*, a tam je mnoho lid, kte zde na zemi nem0e svl)kat na t*lesn d!ch dost, pak b!de jen ot(zka zvl(tn materi(ln z(kladny naeho b!do!cho pam*ti ivot* m0e postr(dat% +becn( povaha je stejn* dobr), ani jako obecno! z(kladn! tam jako mozek pro nae vzpomnky% H0e to bt, ale myslm, ze jakkoliv chce, a ne b!do!c e3istenci d!e je zpochybn*na po!ze b!do!c vztah sam) t*lesnosti, podobn* jako ji v ppad*% =e nesporn), ani nem0e (dat z tohoto ivota analyz!je zk!enosti st(t0, kter) pineso! po!ze v povaze a os!d! v posmrtn)m ivot* je% .icm)n*, protoe proda nen snadno nastav!je psn) oddly, nechte si, ale ob'as okolnostem st(ty ji v tomto sv*t*, kter ti posmrtn)m ivot* jso! mnohem vce podobn), ne b*n), ani by,

samozejm*, v z(vislosti na tom, kter( posmrtn ivot s(m m0e, pok!d to jet* nedolo% Zejm)na proto, e jsme ji v tomto sv*t* n*co v n(s, jen je teba zlepit a rozen) a voln, aby nae posmrtn ivot% B!deme vak tyto pst!py nejl)pe m0ete vyhled(vat a aplikovat v ppadech, kdy podle zvl(tnch pleitostech na >kor jas! vn*jho smyslov)ho ivota vzh0r! vnitn d!chovnho ivota v neobvykl) me, a je schopen mimo(dnch vkon0, kdy zejm)na v ppad* poteby tyto podn*ty po!ze je teba zvit, na dosaen sk!te'n) smrti%-akov) ppady jso! re(ln)% 5amozejm*, e vdy z0stane abnorm(ln naich so!'asnch podmnk(ch, a je teba pijmo!t morbidn postav!, ktero! neso! za tento sv*t, jeho podn*ty, jak by to mohlo tedy znamenat (dn n(znak b!do!cho ivota% 2ok!d k!e ve vejci ani otevt o'i nebo !i, a vid*t n*co z vn*jho sv*tla svt pes shell nebo poslo!chat zv!k pes n*kter) zv!k!, to by !r'it* nem*lo bt pli morbidn a jej vvoj ve vejci prosp*n), ale nen to morbidn* jak to projde pl(t* do kr(lovstv sv*tla a zv!ky voln* pohybovat o sk!te'nch pr0lom0%
Za prv), n*kter) pklady, pes kter do jist) mry se to zd( se mi vysv*tlit, co jsem nazval sv*tlo 2ok!d je vnitn Zeistesba!es se smrt, a'koli tam jso! velmi ne>pln) apro3imace nejso! ve spor!, co m0eme o'ek(vat, e se sk!te'n) prob!zen do jin)ho ivota, kde se tak kajc, b!de v*t mozek ne nae st(vajc 6!nkce pevezme za n(s, kte se dos!d jet* m!set pemlet o tom, so!vis s na >zk) mozk!, ale jeho vznam pro n(s, dostane se jen v tom, e je i zrcadlov obraz v*t a d(v( n(stroje, ktermi se 'lov*k zp*t do n*j odraz zp*t, cht*l d(le !vaovat% U2ok!d n*kdo dos!d nepijal jedin) podivn) vyj(den, v nich se zd(lo, jako by se rozila jasnost v*dom po cel) i 6antazie podstaty n(hle% -ato zk!enost z jedno! an/lick)ho opia-jedlk je zn(mo, e to ped vst!pem do pln) narkotick >'inek z anestetika se zd(lo, jako by vechno, co se kdy dostal do v*dom, byl rozen najedno! jako prosl!n*n) prostor! ped nm% 5tejnm zp0sobem vypr(v o mlad) dvce, ppad p(d! do vody dve, ne ztrat v*dom tot) se stalo% U 9@ar!s, psychika s% 7DG4 UByl jsem ena, zn(m, kter ob'as trp*l nejn(siln*j nervov) bolesti hlavy% 2ok!d bolest dos(hla nejvyho st!pn*, n(hle se zastavil, a ona byla v jejm pjemn)m stav!, v z(vislosti na jejich prohl(en s n*kolika neobvyklch vzpomnky na byl pipojen jejich nejran*jch letech ivota% U 92assavant, r0zn)% B*hem ivotnho ma/netism!%4 :1atek ze zpr(vy o pastora j(dra v Aornha!sen na pr!sko! vl(do! v Aalberstadt z rok! CGWW% U=ohann s$ordmaker byl po dlo!h), bolestiv) nemoci v blzkosti smrti poslal pro m*, vzal :e'ei 2(n* a pila s radost ped smrt% Brzy se dostal do mdlob, kter trval jedn! hodin!% dy se prob!dil, ani by n*co ekl% 2odle dr!h)ho mdloby, !d*len troch! d)le, ekl vizi, e on m*l% hlas zavolal m!, e se m!s vr(tit a %% zko!mat sv0j ivot, pak by se m*l objevit ped so!dno! stolic Bo prvnch slov, kdy se prob!dil, byloS zase pry' m!sm, ale to b!de t*k stojan, a j( se opravd! vr(til, ale ne dve ne pedtm% U2o dvo! dnech !padl do tet mdlob, kter trval 'tyi hodiny jeho ena a d*ti si myslel, e je mrtv, poloil ho na sl(m* a chystali se ho d(t kryt dy otevel o'i a eklS %% +deslat pro kazatel, a j( odhal m!, co jsem se na!'il, jakmile jsem vsto!pil do mstnosti, posadil se na sebe, jako nikdy postr(dal cokoli, objal m* pevn* a volal mocnm hlasemS +h, co m(m pro jednoho% bojovat vydrelg, pacient i/noroval cel sv0j ivot a vechny chyby, e se proveden) v tent, i ty byly docela k n*m! piel z pam*ti% vechno bylo tak prezentovat ho jako kdyby se pr(v* stalo% U @el pb*h vyvoz!je z(v*r, e slyel n(dhern) zv!ky na konci a podval se pmo nevysloviteln) sv*tlo svt, a tak byl d(n ve velk) blaenosti% U+d takovo! radost, nyn jsem op*t v tomto akt! bdy, ve kter) mi hn!s vechno, co jsem najt n*co lepho% Ani jsem nebesk( ch!8 setk(vat se s pozemskm jdlem a pitm, ale po'kejte, a jsem byl zp*t v m0j mr pijde% U

UZvl(tn bylo,U pokra'!je kazatel pokra'oval, Ue ho op!stila onemocn*n% :zhledem k tom!, e byl siln po poslednch slab), 'erstv) a zdrav) a zbav vech bolest, protoe se dve nemohl pohno!t kon'etiny% +'i, kter) dve kapajc, zakalen( a hl!boko leelo v hlav*, byly tak jasn) a 'ist), jako kdyby byly !mt 'isto! vodo!% Utv( byla jako mlad m! v nejlepch letech%U Zatm, ekl, e nemocn pedpokl(dat, e zeme po dvo! dnech, stejn* jako piel% 92assavant, _nters% obvykl)% ma/netism!s ivot s%% CY<4 -o n*kdy dlo!ho opakovat s blc se smrti ztracen) vzpomnky, byl-li !vedeno jinak n*kolikr(t% : mnoha st(tech somnamb!listic vyskyt!je, kter) m0ete zskat zde, nicm)n*, b!de odpovdajc zaazen v '(sti k so!viscch pozd*jch disk!s% U:e st(tech 9ma/netick( jasnozivost4 !k(zala, mimo jin), e d!e se sotva jedno slovo, jen st* mylenka z pam*ti ztrat% :(m vem, e !d*lali vid, a co vy, tak dlo!ho, jak to bylo v bie, prov(d , v jasn)m sv*tle se kolem sebe a vedle sebe, jakmile se prob!d !vnit% "id) tak) !k(e, e v jeho sk!te'n) voln) neomezen) sle mylen, ct*n, d!evnho obav a prezentace% U 95ch!bert, Zesch% & d!i ;; v*st% VW%4% U5tejn* jako v naich snech obvykl zp0sob ch0ze, ve kter)m nohy po dr!h) b!de pokra'ovat, velmi obtn), ne-li nemon), mrn* kles(, nicm)n*, bezprostedn rychle pems8ovat nae byt na vzd(len) msto, nebo bez plovo!c nad zem\ tak tak) podob( sk!te'n) d!chovn hn!t d!e ve st(tech jasnovidectv vce let0 ne pomal pokrok, vnm(n a !zn(n vn*jm sv*tem probh( jak shora, z vy oblasti tady, a kontemplativn d!e pr0zk!my, jako je plovo!c pt(k , ve stejno! dob! a najedno! cel sled vjem0 a 'innost, kter) se !' pomal! a post!pn* v norm(lnm bd*l)m stav!% byl proto vypr(v*n Horitz ppad!, ve sv*tl)m obli'eji, ke kter) dolo kr(tce ped smrt, cel min!l ivot , se vemi jeho bohat) zk!enosti a vlety, s jeho tisci akce, dotazovanch v pzra'n) vedle sebe a rychlost blesk!, a v ostatnch ppadech se zd(lo, e pb*h cel) min!losti, jako by jedin smysl, jen d!e pochopit, 'slo nebo vyj(dit jednoho obraz!% 2ok!d pak dal d!i jasnovidectv t!to zvl(tn let, take moho! jeho stopy b*n)m pam*ti jen sledovat jak mal jako 'tyi-le//ed zve let! pt(ka% :zhledem k tom!, poslo!pnost a zet*zen, co je zde vid*t je velmi odlin), ne tam% U9;bid%, ;; VY 64 U2ozorovan) mno! 92assavant4 5omnambQle se 6lashbacky do sv)ho min!l)ho ivota, hl(sil !d(losti z nej>tlejho ml(d 9pravda jejich prohl(en bylo prok(z(no4 a zskal tak) na jeho mor(ln stat!s, do skrytch mylenek sv*tla, co bylo kdysi po sv*dectv kad obdr smrt% U 92assavant s%% aa4 U@hlapec, Ale3ander Aebert m!sel dostat vsledek siln)ho ok! do hlavy mstnho nemoci v mozk!% :e sv)m 'tvrt)m roce byl operov(n a skladit*, kter) se vzpamatoval, byla pozena z% @hlapec byl 'asto ne!rolo/ick) symptomy, kter) moho! zpo'(tk! myslel, e je epileptik, ale tvo tyto n(hody v Akzesse lenstv od @hlapec ztratil z(rove1 zcela jeho pam*ti tak, e on tak) nemohl vzpomeno!t, co !d*lal hodiny ped 2!ys)/!r vzal ji do n*j ma/netisteren %%% @hlapec byl n(m*s'n% nejn(siln*j z(chvaty lenstv, ve kter)m on 'asto byl kodliv a destr!ktivn n(vykov) byly, ale jakmile se dotkl m! r!k! ma/netiz)r! zmizel% =eho pam*ti, e >pln* ztratil pes jeho onemocn*n mozk! se vr(til na span str(e, a to vzpomn*l teI pesn* ve, co se stalo v jeho ivot*% popsal /enezi jeho nemoci, typ operace, e !trp*l ve 'tvrt)m ro'nk!, n(stroje, kter) moho! bt zde po!ity, a on ekl, nem*l t!to operaci , e m!s zemt, ale z(rove1 byl mozek zran*n, a nemoc se zvil od t) doby% +n tak) prohlaoval, e jeho lenstv lze l)'it ma/netism!, ale jeho pam*8 se nikdy vr(tit,% Ksp*ch a prok(zala pravdivost jeho tvrzen U9tamt), s% CDD4 -ak), dokonce i oby'ejn pohovka n*kdy pedstav!j jevy, kter) by mohly zaslo! zmnk! zde% -ak d!e dokaz!je, n*kdy ve sn! majetk!, obrovsk) mnostv mylenek, kter) bychom mohli rozvjet prob!zen jen tak dlo!ho po dr!h), vyvino!t ve velmi kr(tk)m 'ase% 5n, napklad, n*kdo m( dlo!ho! historii, kter( kon' po jeho pirozen pr0b*h s 5ch!sse nebo h(zen kamen0 proti okn!, ze kter)ho sp(' se probo!z% .yn se vak zjist, e se prob!dil z re(ln)ho 5ch!sse nebo :rhy

proti okn!, take m(lokter z0st(v( dal pedpoklad, jak vstel nebo hod je podn*cov(n cel)ho sn!, a to byl sloen v okamik! prob!zen% -o jist* vypad( tak ne!v*iteln), e stejn m!s bt povoleno bez d0kladn) potvrzen a vyetov(n t*chto ppad0 st(le pochyb!je o tom, jak na to, nebo n(zor, ale bylo mi spole'nost povinna sd*lit lidmi pklady dr!h! jinak d0v*ryhodn)% .(sled!jc 2at sem ppad se nach(z v Hem% et 5o!v% d! comte "avallette -; 2a% CFWC% p% bb:;;;% 2id(no kdyS U=edno! v noci, kdy jsem spal ve v*zen, jsem byl prob!zen zvon! 2alais tm, e poraz C7 hodin,%, slyel jsem, e jste oteveli br(n! nahradit str(n)ho, ale !sn!l jsem hned po jednom ve sp(nk! ; !deil sen 9%%% dobe, e sled!je pb*h hrozn)ho sn!, jeho >daje pro sn*n nal)t(no alespo1 doba < hodin4, kdy n(hle obrazovka byla !zavena s n(silm znov! a prob!dil jsem se% .echala jsem si kaps! , to bylo vdy v C7 hodin% tak, e tedy stran( 6antasma/orie trval po!ze 7 nebo W min!ty, tedy doby, kdy bylo n!tn) nahradit 5entinel a otevr(n a zavr(n mky% Bylo velmi chladno a @onsi/ne byl velmi kr(tk, a ble potvrdil dr!h den r(no m0j >'et A jet* si vzpomn(m ](dn( !d(lost v m)m ivot*, kter jsem mohl !r'it d)lk! s v*t jistoto!, z nich jso! >daje byly lep dojem z m) pam*ti, a kter) bych byl m0j pln) v*dom %% U 9Troriep, pozn(mky 7 c%, bbb;% v*st% WCW4 dispozici b!de r0zn Z!stXndlichkeiten a pocity v anest)zii nebo zd(nliv* mrtvch nebo ve sbliov(n s b*nm zpr(v smrti, kter) by mohly teoreticky bt, nebo se domnvaj, e se ji pekrv( n(znak other$orldly st(t0 do tohoto sv*ta% -ake n*kdy je n*co o tom, jak ped mezi velmi variabiln d!evnch stav0, kter) nese anestezii pomoc )ter!% 5t!dent, kter najal pod vedenm pro6esora 26e!6er pok!s o sob* s hthereinatm!n/, popis!je stav, ve kter)m on piel v taktoS UHoe ohn* od jiskry sv*tla kro! ped mma o'ima% -o m* chytil d*l( velko! >zkost a strach% Ale na chvli, a j( jsem ctil, ze vech, ale i od vn*jho sv*ta v0bec, a to i ze sv) vlastn t*lo, nic vc% &!e byla jak to bylo zcela izolov(n a odd*len ml!vit o t*lo% 2itom d!ch, ale st(le se ctil jako takov, a j( jsem m*l mylenk!, jako bych byl mrtv, ale b!de mt v*'n v*dom% -eI jsem si pedstavoval, najedno!, pane pro6esore 26e!6er slov, poslo!ch(S U2(nov), myslm, e je opravd! mrtvU r(tce pot), byl pro m* jako krev pro!d od hlavy dozad!, a tak jsem se vr(til ke mn*, jako by jste se sklonil a krev siln* po hlavy tekla a 'lov*k m!s dret n*kolik okamik0 ml'ky, dok!d se zskat zp*t jeho smysly >pln* siln% U 9Aenle a 26e!6er, Zeitschr%, CFVG% No'% :;% 5% Ga4 +soba, kter( jejich stav byl schopen pamatovat pi as6y3ii 9zd(nliv) smrti4, po op*tovn)m prob!zen, k( o sob*S UH*l jsem pocit, jako prob!zen ze sladk)ho rann sen -ak je okamik smrti, take to je jedna z% nejvy blaenosti pocit% U 9Aa/en, bl!dy, str% CFV, podle Met, Zeitschr% C%F7<% A% "% 5% CFa4 AQ66ell k(S U.echceme najt vz(cn), ne-li speci(ln chorobn) stavy, jako mraky skrt sl!nce, posledn okamiky !mr(n, e3tr)mn* tich, prom*nil, 'asto opravd! dojemn) 8astn cel starat, ve >zkost je pry', posledn poehn(n jako z vy absol!tn moci% !d*lena, a blaen >sm*v pohyb!je i pot) >sta, kdy smrt ji dokon'il svo! pr(ci% !mrajc 'lov*k, v jeho ptomnosti a!tora bylo to, !sn!l pod chor(l!, ktero! !vedl a ptele na klavr jemn) akordy pronesl% -akov) v*ci 6akta n(s n!t pedpokl(dat, e jeden zap!s8te prvn za'(tky nadpozemsk)ho e3istence i v poslednch okamicch pozemsk)ho byt% U 9A!e66el, dopisy zvykem% & nesmrtelnost% 5% CC74 U+tec, m! mnoha vzd*l(vacch, m* !jistil, e se dos!d nael vraz v t)m* rozbit) oko sv) !mrajc dcery, kter) se nikdy nezapomene, co vechno se prom*nil, n*co, co jen l(ska, oddanost, blaenost sama o sob* sjednotit% U 9;bid%, s% V<4 UA takov 'lov*k 9s sv*tov)m mysli4 5lyel jsem jedno! lapal po smrti, eklSU U.yn je cel ivot z mozk! do j(my al!dk!, ctm z m)ho mozk! se nic vc, m(m pocit, r!ce, nohy ! ne, ale j( to nevysloviteln) v*ci, kter) jsem nikdy nev*il, a to je dal ivot UU - a od t) doby, co zemel% U 9=!stin!s erner, :isionary z 2revorst% V ;54

5hr1me si, co nevydal spol! kr(tce% Bekli jsme siS dy se 'lov*k zave o'i v ivot* a vnm(n tmto zanik(, nebo8 prob!dil vzpomnk! na n*j% -ake pok!d 'lov*k zave o'i ve smrti, a jeho 6ilozo6ick ivot tmto zanikne, protoe probo!z vzpomnky na ivot ve vy d!ch!% -*sn*j oko 'lov*ka, smysly st(le zavr( v ivot* a stah!je se do ztmavn!t e3teri)r!, jasn*j prob!d ve sv) pam*ti, kdy se nyn bl k ok! a smysly ve smrti pevn* a neodvolateln*, je dokonce prob!dit tak mnohem jasn*j pam*ti ije vy mysli jen ! ne po!ze jednotliv) vry v n*j, ale cel jeho pohled na ivot ve vy d!ch! s(m b!de zr!ena po cel ivot pam*ti nyn, e on, m!, ale st(le tak dobr dl jako 6iloso6ick)ho ivota, z nich vych(zela% .yn se vak setk(v(me n(mitk!S lidsk Zave nen tak) na prvn pohled, ano, vechny smysly ve sp(nk!, ale prob!dit bez vzpomnek? .ekles(, spe sp(t v pam*ti ivota s 6ilozo6ickm ivota ve stejno! dob! v noci? A nelze ch(pat jako nejhl!b sp(nek smrti? 2ok!d tom! tak nen, take i po smrti, nae pam*8 ivota m!s ztmavit n( pohled na ivot ve stejno! dob!? -ato n(mitka n(m pipomn(, e e3ist!j dv* ppad0 zastn*n smysl! ivota je ve sk!te'nosti, je teba rozliit% &ok!d d!cha skrz prob!zen z0st(v(, e je prvn, jsme !vaovali tak daleko, pam*8 ivot je jasn*j, pevn*j zavete smysly, ale kdy !sne >pln*, dr!h ppad nastane, pam*8 ivota kles( 6ilozo6ick ivot ve stejno! dob! v noci% A samozejm*, pok!d je vy mysl, kter( jsme na obo! stran(ch, jet* by vichni !sn!l a mohl by pam*8 ivot, kter vedo! d!chy posmrtn)ho ivota v n*m, s vhledem ivota, kter vedo! d!cha tohoto sv*ta v tom, ve stejno! dob! v noci potopen, a se prob!dil% .echte se t(e, zda takov ppad je mon%=ist*, ale kdy zememe, take se nem!ste sp(t vy d!cha cel), ale z0st(v( /ehends pokra'ovalo sledov(n% =e pro n*j, e je prvn, to dr!h ppad% 5mrt 'lov*ka je po!ze '(ste'n) zatemn*n zobrazen ivota ve vym d!ch! b*hem jeho prob!zen, jak m0eme odvodit vznam pi bd*n, kdy jsme !dret oteven) jin, a proto podmnko! je pechod tohoto int!ice ivot ptomn v odpovdajcm ivot* pam*ti v n*m , n(m teI ale nem)n* dobr), jak to pijde, jak to bylo, stejn* jako pravda naeho vnm(n ivota% 5mrt je v n*kterch ohledech spe prav opak naeho b*n)ho sp(nk!, jako by se motl z k!kly pest(vky% 2rotoe n( oby'ejn sp(nek pedstav!je vy'erpan)ho t*st vyhr(t, sv*tskch smysl int!ice a jejich zpracov(n po zp0sob! tohoto sv*ta, vdy znov! ped\ smrt zvedne to opravd!% 5leep vyad!je st(le nov) n(vratem do star)ho ivota, a nejhl!b bezv*dom vyzna'!je pr(v* sp(nek, kter n(m !mon prob!dit do star)ho ivota je nejjasn*j, nej'erstv*j znov!, smrt je opakem jejich% Ano, jsme v ni'en podmnek star)ho ivota jen najt motivaci k prob!zen do nov)ho v*dom)ho ivota, tak jako vdy nov) )ry vvoje, jako tm, e zni' ty star) jso! charakterizov(ny, protoe s tm zni'en, ale ne podmnky naeho pokra'!jcho ivota jso! n*kdy zni'ena, vy mysl a t*lo, ve kter)m ijeme na t)to stran*, pohybovat, a maj, z kter) jsme vyt(hno!t vechny podmnky ivota na t)to stran*, z0st(v(me st(le jako zdroj ivota na onom sv*t*% ; kdy to nen nic, aby se zabr(nilo smrti, jak je to b*n), nad(le volat nejhl!b sp(nek, protoe pesto si zachov(v( sv) rovnice body tak, e i kdy to, sv*tsk

pohled na ivot se zr! jm navdy, protoe 'as od 'as! b*n)ho sp(nk!, a za dr!h) pok!d n(sled!je prob!zen, ale v ptm ivot*% Alavnm rozdlem vak je vdy ten, kter b*n sp(nek, vy'erpan( sla obnov po!t pro star) zobrazen ivota v mr!, realizovat smrt po!it sly do nov) 6ormy ivota% &!e si lehne do smrti, a to jak ve sp(nk! ve sv) star) posteli, ;zolovat vechny jej star d0m je zni'en a je n!cen do oteven)ho rozsah!, ale nyn najde hned v t)to voln) d)lce jej nov v*t d0m, tm v*t je samotn( mysl, kte byli postar(no jako >zk mal) mstnosti, a teI je to jen zcela na n*m so!'asn* vichni ijeme s ostatnmi d!chy posmrtn)ho ivota, kter) jso! ji jako b!1ky jako vypno!t jejich t*l od sebe jako nyn, ale spole'n* v jednom velk)m dom*, stejn* jako vechny vzpomnky ve stejn)m mozk!, stejn* jako vechny motl0, kter) byly dve !kon'ench panenky r!k(v! sebe, l)t(n ve stejn) zahrad*% Z(sadn rozdl smrti ze sp(nk! osv*d'!je v tom, e nej'erstv*j a nejd0leit*j 'lov*k m0e zemt, pok!d m! jet* ani !naven ivotem, stejn* jako iv) int!ice jt ven a najedno! m0e chodit v pam*ti, kdy jet* nen !naven oko je !zavena% 5pan, ale vyad!je, aby >nava, a ne po!ze jedn! '(st, ale celo! osob!% 5tar m! samozejm* je kone'n* naprosto !naven ze ivota a to! po smrti% Ale to je vy bytost, ktero! nen dos!d ne!stal% 2ok!d star 'lov*k je naprosto !naven, to je pro vy je stejn( jako ! n(s, pok!d jeden or/(n, a8 ! je to oko, je z dlo!h) sledov(n vy'erp(ny >pln*, kdy jsme lehkov(n* jet* v jinch ohledech, pak vznik( pro n(s nect poteb! sp(nk!, ale e je teba, je zvl(tn '(st, oko trvale nastavit v klid!, a jednak zam*stnat dal smysly, '(ste'n* dop(t vzpomnk! na to, co je vid*t, co m0eme samozejm* po!ze stdav* d*lat, ale my vme, vy mysl m0e d*lat mnoho v*c najedno! na r0znch mstech, m0eme jen po sob* na stejn)m mst*% -ak to je >nava, kter( se pirozen* vyskyt!je ve 6ilozo6ick)m ivot* jedince s v*kem a n)st po!ze poteb! zr!en tohoto int!ice ivota, ne vzpomnka ivot tohoto m!e ve vym d!ch!, spe, zbytek je v pam*ti ivota, bt sama o sob* tak) od ivota il!strativn osoby % -ake vyad!je nejen stedn sp(nek% ; kdy to m0e snad n*kdo sp v tomto ivot*, a prob!dit v n(sled!jcm, ale sp se pen)st do jin)ho ivota, mohlo by to ho jen nosit zp*t do starch, ale svren sp(nk! ho, a tam byl (dn z!vori/er sp(nek poteby % do zas(hne m', spac jist* nejen ped tm, ne se prob!d v jin)m ivot*% Ale trhliny star)ho ivota, z(rove1 otevr( vst!p do nov)ho ivota% =e mon), e v obvykl)m pr0b*h! !mr(n v*dom do chvle pechod! mezi starm a novm ivotem se post!pn* tmavne a v!de, dokonce zcela zmiz v okamicch pechod!, ale v okamik!, kdy ztr(c na star) vechno je, so!'asn* z jeho, kde se za'n( probo!zet k nov), stejn* jako et*zec ve stejnch chvlch, kdy skon'ila vibrace, e za'n( nov, a jen okamik zr!en samo o sob* m0e bt vid*n jako z klid! !vaovat% -o je pro sp(nek, protoe ve chvli, kdy z potopen do bezv*dom za'(tek delho nejmodern*j 5p(nek je vibrace je ni, protoe str(e nad prahem v*dom, smrti, ale nezp0sob!je nzk) vibrace ve smysl! sp(nk!, ale vzest!p ve smysl! nov)ho sledov(n% -ak m(lo, jak m0eme vid*t na zisk nebo prohlo!ben b*n)ho sp(nk! ve smrti, o nic vc ne o prohlo!ben v*dom nebo zd(nliv) smrti, jako je n*kdy napadaj lidi% "i se od sp(nk! v tom, e namsto obnoven vy'erpan) d!e a t*la sly ve sl!b* sv*tsk)ho ivota jen 'ist* statick) doch(z, kde nic moc obnoven, je st(le

spotebov(no% Ale smrt nen spokojen s takovm klid! a li se tak od jinch, ne po!ze kvantitativn t*chto st(t0% ; kdy neni' podmnky naeho ivota v0bec, ped a po na vy, protoe jsme, z0sta1 s n(mi, ale n( ivot tak daleko, a kdy nem( sl!, kter( byla po!ita pro n( ivot, kdy zmiz ze sv*ta\ ale zvy!je se na monost jejich op*tovn)ho po!it ve star) podob*% -ake velmi patn*, je >vaha, e kdo si najme snadnoS =ak ji bylo mdloby nebo anest)zie je 'lov*k v bezv*dom, protoe v bezv*dom m!s nejprve smrti, protoe jet* hl!b anestezii nebo impotence, aby 'lov*ka% Ale klidov)ho stav! nelze zvit, smrt je spe, kdy vsto!p v d0sledk! anestezie, nov sm*r na impotenci, a to je obecn* vdy ot(zka, zda z mdloby nebo anestezie, vrac do starch nebo doped! se obr(tit na b!de nov ivot% Hdloby nebo anestezie je pechodn stav mezi diesseiti/em a nadpozemsk)ho ivota, a tak daleko, nicm)n*, protoe pelote piblen k latter zastaven 'innosti od sm*r! zapalova'e v ptm ivot*, jako by i sm*r ve smysl! tohoto ivota e3ist!je, ale smrt nen pokra'ov(nm tohoto v*zen, ale zr!en stejn(, co je srovnateln) s rozpadem naeho t*la, zhro!cen obraz! v ok!, s n(zvem, kter nyn z podmnek !vedench ve vych bytost probo!z nai pam*8 ivot% 2i pohled! zp*t na vsledek naich >vah by jet* vytv( obavy% =ak, jeden m0e se zeptat, by m*la p0sobit po!ze jako pasivn v na tvorb* vy a nejvy bytost, jak jsme pi tvorb* obr(zk0, kter) spadaj do n(s?H( vy bytosti, B0h ned*l( nic o tom? Hysleli jsme si ale, e se osv*d' pr(v* a!tomaticky pi vytv(en jeho d!i% 2ok!d vsto!p nae d!e do n v0bec zven' v n*m, jak nae n(zory, se v n(s k n*m! tak nov), jako kdyby to bylo divn dar? Hysleli jsme si, ale jso! maso z jeho t*la, kost jeho kosti% Ale i nae n(zory jso! opravd! z masa a kost z nohy na mysli% :znik nejso! zcela v n*m? =so! to vechny jej aktivity? ; kdy se zd(, e ho jako nov Jin/eb!rten% A tak jsme v proces! na vy a nejvy d!ch se objev jako nov Jin/eb!rten, pesto, e vichni jso! vytvoeny v n*m '(st na int!itivn 'innosti na jeho 'innosti% Z vn*j strany, ale my jsme ve sk!te'nosti v n*m nic jin)ho ne nov( koncepce pich(z z venk! do m*, kdy jsem se otevt o'i, nebo nov) zpr(vy a '(st m)ho vlastnho t*la, podpora m) vlastn d!e, jeho deti a pohyb!je tak, e nov vzhled , v podstat* vechno, ale to je ode mne ve mn*, jedna '(st m* vytv( sv0j obraz zaro!bov(nm akce v dr!h)% A j(, cel 'lov*k m!sel eit to b!de v mch sil(ch, o' a kon'etin pim*en) ve vztah! k sob* navz(jem, e nov) mylenky vdy vznikno!t 6!nk'n pipojen a psl!n) sekvence, krom* toho, e samozejm* tak ve mn*, i kdy m0j jin vlastn '(sti t*la a na rozdl m0e po sv) v0li nastat, protoe je to krom* m* jso! r0zn)% .ejvy bytost nem( nic jin)ho ne sebe sama, d)8 a pohyb!jc se jeho vlastn ko!sky vyhr(t svo! prac na sob* obr(zky sv) nov), di nov) iv) bytosti, a to m0e v)st k roz!mn) a 6!nk'n v konte3t!% Zatm tedy ve, co pich(z monost to pes n*j% =sme nyn pasivn, kdy jsme, jak to poad!je v so!lad! s n(zory naeho so!'asn)ho byt a kon(n, nastavit vdy nov) a !ite'n) a smysl!pln) nae o'i a nae

>dy, a tak n(m nov) n(pady? .a stran* naeho pijmacho smyslnosti, to ano, ale ne na stran* na v0le, naeho roz!m!, naeho vyho >'el!% .ov( Ali/n nae o'i a kon'etiny jso! spe s(m so!'(st naeho pim*en) a!tomatick) akce% A v podstat* i obraz s(m o sob* je vytvoen jeho vlastn 'innosti oka a zbytk! t*la, krom* toho, e e3citace oka poch(z z venk!% A tak vy a nejvy bytosti na sv*t*, jako v Jin/eb!rt nov) 9na za'(tk! opravd! smysln4 d!e jevily jako pasivn* !r'ena jeho smyslnost stran*, jak jsme v Jin/eb!rt novch mylenek v n(s, ale je to tak) jen tak m(lo, opravd! pasivn*, zatmco chov( v jeho vy s6)ry v*dom, ale 'erpat z dr!h) v*t so!viscch prostedky a poad nov) Jin/eb!rten a!tomaticky, jak je to nejlep pro pipojen cel) j(, ale to je podle nejvyho (d! pro pipojen cel) to nejlep, co te'e z n s(m, take jist* nesl vznik novch lid v ece, prodn !d(losti, ale to je samo o sob* prosto!pen hereck) vyho v*dom, a to po!ze obecn sm*r, kter je jist), je 6yzick( osoba, kter( by mohla vypo'tat? .ejm)n* ze vech, kdy a kde 'lov*k m( bt postavena% -am le svoboda, e vy 'innost%-ak), i smysln vroba 'lov*ka je vdy z nejvyho byt vlastnho akt!, krom* toho, e po'(te'n imp!ls poch(z z jin) '(sti t)e podstaty, protoe je to pro .ejvy Bytost nen nikdo jin mimo% 2ojIme se piznat, e vechny obr(zky a srovn(n nedosta'!jc a ne>pln) od naich ivotech na v*c, je to pravda, ve vym ivot*, ale n*co na tom m0e pomoci vysv*tlit, jak je to s na Jin/eb!rt v tomto vym! ivot!% @lem je vdy obtn), tmav)% .avc, i kdy jen okrajov* zde bylo jednat to, !v)st konte3t cel)ho pohled!, a to dal stejn l)pe vysv*tlit, jsme cht*li d(t t!to cen! se ho sna% Ale teI se vr(tme k na b!do!cnosti% =et* jedna v*c, ne, a jedno! provdyS nem(me 'asto rozliit, co vy mysl 9pozemsk4 a co nejvy 9B0h4 pat% 2ro' se rozlo!'itg =ak( '(st z toho, '(st z toho, tm, e jsme v tom, pes kter 'erp( n(m to a my z0st(vejte v n*m% =en to, e velmi d0kladn* zv(il .ejvyho &!cha, kter jen relativn*, e jeho sel6-projev celek, ne jen v*t oblast sv*tov)ho pedm*t! od vy k n(m, ve kter) jsme so!'(st% ++11. "vo. ana#og e budoucho 6 vota s ! !omnkou 6 vota. 2ojIme se na pozor!, po tom vem, nae nad*je na posmrtn ivot a n(zory t)ho po!ze o pl(ny na vstavb! obraz nebo pirovn(n, e jsme dos!d v*tino! m*l na mysli, kdo nev, co nejist) zem* !d*lil analo/ii v sob*\ -ake se b!deme m!set podvat kolem sebe na jinch z(kladech% -o m0e pijt jen na n(s vybav, ale kdy vidme, pin( min!lost jet* troch! sled!je v!de, jen takov) pojet posmrtn)ho ivota, setk(n nejdra a nejvce pr(v* tvrd, e jsme byli zvykl, aby na onom sv*t* od nepam*ti% :dy z0st(v( z(kladem takov z(v*r je pli >zk, jako cel( str!kt!ra, kter) se stanov 6ol/ends >vahy, e by mohly bt povaov(ny za bezpe'n), i pot), neb!deme '(sti s nm% Ale m0ete jej po!t jako obrys kolem toho n(zor!, e pehl)dl rozsah, hlo!bk! a plnost naeho pedm*t! v jednom, a pedb*n) pravd*podobnosti a monost, kter) ne!r'ito! kolsav) pojem pedpokl(daj roz!mn sm*r, testov(n, zk!ebn obdob a korekce z dr!h) strany, ale poskytno!t konkr)tn objekt, ale seek !r'en pedevm jejich konte3t! a ve vst!pnch bodech do >vahy, jak se !dret%

-ake d0leit) je obdobo! b!do!cho ivota naich pozemskch ivotnch vzpomnek na vysv*tlen, podle naeho n(zor!, ar/!mentace je tak m(lo, ale stejn* v(z(n, i kdy samozejm* m0e pomoci jak)koliv pesv*d'iv) po!it) analo/ie, kter) od0vod1!j ve sk!te'nosti% Ale jakmile jedno! pijal aspekt na v!ky tak docela brzy ocitne jako vechno ze vech stran dozad! vsledky, a tak zp0sob, jak ve velmi r0znmi zp0soby m0e bt pijata% : knize ivota po smrti, kde jsem prezentoval t!to doktrn! jako prvn, obdoba naeho b!do!cho ivota nen mylenka pipomen!t ivota a pedn(ek, kter) jsem dal v roce CFVG na stejn) t)ma, to trvalo jen velmi ne6orm(ln postaven jeden% : tomto dok!ment!, to bylo hlavn* analo/ie smrti s porodem, v t*chto pedn(k(ch, pm z(v*r, e b!d! i nad(le pedn(et 9bb:;;4, kter jsem postavil doktrn!% :echny tyto cesty vedo! k podstatn* odpovdajc z(kladn :zhledem k povaze a vztah! na onom na sv*t*, krom* toho, e na jedn) stran*, vvoj v!ky je snadn*j po tomto, na dr!h) stran*, e po% Ale j( jsem v tomto dok!ment!, analo/ie b!do!cho ivota s pam*t ije mo!de na hlavn z(klad* >vah, '(ste'n* proto, e !'en o posmrtn)m ivot* s doktrno! &!cha na n(s, kter byl pedloen v pedchoz '(sti tohoto psan, nejpirozen*j spojeny, z'(sti proto, e pili v pozd*jch dob(ch do poped obavy, e individ!alita naich myslch, protoe poch(zej z vyho d!cha, op*t m!seli spadat do stejn), tedy bezprostedn* provedeno, '(ste'n* kone'n*, protoe to velmi spr(vn* vysv*tl!jc a >rodn(, tak v !r'it)m smysl!, e je n*co vc ne po!h( analo/ie, pok!d nae pam*8 ivota v tomto sv*t* m0e mt jako semeno a och!tnat nae pam*8 ivot jso! povaov(ny na onom sv*t*, a nae tady a za tm so!visejc re(ln) ve vym d!ch!%

,. 3om*ry . n5ho sv*ta duch: do vy88ho ducha a k sob* navz.em. 2rvn ze vech naich analo/ie nazna'!je, e b!deme i nad(le doch(zet na vy d!cha v intimn v*dom, zven( vy pom*r ne nyn% +br(zek pohled je vdy jako n*co vn*jho, ciz vst!p!je do d!cha proti, v podstat* je to i jeho, ale pam*8 se ct jet* vce ne jeho, zcela ve sv)m l0n*% -ak jso! tak) vy d!ch po smrti b!do! st(le pocit, e jinm zp0sobem ne jeho, teI, a tm, e d*l( to, b!deme ctit jet* vc, take s tm jsme m!, protoe jeho sebev*dom a nae v*dom nen jso! e3tern* sebe% .yn je vy mysl, co jsme m! dali samozejm* pat tak) ji v platnosti, ale jen jako vzd(len) d!ch je za n(mi, b!deme pravd*podobn* m0e vyvino!t tma, ale my jsme nem*li pocit, okamit* so!n(leitosti, b!do!cnost b!de jin(, tam jso! jsme si v*domi, bezprostedn, e ijeme v n*m a pohybovat se, a maj, a on v n(s% B!deme ctit, e m(me nae ivoty podlah!, ale tak) pocit, e i to, co m(me na mysli na n*j% =eden takov, nejen jak to je nyn zdaleka zprostedkovan) okr!h a mysli, ale pm, trval a spol!pr(ce s ostatnmi d!chy >'asti posmrtn ivot v sebe-v*dom vy mysli, je nyn prav opak povst(n v jeho nev*dom%: d!ch0 na onom sv*t*, e b!de jet* kompletn a jasn) jeho v*dom a opel se v nich si ne!v*dom!je, e jso! si v*domi z nich v n*m% : pam*ti a vzpomnek prostednictvm akt0 a vytv( nae mysl jet* svobodn* a nez(visle, zatmco navenek se !r'it* ct vhledem% -ake stejn* jako vy mysl je jist* zdarma a a!tomaticky za't pracovat s n(mi na onom sv*t*, a vytvoit, a b!deme se ctit, kdy jeho a!tomatick) n(stroje% Za prv), je to obecn d!ch t*la, a e patme, ale jako nebesk d!ch je stejn, jen !ni6orma zprostedkov(n, so!hrn vech pozemskch jednotlivch d!ch0 je spojeno to, co v Boha% -m se zskaj pm*j, leh' !zn(n na dohody s a v t)to vy nebesk)ho d!cha, tmto tak) zskat vce bezprostedn pozn(n naeho smlo!vy jasn*j zp0sob, jak v Boha, jso! tedy dokonce piblit na v*dom) >rovni Boha% =ak se v!de, protoe posmrtn ivot byl koncipov(n jako takov, kter b!de nastaven lidi s vy a nejvy je v intimnch vztazch jasn*j%

2odle toho, jak b!deme d*lat v posmrtn)m ivot* naeho vztah! dozv*d*la na vy mysli a tmto se k Boh! vce pmo a jasn*, ne teI, jsme tak) podl n(hody nebo kon6likt!, v n*m stojme na n*j a skrze n*j k Boh!, bezprostedn a ctit se l)pe ne teI% A8 ! jsme nyn v tom smysl!, nebo v rozpor! mysl &!cha, kter n(m d(v( s Bohem, jt, a8 ! proto chyst(me s nebo proti n(m, vme, e po!ze prostednictvm nikdy dost nzk) >rovni :erstandesvermittel!n/, nebo pocit, e jen vdy tmav) trval a jak 'asto a jak mnoho pochybn) a semi-tich) pipomen!t sv*dom% -o jso! jen slab) znamen jasn)ho pozn(n a pocit plnosti, kter( se jednoho dne opoteben v tomto ohled!% =e ale sv*tlo nebo Aeller st(le v*domi naich vztah0 s vym a nejvym d!chem v posmrtn)m ivot*, aby jak sv*tlo z nebe, jako er!pce pekla m0e bt pro n(s, a to, zda jeden nebo dr!h b!de z(viset na naich vd*lk0 v tomto sv*t*% 2ro plno! pam*8 naeho ivota v tomto sv*t*, je to tak, kter( pebr( vy d!ch n(s v t)to oblasti, kter) k(me n( posmrtn ivot% :zpomnky se prosm, nebo nelb podle toho, jak dobr) nebo zl) v0le, co si pamat!ji, nebo z nich pam*ti roste% -ak i my jsme vy mysl, kter( pijm( a pipomn( n(m v n*m, stejn* jako po!ze na z(klad* toho, co jsme byli v rozjm(n o ivot*, a podle toho, jak jsme r(di, ho, nebo nespokojen, je n(m lbilo v n*m nad nespokojen, podle jeho pze1 nebo nelibost k n(m tak), aby zv(ila sv) vnitn ko-nebo proti-opaten proti n(m% 5pravedlnost, kter( se zd( bt st(le pohyboval v tomto sv*t*, nebo nezd( spr(vn), aby vyla na sv*tlo, b!de spl1ovat vechny% :e sk!te'nosti, v bezprostedn int!ice, smysl zk!enosti, r(d a nelb se n(m moc jen !vaovat o jeho okamit) pot*en a nelibost >sp*ch% 2o!ze v vzpomn(n ivota za int!ici probo!z 'ist, zatmco kter st(le nem0e bt tak 'ist(, jak ve vy d!ch!, samozejm*, co je tak) stejn pr0m*r v jinch vztah0 pro n(s, a8 je to dobr) nebo patn) pro n(s jako celek, a levn pot) nebo odmt(me sami v sob* to, co je vid*t, nebo se stalo po zcela jin)m m*tk!, ne je okamit) pot*en nebo bolest, kter( je poskytovan(, (d(me podle svch vzd(lench d0sledcch cel) so!viscch naeho ivota a byt% A 'm v*t, obs(hlej nae mysl, d(l p0jdeme s tm, a tak je nae spr(vn) poso!zen% Ale jestli to b!de i ve vym a nejvym d!chem, jen na mnohem v*t me a ve v*t dokonalosti, protoe tak doch(z k z(v*r!, ve, co je pozemsk), nejvy obsah!je i sv*t! mocn prostedek s(m o sob*, docela v(it toho, co m(me, pro pozemsk) byl na sv*t*% -eprve pot), co se k n(m dostal z 6ilozo6ick)ho ivota do pam*ti ivota, b!de se m*it sami sebe v pln)m rozsah! hodnot, dve nai e3istenci pro n*j, a nikoli moment(ln pot*en nebo bolest, ktero! nabral ve 6ilozo6ick)m ivot* pro n*j, je m*tkem naich pjm0 tvo, ale >vahy o tom, co n( ivot na tomto sv*t* m( ve vech svch vztazch a d0sledcch pro pozemsk) e3istence, kter promt( vy d!cha znamen(% Ale kdy shrn!je jeho vztah s n(mi na v*dom, b!deme tak) ctit >'inky v naem v*dom, jak jsme m! pot*en nebo bolest d*lat, a tak se n(m% B*da n(m, take v ppad*, e vzpomnka na cel) ztracen) nebo pokozen) ivota najedno! nebo ve st(le rosto!c moci, podle toho, jak nestrann) projedn(n ve vym d!ch! st(le vce a vce rozvin!t) v posmrtn)m ivot* potk( n(s, jsme st(le jasn*j a jasn*j, as pr(zdn, nebo patn) to bylo pro d!chovn spole'enstv, kter) jsme patili,

a teI pr(zdn, nebo patn) pro n(s, protoe tato pam*8 je ji slab(, ne'inn a ver$ischbar plovo!c v naich hlav(ch, ale vzt na vy hlavnm zcela pln), vce ne je to, pozemsk pam*8 m0e n*kdy to, e shrno!t cel n( ivot ve vech svch vztazch, kter) tvo z(klad naeho cel)ho b!do!c d!chovn e3istence, a n( v*dom postoj vech ostatnch d!chovnch ivot0 a vy mysl sama !r', jak vichni p!lt >'inky se trest( na napadaj n(s, kdo m( vy mysl pro pipraveni, e jde proti jeho smysl!, aby ho don!tit s bolest, ale nakonec pesm*rov(n po jeho smysly% 5pasen, ale stejn* jako m!, kter vedl ivot ve smysl! vy mysli t!, b!de zde ve pipraven) a zazen) v posmrtn)m ivot* jeho radostn) hostiny, a jak vzpomnka na !trpen, kter) jsme vytrvali vytrvale na dobro! v*c, kv0li n(s nejv*t spokojenost !d*lena ! tady, ano, obnova !trpen je samo o sob* troch! t*st, kdy jsme si v*domi, co nos je v po(dk!, tak i ve st(le vym smysl!, b!de to tam s pam*t ivota, kter z pln !trpen, ale v dobr)m slova smysl! ze ivota zde na zemi se p*st!je% =e nesporn), snadno se rozvjet dal n(pady jso! v so!lad! s naimi nejlepmi praktickmi poadavky% 2ozd*ji to b!de, a8 pijdo! z jinch mst proti% =azyka, kter) spoj!j r0zn) lidi navz(jem ozn(m jejich vnitnch d!evnch stav0 je po!ze prostednictvm svch vzpomnek monch% 2o!ze spojenm vzpomnek slov vytv( poroz!m*n jazyk!% : opa'n)m ppad* by to bylo d!t) zv!ky% &( se ci, v t)to so!vislosti, e r0zn lid) jso! schopni ment(ln* kom!nikovat po!ze prostednictvm svch sv*t0 v pam*ti, po!h) nahl)dn!t na obr(zk!, po!h) slyen hlas! nen d!evn provoz% -ake m0eme v*it, e vy d!ch pozemsk)ho s jinmi d!chy nebes d!chovn* jen o jeho pam*ti sv*t* je schopen b*et, a e my, co jsme se vsto!pili do tohoto sv*ta pam*ti, tak) pisp*l k tom!to v*dom)m! pohyb! vy mysli s ostatnmi zskaj nebesk) d!chy% : so!vislosti s tm jso! ve sk!te'nosti st(le rea/ovat odlin* na obloze se smrt, jak jsme ji v n*m% ; kdy nejsme, jako n*jak sen o tom, jt do jin)ho sv*ta t*le, protoe na zemi, ke kter) patme nyn, jsme st(le, ale v*t vnitn pozn(n zisk z obsah! mysli jinch sv*t0, ne teI, kdy vidme po!ze jejich vn*j tv(%
&ve, :ol% ;5 kap% :;% _k(zalo se, jak mylenka and*l0 so!vis s mylenko! d!chy hv*zd% .yn lze pehl)dno!t, protoe tak) so!vis dal stran* pedstava and*la se zavedenm naich jin)ho sv*ta d!ch0, a jak oba reimy dopaden and*l0, mezi kter) >asem mylenky m!0, ale ten se pevl(daly v pozd*jch dob(ch i so!visejc% .ae other$orldly d!chov) moho! ve sk!te'nosti bt dokonce povaov(ny za >'astnky vy v*dom) podstat* nebesk)ho d!cha, Jn/else, a tm, jak se jednotliv) bytosti, po!ze sek!nd(rn, jso! ale jako podzen) and*l), and*l), zatmco d!chov) hv*zd jako horn and*l), archand*l) jako, chcete-li% A oni slo!it horn and*ly, jim pat, dar!nten a to nejen ve svch vztazch s ostatnmi pi'kovmi and*ly, ale tak) jako prostednk pro lidi, jak se brzy !k(e kvali6ik(tor% Ale sk!te'nost, e tyto podzen) and*l) nejso! pod)l horn sad*, ale nastaven je po!ze pro >'ely t)ho obecn)ho pst!p!, kter m0e bt n(m a vech hlavnch and*l0 tak) ned(vejte vedle Boha, ale nastavte, kter( obchod!je dost dve%

:zpomnky jso! sklon*ny ve stejn)m konte3t! a okolnost nastat, jako jso! n(zory, ze kterch jso! p*stov(ny, ale v interakci s nejv*t svobodo! jinch okolnost a jejich propojen do novch vztah0, a to i co se smyslem nae pam*8 ivot% -ake

m(me v*it, e i dl!hopisy, ktermi lidsk) bytosti jso! zde na Zemi pohltily ve 6ilozo6ick)m ivot* vy mysli se navz(jem, nejso! roztrhan) pi vst!p! na pam(tk! ivota, i kdy nejv*t svobod!, ve sk!te'nosti nejv*t d0vod pro >prav! a kolen t*chto pom*r0 je % -ake b!deme b!dovat nai sit!aci zde se svmi blzkmi tam znov!, tak brzy !k(e, e na koho smrt mezi tmto sv*tem a na onom sv*t* je zd(nliv( trhliny pes to, dr se d(l /ehends propojen), a dokonce vyvjet na z(klad* pohyb d!ch0 obo! sv*t0 si je v*dom nejen navz(jem tak jasn(, jak to je v kad)m sv*t* s(m o sob*, a proto pro je nov* vytvoen( smrt izolovan) vzd!chem pi sledov(n na t)to stran* zanechal na ve !veden), na posmrtn ivot% @el( oblast naich vzpomnek je jedna oblast, ve kter) spXtest chyb* m0e setkat s nejbli enterer% -ake m!sme v*it, e my se smrt slo!'en do pam*ti i vy mysli, tam moho! setkat vechny d!chy, kte n(s dlo!hodob* pedch(zelo ji v t)to pam*ti i, a to nejen t*ch, kte ili s n(mi, ale i ti, kte ili ped n(mi% :zpomnky se vyskyt!j v0bec ve vce intimn, vce !niverz(ln, svobodn*j, iv*j, vce pm) kom!nikace se navz(jem, jako n(zory, ze kterch jso! p*stov(ny, jako tento dotek na H;- a za sebo! jen o mnohem vce povrchn a omezen) e3ternmi podmnkami, zp0sobem a dopos!d se moho! setkat% -ake m!sme v*it, e vsto!p do ivota :zpomnky na vy mysli jeden den v intimn*j, vce !niverz(ln, svobodn*j, iv*j, vce pm) kom!nikace s sebo! a teI, e jsme st(le chyceni stejn ve 6ilozo6ick)m ivot*, pro nai b!do!cnost tm, e vce jako dotek a spl1!j vn*jch podmnek omezenm zp0sobem jako nyn% Ale volat a spl1!j vzpomnky podle pravidel sdr!en, or/anizovat v so!lad! s podmnkami a jednat tak, aby vytv(et nov) termny jso! po!ity v obvodech, sledovat pr0b*h vvoje mylenek, kr(tk( jejich svoboda nen poitk(stv, ale jeho obvac zm*na a provoz, stejn* jako ch(p(n v podzenosti pravidla, jak pi vkon! svobody na mysli% -ake to b!de s pam*8ovo! oblasti vy mysli, e neb!de ne!k(zn*n kolo Aersch$eben d!chov) posmrtn ivot v n*m, ale je to cvi'en po(dek a ovl(dat ji, a b!de to sk!piny, oblasti, kom!nity, vztahy, po- najt a tvo pod(n a d!chy v n*m, e je ve sk!te'nosti e, s jeho 'len*n tohoto kr(lovstv% .esmme zapomeno!t ani na jedin rozdl, e vka a ka v*t mysli nad naimi s sebo! pin(% : objevit nae vzpomnky, mezi kter) se objev!j jako podmnky moho! vznamn* rozvedla teprve po dr!h) ve v*dom, v*dom vy mysli, ale najt bezpo'et vzpomnky jasn* odliit so!'asn* s kad)ho k!rz!% -ak) vztahy mezi d!chy posmrtn)m ivot* nen jednod!ch) opakov(n vztah0 mezi naimi vzpomnkami, ale jak jsme se jako d!chov) posmrtn ivot a vce vy ne vzpomnky na n(s v tomto ivot*, b!de to tak) pravda pom*r0 mezi n(mi% -ento aspekt !ne,!als se z(pas m!s bt !drov(ny v pam*ti, zde a v!de opatrn*%
@hybn) perspektivy jso! zde v0bec v blzkostiS oncepty hraj vznamno! roli v n(s% oncept strom!, napklad, je mon) ch(pat !r'itm zp0sobem nebo !r'it) aspekty d!chovnho vslednice vech naich devin vzpomnek, ale ve kter)m rozliov(n r0znch jednotlivch strom0 zmiz, nebo se zd(, e zmiz% .yn by se dalo !s!zovat z analo/ieS -ak nae d!e jso! zahrn!ty do oblasti pam*ti na vy mysli tak) d(t vy

vslednice, ale jde se na nai individ!alit!% Ale my jsme ble viz nae vzpomnky opravd! nejdo! v obecn) rovin*%2esto, e jsem se shrno!t vechny strom vzpomnky, pok!d jde o strom!, m0e, ale tak) ve sv) dob*, kad jednotliv* pila pro sebe v pam*ti, a pok!d to nen kad opravd! zase d*l(, a m( vdy 'ekat na pokrok! dr!hch, aby to, to nez(vis na jeho rozmaz(n hlediska, vyzvedn!t na mst*, nem( nic spole'n)ho s tm, a dokonce i do v*dom kad)ho pam*8 z0st(v( objeven st(le v so!lad! s podmnkami a podmnkami, ve kterch byla pijata, jak se dve obsahovala, ale proto, e z(le , e nae mysl na z(klad* sv) v*t skrovnost a >zkosti a hl!b >rove1 jasn* zeteln) pam*ti moho! bt n*kdy hr(t po!ze za sebo!, ve kter)m vztah ve vym d!ch!, kter( 'asto dotkal velmi rozdln) podmnky, msto m(% -ermn je tedy jako potopen jednotlivce v obecn)m d!ch!, je spe teba povaovat za vy zprostedkov(n jedince s obecnm d!chem% +vl(d( d!cha a piad a vhled na in a obsahoval ho mezi k(dry podmnek ;ndivid!(ln o Jinre/istrier!n/, ale to je d0vod, pro' z0st(v( individ!(ln a nastane po dr!h) nebo so!'asn*, >pln) nebo ne>pln), v z(vislosti na tom, zda povaha mysli z jinch n(zory povoleno% -ak jsme se proto vsto!pit do vztah0, kter) stejn* jako my zvl(tn podmnky shrn!je vy d!cha do v*dom, ale i na onom sv*t*, ale pesto tvrd, nai individ!alit! v tom, jak kad, kdo vsto!p do stav!, kter pesto z0st(v( individ!(ln e stav lze ch(pat jako rodi' Zeneral bytost pes vechny podzen) individ!alit%

A'koli prostorov) a 'asov) vztahy a vztahy, v nich se objevily nae n(zory, 6orterstrecken jejich vliv v na pam*ti i jt, ale rozvj vztah a rozdl mezi na vry a vslednch vzpomnek $eb! povaha, p0vod, hodnota, v naem sv*t* pam*ti hodn* vce smysl!pln) propojen a vztahy% A to je nae vnitn d!chovn ivot pedevm z kostm0, a projev!je se pohybovat do dr!h)ho sm*r! celk! naich vzpomnek z t*chto 6aktor0 do vhodnch, harmonick), p(telsk) vztahy, a to bez ohled! na prostorov) a 'asov) vzd(lenosti, pi kter) dolo n(zory na kter) vd*' za sv0j p0vod% oncepty, so!dy, z(v*ry prov(d se z t*chto >hl0 pohled!% :echny vyho (d! a 'innost mysli, z nich jsme hovoili, se odkaz!je na n*j% :echny pohledy strom, a !stal zajmat i stromy v 'ase a prostor!, piel do naich pam*8ovch o po!h) podobnosti vztah0 v r(mci stejn)ho strom! termn!, a podmnky strom0 !spo(dat se do koncept! rostlinn) e, a to nastane na koncept! ivo'in) e ve vztah! 'asov) a prostorov) vztahy rostlin a ivo'ich0 ji pijt k sob* navz(jem v >vah!% =e pravda, e n(zory dal s(m takov pkaz spole'n* s pam*t pro, ale n*kdy pad( v*domo! aktivit! tohoto vztah!jc, objedn(v(n nen int!ice, ale pam*8 Be, '(ste'n* pln harmonick rozvoj objedn(vky lze o'ek(vat po!ze v pam*ti kr(lovstv, do kter)ho ale 'asto se nejprve vsto!pit do jednotlivch vhledem na t) 'i on) stran* st(le znepokoj!jc% -ake se b!deme m!set v*it, e, i kdy 'asov* prostorov) vztahy a vztahy, v nich se setk(v(me v tomto sv*t* v pohled! na ivot, a to i do posmrtn)ho ivota 6orterstrecken jejich vliv!, se odr( v tom jet*, ale vnitn vztah a rozmanitost pam*8ov) oblasti vy mysli 2osto!pen( d!chov) prody, p0vod, hodnot! i vrazn*j so!vislost a vztah0 pro n* b!de vyvjet tam, jako ty okolnosti, a e vy ivotnost vy mysli m( pedevm vyplvaj z kostmech a se projev ve sm*r! na d!chy posmrtn)m ivot* z t*chto d(t do harmonickch, spravedliv) a !driteln) vztahy aspekty% B!de to bez ohled! na to, zda jso! d!chov) peel do posmrtn)ho ivota dnes nebo ped tisci lety, tady nebo il v Americe, kom!nity z nich tvo podle shodnosti n(pady, postehy a separace podle rozmanitosti takov% _ zde na zemi jsme zahrn!ty do t*chto kom!nit, ale po!ze na onom sv*t* b!de zcela v*dom) ivot

prob!dit ji% .ic vc d!chov) n(pady, postehy maj spole'n), a to b!I jako peel od jednoho k dr!h)m!, nebo jako obecn*j zdroje vzd*l(v(n vyho d!cha peel do, e jso! respektov(ny, na onom sv*t*, b!deme mt konte3t, ve kter)m jsme, aby mezi n(mi pmo nebo prostednictvm zprostedkov(n lo/ickch hradel ve vym d!ch!, m0e bt jasn* v*domi% -ake b!deme tak) 9kter navaz!je na bval) ji4 konzistence v hodnot* nebo bezcennosti naeho byt d(t oby'ejn) msto v nebi 'i pekle, nejso! povaov(ny za r0zn( msta, spe ne podobnosti r0znch podmnek a okolnost, kter) se v onom po!ze n(m jasn, roz!mn a vce b!de vym*en v pom*r! k naim vd*lk! jako nyn, tm vy mysli vechny ty, kte se shod!j v jak)si dobro nebo zlo, p0sobc v r(mci spole'n) kate/orii, a spl1!je jejich prosp*n) nebo kontraprod!ktivn ze spole'n)ho pohled!, stejn* jako v n(s vechny vzpomnky po jejich hodnoty nebo non-hodnoty pod kate/ori dobra a zla a v0bec ten 'i onen dr!h dobro nebo zlo dojt zejm)na, a pak vsto!pit do harmonickch, pjemnch nebo nepjemnch vztah0, ano, oni v(m sd*lit, e v0bec v n(s propojit koncepty 'i n(pady dobr nebo zl, nebo jinak, v nich tito jej z(kladn obsah% 2ok!d jso! vechny pravdy a zbo ve smysl! nejvyho pozn(n a v0le vy a nejvy mysli, je vechno, co je patn) a patn), ale jen kon6likt jedince v n*m proti nejvym! pozn(n a to!hy, m0ete tak) ci, e d!chov) posmrtn ivot podle jso! pravdiv) a dobr), e je v nich, nebo odchylka kon/eni(ln nebo nepjemn msto v posmrtn)m ivot* a jejich so!hlas s a pes vy a nejvy d!ch ve spokojenosti, klid!, radosti, blaenosti nebo jej protin(vrh! nesporn), e na opa'n) pocity bt v*domi% Zabra1!je nic, e jso! ve stejn)m d!ch!, st(le odol(vat, a to je tak) tak s hodn* z toho, co je v na mysli, a to jet* necht*lo% _ jsme vid*li jinde%
5 tm, co pedch(z, a mnoz po doktrny cv)dsko Bor/s dotk( v jeho pr(ci na nebe a peklo C4 , aby se troch! ble v takovch z(sadnch hlediscch, e nemoh! pomoci na t*chto vztah0% =eho doktrna prezent!je ve 6orm* n*'eho n(ladov a 6antastick) zdoben, ale podle m)ho n(zor!, postavili j(dro po velmi hodn a hl!bok)ho pohled!%Ale cv)dsko Bor/ nen od0vodn*no stejnmi ar/!menty, ale jso! jako n*co, co podle int!ice a jedn(n s other$orldly lihovin Mon%

nebe se svmi z(zra'nmi jevy a pekla% :ernommenes a dvali se% .a nov kostel 2(n*% -Qbin/en% :ydavatel na UZ!ttenber/U CFWD%
C4

2odle n*j, protoe podle n(s je podstatn) vazby a separace d!chy posmrtn)ho ivota shody jejich byt z(visl), a zejm)na, e je smlo!va v dobro a pravd!, nebo jeho opak, kter jim naiz!je spole'n) msto v nebi 'i pekle, i po 5r (dn sk!te'n prostorov* rozveden msta 9pok!d hned po tzv% korespondenci tak se objev,4, jso! ale r0zn) asociace podle stran! dobra a pravdy, nebo jeho opak!% -ak) z n*j obecnosti, kter) maj dobro! n(lad!, stejn* jako my, harmonick dohoda o stejn a do konce a do vyho d!cha !sadili 92(n4, kter se pova!je pmo jako B0h, zlo, ale i v rozpor! vy d!ch, ale myslel vystaven k n% :ae obec je (dn( dohoda ve stejn)m smysl!, jako to dobr), protoe msto je zlo proti sob*, ale z(pas ve zl) a 6ale vdy n*co, co d(v( nebesk) sdr!en ve srovn(n se stejnm kom!nity% : dalch

aspektech, kter) se setk(v(me se cv)dskem Bor/, e jsem n*kde jinde%

; kdy nejso! pli nevznamn) odchylky bod0 jeho na!ky z n(s% 5estra se na, i kdy jso! v posmrtn)m ivot* jeho prostorov) vztahy spe jako zde, e d!chov) se zjev!j pesto v posmrtn)m ivot* bezprostedn* navenek d(le nebo ble, v z(vislosti na podobnosti nebo odlinosti jejich vnitn Z!stXndlichkeit, tak sakra z toho v podstat*, jak daleko od ablie/end Zobraz se obloha 9i CaW4, protoe zl d!chov) jso! v opa'n)m stav!, ne dobr) n(lad* 9ktero! nazv( and*ly4, a obecn*, podobnost a odlinost intelekt!(lnho Z!stXndlichkeit 6antazie 9po tzv% korela'n pom*r4 s ohledem na blzkost 'i vzd(lenost od dr!h) stran* v*m, e na z(klad* naich precedent0, e podobnost 'i nepodobnost intelekt!(ln Z!stXndlichkeit nen abbildlich v blzkosti a vzd(lenosti, ale stejn* jako to, co to je, na onom sv*t* je lep ne tady dole, z nich lze zjistit, bt v pom*r! t*chto Z!stXndlichkeit% =ak se nae vzpomnky na !k(zkov)m moho! st(le odr(et pedchoz prostorovch a 'asovch vztah0 a projt 6antazii do novch ideolo/ickch vztah0 sami, ale tak) se pohyb!j v koncept!(lnch vztah0 a nastavte podle pom*r! hodnoty k sob* navz(jem, kter) jso! v jist)m smysl! dv* r0zn) str(nky na pam*ti ivota, m0e to tak) v posmrtn)m ivot* nebo pam*8ovch oblast s vy mysli dv* takov( msta lihovin ivota, kter b!de neso!hlas tam tak m(lo, jak tady v n(s, ale cv)dsko Bor/ obvinilo ob* strany v jednom dohromady po!ze ans dnenm smysl! ivota pipomnajc ideolo/ickch vztah0 vn*j Jrscheinlichkeit vnitn podobnost a rozdl vztahy lze po!t% +becn* plat, e le v z(kladnm rysem vech 5ch$edenbor/ischen v!ky, kter) by m*ly bt vytvoeny vnitn d!evn stavy v z(i vn*j Z!stXndlichkeit nebo vn*j Jrscheinlichkeit na a kolem, kter) 9v koresponden'nm vztah! s nm4 je vnitn stav v n*jak)m roz!mn)m pom*r! nad r(mec, v n*m to, ale to je nyn tak) doch(z s plno! silo! vn*j reality v posmrtn)m ivot*, plat i v posmrtn)m ivot* jako takov% -var, oble'en, iv) okol d!ch0 jso! jen vrazem jejich vnitnch d!evnch stav0 a podmnek, dokonce napodob!j prostorov), 'asov), 6yzick) stavy tohoto sv*ta s pozm*1ovacmi n(vrhy, ale pokles po!ze do 6orm!l(e na t)to stran* objev po bez nich, ale prostorov), 'asov), materi(ln stavy se mi lb nyn pedm*tem, zatmco pro cv)dsko Bor/ vslovn* zachoval)% -ento pohled, nicm)n*, i kdy /eni(ln, zd( se mi, e se ve zp0sob! !v(d*n)m cv)dsko Bor/ (dn pesv*d'iv z(klad v povaze v*ci, jako je 6antastick(, kter pipoj cv)dsko Bor/ doktrn! nebe a peklo, a to zejm)na v t)to stran* tot) jako 5r na z(klad* v(/nch pedpoklad0 o koresponden'nm vztah! mezi vnitn a vn*j stavy Jrscheinlichkeit v popis! vn*j Z!stXndlichkeiten lihovin% rom* toho, cv)dsko Bor/ m( nebe a peklo 'ist* od sebe d!chovn d0vodem je, z(kladn tendence jednoho 'lov*ka par e3cellence pro dobro, pi'em dr!h pro zlo, co je po smrti, jist* 'ist* ven d(t a rozhodno!t, na dr!h) stran* jsem pesv*d'en, e H! podle n*kterch aspektech kate/orii dobra, m0e klasi6ikovat podle jinch zla, a zl, kdo b!de zlepena trest0 pekla v posmrtn)m ivot*, kter nen v0bec nic Aover Bor/% Ale na rozdl od nich 9a n*kter) dal, zde beiseitz!lassenden4 rozdly so!hlas s tm, e n(zory vzn(ejc Bor/s s na 'asto tak pesn* to sam), e byste cht*l ci, a8 ! je to od n(s nic nestane !nter/ebreitet ne jeho odhalen teoretick z(klad, bez ohled! na to, abych jeho !'en ve sk!te'nosti jen se stal zn(mo, kdy byl tento ver t)m* ! konce% Za tmto >'elem, n*kter) >ryvky z jeho knihyS .(zory cv)dsko Bor/ je na kazet*, najt d!chy posmrtn)ho ivota ve vym d!ch! 92(na4 a jejich vztah k sob* navz(jem% i G UAnd*l) 9di-os!dov dobr) n(lad*4 v pln)m rozsah! hork) nebe, protoe se z nich, ale vdy se jedn( o vnosy z 2(na Bostv, kter( se vl)v( do and*ly a pijat) tohle nebe jako celek a jeho '(sti d*l( &ivine zen od 2(na je l(ska dobr( a pravdy vry\%% tak moc, e je dobr) a pravdiv), protoe se jim dost(v( od 2(na, pok!d jso! and*l), a tak daleko, e jso! z nebe U i F U ad, kdo zn( a v* v nebi, a dokonce vnmat, e se chce k ni'em!, a d*l(, a e si

mysl, e nic pravdy z ven, a domnv( se, ale z Bostv, tedy od 2(na, a co je dobr) a pravdiv) , vyjdi z n*ho, nic dobr)ho a nic pravda je, protoe to nen ivot od Bostv m( and*l) nejvnitn*jho nebe jso! i jasn* drel a ctit pliv, a jak daleko je br(t co si mysl, e jen v nebi bt, tm, e dos!d v l(sce a ve ve, a tak daleko na z(klad* vhled! a mo!drosti, a od t*ch, kter) v nebesk) radostiS 2rotoe teI vechno vych(z z Bostv 2(n* a to pro and*ly nebe, vyplv(, e Bosk( 2(n* je nebe, ale ne o and*lech na n*kter) z jejich 5elbsti/en U%%%%% i a Uand*l) jsemU jejich mo!drosti, jt jet* d(leS nekaj s(m, vechno dobr) a pravda od 2(na, ale tak) ivotnho vechno, %%%% oni tak) kaj, e je tam jen jeden prvotn zdroj ivota, a ]ivot 'lov*ka je stejn odtok, kdyby nebyly ne!st(le ivena tm, vyschlo ihned .avcS% t)to jedin) _rborne ivota, kter je 2(n tekla nic jin)ho ne Bosk)ho &obra a Bosk) pravdy ven, a -ento d)8 na sebe v z(vislosti na A!6nehm!n/, v t*ch, kte pijmaj s vro! a se zm*nami, je nebe, ale to, co se odrazit od sebe, nebo d!sit v sob*, zm*nit jeden v pekle, protoe b* dobe zlo a pravda do 6ale, tedy ivot ve smrti U%%%%% i C7 U-o m0e bt proto, e jasn), e 2(n ve svch vlastnch ivotech s nebeskmi and*ly, a proto, e 2(n je vm nebe, je to z toho d0vod!, e dobr) od 2(na, 2(n je s nimi, protoe to, co je od n*ho, e +n je, proto, e je dobr) od 2(na pro and*ly nebes, a nikdy n*kter) jejich 5elbsti/en U% i VC UAnd*l) jak)koliv obloze 74 nejso! vechny z!sammt na jednom mst*, ale ve v*tch 'i mench kl!b0 rozd*lena podle rozdl0 l(sky dobra a vry dobra, co jso!S =so! ve stejn) dobro, tvo kl!bS &obr v nebesa je nekone'n) mnostv, a kad and*l je jako bt dobr% U

Z kvali6ikaci se li zejm)na 5$eden Bor/ ti nebesa v z(vislosti na r0znch >rovnch dobra a dem/emX#en blaenosti nebeskch d!ch0, kter se po!v( s tripartitn rozd*len lidsk) mysli ve vztah! 9i WD4% :echny ti nebesa jso! vsk!tk! se rozvedli v sob*, ale nepmo spojeny s plivem od 2(na 9i WG4%
74

\ 9@ "3#e Angels kluby v nebi &s!u !d sebe $r!st!r!v( !dd(leny $!dle !$at en, &ak! &e#! d!br! !be"n(, a ze&mna s !#ledem na !dli'n!u =< , $r! vzdlen!sti v du"#!vnm sv(t( &s!u kv)li niemu &inmu, ale r!zmanit!st stav) vnit n, v nebi byly vybrny z r)zn"# stt) ! ls"e ve velk $r!st!r!v vzdlen!sti !d sebe, kter &s!u velmi !dli'n v t!mt! d!kumentuC* bl, ale &s!u, "! tr!"#u li', v blzk!sti $!d!bn!st z$)s!bu&e, e &s!u s$!lu* "

=inde i CaC, Ca7, je vslovn* !vedeno, e zatmco v nebi, tady ne vechno, co se objev v 'asov) a mstn podmnky, ale v podstat* tam Ubyl (dn( vzd(lenost, (dn) pokoje, ale na jejich mst* po!ze st(ty a zm*naU, stejn* jako ! -oto je vysv*tleno v te3t!%
W4

\ 9= "Jedine" ve ste&n"# klube"# li' ste&nm z$)s!bem zn!vu, v'e"#ny !statn" ***** i V< UZ tohoto d0vod! je zejm), e dobr) consociated ve v nebi, a e se li v z(vislosti na jeho povaze,% .icm)n*, ale nen to and*l), kte se spoj s tak, ale 2(n, od kter)ho dobe je m! projde, e se pipoj odd*l!je jim jejich zachov(n v so!lad! s opatenm, jak oni jso! v dobr), v jejich svobod*,%, a tak kad jedinec v ivot* jeho l(sky, jeho vra, jeho pozn(n a mo!drosti, a 5ohin v blaenosti U i VY U&okonce i v*d*t, kde vechny ty, kte jso! v podobn)m dobr!, stejn* jako lidi tady pod

jejich pokrevnch pb!znch, jejich in-z(kony a jejich p(tel, i kdy jste nikdy nevid*li, a z toho d0vod!, protoe je v jin)m ivot* ne jin) vztahy, 5ch$X/erscha6ten a p(telstv poskytn!t) jako d!chovn, a proto jso! po!ze na z(klad* l(sky a vry to bylo za mno! n*kolikr(t, kdy jsem byl v &!ch!, tak moje t*lo dohnal, a tak v jedn(n s and*ly,% protoe jsem vid*l, n*kter), kter) se mi lb od dt*te zn(m) a dalch, kter) se mi zd(lo bt zcela nezn(m)% Zd(lo se mi, jak zn(me z d*tstv, bylo, aby se mi v podobn)m rozpoloen, ale nezn(m) zd(lo se mi, e odlin) byly% U i <V U.ikdy se d( ci, e nebe je mimo n*', ale !vnit, protoe kad and*l m( k nebi, s vjimko! pro n*j do nebe, kter je v n*m%U i CaV UZde 9kter( podle podobnosti nebo odlinosti intelekt!(ln Z!stXndlichkeit d!chov) se objev ble nebo d(le4, je d0vodem, e v d!chovnm sv*t* dr!h( je ptomen, jakmile to vyad!je jeho ptomnost dychtiv*, protoe jeho to!hy vid ti v mylenk(ch, a pevody, jak to bylo ve stav!, naproti &0sledkem toho je, e z jinch vztah0, protoe on je ochoten stejn% A protoe vechny nech!8 kolid!jcch pot stl a od dichotomie mylen pijde, stane se tedy, e n*kter), kter) jso! v d!chovnm sv*t*, na mst* tak dlo!ho, dok!d jso! jednotn, aby z0stali daleko tv( v tv(, ale jakmile ji odpovdaj, e zmiz navz(jem% U i 7D< U@onsociated jso! v nebi, v z(vislosti na d!chovn spzn*nosti, kter) se skl(daj z dobra a pravdy v jeho vlastnm z(jm!, aby cel( obloha, stejn* jako v kad)m kl!b!, tak na poslednm mst* v kad) dom(cnosti, tak pro and*ly, kte jso! v jako dobro a pravda , jak krevn p(tel) a pb!zn v tomto sv*t* a stejn* jako zn(me z d*tstv, vm, stejnm zp0sobem consociated jso! zbo a pravdy, mo!drost a vhled, aby v kad)m and*ly% tito dva tak) !zn(vaj navz(jem, a jak rozpoznat , tak) se pipojit, co pro ty, kdo m( v n*m pravda a dobro je sjednocen tvar! oblohy, d0sledky v jejich zet*zen, a v irok)m okr!h! kolem nich vid*t jejich vnitn so!drnost\% proto, ve kter)m dobra a pravdy, kter) nejso! pipojeny k tvar! na obloze% U i 7YF U=ak velk je mo!drost and*l0, vyj(den tm, e v nebi e3ist!je vz(jemn( kom!nikace vech, vhled a mo!drost rozkol! s ostatnmi, obloha je spole'enstv vech v*c, p'ino! toho je v povaze nebesk l(ska, chce to, co je jej, dr!h byl, a proto nikdo neb!de v nebi dret samy o sob* dobr), jak dobr), ne-li i ve dr!h), z toho blaenost nebe, and*l) maj ji od 2(na jeho l(ska je tak bosk% U

"zh#edem k !om*ru other?or#d#y tohoto-sv*tsk5ho duchovnho sv*ta. ;ndivid!(ln pam*8 v n(s vznik( z vnm(n, e individ!(ln int!ice b!do! pevedeny do pam*ti% =eden z n(sled!jcch a z dr!h)% Ale vztah k cel) pam*ti ivobyt pro celo! 6ilozo6icko! ivota v n(s, nem( bt ch(p(na jako po!h sled% 2hilosophical ivot a pam*8 ivota e3ist!je mezi sebo! v na mysli a nee3ist!j vedle sebe neso!visle% @el( oblast na vry z(vis na na mysli >pln* se vemi kr(lovstvmi vzpomnky v jednom spole'n*, a cel) potr!b z int!ice vyhraje po!ze konte3t! pam*8ovch s(m konte3t!, e jednod!ch post-a co-e3istence pesah!je pocit% Tilozo6ick ivot je nedlno! ni z(kladna pam*8ov) ivota, a vzpomnky na ivot s jeho vymi vztah0 a vazeb z(rove1 obsah!je vy p(smo int!ice ivota% -ak vznik( b!do!c ivot jedince z jeho pozemsk)ho ivota, a to p0jde do toho% Ale vztah celk! k celk! nad r(mec tohoto ivota ve vym d!ch! nen bt ch(p(na po!ze jako sekvence% -ento sv*t a dal jso! so!'asn* ve vy mysli a nee3ist!j vedle sebe neso!visle% @el) kr(lovstv tohoto sv*ta z(vis tak) na kompletn a v jednom s vy posmrtn)ho ivota v d!ch! spole'n*, a vechny veobecn) odkazy v tom, e po!ze odkaz!j na to, a pomoc to mon)% -ento sv*t z0st(v( stejn* nzk( neodd*liteln) z(kladna pod onom sv*t*, a posmrtn ivot obsah!je ve svch vztazch s vym

p(sm! tohoto sv*ta% :*me, e ve st(tn, crkevn, v*dy, a cokoliv dalho, co vme o obecnch odkaz0 na lidstvo, mt n*co, co dosp*la k z(v*r!, v tomto sv*t*, ale vechny tyto konte3ty, pok!d se n(m pedstav v tomto sv*t*, m!sm ct, jedin zp0sob, jak povrch hl!boko dovnit, vypl1ov(n vztah d(le, a ani by, e se n(m to v*it, a vme, e jso! sv(z(ny vazbami na posmrtn ivot% -ento sv*t vd*' za vechny sv) eten na nzk) 5ens!al ji tich) spole'enstv s vych s6)r mimo% =ak se ve jist* zvykl trhat od sebe navz(jem, B0h a sv*t, d!e a t*la, d!e a d!cha, jeden je zvykl i z kr(lovstv tohoto sv*ta zcela odtrhno!t kr(lovstv onen sv*t, a podvat se na jeho vce nad tady a teI, jak zda je na onom sv*t* nad mraky, so!'asn ivot na Zemi by bt odd*leny mezero! mezi sebo!% Ale my jsme se ! na!'ili op!stit takov) !ntri6ti/e separace% H0eme posmrtn ivot jako vy 6(zi vvoje tohoto sv*ta vypadat, ale to je v!de, nen povaha vych st(dich vvoje, op!stil bval z(kladn!, aby se osvobodil od n, ale vyvrchol pedchoz z(kladn! s(m kor!novat\ vyvino!t vy vztahy k n*m!%
U-m, e k(te, e pokrok a vvoj v i mrtvch probh(, m!sme myslet tot) nezbytn) pro rozvoj e Boha v tomto sv*t* za penze% :zhledem k tom!, i kdy tam jso! dva r0zn) sv*ty, ale po!ze imp)ri!m jen &!cha Boho, Boh! , dok!d crkev militantn bojoval sv0j boj na zemi a jen clem sv*tov)ho vvoje% -eprve kdy tento pozemsk stav je per6ektn, a jin) kr(lovstv m0e bt zcela %%%%%% to m!s bt jako vz(jemn vztah mezi other$orldly a nastavit to-sv*tsk) e a sv*tsk) evol!ce sv*t je myslet jako na pr0svitn) pi v*dom z jin)ho sv*ta d!ch0 jejich z(kladn pravdy po% &estil(ty z jin)ho sv*ta se m!s chovat ve vnitn sebe!r'en na t*ch okamik0 na evol!ce, na kter) se pipoj!je k jejich sm*r! v0le maj, a d!chov) bitva historie m!s bt abspie/eln v hlo!bce jejich v0li% U 9Hartensen, @hristl%% 2% &o/m <7D4

:yvjme t*chto obecnch >vah do n*'eho zvl(tnho% ad nov pohled, kter m0eme pijmo!t, m!s vsto!pit do kr(lovstv naich vzpomnek v odkaz!, vztah!, a to ! je !r'ena podle msta, ona jedno! dokonce stala vzpomnky, obsad ji% Ano, je to ! jako int!ice nev*dom* v b*nch podmnk(ch se vzpomnkami, je shrn!t s t*mi d!cha% -ak, kad 'lov*k piaz!je ji v tomto sv*t* prostednictvm vztah0, ve kter)m on, i kdy st(le v bezv*dom, nast(v( stejn s kr(lovstvm z(hrob, dokonce posto!pit a za hrob, nebo k !r'en pr(ci, ktero! b!de jeden den vzt to, ano je ji shrn!ty z horn d!cha b*hem sv)ho pozemsk)ho ivota ve vych vazeb s d!chy v posmrtn)m ivot*%
U tom! m!sm pohbt, e kad 'lov*k, i kdy je st(le naiv! v t*le, pro pedm*t sv)ho d!cha ve spole'nosti d!ch0, i kdy nev*d*l, e prostednictvm dobr) and*la kl!b!, a zlo pekeln) v l!b je, a e to pijde ve stejn)m kl!b! po jeho smrti% U 9cv)dsko Bor/, U.ebe a pekloU% i VWF4

Ale nejen obecn) poad, tm vy je vazba a vztah posmrtn)m ivot* se tento sv*t, ale tak) vazba d!chy mimo samotn) a akt z jin)ho sv*ta, do sv*ta, aby si v tomto sv*t*, ani zem*, nad kterm je po!ze ve voln*jm zp0sobem, jak chodit, a pesto stejn* jet* teba pev)st% 2odv(me-li se zp*t do sebe% :zpomnky hr(t ne!st(le v naem pohled! na ivot na

to, pomoci !r'it nae n(zory podrobn*ji, barven, aby se zelen) msto v krajin* pro n(s do lesa, stbrn( st!ha v n k ece% .em(me n(m pipomn*lS :zhledem k tom!, roste, protoje pt(ci zpvaj, jt na lov, tam jso! stny, chlazen, to bylo drsn ko!sek zelen* pro n(s% Bezpo'et vzpomnky !nz!berechnende tam je tak v podstat*, e aby mi iv zelen n(plast lesa, kdy nemoh! individ!alizovat% =en vzpomnky nejso! povinni jednat seitch dohromady s dalmi vzpomnkami na vnm(n, moho! se tak) objevit samostatn*% -ake teI, kdy se vzpomnkami v na mysli, e to b!de s naimi d!chy v pam*ti vy mysli% &!chov) posmrtn)m ivot* hr(t do sv)ho tomto-pozemsk pohled na ivot, a my, kte st(le chod v tento podl s mnoha d!chy posmrtn)m ivot*, m( to od nich to, co pro n(s znamen( mt% 5tejn* jako vechny ideolo/ick) povahy by nic, ale s!rov( barva panel! z0st(vaj pro n(s, ne-li z!trXten tisce a tisce dve bral vzpomnek a na panel! barev a!smalten ve vym smysl!, lidsk( rasa by z0stat nic vc ne s!rov) bytosti v jejich so!'asn)m pohled! na ivot, kdy ne byly zapojeny tisce a tisce d!ch0 starov*k)ho sv*ta st(le v n(s, zda nerozli!jeme jejich pr(ci individ!(ln*, a vechny jejich dve zskanch vzd*l(nm ijc ! n(s by bylo nejlep, vdy zm('kl spo!8 znov! v n(s, a n(m ! tady na raztkem n*co vy ne nae schopnost bt s(m s n(mi% +bracme se v naem ivot* tohoto sv*ta s d!chovnmi poklady, kter) tak) pat do posmrtn)ho ivota% 2lato st(le ije v mylenk(ch, e n(s op!stila, i tam, kde mylenka 2latRna je pronikl, jako 2latRn ije a r0znorod) lidi, kte maj tento n(pad !jme, jso! spojeny s d!chem 2latRna, kter se cel os!d t)to mylence jako jeho zk!enosti s po smrti% do pin( bl(zniv) n(pady do sv*ta, dokonce iz stejn os!d trp*t, a jednoho dne, kdy jso! opraven) a lep% do vyr(b pravdy a zbo do n(s, kter se projev!je v n(s s pjemnm e6ektem t)to pravd* a dobr!% ; kdy jsme pesv*d'eni, e e3ist!j jen mrtv) zbytky, kter) se n(s chopili z mrtvch, ale prost* je chyba% @o zbylo z mrtvch, stim!l!je n(s naiv!, zapoj!je tisce 'as0 v naem ivot*, ale tm, e d*l( to, mrtv t s(m se sebo! v n d(l% 5o!krom ivot z nich si m0eme bt jisti, v tom vem se !'it, stejn* jako vdy se zabv( nae, po!ze >'inky, kter) dost(v(me od nich, ne herectv, kter) se vyjadovat% Ale pro' by se za e6ekty, kter) prov(me v*dom*, nem0e bt pr(ce, kter( vyjad!je v*dom? &!chov) posmrtn)ho ivota maj sv0j star s6)ra vliv! se nevzdal, i kdy nez0stane omezena na jej pokor! a pracovat s n(mi ve spojen d(le z toho, co zde za'al, pak post!p!jte v, jen v novch vztazch v*dom k n% :echno pry' od mylenek a vytvoen s v*domm prac!je v pr0b*h! sv)ho ivota na sv*t*, kter) se shod!j se smrt k vchozm! bod! a >tok vzd(len) v*dom) 'innosti% -ake se zd(, e n(s do n(s, d!chovn* i materi(ln*, m(me pocit, e jejich pokra'!jc vliv a prost* pocit, e i oni ct n*co, co samozejm*% : tom spo'v( jedna z vhod bydlen v posmrtn)m ivot*, ne v tomto sv*t*, e d!chov) posmrtn ivot, jso! ji zak(z(ny sv) byt a jedn(n v so!lad! s takovm >zk) msto, ale vyhr(t o v!dyptomnosti a svobody vy mysli v pozemskch oblastech sami sdlej\ oni se stano! jeho lo/ick) prvky tohoto sv*ta, kad podle konkr)tnho sm*r!, ve kter)m se d( jeho mysl se zde provoz!je% 2ipome1me, ale tak) v n(s nejv*t svobod! vzpomnek, piadit ke kad)m! n(zor!, s nm maj

po!ta pb!zenstv, a zas(hno!t jako mosty mezi r0znmi pohledy, jako jso! pam*8ov) oblasti, kter) zsk(v( v*t mysl prostednictvm na smrti, maj nejv*t svobod! kom!nikovat s r0znmi zorn)m poli bydlen ve vztah! v*dom a pin)st vztah v*dom mezi nimi ve vy mysli s(m% ad d!ch posmrtn)ho ivota se zd( bt tak v bezpo't! lid a v kad)m lidsk)m akt! v nespo'etnch d!ch0% =ak)koliv int!ice, stejn* jako inspirovat -!n/ 2estoe nejr0zn*jch vzpomnek, ;ndes, ale kad( iv( lidsk( bytost na tomto sv*t* je sc)na 'innosti a provoz! mnoha d!chy posmrtn)m ivot*, (dn z t*chto d!ch0 je zcela s jeho >'inky v n*m, ale po!ze z jedn) strany, nebo ale kad vdy podl po!ze z toho 'i onoho, podle toho, jak je v pb!zensk) so!vislosti s nm% ](dn 'lov*k nem0e pln* pevzt d!ch! posmrtn)m ivot*% .yn je zcela pirozen), e pok!d kad z n(s se dotkne po!ze jedn) strany nebo e3istence zemel) osoby, po!ze o nich, nebo stejn(, e jedin( mylenka se v, a to s >'inky mnoha jinch d!ch0, e jednotky .ectm nic, ve kter)m kad d!ch ne shrn!je vechny str(nky jeho pr(ce pro sebe% : kad)m z n(s roste, take se ci po!ze to, nebo to, !v*domit si z mnoha koen0 do n, s n mysl to dos!d rozv*tven) v tomto sv*t*, jak bychom m*li n*jak)ho kmene, ve kter)m n*kter( vech koen0, zejm)na v cop! tolik koeny tolik d!ch0 vsto!p do n(s, co n(s t*k) rozliit, co k n(m pich(z od kad)ho jednotlivce% Ale to je individ!alita d!ch0 posmrtn ivot nen v na nedostate'n*, nete'e s nm, ani naopak% :zhledem k tom!, e je, kdy vechny pr(ce na stejn) a vdy d!chovn propast mezi nimi a n(mi, e tm m(me pocit, e d(vat jako pjem, a tak daleko jsme sk!te'n* dost(vaj% -ak) pipomnka ztr(c v tom, e inspirits jeden, ano mnoz vhled z pam*ti imp)ria ven, ani v nejmenm schopnost samostatn* prov(d*t pro sebe% A ned*l( to vdy, e je to z jinch d0vod0 vce disk!tovan)% H0ete inspirits int!ici, a pesto z0st(v(, co to je% &okonce i m*d*n plech ztrat (dn z jeho zvl(tn povahy, e reprod!k!je je v mnoha listech, a nen slo!'it se s nm% A tak) jako d!chy na onom sv*t* jso! rozmanit) zm('kno!t sv) mylenky v n(s, a to je stejn) akt, ve kter)m oni a ctme to, ale kad n(pad je pro dal vztahy, kter) j, ne bt v jin) so!vislosti, n(, a kdy na to pijde od nich, b!do! jako rozhod!jc, ctme, jak bylo zamleno% .yn vak m0eme tak) !r'it, proti% :e sk!te'nosti, pom*r nem0e bt kladen na jedn) stran*% Hezi vlivy, kter) vyjad!j d!cha onoho sv*ta k n(m, b!deme v(s kontaktovat s novmi e6ekty a sami jednaj se k nim z(dy, podle toho, jak n(s ovliv1!j% H( sv0j ivot od chvle, e nae n*co vn*jho, jako vzpomnky na n(s dodr!j nov) n(pady, jak na n*co vn*jho, a dokonce i zskat nov) !stanoven tm% ad( idea zesn!l)ho, kter n(m vsto!p, je pesto povaov(n na zvl(tnost a navreny, 6akt ctme a!tomaticky, d(vat, pijmat nebo ona naden(% -ak jsme nosit n*co, co tak) pisp*t k jeho propa/aci novmi 6aktory, vztahy, v jejich r(mci se shrn!j sv) n(pady, n*kdy pochopit, co d!chovn i nad(le p0sobit v d0sledk! jejich e3istence !stanoven pro n* jso! nov) n(vrhy% olik dotkne ale m( n( i ivot s d!chy posmrtn)m ivot*, take to nen rozhodn!to, v provoz! ! n(s, a jejich vvoj nen zaloena po!ze na, protoe vzpomnky nejen na pipojen k pesv*d'en v)st sv) ivoty, ale maj vy n(vt*vnost mezi sebo!, z nich po!ze ctme re6le3y ve 6ilozo6ick)m ivot*% 2am*8

ivota takkajc vyvj po!ze v ni v z(vislosti na 6ilozo6ick) ivot, ale v horn '(sti osvobozen od n% 2edstavme-li si sv0j ivot jako semeno, kter) tt se smrt v kr(lovstv sv*tla, ale st(le z0st(v( zakoen*n ve sv) star) zemi% .yn, samozejm* z(vis pr0b*n* /ehends cel vvoj kl'k! povahy jeho zakoen*n z, ale nen s(m, a nen v po!h) vvoj koen0% =ak) jso! vyvin!ty na vrchol! z(kladnch koen0 v pobo'k(ch, listy a kv*ty po pr0lom! na zemi, kter( je od toho, co je pod zem ve starov*k)m p0dy ke koen0m, ne pro vpo'et s(m, i kdy se tak v ne!st(l)m vztah!% :echny mylenky, kter) jso! i nad(le >'inn) mrtv v n(s, ale moho! bt tyto koeny% _znat e3istenci vych d!ch0 posmrtn ivot s(m, m!sme bt dokonce prorazily po!ze do stejn)ho vy rovin* e3istence% 5 t*mito n(zory se velmi dobe i nae svoboda, ne je svoboda d!ch0 posmrtn)m ivot*, pok!d nese spojitost na vym omezen d!chovn kom!nity na cest* k(me ty stejn*% Ara a kon6likt mezi svobodo!, kter) se !zn(vaj v tomto sv*t*, se vztah!je po!ze na propojen sv*tsk) a nadpozemsko! i% H! _va!ji o to, kter) svoboda n(zor! jeden m0e !ctvat, ne zcela svobodno! bytost tam v0bec, ale kad( bytost je vce 'i m)n* !r'eny '(ste'n* >sp*ch svch dv*jch akt0 svobody, '(ste'n* vn*jmi vlivy se% -ake kad 'lov*k je !r'ena mylenkami zemel)ho nebo posmrtnch prac, kter) dopravci jso! stejn), s mnohem !r'ena, a to je to, bez ohled! na to, zda je v*dom d!chov) posmrtn ivot provozovanch nebo ne% 2ok!d 'lov*k nem( daroval t!to kol!, by to napsal t!to knih!, tak tenhle kl!k by se dostalo toto !'en, je, e 'lov*k nem0e rozvjet t!to mylenk!% :echny z(kladn k!lt!ry, na kterch jsme odpo'ink! jako na tradi'n, tj% pat do na nesvobodn) str(nk!% Ale teI prac!jeme zd*d*n z(klad k!lt!ry n(m a!tomaticky pokra'ovat od, a ve, co se d*je v tomto vztah! s pocity n(m vlastn >sil a sv) vlastn v0le, je jednm z naich voln) stran*% -m mylenky z pedchozch d!ch0 ot*hotn*t po na zvl(tnost, a!tomaticky a petvoit zpracov(ny, kte se nyn ct zase tady stanoven) z n(s, je to so!'(st jejich nesvobodn) stran*, oni zase maj non-6ree z(klad pro/resivn evol!ce v n(s, ale ne tak e jso! pasivn a z(visl) dal jim byly v jeho dalho rozvoje, stejn* jako my je, protoe to je vdycky tak jejich svobod!, pok!d cht*j, n( n(zor a 6ormov(n jejich mylenky se s(m sebe, jak je nae svoboda v tom, jak daleko chceme rea/ovat na jejich n(pady% =en to, e to nen ani v naem, ani jejich svoboda jt vy!t psl!n)ho z(klad! rozvoje v0bec% A nen spor!, tak alespo1 je nae pesv*d'en, e veden b!de takov, e na konci vechny a vichni jejich svoboda kone'n*, ale maj dobr) cle vyvjet% &( se jt na spole'n) e3istenci a p0soben d!ch0 posmrtn)m ivot* s d!chy tohoto sv*ta, jako napklad !dret krok s sebo! dokonce peva!j velk princip% -o je n(sled!jcS Do!once i duch m-e mt mnoho, a p)esto zstat jeden, m-e zvr%tit mnoh duchy maj jeden a p)esto mnoz zst%vaj. =ak d!ch m(, jin moho! mt s, jen v jinch ohledech% -ak s(m, je mon), e tolik d!e na onom sv*t* a sv*t* e3ist!j ve stejn)m sv*t* a moho! bt tolerov(ny% 2rostednictvm spole'n)ho nich vytvo kapel!% Ale ne taveniny do sebe a tm%

-o je v ppad*, dva kr!hy vln stejno!, pak pr0se'k pat jak ve stejno! dob!, a vlna obvody z0st(vaj, ale kad mal Besondres% .ic nem0e d*lat vlny na hrani'nm pechod!, kter nen so!'asn* jin by platit, ale '(st pr0se'k! jin konte3t v kad) vln*, a to, co vlna je aktivn* trp jin) vnmav) a naopak% .ebo je to, jako by se dv* ady 'sel, z nich kad( je spojena jejm zvl(tnm z(konem protnaj% l W l7WV<YGF%% G a

5tejn obr% < moho! oba bt sdleny, ale z0st(vaj n*kolik (dk0 a stejn po'et se objev!je jak s)rie v mnoha r0znch sm*rech, v kad)m smysl! pro% H0e ale tak) v naich myslch r0zn) n(pady spl1!j stejn) vlastnosti, a pesto z0stat odlin% -o vak 6!nkce je spole'n) pro r0znmi zp0soby% 2ro' by nem*l probhat v d!ch! vy a stejn)%
2odobn) n(zory na ob*h! d!ch0 posmrtn)m ivot* s t*mi z tohoto sv*ta, ne zde byly tak) postaveny ostatnmi% 2estoe U5amot* d!e a 'ist d!ch nikdy nem0e bt nae vn*j smysly v so!'asn) dob*, ani s nm jinak so!visejc ve v*ci v kom!nit*, ale pravd*podobn* na mysli 'lov*ka, kter pat s nimi do zna'n) rep!blika akt!, tak, e mylenky, kter) prob!dit v n*m obl)kli v so!lad! se z(konem o sv) pedstavivosti do so!visejcch obr(zk0 a stim!lovat apparency z nich spr(vn) objekty jin) ne on% U 9 ant, 5ny o 5pirit-5eer l, 74 U-o je b!do!cnost, j( nevm, kde nebo kdy, ale m!s bt prok(z(no, e lidsk( d!e stoj jet* v tomto ivot* v nerozl!'n* spjato spole'enstv se vemi nemateri(ln povahy v d!chovnm sv*t*, kter se stdav* BO do toho a dost(vaj JinbrQcke, ale to m( bt 'lov*k nen v*dom, tak dlo!ho, jak je vechno v po(dk!% U9Jbendaselbst%4 .(m*s'nost achler v &r(Ianech odpov*d*l ve vysok) sp(nk! na ot(zk!S UH0e se d!chov) zemelch piblit k n(m a ctit?U n(sled!jcm zp0sobemS U.(padn* to asi neb!de, ale nepiblil dobe, ale m0e bt tak) poci8!j intelekt!(ln mylen%, H0e odeel d!ch vypo(dat s t*mi, kte dos!d ij, a po!v( stejn okamik s zemel)ho, tak to m0e bt pocit na obo! stran(ch Heet % U 9Zpr(va z ma/net!% 5pc ivot .(m*s'nk A!/!ste % &r(Iany% CFVW% 5% 7aG4 5tejn* jako ! kad) jin) velmi dojemn), cv)dsko Bor/s n(zor0 o ob*h! d!ch0 posmrtn)m ivot* s na, stejn* jako o ob*h! d!ch0 jin)ho sv*ta s ivmi% .em)n* ;bb!r star rabn pln* vst!p!je do ve !vedench mylenek do, ano, aby zv(ila, jak je !vedeno zejm)na, tajemstv kes8ansk) doktrny ristovy ptomnosti spo!t se v jeho sbor! se v tomto dok!ment!% .e /vds!a 0orga z%znamu o nebi a pe!le. i 77F U;ntelekt a v0le 'lov*ka jso! zeny 2(nem prostednictvm and*l0 a d!ch0 V4 , a protoe intelekt a v0li, tak pak cel) t*lo, protoe ten je zejm) z t*ch, ano m!, chcete-li, v*te mi, (dn krok % tm, e se nejedn( o pliv nebe, aby mi byla prok(z(na v r0znch zk!enost, bylo

and*l) dal m0j kr(', m0j d(rce hn0j, m0j jazyk a e' se pohybovat libovoln*, a to prostednictvm pliv! do m) v0le a mylen, a j( si !v*domil, e jsem nem*l nic v d0sledk! mn*S 2ot), co se k(, e kad 'lov*k se tak dil, a to by mohlo bt od !'en crkve a od slov v*d*t, protoe se zeptal, ano, B0h pole sv) and*ly, aby ho vedl, jeho pm) kopy, !' ho a zadejte ho jako to, co by m*l myslet a ml!vit, atd%, a pesto, kdy se doktrna sama o sob* by si myslel, e rozhovor Use li od toho, co si mysl, e to, co je zde e'eno, je !k(zat, jak vkon and*l) maj s lidmi% U

cv)dsko Bor/ r0zn) destil(ty par e3cellence and*l0% And*l) jso! k peveden ji v nebi poehnal destil(ty, lihoviny par e3cellence jso! st(le v bohat)m m)di!, kde se m!s rozhodno!t po!ze pro nebe nad peklem%
V4

\ @9H "And(l, kter mluv s !s!b!u, kter nemluv &e&i"# &azykem, ale v &azy"e lid, ste&n( &ak! v &in"# &azy""#, v ni"# &e l!v(k s"#!$n, ale ne v &azy""#, kter &s!u $r! n(& neznmM D)v!dem t!#!t! $r!t!e and(l, kdy mluv k lidem, aby se !brtili $r!ti n(mu, a $ak se k n(mu $ i$!&it, a $ i$!&en and(l z$)s!bu&e u lid, kte &s!u !ba ste&n my'lenky, a $r!t!e lid $ i$!&it my'len s &e#! $am(ti, a z dru# $r!kazu&" &e#! e, a tak &s!u !ba ve ste&nm &azy"e* 4av", &e t! and(l neb! du"#, kdy $ i&d!u d! l!v(ka, a $r!st edni"tvm !tenm $r!ti n(mu mus bt $ i$!&eny s nm, dal v "el sv mysli d! n(& tak, e e ani nevm &inak, ne e v(d, z t!#!, "! l!v(k zn, take $r! &e#! &azyky &sem zde #!v! il ! and(ly, a eklM* &ste na mysli , m!n, e se ke mn( mluv ve svm r!dnm &azy"e ;$r!t!e tam &e tak by m(ly bt sly'et <, ale nebyli !ni &s!u ti, kd! mluv, ale &, "! !k!ln!st $rvn(, e and(l nem!#li vysl!vit sl!v! z lidsk#! &azyka, ;&e tak lidsk &azyk $ ir!zen, i, ale !ni &s!u du"#!vn a intelektuln ma&etek ni" $ edl!ila v $ r!d( nadm(rn $ r!d(<, !na !d$!v(d(laM De&te &im v(d(t, e &e&i"# s$!&en s lidmi, se mluv, s &e#! intelektuln my'len t eba ud(lat, ale $r!t!, e t! ein%lie]e v &e#! $!vaze i my'len, a ten byl s$!&en s &e#! $am(ti, take !b&ev, &azyk lid k nim &ak! &e&i"#, a ste&n( &ak! v'e"#ny "sv znal!sti, a t! ud(lal, $r!t!e t! $!t('il! :na, e tak!v sl!ueniny a &ak! vl!en na !bl!ze v tamn"# lid, ale t! &e v s!uasn d!b( stav lid se m(n v t!m smyslu, e tak!v s!uvisl!st neeQistu&e s and(ly, ale s du"#y, kte ne&s!u v nebi* G s du"#y, mluvil &sem ! t!mt! %en!mnu, ale ne"#t(l v( it, e l!v(k mluv, ale !ni mluvili v l!v(ku, ekli, tak v(d(l, e t!#! mue, "! sami neznali, ale !ni t! v(d(li, a tak se v'i"#ni lidsk v(d!m!sti z ni"#, m!&e sna#a $ esv(dit &e ! !$aku, byl! marn* " i 7VG U-o and*l) a d!chov) v tak >zce spojit s lidmi, do t) mry, e nev*d, jinak, ne to, co lid) slyeli, je jen na v(s, spo'v( tak) proto, e d!chovn a prodn !ni6ormnm sv*t* bt spojen s lidmi, tak, aby byly, jak se vak, protoe 'lov*k se odd*lil od nebe, take je 2(nova prozetelnost, e v kad)m 'lov*k! and*l0 a d!ch0 jso!, a e 'lov*k proch(z skrze n* od 2(na -ento >'et je takov( >zk( so!vislost% =in by bylo, kdyby 'lov*k nebyl odd*lil, then[d Uten, kdo je bez Z!/esell!n/ d!ch0 a and*l0, spole'n) prostedky pliv! pes nebe od 2(na, moho! bt ped(ny%U i 7VF UBe' and*la nebo d!cha s lidsko! bytost, je stejn* zeteln* slyel, jak e' z 'lov*ka na 'lov*ka, ale nen slyet ti, kte st(li vedle, ale jen s(m &0vodem je, e e' And*l nebo 5pirit nejprve pro!d do mylen lid, a na vnitn cest* do jeho !cha n(stroj, a jako posledn* stim!l!je zevnit ven, zatmco e' 'lov*ka s 'lov*kem prvn na vzd!ch!, a p0sob na vn*j silnici na

sl!chadla , a dr!h proto, e od vn*j stim!l!je% U i 7<< U2am(tn je tak) taktoS 2ok!d and*l) nebo d!chov) se obr(til k lidem, aby mohli hovoit s nm v libovoln) vzd(lenosti, dobe ml!vili ke mn* z d(lky sem tam stejn* hlasit(, jako kdyby v pln)m z(v*r!, spojit se s nimi, ale od "id) a zm*na ml!vit mezi sebo!, take 'lov*k sly v neposledn ad* to, zda ml!v tvrd* na !ch!, kter dosv*d'il, e vichni pipojen je v d!chovnm sv*t*, v z(vislosti na me Z!kehrens pam(tn je tak) mon), e n*kolik so!'asn* s% moho! lid) ml!v, stejn* jako 'lov*k s nimi% odesl(n a to od lid, s nimi cht*j ml!vit, d!ch, a d!ch se vr(t e3pedovat lidi, a ti .*kolik se obr(tila ke sv) mysli, nebo sjednotit tak, v n*m sv) mylenky, pak mysl, aby sjednocen(, lid) odejdo!, mysl nev, protoe jinak, ne e ml!v o sob*S a and*l) nevm jinak, ne e se ml!v o sob*, take sdr!en je s tak) prostedkem Z!kehr!n/ d(l% U i 7<Y UH!s t! bt (dn and*l, ani d!ch ml!vit s lidmi z m) vlastn pam*ti, ale po!ze z pam*ti 'lov*ka, and*l) a d!chov) to jen jak pipomen!t, ne lid, a nyn hovo o d!cha z jeho vzpomnek s lidmi, a proto by 'lov*k nev, jinak, ne e zbo, kter) si mysl, e pro sebe, pat k n*m!, zatmco oni pat k d!ch!\% v takov)m ppad* to pipomn( lidem, jako vzpomnka na n*co, co jet* nikdy neslyel, ani nevid*l Byl jsem t! 'est poznat s(m sebe, e je to tak% U i WD7 UHl!vil jsem s and*ly na propojen s nebe lidsk) rasy a eklS lid), kte pat k crkvi, a to ml!v, c8astn poch(zej od Boha, a il and*ly s m!em, m(lo, ale opravd! v*il, e and*l) s m!em byly spojeny\% jet* m)n*, e and*l) jso! ve sv)m mylen a jejich odchody pak odpov*d*l and*l, oni v*d*li, e takov( vra a dokonce i takov) projevy lze nal)zt, a ve v*tin* ppad0 v r(mci crkve, a oni byli zv*dav, kter) dos!d v @rkev je slovo, kter) stejn* z nebe a na spojen se st!diem 'lov*ka piznat, byl ale spojen tak intimn, e 'lov*k mohl myslet reinhin nic bez n*ho z!/esellten d!chy, a to bylo pes n* jeho d!chovn ivot vyad!je% :zhledem k t)to nev*domosti, kali, byl ten m! m)ho ivota s prvotn byt ivota s(m a bez spojen a nev*d*l, e sdr!en se !' po obloze, ale, ale 'lov*k, kdy toto sdr!en rozp!t*n, okamit* padl bez ivota% U

& 1bbur star" rabn.

_'en starov*k)ho rabn0, kter( nese jm)no ;bb!r, je, e d!e zemel) osoby jt do iv)ho 'lov*ka nebo celo! rodin!, cel) potomstvo z lid, kte moho! bt distrib!ov(ny ve stejn), ani by byla v(z(na na to, ani H0ete vyhr(t '(sti stejnmi lidmi pes ;bb!r n*kolik d!% Hoj tedy d!e mezi vemi m!i a enami, mezi vemi !' !'ednky mo!dr a spravedliv, kte st!d!j v pr(v!, a z /enerace na /eneraci, a tak d!e rodi'0 jso! pro sv) d*ti, a m! hchy, kdy hchy s rodi'i ve stejno! dob!% Ale d!e zemel)ho nen identi6ikov(n s ivmi, se odehr(v( jen Z!/esell!n/, ale kter m( d!i zemel)ho v nejintimn*j e6ekt so!vislosti s d! ivota% -ento ;bb!r je jist* velmi hr!b v jeho proveden, a proto je zaloen na libovoln) interpretace 2sma jako roz!mn) d0vody% .icm)n*, to m!s !r'it* bt pleitost sk!te'n* interpretovat tak, aby psma% =e pochopiteln), e v t)to s!rov) !vaov(n a proveden by mohlo ;bb!r vyhr(t jako mal obecn potlesk a stejn* jako cv)dsko Bor/s doktrny v jeho 6antastick) desi/n!% Hezitm, m( r0zn) >s!dky o podobn*% TlQ//e 9Zesch% ;5 VWW4 o tom k(S UH0eme po!'n) tk(n* Nabbinical hlo!post nezavrejte dobe, jako ! sk!te'n) rabnsk) tvrzen, e d!e m0e bt roztrhan) a rozloen) do mnoha tisc '(st, a pak b!de ve stejn* jako mnoho lid mohl% U Aerder, ale 9Zerstr% B;% 7aD ;54 poad!je, aby v rozhovor!% o pevt*lov(n d!, ;bb!r kr(sn) t*sn*n, je ot('en je s n(sled!jcmi 6!nkcemiS U@haricles% A co si mysl o d!e ]id0, kte volaj rabna ;bb!r? Bk( se, e vce a dokonce i lidsk) d!e se pipojil k lidem, kte, insonderheit v !r'itch obdobch 9zejm)na pok!d ho vid p(telsk)m d!ch! e poteb!je, a B0h m! erla!bet,4 pom(hat, posilovat ho, pot*en, se a t v n*m% nech ho, ale v ppad*, e podnik je ! konce, m*lo by to pomoci m!% .en-li, e B0h m( "id)

!pednost1!j se t)to pomoci cizho d!cha k jeho konci% -hea/es% -*sn*n je kr(sn)% -o vysv*tl!je, pro' se tak 'asto, aby nerovn) p0sob, kdy insonderheit n*kdy tolik sinket v pozd*jch letech mezi sebo!% 2odivn), mil d!ch op!stil ho, a on tam sed nah s jeho vlastn% -ak) ctt od*v mimo(dn) lidi spravedlivm zp0sobem, protoe to, co chv(la je to, e m!drc jet* najedno! oivit d!i star)ho m!drce, nebo stejng - Ale nedrte, ale kr(sn) poetick) od*v! pro t*lesn* historick) pravdy? @h do v? Nevol!ce lidskch d! byl obecn* v*il, mezi mnoha n(rody% :y jste si t!to ot(zk! =anaS U=ste si Jli( =ste prorokU :te, kdo je to i potvrdil a ekl rovno!, U=e to Jli(gU U ; kdy nikdo nev* v n(s z ;bb!r starov*kch ]id0, tak alespo1 b!dete mt dostatek vrazy, kter) jso! stejn), jak je de6inov(n, s vjimko!, e chcete, aby si nevzal doslovn*% =ak 'asto slyte kat, e d!ch otce bylo pevedeno na jeho d*ti, kter) jet* oivit, b!de pokra'ovat d!cha velk)ho m!e v jeho st!denty% Ale myslme si, e by byl peveden k d*tem a (k0m, e m( otce, !'itele ! nen, nebo je !r'en po!ze jedna podobnost s d!chem +tce% .*kolik so!visejc s pas( ;bb!r ze spis0 starov*kch rabn0 lze nal)zt v Jisenmen/era v J.-&% =!denth% ;i pp F< 66 citov(ny% /. ( vztazch na nad!ozemsk5 duch: tohoto sv*ta smys#ov5ho sv*ta a vy88 rea# tou.

2ok!d d!chov) posmrtn ivot pot), co se stal tradi'n smyslov) or/(ny bar, zskat nov) smyslov) or/(ny? : prv) ad* jso! viml nae? 2ro zatmco oni b!do! spojeny v n(s s podrobnm a spole'nch d!chovnch chvil s n(mi, jso! tak) na !stanoven Tort, kter) zskaj tyto d!chovn chvle pes nae pesv*d'en, vyhr(t procenta, nae n(zory b!do! tak daleko s n, i kdy jen t*sn* pok!d stejn sk!te'n* pro post!pn) stanoven toho, co maj spole'n)ho s n(mi podlet% Ale to neb!de mt (dn vid*n, slyen ve smysl! tohoto ivota vce pro n*% =ste ji ctit smyslno! 'innost pi vy!v(n naich smysl0, ctme, vid*t, slyet, abych tak ekl, na n(s, ani by vak vid*t svma o'ima, slyet, ctit, jako kdyby jen dech naich smysl0, ale dchat s(m .en tom! tak% 2r(ce nabr(n, shromaIov(n ve smysl! tohoto sv*ta je nyn za jedno! provdy za n*% 5tejn* jako vzpomnky na n(s dobe pijmat dal !stanoven prostednictvm naich smysl0, ale nen vlastn* vid*t, slyet vzpomnky% .ejen cesta, i rozsah vztah0 se sv*tem smysl! b!de v b!do!cn! d*lat jinak teI% .yn kad m( sv0j vlastn zvl(tn p(r o', !, a tak zvl(dl jeho omezen) prostorov) oblasti% Zde je n(vod, jak v b!do!cn! neb!de%=ednotliv) smyslov) or/(ny pro n(s, b!deme ji mt na dr!ho! stran!, my jsme je nechat jen p(d v pechod! do posmrtn)ho ivota% +becn* lze ci, e cel( mimo pozemsk) d!chovnm sv*t* je ve smyslov) s6)e, cel smyslov apar(t na zemi v jednom a spole'n* pro jejich pokra'!jc odhodl(n st(t pik(z(n, jak je cel sv*t pam*ti cel 5innesspXre naeho t*la je v n(s pro jejich pokra'!jc odhodl(n s nabdkami, jen to, ale kad &!ch vdy rozvjet po!ze ve sv)m zvl(tnm zp0sobem, podle toho, jak m! zde zasto!peny body n, a jeho z(jem sm*!je mimo sebe, je schopen vy!t a chtt% rom* smyslovch or/(n0 'lov*ka a zvat, ale m0e zem* bt jin a obecn*j smysl, mediace, z nich snad jen speci(ln spoje, kter) jso! k dispozici, aby se !ch(zely o kter) jsme zskali podl v b!do!cnosti, i kdy zde nech(v( kat nic !r'it)ho% :zhledem ke /eo/ra6ick) vzd(lenosti a 6yzick) pek(ky jsme na naich koncertech, k(me, e, a'koli to je ! ne ve smysl! tohoto ivota, ji nen omezena

jako tady% Hle nebo zeI mezi n(mi nem0e pohno!t d(l, co skrvat% =deme, pronikno!t pes vechno, v!de rezidentn a !sadil v zemskch oblastech, a n(s m0ete kontaktovat sem a tam, jako pam*8 v naem mozk! je v!de tam, a pipraven, kde n*co jako zn(m a ona vol(%Ale je to tedy (dn nedostatek jinch pek(ek, tak jak star) jso! padlch, vysto!p nov), kter) maj pr(v* jen pro posmrtn ivot d0leit)% @hcete-li poslo!chat .e ve, co lze vid*t, b!de schopen n(s dotkno!t, ale to je na vztah! 9rapport4 m0e bt poadov(no, aby o v*ci ji spojeny v tomto sv*t*, nae za!jet s nm nebo jeho intervence v naich ivotech kr!h!, nebo na z(klad* z m!sely bt vyvin!ty v tomto sv*t* v(zan) na onom sv*t*, a b!deme slep a hl!ch ke vem! jin)m!% &okonce i vzpomnky na n(s obdrte po!ze dal rozhodn!t podle int!ice, s n jso! v pb!zensk) vztahy sdr!en z(kon0% =ak je to blc se lze na!'it jen b!do!cnost% Hon(, ale to vysv*tl!je do !r'it) mry, kdy si myslme, e o tom, jak jso! pops(ny jevy sv*tla tv(e% -o je tak) zp0sob, jak vid*t, slyet, pocit, pedk0m skrze iroko! prostorem a st*n, v jinch dokonce i bez po!it speci(lnch individ!(ln smyslovch or/(n0, ani by sk!te'n) smyslov) 'innosti v0bec, po!ze nea!tentickm vize, pojmenovat slyen, a pesto vhody to ve vy !ite'n) stah!jc, zatmco op*t nic, vid*n, slyen, co vichni na t)to stran* vid a sly, reaktivn necitlivost na dal, z(vis na zvl(tn zpr(vy, co samozejm* nen mon) vysledovat v detail!%
.echceme se zeptat, protoe to je zcela jin( ot(zka, in6ormace o jasnovidectv bt pesn), jso! jist* il!strativn z n(s% .en to v tomto sv*t*, tak to b!de st(le v posmrtn)m ivot* jako nebo podobn*, a to m0e bt tak v posmrtn)m ivot*, nemohl hr(t i do tohoto sv*ta na n*co takov)ho n*kdy? 2rotoe stav bd*n sp(nk!, je to po(d 'ist stav tohoto sv*ta? Ani vzpomnka na n*j je dost prob!dit tento sv*t zp*t, vak obr(til ppad% -o je ch(p(no z obecnch >vah, kter) m0eme jako ned0v*ra nen s tm so!hlasit v0bec poprat monost pro lidsko! mysl k zsk(n znalost v jinch ohledech, ne nae so!'asn) b*n)ho 5innesvermittel!n/, protoe tmto by se rovn* popel monost sv)ho b!do!cho pokra'!jc e3istence % 2ro &!ch m0e bt smrt nejen so!'asnch smyslovch or/(n0, ale rovn* i akt!(ln mozk! p(d!% 2ok!d byste cht*li, aby >'el, m!s tak) chtt prostedky% 2rodov*dec, kter v*, a poad!je, e by jet* ment(ln* petrv(vaj i po smrti, ani by jeho ptomnch smyslovch or/(n0 a mozk! a slyet n*co, nem!s se dret za nemon), e tento odlin zp0sob vnm(n i do hry v tomto sv*t*, pro toho, kdo ho m( se !k(zalo, nebo jak by mohl dok(zat, e to tam bylo absol!tn bari)ra mezi dv*ma st(ty, protoe jsme jinak nikdy vid*t n*jak) absol!tn oddly? A nemyslm si, e je to hezk), e jinak, a vm, chci n*co jin)ho% Ale j( nek(m, e 'lov*k by m*l mt na ne!r'ito pleitosti pro vce ne takov(%2o!ze nemonost nem0e vid*t, kde je to praktick) pro n( vy je monost spojen s v*deckmi z(jmy% A8 tak 'i onak, sv*dectv sv*dka s(m sleep$ake kon' nejm)n* jednomysln*, e vnmaj jinm zp0sobem ne ve sk!te'nosti bd*l)m stav!, a v takov)m, kter) se vyskyt!je v dobe do naich >vah nad% Ano, tvrd sami vztah tohoto pozn(n do jin)ho sv*ta% Zde jso! n*kter) dok!mentyS Z 2smaS U;diosomnamb!lism!s nebo pirozen* ma/netick sp(nek Nichards, &r% Z^r$itzU% "eipz% , CF<C% 5* >= Otzka* "6id' m(, 1i"#ardeU" !d$!v(W* "6idm, e &ste velmi &asn(, e &ste velmi vys!k a bled T ale tady s tmt! mm !kem 4evidm t(, ** 3! &e $evn( zav en, ale uvidme se d!vnit ^"

+t(zkaS UH0ete vid*t po m*st*?U A% UAch, ano, pr(v* dnes nijak zvl(8, a to vln a sk(ly ve ve mn* a ve vzd!ch!%U 2a/e CDY +t(zkaS U=ak to v?U <4 A% U:m, e vechno, co se tk( m*, nebo je podano! ot(zk! v m)m okol% @tm to, e 6o!k( na m*, jako vzd!ch, to zn mi to jako !vnit zv!k% :ae sny se nejvce podob( se mi tento % my sled!jeme tak) moho! bt vechny dlo!h) pb*hy, so!visejc sk!te'nosti a vvoj sen, a to ve velmi kr(tk) dob*, 'asto b*hem n*kolika min!tS - Ale jej sny, kdy se podv(m, pro m*, tento sen je bt, ale myslm, e na si myslel, e je% U

n(m*s'nost !vedla, co jeho sestra v Jisenach! provedena ve stejno! dob!, zatmco on s(m byl v Apolda%
<4

5* .=? OtzkaM "6idteU" A* "5 mmi !i nevidm ni", &e t! ve skuten!sti nen vize, mm $!"it, v'e"#n! v m du'i*" T% U:ysv*tlete to, ale zeteln%U A% UH0! to vysv*tlit Am, to nen to, jako kdyby jste snili, %%% 2rotoe jsi tak) vid*t s d! a teba (dn vznam, ale nechcete vid*t pravd!, a to je rozdl mezi vid*nm a e!erem dol!U Ze UZpr(vy z ma/netick)ho sp(nk! ivota A!/!ste % 9 achler4 v &r(Ianech CFVW %%U 5* @L/ k 4m(snkM ** "Je v'ev(d!u"n!st mysli, kde v iv!t( !na $ra"!vala &ak! $ edvdav!sti 3ent! dru# v'ev(d!u"n!sti, kter se !b&evu&e &i zde, &e $ edzv(st iv!ta tam, mysl &e v!ln zde, v t(le &e nen m!n, $r!t!e &akmile mysl mysl, take se ast! brn du'i H< , kter se zabv %yzi"k* "

-oto kontrast!je s .(m*s'nk jako oblasti smyslnosti k vym! d!ch! ne v d!ch!%

Y4

:age ..> Otzka* "5"#!$n!st v(d(t !statnm lidem a na dal'"# mste"# n("! zvl't( "#"ete v(d(t, tzv* st!$a* D)kaz, e &ste dali, ale &s!u stle v"e ne $!u# tu'en*" !d$!v(W* "4e, t! nen ni" &in#!, &en ve zv'en m e* Gdea &e stle &en du"#!vn, a $rv( $r!t!, e v b(nm stavu smysln s $ i"#z d! #ry a myln $ edstavy s vazb"#, t! &e ne&ist a $!dl# bludy* 5e mn!u, ale kde mysl &e v blzk!sti sdruen s du', &e t! bez$en(&' a le$', ale tak nikdy z"ela zdarma z m!n#! $!dv!du* &ak &sme d!u%at, e se v iv!t( neru'en $ stu$ ke v'em $r!st edni"tvm na' mysli m)e bt vid(n, vetn( tt! my'lenky &e &i a$r!Qima"e k t!mut! stavu* " 5% 7aY T% U&o jak) vzd(lenosti vnm(n .(m*s'nk dost?U A% U:zd(lenost nem( nic tady, protoe &!ch nen odesl(na% H0eme vysv*tlit tak dobe, e B0h s jeho d!chem, jeho podstata, jeho pedkov) je v!de, a pesto neviditeln% Z0st(v( stejn(, a8 ! n(m*s'nost ml!v o n*'em v A6rice nebo n*co navc k domov!, ale to je ten rozdl, e je to jednod!, pok!d osoba, od koho ona v n*co, co bylo kdysi blzko k n% U

5% WF7 +t(zkaS U5lyte ve vysok) sp(nk! na b*n)ho typ! s !ima?U A% U=( si dobe slyet s !ima, ale nen to >pln* tak, jako ! b*n)ho stav!\% 5lyen se zm*n, nejt* ot(zka, ktero! m0e okamit* odpov*d*t, ped tm, ne zemel pry', sl!ch nevyad!je dlo!ho! ad! nerv0, pronikno!t jen d!cha, ale d!chovn podstata rychle se vyskyt!je ve spojen s smysly% U

+p*t plat, e je totoS kdy n(m vy mysl vyt(hne z pohled! prostor! v pam*8ov) oblasti, toti na speci(ln smyslov) 'innosti, se nyn vichni s omezeno! sk!pin! na sv*t* a domin!je, sv(zan pro n(s, ale to se nikdy nestane cest!, ve s smyslov) dom)ny vy mysli vsto!pit do vztah!, a tm i nad(le odhodlan% -ento neomezen a pokra'!je a pokra'!je, st(le vce a vce act!alizin/ monost je nyn na prvnm mst*, ale tak najt jejich omezen a kvali6ikaci, e kad se vztah!j po!ze na body, kter) prezent!je svo! pedchoz 6orm! a sv0j z(jem v tomto smysl! oblastech, d(le !r'en toho moho! bt >'astni% ad, kdo b!de zpo'(tk! i nad(le zabvat s tm, co m! doty'n dopos!d, s tm, co jeho pedchoz ivot @onne3ion analo/, kter je v so!lad! s jeho pedchozm z(jmem% @o projde jako!koli 5innesvermittel!n/ i zk!enost z vy mysli, b!de m! peli v so!lad! se bt vce zapojeni do proces! jso! ovlivn*ny to, jak to je v tomto smysl!% .ae oblast znalost a naich z(jm0, ale m0e pesahovat i !pravovat, protoe to by ji bylo na t)to stran* ppad!, kdybychom pokra'ovali t%B!deme se !'it d)le, pronikaj st(le vce do cel) oblasti pozn(n d!cha, ke kter) patme kadm vchoz bod zskal je pleitost pro nov) spoj!jcch 6aktor0, a b!de st(le vce a vce >'astnky obecnmi vych z(jm0, o pocit, vce a vce a na!'it se vid*t, jak -ot) s naimi vlastnmi sk!te'nmi z(jmy jdo! r!k! v r!ce, a z(rove1 vid*t na vlastn o'i rozen) a zven) pom*ry na onom sv*t* vdy lep% :zhledem k tom!, nesporn) jako dt* m!s nejprve na!'it poroz!m*t jeho nov) okolnosti, po!vat nov) prostedky, jak se p0vodn* cizinec v nov)m sv*t*, b!de to tak) s n(mi% =sme nevslovn* nehledejte nic jin)ho ne teI, ale co to znamen(, to, co jsme hledali nov sv*t? A8 ji dve 9viz kapitola b:;;%4 Zaloeno pedpoklad je, e na Zemi jso! !d*lov(ny velk) smyslov) or/(ny pro pohyb hv*zd, take nyn tak) otevel konkr)tn*j pohled na >'asti d!ch0 posmrtn)ho ivota v doprav* hv*zd% =ako d!chov) rosto! ve znalostech v nov)m ivot*, za'no! dokonce zskat pochopen tohoto velk)ho dopravy pl)st s nm a jednat% A m*l hv*zdy nejso! d!chov) posmrtn ivot, take by si tak smysln) provoz d!t a pr(zdn, jako kdy jsme si vym*1!j slova a vzhled, ani by se vlaky vzpomnek se slovy a vzhled el% =e-li spole'n) pocity stav*t na velkch prodnch proces0 na Zemi, m!sme v*it, e b!deme mitbeteili/t v posmrtn)m ivot* i zde% -ok vzpomnek a mylenek je tak odlin), v naich myslch, v z(vislosti na obecnch proces0 dohodno!t odlin( nae ivoty ctit v naem t*le% -ak jako na ece a tr)novat vy d!chovn ivot, b!deme v)st v r(mec s d!chem zem*, obecn) smysln) n(lady na zemi maj vliv, nem0eme se ctm stejn smysl% .a z(klad* vzpomnek, pedvdavost a o'ek(v(n vych(z z toho, co b!de v b!do!cn! !chopte v naem vnm(n ivota a je v vor$eisenden a vor$irkenden obr(zk0 k n(m% 5tejn kr(lovstv v n(s, ve kter)m min!lost v podob* pam*8ovch obraz0 se zr!!je, a ve kter)m rozvjet vzory samotn) b!do!cnosti% :zpomnka na

min!lost m!s dodat l(tk! k obraz0m b!do!cnosti jako vedo!c 6aktor0 pro pedvdavosti a predikce b!do!cnosti%&okonalej, v*t, siln*j je nae mysl, dal a vy dos(hne dberscha!!n/ ptomn, jeho pam*8, jeho schopnosti ded!kce, jeho moc nad 6ormo! e3ek!ce, vce ve v*tm m*tk!, a d(le, dosah!jc v d0sledk! toho, co se b!de dt a by m*lo bt provedeno, je schopen pedvdat a ped!r'!j, bezpe'n*j je pedvdavost konc0 st(t se stane a pln*n je !r'en% Za vechno, e to vsto!p v b*n)m na "ebensspXre, (dn zvl(tn pozornost na pedvdavosti a ped!r'en nen konkr)tn z(v*r, poteby a to k n(m pich(z od sebe jako samozejmost v pochopen vznam! a pijde, ani by n(s na n*co >asn)ho viz tento pchod% Ale na dr!ho! stran!, to postr(d( kone'n d!ch pek(ek, kter) nelze pekro'it, monost chybovat a Hi#lin/ens st(le z0st(v(, a je zde prostor !nvorbestimmbarer svobody, kter( spad( mimo vekero! prozravost a kalk!lace% 2roto ve, co najdeme v tomto ohled! v n(s, ve v*tm m*tk! a v*t dokonalost ve vym d!ch! je po!ze ve vym smysl!, lze zskat tak, e to, co jsme ho najt v n(s, a to i ve vedlej zp0sobem pispv( k tom!, co najt v n*m% :y, komple3n*j, vce anticipa'n pedvdavost a o'ek(v(n toho, co je realizovat svo! vizi ivota a !v*domit si, b!de naiv! v vor$eisenden a vor$irkenden obr(zk0 dve v n*m jen na obr(zcch z jin)ho jasnosti, hojnost, vitalita, komple3nost, ne m0eme nosit s n(mi tady na zemi% 5 nm to moc pek(ek nen nedostatek, ale b!de kladen na pro n*j, ne pro n(s st*n, kter) de6in!j oblast naeho pohled!, z velk) '(sti jso! po!ze oddly z >zem, kter) je jet* docela ch(pe o'i% ; kdy je tato pedvdavost a pedem !r'it b!do!c okolnosti jeho po'et s6)e po!ze prostednictvm vzpomnek, kter) se p*st!j z jeho pohled! s6)ry, m0e pijt o% A pok!d my dosp*l partnerem jeho pam*ti ije ve velmi odlin)m vym smysl! ne jak t)to stran* se od sv)ho pohled! na ivot, kde jsme v >zkch p(smech pohled! ivota s(m jet* sv(zan), jsme nad vechny ostatn obsah! t)to vy pedvdavosti, tato vy pedpov*di vyhr(t, ne teI, kdy vichni op*t po!ze po zvl(tn vztah% =ak nae pam*8 a nae allro!nd pohled ve vztah! k vnm(n sv*ta se b!de zvyovat, tak i, a v so!vislosti s na prozravosti a nam ped!r'enm platnost, i kdy jso! tato aktiva a pek(ky nejso! chyb, e ! jso! jen z tohoto sv*ta% &o teI ijeme a p0sobit jako other$orldly d!chy i ve sv*tskch lid, ale tak) sdlet nae pedvdavost a nae ped!r'ily, ale nikdo nem0e d*lat celo! nai taj!pln) pedvdavost a nae ped!r'en stejnm zp0sobem jako jeho vlastn, jak jsme se stali ale kad jen z !r'it) strany do !r'itch mez, jak jen pin)st to hranice tohoto sv*ta se, jak je >zk rozsah t)to demonstrace a oblast pam*ti kad)ho vyn(lez!% .aopak, (dn d!ch Za pedvdavosti a ped!r'en, a tak to, pozemsk 'lov*k ovl(d( jeho s6)r! ivota, aby vechny nae vlastn, zcela podl, ale jeho r!ka dostat do n jen v !r'itch kr!zch, podle !r'itch vztah0 s tm, e ale podle jinch mstech mimo >tok0 jak -ot) plat ve vztah! k vnm(n ptomnosti% -ak) pedvdavost a pedem stanoven jin)ho sv*ta d!ch0 je stejn* hodn* z toho, co se na!' a skrze sv*tskch lid, v z(vislosti, ne naopak% =e s-a zmatek, protoe nikdo nem0e ct, e jsem to !d*lal, a to s(m%
@o se t'e vize, pedvdavost posmrtn)ho ivota se zd( abnormer$eise kr(t vce ne hr(t v tomto sv*t*, v n*m kter je chce pijmo!t to, co se hl(s pedt!chy, vorbede!tenden sny a pro/nostick)

jasnovidec .(m*s'nk% :ztah vid*n na d(lk! s pedvdavost, kter( vede po ve !veden), pro posmrtn ivot, je tak) nalezen v t*chto jev0 tohoto sv*ta, take si m0ete d(t do vztah! znov!% % Aktiva vid*n na d(lk! a pedvdavosti je ve sk!te'nosti d*lat jako samostatn) so!visl) nebo v podstat* za stejno! aktiv dar samozejm* nesmme zapomnat na sk!te'nost, e dalekmi vhledy a pro/nRzy .(m*s'nk 'asto klamn), protoe jeden by si myslel, po obvyklch zpr(v nadenc0 nad nm\ co by teI bt p!lt-ar/!ment proti jejich vztah! k daleko vid*n na d(lk! a pedvdavosti, je, e tyto chyby na dos!d ne>pln) sbliov(n somnamb!listic st(t! do jin)ho sv*ta st(t*, a8 ! se na pek(ky, kter) nejso! chyb i posmrtn)ho ivota, napsat chce% 2li daleko, bylo by to za n(sledek v kad)m ppad*, tady v kritice cel)ho tohoto t)mat! a disk!se o ve, co je teba zv(it, aby se% H(me, jak bylo !vedeno ve, monost t)to tdy jev0 v0bec z, ale trvat, ale z dobrch d0vod0 po!ze vedlej re6eren'nch k n, a !mo1!j jakkoli ochoten d(t sv0j n(zor o tom% =ako obecn) teorie tot) by bt v so!vislosti s naimi mylenkami o posmrtn)m ivot*, jestlie jeden pipo!t jejich pp!stnost jak)koliv, b!de !vedeno v dal '(sti 9bb;:, &4% Zde jen jeden pklad toho, jak jso! aktiva pedvdavosti je pevzat z .(m*s'nk s(m% Aorn domnval, Nichard Z^r$itz ekl 9str% C<Y !veden) psma4 o novorozen) dt*, jeho narozen m! zobrazena z d(lky, v 7W% roce b!de mt velmi v(n) zm*nit jeho os!d% +t(zkaS U@o k(te vlastn* os!d, Nicharde?U A% U=e to vsledek min!losti, nejmen, i kdy se to stalo pedtm, ne jsme se narodili, m( sekvenci a vztah na n(s% 5ekvence, kter( se nad(le rozi!je a nakonec os!d je nebo je zn(te dobe% os!d, ale m0ete se dvat zp*t, jak jen moh!, a teI si mysl, e by to n(hoda - .en to tak, ale protoe to, co se nyn trp a co byste teI, to ! d(vno poloil na zem jako% kv*tina, strom, kter roste z nejmench osiva obilovin, kter( se jen t*ko !zn(vaj jako os!d lid z hl!bin zapomn*n roste z l0na nezbytnosti -% Za vechno Aappenin/ p'iny nzk) >rovn* jso! k dispozici - .e n(hodo! - kdy jsem v m)m pro!d 9ma/netick)4, st(t v b!do!cn! vid*t, take vidm probhajc p'in najedno!, a d!ch os!d! stoj pede mno! - +nly Oo! kat pedvdat, ale vypad( to opravd! ped n(mi, ale to je teIg% U 5% CW< Nichard k(S UB!do!cnost je i vlastn sv*tlogU +t(zka% U@o tm mysl to dr!h)?U odpov*I% U=e to lehk) a nen sv*tlo, tma a nen tma% :e slovech, jak jste vy s(m ji nelze !chopit, lidsk) oko, m(m na mysli intelekt!(ln, toto sv*tlo nem0e bt tolerov(na %% U +t(zkaS U=ak vte, e b!do!cnost?U A% U-o pejde, abych se d*je v rozpor! jak ether! ve sv*tle pozn(n, jako zv!k v d!chovnm jedn(n%U

.a rozdl od obraz0 b!do!cnosti, kter t*it na realizaci v pohled! na sv*t, nae mysl da dobe 6antasy stvoen, ano, m( vliv na 6antazii a vytv( pokra'!jc /ehends v naich vzpomnk(ch na sv*t* a od nae pam*8 sv*t z nov) str!kt!ry% 2ipomen!t ivot a ivot 6antazie vis, ne ivot v n(s spol!, maj tak) 6antasy stejn) ivosti a reality >rove1 jako pam*8 snmk0 samotnch, kter) pomohly, ale nosit ho na kado! 6antasy snmek vdy vce 'i m)n* vzpomnky z r0znch stran na% :zneen*j, vy, bohat, siln*j mysl je, kr(sn*j, bohat, iv*j je tak) navren tak sv0j ivot 6antasy, a vce vy /radin/ d0vod, pro' s 6antazi jde r!k! v r!ce, tm vce se !k(e bt poetick ivot, v kter) pravda re(ln)m ivot* il!strativn po!ze 'it*n) a prom*n*n)ho odr(% -ake teI je pedstava vy mysli, to, co jsme pom*rn* moho! kat, e, navzdory tom!, e 6ormativn majetek mnohem vy >rovni ne nae pedstavivost, dovnit a ven z jeho pam*ti sv*t* se krom* model0 toho, co je v b!do!cn! realizovat v jeho

n(zor! na sv*t* nov) 6ormace tk(t, po!ze k zam*stn(n a Jr6re!!n/ a povznesen ptomnosti sv)ho vyho ivota samotn)ho a my jako a!tomatick) z>'astn*nch stran v t)to vy ivot* b!do! d*lat nai pam*8 tkaniny a nae 6ormativn 'innost na onom sv*t* z r0znch stran k n*m!, a tm pispvat tento ivot pro sebe pot*!jc b!ild% 2o d*lc bari)ry tohoto sv*ta, klesly na n(s, my jsme ! jen nae vzpomnky a nae n(padit) aktivity kad)ho plemene samo o sob*, ale prac!je zasahovat do obecn) pam*ti a 6antazie ivot* vy mysli s clem vytvoit jeho nov) 6ormace prostednictvm na interakce pomoc % Hsto materi(l! r!kama, jsme ztratili r!ce vce d!chovn p0soben a tvoivosti, aby kad m*l na sob* jet* po peloen v embryon(lnm !z(v*r!, kter by mohl bt jet* nyn za'naj bt siln) a iv), a na vz(jemn) interakci s jinmi deti% A to 6antasy sv*t vy mysli, ve kter)m se podlme na jeho vy >rovni, v z(vislosti na zcela jin)m jasnosti, bohatstv, kr(sy, vzneenosti, maj realit! jako mal) sv*tsk)ho 6antasy sv*ta na mysli, mal) b!dlin/s, kter) se oteve nad podnikem na nad(le dit jako v*tev na strom* nov)ho ivota a kv*t!% =ak kr(sn) vdy se sname, aby n(m obraz b!do!cho obloh! s na st(le mal), stsn*n), patn( pedstavivost, v*t, siln*j, bohat pedstavivost mysli nad n(mi je jet* lep, a msto toho, co nai pedstavivost nyn v sob* n(s ovliv1!je po!ze sv*t pr(zdnch str!kt!r se zd(, jsme jen mon) obloha, stejn* jako zjevn) stav*t to, co 6antazie vy mysl sama o sob*, zd( se, e n(s sv*t vy reality, opravd! sv*t vy reality pro n(s b!de a najdeme v pedstavivosti mysli nad n(mi nebe a pravdy, a postavit se sob* v t)to nebe n(pov*dy z(kona% :e sk!te'nosti, kdy jsme se na akt!(ln /rei6liche realit! pod a za n(mi, ijeme v oblasti pam*ti a pedstavivosti jako novo! vy realit!, jen nah, a ji v i nae sv*tsk) slab, ale celkov*, siln, bohat, pln, barevn, objednat v proveden vysok smysl! pam*ti a 6antasy sv*tem vy mysli, ke kter) jsme oteveli br(ny, ve kterch se objev!j na sebe s na samotn) vzpomnky, a ve kter)m m(me nad(le t a pracovat% .ae so!'asn( mal) pam*ti a 6antasy sv*t m( svo! realit! s(m o sob*% 2ro vechny postavy, kter) se objev!j v tom, chodit a pohybovat se, to je pravda, realita% 5tejn* tak, kdy se objev v pam*ti a 6antasy sv*t* vy mysli, konvertovat a tk(t, to je pro n(s pravda reality, a m0eme ji neb!de pojem osv*d'en% .ae pr(ce a do nadpozemsk)ho sk!te'nosti z0st(v( vdy pod vl(do! a vedenm vy mysli% =e to v podstat*, e jeho s6)ra ivota jako so!'(st jasn* posil!je ji ! n(s za, hned za ve vym smysl!, ne t)to strany, a to samo o sob* m0e vyhr(t od stvoen, ve kterch p0sob mimo, z(sob, a dret se toho, co se v n(s jeho smysl tolerov(no, take nic z toho lze pepnat podle poetilch rozmar0, nebo, je br!t(ln a zlo, ale nakonec vzd(t v obecn* objedn(vky mot!%
; ve vztah! k charakter! reality podpor!jc vy 6antasy sv*t se setk(v(me op*t vztah somnamb!listic st(t! s nadpozemsk)ho stav!, za pedpoklad!, t)m* vechny .(m*s'nk maj vize s raztkem sk!te'nosti, kter) jso! velmi kr(sn) 'asto a pova!j jimi jako nebesk) jevy bt% .e m)n* cv)dsko Bor/s n(pady s nam dotkno!t zde mnoho%

-ot) se vynoit z 6antasy-jako str!kt!ry vyho sv*ta, kter) jso! po!ze stanoveny v tomto vym sv*t*, e3ist!j a, kdy pijde jejich 'as projt, b!de rovn* vztahovat

na vzory, co b!do!cnost ni sv*t se b!de realizovat a chcete mt vitalit! a realit! jin)ho sv*ta d!ch0, jako jejich vlastn vzhled v n*m% -yto str!kt!ry vy pedstavivost v jist)m smysl! ped chleba se pe'e a !val jen v nebi, od kter) jsme obdreli na t)to stran* nic, nebo jen slab) pedzv*st v na pedstavivosti% -yto vzory, kter) se t* na realizaci pedstav!j semeno, kter) je zaseto dozad! v tomto sv*t* dod(vat nov) obil na chleba z nebe% :zhledem k tom!, e vzpomnky na Anscha!lichkeiten tohoto sv*ta s jejich Tort !stanovenmi sem a pobyt, ale z(kladn v*ci, z nich vechny dosp*l) 6antazie o posmrtn)m ivot*% Ale jak, chl)b a semena, m( stejno! realit! ve smysl! posmrtn)m ivot*% : tomto ohled! jsme na onom sv*t*, kter( si v kontemplaci sv*ta na t)to stran* jen opravd! bt v b!do!cn!, protoe jsem opravd! objev v so!'asn) dob*% -k(me a jednat za pomoc model0, !k(zkov) snmky toho, co je tady dole m( pedstavovat si !v*domil, jak n*co ve vym smysl! ji sk!te'n), a je-li dosaen 6ilozo6ick)ho ivota, pak probh( stejn* jako v ve sv*t*, kter m(me pod nebo maj za sebo!% 5naha o vy mysli, ale tam, s t*mi, kter) zp*tn* vvoj tohoto sv*ta na z(klad* tohoto A!sba!es, tj% vdy sjednotit str!kt!ry, kter) slo! po!ze k rozen posmrtn ivot s(m do harmonick)ho sv*ta% @el( nae poezie tato strana je jen mal odraz ve stejno! dob! a odhalily vy 6antasy realit! posmrtn)ho ivota, kter je vdy harmonick) z(rove1 nese v sob* a se stejno! realito! a i a tak vytvoit sv*t vzpomnek z cl0 t)to stran* model0 min!losti a >loh! dokon'it cis b!do!cnost , stejn* jako n( mal pozemsk poetick sv*t 6antazie, jako harmonie hled( v sob* a se sv*tem pam*ti min!lost a dobr) sv*tem b!do!cnosti, ale dos(hl jen ve sv*t* vzhled!% .ebesk posmrtn ivot, ale je jednm z takovch, kde poetick( pravda se st(v( realito!, $orein iv) na t)to stran* v min!losti v jeho kon6i/!raci pam*ti, b!de cis b!do!cnost v jeho model! v t*le jt dol0, a v a na tomto sv*t*, a b!deme jednat v posmrtn ivot s(m s% Ale v nejkr(sn*jch b(snickch d*l sprav!je spravedlnost, podle n zlo podl)h( represivn >'inky vyho (d!, sk!te'n* poetick pr(ce je tak >asn a kr(sn, tm vce je tom! tak, a zlo m0e bt i pes ty kr(sn) a vzneen) sv*t* na onom sv*t*, kde b!de mt roli, ne do!6at, e b!do! r(di, jejich a jejich v*t kr(s! a majest(tnost do naeho so!'asn)ho pohled! na ivot, a to i ve sv) pln*j pln*n vy spravedlnosti se zakl(d(% 2ro zlo nebe b!de bez nebe, pesto, e ije s nm, protoe on je proti nebi, a proto nebe proti n*m!% =en nebe je mocn*j ne on a doped! a nakonec n!t ochotni se z>'astnit, se nelbilo pedm*t pedem ho na jeho rozkaz% Ale to bere v >vah! dve% =ak to je teI tak daleko? &!ch pozemskch v*c, jist d!ch, kter vyhraje v narozen vce a vce novch lid, kte jso! vdy nov) n(pady, i zp0soby, jak se dvat na sv*t, kter je stejn* jako mnoho novch za'(tky !vnit jeho dalho vvoje% :znik t*chto d!ch0 je kv0li vy obecn)m konte3t!, ne m0eme pokra'ovat v tomto sv*t*% Ale za tmto sv*tem d!ch0 tohoto sv*ta st(le hraje sv*t* d!ch0 posmrtn)ho ivota, kter) se objevily od d!ch0 tohoto sv*ta, jako sv*t naich vzpomnek, a ve, co z naich vzpomnk(ch je >sp*n jako dosp*l, hr(t za nae int!ice sv*t*, ze kterch jen se objevil, ale oba nejso! odd*leny od sebe navz(jem% &!chov) posmrtn ivot a pohyb a zobraz i v naich ivotech na t)to stran* do toho, jak sv*t naich vzpomnek ve sv*t* naich pedstav, stejn* jako jsme ji jednotlivec, kter tk( z pam*ti jednotliv* li moho! v int!ici, jako aktiva se jet* vce v naem akt!(lnm

6iloso6ick)ho ivota, co sp(d( d!chy z jin)ho sv*ta v n(s, a propojen, aby to individ!alizovat, ale samotn d!chov) jso! schopni se li% -ato aktivita d!ch0 na onom sv*t* do n(s, pom(h( n(m zde ji ne !veden 6orm!l( a vy ho prom*n v n*co vc, ne jen smyslov) bytosti% =sme tak) prac!je jen s troch! jet* jedno! na onom sv*t*% 5 6iloso6ick)ho ivota, za'neme s mylenko! ivota, kter jsme !kon'it%2ro rozvoj t*chto mylenek v n(s, ale mrtv vznamn* pisp*ly% .aopak, vdy z0st(vaj z(kladem pro dal vvoj d!ch0 posmrtn)m ivot*% &!chov) posmrtn)m ivot* jt, ale ani v n(s, ani jsme jim pod nebo na% 2rotoe m(me pocit, e jejich pr(ce v n(s, podle toho, jak se vyj(dit v n(s, stejn* jako pjem, ale je to pocit, jako v n(s vytv(% =sme shromaIovat a zpracov(vat >'inky stejn)%, : naem slova smysl!, vyjad!j tot) v jejich smysl! Hnoz d!chov) posmrtn ivot akt! ze vech stran v kad)m z n(s do toho, a kad d!ch starov*k! ovliv1!je mnoho z n(s v a zk!enosti pom(haj naim p!lt >'inky% 2odle toho, jak se vsto!p do n(s, ale tak) !' dal rozhodn!t podle vlastn int!ice% @el 6yzick sv*t na Zemi je st(le d!chov) posmrtn ivot oteven)ho zskat nov) n(pady z toho, e nejso! tak sv(z(ny prostorov) bari)ry zde jako my, ale nen osvobozen od pek(ky tady, a to !r'!je obecno! monost podrobn*ji na cest* jak daleko jste se dvat na ivot% +ni jso! tak) zapojeny do dlny vy mysli, kde je b!do!cnost tohoto sv*ta je tkan), pedvdavosti a o'ek(v(n, co se stane v tomto sv*t*g 5vobodn i kdy to nen bari)ry% =akmile je realita so!'asn)ho sv*tov)ho n(zor!, jak to !chopit s naimi pozemskmi smysly, nae r!ce je hmatateln), je za d!chy posmrtn)m ivot*, za'no! v nov)m, re6eren'n rozmez pro pedchoz, ale vy realita t a tk(t, ve kter)m pam*8ov)-obrazy z min!losti, se !stanoven pevnosti pro!d!, v'etn* model0 b!do!cho sv*tsk) reality, a dokonce i odjd*jc e3panzi a ped*l(v(n prostednictvm na 6antazie 'innosti podobn), ale tvorba vy reality tkan, pr(ci na voln) noze v posmrtn)m ivot* s!bjekt!% A to nejen opr(vn*n individ!(ln d!e, ale cel spadajc do vy d!chovnm sv*t* to tento sv*t, '(ste'n* zp*t a '(ste'n* z '(ste'n* vorspie/elnden str!kt!ry, v'etn* t*ch, kter) vznikaj po!ze ve vy s ohledem na posmrtn ivot e3ist!je a pedat d(l, ne other$orldly reality vztah!j, jso! kad)m! jednotlivci, ale po!ze jednat jinm zp0sobem k t)to reality '(sti a so!'(st% A to vy realita, kter( je, jak to bylo za vech okolnost vy rozkv*t! tohoto-sv*tsk) sk!te'nosti je vak pokra'ovaly /ehends rozvjet v so!vislosti s jeho koene ke st(le v*t dokonalosti% 5 takovm pojetm vztah! tohoto sv*ta na onom sv*t* je nyn n(m tak) o to, co n*kte se d*je, ! m0e bt patn*, protoe m!sme, tedy ! jeden den zase dol0, protoe jsme ale jedno! vytvoen, jen st(le byl mohl z0stat navdy% 2ok!d by ve m*lo vr(tit do stejn)ho stav!, ze kter)ho se poprv) objevily, jako sv*t a v n*m p0sob d!ch nikdy pokra'ovat% =en proto, e b!deme >'tovat vy d!cha v sob*, on se zvedne jet* vy% cli jsme znov! a znov!, m*l by za't znov! od za'(tk!% -ake vyhraje, ale ve st(le novch sel6-v*dom prob!zen d!ch0 vdy nov) za'(tky vy rozvoji jeho sebev*dom, ale bez vsledk!, e ze strany bval)ho vzd(t se znov!, kdy se spe o nadmosk) vce bval a dopravy z pedchozho nov) d!chov) vechny samotn st(le vce a vce se zvy!je zisky% ++111. > @yz k#nho zk#adu budouc 6 vot.

H(me pam(tky daleko pednostn* zam*ena na d!chovn stran* na b!do!c e3istence a ot(zka !klidn*n t*lesnch vce ne odpov*d*l nebo dokon'eno% 5hr1me tyto 6yzick) str(nce se troch! ble% onkr)tn*, pova!jeme prvn, jak to vypad( na naich sv*tskch n(zor0, a pak, jak se zd(, na d!chy posmrtn ivot s(m% =e zejm), e oba zp0soby jso! velmi odlin)% =ak by ne? ; kdy je to tak, pok!d se objev tot), ale tato strana a bod >vah!, je velmi odlin), stejn* tak povaovat za zp0sob, jak t*ch, kte jso! na nich% -ak samozejm*, m!s-li oba velmi odlin) vzhled nezda% -ake jsme se divit, ze za'(tk! to pro n(s, jestli nae b!do!cnost !blen na po'(tk!, tj% pro n( sv*tsk)ho hlediska, !v(d se v jednom ro'nk! nebo beztvarost, kter( se zd( bt velmi v nevhod* proti zveejn*n na so!'asn) t*lesn)% .evhodo! je, ve sk!te'nosti jen v naem so!'asn)m postaven proti n*m!% =ak by to bylo, kdyby se mal tvor, spe ne postavit se k n(m, kdy jsme proti sob*, b!de obklopen naeho t*la zvn*jk!, to by asi jen prohl)dn*te si nai tvar, jak je vidme? -o by nebylo ani vid*t nic z na tvar!, ale neohraban ne!r'it* nepetrit) en b!n*k, tr!bky, pro!dy, atd% Ale m(me postav!, ale vid*t to, 'lov*k m!s zv(it m!e v podmnk(ch, za kterch lid) nyn jen navz(jem jso! !r'eny na pohled% 2ojIme se tedy zd( corporeality d!ch0 jin)ho sv*ta Z tohoto bo'nm vhledem na neohraban, ne!r'it)ho tvar!, protoe my jsme v podobn) nepznivch podmnek jejich zobrazen% Ale pok!d b!deme zvyovat, abychom se sv*tsk)ho pohled! na podmnky, za kterch dokonce pova!j za d!chy z posmrtn)ho ivota navz(jem, jso! jin), ne to, sv*tsk) prot*jek kop(n k!rz!, b!de i or(movan vzhled b!do!cho t*lesn)ho charakter!, aby n(m% .icm)n*, to je pro n(s, kte jso! st(le na diesseiti/em n(zor!, e zveejn*n tohoto postoje skoro d0leit*j ne jin), a pro zobrazen na tomto mst* jako je nezbytnm z(kladem a podmnko! p!blikace samotn)ho, co je d!chov) posmrtn ivot pro to, aby m( zvit disk!si o n% +becn) zjit*n, e n(m b!do!c t*lesnost m!s n!tn* objevit v nevhodno! 6orm!, protoe nem0eme mt z hlediska as dopaden a/enty posmrtn ivot s(m, slo! tak) pedem vysv*tlit, pro' b!deme d*lat teI z jin)ho sv*ta bytost v*, co je teba vid*t, bez ohled! na to, ano pebvat v n(s a cvi'en, a jak z n stanovisko by mohlo nastat, e oni byli ve vzd(len) obloze, vzd(len) sv*ty pos!no!t, protoe st(le sdlej stejn d0m na zemi ! n(s, ve stejnch pokojch v n*m s obvaj n(s, take nem0eme vid*t a dotkno!t se, ani by vid*l t*lo jin)ho sv*ta d!ch0 a dotek% Ale to, co jsme teI vid*t a dotkno!t se ho, a jak je vid*t a dotkno!t se ho, zd( se, e n(m nen tak, e by to mohlo patit k individ!(ln e3istenci, jak to b!de vypadat, e ti, kte se zvil na nadpozemsk)ho hlediska a pro b!do!c e3istenci % ,. > . n5ho sv*ta t*#esnost - .ak se zd- na d esse t gem !oz c . 2ojIme nejprve v t*chto >vah(ch jet* vyplvat z analo/ie, kter( n(s nikdy nezdailo% =sme ale to, co jsme si pod jejich vedenm, b!do!c sch(z z jinch mst% Hezitm se obraz ve va mysli je, e p0sob prostednictvm nerv0 a il ve v*tm t*le, co m0e samo o sob* jen 8(vy a sly bt hlavn* v( mozek zp(tky, to n*jak vytvo novo! zm*n!, po(dek, !spo(d(n v konstr!kci a pohyb!jc se , to je to, co to je, m0eme, ne-li sledovat s o'ima, ale a do !r'itch mez, se z(v*r je, zm*na

poad, znamen(, e nepomine, protoe obraz jde, na nachbleibt a trval >'inek, a n(sled!je pam*ti obraz je nyn pipojen, tak daleko, e 2ibjen na t*lesn) i nad(le potebn)% A pok!d vechny zm*ny, objedn(vky, zazen /ener!je, a zmrnil z r0znch obraz0, pst!p jin ve stejn)m prostor! mozk!, ale znepokoj!jc, ne zkazit, tak m(lo, jak vlny klesno!t nebo kameny v rybnk!, mozek prac!je tak jen bohatno!, jemn*j a dokonalej, a vzpomnky pijt do styk! nejvoln*j% ad nov pohled /enerov(n do nov)ho kr!h! >'inky v mozk!, pin( nov r0st vvoje ve stejn) a podporov(n na n*m &!ch pich(z% A stejn* jako t*m, kte jso! podle int!ice n(s ovliv1!je st(le tak ne!r'it), jak m(lo e3tern* sledovateln) a chytil se objev, ale vzpomnky se s(m to zjistit, a jej d!chovn charakter k n pipojeny% Ale jinak m!, zatmco on stoj ve 6ilozo6ick)m ivot* tm, e tisce zp0sob0, jak ve v*tm t*le, co samo o sob* po!ze zap0j'il 8(vy a sly k n*m!, a to zejm)na horn mozek moc .osno! '(st zem* rea/!je, vytv( v n*m e6ekty a pr(ce .ovela, po(dek, !spo(d(n v konstr!kci a pohyb!je se, e neprojde, protoe 'lov*k proch(z, se nachbleibt a nach$ir6t, a na kter) se jeho b!do!c d!chovn bytost so!vis, pok!d jde o ploh! k materi(l! st(le potebn)% A pok!d vechny zm*ny, objedn(vky, zazen /ener!je, a !sto!pila od r0znch lid ve stejn)m prostor! kad)m pst!p!, ale znepokoj!jc, ne zkazit, nic vc, ne vlny v rybncch, horn prostor na Zemi, take 6!n/!je jen bohatno!, jemn) a dokonal), a d!chov) pijt do styk! nejvoln*j% ad nov m! bije do nov)ho kr!h! e6ekt0 na sv*t*, pin( nov r0st vvoje ve stejn) a podporov(n na n*m &!ch pich(z% A v ppad*, e poz0stal jeho 6ilozo6ick ivot n(s ovliv1!je st(le tak ne!r'it), jev jako m(lo e3tern* sledovateln) a !chopiteln(, ale bere se jeden den v n*m stanoveno, kdy 6ilozo6ick ivot se zm*nil v pam*ti ivota a jeho d!chovn povahy k n pipojeny%
2ro speci(ln vvoji t)to analo/ie bychom nedostate'nosti, kter( m( (dno! analo/ii !r'it) stran*, m( op*t nosit na 6akt!r!% @o nen pravda, ve sk!te'nosti, je tak) zde nem0e splnit d0sledky% Ale my nechceme jt do jedn) detailn disk!zi z nich% :e !veden( analo/ie slo! n(m v0bec po!ze pro prvnch mstech vce pmch pozorov(n% .icm)n*, aby se za >'elem n*jak) n(mitky nebo v ppad*, e by mohly bt provedeny z 6yziolo/ick)ho stran* t)to analo/ie nen pid(n 6!nkce% +bvykle to d*l( to zv!k, jako kdyby pocit obraz! v ok!% 5(m po!ze pes pokra'!jc >'inky, kter) se rozi!je do mozk!, stavy pich(zej Ale sk!te'n( v*c je, e nen mon) pijt bez konte3t! stnice a n(sledn* obraz! s pracovn mozk! a pes to se zbytkem t*la do e3istence, jako je 'lov*k iv a citliv smysl po!ze v konte3t! v*tho celk!, a to zejm)na horn komora na zemi, m0e se nejprve poslo!chal skl(d(, a to nejen ze strany Tort >'inky, kter) jdo! od n*j do toho, je iv( a vnmajc pln% =e toti nesporn), vztah stnice s mozkem a samotn) jin)ho s!bjekt! vrazn*, stnice provozovat a !drovat jeho zm*ny v so!vislosti se zm*nami v mozk! a zbytk! t*la, n(sledn* spl)t( obecn*j v*dom, ale e zm*ny v stnici v obraze samo o sob*, pok!d jso! v takov)m so!viscch, nic by pisp*lo k pocit!, je prok(zat, v (dn)m ppad*% +braz v ok! b!de jen n!tn) zskat pocit na !r'it) re/istr! jako aktivn pipojen k mozk! a jinm s!bjektem d(t jim obecn)ho pov*dom v pom*r!, a pok!d je to bez tohoto vztah! pocit neml!vili m0e bt tak ot(zka, co se stane v tomto vztah!, nen lhostejn% =e to divn), sama o sob* se domnvat, e vid za'n( po!ze za okem, a jeden m0e alespo1 ci, e mozek vid, ale vypad( to okem, jako je napklad vy byt, kter) patme, vid skrze n(s% 5tnice m0e bt i koncipov(n jako '(sti mozk!, a v posledn dob* 'asto pozena physiolo/ists i tak% vali6ik(tor m0e bt v*c zasto!peny taktoS &ok!d je obraz v ok!, poloil Tort >'inky na mozek ne nez(visle a odd*len* od >'ink0 obraz! a!66a#bare ctit si, vechno, co se d*je

ve stejn)m stanovisk!, a v ppad* pokra'!jc zm*ny vnm(n /ehends , st!die o ideolo/ick) samotn) zm*ny, e Tort >'inky pedchozho int!ici, aby vrazn* jako pipomnka tvrd zabra1!je prvn, a je-li cel( vize je !haen, Tort >'inky jejich pedchoz e3istence a jejich zm*ny moho! nez(visle a vznamn* se vyskyt!j jako pipomnka, i kdy jen Hitt!n (dn zp0sobem% d0sledk! int!ice, kter) maj bt povaov(ny za obecn* mozk! ivot, n(sled!je vazeb na spole'n) intelekt!(ln ivot Z nich je teba pijmo!t n(sledky, jako jso! v nich zasahovat% =en tak, tak dlo!ho, jak je 'lov*k na zemi, volat jeho >'inky ve sv*t* kolem (dn( nez(visl( a odd*len( od v*dom, kter) pat k jeho 6iloso6ick)ho ivota, a!66a#bares v*dom stejn)ho sho$, vechno jde ve v*dom tohoto pohled! ivota na, a tak) v ppad*, zm*n (dn 6ilozo6ick ivot, odchoz Tort >'inky min!l)m ivot* z0st(vaj zap!t*ny do bezv*dom s(m vypo(dat se zm*nami ve vnm(n ivota, jeho v*dom, a z(nik int!ice ivota, probo!z vzpomnky na ivot, i kdy tento pam(tnk ivot jeho jen za Hitt!n ne jako vsledek lze zobrazit pedchoz ivot povaovat za obecn* ivot, kter je pedm*tem obecn)ho d!cha vznikaj a d0sledky, kter) za sebo! zanech(v( sv)ho 6iloso6ick)ho ivota, m!s bt z tohoto obecn)ho ivota, jak se v n zas(hno!t%

=e to to, co nae mysl pipojena v posmrtn)m ivot*, okr!h vliv0 a prac, vichni na t)to stran*, aby se hit, (dn) t*lo se rovn( pro!d!, take se pedpokl(d( b!do!c e3istence do so!'asnosti ! nen stejn% Hysl by m*la bt zdarma v posmrtn ivot, a proto m!s bt t*lo, nem0e bt omezena na takov) >zk) hromad! ohled! na to, jak je tom! nyn, ale e d!ch m0e jt voln* pes pozemsk) a vl(dne, a 6yzick nosi' m!s bt jako psl!n mt svobod!% Bk(te, e oS Ale m0j mozek je >asn* rozvin!t a rozvin!teln) b!dovy, stejn* jako mnoho tisc z(vit0 z!sammen/eschl!n/en ra6inovan, s tisci pro!dy krve mezi nimi, a to, co nem!s jt vichni na svch blch !licch, a to, co se d*je, m0e bt i proto, e jeho dr(ha% Za tmto >'elem, jeho pstroj je sp(rov(n s okem, e to, co se d*je v mysli, jeho pokra'!jc >'inky sk!te'n* v mozk! m0e tak) odr(et% 2anel mozk! je pipravena bizarn%A to samo o sob* !mo1!je pam*8% Bez takov) >asn) a n(dhern* sp(rov(n s oko znamen(, e pam*8 mozek nem0e nikdy vznikno!t, a tak) cht*j tolik e6ekty poch(zej z oka% Ale to, co m( sv*t, do kter)ho jsem se navrhno!t kr!h! svch >'ink0, a 6!n/!je podobn*, e bych m*l do!6(m, pipomnka ivot m)ho by to bt jen kv0li tom!, e v n*m, a navc, rozvin!t*j a rozvin!teln) ve vy pam*8ovo! ivot smysl, kdy jsem v)st v sob* teI? 5ady ale tak) vyad!je so6istikovan*j ppravy !d*lat% @o znamen( to, co o nabdk(ch ve sv*t* kolem sebe, propracovan) or/anizaci m)ho mozk!, co je schopn) pijmat stejn* iv odraz m)ho vhled! v ivot*, protoe m0j mozek z m)ho pohled!? Ale jak, pro sv*t pozemsk horn sv*t*, zejm)na v kr!h! svch >'ink0 a pr(ce p0jde prvn, m)n* rozvin!t) n(dhern a rozvin!teln) kr(lovstv, ne v( mozek, co samo o sob* jen malo! '(st, a asi m)n* s tebo! o tob*, p(en a pot) !praven pro pjem otisk vaeho byt e6ekt0 a d*l, a asi m)n* iv ne jste sami, ivot piel jen od n, vis na n? :e va mysli nic jin)ho, ne blch nit, jeden jako dr!h, s 'ervenmi pro!dy mezi tmto jedn) a dr!h)\, ale mimo sv*t se zem, oce(ny, do zahrady, lesy, pole, m*sta, je s kv*tinami, stromy zvata, lid), je s listy, ly, lachy, nervy, a e3panze jde do einzelste, a pesto vichni tkan) do nejiv*j celek, '(ste'n* spojeno s obecnmi z(kladnmi vztahy pozemsk) prody, '(ste'n* vy vztah0 m!0 v crkvi a st(t! , obchod, zm*na, a to, co 6!n/!je tam nen vechno v sob*, co vm*ny nedolo k sob*, co je to tam za tisce klikatmi cesti'kami, po dob! tisckr(t dopravnch prostedk0% Me[ve je dve 'asto povaov(na% : tomto ivot* pln)m celek

do narazte na okr!h svch >'ink0 a prac, co je or/anizace, kter( zahrn!je jedn! miliard! lid mozky s kadm ivm pohybem lid v n*m, protoe v( mozek stejn* tak o z(vit0% A ve, co je v n*m voln* a iroce a velk), ale vechny mal) a pevn* v(z(n a sv(zan ve vaem mozk!% A to skv*l( or/anizace by m*la bt m)n* schopn ne v( mal, cel zvil m)n*, ne je jeho mal( '(st? H*l by bt schopen pijmat vae byt e6ekt0 a d*l zrcadlov) zp*t, protoe to samo o sob* pilo jen vae, e z toho, e pr(v* z tebe sv0j vlastn obr(zek? 2ok!d byste cht*li zastavit na spole'n)m pohled!, cel( zem* b!de sk!te'n* jen mrtv tvor, a jeden by se pt(t, jak moho! ti, kte jso! sami mrtv, moje b!do!cnost opoteben ivot% :idte teI, e je dobr) v*d*t, e se li se zem, to nen anor/anick( mrtv(, ale spe vy or/anick) bytosti naiv!, ne si nyn je b!do!cnost vry ve vaem ivot* nen nadarmo, co jste se na!'ili od ivota na Zemi% Ano, zem* by sk!te'n* mrtv( bytost, jak pak m0e bt vae b!do!cnost koeny v jejm ivot*, pok!d v( so!'asn potom? : k(men do n, mohl si bt jisti, (dn) podmnky pro sv0j b!do!c Tort zachov(n a rozvoj sl!eb vytv(et tak m(lo, jako int!ice, e podmnky jejich pokra'!jc >drb! a rozvoj jako pipomnka mozk! kamene% Ale v ppad*, e Zem* je vy animovan t*lo, jak nyn, tak i pravd*podobn* zakoen*n vy vvoj sv)ho ivota v n*m a slo!it sami sv0j vlastn rozvoj% -ak se !k(zalo, d!chovn a t*lesn) stran* nejhl!bho spojen mezi ivotem na Zemi a nae vlastn b!do!c ivot% : obo! vidme dal rozen naeho ivota v tomto sv*t*, e rozen ji v so!'asn) dob* mimo n(s, na to v b!do!cn!% ]ivot na Zemi bylo kop(n v ptomnosti, aby o vaem t)to strany, jako v( b!do!c ivot v b!do!cnosti% sv*tsk) a nikoli e3kl!zivn, v'etn*% Ale tv0j b!do!c ivot pat k zemi znov!, a tak je v( ivot nyn v podstat* jen '(st veho ivota na Zemi, stejn* jako v so!'asnosti a v b!do!cnosti% Ale ivot na zemi, kam pat v b!do!cn!, pok!d se b!de podlet sami sebe, je vy dr!h stran* cel ivot, ne ten, kter se nyn dohonil% :yad!j vy v( b!do!c ivot a jejich jetzi/ vy ivotnost a zar!'it, v0bec se vz(jemn* vyl!'!j% 2ok!d zem* na vaich d! i mrtv jako ona je obvykle mysl na sebe, bylo by to s tmto ivotem i s v(mi, ve red!k!je na sv) so!'asn) v*tino! smysln) int!ice ivota, ale tak) slibn) zemi byl vy pr0m*rn, ne to, jak jsme byly dve povaov(ny za% 2ro naeho kr!h! e6ekt0 a pr(ce, a tm podpoit nai b!do!cnost, je vechno, co jsme vdycky na n(s, abychom sv*tla a vzd!ch! a p0dy, v lidstv! a jednotlivch lid, v rodin*, crkvi a st(t!, v !m*n a v*d* v akci , slova, psma, a ve, co pich(z skrze n(s od sebe, v tich! a ve zv!cch, v jasnch nebo jen vy!itelnch e6ekt0% =en to vechno se nepo't( samostatn*, ale vztah ze vech, to je pen(en tohoto zazen stejn) d!e z0st(v(,, kter byl aktivn po!ze pi vvoji tohoto vztah!% ](dn( akce nesm vyzaovat z n(s abstraktn v mstnosti, b!de se zabvat tm, jak psychicky nebo 6yzicky to m0e tak) znamenat vdy zasadit o jak)koli z(leitosti, bez ohled! na to, co, jakm zp0sobem o tom, jak daleko% -o, co jsme ment(ln* vytvoit v jinch, m0e bt tak dobr) kom!nikovat po!ze prostednictvm materi(lnch vm*n, jako nejhr!b pohyb! materi(l!, a je pedm*tem dr!h), stejn* jako materi(l nosi'e je v n(s% : philosophischsten n(pady jso! eny po!ze psan) a ml!ven), a proto sv*tlo a zv!k, k okolnm! sv*t! a pil(kat tm, e je in6ormov(n o

slyen a vid*n ostatnm v jejich mozk! 6yzik(ln procesy, kter) zahrn!j z(leitost%Hylenka pronik( kam jt tam, kde jejich 6yzick) m)di!m nepronik(, a to je vdy ;nspire -!n/ hmoty v dr!h), kter( se kon( na kad) ozn(men mylenky, jako nae vlastn d!evn vdy vyskyt!je po!ze jako ;nspire -!n/ hmoty% -ake, protoe nae t*lesn( pokra'oval materi(l dok!ment na so!bor v posmrtn)m ivot* tak m(lo, jak akt!(ln samotn)ho t*la 2ok!d 2latRn0v d!ch st(le ije v mylenky, kter) kol!j mezi n(mi 9i kdy to nen s(m n(pady, kde nad(le ij mezi n(mi4, tak ve sk!te'nosti moho! tyto mylenky chyb*t v jejich ob*h! a mezi n(mi tak m(lo materi(l! nosi'e, ne proto, e st(le cirk!l!je v jeho vlastnm mozk!, kter) se pikl(daj na procesy v naem mozk!, aby slova, psan, o tom, jak kad( v*c, o t*chto mylenek inspirits v !m*n a v*d*, a ij ve stejn)m smysl! jde, a ve, co pat nyn s s biolo/ickm nosi'em 2latRnova mysli, jen ve, co d*l( ne jednotliv*, ale vechny >'inky, kter) se o'ek(vaj od mylenky 2latRna, '(sti nosi'e je st(le stejn n(pad, a proto so!hrn >'ink0 d!e v0bec pes zprostedkov(n vyli z jejho t*la, jet* nositele t)to smlo!vy, d!e% 2ovrchn pohled, to m0e opravd! zd(t, jako kdyby >'inky a pr(ce, kter) jdo! od n(s hned rozptlen) lhostejn ke sv*t!, vztah ztrat mezi sebo! navz(jem a s n(mi, dohody a jednoty v tom, aby nemohlo bt !vedeno%Ale hl!b pohled, zd( se, zcela jin(% -ake so!visle s(m 'lov*k je tak v so!lad! se okr!h jeho >'inky a prac!je v sob*, a tak so!drn*, e z0stane s nm, tak e se objev po!ze jako pokra'ov(n r0st!, rozen jejho >zk)ho biolo/ick)ho syst)m! samotn)m, ve sk!te'nosti% :ezm*te lab!8, br(zdy t(hne v rybncch, pok!d se m! lb plavat, jeho orbita je pb!zn, ale ne jedin( cesta, kter( se 'erp( jako prvn, vechny vlny, kter) moho! bt vid*ny kolem z t)to orbity, - a kad bod cesta je vlna - zablok!je vechny jet* spole'n* se rovn( ro!na, ano it se do sebe, po!ze intimn, propleten vztah, tm vce se % &ocela jako so!drn, ale jako $eb v lab!8 ve vod*, je pr0b*h ivota lid a stejn) so!visl) a hltat jso! vechny e6ekty, kter) vych(zej z n*j b*hem jeho ivota Zanze% +n cestovat pes zemi i na moi, na za'(tk! sv) dr(hy z(vis ale na konci, a vechny e6ekty, kter) vych(zej z e3ist!je, pr(v* kdy cesta od ml(d a do hrob!, e se v ni'em neli% "ab!8 je samozejm* let*t a z vody a !sadit se znov! v jin)m bod* v n*m% 2ak to vypad(, e to dv* odd*len) vlny vlaky% :e vod*, to ano, ale jso! spojeny syst)mem vln ve vzd!ch!% Ale 'lov*k m0e bt jak mal jako lab!t* ze spojen se zem, vodo!, vzd!chem, a to, co jde do podzem by _n$X/barem vyjt% -ake tam, kde se chodit, b*hat, m0e sk(kat jako on, a m0e se pt(t sami sebe, co na to ct, napsat, m0e zvl(dno!t, syst)m >'ink0 a 6!n/!je 'i hn!t a instit!ce, co je zejm) z totality veho, co nikdy nem0e rozpadno!t sama o sob*, po!ze rozit pr0b*h! ivota n*kdy '(ste'n*, '(ste'n* !moc1!je v*t mnostv moment0 podle dv*jch hn!t vdy skl(d( s koncem novch a st(le vytv(ej nov) dodatky k ji vyrobench zazen, jako jso! napklad v na >zk) -*lo tak) kon(% ad nov pohyb, kter jde od lid k okolnm! sv*t!, jak)koliv pr(ce na jeho vytvoen, on po!val jeho sl! a aktivit!, je dalo by se ci nov psp*vek k rozvoji sv)ho nadpozemsk)ho jin)ho or/(n!, roziov(n pokra'ovat na n*kter) z pedchozch, '(ste'n* provedeno stanoven opr(

se v nich%2ok!d bychom mohli pehl)dno!t cel) hn!t a instit!ce, kr(tk) e6ekty a sk!tky, kter) ly z 'lov*ka b*hem jeho cel)ho ivota, s o'ima najedno!, e by n(m n*co chyb, tak bychom se podlej po!ze jen mezi sebo! navz(jem, ale najt interakce jako ohled! na to, pohyby a instit!ce naeho t*la, ale v*c, ve kter) tato hn!t se v pr0b*h! zasadil, je to, e nositeli t*chto zazen b!do! navrena i jen per6ektn kontin!!m, nebo8 se jedn( o v*c naeho so!'asn)ho t*la, ani by to dal mt !r'ito! hranici, jak v*ci pozemsk) kr(lovstv s(m 5tejn vztah, kter vak m0e bt reprezentov(n v prostorov) i n(sled!je 'asov% -o je mon( nev* na prvn pohled, ale je jist), e vechny >'inky, kter) jso! pevzat) rista do sv*ta a byly peneseny do jeho pvrenc0 a jeho Zpov*dnk, a to nejen prostednictvm zcela kontin!(ln et*z materi(ln d0sledky pro kter) k n(m pich(zej, ale tak) to, e tyto podstatn) d0sledky i dnes tvo zcela kontin!(ln koherentn syst)m s(m o sob*, e jso! tak kajc jen vzd(len, ale so!vis v sob* vlna en $eb!, kter vyt(hl t!to lab!8 v pr0b*h! ivota% -o, co se slovem i pkladem, prac!je pes zv!kovo! a sv*telno! jeden z jeho !'ednk0, or/anizovan n*co jin)ho v nich, odvezl je do novch z(kon0, slovem, pkladem, se s(m zasadil e6ekt pokra'!je, a to nejen ! lid, do i mimo n*, pro >'ely zk!ench >'inky, kter) nyn jednal ve vn*jm sv*t*% -o vzniklo v kostele, st(t, !m*n, v*da, cel ivot kes8an0 po cel)m sv*t* nov) instit!ce, nov) zp0soby, jak vzt v*ci na pohled, se zabvaj, a vechna zazen, pom*ry veker)ho kes8anstva z0st(vaj n!tn* propojench zprostedk!jcch 'l(nk0%.ikde m0ete chyb*t tam, kde jso! kes8an)% 5amotn( cesta, st(vky kes8an, a on el do nejvzd(len*jch re/ionech, je verknQp6endes stedn 6alan/a% ristovo dlo bylo provedeno v0bec b*hem jeho ivota, v so!vislosti, je nyn nemon), aby n*co, co z(le na tom, a to by bylo v t*ch nejodlehlejch a nejvce odlinch d0sledk0, kter) neso!visej n(stroj0 s ostatnmi, co tak) z(vis na nejvzd(len*j jako root a navz(jem v*tina odlin) listy a kv*ty na kmeni, ale vechny z0staly mezi sebo! so!visle% A dobe si pamatovat, to nen po!ze vn*j vztah so!it, to je konte3t interakce, vz(jemn) AbXnderns, v jin)m !chycen, je zapoteb aktivn pipojen, jako je v n(s teI, nositel d!chovn pr(ce a na bt% =ak by bylo mon) tak) v ppad*, e d!chovn n(sledky rista, kter nese ty 6yzick), spo'vala v neso!vislch, tatlosen momenty kes8ansk)ho sbor! ml!vit kes8ansko! crkev%=en to, e jsme to, protoe jsme rozhodn* nen ani &!ch rist0v, ale jeho sbor po!ze obdrel jako 'lenov) >'ink0, kter) rozv*tvovat do n(s, tak) nem!s mt sebev*dom, aby i nad(le t s ristem v jeho sbor!, pevnost je zachov(na a rozvjena% @o teI se objev zde na rista jasn* a ve velk)m vzhled!, ale je povaov(n za zcela jako pro v*tin! nevznamnch lid% .e dr!h vytrvalosti, po!ze vznam trval) a hodnota vztah! k vym! d!ch! se li% ](dn 'lov*k ivot nen navdy nachbleibende d0sledky, ve se stalo ve sv*t* jin)m, protoe e3istoval, a tak nebylo, kdyby tam nebyl jeden z t*chto epizod, a cel irok okr!h t*chto sekvenc z0st(v( kad)ho 'lov*ka jen jako so!visle jako vnitnho kr!h! p'inn) ivota byl spojen% 2rotoe n*kter) instit!ce a procesy jso! v na so!'asn) t*le v pm*j a jednozna'n*j vztah s na v*dom) d!evn ivot ne ostatn, kte po'taj po!ze ve spojen celk! a spodn z(kladny, mit/eh^ren po!ze v obecn) rovin* na podpor! na

d!e, ale jen do t) mry jso! st(le zahrn!ty do vpo't! k t*l!, pak b!de s nam b!do!cm t*lesnosti% 2ok!d ji m(te ve pokra'!je jako vsledek na so!'asn) t*lesn), mysli na podpor! e3istence ve sv*t*, pisp*je tak) v so!vislosti prov)st nai b!do!c d!chovn e3istence, a pok!d pat k na t*lesn) e3istence, ale nen spor!, je jen to, e zejm)na d!chovn* vznamn) t!, a to zejm)na v d!ch! n)st vznamn) d0sledky tam% op z m) nohy, lhostejn) /esto jako mnohem jednod! zhr!ba sledovateln) odezn d0sledky, ne na vzhled, akt $orein m! stav celo! svo! d!i, jako !'en a pr(ce, kter) zasadil sv) mylenky dr!hch, ale ti, &0sledky jso! jet* jeden den mnohem vce lhostejn k n*m!, ne je tato% Ano mnoz z nich by mohl jt e3tern* nepostehn!teln a tich ped n(mi, co pesn* !st!p!je tak tich a navenek nepostehn!teln) n(sledky, ale m0e bt mnohem d0leit*j pro nai d!chovn b!do!cnost jeden den, ne viditeln) d0sledky naich nejviditeln*jch akc% :zhledem k tom!, e >'inky jso! stanoveny v jejich vlastnm zp0sobem a smysl! pro p'in% Hatka, kter( pela do posmrtn)ho ivota, je st(le v n tato strana retardovan)ho dt*te se nad(le naiv!, e pat k tom!, co vylo z n, ale po!ze ta, kter( pila pes jejich pov*dom o dt* a st(t se li od toho, co jejich p)'e, p)'e, vzd*l(v(n pomohlo, e byl naiv! a byl vvoj, je ve svch d0sledcch ovlivnit jejich v*dom mimo to znov!% -o dt* bylo tady v nev*dom) '(sti sv)ho t*la a ivota, to d*l( v posmrtn)m ivot* po!ze na nev*dom) '(sti stejn) pro n*% =ak si v*domi, e dt* bylo samo o sob*, s matko!, jen to sdl to, co m( od matky% +bte, kter se vak zd(, e spo'vaj v tom, e by mohl n*kdy tat( v*c m0e podl)hat r0znm mysli jako biolo/ick nosi' so!'asn*, je d0kladn* v n(sled!jcm oddl! 9bb;:, @, b!de hotovo% @el( postava m!e se z mal)ho kr!h! jeho t*la na velk a jeho >'inky na rostliny, ale i tak jasn*, e jsme instinktivn* v*, e bt vid*n ve vraz! jeho mysli pr(v* teI% K'inky a pr(ce 'lov*ka na sob* 6yzio/nomie, jak to ve tv(i% Ano, jsme mohli pehl)dno!t cel konte3t >'ink0 a pracch m!e najedno!, co nem0eme, samozejm*, take by se d!ch m!e, zd( se, e n(s ! pila tak iv), e ve sk!te'nosti, jak se jeho tv(, a to b!de, ale po!ze v m0e bt po ivot* ppad!%
U.a prvn pohled 'teme charakter lid ve zbytk! t*la je m(lo stopa, ale pi b!dov(n sv)ho pokoje, v mstech, kter( navt*v!je v lidi v jeho okol, v jeho zp0sob! obl)k(n s nm vst!p!je do vztah0, a to zejm)na ve zp0sob!, jakm se to stane ve vech t*chto v*cech jsme se na!'it l)pe ne ve sv)m t*le s(m zn(m lidi,% tyto v*ci dohromady v irm slova smysl!, t*lo jeho d!e U 95chnaase, &*jiny vtvarn)ho !m*n ;, s% YG 64% U.e podle 2sem jedn(me po!ze na b!do!cnost, spe m0eme to instit!cemi, projevy, 'iny, pkladem a zp0sobem ivota tmto zp0sobem, jsme vyj(dili n( obraz naiv! v jin) o66, to se na n*j a z(vod je na %%U 9Aerder, Zerstr% B;% V% 5b 5% CYa4% U-ake teI zlom t*lo a zeme, d!e !dr jeho portr)t jako jejich v0li, mysl, a teI je opravd! pry' z obraz! t*la, protoe !mr(n je odd*len, a pak se !k(e portr)t s a ve v*cech, kter) m( allhier pijata proto, e byl napaden 9nechaj je v podob*, v sob*4, pro stejn)ho zdroje m( v sob* to, co mil!je allhier a byl jej poklad a v rozhodovacm d!ch vsto!pil 9pedstavoval4% podle tot) teI piel psycholo/ick portr)t% U 9=ac% B^hme, zde od Bl od 2revostovi, "% 5b s%% FC% p0j'il%4 UTriedrichs metoda 9v bitv* Harktle!then4 byl !m*lecky v pln)m slova smysl!, jako varhank se z(plavo! zv!k0 m0e bt slyen s jemnm tlakem prst0 a vede je do majest(tn harmonii, on dil vechny pohyby jeho arm(dy v be$!nders$Qrdi/em harmonii byt% &!ch byl ten, kdo byl vid*t v pohyb! voj(k0, kte ili v jejich srdcch, se zatvrdil jejich sl!% U 9Aistorie Bedicha

:elik)ho z !/ler% 5% WYV4%

Ale, e n( okr!h vliv0 a p0sob vn*j tvar naeho t*la neodr( 9a'koli takov odraz dojde k nadpozemsk)ho hlediska4, neb!de starat, je to irelevantn% :elk bylina, kter( poch(z z malch semen, jeho k!lat tvar odr( tak) nen navenek odolat a nese jako jej dal r0st, ale cel) prody v sob*, jso! kad jin typ osiva je jin dr!h byliny% Ale stejn* velk bylina je zrcadlov obraz mal)ho plantlet, navenek zcela neviditeln( spo'v( v osiv! a pedstav!je jeho sk!te'n) a imp!lzivn povah!% -ake kr!h naich e6ekt0 a 6!n/!je, je zrcadlovm obrazem naeho vn*jho ne, ale nae vnitn bytost% 2ro nem0eme e3tern* dit jin, kdy to pedtm !vnit je zen, a vechny nae vn*j jzdy je po!ze b!d tohoto vnitnho hl!k!% Llov*k d*l(, co se tady dole, snail se dostat ven, teI venk! v jist)m smysl! ztratil s(m o sob*, ale to je jen zd(nliv* ho ztratila, je to vdy navaz!je na sebe, vdy podv*dom* m! pat% A smrt je teI tam nen pro nic za nic, to je jen tam obrovsk), jak je mon), e v(m pinese obrovsk rozdl od so!'asn)ho ivota, e od okamik! smrti a nyn se zmizenm v*dom na sv) pedchoz ble 6yzick) s6)ry v*dom dal probo!z, kter) po!ze pedpokl(dat !, ale samotn)% ; v naem >zk)m t*le, ale vidme takov) nep(telstv, e podle toho, jak jedna '(st je v klidov)m stav! a zazen pro v*dom ve sp(nk!, jin prob!dit na to, stejn anta/onism!s je pak jet* v*t rozsah mezi nae so!'asn) >zk) a tam d(le zen z n*j t*lo% -oto d0kladn), ale pova!jeme po!ze n(sled!jc oddly 9bb;:, &4% -ake m0eme ci, pak se kr(tce po tom vemS H! vytv( s(m ve sv)m ivot* nyn, ani by m! sice, e si mysl, e dal t*lo v >'incch a prac!je kolem jeho >zk)ho t*la, kter), pok!d jso! !ch pr0chod0, nepomine se, ale v kde i nad(le ije a pokra'!je jednat, ano, to je pr(v* prob!dit a do smrti ble k tom! st(t nositelem v*dom, e byl dve v(z(n na ! a tzv% v !m smysl! t*le% Ano, smrt je pirozeno! podmnko! tohoto prob!zen% -o samozejm* z0st(v( jen kr(tk a neprav( v n*kterch ohledech vraz, kter po!v(me, kdy chceme zmnit n*co, ale nae pedchoz 6yzick) zd( bt tak odlin), a t*lo, ale pro' by ne, ale pok!d to jin s!bjekt vkon pokra'!je, dve pist!poval nae >zk) t*lo, aby slo!il n( d!chovn ivot jako nosi', pok!d stejn(, ani m0e poadovatS sak) po!ze pravomoc, nikoliv na jeho konkr)tn 6orm!l(e z(jm!, kejme ano, ale i nae so!'asn( >zk) t*lo t*lo % .ae so!'asn) t*lo je samo o sob* jen >zk kr!h, t*sn syst)m e6ekt0 a >rovn, a ten ivot je jen to peloit do dr!h)% 5mrt je jen een z poslednho !zl!, kter dr st(le v(z(n v tomto sv*t* v*dom% .yn dr!h vyskyt!je v >zk)m mst*, s n byl nyn pipojen nev*dom*% =sme ml, kdy si myslme, e nae jetzi/ ivotn cle na nic jin)ho, ne se dostat nae jetzi/ ivot% .e, to si klade za cl rovn* k obohacen d(le rozvjet a tak) n(m zajistit pr(v* to, co pispv( k jeho obohacov(n, vvoje podl! na n*m do b!do!cna v*t ivot ne my% 2rotoe to, co kad vytv( v*t t*lo, a ivot, kter b!de mt% Hsto >zk) '(sti b!do!cnosti, teprve teI se m! dostane jino! mysl, a ! '(st teI byla pr(v* jen tam vytvoit dr!h pro posmrtn ivot ho% A to vechno v*dom, kter) p0sob v t)to pr(ci b!de pracovat tak) v pokra'ov(n tvorby v irm kr!h!

jedno!% -o je zvl(tn v tom, e v nesmrtelnosti ot(zce vdy v*n!je pozornost jen na to, co je zejm) z destr!kce t*la v smrti, a jak m0ete vid*t, co se jev jako ed) a Hoder, je na rozpacch, nov) 6yzick) nosi'e d!e% .e na to, co je z t*la ve smrti, a >sp*ch orientovan) od mrtv)ho t*la, ale kter) po cel sv0j ivot poch(z z iv)ho t*la, nejen poch(z z tkanin, ale tak) poch(z z e6ekt0, v celk!, pln konte3t veho, co poch(z z toho, jeden m!s vzt vr(tit mt iv) t*lo% ]iv) t*lo je ten, kdo vytv( 6yzick) pedpoklady pro cel ivot do b!do!cna, a prostednictvm v pr0b*h! cel)ho ivota nyn% .akonec projde tento >zk t*lo% .o nic vc poteb!je, aby se z n*j po smrti%_d*lal to sv0j ivot na to, co m( pijt, a posledn povinnost se pln je pedat d(l, protoe to je podmnko! pro prob!zen lid v nov)m t*le a ivot s(m% :zhledem k tom!, e v*dom ve star)m t*le, a ivot je ji d0vod s(m o sob* je d0vodem, e 'lov*k vzh0r! na v*dom nov)ho t*la a ivota, v nich najde s(m ve z materi(l0, pohyb0 a sil v star byl% 2esn* d0vod, pro' tahat take neklidnch l(tky, pohyby a sly skrze sv) t*lo zde na zemi, ivot ve v(s se zd( bt tak ne>prosn*, b!de pokra'ovat tak dlo!ho, b!de snait zskat jej tak dlo!ho, jak je to mon), e vae t*lo a ivot mimo velk( a bohat( a st(t se mocnm% :ae t*l'ko z tohoto sv*ta, je jen mal tkalcovsk stav, kter !mo1!je z(vity irok) tkaniny, ze kterch t*lo a ivot na onom sv*t* se to'il pes sama o sob*% .icm)n*, toto irok) te3tilie je s(m o sob* po!ze nov( Jin/espinst v or/anizaci velkch Meber, ze kter)ho tak) mal obvac tkalcovsk stav po!ze '(st% : t)to s6)e jde vechno !vnit, ne vn*% :*tino! si myslme, e o smrti, jen aby se t*lo zp*t do prody, protoe se chemicky rozkl(daj a ztr(cej se ve sk!te'nosti hyno!t, a strach, e nae d!e zahyno!% 2ro' se bojme o to spe pro ivot, ve kter)m se tento nevslovn* vce se stane po smrti? ]ivot je proces rozklad!, kter n(s ne!st(le h(z prody, smrt nen vst!p, ale na konci tohoto proces! rozklad!, ale jeden z t*ch, od pr0smyk! nad materi(l0 po!ze ve v*tch nov) b!dovy, a tyt) sly, kter) 6ade akt!(ln B!ild slo! jen k vytvoen t)to nov) b!dovy, ano trvat nejen na v*ci, kter) projdo! b*el v naich t*lech, je to sp jen jako plozen l(tka, kter( kvasit, kvas, zisk, ze kter)ho n!t bod >tok!, cel) t*lo aby se zem*, a osvojit si zvl(tnm zp0sobem%
UA my jsme nem*li v*it, e destr!kce a rozklad proces ivota kolem po!ze do t) mry vonstatten by, jak jsme se o n*m dozv*d*l na mrtvol!, jej atomy jen velmi pozvolna propadat do obecn) povahy ivota znov!, ne jt -ento proces rozklad! ivotag mnohem rychleji, ne je smrt, tak, e je mon) vypo'tat, napklad, z celkov) hmotnosti tahem v il(ch krve jt s(m v pr0b*h! dne rozloen) piblin* jeden tam a vyl!'!je r0znmi zp0soby% U 9@ar!s, postava s%% 77F4% Hnohem d0leit*j ne toto shon! a sp*ch!, s n 'lov*k jedn(, v*c jeho t*la do vn*jho sv*ta a nyn pokra'!je /ehends nov) vyvoz!je, aby znov! jednat, je velmi so!vis r!ch, se ktero! aplikoval jeho 'innosti% 5poteba paliva a spoteba ener/ie jt s sebo!% A jak) mnostv kinetick) ener/ie se pem*n na okolnm sv*tem v pr0b*h! ivota 'lov*ka ve e6ektyg A chytit >'inky, kter) vych(zej z lid k okolnm! sv*t!, jak brzy podrobn*ji disk!tovat v n(sled!jcm, po!ze omezen) mnostv m0e projt jeho t*lo pmo do vn*jho sv*ta skrze celo! zemi, nbr l(tek%

Hon( se pt(te, ale jak dt* zvl(d( kdo zeme brzy po narozen, jet* ped tm m*l volno mt vliv? B!de to ztratil? Ale pok!d to m( jen il chvli, b!de m!set t navdy% 2ro to, materi(l0, pohyby a sly, na kter) !v(zal ivot a v*dom, a to do sv*ta

znov! sl(bno!c, ale m!s bt v kad)m, kdy znov! najt nejsme trackovateln Tort >'inky po jeho smrti v cel)m sv*t*% .yn, m0e jist* bt tak vyvin!t syst)m, jako kdy dosp*l zeme, ale i dt* mohlo i nad(le rozvjet t!to stran! od slab)ho za'(tk!, tak je dobr, m0e bt za ppad, ale b!de to jako dt* v jin sv*t za'ne, as, kter( je ji zemel% H0eme reprezentovat pohled na nai b!do!c t*lesnosti i pi mrn* odlin) podob*, ne dve, i kdy v podstat* s pedchoz so!hlas, ale pin( do poped n*kter) aspekty zaznvaj% 2ok!d b!deme 'erpat opravd! cel konte3t odchoz n(s e6ekt0 a dal e6ekty do >vahy, kad 'lov*k napchne v podstat* b*hem jeho nyn ivotnosti cel)ho pozemsk)ho sv*ta, protoe >'inky, kter) vych(zej z toho, pronikno!t do jeho pokra'!jc dopady na celo! i pozemsk)ho % ad krok ot(s( celo! zemi, kad dech ve vzd!ch! vechno vzd!ch!, a to nem0e hr!b ani jemn*j, viditeln) nebo neviditeln) pohyb a pohyb jeho ponderable a imponderable '(sti vy'nvaj z n*j s okolnm sv*tem, ani by v Tort >'inky na cel) prodlo!it, a napojen na pozemn samotn)ho syst)m! s sebo! pin(% -o je v tomto sm*r! (dn jin v naem >zk)m biolo/ick)m syst)m!, ve kter)m (dn >'inek m0e nastat bez dalho prvnho >sek! celo! v*c 9:ol% ;% @hap% ;;;4% -ake nyn m0eme tak) ci, kad 'lov*k nat(hne svo! sv*tsko! omezen) pozemsk) t*lesn) e3istence v posmrtn)m ivot* pro kr(lovstv sv*ta, zsk(v( ve smrti cel sv*t do sv)ho t*la, ale on to zsk(v( po!ze po vztah!, v tom smysl!, v kter( se za'lenila do n, ve kter)m zm*nil je, a tak kad 'lov*k podle jin)ho vztah!, sm*r, vechny tyto vztahy, sm*ry se protnaj, ani by zasahoval, propl)st spe k vym! syst)m! a dopravy, stejn* jako vechny vzpomnky stejn mozek, ano stejn cel( osoba, ke kter) mozek '(st, maj spole'n) t*lo a zm*n, kter) jso! pedm*tem nich, cestovn, i tkan) do vysok)ho dopravnho syst)m!, a ani by zasahoval nebo se ztratil v sebe% =ednod! n*co obdobn), ve kter)m je mon) tolik dalch vznamnch kr(lovstv sv*ta% Ale b!deme mt pohled na t!to okolnost v b!do!cn! 9bb;:, @%4 op*t na% 2ok!d bychom dokonce ci, e okr!h vliv0 a p0sob, e 'lov*k zde pod obo a zanech(v( za sebo!, jindy, e cel( zem* kolen jeho b!do!c 6yzicko! s6)r!, pak je to v rozpor!, je m! d*l( jen po sm*r, vztah, po kter)m on byl za'len*n do n prostednictvm svch akc a prac!je zde% +hled! na to, ze zem* s(m je po!ze kom!nitn relativn* lhostejn) podloka pro vechny% -ak) m0eme, pok!d chceme, aby se o'ek(vat, e vechny b!do!c t*lo m!e s dar k jeho t*lesnosti, protoe (dn( separace to probh(, ale po!ze jako co-sponzor teI v bezv*dom jeho d!e, kter( se jednoho dne pi v*dom smrti% Llov*k m!s bt opatrn, kdy v r0znch zat('k(ch na >vahy teI tohle, teI, e 6r(ze je pre6erov(na ve verzi na t*lesnosti vid*t v*cn) rozpory zde% =azyk prost* nen dost bohat ostr ozna'it vechny zp0sobil) sk!tkovch okolnost ve stejn) dob* a rozliovat% onte3t, nicm)n*, vdy po!t k zsk(n 6aktick) znalosti% : prav)m slova smysl! t*la je pr(v* to, co vichni teI vol( t*lo, ale jak jsme cht*li mnoha podmnek, kter) se d*l na b!do!c podpor! na d!e s ptomnost a pes kter se v so!vislosti s nm vysv*tlit, pok!d neb!deme jmenovat t*lo brzy teI v tom smysl!, e penos ve% &!ch b!do!cnosti b!de mt kompaktn t*lo, nebo nemaj, jak b!dete chtt% Haj n*jakm zp0sobem t*lo cel) zemi do jeho t*la, a to je mnohem kompaktn*j, ne

jejich so!'asn) konci, ale kad z nich m( na zemi a po !r'it) vztah! se svm t*lem, a to zvl(tnost, ve kter) zemi z kad) , nem0e bt stejn* zd0raznit zejm)na v kompaktn 6orm*, jako jejich so!'asn) t*lesnosti% A poskytno!t k n troch! z(vis na v*t svobod!, kter( m( b!do!c e3istenci ped pedloen)ho pedem% H0e bt snadno pehl)dn!ty pedchozmi >vahami, i kdy jen ve velmi obecnm zp0sobem, jak so!vis pedtm byly povaov(ny za hlavn podmnky pro b!do!c d!chovn e3istence 'lov*ka se nyn pova!je za 6yzick)% Hateri(ln n(sledky, kter) zanech(v( vid*n v naem t*le, obsah!je pam*8 v na mysli, a tak je materi(ln d0sledky, kter) opo!t nae vnm(n ivota ve v*tm t*le, pat do v*t pam*ti ije v d!ch!% Kzk) t*lo, na kter) nae ptomn) v*dom je spojen, stejn* jako vn*j n*co z(vis, i kdy ne sk!te'n* odd*len, na v*t t*lo, ale jakmile se jt >pln* na vech stran(ch s t*lesno! povahy, kter( nese sv) v*dom do n*j%-ake jsme se jednoho dne vsto!p do naeho samotn)ho v*dom na vce vnitn zp0sobem a ze vech stran do v*dom)ho ivota v*tho d!cha, kter je podporov(n v*t t*lo, ne teI% 2ok!d d0sledky, kter) jsme !sto!pila ve sv*t* kolem n(s st(le /ehends prod!kovat nov) epizody, je '(ste'n* i nad(le rozvjet v sob*, jso! '(ste'n* pes zbytek sv*ta pokra'oval !r'en, '(ste'n* tak) slo!it k dalm! rozvoji to je tak) n( nos kr!zch t*chto d0sledk0 d!cha '(ste'n* i nad(le rozvjet v sob*, z '(sti Tort !stanoven z vyho d!cha, '(ste'n* pisp*t k jeho dalm! rozvoji% =ak jsme se v n*kterch ohledech celo! zemi v b!do!cn! na naem t*le, na podpor! naeho v*dom, b!deme mitbeteili/t v*dom, i kdy v pr0b*h! participa'nch vztah0 a jejich vztah0 k obloze, jej styk s jinmi hv*zdami b!de vce zapojili do naeho v*dom, a b!deme se vce zapojili s v*domm do n% -m, e na Zemi jedin taj!pln) d!chovn t*lo, ale spole'n or/(n stala vechno nen jen spol! s piazenmi v*dom setkat po!ze v jin)m sm*r!, a vztah, :echny s6)ry vliv! ve sv*t* a cestovn, je tak) !snadnit a svobodn*j v*dom pohyb vech se vechny mon), i kdy nen lhostejn stejn) ! vech, ale protoe typ setk(n s kadm b!de jin(, protoe, jak je Tort >'inky spln*n z(vis, spol! s tm, jak, v n*m se setkal p'iny% B!deme-li pokra'ovat s na e3istence se setkaj, v posmrtn) ije z n(s jso! jen jinm zp0sobem rozs(hlej ve stejn)m sv*t*, dokonce s nimi, b!de rozen doprava na nyn mon)% 2. > . n5ho sv*ta t*#esnost - .ak se zd- na nad!ozemsk5 vh#edem. =e nesporn), by ale troch! spokojen, kdy je reim b!do!c t*lesn) e3istence, kter pijal po pedchozch >vah pro nae sv*tsk)ho hlediska, by se m*la vztahovat na onen sv*t, dokonce jsme tam jet* n(s rozptylovat na dob! ne!r'ito! kr!h! e6ekt0 a pr(ce by se m*ly objevit spole'n* nebo ptomen po!ze s jinmi d!chy !praven) a tak ! (dn 'lov*k navren t*la% 5pe chceme vlastnit tvar obli'eje 6ormovat sebe v onom sv*t*, jak v tomto sv*t*% Ano, troch! instinkt!, je z(visl( po!ze n(vyk!,

objev se zavolat lidsko! podob! v!de% A p0jdeme troch! hlo!b*ji na zaloen naeho n(zor! jsme se dali tmto od sv*tsk)ho pohled! na jin)ho sv*ta, take b!deme mt to, co chceme, je individ!(ln tvar jako nyn, ani 'lov*k, ani bval tvar, ale ne vce hr!b 6yzick, t*ko se vyskyt!jc, se pomal! m*n, pevn( 6orma dve, lod a a!tem poteb!je dostat pes zemi, ale, jak jsme ji dve nazna'ili, mrn) nepochopiteln) s tvarem 6yzick) r!ce, stejn* jako mylenk! a na pov*sti mylen jde a pijde% @ht*li jsme pro, ale odlin) od ptm ivot*? :e sk!te'nosti jsme si pedstavit, e bychom, e t*lesnost z jin)ho sv*ta d!ch0 se b!de jevit jako irok a nejasn, a to i za podmnek e3istence mimo, jak se objev!j na n(s, ale na t)to stran* t)m* na vechny vn*j hledisko% 2ro a'koli jsme so!'(st s nm dokonce z n*kterch 'tvrt, ale to se nejvce o kad)m z n(s ven, z0st(v( vn* n% Ale b!deme plnit s(m po!ze s6)r! b!do!c e3istence, b!deme t v*dom* v n*m, pak je zjednod!!jc sl! d!e na vechno, co jde do sv)ho nosi'e a stim!l!jc n*m zabv(, protoe vnitn pozice naopak tvrd, 9:ol% ;; kap% :%4, a tm pitah!je 6yzicky Nozl)hajc vzhledem k omezenosti% .ae cel( hmotn e3istencemi pst!p, ale b!do!cnost vz(jemn* stim!lovat pes sebe, a tak se kad pre6er!je vzhled jin, kter je m! tmto n(vrhem, jednod! dohromady% =edino! ot(zko! je, v jak) 6orm*% Nychl) nyn m0eme ci, e >daje, ve kterch se zd(, e n(m v d!chovnm ivot*, jso! spojeny s 6ormami, v nich se objev!j, aby n(m v tomto ivot*, stejn* jako v pam*ti obrazy pro zobrazen obr(zk0 z t*chto 'sel, protoe b!do!c ivot v so!'asn) sebe jako pipomnka ivota 6ilozo6ick)ho ivota chov(% :zhled postavy i nad(le z(sadn vznam i dve, jen ona m( leh', svobodn*j charakter obraz! pam*ti% : n(s teI lp na pam*ti obraz stejn)ho tvar! jako zobrazen obr(zk0, kter) dl! p0vod spole'nch 6yzickch n(sledk0, kter) n(m zanechal v omezen)m zobrazen obraz!% Z kad)ho >hl! pohled! obraz je rozen Tort e6ekt rozit pomoc zrakov)ho nerv! a mozk!, ale to v cel)m jeho rozsah!, nic ale pocit po'(te'nho bod! petrv(vat v pam*ti, a so!'et Tort >'inky, kter) se o'ek(v(, e ze vech >hl0 pohled! ima/e je, @el pam*ti obraz, nebo alespo1 monost jeho vzhled, protoe sk!te'n( pehldka je st(le zapoteb z!tretender podmnek% -ak je tak) so!'et rozench pv*sk! >'inky, kter) jso! zde pedpokl(d(me, e 6orm!l(, taj!pln oblast pam*ti !st!povat jen vzhled postavy, z nich se o'ek(v(, nebo na monost vskyt! tohoto stav! v r(mci z!tretenden poadovan) podmnky% 5pread, ale tyto >'inky b!do! mt >sp*ch jen, i v kad)m mst*, kde vst!p!je t!to monost stanovit, e 6orma m0e dos(hno!t vzhled!, jako je napklad stejn) omezen) 6orm* i se v!de tam, kde je teba vid*t sv*teln) vlny 9kter) nicm)n* n*co velmi Nozen) jso!4 se z n, stejn* omezen zv!k m0e bt slyen jako v!de vibrace zv!kovch objekt0, za pedpoklad!, po!ze to, e i n*kdo na mst* o', !, vid*t, slyet, e opravd! otevr(, a jeho pozornost je proto, protoe jinak je to k ni'em!, !vidte sami, s otevenma o'ima a !ima a my neslyme, co se d*je kolem n(s, nae pozornost se jinak zabv(% 2ok!d b!deme je vechny splnit najedno! se nae e3istence, mimo pozemsk sv*t, a kad to tak ci kdekoliv, ale jinm zp0sobem, ne ostatn, b!de vnm(n tvar! bt k sob* okamit* m*n dos!d v!de pro kad)ho, za pedpoklad!, i zde m!s bt

spln*ny Zatm s!bjektivn podmnky vnm(n, ale monost a pleitost k tom!to vnm(n, stejn* jako velikost pam*ti si nen v*domo (dnch dalch setk(n v kad)m okamik!, ale schopnost a pleitost tak !'init pr(v* nabdl, e >'inky po-, , na kterch jso! zaloeny, vechny spl1!j ve stejn)m mozk!% J3tern obte a pek(ky, kter) se stav proti vzd(lenost z msta naeho provoz! v tomto sv*t* neb!de e3istovat na onom sv*t* pro n(s, kter) nebr(n jin) d0vody einschla/e provoz v posmrtn)m ivot* nejl)pe sm*ry ped ostatnmi a najt pek(ky v n*kterch sm*rech jak +dpovd( naich vzpomnk(ch ppad%
=e dobe postarat, e zvl(tn podmnky, kter) jso! nezbytn) pro n( 6orm!l( dr!h) /ra6iky se zobraz v posmrtn)m ivot*, nejso! nezbytn) pro d!chovn sel6-projev pro n(s v dalm drap(k! prostor!%

.ic nebr(n tom!, e se k sob* za cl, nicm)n* se zd(, n(m akce, kter) se zabvaj z jedn) do dr!h)% &okonce i teI, kdy jsem se zahl)dno!t n*koho naproti mn*, jso! tam jen e6ekty, pes kter mi, e se zabv(, pomoc kter) jsem ho vid*t takhle% &okonce i postavy, kter) spl1!j v na mal) pipomen!t se objev naproti sob*, jako jso! samotn) il!stra'n postav, si pamat!j, pesto se >'inky, na kterch jso! tyto pam*ti obrazy zaloen) na k na stejn) mozky% 9: ppad*, e je nemon), aby po->'inky vech bezpo't! lid, jejich m0eme vzpomeno!t, vedle sebe m*la e3istovat v mozk!%4, Aby se nae vzpomnky v pam*ti ch vy mysli, stejn* jako proti sob* zd(t A jako il!stra'n postavy, , na kterch jso! z(visl, bez ohled! na to, e jso! zaloeny na >'inky, kter) dopadly na sebe% :zpomnky na +bjektiverscheinende naeho so!'asn)ho pohled! na sv*t s !stanovenmi Tort, kter) dost(vaj od n, tvoit +bjektiverscheinende b!do!c sv*t z pam*ti% =ak to vechno a stejn* jako v posmrtn)m ivot* je mon), nem!s n(s nezajm(% 2ok!d nevme, my ! nevme, jak stejn), a proto s nm so!visejcch v tomto sv*t* je to mon), ale je tam opravd!% Lerp(me nae z(v*ry prost* nen mon), ale z reality% 2o teorii pijde, e vysv*tl!je, jak z jin)ho sv*ta, a to na stran* ve spojen, a to po!ze teorie b!de ten prav, kter m0e vysv*tlit, jak konte3t% Ale tady to nen o spole'n)m prohl(en o sk!te'nostech tohoto ivota a posmrtn)ho ivota, ale z(v*r z 6akt0 tohoto sv*ta, kter) jso! pozorov(n st(le pst!pn) t*m z jin)ho sv*ta, kter( pesah!j, ale jso! v trackovateln sdr!en s t*mi% &okonce i teI, kad m0e v mylenk(ch, ani by jim v tom br(nily prostorovch bari)r, tvar jin v pam*ti pipomeno!t, vzd(lenost od dr!h) neb!de pich(zet v >vah!, s jedno! obdrel stejn) na dal >'inky na sob*, na kter) pam*ti jeho tvar je zaloen teI, je to jen tak) st(le vyad!je !r'it sm*r pozornosti, a8 ! intern* nebo e3tern* stim!lov(ny k reminder[m opravd! vzh0r! a iv% &okonce i teI, pam*tn nebo 6antasy obraz, kter m(me na sob*, zd( se n(m s charakterem objektivity a sk!te'nosti, i kdyby jen jeden z dvo! bod0 zad(v(n, kter) se vyskyt!j sjednotil v posmrtn)m ivot*, e b!I pipomen!t nebo 6antasy snmek, kter chcete zvy!je a na ivosti, e to m0e mt na onom sv*t*, stejn* jako v ppad* hal!cinace, nebo e ctnost sp(nk! nae t*lo st(hne pozemsk ivot smysl0, jako ve sn!% -ake ve, co m0e bt to, co nazv(me t! posmrtn ivot, podloeno 6akty o tomto ivot* s(m o pis!z!jeme po!ze okolnosti posmrtn ivot, aby tady a teI%

2am*8ov) obrazy, ve kterch se ji moho! objevit na t)to stran*, m0e bt v0bec tak to jako znamen nebo z(rodek vzpomnky pohled!, ve kter) se objev na n(s v posmrtn)m ivot*, jak cel n( !loit akt!(ln pam*8ov) ije st(le zam'en) !vnit n(s, jen znamen nebo z(rodek vy pam*ti ivota, je to, e se jednoho dne dohnat n(s v posmrtn)m ivot*, nebo to, co je stejn), b!de to dohnat n(s v posmrtn)m ivot*% 2am*ti obraz, kter jsme si na t)to stran* dr!h), vytvoil tak dobr) jako to, co b!deme pracovat na dr!h) stran* m! tm, e petrv(vajc >'inky, kterm se prodlo!ila jeho iv e3istenci v na v*dom) t*lesn) do n*j dal e6ekty, kter) jeho nadpozemsk) t*lo ji pat, to bylo tak), e jet* nen prob!zen k v*dom tohoto or/(n! do posmrtn)ho ivota% -ake je n(m v obraze, kter) jsme zskali na t)to stran* m! ji na stejn)m princip! jako jeden den v posmrtn)m ivot* sk!te'n* ci, tak ve smysl! posmrtn)ho ivota samotn)ho, v so!'asn) dob*% 2o!ze rozdl mezi podmnkami jeho vzhled v tomto sv*t* i mimo n*j obraz! pam*ti probh(, e tento sv*t je jen o m(lo Tort e6ekt pijde, e v na >zk) v*dom) t*lo se hineinerstrecken bt iv) ivot a m0e nechat, ale b!deme pokra'ovat s nam se setk(te s vce v*dom) t*lo jako celek z Tort >'ink0 jeho int!itivn e3istence jako vedlej e3istenci obecn*, a tedy i mnohem jasn*j a iv*j vzhled podle n*j b!do! moci vyhr(t ne nyn, a b!de moci bt i nad(le na sv)m vzhled! si v*dom styk! s nm% 2o celo! dob! Tort >'ink0, kter) zanechal sv0j tvar na posmrtn ivot a et n(m je to tam na vzhled, v kombinaci s totalito! >'ink0, kter) zanechal cel sv0j v*dom ivot posmrtn ivot, a ve kter)m se zobraz s(m na sebe, e z(m*rn*, aby jako celk!% A tak to b!de sta'it Beyond, pipomnajc pivolat jin obr(zek, e je v so!'asn) dob* s jeho v*dom) bytosti jso! si rovny, i docela takovm zp0sobem, e provoz v*dom m0e za't s nm po!ze v ppad*, nepostr(d( potebn) vnitn body z n% : pam*ti imp)ria pam*8ov) obr(zky nejso! po!h) pr(zdn) bled) >'ty, ale ivot a tkan, Zavolejte a 5eznamte se d!chov) posmrtn ivot pr(v* prov(d tak, ale jasn), ener/ick) konstat!je, e nejen po!ze spadaj do v*dom jinch, ale s vlastnm v*domm jev0 jso! spojeny% Ale vzhled postavy dr!h) pam*8ovch kr(lovstv je tak m(lo ji zahrn!j v*dom) styk s nm na sebe, jako by na tomto sv*t* int!ice Nich je v so!'asn) dob* dr!ho!, ale stejn* tak m0e bt povaov(na po!ze jako re6eren'n bod, ke kter)m! m!s bt pid(n, m!s dojt k vce dovnit :erkehrsvermittel!n/en%
Z Bl je v*dom styk s tvarem, kter) jsem vyvedl vol(n pipomnat, a je mi proto spojit, vznikaj, e jsem se ani vzpomnka na vztah v*dom socializovat pi vzpomnce na jeho tvar!, this[m ije ve mn*, ve kter) jsem z jinak tam stoj s nm, v'etn* odchoz, od jeho bval)ho ivota v*dom) Tort >'inky t)to smlo!vy m!s bt 9prostednictvm e'i, psan, akci nebo n*jak zprostedkovan)4, ve mn*, protoe jsem naiv! tmto zp0sobem% -o b!d! i nad(le to'it s n d(l, moho! pokra'ovat ve vvoji, take je to i v jazyce, ve kter)m jsem ml!vil na t)to stran* se s nm, se m0e st(t, protoe jazyk je dostat se do pam*ti s6)ry a m0e bt ml!ven tam bez >st a bt slyen, ani by !cho, jako je tom! ji v oblasti pam*ti a pedstavivosti vnitn* vyslovov(no a slyeno, bez >st a ! a provoz a rozvoj mylenek !', e jsme 'erpali z vnm(n kr(lovstv do pam*ti oblasti, pok!d jsme opravd! mysl, e t)m* vhradn* ve slovech% : ppad*, nicm)n*, (dn) v*dom vztahy s opa'nm ji dve, take je st(le schopen jet* vyhr(t t*chto novch a/ent!r, protoe jsme vichni mimo stejn)m d!ch! a se stejnm t*lem, tam b!de vdy bt pli intelekt!(ln a odkazy materi(ln zdroje v t!to chvli%

=e nesporn), jak je tom! nyn v rozjm(n Nich dal se objev nejen n(m zavolal, ale tak) nemstn) sv0j z(m*r v blzkosti, a my oba najedno! splnit jeden dr!h)ho,

dr!h je nejen nazv(n tak) v d!chovnm pipomen!t n(s imp)ria, ale tak) se objev ne'ekan, na sv)m z(m*r! , a my sami ne'ekan* setkat se navz(jem, v z(vislosti na tom, aby podmnky ivota nadpozemsk)ho pam*ti% dy je dosta'!jc vyvolat jin obr(zek v pam*ti, aby mohl pijt, b!de to sta'it, aby se zobrazily na n*m, aby podporovaly jeho pipomnajc aktiva, co znamen(, e zahl)dno!t z n(s, a tak), vy mysl, aby k podmnk(m na z(klad* kter) dal se objev, ani by jedna nebo dr!h( nenapadlo dv% ; kdy tam b!de omezen vechno, obdobn) t*m, kter) najdete v naem mal)m pipomen!t pro vz(jemn) vol(n a 5eznamte se msto obraz0 pam*ti% Ale b!de to trvat pli dlo!ho, a tak) disk!tovat o tyto podmnky podrobn*ji% &ost 2edchoz aby obecn bod, kter, a to, e pehl)dl sit!aci jako celek% -ak, m0eme tedy pohled na posmrtn ivot n(m Nealizace ci, e 'lov*k se na posmrtn ivot sv0j pedchoz tvar t*la s vce ne bez z(t*e jeho t*la hmoty% 5v*tlo se objev!j v!de, zatmco ona vol( vlastn a jin mysleli, ano, je to mon) ve stejno! dob! se objev t! a tam% Ale 6akt, e to m0e !d*lat pro non-materi(ln z(klad v takov)m zveejn*n na tomto sv*t* s(m o sob* je n!tn), jak jsme vid*li dve%
U ad, kdo si mysl, e v tomto ivot* dr!h)ho, !v*dom v mylen jeho tv( a z(rove1 hodn* z toho, co zas(hne do jeho ivota, a jakmile se to d*l(, a dr!h je tam, jako by pitahoval a nazval tento jev d!chovnho sv*ta m( sv0j z(klad ve sk!te'nosti, protoe n(pad ozn(mit, tak to je vechno, jakmile vsto!p na jin ivot, jso! !zn(v(ny op*t svmi p(teli, pb!znmi a dalmi zn(mmi, a tak) to, e ml!v k sob* a okamit* se spoj s , ne podle svch p(telskch vztah0% 5lyel jsem, e n*kdy s tm, jak jim, e piel ze sv*ta rad!j, protoe oni zase vid*l sv) p(tele, a recipro'n*, p(tel), e ti pijde k nim% U cv)dsko Bor/, nebe a peklo% i VaV .(m*s'nost A!/!ste achler odpov*d*l na ot(zk!S U=e ivot z(rodek b!do!cho oslaven)ho t*la 9" orintskm C<S% V7-VV4? =i v d!ch! lid! ptomenU n(sled!jcm zp0sobemS U-ato odpov*I, moh! jen h(dat, ale nem0e bt zodpov*zena s jistoto!% 2rotoe B0h je spravedliv a m0e ch!d( dvka nem*la tak pednost ped ostatnmi, e dal jej vev*do!cnost% Aned jak mysl je voln(, d!chov) sami moho! projevovat tm, 5etk(n protoe d!ch m( jist* tak) postav!, jakmile vid d!cha dr!h), ale pro nae 6yzick) o'i, to nen vid*t, samozejm* B0h je neviditeln pro n(s nyn a do b!do!cna jso! viditeln) na n(s H!s mt rovn* 6orm!, ale %% jinak ne my, v(z(na na t*lo, kter je schopen myslet sami% 2ok!d se d!ch osvobodil z po!t t*la, pak se m0ete ctit jin d!ch tak)%, je-li msto v Bibli, jak k(te, e to nen >pln* splvaj, take je teba vzt v >vah!, e nai apotolov) byli m!i, a rist!s s(m byl hodn* jedin pklad% :*m, e d!ch b!de mt viditelno! 6orm!, ale ne 6yzick), ale viditeln jen pro oko mysli% U 9& ms/ od ma/netick)ho sp(nk! ivota .(m*s'nk A!/!ste % &resden% 5% 7aG4 .(m*s'nost Br!no Binet odpov*d*l na n*kolik ot(zek na n*j Aotovo o vzhled! lihovin v posmrtn)m ivot* jakoS +t(zkaS UH0ete tak) mi ekl, e d!ch 9na onom sv*t*4, v %? m0e zd(t mehrern mst najedno!, jak to 6!n/!je, aby - odpov*I J3ist!je jen obr(zky v mysli, kter) se objev, m0e emitovat tolik z nich, jak chce -% T% &obr), ale ml!vm obr(zky - A% Ano -% T% -ake tam jso!, stejn* jako mnoho lid - A% .e, je to vdy jedno a tot) -% T% :zhledem k tom!, vechny tyto obrazy, jako napklad k(te, se objev na r0znch mstech ve stejno! dob!, a ml!vit s jinmi lidmi, take byste m*li v*it, e to je mnostv d!ch0 namsto jednoho -% A% vysv*tlit t!to z(had! ve velmi t*k), ale chci to zk!sit !d*lat, aby v( pokyn% &!cha, kter m* prov(z, a je v nebi, m0e projt jako!si charisma hodn* vl(ken vyrobench rozit a slo!it jako vztah s t*mi, kte cht*j vsto!pit do kom!nikace s nm% mysl m0e kad z(vit podobnosti a zv!k jeho hlas! se ct, i kdy jen m(lo se ml!v mezi d!chy, protoe mylenka je z(kladn kom!nika'n prostedky, pak m0ete poslat sv)

mylenky ve stejn)m okamik!, kter) prostednictvm t*chto sympatickch vl(ken odpov*d*l na ot(zky t*ch, kte se m! jso! v raport!, je tam jen jeden, kdy ! d!plikov(ny v z(vislosti na poadavk! v nekone'n), a on je vid*n ve stejno! dob! jako div(ky v divadle vid herce% Llov*k si mysl, e je na sto mstech so!'asn*, zatmco naopak, jen sto d!chov) se nach(z ve stav!, e ho vid, ho vnmat v mst*, kde je jeho obraz m0e vykon(vat stejno! sl!b!, a to !mo1!je J3istence sto jedinc0 v*% -ento obr(zek je v n*m entstrahlende vztah se svmi mylenkami a jak on s(m m0e ct, protoe mylenky jso! nem*nn)% =sem !naven% U9@aha/net, provoz s d zemel)ho ma/neticky%, CF<C% 2% VC4 2ok!d to m( ozv*ny posmrtn)m ivot* se zdaj n*kdy zapojit do abnorm(lnch stav0 tohoto sv*ta, by se dalo i o'ek(vat, e zjeven zde zemelch, v n*m ve je le/itimn% Alespo1 se od sebe v pedchozch ppadech se do n*j, kter) byly n(hodn* rozhodn* nejso! !r'eny, aby pehled t*chto jev0, a to takovm zp0sobem, e dv* zd(nliv* protikladn) pohledy e3ist!j o povaze d!ch0, kter) je s!bjektivn 6antomy pro toho, kdo ji vid, a e e3ist!j sk!te'n) vysto!pen d!chy na posmrtn ivot, a tm spoj!j nejvce pirozeno! cesto!% Zjednod!en* e'eno, kad obr(zek, kter m(me z neptomno!, stejn d!ch, co stejn ve smysl! posmrtn)ho ivota je zaloen na ptomnosti, ale tak dlo!ho, jak to chod v tomto sv*t*, ale nen so!'(st podpory sv)ho v*dom)ho ivota mimo% 2ojIme obraz mrtv)ho m!e, a tak se ji v t*le s podporo! sv)ho v*dom)ho ivota so!'asn) dob*, ale jen mal( '(st z toho, e se zabv( podporo! naeho v*dom)ho ivota jedn), obr(zek je po!ze slab( a bled(, a zjistme, (dn d0vod myslet na objektivn ptomnost mrtvch, tak dlo!ho, jak to v tomto slab) &o tvorby !veden)ho v n(s be$endet, kter jet* spad( do normy tohoto sv*ta s(m% A tak to b!de vdy, pok!d n( thissv*tsk)ho ivota proces! v re(ln)m pln)m pro!d!, listy se objev vechny v ppadech a v relativn intenzit* n(s, nebo8 pin( do standard! naeho ivota v tomto sv*t* a tolerovat% Ale to se m0e objevit abnorm(ln stavy, kde to prodn so!'asn) sob* z(sah na onom sv*t* je v*t% 5t(ty, kter) jso! oblben) ! !st!p!jcch to-sv*tsk) n(m*ty smysl pro no'n dob!% :zhledem k tom!, obraz mrtvch m0e za't s podobnm ener/ie a objektivity p!lt, ne je na n(s postavit, kdy jsme sk!te'n* peli do posmrtn)ho ivota, a b!de stav*t svo! n(vt*vnost za tm% A to hrozn pocit, e ! p0l vyjt s vskytem takovch podmnek z n(s oblbila tepl) tento ivot z(vis, samozejm*, aby spole'n*S jak to je nepochybn* sk!te'n) procesy, kter) se vyskyt!j tady v n(s, opravd! troch! z n(s v tom smysl!, Za balen%+soba se zdravo! mysl a t*lo, kter) se p*st!je v spr(vnm zp0sobem v tomto ivot* je bezespor! nikdy d!chy% Ale m0ete tak) posed*t 9co je v so!lad! s obecno! vr!4, d!ch posmrtn)ho ivota, kter se p*st!je v podmnk(ch posmrtn ivot v spr(vnm zp0sobem, nikdy neb!de moci objevit jako d!ch na t)to stran* znov!, kv0li abnorm(lnm stav!, to nem0e bt jednostrann% @lem sv*t(ck vzhled je abnorm(ln relaps! do tohoto sv*ta, kdy jehoS Aj d!cha tohoto sv*ta, abnorm(ln o'ek(v(n v posmrtn)m ivot* na d!ch! posmrtn)m ivot*% 2ok!d naden v* vid*t svat) and*ly, nebo jako n*co objektivnho, je nesporn), v hlavnm sel6-vytvoil 6antazie, ale pesto nemohl bt vytvoen, bez vzpomnek na re(lnch bytost pomohla, a je-li tom! tak, je mitbetXti/en i v takovch jev0, ptomnost vech t*chto bytost ve smysl! posmrtn)ho ivota, ale kdy se ve sk!te'nosti pispvaj po!ze v so!lad! s jeho vzest!p! k vskyt! >'ink0, kter) byly vyp*stov(ny jejich e3istence v e3t(zi do n*j, a tak, aby jejich >'ast sama o sob* m0e r0st vce 'i m)n* v bezv*dom na n*% Ale pok!d to jedin hlavn konstr!kci jev! z(vis po!ze na e3t(zi, i v tomto, b!de to jen jeho vlastn pirozenost tak) v hlavn, kter) jso! zvl(tnm zp0sobem je tvoiv* aktivn a objektivizov(na v jeho str!kt!e% Hezitm, vidme, e v obo! ppadech, i kdy dobe rozpoznateln( v e3tr)mech, moho! projt pes stedn st!p10 od sebe% .*co s!bjektivn a objektivn je v!de ve stejno! dob!, jedino! ot(zko! je, kter se stane vce ne hlavn projev rovnom*rn*, kterm se stanov poadavky% Zvl(tn, e stav n(m*s'nost, co se zd( pedstavit tolik jinch mstech piblen se stav! Beyond, i to vyst!p!je do poped znov!% &( se ci, e vechny n(m*s'nost, bez vjimky, v nich podmnko! pokro'ila do !r'it) 6(zi vvoje, d!chov), str(n d!chov), and*l), atd% jako n*co objektivnho viz tak) pravd*podobn* zvl(dno!t, ml!v se dostat inspirace a podobn*\ a opravd!

d*l(, protoe ivot pam*ti a ivota 6antasy na .(m*s'nk b!I so!'asn*, nebo v nich je to, vylepen) a !praven s ostatnmi, e zp0sobem, kter pedstav ji piblen k pam*ti a 6antazie ivot* na onom sv*t*, nebo p0l-vst!p m0e znamenat, e se do n*j, i dvoj charakter tohoto tvrzen, e n(vrh n*kter) z t*chto jev0 vce objektivn e3istenci jin)ho sv*ta postav, kter) jeho prodlo!en >'inek v .(m*s'nk v roce a prostednictvm vytv(en Beyond !plat1!je, e ostatn vce, jejich vlastn ima/inativn aktivity .(m*s'nk kter tvrd jeho vrob! elektrick) ener/ie podle dr!h! posmrtn)ho ivota se stejno! intenzito!, se zd(, e z(vis% Hnoho n(m*s'nost 9nap% vizion( 2revorst, somnamb!les @aha/net je !vedeno v te3t!4 se domnvaj, jist) je, nebo jak)koli jin) zn(m), zemelch, jejich clem e3istence, oni jso! pesv*d'eni, a jejich vzhled se zobraz!j ve velmi individ!(lnm zp0sobem vid*t\ jin vid stejn) ivost and*ly str(n) d!chy, a podobn*, z nich asi poznat na vy v*dom s(m, e to je po!ze sel6-vytvoen s!bjekt, objektivizaci vlastn d!evn vtvory 9tak achler v &r(Ianech, v pam(tkov* chr(n*n)m psma4% =e toti nesporn), se nach(z v tak nejasn), s okolnostmi na onom sv*t* jen velmi neobvykl zp0sob dotyk! somnamb!listic stav nedovolil oba rozvodov) pr(vo, a nesmte do!6at, e se odt!d do 'istch vchozy na onom sv*t*% Zajmav) pro m* bylo ve vztah! k tom!to t)mat!, kter) je na .(m*s'nk Nichard Z^r$itz v Apolda nahl(en 9v !vedench psmo4, kde n(sledovalo vysto!pen obo! charakter! ve velmi rezol!tn opozice ve dvo! obdobch st(t! .(m*s'nk% 2odrobn*j disk!ze o r0znch zp0sob0, kter) tvo tyto jevy v r0znch .(m*s'nk a roz!m*li, m( n*jak z(jem, by vak zde, vyad!j vce msta, ne jsem po ne6orm(ln pozici, moh! d(t jen cel tento objekt a nejistota, kter( z0st(v( dos!d il hlavn* o to r(d v*novat zde% =sem naprosto tato teorie zde vyvin!t po!ze pod podmnko!, e jeho pedm*tem nen zcela neplatn)% .ae doktrna n!t pip!stit monost d!ch0, pok!d si chcete !dret abnorm(ln zaste!jc termn pro posmrtn ivot do tohoto sv*ta, je to v0bec mon)% H0ete pak n(m ble nahl)dno!t do modality tohoto typ! >tok! vyhr(t% Ale nemoho! prok(zat t!to monost s(m, a to je tak) jej nic podstatn)ho o prok(z(n takov)%

&okonce i teI je to mon( nen >pln* spokojen, a opravd! to je n*kdy nepolapiteln, ne!r'it) a protich0dn) tvrzen, e jeden d*l( v onom sv*t*, !spokojit v !r'it) a jednomyslnm zp0sobem% 5vm zp0sobem b!dete chtt ve star) se znov!, a to zp0sobem, n*co >pln* nov)ho, neslchan)ho% .( pohled je nyn opravd! opravd! tak% Ale mon( si peje, nebo jste vynechal jet* n*co jin)ho% +potebovan), potrhan) nebo patn* vyroben k(men od po'(tk! byste cht*li, aby znov! vyplo!t, tak) m*nc se 'as od 'as! v0bec jako aty% Ale pok!d nejsme s t*lem zde mnohem h0e, ne s aty, m(me-li se na posmrtn ivot, a to i na v*'nosti nad vzhled star)ho t*la? 5tar m! se zept(S =ak? H*l bych tak), e se objev znov! v m)m scvrkl) 6orm*? Arb(', m*l bych m0j de6ormity se nikdy s(m? ostel a spole'n pohled na pomoc zde snadno tm, e poskyt!je omlaz!jc a zkr(l!jc postav! v pohled!, a pro n* je to dost slbit, z d0vod0, kter) nelze (dat% Ale na jak)m z(klad* se b!deme myslet na takov) v*ci? Hyslm, e tak se chov( jako totoS 2rvn ze vech ohledech v posmrtn ivot pro ty, kte zemeli jako star)ho m!e, a ne po!ze jeho scvrkl) Zreises/estalt kter zemel, ale stejn* dobe jeho d*tstv a mladistv postava% +n se setk( v posmrtn)m ivot* v bezpe' nejprve v podob* dt*te, kter piel, aby ho znaj jen jako dt*, ten, kdo byl v Zreises/estalt, s n p0sobila jen jako star)ho m!e, ale v r0znch 6(zch ivota zn(m), e se moho! objevit v d*tstv nebo Zreises/estalt, podle okolnost, a to je opravd! jen z(le na tom, kde se dobe zn(m) postavy to m! zavolat do pam*ti, ve kter) se objev na n*j, nebo ve kter)m zn(m s tvarovo! pam*t, kter chce, aby ho zast!poval%: dalm

pr0b*h!, zn(m jako jeden by se zpo'(tk! nerozpozn( od n*ho% 5(m o sob*, ale dr!h b!de nejvce naklon*n ho hledat do tvar! a nejsn(ze poznat ho v podob*, v n ho vid*la na o6tenest nebo d(vaj pednost%+br(zek na onom proto nen tak t*k), e jako t!, ale tak snadno, jako v ne, a tam, take se moho! objevit v r0znch mstech ve stejno! dob!, a tak jednod!ch), tak jako tak% =e to, abych tak ekl, termn vechny int!ice obrazy, v nich 'lov*k nikdy bt ped dalm dolo, zdroj vech monch snmk0 pam*ti a rozhodl takto projevy, m0e to mt od n*j, tak jen proto, e tendence k !r'it) pevl(d(% Zatm jen prvn setk(n, prvn realizace je nezbytn(, m!s bt provedeno na z(klad* jedn) z t*chto 6orem, aby vzd(len provoz, co nevyl!'!je, e nov) reimy odt!d na z(klad* tohoto prom*1!jc moci ideolo/ickch podmnek posmrtn)m ivot*, o kter) jsme hovoili dve rozvjet% H0eme tak) navrhno!t vzpomnky v pam*ti mysli v mnoha ppadech v jejich jedn(n v r(mci pr(vnho na mysli i vyzdobit z nebo nar!oval hospod(sko! pomoc pedstavivosti, a tak to b!de (dn nedostatek takov) trans6ormace v pam*ti s6)r vy mysli, !jist*te se, e je jet* mnohem siln*j a iv vkon, ne v na mal) pipomen!t , kter( jen mal, h!ben, bled, nejasn obraz toho, a jen tmto (dn) pevn) postavy se vyno!j, ale po!ze pevod z postav, kter) vdy podzench vztahy ve kter)m d!chov) se k sob* navz(jem a k vy d!cha% +doln jen b!de v naich 6orm*, kter( se st(v( vrazem na nejvnitn*j byt ve vech vztazch s ostatnmi prostednictvm pedloit, ale mnoho r0znch modi6ikacch, ale moho! bt zk!en v naich vztazch s ostatnmi, jako je zp0sob, jakm se objev s ostatnmi, b!de tak) z(viset na zp0sob! pojet dr!h), jak z na prody% -ak jsme se t*lo zm*n se mnohem vc ne tady, aty, krom* toho, e, stejn* jako aty na veker) zm*ny v z(vislosti na naich okolnostech e3teri)r!, ale zachovat z(kladn d*len naeho t*la, t*lo jeden den v vechny zm*nit n( vztah k vn*jk! pr(zdn, co z n*j d*l( vdy jevit jako vraz nezm*niteln v naich d!chovnch bytost% A to je v oblasti vy pravdy n( vzhled pon*k!d zrcadlo naeho vnitnho a kad jeho 'as! vztah k vn*j stran* se nazvaj na t)to stran*% -ake taj!pln d!ch je jin, kter se objev po!ze poch(zet z tohoto sv*ta na rozdl od t*ch, s nimi se ji dlo!ho d*je v posmrtn)m ivot*, jinak dobr, na rozdl od zlch d!ch0, a b!de tak) vypadat jinak v z(vislosti na jeho vlastnch podmnek%
Llov*k v prvnm obdob se zd(, cv)dsko Bor/ po smrti 9b*hem tzv% st(nk! ve vzhled!4 ale stejn* jako on se t! objevil, take pocity a city jet* nen 'ist( m(ta ve vzhled!, ale vyskyt!je se pozd*ji jin st(t 9st(t ve vnitnch v*cech4, kde je jeho vzhled je per6ektn vyj(den sv)ho d!chovnho srdce%

=e nesporn), m0eme p(t nic lepho, ne to, co je nabzeno, aby n(s v tomto n(zor!, kter vych(z z naich z(kladnch poadavk0 v d0sledk! nejjednod!% -ake je matka, kter( pich(z na posmrtn ivot, !r'it* nejprve vyhledat m(te nameno dt* do 6ormy, a tak), v n*m zn(m to tady a staral se a miloval, a b!de ji postavit jako cizinec, ale tato 6orma v !zn(v( ji na prvn, ale po!ze vchozm bodem b!de ten sam rozeznateln) zm*ny v jinch 6orm(ch, nov ivot s sebo! po!ze jejich rozvoj% 2odobnm zp0sobem manelka je manel, milenec zp*t se poprv) setkal se svm milencem v posmrtn ivot v podob*, kter( nejvce iv* pedstavit, je zde v pam*ti na pam*8ovo! samotn obraz do re(ln)ho ivota-jako tvar

je v pam*ti % Lm d)le ale provoz mezi nimi v posmrtn)m ivot*, tm vce se st(hne this-sv*tsko! podob! a !'init opaten, jako jso! rekonstr!ov(ny s(m &(le se ctil% =e docela dobe mon), e b!deme pokra'ovat v tomto vvoji sit!ace na b!do!c podob! n*'eho, co temnoty podl)hajcch povolen hmoty% -ak) poskyt!jeme po!ze pravd*podobnosti dar% ;ndes objevil n(mitk!, kter( sto!p( od zd(nliv)ho beztvarost na b!do!c e3istence, pli d0leit), aby !k(zal, jak je nadmosk( vka stejn), ale v d0sledk! naeho n(zor! s(m% .e!r'itost a beztvarost na b!do!c e3istence, kter) se zobraz na diesseiti/em pozic, pak pev(d po!ze na dob! ne!r'ito! rozmanitosti na stejn)m nadpozemsk)ho pohled!% (bt6e ++1" r:znch druh: ad 'lov*k napchne, tak ekl, a my jsme vid*li v nyn ije pes jeho pr(ci s okolnm sv*tem ve zvl(tnm zp0sobem jedn! nazna'!je, e se jedn( o okr!h vliv0 a d*l, kter( se jednoho dne m! poskyt!j materi(ln z(kladn! pro svo! b!do!c d!chovn e3istence, pok!d st(le poteb!je takov% Zpo'(tk! jsme to nezapomen!, co on jet* poteb!je 6yzicko! podpor!% -am je jist* n*jak, '(ste'n* pozved( mysl ji v tomto sv*t* prostednictvm je podmn*no tm, t*lesn) a vy zvedajc mysl, tm vce dodat sami% _byt!jte se ve sk!te'nosti t*lo, zejm)na mozk!, s jeho ivotnm proces! jako z(klad pro mysl obecn*, a smyslnosti zejm)na vdy n!tn), take m0ete st(le pejt do vy aktivity mysli, ani by docela jako zvl(tn 'innosti v jejich konkr)tn zp0sob J,!ip t*lo, mozek jt spol!% -i z v(s s tmto n(zorem, samozejm*, protoe je tak mal, e tvrzen d!cha k t*l! ji v so!'asn) dob* ije, jet* m)n* d0vod0, aby ho nechal, aby vysok) n(roky na n*kolika t*lesnch v*c, v ptm ivot*, kde smyslnost odsto!pit jet* vce, zejm)na v ppad*, e ano, a proto, pedevm ty n(roky na nyn tak nzk(, dokonce ni m!set splnit pro b!do!cnost, kde v*d*l, e s clem !spokojit i m)n*% 2ro takov pohled, vysv*tlen t*lesn)ho z(klad! b!do!c d!chovn e3istence ve spole'enstv, jak je !vedeno v dve, objev ! vc ne dost% :ce zjit*n) n(roky na b!do!cnost vznikno!t, pok!d vak vezmeme v >vah! nejvy a nejvce rozvin!tch d!evnch 6!nkc i ve t*lesn, ale pr(v* jen v nejvych a nejmodern*jch biolo/ickch 6!nkc, vyj(den nebo tak m*n v d0sledk! ji nyn, kdy jemn n(stroj mozk! jen 2roto plat po!ze pracoval tak jemn) sem doprov(z jemn) intelekt!(ln hr! s dostate'n* jemnm t*lesn) nebo od0vodn*n) tm% 2ak b!dete mt stejn nebo ekvivalent toho, co je nezbytn) zde tak) volat na dal ivot a zeptejte se na msto, kde ho najt jet*% -eI jsme vlastn* po!k(zal na to, e sv*t, ve kter)m jsme porazili okr!h naich 'innost a prac, st(le jet* prac!je, a rozmst*ny v mnohem v*t smysl, ne n( mozek s(m, mal( '(st z toho, ale ot(zka je, co m0eme n(m z nich jako n( dopad, nae tov(rna jeden den atrib!tem? .en to vechno o zasadil e6ekty a prac!je ! n(s k vn*jm! sv*t!, kter jsme se za'lenit n(s stejn, ale n*co relativn* jednod!ch) a Na$ proti nesmrn* detailn zpracov(n naeho mozk! a rozvoji hn!t v n*m? .ezdr!jte se s tm, 6yzick nosi' naeho posmrtn)ho ivota, kter) by m*ly bt !vedeny v naem kr!h! e6ekt0 a prac!je v nevhod* proti tohoto sv*ta? .yn, prvn pohled, pro kter) to nen pravda nevhoda, protoe on byl d!ch na sob* nic, m0ete mt spokojen ji s pedchozmi >vahami, m( se za to, aby !k(zal, e

nespl1ovala dr!h), pro kter 6yzick( .evhodo! by bt peloeny do d!chovn, protoe my sami jsme opravd! tento dr!h n(zor% .*kter) !kazatele byly sk!te'n* ji !veden) dve v tomto vztah!, ale to b!de platit, e i nad(le prov(d*t jist) s ohledem na obavy, kter) by vznikly z rozvojovch rodi'0 tvrd, proti na doktrny% Za tmto >'elem hled(me nejdve prov)st n(sled!jc dv* ot(zky, kter) jso! v'etn* t*chto obav se toS Za prv), jak m0e 'lov*k na 2edpokl(d( se n(s, jak z jin)ho sv*ta vyroste z tohoto sv*ta, jeho takovo! jemno! vnitn or/anizace nese d!chovn 6ormaci a vvoje v ptm sv*t* pes trvat? Za dr!h), jak se dostat na zk!enosti, kter) dokaz!j onemocn*n a st(rn!t d!e s t*lem, a tm i zastaven hroz jim smrt, nae nad*je? Za tmto >'elem, b!d! pid(vat dal disk!tovat o dal dva probl)my, kter) se n(hodn* dotkla mnohem vce zamtn!ta, nebo jako hotov) Zd( se, jakoS =edno!, jako tak mnoho ivot0 zpackal stejn prostor v dren, m0e mt za odradit, a tak) to, co smrt v podstat* je, e je nyn spc v bezv*dom t*le jin)ho dopravce prob!zen v*dom% ,. otzka- .ak 4#ov*k svou vn tn vzn k a vvo. do !osmrtn5ho 6 vota moh#a !en5st. .ejvznamn*j a nejhodnotn*j v*c, ktero! 'lov*k m(, je jeho vnitn 6orma, pasivnho akty jso! po!ze jednotliv) podh0 z nich, kter) nejso! pokoz!j ani pokrt vnitn bohatstv% Hohlo by to bt n*kdo, kdo je nejkr(sn*j a nejlep tr)nink, ty vzneen) mylenky, nejbohat znalosti, nejlep b!de n)st v tich) sebe, ale mon(, e nem( monost se vyj(dit vechno v akci, ve sk!te'nosti vy, !lechtilej, bohat 'lov*k je vnitn* relativn* men podl vce o tom, co se nos v sob*, m0e se jen n*kdy navenek ven o66% =eden se domnv(, nyn n( pohled na syrov), jak se zd(, b!de mt pro dal ivot t)to vnitn hlavn v*c je ztracena pro lidi, pok!d ale jen to, co navenek se !k(zalo to, by m*lo bt ponech(no na n*j, jen z(klady Zd( se smrt ztratit% Ale vorn$e/ ml, pok!d si 'lov*k mysl, e v jednotlivch 'innost 'lov*ka po!h zlomek lid naprost)\ cel)m cel 'lov*k ml!v se, teprve nyn z jinch str(nek nebo jinch vztah0 ne jindy% .oble se chov( jinm zp0sobem, ne shrom(d*n akce, hl!p(k v kad)m li od Mise, d0v*!jc v sebe, ne b(zliv, m0eme vid*t, e n!ance prost* nesled!je po(dk!, protoe se !sk!te'n, i kdy n( pohled na dob! ne!r'ito! !pesnit vznam v kad) mal) p0soben lid znov! objevit celo! osob! vce a vce% ad z naich dobrovolnickch akc je ve sk!te'nosti prod!ktem naeho cel)ho dosavadnho internho vzd*l(v(n, a kad jednotliv okamik kolstv je, e kdy je n*co na odstn spikn!t individ!(ln*% 2ok!d je to jasn), podle naeho n(zor!, je to po!ze v zapomn*n naeho pohled!, do jist) mry v na nepozornosti% =e v naich akc, ale pr(v* naklon*n, jen hr!b vlak a jednotliv) hlavn aspekty, aby se tot) v >vah!, a v tomto ohled! e3ist!j dv* akce dvo! lid jako vejce m0ete vid*t tolik jako ostatn% Ale tento obr(zek n(m pipomn( tak), e hr!b) podobnosti n(s nesm oklamat% 2ro vytvoen vaj'ka se jin syst)m >'ink0 slo!il jako vytvoen jin)ho, e je jin pt(k nebo stejn pt(k v jin)m obdob ivota, to !sad, a to se

projev!je v jemnch vnitnch rozdl0 vajec, kter) !nikaj na hr!b) n(zor ale nic se m)n* tam m!s bt, jinak by to lhno!t r0zn) pt(ky% Hezi akce, e6ekty a pr(ce m!0 jso! tak) ty vejce, kter( cel 'lov*k je jeho pnos, a ze kter), i kdy ne osobn*, ale jako celek, cel 'lov*k se objev znov!, v kad)m okamik! sv)ho interi)r! n*co, co nos v sob*% 2ozemek, slovo, pohled z jednoho, kter m! za'len*n do okolnho sv*ta se skl(d( z dalch vynikajcch okamik0, ne ostatn, nem0eme d*lat takov) stopy jemn*% :zhledem k tom!, hr(t na h!debn n(stroj skl(d( z mnoha malch, s !vedenm pro s!rov vzhled, ale ne pro analyzovan) pozorov(n a z(v*r k nerozezn(n vibrace Jrzitter!n/en, kter) do okolnho sv*ta z pstroje, jak je dlo!h z(b*r z akt0, ano kad individ!(ln akt lidi, z interakce mnoha malch, pr0b*n) prvn stretch jejich d0sledky na vn*j pro s!rov vzhled, ale ne analyzovan)ho pozorov(n a z(v*r, k nerozezn(n 'innost jeho nar!by, co m0e tak) nem*li nechat !jt% ad nerv, kad sval vl(kno, kad( b!1ka 'lov*ka vyjad!je jejich zvl(tn, zvl(tn dr!h, zejm)na zam*en) 'innosti, a jak se bezpo'et takov) 'innosti spol!prac!je v kad) lidsk) 'innosti% 2ro ramenem >sek se b!de mt tisce mozk! a sval0 teso! zvl(tnm zp0sobem, a to Jrzitter!n/en m0e bt omezena na t*le tak m(lo v jejich >sp*chy, jak hra str!n na n(stroji, ale m!s bt z t*la tm, e p0sob dokonce propa/ovat akci na vn*j s, nepostehn!teln* opravd!, jak bylo p'ino! byl pro n(s% Llov*k nem0e poadovat /r^blichere pipomnk! d0sledky, ale mimo, ne !vnit p'in!% =en jeden zp0sob, jak porovn(vat jedn! s intimito! a tot) prohl(sil s vsm*chem slovem v jin)m dojem d*laj navz(jem, take si b!dete moci dobe !zavt, e, protoe moho! d(t zcela jino! jemno! hr! emoc v n(s, a to i co o rostlin(ch dojem na n(s, by m*la podl)hat velmi odlin) jemno! hro!% -ake nen (dn d0vod k z(v*r!, e jemn) vnitn >tvar, kter jsme zskali reprod!kovat jako!koli materi(ln d0kazy ven a nechat za sebo! ve ctnosti, a pok!d neb!deme z(m*rn* d(t do zvl(tnch z(kon0, to se projev!je v kad) akci sebe sama% .icm)n*, m0eme d(le a hlo!b*ji jt% .e po!ze na z(klad* toho, co k(me naich vn*jch akc, m!sme pemlet% 2ok!d jso! nae mylenky nesena jemnmi pohyby, kter) se pedpokl(daj ve 6yzick)m z(klad! d!chovn ve smysl! rozvin!t*j n(rok!, b!deme tak) na to, abychom vdy neviditeln, po!ze vy!iteln) p'iny, stejn* jako by m*ly otevt neviditeln) n(sledky a viditelnost d0sledky nem!ste pt(t jako p'in!% 2ok!ta Jrzitter!n/en, vlny, nebo co to m0e bt pro jemn) pohyby, kter) doprov(zej mylen lid st(le, samozejm*, ale jen tak tich) pohyby b!do! moci it ven, ale tak) jen se tak bezpe'n* mno jako hn!t nejn(siln*j pa, nejhlasit*j ki'et% Hyslte, e se vztah!j k $ei/hable nebo nezv(iteln v n(s, v )ter!, kter propa/!je pohyby miziv), obklop!je se lid na cel)m sv*t*, jako C4 , jako je ovzd! a p0dy, kter) reprod!k!j pohyby materi(ln, a neb!deme se m!set rozhodno!t, co vc, e pich(z v >vah!% &ost d0vod0 pro e3istenci nejlepch biolo/ickch >'ink0 v n(s jako nae d!chovn podpory jso! tak) d0vody pro e3istenci odpovdajc projek'n >'inky mimo n(s% A8 ! je to, e oni jen obhat v n(s, a kone'n*, e m!s bt st(le nad n(mi% Ale cht*l d!chovn popt e3istenci t*chto jemnch t*lesnch pohyb0 jako nosi' naeho -eI ivot, protoe nem0e prok(zat, konkr)tn* z hlediska m)n* rozvin!tch n(roky na t*lesn, tak byste tak) popt jejich dal >'inky, ne ten co nejmenm m0e !k(zat hmatateln), ale nem*li potebovat

pro dal ivot, protoe to nen poteba pro ivot nyn, a to by bylo vechno jednod!%
C4

:e sk!te'nosti spln*ny a prost!p!je rozhlasov) a televizn vysl(n, ve n(zor! 6yzik0 vzd!ch! a

zem* sama, protoe bez sv*tla a tepla nem0e it pes n*j% Ale nikdo necht*l pijmo!t )ter v n*m, jak n*kte d*laj, take vzd!ch a p0da sama o sob* b!de mt schopnost reprod!kovat sv*tlo a teplo, a pak je tak) zapoteb (dn) )ter, en nervovch >'inky%

Divn, e by ve skuten!sti, $!kud se d!kzat nem!n!st nerv!v#! vibra" neb! vibra" teru &ak! substrt du"#!vn v t!mt! sv(t( eQ$erimentln, "#t(l $!dat eQ$erimentln detek"i tak!v#! d!kumentu na !n!m sv(t(, a $r!t! nem)e nst sm, ekl, e $!strd na'e mysl v !n!m d!kumentu, kter se m v t!mt! sv(t( a $!t eby* 2ok!d m( napklad v tomto sv*t*, m!s je tak) trezor na onom sv*t* jako vsledek tohoto ivota, on je nepoteb!je v tomto sv*t*, tot) plat o posmrtn)m ivot*%.ez(le na tom, jak kdo chce 'elit v tomto ohled!, v kad)m ppad*, je tam jen tato alternativa% @hcete-li chcete poloit (dn zvl(tn d0raz na sk!te'nost, chci, ale on si pedstavit, e je mon) najt n*jak d0kaz o st(le vyza!je jemn) e6ekty nebo odtok! z jemn) 'inidlo z lid v dobe zn(m) sk!te'nosti, n(m*s'nost, pok!d jso! povoleny tyto poznatky se v0bec % =menovit* je !veden ve velk) obecnosti 74 , e n(m*s'nost 'asto vid*t mimo sv*telno! z(i ijcch osob, a to zejm)na ma/netiz)r, a to zejm)na na kone'ky prst0 z Ha/netizer lesk iv*ji, kdy st(le aktivn v akt! ma/netiza'nho je%

sel6-5tie/litz, kter se sna minimalizovat vznam 6enom)n! v jeho ar/!ment! proti ivo'in)ho ma/netism!, ale pipo!t, e tato korespondence je pozor!hodn)% l!/e m( asi dvacet citac k n*m!%
74

:assavant k ;str* >/ &e#! $san<M "On!#! nm(sn!st vid(l "el iv!t, sv(tl! byl! &asn s vrazem iv!ta, ne $!uze symb!li"k, ale skuten m!", vid(li iv byt!sti a &e&i"# t(la z it r)znmi z$)s!by *** A $!d!bn sv(tla *** vid(l 4m(snk ast! &e&i"# magnetizr, an!, v'i"#ni k!lem ni"# lid z !, k!neky $rst), n(kdy z aludku* " &( se zde pipomeno!t, e sv*teln) jevy jso! z(visl) na vlniv pohyb, a e viditelnost !nd!latorischer pohyb! z(vis na r0znch okolnostech% 2aprsky na hranici sl!ne'nho spektra jso! viditeln) pro n*kter) lidi, ale ne pro ostatn, tepeln) vibrace jso! jen v !r'it)m teplotnm viditeln) atd%, tak je ne/ativn zk!enost, e nevnm(me, e "ichta!sstr^men za norm(lnch okolnost (dn) d0kazy v rozpor! .amsto%

-o je jist* v naem t*le nejen jemn) pohyby, ale i jemn or/anizace jako podklad z d!chovn% .yn, nicm)n*, jemn) pohyby, kter) vyr(bme jako pravdiv) z n(s, jak vyr(bme v n(s, nejdo! do vesmr! a nejso! po!hmi >'inky, ale tak) nositelem >'ink0, zapojit se do konte3t! cel)ho viditeln)ho lidsk) 'innosti v ijc sv*t kolem n(s tak) or/anizov(n, co je dokonce zpo'(tk! vypo't( ho, 'm se dost(v( Tort !stanoven jeho or/anizace, z nich m0eme jist* sled!j po!ze hr!b% H!sme

podpoit to, co v(m odch(zejc z n(s jemnch pohyb0 pipravit or/anizaci na pozemsk sv*t, nen hmatateln( cht*j mt krom* n(s, jak m(me +dpovdajc n(s, a nae schopnost dobe hmatateln* prok(zat, jak) jemn) pohyby, kter) nae mylen pedm*t, pispvaj k rozvoji naeho mozk!? H(me jen blzko v tom smysl!, rozvin!t*j pohled(vky z p*stov(n na d!evn aktivity jet* vy vvoj d!evnho vlastnictv, 6yzick pstroj m!s zskat prostednictvm t)to 'innosti, odpovdajcm vym zpracov(n, ale tak) pozemsk sv*t prac!j sv) intelekt!(ln majetek dky pr(ci lid za sebe ve st(le vym smysl!% -ake m0eme !d*lat stejn z(v*r% Ale b!de n*kdo i jemn) !spo(d(n mozk! pro nae d!chovn or/anizace vysv*tlit lhostejn, nebo pijmat (dn) retroaktivn >'inek na d!evn 'innosti na or/anizaci mozk!, teI je zase vechno jednod!, i kdy podle naeho n(zor! nen pr0kazn), take poteb!je i po psp*vek z jemnch aktivit, kter) dosah!j nad sebe, na jemn) rozvoji or/anizace ve sv*t* nen a zeptejte se n(s% =e-li zp0sob, jak n*kdo m0e s nimi sami d(le rozvjet ne kan(ly do jinch lid, a to po!ze v so!lad! s provozem vym, a pok!d se na onom sv*t* v >'incch ivota, na kter) se ji vyrobench do dr!hch, zde m0e bt dokonce nezbytno! so!'(st najt jemn) or/aniza'n podmnky, e jeden vyad!je pro posmrtn ivot% Hsto lidsk)ho t*la stoj v na Beyond tisc, aby se !ch(zely, ale ne v jednotlivch ijeme, ale v or/anizaci, kter) jso! vechny z>'astn*n) a v(e% @hcete-li res!mieren 2edchozS dy podmnek vce rozvin!t pohled na vztah d!chovnho a hmotn)ho ve, co prohl)dno!t nae so!'asn) t*lo a jeho pohyby e3tern*, jedin zp0sob, jak ct, pl(8, pl(8, vn*j obrys vnitn pok!ty or/anizace a vnitn pohod* jako vdy se vypo(dat proces0 je, e mnohem d0leit*j pro naeho d!chovnho ivota, mnohem vce bezprostedn vznam ne vn*jho vzhled! tvar! a pohyb!, vme ale, e neb!de pokra'ovat s o'ima oteve vce ne jen mohli vid*t na povrch! syrov) pozorov(n neobjevil m!sme jen v*it, take jsme vichni navenek vypadat jako d0sledky naeho byt a p0sob zde na zemi jen tak ci, pl(8, pl(8, viz vn*j obrys mnohem jemn*j pravidel a proces0, kter) b!do!cnost pro nae d!chovn bytost ekvivalentnho vznam! a jeho p0vod se vztah!je na ty, ale troch! jinak, ne ded!kc z n(s dok(e rozpoznat a vyhno!t se syrov) povrchn pohled na celek% _kaz!je se, e pedpoklad takovch jemnch !stanoven a hn!t v n(s, a v tom, co nachbleibt z n(s, ve sk!te'nosti tak, e v so!vislosti m0eme pijmo!t nebo odmtno!t po!ze jak v so!vislosti nael, a tak jsme se zeptat, z tohoto sv*ta v tomto ohled! se pedpokl(dat v onom v d0sledk! tohoto sv*ta%
.a podpor! bvalch v*ci jso! n*kter) obecn) >vahyS H0ete vyslovit jako obecn) tvrzen, e (dn pohyb m0e trvale vymaz(n, ani by b!I r0znch hn!t typ! nebo trval), op*t kladen na pohyby in6l!ierende zazen, kter( nejso! syrov) a m0e bt hr!b ne pohyby ka!z(ln% =et* e to nen pravda, e se rozp!st po!ze vibrace kovadliny a zem*, v nejjemn*jch vibrac, a dopad kladiva se m0e zd(t na n(s do konce, kdy se vrhl na kovadlin!, ekn*me, e6ekt se zr! moho! zmizet bez rozpo!t*n do jet* jemn*jch vibrac, a '(ste'n* to bylo tak) po!v(no, aby se b!il do eleza v jin) 6orm*, ale to neznamen(, vyr! e6ekt, ale d(t j trval) 6orm*, ve v t) b!do!cnosti tlo!kl se .(stroj je hotovo, jet* dostane >'inek r(na kladivem pry', jak by se dalo pracovat s n(stroji, jak se to stane, kdyby to nebylo tak tepan), jak se to stalo? A jemn*j pr(ce na n(strojch, jemn*j >'inky moho! bt vytvoeny s nm% ad odlin typ p'in n*kdy jin typ vsledk!, a individ!(ln ve stejn)m rozsah!, jako je

jin proces, navren tak, aby ve stejn)m rozsah!, m!s bt ale tak) jeho n(sledk0 se vztah!j na nejjemn*j n!ance do n% Hnoho sloitch 'innost se zdaj bt jisti, 'asto dohromady velmi jednod!ch vsledek, kter vechny rozdly vst!pnch >'ink0 se sni!je, take kompozitn sekvence jednod!ch), syrov), ne bt sloen z p'in, kter) pisp*ly k vsledk!, ale probl)m je v tom, e nae smysly pad( jen mon), stejn* dobe rozliovat ve sloen)m z d0vod! pokra'ov(n b!de v pohod* mezi slokami nebo jemn) sestavov(n, zazen, kter( byla vyrobena nebo rozpoznat, kdy se rozli!je p'iny, jak dlo!ho jak oni st(le jednaj samostatn* , i kdy to v pohod* hra, to jemn) zazen st(le zraz!je s(m !r'itmi n!ancemi vsledn)ho proces! nebo s!bjekt!, nebo k vvoji n(sledk0, ne ve sk!te'nosti e3ist!je% -ake v ppad* zd(nliv* jednod!ch)ho vejce, kter) je stanoven) podle slepice sloit), take pok!d n*kolik vln r0znch stran sejdo! v moi% =edin vlna se zd( ve pohltit, zd( se, e dez, ale v vlnky t)to velk) vlny, tak) odhal!j hr! malch vln, a jak oni byli sp(lil je, e se z toho znov!% -he Zreat Mave je po!ze kiovatka, pechod z mal)ho bod!, nen vsledkem zved(n nebo zni'en% ; kdy, protoe pohyby nelze zr!it p!lt >'inky t)m* bez trval)ho >'ink! na dovoleno! v jakchkoli zm*n*nch podmnek, nap% kdy dv* t*lesa v opa'n)m sm*r! pohyb! pil)haj navz(jem a ne/ovat jejich pohyb! navz(jem? 2ok!d tom! tak nen, pohyby, kter) mil!j nosit nae d!chovn, m0e bt zr!ena post!pn* ve svch pokra'!jcch >'ink0 ! p!lt! >'inky? =e to jen to sam)% Zd(nliv od pos!n >'ink! >derem kladiva o kovadlin! 2roto, kdy se dva k!lky hit na sebe, pohyb je '(ste'n* v vibrac ko!le v po(dk!, podle kter) jso! zahn(ni zp*t pr!n), a tak) kom!nik!je se jinm s!bjekt0m pijt s n ko!le v kontakt! a v r(mci pohyb! za pedpoklad!, e elasticita nen zcela so!vis se zm*no! tvar!, nov( st(l( zazen na ko!le, b!do!cnost veho, co se stane s m'ky, jejich vliv sah( daleko% Lasto, samozejm*, vidme pomal) pohyby i po dlo!ho! dob!, ale nen-li trval) zm*ny tvar! :sledkem je, e se vdy jen znov! tr(vit 'as v rychl)m pohyb!% 2roto pohyb Zem* zpomal!je v jedn) polovin* rok! a za'ne se rychle projev v dr!h)% -olik m0e bt ve sp(nk! pomal! v n(s, kter( sah( vce rychle str(e% : dlo!hodob)m horizont! (dn pohyb jako v trval) n(sledky, kter) se objev!j ne!st(le !r'en do jinch hn!t vy'erp(n% A m(me vechny d0vody k z(v*r!, e i trval) n(sledky, nebo zazen s 'asem zase dol0 op*t v pohyb! nebo v so!vislosti d(t cel ka!z(ln*, aby jako svo! samotno! e3istenc tady, protoe mnostv pohyb!, ale nekles( jako celek% A3, e tlo!kl kov(e se, zm*no! tvar!, !' se spotebov(v( n*kter) jeho pohyb!jc se sly, ale sekera m0e navrhno!t stejn) devo, kter) po rozp!t*n jejich elezo znov!, a tak ci, lepen) pohyb!jc se sla op*t be6rein% :echny latentn teplo, ale op*t zdarma, a c% -ake to, co tak) m0e 6yzicky n)st d!chovn v n(s, pok!d v0bec d!chovn m( 6yzick nosi', nem(me (dn d0vod se ob(vat, e to b!de n*kdy jt ven ve svch >'incch po!ze tvar t*chto >'ink0 se m0e zm*nit, jak m(lo riskantn, ale pro dal e3istenci p'inn) so!vislosti >'ink0 nejv*tch zm*n v podob*, jak se dostat stejn pro n( d!chovn peit, b!de n(sledn( disk!se !k(e%

2. (tzky- kter5 se v6ou se ke zn 4en mozkov5 smrt - utr!en a strnut ducha s t*#em. +dpov*di na ot(zky, kter) nazna'!j, s(m sem vede po!ze ped r0zn) vchoz body na pedchoz a star aspekty zp*t% Hezitm jsme se jim s p)' ani zvl(t* od sv)ho vchozho bod! n*kter) dve bylo e'eno, e nej'ast*j n(mitky k nesmrtelnosti pr(v* zde a nech( t!to podpor! a poslen z(pas so!visejcmi aspekty% do je na mst* nov, lehce vyvol(v( ot(zk!S =ak m(m roz!m*t tom!, e m0j mozek, ale tady na zemi pro vechny m) v*dom) 'innosti, bylo n!tn), aby mn*, se smrt za bezpedm*tn najedno!? Byla to pro nic za nic sem, e to m0e bt vyhozeny do smrti? .etrp mo! mysl, kdy mozek trp, jak nesm trp*t jet* vc, ano, dokonce jet* naiv!, m0e bt, kdy je zcela eliminovat je?

+dpovd(mS mozek nebyl nadarmo tady dole, ale pok!d to splnil odhodl(n jen pro t! dole, ale m!s bt i nad(le nezbytn) pro nov zp0sob byt, kter) le mimo ne, ano, to m0e bt !ite'n) tak)? 5e starm mozkem z0stali jsme tak star m!% Hozek nebyl nadarmo na posmrtn ivot, ale kdyby to bylo v tomto sv*t*, na 'innosti rozvjet, pom0e r0st naeho posmrtn ivot% .ebo b!dete katS semeno je tedy zbyte'n), protoe vidte, e to praskne a taje d(t prostor k voln)m! vvoji plantlet ve sv*tle? .aopak, nejprve m!sel bt, aby vytvoily prvn v ivot* rostlin na plantlet bylo zcela nezbytn) pro to, ale mohlo by to nem*lo bt, jinak by je teba ponechat na zazen% -ake v( mozek spol! s Qbri/em t*lesnch ostatk0 samozejm* vdy n!tn) pro to jednak ve vztah! k n(sled!jcm! po!ze embryon(lnho ivota, vytvoit n(sled!jc, por!chy mozk! &ist!rb pak samozejm* tento ivot, ale to sam) se d( zni'en i tohoto ivota, zni'it, ne po, protoe zni'en tohoto ivota je pr(v* podmnka, e investice do dalho ivota v re(ln)m ivot* po prob!zen a vznik!% Bk(teS Ale kdy jsem zni'it semeno, syst)m plantlet je zni'ena% -o je pravda, ale ne, kdy je proda zni'en, protoe je v pr0b*h! sv)ho os!d!% A prodn os!d 'lov*ka je v!de zemt, tak a8 je to jakmkoliv zp0sobem, je, dve nebo pozd*ji% 2ok!d chcete !msXhest za v*ci, kter) jso! kad den ped naima o'ima, a oni ansXhest troch! ble, b!dete pravd*podobn* najt n*kolik pklad0 toho, co jste !'il v*it, jak mal) >'ty, take snadno zp0sob, e ke zni'en mozek propojit smrt d!e, protoe m0ete najt tak potebn) mozek pro hr! d!e zde ne% =ak je to s hro! na ho!sle? @hce ct, e i kdy ho!sle je rozbita, kter( byla pr(v* hraje, tak to bylo se s n hry navdy, a to :erhalle nikdy znov! slyet, a tak :erhalle sel6-vnm(na str!nn n(stroj lidsk)ho mozk!, kdy smrt rozbije pstroj, aby tak !'inily% Ale to je zdrc!jc ho!sl n*co, co zanedb(vat, jako je smrt lid, kter) jste po!ze na zjevn) osm% -Rn ho!sl ozv( do irok)ho vzd!ch!, ne jen posledn tRn hry, cel( hra se odr( !vnit% .yn m(te na mysli, samozejm*, v ppad*, e zv!k je mimo v(s je, e byl !mel pry', ale dal stoj ho jet* slyet, tak m!s bt st(le tam taky rom* toho nakonec nen slyet dobe, ale ne proto, e zmizel je zv!k jen pli daleko, je pli slab na jednom >zk)m mst*, ale myslm si, e vae !cho zv!ky nebo noen to znov! protepat mit/ehe a pokra'!je /ehends tak slyel, jak se m! v irok)m okol bo!liv*, m*li byste vdy ho slyet% .ikdy zhasne, v podstat* z0st(v( navdy% .ejen ve vzd!ch!, sdl s nimi okem nos to, !d*lej to, dokonce i na vod*, v p0d*, co se setk(, a on jde v dobr)m i zl)m, '(ste'n) i kdy vdy hozen zp*t, ale ne haen, a vdy z0stane stejn), dokonce i zv!ky z cel) hry vdy a v!de n(sledovat ve stejn)m poad, stejn konte3t% Ao!sle m( jen velmi omezen en do sv) hry nejd(l% 5amozejm*, kdo by opravd! v!de sledovat zv!k, aby ho slyeli? Ale n*co ho opravd! takto v!de, a on s(m navaz!je na cel)m sv*t*% @o kdyby se mohl slyet? Hohl by nesly vdy, jako i jeho n(sled!jc a rozmnoovac s nm !cho? Harn( pedpokladem samozejm* ve he mrtv)ho ho!sl, ale tak) to, zda marn), ve kter)m iv(? Hrtv b!do! hr(t jin, a tak se jejich hra je slyet po!ze

ostatn, kde se prost* nesly s(m% ]iv) ho!sle naeho t*la, ale hraje s(m sebe, take nyn tak) slyet ji hr(t s(m, a je honit po jen s(m slyel s(m sebe, stejn* jako pohyby, ale je to asi s(m vibrace, kter), kdy se nae pohledy z o' , toto sv*tlo ho!sle, en nosit po!ze v mozk!, nae pocity sv*tla, ve sv)m d0sledk!, nae vzpomnky na to, nikdo z vn*jho !cha nebo oka vyad!j vce, ale samo o sob* slyet v cel)m jeho rozsah!% 2ro'? +ko je aktivn, mozek je iv% .o, take jsme naiv!, a to je msto, kde hra naich ivot0 pes zv!ky, zem* kolem n(s je naiv!% :idme v kad)m ppad* na ho!sle, stejnch obtnch podmnk(ch, na kter) jako prvn /enerace e6ekt!, zde zv!k, velmi z(leelo, nesm n!tn) vdy petrv(vat, pok!d se jedn( o pokra'ov(n stejnch >'ink0% H0ete bt vynech(n, a e6ekt je chr(n*n s(m o sob* v t*ch primitivnch podmnk(ch% -ak jako, po tom vem, prvn vznik melodie naeho d!chovnho ivota je velmi v(z(na na e3istenci naeho mozk!, ale to neznamen(, z toho, e pokra'ov(n jejich bylo n!tn) tak), ano asi bych takovo! jednod!cho! m)di!m, ne vzd!ch, stejn* jako sta'it na hry na ho!sle v b!do!cn! vykon(vat svo! d!chovn ivot, namsto takov)ho sloit)ho mozk!, kter byl jen samozejm* n!tn) pedloit stejn), kdyby to bylo kdysi, stejn* jako s ho!slemi byly pro n(s jen na Tort ochran!, nikoli na dal vvoj\ kter) podle zastnit sv) >'inky, a to nejen v klidn)m vzd!ch!, ale v cel) i pozemsk)ho, kde najdete vestranno! monost zskat za novch podmnek, kter) zp0sob!j zm*ny od zm*n, a vytv(et s pohyblivmi a nepzniv) >'inky, jako my povaov(ny za ve% Himochodem, to plat i zde znov!, se stejnm na obr(zk! nakreslete stran! !ne,!als >vah!% Ara na ho!sle je ve svch vkonech, a proto, i Tort pokrok zcela pasivn, jen zdvih podivn) oblo!k! znov!, rozhodl se s(m od sebe, ale hra na v*dom) ho!sle b* s vjimko! !stanoven zven' v sel6-stanoven z, e t*lo a mysl z(rove1 obavy, a z(kon anta/onism! v n, co je pochopiteln), protoe p0vodn hra m( jen jt ven, ne hra 2evnost vsto!p do v*dom% Z toho jsme ml!vili o brzy% .avc, obraz ho!sle se objev zejm)na v dopos!d zcela na mst*, protoe nae t*lo na vech all$e/s platnost vibracemi, kter) jako vlny zv!k!, ve vn*jm sv*t*% ad krok tese zem* vibrace, kter) se post!pn* do cel) zem*, kad pokrok, kad) /esto, kad dech, kad) slovo vyvol(v( vln!, kter( proch(z celo! vzd!chov)ho okr!h! a teplo, kter) vyza!je, je v jemnch vibrac , kad se podvat z o' do o' se vibrace sv*tla, i kdy stoj na mst*, chodit tisc sv*telnch vln z v(s, malovat obraz sv)ho do mstnosti, a v so!vislosti s t*mito vrazn*j vibrace, kter) poch(zej z vaeho vzhled! , jako by jemn) j(dro nebo jejich obsah, pak tak), pok!d e3ist!j, propa/ovat jemn*j neznateln) vibrace !vnit v(s, e vae d!e m0e bt jet* vznamn*j, ne kterkoliv z nich pich(z z venk!% :nitn pohyb vaeho t*la je pevn* ani ml!vit, jen zm*8 bezpo'et vln, kter) jdo! do prostor!, ze tam% Ale to nen jen vzn(ejc se a :ersch$eben, jako v ho!sle, kter( vede z v(s s okolnm sv*tem, obsadil jste se tak) ve 6i3nch rostlin ve vn*jm sv*t*, kte jso! ve spojen s vrobo! hn!t, a kter) samozejm* tak) po!ze 6la/rantn obrys vnmat% Ano, jsme m*li na ho!sle, kter so!'asn* nov) str!ny bt ve vn*jm sv*t* a!6z^/e pes jejich he postavit v*t ho!sle, kter nyn pokra'!je i po bit drobn) zv*e, obr(zek by tak setkat jet* vc%

-ake se m0ete podvat na sebe jako kov(, jeho b!do!cnost t*lo kladiva sami vyrovnat ve sv)m so!'asn)m ivot* nyn% -o, co vichni na zemi kladiva zvl(dno!t, je bvala so!'(st% =e nov s!bjekt povrch, take star n(stroj, di je star) t*lo i vyhodit, a to i pesto, e 'lov*k m0e !mt, ale nov) t*lo je tak daleko, e je to dlo ivota v nov) cest* z msta moho! pokra'ovat, pinesl star t*lo% -o je obr(zek, kter se hod pr(v* na oslav(ch ve va b!do!c t*lesnosti, jako je ten s hro! na ho!sle jen na Hobile% +br(zek nem0e pokrt ve najedno! po vem% ]e pok!d v( mozek, ale stanov jedno! sv)ho d!cha ke sl!b(m pro tento ivot, ano, je hlavn podmnko!, tot) se v(e na tento ivot, m!s se ctit nevhod! pro tento ivot, kdy je mozek pokozen, je velice pochopiteln), ale takto nic n*jak proti postradatelnost mozk! v b!do!cm ivot*% ckod to po!ze do t) mry, e so!'asn ivot pest(v(, kody na so!'asn ivot je so!'asn ivot, zastavit, do dalho ivota, ale koda nem0e bt dost, protoe nejv*t kody na star) t*lo, tj% jeho zni'en, teprve d(v( nov ivot mon% =en to, e je to tak 'lov*k o n*m, pok!d je to mon), by m*la vypadat, aby v tomto ivot*, vsto!pit ji vyvin!l do posmrtn)ho ivota, jak je to mon), jako ready-made povahy, e by zbon ani zde a ani za hrob, vichni lid) !mraj mlad, tak jist*, jako m(lo, pok!d v0bec m*l jen star zeme% Ale z nich, kter( by m*la vyvjet na dt* nebo z(klad! pro ml(de jeden den, smrt bere dost tak jako tak, take 'lov*k silami m!s jednat v tom smysl!, e to nen chyb v t*ch, kte i nad(le rozvjet na z(klad* cel) plnohodnotn ivot v tomto sv*t* jeden den % 2ok!d si myslte, e zni'en mozk! hor ne zran*n, take jste pr(v* do t) mry, e to pokozen mohlo snad jet* zvedno!t, take si z0stat troch! d)le ve star)m ivot* a mohli se pipravit na b!do!cnost si dal% Zni'en si, e t*lo se piprav!je jedno! a pro vechny, etrn) nyn plat na z(kladn* jedno! zskal, ale tak) zabr( po!ze varhany ppravy, po kter)m okamit* n(sled!je pprava, kter( je vdy vy, n*co o so!'asn)m stav!, v 2ok!d jste vdy vyhr(t proti teI% -eprve pak zni'en poran*n or/(n0 je hor, ne kdyby se nic je tam nahradit to, co bylo zni'eno, ale je t! n*co, to m0e bt pln) zni'en ob*ti jako zisk pozvedn!t por!chy% +ni amp!toval ano nemocn)ho 'lena, a vyhraje, a to i bez nic se tam nesplat, jako byste nem*li vyhr(t tak vce, pok!d vae cel( nemocn) t*lo, vae nemocn mozek je amp!tov(na, kdy to ale nahradit podmnky pro v(s nov) e3istence nen chyb% =e to jet* ve sk!te'nosti, e mal) por!chy v mozk! 'asto bol mnohem vc, ne odzno!t celo! polovin! mozk!, co d!e stejn* dobr jako nic bol, jak dobe vte, o pok!sy na zvatech, a dokonce i patolo/ick) zk!enosti lid, ano, co Hon(, kdyby to bylo tak snadn), by mohly slo!it zvedno!t n*jako! psychicko! por!ch!, kter( je zp0sobena tm, zlo v psl!n) poloko!li% W4 m0ete najt to velmi parado3n, ale je to prost* tak tmto, jako jeden ze dvo! ko1skm povozem % =e to lame, nebo divok, take cel) a!to jede patn*, a to je nejlep zcela !volnit nemocn) kon*, a pak se jde p*kn* zp(tky, jen troch! n!dn), stejn* jako v eliminaci mozk! mysl by m*la ctit leh' >nav!, a pok!d ale a!sspannst oba kon*, take a!to stoj, e je smrt% Ale co se stane? Bidi' dostane ven z a!ta >zk) a proch(z obrovsk) prostor sv)ho domova% :ezm*te si ho, ale neso!hlasn( od0vodn*n bylo jen a!to% Ano, pok!d by nee3istoval ko', kte sami vlastn nohy%

W4

"on/et vyk(zala 7a-rok-star m!, jeho d!evn sly darboten vnmateln rozdl, bez ohled! na cel) prav) hemis6)ry mozk! s vjimko! 'edi'ov)ho sp*ch!, byl chyb*jc% 9"on/et, Anat 2hysiol et d! syst nerv CFV7 ;% YYa %%4 - .e!mann !v(d ppad, kdy se stela zni'ila celo! poloko!li, ani by okr(d(n smysly% 9.e!mann, Z onemocn*n lidsk)ho mozk!, oblenz CFWW 5% FF% %%4 - =ack vypr(v o en*, ve kter)m polovina mozk! byla rozp!t*na v morbidn hmoty, a pesto se !sadil na _nvollkornmenheit vid*t vechny jejich intelekt!(ln aktiva dren( do posledn chvle, aby se jet* z>'astnil v p(telsk)m doma n*kolik hodin ped jej smrt, vesel) spole'nosti% 9Abercrombie, dotazy, atd%4 - m!, jeho +[Aolloran zmnil, !trp*l takov) zran*n na hlav*, e velk( '(st lebky na prav) stran* m!sel bt odvezen, a tak dolo siln) hnis(n, bylo to v kad)m sdr!en mon) oteven velk)ho mnostv hnis! s velkm mnostvm samotn)ho mozk!% -ak se stalo, CG dn0, a m0ete po'tat, e t)m* polovina mozk!, smen) s hmoto!, byl vyhozen tmto zp0sobem% .icm)n*, pacient !drel vechny sv) schopnosti a do okamik! jejho z(nik!, stejn* jako v pr0b*h! cel)ho tohoto chorobn)ho stav! jeho stav mysli byl ne!st(le v klid!%

7errus z$rvy ! generla, kter ztratil zranil velk!u st lev temenn k!sti, "! $ edstavu&e vznamn!u atr!%ii ;atr!%ie<, kreslil lev!u m!zk!v!u #emis%ru, aby navenek !br!vsk de$rese lebky byla $r!vedena znm* 3at! !be"n stle vykaz!vala ste&n iv!st du"#a, ste&n s$rvn 0sudek ne d ve, ale byl s"#!$en intelektulnm inn!stem &i d!$ t, ani by "til brzy unaven* ,!nget k, $! !znmen tt! zku'en!sti v(d(l, e star v!&k, kter se !"itl v 0$ln( ste&n $asti* ;,!nget, et Anat :#ysi!l* 5yst &ste nerv_zn* G* HL/<

adop(dn*, pok!d polovina mozk! se 'asto moho! bt odstran*ny s menm >jmy na d!i, ne trp*t po!ho! chyb!, pro' nem0e snad vichni? =e to jen rozdl, kter, pok!d je st(le !dret polovin! mozk!, st(le z0st(vaj v tomto ivot*, protoe jedna polovina dr!h) pedstav!je ve sl!b*, ale kdy jso! pracovn msta ztr(t* ob* poloviny, se tak spadno!t do dr!h)ho ivota, by nyn vy zasto!pen probh(% 2odv(te-li se troch! ble na 6yziolo/ickch a patolo/ickch pozorov(n na mozk!, take se divit, jak vznamn) zran*n v0bec m0e vydret mozek, n*kdy dokonce na obo! stran(ch najedno!, bez jak)hokoliv znateln)ho znevhodn*n pro d!i% Llov*k by r(d v*il, e opravd! nem( smysl pro n*j% A n*kter) z nich vyvodit tyto z(v*ry% =indy zase zd( bt velmi !blit po!ho! por!ch!% ombinace vechno spr(vn*, bylo zjit*no, e z(le na tom, e or/anism!s v na vysoce vykolen princip! zasto!pen d*l( s(m tvrdil, zejm)na v naem mozk!% =edno oko m0e bt zni'ena, m0ete st(le vid*t ostatn, plic m0e bt zni'en, ale st(le dch( s ostatnmi, i kdy po!ze jeden k!s vlevo plce, to jde, jso! ly stano! nepr0chodn), krev proch(z dr!hm\ por!cha pokoz!je t)m* v!de vce ne zni'en% ; tak, e je s mozkem% : '(sti zasto!peny v n*m zprava doleva, a dokonce a do !r'itch mez na stejn) str(nce% -o ! ani nem0e s vl(knem, prac!je s jino!, jako kdyby to ne6!n/!je s dr(tem, to jde s jino!% B!de to jako klavr, jen na mnohem vce rozvin!t) >rovni, kde stejn tRn zahrn!j n*kolik et*zc0 se% UJ3ist!je,U k( Abercrombie, a jin se dohodly na to, e U(dn( '(st mozk!, kter) nechcete, a najt v kad)m st!pni, zni'en), bez intelekt!(lnho rozvoje by mt n*kter) zna'n* !trp*la%U Ale daleko, e by se !k(zalo, e je zbyte'n) vech t*chto '(st, to jen dokaz!je, e vechny najt vce m)n* v so!vislosti s reprezentac solidarity ze strany ostatnch '(stech, ale pro ivot tohoto sv*ta m( sv) meze% 2ro, zatmco zve m0e poskytno!t jak vzt pr(vo ne lev) hemis6)ry zvl(t*, bez >jmy na jeho d!e aktivit, nem0ete mt oboj spole'n* s nm,

to je pak docela hlo!p), i kdy b* na 'edi'ov) '(sti mozk! odeel, protoe tito ji nesta' jako z(st!pce% .!e, je-li princip zasto!pen je ji tak daleko zen do naeho t*la, to by se nem*la vztahovat rovn* na naich t*lech se do v*tho s!bjekt!, kter)m! patme, a ne, kdy cel n( mozek, cel) nae t*lo je zni'eno , je n*co, co ji v jeho zasto!pen tam? Hyslm, e cel pozemsk sv*t je op*t v solidarit* se k n*m! pipojit, protoe% -o je rozdl, e nae smrt nelze povaovat za abnorm(ln, take zni'en, jako kdy se odzl k!s mozk!, ale jako ten, kter spad( do b*n)ho ivota, v*t, na ktero! se pat% Zni'en, pokles v b*n)m ivot*, ale charakteriz!j vechny nov) )ry vvoje%
=eden m0e pamatovat pi t)to pleitosti ppadech i piblen k >pln)m! zni'en oiven t*la d!evnch 6!nkc zp0sobil smrt, kter) byly zni'eny v ivot*% -akov) ppady jso! velmi vz(cn), a ani by byl schopen dok(zat sob*, e smrt v -k( se mohlo !d*lat jet* vc, jako pst!p k smrti, ale tento n(pad pzniv*, a na podpor! naich dalch z(v*r0 pesto stoj za zmnk!% =eden m0e najt 'etn) ppady tohoto dr!h! v B!rdach, z konstr!kce a ivota mozk! ;;;% 5% CF<, -reviran!s, Biol :;% 5% G7 &ia/nostika Triedreichovo! strana WYV a WYY a n(sl Triedreichova Ha/ A% W, str% GW a n(sl =acobi v Ann% 2p% 7G<-7F7 a 7FG-7FF% Troriep, -a/esber% : roce CF<D% L% 7CV in6ormov(ny nebo ve% B!rdach k( a dod(v(, ok!pa'n ppadyS U: ppad* zancen)ho >trob(ch po(r! dojde, zastavit nejen bolest, ale n*kdy je tak) aktivita d!e vzneen) a tm tak) ! jinch nemoc jste si vimli, n*kdy kr(tce ped smrt je vy% % ho!pa'ka mylenek 2i abnormality mozk! lenc0 se 'asto ped smrt vy!it jejich intelekt!(ln moci znov!S -ake kdy vlev krve a vody, hnis(n, s ind!race, s hypertro6i, Aydatid a po str!kt!r, a to takovm zp0sobem, e b!I zmatek v pom*r! jako pokles sil, se post!pn* sni!je, nebo n(hle pln odraz nastane, a jet* se kon( ve stejn den a na smrt% U Zde jso! n*kter) konkr)tn pklady% U-en m! v jeho nejnitern*jch hl!bin vy, nezni'iteln vlastnictv, m( d!cha, stejn* lenstv nedotk(, %%%% je to pb*h o 7D rok0 /e$esenen len( ena v _ckermark, kter zemel v listopad! CGFC 2ozor!hodn d0kaz% : jednotlivch jasnch okamicch jejho stav! ji dve viml tich) podzen se vy v0li a zbon verzi n% Ltyi tdny ped svo! smrt se prob!dila kone'n* ze sv)ho dlo!h)ho sn!% ad, kdo vid*l nebo v ped tmto 'asem se, e nepoznal hned, jak vzrostla a rozila se jejich d!evn a d!chovn sly, tak ra6inovan byl i jejich jazyk% Hl!vila ty vzneen) pravdy s jasnost a vnitn sv*tla z jak zdka nalezen v b*n)m ivot*% :yzval na jej podivn) nemocni'nm l0k!, a ve, co vid*li, se piznal, e pok!d by to bylo v dob* jejich lenstv ve styk! se erle!chtesten lid, jejich z(v*ry nebyly vy a ir, m0e bt, jako tom! bylo nyn% U 9Jnnemoser, Zesch% Ha/ie% ;5 CGD 64 U5 W roky maniak mysli vyvstala hektick hore'ka byla jasn*j, vce vsledkem "endenabszesses r!ky vybral, a nakonec zemela v naprost) vy!it svch d!evnch sil% 2itva odhalila hypertro6ii zm*k'en) mozk!, zah!8ov(n lebky a 6>ze d!ra mater a na kost% Hadness byla ponech(na jako n(sledov(n sp(ly% U 9:erin/ v mokr)m v 'asopisech% CFVD% ;% CWC-CVD%4 UWD-rok-star, rob!stn, enat, byl Haniaca 9Hania errab!nda bez ohled! na konkr)tn bl!dy, a bez jasnch 'asovch intervalech4 podlehl po 'tylet)m pobyt! v >stav! al!dk! nervov)ho hore'ka, po divok) a tvrdohlav( neochota k dro/(m a pit% =ak nyn hrozc rozpad t*la ozn(mil, tm, e odstran sil zachytil d!i bt volnS pacient ekl, v poslednch dvo! dn0 ped jej smrt naprosto roz!mn), a dokonce, e s vdaji mysli a jasnosti s jejich pedchozm vzd*l(n n(padn kontrast byl%, m0ete ptal o os!d! svch blzkch, k(l se slzami jejich vzp!rnosti proti pkaz0 l)kae a nakonec podlehl a do hok)ho boje o prob!zen l(sky k ivot! se nevyhn!teln) smrti% U 9B!tzke v N!st Han% apela ":;% A% l4

H0ete ci, to vechno jso! daleko bo'n obrazy a z(v*ry% Ale vidm st(rn!t podle

toho, jak moje t*lo st(rne sv0j n(zor, jak by to bt zcela s d!chem, kdy je zcela s t*lem o66, take m0ete vid*t, ale ! jasn), jak se v*c b!de% Ale jak jso! ty nejso! tak) z(v*ry, kter) d*l(te? Z(v*ry jso! zejm), protoe spl1!j dal kolo, kter) je ale to nen, ale jen dal spl1!j, nic vc% &ost jsi, protoe kles( s v*kem, t*la a d!cha, m!sme oba pestat se smrt% &alo by se jen pipojit tak dobe, a bylo by zejm* jen tak spr(vn) a v pravd* blzko jen tak patn*S :zhledem k tom!, kyvadlo pomal!, n!dn), kdy se bl konec jeho chv*n pst!p0, a to i na konci, samozejm*, po!ze nepatrn), moment, jak tich) je, jak jeho vibrace slyet tmto >pln*% Ale je tento z(v*r nespr(vn, pro' by ti bt za pesv*d'iv? Za'n( to stejn* 'erstv)ho vibrac% 2klad je samozejm* dobr) pro n*co jin)ho, ne jen !kazovat klam sv)ho obvod! nejjednod!, jako obr(zek 2rosm, zvate v(n* chyb, a neprok(zalo all$e/s pr(va, nebo po!ze s pracnm vklad!% :zhledem k tom!, vibrace naeho nov)ho ivota, jsme doli k z(v*r!, e z jin), nikoli po!ze pokles opakov(n starch, ale rozen stejn( bt v novch smysl0% Ale, d(me ti je, m0eme najt v obr(zk!, bez kter)ho (dn obraz m0e bt interpretov(n pesv*d'iv ani to podle princip! nerovnosti% Ale je n( ivot zde na zemi pechod nen jednod!ch), jak to et*zec kyvadla je% 5tar m! je ekl, aby byl znov! dt*tem, take v n*kterch ohledech je to, ale on je v jinch ohledech opakem dt*te, n( ivot se vyvj d(l a d(l od ml(d do st(, a dokonce i nejstar star m! st(le jet* nov) z(itky, a to je vechno jen ot(zko!, dokonce i nov* Zk!en a namsto toho !' kyvadlo, et*zec na dr!h) polovin* jejich vibrac pesn* stejn) jako na prvn% A pok!d je to tak odlin) s n(mi, ne s kyvadlem v kmit(n prvnho ivota, no, to je tak odlin o bohat) i ve dr!h)m, b!do! nov) zk!enosti odjet s novm t*lem, protoe jso! tady ! je star, nad(le stav*t, ale s novo! sv*est, nov( zat('ka% 2ojIme vichni obraz s kyvadlem, et*zec strano!, m*la by bt, pok!d v0bec n*co, zv(en periodicity a pokra'oval pokra'!jc vvoj naeho so!'asn)ho ivota s(m r!'it, e v*k jen, e jt na konci obdob, v tomto pro/resivnm vvoji v pln)m pro!d! je pirozen* k(z(n pin( vst!p na nov) obdob, nov) v nov)m smysl!% ; :me, matematicky (dn pokrok v obdob, kter) by n*kde najt cl, ale pravd*podobn* je koncept malch obdob, protoe m(me ve sp(nk! a bd*n, napklad, kter) obsah!j do v*tch, vce oby'ejn% -oto pozorov(n vede se podvat na samotn) smrti jen jako narozen do nov)ho ivota, kter vyvrcholil dv*j vvojov) obdob od zah(jen nov)ho% Z nich m0eme hovoit v dal '(sti% /. tom- .ak e; stence !osmrtn5ho 6 vota mohou e; stovat odrad t od sebe navz.em. @o nepo(dek, b!de e'eno v onom sv*t*g 20sobnost, kter zde pod nazna'!j r0zn) lidi kolem, vichni dos(hno! ve stejn)m pozemsk)m sv*t*, take m!s e3istovat all$e/s najt a zakrtn*te, jak to m0e bt nyn mon), e podmnky k tom! d!chovn e3istenc, kter) jet* jedno! ctit jako samostatn) pipojen, a nelze zam*1ovat v(hal? Himochodem, jsme se vlastn* setkali tento probl)m, ale pova!jeme za z(leitost

ble do o'% 2ok!d to !d*l(me, tak !vidme hned, e b!do!cnost n(s v tomto vztah! nen hor ne teI, take se v podstat* nepin( nic jin)ho ne to, co jsme ! vydret bez pokozen, a to i zcela nezbytn) pro provoz s ostatn a maj sv0j vlastn rozvoj% 2ineste je na tom ale jet* v pon*k!d odlinm zp0sobem s, ale tak) pin( charakterizov(na po!ze nov) vhody% 2rotoe i dnes se zapojily do ble 6yzick)m syst)m! 'lov*ka, nositelem jeho sv*tsk) bd*l)ho v*dom, ostatn s6)ry 'innosti ostatnch lid na :iel6achste, nejsloit*j, sk!te'n* v cel) neodd*liteln),% @o jsme slyeli od jinch lid, 'st, !'it se to, co v n(s je jin v0bec, protoe ostatn lid) jso! tam tvo takov zapojen svch ostatnch s6)r(ch ivota v na so!'asn) !m syst)m! po celo! dob! ve stejn)m smysl! jako on pozd*ji drel v naem b!do!cm syst)m! samotn)ho je, a nyn se kon( na stejn)m mst*, i kdy je dos!d tvo podpor! naeho bd*l)ho v*dom% Ale rad*ji, e nae individ!alita ovlivn*ny s!bjekty zabvajc se n*jakm zp0sobem nar!ena, zamlen), roztrhan), je zaloen n( styk s ostatnmi, a my poteb!jeme takov z(sah pro dal vvoj na vlastn, kad( takov( an/aovanost n(s obohac!je s novm odhodl(nm% Nozdl b!do!cho ivota so!'asn) dob* je nyn zaloen na nic jin)ho, ne e po odstran*n !ch vnitnch s6)r(ch 'innosti, kter) b!do! pedloeny podle naich so!'asnch or/(n0, po!h st(le an/aovanosti z nich odch(zejcch jinch oblastech 'innosti z0st(v( v sob*, ale to je ! ne &0vodem, e individ!ality by m*l pijt a nar!en z(sahem jinch oblastech v kad) jin), ne zapojenm dalch s6)r v ! ppad*, v t*chto dnech, e z(sah jen pokra'ov(n a dal rozvoj tohoto% 5pe tmto prohla!je, pr(v* nejlep, jak !po!tan) na tomto sv*t*, spojen a vztah0 mezi lidmi ne se do posmrtn)ho ivota a m0e bt to'il ven s v*domm tam, protoe z(mkov) ostatn ko!le v posmrtn)m ivot* je nositelem v*dom, ano, jako vce intimn provoz! v*dom tedy na onom sv*t* b!zen lze povaovat v tomto sv*t*, zatmco na t)to stran* kad)ho z(b*r! s nev*dom) en jeho s6)ry ivota a mal) '(sti jinch v*dom) s6)ry ivota, kad se zabv( v posmrtn)m ivot* s celo! svo! v*domo! s6)r! dr!h) v*dom) s6)e A, a proto m!s mt k zamylen a pocity se tam na pm*j cesto! ne tady, i kdy e3ist!j i omezen tohoto se setk(vat ve v*tch d!ch! jako v na mysli, jak dve disk!tov(no% &ve >dajn) obraz s kameny, d*lat vlny ve vod* m0e, jsme dobe vy!t vysv*tlit n*kter) vztahy, kter) pich(zej v >vah! zde% =e-li k(men hozen do rybnka, voda se pohyb!je na stejn) msto n*kolikr(t nahor! a dol0, vtahy, sni!je, a kad takov kmit(n vlny kr!h! je vytvoen, kter) , cel rybnk proch(z% 5tejn* tak se li bli 6yzick proces lid nahor! a dol0, jen myslet na span a bd*n, p!ls, dch(n, m*nc se z klid! a pohyb! v0bec, a navrh!je toto v '(ste'n* viditeln), kr!nice '(ste'n* neviditelnmi >'inky jemn) vlny v pzem vn*jm sv*tem, stejn projt vemi svmi vzd(lenmi d0sledky% =e to v podstat* jen jin( 6orma obraz! s ho!slemi% .yn, jak dlo!ho proces pechod! v mst* vjezd! z ok!, tj%, je iv v nejvnitn*jm kr!h! rybnka vlny, jeden m0e bt snadno pim*l je, jt na samot* v >vah!, a na vn*jm kr!h!, vak zanedbateln, i kdy e3ist!j ve sk!te'nosti% -ak jsme se obvykle zanedb(vaj pes ! biolo/ick)ho proces!, jeho

pokra'ov(n ve dr!h), i kdy takov) pokra'ov(n, ale tam je ve sk!te'nosti% Hezitm, sla hn!t post!pn* ve vnitnm kr!h!, kde prvotn vzr!en, z a zmiz kone'n* >pln*, pak ! jen z0st(v( syst)m jin, vych(zejc z tohoto kr!h!, kter je jet* vechno znov! najde hybno! silo! po!ze v obsahovala nejnitern*j kr!hy% -ake nae jin s!bjekt veker)ho ivotn sly se inspiroval, e padl na ! b*hem jeho ivota% olik kameny jso! nyn hozen do rybnka, pak syst)m vlna na jakchkoliv kryt0, jako i na sebe pes cel) z(leitosti rybnka pokra'ovat, tak m( ct cel rybnk k t*l!, protoe kad z n(s jednoho dne cel zem*, pi'em kad bod z rybnka pat vechny vlny syst)my ve stejno! dob!, ale kad r0znmi zp0soby a r0zn) sly a sm*r! pohyb!, vechny pohyby r0znch syst)m0 se st(le nov) o nov) poloky se navz(jem spol!, a to i pes st(le kad syst)m v cel)m ostatn individ!(ln* odliit, jeden dole s nezam*nitelno! nez(vislosti dr!h) pes% -ak dobe, ale objektivn* celek p0vodn s okem r0zn)ho p0vod!, na v*tin* potr!b skl(d(n se moho! >'inky v r0znch diskr)tnch syst)m0 se rozkl(d(, stejn* jako to m0e bt s!bjektivn a pro sebev*dom, a to pr(v* tak dobr, ale v ppad*, @lem rozdl m( sv) zejm) limity, m0eme o'ek(vat, nicm)n*, e m( s!bjektivn (dn) omezen, protoe je o zahrn!je syst)my v oblastech 'innosti, kter) b!do! prov(d*t nai b!do!c e3istenci, z nich kad od za'(tk! do teI ivot navzdory vem r!en jinch s6)ry vliv! nic ne s(m sebe a to, co se s nm stane ostatnmi, ct% Bez ohled! na jak(koli syst)m! vlny pat do cel)ho rybnka, ale kad je v jin) mstn vztah! k n, a vchodiskem z vln se li pro kado! z nich, a tak i d(v( ve, co pedpokl(d( n(sledn) orientovan, mstn* odlin) pro rybnky% A tak se taky b!de jednoho dne s na t*lesnosti% 5tejn prostor je, pat k n(m spole'n), ale kad z nich je st(t v jin)m vztah!% 5amozejm*, e syst)m lidsk)ho odchoz b*hem jeho cel)ho ivota >'inky !r'en nen tak jednod!ch), jak syst)m vln kolem kamene v rybnk!, a pok!d jsme si pedstavit, e >'inek syst)m0 r0znch lid, a to nejen na za'(tk!, ale tak) v jejich nejvzd(len*j Tort >'inky nejen >'inek vech syst)m0 nyn ij, ale tak) vechny dve zemelch osob nenar!enm, !ncon6!sed se a jso! vyrobeny podle sebe ve stejn)m sv*t*, tak z(vratn) n(pad a zd( se, e se od n o'ek(v( n*co nemon)ho% Ale nic v re(ln)m m0e bt nemon), m0e to bt ale opravd! takov) z(vratn) koncepce Nealitn pklady ve, kter( n(s n!t !znat jejich pp!stnost jako opodstatn*n% 2edevm je jist), e kad( vlna v rybncch, kter) se poprv) s r0znmi ke bez por!chy, a to i pot), co dalho post!p! a libovoln po'et Z!rQck$er6!n/en, di pekro' v t*ch nejodlehlejch Tort >'inky, nenar!ench s n% Aktiva Tort dopad0 v tomto sm*r!, aby se vce zm(st ne za'(tky% Ale pok!d m0ete dostat do e3periment0 t*kch linek, kdy by voda bt d0kazem toho, e vlny z libovoln)ho po't! stedy z0st(vaj odradit od sebe, take to nevyad!je ani speci(ln e3perimenty se podlej na jin)m m)di!, e sv*tla% Kzemm proch(z tolika sv*telnch vln, protoe tam jso! zjevn) body je di nespo'et, a kad z t*chto sv*telnch vln proch(z pro/resi a to nejen jedno!, ale na kad)m mst*, ona kr(' pes, znov! a znov! a novm zp0sobem se vemi Zbvajc sv*teln) vlny, je sloen tak, e 'erven( se zeleno!, modr( se l!to!, siln) s slab) vlny% +p*t plat, z(vrat* mylenka, zda tato komplikace, a pesto

kad( vlna dorazila v klid!, jako by byla osam*l( a s(m post!poval podle 'ist)ho hladk)ho prostor!, do o', a kresl a mal!je ve vztah! k dr!h) sml!vn stran* pr(vo proporce 'l(nk0 v n*m od % Llov*k by si tak) mysl, e je nemon), kdyby to nebylo sk!te'n)% 2o takovch pklad0, jeden m!s tak) v*, e syst)my e6ekt0 vych(zejcch z bezpo't! r0znch lid moho! protnat s nes'etnmi syst)my jinch e6ekt0, ani by vak zasahoval nebo zm(st tak% 2ot), co podmnka b* ne kdokoli v jeho nyn ivot* jinak s prodo!, b!de se jeden den pronikno!t povah! jinak, pronikaj jinak i ve svch nejvzd(len*jch Tort >'inky, a tyto dal &!rchdrin/!n/s$eise b!do! moci z0stat klidn od ostatnch syst)m0, s nimi protn( s vlastnm pohybov)ho apar(t!% Llov*k se m0e divitS Ale m0e to, co je pravda, vody a sv*telnch vln, kter) klidn) !ni6orm! znamen(, e maj bt ped(ny k >'ink0m, kter) do okolnho sv*ta z z lid, kde kad( akce spl1!je i dal >'inky na nespr(vnm zp0sobem , nen ve po(dk! a vechny p0vodn charakter zcela zde nar!en, take se zr!!je s libovolnm pst!pem jinch >'ink0? 2ok!d se k(men dostane do nekontrolovateln) rozr!en moe, neb!do! tvar vsledn) pes n*j vlny zde brzy zcela zni'eny n(hodnmi pohyby, se ktermi se setk(v(, jej znak, brzy se zcela odstran*n) jejich zvl(tnost, a nepo(dn povaha ji nechat? Ale tato n(mitka je zaloena na 6alench prostor(ch% K'inky lid prost* vyzaovat do sv*ta, ve kter)m je ne!spo(dan, n(hodn, n(hodn her/in/e, kter) by mohly bt v porovn(n s b!jc rozr!ench moi, ale to podailo pohodl, z(konnosti, pokrok, podle n*kterch destinac po cel)m tm, e lze rozpoznat asi po prav) stran*, kdy se rovn( velk(, nebo z vysok)ho (d!, jako bychom tak snadno mohl v*novat individ!(ln* zp0sob, ve kter)m kad jednotlivec pispv( k tom!% Ale nai >'inky ve vn*jm sv*t* do vyzaovat zcela le/itimn a psl!nch dr!stevnch hn!t, moho! r!it ani tento z(konnosti a >'elnosti, bt r!en ve sv) z(konnosti a >'elnosti tm, jeliko jak vroba, pleten, pokra'oval provoz, oka-provoz z po'(tk! stejn) obecn* vy le/alism je zpoplatn*n, a nae pr(ce m!s bt zahrn!ty jako so!'(st vvoje celk! ji v oblasti pr(va tohoto vvoje%=e-li >'inek syst)m0 zasahovat n(hodn* jejich pr0se'k!, tak by to m*lo i jako celek, co je zejm) z kiovatky, bt viditeln), a 'm vce t*chto syst)m0 do jednoho jin vedlej >'astnci v pr0b*h! 'as! a vzd(len*jch rozench jejich Tort >'inky, m*ly by se ;rr!n/ a zven zmatek% Hsto toho vidme sv*t po a zajistit st(le, or/anizovat, !pravovat, odkazy na Airborne, ale bez individ!(ln str( to% @rkev, st(t, !m*n, v*da, obchod se zvy!je d0kaz t)to or/anizace, kter( je ve sk!te'nosti >sp*ch vz(jemn* propojench kr!h0 lidsk) 'innosti, nejen p0sobnost ivch, ale i to, co bylo% do m0e ml!vit o por!chy ;rr!n/, zmatek? Ale patrn) v cel) ;rr!n/ nevm, pro' hledaj v detail!? rom* toho, samozejm*, nem0e ! bt adekv(tn k obraz! veho% .( biolo/ick proces nen prob!zen e3tern* hozen do moe ivota kamene, ale vytvoen vlastn vibrace, ne ot!p*l, nen ent$ickel!n/s!n6Xhi/ nen omezen na jednotv(rnost jednotn) pohyby, jako je rybnk hdele, a ve vech t*chto vztah0 jso! i dal d0sledky pro oblasti, na na blzkosti biolo/ick proces obo, objev!j, pok!d jde o en vln nejbliho kr!h! v rybncch v okol%

Zabra1!je nic ci, protoe obecn* vechny tyto vrazy jso! vce 'i m)n* obrazn*, e ! m(me vechny zem* na na l0na 5pole'enstv, e je jedno t*lo a vichni jsme 'leny tohoto t jednoho t*la, ale kad 'len m0e o'ek(v(, e po cel)m t*le, na, krom* toho, e m( jin vznam pro kad)ho, protoe kad m( jin smysl pro sebe, vechny tyto vznamy se protnaj ji pro n(s v zemi, ani by zasahoval% Hezitm, v naem nyn ivot*, ale pro kad)ho, jen mal( '(st Jrdleibes, !m t*lem kad)ho, nosi'e prob!zen v*dom, zbytek Jrdleib, take v podstat* zbytek sv*ta t*le, ve vce bezv*dom vztah! je to, jak se to i v naem !m t*lem e3ist!je '(st mozk!, kter( je s vhodo! nosn( prob!zen v*dom, zatmco zbytek v bezv*dom vce vztah! je tak% 5e smrt, ale zsk(me cel sv*t, aby spole'n dopravce naeho v*dom, a opravd! kad m! na t) stran*, na ktero! se stanoven)ho tady v*dom vztah! s nm, a toto v*dom vztahy se rozvjej nyn pokra'ovat% 2ok!d pedchoz >vahy n(pad o'ek(vat, e n*kter) neobvykl), ale ble na to, co jso!, a ve sk!te'nosti zad(v( po!ze v t*ch b*nch proces0 irok% !snad1!j jej dr!ho! r!k! od sam)ho za'(tk! jin)ho, e jste jinak t*ko pochopit, a je tedy ot(zko!, obvykle d(vaj pednost% B!dete vdy vznikajc nov) a do dalho ivota na nekone'nch d! m0ete sdlet na obnoven t*la v prostor! a v*c spole'n*, obtnost 'nsk)ho hbitova doch(z tehdy, kdy 9>dajn*4 s!bjekty moho! bt so!sedc pohben po!ze% 2ok!d je posledn msto pro ivot i pro mrtv) poch(z? Bk( se, e B0h je ! d*lat% =ist*, jen jeden m! !mo1!j prostedky, aby tak !'inily, a nevyad!j, aby se, aby se po dvo! p*ti% =ak se nae hbitovy vyhno!t obtnost L1an0? 5k!te'nost, e jsme hineinbe/raben t*la vdy ve stejn)m prostor!, tm, e v*, e mrtv( t*la jso! po smrti ! ne !blit% .yn, stejn* jako n( pohled se vyhne pote pro d!chy, protoe moho! stejn( po prob!zen ve stejn)m prostor! !vnit, v pesv*d'en, e d!chov) se po smrti kodit vc ne sebe, a msto toho omez!j prostor a spor aby se v kom!n(ln vlastnictv stejn(, nejlep zp0sob, rovn* do spole'n) po!it stejn se nach(zej% Zd( se mi, e to je kr(sn( mylenka, spe ne vdy v prostor! d(t d!chy b!do!cho vedle sebe, tj% v(zat shl!ky stran* ohled! na to, po bok! se nach(z, a to omezit, ale stejn* v voln*j a bari)ry voln*j a ne lok(ln* lhostejn vztah prostor! a v*c jako vdy pro pijm(n novch !r'ovac ko!sky do vy mysli, take kad pozd*ji >'astnci nad(le zvyovat jej vvoj, kter jet* nem0e bt provedeno ve 6orm* st(le nov) vedle sebe jeden z d!ch0, ale po!ze z Bya-jeden-dal v jak to je z naeho pohled!% 2odvejme se ale, e velmi dobe m0e bt spojena s kompozic diskr)tnch z(leitostech jednotka psychiky, za pedpoklad!, po!ze to, e pohyb hmoty tvo !celen syst)m, jak n( so!'asn t*lo dokaz!je s(m, ale v ppad*, e materi(l !v(en nebr(n d!evn jednotk! m0ete bezpe'n* stejn* dobe obr(tit e3ist!j s materi(lem comm!nality d!evn !v(en, tj% za jeden a tent s!bjekt, or/(n zem*, sdlo n*kolika d!, je-li tento or/(n zahrn!je r0zn) pohybov) syst)my so!'asn*, protoe jedno! !kaz!je, e materi(ln a psycholo/ick) &iskr)tnost je vznamn* so!vis% D. otzka- .ak da#eko smrt na8eho sou4asn5ho t*#a !robuzen na8 budoucnost moh# n5st.

=eden m0e jen divit, co sama smrt, kter jin or/(n, ble k naem! bt poh(n*n d(le, na podpor! naeho v*dom jeden den vzest!p! nebo by mohly prob!dit k v*dom, zatmco on dm( teI? =e to dal t*lo, co k(me, nyn jako pokra'ov(n !, ne n(s povaovat za patc, tak se div, pro' nem( ji tak) >'astn naeho v*dom)ho ivota akcii, nebo, pok!d nyn nen opravd! ppad je to, co n(rok v0bec pedpokl(dat, e to b!de smrt ppad!, tak to pr(vo ho vzt v >vah! v0bec jako pon*k!d vznam pro nai d!i pokra'ov(n naeho so!'asn)ho t*lesnch? K'inky, kter) vych(zej z n(s, ve sv*t*, ale ctil jen v vchodisek ne nae, e jakmile b!deme Zetane zd( ztraceno, co b!de nad(le pracovat prostednictvm sv)ho >'ink!, protoe se st(le vce a vce do d(lky pomoc n(sled!jcch epizod(ch, kter) pozitivn a ne/ativn vlivy naraz, ji se dotkaj, nebo jen tak na naem v*dom, a pak nic jin)ho, ne jakkoli cizinec% .yn, nicm)n*, by m*ly tvoit smysl!pln) zatm pro n( d!chovn e3istence pokra'ov(n naeho so!'asn)ho >zk)ho t*lesnosti do nejzazch naich >'inky a prac!je s jeho pokra'!jc >'inky ve vn*jm sv*t*% Ale v naem >zk)m t*le ctme, co se d*je, jeho zm*ny a pokra'!jc dopady t*chto zm*n nejso! n(m ciz, nen ztraceno, narazte i ve svch nejodlehlejch d0sledcch vdy nae pocity, d(t tam rezervy na naem v*dom% &o t) mry, b!deme zavrat l0no, ale do jak) mry nae dal? Hezitm, co se tk( n(s zavt nae vlastn t*lo jet* d(l, pok!d ne vc o tom, co se d*je v jeho nitr! ct ve sp(nk!? : &ok!d n(s to tk( vce ne spcho t*la je jednm z monitorov(ny ihned pokra'!je to'il pokra'ov(n monitorin/!, kter slib!je, e znov! prob!dit% 2och(zej z vosk! kon' 5leepin/ tak m0e pesto vidme, tmto prob!d a pak pokra'!je jeho bval ivot% -ake nae teI spc &al t*lo se prob!d jako z rosto!c ! ihned pokra'!je to'il pokra'ov(n ten sam den a ivot m!, ze kter) piel, m0e pokra'ovat% -o, co vidme v ad* n( >zk t*lesn ivot, std(n sp(nk! a bd*n, pro' by nem*l bt v koe3istenci nae bezprostedn a ir mon), e d0vod, pro' nem0e bt spojen v d0sledk! spc a st(le rosto!c t*lo mon)m, co se spojen op*t kopat do sekvence sliby, pok!d jedno! spc ! t*lo, kter) je vce vzh0r!% Hy jsme samozejm* ekli, e smrt nen bt zam*1ov(na s sp(nk!, tj% po!ze bez sp(nk!, to star) t*lo jen do'asn* snena do bezv*dom, aby ji prob!dit zp*t na pozd*ji, siln*j, dobe, ale je mon) jej po!t jako sp(nek povaovat, co sni!je star) t*lo navdy do bezv*dom, aby je prob!dit spc t*lo spojen) nov, kter se shrom(dil sl! nov* za'najc prob!zen ivota v jeho sp(nk!% 2rotoe vechno je !nikl silo! star)ho t*la v bd*l)m stav!, nov or/(n vzt v sp(nk!% 2esto se to zd( pravd*podobn), pok!d msto jen pochopit vznam mylence abstraktn kr!h! naich >'inky a p0sob jako nae dr!h) t*lo v ok!, cel( zem* krom* n(s br(t jako takov, v z(vislosti na vztah!, ale pot), co jsme se za'lenit n(s stejn , nebo ve stejn)m odstavci jako velk) t*lo seven, jeho 'leny jsme nyn, kter) pat n(m, jak to, co se k n*m! s >cto!, kter( b!de z(viset na na v*dom) z(sahy do stejn) na t)to stran* jej vznam pro na v*dom) posmrtn)ho ivota, v podstat* jso! jen r0zn) projevy vraz! pro stejno! v*c% 2ak se podvat na to, jak v ppad*, aby nae so!'asn) t*lesn) celkov syst)m z mal)ho, !pozorn*n, thl)ho a v*t, spac pro n(s, jin or/(n, tj% zbytek zem* dohromady, kolik m0e bt rosto!c v zemi, s vjimko! n(s pro nae this-sv*tsk)ho v*dom, e sp, ale s vjimko! mal) '(sti, kter)

je nae t*lo blzko n% :e smrti, nicm)n*, kde nae v*dom v blzkosti t*la plyne, vce vzh0r! toto t*lo naeho v*dom jen po '(st Tort >'ink0, kter) vytvoil n( v*dom ivot do n*j% ad stejn* jako ostatn, zem* ne po'tat jako jeho t*lo, a to je zde pod vechny nae nev*dom) s!bjekt 5pole'enstv, a na onom sv*t* vechny nae v*dom) t*lesn) 5pole'enstv% -o je cel rozdl% -o ji nen platn zv(it monost t)to interakce dren, to, co jsme !d*lali v dost pedchoz, ale to vyplv( z toho, e >vaha, e m0eme !d*lat pro kad)ho jednotlivce, zejm)na tedy (dn ;rr!n/ trp, e jsme stejn* m0e !d*lat i pro sebe% Ale, kdo m0e odpov*d*t, e pijet takov)ho vztah!, kter '(st na t*lesn) sp(t, zatmco ostatn monitory so!'asn* n*co pro sebe? : so!'asn) sp(nk! naeho >zk)ho t*la, kter) jet* m!s bt po!ity jako z(klad naich n(zor0 sp(nk!, sp v kad)m ppad* na cel) t*lo najedno! a prob!dil op*t najedno!, ale tady n(ladov stav se pedpokl(d(, e 6yzik(ln syst)m jedn) '(sti, ! vnitn po, vzh0r!, a jet* dal, jako vhodn) k prohlen jinch vn*jch, sp(nk!% -am, kde je n*co, co v ivot* nyn, co by pedstavovalo takovo! monost? Hezitm, ve sk!te'nosti, pok!d jste pklady vyad!j, aby str( t*lo '(ste'n*, sp(t n*kdy, take chyb v naem >zk)m t*le s(m nen pochybS jeden m( po!ze nezapne sp na podlaze, kter( se kdysi v b*n)m !v(n jazyka po!ze pro >pln)m! vymizen v*dom a za zvl(tn 6orm! tohoto smr8ov(n je teba, a tak daleko, samozejm*, nem0e bt po!ita na '(ste'n) Be$!#tseinsver6inster!n/en, ale shrno!t jino! v*c, znamenal v ok!, kter( pich(z v >vah! t!, na kter) je nyn, na sv*tlej zvrazn*n n*kterch vztah0 m0e bt povoleno alespo1 pev)st slovo sp(nek v !nei/entlichem veobecn)ho smysl!% 2ok!d se n*kdo dv( s ma3im(lnm d0razem objekt!, sly t) doby, stejn* jako n*co, co se kolem n*ho d*je, ct, nic o stav! teplo a chlad jeho k0e, hlad, ze1 ml'el chvli, vechno sk!te'n( mylenka jde , pok!d jen to, e je tak 'ist(, jak je to mon) pono do smysln) int!ici, kr(tk jeho v*dom je ve vrazn)m st!pni po!ze, pok!d jde o sledov(n 'innost, kter) maj sv) oblben) msto v ok! a jeho okol v mozk!, a to, co jsme v pln)m rozsah!, po tom vem, tak jako oko shrno!t jednod!e, ani by jen znamenat vn*j oko% -o je v kad)m ppad* jso! opravd! zvl(tn '(st z n(s, kter( se s vhodo! po!v( k vid*n ped jinmi '(stmi, dokaz!je s(m, take to, e jsme st(le tak dobr), jak se o'ek(valo, kdy noha, r!ka, nos, !cho !zl, n*kter) '(sti mozk! jso! zni'eny, ale ne, kdy vn*j oka, o'n nerv nebo '(sti mozk!, kde jso! tyto koeny zni'eny% -ake m(me zde, ve sk!te'nosti, rosto!c '(st v*dom zp0sobem, vzhledem k 'as! sp(nk! t*la% .yn je spr(vn, sp(nek dr!h) >zk) t*lo nen tak hl!bok(, jak jsme jej obdreli od naeho jin)ho s!bjekt!, e nen ani tak hl!boko, jak naeho b*n)ho sp(nk!, celkov dojem je, zatmco se podv(me na n*co opatrn*, ale tak) n(rok!, co jin)ho n(s ovliv1!je, a to tak) nen tak siln jako sp(nek naeho jin)m! or/(n!, jak)koliv n(siln) hl!k, te'ky apod% per! ho, ale vzhledem k tom!, e ji pro nae >zk) t*lo na nejr0zn*j st!pn* relativity a za!jatosti v tomto ohled! Hrtv sp(nk! nebo zd(nliv( smrt oby'ejn)ho sp(nk!, z e3tatick) ponoen v pocit!, kde je vechno nzk(, s vjimko! mal) oblasti se sp v n(s, k rozptlen, kde jsme o vem ao ni'em jso! velmi pozorn, take nic nebr(n tom!, 5amotn jin s!bjekt m!s bt schv(len v kate/orii relativity, a kdy jsme se teI ivot je nikdy

vnmat znamen probo!z k n*m! hledat e3tr)mn hlo!bk! a sl! sp(nk! v n*m% .avc, sp(nek naeho jin)ho or/(n! nem!s bt ani zcela nzk(, jak b!de !k(z(no, a v ppad*, e cel( nebo '(ste'n( sp(nkov( z >zk)ho t*la m0e bt per!en jehlo!, pak ano bt d(le per!ena k!dl! do zad, kter jsme pr(v* moho! pijt do jin)ho ivota% 5teh by m*l prost* jt troch! hlo!b*ji, protoe sp(nek je n*co hl!bho% 2ro kad)ho z naich dl0 tam byl jedno! v dob*, kdy se ctil nic, nebo b!deme znamen( cokoli stejn) mylenky, jeho pocity jet* spc% @elo! dob! ped porodem je ten, ve kter)m st(le jet* spal celo! ! t*lo, n( ivot je teI doba, po ktero! jet* cel dal t*lo sp ! n(s, ale v kad)m okamik! m0e doplnit podmnky pro z!lXn/lichen, e se prob!dil poprv) jak blzko nae t*lo se prob!dila erstesmal tm m0eme zemt v kad)m okamik!% 2odvejme se ble, zjistme, e i v naem !m t*lem je '(st, kter(, i kdy docela pat n(m, ale t)m* konstantn, i kdy nen tak hl!boko v temnot* nev*domosti, kdy jsme cht*j z na jin)ho s!bjekt!% do neb!de spol)hat na jeho rozkrok!, jeho al!dek, steva jeho na jeho t*le, ale to, co ct o zm*n(ch v n*m? 2olkl a vestka k(men nebo jin so!sto, m0ete st(le ctit v horn '(sti krk!, protoe stejnch snmk0 dol0, jestli je to velk) nebo mal), drsn), m*kk), tvrd), pi'at), kl!zk), st!den), tepl), v hlo!bi d!e ct, nic ve vce, al!de'n kivky, vtr kolem ko!sn!t, pes!no!t tam a zp*t, s(n ho, vyvrhli, blok!je cest! zp*t, kter( to ve v jedn) '(sti t*la, kter) nazv(me, a pesto m(me pocit, nic vech t*chto 'innost% A tak m(me pocit, v0bec se obvykle nic, ani na konkr)tn zm*ny v naem tr(vicm syst)m!, ani c)vnho syst)m!, nikoliv n(dhern) hry srdce, ne imp!lz!, kter prost!p!je cel n( or/anism!s% :echno jde podle obvykl)ho pohled! pod vl(do! tzv% /an/li syst)m! ped na bd*l) v*dom je odebr(no, pok!d nejso! okamit* ztratil, pro obecn psp*vek k naem! zdrav)m! roz!m!, ivot je od t)to strany vdy konala, i tento m( sv) hlavn d0vod n% -ake m0eme tak mimochodem i pod*lit o sv) >zk) t*lo ji na dv* '(sti, jedna ve kter)m se st*h!je v*dom, m*nc se 'as a prostor po prob!zen 9mozk! a smyslov) ko!le4, a dal, v nich nedoch(z, pro sp konstantn% @o teI br(n podvat se na zm*ny v naem t*le, d(le z velmi podobn)ho >hl! pohled!, stejn* jako v naem !m kter) jso!, kter) spadaj do oblasti /an/lioblok(tor! syst)m!? :e sk!te'nosti, take nic nov)ho pro jin)ho s!bjekt! je poadov(no, e by se jen tak sp(t, a pok!d to vypad( nov, e se m0e 'lov*k prob!dit to, co /an/lioblok(tor! syst)m nem0e, ale jin) '(sti lid m0e sp(t stdav* a sledovat, a to i v /an/lion oblasti, nebo to, co se obvykle o'ek(vat, V4 , dr!h prob!zen se kon(, ale n*kdy to, co jsem okamit*%
V4

5prav!je toti o rozvod! nebo mozk! nebo mozkomnho a /an/liovch s6)ry 6yziolo/ie je st(le velk(

nejistota, zda je tato m(, nicm)n*, ne aby n(s strach zde%

Nozdl mezi rosto!c a spcch '(st je, jak jsme si ji vimli absol!tn* (dn striktn ani absol!tn, ani to, co nazv(me sp nev*dom* nebo v*dom, pro' nen bez vliv! na v*dom, nesm bt zam*1ov(na s bezv*dom, a se li prost* nic z toho v*dom, ale jde r!k! v r!ce v obecn)m vliv!% do chod v kr(sn)m prosted a

myslm, e hl!bok), nevm, jak dr!h pt(k0 zpvat s nm, co stromy se setk(, a sl!nce heje a zd( se, e nen mylen, ale pesto jeho d!e je lad*n jinak, ne kdy ve tm* chladn) mstnosti sed a tot) bedXchte, ano, je prosted samotn) maj vliv na tvar a vitalit! jeho mylenkov proces, take ve je v bezv*dom, ale ne bez vliv! na jeho v*dom, tedy jen o podv*dom, protoe je to pro v*dom nen podle zvl(tnho _stanoven odd*l!je% H(me to ! jinde v >vah!% =ak se n( mozek a smyslov) oblasti je teI tady ob'as, je to nae /an/lion ko!le vdy nebo t)m* vdy% Zm*ny odehr(vajc se v n*m, a my k(me v bezv*dom, tak pro' ne% .em( vliv na nae v*dom =ak jsme straviteln), jako nae krev te'e, m( vliv na nai 6yzicko! pohod!, a to i na tvar! a pechod! nae mylen% :e, co se d*je v ob*h! a vivy proces! podl, i kdy ne vzna'n pro sebe, ale ve spojen s ostatnmi, aby to podstatn), tak jako hlavn bod naeho celkov)ho postoje k ivot! v, ale to pat vem !stanovenm naeho v*dom sebe jako z(sadn okamik 6ormy dalo by se ci, co sbrat zvl(tn !stanoven po!ze v*dom, s vjimko!, e v sob* obvykle nerozli!je% Ale sta', aby vzr!en v oblasti /an/lioblok(tor! samotn)ho syst)m! 6elt[m v abnorm(lnm zp0sobem, al!dek indle nebo b!do! ovlivn*ny ke'ovit*, srdce se skl(d( pednost siln), tak i speci(ln zm*ny velmi iv) bolest, strach a podobn* piel k v*dom, ale nikdy tak jasn), jak zm*ny v oblasti mozk! syst)m!% .yn :(m m0eme nabdno!t jin s!bjekt ve vn*jm sv*t*, op*t se na to podvat z pohled! stejn) relativity% H0eme v*it, e jeho zm*ny ani teI nejso! bez vliv! na nae v*dom, ale e tento vliv v b*n)m zp0sob! ivota sto!p( mnohem vce v obecnch z(sad(ch a zp0sob! ivota, jet* t* je na v*dom v konkr)tnch !stanoven, jako je vliv zm*ny, kter) se konaj v oblasti naeho /an/li syst)m! ped nm% Ano mohla takov vliv, ctme nev*dom*, a proto nev*m, e se ct, jakmile odstran*na, b!deme pravd*podobn* zjistte, e je nyn na dosah r!ky, se pedpokl(d(, e nen ch!8 soli ve spr(vnch slanch jdel, ale asi ch!tn( jakmile to chyb% Ale tento vliv m0e bt ze strany jin)ho or/(n! n*kdy zmiz tak m(lo, jako so!'(st s6)ry /an/liovch syst)m!, jeho jsme i to, co z n(s d*l( se vechny nae v*dom !stanoven v n(k!p!, ani by to vnmat pedevm, ano t)m* bez v*it tom!% =e-li vak, ale pedevm siln) emoce a por!chy v oblasti /an/lioblok(tor! syst)m! m0e prosadit zvl(tn, vce 'i m)n* !r'ito! nebo ne!r'ito! pocit0 v naem v*dom, m!sme o'ek(vat, e takov) ppady jet* vz(cn*j pro nae dr!h) t*lo, protoe je st(le ni sp na naem v*dom% 2ok!d ji vjime'nch ppadech, b!de tento i vz(cn*j vjime'n) ppady m!s bt% .icm)n*, jeden by mohl vyadovat, aby oni d*laj ne zcela chyb, mt (dn pm d0kaz pro d!evn psl!nosti s!pponierten n(s dal t*la k n(m% Hon(, e to nen pro spln*n poadavk!, ale je jist), e, pok!d je jist), samozejm*, povaov(n mnohmi pochybnostmi, nenechte jevy !k(zat se rozhodl chybn*, nikdo nem0e ci, e zcela postr(d( znaky poadovan) v*ci% Zdka se moho! v z(vislosti na po!hch pedchozch >vah, a oni jso! vz(cn opravd!, a pr(v* kv0li t)to vz(cnosti a nemonost to dky dobe zn(mch jev0 na ! t*lesnosti, to byla vdy oce1ov(na ned0v*ro! jejich pp!stnosti, z naeho pohled!, ale najdeme princip vysv*tlen pro t!to rarit! sk!te'nosti a sk!te'nosti, ve stejno! dob!, jak jsme si v*domi, v trati abnorm(lnm prob!zen na jin)ho or/(n!, dr!h, kter m*n jinak rozmazan) zcela do bezv*dom, pesto ne!r'it po'et vce nahor! m)n* jist)

povrchov) pocity d(t n(m zn(m)%

; pedstavit n*kolik pklad0, kter) v(m !k(e, co m(m na mysli, nechat to tak, jak, jako vdy v cel) t)to td* 6akt0, kad z nich pijmo!t stejn) nebo ne, protoe i kdy nae !'en pijde 5tead, ale nen n!tn) podpor! stejn( jso!% Hlad, j( vm, pan jinak veselo! povah!, dcera jednoho z mch kole/0, v jeho vypr(v*n nemoh! d(t sebemen pochybnost po sv)m d0kladn* d0v*ryhodn)ho charakter!, klesl b*hem pprav na rodinn) oslavy, kde vechno, co bylo jasn), k n, a bez sebemen d0vod, aby se zapojily do zcela nevysv*tliteln strach s(m dve, ne oni nev*d*li, jak odejt, vykikla, odd*lili od spole'nosti a nemohl !klidnit% Brzy pot), co piel se zpr(vo!, e vzd(len pb!zn, kdy j velmi visel, piel ve stejn) dob* n(hodo! zabil% .(sled!jc pklady jsem sbrat od jinch spisovatel0S "ichtenber/ k(, e ve svch novin(chS UByl jsem kdysi v ml(d na ve'er v CC hodin v posteli a prob!dil velmi sv*tl, protoe jsem pr(v* byla stanovena najedno! el m* >zkost kv0li po(r!, bych mohl zkrotit m(lo, a% Zd(lo se mi, ctil jsem se st(le v*t teplo na nohy, jak porazit z blzk)ho po(r!% :e chvli, kdy za'al zvon*n na poplach, a to hoelo, ale ne v m)m pokoji, ale v pom*rn* vzd(len)m domov*% -ato pozn(mka se m(m stejn* jako j( si vzpomn(m, nikdy neekl, protoe jsem necht*l, aby se pote s nimi% pojit*n proti sm*n), kter se zd( mt, a chr(nit s(m sebe ped mnoha 6ilozo6ick) snen so!'asn)ho U 9:isionary z 2revorst ;;% 5tr% <<4 UBohat statk( ctil jedno!, kdy ! bylo docela pozd* v noci, n!cen poslat ch!do! rodino! ve sv)m okol vechny dr!hy potravin, pro' pr(v* dnes%, Zeptal se svch lid, by nem*l ten den mt do ztka? - .e, 2(n ekl, e se m!s jet* st(t, 'lov*k nev*d*l, jak nal)hav) je jeho poehn(n pro obyvatele ch!dch chatr' byl hospod(, poskytovatele a ivitel rodiny, n(hle onemocn*l, matka byla kehk( %% &*ti plakaly od v'erejho marn* chleba, a nejmen byl hlad, a teI no!zov) byl najedno! !klidnil U% - U-ak, dal p(n, kter, pok!d se nemlm, ve 5lezsk!, il v jeho no'n odpo'inek nar!en neodolatelno! pohonem jt dol0 do zahrady se m! zved( z t(bora jde dol0, vnitn n!tk(n ho vezme% rom* toho m*l na zadn dvee na zahrad! na pole, a tady pich(z v prav 'as, aby se zachr(nce hornka, kter !klo!zl pi odstra1ov(n lezen z pohon! 9hlavice4 a 6e6t/ehalten v sest!p! z kbelk! s !hlm e jeho syn pr(v* piel na navij(k!, ale teI zven) zaten ji nemohla zvl(dno!t s(m% U -% U@tihodn kn*z v An/lii ctil jet* jedno!, a to i v pozd* v noci, n!cen navtvit pacienta, kter trp melancholi ptele, kter il v !r'it) vzd(lenosti od n*j !naven jako on je i pr(ce a >sil v den, on m0e ale ne odolat n!tk(n, a on je na cest*, je ve sk!te'nosti tak zvan) jeho patn) kamar(dy, protoe to bylo tak jen asi, aby sv0j ivot vlastn r!ko! end, a to tm, e navtvte a !klid1!jc pemlo!vala sv) no'n hosta, kter kdy zachr(nil z tohoto nebezpe' U-U pro6esor 'esk) v Harb!r/! ctil jedno!, kdy byl v d0v*rn) spole'nosti pronikl dovnit, jt dom0 a zde m! postel z msta, kde st(l, po pohybovat dr!hm% dy to bylo hotovo, nechte vnitn zmatek po, a on byl schopn k n(vrat! do spole'nosti%, ale v noci, kdy sp na mst* nyn zvolili pro jeho postele, strop nad '(st mstnosti se zhro!tila, kde =eho dv*j vklad byl% U 95ch!bert, Zrcadlo prody% 5tr% 7V4 2osta', kdy se na tyto pklady, kter) by mohlo snadno vyzvedno!t jet* vce% H0ete to !d*lat ve, co pro t!to pleitost, nebo t*sn*n vysv*tlit, a j( nek(m, e stejn* jako pb*hy v0bec ve smysl! pesn)ho vzk!m! jso! koneckonc0 sm*r vypadat spolehliv)% Ale to by pece nem0e bt n(hoda, ale to nem!s bt vechno, a vynalezl le, a to je v mnoha ppadech na vzhled to% A tak b!dete vdy nelze ci, e nelze zcela pevn), e 'lov*k v!de jen vjem0 v b*n)m zp0sob! jeho bezprostedn 6yzick) stvoen, nebo8 ve vech t*chto ppadech byl zvl(tn !stanoven v*dom n*'m daleko mimo >zk) t*lo lec msto% -o m0e bt zde poznamenat, e !d(losti v*tino! so!vis s n*'m, kdy to pilo obzvl(8 blzko k nic net!c a jeho s6)e, nebezpe' nebo >zkost z drah) pb!znch nebo osob, na kter) pomocnk m*l bt ve spor! !ite'n) je obvykl), take opravd! n*co, co v konkr)tn oblasti 'innosti

doty'n) osoby velmi konkr)tn* !veden% -ak), tam byly vdy pedevm siln), nal)hav) !d(losti, kter) pinesly mylenk!, stejn* jako v oblasti naeho /an/li syst)m!, strach, bolest se projev!je po!ze tehdy, kdy zvl(t* siln) podn*ty jako zvl(tn pocit% 5amozejm*, e ppady vid*n na d(lk! a prozravosti .(m*s'nk s nimi spojen) b!do! vypracov(ny zde, z nich jedno bylo zmn*no dve% + Zde b!d! hned nato jet* pidat n*kolik pozn(mek%

2ast m!s po!ze prok(zat, e pijet hl!bok)ho sp(nk! se nae t*lo jet* v pr0b*h! ivotnosti nyn s monost bval prob!zen 6akta o ivot* nyn nejen neodpor!je, ale i najde podpor! v n*m% 2odvejme se nyn podrobn*ji na ot(zk!, pro' je st(le sp, ale pr(v* teI, a co smrt m0e pin)st s sebo!, co z n*j d*l( prob!dit% Za tmto >'elem se b!de jen vce de6initivn zad(v(n n!tn) z(konnosti stejnch sk!te'nost, kter) n(s vedenmi ji bval% Zjistili jsme, e anta/onistick vztah e3ist!je v naem >zk)m t*le mezi bd*n r0znch or/(n0, tak, e relativn bd*n z '(sti je spojena s relativn jinm sp(nk! na v*dom% Ano, tam se to zd( bt veobecn) a hl!boce zaloeno v povaze naeho or/anism! pr(va% 5 vhodo! prob!zen z '(sti lze povaovat za takovm zp0sobem, i kdy se zp0sob, e dr!h relativn* sp(nk!, !sn(n a '(st jako d0vod, e ostatn za'naj vzhledem k prob!zen% : so!lad! s, jak n*kdo, e je docela oko za'ne jeho v*dom ci, docela jako na 'innost tohoto or/(n! se vsteb(v(, sp na !cho a dalch smyslovch or/(n0, a v so!lad! s nm, kdy pestane bt vechny o'i jso! op*t n!tn) Zm*ny a66izieren v*dom jasn*j v jinch '(stech jeho t*lesn)ho syst)m!% 2edpokl(dejme nyn, co je pirozenm d0sledkem naeho n(zor!, e tento z(kon, kter se !k(e pro nae >zk) t*lo, zejm)na platn pro cel syst)m na bezprostedn a ir t*lo bylo platn), sp(nek !m t*lem s(m je tak) dispozice k prob!zen dr!h) pen(en, ano, stejn) opravd! tak m!s bt pom*rn* 'ilej ne dve% Ale v b*n)m ivot* sp ble t*lo nen tak hl!boce, e ostatn, kte sp, ani nadm*rn) hl!boko, by mohla bt velmi prob!dil% 95topy toho, povaha dve !vedeno, a to zejm)na v vorbede!tenden sny opravd! !k(zat, ale 'ast*ji, a !k(e pravd*podobn* 'ast*ji, pok!d b!deme st(le vce vzpomnka z naich sn0%4 Ale teI nejhl!b, (dn) vzr!en vce prostor! zobrazov(n sp(t nae >zk) t*lo je smrt, kde vichni v*dom plat pro stejn) zcela a nen(vratn* ztraceny% Ale i toto m!s bt nejsiln*j podmnko!, e se prob!d v jin)m t*le% @o Zd( se, e n(m ni' cel n( syst)m je d(le po!ze /Xnzliches op!t*n jeho jedn) '(sti na v*dom loiska iv*-akce a kontin!(ln pechod z v*dom do jin)ho% 2ok!d chceme, m0eme opravd! ne jzda na d!i do jin)ho t*la m0e to trvat, ale v podstat* je to jen prob!zen z jin) '(sti t*la, m!sme se k n(m na v*dom, jak jsme cht*li v ivot* ! t*lo ze stejn) pesv*d'te se sami 'asto% 2o pravd* e'eno, nikdy op!st d!e takovm zp0sobem, ve sk!te'nosti jej t*lo, ale jejich zm*ny sledovat po!ze zm*ny jejho t*la, jak jen to, e zm*na smrti je vy i ve sv)m ivot* bez pokozen individ!ality v*ci najedno!, ne kdy jindy b*hem jeho cel)ho ivota % &( se ci, ale zni'en >zk)ho t*la nesp% Hezitm, zk!enost !' samo-zejm), e tento 5tejn) z(kony plat ve sk!te'nosti, pok!d jso! relevantn pro n(s v >vah!% Nozdl je po!ze, e !sn!l '(st na prob!zen ct, e v*dom m0e !z!rpovat tak op*t zni'en ne, oko, kter) sp pr(v* teI, protoe mon( dal vznam nebo mylenky jso! zanepr(zdn*ni iv), moho! op*t r!k! nadvl(da vt*zstv% .icm)n*,

kdy je oko pokozen, nikdy nem0e bt ppad% 5pe, ostatn smysly jso! ne!st(le nahradit tak aktivn, !i a prsty >lovek do oka, v*dom, e pedtm rozd*len rovnom*rn* stdaj zam*stn(n zm*n oka a ostatnmi smysly, se e vhradn* k dr!h)%H!sm aplikac, jako bych ml!vil o rozd*len v*dom, n*co hmatateln) vrazy Takta, kter( moho! bt velmi s!btiln >vahy jso! schopn), ale to z(le po!ze na popis sk!tkovch% A tak, jak jso! dosta'!jc% : pedchozch >vah(ch jsme se snaili pedevm o sk!te'nch podmnk(ch '(ste'n)ho sp(nk! a bd*n 9to, co jsme tzv%4 v naem >zk)m t*le odpovdajcm pom*ry v cel)m syst)m! na bezprostedn a ir t*lo m!s bt od0vodn*ny a vysv*tleny, z pohled!, e v pr(vnch pedpisech abspie/eln nae >zk) t*lo po!ze zvl(tnm zp0sobem obecn) z(kony cel)ho naeho t*la, z nich ! po!ze '(st% .icm)n*, pom*r sk!te'n) nebo >pln)ho sp(nk! a prob!zen na >zk) t*lo vypovd( o vhodn) vysv*tlen% 5tejn* jako ivot naeho >zk)ho t*la je rozd*lena do 'asov) poslo!pnosti v dob* bd*n a sp(nek, take cel syst)m naeho t*la v sim!lt(nnosti v monitorovan) a spac '(st% -o ble t*la, to je jin% _ jsme to zn(zorn*no na obr(zk!% -ento spac vce t*lo je samo o sob* jen tak se !k(zalo, e vechny e6ekty v naem t*le ble pisp*l dve, aby str(e, !pad( do sp(nk!, jak se dostat za n*j, a vichni kone'n* za nm% :echny pozemsk 'lov*k vzh0r!, post!pn* sp(t v jin)m t*le% -ak dobe, ale ble t*lo z kr(tk)ho den sp(nk!, ve kter)m propadl) periodicky znov! oivil, kdy sbral b!I pirozeno! cesto! ze ivotnch pechodovch sil dost pro nov) prob!zen, nebo se prob!dil n(hle prob!dil na jin s!bjekt z del ivotnost sp(nk! , do kter)ho se potopila, kdy se shromaI!j >daje o 6yzickch prostedk0 lidskch ivotnch sil dost pro prob!zen do nov)ho ivota, nebo je n(siln* prob!dil do nov)ho ivota% A s tm, aby cel( osoba z pedchozho ivota prob!dil% : kad)m ppad*, dal t*lo prob!d v okamik!, kdy 'm vce je t*lo nem0e d(le poslit o nov) momenty, kter) m0e jedno! slo!it v*dom t)to dob* pinesla 6yzick( nebo n(siln) smrti, a v0bec 9co 'in toto pozorov(n s pedchoz odkaz4 je v*t t*lo !m t*lem v takov) anta/onistick) ne3!s, e hl!b ble t*lo klesne pod prahem v*dom, aby vytvoil tak v*t dispozice k dalm! prob!dit, ve vjime'nch ppadech do'asn* '(ste'n) prob!zen dr!h)ho t*la pravd*podobn* tak) ji m0e dojt tehdy, kdy ble t*lo jen '(ste'n* hl!boce spal, pln( a nen(vratn* prob!zen jin)ho t*la, ale m0e dojt po!ze v ppad*, e probo!zen z ! stejn v0bec do vech '(st a str(nek se stala nemono!% .yn byl sp(nek jin)ho or/(n! v so!'asn) dob* ije mnohem hlo!b*ji, ne to !, take je jeho str(e bt mnohem jasn*j v nov)m ivot* v so!lad!, a je-li tato strana ve el sp(t v jin)m t*le, co n*kdy vid*li v !, to je nade v to, co se ! n*kdy tady sp(t, prob!dit znov!% ; kdy to nen teba ch(pat jako kdybychom teI najedno! ve, co by m! bt v*domi znov! probo!z z jin)ho or/(n!, kter el post!pn* skrze v*dom naeho >zk)ho t*la, a to po!ze '(ste'n* obecnm zp0sobem znov! s jeho !stanoven Tort aby se do v*dom, a jednak celkov dojem z toho b!de mt k n% :*dom nen zpochyb1ov(no, v b!do!cn! se st*h!j do na jin)ho s!bjekt!, a sv*t pam*ti, kter( je ch(p(na a od0vodn*n) v podobn)m smysl!, jak je tom! nyn v naem >zk)m t*le, a jak v mal)m sv*t* pam*ti, kter( je ch(p(na a od0vodn*n), po!ze s leh' v*t polom*r ne se v*dom zm*n najedno! jasn* svtc sv*tla, v*tch

krok0, v*t lehkost a svobod!, v*t objektivit! a realit! jev0 pes kr!h na svch vzpomnek likvidaci, a d(le, pok!d nen ve, co v jednotlivch k!sech najedno! v v*dom se v't!, kter se po't( na t)to stran* na v*dom, po dr!h), ale cel z(v*r, vechny hmotnost cel) hodnoty naeho ivota, pok!d obsah b!de moci !platnit v jednom a najedno! v*dom% <4
<4

:izion( z 2revorst k(S U: t)to chvli 9pln( smrti4, pak je tak) d!ch min!l)ho ivota v ad* a slovo tam, a

on je na msto !r'en po tomto po't! a slova%U

=ak jsme byli !pozorn*ni iv* jev0 a vztah0 somnamb!lism! v t)to v*ci, opravd! dr!h teorie stejn) jako v pedchozch >vah o sel6-stav, tak jsem vy!il t)to pleitosti a ci p(r slov o kryt, kter je n*kdy tak mnoho 5tr(nky .evy(dan) mezi pre-pr(vnch podmnek posmrtn)ho ivota a stavy monitorov(n sp(nk!, jak jso! pops(ny, !kl(d(, nejen n(s, ale !loila ad! pozorovatel0 a herci, a dokonce i n(m*s'nost samo o sob* zd( bt dot*rn, pok!d se velmi 'asto aby tento vztah tvrdil%
5ch!bert vyj(dil n(sled!jcm zp0sobem na dan) t)maS U:ce ne jakkoli jin je stav ma/netick)ho sp(nk!, obraz smrti, se vemi jejmi hr0zami a jeho nar(ek na vt*zn)ho konce ivota z t*chto hr0z% @entra ve stav!, kter se podob( hl!bok sp(nek s(m, zd( se 'ast*ji ne ozn(mit do jet* hl!b, t)m* dr!h vy >'innost sp pacient0 mno!t o'i, zv(n a d(t vechny znaky e3tr)mn ospalosti sebe sama\% n*kdy tady dech jde tak tvrd*, dovnit a ven, jak v nad*jn) chrasttko smrti% Z takov) smrti-jako stav sp(nk!, ale rozvj prob!zen, co je tak) ten, kter b!de op*t dit d!i od smrti, se zd( bt ble ne b*n) str(e% .ajedno! se pohyboval bledo! tv(, jej o'i pevn* zaven) jso! vnitn ivot, kter pev(d vlaky bolesti nebo lhostejn k ostatnm radosti a nejvce vzh0r! v*dom% :e sk!te'nosti, to je 'asto takov vzhled t*ch z(kona, kter se rozil okamiky nejvy vzr!en o lidsko! tv(, nebo /leichet 2rom*n*n, kter sto!p( v dob* posledn hodin! ivota na tv( !mr(n% U U-*lo je nyn v(z(na vce, ne ano n*kdy a na katalepsii a v bezv*dom, v z(vislosti na sm*r!, ve kter)m jinak vliv na mozek smyslovch or/(n0 a kon'etin, a to zp*tn* na mozk!, paralyzov(n v nejhl!bm sp(nk!, a %, ! to !kaz!je pozici a vzhled, o jako mrtv vzh0r! a dval o'n b!lvy, pozorovatel, kter 'erp( v'ka ma/netick)ho prace platnost vz(jemn* pojit*n takov) span byla zaloena, po kter)m to nen s tmto oby'ejnm okem schopni vid*t% ompletn necitlivost na .(m*s'nk proti vem, dokonce i hlasit) hlasy, krom* toho, e na ma/netiz)r! a dalch bytost ma/neticky spojen) s nimi, tak) dokaz!je, e b*n zp0sob poslech! nen d*lat s nimi, a tak je s 'innosti vech ostatnch smysl0% U 95ch!bert, Zesch% & d!i ;;% 2% Wa 64 =!stin!s erner k(S UA jak jste tak) vid*t, draho!k!, ma/netick) m!e, zatmco on je st(le tak v(z(na k t*l! a ke sv*t! smysl0, s rozeno! chapadly vy'nvat do sv*ta d!ch0 a jeden z nich si bt sv*dkem% -akov) >sil, jako pejet z rozen do sv*ta d!ch0 vidme vce 'i m)n* ve vech ma/netickch lid, ale v tomto naem ppad* 9:isionary z 2revostovi4 v takov) pozor!hodn) mry, e nen roven dopos!d je zn(mo, % U 9=!stin!s erner, v*tec z 2revorst ;; s%% Y4 2edpokl(dejme, e chov( se stavy n(m*s'nost, jak je hl(ena alespo1 '(ste'n* pohled! tak, aby mohla bt po ji ve !veden)ho n(vrh! prohl(en se ne!v(d, e dl' velmi hl!bok sp(nek !r'it) s6)ry !m t*lem, zejm)na kolem e3tern smysl ko!le, kter( na .(m*s'nk v!de kon(, anta/onistick) mit6Qrte '(ste'n) prob!zen jin)ho or/(n!, a aby tak zskal bari)ry voln*j vnm(n je penosn( do tohoto sv*ta, e jasnovidec, ale koeny st(le po jedn) stran* >zk)ho t*la bd*n na t)to stran* 9od n ano, ale jinak by to s n(mi ml!vit4% Hsto smrti, dr!h m0e !sno!t ! t*lo zcela

nebo t)m* spadno!t >pln* vzh0r!, mohl n(m*s'nost ! po!ze t*lo !sno!t n*jak) nastaven hl!bok, dr!h jen '(ste'n* orientovan) prob!dit, a tak b!deme mt syst)m, kter p0l rok! po jeho str(nky bd*lm tady a teI, p0l posmrtn ivot patil, a proto rozhodn* nepat pr(vo, a t!d samozejm* i sl!by pat dva, nev*d*l dost, aby se% :e vztah! k tom!to sv*t!, je to bezpochyby, ale to by tak) vysv*tlit, teI, jak se sl!by, kter) ve sk!te'nosti pat do posmrtn)ho ivota, m0e bt vykon(v(na po!ze nar!en), ne>pln), zakalen)% =asnovidec n(m*s'nost m0e bt nyn ij ! ne najt dost, a vid n*kter) v*ci nejso!, jin vid, vid n*kter) v*ci, kter) jin nevid, a on vypad( a ct se n*kter) v*ci jinak, ne vypadaj a ct se li, protoe i zp0sob, jak vid*t a ctit ve sv)m ivot* nyn ve he, kter( je vlastn* ji ot(zko! ivota teI% Ale plat to i naopakS kdy ! se nach(z pmo v tomto sv*t* stav! po n*kolika ohledech, a tak se ocitne v d!chovnm stav! st(le nen v po(dk!, vid ve, vce 'i m)n* s brlemi na nyn ivota, vechno, co vypad( vce 'i m)n* mi3 pedstavy z nyn ivota a zm(st snadn*ji s realito! b!do!cho ivota, se b!de rozvjet realisti't*j vznam pro posmrtn ivot jako vzpomnky a 6antazie, i kdy, >zkch sv*tsk)ho hlediska, kter( pro posmrtn ivot nemaj (dn v*t pravd!, nebo zskat jin vznam zde dole, i kdy 6yzick) invent!ry m!s zskat v posmrtn ivot po!ze v so!lad! s, pok!d jso! kompatibiln s t*mi z jinch d!ch0% =sme tak ci jen jedn! noh! ve tmen! kon*, kter n(s b!de prov(d*t jedno! nov)m sv*t*, a vid*t je postaven o n*co vy, o n*co d(le, ne obvykle schopni a vih, ale to samo o sob* je zablokov(n a nov) jet* zvil% =ak je dobe zn(mo, dostatek pam*ti z b*n)ho bd*n v somnamb!listic nad, ale naopak neplat% .aopak, po prob!zen z somnamb!listic stav!, vechny vzpomnka tohoto stav! je !haen% -ake m0ete ct, kdy vzpomnka na leton sv*tov) stav! v onom pes bohat, ale nen tam (dn zp0sob, jak zvr(tit taj!pln) stav v*dom, v tomto sv*t* pipomnajcm abz!spie/eln% do je mrtev, z0st(v( docela mrtv, a co 'lov*k !d*lal a myslel na somnamb!listic stav!, z0stane mrtv na jeho sv*tsk) pam*ti, pam*ti, nicm)n*, pravd*podobn* v prob!zen do posmrtn)ho ivota, e b!de op*t oije% =sem naklon*n, ve sk!te'nosti povaovat n(dhern) jevy somnamb!lism! z tohoto pohled!, pok!d jso! v0bec spr(vn), pro kter) jsem nejasn* nechal hranici, protoe pro m* je to nejlep vech t*chto jev0 vytv( cest!% ; kdy se zd(, e mnohem jednod!, kter( v kad)m ppad* zvl(8 !pravena a vylepena v n*kterch ohledech vnm(n n(m*s'nost, kter( se b*n* ml!v nikde popel, z anta/onistick)ho naven po!ze tohoto, nebo e b*n)m slova smysl!, t) 'i on) s6)e 'innosti mozk! b*hem sp(nk! jin) vysv*tlit, a proto je obvykle prov(d ty, kte sk!te'n* !zn(vaj divn*, ale nen div!, jev0 n(m*s'nost 9nap% Torbes v mal), samo o sob* velmi pozor!hodn), psan4, ale sta' objednat nevysv*tl!j podivn) jevy jasnovidectv, kdy se n*co m!s z0stat (dn* t*chto zvat, tak) potvrd vechny .(m*s'nk, kter) tolik komentoval jednomysln*, e jejich vnm(n nem0e bt ani kolem v b*n)m slova smysl! kan(l0% A to se mi zd( mt n*jako! v(h! na pon*k!d n!cen) d0kazy proti, e by mohla bt jet* prov(d*n)ho takovmi prostedky% .icm)n*, to je nyn jedno! po .(m*s'nk, e nen takovmi prostedky, a vnitn zk!enosti, m!s zde bt vc, ne je vn*j% 5pol)h(m pedpokl(d( se vak, e ne vechny n(m*s'nost jso! lh(i, kter) samozejm* jso! vichni jisti, kter le na somnamb!listic st(t! samotn)ho, ale tak) jako vechno opravd! n(m*s'nost? -o by byl siln pedpoklad% +becn( shoda stejn) na psl!n)m mst* 9jak se 'asto v jinch ohledech velmi odlin(4 prok(e se proti veobecn) li, ne-li vechny, by m*l bt jen opakov(nm stejn) z(kladn le, ale i to by bt siln pedpoklad% Hatka cht*la, nic vc d(t sv) dt* k jdl!, prohlaovat, e to m*l bolesti al!dk!, protoe s(m spe pojit*n st(le maj ch!8 k jdl!% &t* se mohli spolehno!t jen na sv) neviditeln) vnitn pocit, a e by se ani ml!vit o ch!ti k jdl!, kdy ho nemohla mt, ale matka m! !k(zala jeho e3periment(ln bolesti al!dk! tm, e d*l( to e3tern* ab6Qhlte m! na bicho, a tak st(le je v po(dk!% -ak jsme se dok(zat, e3tern e3periment0, kter) n(m*s'nost vid*t v naem slova smysl!, slyet, bez ohled! na to, e zaji8!j opak, a proto si vyhraz!jeme pr(vo, protoe n(m*s'nost m0e !k(zat jako troch! jako dt*, navenek to, co ct !vnit%

Hezitm jsme se piznat, vdy na >mysln) podvody v t)to oblasti bl!dy, ch!dch pozorov(n, nevhodn) zasto!pen, peh(n*n, :ersch$ei/!n/en, .achbeterei, nedobrovoln) Min/ 5et ve smysl! m0e pedpojatch n(zor0 na stran* pozorovatele jako n(m*s'nost ani nenapadlo, a ve, co m( nesporn* velk, kriticky boh!el neodd*litelno! zen zde hr!% A vy jste !r'it* nechcete pijmat dal nov) z(zraky, ne nechat se z(sadami, kter) n(m dos!d vedl pmo v deklaraci starov*k)ho div! sv*ta prody pro n(s vechny v stehy% Zde le vn*j a vnitn d0vody dost, kter) !r'!j pesn) vzk!mnm pracovnk0m pr(vo podvat se na cel) >zem t)to n(dhern) jev0 se silnmi pochybnostmi, i kdy ho moho! n(rok na n*co vc, podle m)ho n(zor!% =asn*, nen vechno zlato, co se zobraz v tomto poli, ale to by jen st* bylo tolik imitace a 6alen) zlato, kdy to nen ani d(t troch! re(ln% -ento pohled na v*c, kter ponech(v( na ot(zk! >pln) spravedlnosti, a to i v ne!r'it)m rozsah! stejn) akcie je, v kad)m ppad*, pro' jsem vdycky ein/ehe po!ze s podporo! v t)to oblasti, a, stejn* jako je to nae doktrna 5tead, ale ne sk!te'n) podporovat -ot) lze navi/ovat% Y4 -ento najd!% spe jen v jasnch 6akt0 a ot(zek, kter) jso! pevzaty z br(zd* tohoto sv*ta, a op*t to plat, ale so!'asn* slo! tak) projt po projedn(n Ale tato >vaha zp0sob na v!ky samotn) vede k re6eren'n body na kter) oblasti, jejich >'et byl m)n* zamtn!ta, protoe pravd*podobnost s(m pochyboval jev0 roste, e se na jeho pp!stnosti v jin) zemi, ne tato strana oblastech e3istence podle z(kon0 t)to sv*tsk) jso! prov(d*ny sebe, a abnorm(ln en pom*r0 m0e dobe jak na sob* navz(jem v z(vislosti na jejich konte3t! mon) dret% dy se v norm(lnm stav!, po!ze j(tra vyl!'!j l!', v abnorm(lnch podmnk(ch 9lo!tenka4 a k0e d*l(, jen slab a ne>pln, m0e tak) pravd*podobn*, stejn* jako to, co se d*je v norm(lnm stav! po!ze na onom sv*t*, v abnorm(lnm stav! nedokonal) v tomto ivot* se stalo, ale v ppad*, e spojen mezi tmto sv*tem a r!ko! je tak or/anicko! d0v*rn* alespo1 jako dv* oblasti v naem t*le% Ale pak, naopak, kdy ! o n*'em vypovd( sk!te'n* spln*na v abnorm(lnch stavech tomto sv*t* poadavky, kter) klademe na posmrtn ivot, m0eme ji pochybovat o ppadn) spln*n t*chto poadavk0 i na posmrtn ivot, a doktrny co 'in tyto n(roky, a tm zsk(v( svo! roli v pravd*podobnosti% -ake dva aktiva bt pochybn) a tmav) oblasti, ale vz(jemn* pisp*t k jejich podpoe a vysv*tlit, jak se dva kiv) paprsky, aby ji opete se navz(jem%

Lm vce jsem se najt s(m sebe, pes kon6liktn teoretick)ho z(jm!, zp0sob!je, jso!, z hlediska objektivnch pochybnost, pok!d jde o z(zraky somnamb!lism! st(le z0st(vaj jako jeho vlastn prosp*ch, a'koli ne velmi rozs(hl) zk!enosti n(lady v tomto sm*r!% .(m*s'nost 9Aempel4, kter d*lal n*jako! dob! v &r(Ianech pocit, mi dal pleitost 9pro asi F dn4, aby se r0zn) pipomnky a testy na toto t)ma, ale m!sm piznat, e mt jen dostal ne/ativn vsledky% ](dn) st!die se podailo, i kdy prohl(sil s(m ochoten vzork0 a jejich ma/netiz)r! 9&r% .%4 s velko! samolibost bylo by obdrel, vak pipomn*l, e schopnost jasnovidectv rozhodn* nen vdy stejn(% _hodla, opravd! nevm, co j ma/netiz)r d*lal na m)m !spo(d(n v jin) mstnosti, ani to, co bylo obsaeno v !zavench obalech, kter) byly !vedeny do n v r!ce, ani to, co vzd(len pacient chyb*la, nad jejich stavy se j ptal jsem se, i kdy je jejich hlavnm zam*stn(nm bylo d(t o !trpen a l)'en na d(lk! in6ormac o pacientech, ano, oni nemaj ani myslet r(n!, e jsem co se stalo na pach, kdy jsem se jich zeptal sam) st(t! pot), co jsem si sedl s n opakovat% A jsem pesv*d'en o tom jsem si, e ostatn, kter) se rovn* konz!ltov(ny pacienty, protoe st(ty, jejich 'asto dokonce pom(hal na skoky, a e v jejich prosted, skv*l( dispozice se skl(dala >kol shromaIovat a zpracov(vat, co byla pravda ve svch prohl(ench nebo vzhled! !platn*n vech m*l, ale nelze po!t nelze povaovat za tak, aby se takto dojemn) zpr(vy o nich jist* zd(lo, e obsah!j spo!st! n(dhern), tak) se to lbilo n*kter) opravd! >asn), jen j( s(m lze
Y4

konstatovat nic% +na tak) vid*l and*ly a z proch(zky hv*zdy, ale to, co jsme o tom ml!vili, byly nesmysly% A nemoh! pochybovat, e to byl sk!te'n n(m*s'nost, s nimi jsme se zde tk(, v bd*l)m stav! velmi oby'ejn* vypadajc rolnk dvka se v somnamb!listic stav!, dr!h oslaven) pohled na, !k(zalo vce !lechtil vraz v ml!ven, v'etn* velk) plyn!losti v ml!vit rmy, a obecn* velmi odlin) povahy ne v b*n)m bd*l)m stav!, okolnosti, kter) jso! alespo1 se mi zd(lo velmi podivn), a tak jsem m*l pod HitrQcksicht jinch okolnost, alespo1 s!bjektivn pesv*d'en, e v tomto ppad* je zvl(tn stav % &okonce v bohatch prost sk!te'nost 2smo 5iemers zk!enost o ivotnm ma/netismem, Aamb% CFW<, jso! nejr0zn*j ppady jso! !vedeny ne 9str% CVF CVa CYC CYF CYa CGC CG7 CGW CFa Ca7 CaW CaY 7GV 664, e n(m*s'nost je '(ste'n* ve vztah! k poso!zen onemocn*nS sama o sob*, a '(ste'n* z jinch, se mlili, stejn* jako pedpov*di a dalekmi vhledy,% zatmco ale jinak byla pravda v pozor!hodnm zp0sobem tak troch! teI ml!vit pedchoz ne/ativn zk!enosti ve prosp*ch div0 jev0 n(m*s'nost a od0vodnit nekritick) pesv*d'en by, tak troch! m0e, ale zatm na dr!h) stran*, sta' tolik ne/ativnch zk!enost, d0kazn hodnota vyvr(tit pozitivn, pok!d se jedn( o typ, kter si opravd! m0e mt n*co !d(van(, ale nem0! si pomoct, ale n*kter) zk!enosti z jinch, alespo1 s!bjektivn* !sadit, jak velko! v(h! v tomto ohled!, jak m0j vlastn ne/ativn, i kdy jsem st(le tak m0e zjistit (dn) pesn) objektivn d0kazy% Ale jak je to t*k) v0bec, napklad olovo, dost starch poadavk0, jak obtn) i ve 6yzice, maj 'ekat moc m( nyn adodenn tisce let, aby v jednom z prody, take kolsav) oblast% A nem0e chtt, aby se na pevn) zemi, kde je nyn po!ze jedna vlna prody% .(m*s'nk .*kte 9jako achler !veden) na mnoha mstech 5% 7V7 psmo, mimochodem piznat se i velmi snadno z podvod0 v somnamb!listic st(t! na, nicm)n*, ale oni tvrd, e to tak) pod(v( v*rn vid*n na d(lk! a pedvdavost, kter pekra'!je obvykl) hranice tohoto sv*ta, zven) hladiny tohoto st(t!%

:m*na mezi centr(lo! naeho v*dom maj tendenci bt provedeno rychle a bez vrt(n pechody ji b*hem ivota v naem >zk)m t*le% +d pozorn Zebra!che oka do !cha pozorn Zebra!che jsme obvykle ne pomal!, ale kr(tk na mediaci, dv* velmi odlin) stavy sledovat t)m* najedno!% 5tejn* tak, e vyad!je jen chvilk!, e sp(nek t*la ble k trans6ormaci do str(e a naopak% -eI, kdy v*dom splv( smrti podobnm rychlo! zm*n! z >zk)ho t*la na stran* dr!h), sp(nek dr!h)ho t*la se m*n podle naich str(c0, aby se tato sit!ace nastane po!ze podle pr(vnch pedpis0, kter) m0eme vykon(vat v naem pozemsk)m t*le a ivot s(m je ji % Zatm je ve, co jsme si p0j'it od zv(en v r(mci b*c v naem nyn ivot* a nyn ! t*lo mal) zm*ny a oto'nmi body, ne jako smysl!pln) a hodnotn) pro podpor! naeho pohled!, ne to, co jsme od pozorov(n podobn)ho velk) rychl) zm*ny a ot('enm bod jako smrt sama, m0e odkazovat se na za'(tk! ivota, je teba pip!stit,

e, ale v cel)m tok! naeho ivota v ece, v n jso! vechny st(le tak rozmanit) zm*ny by mohly t)m* miziv* mal) jso! proti celkov)ho ob*h! vech podmnek a okolnost kte se n(hle m!s dojt s prob!zenm do sv) b!do!cnosti, a zd( se, riskantn pedpokl(dat, e se n*co takov)ho m0e jt s n(mi, ani by zni'il n(s, pok!d jsme jet* :orla/e (dn pklad z toho% Ale je tam n*kdy n*co podobn)ho n(s bez nebezpe', a to i se ziskem, jt, tak to m0e tak) jt podr!h)% -o n(s vede k >vah(m o dalm oddle% ++". ,na#og e smrt ! !orodu. 2orod je ten, kter dal kad)m! 'lov*k! pklad n(hl)ho otes! vech svch podmnek, zjevn) Abbr!ches vechny jeho ivotn podmnky ped% Ale ona d*lala tak z(rove1 m! dal pklad, e pok!d to znamen(, e odvyk(n ivot, to tak) znamen(, e za'n( nov ivot na vy >rovni% :ichni lid) ! t dr!h ivot tm, e n(siln) !d(losti z dv*j ni, objevil nedokonal)% _nik(tn revol!ce v rozpor!, spe ne jedn! sek!nd!, ale sliby o opak!, napklad% -o znamen(, e proda vytv( 'len rostliny nad sebo! se s mezilehlch !zl0, kad vy vznik( z ni a vy ne spodn, a tak se vytv( ivotn 6(ze lid nad dr!ho! na s mezilehlch !zl0, jak)koli dal vyplv( z ni a pevy!je ni% +bvykle dret zrozen a smrt n*co v jejich vznam! opak, a oni samozejm* m!s dret tak dlo!ho na to, jak jsme, jako obvykle, jen vyt(hno!t nae podnikem ivotn orientace strany t)to smlo!vy v >vah!, tj% od narozen stran* prob!zen do nov)ho ivota, od smrt stran* z(nik! star)ho, a tak nen div!, e jsme to, protoe jsme mezi nimi% Ale pok!d ji narozen se zp*t do zni'en bval)ho ivota, smrt m0e mt tak) svo! 6ront! na vznik! nov)ho ivota% Ale tmto se zrozen a smrti, se objev!j tak z opa'n)ho vznam! pro n( ivot teI, analo/ick vznam pro nae ivoty, aby% : obo! jde o pedchoz ivot, probo!z nov jen na z(klad* sk!te'nosti, e bval zhasne zvedn!tm nov ivot, prod!kt bval nov) 6ormy e3istence v sob*% :e sk!te'nosti, pro' bychom se m*li b(t nae smrt vce ne narozen dt*te, protoe dt* se v (dn)m ppad* strach z jejich narozen m)n*, ne jsme nae smrt? &t* v, jak m(lo jako my, co se vyhr(t v nov)m ivot*, ale (dn most tam o tom v*d*t, to je jen v okamik! narozen, co ztr(c, a na prvn pohled se zd(, e ztrat vechno% Z tepl)ho l0na, z n*ho vzal za vech podmnek ivota, je vytrhl n(hle, vechny or/(ny, pes kter st(l s mateskm s!bjektem ve vztah!, potraviny z n*j 'erpal 9velamenta a placenta4 jso! roztrhan) kr!t, a hnilob* brzy stejn*, jako nae t*lo hnije ve smrti, i oni chadne jet* ped narozenm, jak nae t*lo vadne v*k! a pipravit se tak na porod ped sebe, jist* dt* m0e 'asto bt rod bez bolesti, jako obvykle jt pes bolest v jin)m ivot*% Ale i smrt jeho '(st syst)m! se pl)st vce s vlastn prob!zen jin) '(sti ivota, v '(sti, kter( byla kdysi hnac m)n* ne vznik-zen, s prob!zen do nov)ho, jasn*j, svobodn*j ivot% -ak i smrt so!'(st naeho celkov)ho syst)m! n)st prob!zen dal '(sti, kter( je nyn m)n* ne zen vznik-zen, probo!z do nov), jasn*j, svobodn*j ivot% A8 ! snad vzd*l(vac proces dt*te je doprov(zen smysln) instinktivn pocity, m0e bt pochopiteln* na z(klad* zk!enost ani dok(zat, ani popt, jako kdyby takov byli ptomni, ale pipomnka by to vce ne bohat) i m)n* v so!'asn)m

ivot*, protoe z prvnch st(t0 po porod! na st(, protoe 'ist* smyslov) e3istence neobsah!je (dno! pam*8% Ale a8 je to jakkoliv, moho! or/(ny bt nanejv na typ! projekce a shon! a d*lat 9pok!d e3ist!je4, aby se takov) pocity, m0e dt*, ale o'i, !i, r!ce, nohy, !v(d d(le, e z bakteri ped narozenm nectm v tom smysl!, e jeho, jak po porod!, protoe to nem0e jen tak !d*lat to, ano% +ni jso! st(le stejn* se nae pr(ce pro n(s jako ciz st(t, !m*n, vzd*l(vac prod!kty pro stejn) jako kdy tam jso! st(le vce a vce s novm Z!$Qchsen, pokra'!jc /ehends 6!n/ovat, protoe tot) se d*je nyn ! n(s s na kr!h! e6ekt0 a prac, ale bez vce ne 9ma3im(ln*4, aby byl schopen ctit svo! 'innost a r!ch vznik!, tvorb*, jak stejn i ppad ! n(s% Ale teI, kdy se narod, bval hnac sla zmiz, najedno! si !v*dom, e tento sv*t ped nm povrchn vtvory se stal jeho vlastn t*lo, to ve se zd(lo leet mimo n*j a za nm, v n*m a ped nm, tj% se jev jako podmnk! sv) b!do!cnosti% .yn rozpozn( po!it t*chto kon'etin, t*chto smyslovch or/(n0, a by byla stejn(, kdyby byla provedena dobe% -ot) m0eme tedy o'ek(vat stejn od naeho narozen a do dalho ivota% A tak m0eme dobe vzt odvah!, pok!d chceme smrti pocit s jistoto! ve, co ztr(cme a nejistot!, co se chyst(te vyhr(t tento strach% H*li jsme tento ppad jedno!, a o'ek(v(me, e dr!h ppad, kter je ped n(mi, co jsme se na!'ili v prvn% 5mrt je v podstat* jen star ptel, kter se vrac, ne na ivot vhonky, kter) se po!vaj a n(s vedl dol0 znov! potk( n(s, ale rozit r!k! vysto!pat na vy, tm d!pat na dno, take jsme se nikdy m0e se vr(tit% Nozbit naeho t*la je stejn* jako rozbjet loI za n(mi, co n(s jel do nov) zem* po!ze tak, e jsme se nikdy nem0e vr(tit a my m!sme dobt nov) zem*% -ato nov( zem* je n( nov ivot% &t* ije v l0n* osam*l), odzn!t od svch vrstevnk0, velmi nespole'ensk, to nastane s prvnm porod! ven do voln)ho spole'enstv s ostatnmi lidmi, ale jeho, by8 jen zd(nliv, 6yzick) omezen n*jakm zp0sobem znov! dopln*n) nich% :e dr!h)m porod! tak) tato bari)ra na podzim, po kter)m b!deme mt vichni jedno a tot) t*lo, maj spole'n) t*lo na zemi, jen jeden je ho v jin)m smysl!% .( provoz je velmi odlin( svobod! a snadnost vyhr(t v d0sledk! ne nyn, jak jsme ji dve vid*li% =ak kr(sn) by bylo, jsem slyel n*koho kat, b!do! moci spojit sv*est ml(d se splatnost a plnosti vyvin!t) mysli% .o, b!de to vhoda n(m poskytno!t smrt, sedno!t si se vemi dve nabytch poklady naich myslch jso! d*ti do nov)ho ivota, kdy jsme tady vyhr(li a zrajc s novo! silo! ml(dee a po!vat v novch podmnk(ch% 5rovn(n smrti s narozenm mohl bt sp!t*n jet* vce, ale m!sme zde op*t, jako v pedchozch srovn(n, nezapome1te, e nem0e bt >pln(, a vzt na stran! nerovnost case% A t!to str(nk! zde z(le na analo/ovch okolnost, kter) jso! v porovn(n, kter( m( prvn a v*tina se tk( n(mi% Tilozo6ick ivot, kter nyn vede ve vy bytost, je ji zven( proti jednom!, kter) vedo! k vry v n(s, protoe vy bytost je sama o sob* zvila proti n(m% A tak se m!s tak) pam*8 ivot, kter se rozrostla z t)to vy pojet ivota, zven proti ivot* vzpomnky v n(s% .yn, stejn* jako je ivot vedeme dnes, byla zvena, a sice velmi zvil proti tom!, kter) jsme !d*lali ped narozenm, a b!deme i v ivot* povedeme b!do!cnost, ne jen opakov(n,

je teba o'ek(vat, ale zven pedchozm vzest!p!% Ale j( chci jen hr(t hlediska rozmanitosti tak m(lo podrobn* zde, jako je podobnost% =e toti nesporn), e je nejbli a nejbezpe'n*j nastavit prozravost do naich b!do!cch shrne v na vlastn min!losti historii vvoje spe ne ! jinch bytost, protoe sporn) jak)koliv jin) byt v jin)m zvl(tnm zp0sobem pro zvl(tn, konzistentn po!ze v sob* 2lane vyvin!t), ale b!de tak) n*co spole'n)ho v pr(vnch pedpisech vech rozvoje, a tak jsme se najt obecn) linie, co se podv(me na, v nejirch kr!zch znov! ivch tvor0% :echny rostliny tich) po!ze v semenech a pak prob!d s pr0lomem a zni'en pl(t* v novch s6)r vzd!ch! a sv*tla, vechna zvata rozvjet klid jen ve vaj'k!, a8 ! dovnit nebo ven z mat'ina l0na, jako my, a pod pr0lom a zni'en jejich ppad0 s n(mi a vechny rostliny ve stejn) oblasti% Ano, vidme mnoho tvor0 je ji sestaven kroky za krokem, od kter)ho to byla vedo!c od nepam*ti obr(zk0 pro b!do!c ivot% -ake pot), co z(vod byl nahrazen vzd!ch a sv*tlo, ona ho najde znov! cel nov ivot tm, kv*tina se otevr( pro pot*en sv*tla% -ake rozbije motla pot), co proel Jiz!stand, jeho ho!senky a k!kel st(t, panenky r!k(v a vyhr(t kdla pro !naven) nohy, tisckr(t oko pro hlo!p) tv(e ho!senky%
=e teba poznamenat, e i obdob ivota embrya, a opravd!, pok!d vme, ! vech zvat, jako ! 'lov*ka, ani dv*j obdob% -ake ci, pedchoz ivot, kter pedch(z tvorb* vaj'ka s(m, a pechod od stav! _nbe6r!cht!n/ v hnojen, odk!d za'n( nov vvoj, i ni'en je odkazoval se na to, co je povaov(no za prvn obdob nej!lechtilej a hlavn, protoe hlavn centr(ln j(dro objevil, zni'enm z(rode'n)m v('k! to% -o vytv( tak v*t '(st vejce, mlad vejce, ale do doby, kdy je vaj'ko op!st vaje'nk, aby se vyvino!t do embrya zni'ena, st(le nevm pesn*, jak a zda, v okamicch nebo kr(tce ped 'asem vst!p! z vaje'nk!%

.*kte z toho, co jsme ji mohli vid*t lidi, kter) vidme nyn stejn) obecn)S 5tejn materi(l sv*t, ve kter) je osivo koncipov(na a pak zp*t, je tak), ve kter) se stl na rostliny a koeny% :e stejn)m hmotn)m sv*t*, ve kter)m je vaj'ko a ho!senka leze, let tak) pt(k a motl, ble okres d*lohy je s(m o sob* jen '(st, ale ve stejn)m hmotn)m sv*t*, kter obklop!je Henschen6^t!s, tak) narozen 'lov*k ije tento sv*t% .ejde o t! osivo je !mst*n v zemi, a na jin) planet* stl z(vod na, a ne tady vejce je poloeno, a pt(k je nalezen po er!pci pl(t* v mst*, pes Hl)'no! dr(h!, ale semena a rostliny vejce a pt(ci, lidsk( embrya a lidsk ivot mezi, navc i v sebe% 2o celo! dob! pozd*j 6(zi vvoje stejn dimenzionalita na sv*t* m( vce spole'n)ho s bvalm, vy >rove1 rozvoje rovn* !zn(v( to, a jen men nerozpozn(% -ake bychom nem*li myslet, e jsme se tak) pest*hovali na smrti ve velmi odlin)m sv*t*, ale ve stejn)m sv*t*, ve kter)m ijeme dnes, b!deme i nad(le t jen s dalmi novmi a/enty zachytit, a s v*t svobodo!, kter) projet% B!de to star sv*t, v n*m jsme se jednoho dne l)tat, a ve kter) jsme nyn mchat% @o tak) vytvoit novo! zahrad!, kdy se ve star) zahrad* kveto!c kv*tiny, na kter( se oteve nov vzhled a nov) or/(ny radosti v nov)m ivot*% 5tejn) s!chozemsk) rostliny slo! ho!senky a motly, ale jak se li zd( se, motla, ne ho!senky, a zatmco ho!senka pipo!t( k rostlin*, motl let pes celo! zahrad!% .yn vidme, nic kolem n(s nic vid*t bytost, kte li ped n(mi v b!do!c

e3istence, nebo si mysl, e jejich e3istence, ale jsme se divit, teI a8 ji z d0vod! ho!senka n*kterch ivota motla, k!e pod klenbo! vejce n*co ze ivota pt(ka pod klenbo! nebes, Henschen6^t!s v >zk)m d*loze v n*co o ivot* 'lov*ka ve velk)m sv*t* or/anism!% Hotl l)tajc v patko! pes, kart(' proti nim, a zd( se, e jej cizho t*lesa, m*lo by to jen mt o'i motla s(m, e ho vid, jak jejich se rovnat% : k!e vejce, o'i jso! ji pedznamenal, e zatm nev, jejich po!it, a tam by nejprve otevt a shell, kter obklop!je, jen aby byl svobodn, vid*t pt(ka s nm pod stejno! obloho! stecho!% B!de to jin ! n(s? ) bychom tak) o'ek(vat, e se l(m(n pl(t* naeho so!'asn)ho t*la, bt prostedkem k pesv*d'en, e ji pedch(zela n( so!'asn ivot v n(s oteven, tak jen m0eme nyn vid*t, kte se narodili ped n(mi v nov)m ivot* kdy, po tom vem, dokonce i teI mezi a, ano, pebvat v n(s a jednat? 5emeno, po samotnch objev0 na podobn) rostliny, jako to, ze kter)ho se narodil, vejce na podobn) pt(ka, jak to je, e jakmile jedno! nesla vaj'ka v sob*, na Henschen6^t!s o podobn)m 'lov*k! jako je ten, kter nesl vejce 'lov*ka nebo plod! v sob*% @o je to, co na z(klad* analo/ie, kter( n(s dovede nyn, dokonce nese lidi jako vejce v n*m, to je totalita okoln pozemsk) prody, a tak m0eme o'ek(vat, e po naich objev0 nae mysli jso! tak) jednm z okolnho 2roda se zde podobn or/(n, kter m! je !zn(v( pronikno!t a pohybovat se jedn(% =sme se jednoho dne vyrosto! podobn)ho charakter!, jako ten, kter n(s obklop!je nyn% .en to pravda hmoty podle odlin) povahy kad)ho 'lov*ka podle jeho objevy proveden), a mry z(leitost a prostor po zbytky e3ist!j jen pirozen), ale tahle b!de povaha kad)ho i jin, kad m( to jino! cest! , pro ostatn vztahy, pronik( do jinch 6orem, !v*dom!je naden% Zp0sob, jakm se to v b!do!cnosti, ale b!de post!povat kv0li zp0sob!, jakm se nyn sed se svm vztahem% 5amozejm*, kv*tina zvadlch posledn, motl !mr( na posledn% B!deme nakonec chadno!t po na b!do!c ivot st(le !mraj? Ale m!sme se vr(tit ke zv(en pednost% 2ok!d tom! tak zni'!jc, !mr(n nem!s bt tak zejm), za d!e rostlin a zvat, jako jso! nae pro n(s? .en ! n(m zbv(, oby'ejn( vra, jeden den jt do rajsk) zahrad*? Ale kde to kv*tiny, motly, pt(ky v zahrad*? Hyslm si, kde lid) pich(zej do zahrady% Llov*k nen >'tov(n po!ze se smrt ve vy i, ale cel konte3t iv) prody v sob* koherentn roviny% 5vrek je napln*n ni% -ake je podstata vry lid%
Zd( se mi, ve sk!te'nosti pro vr! v nesmrtelnost velmi nepjemn, aby nesmrtelnost 'lov*ka na vjime'n) v*ci, 'i dokonce, jako je tom! ! n*kterch, aby jej podrobit zvl(tnm vych ctnost 'lov*ka, take jen d!chovn* 'i mor(ln* pre6erovan) 'lov*k nesmrtelnost >'astnky by% : nejdrzej lid) Zd( se, e m* tady zas(hla nejspr(vn*j% "app v*, e jeho soby, samojed si sv)ho psa v jin)m ivot*, a kdo z n(s m( v*rn)ho psa, b!de tak) jeden den, jako se ho znov! najt% 2ok!d nejso! zvata v m*tk! ni ne 'lov*k, d(t jin ivot? =e-li vak, e je jen pirozen), e se tyto bytosti, kter) 'lov*k naraz tam, z nich vyrostli, e se t! setkal%-ake ve, co z0st(v( ve sv)m pirozen)m prosted% Hezitm jsem se piznat, e nen vymaz(na t*chto kr(tkch >vah o pedm*t!%

++"1. Arom* standardnch test:- nesmrte#nost doktrna os!raved#n t.

.esporn), e nee3ist!je bezpe'n*j, ano naprosto (dn jin trvanliv okr!h o b!do!cnosti, protoe stejn od podmnek platnch v so!'asnosti i min!losti% A do teI, teI m(me podmnky a podmnky na jin)ho sv*ta b!do!cnosti, zda vdy bylo vysv*tleno v oblasti 6akt0, ale spe o so!visejcch ppadech a analo/ie 'erpanch z naich z(v*r0, jako napadench pm) obvody n( >kol% A nen spor!, e m0e nejen vysv*tlit, ale i podpoit nae !'en m0e vznamn* pisp*t, kdy v, e okolnosti, kter) mezi nae teI a pak jso! po(d(ni o akt!(lnch veobecnch podmnek podzen)ho t! a tam jso!, aby se n( ppad srovnateln s jinmi obdobnmi ppady ve kter) nejen k dispozici, ale tak) nastaven st(le spad( do pozorov(n% Z tohoto pohled! jsme porovn(vali nae b!do!cnost pam*8 ije ve vym d!ch! s ivotem vzpomnek v na mysli, sp(nek a bd*n nae dereinsti/en jin s!bjekt s sp(nk! a prob!zen z na so!'asn) >zk) t*lo, a nae zrozen do nov)ho ivota s nam pedchozm porod! so!'asn ivot, a to nejen ve srovn(n obo!, ale tak) !k(zal, jak dva jso! spojeny ve vy a ir oblasti e3istence a 'innosti% Zv(en tohoto vztah! a postaven, kter) za!jmaj oba 'leny srovn(n je, z(rove1 n(m dal prostedky, jak analo/ie a vysv*tlit odchylk! jak analo/ie tak daleko, jak to probh(, a dr!h podle princip! z(v*r z nerovn) nerovn) sekvence k tom! v podstat* >'tov(n% .icm)n* >vaha, z(v*r vak m0e bt tak) >zce spol!pracovat s clem !dret nae t)ma, pm( ali/n to% ad den n(m zm*nit, ale ctm, a tak daleko jsme zachovat svo! individ!alit! pes vechny zm*ny, o vce ne stejn% 5mrt je st(le zm*na pro n(s, take chceme dosp*t k z(v*r!, zda b!deme etit svo! individ!alit! prostednictvm to!to zm*no!, vidme to, co nae individ!(ln trv(n z(vis vemi zm*no! po!ze do teI ije% @o n(s pes vechny >toky ivota prostednictvm stejn) kontin!(ln obdr, nic m0e dojt ke ztr(t* z na podstaty, a to navzdory, e nae t*lo ne!st(le rozpo!t, na chvli v*dom po dalch nezmiz, je mon) tak) jedino! hlavn >tok smrti jako stejn) nad(le dost(vat, m!s zachr(nit a m(me-li zachr(nit li% -ake ot(zka je, jen to, co je v podstat*%Abychom to shrn!li, v t)to st!dii, kter( z0st(v( pro n(s, aby se doleva, kter( !de nejpm*j tras!, kter( m( pik(z(n, stejn* jako v dv*jch analo/ickch, 6akta a po!ze sk!te'nost v obli'eji a !spokojit, a ne klamat sami sebe se slovy a slovnmi h'kami, jako je to a pli 'asto% ; kdy to nen po!ze na sk!te'nosti, dokonce i poadavk0m nyn ivota m!sme d(vat pozor, ale zpo'(tk! to je jen v teoretick) zd0vodn*n na doktrny, na praktick), m0eme pijt i pozd*ji 9bb:;;;4, a to m0e jak spr(vn* pijata nikdy pijt do kon6likt! 9b;b, A4% Hezitm, ne jsme doli k z(v*r! 9v n(sled!jcm oddl!4 okr!h naich teoretickch >vah se nejvce pm)m srovn(n jsme projt po!ze kr(tk), ani zp0soby, v nich dos!d n( objekt byl pijata a ve snadn*ji nae odchylka je pak vysv*tleno a od0vodn*no so!'asn* % 2ok!d m( 'lov*k pravd*podobn* nikdy ji pijata na cest!, kter( pova!jeme v tomto vztah! za pijateln) po!ze tehdy, tj% hled(n 6akt0 a z(kon0 n(sled!jcho ivota prostednictvm 6akt0 a z(kon0, aby t!to stran!?.ev*domky nesporn), v!de, pro koho v irok)m en vry v nesmrtelnost krom* praktickch motivy a skryt) analo/ie a ind!kce, co je ptomen v!de, jist* sehr(ly svo! roli, ale protoe se snail naloit v*dom* takhle vypadal, e je nad*je na posmrtn ivot t)m* n*kolik v*c, kter) neso!hlas, ne aby ji slo!it, a tak jeden obvykle spe vzt opa'n cest!,

za'no! k rozpor0m s akt!(ln realito!, a to i s monost so!'asn)ho mylen% =ak div, pak, samozejm*, je-li takov zp0sob sledov(n, spe ne k zesv*tlen b!do!cnost a zajistit chybn) >'ty hodil do so!'asnosti s(m% @hcete-li zskat mlhavo! nad*ji na onom sv*t*, d(me nejjasn*j aspekty tohoto sv*ta, jsme dali po!ta na svobodn)ho zko!m(n% @o nem!sel op!stit doktrn! t*la a mysli, stejn* jako splnit po!ze poadavky a nesm jt nad r(mec poadavk0, kter) se v*ilo, e maj d(t z(jmy vry v nesmrtelnost bez ohled! na to, a to i pes zk!enosti s nm% ; kdy nek(m, e vichni li na patn) zp0soby, z nich m!sm ci teI, ale to je b*n), nej'ast*j zp0soby, kter) zad(te, tak zn(m), kter) se odchyl!j od nich dokonce nejvce zd( aberace, a pok!d se dokonce vedlo k cli% oneckonc0, kdo jet* dr jeho cest! k prav) stran*, zvan) cl po!ze to, co le na konci, a kdy je to jen podvod, to by nebylo nic% -ak, protoe mnoho z nich pozn(mky a pro mnoh) z ni'eho nic, oni jet* kaj nesmrtelnost% A maj n*kter) :erstXndi/eres myslel, nebo !hodl pesn*j, do splatnosti nebo po!t ovoce nepokro'ila% .*kte lid) si mysl, e sk!te'nost, e d!e tady dole byl pipo!t(n k t*l!, post!p!jte ano, jet* nev, e vdycky b!de% 5pe, e b!de stejn( smrt jako aty nebo lito! na stejn jako spo!tat nebo zaten odpadk0, a d(le v)st 'ist* bez t*la e3istenci% =e snadn) ci, marn*, dvat se do this-sv*tsk) zk!enosti >daj o monosti takov)ho e3ist!je, nen mon) !d*lat si pedstav! o tom% =akkoli pok!s o takov n(pad m0e jet* nedobrovoln* op!stil a vybledl) t*lesnch syst)m0, nebo pojem d!e e3istence !bvat jet* v ni'em, ano, to miz, i kdy, e pro/ramy je bled% -oto stanovisko je po!ze e3tr)mn, pro' teI nen snadn), ani nikdo bere >to'it* v v(n, ale my jsme k n*m! pist!povat z r0znch stran% .*kte kaj, eS H( jet* d!e postaven od po'(tk! na t*lo, co se to se o n* postarat, kdy t*lo rozkl(d(, a oni b!do! stav*t nov) zadn, nov) sbrat materi(l a pedstavte si to% Ale tam, kde jet* nikdo nikdy nevid*l, nebo z nich jeden byl schopen n*kdy blzko, e d!e si vyb!dovala t*la, s vjimko! ji nebo jet* stoj na sl!by t*lesn) prostedky, take byste si nepejete, aby se po!ze t*lo tak, aby po m!s bt konstr!ov(ny nov) t*lo, ale m!s bt nov s!bjekt prostednictvm star) b!dovy% Ale to je jen n( n(zor, e jeden, ale nem( na mysli%
Zde je pklad tohoto zp0sob! reprezentaceS U=ak je ivot v jeho p0vod! a podstat* je d!chovn, d!e neroste z mozk!, ale to je to, jak jejich trval) prostorov) vyj(den, a jejich zni'en, n!tnm d0sledkem zni'en mozk! a jinch or/(n0, nen tom! tak% =ak moc nez(visl)ho ivota b!de odesl(na pi en bez 6ormy bakteri, kter) se vyvin!lo v or/anick)m Zliederba!e, tak i d!e je schopna po smrti zdit nov or/(n, a a'koli to m0e !'init, ani by zvl(8 or/anizovan) l(tky poadovat, po!ze tm, e !pevn*n v kad)m prostorov)m e3istenci, protoe vme, e or/anick) bytosti moho! bt tak) /enerov(ny ze z(kladnch l(tek nebo obecnch 6orem hmoty% B!de vak v tomto ppad* d*je, pi kter) se !plat1!je svo! individ!(ln e3istenci zap0sobit na jejich charakter, stejn* jako ivot v!de, jeho typ tvorbo! or/anickch '(st z podivn) v*ci !v*domil a penesena jako v pojet charakter! ivota sv)ho otce na b!do!c ivot dt*te je bez 6yzick)ho pechod!, ale po!ze pomoc dynamick)ho akt! U 9B!rdach, 2hysiol% ;;;% 2% GW< 64

=ednm z nej'ast*jch n(zor0 je, e v ppad* zni'en t*la v smrti, ale n*co, co op!stil !ndestroyed pobyt pro d!e d0vod! Jssence nm to, co i nad(le /ehends

!d*lit ploh!% Z obecn* se zdaj >vahy m0e bt citov(n pro to je, e m0ete odn)st spo!st! v*c od t*la tak, ani byste m!seli odn)st z d!e, r!ce, nohy, atd% -ake se zd(, jen 'ekaj, a doraz, pok!d ale d!e nem0e e3istovat bez t*la, najt podstatno! '(st toho, co m!s z0stat, aby d!e z0st(v(, a !loit je do dalho ivota% =en to, e 'lov*k m0e !r'it* odn)st post!pn* vechny '(sti t*la, dokonce i mozek, pok!d si to po!ze individ!(ln*, ale teI hned, teI se podvejte na lev) stran* mozk!, jako pedtm% ; kdy, pok!d jeden z pechodn)ho '(sti mozk! do mchy 9tzv% de14 poch(z, kter slo! k !drov(n dchacch 6!nkc, por!!je to, 'lov*k zeme z d!nost, ale nikdy ve spor! je d0kaz, cht*j vid*t, e zde !klidnit '(st, kter( 'in lid) nesmrteln% @el mozek, dokonce cel nervov syst)m, ani by zbytek t*la je sk!te'n* schopn, jak m(lo z d!e t)to strany, kter b!de slo!it jako cel) t*lo, ani by nervov)ho syst)m! a mozk!% ter) zko!ky by se !k(zalo, proto, e jeden vce ne dr!h, co je to, co je ve Tort zachov(n d!e? ;nte/rita jednoho vid*l jen v malch '(stech podstatnch ne ostatn dret zp(tky d!i v tomto sv*t*% :zhledem k t*mto okolnostem, a v >vah!, e cel) t*lo je citeln* rozpad( do smrti, tak i !pevn*n celistvosti d!e inte/rity !r'it) mozkov) '(sti z n(s by ani pijt vybavit, i kdyby to bylo pp!stn), zko!m( '(st t*la, by sk(ze smrt, obvykle v n*co, co nen Aand/rei6lichem% Hnoz maj sklon poloit d!i ve vhodn)m atom! nebo nezni'iteln) j(dro, pedloila jasn) nebo nejasn), kter) se vzpraj hnilob!, a na kter) lepidlo d!e najde cest! do nov)ho ivota% (men m!drc0, kdo hledal jako e3tern prostedky nesmrtelnosti tak dlo!ho se odkl(d( do !r'it) mry v t*le samotn)m% 2ov*ra, ale tm nen snena% 2ro jak) ko!zlo by mohlo pipojit ivot d!e na t!h) atom!? Ale jin ctili, e jemn) )terick) t*lo je obsaeno v hr!b, a8 obr(tit v ppad* zni'en hr!b zdarma a entsch$ebe n(s neviditeln) nov)ho ivota% Hon(, e tento pohled je nej'ast*j ze vech% =i n*kter) n(rody kryl tot) za pedpoklad!, e ohniv charakter d!e, kter) !monilo odlet*t po smrti do nebe, a to zejm)na, ale ona m( mezi kes8any na z(klad* n*kter) z 2a!line mylenko! slavn) t*la na onom sv*t*, '(ste'n* n*kterch 6yziolo/ickch pedstavy o e6ektivn v nervov)m syst)m! vcen(sobn)ho vst!p! a kolen nalezeno% @rkevn otec +ri/enes je jeden z jejich z(st!pc0, a pozd*ji je vyhoen, 2riestley, =ani C4 , -ollner 74 , 5chott W4 , "eibnizV4 , 5!lzer a mnoho dalch pevzat) do >schovy, a vce ned(vno pan Zroos v n*kterch malch 6ont0 Byly vyvin!ty%
C4

=ani, mal) theolo/% re,s% laik% 5tendal, CGa7% 5% lDa66%

74 -ollner, 5yst% theolo/% &o/m% p% GDF mk W4 5chott, Jpit% theolo/% chr% &o/m% p% C7< 5chott si mysl, e je to pravd*podobn), Ucorpore h!mano s!btili!s idem,!e nobis ;nvisibile contineri animi nostri invol!cr!m +r/anon, zemel)ho _s!m nep(telstv et v hac vita pozemn 6aciat et statim posmrtn) libertate majori sed*t 6act!r!s %%U V4 :iz ne%

.en bez zajmavosti, m0e to bt pohled na "eibniz na toto t)ma v jeho vlastnch slovech 9podle 5chillin/a, "eibniz jako myslitel4 zde sd*leno najt%
U2ro' by se d!e m0e mt vdy pok!t!, or/anizovan) po zp0sob! t*lo m0e absorbovat i prostedky k tom! znov! vzken sv)ho viditeln)ho t*la jeden den, protoe ty jsi poehnan( pipis!je oslaven) t*lo, a tak) sta otcov) na maj and*l) pip!stil oslaven) t*lo% -ato doktrna je pravda, mimochodem s (dem prody, jak je zn(mo ze zk!enosti, so!hlasil% protoe jak piv)st n(s k pozorov(n velmi dobr) pozorovatele k z(v*r!, e zvata neza'ala, kdy velk) mnostv v*, e to, a e spermie nebo zanepr(zdn*n semena e3ist!j ji od po'(tk! v*c, take se poad a d0vod, e ten, kter e3istoval od po'(tk!, a to ani endi/e, a proto, i kdy jen na plozen zven re6ormovan) a vyvin!t) zve, je tak) smrt je po!ze snen re6ormovan) a sloil zve, a zve je s(m o sob* vdy z0stane v pr0b*h! trans6ormace, jako i hedv(b 'erv a motl je stejn) zve% U 92ro "eibniz, Kvahy o doktrn! obecn)ho d!cha%4 2( Zroos napsalS cht*l, aby UHoje !'en o osobnm pokra'ov(n lidsk)ho d!cha po smrtiU z 6yziolo/ickch d0vod0 pravd*podobn), e v naem 6yzick)m or/anism! jako j(dro a z(rodek, kter se vyzna'!je tm, masa a krve a jen kosti 9 jako rostlina vyiv!je silami p0dy4, povinnosti a kolen, Une>platn, pravd*podobn* sv*tlo hmotn)ho t*laU byla zasazena, a smrt z(rove1 jednm d!chem Upro/resivn ener/ieU vce aktivn ne pasivn v podobnm zp0sobem jako plod odd*lit z l0na 6yzick)ho or/anism! slo!it nad(le d!cha jako jedin pl(8% =ak se objevil pokra'ov(n t)to pr(ceS Udva-'as, vn*j a vnitn 'lov*k%U Hannheim CFVY%

Zejm) vodtko lze nal)zt v n*m, m0e ve !veden) n(zor, e po mnoha, i kdy ne na hypotetick) s't(n veden n(znaky n( nervov syst)m opravd! jako kontejner pro ra6inovan), )terick) nezv(iteln a/enta se st(t, e se hraj d0leito! >loh! ve 6!n/ov(n na d!e v t*lesn) a do jist) mry prostednkem se zd( bt stejn( pro hr!b t*lesnosti% .yn v(m nic nebr(n myslet v pedstav(ch, tento )terick) bytosti i po odstran*n jeho hr!b pad st(le rezid!(ln* jako sv*teln)ho t*la nebo jeho oslaven) t*lo% Ale na rozdl od hypotetick), kter spo'v( v pedpoklad! takov)ho a/enta nerv!, nen nic, co ve sk!te'nosti k tom!, e 'asto nemonost t*lo petrv(vaj i navren odd*leny materi(ln t*lo, a d(le se rozvjet a mohl jednat% @o se t'e podv(me do prody, !vidme or/anizaci nezv(iteln spojen) s materi(ln% @hcete, aby se e3ist!jc pro sebe )terick) t*lo, tedy neznamen( jen novo! e3istenci, z 'eho vidme, nic jin)ho, ne nov) podmnky e3istence, kter) vidme opa'n vzt% &al, v ppad*, jako v naem n(zor!, nezv(iteln t*lo vytv( samo v so!vislosti s materi(ln% Ale nem!ste to v(n*% :echny pedchoz pohledy maj spole'n) to, e jso! z prostedk0 =etz ivota, jeho prostednictvm m0eme 'erpat z vn*jho sv*ta a pracovat sm*rem k vn*jm! sv*t!, jen pijmat n*co, ani by se k n(m hr(t nov) prostedky pro vrob! n( b!do!c ivot proti pro!d! ch!d msta ji obohatit% Ale m0e bt tak) kov( d*lat vc ne pedtm, pok!d jste nic ned*lat, kdy se jeho n(stroje? .yn, jeden m0e opravd! o'ek(vat, e nov) prostedky pro b!do!c ivot% 2ak se zeptejte sami sebe, jakm zp0sobem by se dalo o'ek(vat% -o je, zd( se mi, jen op*t vede k naem! n(zor!, kter m0e pipravit nov) 6inan'n prostedky prostednictvm star) a star( stedn pak ne '(ste'n*, ale zcela spadat listy pot), co slo!il k vytvoen nov)% .(stroj naeho t*la v pr0b*h! naeho ivota ne!st(le opravovat, dok!d se tak vytv( nov je pipraven pro jeho stanoven% 2ak nen k!s star)ho n(stroje je st(le zachov(n, ale nov ve na sv)m

mst*% .ed(vejte hadr na nov) aty a vypl1te nov) vno do starch m*ch0% -ak to ti, kte st(le cht*j zachr(nit star ko!sek od star)ho t*la do nov)ho ivota% .*kte tak dret hodn* na nesmrtelnost vyhr(l, e prost* piznat, e jejich Baser 6!nkce podle z(vislosti na d!i z t*la, na dr!ho! stran! si mysl, e vychov(vat je s ohledem na vy 9o d!chovn v !m slova smysl!4 zdarma po 6yzick), a sel6v*dom) mysli na pomoc, ale to bylo vlastn* b!deme d*lat, spe ne v z(vislosti na t*le, ale p(n je stejn, a tedy i zni'en stejn) nez>'astn*n% oneckonc0, m*l by !r'it( '(st, !r'it( strana mysli, abych tak ekl, shell stejn, s vhrado! zni'en t*la, ale ne j(dro, podstat! d!cha%
&okonce i mezi starov*k) 6ilozo6y tato mylenka pich(z 'asto dve, zde je pklad toho, jak toto t)ma byla ned(vno pijata% AQ66ell ve svch dopisech z nesmrtelnosti 9mimochodem rozpoznat, kde velmi sl!n postoj4 zko!mal n(mitk!, e ano, ment(ln sly ji kles( s v*kem, take pravd*podobn* zanikne smrt vem, aby tv( v tv( 6akt!, e se k(, e to, co bylo kles( a miz , je po!ze na vn*j stran* vnitnho ivota, pam*8, pedstavivost, intelekt, vynal)zavost, vtip, talent0, atd%, co b!de t d(l, je j(dro d!e nebo vnitn 'lov*k, spo'vajc v sebev*dom v roz!m!% -i, vn*j strana je vypo'tan( na tomto pozemsk)m ivot*, a proto vce 'i m)n* s t*lem, zejm)na nervov) sly, ve spojen a z(vis na tom, by tak) mohla docela dobe a odstraniteln) s t*lem op*t bez vnitn povaze mysli b!de zm*n*n% -yto vechny zm*ny vzneen), nez(visl) bytosti dostat odpojen smrt t*la, nebo spe rod k nov)m! ivot!, a tam, kde B0h otevr( novo! kari)r!% Zde m(te dv* nepirozen) separace najedno!, na prvnm mst* a boj!je d!cha od t*la, pak d!cha v sob*, proti monosti, e t)to pestr) zk!enosti stejnm zp0sobem%

.o, b!dete jist* schopni piznat, e 'm vy je d!chovn cesta nahor! pravomoc nad s6)ro! !r'itch podmnek pipojench k 6yzick) smyslov) a ctit obrazov), ale nez0st(vaj s nejednozna'no! hmatatelnosti slova pr0zk!m! jso! k dispozici, ale vid*t, jak stejn) sk!te'nosti navreny, najdeme na pam(tk! dve disk!tovalo, e 'm vy d!chovn s(m e3ist!je po!ze v Jnt$ickel!n/en, vztahy, pracovn vztahy na "o$ a podailo, abstraktn na to nen vlastn* ani nee3ist!je% Helodie je n*co vyho ne smysln jednotlivch pozn(mek, ale to, co je, ani by smysln jednotlivch zv!k0? .ejvce 6iloso6ick) mylen 'lov*ka vyad!je, aby smyslnost e3istovat tady, kdy se odr( na smyslov), i s(m o sob*, ale e je mon), aby odr(ely na smysln, nenech(vejte toto, tam jso! jen vztahy vztah0, aktivn v n*m a m!s bt siln(, ale spodn z(kladna z toho vdy z0st(v( siln a aktivn, i smysln(% -am, kde jsme tak) vid*t vy d!chovn rozvoj, ale nepesah!je ni smyslov) vnm(n jako mdlov( b!blina, kter( je 6o!kan) do modr) z vrchol! pyramidy, ale jako vrchol pyramidy samotn), ve vech svch str(nk(ch odkaz!j na to, ale jen tip m0e z0stat ! z(kladny, ne jako motl, kter se ty' nad kv*t!, ale jako kv*t s(m se povznese nad koenem a stonkem, vechny 8(vy a sly zpracov(vaj stejn) sama o sob*, ale spe plat, bez ohled! na to sam) n!tn( poteba, aby z0stali s vivno! p0do! ve vztah!% -ento pohled na sit!aci vy na ni d!chovn je veden( od slov, ale z rozjm(n o d!chovnm ivot* s(m a jen to je msto, kde m0eme odpo'ino!t% 2ojIme se podvat sem nikdy vy d!chovn odd*l!j od ni, ale jen zp0sobem !veden stejn pekro'it, navdy pipo!t(n spodnm sami na zm*ny t*lesn), tak to je op*t pedpoklad do pr(zdna a modr), v rozpor! se zk!enost, ano je jasn) obavy zk!enost, e by to mohlo d*lat pechody na b!do!c ivot to zdarma, nebo

petrv(vaj po !plyn!t .zkch a nastavit se to stane, tak op*t z0st(v( obtn) vlevo, jak by to mohlo bt mylenka leiblos, nebo pot), co se vzd( dve jeho 5amotn) biolo/ick) l(tky moho! vytvoit nov s!bjekt, jak je tom! nyn, ale &!ch prac!je po!ze s nm ji vzhledem k biolo/ick) 'initele% ; kdy i mezi s!rov) n(rody je pohled na d*litelnosti d!e s ohledem na pechod do posmrtn)ho ivota s tm rozdlem, e oni d*laj tak pak jet* pedtm, ne na t!, a tvrd, v so!lad! v tomto sm*r!, ne jsme my, pok!d se tmto alespo1 shoda mezi zskat povah! d!e v tomto sv*t* a na onom sv*t*% -ake pohansk) Zreenlanders v*ili ve dvo! d!, stn0 a dech!, z nich posledn z0st(vaj vdy v iv)m t*le, zatmco prvn emi/rovat z n*j na proch(zk!, jt na lov, tan'it, navtivte, nebo rybaen, nebo dokonce i v ppad*, e jin( osoba z m*sta, mohla z0stat doma, stejn* tak pich(z s kanadskmi a dalch americkch divoch0 vra ve dvo! d! dve, z nich jeden mi/r!je do smrti a sn0, zatmco dr!h v t*le z0st(v(, krom* ppad0, kdy se zastavit v jin)m t*le% .ech(me d!e a :y 6akt, tady na zemi vdy z0stat d!cha ! smysl doma, ale teI to, co n(s b!de pro6itovat cel n( prohlaoval nez(vislost ze stejn)ho t*la pro posmrtn ivot, protoe je to prost* (dn( nez(vislost na dr!h! odd*len povoleno t*lo? =sme probrat hr! se slovy na klamat% .ez(vislost d!cha z t*la m0e bt pijm(na r0zn*% .ejprve jsme shrno!t do jedn), pak v opa'n)m sm*r!% Tilozo6ov) v dnen dob* nen snadn) podsto!pit vce na sk!te'n)m odd*litelnosti d!e do racion(ln a smysln) '(sti, nicm)n*, oni cht*li vid*t d0vod, sel6-v*dom z(r!ka nesmrtelnosti, pi'em zejm)na lidsk d!ch zcela odlin) od t*ch zvec d!e% =en se z toho d0vod!, prob!dit stav a zp0sobilost k nesmrtelnosti% Hezitm, protoe zvec d!e bez d0vod!, m0e pejt od prvn do dr!h) 6(ze e3istence ji jako motl prok(e, take nevidm d0vod, pro' ne i tet% +t(zka trv(n individ!(ln d!e pi Zd( se vichni bez ohled! na ot(zk! >rovn*, e mi to trv(% Ale nem( t!to dohod! nyn% =ednm z nej'ast*jch, ji vybr(n antickch 6ilozo60, ale i dnes pop!l(rn zp0soby, jak !etit na nesmrtelnost d!e je vysv*tlit d!i jednod!ch)ho charakter!% .yn je to pravda, jednod!ch( bytost nem0e zni'it s(m sebe, ale jen proto, e tam nen nic v tom, aby zni'il% Ale v d!i e3ist!je irok( k(la opaten, pocity, emoce, instinkty, motivy, jejich jednota ch(pe vechny d!e v sob*, co je v rozpor! o66nem s mylenko!, e jejich jednota je, e z jednod!ch)ho charakter!% A jednota a jednod!chost je ale dva% =e to prost* nen m!ltiplicity ve smysl! 6yzick) sloen, kter se vyskyt!je jako takov( v d!i, ale mnohosti intelekt!(ln spol!pr(ci a za sebo!%
-v( v tv( int!ice m(m jist* vrazn n(sobky spole'n* ve v*dom% =( si dokonce ml!vit o vedle sebe v int!ici, i kdy d(v(te pednost tento termn se vztah!je na materi(ln objekt jako d!chovn t)ma% Ale to nevad, jen d!chovn pospolitosti zn(me v kad)m ppad* z materi(l! vedle sebe, jeden reprezent!je n(s ostatn% -eI by se dalo !vaovat, e i nae nejv*t abstraktn pojmy jso! vdy navreny s n*jakm il!strativn nebo symbolick)ho zn(zorn*n a moho! bt koncipov(ny po!ze tak, e oni by m*li bt mylenka pro sebe% =estlie jeden byl proto i pestr sortiment p0vodn* vztahovat po!ze na smyslov) vnm(n 9co by bylo dost, ale vyvr(tit jednod!chost d!e4, tak, e pen(, ale toto tak) v% Z 'asov) poslo!pnosti se od sam)ho za'(tk!, nikdo popt, e obsah!je potr!b, a d!e je v podstat* 'asov) povahy, e by mohla, pok!d oni sami obsaen) v tomto sm*r!

po!ze potr!b, ale nejso! prost* jen, nic vc ne j( linka m0e bt pr(v* o jednod!ch), protoe nen sestaven na rozm*r! plochy% ; kdy je to l(kav) si pedstavit d!i ve sv)m 'asov)m Tort rezervy na potr!b jako hn!t, kter) m( vdy nov) sm*ry tm, e nov) podn*ty, kter) jso! sloeny s p0sobenm pedchoz, ale to z0stane v kad)m okamik! vdy pohyb v jednod!ch sm*r% .ebo takS jednod!ch kvalita d!e zm*n pes st(le nov) !stanoven zven' a prostednictvm sebe!r'en, ale pesto tak ne!st(le !r'ena po!ze k novm jednod!chm kvalit!% Ale na rozdl od toho sk!te'nost, e nae obli'eje n(zor0 odpor!je tak) pestr sled d!e nem0e pedstavit ivot bez rozd*lova'e spol!pr(ci, ze kter) poch(z% Bod m( pijmo!t r0zn) trendy v prostor! za sebo!, s vhrado! rozd*lova'e imp!ls0, v'etn* alespo1 jednoho bod! je krom* n*j, ale m*l by bt tak) vnitn* skrz a pracoval v bytosti, jako d!e, take m!s bt sim!lt(nn mnohost, z pestr) ad* z(vis nich se pedpokl(d(, e do sebe, protoe jsem nev*d*l absol!tn*, podle kter)ho syst)m je jednod!ch kvalita by mohla bt mylenka pokra'ovat v rozhod!jc sama o sob* do n*'eho nov)ho% -o samo o sob* jednod!ch eo ipso nezm*niteln s(m o sob*% Bekn*me, e si m0ete bt vdy jisti, e to byla pr(v* tato zvl(tnost d!e jednod!chosti, zahrnovat rozmanit) momenty !stanoven, ale jeden m0e myslet, e nen, nejnov*ji koncept jednod!chosti a vnitn mnohosti prost* z0stat protie'% .yn jeden obvykle nestar( o tomto rozpor!, se odr( na jednod!chost, pok!d jde o prok(z(n v*'n ivot d!e, a mnohosti, pok!d jde reprezentovat jejich 'asov) ivot, ale v z(jm! jasn) mylen je, zav)st a to jak v r(mci, tak v kombinaci, a to, co nen v rozpor! sama o sob*, pok!d jde povoleno% Aspo1 vm, e b!d! tolerovat v tomto ohled! s protich0dnmi mylenkami Aerbart%

+bvykle kdy je zaloeno na n(sled!jc pozorov(nS :e vech mnohosti a zm*nit vechny jevy v*dom, ale ne d(le vlevo pocit nebo v*dom na ;-identick) n*co jednod!ch)ho, analyzovateln)% A to je nejd0leit*j na d!e% 2ok!d to z0st(v( beze zm*ny, jak je to jednod!ch), ale nezni'iteln, take jsme v bezpe'% Ale tato jednod!chost je to nae d!e, ale Abstrakt!ms nae d!e, protoe to, co je jednod!ch) v*dom bez zvl(tnho rozmanitosti jejch !stanoven, z(r!ky na n(s ve sk!te'nosti nic% Ano z(soby vech beton d!i nic vc ne prost) sebev*dom a sebev*dom e/a, jak by cht*li, protoe snadn) bt nezni'iteln% Ale smysl pro sebe nebo sebe-v*dom e/a je prost* n*co, co cel obsah d!e a 'innost imanentn, abstraktn bez mnohosti jejch !stanoven nejso! st(vajc% ; kdy jsme !vaovali o jednod!chost naeho e/a, to je jen jedin( mylenka e/a, zvl(tn !stanoven o na sk!te'n) j(, ne cel, bohat) na mnoha konkr)tnch !stanovench d!e-;% ad abstraktn jednod!ch) miz, nicm)n*, jak betonov( potr!b miz nebo se rozpadne, kter je imanentn, a jeho jednod!chost nem0e zabr(nit jeho z(nik nebo rozpad% =ak je to se stedem kr!h!, t*it* t*lesa? 2rotoe m(me i n*co jednod!ch)ho, in$ohnend konkr)tn potr!b, abstraktn, ani by to mysliteln), ale ne abstraktn skl(dajc se bez n% 5tejn* jako j( ve vztah! k r0znch !stanoven, e so!hlas% :e sk!te'nosti, dokonce i cel( betonov( d!e by bylo opravd! n*co jednod!ch)ho, e z(soby, ale po!ze a se zvl(tnm rozmanitosti t*la% olikr(t jste opravd! ve srovn(n s jednod!cho! d!e podstat! se stedem nebo kontaktnho msta v biolo/ick) rozmanitosti% 9Maitz nazv( vyloen* @entr(ln bytosti, pok!d jde o to% Jben tak stanov @ar!s v jeho postav* to jako sted! t*la &ar!%4 Br(n se pravd*podobn* jednod!chost sted! kr!h!, t*it*, e kr!h, t*lo rozpad(? A kde je sted, t*it* samotn)ho? .echci vid*t, jak i cel, abstraktn ima/in(rn t*la, m0e n(m jednod!chost abstraktn e/o nebo sebev*dom, nebo aby d!i alespo1 bezpe'n*j ne

jednod!chosti abstraktn sted! kr!h! nebo t*it* samotn)ho je to spe plat po!ze !k(zat, e 5amotn kr!h nem0e rozkl(dat, aby jej sted tam, nebo e sted z jinch d0vod0 nen schopen zskat jeho kr!h!, protoe jeho jednod!chost, v tomto ohled!, nic v sob* takto% 5tejn let jet* vysv*tlit jinmi zp0soby% .en d!e jednotka vztah mezi vemi okamiky d!e? .en pom*r < ` Y vztah mezi 'sly < a Y? -ento pom*r je tak) jednod!ch, vnitn na potr!b% Ale to b!de br(nit jednod!chost, e zlomenina m0e bt si pamatoval hnije v >dech? : takovm zp0sobem, aby nic vyhr(t% @el( beton d!e nen jednod!ch(, bez ohled! na jejich vst!py, ale abstraktn, kter) shrneme podstat! d!e centralizovan), m0e bt n*kdy tak snadn) ani nechci cel) d!e n*kdy bt tak jednod!ch), tak tedy (dn( z(r!ka, vzhledem k tom!, beton!, potr!b, jednod!chost vlastn, a tmto jso!cm! jednod!chost sama%
Zde je pklad z od0vodn*n v pedchozm smysl!S "5mrt neni lidi, ale T "! %ungu&e se te t(la l!v(ka, u &e t!, e !k!ln!sti On &e r!zl!en d! &e&"# $rvk), ze kter"# se $!stu$n( tv! il v du"#u l!v(ka, ale **U T t! m)e tak bt r!z$u't(na, r!zl!itU Du"# l!v(ka &e identi"k, &edn!du"# byt!sti* On &e G Z G* Je#! sebev(d!m &e d)kazem &e#! &edn!du"#!sti* O(l tak ma& "el!u adu sam! ! s!b(, neb!A se &edn ! $!u# ni", ale kdy $!trub z$)s!b &e#! sel%Tvzta# t!t!n Jedn!du"#, ale nem!#!u bt vy e'eny, $r!t!e nem dn sti, z ni"# by byl!, a ve kterm by m!#l bt zn!vu r!zklda& du"# &e tak i nadle, ** du"# &e $!dstata l!v(ka, $r!t! z)stv t! i $! t!m, "! nazvme smrt* ";`irt# v 7i"#te v as!$isu V6GGG* 5tr* @><, =ednod!chost mysli je zde navzdory mnohosti, ktero! m( v sob*, n(roky, protoe to m!ltiplicity Unic jin)ho ne rozmanitmi zp0soby jeho sel6-vztahU je po!ze% -eI vidm, nikoho, jako mnoho zp0sob0, vnitn sel6-vztah s vnitnm jednod!chost syst)m! by m*la bt kompatibiln, stejn* jako v n*kolika jednod!chch ima/in(rn bytosti, ne pleitosti a d0kazy z vlastnch vztah0, ale jen pro vztahy jinde je% -o znamen(, skrt, co za slovy% : t*lesn)m or/anism!, e3ist!je mnoho vnitnch samostatn* vztahy% .icm)n*, vichni pov*sit na to, e nen jednod!ch) bytost, tm, e ovliv1!j nebo osoba se tk( cel) v*ci v n*m%, Ale vztah jednod!ch)ho celk! na celo! snadn) vdy z0stane stejn* jednod!ch) identity .yn d!e m( sice nen ve stejn)m smysl! a prostorov* kompozitn materi(l bytosti, jako jso! biolo/ick) or/anism!, ale to nen vdy jednod!ch) d!chovn bytost, a mnohost pravidel d!e z(vis, spol! s ado! pedpis0 t*la%

Hon( byste se m)n* trval na pojet jednod!chosti d!e, pok!d jste najal kdekoliv po zv(en% 5tejn* jako n*kter) moho! bt pom*rn* jednod!ch), ale pravd*podobn* pechodn) re(ln*, jak jsme vid*li, to m0e bt obr(cen sloen n*kter) pojmy podle sk!te'n), a pesto nezni'iteln% .e ve, co si lze pedstavit stane% +t(zko! je, zda podmnky, kter) je v povaze v*c% -am moho! bt podmnky na sv*t* k vrob* !r'itch l(tek, ale ne vyeit ty, ale oni jen d(le rozvjet, podmnkami vroby, kter) zahrn!j pokra'ov(n a dal vvoj s(m% -ak je to s na so!'asn) t*lesn) povahy, kter( vytv( nov konte3t po n(s z jejich obvacho @onne3ion ven% Ale pok!d je to s t*lem tak, samozejm*, i d!e, i pes to, e nen snadn), ve st(le obnov!je 6yzick) so!viscch s(m m0e petrv(vat !ni6orm!, protoe jejich jednotky se prov(d

6yzicko! konte3t!%
2odobn( pozorov(n ji bylo dve% ;nS nappii skript0% :arii ar/!ment!j, Jde% 7 CF7F% p% F< s,,% je, napklad, n(sled!jc pas(S U5ed 6ac anim!m e3 pl!rib!s jst nat!ris se! partib!s concret!m% @oncedas tamen necesse est &e!m za s!mma potence s!a etiam posse prohibere, ,!o min!s parti!m dissipatio at,!e ;nterit!s conse,!at!r%U

dispozici jso! zatm pravd*podobn* nejb*n*j zp0soby, jak zach(zet s ot(zko! nesmrtelnosti% .eml!vm o t*ch, kte byly vzaty po!ze jednotlivch 6ilozo60 a teolo/0, a kter) nemaj (dno! spole'no! (dost nalezeno% -am jso! n*kter) n(zory, s nimi m0eme dobe slad*n s n(mi, aby si to v n(sled!jcm oddl! 933i3%4, jen to, e nebylo dosaeno (dn)ho pokrok! k pln)m! rozvoji a dos(hne za ne>pln) nebo nesroz!miteln !vaov(n o (dn vliv% 2ok!d se podv(me na to, co se nevydal, zd( se mi, e m(me nejvce vzd*lan) n(rody, vznesen) ve vztah! k teoretick) zd0vodn*n a n(vrh! vry v nesmrtelnost n(s cel) o n*co jin)ho, o nejdrzej n(rody, jako by vce !m*l) zapojen a :ersteck!n/ rozpor0 a nejasnost, vra t*ch, jednod!ch) a jso! vystaveny sv*tl!, aby n*kter) z nich se vyr(b v hr!b) 6orm* a jen z!tappend napravo od nich, ne z n(s s naimi jemnmi z(v*ry% Ale pro' vechny v*try a >sil a popr(n ze stejnch princip0, kter) se polo jinak nae z(v*ry o b!do!cnosti zaloen) na? @hcete-li !spokojit vechny za velmi spravedliv) praktick vznam, kter, pot), co se so!'asnm vhledem na prod! a d!cha jsme pos!no!t zp0sob, jakm s(m by to mohlo bt >pln* a snadno spokojen, nezd( jinak bt zachov(na, jak by takov teoretick) nedostatky% Llov*k chce t nad r(mec so!'asn)ho ivota tak), a poteb!je perspektiv! b!do!cho ivota nejd0leit*jch normativnch aspekt0 pro so!'asn) jednoho% A pro praktick) zisk z nich se neet teoreticko! ztr(t!% Bez toho, e by ani bt zasaen v0bec odtrhno!t d!cha od t*la, ani mysl, aby per!en, ani se nechat mysl vytvo nov) t*lo bez 6yzickch prostedk0, aby tak !'inily, a ani ho zamkno!t do t!h)ho atom!, jednod!ch( mon(da ani pedpokl(dat e3istenci )terick)ho t*la, ani by podmnky pro jeho zachov(n, mchat ani jednota a jednod!chost d!e s sebo!, nebo aby beton i nad(le e3istenci abstrakce% =e pochopiteln), e pak, e mnoho takovch cest na z(klad* pedpov*d*t% A co divit, kdy b!I se vzd(t ve prosp*ch teorie praktick)ho z(jm! nad*ji nesmrtelnosti, a aby to tak dobr), ani by to v tomto sv*t* a nastaven pohled!, jak je to mon), nebo ve v obr(cen)m pre6erence pro praktick) ne teoretick) z(jm! od0vodn*n v podstat* poadoval vr! v z(sad* vyhodit z d0vod0% Ale dv* v*ci m!s bt patn)% .ev*c k(S pohled na posmrtn ivot r!it po!ze t! spr(vno! pozornost a aktivit! na tomto sv*t*, ale ve sk!te'nosti je to prav) pedvdavost do posmrtn)ho ivota a sk!te'no! prosper!jc a !klid1!jc pr0vodcem tmto sv*tem%.(boensk v*c k(S 2ro' blzko v0bec, a nem(me na bosk) zjeven? -o by bylo, pok!d by to nebylo v povaze v*ci, e Bo zjeven v 2sm! s(m m0e vyd*lat a vytv(et pevn), bezpe'n), obecno! vr! po!ze v so!lad! s, protoe tak) ozna'eny zjeven Boha v prod* a ivot*, o Akt!(ln n*kdy podporov(ny to nezd( v rozpor! se ho% A pok!d

nevte, jejich po!it pro vr! v nejvy a posledn v*c, na 6akta prody a ivota, a tak se zase samo o sob* proti stejn)m!, bojov) >'innosti praktickch aspektech, msto toho jt s nimi r!k! v r!ce% .e kad s sebo! pin(, d*l( jeho tolerovaly, kdy se d!e s t*lem oslabit ve st(, v >stavech a v e3perimentech 6yziolo/ov) so!'asn* nebo patn) vzhled a nikde d*l( d!i bez t*la% .e kad je schopen d0vod! ticha obr!bnk! ve vztah! k z(v*r0m, e je naklon*n ihned vyt(hno!t z n, ne vichni !klidn ! povrchov) odmtn!t t*chto z(v*r0, kter) jso! samozejm* sezn(meni s stejn) v ivot* jako ve v*d*, jak vce 6akta !loit v so!vislosti hl!b jso! pron(sledov(ni, jist*j tak) !k(e, zamet(n, hl!bok, z(kladn z(kladn konte3t d!chovn a t*lesn% Ale pak patrn) zni'en t*la v n(ro'nosti smrti panova'n* jejich interpretace, a pochybnost m0e bt poraen po!ze tm, e poraz sv) d0vody% -o je hodnota vry se stalo bez zastaven, jet* na z(klad* jinch ne v*decky vyvin!t) d0vod0 zdroj0% 2raktick)ho hlediska, kter( je nez(visl( na vech teorie !r'itch vry vol(, a dokonce vyad!je vr!, jinmi or/(ny ne '(stic z d0vod! jednotlivce, m( stejn) pr(vo jako teoretick(% Ale jak) dal motivy noho!, stejn* jako v*deck( vra, e se nebyla ta prav(, tak zdroj, ze kter)ho tekla dokonce ani podezen, jestli se m( vyhbat jasn)ho pohled! v*dy jako hin$ieder!m v*da nen by mohlo bt v po(dk!, co n(s vedlo k z(v*r0m, kter) jdo! proti na praktick) z(jmy% -ake je to na horn odkaz dobra a pravdy, kter) jsme se zabvali dve 9b;b,4% -o je d0vod, pro' je d0leit) dvat znov! a znov!, a kdy jsme teI d*lat teoretick) nebo praktick) n(zor na veden, aby (dn) vady z cesty, kter) m!s bt pijato dal% 2ok!d se dos!d, jak !d*lat tak m(lo v sob* !spokoj!jc a z(rove1 jednomysln* s praktickmi popt(vek vsledk0 teoretick)ho zp0sobem, podle m)ho n(zor!, d0vod spo'v( v z(kladnch poadavk0, kter) byly pe'!je o vztazch mezi t*lem a d!, 'lov*ka a bosk d!ch 5k!te'nost, e jste pr(v* !etil tak z d0vod! zni'en, spe to, co m0e podpoit nad*ji na naem !chov(n nejpevn*j% -ak to ! se !k(zalo ve vztah! k n(zor!, e lidsk d!ch pat do vy a nejvy d!ch, take je tak) toho n(zor!, pevn) a trval) spojen mezi t*lem a mysl% B!d! ps(t obrazS do z kop!le na @ordova, v Utin(ct set obch pil0 podporovat dome /e$alt[/eU jen t! a tam slo!p v >vah! zpod*n, kter) by ji spadaj do d!cha a vid*t s(m pohben pod pil0 n*j, samozejm*%-eI chce, e by bylo poetil) dost, mon( dokonce rad*ji dome plovo!c ve vzd!ch!, pile, kter) se objev!j na n*j hroz nebezpe', zcela smeteny a vce vid n*kolik takovch slo!pc0, vce se boj% =ak klidn) a bezpe'n), ale stejn* se zm*n, kdy se jeho o'i irok) otevr(n, vechny slo!py zvedno!t najedno!, a k!pole, e vypad( n(dhern* a ho!pat se% Lm vce slo!pc0, tm bezpe'n*j to b!de vypadat% -ato kop!le je nesmrtelnost, ale slo!py jso! vztahy mezi t*lem a d!% .eb!d! kat, to je v*il, spo!t(n na vce dl!hopis0 d!cha k t*l!, psn*ji, crosslinkin/, e by se db(t na to, e vce ohroeni nai dereinsti/en dal e3istenci nebezpe', a to po!ze v majetk! t)to z(vanosti, v !voln*n) verzi tohoto /an/!, byl nad*je a sp(sa, zatmco podle m)ho n(zor!, a to zejm)na v nejvce nemilosrdn >spornch opaten a psn) &!rchtreib!n/ toto propojen z nejbezpe'n*jch, ano, je jen nzk( hladina zp0sob, pln) zd0vodn*n na vry v nesmrtelnost, ani by tak ale

stejn* b!de postavena vdy vce 'i m)n* ve vzd!ch!% Ale jen pro b*n d0sledek, e je d0leit) se rozhodno!t, prost* nic polo prov(d*t jen opravd! dovolit vechno d!chovn jeho a!to a jeho loI v !stanovench o ece t*la, a povaovat celo! prod! jako d!ch-nosn), aby to vechno p'iny a zp0sobit sekvence v >vah! kterm se m*n jako p'ina, tak jsme vedeni k pirozen) zp0soby, jak tohoto ivota jako p'in! v ptm ivot* jako jeho spr(vn)m poad, a zohledn*n t*lesn) podpory ve vech, intelekt!(ln, a m0eme (dn d0vod pro b!do!c ivot najt oblasti, kter) se nestal pomoc nebo jej ekvivalent v jin)% Ano, cel pohled na zes8ov(n ! t*lesn) a d!chovn z0stat bez pedpoklad! b!do!cho ivota zmrza'ench a nejist, zatmco semi-veden pohled nev pijt po smrti% 2ak jeden nikdy vyhr(l irok z(klad, na kter jsem !k(zal tady, tak to nen t*k) vid*t, jak ve bylo zavedeno rozpory a nesrovnalosti v !'en t*la a d!e kv0li nesmrtelnosti ot(zky, ve sk!te'nosti, ne to vyad!je povaha v*ci, ale po!ze jeho vlastn neso!lad!% 2ro to je v!de, take rozpor moho! bt opraveny po!ze b!I jinm neso!lad! nebo zastaven veker)ho neso!lad!, se objev poadovan vsledek% @o m0e bt dosaeno v bval) cest*, ale to je jen stabilita /yroskop, kter dr po dob! kym(cejc a ot('enm ve vech sm*rech, a po sm*r! zr!enm padajc pohyb znov! a znov! o opak!% .ejvce ned(vno, on m( jet* na podzim% ++"11. 3m5 zd:vodn*n u4en o nesmrte#nost . 2odvejme se nyn jist), e ot(zka, na kter) se ve v*tin* d0kladn)m zv(en naeho pedm*t! m!s bt posledn dorazitS =ak to z(le, e 'lov*k i v tomto sv*t*, pes vechny zm*ny vn*jch a vnitnch podmnek s(m z0st(v( pes? @o dostane ho pry' od vech vn*jch i vnitnch >tok0 v tomto sv*t* stejn(, b!de ho mt na posmrtn ivot do pokra'!jcho zskat hlavn >tok smrti za stejn), pok!d je teba pokra'ovat jinm zp0sobem zskat% Ale jak >asn) je v prvn ad* sk!te'nost sama o sob*, na kter) jsme se zde tk(% :echno se zd( bt v*tina lid jt sem, a pesto se domnv(, e v n*kterch ohledech, a zejm)na hlavn zp0soby, jak z0staly >pln* stejn)% Zd( se, e n*co, co je proti >pln*% &!ch star)ho m!e a mysli dt*te, jak rozdln) jso! v kad)m ohled!? A pesto, pro kado! mysl star)ho m!e, d*tsk( mysl, kter( se pova!je s(m bt >pln* stejn)% H0ete zskat jeden z nejvce neznal Missendsten, vypadno!t jasn*j pot*en v nejtemn*j melancholii, jakmile pev)st zcela !topil v hch!, zcela k Boh!, a dr st(le na stejn) lidi% .ic, jak se zd(, z0stal stejn, a pece star 'lov*k je naprosto retardovan, a proto z0stal sho$ v tom, co 'lov*k hled( s(m sebe% Zd( se to nemon), a pesto je to tak% @o je to mon)? .*co se m!s opravd! z0stat beze zm*ny, ale na konci, jinak by to nebylo zjevn), nebo v ppad*, e byl sk!te'n rozpor% &ky tom! je mon), v tom je, pinejmenm, my ji vyj(dit takovm zp0sobem, e za vechny zm*ny d!chovnch !stanoven, ale jednot! d!cha, ve kter)m kad 'lov*k shrn!je bytosti, st(le beze zm*ny, nepor!en), z0st(v( nedot'eno, i s(m o sob* za n(sledek zm*n! pedpisy a vdy nov) ovl(d(ny stejno!% =en jsme se mlili, tato jednota d!e jako mrtv j(dro, jednod!ch konkr)tnch bytost ve sted! jeho !stanoven a pijmo!t odnmateln !veden)ho nazen, spe je to iv(, celistvost

eky a vechna !stanoven d!e stejn vnitn jednoty akce, vechny propojeny mezi sebo!, na jeho z(klad* je ve v d!chovnm 5o!'asn) zm*ny je !r'ena, a jak)koli n(sledn) st(t vyr0st( z bvalch, jeho petrv(vajc >'inky podpor!j samo o sob*% 2ojIme to vysv*tlit podrobn*ji% dy vidm strom, d0m, hory, jezero ve stejno! dob!, kad jin se v malebn) sestavov(n, ne kdy vidm kad z jejch otiskovacch >tok0 vz(jemn* !r'it navz(jem pes, a e jako kad d*l( n*jak, pocit Ujsem @elkov dojem z krajiny% =eden nedok(! li v krajin*, ani by n*jakm zp0sobem vechno, co se zd( bt odlin, a na n*m celkov dojem, kter se odr( od celk! zp*t na jednotlivce z(vis% &ok(e popsat to !r'it* nem*lo zobraz po!ze ve v*dom% .icm)n*, jak je to tady s momenty stejn)ho n(zor!, e je se vemi okamiky d!e, se m0e zd(t jako sim!lt(nn v n, v*dom a nev*dom so!'asn*% Llov*k si nem0e pomoci, ale objev se v d!i, ani by ve, co se objev v d!i, a na n*m celkov dojem, kter op*t odr( na individ!(ln a z(vis celk!% 5 pocitem, tato zm*na !r'itost ze veho, co je v na d!i, pocit jej jednotky je rovn* v*nov(na !nabtrennlich% &!e ct r0zn) okamiky sv)ho vlastnho vzhled! v aktivnm stanoven zm*ny, a stanoven aktivn vm*n! ve, co v d!i, m0e po!ze s jednotko! e3ist!j stejn) pocity% Ale teI je to jen zm*na !r'itost, ale i n(sledn) stanoven toho, co je v d!i a je, msto toho je vak so!vis se zm*no! sebe!r'en% 5tanoven zm*na se projev!je to nejen z celkov)ho dojm!, kter je !veden pmo s nm, ale tak) d0sledky z toho vyplvaj% 2rostednictvm aktivnho sm*nn)ho vztah!, v n*m e3istence d!e je, jak se zd(, nov so!pis d!e v d0sledk! pedchoz% A jak so!vis, e vm*na !r'itost, e 'lov*k je so!'asn* potr!b ct v(z(na v jednot* d!e, ne zer6Xhrt v potr!b, pak s jistoto! n(sledk0, e i ct post!pno! potr!b v(zan tak, e z0st(v( jednm z potr!b po dr!h)% 2ozd*ji d!ch st(le ct v jednom s min!lost, a je-li st(le stejn( jako pedtm, kdy jet* m( dal >'inky bval v sob*% :echno, co jsem vid*l jako dt*, myslel, ctil, kdy jsem ani nepamat!ji, kter) jej d0sledky se ji vyzna'!j jednotliv*, ale nebyl nadarmo na m0j posledn let% Ano nic, ani nejmen v*c, ktero! jsem se setkal v ran)m ml(d, a to, co se setk(v(me ve mn* je marn* posledn mono! v*k!, mal), jak to je, to je pro m* jen li v mali'kostech, ale po!ze nic sebere nic ve mn* s(m o sob*%5tar( mysl jako 6ormativn zm*nit sv0j stav >pln*, m!s se zm*nit i, protoe zm*n je ivot d!cha, ale pok!d tam jso! zm*ny, vyplvajc z pedchozho jednoty >'ink! &!cha, ke kter)m! smysl e3istence d!evn jednotky a tmto vazeb ;, ct d!cha v jeho nov)m stav!, vdy k rozrostla ze star)ho d!cha, jako jeho pokra'ov(n, ct identity vztah mezi dv*j a pozd*j sebe% dispozici jso! tedy v podstat* jen r0zn) projevy, ale r0zn) v*ci, jakmile eknemeS d!ch z0st(v( stejn, protoe d!chovn jednota, ale vytrvale zskat vechny toky a zm*ny pravidel v pohyb! a zm*n* jeho !stanoven, nebo e se dostane se jako stejn), protoe >'inek vech pedchozch so!visejcch !stanoven mysli prostednictvm pipojen)ho poadov) 'slo >'ink0 pokra'ovat i do b!do!cna% 2ro to je pesn* pr(ce starov*k! do n(sled!jc do n je to, co spoj!je a to jak v 'ase, a to je provozn jednotka d!e, ne abstraktn skl(dajc abstraktn hmatateln), ale pesto% .( smysl pro identit! vzhledem k 'asov) poslo!pnosti samotn), co je stejn jako

smysl identity ve vztah! k so!'asnm a je stejn e/o, e r0zn) '(stky v so!'asn) dob*, a to, co spoj!je r0zn) v poad, a to ani nem0e myslet, e tato identita by n*kdy eit, protoe >'inn( sekvence vztah s(m o sob* je jen >sp*ch vz(jemn aktivn, a aktivn >'inek interakce vrazn* charakterizovat jako tak, e se odraz v aktivn sekvence vztah!% .e opravd! 'ist* o66 sami nastavit lidsko! mysl od starov*k! a pozd*ji% :zhledem k tom!, e vdy z0stal po!ze tenko! nit, jestli to je to, co za'n( jako dt*, by m*la z0stat cel( z(kladem Tort e6ekt0 v jeho mysli% :dy nov( !stanoven, e 'erp( spe smysly, jako nov) Z!$Qchse, kter) nejso! sel6-z(v*ry o tom, co bval v n*m, jso! nevysv*tliteln) n*'m pon*k!d dve v n*m, ale pravd*podobn* sv*d' o nov) z(v*ry v n*m, a obohatit ji vc a vc% -m, n*co nov)ho, objev se n(m, e to nen vyplvat z na pedchoz dren, pak m(me tak) pocit, e se n*co e3tern krok na n(s, ale my jsme nikdy ztratit sami sebe v nov* Z!tretenden% Ale nov* zskat vichni clapac z(v*ry dve rek!ltivovan) a vrozen), ctme o ve nov), ani star), nov pocit, stejn* jako Tort !stanoven let% Zskan) d0sledky starch v n(s, a b!deme i nad(le vyvjet n(s prostednictvm nov)ho pro n(s lapal, ale zsk(v(me nov) za'(tky rozvoje, protoe rozvoj samotn proces je st(le v n(s, skrze n(s% -oton) pokra'ov(n tohoto ped(m vechny vnitn a vn*j zm*ny z(vis tak kr(tk na pokra'ov(n p'inn) nebo p'inn) so!vislosti mezi naimi d!evnmi jevy% : &ok!d n*co jako d!chovn d0sledek vyplv( z toho, co nae j( dve patil, ale tak) obsah!je vlastn st(le stejn jsem dost(vat e/o je s(m o sob*, dokonce i v ppad*, e s(m 6enom)n st(le tolik zm*n% H0eme !d*lat i ty obecn) !plat1ov(n t*chto l(tek k Boh!% =so! nae d!e, jak je pip!stil v!de, opravd! objevil p'in! boha, take je dost, aby si je v Boh!% 2'inn( so!vislost, i ona dostane jeho e/o% -en, kdo si mysl, e jinak, ponech(v( zk!enostn z(klad k z(v*r!, e je ! n(s k dispozici% Ale co to znamen( pro n( b!do!c ivot? -oS @hcete-li zamtno!t pokra'ov(n naeho d!cha do posmrtn)ho ivota, nic by to jinak, ne poprat zachov(n platnosti ka!z(lnho vztah! v d!chovnch oblastech, na t!, a tak) popt, e d!evn p'iny, kter) nyn le v n(s, a to i nad r(mec zde a tak) d!chovn d0sledky b!de mt% .ic na sv*t*, ale k(, e p'iny moho! n*kdy zabr(nit jim, aby byli sv*dky so!'asnch e6ekt0, m0eme dokonce vid*t dost d!chovn n(sledky lid, jen samozejm* po!ze e6ekty, kter) jsme obdreli, ale to, co >'inky, kter) vyj(dil se pedpokl(d(% :!de, take se objev d!ch jako takov jen pro sebe, a m0eme mysl dr!h)ho v jeho nadpozemsko! e3istenci nechci vid*t, jak v tomto sv*t*, a to zejm)na, pok!d my sami jso! st(le na diesseiti/em pozicch% :echny obavy, e d0sledky na mysli jen cht*j vy d!cha, ale ne vce na individ!ality pich(zej dobr), d*lat tmto% 5amozejm*, e se k n*m! pli dobr), ale nic jin)ho, ne to ! je nae so!'asn) d!evn 2'inn se dobe, ale nae individ!alita je% =ak d0sledky naeho j(, kter) z0st(vaj nae, a jeho, v n*m jsme teprve nyn bt a z0stat% .ebo byste m*li po(dat o to jet* zvl(tn podmnky pro zachov(n z(kladn charakter individ!(ln zvl(tnosti jso! chr(n*ny? Ale jso! to jen tak ji zachov(ny v pln)m a prav)m slova smysl!, e &!ch vt*ek zskan jeho d0sledky% 2ro povaze

p'in stanovench v!de povah! n(sledk0, a to by bylo n*co, co nen d0sledkem jinch p'in, pok!d to nen jin, a tam by bylo n*co patn)ho jin) p'iny, pok!d to nen vyr(b*n jin) d0sledky%=ako individ!(ln dobromysln, aby nae mysl je nyn, jak jednotliv) dobromysln a a'koli dobromysln* jednotliv* ve stejn)m smysl!, m!s z0stat na v*ky, kdy jen n*kdy li /ehends nese d0sledky d0sledky% 9:iz :ol ;% @h%% b;% B4 .icm)n* nyn vechny d0sledky toho, co &!ch m!sel z0stat, ale tak) roste, jak jsme vid*li, o n*co, co nem*l, a e to, co by se mohlo zd(t nejvce nar!it nebo zni'it ho, >'inky vn*j sv*t, je jen velmi bohat a pozd*ji k jejm! rozvoji% : jak) nov) vn*j sv*t tak tak) d!chovn d0sledky na l(sky se dostal, jako d0sledky naeho :dycky jsem z0stat nae e/o, a jakkoli z(sah nov)ho vn*jho sv*ta nem0e nic d*lat s nimi jako nov) obohacen tohoto e/a% -ake jsme st(le jisti, e ob* stranyS ](dn( zm*na, kter( poch(z od n(s, m0ete zm*nit sami sebe, ale i nad(le se nah a d(le rozvjet, nen (dn( zm*na, kter( pich(z o n*co mimo n(s m0ete zm*nit nae e/o, ona m0e jen s .ov >svit rozvojov) J.N;@A% =ak bychom pak pijde nebezpe'? ; kdy nem0e bt nev*dom) d0sledky na so!'asn) v*dom) mysli? =ak moc jsem se na!'il jako dt*, a to 6!n/!je po!ze na v bezv*dom d0sledky ve mn*% 2ravda, ale jak 6rQherhin povaov(n jen proto, e jeho d0sledky v pozdnch jevy v*dom pijat) a v n*m spojil, nejso! ty, kter) jso! ji v kontakt! se svm v*domm, po!ze ty, kter) jso! ji odd*len* dotkno!t se ho pro sebe, ale ale pispvaj vae v*dom) j( 6ortz!erhalten !r'itm zp0sobem% -ake mon( i hodn* z toho, co v(s dotkne v*dom teI, jt dol0 znov! v pozd*jch v*dom jev0 posmrtn)m ivot*, ale pr(v* jen ve v*dom jev0, co pat k tob*, protoe vechna !stanoven Tort vaeho v*dom, kter) by mohly v)st to jt dol0 s nm, a8 ! poch(zej z tebe , nebo poch(zej ze zem mimo tebe, a dokonce i na v(s% :( star v*dom m0e prost* jt ven ve sv) mysli pozd*ji, ale ne v obecn)m v*dom, kter) v(m an/in/e nic vc% :zhledem k tom!, byste m*li bt ne!st(le !r'!je se smrt cel) obecn)ho pov*dom, by to poskytno!t po!ze rozen vaeho v*dom prostednictvm cel) irok) oblasti jejch !stanoven, neznamen( ztr(t! sv)ho v*dom do obecn)ho pov*dom, jinak byste byli tady dole v ece !stanoven e pijm( sv) v*dom z vn*jk!, aby v(m pijt alespo1 za'(tek% :e sk!te'nosti, m!sme v*it, e nae vztahy s obecno! v*dom se roz a do smrti, ale to je zisk, nikoliv ztr(ta pro n(s bt, a jak se dost(v(me rozen) !stanoven prostednictvm obecn)ho pov*dom, to takov( je pijata ! n(s% -o je st(le pravda, protoe zm*ny v*dom, sl! a vk!, ano, dokonce i v'etn* do'asn)ho potla'en v*dom, nae mysl po celo! dob! ! se tk( ne v prod*, jako je tom! v tomto vztah!, obecn* i pro b!do!cnost jako!koli monost voln) a jen ne, e v*dom n*kdy pestane nad(le pro n(s% 5td(n na vzest!p! a p(d! v*dom, jako tady navdy op*t hlad std(n ve vzest!p! a p(d!, tak to je povaha periodickch 6!nkc, ale s ne!st(lo! ztr(to! v*dom zanikl d0sledky d!chovnho j(, slyel d!chovn p'in! v0bec, zplodit d0sledky, p'inn( so!vislost v d!chovnm byly per!eny, protoe intelekt!(ln bez v*dom ji neb!de k d!evnm! navdy%=en sp(t nebo moho! bt ped(ny z pam*ti, 'as od 'as!, aby i nad(le povaov(na za

e3ist!jc% 2ak jso! >'inky dv*jch v*dom) p'iny nejso! zanikl), ale je to teprve v podstat* periodicky sto!p( a kles( v*dom) p'iny sv*d'it odpovdajc d0sledky% Ale, jeden m0e se zeptat, protoe >'inky na mysl m!s bt tak) pesn* re d!chovn? Hysl nem0e 6yzik(ln e6ekty, pohyby, sv*dek a jt ven v t*chto materi(lovch vliv0? _r'it* to m0e bt tak, pok!d, jak se b*n* k(, mysl vdy oto' 6yzick) a d!chovn t*lo >'inky hertreibt beze e jeden so!'asn* vznamn* nese dal% 2ijde brzy, intelekt!(ln hn!t v hmotn), n*kdy materi(l! do d!chovnho (d!, a m0eme v kad)m okamik! jen tak 'ekat, e jt v d!ch!, v z(leitosti, jako vsledek d!cha od hmoty vid*t% Ale jin( je, pok!d, jak jsme to v(n*, se prov(d vechny d!evn 'innost sama o sob* podle materi(l!, (dn( mylenka a v0le je bez 6yzick)ho pohyb!% 2ak d!chovn d0sledkem b!de nosit materi(l! vsledkem, ale nelze nahradit jimi, a d0kaz o hmotn) d0sledky !k(e neb!de absence, ale e3istence d!chovn% Zdem(me hlavn >rod! !zn(n z(sadn syst)mov) vztah! mezi mysl a t*lem% A 'm hlo!b*ji jdeme do sk!tkov) podstaty ivota nyn, vce jsme opravd! odkazoval se na toto pipojen% -ake s ohledem na podmnky, kter) m( spl1ovat d!chovn pro sebe jeho dal e3istence, jsme si tak jisti, poskyt!je vechny str(nky, m0eme jen p(t vdy v so!lad! se sk!te'nost a thinkabilities naeho ivota nyn%.ejen, e nic, co by ohroovalo ivot n(s nyn bval zastaven mysli, ale ne to, co n(s mohlo bt v0bec jev jako mon)% H!seli bychom pedpokl(dat, e zp0sob epizody pestane vypovdat, nebo e d!chovn a t*lesn m0e bt pem*n*n na sebe v*it, e se zastav jako d!chovn jednotlivce 6ortz!e3istieren% Hezitm jsme odmtn!ti po!ze na zv(en podmnek, kter) jso! v d!chovnm j(% Ale protoe nae mysl tady na zemi 6yzick) m)di!m, 6yzik(ln z(klad pro kter) se chovaj poteby, m(me krom* d!chovnch prost* pli 6yzik(lnch podmnek na e3istence 'erpat zde v >vah!, a m*ly by bt zni'eny, protoe nedostatek to ve s ohledem na d!chovn sama o sob* nesta' se objev% 2odle naeho n(zor!, e vechny d!e je podporov(n n*co 6yzick)ho a je jen proto, e t)to podpory, ot(zka pokra'ov(n t)to podpory se vyskyt!je jet* nal)hav*j% Ale odpov*I je tak pipraven% =ak m(lo d!chovn m0e bt bez n(sledk0, 'm pokra'!je !dr!je s(m, ale jen m(lo hmotn, kter) je nos, a kter) moho! bt vdy d0sledky t*lesn, nese nae mysl pr(v* teI, ale jso! tak) _rsach dostate'n* pokra'ov(n m!s n)st d!chovn, kter je nyn nos nae t*lo% Ale my jsme pili do tohoto obecn)ho z(v*r!, na rozdl od pm)ho poso!zen toho, co stejn) v tomto sv*t*, nae t*la pes vechny zm*ny, i nad(le /ehends se objev!j toton) nosi' identick) d!e n(m odpov*d*t odt!d, stejn* jako dve, je ot(zka pro posmrtn ivot, aby zjistil, jestli to sam) peil katastro6! smrti% :!de najdeme obdobn) podmnky jako na d!chovn stran*% .ae t*lo obsah!je velk) mnostv dl0 a hn!t, ale e6ekt vztah or/anick) m0eme shrno!t, e jako jeden, jednota na d!e najde sv0j vraz nebo dopravce v or/anick) jednot* naeho t*la, ve kter)m je ve stdav* !r'ena, a jak jsme se tak) 'as vdy v*, e stejn d!ch !dret, navzdory tom!, e se ne!st(le m*n, v*me, e se vdy na stejn) t*lo, navzdory

tom!, e se ne!st(le m*n, co je objektivn* vzt(hno!t op*t za to, co st(le nese staro! d!i, jsme se d(t vce ne star) t*lo, a to je stejn( ot(zkaS @o z n(s d*l( s!bjekt i nad(le stejn( jako /ehends dret pes vechny zm*ny, a to, co m! !mo1!je, navzdory vem zm*n(m, odn(et /ehends stejno! d!i? : mnoha nyn nem0e lh(tS .enechte si vyhraz!je stejno! v*c, protoe to b*hem ivota se ne!st(le m*n, star m! se skl(d( ze zcela jin) z(leitosti jako dt*, a v*il, e jet* !dreli na stejn) t*lo a stejno! d!i% .en v pokra'ov(n ve stejn) 6orm*, protoe tyto zm*ny pr0b*n* od ml(d do st(, a v podstat* se nic takov)ho ve stejn) 6orm* v t*le star)ho m!e a dt*, ale, ale star m! st(le se pova!je za docela stejn 'lov*k% .en v zachov(n konkr)tnho k!s! t*la, jak si m0ete post!pn* br(t po kad)m ko!sk! t*la, ani by, pok!d to m0eme pozorovat na ve v tomto sv*t*, identita jedince m0e trp*t vpis% _va!jme ! vech starch lid k mladm%+n zm*nil hromad! v*ci, v jin) mstnosti, jin) doby, jin) velikosti, v jin) 6orm*, ne mlad, bylo to n*kdy s jakmkoli podobnostem mezi dv*j 6orm*, z0stal >pln* stejn, ale e podpor!je vlastn% @o je vlevo, kter je st(le stejn t*lo nositele ; raztkem? =eden vlevo, a opravd! to okolnost, poznali jsme, e jako podmnk! pokra'ov(n e/a v d!chovn oblasti, zcela v so!lad! se !kaz!je, tak, e to prost* m0e bt povaov(no za vraz nebo nosi'i tohoto onemocn*n v t*lesn) znov!% 2ozd*ji d!ch m!s vyr0st z dve na st(le pocit, e stejn), m!s bt rovn* s!bjekt, kter nese pozd*j d!cha, bt p*stov(n od noen bval( vce ne nosi'e stejn)m d!ch! a s tm, jak se t)ho s!bjekt! aplikovat% :e, co m0ete zm*nit a sk!te'n* m*n mezi Bestande bval) t*lo jako mysli, jen p'inn( so!vislost m!s bt ne!st(le dostat kontin!(ln, a dostane se opravd! ne!st(le pohybovat%.*co, co vypadalo jako dt* ve mn*, p0sob ve svch d0sledcch st(le ve mn*, dosp*l, pevnost, stejn* jako 6yzicky a psychicky% =ak odlin( je tvar starce bylo jako to dt*, ale m0e konkr)tn 6orma star)ho 'lov*ka z !r'it) podzen 6orm!l( vznikno!t% ad pohyb, kter kdy byl jedno! v t*le, kryty, i kdy nikdy objevil v p0vodn podob*, ale jejich vliv i nad(le pes vechny pozd*ji, a momenty rozi!je pry' pohyb planety v n*kterch jeho vliv! prostednictvm vech v*kovch kate/ori, pozd*ji nese >'inky Tort starov*k! v sob*, a by byl jin, ne je byt, pok!d to nebylo nosil v sob*% @el so!'asn stav t*lesn)ho or/anism! se p*st!je z cel) podobnm zp0sobem z bval)ho, jako d!evn stav bval)ho% =ako malo! chvli 'ist* ze sebe vn*j sv*t jso! nov( !stanoven pokra'oval i ch0zi% Ale pes vechny nov) !stanoven, je dost(vaj Tort pokra'oval >'inky dve byl% -ake vidme, e nejdokonalej analo/ii mezi podmnkami petrv(v(n na individ!ality na d!evn a t*lesno! str(nk!% Ale je to vc ne analo/ie, z nich oba jso! z(visl) na sm*nn)m podmnek, ale i nezbytn( jednota spole'n*% &!evn procesy tok! se po!ze na z(klad* navz(jem 6yzick)ho tok! od sebe, 'm jso! prov(d*ny, a tok d!cha je po!ze vlastn projev pirozen) eky% @o teI n(sled!je op*t pro nai b!do!cnost, chceme-li, aby se pednost, zatmco 6akta? ]e t*lo na b!do!cnosti, aby slo!il na pokra'ov(n na dob* b!d! moci, a teI jen se !k(zal jako p'ina t*la, je teba se p*st!je, jak m( t*lo teI pry' /ehends z,

kter nosil e/o dve, p'ina roste ven% -ento stav vyhov!je jin s!bjekt, v tom smysl!, e jsme se domnv(, e je ped a setkal nic jin)ho, ne tento jin s!bjekt% =e marn* hledal n*co jin)ho% -ake nechceme pijmo!t nesmrtelnost do prostor!, take b!deme moci najt po!ze na tomto z(klad*% 2odvejme se znov! na cel vztah, kter pich(z v >vah! zde% a!z(ln pokra'ov(n 'innosti bval)ho t*la, n(sled!je n( bval sel6 sv(zan, je po!ze '(ste'n* ptomen v t*le% : '(sti, je ve vn*jm sv*t*% :e, co momenty p0sob v n(s v n*kterch, je rozd*len do dvo! '(st, dalo by se ci, ten, kter pokra'!je na vnitn pr(ci, dr!h pst!p k vn*j stran*% -o znamen(, e 6ortz!erhalten n( so!'asn ble !blen na syst)m jako nosi' naeho so!'asn)ho v*dom)ho ivota a vdy nov* obohacen o vlivy vn*jho sv*ta, je teba d(le rozvjet, to se po!v( k vytvoen nov)ho t*lesn)ho syst)m! nebo nae ! e3pandovat do jin)ho, se n(m pro podpor! nae b!do!cnost je zr!en, a nyn dokonce v bezv*dom, je pro n(s% Ale vechno, co vyhod intern* v na dob* hled(, kro!, ale je nakonec dve nebo pozd*ji e6ekty s vn*jm sv*tem, do kter) i posledn z n(s je vyvol(na smrt, take jdeme do a z celk! mimo sv*t, sed*t >pln* v jin)m syst)m! k vn*jm! sv*t!% _zly !m t*lem nikdy rozpo!t a'koli, protoe z(pletka ka!z(lnch pohyb0 m!s bt vytaen dostate'n* daleko do vech sekvenc 6orterstrecken, jak je pops(no n*kolikr(t, ale dot(hno!t do >zkch t*la smy'ky jso!, abych tak ekl% .akonec projde ble t*lo tak docela prob!dil pr(vem nep(telstv a periodicity, kter) jsme disk!tovali, tm vce za to% :idme jasn*, e z(kladn bod, na kter)m se doraz na Tort zachov(n jednotlivce, je zde pijata mnohem jinak, ne je obvykl)% 2ok!d jen n*co toton s d!chem a t*lem by m*l bt ne!st(le k dispozici od v*tiny n(zor0, kter) jsme potkali v pedchoz '(sti, co je pesn* podstata mysli a t*la, to je, nicm)n*, v prod* pedchozho n(zor!, e cel) t*lo a d!ch stejn* pokra'oval obdr ve stejn)m smysl!, jako se d*je nyn, o podstat* totonosti tady v aplikaci a z(vislch a pokra'oval vedo!c p'inn) so!vislosti cel)ho t*lesn) a d!evn or/anizace je nastavena ho, ale jak vliv vztah pro kad jednotliv or/anism!s s(m o charakteristika a individ!(ln* rozdln), a povaha spojen p'inn) m!s z0stat po tak vdy, kdy by m*la bt v so!lad! s d0sledky p'in% +myl, jeden by se o'ek(vat p'inn) so!viscch zachov(n a j(, tam, kde je nikdo% 2o!ze v ppad*, e je ;, m0e bt zsk(na tm, e pokra'!je jeho p'inn) so!vislosti% Aodn* proto m0e bt ka!z(ln* ve sv*t* !r'itm zp0sobem, ani by to zvl(tn pokra'oval jsem pijm(, ale je to ka!zalita alespo1 pisp*t, nej'ast*j bosk) j( 6ortz!erhalten, jeho z(soby p'inn)ho vztah! a jeho pokra'ov(n v n(sledn) propojen vech v*c na sv*t* je v(z(n% : ppad*, e (dn( speci6ick( e/o, nem0e nad(le pijmat jako takov jeho d0sledky% Ale vznik speci(ln moh! snit hladin! jso! dky ka!z(ln so!vislost vyho (d!% 5amozejm*, e n( pohled se tak) li hodn* od t*ch, kte hledaj nejd0leit*j a nejvce zvl(tn mysli v jak)si svobody, kter( !monila stejn) osvobodit se od z(kon0 o p'inn) so!vislosti, jako spe ! n(s v p'inn) so!viscch psychickch jev0,

pokra'ov(n d!chovn identity samo o sob* z(vis, a co by vypadno!t z ka!z(lnho so!viscch z mysli, kter( by vypadno!t z d!cha samotn)ho% =ako svobody v tomto smysl! konat, nebo ne, to je vechno, e prostednictvm t*chto setk(n v d!ch!, ne jako hotov &!cha, ne jako jeho pokra'ov(n, pokra'ov(n, vid*t, naraz na d!cha jako n*co cizho% -ak je to s vlivy, kter) se dozv z vn*jho sv*ta, a lze pochybovat levn), pok!d tam je n*co jin)ho takov)ho% -o ale svoboda 'lov*ka nen odmtn!t, protoe zabra1!je nic jako dve 9b;b B4, v z(kon* o p'inn) so!vislosti sama, z(kladn princip svobody, na kter) je d*lat lidi, aby se kontakt! s% Ale toto t)ma neb!deme pokra'ovat zde% ++"111. 3rakt ck5 as!ekty. : nevydal, to byla ot(zka, co m0eme !s!zovat z naeho so!'asn)ho ivota do b!do!cna, jsme se divit, teI, co m0e, aby podloen) pedstavy o b!do!cm ivot* z(kona o so!'asnosti% =edn( se o prakticko! str(nk! na ot(zk!, kter( m( jednat s n(mi po cli, a po!ze odpovdajc !spokojen naich teoretickch a praktickch z(jm0 n(s m0ete zeptat naich n(zory n*kterch, e jsme !d*lali spr(vno! cest!% Ale na prvnm mst*, pedb*n( ot(zkaS =e nae !'en, protoe v0bec nem0e nikdy vyhr(t praktick >'inek na cel ivot? 2ok!d se nem( pli v(/n a !neen, pli zdlo!hav) a obtn) pro zasto!pen a pojet? 5 prakticko! nemonost zskat vst!p, ale to by se !k(zala na sebe z(rove1 teoretick nedostate'nosti% 2ro st!di!m nejvych a poslednch v*cech je !r'en nejen v nejirch kr!zch bt prosp*n v >zk)m kr!h! pin( po!v(n, ale navc m!s vak moho! bt rovn* pijaty v nejirch kr!zch a v*il% A oni nemohli d*lat to, take by teoreticky nem*l bt ten prav% -ak to je v naem obecn) z(sady propojen dobra a pravdy 9b;b A4% Hezitm, jak to m0e tak) chovat s ohledem na sroz!mitelnost, asertivita, presentability se z naeho pohled!, oproti min!lm vhledem, e je v (dn)m ppad* nen v nevhod*% A pesto by to mohlo !chopit, by m*lo bt m)n* nae m0e? Za to, co m0e dobe bt na dob! ne!r'ito!, verblasener t* opravit, ne je b*n) pedstavy o b!do!c e3istenci? +pravd!, jeden m0e ml!vit o !r'itch mylenek zde? =e to tady jen tak plave a vpary, nen pr(vn* bt >pln, ani penos sn0 mylenky? =e-li d!e m( st(le b!do!cnost t*lo, nebo to d*l( ne? 2ok!d se ponech(v( star celek nebo zachov( jim n*co o tom, a to, co !dr!je je pry'? .ebo jak a kde b!do! mt nov, a jak je navren? =e ona sp po smrti, nebo to jde rovno! do nebe? =ak to projde tam? @o je zde nov) vztahy? @o jste m!sel myslet na samotnch vlastn*, msto na sv*tov)m t*le, nebo prostor mezi nebeskch t*les nebo kosmickch vech nebeskch t*les nebes, nebo slyet vztah d!e do vesmr! na v0bec? =e to vechno nejmen stanoven) v b*n)m n(pad? A jak je to marn) chtt vyzko!et t!to oprav!, protoe 'm vce pokra'!je, tm vce do o' bijc nesrovnalosti a rozpory se objev cel tento kr!h mylenek% .a dr!ho! stran! si myslm, e n( pohled jen pevn) konkr)tn*j a navrhl, vce se ponoit do toho% ad pohled na bosk) a nadpozemsk) v*ci, b!de m!set bt piblit trvat pes antropomor6ism! a symbolizace s!rov)ho po'et, ale jen n( pohled nabz nejvestrann*j vchodiska k t)to ot(zce tak, e obraz pravdy spe vrazy jako se skrt, ano, moho! tento n(stroj pravd*podobn* vce ne jakkoliv jin bez, protoe

neprotn( sk!te'n) vztahy b!do!cho ivota s pro!dem, ale sled!je, a proto se domnv(, e podmnky na posmrtn ivot piprav!je pirozeno! cesto!% A tady jsem hledal hlavn vhody podle naeho n(zor!, praktick vztah, a to i na rozdl od jeho obsah proti b*nch pedstav a reprezentac na!ky o nesmrtelnosti% @o m0e pohled na posmrtn ivot d*lat pro tento sv*t, jak moho! perspektivn pr(ci na rozvoji poradenskch mst pro pihl(en se k (dn)m! z(v*r! o tom, co zde plat, na to, co je povaov(no tam, !mo1!je jakkoli re(ln spojen per!it, nebo dokonce nad*je do b!do!cna pro nesrovnalosti se sk!te'nost a monost nyn opodstatn*n(, kdy jsme se d(t do ne!r'ito! nebi nebo na vzd(lench planet(ch ve vztazch, kter) se nedotkaj s pro!dem? :zhledem k tom!, nem0ete vid*t, a e neb!de d*lat n(m dobe na srdce, jako to, co vichni tady s tm, co vichni najedno! maj a b!do! !'it so!visejc% +dm*na a trest se objev neopodstatn*n) ohroeni nebo slbil pi'st divn), a kde nen vid*t, jak m!s bt n*co, co pijde, ano, m0e pijt do pochyb o tom, a pli snadno, e to pijde% =eden z(vis zcela nezbytn), na stran* dr!h)% :zhledem k tom!, re(lnch mezd znalost, odm*na znalosti pro herectv jso! ztraceny% A m0e bt hodnota !jit*n a rady, kter) m0eme 'erpat ze zdroj0 naeho n(boenstv, a pedzv*st pocity, tak kolik tvo nezbytno! podmnk! veker)ho teorie samotn), ale ohro!je teoretick) slepot! a zmatek, ve kter)m se podl)haj ve vztah! so!'asn)ho ivota s b!do!cnost, vdy, aby se !nkrX6ti/ to, co je nabzeno k n(m z t*chto str(nek% Ano, co pom0e osoba, kter( nen ani na!'il v*it, pojit*n proti vem a hrozby v ppad*, e zalo svo! >'innost po!ze na e3ist!jc vry, ale nem0e prod!kovat takov% 2odvejme se vak jasn), e a jak se n( b!do!c ivot pro!d vyr(b roste, roste ven po rozen po!ze na stejn)m princip!, dokonce i teI, jak)koliv n(sledn) stav ivota z min!losti, jak se zd( podle takto samo o sob* ve, co jsme dnes ijc a to, co tak vorbedin/end a smysl pro nai b!do!c e3istenci, jak se zd(, m0j so!'asn pocit a d*l( na ztek, sv) ml(d k m)m! v*k!, a vznikaj z toho samo o sob* nejsiln*j motivy p0sobit tak), jak je .(sled!jc ivot je nejlep% -eI, kdy stejn pohled zahrn!je jak nezbytno! a planste domnvat, e stejn( opaten, jak( b!do!cnost nejvce vy!ije, tak to je to, co nyn nejvce vy!v(, protoe to povede v cel) naich praktickch z(jm0, nejkr(sn*j a nejlep z(pas!% A tak to je v na na!ce, jak je n(sledov(n dok(zat sami% &al, ale 'lov*k m!s >navn), boj!jc v ar/!ment! 6orm*, dolo v na v!ky zde, nelze zam*1ovat s tm, v jak)m by se prov(d*t v pedn '(sti dav!% azatel nepin( ped lidmi st!di na jeho k(z(n, protoe nikdo by z0stal v kostele, ale bylo teba tyto st!die% Zde jso! !vedeny po!ze st!die, nen k(z(n, nebo jen m(lo k(z(n s mnoha st!di% olik by to zahrn!je rozvjet vechny d0vody, pro' si zaslo! vr!, co Bible o nejvy a posledn, co k(, e pestane a lid) v*it sp jen tak, pok!d to nen pokyn o piln* neve % Ale zeptejte se myslitele i pro jejich d0vod0% @h(peme lidi v0bec jen velk po'et t*ch, kte jso! vedeni vce jin ne sv) vlastn d0vod!, aby se lid) vry n*kdy zasadil m(lo z d0vod0, n*jak d0vod, pro' je dobr) pro stejno! v*c, obvykle se nept( na to, e se domnv(, jedna v*c o psmo nebo osoba, kter( v*d*la, jak zskat a!torit! s nm, se domnv(, e v* tom!, co je zvykl myslet na d*tstv, jak se 'asto domnvaj, e nejvce abs!rdn a zho!bn), nejjednod!, ale nejvce iv) a

perspektivn% -ak, vechny velk) pstroje, se ktermi jsme se snaili zde pedstavit n( n(zor a opr(vn*n), e lid) nemaj irren, ale tak) se nem0e mlit, ale ped nm a mot!, moho! bt vynech(ny% 2ed nm a ped d*tsk)m sv*t* by to platit pro nic za nic, prost* a jednod!e, ale pedloila z(leitost v /ra6ick)m !m*leck) 6ormy, take sp(sa nositel vry zejm) sk!te'nosti, e se podobenstv a obraz0, kter) opravd! nem*l pohrdaj rista, kde zskat na!ka o kr(lovstv nebesk)m jednal 9Ht CW, WV4% A 6orma a obsah je nae doktrna se !ch(zet, 6orma ristova !'en se ctte o nabdk(ch, protoe jejich obsah je s(m o ristov* !'en, v, e jim (dn) jin) zdravotn podmnky, jako jso! tyto, a jejich nov) nespo'v( v tom, e se jedn( o kes8ansk) na!ky se li po!ze v tom, e !kaz!je, e v tomto st(le !zaven(, oteven( a Missens$e/ otevela zp0soby vry% @o m!sme poadovat od b!do!cho ivota, a to zejm)na v praktick)m z(jm!, je spravedlnost, jejich n(zory by m*ly pomoci, aby n(s k dobr!, zadret od zl)ho% &okonce i teI, kdy jako so!dce v rostlin* je vid*t, obecn*, dobr) jzdy l)pe, zlo jet* hor, na z(klad* z(dech porazil na n*j d0sledky svch 'in0, ale n( ivot nen vy'erp(n cykl! n(sledk0, v*tina po!it d0sledk0 naich akc pli daleko dostat se za sebe, s ohledem na d!nost a t*snost naeho ivota v tomto sv*t* pro spravedliv) vliv na na v*dom) '(sti tady dole, a jako jeho odm*na, jako je zlo, je 'asto dobr(, stejn* jako zbaven trest!, pr(v* pro nejv*t &obr jako zlo, to plat nejvce% 2roto vechna n(boenstv hodn) toho jm)na, dopln*k v ptm ivot* hledal, kde se dobe, stejn* jako odm*na, jako je zlo, je trest pln* zv(, kter je zkr(cen zde% Ale v*tino! to d*l( to takS zatmco nyn dobra a zla stoj podle pokyn0 a trest(, kdo tak) hit zp*t pirozen* prodn zet*zen v*c a zaloen) na lidsk), aby na n(s, je to, co chyb v spravedliv( odplata v b!do!cn! ivot je jako sto!pla nebo se peplatit jinm r!ce% Ale po n(s, dopl1kem mzdy a trest! spad( v ptm ivot* na z(klad* stejn)ho princip! jako odm*n! a trest v nyn ivot* jako b!do!cnost a nyn ije tvo spojen s(m, take to m0e bt vid*no po!ze tmto potvrz!je so!lad a pln) !plat1ov(n t)to z(sady% -ak) v dalm ivot* b!de po!ze z konte3t!, ve kter)m ijeme, n(m samozejm* z(lohovat hlasit) n(sledky naich so!'asnch akc a opomen!t, kter) stoj za to a trestat n(s% .icm)n*, vzhledem k tom!, d0sledky toho, co prac!jeme v nyn ivot* s v*domm, po!ze ne>pln) >der na na v*dom) '(sti v tomto sv*t*, b!de mt po smrti cel)ho d0sledk0 naeho v*dom nyn ije na na v*dom) '(sti zp*t cel) oblasti n(sledk0 nae so!'asn) v*dom ivot od nyn*jka je s6)ra naeho nov)ho v*dom)ho ivota% J3ist!j n*jak) dobr) n(sledky, b!deme ctit, jako dobr, tam jso! patn) d0sledky b!deme trp*t% Hsto naich pedchozch prac, jsme se hrad naich pedchozch prac% ](dn) obr(zky moho! stanovit psn*j, >pln*j, !nverbrQchlichere, pirozen*j spravedlnost, nic lepho hod se slovy, e vichni b!do! sklzet, co zasel, a ten, kdo rozsv( ve svch >'incch a nyn prac!je s(m a sklzet n*jak den je op*t jeho vlastn, o nic lep napomen!t nen pohbt svo! libr!, a kad z nich je s(m o sob* libra, a!st!t, jako to, co je jedno! splacena ho s jeho z(jmem% : (dn)m vypo(d( l)pe dostat slovo, e nae pr(ce n(s b!do! n(sledovat, ano, oni n(s b!do! n(sledovat, jako dt* pi porod! n(sledovat jeho >dy, tj% lh(t, kdy nae pr(ce teI za n(mi, se objev e3tern* po!ze ze strany n(s ztoto1!jeme se smrt, take jsme !d*lali sami% 2rotoe

n( okr!h vliv0 a prac ijeme od chvle, jako kdyby Uje to nae vlastn t*lo s v*domm% B!do!c ivot je splnit ve, co sv*dom nyn d(lky hroz, a slib!je, e jet* ne, protoe to ohro!je sv*dom a sliby% Hnoz nyn zahrn!je i jeho oko ped d(lky blc se pohrom! zla, kter) m! vyko!zlil svmi akcemi proti sob*, a zapomene posledn, e to hroz, ale po prob!zen v ptm ivot* b!de ctit ve sv)m t*le a krvi vztek! a .elze zapomeno!t d)le% @o vichni zasel !vnit, on tak) sklid vnitn* to, co vichni ji zaseto navenek, on tak) sklid navenek, ale to, co se sklid !vnit, je tak) schopen poskytno!t nov) semena mimo n*j znov!, a co sklz z vn*jk!, je d*l( ve sv) vnitn sklzet !vnit% -o je to, co jsme zde na zemi pracovat pro sv*t kolem n(s, n(m d( b!do!cnost, pijde dal vn*j podmnky, b!deme jednat v sob*, pok!d jde o vce dovnit e3istence !itk!, e v pozitivnch a ne/ativnch dopad0, kter) jsme ne z vn*j pocit! se setk(vat, kter) jso! b!do!cnost naich e3ternch zbo, to v takovch d0sledk0, ctme se okamit* vytvoil !vnit sebe sama\% se jedn( o b!do!cnost naich vnitnch v*c, tak daleko, e opravd! dobr .ejso! penze a pozemky, b!de v b!do!cn!, kter je st(le povaov(n za vn*j .o, m(me tam, ale dobr) n(sledky naeho pedchozho ven dobro! akci, n(vrat poehn(n jsme vytvoili kolem n(s, na n(s, kter) jsme nad(le v kr!hy vyr(bme blahod(rn) >'inky samy ij s v*domm, e ne pomjiv) radosti naeho interi)r! je to, co od nyn*jka povaovat za vnitn dobro, ale dobr desi/n naeho vnitnho j( a proto dobro! pozici na vnitk! vym a nejvym d!chem, jejich poehn(n nese v sob* a vn*j sv*d' znov!% .yn je tady jen proto, aby jeho vnitn 6ormace mo!de pijata, a ne!d*lal nic pro sv*t kolem n*j, on je tak) bohat( na vnitnch zbo mysli, nahrad vn*j v*ci ch!d) v ptm sv*t*% H( hodn* dit, ale jen m(lo vzd*l(n na sebe, take je navenek bohat, vnitn* patn) pihr(vk! do dalho sv*ta% +d t) doby jako dopln*k, kter je zdarma, ktero! se zde selhal, z nich kad( harmonick(, ale jeho kostmy v obo! sm*rech byl pro n*j, tm l)pe to b!de pro n*j% .apklad, tam zde !v(dme jako stran* vn*jho t*st a net*st, e zde b!de bohat k sob* navz(jem, jak je v tomto ppad* nen ve vztah! k sob* navz(jem nezbytn), ale v celk!, pok!d jde o mstn hodnoty% :e sk!te'nosti, nae okr!h vliv0 a prac v z(b*r! se zbytkem sv*ta, ve patn)m nebo dobr)m slova smysl!, a !' se psl!n) d0sledky, kter) b!de mt vliv na nae v*dom za hranice jako Tort !stanoven tohoto sv*ta, podle toho, jak >'inky naeho v*dom na t)to stran* doly , protoe z d0sledk0 naeho sv*tsk)ho v*dom lp n( jin)ho sv*ta v*dom% 2ovaha dobra a zla, ale pot), co je dobr) jen to, co jen to, co pijde na mysl, a zlo proti smysl! svrchovano! v0l a -rachtens domin!jc sv*tov (d, a tak dobr( akce a jeho d0sledky m!s bt pro propa/a'n @olaborations, @h!d jso! inhibi'n a trestn p!lt >'inky t)to v0le, -rachtens a tak ovl(dal sv*tov po(dek setk(n\ [s nen hned, ale !r'it* dve nebo pozd*ji, protoe spravedlnost se kon( ne najedno!, ale po!ze v pr0b*h! 'as!% -ak kr!h, co jsme vylepili nebo zhorila ve sv*t* kolem n(s, zachra1 n(s pes vyvolal ve sv*tov)m (d! a ne/ativn >'inky pzniv)ho nebo nepzniv)ho vn*jho postaven v ivot*% =i brzy, ale my jsme tak) nai mysl, nae city, nae poroz!m*n a d!chovn sl! nad(le rozvjet jako vnitn pevnosti tento ne(do!c >'inky nae v*dom) byt s(m se pen)st a dal% Z nich b!de n( vnitn ivot postaven z(vis, a v z(vislosti na na

vnitn bytosti jako celk! a v hlavnm sm*r! v tom smysl!, nebo v rozpor! vznam vy a nejvy d!ch jde, se podv(me na sv*tla se st(v( v*dom) vztahy s nm okamit pocit nalad*n nebo v rozpor! s nm nese jako pocit vnitn blaenosti nebo zatracen, a zde v tomto dok!ment! na vn*j vnitn pron(sledov(n, kter( b!de pln*j a pesn*j s vn*jm ve stejn) dob* jako t)to stran*% 2ro pok!d jde o vn*j navrh!je nyn se na n(s, co se dlo!ho zd(lo d0sledky naich akc mimo n(s, s ohledem na vnitn je to, co je zn(m) jako sv*dom radosti a ltosti a do teI je mal(, a 'asto pod 'ern)ho !hl zcela skrv( jiskr!, jso! 6o!kan) s z(nikem na citlivosti k jasnm plamenem, vnitn obloze s obecnm sv*tlo n(m zastn, nebo jako spotebn ho(k! z! v n(s, shoela na popel, ve nehodn) nebe% .akonec, nicm)n*, a to je jet* strany, b!deme z !vnit n(s, jako dobr) nebo patn), pin(me jej na onen sv*t, nad, stejn* jako my na t)to stran*, z(kon pracoval a tak za n(s skrze nae vlastn 'iny, v z(vislosti na tom, zda v tom smysl!, nebo v rozpor! vznam vym a nejvym clem, aby se do nebe nebo do pekla >pln*% L(st se podv(me i ze z(hrob, aby podmnky tohoto pohled! na sv*t sv*t* zadn, s nimi jsme rostli spol!, a tm zm*nit jejich reverzi k n(m v posmrtn)m ivot* s(m od, n*jak) vazby a prac!jeme na vytvoen podmnek, a dla, kter( jen pro vy sv*t zd(n rom* vlastn d0leitosti, jak jsme ji dve vid*li% =ak, pak, tady pod nam t*st a net*st z(vis na tech okolnostech, jakmile vn*j pozice v ivot*, ve kter)m najdeme n(m d(v( pi narozen a bohatstv, kter) se pirozen* vyvjej d(l od t)to pozice, za dr!h), z dobrch nebo patnch vnitnch syst)m0, kter) jsme pin)st a d(le rozvjet v n(s, a za tet tm, e nae opaten v t)to na vnitn bytosti, kter) jsme n( vn*j ivot pozice jet* dal zm*na, n*jakm z(konem prody, z kter) jsme p0vodn* se objevil s(m, a jednak vytvoen dla a podmnky kte pr(v* pro kr!h! ivota e3istence 'lov*ka a vznam!, tak to b!de v b!do!cnosti% .ae !vnit, nae di dispozice, sklon, ener/ie, vhled do tohoto ivota, ale z0stane na vechno, d0vod a hnac j(dro% 2rotoe podle ne je zskat nae z(leitosti tady, b!deme jednat znov! ven, take se piprav!jeme na vst!p! a z(klad b!do!c vn*j ivotn sit!aci, b!de tento interi)r n(s n(sledovat do ;nseits, a pro stejn nar!by, b!deme jednat v posmrtn)m ivot*, a tak) zm*nit tento postoj v ivot*% -ake je to hlavn* v*c, aby se tento interi)r t)to stran* dobraS &obr desi/n naich vnitnch a vn*jch podmnek mimo so!'asn* je pirozenm d0sledkem% -o m0e z vn*jch t*st podmnek, kter) jsme na t)to stran* posmrtn)ho ivota do tvorby prostednictvm na pr(ci n(m n*kter) bez ohled! na nae sv*tsk) postoje, z0st(vaj nae v0le, ve sk!te'nosti se zdaj mnohem p0vodn* jako n(hodn nebo dokonce jako nespravedlnost, st(le jet* m0eme nae nejlep >mysly ne 'asto nevedo! ven, nemocn), !v*zn*n, co m0e !d*lat pro sv*t kolem sebe v0bec, a dopady na sv*t* proti dobrem a zlem nejso! vdy okamit) poteby% Ale n(hoda a nespravedlnost zmiz, pok!d b!deme v*novat nejvy pozornost na jin) str(nky a pokrok! odvety, to je ve podobn) k pln) spravedlnosti v nejvym smysl!% -ake bychom se nem*li v*novat pozornost po!ze na ty jedn) stran* a t*ch za'(tek odplaty stejn*% dy odm*na a trest v ivot*, aby se v na v!ky, spe ne n*co, co jedno!

provdy vyplaceny a Ab/emachtes dar% Ale to, co jsme si vimli, v ptm ivot* jako protipln*n naich so!'asnch vnitnch a vn*jch akc, tak nak!povanch jso! po!ze vnitn a vn*j pzniv) nebo nepzniv) vchoz podmnky pro nov ivot% -o m0e, nicm)n*, jeden, kter by mohl velmi m(lo co do 'in*n v tomto ivot* pro sv) b!do!c vn*j postaven v ivot*, v jeho mysli, jeho ener/ie, jeho v0li, takovch vnitnch podmnek se pen)st, poskyt!jc m! nebo j nejlep konverze a vn*j pom*ry, pok!d se jeho interi)r! z v*t vzd(lenosti se !r'!je% @hybn*, mnoz si mysl, ne dobro a zlo 'lov*ka by m*l bt zv(en na salda v poslednch so!d! proti sob*, a vyplaceny po!ze na 'isto! vce ne jednoho 'i jin) odm*ny nebo trest! v pesn* takov) obecn) mince t*st nebo net*st, tak to bohat -ake zp*t k tom! za patn) ve smysl! ekvivalent dobro v jin)m smysl!, my jsme se tmto !kon' ped Bohem, a my troch! vce dobr), take jsme si pebyte'n) mzdy pro bez >jmy% Ale to nen% 2ak mnoho zskal v0bec nic% ad &obr(, nejmen as nejv*t, jinak je hodn toho jm)na, je pos!zov(na v konte3t! celk!, zdroj n(sledk0 nebo pispv( ke zdroji n(sledk0, kter) jso! sv*t spravedliv, a kad) zlo, stejn* jako takovch kte pin(ej sv) nevhody, n*kdo, ale pok!d to je samo o sob* zvl(tn dr!h, tak) sv*d' o dobr) a patn) >'inky zvl(tnho dr!h!, kter je nyn v jednom ohled!, nebo dobr) 'iny, je prosp*n) vnitn a vn*j d0sledky t)to dobr) jeden den bez ode'ten m!s, pok!d nem( ani omezeno patno! reakci, ale b!de mt shodo! okolnost tak) n)st zl) n(sledky zla v pln) me, co !d*lal vedle dobr)% =e to d(no n(s nic, (dno! odm*n!, bez trest!, nic v(il proti sob*, jako d0sledk! k p'in*% -ake (dn klid s mylenko!S =e to pli t*k) pro m*, aby toto zlo, !d*l(m to dobr) jinm zp0sobem, zlo m0e mt po!ze dobr s(m o sob* vlastn n!tk(n zla, pok!d ne, b!de trestem jedno! n!cen)% 2roto, i dobr) srdce a dobr) akce byli v hlavn, ale absence a chyba st(le nen jedin, na onom sv*t* jen pes o'istec od'init sv) hchy a 'it*n jejich povahy, to znamen(, e maj na sankce, kter) d0sledky svch chyb, obecn) j!stice dl!h splatit, a jso! dokonce n!ceni ke zlepen, pok!d se nen!8te sebe nebo n!cen)% Ale teI, jak to b!de mt, z(sadn* chybn) intern* a zlch vsto!pit do jin)ho sv*ta za sebo!? B!dete mt ve intern* a e3tern* proti sob*% :ae cht'e, jejich nen(vist, jejich sobectv, z(vist jejich, jejich hn*v je b!de n(sledovat v (d! v*c a cht*j se setkat, kde je nikdo spokojenost po!it jako ctnosti osivo, mr!milovn a spravedliv je, protoe to, co maj zdevastovan) a vedle sebe, je do a ven z nich nyn po!8 pro n*, a oni vid sami obklopen to!ho! nebe a nic z toho och!tnat, pro nebesk) pot*en je ch!tn) jen nebesk)ho smysl!, a d0sledky svch zlch sk!tk0, kter) se nyn jedn! po dr!h), nyn jso! st(le 8astn, pok!d sv*dom sp, procrastinates trest, od nyn*jka, kdy se jet* pijde na t*st pro n*, protoe sv*dom je vzh0r! tak, hlo!b*ji je spal, se shromaI!j trest v*t moc d)le v(hal? -ake teI se na vnitn a vn*j bolest, je !nnachla#liche, ano, m0eme ci, v*'n trest, tedy ani na okamik si m0ete odpo'ino!t, dok!d posledn Aeller zaplatil sv0j dl!h, zl d!ch od z(klad0 je rozbit)% Lerv hlodat d(l bez !st(n, dok!d se zcela kompenzovat sv) patn) jdlo%Ale nebe je peklo, e je v*t a siln*j ne peklo a n!tit peklo peklem s(m -ake je pak tak) posledn odolat dret neobsah!je (dn) chybn) smysl%

Hajetek jsme nyn, ale tak) popsat pot*en z dobr) a jen? 2o!ze to, a e m0eme pedstavit% &obr a spravedliv, kdy pok(n, co jin)ho d*lat pok(n, je o'it*n od chyb a omyl0 v nejobecn*j d0sledky, protoe dok!d jedinec je zcela (dn kone'n bytost, ctit sl! vy a nejvy d!ch! s nimi je B!dete se ctit klid, jistot! a jasnost a jednot! v sob* a s ostatnmi blaench d!ch0, protoe nikdy zp0sobit zamotan ivot na t)to stran*, b!do! stav*t nejvy a zajistit pomoc bohatstv tohoto sv*ta s(m, n*kte vt*zstv v obecn* a vy aspekty stejn), take se ji vorn$e/ rozpoznat z(rodky dobra ve zl!, a zvrat zlo za dobro, kter) v(m pomoho! .ejvy boj proti vem!, co jde proti jeho smysl! ji 8astn a jisti dereinsti/en vt*zstv, ale s v*domm, e se m! to poda jen jejich moci, a je vdy vb*ek veden 'innosti, b!do! pom(hat zlo pok(n veden s nebe, a b!de vce a kr(sn*j rozit vztahy nebe s(m o, s sil, znalost dovednosti, dispozice, kter) zde zskan) ne, nyn p0sob kolem% A vechny plody dobe, e se vys)vaj do tohoto sv*ta, vyroste v jejich nebe a p(d z mimo sebe v d*loze% .ebe a peklo jso!, jsme si ji ekli, nen povaov(n za r0znch lokalit(ch, ale jen jako v podstat* odlin), dokonce i proti Z!stXndlichkeiten a vztahy s vym a nejvym d!chem, ve kter)m d!chov) posmrtn ivot jso!% +d vlastn* 6yzicky odd*leny other$orldly e3istenc ve smysl! tohoto sv*ta sk!te'n* m0e bt ne vce ml!vit% Ale i tyto rozdly nebo opozi'n pedstavitel) st(t0 a pom*r dobrch a zlch d!ch0 v posmrtn ivot podle prostorov) odd*len a kon6rontace, jak shora i zdola, z msta blaenosti a bolesti, v nejjednod!m zp0sobem a 6a#lichste m0e bt sens!alizes% H0eme v*d*t, e i kdy b!deme i nad(le pronikat vechny stejn) s naimi ivoty a sv*ta se setkaj, ale nen lhostejn vztah ze vech m( probhat se vemi, ale velmi rozmanit) podmnky vzhled! a setk(n se z n% =e nesporn), teI, kdy se to &obr nejl)pe ije v dobr!, Bad nejl)pe ve patn) spole'nosti, ale bez ohled! na to jak a t mezi sebo! ve stejn)m sv*t* a piel k sob* v manni/6achste pracovnch vztah0, b!de v b!do!cn!, ano, to by mohlo bt, e d!chov) posmrtn)ho ivota v b!do!cn! jet* o vnitnch vztazch hodnoty jso! spojeny k sob* a od sebe navz(jem li, ne nyn 9viz bb;; A%4, ale je rozvod Hsta dobra a zla se ji neb!de n!tn), ne nyn a vztah sv)ho ivota jen bt jako mal zr!ena% H0e bt st(le stejn* siln a p!lz!jc jako vztah z(pas! rozpor!pln) vztah% .ebe je peklo, aby pedm*t, ale e je naplno, nejvy a nejlep pocit je, e to nen peklo bt e3tern* proti, ale v tom smysl! ji dve pozorov(n shrno!t jejich disharmonie jako v okamik! jeho vzneenosti a kr(se s(m v sob*, take zr!en, zr!en tohoto neso!lad! t)to vzneenosti a kr(sy psp*vk!% 5tejn ohe1, ve kter)m zl b!de hoet, sv*tlo dobr) a dobr) v teple, i kdy nen nejvy, nejkr(sn*j nebe ohe1, ale podzemn ohe1 ho na vy z nebe, stejn* jako tady% Zlo, ale jen vyp(lit, e zlo p(len v nich, a pak oni se zvedno! z dobrch kl!k0, take moho! dob nejso! m!'it sv) tr(pen% 2rostedky, kter) trest zla a zlepen dolo, a kter) dobe stoj za to a vedla v, tak pov*sit se v jednom dohromady, e nemoho! bt mylenka se st*hoval do dvo! r0znch mstech% ]e zlo ije v vemocn)ho nebe, proti chce a nem0e, je jeho nejv*t tr(pen, a je s(m o sob* jednm z obchod0 a vzd*l(vacch zdroj0 blaench d!ch0 posmrtn)m ivot*, aby se poad nebe proti zl! ve vzpmen) poloze, a to na objedn(vk! dky% =en to, e se jim poda l)pe v posmrtn)m ivot*, ne v tomto sv*t*, jen proto,

e za vym v*k! tohoto sv*ta% &okonce i mal( pipomnka kr(lovstv v n(s je v tomto ohled! na int!ici, bohat) na n(s% @o jet* syrov), protich0dn), nepoddajn) zd( v rozpor! s >'elem na pam*ti Be v int!ice , se m!s sama st(t pam*8, ale nakonec pedlo objedn(vk!, d!ch nespo'v( jet* vc, a se j podailo d(t ve, pok!d jde o jeho obecn), aby spr(vn* a to, co se objevil na rozpor!pln), 'asto !d*lil posledn nejcenn*j aktiv!m% olik jet* m0eme o'ek(vat od +dpovd( poad vy a nejvy d!ch%
=eden m0e vid*t, jak byly rozd*lova'e sk!te'n) rozpory, kter) e3ist!j podle obvykl)ho pohled!, ale zvedl se na n(s 9srov% bb;;% B4, tak) poch(z z nebe a pekla%Hezitm, v z(vislosti na spole'n) pedstav*, e peklo je v rozpor! s nebe jako stn na sv*tlo po n(s peklo v nebi, je zahrn!t jako stny kr(sn* osv*tlen) krajiny% @o by krajina bez stn!? 2ok!d po obvykl) mylence nebe nad, peklo ne, jso! prostorov* odd*leny podle n(s, je nebe nad, peklo dole v tom, e se 'asto po!v( n(s smysl pro Aorn a &oln, protoe horn obsah!je ni ne !nter/eordenetes chvli%

H0ete ciS Ale to, co je Bo milost v takov) spravedlnosti? H( po(d jet* prostor? Z milosti, kter( v rozpor! s Bo spravedlnosti nen nic, samozejm*, 'asto b!dete chtt tyto protich0dn) koncepce% Ale v spravedlnosti, co se odr( v na v!ky, je to nejlep, co je zapoteb milosti, stlel mnohem vce, ne byste obvykle n!tn)% :echny hch m!s mt trest, je to prost*, ale kad hch b!de odp!t*n, a to vyad!je milost% .o, jsme nalezli milost podle naeho n(zor! op*t, jen ne z spravedlnosti, ale na z(klad* spravedlnosti s(m o sob* nen potrest(n, trestat, ale potrestat tak, e hnk se m!s napravit, a nejv*t zlo je potrest(no nejv(n*ji, protoe to je povaov(no za pekon(n v*tino! s nm, ale ne z pomsty, ale jen kv0li zlepen, pak se m! odp!stit% Neakce tohoto spravedlnosti a milosrdenstv nen m*en( odezva na pohyb, ani na t)to stran*, ani za !r'!je jednotlivce, ale tisc r0znch zp0sob0, a tisc objIky mon) s jako!koli jino! jinak pln* tah(n, take vechny mnohost a vechny zm*ny a vechny m( hr! ivotnho prostor!, !r'en po!ze ve sm*r! ke kone'n)m! cli a jen celkovo! mr! odplaty plat! kad)ho nedotkn!teln)% :zhledem k pos!n! ve mzd*, jak zpod*n trest, zatmco zlepen podmnek mezd a trest!, a l)pe to je zl), hor to je dobr, v*t jeden den pevrat!, jak to mezi tmto sv*tem a na onom sv*t* distrib!ovan je nejist, ale v posledn dob* m( vechno, co v d0sledk! toho, kdo to tak nem!s bt v tomto sv*t*, je jist* mon) o'ek(vat v posmrtn)m ivot*, take pechod do posmrtn)ho ivota s(m na se, protoe to, e v so!lad! s podmnkami tohoto sv*ta : tomto ohled! nen dos(hno!t, aby bylo mono v novch podmnk(ch% 5mrt tvo >sek mezi tmto sv*tem a na onom sv*t*, jako ve'er mezi dv*ma dn0 pracovnka% 2(n stoj strano!, nebo byl skryt v dom*, d*lnci pravd*podobn* myslel 2(n se nestar( o pr(ciS Ale Aospodin vid*l vechno a rea/!je na vracejc pracovnky ped a !sad se s nm, kter) b!do! zn(my najedno!, co se m! dostalo za jeho denn pr(ci jet*, ne e by byl okamit* dost(v( docela dobe odm*na, trest najedno!, ale on se dozv, najedno! so!'t! '(stky% =e to tak nahlas nast(vajc smrti s pocitem sv*dom, kter( shrn!je dosavadn ivotn hodnot! 'slic,

'slice, na vorn$e/ po't( ve vnitn radosti nebo bolesti, kter) m( pijt, protoe po vy>'tov(n tohoto odstavce, vzd(len) odplata nyn za'n( rozvjet, a dobr) ije od nyn*jka v 5econd "i6e ze mzdy sv)ho bval)ho ivota, zl! trest! pro sv)ho min!l)ho ivota, pok!d ale (dn( docela dobe a nikdo nen >pln* zl, kad ije odm*ny a trest! sv)ho bval)ho ivota a rozmanitost a vm*n! a hra ivota je s(m o sob* v distrib!ci nov) spravedlnosti a vz(jemn) z(vislosti s tm, co je nov)ho ve zaslo! nov ivot a novo! odplatil z(kon% .*kdo m0e ciS :e vech ale Bo nepich(z v >vah!, a ne B0h, odm*na a trest z!$X/t z(sl!h, ale ve, co n(sled!je samo o sob* v pirozen)m b*h! !d(lost, je teba k Boh! ani o tom pemlet% A nem*li bychom vid*t spe v Boha, :*'n)ho Netrib!tion? Ale to, co se m0e v rozpor! s jinmi !'en nebo nedotkl, opotebov(v( a (d(, aby v na% .ejvy z(kon, podle kter)ho pr(va se kon(, i pes jeho nedotkn!telnosti nen mechanick( pr(va mrtv)ho pirozen proces, ale ije pr(va z nejvyho d!chovnho Maltens s(m, pirozenm b*hem v*c, akce, opravd! sami s boskm v*domm pronikl, a stejn nejvy sm*r navaz!je na horn kostmy% do Bo d!evn 'innosti a tm odebran), d*l( to sam) jako ! pirozen)ho pr0b*h! pohyb! v naem t*le, mozk!, kter( abstrah!je to stejn), take se pirozen* ov( po!ze pod vlivem d!e, d!ch% Zejm)na v na v!ce se spravedlnosti, kter( 'ek( na kad) z nich, v nejintimn*j vztah! k Bo v0li a byt, mnohem intimn*j a hl!b, stejn* jako v mnoha jinch !'en% :zhledem k tom!, v jinch !'en, e spravedlnost pravd*podobn* z(vis na v0li Bo z, s vzhled, jako by on mohl tak) necht*j v na, ale to je ve vztah! k povaze v0le Boha, chce to proto, e je to tak v povaze sv) v0li le% -akov) nedotkn!teln) pr(vo na n( vlastn d!chovn ivot a pron(sledov(n je, ale je to tak nen mrtv z(kon, e nae mysl se sna podporovat podmnky pro to, co m! vyhov!je, e podmnky, co se zdr(hal, pro jeho '(st, neochotn, tak nedotkn!teln), je stejn( pr(vo na vy d!cha a Boha, a je proto tak) nen mrtv, ale spe jako na n(s, p(sky a hlavn z(sady sv)ho ivota, !sil!je, v0le sama o sob*, kone'nm m*tkem dobra a zla ve sv*t* je radost 'i nelibost dokonce e najde Boha v n*m, ale to je v so!lad! s dobro! a patno! t*st, jeho zdrojem je dobro a zlo v opoteben) a B0h z Boha, neso!c sv*t*, v pm)m konte3t!% -ak i Bo pozitivn a ne/ativn >'inky proti dobra a zla v0le pro t*st a net*st, jeho zdrojem je v celk!, m*it% Ale dobr) a zl) n(sledky jeho post!pn* rozvjet, a ty jso! vz(jemn* propojeny mnoha zp0soby a pohyb!, tak pozitivn a ne/ativn vlivy% Ani ne vdy jt rovno! k naem! cli, pok!d b!deme pehlet sk!te'nost, e objIka je lep jako celek, pravd*podobn* jet* troch! je z cl0 na objIky% H)n* B0h jde s jeho v*t vhled vdy pmo k cli sv) spravedlnosti d*je, krom* toho, e vdy zhasne a spl1!je ji ve vem, co je nerozbitn)% Ale pok!d to je nedotkn!teln) Jnd/erechti/keit n*co, co so!vis h!manitnch pr(vo s povaho! inteli/ence a v0le Bo, samozejm*, tak) poteb!j vechny zprostedkov(n stejn) veel tento z(kon% =e to tak) nen lhostejn k na b!do!c odplat!, vezmeme-li v*dom) odkaz v mylen a jedn(n v0'i Boh!, nebo ne% -am by n*kdo ekl, e pok!d m) 'iny stoj za jeho n(sledky, je to jen sta', dobe jednat v0bec, a dobr) d0sledky b!de mt pro m* tot), jestli jsem n*kter ppad se postarat o Boh!, jen v*it v Boha% Ale stejn* tak

m0e n*kdo ci, kdo m( n(pad v0bec pr(zdn) bez stopy sl(bno!c dech, ale ne n(s, kte v*novat pozornost d0sledk0m mylenek, pravd*podobn* n*kdo, kdo vede Boh! za sv*tov) pechod! a mylenek z jeho stvoen pry' sta/n!jc bytosti dobe, ne my, kdo ije Boha ve sv*t*, tkan a pleten z naich mylenek v Boh! a B0h v n(s poznat% 2edstava, e my, individ!(ln, adresov(no do cel)ho Boh! je n*co sk!te'n)ho a m( d0sledky, kter) dos(hno! do posmrtn)ho ivota, nad n(sledky, kter) jso! d0leit) pro nai sp(s! v so!lad! s, jako mylenka sama sp sm*r Bo bere jako nejvy a posledn >to'it* a zdroj sp(sy% 5 v*domm, e d*l(me Boh! dobro! akci dost a jednat z l(sky k n*m! tak, e je opravd! nejvy, na kter) to m0e pin)st 'lov*ka, a b!de nejl)pe placenm, kdybychom jednoho dne pijde k Boh! ve vce v*dom)ho vztah! , stejn* jako dnes, si m0ete vych!tnat pocit naprost) blaenosti a spokojenosti nejvyho (d!, protoe nen nikdo, kdo d*l( dobr) pro n*kter) z jinch d0vod0% ; kdy b!de mt svo! odm*n!, b!de m! vyplacena, jak je kov(n pro n*j, ale kdo jednal Boha milovat, dostane zaplaceno na dr!h) irok) platby s Bo l(sko! ve stejn)m pocit! ve smysl!, aby 'ist) ryz blaenosti, protoe jinak nikdy nem0e zskat% Nozdl, pok!d d*l(te to, co je nabzeno v(mi, zatmco B0h mysl a srdce maj, nebo jen proto, aby !spokojili popt(vk! abstraktnho z(vazk! nabdky z(jm! sv) l(sky a strach!, tot) pi petren represivn >'inky mrtv)ho sv*t objedn(vky podlehl, je stejn(, a8 je n*kdo dobr p(n sl!by d*l( dovnit a ven z opravdov) l(sky k n*m!, nebo v ppad*, e se stano! ob*t jako otrok psemn) smlo!vy a ze strach! ped trestem jeho per!en je% 2osledn z nich b!de mt to, co to m( na z(klad* smlo!vy, ale prvn l(ska 2(na sv)ho se chyst( pijmo!t, a mt n*co, co nen jen v tom smysl! a v*dom intimn vztahy s nm, co ten dr!h nem0e pedstavit, a proto plat i po jeho lze odhadno!t hodnoty, ale tak) nastat kv0li intimnm spojen s jeho p(novi v pzniv) vn*j pozice, jin nem0e nikdy vyhr(t% :ra v dobr)ho Boha a sdr!en ve vztah! k n*m! m( v0bec stav! t*st na sv*t*, podle nejobecn*j rovin* spole'n*, a kter proto z t)to vry, tyto vztahy vyl!'!je v (dn)m ohled!, tedy tak) vyl!'!je v (dn)m ohled! od Hit/en!# .at*st se tato podmnka v tom, co je tady je patrn, ale jednoho dne vce% Ale jak m0e takov( doktrna v rist! hork), ani prostednkem na sp(sy a na so!dce? @hceme bt bl, protoe pohled na to, kde jsme shrn!li vztahy na doktrny kes8anstv, a to zejm)na v ok!% 2edchoz >vahy st(le !mo1!j iroko! vvoj po mnoha sm*rech% Ale my chceme, aby jakkoli syst)m zde, ale disk!tovat jen n*kter) z dos!d bl% &0sledky jednoho 'lov*ka v*dom) 'innosti provozovat zd(nliv* k nerozezn(n s >'inky zbytk! sv*ta dohromady, a nic, co bychom cht*li spo'tat ne, co konkr)tn* to z(le na kad) osob*, ale to je nad r(mec vichni ctit bez vpo't!, !'it se% &0sledky toho, co vichni tady si s individ!(ln v*dom, kter) lze !d*lat, aby se znov! zabvat na dr!ho! stran! stejn individ!(ln v*dom, nen rozmazan ve vn*jm sv*t*, ale '(ste'n* jejich pozitivn a ne/ativn vlivy b!do! i nad(le !r'!je harmonick) 'i disharmonick) '(ste'n* sama o sob*% 2ot*en a bolest, t*st a net*st, kter) je zp0sobeno nae v*dom) akce zde ne v

jinch, b!deme sdlet jejich vlastn pot*en a jako individ!(ln !trpen, ne je jejich vlastn t*st a !trpen na onom sv*t*, stejn* jako sdlme n(pady jet*, byly vyrobeny ! n(s se do n*j v jinch, a to natolik, e pot*en a bolesti za n(s za vyskyt!j v jinch ohledech, jak v nich na t)to stran*, ale jso! st(le poci8!j n(s z nich% 2ro podle toho, jak lidsk( mysl je zde ovlivn*na pot*en nebo bolest, to je harmonick) s nebo disharmonick) proti tom!, co m! pot*en nebo bolest je v pom*r! k velikosti pot*en nebo !trpen, a !v*domit p'ino! ctit v posmrtn)m ivot* to s - nebo protiopaten v stejn) nebo podobn) stejn)m sm!tk!% :echny poehn(n, vych(zejc z lid, tak jednoho dne spadno!t zp(tky k n*m!, ale tak) vichni proklet% ad proklet, kter) se nazv( po smrti se ctil od n*ho, kad poehn(n, ne m)n*, ale zda to tak) nen nic nazv( po speci(lnch slovy - to, co zde na zemi i nad(le pracovat tie v d0sledk! jeho v*domch akc ve t*st a !trpen v jinch, je stejn* tich akt ve t*st a sm!tk! v jeho nadpozemsko! e3istence% -ake teI tak) vysv*tl!je hchy rodi'0 ani trest(, jak daleko B0h ve svch d*t% +n trest( v jejich t*lech a lihovin jen samotn rodi'e, co jsme byli sv*dky zlo v d*tskch rodi'0, pitah!je sankce, kter) spadaj rodi'e s koist% 2ok!d jde o zlo ! d*t rodi'0, z(vis v*dom)ho ivota, dokonce i rodi'e, zl) vsledky sk!te'n)ho v*dom)ho ivota jednoho dne tento zl)% =ist* patn) pro d*ti, ne-li sv*tov (d m*l na sob* prostedky samy o sob* k pm)m! vechno zlo jeden den dobr% ad z n(s m( n)st s chybami v jinch 'asech, kad by m*l s(m o sob* pisp*t n*co od'init pro n*, a zlepit, a je zen sv*tov)ho (d!, jak to !d*lat% Ale podivn( spravedlnost sv*tov)ho poad, v jak)m by byla, kdyby jin b!do! m!set n)st trest nae hchy, a je jist), e b!do! m!set n)st, ani e b!deme mt jet* st(le neso! se% .*kter) dobe zv(it to 'i ono nepat, ale jen pod pojmem svo! povinnost, kdy d*l( to, protoe je to st(lo m! za ob*8, ale povinn nebo nen povinn(, jestlie on d*l( dobro! pr(ci, kdy b!de mt to nejlep z jeho n(sledk0 jedno! a kdy ne, b!de to jeden den ctit mezer!, za pedpoklad!, e nebyl po!it tento namsto dobrch sk!tk0 na 'ase st(l) phozy a prostedk0 k jin)m!% 2ronik(n t)to jistoty 'lov*ka je n*kdy najt nejsiln*j jednotky, aby zv(ila vechny d0sledky svch 'in0 pro dr!h) a pro b!do!cnost, stejn* jako by byl jeden s tmhle, a tato b!do!cnost by jeden den d(rek pro n*j, =ak se milovat na sebe jeho so!sed (dn rozdl mezi jeho a jej t*st% Ale obecn* nem0e bt d0sledky opaten v kad) jamky b!de vypo'tena, !k(e se tak) obdret nejsiln*j d0vod podvat se na pravidla, ktermi se d jeho chov(n po celo! dob! k dobrm vsledk0m cel), a mor(ln principy, je v tomto ohled! 2o'tadlo jako nejvy a nejd0leit*j, co m( zvl(tnost, e jejich st(l v*rnost, i kdy 'asto dobe pin)st i n*kter) nevhody zejm) na sv*t*, ale na cel) bezpe'nch a dalekos(hl) vhody% -ake on se nena!' respektovat tato pravidla jako nepjemn) /an/!, ale jako jist) vodtko k jeho dereinsti/en a v*'n prosp*ch, ne to, co bylo pravdiv) od nepam*ti% Ale teI jsme tak) v*d*t, jak) jso!% +becn* plat, e po!ze m! v posmrtn)m ivot* bezpe'n* a trvale zbon, kter) je bezpe'n) a trval) nesporn* pznivmi d0sledky je v0bec, a t*kavch a n(hodn) sekvence se m0e spolehno!t jen letmo a jako n(hodo! v posmrtn)m ivot*, a v(n)

kostmy se tedy nevztah!je na takov) eit% .icm)n*, pr(vo akci dobr) dispozice v spolehliv dodrov(n mor(lnch z(sad je pr(v* nejbezpe'n*j zdroj trvale dobro'inn, tj%, t*st a mr v cel)m stav! sv*tov) zachov(n a podpoe n(sledky% Llov*k nem0e po'tat, e kad dobr sk!tek je velmi dobe plat zvl(8 n*jak den% do m0e ci, e kad dobr sk!tek, co oni kaj, br(ny samostatn*, sv*t, a proto samy o sob*, herci, jednoho dne ho 8astn*j? +pravd! dobr( je v*c po!ze ve spojen celk! a ve sv*tle vech d0sledk0 pro celek% A tak je akt, i kdy individ!(ln* pijata spe nevhodo! ne vhodo! slibn, ale jako vsledek, provoz a pokra'ov(n t*chto pesv*d'en, z(sad a pravidel, kter) jso! nej'ast*j nejbezpe'n*j a da!ernsten z(klady t*st stav! sv*ta, dokonce i herce v cel) vce bt poehn(nm, protoe >sp*ch akce, individ!(ln* pos!zovan) to m0e bt kodliv) pro n*j% -am, kde jet* vzt v >vah!, e nejen 'iny mysli, ale i mysl sama o sob* je n*co, co je jako realita m( sv) sk!te'n) d0sledky pro posmrtn ivot, stejn* jako jsme si ekli, vce dovnit a vztah! B0h respekt, ale vn*j 'innost vce vn*j% ](dn) obr(zky moho! bt vhodn*j, aby n(m vce dit z jedn) strany na vpo'et t*ch nejodlehlejch a nejvce zvl(tn >sp*chy naich nejvznamn*jch jednotlivch akc, pok!d chceme spl1!je !r'it) cle a to!hy z(hrob, ale ne zase var!j, e nejsme na nejvy a kone'n( sp(sa na z(klad* vpo't! jakchkoli konkr)tnch individ!(lnch >sp*ch0, vechny nae nad*je vis na ty, jen ty oby'ejn), nejvy a kone'n) podmnky sp(sy m0eme pov*sit, ve zejm)na, co !sil!jeme, moho! selhat, vechny >'ty na jednotliv) najmeme m0e selhat, po!ze >'et na nej'ast*j, m0e nejvy a kone'no! spravedlnost bez probl)m0, bez probl)m0% Ale zvl(tn v*c, ktero! se sname bt, ale neda tak m)n* sv*tla, s lep pedstav!, opatrnost, obezetnost, horlivost, r(di se b!deme snait, a tm vce se zad(v( v obecn)m smysl! to nejlep, a to i v ppad*, e sele B!deme i nad(le n)st plody n*koho zk!en)ho v dobr)m slova smysl! sly ve vnitnch zbo !veden)ho nazen, kter n(m zajistil dal irok >sp*ch%
=e mon) namtno!t, e zde tvrdili, bez ohled! na vlastn vhody, kter) b!deme 'erpat z akce pro dobro sv*ta jedno! v)st sobeck princip% Ale to nen sobectv, cht*j ospravedlnit sv) t*st pi pr(ci pro co nejv*t t*st vem, ale je spe smysl! nejkomple3n*j l(sky% J/oism!s peje po!ze nastavit sv) t*st na >kor jinch t*st, ale jen z toho, princip je vymcena na v!ky% -o je nepochybn* nejkr(sn*j zazen na sv*t*, e aloba ve smysl! n*' vlastn a obecn) blaho ve sk!te'nosti nem*l rozv)st, pok!d vezmeme v posmrtn)m ivot* obecnmi d0sledky naich 'in0 s >cto! a !zn(n jejich na na!ce jen tzv% opodstatn*n% =e mon), e racion(ln >vaha obo! je zpo'(tk! st(le cht*j rozv)st, chcete obchodovat pro ostatn a cht*j vyhr(t pro sebe, ale konzistentn vkon naeho pohled! a penetrace tak nem0e projt rozvod% do v0le a akc odkazovat se do poped, a z(m*r slo!it dr!hm, je v pozad, jen nen jet* na pozici, kter( m! n( pohled m!s% 2ro takov) prependin/ se na nezbytn) mt takov vliv na ct*n, cht*n a jedn(n, e ani sv*t, ani s(m herec nejl)pe vy!ije v poslednm st!pni% =eden vid teI pravd*podobn*, e je d0leit), pravidlo s kroky, kter) jsem dal v m)m 'l(nk! U.a nejvy dobroU jako vrchol, nen v rozpor!, ale pro praktick) interpretaci nebo dopln*n nejvy kes8ansk) pik(z(n pro n( b!do!c ivot% -oto pravidlo je, e bychom m*li tolik pot*en nebo t*st hled(, jak je to mon) v cel)m prostor! a 'ase piv)st, kter( zahrn!je co nejv*t respekt k b*n) horn a da!ernsten zdroj0 t*st stav! sv*ta o sob*% @o kdy sv*t vyhraje ! n(s v tomto ohled! jsme vyhr(t o jeden den z n, a b!de slo!it jako jeden v n(s, sv*ta a Boha z(rove1 nejlep, a protoe B0h je zapojen do stav! t*st jeho sv*t* i v nejobecn*jm

zp0sobem% :dy je pochopiteln), e v radosti a t*st a to nejen pochopit, v!l/(rn cht' a vn*j t*st% 2ravidlo l(ska a pra3e ctnost jen pro jeho vlastn p'in!, b!de velmi pr(zdn marn, pok!d ctnost neb!de v*d*t, e se na n(s vyd*lat, e je m(me r(di tak i pra3e% Ale ty si zaslo! samotn 6akt, e l(ska a pra3e ctnosti bez jak)hokoliv zvl(tnho zetele pro vpo'et poplatk0 n(m nejobecn*j >vahy pro n(s samo o sob* ji obsah!je% -akov( l(ska je tak) nejv*t odcizen lid od vech sobeck a bezpe'n) !chov(n nejvce zisk!, kter si m0e d*lat celo! v*'nost na sebe sama% Ale n*kdo ch(pe pravidla, post!py a l(sk! ctnost pro jeho vlastn p'in!, a to taktoS 2ra3e a milovat, tak jako tak, e jste v*d*l, m*li byste mt v*'n) nevhody, take se dostane na teoretick) a praktick) abs!rdity so!'asn*, v teoretick) protoe to je v rozpor! se samotno! podstat! ctnosti v sob*, v*'n) nevhody pro ctnostn !taeny, v praktick), protoe to vyadovala n*co o povaze 'lov*ka po nemon)% .icm)n*, pravidlo je 'asto ch(p(no v tomto smysl! abs!rdn% .ae teorie nevyad!je, e 'lov*k je jin, ale tento sv*t ob*tovat do posmrtn)ho ivota, ot(zka je v!de, je vyhr(l celo! v*c, pok!d b!dete pohybovat nejprve nebo jin) sl!by, zisk nebo /rab teI% @ht*l 'lov*k !jt sv) povinnosti v0'i, nebo sk!te'n( radost nepoda teI, tak by se ztratil po!ze jako celek% =en se 'lov*k! ani jeden aritmetik! od toho, co, pmo poskyt!je po!ze obecn) prohl(en, nebo pravidla, kter( jso! !r'eny, aby se takov) zbyte'n)% .en se nach(z po celo! dob! vpo't!% 9:iz m0j 'l(nek U.a nejvy dobro!U, str% W74 =( k(m, aby nae pravidla ve, jen tolik t*st v0bec na sv*t*, z n ve plyne 2edchoz samo o sob*, je po!ze praktick vklad nebo zm*na hornho kes8ansk) pik(z(n, kter( B0h, pedevm z jeho kole/0-m!0 je roven sebe- l(sky% 5kRre +b* nabdky po!ze z r0znch stran spole'n* ve stejnch podmnk(ch popt(vky pro sp(s!%.ae nabdka, kter( je zam*ena na stejn)m nejobecn*jm zp0sobem a ve stejn)m smysl!, jako je >'el akce, jako kes8an na pam*ti, ze kter) jsme jednat, a jen to, e jeden manip!l!je mysl ve vztah! k >'el!, se setkal $irtlich praktick) poadavek% -ake kad) ze dvo! pik(z(n nedostate'n) bez dr!h)ho% Ale m0ete zv(it v kad)m z dalch dvo! mitverstanden nebo hotel!% :e sk!te'nosti, zpo'(tk! jet* se div, na kes8anskch pik(z(n, co bychom m*li !d*lat, aby se mil!j Boha a naim blinm dobro% A here!pon nelze obecn* odpov*d*t, ne d(vat nai nabdk!% 2ro to je podstata l(sky, najt t*st je podporovat t*st 'lov*ka, kter)ho mil!jeme% .icm)n* bychom nem*li podporovat to, take b!dete chtt mt ho ale b!de mon)% 5tav t*st Boha, ale nem0ete podpoit jinak, B0h nem0e bt jin, b!de, stejn* jako v tom jednom podpor!je stav t*st sv)ho sv*ta a sk!te'nost, koncipovan) tvor0, protoe B0h-v*dom inbe/rei6t vech v*dom na sv*t* a je koncipov(n bytosti samotn), a -ak), pok!d jste cht*li myslet na Boha nad stavem t*st sv)ho sv*ta ve zp0sob! vzneen), e on s(m by se vlastn* dotkl, ale jeho nekone'n( dobrota sama o sob* mohla nechat ho po(dat (dn jin pik(z(n, jak nae nebo stejn rovna po!iteln)m! nabdky, tak jsme se s jeho dodrov(n by m! b!de nejl)pe vyhovovat% Ale pok!d jsme v kostmech, 'm se zsk( nejv*t mon) podporovat t*st stav sv*ta, aby nae vlastn stav t*st s naimi blinmi po!ze na stejn) >rovni, nebo ona n(s vdy pednost po!ze v so!lad! s, jako t*st ve sv*t* st(le vce tm, e zsk(S 2ojIme jednat ve stejno! dob! jako to sam), ale vdycky milovat do dr!h)ho, abychom v podzenosti Bo l(sce, kter( chce co nejv*t t*st cel) popt(vky% -ake pik(z(n hovo oteven*, co se skrv( v kes8ansk) ji% .yn vak, e bychom nem*li po!ze jednat podle roz!m!, ale aby se z(leitost srdce z tohoto z(kona sv*dom tak, protoe jinak by to bylo nemon) i pro dosaen co mon( nejv*t, jak) jso! nae poadavky nabdek, a proto je tak) v naich nabdek zp*t dost skryt, v'etn* kes8an, kter poad!je, aby nejv*t mono! l(sk! k jedn), pro kter) jedna slo!%

;ns oblast prom*nnch Zan/y, na kter) spravedlnost probh(, v r(mci toho, e brzy vce se syst)mem nyn m)n* z toho, k nad nm epizody sv)ho ivota ji pi smrti 'lov*ka a jeho v*dom se probo!z a teI pro zbytek% -ake se zd(, n(hodn, jestli je opravd! z n*jak) dobr) nebo zl) n(sledky svch 'in0, kter) jso! '(ste'n* na jeho

smrti po cel)m t*le% Ale jso! v !r'itch epizod(ch, tak vzd(len) d0sledky se st(t, e !spokoj spravedlnost jako celek% 2ok!d je trest za zl v posmrtn ivot nen tot) dos!d pipraven, e jeho patn) v0le by bylo teba, protoe '(st zlch n(sledk0, kter) by ho potrestat, ! proel, tak by i nad(le heit, dok!d zl) n(sledky, ale zlo b!de vce ne rostly, a najde dobr) nen rovna jeho mzdy, take del vytrvalost v dobr! by jen d(le zlepovat podmnky pro t!to mzd!% Ale teI dobr) d0sledky 'innosti stanoven) jist*ji v pr0b*h! v*k0 i nad(le, dokonce rosto!, take v pr0b*h! 'as!, vce ve smysl! sk!te'n* dobr, lep to bylo v cel)m so!viscch, a sk!te'n) a pravdiv) dobr) proto m!s .en se 'eho b(t, e m! najt jeho odm*na ji min!l vst!p do b!do!cho ivota, a nyn m!s 'ekat, dok!d% .a mzdy jednotlivch akc, ale nem*lo by se dalo o'ek(vat% Zlo je st(le ptomen, ale do t) doby, dok!d sv) doby smrti, aby od'inil n(sledky svch zlch sk!tk0, stejn* jako je to mon) a l)'it% :n*j bohatstv je zde pod n(mi nad r(mec v so!lad! se op*t v e3ternch bohatstv 9co to plat v posmrtn)m ivot*4 jso! vybaveny ne jsme nasadili na nabyt nebo !v(n this-sv*tsk) bohatstv prosp*n) 'innosti na vn*j stran*, a z(rove1 ve vnitn bohatstv, v so!lad! s kdy jsme vytvoili mysl, srdce, b!de dit prostednictvm n(k!p! nebo po!v(n v dobr)m slova smysl! a tvoil% A dobe, zsk(v(n a vy!v(n pozemskmi bohatstv na obo! stran(ch n(m zbonch v posmrtn)m ivot*% =en to nen na majetk! a velikosti bohatstv s(m% A kdy jeden se vemi jeho pr(ce jen m0e pin)st sami bolestn* po cel ivot a nikdy se na desetnk vlevo, kyselej, e m! pinese svo! cest! ivotem, tm vce pr(ce m!sel vyvino!t do sv*ta, vce v*t poklad najde d0sledky t)to 'innosti, to byla jen 'innost v dobr)m slova smysl!, v tomto sv*t*, kde se akce prost* nen vyplacena dal e3tern pen*z, ale d0sledky tohoto krok!% A8 ! nem0e pokra'ovat zde tyto d0sledky, jso! st(le tam a teba tam% =ak mnohem bohat, e b!de, jako ti, kte zd*dili poklady roztro!en) n(mahy a zbyte'n), a poklady jsme zd*dili pat v0bec k naem! j(, tak d0sledky e3istence t*chto poklad0 neb!do! propadat do naeho e/a% 2o!ze p)'i, ple a pr(ce, co vyd*l(me, a z(m*r, ve kter)m je po!v(me, pat nae e/o, a m0e jen s n(sledky z toho byl kdysi bohat( odm*na v posmrtn)m ivot* nabvat a ramena, ale to m( to v n*kterch ohledech dokonce lep ne bohat, protoe k tvrd) pr(ci, pli, vmavosti, >sil o vechny d!chovn a 6yzick) sly zah(jily hovor!, kter nebyl bohat m!, kter je svedl pli snadno d(t r!ce do klna a o monost vlastn pot*en tr(pen zapomeno!t na ostatn% .*kter) vznamn) vroky rista se vztah!j k velk)m! poehn(n ramen m( v tomto ohled! ped doped!% Ale pok!d zde po!it) zbran* sv) sly ve patn)m slova smysl!, je to tak dobr), jak bohat maj jeden den !vat patn) ovoce z n, a kdy bohat 'lov*k, a navzdory sv(d*n, kter !d*lil bohatstv prop!stnosti, svch sil prostedky po!it) velk) a dobe a vit(ln, tak tak) sklid n(dhern) a bohat) ovoce% -ake si kad m0e !d*lat i ch!doba poehn(n aktivito! v spr(vnm zp0sobem, kter je n(sledovat podn*t, jako bohatstv, ve kter)m pin( vnitn podn*t, aby prostedky 'innosti%
Zisk v loterijn hry a jso! t)m* vdy mimo nai ztr(t!% :*tina z t*chto tavenin pry' vyhr(t tady na zemi, jak je zskal, ale !r'it* se smrt, a st(le ponech(v( mezer!% 2o!ze v ppad*, :t*zn vyvin!la v*t !ite'no! 'innost v po!it zisk!, ne je ve sk!te'nosti akvizice b!de mt cen!, b!de m! d(t stejn zisk, ale bez n(mahy zisk vhodn*j snit plodonosn) 'innosti lid obecn*% :zhledem k tom!, navc m0e vyhr(t po!ze s kadm vyhr(t ve hr(ch, kter) ztr(cej dal a dal, stav t*st ve

sv*t* je takov zisk nejso! 6inancov(ny v cel) 9zasto!pen( !ite'no! aktivito! by bt ten ppad4, a to m0e na z(klad* takov)ho zisk! v tomto sv*t*, v posmrtn)m ivot*, kde se pr(v* zskan) jako ZlQcks/!t, co se zlepil jm o stav! sv*ta a !drov(na v dobr)m stav! bez zisk!% : opa'n)m ppad* stanov zsk(v(n a spr(va velkostatk! obecn* prosp*n( pr(ce pedem, protoe podle z(kon0 lidsk) styk! jeden m0e vyhr(t cokoliv obvykle bez dal vt*zstv, kter) vm*no! zdroj0 a 'innost so!'asn* z dr!h) strany, hra, podvody, ale kr(de je vjimka% -ak) je st(le velk rozdl, jako lakomec, a jako m! pln lidskosti a l(sky, zsk(v( a sprav!je aktiva% &okonce i lakomec je odm*na, co se stalo v tom dobr dobe, a skrze n*j, nejso! zakrn*l)% B!de se ctit odm*n! sv) trval) 'innosti a abstinence, a to nejen v dobrch vnitnch n(sledk0, ale tak) dobr) vn*j, tak daleko, s n zskal sv*t pr(ce, jeho bohatstv, vy!il, ale i >sp*ch jeho tvrdosti a neptomnosti l(sky v pocit patn) n(sledky, a tyto patn) d0sledky b!do! pevaovat, protoe kdyby to tak nebylo, pak by prost* nen lakomec, ale nanejv etrn 'lov*k%

_naven a t*k-naloen, pokozen m0e v0bec mt >t*ch! z naeho pohled!, pok!d ji spe nese jeho n(stavbo! tam a odvah! a zavolejte remz!, aby ji nosit v po(dk!% Lm vce se nyn b!do! m!set vypo(dat s nepzn os!d!, a 'm vce !plat1ovat svo! vytrvalost, nae vnitn a vn*j 'innost na stran* dr!h), siln*j a siln*j a bezpe'n*j intern* a e3tern* proti vem protivenstvm ve stejn)m smysl!, vesel a odv(n jsme v nastat n(sled!jc ivota, vyhr(l vechny sly a moci, e jsme vnitn* i navenek a!6$andten v tomto ivot* je porazit zlo, nebo jen nosit v b!do!cm ivot* jako poslen naeho byt, naich vnitnch a vn*jch zdroj0 na Terrieres zla n(s bt, a kdy zlo zmiz smrti, odpovdajc pohod!, odpovdajc sl! a vitalit! n(m pinese pst!pov) cesty% 5amozejm*, e zlo, z n*ho trval) z(kladna je v na v*dom) nekone'n) prody nezmiz po smrti sami, jako spe zlo, kter) poch(z z v0le, m0e bt poraen trvale po!ze >'inky, kter) n!t v0li , pravd*podobn*, ale vechny zla, kter) napadaj body jso! na zemi, po!ze na z(klad* zvl(tn povahy naeho sv*tsk)ho vn*j byt, opraveno sebe, kdy tento zp0sob je neviditeln, zejm)na zla spojen) s t*lesnm onemocn*nm a e3tern potebnosti nebo pek(ky% 2ojIme se podvat, ale i tady dole 'asto s pst!pem smrti, nejv*t bolest a >zkost zmiz, kdy je or/(n zni'en ohn*m, kter pinesl !trpen k dnenm! dni, a tak kdy se nae cel( tahle-pozemsk t*lo je zni'eno po smrti, vechna bolest a >zkost zmiz e st(le visel na jeho e3istenci%
; kdy by se mohlo zd(t, e morbidn t*lo na t)to stran* by zase vyr(b*t morbidn t*lo do posmrtn)ho ivota jako vsledek% Ale i zde pod (dnm onemocn*nm vytv( kritick) aspirace, tj% zko!m(ny jejich d0sledky spe zvedno!t% Lasto nen mon), aby se st(le jet* moho! e3istovat so!'asn ivot% 2ak sta' jen smrt jako posledn krize z0st(v(, e vtahy veker) !trpen, kter) se dr na akt!(ln 6orm! t*lesnosti, s(m o sob* ni' tento 6orm!l( a tmto tak) pev(d so!'asn ivot v b!do!cnosti% 2ro' povaha t)to krize tla' zp*t co mon( nejvce, se dotkl dve 9kapitola bb;: B4% -o, co nazv(me 6yzick( nemoc, je ve sk!te'nosti po!ze onemocn*n, pro kter) je tento ivot, a m0e rozit (dn) patolo/ick) n(sledky po smrti, nebo8 smrt je jen jedna epizoda onemocn*n, jeho prostednictvm nemoc, kdy vechno ostatn nenese ovoce, r! se% Zde m( patn) plce, a proto dch( patn*, tak to bol, to nen nic do posmrtn)ho ivota, kde ji nad(le dchat v tom smysl!, je jako nyn% @o se t'e d!evnch por!ch, tak tam je rozdl% 2ok!d je ve d!chovn od t*lesn nos, take vechny d!evn por!chy jso! noseny 6yzick), ale ot(zko! je, zda se od t*ch, kter) so!visej s na Millensverkehr!n/ 9mor(ln por!chy4, nebo nedobrovoln* setkat% Bval maj bt zr!ena po!ze silo! sv) v0le jeden den, a smrt nen n*co, co zm*nilo n( sm*r v0le samotn)ho% rize t*chto por!ch m0e bt provedena po!ze na tresty ptho ivota, ale v ppad*, e d!evn por!chy o poran*n hlavy nebo jin) e3tern* zp0soben) selh(n dojde, napklad, v hlav*, take se b!de zvedat zni'en hlavy smrti%

2ok!d 'lov*k trp tady dost hok, tak k( jen to, e, jak to bylo, tvrd( sko(pka pitah!je st(lo! vytrvalost tohoto !trpen, n(maha svch pravomoc a 'innost, nicm)n*, elezo ho poloili na Terrieres, kdy hroz v jin) 6orm* zla se moho! objevit v b!do!cm ivot*, podvejte se pod nm r0e a trn m0ete najt, dokonce i r0e m0e vyhr(t ovoce trny jen, kdo ho sem !blit, zatmco ten, kdo dal t! slab( vechno !trpen, vkon jeho sly selhaly, ne!d*lal nic ne br(nit stnost, ct svo! slabost v n(sled!jcm ivot*, i kdy prvn smrt ho osvobodil od vn*jho zla, ale kad >tok nov) zlo b!de sn(ze vystaveni, kdy ne!d*lal nic tady, >toky v tomto smysl! se setkat% &okonce i nejlen*j, kte nemoho! nic d*lat, m0e d*lat, e m( odvah! ve vzpmen) poloze, ve vzpmen) poloze dr jen v jistot*, e jeho odvaha e by jeden den se po't( ve svch d0sledcch% =e to d(no m! v jeho nemoci, jeho !trpen pleitost ke ko!pi n*'eho, co lze zskat jinm zp0sobem% H0e m!, protoe 6yzicky nemocn a slab, nyn nic pro vn*j sv*t, a proto se jeho b!do!c vn*j ivotn postoj, e skromn je, e B0h se ho jen v pozici, !d*lat n*co pro sv) srdce, aby m! jeden den mrn* vechno m0e vynahradit to, co se tady selhal, na obrnil poteby 'eho b(t% -o vidme tak) rozdl mezi tm, zlo-steppin/, m( sv0j vlastn ivot, a ten, kter se ob*t!je pro obecn) blaho% -o znamen(, e v ppad*, e zl) oko blicks entrinnend, tak hned pedm*t znov! v jin) 6orm*, zatmco on se vzdal jeho odolnost a nyn doch(z se zveno! slabost v jin)m ivot*% -o je dobr), za jeho sak) se ob*t!je s(m s sebeovl(d(n na vnitn dobro vnitn sly zvil pjem jeho plat v ptm ivot*% B*da v(m, kte se zalom provaz kolem krk!, aby v(s zachr(nil z tohoto ivota vydret, vydret, e jejich a!shaltet ve vech !trpen, vin* 'i nevin* zas(hne v(s, e jste st(le pok(n, od'init to, co je ve vaich sil(ch stoj, e s(m m0e d(t jedno! zaplatil za bd! a zabr(nit, nebo vysto!pit z m!'rny po!ze ve v*t m!'rna, kde jste ale n!ceni sn(et, protoe 'lov*k je tak dlo!ho b!il, a se stala t*ko neso! vin! a konat dobro bez >jmy% .echce t! ztvrdno!t, je zde tvrzen) s post!pn* siln*j >dery% Zd( se, e v so!lad! s na teori, samozejm*, pok!d n*kdo, kdo za'al dobr), velk) a kr(sn) dlo v tom smysl!, nebo a8 ! je to !ite'n) zazen, !m*leck( dla, 6ont, vzd*l(v(n n(roda, nebo co to je, nerad bych zemt pedtm, ne bylo pl(nov(no, nebo Zah(jil sk!te'n* popraven, Uto d*l( ve prosp*ch nebo prosp*ch, kter nyn m0e nedod*lk0 nem*l /enerovat ztratil aktiv!m do b!do!cho sv*ta, a tato mylenka je opravd! na n(s dit, n( 'as zde na zemi, k po!it jako mon) a ne, aby to bez ohled! na to, zda jsme n*co !d*lat, nebo jen prov)st, nebereme to tak daleko, e dokonce nese ovoce, ale tak) n(m pin( jeden den bez ovoce% Ale tak) jsme se !jist*te, e je ztracen takov ne>plnosti po!ze d0leit) z(vislosti na n(s vn*jch vztah0 zskat, ale cel( k!lt!ra, cel( mysl, cel vkon 'innost, kter) klademe na pr(ci, a to i v ppad*, e tot) s na smrti nedokon'en a z0stal neplodn, pijt k naem! dobr! ve vnitnch d0sledky a b!de d*lat dobe ve stav!, v b!do!cm ivot*, zskat nov) zbo ve stejn)m smysl!% Znov!, toto je po!ze v tom smysl!, co vidme tady !%H0e n(s d0leit) poklady na jejich pozen jsme po!ili velko! pe'livost, ztratil ! tady, co m0e zni'it po(rg =e to bolest pro n(s, ale jen jeden disk vce, znov!

vykon(vat sv) pravomoci, take jen nae vnitn akvizice se zvy!je a e3tern ztr(ty moho! bt nahrazeny% H(me o'ek(vat (dn), to z b!do!cnosti (dn jin princip spravedlnosti, ne to, co ! peva!je v tomto sv*t*, k jeho dokon'en% -ake teI chyba trest( stejn* jako hch, i kdy v jin)m, sv*dom ne>'astn sm*r, m)n* drastick zp0sob, ne hch, ale kdo by opravd! n)st d0sledky svch chyb se 'asto dost t*k) nosit, a jak v hch! tento trest chyby d0sledky by m*lo slo!it po!ze ke zlepen chyb! l)'it a zabr(nit v jinch a v jinch ppadech% .ikdy se nechal s(m zabr(nit >pln*, a to m0e zd(t t*k), e m!sme n)st trest za to, co se zd( (dno! vin! na n(s, ale to nen ot(zka v0bec popt, e zlo m0e setkat s lidmi, ne vlastn vino!, kter( je jedno! tak, ale pochopit t!to sk!te'nost z nejlepch a smysl! sv*tov)ho (d!, nejlep pozor!hodn) aspekty, kter) pot), co ji dv*j pozorov(n je pr(v* to zlo samo o sob* zvedl jeho zl) n(sledky, a navrhno!t v opa'n)m dobro% Ale je 6akt, e je to tak, je prok(z(na v cel)m pr0b*h! sv*tov)ho (d!, a m0eme l)pe, jakmile je zlo, nechci% -ak jako po pechod! do dalho sv*ta, lid) zejm* jet* m!set n)st zl) n(sledky svch chyb, a vesovit*, nap% nen jeho vina, e se nena!'il tak, e !zn(v( pr(va, jako kes8an, m)n* bt vhodn*j ne kes8ansk)jeden4 , kter choval nebo hor s ch!dmi zazen, poskytovanch m!set trp*t jet* !bytov(n jeho 'innost v pokozen sv*t*, bez ohled! na to, e je to patn) rodi'ovstv a zazen, kter) nen v dl!zch% A to je ji zde bt 6rekven'n m*ni' pro n(s povolat vechny sly, aby se zabr(nilo chyb! je to mon) a v)st jin) lidi, jak je to mon) v prav) pozn(n dobra, pr(ci si cest! a n(s by ne dl!h! skrze 'ist) a jasn), a ppadn) kody z chyb pojIte s n(mi do sv*ta, kter( m( bt !hrazena, jak je to mon) dve, ne zememe% : tomto ohled! je n( pohled nazna'!je siln*j ne jak)koliv jin), protoe pli snadno potop 'lov*ka rezervo!, pok!d se domnv(, e to, co d*l( omylem, n(hodo!, nen pi't(na k n*m!% =ejm z(m*rem je na!'it se tak) vyhno!t chyb! a chyb! je to mon)% =e pli snadn) tak) znamen(S &ost po!ze tehdy, pok!d jsem se nemlm, e ostatn jso! patn), co ji !blit mn*? Ale to, co se m! nepodailo zlepit a na dr!h) stran* se m! nepodailo !d*lat sv0j vlastn b!do!c stav zlepit% Z(rove1 !zavr( n( pohled na to nejlep z >t*chy pro 'lov*ka, m(-li ho ve sv) horlivosti najt nejlep, ale kal, e on nemohl vyhno!t se vem chyb*% -ak dlo!ho, jak jen jeho snaha sm*!je post!pn* k pravd* a pravd!, je ho opravd! m!s n(sledovat v ptm ivot* jako trval rys a peva!j zvyov(n zla >pln*, mit6Qhrte bt len tady, snaz, protoe zdroje pozn(n se tam rozil na n*j% =en kdyby nem*l mt i disk, v0le, nic by !d*lat, aby se zabr(nilo chyb*, by m*l bt tak) v jin)m ivot* nic m0e pin)st s sebo! na odstran*n n(sledk0 chyb, a by jen zvenm zlch n(sledk0 m0e bt dit v n*m a nakonec se vyvin!li%
C4

Bekn*me, e jste rista 9"k C7, VG VF4S UA ten sl!ebnk, kter znal v0li p(na v0li, a pipravoval

s(m nen, ani to v z(vislosti na jeho v0li, m!s bt poraen s mnoha pr!hy, to nen% vm, ne!d*lal, e je hoden pr!hy, m!s bt biti m(lo% U -ake tam ertyg

=et* dal aspekty cel) praktick vznam a praktick) nabdk! >'innost dar% 2odle

naeho n(zor! =ak ivoty lid v nyn ivota spojil, protoe je spojen, jak je vid*t ve, jso! zachov(ny po zaazen do posmrtn)ho ivota, a d(le rozvjet% @o zde dolo v l(sce, se znov! setkaj se v l(sce, co zde nen bojoval a !klidnil svo! nen(vist, b!de mt st(le boj!j a !klidnit ho, protoe nen(vist je jednm ze zla, kter) ni' jeho d0sledky jedno! dokonce poteb!j% -ake teI kad) hled(n, zde ko!pit l(sk!, tak, e m! nestoj osamocen* a !tekl od ostatnch v posmrtn)m ivot*% -ake kad klobo!ky, smit se rozv)st se sv*tem ne ze sv*ta a nechat n*koho rozvedli smit s tm, a sv(r, kter se m! nepodailo vyrovnat tady je zv!k na posmrtn ivot, a dokonce volaj po jeho nastaven tam% ; s d!chy star)ho sv*ta, kter je nyn na na vzd*l(v(n maj vliv, pijdeme na vst!p! do ! so!vislosti s posmrtn)m ivot*, ale to b!de vce v*domi vztah ne nyn, jak jsme se na stejn) >rovni e3istence je s nimi, nyn se teI lb nai kole/ov) b!do! schopni splnit% -ake teI vichni hledaj nejlep pr0vodc0 a p(tel) z mrtvch, s km on by byl sp!t*n v jin)m sv*t* nejvce% +n m0e, tm, e p(telstv se svmi mylenkami, p0sobc na jeho vznam! a >'ink!% ]il s n(mi a peel ped n(mi, pesto z0st(vaj v vztah! s n(mi, protoe podle toho, co se z tepan)ho do n(s zakoen*n) na jejich e3istenci v na vlastn, a tm, co m(me zpracovan v nich, kterch se nae v jej% H0eme ! od sebe, i kdy toto spojen bylo vce 'i m)n* v*dom) a moho! bt% =ak)koli pomylen na zemel) osoby, kter vznik( v n(s, je sama o sob*, a6tere66ect, e op!st zesn!l)ho v n(s ji maj schopnost pamatovat si to, nebo spc pam*ti z(vis na po->'inek jeho bval) e3istence v n(s, a pok!d -!to monost ji pedpokl(d( jej, ml'el neviditeln( ptomnost, m0eme v*it, e v*dom( mylenka na n*j n(m st(le pin( stejn) iv*j zp0sobem >zk)% .icm)n*, dal rozdl tam taky% dy si vzpomeneme stejn) pro n(s po!ze na vn*j vzhled, neb!deme m!set myslet, e jsme tm stim!lovat jeho mysl, protoe je to, e pam*8 sama o sob* vsledkem v*dom) 'innosti, m0e pedstavovat pro n(s bt jako n*kdo, vidme, bez jeho bl(, jsme ho vid*t, ale kdy vzpomnka na n*j probo!z v n(s, kte byli do n s(m vytvoil svm v*domm jedn(nm nebo jejch d0sledk0 v n(s, m!sme v*it, e nae v*dom a v*dom se protnaj v jednom akt! a iv*j jsme si v*domi jeho sl!by, nebo to, co z(vis pamatovat v0bec naiv! tak stejn >'inek n(m dokaz!je, obvac tak) jeho v*dom b!de zvena o n(s a nal)zt vztahy, v nich si myslme, e o tom, je !r'en% -ake pok!d n*kdo z drah)ho mrtvch pipomn( velmi iv, take to se rovn( ivot s nm tak), a tak m0e ena manela, kter zemel ped n, l(kat zp*t k sob*, a m0e v*d*t, e je to s n , tm vce, e je s nm, a je tak v*dom) s n a j pipomn( sebe, tm vc m( v >mysl! sv0j v*dom vztah s n, ano, to!ha, e by r(d j, e b!de sta'it, aby ho pemlet o n, a vce chce to, iv*j jeho mylenka b!de s nimi, a pok!d se zcela zasv*tila sv0j ivot do pam*ti a akc v jeho smysl!, b!de jeho ivot vdy z0stat v nejhl!b a nejvce v*domi jejich vztah!% -ento pipadaj n(m ve vech nejlepch aspekt0 v so!vislosti s provozem na bydlen s mrtvmi% Hrtv nejso! tak daleko od n(s, jako obvykle !va!jeme, ale ne tak, jak jsme v(zan ve vzd(len)m nebi, ale mezi n(mi, aby jednotliv) 'slice, ale bez

as jejich >'inky nalt pes pozemsk) kr(lovstv, pev)st e t! a tam prov(z, a kdy jeden z t*ch, kte peili zde a dr!h si mysl, e stejn) mrtv, take to je pro oba, m(, jak to bylo, so!'(st v!dyptomnosti Boha%
U=sme pesv*d'eni, e je s(m, a to nikdy%, =sme sami se sebo! sama, a d!chov) ostatnch vetch stn!, star) d)mony, nebo naich !'itel0, p(tel, nep(tel, socha, Hi#bildner, a tisc z!drin/ender tovary pr(ce v n(s, nem0eme ale vid*t jej tv(, slyet jejich hlasy, a dokonce i ke'e jejich monstra jt do n(s i pro n*j, os!d instr!oval Jlysi!m a ne -artar!s k nebi sv) mylenky, na kraji svch pocit0, z(sad a post!p0\% jeho mysl je zaloena v radostn) nesmrtelnosti% U 9Aerder V% msto s Zerstr% 5b Bl s% CY74

&okonce i na st(le ije, a co se t'e st(le ije, m0eme myslet a jednat, ale je rozdl, jestli to !d*l(me s ohledem na mrtv)ho m!e, je to, e nem0eme podpoit tento pm d0sledek iv)ho v*dom, jako mrtv, protoe iv) v*dom neprobral, pok!d jde o to, co i nad(le jednat o n*j v d0sledk! sv)ho v*dom)ho byt v jinch% Ale dobe, m0eme v tom, e jsme se zam*stnat nae v*dom se iv, e bereme >'inky sv)ho v*dom)ho byt s(m s v*domm, nad(le to'it, poskyt!j vchodiska pro ! v*dom)ho kontakt! s nm jeden den% =e zejm), co hl!b iv*j smysl nyn vyhr(t vzpomnkov) akce a pam(tky, kter) jso! v*nov(ny mrtv) od ivch, jak jsme se pipis!j k nim obvykle% &rme jen znamen(, vzpomnka na mrtv) a tmto v*domm >'ink0, kter) vyj(dily dostat vzh0r! do ivota v n(s, ale tam jso! tak) znamen( dostat mrtv) i ve v*dom vztah! k bydlen% -ento sv*t a na onom sv*t* se pohyb!je pes takov) zprostedkov(n to!ebn* slavnostn* r!ce, a to nen tlak na ivobyt a mrtvm r!ce, ale dv* r!ce, !chopit z r0znch s6)r ivota% H0eme v*it, kdy tvrd* velk)ho mrtv)ho n(roda nebo danse se dop!st rodiny, take je ve sted! tam, a myslm, e z t*ch, kte si o n*m mysl, a m( vd*'nost a l(sk!, kter) m! % A 'm vc mrtv)ho 'lov*ka myslet a iv*j, e si o n*m mysl, tm vce jeho e3istence dokaz!je, pod, ano v nich, a iv*j v*dom hin$ieder!m inspirovat se jimi%
Hnoh) n(rody po cel)m pam*ti mrtvch je mnohem vce, ne oslavovan s n(mi, a mrtv sl!ba ped' v n*kterch dokonce i !ctv(n, m!s v kad)m ppad* kdekoliv v >zk)m vztah! s nm% Zd( se, e v tomto ppad* !platnit pirozen instinkt, kter je teprve nyn jen rezi/noval na nejvce k!ltivovanch n(rod0 v*tino!, jak je tom! tolik p!d!-jako%

=edna z obecn* rozench pedstav pat n(zor, e posmrtn jet* m0e !d*lat n*co pro mrtv), a jeden m0e mon( ci, e tato mylenka byla zcela ponech(na po!ze s nam protestantsk) doktrn*, e a'koli katolick kn*z jeho hmotnosti pro d!e mrtvch 'te, a modlit se pb!zn a p(tel) pro jejich z(chran!% 5tejn* jako, ano, mnoho r0znch v*c, lze nal)zt v ptomnosti mnoha jinch n(rod0, tam je t)m* (dn), kde se v t) 'i on) zp0sobem by vyjadoval obavy o posmrtno! pro sp(s! zesn!l)ho d!e nen na pohb! nebo v n(slednch zvyk0% Jitel abs!rdita toho veho, pok!d tom! tak bylo, si myslme, e v*tino!% @o m0ete vechny smen, ob*8, z(klady, zbon) modlitby, kter( je pro n(s v ciz obloho! bez vztah!? Ale pok!d je to tak, jak si myslme, take ve, co dostane nejen sv0j n(zor, ale tak) jeho editele, 'istc a rozi!je princip bt opraveno% Hrtv nemaj zabvat jen v n(s, ale m0eme hodn* pro n* jako na dr!h) stran* d*lat proti nim, nev*dom*, d*l(me to stejn*, ale tak) v*dom* a >mysln*, m0eme !d*lat to, jak b!deme pokra'ovat v jejich dla i

nad(le p0sobit v jejich smysl!, od'init zl) n(sledky svch 'in0 a zlepen, nebo d*lat prav opak toho veho, a kdy jsme se podle po!it s v*domm ve vztah! k n, b!de v*dom zemel)ho ve vztah! nadeni v n(s, a my vst!p!jeme do posmrtn)ho ivota, kter) hlasoval proto zde proti n(m% H0eme tak pro nebo proti nim jednat podle na v0le, jen to, e nae samo o sob* nem0e !nikno!t akce ve smysl! posledn a nejvy spravedlnosti a z(konnosti% L trestn 'in se od'init svo! smrt, kter( b!de mt v tomto sv*t* a na onom sv*t* n*jakm zp0sobem zaslo! sob* nebo ostatnm, ale jen, e za'neme se stano! n(stroji od'in*n za n*j zaslo!il dostat svo! vd*'nost, jeho v0le je zase v po(dk! proti nzkm n(m% -m her/eplappertes modlitb*, zlato v pokladnici jsme zbon v posmrtn)m ivot*, samozejm*, ani dobr ani zl% =edn( se o odchylky od spr(vnm zp0sobem, kter byl evidentn, kter) n(m (dn) sv*tlo roz!m!, a n(s, slep instinkt, ale ne zcela m!sel vynechat% .ajt -yto mylenky vst!p, tak za'ne s prob!zen)ho v*dom okolnost a podmnek dopravy mezi tady a na onom sv*t* v nov) )ry pro t!to doprav!, a nae vn*j a vnitn ivot, kter zail nejvestrann*j a nejhl!b z(b*r% =e zde tak 'asto% Hnoh) v*ci jso! v*domm jejich monm zp0sobem a sk!te'n)% A'koli se sm*nn provoz mezi tmto sv*tem a na onom sv*t* je dlo!h( doba, ale my vme, e je, a jak to je, to znamen( jak v tomto sv*t*, ne na posmrtn ivot, nejl)pe b!de moci d(t nov imp!ls a bezpe'n sm*r v tom smysl!% :e sk!te'nosti, nejen v tomto sv*t*, ale tak) po tomto oiven pijde vybavit% :echny z(rodky toho, co je zn(mo, na onom sv*t*, jso! v tomto sv*t*, ale na onom sv*t* kv*ty, z nich se objev nov) kl'c semena znov!% -ak to jso! tak) pedstavy o !v(d*n tohoto sv*ta a na onom sv*t*, kter) jso! nastaveny tady, kveto! v jejich rozvoji a provoz! z tohoto sv*ta do dr!h)ho dovnit, ale tady a ona m( jen i ze z(hrob% Za jak hodn* n(pad0 z min!lch d!ch0 t a pracovat i nad(le s t*mito mylenkami, kter) jso! zde osetchg ++1+. Brovnn. =e toti nesporn), e lze podle naeho n(zor! jen pijt vybav, kdy se objev v n(sled!jcch e zejm* velk, v n*kterch ohledech opravd! velk rozdl, kter pedstav!je nejnov*j n(zory na b!do!cnost v*c, ale v podstat* spo'v( jen v tom, e jso! stejn) ty' nad rozdly, a tm i pravda o vech dos!d je dosta'!jc, protoe to stejn) s sebo! a samo o sob* je vdy mon) rozpory% 2o!ze, samozejm*, vichni !spokojen pravd!, e nem0e splnit i ty rozpory vechny, a tvar jejch 5che66els nevejde tvar kad)ho klovat% +ni ochotn* pipo!t, e je kes8ansk pohled spe v sit!aci, otroctv, zvenm z(kladn j(dro kes8ansk)ho pohled! z(kladnho j(dra se stala jejich vlastn vvoj, jejich posledn diri/ov(n a zen princip je po!ze kes8anstv ped, kolik l(tky, kter) osvobozeni andersher% Z toho, ale hovome pedevm v dal '(sti, a proto k z(v*r!, ze so!'asn)ho srovn(n kes8ansk)ho pohled! e3plicitn* z% l4 : so!'asnosti ji star) e'i a (dn( nov( tvrzen v podstat*, e 'lov*k st(le ije v >'incch a d*l, mylenek, vzpomnek, kter) jso! po sob* zanechal m!, e nic jin)ho, e3ist!je jeho nesmrtelnost% =en v tom, e to nen tak v(n* mysl, e s tmto dr!hem nesmrtelnosti, jako my, aby ti, kdo cht*j poznat takov) hol), spe po(dat o popr(n nesmrtelnosti a !dret sebe za to% Ale nen zpochyb1ov(no, e e3ist!j d0vody, kter)

!kl(daj pojem nesmrtelnosti tady, abych tak ekl% =e to tady, jak 'asto jsme vedeni nedobrovoln* k pravd*, a pizn(v(m, e jim chce t)m* bez n s(m% 5 ivotem prody, vid*li jsme, e to nebylo jin)% -yto nedobrovoln) pozn(n pravdy ml!v rozhodn*ji v hl!bokch pocit0, kter) d*l(, e lid) neb!do! lhostejn k tom!, co za sebo! zanech(v( po jeho smrti% Ale pot), co n(m ji opo!t hned po smrti, za, ale zsk( tm spe na majetk!, a to, myslm, e je to, co m(me podezen post!povat, pok!d chceme op!stit velk(, kr(sn(, Ni/ht, jak nae !m*n je% @tme, e je po!v(me vybrat sv) vlastn zdroje pro b!do!cnost, take jsme se tedy stav*t do b!do!cna%
U-am je nesmrtelnost jm)na a sl(vy po smrti, bych zavolat historick) a b(snick) nebo !m*leck) nesmrtelnosti jste se zd(, z velk) ko!zlo .oble, mladistv) d!e ob*tovat, jako ped svm olt(em %% Hnoho v(niv lid) maj dokonce jedino! brank! sv)ho volen mylenky a ekl, aby il% ml(dee v v*k! na sv*t* a to se vak, sladk sen bylo dovoleno, s jeho jm)nem, v jeho osob* a tvar! pedat a na potomstvo a st(t t*lesn B0h% U 9Aerder ve s%% Zerstr V Bl te 5b 5% C<D4

2ok!d se n*kte popra'i nesmrtelnosti pesn* tam, kde vidme sk!te'no! nesmrtelnost, ale zd(n v*, e stejn na pohled, ale tak) nic vc ne vzhled dotykem mrtvch a vn*j, kter) jsme shrn!li naiv! a vnitn* vytvoili sv0j vlastn vzhled e pravd*podobn* ani poprat nesmrtelnost stejnch slov, a popraj, e k(me, a vysv*tlit stejn, take by se dalo ci, n( pohled je dostate'n( k poadavk0m v*cch z(rove1 t*ch nev*cch%Zatm se st(le hovo o nesmrtelnosti, oni o tom ml!vit s naimi podmnkami%
@hcete-li d0kazy o tom, n*kter) pas(e z mylenek Te!erbach o smrti a nesmrtelnosti, kter skv*le jednm z nejoteven*jch popra'0 nesmrtelnosti% 5% 7Ga U2edstavivost 96antazie, pam*8, - rozdly, kter) zde lhostejn - C4 % je na dr!h) stran* z pohled!, ve kter)m 'lov*k najde na jeho naprost)m! pekvapen a radosti znov!, kter se na t)to stran*, kter( se ztratila v smysln), re(ln)m sv*t* U
C4

Aktivace ori/in(l!%

5* @L. ":r!t!, kdy vra v nesmrteln!st bude !$ravdu k! eny v lidsk $ ir!zen!sti sebe, $r!t!e l!v(k by se $!stavit mrtv v(n !bydl, ste&n( &ak! aman, #r!by, tzv* ne&mn( maus!leums, a !slavit vr!n !slavy !bn!vit &e&i"# vz$!mnky T !slavy, &ak! #r!bky a v'e"# !statn"# %!rem a zvyk), mrtv $!sledn slubu, tedy na r!zdl !d $ davk) $!v(riv stra"#, $r!st( nema& &in 0el, ne dt lidem i $! smrti na eQisten"i **** 0zk!stliv!u $i nr!d) &e $r! &e&i"# mrtv tedy $!uze ! vy&d en $!"itu, e eQisten"e sam zvis na iv!byt* " ;6iz str* =@R< 5% 7YW Te!erbach st!doval podrobn* !k(zat, jak vechny hr!b lid) z obraz!, kter petrv(v( v nich zemel)ho, nebo opak!je v pam*ti, vzt v >vah! re(ln) trval) osob!, a d(le 9str% 7YF4S Unev*e vzd*l(v(n na nesmrtelnost tak odlin od >dajn)ho pesv*d'en st(le jet* nezkaeno!, jednod!ch) n(rody v nesmrtelnost jen ze sk!te'nosti, e tento obraz mrtv) bl) jako obr(zek, ale to pedstav!je jako bytosti, e je to jedin zp0sob, kter je vdy tvoen nebo zr(lo m! nevzd*lan nebo d*tsky lid se li, a to, e tato zosob1!je neosobn, animovat neiv, a z(rove1, e rozli!je iv a neiv mezi osobo! a v*c% U

5% 7YW 6 5amozejm*, v*tina lid v* v nesmrtelnost, Uale je d0leit), aby vid*li, co to vra, protoe ve sk!te'nosti vyjad!je vichni lid) v* v nesmrtelnost, e je% .em!ste !zavt se smrt 'lov*ka, jeho e3istence, z toho prost)ho d0vod!, e sk!te'nost, e osoba pestala bt opravd! smysln) e3istovat, ale jet* zastavil, d!chovn*, to je e3istovat v pam*ti, v srdci t*ch, kte peili% Hrtv m! se nestane nic pro ivot, ne naprosto zni'ena, m(, jak to jen m*n 6orm! sv) e3istence% U

74 spole'n n(zor, e d!e je jeho b!do!cnost t*lo vzd*l(vat se, je docela vlastn, krom* toho, e podle n(s d!e n(stroj0 b!dovy rad*ji vyhodit, protoe maj b!dovat sv0j nov domov% Ale pak vyhod% : tomto ohled! m0eme se k n(m pipojit jako obvykle mylenka, e d!e vyjde na smrt t*la, ale to nejde ven do prostor! nebo po!t*, ale v ji hotov) t*lo pipraven)%
&okonce stran* n*kter) z naich pr(v* opa'n n(zor, e d!e je nezni'iteln(, jak jednod!ch) entity 9pok!d nen opravd!, ale schematicky4 je, e na jednom mst*, ale je kompatibiln se vemi dr!h) stran* nae% :zhledem k tom!, vce by d!e, myslel na jednom mst* nebo jako mon(da, ale jen pok!d jde o veden sel6-nadil ivot na objednan) or/anick)ho t*la% A tak, e by se i v ppad*, e hervortrXte nepor!en po zni'en so!'asn)ho t*la ho znov! najt takov), nebo vytvoit% 2odle naeho n(zor!, ale ona ho najde opravd!, pr(v* vytvoili pedchozm t*le, ped%

W4 =e-li n*kdo tak 'asto sly prohl(sit smrt jako vysvobozen d!e z po!t t*la, a k(, e ona m*la po 'ist* d!chovn e3istence, ne teI, take n( n(zor se odr( t!to mylenk! tak blzko, jak je to mon) bez d!e t)m* d(t do prostor! a pipravit je o prostedky vn*jho p0soben% :e sk!te'nosti, d!e, v*dom, nyn se zd(, ji nejso! v(z(ny na takov) napjat)m t*le, jako je tento, a my jako v!dyptomnost Boha a Boha tmto ble o jeden krok% V4 )terick) t*lo b!do!cnosti, cht*j tolik jako nejlep e3trakt! z tohoto hr!b t*la, nechyb ani s n(mi% -ak jist*, jak jsme cht*li v nyn so!'(st takov)ho podezel)ho v naem hr!b t*la, tak sk!te'n), b!deme m!set 'ekat v ptm ivot*, omezen) nejen nah( a odkryt( a >zk), jak tam m0e bt (dn) )terick) t*lo, pok!d je n(m zn(mo, ale v nov) jen dal t*lesn) materi(ln z(kladn!% .icm)n*, to je n(m, e t*k( 6yzick( dok!ment ne>'t!je jako nyn, protoe jsme nem*li r(di teI odn)st%
:dy je teba mt na pam*ti, e pohled na z(kladn biolo/ick) podklad pro d!e v posmrtn)m ivot* pro n(s z0st(v( hypotetick), protoe v tomto sv*t*% .icm)n*, n( n(zor nen zaloen na t)to hypot)zy, ale sk!te'nost, e to, co moho! n)st d!i v t*le a v tomto sv*t*, a jak se vztah mezi t*lem a d! je myslet, tak rozi!je to, co je pravda, v tomto ohled! je v tomto sv*t*, o jeho dal >'inky na posmrtn ivot% :e je hypotetick( v tomto sv*t*, take z0stane tak pro posmrtn ivot% -o pedstav!je velko! bezpe'nost naeho n(zor!, e nen zaloen na podmnk(ch '(sticovch pochybn) platnosti%

<4 6orm!, ve kter) d!chov) posmrtn ivot se zd(, nast(v( po mnoha pohled0 jako lehk, voln* plovo!c obraz tohoto 6orm!l(e dar% -ak to prezent!je tak) podle naeho n(zor!, jako pam*8ov) obraz ideolo/ick) tvar!% Y4 2ro v*tin! lid, kte se ocitli dokonce ble ke stav! prody, tam je vra, e mrtv st(le stejn) obchody, v(lka, lov, rybolov pokra'ovat, oni dili tady, jen v pon*k!d pozm*n*n) podob*% .( pohled odpovd( i na t!to mylenk! co nejvce% Llov*k ije ve stejnch oblastech 'innosti pokra'!je, kde ije zde po!ze odlin pokra'!je, jak se zde ilo v n*m% Tilozo6 ije v mylenk(ch, na nich se od lovce, ryb(e, bojovnci se hodn* zm*nilo v lidi a v*ci ve vztah! k oblasti lov!, rybolov!, e v(lka dlo, ve kter)m ije, od posmrtn ivot do tohoto sv*ta herectv,

st(le pokra'!je% G4 2ohled na msto na span ped nov) prob!zen se z naeho pohled! kontaktnch mst% Hy prost* pip!stit, e b!deme sp(t na chvli po smrti jen prob!dit t) doby, ale e n(m to sp(nek byl !eten tm, e nae b!do!cnost je t*lo sp b*hem nyn ivot* vypo(dat se smrt v b!do!cm ivot* prob!dit% Ano, m0eme za to, e toto vechno znov! zsk( schopnost v pr0b*h! naeho ivota nev*dom* st(t, ve sp(nk! ponoen, se smrt, aby se stala v*dom( nebo zskat na stejn vliv to jako jak)si vzken% 5tejn* jako n*kter) z naich e6ekt0 je nyn za n(mi, to pono do spcho t*la, kter je dod(v(n po!ze v smrti v*dom% =e nesporn),, to nen vzken v prav)m slova smysl!, ale kdo dnes shromaI!je vzken tak? ; k tom! vr(tm v n(sled!jcm oddl!%
2ijet (dn)ho sp(nk!, ne se probo!zet po smrti, je podle bval)ho bezd0vodn*, a vme, e i nae crkev doktrna, prohlaovat, e spe sp(nk! nae t*lo i d!e po smrti, d!e /elan/e ihned po smrti do msta odm*ny nebo trest!, a spojit se teprve pozd*ji s t*lem pi vzken% 5amozejm*, jeden z streiti/sten bod0, je-li se rozhodno!t, to podle Bible%

F4 H0ete nechat !jt podle naeho n(zor!, Aades, nebe, se zd( jen d(t pozemsk posmrtn ivot, ale ve sk!te'nosti jso! vichni spol!, a pr(v* proto, e jso! vichni, kdo nem0e tak jednostrann prominentn, stejn* jako v n(zory, kter) jen maj jedn! z nich% &( se ci, a b!de to vysv*tlit podrobn*ji, n*co, a n*co hrozn)ho, ne/ativn z n(s spad( do smrti Aades nebo pekla koisti, v*tina ze zem* je nejlep a jak dlo!ho na zemi s(m s nebe, cel) nebe % : so!vislosti s jin)m mst*, co je d!e z(vis mezi r0znmi n(rody v pekle nebo nebi, je dvakr(t n(zor, e b!do!c ivot proti pro!d!, oslaben), vybledl), tmav), nebo e tam je v*t zven, lichteres, kr(sn) nad*je b!de zobrazov(n zejm)na pro spravedliv prostor mezi tm, co mnoho n(zor0 v hotovosti% B!de po n(s obo!, b!de sv*tsk) smyslov) vnm(n ivota zmiz, vy vzpomnka ivot n(r0st a >bytek star)ho ivota b!de mt svo! stran! sm!tn), a zisk z nov)ho ivota, ale oni jso! vce brzy v radosti na spravedliv% N0zn) str(nky naeho n(zor! jen pijt ve ve na r0znch n(rod0 a 'as0 ped odd*len*% :e sk!te'nosti, m0eme pijmo!t 6yzicko! nebo d!chovn str(nk! naeho ivota v ok!, ne zisk z nov)ho ivota m0e bt ctil dobe, je ob*8, e je teba, aby se ctil star, v noci smrti ped sv*tle nov)ho ivota% :ytv( tak kajc na chvli mezer! v cel)m t*le, z nich ble byl so!'(st% 2padn( ztr(ta z cel) '(sti t*la, ale je ctit, jen to, e v ppad*, e je ztr(ta, kter( pat do pirozen)ho vvoje, r(na se hoj rychle a p'iny a za'n( nov pozitivn vvoj% =e teba vak rozdl, kter pin( smrt, jso! zpo'(tk! vnm(ny t*, protoe to byla ztr(ta '(sti, na kter) d!e dos!d ctil sv(zan vechny jejich aktivity, a jen tehdy, kdy 'lov*k zeme st(m nebo slabost, a proto oslaben) t*lo nic vc :znamn( je ztracena, jako je tento pocit ztr(ty vrazn* chyb% : kontrast!, >mrt, kter) ovliv1!j lidi v tom smysl!, moci, m0e bt okamik, kdy pocit n(siln) zni'en be6Xn/t zcela d!i, vechny hr0zy smrti pich(zej na n(s, take jsme opravd! pocit, e ! v pst!p! k n*m!% 2ost!pn* nebo najedno!, ale tento pocit se pevr(tit do pocit! prob!zen do nov)ho ivota% .icm)n* se o'ek(v(, e alespo1 tolik 'as!, je so!'(st toho, mt na pam*ti, po smrti k nov)m! ivot!, stejn*

jako v a/Rnii smrti ztr(ty v*dom ptomnosti, a e n(sledky a bolest z r(ny, n(m poskyt!je smrt je !deen v0bec jen post!pn*, i kdy okolnosti jso! velmi odlin), zmiz tak rychle, tm m)n* jsme m!seli pijt na star ivot% Ano, kdo m*l pijt jen !trpen t*la, moho! okamit* ctit >lev! smrti% Ale nejen v tomto smysln)ho pocit! ztr(ty b!de obsah% 2ok!d to nen matka a manelka jet* chvli !naven vytrhl ze star)ho zp0sob!, jak d*lat jejich vlastn spole'nosti, bt podnikav d!ch lto m!set zr!it pokra'ov(n sv) 'innosti se st(vajcmi zdroji, dok!d vechny sly a bohatstv nov ivot a v*dom, e potrhan) vztahy b!dovat znov! v jin)m vym zp0sobem, je nad n(mi? -o Jrst/e6Qhl, e ve je st(t slab a slab v n(s, kter byl dve v n(s varov(n a iv, nyn propojen jen na to, e nae so!'asn) t*lo ji nem0e pohybovat s(m, e m!s lehno!t pasivn* pod zem a tam sly rozpad! je d(na cena, nebo, v ppad*, e nen pohben, ale jeho materi(l pad( za ob*8 j% .e, e rozkl(dajc se t*lo mohlo ctit to pro sebe, take se ct troch! ! zni'il '(st naeho >zk)ho t*la jeho zni'en samotn)ho, ale zbytek t*la to ct, a tak m0eme d(le prostedky naeho t*la, ne se zcela samo- ct pozitivn* vlastn 'innost, zni'en !, a ve, co s n so!vis, ctit to, abych tak ekl, jeho prvn v*dom) Ze6Qhlstat% : tomto ohled!, rozpad naeho t*la z0st(v( v z(klad* p'inn) vznam pro n(s Hitbedin/!n/ pocit, ale ten pocit z ne/ace% =estlie jeden se v*n!je jedn) stran* tohoto okamik!, dojdeme k mylence sm!tn)ho ivota d!e v podsv*t a podsv*t, kter sta Bekov) a pozval byla nejen zvl(tn, ale je tak) nalezen v mnoha jinch primitivnch n(rod0 znov!% =ak ble t*lo je nositelem na so!'asn) bd*l)ho ivota, a t*me se na nai d!i tam, kde to t*lo je, tak tak), pok!d to ne!d*l(me, ne t) ne/ativn okamik! losov(n z d!e po smrti v >vah!, je jejich msto myslet jako kde 6yzick stav tohoto ne/ativnho chvli hledat, tj%, nebo pod zem, kde t*lo rozloil, protoe jako podmnka tohoto pocit! Homents obsah!je mrtvola st(le s n(mi, byl by jet* naiv!, jak ped, tak bychom ho mt% =e zajmav) vid*t, e vvoj vry vzala na b!do!c ivot stejno! pas(, jak to vyad!je vvoj b!do!cho ivota i podle tohoto n(zor!% 5 vro! v podsv*t Aades nebo od ]id0 a Bek0 desi/n vry v nesmrtelnost za'ala, kter se po!v( k ovl(dn!t sv*ta v jejich rozvoji% -eprve post!pn* lidstvo pilo vzpomeno!t, e hrob tohoto sv*ta, kol)bko! posmrtn)ho ivota bylo ve stejno! dob!, a d!e vstal z hrob!% -eI to prolo do nebe, ano, pravd*podobn* jste zapomeno!t na kr(tko! noc Aades, a nech(v( je hledat roven msto v nebi dnes% Ale to, co je nebe, kde se chod po nyn spole'n) vry? Z0st(v( !r'en% Ale m(me ji zobrazit% @el( s6)ra ivota osob se zvil o jeden st!pe1 na smrt% Hsto toho, aby jedno! jen '(st zem* sv)ho t*la, jako nosi' sv) v*dom) 'innosti, zasto!pen), cel( zem* se nyn stala jeho t*lo v tomto smysl!, i kdy je to, e m( o ni pod*lit s ostatnmi% 2roto pedpokl(d(me, e do nebe vce v*dom) podl tak) podl na vztazch sv*ta ne nyn% .en vhodn), aby p!stit na okolnosti a podmnky t)to dopravy s obloho!, ktero! sdl se Zem v mnoha disk!s a spek!lac% .echte n(m vce ne!r'it% Ale ne jen na zvl(tn vztahy s dal nebesk(

t*lesa zskaj ve vvoji, ale tak) nae veobecn) obchodn vztahy se st(ty cel)ho nebe, a Boh!, kter ho potkal% -ak jsme se tom! tak i nad(le, zatmco zem*, ale jinm zp0sobem, ne ped tm, e je nyn jako nebesk( t*lesa za!jmaj sami, kdy jsme dve obvali po!ze na smrteln)m t*le a na ni% 2r(vem se m0eme ci tak daleko, e jsme se pos!no!t od zem* k nebi, ale na zemi s(m o sob* slo! jako jevit* pro tento !p/rade% -mto zp0sobem n( pohled samozejm* zahrn!je mylenk! vlastnch zp0sob0, jak s jednm, podle kter)ho pbytek d! se cht*l na zemi, a jejich hr!b n(rody pod tam dost% 2odle n*kterch, se vzn( ve vzd!ch!, v lese, na hor(ch, v jeskynch, pod moem, pod zem, b!de k ostatnm lidem, ! zvat, v rostlin(ch, v kamenech% 74 =akmile se n*co, v nich jeden nen d!chov) zesn!l by si p(l% -o ve se samostatn* nedostate'n(\ zahrn!je ve dohromady n( n(zor% &al e3istence nen jen omezen na jednoho msta na Zemi%
74

:iz 5imon0v pb*h o ve v ki Na/en na d!chovn sv*t v na%

a4 "essin/, z(me'nci, =ean 2a!l, ned(vno &rossbach a Mide Han W4 vyj(dil n(zor, e 'lov*k zp*t n(vrat po jeho smrti v mench nebo v*tch mezi'as0 ve sv*tsk) oblasti 'as! projt take post!pn* v r0znch 6(zch vvoje pozemsk) e3istence, to !nik(tn e3istence nebyla dostate'n(% =e vid*t, e n( pohled m0e dos(hno!t stejn)ho >'el!, jen ve vce kompletn bez porovn(v(n mry, jak to !mo1!je m!e ne se podlet na rozvoji tohoto sv*ta se ne!st(le, a v irm m*tk!, ne tom! m0e bt v tomto ivot* samotn)m%
W4

"essin/ v y vzd*l(n lidsk) rasy% 5Xmtl% 5pisy% b5 W7F - Z(me'nick) o pevt*lov(n d! v y

kl% 5pisy% W L(st% - =ean 2a!l na to 5elina% - &rossbach, znov!zrozen, nebo een ot(zky nesmrtelnosti empiricky podle zn(mch prodnch z(kon0%+lomo!c v roce CFVa% - cirok m!, pemlet o nesmrtelnosti jako opakov(n ivota na Zemi% 9:t*zn cen! esej%4 :ienna CF<C%

U2ro' bych nem*l vracet 'asto, jak jsem poslal nov) poznatky zsk(vat nov) dovednosti? 2ok!d !ved! pry' tolik najedno!, e je snaha vr(tit nestoj o?U 9"essin/%4
=ean 2a!l k(, po dlo!h) proch(zky vichni chceme, aby se spole'n* pod zhro!cen so!'asn)ho pozemsk)ho sv*ta najt nov sv*t pro bydlen% &rossbach a Mide m! se pohyb!j v pitaen( za vlasy a n*kdy t*ko pochopiteln) jedn(n ospravedlnit jejich n(pady%

CD4 .(padn) body re6erence, kter) m( n( pohled s Bor/ cv)dska a starch n(zory rabna byly !vedeny v jejich mstech% CC4 6ilozo6ick) a teolo/ick) n(zory modern doby nae dotkl mnoho a obdr od sv)ho obecn)ho hlediska, e obecn d!ch pokra'!je stanoven) lidsk) mysli a stejn smrti po!ze na vy 6orm! e3istence v sob*, ve kter)m individ!ality lid jako pedtm petrv(v(, sotva 6ilozo6ick) n(mitky bt zven, s vjimko! t) '(sti, na n*

se obecn* d!ch je spe ten, kter spolkl individ!ality ve smrti, a tmto zni'en, se odehr(v( bt vy, aby bylo mon) rozvino!t se tmto vym% =en to, e se pok!sil o n(s, zp0sobil) pom*r rozvjet modality celk! ve vztah! k okolnostem ivota nyn%
< Bche## ng. U-rval mylen a vzk!m ve mn* slo!il po!ze potvrdit, e pesv*d'en, e smrt, daleko od oslaben osobnost, spe v*t, tm, e osvobod je od mnoha kontin/ent!, e pam*8 je pli slab vraz pro intimita v*dom, kter) z0st(v( odeel z min!lch ivot0, a t*ch, kte z0stali, e b!deme nad(le jednotn v hlo!bi naeho byt s t*mi, kter) naimi nejlepmi dly jso! sk!te'n* nic jin)ho, ne to, co oni jso!, d!chov), e b!do!c sjednocen s podobn* smlejcmi d!emi, kter) po cel ivot jen jedna l(ska, jeden vry a m*l nad*ji, e je jednm z nejvce !r'it) v*ci, a je pozor!hodn* nen nad(le nespokojen podle sliby kes8anstv, tak t*k) pochopit, i lo!pan) s po!hmi pojmy m0e bt bezprostedn pochopen% ad den jsem si !v*domil, st(le vce a vce, e to vechno do sebe zapad( mnohem vce osobn a nekone'n* iv*j, ne si dok(eme pedstavit% U 95chellin/ sd*lov(ny jen p(tel) l% CFCCth 5; erner, 5eer +6 2revorst% 5tr% Y4 b< star8 smrk. U=eden a tent ivot s(m z d0vod! V4 je t*pen po!ze podzemn pohled! a ! t)ho jedince v r0znch osob, kter) osoby se zcela jinak, ne v tomto pozemsk)m pohled!, a pomoc n*j, ale s(m o sob* v (dn)m ppad* a nez(visle na pozemsk pohled jso! a e3ist!j tam %%%%% pozemsk pohled bere jako z(klad a nosi'e v*'n)ho ivota, alespo1 v pam*ti do v*'n)ho ivota pokra'!je, take ve, co je v tomto pohled!, a proto jso! vechny 6yzick) osoby, do kter)ho byl d0vodem rozd*lena podle tohoto n(zor!, daleko od sk!te'nosti, e z m)ho prohl(en 9d0vod je jedin mon, zaloen) na sebe a s(m nese e3istenci, atd%4 pon*k!d sledovat na individ!(ln vytrvalosti, je toto tvrzen spe jedin trval d0kaz o tom tady% U 9=Z Tichte, sXmtl% Morks :;; 5% 7%<%4

d0vod s(m o sob* je vysv*tleno smrk! 9str% 7W4 jako Umon) po!ze na z(klad* sebe a s(m nese e3istenci a ivot, kter ve, co se jev jako e3ist!jc a iv), jen dal modi6ikace, stanoven, zm*n* je a desi/n% U
V4

c< m#ad8 smrk 9v s mylenko!, osobnosti4% 5% C<D UA teI, e or/(n, kter navenek vypad(, e n(m jako pevn) hmoty, je ch(p(na spe v ne!st(l)m ece a v nepetrit)m sebeobnovy, je nepochybn) 6yziolo/ick 6akt pevn), a je jen skoro, kter slib!je, e b!de t! pro n(s d0leit)% =de o a obnovena % s(m v kad)m okamik! z prvk0 t)to pro!dc skrz n*j, p0vodn* ciz k tom! chemick) l(tky, proto, kter vyt(hl v jeho asimila'n kr!h! a n!ceni do provoz! or/anizace do'asn* pevzt jeho povah!, nejso! sk!te'n) t*lo, tm m)n* 'lov*k ale st(le se m*nc a !mbildende vzhled tohoto nazen, kter), jak je vystaven navdy asimilaci, ne>prosn* op*t odd*l a !st!p!je do vesmrn)ho t*la je sk!te'n* po!ze sk!te'nost sama o sob* !dren a pesv*d'iv) or/anick) identity, -% [s rozpa'it( jako d!ch, - trv(n jedince v tomto nepetrit)ho metabolism!, a !hlk! a d!sk!, kter( je ptomna v jevech r!ko! nebo noho!, nejprve z0st(v( pro n(s to tak zvl(tn, jako vn*j te3tilie, kter) jso! do potravin, m*lo by to jen or/anicky pedm*t, kter je ji, ale jak !nikno!t a jso! ne!st(le n(m skrze obr(cen, ve kter)m se jim dostalo na chvli, nic se stal jeho vlastn U% 2a/e C<Y U2omineme-li neopodstatn*n n(zor, e >pln) odd*len a mezera se nach(z mezi akt!(ln a n(sled!jc st(t0 - n(zor, kter, i kdy je to pedevm hl!bok) spzn*n s akt!(lnmi n(boenskch idej, ale ne vyvr(tit jednak proto, ona nem( d0vod o sob*, jak je jen zamtn!ta a zapomn*l% U 2a/e C<G .em0eme ani pt(t, co zbylo z lid z0st(vaj v smrti, protoe jeho z(sadn j(, tak nic

nen staen% =ako vnitn d0sledek ivota vy!itch, si !v*domil, individ!alita z0st(v( m! bez >hony v ned*litelnosti mysli, d!e a vnitn t*lesnostiS 2o!ze v proveden medi!m pro on vsto!p do nov) s6)ry, pr0b*h so!'asn)ho stav!, ne zcela odlin( a H0e se to zd(t z jin)ho, tak vak nem0e bt ni ve v*tin* bezprostedn realit* n(s pipravil% :e sk!te'nosti, jak zde tak) (dn( sk!te'n( vzd(lenost mezi ptomnost a b!do!cnost je, jak jen m0e patit do tohoto dr!h! v b!do!cn!, v!de jeden a bosk), stejn* jako b!do!c ivot m)dia je teba povaovat ji v so!'asn) dob* jako d(rek, se n(m lb obklop!j a pronikaj bez naeho stejn)m verm^chten bylo v*cn* v*domi, protoe analo/icky s dve povaov(ny za ekolo/ick) >rovni jso! nepochybn* prvky vy, vce d!chovn vznamnosti% - ]e jsme stejn vnmat bezprostedn* e3istence 'ehokoliv, nen d0vod, pro' proti tom!to pedpoklad!, ale spe to 6aktick( neznalost je i v povaze v*ci, protoe ivotn podmnky naeho so!'asn)ho stav! m!s vyl!'ovat jako!koli vnmavost a vkon asimilace za stejn) rovn* U% 2a/e C<a -ak i nae b!do!c stav b!de d0leitm prvkem, protoe jsme z0stali naprosto or/anizov(n sl!, jso! obdaeni orporisationskra6t% Ale to nen to )terick) t*lo s d! jako s cizincem mimo 2ipravil by m!sel obl)ci seS - tento perverzn 6antazie zcela v rozpor! se vechny prodn analo/ie% ad st(t prody vyvjela spe d(le po non-skok a n(razov*, ale po vce i d*len o66% -ak, z(rove1 z nezastav*n), t*lesn) a d!chovn za'(tky post!pn* vyvjela se zr!enm star)ho ivota, m)dia, schopnost 'erpat d(le nov), teI je homo/enn prvky or/anizov(n sebe, a tak reborn individ!ality proto ji vsto!pit do star)ho proces!, je stav*t a jako takov se prob!d v tomto ivot* na nov d*tstvS Ale tm, e ve stejn) dob* se stal jeho so!'asn( orporisation navdy ovlivnily vvoj mysli, e se cel( tato 6(ze ivota jedno! obnovit zcela a bezvhradn* na nov) e3istence s nimi pes % -o nastav akt!(ln e3istenci, jen rezol!tn a vrazn*j, pokra'!jc v n(sled!jcmS% Hylenka, kter( vak m0e o'ek(vat n*jak) zjasn*n po!ze v ot(zce bezprostedn povah! dr!h)ho ivota U 5% CY< U_mr(n individ!alit! dokon' zastavit v jejich p0vodnm stav!S ona je >pln* s(m instr!kc pro prvn dob! s nm v tich! smrti a tajemn)ho n(vrat! so!'et jejich vnitnch a vn*jch dlech, kter) se !sadili - 9a psychicky% -ment(ln proces a sel6-vvoj, protoe jsme si !v*domovali, jak je d0leit) so!'asn)ho ivota4 - sv) v(n* a to!hy, jejich >'innosti jako neesti se bere jako ment(ln* pedstavit zvyk! nebo z(kladnho sm*r! spol! s nm sebev*dom t*chto ivotnho '(stky opr(vn*n) pesn* ve stejn) dob* st(tnho d!e po% % smrti, a jak to za'alo se objevit s svt( v*dom ve v*k!, je nyn stav nov)ho byt a z(kladem b!do!cho t*lesnosti =ak jsme za'ali cest! ivota tady, tak m!sme pokra'ovat tam ho bt, e hlo!b*ji a hlo!b*ji sklerotiz!jc cholan/itida zvr(cenost nebo v prodn a zbon vvoje% individ!ality ad bere na sebe v pr0b*h! jejho so!d!, zbytek blaenosti, nebo vdy ne8astn trh(n rozpor% U 2a/e CG7 U.ee3ist!je (dn d0vod nee3ist!je, a zcela op!t*n vnitnho pravd*podobnost, e psychika tm, e nech( sv) vn*j t*lesn) p(d pes jejich vlastnm proces! ivota, jak se s ppadnmi cizmi lidmi na n, n(sil v >pln* jinch oblastech e3istence a v hetero/ennch ivotnch podmnek by m*l bt kladen nae mrtv) jsme jist* bli a so!'asnost, ne si myslme,% e pokoje by m*ly bt odso!zeny kolem n(s k absol!tn pr(zdnot! a nesmyslnost je v kad)m ppad* se na to nemyslet, a tak jsme se moho! dobe kr(lovstv d! v na neviditeln) .edaleko si pedstavit, zahrn!je, stejn* jako my, na jedn) prody, a nov) ivotn podmnky z n stejn* jako se t*, jak jsme my% A tak do!6(m, e b!d! moci odpo'ino!t po zdrav), b0h a proda-ivot bojoval pes ptomnost a jasn) aby si to, co zde bylo dosaeno n(s t*kop(dn nejvy pslib ivota, m!s bt, jak jsme ekli o re-prob!dil, e oni !dreli nenasytno! to!h! po blaen)m klid! d!chovn oblasti, pr(h, kter se dotk(S -o tak) m( pedstavivost n*co d0v*ra-inspir!jc, !mr(n nen vyhnal do odlehlch oblast v*d*t s(m, ale ve zn(m)m, d0v*rn* dod(van) polo'asem rozpad! sv*ta, po!ze nov( strana na ni, jako o sv) vlastn e3istenci vyvino!t z n*j% U 5% 7DW U-ake vesmr je sc)na z nekone'na s(m bekleidender d!, a stejn* jako po sotva se odrazil symboliky star) naden pro prod!, teI lbilo ve 6orm* n(boenstv nebo poezie vyj(dit viditeln) stvoen povaov(no za od*v Boha, !deil svo! nesmrno! sl(v!, take kad viditelnost je stopa d!e, symbol jak)koliv d!evn tajemstv m( s(m sv*t, zem* d!, jejich sk!te'n(

rozhodn!t,% nejvy z(kony h!manitnch ekonomiky, to je docela pedm*t, pro Umaso neprosp*je%U 5tejn* jako my, ale ! se postav ze sv)ho vysok)ho mo!drosti, take je samozejm), ale po!ze obraz tajemn) harmonii kter) jso! vechny vytvoen) d!chov), o .ejvym dol0 na nejjednod! rostlinn) d!e, spoj!je v _r/eiste% U d< Cartensen 9@hristian do/matika s%% <CF4% <4 U:e srovn(n se so!'asnm stavem odeel jso! ve stav! ne'innosti, stav pasivity, v noci, ve kter) (dn 'lov*k nem0e pracovat% Hoje kr(lovstv nen kr(lovstv sk!tky a 'iny, protoe to postr(d( vn*j podmnky pro stejn % .icm)n*, oni ij hl!bok d!chovn ivot, na i mrtvch je e nitra, tich sebere6le3e a sel6-prohl!b!je, je oblast pam*ti, v pln)m slova smysl!, v tom smysl!, e d!e zde do svch srdc a Z(kladn ivota sah( a do sk!te'n)ho vnitnho prostor!% A pr(v* o to se opr( o o'i8!jc vznam tohoto stav!% B*hem 'lov*k je v so!'asn)m sv*t* v kr(lovstv e3ternality, kde pracoval pod tempor(ln disperze, pod sv*tsk)ho shon! a zmatk! znalost sv*t* nem0e !nikno!t, vsto!p do t)to kr(lovstv proti jedn)%, z(voj, e tento 6yzick sv*t s jeho barevn), ne!st(le v pohyb! rozmanit) zklid1!jc a zmr1!jc pes psn*j v(nosti ivota, ale i tak m!s 'asto slo!it skrt lidem to, co nechce vid*t - tento z(voj smyslnosti slzy v pedn '(sti lid na smrt, a d!e je v oblasti 'istch esenc% Hnoho hlas0 sv*tov)ho ivota, s nimi zn*ly v*'nost v ivot* ticha, posv(tn hlas je nyn s(m, ani by byl zmrn*n sv*tsk) hl!k, a proto e mrtvch je oblast so!d!% UU -o je so!zeno 'lov*k! jedno! zemt a potom b!de so!d% UU Y4 &aleko od lidsk( psychika by m*la pt z "ethe pro!d! tady, jeden m!s spe ci, e jejich pr(ce za n, e jej ivot momenty, kter) zemel v pro!d! 'as! a zde jso! roztro!eny vzken, shrom(d*n) v absol!tn ptomnosti pam*ti, pam*8, kter( se m!s chovat na 'asov) v*dom jako sk!te'n) vize poezie chovat k prRze kone'nosti, vize, kter(, jak Nadost se m0e st(t i horor, protoe to je n*' vlastn nejhl!b pravdy v*dom, a proto nem0e bt jednod!e blaen, ale tak) reie a !sv*d'!jc pravd!% Ale pak se odeel jejich dla n(sledovat, t, a povzb!dit je, a to nejen v prvk! t*st nebo net*st, kter) se piprav!je sama v 'asov) nebo ovlivnily G4 , ale jdo! okamit* nad(le pid(vat nov obsah na v*dom a 2roces ment(ln* s(m stanovit nov) zjeven bosk) v0le, kon6rontovat je tady, a tak se rozvjet, aby posledn, nejmlad n(dob%

A!tor zde pedstav!je, jak si mysl, e stav odeel po smrti v pekle a do vzken%
<4

Y4 G4

]id0m% a%, 7G% 2odobenstv o "azarovi a bohat m!%

Be$tteTli se, kde s$ $! smrti, tak sam!z e&m( nen ni" v", ne "#ybn se d!mnvat, e &s!u !dd(leny !d vn(&'#! nek!nen! z ns, kte &s!u na &inm vesmru, atd* 3mt! z$)s!bem se dr mrtv v rm"i $!dmnek tat! smysln!st $evn, z ni"# $rv( vy'el* [! !dd(lu&e &e !d ns nen smysl!v barira, $r!t!e s%ra, ve kter se na"#ze&, &e Toto genere &in, atd* ve'ker#! #m!tn#! as!v a $r!st!r!v s%ry "

C74 -)m* vechny ty, kte se detailn* zabval jevy tzv% ivotnm ma/netismem, n(m*s'nost, pili s mylenko!, e blzk vztah t*chto podmnek, kter) probh( &(le, stejn* jako .(m*s'nk, i takov vztah 'asto a ochotn* pod( rozhodov(n% .ae v!ka vede zp*t do stejn)ho vztah!, z velmi r0znch stran, jak bylo !k(z(no na n*kolika mstech tohoto dok!ment!% +++. De@eren4n body na8 nauce kesEansk5 doktrny- ze.m5na.

Lm dve 9b;;;4 povaov(ny za re6eren'n body na st!die v*c nebeskch ke kes8ansk) doktrny se navz(jem dopl1!j pes povaovat nyn, ve kter)m nae !'en je z v*c, na onom sv*t*, aby tak !'inily% A to je dr!h, kter m0eme ci opr(vn*n*, nae st!die z t*chto v*c nen nic jin)ho ne pok!s k ve poadavky kes8ansk) doktrny se znalost d0vod0, pro' pijt na pomoc otevt svo! svatyni jejich z(had k pochopen, e le v n rozvjet i spc bakterie a aby se rozptlil v n*m rovnom*rn*% .e opravd!, e vvoj na v!ky by skon'ila v v*dom)ho zp0sob! !'en kes8anstv, ale s >asem, e se po dlo!h)m pemlen jejich zp0sob, jak jt za !v*domit si, e to, co zbr!s! nov) z prody v*c v*il k pitaen) za vlasy, byl stejn* dobr pijde ze z tajemstv kes8ansk) doktrny, a e tajemstv nespo'v( v tom, co se skrv( za slovy, ale sk!te'nost, e mysl se za slova zastr'en hledal msto vzt slovo na jeho slova, a kone'n* !v*domit, e vd*' za sv) p0vodn jzdy a v0d' princip, kter kes8anstv samo o sob*, kter) m(me tolik z toho, co si myslme, e m(me o sob* nebo sv*tov)ho pochopen% .icm)n*, toto zen a hlavn z(sada je '(ste'n* zaven) v cel) na pedchoz teorii, tak v cel) na teorie, '(ste'n* oteven) spol!prac!je praktick poadavek na posmrtn ivot v mysli rista% Bez tohoto poadavk!, v n*m jsme vichni byli vychov(ni, tam byl (dn pohon pro vvoj t)to doktrny, ani tomto smysl!, cesta nemohl bt zasaen, nebo nem0e bt spln*na, ona vzala a dodrovat% Ale zeptejte se sami sebe, co je vznam ristova !'en? -o, e je mon) mt r0zn) n(zory o tom, e r0zn) n(zory dokaz!je s(m Ano, na jako!koliv '(st kes8ansk) doktrny pednost i mnoho r0znch a spornch n(zor0, ne jen o na!ce poslednch v*c, ne vechny ale po mnoha bodech%
UJschatolo/ie pat k '(stem novoz(konn teolo/ie, v*tina z nich tran), znetvoen(, byly interpretov(ny do/matickch peds!dk0 a pozd*ji podmnek% =ak) ne!v*iteln) akty n(sil a arti6ices jazyk, kter si myslel, a pokiven, kter) lo/ick) a psycholo/ick) nemonosti nebyly vynaloench s(m do blzkosti 2aro!sia, tento trnem v ok! '(sti do/maticky dot'eno e3e/eze mopg -he jinch spornch bod0, .ejvy so!d, vzken, v*'n trest v pekle ani neml!v*% U 9Zeller v Ba!r a Zeller, teolo/% =ahrb :;% 5% WaD4

-eI si myslm, e zmatek, ano, ! si to pizn(me vdy, sk!te'n) rozpory, kter) najdeme v biblick)m >'t! ristova !'en o poslednch v*cech, kter) nebyly le v ristov* p0vodn verzi, ale v pohled! ze svch !'ednk0 a jejich n(st!pc0 jak je zejm) z evan/eli sami, jako =e pev(n* jen prostednictvm obraz0 a podobenstv, kter) vdy !mo1!j, ale jin vklad, se svmi !'ednky ml!vil a jist* vzhledem k jeho !'ednci mnoho v*c od n*j ne!r'it* 5erene i odlin v r0znch, ne v rist! n*jak smysl% Hyslm tak), aby ve v in6ormace, kter) dost(v(me vroky rista a apotoly nerozhodn, rozporn) a moho! se objevit i obrazov) h(v!, nen kl(st zvl(tn d0raz na dvat (dn z(klad v tom, ale to sam) ve smysl! de6initivn, jasn*j a !r'it z(kladn apt vroky jet* ble vysv*tlit, nebo dokonce maj t)m* spadno!t, pok!d je v rozpor! b!I 6akta z historie nebo podstat! v*c% rist!s a jeho !'ednci ml!v o kr(lovstv nebesk), peklo, vzken, so!d v n*kterch zvraty a pevleky% -ato 6antazie je hl!bok( 2odstatn obsah ne, !r'it* nejlep, co m0eme a chceme pop(t, ale to nen z(visl) na konkr)tnm mst* nebesk)ho kr(lovstv a pekla,

dokonce i e3tern modality vzken a so!d!S byla popisn( !stanoven t*chto zevn*jnost .en d0vod, pro' d*lat rista, a to je nemon) rozhodno!t, a stoj n*jak) >sil pok!sit se rozhodno!t a rozliit pesn*, kolik, pok!d se vztah!j na vrazy po!van) n*j vn*j, bylo obr(cen*, nebo ne, kolik to zejm)na monosti, kter) nabz dr!h! a na'asov(n po!it st(vajcch pedstav o nebi a pekle, vzken a so!d! k !pevn*n v t)to symbolizace%.emon), ale to by bylo vechno doslova pijmo!t, nebo pochopit, jak je to e'eno% H!sme jen pipomeno!t popis kon( v den n(lez! vn*j ok(zalosti% : tomto ohled!, a proto kad) rameno v0le op!stil, vroky rista a jeho !'ednk0 interpretovat '(ste'n*, jak se zd( nejvhodn*j v so!vislosti celkov) pojet kes8ansk) doktrny, z '(sti, od vst!p! do n, '(ste'n* se i so!hlas k po!it, pok!d d0leit) body, kter) maj bt provedeny podle n*j% .eslo! v*'n v*c, pok!d m(te !drovat ne!driteln a pechodn) dopl1kov)ho materi(l! a sek!nd(rn z(leitost, ale aby hlavn v*c a j(dro, a aby plodov( zko!m(ny%
H!sm se pt(t s(m sebe, aby t!to volno! pozici, protoe je pedm*tem tohoto psan, ale j( nek(m, e tento postoj m( bt pozice z nich jeden ve veejn)m vy!'ov(n a k(z(n Bibli vykl(dat lidem% :zhledem k tom!, e nebere v >vah! vhody a nevhody, a to rozliovat, co je sk!te'n* to, co 6alen), co je hlavn v*c, a to, co strana z(leitost, dotk( nic, nic zakrvat, ale vy!t cel)ho v*'n) dobr) knihy sv) dobr) obsah! a jeho !zn(n m!s bt zaloeny jako bosk) zdroj vry jako celk!, bez zavin*n s jednotlivci, a pronikno!t% Hohl by to bt pinejmenm stejn*g Ale lid) je t)m* ! konce, e d*tsko! vr! navc, vydr tento po!v(n Bible a vol(n a sk!te'n* vce o poehn(n, byl stejn jako nyn cvi'il s(m kritiky% :echny pohledy, i kdy to vyl!'!je na men sloky v sob* pesv*d'iv), ale zni'il cel so!'asn)ho vy!it, a n(boenstv je pro b*n)ho po!v(n% 2lavidlo je n(boenstv lep r!koje8 by bt nastavena, to 'i ono dekorace nem!s bt spr(vn* vytvoena, ale pok!d se odtrhno!t zpackal a schoval loI, tm spe, kdy se vichni !lom n*co jin)ho, a ze tak &ishonored a per6orovan) n(doby chcete vno kes8anstv nalt lidi, kte se rad*ji ho zcela odmtl tzv% venk!, nebo nalt vno i bez vask!l(rn, a teI krv(c je mezi prsty% Ale jakmile plavidlo m0e bt naiv! jako vno cel)m redesi/n celk!, kter lze vypo'tat, co !d(lost, jak je lidsk) t*lo ve smrti, nen pravda, smrt, nov) re/ener!je jako celek, a ale jen pokra'ov(nm star), ji ale nem!s zlomit klo!by k n*m!% ]e toto znov!zrozen, kdy to dolo, n)st se, e star( loI, star) t*lo koisti, ale to je to, co rist!s k(S -o m!s bt zl) pilo na sv*t, ale b*da t*m, skrze kter) pich(z% Ale i pozitivn ppravky znov!zrozen jso! povinni rea/ovat, a nikoli s clem !rychlit rozpad st(rn!t ivota n(boenstv, vychov(vat ho a snait se zachovat tak dlo!ho, jak je to mon), kdy so!'asn* vytv(et podmnky pro nov ivot do b!do!cnosti, ve kter) star m0e znov! oivit, jak to jedno!, ale m!s z!!j% -yto ppravky tak) tato spole'nost by r(da o'ek(vat%

=(drem ristova !'en o posmrtn)m ivot*, ve kter)m jsme se podpoit od*v a 5hell nen tot) m0e dret d0stojnost a vznam, teI myslm, e tam je n*jak( v praktickch aspektech stejn, n*kter) z !'en z osobn sit!ace zesn!l)ho rista do sv)ho sbor!, jeho ptomnost ve sv(tostech, zprostedkov(n b!do!c spasen skrze rista, jeho so!dcovsk) 6!nkce a na!ky o vzken% :e vech t*chto ohledech, ale nae v!ka probh( v kes8ansk) do n*j tm, e stejn), take striktn* doslova vykl(dat v so!lad! s nejd0leit*jch vztah0, jak t*ko !d*lal nejv*rn*j, ale kde rozpor!pln) nebo interpretace st(le poteb!j n(pady setkat v n(s, z(kladn vznam kes8anstv s z(kladn poadavky lidsk) pirozenosti, a vechny se pedpokl(d( so!'asn*% 2edevm anlan/end praktick) aspekty, jak jsme ji !vedli ji ve v praktick)m

poadavk! b!do!cho ivota po mysli rista, kter p0vodn* hnac a vodc princip vvoje samotn)ho na doktrny% A sk!te'nost, e z0stal v*rn Z tohoto d0vod!, jejich vvoj, je zejm) ze sk!te'nosti, e nejvy a posledn praktick) poadavky a d0sledky ristova !'en se tak) stala jej, aby se vyj(dil (dn) vhodn*j slova, sv( tvrzen a z(v*ry, byl schopen najt, napklad ristova vlastn slova 933viii%4% @o !d*lal jinak, nebo vce, nebo se zd(, e lze n*kdy jen jako vklad ristovch slov, '(ste'n* jako pohled na pok!s d0vod! n(vaznosti na dv*j rosto!c znalosti o povaze v*c a spnacch cest, pod)l kter) spl1!j m0e, kter b!de spl1ovat ristem a mot! a m*l% =eden bod a'koli, a msto velk vznam, je, dve, ve vztah! ke kter) se odchyl!je nai doktrn! protestantsk) a katolick) pohled! kes8ansk) na!ky, i kdy s n*jakm starm a nov*jm pojet toho so!hlas s tm, e ji dokaz!je, e e3ist!je bod pochybn vklad ptomen% -o je ot(zka v*'nosti bolesti pekla, do kter)ho je, co potvrdil crkevn doktrno! byl odepen ! n(s% 2odle m)ho n(zor! vak, zatmco projevy, na kter) je crkev doktrna na z(klad* zde pravd*podobn* tak) !mo1!j dal vklad, je jich tolik A!sprQche rist!s a apotolov), kter( m0e bt interpretov(na po!ze z hlediska naeho pohled!% A nesporn), kdybychom si moho! svobodn* vybrat, jak vklad bychom m*li rad*ji jako celek, to b!de to, co z n(s d*l( vypadat kompatibiln s jeho milost a milosrdenstv Bo spravedlnosti%
5amozejm*, e se zdaj vechny 'etn) a opak!jc se vrazy v*'n)ho ohn*, v*'n) tr(pen, 'erva, kter nikdy ne!mr(, atd% rozhodno!t o v*'nosti bolesti pekla nejsn(ze, ale lze pochybovat o tom, zda je teba ch(pat doslova, jako vdy velmi 'asto @o se po't( je zde hyperbolick vraz pro to, co nen mon) !r'it nebere konce, nebo to, co nepetrit* p0sob v so!'asnosti, ani by tm vylo!'it konec s(m o sob* 9jako kdy ekn!, e s v*ky, neboS jsem trp*t navdy z hlavy 4%.ejpirozen*j, ale je v t*chto vrazech, jednod!ch odkaz od rista ji pevl(dajcch pedstav o v*'n)m trest! v pekle pedpokl(dajc\ mylenky, e rist!s m*l nejen vzhledem ke sk!te'nosti, samotn), ale tak) jen jako vyvr(tit zejm)na ne msto bylo, kde to bylo spe zd0raznit hr0zy pekla trest0% Ale opravd! vyvr(til samotn)ho rista, opakovan* !k(zal a pmo so!vis s hrozbo! t*chto sankc na podmnky a prostedky, za kterch a pomoc kterch vyko!pen o6 the &amned jet* m0e bt provedeno% 2ro tento >'el jso! dal irok 2sma, v nich zcela !r'it* a obecn* kone'n pekonat veker) zlo, sjednocen zla s dobrm v ristov* smysl!, zni'en pekla, je ped!r'en peklem, co zcela so!hlas s na teori, e zlo nakonec zni'it zlo, b!de trest slo!it po!ze k dosaen kone'n)ho zlepen a bval sp(sy% : podobenstv o zl kole/y sl!ebnka 9Ht CF,WV4, najt mstoS A jeho p(n se rozhn*val a vydal ho m!'itel0m, dok!d nezaplat cel dl!h% 2ok!d se zde v r(mci ped(n k m!'itel0, kapit!lace k pekelnch trest0 b!de teba ch(pat obrazn*, to je od tohoto bod! vyplv(, e je mon) i odstran*n viny v pekle, za kter) trest nen ohroen% .(sled!jc podobn( pas( se nach(z v matematice <, 7< 7Y 9-ak) "!cas C7, <F <a4 B!I chce d*lat s protivnkem rychle, chvle jsi v tom, jak s nm, jinak neb!dete dermaleins so!dci, a so!dce dal by t* sl!ebnk! d0stojnka, a byl bys !vren do v*zen protivnka% Bk(m v(m, amen, b!de to vyjt odt!d, dok!d jsi zaplatil nesmrno! hal% ; zde je monost vyko!pen z v*znice, kter jen tak sens!alizes peklo za pedpoklad!, e zde% &al, kdo najde v l 2etri W, Ca n(sled!jc pas(S

2idat do n*ho 9d!ch4, kter tak) el a k(zal d!ch0m ve v*zen, co je o ne v*c% 2ok!d nyn pod v*zen zde msto zatracen* se roz!m, lze z t)to pas(e k z(v*r!, e je st(le zlepen a vyko!pen zla skrze ristovo akce v posmrtn)m ivot* je to mon)% one'n*, zejm)na n(sled!jc body jso! !ite'n) !pozornit na pohled jako biblick, e b!de v !r'it)m 'ase obecn* Bo kr(lovstv, kter) vichni, i protivnci jso! po pekon(n jejich bezbonost, za'len*na% @ol l, 7D A ve, co by se smil skrze n*ho pro sebe, a8 ! v*c na zemi nebo v*c v nebi, tak e on !zavel mr skrze krev jeho ke s(m l @or% C<, 7<, .ebo8 m!s on kralovati, dok!d jest nepolo vech nep(tel pod nohy jeho% 2hil 7, CD @hcete-li, e ve jm)n! =ee kad) koleno l!k, kter) jso! na nebi, na zemi i pod zem% J6% l, CD :zhledem k tom!, piel 'as, e vechny v*ci by ver6asset spole'n* pod jedno! hlavo! v rist!, jak kter) jso! na nebi i na zemi, skrze n*ho sami Apokal% 7D, CV% A smrt a peklo byly !vreny do ohniv)ho jezera, kter( je ta dr!h( smrt% Hezi prvnch crkevnch +tc0, zejm)na +ri/en na z(klad* t*chto s!bjekt0 tvrdil, a pedpokl(d( se, e za'arovan sami jet* jedno! zlepit a spol! s zl and*l) by se !etilo, kter n(sledoval mnoho starobyl) a modern kone'nch !kon'en vech trest0 pekla v tzv% obnova vech v*c jso!% =ak) zbran* proti n(boenstv pro ty, kte teprve nael smysl tahat rychlost je d(na tvorbo! v*'n)ho trest! v pekle v r!ce, jako v n(sled!jcm >ryvk! z &iderot Add% a!3 2ens)es !k(zat 2A;"+5% .e% VF U;; ya dlo!h)-temps ,![on &emande a!3 th)olo/iens d[Accorder le &o/ma o peines )ternelles avec la mis)ricorde in6inie de &ie! et ;"5 sont encore en lagU Va UJt 2o!r,!oi !n p!nir co!pable, ,!and il n[y a navc a!c!n bien A tirer de syn chmtiment?U <D U5i l[na 2!nit ponr soi 5e!l, na est bien et slo! kr!t H)chant%U <C U;; n[y bod! de bon ,!i 2)re vo!l!t, ressembler .otre 2)re @)leste,U <7 UZdroj proporcion(ln entre l[o66ense!r et l[Ktok? Zdroj >m*rn( entre l[trestn 'in et le chmtiment? Amas de betises et d[atrocit)sgU <W UJt de ,!oi sob* co!rro!ce-t-il si tvrz, ce &ie!? Jt ne pas ,!e =J dirait-na p!isse ,!el,!e vybrali nalt o! contre sa /loire, nalt o! contre syn repo nalt o! contre syna bonhe!r?U <V U.a ve!t, ,!e &ie! shrno!t brnler le H)chant, ,!i ne pe!t rien contre l!i, dans !n 6e! ,!i &!rera sans 6in, et o peine o !n na permettrait 2pre de donner !ne mort o !n 6ils ,!i 2assa/pre compromettrait sa vie, syn honne!r et sa t*stg U , + chr)tiensg vo!s avez donc de!3 ;&JJ5 di66)rentes de la Bont) et de la m)chancet), de la v)rit) et d! menson/e% .ach(zte se donc les a abs!rdn z do/matistes, o! "es navc o!tr)s de pyrrhoniens% U

&r!hm hlavnm bodem, ve kter)m nae teorie se shod!je s kes8ana se vztah!je k pom*r! zesn!l)ho rista k jeho sbor!, a jeho ptomnost na sv(tostech% 2ot), co n(s rist!s ije v n*m, daroval sbor! a crkve st(le v n*m pokra'oval v jeho taj!pln) t*lo% .ejpo'etn*j vroky rista a jeho !'ednk0 so!hlasit, ale doslovn* so!hlas s tm, e je prost* to br(t pli doslovn*% Ander d)lka proml!vy !mo1!j penos jejich do reim! e3istence jinch lid, aby se v naem slova smysl!% Zejm)na to, co se m0e zd(t mnoho na prvn pohled tak ciz z naeho pohled!, z jin)ho posmrtn ivot v oblasti p0soben, jeho so!'(st je rozs(hl komple3 m!0 a v*ci tohoto sv*ta, je

doslovn kes8ansk( doktrna% :e sk!te'nosti, podle t*ch !r'ench vrok0 .ov)ho z(kona rist!s ije ve svch !'ednk0, jeho !'ednci v n*ho v so!lad! s tm, co by se od n*j, a ije v nich, a do sam)ho konce, proch(z jej zprostedkov(n i v jinch zemch% Ano sbor, crkev ristova je t)m* nazv( t*lo ristovo, a kad, kdo mysl rista d*lal to jeho vlastn, tzv% 'len ristova t*la, n*kdy pravd*podobn* rist!s, l'en jako hlava t*la, ktero! m( ve sv)m sbor! jako my, i kdy s ohledem na hledat d!cha cel)ho t*la, zejm)na do hlavy% :e sv(tostech, psma a slova )6a 6yzick)m m)di! d!chovn n(sledky ristova e3istence jso! !veden), pi'em t*lo ristovo je zsk(v(n novch 'len0 a nad(le dost(vat% 5tr!'n* e'eno, shrom(d*n, a tmto ristova crkev se vyskyt!je v vrok0 .ov)m z(kon* ve ve smysl! jin)ho s!bjekt! o tom, jak jsme ho pedstavoval, a pokra'!jc vliv &!cha ristova v tomto t*le nespad( pod m)n* vech aspektech na v!ky%
l =ohn WS 7V A kdo osth( pik(z(n jeho, pebv( v n*m a on v n*m% A tmto vme, e z0st(v( v n(s, skrze &!cha, kter)ho n(m dal% 92odobn*, l =ohn VS CW4 Hatematika CF, 7D, .ebo8 kde jso! dva nebo ti shrom(d*ni ve jm)n! m)m, tam jsem j( s nimi% Hatematika 7F, 7D, A hle, j( jsem s v(mi po vecky dny a do sam)ho konce% =ohn CWS 7D Amen, amen, pravm v(m, kdo pijm( toho pol! n*koho, kdo mne pijm(, a kdo pijm( mne, pijm( vt( ten, kter m* poslal% =ohn C<S V < Z0sta1te ve mn* a j( ve v(s% 5tejn* jako ratolest nem0e n)st ovoce s(m, on z0st(v( v kmeni, tak ani vy, le' z0stanete ve mn*% =( jsem vinn kmen, vy jste ratolesti% do z0stanete ve mn* a j( v n*m, ten nese mnoho ovoce, nebo8 beze mne nem0ete d*lat nic% l @or% V, C< .ebo8 a'koli m( deset tisc instr!ktor0 v rist!, vak jste to mnoho otc0% .ebo jsem v(s zplodil v rist! =ei skrze evan/eli!m% l @or% C7%, C7-CG% 7D 7G Za jak jedno t*lo a m( mnoho >d0, a vechny 'leny jednoho t*la, je mnoho, jso! jedno t*loS tak i rist!s% 2rotoe jsme, d!chem, vichni pokt*ni v jedno t*lo, a8 ]id) 'i Bekov), a8 otroci nebo zdarma, a jso! vyrobeny pt do jednoho &!cha% 2ro t*lo nen 'lenem, ale mnoho% =e-li noha by m*la ci, e nejsem r!ka, take nejsem z t*la, a nem*la by se tedy z t*la? A v ppad*, e !cho k(S =( nejsem oko, take nejsem z t*la, je to tedy nen z t*la? =estlie vecko t*lo jest oko, kde by se sl!ch? =estlie vecko t*lo jest sl!ch, kde by byl 'ich? %%%%% Ale nyn je zde mnoho 'len0, ale jedno t*lo% %%%%% .yn jste t*lo ristovo, a 'lenov) kad)ho podle jeho '(st% l @or% Y%, C<%, CG .evte, e vae t*la jso! >dy ristovmi? H(m tedy vzt >dy ristovy a !'init je >dy nev*stky? _r'it* neg Ale ti, kte se pimkno!t k 2(n!, kter je jednm d!chem s nm% Bm% C7, V < :zhledem k tom!, stejn* jako m(me mnoho 'len0 v jednom t*le, ale vichni

'lenov) nemaj vechny stejn) obchody, take jsme mnoz jedno t*lo v rist!, ale vz(jemn* 'leny jednoho z dr!h)ho% Jpyes% " - 77-7W% A dal m! za hlav! nade vm% ter( je jeho t*lem, plnost toho, jen piv(d k napln*n vechno% 9:iz tak) J6% 7 - CC-CF%4 J6% W, 7D, 7C .yn se k .*m!, kter je schopen se hojn*ji pedevm to, e jsme se zeptat, nebo si myslte, podle moci t), ktero! d*l( v n(s% n*m! se sl(va ve sbor!, kter( je v rist! =ei pro vechny /enerace, na v*ky v*k0% Amen% J6% V%, CC-CW% A dal n*kter) jako apotoly, jin) za proroky, jin) za zv*stovatele evan/elia, a n*kter) paste a !'itele% ]e svat, pro pr(ci ministerstva, pro vzd*l(n t*la ristova% A bychom vichni k jednot* vry a pozn(n 5yna Boho, dokonal 'lov*k je ten, kdo je v rozm*rech ristovy plnosti% J6% V, C< CY Ale b!Ime !pmn v l(sce, a vyr0stat ve vech z toho, co je hlava, rist!s% Z n*jak)ho z!sammen/e6Q/et cel) t*lo, a 'len na dr!h) han/eth, pes vechny spoje, a tm d*l( jeden dal pd*l, zaloen na pr(ci kad) '(sti ve svch rozm*rech, a d*lat, e t*lo mocn* roste jeho vlastn zlepen, a vechny v l(sce% 92odobn* jako J6% <, 7W4 J6% <, 7a, WD W7 2ro nikoho nikdy v nen(visti sv) vlastn t*lo, ale iv je bt a k!ltiv!je, a to i jako 2(n sbor!% .ebo8 jsme >dy jeho t*la, z jeho masa a jeho kost% -o je velk) tajemstv, ale ml!vm o rist! a shrom(d*n% @ol l, 7V .yn se rad!ji ve svch !trpench, e b!d! trp*t kv0li tob*, a ve sv)m t*le to, co zbv( vytrp*t do pln) !trpen rista, pro jeho t*lo, co je shrom(d*n% @ol 7, Ca A nepilne k hlav*, z nich cel) t*lo pijm( prostednictvm spole'n)ho a klo!b0 alm!n!, a obsah!je na sebe, a proto zvy!je Bo velikost% Zal% 7, WD, 2esto jsem t, ale ne j(, ale rist!s ije ve mn*% ]ivot, kter nyn iji v t*le, iji ve ve v 5yna Boho%

5amozejm*, je-li rist!s sk!te'n* ije a pokra'!je v pr(ci ve sv)m sbor!, jeho msto nem0e bt vyhled(n ve ne!r'ito! vzd(len) obloze, stejn* se obvykle st(v(, kdy 'lov*k 'te v Bibli, e sed na pravici Bo% Ale prav( r!ka Bo je na n(s, nen nad zem, ale je skryta v a na zemi, a opozice odpadne, kdy 'lov*k vst!p!je do naeho st!dia v*c nebeskch s, pi'em jeden nevid, jak rozpor vynikno!t se vyskyt!je ! jin)ho sv*ta Bohem% rist!s ije ve stejn)m sbor! pokra'ovala, co tak) B0h vl(dne iv(, a jak jsme pijmo!t rista, jsme se na Boha ve vce ne b*n)m slova smysl!, ve kter)m m( kad( v n*m%
rist!s ml!v, navc, vyzna'!jc se tm, e ji bylo zmn*no ve 2slov =ohn CWS 7DS Amen, amen, pravm v(m, ten, kdo pijm(, pol! n*koho, kdo b!de br(t m*, ale ten, kdo pijm( mne pijm( obdr jeden kter m* poslal% -ak) se m0ete pohybovat zdeS =ohn CVS 7D : onen den pozn(te, e j( jsem v +tci sv)m, a vy ve mn*%, A j( v tob* =ohn CGS 7C-7W% -o, e vichni byli jedno, jako ty, +t'e, ve mn* a j( v tob*, tak) v n(s jedno byliS% ]e sv*t !v*il, e ty jsi m* poslal A j( jsem jim dal sl(v!, ktero! jsi mi dal, aby byli jedno, jako my jsme jedno%

=( v nich a ty ve mn*, e moho! bt per6ektn v jednom, a poznal sv*t, e jsi ty mne poslal, a e jsi je miloval, jako jsi mne miloval%

oneckonc0, nae doktrna o b!do!c e3istence se zd( nov po!ze v rozsah!, v n*m jsme se, stejn* jako vslovn* rozit to, co k( 2smo vyj(dit jazykem b!do!c e3istenci rista na zp0sob! e3istence vech lid%Ale i psan samo o sob* to !d*lat, najdeme jet* pr(vo tak !'init v psemn) samotnch slov, pes kter( je taj!pln zp0sob rista se, e z ostatnch lid zasto!pench v takovch vztah0, kter) by se dal neeiteln) rozpory v 2sm!, cht*li zp0sob e3istence jinch lid jinak, ne se rista% 2rotoe obecn*, rist!s je nastaven jako pklad a vzor pro ostatn lidi ve vztah! k povaze pechod! do posmrtn)ho ivota a zp0sob! e3istence v n*m% Lasto 'teme, e !'ednci ristovi a v*c b!de po smrti, pr(v* tam, kde to je, a je-li ty, kte cht*j nic spole'n)ho s ristem, bt povaov(n spe vyvrenci, se m!s opravd! na n(s na >rovni 5pole'enstv, bt od0vodn*no vkonem na mysli rista a sp(sy, kter( se zsk(v( tm vylo!'eno, dok!d jet* zachyceny v Bibli dobvat, e so!'(st t)to kom!nity, ale to neznamen(, e vedo! poehnan) e3istence cest! k katastro6(ln podle princip! dva zp0soby e3istence je pravda, v so!viscch, pok!d jde o vztah, kter se vyskyt!je v rist! v posmrtn)m ivot* s ne8astnmi d!chy, dokonce i biblicky !r'en jeho k(z(n ve v*znicch%
"!c% 77, 7a WD A chci v(m kr(lovstv, jak jsem je !d*lil sv)m! otci% Abyste jedli a pili ! m)ho stol! v m)m kr(lovstv% "!c% 7W, V7 VW A 9vink4, ekl =eoviS 2ane, pamat!j na m*, a pijde do sv)ho kr(lovstv% ; ekl m! =eS Amen pravm tob*, dnes b!de se mno! v r(ji% =ohn C7, 7Y W7 do m* chce slo!it, n(sled!jte m*, a kde jsem j(, tam b!de i m0j sl!ebnk b!de% A pok!d n*kdo mi slo!, ho +tec 'est% A j(, a b!d! vyven ze zem*, pit(hn! vecky k mn*% =ohn CVS W A kdy odejd! a pipravm v(m msto, zase pijd!, a v(s k sob*, abyste i m0e bt tam, kde jsem% =ohn CGS 7V +t'e, jsem se, e tam, kde jsem, i oni byli se mno!, kter) jsi mi dal, aby hled*li na mo! sl(v!, ktero! jsi mi dal% Bm% F, 7a :zhledem k tom!, co !d*lal pedzv*d*l, tak) ped!r'il, aby byli ve shod* s obrazem jeho 5yna, e stejn( i prvorozen mezi mnoha bratmi% 7 @or% <, F, Ale jsme si jisti a cht*j rad*ji vait z t*la a bt ptomen s 2(nem% 2hil W, 7C ter) oslav t*lo nae ponen), e to m0e bt vyr(b*n jako k t*l! sl(vy jeho, podle p0soben, kdy m! m0e d*lat vechny v*ci podl)haj m!% @ol l, CF A on je hlava t*la, shrom(d*n, kter je po'(tek a prvorozen z mrtvch, e by mohl mt preeminence ve vech v*cech% J6% 7, < Y 2rotoe jsme byli mrtv v hch!, on 9B0h4, prob!dil n(s k ivot! spol! s ristem 9Hilost tedy jste spaseni4% A pin( n(m vzksil s nm, a dohromady s nm v nebesch, v rist! =ei% J6% V%, F-CD% 2roto pravS dy vysto!pal a na vysoko!, a vedl zajet v zajet, a dal dary lidem%

-o, e se ale vsto!pil, co jest to, pro kter) se tak) snil na nejni orter zem*? &ol0 je dole, co je stejn( tak) to, e vsto!pil vysoko nad vemi nebesa, aby naplnil vechno%

@o se mi zd(, m!s bt z(sadn pro pojet kes8ansk)ho !'en o posmrtn)m ivot*, v naem slova smysl!, je vznam, kter je sv(tosti a pedevm sv(tost rista a jeho !'ednk0 jet* nebyly vypo(d(ny a dren vech v*kovch kate/ori jako nevysv*tliteln)ho tajemstv% rom* tomto smysl!, vechno by bylo marn) pov*ra, podobenstv, d!t) symbol tady, a v*tina si myslm, e ano, ale teI m0eme vid*t sv*tlo pravdy v n*m% @o je tak dlo!ho byl obvin*n z posm*va'i kes8anstv stejn) jako nejv*t abs!rdity, lze nyn vid*t nae doktrny po!ze zd(nliv* stano! tajemstv, na kter) m!s bt v myslch vech t*ch posm*va'i zahanben, jak to m0e bt tak jako tak odhalit intelekt% Ano, jsme si ristovo t*lo, jak tr(vit voln 'as, kter)ho sama jmenovala, tak pravdiv ve je so!'(st ristova t*la v posmrtn)m ivot*, kter propa/!je jeho pr(ci na t)to stran* potomstvo% @hl)b a vno jso! opravd! o vysv*cen kn*ze, kter je vyslovov(no nad nm, jen aby ristova t*la, protoe tato slova jso! poslednm 'l(nkem v et*z!, jeho prostednictvm ristova dla pomoc dlo!h) ady !'ednk0 a kn* na nae pot*en :e'ee 2(n* rozi!je pry', a rist!s sk!te'n* ije v n*m pokra'oval, ve vym smysl! be$!#terem a pokra'oval, stejn* jako v mnoha jinch >'ink0, kter) opo!t*j svo! e3istenci% 2ro ristem se /estei/ertsten v*dom, ve kter)m shrn!la cel obsah a smysl sv)ho ivota, pipomen!t jeho zzen)ho ve'ee 2(n* v nejvznamn*jch okamik0 jeho ivota, on d*lal ve'ei 2(n* jako prostednk jedn) z nejvznamn*jch a nejvce v*dom) >'inky sv)ho ivota% : kad)m pam(tk! mrtvch, ale stejn* jako v op!stila jeho >'ink! i pi so!'asn) mrtv, a st(le vce na vznam! a v*dom je p0vod samotn) pam*ti, s vce d0leit*j v*domch '(st sv) bytosti, e je v so!'asn) dob*, tak, e to nen spole'n( '(st t*la pipomn( vst!p!je do n(s rist!s v e!charistii, ale ten, kter pat k instit!ci sv)ho vyho d!chovnho ivota% =e to jen proto, e jsme pijmo!t rista v e!charistii, v0li a vr!, aby ho pijmat, jinak mo!ky a pozemsk) lektvar je jen marn( v n(s% ad, kdo si mysl, e chl)b a vno ve :e'ei 2(n* nen nic jako takov, protoe je to jen jako, protoe nem( zk!enost za n(sledek, e rist!s je spojen s sv(tosti, a tm se !' nic o rist!% do ale chl)b a vno m( vr! ristov! ptomnost zde a pijm(n rista tak, kde, nebo spe v n*m rist!s je opravd! ve, 'm vce b!de ptomen, ve kter)m b!de sk!te'n* vc, vc naiv!, aby ti, n(pad a !'init vr! m0e bt pro pr(v* tmto, take iv) vliv na e3istenci rista, dokaz!je v n*m%
@hcete-li spr(vn* ocenit pln vznam ve'ei, tam moho! jet* n*kter) >vahy z!treten% @el sbor, cel( crkev ristova je jedno t*lo ristovo, nebo8 je iv*j nositelem odchoz z n >'inky, ale jako iv) t*lo chce stejn) jdlo, chce nov 'lenov) zsk(vaj a star) !dret a poslit, a kdy bval pedevm prostednictvm est se stane, tato sit!ace nastane, i kdy ne vl!'n*, ale ve vhodn)m smysl!, sv(tost%2rotoe v podstat* jak)koli prostedky, kter) crkev ristova a dost(v( p0soben rista, to se v lidsk)m nebo so!drnost lid je dopravena a potvrzeno v @hrist @h!rch, potraviny, zachov(n a revitalizace prostednictvm sv)ho t*la, ale ne vechny stejn* d0leit) a vznamn)% 2ednostn vznam nyn, kter) se >'astn sv(tosti z(vis nejen proto, e znamen( to jen o n*jak)m >'innost od nejvznamn*jch a nejvce v*dom) chvle ve ristova ivota v n(s sah( daleko do toho, ale tak) si !v*domit, e rist!s s(m vslovn*, e nositelem mylenky se m! verleibe tmto n(s, take jsme se na ve'ei 2(n*, aby byli vce v*domi a jeho vlastn v*dom, e 'lov*k vsto!pit do n(s m0ete potkat vce ne stejn v jak)koliv jin)

>'ink!% =edn( se o za'len*n rista s v*domm tohoto rejstk!, kter je od0vodn*na Jinsetz!n/sakt :e'ei 2(n* pro n(s a rista so!'asn*% 2ijet je zde dopravena mylenko! vst!p! do sebe% A po rist! byl nasazen s v0l ve'ee 2(n* k n*m!, nem0eme podle na v0le k jin)m! obad! stejn) !mst*n, kter) maj bt zasto!peny, protoe nae schopnost rea/ovat na jeho v0li, jeho v*dom z(m*r je ot(zko! :ermittel!n/s$e/, na kterch jsme jeho v*dom, on 'lov*k vsto!pit do n(s, setkat se s nam v*domm% =e-li rist!s po!il msto sv(tosti jin obad k t)m! >'el!, by se m*l sv(tost podpory odpovdajc >'inek, z toho prost)ho d0vod!, e on p(l to tak, a pinesl t!to to!h! v so!bor! zzen ve zp0sob!, jakm se nese, e mohl tak) prod!kovat dem/emX#e n(sledky v jin)m v*dom% Ale to nebylo ve arbitr(rn, a to je obad e!charistie nespoj!j po!ze ty nejd0leit*j, ale tak) nejpzniv*j podmnky pro >'el m( bt dosaeno% =e to proto, stejn* jako n*kdo d*lat n*jak) slovo, nebo jak)koliv ozna'en na podpor! (dn vznam ani pon*t, a prostednictvm n*j pak t!to mylenk!, kdy !r'it) d!chovn >'inek, pevedeny na jin), pok!d to jen ct, aby v konkr)tnm z(kon* To!ndation tento vznam set s nimi% B!de m!set vybrat jin) slovo nebo znak na n*j% +statn v*ci jso! stejn), ale vb*r slova nebo znak vhodn*j, e%, :e sv)m kovov zv!k, ve sv) prozetelnosti, tvar a pohyb jako analo/ie, pb!zenstv nebo symbolick vztah k objekt!, je, e tm sama pispv( k jeho viz!alizaci -ento >'el byl tady, kde to bylo tm, e pomylen na vst!p! do rista v n(s sk!te'n odb*r stejn vtpit v n(s, tedy v nejlepm dost mon), e tato mylenka sk!te'n) pot*en z chleba a vna, nejvce potebn) a nej!lechtilej potravin a pit, byla zaloena% A k radosti naich kole/0 kes8an0 v kom!nit*% .(leitosti ristova !'en, jeho hlavn vznam pro n(s je, ano, 6akt, e my vichni m(me shrom(d*n k vym >'el0m, co je s!bjekt, ve kter)m rist!s je 6orma d!cha, pod jeho zprostedkov(n, a m!s bt tak) 'lenov) tohoto or/(n! v nejv*tm mon)m kom!nity vivn chl)b a posil!jc vna nar0stat% 2roto rist!s se v*noval rovn( :e'ei 2(n* v kom!nit*, ze kter) vechny kes8ansk) spole'enstv tak) vzrostl, kdy nakrmena a napojena prvn drel pohromad* i v mal)m j(dr! jeho jinm s!bjektem, od kter)ho 8(vy a ener/ie pak nalil% "(mal chl)b a opil vno pipomnajc na z(znam! milovat t!to kom!nit! rozbit) t*lo a prolito! krev =ee rista, a tmto, e jsme pijmo!t rista po!ze v so!lad! s, jak jsme stejn) odpovdajcm postoji jako e6ekt v n(s, kter( vyad!je nai l(sk! kom!nity, ke kter) patme, dokonce smrt nem0e bt plach% Ale nakonec se vak tak) zd( bt nezbytn( k vznam! a >'ink! sv(tosti, e teprve na konci ristova kari)ry, a pedvdav* za jeho smrt, nejd0leit*j body obrat! sv)ho ivota, kde i posmrtn ivot za'al ho kopat do poped, a byl po!it v so!vislosti s tmto bodem obrat!S nyn tak) zasadil, e je d0leit), aby m*l tento bod obrat! pro rista, jeho >'inek trv( po n(s :e'ei 2(n* v pam*ti% olik m)n* by se :e'ee 2(n* po!ze m0e jednat, m*l by mt stejn po!v( na za'(tk! sv) kari)ry, jako cel( jeho pr(ce, ped nm nic leel za nm, a tak o tom n*co v pam*ti a pokra'ov(n provozov(n pam*ti, ktero! lze shrno!t pohled by mohl bt zen po!ze prvn doped!, aby se tady a teI% 5vatba v (n* op!st n(m dobe heietres obr(zek, ale to nem0e bt ponech(no v n(s% l @or% CD, CG :zhledem k tom!, chl)b je tam, tak jsme my mnoz jedno t*lo, nebo8 vichni m(me podl na jednom chleb!% l @or% CD, CY% CG alich dobroe'en, kter)m! dobroe'me, nen to spole'enstv ristovy krve? @hl)b, kter l(meme, nen to spole'enstv t*la ristova? 2rotoe je jeden chl)b, jsme mnoz jedno t*lo, nebo8 vichni m(me podl na jednom chleb!% 9:iz slovaS%% %% Hatt 7Y, Harek 7Y, CV, 77, "!k( 77, Ca, 7D l or CC, 7W4%

=e-li podle pedchozch 2osledn ve'ee je sv(tost, o jeho zprostedkov(n se i nad(le dost(vat nae vztahy s ristem jako >dy jeho t*la, ve v*tin* v*domm zp0sobem, kest je sv(tost, ktero! jsme se poprv) pedstavit a zd0vodnit% ter se stal nejen so!'(st t*la ristova Aorn crkve, nen mon), aby se z toho psychicky t*lesn) 8(vy a sly% A n(m tak !mo1!je, protoe prvn kest v rist! sbor! nebo crkve vznikaj, a proto jsme tak) svat) pijm(n a jin) prostedky, kter) jsme s ristem i n(s na pozen% ; kdy i bez kt!, se zd(, e by kes8ansk) vzd*l(n kes8anskch rodi'0 a rista jso! za'len*ny% Ale rist!s, .adace !'inil kest na

medi(tory takov)ho vst!p!, e i tato poloka v pln) platnosti a po jeho p0vodnho co znamen(, e je v*dom kandid(ta, kdy vyroste, nebo ti, kte maj vychov(vat dt* m!s bt pokt*n kes8an, je schopen vsto!pit, take op*t pedpokl(d( v*dom) >'asti rista v tomto z(kon* a d0sledky mani6esty, kter) moho! moho! dal poloka zp0sobem nem0e bt !rovn(n, samozejm*, e kest b!de dokon'ena a dostal se na prav)m slova smysl!% est projt, jako to !d*lali rista, ale po!v( jako prostedek k prvn za'lenit e by per!en tohoto pipojen s(m
Zal% W, 7G 7F .ebo8 mnoz z v(s, jak jsme byli pokt*ni, rista jste obl)kli% -am nen ani ]id, ani Bek, ani slo!ha, ani svobodn, ani m!, ani ena, nebo8 vy vichni jste jedno v rist! =ei% J6% V V-<% =e jedno t*lo a jeden &!ch, jako i povol(ni jste v jedn) nad*ji sv)ho povol(n% =eden 2(n, jedna vra, jeden kest%

-ak) 9od Bernhard A% pedpokl(d( sv(tosti4 !mv(n noho! 9=ohn CWS Y-a a C7-C<4, byl povaov(n s(m rist!s ve stejn)m smysl! jako ve'ee 2(n* a kest% Ale zatmco 2(nova >'ast ve'ee spole'enstv 'len0 ristova t*la, kter zajist rovnov(h! tohoto sebe-v*dom, jako !mv(n noho!, sl!eb, kter) b!do! dovolit 'leny jednoho a t)ho t*la navz(jem, ve sv*tle a po pklady sl!eb, kter) rist!s se vechny spole'n* zar!'ena%
=et* v ned(vn) dob*, &M B^hmer v*n!je v !r'it)m pedm*t! tohoto pojedn(n v teolo/ii ve :ratislavi% 5t!d a @rit% CF<D A% V 5% F7a, sv(tostn vznam myt noho! znov! zd0raznil, i kdy se mi zd(, nejso! vysv*tleny na speci6ick vznam tohoto dostate'n* jasn)% Bk(, e v z(v*r!S Ue protestantsk( crkev ne!zn(v( non myt rist! jako sv(tost, je trestn 'in proti svatch psmech, kter( vynik( o to vc, protoe tento kostel zdrojov bod pro sv) kes8anstv a jedin) pravidlo vry v 2sm! svat)m vid% @rkev tak m0e !'init sv0j 'in po!ze pim*en* zase dobe, e m0e op*t trvat na !mv(n noho! rista tak, jak je !vedeno v 2sm! pln) spravedlnosti, tj% sv(tostn) d0stojnosti !zn(v( stejn(% U

2eit &!cha ristova v jeho sbor! a crkve, zobrazen rista sbor! a crkve jako ristova t*la, vznam pedpokl(dat, tedy sv(tosti, jso! tak) ve starch a nov*jch !'itel0 crkevnch vechny r!tinn z(leitosti, a jak by to nem*l bt ppad ? 5lova Bible tak jednozna'n)% 2o!ze z pohled! na jedn) stran* nevysv*tliteln)ho tajemstv toho, jak rist!s el do nebe, ale m*l by i nad(le t na zemi v jeho sbor!, n*kte vyhled(v(n je vjimka v n*m rista, '(ste'n* neroz!m*li slov0m 2sma sk!te'nosti%
.(mitka odp0rc0, ale e okolnosti t*lo a krev rista m!s bt v!dyptomn, ale to, co tvrd, s povaho! lidsk)ho t*la, Torm!le @oncord sna tm vyvr(tit, e s%%G<7 66 po% "!ther ristovo t*lo v objekt! jeho zven ctnosti, communicatio idiomatum, atrib!ty v!dyptomnosti, a to tak nepochopiteln) a d!chovn bytost 9UAlicubi jst U4, po kter)m byl !v*zn*n na jak)mkoli mst*, ale vechny bytosti prost!p!j a tak) v e!charistii je v so!'asn) dob* % U9Bretschneider, do/matiky ;;, s% GYF4 U obloze poh(n*ny nen jen historicko!, ale trans-historick( osoba, kter( pokra'!je ve stejn) dob*, pb*h pronikno!t se svo! ptomnost a splnit vechny znov!zrozen a posv*cen chodit ne!st(le svm osobnm vlivem% 2roti tom!to doktrna plat smyslno! mysl jeden, e 6yzick) bari)ry smyslnosti m!s d(t propast mezi ristem, kter je v nebesch, a jsme na zemi% 2roto shrn!je n( vztah ke rist! jen jako historick pom*r pam*ti, nezn( (dn) jin) >'inky rista jako takov) kter m0e bt ch(p(n v d0sledk! jeho vzhled! na zemi%, v, e nen tam (dn sk!te'n vztah ke rist!, v*rn) pojet osoby rista, ale m!s !znat, e je teba pro takov) materi(ln s6)ry 'as! a prostor!, ve

kter)m lidsk( psychika vede jej e3istenci tato s6)ra, kter( m( jen 'as mezi to znamen( vechny jejich podmnky a je ped!r'en k tom! bt streny a po!v(, nem0e bt odoln) v0'i vy nebesk) s6)e, ve kter) m( bt zr!eno, a pro toho, kdo je centrem nen jen lidstva, ale z vesmr!% -ento pokra'!jc or/anick vztah mezi crkv a jeho neviditeln) hlavy je z(kladn tajemstv, na kter) crkev spo'v(, a vechny jednotliv) z(hady byly zaloeny na tento jeden% : tom spo'v( tajemstv povznesen ve shrom(d*n sbor! - UU =( jsem s v(mi po vechny dny, UU a UU jso! tam, kde jso! dva nebo ti shrom(d*ni ve jm)n! m)m, tam jsem j( s nimi, UU -o je to, co m( tajemstv sv(tost , nakonec here!pon vechny kes8ansk) mystiky nebo individ!(ln d!e zk!enost osobnho spole'enstv s boskm :yk!pitelem 9 2nio mystica 4, co je zvl(t* apotol =ohn popis!je vechny niternosti kes8ansk) mysli% U9Hartensen, @hristl% &o/m% v*st% WY<4 UAbsol!tn k(non pro vechno kes8anstv je nyn !r'it* nikdo jin ne s(m rist!s, ve sv)m poehnan)m vyko!pen 'lov*ka, a pt(me se, jak jsme se rista, je nae dal odpov*I je stejn( jako katolkS v kostele, -*lo a ristovo t*lo, iv), st(le ptomn), e je hlava% [s @h!rch, ve sv)m vyzn(n a hl(s(n, jej sv(tosti, jeho !ctv(n, je oslavov(n :yk!pitel zvila, pro!d a d(v( o sob* je ivm sv*dkem vech t*ch, kte kte v*, e skrze moc &!cha svat)ho% U 9;bid%, s% VGC4 UBo slovo, se narodil z d!cha, a sv(tost zzen boskm slovem a /e6asset ve stejn) v*ci% -o jso! prostedky milosti, ze kter)ho shrom(d*n, t*lo ristovo, e3istence a nevyzench by to bt slovo entschiede s(m, 'lenstv t*la rista vry, ale to pijde do kostela tv(ec sla slova, kter( k(, jen vr!, kter dosv*d'il, dv* crkevn tvoc pravomoci sv(tost, kter) bez dalho stav! je zahlo!benm ve vem, e pijmaj jedn! % to, co pat do n*j &!ch tak) vykon(v( mimo sv(tost prostednictvm sv)ho odolat, neso!c sl! slova, jako je 'lenstv do t*la ristova mon) jet* ped pijetm sv(tosti, ale '(st, je to jen pes zaznamenan) ve ve slovem zprostedkovan) 'lenstv v n*kter)m pro n(s !r'it* rozpoznateln), a proto nejso! ty, kter) se n(m nabzej solidn stop!, jino! '(st, m0eme zobrazit pomoc Bo, aby jen jeden, kter vyad!je plno! koncovk! dopln*k, kter se m( hledat tv( crkve ve sv(tosti %%% '(st %% H(m ! stol! 2(n* - to je d0vod, pro' jsem se s d0v*ro! zapojit do kik! sbor!, kter m( svo! podstat! a ivot rista, jako Hannin od AdamaS =sme >dy jeho t*la, z jeho masa a jeho kostg A j( chci v*d*t, zda ten 'i onen m0j kole/a vyko!pil jeden 'len je z t*la 5pasitele, nepoteb!ji zvit srde'n konve nebo poso!dit jeho stav mysli% do se jen dostat pokt*n a '(st pijm( ve'ei 2(n*, kter je 'lenem ristova t*la% ristovo t*lo je so!hrn vech t*ch, kte jso! pokt*ni v jedno t*lo a pt z jednoho &!cha% U9Z &elitzsch, 'tyi knihy z kostela%4 &okonce i mezi t*mi, kte se ned(vno pok!sil postavit na 6ilozo6ick) kes8anstv, tam jso! ty, kter) vsto!p slova k cel) na koncepce zp0sob! b!do!cho reim! ristova e3istence, ne-li v podstat* toton)% 9% C%FVa Basei4 Zihr, =e rist!s, jak je pops(no "% .oak ekl, e hrob sk!te'n* zskala ristovo mrtv) t*lo, ale jeho d!ch se zvil d0sledn* v kad)m z jeho vlastn, a zatmco na obloze kad k Boh!S -ak, oslaven lidsk) srdce% Ale slaven e!charistie je !mst*n v mylence Upomjivost pozemsk)ho ivota, lid) !m$alle heimatlich po!ze v so!mrak! z(e pozd*ji pam*8%U @o m(me na mysli, samozejm* odlin)%

2ojIme pes s ostatnmi hlavnmi body kes8ansk) na!ky o posmrtn)m ivot*% Letn) pas(e se nach(zej v Bibli, podle kter)ho je cesta ivota, ke sp(se, k +tci by m*lo jt po!ze skrze rista% =ohn WS CY F, C7% <C CD, a CV, Y C<, CW CG, W Hark% CY, Y "!k% Ca, CD A2+5-% V, C7% JBN% G, 7<4 =ak je to mon), pt(te se% =ak to je v so!lad! s Bo spravedlnosti a milosrdenstv, aby ti, kte ili ped ristem, a pesto nyn ij na rozdl od rista, kter by se mohly !'it nic o rist!, by ani bt spasen? =e nesporn), e b!do! v so!lad! s, protoe v*d, o rist!, ani by n*co v mysli rista, to znamen(, e v roz!m!, myslel a jednal, a mnoho n(rod0 mnohem choval jako mnoho kes8an0, nebo kte si kaj kes8an)% Ale tak, aby byl k plnosti sp(sy,

kter 'lov*k je schopen v z(hrob, k blaenosti v akt!(lnm !m slova smysl!, b!do! m!set tak) nejvy a nejlep z nich je 'lov*k schopen, a tm zskat mysl ristov! po!ze pln* poteb!j, ve se zvl(tnm jde k harmonick)m! sjednocen v l(sce k Boh! ak sob* navz(jem, jinak vdy n*co chyb v jeho vnitn a vn*j klid% Za tmto >'elem, ale lid) moho! dostat, ve sk!te'nosti, jen skrze rista, protoe skrze n*ho pedstava o t)to dohod* v lidsk)m sv*t*, se stala v*dom jen, a bez v*dom dokonce i po!h) pln*n je mon) ani pro jednotlivce, ani jako celek% =ak dobr a spravedliv, proto i pohan, ne m0e bt s ristem a po, bez p0soben tohoto v*dom, e se sk!te'n* nyn odm*n! jeho ctnost, ale ne naplno a nejvy mzdy na plno! a nejvy ctnost, jedin d0vod, pro' :*dom se je mon) dos(hno!t% :echny akce bez tohoto v*dom je vce 'i m)n* slep a kter) moho! mt spr(vno! cest!, v hlavn, protoe z mnoha stran 'lov*k ocitne 'erpanch po cest*, ale bez jasn)ho Meiser o tom tak, e osv*tl!je stejn najedno! v jednom a zvl(dl, 'lov*k b!de vdy jin brzy pot), brzy po t) stran* a ctit d0sledky sv)ho omyl!% 2rotoe ivot a doktrna a ristova crkev nen po!ze z(leitost ne, ale od teI a tady, ale pohan) proto, e oni nemohli na!'it spr(vn zp0sob, jak rist!s zde na zemi nic rista, a ne navdy vylo!'eno z blaenosti jso! se pohyb!je na onom sv*t*, a kte nemohli ani m! pat v tomto ivot*, b!de jedno! vyhr(l ho na onom sv*t*, a kter byl pr(v* mimo n*j, je to jedno! patit jet* vnitn*, veden vad! blaenosti s(m, na rozdl od rista , a hojnost t*st, kter) je s a v n*m, jak on je v so!lad! s ristovo! mysl skrze rista, b!de tak) z(visl) poehn(n sp(sy podlnk0m% -ake, ano, kad podl bdy, m!sel bt kone'n* svobodn a rist!s b!de trvat 5pasitele vech% Ale kdy on je 5pasitel vech nejvy a kone'n smysl, protoe so!dce% C4 :zhledem k tom!, e poadavky kladen) na sv*t*, posledn rozsah! a strai/ht ed/e b!de to, co b!de jedno! m* 74 , a to ne jako s mrtvm Jlle, ale rist!s s(m, v jeho sbor! pokra'ovala naiv!, jeho tvrzen i nad(le Nealizace je pedevm a pes vechny so!dce, zda tvrzen je tak) dosta'!jc, a pot) m* pro kado! z(sl!h% -o m0e bt jeden po mnoho vztah0 byly nalezeny spravedliv, kdo d*lal tak) setkat s pohany, posledn b!de m!set st(t ped ristem, - za nikdo schopen vyhno!t se kone'n* dostat do kontakt! s poadavky rista - a tak dlo!ho, jak je nem0e bt jen, e nen povaov(no za >pln) spravedlnosti k B@ a m!set !jt n*kter) z jeho pln) blaenosti%
C4 74

Hatematika 7<, WC, =ohn <S 7G A2+5-% CD, V7 7 @or% <, CD, 7 -es% l, G% F 7, F l 2et% V, <, a c . J6% V, G 2ro kad)ho, ale ! n(s je d(na milost podle mry ristova obdarov(n%

.ekej, e tent so!d by tak) bt vykon(v(na bez rista, pro nejvy e3pozice jso! na rozdl od ristovy osobnosti, a nedostatek spln*n t*chto poadavk0 b!de vdy ze sv) podstaty lidsk)ho odpad! od jeho sp(s!%=e pravda, e posledn je pravda, ale ne pedtm, ne n(roky jso! vyslovov(ny s v*domm jako nejvy, 'lov*k nem0e bt n(sledn* sm*rov(n s v*domm, jak k takov) d0sledky maj samy o sob*, ale po!ze v*dom so!dce je sk!te'n so!dce% -ake, ve sk!te'nosti, skrze ristov! nejvyho so!d! piel lidstva, a rist!s s(m je nejvym so!dcem, m0e so!d, pod

jeho zprostedkov(n, v z(vislosti na n*m, i kdy by tolik a/ent0 a z(st!pc0, vykon(v( protoe kde a jak je na t)to stran*, na dr!h) stran*, tak) p0sob v d0sledk! jeho antecedent e3istence, on ije v t)to epizod*, nad(le jednat, a pok!d je to v*dom) vsledek sv)ho v*dom)ho ivota, i nad(le t s v*domm, pokra'!je v pr(ci% do dil ve sv)m smysl!, kter dal pod ristovm v*domm, e jsem pod b!zen rist! a rist!s v pocit! ne stim!l!jc a, pok!d a do t) mry, ale n*kdo nen eena v ristov* smysl!, e rist!s s(m jeho rozs!dek zatm eeny a opraveny% 2ok!d se b!dete dret osob! rista lhostejn v tomto jdlo, take si jen tak daleko vpravo, jako nejvy so!d nem0e selhat, aby se jedno! !loena na lidech, koho to bylo to% Ale =estlie rist!s nic m)n* plat pro n(s, e byl pr(v* zvolen, e? 5pe jen to, e se stal nositelem bosk)ho nezbytnosti, m!s d(t nejvy d0stojnost% .ezbytno! so!'(st kes8ansk)ho !'en o posmrtn)m ivot* je vra ve vzken t*la% Ale stejn( modalita nen de6inov(n v Bibli% :lastn vroky o rist! nejso! in6ormov(ni, a on se sotva ml!vil o rozhodn!t% ter( op!stila ho r0zn) mylenky mstnost, r(d mezi ty snadno st(t, smysln drsn)% .akonec jsme na zem, zatmco !dr!je podstat! vzken ve ve !veden)m smysl!, pevn)% .ae >zk( t*lo zde na zemi op*t sto!p( jednoho dne, jin or/(n, kter, poh(n*n d(le z >zk)ho sebe, vechny, kter) obsah!j l(tky a sil, kter) kdysi patilo k !, a podlehli v tomto sv*t* sp(nk! nebo zd(nliv) smrti% -eI je to zase prob!d k nov)m! v*dom% .ek(me, e toto pojet, se ji stalo vzken vyvin!t v Bibli k jasnosti a s n(sledky toho, co jsme byli vedeni% Ale velmi /elX!tertsten n(zory 2avla setkat na m0j do stejn), ano, m0ete !d*lat nic lepho, ne se pro >'ely t)to smlo!vy moho! bt interpretov(ny, kter) nelze popt, e 2avel v n*kolika vztazch a n(pady v(, kter) jso! nesl!'iteln) s W4 , ale z(rove1, take je obtn), aby byl kompatibiln s sebo!%
W4

2edpokl(d(m, e tady, e rist!s je jedin, ko!pil bylo, a e vzken z ostatnch lid se b!de konat ve

stejno! dob! n(hle obecn) katastro6y% l @or% C<

2a!l vysv*tl!je t*lo tohoto sv*ta pro osivo, ze kter) vzksit t*lo posmrtn ivot, posledn to je n*co, s prvnm v podstat* so!visl) spojen), samozejm* n(sledn), jen vce d!chovn povahy, ne bval, a 'lov*k zjist, d0m tak, aby se obl)kli do b!do!cnosti bt, po smrti jet* dve, a to jako nebesk)ho domova po pozemsk)% @o lid) dnes stejn* jako navenek se objev v zrcadle a tmto tma, je ne>pln(, kter vyhr(l po bezprostedn pozn(n, si !v*dom!je, jak m! je detekov(n% -o ve, rovn(, pok!d nen vslovn* ch(pat v naem smysl! toho, co podle naeho n(zor! by si to s(m jen je teba rozvjet s v*domm, ale lze nastavit stejnm respektem, pok!d d*l(me na z(klad* ment(ln t*lo, ment(ln obraz, ve kter)m tvar H! se objev v posmrtn)m ivot* po abychom pochopili, pod nebesk)ho domova v zemi, zemi jako nebesk) t*leso po so!'asn)m t*le jako pozemsk) t*lo, a myslet na jasn*jch znalost vztah0, ve kter)m jsme se jednoho dne pijde k ostatnm a Boh!%
l @or% C<, W<-WF% Ale n*jak m! b!de kat, jak vstano! mrtv? A s tm, co t*lo pijdo!?

-y bl(zne, e jste zaseli nen obiveni pok!d zeme% A vy jste zaseli, to nen t*lo, kter) m!s bt, ale hol) zrno, a to penice nebo dr!h% C @or% C<, VV-VY% -o je zaseto prodn t*lo, to je vstane t*lo d!chovn% H(te-li pirozen) t*lo, a je zde i d!chovn t*lo% =ak je ps(noS, 2rvn 'lov*k Adam, vyroben v pirozen)m ivot*, a posledn Adam v d!chovnm ivot*% Ale d!chovn nen prvn, ale pirozen), a potom to, co je d!chovn% 7 @or% < l, ale vme, e pok!d byly rozp!t*ny n( pozemsk d0m tohoto svatost(nk!, m(me postavit b!dov! od Boha, d0m ne r!ko! !d*lan, v*'n v nebesch% A =em! jsme st)nat v naem pbytk!, kter je z nebe, a verlan/et n(s, e jsme oble'eni% l @or% CW, C7% .yn vidme jako v zrcadle, temn*, ale pak tv( v tv(% -eI jsem rozpoznat '(ste'n*, ale potom se to vm, protoe jsem zn(m%

:e sk!te'nosti, j( nem(m na mysli v rist! a doktrna apotolsk) byly ji vechny pedstavy o posmrtn)m ivot* byly tak jasn* !vedeno a rozvjet, protoe je stanoveno v na na!ce, kter vyadoval spe po!ze jeho vyvol(vajc pedchoz d0vod pro rozvoj% -ajemstv je skv*l, k( 2a!l 9Jpyes% <, W74% Ale pl(n na tento vvoj byl d(n v jejich doktrn* od sam)ho po'(tk!% -am byly z(kladn mylenky na to, aby m*ly v)st do pok!sy sled!j ve vztah! ke sk!te'n) povaze v*c ve svch d0sledcch k tom!to vvoji, as, naopak, snaha rozvjet !'en o posmrtn)m ivot* z povahy v*ci v so!lad! se svo! m*l prov(d*t z(kladn pedstav!% A pok!d j( si nemyslm, e cel n( pohled na b!do!c e3istence, i kdy na opakov(n nebo po!h) vystaven, ale pro r0st rista a jeho !'en !'ednk0m v tomto dv*jm smysl! r0st! slova, jak to rosto!c nic divn)ho, a po!ze e3tern* anschie#t, ale p0vodn* poch(z z povahy v*ci, z jejich kl'ek s(m, nov) sly a 8(vy jso! pitahov(ny na jeho z(klad* toho, co leel v z(rodk! ji skryt) pr(vn* vorbe/rQndet rozvj a d(le dol0 koeny, nese v*tve a listy a kv*ty, za vyazen n*kter) pedchoz nevznamn) st(t pl(t* listy% : tak daleko, ale vvoj, ale ! pedpokl(d( semeno, sama nae doktrna mohla rozvjet po!ze na z(klad* kes8anstv, a to po!ze pod vedenm nejvych praktickch d0vod0, e rist!s nastavit, zde spo'v( princip ma3im(ln jzdn, e veker materi(l z naich byl n!cen >vahy v jeho sm*r! a tvar!, v'etn* rist!s s(m byl vce zapojen zde% rist!s a jeho !'ednci v*dom ivot na t)to stran* bylo i jen z(rodek jejich vy v*dom)ho ivota mimo, ale m(me pocit, e jejich taj!pln) Tort r0st v tomto ivot* a n)st sami pomoci, s ohledem na dve vypracovan) vztahy mezi tmto sv*tem a na onom sv*t*% Hy ale nikdo, e se m0e n*co !d*lat sami% =ako mistr rista vy nahor! roste do sv*tla posmrtn)m ivot*, jeho koeny v tomto sv*t* maj it a prohl!bovat, a dokonce jsme se pisp*t a podlet se na t)to stran* to, co d*l(me, ale tm, co d*l(me ve sv)m !'en k tom!, v jeho smysl! %
5amozejm*, nejste si pedstavoval, jako kdyby tady dole, jeho znalosti o posmrtn)m ivot* s(m jet* mohla bt rozena a opravena platnm vvoj ristova !'en o posmrtn)m ivot*, co je samozejm* pm(, pot) peel do posmrtn)ho ivota% Ale !'en o posmrtn)m ivot*, ktero! zdila t!to str(nk!, jejm prostednictvm vsto!pil do vztah! s n(mi a je st(le s n(mi ve vztah! k t)to stran* d(le rozvjet, i tyto vztahy rozvjet kontin!(ln*, pes kter je st(le pipojen v posmrtn)m ivot* s n(mi % -ak) bychom nem*li bt pekvapeni, e jeho pm( znalost mimo n(s, ale nen dobr)

je, bez ohled! na to, e v n(s s ivotem a prac, on ije a prac!je v n(s prost* jen str(nky, co zbavili sv) sv*tsk) pr(ce v n(s, a zen stanovena na cest(ch tohoto sv*ta% 5tar vozy ve srovn(n s rostlino!, je velmi il!strativn v tomto ohled!% Nostlina poteb!je sv*tlo :O2"q:A=P@P ale st(le sesk!pen ve stejn) p0d*, ve kter)m to bylo kdysi docela rozpa'it z jejch ptok0, a koeny, s nimi je odpov*dn za stejn, st(le pat k n, ale ona vede nad spodn vechny ostatn ivot, jak je !vedeno ne, a to, co se d*je s jej ve, nem0e bt pocit, pod stejnm zp0sobem, nyn z(vis ale to, co se d*je nad a pod n, a to vdy v pracovnch vztah0 spole'n*% +s!d tak co ristova !'en zk!enosti t)to stran* nen lhostejn jeho e3istence ve sv*t* a r0st, rozvoj, zvyov(n jeho !'en na t)to stran* n(s m0e !'init vdy jako znamen odpovdajc r0st!, odpovdajc vvoji, odpovdajc nadmosk) vce sv)ho ivota mimo vztah!j, bez ohled! na to prost* pat k doln '(sti tohoto ivota, a co se d*je nahoe, nem0e abspie/eln zejm)na n(m% H!sme, ale tak) nebere jako kdyby ale rist!s z jin)ho v*dom by se ji nejedn( o to, co se stane s jeho koeny na t)to stran*, jeho sesk!pen v tomto sv*t* b!de v bezv*dom so!'(st jeho ivota, jeho v*dom d(le !'it jen z vy s ohledem na !stanoven % 2on*k!d, tam jso! okolnosti jeho v*dom, kter) pova!jeme za t!, je to jen jeho v*dom, kter) m( st(le sv) koeny v nich oblastech, v'etn* !stanoven !mst*ni, ale jso! &ortan zpracov(ny ve vym sv*tle ve vym smysl!, v jist)m smysl!, z !stanoven zespod! je nejen vysv*tlit, ale po!ze ze vztah0 na vy obecn)ho sv*tla, kter) vypl1!je cel sv*t%

+++1. 3eh#ed vuky v*c na onom sv*t*. l4 2ok!d 'lov*k zeme, jeho d!e nen op*t rozmazan) do v*tho nebo vy d!cha, z n se narodil prvn nebo individ!(ln dopadne, ale spe se vyskyt!je ve jasn*j v*dom)ho vztah! s nm, a vechny jeho dve bral d!chovn vlastnictv je je leh' a jasn*j% =ako vy mysli, m0eme shrno!t zde n(m prvn zaste!jc d!cha na Zemi, nebo Boha v ok!, protoe jeden vsto!p do dr!h), pok!d bychom si !v*domit, e jsme pr(v* skrze d!chovn s6)e pozemsk)ho boha pat 9bb; bb;;4% 74 b!do!c ivot naich d!ch0 so!vis to, pozemsk jako reminiscence ivota 6ilozo6ick)ho ivota, z nich se p*st!je% Ano, m0eme zobrazit jako v*t mysli s(m, do kter) patme, n(s vt( smrti vech naich obsahem a podstato! jeho ni 6ilozo6ick)ho ivota ve svch vych pam*8ovch ivot0% Ale jak jsme ji nyn v 6iloso6ick)ho ivota, pat k n*m! bez na individ!ality a relativn nez(vislost pokra'!je v tom, e je tak) pipomnko! ivota bt ppad 9bb; bb;;4% W4 oblast z jin)ho sv*ta d!ch0 se vztah!je k i sv*tskch lihovin v d!ch! do vych s6)r dohromady vztahy, kter) jso! analo/ick) s t*mi, kter) se nach(zej mezi oblastmi pam*ti a int!ice v naich vlastnch myslch msto%:zhledem k tom!, kr(lovstv naich n(zor0 dost(vaj vy ;nspire -!n/ z naich pam*8ovch , naopak, nae vzpomnky jso! st(le !r'eny int!ice, na kter) se spoj!j, aby se tak) zabv( i z jin)ho sv*ta d!ch0 na to, sv*tsk), zvy!je to jeho do akce nyn n*co vy, ne by tom! bylo bez, a na opl(tk! obdr jejich !stanoven Tort% 2lato je st(le naiv! v mylenk(ch, na kter)m n(s op!stila, a !' os!d t*chto mylenek% Ale ivot z jin)ho sv*ta d!ch0 nen omezen ke koen0m, s nimi se st(le dodr!j v tomto sv*t*, ale vy svobodn*j ivot sto!p( ve ve vztah! k vym! d!ch! a jejich vlastn provoz 9bb;;, B4% V4 =ako mal jako pipomen!t v naich hlav(ch i tak ohrani'en t*lesn obraz dok!ment! vyad!je jako int!ice, b!de to s n(mi ppad, kdy jsme se pes!no!t z 6ilozo6ick)ho ivota v ivot* vzpomnky na v*t mysli%.ae mysl ji k dispozici od

nyn*jka v(z(ny na jedn! zvl(tn k!s pozemsk) hmoty, i kdy 6yzik(ln podklad proto nesm bt v hotovosti, stejn* jako pam*8 v n(s m( jeden% Ale jak 6yzick) nosi'e vzpomnek v n(s, kter styl m! byl vdy, v kad)m ppad*, se rozrostla z 6yzick)ho nosi'e int!ice 9vznikaj z obr(zk! do o' s(m >'inky rozit do mozk!, co vede k dal pam*ti, ale stejn a po !plyn!t int!ice odejt4, tak b!de t*lesn( e3istence, b!do!cnost nese n( d!chovn ivot, se rozrostla z na sob* teI% 5m(li jsme se Oe$, zatmco my jsme st(le ve 6ilozo6ick)m ivot*, n*kter) nae akce a 6!n/!je na v*tm s!bjekt!, kter)m! patme, pedevm na zemi, a zde zejm)na hornch s6)r(ch stejn), v zvl(tnm zp0sobem, m!s bt do jist) @onne3ion, e by :ztahy se zap0sobit naeho byt, a nyn nae b!do!cnost d!chovn e3istence je jen v so!lad! s podmnkami, pot), co se d*je, je st(le dopravce, pok!d se v0bec maj takovo! poteb!% : dopos!d sv*t pokra'oval stanoven na z(klad* naeho this-sv*tsk)ho byt, b!do! prov(d*t nai taj!pln) bytosti, a dokonce n)st nae v*dom) byt v posmrtn)m ivot*, byla ne!st(le !r'ena nae v*dom) byt v tomto sv*t*, jak dlo!ho jak oni 9bb;;;4% <4 .ae b!do!c e3istencemi sp!stit, znepokoj!jc, proto se zm(st, e jsme se za'lenit se s naimi akcemi a 6!n/!je vechno stejn sv*t, stejn* skv*l) t*lo% &okonce i teI nai e3istencemi pst!p ji p0sob na sebe navz(jem, a kter) po!ze n( provoz, kter b!de jen intimn, !niverz(ln, v*dom tm zp0sobem, e n( ivot b!de i nad(le pelt do sebe% -ak) rozit nae vzpomnky a chybovat nen, navzdory tom!, co se nos, ve stejnch mozk! zmaten pst!p0 9bb;:, @4% Y4 2ok!d jeden chyb !r'it)ho tvar! n( b!do!c t*lesno! e3istenci, je teba konstatovat, se zd(, e d!chov) posmrtn ivot nen jasn), rozp!stit svo! t*lesno! e3istenci a 6o!kan) tak, po(d se n(m jev z hlediska sv*tsk)ho >vah!% Ale stejn* jako vzpomnka na int!ici v na mal) pipomen!t imp)ria navzdory sk!te'nosti, e se v(m nelb, e po!vaj s vhrado! omezen)ho 6yzick)ho obraz! v mysli, ale st(le odr( iv vzhled obraz!, ze kter)ho je odvozen, n( vzhled je mimo pam*ti vy d!evn odr(ej to, pozemsk iv vzhled naeho t*la, kde to pijde z, a nae nadpozemsk) postavy b!do! chovat jako :zpomnka na to, pozemsk, ale m0e bt i vzpomnky trans6ormov(n 6antazie, dokonce i vzd(len) pestavba schopn 9bb;;;, B4% G4 z(v*ry, kter) lze vyvodit z analo/ie posmrtn)m ivot* s pipomnko! ivota, najt podpor! ! t*ch, !d*len na z(klad* analo/ie smrti pi porod! 9bb:4% F4 .e m)n* pm) >vahy hovo ve stejn)m smysl!% =i nyn ivot* vidme, e t*lo, kter) nese svo! mysl na n*jako! dob!, r0st z d*lohy ped tm porodila nae mysl, a m!sme v*it, e to stejn d!ch je i nad(le /ehends%-ak i 6yzick nosi' na b!do!c d!chovn e3istence b!de m!set bt p*stov(n od 6yzick)ho nosi'e na so!'asn) d!chovn e3istence se jet* d(le bt nositeli na individ!ality% .( okr!h vliv0 a spol!prac!je v prav)m >plnost a prav) @onne3ion, ale spl1!je tyto podmnky by se ve z materi(l0, pohyby a sly moho! bt znov! nal)zt, co bylo >'inn) i v naem t*le v pr0b*h! naeho ivota v tomto sv*t* 9bb:;;4% a4 zni'en na so!'asn) t*lo je samo o sob* povaovat za d0vod, e v*dom, kter( byla dve spojena s stejn), jde stejn) jako ! pokra'!je podobnm anta/onism! mezi

v*domm naeho >zk)ho t*la a toto pokra'ov(n t)ho probh(, jak jsme ji pozorov(ny v naem >zk)m t*le i mezi r0znmi s6)rami 9bb;:, &4% CD4 praktick) hledisko, podle naeho n(zor! je, e kad je vytvoen podmnky poehnan) nebo !boh nadpozemsk)ho e3istence v d0sledk0 svch sv*tskch 9vnitn a vn*j4, akc a shon! s(m, v ppad*, e d0sledky jeho pozemsk) e3istence b!de tvoit z(klad jeho nadpozemsk% -ak kdo tady v d!ch! dobr) bosk)ho sv*tov)ho (d! a jednal v tomto smysl!, kter podpor!je dobr) v sob* a ve sv*t*, kter o povaze dobrch pev(n* prosp*n jejich n(sledk0 vyhraje pro sebe jako mzd!, a ten, kdo nen(vid sv) mylenky a z(m*ry se zam*!je na zlo, kter pinesl zlo na sv*t*, je stejn* ctil ve svch d0sledcch jako trest, d0sledky, kter) jso! tak dlo!ho r0st, dok!d se m! oto' 933viii%4% CC4, zde postavili !'en neodpor!je z(kladn doktrny kes8anstv, ale spe tm, e !p!st nepodstatn) okolnosti, je vhodn pro j(dro, aby !d(valy t!t) novo! ivno! p0d! pro v*tin! iv) vvoje, jako je tom! dopos!d v*tino! ch(p(ny po!ze v !nei/entlichem smysl! a v*il, e ristovo !'en, e 'lov*k b!de t*it i to, co bylo zaseto, e rist!s s(m ve sv)m sbor! maj sv) t*lo a ve sv(tostech je ptomen, se v iv*j a sk!te'n smysl, i jeho vyk!pitel, a so!dce a na!ka o vzken v pochopit vhodn zp0sob m0e 9bbb4% C74 Z(rove1 spoj!je nai doktrn! r0znorodch '(ste'n* pohanskch, z'(sti 6iloso6ickch n(zor0, stejn* jako to sam) se sebo! a se kes8ansk)ho pohled!, ve kter)m rozpor je vdy mon), a doch(z ! n*kterch dos!d z(hadnch jev0 tohoto sv*ta do vz(jemn* se vysv*tl!jcch vztah 9bb;b 4% +++11. "ry. :e obsaen) v tomto dok!ment! o poslednch a nejvych v*c je pmo !n$eisbar ve zk!enosti, neprokazateln) o matematice, a tak z0st(vaj zde st(le prostor vry% Hoje vlastn vra se o platnosti n(zory zde vyj(den) i podporovat sk!te'nost, e teoretick( a praktick( z(jem, co n(s n!t rea/ovat na zv(en t)to oblasti v0bec, je spln*na t*mito n(zory i v nejlepm z(pase% Ale pok!d to byl tento ppad, je op*t z(leitost vry, a od t) doby v tomto poslednm pesv*d'en se mno! so!hlas, nebo ne, b!dete tak) shodovat s n(zory t)to speci6ikaci, ve kter)m se tento konte3t a e dodrov(n byly vdy povaov(ny za a!toritativn% !zaven cel)ho 2sma podle jeho dvo! odd*len jsem se shrno!t, ani to, e obsah a pod)l vodivch obli'eje bod0 smlo!vy, kter) nejl)pe se vyskyt!je ve vztah! k dnes e3ist!jcm a peva!jc vro! v nejvych a poslednch v*c, aby se tento vztah mon) prominentn% -ake se rozz( nejjednod!, kdyby se n*co zlikvidovat nebo zakrn*l), ne moc, spe se rozil a prohlo!bil z toho, v n hodnota pedchozho vry je ! n(s%.*kter) v*ci, samozejm*, co to slovo zn d(le zv!ky stejn) s tm, kter) vechny vedo! v >stech, ale smysl m0e bt pijata pon*k!d li podle jednoho z n(s% -ento vznam je teba vysv*tlit samotnm 2smem% 5ta' se podvat na to, zda je hor% l4 :*m, e v n*kolika, v*'n, nekone'n, v!dyptomn, vemocn, vev*do!c, ve dobr), all/erechten, all-milosrdn)ho Boha, ktero! vytvoil vechno a jde a je to, co tam objev!je a jde a kdo ije a tk( ve vem a je jak to vechno k n*m!, v ve, co

je zn(m) a m0e bt zn(m, kter mil!je vechny tvory, jeden jako s(m, kdo chce dobro a zlo, kdo nechce, co vede ve v pr0b*h! 'as! jso! re(ln) cle, -ak) milosrdenstv zla, aby on s(m po!ze prostedkem k jeho zlepen a kone'n) blaenosti je trest 9b; b;;% bb:;;;4% 74 :*m, e B0h dal jim zvl(tn stvoen jednotlivch '(st 'i aspekt0 jeho d!chovn bytosti, v'etn* tak, e vechny pozemsk) d!e neb!de so!hlasit ani na to, e m( zem* v t)to '(sti bosk) podstaty, kter) op*t a!st!t zvl(tnm zp0sobem na konkr)tnch pozemskch tvor0, take jsme vichni je, e lid), zvata a rostliny, Bo d*ti v tomto d!ch!, v tomto d!ch! a sle tohoto &!cha, Bohem pijat) do pozemsk)ho, ale lid), ty, kter) rovn* nach(z B!de jejich :*'n +tec a vypo(d(n vy d!chovn kom!nity moho! bt v*domi a m*li by 9;-b;4% W4 :*m, e rist!s je 5yn Bo, z toho d!cha, v tomto d!ch! a moci tohoto d!cha, kter byl pijat s Bohem v pozemsk), ne jen vedle a pod, ale pedevm n(m, protoe jsme se pes jeho zprostedkovatelsk( kancel( ani v vy smysl Boch d*t, se rozhodli, e dovnit a ven z d!cha, ne jsme ! byli od prody a porod! 9b;;;4% V4 &omnv(m se, e v Bom sv*t* objedn(vky nic nepirozen) a nadpirozen) d*je, ale e neobvykl) a bezprecedentn >'inky neobvykl) a bezprecedentn p'in se !sk!te'n tak, e dokonce i ristova cel) chov(n, ije a prac!je tam nen nic nadpirozen)ho dos!d nepirozen), ale e on, jako dolo na Zemi obdoby a nikdy opak!jc se, take jedin( sv)ho dr!h! v*ci nevdan) a v*'n* kontin!(ln a st(le >'inky 9b;;;4% <4 &omnv(m se, e jedin( spr(vn( cesta sp(sy pro lidstvo v monostech, kter) nabz rist!s doprava a provozovanch v prav)m zp0sobem l(sky k Boh! a blinm!, a e dohoda v t)to l(sce a opaten de6inovan) v t)me byt* to je to, co n(s d*l( se ve vym smysl! a d!ch! 9b;;; bb:;;;% bbb4% Y4 :*m, e !'en a ristova crkev nen zh!bno!t, ale poroste tak, e vichni lid) se jednoho dne n*kte z nich, a na koho to zde nen !veden, b!de za dan 9b;: bbb4% G4 :*m, e shrom(d*n, a tmto ristova crkev je t*lo, v d!ch! rista pevl(d( po celo! dob!, a e ristovo !'en, prohl(sil ve sv)m smysl!, psemn), navreny tak, zaznamen(ny a n(sledoval kest a pijm(n provedeno v jeho d!ch!, pijm(n a herectv, pedn mediace je rist!s 6yzicky psychicky 6ortz!erhalten ije ve sbor! a crkve rozhodl takto, aby lidi jako 'lenov) jeho vlastn, a na poslen a jako takov( vhodn( k zsk(n 9bbb4% F4 :*m, e ve vzken a v*'n ivot 'lov*ka v d0sledk! tohoto 'asov)ho ivota, v z(vislosti na typ! obraz! rista, aby so!'asn ivot a so!'asn ivot 'lov*ka jen mal tmav semen b!do!c sk!te'nosti, objev!jc se voln*j a jasn*j t*la a ivot je, protoe nae d!e se obl)kl s v*t b!dovy, d0m ne r!ko! !d*lan, v*'n v nebesch, protoe zd( se, e ve, co je skryto, protoe b!deme jasn* vid*t, co jsme t! jen nesystematick) a !zn(ny jako skrze zrcadlo v tmav)m slova, jako my vichni !vidme tv( v tv( sob* a =ee rista, nad ktermi jsme zde byli v so!vislosti s nm a skrze n*j v d!ch!% &omnv(m se, e tato 'asov( ivot je pprava na v*'n,

take kad vytv( s(m podle sv) dobr) nebo patn) rozpoloen a dobrch nebo patnch prac, podmnek poehnan) nebo !boh) e3istence v d!chovnm ivot*, e jeho pr(ce je za nm, a on sklid to, co zasel 933viii% bbb4% a4 &omnv(m se, e smysl Boch pik(z(n nen 'lov*k chadne t*st a radost, ale poddit se jejich v0li a jejich akce tak, a nadit, e nejv*t t*st vichni moho! spole'n* e3istovat v n(lad*% :*m, e 'lov*k m!s rozit sv) z(m*ry a akce ve vech vztazch v tomto smysl!, v d0sledk! kter) b!de spl1ovat smysl Boch pik(z(n, i kdy nenabzej nic% :*m, e 'lov*k nen ve smysl! nejv*tho t*st vichni moho! jednat bez jedn(n ve smysl! sv)ho vlastnho nejv*t t*st 9b; b:;;;4% CD4 &omnv(m se, e zl) e6ekty prod!koval, kter trest( sama v pr0b*h! 'as!, je dobr) n(sledky, kter) stoj za to i v pr0b*h! 'as!% =sem pesv*d'en, e d0sledky tohoto sv*ta pesah!j do posmrtn)ho ivota, kde je spravedlnost prov(d, kter( je pos!n!ta jen zvedn!t nad% =sem pesv*d'en, e trest bezbonch a odm*no! dobr, ! se st*hoval, nakonec stihne siln*j a jednoho dne r0st, dok!d zlo je n!cen se vr(tit zp*t, kter) se ct dobe ve v*'n)m pr0b*h! Bo milosti% =sem pesv*d'en, e svobodn( v0le 'lov*ka nem0e zm*nit s(m cl je jen zp0sob, jak tohoto cle% :*m, e toto je smysl nen mrtv sv*tov (d, ale e je to iv( obytn( Bosk)ho &!cha ve sv*t*, jak) je jejich poad tomto smysl! implant(ty 9b;b &% bb:;;;4% CC4 &omnv(m se, e jen dobr( znalost m0e st(t ped Bohem, aby vechny znalosti je marn) trest!hodn) a je zlikvidovat jedno!, e neslo! nejlep, a pravdy a zbo v nejvym smysl! jedn) a t)e 9b;b A% 4% C74 Hyslm si, e d0vod, pro' neml!v1at se stal pokorn ped vyho roz!m!, kter prok(zal sv) pr(vo v pb*h! prostednictvm vzd*l(v(n zral% &omnv(m se, e d0vodem t)to chyby na jeho vyzr(l a nad(le pam*tn monost zapomn*li, e nemaj, cht*j zlepit to, co bylo jasn), pedtm, z(klady dobr) samo o sob* protepat, aby vznikla pedevm a nade ve% :*m, e ve nov), e by m*l e3istovat, moho! vyplvat po!ze z toho, co ji !plyn!lo, no% :zhledem k svren, ale tr)nink nad omlazen st(vajc nebo ped(n :*m, e v k!el! po!ze na podzim zest(rl ppady, ale 'erstv*j, vy, m!s dit star) j(dro 9b;b A%4%