Cesky Jazyk V Kostce

Marie Sochrov
2
esk jazyk v kostce pro S
Marie Sochrov
Text Marie Sochrov
Kresby Pavel Kantorek
Oblka a grafck prava Fragment DTP s. r. o., Kamila Flonerov
Odpovdn redaktorka Romana Homonick
Technick redaktorka Alena Suchnkov
Vydalo Nakladatelstv FRAGMENT, Radiov 1122/1, Praha 10
jako svou 1095. publikaci.
2. vydn, 2009
Sazbu zhotovil TypoText, s. r. o.
Vytiskly Tiskrny Havlkv Brod, a. s.
Copyright Fragment, 2007
Text Marie Sochrov, 2007
Illustrations Pavel Kantorek, 2007
Typo and cover Fragment DTP s. r. o., Kamila Flonerov, 2007
Uebnice, odborn literatura / stedokolsk vuka /
opakovn, souhrny / Edice Maturita v kostce
Vechna prva vyhrazena. dn st tto publikace nesm
bt roziovna bez psemnho souhlasu majitel prv.
Kontaktn adresa: Radiov 1, 102 27 Praha 10-Hostiva
e-mail: fragment@fragment.cz; http: //www.fragment.cz
ISBN 978-80-253-0950-6 (2. vydn, 2009)
ISBN 978-80-253-0189-0 (1. vydn, 2007)
3
OBSAH
OBECN POUEN O JAZYCE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6
Komunikace, jazyk, e, mluva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6
Jazyk a psmo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7
Jazykovda a jej disciplny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9
Pbuznost jazyk, jazykov skupiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11
VVOJ ETINY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14
Od praslovantiny k etin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14
Hlskoslovn a tvaroslovn vvoj etiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15
Etapy vvoje spisovn etiny ve vztahu k vvoji spolenosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16
Vvoj eskho pravopisu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20
ETINA NRODN JAZYK ECH . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21
Nrodn jazyk a jeho tvary . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21
zus, norma a kodifkace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22
Jazykov kultura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23
Vvojov tendence souasn spisovn etiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23
Sloventina ve srovnn s etinou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25
ZVUKOV STRNKA JAZYKA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27
Soustava eskch hlsek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27
Zvukov strnka slova . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30
Zvukov strnka vty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30
Hlavn zsady spisovn vslovnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31
GRAFICK STRNKA JAZYKA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34
Pravopisn zsady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34
NAUKA O SLOVN ZSOB LEXIKOLOGIE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42
Slovo a pojmenovn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42
Slovo a jeho vznam . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43
Vrstvy slovn zsoby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46
Obohacovn slovn zsoby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47
Zmny slovnho vznamu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47
Ustlen spojen slov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48
Slovnky a jejich druhy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49
TVOEN SLOV . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51
Odvozovn (derivace) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53
Skldn (kompozice) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56
Zkracovn (abreviace) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57
PEJMN SLOV Z CIZCH JAZYK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59
TVAROSLOV MORFOLOGIE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61
Principy tdn slov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61
Mluvnick kategorie jmen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62
Podstatn jmna (substantiva) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66
Pdavn jmna (adjektiva) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72
Zjmena (pronomina) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76
slovky (numeralia) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82
Slovesa (verba) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86
4
Mluvnick kategorie sloves . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 87
Pslovce (adverbia) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100
Pedloky (prepozice) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 101
Spojky (konjunkce) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102
stice (partikule) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 103
Citoslovce (interjekce) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 104
Predikativa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105
SKLADBA SYNTAX . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 106
Vty podle postoje mluvho ke skutenosti (podle zmru, z hlediska modality) . . . . . 107
Vty podle lenitosti (podle sloen) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 108
Zpor (negace) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 110
Stavba vty jednoduch, vtn vztahy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 111
Vtn leny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 114
Zkladn vtn leny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 116
Rozvjejc vtn leny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 119
Zvltnosti vtn stavby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 127
Odchylky od pravideln vtn stavby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 128
Vty s polovtnmi (polopredikativnmi) konstrukcemi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 130
Podek slov ve vt slovosled . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 131
Aktuln (kontextov) lenn vpovdi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 133
e pm, nepm, nevlastn pm a polopm . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 135
Zklady valenn syntaxe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 136
Souvt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 140
Souvt souadn (s azenm) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 141
Souvt podadn (s podazovnm) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 144
Neprav vedlej vty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 148
Sloit souvt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 151
Textov syntax (hypersyntax) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 154
STYLISTIKA NAUKA O SLOHU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 158
Slohotvorn (stylotvorn) initel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 158
Styl projev mluvench a psemnch . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 159
Slohov (stylov) rozvrstven jazykovch a syntaktickch prostedk . . . . . . . . . . . . . . . . . 161
Funkn styly spisovnho jazyka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 162
Slohov postupy a slohov tvary . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 163
Styl prostsdlovac a jeho tvary . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 165
Styl administrativn a jeho tvary . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 172
Styl odborn a jeho tvary . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 177
Styl publicistick a jeho tvary . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 188
Styl umleck . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 193
Styl enick . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 204
ZSKVN A ZPRACOVN INFORMAC . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 208
Informace a informatika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 208
Knihovny a informan stediska . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 209
Racionln studium textu a jazyk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 211
Jak se vyvarovat zkladnch a nejastjch chyb v slohovch pracch . . . . . . . . . . . . . . . . 213
VBROV REJSTK POJM . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 214
5
vod
Publikace esk jazyk v kostce podv pln pehled uiva z eskho jazyka v rozsahu platnch osnov a ve shod se
standardy pro vuku eskho jazyka na stednch kolch. Odpovd clm a zmrm Katalogu poadavk ke spolen
sti maturitn zkouky MMT R. Respektuje i potebu souasn komunikan praxe, tj. dovednost vyjadovat se sprvn,
vstin a vytben (stn i psemn) za pedpokladu znalost pravopisnch, mluvnickch a lexiklnch prostedk i jejich
slohov platnosti.
Uebnice je rozlenna do kapitol, kter obsahuj ltku jazykovou i slohovou. Student zde nalezne obecn pouen
o jazyce, o vvoji etiny, tvarech nrodnho jazyka, norm a kodifkaci, jazykovd a jejch disciplnch, pouen o zvukov
strnce jazyka (o hlskch), grafck strnce jazyka (o pravopise), o slovn zsob, vznamu slov, tvoen slov, pejmn slov
z cizch jazyk, o tvaroslov, skladb vty a souvt i o stylistice, tj. o slohotvornm procesu, funknch stylech spisovnho
jazyka, slohovch postupech a tvarech. Vedle eskch termn jsou pouity i termny latinsk. V kad kapitole je souste-
dno dostaten mnostv jazykovho materilu a pklad. Nechybj ani ukzky jazykovch rozbor.
Na teoretick vklady navazuj nov cvien k ovovn jazykovch dovednost rznmi formami. Typy jazykovch
cvien jsou tradin i mn tradin, napklad testov (s vbrem odpovdi), piazovac, situan (interpretan), korekturn
(opravn), stylizan a stylistick, nebo kombinovan i komplexn. Faktografck otzky vyaduj zopakovn pslunho
tmatu z uebnice. Pedpokladem k sprvnmu een kol je i uvn zkladnch kodifkanch pruek (Pravidel eskho
pravopisu, jazykovch slovnk ap.). Slohov koly otevraj cestu k tvr prci, vlastn inspiraci a fantazii. Jednotliv cvien
vyaduj nejen sprvn odpovdi, ale i logickou vahu a argumentaci, vedou ke kritickmu hodnocen, k sil o porozumn
textu, ppadn k jeho prav, aby byl srozumiteln. koly vychzej i z text uebnic, odbornch publikac, dennho tisku
a umleck literatury. Texty staroesk, nen i slovensk jsou zaazeny mysln k oven zkladnch poznatk z oblasti
staroetiny, dialektologie a k porovnn sloventiny jako nejbliho slovanskho jazyka. Nabdka cvien je zmrn iro-
k slou k dkladnmu prozkouen ltky a umouje vbr podle poteb koly, rovn k, situace ve td nebo podle
hlediska zkladnho a roziujcho uiva. Orientaci v textu usnaduje rejstk pojm.
Autorka usiluje o co nejpehlednj zpsob vyjden, o jednoduchost a srozumitelnost, take m publikace formu
konspektu nebo seitovho zznamu, nahrazujcho asov nron koln zpisy student. Lze tedy pi vyuovn vnovat
vtinu asu praktickmu procviovn a een jazykovch kol, aby se vytvoily i potebn jazykov dovednosti.
Uebnice je urena pro rzn typy stednch kol (gymnzia tylet i vy ronky gymnzi vceletch a stedn koly od-
born). Vhodnm doplkem jsou tak Cvien z eskho jazyka v kostce s podrobn zpracovanm klem. Spolu se stejn
koncipovanou uebnic Literatura v kostce od te autorky tvo ucelen souhrn uiva pedmtu esk jazyk a literatura.
Uebnici s cviebnic lze vyuvat jednak pi hodinch eskho jazyka ve kole, jednak k samostatn prci doma (opa-
kovn a doplnn uiva), jednak k pprav na tzv. maturitu intern i sttn a k pprav k pijmacm zkoukm na vysok
koly humanitnho zamen. Me zaujmout nejen studenty, ale i vechny uivatele jazyka, kte chtj zvldnout matesk
jazyk teoreticky i prakticky, nebo si chtj sv jazykov poznatky prohloubit a rozit a vyjadovat se kultivovan. Vzhledem
k dlouhodob neutenmu stavu jazykovch znalost a komunikativnch schopnost uivatel eskho jazyka je nutno
jazykov znalosti prohlubovat a vyjadovac schopnosti zdokonalovat.
e je sama due a kultura nroda. Zdokonaluje-li se nrod, mus se zdokonalovat i jazyk,
nebo je iv a vyvj se s nmi se vemi, stle nesen vkou duevnho napt nrodnho.
Karel apek
6
Obecn pouen o jazyce
KOMUNIKACE, JAZYK, E, MLUVA
Komunikace (z lat. communicare = dorozumvat se) = uvdoml proces pedvn informac, vmna mylenek mezi
lidmi
n zkladn jednotka komunikace je vpov; spojovnm vpovd vznik komunikt (projev)
n vznik artikulovan ei (poteba vmny zkuenost pi uvdoml innosti) ped 140 tisci lety (Homo sapiens)
Jazyk (langue)
n abstraktn systm vrazovch a vznamovch prosted-
k a pravidel jejich uvn k smysluplnmu projevu;
maj znakovou povahu, jsou vyjdeny zvuky, druhotn
psemnmi znakami (psmeny)
n nstroj mylen a dorozumn
n vznikl v pracovn innosti, vyvj se s vvojem spole-
nosti a lidsk innosti (odr vvoj spolenosti)
e (langage) je schopnost lovka
n vyjadovat mylenky artikulovanmi (lnkovanmi)
zvuky nebo grafckmi znakami; je lovku vrozena
n pouvat jazykov prostedky ke komunikaci
n vytvet promluvu, jazykov projev (= konkrtn vyuit
jazyka)
M funkci
n komunikativn (dorozumvac)
n mylenkovou (mentln) formulace mylenek, pedvn obsahu vdom, prostedek mylen
n nrodn reprezentativn vzanost na urit spoleenstv lid, nrod
n expresivn (vrazov emon) vyjadovn cit, nlad, pn
n apelovou (vzvovou) pesvdovn, doporuovn, psoben na ostatn
n estetickou umleck vyuit krsy ei k estetickmu psoben
Mluva (parole) individuln, konkrtn realizace jazyka, pouit jazyka v praxi (pi komunikaci)
Rzn teorie vzniku jazyka, nap.
n interjekn (citosloven) = poten zvuky
vyjadovaly emoce (radost, div, leknut, bo-
lest)
n onomatopoick (zvukomalebn) napodobo-
vn prodnch zvuk, postupn vznik zvu-
komalebnch slov k oznaen vc, jev
n kesansk jazyk jako dar Boha
poznmka
Rozlien jazyka, ei a mluvy je dlem vcarskho
lingvisty Ferdinanda de Saussure (18571913),
zakladatele modern jazykovdy
poznmka
Komunikan proces: KOMUNIKAN SITUACE (podmnky, v nich komunikace vznik)
TMA (o em se mluv)
KOMUNIKAN KANL (od zdroje k pjemci)

KOMUNIKANT JAZYKOV PROJEV KOMUNIKANT
autor sdlen, produktor (sdlen) adrest, recipient, pjemce
(mluv, pisatel) (poslucha, ten)
DOROZUMVAC JAZYKOV KD (jazykov systm)
Vytven promluv mluvm (pisatelem) kdovn informace
Promluva (projev) jako vsledek procesu kdovn (sdlen)
Porozumn posluchaem (tenem) dekdovn informace, deifrovn, interpretace
Pedpoklad dorozumn znalost jazykovho systmu, dovednost prakticky ho uvat
Podle potu astnk komunikace: dialog (minimln mezi dvma astnky) monolog (promluva jedn osoby) nebo
vnitn monolog (samomluva)
Druhy komunikace
n verbln = mluven, pouit jazyka, a v podob mluven i psan
n neverbln
pouit neverblnch prostedk: mimika (zmny vrazu oblieje), gesta a posuky (pohyby rukou), fyzick kontakt,
dotyk (podn ruky, polibek, pohlavek aj.)
pouit neverblnch zpsob komunikace: kresby vtipy, plakty, reklamy beze slov, pantomima, svteln signl,
morseovka aj.
n verbln neverbln
pouit obojch prostedk, nap. comicsy (obrzek doplnn slovnm komentem) nebo e + obraz, e + hudba
JAZYK A PSMO
Jazyk nrodn
n jeden ze zkladnch znak nroda, vraz nrodn jedno-
ty, symbol nroda, obraz jeho vysplosti; m zejmna
funkci nrodn reprezentativn
n souhrn vrazovch a vznamovch prostedk; spolen
pro vechny pslunky jednoho nroda nebo etnika
(sounleitost historick, spoleensk, politick, kulturn);
zahrnuje vechny podoby, jimi se mluv nebo pe, tj.
tvary spisovn i nespisovn
Jazyk kmenov vlastn jazyk uritho spoleenstv, kter
nelze oznait jako nrod
Jazyk matesk jazyk, jm komunikujeme odmala,
poznvme ho zvl z st matky, jazyk nejbliho okol;
mluv si ho osvojil v dtstv jako prvn (tzv. bilingvist
mluv rovnocenn dvma jazyky, nap. v nrodnostn sm-
enm manelstv)
Sloventina je nrodnm jazykem
Slovk, poltina Polk, rutina
Rus, maartina Maar ap.
poznmka
Nelze vak vdy spojovat jeden
nrod a jeden jazyk:
nkolik nrod m t jazyk za svj nrodn, nap.
anglitina = jazyk Anglian, Amerian, Austra-
lan, Kanaan, Jihoafrian
nmina = jazyk Nmc, Rakuan, sti vcar
apod.
a naopak urit nrod v dsledku historickho
vvoje m vce nrodnch jazyk, nap. Kanaa-
n anglitina a francouztina, vcai nmi-
na, francouztina, italtina, rtoromntina
zajmavost
8
Svtov jazyky
n jejich znalost se rozila tak, e se jimi mluv na mezinrodnch jednnch
n hovo jimi nejvce lid (pes 60 milion), maj nejvt kulturn a politickou vnost
n je jich asi 11, nap. anglitina, francouztina, nmina, panltina, rutina, ntina
Jazyk pirozen (lidsk) uvan pslunky lidsk spolenosti v bn komunikaci, m zvukovou (hlskovou) a optickou
(grafckou) podobu, vznikl dlouhm vvojem lidsk spolenosti
Jazyk uml nevznikl pirozenm vvojem, byl vytvoen jedincem; dvod snaha o jednoduch, snadno zvldnuteln
celosvtov dorozumvac prostedek, nap.
n esperanto (1887 varavsk lka L. L. Zamenhof ) nejrozenj, zaloen na evropskch, zvlt romnskch a germnskch jazycch;
gramatika m jen 16 pravidel (bez vjimek)
n volapk (1879 vcar J. M. Schleyer), pomrn tkopdn, vytlaen esperantem
n ido (1907 L. Couturat), prava esperanta, zdka uvan
n okcidentl (v 20. letech 20. stol.), slovn zsobu tvo zvl. internacionalismy,
po r. 1950 pejmenovn na interlingue; novial (1928) aj.
n znakov e hluchonmch
n programovac jazyky, nap. Basic, Algol, Cobol, Fortran, Pascal,
C++ aj. pro komunikaci lovka s potaem a pro zpis progra-
mu
n vlajkov, svteln signly
n znaky matematick, fyzikln, chemick
Jazyk iv dosud uvan k dorozumvn a vyvjejc se
Jazyk mrtv (vymel) jazyk, kter u nem rodil
mluv, nap. latina, sanskrt, gttina, chetittina, prutina,
staroslovntina aj.
Psmo 4 zkladn druhy:
n obrzkov (piktografck) obrzek (znak) oznauje
pedmt, vc, osobu aj.
n pojmov, slovn (ideografck) grafck znak ozna-
uje cel slovo (morfm), obrzek se poj s pojmy, nap.
sumersk a egyptsk hieroglyfy (3000 p. n. l.), mlad
nsk psmo (2000 p. n. l.)
n slabin (sylabogramy) grafck znak oznauje
slabiku, nap. klnov psmo (sumertina, chetittina,
akkadtina, asyrtina), indick psmo, japonsk psmo
n hlskov (dnes vtina psem) znak (psmeno, grafm)
oznauje vdy jednu hlsku (fonm); Fnian vytvoili
hlskovou abecedu 13. stol. p. n. l. (22 psmen oznauj-
cch souhlsky), od nich ji pevzali Aramejci (pak Arabov
a Hebrejci) a ekov (doplnili abecedu o samohlsky); odtud 2 vtve: zpadn latinsk psmo (latinka) vzniklo dky Etrus-
km a vchodn (v 9. stol.) staroslovntina star psmo hlaholice, mlad cyrilice, z n vznikla azbuka; cyrilice pouvna
pravoslavnmi Slovany (zklad velk psmena eck abecedy)
Mylen a jazyk
jazyk spolu s mylenm je dleit pznak odlien lovka od ostatn iv prody
tsn vztah mezi mylenm a e (jazykem) jazykem vyjadujeme mylenky, pedstavy, vzpomnky, pn
Mezinrodn rz m i latinsk
terminologie anatomick, zoologick, botanick,
desetinn soustava Deweyova (knihovnick) za-
chycuje selnmi symboly tematiku knih a lnk
poznmka
Latina je dnes ednm
jazykem Vatiknu
poznmka
Egyptsk hieroglyfy
Klnov psmo
zajmavost
9
metody mylen
n analza rozklad celku na dl sloky, pojmenovn druh a jednotlivin, nap. podst. jmny obecnmi (pes, kmen),
vlastnmi (Labe, Eva), konkrtnmi (tuka), abstraktnmi (pocit), pd. jmny (pevn), slovesy (st) ap.
n syntza opak analzy, shrnut, sjednocovn, nalzn vztah mezi slokami
n abstrakce (zobecnn) pojmy vznikaj z jednotlivin (vude, mylen, tha)
JAZYKOVDA A JEJ DISCIPLNY
Jazykovda lingvistika (z lat. lingua = jazyk) = vda spoleensk, vda o jazyce a jeho uvn; zabv se analzou
jazyka, popisem a vkladem jazykovch jev, zkoum vznik, vvoj, stavbu a funkci jazyka
1. Nauka o zvukov strnce jazyka (o hlskch) = hlskoslov zabv se zvukovou strnkou jazyka, modulac ei;
sleduje innost artikulanho stroj
n fonetika o akustick strnce ei (studium, pozorovn, popis hlsek), o zvukov podstat hlsek (jak je slyme),
o artikulaci hlsek (o mstu a zpsobu jejich tvoen), o stavb a innosti mluvidel, o spojovn zvukovch jednotek
ve vy celky; zkladn jednotka fonetiky = hlska
n fonologie o funkci zvukovch prostedk (hl-
sek); mlad vdn obor (z 20. let 20. stol.); zkladn
jednotka fonologie = fonm (nejmen jednotka
schopn rozliit vznam) nap. zmna znlosti:
pere bere, zmna kvantity: domu dom, zmna
intonace vty: Odchz. Odchz?
Ob vdy se zabvaj i modulac souvisl ei
n ortoepie soubor norem, pravidel spisovn vslov-
nosti hlsek, skupin hlsek a vt
n ortofonie soubor a popis zsad sprvn artikulace hlsek (nap. esk r se tvo kmitnm piky jazyka na dso-
vm vstupku za hornmi ezky)
Diagnostikou a npravou vslovnostnch vad se zabv logopedie
2. Nauka o psemn strnce jazyka = grafmika o vzniku, vvoji a pravidlech psemnch zpis projev, o druzch
psma; zkladn grafck jednotka = grafm (psmeno)
n ortografe soubor zsad a pravidel pravopisu, zpsob uvn psma ve spisovnm psemnm projevu
n grafologie vda, kter se sna vyvodit vlastnosti lovka z jeho rukopisu
Transkripce = pepis zvukov podoby jazyka do psemn podoby (zaznamenn skuten vslovnosti); uvd se
v hranatch zvorkch, pouv se malch psmen abecedy, nap. rd [rt], bylina [bilina], dti [ei]
Transliterace = pevod psanho textu z jednoho typu hlskovho psma do jinho (pepsmenkovn),
nap. pevod mezi azbukou a latinkou, mezi eckm psmem a latinkou, mezi starm a dnenm
tvarem latinky
3. Nauka o slovu
n lexikologie nauka o slovn zsob jazyka (lexiku) a o pojmenovn; zkladn, abstraktn jednotka lexiklnho
systmu = lexm, slovo jako slovnkov jednotka (zachycen slovnkovm heslem)
slovo = zkladn jednotka slovn zsoby pojmenovn = zkladn jednotka komunikace (zkladn funkc slova je vytvet
pojmenovn, pojmenovn je realizac slova v procesu komunikace)
Ze slov vznikaj vty, z pojmenovn vpovdi (zkladn funkc vty je vytvet vpov, vpov je realizac vty)
n lexikografe = nauka o sestavovn slovnk (lexikon)
n smantika = nauka o vcnch vznamech slov (o jednoznanosti, vceznanosti apod.)
Fonm je abstraktn jednotka, jejm
konkrtnm vyjdenm je hlska
zapamatuj si
10
n frazeologie = nauka o ustlench slovnch spojench, zkladn jednotka = frazm obrazn, ustlen vceslovn
pojmenovn (nap. mt namle, pt kolo u vozu)
n slovotvorba (derivologie) o zpsobech tvoen novch slov, nap. skldat skladatel, vlna vlnn,
mal nejmen, chodit chodvat, mik + oko = okamik
n tvaroslov (morfologie) nauka o slovnch druzch a jejich klasifkaci, o tvarech slov, o skloovn, asovn, stup-
ovn, nap. skladatel skladatele, skladatelm, vlnn vlnnho, chodit chodm, cho
n morfematika nauka o morfmech, jejich stavb, druzch, kombinanch schopnostech; zkladn jednotka =
morfm nejmen st slova, dle nedliteln, majc ustlenou formu i gramatick vznam
pojmenovn vci, dje ap., nap. knih-a, ns-t, mlad-, ml-o = morfm lexikln; pomoc nich se vyjaduj
gramatick vznamy, nap. knih-a, ns-t, vy-psat = morfm gramatick
n etymologie nauka o pvodu slov a slovnch spojen, o gramatick pbuznosti jazyk
n onomastika nauka o vlastnch jmnech (o jejich pvodu, funkci a zkonitostech tvorby jmen); onomaziologie
teorie oznaovn
4. Nauka o vt skladba (syntax) o mluvnick
a vznamov stavb vty a souvt, o vtnch lenech,
vtnch vztazch a jejich vyjadovn
5. Nauka o textu o ucelenm mluvenm a psanm
projevu
n textologie nauka o stavb souvislch jazykovch celk, jejich struktue, form a vznamu (textov lingvistika
a textov syntax)
n stylistika nauka o slohu, o vbru, pouit a uspodn jazykovch prostedk v uritm slohovm tvaru podle
zamen a cle projevu
6. Nauka o vvoji jazyka
n historick mluvnice zkoum star vvojov fze jazyka (vvoj slovn zsoby, zmny v hlskoslov, tvaroslov,
skladb)
n djiny jazyka o vvoji jazyka v urit oblasti v souvislosti s vvojem spoleenskm, politickm a kulturnm, o v-
znamu jazykovdc
7. Dialektologie zkoumn ne (dialekt)
8. Obecn jazykovda zobecnn a shrnut poznatk vech jazykovdnch obor (o pvodu jazyka a ei, o vztahu jazyka
a mylen), vyvozen obecnch zkonitost; zakladatel Ferdinand de Saussure (soubor pednek Kurs obecn lingvistiky)
9. Srovnvac mluvnice (komparatistika) o historickch souvislostech mezi pbuznmi jazyky
n bohemistika (z lat. bohemicus = esk) vdn obor zabvajc se eskm jazykem, literaturou, ale i eskmi djina-
mi a kulturou; podobn anglistika, rusistika, germanistika, hispanistika
n slavistika studium slovanskch jazyk, pvodu Slovan, kultury, djin; zakladatel Josef Dobrovsk; podobn roma-
nistika studium jazyk a kultury romnskch nrod (tj. tch, kter hovo jazyky vzniklmi z latiny)
Mezioborov disciplny, nap. flozofe jazyka (nejobecnj otzky o jazycch), psycholingvistika (o psychickch jevech
v souvislosti s jazykem), sociolingvistika (o vztazch jazyka a spolenosti), aplikovan lingvistika (nap. matematick
lingvistika, lingvodidaktika)
n Jazykovda synchronn (popisn) studium stavu jazyka v uritm obdob, nejastji v souasnosti; diachronn
(historick) studium jazyka z hlediska jeho vvoje
Tvaroslov a skladba se tradin
zahrnuj pod pojmem mluvnice
(gramatika)
poznmka
11
Cvien

PBUZNOST JAZYK, JAZYKOV SKUPINY
Jazykov skupiny (rodiny) jazyky vzjemn podobn
(spolen pvod v prarodin = rodina nostratick)
Genetick klasifkace jazyk, nap.
n indoevropsk vtina evropskch jazyk, indick
a nkter asijsk jazyky (asi 150 ivch jazyk, mluv jimi
asi 2 miliardy lid ve vech svtadlech)
n uralsk (ugrofnsk) maartina, fntina, estontina,
lapontina aj.
n altajsk turkotatarsk: turetina, uzbetina, kazatina, zerbjdntina, turkmentina, kirgiztina; mongolsk: mon-
goltina, burjattina; mandusko-tunguzsk
n tibetonsk ntina (pes 1 miliardu uivatel), tibettina, barmtina aj.
n thajsk thajtina, laotina aj.
n austroasijsk vietnamtina, khmrtina aj.
n austronsk malajtina, indontina, polynsk jazyky
n australsk (domorod)
n semitohamitsk hamitsk: star egypttina a jazyky berbersk; semitsk: hebrejtina, aramejtina, arabtina a etiop-
sk jazyky
n africk sdnsk, bantusk, hotentotsk, kovck
n indinsk
n paleoasijsk eskymcko-kamatsk, ukotsk aj.
n kavkazsk gruzntina, abchztina, eentina aj.
n baskitina
n korejtina
n japontina
Jazyky indoevropsk vvoj ze spolenho indoevropskho prajazyka
npadn shody, zvl. v slovnch zkladech nejstarch slov (jdra slovn zsoby)
esky polsky rusky nmecky anglicky latinsky italsky francouzsky panlsky
matka matka ma Mutter mother mater madre mre madre
ti trzy tri drei three tres tres trois tres
n indornsk: indick sanskrt (v staroindickch pamtkch), hindtina, bengltina, romtina aj.; rnsk pertina,
kurdtina, afgntina, tditina aj.
n helnsk starovk i nov etina
n balknsk albntina aj.
Na svt existuje 35 tisc jazyk,
ale jen tyiceti jazyky mluv pes
milion lid. Uvd se asi 20 jazykovch rodin.
zajmavost
1. Kter sloka jazykovdy je
soust mluvnice?
a) pravopis
b) dialektologie
c) tvaroslov
d) stylistika
2. Pouen o pravopise
podv
a) ortoepie
b) lexikologie
c) ortografe
d) frazeologie
3. Tvorbou tvar slov
se zabv
a) syntax
b) morfologie
c) stylistika
d) dialektologie
4. Pouen o slohu
podv
a) syntax
b) stylistika
c) smantika
d) textologie
12
n italick, zvl. latina (jazyk starovkch man oblast Latium) jazyky romnsk italtina, portugaltina s brazilti-
nou, panltina, francouztina, rumuntina, moldavtina, rtoromntina (jv. vcarsko) aj.
n keltsk jazyk starovkch Gal, Bj, dnes irtina, bretontina, veltina aj.
n germnsk vymel gttina; anglitina, nmina, holandtina, vlmtina, vdtina, nortina, islandtina, dntina aj.
n baltsk litevtina, lotytina, vymel prutina
n armntina
n anatolsk vymel chetittina (na zem dnenho Turecka a Mal Asie 2. tis. p. n. l.)
n tocharsk vymel tochartina (ve Stedn Asii 1. tis. p. n. l.)
n slovansk vymel staroslovntina; bulhartina, srbochorvattina, slovintina, etina, sloventina, poltina, ukrajin-
tina, blorutina, rutina aj.
Jazyky slovansk
12502000 spolench zkladnch slov, podobnost v mluvnick stavb, slovn zsob, ale i rozdly vzhledem k samostatn-
mu vvoji; zkladn rys ohbn (skloovn, asovn)
npadn podobnost:
esky slovensky polsky rusky ukrajinsky blorusky bulharsky makedonsky srbochorvatsky slovinsky
dm dom dom dom dim dom dom dom dom dom
lovk lovek czowiek elovk olovik alavek ovek ovek ovjek lovek
Bh Bh Bg Bog Bog Bog Bog Bog Bh Bh
spolen zklad praslovantina (2000 p. n. l.600 p. n. l.), pradialekt Praslovan asi mezi Vislou a Dnprem (dnes
Ukrajina); mla jen mluvenou podobu, nedochovala se psemn podoba
zkladn znaky:
n jery velmi krtk samohlsky , (tvrd a mkk jer) i v staroslovntin; vslovnost asi jako kratik u, i
n nosovky o
pt = pt,
p ot = pou, cesta; i v staroslovntin (Venceslaus, Sventopulcus)

n dul (dvojn slo) ve skloovn i asovn (u jmen i sloves)
n 7 pd pi skloovn
n kategorie slovesnho vidu
n dva jednoduch tvary slovesn minulho asu aorist a imperfektum
3 skupiny slovanskch jazyk
a) zpadoslovansk etina, sloventina, poltina s kaubtinou (u Gdaska), horn a doln luick srbtina (kolem
Budyna Bautzen a Chotbuzi Cottbus), vymel polabtina (jazyk bvalch Polabskch Slovan pi Labi a Hanno-
veru) a pomoantina
b) vchodoslovansk rutina, blorutina, ukrajintina
c) jihoslovansk slovintina, srbtina, chorvattina, makedontina, bulhartina; z bulharsko-makedonskho zem je
staroslovntina nejstar spisovn jazyk slovansk (cyrilometodjsk od 9. st. na Velk Morav; psmo hlaholice
(zejm z malch psmen eck abecedy) a mlad cyrilice upraven z velkch psmen eck abecedy a doplnn slovan-
skmi grafmy zklad dnen azbuky
zajmavost
Hlaholice Cyrilice
13
Dvoj psmo
n latinka latinsk psmo (ei, Slovci, Polci, Chorvat aj.)
n azbuka z cyrilice (Rusov, Blorusov, Ukrajinci, Bulhai, Srbov, Makedonci aj.)
Typologick klasifkace jazyk
4 jazykov typy podle toho, jak vyjaduj mluvnick kategorie (dn jazyk nen v dnen dob typologicky ist)
1. Flexivn typ (slovansk jazyky, latina aj.) ohbn rozvinutm systmem koncovek (nap. hrad, hrad-u, hrad-y, p-u, p-e), introfexiv-
n podtyp (arabtina) tvary se tvo zmnou hlsek v zkladu slova (nap. azrak = modr, zark = modr; i v nmin: der Vater = otec,
die Vter = otcov)
2. Izolan typ (francouztina, anglitina) ohbn bez koncovek, pd bv vyjden pomoc pedloek (nap. fr. la femme, de la femme
ena, eny)
3. Aglutinan typ (maartina, turetina aj.) systm pedpon a ppon, kter maj jen jednu funkci, pipojuj (pilepuj) se ke koenu slova
(nap. tur. ler oznauje plurl, -in genitiv: ev = dm, evlerin dom 2. p. pl.)
4. Polysyntetick typ (nmina aj.) vyznauje se skldnm slov
Cvien
1. Jsou v Evrop i jin jazyky ne indoevropsk?
2. Uvete, ktermi jazyky se mluv v hlavnch mstech evropskch stt. Mluv pslunci nkterho nroda v souasn dob latinsky?
Kde je latina ednm jazykem? Jak vyuit m latina v souasnosti?
3. Dkazem eho jsou podoby tchto slov v rznch jazycch?
esky ecky latinsky italsky francouzsky nmecky anglicky
nov neos novus nuovo nouveau neu new
bratr frtr frater fratello frre Bruder brother
4. Kolika jazyky byste umli ci dobr den?
14
Vvoj etiny
etina prola tisciletm vvojem v souvislosti s vvojem nroda; zmny ve slovn zsob, v oblasti hlskoslov a tvaro-
slov odlinost od ostatnch slovanskch jazyk
OD PRASLOVANTINY K ETIN
Rozpad praslovansk jednoty, vvoj k tzv. praetin (9.11. stol.)
a) Hlskoslovn rozdly mezi slovanskmi jazyky
n skupiny -or-, -ol-, -er-, -el- (v e. na -ra-, -la-, -re-, -le-)
psl. stsl. es. pol. rus.
gord grad hrad grd [grut] gorod (roz. kmene o dal samohlsku)
golva glava hlava glowa golova
berg brg beh brzeg [beg] bereg
melko mlko mlko mleko moloko

n skupiny dj, tj, kt (v e. na z, c)
psl. es. sloven. rus.
medja mez medza mea
svetja svce svieca svea
nokt noc noc no

n skupiny dl, tl zstaly jen v zpadoslovanskch jazycch (etina, sloventina)
es. rus.
kdlo krylo
pletl plel
sdlo salo
b) Hlskoslovn zmny na rozhran praslovanskho obdob a potku vvoje etiny
n stahovn (kontrakce) samohlsek 10.13. stol. (splvn 2 samohlsek, mezi nimi bylo -j-, v jednu dlouhou
samohlsku; v ru. neprovedeno)
rus. es.
aja novaja nov
oje novoje nov
uju > ou novuju nov > novou
aje dlaje dl
je ie > umje umie > um
oja stojat stt
pojas ps
ije znamenije znamen
n znik nebo nhrada (vokalizace) jer 10. stol.
v etin podle Havlkova jerovho pravidla: sud jery potno od konce se mnily na samohlsky = vokalizo-
valy se v e, lich zanikly
psl. es. rus.
dn den den (rutina m a jako psmena, ne jako hlsky)

2 1
sn sen son
2 1
v dne ve dne
2 1
vc vec
3 2 1
15
s vcm s evcem
5 4 3 2 1
n znik nosovek o, denazalizace (krom poltiny)
11. stol.
o u psl.
r oka es. ruka

b od o budu
, a

pta pata

pt pt

ptj pt
n zmny v pzvuku 10.13. stol.
v psl. voln a pohybliv (jako v rutin ja prou, ty prosi)
v etin a sloventin ustlen na 1. slabice, v poltin na pedposledn slabice
n zkracovn samohlsek 10.13. stol.
v psl. samohlsky krtk i dlouh; rozdl zstal v etin a ve sloventin; v rutin, poltin, bulhartin aj.
vechny dlky zkrceny
HLSKOSLOVN A TVAROSLOVN VVOJ ETINY
po vzniku souvislch psemnch staroeskch pamtek
(od 12. stol.), nejdve v mluvenm, pak psanm jazyce
(postupn), ze sted. ech smrem na vchod
A. Vvoj souhlsek 13. stol.
n znik prov mkkosti souhlsek (krom , , n)
n zmna mkk r > : repa > epa, more > moe
n zmna g > h: noga > noha, glava > hlava
n zmna souhlskov skupiny > : epn > tpn,
astn > astn, peti > ptti > poutti
B. Vvoj samohlsek
a) 12. pol. 14. stol.
n pehlska a > , > ie po mkkch souhlskch:
dua > du, 2. p. mua > mu, leati > leti
n pehlska u > i, > po mkkch souhlskch: 3. p. muu > mui, 1. os. kryju > kryji; lud > lid, slepic > slepic
n pehlska o > , > ie: kom > koniem
n ztrta jotace zmna > e (vyjma po retnicch b, p, v, m): du > due, na noz > na noze bet, pvec, vit,
msc
b) pol. 14. stol. konec 17. stol.
n zmna > uo > diftongizace, pak monoftongizace:
k > kuo > k, mj > muoj > mj, v i > vuoi > vi; rukvv > rukvuv > rukv(v), pnm > pnum >
pnm; ve sloventin proces nedokonen (k [kuo])
n zmna > au > ou diftongizace: sd > saud > soud, nes > nesau > nesou
n en ie > , > : viera > vra, trpie > trp, stavenie > staven, ci > ci, obil > obil (ale mlko, mladho)
c) 15. stol.
n zmna teslabinho aj > ej: vajce > vejce (ale va jec = 2 slabiky) dlaj > dlej (ale dla j), najlpe > nejlpe
n zmna () > aj > ej: dobr > dobraj > dobrej, mln > mlajn > mlejn, sto > sajto > sejto, vozk > vozajk > vozejk
(tato zmna nepela do spisovnho jazyka)
Jery byly v jednotlivch slovanskch
jazycch nahrazovny rznmi
samohlskami, nap. staroslovnsk
slovo dn: polsky dzien, rusky den,
bulharsky den, srbsky dan
zajmavost
Termn star etina (staroetina) pro obdob
14.po. 15. stol.
Nsledujc obdob humanistick,
barokn = etina stednho obdob
16.18. stol. a etina nov (novo-
etina) od obrozen; souasn jazyk
= etina poslednch padesti let
poznmka
16
C. Vvoj tvaroslov
n znik dulu
ve staroeskm skloovn a asovn bylo krom
sla jednotnho (singulr) a mnonho (plurl) tak
slo dvojn (dul) pro jevy vyskytujc se po dvou,
resp. v pru dvma bratroma mma, dva pila
pohostinu
n rozlien podstatnch jmen podle ivotnosti
pvodn bez rozlien: 4. p. j. . = 1. p.: vizu chlap
hrad > vizu chlapa hrad
pvodn: 1. p. mn. . r. m. neiv. koncovka -i, -ov:
pohlavci, koli, hrobov > pohlavky, kole, hroby
n odlien jmen typu vldyka, panoe od vzor
ena, due; dnes vzory musk pedseda, soudce
n znik nkterch slovesnch tvar minulch
v staroetin bohat soustava slovesnch as
(do kon. 14. st.):
aorist jednoduch slovesn tvar minul (nap. vedech
= vedl jsem) vyjaduje minul dj hlavn, ukonen;
tvar aoristu slovesa bt (bych, bys, by, ) dodnes jako
soust kondicionlu
imperfektum jednoduch slovesn tvar minul (nap.
vediech = vedl jsem) vyjaduje minul dj vedlej,
v minulosti trvajc nebo se opakujc; sloen slovesn tvary minul a od 15. stol.
plusquamperfektum sloen tvar asu pedminulho (byl jest nesl nesl, byl jsem nesl nesl jsem)
n rozen koncovky -m od sloves jsem, viem, jiem, dm, mm k ostatnm slovesm, kter maj v koncovce p-
tom. asu dlouhou samohlsku
prou pros-m, dlaju dl-m nes-u, kryj-i (pv. kryju)
D. Slovn zsoba
nkter slova maj dnes jin vznam, ne mla v star etin, nap.
chlap m. = neurozen lovk, nelechtic; poddan, rolnk, sedlk; chlap (hanl.)
chlapati, -aju, - nedok. = hanliv nazvat chlapem, nadvat chlap
chlp, -te m. = rolnick, selsk dt, selsk synek; sedlek (posm.)
ETAPY VVOJE SPISOVN ETINY VE VZTAHU K VVOJI SPOLENOSTI
1. Do r. 1300
n kulturn jazyky staroslovntina (Velk Morava) a latina (vliv kesanstv)
n prvn stopy eskho jazyka: jen ojedinl slova v latinskm textu bohemika (nap. v Kosmov kronice) nebo
vpisy do textu i na okraj glosy (od 11. stol.)
n jedna z nejstarch eskch vt z po. 13. stol. (ppisek k latinsky psan zakldac listin kapituly litomick z r. 1057):
Pauel dal get plocoucih zemu Wlah dalget dola zemu bogu iuiatemu cepanu eduema dunicoma bogucea a edlatu
pravopis primitivn
transkripce: Pavel dal jest Ploskovicch zemu, Vlach dal jest Dols zemu Bogu i svatmu epnu se dvma dunkoma,
Bogueja a Sedlatu
Do dnen etiny se dochovaly zbytky dulu:
ve tvarech slovek dva, dv, oba, ob
(dvou, dvma), dv st (vedle pl. dv sta)
u nzv provch orgn lidskho
tla (oi, oima, ruce, rukou, rukama,
ruikama; na ramenou, nohou ap.)
poznmka
Aorist sloveso loviti
sg. pl. dul
1. os. lovich lovichom lovichov
2. os. lovi loviste lovista
3. os. lovi lovichu lovista
Imperfektum
sg. pl. dul
1. os. loviech loviechom loviechov
2. os. loviee loviete lovieta
3. os. loviee loviete lovieta
zajmavost
17
(tj. Pavel dal v Plokovicch pozemek a Vlach dal v Dolanech pozemek Bohu a svatmu tpnu (= kostelu, pevod majet-
ku crkvi) s dvma nevolnky Boguejem a Sedlatou.) = zpis o darovn pozemku s nevolnky
2. 14. stolet
n vestrann rozvoj naich zem, zvl. v dob Karlov; rozvoj esk slovn zsoby (etina edn jazyk) ve vech
oblastech vdy i pejmn slov z nminy (e, cech, rycht, lechta aj.) = dsledek nmeck kolonizace, z latiny
(kostel), rozvoj vtn stavby (sloitj souvt)
mistr Klaret Claretus de Solentia (Bartolomj z Chlumce) verovan rmovan latinsko-esk slovnky slov
a termn: Glos, Bohem, Vokabul gramatick uspodan vcn; rytmizovan vere se snze uily
zpamti
n souvisl literrn dla v etin (Alexandreis, Dalimilova kronika, Hradeck rukopis, Mastik)
n etina v oblasti flozofe a vdy (Tom ttn)
3. 15. stolet husitstv
n poetn mst, rozvoj zvl. mluvenho jazyka (kzn); esk bohosluba popularizace etiny, demokratiza-
ce, rozen znalosti bible mezi lidmi
n Husova pe o jazyk:
n odstraovn zastaralch slov a tvar (aorist, imperfektum), pklon k mluvenmu jazyku
n nahrazovn cizch, zvl. nmeckch slov (hantuch ubrusec, mantlk pltiek, knedlk ika, martale
konnice)
n pe o vslovnost
n diakritick pravopis (zz > , czz >
.
c, aa > ); nabodenka diakritick znamnka
n Hus je pravdpodobn autorem spisu De orthographia Bohemica (O pravopise eskm)
4. 16. po. 17. stol. humanismus
n vznam vynlezu knihtisku (Johannes Gutenberg 1445) rst potu ten (1. vytitn kniha v Plzni kol.
r. 1468 prvotisky, inkunbule do r. 1500) a vybudovn rozshl st bratrskch kol; rozvoj vdeckho bdn;
vznik prvnch nakladatelstv (Melantrich, Daniel Adam z Veleslavna)
n dal rozen etiny (mezinrodn jazyk v Uhrch, Polsku); vzor latina (Cicero)
n pejmn slov, zvl. z latiny (puls, preceptor) francouztiny (kapitn), nminy (hoblk)
n rozvoj vtn stavby sloit, dlouh souvt, tzv. humanistick perioda (m 2 sti oddlen dvojtekou nebo
stednkem, tzv. pedvt a zvt = mylenkov zvanj); pemra vt vztanch, sloveso na konci vty, vskyt
pechodnk a pasiva
n zliba v obraznch pojmenovnch, vyuit pslov a ren
Tak vejdeme do posledn ulice, kde hned v prvnm placu ne mlo lid stoj erven piodnch: k nim pistoup slym, e se smlouvaj, jak by se smrti kdla dti
mohla, aby tak zdaleka jako z blzka v okamen mohla pronikati. (Komensk, Labyrint svta a rj srdce)
n vznik mluvnic:
1533 Bene Optt z Tele, Petr Gzel z Prahy, Vclav Philomates, Gramatika esk (sil o ustlen pravopisu)
1571 Jan Blahoslav, Gramatika esk (sp stylistick pruka, vahy o kultue jazyka, vslovnosti)
Nkte kazatel prat na kznch svch tu literu tak troupsky, tlust a neokrouchan, plnou tlamu j naberouce, proferunt (= pronej), a jest
oklivo slyeti ne e by dlouho na hlaholu t litery stli, ale e ji tak jako grobinsky pronuntiant (= vyslovuj), otevrouce usta co ktru (= dvee
pece), vemi celmi usty se vm tak, jako by pivo s kvasnicemi vybanil
1577 Matou Beneovsk 1. skuten gramatika (pehled skloovn, asovn)
1603 Vavinec Benedikti z Nedoier, Grammaticae Bohemicae libri duo (Dv knihy esk mluvnice) popis
stavu jazyka, ustlenho v Bibli kralick
vcejazyn slovnky Daniela Adama z Veleslavna; veleslavnsk etina cesta k stanoven normy
spisovnho jazyka
Jan Amos Komensk vrchol vysplosti a dokonalosti v celm jeho dle; prce na slovnku esko-latinskm
18
a latinsko-eskm Poklad jazyka eskho
(thesaurus = slovnk zachycujc vekerou slovn
zsobu jazyka); mate ril shoel pi poru v Len
Bible kralick vzor spisovn etiny (estidl-
n), kolektivn dlo eskch brat (15791593)
5. 17. a 18. stol. poblohorsk doba
n vliv rekatolizace a germanizace, nmet pisthoval-
ci, emigrace esk nekatolick inteligence snen
potu uivatel etiny (zachovala se jen na vesnici,
v lidov slovesnosti) rozkolsn normy; loha
etiny se znan zila: vytlaovna z ad, kol, ponmovn mst, lechty
n purismus snaha elit kolsn jazykov normy pokusy o oitn jazyka (lat. purus = ist), zabrnit cizm vlivm;
odpor proti germanismm; a jakkoli dobe mnn vlasteneck snaha jazyku sp kodila, ne prospvala: tzv.
brusii neznali nebo nedodrovali slovotvorn pravidla necitliv, samoeln novotaen (asto doslovn
peklady kalky, vtinou z nminy vznik komickch ekvivalent a zkomolenin; nedocenn zkladn zpsob
tvoen eskch slov odvozovnm
Ji Konstanc (16071673), Lima linguae Bohemicae, to jest Brus jazyka eskho (1667)
Matj Vclav teyer, esk jezuita (16301692), spis ek, aneb Vborn dobr zpsob, jak se m dobe po esku
psti nebo tisknouti (1668) forma kovskch otzek a uitelskch odpovd
Vclav Jan Rosa (16201689), echoenost seu Grammatica linguae Bohemicae (aneb Mluvnice eskho jazyka)
(1672) mluvnice a stylistika
z mladch purist (pol. 18. stol.) nap. Jan Vclav Pohl (17401790), Pravopis ei echsk (1786) pokles rovn,
libovoln, a absurdn novotaen
n naopak obrann tendence obhajoba etiny jako kultivovanho jazyka v dle jezuity Bohuslava Balbna (1621 a
1688), Dissertatio apologetica pro lingua slavonica, precipue Bohemica (Rozprava na obranu jazyka slovanskho,
obzvlt eskho) pro bojovn vlastenectv nemohlo bt dlo v dob vzniku publikovno (asi 1672), vydal je a
Frantiek Martin Pelcl v dob nrodnho obrozen (1775)
6. Konec 18. stol. a 1. pol. 19. stol. nrodn obrozen
n poetn mst po zruen nevolnictv 1781 (pliv venkovskho lidu)
n vydvn literatury v etin esk expedice Vclava Matje Krameria (17531808)
n obrany eskho jazyka (vydna star Obrana Balbnova F. M. Pelclem), Karel Ignc Thm (17631816), Obrana
jazyka eskho proti zlobivm jeho utrham (1783) projev eskho nacionalismu aj.
n prvn obrozensk mluvnice: Frantika Jana Tomsy (1782), Karla Ignce Thma (1785), konzervativn mluvnice
Frantika Martina Pelcla (1795) a Jana Nejedlho (1804 a 1805)
n zkladn kodifkan dlo: Josef Dobrovsk (17531829), Ausfhrliches Lehrgebude der bhmischen
Sprache (= Podrobn nebo Zevrubn mluvnice eskho jazyka, 1809) vytvoila zklady spisovnho jazyka,
stanovila jednotnou normu; vzor Bible kralick, veleslavnsk etina; Deutsch-bhmisches Wrterbuch (N-
mecko-esk slovnk, I. dl 1802, II. dl 1821), Geschichte der bhmischen Sprache und Literatur (Djiny esk
ei a literatury, 1792) popis djin vvoje eskho jazyka
n obohacen slovn zsoby etiny, vznik esk odborn terminologie a jazyka umleck literatury: Josef Jungmann
(17731847), esko-nmeck slovnk (5dln, pe-
kladov i vkladov, 18341839); zdroje: star literr-
n pamtky, e lidu, ne, lidov slovesnost, jin
slovansk jazyky, zvl. rutina a poltina; nkter
slova sm tvoil (nzvy kalendnch msc, dn
v tdnu, chemickch prvk, botanickch nzv aj.),
Novotvary brusi:
binkoklapka (klavr), skokotnosta (tanen mistr),
letodnk (kalend), zpvoenost (poezie),
polokolec (hek), mysliv (student),
prvonosta (advokt)
Z termn vytvoench V. J. Rosou
zstaly nap. hlska, veselohra, pslovce
zajmavost
Dobrovsk psal nmecky a latinsky. Byl
naden krsou star etiny, ale pochyboval
o budoucnosti eskho jazyka; Jungmann
naopak vil v monost obnovy jazyka
a odsuzoval ponmel echy
poznmka
19
nkter nov slova se neujala, nap. luba = chemie,
tzanec = otaznk, umnice = logika, silozpyt = fyzika;
ze star etiny obnovena slova: touha, chvoj, ryk,
ktice, ltka, tvar, psudek, chor, jeitn, ladn, matn,
siv, eit, linout, ztci aj.
Jungmannovi spolupracovnci: fyziolog Jan Evangelista Purkyn,
botanik Jan Svatopluk Presl, bsnk Antonn Marek aj.
Jungmannovy peklady cizch literrnch dl (Chateaubriand,
Milton, Goethe aj.) dkaz schopnosti etiny vyjdit tot co
jin vyspl jazyky; vlastn bsnick tvorba
n rozvoj umleck literatury: V. Thm, A. J. Puchma-
jer aj., vrcholn dla K. H. Mchy, K. J. Erbena,
J. K. Tyla, K. Havlka Borovskho, B. Nmcov (vliv
hovorov etiny); Palackho Djiny nrodu eskho
v echch a v Morav (dokonalost humanistick
periody)
7. Od 2. pol. 19. stol. do 1. svtov vlky
n dal rozvoj eskho jazyka, eskho kolstv, 1882
osamostatnn esk univerzity; pronikn etiny
do ad, rozvoj publicistiky a umleck literatury
n jazykovdec Jan Gebauer (18381907) provedl
revizi kodifkace jazyka J. Dobrovskho (pomrn
archaick vliv studia star etiny Historick
mluvnice esk); autor kodifkan Prun mluvnice a 1. pravidel eskho pravopisu s nzvem Pravidla hledc
k eskmu pravopisu a tvaroslov (1902)
n etina v umleck literatue v tvorb mjovc (J. Neruda, V. Hlek aj.), ruchovc a lumrovc (S. ech, J. V. Sldek,
J. Vrchlick aj.), modernist 90. let (O. Bezina, A. Sova, J. S. Machar, dekadent K. Hlavek aj.), anarchistickch bui
(F. rmek, K. Toman aj.), v prze realist (A. Jirsek, K. V. Rais aj.)
8. 20. stolet
n nov funkce etiny se vznikem samostatnho sttu 1918 (jedin edn jazyk, terminologie vojensk, potovn,
eleznin; etina v oblasti vzdln, vdy, sprvy, kultury)
n aktualizace jazykov normy, kultivace spisovn etiny Josef Zubat, Vclav Ertl (asopis Nae e); vliv Pra-
skho lingvistickho krouku (tzv. prask kola) zaloen 1926; Vilm Mathesius, Bohuslav Havrnek, Milo
Weingart, Roman Jakobson, Jan Mukaovsk, Nikolaj Sergejevi Trubeckoj, Vladimr Skalika) proti archaick
kodifkaci; pohled na jazyk, diferencovan podle funkce smr strukturln lingvistiky
n za protektortu nov nebezpe, etina vytlaovna ze kol a ad na kor nminy
n po 2. svtov vlce zdokonalen pe o jazyk a jazykovou kulturu; pi esk akademii vd a umn (od r. 1891)
vznikla u r. 1911 Kancel Slovnku jazyka eskho (pprava velkho vkladovho slovnku); v r. 1946 se pemni-
la na stav pro jazyk esk (od r. 1992 soust SAV) v ele s jazykovdci Bohuslavem Havrnkem, Miloem
Dokulilem, Frantikem Daneem, Karlem Horlkem; vzkum etiny + obecn jazykovda, stylistika, teorie
komunikace tvorba slovnk, gramatik, pravopisnch pravidel ap.; bohat jazykov archiv + potaov esk
nrodn korpus; jazykov poradensk sluba veejnosti
K dalm vznamnm eskm jazykovdcm po r. 1945 pat nap. Jaroslav Bauer, Jaromr Bli, Frantiek Dane,
Pavel Eisner, Miroslav Grepl, Karel Hausenblas, Alois
Jedlika, Milan Jelnek, Miroslav Komrek, Frantiek
Kopen, Josef Kurz, Vclav Machek, Vladimr mi-
lauer, Frantiek Trvnek aj.
Slovnk obshl 120 000 slov. Slova
pejat z rutiny: vzduch, jablko, jese,
proda, znak, majk, tovar, obzrat,
oslovit aj.; z poltiny: tkliv, zvoj, obad,
vdk, chmura, vrok, okres, rozbor, ped-
mt, plyn, asovn, bje aj.
Nov vytvoen slova: leden, nor atd., dusk, kys lk,
uhlk, ask = kobalt, kosk = vpnk, snenka, lkovec,
vrobek, prmysl, nerost, obdoba, obliba, vloha, roz-
mar, zpor, pdavn jmno aj. + doslovn peklady:
cestopis, ivotopis, hanopis, chvaloe, alozpv, nzor,
pojem, samohlska, pedloka, proslov aj.
zajmavost
Viz Literatura v kostce
odkaz
Jazykov poradna stavu pro jazyk
esk SAV zodpovd jazykov
dotazy na tel. 257 531 793 (od 1012 hod.)
e-mail: poradna@ujc.cas.cz
odkaz
20
Odborn asopisy vdeck asopisy Slovo a slovesnost, Linguistika Pragensia, asopis pro modern flologii, Acta
onomastica; asopis vdecko-popularizan Nae e, metodick asopis pro poteby kol esk jazyk a literatura
VVOJ ESKHO PRAVOPISU
n primitivn (jednoduch) esk hlsky, kter latina ne-
mla, oznaovny psmeny pro zvukov nejbli hlsky
(nerozliovna mkkost souhlsek ani dlka samohlsek)
asi do 13. stol., nap. cynis = in, cas = as + ukzka
textu na str. 16
n spekov k oznaovn hlsek, kter m etina proti
latin navc, pouvny speky, tj. spojen dvou i vce latinskch psmen, nap. czas = as, rzyeka = eka
Day nam wssyem, hospodyne, Daj nm vem, hospodine,
zzyzn a myr w zemy! izn a mr v zemi!
(Z psn Hospodine, pomiluj ny)
n diakritick (rozliovac) zavdn od 15. stol. zsluhou Jana Husa; tzv. nabodenka diakritick znamnka: nabo-
denko dlh (rka, oznaen dlky samohlsek) a nabodenko krtk (teka, oznaen mkkosti souhlsek), nap.
czeke
.
cesk, na n
.
s; odstranny ostatn speky
n bratrsk (platil a do nrodnho obrozen) = pravopis Bible kralick; msto teek nad souhlskami zaveden hek ,
, (pro zstv speka ); hlska j se oznauje psmenem g (mg = mj), dvojhlsky aj, ej se p ay, ey; hlska v se
oznauje psmenem w (wc); psmeno v oznauje na zatku slova hlsku u (vsly = usly); dlka samohlsek se ozna-
uje rkami, ale se pe psmenem j (gegj = jej); po c, z, s a ve spojce i se pe vdy jen y (cyz, sla, g y ty = j i ty);
dodnes se pouv psmeno ; v tvaroslov znik dulu a jednoduchch as minulch
n Dobrovskho analogick oprava pravopisn: obdoba (analogie): jako se pe pni (hadi), m se pst i kosi, plazi;
vidme pny, hady, tak i kosy, plazy; jako se pe bj (b), tak i nos, voz; jako nonj (non), tak i kos, ciz; po c zave-
deno jen mkk i; zrueno rozliovn tvrdho a mkkho l (v pravopise; ve vslovnosti se ji nerozliovalo dve)
na zatku slova odliovat w a u/: wdala, ale dvj vdala udala
n afakova pravopisn oprava skladn posledn (1842): pestv se k oznaovn hlsek , j, g uvat psmen j, g, ,
zavd se dnen zpsob (gegj jej ); 1849 bylo nahrazeno psmeno w psmenem v, msto au se zaalo pst ou:
wtr vtr, mauka mouka
n prvn pravidla eskho pravopisu 1902, Jan Gebauer
n posledn vt reforma pravopisu v r. 1957
n posledn zmna pravopisu v r. 1993
V etin zstala jen speka ch (spojen
dvou grafm pro jeden fonm),
dodnes pouvaj speky Polci
zapamatuj si
Cvien
1. Naznate hlskoslovn vvoj staroeskch slov ve 12.14. stol.
Jednotliv zmny pojmenujte: glava, more,csta, a, drati,
zemu, mom, na, szati, prou, slyati, jutro, r
2. Pette si ryvek z Dalimilovy kroniky a posute stav hlsko-
slovnho a tvaroslovnho vvoje etiny. Vyhledejte aorist
a imperfektum.
3. Kterm pravopisem je psn nsledujc text? Kdo ho zavedl? Jak se
nazvala nov diakritick znamnka: Otc
.
e ns
.
, genz
.
gi nanebe-
siech, oviet
.
ie gmie tv; pr
.
id
.
krlowtwie tv, bud
.
wuole tv
ijako wnebi y wzemi
Knz Oldich o Postoloprtech loviee.
Sta s, e kdy skrz jednu ves jdiee,
uz, e sedlsk dievka na potoc ste,
bosa i bez rukvkv rcho pre.
Sedlka velmi krsna biee,
k tomu ovem stydliv nravy mjiee.
Po se jejie krs diviti stoj
a ihned jiu sob za enu poj.
21
etina nrodn jazyk ech
NRODN JAZYK A JEHO TVARY
etina
n nrodn jazyk v echch, na Morav a esk sti Slezska; mluv jm asi 10 milion osob, v zahrani asi 2 miliony osob;
je vrazem nrodn jednoty (spolen pro vechny pslunky nroda, srozumiteln vem)
n edn jazyk v esk republice
n pvodem je jazykem indoevropskm, pat do skupiny jazyk slovanskch, a to zpadoslovanskch
n z hlediska typologie je jazykem fexivnm
n nem jen jednu podobu rozvrstven jazyka (stratifkace), jeho bohatost, mnohovrstevnost
n peme latinkou
tvary nrodnho jazyka:
n spisovn etina reprezentativn ofciln tvar, jednotn a srozumiteln na celm zem, jednac jazyk na veejnos-
ti (sdlovac prostedky, ady, koly, odborn literatura, sttn a edn dokumenty, mdia noviny, televizn zpravo-
dajstv)
zklad stedoesk ne; novodob etina na zklad veleslavnsk etiny Blahoslavovy doby; pevaha vraz
stylov bezpznakovch (neutrlnch), ustlenost, stabilita (zmny probhaj pomalu)
n hovorov etina mluven podoba spisovn etiny; pouv se v bnm osobnm styku; je zbavena archaickch
prvk (nap. pechodnky), kninch vraz a tvar (sm, bt dalek neho); volnj a jednodu vtn stavba, mn
pesn formulace, emocionln prvky (moc krsn, teda, tisknul, mu, mem, to je fakt); ast univerbizace (panelk,
spack); ve skladb (knka, co se mi lb)
nespisovn tvary:
n ne (dialekty) odlien mstn a zempisn = odraz feudln rozdrobenosti, izolovanho vvoje jednotlivch
oblast a prodnch pekek; v souasn dob se nen rozdly straj (jen mluva starch lid, astji na vesnici) =
vliv koly, hromadnch sdlovacch prostedk, rozmachu
dopravy a snadnho pohybu obyvatel
pozstatky ne: v echch v okrajo-
vch oblastech (chodsk jihozpadn,
podkrkonosk severovchodn, jemnick
jihovchodn)
na Morav zetelnj rozdly (vt vzd-
lenost od jazykovho centra Prahy):
oblast hanck (stedn Morava), morav-
sko-slovensk (jihovchodn Morava),
lask neboli slezsk (severovchodn
Morava a Slezsko); viz esk jazykov atlas
nap:
esky hancky moravskoslovensky lasky
mouka mka mka muka
mlejn mln mln myn
vozejk vozk vozk vozik
strejek strek strek stryk
(Mapka eskch ne podle F. Cuna)
22
nadnen tvary (interdialekty) vznikly postupnm strnm rozdl mezi nemi (zachovvaj jen zkladn ne-
n znaky vtch oblast (nap. interdialekt hanck, lask); nejdleitj je obecn etina (na zklad stedoes-
kch ne) na vtin ech i sti Moravy (vyvj tlak i na spisovn jazyk), nap. vokno, mlko, dybysme, k; s dtma,
zlatej, pkn knihy, mladejch lid; bejt, pct, schvalujou, ouad, dycky, bejt, nst, chrnt
sociln diferenciace etiny: rozdly v slovnku a frazeologii
n profesn mluva (profesionalismy) mluva skupiny zamstnanc (uritho povoln) ekonomick, sporn
vyjadovn, nap. pojmy zednick: fanka, alovat, kalfas, potaov: odbouchnout, sejvnout, lkask: exnout,
lek, slepk, eleznisk: raky, harfa (kolejit seazovacho ndra)
n slang mluva zjmovch skupin; emocionln zabarven, nap. mysliveck: prko, slechy, svtla, barva (krev), bhy, vtrnk
(enich sprkat zve), studentsk: bajle, koule, puma; matyka, flda (Filozofck fakulta), sportovn: meruna, bann, fni
n argot mluva spoleensky deklasovanch a izolovanch vrstev, tj. vz, narkoman, prostitutek, zlodj (snaha
utajit skuten vznam slova), nap. zlodjsk: ka, prkenice, picl, fzl, rovat (krst), mluva narkoman: lehnout
si (aplikovat drogu), pernk (pervitin), snh (kokain), mluva prask galerky: stkaka (revolver), lve, mari (penze),
bonzk (udava), tzv. brnnsk plotna: lochna (dra), alina (tramvaj)
ZUS, NORMA A KODIFIKACE
zus obvykl, vit zpsob uvn a vskyt jazykovch prostedk (bez ohledu na to, zda jsou vhodn nebo nevhod-
n, nesprvn); o zus se opr jazykov norma
jazykov norma (zvyklost, konvence) = soubor uznvanch, ustlench jazykovch prostedk a zvaznch zpsob
(pravidel) jejich uvn
n existuje v jazyce samm
n vytv se postupn v dorozumvacm procesu
n mn se (velmi pomalu) = prun ustlenost, ne strnulost; pesto zaruuje stabilitu, jednotnost modernho spisov-
nho jazyka
n tk se pravopisu, vslovnosti, tvaroslov
kodifkace = zpracovn jazykov normy, prohlen urit normy za spisovnou (uzkonn)
n vystihuje normu, zachycuje, popisuje, vykld ji a peuje o ni
n slou k pouen uivatele nutnost dodrovat ji
n podporuje vvojov tendence (nejen zachycuje stav) uvd dvojtvary, vvojov varianty (star a novj)
Zkladn kodifkan pruky
1) Pravidla eskho pravopisu PP = zkladn normativn pruka stavu pro jazyk esk Akademie vd R; obsa-
huj: vklad pravopisnch pravidel s pklady (v vodn kapitole) a pravopisn slovnk slova azena abecedn, pou-
en obsahuje i pbuzn slova, vslovnost
dv verze pravidel: koln (obsahuj i problematick tvary slov s vslovnost) vdy nejnovj vydn; akademick
(ir slovn zsoba, ale bez tvar, podrobnj rozpracovn vkladov sti, slovnky zempisnch, rodnch a antic-
kch jmen, pravidla pepisu cizch slov) vdy nejnovj vydn
2) mluvnice, nap. Styblk, V. a kol.: Zkladn mluvnice eskho jazyka, Praha 2004
Grepl, M., Jelnek, M. a kol.: Prun mluvnice etiny, Nakladatelstv Lidov noviny, Praha 1995
echov, M. a kol.: etina e a jazyk, Praha, ISV nakladatelstv, 2002
Havrnek, B. Jedlika, A.: esk mluvnice SPN, Praha 1981
Havrnek, B. Jedlika. A.: Strun mluvnice esk Fortuna, Praha 1998 pro koly
mluvnice obsahuj: obecn pouen o jazyce, o vech stech gramatiky, o spisovn vslovnosti a pravopisu, o slohu (stylu)
3) Hrkov, J.: esk vslovnostn norma, Scientia, Praha 1995
4) jazykov, vkladov slovnk, nap. Slovnk spisovn etiny pro kolu a veejnost (jednosvazkov) SS,
2., pepracovan a doplnn vydn, Academia, Praha 1994
23
Slovnk spisovnho jazyka eskho (pvodn 4svazkov) SSJ, 2. nezmnn vydn, Academia, Praha 1989
(8svazkov); ze starch slovnk: Va, Pavel, Trvnek, Frantiek: Slovnk jazyka eskho (1937)
Kol.: Prun slovnk jazyka eskho (19351957) 9dln
slovnky obsahuj: abecedn azen slova = hesla
heslov odstavec m vkladovou a pkladovou st; obsahuje vestrann pouen (pravopisn, ortoepick, gramatick a zejmna
daje o vznamu)
n vklad vznamu slova (u mnohoznanch slov uvd vznam zkladn a ostatn vznamy jsou oznaeny slicemi); k vysvtlen
pouito i synonym, antonym; homonymn vrazy jsou ve zvltnm heslovm odstavci
n uren slovnho druhu, mluvnickch kategori
n tvary, v nich se chybuje
n ustlen slovn spojen, ren, pslov, ppadn citt nebo pklad vty, v n se dan slovo vyskytuje
n nkdy bvaj daje etymologick
n slova odvozen a sloen
SS obsahuje 4 plohy: Slovotvorn pehled, Zkratky a znaky, Rodn (kestn) jmna a pjmen, Zempisn jmna
Akademick slovnk cizch slov Academia, Praha 2000
JAZYKOV KULTURA
1) je rove jazykovho vyjadovn a pe o n, kultivovn jazyka; je dna rovn jazykovdy i jazykovou prax (vliv
koly a kvalitn etby)
2) je soust kultury vbec, vyplv z poteb spolenosti (jazykov vyjadovn podlh i normm spoleenskho
chovn nap. slunost a zdvoilost se projevuje v ei)
3) tk se vech styl, uvn jazyka ve vech situacch, v projevech mluvench i psanch
4) e, jednn je projevem vlastnost a charakteru lovka
5) zle nejen na rovni jazykovdy, ale i na vysplosti uivatel jazyka, na jazykov praxi
6) jazykov vchova je dna koln vchovou, podporovna kvalitn etbou, divadlem, dobrmi projevy v rozhlasu
a televizi a zle na snaze a odpovdnosti kadho jedince
jazykov kultura se projevuje:
n v rovin jazyka = vechny monosti a prostedky k dorozumvn pro uivatele; propracovanost jazyka; peuj o ni
jazykovdci, bohemist
n v rovin ei = rove konkrtnho dorozumvn, individuln projevy; peuj o ni uivatel jazyka
poadavky:
n jazykov sprvnost (opak chyby) = shodnost se spisovnou normou a kodifkac; tk se mluvnice, pravopisu a v-
slovnosti, tvaroslov, skladby, slovn zsoby
n vhodnost uvn jazykovch prostedk podle konkrtnch podmnek
n slohov vytbenost (zvl. ve stylu odbornm)
n jazykov a vcn pimenost vzhledem k adrestovi, zvl. srozumitelnost a jasnost vyjden (vliv rovn mylen
i znalost)
n vstinost vyjden podle zmru autora i vzhledem k obsahu
n psobivost a pesvdivost (zvl. v publicistickm stylu)
n pestrost jazykovch prostedk, originalita autora (zvl. v umleckm stylu)
VVOJOV TENDENCE SOUASN SPISOVN ETINY
vvoj nejrychleji ve slovn zsob (krom jejho jdra = zkl. slova) nutno pojmenovvat nov skutenosti; pomaleji
v gramatick stavb, syntaxi (zvislost na rozvoji mylen a vlivu cizch jazyk), v hlskoslov a tvaroslov
dynaminost vvoje
24
a) zdnliv protikladn procesy
demokratizace
rozen spisovn etiny (vliv koly, vzdln)
rst jazykov rovn uivatel
odstraovn zastaralch slov, tvar
terminologizace
rst potu termn
integrace (sjednocovn)
strn nench rozdl
intelektualizace
vliv vdeckotechnickho rozvoje
(jmenn vazby, pedlokov obraty, nap. v dsledku, z hlediska)
determinologizace
pechod termn do oblasti mn odborn i neodborn
(pojem, parametr, pota)
funkn stylov diferenciace
nap. osamostatnn publicistickho a administrativnho stylu
(od odbornho stylu)
b) stylov posuny v souasn etin
osa hovorovost neutrlnost kninost
astji
(dve nespis. holka, taky, peu, pct, dlat dnes spisovn)
osa kninost neutrlnost bn slovn zsoba
mn asto
(dve odborn: mnoina, astronaut, computer i komputer dnes bn uvan)
c) pejmn slov internacionalizace jazyka
jeden ze zpsob obohacovn slovn zsoby; dnes zvl. z anglitiny i jinch jazyk (supermarket, puzzle, manaer),
stl kontakty se sloventinou (dovolenka)
v oblasti vdy a techniky, populrn hudby, sportu (summit, software, heavy metal, ampiont, hattrick, surfovat)
Cvien
1. Zobecnte na zklad pklad znaky jednotlivch ne:
a) podkrkonosk (severovchodn) kreu
, prau

da, husejm,
cejtit, bratroj, per, perkno
b) jihozpadn bratrovo kabt, sestino kniha, ni buli doma
ha j sem el do lesa
2. Poznte, z kterch moravskch ne jsou nsledujc pklady?
Uvete zsadn rozdly v hlskoslov i tvaroslov. Porovnejte i se
znnm vty v eskm interdialektu.
Daj muku ze myna na vozik. Daj mku ze mlna na vozk.
D mku ze mlna na vozk.
3. Uvete pklady nespisovn mluvy v rznch povolnch, vrazy
z oblasti profesionln, a to nap. z oboru, kter je vm blzk.
Uvete pklady nkterho zjmovho slangu.
4. Vyhledejte v dialogu z romnu Pavla Frborta Vekslk nespisovn
a expresivn slova, slovn spojen, nespisovn tvary. Uvete zklad-
n rysy obecn etiny. Nahrate nkter vrazy slangov, argotick
i obecn esk spisovnmi slovy:
A co Lhotk? zeptal jsem se potichu.
Nezjem, pivo mu natom ale jinak mu nejradi vidm paty.
J myslel jeho fa. Toho z autobazaru.
Od toho radi dl, Mo. Rozum, jak to myslm?
Ne.
Ty jsi pitomeek! Jak mysl, e se kreje?
Jako ped esenbkama?
Vbec! Auta m jen jako bokovku sbr staroitnosti! Chpe?
A Lhotk dl pro nj a jet je nikdo nesejmul!
Prsk?
Koukej j nic nekm. Jenom ti radm: bacha na nj. S nm si
nic nezanat.
Bylo to k smchu. Jeden bonzk varuje ped druhm
Jak je pvodn vznam slova prskat? Jak m penesen vzna-
my? Jak vznamy uvdj vkladov slovnky?
5. Kte spisovatel ve svch literrnch dlech vyuvaj ne nebo
nench prvk? Kte bsnci vyuvaj tzv. dialektismy nebo regio-
nalismy a pro?
6. Prostudujte seznam zkratek ve vkladovm jazykovm slovnku
(v vodn sti) a vysvtlete, co znamenaj zkratky za slovy: nako-
lik, saxofon, povst, jitrocel, hnt, Lny, fl, okolo, such, pst
7. Ovte si s pomoc Pravidel sprvnou vslovnost tchto slov:
diskuse (diskuze), renesance, prezident, literatura, revue, ischias,
demokracie
8. Vyhledejte ve vkladovm slovnku vznamy tchto slov: discipl-
na, veej, stopka, obkrok, niva
25
SLOVENTINA VE SROVNN S ETINOU
n nrodn jazyk Slovk, nejbli etin (shody i rozdly, dan historicky obdobmi spolenho zemnho vvoje); zpadoslovansk
jazyk; vraznj nen rozdly
n rozdlen po rozpadu Velkomoravsk e do rznch sttnch celk, pak spolen vvoj ech a Slovk v jednom stt
od r. 19181992 s vjimkou let faistick okupace; vzjemn psoben obou jazyk, asto paraleln vvoj
n vznik spisovn sloventiny
od 15. pol. 19. stol. pouvn etiny jako spisovnho jazyka ( latina, maartina), ale pronikn slovenskch prvk
1. pokusy o spisovnou sloventinu: Josef Ignc Bajza v 2. pol. 18. st.; Anton Bernolk koncem 18. st., na zklad
zpadoslovenskho ne; jazykov nejednota: katolci (bernoltina) evangelci (etina, tzv. biblitina)
ustaven jednotnho spisovnho celoslovenskho jazyka v 40. l. 19. stol. na zklad stedoslovenskho ne: udovt tr, Michal
Miloslav Hoda, Jozef Miloslav Hurban
Rozdly ve srovnn s etinou
1) Z hlediska vvojovho star stav ve sloventin
a/ se nezmnilo v /ie e ulica
u se nezmnilo v i ulicu
aj se nezmnilo v ej najlepie
ie se nezmnilo v miera
se nezmnilo v au, ou sd
se zmnilo v [uo], ne v stl
r' se nezmnilo v repa
2) Slovn zsoba mlo rozdl, sp spolen jevy
stejn slova (trva, sad, star); slova, kter v etin nejsou (prepi = prominout, rasca = kmn, bocian = p), z ma.
korule = brusle, lopta = m, z lat. ceruzka = tuka, okuliare = brle, z nm. mr = ze, z rumun. bryndza, vatra; slova
v etin neuvan, ale srozumiteln (dedina, bleskobitie); slova stejn, ale s jinm vznamem: zaspa = usnout, noha-
vice = kalhoty, kapusta = zel (esk kapusta = kel); slova hlskov odlin (cez, hrable, mesiac, lea, dom)
3) Slovensk pravopis a vslovnost
a) rozliovac (diakritick) znamnka
(o s voknm) [uo] stl, k
(irok e) mso
, (dlouh souhlsky) tc, bka, vba
(mkk souhlska) ahostajn
b) de, te, ne vyslovuje se mkce; vjimky: u pdavnch jmen a zjmen: veda tej zelenej hruky (tvary zjmen a p-
davnch jmen), v cizch slovech: literatra, televzia, v nkterch domcch slovech: ten, teraz, jeden
di, ti, ni vyslovuje se mkce; vjimky: v 1. pd mn. . pd. jmen, pest a zjmen: t mlad udia boli unaven [t,
d, n], po pedpon: ods [d], v cizch slovech: politika [ty]; v po samohlsce nebo po r vyslovuje se jako nesla-
bin u: bratov, krv [bratou, kru]
c) v pest minulm v mno. sle se pe vdy koncovka -i: mui ili, sromy rstli, eny ili, vojsk ili
4) Hlskoslov
a) l (stedn) a (mkk) esk l (stedn); klopa, ud
b) vedle slabikotvornho r, l tak slabikotvorn , : sc (srdc), stp (sloup)
c) vce dvojhlsek: vedle ou tak uo (), ie, ia, iu: ulicou, pvod, nmestie, bratia, dlhiu
d) sloventina nem (repa), (mesiac, pekn, bea, vec), (brka)
e) hlsky dz, d: bryndza, medza, hdem
f) rytmick zkon nensleduj za sebou dv slabiky s dlouhou samohlskou: krsneho, miestny
26
5) Z tvaroslov
a) Skloovn uchovaly se starobylej tvary
n men rozdly mezi mkkmi a tvrdmi vzory u podst. jmen: ena ulica, enou ulicou, enami ulicami,
duba stroja, dubu stroju, mestu srdcu, mest srdcia
n u pd. jmen: mlad, mlad, mlad cudz, cudzia, cudzie
n pznan o v koncovkch podst. a pd. jmen: s npisom, na strojoch, peknom
n 1. p. mn. . jmna zvat m. rodu tvary neivotn: orly, sokoly, hady, zajace, medvede, motle (krom vjimek
vlk vlci, 4. p. vlkov, nebo 1. a 4. p. vlky; pes psi, 4. p. psov, nebo 1. a 4. p. psy)
n v 7. p. mn. . nejastji -ami, jen v mu. r. -mi: enami, mestami, ulicami chlapmi
n osloven 1. pdem: Prep, Eva!
n 4. pd osob = 2. pdu obou sel: poznm tch muov, ien
n podst. jmna na -a, pjmen na -o maj 2. pd = 4. pdu predseda, Heko romn Frantika Heku
n nemn se kmenov souhlska u substantiv r. en. a pd. jmen: ruka ruke, noha nohe, mucha muche; vek,
matkin
b) asovn jednodu
n 1. os. . j. vdy -m: nesiem, volm, mem, kupujem
n 3. os. . mn. -, -ia, -a: nes, robia, boja sa
n infnitiv vdy -: nies, robi, mc
n v rozk. zpsobu se zachovv dlka samohlsek: psa p
n vkladn o v pest minulm: niesol
n trpn tvary pest vdy s dlouhou koncovkou: volan, rozbit
n v tvarech kondicionlu vdy jen by: bol by som, bol by si, bol by; boli by sme, boli by ste, boli by
n tvar pechodnku nerozliuje rod ani slo: nesc, robiac
6) Skladba
n pi vykn: pomocn sloveso i pest minul v 2. os. mn. .: Boli ste, otec, v sade? o ste hovorili?
n nkter slovesa maj odlinou vazbu, nap. vi si nieo (esky neho)
n neuv se neosobnho pasiva opisnho: Pouili sa stroje ( esky Bylo pouito stroj)
Cvien
1. Vyslovujte sprvn:
obete, spechy, zmena, ven, v, mkk, rieb, my sme tun doma, vbec, mj, stroia, dka, tnie
2. Pette sprvn nsledujc text, na podtrench slovech si uvdomte rozdly mezi etinou a sloventinou.
Jar sa rozvinula v plnej svojej sile a krse. Prroda sa zaodela do slvnostnho atu,
ozdobenho ltou ppavou a kakou, bielymi nenmi sedmokrskami. Nad poami
zaspieval kovrnok a lastoviky znovu prileteli z teplch krajn. Vzduch bol presten
svieosou, dobre sa vydychoval rozjarenmi pcami.
kaka = petrkl (Podle R. Morice)
27
Zvukov strnka jazyka
Zvukovou strnkou jazyka se zabv hlskoslov.
Pojmy: fonetika a fonologie, ortoepie a ortofonie (viz kapitola Jazykovda a jej disciplny)
Hlska zkladn jednotka fonetiky; zkladn stavebn prvek artikulovan ei; zaznamenvaj se psmeny (literami) =
znaky hlsek; jen jedin hlska se oznauje dvma psmeny i a y; nap. slovo pole se skld z hlsek p, o, l, e
Fonm zkladn jednotka fonologie; nejmen jazykov jednotka schopn rozliit vznam slova, nap.: fonmy a, o od
sebe odliuj slova val-vol, rasa-rosa, podobn a-, i-, d-t a dal: val-vl, valy-vl, vada-vata, pata-paty; se vyslovuje
jinak ve slov devo ne ve slov ke = 2 varianty jednoho fonmu; stejn tak n ve slov Zdenka a nos
Mluvidla a e
Mluvidla = stroj k tvoen artikulovan (lnkovan) ei; chvn vdechovho vzduchu vnmme jako zvuk
n dchac (respiran) = plce a dchac cesty, hrudnk, brnice; tam vznik vdechov proud vzduchu
n hlasov (fonan) = hrtan, hrtanov pklpek, hlasivky (2 prun vazy mezi chrupavkami v hrtanu napnaj se nebo
povoluj, sbliuj nebo oddaluj) vdechovm prou-
dem z plic se rozkmitaj vznik tn hlasu; mezi hla-
sivkami se pi ei tvo hlasivkov trbina (glottis)
n artikulan (lnkovac, modifkan) = rezonann
dutiny (stn, nosn, hrdeln, hlavov, prsn), hrtan
(larynx) a artikulan orgny aktivn = jazyk (lingua), rty
(labia), pasivn = zadn patro (mkk, velum), pedn
patro (tvrd, palatum), dsn (alveoly) a dsov vstu-
pek, zuby (dentes) hlas se petv na e
Podl sluchovho stroj a mozku na procesu vnmn ei
(pidluj zvukm konkrtn vznam)
SOUSTAVA ESKCH HLSEK
Hlsky se dl na samohlsky a souhlsky; v etin je 25 souhlsek, 10 samohlsek, 1 dvojhlska
Samohlsky (vokly) z lat. vocalis = zvun, zpvn
n voln prchod vdechovmu proudu (bez pekky)
n daj se zpvat (tny)
n sta jsou otevena
Dvojhlska (diftong) = spojen 2 samohlsek v jedn slabice
n esk ou (= klesav, tj. slabin + neslabin samohlska) slovensk [uo] (= stoupav, tj. neslabin + slabin
samohlska)
n v pejatch slovech a v citoslovcch au (auto, mau) a eu (pneumonie)
Ne kad spojen samohlsek je dvojhlskou!, nap. pouit, nauit = samostatn samohlsky (tedy i slabiky) ev pedpony po-, na- a slo-
votvornho zkladu slova na u
Slabika (sylaba) = nejmen jednotka ei, kterou vyslovujeme, st slova, vysloven jednm nrazem dechovho prou-
du, nap. po-le slovo vyslovujeme ne po hlskch, ale po slabikch
je tvoena: samohlskou: a-le
nkolika hlskami: ne-m, vlast-n (aspo 1 hlska slabikotvorn, 1 i vce neslabinch)
dvojhlskou: nou-ze
Zkladn sloky mluven:
dchn (respirace)
tvorba hlasu (fonace)
lnkovn (artikulace) = innost mluvidel
potebn k mluven
zapamatuj si
Souhlsky (konsonanty) z lat. konsonant = spoluzvuc
n vdechov proud nar na pekku (zen nebo zvr)
n nedaj se zpvat (umy)
n sta jsou pivena
28
slabikotvornou souhlskou: v etin r, l kr-ve, vl-na, zdka m se-dm, vzcn s, pst, pt
slabika oteven (kon samohlskou) nap. r-no, zaven (kon souhlskou), nap. roz-hlas
Tvoen hlsek
Samohlsky (vokly)
v etin 10 fonm (a, e, i, o, u, , , , , ) jim odpov-
d 14 grafm (navc y/, , )
Vechny esk samohlsky jsou:
znl a stn ( polsk, francouzsk nosovky)
krtk a dlouh (= dvojnsobn dlka trvn)
Rozdl mezi samohlskami je dn rznou polohou rt
a jazyka pi jejich tvoen a mstem tvoen
Vokalick trojhelnk
rty nezaokrouhleny rty iroce oteveny rty zaokrouhleny
i / u / vysok
e / o / stedov
a / nzk
pedn stedn zadn

podle vodorovn polohy jazyka
jazyk vpedu jazyk na dn stn dutiny jazyk vzadu
Souhlsky (konsonanty)
v etin 25 souhlsek (b, c, , d, , f, g, h, ch, j, k, l, m, n, , p, r, , s, , t, , v, z, ); fonm ch = speka (spojen grafm
c + h); v pejatch slovech grafmy x, q, w
Dlen
1. Podle innosti hlasivek souhlsky
a) znl (hlasivky se rozkmitaj), nap. b, d
b) neznl (hlasivky se nerozkmitaj), nap.: p, t
znlost (kmitn hlasivek) zjistme poloenm dlan na temeno hlavy, zacpnm u pi vslovnosti nebo shnutm na oblast hrdla
souhlsky prov (dvojice znl neznl)
prov
neznl p f t s k c h
znl b v d z g h
neprov
(jedinen)
neznl c
znl m n j l r
hlsky h ch se li nejen znlost, ale i mstem artikulace (h je inov, ch zadopatrov)
tzv. rz (pdech)
n vznik rozraenm tsn sblench hlasivek (tzv. tvrd nasazen hlasu), nasazenm samohlsky po pauze
n oznauje se apostrofem
n je neznl, zvrov hlska, tvoen v hrtanu, asto pedchz samohlsku na potku slabiky, je vyjdenm
pedlu
n nen samostatnm fonmem
nap. s okolm ( sokolm), odejdi, kAnice, matka a otec, na okn
se vyslovuje [e] dlat [elat], [je] po
b, p, v, f bhat, pvec, vc, frtoch,
[n] po m msto
poznmka
jazyk nejve
jazyk uprosted
jazyk nejne
p
o
d
l
e

s
v
i
s
l

p
o
l
o
h
y

j
a
z
y
k
a
varianty c: neznl cel znl leckdy [dz],
varianty : neznl asto znl lba [d],
varianty : neznl tt, ke znl dt, ezat
29
2. Podle stavu dutiny nosn
a) souhlsky stn (orln) dutina nosn je uzavena, neastn se artikulace
b) souhlsky nosov (nazln) dutina nosn je oteena, astn se artikulace m, n, (zacpeme-li nos, nelze je vyslovit)
3. Podle zpsobu tvoen (podle mry a druhu pekky vdechovmu proudu)
a) zvrov (okluzivy) cesta vdechovmu proudu zcela zavena, vdechov proud ji proraz: stn b, p, d, t, , ,
g, k a nosov m, n,
b) polozvrov (semiokluzivy)
nejprve zvr, pak oslaben, vdechov proud pronik zkou trbinou c, , znl dz, d
c) inov (konstriktivy, frikativy)
cesta je vdechovmu proudu zena (ina ve stedu stn dutiny) v, f, z, s, , , j, ch, h, l, r,
hlsky plynn (likvidy), a to souhlska bokov (laterla) l (pika jazyka se pitiskne k patru, vdechov proud
jde po obou stranch)
souhlsky kmitav (vibranty) r, (pika jazyka ze zvru kmit)
4. Podle msta a zpsobu vzniku pekky v stn dutin
a) obouretn (bilabily) seven rt: b, p, m
b) retozubn (labiodently) sblen spodnho rtu a hornch ezk: v, f
c) zubodsov (alveolry) jazyk proti horn dsni a k zubm
pedn: d, t, n, c (dz), z, s, l, r,
zadn: (d), ,
d) pedopatrov (palatly) jazyk proti pednmu patru: , , , j
e) zadopatrov (velry) jazyk proti zadnmu patru: g, k, ch (tak nkdy n, oznaovan N, nap. v pozici venku)
f) hrtanov (laryngla) h
msto tvoen
obouretn
(bilabily)
retozubn
(labiodently)
zubodsov (alveolry)
pedn zadn
pedopatrov
(palatly)
zadopatrov
(velry)
hrtanov
(laryngly)
zvrov
(okluzivy) stn
nosov
b p d t g k
m n N
polozvrov
(semiokluzivy)
dz c d
inov
(konstriktivy)
normln
bokov
kmitav
v f z
l
r,
s j ch h
znlost zn. nezn. zn. nezn. zn. nezn. zn. nezn. zn. nezn. zn. nezn. zn. nezn.
5. Z hlediska pravopisu
tvrd h c h k r d t n
mkk c j
obojetn b f l m p s v z
, , ped i/ nebo se pe d, t, n (dt, dti, ticho, tit, nikdo, nkdo)
bel, apka, vhe
retn (labily) bez asti jazyka
}
z
p
s
o
b

t
v
o
e
n
Sykavky
s, z = ostr
, = tup
poznmka
30
ZVUKOV STRNKA SLOVA
Slovn pzvuk (akcent) = zvukov zvraznn slabika
Slabika pzvun (akcentovan) je vyslovena vt silou
ne nepzvun
Pzvuk: hlavn a vedlej (slab)
n V etin je v zsad hlavn pzvuk na 1. slabice
slova, vedlej pzvuk na lich slabice v troj- a vceslabinch slovech (nebo na pedlu sloeniny)
nap. kola, nenasytn, nepedstaviteln; ve sloeninch velkolep
n Ve spojen jednoslabin pedloky s nsledujcm slovem se pzvuk pesouv na pedloku, take pedloka s nsle-
dujcm slovem tvo pzvukov celek
nap. na zemi, u stolu
Vjimku tvo dal (vceslabin) slova: o nepedstaviteln krse, na nejnepstupnjm mst
n dvojslabin pedloky (mezi, mimo, kolem, krom) a jejich jednoslabin podoby (kol, krom) nemvaj hlavn p-
zvuk: mezi stromy
Pklonky a pedklonky
V souvisl ei (ve vtn souvislosti) nkter slova vlastn pzvuk nemaj.
Pklonky (enklitika) = nepzvun, zvlt jednoslabin slova (pzvuk ztrcej v proudu ei), kter se ve vt pipojuj
za pedchzejc pzvun slovo a tvo s nm rytmick celek, nap. krtk tvary zjmen osobnch a zvratnch (m, t, se,
mi, ti, si, mu, ho, ji, j ), spojky -li, vak, tvary pomocnho slovesa bt (jsem, jsi, bych, bys, byl) aj.
Nikdo by mi

neekl pravdu. Zstal jsem tam

do veera. Nemlo by se mu to prozrazovat. Sml se nahlas.
pklonky pklonky pklonky pklonka
Pedklonky (proklitika) = nepzvun slova, kter se ve vt stav ped nsledujc pzvun slovo, nap. nkter p-
slovce, jednoslabin spojky, stice (u, tam, jak, i aj.)
U dost! Tak

poj! Mj pes stn. I on tudy proel. Jak me lht!

A a u t tu nevidm!
pedklonka pklonky
ZVUKOV STRNKA VTY
Vta je celkem nejen mylenkovm a mluvnickm, ale i zvukovm.
a) lenn na vtn seky (kla), tj. na men zvukov a vznamov celky = frzovn; mezi seky vznikaj pestvky
(pauzy)
dvody: fyziologick poteba nadechnut; pochopen obsahu vty je snaz (tsn spjato to, co k sob pat); zane-
dbn pauzy sniuje srozumitelnost vty nebo mn jej smysl
Vichni oekvali netrpliv | slbenou zprvu.
nestejn dlouh seky, ne vdy stejn nutn zle na tempu ei (pomal tempo seky krat, rychl tempo
seky del)
b) Vtn pzvuk = pzvuk, kterm nkter slovo ve vt vynik nad ostatnmi slovy
n V klidn oznamovac vt bv vznamov jdro (nejdleitj sdlen) na konci, proto je tam i vtn pzvuk,
nap. Vyzvednte si opravenou obuv vas.
n Mn-li se postoj mluvho ke skutenosti (vyjad-
uje podiv, radost, rozhorlen), je nutno zvraznit
jin slovo vyzname je drazem (zeslme
jeho pzvuk obvykle je na potku vty):
ert aby je vzal! I my si chceme odpoinout.
esk pzvuk je pevn (stl)
a nepohybliv
zapamatuj si
Viz kapitola Aktuln (kontextov)
lenn vpovdi
odkaz
31
n Vtn pzvuk m vliv i na vznam sdlen:
Pjm Ev tu novou knku. (ne dm)
Pjm Ev tu novou knku. (ne nkomu jinmu)
Pjm Ev tu novou knku. (ne starou)
Pjm Ev tu novou knku. (ne brouru ap.)
Draz = zeslen pzvuk na dleitm slov: Vechno si povme ztra.
c) Melodie (intonace) a kadence
Melodie = prbn vkov zmna tnu v cel vt (pro vyjden funkce vpovdi oznmen, dotaz, rozkaz)
Kadence = tnov prbh vtn melodie na konci vty nebo vtnho seku
U vt oznamovacch, rozkazovacch (dacch) a u otzek doplovacch je klesav:
Me dnes pijt se sestrou. Poj dnes se mnou. S km dnes pracuje?

U otzek zjiovacch a vt v pomru vyluovacm je stoupav nebo stoupav klesav:
Pijde ztra babika? Pijde ztra babika? Bu pijde babika, nebo j.

U nekoncovho seku (projev pokrauje) je obvykle mrn stoupav.
d) Tmbr, timbre = zabarven hlasu; barva hlasu rovn ovlivuje zvukovou podobu vty; nap. nzk, altov, kovov
tmbr, sametov barva hlasu aj.
Cvien
1. Rozhodnte, kde je ou dvojhlska a kde jen spojen samohlsek o + u: pouze, strouha, douovat, porouet, poun, nouzov, poukzka,
doufat, pravohl, kraulovat
2. Vypite z danch slov vechny znl a neznl souhlsky: sbrka, pod, slepec, pestvka, zkouka
3. Kolik hlsek (samohlsek a souhlsek), kolik slabik m slovo nejnevykrystalizovvatelnjmi?
4. Uvete, na kterch slabikch je pzvuk hlavn a na kterch vedlej:
za nepznivch podmnek, neobvykl prosted, kolem zahrady vybudujeme nov plot
5. Vyberte slova nepzvun (pedklonky, pklonky). Vimnte si jejich msta ve vt, v souvt:
Pijdu dv ne ty. Pokm, a se vrt. Chci, aby se ti omluvil. Neml tam nic na prci. Ml jsem t pozvat. A a u t tu nevidm!
6. V nsledujc vt vyznate pauzy a rozhodnte, kde se kryj, nebo kde se nekryj s vtnou interpunkc:
Pamtnci totalitnho reimu chod na nvtvu do kol a vyprvj km, co provali.
7. Jak je rozdl mezi zdnliv stejnmi vtami: To byla ndhern dovolen. Ndhern dovolen to byla!
8. Uvdomte si rozdl ve vtn melodii. Jak se grafcky oznauje? Ptel u odeli. Ptel u odeli?
HLAVN ZSADY SPISOVN VSLOVNOSTI
Pravidla spisovn vslovnosti popisuje esk vslovnostn norma, pruky Vslovnost spisovn etiny I. (eskch slov), II. (cizch slov), Strun mluvnice
esk, Slovnk spisovn etiny, sten Pravidla eskho pravopisu; vslovnost se uvd v hranatch zvorkch [ ]
Mezi psanou a mluvenou podobou jazyka jsou rozdly (a men ne nap. v anglitin): t hlska se v psmu oznau-
je dvojm zpsobem:
[i] i, y, [] , , [bje] bje, b, [vje] vje, v, [me] mn, m
Vslovnostn styly:
vslovnost
n zvl peliv, slavnostn, nap. pi umleckm pednesu, v slavnostnch projevech
n zkladn (neutrln) = pelivj ne v bnm hovoru ve veejnch projevech (v rozhlase, televizi, ve kole, na pednkch)
n hovorov (bn) = volnj, pohodlnj, nap. se asto zjednoduuj souhlskov skupiny (dtstv [dctv], vtina [vjeina]); v soukromch projevech
n nespisovn (nedbal) = nepeliv artikulace hlsek, vrazn zjednoduovn, nap. vestka [veska], k babice [g babice], nedodrovn kvality samohl-
sek pivo [pvo]
Vslovnost samohlsek
a) zachovvme nleitou kvalitu samohlsek
zeteln vslovnost, artikulace na sprvnm mst lid, vi (ne mezi i a e), nedm (ne mezi e a a), budu (ne mezi u a o),
kolbka (zk e, ne oteven, rty jakoby do smvu)
32
b) zachovvme nleitou dlku (kvantitu) samohlsek, tj.:
nezkracujeme dom, dol, pjdu, km, zstat, prosm
neprodluujeme moe, prapor, pivo, dcera, nejen, zel, vzadu
c) dv stejn samohlsky vyslovujeme nesplvav modrook, pootevt, po obd, matka a otec, neestetick
Vslovnost souhlsek
a) skupiny provch souhlsek (maj znlou a neznlou podobu)
n dochz k spodob (asimilaci) znlosti = pizpsoben jedn souhlsky druh ve znlosti na zatku slova(zp-
vat [spvat]), i uprosted (stezka [steska]) nebo mezi pedlokou a slovem: pod kopcem [pot kopcem])
cel skupina se vyslovuje zako znl (n + z zz): sbrat [zbrat], sbor [zbor], prosba [prozba], 2. p. [prosep i prozep]
cel skupina se vyslovuje jako neznl (z + n nn): zkouka [skouka], loka [loka]
zvltnost u souhlsky v vztyit [fstyit], svolat zvolat (vznamov rozdl)
n Rozhoduje-li o charakteru cel skupiny posledn souhlska skupiny (vtinou v etin) = asimilace zptn (regresivn)
n skupina sh se vyslovuje dvojm zpsobem:
shoda [schoda] v echch = asimilace zptn (regresivn) i [zhoda] na Morav = asimilace postupn (progresivn)
n neslabinou pedloku s lze ped neprovou souhlskou vyslovovat dvojm zpsobem: s lavic [s lavic] i [z lavic]
b) zmny na konci slova (neutralizace protikladu znlosti)
msto znl neznl: sud [sut], sjezd [sjest], stejn kov, dub, lo, jez, v aj.
vslovnost posledn hlsky u pedloky podle potku dalho slova
bez bot [bezbot] bez epice [besepice]
c) vslovnost s rzem (rz m na pedchzejc souhlsku vliv jako neznl souhlska)
v okn [foke], z oblohy [soblohi]; tot nkdy po pedpon: vstit [fstit], bezron [besron]
d) nesplvav vslovnost stejnch souhlsek
na hranici slov: pt triek, Jan Neruda, dej jim
na vu slov sloench: tverroh, pllitr, na vu pedpo-
ny a slovotvornho zkladu: oddac, rozspat
v koncovkch -me rozkazovacho zpsobu: uvdomme si
ve spojen s -li: udlal-li
e) splvav vslovnost skupin stejnch souhlsek
mkk [mek ], innost [inost], vy [vy ], vtzstv
[vtstv ] nesplvav (vznamov rozdl): racci raci,
nejjasnj nejasnj, pedtanit petanit
f) oboj vslovnost
slova s ts, ds, dc: dtsk [ts i c], lidsk, dcera
na vu slovotvornho zkladu a ppony: tlust, vt, babiin
g) tvary slovesa bt bez j: jsem [sem], jsi [si], jsme [sme], jste [ste], jsou [sou],
nen-li na nich draz: [Jsi to ty?]
h) v ostatnch skupinch vyslovujeme peliv vechny samohlsky:
n nevysouvme je: hbitov, hm, hebk; kter, skrz, vzpomnka, tkanika; emeslnk, jablko, mohl, vedl, pijdu, pijte
n nevsouvme je: sedm, osm nikoliv [sedum, osum]
n nezjednoduujeme souhlskov skupiny: vestka, mlad, kostka, estnct, vezme, vlask dcera [cera], srdce [srce]
n nemnme souhlsky: slupka, smyec, tvrtek, lep, kapsa
Vslovnost slov pejatch a cizch
n zdomcnl poetn slova vyslovujeme tak, jak se p: hokej, teorie, rentgen, analza, schma, refrn
n ciz slova psan pvodnm pravopisem vyslovujeme obvykle jako nezdomcnl: adagio [addo], pointa [poenta]
n ciz jmna vlastn (osobn, zempisn) vyslovujeme podle vslovnosti cizho jazyka: Victor Hugo [viktor igo], Jean
Jacques Rousseau [n ak rus], New York [jork]
Zdvojen souhlska geminta
= 2 stejn souhlsky ve slov
vedle sebe; ve vslovnosti
obvykle splvaj rozzlobit, vinn
vysvtlivka
33
1) samohlsky vyslovujeme
dlouze i krtce, nap. aktivn, acetylen, bakterie, citron, milion, chlor, sezona, penicilin, kultura, lokomotiva aj.
jen dlouze (i v psmu), nap. vitrna, angna, disciplna, bazn, olympida, nervzn aj.
2) souhlsky
n pvodn s [z]: analza, fyzika, flozofe, prezident, univerzita aj.
n slova kurz, pulz, v 1. p. [s], v dalch odvozeninch [z]
n ppona -ismus / -izmus: jen [izmus], [impresionizmus]
n vslovnost i psan s i z: diskuse i diskuze, disertace i dizertace, resort i rezort; renesance i renezance, reisr i reizr
n pedpona dis- [s]: disonance
n pvodn k: jen [k] balkon, cyklista, demokracie, frekvence, krm, cirkus, sekretka; [k i g] plakt, akt, inkoust
n pvodn x:
[ks] na zatku slova ped samohlskou: xylofon a mezi samohlskami: plexisklo, praxe, taxi
[gz] v pedpon ex- ped samohlskou: exekuce, existovat
n skupina sp-, st-: jen [sp, st] sport, student
3) slabiky di, ti, ni tvrd: diskotka, tinktura, titul, nikotin
Fonetick transkripce = pepis uritho grafckho systmu do jinho psma (snaha vystihnout co nejpesnji
vslovnost); pro evropsk jazyky existuje systm API / IPA
esk varianta systmu:
n zachovvaj se psmena s diakritickmi znamnky: bec [bjeec]
n ch [ch]: chva [chva]
n znl varianty fonmu c, : transkripce [ ], [
]
n esk dlouh samohlsky se oznauj rkou: sl [sl], dl [dl], nikoli
dvojtekou
n mkk vslovnost ve slabikch di, ti, ni dy, ty, ny se nerozliuje psme-
ny i/y: dky [ki], nikdy [igdi]
n mkk vslovnost ve slabikch de, te, ne d, t, n se nerozliuje e/,
ale hkem nad mkkou souhlskou: dti [ei], voln [vol] voln
[voln]
n ypsilon se pepisuje jako [i] vysok [visok], ryba [riba]
eov vady pi vslovnosti hlsek (dyslalie)
n rotacismus (tzv. rkovn, patn vslovnost hlsky r zadopatrov a = rotacismus bohemicus)
n sigmatismus (chybn vslovnost sykavek)
npravou vad se zabv logopedie
Cvien
1. Dbejte pi vslovnosti samohlsek na nleitou kvalitu a kvantitu:
vera, vjimen ppad, uvozovky dole, bol m hlava, nov kolbka, usilovn se snail, lahvov pivo, pijdu brzy, lkrna je blzko,
pjdeme dom, bu upmn, tady nezstanu, stjte na mst, pjm si knihu, zdvh se vtr, snm okurky, trojhelnk, sthat vlasy,
nepopirateln spch
2. Doplte samohlsku a urete jej sprvnou kvantitu:
P-j brzy dom-. Neboj se v-hr-ek. Vude vyvsili pr-pory. V obchod maj invent-ru. Souhlasil s dlouhodobou v-p-jkou penz. Sesko
dol-. V voze z-stal snh. Bu vdy up-mn.
3. Vysvtlete na pkladech asimilaci (spodobu) znlosti. Jak a kde k n dochz?
pod stolem, vechno, kdy, nadto, tak dlouho, kresba, nehty, odprat, z Tbora, s bratrem, pes hory, bez soli, pedtanit, lvka
4. Vyslovujte sprvn a peliv. Vslovnost zdvodnte:
pedtucha, Anna, nejjedovatj had, ped domem, nejcennj drek, leccos zkusme, zjmenn skloovn, nejjednodu een,
vzt s sebou, nad dubem, pllitr, rozsvtit, u, t koly, przdn taka, podtrhnout vsledek, tyrun hra, oddrobit, pr rok;
musk, skaln rozsedlina, przdninov dobrodrustv, ctnosti en, hbetn ploutev, roztpnut kost, kter z vs, v dlce hm, est-
nct rok, jedeme k babice, pijde hned, tebsk oban, zvltn kaz, pvlastek shodn, krl Lvra, kal-li to, panna, racci poleto-
vali, okenn rm, pllet kurz, przdn sud, vy postava, ke koich, tetiin tek, sbr bylin, vzkaz
5. Vyslovujte sprvn ciz slova. Ovte si pravopis i vslovnost v Pravidlech eskho pravopisu: kandidt, interview, gilotina, broura, stipen-
dium, inkoust, demokracie, dekret, literatura, vagon, plakt, ischias, studium, spekulovat, ouvertura, schma, specieln, motocykl,
tematick, milion, univerzita
6. Doplte vynechan psmena s a z, slova vyslovte spisovn: demi-e, plodn disku-e, ron kur-y, sportovn dre-, rei-r, bu-ola, reali-mus,
impul-, rene-ance, poe-ie, pre-ident, di-onance
Pozor na slova! tma, ale tematick
zapamatuj si
Staroeck enk Dmosthens
napravil svj slab hlas a eov vady
pekikovnm hukotu moskch vln
s oblzkem v stech
zajmavost
34
Grafck strnka jazyka
Psan jazyk = psemn realizace mluvenho projevu
Psmo (grafka) = grafck znaky, soubor znak k zazna-
menn ei; zkladn grafck jednotka = grafm, psme-
no (litera) k zaznamenn hlsek
etina pouv latinku (upraven, pizpsoben latinsk
psmo) = 42 psmen (26 prostch, 15 s diakritickm znamn-
kem (hkem, rkou, kroukem), 1 speka (ch); ciz graf-
my x, w, q ve slovech cizho pvodu; rozdlovac lenic
interpunkn znamnka (teka, rka, krouek, otaznk,
vykink, stednk, dvojteka, uvozovky, pomlka, zvor-
ka); matematick znamnka; k oznaen sel soubor
arabskch slic (2, 10, 1580), mskch slic (V, X, L, C, D, M)
mn asto (pro letopoty)
n kad hlsce odpovd grafm hlskov psmo
n psmo tiskac a psac; varianty mal psmeno (minusku-
le), velk psmeno (majuskule)
n abeceda = ustlen poad grafckch znak
n grafmika = vdn obor zabvajc se grafckou strn-
kou jazyka
PRAVOPISN ZSADY
Pravopis (ortografe) = ustlen zsady uvn psemnch znak; m funkci zaznamenvac (monost jednotn zazna-
menat jazykov projev) a vybavovac (jednoznan pochopit napsan text)
n esk pravopis je diakritick (latinka + diakritick znamnka), fonologick (zaznamenv jen fonmy, tj. hlsky schop-
n rozliit slova a tvary)
Odchylky od fonologickho principu:
psmena i/ a y/ oznauj jedin fonm [i], [] ve vslovnosti nen rozdl mezi i a y
psmeno oznauje fonm [e], nap. sedt [seet], bh [bjech], ml [mel]
dlouh samohlsky se oznauj rkou nad psmenem, jen dlouh u se oznauje uprosted a na konci slova kroukem
spodoba znlosti nepronik do psan podoby: loka [loka]
souhlskov skupiny vyslovovan splvav se p tak, aby byla zeteln vnitn stavba slova (okenn, nejjasnj, povinn)
slova pejat nejastji poeujeme
Zkladn pravopisn jevy
Pravopis i/y, / po tvrdch, mkkch a obojetnch souhlskch PP 2-20
Souhlsky Pravopis Pravidla Pklady Zvltnosti a vjimky
tvrd y/
po tvrdch souhlskch v domcch
slovech
hbat, chytat, kysel, ryba, dha,
tykev, nyn
citoslovce chichichi, kikirik, sloveso
chichotat se
mkk i/
po mkkch souhlskch v domcch
slovech
ivot, e, ist, kat, ciz, jin,
dt, tikat, nikdy
tcy (hrady)
obojetn i/
vtinou v koenech slov pse, zima, lpa, mchat ve vyjmenovanch slovech a jejich
odvozeninch, nap. mln, mlyn, obyejn
viz tab. str. 35
Pouen o pravopisu najdeme
v Pravidlech eskho
pravopisu (PP) (posledn
prava je z roku 1993)
odkaz
Rozliujte!
Pomlka = interpunkn znamnko (), vyznauje
pauzu nebo oddlen sek projevu
nebo jeho neukonen
Spojovnk (tiret, tir) = vodorovn
rka kladen mezi slova nebo jejich
sti, kter tvo tsn celek: Frdek-
Mstek, literrn-hudebn
zapamatuj si
35
Souhlsky Pravo-
pis
Pravidla Pklady Zvltnosti a vjimky
obojetn
i/ ve vtin ppon babika, balk, krmivo, lepit, zpsobit, smsice, pravice,
cizina
v nkolika vyjmenovanch
slovech kopyto, slep, brzy
i/ v koncovkch podstatnch jmen;
-ovi (3.p. sg. m. iv.);
-ich (6. p. pl. m. neivot. a st.);
-ami, -emi, -mi (7. p. pl. .)
pnovi, psovi
lesch, polch
enami, ulicemi, stepmi
POZOR! drahokamy = koncov-
ka -y (hrady) v 1., 4., 7. p. pl.
i/ vdy v koncovkch ptom. asu
sloves
prosm, pros, pros, prosme, proste, vezmi
i po f v domcch slovech fet, fntit se
y/ vdy v pedponch vy-malovat, v-rostek POZOR! visut (od viset) nen
pedpona
i/
nebo
y/
v koncovkch podst. jmen podle
vzor
psi (pni) 1. a 5. p. pl. m. ivot.;
psy (pny) 4. a 7. p. pl. m. ivot.;
lesy (hrady) 1., 4., 7. p. pl. m. neivot.
uiteli (mui), penzi (stroji); v koili (ri), v konvi (psni),
otepi (kosti), koly (msty), poli (moi), obilm (stavenm)
i/
nebo
y/
v koncovkch pd. jmen podle
vzor
vesel lovk (mlad) vesel lid (mlad); ciz lovk
(jarn); bratrovi ptel, manel Novkovi (matini) =
1. p. pl. m. ivot. bratrovy ptele, manele Novkovy
(matiny) = 4. p. pl. m. ivot.; bratrovy lesy, knihy (mati-
ny) = 1. p. pl. m. neivot. a en.
i nebo
y
v koncovkch pest minulho
podle pravidel shody podmtu
s psudkem
chlapci zpvali (r. mu. ivot.)
vozy jely (r. mu. neivot.)
ovce se psly (r. en.)
Vyjmenovan slova PP 67
nkter frekventovan slova
a odvozeniny
POZOR!
B
bt, obyej, bystr, bylina, kobyla, bk,
babyka
bydlit, byt, obyvatel, dobytek, obyejn, erno-
bl; Bydov, Pibyslav, Bylany, Bystice, Bystrc,
Hrabyn, Kobylisy; Zbynk
bt (tlouct), bidlo (ty) bydlo (obydl), nabt
(jmn, vdomosti) nabt (puku); lovk
nabit vdomostmi, dobt (hrad) dobt (zran-
n zve, baterii), bl (plevel) bl (natr
nablo) bl (barevn)
L
slyet, mln, blskat se, polykat, vzlykat,
plynout, pltvat, lys, lko, ltko, lye,
pelynk, ply, slynout, plytk, vlys
blytt se, plynrna, splvat, lkorout; Volyn mlt obil, lsat se, len (vyprvn) len
(stevc z lka), vlis (od lisovat), liej, liaj, liina
(trmec)
M
my (zjmeno, 1. os. pl.), mt, myslit i myslet,
mlit se, hmyz, my, hlem, mtit,
zamykat, smkat, dmchat, chm,
nachomtnout se, mto, mykat, mys,
sum
myka, umyvadlo, mval, pomyje, smlen,
prmysl, omyl, mlka, zmlen, vymykat se,
vmyk, smyk, prsmyk, smit, smyec, mtn;
Litomyl, Kamk; Pemysl
mi (zjmeno j v 3. p.), mt (vlastnit), vymtat
(vypuzovat, nap. bla)
P
pcha, pytel, pysk, netopr, slep, pyl,
kopyto, kloptat, tpytit se, zpytovat,
pykat, pr, p, pit se, pyj
pchavka, pepych, ptakopysk, tpytka, nevy-
zpytateln, epit se; Pyely, Chropyn; Spyti-
hnv
pil (3. os. sg. od pt), slep (2. os. sg. od slepit),
opylovat (kvt) opilovat (pilnkem), pisk (od
pskat, nebo zklad ptaho pera)
S
syn, syt, sr, syrov, sychrav, usychat
i uschat, skora, sek, sysel, syet, sypat
syreek, syrovtka, syrovinka (houba), sykot,
spka, sypek, zsyp; Sychrov, Bosyn
sir (osiel) syr (syrov), sirup, sirob, spat
(chraptt), siv (ed), srov (ze sra) srov
(ze sry)
V
vy-, v- (pedpona), vy (zjmeno 2. os. pl.),
vykat, vysok, vt, vskat, zvykat, vkat,
vydra, vr (ptk), vyle, povyk, vhe,
cavyky, vyza
vskot, nvyk, obvykl, vsostn; Vykov, Vto,
Vysoany, Vyehrad
vr (toit pohyb vody, vzduchu) vr (ptk),
vskat (probrat se ve vlasech), vt (vinout), vka
(vika), visut (most, od viset), Vizovice
Z
brzy, jazyk, nazvat (se) jazek, jazylka, ozvat se, vyzvat, vzvat;
Ruzyn
brziko, zvat (navou), nazvat se (hodn dlouho
zvat)
! slova cizho pvodu: symbol, pyramida, cyklista, fyzika,
riskovat, triko, panika, historie, lyrika, flozofe aj.
36
Shoda podmtu s psudkem PP 1320
1. podmt vyjden jednm jmnem
rod mu. ivotn koncovka p. minulho -i
Chlapci byli zdrvi. Ptci poletovali.
rod mu. neivot. koncovka p. minulho -y
Stromy se zazelenaly.
rod ensk koncovka p. minulho -y
Ovce se psly. Vtve se naklnly.
rod stedn koncovka p. minulho -a
Koata si hrla. Pole dozrvala.
Zvltnosti
n ivotn i neivotn tvary jmen oznaujc vci neiv
Slaneci nm chutnali. Slaneky nm chutnaly.
Ledoborci vypluli. Ledoborce vypluly.
n rozdl mezi ivotnost a neivotnost
Nosii se unavili. Nosie se opotebovaly. Bacili zpsobovali
nemoci. Bacily zpsobovaly nemoci.
n rodie, kon, lidiky: v pest -i, a neivotn koncovka
jmen
Rodie se radovali. Kon pdili. (ale Devn kon se vem
lbily.) Lidiky se divili.
n den v pl. dni, dny, dnov v psudku je -y, -y, -i
Dni se krtily. Dny se krtily. Dnov plynuli.
n oko, ucho, dt = v sg. st. rodu, ale v pl. en. rodu y
Oi vidly, ui slyely. Dti bhaly bosy.
n typ oni vichni i:
Denn se v tboe koupali.
2. podmt nkolikansobn vyjden souadn
a) aspo jedno jmno je rodu mu. ivot.
podmt stoj ped psudkem -i
Kuata, slepice a kohouti bhali po dvoe.
nsleduje za psudkem zpravidla shoda
podle nejbliho jmna, nebo i
Po dvoe bhaly (bhali) slepice, kuata a kohouti.
Po dvoe bhali kohouti, slepice a kuata.
podobn: Vera se vrtil chlapec i dvata.
Vera se vrtila dvata i chlapec.
b) mezi jmny nen dn rodu mu. ivot.
podmt stoj ped psudkem
-y Slepice a husy bhaly po dvoe.
Vchod, stecha i okno volaly po oprav.
-a Koata i tata dovdla v zahrad.
vdsko a Dnsko podepsaly dohodu o spoluprci.
Kot a tn dovdly v zahrad.
Kot a tata dovdly v zahrad.
Koka a koata dovdly v zahrad.
zapamatuj si
nsleduje za psudkem zpravidla shoda
podle nejbliho, nebo -y
Ztra budou okovna telata a krvy.
Ztra budou okovna telata a krva.
Ztra bude okovno tele i krva.
Ztra budou okovny telata a krvy.
Na spolenm postupu se dohodlo pedstaven-
stvo a odbory.
3. podmt nkolikansobn vyjden nesouadn
a) Bratr se sestrou li/el dom. Eva s Pavlem odeli/odela brzy.
Dvky s chlapci odeli/odely dom, ale Dvky s chlapci soutily.
(vraz s chlapci rozvj psudek, tj. Dvky soutily s chlapci)
Vrtily se ji dvky s chlapci? Vrtila se ji dvata s chlapcem?
Vrtili se ji chlapci s dvkami?
b) Matka s dcerou ly (la) na prochzku. la matka s dcerou
na prochzku? Vera byla okovna telata s krvami. Na
spolenm postupu se dohodlo pedstavenstvo s odbory.
Chlapci s dvkami se vrtili. Chlapci a dvky se vrtili.
Dvky s hochy se vrtily, ale Dvky a hoi se vrtili.
Dvata s hochy se vrtila, ale Dvata a hoi se vrtili.
Telata s krvami byla okovna,
ale Telata a krvy byly okovny.
zapamatuj si
Shoda podle smyslu
1. s nevyjdenm podmtem, znmm z pedchozho textu
-i/-y
Chlapci se dali na tk. Co jinho mohli dlat?
Nebt sester, nedoshl bych toho. Velmi mi pomohly.
2. s podmtem vyjadujcm mnostv, poet -i/-y
Davy lid navtvily vstavu, aby se seznmily s novmi vrobky.
(shoda podle rodu)
Davy lid navtvily vstavu, aby se seznmili s novmi vrobky.
(shoda podle smyslu)
3. s podmtem oznaujcm skupinu mu -i
Bohemians pesvdiv zvtzili.
4. u podmtu veobecnho nebo neuritho -i
Prv to hlsili v rozhlase.
Skupiny b/bje, v/vje, p, m/mn PP 21
bje, vje je-li b, v soust pedpony a koen slova zan skupinou
je: ob-jevit, ob-jem ob-jet (objmat); v-jezd, v-jem (vnmat)
! ptelsk objet (objmat) vlen obti
(obtovat); bet, obd
zapamatuj si
p vdy bez j: napt, zpv
mn je-li v jinm tvaru nebo v ptomnm slov n/ vzpomnl,
zapomnl (pomni, pomnk), rozumn (rozumn), domnnka
(domnvat se), zatemnn (zatemnit), nejvznamnj (vznamn)
m tamj (tam), zatmn (tma), osaml (sm), onml (nm),
umt, rozumt (um, rozum), soukrom (soukrom), zejm
(zejm), nejznmj (znm), pomli jsme se (mt se dobe)
zjmeno j: v 2. a 4. p. m (mne) jako t (tebe)
v 3. a 6. p. mn (mi), o mn jako tob (ti), o tob
Psan , , u PP 36, 37
na zatku slov: roda

po pedpon: neroda, zrodnit, zastnit se, bezeln
v druh sti sloeniny: pravohl, trojhelnk
v citoslovcch: cukr, vrk, b
v slov ocn
v pejatch slovech, nap. kra, pedikra, tra, mza, sktr, rag
37
uvnit slova: stl, re, zstat, blza, tvj

v koncovkch: pn, hrad, mu, stroj; pnm, hradm,
mum, strojm; bratrv
v zakonen pslovc: dom, dol
u
v bnch eskch slovech (kupovat), druika, luva, luna
v pejatch slovech s pponou -ura: literatura, inventura,
broura; -una: tribuna, laguna
Pedloky z/ze, s/se PP 28-31
z/ze + 2. pd: z tale, z pole, z hlediska, ze stechy
s/se + 7. pd: s bratrem, se psem
+ 4. pd: bt s to, kdo s koho
+ 2. pd vjimen (poteba odliit povrch a vnitek):
shodit se stolu vyndat ze stolu
! prost 7. pd: hzet sebou (= jeden) (pohybov
slovesa), jist sebou, samo sebou pedlokov 7.
pd: vzt s sebou bratra
(= dva, tj. j a bratr)
zapamatuj si
Pedpony s-/se-, z-/ze-, vz-/vze-, s-/se- PP 3235
s-/se-
n smr dohromady
shluk, sbh, sbjeka, sebhnout se, sbrat, sbalit, skamardit se,
stoj spatn
n shora dol
shodit, sjet, sejt, spatra

n z povrchu pry
smazat, splchnout, sett, sesat, strhnout
n v ustlench ppadech: schovat se, skonat, skonit, stovat si,
strvit (as i jdlo), sdlit, scestn, scestoval, strnout, spropitn,
spatit, splatit, sbohem aj.
z-/ze-
n dokonen dj, vsledek: zorganizovat, zpozorovat, ztratit,
zkrtit, zkazit
n stt se njakm (zmna stavu): zchudnout, zpestit, zrodnit,
zesinat/zsinat
v ustlench ppadech: zkoumat, zkouet, zpsob, zpv,
zpupn, zpytovat, ztepil, ztuchl, zprostit, ztratit, zkrotit, zpozdit
se, zastnit se, zplakat, zpovdat se, zpocen aj.
vz-/vze-
n smr vzhru : vzltnout, vztyit se, vzkvtat, vzpait, vzklit
n vymanit se z neho: vzksit, vzpamatovat se, vzpomenout si
vstt (pedpona v-)
n proti nemu: vzbouit se, vzprat se
n jin vznamy: vzpomnka, vzkazovat, vztahovat
Souhlskov skupiny PP 2427
1) beze zmny
pi ohbn: vrate, chote, kostce, racci (racek) raci (rak)
pi odvozovn
n pedponami: bezstarostn, rozsypat, rozzlobit, poddan,
nejjasnj aj.
n pponami: bohat, dtsk, slezsk, svdit, slad, tu, u,
ti, mkk aj.
pi skldn: pllitr
nn
koen zakonen na n + ppona -n, -n
cenn, denn, dennodenn, ramenn, rann (od rno), sou-
hrnn, vinn (od vno i vina), vinna, vinno, povinn (ale
povinen), spontnn, mikrovlnn, tenkostnn
n
koen zakonen na n + ppony -k, - (-, -), -, -ov, -ice
cenk, denk, ran (salt, stedovk), dcein (spolenost),
havran, kun, cenov, vinice (vinohrad i pachatelka)
! rann (noviny) ran (salt, stedovk)
zapamatuj si
2) zmny pi odvozovn pponami
a) zjednoduovn
n zkladov slovo kon na -s + sk -sk: brandsk,
odsk, sask (pl. brandt, odt, sat )
n zkladov slovo kon na -c + sk -ck: hradeck
(pl. hradet )
b) zmna
n zkladov slovo kon na -k + sk -ck: otrock,
eck (pl. et )
n zkladov slovo kon na -k, -g + sk -sk: prask,
ladosk (pl. prat, ladot ), ale chicagsk, haagsk
n zkladov slovo kon na -ch + sk -sk: curysk,
vlask, lask (pl. curyt, vlat, lat ), ale ech
esk, et, etina (latina, lotytina)
c) odsouvn
-g, -k ped -sk u jmen cizho pvodu na -berg (-berk), -burg
(-burk), -borg, -ing, -inky: nymbursk, norimbersk,
helsinsk, newyorsk, ale pekingsk
! Podle vslovnosti peme: dcko,
olomouck, knectv, rusk, actvo
zapamatuj si
Psan velkch psmen PP 64103
1. Zkladn pravidla
a) jednoslovn vlastn jmna Ji, Labe, Brno, echy
b) vceslovn nzvy:
n ze samch obecnch jmen jen prvn psmeno
velk: esk republika, esk erven k, Nrodn
divadlo, Nov rok
psloven speky
s st, shora
z zblzka, zcela, zpamti, zprava, ztka, zsti, zticha, zptky
! dvojice s rznm vznamem:
nap. sett (z povrchu) zedt (nmahou)
sbh (lid) zbh (dezertr)
sbt (k sob) zbt (nabt nkomu)
shldnout (dol) zhldnout (uvidt)
shlet (dol) zhlet se (v zrcadle)
stovat si (nakat) ztovat (dlat tkm)
suovat (trpit) zuovat (dlat zkm)
spravit (opravit) zpravit (oznmit)
slt (dohromady) zlt (polt)
smotat (svinout) zmotat (poplst)
svolat (dohromady) zvolat (vykiknout)
zapamatuj si
! esk, brnnsk, labsk, ale Jirkv (pivlast-
ovac pdavn jmno), Nerudova poezie
nerudovsk ver
zapamatuj si
38
n soust nzvu je jet vlastn jmno i to velkm
psmenem: Univerzita Karlova, Vysok Tatry
n nzvy mst, osad, tvrt, sdli vechna psmena velk
(krom pedloek): Karlovy Vary, Spisk Nov Ves, Mal
Strana, Zahradn Msto, st nad Orlic, Nov Msto na Morav
! Jansk Lzn lzn Podbrady
zapamatuj si
n zempisn nzvy jen rozliujc pvlastek velkm
psmenem: Balknsk poloostrov, Kaspick moe, ulice Legi
nmst Svobody v nzvu s pedlokou nsledujc slovo
velkm psmenem: ulice V Rmech, U Tunelu, dm U T lili
2. Vlastn jmna podle pojmenovan skutenosti
jmna rodn,
pjmen
Pavel Novotn, Petr Velik, Karel tvrt (Karel IV.), Svat
otec, Mistr tebosk (Tebosk mistr)
pslunci rod,
nrod, kmen,
obyvatel mst
Pemyslovci, ech, Slovan, Chod, Prak, Hradet (ve
smyslu podst. jmna)
pslunci skupin mjovci,

husit, jezuit, mladoech, slvista, dominikn, tborita
nboensk cta Pn Bh, Panna Maria, Duch svat, svat Vclav, lta
Pn 1238
spoleensk cta Jeho Milost, Excelence; v dopisech Ty, Tob, Tvj, Vy, V
mytologick,
alegorick
a pohdkov
postavy
Zeus, Karkulka, Snhurka, Krakono
nebesk tlesa
a souhvzd
Slunce, Msc, Mln drha, Zem (planeta) msc
svt, krsn zem
zempisn
jmna
Evropa, Balkn, Divok zpad, Podkarpatsk Rus,
Spojen stty americk, Rakousko-Uhersko, alamou-
novy ostrovy, Bl hora, Tich ocen, sady Vrchlickho,
Praha, Mal Strana, Jin Msto
vznamn
stavby
Prask hrad (Hrad), Svatovtsk chrm (chrm sv. Vta),
Lobkovick palc
mezinrodn
organizace
Evropsk hospodsk spoleenstv (EHS), Organizace
spojench nrod (OSN)
orgny sttn
sprvy
Poslaneck snmovna, Kancel prezidenta republiky,
Ministerstvo fnanc R, Mstsk ad Pbram
spoleensk,
hospodsk,
vzdlvac
a kulturn
instituce
a organizace
Obansk demokratick strana, Komern banka,
Filozofck fakulta Karlovy univerzity, Stedn prmyslo-
v kola stavebn Praha 1, Zkladn kola v Luici,
Divadlo na Vinohradech, esk rozhlas
dokumenty,
skladby, literrn
dla, asopisy
Dekret kutnohorsk (Kutnohorsk dekret), Sbrka
zkon, M vlast, Kytice, Lidov noviny
nzvy a znaky
vrobk
auto koda Fabia, oplatky Tatranky, krm Nivea (ale
jezd fabi, koupil si pt tatranek)
vznamn
udlosti, svtky
Prask povstn, Velk francouzsk revoluce (ale druh
svtov vlka), Den Zem, Vnoce, Velikonoce
vyznamenn,
dy
Nobelova cena, d T. G. Masaryka
Velk psmena se p tak v ustlench
zkratkch (R, USA, TK) a zkratkovch
slovech (Sazka, edok)
poznmka
Hranice slov v psmu PP 104114
1) Psloven speky (spojen pedloka + podst., pdav.
jmno, zjmeno, slovka nebo pslovce)
a) p se dohromady nahoe, zsti, vpravo, vtom, zprava,
dohromady
b) obojm zpsobem bezesporu i beze sporu, napklad i na
pklad, zjara i z jara, odmala i od mala, mimoto i mimo to,
poprv i po prv, takzvan i tak zvan
c) sloen slovkov vrazy jedenadvacet, stopadest
dvacet jedna, st padest
2) Spojovnk
a) v pjmench a v mstnch jmnech sloench z podstatnch
jmen Joliot-Curie, apek-Chod, Frdek-Mstek, Praha-vchod
b) ve spojench se vztahem souadnosti propan-butan
c) ve sloench pd. jmnech se vztahem souadnosti nebo
vzjemnosti, kdy je 1. st zakonena na -sko, -cko, -n,
-ov spoleensko-politick, literrn-hudebn; esko-
nmeck, labsko-odersk
d) spojka -li v-li, km-li, mohl-li bys ili, zdali, neboli, jestlie!
3) Bez spojovnku
a) v ustlenm spojen pdavnho a podstatnho jmna
(vztah determinace) jihoamerick (Jin Amerika), esko-
brodsk (esk Brod), zahraninpolitick (zahranin politika)
b) ve vztahu sluovacm, ale jin zakonen prvnho lenu
ne na -sko, -cko, -n, -ov sladkokysel, hluchonm
c) prvn len tvoen podstatnm jmnem palivoenergetick;
odliovat spojen pslovce a pdavnho jmna prmys-
lov vyspl)
! vznamov odlinost: lutozelen (lut
odstn zelen) luto-zelen (lut a zelen);
zapamatuj si
Dlen slov na konci dku PP 113114
a) po slabikch: sto-le-ek, vl-na
b) podle stavby slov: u odvozenin se oddl pedpona, ppona,
koncovka roz-svtit, vtz-stv, tkost-mi,u sloenin se oddl
jednotliv sti malo-obchod, pl-litr, vodo-vod
c) v nezetelnch ppadech dvoj monost: es-k i e-sk,
ses-tra i sest-ra
Zkratky a znaky PP 5663
zkratky
a) ustlen p. = pan, a. s. = akciov spolenost
b) ofciln akademick a vdeck tituly MUDr., Ing., Bc., Mgr.,
Dr., PhDr. neofciln zkratky vdeckch a akademickch
titul, nap. dr., ing.
c) inicilov zkratky OSN, ODS
d) zkratky slovnch spojen atd., ap., apod., aj., nap., tzv.
znaky
a) mr (m, cm
2
, l, ha, ks, kg, K), fyziklnch veliin (t, s, W), mate-
matickch pojm (sin, log, r), hudebnch pojm (p, f), chemic-
kch prvk (C, H
2
O)
b) slice arabsk (1, 2, 3), msk (VI, X, L, C, D, M)
39
adov slovky se p s tekou: 3. svazek,
Karel IV., 28. jna
zapamatuj si
lenic znamnka PP 119134
teka na konci vty oznamovac, otaznk na konci vty tzac,
vykink oznauje zvolac povahu vpovdi (osloven v 5. pd,
ve vtch rozkazovacch a pacch s drazem), stednk pedl
mezi stmi vtho vpovdnho celku, dvojteka za vtou
uvozovac ped pmou e, za vtou uvozujc citt nebo vet,
uvozovky v pm ei, doslovnm cittu, nzvech dl, pi
ironickm uit slova, pomlka vt pestvka v ei, neukone-
n vpov, zvl drazn jdro sdlen, v heslech, trojteka
e peruovan, citov zabarven, nedokonen, zvorky
vloen vysvtlujc nebo doplujc vrazy, poznmky, vsuvky
a) rka ve vt jednoduch oddluje
n nkolikansobn vtn leny: Mluvm anglicky, nmecky
a italsky.
! nkolikansobn pvlastek: mlad, naden
lid postupn rozvjejc pvlastek:
nov plynov kamna
zapamatuj si
n samostatn vtn len: Hory, ty mm rda.
n osloven: Te to, Evo, zle jen na tob.
n citoslovce (nezastupuje-li vtn len): Ach, to je krsn!
n vsuvku (krom jednoslovn ustlen, nap. myslm):
Prvn, to se v, dobhl Pavel.
n voln pvlastek a doplnk: Zahrada, obehnan vysokou
zd, byla rozlehl. Matka dmala na stolice, spokojen
a zdrav.
n pstavek: Jan Neruda, bsnk 19. stolet, zemel r. 1891.
n rozvinutou pechodnkovou vazbu: Dti, bhajce po
rozkvetl louce, trhaly kvtiny.
n infnitivn konstrukci: Potkat ji jinde, nepoznal bych ji.
b) rka v souvt oddluje
n vty hlavn i vty vedlej souadn spojen (nejsou-li
spojeny spojkami a, i, nebo, ani, i ve sluovacm vznamu):
Bylo hezky, svtilo slunce, ani lstek se nepohnul. Bylo hezky, ale
od zpadu se mrailo. Vytkali mi, e se neum, e nepomohu
doma, e marnm as. ( Slbil, e pijde a e pome. = sou-
adn spojen vt vedlejch)
n vty podazen od nadazench: Pijde as, e se jaro zept,
cos dlal v zim.
n vtu vloenou do jin vty, nebo vtu podazenou, vloe-
nou mezi souadn spojen vty (rka z obou stran):
K evropskm velkomstm, kter maj metro, pat i Praha.
Povz mi, co te, a j ti eknu, jak jsi.
n ped vytkacmi nebo zesilujcmi vrazy (nap. teprve,
prv, zvlt) ped spojovacm vrazem: Vlak se rozjel,
prv kdy jsme dobhali na ndra.
n ped dvma spojovacmi vrazy, z nich kad pat k jin
vt: Odpovzte hned, nebo kdyby to nebylo mon, aspo
do tdne.
n rku peme i ped vceslovnmi spojovacmi vrazy i kdy,
a proto, a tak, a tud: Zvodili jsme, i kdy prelo. Byl nemo-
cen, a proto se zjezdu nezastnil.
e pm a nepm PP 139140
e pm postaven vty uvozovac:
n ped pmou e (oddluje se dvojtekou) Eva navrhla: Vez-
mu t s sebou.
n za pmou e (oddluje se rkou, nekon-li pm e
otaznkem i vykinkem)
Vezmu t s sebou, navrhla Eva.
Vezme m s sebou? zeptala se Eva.
Vezmi m s sebou! zaprosila Eva.
n uprosted pm ei (oddluje se rkami) Vezmu t s se-
bou, navrhla Eva, ale nesm zlobit.
n vce vt v pm ei Vezmu t s sebou. Bude to zajmav,
navrhla Eva. Vezmu t s sebou, navrhla Eva. Bude to zajmav.
e nepm Eva navrhla, e m vezme s sebou. Eva se zeptala, jestli
ji vezmu s sebou.
nevlastn pm e a polopm e zvltn prostedek
umleckho stylu, nen oddlena uvozovkami
Petr sice ekl Ev vezmu t s sebou, ale nebyl si jist, zda bude souhlasit.
Spchal, nedval se ani na hodinky, pece to mus stihnout!
Psan slov pejatch PP 4255 + dodatek k Pravidlm
1. pvodn pravopis
n slova zce odborn a mezinrodn: abb, joule, adagio,
netto, watt, enjambement
n slova vc se k jazyku a zemi svho pvodu: vaudeville,
scirocco
n slova s vslovnost znan odlinou od psan podoby:
revue, interview, bulletin, rsum (i resum)
n cittov vrazy: ad hoc, de iure, pour fliciter
2. slova poetn
n ae, ai, oe zjednoduen pedagog, sfra, rentgen
n c vyslovovan jako [k] k kakao, streptokok
n q jako kv, gu jako gv, w jako v kvta, lingvistika, tramvaj
n rh, th zjednoduen rododendron, tma, teorie, mtus
(v zce odbornm textu: dithyramb)
3. psan s a z
n v zdomcnlch slovech (vslovnost [z]) astji z: anal-
za, gymnzium, flozofe, poezie, univerzita
n v slovech na -ns, -rs, -ls s i z: dispens i dispenz, kurs i kurz,
impuls i impulz
n v slovech na -ismus, -smus, -sma s i z: subjektivismus
i subjektivizmus, realismus i realizmus, charisma i charizma
n ve slovech s dvoj vslovnost slohov neutrln s: disku-
se, renesance, reisr, resort (ppustn i z)
4. zakonen ing/-ink
n v odbornch a mlo frekventovanch slovech -ing: leasing,
happening, telerekording
n ve frekventovanjch slovech -ing i -ink: puding/pudink,
briefng/brfnk
n v zdomcnlch slovech -ink: kempink, dispeink, trnink
5. oznaovn dlky samohlsek
n dlka tam, kde se zeteln vyslovuje oboj (krtce i dlouze),
nebo kde vslovnost nen pevn: rie, tma, bazn, mda,
repertor; archiv/archv, aktivum/aktvum, leukemie/leuk-
mie, milion/milin, sezona/sezna, transfuze/transfze aj.
(viz Dodatek k PP z r. 1993)
n krtce vdy -ura, -una: broura, korektura, inventura, tribu-
na, laguna
6. ciz jmna osobn a mstn vtinou pvodnm pravopisem:
Caesar, Ludwig van Beethoven, Shakespeare; Chicago, Monte Carlo
( poetn Vde, Janov)
40
Cvien
1. Napite jako diktty nebo doplujte:
Podz-mn vtr zv-il l-st. Poutnci se nas-tili a pos-lili. as je ne -
l-tostn soudce. Slunce us-lovn prailo. Je to p-cha, kdy si s-sli
usm-sl b-t nezv-sl. Prci nesm- ledab-le odb-t. Pro se ep-,
kdy ti v-tkm tv zlozv-ky? Pap-r slep- b-lm lep-dlem.
V s-chravch dnech s pl-skanicemi se nev-hneme bltivm ces-
tm. Zajeli jsme voz-kem do bl-zkho lesa, abychom nasb-rali
mal-ny, iky a liv b-liny. V-svtli m-, jak to m-sl. O pestv-
kch uitel doz-raj na ky a v-b-zej je k ukznnosti. K spln-
n kol je teba v-v-nout velk s-l. Zb-nk b-dl v starob-lm
ob-dl. Rann nab-l vdom, kdy odb-la plnoc na v-sok vi.
Vrabci sedli na b-dle. Petr zlobil a b-l b-t. Pouvm ml-nek,
kdy chci uml-t kvu. Chlapci v-dli zm-ji. Nejlep v-robky maj
v-saku v-sok kvality. S-ln v-chice v-vrtila strom a zpsob-la
kody na l-dskch ob-dlch.
2. Doplte i/y, /: brus-rna skla, vel- med, mal kluz-t, v-pij ml-
ko, ministr-n zdravotnictv, pap-rna, v-cv-it psa, v-sut hrazda,
vechny m koleg-n, gymnaz-sta, mlo v-v-nut plod, v-set
semnka, hlubok trhl-na, opuchl-na, bas-sta, blzk jetel-t,
v-v-enina, hovz v-var
3. Doplte: potovn hulub-, k pedsedov-, s plnovanmi
program-, se ps-, neodbytn akal-, les- chrn datl-, pro rychl
posl-, ostrait orl-, pyn pv-, o naem sousedov-, irok
prplav-, ped starmi chrm-, ve voavm jetel-, bydlet
v hotel-ch
4. Souhrnn cvien:
Nad les- piletli sokol- a orl-. V-dli jsme dva jestb-. S krotitel-
pichzej lv- i ptros-. V konv- zb-lo trochu vody. Pstruz- ij
v istch vodch. Ps- povaujeme za ptele lovka. Na pol-ch
se sklzelo obil-. Je teba se v-rovnat s rznmi sv-zel- a pe-
kkam-. Fotografovali jsme malebn vs- na horskch svaz-ch.
elv- jsou plaz-. Na trz-ch je ke koup- erstv ovoce. Setkali
jsme se s Ital-, Francouz- a Arab-. p se iv plaz- a lov b-.
Staec chodil o hol-. Nad kvty poletovali motl-. Jan ika
zemel v Pib-slav-.
5. Opravte pravopisn chyby:
S chovately jsme pipravovali vhodn krmn smsy pro holuby.
Tentokrt nevystame s penzy. Na nebi krouili holuby. Mm pote
s krnmi obratly. Koupila jsem si prsten s drahokami. Vzni jsou
svzni etzi. Nanosili jsme si do stodoly otepy slmy. Na poli se
hemily dti.
6. Rozliujte pdavn jmna tvrd a mkk a doplte koncovky:
laskav- lid, pronikav- ps- tkot, navykl- zpsob, ciz- osoba,
liv- produkt, pm- lovk, trval- mr, poutav- pbh, odrostl-
chlapci, velryb- maso, plesniv- chlb, sml- in, holub- vejce,
draz- rodie, mil- dda
7. Doplte koncovky:
Hurvnkov- vtipy, otcov- kravaty, knka Martinov- matky, i-
kov- bojovnci, do Vodikov- ulice, pekaov- housky, s odborn-
kov-m- nzory, Sldkov- vere, st Karaftov- Brouky
8. Doplte. Vyvote z pklad pouen o pravopise v koncovkch
ptomnch slovesnch tvar.
Pro se zlob-? Psob- mi bolest a velkou starost. Horsk kraji-
na se nm zalb-la. Lidem stle hroz- nakaliv choroby. Bol- m
zub. Rozmysl- si postup prce. Nerozl-j vodu.
9. Doplte a vysvtlete pravidla obvykl shody podmtu a psudku:
Hodn dti se vdy snail-, aby z nich ml- rodie radost. Louky
kvetl- pestrobarevnmi kvty, ale erstv zoran pole se ernal-.
Po dldn silnice dunl- tk boty vojk. Ddekovy brle
nkam zapadl-, take jsme je nenal-. Byl- zde dve travnat
stepi, lesy a moly. Strek a babika byl- dlouho iv- a zdrv-.
V koncertu vystoupil- studentky konzervatoe a jeden len nae-
ho orchestru.
10. Zmte ivotnou nebo neivotnou koncovku podmtu v opak
a napite sprvnou koncovku v psudku: Torpdoborci byli brzy
objeveni. Mikroby se rychle rozmnoily. Dlitel byli seteni.
11. Vysvtlete pravopis ve slovech: rozumt, umt, porozumt,
rozumn, rozumnj, rozumnji
12. Doplte nebo napite jako diktt:
Soukrom- podnikm. Nejsi nejrozum-j, jedn nerozum-.
V dev-t hodin bude zatm-n M-sce. Na kraji lesa se ob-vil tmav
stn. Dom-nky je nutno ovit v-decky. Moudr si pon skrom-.
Nikomu v-dom-neublil. V-dci u vysv-tlili mnoh z-vy dom-le
nevysv-tliteln. Po ob-t parku jsme se dostali na lep cestu.
Pozor, vysok nap-t! Tam-j oban byli spokojeni.
Zapom-t livost se nevyplc. Zatm se setm-lo a v ztem-l noci se
ob-vily prvn hv-zdy. Havrie si vydala mnoho ob-t. Vypotej
ob-m krychle.
13. Doplte sprvn tvary zjmena j. Pokud je to sprvn, uvete vce
monost:
V tboe se -- lbilo. Sedl vedle --, -- to nikdy neekl. Me se
na -- spolehnout. O -- se nestarej. -- to nevad. Dval se na --,
a nepoznal --. Vypravovali si o --.
14. Doplte sprvnou samohlsku:
-tcha, vzr-st, -plnk, ne-cta, -trata, na -kor tebe, z-stat doma,
bez-tn, -inek, d-mysln, ty-helnk, pedik-ra, d-vtip, ne-tuln,
p-lnoc, -dsn, b-vol, bl-za, dr-ika, bro-ra, -silovn prce, -sil,
partit-ra, kalaf-na, p-vodn ne-spch, na sv -traty, z-astnit se
sch-ze, vel -l
15. Doplte pedloku z/ze, s/se:
Radost - spch, svetr - ov vlny, sebrat vtr - plachet, boj
- nepteli, nvrat - kina, soucit - nemocnm, hledt - okna, jt
- dobou, mluvit - cesty, nespustit - o, vsta - postele, kniha
- barevnmi obrzky, - vech stran, vyndal tuky - stolu, sundat
obraz - stny, telefonovat - babikou
16. Doplte sprvnou pedponu a odvodnte:
-kratka, -koup, -pustit se do studny, -hrben staec, -hodnout
se, -koumat produ, -prostedkovat obchod, -tvrdit podpisem
sprvnost daj, -tovat si na njemnky, -pravit rozbitou
stechu, -krtit sukni, -hlet z vysok ve, -chopit se k odporu,
-kritizovat nov flm, -tesk po domov, -hlet se v zrcadle, slzy
-tkaj po tvi, -pravit rodie o prospchu dt, ci se -bhli
kolem stolu, -jednat podek, -bhnout dol, -jednat si schzku,
-kamardit se, bolest m -uuje, -dlit radostnou -prvu, -konil
zpas, -trouchnivl paez, -tyit prapor, -pustl kraj, obil -kl,
-bt bednu, -bt psa, -bh lid, na -hledanou, -hldnout flm,
41
-protivit se vem, -prostedkovat -hledn, -trvit jdlo, dvat
-propitn, -povat se, vrtit se -pt, -prostit viny, -travovat se
v jdeln, -balit si kufr, -trvit dovolenou, -potat penze, -celit
pozemky, -tren most, -hbnout se pro tuku, -cedit polvku,
-hldnout z vky dol, -trnul vraz, -tepil postava, -pupn
vraz v tvi, -trnut je, -pytovat svdom, -plihl es
17. Rozhodnte, kde se pe -nn- a kde -n-:
nestra- soudce, vi- ocet, rodi- recept, slam- klobouk, dob-
roi- skutek, dev- obydl, prke- ohrada, nst- kalend,
i- rada, tepa- perk
18. Opravte chyby v textu. Kolik jich najdete?
Kadoden veern prochzky jsou zdrav. Oceuji tvou pli.
Ume se o rannm novovku. Lb se mi lotytina. Rozloben
uitel si ztoval na ky. Letos jsme strvili dovolenou v ecku.
Hled se skuten vinnk. Slun dny u skonily. Soudce vynesl
vzltn rozsudek. Pes se rozzuil. Pstujeme ran brambory.
Shnm krtkovlnou vyslaku. Koupil jsem si tern vozidlo. Byl
to souastnk Jana Nerudy.
19. Rozhodnte se pro nleit velk nebo mal psmeno a odvodnte:
Na ZPAD od KRKONO jsou JIZERSK HORY. V LIPNICI NAD
SZAVOU il JAROSLAV HAEK, autor DOBRHO VOJKA VEJ-
KA. Po BLOHORSK bitv nastalo v ECHCH OBDOB TEMNA.
V PODKRKONO se vyprv o KRAKONOOVI. Z mnoha
PRASKCH mstskch tvrt znm ZAHRADN MSTO, PETINY
a STAR MSTO.
20. Vysvtlete vznam slovnch spojen, odvodnte pravopis a pouij-
te ve vtch:
bl hora Bl hora Bl Hora; nov rok Nov rok; Vchodn
Alpy jin Alpy; zem Zem; Betlm betlm; praan
Praan; Severn Amerika vchodn Amerika; Pedn Indie
stedn Indie Zadn Indie; Lazar lazar; id id; Pradd
pradd; nov msto Nov Msto; rek Rek
21. Zvolte sprvnou variantu:
a) Na nmst Republiky je Obchodn dm Kotva.
b) Na Nmst republiky je obchodn dm Kotva.
c) Na nmst Republiky je obchodn dm Kotva.
d) Na Nmst republiky je Obchodn dm Kotva.
a) Ob Novkovy dti vystudovali vysokou kolu v Brn.
b) Ob Novkovy dti vystudovaly vysokou kolu v Brn.
c) Ob Novkovy dti vystudovali Vysokou kolu v Brn.
d) Ob Novkovi dti vystudovaly Vysokou kolu v Brn.
22. Tvote z nsledujcch spojen v zvorkch pdavn jmna. Rozhod-
nte, kde je nebo nen nutno pout spojovnk a kde je nutno pst ob
sti dohromady: tanec (Latinsk Amerika), poad (asov ome-
zen), oddlen (literatura a hudba), slovnk (nmina a etina),
problm (spolenost a politika), jednn o kanlu (Labe a Odra),
koment (zahranin politika), vzor (hnd a bov)
23. Vyjdete slicemi (arabskmi, ppadn i mskmi): za prv,
sedm dl, o devt hodin, v devt hodin, strana dvacet
24. Doplte nleit psmeno bez rky nebo s rkou:
iniciat-va, t-ra, bet-n, vag-n, telef-n, benz-n, architekt-ra, t-ma,
t-matick, sch-ma, balk-n
25. Doplte nleit psmeno s nebo z. Kdy lze pst obojm zpsobem?
a-yl, kur-, pul-ovat, romanti-mus, kon-ervato, kon-onant,
de-iluze, di-onance, pre-ident, di-imilace
26. Doplte rky ve vt jednoduch a odvodnte. Rozhodnte, kde
rka m nebo nem bt:
Zahradnci vysazuj na sdliti stromy kee a kvtiny. Mme nov
auto modrou fabii. Navtivte zmek Hlubokou vznamnou
pseudogotickou stavebn pamtku. Mstn hokejist hrajc letos
s plnm nasazenm zskali znovu titul mistr ligy.
27. Doplte interpunkci a odvodnte:
Kniha kterou jsem prv doetla nebyla pli zajmav. Tvil se
jako by se ho nic netkalo a bavil se dl. Sna se aby byl drek
hezk a aby Evu potil. Pozoroval jsem otce jak usnal navou
a v duchu jsem ho litoval. Po cel koln rok jsem se snail abych
ml pkn znmky a abych udlal rodim radost. Po Vnocch
se dlouh noci krt dne pibv a neli se nadjeme ohls se
jaro. Kadou chvilku se otec podval z okna aby zjistil nejde-li u
Pavlk ze koly a kadho kdo el kolem se ptal jestli ho nho-
dou nepotkal.
Diktty
1. V lese
Vyli jsme do lesa. Psitou, mkkou stezkou jsme vystupovali
v a ve, a jsme stanuli mezi holmi skalami. Siln duby,
vysok jedle a smrky, bohat obten ikami, stly zde vedle
borovic s kivmi vtvemi. Pod stromy byly spousty velkch
balvan a malch kamen. Rostly na nich siln vrstvy mechu
a liejnk. Na mtinch na ns kvaly falov klasy vstava.
Nad nmi se mihl tetev s mohutnmi kdly. Balvany se vc
a vce kupily, stromy dly. Leknutm jsme se zastavili. Mezi
kovm se mihla dlouh zmije s klikatm pruhem na hbet.
Se sykotem zmizela za nejblim balvanem. Pi pohledu z vky
se nm zalbily malebn rozloen hjeky i hlubok lesy.
2. Letectv
Dvno minuly asy, kdy vzltnout znamenalo zastnit se neob-
vyklho dobrodrustv. Lid kdysi hledli na letce jako na nad-
ence, kte v nebezpenm dopravnm prostedku podstoupili
hrdinn zpas s divmi ivly a nakonec se s nimi sptelili. Mnoz
z ns by dnes tko porozumli odvaze letc na nedokonalch
strojch, nepochopili by dobu dtstv leteck dopravy.
Oi souasnkovy si dnes, v dob vysplch technickch stroj,
zvykly, e se denn nad naimi hlavami prohnj esk stroje
i ciz letadla z blzkch evropskch zem a ze zmo. Ode dne,
kdy se na dalekou pou vydaly uml druice, pohlme na
otzku ltn zcela samozejm.
Jen staroeck bje o Ikarovi nm opt pipomnla sny o ltn,
kter se zvolna pibliovaly k vytouenmu cli.
Korekturn (opravn) cvien
Opravte vechny chyby: Lednov dni pili i k nm. Bratr se se
svmi ptely zastnil vychzky do blzskho lesa. Nazbrali
tam mnoho jedlch hub a zpadlch iek. Roztomil psy zp-
sobyli svmu majiteli nejednu starost. Navtvili jsme esk Rj
nejkrsnj oblast v na zemi. Vyprahlmi ulicemi jezd v lt
kropc vozy. Mv chvilky, kdy neprosn vyaduje povolen
k nebespenm akcm. Me jt ven teprve, a si nape koly.
42
Nauka o slovn zsob lexikologie
Lexikologie vdn obor, kter se zabv slovn zsobou jazyka
Slovn zsoba jazyka (lexikum) = souhrn slov uritho jazyka (spisovnch i nespisovnch); je zachycena ve slovnku
(lexikonu); slovn zsoba etiny obsahuje pes milion slov
n jdro slovn zsoby = zkladn slovn fond, nejastj, prvotn, nemotivovan slova, celonrodn, spolen vtin
projev (tm nemnn st slovn zsoby), nap. otec, voda, dm, erven, pst, nad, vedle aj. (tj. pojmenovn rodin-
nch vztah, asu, barev, innost apod.); ostatn slovn zsoba je promnlivou st jazyka (reaguje na vechny zm-
ny skutenosti)
n slovn zsoba
nrodn = slova vech tvar nrodnho jazyka
individuln = slovn zsoba jednotlivce (jej rozsah ovlivnn vkem, prostedm, vzdlnm, profes)
n individuln slovn zsoba
aktivn = slova, kter uivatel zn a bn je pouv pi komunikaci mluven i psan (5000 10 000 slov)
pasivn = slova bn neuvan, ale uivatel jim rozum (asi 40 000 slov), nap. slova bsnick, zastaral, odborn
SLOVO A POJMENOVN
Slovo = skupina hlsek (nkdy jen jedin hlska), ustlen celek s uritm vznamem; ve vt me mnit msto, v psa-
nm jazyce je oddleno od ostatnch mezerami
= zkladn jednotka slovn zsoby (lexikln jednotka, lexm)
Pojmenovn = zkladn jednotka komunikace (slovo v komunikanm procesu)
n Typy slov:
pojmenovvaj skutenost (= slova plnovznamov): idle, jehlan (podstatn, pdavn jmna, slovesa aj.), poukazu-
j na skutenost: tenhle, j (zjmena), vyjaduj pocity, vzvy, napodobuj zvuky: brr, hal, haf (citoslovce), vysky-
tuj se v gramatickch konstrukcch, pomhaj vytvet vty: a, ale, nad, a (spojky, pedloky, stice), oznauj
konkrtn a jedinen skutenosti: vlastn jmna (nemaj obecn vznam) Zdenk, Novk, Labe
n Pojmenovn mohou bt:
jednoslovn eka, krychle, kolem
vceslovn (souslov) spojen dvou i vce slov, ale jako nerozdliteln celek maj svj zvltn vznam, nap. zklad-
n kola, ic stroj, hladk mouka
odborn nzvy (termny): velmi krtk vlny, koka domc, kyselina octov, matematik analytik, skok o tyi, podstatn
jmno
frazeologick spojen (frazmy) = ustlen, asto metaforick spojen slov
nevtn: lev saln, rov brle, pro nic za nic,s pirovnnm: spt jako na vod, chytr jako lika, vtn: poekadla I mistr
tesa se utne., pranostiky Medardova kp tyicet dn kape., pslov Rann pte dl doske., ren Hz hrch na ze.
Roste jako z vody.
n Pojmenovn jsou podle pvodu
znakov (slovotvorn neprhledn, tzv. slova prvotn, nemotivovan, koenn) nelze je odvodit od jinch slov,
ale mohou bt slovem motivujcm pro slova nov: pes,
chleba, voda, nos, dm
popisn, motivovan (jakoby popisuj jev), maj vztah
k jinm slovm (vypovdaj, z kterho zkladovho slova
byla utvoena) bet bec, mt mdlo, umyvadlo
Frazmy mohou uchovvat tvary
zastaral (nap. ani vidu ani slechu,
jku, vlee i vsed) i tvary, kter se
jinak nevyskytuj (mt namle, mt pr,
zstat na holikch, kem krem)
zajmavost
43
n Zpsoby pojmenovn v souvislm textu
a) pojmenovn pm slova vznamov ustlen idle, olovo, obloha
b) pojmenovn nepm, obrazn dort jedna bse (vynikajc chu vynikajc literrn dlo), bled tv luny,
o lsce eptal tich mech (Mcha), vodotrysk noci
c) pojmenovn pirovnnm pomoc pirovnvacho slova jako (jakoby, co, coby) lehk jako dech; ne vt
ne j
d) pojmenovn nepm opisem (perifrze) ochutnat ze svatebnho kole (oenit se), a bude rst nade mnou trva
(Bezru a zemu); syn bratra (sestry) = synovec
e) slova pleitostn (okazionalismy) a neologismy v nov d je star ned;
krivec (Holan) = chodec; as kostiern (Halas)
f) lexikalizace obraznho vznamu pvodn obrazn pojmenovn se vije moe problm, generan propast,
ohradit se proti nemu
g) pojmenovn automatizovan a aktualizovan viz str. 48
SLOVO A JEHO VZNAM = informan obsah
Smantika = nauka o vznamu slova
a) Slovo m vznam
slovn (vcn, obsahov, lexikln) oznauje urit jev skutenosti; = vznam, kter m slovo samo o sob (uveden
ve slovnku, lexikonu): lovec lovk, kter lov (zv, ryby)
mluvnick (gramatick) nabv ho a ve spojen s jinmi slovy ve vt; je vymezen mluvnickou stavbou jazyka;
vyjaduje rzn mluvnick kategorie, nap. rod, pd ap.: lovec, lovit, lovn (rzn slovn druhy), lovec, lovci (rzn slo,
pd), lovec, loven (rzn jmenn rod) ap.
n Z tohoto hlediska rozliujeme slova:
lexikln (maj jen vznam slovn) citoslovce, pslovce
lexikln gramatick, plnovznamov, autosmantick (maj vznam slovn a ve vt rzn vznamy gramatic-
k) podstatn jmna, pdavn jmna, zjmena, slovky, slovesa (ohebn slova)
gramatick, neplnovznamov, synsmantick, vznamov zvisl; pln vznam zskvaj a ve spojen s jinm
slovem (plnovznamovm); nejsou vtnmi leny (vyjaduj vtn vztahy slov nebo vt) pedloky, spojky, sti-
ce (nkdy pomocn slovesa jsem, bych)
n Vedle toho mohou mt slova vznam
symbolick (slon = neohrabanost, tyka = hubenost, prko = lehkost)
slovotvorn u odvozenin a sloenin letec, zvrolka
b) Sloky vznamu slova
rozsah vznamu slova = souhrn jednotlivch pedmt a jev, kter slovo oznauje (soubor jev, kter se do
pojmenovn zahrnuj): dm pojmenovv vt poet lidskch staven (budova, staven, chalupa, vila), rostlina
iv organismus, prodnina, nap. strom, ke, kvtina, obil atd.
obsah vznamu slova = souhrn vech podstatnch a vznamovch rys, tj. sloek, na kter se d rozloit
chalupa = lidsk obydl (jako dm), ale navc men, spe vesnick
m vt poet podstatnch rys, tm vt vznamov obsah.
m vce pedmt a jev slovo zahrnuje, tm vt m vznamov rozsah.
m vt rozsah vznamu slova, tm men obsah vznamu slova a naopak.
rostlina strom lpa lpa velkolist

nejvt rozsah vznamu slova nejvt obsah vznamu slova

nejmen obsah vznamu slova nejmen rozsah vznamu slova
44
Vznamov vztahy mezi slovy
a) slova nadazen (hyperonyma) svm obecnm
vznamem zahrnuj vznamy vech podazench slov
ryba pohyb obil

podazen (hyponyma) pstruh let, bh ito, penice

pstruh duhov
souadn (kohyponyma) pstruh, kapr, tika, ln; pondl, ter, steda ; jaro, lto, podzim, zima; jablko, hruka,
vestka; bl, erven, modr, zelen
b) Slova jednovznamov a vcevznamov
slova jednovznamov jednoznan, monosmantick maj jen jeden vznam
mlde, zelen, m; zvl. odborn nzvy psudek, skalpel, podbl, zvukomalebn citoslovce cink, haf,
vlastn jmna Asie, Brno
slova vcevznamov, mnohoznan, polysmantic-
k maj vce vznam (vtina slov) v SSJ m slovo
koruna a hlava 14 vznam
vznam
n zkladn (primrn, pvodn) oko orgn zraku;
kohoutek mal kohout
n druhotn (sekundrn, odvozen) oko na sti, puno-
e, polvce, pletenin, pytlck oko; kohoutek uzvr
vodovodu, mechanismus u zbran, lun kvtina,
nejvy msto v lopatkov oblasti savc
Mnohoznanost (polysmie) = vznamov spojitost, hlskov shoda
Vznik:
n vznamy se vyvozuj ze zkladnho vznamu (urit spojitost zstv)
jazyk: orgn v stn dutin (zkl. vznam)
soubor vyjadovacch prostedk, e (jazyk je orgn mluven)
metaforicky jazyk u boty, rostlina tchn jazyk (tvar)
podobn koen, lto, koruna, hlava, list, zub aj.
n dvojm utvoenm tho slova s rznm vznamem
ervenka: ptek (m ervenou nprsenku)
infekn onemocnn vep (erven skvrny)
erven hlna ap.
n mnohoznanost pedpon:
pe- pepsat: z jednoho psma do jinho (azbuka latinka)
romn jako flmov scn (ztvrnit)
jet jednou napsat (opravit)
majetek na nkoho jinho (pevst)
Od mnohoznanosti nutno odliovat homonymii (souzvunost slov)
Homonymie (souzvunost) homonyma vznamov spojitost neexistuje, jen hlskov shoda (nhodn)
Smantick pole spolen
vznamov okol pro slova, nap. uitel,
k, kola, tda, znmka, vysvden,
uebnice
poznmka
! Ve vkladovch slovncch jsou
jednotliv vznamy uvedeny
v jednom heslovm odstavci
a oznaeny arabskmi slicemi
zapamatuj si
! Ve vkladovch slovncch jsou
homonyma uvedena v samostatnch
heslovch odstavcch
zapamatuj si
45
Paronymie (zvukov podobnost) paronyma slova podobn, ale vznamov zcela nebo pln odlin
prhledn prsvitn (sklo je prsvitn, nemus bt vdy prhledn)

men rozsah
nesml (lovk) ostchav (lovk)
(pokus)
ustavit (zdit) ustanovit (rozhodnout, jmenovat)
Antonymie (vztah vznamov protikladnosti) antonyma, opozita, slova protikladn
oznauj jevy stejnho druhu, ale opanch vlastnost
svtlo tma, vysok nzk, kuk nekuk, rozsvtit zhasnout, koupit prodat, slzt vylzt, nad pod, ano ne
Druhy homonym
homonymie
lexikln
pln shoduj se ve vech
gramatickch tvarech
role pole (rolnk), svitek, kotou (z nm.), divadeln loha (z franc.)
rzn slova domc:
palika = zdrobnlina od palice nebo k slovu plit; vinn = od slova vno
nebo od slova vina
ze slov rznch jazyk:
kolej = od slova kolo tra, stopa po kole nebo od slova collegium (lat.)
ubytovna vysokokolskch student
klika = slovanskho pvodu (u dve) nebo z fr. clique (skupina lid se
stejnmi cli), z nm. Glck (tst)
sten nkter tvary jsou shodn,
nkter odlin
rys, rysa (elma) rys, rysu (vkres)
al, alu (smutek) al, ala, alo (trvu)
neprav
homografy shoda jen
v grafck podob, zvukov
odlin
panick at [panick] x tk [panyck]
homofony shoda jen
zvukov, grafcky odlin
mil mil, myly myli, ml ml, let led, mt mt, psek Psek,
obd objet
morfologick
(tvaroslovn)
v tvarech slov tvar bratra vyjaduje 2. i 4. p. sg.
staven vyjaduje 1. 6. p. sg., 1., 2. a 4. p. pl.
pros vyjaduje 3. os. sg. i pl.
slovn-
druhov
veer podstatn jmno, pslovce
kolem pslovce, pedloka, podstatn jmno v 7. p. pl.
Synonymie (souznanost) synonyma
slova majc zcela stejn vznam (vlastn synonyma)
zempis geografe, psudek predikt, zde tady, ptel kamard
slova majc tm stejn vznam
vyuit synonym: obohacen slovn zsoby slohov pestrost a vytbenost (v odbornm stylu je nadmrn uvn nevhodn, vyjma
dvojic mezinrodnho a domcho pojmenovn)
li se:
jemnmi vznamovmi odstny
klid
ticho
mr
pokoj
nen pohyb nen zvuk nen neptelstv neruen vbec

slohovm zabarvenm (hovoro-
vost neutrlnost kninost)
dvat se koukat hledt zrat umt, protoe jeliko, pemstit pendat, nehoda malr
citovm zabarvenm spt spinkat hajat chrnt, dda ddouek ddek, kouit hulit, tovrna fabrika
pvodem podntit iniciovat, pota komputer, metropole hlavn msto, zlomenina fraktura
rznou mrou uvn da bern, abstraktn odtait
z hlediska spisovnosti skvrna fek, zemt eksnout, ad ouad
z hlediska intenzity vznamu volat kiet vt, strach hrza
Synonymn vrazy najdeme
v synonymickch slovncch
odkaz
46
vznam:
VRSTVY SLOVN ZSOBY
Slova
1) stylov bezpznakov (neutrln) pouiteln ve vech funknch stylech, nap.: mt, hlava, strom, otec, pracovat,
ern, est, j, nad
2) stylov pznakov (zabarven) pouiteln jen v nkterm nebo nkterch funknch stylech
Podle spisovnosti
spisovn
bn (neutrln) dm, velk, vesel
hovorov (v mluven ei) kilo, koukat, cdko, ft, muzika, moc, prmyslovka, kluk
knin (v psanm projevu, ve stylu odbor-
nm, publicistickm, v slavnostn ei)
nech, odvtit, dlt, hvozd, poin, at, udatn, loe, nbr, dle
odborn (termny) psudek, neon, dusinan, software, brfnk
bsnick (poetismy, neologismy) luna, vesna, modrojasn; krivec (Holan), krahujit oima (Bass), zaas-
nout (Hrabal)
nespisovn
z obecn etiny (v soukromm projevu) katule, fajnov, koumat, maina, ptikilo, machr, vindlovat
nen (dialektismy) a oblastn (regio-
nalismy) omezena mstn a zempisn
zemky, kobzole, erteple, krumple (brambory), straky (kraslice), ogar
(chlapec), hyjta (nvtva), mor. ddina (vesnice)
profesionln (v uritm oboru) trafo, ndrak, uplera, koa, emhd (mstsk hromadn doprava),
dphko (da z pidan hodnoty)
slangov (v zjmovch skupinch) koule, ask; lapiduch, baant; meruna
argotick (mluva deklasovanch vrstev) chmtka, plchaka, bonzovat, fzl, trva
Podle dobovho
hlediska
historick (historismy) pojmenovn
zaniklch skutenost
lno, palct, ebraenka, gladitor, cech, ranhoji, an, lou
zastaral (archaismy) dnes nahrazena
jinmi
orud (ndob), silozpyt (fyzika), jcha (omka), anto (protoe), hrub
(velmi), brtnk (vela)
nov (neologismy) nov vytvoen robot, lunochod, rogalo, posilovna, zviditelnit se, kliknout
Podle citovho
zabarven
(expresivity)
lichotn (familirn)
mazliv (meliorativa) duinka, erveouk, hluboknsk
dtsk hajat, papu, ham
domck (hypokoristika) Janinka, Otk, syntor, otecko, mamika
zjemnl (eufemismy) zesnul, dve narozen, korpulentn, pihnul si
hanliv (pejorativa)
zhrubl (dysfemismy) chrpat, chcpnout, rt, kecat, blaf, tlama
zveliel (augmentativa) ddek, barabizna, psisko, pat
vulgrn svirna, hajzl, huba
nadvky pacholek, vl, raub
ertovn a posmn hnojrna (zemdlsk kola), mastik (lka)
n pomhaj objasnit vznamov rozdl slov
(velk = ne mal)
n v ironickm hodnocen (To je chytrk!)
n vyjadovn pomoc zporky ne- (nekov, nepiel)
n oslabuj vznam eufemismus (nemlad, nevelk)
n pi studiu cizch jazyk (zvten slovn zsoby)
n zporn antonyma jsou synonymy: blzko = nedaleko,
velk = nemal
47
OBOHACOVN SLOVN ZSOBY
jej promnlivost dna vvojem spolenosti nkter jevy a pedmty zanikaj (af, brigda socialistick prce), nov
vznikaj (zimovit, manaer) celkov slov a slovnch spojen pibv
Zpsoby obohacovn slovn zsoby
n zmnou pvodnho vznamu slov, tj. obohacenm existujcho pojmenovn o nov vznam spojka, jdro, vyslat
n tvoenm novch slov: odvozovnm pelet, potaov; skldnm ropovod; zkracovnm tvoenm zkratkovch
slov Stavokomp, alobal (aluminiov obal) a zkratek ODS, CD
n spojovnm slov v souslov Zkladn umleck kola, magistersk studium
n pejmnm slov z cizch jazyk privatizace, laser, komputer, vkend, leasing
ZMNY SLOVNHO VZNAMU
= jeden ze zpsob obohacovn slovn zsoby
vcn vznam slova je ustlen (beze zmny) matka, bl, chodit, nebo promnliv vlivy mimojazykov (spoleen-
sk, prodn zmny), psychick (rozvoj lidskho mylen), jazykov (vvoj lexiklnch jednotek)
a) zuovn vznamu (specializace)
nap. nbytek (od nabt) pvodn vc zskan, nabyt, nyn jen zazen bytu
dobytek (od dobt) pvodn koist dobyt na nepteli, nyn jen zvata (st pvodn koisti)
palec pvodn prst vbec (viz rutina), nyn jen jeden z pti (prvn, nejvt)
b) roziovn vznamu (generalizace) k pojmenovn pedstavy nadazen uijeme jmna pedstavy podazen;
zvt se rozsah, zmen obsah vznamu slova nap. limonda pvodn jen z citronu (limon), nyn ovocn va
vbec; my drobn hlodavec, nyn zazen u potae; zpas pvodn stetnut s chytnm za pasy, nyn boj, utk-
n, podobn oka, spojka, svka, kdlo (letadla), branka (gl) aj.
c) penen pojmenovn vznik penesen vznam (spojitost s pvodnm)
n metaforick na zklad podobnosti
n koika kvt jvy (hebk jako srst koky), mandle (v krku tvar), stolika (zub), heben k esn vlas (pomcka se
zuby) heben na hlav ptk, heben stechy, poho ap.; hrom bije, d bubnuje, jaro pichz (personifkace)
metaforick charakter maj lidov ren hrt prvn housle (mt vedouc postaven), mt mslo na hlav
n synestezie (zmna smyslovch kvalit, smen poitk): ostr tn, hok pl, sladk tajemstv
n metonymick na zklad vcn souvislosti
Praha vt hosty (jej obyvatel), smazat tabuli (psmo na n), mt hus ki (strach), st Jirska (jeho romny), hrt
Smetanu (skladby), ampr, lazar, jid (podle jmna vlastnho je obecn), krlk (koeina), snst tal polvky (obsah)
n synekdochick (druh metonymie) na zklad vcn souvislosti kvantitativn, nap. spojitost mezi celkem a st
vrtit se pod rodnou stechu (dm), ty nohy co se nachodily; nedle (den tden), kolo (soust kola i jzdn kolo)
d) posun slovnho vznamu
n konkretizace abstrakt ze zkladnho vznamu se vyvjej vznamy druhotn
eznictv, cukrstv souhrn charakteristickch znak, dle zamstnn, pak msto
kovn, psan jmno dje, dle vsledek dje (dopis)
opak abstraktizace konkrt jdro jdro problmu
n apelativizace propri z vlastnho jmna se stv obecn jmno a pe se malm psmenem manestr, volt,
lazar, kamr, ahasver, sodoma, damaek
e) zmny v hodnocen (posun vznamu)
n zhorovn vznamu: chlap pv. mu neurozenho pvodu, nyn hanliv rz (a zdrobnlina chlapec = neutrln,
chlapk = pochvaln)
n zlepovn vznamu: znamenit pv. velk, patrn (znamenit pokuta), nyn slavn, vznamn
48
f) oslabovn, zesilovn, protiklad
n eufemismus ztlumen vyjden trapn nebo nepjemn pedstavy:
bt v nlad (opil), toaleta (zchod), korpulentn, obzn (tlust), odeel, zesnul (zemel)
n dysfemismus (opak eufemismu): poel, chcpl, zatepal bakorama
n litotes oslaben popenm protikladu: to nen pravda (= le), nemohu nepiznat, nen to nesnadn
n hyperbola (nadszka) pojmenovn zveliujc: moe slz, les komn, ekm tady vnost, hrozn krsn, dsn,
len kolosln
n ironie pojmenovn v opanm vznamu, zlehujc, posmn: To je ale chytrk! To je pkn podek!
n kakofemismus (opak ironie) nadvka, hrub slovo pouito jako mazliv: Ty darebo, lumpe, mrko, nede jeden
USTLEN SPOJEN SLOV
frazeologie, vceslovn pojmenovn, souslov vznamov vzan celek (dn ze slov nelze nahradit synonymem) =
jeden ze zpsob obohacovn slovn zsoby
Druhy souslov
1) substantivn podstatn znak je jmno
a) jmno + shodn adjektivn pvlastek osobn vlak, zkladn kola, Archimedv zkon, prvn jakost; v chemickm,
botanickm a jinm nzvoslov opan podek kost loketn, kyselina srov, prvosenka jarn
b) jmno + shodn substantivn pvlastek skora koadra, lika Bystrouka, hib satan
c) jmno + neshodn pvlastek vrh koul, trest smrti, skok do vky
tendence: pechod od volnjch spojen k tsnjm skok do vky skok vysok
2) slovesn
a) sloveso + pedmt dvat pozor b) sloveso + psloven uren vrhat koul
3) psloven stj co stj, tv v tv
spojen nevtn
souslov = vceslovn pojmenovn s vznamem jedn
slovn jednotky
velmi krtk vlny, vl mk, skok o tyi, Kutn Hora
univerbizace vraz vceslovn nahrazovn jednm
slovem (asto nespisovnm)
psemn prce psemka, sttn zkouka sttnice, sekan peen sekan,

zkladn kola zkladka, fotografck pstroj fok, mobiln telefon mobil,
uitel etiny etin; nkdy hovorov nebo slangov: trysk, magnek,
panelk
multiverbizace opak univerbizace (zvl. v odbornm
a publicistickm stylu): jednoslovn pojmenovn
nahrazovno vceslovnm
namtnout vznst nmitku, operovat provst chirurgick zkrok,
dkladn dkladnm zpsobem
ren (slov) ustlen slovn spojen s obraznm
zkladem; obvykle se slovesem
bt pt kolo u vozu, nosit na rukou, Damoklv me, vzt nohy na ramena
ustlen pirovnn nervy jako provazy, silnj ne smrt
spojen vtn
poekadla ustlen vty lidovho pvodu bez mravo-
unho podtextu, pranostiky (o poas)
kupuje zajce v pytli; nor bl, pole sl.
pslov ustlen vty lidovho pvodu s mravounou
tendenc
Kdo jinmu jmu kop, sm do n pad. Mluviti stbro, mleti zlato.
vroky vznamnch osobnost, citty (asto z bible)
ivotn pravdy
Kostky jsou vreny (Caesar); U se, abys byl moudr, u se, abys byl prospn
vem (Seneca)
kli ustlen, zautomatizovan slovn obrat (v ekono-
mice, edn korespondenci, v publicistice)
vrtil se k rodinnmu krbu
automatizace opakovn obvyklho jazykovho
prostedku bnost (oekv se)
v bnm hovoru (pozdravy, zdvoilostn frze): Dobr den. Jak se mte?

v publicistice: Uspodal recepci na poest, koda byla vyslena na
ve sportovnch reportch: sil bylo korunovno spchem.
v soukrom korespondenci (blahopn, soustrast): Peji Vm pevn zdrav.
Pijmte projev m upmn soustrasti.
aktualizace opak automatizace, zmrn odchylka od
bnho vyjadovn oiven vpovdi, novost,
psobivost
vyuit kninch slov v nov situaci: vichni jen zrali, to jsou zvsti
v obraznch pojmenovnch: v tiskrn zaspali, popustit uzdu fantazii
v umleck literatue (metafory, metonymie): smetanov epiky hor
v publicistice (nap. psobiv titulky): elezn nedle
neekan vraz v ustlenm spojen: S poctivost nejdv pojde.
49
SLOVNKY A JEJICH DRUHY
Lexikografe (slovnkstv) = jazykovdn disciplna zabvajc se teori i prax sestavovn slovnk; zpracovn slovnku
do hesel azench abecedn
vekerou slovn zsobu uritho jazyka vech dob zachycuje thesaurus
Automatizace je eln tam, kde
usnaduje pohotovou formulaci, kde
nen nutn osobitost vyjden;
nevhodn tam, kde je nadmrn (ote-
l slovn obraty, frze, kli). Pli asto
pouvan aktualizovan spojen ztrcej innost!
zapamatuj si
Veobecn encyklopedie jsou na nosi-
ch CD-ROM, nap. Encarta; elektronic-
k verze Ottova slovnku naunho,
Veobecn encyklopedie Universum,
Encyclopaedia Britannica. Tak na Inter-
netu, nap. www. britannica.com, www.wikipedia.cz
odkaz
I. Podle zamen a charakteru poskytovanch informac
1) naun (encyklopedick) vkladov, zkladn zdroj infor-
mac
a) ze vech obor vdy, techniky, kultury
nap. Encyclopaedia Britannica, v etin star Ottv slovnk
naun (18881909) 28 dl + 12 dodatk, Mal eskosloven-
sk encyklopedie (19841987) 6 svazk + eskoslovensk
bibliografck slovnk A (1992), Ilustrovan encyklope -
die (1995) 3 svazky, nejnovj Diderot (4svazkov, 8svazko-
v, nedokonen 20svazkov, tak v elektronick verzi na
CD ROM), Universum (10svazkov, 4svazkov, 2svazkov,
tak v elektronick verzi na DVD ROM)
b) specializace na jeden obor
nap. . Vlan, Slovnk literrn teorie, Kol., Technick slovnk
naun 17 svazk (19271939), Kol., Encyklopedick slovnk
etiny (2002)
2) jazykov
a) vkladov (vznam a pvod slova, vslovnost, mluvnick
pouen, pp. pouit slova)
nap. Prun slovnk jazyka eskho PS (19351957) 9 sv.
(s citty z literatury); Slovnk spisovnho jazyka eskho
SSJ (19571971) 4 sv., v 2. vyd. 1989 8 sv.; Slovnk spisovn
etiny pro kolu a veejnost SS 1 sv. (2. peprac. a dopl.
vyd. 1994)
b) pekladov (dvou i vcejazyn)
nap. K. Hais B. Hodek, Velk anglicko-esk slovnk
(19911993) 4 sv.
c) cizch slov
nap. Akademick slovnk cizch slov A (1998)
d) speciln, nap. pravopisn, historick, etymologick,
dialektologick, terminologick, slangov, frekvenn,
synonymick, vlastnch jmen aj.
II. Podle zpsobu tdn a zpracovn hesel
a) abecedn (vtina)
b) retrogrdn (zptn) slova uspodna abecedn, ale
v poad psmen od konce, nap. M. Titelov, J. Petr, J. Krlk,
Retrogrdn slovnk souasn etiny (1986)
c) vcn a synonymick pojmy tdny podle vcnho
vznamu, nap. J. Haller a kol., esk slovnk vcn a synony-
mick IIII (19691986)
III. Podle druhu zaznamenan slovn zsoby
a) synchronn souasn slovn zsoba (SS, SSJ)
b) historick slovn zsoba minulch obdob J. Gebauer,
Slovnk staroesk (19682000)
c) terminologick odborn termny jednotlivch obor
(. Vlan, Slovnk literrnch smr a skupin, V. Valach, J. Kbrt,
Lkask slovnk; Slovnk slovansk lingvistick terminologie,
1977 14jazyn)
d) dialektologick slovn zsoba uritho ne (F. Barto,
Dialektick slovnk moravsk I II, 1906)
e) slangov (J. Hubek, Mal slovnk eskch slang, 1988)
f) frazeologick (F. ermk a kol., Slovnk esk frazeologie
a idiomatiky, 19831994)
g) cizch slov (Akademick slovnk cizch slov, 2000)
h) zkratek a znaek (Slovnk zkratek, Encyklopedick dm, 1994;
Z. Kos, Zkratky, znaky, akronymy, 1983)
ch) autorsk (Goethv, Pukinv, Shakespearv)
i) vlastnch jmen (A. Profous, Mstn jmna v echch IIV,
19471957, M. Knappov, Jak se bude jmenovat, 1985)
j) obrazov (J. A. Komensk, Orbis sensualium pictus)
IV. Podle specilnho elu
a) pravopisn a ortoepick (Pravidla eskho pravopisu,
Vslovnost spisovn etiny I, II)
b) etymologick o pvodu slov (V. Machek, Etymologick
slovnk jazyka eskho, 1977; J. Holub, S. Leyer, Strun etymo-
logick slovnk jazyka eskho, 1992)
c) frekvenn o rozdlnosti frekvence v uvn jednotlivch
slov (J. Jelnek, J. V. Beka, M. Titelov, Frekvence slov, slov-
nch druh a tvar v eskm jazyce, 1961)
d) synonymick (J. V. Beka, Slovnk synonym a frazeologism,
K. Pala, J. Viansk, Slovnk eskch synonym, 1996)
Ukzka hesel ze Slovnku spisovn etiny:
topit
1
ned. 1. udrovat ohe: t. v pokoji, v kamnech 2. uvat paliva:
t. uhlm, plynem
topit
2
ned. 1. ponoenm do vody usmrcovat: t. koata 2. hovor. expr.
pitovat, kodit: t-l ho pi zkouce kladl mu tk otzky; t. se
ned. tonout 1. polyknm vody se dusit, umrat: t. se v moi
2. expr. bt zaplaven: t. se v blt 3. expr. mt neho mnoho: t. se
v penzch, v dluzch, utpt se
topivo, -a s palivo, otop 2: t. na zimu
topn pd. 1. k topit
1
: t- obdob 2. slouc k topen: t- nafta; t-
tleso
50
Cvien
1. Vyberte pojmenovn jednoslovn a vceslovn, odlite
termny a rzn frazeologick spojen:
Oknem k nm zaltl otakrek fenyklov. Je to vzcn motl.
Uili jsme se rozliovat vzory pro skloovn podstatnch
jmen. K dopravnm prostedkm pat vlak, automobil, kolo,
letadlo. Pozor na nebezpen raviny, jako je kyselina srov.
Dneska jsem nemohl usnout a spal jsem jako na vod. Neml
nikdy na rch ustlno. Sed jako buchta. Dvakrt m, jednou
e.
2. Odlite slova znakov od popisnch: pvec, praka, sl, kabela,
okno, rostlina, zelen, letadlo, ntlnk
3. Rozlite slova lexikln, lexikln gramatick a pouze gramatick.
Odvodnte:
ten, opice, tvrt, zpvat, nad, a, hop, draze, jemn, jsem,
vyprat, krom, stl, kot
4. Vytvote vznamovou adu slov se stle menm obsahem vzna-
mu:
Neruda spisovatel bsnk umlec; Prak lovk Evro-
pan ech; pracovat obrbt opilovvat; penice rostli-
na kulturn rostlina jarka obilnina; mluvnice jazykov-
da tvaroslov nauka o skloovn vda
5. Kter slovo je vznamov nadazen ostatnm?
konvalinka, re, kvtina, pivoka, kopretina; stl, sk, idle,
nbytek, knihovna, keslo
6. Msto nevhodnho opakovn vrazu uijte v druh vt nadaze-
nho pojmenovn (t zjmena nebo slovky):
Na zahrad mme stbrn smrk a borovici. Smrk i borovice
poskytuj v lt pjemn stn a von. K takzvanm barevnm
kovm pat m. M je vodiem elektrickho proudu. Otec
i matka se jet nevrtili. Otec i matka pracuj v tme podni-
ku.
7. Vysvtlete rzn vznamy slov: koleko, ltka, rozvod, kdlo,
stt
8. Rozlite u slov se stejnou podobou, kde jde o homonymitu a kde
o mnohoznanost:
topit v kamnech topit koata; ostr n ostr zrak; vhern
los seversk los; t trvu t v klidu; odborn kola bs-
nick kola; vinn ocet vinn lovk; falen smv falen
chrup; taka na zdech taka na stee; venkovsk hnzdo
vrab hnzdo; ostr hrany zvonit hrany; jdro oechu jdro
problmu; esk grant dlosteleck grant
9. Nahrate synonymy nsledujc podtren slova:
Kniha je zdroj poznn. Na obloze jsme pozorovali mrky.
Vichni byli pozvni na odpoledn poradu. Vtah jezd do
tvrtho patra. Houpaku zavsili na siln lana. Na podzim se
sniuj ceny letnch bot. Umyj si pinav ruce.
10. Msto nevhodnho opakovn tho slova uijte synonymn vraz
nebo nevhodnou formulaci upravte jinak:
Nedvno jsme koupili venkovsk staven. Toto staven je vhod-
n k rekreaci i k trvalmu bydlen. N pes a koka se maj
rdi. Pes a koka jed z jedn misky. Na paseku ns zavedla
lesn cesta. Tuto cestu jsme potom nemohli najt, protoe jsme
odboili a ztratili orientaci.
11. Nahrate vrazy knin, zastaral nebo poetick slovy vznamo-
v shodnmi, ale spisovnmi a slohov neutrlnmi: hv, jeliko,
krm, enitba, chor, teskn, odvtit, holedbat se, le, nech,
nikoli, loj, ernov
12. Vrazy nespisovn nahrate spisovnmi (i souslovmi):
Pochutnval si na dsn fajn trdlu. Ve pajzu si ukrojil
dibec peku a krajc chleba a nabatil se. Coural se poli a lesy
s fintou na hbet. Oblkla si svten hadry a klobouk s mal.
V novm kvartru mme zatm jen postel, almaru a ti sesle.
13. Vyhledejte slova slangov. Nahrate vyjdenm spisovnm.
Mme novho glmana. Nakonec jsme hrli pesilovku.
Vojci pochodovali na cviku. Sledovali je ofci. Slouil jsem
u kanonr, ty u tankn. Zaal jsem studovat na gymplu.
Nemm rd tlk a anglinu.
14. Rozlite souslov od volnch spojen slov: vl mk, umlet mk;
erven jablko, rajsk jablko; ozuben kolo, jzdn kolo,
velk kolo, rusk kolo
15. Kterm ze zpsob se esk slovn zsoba obohatila o tato slova?
mainka vonn, obrazovka, laser, vodotrysk, tranzistor, sklen-
kov efekt, literatura, bubnek, dlnice
16. Srovnejte abecedn tato heslov slova:
pedhistorick, tok, zvtzit, vahadlo, pryskynk, nbojnice,
album, hlsn
51
Tvoen slov
Slovotvorba (derivologie) = nauka o tvoen slov; popisuje zpsoby tvoen, slovotvornou stavbu slov a slovotvorn
vztahy k jinm slovm; = jeden ze zpsob obohacovn slovn zsoby o nov slova s novm vznamem
Nov pojmenovn jednoslovn vznikaj na zklad u existujcch slov tmito zpsoby:
n odvozovn (derivace) pponami msto msteko, mstsk nebo pedponami pedmst, pedmstsk
n skldn (kompozice) velkomsto, vodovod, svtlovlas
n zkracovn (abreviace) edok, TK
zvltn zpsoby:
n substantivizace adjektiva zmna jen vznamu beze zmny formy, nap. mil, pokladn, cestujc, mluv, vstupn
n zmna jen formy beze zmny vznamu, nap. ln leniv, ed ediv
n spahovn (juxtapozice) ptaticet, okamik, dlouhohrajc
Struktura (stavba) slova
z hlediska slovotvornho dlme slova na:
n zkladov = slova, od nich jsou jin slova odvozena; jsou vchodiskem slovotvorby; mohou bt jak pvodn
(koenn), nap. les lesn, ty tykat, nebo slova i sama utvoen led ledov, ledov ledovec
n utvoen = slova jako vsledek slovotvorby, nap. denn (od den), vydavatelsk (od vydavatel)
1. Morfmov stavba slova
(z hlediska potu a druhu morfm) nap. cukr||sk|
morfm = nejmen jednotka slova nesouc njak vznam
typy morfm:
koen (radix) = st slova, spolen vem pbuznm slovm; nositel vcnho vznamu, dle neleniteln, nap. kov,
kov|, kov|rna, ne|kov, kov|at, vy|kov|at
afxy

{
pedpona (prefx) = morfm, st slova ped koenem, na zatku slova; nositel vcnho i slovotvornho
vznamu, nap. ne|kov
a) tvarotvorn (nemn vznam slova, jen tvar) po-/p- v budoucm ase pohybovch sloves: po|jedu,
p|jdu
b) slovotvorn (ped slovotvornm zkladem, obvykle celm slovem; mn vznam slova, nemn
slovn druh: nej|vce, roz|mluvit, nad|stavba, pe|krsn
ppona (sufx) = morfm, st slova za koenem (nebo mezi koenem a koncovkou; nositel vcnho
i slovotvornho vznamu nap. kov|, kov|rna
a) kmenotvorn
u sloves: tvo ptomn kmen kup|uj| nebo minul kmen kup|ova|li
u jmen: rozen kmene pi skloovn nkterch typ: kue ku|et|e, ku|at|a
b) slovotvorn pipojuje se za slovotvorn zklad (koen) slova, mn vznam slova, asto i slovn
druh; jej st bv i koncovka lesles|n
koncovka = st ohebnho slova na konci slovnho
tvaru (mn se v rznch tvarech slova); nositel mluvnic-
kho vznamu slova, a to tvaroslovnho (u jmen vyja-
duje rod, slo, pd, ivotnost, u sloves osobu, slo,
as), ale astn se i slovotvorby (trntrn|);
pipojuje se ke kmeni slova
a) pdov (pi skloovn) hrad-y, -, -m
b) osobn (pi asovn) nes-u, nes-ou, nes-te
me bt i soust ppony: tr|it, lav|ika; nulov
koncovka hrad|
Tvarotvorn zklad = st slova, kter
se pi ohbn nemn (st slova
po oddlen koncovky = kmen)
Tvarotvorn formant = zbvajc st slova,
pi ohbn s mn
vysvtlivka
Pedponov st = st slova ped koe-
nem (jedna i vce pedpon)
nej|ne|snadnj; pponov st = st
slova za koenem (jedna i vce ppon
a koncovka) elez|n|i||k|a
poznmka
52
hrad -n hrad -0 (nulov koncovka)
hrad -ba hrad -u
hrd -ek hrad -em

hrad -y
ppony hrad -

koncovky
kmen = st ohebnho slova, kter zstane po odd-
len koncovky
me jm bt: koen + ppona mstsk-, koen +
pedpona pedmst-, koen + ppona i pedpona
pedmstsk-, koen sm mst-em, tisk-l,
u sloves odliujeme
kmen ptomn kupuj-i, -e, -e
kmen minul kupova-l, -li
-uj-, -ova- jsou kmenotvorn ppony
Pklady morfematickho rozboru
kmen
do pis ova tel
pedpona koen kmenotvorn ppona ppona koncovka
mal|sk| koen, ppona, koncovka
kras|o|brusl|a|k|a koen, spojovac samohlska, koen, ppona, ppona, koncovka
pe|hz||me pedpona, koen, kmenotvorn ppona, koncovka

kmen
Pbuzn slova = slova se stejnm spolenm koenem a spolenm zkladnm vznamem
Slovn ele (rodina) = souhrn vech pbuznch slov vychzejcch z jednoho a tho koene
les lesk, lesek, lesk, lesina
lesn, lesnk, lesnictv, lesnick, lesnat, nadlesn
lesov, lesovna
prales, zlesk, poles, zalesnit, zalesnn, lesostep
-prac- pracovat, zpracovat, vypracovat
pracn, pracovit, pracovn, bezpracn
pracovnk, pracovnice
2. Slovotvorn staba slova (z hlediska zpsobu tvoen) = vsledek zpsobu vytvoen slova
2 zkladn sti slova:
slovotvorn zklad (SZ) = st slova zkladovho, kter je zkladem pro vytvoen novho slova; pechz ze slova
zkladovho do slova utvoenho
me to bt: cel zkladov slovo penst, pralovk, nehezk, st zkladovho slova (koen, kmen) cukr, vodn,
ui-tel, pedlokov spojen se zkladovm slovem po behu poben
slovotvorn prostedek formant (SP) = st slova, pomoc nho se ze zkladovho slova tvo nov slovo
me to bt: pedpona (prefx) nestejn, ppona (sufx) truhlsk, soubor koncovek moe, moi, moem, spojovac
samohlska pi skldn slov tmavmodr, samoobsluha, zvratn se, si kreslit kreslit si
Pklady slovotvornho rozboru
kmen
do pis ova tel
pedpona koen kmenotvorn ppona ppona koncovka
slovotvorn zklad
slovotvorn prostedek slovotvorn prostedek tvarotvorn prostedek
SZ SP SZ SZ SP
mal|sk slovotvorn zklad, ppona s koncovkou krasobrusla|ka 2 slovotvorn zklad, ppona s koncovkou
Koncovka se nkdy t oznauje jako
koncov tvarotvorn ppona
poznmka
Pponami tvome nov slova (les,
lesk, lesn ), koncovkami obvykle tvary
tho slova (les, lesa, lesu, lesem, lesy, les)
zapamatuj si
53
ODVOZOVN (DERIVACE)
= tvoen novch slov pomoc: pedpon vlet
ppon letov
pedpon i ppon vletn
koncovek (zdka) ryb, list

slova odvozen (derivty)
pedpon a koncovek Po-szav-
pedlokovho spojen ntrubek, nro
= nejastj zpsob tvoen slov v etin
n denominativa slova odvozen od jmen djepis djepisec
n deverbativa slova odvozen od sloves kzat kazatel
Nkdy nastv pi tvorb novch slov zmna (alternace) hlsek v slovotvornm zkladu:
samohlsky souhlsky skupiny souhlsek
dlouen hrad hrdek
krcen rno rann
stdn stl stolek
dvojhlska za samohlsku brousit brusn
vznik nebo znik jdro jadrko, pes psi
mken, stdn
h jih jin
k ruka ruika
ch hoch hok
g Kongo konsk
tak s , d z, t c, z aj.
naopak tvrdnut
h bet bh
pskat pala
tisknout titn
1. Odvozovn podstatnch jmen
a) Pponami
jmna initelsk (od sloves): podnika-tel, obhj-ce, topi-, be-c, slueb-nk, vbr-, pek-a, kov-, reviz-or
jmna konatelsk (od podst. jmen): houb-a, zahrdk-, no-, kade-nk, ov-k, zempis-ec, housl-ista
jmna prostedk, nstroj (od sloves): leha-,
vysla-ka, plati-dlo, odmr-ka, kap-tko, pad-k,
prboj-nk, pal-ivo aj.
jmna vsledk dje (od sloves): vlis-ek, lo-ka,
pil-ina
jmna nositel vlastnost (osoby, zvata, vci):
surov-ec, pskov-ec, usedl-k, chud-k, listn-,
bl-och, bl-ou, sr-an
jmna mst (od podst. jmen, nkdy sloves): smet-i-
t, sted-isko, prodej-na, cukr-rna, brus-rna,
opatr-ovna, poda-telna, vel-n, baant-nice aj.
jmna obyvatelsk, pslunosti k sttu, zemi
(od podst. jmen): Evrop-an, Pra-an, Pra-k,
Pol-k, Korej-ec
jmna pechlen (jmna en od jmen mu) =
moce (pechylovn): Novk-ov, vagr-ov,
uitel-ka, mlad-ice, krl-ovna, k-yn, Jan-a,
Josef-na
jmna mlat (od jmen): vl-e, medvd-, vnou-e
! vina vink, vinice vinen, vinna,
vinno, vinni; povinen, povinna,
povinno, povinni
zapamatuj si
Pechylovn pjmen nepravidelnost:
Naske Naskov (-e se vypout)
Tardy Tardyov (i/y se zachovv)
Ko Ko i Koov
Nov Nov, Dolej Dolej
Jan, Martin bu nesklonn,
nebo Janov, Martinov
zapamatuj si
54
jmna zdrobnl (deminutiva): hb-ek, ke-k,
my-ka, okn-ko, kzl-tko, dom-eek, brat-ek,
chyb-ika, kn-eka, srd-ko, vn-eko, tat-nek aj.
jmna zhrubl (dysfemismy) a zveliel (augmen-
tativa): chlap-isko, chlap-k, bab-izna, vrah-oun, chcp-k, zob-an aj.
jmna hromadn (kolektiva): obyvatel-stvo, ac-tvo, borv-, strom-ov, chud-ina
jmna abstraktn (abstrakta): nzvy vlastnost (od adjektiv) lidsk-ost, tyran-stv, darebc-tv, hloub-ka,
chud-oba, dobr-ota; nzvy dj (od sloves) sze-n, lecht-n, my-t, vklad (nulov ppona), dup-ot,
zastv-ka, slu-ba, zmle-n aj.
b) Pedponami
zesilujc: vel-mistr, pra-vnuk, pe-sila; zeslabujc: pa-kl, p-chu; ruc: ne-ptel, i-realita, ni-kdo;
spoleenstv: sou-rozenec, spolu-vina; jin: nad-vroba, ped-prodej, mezi-stanice;
z pedlokovch pd: n-trub-ek, proti-jed
2. Odvozovn pdavnch jmen
a) Pponami
jmna vztahov (od podst. jmen) pivlastovac
a mstn: bratr-v, mat-in, lka-sk, vltav-sk,
mlnic-k, had-, otc-ovsk, srde-n, srde-n,
srdc-ov, nakladatel-sk
n oznaen pvodu z ltky: vln-n, ko-en,
oves-n, kov-ov
n oznaen vnjch znak (kvalita, podobnost):
pse-nat, zub-at, kamen-it, pr-ovit,
puntk-ovan, fal-ov, nerudov-sk, vtr-n,
erv-iv
n v chem. terminologii vyjden mocenstv prvk
ve sloueninch: -n, -nat, -it, -iit, -in/-en,
-ov, -ist, -iel
n oznaen vnitnch znak est-n, zahl-iv
n pd. jmna djov (ze sloves)
vyjden:
monosti, schopnosti: vyhoji-teln, neodbyt-n, hoji-v
innosti prv vykonvan (probhajc dj):
nesou-c, hoj

-c elov (slouc k nemu) bal i -c
z pechodnku ptomnho z tvaru pest minulho
vlastnosti plynouc z dje (adjektivizovan
pest trpn): peen-, kryt-
vykonanho dje zervena-l, zvl-il,
rozkvet-l
vykonvn dje (obvyklost): kub-av,
ho-lav, lep-kav, um-iv, kod-liv, bojov-
n, panova-n, pej-cn, le-at, tek-ut
n vyjden mry vlastnosti (z pd. jmen):
2. stupe vlastnosti rychl-ej, krsn-j, hrub-,
mk-; zven mra vlastnosti mal-ik, tich-ouk,
mal-ink, mal-ounk
Nevhodn, bohuel v souasnosti
pouvan slova jsou nap. potista,
dotba, pedpprava, pedkomise
poznmka
Praha prask prat; dobt,
lotysk lotyt ( lotytina),
rusk rut, malik malic,
hezk hezc
! rann (rno) ran salt, brambory,
stedovk, ran dtstv (= asn, brzy)
zapamatuj si
kamenn (kmen), jeskynn

devn, skeln (devo, sklo)
zapamatuj si
Nevhodn vytvoen pdavn
jmna zbezvznamnn, vysmt,
zalskovan aj.
poznmka
55
velk mra vlastnosti vysok-nsk; men mra vlastnosti ed-av, namodra-l
n z adverbi tehd-ej, ped-n, pli-n, lo-sk, dom-c, let-m (z let-mo);
n z pedlokovch pd doivot-n, nstn-n, polistopad-ov, pozem-sk
b) Pedponami
zesilujc nej-novj (3. stupe vlastnosti),
pra-bdn, pe-velk, ve-nrodn, roz-mil;
zeslabujc ne-hezk, ne-mlad
3. Odvozovn sloves
a) Pponami
n z podst. jmen (vyjaduj nap. stav a chovn
nebo jejich zmnu, asov vztah, pedmtov vztah): kament, zedniit, vejkovat, nocovat, mit, roubovat,
hnzdit
n z pd. jmen, nap. vznamy stvat se njakm: bohatnout, divoet; init njakm: sladit, blit;
bt njakm: veselit se, lbit se
kmenotvorn ppony -nou-, -e-/--, -a-, -i-
n ze sloves
slovesa optovac (iterativa): kupovat (z koupit), vylzat (z vylzt), kret (z (vy)kroit), mjet (z minout),
honit (z hnt)
slovesa opakovac (frekventativa): dodlvat, z nedokonavch brvat, nosvat, chodvvat
slovesa okamit: hvzdnout (z hvzdat) aj.
kmenotvorn ppony -i-, -e-/--, -a-, -ova-, -va- (mn vid dokonavost v nedokonavost, nensobnost
v nsobenost)
n z pslovc a citoslovc: opakovat, opozdit se;
bdovat, cinkat, krkat
b) Pedponami
vznam mstn: donst, odnst, unst, obloit, vznst,
roznst, snst
dokonavost: nastat, dojt, zestrnout, rozhzet,
vynst, dopsat
fzovost: rozjet se, dostavt, poleet si
mra: osmlit se, pisolit, zakiet, pezrt
4. Odvozovn zjmen
n ze zjmen (kdo, co, kter, jak, )
neuritost: nkdo, nco, njak , kdosi, cosi , ledakdo, kdovkdo
veobecn platnost: kdekdo, kdeco, velico(s), kterkoli(v), cokoli(v)
negace: nikdo, ni, nic (k co)
omezen: mlokter, zdkakdo
pochybnost: sotvakdo, kdopak
zvraznn: tento, tenhle
5. Odvozovn pslovc
a) Pponami
n z podst. jmen:
celkem, honem (pv. 7. p. jmna), bezpochyby,
zjara (z pedlokovch pd), zleva, vloni
n z pd. jmen:
mlad-, rychl-e, hluboc-e i hlubok-o, lid-sky
nej|jasnj ( nejasnj), bezzub
zapamatuj si
Nejsou vhodn tzv. mdn slovesa se zdvojenmi
pedponami, nap. zasejvovat, vydodat,
zpropagovat, ookovat, pedpipravit,
vyeliminovat, rozanalyzovat,
rozpozorovat, pipomnkovat,
zprmrovat aj. Vyvarujte se jich!!!
poznmka
Postfx = nzev pro takov sufx (pponu),
kter se pipojuje a na pln konec
slova za jeho koncovku a tam zstane
beze zmny i pi skloovn: jaksi,
jakhosi, kterkoli(v),
kterhokoli(v)
poznmka
56
n ze zjmen:
tam, tudy, odtud, onam, zde, sem, kde, kam, kudy, vude, jinde (= mstn), kdy, vdy (asov), tak, tolik, jinak
(zpsobov), pesto
n ze sloves: mlky, vyjma
n z pslovc: krateji (z krtce), hloub i hloubji, ve i v, lpe (k dobe), mn (k mlo) = 2. stupe vlastnosti;
nevdomky (k nevdom), astokrt
n z ustrnulch souslov: jaksepat
b) Pedponami
z pedlokovch spojen: nadle, dodnes, odjinud, pobl, jinak: nejdokonaleji, nehezky, pemnoho
Pklad urovn vznamu slovotvornch prostedk
a charakteristika zmn alternac
slovn druh slovotvorn
prostedek
vznam zmny
vykonavatel 1. -tel initel krcen
vykonva(t) 5. -va- nedok., opak. dlouen
vykona(t) 5. vy- dokonit
kona(t) 5. -t infn. koncovka
kona- = kmen -a- kmenotvor.
pp.
kon- = koen
eleznisk 2. -sk vztahov
elezni 1. - zamstnn c
eleznic(e) 1. -ice elezn drha n
elezn() 2. -n ze eleza
(pvod)
elez(o) 1.
= koen
o = koncov-
ka
SKLDN (KOMPOZICE)
= zpsob tvoen slov, pi kterm vznik nov slovo ze dvou i vce slovotvornch zklad (plnovznamovch zklado-
vch slov) slova sloen, sloeniny (kompozita) ast zvl. v nmin, ne nevhodn v etin
n ob sti bvaj spojeny pomoc spojovac samohlsky, tzv. kompozinho voklu (konektu), nap. velk-o-msto,
dj-e-pis, Kaz-i-mr
n msto, kde se sti sloeniny spojuj = morfologick ev sloeniny
Sloeniny nevlastn (neprav) speky vznikaj pmm spojenm hotovch, samostatnch slov beze zmny
v podob (asto v obrcenm poad); tato spojen lze rozloit, nap. okamik (mik oka), zemkoule, pravdpodobn;
tzv. cittov speky budikniemu, jaksepat, kdovco, bhvco; psloven speky bohuel, mermomoc
Sloeniny vlastn (prav) nelze je rozloit na samostatn
slova (aspo jedna z st nen samostatnm slovem)
pravopis, zempis, svtiplyn
Typy sloenin
1) sluovac (kopulativn) vztah souadnosti koordi-
nace
podst. jmna: lesostep, (les + step), nosohltan,
Indoevropan, propan-butan
Pehled slovotvornch prostedk
viz Slovnk spisovn etiny,
ploha 1.
odkaz
Bn psloven speky se p dohromady. Nejsou
to sloeniny pedloka nen plnovznamov slovo,
nap. zpravidla, vlevo, zleva, nahoru, vcelku, dohromady,
potichu, pesto, nahlas, zsti
Oboj monost nap. bezesporu i beze sporu, napklad
i na pklad (zkratka jen nap.), zjara i z jara, mimoto
i mimo to, poprv i po prv, tiapl i ti a pl aj.
zapamatuj si
57
pd. jmna: sladkokysel, hluchonm, ervenomodrobl;
esko-polsk (slovnk), labsko-odersk, slovesn-jmenn =
vztah vzjemnosti (pe se spojovnk)
2) urovac (determinativn) vztah podadnosti sub-
ordinace (1 sloka zvisl syntakticky na druh)
podst. jmna: velkomsto (velk msto), ernozem
pd. jmna: ernovlas (ern vlasy), snhobl (bl
snh)
3) vazebn (rekn) vztah podadnosti; se slovesnou vaz-
bou
podst. jmna: vodovod (vede vodu), teplomr
pd. jmna: mlomluvn, samoinn
4) predikan (vztah predikace): hromobit (hromy bij)
n Vtinou jsou soust sloenin podstatn a pdavn jmna, slovesa, ale vyskytuj se nap. i sloeniny s 1. st
selnho vznamu, nap. dvojvai, plmsc, stoprocentn
n Hybridn sloeniny jedna st je domcho (eskho) pvodu, druh cizho pvodu, vtinou latinskho nebo
eckho (auto-, mono-, multi-, super-, tele-, elektro-, foto-, retro-, video-, termo- aj.): autodoprava, elektrolba,
fotobuka, motokolo, hydropln, termojadern
ZKRACOVN (ABRERVIACE)
= zpsob tvoen slov, spojovn dvou i vce zkrce nch
st zkladovch slov zkratkov slova a zkratky
1. Zkratkov slova vznikaj
n zkrcenm jednoho zkladovho slova (nepli
asto), nap. limo (limonda), metro (fr. mtropoli-
taine), Jra (Jaroslav)
n spojenm dvou i vce zkrcench slovnch st (slabik, psmen) nkolikaslovnho nzvu, nap. sitkom (situan
komedie), edok (esk dopravn kancel), Pofs (Potovn flatelistick sluba)
n z pvodn zkratky, nap. etka (TK), JAMU (Jankova akademie mzickch umn) nesklonn, IKEM (Institut
klinick a experimentln medicny), TANAP (Tatransk nrodn park) sklouje se (v psemnm zznamu) TANAPu
i Tanapu
n zkracovnm i odvozovnm zrove (v hovorovm jazyce), nap. esemeska (angl. SMS short message system),
psko (z ang. PC personal computer), cdko (z angl. CD compact disc), deska (ODS Obansk demokratic-
k strana), zuka (ZU Zkladn umleck kola)
Zkratkov slova se vyslovuj jako slova, sklouj se podle pslunch vzor; lze od nich odvozovat nov slova
(edokov)
Akronym = zkratkov vlastn jmno vznikl spojenm zatench psmen nkolika slov, nap.
UNESCO (United Nations Educational, Scientifc and Cultural Organization = Organizace Spojench nrod pro
vchovu, vdu a kulturu) lze vyslovovat jako slovo, skloovat podle vzoru (UNESCO, a, vzor ena); NATO (North
Atlantic Treaty Organization = Organizace Severoatlantick smlouvy, Severoatlantick aliance)
2. Inicilov (psmenn) zkratky
Vznikaj z potench psmen (inicil) jednotlivch slov vceslovnho nzvu (sttu, instituce, podniku): R (esk
republika), VUT (esk vysok uen technick), USA (United States of America), ZOH (Zimn olympijsk hry), VZP
(Veobecn zdravotn pojiovna), FFUK (Filozofck fakulta Univerzity Karlovy), hlskuj se po psmenech: R [ er],
vjimen se vyslovuj jako slova (AMU), jsou nesklonn, p se velkmi psmeny bez teek
luto-zelen dres (2 barvy: lut
a zelen) lutozelen (zelen do luta)
zapamatuj si
Sloenina vihled (vihledn)
vznikla ze spojen v oi hled
zajmavost
Seznam zkratek a zkratkovch slov
ve Slovnku spisovn etiny
pro kolu a veejnost, ploha 2.
odkaz
58
3. Zkratky frekventovanch slov a slovnch spojen (praktick dvody)
n jsou ist grafck, v ei je uvdme v nezkrcen podob
n p se zpravidla malmi psmeny a ukonuj tekou: nap. (napklad), p. Kr. (ped Kristem), p. n. l. (ped nam
letopotem), pplk. (podplukovnk), v. r. (vlastn rukou), a. s. (akciov spolenost), podobn atd., tzv., tj., aj., apod.
n jsou-li tvoeny prvnm a poslednm psmenem, tekou se neukonuj, nap. p (pan), fa, fy (frma, frmy)
n zkratka zmnn ve znaku (pesn defnovan grafck symbol) bez teky; znaky matematick, fyzikln, che-
mick a jin: cm (centimetr), hl (hektolitr), A (ampr), mf (mezzoforte), kg (kilogram), km (kilometr), m
2
(metr tve-
ren), H
2
O (chem. znaka vody), ha (hektar)
n ofciln zkratky akademickch a vdeckch titul MUDr., RNDr., JUDr., Mgr., Ing., CSc.; neofciln zkratky titul dr., ing.
Cvien
1. Jak byly vytvoeny jazykovdn termny: slovn zsoba, asovn,
substantivum, pdavn jmno, zjmeno, vta tzac, pedloka,
koncovka, pedpona, souvt, doplnk, psudek
2. Maj uveden slova v jednotlivch adch stejn, nebo rozdln
slovotvorn zklad?
vno, vink, vina, vinen, vinohrad, vinrna, zvin, vinit, vinout,
vinice; kos, rkos, kos, kosa, kostlivec, kost, kokos, kostice,
kostka, kostra
3. Od kterch zkladovch slov jsou odvozena slova:
rybnk, zvonek, msn, vousat, esk, jemn, jebnk, ledo-
vec, uivo, vstavba, pivtat, vpis, rybstv, lve
4. Uvete pbuzn slova od zklad: -dt-, -stav-, -hlav-, -dl-, -plyn-
5. Slova podporuk, pchu, ptelsk, nladov rozeberte:
a) z hlediska stavby slova, tj. oddlte pedpony, koeny, ppony,
koncovky
b) z hlediska slovotvornho, tj. vylete slovotvorn zklady a slo-
votvorn prostedky (pedpony, ppony i s koncovkou), u sloenin
budou dva slovotvorn zklady
6. Pojmenujte lovka, kter odesl zsilku, pat ke skupin autor
kolem asopisu Lumr, je stoupencem kalicha, pochz z Prahy,
je z ciziny, ze severnch zem, z Kuby
7. Uvete nzvy mst, kde se: chovaj krvy, telata, drbe, vlcuje
kov, vyrb ocel, cihly, plat clo, ud maso, t aelina, aduje,
parkuje, pere a su prdlo, hraje, podvaj edn listiny
8. Tvote ze jmen v zvorkch pdavn jmna vztahov; uvdjte
ppony, vysvtlete vznamov rozdly: (vlna) oblek, (srdce) dma
v kartch, (srdce) sval, (srdce) pozdrav, (srdce) choroba, (sl)
sloup, (hoice) semnko, (len) pspvek, (ivel) katastrofa,
(elo) kost, (elo) osobnost, (sra) zpach, (sra) kyselina
9. Uvete rozdl ve vznamu pdavnch jmen vhodnm spojenm
s jinmi slovy:
matin matesk, psv ps, Nerudv nerudovsk, pte-
lv ptelsk, Juliv julinsk
10. Vytvote pdavn jmna
a) od slovesnho kmene minulho pponou -c s vznamem e-
lovm a z pechodnku ptomnho pponou -c s vznamem
djovm (probhajcho dje) od sloves: pst, chladit, holit,
istit, prt, hldat, st, hasit, viset
b) vyjadujc vsledek dje od sloves: zavait, uzrt, uplst
pikrt, dost, zabalit
c) vyjadujc monost, uskutenitelnost (nebo naopak nemo-
nost) od sloves: eit, vzdlvat, neodbt
d) vyjadujc nchylnost k nemu od sloves: zlobit, hloubat,
kiet, vhat
11. Utvote tvary 2. a 3. stupn uvedench pdavnch jmen. Ovte
si ppadn monosti v SS nebo v Pravidlech eskho pravopisu:
tk, such, hezk, mkk, vlhk, vysok, dk, tenk, drah,
krtk, blzk, lehk, zk, such, tich, ploch, jednoduch,
mlk
12. Jak se mn vid sloves spojenm s rznmi pedponami? Dolote na
slovech: lt, hrt, t, stavt, houpat, myslit, kreslit
13. Kolik rznch vznam me mt pedpona pe- u nsledujcch
sloves. Rozdlte je pak do pti vznamovch skupin: pekrojit,
pesypat, pepsat, pedlat, pedvkovat, pehldnout (chybu),
pehnout, pejet (stanici), pejst se, pet, peskoit, pelzt,
pelomit, pevst, pezkouet, pemstit
14. Jak vznikla nsledujc pslovce: dobe, zprava, esky, kolem,
hrnem, vysoce, nahoru, dohromady, mlky, obas, tie
15. Vysvtlete pravopis slov na zklad znalost slovotvorby:
objemn zavazadlo, objeven duhy, matino objet, obti kata-
strofy; Eriin svetr, Eriin tek; bt rozumnj, nedorozumn,
zatmn Slunce, okenn zatemnn, uzemnn antny, tamj
zvyky; psobiv hudba; rozsvcen svtlo, bezzub dda, podat
balk na potu, oddat se zbav, shoda, zen cesta
16. Z kterch slov jsou tvoeny sti sloeniny? Urujte typy sloenin:
zvrolka, drahokam, strojvdce, dalekohled, vodojem,
vtrolam, tlocvik, novotvar, zlozvyk, chvalozpv, ledoborec,
jemnocit, libovle, stejnokroj, teplomiln, lesostep, eskobrod-
sk, velkosklad, cukrovar, dobroinn, svtadl, vlastizrada
17. Tvote sloen pdavn jmna, urujte druhy sloenin:
dvka rovch lc, lovk chladn krve, mluvc pravdu, jezevk
s krtkou srst, pedmt ostrch hran, trojhelnk s pravm
hlem, doly na hnd uhl, rodk z Marinskch Lzn
18. Jak vznamov rozdl je v zdnliv stejnch slovech: matema-
ticko-fyzikln a matematickofyzikln, moravsko-slovensk
a moravskoslovensk, literrnvdn (asopis), literrn-hudeb-
n (program)?
19. Uvete nejbnj zkratky, pklady akademickch titul, hudeb-
nch znaek a sprvn je napit.
59
Pejmn slov z cizch jazyk
= jedna z forem obohacovn slovn zsoby
Typy slov cizho pvodu
Podle stupn pizpsoben slovm domcm:
n zdomcnl (ciz pvod si u neuvdomujeme) kola, vno, koile, kostel, re (z lat. schola, vinum, casula, castellum,
rosa), pota, kalhoty (z it. posta, caligotte), bavlna (z nm. Baumwolle), sobota (z hebrej. abbath), klobouk (z turec.
kalpok), zvoj, pvab, otvor, ml (z pol.), vzduch, prmysl, vesmr, chorobn, jablko (z ru.)
n ciz (zachovala si pvodn rz)
a) zcela bn (obecn uvan, pravopisem pizpsoben) auto, nafta, rekreace, prmie, tramvaj, adresa
b) mn bn, ale ast charakter, extrmn, extern, export, aloe, kompenzovat, legln
c) omezen na okruh odbornk anoda, neuron, reostat, diluvium
d) mezinrodn (internacionln) spolen vtin kulturnch nrod (nejastji z klasickch jazyk latiny a etiny) k,
bible, biologie, magnetofon, televizor, ropa, ampr, kilogram, doktor, muzeum, tenis, stadion, orloj, kino, motor, technika aj.
e) cittov pln uchovvaj ciz podobu (pvodn pravopis, vslovnost vetn pzvuku) enfant terribel [anfn
teribl] = lovk nekonvennho chovn, uvd do rozpak sv okol, enjambement [anambm] = pesah (nap.
z jednoho vere do druhho), ex libris [eks librs] = z knih + jmno vlastnka knihy, sience-fction [sajens fkn] =
vdeckofantastick literatura, fair-play [fr plej] = hra podle pravidel, estn jednn, podobn outsider [autsajdr] =
kdo stoj stranou, causerie [kzr] = vtipn vaha (druh novinovho nru), resum i rsum, revue, de facto
f ) v odborn terminologii z pvodn vlastnch jmen ampr, watt, vltavn, ontario (jablko), damaek (ltka)
n slova nespisovn (zvl. z nminy) lajblk, punt, keft, marovat, faka, vercajk, lajsna, tumlovat se, fest, kumt, fabrika
n kalk = doslovn peklad pojmenovn z cizho jazyka mrakodrap (Wolkenkratzer, skyscraper), podepsat (subscribere),
bt v obraze (in Bilde sein), nadlovk (bermensch), podmt (subjekt), samosprva (selfgovernment), parolo (Dampf-
schif), listono (Brieftrger), dalekohled (teleskop)
n minikalk slovo hybridn (st ciz, st domcho pvodu) minisukn, radiopijma, autolak
Pklady pejatch slov
n z latiny a etiny: drama, tragdie, literatura, gramatika; ve stedovku kostel, k, me, doktor, flozofe; nov televize,
gramofon, kosmonautika, atlet, absolvovat, biskup, semestr, internacionln, mikrokosmos
n z nminy: barva, rycht, ryt, e, puka, muset, unka, plech, knedlk ; nespisovn raple, fortel, fek, majzlk, ichta aj.
n z francouztiny: stedovk slova princ, turnaj, pe, markz; z oblasti politickho ivota a diplomacie prezident, parla-
ment, ata; z oblasti umn impresionismus, anson, fejeton; z obl. gastronomie el, bujn, ampion, erv; z oblasti
kosmetiky pudr, parfm; z oblasti mdy kostm, biuterie, blza, voln, fazna aj.
n z anglitiny: farma, tramp, hobby, dentlmen, make-up, image; ze sportovn oblasti tenis, box, fotbal, hokej, kemp,
skateboard, surfng, squash, ft-centrum; z oblasti gastronomie dem, dus, hemeneks (ham and eggs), hamburger, che-
esburger, hot-dog, snack-bar; z oblasti hudby hit, pop-music, hard rock, dez, country, diskokej; z oblasti obchodu ek,
byznys, lobbovat; z oblasti mdy svetr, dnsy, manestr; z oblasti lkask bypass; z oblasti technick radar, laser;
z oblasti vpoetn techniky software, hardware, displej, bite, bajt, computer, internet; z oblasti umn dabing, happy-
end; dal mtink, playback, puzzle, secondhand, hypermarket, recyklace
n z italtiny: z oblasti hudby piano, forte, andante, kvintet, duet, tenor, soprn, klarinet, libreto, violoncello; z oblasti bank
a fnanc banka, valuta, konto; z oblasti gastronomie pizza, pagety, salm, artyok
n ze panltiny: armda, tango, albatros, kanibal
n ze slovanskch jazyk: zvlt v obdob nrodnho obrozen z rutiny: vzduch, chrabr, jablko, jezero, novodob
provrka, kolchoz, nadpln, sputnik, perestrojka, z poltiny: pvab, obad, okres, z chorvattiny: junk, ze sloventiny:
zbojnk, leo, haluka
60
n z maartiny: gul, husar, ard
n z exotickch a orientlnch jazyk:
z ntiny: sja, aj, keup, z arabtiny: algebra, admirl, islm, sultn, otoman, z turetiny: ibuk, klobouk, z hebrejti-
ny: cherubn, amen, golet, eden, z pertiny: pyamo, ach, fez, z japontiny: geja, z eskymtiny: kajak, igl, z Indie:
khaki, re, juta, z oblasti Polynsie: tabu, tetovat, bumerang, z indinskch jazyk: knoe, totem, okolda
Piny pejmn
n rychl rozvoj spolenosti, vdy, techniky nutnost pojmenovat nov jevy: privatizace, aliance, ldr i leader, video,
meningokok, upgrade [apgrejt] = poven potaovho programu na vkonnj verzi; cizch slov se pouv tam, kde
chyb esk nhrada: televize, telefon, laser, chemie, penicilin, prezident, technika, motor, kino, molekula
n mezinrodn srozumitelnost, zvl. ve vd, technice, kultue (jednoznanost vyjden, naopak nevhodnost dvojho
pojmenovn) adjektivum, prteritum, marketing, protein
n naopak nesrozumitelnost (nap. nepzniv lkask diagnza) exitus smrt, mrt, karcinom rakovina
n nkdy je ciz slovo bnj ne esk varianta: abstraktn odtait, infarkt zha, turberkulza souchotiny, azbest
osinek
n ciz vraz zmruje nepjemn nebo trapn pocity: korpulentn, obzn tlust, debiln prostoduch
n snadn tvoen odvozenin: centrum centrla, centralizovat, centralizace, centralizan, centralistick, centrick, centro-
vat, centralizmus aj., adjektivum adjektivn (od pojmenovn pdavn jmno nelze tvoit odvozeniny)
Zsady pouvn cizch slov
n potebnost obohacen jazyka
n mezinrodn srozumitelnost
n elnost: nen vhodn opakovat t slova, lze vyut synonym (kredit vr, transport doprava); pro zdraznn, zesle-
n vznamu spojenm slov vznamov blzkch (naprosto a absolutn) zvl. v publicistice
n nepetovat projev pemrou cizch slov na kor srozumitelnosti
n dbt na sprvnou, spisovnou vslovnost [schma, ischias, demokracie]
n pouvat slov v pesnm vznamu a se znalost jejich vznamu, nap. nezamovat: efektn okzal, psobiv
efektivn inn; bibliograf knihopisec bibliofl knihomil, sbratel vzcnch tisk; disciplinovan ukznn
disciplinrn kzesk; kvalifkace zpsobilost klasifkace hodnocen, znmkovn
n jedin sprvn podoba slov!
aktuln (ne aktueln), materiln, individuln, speciln, potenciln
Z etiny do jinch jazyk:
robot, polka, houfnice aj.
zajmavost
Cvien
1. Co znamenaj a jak vznikla slova: koprodukce, telenovela,
exmanel, disharmonie, termonuklern, kooperace, internacio-
nln, disproporce, denacifkace, reorganizace, prototyp
2. Zjistte (nap. ze Slovnku spisovn etiny), z kterch jazyk byla
pejata do etiny slova: ananas, anekdota, bohatr, borec, buzo-
la, boxer, doktor, dudo, dungle, etapa, favorit, fni, generl,
historie, jogurt, kamard, kemp, makrela, parta
3. Uvete k pejatm slovm domc varianty, nebo vysvtlete opi-
sem: analza, fotbal, volejbal, basketbal, gratulace, demokracie,
legitimace, apart, hypotza, formovat, antikvarit, agresor,
romantika, kolektiv, defnitivn, exploze, experiment, recept,
kvalita, kvantita, literatura, temperatura, alarm, ekonomika,
diskuse/diskuze, atmosfra, komplikovan, restaurovat, perma-
nentka, teenager, koalice, brfnk, aukce, sponzor
4. Vysvtlete rozdl mezi slovy: flozofe flologie, populace popu-
larizace, recept recepis, sociln socialistick, trumf triumf,
disent disident, kriminlnk kriminalista, interpelovat interpre-
tovat, efektn efektivn, expresivn expresn, adaptovat adop-
tovat, katastrofln katastrofck, koncept konspekt, tip typ
5. Doplte: t-matick pln, t-ma di-ertan prce, d-lema a stre-,
pouvat bu-olu, najt a-yl, vyhrt konkur-, pustit dom na
rever-, otevt kon-ervu, studovat na kon-ervatoi, jt na kon-ert,
parade-antn oddl, di-ident, d-sharmonie, akv-rium, lebn
k-ra, podobn sch-ma, psov refr-n, porn ekz-m, kontejn-r,
ateli-r, interi-r
6. Vytvote nleit tvary podstatnch jmen v zvorkch: nkolik
(album) s (fotografe), it demokratick (idea), setkat se
s divnmi (individuum), pedstaven (cirkus), otvrac doba ve
vech (muzeum), doshnout (minimum), nesouhlasm s jeho
zvltnmi (idea), zmny (klima), po uveejnn (komunik),
opatit dopis (datum), studenti (gymnzium), pest Tylova
(drama), zjezd do (planetrium), dret se jednoho (tma)
61
Tvaroslov morfologie
Tvaroslov (morfologie) = st mluvnice (gramatiky), nauka o tvarech slov; zabv se tdnm slov na slovn druhy, tvoe-
nm tvar slov (formln morfologie), vysvtlovnm jejich mluvnickch vznam gramatickch kategori (smantick
morfologie)
lenn slova z hlediska tvaroslov (formy)
n tvarotvorn zklad = st slova, kter je spolen pro vechny tvary slova, pi ohbn se nemn
n koncovka (tj. tvarotvorn ppona) u jednotlivch tvar se li, nap. mst-a, mst-y, nes-u, nes-e, nes-me, vetn
koncovky nulov hrad-0, 2. pl. en-0, mst-0, nejez-0, pi-0
Slovn druhy
skloovn
(deklinace)
s
l
o
v
a

o
h
e
b
n
1. podstatn jmna
(substantiva)
2. pdavn jmna
(adjektiva)
3. zjmena (pronomina)
4. slovky (numeralia)
chlapec, pes, konev,
slepota, etba
nov, letn, otcv, sestin
j, mj, ten, kdo
pt, pt, ptkrt, mnoho
asovn
(konjugace)
5. slovesa (verba) pst, moci/moct
s
l
o
v
a

n
e
o
h
e
b
n
6. pslovce (adverbia)
7. pedloky (prepozice)
8. spojky (konjunkce)
9. stice (partikule)
10. citoslovce (interjekce)
krtce, tam, nahoe
s, v, nad, mimo
e, aby, ale, nebo, a
a, k
ach, bum, haf
Ohebn slova (jmna a slovesa) vyjaduj tvary
(i mluv nick vznamy) koncovkami
Neohebn slova maj vdy jen jeden (zkladn) tvar; ten nem dnou (ani nulovou) koncovku
Slova jako ab, kli, nbl aj. nejsou neohebn, ale nesklonn maj jen jednu koncovku (i nulovou), kter vyjaduje vechny mluvnick vznamy
Ohbn fexe je dvoj:
n skloovn (deklinace) = pipojovn pdovch koncovek ke kmeni jmen mo-i, mo-em
n asovn (konjugace) = pipojovn osobnch koncovek ke kmeni sloves nes-e, nes-ou
U slov urujeme mluvnick kategorie:
slova ohebn
jmna
pd
slo
rod
1. 7.
jednotn a mnon
musk, ensk, stedn
slova ohebn
slovesa
osoba
slo
as
zpsob
sloves. rod
vid
1. 3.
jednotn a mnon
ptomn, minul, budouc
oznamovac, rozkazovac, podmiovac
inn a trpn
dokonav a nedokonav
PRINCIPY TDN SLOV 3 kritria
n smantick (vcn obsahov) = zkladn kritrium
slova
plnovznamov (autosmantick)
maj vznam vcn i gramatick (podstatn a pdavn
jmna, slovesa, pslovce, citoslovce)
neplnovznamov (synsmantick)
maj vznam gramatick (pedloky, spojky, stice,
nkter slovesa, nap. muset, zat, pestat)
Predikativum tzv. jedenct slovn druh:
slovo pslovenho typu ve funkci psudku
se sponou nebo beze spony, nap. nutno,
teba, lze. Je nutno odct ast v souti.
poznmka
Zkladn tvar slova se oznauje
termnem lemma (u podstatnch
jmen tvar 1. pdu . j., u sloves infnitiv)
poznmka
Vzory pro skloovn nebo asovn slov nepat mezi mluvnick kategorie,
ale byly vybrny pro sv typick tvary jako reprezentanti urit skupiny fexe.
62
n morfologick (tvaroslovn)
ohebnost neohebnost
skloovn asovn
jmenn
(substantivn)
zjmenn
sloen
(adjektivn)
n syntaktick (skladebn) syntaktick funkce slov ve vt
vtnm lenem
jsou nejsou
podst. a pd. jmna, zjmena,
slovky, slovesa, pslovce
pedloky, spojky,
citoslovce, stice
Pechody mezi slovnmi druhy
n zpodstatnl pdavn jmna (substantivizace pdavnch jmen) hostinsk, pokojsk, telec
n zpodstatnl adjektivn zjmena (substantivizace zjmen) nai (= rodie) se zlobili
n pechody od slov ohebnch k neohebnm (konverze) zmna slovnho druhu
tvary podstatnch jmen: k pslovcm (veer, mlem), k pedlokm (kolem, bhem), k sticm (natst), k citoslovcm
(hrome), k spojkm (dokonce)
tvary pdavnch jmen: k pslovcm (bezmla, snadno), k sticm (mon)
tvary zjmen: k sticm (ono, to pr)
tvary sloves: k pslovcm (vsed, cht necht), k pedlokm (vyjma), k spojkm (bu), k sticm (nech), k citoslovcm
(hle, vida)
MLUVNICK KATEGORIE JMEN
= pd, jmenn slo, jmenn rod; u pdavnch jmen a pslovc k nim pat 2. a 3. stupe
1) Pd (casus [kzus]) vyjaduje vztahy jmna ve vt
pdy jsou: prost (bezpedlokov) (1. a 5. pd jsou vdy prost)
pedlokov (6. pd je vdy pedlokov)
7 pd Otzky Pklad
1. nominativ kdo? co? bezpedlokov pn, ena, msto, kue
2. genitiv koho? eho? ? pna, eny, msta, kuete
3. dativ komu? emu? pnovi/pnu, en, mstu, kueti
4. akuzativ koho? co? pna, enu, msto, kue
5. vokativ osloven pane! ote! soudce! eno! msto! kue!
6. lokl (o) kom? (o) em? vdy pedlokov o pnovi/pnu, en, mstu/mst, kueti
7. instrumentl km? m? pnem, enou, mstem, kuetem
Pedloky, spojky a stice jsou pomocnm
prostedkem ve vytven vtnch vztah.
Citoslovce a nkter stice se do vtn
stavby vbec nezapojuj (Uf, to jsem se
nadel! Ne, to jsem nevidl.) Citoslovce
mohou bt vtnm lenem jen
vjimen (Vrabec frnk na stechu.)
poznmka
63
Pdy vyjaduj:
syntaktick funkce a vcn vznamy
(tvaroslov m souvislost se skladbou)
1. pd nominativ
= pd pojmenovac
podmt jaro pichz
jmenn st psudku (vyjaduje stav trval) otec je lka ( otec byl na vojn kuchaem)
neshodn pvlastek (nominativ jmenovac )
ve vtn souvislosti se nemn
kino Oko, auto znaky koda Fabia, v hotelu Praha, etl knihu Kytice
psloven uren byl sam legrace
pstavkov vztah Brno, msto veletrh,
shodn pvlastek nebo doplnk spisovatel Hrabal, ctil se zdrv
2. pd genitiv neshodn pvlastek stecha domu
genitiv partitivn (vznam podlnosti) tal polvky, sklenice vody
genitiv subjektov (pvodce dje) projev prezidenta
genitiv objektov (cl dje) vyznamenn hrdiny, potrestn vinka
genitiv pivlastovac aty m dcery, dlo J. Nerudy
genitiv vlastnosti dvka modrch o
pedmt
genetiv clov a dotykov doshnout cle
genitiv odlukov odtrhnout od stopky, zbavit se neptel
genitiv stenosti (partitivn) nasypal cukru, uber vody
genitiv zporov nem nadje, nemm slov
psloven uren tancovali do rna
genitiv pirovnvac rozumnj veera, star tebe
3. pd dativ tzv. nepm pedmt (osobn pedmt
vedle vcnho pedmtu, zvl. ve 4. pd)
Nabdl Petrovi kol.
tzv. pm (prvn) pedmt (jako jedin
pedmt u nkterho ze sloves)
vnovat se hudb, zabrnit katastrof, pt lidem, dvovat pteli
tzv. dativ voln (nen zen slovesem, nco se
dje ve prospch nkoho)
prospchov Objednal mi veei.
pivlastovac Holi mi osthal vlasy (moje vlasy). Svt mi do o (mch o). Spokojen mu
oddychovala v nru (v jeho nru).
zetelov Anice byl bratr pkladem (= pro Aniku)
sdlnosti (etick, emocionln) To vm byla zbava. To ti byla legrace.
4. pd akuzativ pm pedmt (rekn pd mnoha sloves =
pedmtov, pechodn slovesa), cl dje
te noviny, pokrala dceru
neshodn pvlastek hon na jelena
psloven uren dali tal na stl, dali jsme za to cel jmn
akuzativ asov trvalo to cel den, netrvalo to ani minutu
doplnk shodn nali ho spcho
5. pd vokativ nen vtnm lenem; asto jednolenn vta,
vyjaduje zvoln, osloven, vzvu
Pane! oslovovac formy: pane Novku, pane Novk, ale pane Vrabec, Hess (osloven
1. pdem je nezdvoil pane editel! Novk, pijte sem!)
6. pd lokl pevn psloven uren (vyjaduje okol-
nosti dje)
na cest, v okol, pi ztrt vdom, jel na kole, piel a po mn
pedmt vypravuje o zjezdu, nemluv o tom
neshodn pvlastek svdectv o vin, zprva o katastrof
7. pd instrumentl psloven uren (vyjaduje prostedky
a nstroje nebo pinu)
jeli vlakem, pst tukou, pronesl to vnm hlasem, svtit baterkou, tst se
strachy
tzv. instrumentl subjektov (pvodce dje)
u slovesa v pasivu
hemilo se to lidmi; byl proputn editelem koly
instrumentl pirovnvac letli bleskem (jako blesk)
Zvltnosti:
numerativ = 2. pd jmna u slovek od pti ve
est k odelo. Podle smyslu a stylistick funkce
se rovn nominativu a m platnost podmtu
(est je pvlastek)
partitiv vyjaduje neurit mnostv:
V pehrad ubylo vody. Vznamem se rovn
nominativu, povaujeme ho za podmt
(nechceme-li vyjdit mnostv, uijeme tvaru
1. pdu pibyla voda)
poznmka
64
7. pd instrumentl instrumentl zetelov zevnjkem se mu podobal, od ostatnch se liil e
pedmt hodit mem (ale uhodit spoluhre mem = psl. uren), z vemi barvami,
tst stromem
doplnk neshodn zvolili ho krlem, el ebrotou
jmenn st psudku (vyjaduje aktulnost,
okamitost, pechodnost, ne trvalost)
dva roky byl editelem gymnzia
2) Jmenn slo (numerus) vyjaduje seln vztahy
reln skutenosti, odr mnostv (kvantitu)
singulr jednotn slo (k oznaen jedn osoby, vci)
mu, dvka, tuka
plurl mnon slo (k oznaen vce vc, osob) mui,
dvky, tuky
ve star etin existoval jet dul (dvojn slo) pro
oznaen lid a vc v pru z toho dodnes zbytky u p-
rovch orgn a konetin: oi, ui, ruce, nohy, ramena,
kolena, prsa, nap. na ramenou, rukou, nohou; rukama,
oima, uima, oikama
Zvltnosti: mluvnick slo nen toton s oznaenm
potu
n jmna pomnon (pluralia tantum) maj pouze
tvar mnonho sla, ale oznauj jednu osobu, vc
nzvy pedmt, nap. kamna, housle, nky, kle-
t, vidle, plavky, kalhoty, trenrky, achy, hodinky,
varhany, brle, san, vrata, kasrny
nzvy orgn (zvl. provch) a nemoc, nap. plce, jtra, sta, spalniky, zardnky, punice
svtky, jubilea, asov obdob, nap. Vnoce, Velikonoce, Hromnice, Duiky, narozeniny, przdniny
zempisn nzvy, nap. echy, Uhry, Filipny, Beskydy, Krkonoe, Tatry, Karpaty, Alpy, Budjovice, Hradany,
Litomice, Karlovy Vary, Napajedla
druhov slovky ve spojen s pomnonmi vyjaduj poet: dvoje housle (= 2 kusy)
k vyjden potu druh sloen tvar: dvoj housle, troj dvee
n jmna hromadn (singularia tantum) maj tvar jednotnho sla, ale oznauj vt poet pedmt chpanch
jako celek a tho druhu (souborn)
maj obvykle ppony -, -ov, nap. list, trn, stromov, kov, sloupov
-sko, -stvo/-ctvo, nap. vojsko, bratrstvo, actvo, ptactvo
nebo jmna mlde, skot, dobytek, hmyz, drbe, prdlo
n jmna ltkov (materiln) oznauj tvarem jednotnho sla ltku, jej sti jsou shodn s celkem (bez zetele
k mnostv): mouka, psek, mk, hrch, ito, voda, beton, hlna, vno, olovo, zlato, vzduch, kyslk, lva, krev, maso, devo,
hedvb, snh
v mnonm sle maj jin slovn vznam: ovsy dozrly (= ovesn pole), prodvme moravsk vna (= rzn druhy)
chceme-li oznait pesn poet, musme spojit ltkov jmna se jmny oznaujcmi mnostv (mru): dva litry
mlka, ti lahve vna, dva lky kvy, dv sklenice minerlky
3) Jmenn rod (genus) jmna svm tvarem vyjaduj pslunost k nkter kategorii
n pirozen rod (biologick) je dvoj: musk, ensk a jeho absence stedn (u ivotnch)
spisovatel spisovatelka
holub holubice holoub
}

odvozen slova
mu ena, jelen la, pes fena tn neodvozen slova (koenn)
Lokativ v nkterch jazycch psloven
pd vyjadujc mstn vztahy (na otzku kde)
Ablativ nap. v latin pd vyjadujc
vchodisko dje nebo odluku
(na otzku odkud, kdy, kde)
zajmavost
Pi skloovn neivch pedmt se
dulov tvary nepouvaj, nap.
idle se tymi nohami, hodinky
s ruikami, hrnec s dvma uchy
poznmka
65
n gramatick rod
musk (maskulinum), ensk (femininum), stedn (neutrum) (je soust vznamu ivotnch i neivotnch
jmen)
a) rozliovn rodu je vlastnost substantiv u ostatnch jmen (pdavnch a zjmen) je rod dn rodem dcho pod-
statnho jmna (shoda): star lun, dlouh chvle, to ir moe
Z slovek vyjaduj svou koncovkou rod nsledujcho podstatnho jmna jen slovky jeden jedna jedno, dva dv, oba ob (a kdy se vyskytuj
jako posledn len ve sloench slovkch).
Jmenn rod vyjaduj i nkter zjmena pivlastovac, ukazovac a vztan (mj moje, tento tato toto, jen je), ostatn jsou bezrod
b) ivotnost neivotnost je podkategorie u jmen muskho rodu
ivotnost lze urit podle ivotnch koncovek -i, -,
-ov (vjimky rodie, kon, lidiky ekali dni
i dny plynuly) a podle 4. p. sg.:
maskulina ivotn (animata):
4. p. = 2. p. sg. pna pna (1. p. pn)
v 3. a 6. p. sg. -ovi (-u, -i), 1. pl. -i, -, -ov pni,
mui, oban, muov
maskulina neivotn (inanimata):
4. p. = 1. p. v pl. i sg. hrad hrad (2. p. hradu)
c) biologick ivotnost mluvnick (gramatick) neivotnost
dobytek, hmyz, skot, nrod gramaticky neivotn nebotk gramaticky ivotn
stejn tak iv organismy ek, blatouch, smrk, dub mluvnicky neivotn, naopak nkter vci drak (dtsk
hraka), snhulk se chovaj jako ivotn poutt draka, stavt snhulka
lidiky, rodie, kon sice koncovky neivotn, ale shoda podle smyslu (jako u ivotnch); kon se splaili houpac
kon byly opraveny
u nkterch substantiv neivotnch lze uvat koncovek neivotnch i ivotnch
ukazatele/, nsobence/i, ledoborce/i ledoborce vypluly, ledoborci vypluli; vechny initele byly vyloueny vichni
ini tel se usnesli; tot nap. u sled/i, slaneky/ci, zavine/i, mikroby/i, konky/ci, draky/ci, bernky/bernci
archaismus koncovka -ov (ivotn) dnov skonili
d) jmenn rod (a slo) vyjaduj i nkter tvary slovesn
pest minul pinesl, -la, -lo
pest trpn pinesen, -na, -no
pechodnk ptomn nesa, nesouc, nesouce
pechodnk minul pines, pinesi, pinese
e) kolsn v rod
kodliv/ rez 2. sg. rezu (hrad) nebo rzi (kost) musk i ensk rod; podobn kyel, ereda, nenasyta, esej, image,
spoj, hdel, svzel; rukojm musk, ensk i stedn rod; kn, ralley ensk i stedn rod; u pomnonch sub-
stantiv: k Budjovicm/k Budjovicm, s Vnocemi/s Vnoci
pechod v rod: dt (neutrum) dti (femininum): dti si hrly
oko (neutrum) oi (femininum): oi se naplakaly, ucho ui
dvourodost (rodov dublety): kedluben/na, prostor/a, dek/ka, psek/ka, brambor/a aj.
rod podle pirozenho rodu: cho (mu i ena), neika; n/nae Sta piel/pila
f ) mluvnick pirozen rod
dve piroz. rod en., gramaticky stedn; kne pirozen rod musk, gramaticky se sklouje jako kue; abec
piroz. rod en., gramaticky musk
r. stedn mlad jedinci (kue, kzle) i jin jevy (okno, moe)
o mluvnickm rodu pomnonch rozhoduj koncovky: vrata (msta), echy (eny), Javornky (hrady)
Kategorie ivotnosti vznikla v dob
rozpadu praslovansk jednoty viz
zbytky ve zvolnch probh,
pismbh (pi samm Bohu);
nebo v zastaralm vsednout na k
zajmavost
66
g) ivotn formy akuzativn, tzv. citov rod (prostedek slohov pznakov): najt hiba, dt si buta, hrt debla (hovo-
rovost i nespisovnost)
h) nevyjadovn nebo vyjadovn rozdl v pohlav mandelinka je kdce, sestra je doktorka
. m. . .
jmna zvat:
skorka, tetev, koroptev, had, baant nevyjaduj rozdly, leda opisem (samec, samice), stejn i pavouk, moucha aj.
domc zvata: rodov rozlieno, nap. kohout slepice, krva bk, jindy k vespolnmu (tj. oznaujcmu jedi-
nm rodem jedince muskho i enskho pohlav): k, vep existuje dvojice: klisna hebec, svin kanec
vespoln koka, kachna zrove oznauje cel druh, ale i pohlav ensk kocour, kaer
k vespolnm pojmenovnm pat i expresivn slova, nap. lenoch, potvora, trdlo, popleta, dle sirotek, host
nkter pojmenovn osob nemaj protjek v rodu, nap. letuka, boxer
PODSTATN JMNA (SUBSTANTIVA)
n jmna osob, zvat, vc, vlastnost, dj
n jsou plnovznamovm slovnm druhem
n sklouj se (skloovn substantivn, jen zpodstatnl pdavn jmna hajn, prvod skloovn adjektivn)
n ve vt nejastji funkce podmtu nebo pedmtu
n urujeme u nich mluvnick kategorie pdu, sla a rodu, dle vzor pro skloovn
Druhy substantiv
a) konkrtn = nzvy osob, zvat, vc, nositel vlastnost a dj (jevy hmotn) hoch, pes, ke, lampa, tuka
abstraktn = nzvy vlastnost, dj, vztah, duevnch stav (jevy nehmotn) trplivost, span, lska, bh
b) obecn (apelativa) = jmna pojmenovvajc urit jev obecn, vztahuj se ke vem jevm tho druhu
druhov (lovk, zve, rostlina, pes, syn, teta, spisovatel, eka aj.)
ltkov (maso, mouka)
djov (szen, bhn)
vlastn (propria) = jmna oznaujc jedinen, urit jev (jednotlivou osobu, zve, vc)
jmna osobn (Petr, Novk), nrodn (ech), zempisn (Brno, Dyje), pes Azor, spisovatel
Karel apek, jin (Nrodn divadlo, Strakonick dudk) p se velkm psmenem
Cvien
1. Urete, kterm slovnm druhem jsou nsledujc slova a od-
vodnte. Pokuste se u ohebnch slov urit vzory pro skloovn
a asovn. U jmen uvete typ skloovn:
kov, kovat, kov, kovov, kovov, okovan, kovrna, okovat;
chodit, chodba, chodnk, pochod, pochodov, pochodov,
vchod, chodvat, pochodit, pochodovat
2. Urete slovn druhy nsledujcch vyznaench slov:
el jsem za nm, nebyl vak doma. Vak j si to s nm vydm!
Rann lovk byl oeten. Do ordinace byl pinesen rann.
Slbil pijt vas, ale nestihl to. To je ale krsa! Donesu Zdekovi
knku. Zdekovi ptel pili na nvtvu. Vame si svho
zdrav. Pi setkn vdy slun zdrav. Zdrav lid jsou vkonnj.
3. Urete, ktermi slovnmi druhy mohou bt tyto tvary slov. U slov
ohebnch uvete vdy mluvnick kategorie a slova pouijte ve
vtch: ji, vda, z, ti, mezi, kos, odpoledne, pila, dc, jm,
m, veer, bratrovi, slep, kiv, bez, vedle, m, msto
4. Vyhledejte mezi nsledujcmi slovy podstatn jmna pomnon,
hromadn a ltkov: stromoad, stromy, stromov, m, okno,
echy, zrnka, rty, zrn, dlnci, dlnictvo, mouka, obyvatelstvo,
Hradany, uhl, housle, voda, kov, cukr, Koe, ktiny, mlde
5. Rozlite u vyznaench jmen mluvnick rod (musk ivotn,
musk neivotn, ensk, stedn). Vimnte si tak rozdlu mezi
biologickou ivotnost a mluvnickou neivotnost nebo naopak:
V korku plakalo dt. Dti stavly snhulka. Lka se dval
do pravho oka. Ob oi ho plily. Na dvorku bhala kuata.
Nebotka pochovali na mstnm hbitov. To dve jsem tu
jet nevidl. Kne Oldich si vzal selskou dvku Boenu.
6. Doplte koncovky pest a odvodnte: Oddly sportovc
souhlasil- s nvrhem trenra. Rodie se u vrtil-. Snhulci na
slunci roztl-. Slaneci byl- erstv-. Uzene byl- u doprodn-.
Torpdoborci brzdil- vodn hladinu. Torpdoborce vyplul- na
moe.
! odvozeniny esk, nmeck, brnnsk
Petrv, Novkv, Nmcv
67
Skloovn substantiv
Vzory (paradigmata) = vybran slova jako typ pro ohbn
maskulina feminina neutra
ivotn neivotn
pn
mu
pedseda
soudce
(hajn)
(prvod)
hrad
stroj
ena
re
pse
kost
(hajn)
(prvod)
msto
moe
kue
staven
(vstupn)
(telec)
Skloovn maskulin
ivotn (animata)
pn tvrd vzor, zakonen na souhlsku tvrdou nebo
obojetnou, v 1. sg. nulov koncovka, v 2. sg. -a
sg. pl.
1. pn 0
2. pna
3. pnovi, pnu
4. pna
5. pane, hochu
6. o pnovi, pnu
7. pnem
pni, pnov, soused
pn
pnm
pny
pni, pnov, soused
o pnech, ptcch
pny
pedseda tvrd vzor, v 1. sg. koncovka -a, v 2. sg. -y
sg. pl.
1. pedseda
2. pedsedy, paci
3. pedsedovi
4. pedsedu
5. pedsedo
6. o pedsedovi
7. pedsedou
pedsedov, husit, husiti
pedsed
pedsedm
pedsedy, paci
pedsedov, husit, husiti
o pedsedech, sluzch
pedsedy, paci
Neivotn (inanimata)
hrad tvrd vzor, zakonen na souhlsku tvrdou nebo
obojetnou, v 1. sg. nulov koncovka, 2. sg. -u, -a
sg. pl.
1. hrad 0
2. hradu, lesa
3. hradu
4. hrad 0
5. hrade, prahu
6. o hradu, hrad, lese
7. hradem
hrady
hrad
hradm
hrady
hrady
o hradech, lesch, kouskch
hrady
mu mkk vzor, zakonen na souhlsku mkkou,
v 1. sg. nulov koncovka, v 2. sg. -e
sg. pl.
1. mu 0
2. mue
3. mui, muovi
4. mue
5. mui, ote
6. o mui, muovi
7. muem
mui, muov, uitel
mu, obyvatel 0
mum
mue
mui, muov, uitel
o much
mui
soudce mkk vzor, v 1. sg. koncovka -e, v 2. sg. -e
sg. pl.
1. soudce
2. soudce
3. soudci, soudcovi
4. soudce
5. soudce
6. o soudci, soudcovi
7. soudcem
soudci, soudcov
soudc
soudcm
soudce
soudci, soudcov
o soudcch
soudci
stroj mkk vzor, zakonen na souhlsku mkkou,
v 1. sg. nulov koncovka, v 2. sg. -e
sg. pl.
1. stroj 0
2. stroje
3. stroji
4. stroj 0
5. stroji
6. o stroji
7. strojem
stroje
stroj
strojm
stroje
stroje
o strojch
stroji
! odvozeniny esk, nmeck, brnnsk
Petrv, Novkv, Nmcv
Kritria tdn
1) uren rodu, u maskulin ivotnosti
2) zakonen na souhlsku nebo samohlsku
3) souhlska na konci kmene = tvrd nebo obojetn
= mkk
4) tvar 2. p sg.
68
Zvltnosti
a) ivotn maskulina
n Francouz, vtz, knz, krl, vyvrhel a vechna na -tel (uitel) jen mkk
kolsn: -a i -e markz, Alois, strapytel
n 3. a 6. sg. u vzoru pn dublety (dvojtvary) -ovi, -u; ve spojen jmen je -ovi a u poslednho: mistru Janu Husovi,
panu Karlu Novkovi (jinak samostatn Karlu i Karlovi); u vzoru mu a soudce dublety -ovi, -i
n 5. sg. -e, -u brate! hochu! synu!
-i, -e mui, cizine (na -ec) -e soudce! zachrnce! (vzor soudce)
n 1. a 5. pl. -i lvi, - (obyvatelsk): Evropan, venkovan, obyvatel; andl, manel, soused
-i i - u pejatch: akrobati/, kariristi/
-ov u jednoslabinch: ddov, echov (i ei); flozofov a vzor pedseda pedsedov
n 1. a 5. sg. na -ita, -ista, -asta (vzor pedseda) husit, houslist, gymnast
n 6. pl. -ech (o bratrech), -ch (na k, g, ch, h o vojcch, hoch, druzch); pedsedech, sluzch, kolezch
n manel, -a, 5. sg. maneli, 1. pl. manelov i manel (enat mui), manel (manelsk pr), 4. pl. manely i manele,
7. pl. manely i maneli
n host vzor pn (nkter tvary i vzor kost)
n lid vzor kost (krom 1. pl.), lidiky vzor ena (krom 1. pl.), rodie vzor mu, kon nkter tvary podle re
(ko i kon, kom i konm, 7. pl. komi i koni)
n typ paca ped -a je mkk souhlska (paa, baa, Sta, Baa)
n kne, hrab aj. vzor kue (knete)
b) Neivotn maskulina
n k tvrdmu neivotnmu vzoru hrad pat podvzor les pro jmna zakonen v 2. sg. na -a, nap. sklep, komn, ostrov,
dvr, mln, vtina nzv pro msce (leden, nor), dneek, Beroun aj.; oboj koncovky (-u i -a) mohou mt nap. javor,
trojhelnk, kln, budk aj.
n na obojetn souhlsky, zvl. na -l: kael, mandel, pytel, cl jen mkk
jl, topol, vrchol, el, kol, hel, etz jen tvrd
kuel (2. sg. -e i -u), kotel, chmel, plevel, tmel, uhel, mstys, Bezdz aj. dvoj tvary 7. pl. kueli/y
n jen v sg. na -en: kmen, heben, den, kmen, jelen aj. (2. sg. -e i -u) podle tvrdho i mkkho vzoru
n kolsn mezi ivotnmi a neivotnmi
devn ukazatel devn ukazatele, slaneci/ky, bacili/y, mikrobi/y
zastaral konc. -ov v 1. pl. (ivotn) hrobov se otvrali
n 5. sg. -e nrode!, -u (zakon. na k, g, h, ch) jazyku!
n 6. sg. -u/-e() hradu/hrad
n 6. pl. -ech (o sadech), -ch (po k, g, h, ch o holoubcch, flolozch, bezch, ernoch), -ch (na -ek, -ek v balcch
i balkch, kouscch i kouskch)
n den 3. a 6. sg. dni i dnu (ve dne), v pl. 1. a 4. dny i dni (dnov) 2. dn i dn, 3. dnm, 6. o dnech, 7. dny dni i dny
plynuly
n loket v sg. podle mkkho i tvrdho vzoru (2. sg. -e i -u), v pl. jen tvrd vzor (lokty)
n jmna na -c cizho pvodu (i hovorov) tc, hec, truc tcy, hecy, trucy
n jmna pomnon
vzor hrad, nap. Hradany, Doksy, teplky, achy
vzor stroj, nap. Hje, penze
kolsn mezi mask. a fem. Vnoce, Velikonoce: Vnocm, Velikonocm, Vnocemi/Vnoci, Velikonocemi/Velikonoci
n adjektivn skloovn
substantivizovan adjektiva tvrd (hajn, pbuzn, Vesel) jako mlad
substantivizovan adjektiva mkk (krej, ko, mluv, Hoej, Ji) jako jarn
69
n vlastn jmna osobn
vtinou jako obecn (Novk) vzor pn, (Tich) vzor mlad
na -o (Stblo) vzor pn
na -e (Podmele) vzor soudce
Hrab, Kne vzor kue
na - (Petr, Jan) nesklonn nebo jako bez - (2. sg. Jan i Janov)
Jednotlivosti
n knz (vzor mu) 5. sg. knzi! (zastar. kne!), 1. pl. kn; duch 1. pl. duchov
n bratr (vzor pn) v pl. vedle pravidelnch tvar zdka uvan star tvary brat, 2. brat, 3. bratm atd.
n bacil, mikrob tvary ivotn i neivotn (podle pn i hrad) 2. sg. bacila/bacilu, mikroba/mikrobu
n obyvatel (vzor mu) 1. pl. obyvatel, 2. pl. obyvatel a obyvatel (pi konkrtnm potu)
Skloovn feminin
ena tvrd vzor, 1. sg. koncovka -a, 2. sg. -y
sg. pl. zbytek dulu
1. ena
2. eny, skici, geji
3. en, ruce
4. enu
5. eno
6. o en, ruce
7. enou
eny, skici
en 0
enm
eny, skici, geji
eny, skici, geji
o ench
enami
ruce
rukou
ruce
ruce
na rukou
rukama
pse 1. sg. souhlskov zakonen, nulov koncovka,
2. sg. -/-e
sg. pl.
1. pse 0
2. psn, konve
3. psni
4. pse 0
5. psni
6. o psni
7. psn
psn, konve
psn
psnm
psn, konve
psn, konve
o psnch
psnmi, konvemi
Zvltnosti
n kolsn mezi vzory studna studn
n dvojtvary v 1. a 4. pl. louky luka, kasrny kasrna
n 2. pl. vzor ena: vkladn -e- (panen, her), ale bomb, bank (pejat), chrp, vrb, mlh, slz
vzor re: - (ale i koil), nkdy 0 u jmen na -ice/ce: ulic, slepic, plic, ale u jmen
cizho pvodu kompozic i kompozic; na -yn a u pejatch je oboj: kuchy i kuchyn, edic i edic
n 1. a 4. pl. dubleta kuchyn i kuchy (re i pse), bje i bj, zem i zem, me i m aj.
n krcen kmenov souhlsky
u vzoru ena
v 2. pl. jma jam, msa ms/mis pejat vza vz
i v 3., 6., 7. pl. skla skal, skalm, skalch, skalami
bez krcen klda (kld), slva a slova pejat kva (kv), sfra (sfr)
re mkk vzor, 1. sg. koncovka -e, 2. sg. -e
sg. pl.
1. re
2. re
3. ri
4. ri
5. re
6. o ri
7. r
re
r, ulic 0
rm
re
re
o rch
remi
kost 1. sg. souhlskov zakonen, nulov koncovka,
2. sg. -i
sg. pl.
1. kost 0
2. kosti
3. kosti
4. kost 0
5. kosti
6. o kosti
7. kost
kosti
kost
kostem
kosti
kosti
o kostech
kostmi
70
u vzoru re ideji, nap. chvil, svic svc i svc, v 2., 3., 6., 7. pl. sn i san, san, sanm, o sanch, sanmi; prce prac,
pracm, o pracch, pracemi dsledn podle re!!
n dcera v 3. a 6. sg. star tvary dcei
n draz lidiky (vzor ena krom 1. pl.), shoda jako ivotn substantiva
n pechod mezi vzory od vzoru kost ke vzoru pse (mnoh koncovky shodn, odlinost v 2. sg., 1. a 4. pl.
(psn kosti), 3. pl. psnm kostem, 6. pl. o psnch kostech, 7. pl. psnmi kostmi
ke vzoru kost: jmna na -ost (radost), -est (bolest), ale vjimky (mast, pst aj.) a vc, moc, e a plurl dti
ke vzoru pse: jmna na -, (labu, k), -st (mast, pst), -j (krpj), - (dla), -l (hl), -z (tvrz), -v (konev)
kolsaj: ni, hu, lo, tra, ocel aj. (2. sg., 1. a 4. pl. niti i nit), my, noc, ve, le aj. (7. pl. mymi, nocemi, vemi, lemi)
n lhev ve vech pdech -a- i -- (lahve/lhve, lahvi/lhvi)
n mstn jmna, nap. slav, Pbram 2. sg. slavi i slav, Pbrami i Pbram ( Jihlava = vzor ena do Jihlavy)
n ruka, noha v pl. zvltn (star dulov) tvary, jde-li o nzvy st tla 1. pl. ruce ( nohy), 2. pl. rukou, nohou, 6. pl.
o rukou, nohou (hovor. -ch), v 7. pl. rukama, nohama (rukama, ruikama); neoznauj-li sti tla vzor ena (u noh,
na nohch, nohami stolu, ruikami hodinek)
n jmna pomnon
vzor ena kalhoty, plavky, nky, spalniky, varhany, narozeniny, echy, Uhry, Tatry aj.
vzor re housle, Hut, Nusle
dvee 7. p. dvemi (vzor kost)
jmna na -ice: v 2. p. nulov koncovka: plic, Hranic, v 3. p. -m i -m: Vtkovicm/m
n adjektivn skloovn substantiva adjektivizovan tvrd (hajn, pokojsk) vzor mlad, rovn kopan, vepov aj.,
mkk (etn, vedouc) a substantivum pan vzor jarn
n vlastn jmna osobn Novkov, ern vzor mlad
Skloovn neuter
msto tvrd vzor 1. sg. -o, 2. sg. -a
sg. pl.
1. msto
2. msta
3. mstu
4. msto
5. msto
6. o mst, jablku
7. mstem
msta
mst 0
mstm
msta
msta
o mstech, stediscch, jablkch
msty, poni
kue 1. sg. -e, rozen kmen, zakonen na -t
sg. pl.
1. kue, tn
2. kuete
3. kueti
4. kue
5. kue
6. o kueti
7. kuetem
kuata
kuat 0
kuatm
kuata
kuata
o kuatech
kuaty
Zvltnosti
n 6. sg. o mst (-), i jablku (-u) = u jmen na -ko, -go, -ho, -cho; v mlku i mlce, o jaru na jae, o hnzdu na hnzd,
o devu ve dev; mstn jmna o Brn i Brnu, ale v Brn
moe mkk vzor 1. sg. -e, 2. sg. -e
sg. pl.
1. moe
2. moe
3. moi
4. moe
5. moe
6. o moi
7. moem
moe
mo, boji 0
mom
moe
moe
o moch
moi
staven 1. sg. -, 2. sg. -
sg. pl.
1. staven
2. staven
3. staven
4. staven
5. staven
6. o staven
7. stavenm
staven
staven
stavenm
staven
staven
o stavench
stavenmi
71
n 2. pl. nkdy vkladn -e-: skel, msteek mst; na -isko: stedisk i stedisek, na -it jen strni (nulov koncovka)
n 6. pl. vzor msto: -ech (mstech), -ch po k, g, h, ch (po tangch, trikch, suchch) a v zdrobnlinch (hnzdekch);
dubleta na -ko (v jablcch i jablkch)
n krcen: lto let, letm, o letech, lety (vznam roky) lta, ltm (vznam ron obdob); jdra jader
n koleno, rameno jako st tla po kolenou, na ramenou; v sg. tvary podle msto i moe: 2. sg. ramena/e, 3. sg.
ramenu/i; archaick rm, stejn bm bemeno, bemena/e, bemenu/i
n oko, ucho jako sti tla v pl. podle moe (re, pse), krom 1. a 4. pl. oi, ui a 7. pl. oima, uima (oikama,
oukama) = zbytek dulu, v ostatnch vznamech oko, ucho podle msto: 1. pl. drtn oka, ucha, 2. pl. drtnch ok, uch,
3. pl. okm, uchm, 7. oky, uchy (oky, ouky)
n dtko v pl. vzor ena, dt v sg. vzor kue, v pl. vzor kost; nebe pl. nebesa (vz. msto); vejce 2. pl. vajec
n kue rozen kmen, zakonen na -t; v sg. -e- (kueti) podle moe, v pl. -a- (kuata) podle msto; vtinou jmna
mlat (mld, kot) a jin (doup, poup, kot); maskulina kne, hrab, ale v pl. neutra hrabata, knata
n vzor staven zvlt substantiva verbln na - (ten, kryt), hromadn (kov, uhl, stromov), pojmenovn okolnost
(pedja, nbe, obdob), nzvy vlastnost (st), dle pondl, ter, z, zel, mstn jmna Vrchlab, Mezi a jmna
adjektivnho pvodu: Straec, Kobyl; stolet v pl. varianty stolet i stalet
n jmna pomnon Napajedla, Blata, z obecnch prsa, nebesa, jtra, sta, vrata aj. vz. msto
n adjektivn skloovn vstupn, vepov (vzor mlad), telec, hovz (vzor jarn); tot spropitn, Jlov aj.
Skloovn substantiv cizho pvodu
n skloovn v zsad jako domc slova (pizpsoben) podle zakonen ( vzory)
komik, Pasteur (pn); Alois 2. sg. Aloise i Aloisa (i vzor mu)
n jmna na -a, -e (pomnon na -y, -e) podle ena: lyrika, Varava, Athny nebo re: diskuse, televize, Asie; na -o (msto)
Oslo, Tokio, auto, video; na -e (Dante) se sklouje dle bez koncovky -e podle pn 2. p. Danta (i Danteho), Schulze, nebo
mu (2. p. Dumase); na -er, -el: bu -e zstv Gebauer Gebauera, nebo se vynechv Winter Wintra, nebo oboj:
Wolkera i Wolkra
slovansk na -i, -oj, -ij jako mlad: Tolstoj Tolstho, Tolstmu
na -, -, - podle pn: Rousseau [rus] Rousseau -a ; na -i, -y koncovky zjmen Verdi Verdiho, Verdimu
n jmna eckho a latinskho pvodu
a) prvky originlnho skloovn: Zeus Dia, Diovi, Jupiter Jova, Jovovi (jako planeta jen 2. p. Jupitera); Atlantis At-
lantidy, Paris Parida/Parise, Tigris Tigridu; Cicero Cicerona, Nero Nerona (pes Nero Nera); Anakren Anakrenta;
sfnx sfngy; drama dramatu, kma kmatu, panorma panormatu i panoramatu/ nesklonn panorma
b) lkask i jin odborn termny: hepatitis (znt jater) hepatitidy; anion aniontu, przens przentu, pronomen pl.
pronomina
c) jmna na -us, -os, -es, -um, -on koncovky ke kmeni
(odsun nominativnch koncovek)
sg. pl.
1. gnius
2. gnia
3. gniovi/u
4. gnia
5. gnie
6. o gniovi/u
7. gniem
gniov
gni
gnim
gnie
gniov
o gnich
gnii
kosmos kosmu, gymnzium gymnzia, sympozion
sympozia, ale i cirkus cirkusu, korpus korpusu, luxus
luxusu aj., vir(us) viru, vlastn jmna August Augus-
ta, Herodes Heroda/-esa/-ese, Horatius Horatia, Ovidi-
us Ovidia aj., ale Mathesius Mathesia/Mathesiuse/-sa
d) jmna na -eum, -ium, -uum podle msto, nkter tvary
podle moe: muzeum, 2. pl. muze, 3. muzem, 7. muzei
e) jmna na -is, -as Z rozen o -d- Ilias Iliady
72
f ) vlastn jmna ensk vzor ena: Ester Estery
g) jmna na -ea, -ua podle ena i re
sg. pl.
1. idea
2. ideje, idey
4. ideji
4. ideu
5. ideo
6. o ideji
7. idej, ideou
ideje, idey
idej
idejm, idem
ideje, idey
ideje, idey
o idejch, idech
idejemi, ideami
h) nesklonn: abb, ata; lady, rallye [reli] revue; reuma, kup, angam, aloe, fnle, frot, kombin, alibi, derby aj.; vlastn
jmna: Lori, Marylin, Iris aj.
PDAVN JMNA (ADJEKTIVA)
pojmenovvaj vlastnosti podstatnch jmen nebo zpesuj jejich vznam
jakostn (kvalifkan) sladk, ciz, star slova zkladov, neodvozen; pojmenovvaj jen vlastnost podstatnch jmen,
ani by se k nim njak vztahovala; lze je stupovat: zdrav, zdravj, nejzdravj
vztahov (relan) dospl, studentsk, okoldov, otcv, matin oznauj vlastnost podstatnho jmna a jsou s nimi
spjata njakm vztahem; jsou odvozen, zpravidla se nestupuj nebo je stupovat nelze
n otzky jak? kter? ?
sg. pl.
1. Nikaragua
2. Nikaraguy
3. Nikaragui
4. Nikaraguu
5. Nikaraguo
6. o Nikaragui
7. Nikaraguou
Nikaraguy
Nikaragu
Nikaragum
Nikaraguy
Nikaraguy
o Nikaraguch
Nikaraguami
Cvien
1. Kdy m tot podstatn jmno vznam konkrtn, kdy abstraktn?
Podnikli jsme cestu do ecka. K chat vedle zk cesta. Koupili
jsme si dobr pit. Plin pit alkoholu je kodliv. Stavba
rodinnho domku se prodraila. Vysok stavba zmnila tvnost
msta.
2. Doplte i/y a rozliujte tvary podstatnch jmen od tvar pdav-
nch jmen pivlastovacch:
Pili Pavlov- kamardi. Poznal jsem Pavlov- kamardy. Pjil
jsem Pavlov- uebnici. Mm rd Mozartov- opery, apkov- hry
a Hrubnov- vere. U ddekov- zahrady ekali Pavlov- rodie.
Petrov- se nelbily Kainarov- vere. Manel Novkov- se pest-
hovali do Prahy. Na prochzce jsme potkali manele Dvokov-
a ptele Svobodov- rodiny.
3. Vytvote tvary 5. pdu singulru od slov: otec, obhjce, chlapec,
zstupce, pan editel, pan Salk, andl, pan vyslanec, syn
4. Tvote sprvn tvary podstatnch jmen rodu muskho a odvod-
ujte:
Chovme ti (krlk). (Jezuita) splili mnoho eskch knih.
Piletli (p). Pan Proek ml dva (pes). Cestovatel doli k (cl).
Potovn (holub) donesli (vtz) dobr zprvy. Odjeli se vemi
(host) z letit. (Husita) zvtzili nad vemi (neptel).
5. Vytvote vty a uijte v nich tvary podstatnch jmen: orli orly,
lena lenu, kln klna klnu, ervi ervy
6. Doplte i/y u podstatnch jmen rodu enskho a odvodnte: dv
elips-, krsn ms-, na jedl-, v kopul-, na tabul-, houb- v sol-,
vprodej obuv-, stop- po krv-, v sklenn krychl-, maso na mrkv-,
dv skic-, za chvl-, vedle otep- slm-, v nouz-, na hrz- rybnka,
jet do slav- a Ostrav-, z Beclav- a Putim-, na idl-, o televiz-, na
vtv-, v koil-, pro dobrou vl-, nvrat ze umav-, oloupat cibul-,
na hbetn ploutv-, ve star tvrz-, v petrel-, penn burz-
7. Uije ve vtch vhodn tvary: noikami noikama,
uima uchy, oima oky
8. Doplte i/y u podstatnch jmen rodu stednho a odvodnte: mt
ndob-, pdlovat vesl-, esk obanstv-, v okol- Povltav-, s no-
vmi midl-, umlmi hnojiv-, beh zarostl vrbov-m, pracovat
s barviv-
9. Doplte koncovky nebo napite jako diktt:
Letos se vrtili p- z jinch kraj pozdji. Dlouho u ns vldly
mraz-. Pozorovali jsme asto bl p-. b- v blzkm okol- se
ped nimi tsly strachy. V les-ch se ozvalo voln kukaky.
Sov- se skrvaly ve spleti smrkovch vtv-. Kraj jin Morav-
ns upoutal nekonenmi rovinam- a rozlehlmi lny pol-.
V dvnch dobch tam tboily tlup- pravkch lovc, pozdji
tam vznikla hradiska s pevnmi val-. Mezi skalam- a na okolnch
step-ch jsme uvidli orl-, sokol- a jestb-.
10. Najdte nesprvn tvary a opravte chyby:
Pavla s rodiemi odjela na dovolenou. Naplnili jsme sek
vonnmi smsmi. ezla byly poszeny drahokami. Svho
oblbenho zpvka mm na spoust nahrvkch. Ve vtin
okresech u byla provedena delimitace.
73
n sklouj se: skloovn
adjektivn (sloen) u tzv. dlouhch (sloench) tvar pdavnch jmen, nap. zdrav, -, -
sten substantivn u tzv. krtkch (jmennch) tvar pdavnch jmen, nap. zdrv, -a, -o
smen podle obou typ (sten jmennho, sten sloenho) u pdavnch jmen pivlastovacch, nap. otcv,
sestin, -a, -o
n ve vt nejastji shodnm pvlastkem (vznamov a tvarov zvislost na dcm substantivu bl snh), nkdy
doplkem (Eva sedla zamylena) nebo jmennou st psudku (Bratr je zdrv/Bratr je zdrav), ale i podmtem (Syt
hladovmu nev)
n u adjektiv urujeme rod (a ivotnost), slo, pd, zaazujeme je k vzorm: shoduj se s rodem, slem a pdem urujcho
podstatnho jmna (s ernm psem)
Druhy adjektiv
a) sloen: tvrd (zakonen kmene na tvrdou nebo obojetnou souhlsku) mlad
mkk (zakonen kmene na mkkou souhlsku) jarn
b) jmenn mld
c) pivlastovac bratrv, matin (jsou odvozen od podstatnch jmen)
Skloovn
1. Sloen deklinace adjektiv
tzv. dlouh (sloen) tvary z dobr-a-j-a dobr vznikly
u v praslovanskm obdob spojenm jmna a zjmena;
v 10. stol. dolo k staen tvar do dnen podoby
Vzory
mlad tvrd vzor
sg.
m. f. n.
1., 5. mlad (mu)
2. mladho
3. mladmu
4. mladho,
mlad (neivot.)
6. o mladm
7. mladm
mlad (ena)
mlad
mlad
mladou
o mlad
mladou
mlad (kot)
mladho
mladmu
mlad
o mladm
mladm
jarn mkk vzor
sg.
m. f. n.
1., 5. jarn (kabt)
2. jarnho
3. jarnmu
4. jarnho, jarn
(neivot.)
6. o jarnm
7. jarnm
jarn (kvtina)
jarn
jarn
jarn
o jarn
jarn
jarn (rno)
jarnho
jarnmu
jarn
o jarnm
jarnm
U pdavnch jmen tvrdch peme
vude -y, vyjma 1. a 5. p. pl. maskulin
ivotnch (mlad, mil ptel)
zapamatuj si
pl.
m. f. n.
1., 5. mlad (mui)
mlad (stro-
my neivot.)
2.
3.
4. mlad
6.
7.
mlad (eny)
mladch
mladm
mlad
o mladch
mladmi
mlad (koata)
mlad
pl.
m. f. n.
1., 5. jarn
(kabty)
2.
3.
4.
6.
7.
jarn (kvtiny)
jarnch
jarnm
jarn
o jarnch
jarnmi
jarn (rna)
U pdavnch jmen mkkch peme
vude -! ciz, ryz vzor jarn
zapamatuj si
74
Zvltnosti
n podle vzoru mlad se sklouj:
zpodstatnl pdavn jmna, nap. hajn, bytn, vstupn
domc a ciz vlastn jmna zakonen na , -, -, nap. kvoreck, Nmcov, Lys nad Labem, Hostinn aj.
zjmena kter, nkter, jak, njak, ktersi ap. a slovky druh, pt, dest, st aj.
n podle vzoru jarn se sklouj:
zpodstatnl pdavn jmna, nap. krej, domc, vrchn, hovz
vlastn jmna Ji, Dolej, Jelen
zjmena , n, si, ni, jej a slovky prvn, tet, tisc, troj aj.
n ve spojen s dulovmi tvary substantiv maj pdavn jmna tut koncovku zdravma rukama, koima oikama
n nesklonn adjektiva, nap. lila (odstn), glaz (rukaviky), prima (lovk) hovorov
2. Jmenn deklinace adjektiv
tzv. krtk (jmenn) tvary zbytky u nkterch pdavnch jmen tvrdho vzoru, a to v 1. p. (zastaral ve 4. p.) obou
sel (knin rz): Jsi u zdrv? Rda t vidm zdrvu. (archaick)
n V souasn dob pozorujeme stup jmennch tvar pdavnch jmen, ne jejich znik udruj se ve spojench nap.
jsem schopen, zvdav, jsem si tm jist, bu zdrv
Nkdy je mezi jmennm a sloenm tvarem pdavnho jmna vznamov rozdl: chlapec je iv (= ije) chlapec je iv
(= il)
sg.
m. f. n.
1. asten 0 astna astno
4. astna, asten 0 (neivot.) astnu astno
n ve vt: v jmenn sti psudku uitel je spokojen, uitelka je spokojena, dt je spokojeno
v doplku chod bos, bosa, boso; bosi, bosy
n pd. jmno rd, rda, rdo (nerad, milerd) m jen tvary jmenn
n pechod k pslovcm: smutno, veselo, mono, nutno
n soust pasivnho tvaru slovesnho (ze slovesnch zklad) je objednn, -a, -o
n ustrnul tvary ve spojench: z ista jasna, za mlada, na ivu, do nedvna
3. Smen deklinace adjektiv
u pdavnch jmen pivlastovacch st tvar podle skloovn jmennho, st podle sloenho
pl.
m. f. n.
1. astni, astny (neiv.) astny astna
2. astny astny astna
U pdavnch jmen pivlastovacch peme vude
-y, vyjma 1. a 5. p. pl. maskulin ivotnch:
bratrovi, matini ptel otcovy, matiny domy,
knihy (= 1. p. pl. maskulin neivotnch a feminin)
potkal otcovy, matiny ptele (= 4. p. pl.)
! dopis bratrovi (3. pd podstatnho
jmna), bratrovi ptel (1. pd pl.
pdavnho jmna)
zapamatuj si
75
otcv, matin
sg.
m. f. n.
1., 5. otcv 0,
matin 0
(ptel, dm)
2. otcova,
matina
3. otcovu,
matinu
4. otcova,
matina
otcv 0,
matin 0
(neivot.)
6. o otcov/u,
matin/u
7. otcovm,
matinm
otcova,
matina (chata)
otcovy,
matiny
otcov,
matin
otcovu,
matinu
o otcov,
matin
otcovou,
matinou
otcovo,
matino (pn)
otcova,
matina
otcovu,
matinu
otcovo,
matino
o otcov/u,
matin/u
otcovm,
matinm
Zvltnosti
n ve spojen s dulovmi tvary substantiv otcovma oima, matinma oima; matini rodie, matiny sestry
n nesklonn Novkovic (rodina), k Novkovic (rodin) hovorov
Stupovn
= vyjden trojho stupn vlastnosti nebo mry (zkladn, vt, nejvt)
a) pravideln
1. stupe
(pozitiv)
2. stupe
(komparativ)
3. stupe
(superlativ)
nej- + 2. stupe
rychl -ej rychlej nejrychlej
vdn -j vdnj nejvdnj
star - star nejstar
hezk - hez nejhez
b) nepravideln (od jinch zklad)
dobr lep nejlep
patn (zl) hor nejhor
mal men nejmen
velk vt nejvt
dlouh del nejdel
c) opisn = pomoc pslovc vce douc, nejvce douc, siln krtkozrak; mn, nejvce schopn, velmi, velice, neobyejn,
mnohem, zvlt, nejlpe, pln, mn, mlo
u pejatch adjektiv efektivnj, nejefektivnj i vce efektivn, nejvce efektivn a u sloench adjektiv pravdpo-
dobnj, nejpravdpodobnj i vce, nejvce pravdpodobn
d) pomoc jinch pedpon nebo ppon pekrsn, pihloupl, nahluchl, pobledl, drobouk, malinkat aj.
e) srovnvn s pedmtem zkladnm
pl.
m. f. n.
1., 5. otcovi,
matini
(ptel)
otcovy,
matiny
(domy)
(neivot.)
2.
3.
4. otcovy,
matiny
6.
7.
otcovy,
matiny (chaty)
otcovch,
matinch
otcovm,
matinm
otcovy,
matiny
o otcovch,
matinch
otcovmi,
matinmi
otcova,
matina (pn)
otcova,
matina
! ti, su, dra, ni
! nejjasnj, nejjistj, nejjzlivj ap.
zapamatuj si
76
spojka ne rychlej ne zvuk
2. pd (archaick) milej tebe, rychlej zvuku
nespisovn, spojka jak rychlej jak ty
f ) pdavn jmno rd se pi stupovn mn v pslovce: radji/radi, nejradji/nejradi
ZJMENA (PRONOMINA)
n neoznauj osoby, zvata, vci a jejich vlastnosti pmo, ale pslun jmno zastupuj, vc nebo vlastnost naznauj,
odkazuj na n ap. j, on, ten, mj, kdo = zstupn (substitun) pojmenovn
n sklouj se (pevaha skloovn zjmennho, dle adjektivn a smen)
n ve vt maj tyt funkce jako jmna, kter zastupuj, tj. pevn podmt (Ona pijde), shodn pvlastek (ten n
spch, takov rozruch)
Cvien
1. Rozlite pdavn jmna jakostn od vztahovch; urete, kter jsou
tvrd, mkk, pivlastovac:
drz, kovov, pm, slepi, bratrsk, ciz, sestin, rann, vlnn,
lidnat, zdrav
2. Urete, podle kterch vzor se sklouj pdavn jmna: vel,
zdrav, Moniin, skladatelv, ciz, lep, hovz, Eviin
3. Pevete do mnonho sla: mil lovk, hladov tn,
spravedliv soudce, mil pteli, hezk papouek, rusk bsnk,
kromsk oban, malik pejsek, dlouh had, ledesk oban,
francouzsk, anglick a holandsk nmonk, v tmavm sklep,
kodliv bl motl, kyn byla hotova s kolem, kad byl
zvdav na vsledek, dt se vrtilo spokojeno, vletnk se vrtil
iv a zdrv, dve se ctilo velmi unaveno, mnoh francouzsk
skladatel je u ns znm, bu zdrva
4. Napite v 1. a 7. pd plurlu: znm spisovatel, rozshl objekt,
ryb ploutev, lut house, ciz drz chlapec, zoufal vkik
5. Doplte i/y: ps- vyt, , narovl- kvt, bruiv- medvdi, hus-
brko, modrav-m dolm, bl- holubi, s drz-mi lidmi, vdom-
zsah, mal- snhulci, sysl- doup, svtlovlas- jezdci, s ciz-mi
dtmi, lstiv- pardl- pohled, s mil-m- pteli, v bezles-ch krajch
s hol-m- strnmi, zvistiv- lid, vytrval- kon
6. Utvote tvar 1. pdu plurlu pdavnch jmen:
(Krkonoe) vypravi, (Praha) rodci, (Brands) obyvatel, (Rus)
obchodnci, (hereka) vkony, (e) panovnci, (pilot) zkuenos-
ti, (babika) starosti, (Norimberk) vzni, (Teb) lkai
7. Doplte i/y a odvodnte: Jirskov- Psohlavci m zaujali, ale
Petrov- se nelbili. Znte Dumasov- Ti muketry? Svatoplukov-
synov byli nesvorn-, zapomnli na otcov- rady. Libuin- poslo-
v dospli k Pemyslov-. Na chalup se seli otcov- ptel.
Baruin- rodie byli povahov rozdln. Jaroslav a Eva Jedlikov-
jsou m ptel. Sousedov- dti se tily na strkov- drky.
8. Uijte sprvn tvary pdavnch jmen pivlastovacch: Pjdeme
doprava k (Tylovo nbe). Bydlm na (Smetanovo nmst).
Do (Myslkova ulice) zajedeme ztra. Zastavme se na (Karlv
most). Strvil jsem den v (Halasv rodn kraj). Nejvtm (Marol-
dovo dlo) je obraz bitvy u Lipan. Po tto silnici se dostanete ke
(Karlovy Vary).
9. Uijte ve vtch nsledujc tvary pdavnch jmen, a to ve vech
monch rodech a pdech:
Petrovi, Petrovy, mil, mil, zdrvi, zdrvy, zdrav, zdrav, erm-
kovi, ermkovy
10. Rozhodnte se mezi velkm a malm zatenm psmenem
a vysvtlete vznamov rozdl mezi dvojicemi:
APKV HUMOR APKOVSK HUMOR, NEZVALV EDISON
NEZVALOVSK VER, POSLANCOVA ODPOVDNOST, POSLANEC-
K SNMOVNA PARLAMENTU R
11. Utvote tvar 2. stupn pdavnch jmen: hezk, drah, such,
objemn, upmn
12. Uijte pdavnch jmen v zvorkch v stupovch tvarech (viz
slice):
Snka je (vysok 3) hora v echch. V zim navtvujeme (zn-
m 3) horsk stediska. Jsem (vysok 2) ne ty. Olovo je (tk 2)
ne elezo. Horsk potoky jsou sice (mlk 2), ale (prudk 2) ne
v rovinch. Bratr ml (tich 2) povahu. Pjdu tam (rd 2) ztra.
Soused nm pomohl v (zl 3) dobch.
13. Vysvtlete vznamov rozdl mezi dvojicemi slov; uvete dal
podobn dvojice, pouijte ve vtch: hasic hasc, balic balc,
prac perouc
14. Doplte vynechan i/y, nebo napite jako diktt:
nor b-l-, pole s-l-. Ume se ciz-m jazykm. Z ab-ch vajek se
v-l-hl- mal- pulci. Piletl k nm ciz- vel- roj. Snh se tp-til a zil
b-l-m- a modrav-m- barvam-. S-pky se napluj b-l-m hus-m
pem. Na dvoe bylo sl-et holub- vrkn a pronikav- pav- kik.
Rackov krouil- nad strm-m- tes- skal. Nad les- peletl- sml-
osti, divoc edav- holub- a drav- sokol-. Pem-lel- jsme
o starostov-ch nvrz-ch. Pergamen se v-rbl z vepov-ch,
koz-ch a osl-ch k. Leknny s rov-m- kvty obdivoval- vichni
pchoz-.
77
n u zjmen urujeme pd, slo a rod (u rodovch zjmen)
Druhy zjmen
a) podle schopnosti vyjadovat rod:
bezrod maj jeden tvar pro vechny rody: j, ty, my, vy + zvratn se
rodov vyjaduj rznmi tvary troj rod, u muskho rodu i ivotnost, nap. ten, ta, to; on, ona, ono aj.
Skloovn troj typ:
n bezrod osobn zjmena zvltn skloovn
n rodov zjmena
zjmenn skloovn: ten, onen, kdo (a odvozen slova) = tvrd skloovn
on, co, jen, n, v = mkk skloovn; vechen (a odvozeniny) = smen skloovn (tvrd i mkk)
adjektivn skloovn (podle pdavnch jmen): jak, kter, kad, sam, veker, dn, jaksi aj. tvrd skloovn
(mlad); (n, ni, si), jej, jej mkk skloovn (jarn)
Zvltnosti
sm skloovn adjektivn i jmenn (4. p. sg. mask. iv. sama, neiv. sm, fem. samu, neutrum samo, 4. p. pl. mask.
samy, fem. samy, neutra sama)
mj, tvj, svj skloovn zjmenn i tvrd adjektivn (mlad)
t/tent krtk tvar podle mlad, del sloen jako ten (t je nesklonn); jeho, jejich, jeho, jejich = nesklonn
b) podle vznamu:
1. Zjmena osobn (personalia):
j, ty, my, vy + zvratn se jsou bezrod
on, ona, ono, oni, ony, ona jsou rodov
j = mluv; ty = adrest; on, ona, ono = nkdo jin ne mluv nebo adrest
my = mluv + dal osoby; vy = adrest + dal osoby; oni, ony, ona = nkdo jin ne my, vy (pedmt komunikace)
j ty my vy se
1. j
2. mne, m
3. mn, mi
4. mne, m
5. -
6. o mn
7. mnou
ty
tebe, t
tob, ti
tebe, t
ty
o tob
tebou
my
ns
nm
ns
-
o ns
nmi
vy
vs
vm
vs
vy
o vs
vmi
-
sebe
sob, si
sebe, se
-
o sob
sebou
Zvltnosti
n tvar - v 4. p. po pedlokch pro, na, za, o
(knin)
n varianty j-/-: po pedloce bez nho, s nm, k nmu
Zvratn (refexivn) zjmeno osobn
n nem tvar 1. pdu (vyjaduje totonost s podmtem
neme bt podmtem), nevyjaduje slo ani
jmenn rod
n vztahuje se k osob, vci, vyjaduje totonost
s pvodcem dje (m charakter zjmen v pedmtu)
Anna se umyla. Anna si uesala vlasy.
on ona ono oni ony ona
1. on
2. jeho,
ho, jej
3. jemu,
mu
4. jeho,
ho,
jej, -
6. o nm
7. jm
ona
j
j
ji
o n
j
ono
jeho,
ho, jej
jemu,
mu
je, ho,
jej
o nm
jm
oni, ony
(neivot.)
ony
jich
jim
je
o nich
jimi
ona
2. a 4. p. bl se m (t), vidl m (t)
3. a 6. p. dal mn to (tob), mluvil o mn (o tob)
! del tvary:
na zatku vty, po pedlokch, pi drazu:
tob to nedm, ke mn, pro mne, tebe se nebojm
dej mi to, eti se
! mi (od zjmena j) my (= vichni, tvar 1. p. pl.)
! v dopisech Ty, Vy
! sebou (vznam pohybu): hz sebou (jako hz mem) s sebou
(vznam mt u sebe): vezmi s sebou dceru (pjde s tebou ona a ty)
! 4. sg. fem. ji, na ni jako tu (stejn ji, pro ni, vai, moji, tvoji, svoji)
2., 3., 6., 7. j, o n, s n jako t, tou
zapamatuj si
78
n podoby se, si u sloves pouze zvratnch smt se, stovat si, seli se, dok se
n vyjaduje vzjemnost vymovali si dopisy, nenvidli se, lbaj se
n vyjaduje trpn rod slovesn Film se toil msc.
2. Zjmena pivlastovac (posesiva) pivlastuj prvn, druh, tet osob nebo podmtu v kterkoli osob
mj, tvj, jeho, jej, n, v, jejich + zvratn svj (pro pivlastovn osob v podmtu)
mj stejn i tvj, svj
sg.
m. f. n.
1., 5. mj
2. mho
3. mmu
4. mho, mj (neivot.)
6. o mm
7. mm
m/moje
m/moj
m/moj
mou/moji
o m/moj
mou/moj
m/moje
mho
mmu
m/moje
o mm
mm
Zvltnosti
n jeho a jejich je nesklonn (ustrnul tvary 2. pdu
osobnch zjmen), jej adjektivn skloovn (jarn)
jejho, jejmu , pl. jej, jejch, jejm
n zvratn pivlastovac svj sklouje se jako mj;
pivlastuje pvodci dje, zvl. v podmtu: Pavel to
vidl ze svho (tj. Pavlova) stanovit. Kde si obstar-
vte sv nkupy? (vy sv)
n dubletn tvary zjmen mj, tvj, svj: krat tvary
pociovny jako stylov vy
n podle dulov koncovky v 7. p. pl. (rukama, oima
ap.) pebraj tuto koncovku i zjmena (mma oima)
n skloovn zjmenn (mkk vzor) stejn i v, co
a v sg. vechen
sg.
m. f. n.
1., 5. n
2. naeho
3. naemu
4. naeho, n (neivot.)
6. o naem
7. nam
nae
na
na
nai
o na
na
nae
naeho
naemu
nae
o naem
nam
! 4. p. . tu nai, ji, 2., 3., 6., 7. t, tou na, j
3. Zjmena ukazovac (demonstrativa) a vymezovac (limitativa) ukazuj na uritou osobu, zve, vc, vlastnost
ten, tento, tenhle, tamten, onen, takov (tak), onak (funkce ukazovac a odkazovac), t, tent (funkce identif-
kan), sm (funkce zdrazovac a vytkac) a sloen podoby, nap. tamhleten, tamten, takovto aj.
pl.
m. f. n.
1. m/moji
m/moje (neivot.)
2.
3.
4. m/moje
6.
7.
m/moje
mch
mm
m/moje
o mch
mmi
m/moje
m/moje
mj, tvj, svj
! dvoj tvary v 1. a 4. p. sg. (fem. a neutra) a v 1. p.
pl. (vechny rody), nap. m (moje) matka, m
(moje) kot, mou (moji) matku, m (moji) ptel,
m (moje) knihy, m (moje) koata
! 7. p. pl. s mmi pteli, knihami, koaty
! v 2., 3. a 7. p. fem. jsou del tvary hovorov
! jejch jejich
jej ptel (jedn eny) u jejch ptel (t eny)
jejich ptel (nkolika lid) u jejich ptel (tch
nkolika lid)
! v dopisech Tvj, V
zapamatuj si
pl.
m. f. n.
1. nai, nae (neivot.)
2.
3.
4.
6.
7.
nae
naich
naim
nae
o naich
naimi
nae
79
ten skloovn zjmenn (tvrd vzor) stejn: kdo, onen, vichni a slovka jeden
sg.
m. f. n.
1. ten
2. toho
3. tomu
4. toho, ten (neivot.)
6. o tom
7. tm
ta
t
t
tu
o t
tou
to
toho
tomu
to
o tom
tm
takov adjektivn skloovn jako mlad; archaick tvar tak, -, -
ve spojen se substantivy ruka, noha, oko, ucho takovma rukama, oima
sm
sg.
m. f. n.
1. sm
2. samho
3. sammu
4. samho, sama,
sm (neivot.)
6. o samm
7. samm
sama
sam
sam
samou/samu
o sam
samou
samo
samho
sammu
samho/samo
o samm
samm
n del tvary deklinace sloen, krat tvary v 4. p. = knin (jako mld)
t (tent) vyjaduj totonost jin (druh) vyjaduj netotonost (skloovn podle mlad) Nikdo jin/druh t
nebude mt tak rd.
sg.
m. f. n.
1. t/tent
2. tho
3. tmu
4. tho, t/tent
(neivot.)
6. o tm(e) i o tomt
7. tm/tmt
t/tat
te
te
tou/tut
o te
tou/tout
tot
tho
tmu
tot
o tm(e),
tomt
tm/tmt
n skloovn jako mlad + (e) t/tent, tho+ atd.
n v 7. pd pl. existuje dulov tvar tma rukama
4. Zjmena tzac (interogativa)
teme se po osob, vci, vlastnosti doplnit informace
= tzac slova v otzkch doplovacch
kdo otzka na neznmou osobu; sklo. jako ten (7. sg. tm km), jen v sg. Kdo piel? Komu pe?
pl.
m. f. n.
1. ti, ty (neivot.)
2.
3.
4. ty
6.
7.
ty
tch
tm
ty
o tch
tmi
ta
ta
pl.
m. f. n.
1. sami, samy
(neivot.)
2.
3.
4. sam/samy
6.
7.
samy
samch
samm
sam/samy
o samch
sammi
sama
sam/sama
pl.
m. f. n.
1. t/tit,
tyt (neivot.)
2.
3.
4. tyt
6.
7.
tyt
tch
tm
tyt
o tch
tmi
t/tat
t/tat
! spojen ten sam (msto t) je nespisovn
! tvary tche, tme jsou nesprvn, nespisovn
zapamatuj si
80
co otzka na neznm objekt i zve; sklo. jako n, jen v sg.
s akuzativnmi pedlokami zkrcen tvary na, za, o (od pvodu i pro)
jak, -, - otzka na vlastnost a jakost Jak m vlasy? (hnd, dn), Jak bsnk? (vynikajc, lyrick); sklo. jako
mlad; archaick podoba k
kter, -, - otzka na uren jedn ze souhrnu osob, vc Kter bsnk? (Neruda, Wolker); sklo. jako mlad
otzka na vlastnka, pvodce ptel? (mj); sklo. jako jarn
hovorov podoby: kdopak, copak, jakpak, pak
zeslen: kdoe, coe, jake
v 7. pd pl. existuj dulov tvary kterma, ma oima
5. Zjmena vztan (relativa)
vyjaduj vztah k osob, vci a uvdj vedlej vty vztan
kdo, co, jak, kter, , jen + varianty kdo, co, jak, kter(to) + vztan pivlastovac zjmena jeho, jej, jejich
Mu, kter vyprvl (neutrln), jen vyprvl (kninj), co vyprvl (hovorov)
jen skloovn jako on +
sg.
m. f. n.
1. jen
2. jeho
3. jemu
4. jeho, jej; jej (neivot.)
6. o nm
7. jm
je
j
j
ji
o n
j
je
jeho
jemu
je
o nm
jm
n po pelokch je j- vystdno - bez nho, k n
n jeho, jejich nesklonn
n tvar 4. pdu sg. mask. neivot. dm, jej jsi postavil chlapce, jeho (jej) jsem potkal
n v 7. p. pl. s dulovmi tvary jmen pouze tvar jimi (s nimi)
n nesklonn vztan zjmeno co je hovorov. Koupm si knihu, co se mi lb.
6. Zjmena neurit (indefnita) poukazuj na vznamov obsah jmen neurit, obecn; skloovn jako zjmena
tzac: jsou odvozovna pedponami a pponami od uritch tvar zjmen; vyjaduj rzn vznamy, neuritost rzn
povahy:
nkdo, nco, njak, nkter, n neuritost nespecifkovan
kdosi, cosi, jaksi, ktersi, si neuritost vt mry
kdokoli(v), cokoli(v), jakkoli, kterkoli, koli libovolnost neutrln
leda(s)kdo, leckdo, ledaco, ledajak, ledakter, leda libovolnost s rozmanitost
kdekdo, kdejak, kdekter, kde veobecn platnost
mlokdo, mloco ; zdkakdo, zdkaco ; sotvakdo mrov hodnocen
veli(s)kdo, veli, velico(s), velijak vznam rzn
bhvkdo, nevmco hovorov
vechen, veker, velik, kad vyjden kvantity, mry zjmena vymezovac
Postfx -si, -koli(v) = ppona na plnm konci slova; pi ohbn se nemn: jaksi, jakhosi; kdokoli(v), kohokoli(v)
pl.
m. f. n.
1. ji, je (neivot.)
2.
3.
4.
6.
7.
je
jich
jim
je
o nich
jimi
je
81
vechen
sg.
m. f. n.
1. vechen
2. veho
3. vemu
4. vechen
6. o vem
7. vm
vechna
v
v
vi, vechnu
o v
v
vechno, ve
veho
vemu
vechno, ve
o vem
vm
n variantn podoby vecek, vecka, vecko, vicci, vecky, vecka
n krat tvary knin (dkuji za ve) nebo v ustlench spojench (nade vi pochybnost)
n sloen zjmena, nap. kdekdo se mohou rozkldat: s kdekm (kde s km, v mloem/mlo v em)
7. Zjmena zporn (negativa) popraj existenci nebo vskyt osob, vc, jev (nkoho nebo neho); jsou tvoena
nejastji pedponou ni-
nikdo, nic, nijak, ni; dn popen; pranic zeslen
Zjmena mohou mt i jin vznamy, ne kter ukazuje jejich nzev, nap:
n zvratn zjmena vyjaduj nejen zvratnost (myje se), ale i vzjemnost (zdravme se), citov vztah k dji (ten si ije)
n ukazovac zjmena maj i vznam odkazovac Kdo le, ten krade, citov Dej ty ruce pry.
pl.
m. f. n.
1. vichni, vechny (neivot.)
2.
3.
4. vechny
6.
7.
vechny
vech
vem
vechny
o vech
vemi
vechna
vechna
Cvien
1. Urete druh zjmen a pd; vyhledejte zjmena bezrod: vaimi,
kter, na em?, m, sob, njac, vs, sm, mi, my, tent, nikdo,
sebe, takov, jaksi, nic, ?, mnou, ono, nkte, kad, leckdo,
mmi, emu, o jakch, tohohle, tm, ty, je, jeho, tvou, jejch, ho,
si, z nich, vm
2. Doplte tvary zjmena j a uvete pd:
Copak jsi ode -- chtl? Pj -- knku. Neekl -- to. Nechtl jsi
-- poslechnout. Vzpomene si na --? Co proti -- m? Pijmi ode
-- srden pozdrav. Nesmj se --. Potilo --, e m ke -- dvru.
Postav se vedle --, a vidm, e jsi -- u perostl. Pivezl -- hezk
drek. ekni --, co si o -- mysl. Mohl bys -- pomoci?
3. Tvote sprvn tvary zjmen on, ona, ono, oni, ony, ona:
Mm ptelkyni a bez (ona) se neobejdu. Moje matka je obtav,
mohu se na (ona) spolehnout. Nemluvil o (ona), ale asto na
(ona) vzpomnal. li jsme (ona) naproti, ale nedokali jsme se
(ona). Uvidm-li (ona), vydm (ona) tvj vzkaz. Za vechno
dkujeme (oni). Koupil jsem si n a zl jsem se (on).
4. Uvete nsledujc zjmena v 1. pd singulru nebo plurlu
(pokud existuj):
na ni, sob, s nm, s nimi, o mn, s vmi, nesl j, nesl ji, k tob,
bez nich, vidl ho, vidl jej, ti mi, vedle nj, mimo n, psal mu,
s nm, s tebou, sebou
5. Zmte vty tak, aby byl na tvarech osobnch zjmen draz: Nevi-
ml jsem si ho. Snadno se mu to k. Pozvali jsme ho tak.
6. Doplte tvar sebou nebo spojen s sebou: Dt -- ve span hzelo.
Nemm -- obansk prkaz. Rozum se samo --, e to neprozra-
dm. Proud vody -- strhval mosty, devo, kameny.
7. Doplte i/y: V- jste m- dobe poradili. Pj m- knku. M- se u
rozloume. Na venkov se m- lbilo. Kam pjdete v-, tam pjde-
me i m-. Pojte s nm-. To m- le v hlav.
8. Doplte sprvn tvary pivlastovacch zjmen mj, tvj, svj:
s (mj) bratrem, (mj) kamardi, bez(tvj) pomocnk, (tvj)
rodie, se (svj) knihou, (mj) bydlitm je Praha, s (tvj) spo-
luky, o (mj) znmch, pro (mj) matka
9. Doplte i/ a zdvodnte: nad na- zahradou, s va-m znmm,
pro na- tetu, za na-m domem, o na- ei, pro va- frmu, na-
objednvku, s va-m souhlasem, s va-m- spisy, podvej se na
na- jablo, na na- jabloni jsou kvty, tu va- knku
10. Vyberte sprvn tvar jej, jejch nebo jejich: U se a je peliv,
take je to vidt na -- vsledcch. Sedli jsme si pod kvetoucmi
lipami a vdechovali -- vni. Maminka je pracovit a obtav
a pro tyto -- vlastnosti si j vm. Pavla m vyznamenn, a proto
se -- matka rda chlub jejm vysvdenm. Na zahrad mme
jablo a na -- vtvch je plno jablek.
11. a) Rozhodnte, kterho zjmena je teba ut: Kde si dvte t
(sv vae) aty? Doufm, e mi vydte (mou svou) dost
brzy. Vechny (m sv) vci mm ve (sv m) pracovn.
b) Opravte chyby: Vlom m penze co nejdve do spoitelny.
Mstsk ad sty jeho tiskovho mluvho informoval obany
o vsledku jednn. Splatm brzy moje dluhy.
12. Doplte postupn tvary ukazovacch zjmen ten, tento, tenhle,
onen: S -- lidmi nemm dobr zkuenosti. O -- udlostech jsem
slyel. Od -- lovka jsem zskal dobr rady. S -- pinavma
rukama nejez! Na -- otzku odpovm hned.
82
SLOVKY (NUMERALIA)
n slova vznamu selnho
n vyjaduj kvantovost potanou (uritou, vyjditelnou sly) pt, pt, ptkrt nebo nepotanou (neuritou, sly
nevyjditelnou) mnoho, mlo, nkolik slovky urit a neurit, nap. poet, poad atd.
n jsou zsti sklonn (skloovn jmenn, adjektivn i zjmenn), zsti nesklonn (dvakrt)
n jsou jednak rodov (adjektivn druh, -, - nebo substantivn sto, milion), jednak bezrod (s esti kamardy, dvkami,
dvaty)
n ve vt maj platnost substantiv (pt, sto, tisc, milion), adjektiv (prvn), adverbi (mnoho, mlo) nejastji pln vtnou
funkci pvlastku shodnho
n u slovek urujeme gramatickou kategorii pdu
Druhy slovek
1. zkladn (cardinalia) vyjaduj poet, pojmenovvaj sla
otzka kolik?
jeden, dva, ti, , deset, patnct, , dvacet jedna / jedenadvacet / jednadvacet, sto, sto jedna, , dv st, dv st
jedna, , pt set, , tisc, milion, pt milion; nula rozmez kladnch a zpornch hodnot; plnostn slovka oba,
ob; dv a/plus dv jsou tyi (2 + 2 = 4), pt bez dvou/minus dv jsou ti (5 2 = 3), ti krt ti je devt (3 3 = 9), deset
dleno dvma je pt (10 : 2 = 5)
n star vrazy pro poetn mry tucet (12 kus), pltucet (6 kus), kopa (60 kus), veletucet (12 tuct, tj. 144 kus)
n slovky dlov oznaen sti celku polovina, ptina, desetina, setina, tiscina; pouvaj se k vyjden potu dl
z celku, tj. pro pojmenovn zlomk ti estiny, sedm osmin
kombinovan vrazy: jeden a pl, dvaapl, pldruha, plptho i plpta, dva a ti tvrt
n spojuj se se jmnem potanho pedmtu: jeden m, dva me, pt m
n neuritost mnoho, mlo, nkolik, pr, vce, tolik; hovorov moe, fra, hromada
2. adov (ordinalia) vyjaduj poad
otzka kolikt?
skloovn jako adjektiva: prvn, dvact pt, st, tisc, miliont, nkolikt, kolikt, tolikt, posledn; kombinovan
vrazy tisc osmist padest est rok
13. Doplte tvary zjmena t/tent: Odeel -- cestou, kterou piel.
Chodm do -- koly. Mme -- pedmty. Ume se v -- td. Oba
jsme peetli -- knihu. Udlali jsme to -- zpsobem. Setkali jsme
se s -- nedostatky. Kupuji zeleninu stle v -- obchod.
14. Doplujte y/i: Takov-ch vsledk jsme doshli spolenm silm.
Takov- hezk svetr si koupm. Takov- to byli ptel!
15. Doplujte tvary zjmena sm, sam: asto kodme sam- sob.
Dvky ly do tanench v atech, kter si sam- uily. Setkal se se
sam-m- dobrmi lidmi. Dobr vrobky se chvl sam-. Jablon
byly sam- kvt. Dvee se otvraj sam-. ili tam dlouho sam-. Dti
se bly zstat sam- doma.
16. Odlite zjmena tzac od vztanch: Povz, je ta kniha. Co si
pejete? Kterou Smetanovu operu zn? Kdo jinmu jmu kop,
sm do n pad.
17. Vyberte sprvn zjmena: Oznamte, z (kterch jakch) zem
je nejvt poptvka po naem zbo a za (kterch jakch)
podmnek by se prodvalo. Napite, (kter jak) druhy mme
poslat a (kter jak) rozmry m mt balk. (Kterho jakho)
zpvka m nejradji?
18. Nahrate tvary zjmena kter pslunmi tvary zjmena jen:
kniha, kter m zaujala; pro tetu, kterou jsem ekala; tabule, na
kterou pi; ze, na kter vis obraz; ze, na kterou hledm
19. Pozor na neprav vty vztan! Opravte nesprvnosti a stylistick
neobratnosti:
dme o vmnu koberce do kancele starosty, kter je u
znien a k niemu se nehod. Uitelka vyvolala ka, kter
napsal kol, v kterm bylo plno chyb. Trm, kter je dlouh dva
metry, zkrtme o tetinu. Kresli tukou, kter je oezan.
20. Zmte zjmena neurit na zporn a naopak: Nkdo se zjez-
du zastn. Nco o tom vm. Nieho jsem si nevmal. Slyel
jsem jakousi hdku.
83
v ustlench spojenm po prv/poprv, post, ponkolikt
n slovka druh me mt i vznam jin: mluvil jsem o tom s druhm lkaem
n slovky vtov: za prv, za tet
3. druhov (specialia) vyjaduj seln oznaen potu druh
otzka koliker?
skloovn jako adjektiva: dvoj/e jablka, nkoliker uitek
n ve spojen s pomnonmi jmny oznauje jmenn forma dvoje, oboje, atd. poet (troje dvee = 3 kusy) vznamov
jde o slovky zkladn; adjektivn forma dvoj, oboj atd. druh (troj dvee = venkovn, pokojov, koupelnov) =
zdraznn rozdlnosti
n hrnn vyjaduj (jako slovky zkladn) poet (osob, pedmt, jev), ale pojat hrnem, vcelku
otzka kolikero?
dv, tr, tvero, patero, jedenctero, dvacatero, stero, tiscero; neurit nkolikero, tolikero, aj.; v souasnosti mlo
uvan (knin), jen v ustlench spojench tvero ronch obdob, devatero emesel, desatero Boch pikzn
n souborov udvaj poet soubor jevu (ustlench, tj. pr, svazk, krabic, souprav, aparatur)
jedny (boty), dvoje, stery, tiscery, kolikery a plnostn slovka oboje; troje kle (3 svazky kl), dvoje lye (poet
soubor, komplet) dv lye (poet jednotlivch vc) dvoj lye (bky, sjezdovky)
nejastji se uvaj v plurlu se substantivem oznaujcm soubor dvoje ponoky, tvery cigarety; jen vjimen se
vyskytuj kombinovan slovky tiadvacatery boty
ve vech tvarech jsou shodn s slovkami druhovmi
4. nsobn (multiplicativa) vyjaduj
poet opakovn dje (tikrt, nkolikrt, mnohokrt opsat) tvoen formantem -krt
nsobenost (dvojit podloka, dvojnsobn zaten, mnohonsobn uitek)
srovnn (dvakrt tak pesn ne )
otzka kolikrt?, kolikansobn?, kolikansobn?
5. podln (distributiva) vyjaduj podlnost (dlen celku na dly) po kolika?
po jednom, dva a dva
Skloovn slovek
1. substantivn
podle zakonen v 1. sg.
vzor hrad milion, tucet
stroj tisc (2. pl. tisc i tisc)
ena miliarda, polovina, tiscina, dvojka
re ple
kost ti (ale 7. p. temi), tyi (ale 2. p. ty)
kost i pse tvrt (2. p. tvrti i tvrt), titvrt/i
(2. p. t tvrt, 6. p. po tech tvrtch,
ale po tvrt na pt, po titvrt hodin)
msto sto (2. pl. set, po slovce dv st = star
dulov tvar), desatero
ti, tyi
1. ti
2. t/tech
3. tem
4. ti
6. o tech
7. temi
tyi
ty/tyech
tyem
tyi
o tyech
tymi
84
2. adjektivn
vechny slovky adov, druhov, nkter nsobn (nemaj-li podobu adverbiln)
vzor mlad druh, tvrt, pt, tiscov, dvojnsobn, dvojit
vzor jarn prvn, tet, tisc, dvoj, oboj, troj
zvltn skloovn smen (ze jmennch i adjektivnch tvar) maj slovky souborn:
dvoje, oboje
1. dvoje
2. dvojch
3. dvojm
4. dvoje
6. o dvojch
7. dvojmi
oboje
obojch
obojm
oboje
o obojch
obojmi
3. zjmenn
vzor ten jeden, -a, -o; nejeden, -a, -o
jeden vyjaduje jmenn rod i gramatick slo
sg.
m. f. n.
1. jeden
2. jednoho
3. jednomu
4. jednoho
jeden (neivot.)
6. o jednom
7. jednm
jedna
jedn
jedn
jednu
o jedn
jednou
jedno
jednoho
jednomu
jedno
o jednom
jednm
Zvltn skloovn maj slovky dva, dv, oba, ob
(pvodn dulov); maj povahu adjektivn (shoduj se
se jmnem) dva mui, dv eny
dva, oba
m. f. n.
1. dva, oba
2.
3.
4. dva, oba
6.
7.
dv, ob
dvou, obou
dvma, obma
dv, ob
o dvou, obou
dvma, obma
dv, ob
dv, ob
pr slovka pro oznaen dvojice (= dva), nap. pr kon, nebo ve vznamu neuritm, nap. pr vestek
mlo nesklonn (k mlo ppadm) nebo podle msto (mla, mlu, mlem)
n kombinovan (sloen) slovkov vrazy peme a skloujeme zpravidla zvl
124: sto dvacet tyi / sto tyiadvacet
3 568: ti tisce pt set edest osm
12 423: dvanct tisc tyi sta dvacet ti
597 229: pt set devadest sedm tisc dv st dvacet devt
troje, tvery
1. troje
2. trojch
3. trojm
4. troje
6. o trojch
7. trojmi
tvery (nky)
tverch
tverm
tvery
o tverch
tvermi
tvera (okna)
tvera
pl.
m. f. n.
1. jedni, jedny
(neivot.)
2.
3.
4. jedny
6.
7.
jedny
jednch
jednm
jedny
o jednch
jednmi
jedna
jedna
Zjednoduen skloovn maj slovky pt devade-
st devt: zkladn tvar v 1. a 4. pdu, v ostatnch -i,
nkolik, tolik, mnoho: zkladn tvar v 1. a 4. p.,
v ostatnch -a
1. pt
2. pti
3. pti
4. pt
6. o pti
7. pti
nkolik
nkolika
nkolika
nkolik
o nkolika
nkolika
85
2 644 016: dva miliony est set tyicet tyi tisc/tisce estnct
Jen na potovnch poukzkch se sti sloench slovek p dohromady (bezpenostn a sporn dvody)
n letopoty teme jako slovky zkladn i adov
Roku 1957: roku tisc devt set padest sedm
roku devatenct set padest sedm
}
slovka zkladn
roku tischo devtistho (devatenctistho) padestho sedmho (sedmapadestho) slovka adov
n datum: 1. 9. 1957, 1/9 1957 (bez teek), 1. 9. 57
n slicemi v textu oznaujeme jen vrazy sloitj (data,
letopoty, poetn kony, statistick daje), jinak je
vyjadujeme slovy
Spojen slovka + jmno potanho pedmtu
a) slovka se sklouje a jmno je v 2. p. ze sta ppad, pt
chlapc
b) slovka i jmno se sklouj o stu lidech, z ticeti chlapc,
ticeti chlapcm
c) slovka se nesklouje, sklouje se jmno potanho
pedmtu o sto lidech, se sto lidmi, s tisc osm set devadest(i) korunami
n po slovkch 2, 3, 4 1. pl. dva chlapci, po slovkch od 5 ve 2. pl. pt chlapc
n sloen slovky: dvacet jeden chlapec, dvacet jedna chlapc, jedenadvacet chlapc
dvacet ti chlapci/chlapc, tiadvacet chlapc
n sklouj se vechny sti spojen: ticeti/ticti t/tech chlapc, ticeti/ticti tem chlapcm
n pl, pr ve spojen s jmnem je nesklonn: k pl litru, s pr korunami
! teku peme za adovmi slovkami
(po 9. hodin, 9. ervenec)
teku nepeme v letopotech, v datu ve form
zlomku, stoj-li slice za jmnem (roku 1997, 3/6
1997, strana 15, Praha 6, ale na 15. stran, Karel IV.)
zapamatuj si
Cvien
1. Uvete, zda nsledujc slovky jsou: urit i neurit, sklonn i
nesklonn, rodov i bezrod; kter z nich by mohly mt platnost
substantiv, adjektiv nebo adverbi. Urete druh slovek, a pokud se
sklouj, uvete vzory: nkolik, dv, jeden, sta, druh, ticet tisc,
nkoliker, mnohokrt, tisc, sto dvacet, ptkrt, milion, s esti,
dvanct, mlo, troj, poprv, dvoje, dvojnsobn, nkolikrt, po
tech, obma, dva a dva, troje, st, dv st, tiscer, dvaadvacet,
devatero, nkolikansobn, miliarda, tisce, po nkolika
2. Skloujte: ti hodiny, dv idle, dv st korun, tyi oddly, jedna
povst, tisc korun, milion hvzd, oboj dvoj obleen, sedmero
hor, 12. ervenec, nkolik bod, mnoho penz, toliker mo-
nost, mlokdo z vs, pl litru mlka
3. Co vyjaduj slovky druhov ve srovnn s slovkou zkladn?
jedna ponoka, jedny ponoky, dvoje rukavice, dvoj rukavice,
dv rukavice
4. Co vyjaduj slovky druhov ve spojen s pomnonmi, hromad-
nmi a ltkovmi jmny: dvoje nky, dvoj nky, troje przdni-
ny, troj mouka, tvery varhany, tver varhany?
5. Dejte slovky do sprvnho tvaru a napite, podle kterho vzoru se
sklouj a v kterm jsou pd. (9 druhov slovka) emesel, (10.)
bda. (100 x) jsem t prosila. Zisk dosahuje nkolika (miliarda)
korun. Dti se rozbhly (vechen) smry. K dosavadnmu (2)
autm pikoupili jet (3.)
6. Doplte sprvnmi tvary slovky dva, dv, oba, ob: hzet --
rukama, z -- mst, k -- chlapcm, -- okama, mezi -- auty
7. slovky v zvorkch dejte do nleitho tvaru; pokud je to
mon, napite slice slovy: V hlediti je okolo (350) divk. S (3)
spoluky jsme se seli a v Praze. Posadil se vedle (oba) rodi.
Koupme stl se (3, 4 nebo 5) idlemi. (Oba) zrannm poskytli
prvn pomoc. Souet (4) stran obdlnku je (18 cm).
8. Rozhodnte, v kterch ppadech je teba pst za slovkou teku:
Filmov pedstaven zan v (19) hodin. astnci jednn se se-
jdou o (19) hodin. Vyhledejte si v uebnici cvien (5) na stran
(31) a pette si k nmu pouen na (25) stran. Nae nrodn
obrozen vyvrcholilo v (30 50) letech (19) stolet. Sejdeme se
ped divadlem v (8) hodin. Oslavujeme (2) vro svatby. Vlak
stoj na (3) koleji (5) nstupit. Pinesl (2) kila jablek. Hledan
text je v kapitole (II), str. (7), odstavec (4), (1 6) dek.
9. slovky nahrate slicemi:
Za kol vypotejte osm pklad na tict pt stran nahoe.
Pokladna je otevena od pti do esti hodin. Potme dv
procenta roku. Odjdm na ptidenn zjezd.
86
SLOVESA (VERBA)
n slova djovho vznamu vyjaduj dj, a to innost (tu, hzm), stav (lem, stojm), zmny stavu (usnm, strnu);
vzhledem k okamiku promluvy je dj probhajc, ptomn (pi), dj, kter probhne, budouc (budu pst), dj, kter
probhl, minul (psal jsem, napsal jsem)
n asuj se
n ve vt pln slovesa v uritm tvaru funkci psudku; tvo zklad a centrum kad esk vty; slovesa v neuritm tvaru
mohou bt rznmi vtnmi leny (doplkem, podmtem, pvlastkem, pedmtem)
n vyjaduj osobu, slo, as, zpsob, slovesn rod (ppadn i jmenn), slovesn vid; zaazujeme je k slovesn td
a vzoru
Druhy sloves
a) z hlediska vcnho vznamu:
n plnovznamov vyjaduj dj, maj vlastn vcn vznam vait, spt, zvat
djov vzt, odvzt, odvet, snit, hoet
stavov leet, t
n pomocn jsou ve spojen s jinmi slovesy plnov-
znamovmi slou k vytven sloench slovesnch
tvar
vlastn pomocn slovesa bt, bvat, mt, mvat
(byl bych el, mm napsno, budeme zpvat, psal jsem)
sponov spojuj jmennou st psudku s podm-
tem a spolu s tmto jmnem tvo sloen psudek
(nemaj v tto funkci vlastn vznam, jen vznam
mluvnick, tj. vyjaduj osobu, slo, as, zpsob): bt,
bvat, stt se, stvat se otec je zdrv, stal se nemluv-
nm; sloveso pijt pilo mu smutno
modln (zpsobov) spojuj se s infnitivem plno-
vznamovho slovesa chtt, mt (povinnost), moct/moci, muset, smt (chci pijt); povinnost konat dj (mm, musm
zpvat), monost (mohu st?)
fzov vyjaduj jednotliv fze dje vznamovho slovesa: zanat, zat, pot, pestat, ustat, zstat, nap. zaal
jsem st, pestal se uit
b) z hlediska vztahu k pedmtu:
n bezpedmtov nemaj u sebe pedmt, vyjaduj stav, zmnu stavu, tlesn a duevn pocity, modalitu (pret,
mluvit, spt, strnout, leet, bolet, muset), vjimen djovost (jt)
n pedmtov k vznamu nutn potebuj doplnn pedmtem, jeho pd d stl slovesn vazba; pedmt je
nejastji ve 4. pd bez pedloky nebo i v jinm pd prostm i pedlokovm; dl se na:
10. slovky tte vce zpsoby a napite slovy: 21, 99, 25. bezna,
1132, 28. ronk, 72. kilometr, 127. strana, 853, 1914, 42 kilomet-
r, 21 hektar, 365 dn, 1425, 1999, 226
11. Jak napete slovy slovku 1538 K? Jak je teba tuto slovku
napsat na potovn poukzku, kdy poslte nkomu penze?
12. slice vyjdete slovy a uvete, zda jsou slovky zkladn, nebo
druhov: Mme doma (2) klet, (5) nky, (3) noe a (4) roubo-
vky. Dostal jsem (3) svetry, (3) teplky, (4) ponoky.
13. Opravte nesprvn tvary: Vm o ptseti ppadech neobjasn-
nch zloin. Hodn tst oboum dvoum jubilantm peje
Honza. Jen necelch ti procenta ppad je projednvna.
14. Opravte nesmysln vyjden: oslavujeme edestilet vro,
dvacetilet narozeniny; konaly se stolet oslavy; poehnan vk
osmdesti kk; dostal jsem jednou tolik dopis
! bt nen sponovm slovesem
a) ve vznamu existovat Ped vchodem
je zhon r
b) je-li soust sloenho tvaru plnovznamo-
vho slovesa (tvar trpn) Pedprodej byl zahjen.
zapamatuj si
87
pechodn s pedmtem ve 4. pd prostm (bezpedlokovm) = pedmt pm: nst vodu, st knihu, loupat
brambory; pechodn slovesa mohou tvoit trpn rod
nepechodn s pedmtem v pedlokovm 4. pd nebo v jinm pd (2., 3., 6., 7. pd): dvat se na cl, dosh-
nout spchu, bt se had, pomhat sousedovi, mluvit o knize, hzet mem
c) zvratn (refexiva) spojena s kratm tvarem 4. nebo 3. pdu osobnho zjmena zvratnho: mt se, pt si, zpvat si;
vyjaduje i vztah vzjemnosti: rozumt si, navtvovat se
nkter slovesa se vyskytuj jen se zvratnmi zjmeny = pouze zvratn (refexiva tantum): smt se, bt se, stovat si,
zapamatovat si
MLUVNICK KATEGORIE SLOVES
1. Osoba (persona) je troj:
1. sg. oznauje mluvho (pisatele) je ve vt podmtem J kreslm. Kreslil bych.
1. pl. oznauje skupinu + mluvho Kreslme.
2. sg. oznauje adresta projevu je ve vt tak podmtem Ty to nechce. Poj k nm.
2. pl. oznauje adresta + ostatn (mimo mluvho) Pijte k nm.
3. v sg. i pl. oznauje pedmt komunikace mezi mluvm a adrestem On nezpv. Netou. U rybnka kvkaj by.
Divadlo se nm lbilo. kol bude splnn za tden.
n u nkterch sloves jen tvar 3. os. vyjaduje prodn jevy (pr), tlesn stavy (mraz m), smyslov vjemy
(v kamnech prask) = zklady jednolennch vt slovesnch slovesa neosobn
n nkter slovesa jsou osobn i neosobn: bol m zub bol m v zdech
n 3. os. me vyjadovat i veobecn, neurit (tzv. nulov) nebo zstupn podmt: Povdali, e mu hrli. Hlsili to ve
kolnm rozhlase. V tovrn stvkuj.
n zmna slovesnch osob: Co me dlat! (2. os. sg. msto 1. os. pl.), Uklidni se pece, holka, neblzni! (2. os. sg. msto
1. os. sg. samomluva), Podvejme, sleinka se na to vystrojila! (3. os. sg. msto 2. os. sg.), Jak se mme? (1. os. pl. msto
2. os. sg.) dvrnost, Maminka ti pome (3. os. sg. msto 1. os. sg.) citovost
2. slo (numerus) je zvisl na slovesn osob (osoba i slo jsou kategorie shodov, vyjaduj spojen podmtu
a psudku) Dvka trhala kvtiny. Dvky trhaly kvtiny.
jednotn (singulr) tu, te, te, mnon (plurl) teme, tete, tou
n v star etin existovalo slo dvojn (dul) do 15. stol.
n posuny v kategorii osoby a sla
autorsk plurl (plurl skromnosti) zeslaben vznamu 1. osoby sg. pouitm 1. os. plurlu (nkdy oznaovno
jako mykn)
K tomu se jet vrtme. Zmnme se o dalm problmu. Pejdeme k vkladu (= j)
plurl majestatikus zeslen vznamu (slavnostn sloh panovnk) My, Karel IV., krl esk, jsme se rozhodli takto.
vykn (vyjadovn cty) Bute tak laskav a pjte mi knihu.
onkn (dve dosplch k mladm, dnes archaick) el dom a trochu se vyspal.
onikn (vyjden spoleensk nadazenosti, dnes archaick) Co rej porouet? Oni jsou moc velk dobrk.
3. as (tempus) asov zaazen slovesnho dje
n objektivn (zkladn, absolutn) vzhledem k okamiku promluvy: ptomn, minul, budouc
n relativn asy (pomrn) vzhledem k jinmu dji: souasnost, pedasnost, nslednost
vyskytuj se
v souvt: Bylo teplo, svtilo slunce, ani lstek se nepohnul.; Bylo jasn, e je svd z cesty. (souasnost); Zpozoroval, e
jablko spadlo ze stromu. (pedasnost); Lekl se, e se dt zadus. (nslednost)
88
u polovtnch konstrukc s pechodnky Hovoce o naich spch, musme se zmnit o zsluhch vech. (souasnost)
Svlknuv kabt, vstoupil do pokoje. (pedasnost)
a) as ptomn (przens) dj probh v okamiku promluvy
3 typy koncovek: u/-i, -m, -m
nesu, tisknu, kryji/u, szm, volm (slovesa nedokonav)
nese, tiskne, kryje, sz, vol
nese, tiskne, kryje, sz, vol
neseme, tiskneme, kryjeme, szme, volme
nesete, tisknete, kryjete, szte, volte
nesou, tisknou, kryj, szej/, volaj
n u sloves dokonavch vyjaduj tvary asu ptomnho dj budouc (zavolm)
n dje trval, obecn platn tzv. mimoasov (neaktuln) = gnmick przens:
Velryba pat k savcm. Petr nekou (= nekuk). Rovn rovnho si hled. Kdo se boj, nesm do lesa. Pt a pt je deset.
n zptomovac przens = aktualizace dje minulho do ptomnosti, a to:
przens historick Tak se prochzm ulicemi a najednou vidm hroznou vc. Ve svm dle autor vzpomn na zitky z dtstv.
przens dramatick Kdy jsem piel k parku, nkdo z nho vyraz a vol o pomoc.
przens citov J se tady du a takov odmna m ek!
n przens vyjaduje dj budouc jako jist Jdu s tebou. Za tden jsou Vnoce. tvar budoucho asu k vyjden p-
tomnho dje nejistho To bude on. (asi)
b) as minul (prteritum) dj se odehrl ped okamikem promluvy
n z pest innho plnovznamovho slovesa (= kmen minul + -l, -la, -lo; -li, -ly, -la) + przentn tvary pomocn-
ho slovesa bt:
vezl jsem, napsal jsi
sg. pl.
1. os. psal (-a, -o) jsem
2. os. psal (-a, -o) jsi
3. os. psal (-a, -o) 0
(pv. archaick jest)
psali (-y, -a) jsme
psali (-y, -a) jste
psali (-y, -a) 0
(pv. archaick jsou)
n zkrcen hovorov podoba: vidls, tys to spletl, cos to napsal?
n zvratn sloveso: sml ses, pl sis
n tzv. plusquamperfektum (archaick) vyjaduje dj minul, pedchzejc ped jinm djem minulm: Stalo se, jak
byl pedpovdl. Krlovna odela dvemi, ktermi byla vela.
n perfektum vyjden vsledku dje (njak innost probhala v minulosti a je ji dokonena) tvo se: pest
trpn plnovznamovho slovesa + tvary slovesa bt, mt je uvaeno, mm uvaeno (vail jsem a u jsem uvail)
c) as budouc (futurum)
n forma sloen od sloves nedokonavch vyjaduje dj nsledujc za okamikem promluvy: budu pst z futura
pomocnho slovesa bt + infnitiv plnovznamovho slovesa = dj v budoucnosti trvajc
n forma jednoduch od sloves dokonavch vyjaduje ukonen dje po okamiku promluvy: dopu (przentn
koncovky)
sl. nedokonav
sg. pl.
1. budu pst
2. bude pst
3. bude pst
budeme pst
budete pst
budou pst
n u nkterch sloves pohybu (nedokonavch) se tvo futurum pomoc pedpony po-: pobm, povezu, p-: pjdu
sl. dokonav
sg. pl.
1. dopu/i
2. dope
3. dope
dopeme
dopete
dopou/
89
n vyjden
nejistoty v ptomnm dji To bude asi pravda. Asi bude nemocn.
vzvy Bude poslouchat?
zdvoilostn dosti Budu prosit jdeln lstek.
vtky Ty si bude leet, a j abych uklzel.
4. Zpsob (modus) schopnost sloves (modalita) vyjdit zvltnm tvarem postoj mluvho ke skutenosti, k dji
(stavu) hodnocen jako dj (stav) reln, podmnn nebo dan
3 slovesn zpsoby: oznamovac, rozkazovac, podmiovac
a) zpsob oznamovac (indikativ) vyjaduje dj reln v minulosti, ptomnosti i budoucnosti: cestoval jsem, cestuji,
budu cestovat (pobme)
n s sticemi vyjaduje pn: A pijde!
n vzva: Ml!
n jen u zpsobu oznamovacho se pi rozboru uruje as
b) zpsob rozkazovac (imperativ) vyjden vzvy (apelu) pokyn, rozkaz, rada ap.; dj se m teprve uskutenit
tvo se z kmene ptomnho, m 3 tvary:
2. os. sg. nes tiskni kryj dlej
1. os. pl. nesme tisknme kryjme dlejme
2. os. pl. neste tisknte kryjte dlejte
pasivn imperativ: bu pozdraven, bume pozdraveni, bute pozdraveni
n nelze vyjdit zvltn koncovkou, zda se m vzva, rozkaz atd. uskutenit hned s povelem, nebo v budoucnosti
blzk, vzdlen: Napi to hned. Napi to do ztka. Pi to iteln.
n rozkaz lze tak vyjdit: infnitivem: Nekouit!
oznamovacm zpsobem: Jede!
kondicionlem: Nechal byste ns na pokoji?
c) zpsob podmiovac (kondicionl) vyjaduje nerelnost obsahu (podmnka, pn, nejistota ap.) dj i stav je
podmnn
n kondicionl ptomn vyjaduje potenciln mon dj (podmnka, pn) podmnnost pro ptomnost
nebo budoucnost
tvar sloen: pest minul (inn, l-ov) slovesa plnovznamovho + zvltn tvar pomocnho slovesa bt
= kondicionlov morfm by (pvodn aorist) bych, bys, by, bychom, byste, by; se spojkami se spojuje v jedno
slovo (aby, kdyby) Kdybych ml penze, cestoval bych. K bych nemusel cestovat. Vzal bych si to. (te nebo ztra)
n kondicionl minul vyjaduje neuskuteniteln dj, nesplnnou nebo nesplnitelnou podmnku v minulosti
tvar sloen: kondicionl ptomn pomocnho slovesa bt + pest inn (l-ov) plnovznamovho slovesa
Kdyby byl poslechl, nic by byl nezmekal. Kdybych si byl (bval) nechal poradit, bylo by to (bvalo) dopadlo jinak.
Byl bych to (bval) udlal. (ale neudlal to)
kondicionl ptomn kondicionl minul
sg. 1. psal bych
2. psal bys
3. psal by
byl bych (bval) psal
byl bys (bval) psal
byl by (bval) psal
n oslaben dje, vyjden cty, zdvoilosti, skromnosti, pn a nejistoty: Co byste si pl? Prosila bych knku.
Mohl bych zaplatit? e bych to zkusil? Co by se mohlo stt?
n zvratn podoby slovesa: byl bych se (si) vezl, byl by ses (sis) vezl
kondicionl ptomn kondicionl minul
pl.. 1. psali bychom
2. psali byste
3. psali by
byli bychom (bvali) psali
byli byste (bvali) psali
byli by (bvali) psali
90
n voln morfm by (bych, bys, ) se me spojovat se spojovacmi vrazy
a abych, abys, aby, abychom, abyste
kdy kdybych, kdybys, kdyby, kdybychom, kdybyste
n u kondicionlu minulho nen vraz bval zcela nutn; m zesilujc vznam
n kondicionl minul bv pro svj sloit tvar asto nahrazovn kondicionlem ptomnm
Kdybych ml vc asu, dokonil bych to. (pesnji: Kdybych byl (bval) ml vc asu, byl bych to (bval) dokonil.)
n v souvtch je vyjdena vlastn podmnka ve vt vedlej (psloven podmnkov); vta hlavn udv ped-
mt i dsledek podmnky (naplnn, nenaplnn): Kdyby ztra bylo teplo, li bychom se koupat.
n spojovac vrazy i kdyby, by maj vznam ppustkov: I kdyby ztra nebylo teplo, li bychom se koupat. Neuspl, by
se o to snail.
d) zpsob spojovac (konjunktiv) v etin neexistuje; v ad jinch jazyk (nap. ve francouztin) vyjaduje
nap. nejistotu, vli, pn, zkaz, dost nebo reprodukci tvrzen jin osoby (v nmin), rozkaz a podmnku msto
rozkazovacho zpsobu (ve panltin) nebo podmiovacho zpsobu (v nmin)
v etin se pn vyjaduje kondicionlem s aby, k (Aby ho ert vzal!), rozkazovacm zpsobem (Vem to ert!)
5. Slovesn rod (genus verbi) vyjden vztahu mezi konatelem nebo pvodcem (ppadn clem) dje a podm-
tem vty (jde o to, zda je konatel dje ve vt podmtem, nebo nen podmtem); podle toho rozliujeme dvoj rod:
inn (aktivum) podmt = konatel (pvodce) dje nebo nositel vlastnosti, stavu (pedmt = cl dje); podmt nco
dl: Uitel vyvolal ka. Chlapec je piln.
trpn (pasivum) podmt = nkdo jin ne konatel (pvodce) dje; u dvojlennch vt se slovesem v rod trpnm
bv podmt clem dje; konatel (pvodce) dje nemus bt vyjden nebo me bt pesunut na msto pedmtu
v 7. pd: k byl vyvoln (uitelem).
n schopnost vyjadovat oboj rod nemaj vechna slovesa, ale jen slovesa pedmtov (tj. me nebo mus u nich stt
pedmt), a to zejmna pechodn (maj pedmt v bezpedlokovm 4. pd ten se v trpnm rod stv podm-
tem vty: vyvolat ka k byl vyvoln)
slovesa nepechodn (maj pedmt v jinm pd) v trpnm rod zstv pedmt v te funkci a pd: brzy doshli cle cle bylo dosaeno / se
doshlo brzy; lenov drustva rozhodli o strategii v dalm postupu; o strategii v dalm postupu bylo rozhodnuto / se rozhodlo
slovesa bezpedmtov (nevyaduj pedmt) nemohou vyjdit trpn rod (leda jako stylistickou hku): odejt byl odejit, neodeel sm; trpn rod
netvo tedy slovesa zpsobov (chtt, muset, moci, smt, mt), zvratn (smt se, ctit se ap.), stavov (leet, stt, t ap.), vyjadujc pocity (bol m
v zdech, zebou m ruce, pch m v uch aj.)
Druhy pasiva:
a) pasivum opisn opisn tvar trpn = spojen pomocnho slovesa bt + pest trpn pedmtovho slovesa
pechodnho (astji sloves dokonavch) tvo se z kmene minulho pponami -(e)n, -(e)na, -(e)no, -(e)ni, -(e)ny,
-(e)na (je vyvoln), s vjimkou sloves typu minout, krt, zat (2. a 3. tdy) ppony -t, -ta, -to, -ti, -ty, -ta (minut, kryt,
zaat)
vyjaduje sp stav, vsledek dje ne dj sm, dnes je u dost knin
Obchody byly zaveny. (sloveso dokonav) me bt nahrazeno rodem innm, nap. vtami s veobecnm
podmtem Obchody u zaveli.
przens:
sg. pl.
1. jsem uzdraven, -a, -o jsme uzdraveni, -y, -a
2. jsi uzdraven, -a, -o jste uzdraveni, -y, -a
3. je uzdraven, -a, -o jsou uzdraveni, -y, -a
futurum:
budu uzdraven, -a, -o, bude uzdraven, -a, -o
prteritum:
byl, -a, -o jsem uzdraven, -a, -o
kondicionl ptomn:
byl, -a, -o bych uzdraven, -a, -o
kondicionl minul:
byl, -a, -o bych bval, -a, -o uzdraven, -a, -o
infnitiv pasivn:
bt uzdraven
91
b) pasivum zvratn pedmtov pechodn sloveso nezvratn + se; astji u sloves nedokonavch vyjaduje
opakovanou innost, dj probhajc
Obchody se zavraj veer. (sloveso nedokonav, podmt vcn)
n zvratn podoba pedmtovch sloves nepechodnch tvo zklad jednolenn vty s pasivnm vznamem =
neosobn pasivum: Vyuvalo se / bylo vyuito vech dosavadnch zkuenost.
n u sloves bezpedmtovch:
zvratn podoba nen prkazn aktivn nebo pasivn: slavilo se celou noc, lo se do divadla, chce se mi spt
vznam blzk rodu innmu Blsk se.
n zvratn podoba slovesa se k vyjden trpnho rodu uv zpravidla tehdy, kdy v podmtu nen osoba: ovoce se sklz na podzim, letos se nos krtk
sukn
Uit pasiva:
n pasivum opisn ze stylistickch dvod:
a) aby nebylo nutno stdat podmty: Chodec byl svren autem, odvezen sanitkou do nemocnice a oeten lkai.
b) napomh srozumitelnosti vyjden aby nedolo k dvojsmyslu, monosti dvojho vkladu: Nae eky jsou
zneiovny prmyslovmi zvody. ( dvojznan Nae eky zneiuj prmyslov zvody.)
c) v projevech psanch (odborn nebo publicistick styl) pro neosobn strohost a formlnost
n pasivum zvratn = ivj; v obecnch pedpisech, pouench, v bnm vyjadovn:
Tchto lk se uv , Tsto se nalije do formy.
n pasivum opisn se vznamov bl adjektivnmu tvaru (spojen spony a psudkovho jmna): bt uzdraven uzdra-
ven; Dm byl oteven. Dm byl oteven celou noc.
n jmenn psudek vyjaduje konen vsledek dje, vyjden je vznamem trvalej, stlej
n pvodce dje se vyjaduje jen tehdy, je-li pro to zvltn dvod: Bse byla peloena Vladimrem Holanem. spn
sportovci byli pijati editelem koly.
u pasiva zvratnho vyjdit pvodce dje nelze
u osobnho podmtu se vtinou zvratn podoba trpnho rodu neuv
n jmenn rod (musk, ensk, stedn) vyjaduj nkter slovesn tvary (shoda s podstatnm jmnem shoda pod-
mtu a psudku ve vt), a to neurit slovesn tvary:
pest inn psal, psala, psalo; pest trpn napsn, napsna, napsno; pechodnk ptomn pe, pc, pl. pce;
pechodnk minul napsav, napsavi, pl. napsave
6. Slovesn vid (aspekt) = schopnost slovesa vyjdit t dj z hlediska jeho prbhu (dv podoby slovesa s tm vzna-
mem, odlien vztahem k ukonenosti dje); je to kategorie morfologicko-lexikln (ovlivuje mluvnickou kategorii
asu slovesa + vztahuje se k vznamov strnce slovesa)
a) dokonavost a nedokonavost
slovesa dokonav (perfektiva) vyjaduj dj asov ohranien, dokonen, nensoben
pest, dozpvat,
padnout, dt
nemohou vyjadovat ptomnost, ale jen dj uskutenn (doetl jsem) = minulost, nebo jet neuskutenn
(dotu) = budoucnost
slovesa nedokonav (imperfektiva) vyjaduj dj neohranien, probhajc, nsoben
st, zpvat, nst,

padat, bdovat, kupovat, rozdvat
mohou vyjadovat ptomnost te, budoucnost opisem budu st nebo pedponou ponesu
n vidov dvojice (slovesa prov) vyjaduj protiklad (dokonavost nedokonavost)
slovesa se stejnm nebo tm stejnm vcnm vznamem, ale opanm charakterem prbhu dje (vtina sloves)
odvozen: ci kat, nst pinst, skoit skkat, koupit kupovat, vhodit vhazovat
s rznmi koeny: vzt brt, poloit klst, pijt pichzet
n obouvidovost, vidov nevyhrannost (dokonavost i nedokonavost nelze odliit): absolvovat, vnovat, obtovat,
informovat, soustedit se, stait
92
n jednovidovost
pouze slovesa dokonav nadchnout, pimt, uhodit
pouze nedokonav jsou slovesa zpsobov mt, moci, muset, smt, chtt, stavov: bt, leet a jin peovat, hledt si
neho
n k utvoen sloves dokonavch slou pedpony: dopsat, vylett
k utvoen sloves nedokonavch slou kmenotvorn ppony, zvl. -a- (kat), -ova- (kupovat), -va- (dvat)
-vva- (dvvat)
n v rozkazovacm zpsobu:
kladn rozkaz slovesem dokonavm: Zavi dvee., zporn rozkaz (zkaz) slovesem nedokonavm: Nezavrej dvee.
b) opakovanost dje a neopakovanost dje (nsobenost a nensobenost)
slovesa nsoben vyjaduj dj, kter se stal nebo stv nkolikrt (dj nsoben): nosit, hzet, zavrat
n optovac (iterativa) hzet (nkolikrt), vodit
n opakovac (frekventativa) chodvat (obas), chodvvat
slovesa nensoben vyjaduj dj trvac: nst, spt, leet, nebo okamit bodnout, minout, rozsvtit
c) fzovost dje vyjden zatku nebo konce dje (rznch fz dje)
fze lze vyjdit nejastji spojenm fzovch sloves a infnitivu plnovznamovho slovesa nebo jinmi konstrukcemi
n slovesa ponac (ingresivn) zatek dje

zaalo pret; jala se pracovat; dal se do prce; zatopit, vybhnout, rozplakat se, pistoupit k hlasovn, zahjit hladovku
n slovesa konic (fnitivn) konec dje
pestalo pret; skonil prci, zanechal studi; dost, vykrmit, odpracovat

n slovesa omezovac (de/terminativn) zatek i konec dje
prosedt, zatanit si, rozkroit se, naekat se

d) rozmr dje
n slovesa okamit (momentnn) vyjaduj okamit dj
bodnout, seknout, udeit
n slovesa trvac (durativn) vyjaduj dj trvajc
bodat, sekat, bohatnout, pokraovat, zstat

e) mra dje
mal mra dje poponst, naznout, ukpnout, pousmt se, nahldnout, pibrzdit, ovait, zapsknout; velk mra dje
nadrobit, namluvit se, vynachvlit, peplnit, probdt
Slovesn tvary
a) urit (fnitn)
vyjaduj osobu, slo, as, zpsob, slovesn rod, slovesn vid = tvary oznamovacho, rozkazovacho a podmiovac-
ho zpsobu
neurit (infnitn)
urit (fnitn) neurit (infnitn)
oznam. zpsob pt. asu, inn i trpn
oznam. zpsob min. asu, inn i trpn
oznam. zpsob bud. asu sloves nedok.
rozkaz. zpsob, inn i trpn
podmi. zpsob pt. i min., inn i trpn
infnitiv inn i trpn
pest inn (minul), l-ov
pest trpn, n-/t-ov
pechodnk minul, inn i trpn
pechodnk ptomn, inn i trpn
zapamatuj si
93
b) jednoduch tvoeny jednm slovem
(jen tvar plnovznamovho slovesa)
indikativ przenta (oznam. zpsob asu ptom. inn)
futurum sloves dokonavch (budouc as)
imperativ (rozkaz. zpsob inn)
infnitiv inn
pest inn (minul), l-ov
pest trpn, n-/t-ov
pechodnk ptomn inn
pechodnk minul inn
Vechny tvary se tvo od slovesnch kmen:
przentn (ptomn) kmen z 3. os. sg. indikativu pr-
zenta odtrenm koncovky: nes-e, tiskn-e, pros-, dl-
z nho se tvo: indikativ przenta (oznam. zps. pt.
asu), imperativ (rozk. zpsob), pechodnk ptomn
minul kmen z tvaru pest minulho oddlenm -l:
nes-l, tisk-l, prosi-l, dla-l
z nho se tvo: prteritum (min. as), pasivum opisn
(pest trpn), infnitiv pasivn, kondicionl ptomn
i minul, pechodnk minul
infnitivn kmen st slovesa po odtren koncovky t
(-ti), (c)i/t: ns-t, tisknou-t, prosi-t, pc-i i pc-t
z nho se tvo: infnitiv, futurum sloves nedok.
zapamatuj si
Pehled slovesnch tvar
urit aktivum pasivum
oznam. zpsob
pt. asu
min. asu
bud. asu
vidm, vid...
vidl, -a, -o jsem, vidl jsi
budu vidt, bude vidt
jsem vidn, -a, -o
byl, -a, -o jsem vidn, -a, -o
budu vidn, -a, -o
rozkaz. zpsob viz, vizme, vizte bu vidn, -a, -o
podmi. zpsob
ptomn
minul
vidl, -a, -o bych
byl, -a, -o bych (bval, -a, -o) vidl, -a, -o
byl, -a, -o bych vidn, -a, -o
byl, -a, -o bych (bval, -a, -o) vidn, -a, -o
neurit
infnitiv vidt bt vidn, -a, -o
pest minul, l-ov vidl, -a, -o
pest trpn, n-/t-ov vidn, -a, -o
pechodnk ptomn vida, -ouc, -ouce jsa, -ouc, -ouce vidn, -a, -o
pechodnk minul uvidv, -vi, -ve byv, -vi, -ve vidn, -a, -o
sloen tvoeny spojenm tvaru vznamovho slovesa
s tvarem pomocnho slovesa bt
indikativ prterita (oznam. zpsob asu min.) inn i trpn
futurum sloves nedokonavch (budouc as)
imperativ pasivn (rozkazovac zpsob trpn)
kondicionl ptomn a minul (podmiovac zpsob) inn
i trpn
infnitiv pasivn
tvary opisnho pasiva (opisn tvary trpn)
pasivn tvary pechodnk (ptomnho, minulho)
Pehled tvar slovesnch kmen
ptomn minul infnitivn
nes-(e)
ber-
ma-
pe-
t-
tiskn-
min-
tn-
kryj-
kupuj-
pros-()
trp-
sz-
vol-()
nes-(l)
bra-
maza-
pek-
te-
tisk(-nu-)-
minu-
a-
kry-
kupova-
prosi-
trp-
sze-
vola-
ns-(t)
br-
maza-
pc-
t-
tisknou-
minou-
tnou-
kr-
kupova-
prosi-
trp-
sze-
vola-
poznmka
94
Cvien
1. Uvete, kdy je tot sloveso pedmtov a kdy bezpedmtov:
Sukno pout barvu. Ta barva pout. Napi dopis. Pi dopis.
2. Vyberte slovesa plnovznamov, pomocn, sponov, modln,
fzov: Vyprvj, co jste tam zaili. Byl pipraven na vechno. Byl
nepipraven. Na vojn byl kuchaem. Musm mu pomoci. Tygr
je elma. Stal se zstupcem frmy. Nebyl bych tam el. Zpval
jsem slo. Zaala jsem st pknou knihu. Zel u nen. Mm na
sklad zel. Student byl doporuen k vysokokolskmu studiu.
Mohl se o tom na mst pesvdit. Pestala se uit.
3. Urete, kter osoby bylo uito, a pojmenujte zvltn formy komuni-
kace (zvltnosti uit osoby a sla):
Pan uitelko, byla byste tak hodn a ekla mi, jak dopadly
psemn prce? Pomozte mi, pane Klatovsk, penst stl na
jin msto. Haniko, pinesla mi kvu! Co si pejou, milostpa-
ne? My krl hodlme potrestat vetelce. Dnes si nco povme
o husitskch vlkch. Pila bouka a zablesklo se. Tak kamarde,
co pod dlme? Pjdeme na prochzku, maminka ti pome.
Slena pochz z Brna? Tak u se ctme lp?
4. Doplte przentn tvary: vlak zde nestav-, otec sz- esnek, mraz-
m v zdech, mrz- ho nedvra, nelb- se mu to, zpsob- mu
problmy, vci se kup- na hromad, stromy um-
5. Urete, kdy maj ptomn tvary sloves vznam ptomn (vyjaduj
dj prv probhajc), minul, budouc nebo mimoasov: Pt
msc se cel tda astn exkurze. Ruka ruku myje. Mm rda
poezii; prv tu Holana. Msc se ot kolem sv osy. Lem
v chat na vlend a najednou slym, e nkdo bere za kliku.
Neru m, te potm. V prosinci jedu lyovat do Alp.
6. Urete, v kterch vtch vyjaduje tvar v ase budoucm pravdpo-
dobnost, nejistotu, skromnost, rozpaky nebo rozhorlenou vtku:
Nkdo zvon, bude to Karel. Ty mi bude nco vytat! Podle
pedpovdi bude siln vtr. Pijte a veer, te matka nebude
doma. Co budu dluen? Venku bude podn zima.
7. Pevete slovesa do 2. osoby singulru nebo plurlu: Zeptal jsem
se ho. Koupil jsem si mobil. Chtl, abychom o tom nemluvili.
8. U nsledujcch souvt urujte asov vztah mezi dji obou vt (tzv.
relativn asy). Za zkladn dj povaujte dj hlavn vty. Volte mezi
tmito monostmi: dje souasn (soubn), dj vty vedlej je
nsledn nebo pedasn vzhledem k dji vty hlavn:
Kdy bylo dost teplo, koupali jsme se. el jsem za kamardem,
aby mi pjil asopis. Nemohl jsem jt do koly, protoe jsem
onemocnl. Koupili si limondu, aby zahnali ze. Jakmile se
seeilo, rozsvtil lampu. Kdy odjdl, zamval.
9. Rozlite vty podle modality (oznamovac, tzac, dac) a u sloves
urete slovesn zpsob: Veer chodme na prochzku se psem.
Pjdete s nmi na prochzku? Pozdravujte vechny znm.
el bys s nmi do divadla? K by s nmi el. Ml byste mu to
odpustit. Ml! Bude mlet! Ml! A u ml!
10. Urete tvar slovesa, kterm je vyjden rozkaz, vzva nebo zkaz.
Uvdomte si jemn vznamov rozdly a vimnte si zrove
interpunkce: Platm. Zaplatil bych. Platit! Mohu zaplatit? Mohl
bych zaplatit? Budu platit. Zeptej se ho. Zeptal by ses ho?
Nevyklnjte se z oken. Nevyklnt se z oken!
11. Pevete do plurlu: Ml bys nm to vysvtlit. Kdybych vdl, co
podnikne, pomohl bych ti. Byla bys sama proti sob, kdybys
tam nela. Kdyby ses byl bval piznal, byl by sis polepil.
12. Tvote tvary 2. os. sg. kondicionlu ptomnho zvratnch sloves:
Vm, e (chtt se zmnit) o naich plnech do budoucna. Ped
zkoukou (muset si dodat) odvahy. K (radovat se) vdycky tak
upmn!
13. Utvote z uvedench vt souvt s vedlej vtou podmnkovou, se
spojkou kdyby: Dozvme se nco novho, napeme ihned. Po-
slechls m, udlals dobe. Bylo to mon, mohli jsme to vydit.
14. Uijte vhodn pasivum opisn nebo zvratn:
Na porad (hovoit) o platovch otzkch. Nae kola (dosta-
vt min. as) u vloni. Lstky (prodvat) od zatku msce. Na
okraji msta (stavt) nov hypermarket. Rekord v hodu diskem
(pekonat min. as). Starosta msta (zvolit) jednomysln.
V na kuchyni (vait) pes tisc obd denn. Chlapci (skrt) ve
stodole. Na zjezd (vybrat) nejlep ci. Dnes (hrt) v Nrodnm
divadle Strakonick dudk. Pehrady (stavt) na velkch vodnch
tocch. Penze vm (vyplatit bud. as) bankou. Cesty (pokrt)
bahnem. Obchodn dm (zavrat) denn ve 20 hodin, ale vera
(otevt min. as) a do 22 hodin.
15. Pevete do trpnho rodu: Zrannho odvezli k oeten do
nemocnice. Karel IV. zaloil Nov Msto prask. Prky jme
s hoic. Vyzvali ns k asti na charitativn akci. Zbo dopravu-
jeme bu vlaky nebo na lodch. Zbo jsme dopravili nkladnm
autem. Pinutili ho vrtit se.
16. Rozlite, kde vyjaduje zvratn podoba slovesa rod inn a kde rod
trpn: Sml se na cel kolo. Jak se vm to lb? Vlak se pravideln
zpouje. Tento lk se uv jen pi obtch. Optejte se svho
uitele. Lstky se prodvaj od ptho tdne.
17. Odvodnte opodstatnnost uit trpnho rodu: Nepozorn cho-
dec byl zachycen blatnkem auta a povalen, odvezen do nemoc-
nice, oeten odbornm lkaem a pak proputn do domcho
oetovn. V tchto dolech je cnovec provzen wolframem.
18. Vyhledejte v textu slovesa, urete u nich vechny slovesn kategorie
(osobu, slo, zpsob, u zpsobu oznamovacho i as a dle urete
slovesn rod a vid):
To Honza si sed jen tak a pimhuuje oi, jako by se nekoukal.
Zatm h, a se vrabec usad a nebude na sebe dvat pozor.
(Podle K. Polka, Bylo ns pt)
19. Tvote tvary minulho asu od sloves v zvorkch, vyberte podle
smyslu vty vdy sprvn slovesa a doplte je do vty: (dojt do-
chzet): Zaslan fnann stka -- vas a v podku. Objednan
knihy -- postupn bhem roku. (zaplatit splatit splcet):
Hypotku budeme -- nkolik let. Dlunk -- svj dluh v krtk
dob. Celou stku -- kupujc najednou.
95
Slovesn tvary neurit (infnitn)
nevyjaduj vechny slovesn mluvnick kategorie, zvlt ne osobu
1. infnitiv slovnkov forma slovesa
n tvo se od kmene infnitivnho koncovkami -t(star -ti), -ct, (-ci)
pst (psti), pct (pci)
n je nositelem
vidu: st dost, hodit hzet
rodu pozorovat (infnitiv aktivn), bt pozorovn (infnitiv pasivn)
n nkdy naznauje
podmnku : Nepijt vas, litoval bych.
pn: Poznat tak jednou dalek kraje!
rozkaz: Sedt!
n ve vt me bt podmtem: Povinnost ns vech je pomhat., pedmtem: Odepel jsem svdit., pvlastkem:
Zkaz kouit, jmennm psudkem: Nedbale pracovat je pokozovat podnik., pslovenm urenm: li jsme se projt.
2. pechodnky (transgresivy)
n vyjaduj dje doprovzejc i splujc dj hlavn, vyjden psudkovm slovesem (oba dje mus mt spolen
podmt)
n z gramatickch vznam slovesnch vyjaduj slo, sten as (ptomn, minul), slovesn rod a vid
n z gramatickch vznam jmennch vyjaduj jmenn rod
n ve vt jsou doplkem, slou ke kondenzaci (tsnjmu vyjden), maj rz knin a archaick; vyskytuj se v psa-
nm projevu v odbornm a umleckm stylu
n jen 3 tvary: pro mu. rod sg., pro ensk a stedn rod sg., pro vechny ti rody plurlu
a) pechodnk ptomn
n od kmene ptomnho sloves nedo-
konavch (nes-e)
n vyjaduje souasnost s obsahem
psudku v ptomnosti, minulosti,
budoucnosti
Pavlk, sed na lavici, poslouch ddo-
vo vypr vn. (sed a poslouch)
n ustrnul tvary: cht necht, vstvaje
lehaje, nemluv, vklee platnost p-
slovce, vyjma platnost pedloky
(vyjma sobotu)
b) pechodnk minul
n od kmene minulho sloves dokona-
vch (seskoi-l)
n vyjaduje pedasnost ped djem
psudku
Seskoiv z kon, proel brnou. (sesko-
il a pak proel)
n od obou pechodnk lze tvoit ad-
jektiva slovesn berouc, tisknouc,
kryjc, szejc; sestoupiv, vykvet
tvary:
koncovky
aktivn pasivn
sg. pl.
-a, -ouc -ouce nesa, nesouc, nesouce jsa nesen, -a, -o,
jsouc nesen, -a, -o,
jsouce neseni, -y, -a
-e/, -c -ce mae, mac, mace jsa mazn
-eje, -ejc -ejce szeje, szejc, szejce jsa szen
-aje, -ajc -ajce volaje, volajc, volajce jsa voln
tvary:
koncovky
aktivn pasivn
sg. pl.
0, -i -e pines, pinesi,
pinese
byv pinesen, -a, -o,
byvi pinesen, -a, -o,
byve pineseni, -y, -a
-v, -vi -ve seskoiv, seskoivi,
seskoive
96
3. pest (participia) od kmene minulho
a) pest inn, l-ov (dve minul)
koncovky -l, -la, -lo; -li, -ly, -la: nesl, nesla, neslo; nesli, nesly, nesla
je vdy jen soust sloenho tvaru, a to prterita: nesl jsem, kondicionlu nesl bych
b) pest trpn, n-/t-ov
koncovky -(e)n, -(e)na, -(e)no; -(e)ni, -(e)ny, -(e)na: nesen, nesena, neseno; neseni, neseny, nesena
koncovky -t, -ta, -to; -ti, -ty, -ta: bit, bita, bito; biti, bity, bita
n od obou pest lze tvoit adjektiva slovesn zapadl, nesen, -, -; -, -, -
4. podstatn jmna slovesn (substantiva verbln) ad se mezi podstatn jmna, ale maj i spolen rysy se slovesy:
pat k substantivm djovm; tvo se od pest trpnho koncovkou -: veden veden, kryt kryt, nebo pponou
-n od sloves, u nich se pest trpn neuv: mlen, stn; maj djov vznam, vyjaduj vid, zachovvaj slovesnou
vazbu, jen 4. pd se mn na 2. pd u sloves pedmtovch: napsat dopis napsn dopisu
jinak doshnout cle dosaen cle, dosahovn vsledk
n nkter substantiva verbln se od sloves vznamov vzdlila a znamenaj i vci, nap. psan = innost i dopis
(vsledek innosti)
Slovesn tdy a vzory
a) podle kmene minulho 6 td:
1. -0- nes-(l)
2. -nou-/-nu- mi-nu-(l)
3. -e-/-- sz-e-(l)
4. -i- pros-i-(l)
5. -a- dl-a-(l)
6. -ova- kup-ova-(l)
Cvien
1. K slovesnm tvarm v nsledujcch vtch uvete infnitivy:
Vyrpl jsem plevel. Vyrpval jsem plevel. Vyrpal jsem plevel.
Chodil jsem tam denn. Chodval jsem tam denn. Prv jsme si
sedali ke stolu. Sedval dlouho u kamen. Sedl si na laviku.
2. V nsledujcch vtch vyhledejte pechodnky, urete druh, sloves-
n rod a jmenn rod pechodnkovch tvar a vid slovesa. Dotvote
ostatn tvary. Potom vty upravte tak, e pechodnky nahradte
uritmi slovesnmi tvary: Matka, usednuvi na okraj postele,
vyprvla nemocnmu dtti pohdku. Chlapec, tiskna se k otci,
utral si slzy. Dve, nesouc v rukou tale, spchalo do kuchyn.
Zajek, nastraiv ui, pozoroval svtlo blcho se auta. Holub,
sed na stee, zatepal kdly. Studenti, byve napomenuti,
zmlkli. Mu, probudiv se, hledal lky.
3. Utvote od sloves v zvorkch pest minul:
(Pijmout) jsme nov zbo. Kombajny (ponout/pot) obil.
Mal si (napnout) pltno a (zat) malovat. Devorubec obratn
(zatnout/zatt) sekeru do stromu. Jsem rd, e jste si na mne
(vzpomenout).
4. Utvote od nsledujcch infnitiv pest trpn a pouijte ve
vtch: pesladit, osolit, ochutit, zamknout, naknout, vytknout,
zkazit
5. Nahrate infnitiv v zvorce podstatnm jmnem slovesnm:
(Dopadnout) zloince bylo nron. Dti sledovaly pozorn
(dopadnout) me na zem. (Vyzdvihnout) potopen lodi bylo
nkladn. Hned po (pijmout) zsilky se vyrovnme fnann.
6. Odstrate nevhodn a nadmrn uit podstatnch jmen
slovesnch: Pekroen nazen nebude pro vs beztrestn.
Po zdokonalen zen se produktivita prce zvila. Proveden
odvodnn zatopench dom umonilo jejich vrcen majite-
lm. Po obdren povolen k navtven jadern elektrrny jsme
tam odjeli.
7. U sloves zsobovat, uret, polykat, zasadit, hnt, utci, vidt,
bodnout, orat, plavat, vdt tvote tvary (pokud existuj a pou-
vaj se):
a) przenta (1. os. sg. a 3. os. sg. a pl.)
b) imperativu (2. os. sg. a pl.)
c) oba pechodnky (mask., sg.)
d) ob pest (1. os. sg. mask. ivot.)
97
b) podle kmene ptomnho 5 td
(z tvaru 3. os. sg. pt. asu ozn. zpsobu)
Tda
Zakonen
3. os. sg.
pt. asu
Vzory
V p. min. je ped -l
3. os. sg. pest min. rozk. zp.
I. -e
(nepedchz-
-li -n nebo -j)
1. nese
2. bere
3. mae
4. pee
5. te

vz. tvrd
}
vz. mkk
}
vz. smen
nes-l
br-a-l
maz-a-l
pek-l
t-e-l
nes
ber
ma
pe
ti
souhlska
-a-
-a-
souhl., infnitiv na ci/-ct
-e-
II. -ne (-me) 1. tiskne
2. mine
3. zane vz. nepravideln
(pijme)
tisk-l
mi-nu-l
za-a-l
pij-a-l
tiskni
mi
zani
pijmi
souhlska
samohlska, -nu-
-a-, (nkdy i -nu-)
III. -je 1. kryje
2. kupuje
kry-l
kup-ova-l
kryj
kupuj
samohlska
-ova-
IV. - 1. pros
2. trp
3. sz
pros-i-l
trp--l
sz-e-l
pros
trp
szej
-i-
-e- (--), v 3. os. pl. - (oni trp)
-e- (--), v 3. os. pl. -ej (j)- szej/
V. - dl dl-a-l dlej -a-
Poznmky k asovn
I. tda
n tvrd vzory: v kmeni je souhlska tvrd nebo obojetn
mkk vzory: v kmeni je souhlska mkk
n nkter slovesa maj tvary i podle vzoru dl: koupe se i koup se, plav i plavej, eu/i i esm, e i esej
n vzor mae:
nkter slovesa maj v 1. os. sg. dvoj koncovku: pu/pi, 3. os. pl. pou/ ou, lu; oou, lou
vtina sloves m tak tvary podle vzoru dl: eu/i i esm, e! i esej!; ee i esaje
n vzor pee:
kmen na k, h (peku, mohu) , (pee, me) c, z (pec, pomoz); 1. os. sg. peu (star peku), 3. os. pl. peou (star
pekou); mu (mohu), mou (mohou); v infnitivu pci i pct, moci i moct, imperativ pe! ute! pomoz!
II. tda
n vzor tiskne: ped -ne je souhlska, kmen minul je zsti (v pest min.) bez -nu- tisk-l, zdvih-l; vznamov rozdl:
titn (spis) tisknut (ke zdi); ojedinle schnul vyschl
n vzor mine: ped -ne je samohlska, kmen minul m -nu- minul
n podle vzoru zane: slovesa -ne (zane, nane), dme, -jme (zajme, odejme, obejme, pijme), klne, pne, tne, ne, vezme
n ptomn tvary vzor tiskne a mine jsou shodn, rozdly jsou v tvarech minulch
III. tda
n kryje kryl (kmen minul bez ppony)
kupuje kupoval (kmen s pponou -ova-); velmi produktivn vzor slovesa od substantiv (obchodovat), adjektiv
(mudrovat), adverbi (opakovat), citoslovc (hudrovat), z cizch zklad (organizovat, centralizovat, privatizovat)
n vzor kryje: v 1. os. sg. -i (kryji), hovorov -u (kryju), v 3. os. pl. - (kryj), hovorov -ou (kryjou); podobn hraju, hrajou, piju,
pijou, telefonuju, slibuju ap.
IV. tda
n rozdly mezi vzory IV. tdy:
98
pros prosil (v kmeni minulm ppona -i-) trp trpl trp! 3. os. pl. trp trpc, pechodnk trp, trpc sz
szel szej! 3. os. pl. szej/ szejc, pechodnk szeje, szejc
n ke vzoru trpt pat slovesa neodvozen (bet, leet), oznaujc zvuk = zvukomalebn (meet, bruet) nebo nemn-
n stav (viset, vzet), ke vzoru szet pat slovesa odvozen: od substantiv (rozum rozumt, kmen zkament),
od adjektiv (bl blet), od sloves (zasadit szet, probudit probouzet)
n kolsn mezi vzorem trpt szet: stav i stavj, miz i mizej, zn i znj aj.
V. tda
dl dlal, v 1. os. sg. dlm; vzor velmi frekventovan (pechod i sloves od vzoru bere, mae)
Nepravideln slovesa
jejich tvary se neshoduj s dnm vzorem slovesnch td nejastji se uvdj bt, chtt, jst, vdt
Cvien
1. Urete tdu a vzor nsledujcch sloves:
a) rt, obejmout, adit, kiet, kopnout, tlouci (tlouct), hrt,
kopat, rvt, pst, zavt, stisknout, bt, zapnout, bojovat,
zahradit, znt, dvat, uret, nutit, krjet, thnout, chodit,
vybhnout, hrnout, kret, leet, zmrznout, dovst, dovzt,
hzet, vyhazovat
b) nelez, pl bych, vzpomnej, vzpome si, poslala bych,
zani, neuhdnete, vedou, nechaly, eptaj, vyhls, pomoz,
nelete, pelila, zervivj, obejmu, vzbudm se, objmal jsem,
pozveme, neusne, zopakuji, neki, prosteli jste, uhnl jsem,
doku, upe, utkejme, najal jsem, sthuji se
2. Doplte ptomn tvary sloves I. tdy. Jste-li na pochybch,
nahldnte do Pravidel eskho pravopisu nebo do SS. V tomhle
ti (nepomoci). Jestlie dti (stonat), asto (plakat). Brzy vm
(poslat) dal zprvy a (vypsat) v nich podrobnosti. Sousti
stroj se (mazat) olejem. Jsem rd, kdy ti (moci) poslouit.
3. Ukate na tvarech minulho asu sloves v zvorkch rozdl mezi
vzorem tiskne a mine: lovka, kter (tonout), zpozorovali lid
a (vythnout) ho z vody. Nkter oblasti (postihnout) neroda.
(Doshnout) bychom spch, kdybychom (rozvinout) vechny
sv sly a schopnosti. Vz (uvznout) ve snhov vnici. (Nezasti-
hnout) jsem ho u doma. (Pipomenout) jsi mi to u pozd.
4. Tvote od sloves v zvorkch pest trpn: Vtve byly (ohnout) thou
zralho ovoce. Obloha byla (zathnout). Chlapec byl (utknout)
zmij. Kniha byla (vytisknout) na kdovm pape. Byl jsem
(nadchnout) jeho vkonem. Odsouzenec k smrti bval (setnout).
5. Od sloves v zvorkch vytvote pest minul: Dvka (zblednout).
Potlesk v hlediti pomalu (slbnout), a zcela (utichnout).
Nebezpe u (pominout). (Vyhnout) jsem se nebezpe. (Pijmout)
jsme nov zamstnance. Bolest jsem (zatt/zatnout) zuby.
6. Urete vzory sloves 4. tdy v zvorkch a tvote nleit tvary
ptomnho asu. Pokud je to mon, uvete vce monost.
U sloves typu sz si v 3. os. pl. uvdomte rozdl mezi tzv. vym
a nim stylem: Hnd uhl tam (tit) povrchovm dolovnm.
Bagry (odklzet) zeminu. Kdy ltky (hoet), vznik svtlo a teplo.
Z mlka se (vyrbt) tak jogurty a sry. Na vaem rozhodnut
(zviset) nae dal aktivity. Ty aty ti pkn (sluet). Na zemi
(nechybt) vzdlan odbornci, kte (umt) dobe pracovat.
Ty vci asi nikomu (nenleet). Topoly (strmt) do ve.
7. Odlite slovesa patc k vzoru trp od sloves vzoru sz, tvote tvary
2. os. sg. rozk. zpsobu: hoet, vyprvt, bet, inet, zvuet,
lenivt, jeet, lett, vyzvnt
8. Vyhledejte ve vtch nespisovn tvary sloves a opravte je: Nic mi
o tom neek. Nesm bejt tak prostoek. Je teba dovzt uhl.
J o tom nezaal mluvit prvn. Piplet sem se k nehod na silnici.
Nevim jsem si, e je tolik hodin. Dojedem na chatu autem.
Kdy se te dti vykiej a vydovdj, budou dv spt.
Se u pipravenej do koly? Budem se na vs tit.
bt tvary se tvo z rznch kmen
pt. as: jsem, jsi, je(st), jsme, jste, jsou;
zporn nejsem, nejsi, nen
rozkaz. zpsob: bu, bume, bute
(archaick budi)
budouc as: budu, bude, bude, bude-
me, budete, budou
podmiovac zpsob: byl bych, byl
bys, byl by, byli/y/a bychom, byli/y/a
byste, byli/y/a by
pest: byl, -a, -o; (poz)byt, -a, -o
pechodnky: jsa, jsouc, jsouce; byv,
byvi, byve
chtt
pt. as: chci, chce, chce, chceme,
chcete, chtj (zast. cht)
rozkaz. zpsob: chtj, chtjme, chtjte
pest: chtl, chtn
pechodnk: chtje, chtjc, chtjce
(zast. cht, chtc, chtce); chtv,
chtvi, chtve
jst, vdt
pt. as: jm, j, j, jme, jte, jed
vm, v, v, vme, vte, vd
rozkaz. zpsob: jez, vz (jezme, jezte)
pest: jedl, vdl; vyjeden, povdn
pechodnky: jeda, jedouc, jedouce;
vyjed, vyjedi, vyjede
vda, vdouc, vdouce; vyzvdv,
vyzvdvi, vyzvdve
99
Dal problematick slovesa:
vidt
pt. as: vidm, vid, vid, vidme,
vidte, vid
rozkaz. zpsob: viz, vizme, vizte
pest: vidl, vidn
pechodnky: vida, vidouc, vidouce;
uvidv, uvidvi, uvidve
mt
pt. as: mm, m, m
rozkaz. zpsob: mj, mjme, mjte
pest: ml, -a, -o, -i/-y, -a
pechodnk: maje, majc, majce
jt
pt. as: jdu, jde, , jdou
rozkaz. zpsob: jdi, jdme, jdte
budouc as: pjdu, pjde
pest: el, la, lo, li/y, a
pechodnky: jda, jdouc, jdouce;
pied, piedi, piede
Cvien
1. Uvete sprvn tvary sloves: Vichni u to o nm (vdt). Oni se
(chtt) vrtit u dom. (Snst) obd! Snad nm (nevypovdt)
smlouvu. Vegetarini (nejst) maso. lehnm tsto (nabt). Ty
(bt) u pipraven? Byli jsme (vypovdt) z bytu. Jste u (najst)?
Brzy nm (zbt) jen vzpomnky na krsnou dovolenou. Dti se
o tom (dozvdt) a ztra. V ndran ekrn je (zapovdt)
kouit. A k nm (pijt), vechno si vysvtlme. Neptel byli
pesvdeni, e msto (dobt). Nejprve (dojst) a pak (povdt),
jak to bylo. A (jt) kolem, zazvote u ns. Odbornk si (vdt)
rady tam, kde neodbornci (nevdt), co dlat.
2. Urete nsledujc tvary nepravidelnch sloves a pouijte jich ve
vtch: jsouce, chtc, byvi, vd, chtj, vz, viz, jed, chtje, v,
chtli bychom, byl bys, budeme, byv, vzte, vm, bute, bt
vidn
3. Tvote tvary nepravidelnch sloves:
bt: 1. os. kondicionlu ptomnho, fem.
2. os. pl. imperativu
3. os. pl. indikativu futura
pechodnk minul, pl., mask.
pechodnk ptomn, sg., fem.
jst: 3. os. pl. indikativu przenta
3. os. sg. indikativu przenta
pest trpn, sg., fem.
3. os. pl. kondicionlu ptomnho, mask.
1. os. pl. imperativu
vdt: 2. os. pl. imperativu
3. os. pl. indikativu przenta
3. os. sg. indikativu przenta
1. os. sg. kondicionlu ptomnho, mask.
2. os. sg. futura
chtt: pest trpn, sg., fem.
3. os. pl. indikativu przenta
1. os. pl. kondicionlu ptomnho, neutr.
pechodnk ptomn, pl., fem.
3. os. pl. indikativu min. asu, mask. ivot.
4. Nahrate nadmrn opakovan sloveso bt djov bohatmi
slovesy: Na strom bylo hodn ovoce. V pstavu byly nkladn
lodi. Na horskch svazch jsou vinice. U chodnku byla ada aut.
Na louce byly krsn kopretiny.
Souhrnn cvien
1. Pevete slovesa do mnonho sla: On tomu stejn nerozum.
Nco ti nale, pravdu ti nepov. V nedli jsem podnikl vlet do
dol Vydry. Odpoinul jsem si ve stnu strom. Krtek lov ervy.
Slunen paprsek zvtzil nad blou mlhou. Ona se to brzy dozv.
Kapka rosy se zatpytila jako drahokam.
2. U nsledujcch sloves urujte vechny kategorie, kter lze urit:
byl bych se vzbudil, pospil sis, uslyev, ehl, petu, voz,
zakryt, byli byste bvali ekali, nakresli, vidouc, svtili, viz, ly by,
budeme se uit, byly pochvleny, dojezte, mli bychom, vedl,
vz, napime, szej, smli se, uvidv, nepoznn, volat, bt voln,
rozsvtil
3. Vytvote tvary tchto sloves:
trestat pechodnk pt., sg., mask.
kreslit 3. os. pl. indik. przenta
cestovat 1. os. pl. kondic. min.
zatanit 2. os. pl. indik. przenta
spt 2. os. pl. imperativu
pevlci se 2. os. pl. imperativu
trestat pechodnk pt., sg., fem.
uit se 1. os. sg. kondic. min.
rozbt pest trp., sg., mask.
dvovat 1. os. sg. kondic. pt.
4. U nsledujcch sloves urete jejich tdy a vzory: zsobovat, uret,
polykat, zasadit, kzat, hnt, utci, klovat, brousit, vidt, bod-
nout, tonout, pijmout, vt, kvlet,vykat
5. Opravte tvaroslovn chyby: Chtla, aby jste jeli s nmi. Co vech-
no by si si koupila za naeten penze? Obce u v, co je bude
stt nejvce penz. Vechny tata se prodaly za malou chvli.
Velmi bysme se divili, kdyby jste tu nabdku pijali.
100
Neohebn slovn druhy = pslovce, pedloky, spojky, stice, citoslovce
n nelze je skloovat ani asovat
n pslovce pat mezi zkladn slovn druhy, jsou vtnm lenem ve vt, ostatn slovn druhy maj funkci usouvztao-
vac nebo modifkan (spojuj navzjem slova a ovlivuj vznam vpovdi)
PSLOVCE (ADVERBIA)
n vyjaduj bli okolnosti dje, stupe vlastnosti nebo mru pedmt, konkretizuj vznam pdavnho jmna nebo
dalho pslovce: pracuje stle, velmi mlad, hodn ovoce
n neohebn plnovznamov slovn druh; nkter pslovce lze jen stupovat
n ve vt zpravidla maj platnost pslovenho uren (odeel rychle) nebo neshodnho pvlastku (cesta pky), nkdy
jmenn sti psudku se sponou (veselo psloven uren vesele)
n vtina pslovc m slovn zklad a vznam pbuzn s pdavnmi jmny (pkn pkn); nkter pslovce jsou
pbuzn se zjmeny zjmenn pslovce (ten tudy, tady; kdo kde, kam aj.), nkter pslovce jsou pbuzn
s slovkami seln pslovce (dvojmo, kolik aj.), nkter vznikla ze spojen pedloky se jmnem i pslovcem
psloven speky (zsti, dodnes, navdy aj.)
n ustrnul pslovce: vlee, vstoje
Druhy pslovc
a) msta (kde?, odkud?, kudy?, kam?) doma, shora, horem, nahoru, dole, vpravo, vzadu, venku aj.; zjmenn pslovce kde,
kudy, tam, tudy aj.
b) asu (kdy?, odkdy?, dokdy?) veer, vera, dlouho, stle, obas, odjakiva, rno aj.; zjmenn pslovce kdy, odkdy, tenkrt,
potom, jindy, tehdy, dosud aj.
c) zpsobu (jak?) pkn, vesele, pky, tie, ptelsky, esky aj.; zjmenn pslovce jak, jakpak, tak, takto, takhle aj.
n mra: velmi, moc, mlo, pli, zcela, hodn, tuze, vbec, trochu aj.; zjmenn pslovce kolik, tolik, kolikrt, tolikrt aj.
n zetel: poetn, vhov, politicky
d) piny (pro?) mysln, schvln, navzdory, nhodou, naschvl, vzteky aj.; zjmenn pslovce proto, pro, na
e) zporov nikoli
n Zvltn skupinu tvo tzv. predikativa, tj. pslovce zpsobov (modln) a stavov (nejastji odvozen od pdav-
nch jmen pponou -o)
zpsobov vyjaduj monost, nutnost dje, nap. nutno, mono, teba, lze (ve spojen se sponou bvaj jmennou st
psudku); stavov vyjaduj tlesn a duevn stavy, nap. smutno, lto, ivo, runo, teplo, horko, sychravo (ve spojen se
sponou bvaj jmennou st psudku)
n tvo se:
vtinou od pd. jmen: (dobr dobe, vysok vysoko, vysoce, hezk hezky, rozumn rozumn, zejm zejm)
od zjmennch kmen: t- (ten tudy, tady), on- (onen onde, onam), s- (st. sen = tento zde, sem, dosud),
k- (kdo kde, odkud, kam), j- (jen jak), v- (vechen vude, vdy, vak), jin- (jin jinde, jinam, jinak)
od slovek: druh- (druh druhdy), mnoh- (mnoh mnohdy) dv (dvojmo), kolik
od slovesnch zklad: + -mo (-mu) -ky aj. (letmo, potajmu, mlky)
ustrnutm tvar jmen (vtinou, honem)
ustrnutm tvar sloves (vstoje, vlee)
n psloven speky p se dohromady
spojen pedloky + jmna: nahlas, dokonce, sbohem, zsti, zpamti, zticha, zrna
spojen pedloky + zjmena: potom, vtom, proto
spojen pedloky + pslovce: navdy, naplno, dokdy
spojen pedloky + slovky: poprv/po prv,
pokad/po kad
speka pedlokov vazba
nahoe na hoe Snce
potom po tom dni
dokola (kolem) do kola auta
zapamatuj si
101
n zdrobnliny: brziko, blizouko
n ustlen spojen: milerd, kem krem / kemkrem, po kad / pokad, jakiv aj.
Stupovn (pouze pslovce odvozen od pdavnch jmen)
pravideln
1. stupe (pozitiv) 2. stupe (komparativ) 3. stupe (superlativ)
rychle -eji rychleji
nej- + 2. stupe:
nejrychleji
zdrav -ji zdravji nejzdravji
blzko -e/0 ble/bl nejble/nejbl
PEDLOKY (PREPOZICE)
n vyjaduj okolnosti (podobn jako pslovce), pdy podstatnch jmen nebo zjmen a jejich vztah k jinm slovm ve vt
n neohebn, nesamostatn, neplnovznamov slovn druh prostedek usouvztann jmen ve vy strukturu;
jsou vdy ve spojen se substantivem, tvo s nm pedlokov pd v lese, nad lesy, pro ni
n ve vt nejastji soust pslovenho uren (do vody), mn asto pvlastku (vza na kvtiny), pedmtu (s pteli),
doplku (byl zvolen za starostu)
Druhy pedloek
Podle pvodu:
vlastn (primrn), pvodn neodvozen, byly vdy pedlokami, jsou vdy jednoslovn k, v, s, z, do, pi, nad, na, u aj.
nevlastn (sekundrn), nepvodn odvozen z jinch slov (zvl. ve sloitjch textech odbornho a publicistickho stylu)
a) z pd substantiv: kolem (kol), kvli, msto, bhem, dky, navzdory, smrem k
b) pechodem z pslovc: mimo, blzko, proti, skrz, uvnit; stoj blzko (pslovce) blzko domu (pedloka)
c) ze sloves: vyjma, nehled na
nepravideln
dobe lpe nejlpe
patn/zle he nejhe
mlo mn nejmn
mnoho vce nejvce
brzy dve nejdve
dlouze dle nejdle
Cvien
1. Roztite pslovce podle vznamu: nahoru, ztra, tady, mlokdy,
vloni, dole, nkdy, odtud, dobe, velmi, proto, nmecky
2. Roztite pslovce podle pvodu: hluboko, hezky, dom, odkud,
bohd, bu jak bu, vdom, esky, tam, kolik, dvojmo
3. Pokuste se nsledujc velmi strun sdlen obohatit co nejvce
pslovci: V mstnosti stla sk. Stl jsem na louce.
4. Vyberte a doplte vdy vhodn tvar pslovce:
(draho draze) Opustil svou -- milovanou dvku. V ecku bylo
letos --.
(hluboko hluboce) Jsme -- zarmouceni. Z rozhledny jsme
vidli -- dol.
5. Nahrate pslovce synonymnmi vrazy: Te se najme. Zakrtko
budou Vnoce. Podvej se vzhru. Pod se jen sml. Honem se
schovejte. Obas se u ns zastav.
6. Slova v zvorkch nahrate pslovenmi spekami: Chote
k vlaku vdy (as). Prochzejte se (voln). Po silnici chote vdy
(lev). Dchal (tk), byl (cel) unaven. Prospekty dostanete
(dar). (Na lev stran) je dopravn znaka.
7. Napite sprvn a zdvodnte:
mluv ply- anglicky, zastnil se toho povi-, pracuje celode-,
je vestra- vzdlan; skrom-, soukrom-, stdm-, omam-, rozu-ji,
nejupm-ji, i- pomoci, vzjem-
8. Stupujte pslovce v zvorkch: Jde to (snadno 2), ne jsme si
mysleli. Dve se mu dailo (zle 2), dnes se mu u vede (dobe 2).
Vrtm se (brzo 2) ne ty. Pi zkouce odpovdala (jist 3) Kvta.
9. Vytvote a napite 3. stupe pslovc: jednodue, jemn, jzliv,
jednotvrn, jist
10. Tvote z nsledujcch slov vty tak, abyste nleit pouili bu
spojen pedloky se jmnem, nebo psloven speky: do
hromady dohromady, z ticha zticha, o pravdu opravdu, pi
tom pitom, do konce dokonce, za to zato, na hoe nahoe
11. Napite sprvn: Je to (z sti zsti) tvoje zsluha. (V tom
vtom) se ozvalo zastnn. (V tom vtom) se nikdy neshod-
neme. (Bez toho beztoho) se neobejdeme. Jdi naped, on
(bez toho beztoho) u nepijde. Jdte (na horu nahoru) do
druhho patra.
102
Podle tvaru:
pedloky jednoduch od, za, s(e), v(e), pedloky sloen na zklad, za elem, ve shod s, v souladu s, bez ohledu na,
z dvodu, v ppad, za cenu, se zetelem k, v zvislosti na, v duchu, za pedpokladu, na rozdl od, smrem k
Podle pdu:
pedloky se mohou pojit s uritm potem pd:
a) s temi pdy: za (za veera s 2. p., za knihu s 4. p., za mstem se 7. p.)
s (s otcem se 7. p., se stolu s 2. p., kdo s koho, bt s to se 4. p.)
b) s dvma pdy: s 4. a 6. p. na, o, po, v (na pole na poli; o ve o vem, po okraj po nm, v platnost v lese)
s 4. a 7. p. nad, pod, ped, mezi (nad obzor nad obzorem, pod rohoku pod rohokou, ped dm ped
domem, mezi okna mezi okny)
c) s jednm pdem = vtina pedloek, zvl. sekundrnch, nap.:
s 2. p. bez, od, do u, z bez cle, od otce, do msta, u lesa, z lesa, zpod, zpoza (stolu), blzko, dle, kolem, krom,
msto, bhem aj.
s 3. p. k, proti, vi, kvli, dky k mstu, proti nmu, kvli matce
s 4. p. mimo (dm) krom (domu)!, ob (den), pro, skrz, pes
s 6. p. pi (zdi)
n po pejatch pedlokch la, , kontra, versus stoj
nominativ: la baant, Jestb kontra Hrdlika, Sparta
versus Slavie
n vokalizace pedloek v/ve, k/ke/ku, bez/beze; pedloka
k m slabinou podobu ke a ku (ve spojen ku podivu, ku
prospchu, ku pomoci, ku pkladu, ku Praze)
n vlastn pedloky jsou zkladem pro vznik pedpon
nadltnout, pinst, sltnout, podpis
SPOJKY (KONJUNKCE)
n spojuj slova (vtn leny) a vty; vyjaduj pitom mluvnick i vznamov pomr len a vt: otec a matka; Slbil pijt,
ale neml as. Pl si, aby u byl doma.
n neohebn, nesamostatn, neplnovznamov slovn druh
n nejsou vtnmi leny
! Pozor na pravopis pedloky s (se 7. pdem
s babikou) a z (s 2. pdem z krve)
! Pedloka krom + 2. pd (krom rodi)
mimo + 4. p. (mimo rodie)
! Pozor na pravopis spojen bt s to,
kdo s koho, na shledanou
zapamatuj si
Cvien
1. Urete u podtrench slov slovn druh: Blzko lesa stavme chatu.
Odtud mme blzko do lesa. Stela la natst mimo. Je ote-
veno po vechny dny mimo sobotu. koda rny, kter padne
vedle. Sed v lavici vedle mne.
2. Na nsledujcch pkladech urete spojen pedloky a pdu:
v mstnosti, pijte v sobotu nebo v ptek, nad les, nad lesem,
za chvli, za svitu, za gar, podle tebe, o zvtkch
3. Podstatn jmna v zvorkch dejte do nleitho pdu: Ordinu-
jeme ve vednch dnech krom (steda). Jsme doma kad den
mimo (sobota). Nemm dnou ptelkyni krom (ona).
Do divadla pjdou vichni mimo (vae Petra).
4. Doplte pedloku s nebo z: Na projektu pracoval radost
a nadenm. Vezmi m sebou. Pestoupme na rychlk
Peloue. Jdu bratrem do kina. Jedeme przdnin.
5. Slova v zvorce dejte do sprvnch tvar: bez (ona), pro (ona) od
(on), pro (ono), vedle (on), mimo (nae zahrada), krom (nae
zahrada), mimo (to), krom (to), msto (tuka)
6. Nahrate vyznaen slova pedlokovm spojenm: Rda recituji
Hrubnovy vere. Pivtal ns radostn. Mm nov vlnn svetr.
Ltostiv vechno pozorovala.
103
Druhy spojek
1. Podle funkce ve vt (podle vznamovch vztah)
souadic (parataktick) k vyjden vztahu koordinace mezi: leny nkolikansobnho vtnho lenu, vtami v souv-
t souadnm, souadn spojenmi vtami vedlejmi
sluovac, stupovac, odporovac, vyluovac, vysvtlovac, (pinn a dvodov), dsledkov viz pklady v kapitole
Souvt souadn
podadic (hypotaktick) vyjaduj vznamovou zvislost, vztah vedlej vty k vt dc (v souvt podadnm):
obsahov e, aby, zda, kdy aj., pinn protoe, e,
ponvad, jeliko, elov aby, inkov tak e, a,
take, tak, a tak e, podmnkov jestlie, -li, kdyby, kdy,
ppustkov a, akoli(v), teba, tebae, pestoe, i kdy,
asov kdy, jakmile, zatmco, a, sotva(e), zpsobov
tm e, jako by (jako kdyby), tak e, prostedkov
tm e, vjimkov leda(e), zetelov z hlediska, pokud
se tk
2. Podle struktury
jednoduch a, kdy, a, i, ale, a; sloen zatmco, jestlie,
proto; vceslovn vrazy i kdy, a proto, dve ne; dvojspoj-
ky rozdlen na dv sti (kad v jin vt) m tm,
bu nebo, nejen ale i, jednak jednak, tak jak
STICE (PARTIKULE)
n uvozuj samostatn vty, naznauj jejich druh (rozkaz, pn ap.) nebo vyjaduj postoj mluvho k obsahu
vpovdi; dodvaj vtm rzn vznamov, citov nebo zpsobov odstny
n neohebn, nesamostatn, neplnovznamov slovn druh
n nejsou vtnmi leny (vjimen jako podmt: V sle zaznlo hlasit ano.)
n Mnoho tch spojek se me vyskytovat v rznch
vznamech: Pl si, aby (pedmtov); Vydali nazen,
aby (pvlastkov); Uil se, aby (elov)
n spojky aby, kdyby splvaj nkdy se zvltnmi tvary
slovesa bt: abych, abys, abychom, abyste, kdybych, kdybys
n jakoby (srovnvac jako) jako by (jako kdyby): byl jakoby
u vidn dlal, jako by ho nevidl
n Ped spojkami peme rku, vyjma spojek a, i, ani, nebo ve
vznamu sluovacm. V kadm jinm vznamu rku pst
musme.
n Je-li ped spojkou podadic jet spojka a, ale, i, nebo adverbi-
um teprve, prv, zvlt ap., pe se rka jen ped tyto spojky
nebo adverbia: Vichni se pipravili, a jakmile to bylo mon,
odjeli. Vichni odjeli, prv kdy je zaali svolvat.
zapamatuj si
Cvien
1. Vyhledejte spojky a uvete, zda spojuj vtn leny nebo vty:
Chlapci se postavili do ady a ekali na tlocvike. Tato frma
vykupuje zlato i stbro. Jej pednka byla nejen psobiv, ale
i poun. Bylo tam horko, ba dokonce velmi dusno.
2. Rozlite spojky podadic a souadic a uijte ve vtch:
a, kdy, protoe, a proto, ne, e, nebo, kdyby, ale, aby, ani,
avak, i, nebo, jakmile, nbr, a, ba, zatmco, tebae, jednak,
-li, tud
3. Vysvtlete vznamov rozdl mezi souvtmi:
A k nm pijedou na nvtvu rodie, pjdeme jim naproti.
Jestli k nm pijedou na nvtvu rodie, pjdeme jim naproti.
Pijedou-li k nm na nvtvu rodie, pjdeme jim naproti.
Pokud k nm pijedou na nvtvu rodie, pjdeme jim naproti.
4. Rozhodnte, kde bylo uito spojky a kde pslovce:
J ti sotva pomohu. Sotva odeli, objevil se otec. Pokrauj tak
dle. Vyhovoval jak odbornost, tak zkuenostmi.
5. Spojky ve vtch nahrate jinmi tak, aby se vznam nezmnil:
Kdy s setmlo, vrtili jsme se. I kdy byla voda studen, vykou-
pali jsme se. Jsem unaven, nebo jsem mlo spala. Jestlie m
nepestanete vydrat, oznmm to policii. Nemluvm s n, mm
k tomu toti dvod.
6. Spojte vty v souvt a pouijte vhodn spojky: Zaalo snit.
Vypravili jsme se lyovat. Bol m hlava. Nepjdu do ko-
ly. Mm volno. Mohu ti pomoci. Pjde do divadla? Zstane
doma? Pipravoval jsem se poctiv. Zkouku jsem neud-
lal. Jezdm po Praze metrem. Je rychl a spolehliv.
7. Doplte sprvn jako by nebo jakoby: Choval se, -- se nic nestalo.
Choval se -- lhostejn. Dlal -- nic. Je to -- naschvl. el bezpe-
n, -- to tady znal.
104
Vyjaduj:
citov vztah (pekvapen, politovn) emocionln, modifkan: bohuel, konen
pn, dotaz vzvov: a, nech, k, copak, zdalipak
hodnocen hodnotc: bohudk, bhsu, zajist
mru jistoty modln: asi, nejsp, patrn, snad, jestlipak
zdraznn zdrazujc: i, jen, prv, zvlt, zejmna (I Petr piel. Ml, co si jen pl.)
pitakn nebo poprn odpovov ano, ne, ovem, jist, nikoli (mohou mt i platnost vty)
dvrnost to : To vm byla zbava!
n stic mohou bt spojky, pslovce, zjmena ap., pokud nespojuj, ale uvozuj vtu, nap. el tam, ale zabloudil. (spojka)
Ale jen si jdi! (stice); Spal klidn (pslovce) Klidn se napij!
podobn: A co je na tom zvltnho? e se nestyd! Tak co nm pov? Kdybys nepovdal! To chumel! Ono zas pr.
Ale to jsou k nm hosti! Ne, nechci. No to snad nen mon! Vdy je dobe!
n stice mohou lenit text, nap. oznamuj zatek textu (inu, tak, tedy), nebo odkazuj k pedchzejcmu textu (tud,
jednodue)
CITOSLOVCE (INTERJEKCE)
n vyjaduj nlady, city, vli mluvho, napodobuj zvuky, upozoruj
n neohebn, nesamostatn slovn druh
n nejsou vtnmi leny, tvo jednolennou vtu (oddlenou rkou, rkami)
Druhy podle funkce
pocitov (subjektivn) vyjaduj nlady, pocity, vnitn stavy, hodnocen: ach, fuj, brr, hur, krucinl, auvajs, , au
zvukomalebn (onomatopoick) napodobuj lidsk i zvec zvuky, hlasy, zvuky pedmt: haha, checheche, haf, mau,
kykyryk, bzz, vrk, bum, cink, bink, tik tak, bluk
vybzec (kontaktov) slou k upozornn, zskn pozornosti, udrovn kontaktu: hej, ahoj, pst, k, puapua, eh, hot,
hej rup, prr, hyje, hajej dadej
n k citoslovcm pat i rzn citov zvoln, vkiky, zaklen, ustrnul vokativy podstatnch jmen: Paneku, to je snhu.
Lidiky, to jste jet nevidli! Boe, to je netst! Sakra, to se nemlo stt.
n citoslovce mohou vjimen zastupovat jin vtn leny ve vt, nap. psudek: ba bluk do vody ( slovesn psu-
dek ba blukla, skoila do vody.); podmt: Buch buch se ozvalo zven. Hlasit hal se neslo lesem.; pedmt: Zavolal
na mne ahoj a uhnl pry.
n citoslovce (pokud nezastupuje njak vtn len) se oddluje rkou: Ach, to jsem se lekla. To je, paneku, dobrota.
n citoslovce mohou bt odvozena od jinch slovnch druh (boe, hrome, bda, vida)
n rzn variace citoslovc: pst pssst pt, ach ch sil co nejvc se zvuku piblit v psemnm zznamu
Cvien
1. Vyhledejte stice: Kdy on se mi tak lb! Aspo budu mt pokoj.
Zdali ho znm? Kdy se ti teba jen nco povede, bude rd.
To m pravdu! I nemluvte tak! Tak kam jde? A brzy nape!
Ano, to bude vbec nejlep een.
2. Porovnejte vty a urete, kdy jsou vyznaen vrazy zjmeny a kdy
sticemi: Co o to! Neomluvil se, co bylo od nho nesprvn.
To jenom trochu pr! To se nemlo stt. To jsem vm el jednou
kolem a najednou slym nek. Ono se to snadno ekne. Dostali
jsme mal kot, ale ono se jet boj.
3. Urete slova to, tak, ten, takhle jako stice i jako jin slovn druhy:
Mm to s sebou. To m pravdu. e se ti chce takhle se tvt!
To bylo takhle jednou na podzim. Nedokal se, a tak odeel.
Tak na shledanou.
105
PREDIKATIVA
slova bu vyleovan jako samostatn slovn druh, nebo povaovan za pslovce; lze je pout jako psudek (predikt),
bvaj zkladem jednolennch vt, nap. teba, nutno, lze, nelze, dluno (Je teba se pizpsobit.)
Cvien
1. Vyhledejte citoslovce: Fuj, to je odporn! Hele, u piel. Hur,
jedeme na hory! Hm, to jsem nevdl. Vlk byl coby dup na dvoe
a chlamst, vechna kutka seral. Slabouk pp, pp se ozvalo
z lhn. Hej, pokejte na ns! Ouvej, to bol!
2. Urete, kter citoslovce vyjaduje pohnut mysli a kter prodn
zvuky. Od zvukomalebnch citoslovc utvote slovesa: frnk, hejsa,
up, kuku, ouvej, mau, aj, hm, hajdy, eh, prsk, bluk, ach, bzz
3. Nahrate slovesa vhodnmi citoslovci: Jezdec seskoil z kon
a zaklepal na dvee. Ozvalo se rzn buen na vrata. Lika
rychle vklouzla do nory. Bute zticha!
4. Doplte rky a zdvodnte. Rozhodnte, kter citoslovce mohou
mt platnost vtnho lenu: Hodiny bij bim bam bim bam. Ach
bda bda! Jejej lidiky pojte se podvat! Hrome zase jsem
zaspal. Z lonice se ozvalo hlasit chrrr chrrr. Houpy houpy
koka sndla kroupy. ba se lekla a bluk do vody. Ach to
bylo dobrodrustv! Brr to jsem se lekla. Pst u ani slovo! Vtom
bink a vysypalo se sklo. Nue dejme se do toho. Aha u jsem
pochopil. Au to pl. Zmije vydvala vstran sss. Tomu je hej
m se dobe. Chacha to se ti povedlo!
106
Skladba syntax
Skladba (syntax) nauka o mluvnick (formln) a vznamov stavb vty a souvt, o vstavb souvislch text
klasick syntax popisuje syntaktick vztahy a vtn leny, charakterizuje vty a typy souvt valenn syntax
(od 80. let 20. stol.) stav na schopnosti slov (zvl. sloves) vzat na sebe urit vrazy (= valence); zkoum pedevm proces
tvoen vty
textov syntax (nauka o textu) zkoum syntaktick prostedky vstavby textu jako celku
ZKLADN POJMY
n v souasnosti se za vtu povauje struktura s psudkem (nejastji slovesnm, nebo jmennm)
n vpov = jednotka sdlen, komunikace, sloen z pojmenovn, tj. konkrtn realizace modelu, uritho vtnho
vzorce, vta pronesen nebo napsan v konkrtn komunikan situaci
m strnku:
obsahovou (vznamovou) vpov o nem ze skutenosti (pojmenovv skutenost)
modln podle zmru mluvho (oznmen, otzka, rozkaz, pn)
gramatickou me bt vyjdena vtou jednoduchou, souvtm nebo vtnm ekvivalentem
Rzn komunikan situace:
eknu to tvm rodim = sdlen, nabdka nebo vhrka; ena se vrt brzy (= manelka mluvho)
vpovdi
nevtn: nemaj formln vyjden psudek (funkn jsou rovnocenn vpovdm vtnm),
nap. vtn ekvivalent (Ndhern! Ano.) nebo jen hol vtn len (nap. u ndran pokladny Junior pas, Brno)
vtn: jednoduch vty dvojlenn nebo jednolenn, souvt podadn nebo souadn
n promluva (komunikt) = vy komunikan celek, skld se minimln z jedn vpovdi, nebo z vce vpovd
vta jednoduch = vtn celek vyjadujc jednu mylenku a obsahujc jeden psudek (bu zkladn skladebn dvojici,
nebo jen jeden zkladn vtn len, tj. psudek)

hol rozvit
(hol podmt + hol psudek) (s rozvjejcmi vtnmi leny)
souvt = vtn celek sloen z dvou i vce vt jednoduchch; vyjaduje sloitj mylenku nebo vce mylenek
vtn len = nejmen jednotka vtn struktury, plnovznamov slovo, kter ve vt nebo ve vtnm ekvivalentu vstupu-
je do skladebnch vztah s jinmi leny
n vta = slovn vyjden mylenky
m strnku:
vznamovou (je vznamov ucelen, vyjaduje jednu
mylenku)
mluvnickou (soustava vztah mezi vtnmi leny)
zvukovou (uzaven zvukov celek)
grafckou (zan velkm psmenem, kon inter-
punknm znamnkem)
= (v um slova smyslu) zkladn jednotka jazy-
kovho systmu, sloen ze slov, nezakotven
v komuni kan situaci
= abstraktn model (schma, vzorec), nejastj forma
slovnho vyjden obsahu
T obsah lze vyjdit rznou formou:
Jana se vracela z vletu a zpvala si.
Kdy se Jana vracela z vletu, zpvala si.
Jana, vracejc se z vletu, zpvala si.
Pi nvratu z vletu si Jana zpvala.
Jana se vracela z vletu se zpvem.
107
VTY PODLE POSTOJE MLUVHO KE SKUTENOSTI (PODLE ZMRU, Z HLEDISKA MODALITY)
zmr mluvho: sdlit nco o skutenosti, zjistit nco o skutenosti, odstranit mezeru ve vdomostech, vyjdit vli,
aby se nco uskutenilo
Vty Vyjaduj Interpunkce Intonace Tvar slovesnho
psudku
1. oznamovac
(konstatan,
enunciativn)
sdlen, informaci teka klesav ve zpsobu oznam.
nebo podmi.
Otec pinesl zprvu. Rd bych vyhovl.
2. tzac
(interogativn)
dotaz, otzku otaznk vtinou stoupav
nebo soupav klesav
ve zpsobu oznam.
nebo podmi.
otzky
a) zjiovac
b) doplovac
c) vyluovac
d) rozvaovac
e) enick
odpov ano, ne
Pijde k nm? Copak m nikdy nevidl?
uvozeny asto tzacmi sticemi co, copak, zdali aj.
odpov dopluje to, co nevme
V kolik hodin pijde?
vdy uvozeny zjmenem i pslovcem
odpov jen st otzky (dotaz na vce monost)
Pijde k nm dnes nebo ztra? Byl jsi ve kole, nebo jsi zstal doma?
een osobn nejistoty Mm u jt? Co dlat?
nevyaduj odpov (pedpokld se zporn)
vznamov oznamovac vta, formln tzac
Me se nad tm nkdo pozastavovat?
3. dac
a) rozkazovac
(imperativn)
rozkaz, zkaz, vzvu,
dost, prosbu, radu
teka nebo vykink klesav nebo
stoupav klesav
pevn v rozkaz.
zpsobu
Zavi dvee. Okamit zavi! Zavrat!
b) pac
(deziderativn)
pn, dost (citov
zabarven)
vtinou vykink,
nkdy teka
klesav ve zpsobu oznam.
nebo podmi.
A se brzy vrt! K by se vrtil! Dobrou noc.
4. zvolac forma
(exklamativn)
u vech typ vt
siln citov vztah vdy vykink,
nkdy i otaznk
s vykinkem
vzruen modulace ve zpsobu oznam.
nebo podmi.
Jak je krsn! (pvodn oznamovac)
Ty u jsi tu zas?! (pvodn tzac)
Aby ns tak vidl tatnek! (pvodn pac)
n Vty rozkazovac jsou v psmu obvykle oznaeny tekou.
Vykink: pi draznm rozkazu: Okamit to vra!; nebo je-li sloveso v jinm ne v rozkazovacm zpsobu:
Nekouit! ( Nekute.)
n Vechny tyto typy vt mohou mt formu zvolac; maj zeslenou intonaci (draz) a vykink.
n Zvolac vty s vyjdenm podivu (To snad nen jeho posledn slovo?!) a enick otzky bvaj oznaovny jako neprav
otzky
108
n rozliujte:
nen dac: Byl bych rd, kdybyste se tam zeptala. (oznamovac, rozkazovac); Mohla byste se tam zeptat? (tzac)
nen tzac: Rd bych vdl, kde jsi byla. (oznamovac, rozkazovac); Bu tak laskav a ekni, cos tam dlala. (rozkazovac)
VTY PODLE LENITOSTI (PODLE SLOEN)
1. Vty dvojlenn (oznaovan t jako podmtov)
n maj st podmtovou a st psudkovou (i u nevyjdenho podmtu), tj. zkladn syntaktickou dvojici, tedy oba
dva zkladn vtn leny (mohou bt hol i rozvit) = vztah predikace
vty
a) s psudkem slovesnm (sloveso v uritm tvaru): Slunce svt.
b) s psudkem jmennm se sponou: as jsou penze. Kot je hrav. Boty jsou mi dobe. ivot nen jen pracovat.
c) s psudkem jmennm beze spony: Mladost radost. Poheb ztra. Vstupn dobrovoln. Kniha ptel lovka.
d) s nevyjdenm podmtem: tu knihu. (j) Jen se na to podvejte! (vy) Co bude dlat? (on)
e) s veobecnm, neuritm i zstupnm podmtem: Mluvili o tom v televizi. O tom u vd i ve kole.
f ) s podmtem vyjdenm jinak ne substantivem: Hlasit hur se rozlhalo iroko daleko. Vae ne m nepekvapuje.
2. Vty jednolenn (oznaovan t jako bezpodmtov)
= vty tvoen slovesnm psudkem, ke ktermu nelze doplnit podmt, nebo psudkem jmennm se sponou (nemaj
tedy zkladn syntaktickou dvojici): Najednou zahmlo. Je sucho. Ev je smutno.
n Jednolenn vty jsou tedy slovesn (verbln)
n vyjaduj:
prodn jevy Smrk se. Stle jet pr. Hmlo.
tlesn stavy Bol m v zdech ( dvojlenn vta Bol m zub.)
duevn stavy Je mi smutno. Stsk se mi.
smyslov vjemy Ho. V kamnech prask. Zvon. ( dvojlenn vta Nkdo zvon.)
Cvien
1. Urete druhy vt z hlediska modality. Odvodnte interpunkci:
je ta kniha? Pojme spolen na vychzku. Zastavit stt!
Nkdo zvon. Rychle k oknm! Kdybych mla u zkouek trochu
tst! Na konen stanici vichni vystupte. Kolik nezapomenu-
telnch dojm jsem si pivezl! Ozvi se zase brzy. Tak ty pece
neodejde?! K by se to nebylo stalo! Na koho se mm obrtit?
Kdybys nemluvil! Novk k telefonu! Byl tady Petr?
2. Doplte sprvn interpunkci za vtami a odvodnte:
V, e mm tn Tak u dost Je u velmi pozd Pro tam
nechce jt Jen aby se ti nic nestalo Na Praddu je meteo-
rologick stanice Kudy chod obvykle do koly U jsi o ns
slyel A se vm da dobe Nebu tak lhostejn Zavrat
dvee Nevm, co se me stt Aby se nm tak ty kle ztrati-
ly To jsou k nm hosti Pj mi tuku Dobr den Kolik je ti
let Pozdravuj Evu Tolik jsem se til dom
3. Jak by znly otzky, na kter by byly odpovd tyto vty (druhy
otzek pojmenujte):
Zub m bol. Babika mi pinesla mal kot. Sedm v posledn
lavici. Bol m hlava. Dnes veer zstanu doma. Pjdu tam
odpoledne.
4. Odlite otzky doplovac od zjiovacch. Kter z nich zanaj
tzacm vrazem a kter obvykle slovesem? Vimnte si, jak se li
odpovdi na n. Zamyslete se tak nad rozdlnost melodie tchto
vt:
Kdo piel? Kolik budu platit? M odpoledne vyuovn? emu
se smje? Chtl by ses s nmi podvat do Krkono?
5. Rozkaz nebo vzvu vyjdete tak, abyste nepouili tvaru rozka-
zovacho zpsobu. Posute mru draznosti a doplte sprvn
interpunkci: V mstnosti nekute. Chovejte se zdvoile. Jdi u
dom. Nekite tolik.
6. Jak se omluvte, e jste zapomnli napsat kol? Jak podte na
nvtv o nco k pit kamarda, jeho maminku, jak doma svou
maminku nebo sestru? Jak poproste, aby na vs pokal spoluk,
otec, uitel, mlad bratr, znm vaich rodi?
7. Porovnejte vty (vtn ekvivalenty) z hlediska zdvoilosti. Zdvod-
nte: Rate vstoupit! Vstupte! Nevstupovat! Muste mi pomoci.
Pomozte mi! Pomozte, prosm! Pomohl byste mi? Nepomohl
byste mi? Pomoc!
109
n neosobn refexivum Jede se na hory.
n neosobn tvar pasiva opisnho Bylo o tom rozhodnuto.
Vtn ekvivalent
n nevtn vpov vyjadovan gramaticky nevtnou formou (neobsahuje sloveso v uritm tvaru), ale funkn je rov-
nocenn vt
n vtn ekvivalent se zkladem
jmennm: Pozor! (jako Dvej pozor.), Hloupost (jako To je hloupost.), Osle! (jako Ty jsi osel.), atna (jako Tady je atna),
podobn vokativn Karle!, nadpisy, tituly: Lidov noviny, zvoln: Jak krsa!, adjektivn: Jak krsn!
infnitivnm: Stt (jako Stj.), V mstnosti nekouit! (jako V mstnosti nekute.), Bt tak bohat! (jako Kdybych byla bohat!)
citoslovenm: Ach!, Fuj!, Pst!, Bda!
sticovm: Ano. Zajist. Ovem.
n nevtn vpov psob expresivnji ne vtn
Vtn fragment
= nevtn vpov, kter m pouze len nebo leny rozvjejc (chyb dc zkladn len)
Vodu! (jako Podejte mi vodu.), Tikrt dus. Dobrou noc. astnou cestu. Vped!, Kampak?, Co s tm?, Panu editeli s dky. Rychle
k oknm! Za istotu vodnch tok! V Brn vera nerozhodn.
n Vtn ekvivalent a vtn fragment je novj oznaen pro jednolenn vty neslovesn a infnitivn
n Vty jednolenn jsou sice jednodu, ale vty dvojlenn maj vt sdlnou hodnotu
n transformace:
vta jednolenn vta dvojlenn
Sn. Pad snh.
Z komna se kou. Z komna stoup kou.
Stmv se. Pichz (nastv) soumrak.
Cvien
1. Urete, kter vty jsou dvojlenn a kter jednolenn. Vyhledejte
vtn fragmenty a ekvivalenty. U dvojlennch vt urete podmt:
Je mi smutno. Eva peskoila potok. Ev snad peskoilo. Splnila
jsem vechny sliby. Bol m hlava. Bol m v krku. Nic se nm
nepovedlo. Prce kvapn mlo platn. Noviny Vysoiny. Lb se
vm na venkov? Lb se vm ten obraz? Schyluje se k boui.
Na zpadn front klid. Vzhru! Psali o tom v novinch.
Pane starosto! Nkdo zvon. Mal ryby tak ryby. ekl jsem
to jasn. Je mu u lpe. Lovci mamut. Nikdo se nehls. Toto
tvrzen nelze doloit. Stavlo se za kadho poas. Chcete znt
jeho adresu? Sotva dobhli dom, siln zahmlo. V kamnech
najednou zahuelo. Pozd!
2. V nsledujcch jednolennch vtch urete, kter slovn druh je
jejich zkladem. Kter z vt jsou hol a kter rozvit? Kter vty jsou
tak oznaovny jako vtn ekvivalenty nebo vtn fragmenty?
Je vidt Lysou horu. Hlavn ndra. Na pohled trochu nezvykl!
patn! Zvon! Bt tak o deset let mlad! Pavle! Samozejm.
Stle hust pr. Ani muk! Na shledanou. Otrnulo mu pomrn
brzy. Je chladno. Nehbat se! Je mi trochu zima. O tom se dlou-
hodob diskutuje.
3. Odlite vty jednolenn od vt dvojlennch s nevyjdenm
podmtem: Le pod jablon a tvrd sp. Kru mu v bie.
Nech si vechno lbit. Od zpadu se zatahuje. Bol ho v zdech.
el se podvat do sklepa. lo se mu do kopce dobe.
4. Vyjdete pomoc vtnho ekvivalentu: e chcete v restauraci
zaplatit, aby li vichni rychle, e si pejete vyhrt v souti,
aby vichni pestali mluvit, jak volte na slepice
5. V nsledujcch pkladech dotvote k vtm neslovesnm jejich
slovesn protjky a naopak: Nevstupujte. Hybaj dom. Prodejn
doba 816 hodin. Vborn! To je okliv! Nate, pan. Co takov
diskotka? koda. Zkaz vstupu s otevenm ohnm. Pozor,
auto!
6. Zmte jednolenn vty nebo vtn ekvivalenty a fragmenty na
vty dvojlenn. Sledujte, mn-li se tvar slovesa (a jak), nebo slovo-
sled: Je mi ho lto. Nevystupovat z rozjdjcho se vlaku metra!
Dobrou noc. Veeelo se u pbuznch. Venku se zablsklo.
Pozor! Ta ostuda! Honem ke dvem! Kazeta jako drek. Nechtlo
se mu do zimy. Mraz m v zdech. Je slyet hluk. Jet se mi
nechce spt. Cel den pr. Z komna se kouilo. Stmv se.
Prv se zan.
Vtn ekvivalent nebo fragment vta dvojlenn
Ano. Souhlasm.
Nevyklnt se z oken! Nevyklnjte se z oken!
Dobrou noc. Peji dobrou noc.
Nekouit! Nekute.
110
ZPOR (NEGACE)
vyjaduje negaci, popen cel vty nebo jej sti
vty mohou bt kladn kladn postoj mluvho ke skutenosti (vtina vt)
zporn zporn postoj mluvho ke skutenosti (prohlen neexistence, neplatnosti, nemonosti)
a) zpor vtn = popen cel vty
prostedky:
n uritm slovesem se zporkou ne-: Dopis jsem nedostal. Petr nen kuk.
n zpornmi zjmeny, zjmennmi pslovci + urit sloveso zporn: Nikdo to nevidl. Nic nechtl.
n vyuitm zporky ani: Neozval se ani hlsek.
popen obecn vztahuje se na vechny ppady: To nikdo nevidl.
sten popr se jen st monost: Nkdo to nevidl. Nkde to nebylo vidt.
b) zpor lensk popen obsahu nkterho vtnho lenu, sti vty (ne, nikoli) Zdrelo se to ne mou vinou (nikoli mou
vinou).
Popen Zpor Vyjden zporu Pklady
obecn vdy vtn zporn sloveso + zporn
zobecujc vraz
Nikdo to nev.
Nenajde to v dn knize.
obecn popen, popr se
vlastnost cel vty
sten vtn zporn sloveso, ostatn
vrazy kladn
Nkdo to nev. Tam jsem nebyl.
Bratr nen zdrv.
za neplatn se prohlauje jen
ppad vslovn oznaen
lensk kladn sloveso + zporn
len vtn
Ne kad to v.
M to dom ani ne pt minut.
slovn sloveso s popenm vznamu Tvil se nevldn.
M neobratn prsty.
n lensk zpor msto vtnho: Ne kad to v. (= Kad to nev.), Ne vechno, co se tpyt, je zlato. (= Vechno, co se tpyt,
nen zlato.)
n sten vtn zpor ve vznamu zporu obecnho: z kladn vty Vichni ci vkladu dobe porozumli.
popen obecn: Nikdo z k vkladu dobe neporozuml. dn k vkladu dobe neporozuml. Ani jeden k vkladu
dobe neporozuml.
popen sten: Vichni ci vkladu dobe neporozumli. (= jen nkte porozumli)
n kombinace stench zpor zporn vlastnost se ru, vsledn smysl je kladn, ale s jinm zabarvenm
(ve srovnn s obyejnm kladem) = litotes: Nejsem s tm nespokojen. (zpor vtn + slovn) = Jsem s tm spokojen.
Nemohl neuznat, e jsem ml pravdu. (zpor vtn + lensk)
Vedl si nikoli neobratn. (zpor lensk + slovn)
n stupovn zporu a zdraznn, zeslen
zdrazujc slova, zvl. pslovce, spojky ani, vbec, nikterak
Naprosto nepochybuji o zdrnm konci. Nemm z prce nejmen (pradnou) radost.
Ani j tu nezstanu (spojka ani je v zpornch vtch msto spojky i)
n ruen zporu setkaj-li se ve vt rzn druhy zporu: Zprva nebyla nepjemn.
n zmna kladu a zporu
ve zdvoil ei formln zpor: Nedte mi (Nedal byste mi) jdeln lstek?
ve vzruen ei formln klad: Jen mi sem pij! (= Necho sem) = vhrka
n zporka ne- ve tvarech s dvma pestmi: Nebyl by odeel. Byl by neodeel.
n spojka ani m schopnost popen cel vty, sloveso po n je v kladn podob (neklade se u dn zporn vraz);
Byli jsme tak u vs, a nikdo nm nic neekl Byli jsme tak u vs, ani nm nkdo nco ekl.
111
Odeel a ani se neomluvil. Odeel, ani (by) se omluvil.
(vznik spojky ani: spojka a + zporka ni + zesilovac e)
n v esk vt me bt nkolik zpor: Nikdo nikdy nikomu nic neekl. ( jin, zvlt neslovansk jazyky)
n vtn a lensk zpor mn vznam vpovdi: Nenos cukr ani mouku. Pines cukr, ne mouku.
STAVBA VTY JEDNODUCH, VTN VZTAHY
Vta jednoduch
n m jen jednu zkladn skladebn dvojici ve vt dvojlenn (podmt + psudek) Cel den padal snh.
nebo jeden zkladn vtn len, a to psudek, jde-li o vtu jednolennou Stle cel den snilo.
n vyjaduje jednu mylenku
vta hol obsahuje jen hol zkladn vtn leny Slunce svtilo. Sn.
vta rozvit m alespo jeden zkladn vtn len rozvit Ziv slunce svtilo cel den. Stle hust sn.
st podmtov st psudkov
Mal Vrka a Honzk od soused || trhali vera u potoka lut blatouchy.
vta jednoduch, rozvit, oznamovac, dvojlenn
Syntaktick vztahy
jsou vztahy mezi slovy = vtnmi leny ve vt, nebo mezi
vtami v souvt i v souvislm textu
syntaktick (skladebn) dvojice = dv slova, kter k sob
ve vt mluvnicky (formln) i vznamov pat (tvo ji
vtinou len dc a len zvisl)
Cvien
1. Z nsledujcch kladnch vt tvote vty zporn ve vznamu
obecnho (plnho) zporu: Pi prci byl zrun a rychl. Mm
pro vechny dost asu. Vdycky jsme si vzpomnli na den jeho
mrt. Mli jsme jist mnoho pleitost k prci. Nkde jsem
o tom slyel.
2. Jak vznam mohou mt nsledujc vty? Rozlite popen obecn
a sten, zpor vtn, lensk a slovn, ppadn ruen zporu:
To nen mon. To je nemon. To nen nemon. Nikdo urit
nemlel. Nic ho nezaujalo. Vechno ho nezaujalo. Ne vechno
ho zaujalo. Nco ho znepokojilo. Ne vdy se mi to povede.
Vdycky se mi to nepovede. Nikdy se mi to nepovede.
3. V nsledujcch vtch kombinujte zpory, aby vty mly vznam
kladn. Jak se nazv tato kombinace zpor, kdy se zpor ru?
Jedn upmn. Film byl zajmav. Je sympatick. Jsem s tm
spokojen. Je to mon.
4. Msto pkaz uvete zkazy a vimnte si zmny ve vidu sloves:
Otevte vechna okna. Nad tm se muste zamyslet. Opi si kol
od kamarda. Sedni si do prvn lavice.
5. Posute rozdl mezi otzkami. Li se vznamov? Kter jsou zdvoi-
lej, se zporem nebo bez zporu? Mete mi podat jdeln lstek?
Nemete mi podat jdeln lstek? Podal byste mi jdeln lstek?
Nemohl byste mi podat jdeln lstek?
st podmtov = st vty dvojlenn,
kter vyjaduje pvodce innosti; tvo ji
vechna slova, kter rozvjej podmt
st psudkov = st vty dvojlenn, kter
vyjaduje innost, stav ap., tedy to, co se podmtu
pisuzuje; tvo ji vechna slova, kter rozvjej
psudek
poznmka
V H t
os v up M b
S S P
At At Adt Adl
At
O
+ =
112
zkladn syntaktick dvojice = spojen podmtu a psud-
ku; zklad dvojlennch vt, predikan dvojice (predikace je
formln vyjdena shodou): Vrka trhala.
v ostatnch syntaktickch dvojicch je len dc (je jinmu
nadazen) a len zvisl (slovo podzen dcmu lenu)
Vrka Honzk trhali trhali trhali blatouchy

mal od soused vera u potoka blatouchy lut

Syntaktick (skladebn) vztahy vznamov (syntagmata)
1) v syntaktick dvojici
a) predikace (pisuzovn) mezi podmtem a psudkem Vrka trhala
(psudkem se pisuzuje tomu, co je oznaeno podmtem, njak vlastnost, innost, stav); vyjaduje se shodou
b) determinace (urovn) mezi leny ostatnch dvojic ve vt; len zvisl zpesuje (ble uruje) vznam lenu
dcho; vyjaduje se shodou nebo pimyknm
mal Vrka, Honzk od soused, trhali vera, trhali u potoka, trhali blatouchy, lut blatouchy
2) v syntaktick skupin (tj. ve spojen dvou i vce len te vtnlensk platnosti; vtn leny navzjem nezvisl
a) koordinace, souadnost (piazovn) mezi nkolikansobnmi vtnmi leny (leny skladebn skupiny)
vztah
sluovac (kopulativn) + Vrka a Honzk (mezi podmty), mal a neposedn (mezi pvlastky)
(spojky a, i, ani, jak tak, jednak jednak aj.)
stupovac (gradan) vrtil se pozd, ba a k rnu; bylo teplo, ba a horko (spojky ba, dokonce,
ba i, nejen, ale i, nejen nbr i)
odporovac (adverzativn) kufk men, ale hez; mluvil skromn, ale pesvdiv (spojky ale, avak,
vak, sice ale)
vyluovac (disjunktivn) ~ napiji se vody nebo mlka; penze nebo ivot (spojky nebo, anebo;
bu nebo)
dvodov neboli pinn (kauzln)
Z
nespn, nebo nepipraven pedstaven (spojky nebo, vdy, toti)
dsledkov (konkluzvn) Z nepipraven, proto nespn pedstaven (spojky proto, tedy, tud,
a tak)
n spojen nkolika psudk lze povaovat
za nkolikansobn vtn len (skladebn skupinu):
maj-li spolen rozvjejc len: pjoval si a etl knky
jsou-li oba hol (nerozvit): pes tk a dor
maj-li spolenou sponu jmennch st psudku: Eva je piln, svdomit, vytrval.
za souvt:
jsou-li ob sti rozvit: Pes stle tk a nebezpen dor.
n vztah koordinace me bt tak
mezi hlavnmi vtami v souvt souadnm Po boui se ve uklidnilo a ani lstek se nepohnul. Ztra pjdeme na
vychzku, nebo navtvme vstavu.
mezi rovnocennmi vtami vedlejmi Babika chtla, abychom pijeli a (abychom) pivezli i psa.
b) apozice (pistavovn) vztah irok totonosti, oznaen tho jevu dvojm zpsobem

Podmt a psudek jsou vdy dc vtn
leny; rozvjejc vtn leny (pvlastek,
pedmt, psloven uren a doplnk)
mohou bt zvisl i dc (pi blim
zpesovn vznamu)
poznmka
113
Jan Neruda, bsnk a prozaik 19. stolet, zemel v r. 1891. podmt
Velmi oceujeme Jana Nerudu, bsnka 19. stolet. pedmt

substantivn:
Velmi oceujeme dlo Jana Nerudy, bsnka 19. stolet. pvlastek
Pijeli do Prahy, hlavnho msta esk republiky. pvlastek
adjektivn: Byl slun, neschopn hrubosti. jmenn st psudku
adverbiln: Jednal bezchybn, perfektn. Zstal tam nahoe. psloven uren
slovesn: Fena barv, tj. hr. slovesn psudek
n pstavek se asto pipojuje vrazy a to, tj., tedy, toti
n pstavek m vznam
hodnotc J. Neruda, vznamn esk spisovatel,
shrnujc Otec, matka a dti, zkrtka cel rodina, odjeli na dovolenou.
zpesujc, specializujc v Praze na Vyehrad; tm trp ryby, zvlt pstruzi, skora koadra
vtu Uklidila cel byt, tj. oba pokoje, kuchy, sp, peds.
n pstavek me bt
rozvit Karel apek, vznamn esk spisovatel
nkolikansobn Karel apek, novin a spisovatel
n apozice pvtn
Odsthovali se v dob m neptomnosti, kdy jsem byl na zjezdu v cizin.
n spojen msto Praha, Jan Neruda, krej Pokorn, chudk dda lze povaovat za pstavek nebo za spojen jmna se substantivnm
pvlastkem
n tzv. nominativ jmenovac: hotel Frum, kniha Babika
n nkdy je pstavek povaovn i za specifck typ volnho pvlastku, jeho zkladem je substantivum (polovt-
n konstrukce)
n pstavkem je paralelismus: Erika ptek, Erika rybka (Olbracht); Bl krajka, vzdun zpnn, jitn sen, roz-
kvetl vtev, je nakln se ke mn (Hora)
Formln-syntaktick vztahy
1) v syntaktick dvojici (obecn len nadazen, dc
a len podazen, zvisl)
a) shoda (kongruence) len zvisl se shoduje
s lenem dcm v pd, sle, rod nebo osob;
uplatuje se v psudku, pvlastku a doplku
mal Vrka, lut blatouchy
pvlastek shodn + substantivum
Vrka trhala, Honzk trhal, oba trhali, mlko je zdrav
podmt + psudek
Petr zpval. Vrtil se unaven.
podmt + psudek + doplnk shodn
b) zenost (rekce) len dc uruje pd lenu zvislho; uplatuje se v pedmtu, neshodnm pvlastku, neshod-
nm doplku
trhali blatouchy, doshli cle sloveso + pedmt (slovesn vazba)
trhn blatouch jmno + pvlastek neshodn
zvolili ho svm vedoucm /za svho vedoucho /jako vedoucho jmno + sloveso + doplnk neshodn
c) pimykn (adjunkce), tzv. slab vztah tvar zvislho lenu nen urovn lenem dcm; je mezi nimi jen vzna-
mov vztah; zvislost zjiujeme jinou ne pdovou otzkou (nap. kde?, jak?); uplatuje se zvl. u pslovenho
uren nebo neshodnho pvlastku
! Nespisovn je vazba zmnit nco, diskutovat
nco (s 4. pdem), ppustn je pouze vazba zmnit
se, diskutovat o nem (s 6. pdem);
pouze spojen uvaovat co (se 4. pdem) je
v odbornm stylu (v matematickch textech
uvaujeme rovnici)
zapamatuj si
114
trhali vera, trhali u potoka, trhali rychle sloveso + psloven uren
dm u ndra jmno + neshodn pvlastek
stl s hlavou sklonnou sloveso + doplnk
2) v syntaktickch skupinch
a) parataxe (vztah souadic) vztah mezi leny koordinan skupiny, tj. mezi nkolikansobnmi vtnmi leny
nebo rovnocennmi vtami v souvt; spojen voln
otec a matka spojen spojkov (syndetick)
otec, matka, dti spojen bezespojen (asyndetick)
otec i matka i dti spojen vce spojkami (polysyndetick)
Otec vyprvl a dti poslouchaly. Otec kal, e je hezky a e svt slunce. spojen rovnocennch vt
spojovac prostedky
spojky prost: a, i, ale, nebo
spojky dvojit: bu nebo
pslovce: nevelk, zato mil; vichni, dokonce dti
b) hypotaxe (vztah podadic) nerovn spojen len (jeden druhmu podzen); vztah zvislosti mezi vtnmi
leny nebo mezi vtami v souvt; spojen tsnj, sevenj
otec s matkou
Otec zn hodn lid, kte sbraj znmky.
Pklad vyjden syntaktickch vztah vznamovch a vztah formln syntaktickch:
VTN LENY
= vrazy, kter ve vt nebo ve vtnm ekvivalentu vstupuj do skladebnch vztah s jinmi vrazy a tvo mluvnickou
stavbu vty
= jen slova plnovznamov (lexikln nebo lexikln-gramatick) jmna, slovesa, pslovce, vjimen citoslovce)
Z nejmen jednotky vtn struktury
zkladn vtn leny: podmt, psudek; ve vt jednolenn jen zklad, fundament
rozvjejc vtn leny: pvlastek, pedmt, psloven uren, doplnk
kad vtn len me bt:
n hol pes tkal nen rozvit dnm jinm lenem; me bt jednoslovn nebo vceslovn nerozvit
n rozvit sousedv pes tkal je rozvit jednm nebo nkolika jinmi vtnmi leny (spojen dcho a zvislho vtn-
ho lenu)
n nkolikansobn sousedv, n i v pes tkal = skladebn skupina dva i vce vtnch len stejn vtnlensk
platnosti, formln rovnocennch (tj. na sob mluvnicky nezvislch), spojench souadn, a to v pomru:
zenost
vztahy formln
shoda pimykn
syntaktick: shoda souadnost pimykn pimykn shoda
Mal Vrka a Honzk od soused trhali vera u potoka lut blatouchy.
vztahy vznamov: determinace koordinace determinace determinace determinace
predikace determinace
determinace
115
sluovacm: otec, matka a dti; n i v vyluovacm: ztra, nebo dnes
stupovacm: podrdn, ba i hrub dsledkovm: mal, proto mil
odporovacm: mal, ale tuln
Za hol vtn len (nerozvit) se pokld:
n sloen slovesn tvar psudkov (psal jsem, sndli bychom, budu pst, byl bych bval napsal, byli jsme seznmeni)
n zvratn sloveso (smli se, sname se, odpoineme si)
n zpsobov (modln) a fzov sloveso s infnitivem slovesa plnovznamovho (musme si zajistit, mli byste se poradit,
mohu st, zan snit, pestal cviit, mohu st)
n jmenn psudek se sponou (byl ptelem, je rozshl, bude zpvkem, stali jsme se otuilmi)
n vtn len s pedlokou, pedlokov pd (ve stole, nad seitem, nad nm, bez pti, uprosted zbavy, bhem przdnin)
n ustrnul souslov (kem krem)
Samostatnmi vtnmi leny nejsou:
n pedloky, spojky, stice, citoslovce (pokud nejsou ve funkci psudku)
n zvratn zjmena (u zvratnch sloves)
n tvary slovesa bt ve sloench tvarech slovesnch (byl jsem pozvn)
n slovesa sponov (bt, bvat, stt se, stvat se)
n slovesa zpsobov (moci, muset, smt, chtt, mt povinnost)
n slovesa fzov (zat, zanat, pestat, pestvat) ve spojen s infnitivem
n odkazovac vrazy (vzpomnal na to, jak musel, db toho, aby, vid piny tam, kde nejsou)
n zdrazujc, rytmick nebo navazujc stice (kdo to tu je, nael zlibu zvlt v hudb, to jsem rd, e, to zily hvzdy)
n vsuvky
n osloven v 5. pd (Nevm, pane redaktore.)
n navazovac slova (tedy, jak km, naopak, nicmn, naproti tomu)
n pdatn vrazy (e ano, tak njak, ostatn)
Cvien
1. Uvete, kter vrazy v nsledujcch vtch nemaj platnost vt-
nch len (pomhaj jen vyjdit vtn vztahy), nebo se neastn
vtn stavby a nevstupuj do dnho syntaktickho vztahu: Kam
chod slunce, tam nechod lka. Ji tento problm ho pivedl
do rozpak. Chce, abys vdl, co si o tom myslm. Vyprvl mi
o tom, co vidl. K se ti spln pn! Neekl u ani slovo. Ach, to
je dnes horko! Ztra tady bohuel nebudu. To jsi mi, Pete, dal!
2. Vyznate ve vt vdy zkladn syntaktickou dvojici, urete druh
psudku a dokate, e vztah mezi leny zkladn syntaktick
dvojice je vyjden nejen vznamov, ale i mluvnicky: Odpoledne
se rozzloben Honza jdla ani nedotkl. Smaen ampiony vm
urit budou chutnat. Horsk potky jsou przran.
My bychom vechno rdi poznali. Peetl jsi hodn knih?
Vchod byl zavalen kamenm. Mlad lka rychle pinesl steriln
obvazy a tic injekce. Proudy vody se valily ulicemi.
3. Naznate grafcky stavbu vt (vzor graf viz str. 124125),
pojmenujte vtn vztahy a uvete, jakou formou jsou vyjdeny.
Potom urete vtn leny: Na mistrovstv Evropy v krasobruslen
zskali letos cenn medaile rut a francouzt krasobruslai. Jana
a Ivana budou reprezentovat nai kolu v nrodnm kole fyzi-
kln olympidy. Horsk cesty bvaj v zim zledovatl, a proto
nesjzdn. Na okraji vesnice vyrostla modern vilka s velkou
zahradou a baznem. Nadzen orgny schvlily nov opaten.
V dle kadho spisovatele jsou vyjdeny jeho mylenky, pocity
a nzory.
4. Uvete, jakmi prostedky je vyjdena zvislost len na lenech
dcch (shodou, zenost, nebo pimyknm): Za devnm
plotem na zahrady si hrly dti. Lehl jsem si velmi unaven
do peliv ustlan postele. Nae kola se rozhodla uspodat
achov turnaj pro mlad ky. Vletnci se tili na odpoinek
ve stnu strom. Zrunmu lovku se pod rukama vechno
da. Tm pes noc rozkvetl trvnk nnmi sedmikrskami.
5. Vypite predikan dvojice, uvete pklady determinanho nebo
koordinanho vztahu, vyhledejte i vztah apozice. N soused
odjdl autem ze sv vily s pocitem provinn a ltosti.
Nov oblek edav barvy padl pesn na jeho thlou postavu.
Karel Havlek Borovsk, znm esk novin a satirik, se
narodil v Borov.
6. Zopakujte si pravidla o shod podmtu a psudku.
a) Pevete do mnonho sla a uvete, v em se shoduje psudek
s podmtem: Nov pstavit lkalo hlavn vodky. Tato okol-
nost nm nebyla znma. Student byl zvdav na vsledek testu.
Dt bhalo boso. Neptelsk tlupa ozbrojenc se piblila.
b) Doplte nleit koncovky pest: Krsn podzimn dny/dni u
116
ZKLADN VTN LENY
Podmt (subjekt) S
n mluvnicky je nezvisl na jinm lenu, shoduje se s psudkem (vytv s nm predikan dvojici zkladn skladebn
dvojici)
n vyjaduje pvodce, initele dje (Chlapec zpv.), nositele innosti (List se zelen.), vlastnosti (Obraz byl krsn.), stavu
(Vichni byli zdrvi.), nkdy i cl dje (Kniha byla vydna. Obil se sklz.)
n z hlediska valence obsazuje levovalenn pozici (bv asto nalevo od psudku)
n je vyjden:
n otzka 1. pdu (kdo? co?) + psudek
podmt nevyjden je zejm z tvaru slovesa, z jeho
koncovky
a) je-li v 1. a 2. osob Myslm to dobe. Zavi okno. Dosh-
neme vytenho cle.
b) je-li v 3. osob a znm ze souvislosti Pavel byl pokrn.
Piel toti pozd.
podmt veobecn ve vtch s obecnou platnost
v obecn platnch pravidlech Pi pedstavovn se dvme do o.
v pslovch Dvakrt m, jednou e.
v receptech, nvodech Do tsta pimchme liku soli.
podmt neurit ble neuren, ale osobn, nap. vichni, lovk, lid, nkdo;
slovesn psudek bv ve tvaru 3. osoby mno. sla kali to v rozhlase. Vera nm vykradli chatu.
neznm neivotn pvodce Na pd to zapraskalo. ( To chumel to je stic, ne podmtem)
podmt zstupn podstatn jmno je z msta podmtu vyputno, jeho funkci pebr jako zstupn vraz neshodn
pvlastek toho jmna; slovesn psudek je ve tvaru 3. osoby mno. sla.: V kanceli mi ten nvrh zamtli. (ednci, lid,
pracovnci), Ve kole mi omluvu nepijali. (uitel)
n jmno ve tvaru 2. pdu v pozici podmtu
genitiv zporov (u slovesa nebt me bt podmt v 1., nebo i v 2. pd): Nebylo tam ani ivka (iv due).
genitiv partitivn (2. pd pedstavuje st neho lat. pars): Znovu mi pibylo starost. V ece ubylo vody.
genitiv numerativn tzv. numerativ (v 2. pdu je jmenn vraz v podmtu po slovce): Deset chlapc zvod
vzdalo. (slovo deset je selnm pvlastkem)
minul-. Na hiti dovdl- mal dti. Pihlel- jim skupinky chlap-
c. Houfy pak poletoval- nad krajinou. Vera vyslal- report
z fotbalovho utkn. Pohranin stre hldal- vechny cesty.
c) Uvdomte si monosti shody psudku s nkolikansobnm pod-
mtem. Vezmte v vahu i shodu podle smyslu a doplte: Hoch
a dvky l- do tanench. Hoi a dvky l- do tanench. Dvky
s hochy l- do tanench. Do tanench l- dvky i hoi. Autorka
hry i reisr slavil- spch. Stovky fanouk a fanynek pil- na
stadion, aby podpoil- sportovce. est pracovnk se pustilo do
prce, aby byl- brzy hotov-. Dvata zvodil- v bhu s hochy.
podstatnm jmnem v 1. pd (nejastji) (Slunce
heje.)
zpodstatnlm pdavnm jmnem (Syt hladovmu
nev.)
zjmenem (J tam nepjdu. Ten m nezastra. vestky,
kter jsme sebrali pod stromem, nm chutnaly.)
slovkou (Ta stovka mi pomohla.)
infnitivem (Pomhat je lidsk.)
citoslovcem (Hlasit mau se ozvalo z pdy.)
pslovcem (Vborn se neslo slem.)
stic (To tvoje ano m pli nepesvdilo.); vjimen
i jin neplnovznamov slova: Ale je spojka odporo-
vac. Za se poj se temi pdy.
vedlej vtou podmtnou (Bylo oznmeno, e se sou-
t odkld. Nen normln, aby tak dlouho stonal.
= spojkov, Kdo se boj, nesm do lesa = vztan)
V nkterch jazycch (nap. v nmin,
anglitin) mus bt podmt vyjden vdycky.
poznmka
117
n zjmenn podmt se uv
pi drazu: Ty tam pjde.
pi kontrastu: J bych to neudlal, ale on ano.
pi citovm zabarven: Tak on se tam vyznamenal!
hovorov: J tam dojdu.
potebuje-li podmt rozvt: Vy vichni jste stejn lhostejn.
n bezpodmtov vty podmt je neurit, pvodce dje neznm (to, ono) V zdech mu pchlo.
psudek zde nevyaduje doplnn podmtem, je obvykle v tvaru 3. osoby jednot. sla (tvar stednho rodu)
Psudek (predikt) P
n je nezvisl na jinm vtnm lenu; shoduje se s podmtem v rod a sle (shoda podle pednosti rodu nebo podle
smyslu) Petr pracoval. Eva pracovala. Lid pracovali.
n je druhm lenem predikanho vztahu (zkladn skladebn dvojice); predikace je vyjdena shodou
n psudek o podmtu nco k (v jednolennch vtch vypovd o dji, jeho pvodce je nejasn); vyjaduje dj (Petr
pracuje.), pisuzuje nkomu innost, vlastnost (Petr je mlad.), stav (Petr sp.), zmnu stavu (Petr omldl.)
n z hlediska valence je nejdleitjm lenem, centrem vty, zkladem valenn struktury; je nadazen vem ostatnm
vtnm lenm; s ostatnmi vtnmi leny valennmi tvo zkladovou vtnou strukturu
n je vyjden nejastji uritm tvarem slovesnm (predikt verbln), jmnem se sponovm slovesem (predikt
verbonominln), jmnem beze spony (predikt nominln)
n otzka: co dl podmt?, co se dje s podmtem? ap.
1. psudek slovesn (predikt verbln) Pv
je vyjden uritm tvarem slovesnm slovesa plnovznamovho (i v tvarech sloench)
vytv s podmtem predikan dvojici
shoduje se s nm v osob a sle, ppadn jmennm rodu (shoda se projevuje koncovkami slovesnho
tvaru) Pavel te. Dti tou. Dt plakalo. Plakal bych. Budu plakat. Jsem oplakvn.
n psudek slovesn jednoduch
je nejen jednoslovn psudek (tu, smje se), ale i vyjden sloenmi tvary slovesnmi (etli jste, smli jste se,
etli bychom, budeme st), tedy i opisnmi tvary trpnmi (byl peten)
neobvykl je psudek vyjden citoslovcem: Vrabec frnk na strom. (tj. jako frnkl, frnkne)
n psudek slovesn sloen je sloen ze dvou st
a) s modlnm slovesem
modln sloveso + infnitiv plnovznamovho slovesa: Mohl doshnout lepho prospchu. Otec se musel vrtit.
Studenti chtli jt na vstavu. Budeme tady muset zstat tden. Mohl bych mt dost asu.
b) s fzovm slovesem
fzov sloveso + infnitiv plnovznamovho slovesa, udv potek, prbh, konec dje:
Zaal se uit nminu. Nepestal pracovat. Voda pestala tct. Auto zstalo stt na silnici.
se slovesem modlnm i fzovm: Mus u zat pracovat.
c) se slovesem dt a nechat + infnitiv plnovznamovho slovesa: Eva si dala ut aty. Nechal ji pozdravovat.
n psudek slovesn souslovn je tvoen
frazeologickm pojmenovnm se slovesem: pijt s kkem po funuse
kategorilnm slovesem abstraktn substantivum djov nebo stavov + sloveso: dt (pkaz), vst (jednn),
init (pko), uzavt (mr), sloit (slib, zkouku), mt (pocit), provst (kontrolu), vykonat (nvtvu)
2. psudek slovesn jmenn (predikt verbonominln) Pvn asto oznaovn jako psudek jmenn se sponou
je vyjden uritm tvarem sponovho slovesa (nejastji bt) a jmennou st (podstatn, pdavn jmno ap.)
spona (kopula) bt, bvat, stt se, stvat se nem vcn vznam, ale vyjaduje zpsob a as
118
spona + substantivum Velryba je savec. Bval hercem v ochotnickm divadle. Nejsem lkaem.
+ adjektivum Zahrada je krsn. Zahrada nebude vt. Zahrada by nebyla krsn. Eva byla astna.
Jeho pohled se stval nejistm.
+ pslovce aty jsou mi dobe. Dvee byly dokon.; v jednolennch vtch Je mi dobe. Bylo ns pt.
+ infnitiv Loupit nen koupit. Je vidt v.
n sponovm slovesem me bt tak zstat, zdt se, mt
Stanislav zstal poslancem. Karel se zdl unaven. Karel ml u po zkoukch.
n podstatn jmno v psudku je
v 1. pd vlastnost, jev trval, stl: Otec je zpvk. Orel je dravec.
v 7. pd jev pechodn, stt se nm (vlastnost nabyt): Jirka byl na vojn kuchaem. Zahrdka je nejmilejm
mstem. Bratr je studentem. Po odbornm vcviku se stal truhlem. Chvli byl potovnm doruovatelem.
n pdavn jmno v psudku je vdy v 1. pd
n sloveso bt nen sponou
znamen-li existovat (= plnovznamov sloveso): Ped vchodem do domu je zhon r. Vstupenky nejsou. Otec je
v dln (= pracuje). Spravedlnost nen.
je-li soust sloenho tvaru plnovznamovho slovesa: Pedprodej vstupenek byl zahjen (trpn tvar slovesa zahjit)
3. psudek neslovesn (predikt nominln) Pn
vta neobsahuje urit sloveso, ale dl se na st podmtovou a psudkovou (sponu si meme domyslet), nap.
pslov, ren: Sliby chyby.
oznmen, telegramy, nadpisy, tituly: Otec nemocen. atna naproti. Vzduch zdarma.; s pomlkou: Kniha ptel lovka.
citoslovce jako predikt: My up do dry.
vrazy s to, tento, netento, tento: J ti jednu to! Takov prce lovka utento. (unav)
substantivum poklesl v pslovce: Hrza (Pn) pomyslit (S). (podobn i hanba, koda, lpe + infnitivn podmt)
n Nkolikansobn psudek tvoen nkolika souadn spojenmi slovesnmi psudky, kter se vztahuj ke stejn-
mu podmtu a nejsou rozvit: Zajc vybhl, zarazil se a zmizel. Melodie v dlce utichala, slbla, zmlkla. Eva musela hrt
a zpvat. samostatn rozvit psudky = vty, celek je souvt: Otec se usadil do kesla, vzal si knku a zaal st.
n Psudek vyjden vedlej vtou vyjaduje jmennou st psudku po spon: To u nen, co bvalo. (zvislost
pmo na spon): Nejsi takov, jakm se dl. (po spon nsleduje jet ukazovac, odkazovac vraz)
n Shoda podmtu s psudkem viz kapitola Grafck strnka jazyka
Cvien
1. V nsledujcch vtch rozvjejte podmt a psudek. Tvote vty
tak, aby v nich byl a) rozvit podmt, b) rozvit psudek, c) rozvit
oba zkladn vtn leny: Stromy rozkvetly. Objevil se vlak. Auto
zastavilo. Vtev se naklnla. Petr te. Kvetou blatouchy.
2. Urete slovn druh, kterm je vyjden psudek. Pak odlite psu-
dek slovesn a neslovesn: Slunce se zaalo schovvat za obzor.
Nejdleitj koly byly splnny. Kluci up do spacku. Jsme-li
nerozhodn, zeptme se rodi. tanka je soubor literrnch
ukzek z dl rznch spisovatel. Eva se stala nejspnj
studentkou ronku. Byl bych bval piel u vera, ale byl jsem
velmi unaven. Na vojn bval idiem. Zahledl se do dli.
Pohyb je vdy zdrav. Vesel mysl pl zdrav.
3. Nahrate slovesn jmenn psudek psudkem slovesnm a nao-
pak. Srovnejte oba typy sdlen:
Mj bratr hraje v orchestru na housle. Otec je uitelem na sted-
n kole. Eva trnuje tenistky. Vy jste tlumonkem nmeckch
turist? Moje znm je modertorkou spoleenskch akc.
Musme se vdy chovat estn a upmn. Orel je drav ptk.
Kotva je symbolem nadje. Kdo diriguje orchestr?
4. Nahrate v nsledujcch vtch sloveso bt djov bohatm
slovesem: Na stn jsou obrazy vznamnch mal. Dti jsou
nejradji na hiti. Na louce jsou pestrobarevn kvtiny. Otec je
v tovrn jako mistr.
5. Urete, kdy je sloveso bt sponou, kdy je soust slovesnho tvaru
jako pomocn sloveso a kdy m pln vznam (existence): Nae
zahrdka je krsn. Ped domem jsou zhony r. O przdni-
nch budeme stanovat u rybnka. Byl bych pekvapen, kdyby se
to povedlo. Mj bratr je fotbalovm trenrem. Prochzeli jsme
se po parku. Bolest hlavy je nesnesiteln.
6. Vysvtlete, kde m zjmenn podmt sv opodstatnn: Urit to
okno rozbil on. J tam tedy nepjdu, ty si to vyi sm! J i ty
119
ROZVJEJC VTN LENY
1. Pvlastek (atribut) At
n zvis na podstatnm jmnu a rozvj ho
n zvislost vyjdena kongruenc (nov kniha) v rod, sle, pd; msto Praha v pd) nebo adjunkc (kola hrou,
cesta lesem, pamtky ze stedovku), rekc (pomoc trpcm, beseda o knize)
n ble uruje podstatn jmno, vymezuje jeho vznam
n je to len nevalenn, nen soust zkladov vtn struktury
n je vyjden pdavnm jmnem (zimn krsy), zjmenem (nae zem), slovkou (ti ci, tet poschod), podstat-
nm jmnem v pd prostm (krsy hor), pedlokovm (lyai z Prahy), infnitivem (touha vyniknout), pslov-
cem (msto nahoe), vedlej vtou pvlastkovou vztanou (Problm, kter m vyeit, nen tak sloit.) nebo
spojkovou Nazen, aby si vichni vymnili prkazy, museli respektovat.
n otzka jak? kter? ?
Druhy pvlastku
a) podle vztahu k dcmu podstatnmu jmnu a vrazov strnky pvlastku
shodn (kongruentn) Ats
n shoduje se se substantivem v rod, sle, pd (sklouje se s nm)
n stoj vtinou ped podst. jmnem mlad lovk = antepozice, (za podst. jmnem v odborn terminologii
prvosenka jarn, kyselina srov, kost loketn, nebo pi drazu Jm rda polvku teplou = postpozice)
n je vyjden vtinou adjektivem, zjmenem, slovkou: erven jablko, to jablko, ti jablka
n pdavn jmno v pvlastku pebr od podstatnho jmna kategorii rodu sla a pdu
n nkdy je shoda poruena: Ty kluku darebck (citov zabarven)
n za shodn pvlastky jsou povaovna i nesklonn pdavn jmna: fr jednn, super cena, prima zbava
neshodn (nekongruentn) Atn
n neshoduje se s dcm substantivem (pi skloovn substantiva zstv v tm tvaru): hodina strachu,
hodiny strachu, hodin strachu
n stoj zpravidla za dcm podstatnm jmnem cesta lesem, obraz hrzy
n je vyjden nejastji substantivem, zvl. v 2. p. kamard z Prahy, napsn dopisu, nebo pivlastovacm zjme-
nem jeho, jejich, pvlastkem npad shora, infnitivem npad odejt
b) podle potu pvlastk rozvjejcch dc substantivum
hol nerozvit dnm vtnm lenem: erven kvty rozvit zkladem bv rozvjen adjektivum:
rychle se mnc poas

pjdeme spolen do divadla. J jsem si myslela, e se zlob.
I my mme sv pedsevzet. Ty se vra, j tu zstanu.
7. Urete podmt a uvete, kterm slovnm druhem je vyjden: Na
stromech zraje ovoce. Kdo by si to byl pomyslel! Ty si to ani
nedovede pedstavit. Dnes nen vera. N tdn je zempisec.
Zelen je moje oblben barva. Vichni se tili na przdniny.
Snt o nem a pak se toho nedokat je smutn. Kdy se dva
hdaj, tet se smje. Syt hladovmu nev.
8. Hol podmty nahrate infnitivy a vty upravte: Nam clem byl
spch pi zkoukch. Vtkovou nejvt zlibou bylo zpvn ve
sboru. Odkldn odpadk zde nen dovoleno.
9. Obmte vty tak, aby podmt nevyjadoval pvodce, ale cl dje:
Nakladatelstv Fragment vydalo novou dtskou knku. Uitel
napomenul nepozornho ka. Doruovatel musel vrtit dopisy
s neplnou adresou. Zprvu pijali vichni s nadenm.
k
r
ms
p
120
c) podle vznamovho vztahu k dcmu substantivu a tsnosti spojen rozvitho pvlastku
voln
n vyjaduje doplujc vlastnost, ale nepodstatnou
(lze ho vypustit beze zmny smyslu vty)
n oddluje se rkou (uprosted vty rkami
z obou stran); bv rozvit, stoj za dcm
substantivem, jeho zkladem je pdavn jmno
(adjektivum) Zahrada, obehnan drtnm
plotem, byla vzorn upraven.
tsn
n vyjaduje vlastnost podstatnou
(nelze ho vypustit beze zmny smyslu vty)
n neoddluje se rkou
n me bt rozvit, stoj ped dcm substantivem nebo za nm:
ci pihlen do soute se shromd ped divadelnm slem.
Zvltnosti
a) nominativ jmenovac pvlastek zuujc i zpesujc vznam dcho substantiva (uvd pesn jmno, titul ap.),
je nesklonn; je jm substantivum vlastn i obecn: kino Evropa, hotel Pa, msto Praha, kniha Babika, JUDr. Jan
Novotn, Csc., slovo les
b) vraz jeden z chlap, kad z ns: slova jeden, kad
zastupuj vyputn substantivum (eliptick vraz
msto jeden chlapec z ostatnch chlapc)
c) genitiv podlnosti (partitivus) stoj u substantiva
(sklenice vody), zjmena a slovky (nco novho, pt
knih), pslovce (plno knih, nesetn ppad)
d) substantivum s jako: kuchyka jako dla
e) odlinost pvlastku od doplku:
pvlastek se ve jen na substantivum
vlastnost trval
tsn u podst. jmna
Bos dvata tancovala.
doplnk se ve na substantivum i na sloveso
vlastnost pechodn
vzdlen od podst. jmna Dvata tancovala bosa.
nkolikansobn
n adjektiva jedn vznamov ady, skupina souad-
n spojench pvlastk
n jejich poad lze libovoln zmnit
n jsou oddlena rkou nebo spojkou souadic
(a) erven, lut a oranov kvty
postupn rozvjejc
n dc substantivum se rozvj nejdve jednm adjektiv-
nm pvlastkem, pak cel spojen dalm vrazem
atd. (postupn zpesovn dalmi pvlastky)
n neoddluj se rkou
nejznmj souasn esk bsnk
n
s
b
o
k
+ +
Nkdy se za druh volnho pvlastku
povauje i pstavek (apozice) Ap; jako
voln pvlastek je rozvit, stoj za substantivem,
ale jeho zkladem je substantivum;
oddluje se rkami: Jaroslav Seifert, nositel
Nobelovy ceny, vnoval mnoho bsn Praze.
poznmka
j
z ch
S
Atn
z ch
S
Atn
ch
j
Ats
pvodn:
pt
devt
knih
dv
ti
tyi
knihy
zapamatuj si
Atn
Ats
121
2. Pedmt (objekt) O
n zvis na slovese (v tvaru uritm i neuritm) nebo na pdavnm jmnu
st knihu, schopn veho, zvdav na vsledek, mluvili o mn, tst stromem
n zvislost vyjdena rekc
n vyjaduje osobu, zve nebo vc, kter slovesn dj pmo zasahuje, na kter se orientuje, nebo kterch se obsah
pedmtu tk
n z hlediska valence je zkladovm vtnm lenem zvaznm (obligatornm); je nutn, pokud zvis na pedmtovm
slovese (bez nho by byla vta obsahov nepln); vtinou stoj napravo od psudku (je lenem pravovalennm);
pat do zkladov vtn struktury
n je vyjden nejastji podstatnm jmnem (v pd prostm hodit m, nebo pedlokovm tit se na przdniny),
zjmenem (poslechnout ji), infnitivem (dovedou hospodait, nauil se mluvit), vedlej vtou pedmtnou: ekali,
a jim zavol. (spojkov), Nevdl, s km mluv. (vztan)
n ptme se pdovmi otzkami (krom 1. a 5. pdu) a dcm lenem
Vyjden pedmtu
n nejastji v 4. p. orat pole, kcet stromy (u sloves pechodnch)
n v 2. p. jen mlo sloves vyaduje doplnn pedmtem v 2. pdu, vtinou slovesa pouze zvratn: zmocnili se
hradu, zekl se syna; zastaral: uvat kladiva uvat kladivo (4. pd)
genitiv partitivn, stenosti: dodat si odvahy, upt piva
genitiv zporov: nev si rady, nem ani kapiky, nem ptel (archaick)
genitiv clov, dotykov: vmat si lovka, dotknout se stropu
genitiv odlukov: vzdt se nadje
n v 3. p. (dativ)
pm: pl lidem, dvoval synovi, pek nm
nepm: nabdl chlapci pomoc (tzv. druh pedmt)
tzv. voln (nevalenn len, sloveso jej jako doplnn nevyaduje), nap. prospchov, pivlastovac, zetelov,
sdlnosti: dal mi na vybranou, pidali nm na platech, je mi to jedno, to vm byla hrza
n v 7. p. (instrumentl) u mlo sloves, nap. pokrit rameny (7. pd je pedevm pdem pslovenho uren)
n zvratn se je pedmtem tam, kde m vlastn zvratn
vznam: oblkm se (sebe), nebo vznam vzjemnosti:
poznvali se u sloves pouze zvratnch (dvat se aj.)
o pedmt nejde
n tzv. vnitn pedmt zvis na slovese, kter je jinak
bezpedmtov bel posledn zvod, il dlouh ivot
n pedmt me mt vznamy:
vsledek dje: zavait ovoce, poslat balk
pln zsah dje: zorat pole, pochvlit lkae
sten zsah dje: dotknout se koky, ochutnat jdlo
cl dje: domoci se spravedlnosti, vyhrt sout
adrest: darovat nemocnmu, poslat pteli
pomcka dje: nabrousit n
smyslov vjem: ctit vni, slyet hluk
3. Psloven uren (adverbiale) Ad
n zvis na slovese (vrtit se zpt), djovm pdavnm
jmnu (uskutenn podle pn) nebo pslovci (velmi dobe)
n zvislost vyjdena pimyknm (nen zeno pdov); msto (jdu dom), as (jdu veer), zpsob (jdu pomalu, jdu jako
hlem), mra (krtce ped veerem), prostedek (pst tukou), zetel (kvalitou vlas= co do kvality, co se tk kvality
nkdy nesnadn odlien od pslovenho uren:
hodit kamenem uhodit nkoho kamenem
O Ad
n pedmtem je tam, kde lze tvar v 7. pdu nahradit
4. pdem: hodit po nkom kmen/kamenem
n psloven uren nen nutnm doplnnm slovesa:
pst perem pst dopis (=pedmt)
n nabzej-li se vedle pdovch otzek i jin otzky, jde
o psloven uren (vyjaduje konkrtn vznam)
upadnout v nemilost (pedmt) upadnout na led
(psloven uren)
n v pedlokovm pdu: pedmt je tam
(na rozdl od pslovenho uren), kdy se
sloveso poj jen s jednou pedlokou nebojte
se o nho, zaposlouchat se do vyprvn
zapamatuj si
122
vlas), pina (potrestat za krde), el (jet na len), podmnka (pi nedostatku penz se to nestane), ppustka (pes
nepzniv poas vyjel)
n nen valennm lenem
n vztah mezi pslovenm urenm a slovesem (pdavnm jmnem) je slab zvislost, realizuje se v rovin vznamov
n je nejastji vyjdeno pslovcem: st rychle, podstatnm jmnem v pd prostm: trvat tden, pedlokovm:
uklzet ob tden, infnitivem: odjet se lit, nebo nkterm typem vedlej vty psloven (viz kapitola Druhy
vedlejch vt)
n otzky jin ne pdov (tj. na msto, as, zpsob, pinu)
Druhy pslovench uren
a) msta (loci [loc]) Adl kde? odkud? kudy? kam?:
pracovat v kanceli, pijet z dovolen, projdt mstem, jt podl eky, cestovat do ciziny
b) asu (temporis) Adt kdy? odkdy? dokdy? jak dlouho? jak asto?:
pijet rno, pracovat od rna, pracovat do veera, pracovat cel den, pracovat denn
c) zpsobu (modi [mod]) Adm
vlastnho zpsobu
pmo: st s citem, pracovat peliv
pirovnnm: chovat se jako len, zpv
jak?
jako (jak) slavk
inkem: hrt k neposlouchn
mry
pmo: jst mlo, pibt dv kila
pirovnnm: ki jako pavin, kolik?
rychlej ne on jakou mrou?
inkem: pracovat do padu do jak mry?
rozdlem: vyrst o dva centimetry
prostedku: kreslit tukou, jezdit autem,
platit ekem jak? m?
zetele (co do): liit se povahou, zevnjkem
(co do zevnjku); byl mylenkami jinde
pvodce dje: byl pochvlen uitelem (od rodi);
msto bylo dobyto nepteli
pvodu: postavit z betonu; ohe vzplane z jiskry
vsledku: rozpadnout se v popel
spoleenstv: el se synem do lesa
prvodnch okolnost: vstoupili do slu za zvuk
fanfry, ve tm nic nevidm
d) piny (causae [kauz]) Adc vyjaduje pinnou souvislost dj
dvodu (causae) Adc: nepiel pro nemoc, nakal bolest pro, z jak piny? (pedchzejc pina)
elu (fnln) Adf: jet za zbavou, podat o radu, spchal otevt, pro? za jakm elem? (nsledujc pina)
podmnky (conditionis [kondicionis]) Adcd: za jak podmnky? (mon nebo neuskutenn pina): pi
dodren postupu se to povede, v ppad nouze si pomeme
ppustky (concessionis [koncesionis]) Adcc vyjaduje nesoulad, pina je neplatn: pi nejlep vli nemohu
vyhovt, pes nepzniv poas odeel do hor
n ve vt me bt i nkolik rznch druh pslovench uren, asto navzjem ve vztazch nadazenosti
Vera odpoledne si konen i pes mj zkaz vyjela do msta.
Adt Adt Adm Adcc Adl
zvisl na vera
dc pro odpoledne
4. Doplnk (atribut verbln) Atv
n dvoj zvislost na podstatnm jmnu (v podmtu nebo pedmtu) a zrove na slovese (v psudku); vytv
tzv. komplexn syntaktickou dvojici
Pavel chodil do divadla rd. Vrtil mi knku roztrhanou. Dvata tancovala bosa. Bos dvata tancovala.
Atv Atv Atv At
n zvislost vyjdena jednak shodou (s dcm substantivem), jednak zenost (dna vazbou slovesa)
n vyjaduje vlastnosti podstatnho jmna za jistho dje nebo je mu djem pisuzovna (zvolili Jiho krlem)
n doplnk nevalenn: Dti bhaly bosy. zvazn, valenn doplnn slovesa Zvolili ho starostou.
123
n je vyjden
adjektivem: Otec se vrtil unaven/unaven. Spatili idie zrannho. Zstanu tam rd.
substantivem:
s jako (= jakoto): Jako chlapec jsem hrval fotbal. (! jako pirovnn)
pedlokovm pdem: Vybrali si ho za vedoucho.
v 7. pd: Zvolili ho pedsedou. Dostal to darem. (= jakoto dar)
slovkou: Petr dobhl do cle prvn.
zjmenem: Zstal stt sm.
infnitivem: Vidl jsem ho utkat.
pechodnkem: Hledal zpalky, chtje si posvtit na dvoe.
vedlej vtou doplkovou: Vidl jsem ho, jak se vrac z kina.
n otzka jak? jak?
Druhy doplku
a) podle vztahu k dcmu jmnu
shodn: je vyjden pdavnm jmnem nebo trpnm pestm: Pili zniv. Stl shrben u dve.
neshodn: Vyuil se zednkem. Slyel jsem ho kiet.
b) podle vznamovho vztahu k dcmu lenu a tsnosti spojen
voln: Sedl u stolu, smutn a rozmrzel.
tsn: Sedl u stolu smutn a rozmrzel.
c) podle vtnlensk platnosti dcho jmna
subjektov: zvis na podmtu (subjektu) a psudku, bv v 1. pd: Petr se vrtil nemocn.
objektov: zvis na pedmtu (objektu) a psudku: Nali Petra nemocnho.
n typ hlavu sklonnou, ruce v kln je elipsa pechodnku maje:
Dda sedl u stolu, ruce v kln.
n nutno rozliovat!
a) doplnk jmenn psudek se sponou
Vrtka zstala oteven. Vrtka byla oteven.
Dcera odchzela spokojen. Dcera byla spokojen.
doplnk zvis na plnovznamovm slovese nebo na neplnovznamovch slovesech (kde je doplnk nezbyt-
nou slokou), nap. narodit se, bt zvolen, bt jmenovn, bt nazvn, zdt se, pipadat, prokzat se, ukzat se,
uinit, pokldat jmenn psudek m sponov sloveso
Eva se zdla vyrovnan. Eva byla vyrovnan.
b) doplnk psloven uren
Ddeek sedl u stolu shrben. Ddeek sedl u stolu shrben.
doplnk vyjaduje vlastnost jmna psloven uren vyjaduje okolnost slovesnho dje
forma shodnho uren forma neshodnho uren prvodnho stavu = adverbiem
prvodnho stavu = adjektivem
c) doplnk pvlastek
Chlapec odeel zklaman. Zklaman
chlapec
odeel.
u s
v k r
s
Adl
O
4
Adl
Atv
Adjektivum rd, zjmeno sm a pechod-
nkov tvary jsou ve vt vdy doplkem.
zapamatuj si
maje
D
124
Urovn rozvjejcch vtnch len
pvlastek rozvj podstatn jmno
pedmt rozvj sloveso nebo pdavn jmno (pdov
otzky krom 1. a 5. pdu)
psloven uren rozvj sloveso, pdavn jmno nebo
pslovce (jin ne pdov otzky)
doplnk rozvj podstatn jmno i sloveso
rozvjejc vtn len me bt vyjden i vedlej vtou
spojen souvtn (souvt podadn)
Postup pi vtnm rozboru
1. Urme psudek vty (= sloveso v tvaru uritm).
2. Dohledme podmt (otzkou 1. pdu) vyzname zkladn skladebn dvojici, a to dvojitou arou.
3. Urme leny rozvjejc psudek, tj. pedmt, psloven uren, pp. doplnk (= st psudkov) a leny rozvjejc
podmt, tj. pvlastek shodn, neshodn, pp. doplnk (= st podmtov).
4. Podle otzek a slovnch druh dcch slov urme zbvajc vtn leny a vyzname skladebn dvojice, a to jednodu-
chou arou.

skladebn skupina
Nae fotografe z dovolen nm jist pipomenou krsn chvle u moe a zitky z cest.
Zpsob grafckho zpisu
1. Kvli pehlednosti zapeme vtu na jeden dek.
2. Zkladn vtn leny a vtn leny rovnocenn nebo ve
skladebn skupin (nkolikansobn vtn leny) peme
na t dek; zvisl vtn leny peme ne ne dc.
3. Zkladn vtn leny spojujeme dvojitou vodorovnou
arou, vtn leny v pstavkovm vztahu trojitou vodo-
rovnou arou; zvisl vtn leny spojujeme s dcmi
jednoduchou ikmou arou.
4. Mezi leny skladebn skupiny vyznaujeme vztah grafc-
kmi znakami: sluovac +, odporovac , stupovac , vyluovac ~, dvodov
, dsledkov
5. Vtn leny uvdme v krouku a zapisujeme jen potenm psmenem slova. Nevyjden nebo vyputn leny jsou
ve vytekovanm krouku.
6. Skladebn nespojen tvary vty (vsuvka, osloven ap.) maj v grafu sv pslun msto, ale bez spojovacch ar.
7. Vtn leny popisujeme zkratkami, nap. S podmt (subjekt), P psudek (predikt) viz v pedchozm vkladu. seln
indexy pedmtu O (objektu) vyjaduj pd.
8. Graf mus pesn vystihovat slovosled vty (opticky se msto vtnho lenu v grafckm zznamu mus shodovat s ms-
tem slova ve vt).
9. V souvt se analyzuje kad vta zvl. Vztahy vt v souvt se vyznauj podobn jako vztahy vtnch len ve vt
jednoduch.
Zvislost vtnho lenu
na substantivu
pvlastek
na jinm slovnm druhu (slovese, adjektivu, pslovci)
pedmt psloven uren
(pdov otzky) (jin ne pdov otzky)
na slovese i substantivu
doplnk
Grafck rozbor vty umouje
pochopit stavbu vty:
n pomh eit pravopisn problmy, zvl. shodu
psudku s podmtem, interpunkci ap.
n vznam pro rozvoj logickho mylen
vysvtlivka
125
Dal pklady
lovk ve sv touze poznvat jde vytrvale za tajemstvm hvzd.
Televize uvd kulturn poady, zpravodajstv i zznamy
sportovnch utkn.
nkolikansobn pedmt v akuzativu O
4
Zsluhy Jiho, zvolenho eskm krlem, byly znan.
doplnk Atv
dvoj syntaktick zvislost
Vera jsem potkal Petra, mladho bratra Evy.
nevyjden podmt S
apozice
Otec se asto vracel dom nemocen.
doplnk Atv dvoj syntaktick zvislost
Dnes hust snilo na celm zem ech.
F = zklad jednolenn vty (fundament)
Ats
f p
N z d n ch z
zc k um
Atn O
3
Adm
j
O
4
O
4
Ats Atn
+
P S
F
Ats
S P
Adc
Adm
Atn
Adl
Atn
j
v t
s p
v z t
h
S
T u
p z z
u k
s
P
O
4
Atn
Ats Ats
+
O
4
O
4
+
S Pvn
Z b z
J
z
k
Atn
Ats
Atv
Ats
P P
Adt
Ats Atn
O
4
O
4
j p
v P b
m E
j
S P
Adt
Atv
Adl
O s v
n
d
Adt Adm
Adl
Ats Atn
s
D h n
c
Nae fotografe z dovolen nm jist pipomenou krsn chvle u moe a zitky z cest.
Atn
126
Cvien
1. Urujte vechny rozvjejc vtn leny a vyznate skladebn dvojice:
zk stezka vedla nahoru mladm smrkovm lesem. Staromst-
sk radnice v Praze byla svdkem mnoha djinnch udlost.
2. Podtren shodn pvlastky nahrate neshodnmi a naopak:
umavsk lesy bvaj pln borvek. Chutnaj mi mounky
s ovocem. Petr vyplail cel hus hejno. Jin vtr bv provzen
detm. Tylv Strakonick dudk pat k stlmu repertoru
Nrodnho divadla. Vystrailo ns houkn sovy. Kamardka
Moniky odjela na chatu.
3. Rozlite pvlastky hol, rozvit, postupn rozvjejc a nkolika-
nsobn. Doplte nleit interpunkci a odvodnte: Hlavn
dopravn tepna nevede centrem msta. Strc je skromn nen-
ron lovk. Souasn anglick a americk romnov tvorba
je u naich mladch ten velmi oblbena. Vechny tyto ti
star domy s baroknmi tty byly opraveny. Zskali jsme nov
vt byt. Odnesl jsem do istrny vlnn zimn pl. V zahrad
rozkvetly lut bl rov a erven popnav re.
4. Vyhledejte pvlastky a urete, kterm slovnm druhem jsou vyjd-
eny: Kolemjdouc lid se ohleli za nam psem. Mj pokoj m
sten okna. Jan Zrzav ilustroval Mchv Mj. Do tohoto domu
u nevkrom.
5. Vyznaen pvlastky nahrate pvlastky vyjdenmi infnitivem:
Vojsko dostalo rozkaz k stupu do hor. Obdivuji jej vnitn slu
k pekonn pekek. Mylenka na pomstu ho neopoutla.
6. Vyznaen pvlastky nahrate pvlastky vyjdenmi pslovci:
Pjezd z prav strany je obtnj. Cesta tmto smrem nen
nejkrat. Protj chodnk se jet opravuje.
7. Rozlite pvlastky tsn a voln. Doplte rky tam, kde chybj.
Odlite pstavky: Oprav nedodrujc bezpenostn pedpisy
me zpsobit netst. Ti nebo tyi labut hladovj a od-
vnj ne ostatn se praly o potravu. Studenti pihlen na
exkurzi se dostav k autobusu. Pro romantiky jsou typick bsn
vyjadujc pocit samoty, smutku a vzdoru. Pteli ijcmu nyn
v Londn se stskalo po echch.
8. Podtren pedmty nahrate pedmty vyjdenmi jinmi slovn-
mi druhy a podle poteby vty upravte:
Touil vrtit se do ech. Snail se o npravu svch chyb. Pomohl
mu s opravou zdi.
9. Odlite pedmt od pslovenho uren: Rd psal ervenou
tukou. Hrl si s tukou. Uhodil Pepka kamenem. Hodil mem
pes s. Spadan list svtilo vemi barvami. Ve sklep se svtilo
petrolejkou.
10. Doplujte do nsledujcch vt psloven uren asu, msta nebo
zpsobu: Ohe se rozil. Lto bylo krtk. Dti se koupaly.
Autobus odjel.
11. Odlite psloven uren piny, elu, podmnky a ppustky.
Vimnte si, m jsou vyjdena, a pokuste se je nahradit jinm
vyjd enm (nap. jinou pedlokou ap.): Vzdor naim pipomn-
km svj zmr nezmnil. Koupil jsem si pro zdrav vitamny.
Kvli penzm se stle hdali. Z rozilen cel zbledl. li jsme
sbrat liv rostliny. S va pomoc jsme to zvldli. Pro siln sn-
en se nemohli vydat na tru. Uvaila nm pro zaht ovocn
aj. Radost se mu zadrhl hlas. Jiina prostr k sndani.
12. Vyhledejte doplky. Vimnte si, ktermi slovnmi druhy (ppadn
ktermi tvary) jsou vyjdeny. Dolote dvoj syntaktick vztah
doplku k podstatnmu jmnu (v podmtu nebo pedmtu)
i k slovesu: Ptel sedl u okna zamylen. Pipadal si unaven
a vyerpan. Ukloniv se, skonil sv vystoupen. Michal dobhl
do cle prvn, Petr dorazil jako posledn. Nechtl zstat doma
sm. Ctila se zrazen a podveden. Vracejce se z ciziny, tili se
na sv blzk. Chodec zstal pekvapen stt.
13. Uijte rznch tvar nsledujcch pdavnch jmen ve vtch jako
doplk. Tvote doplky hol, rozvit i nkolikansobn: polekan,
zklaman, astn, zamlkl, pln obav, spokojen
14. Odlite doplky do pvlastk: Jak zklamni jsme se vrtili ze
soute! U se vrtili zklaman astnci soute. Lid tu stli
nerozhodn. Rd se dval oknem do zahrady. Na stole leely
rozhzen knihy a dopisy. Knihy a dopisy leely rozhzen na
stole. Zastihl jsem doma otce zcela vyerpanho. Zastihl jsem
doma zcela vyerpanho otce.
15. Odlite doplky od psudk slovesnch a jmennch se sponou.
Vimnte si rozdlu mezi slovesy: Obloha byla zataen. Staven
se zdlo netuln a nevelk. Jirka byl povaovn za nejlepho
achistu ve td. Dve jsem bvala thlej. Dve jsem se ctila
spokojenj. V byt zstal sm.
16. Naznate grafcky stavbu vt, vyznate syntaktick dvojice, pojme-
nujte vtn leny, vtn vztahy a formu jejich vyjden. Urete roz-
vjejc vtn leny: Smeka loveckch ps se vrhla na prchajcho
porannho srnce. Vechny horsk cesty byly zasypny spoustou
erstv napadanho snhu. V novm prosted studentsk koleje
jsme se brzy ctili jako doma. Lyaskho vcviku jsem se zast-
nila velmi rda. Jednal obezetn, pamtliv pkazu svho otce.
17. Urete vyznaen vtn leny: Ivana byla po cest velmi unaven.
Ivana se vrtila velmi unaven. Velmi unaven Ivana se vrtila.
Nemocnho museli operovat. Navtvili jsme nemocnho
kamarda. Nikdo ho nepovaoval za nemocnho. Choval se
jako dt. Jako dt jsem pr hodn zlobil. U je jako dt. Tohle
je nejkrsnj den mho ivota. Til se u na ztej den. Kad
den jsme chodili na prochzky. Dnen den byl spn. Kv-
tiny u rozkvetly. la jsem na zahradu pro kvtiny. Vza s kvti-
nami zdobila stl. Pedstavovala jsem si stle kvtiny darovan
ptelem.
18. Urete, kterm rozvjejcm vtnm lenem je v nsledujcch vtch
infnitiv: Uvidt egyptsk pyramidy byla jeho celoivotn touha.
Pl si uvidt egyptsk pyramidy. Touha uvidt egyptsk pyra-
midy ho neopustila cel ivot.
19. Ktermi vtnmi leny jsou substantiva v instrumentle? Po cest
lesem jsme hledali houby. ezali jsme devo elektrickou pilou.
Stal se reprezentantem republiky v atletickch zvodech.
Zvolili ho fredaktorem krajskho denku.
20. Rozvjejte nsledujc vty co nejvtm potem vtnch len
a pojmenujte je: Uitel pinesl knihu. Vl vtr. Pijela Anika.
Vrata byla oteven.
21. Utvote vty tak, aby slovo kamard v nich mlo platnost:
a) podmtu b) psudku c) pedmtu
d) pslovenho uren e) doplku
127
ZVLTNOSTI VTN STAVBY
a) Vrazy do vty mluvnicky nezalenn (nevstupuj do vtnch vztah)
1. Osloven (vta jednolenn vokativn) = slovo (nebo skupina slov) v 5. pd (hovorov i v 1. pd) vloen do jin
vty; nesouvis s n mluvnicky (syntakticky), nerozvj toti dn jej vtn len; m jen funkci kontaktovho pro-
stedku; vdy se oddluje rkou (rkami)
To bys, Aniko, nevila. Mil Aniko, dkuji Ti za dopis. Lidiky, to byla legrace! Kdy pijde, Pavle?; hovorov: Josef,
podej mi kladivo! Pane Svoboda, zeptejte se na to!
n stoj-li osloven izolovan, tvo samostatnou vpov: Jirko!
2. Citoslovce (vty jednolenn citosloven, podobn i sticov) zapojeno do vty jen vznamov vyjaduje
expresivitu nebo m funkci kontaktovho prostedku; mluvnicky s vtou nesouvis; vdy se oddluje rkou
Brr, to je zima (Brr! To je zima!) Ouvej, to bol!
n stoj-li citoslovce izolovan, tvo samostatnou vpov: Fuj! Hal!
n vjimen zastupuje jin slovn druh, pak vytv s jinm vtnm lenem skladebn dvojici, nap. v psudku msto slovesa (Dti
hup do vody.)
n citoslovce se neoddluje rkou, nsleduje-li zvoln: Ach mmo, mamiko! Ach dt, dtko, kam ses podlo!
3. Samostatn vtn len vraz vyten ped vtu nebo dodaten (aditivn) pipojen; ve vt pvodn (zkladn)
nahrazen ukazovacm zjmenem nebo pslovcem; oddluje se rkou; typick pro mluvenou e, prostedek k zd-
raznn
Knihy, ty mm rda. Bylo tam hezky, na dovolen. Penze, tch je pod mlo.
O przdninch, to j nebvm doma. Lekla se j, t postavy.

antepozice postpozice
prostedek k zvraznn vytenho vrazu prostedek k zpesnn
4. Vsuvka (parenteze) slovn vraz nebo vta, kter s obsahem vty souvis jen vznamov (nco zpesuje, dopl-
uje, vysvtluje, dokld ap.), ne mluvnicky, protoe nezvis na dnm vtnm lenu, peruuje souvisl psmo
ei poznmkou, odbokou, vzpomnkou, komentem, jinou informac
n oddluje se rkami, pomlkami, zvorkami (z obou stran); mv klesav stoupavou kadenci, oddluje se pauzami
n vjimka: ustlen vsuvky jednoslovn (prosm, myslm, doufm, bohuel, snad, zejm, patrn aj.) se rkami neod-
dluj (poklesly na vtn stice), nejsou vtnmi leny podobn jako ostatn stice
To se, pokud to pamatuji, odehrlo ped osmi lety. On je, s odputnm, nenormln.
Uvn vitaminu C tzv. Celaskonu oslabenmu organismu prospje. Uvn vitaminu C (12 dvky denn)
oslabenmu organismu prospje.
Jan Neruda (18341891) patil ke generaci mjovc. Stalo se to myslm ped rokem.
n typick pro mluvenou e i pro psemn (odborn) projev, nebo pro enick styl
n vsuvka me bt
ped vtou (pedsunut) Jak v, je svobodn.
uprosted vty Je, jak v, svobodn.
za vtou (pisunut) Je svobodn, jak v.
b) Vrazy do vty mluvnicky zalenn
Osamostatnn vtn len
= vyjadovn postupn; stoj za vtou dodaten pipojen a oddlen nejastji tekou; vyuv se k ozvltnn
22. Vyhledejte zjmena, urete jejich druh a jejich platnost jako vt-
nch len:
Kdo v nejlpe, co ho trp? Nedivm se tomu. Vichni lid se
na to t. Tenhle nzor se mi nelb. Koupm si tyto nov aty.
Kadho se zeptej. Ty jsi te na ad. Kad z ns chybuje. Nai
znm u pijeli. Cl, kter jsme si vytkli, splnme.
128
textu (v umleckch nebo publicistickch tvarech); m klesavou kadenci; rozleovn (parcelace) tak vznik tehdy,
kdy mluv vpov ukon a nsledn ji jet dopln.
Brodil se bahnem. Po kotnky. Sm. Bylo tam pjemn prosted. A klid. Nezaslouili by si trest, podvodnci?
ODCHYLKY OD PRAVIDELN VTN STAVBY
a) odchylky, kter nepovaujeme za chyby
1. Elipsa (vpustka) nevyjden (vynechn) slova (slov nebo vty), kter nle do vtnho schmatu, ale jsou
z kontextu i situace znm; nebrn to srozumitelnosti; slou k zestrunn vpovdi; zvl ast v mluven ei,
v dialogu
kontextov elipsa vynechan vchodisko vpovdi; odpovdme jen jdrem
Kam spch? Do kina. (
_
spchm) Od editele (
_
jsem dostal) pochvalu, od uitele jedniku. Kdy pijde? Nevm.
(
_
kdy pijdu)
situan elipsa vynechan leny vpovdi v zvislosti na konkrtn situaci, nap. v restauraci: et!, v ekrn
u lkae: Dal!
n vta eliptick, nepln = vta s elipsou
v predikan dvojici: Klobouk dol (
_
dejme, my) ped nimi. My (
_
mluvme) o vlku a vlk (
_
je) za humny.
Chci (
_
jt) kousek s vmi. Sliby (
_
jsou) chyby.
v determinan dvojici: Vlak odjd v deset (
_
hodin) patnct (
_
minut). Mte (
_
knihu) Babiku? Sedl, hlavu sklo-
nnou (
_
maje).
v koordinaci: Poznal jsem Severn (
_
Ameriku) a Jin Ameriku.
vtn elipsa: Vera za mnou piel (
_
a kal), e by vyjednal hokejov zpas s gymnziem.
n k elipse pat i tzv. nulov vtn leny
ve vtch jednolennch: Zaalo pret. Smrk se.
ve vtch dvojlennch s veobecnm podmtem: kali to v rozhlase.
2. Apoziopeze (nekonen vpov) oznauje se trojtekami nebo pomlkami
motivovan (mluvm chtn), zmrn: peruen vpovdi, kdy nenalezneme nejvhodnj vraz: Rd bych
pipomnl, e jsem nebo kdy nechceme ut vulgrn vraz (v emotivnm projevu): A u jsi pry, nebo Jdi do
nemotivovan: vpov peruena partnerem dialogu (sko do ei)
Rd bych ti vysvtlil, e ; Nic mi nekej, nezajm m to.
b) odchylky, kter jsou syntaktickmi chybami
1. Anakolut (vyinut ze souvtn vazby) souvt pokrauje nebo kon jinak, ne vyaduje jeho zatek, tj. oputn
zapoatho vtnho schmatu a pechod k jin konstrukci; asto se vyskytuje v nepipravenm mluvenm projevu
lovk, kdy nen opatrn, hned se mu nco ztrat.
sprvn: lovk, kdy nen opatrn, hned nco ztrat., nebo: lovku, kdy nen opatrn, se hned nco ztrat.
Kdo se pihls na zjezd, je teba, aby zaplatil zlohu.
sprvn: Kdo se pihls na zjezd, mus zaplatit zlohu., nebo: Je teba, aby ten, kdo se pihls na zjezd, zaplatil zlohu.
Je nutn vyeen pti matematickch pklad, z toho dva tk a ti lehk.
sprvn: Je nutn vyeen pti matematickch pklad, z toho dvou tkch a t lehkch., nebo: Je nutn vyeit pt
matematickch pklad, z toho dva tk a ti lehk.
2. Zeugma (nedbn, zanedbn dvoj vazby), tzv. speen vazeb dva vtn leny se spojuj spolenou vazbou
(jsou rozvity jednm lenem), a kad z nich vyaduje jinou vazbu i druh spojen (pedloku, jin pd), tj. spojen
souadnch len vazebnm vztahem, kter pat jen jednomu z nich = nesprvn snaha vyjdit se co nejstrunji
Udrujte istotu uvnit i ped budovou. (sprvn uvnit budovy i ped n)
2. p. 7. p. pedlokov

129
Nrod chtl a volal po nov vld.
4. p. 6. p. pedlokov
(sprvn chtl novou vldu a volal po n)
V mstech, kde mlo nebo nikdy nesvt slunce,
(sprvn kde slunce svt mlo nebo nesvt nikdy)
3. Kontaminace (smovn, ken, kombinace rozdlnch vazeb) sprvn vazba je zamnna s jinou, pevzatou
od slova podobnho vznamu
cenit si nco vit si neho nesprvn: cenit si neho
zamezit nco zabrnit nemu
nesprvn: zamezit nemu (podvodm)
zvit rove vzdln prohloubit vzdln
nesprvn: prohloubit rove vzdln
osopit se na koho osoit koho
nesprvn: osoit se na koho
mimo + 4. p. krom + 2. p. nesprvn: mimo + 2. p.
mimo Evu krom Evy mimo Evy
4. Atrakce (skladebn spodoba tvar) tvary soused-
nch slov se nenleit pizpsobuj (zvlt pdem) vlivem stejnho nebo zvukov podobnho tvaru sousednho
slova
Je ir ne del. (ne dlouh); Vezmi kde vezmi. (vezme); podobn bu jak bu, dlej co dlej; vstvat ped sluncem
vchodem (vstvat ped vchodem slunce); Spoust lidem to nedojde. (spoust lid); Nen mon skonit v pli cest.
(v pli cesty); Ve vtin ppadech to kon nespchem (ve vtin ppad)
Dnes se ji pipout uit nkterch
zeugmat, napklad: mluvit pro i proti
nemu, vystupujte a nenastupujte
do vlaku pednmi dvemi
poznmka
Nespisovn je vazba zmnit nco
(msto zmnit se o nem)
diskutovat problm
(msto diskutovat o problmu)
zapamatuj si
Cvien
1. Doplte interpunkci: Zelen hjov bejvali jste vy moje bejvali
jste mho srdce poten. Kovej kovej kovku okovej mi mou
noiku. Jenom ty mn m panenko povz kam ty rno na
traviku pjde. Spi dtko spi zavi oka sv. Necho dceruko
k vod ven. Bu vtn barevn podzime. Chci na vs hvzdy
zpvat oslavu (Hrubn). Zem zem stokrt pokouen kolikrt
vdala jsi ciz ruce z vna tvho lidu cry rvt! (Hora). Prosm
pane uiteli omluvte mou neptomnost ve kole.
2. Odlite, v kterm ppad nen citoslovce soust vty a v kterm
ppad je naopak vtnm lenem. Doplte interpunkci: Fuj to
jsem se lekla! Slym jen sam chichichi. Nebu tak hr. No no
snad to chvilku pok! Ach ta lska nebesk Tvoje ach mne u
nedojm. Kot hop z pece dol. Hele nezanej si.
3. Vyhledejte vty se samostatnm vtnm lenem, ostatn vty
obmte tak, e samostatn vtn len vytvote: Penz, tch ml
vdycky dost. To se mu to, hrdinovi, na ns z dlky pokikova-
lo! Karel dnes veer urit nepijde. Rybaen je zliba, nkdy
dokonce ve. Zabalit vci na dovolenou je kolem mm
a mamininm. To je ale prevt, ten pes.
4. Vyhledejte vsuvky a vysvtlete, jak vznamov souvis s obsahem
vty. Dokate, e vsuvka nesouvis s vtou mluvnicky: To jste
si s prominutm asi popletl. Tehdy, psal se rok 1904, se
narodila moje matka. Kdy se dozvdl, kdo je neznm mu
(Martin se vecko dozvdal brzy), pistoupil k nmu a usml se.
On tomu, zd se, nechce rozumt. Jej modr oi se konen
rozzily, aspo tak se to Davidovi zdlo. A poezie na to
nezapomnejte vyjaduje city a proitky samotnho bsnka.
Psady chloridu vpenatho (11,5 %) urychluj tuhnut cemen-
tu. Nejhor sek mm bohudk za sebou.
5. Rozhodnte, kde je nutno vsuvku oddlit rozdlovacmi znamnky
a kde ne: Tahle socha jak jist vte je vzcn umleck dlo.
To pr stlo spoustu penz. Vera veer mohlo to bt kolem
devt hodiny nkdo zaukal na okno. To m bohuel smlu.
6. Urete v nsledujcch vtch, kter se vyznauj parcelac (roz-
leovnm), vtnlenskou platnost osamostatnnho vtnho
lenu: Meme nakupovat i v nedli. V hypermarketu na okraji
msta. Mm radost. Obrovskou. m dl vt. Dti ml rd.
Velmi. Odjakiva. Brodil se ve vod. Po kolena. Sm. Ztra
k vm pijdu. Ve ti.
7. Domyslete a uvete, kter vtn leny jsou zejm v nsledujcch
vtch vynechny:
Dvakrt ernou kvu. V nedli odpoledne. V deset patnct. Vidl
jsem bl a erven re. Klobouk dol ped vmi! Zajdi k nmu
a a ztra pijde. My o vlku a vlk za humny. M mil se hnv, j
nevm pro. Tak hezkou dovolenou!
8. Odpovdejte na otzky vhodnmi neplnmi vtami: Jak se vm
da? Pijde k nm? Kdy odjdte? Kdo jede s tebou? V kolik
hodin pijdete dom?
9. Vyhledejte v novinch titulky jako nepln vty, nap.: O prvn ligu.
Drustvo gymnzia opt prvn.
130
VTY S POLOVTNMI (POLOPREDIKATIVNMI) KONSTRUKCEMI
vznamov tvo samostatn celek, oddlen rkou (svou rozvitost se bl vedlejm vtm); nov jdro vpovdi;
mluvnicky nesamostatn, nejsou vtami (nemaj psudkov sloveso)
1. Voln pvlastek adjektivn = rozvit pvlastek, neomezovac
n stoj za dcm substantivem, jeho zkladem je pdavn jmno, vyjaduje samostatnou (doplujc) mylenku (lze
ho vynechat); oddluje se rkou
Lo, zcela naplnn zbom, vyplula z pstavu. Mustvo, hrajc ve vborn fyzick kondici, zvtzilo zcela pesvdiv.
( tsn pvlastek: Jen mustvo hrajc ve vborn fyzick kondici me zvtzit.)
2. Pstavek (apozice) Ap = voln pipojen pvlastek substantivn
n stoj za dcm substantivem, jeho zkladem je podstatn jmno rozvjejc jin podstatn jmno (t pedstava
oznaena dvojm nebo nkolikerm zpsobem); toto podstatn jmno vznamov determinuje (ble ho uruje,
dopluje, shrnuje, dokld, hodnot ap.); oddluje se rkou (rkami)
Jan Hus, uen mistr prask univerzity a kazatel, se stal mluvm lidu.
V obchodnm dom si prohldla vechno, vlohy, jednotliv oddlen i spoustu zbo.
3. Pechodnkov konstrukce rozvit pechodnk ve funkci doplku
n pisuzuje pedmtu njakou innost nebo vlastnost
n obvykle v projevech psanch; knin rz; oddluje se rkami
Matka plakala, zalykajc se slzami. Kozlk, shromdiv tlupu, rozkzal, aby se mli k odchodu. (Vanura)
4. Infnitivn konstrukce podmnkov transponovateln na vtu vedlej pslovenou podmnkovou
Nebt vs, rozhodn bych toho byla nedoshla. (Kdyby nebylo vs, )
O tomhle vdt, zadil bych se jinak. (Kdybych to vdl, )
10. Vysvtlete nevhodnost elipsy v nsledujcch vtch a vyjden
opravte: Mli jsme na dvorku ti kuata, a kdy pijeli vnuci, zabili
jsme je. Kdy ryb kapra vythl, spadl do vody. m astji
uitel ka zkou, tm vc se u. V zelenin je tolik vody, e po
usuen je lehouk. Letadlo ponorku uvid, i kdy se pono.
11. Uvete, co je podstatou apoziopeze. Rozhodnte, zda je v nsledu-
jcch pkladech motivovan, nebo nen: Snad by pece ? ert
aby t Bylo to tak hrozn, e ale radji o tom nemluvit!
12. Zmlky najdete asto v umleckch dlech literrnch, zvlt
v poezii. Pro kter typ poezie je apoziopeze pznan, u kterch
eskch bsnk se vyskytuje nejastji?
13. Opravte chybn vyjden a zdvodnte:
Ped sluncem vchodem se vydali na dlouhou cestu. Ve vtin
ppadech se jim podailo dvry zneut. Odbornci se zajmali
o prci uitele a o jeho pprav na vyuovn. Zastavili se v pli
cest. istota obce slou zdrav spoluobanm. V dopise,
adresovanmu mstskmu adu, bylo plno chyb. Dkujeme
divadelnmu souboru student vedenho Evou Novotnou.
14. Dolote, e kontaminace je vsledek zmny dvou rznch spojen.
Opravte chybn vyjden: Gratuluji vm za vae spchy. Pipad-
la na m mil pleitost, abych vm popla mnoho spch.
Pokraovali na adaptaci divadla. Na nvtv byli vichni mimo
Jendy. Musme prohloubit rove vzdln. Njak jsem na to
nechtc opomnla. V Pavel se z frantiny u mlo. Kdy zod-
povte na nai otzku, budeme o tom uvaovat. Vtom hraj vliv
penze.
15. Uvaujte, zda jsou v nsledujcch vtch vtn leny v nleitch
tvarech: Je teba zamezit jakkoli vlce. Poznte vechno, co
k tomu souvis. Vidli jsme ukzku na nov televizn seril.
Mli bychom se vyvarovat tomu, aby se chyby opakovaly.
16. Odstrate v nsledujcch vtch anakolut. Pokud to jde, uvete
vce monost: Nai hri, zvykl na kvalitn hit, kdy pijedou
do ciziny, patn se jim hraje. Ty, kterch se to tk, a se sami
nad sebou zamysl. Lid asto, kdy dlaj njakou prci poprv,
neda se jim dobe. Podmnkou je zhldnut dvou vstav, z toho
jedna vstava esk a jedna zahranin. Zle jen na vs, abyste
se vemu nauili a mohli se z vs stt dob odbornci. Kad,
kdo toho chce doshnout, je teba, aby po celou dobu systema-
ticky studoval. Aby se vm lpe studovalo a hospodrnji vyuili
asu, rozplnujte si svou prci.
17. Odstrate v uvedench vtch zeugma. Vysvtlete podstatu chyb-
n stylizace: Pekvapilo ns, e nakonec souhlasil a pijal vedouc
funkci v podniku. Letadla pistvaj a opt startuj z novho
letit. Znaj a v si prce svch uitel. Mj aspo slitovn,
kdy ne ctu k tomu, s km jedn. Sledujte a ite se jeho
pokyny. Nam clem je poznn a sit se s novm prostedm.
On trp a styd se, e jm vichni pohrdaj. Ml rd a obdivoval se
svm rodim. Dozvdli se, jak odhalit a jak zachzet s nebez-
penou zsilkou. Mstn pveck sdruen pod a zve vs na
slavnostn koncert. Lid stle vchzeli a vychzeli z budovy.
131
PODEK SLOV VE VT SLOVOSLED
v etin (na rozdl od jinch jazyk nmina, anglitina ap.) nen slovosled ustlen, ale prun, ne vak libovoln vliv
nkolika initel:
1. initel vznamov (viz dle kapitola Aktuln lenn vty) = nejdleitj hledisko
v klidnm projevu (oznamovac vta) je nejdleitj sdlen (jdro vpovdi) na konci (je tam i vtn pzvuk); pi
zmn postoje mluvho ke skutenosti (citov zabarven vpov) je jdro na zatku (zdraznno i zvukov)
Ztra pjde do koly. Do koly ztra pjde! Odpoledne pijel tatnek. Tatnek u je tady!
etina m i monost pemisovat slova i uvnit vceslovnho vchodiska i vceslovnho jdra vpovdi
V ppad nepznivho poas me organizan vbor pesunout cel program do slu kulturnho domu. / Organizan vbor me v ppad nepznivho poas
pesunout do slu kulturnho domu cel program.
2. initel mluvnick = vedlej hledisko obvykl podek nkterch slov podle jejich gramatick funkce:
n shodn pvlastek
hol nebo nepli rozvit ped dcm podstatnm jmnem: mj otec, velmi dobr prce, Nerudovy bsn, chudk
Petr (hodnotc substantivn pvlastek), blond vlasy (neohebn tvar) odborn terminologie (prvosenka jarn, kost
stehenn, kyselina soln), zdraznn vlastnosti (To bylo vno opravdu vborn!), citov zabarven hodnocen (bdk
niemn, chlap ln), dva pvlastky kladen do protikladu (Nebyla to nvtva ofciln, ale soukrom), pvlastek roz-
liujc (poloostrov Pyrenejsk), tradicionalismy (Krlovstv esk, Karel Velik, Univerzita Karlova), nboensk termny
(me svat, syn Bo), sportovn termny (skok vysok), shodn pvlastek jako vlastn jmno (msto Praha, prezident
Bene)
n pvlastek neshodn za dcm podstatnm jmnem
zhon kvtin, turnaj v hzen, na hoe p, zkaz kouit ustlen typ Vrchlickho sady, Verdiho opery (t sady Vrchlic-
kho, opery Verdiho), v umleckm stylu (mrtv milenky cit Mcha)
Cvien
1. Odlite pvlastek voln a tsn. Uvete sprvnou interpunkci
a odvodnte: Fotografe Prahy vydan v nov publikaci pat
k nejlepm. Ofciln nvtva prezidenta USA ohlen u
loni se uskutenila v lednu letonho roku. Men dti chodc
do zdej matesk koly se zastn pveck soute. Vtina
student absolvujcch letos gymnzium se hls ke studiu na
vysok koly. Na stole obklopenm modernmi pohodlnmi id-
lemi vonl nedln obd. Chvle strven s milm lovkem jsou
nezapomenuteln. Nerudova bsnick sbrka Psn kosmick
vydan v roce 1878 obsahuje pedevm refexivn lyriku.
2. Vyhledejte leny v pstavkovm vztahu. Po kterm vtnm lenu
a za kterm slovnm druhem pstavek stoj? Co m spolenho
a m se li pstavek od volnho pvlastku adjektivnho? N spo-
luk Petr, vynikajc klavrista, inkuje ve kolnm orchestru.
Oba dopisy pily vera, tj. 12. prosince. Praha, hlavn msto es-
k republiky, m mnoho historickch pamtek. Koupili si nov
auto, modrou fabii. Svou nejlep hraku, plyovho medvdka,
ztratil Pa v parku. Kamil, povahou nejproblematitj k ve
td, se odsthoval do Brna.
3. Doplte interpunkci: Prask jaro vdy zahajuje M vlast cyklus
symfonickch bsn Bedicha Smetany. Navtvili jsme Tel
vznamnou pamtkovou rezervaci. Znte Noc na Karltejn
divadeln hru Jaroslava Vrchlickho? Sousedka m ti dti dva
syny a dceru.
4. Uijte v nsledujcch vtch pstavek: Pesthoval se do
Pbrami, kde bylo rodit jeho otce. Na pelomu 19. a 20.
stolet vzniklo mnoho novch umleckch smr. Byl to nap.
kubismus, futurismus, expresionismus, existencialismus aj.
Litomylt studenti bydleli u sleny Elis. Byla to ena asi pade-
stilet, velmi starostliv a obtav.
5. Doplte interpunkci, kde je to teba. Urete, kterm vtnm lenem
ve vt je pechodnk: Vidouc jeho rozpaky domluvila chlapci aby
se nebl. Petr usednuv na idli zaal vyprvt co se mu piho-
dilo. Odela nerozlouivi se. Plakal nevda co pot. Jsa vecek
rozradovn til se na sv blzk.
6. Nahrate vedlej vtu polovtnou infnitivn konstrukc podmnko-
vou: Kdyby nebylo tebe, nikdy bych toho nebyl doshl. Kdybych
o tom vdla, vyuila bych toho.
7. Nahrate vedlej vtu nkterou polovtnou konstrukc: Kdybys
m byl nevaroval, dopadl bych patn. Otec, kter byl hldaem
stavebnho objektu, se vrtil z prce vyerpn a ospal. Kdy
uvidl jeho zrann, zavolal hned lkae. Vidl jeho rozpaky
a rozhodl se mu pomoci.
132
n rozvitj shodn pvlastek za podst. jmnem
tsn: Knihy vypjen z na knihovny dosud nevrtil.
voln: Jirka, zvdav prohlejc vystaven obraz, si mne ani neviml.
n vce pvlastk u tho substantiva:
ble pvlastky rozliujc, dle od substantiva pvlastky hodnotc (vynikajc esk skladatel)
vce rozliujcch pvlastk u tho substantiva ble vznamov u, dle vznamov ir (ern zimn pl);
pvlastky adjektivn ble substantivu, neadjektivn dle (v celm tom naem poslednm krsnm mjovm veeru)
poad:
1. vymezovac zjmena kad, vechen a adjektivum cel
2. ukazovac zjmena
3. pivlastovac zjmena nebo adjektiva, slovky adov
4. adjektivn pvlastky hodnotc
5. adjektivn pvlastky rozliujc
n pstavek za jmnem, kter uruje (Karel Novotn,
student na koly, zvtzil v matematick olympid.)
n psloven uren vyjden pslovcem a rozvje-
jc pdavn jmno nebo pslovce ped dcm
lenem (velmi zajmav, neobyejn peliv)
azen obvykle od nejobecnjho k nejkonkrtnj-
mu vrazu: pijdu dnes odpoledne ve ti
n ustlen msto gramatickch slov:
pedloky ped svmi substantivy
spojky a vztan slova na zatku vt, jen spojka
-li je za prvnm slovem ve vt
Snail se, aby vechno dobe dopadlo. Odejdou-li
vichni, odejdu i j.
za prvnm lenem a za pklonkou stoj vak, toti,
tedy, pak: Zprva se vak nedostala do novin vas.
odkazovac slova stoj na konci vty dc; je-li
dc vta za vtou vedlej, pak stoj odkazovac
slova na zatku: Nesm jt s nmi ten, kdo se boj.
Kdo se boj, ten nesm jt s nmi.
odkazovac slova pvlastkov stoj ped svmi
substantivy: Mla takov obavy, e celou noc
nespala.
3. initel zvukov (rytmick) m vliv zvlt na postaven pklonek:
pklonky se kladou ve vt jednoduch za prvn pzvun sek (jednoslovn nebo rozvit)
jsou to: krtk tvary osobnch zjmen mi, ti, ho, mu, se, si, tvary pomocnho slovesa bt jsi, bych, spojka -li
Petr se vera vrtil. N znm si objednal taxi.
podobn postaven maj ve vt modln slovesa (mm, musm, smm, mohu, chci)
Eva chce pijt vas.
ve vedlej vt se pklonka klade obvykle za spojovac vraz: Slbil, e mi d vdt.
po spojkch souadicch pklonky nestvaj: Petr souhlasil, ale Ev se pece jen nechtlo jt.
vce pklonek ve vt poad: 1. jsem, bych, 2. se, si, 3. mi, t, ho byl:
Naped bych si ho pozval. Vera jsem se t nedokal.
kdy se sejdou dv zjmenn pklonky v rznch pdech, m pednost 3. pd ped 4. nebo 2. pdem: Dej j tu monost.
! nesprvn spojen s dvma po sob
nsledujcmi pedlokami
idi narazil do ped nm jedoucho
traktoru. (sprvn: idi narazil do
traktoru jedoucho ped nm.)
zapamatuj si
! pozor na tzv. falen syntaktick dvojice:
Zarostl pole plevelem nepineslo oekvanou
rodu. (msto Pole zarostl plevelem )
Vbor neschvlil jednomysln navrhovan
opaten. (msto Vbor neschvlil
navrhovan opaten jednomysln.
nebo Vbor navrhovan opaten
neschvlil jednomysln.)
zapamatuj si
133
n vtosled v souvt podadnm
postpozice vedlej zvisl vty je zvazn u vty: pvlastkov (stoj za urovanm
substantivem), inkov, asov se spojovacm vrazem kdy vtom, kdy tu, pedmtn
a elov s a, srovnvac s ne, omezovac s leda, le
v antepozici (ped vtou hlavn) stoj asto vta podmtn s kdo: Kdo jinmu jmu kop, sm do n pad.
n v souvt souadnm
poad vt je v souladu s poadm vpovd, d se logikou textu (nap. odpovd asovmu sledu udlost):
Vera sloila maturitu a pipravovala se na pijmac zkouky na vysokou kolu.
pi rovnocennosti udlost lze poad vt mnit: Dti sledovaly televizn seril a maminka pipravovala obd.
Maminka pipravovala obd a dti sledovaly televizn seril.
pevn vtosled je mezi hlavnmi vtami v pomru dvodovm, dsledkovm a vysvtlovacm (nelze nap. zat
souvt souadn spojkou nebo): Chci se vrtit, nebo se mi stsk.
AKTULN (KONTEXTOV) LENN VPOVDI
= postaven vpovdi v souvislm textu; kad vta souvisl promluvy navazuje na vtu pedchzejc nebo na situaci,
o n se mluv
Do Prahy pijeli autobusem jihoet uitel.

V J
Nkte strvili verej den v prostorch Praskho hradu.

V P J
Tam navtvili Vladislavsk sl, chrm sv. Vta a baziliku sv. Ji.
V P J
Vpov lze rozlenit na dv sti:
V vchodisko, zklad vpovdi (tma) = to, co je znm
ze situace, ze souvislosti, z pedchoz vpovdi (co bylo
u eeno)
J jdro vpovdi (rma) = hlavn, nov st sdlen, nov
informace (odpov na doplovac otzku)
P pechodov st mezi V a J
a) V J poad objektivn = v klidn vpovdi (bez citovho zabarven)
Byl jednou jeden krl. (Krl) ml ti syny. Vichni ti se vypravili do svta.

V J V P J V P J
Mte tady pkn podek.

V J
vchodisko me bt
nevyjdeno (je srozumiteln z pedchoz vty nebo
vyplv ze souvislosti)
spolen nkolika vtm
slovn obmnno
Termny jdro a vchodisko vpovdi
popisuj vznamovou strnku
(znm a neznm),
termny tma a rma formln
strnku (u vyjden a dosud nevyjden)
poznmka
V bn oznamovac vt je tedy
nejdleitj sdlen (jdro vpovdi)
na konci (je tam i vtn pzvuk).
zapamatuj si
134
b) J V poad subjektivn pi zmn postoje mluvho ke skutenosti, ppadn zvukov draz, citov zabarven vpo-
vdi ve vtch zvolacch, dacch, tzacch doplovacch
Krsn den to byl! ert aby je vzal! Pkn podek tady mte!

J V J V J V
draz
Ji deset let pracuji v bance. Kde bydl tvj ptel?
J V J V
Cvien
1. Upravte podek slov ve vtch tak, abyste odstranili monost
dvojho vkladu, a tm posunutho vznamu.
Mus bt jasn, kter vtn leny k sob pat (odstrate tzv. falen
syntaktick dvojice): Peetli jsme si ped hodinou vylepen
plakty. Mal kreslil cel dopoledne spc dt. Petr vypil rychle
pipravenou sklenici limondy. Prodvme nepetrit chlazen
npoje. Tenhle automobil je evidovn jako kraden Interpolem.
Parlament schvlil jednomysln navren zkon. Obdivoval
celou hodinu zpvajc dvky. Oetili mu noem porannou
nohu. Opustil bezcitn nakajcho lovka. Parn lto ohrozilo
vn zrajc rodu. Vybrali jsme dlouho mluvcho papouka.
V nemocnici mu oetili zbn porann koleno.
2. Sledujte postaven pvlastku shodnho. Kde obvykle stoj pvlas-
tek neshodn? Vimnte si i vjimek a odvodnte je:
Zemela matka a do hrobu dna, siroty po n zstaly; i pich-
zely kadikho rna a matiku svou hledaly. (Erben). Byl prvn
mj, veern mj, byl lsky as (Mcha). Rozzen slunce
prospv zrajcmu lnu penice. Tato udlost znamen konec
sn a nadj.
3. Kde stoj nejastji pvlastek shodn v odbornch nzvech?
Doplte: tezalka, violka, peslika, mainka, kysli-
nk, dusinan, kyselina, pvlastek, souvt, koka,
ale jmno, flm, pstroj
4. Opravte nevhodn postaven pvlastku: Ptelila se s o dva roky
starm Petrem. Nen sprvn chpat vzdlvn jako vtloukn
do hlav k encyklopedickch vdomost. Navtivte ztra
pednku o Maroku dr. Pavla Novotnho. Podezel pachatel
z vrady nebyl jet dopaden. Otec chodil pod ovocem obsy-
panmi stromy. Mm rd smaen zky na oleji. Jedouc idi
nepimenou rychlost vjel do protismru.
5. Odstrate nesprvn spojen dvou po sob nsledujcch pedloek.
Kde maj ve vt pedloky sv msto?
Do ped chatou stojcho stromu uhodilo. Na v tto dob pro
vs tak aktuln jednn urit pijte. Sehnula se pro pod
stolem lec kapesnk.
6. Urete pklonky a vysvtlete jejich postaven. Najdete i pedklonky?
Byli bychom se stavili u znmch. Vrtila jsem se dom, protoe
m bolela hlava. Nechtlo se mu jt do kina. I na stechu pak
vylezl. A vrate se brzy!
7. Zmte slovosled a upravte nsledujc vty, aby byly odstranny
tzv. genitivn etzce (nevhodn hromadn podstatnch jmen
v 2. pd):
Starosta se informoval o pokraovn een dopravn situace
msta. Zadn vypracovn projektu osdlen oblasti bylo pid-
leno vtzi vbrovho zen.
8. V nsledujcm textu odvodnte, kdy me bt vchodisko ve vt
nevyjdeno, nebo se tot vchodisko opakuje:
a) Len je nae nejdleitj padn rostlina. Da se j ve vlhkm
ovzdu podh a hor. Seje se na jae do hustch dk. Sklz
se v dob, kdy se cel porost zbarv do luta barvou odumra-
jcch lstk naspodu stonku.
b) V na matetin je vechna lbeznost naeho dtstv, v n
se rozezpv proda vemi svmi zmnami. Matetina dv
nzvy naim knihm, psan i cest, po kter jdeme do luk
a les Matetina von chlebem, kvtinou, ovocem, celou
bohatou rodou lidsk prce.
(Podle F. Branislava)
9. Upravte v nsledujcch vtch podek slov tak, jak to vyaduje
aktuln lenn vpovdi: Zahjili jsme vrobu novho letnho
oacen. Mdn ziv barvy letonho lta odpovdaj jejich
vzhledu a stihu. Jsem vniv houba. Kemene a hiby
sbrm nejradji. Mm rda poezii. asto se vracm k nkterm
bsnickm sbrkm. Vnuji se rznm druhm sportu. Koko-
v je mezi nimi na prvnm mst. Skonila festivalov pehldka
dokumentrnch flm. Televizn divci zhldnou nkter
z tchto flm. Rda jezdm na dovolenou do Itlie. Vloni jsem
ale nebyl v Itlii. dm o vmnu plynovho sporku v byt.
Sdlte mi, kdy budete moci provst vmnu. Vyzvednte si
vas opraven odv.
135
E PM, NEPM, NEVLASTN PM, POLOPM
zznam vpovdi se v textu realizuje rznmi zpsoby:
1) e pm podv vpov doslova tak, jak byla pronesena, vetn as a gramatickch osob; v ei oddlena tnem
(zvukov), v psmu grafcky (uvozovkami a velkm zatenm psmenem); bv uvedena vtou uvozovac,
kter informuje o situaci, v n se vpov uskutenila, nebo o postoji mluvho ap.; m klesavou intonaci
pomr pm ei k vt uvozovac je voln, netvo souvt; spojen beze spojek (asyndeticky)
Eva navrhla: Vezmu t s sebou.

vta uvozovac e pm
Postaven vty uvozovac (upesuje mluvho)
a) ped pmou e oddlena dvojtekou
Eva navrhla: Vezmu t s sebou. Eva se zeptala: Mohu t vzt s sebou? Eva se rozkikla: S tebou nepjdu!
b) za pmou e oddluje se rkou, nekon-li pm e otaznkem i vykinkem
Vezmu t s sebou, navrhla Eva. Pjde se mnou? zeptala se Eva. S tebou nepjdu! rozkikla se Eva.
c) vloena doprosted pm ei oddlena rkami
Pjdu, navrhla Eva, rda s tebou.
d) vce vt v pm ei
Vezmu t s sebou. Bude to zajmav, navrhla Eva. Vezmu t s sebou, navrhla Eva. Bude to zajmav.
dialog stdn pm ei dvou i vce osob
replika = odpov, projev astnka dialogu navazujc na pedchoz projev partnera dialogu; uvd se na novm
dku, zvrazuje se nkdy pomlkou
2) e nepm = reprodukce vpovdi jednoho mluvho jinm mluvm
n mn se gramatick osoba, as, nkdy i slovesn zpsob
n vyjdena vedlej vtou pedmtnou (formln zvislost na slovese vty uvozovac)
Eva navrhla, e m vezme s sebou.

hlavn vta vedlej vta

Poruil mu, a vstane. (aby vstal); Zeptal se, zda pijde. (kdy pijde, kdo pijde)
V umleck literatue lze pouvat modernch mluvnickch prostedk (nelze pesn odliit e postav od ei vypra-
ve; jsou vynechny uvozovky, dvojteky, uvozovac vty ap.)
psmo vyprave (e autorsk) = autor (do dje nezasahuje) monolog, forma nepm ei (v 3. osob); nkdy
ich-forma vypravovn v 1. os. = subjektivizovan vypravovn
psmo postav (e postav) = bezprostedn jednn, hovor; m podobu dialogu, monologu, vnitnho monologu;
forma ei pm, polopm, nevlastn pm
V star literatue jsou ob psma ei od sebe zeteln oddlena, v modern literatue (20. stol.) strn hranic obou
psem, prolnn a men
vnitn monolog monologick promluva nepronesen; zachycuje mylenkov a citov, vnitn svt postavy v uritm
okamiku; neoznauje se uvozovkami
3) nevlastn pm e podv n projev tak, jak byl pronesen, ale v psmu; mluvnicky shodn s pmou e, obsahov
projev postavy, ale formln reprodukovn vypravem beze zmny, splv s psmem vyprave, ale m znaky hovo-
rovho stylu, vyuv osob a as jako v pm ei; nen v uvozovkch
Petr sice ekl Ev pije, ale nebyl si jist, zda bude doma. Vzal ji za ruku, poj, uteeme odtud. Ptal se sm sebe, mm tam
jt, nebo
136
4) polopm e = e postav, formln vak pekrauje hranici ei postav a vleuje se do ei autorsk; nen vyznaena
uvozovkami, vyuv se jen 3. osoby jako jedin gramatick osoby (jako v psmu vyprave), ale jazykov prostedky
odkazuj k ei pm
Spchal, nedval se ani na hodinky, pece to mus stihnout. Mus dobhnout vas!
Jak se m, Vro? Ne, nemus se bt, nechce j ublit, jde jen nhodou kolem.
psmo vyprave

nevlastn pm e polopm e
psmo postav
ZKLADY VALENN SYNTAXE
Vedle tzv. tradin klasick syntaxe se od 80. let 20. stol. rozvj valenn syntax. Pispv k hlubmu poznn syntaktickho
systmu jazyka; zkoum pedevm proces tvoen vty
Valence = schopnost slova (zvlt slovesa) vzat na sebe vtn leny s uritm vznamem a ppadn i v uritm tvaru, tj.
monost doplovat slovo z rznch stran (nap. sloveso psudek bv zleva doplovn podmtem, zprava pedmtem ap.)
Valenn vztah vytv se mezi slovem, kter na sebe jin vrazy vznamov tsn ve, a slovy takto navzanmi
Valenn potencil slovesa = poet valennch len, kter na sebe me dan psudkov sloveso vzat pi tvoen
minimln vty
Z tohoto hlediska dlme slovesa na:
nevalenn (nepotebuj doplnn) = psudek jednolennch vt (nemaj skladebn protjek v podmtu) Mrzne. Sn.
jednovalenn (v na sebe substantivum v 1. p.) = doplnn podmtem (lev pozice) Otec sp.
Cvien
1. Pevete e pmou na nepmou. Urete druh vznikl vedlej vty:
Kde stoj vlak? ptal se kdekdo. Prvod ns vybdl: Pejdte
na druh nstupit. Nepeplujte zbyten vozy, volal, zadn
jsou poloprzdn. Mstn rozhlas hlsil: Vlak do Prahy m
plhodinov zpodn. Vlak za chvilku odjede, upozornili ns,
proto je as nastoupit do vozu.
2. Nahrate e nepmou e pmou. Dbejte, aby se mnilo posta-
ven vty uvozovac (ped pmou e, za pmou e, vloen do
pm ei) vytvote vdy vechny vzorce pm ei:
Hlasatel oznamoval, e zatek koncertu je ji v 19 hodin. Bratr
mne vybdl, abych el rychleji. Otec se ptal, co kal doktor. Milo
namt, e eka je hlubok a zrdn a e se j boj.
3. Zmte e nepmou na e pmou, ppadn nevlastn pmou:
Poprosil mne, abych se na nho u nezlobil. Jakub na to ekl, e
budou pteli, a navrhl, abychom se li koupat k rybnku. Jeho
matka se usmla a vyzvala chlapce, aby si pedtm nco sndli
a vzali s sebou pit. Opakoval jsem si potichu, abych u nich
nezapomnl slunen brle, kle od bytu a epici.
4. Doplte uvozovky a interpunkn znamnka:
Veverka vykikl Pavlk.

Kde kiely dti. Chtly ji tak vidt.
M tady nkde hnzdo ekl lesnk Vcha.
Hnzdo smla se Slvka. Copak je veverka ptk.
Lesnk odpovdl. Veverka si opravdu stav hnzdo. Hnzdo bv
jako koule a mv dva otvory.
A m v nm mlad.
Ano odpovdl lesnk dokonce dvakrt do roka.
(Podle B. hy)
5. Doplte pmou e k nsledujcm slovesm a slovnm spojenm,
kterch pouijete v uvozovacch vtch:
zeptat se, hlesnout, odpovdt, zavolat, prohlsit
6. V nsledujcm textu rozpoznejte nevlastn pmou e od polo-
pm ei a pozorujte, jak se stdaj: Statk Pejcha se u plotu
zastavil. Nechce souseda zdrovat, el kolem jen nhodou.
Nezdruje, zahuel a pokraoval v prci. Holku mu nedm,
i kdyby jeho statek byl jet vt. A se zlob, nikoho se neboj.
Bdal jsem tedy v noci povinn (nikdy nepjdu k psychiatrm)
i v tomto oboru: neere m snad ern zvist?
(L. Vaculk)
137
dvojvalenn (v na sebe 2 substantiva, v 1. a 4. p.) = doplnn podmtem a nutn pedmtem nebo pslovenm ure-
nm (lev i prav pozice) Otec napsal dopis. Vydal se na prochzku.
trojvalenn (v na sebe 3 substantiva, v 1., 3. a 4.p.) = doplnn podmtem, pedmtem, pslovenm urenm msta
(lev i prav pozice) Otec daroval synovi knihu. Bratr zavezl
matku do nemocnice.
Valenn leny = slova astnc se valence
Zkladov vtn struktura ZVS znamen obecn zklad
vty, tj. minimln, strukturn pln vta, kter jet
zachovv smysl. Jejm jdrem (zcela neodstranitelnm) je
sloveso v uritm tvaru, v psudku (verbum fnitum VF).
n psudek/predikt je smantickm i gramatickm
zkladem vty (dominujc predikt, tj. nejdleitj,
centrln vtn len); je nadazen i subjektu/podmtu, neme bt vyputn, nevyjden
n sloveso (predikt) rozhoduje o charakteru vtn struktury, nap. o vyjden se subjektem nebo bez nho
Matka litovala dti. Matce bylo lto dt.
Vtn leny z hlediska valence
a) podle charakteru len valennho vztahu:
nositel vtn valence = len, na nj se v dal vtn leny, aby vznikla ZVS; je jm sloveso v uritm tvaru ve funkci
psudku
participanty vtn valence = vtn leny, kter se v na sloveso a vytvej s nm ZVS, nap. konatel dje (podmt), cl
dje (pedmt), prvodn okolnosti dje (psloven uren)
b) podle toho, zda je obsazen valenn pozice nutn (povinn), nebo mon:
zkladov (konstitutivn) vtn leny zakldaj (konstituuj) ZVS (vdy jsou jimi psudek, podmt i nevyjden,
pedmt slovesa v uritm tvaru)
obligatorn (ty, kter mus bt obsazeny) = nutn doplnn psudku, aby vta dvala smysl a byla sprvn i mluvnicky
Otec napsal dopis. Otec splil dopis. (vta Otec napsal. Otec splil. by nemla smysl)
potenciln (ty, kter nemus bt obsazeny) = mon, bez nich pesto vta dv smysl
Otec psal. Otec sp.

nap. dopis pes den, tvrd, rd

Ostatn vtn leny jsou nezkladov (nekonstitutivn, fakultativn) nepat k valennmu potencilu psudku,
neastn se vstavby ZVS, nap. pvlastek, asto psloven uren
Rozlien nen vdy jednoznan:
podmt a pm pedmt jednoznan konstitutivn len Vra donesla vodu.
nkdy i nepm pedmt je konstitutivn len Vra donesla matce vodu.
psloven uren me bt
konstitutivnm lenem (nutn sloveso dopluje) Vlak vjd do ndra. Balk poleme spn.
fakultativnm lenem: Chlapec zlobil. (vera, velmi, stle)
doplnk me bt lenem zkladovm (obligatornm): Pokldali ho za blzna.
i nezkladovm: Vrtil se z lzn vyerpan.
sloveso pst nevyaduje doplnn popisovat vyaduje doplnn
pvlastek je vdy nezkladovm lenem (nikdy nen soust ZVS, protoe nenavazuje na sloveso)
ZVS me tvoit nejen spojen (holho) podmtu a psudku: Pavla zpv, ale tak Pavla zazpvala pse. Ve sklep pchlo zatuchlinou.
V postaven valennho lenu psudkovho me bt i vta vedlej
Nedostavil se pro nemoc Nedostavil, protoe byl nemocn.
Valenn pole VP = souhrn valennch pozic (= doplnn zprava i zleva), urovanch psudkem (prediktem)
Gramatick vtn vzorec = zpis ZVS pomoc symbol
Pojem ZVS lze velmi voln srovnat
s pojmem zkladn syntaktick
dvojice v klasick syntaxi.
poznmka
138
Existuj dva druhy zpis gramatickho vtnho vzorce:
1. Gramatick vtn vzorec vtnlensk (oznauje vtnou platnost valennch len)
Matka pee vnoku.
valenn graf gramatick vtn vzorec
pee

matka vnoku
konkrtn podoba ZVS (slovn) abstraktn podoba ZVS (zobecnn)
Typy ZVS v eskm jazykovm systmu
n ZVS s psudkem slovesnm:
1. P Sn. Stmv se. Zvon.
2. P OBJ Nechutn mu. Dolo k netst. Otci se
stsk.
3. P OBJ ADV Bol m v zdech. Neda se nm
dobe.
4. P OBJ
3
OBJ
2
Zelelo se mu postiench.
5 SUBJ P Eva sp. Koka pede. Slunce heje.
6. SUBJ P OBJ k te knihu. Jme zeleninu.
7. SUBJ P ADV Cesta vede lesem. Soud rozhodl
spravedliv. Jzda trvala dlouho.
8. SUBJ P ATV Chlapec se vrtil zdrv. Chlapec dobhl (jako) prvn. Pedsedou se stal soused.
9. SUBJ P OBJ ADV Matka uklidila aty do skn.
10. SUBJ P OBJ
3
OBJ
4
Eva pinesla matce knihu.
11. SUBJ P OBJ ATV Studenti si vybrali Petra za vedoucho. (jako vedoucho, vedoucm)
n ZVS s psudkem jmennm se sponou:
1. P Je teplo. jednolenn vta s psudkem jmennm se sponou
2. P OBJ Je mi teplo. Petrovi je smutno. Bylo slyet hluk.
3. P ADV V nemocnici nebylo pjemn.
4. S P Kot je mil. Bratr je hercem. To nebude tk. Otec se stal jebnkem.
5. S P OBJ Oblek je mi dobe. Dcera je podobn otci. Bu dbal sv cti.
n Vtn struktury s trpnm rodem nejsou zkladov, ale transformovan (viz dle)
Dcera navtv matku v nemocnici.
P
navtv
Dcera matku v nemocnici
SUBJ OBJ Adv
levovalenn pravovalenn
SUBJ P OBJ ADV
SUBJ P OBJ VP
VP valenn pole
ZVS zkladov vtn struktura
P predikt, psudek
SUBJ subjekt podmt (vtinou substantivum nebo
zjmeno v 1. p.)
OBJ objekt pedmt (vtinou substantivum nebo
zjmeno v pd prostm nebo pedlokovm)
ADV adverbiale psloven uren
ATV atribut verbln doplnk
AT atribut, pvlastek
seln index oznauje pd jmna, nap. OBJ
4
(pedmt ve 4. pd)
vysvtlivka
dvojlenn vty s psudkem
jmennm se sponou
OBJ matku vtn len obligatorn (vta by bez nho
nedvala smysl)
ADV v nemocnici
SUBJ dcera
Nejdleitj valenn pozice je levovalenn = subjekt
(podmt), vyjden nejastji substantivem nebo zjme-
nem v 1. p.
Doplnn neboli komplement je pozice pravovalenn
objekt (pedmt), adverbiale (psloven uren), atribut
verbln (doplnk)
vtn leny potenciln
(pozice nemus bt obsazena)
139
2. Gramatick vtn vzorec slovndruhov (oznauje slovndruhovou platnost valennch len)
Pklady:
Matka pee vnoku.
N
1
/S/ VF N
4
/S/
Dvali se spolu nahoru na oblohu.
[N
1
/Pron/] VF Adv, prep N
4
Stle hust snilo.
VF (ostatn leny nejsou zkladov)
Byl jsem se tam pihlsit.
[N
1
/Pron/] VFcop + Inf Adv
Dtem to ve kole pli nelo.
N
1
/Pron/ VF N
3
/S/
Petr, vynikajc sportovec, se pipravuje na trnink a na sout.
N
1
1
/S/N
2
1
/S/ VF prepN
4
/S/slu.N
4
/S/
pstavkov spojen nkolikans. vtn len
(zmnoen)
n Ze zkladovch vtnch struktur se odvozuj struktury derivovan, a to
rozvjenm vtnch len zkladovch: Eva pinesla vera matce zajmav knihy ke ten.
zmnoovnm vtnch len nkolikansobn vtn leny nebo pstavkov spojen vtnch len: Eva pi-
nesla matce knihy a asopisy. Jaroslav Vrchlick, vznamn spisovatel 19. stol., vytvoil mnoho bsnickch sbrek.
transformacemi, nap.
deagentizac (odsunutm konatele dje = agens nebo pvodce dje z pozice podmtu):
Uitel pochvlil ka. k byl pochvlen uitelem.

SUBJ je OBJ je SUBJ je OBJ je

pvodce dje cl dje cl dje pvodce dje
= transformace aktivn konstrukce v pasivn konstrukci
nominalizac (vedlej vta nahrazena nevtnm vrazem stejn platnosti vtnlensk)
podstatnm jmnem: Neel do prce, protoe byl nemocn. Pro nemoc neel do prce.
zpdavnlm pestm: Vechny knky, kter peetla o dovolen, doporuila seste. Vechny knky peten
o dovolen doporuila seste.
infnitivem: Naizujeme, abyste si vymnili prkazky. Naizujeme vymnit si prkazky.
pechodnkovou vazbou: Kdy se vracel z cest, vzpomnal si na hezk zitky. Vraceje se z cest, vzpomnal si na
hezk zitky.
Postup pi rozboru
1. Stanovme zkladovou vtnou strukturu (odlime zkladov a nezkladov vtn leny).
2. Uvdomme si charakter participant vtn valence (odlime leny obligatorn a potenciln).
3. Vytvome gramatick vtn vzorec.
4. U souvt stanovme jeho charakter (souadn nebo podadn), urme poet vt, pak vznamov pomr mezi vtami
hlavnmi nebo mezi souadn spojenmi vtami vedlejmi a druh vt vedlejch. Stavbu souvt vyzname grafem (viz
kapitola Souvt). Pak rozebereme jednotliv vty souvt samostatn.
Vysvtlivky znaek
N nomen (jmno)
N
1
/S/ substantivum (podstatn jmno v 1. pd)
N
2
/S/ substantivum (podstatn jmno v 2. pd) atd.
N/A/ adjektivum (pdavn jmno)
N/Pron/ pronomen (zjmeno)
N/Nu/ numerale (slovka)
VF verbum fnitum (sloveso v uritm tvaru)
VFpers (persona) vztah predikace s podmtem (vta dvojlenn)
VF non pers (non persona) neosobn tvar slovesa (vta jednolenn)
VFcop (copula) sponov sloveso
VF ref (refexivum) zvratn sloveso
Adv (adverbium) pslovce
Inter (interjekce) citoslovce
Sent (sentence) vtn len vyjden vtou
Prep (prepozice) pedloka
Kon (konjunkce) spojka
Pred (predikativum) zklad jednol. vt nebo jmenn st
psudku
nevyjden nebo vyputn vtn len v hranat zvorce
jmenn st psudku jmennho se sponou se pipojuje +,
nap. VFcop + N
1
/S/
140
SOUVT
= spojen dvou i vce vt jednoduchch (jednolennch i dvojlennch) ve vznamov i mluvnicky vy jednotku
n vyjaduje sloitj mylenku nebo vce mylenek
n poet vt v souvt poznme podle potu psudk
n jednotliv vty v souvt vstupuj do vzjemnch skladebnch vztah (vznamovch i vtnch)
n v mluvenm projevu jsou souvt ukonena koncovou intonac (klesavou kadenc), jednotliv vty v souvt maj
nekoncovou intonaci (polokadenci); v psanm projevu je konec souvt vyznaen interpunknmi znamnky (teka,
otaznk, vykink)
n spojovac prostedky mezi vtami: spojky souadic (nap. a, ale, vak) nebo podadic (protoe, kdy, -li aj.), vztan
zjmena (kdo, kter, jak aj.), vztan pslovce (kde, kam, jak, kdy, pro aj.), spojen beze spojek (asyndetick): Nkte
pracovali, jin zahleli.
Vztahy mezi vtami v souvt
a) piazovn (parataxe) = vztah souadnosti (koordinace); spojen vt rovnocennch, nezvislch, spojen volnj
Dvee se otevely a objevil se v nich neznm lovk.

+ parataxe mezi nezvislmi, hlavnmi vtami v souvt
parataxe me bt mezi dvma zvislmi vtami,
ve stejn rovin zvislosti
Petr si usmyslel, e se bude svdomit uit
a (e) si oprav vechny patn znmky.
b) podazovn (hypotaxe) = vztah zvislosti, podazenosti
(determinace); zvislost vty na vt dc, spojen tsnj
Kdy skonily przdniny, vrtil se Petr dom, aby se pipravil
k dalmu studiu, kter odpovdalo jeho zlibm a zjmm.

existuje vce stup zvislosti
Cvien
1. Vyhledejte ve vtch valenn leny psudkovho slovesa. Uv-
domte si, e nkter valenn leny jsou nutn a nkter jen mon:
Jan Neruda proil sv mld v Praze. Mj znm se vyuil kov-
skmu emeslu. Jeho vrobky mu pinesly obrovsk spch.
Kvli bolesti si musela vzt prek.
2. Urete, kolik valennch len k sob vou slovesa v nsledujcch
vtch, a vimnte si, kter vtn leny jsou obvykle levovalenn
a kter pravovalenn: Vyuujc zkrtili km dopoledn vyu-
ovn o dv hodiny. Prodavaka doplnila nov zbo do vech
regl. Petr doshl na olympid velkho spchu. Skupina
k peuje na koln zahrad o vysazen stromy.
3. Zachyte grafcky stavbu nsledujcch vt (vytvote valenn
graf ):Nae kola dnes slav st vro svho zaloen. Od rna
pichzej dal host. Studenti a studentky je vtaj u vchodu.
Provzej je prostorami koly. editel pron slavnostn projev.
4. Zapite vtnm vzorcem gramatickou strukturu nsledujcch vt:
Petr navtvil Ivanu. Alena pinesla bratrovi uebnici. Piln se
ume na zkouku. Jana zvldla zkouku beze strachu.
5. Pokuste se v nsledujcch vtch stanovit ZVS, zapite vtnm
vzorcem gramatickou strukturu vt: Vyerpanmu chlapci se
nhle velmi pitilo. Dnes odpoledne Petra ekala na svho
spoluka Martina u koly. Pomalu se schylovalo k velk boui.
6. V nsledujc vt
a) urete zkladovou vtnou strukturu
b) uvete, kolik valennch len k sob ve sloveso a kter z nich
jsou pro vznam slovesa nutn
c) sestavte valenn graf a vtn vzorec
d) uvete, kter vtn leny jsou levovalenn a kter pravovalenn:
Zahradnk mstskho parku oetil vera peliv vechny re.
D o
parataxe
P
e (e)
parataxe
+
hypotaxe h
y
p
o
t
a
x
e
v
Kdy aby
kter
h
y
p
o
t
a
x
e
h
y
p
o
t
a
x
e
h
y
p
o
t
a
x
e
141
c) oba principy lze kombinovat vznikaj sloit souvt (obsahuj vty ve vztahu hypotaxe i parataxe na rznch
rovnch)
Kdy skonil na chat s prac, pesvdil se, zda vypnul
elektrick proud, ale doma si jet vzpomnl, e asi nezavel
okenn vyhldku a neodnesl kl k sousedovi, kter mu
objekt hldal.
Druhy vt v souvt
a) vta hlavn VH
n mluvnicky nezvisl na jin vt v souvt
n nelze se na ni jinou vtou zeptat
vta vedlej VV
n mluvnicky zvisl na jin vt, kter je pro ni dc (hlavn nebo rovn vedlej)
n zastupuje vtn len vty dc
spojkov pipojuje se spojkou podadic (aby, e, kdy aj.)
vztan pipojuje se vztanm zjmenem (kdo, co,
kter, jak, , jen)
vztanm pslovcem (kdy, kde ap.)
n ptme se na ni otzkou spojenou s vtou dc
b) vta dc d nkterou vtu zvislou (me to bt
vta hlavn i vta vedlej)
1. VH 2. VV 3. VV
Pijde as, e se zima zept, cos dlal v lt.

vta hlavn vta vedlej, vta vedlej,

i dc zvisl na 1. vt, zvisl na 2. vt
pro 2. vtu i dc pro 3. vtu
c) vta zvisl
zvis na vt dc (me to bt jen vta vedlej)
Druhy souvt
a) souvt souadn obsahuje nejmn dv vty hlavn, tj. mluvnicky nezvisl (na potu vt vedlejch nezle)
b) souvt podadn obsahuje jednu vtu hlavn, tj. mluvnicky nezvislou, a jednu nebo vce vt vedlejch, zvislch na
vtch dcch
SOUVT SOUADN (S AZENM)
n obsahuje nejmn dv vty hlavn, kter nepln funkce
vtnch len; tvo samostatnou vpov
n vty jsou formln i vznamov samostatn (vztah
piazovn, parataxe)
n jsou vi sob v rznch vznamovch pomrech
n kad z vt me bt dle rozvjena vtou vedlej
n vty jsou spojeny spojkami souadicmi (syndeticky)
nebo beze spojek (asyndeticky, grafcky oddleny jen
rkou)
+
h
y
p
o
t
a
x
e
p s
Kdy zda
d
e (e)
kter
h
y
p
o
t
a
x
e
h
y
p
o
t
a
x
e
h
y
p
o
t
a
x
e
hypotaxe
parataxe
parataxe
ale
Vtami dcmi mohou bt vty hlavn,
nebo vedlej; mezi vtou dc a vtou
na n zvislou je vdy vztah determinace
zapamatuj si
Symboly pro vyjden pomr mezi vtami:
+ sluovac
stupovac
odporovac
~ vyluovac
Z
dvodov (pinn)
Z dsledkov
|| vysvtlovac
zapamatuj si
142
Pjdeme lyovat, ale nejdve si pipravme nco k jdlu. Pjdeme lyovat, nebo zstaneme doma?
Vznamov vztahy (pomr) mezi vtami hlavnmi
1. pomr sluovac (kopulativn) vty prost piazovan, obsahy vpovd jsou sob rovn; plat A i B
Setmlo se, zvedl se vtr, v dlce bylo slyet hmn.
On to ani neprozrad, ani se k tomu neodhodl.
Ukonil studium maturitou a dal se zapsat na flozofi. (souasnost)
Radek se oenil a pak se jim narodil chlapeek. (nslednost)
spojovac vrazy a, i, ani, nebo (plat ob vpovdi O przdninch bu bruslil nebo chodil lyovat), i; pslovce potom,
pak, tak (nslednost), opakovan a dvojit spojky jednak jednak, zsti zsti, i i (vet), hned hned, a a,
a i, chvli chvli (alternace, stdn), zporov ani ani aj., nebo spojen beze spojek (grafcky vty oddlen
rkou)
2. pomr stupovac (gradan) obsah druh vty je zvanj
ne obsah prvn vty (zesiluje obsah prvn vty); plat A, ale nadto plat B
Nevili mu, ba pokldali ho i za lhe.
spojovac vrazy ba, dokonce, ba dokonce, ba i, ale i, dokonce i, ba ani aj.,
dvojit spojovac vrazy nejen ale i, nejen nbr i
3. pomr odporovac (adverzativn) obsah druh vty popr obsah prvn vty, je s nm v nesouladu (protikladu), nebo
ho omezuje (obsahy vt navzjem nesluiteln); B je v rozporu s A
Neli jsme podl potoka, ale dali jsme se lesn cestou.
Bylo tk najt nocleh, a nali jsme ho pece.
ale nali jsme ho pece.
nali jsme ho vak pece.
Chtl pijt mezi ns, jene neml odvahu.
spojovac vrazy ale, avak, vak, jene, naopak, le, nbr, nicmn, ale zato, a (ve vznamu odporovacm);
sice ale, ale pesto, ne tak jako spe, nebo spojen beze spojek
spojka avak stoj vdy na prvnm mst ve vt, spojka vak obyejn na druhm nebo dalm mst
4. pomr vyluovac (disjunktivn) obsahy vt nemohou platit souasn; plat kterkoli, ale jen jedna z nich; vzjemn
se vyluuj; jestlie plat A, neme platit B a naopak
Bu se u, nebo mi poj pomoci.
Uspje, anebo neuspje.
etl jsi to, i jsi to vidl v televizi?
spojovac vrazy nebo, anebo, i; dvojit spojovac vra-
zy bu nebo, bu anebo, a i; opakovan vrazy
bu bu, a a aj.
5. pomr dvodov (kauzln, pinn) pomr mezi
vtami, z nich druh svm obsahem pin informaci
dleitou pro pochopen obsahu vty prvn (vysvtluje
dvod, pinu pro tvrzen v prvn vt) = vysvtlen rzu
pinnho; B je dvodem k A
Byla jsem zoufal, nebo se mi nic nedailo.
dsledek dvod
spojovac vrazy nebo, vdy, toti (hovorov vak)
6. pomr dsledkov (konkluzivn) pomr mezi vtami, z nich druh obsahov vyplv z prv
(dj vty druh je dsledkem dje vty prvn); B vyplv z A
Nic se mi nedailo, a proto jsem byla zoufal.
dvod dsledek
+ +
VH
1
VH
2
VH
3
VH
1
VH
2
VH
1
VH
2
~
VH
1
VH
2
! Spojka anebo se pe vdy dohromady;
spojky nebo, i v sluovacm pomru se p
bez rky, ve vyluovacm pomru s rkou;
spojka nebo me stt na zatku souvt.
zapamatuj si
Z
VH
1
VH
2
Z
VH
1
VH
2
143
spojovac vrazy proto, a proto, tedy, tud, tak, a tak,
a tedy
7. pomr vysvtlovac (explikativn) druh vta je vysvt-
lenm vty prv; A, tj. i B
a) podv se t fakt dvojmo
Domcnost vedla nehospodrn, tj. mlo etila.
tj. (to jest), a to
b) vysvtluje odkazem na jin fakt (ne odvoduje)
ije v malm domku po rodich, on ho toti zddil.
Ozvala se rna, to pytlk vystelil na vysokou.
toti, vdy, vak, to
n Vztahy v souvt dvodovm, dsledkovm a vysvtlo-
vacm jsou na pechodu k determinaci.
n Souadn spojen mohou bt i vty vedlej, a to stej-
nho druhu a ve stejn rovin zvislosti
Babika chtla, abychom pijeli a (abychom) pivezli psa.

n Nkdy se uvd tak pomr konfrontan (vztah kontrastu), kontrastn porovnvac (v klasick syntaxi je pokldn
ze pomr adverzativn odporovac) = mezi slokami, kter se co do vznamu stavj do protikladu: Minul zima byla
krtk, a (ale) leton zima je velmi dlouh. Rodie spali ve stanu, dti v chat.
Dsledkov pomr je opakem pomru
dvodovho (pinnho) Z pojmenovn
pomru mezi vtami podle toho, co vyjaduje
druh vta souvt.
Pinn vztah (ale zvislost) se vyskytuje t mezi
vtou hlavn a vtou vedlej
v souvt podadnm (spojky
podadic protoe, e, ponvad aj.)
tahk
! Spojovac vrazy tm pdem
a kadopdn jsou v psanch projevech
zcela nevhodn, zvl. v odbornm stylu.
zapamatuj si
||
VH
1
VH
2
+
VV
2 VV
3
pomr mezi VV je sluovac (abychom) abychom
B
VH
1
Cvien
1. Odlite vty jednoduch a souvt: V dlce vidm viku,
obklopenou hustmi mraky. Myslm, e u vichni odeli. Na
louce rozkvetly prvn jarn kvtiny a nad nimi poletovali bzuc
melci a vely. Kdy se vrtili, nevili vlastnm om, jak se
vechno zmnilo. Putovali jsme dlouho hlubokmi lesy, horsk-
mi cestami a bainatmi loukami.
2. Tvote souvt s pouitm nsledujcch spojek a urujte, zda jde
o souvt souadn nebo podadn: ale, e, proto, vak, protoe,
a, nebo, kdy, kdyby, jakmile, aby, nebo, a, ba i
3. Urete poet vt v souvtch, odlite vty hlavn a vty vedlej; u vt
vedlejch rozliujte vty spojkov a vty vztan: Myslela jsem
si, e se skupinka chlapc zastav, nebo se dohadovali, kudy
vede nejkrat cesta, ale oni jen trochu zpomalili. Tmavovlas
holika, kter sedla na lavice v parku, pozorovala hrav
tn. Zastavil, prohldl si krajinu okolo rybnka a rozhodl se, e
tam postav stan, protoe se mu to msto zalbilo.
4. Vyjdete obsah jednoduch vty souvtm: Vichni byli pesvd-
eni o jeho nevin. Dti se nemohly dokat przdnin. Pi boles-
tech hlavy si vezmte prek. A se pihls zjemci o zjezd.
Pes zkaz zaloili skldku odpadk u lesa.
5. Vyjdete obsah souvt jednoduchou vtou: Lid, kte se vraceli
z dovolen, se rozjdli z letit na vechny strany. Nemohl
jsem pijt, protoe jsem neml as. Po okrajch cesty, kter byla
rozjedn vozy, nerostla ani trva. Bude nutn, abychom se
vrtili zpt.
6. V nsledujcch souvtch urete vztahy mezi vtami, vyznate
parataxi a hypotaxi. V sloitch souvtch si uvdomte, e oba prin-
cipy lze kombinovat: Pestoe je esk literatura psna jazykem
nesvtovm, jej autoi jsou v cizin znm. Mohu s radost kon-
statovat, e se vstava knih setkala s velkm zjmem veejnosti
a e byla hojn navtvena i mladmi teni. Knihkupectv,
kter se spolu s nakladateli zastnila kninho veletrhu, byla
dobe pipravena na propagaci eskch autor, jim vyly u
dve peklady v rznch jazycch.
7. Oznate vznamov vztah mezi uvedenmi hlavnmi vtami:
Tom se zamiloval do m kamardky Lenky a vzal si ji za enu.
Tom se zamiloval do m kamardky Lenky, ale nevzal si ji za
enu.
Tom se zamiloval do m kamardky Lenky, a proto si ji vzal za
enu.
144

SOUVT PODADN (S PODAZOVNM)
n obsahuje jen jednu vtu hlavn a jednu nebo vce vt vedlejch
n vty vedlej zvis na vtch dcch jako vtn len (vtinou lze vtn len nahradit odpovdajc vtou vedlej
a naopak)
Do mho pchodu o niem nerozhodujte. Dokud nepijdu, o niem nerozhodujte.

psloven uren asu Adt VV psloven asov

(adverbiale temporis)
n vedlej vty jsou spojkov (uvozeny spojkami podadicmi) nebo vztan (uvozeny vztanmi zjmeny, nap. kdo, co,
kter, , jen, nebo vztanmi pslovci kam, kde, kdy ap.)
n spojky nejsou vtnmi leny, vztan zjmena a pslovce jsou vtnmi leny
n tzv. odkazovac slova, tj. ukazovac zjmena nebo odkazovac pslovce vty dc, kter odkazuj na vtu vedlej,
nepokldme za vtn len Koupil jsem to, co se mu lbilo. el tam, kam ho srdce thlo.
n mezi vtami dcmi a zvislmi je vztah determinace
Druhy vt vedlejch
1. podmtn
n vyjaduje podmt vty dc; psudkovou st tvo vta dc
n otzky kdo?, co?
n nejastji uvozena vztanm zjmenem kdo, co, vztanmi pslovci
kdy, kde, nebo spojkami e, aby, kdyby aj.
VV
1
VH
2
Kdo lyuje, rd jezd na hory. (Lya)
Nen mi znmo, kdy pijde. Bylo mu doporueno, aby zmnil lkae.
Bylo by patn, kdybychom nepiznali chyby. Potilo m, e si na mne vzpomnl.
2. psudkov
n vyjaduje jmennou st psudku jmennho se sponou; ve vt dc zstv jen spona; vyskytuje se zdka
n me bt uvozena vztanm jak, jako, jak, kdo aj.
Tom se zamiloval do m kamardky Lenky, a dokonce si ji vzal
za enu.
Tom si vzal za enu mou kamardku Lenku, vdy se do n
zamiloval.
Bu si Tom vezme za enu mou kamardku Lenku, nebo zase
zstane sm.
Tvote sami podobn souadn spojovan vty.
8. Vty v zvorce uvdjte odporovacmi spojkami nebo jinmi
odporovacmi vrazy (nap. naproti tomu, zatm, naopak, na rozdl
od): Kdy odjdl, varovala ho matka, aby nejezdil lesem (aby
jel bezpenou cestou). Vocilka kal vandovi, e chce jen jeho
dobro (ve skutenosti myslel jen na svj prospch). Eva se uila
velmi dobe (Petr ml ve kole asto problmy).
9. V nsledujcch vtch zmte pinn vztah mezi vtami hlavnmi
na dsledkov: Vrtila jsem se dom, nebo jsem zapomnla
vypnout ehliku. V televizi u zaali vyslat dal dl serilu,
vdy bylo pt hodin. Koupila si nov aty, jede toti v lt
k moi.
10. Urete vznamov pomr mezi vtami hlavnmi a naznate
grafcky stavbu souvt: Slepice nechodily po dvoe, nbr sedly
za stodolou a poplaen kdkaly. V Praze jsem nejen studoval,
ale vnoval se i zbav. V ulicch bylo nhle plno lou, ba msty
tekly i proudy vody. Bylo chladno, vl studen vtr a dalo se do
det. U moe se bu opalovali, nebo stavli na pobe hrad
z psku. Chtla jt do kina, jene nemla s km.
11. Uvdomte si vznamov pomr mezi dvojicemi vt, spojte je v sou-
vt souadn. Uijte vech vhodnch spojovacch vraz: Do koly
nepjdu. Musm jt na lkaskou prohldku. Mm hlad. Koupm
si nco k jdlu. Petra brzy odela dom. Jej sestra u ns zstala
a do veera. Nemli jsme kde zaparkovat. Parkovit u hyper -
marketu bylo peplnn. Kolega onemocnl. Nepiel do prce.
13. Doplte v souvtch interpunkci a odvodnte: Rda bych t
doprovodila ale nemohu odtud odejt. Dvejte ve kole pozor
nebo neporozumte probranmu tmatu. Petr poslouchal rdio
Ivan si nco etl. Odmtla jeho pozvn rozbolela ji toti hlava.
ekal dlouho a on nepiel. Bylo mlo snhu a proto jsme na
hory nejeli. Rno prelo odpoledne se vak vyjasnilo a dokonce
vysvitlo slunce.
VV
1
VH
2
kdo
VH
1
VV
2
kdy, aby, kdybychom, e
145
Obloha byla, jako kdy ji vymete. (byla jako vymeten)
N ddeek byl z tch, kdo ili osvtu na venkov. (byl iitelem)
Ty jsi ten, kdo zlobil. Nen takov, aby podvdl.
3. pvlastkov
n vyjaduje pvlastek vty dc
n zvis na nkterm podstatnm jmnu vty dc, ble ho uruje nebo omezuje jeho vznam; stoj zpravidla hned za
jmnem, kter rozvj
n otzky jak?, kter, ?
n bv uvozena vztanmi zjmeny (kter, jen, kdo, co), vztanmi pslovci (kde, kdy, kam) a spojkami podadicmi
(aby, e, jak, zda aj.)
Znm hodn lid, kte sbraj potovn znmky. (sbrajcch)
Mm zitky, o nich bych radji nemluvila.
Zavolali ho ve chvli, kdy usnul.
Lkala ho pedstava, e by mohl vyniknout.
Na konci dopisu stla prosba, aby babika pijela.
Zbo, je nabzej reklamy, nebv asto nejkvalitnj.

VH je peruena, do n je vloena VV pvlastkov (stoj u substantiva, kter rozvj)

4. pedmtn
n vyjaduje pedmt vty dc
n zvis na slovese vty dc (nebo na pdavnm jmnu)
n otzky pdov krom 1. a 5. pdu
n nejastji uvozena spojkami e, aby, kdy aj., vztanmi zjmeny kdo, co aj., pslovci kde, kam, odkud aj.
Vzkzal, e mme hned pijt. Vm, e se ti to nelb. ekni mi, kde se sejdeme. ekni mi, pro jsi to udlal. Nevm, kdo pijde.
5. psloven
n vyjaduje psloven uren vty dc, rzn okolnosti jejho dje (stejn jako rzn druhy pslovench uren)
n rozvj psudek vty dc
n tzac pslovce (kde, kdy, jak, pro aj.)
a) psloven mstn
n vyjaduje mstn uren
n otzky kde, odkud?, kudy?, kam? aj.
n spojovac vrazy kde, kam, odkud, kudy aj.
Rozlouili se tam, kde se poprv setkali (na mst prvnho setkn) Vra se tam, odkud jsi piel. Kam pijde, zpsob rozruch.
b) psloven asov
n vyjaduje asovou okolnost
n otzky kdy?, odkdy?, dokdy?, jak dlouho?, jak asto?
n spojovac vrazy:
kdy (vyjaduje asovou souasnost nebo pedasnost): Kdy se vracel, prelo. Kdy nm udlost dovyprvl,
oddechli jsme si.
a (nslednost): Projednvali vc tak dlouho, a se shodli.
jakmile, jen, jak, sotva, sotvae (okamitost): Rozlouila se, jakmile se zaalo stmvat.
zatmco (soubnost): Zatmco matka chystala veei, vyprvl nm o dovolen.
dve, dve ne (nslednost): Uhodl jsem pachatele dv, ne flm skonil.
kdykoli (opakovn asovch okolnost): Kdykoli se unavil, zvolnil krok.
c) psloven zpsobov
n vyjaduje psloven uren zpsobu ap.
VH
1
VV
2
kdo
I. VH
1
II.VV
2
kte
VH
1a
VH
1b
VV
2
je
146
n nejastji otzka jak?
prost zpsob spojovac vrazy jako, jak:
Vykonval prci, jak nejlpe uml. (dobe, kvalitn)
mry: Jezte, co hrdlo r. (hodn)
prostedku: Stroj se uvede do pohybu tak, e se oto
pkou.
Zetele: Pokud lo o podek, nemohli bt spokojeni.
Pirovnvac: Jak si ustele, tak si lehne. Spchal, jako
by hoelo. m vc se sna, tm mn si t v.
inkov: Mla tak zmrzl ruce, e nectila ani prsty.
Dostali tolik kol, e je nemohli zvldnout.
Omezovac: dn lka mu u nepome, ledae by
se stal zzrak.
d) psloven pinn (dvodov)
n vyjaduje pinu (dvod) dje vty dc
n otzka pro?, z jakho dvodu?
n spojky e, protoe, ponvad, zastaral jeliko
Nepiel do koly, protoe ho bolel zub. (pro bolest)
Ponvad se nectm zdrv, pjdu k lkai. Jsi hodn,
e jsi nezapomnla.
e) psloven elov
n vyjaduje el vzhledem k dji vty dc
(tj. okolnost, kam smuje jednn)
n otzka pro?, za jakm elem?
n spojka aby
Udlme vechno, abychom dobe maturovali.
(pro, kvli maturit)
f ) psloven podmnkov
vyjaduje podmnku, za kter me nastat dj vty
dc
otzky za jak podmnky?, za jakch podmnek?
spojky jestlie, -li, kdyby, kdy, hovorov jestli
Jestlie pijdete vas, vyhovm vm. (pi vasnm
pchodu)
Kdybych to vdl, neptal bych se ho.
Pedstavm-li si ten okamik, nemohu usnout.
g) psloven ppustkov
vyjaduje okolnost, kter je v nesouladu s obsahem
vty dc
spojky a, akoli(v), tebas, tebae, pestoe, i kdy,
i kdyby, by, jakkoli
Pestoe bylo nepzniv poas, odjeli autem do hor.
(pes nepze poas)
6. doplkov
n vyjaduje doplnk vty dc
n zvis na slovese vty dc (asto smyslovho vnmn
! Ped pirovnvacmi spojkami jak, jako, ne se pe rka,
jen uvozuj-li vtu, nikoliv slovo
Odeel dv, ne jsem se vrtila Odeel dv ne j.
! jako by (= jako kdyby) jakoby (= jako) psl. speka
podmiovac stice by Byl jakoby u vytren.
pat k slovesu
Zmizel, jako by se do zem propadl. (propadl by se)

peti si
! Mezi souvtm souadnm dvodovm
(pinnm) a souvtm podadnm s vedlej
vtou pinnou (dvodovou) nen rozdl po
strnce vznamov, ale po strnce mluvnick
stavby obou souvt. Vedlej vta pinn me
stt jak ped vtou hlavn, tak i za n, kdeto
v souvt souadnm dvodovm me stt vta
udvajc pinu jen na mst druhm.
Protoe mm prci, nemohu jt do divadla.
Nemohu jt do divadla, protoe mm prci.
Nemohu jt do divadla, nebo mm prci.

zapamatuj si
! Ob vty psloven i elov
odpovdaj na otzku pro, ale pina
pedchz, el nsleduje
zapamatuj si
! spojka -li se pipojuje za urit tvar slovesn
ve spojkch aby, kdyby je zrove st slovesnho
tvaru kondicionlu
Vzkzal, a by piel. spojka aby + piel by
Kdy by chom pili vas, nestalo by se to.
spojka kdyby + pili bychom
tahk
147
vidt, slyet, pozorovat, ctit ap.) a zrove se vztahuje k jmnu v podmtu nebo v pedmtu tto vty
n otzky jak?, jak?
n bv uvozena spojkou jak, jako (zast. kterak, an, ana, ano)
Vzpomnm na otce, jak rd etl knky. (jako, jakoto na tene), Uvidl jsem, jak zmizel ve vysok trv. (zmizevho ),
Pipadal si, jako by se octl v pohdce.
Vedlej vty nelze mechanicky urovat podle spojovacch vraz, ale podle vznamu a podle toho, na kterm vrazu vty dc zvisej.
spojka aby me uvozovat:
vtu pslovenou elovou:
Napsal jim, aby sdlil dobu svho pjezdu.
pvlastkovou:
Bylo vydno nazen, aby si vichni vymnili obansk prkazy.
podmtnou: Nen nutn, abys sdlil dobu tvho pjezdu.
pedmtnou: Poteboval jsem, aby mi sdlili dobu tvho pjezdu.
pslovenou zpsobovou:
Zadil jsem vecko tak, aby bylo mon brzo pijet.
spojka e me uvozovat:
vtu pedmtnou: Oznmili nm, e je n drek potil.
pvlastkovou: Zprvu, e je n drek potil, jsme dostali vera.
podmtnou: Bylo zejm, e je n drek potil.
pslovenou zpsobovou:
Nakonec to dopadlo tak, e je drek pece jen potil.
psudkovou: Drek to byl, e nemohl neudlat radost.
pslovenou pinnou:
e je n drek potil, snaili se nm tak udlat radost.
spojka/pslovce jak me uvozovat:
vtu pslovenou zpsobovou:
Jak se do lesa vol, tak se z lesa ozv.
pedmtovou: V lese jsme pozorovali, jak veverka shazovala iky ze
stromu.
doplkovou: Pozoroval jsem v lese veverku, jak shazovala iky ze
stromu.
pvlastkovou: Kadmu kladl otzku, jak se mu da.
podmtnou: Jeho prvn starost bylo, jak se odtamtud dostat.
psudkovou: Nejsi, jak se dl.
pslovenou asovou: Jak se rno rozednilo, vydal se na houby.
Cvien
1. Transformujte vedlej vtu na vtn len: Rodie mi poslali
zprvu, e v srpnu odjdme na Krtu. Chalupa byla, jako kdy ji
vymaluje. Dokonili jsme rekonstrukci bytu, kter jsme nedvno
koupili. Bylo teba, abychom nezmekali zatek pedstaven.
2. V odpovdch na nsledujc otzky tvote souvt s vedlej vtou
podmtnou: Co je zajmav? Co vs pekvapilo? Co se vm
nelb?
3. Nahrate podmt vedlej vtou podmtnou: Mrtnost tiky je
pozoruhodn. Zajmal mne jeho nzor. Bylo mu doporueno
rozvzn pracovnho pomru. Jeho schopnosti se prokzaly.
4. Nahrate jmennou st psudku vtou vedlej psudkovou: Oblo-
ha byla jako vymeten. Muzikl nebyl podle naich pedstav.
5. Nahrate pvlastek ve vt jednoduch vedlej vtou pvlastko-
vou a naopak: Vrstva ujetho, vtinou u zledovatlho snhu,
zpsobila lyam na horch dost raz. V knihovn vrtil
vypjen knihy. Mue jdoucho proti nm jsem u nkde vidl.
Toto obshl dlo, kter zachycuje historii celho regionu, si
nalo adu ten.
6. Rozlite vty podmtn a pedmtn: Je jasn, e nejel opatrn.
Nebyl schopen toho, aby se omluvil. Nebylo nutno, aby se
omluvil. Zdlo se, e se polepil. Zdlo se mi o tom, e jsem
ztratil kle.
7. Rozlite vty pedmtn, pvlastkov a doplkov. Jak je mezi
nimi zsadn rozdl? Pozorovala koku, jak hala na vrabce.
Pozorovala, jak koka h na vrabce. Pozorovala koku, kter
hala na vrabce. Bylo vidt srnu, jak se mihla mezi stromy. Vidl
jsem, jak se srna mihla mezi stromy. Vidl jsem srnu, kter se
mihla mezi stromy.
8. Zmte vedlej vtu pedmtnou na vedlej vtu doplkovou
nebo pvlastkovou: Vidl, jak sada proezv stromy. Slyel, jak
bratr ple.
9. Nahrate vedlej vtu pedmtnou pedmtem vty jednoduch
a naopak: Domluvili jsme se s pteli, e spolen oslavme
konec roku. Nedovolm vm podceovat ppravu na vyuovn.
Budu vs prbn informovat, jak zdolvme pekky na ces-
t a jakch vsledk dosahujeme v zvodech. Ztra se dozvme
rozhodnut pedagogick rady.
10. Nahrate vedlej vty psloven pslovenm urenm vty
jednoduch a naopak: Setkali se tam, kde se vera rozlouili. Bez
va pomoci bychom neuspli. V ppad slunenho poas se
pjdeme vykoupat do rybnka. Kdy byl proputn z nemocni-
nho len, odjel na zotavenou do hor. Uhodli jsme pachatele
dv, ne flm skonil. Pro pozdn pchod nedostala u lstky do
kina. el si do knihkupectv koupit anglick slovnk.
11. Urete druhy vedlejch vt pslovench: Zpval tak, jak nejlpe
uml. Ne jsme dohrli achovou partii, setmlo se. I kdy jsme
se snaili, psemka se nm nepovedla. Pesthovali jsme se,
aby mly dti bl do koly. Kdy mi pome, pjdeme dom
dve. Mm tak zkehl ruce, e nectm ani prsty. Cel ivot jsem
proila tam, kde jsem se narodila.
12. Uijte msto spojky kdy jin asov spojky, aby byl asov pomr
vyjden vraznji a pesnji: Kdy jsem pijel dom, hned jsem
vyhledal svho kamarda. Kdy jsme se k nim vrtili, vdycky
ns srden vtali.
13. Rozlite vty psloven asov od pslovench podmnkovch:
Kdy jsem dorazil na chatu, rozdlal jsem ohe v krbu. Kdy mi
nechce pomoci, nemohu na tebe nalhat. Kdy se neuzdrav,
dostane jin lky. Zeptal jsem se, kdy jsem ho potkal.
148
NEPRAV VEDLEJ VTY
1. spojkov s aby:
neprav vta zporn: Vloni tce onemocnl, aby se u z choroby nikdy nevzpamatoval.
VV nen elov; ob vty jsou v odporovacm pomru (vyjaduj protiklad)
neprav vta kladn: Odpoinul si od prce, aby po chvli zas pokraoval.
VV nen elov; ob vty jsou v sluovacm pomru (vyjden nslednosti)
2. vztan
Vty vztan jsou sprvn jen tehdy, jestlie
a) omezuj vznam substantiva nebo ukazovacho zjmena, kter rozvjej, nap. Jsou vak i studenti, kte nemaj zjem
o sport. (ne vichni, jedni se odliuj od druhch)
b) vyjaduj-li prvodn dj (ne nsledn!) a jen pipomnaj vlastnosti substantivem pojmenovan osoby, vci, jevu:
Slunce, kter mi svtilo do o, konen zalo za mrak.
Neprav vty vztan
a) vyjaduj nsledn dj: Spadl pod vlak, kter ho pejel. (sprvn: a ten ho pejel) = vztah sluovac
b) msto voln pipojen vty hlavn: V korun stromu sedl kos, kter radostn zpval. (sprvn: a radostn zpval)
c) vty se zjmenem co (eho, emu, m ) nebo pslovci piem, nae, proe: Vybudujeme nov sportovit, co
povede k dalmu en sportu. (sprvn: a to povede)
d) msto jinch vt, kter vyjaduj vznamov vztah jednoznan
msto vty odporovac: Boena Nmcov zobrazuje svou babiku, kter dv i vlastnosti jinch eskch venkovskch
en. (sprvn: ale dv j , dv j vak )
msto vty vysvtlovac: Pjdu jet jednou na vstavu, kter se mi lbila. (sprvn: velmi se mi toti lbila; protoe se mi lbila)
msto vty ppustkov: Jestlie nepijdou host, pjdu se podvat na vstavu, kterou jsem u jednou vidla. (sprvn:
tebae, akoli )
msto vty pinn: Byl vysoce hodnocen za svj vynlez, kterm prospl zvlt zdravotn postienm obanm.
(sprvn: protoe prospl )
14. Odlite vedlej vty psloven pinn od pslovench elo-
vch. V em se zsadn odliuj? V parnm lt chodil k rybnku,
aby se osvil. Bl se vody, protoe neuml plavat. Vzu neste
opatrn, abyste ji nerozbili. Vzu neste opatrn, protoe by se
mohla rozbt.
15. Nahrate vedlej vtu doplkovou doplkem vty jednoduch
a naopak: Nali jsme kotko v kuchyni, jak si hrlo s kouskem
zmakanho papru. Slyeli jsme svho spoluka zpvat v chla-
peckm dtskm sboru. Brzy po rnu jsme spatili horolezce
vystupovat po pkr skle.
16. Co vyjaduj vty vedlej, zvisl na te vt hlavn? Doplte
a urete druh vty vedlej:
Projeli jsme kus svta, protoe
Projeli jsme kus svta, kdy
Projeli jsme kus svta, abychom
Projeli jsme kus svta, akoliv
17. Doplte chybjc st souvt. Uvdomte si, e tat spojka nebo
spojovac vraz me vyjadovat rzn vtn vznamy:
Kad v, e Zdlo se, e
Piel s npadem, e Divil se, e
V uebnicch najdeme, e el do koly, aby
Zatelefonuj, e Ptel mu dali radu, aby
Piel s nvrhem, aby Stle nen zejm, kde
Navrhli jsme, aby la po silnici, kde
Navrhoval tuto monost, aby Nevm, pro
Bylo nutn, aby Je mi zhadou, pro
Cesta vedle tam, kde
18. V nsledujcch souvtch podadnch urete, v kterm vzna-
movm pomru jsou souadn spojen vty vedlej. Urete druh
vedlejch vt: ekal, e ho vichni budou obdivovat a e dostane
pochvalu. Slib mi, e nape, nebo e mi brzy zavol. Na pod-
zim, kdy stle pr, fouk studen vtr a brzy se stmv, sedm
nejradji doma u kamen. Vzpomnm na svho otce, jak rd
chodil do lesa a jak vdycky pinesl spoustu hub. Bylo jist, e se
s tm nespokoj a bude dat stle vc. Vzkzal mu, e nepijde,
e m mlo asu a e se ozve jindy.
19. Doplte interpunkci a odvodnte: lovk kterho jsi mi dopo-
ruil m zaujal. Jeskynn malby pravkch lid jsou tak zdail
e z nich dodnes lze erpat vdomosti o lovn zvi. Rno dve
ne se rozednilo jsme se vydali do lesa na houby. Kdybych ml
as vrtil bych se pro tebe a odjeli bychom spolu. Mal dti pro-
toe se boj nechtj bt veer doma samy. Kdo ti tohle namluvil
musel vdt e to nen pravda. Tme se e nai objednvku
brzy vydte a polete nm zbo na dobrku.
149
msto vty podmnkov: Nepijmme zakzky, kter
nememe vydit vas. (sprvn: nememe-li je ,
jestlie je nememe)
e) zbyten vztan vta msto pvlastku: elezn drt,
kter je dlouh 30 cm, na obou koncch opilujeme.
(sprvn: elezn drt, dlouh 30 cm, na obou koncch
opilujeme.)
Postup pi rozboru souvt
1. Urme poet vt v souvt (podle potu sloves v uritm tvaru, tj. psudk); do nkter vty me bt vloena jin
vta sti rozdlen vty oznaujeme malmi psmeny, nap. VH
1a
, VH
1b
.
2. Ozname vty sly (v poad) a rozhodneme, zda jsou hlavn nebo vedlej.
3. Uvdomme si vztahy mezi vtami a zpsob jejich spojen; v souvt souadnm urme pomr mezi VH.
4. Zobrazme vtu grafcky.
5. Urme druh souvt (souadn nebo podadn podle potu vt hlavnch).
6. Urme druh vt vedlejch (lze je poznat bu podle otzek, pesnji vak podle toho, e si vimneme, kter slovn druh
vty dc vedlej vta rozvj).
7. Zkontrolujeme interpunkci.
Zpsob grafckho zpisu
1. Vta hlavn stoj nejve. Je-li hlavnch vt vce, jsou vedle sebe v poad, jak ukazuje text; mezi vtami hlavnmi zape-
me pomr pomoc tradinch symbol, ppadn i spojek.
2. Vty zvisl na vtch dcch jsou grafcky ne; pokud jsou zvisl vty formln stejn a na stejnm stupni zvislosti,
zaznamenvme je na stejn rovni.
3. VH a VV maj poadov slo podle msta v souvt, nap. VV
1
, VV
2
, VH
3
, VV
4
.
4. U vt vedlejch napeme spojovac vraz a druh vty.
Pklady:
rkou oddlujeme
a) souadn spojen vty hlavn a vedlej, nejsou-li spojeny sluovacmi spojkami a, i, nebo, ani
VH
1
VH
2
VH
3
V prav poledne slunce rozhavilo dlabu v ulicch, ale odpoledne se najednou obloha zathla ernmi mraky, a tak se vich-
ni snaili ukrt ped blc se boukou.
n Nesprvn je nadmrn uvn tak:
Kdy se vrtil dom, tak si pipravil veei.
n Nevhodn je pouvn tch spojovacch
vraz v jednom souvt, nap. vztanho
zjmena kter: Studenti, kte byli nespokojeni
s pobytem na horch, si stovali na majitele hotelu,
kte jim neposkytli vhodn ubytovn.
poznmka
Cvien
1. Odstrate neprav vztan vty. Odvodnte nesprvnost
vztanch vt: Ministr pijal delegaci z Nizozem, s kterou setrval
v delm ptelskm rozhovoru. Vyjdil se k problmu pmo,
m dal najevo, jak to mysl. Dkujeme za vai zprvu, kter ns
potila. Soused se schzeli po veerech pod starou jablon,
kde si vypravovali ivotn pbhy. Sportovci doshli rekordu,
kter jet v ptm roce pekonali.
2. Nahrate vztan zjmena a pslovce vhodnjmi spojovacmi
vrazy; zdvodnte: Studenti se objevili v ulicch, kde protesto-
vali proti zavdn vysokho kolnho. Otevela sk, ze kter
vyndala nov aty. Byl jsem pli dviv, eho jsem pozdji
litoval. Pjdu s tebou znovu na divadeln pedstaven, kter se
mi velmi lbilo.
3. Odstrate nevhodn opakovn vztanch vraz: Dnes je do
etiny pekldno mnoho dl cizch autor, z nich m nejvce
zajmaj romny, v nich autoi analyzuj mezilidsk vztahy.
Pobyt v zim na horch je jedna z monost, kter se nabz rodi-
nm, kter nechtj, aby jejich dti vysedvaly stle u potae
nebo u televizoru. V dramatu Kutnohort havi zachytil Tyl
vzpouru hav, kte se vzbouili proti majitelm dol, kte je
vdom oebraovali.
VH
1
,
VH
2
,
VH
3
Z
150
VH
1
VV
2
VV
3
Poprv jsem t potkal tam, kde zan dol, kde vyvr
VV
4

pramnek vody, kde se zelen trva.
b) vta hlavn od vty vedlej, vty vedlej (zvisl)
od dcch
VV
1
VH
2
Kdo se boj, nesm do lesa.
VH
1
VV
2
VV
3
Necho tam, protoe by se t ptali, kam jsem se schoval.
c) je-li spojka a ve vznamu odporovacm, i ve vznamu
stupovacm, nebo ve vznamu vyluovacm, rku
ped nimi peme
VH
1
VH
2
Jet se nerozednilo, a vichni u jsou vzhru.
Nevili mu, i za lhe ho povaovali.
Uklidnte se, nebo vs dm vyvst.
d) ped spojovacmi vrazy a proto, a tedy, a tak (dsl.),
a pece (odpor.), i kdy, i kdyby (ppustkov) rku
peme
VH
1
VH
2
Boena Nmcov se stkala s obyejnmi lidmi, a proto ji
nymbursk dmy bojkotovaly.
e) je-li vedlej vta vloena do vty dc, oddluje se
rkou z obou stran
VH
1a
VV
2
VH
1b
Chlapec, kter ml rd d, se vrtil cel mokr.
f ) je-li mezi vty hlavn v pomru sluovacm (spojka a)
vloena vedlej vta, pe se rka ped spojku a
VH
1
VV
2
VH
3
Tili jsme se na tetu, a kdy nepijela, bylo nm smutno.
rka se pe ped a i tehdy, kdy stoj vedlej vta ped
spojkou a (rka pak oznauje konec vloen vedlej
vty)
VH
1
VV
2
VH
3
Tili jsme se na babiku, kter mla dnes pijet, a pipra-
vovali jsme pro ni slavnostn obd.
g) stoj-li ped spojovacm vrazem vedlej vty jin spoj-
ka ne a, klademe rku u jen ped prvn spojku
VH
1
VV
2a
VV
3
Telefonoval, e kdy babika nedojede do odpoledne,
VV
2b
nemme na ni ekat.
! Rd v zim bruslil a lyoval. Rd v zim bruslil
nebo lyoval. V zim nebruslil ani nelyoval.
dvojit vraz ani ani (oddluje se rkou)
V zim ani nebruslil, ani nelyoval.
tahk
,

,

+ + VV
2
VV
3
VV
4
VH
1
psl.
mstn
psl.
mstn
psl.
mstn
VH
1
VV
2
VV
3
protoe
kam
,

,

psl.
pinn
pedm.
,

pvl.
VH
1a
VH
1b
VV
2
VH
1
VH
3
VV
2
kdy
,

,

psl.
asov
a
VH
3
VV
2
,

,

pvl.
a
VH
1
VH
1
VV
2
VV
3
e
kdy
pedm.
psl.
podmn.
kde
,
,

kter
kter
,

,

kde kde
151
SLOIT SOUVT
n souvt s vtm potem vt (nejmn ti)
n vyjaduje sloit mylenkov celky, a proto m i sloitou stavbu
n obsahuje jak vztahy piazovn, tak i podazovn (komplikovan kombinace obou typ vztah na rznch rovnch)
n zkladem me bt: bohat rozvinut souvt podadn nebo souvt souadn
n vztah souadnosti me bt jak mezi vtami hlavnmi, tak mezi vtami zvislmi (na stejn rovni zvislosti)

1. Sloit souvt podadn
a) na VH zvis VV, ta je dc vtou pro dal VV atd.
VH
1
VV
2
VV
3
km vm, e by dlouho trvalo, ne bych vm
VV
4
VV
5
vypovdl, co vechno jsme museli pekonat, ne jsme
se dostali a sem.
b) na VH zvis nkolik VV rznch druh
VV
1
VH
2
VV
3
Kdy tkot neustval, li jsme smrem, odkud se
VV
4
VV
5
ozval, abychom zjistili, co ten pes zase objevil.
c) na VH zvis nkolik VV, nkter jsou spojeny sou-
adn (jsou tho druhu)
VV
1
VH
2
Akoli je n dm daleko od stedu msta, nechtli
VV
3
VV
4
bychom s sthovat, protoe m krsn okol a jsme tu u
zvykl.
d) v souvt podadnm je vce rovn zvislosti
VH
1
VV
2
VV
3
Chlapci se domluvili, e Pepk pjde sice sm, ale e ho
VV
4
VV
5
Jirka dovede k brance, aby mu cesta rychle ubhla a aby
VV
6
byli blzko u nho, kdyby poteboval pomoc.
e pedmtn
ne podmtn
co pedmtn
ne psloven
asov
VH
1
VV
2
VV
3
VV
4
VV
5
VV
1
VV
3
VV
4
VH
2
VV
5
Kdy odkud abychom
psl. asov pvlastkov p. elov
pedmtn
VV
1
VV
3
VV
4
VH
2
Akoli protoe (protoe)
pedmtn
psloven
pinn
psloven
pinn
+
a
sice ale
psloven
ppustkov
psl.
elov
psl.
elov
psl.
podmnkov
pedmtn
e
aby aby
kdyby
e
VH
1
VV
2
VV
3
VV
4
VV
5
VV
6
stoj-li ped spojovacm vrazem vedlej vty pslovce
prv, teprve, jen, zvlt, zejmna ap., peme rku u
ped pslovci: Rozpomnla se, teprve kdy odeel.
h) spojky ne, jako spojuj vty i vtn leny; rka se pe
tehdy, oddluj-li vty
Tvil se, jako by mu nco peletlo pes nos. Chlapec se
choval jako pominut.
Zmizel, ne bys napotal pt. Eva je star ne j.
+
a
co
152
2. Sloit souvt souadn
v obou pkladech je souadn spojen dvou podadnch souvt
Souhrnn cvien a vestrann jazykov rozbory
a) VV
1
VV
2
VH
3
Kdy dopsal dopis a skonil vechny prce, zbvalo
VH
4
VV
5
mu dost asu, a proto se rozhodl, e zajde do msta
VV
6
a cestou se zastav u znmch.
b) VH
1
VV
2
VH
3
Nkte lid beli na silnici, aby pivolali pomoc, jin se
VV
4
VV
5
snaili pomoci rannm, protoe se bli, e autobus zane
hoet.
Kdy
kdy e (e)
Z
+ +
VH
3
VH
4
VV
1
VV
2
VV
5
VV
6
psl.
asov
psl.
asov
psl.
zpsobov
dsl.
psl.
zpsobov
psl.
elov
psl.
pinn
pedmtn
aby protoe
(e)
VH
3
VV
4
VV
5
VH
1
VV
2
Cvien
1. Doplte nsledujc vty vhodnmi vtami vedlejmi, odvodnte
interpunkci; vimnte si, na kterch slovech vt dcch vedlej
vty zvisej, a pokuste se urit jejich druh: Napsal rodim dopis,
protoe , a hned ho odeslal. Neuvdomil si, e , a tak el
k lkai, kde , a , protoe Bylo poteba, aby , ale ,
a proto ekni mi vas, kdy , abych
2. Znzornte grafcky stavbu souvt, urete druhy vedlejch vt
a vztahy mezi vtami hlavnmi i vedlejmi: Obvm se, e bych
nemlela, i kdybyste mi zakazovali prozradit, kdo je vinkem.
Podvejte se, kde stval pvodn mln, jeho architektura byla
velmi zajmav. Povz mi, co te, a j ti povm, jak jsi. Nae
drustvo bylo v souti nejlep, a proto jsme se zaradovali,
kdy jsme se dozvdli, e jako vtzov pojedeme do divadla
a e snad dostaneme i zvltn cenu. Rodie ns vedli k tomu,
abychom se nauili vemu, co je pro ivot potebn, a abychom
svou prci vykonvali vdy rdi a zodpovdn. Nespolhej na
odmnu, doke-li udlat nco, co je vjimen, odmna je
toti tak pocit z dobe vykonanho dla.
3. Urete, zda jsou nsledujc sloit souvt jako celek souadn
nebo podadn. Vzjemn vztah vt vyznate grafcky: Seznm-
me se se vm, co je nutn vydit ped odjezdem a co m vdt
kad, kdo se rozhodl cestovat. Jana a Alena se domluvily, e
nepjdou do kina samy, ale pozvou kamardy, aby je potom
doprovodili dom. ena, kter vstoupila do mstnosti, prola
kolem stolu, kde sedlo spousty znmch host. Doel do
blzkho lesa, poslouchal hlasy ptk a slunce, je vysvitlo, mu
zlepilo nladu.
4. Doplte interpunkci a zdvodnte ji: Nikdo nevil e se vlka
kter vypukla tak nhle prothne a e si vyd tolik obt.
Ptel kte ti pomohou v nouzi jsou opravdov ptel. Dm
vm vdt kdy se do stavby pustme nejdve se vak musme
dkladn pipravit. dme vs abyste se k jednn dostavili
a pikldme seznam doklad kter si s sebou muste pinst.
Slunce hlo rosa v trv jet studila kvtina zily pestrmi
barvami skivani kte se nedvno teprve objevili poletovali
sem a tam. Ze vech pbh vidme hlavn postavu jako sirotka
kter musel t u cizch lid pocioval stle jejich nevldnost trpl
e mu dvali najevo jak je jim na obt ale tak zskval ivotn
zkuenosti a ty se mu v dosplosti velmi hodily.
1. V nsledujcch souvtch urujte souadic vztahy mezi vtami;
uvete, zda se tyto vztahy vyskytuj mezi vtnmi leny, mezi vtami
hlavnmi nebo vedlejmi. Odvodnte interpunkci: Bl se maturit-
n zkouky, musme proto intenzivn studovat, abychom sloili
maturitu co nejlpe a uspli i u pijmacch zkouek na vysokou
kolu. Uvedli jsme nkolik pin naeho nespchu, nebylo
nm to vak nic platn. Pijali jsme zprvu, e vichni dojeli vas
a podailo se jim zashnout do soudnho jednn. Tentokrt jsme
mli moc prce, museli jsme dokonce nastavovat i noci.
2. Nsledujc dvojice vt spojte v rzn souvt tak, abyste vyjdili
nejrznjm zpsobem obsah vt. Uijte co nejvce spojovacch
vraz (souadicch a podadicch): Strhl se prudk vtr. Zaveli
jsme vechna okna. Neposlal vas odpov na inzert. Ztratil
vhodnou pracovn nabdku. Skonil prci. Bylo u tma. li
jsme gratulovat k sousedovi. Ml svtek.
3. Vty Petr nepiel do koly. Ml chipku spojte v souvt tak,
abyste vytvoili:
a) souvt podadn s vedlej vtou pslovenou pinnou
+
a
153
b) souvt podadn s vedlej vtou pslovenou podmnkovou
c) souvt souadn se vztahem dvodovm (pinnm)
d) souvt souadn se vztahem dsledkovm
4. Nsledujc souvt souadn zmte v souvt podadn a nao-
pak: Protoe zaalo pret, museli jsme se schovat. Kamard m
zlomenou nohu, a proto zstane doma.
5. Vtu V lese jsem spatil srnku, jak se star o malho kolouka.
pestylizujte tak, aby vedlej vta byla:
a) pvlastkov b) pedmtn
6. Vimnte si, e vedlej vty nelze mechanicky urovat jen podle
spojovacch vraz, ale podle toho, jak maj vznam a na kterm
vrazu vty dc zvisej. Urujte druhy vedlejch vt: Jet
se nestalo, aby piel pozd. Babika prosila, aby j pomohli
opravit stechu. Uveejnili nvrh, aby kad pispl na konto
ohroench dt. Nikdo nevidl Petra, aby se s nkm hdal.
Sedl si k oknu, aby dobe vidl. Ptal jsem se, jak se to stalo.
Spatil jsem chlapce, jak se top v baznu. Udlal jsem to tak,
jak jsem mu to slbil. Vichni byli zvdavi, jak to dopadne. Jak
si ustele, tak si lehne. etl jsem recept, jak upct bbovku.
Vichni se lekli, jak rychle se vrtil se patnou zprvou.
7. Tvote vhodn vedlej vty podle tchto graf:
a)
b)
c)
d)
e)
8. Vytvote souvt podle tchto graf.
Dejte pozor na sprvnou interpunkci:
a) b)
c) d)
e) f )
9. Vytvote souvt podle danho schmatu:
a) b)
c) d)
e) f )
g)
10. Doplte interpunkci v rznch typech souvt a zdvodnte.
Naznate grafcky stavbu souvt:
Za penze kter jsme zskali prodejem dtskch kreseb koupme
hraky pro dtsk domovy. Uitel vyml co ve s ky na vlet
podnikne pipravuje pln cesty a zajiuje ubytovn na rznch
mstech. Napite vas kdy pijedete nebo aspo zatelefonujte.
Akoliv jsme to neekali podailo se vm letos doshnout lep-
ch vsledk ne jsme doufali protoe vae pprava na zvody
nebyla nejkvalitnj.
11. Odstrate nevhodn hovorov tak a nahrate stylov neutrlnm
vrazem hovorov co: Kdy bylo dost asu, tak jsem chodila na
diskotky. Podej mi kabt, co vis na vku. Venku foukal vtr,
tak jsem zavela okna. Na mst, co stoj dnes pomnk, byly dv
jen rozbit laviky.
12. Provete vestrann rozbor nsledujc vty: Prahou se rozltla e,
e krl chce msto uetit, e ho et pni uprosili, aby nehubil
svho ddictv, je otec jeho tak zvelebil.
vyznate grafcky stavbu souvt, urete druh souvt a odvod-
nte interpunkci v souvt
Pi nvtv koly jsme se dozvdli
e
protoe
kter
VH
VV
VV
VV
nikdo si ns neviml
Kdy co
+
pro
nikdo nm neekl VH
VV VV VV
VH
Miluji hory
jakmile
Z VH
VV
VH
a proto
Obdivuji starou architekturu
akoliv
VH
VV
VH
a proto
Uitel ns informovali
e
+
VH
VV
e
+ VV
e
VV
e
+
VH
VV
e
+ VV
e
VV
VH
VV VV
kdy
VH
VV
aby
VH
VV
+ VH + VH + VH
VV
i kdy
e
aby
VH
VV
VV
e
a
VH
VV
VV
+ VH
e e
podmtn podmtn
kter
pvlastkov
VH
VV VV
VV
+
kdy e
psl. asov pedmtn
VH
VV VV
VH VH
VV
Z
kter
pvlastkov
kter
a proto
pvlastkov
VH
VV VV +
kdy
psl. asov
kdy
psl. asov
+
VV
VH VH VH + VH
VV
VV aby
psl. elov
kter
pvlastkov
VV
VH
VV
VH +
kdy
psl. asov
protoe
psl. pinn
kdy aby
154
TEXTOV SYNTAX (HYPERSYNTAX)
Text = model pro realizaci komuniktu (vzorec, schma mezivtnch vztah), nejvy rovina jazykovho systmu
n jednotliv vpovdi v textu maj sv tma, text m celkov tma hypertma
n soudrnost textu je zajitna tzv. konektory
n soudrnost textu se projevuje ve form textu i v jeho vznamu
n mus bt lenn na sti:
del text m 3 sti:
zatek (vod), sted (sta, hlavn st projevu, nejdel), zvr (shrnut, hodnocen, een)
sloitj projevy dlen nejen na odstavce, ale vy jednotky (kapitoly, oddly, dly)
n text me mt jedno tma (hypertma) + dal tmata (motivy, odboky), nebo vce tmat vzjemn navazujcch
Textov syntax = jazykovdn obor, kter se zabv studiem text
Vstavba textu
a) Princip aktulnho lenn vytven vtn perspektivy (viz kapitola Aktuln lenn vpovdi)
n tematick posloupnost (tematick souvislost textu), tj. nsledujc vpov navazuje obvykle na pedchzejc
n zpsoby souvislosti:
tematizace rmatu (v djovm popisu nebo vypravovn, pp. vkladu pinn vztahy) rma jedn vpovdi
se stv tmatem nsledujc vpovdi
Pijeli jsme do Prahy. Tam jsme navtvili vstavu obraz. Vechny se nm velmi lbily.
grafck zpis T
1
R
1
Z (R
1
)T
2
R
2
Z (R
2
)T
3
R
3
stavba textu s prbnm tmatem (v prostm nebo odbornm popisu) tma prvn vpovdi je spolen pro
ostatn vpovdi.
Potkala jsem dobrho lovka. Setkala jsem se s nm na dovolen. Jmenuje se Pavel. Je mm nejlepm ptelem.
T
1
R
1
Z (T
1
)T
2
R
2
Z (T
1
,T
2
)T
3
R
3
Z (T
1
,T
2
,T
3
)T
4
R
4
tematizace cel vpovdi vpov navazuje na obsah cel pedchoz vpovdi (seku textu)
obmny struktury textu
obmnou (derivac) tematizace rmatu
Nedvno bylo prohleno pamtkovou znou brodsk nmst. V jeho severnm nro stoj pamtn Havlkv dm.
T
2
< R
1
(tma 2 je odvozeno z rmatu 1)
obmnou (derivac) prbnho tmatu
Na severnm nro brodskho nmst stoj za zhldnut pamtn Havlkv dm. Jeho prvn poschod je upraveno jako pvodn byt Havlkovy rodiny.
T
2
< T
1
(tma 2 je rozsahem men ne tma 1)
tematick posloupnost se shrnujcm tmatem
Vechny podrobnosti o tto pamtce najdete v prvodci mstem.
roztpen tma
Na brodskm nmst najdeme mnoho historickch pamtek. V severn sti ns upoutaj barokn tty manskch
dom. V jin sti je nejcennj renesann star radnice. Uprosted nmst stoj barokn morov marinsk sloup.
T R Z t
1
(<T) R
2
Z t
2
(<T) R
3
t
1
+ t
2
= T
roztpen rma
Byl jednou jeden krl a ten ml ti syny. Prvn z nich , mlad , kdeto nejmlad
T R Z t
1
R
1
Z t
2
R
2
Z t
3
R
3
t
1
+ t
2
+ t
3
= R
uvete poet vt v souvt, urete druh vt vedlejch
urete vtn leny: Prahou, msto, je, jeho
vypite hol psudek z 2. a 4. vty
urete slovn druhy: e, ho, je, jeho, tak, aby
urete mluvnick kategorie slov: e, pni, msto, ddictv
urete mluvnick kategorie sloves: rozltla se, uprosili
zmte 5. vtu tak, aby sloveso bylo v trpnm rod
vysvtlete vyuit genitivu ve 4. vt
uvete koen slovesa rozltla se a urete slovotvorn prostedky
uvete synonymum ke slovm: rozltla se, je, zvelebil
posledn vtu souvt nahrate vtnm lenem
ve 3. vt zmte pvlastek shodn na neshodn
vyhledejte v souvt inverzi
155
b) Soudrnost (koherence) textu
relativn ucelenost (plnost tematicko-obsahov i formln), a sloit struktura, a nvaznost
mylenkov-tematick posloupnost + speciln prostedky soudrnosti (nadvtn):
n konektory
navazovac (zapojuj vtu do kontextu): To nesm udlat. A pece to udlm. (a pece navazuje na zkaz jin osoby)
usouvztaovac (odkazuj na situaci nebo na text): Te studuji na vysok kole, sem jsem piel z gymnzia, dve
jsem chodil na zkladn kolu v okresnm mst. Tam jsem dojdl autobusem.
zvrazovac (vrazy vyjadujc asov vztahy mimotextov, vztahy k okamiku promluvy)
asov orienttory tehdy, te, potom, nato, zatmco
prostorov orienttory (mstn) zde, sem, tady, tam, jinde aj.
lexikln konektory
n opakovn pojmenovn z pedchzejc vty: Dti se pozt vrt dom. Vrt se s nimi i jejich matka.
n uit synonyma: Pavlk a Jana se vrt dom. Oba mus do koly.
n uit odkazovacch (deiktickch) a ztotoovacch vraz (pslovce, stice):
Dti, tedy Pavlk a Jana, se vrt dom a tam na n bude ekat vagrov.
n uit nadazench pojmenovn msto podazench: Behy rybnk zpevuj vrby, ole nebo rzn kee. Tyto porosty
gramatick konektory
n spojky a, i, ale, vak, jakmile, kdy aj. syntaktick prostedky (vyjaduj soulad, nesoulad, asovou platnost ap.)
n koncovky slovesnho psudku pi nevyjdenm podmtu: Dcera napsala dopis. Chtla, abychom pijeli. (sho-
da s podmtem pedchoz vty)
n mluvnick kategorie sloves (as, vid) k vyjadovn asov nvaznosti, posloupnosti, fzovosti dje + lexikln
prostedky (dlouho, nakonec, konen):
Dlouho vzpomnal, kam knihu odloil. Konen ji vak pece jen nael v lonici.
n kontaktov prostedky maj vzbudit nebo udret pozornost adresta nebo vyjdit konec kontaktu; jsou ustle-
n, nap.
osloven v vodu proslovu: Ven dmy a pnov, nebo v zvru: Ven ptomn, dnes jsme Pt se budeme
vnovat nebo v prbhu projevu (zskat pozornost, ozejmit strukturu projevu)
vybzec obraty: vimnte si, pedstavme si; v mluven ei vi, e, e ano (asto nadbyten)
n komente maj charakter vsuvek, projevuj postoj, nzor mluvho: jednoduch vrazy (bohuel) nebo texty, vrazy
zpesujc, opravujc respektive, pesnji eeno, lpe eeno aj.
n zpsoby navazovn textu (konektory odkazujc pmo k textu)
anaforick (zpt do textu): Jak jsme u podotkli Vrame se k
Tm jsem zakonil vklad o Zamysleme se znovu nad
kataforick (dopedu do textu): Sdlm vm nco zajmavho, potitelnho
V nsledujc pednce se budeme zabvat V zvru si polome otzku
exoforick (mimo text), nap. v recenzi televiz. serilu = nvaznost na situaci
Tak dlouho oekvan seril pinesl Tamhle je vchod do metra.
navazovn bezprostedn: Pracuji v prodejn textilu. Sem jsem se dostala na inzert z novin. distantn (vt
vzdlenost): Vzpomnal na rodnou vesnici, kde vyrstal jako chlapec, kde proil dtstv a kam se rd vracel. Tam se vak
u mnoh zmnilo.
c) lenn souvislho textu
textov seky omezuj navu adresta (tzv. vy textu v mluvenm projevu pauzy, v psanm projevu odstaven
dku, odstavce, mezititulek ap.)
m je text del, tm je bohat lenn
n horizontln (linern) lenn textu = vnj, tj. lenn na odstavce, ppadn vy jednotky kapitoly, oddly,
dly
endoforick
156
1. lenn na zatek sted konec (podle typu a dlky textu); sted = informan jdro textu; zatek navazuje
na dvj text nebo ho zapojuje do uritho kontextu, zavd tma; konec shrnuje informace, dv nvod
k jednn, pouit ap.
2. v rozshlejch psanch textech bv
n pretext ped vlastnm textem literrnho nebo odbornho dla: titul, podtitul (uren nru), jmno auto-
ra, zkladn informace o autorovi, o knize (zloka), daje o pekladateli, autorskch prvech, roku a mstu
vydn, dedikace (vnovn urit osob), podkovn (spolupracovnkm, poradcm ap.), adresa (komu
kniha pipsna), pedmluva, vod, motto ap.
n vlastn text len se
na kapitoly (slovan, s nadpisy, pop. mezinadpisy, v prvnch textech hlavy, lnky)
na odstavce (v divadle vstupy, v poezii sloky, v prvnch textech paragrafy) len text opticky (pehled-
nost); dle periody, vty (v dramatu repliky, v poezii vere, v prvnch textech body s sly a psmeny); m
jedno zkladn tma, zatek odsazen (45 psmen); plynul pechod k dalmu odstavci
n posttext st za vlastnm textem, dovtek, zvr, shrnut (v dramatu epilog), doslov, resum, plohy, rejs-
tky, pomocn apart (seznam literatury, pramen, zkratek), dodatky, errata (opravy tiskovch chyb), edin
poznmka, tir (daje o vydn, nakladatelstv, jeho adrese, ISBN aj.)
n v dialogu na zatku pozdrav, osloven, ppadn pedstaven a specifck obraty prosm vs, rd bych ,
na konci tak tedy, shrnut s pozdravem
n odstavec grafcky osamostatnn, tematicky uzaven, vydlen st textu (formln, obsahov a kom-
pozin jednotka); opticky len text (pehlednost, orientace adresta); soudrnost odstavce dna jeho
zkladnm tmatem (podzeno hypertmatm vych textovch jednotek); tmata jsou nkdy vyjdena
hesly na okraji strnek (marginliemi); v bsni odpovd odstavci strofa (sloka)
vzjemn nvaznost: sousedn odstavce jednoho textu na sebe navazuj; pechod mezi odstavci mkk
(nvaznost) ostr (zmna tmatu)
n vertikln lenn textu (hloubkov) usnaduje recepci (vetn uen), hierarchizuje obsah textu, slou k maxi-
mln pehlednosti
formln prostedky:
a) v psemnm projevu
n tituly (mezititulky)
n velikost psma (velk psmena = verzlky, majuskule; mal psmena = minusky, minuskule);
nejmen psmo petit
n typy psma: antikva = stojat psmo, kurziva (italika) = naklonn psmo; zdoben inicily (zaten
psmena textu); verzlky v nadpisech, titulech; petit (nejmen psmo) pro poznmky, vysvtlivky;
kurziva pklady v odbornm textu
n barva a tlouka psma (polotun, tun), barva podkladu
n podtrhvn (rovn, peruovan, dvojit, vlnit) klovch slov v psanm textu, prokldn
(nap. mezerami) v titnm psmu
n tzv. marginlie heslo na vnjm okraji strnky (rychl orientace, nap. v uebnicch)
n grafy, schmata v odbornch a administrativnch textech, ilustrace
n oznaovn st: slicemi (msk, arabsk), psmeny (velk i mal abeceda), slicemi s paragrafy; dese-
tinn tdn (zdrazuje vzjemnou nadazenost a podazenost st, nap. kapitola 9, 9.1, 9.1.2, 9.1.2.1, )
b) v mluvenm projevu
n parajazykov (paralingvln) prostedky zvukov intonace, sla hlasu, tempo ei, rytmus, frzovn
n mimojazykov (extralingvln) prostedky pohled a mimika, postoj, gestikulace, pohyb mluvho, vzdle-
nost mluvch ap.
157
Cvien
1. Posute nsledujc texty z hlediska aktulnho lenn vpovdi
a vimnte si rznch typ tematick posloupnosti. Vyhledejte lexi-
kln a gramatick prostedky (konektory) k vyjden soudrnosti
textu.
a) Z historie Velk Moravy
Mojmrv nstupce Rostislav podal byzantskho csae,
aby mu poslal knze, kte by ili kesanstv v jazyce srozumi-
telnm moravskmu lidu. Csa dosti vyhovl a roku 863 pili
na Velkou Moravu v doprovodu poetnho poselstva uen
brati Konstantin a Metodj. Pochzeli z vznamnho obchod-
nho msta Solun. Vdli, e na zem Velkomoravsk e lid
mluv podobn jako rolnci v okol Solun slovanskm jazykem,
kter sami ovldali. Sestavili psmo, aby bylo mono tuto e za-
znamenat. kme mu hlaholice. Do slovanskho jazyka peloili
nkolik nboenskch knih.
(Z uebnice djepisu)
b) Jean-Franois Champollion
Jean-Franois Champollion byl francouzsk uenec a veel
do djin jako lutitel hieroglyf. Jako prvn dokzal pest Ro-
settskou desku s hieroglyfckm a eckm textem. Po n rozlutil
i adu npis vytesanch dltem do stn egyptskch chrm.
Bylo mu tehdy 32 let. Pitom ml u za sebou ptadvacetilet
studium mrtvch jazyk Orientu a starch Egypta.
Jednak byl Jean nesporn geniln, jednak byl a neuv-
iteln piln. Narodil se roku 1790 ve Francii a v pti letech
zaznamenal prvn lutitelsk spch: srovnval nauen
modlitby s mamininmi modlitebnmi knkami, nauil se sm
st, a k tomu ke vemu i pst. V devti letech uml u ecky
a latinsky. Potom v jedencti letech etl bibli v hebrejtin. Jako
tinctilet zaal studovat arabtinu, syrtinu a chaldejtinu.
Mimoto si psal denk v koptin.
(Podle V. Zamarovskho)
2. Odstrate nevhodn opakovn tch slov. Pouijte nap. zjmen,
synonym, nadazench vraz, pojmenovn vlastnm jmnem
nebo naopak obecnm jmnem, nebo pojmenovn vynechte:
a) V zoologick zahrad nejradji navtvuji klece s opicemi.
Opice poutaj pozornost vech nvtvnk, dt i dosplch.
Opice se rdy dtem i dosplm pedvdj.
b) Moje sestra Pavla dostala od rodi klavr. Po klavru Pavla
touila u hodn dlouho. Klavr m seste uaroval poprv u na
koncert v Praze. M seste bylo tenkrt devt let. M sestra se
na klavr uila hrt nejprve sama. Pozdji m sestra navtvovala
Zkladn umleckou kolu v Praze.
3. Pette si nsledujc textov celek. Provete jeho rozbor z hlediska
horizontlnho lenn. Dolote, m je dna vnitn soudrnost od-
stavc, i to, e jsou zrove st vyho celku (viz vztahy odstavc
mezi sebou). Uvete tma stl (hypertma) i dal vyvjejc se
tmata. Vimnte si zvltnho postaven potku prvnho odstav-
ce a pak konce textu. Kde jsou nejzetelnj plynul pechody mezi
odstavci, kter odstavce zanaj pmo, bez pechodu? Kter spe-
ciln navazovac prostedky pispvaj k soudrnosti (koherenci)
textu? Vyjdete tmata jednotlivch odstavc heslovit na okraji
strnky (tzv. marginliemi), aby byla usnadnna orientace v textu:
Havlkobrodsko
st okresu Havlkv Brod je nazvna Havlkobrodskem.
Je to oblast u hornho toku eky Szavy asi uprosted esko-
moravsk vrchoviny. Na jihu dosahuje tm k bval zemsk
hranici mezi echami a Moravou.
Touto oblast protk od vchodu k zpadu Szava. Tato
eka pamatuje ony dvn doby, kdy byla zdej krajina pokryta
hustmi hvozdy a jimi vedla Habersk obchodn stezka. Ta se
pipomn u v Kosmov kronice. Tam, kde se eka rozila
a vytvoila brod, zaloili prochzejc kupci osadu. Byla nazvna
Brodem. Pozdji dostal Brod pvlastek Smilv podle mocnho
pna Smila z Lichtenburka.
Kdy byla potkem 13. stolet v okol Brodu objevena
bohat loiska stbrn rudy, pozval Smil z Lichtenburka na
eskomoravskou vrchovinu nmeck hornky z Mn, Saska
a dalch oblast. Podle velkho potu nmeckho obyvatelstva
byl od roku 1308 a do roku 1945 Brod nazvn Nmeckm
Brodem. Teprve po osvobozen bylo msto pejmenovno na
Havlkv Brod.
Do eky Szavy z obou stran stkaj bystiny a potoky. Nko-
lik potok se spojilo v ku lapnku, vtkajc do Szavy v Hav-
lkov Brod. Na levm behu lapnky se zved vrch Vysok.
Krajina podl Szavy je nazvna Hornoszavsk pahorkatina.
Jej vrchy dosahuj vek pes 600 m. Nejvy vrch Melechov
je vysok 702 m. Vchodn st Havlkobrodska zasahuje do
Chrnn krajinn oblasti rsk vrchy.
Cel oblast je po geologick strnce prahornm tvarem
sloenm z nejvt sti z ruly. Prahorn vrstvy obsahovaly
i rudonosn ly. Rudy obsahovaly stbro, elezo, olovo a m.
V okol Lipnice nad Szavou se nachzej loiska uly. Podneb je
zde pomrn chladn a to uruje charakter vegetace. Typickou
plodinou zde pstovanou jsou brambory, asto se tady pstuje
tak oves, jemen a len. Lesy lkaj ke sbru hub a lesnch plod,
Szava a etn rybnky k rybolovu.
Osdlen Havlkobrodska trv tm 800 let. Dochovan
pamtky gotick, renesann, barokn i novodobj jsou svdky
innosti, mylen i ctn lid sv doby a nedlnou soust tohoto
ivotnho prosted.
(Podle publikace Havlkobrodsko)
158
Stylistika nauka o slohu
Stylistika (nauka o slohu) = jazykovdn disciplna, kter se zabv jazykovm stylem projev, procesem jejich vzniku;
cl slohov vytben projev stn nebo psemn
Styl z ec. stylos = rydlo, pvodn nstroj k psan na voskovou destiku, pak penesen (starovk m) osobit zpsob
vrazu v rtorice a bsnictv, potom v jinch druzch umn (architektura, malstv aj.), od 19. stol. i v jinch oblastech
lidsk innosti (sport, oblkn, mda ap.)
n specifck a jednotn zpsob uit vybranch prostedk, kombinace prvk pi vstavb celku
n netk se jen jazykovho projevu, ale rznch lidskch vtvor, nap. architektonick styl (romnsk, gotick aj.), lite-
rrn styl (romantick, realistick), ivotn styl (asketick, rozmail), sportovn styl (styly plaveck, skoku do vky), styl
oblkn (romantick, sportovn, ensk), bytovho zazen (biedermeier, Ludvk)
Jazykov styl (sloh)
= zpsob vstavby jazykovho projevu, tj. zpsob zpracovn obsahu, vbru jazykovch prostedk, jejich uspod-
n a vyuit v jazykovch projevech (v um slova smyslu)
= jednotc (sjednocujc) princip jazykovho projevu
Slohotvorn proces
akti jazykovho projevu: autor (mluv, pisatel), adrest (pjemce, poslucha, ten)
SLOHOTVORN (STYLOTVORN) INITEL
= souhrn komunikativnch podmnek v jedinen komunikan situaci; ovlivuj vstavbu projevu (projev vznik za uri-
tch podmnek)
(nkdo nkoho nkde o nem s jistm zmrem pomoc vrazovch prostedk informuje)

autor adrest prosted tma funkce projevu jazykov, nejazykov

a) subjektivn slohotvorn initel podmnni osobnost autora
n pohlav (styl musk, ensk) rozdl v strategii (dialogy), me emocionlnosti ap.
n vk (styly rznch vkovch skupin dt, mldee, dosplch, starch lid), rozdly v slovn zsob, skladb, me
dodrovn spisovn normy; generan a sociln zaazen
n veobecn vzdln styl vzdlanch nevzdlanch (vzdln zkladn, stedokolsk, vysokokolsk)
n odborn vzdln, zamstnn vliv profese
n vrazov schopnost a pohotovost, talent, jazykov dovednosti
n zjmy
n psychick typ charakter, intelekt, emocionalita (vtipnost nezajmavost, mnohomluvnost strohost, pelivost
lajdctv)
n stanovisko autora k projevu: vn (ofciln, slavnostn projev), humorn (komika), znevaujc (ironie, invektivy, satira)
fze innosti autora promylen postup vzniku projevu
1. Ppravn fze (invence): vymezen tmatu, cle sdlen, adresta,
sbrn materilu, shromaovn, vbr fakt a rozvren obsahu
2. Uspodn materilu (kompozice): pevdn zmru, mylenky do
textov podoby tdn materilu, volba postupu zpracovn, vyzna-
en st a jejich sledu (osnova), celkov uspodn
3. Jazykov vyjden (stylizace): prce s jazykovmi prostedky, zpesov-
n jejich vbru + vlastn sdlen, vstin formulace mylenek koncept
4. Korektura (prava) posouzen a opravy istopis
5. Pronesen nebo napsn (vytitn) textu (realizace)
fze innosti adresta
1. vnmn textu (etba, poslech)
2. jazykov porozumn
3. interpretace
4. zaujet stanoviska, ppadn pm reakce
159
b) objektivn slohotvorn initel (obecn platnosti) autor k nim mus pihlet, je jimi vzn
n zamen, cl, funkce projevu: v bnm hovoru vyjadovn prost (nco sdlit), v odbornm projevu odborn
(pouit), v publicistickm pesvdiv, informujc (pro nco zskat), v umleckm estetick, citov psobiv (vliv na
rozum i cit)
n situace, asov prostor: projevy pipraven (nebo sten pipraven) = uspodanj, promylenj a nepi-
praven (spontnn)
n kontakt mezi autorem a adrestem: ptomnost adresta (pm nebo zprostedkovan) nebo neptomnost
n druh dorozumvacho textu: dialog (oboustrann) monolog (jednostrann)
n prosted: ofciln, veejn (styl ofciln) neofciln, soukrom, a intimn (styl familirn)
n zetel k adrestovi (komu je projev uren dtem, odbornkm, studentm)
n initel jazykov uruje formu: projevy mluven psemn (psan, titn)
kad lovk m svj individuln styl = styl jednotlivce, jednoho autora; nejzetelnj je v umleck tvorb
(apkv styl sklon k hovorovosti, Vanurv styl sklon ke kninosti, Hrabalv styl mluven, pestr, s nadszkou,
komikou, dlouh vtn etzce)
Tdn jazykovch projev
podle povahy uitch prostedk: psan mluven; smen (kombinace prostedk jazykovch a nejazykovch plakt), projevy jednojazyn vcejazy-
n (odborn lnek s vcejazynm resum, ciz slova a vty v umleckm textu)
podle podmnek komunikace a vzanosti na situaci: pipraven nepipraven, monologick dialogick
podle zpsobu podn obsahu a zmru: informan, vyprvc, popisn, charakterizan, vkladov, vahov; sdlen prost, odborn, estetick
podle plynulosti sledu obsahovch sloek a sloenosti: projevy plynul (vyprvn, vklad) neplynul (heslovit formul, seznam, dotaznk), projevy
jednoduch (oznmen, dopis, zprva) sloen (komplexy rozhlasov psma, dialogy)
Slohov vlastnosti
n srozumitelnost a jasnost vyjden
n pimenost a vhodnost vzhledem k podmnkm a situaci
n specifck vlastnosti odborn projevy jsou objektivn, vcn
umleck projevy jsou subjektivn, citov, expresivn
STYL PROJEV MLUVENCH A PSEMNCH
1. Mluven projev pronesen stn
a) pm (kontakt s adrestem) nepm (v rozhlase, televizi; gramofonov, magnetofonov nahrvka)
primrn mluven (v bn komunikaci, v pmm kontaktu s mluvm) sekundrn mluven (proslov, ped-
nka, rozhlasov reklama)
nepipraven, neofciln (osobn konverzace) pln nebo sten pipraven, ofciln (odborn refert,
diskusn pspvek, ppitek ap.)
b) vyskytuje se v projevech
prost sdlovacch (mluven projevy jsou zkladn)
odbornch (dopluj psemn projevy, odpovdi na otzky, diskuse)
publicistickch (dialogizovan zpravodajstv, enick projevy)
umleckch (stylizovan podoba mluven ei v psmu postav pm, polopm, nevlastn pm e)
c) bezprostedn styk s posluchai psobivost a pesvdivost (monost pizpsobit se jejich reakci); zk spoji-
tost se situac (vyrozumme z n daje vezmi to tady a takhle; nkter nevyen skutenosti jsou zejm ze situace)
d) prostedky jazykov: spisovn hovorov prostedky, prvky nespisovnch tvar (profesn, slangov, oblastn,
nen) bn mluven jazyk; jazykov neplnost (elipsy)
n vbr slov mn uvdoml, stavby vt mn promylen (spontnnost)
n vty jednoduch, nesloit souvt (srozumitelnost); volnj stavba vtn (opakovn spojky a, bezespojen
spojen vt)
160
n asto opakovn vraz, mylenek (tuhle jeden lovk kal, njak mlad lovk kal, e )
n citov zabarven
n odboovn od hlavnho tmatu, vysvtlovn, vsouvn informac
e) prostedky parajazykov (paralingvln), zvl. zvukov: draz sla hlasu, intonace melodie, frzovn lenn,
pestvky pauzy, tempo ei, rytmus, barva hlasu
f ) prostedky mimojazykov (extralingvln): posunky, gesta, mimika oblieje (kvn hlavou zepedu dozadu a zpt
= souhlas ap.), postoj mluvho, pohyb
g) pro posluchae vnm bezprostednji, ale neme se k jednotlivm sekm vracet; men pehlednost
h) mluvenost se projevuje i v osobn korespondenci
2. Psemn projev
a) psan nebo titn; pipraven, zpravidla monologick, pevn veejn charakter
b) vyskytuje se v textech odbornch, umleckch, publicistickch jako zkladn, v projevech prost sdlnch jako
druhotn
c) kontakt mezi autorem a adrestem nen pm, nen vzn na aktuln situaci mn iv ne mluven projev
d) vznik na zklad ucelen pedstavy (plnost)
prostedky jazykov:
n spisovn, stylov neutrln a knin; prostedky stylovch vrstev (terminologie, automatizovan publicistick
vrazy)
n vbr jazykovch prostedk uvdoml, promylen a pimen stylizace, vstin vpovdi
n pehledn lenn textu, plynul nvaznost sek a celk (nadpis, odstavce, poznmky, vysvtlivky)
n vt sevenost, zhutnost (kondenzace) vyjden (podadnost ve vtn stavb, prostedky odkazovac, nava-
zujc, propracovanost), sloitj vtn celky
n v umleckm textu prostedky spisovn i nespisovn
e) prostedky grafck
nkter odpovdaj zvukovm prostedkm mluven ei:
n interpunkn znamnka:
: . , ? ! odpovdaj intonaci vt
odpovdaj pauzm
n typ (antikva, kurziva), velikost psma (majuskule, minuskule), podtren, stdn barev (reklama, noviny, ueb-
nice), proloen, ztunn psma odpovd drazu
n nelze oznait tempo ei, slu hlasu, zabarven hlasu
f ) lexikln, opisem lze nahradit mimojazykov prostedky (rychle vyhrkl, svratil elo, prothl obliej, zasml se)
specifck prostedky monost vyuit plonho rozvren textu
g) ten te po stech, me se zamyslet, k petenmu se vracet (studium textu); snadnj orientace v textu
Cvien
1. Porovnejte individuln styl autor umleck literatury. Podle
pevahy uritch jazykovch prostedk uvete, v em spov
rozdlnost jejich stylu, tedy jejich individualita:
a) J vm to povm, po podku. Tedy jsou tomu ti dny, co si
pro mne poslal ten Pudil Vte, on m teov sad a k ece;
ona se tam Szava krout, a proto je tam ir ne jinde. Teda ten
Pudil si pro mne poslal, e se mu nco stalo. J ho najdu v poste-
li, jak hek a nadv
(Karel apek, Povdky z jedn kapsy Rekord)
b) Vsta, vezmi loe sv a cho, kdo vykl toto stran rouhn?
Opakoval jsem vechny pkazy svmu duchu, ale nevzltl, nejsa
vc ne dech mch plic. Ach! Loe m un a plyne se mnou do
e mrtvch.
Jednoho dne nemocn nemohl vstti. Marhoulovi ji
posndali a hrneek Frantikv pikryt poklikou doposud stl
na plotn. Kdy nepichzel ani o est, pan Marhoulov ekla
Janovi: Podvej se do komory, strek snad stn. () Veel,
rozevraje iroce dvee a dupaje, jako by nesl na svatebn hosti-
nu dber vna. Ale bylo mu brzy umlknouti.
(Vladislav Vanura, Peka Jan Marhoul)
c) Nikola uhaj se vrtil. Utekl z vlky. Dom. Do svch hor.
Koloava! Koloava! Jak sladk jmno a jak chutn na jazyku!
161
SLOHOV (STYLOV) ROZVRSTVEN JAZYKOVCH A SYNTAKTICKCH PROSTEDK
zkladn diferenciace
kninost
Z
neutrlnost Z hovorovost
odvtit odpovdt, mluvit kecat
1. prostedky stylov bezpznakov (neutrln)
n jdro slovn zsoby, slova vyuiteln ve vech funknch stylech bez omezen: cukr, ena, msto, pt, nad, ern
n syntaktick prostedky: krat vtn celky (23 vty), VH na potku souvt, nejfrekventovanj VV
pvlastkov
n mluvnick prostedky, nap. infnitiv na -t, -ct: tvary peu, mu
2. prostedky stylov pznakov (zabarven)
n hovorov (pro mluven projev, prost sdlovac styl): muzika, cdko, uherk, koukat
nen (harenda), oblastn (duchna) a obecn esk (koncentrk)
n knin (pro psan projev, odborn nebo publicistick styl): nech, plamnek, dlt, paklie, zesnul
n citov zabarven: milek, hajat hulvt, ddek, fotr
n odborn (termny): atribut, neon, zrcadlovka, konektor, dusinan
n publicistick: uspodat brfnk
n umleck: vesna, luna, modrojasn
n slangov a argotick: vekslovat, mukl, meruna
slohov zabarven maj i slova cizho pvodu, zastaral (archaismy), novotvary (neologismy)
n syntaktick prostedky: vsuvky, elipsy, samostatn vtn leny, anakolut, zeugma, kontaminace
Stl na non silnici a sl mlnou vni Koloavy. Tma byla
tvrd jako kamen a v n lut blskalo nkolik oknek jako lstky
kyzu v uhlu. Tmou prola holika, nesouc na devn lopat
z che do che eav uhl, ale byla osvtlena jen tv a prsa
dtte
Koloava! Koloava! Bylo s podivem, jak ve to byl on sm:
ten vzduch, kter sl a vydechoval, tma se zlatmi lstky, jej byl
soust, i svtc dvtko, kter se objevilo jen na chvli.
(Ivan Olbracht, Nikola uhaj loupenk)
d) Tvrdch osm hodin od 14,00 do 22,00 bez dechu Bea peb-
hal z F1 do F2 a vystoupil a na vrchol ve OV (na tmavomod-
rm nebi se zjevila prvn hvzda), plhal po ebcch, spchal
duncmi kovovmi podestami a po dvou bral schody nahoru,
F2, F1 a OV, F1 a F2, F1, z F2 se v podveer ztratil Ldin Fiala
a Bea si pro nho dobhl a do nejzazho cpu zvodnho
pozemku, a e to ml cestou, vpadl do truhlrny a tvrd
urgoval trmky pro F2, vtrhl do skladu obal a vynutil si
okamit odvoz sud (co je touto dobou tak mlo bn jako
objednat si v restauraci, kde u zhasnaj , veei o pti cho-
dech ) a znovu F2, OV a F1, v 21,18 vypadla opt ventilace
na F2
(Vladimr Pral, Mlad mu a bl velryba)

f ) Zatmco mho bratra zaveli
potloukm se po hospodch
vanim spim s holkama
a myslim si, e pu

zatmco se pedk kmene sebevrad
dinou t sv hlavy
nechodim nikam jen blbnu
s variac na 60tej ver o niem

m psan bude nehezk
sem ryba kus tlamy v lesku nebe
vody kus na hku
(Jchym Topol, M psan bude nehezk)
2. Urete, zda je nsledujc ukzka z projevu mluvenho nebo psan-
ho. Odvodnte:
A pokud jde o muziku, vy jste neslyeli tu minulou relaci.
Tam nkdo kal, jeden mlad lovk kal: M to nebav, oni
chtli, abych se uil muziku. J jsem s nm nesouhlasil. J jsem
se bohuel ve svm mld nenauil nic, pokud b o muziku.
A mn je to lto. Mn je to lto, e nevm nic o muzice.
e neznm noty. e si teba njakou vc neumm poznamenat,
tak jako si ji mu poznamenat slovn, e si ji neumm pozna-
menat jaksi notov
162
n mluvnick prostedky
hovorov: dkuju, dkujou; vemte si, nate, pojedem, knin: vleku, vlekou, vlec, infnitiv -ti dlati, -ci pci; vokativ neast-
ne, vazby: pti neho, nevidti nieho, pedminul as: jak byl pedpovdl
3. stylistick vyuit synonym oiven, obohacen, zpesten v reporti, publicistice: poruit zkon a d; otevte
oi, procitnte; v umleckch projevech: k citovmu zabarven, stupovn, zeslen: potek bubl, zpv, zur, klokot
v odbornch textech pispvaj k plnosti a nzornosti: zkladn tma (hypertma), vsuvka neboli elipsa (tj. elipsa)
slohov zabarven maj synonymn dvojice: ad ouad, akciov spolenost akciovka
FUNKN STYLY SPISOVNHO JAZYKA
1. styl prostsdlovac (hovorov) styl bn komunikace
funkce prost sdln podvn informac, citov a hodnotc postoje (o poas, zdrav, dovolen, rodin, dtech)
mluven projevy v rodin, na pracoviti, pi setkn, konverzace ve spolenosti; psan projevy sdlen, oznmen,
osobn korespondence
2. styl odborn styl pesn, odborn profesn komunikace
funkce odborn sdln sdlen odbornch poznatk (ve vdeckch publikacch, odbornch asopisech, uebnicch)
podle stupn odbornosti a podle adresta se dl na:
n vdeck (teoretick) vsledky vdeckho vzkumu
n prakticky odborn poznatky z praktick innosti v uritm oboru (prvn, obchodn, ekonomick ap.)
n popularizan popularizace vdeckho poznn beletristickou formou
3. styl administrativn (edn, jednac) styl informativn a vcn komunikace (dve bval piazovn k stylu odbor-
nmu)
funkce hospodsko-sprvn (operativn) a dic (direktivn) v administrativ, ednm styku jednotlivce a organi-
zace (dokumenty, formule); projevy psan stylizovan (dost) nebo heslov (dotaznk)
4. styl publicistick styl vcn komunikace, styl novin, asopis aj. hromadnch sdlovacch prostedk = styl
novinsk, rozhlasov a televizn
funkce zskvac, pesvdovac (agitan) a sdlovac (informativn)
5. styl umleck styl literrn komunikace
Cvien
1. Posute vrazy z hlediska slohov neutrlnosti i zabarvenosti: leg-
race, vanda, psina, sranda, hlna; lajsna, propust; komandovat,
velet, pikazovat, rozkazovat, komandrovat; protoe, ponvad,
jeliko, anto
2. Roztite slova na slohov neutrln, knin, bsnick, hovorov,
obecnesk, nen, slangov: mj, undr, o, akort, pod,
furt, ufnek, surf, a, koukat, dlt, tadyhle, slechy, jese, ruej,
ka, pek, baganata, kvten
3. Posute z hlediska stylistickho skupiny slov: chorobn nemoc-
n, dl osud, kter jen, nbr ale, nakn lkan
4. Stylov zabarven a nespisovn slova nahrate slovy stylov
neutrlnmi a spisovnmi: meruna, majznout, vymejlovat, fkat
se, furt, oklk, hulvt, finta, djk, zbabrat, kule, ponk, vanit,
haluz, ddina, nklak, loj, kreditka
5. Uvete pklady studentskho slangu.
6. Charakterizujte slova podle jejich citovho zabarven: matka,
imbecil, povale, straidlo, husa, ddulka, kmet, babka, babizna
7. Odstrate nevhodn vrazy v nsledujcch vtch a nahrate je
vhodnjmi: Jsem dsn rozilen. Stran se mi lbilo v Tatrch.
Byla jsem len spokojen. Musm se pekeln soustedit. M
hodn mlo penz.
8. Z aldovy eseje o Nerudovi vyhledejte slova citov zabarven,
odvodnte jejich lohu a innost v textu:
Nue, Neruda byl takovouhle zmaenou existenc Profes-
rek bez zkouek, kter nemohl proto zakotvit ani v pstavu
manelskm, redaktrek opozinch, skoro petrolejnickch list,
odkzan na milost a nemilost svho fa, byl smrodatn
ofciln veejnosti pacou a zpustlkem, pochybnou exis-
tenc, zmtajc se na okraji spoleenskho bahna.
163
funkce esteticky sdln (je dominantn, obohacuje sdlovac monosti ei)
styl projev bsnickch, prozaickch (beletristickch) a dramatickch (vliv na rozum, cit, fantazii tene)
6. styl enick styl veejnch a ofcilnch mluvench projev
funkce pesvdovac (persvazivn) propaguje nzory a zpravovac poskytuje informace pro zjemce
SLOHOV POSTUPY A SLOHOV TVARY
slohov postup = zpsob podn, zpracovn tmatu (pojet tmatu, azen, rozvdn tematickch sloek, vbr a uspo-
dn tomu odpovdajcch jazykovch prostedk)
druhy slohovch postup:
informan (sdlovac)
nejjednodu; podv fakta (co se kdy a kde stalo, stane), sdlen ve vcnch (mstnch, asovch) nebo formlnch souvis-
lostech (nap. abecedn); konstatovn, ne vysvtlovn
vyprvc (narativn)
podv dje, udlosti, vypravuje pbhy jako jedinen; sil o zajmavost, napt, nzornost, pestrost; prce s djovmi
prvky (zachovn sledu udlost nebo retrospektiva, pouit rmce ap.); djov linie od zpletky k vyvrcholen dje s pe-
kvapivmi momenty, pointou; mnohotvrn formy
popisn (deskriptivn) a charakterizan
n vystien vnjch znak, pznanch rys objektu nebo dje (pracovnho postupu); zetel k stem a celku, souvislostem;
volba poad popisu st (od nejdleitjho, nejznmjho, nebo zleva, zprava, shora, z uritho pevnho msta ap.)
n vystien vnitnch znak objektu (osoby), a to pmo (konstatovnm ), nepmo (doklad jednn, prvky vypravovn)
vkladov (explikativn)
vysvtlen podstaty jevu (nejen vnj znaky, ale i vnitn vztahy, souvislosti, pinn jevy)
vahov (refexivn)
vyjden nzor autora, zamylen, hodnocen, srovnvn, vyvozovn logickch zvr; city a postoje; vyuit vklado-
Cvien
1. Na zklad rozboru nsledujcch text urete zmr autora, tj.
funkn styl ryvk. Hodnote texty z hlediska kompozice, slovn
zsoby a syntaxe:
a) Zcenina hradu Lipnice zaujm dominantn polohu na
skalnatm hebenu (606 m n. m.) nad mstekem Lipnice
nad Szavou. Z vrcholn gotick architektury hradu je
dochovna u pvodnho vstupu obrovsk hranolov v
(tce pokozen v l. 1847 a 1916 samovolnmi destrukcemi
zdiva) s pipojenou vstupn vovitou brnou, dle rozmrn
Thurnovsk palc s v Samson, kaple sv. Vavince (s kame-
nicko-sochaskou vzdobou a se zbytky fresek z obdob
piblin 13251375) a pozstatky obvodov hradebn zdi,
pvodn o 5 m vy ne dnes.
b) Oznmen
Gymnzium v Ledi nad Szavou pod besedu
s RNDr. Alic Novotnou o ochran prody ve vchodnch
echch. Setkn, kter se kon v ter 23. bezna od 14.00
hodin v aule gymnzia, bude spojeno s promtnm diapozi-
tiv ze zajmavch prodnch lokalit regionu Vysoiny.

c) Objednvka
Na zklad Va nabdky v Lidovch novinch ze dne 20. srp-
na objednvm u Vs Zsilkov katalog metrovho textilu.
Zsilku zaplatm dobrkou.
S pozdravem
d) Nekali nic. Otec byl prv v kuchyni. Matka s Kamilem tam
sedli u stolu.
Pro jet nesvtte? Na jsem se to chtl zeptat? Pokejte!
Kamil sly, jak mu tlue srdce. Jen aby se neptal po Elice!
Jen aby Matka zatm rozsvtila. Teprve nyn si viml jejch
kruh pod oima. Otec ji odchzel. Zavolal a z vepu.
Co pe Elika?
(E. Hostovsk)
e) Narodilo se nejvce dt za 12 let
Praha V esku se loni narodilo vce ne sto tisc dt. Tak
dobrou zprvu u esk statistick ad nepinesl dvanct
let. Poet nov narozench dt se od roku 1994 pohyboval
pod stotiscovou hranic. Jene ani 102 211 novorozenc
nesta. O pt tisc lid vce bhem roku 2005 zemelo. ei
pesto vymraj.
2. Vyhledejte sami ukzky rznch funknch styl.
164
vch postup (v odbornch tmatech) nebo vyprvcch (v umleckch dlech)
V konkrtnch projevech se asto spojuje nebo std, proln vce slohovch postup, nap. v odbornch textech popisn,
vkladov i vyprvc postup (plynul pechod)
slohov tvar = urit konkrtn, vyhrann typ jazykovho projevu, je uspodn podle uritch pravidel a m sv
charakteristick rysy; obsahov i formln uzaven textov jednotka
li se
n podle postup, na kterch jsou zaloeny n podle formy zpracovn (psemn, stn)
n podle funknho stylu, v kterm jsou zpracovny n podle potu mluvch (monolog, dialog)
pklad: pro kad slohov tvar je pznan tma
tma parn stroje a jeho vyuit
n slohov postup popisn, vkladov i vyprvc
n odborn styl odborn nzvy
n forma psan i stn (pednka, refert, vklad)
n jeden mluv
Pehled slohovch tvar
Slohov postupy a funkn styly Slohov tvary
informan
prostsdlovac
prakticky odborn nebo administrativn
publicistick
oznmen, zprva, dopis, telegram, bn hovor
edn oznmen, obchodn dopis, formul, dotaznk
zprvy, inzert, reklama, rozhlasov a televizn zprvy
vyprvc
prostsdlovac
publicistick
umleck
vyprvn phody, vzpomnky (stn i psemn memory)
novinov reporte, rty, rozhlasov a televizn reporte
v prze vyprvn se zpletkou (novela, povdka, romn), originalita, psobivost
popisn
prostsdlovac nebo administrativn
prakticky odborn
vdeck a naun
publicistick
umleck
seznam, dotaznk, ivotopis
odborn popis, nvod
popisn sti ve vkladu
popis v reklamnch prospektech, cestopis
popis postav, prosted (soust vyprvn)
charakterizan
prostsdlovac nebo administrativn
umleck
charakteristika, posudek
charakteristika postav, prosted (soust vyprvn)
vkladov
prakticky odborn
vdeck
publicistick (enick)
smrnice, pedpisy, zkony a vklady k nim, refert
vklad, pojednn (odborn publikace, uebnice), pednka, odborn refert
proslov, projev
vahov
prakticky odborn
vdeck
publicistick
umleck
diskuse, vaha
vaha v odbornch publikacch, uebnicch, kritick sta, recenze, odborn diskuse
vodnk, koment, vaha, rozhlasov a televizn beseda
vaha (postoje a city autora) v prze i poezii
smen tvary esej prostedky odborn a umleck
fejeton, umleck report prostedky publicistick a umleck
tma zimn olympijsk hry
n postup informan, vyprvc
n styl prost sdlovac, publicistick
n forma psemn (noviny) i mluven (v televizi)
n monolog i dialog
165
STYL PROSTSDLOVAC A JEHO TVARY
Prostsdlovac (hovorov) styl = styl bn kadodenn komunikace
funkce prost sdln: vmna, pedvn bnch informac, hodnocen, citov postoje v neofcilnm a neveejnm
styku poteba dorozumt se
n komunikace neformln, neofciln (v rodin, mezi pteli, ve kole, v zamstnn) rozmluvy, upozornn
formlnj, ofciln (ve veejnch projevech, mezi lidmi bez bliho osobnho vztahu)
n projevy mluven, v osobnm kontaktu, konverzaci (jednoduch vyprvn, pedstavovn, omluvy, pivtn, telefonn
hovor ap.)
psan (jednoduch popis, nap. kuchask recept, nvod; zprva, oznmen, osobn dopis, blahopn ap.)
Znaky: vzanost na konkrtn situaci
pevn mluven forma, pm kontakt s posluchaem, obvykle dialog
spontnnost, nepipravenost, emocionalita a expresivnost
neverbln prostedky (gesta, mimika) + zvukov prostedky (tempo ei, intonace, pauzy)
Slohov postup: pevn informan (strun sdlen, vcn fakta), popisn (jednoduch popis vci, osoby), vyprvc
(jednoduch vyprvn, zitky, vzpomnky)
Jazykov charakteristika
rzn tvary nrodnho jazyka, bn hovorov etina, ale i ne, obecn etina, profesn mluva, slang, argot
bn slovn zsoba
n ustlen konverzan a stereotypn obraty: Jak se mte? le nic moc, za nic to nestoj. Ahoj, Katko, kde se tu bere?
Jak ije?
n ast oslovovac vrazy: Lidiky, j myslela, e bude po mn!, pnov, vole, holka
n nadmrn uvan zjmenn podmt, ukazovac zjmena: J tm krumpem urit nkoho uhodm.
n ne zcela pesn, konkrtn vyjden: Tak njak to moc nedovedu.
n samostatn vtn leny, vsuvky a elipsy, anakoluty, kontaminace: Ten, ty mi chutnaly nejvc. Nevm co dv.
n kontaktov a apelov vrazy: To vte, cel ivot se nadela., poslyte, vi, e jo, hele, koukni
n expresivn prostedky, zveliujc a zesilujc slova: Bylo to stran krsn., bo, dsn, len bezvadn, pikov, super,
pern
n tzv. vplov, parazitn slova (s nulovm vznamem) prakticky, vlastn, tedy, e ano, take, prost, v podstat
n nespisovn vslovnost zjednoduovn hlskovch skupin [jabko, mno, von, vozejk, m]
n nesprvn nebo hovorov slovn tvary, nap. s tma stolama, maluju, malujou, ijou, nesem, tem, oni um, v
n univerbizace spack, oa
vtn stavba jednoduch, souadn piazovan vpovdi nebo naopak rozlenn na krtk seky
A. Mluven tvary prostsdlovacho stylu
kadodenn mluven dialog
Telefonn hovor
n rychl sdlen informace, odpov na dotaz, pedn zprvy strunost, vcnost, promylen formulace, peliv
vslovnost
n spoleensk zdvoilostn zsady:
a) pozdrav a pedstaven volajcho, pak volanho
b) krtk sdlen, pesn formulovan a vysloven (zabrnit omylu)
c) ukonen volajcm podkovn a rozlouen
na telefonn zznamnk krtk a vstin vzkaz
sla telefonnch stanic a pedvolby Zlat strnky, ofciln seznam O
2
166
Bn spoleensk styk
pivtn zdvoil, vyjden poten z nvtvy: Vtm vs u ns. Jsem rda, e jste pili, pojte, prosm, dl. Odlote si,
posate se.
ofciln pivtn na veejnosti:
Ven ptomn, dmy a pnov,
dovolte, abych vs pivtal jmnem pedagogickho sboru a student na dnen koln akademii. V programu inkuj studen-
ti gymnzia ve scnkch, recitaci, tanench a sportovnch vystoupench. Pejeme vm pjemnou zbavu.
pedstavovn
mladho starmu, mue en, mn vznamnou osobnost vznamnj osobnosti
ustlen formulace, nap. Dovolte, abych vm pedstavil svho spoluka Ivana Novka. Dovolte, abych vs vzjemn
pedstavil. Seznamte se. To je T m. Rd vs poznvm.
omluvy, odmtnut
zdvoil formulace (nap. kondicionlem, indikativem): Promi, ale nemohl jsem pijt. Je mi lto, ale, Omluv m, rd bych
byl piel, ale ., Omlouvm se (budu se vm muset omluvit), mm jet njak povinnosti
vyjadovn soustrasti (kondolence)
strun, ale s citovm zabarvenm: Pijmte, prosm, mou nejhlub soustrast Hluboce s vmi vichni ctme.
ppitek a blahopn krtk projev pi slavnostn pleitosti (narozeniny, svatba, promoce, vro ap.)
n bn komunikace prostednictvm internetu tzv. chat (z angl. povdat si), e-mail (elektronick pota)
n posln SMS zprv
v bnm hovoru vznikaj i jednoduch vypravovn udlost (zitky, vzpomnky), jednoduch popis (osob, vc, jev)
Veejn stn jednn = projev ofcilnjho rzu
je teba mluvit zeteln, souvisle; dobe artikulovat; vyuvat nekomplikovanch souvt a jednoduchch vt; omezit
naduvn zjmen, vylouit parazitn slova (teda, jaksi, take, prost aj.), zachovat pimenou dlku projevu, omezit
nadmrnou gestikulaci a pohyb tla; pohled smrem k poslucham (kontakt), ne do napsanho textu (nest projev)
n na schzch, poradch, shromdnch; dleitost zen jednn, nap. pedsedou organizace
I. 1. Zahjen a pivtn: Zahajuji vron valnou hromadu vechny vs vtm, zejmna vzcn hosty
2. Seznmen s programem a clem jednn: Seli jsme se, abychom Nam kolem, clem
II. 1. Udlen slova referentovi refert: Prosm pana , aby se ujal slova a strun vyloil peetl zprvu o
2. Nkdy nsleduje korefert (podrobnji informuje o dlch otzkch problmu, nabz jin een)
3. Uveden diskuse: Kdo se hls o slovo?
4. zen diskuse a dl podnty: Jet jednou se vrame k , Zdrme se u otzky Bylo by vhodn zaujmout stanovisko k ,
Chce nkdo nco doplnit?
5. Uvd dal body jednn: Pejdme nyn k projednn dalho
6. Nzory len komentuje, navazuje na : Souhlasm pln s Chtl bych vak poznamenat jet ,
Velmi m zaujal pspvek , bylo by uiten , vezmme v vahu , Podle mho mnn by vak bylo
7. Shrnut, zvr, nvrh, usnesen (o nm se hlasuje, je pro vechny zvazn)
Refert
n informuje o aktulnm dn (hospodskm, politickm, kulturnm aj.)
n podrobnj zprva, kter informuje, hodnot, pesvduje a zskv
n nap. o jednn, akci, knin novince, divadelnm nebo flmovm pedstaven, vstav ap.
jazyk: bn znm vrazy, hodnotc vrazy citeln nedostatek, pkladn pozornost, nepzniv situace
hovorov etina nebo stylov neutrln vrazy
vtn stavba
jednodu, rzn druhy vt podle zmru autora (i zvolac vty, enick otzky), vztahy stupovac, odporovac; nko-
likansobn vtn leny; agitan rz rozkazovac vty
snaha o kontakt s posluchai, tenem: osloven na zatku i bhem refertu, cl refertu, motivace
autorsk plurl (skromnosti), naznaen tmatu a jeho stavby v vodu moment oekvn; zvr shrnut a doporuen
167
v stnm refertu zanme oslovenm, peliv vslovnost, draz, pomlky, enick psobivost, vhodn tempo ei
nvrh osnovy refertu, nap. o nov knize (psemn forma)
I. Zkladn informace autor, nzev, bibliografck daje
II. a) Msto a doba dje
b) Naznaen tmatu
c) Postavy popis a charakteristika
d) Nejzajmavj kapitoly
e) Jazykov zpracovn
III. Shrnut, hodnocen, doporuen
Diskuse = zen dialog vmna a vyjden nzor, stanovisek astnk jednn, hodnocen; navazuje na refert
zsady: nevelk rozsah, neodboovat k jinm tmatm
klidn tn, spisovn vslovnost
konstruktivn diskuse pinese-li een
B. Psan tvary prostsdlovacho stylu
Dopis
n osobn nebo edn
n neformln (pro reln, blzk osoby) formln (mn znmm, nadzenm, cizm)
n podle tmatu: milostn, rodinn, ptelsk, pracovn
nvrh osnovy mluvenho refertu
I. vod
a) Osloven poslucha, navzn kontaktu
b) Vyten tmatu, cle refertu
c) Pehledn rozvren tmatu
II. Sta
a) Rozveden mylenek z vodu, odvodnn pravdivosti
tvrzen
b) Nmitky a jejich vyvracen, argumentace
c) Hlavn mylenky souhrn
III. Zvr
a) Shrnut zvr, hodnocen
b) Vliv na posluchae doporuen, vzva
c) Rozlouen s posluchai, podkovn za pozornost
zen diskuse:
1. Zahjen; nenavazuje-li na refert, seznmen s problmem
2. Sousteovn na dan tma, dl otzky
3. Aktivizace diskutujcch, udlovn slova, usmrovn
(kdo d diskusi, sm nediskutuje)
4 Uvdn dalho tmatu diskuse
5. Spojitost, nvaznost diskusnch pspvk (souhlas, nesouhlas,
dost o objasnn nzoru, formulace) Z nutno k pspvkm
zaujmout stanovisko
6. Zvr, een, shrnut
diskutujc
n vhodn zatek pspvku: uveden tmatu, postup od klad
k nedostatkm (zcela zporn zatek je nevhodn)
n jazyk mluven e (knin prostedky nevhodn)
jednodu vtn stavba
nevhodn nadmrn uvn ukazovacch zjmen
a zjmennch podmt
jazykov sprvnost
strun vyjden, klidn postoj, pehlednost, stylizace
ve vtch
polemika nzorov spor, stet dvou stran
panelov diskuse nap. v televizi seznamuje divky
s rznmi nzory, stanovisky k uritmu problmu, ukazuje
sloitost problmu a monosti een; konfrontace hledisek, tma
pedem dan
usnesen strun, jasn, pln, pehledn (forma vtu)
dl koly, termny splnn, jmna zodpovdnho initele
zpis z jednn
dokument a podklad k dalmu jednn
forma a prava:
Druh schze, jednn, datum, doba, msto jednn
Ptomni: poet
Omluveni: jmno, dvod
Host:
Schzi dil:
Refert pednesl tma, hlavn mylenky
Diskuse hlavn mylenky, jmna diskutujcch
Usnesen v bodech, koly s termnem splnn, jmny
zodpovdnch initel
Pt jednn datum, doba, msto
Zapsal podpis
strunost, pehlednost, objektivnost a vstinost; stylizace ve
vtch, asto jmennch, infnitivnch, s pasivnmi tvary sloves
protokol zpis o velmi zvanm jednn (nap. u soudu);
vroky a pspvky se zaznamenvaj doslovn = dokument
168
n oteven dopis uren nejen uvedenmu adrestovi, ale irmu okruhu ten
n anonym nepodepsan dopis (vraz nzkch morlnch kvalit) snaha ublit
kompozice: ustlen stavba a prava
ist, nepokozen papr, iteln, hledn rukopis (psac stroj, pota); lenn na odstavce
zdvoil titulovn adresta (i na oblce): Pan, Pan, Slena, MUDr. aj.
I. vod
msto a datum: Havlkv Brod 20. 1. 2007
osloven na zatku dopisu: Mil Pete! Ven pan, Mil rodie,
poten obrat k adrestovi (po vykinku nsleduje slovo s velkm psmenem, po osloven s rkou slovo s malm psmenem)
II. Vlastn text, tma (lenn do odstavc)
III. Zvr zakonovac zvren formule, pn, pozdrav, podpis, ppadn adresa odesilatele
Vechny Vs pozdravuji, tm se na shledanou
Tvj
jazyk
podle vztahu k adrestovi spisovn i nespisovn; hovorovost v slovn zsob, tvaroslov i stavb vt
adresa:
titul (pan, pan, slena)
jmno a pjmen (pp. s akademickm titulem Ing., MUDr. ap.)
ulice a slo domu
potovn smrovac slo (PS) a msto bydlit; u dopis do ciziny i nzev sttu
n adresa odeslatele se uvd bu v levm hornm rohu oblky, nebo na zadn stran oblky
n za jednotlivmi daji nepeme rky ani teky
PS (viz broura Potovn smrovac sla)
n potovn smrovac slo je soust adresy
(k rychlmu vytdn a doruen zsilky)
n pe se vlevo od nzvu dodac poty nebo pod nj
n ptimstn (skupina 3 a 2 sel), nap.
580 01 Hlavlkv Brod

}

vch. okres Havlkv Brod
echy
Datum se zapisuje:
18. ledna 2007 nebo sestupn:
18. 1. 2007 2007 01 18
18/1 2007 07 01 18
18/1 07
Ji Janda
Hradn 29
472 01 Doksy
Pan
Pavel Novk
Pn 7
Havlkv Brod
5 8 0 0 1
Ing.
Eva Karlov
Olansk 40
130 00 Praha 3
! Osobn a pivlastovac zjmena
se v dopise p velkm psmenem
(Ty, Tvj, Vs, V ap.)
zapamatuj si
Telegram
n dnes u mlo pouvan; zvltn formul na pot
n strunost, ale jednoznanost vyjden; kad slovo je sazebn
jednotka (plat se podle potu slov)
n vynechv se osloven, titul a zdvoilostn obraty, teky, rky
n asto heslovit (negramatick forma)
Pjezd steda 8 hodin hlavn ndra (pozor na srozumitelnost)
v souasnosti telegram vytlaovn elektronickmi mdii
169
Krtk informan tvary
slohov jednoduch, bez zvltnho formlnho zpracovn; jen objektivn, vcn nebo formln souvislosti
a) tvary oznamovac oznmen, zprva, vyhlka, hlen, inzert, telegram, plakt, osobn vizitka, dopis, telefonn
rozhovor, projev blahopn, soustrasti
b) tvary dokumentrn smlouva, stvrzenka, zpis, protokol jednn, rezoluce
c) tvary heslov formule (tiskopisy, dotaznky, vysvden, dodac list, poukzky), testy
znaky:
Oznmen Zprva, hlen
informace o veejn udlosti,
k n teprve dojde, kter se ji stala
pipravuje se, uskuten se v budoucnu; jej obsah je minulost; mv i hodnocen
n podobn plakt, program kin, divadel, koncert aj., n vcn, objektivn, strun informace, nestrannost
svatebn oznmen n m nahradit osobn neptomnost
n slovesa asto chybj n zachovn asovho sledu udlost (chronologick postup)
n slovesa v minulm ase
strunost, heslovitost a grafck prava (zvl. u oznmen)
Parte kombinace oznmen a zprvy
Pozvnka
n podajc organizace, nzev akce, program, inku-
jc referent (enk), msto, datum, hodina zatku
akce, zvac formule
n vytben forma, grafck vzdoba, strunost, zdvoi-
lost (Pijmte prosm nae pozvn na ,
Dovolte, abychom Vs co nejsrdenji pozvali na )
Dleit daje:
nzev akce
msto konn
asov informace (datum, hodina)
obsah akce (tma)
zvl. u oznmen poadatel, pednejc, inkujc ap.
zapamatuj si
Filozofck fakulta UK
pod
10. 5. 2007 (9.0018.00 h.)
Semin pro uchazee o studium oboru
esk jazyk a esk literatura
cena 250 K
Uzvrka pihlek 31. 3. 2007
Pihlky a ppadn dotazy adresujte:
FF UK, nm. J. Palacha 2, 116 38 Praha 1
Tel.: 224 818 780
Inzert
n vzhledem k cen za otitn maximln spornost vyjd -
en, ale ne na kor srozumitelnosti; zkracovn slov
n slohov postup informan nebo administrativn
n inzert seznamovac, reklamn; nabdky, oznmen
prodeje,
koup
n informace ze vech oblast (spoleensk, politick,
ekonomick, kulturn, technick, sportovn)
n daje mstn a asov
n forma mluven i psan
n cl podat fakta
n pipraven projev, urit, pesn (a stereotypn)
vyjadovn obvykl postup Z snaha o rychlou
a pehlednou informaci (snadn orientace), o plnost
n spisovn etina, ustlen obraty a formulace;
vrazy stylov neutrln, bez citovho zabarven;
jednoznanost vyjden
n strunost, hutnost, spornost (nkdy heslovitost);
hromadn substantiv, vty jednolenn neslovesn,
objektivn poad (V J)
UEBNICE PRO VECHNY TYPY KOL
Radiov 1, 102 27 Praha 10-Hostiva
tel.: 267 008 272
fax: 267 008 273
e-mail: fragment@fragment.cz
www.fragment.cz
Prodm

Plastov zaputn bazn a zasteen,
mono rzn rozmry. Solrn panely na ohev
baz. vody nov 4000 K. T. 776325625
BCS006093
170
Jzdn dy
n autobusov, vlakov, leteck
n zkladn informace o dopravnch spojch pro jednotliv oblasti nebo pro
celou republiku
postup: msto odjezdu clov zastvka
slo spoje + vysvtlivky znaek a zkratek
Tiskopisy
n pedtitn formule, blankety (pat i do administrativnho stylu)
n prava do rubrik, jednotn postup a sled daj
n vypluj se strun, pesn, vcn, iteln, nejlpe hlkovm psmem,
ppadn na stroji (potai); jazykov sprvnost!
Potovn poukzka (sloenka)
n k zasln penitho obnosu
(soukromou osobou nebo organizac)
n pedtitn kolonky vyplovat
iteln, bez zkratek ve jmn
nebo adrese; udat potovn sm-
rovac slo
n pslunou sumu vyplnit zeteln,
ped i za sumou pipsat poml-
ky (znemonujc dodaten
doplnn sla); u slovnho zpisu
se cel stka pe dohromady +
pomlky; zatek slova velkm
psmenem)
Dotaznk
n pedtitn formul s otzkami pro potebn
daje (nap. przkum reklamy, stn lidu ap.)
n strun odpovdi, heslovitost (ne souvisl text),
spornost, jmenn vyjadovn, zkratky, jednotn
prava (rubriky); uvdt pravdiv daje
pjmen na 1. mst (abecedn azen osob)
datum 18. ledna 2007 nebo 18. 1. 2007
nrodnost esk
sttn pslunost esk republika
! dn tiskopis (dotaznk, smlouvu aj.)
nepodepisovat, pokud nerozumme
dkladn kad vt textu
(zvl. u cizojazynch text)
zapamatuj si
Podac lstek nebo trek potovn
poukzky, kter vrac pota (zcela vlevo)
je kontroln doklad o zaplacen;
nutno dlouhodob uschovvat
zapamatuj si
DOTAZNK
1. Pjmen a jmno:
2. Data narozen (den, msc, rok, msto, okres):
3. Stav: Nrodnost: Sttn pslunost:
4. Bydlit:
171
Anketa
forma dotaznku
otzky zjiuje se veejn mnn, pn a nzory osob
(na obsahovou npl asopisu, na spoleensk problm
ap.)
Testy
didaktick k oven vdomost (nap. pi pijmacch zkoukch)
standardizovan (vdecky kontrolovan, podle normy) nestandardizovan (nap. sestaven uitelem pro tdu)
n spolehlivost, stejnorodost st; pro velk poet respondent
n konstruovan vdeckm tmem
n psn poadavky
n vyhodnocuj se statisticky, maj jednotnou formu
diagnostick zjiuj souasn stav, nap. mru spnosti k v uritm pedmtu
prognostick pedvdaj prospch neprospch
psychologick testy schopnost, spnosti lovka v urit innosti
verbln (vyjadovn slovy) neverbln (obrazov, geometrick tvary ap.)
Stylizace mluvenho projevu v umleck literatue
n napodoben mluven ei, vrohodnost dialogu postav stylizace mluven ei (nap. u B. Hrabala, K. apka aj.)
n spisovn jazyk nahrazovn jinmi tvary nrodnho jazyka (obecn etina, ne)
n odchylky od spisovn normy (i ve vtn stavb)
ANKETA
1. Kter asopisy pravideln tete?
2. Kter rubrika vs nejvc zajm?
3. Kter asopis si rozhodn nekupujete?
4. Co by mlo bt npln vaeho oblbenho asopisu?
Cvien
1. Jakm zpsobem se oslovujeme? Co se odr v rznch typech
osloven? Uvete nejrznj osloven vztahujc se k libovolnmu
jmnu a objasnte situaci, v kter je vhodn jich ut. Kdy pouv-
me vykn, kdy tykn? Uvete pklady nelichotivho oslovovn.
Zamyslete se nad tm, kdy je osloven ty jeden chlape lichotiv
a kdy hanliv.
2. Uvete rzn druhy pozdravu.
3. Jak je v nsledujcch pkladech vyjdeno zdvoil vybdnut?
Pomoz mi, prosm t. Mohl bys mi pomoci? Nemohl bys mi
pomoci? Pomohl bys mi? Pome mn, prosm t? Pome
mi, prosm? Nepomohl bys mi? Byl bys tak laskav a pomohl bys
mi? Prosm t o tvou pomoc. Byl bych rd (vden), kdybys mi
mohl pomoci. Velmi by mi tvoje pomoc prospla. Podejte
zdvoile, aby vm nkdo pomohl s kufrem do vlaku.
4. Jak vyjdte nesouhlas stroze, zdvoile? Vyjdete stroh nesou-
hlas s chovnm kamarda, a to rznmi zpsoby.
5. Pivtejte neoekvanou nvtvu ptel vaich rodi. Pivtejte
pozvan nvtvnky na oslav matinch narozenin. Pivtejte
rodie na studentskm koncertu. Podkujte za pozvn na nvt-
vu (pijmte pozvn nebo zdvoile odmtnte). Uvete nezdvoil
odpovdi na pozvn.
6. Vyjdete blahopn k narozeninm, k ukonen studia. Jak
popejete lenm rodiny, pbuznm k rznm pleitostem, jak
znmm i mn znmm osobm?
7. Vyjdete stn i psemn soustrast (v rznch situacch, nap. pi
mrt pbuznho, znmho ap.).
8. Uvete zkladn zsady pi pedstavovn. Kter pravidla je nutno
dodrovat z hlediska spoleenskho? Kdo se ujme pedstavovn,
kdo komu m bt pedstaven, v jakm poad, kdo koho nejdve
pedstavuje?
9. Omluvte se kamardovi, e jste ztratili vc, knku ap., kterou vm
pjil. Omluvte svou neptomnost ve kole a vysvtlete ji. Zdvoile
se omluvte, e jste se zpozdili a nepili ve smluvenou dobu na uri-
t msto. Omluvte se kolemjdoucmu na ulici, s nm jste se nechtc
stetli. Omluvte se zdvoile, e se nemete zastnit njak akce,
a uvete dvody, podkujte za pochopen.
10. Podejte (stn i psemn) editele koly
a) o uvolnn z vyuovn (nap. z dvodu zjezdu s rodii, asti
na sportovn souti)
b) o peruen studia
11. Vysvtlete co nejpesnji, ale jednodue nvtvnkovi vaeho
msta
a) kde je nemocnice
b) jak se dostane z nmst na ndra (pky i mstn
dopravou)
12. Kter telefonn slo m zchrann sluba, lkask pohotovostn
sluba, policie, mstsk policie, hasii? Na kterm mst telefonnho
seznamu je najdete?
172
STYL ADMINISTRATIVN A JEHO TVARY
Administrativn styl = styl ednho jednn (jednac, prakticky odborn), styl informativn a vcn komunikace
s ady sdlen fakt, vliv na adresta; informace v oblasti hospodsk, politick, prvn, kulturn
funkce dic (smrnice, pedpisy, nazen, zkony)
odborn sdln (oznmen, zprva, vyhlka, edn dopis)
sprvn (dost, protokol aj.)
13. Vyhledejte v telefonnm seznamu telefonn sla gymnzi a sted-
nch kol ve vaem mst a okol.
14. Zmte nevhodn zatek telefonickho rozhovoru: Dobr den,
prosila bych informaci o telefonnm seznamu. Dejte mi k telefo-
nu pana Novka. Jak se vm da? Hned vm dm Petra.
15. Zapite (pokud mono doslova) soukrom hovor u vs doma,
ve kole mezi spoluky, v autobuse, vlaku, obchod, restauraci
vmejte si jazykovch prostedk a vtn stavby. Uvete typick
rysy soukromch hovor.
16. Pette si pozorn ukzku, zachycujc pvodn mluvenou e,
a charakterizujte ji po strnce jazykov a stylistick. Lid zlat, ne
jsem nakopala prvn vozk zeminy, j myslela, e bude po mn.
Pod jsem mla strach, tm krumpem urit uhodm nkoho
pes hlavu nebo sebe do nohy. Dost jsem nedovedla odhad-
nout, kam padne rna. Bylo to takov: kdy Pnbh dopust,
i motyka spust. Krump a jehla, to je rozdl, marn slva. Nae
maminka mla v nem pravdu. Nae maminka, kdy slyela,
e chci na Stavbu mldee, ta dlala! Byla z toho, chudk, cel
neastn.
(Podle M. Pujmnanov)
17. Urete, zda vyhovuje toto oznmen: Studenti 2.A Gymnzia
K. V. Raise v Hlinsku podaj dne 6. jna vzpomnkov psmo
o Karlu Vclavu Raisovi.
a) m byste oznmen doplnili, aby bylo pln?
b) Oznmen doplte jet dvody, pro je akce podna,
a vzvou k nvtv. Upravte grafcky.
18. Uvete nedostatky nsledujcho oznmen a text opravte:
Mysliveck sdruen Pseka pod a zve na tradin Posledn
le s bohatou tombolou, kter se bude konat v sle mstnho
kulturnho domu dne 29. 12. od 20 hodin.
19. Sestavte a pedneste do kolnho rozhlasu zprvu o vsledcch
achovho turnaje. Tut zprvu podejte prostednictvm telefonu,
na zznamnk, telegramem, elektronickou potou (e-mailem).
20. Kter daje mus obsahovat pozvnka? Uvete typick obraty
vodu. Napite pozvnku, kterou zvete veejnost: na zahjen
vstavy vtvarnch prac k va koly, na maturitn ples,
koln akademii, muzikl
21. Sestavte sami inzert do novin nebo asopisu: na prodej ly, hor-
skho kola, kytary; na vmnu bytu; na seznmen s chlapcem,
dvkou podobnch zjm
22. Sestavte si vlastn vizitku. Co mus obsahovat? Navrhnte vhodn
rozmstn daj.
23. Uvete v dopise co nejvce rznch osloven vzhledem k adres-
tm. Uvete rzn obmny zatku dopisu (nap. potench vt
jako pozdravu nebo jako odpovdi na pedchzejc dopis). Napite
rzn obmny podkovn za dopis. Napite rzn obmny
zvrenho pozdravu, a to podle vztahu k adrestovi (rodim,
sourozencm, kamardovi, star znm osob ap.).
24. Pipojte vhodn osloven a zvren pozdravy k dopism, ve
kterch jsou tyto vty:
a) Dkuji Ti srden za dopis. Dkuji Vm za dopis. Pijmte m
podkovn (nae upmn dky) za dopis.
b) Prosm T, poli mi knku Bylo ns pt. Bu tak hodn a poli
mi Polete mi laskav Polkovu knihu Bylo ns pt. Zale-
te mi Bylo ns pt od K. Polka.
25. a) Napite dopis pteli/ptelkyni se vzpomnkou na pedchoz
setkn, se sdlenm njak novinky, s plnem na pt
setkn.
b) Napite kamardce/kamardovi z jinho msta, co je u vs
novho, jak se vm lb v nov kole.
c) Napite blahopn k narozeninm nebo jmeninm tet,
sourozenci, babice, rodim, znmm.
d) Napite s rznmi obmnami a rznm adrestm vnon,
novoron nebo velikonon pn (pbuznm, ptelm,
trenrovi, uiteli).
26. Uspodejte anketu na tma individuln etby, oblbenho spi-
sovatele, zjm a zlib ap. Pedem si promyslete a formulujte dl
otzky.
27. Zpracujte refert o knin novince podle tto osnovy:
I. vodn zmnka o dle uritho druhu (knize) a jeho poteb.
II. a) Celkov zprva o nov vydan knize (autor, nzev, nakla-
datelstv, rok vydn, edice, rozsah, poet stran, pop.
i cena knihy).
b) Piazen knihy k uritmu druhu literatury (dobrodru-
n, naun, pohdkov, sci-f ap.).
c) Naznaen obsahu knihy (u odbornho spisu jeho celko-
v stavba).
d) Spoleensk prosted a spoleensk problematika
(v ppad beletrie).
e) Hlavn postavy (v ppad umleck literatury, beletrie),
jejich charakteristika.
f ) Zvl psobiv sti, vznamn kapitoly.
III. Strun shrnut, v em je cena dla, m je zajmav, komu
lze knihu doporuit.
28. Diskutujte ve skupinch: o oblbench zpvcch, o vztazch
mezi uiteli a ky, o souasnm prospchu tdy, o istot
kolem sdli, o ivotnm prosted a ochran prody apod.
173
forma pevn psan (mluvenou formu maj nap. pracovn diskuse, stn hlen, porady, pohovor s uchazeem
o zamstnn)
projev pipraven a promylen
tvary normativn, nap. smlouvy, zv, rozsudek, edn nebo obchodn e-mail
struktura vtn (souvisl text jako celek) nebo heslovit (nap. dotaznk, inventrn seznam, vysvden, strukturova-
n ivotopis aj.)
Znaky a poadavky:
n vcn vstinost, srozumitelnost, strunost (pesn daje, jednoznanost)
n standardizace, schematizace text pedepsan normy (pedpisy edn korespondence, smlouvy p.) nebo jednotn
pedtitn formule (nap. daov piznn, dotaznky), tabulky, grafy pro rychl zpracovn, jednotn zhodnoce-
n daj
n objektivita podn, anonymita autora (zastupuje instituci, tj. frmu, ad) i adresta
n vcn sprvnost (dodrovn norem, pravdivost daj) a jazykov sprvnost (jazykov chyby mohou bt pinou
soudnch spor!)
n grafck pehlednost (textov jednotnost dokument), ustlen podoba dokument
Slohov postup: pevn informan (edn oznmen, vyhlky), popisn (nap. ivotopis), nkdy charakterizan (posu-
dek) nebo i vkladov (zdvodnn rozsudku, objasnn dvod dosti ap.)
vhradn spisovn jazyk v psanch ednch textech a ofcilnch projevech; do neofcilnho mluvenho projevu pronika-
j slangov vrazy a profesionalismy (drovaka, sevaka, zasedaka); dodrovn pravopisnch norem
z hlediska slovn zsoby:
n zcela neutrln jazykov prostedky (bez subjektivity autora, bez citovho zabarven)
n termny s pesn vymezenm obsahem (pojistn udlost, faktura, smr zen, pein, pestupek, prvnick osoba =
prvn subjekt, ad, stav ap., fyzick osoba = konkrtn lovk, pracovn d, njemn smlouva) jednoznanost
n zkratky a zkratkov slova (spol. s r. o. nebo s. r. o., a.s., fa = frma, ks = kus, mj. = mimo jin, zk. = zkon, fce = funkce)
n znaky (IO = identifkan slo organizace, K, formt A4)
n univerbizovan vrazy (dodk, koprka)
n slang (peposlat mail, vydodat zbo)
z hlediska tvaroslovnho:
n vy frekvence jmen a jmennch konstrukc (odevzdn hlen)
n vskyt slovesnch pdavnch jmen (odeslan, splatn, odstoupiv)
n uvn vazeb je nutno, je teba + infnitiv a nedjovch nebo zpsobovch sloves
n pasivn slovesn tvary (bylo rozhodnuto, bylo oveno, bude oznmeno)
n autorsk plurl a vykn adrestovi (obracme se na Vs s dost)
n nepvodn vceslovn pedloky (za elem, v souvislosti, v nvaznosti, z hlediska, v souladu, s ohledem na)
z hlediska syntaktickho:
n ustlen formulace (syntaktick vzorce), nap. vstoupit v platnost, na zklad jednn, s odvolnm na V fax ze dne,
podat odvoln, obracm se na Vs s dost aj.
n v heslovitch tvarech vyjadovn nevtn, heslovit
n vtn ekvivalenty ve vtech, nkolikansobn vtn leny
n zhutn vyjadovn (kondenzace) polovtn konstrukce, jednoduch vty
n dleitost formtu papru, rozvren textu, grafck prava podle ustlench zvyklost; prototypy text, vzorce;
vnj prava dna normou (SN 01 6910)
174
1. Textov forma ednch tvar
edn / obchodn dopis
= ofciln prostedek psemnho styku s ady, psemn komunikace jedince s institucemi (koly, frmy ap.), nebo
prostedek styku mezi podniky, institucemi navzjem
tma: innost podnik, obchodn zleitosti, vmna zkuenost
Grafck prava:
na oblce vpravo adresa pjemce, v levm hornm rohu adresa odeslatele (ne na zadn stran oblky!)
PS (potovn smrovac slo) do pedtitn kolonky, nebo ped jmno obce pod stejnou svislic jako pedchoz dky
dopisn papr obvykle formt A4, hlavikov papr; pekld se textem dovnit, nejdve po dlce
hlavika instituce bv uprosted nahoe nebo vlevo
odvolac daje (pod hlavikou, po cel dlce dku)
V dopis Nae znaka Vyizuje/linka Msto a datum odesln
dal daje o odeslateli zcela dole nad okrajem listu: telefon, fax, e-mailov adresa, bankovn spojen ap.
Obvykl forma vlastnho textu soukrom osoby:
zhlav: vlevo nahoe adresa odeslatele, pod n adrest (adrest me bt i vpravo pro oblky s oknkem);
slovo Vc se u nepe viz norma SN 01 69 10 (2007)
slo jednac
Msto a datum
nap. Praha 23. duben 2007/ Praha 23. dubna 2007 / V Praze 23. dubna 2007
nebo slicemi: 2007-04-23 / 23-04-07 nebo i 23. 4. 2007 / 23/04/07
vlastn text: osloven vlevo, nap. Ven pane redaktore; Ven ptel; Ven aj., za oslovenm peme rku, ne vykink
obsah dopisu: strun, jasn vcn vyjden slovesnmi vtami, zdvodnn dopisu; jasn jednoznan formulace;
zdvoilost
lenn do odstavc
zvr: podkovn za pzniv (brzk, kladn) vyzen, pozdrav, iteln podpis vpravo (pod podpisem pedepsanm v titn
podob), adresa (raztko) nad podpisem
zkratka v z. (v zastoupen): v z. Pavel Nov / Pavel Nov v. r. (vlastn rukou)
n formln jazyk (ustlen obraty), vcnost, pehlednost, stylov neutrlnost
v zvru: shrnujc formulace, nap. Dkujeme za pochopen, tme se na dal spoluprci, oekvm Vai odpov atd.
obvykl pozdrav S pozdravem
edn dopis poslme vdy doporuen, stvrzenku uschovme (dleit dokument, eviduje se, archivuje se pod
slem jednacm); instituce je povinna na kad dopis pisateli ve stanoven lht odpovdt
n elektronick pota (e-mail): neuvd se datum odesln (uke ho potaov program), vynechvaj se hlaviky;
pozor na monost dvojsmyslu (neuvdj se hky, rky) nap. prani (pran/pn)
dost forma ednho dopisu Pln moc
obsah poadavek, pn, prosba adresovna instituci
Zkladn kola
Byice
dost o msto sekretky
dm na zklad inzertu v Uitelskch novinch . 9
z 18. 1. 2006 o pijet na msto sekretky. V loskm roce jsem
ukonila maturitn zkoukou studium na Obchodn akademii
Havlkv Brod. Ovldm psan na stroji, obsluhu potae,
z jazyk anglitinu a nminu.
V ppad pijet mohu nastoupit ihned.
Havlkv Brod 20. 1. 2007
Jana Novkov
adresa bydlit
J, podepsan Karel Vondrk, rodn slo 240511/029, bytem
v Chrudimi, Ndran 21, zmocuji svho syna, pana Jana Vondrka,
rodn slo 570222/035, bytem v Klatovech, Lesn 17, aby mne
zastupoval pi uzaven kupn smlouvy s panem Evenem
Tomovskm, bytem v Chrudimi, Jankova 8, o prodeji pozemk
v katastrlnm zem Se, a to pozemkov parcela slo katastrln
417 o vme 2 181 metr tverench.
Chrudim 21. 12. 2007
edn oven podpis zmocnitele
175
n K dalm textovm tvarm pat i edn oznmen (o njak udlosti), vyhlka (informuje a naizuje), obnk,
zpis z jednn (viz pedchoz kapitola) a protokol; stnost, reklamace
2. Heslovit forma ednch tvar
schematinost, jazykov spornost, maximln pehlednost (rubriky), nap. dotaznky, vysvden, tiskopisy aj.
ivotopis (CV curriculum vitae, z lat. curriculum = bh, vitae = ivota), biografe
= pravdiv, vcn a strun vystien zkladnch fakt z prbhu ivota; seznamuje s innost, znalostmi, zkuenostmi
autora, podv nepmou charakteristiku; pravdivost informac; edn doklad
n je plohou k pihlce ke studiu, k dosti do zamstnn ap.; cl objednatele (kola, podnik) zskat zkladn orien-
taci o kvalifkaci, pedpokladech lovka pro danou innost, studium ap.
n 2 typy: tradin (klasick) ivotopis psan jako stylizovan ucelen text (dnes vyadovn u vzcn)
strukturovan ivotopis psan formou heslovho vtu (kolonky, rubriky); asto je poadovn i v cizm
jazyce, nejastji v anglitin; prava (vzory na internetu); rozsah max. 2 strany A4
n jazyk: hesla formou vtnch ekvivalent, nevtnch vt; vcnost, zhutnost vyjadovn
dleitost bezchybnho textu! vypovd o kvalit autora, je prvn informac o autorovi (slohov nedoko-
nalosti a gramatick chyby i formln nedostatky mohou psobit negativn)
Obsah a obvykl poad daj
1. Osobn (identifkan) daje (jmno, pjmen, akademick a vdeck tituly, spojen telefonick, faxov, e-mailov;
datum a msto narozen, rodinn stav; aktuln adresa bydlit, nrodnost)
2. Vzdln (v poad od nejvyho dosaenho zatek a ukonen; zkladn kolu nen teba uvdt), dal kurzy,
rekvalifkace ap., zahranin ste, publicistick innost v oboru
3. Vet dosavadnch zamstnn a zamstnavatel (dlka pracovnho pomru, npl prce, odbornost), odborn
praxe; zkladn vojensk sluba u mu
4. Zvltn znalosti, technick a jin dovednosti, zkuenosti (nap. znalost cizch jazyk i stupe pokroilosti certifk-
ty, zkouky; prce s potaem (znalost konkrtnch program), psan na stroji, idisk prkaz (skupina), zahranin
pobyty, zvl. v dosti o msto u cestovnch kancel)
5. Zjmy, povahov vlastnosti a rysy
6. Zdravotn stav
Objednvka
Sokol Pouchov
Hradec Krlov
Doporuen
Fitnes, s. r. o.
Francouzsk 18
100 00 Praha Hradec Krlov 10. 3. 2007
Objednvka tlocvinho nad
Ven pnov,
podle Va inzerce v poslednm sle Hospodskch novin objednvme pro nai tlovchovnou jednotu
5 kus gymnastickch molitanovch nnek o rozmru 250 150 24 cm, po K 3 620, za kus
15 vdskch laviek s hkem, dlka laviky 360 cm, po K 2 920, za kus
Zbo si vyzvedneme a odvezeme svm nkladnm autem. Oekvme proto Vai zprvu, kdy a ve kterm
skladu si budeme moci objednan zbo pevzt. Vai fakturu zaplatme pkazem k hrad.
S ptelskm pozdravem
Jaroslav Petk
jednatel
176
7. Me bt piloen i tzv. prvodn motivan dopis (zdvodnn, snaha pesvdit o svch kvalitch ap.), kontakt na
osoby, kter mohou poskytnout reference
8. Msto a datum vyhotoven
9. iteln vlastnorun podpis
Soust ivotopisu mohou bt i plohy (kopie doklady o vzdln, kvalifkaci, rekvalifkaci, certifkty, vpis z rejstku
trest, ppadn aktuln barevn foto)
n Vnj prava kancelsk papr formtu A4, nepeloen; text napsn na potai; kad verze mus mt originl-
n podpis (ne kopii)
n Strukturovan ivotopis s plohami poslme ve velk oblce a vdy doporuen
IVOTOPIS
OSOBN DAJE
Jmno a pjmen RNDr. Petr Studeneck
Datum a msto narozen 30. 7. 1967, Brno, esk republika
Adresa Ndran 27, 617 00 Brno
Telefon (+420)072853201
E-mail Studenecky.p@seznam.cz
Nrodnost esk
Rodinn stav svobodn
Vzdln 19851990 Univerzita Karlova, Praha, Matematicko-fyzikln fakulta, obor teoretick
kybernetika, matematick informatika a teorie systm se specializac na samoinn
potae a programovn
1990 doktort prodnch vd na te fakult
19811985 Gymnzium Brno
Praxe 1988 Univerzita Riga, Lotysko
Zkladn vojensk sluba 19851989 absolvovna na vysok kole
Dal vzdln, kurzy 1990 st u frmy IBM ve Velk Britnii
1998, 2004, 2006 technick kurzy IBM
Jazykov znalosti 1991 anglitina sttn zkouka na Jazykov kole v Praze 1, velmi dobr aktivn znalost
slovem i psmem
nmina zkladn znalost
rutina stedn pokroil znalost
Zamstnn 19911992 Chotbosk strojrny, a. s., Chotbo analytik-programtor, pot
systmov programtor
od 1992 dosud spolenk frmy Alca, spol. s r. o. Chotbo v pozici systmovho inenra
Technick schopnosti a dovednosti Prce na PC Windows, MS Ofce, MS Word, MS Excel, MS Power Point, Internet
idisk prkaz kategorie B, M od r. 1985
Povahov rysy Komunikativnost, otevenost a vstcnost jednn, nekonfiktnost, schopnost tmov prce
Zjmy etba, hudba (hra na lesn roh), flatelie, fotografovn, amatrsk astronomie, plavn,
cestovn
Zdravotn stav dobr
V Brn 24. 3. 2007
iteln vlastnorun podpis
n S ivotopisem se meme setkat i v oblasti umleck a publicistick pamti, biografe, denk, vzpomnky; obsa-
huj subjektivn postoje autora, nap. Ludvk Vaculk, esk sn
Posudek podklad k pracovnmu hodnocen
n zaloen na popisnm a charakterizanm postupu
n charakteristika pm, konstatovn, pojmenovn vlastnost zobecnn, navc charakteristika rodiny
n pro administrativn oblast
177
n strunost, konkrtnost, objektivnost hodnocen; podpis autora a datum zpracovn
Dal drobn administrativn tvary
inzert krtk, strun, vstin placen oznmen v mdich; m funkci sdlovac a vzvovou, bv grafcky odlien
od ostatnho textu
reklama doporuuje njak prostedek, vrobek; oznmen + nabdka
STYL ODBORN A JEHO TVARY
Odborn styl = styl odbornch publikac, asopis, uebnic
cl pouit, pedat pesn informace z rznch obor lidsk innosti
funkce odborn sdln, vzdlvac (poznvac)
forma zpravidla psan, ale i mluven; projev veejn, ofciln, peliv pipraven a promylen (i mluven pednky
jsou pedem pipraveny psemn); monologinost (dialog jen nap. ve vdeckch rozpravch); nadasov platnost
odborn zamen, pojmovost (abstraktnost), bez citovho zabarven
poadavek
n vcn sprvnosti a psn objektivity n jednoznanosti a pesnosti vyjden (termny)
n obsahov plnosti, celistvosti a uzavenosti obsahu n vcnosti a vkladovosti
n pehlednosti n odbornch znalost, schopnost a vzdlanosti autora
Slohov postup: popisn, vkladov, vahov (v eseji i vyprvc); men a prolnn slohovch postup
Cvien
1. Napite edn dopis se sdlenm, e se nebude konat odborn
semin, protoe se nedostav pednejc.
2. Omluvte psemn svou neptomnost na odbornm semini, na
kter jste se pihlsili. Uvete dvod.
3. Napite edn dopis, v nm pozvete starostu msta na koln
akademii. Uvate vhodn osloven, uvete vechny daje, vhodn
formulujte zvren pozdrav a vlastnorun se podepite.
4. Z nsledujcch daj podtrhnte ty, kter v dosti o msto nebo
o pijet ke studiu nesmj chybt. Zrove si uvdomte, kter
daje by byly nadbyten: jmno a pjmen, datum narozen,
stav, bydlit, vzdln, charakterov vlastnosti, oblben jdla,
adrest, podkovn, zdvodnn dosti, pozdrav (zdvoilost-
n formule), zliby, oblben sportovec, praxe v oboru, vka
postavy, barva o, podpis, noviny a asopisy, kter tu, oblben
spisovatel, kter poady sleduji v televizi, znalost jazyk, prce
s potaem, sportovn pedpoklady, hudebn zjmy, dosavadn
spchy v oboru
5. Sestavte dost editelstv koly o uvolnn z vyuovn kvli
sportovn souti, z dvodu spolen rekreace s rodii; o vysta-
ven dupliktu maturitnho vysvden (zdvodnte).
6. Napite dost veden kulturnho domu o zapjen slu pro
uspodn kolnho koncertu nebo k maturitnmu plesu.
7. Sestavte jmnem tdy dopis s dost o povolen exkurze do
sklren Bohemia ve Svtl n. Szavou.
8. Sestavte dost Odboru pro vstavbu M o zzen sportovnho
hit. Peliv stylizujte dvody dosti.
9. Objednejte si njak zbo podle nkterho nabdkovho katalogu
zsilkov frmy. Jak budete formulovat zatek psemn objednv-
ky? Objednvat mete i faxem, e-mailem, nebo na internetu.
10. Objednejte psemn prohldku nkter pamtihodnosti, historic-
kho objektu, muzea ap.
11. Napite reklamaci textilnho vrobku, vadn obuvi ap.
12. Oznate nevhodn vyjden a opravte: Protoe jste, mil odbra-
tel, nesplnili do stanoven doby smluvn zvazek vi naemu
podniku, zaplatte penle. Dovolujeme si Vs upozornit, e lhta
skon koncem tohoto msce.
13. Odstrate nedostatky administrativnho vyjadovn (mnoho-
mluvnost, pseudoodbornost, nedbn veobecn srozumitelnosti):
Pedkldn dalch pehled o mnostv uskladnnho mate-
rilu koncem kadho msce ve smyslu vnosu ministerstva
me v nastvajcm vrobnm obdob odpadnout. Po seznme-
n se s podkladovost k rozhodnut o trvalm zaveden nevypl-
v z posudkov innosti ani z hodnocen vsledku stvajcch
zkouek takov stav znalosti problematiky, kter by nm dval
monost defnitivn rozhodnout o zaveden dalch opaten.
14. Napite svj vlastn ivotopis, nejprve v klasick (stylizovan)
podob, pak strukturovan ivotopis (heslovit).
a) jako doklad k dosti o studium na vysok kole
b) jako doklad k pihlce do zahraninho jazykovho kurzu
c) v humorn podob k pobaven spoluk
15. Kter umlecky zpracovan ivotopis vznamnho vdce, technika,
sportovce, herce, vtvarnho umlce, spisovatele aj. znte? Uvete
pklady umleckch dl s autobiografckmi prvky.
178
Podle stupn odbornosti rozliujeme:
styl populrn naun pro laiky a zatenky v oboru; pstupn forma, zkladn terminologie; beletrizace
styl prakticky odborn pro pouenjho pjemce; teorie uvedena pehledn a strun do praxe (blzkost administra-
tivnmu stylu) obor obchodn, ekonomick, prvn aj.
styl vdeck (teoretick) pro odbornky a specialisty v konkrtnm oboru; teorie podna co nejpesnji, mnostv term-
n, zvlt cizho pvodu; vdecky proven fakta
styl uebn pro studenty (v uebnicch, skriptech)
styl esejistick pro odbornky i vnj zjemce neprofesionly (texty na rozhran stylu odbornho, publicistickho
a umleckho)
n dla monografck (s jednm hlavnm tmatem) encyklopedick
Slohov tvary
n podle pevldajcho slohovho postupu: vklad, vaha, odborn popis a nvod
n podle nrovho hlediska: odborn sta, studie, encyklopedick heslo, reere, anotace, refert, pednka, recenze, diskuse aj.
n podle rozsahu: krat tvary resum, odborn lnek, recenze, encyklopedick heslo
stedn tvary odborn sta, studie, esej aj.
del tvary diplomov a disertan prce, monografe, uebnice, odborn publikace
Metody zkoumn (vdeck postupy)
analza (rozklad na dl sti) syntza (jednotliv fakta se spoj v celek)
indukce z vlastnost a zkonitost u jednotlivch jev k zobecnn dedukce z obecnch vlastnost
a zkonitost k jednotlivmu jevu te skupiny
analogie obdoba jev na zklad spolen charakteristiky
abstrakce zobecovn, zjiovn obecnch, podstatnch vlastnost
pokus (experiment) a pozorovn zatek vzkumu, prvn fze
hypotza podloen domnnka o podstat jevu, pedbn vaha, dosud neprokzan
teorie souhrn objasujcch argument zkoumanho jevu
axiomatizace vstavba teorie platc bez vjimky
Grafck lenn textu
horizontln (na odstavce a vy seky kapitoly ap.)
vertikln (podtrhvn, druhy psma ap.), slovn oddl textu, desetinn tdn viz kapitola Textov syntax
grafck symboly (matematick aj.)
tabulky, grafy, nkresy
odkazy a doplky se uvdj v poznmkch pod arou na strnce nebo na konci lnku, publikace; jsou slovan
vhradn spisovn jazyk, promylen vbr slov, logick pesnost; vrazy stylov neutrln a knin
Slovn zsoba odbornho stylu
termny (odborn terminologie) odborn nzvy = jednoznan pojmov pojmenovn
1) jednoslovn
a) speciln (v um slova smyslu) jen v odbornch projevech, v jednom oboru v jedinm vznamu: vodk, pasparta,
katalyztor, neuron, zdvih
b) v tzv. ustlenm vznamu i mimo odborn styl, v rznch oborech vdy ustlen vznam: ventil, spojka, kostra,
svka, nprava, operace
2) vceslovn (terminologick souslov)
substantivum + zpesujc pvlastek shodn: podstatn jmno, skladebn dvojice, chemick reakce, elektromagne-
tick vlny
postaven zpesujcho pvlastku shodnho i za podst. jmnem (zvl. v chemick, botanick terminologii):
prvosenka jarn, kur domc, kyselina srov
179
spojen se slovesem uinit prohlen, pipsat na vrub, ztovat ve prospch, provst chirurgick zkrok, podat
trestn oznmen
3) a) shrnujc vrazy: dopravn prostedky, fnann prostedky, psac poteby, liva
b) diferencujc vrazy: vrada (mysln) zabit (nemysln), kruh (plocha) krunice (kivka), tablety prky
pilulky dra, teplota horeka
n slova bez citovho zabarven
n multiverbizace: vrazy slovesn jmenn provst operaci ( jednoslovn operovat), uinit opaten
n zkratky (i odborn) a znaky, nap. km, NaCl, MFF UK
n termny mohou bt slova: domc ponorka, kyvadlo, blizna nebo pejat, zvl. mezinrodn kilogram, kino, laser [lejzr]
n terminologick slovnky nebo slovnky cizch slov vklad termn
Syntax odbornho stylu
sloit vtn stavba, souvt o vce vtch (vyjden sloitch mylenek a vztah)
pevaha vt dvojlennch, zvlt oznamovacch, bohatji rozvinutch
a) stavba vty jednoduch hutnost, sevenost (kondenzace) jmenn konstrukce
n podstatn jmna slovesn, pdavn jmna slovesn (odvozen od sloves) = nhrada vt vztanch: vznikl, vyjadujc
n druhotn pedloky: v dsledku (msto protoe), za elem (msto aby), se zetelem (msto hledme-li)
b) draz na tsn spojen
n vyuit SP msto SS nebo nejtsnji vty jednoduch (vtn leny msto VV)
n sevenost, zhutnost (kondenzace)
jmenn vyjadovn, pasivn konstrukce, polovtn konstrukce pvlastkov, pechodnkov, infnitivn,
pstavky
n heslovit (negramatick) vyjadovn vty, statistick daje
c) souvt sloitost, zvislosti vych stup; podazenost, propracovanost; vsuvky (v defnicch, uebnch textech)
zpesnn, vysvtlen pojmu; v souvt souadnm asto pomr pinn, dsledkov, vysvtlovac, v souvt podad-
nm vedlej vty pvlastkov a psloven pinn, elov, podmnkov, ppustkov
vyuit zvorek (mn dleit jevy), poznmky v textu pod arou nebo za textem, oslovan arabskmi slicemi
d) explicitnost vyjadovn vznamovch vztah, pozor na neprav vztan vty!
e) podek slov ve vt (jdro vpovdi na konci oznamovac vty) viz aktuln lenn vty
Slohov tvary
Odborn popis
n slohov postup popisn i vkladov
n informace pro odbornky (srozumitelnost obsahem i vrazem); mus bt pln a podrobn
n nvod jak pracovat s pstrojem i odborn popis pedmtu, jevu
n pesn formulace defnic; vznam odbornho termnu cizho pvodu vysvtlen bu vsuvkou (v zvorkch, mezi
pomlkami) nebo v nsledujc dal vt
kompozice:
n od celistvosti pedstavy k stem podle sledu pozorovn
n vcn informace (podle elnosti)
n pehlednost a nzornost (schmata, tabulky, obrazy)
n v reklamnm popisu se zan zevnjkem (aby zaujal)
nvrh osnovy
I. vod: upozornn na popisovan pedmt
II. Vlastn popis: sti a vlastnosti
tvar a rozmry
popis st, vztahy
III. Zvr: souhrnn vet pednost
180
jazyk
n odborn nzvy, vrazy bez citovho zabarven
n jmenn vyjadovn podstatn jmna, jakostn
pdavn jmna (i slovesn podepen, aretovan),
psloven uren msta, asu (uprosted, na koncch);
slovesa ustupuj do pozad; vskyt sloves stavovch (bt,
mt, nalzat se, leet, vyskytovat se)
syntax
tsn vyjadovn (pevaha souvt podadnch, pvlast-
kovch vedl. vt), psudky jmenn se sponou nebo slovesa
v trpnm tvaru (opisn pasivum); nkolikansobn vtn
leny, zvlt pvlastky; nepli sloit souvt
Popis pracovnho postupu Jednoduch odborn popis s vkladem
= popis dje; vystihuje innost, jej sloky nsleduj za
sebou zpravidla v pedem sestavenm poad (eln); dlei-
tost plnosti
nvod (na obsluhu)
popis s clem praktickm (jak zachzet s pstrojem, postup
upleten svetru)
popis s clem pounm (popis + vklad), nap. kuchask
recept
kompozice
maximln sil o pehlednost (sled innosti, odstavce)
jazyk navc djov slovesa, substantiva slovesn

v ptomnm ase = mimoasov vznam

syntax
n sled jednoduchch vt, vskyt vedlejch vt asovch, psloven uren asu
Rovnoramenn vhy
Men hmotnosti je zaloen na porovnn hmotnosti
tles na rovnoramennch vhch.
Hlavn st rovnoramennch vah je vahadlo, kter je
uprosted podepen vodorovnou hranou (bitem) na hladk
podloce (lku). Na koncch vahadla jsou zaveny dv stejn
misky. Uprosted vahadla je upevnn jazek, jeho konec se
pi kvn pohybuje po stupnici. Jsou-li misky przdn a vhy
sprvn, ustl se vahadlo ve vodorovn poloze a jazek
ukazuje na stedn rku stupnice. Laboratorn vhy maj
aretaci, kterou se zved vahadlo tak, aby se bit nedotkal
podloky a vahadlo nekvalo.
Vhy odaretujeme pouze na dobu, kdy porovnvme
hmotnosti tlesa a zva. Jestlie s vhami nepracujeme nebo
mnme zva na miskch, mus bt vhy aretovan.
Vachek a kol., Fyzika pro 1. ro. gymnzi
M Cu je kov rov a erven barvy, silnho lesku;
kompaktn je neprhledn, velmi tenk flie propoutj
zelenou barvu. M krystaluje ve tvarech krychlov soustavy.
Je mk ne elezo, avak pevn, tan a kujn. Je vbornm
vodiem tepla a elektiny. Taje pi teplot 1083 C, bod varu m
2336 C. V suchm vzduchu je za obyejn teploty velmi stl,
teprve po del dob vznikaj na povrchu oxidy.
Pprava 20% roztoku kyseliny srov

Prodejn koncentrovan kyselina srov mv obvykle koncentraci 96 a 98 % pi hustot okolo 1,84 . 10
3
kg/m
3
. Do men such
kuelov baky vlijeme asi 80 ml koncentrovan kyseliny srov. Do baky vnome teplomr a opatrnm pihtm, event. ochlazenm
vytemperujeme jej obsah na teplotu vyznaenou na pouvanm hustomru. Kyselinu pak pelijeme do suchho odmrnho vlce
obsahu 100 ml a zmenm hustoty si ovme jej koncentraci. Hustomr pro danou hustotu ponome opatrn a ke dnu vlce, nae
jej uvolnme. Tento postup volme pi men hustoty kapalin, zejmna tehdy, pracujeme-li s kapalinou, jej hustotu ani piblin
neznme. Vyvarujeme se tak rozttn baniky hustomru se zt, k nmu dochz, spoutme-li hustomr z vky do kapaliny
men hustoty, ne odpovd jeho stupnici. Na stupnici hustomru odetme doln st menisku kapaliny splvajc v pmku, pi em
se hustomr nesm dotkat stn vlce. Podle namen hodnoty zjistme koncentraci kyseliny v tabulkch, nae podle kovho
pravidla z jednoduch mry vypotme mnostv vody a koncentrovan kyseliny, potebn k pprav 100 ml roztoku. Pi vpotech
nebereme za zklad hustotu roztok, nbr vychzme z jejich hmotnosti, ponvad zeovn roztok bv spojeno s objemovou
kontrakc, a tm i se zvtenm hustoty.
Pi edn kyseliny postupujeme stejn jako pi pprav roztoku 1 : 1 a po zchladnut pekontrolujeme koncentraci pipravenho
roztoku kyseliny hustomrem. Pak roztok nalijeme do such reagenn lhve, opatme ji ttkem a odevzdme.
Klikorka a kol., vod do preparativn anorganick chemie
181
n vedlej vty elov (pinnostn vztahy)
n popis + vklad
Vklad
n tvar slohovho postupu vkladovho + popis, ppadn vaha
n postihuje a vysvtluje vnitn souvislosti a vztahy, podmnky vzniku, vvoje, trvn jevu, jeho nsledky,
objasuje podstatu jevu
n cl odborn pouen o nkterm tmatu z oblasti vdy, techniky, hospodstv, umn; sdlen novch poznatk (ve
shod s vdeckm poznnm), objasnn konkrtnch jev
n vklad je zkladem uebnic, odbornch asopis a publikac
n vztahy vysvtlovac (explikativn) i pinnostn (kauzalitn) = pina, podmnka, inek, nsledek, dsledek, el ap.
kompozice
n postup od obecn pouky (defnice) k objasnn konkrtnch jev = metoda deduktivn
n postup od konkrtnch jev, mn obecnch poznatk k vyvozen obecnho zvru, pravidla, pojmu = metoda induk-
tivn
n metody srovnvac analzy, syntzy, abstrakce, zobecnn
n psemn i stn forma (pednka)
Jazykov vyjden pinnostnch vztah
1. podstatnmi jmny: Skladba potravy je pinou vzniku
2. slovesy sponovmi s podstatnm jmnem: Nsledkem jist skladby potravy je
3. pedlokami: pro upevnn, elem m snahy
4. pslovenmi vtami
a) podmnkov vyjaduj vcnou podmnku nebo vcnou pinu: Jestlie pijde nepzniv poas, bude roda ni.
Jestlie se nezbav choulostivosti, bude asto nemocen.
VV vyjaduje okolnostn sloku
b) pinn vyjaduj vcnou pinu nebo vcnou podmnku: Protoe bylo nepzniv poas, byla roda ni. Protoe
byl choulostiv na nachlazen, asto onemocnl.
VV vypovdaj, oznamuj
c) inkov a dsledkov (nezvisl)
d) elov (aby)
e) ppustkov a nezvisl vty ve vztahu odporovacm vyjaduj nesoulad, rozpor, dvodovm, vysvtlovacm
5. pinn vztahy se vyjaduj tak vtami hlavnmi bez spojek
Typy vkladu
a) vklad s defnic na zatku = vyten vlastn podstaty, dle odlinosti, vznik ap. = statick vklad
b) vklad o vzniku a vvoji jevu (populrn) = dynamick vklad
djovost textu, prvky vyprvc, djov slovesa, popularizujc stylizace
c) vklad o poznvn jevu zan se stavem + dal poznn, mra poznn roste
n podle adresta:
vklad (pro neodbornky) pojednn (pro odbornky)
n podle typu autorstv:
vklad autor vdeck poznn zprostedkovv pojednn autor vdeck poznn prohlubuje, roziuje, pin
nov poznatky, objevy, soust je informace o pramenech, metodch a postupu (pro kontrolu)
n podle formy:
mluven (pednka) psan (sta, odborn lnek),
popisn dokazujc
n Tma rznorod, vyjdeno bu v nzvu nebo
na zatku textu
Postup vdeck prce:
1. shromaovn ltky (studium pramen, vdeckch spis, uebnic
a pruek)
shromaovn nejplnjho pehledu literatury (bibliografe)
2. zpracovn poznatk + pklady
3. zhodnocen, shrnut
pehlednost, vcn sprvnost, jasnost a srozumitelnost
182
nvrh osnovy nutnost propracovan osnovy pehled-
nost, plnost, nvaznost dlch sloek, logick stavba
I. vod uveden tmatu, problematiky, cle vkladu
II. Vlastn vklad
1) veobecn informace o jevu (ppadn historie
vzniku a vvoje jevu)
2) pouit metody; analza st, fz
3) konkrtn vklad a) popisn
b) dokazujc (indukce, dedukce)
4) defnice
III. Zvr shrnut, vyvozen zvr, pouen, zobecnn
zdraznn dleitch bod vkladu, vyuit v praxi,
vznam
plohy a odborn literatura
jazyk:
n termny, vyjadovn jmenn nebo slovesn jmenn

cenov snen provst snen cen

n autorsk plurl
syntax vtn celky sloitj, propracovan (sprvn
a pesn vyjadovny vztahy mylenek); opisn pasivum
(vznamov neosobn)
vty pinn, podmnkov, elov ap.
vsuvky, citty
Pednka
n mluven vklad
n pesvdivj, ivj, vzbuzuje pozornost poslucha;
zajmav, aktuln tmata
n promylen kompozice, jednodu vty, pehlednost
(v vodu naznait stavbu a lenn celku, v kad sti
zopakovat znovu nmt, v zvru shrnut mylenek)
nzorn pomcky (kresba na tabuli, model, zptn projekce, diaprojekce, videonahrvka, magnetofonov nahrvka)
ivj styl (s prvky vyprvcmi)
zpsob pednesu nest, udrovat kontakt s posluchai, kvalitn pednes, pimen tempo
Dal formy vkladu:
v psan podob odborn lnek, sta, odborn publikace, sbornk ap. v mluven podob odborn pednka,
odborn refert, diskuse
n lenn na oddly, kapitoly, odstavce n zvraznn typ, velikost psma, barva, prokldn
n lenn seln, psemn n doprovodn materil poznmky, resum, rejstky
n lenn tituly, podtitulky, mezititulky n osnova
n pehlednost desetinn lenn ten vpisky (excerpta), konspekt (vtah),
teze viz kapitola Racionln studium textu
Odborn refert viz kapitola Styl prostsdlovac a jeho tvary
vaha
n tvar slohovho postupu vahovho (nejnronj) promlen problmu, hledn odpovd na otzky
DRUHY CHEMICKHO SKLA
Pi vtin chemickch pokus se pouv sklennch
pstroj, a proto je dleit seznmit se s charakteristikou
bnho skla sloucho k jejich vrob a ovldnout nkter
zkladn postupy prce se sklem.
Bn laboratorn sklo je obecn dvojho typu:
1. Sklenn ndob, kter se me bezpen zahvat nad
plamenem. Vyrb se hlavn z borosiliktovho skla s malou
roztanost, jako je nap. nae sklo Sial nebo nmeck jensk
sklo Duran, americk sklo Pyrex aj. Zhotovuj se z nho
kdinky, baky, nkter zkumavky, laboratorn pstroje,
aparatury, fltry apod. Sklo tohoto druhu poznme podle
nazelenal barvy. Je odoln proti praskn, ponvad v nm
vzhledem k jeho malmu koefcientu tepeln roztanosti
nevznik bhem zahvn velk pnut, a lpe sn
mechanick namhn. Z chemickho hlediska je odoln proti
vod, kyselinm a zsadm a je zrove sklem neutrlnm, tj.
neuvoluje do roztok alklie.
2. Sklenn zazen, kter nejsou vystavena tepelnmu
namhn a vyrbj se z mkkho sodno-draselno-
vpenatho skla, jeho sloen i vlastnosti jsou dosti
promnliv. Toto sklo vynik irost a dobrmi optickmi
vlastnostmi, co se oceuje zejmna u zvon, kalorimetrickch
ndob, odmrnch bank apod. Mkk sklo mkne a taje pi
ni teplot ne tvrd sklo typu Sial a m velk koefcient
tepeln roztanosti, take nesnese znanj kolsn teploty.
Mus se proto velmi opatrn zahvat nebo chladit. Odmrn
vlce, nlevky, hodinov skla a jin tlustostnn ndob
z mkkho skla nikdy nezahvme pmo nad plamenem.
Tenkostnn zkumavky z mkkho stejnorodho skla
smme zahvat pmo nad plamenem, ale vdy opatrn
a stejnomrn. Z mkkho skla se zhotovuj i bn sklenn
trubice. Tento druh skla se vol proto, e nen drah a d
se snadno roztavit v plameni Bunsenova nebo Tecluho
kahanu. Zmkl sklo meme pak ohbat nebo vyfukovat do
danho tvaru.
Klikorka a kol., vod do preparativn anorganick chemie
183
n autor se zaml na zklad zskanch poznatk nad
problmem, aby dospl k obecnjmu zvru, nzoru
n hloubka vahy ovlivnna rovn mylen, ivotnmi
zkuenostmi a bohatstvm poznatk autora
n vaha historick, flozofck, citov podbarven
n vyskytuje se
v umleckch dlech (soust ei vyprave
vysvtluje, zdvoduje dj, jednn postav; soust
ei postav vahy, jak se chovat, rozhodovn,
hodnocen jinch; subjektivn charakter)
v publicistice vodnk, koment (subjektivn
charakter)
ve vdeckm dle (piny, souvislosti, vztahy jev):
na zatku nebo v zvru (vhledy, perspektivy),
dle pak posuzovn problmu, hlediska, rzn
nzory, komentovn nzor, vlastn mylenky
spolen rysy vahy s vkladem:
prce s fakty, pinn vztahy mezi nimi, podmnky jejich
vzniku, rozvoje, jejich podstata, nsledky, inky, el,
dsledky hodnocen, postoj a perspektiva
rozdln rysy:
n vaha nepracuje se vemi fakty, nerozebr je, nevyu-
v experimentu, jen o nich peml a hodnot je
n vyvozuje obecn zvry, ale nepouuje, nechce pouo-
vat, ale pivst k zamylen (jen naznauje een, hodnot)
n subjektivn postoje a nzory autora odraz ve volb
prostedk
tmata rznorodost, aktuln jevy, obecn otzky
kompozice logick stavba: od zkuenost, proitk k jejich
hodnocen, obecnm zvrm, nebo od obecnho ke
konkrtnmu, nebo od obecnho pes konkrtn pklady
k obecnmu
vchodisko: zkuenosti, obecn poznatky, subjektivita
autora zamylen, pemlen, konkrtn pklady;
nebezpe pedasn generalizace!
zvr: zsady, obecn zvry
nvrh osnovy:
I. vod cl vahy, veobecn informace a vznam jevu, vnj popis
II. Vlastn vaha pemlen, srovnvn, pklady, argumenty pro a proti (m hlub, tm kvalitnj) = uvaovn, hodno-
cen; dl mylenky a shrnut, vyprvn i popis; pozor na pedasnou generalizaci!
III. Zvr zdraznn, shrnut, vyvozen zkladn mylenky vahy; obecnho zvru, objasnn zsady
jazyk vahy
n vrazy irokho vznamu (vztah, cl, vchodisko, prostedek, initel, podmnka)
n hodnotc vrazy adjektiva (vynikajc, prost), substantiva (spch, nespokojenost), adverbia (velmi, vborn, zcela)
n vrazy emocionln, metafory, jazykov pestrost
nejen sdlen vahov, ale i fakta, z nich se vychz = pase informan, popisn vkladov vahov
Pedpoklady astnho ivota
Kad lovk tou po tom, aby byl v ivot asten.
Je proto dleit ujasnit si, v em je teba hledat pocit
radostnho uspokojen, ktermu kme tst, a jak k jeho
dosaen me pispt lovk sm nebo jeho okol.
Je mnoho initel, kte in lovka astnm, vichni
vak nejsou stejn vznamn. Nkte vyvolvaj tst jen na
krtkou chvli. K nim pat zejmna ti, kte jsou zleitost jen
jednotlivho lovka.
Jednm z dleitch zdroj ivotnho tst je prce. Tento
zdroj tst nepestane psobit ani tehdy, jestlie lovk ji
pracovat neme. Zstv mu vdom toho, e vykonal nco
prospnho. Pocit uspokojen bv tm silnj, m vce prce
lovk vykonal a m vt ml v prci spch.
Podle toho by nejastnj byli velc umlci, vdci, sttnci
i spn podnikatel. Veejn uznn jejich spchu je jist
inilo astnmi. Je vak slva a bohatstv jedinou nebo hlavn
podmnkou tst? A pinej ho vdy? Je nepochybn, e
zle tak na vztahu lovka k lidem. Neoprvnn a jist
nepln by bylo tst toho, kdo zskal majetek na kor jinch.
Sotva me bt asten ten, kdo pli mysl jen na sebe, na
svou kariru, kdo nedovede zstat skromnm, nebo kdo zvid
spch jinm.
Ponvad prce lovka je silnm zdrojem tst, me
kterkoliv lovk nachzet ve vsledcch sv prce stejn
tst jako velk vynlezce nebo umlec. Pocit spokojenosti
trv i tehdy, jestlie lovk v, e pln vyuil svch schopnost,
svho zdrav a monost, e tak pispl i k tomu, aby schopnj
vykonali vce.
tst lovka vak zvis tak na tom, jak se dovede tit
ze ivota samho, pedevm z krs prody, z rozmanitost
jejch tvar a barev a obdivovat se jim, jak se dovede tit
z pohybu pi sportu, jak dovede provat vtvory umleck.
Tu je ovem dleitou podmnkou tlesn a duevn zdrav
lovka. I kdy to nemus bt zdrav dokonal, je nutno, aby
kad lovk o n vdom peoval sprvnou ivotosprvou,
sprvnm rozvrenm prce a odpoinku, sprvnou stravou.
Jist i jin okolnosti, nkdy nhodn rozhoduj o tom, zda
se lovk ct astnm. Je vak nepochybn, e se nemus vdy
vechny uplatovat a e nejsou stejn hodnotn. Pedevm
je teba zdraznit, e na tst nesmme ekat. Nejsp ho
doshneme zajmavou prac, pi n nemyslme jen na sebe,
dobrm vztahem k okol, k nejblim a vlastnmi silami,
hlednm krs ivota.
184
syntax
n spojovn (ada) otzek, otzek a odpovd, enick otzky; vty zvolac, dac; logick nvaznost vt
n vahov charakter maj
v SS: vztah dvodov, dsledkov, stupovac, odporovac, vyluovac, vysvtlovac
v SP: vedlej vty pinn, elov, zpsobov, podmnkov, inkov, ppustkov, pirovnvac aj.
nkolikansobn vtn leny, vet, souadn spojen vt hlavnch i rovnocennch vedlejch, voln piazovn,
vtn paralelismus
obraty podncujc vahu: Zamyslme-li se polome si otzku, nkdy se
Kritika
n vaha, kter pedevm hodnot, posuzuje, vytk nedostatky, vyzdvihuje spoleensky zvan jevy; vyuv analzy
n cl zjistit klady a zpory posuzovanho jevu, jednn, dla, odstranit nedostatky (cesta k nprav)
n poadavek objektivnho posuzovn, vcnost, shoda se skutenost
kompozice postup od konkrtnch fakt, vyvozovn obecnch zvr, pouen
nvrh osnovy
I. vod kritizovan jev
II. Sta a) jevy pozitivn
b) nedostatky
c) jejich piny, rozbor, srovnn
III. Cesta k nprav
Recenze
= tvar blzk kritice, hodnocen vdeckho dla, zvl. nov vydanho; pevauje informativn charakter nad kritickm
cl: pomoci teni (orientace v literatue)
autorovi (dosaen vysok umleck rovn dla)
spolenosti (rozvoj jej kultury)
poadavky:
n objektivnost, argumentace (recenzentovy soudy mus bt doloeny, nap. citty z dla)
n i subjektivn nzor, kritikv dojem (ne subjektivismus)
n osobn nezaujatost (ne tok na osobu autora, ale kritika nedostatk textu)
n kvalitn vzdln a schopnosti recenzenta, irok kulturn a spoleensk rozhled
n eln a pimen mra vtipu, ironie (ne urky)
Esej (z fr. essai = pokus)
= rozprava o otzkch flozofckch, umleckch a vdeckch podvan bez vdeck soustavnosti a vtu pramen
n druh vahy na odborn tma (flozofck, spoleensk, vchovn, kulturn vetn literrn)
n spojuje odbornost a umleckost + estetick zmr
n draz na osobn pojet autorovo a osobitost jeho zpsobu vyjadovn, vybrouen forma
n ne pli rozshl tvar
jazyk:
n zpracovn iv, obraznost (expresivn a umleck prostedky); vtipn vyhrocen, lehk (teba i humorn nebo kritick)
tn, citov zabarven slova
vtn stavba:
n na rozdl od vkladu neplat psn pravidla vstavby vt a textu
n kombinace vahy s popisnmi a vkladovmi partiemi
n po Montaignovch Esejch se nr rozil i v Anglii (essay) a uplatnil se pozdji hlavn v umleckokritick literatue;
k vznamnm eskch esejistm krom F. X. aldy pat O. Bezina, K. apek, L. Vaculk aj.
jazyk
n hodnotc vrazy, asto citov zabarven jazykovch prostedk
n pznan i vrazy ironick, a sarkastick vedle hodnotcch
n vty zvolac, pac, tzac, enick otzky, vzvov infnitiv, kontrastnost
n psobivost a pesvdivost
185
Cvien
1. Oznate nsledujc vrazy shrnujcm substantivem: olovo,
elezo, zlato, m, bronz; penice, jemen, ito, oves, kukuice;
mrkev, celer, petrel
2. Vysvtlete rozdl mezi diferencujcmi vrazy: krde zprone-
vra loupe; zven teplota horeka; pestupek pein
zloin; slo slice slovka; kmen nerost minerl
3. Uvete pklady termn z oblasti potaov techniky a vrazy
rozlite na ty, kter byly:
a) peloeny do etiny (nap. pota, my)
b) ponechny v originle, v anglitin (nap. notebook)
c) peetny pponou a koncovkou (nap. kliknout)
4. Odstrate nedouc tautologii (pojmenovn te vci nkolikrt).
Kter slova jsou v nsledujcch spojench nadbyten? Zdvod-
nte: odpoledn matin, nejhlavnj priorita, horn strop platu,
hospitalizace v nemocnici, lidov demokracie, vystaven expo-
nt, experimentln vzkumn innost; maximln vkon nejv
60 km v hodin; maximln nejkvalitnj prce, mal moment
5. Odstrate nesmysln spojen slov: vt polovina, pozor na razo-
vost
6. Kter obor vs zajm? Pipravte si seznam termn z tohoto oboru.
7. Nahrate vazby jmenn vazbami slovesnmi. Kter jsou pro odbor-
n styl typick? zruen objednvky se provd rznmi zpsoby,
pst je vysunovateln, provdme vytovn provedench prac,
vykonali jsme nvtvu v podniku, vypoutn surovho eleza
z pece se provd po esti hodinch
8. Pozorujte nsledujc vyjden a posute sevenost vyplvajc
z odlinho postaven pvlastku. Kter vyjden je nejvolnj,
kter nejtsnj? Zdvodnte: Sbral kamnky, vodou pkn ohla-
zen. Sbral kamnky vodou pkn ohlazen. Sbral mal, vodou
pkn ohlazen kamnky.
Vimnte si, e rozdl mezi rznm postavenm pvlastku nen jen
mluvnick, ale i vznamov a stylistick.
9. Vyuijte vech syntaktickch prostedk, abyste vyjden podali od
nejvolnjho k nejtsnjmu. Vyuijte vt vedlejch, pechod-
nkovch nebo infnitivnch konstrukc nebo vtnch len vty
jednoduch:
Usilovali o nejlep vkon a pracovali velmi zodpovdn. Nade-
n diskutuj a to je pro vytben nzor uiten.
10. Vyjden tsn nahrate volnjmi a naopak: Pokm na jeho
rady. Kad, kdo vstavu navtvil, obdivoval vechny exponty.
Zpval a do ochraptn. V ppad splnn smlouvy jsem ocho-
ten spolupracovat.
11. Upravte podek slov: Pro turisty tato mapa se hod vborn.
Vyzvednte si vas opravenou obuv. Cizinec nastoupil do ped
ndram stojcho taxku. Vyhledejte vechny obsaen nedo-
statky v dokumentu. Uili jsme se o taen do Egypta Napoleona
Bonaparta.
12. Odstrate nesprvn opakovn slov se stejnm koenem: Sezn-
mm vs se seznamem mimokoln etby. Boj mezi kmeny byl
znovu obnoven. Zpracujte vas zprvu o sprv koln knihovny.
K plnn svch cl by mli studenti plnit sv pedsevzet. Kad
slohov tvar mus tvoit ucelen celek. Alespo drobnou
zmnkou se o vs zmnme. Hodn chyb se vyskytlo v chybch
pravopisnch. etn svdectv svd o tom, jak vznam mlo
zaveden knihtisku. Nkter daje jsou udny patn. Je nutno
pozorn pozorovat prbh pokusu. K tomuto bodu pozname-
nm nkolik poznmek.
13. Nahrate opakovan sloveso bt djov bohatm a plnovzna-
movm slovesem: Nae msto je na eskomoravsk vrchovin.
Mou nejvt zlibou je hra na klavr. Byl to hust a mokr snh.
V cigaretch jsou ltky pro lovka nebezpen.
14. Odstrate nevhodn opakovn vztanch vt (vtinou nepra-
vch): Je mlo ppad, kdy obyvatel odejdou ze svho stlho
bydlit, kter i zni, a pejdou na jin msto, kter se jim vce
Velikost Mchovou jest a bude ji, e byl staten a siln
i v zoufalstv: nezavral oi ped rozpory nitra a svta, ivota
a touhy, skutenosti a idelu; neumenoval jich umle,
nebarvil na rovo, co bylo ern; nevyploval parami
a mlhami propasti, neklamal sebe a neklamal ani druhch.
Jeho nzor na ivot empirick byl vrn stzliv a psn,
a prv v tto psnosti byly potky velkosti a zrodky nov
monumentlnosti a novho stylu; zrak jeho zhy zvykl nsti
se za ryz zkonnost ideovou a snovou, nemohl nevidti
nedostatku skutenosti jevov, a due, ruen jimi a suovan
jimi ve sv touze po dokonalosti a celosti, nemohla bti k nim
shovvav.
F. X. alda, Due a dlo
Nue, Neruda byl takovouhle zmaenou existenc,
spoleensk trosenk, nad nm se trpn krilo rameny
hned od jeho mld a hluboko do munho vku. Profesrek
bez zkouek, kter nemohl proto zakotvit ani v pstavu
manelskm, redaktrek opozinch, skoro petrolejnickch
list, odkzan na milost a nemilost svho fa, kter ho
necenil ani jako bsnka, ani jako fejetonistu a neodvil se
mu na sklonku ivota dt vpov jen proto, e nikdo z ijcch
litert neml dost neomalenosti, aby ho chtl zastoupit
jako nedln fejetonista, byl smrodatn ofciln veejnosti
pacou a zpustlkem, pochybnou existenc, zmtajc se na
okraji spoleenskho bahna.
F. X. alda, ryvek z eseje o Nerudovi
(kritika tch, kte velikost Nerudovu nepochopili)
Glosa kritick poznmka (zvl. v publicistice)
Aforismus zhutn, krtk vahov projev, asto jen jedin vta, zvl. v tvarech stylu umleckho; vtip, humor i satirick tn
186
lb. Brzy po tom novm sousedovi, kter pochz z Ostravy
a kter si hned nael prci, kter mu vyhovovala, se pisthoval
druh, kter pracovat vbec nechtl.
15. Odstrate nepesn, chybn nebo smn formulace: Pijmeme
pomocnky na myt oken a vrtnho. Doshli jsme konen
vymenho cle. Vzpomnli jsme stoletho vro narozen na-
eho vznamnho rodka. etl jsem o lovku obtujcmu svj
ivot pro zchranu topcho se dtte. Otuil lovk podlh
mn nakalivm nemocem.
16. Odstrate nejednoznan formulace, nap. pouitm pasva, ums-
tnm pvodce innosti do funkce podmtu nebo vysvtlujcmi
slovy: Polsko napadlo faistick Nmecko. slo 214 nahrazuje
596. Inzuln rozpout cukr. Rusko porazilo vdsko. Kosy vyst-
daly sekaky. eny obtovaly mouchy.
17. Odstrate neprav vztan vty a zdvodnte: V zemi dolo k ne-
pokojm, kter perostly v ozbrojen hnut. Zatoili na hlavn
msto, kter bylo dobyto. Je teba zlepit ppravu student na
vysok koly, kter je stle nekvalitn.
18. Odstrate nepravidelnosti a chyby ve vtn stavb. Pojmenujte
druh chyby. Stle poukazujeme nebo poadujeme odstrann
zvad. een skonilo v pli cest. Je teba sledovat a zabvat
se vemi problmy. Dlouho kritizovali a byli nespokojeni s jeho
prac. Maturitu, kterou studenti spn sloili, prokzala jejich
pipravenost a dobr rozhled. ci, kdy se dostanou do cizho
prosted, chyb jim jazykov dovednosti a praxe. Musme sledo-
vat a vnovat se tomu, co zajm studenty.
19. Odstrate nevhodn vrazy a formulace: Anglie mla v Americe
obrn kolonie. Vechny pokusy byly odsouzeny k zniku.
Musm si vybavit jet spoustu zleitost. I kdy byl vklad
strun, splnil tento svj el. Povstalci vedli spn odpor.
Vlna protest neupad.
20. Odstrate etzce genitiv: Muste zabezpeit zajitn odvozu
odpadovch surovin. Je nutno dothnout dokonen pprav
expedice. Donutili ns k pedloen dosti o povolen pestho-
vn veden podniku do jinch prostor. Byli ochotni k odvoln
dvjho prohlen. irok diskuse splnila svj cl z hlediska
objasnn a vyeen zsadnho spolenho problmu.
21. Odstrate stylistick zvady a odvodnte: Plstve v lu byly po-
loeny svisle. Lid se sna stle zlepit ivotn prosted. Vznikl
obte volaj po nutnosti, aby se problmy zaaly eit. Hlavn
druhy zemdlsk produkce ve Francii jsou obil, cukrovka,
vinohrady, maso a mln vroby, zelinstv a ovocnstv. Dlo
Hlkovo nelze srovnvat s Nerudou.
22. Nahrate nespisovn, dobov mdn, neorganicky tvoen
neologismy (pedstraj jakousi odbornost!): skovat, pipomn-
kovat, rozkomentovat mylenku, nahlsit, odsouhlasit nvrh,
odvyprvt udlost, ozemnit vkopy
23. Popite jednoduch pstroj ve va domcnosti, nap. vysava,
kuchyskou vhu, mikrovlnnou troubu, vrtaku, pota (pop.
jen klvesnici potae).
24. Popite nkter fyzikln pstroj ve va koln laboratoi. Doplte
nrtkem, schmatem.
25. Znaky odbornho popisu dolote rozborem textu Rovnoramenn
vhy (z uebnice fyziky) viz str. 180: Charakterizujte jazyk i syntax
odbornho popisu.
26. Popite typ vaeho auta:
a) formou propaganho letku, vydanho prodejnou automobil
v dob, kdy byl vz dn do prodeje (s clem zdraznit pednos-
ti, elnost vozu, podat informace pro spotebitele o vzhledu,
tvaru vozu, o vnitnm vybaven ap.) sil o nzornost
b) formou odbornho popisu (s clem postihnout podstatu
popisovanho vozu, podstatnch vlastnost, pro dan vz
specifckch) sil o pesnost, detailn vet soust
a pesn daje
c) formou vtu, v tabulkov prav (kad daj je na zvltnm
dku)
27. Znaky popisu pracovnho postupu dolote rozborem vzorovho
textu viz str. 180: Uvete charakteristick znaky jazyka a syntaxe
popisu pracovnho postupu. Kter osoba a slo slovesnch tvar
jsou charakteristick pro tento popis?
28. Ve form nvodu uvete postup pi telefonovn; pi oprav nebo
drb jzdnho kola, ly, hudebnho nstroje, potae ap.; pi
stavb stanu na tboe; pi oprav vodovodnho kohoutku; pi
zhotovovn herbe, fotoalba
29. Porate tenm asopisu: jak vypstovat bonsaj; jak povsit
obrzek na ze, jak ozdobit vnon stromek; jak si ponat pi
utknut hadem, pi zanajc chipce, pi bolestech v krku; jak
vyrobit drobn mdn doplnk, drek, vnon ozdobu; jak se
hraje love, nezlob se nebo nkter karetn hra.
30. Napite nvod: jak pipravit vae nejoblbenj jdlo, zajmav
jdlo, jak upci vnon cukrov.
Nvod pedneste nejdv v stn podob, pak napite a porovnejte.
Jakm zpsobem jsou uspodny kuchask recepty?
31. Popite: Jak uklzm svj pokoj. Ne zasedneme k svten-
mu stolu (ppravy na Vnoce). Co obvykle dlm v sobotu
a v nedli, abych se nenudil/a. Chystme rodinnou oslavu. Moje
oblben pracovn innost
32. Popite svj reim dne. Vyvarujte se opakovn pslovc a spojek.
Opravte jednotvrn text: Jak vstanu, otevu okno. Pak si zacvi-
m, pak jdu do koupelny. Tam se umyji a vyistm si zuby. Kdy
si vyistm zuby, tak se ueu. Potom se nasndm. Kdy jsem
hotov, pipravm si svainu a potom odchzm do koly.
33. Pette si vkladov text na str. 182: Druhy chemickho skla:
a) Kter oblasti lidsk innosti se text tk? Podle eho jste to
poznali?
b) Ktermi jazykovmi prostedky se vyznauje? Vyhledejte rzn
typy termn.
c) Sledujte vtnou stavbu. Kter souvt pevauj a pro?
d) Kterho druhu vt z hlediska modality je vhradn pouito
a pro? Kterho druhu vt podle lenitosti je pouito nejvce?
Kter vty maj vt sdlnou hodnotu?
e) Mohou se v textu odbornm uplatovat subjektivn slohotvorn
initel?
32. Pette pozorn text:
Objeviv vir AIDS, dokzal tm lka Pasteurova stavu, veden
dr. Lukem Montagnierem, pro je virus pro imunitn systm
tak zhoubn. Napadaje T lymfocyty, znemouje jejich funkci
a mno se v nich. M jedinen genetick komponent, kter
umouje mnoit se a tisckrt rychleji ne jin viry. To vysvt-
luje, pro se AIDS tak rychle prostednictvm infkovan krve.
187
Avak ne kad, kdo je zasaen virem oznaovanm HTLV III, se
stv obt AIDS. U nkterch osob se vyvine nco jako souit
s tmto virem. Symptomy postiench jsou nava, prjmy, ztrta
hmotnosti, horeky a zvten mzn uzliny. V posledn dob se
ukazuje, e poet ppad AIDS v USA, ale i jinde, narst geo-
metrickou adou. AIDS je jednou z nejnovjch zhad lkask
mikrobiologie. (Podle M. Baumanna)
a) Dolote v textu znaky odbornho stylu.
b) Vypite rzn typy termn, nkter nahrate eskmi vrazy.
Charakterizujte ostatn slovn zsobu. Kter druhy slov v textu
pevauj a pro?
c) Vyhledejte pechodnky a urete jejich funkci v odbornm textu.
d) Analyzujte text po strnce syntaktick. Kter druh souvt pevl-
d? Vyhledejte vet, pdavn jmna slovesn, tsn spojen.
e) Rozdlte text do odstavc. Zdvodnte.
f ) Jak typ vkladu je tento odborn text?
33. Nmty pro zpracovn: Sport, ktermu se vnuji. Nae ivotn
prosted (stav v naem mst). Kulturn pamtky naeho regi-
onu. Ohe lovku prospv i kod (lze zpracovat i jako vahu).
Vznamn osobnosti regionu, msta, okol. Mdn trendy leto-
nho roku. Z historie literatury. Sedm div svta. V em spov
kultura mluvenho projevu? Zkladn znaky odbornho stylu.
Co vm o jmnu naeho msta. Moje hobby. Autor a jeho dlo.
Zdrav ivotn styl. Odraz vlky v esk poezii. Co m zaujalo
v asopise. Obraz na souasnosti v esk prze.
Vnujte pozornost kompozici vkladu, promyslete a pedem formu-
lujte osnovu, dbejte na vzjemnou nvaznost odstavc, pesn u v-
n termn. Vedlej daje a okolnosti vyjdete vsuvkou, pstavkem.
34. Pette si pozorn ukzku Pedpoklady astnho ivota (str. 183):
a) Jak vaha zan? Jsou v vodu vahov prvky?
b) Kterou vtou zan vlastn vaha? Jak se vyjaduje autor
k tmatu obecn? Kterch vahovch prostedk pouv?
Co je obsahem dalch odstavc zkladn stati?
c) Vyhledejte v nich vechny vahov prostedky: vrazy hodno-
tc, emocionln, otzky, vty pac, zvolac.
Vmejte si logick nvaznosti vt dolote.
Hledejte vztahy v souvt souadnm nebo mezi vtnmi leny a ved-
lejmi vtami: dsledkov, dvodov, odporovac, vyluovac
v souvt podadnm: vedlej vtu pinnou, elovou, pod -
mnkovou, ppustkovou, pirovnvac, vet, vtn paralelismus
d) Kde autor zeveobecuje, dochz k obecn platnmu zvru?
35. Pette si ukzku: Samota
Samota je kadmu nm jinm: nkomu zlem, nkomu
nutnost, nkomu vtanou zmnou. Kdy hraju po cel rok skoro
denn, musm veer co veer hovoit s nkolika sty lid a tedy
nejen k nim, ale s nimi, protoe typ divadla, kter dlm, je
vdycky dialogem, i kdy mluvm sm utkm se k samot jako
ke ken terapii. ()
Samota je pro mne kenm stavem. Pedevm vnitnm.
Kdy tu, e njak vze byl odsouzen k trestu zostenmu ob-
asnou samotkou, ptm se: jakpak zosten? J jako eventuln
vze bych o samotku podal. Asi. Nevm. lovk nev, jak by se
choval v urit situaci, a jestli samota, kterou zatm volm dobro-
voln, by v jinm ppad kdyby mi byla pisouzena nebyla
metlou a hrzou. Nevm. (Podle M. Hornka, Trojhlas)
a) Vyhledejte nejvahovj msta ukzky. Dolote umn argu-
mentace.
b) Dokate, e text je z oblasti stylu umleckho. Jakou formou
autor sdluje sv nzory?
c) Urete typy souvt, druhy vedlejch vt, vty a uvaujte o me
jejich vahovosti.
d) Pro autor nkter slova opakuje? eho tm chtl doshnout?
Kde vyjaduje sv mnn, vztah k tmatu, kde nzory zdvod-
uje? Posute jeho argumenty.
36. Napite vahy na tma, kter je vm blzk (nap. m chci bt, co
bych si pl/a v ivot dokzat, jak bych si pedstavoval svho
ivotnho partnera).
37. Vyberte si k vaze citt:
Kdy jsi piel na svt plakal jsi a vichni se radovali. ij tak, aby
vichni plakali, a je bude opoutt. (Konfucius)
Tajemstv spchu v ivot nen dlat to, co se nm lb, ale
nalzt zalben v tom, co dlme. (T. A. Edison)
Zajmm se o budoucnost, protoe v n hodlm strvit zbytek
ivota. (Kattering)
38. Dal nmty:
Co mi dv kniha (trval ptelstv s knihou, zan v dtstv, vy-
hraovn zjmu, tensk zkuenosti, oblben autoi, vliv okol).
Co pro mne znamen sport. Co mi dala kola. Kterho uitele
bych si oblbil a pro. as, as, as (vaha o tempu modern
spolenosti). Vliv televize na vzdlanost nroda. Funkce umn
(poezie) ve vku pota a internetu. Technika dobr sluha,
ale zl pn. Studium na stedn kole pedstavy a skutenost.
Jak bude nae zem (msto) vypadat za deset i vce let. aty
dlaj lovka? Mj vztah k poezii. Jak udlat jinm radost. Mm
problmy s (rodii, vkou, nadvhou, matematikou ap.). Potra-
viny v kontejneru. Jablko nepad daleko od stromu? Jak bych
zmnil/a ivot v naem mst, kdybych byl/a starostou/starost-
kou. Kter z hodnot (majetek, penze, pohodl, dobrodrustv,
spch, tst, ptelstv) dvm pednost. Bez ptelstv by byl
ivot tk. Mm radi jaro ne podzim. Jsme opravdu svtov?
lovk je soust prody, vyvj se s n a v n a potebuje ji vce
ne ona jeho.
39. Pemlejte o sob, svch kladech a nedostatcch, dojdte k sebe-
hodnocen, pochopen sama sebe. Provete kritiku a sebekritiku
svch studi na stedn kole.
40. Dal nmty: Pro lid ni vecko kolem sebe? (nap. v doprav-
nch prostedcch). Nae tda ped zrcadlem. Lid v divadle. Jak
jsem ptel? (ptelstv je cenn, kdy je vzjemn, co pinm do
kamardskch vztah, jakch chyb se dopoutm, co od ptele
oekvm). Sportovn divk.
41. Napite kritiku divadelnho pedstaven, flmu, kter jste zhldli;
knihy, kter prv vyla; knihy, kter se vm nelbila; nov
uebnice; televiznho serilu; televizn reklamy, kter se vm lb/
nelb; tanench kurz, kulturnch nebo sportovnch akc.
42. Znte nkter vznamn literrn kritiky?
43. Jak a m je v eseji dosaeno ivosti a estetick psobivosti?
(Posute na ukzce z aldovy eseje viz str. 185).
44. Znte nkter vznamn esk esejisty? Kdo pat k zakladatelm
eseje v svtovm mtku?
45. Napite esej na tma: Chci bt Evropanem / Chci bt Evropankou.
188
STYL PUBLICISTICK A JEHO TVARY
Publicistick styl = styl hromadnch sdlovacch prostedk (noviny, asopisy, rozhlas, televize)
cl rychle a vstin informovat o aktulnch udlostech doma a ve svt, zskvat, pesvdovat, ovlivovat nzory
funkce agitan (zskvac, pesvdovac, ovlivovac) + sdln (informan) + rekrean (poskytnout zbavu)
forma mluven i psan; projevy veejn, ofciln, pipraven a promylen; krom rozhovor a diskus pevauje monolog
dynaminost stylu (promnlivost podle spoleensk situace a poteb)
poadavky
n aktulnost, pravdivost a objektivita (v obsahu)
n psobivost, vstinost a obecn pstupnost, originalita (ve form)
n pesvdivost a srozumitelnost (v obsahu i form)
Slohov postup: informan, ale i vahov a vkladov
Mluven publicistika = zvukov a vizuln sdlovac pro-
stedky: rozhlas, televize
n zprvy nejaktulnj, nejerstvj; asov pesn
vymezeny
n publicistick a diskusn poady, pm televizn penosy
(z koncert, divadel, slavnostnch akc, sportovnch sou-
t), zbavn poady + obrazov doprovod k zpravodaj-
stv, reportm (zplavy, pory aj.)
pesnost, strunost, jasnost
Psan publicistika periodick tisk
noviny
n vtinou denky (vychzej denn krom nedle), jednou tdn obvykle s plohou (zajmav tematika, TV program,
kovky ap.), nap. Mlad fronta DNES, Lidov noviny speciln noviny vzhledem k tematice Literrn noviny, Uitelsk
noviny, inzertn Annonce ap.
n regionln tisk, nap. Denky Bohemia
n bulvrn tisk odlinost v tematice (skandly, zloiny aj.) i v jazyce (expresivn prostedky, nespisovn prvky)
asopisy
vtinou tdenky, trnctidenky (nap. Respekt, Mlad svt,
Kvty aj.), msnky; roenky, nap. vron bulletiny, hodno-
tc zprvy (vychzej jednou za rok)
internetov zpravodajstv, nap. www.idnes.cz, teletext
televize, zpravodajstv formou SMS
zkladn zdroje informac zpravodajsk agentury, nap.
esk tiskov kancel (TK)
autoi novinovch lnk = novini a dopisovatel; kontakt
se teni jejich dopisy (tlumo stanovisko); novin nenavn hleda pravdy
pedpoklady:
n vzdln vestrann (humanitn, jazykov, literrn, ekonomick, politologick, psychologick aj.)
n schopnost napsat text v krtk dob a bez dlouh ppravy; pesnost, pracovitost, pohotovost
n spolehlivost, inteligence, odhodln, zdvoilost, smysl pro est, nezaujatost, nestrannost, disciplinovanost, smysl pro
pravdu, etika
n celoivotn studium, ivotn energie, hledn zdroj informace
n nutnost stl kontroly, ovovn fakt nejmn ze dvou zdroj, pelivost (pozor na ukvapen zvry)
Zvl vznamn vysln exilovho
rdia Svobodn Evropa (od 1. 5. 1951
z Mnichova) v ele s Ferdinandem Peroutkou
(v New Yorku) a Pavlem Tigridem (v Mnichov)
zajmavost
asopis Kvty zaloil Josef Kajetn Tyl
(1883); nejstar noviny Prask potovsk
noviny vydval Vclav Matj Kramerius
zajmavost
189
nry jsou mnohotvrn, rznorod; v novinch jsou tvary:
n zcela publicistick, a to:
zpravodajsk, tj. ryze informativn (zprva, oznmen, komunik, refert)
analytick, hodnotc lnky (vodnk, koment, polemika, pamfet, kritika, diskuse, recenze, hodnotc vaha)
beletristick (rta, sloupek, kurzva, glosa, report, cestopisn rta, interview, soudnika, fejeton)
propagan (reklama, inzert) inzerce plon a dkov
n jin ne publicistick (usnesen z jednn = administrativn, vkladov nap. prvn poradna = odborn styl, reklamy
a inzerty = informan styl, bsn, povdky, romny na pokraovn = umleck styl)
n smen: fejeton, umleck report (umleck + publicistick styl), sloupek (odborn + publicistick styl), interview,
dopisy (prost sdlovac + publicistick styl)
n zbavn tvary (obrazov plohy, anekdoty, serily, hry, kovky, horoskopy, kalend, ankety, programy TV)
n tzv. investigativn urnalistika zskv a odhaluje informace, kter se nkdo sna utajit (ptrn)
stl prvky novin (pro orientaci tene)
n zhlav nzev novin, ustlen grafck podoba (iteln, vrazn, estetick)
n slogan doprovz zhlav (vta pod nm)
n 1. dek pod zhlavm datum, den, slo, ronk, cena ap.
n ui stle se opakujc titulky (v rozsahu celch novin)
n rubriky ustlen typy lnk obsahov a grafcky (z oblasti vdy, kultury, zjm), nap. Ze svta, Rozhovor, Pro eny,
Hobby aj.
n titulky, mezititulky, podtitulky
jazykov nron iv, psobiv
konkrtn, strun, bezprostedn (slovesa v ptomnm ase)
jen naznauj obsah textu (titulek = prvn, zkladn informace o tmatu, podtitulek = strun vystien tmatu,
mezititulky rozdluj del politick projevy)
dleitost grafck pravy (velikost, typ, tunost psma, barva) a umstn, nap. Kam za kulturou? Por v podzem,
Lety na lych
n popisky
slovn doprovod k fotografm, schmatm, grafm co nejstrunj, v ptomnm ase, bez zbytench slov
n obrazov materil fotografe + popisky, reprodukce, karikatury
n plon a dkov inzerce
n tir technick a vydavatelsk daje (na konci, posledn strana dole)
n grafck prava a typografe (tiskask umn) pro vizuln pedstavu: linky, rmeky, obrzky, typy psma
Stavba publicistickch tvar
kompozice lnk obecn: logick vstavba
n nejastji systm tzv. obrcen pyramidy (v ele nejdleitj informace: co, kdy, kde, jak), pak doplujc fakta
n vstavba s pozdrenm vodem, chronologick postup, rzn hly pohledu podoba hry s kostkami (kladen
informac vedle sebe, logick kladen otzek a informac)
n tzv. odstavcov hek (posledn slova odstavce logicky souvisej s 1. vtou nsledujcho odstavce, uvdj ji)
Jazykov prostedky
n jazyk spisovn, a to knin i hovorov, a ne zcela spisovn; specifck vyjadovn, osobitost novine
tit v podstatnch jmnech a slovesech; jen zcela nutn pdavn jmna a hodnotc vrazy
n pesnost vyjden, jednoznanost (prostedky a, ale, avak, nicmn, krom toho, na druh stran signalizuj obrat),
neotelost, nkdy humor, satira, ironie
n publicismy, frazeologick spojen, odborn pojmenovn a expresivn obrazn vyjadovn (kladn i zporn)
n vyuit automatizace = vrazy pouvan asto, pedpokldan, oekvan: mt rezervy, pedpokldat, setrvat v roz-
hovoru, neznm pachatel unikl odcizil, oehav problm, jak oznamuje agentura , uspodat recepci na poest
190
vyhovuj snaze rychle informovat, orientovat se v textu (vhodn nap. ve sportovnch zprvch), ale pli otel frze
(kli) nevhodn
aktualizace (opak) = vrazy psobiv novost, neobvyklost, upoutvaj pozornost tene: dopravn infarkt, udlat ru
pes rozpoet (vyuit hovorov frazeologie); pravy ren, neotel spojen, obrazn pojmenovn
n obmna frazeologie, kontrast, slovn hky, nap. Star Msto neomldne
n vtn stavba pestrost, vty jednoduch i souvt, zvl. podadn, vtn ekvivalenty (titulky), hromadn synonym
(vty), rzn vty podle modality
tvary stylu publicistickho
Zpravodajstv nejdleitj v novinch
n zdroj informac:
ze zznam a dokument (ednch, encyklopedi, vlastnch poznmek)
z rozhovor
z vlastnch pozorovn (sportovn utkn, nehoda, soudn jednn, udlosti)
n maximln strunost, styl konstatujc, bez citovho zabarven, objektivn informace
n jazykov prostedky jednoduch, tendence k standardizovanm obratm (snaha rychle informovat): vmna zkuenos-
t, zavtat nkam, dlt nkde, uspodat recepci na poest , netst si vydalo , koda byla vyslena , jak oznamuje
n zvltn zpravodaj
n psobivost pitaliv titulky, grafck prava
vodnk
n obsahuje nejdleitj aktuln informaci, hlavn tma celospoleenskho vznamu, rozbor a vyvozen zvru pro praxi
n ofciln, klidn rz, vyjaduje ofciln stanovisko, odhaluje souvislosti, piny; vrazn titulek
n na elnm mst 1. strana novin (pevn stanoveno)
n jen mrn vyuv ivch jazykovch prostedk, nap. enick otzky, kontrasty, hromadn synonym, souadn spojo-
van vrazy (vet)
n pouit 1. osoby mnonho sla
Analytick lnek
stedn dlouh tvar, informuje o njak udlosti, jevu a hodnot s clem zaujmout tene, vzbudit pozornost, zjem,
pimt ho k reakci, k zaujet postoje, k pijet njakho nzoru
Koment druh novinovho lnku
n autor vyjaduje svj nzor, zaujm stanovisko k njakmu problmu ptomnosti nebo minulosti, odlinost od zpravo-
dajstv: osobn styl novine, umn nesouhlasu, argumentace
n styl pestr, citov zabarven, subjektivn rz
n vyhledv psobiv a inn jazykov prostedky
nap. citov zabarven vrazy (asto hanliv), ironie lokajsk sluby, banda zlodj a zlodjk; frazeologie: pihlet
se zaloenma rukama, hazardovat se zdravm, rvou se jako hladov psi o odhozenou kost; obrazn vyjadovn: ete
sv neptele, oistte zemi od neistho hmyzu (metafora), cl unik za sedmero hor a sedmero mo (hyperbola); kupen
synonym: poruit zkon a d, ztrcet slu a energii, nepodek, zmatky, zhoubu, katastrofu; publicistick frazeolo-
gie: dsledn hjit, pronikav spch; slova z obecn etiny: sebranka, marovat; vty tzac, zvolac, rozkazovac
(psobivost, nalhavost): Vnujte pozornost naemu zemdlstv. A co jsme proti tomu udlali?; enick otzky: Chpete
to zklamn a hokost v dui vi tm, kte by mohli pomoci a nepomohou?; ve vtn stavb: souadn pipojovan vty,
vet, pstavky, infnitivn konstrukce (byli rozhodnuti nedovolit)
Kurziva novinsk aktualizujc nebo zbavn sta, titn kurzivou (sklonn psmo)
Glosa kritick poznmka k udlostem a nzorm; krtk tvar
Sloupek vtipn asov vaha v jednom sloupci, vytben styl, kurziva; na prvn stran novin, pvodn v 20. a 30. letech
v Lidovch novinch (apek, Polek, Bass)
191
Causerie [krz] vtipn novinsk vaha o njakm problmu; leh tn, duchaplnost, aktulnost, zbavnost; asto
forma rozmluvy (Neruda, Machar, apek)
Report
n smen tvar (publicistick = zpravodajstv + umleck
nebo odborn styl)
n informuje o zajmavch mstech, provozech na zklad
pmho styku s nimi
n typy: report novinsk, rozhlasov, televizn, flmov,
fotografck
n podmnka oit svdectv autora, pozorovatelsk
talent
n cl nzorn pedstava prosted, udlosti (i podrobnos-
ti) pm penos (dokumentrn pesnost)
n iv a zajmav vylen skuten udlosti (slovem
i obrazem)
n skuten udlost (zklad) zpracovna staticky nebo
djov (jako by autor prochzel prostedm) popisn
postup
jazyk
n prostedky publicistickho stylu (psobivost, osobn
zaujet, nzornost, zajmavost expresivn aktualizova-
n vrazy, obrazn vyjadovn = umleck styl i termny = odborn styl), konkrtnost, v zvru pointa
n shodn rysy se zprvou, refertem (informovanost, dokumentrnost, vcnost), s fejetonem, rtou (psobivost, nzor-
nost); spolen ovlivnit adresta
slovn zsoba
n pirovnn, opakovn slov, osloven, vrazy slohov zabarven, kontrasty, hyperboly, metafory
syntax
n zvlt vty jednoduch, prost souvt, nejastji vztah koordinace (mezi slovy i vtami)
n jednolenn vty, nepln vty dynaminost
n vytkn opisem: K pomnku tch, kte zemeli; Nezapomene ten, kdo
n rzn vty z hlediska modality (zvolac, pac, tzac)
Fejeton men prozaick tvar
n tvar stylu publicistickho a umleckho (konkrtn udlost + fantazie)
n drobn zajmav aktuln tmata vednho dennho ivota v novm svtle, pohledu
n zpracovn zbavnm, lehm, ironickm nebo humornm tnem, vtipn a duchapln s clem kritizovat veejn
jev, vyvolat okamitou reakci, odezvu snaha vc napravit m vyvrcholen (pointu)
n uveejovn v novinch pod arou (doln st strnky); Jan Neruda, Rudolf Kesan, aj.
znaky:
ptomnost vahy aktulnost
stanovisko autora a jeho osobn zaujet konkrtn daje a fakta, humor a komika, originalita
kompozice rozmanitost, azen st: paraleln, do protikladu nebo stupovac
jazyk vtipn formulace, neotel, komick spojovn slov, neobvyklost slovnch spojen (nadszka, obraznost, fantazie),
hovorov prostedky, ironie, satira, psobiv titulek
Stuky, prmky
U cesta do Krnova byla zajmav. Poas se shovvav
umoudilo, slunko jemn drdilo oi, vzduch se vyistil.
Na strni se psly krvy.
Leen sevelo budovu ze vech stran do citovho objet,
pozor na trubky, na hlavu, na vrtnici. Vped! Lehk prmysl
a nelehk prce. Prvn hala je pln stroj, kter pot olej. Tisce
jehliek v pohybu. Nit a vlkna, nekonen stuky, tkaniky,
prmky a kalouny.
Posledn hala je nov, zvil se strop a snil se hluk.
Vzduch je prosycen pachem mdla, barev, krobu, oleje
a potu. Vude je vak isto, v modernch strojch bubl barva
Dostali jste v posledn dob njakou zajmavou zakzku ze
zahrani? zeptal jsem se vedoucho provozu. Ano, napklad
pes nae pingpongov sky ltaj celuloidov mky
v Americe i v Asii.
Opustili jsme budovu. Ze dvora vyjdlo pln nkladn
auto. Kam jedete, stuky? Ozdobte svt? astnou cestu!
ze studentsk prce
192
Inteview [intervj]
n psemn zpracovan sdlen formou rozhovoru (dialogu), nap. s vznamnou, znmou osobnost
n jdro strun otzky novine (vhodn vybran) a odpovdi tzan osoby (i pipraven)
n plynul nvaznost, strunost, vstinost, zajmavost
n aktuln tematika, spoleensky dleit i zajmav pro tene
kompozice
vod dotazovan osobnost je pedstavena, uvedena do situace
Vlastn interview otzky a odpovdi, i soubor otzek (doslovn znn odpovd)
Zvr shrnut, formule rozlouen
jazyk
vcn, ale ne stereotypn vyjadovn, konkrtn otzky, vtipn odpovdi
vtn stavba jednodu, ne pli dlouh vty, enick otzky, nedokonen vpovdi (vhn)
Odborn diskuse, beseda s nkolika astnky
n dialogick forma
n aktuln spoleensk tmata, nap. televizn program Debata, Sedm dn
Inzerce a reklama = speciln druh oznmen v novinch, asopisech, v televizi
n cl upoutat, zamit zjem, zaujmout, motivovat innost; nabdka, prodej, koup, zamstnn, seznmen
n zkladn prvky kdo, co, kde, kdy a pro (maximln strunost)
n dleit volba grafckch prostedk typ, itelnost, vraznost, odlinost psma
jazyk vdy spisovn; srozumitelnost (pozor na zkratky!)
Nadvha
Rudolf Kesan
Pi leteckch cestch do ciziny m lovk obvykle napsno v letence, e jeho zavazadla smj vit dvacet kilogram. Je-li hmotnost
vt, mus pasar kad kilogram pkn zaplatit.
Jsem v tto oblasti vzdln prax, take si do kufru zsadn neberu inky. Pi odletu nemvm s vhou pote. Naskldm
nejnutnj vci do zavazadel, zathnu zip, podvm se na hodinky a zjistm, e u musm lett. Letm tedy na autobus, pak letm na
letadlo a poslze letadlem.
V cizin mv novin dost prce a v touze zskat co nejvce podklad sbrm i rzn broury s pesnmi daji. Kufr postupn
bobtn. Kdy u je pln pln a puk ve vech, nastv posledn den cesty, kdy spotm zbytek kapesnho a vydm se koupit nco
typickho. Nevm pro, ale lid v cizin kupuj vdycky nco typickho. J tak kupuji nco typickho, jene u vm, e kufr pebral, tak
v obchodech ptrm jenom po pedmtech, kter jsou vyjmuty z povinnosti ven pi odletu.
Jejich seznam bv uveden na vnitn stran obalu letenky. Vchzm tedy do nejbliho obchodnho domu s letenkou v ruce a se
spormi fnannmi prostedky v kapse, abych si vybral z monost, kter mi seznam nabz. V duchu si ty pesn vymezen pedmty
pod opakuji: mal dmsk kabelka, la, pikrvka, detnk nebo vychzkov hl, mal fotoapart nebo dalekohled, pl, ko na dt,
ten na dobu letu.
Cenov je mi nejbli vychzkov hl a ten na dobu letu. Zatmco hl obvykle seenu, dokonce typickou, pak nezmrn
problmy mvm v odhadu takovho ten, kter se m vejt do doby letu. Vtina knih je z tohoto hlediska pli dlouh. Ostatn,
divm se, e jet dn spisovatel na svt nepiel na mylenku specializovat se pro psan na leteck vzdlenosti. Pro takovou tra
z Bombaje do Prahy by se mohl dokonce rozepsat do ky.
Kdy konen nkup ukonm, odeberu se do letov haly. U pslun pepky si dm zvit zavazadla. V duchu si u pipravuji
argumenty, jimi se pokusm zachrnit situaci (Promite, j vm, kufr je o dv kila t, ale j tu zase o dv kila zhubl, tak to pijde
nastejno, nemyslte?).
Vtinou to dopadne pece jen dobe a j asten odchzm k letadlu o holi.
193
STYL UMLECK
Umleck styl = styl slovesnch umleckch dl, umleck przy (beletrie), poezie, dramatu
funkce esteticky sdln (je dominantn) + citov vliv (smyslov obohacen) + formativn a informativn funkce (vzdl-
vac, vchovn, spoleensk, zbavn)
cl kultivace osobnosti prostednictvm proitk emocionlnch a racionlnch
Umleck dlo je
n dkaz bohatstv a krsy jazyka
n psob na city a rozum tene (posluchae, divka) vede ho k odpovdnmu vztahu k jazyku a rozvj jeho vyjado-
vac schopnosti
n emocionlnost a subjektivita, originlnost autora individuln styl (osobitost prce autora s jazykem)
n vznamn mnohoznanost vyjden (symboly, alegorie, umleck obrazy)
Cvien
1. Vyberte si jedny noviny a sledujte,
a) kter rubriky (oddly) maj a jak jsou pojmenovny (srovnejte
nkolikery noviny)
b) kter publicistick tvary v nich naleznete a na kterm mst;
vypite vechna tmata, o nich se v nich pe
2. Ve vybranm denku rozdlte slohov tvary na:
a) ist publicistick b) jinch funknch styl c) smen
Provete jejich analzu.
3. V rznch novinch hledejte stl prvky: zhlav, slogan, prvn
dek za zhlavm, ui, rubriky, tir, typickou barvu. Kde
najdete tir v novinch? Co obsahuje?
4. Posute novinov titulky co do vstinosti. Jakou funkci a vliv
maj v novinch?
5. Pette ve td vybran novinov lnek bez titulku. Pak se snate
o co nejvstinj titulek a porovnejte ho s pvodnm. Zskejte
z novin rzn titulky. Zamyslete se nad jejich formou.
6. Vyhledejte v novinch nepli dlouh lnek a provete jeho
jazykov rozbor: vimnte si frekvence jednotlivch slovnch druh,
hledejte automatizovan a aktualizovan vrazy, publicistickou
frazeologii, hovorovou frazeologii, obrazn vyjden, hromadn
synonym, nkolikansobnch vtnch len (vet), vtn parale-
lismus. Vimnte si pomru vt jednoduchch a souvt, pomru
souadnch a podadnch souvt, sloitosti vt a souvt.
7. Vyhledejte ukzku obrcen pyramidy v novinch a vysvtlete
tento princip. Napite sami podobn lnek.
8. Uvete pklady krtkho dennho zpravodajstv. Charakterizujte
styl tohoto tvaru, typick jazykov prostedky. Vyhledejte zvlt
publicismy.
9. Vimnte si rznch novin a asopis rozlite je podle zamen
(dtsk, sportovn, ensk, technick).
10. Vyhledejte sportovn zprvy, vypite slova a obraty pznan
pro styl sportovnch redaktor a reportr, posute je z hlediska
vstinosti, originality, zajmavosti a vhodnho vyjden.
11. Vyhledejte vodnk, uvete jeho tma, zpsob jeho rozvjen,
konkretizaci a argumentaci. Charakterizujte jazykov prostedky
(ve srovnn nap. s komentem).
12. Charakterizujte styl politickho i jinho komente. Vybrejte
zvlt jazykov prostedky oivujc styl.
13. Navrhnte plon inzert s nabdkou pracovnho pomru v nkte-
rm podniku.
14. Napite strunou zprvu do novin na tma Setkal/a jsem se s
15. Odstrate nevhodn formulace: Vypracoval posudek na posuzo-
van rukopis. Prci muste zpracovat do konce tdne. Vypravili
jsme se na dlouho pipravovanou vpravu. Na jednn jednali
pedstavitel lenskch zem NATO. Kad klient Domova
dchodc si hrad hradu za byt. Problmy by mohly padnout
na bedra naich hlav. Na pamtku kolegy, kter se stal obt
dopravn nehody, zapll vera na budov adu ern prapor.
16. Poite report
a) z njakho sportovnho podniku, kter jste navtvili, ze zahje-
n vstavy, oteven novho ftcentra, hypermarketu
b) na tma Zastvka v , Jak jsem poznal
Usilujte o ivost, nevednost vyjden. Udlost m bt aktuln.
Seznamte tene s prostedm a lidmi. Lze vyut prostedk
umleckho stylu? Lze kombinovat popis s vyprvnm?
17. Pette si na str. 192 fejeton Rudolf Kesana Nadvha.
a) Sledujte, zda obsahuje nkter ze znak fejetonu: vtipnost,
duchaplnost, pitalivost, aktulnost, konkrtn fakta a daje,
humor, komiku, originalitu autora, ptomnost vahy, stanovis-
ko autora, jeho osobn zaujet, autorovo zamylen. Dokate.
b) Zdvodnte zmrn opakovn slov, zmnu jejich vznamu,
ren, hyperbolu ap.
18. Pokuste se napsat fejeton na aktuln tma, nap. o televizi,
reklamch, chovn lid, o ptelstv, o prvnch tanench,
o zapomnn.
19. Dal nmty: Kdy je lovk nemocen Ach to rno! Kdo dv
pijde, ten dv mele Komu nen rady Nebume lhostejn.
20. Uvdomte si, co byste se chtli dozvdt v interviewu, nap. s tren-
rem sportovnho oddlu, s pracovnkem cestovn kancele,
s pracovnic kosmetickho salonu, s vznamnou kulturn osob-
nost.
194
n forma pevn psan i sekundrn mluven (postavy v prze a dramatu, autor s tenem); dialog a monolog
Literrn dlo vnmme ze t hledisek:
pln tematick (nmt, tma, motivy), pln jazykov (volba jazykovch prostedk), pln kompozin, strukturn (zpsob
azen a spojen tmat, uspodn obsahovch a jazykovch sloek ve vy celek)
Slohov postup vyprvc, popisn, vahov; nejastji prolnn postup
jazyk = jedin stavebn materil umleckho textu
n vyuit vech jazykovch prostedk a kompozinch postup
n vyuit vech tvar nrodnho jazyka (spisovn jazyk, obecn etina, ne, profesn mluva, slang i argot)
n obrazn pojmenovn:
tropy (metafora, metonymie, synekdocha, personifkace, obrazn pirovnn aj.)
fgury (anafora, epifora, epanastrofa, epizeuxis, aliterace, inverze, antiteze aj.)
synonymn vrazy, poetismy
n Jazykov prostedky specifck pro poezii: rytmus, rm; elementrn textov jednotka ver
n Jazykov prostedky specifck pro przu: pm a nepm e, polopm a nevlastn pm e; vnitn monolog;
elementrn textov jednotka vta
Vtn stavba rzn druhy vt podle djov situace
Slohov tvary: vypravovn s charakteristikou, popisem, vahou; len (umleck popis)
Literrn druhy
n lyrika umleck text nedjov, zachycuje skutenost v jedinenm okamiku + pocity, nlady lyrickho subjektu
(autora); typick pro poezii; vyuit rytmu a bsnickch obraz; pevauje slohov postup popisn a vahov; postaven
autora = lyrick subjekt
n epika umleck text djov, o skutenosti vypravuje (vychz z dje zasazenho do konkrtn situace, asu, msta);
typick zvlt pro przu (texty rznho rozsahu); pevauje slohov postup vyprvc
n dramatika skutenost, pbh se pedvd na jeviti prostednictvm dialogu a jednn postav; monologick pase
maj obvykle formu vahovou
Literrn nry = konkrtn tvary literrnch druh: epick romn, povst, pohdka, mtus, povdka, epos aj.
lyrick pse, elegie, da, sonet, epigram aj.
dramatick komedie, tragdie, absurdn drama aj.
lyrickoepick balada, poema, romance aj.
lenn umleckho textu
n umleck dlo m obvykle titul
n prza nebo drama me mt prolog (vod, ped textem) a epilog (doslov, za textem)
n prza se dl na kapitoly, poezie na sloky a vere, drama na jednn a vstupy
Slohov tvary
Vypravovn
n tvar slohovho postupu vyprvcho
n v bnch hovorech prost vypravovn udlost, vlastnch zitk, zitk jinch osob; i vypravovn v osobn kore-
spondenci
n v umleck literatue zklad epickch dl, povst, pohdek, povdek, novel, romn
n v publicistice fejeton, report, rta
n v odbornch pracch, zvl. s historickou tematikou, nebo ivotopis vznamn osobnosti
podstata vypravovn:
n dj, pbh, vystien tak, aby si ho ten dovedl pedstavit
n dj v prbhu, logick souvislosti nebo asov posloupnosti; udlost skuten (ze ivota) nebo vymylen (fantastick
pbh)
195
n dleitost zpletky djov popis (bez zpletky, nap. o nvtv Prahy)
n jedinen udlost, ale typick pro uritou dobu, prosted, lidi
n vztahy asov a pinnostn
poadavek nzornosti a ivosti vypravovn; zajmavost tmatu a napt
kompozice vedle postupu vyprvcho i popisn, charakterizan, vahov i informan
nvrh osnovy:
I. vod (expozice) vystien prosted, seznmen s postavami, naznaena zkladn situace
II. Vlastn vypravovn zpletka, stupovn a rst napt, kolize, konfikt, vyvrcholen a jeho rozuzlen (een)
III. Zvr zobecnn nebo vyvozen pouen
lenn na odstavce; pm e na zvltnm dku
vyprvc postup udlosti v pohybu, vvoji a ase; zkladn as vypravovn je as minul
monosti:
n vytven postupn djov linie (zachovn asov sled dj) pslovce pak, potom, nato, nhlost dje vtom, tu
n dodaten podn djov sloky (nap. v detektivce)
n retrospektivn postup (zvl. vzpomnky) vyprvn s rmcem (vychz se z konce udlosti a pak nvrat k zatku)
n odboen od zkl. djov linie retardan inek (zpomaluje vypravovn, zvyuje napt, nap. peruenm zkladn
djov linie popisem, vypravovnm vedlejho dje)
popisn postup
n prosted v souvislosti s udlostmi
n subjektivn popis (len) lyrick popis, obrazn prostedky, djov slovesa, personifkace, voln sled smyslovho
vnmn
n djov popis (bez zpletky), hromadn informac, vet (nkolikansobn vtn leny a vty) statick popis (zesla-
bena djovost, v poped stav popisovanho objektu)
n rychlost vnmn vyuit vt jednolennch jmennch
charakterizan postup
n charakteristika postav (pm, nepm), charakteristika prosted
vkladov postup
n objasuje vnitn pinn vztahy vsouvn vysvtlivek, odkaz
e vyprave a postav rzn pomr, rozsah a spojitosti
pvodn (v star prze) objektivnost vyprave, subjektivnost jednajcch postav
pozdji (v novj prze) subjektivizace vyprave (skazkov vypravovn skaz = vypravovn lidovho rzu nebo
vypravovn v 1. osob = ich-forma)
e pm, nevlastn pm, polopm; vnitn monolog
jazyk vypravovn
n nzorn a iv
vechny vrstvy nrodnho jazyka, nespisovn prostedky pouity nznakov (vhodn, eln mra odchylek od spisov-
nho jazyka), zvlt v pm ei, a to v lexiku, tvaroslov i syntaxi; slova citov zabarven
n slova vznamov bohat, zvl. slovesa (nositel dje), konkrtn substantiva a adjektiva, pslovce; pirovnn, ren;
obrazn prostedky
syntax
n maximln rozmanitost, nepli sloit vtn stavba, volnj ( odborn styl); nzorn pvlastky, pstavky, psloven
uren
n pevaha oznamovacch vt + vty tzac, rozkazovac, zvolac
djov napt
n krtk, souadn spojovan vty (i jednoslovn, zvl. jednolenn jmenn)
n opakovn spojek, zvl. souadic a nebo bezespojen vty
196
n przens historick pi uvdn dje probhajcho v minulosti snaha o zptomnn
n stdn pm ei postav dynamika vypravovn
n uvolnn djovho napt sloitj vtn stavba, del vty, vty s psudkem slovesnm
vty asov:
n souvztanost dj: kdy souasnost, pedasnost, dokud pedasnost, sotva, jak, jakmile, jen okamitost,
zatmco soubnost, kdykoli opakovn dje ap.
souvztan vrazy: Kdy piel, pokad nco pinesl. Sotva jsem to napsal, u se ptali.
n zvltnosti vtn stavby, zvl. osamostatnn vtn leny
Prvn padl na zem poruk. Znenadn. Jako podat. (Olbracht)
infnitivn konstrukce: Ne a ne pret.
Pklady umleckho textu
Kamenn dvr, samota, s pozadm tmavch les, sm na lesn kdys pd mezi prhony a pastvisky, je na jae prokvtaj
kukakami a k podzimu svt zlatem hadho ml.
Opodl pede dvorem nevelik rybnk, ed leskl, zasmuil, mezi poli, s dvma mocnmi duby na hrzi nad starm, ztemnlm
stavidlem.
Kolem rybnka se cesta st ke dvoru, k hlavnmu jeho dlouhmu stavebn o jednom poneb s cihlovou stechou. Prel bez
ozdob, hladk, dvno ji blen. Dv zahrdky ped nm, jedna s devnou, zernalou besdkou v zelen zplav bujnho posedu.
Mezi zahrdkami cesta k prjezdu, jen byl ohromn, klenut, v nm thl vn, ostr prvan.
* * *
V Budskm dvoe bylo ticho a ve chodilo obvyklm bhem i za pohnutch as mlad svobody, kdy v okol po mstech
a mstekch bouili nadenm, kdy vude kol hueli, jsali, zpvali, kdy muziky hrly a v bubny bili ped gardami, je inely zbran.
Jen njemce sm, vysok mu, panic, ale prokvetlch vlasv, osmahl, v ernm hedvbnm tku na krku, v krtkm kabt
a vysokch botch, vn, nemluvn, trochu se mnil. Jindy nepravideln, jak kdy, zahml na starho Matje:
Matj, pjde do msta. Rozum!
Tak hromov on, dobr lovk, vdycky rozkazoval. A dost.
A. Jirsek, Husai
Ve stedu ped polednem dotkal Ondej partii, krovan fanel pro vdskou dodvku, a el za mistrem Lechorou, aby si to dal
napsat. Na sle mistra nenael, i vstoupil do osnovny.
Tam stl Kazmar, obr v obnoenm kabtku, po pravici ml Beduina, bodovacho inenra, elegantnho dlouhna, tak krsnho jak
e patnho flmu, se stopkami v ruce, postrach tovrny, po levici ml hmotnho mistra, kter se zastavil samou ctou k fovi o krok
pozadu.
Ti ti chlapi jako hory se seskupili nad Halakou, kter sedla u okna se schlenou tv, temnou proti svtlu, ped stojanem, kde
visely listy a z list rozdlan osnova.
Ondej vkroil a pohled se mu svezl tam, kam se upraly troje hajc zraky, Kazmarovy rzn rky, Beduinovy krasav oi a bled
chlpn oka mistra Lechory Halace na ruce. Spch, div jehlu nezlom, zachytv hkem o pzi, prsty se j chvj zmtla se. Znal ji,
jak byla nervza, vdy j kdysi podval, kdy se uil.
ensk, jste slep? s chut ji okikl Lechora. Nedovedete dt pozor? Chyba! Vemte to zptky, ale honem!
Takov zkuen navdka! Dlvala rekordy. Mla lehk prsty, prce j la od ruky jedna radost, ale to nesnela, aby na ni
zevlovali: jak ji nkdo pehoval, ztrcela fortel. U je to tady, ped m se tsla, bodovac komise! Stopek se bla jako erta. A sputn
ruika rejd dokola a hon Halaku jako koka my; a Halace jako by prsty zchromly; a podavaka Zdeninka nic j nejde na ruku
a podv naschvl hurtem; a Beduin znamen do svho proklatho archu Halace vroubky, a Kazmar k tomu ml zlovstn; honba,
honba, lovci, tvan zv a nahn.
Vy si u toho brda dlte somrvnunk, oboil se na Halaku Lechora s hrubost dychtivou zalbit se pnovi. To u ns nemem
potebovat. Pod mte dost asu. Pro ozdobu si vs nedrme.
Halaka pojednou hodila jehlou o zem, a zazvonilo, skoila na nohy, a jako kdy se v n nco pekot, vyhrkla: Vdy je to moje
koda a ne vae! Vy zkrtka nepijdete! Vdy jsem podle toho placen, jak to uspchm!
Padestilet Kazmar se nenadle sehnul jako mladk pro jehlu a rychle ji zdvihl; a jako by tm bystrm pohybem byl uzemnil svj
hnv, s rozvahou pronesl:
Pan Hlov, kdy nm dlnk hod prac, my ho nezdrujeme. Nikdo nen nenahraditeln a vy jste od soboty voln. Hlaste se
v pokladn. A el dl. Halaka zstala jako ommen. Pootevela sta a zrala z przdnch o. Ruce drela ponkud od tla, nevdla,
kam s nimi. Ale neekla u nic. Vthla hlavu mezi ramena a pomalu, pomalu jako staenka, a nebylo j ani tyicet, trala se k atnm.
Podle M. Pujmanov, Lid na kiovatce
197
Popis
n tvar slohovho postupu popisnho
n obsahuje sled informac; vystihuje sti pedmtu, jejich
vzjemn vztahy = celkov obraz jevu (vnj znaky)
pedmt popisu: osoba, zve, vc, innost, prodn jev
druhy popisu
n prost (sil o nzornost, vlastnosti npadn) odborn
(sil o pesnost, vlastnosti podstatn)
n statick (popis pedmtu) dynamick (popis dje = pracovn postup i jako nvod k innosti)
n umleck (len) umleck styl
cl uinit si pedstavu o popisovanm pedmtu (pednosti, nevhody, el, pouit)
kompozice
n vhodn postup z hlediska cle (podat ucelen obraz st a vlastnost, nebo popis jednotlivch fz a dje)
n pehlednost, uspodanost (nap. od celku k stem, od dleitch k mn dleitm, od nejzajmavjch k mn
zajmavm stem); mechanicky od blzkho k vzdlenmu, zleva doprava (a opan), shora dol ap.
postup: soustedn pozorovn, uren st a vlastnost, jejich pojmenovn, logick azen: umn odliit podstatn
od nepodstatnho
nvrh osnovy:
I. vod seznmen s pedmtem, djem, osobou, pro-
stedm apod.
II. Vlastn popis
statick (sti, vlastnosti, vztahy)
dynamick (jednotliv innosti, dje, vztahy mezi
nimi, piny, dsledky, zdvodovn krok = popis
+ vklad), chronologicky
III. Zvr
souhrnn vet pednost, nedostatk, vznamnch rys
(v dynamickm popisu vsledn efekt), vznam,
vyuit, funkce, doporuen
nzornost vyuit pirovnn, obraznch formulac, ren
jazyk popisu
slovnk pevaha podstatnch jmen (pojmenovn), pdavnch jmen (vlastnosti), pslovce msta, u dynamickho
popisu pslovce asu, zpsobu; slovky (pesnost), pedloky a spojky, v dynamickm popisu slovesa (nachzet se, leet,
rozkldat se), v statickm popisu slovesa ustupuj do pozad (je, m); djov adjektiva (lec, thnouc se)
syntax nkolikansobn vtn leny, postupn rozvjen pvlastky (nzornost), forma vtu (enumerace)
typick schma vty:
V pedn sti jzdnho kola jsou rovn nebo zahnut dtka, svtlo, zvonek a brzda.

Adl At P At S
nkolikansobn nkolikansobn
vtn len vtn len (vet)
! neopakovat stejn slova
podstatn jmna lze nahradit
synonymem, zjmenem nebo vypustit
zapamatuj si
popis postavy postup
II. Celkov vzhled (vka ap.)
Vrazn rysy (chze, typick pohyby, chovn)
Jednotliv sti tla (obliej, hlava, vlasy,
ruce, nohy ap.)
Obleen
198
Ukzky popis
a) popis postavy s charakteristikou
b) popis prosted
c) lyrick popis (len)
Charakteristika
n tvar slohovho postupu charakterizanho
n tk se zejmna charakteristiky osoby
n podv duevn vlastnosti (vnitn znaky) povahov rysy, schopnosti, zjmy
n duevn vlastnosti lovka se projevuj ve vztahu k lidem, v jednn, ve vztahu k prci
n vlastnosti se vyjaduj
pmo (konstatovnm) pm charakteristika
nepmo (konkrtn pklady jednn) nepm charakteristika (je pesvdivj)
srovnnm (s jinou osobou)
+ prvky popisu (strun o vnj podob)
kompozice
n vhodn postup (uvst pznan rysy)
n nejdv prvn informace (st, celkov vzhled, zamstnn)
n rysy povahy (kladn i zporn)
Chodil vdy s kloboukem v ruce, a byl sebevt pal mrazov nebo slunen, nanejv e drel svj nzk, ale baat cylindr se
irokou stechou nad hlavou jako parasol. ediv vlasy byly hladce pisnuty k lebce a spojovaly se vzadu v cpek tak pevn stlaen
a svzan, e se ani nekval jeden to z nejposlednjch cpk v Praze, u tenkrte byly tu jen dva nebo ti. Zelen frek jeho, se
zlatmi knofky, ml ivtek jen krtk, zato byly ale osy dlouh a tloukly hubenou, malou postaviku pn Rybovu do vychrtlch
ltek. Bl vesta kryla nahnut prsa, ern spodky ly jen po kolena, kde se svtily dv stbrn pasky, pak dl byly snhobl punochy
zas a k jinm dvma stbrnm paskm a pod tmi ouraly se velk stevce. Byly-li ty stevce nkdy obnovovny, nevm, ale vdycky
vypadaly tak, jako by se k nim byla brala rozpraskan ke se stechy nejstarho fakra.
Such, piat obliej pn Rybv byl ozen vnm smvem. Zvltn podvn bylo na pana Rybe, kdy el po ulici. Kadch
dvacet krok zstal stt a obrtil se vpravo vlevo. Podobalo se, e jeho mylnky nejsou v nm, e jdou uctiv asi krok za nm a pod
ho bav njakmi veselmi npady, take pan Ryb mus se usmvat a obas se po tvercch ohldne. Kdy nkoho pozdravoval,
vyzdvihl jen ukazova prav ruky do ve a lehnce hvzdnul. Takov lehnk hvzdnut zafelo vdy tak, kdy pan Ryb zaal mluvit,
a obyejn zanal s j!, co mlo vznam potakujc.
Jan Neruda, Hastrman
Vminek
U Tynys v chalup je vmnksk svtnika velik jako kurnk; je v tmavm pstavku za sn, zrovna proti chlebov peci a ohniti,
blzko komna. Klenba i stny pedsky jsou plny saz, proto je tu jet tmavji. Jednodln dvee do vmnku maj petlici s provzkem
a zven jsou obity pltnem, pod n bylo nacpno cuck, aby se ani krapet zimy do svtniky nedostalo. Hned vedle tchto dve
jsou vodorovn dvee do sklepa; nejednou se stalo, e nkdo sletl po vlhkch ublcench schodech na zdupanou pdu a eredn se
poramotil.
Zven je cel chalupa Tynysova na dobr stevc obloena chvoj, slamou a jehlim, aby do n nemohlo profouknout. Stoj ve vsi
trochu stranou, pmo u pol, a v zim se j o stodolu a o vmnek vtr, vanouc z nvr, hodn opr.
Vmnek m jedin oknko se tymi tabulkami.
K. V. Rais, Konec ivota
Ty mj kraji! Jsi tam, kde Vysoina nabr dech a pole skldaj slib chudoby. Potuln jaro klikuje dlouho rozestlanou ornic,
snhy i deti a ospal barvy se vykvav protahuj. Zem kokt a kuck, ale jednoho dne pece jen vykukujc kukaka zjist, e ve je
pipraveno, bezpeno, a to u vichni ptci se rozltnou s mrou melodi v zobcch a zanou stehovat oburky hnzd. Roztrky koen
a rozmilovanost vtvov bude bez konce! Z punic vyhldne paro a z bodli prvn houba, kolnko usnajc Zimuly.
F. Halas, J se tam vrtm
199
temperament, nadn, schopnosti (je setl, zajm se o literaturu, hudbu, tanec, sport, vynik v matematice, m
tkosti s , je clevdom povrchn, nestl zjmy, zanedbv zevnjek, nem jasn ivotn cl)
vnj projevy povahy (popisn prvky vraz oblieje, pohyby, gesta, zpsob ei, chze)
zpsob jednn s lidmi, vztah k lidem (prost, skromn, nenron domliv, jeitn; drun, spoleensk, srden,
vldn, zdvoil bezohledn, hrub, samotsk, obtav, iniciativn pohodln, vzdorn, kritick ap.)
vztah k prci (svdomit, piln, vytrval, snaiv, zodpovdn nestl, lhostejn, leniv, nezodpovdn)
nvrh osnovy:
I. vod seznmen s charakterizovanou osobou
(skupinou), jmno, zaazen, n vztah k n, strun
popis, povechn daje
II. a) vnj projevy
b) vztah k lidem, jednn
c) vztah k prod, k prosted
d) vztah k prci
e) nadn, schopnosti
f ) vztah k sob, zjmy
III. Zvr, zobecnn, shrnut, v em je vzorem,
co kritizujeme, doporuujeme
charakteristika s popisem
jazyk
slovnk
n volba vstinch vraz, zvl. hodnotcch
n pevaha pdavnch jmen (vyjaduj vlastnosti), p-
padn slovesa spojen s pdavnmi jmny, nkolikan-
sobn vtn leny nebo postupn rozvjejc pvlastek
shodn i neshodn
n ast pirovnn k vystien vnjch znak: oi jako
pomnnky, tve jako slabike, je jako tyka, soudek
ren k vystien povahovch rys: jedl vtipnou kai,
nepeloil stblo pes cestu
Dr. Heribert mlad byl by ml po Mal Stran dosti pzn, kdyby byl chtl. Po smrti otcov peneli churav dvru svou na
nho, ale a piel chud nebo bohat, on nevyslyel dnho a neel nikam. Znenhla tedy dvra pestala, obyvatel okoln zali
ho povaovat za nco takovho, emu se k zkaen student, a pozdji se i posmvali: Ach doktor, ano ani koku bych mu
nesvil! Doktora Heriberta, podobalo se, plin se to netklo. Zdlo se, e vbec o lidi nestoj. Nikoho nepozdravil, pozdraven
nikomu nedkoval. Kdy el po ulici, vypadalo to, jako kdy vichr svadl list hon sem a tam. Byl postavy skoro mal podle nov
mry ml jen as tak pl druhho metru a tu suchou postaviku svou kormidloval ulic tak, aby byla od ostatnch postav lidskch
vdy aspo na dva kroky vzdlena. Odtud to zmtn. Modr jeho oko bylo jaksi plno ostychu, jako oko kopnutho psa. Tv jeho byla
svtlohndm vousem zarostl zarostl tv dle tehdejch nhled byla tak nco zcela neslunho. V zim, kdy ml na sob ediv
mlynsk kalmuk, zapadala hlavika pod soukennou epic hluboko do lmce z bavlnnho astrachnu, a v lt, kdy ml ediv,
kostkovan at lehk nebo jet leh at pltn, kvala se nejist jakoby na slab opce. V lt chodil ji o tvrt hodin rann do
sad na Marinskch hradbch a tu si zasedl s knihou v ruce nkam na nejodlehlej lavici. Stalo se, e nkter dobrosrden soused
malostransk si k nmu pisedl a mluviti zaal. Ale dr. Heribert vstal, sklapnul knihu a el, neodvtiv ani slova. Pak ho u nechali zcela.
Ano tak daleko to pivedl dr. Heribert, e vzdor tomu, e mu bylo teprv asi tyicet let, nestarala se z malostranskch panen o nho u
ani jedna.
J. Neruda, Doktor Kazisvt
Cvien
1. Porovnejte ukzky dvou tvar umleckho stylu. Co maj oba
texty spolenho? m se od sebe li? m se vyznauje poezie, m
dramatikv dialog?
a) Josef Hora, Zpv rodn zemi (st)
Zem, zem stokrt pokouen,
kolikrt
vdala jsi ciz ruce z vna
tvho lidu cry rvt!
Krev a slzy tekly po tv skrni,
mlel hlas Boho slitovn
a jen smrt a jenom hlad
sily zrno do tvch lad.
b) Karel apek, Matka (z III. djstv)
TONI Nezlob se, maminko, ale podvej se, vdy jde oprav-
du o vecko o vlast a o nrod
MATKA A ty ten nrod zachrn, ne? Bez tebe to nepjde,
vi? Myslm, chlapeku, e ty to nevytrhne.
TONI Kdyby takhle mluvila kad matka
MATKA J bych se j nedivila, mj mil. Mysl, e se s tm
me smit, aby j nkdo bral dti jedno po druhm? To
by ani nebyla matka, holenku, kdyby si to nechala lbit!
2. Porovnejte individuln styl dvou autor. Co je pro kadho z nich
typick?
Bh a svt
postavili t v svj sted,
drtili t v rukou jako kvt,
jako kalich v stepy rozbili t,
jako stromu zas ti dali zrt.
Mnich a vojk bili, lbali t,
trhali a ltali tvj at ()
200
a) Vladislav Vanura, Rozmarn lto
Za tchto hovor el proslulmi vrbinami kouzelnk Ar-
notek, jen prv pibyl do Var Krokovch. Znamenaje, e
je zmlcen dalekou cestou a pinav, a spativ koupadlo dosti
tuln, po krtkm vhn slezl na cestiku, peel uzounk
prkno a mimo nadn se octl na plovrn.
Vidm, e se vyjasuje a k poledni e bude vedro, ekl
Antonn, svlkejte se, pnov. Avak vy, kter jste piel,
posekejte, pokud se neochladte, nebo jste ucen.
Tak, odvtil Arnotek, tak, vy jste, pane, al do
ivho. Vte, e jsem se po cel tden neohl, leda u sv
svky? Jsem kouzelnk Arnotek a vzhledem k drsnmu
podneb (nebo pichzm z jihozemska) kadho veera
se dotkm plamenem rznch mst svho tlesnho
povrchu.
b) Karel apek, Bsnk
Tak vy jste, pane, byl pi tom, kdy dnes rno ve tyi
hodiny pejelo neznm auto Boenu Machkovou.
Ano, a j musm ci, e ofr je vinen. Prosm, pane ko-
misai, ulice byla pln voln; kdyby byl ofr na kiovatce
zpomalil
Jak jste stl daleko? peruil ho dr. Mejzlk.
Na deset krok. J jsem doprovzel svho ptele z
z kavrny, a kdy jsme byli v itn ulici
Kdo je v ptel? peruil ho znovu dr. Mejzlk. Toho
tady nemm.
Jaroslav Nerad, bsnk, ekl svdek s jistou hrdost. Ale
ten by vm asi nic neekl.
Pro ne? bruel dr. Mejzlk, chytajc se stbla.
Protoe on je takov bsnk. Kdy se stalo to netst,
dal se do ple a utkal dom jako mal dt. Tedy kdy jsme
byli v itn ulici, pihnalo se odzadu lenou rychlost auto
Posute, kter zpsob vyjadovn je pro kadho z autor
typick. Uvete jazykov prostedky pznan pro jejich
zpsob vyjadovn, a to prostedky lexikln, tvaroslovn
a syntaktick. Kter jazykov prostedky svd o sklonu k ho-
vorovosti, kter o sklonu ke kninosti vyjadovn?
3. Na zklad ukzek charakterizujte individuln styl autor:
a) Ukradli nm kufr, vytkal nadporuk Luk vejkovi.
Poslun hlsm, pane oberlajtnant, ozval se vejk,
dovopravdy ho ukradli. Na ndra se vdycky potlouk moc
takovejch izuk, a j si to pedstavuju tak, e jednomu z nich
se nepochybn zamlouval n kufr a ten lovk e nepochyb-
n vyuitkoval toho, jak jsem vodeel vod zavazadel, abych
vm vohlsil, e s naima zavazadlama je vechno v podku.
Von moh ten n kufr ukradnout prv jen v takovej pznivej
okamik. Po takovm okamiku voni pasou.
Jaroslav Haek, Osudy dobrho vojka vejka
Z eho vyrst Hakv humor? V em je podstata Hakovy
komiky? Vysvtlete funkci nespisovnch prvk v jazyce textu.
V kterch rovinch se projevuje nespisovnost? Zdvodnte
innost nespisovnch prostedk v vejkovch promluvch.
b) Nemls to tenkrt vzdt a odejt z VAOCH, kdys u ne-
mohl dl, ml sis akort pr dn oddfrknout a fret pak jet
vc! ki na m Bea (nco na tom je) a ki dl:
Kdys Editu tak miloval, pro sis ji teda vlastn nevzal
za enu?!
J vlastn nevm. Asi jsem s n chtl jenom bt.
Pros ji teda nechal odejt k Bohumilu Benningerovi?
Pro sis neel pro ni? Pro jsi mu nerozmltil kunu a nebyl
s Editou dl tak dlouho, dokud ty jsi chtl?!
O rok vc nebo m Co je pry, je pry.
A taks ml pry celej ivot!
* * *
Rzn pak zabouchl vrata F2 (a je zas otevu, bude
slunce svtit na snhov pln stbrnho cholesterolu),
spustil ventilaci (on je chlorexouek kapnek jedovatej
jene co v chemii nen jedovat ale skoro nepchne)
a signalizan kanrek ve sv kleci vesele zpval
* * *
Inenr Viktor Panc pizvn k eten na msto, pi nm
konstatovno, e smrt nastala akumulac toxickch par
technickho rozpustidla Chlorex 600, jeho nebezpenost
byla zemelmu nepochybn znma (jak dokazuje mj. i jeho
preventivn instalace signalizanho kanra na stanici), pi
normln uvanch nkolikalitrovch mnostvch ovem
zcela zanedbateln.
Vladimr Pral, Mlad mu a bl velryba
Jakou funkci m v textu pm e? Kter psma ei lze v ukz-
ce sledovat? Najdte nevlastn pmou e. Co je pznan
pro Pralv individuln autorsk styl? Posute jazykov pro-
stedky vyberte slova hovorov, nespisovn, knin termny.
Dolote prvky odbornho stylu v syntaxi.
c) Hlavn, e ten ivot je tak krsn a pkn, povdala star, co
se ten v hoch nebude enit? kdy ani nen bajonet a jen
sam klid a holky, kurnk jeden? ale aby se lajdk nemusel
o nikoho starat, tak je to, takovej obzvl tak kon, treflo
ho to do palice, Pukina, a bylo po nm, a vere mu vytkaly
z hlavy a j jsem asto plakval pro ty vere, kter jsem
nikdy neetl, ale pouze jsem si je myslel, uhadoval z jeho
ksichtu, ()
Bohumil Hrabal, Utrpen starho Werthera
Posute Hrabalovo vypravstv: kter jazykov a stylistick
prostedky pouv? Sledujte logiku vstavby promluvy, slovn
zsobu a syntax, expresivitu. Dolote pznak autentinosti
mluven ei.
d) Vybod se na bsniky, nechal je na Cejlonu a spchal do
Habee (), vydal se na byznysovou stezku a z Ukrajiny
nakoupil kalanikovy, kter lifroval Habeakm, () moc
prach z toho neml, neuml potat, ale vdl, pro to dl
() mj. poteboval nco konkrtnho, aby se pln nezblz-
nil () keftoval s ganama a prodval je kmenm () a jen
dky Rimbdovi Habeaci njak as mohli odret tanky
staling () a jen dky tomu, e jich spoustu pobili, zstali
zachovan a jejich jmno dnes nen zapomenut.
Jchym Topol, Sestra
Charakterizujte Topolv vypravsk postup, posute, v em
je psobivost jeho vypravovn, analyzujte text po strnce
jazykov.
e) Neodvaoval se ani pohnout. Najednou ho zespoda
201
popadla ledov ruka a ozval se smrteln smch. Podlomila
se mu kolena a zdlo se mu, e mus upadnout na zem a u
jen poslouchat ohryzvn vlastnho tla. Ale bohuel to tak
nebylo, jen si to pedstavoval a te ho s novou silou uchopil
ds co chvli se ozve kroej, po nm nastane ticho strali-
vho oekvn ()
Uklidnil se. Rychle mus odsud vypadnout. Teba na t
matraci pespv njakej pouk, kter to bez vstrahy.
V tu rnu se mu zabodlo do o ostr a tenk svtlo knotu,
v tle uctil n a znovu se mu vybavila pedstava mrtvoly
ohryzvan destkami morovch my. Najednou mu v hlav
blesklo, e jak tady stoj, mohly se krysy znovu piblit. ()
Pro jsem sem lezl, tie zaklel, te tady v tch svinskejch
kanlech zabloudm.
P. Plack, Medorek
Vimnte si vyuit ei polopm a nevlastn pm. Ktermi
prostedky autor dosahuje ivosti a poutavosti vypravovn?
4. Nahrate sloveso dt v nsledujcch spojench vstinjmi slovesy:
dt si obd, dt dopis do schrnky, dt dohromady setkn ab-
solvent, dt nkoho do vzen, dt nco do skn, dt si hlavu
na polt, dt branku, dt chlapci svetr, dt inzert do novin,
dt nkomu bonboniru
5. Vyhledejte texty vypravovn (na str. 196) porovnejte expozici ve
vypravovn od A. Jirska a M. Pujmanov.
6. Provete analzu ryvku z romnu M. Pujmanov Lid na kio-
vatce (str. 196).
a) V jakm poad jsou uspodny djov prvky? Sledujte stavbu
ukzky, lenn na odstavce.
b) Vymezte djov sloky, vod a zvr. Sledujte prolnn a kom-
binaci popisu a vypravovn.
c) Pette msto, kter povaujete za vyvrcholen dje; oznate
st, kde dochz ke zlomu.
d) Najdte v ukzce prvky rznch slohovch postup; vimnte si
hlavn expozice. Jak jsou charakterizovny postavy?
e) Hledejte v textu djov bohat slovesa. Pro jsou zkladnm
stavebnm principem ve vypravovn?
f ) m je dosaeno ivosti a nzornosti vypravovn?
g) Uvete prostedky, kter zaruuj djov napt a zrychlen dje.
Vimnte si druhu a dlky vt, spojovacch vraz. Vyhledejte
vty nepln a jednolenn jmenn. Pro jsou uity? Vimnte
si pslovench asovch vt.
h) Vyhledejte, kde jsou uity slovesn tvary ptomnho asu
msto minulho (przens historick). Jakou maj funkci?
ch) Vyhledejte v textu pmou e. Jakou m funkci ve vypravo-
vn? Zmte na nepmou e. Kter vyjden je vraznj,
dynamitj? Kter druh vt pevauje v pm ei? Vyhledejte
modern stylistick prostedky, kter straj rozdly mezi ps-
mem vyprave a psmem postav.
i) Vyhledejte pirovnn, zosobnn, citov zabarven slova,
citoslovce, lidov ren. Jakou maj ve vypravovn funkci?
j) Vyhledejte prostedky bn mluvenho projevu.
7. V nsledujcm textu si vimnte, jak se nevlastn pm e a polo-
pm e stdaj ve vstavb vnitnho monologu. Co prozrazuj
nepronesen promluvy postavy?
patn, tuze patn se nm ten osud te natoil! Ruda
peml o zabitm hajnm, jak si ten mrtv umnil neodpustit
jim svou smrt.
Jsou na tom bdn, marn e; tko se jim bude utkat
ped mstivm umrlcem, kter jim v patch spje neviditelnmi
cestami, aby je svm zahnilm ukazovkem poznail znamenm
patnch konc. Aby je trpil, aby jim pekel, aby je pivedl
k pdu, aby byl pi tom, a budou lapeni. A bude chycen Vaek
a pak on, Rudolf Aksamit, to se bude ten mrtv hajn njak
kochat na svm triumfu, vrzaje elistmi pevelikou radost, e
jest pomstn. Vechno, prav si Ruda, jest nasaditi, aby se uteklo
koncm, jako e vm, e se u na svt vyskytl vce ne jeden
dosti ikovn lovk, ktermu se ped konci utci nepodailo.
Jako proklouzne podrostem zajc, jako brouk, jako ptk sn
Ruda Aksamit.
Vaek se rozkalal.
sakra, nekalej pece tak nahlas, sly to cel les! Vdy je
to hrza, jak se ten tvj zatracen kael lesem rozlh!
Nekalej tak nahlas, povdm, copak neme tie!?
Podle J. apka, Stn kapradiny
a) Vimnte si dialogizace vnitnho monologu (samomluva
otzek a odpovd).
b) Vyhledejte a pojmenujte rzn druhy promluv.
c) Najdte v textu vtn paralelismus a vysvtlete jeho funkci.
8. Nsledujc vypravovn doplte vhodnmi slovesy uvedenmi
v zvorkch:
Loni v lt jsme vyjeli s kamardy na kolech k rybnku. Od
rna (svtilo, hlo, plilo, slalo) slunce a vechno (ukazovalo,
slibovalo, pislbilo), e se den opravdu (zda, vyda, povede).
Po pjezdu jsme se nejdv (najedli, nasytili, posilnili), pak jsme
(bhali, pobhali, poskakovali, skotaili) na louce. Nkte (trhali,
hledali, vyhledvali) maliny. Potom jsme vichni (li, nask-
kali, vstoupili) do rybnka. Ani jsme (nezpozorovali, nevidli,
nepostehli), e se obloha zan (tmavt, temnt, zatahovat).
Najednou zaal (vt, foukat, zdvhat se, fet) vtr, brzy se zmnil
ve vichici, kter (vla, foukala, svitla, bouila, burcela), a
praskalo ve vtvch. Rozprelo se. Prudk d ns pmo (tloukl,
bioval, bil). (Schovali, ukryli, skryli) jsme se pod strom a trochu
ustraen jsme (se dvali, hledli, pohleli, sledovali, pozorovali),
jak se tvo potky a voda stle vce (tee, val se, hrne se).
Hromy (bouily, burcely, tloukly, bily, rachotily, znly) a blesky (se
kiovaly, mjely, sthaly jeden druhho). Teprve za dlouhou dobu
boue (skonila, pestala, ustala, ukonila se). Nasedli jsme na
kola a (jeli, ujdli, uhnli, pelili) jsme dom.
9. Co znamenaj slovn spojen: mihl se jako blesk, proklouzl jako
ho, jde cestou necestou, jde nazdabh, jako kdy ho nkdo
hon, jako svzan, b jako o zvod, jako ipka, prkem.
10. Pokuste se o napsn mstn povsti (o zajmavch mstech, stav-
bch, stromech, prodnch kazech ap.)
11. Vymyslete si pohdku, v n byste zodpovdli nkterou otzku,
nap.:
Pro je noc ern Pro rak leze pozptku Pro je labu bl
Pro vrabec ske Co je zdrav a co ne.
12. Z novin vyberte krtkou zprvu o nehod a zpracujte informaci
v napnav pbh.
13. Napite pbh, kter zan: Dlouho neprelo. Petr ml podivn
202
zliby. Co vyprvl mj mobiln telefon. Stalo se to vloni. Hle-
dm ztracenho krlka.
14. Dokonete vypravovn. Volte takov postup, v nm je zeteln
djov psmo a djov napt.
a) Petra bela na posledn chvli do koly. Na kluzkm chodn-
ku j ujela noha a upadla.
b) Martina zastavil na nmst cizinec.
c) U jste nkdy vidli? Ne? Tak poslouchejte.
d) Tak se blily Vnoce. Poas bylo sice jako na jae, ale
15. Vyprvjte pbh, kter kon vtou:
a) A tak se kle pece jen naly.
b) Nakonec jsme nali cestu dom.
16. Napite vtipn a poutav pbh s pouitm nkolika slov (mohou
se vyskytnout v libovolnm potu, poad a tvaru):
a) jabloov kvt, ftna, prsten, vlak
b) zahrada, narozeniny, fotograf, pomeran
c) magnetofon, spokojen, labu, loue
d) eka, rosa, studnka, les
17. Dal nmty k vypravovn:
U dlouho jsem se tak nepobavil/a. Zajmav cestovatelsk zi-
tek. Pamtn den mho ivota. Jak jsem se pesvdil/a o prav-
divosti pslov. To m bude dlouho mrzet. Byl/a jsem svdkem
dopravn nehody. To byl ale trapas! Ozvalo se zaklepn. Pro
jsem se nevrtil/a ze koly dom vas. Co vyprvl n rodinn
budk (vnon stromek, zvoneek ap.). Nedle v na rodin. Co
vyprvla dvacetikoruna. Pestvka v na td. Poprv u moe.
Velikonon pondl. Prvn den v nov kole. Trampoty s mm
psem (moretem, krlkem, papoukem ap.). Strach m velk
oi. Podivn nlez. Den pln smly. Konen se mi to podailo.
Vnoce, na kter urit nezapomenu.
18. Pozorn si pette na str. 198 vechny pklady ukzky jednot-
livch druh popisu a analyzujte je. V popisu osoby si vimnte
i prvk charakteristiky a zamyslete se nad tm, pro autor vnj
a vnitn znaky kombinuje, v popisu prosted si vimnte astho
vskytu pslovc, v lyrickm popisu (len) obrazovch jazykovch
prostedk, v odbornm popisu termn a tsnjho zpsobu
vyjden. V ukzkch rozlite popis dynamick a statick.
19. V nsledujcm textu dolote Jirskovo umn portrtu na popisu
hejtmana Kunee:
Ondej vydil sv poselstv a hejtman vzkzal, e tak uin,
bratr Kune a vyraz za brnu. Ondej otoil kon a hnal zase
do krlova dvora. Vrata byla ji dokon otevena, jzdn brati
seikovni; jen vyjeti. Vychrtl hejtman osmahl tve, vysedlch
lcnch kost, hladk brady, ale mocnch sivch knr ekal
v pln zbroji ve brn na koni. Zapadl zelenav jeho oi byly
vude kolem. Maje nah me pes sedlo nap v ruce, nachy-
loval hlavu a naslouchal dunivm ranm, je se pes tu chvli
ozvaly, nejastji od mostu z Menho Msta.
A. Jirsek, Proti vem
a) Sledujte, na co se autor pi popisu soustedil a pro.
b) Kter typ vtnch len se v popisu asto vyskytuje? Zdvodn-
te.
20. Nsledujc text (popis Eriky) srovnejte s pedchzejcm, uvete
rozdly a shodn rysy. Dolote autorovo umn spornosti vrazu.
Jak autor dosahuje nzornosti?
Tetho dne el za Erikou a hluboko do vsi, aby ji zastihl
dve, ne se spoj s ostatnmi.
Spatil ji ve veernm soumraku na silnici. Jela na koni, po
ensku na nm sedc, s bosou nohou poloenou a na kosk
krk, pt ad lutch a ervench korl na krku a pod sebou
msto sedla pestrou ltku. Byla odna tvrdou konopnou koil
a zstrou s provanm psem, mnohokrt obtoenm kolem
tla. Bylo j estnct let, v ernch vlasech mla zastreno nko-
lik kopretin a byla krsn.
I. Olbracht, Nikola uhaj loupenk
21. Pozorujte, jak autor ve vzpomnkovm vyprvn vystihl podobu
brat apk metodou srovnvn:
Na Karlovi a Josefovi bylo vidt na prvn pohled, e vyli ze
stejn lhn. A pec byl mlad Karel kehk, ale Josef sam sval.
I Josef ml erven tviky. Nebyly to vak skvrny hektick.
Josef ml opravdickou ervenou papulku, opravdick irok
ramena a podstavec jako pan strek ze mlna. I Josef se rd
podrbal na uchem. Ale dlal to sp jako emeslnk, kter se
opatrn pibliuje k dlu, a ne jako premiant, chce-li pesn
zodpovdt profesorovu otzku. Oba chodili s levikou na
zdech, ale kad jinak. Karel aby udrel rovnovhu, Josef, aby
si pohovl. Karel sedl na idli lehce a se zkroucenma nohama,
div nespadl. Josef sedl zeiroka a naplno. Dlan pitom kladl na
kolena a byla v tom sedc musk jistota a rozafnost. Karel byl
pan student. Josef vak byl studentv star bratr, ktermu kola
nevonla.
Podle Fr. Kubky
Vyhledejte pirovnn, slova z hovorov slovn zsoby i z jinch
stylovch oblast.
22. Uvete co nejvce vhodnch a vstinch adjektiv k substantivm:
nap. moe modr, azurov, zpnn, rozbouen, klidn,
tich, rozvlnn, zrdn, ledov,
ptel, pes, hrad, kvt, prodavaka, obloha, dvka, okno, pole
23. Doplte pirovnn:
a) je piln jako , thl jako , tlust jako , vysok jako ,
hezk jako , okliv jako , rychl jako , psn jako ,
bh jako , vlee se jako , stoj jako , kouk jako ,
zpv jako , tan jako , smje se jako
b) oi jako , tve jako , vlasy jako , aty jako
c) jako bzka, jako slunko, jako pomnnky
24. Pojmenujte, jakm zpsobem je vyjdeno pirovnn: nosil epici
na zpsob homole cukru; havran je o nco men ne vrna;
zstala mu jizva ve tvaru S; jestb m okraje zobku ostr jako
nky; uovka svlkla ki tak, jako kdy se obrac prst rukavice;
mu sosk se podob raztku; padaly kroupy velikosti hrachu;
silnice se hadovit vinula po pkrm svahu
25. Upravte nevhodn formulace. V em spov stylistick nedo-
statek? M nzk elo. Nos m tup a mal. sta m drobn.
M klenut obo. M modr oi jako pomnnky. Bradu m
mrn zakulacenou. Obliej m snd. M katanov vlasy jako
jej matka.
26. Popite svho kamarda tak detailn, aby ho kad (i ciz lovk)
poznal. Zmrn neuvdjte jeho jmno. Zvolte postup: celkov
vzhled, vrazn rysy chze, pohyby, obliej, dal sti tla, zvltn
znaky.
203
27. Popite osobu, kterou dobe znte (spoluka, pana kolnka, ui-
tele, rodie, pbuzn ap.). Zvolte poad popisu od celku k stem,
od vraznch znak k mn vraznm. Neopakujte t slovesa.
Vty spojujte v souvt, dle je rozvjejte. Doplte text vhodnmi
pirovnnmi a renmi.
28. Popite obliej dvky, kterou povaujete za velmi hezkou, nebo
obliej sympatickho chlapce.
29. Pedstavte svou koku, psa, keka, more, papouka, krlka,
ppadn popite zve, kter byste chtli mt.
30. Vytvote popis sama sebe. Popite vae oblben obleen (Co rda
nosm).
31. Pette si dv ukzky popisu prosted na str. 196 a 198 (Jirsek,
Rais). Srovnejte je a uvete, v em se zsadn li. Kter z nich je
dynamitj?
32. Nahrate slovesa bt a mt v nsledujcch vtch slovesy jinmi
nebo pozmte celou vtu: Ve td je katedra a lavice. Na louce
jsou kvty. Knihy jsou v regle. Na nebi je slunce. Na stn jsou
hodiny. Na nmst jsou vysok domy, maj ti poschod. N d-
deek m na zahrad jablon a vestky.
33. Vytvote popis vaeho bytu, vaeho pokoje, nkter z mstnost
bytu. Popite v dm, chalupu nebo chatu, v n bvte o przd-
ninch, uspodn va domc dlny nebo gare, okol vaeho
domu, chaty, zahrady v rznch obdobch roku. Seate daje
do takovho poad, v jakm je vnmte z rznch hl pohledu.
Vyhnte se nespisovnm a hovorovm vrazm (nap. obvk,
dck, pajz, sedaka, gramo ap.).
34. Popite vai kolu, tdu, laborato, uebnu vpoetn techniky,
tlocvinu, koln hit, koln chodbu, koln jdelnu. Nartnte
plnek.
35. Zpracujte tmata: Pohled na nae msto Nmst v naem
mst Nejvznamnj kulturn pamtka v mst mho byd-
lit ap. Vytvote popis vaeho msta pro kamarda v cizin (ve
form dopisu) a zdvodnte nejzajmavj msta.
36. Pette si ryvek z lyrizovan przy F. Halase J se tam vrtm
(str. 198) a vyjdete, v em spov jej dojemnost, psobivost.
Hledejte bsnick obrazy, citov zabarven slova, neologismy.
Zamyslete se nad tm, jak autor vyjaduje svj osobn vztah k rod-
nmu kraji.
37. Pokuste se popsat podzimn, zimn, letn nebo jarn produ.
Vyberte si pohled z okna, louku v pozad s lesem, eku, zahradu ap.
Pouijte neotel, psobiv obrazy a slovn vyjden, zvl. citov
zabarven slova.
38. K podstatnm jmnm vyhledejte co nejvce vhodnch pdavnch
jmen: vn, kvty, stromy, cesta, svtlo, eka, zahrada
39. Vytvote subjektivn zabarven popis nebo popis s vypravovnm
na tma: Kam nejradji chodm na prochzku Kad mme
v prod sv oblben msto, k nmu ns v pjemn vzpo-
mnky nebo njak siln zitek Byli jsme na vlet Msto,
kam se rd vracm Venku pr Mj rodn kraj (pedstavte si,
jak vypad v rznch ronch obdobch).
40. Ktermi vrazy lze vystihnout:
a) vztah k lidem, ptelm, k sob; kritick pomr k ostatnm
b) vztah k prci a povinnostem
c) vztah k prosted, k zvatm
d) nadn, schopnosti
e) temperament
f ) zjmy, zliby
Uvdjte vhodn vrazy a slovn spojen pro vlastnosti kladn
i zporn. Najdte k nim synonyma a antonyma.
41. Piate k sob pdavn jmna
a) opanho vznamu
b) stejnho nebo podobnho vznamu
sml, pnovit, lhostejn, dovedn, drz, odvn, bojcn,
hbit, ustraen, pyn, opatrn, mrtn, zrun, bzliv, apatic-
k, laskav, udatn, skromn, rozumn, plach, lakom, moudr,
chamtiv, domliv, ln, jemn, lakotn, klidn, hrub
42. Oznate pdavnm jmnem lovka, kter: se nechce dt pouit,
mysl jen na svj prospch a zisk, jedn vdy podle uritch
zsad, tv se ptelsky, ale chce ukodit, dovede se pizpsobit
zjmm vtiny, libuje si v povrchnch eech, neske (ske)
do ei, um (neum) potlait nesouhlas s mluvcm, neodsuzuje
(odsuzuje) mluvcho.
43. Jakou vlastnost vyjaduj pirovnn:
a) jako lika, ovk, osika, velika, pa, opice, nek, vtr
b) bh jako , vlee se jako , stoj jako , kouk jako ,
zpv jako , tan jako , smje se jako
44. Vyjdete pirovnnm tyto lidsk vlastnosti: vysok, chytr,
tlust, mal, lakom, hloup, upovdan, nemluvn, pekvapen,
bystrozrak, slep, star, rychl
45. Vyhledejte si na str. 199 ryvek z Nerudovy novely Doktor Kazisvt:
a) Sledujte souvislosti a prolnn prvk popisnch a charak-
terizanch (tj. vzhled i chovn hlavn postavy). Povahov
vlastnosti hlavn postavy pojmenujte.
b) Vimnte si jazykovch prostedk, kterch autor pouil, vyhle-
dejte pirovnn a posute jeho funkci v charakteristice.
c) Kter druh charakteristiky pevauje pm nebo nepm?
Kter vlastnosti jsou podny pmo, kter poznme z jednn
postavy a kter z popisu?
46. V nsledujc ukzce sledujte prolnn prvk charakteristiky a po-
pisu. Dolote citov zaujet autora.
Okatulkovala si ho okamit, na prvn pohled, sotva se s nm
setkala v editelsk kanceli: edestnk, zejm star mlde-
nec, nepli podn, soud podle jeho rozcuchan, ne zrovna
ist ktice edch vlas. Jeho pohled byl uhbav, nejnpad-
nj byla jeho sta, irok, rozkleben, s ohrnutmi rty, jak
se maluj vodnkm. Polibek toho chlapa mus stt za vechny
drobn, pomyslila si, ale na zemskm povrchu zejm nechod
mnoho trpitelek, kter musely Vtkv polibek pestt. Je zvykl
uhbat ranm a nikdy je nevracet. Byl by asi schopen zkenost,
ale nem na n as. toky odr smvem, nebo si sp mysl,
e je odr. smv je to tak nepkn vzhledem k vodnick
povaze jeho rt a zaloutlosti zub, e je to sp lkadlo na rny
ne odrazn tt.
Podle O. Nefa, tvrt den a navky
a) Uvete, kde je charakteristika pm, kde nepm, kde se prol-
n s popisem.
b) Posute jazykovou strnku textu hledejte slova citov zabar-
ven, pirovnn, ren; zdvodnte ast vskyt nkolikan-
sobnch pvlastk.
c) Posute funkci vnitnho monologu.
204
STYL ENICK
enick styl = styl veejnch a ofcilnch mluvench projev; jako samostatn se vydlil ze stylu publicistickho
funkce agitan, pesvdovac (persvazivn) propagace mylenek, nzor, postoj, apelativn (vzvov) a zpravovac
(informan)
cl pimt posluchae k pemlen, k nsledovn, k pijet tch postoj a nzor; vliv na rozum a city pjemce
tematick mnohostrannost
projevy politick, slavnostn, ei soudn, nboensk (kzn), pohebn, pi vernisch vstav, na kulturnch akcch, vdec-
k a populrn odborn pednky; zvanj obsah
spolen rysy:
n veejn charakter; projev pro vce poslucha, peliv pipraven, promylen, mluven
n pm kontakt s posluchai, dialog s mlcm adrestem srozumitelnost, psobivost, ivost, vhodnost vzhledem
k situaci a posluchai
n vyuvn zvukovch prostedk zeteln artikulace, spisovn vslovnost, vhodn tempo ei a intonace, nleit
sla a barva hlasu, neverblnch mimojazykovch prostedk (mimika, gesta), kultivovan pednes
n vtina: emotivn psobivost, nalhavost
Slohov postup vkladov a vahov + enick postup (ve shod s komunikanm zmrem)
n enick otzky, zvolac vty
n prostedky umleckho stylu (obraznost)
n citace vrok znmch osobnost Kostky jsou vreny (Caesar), lidovch slov (Kdo jinmu jmu kop ); kulturnmi
frzemi (in memoriam = na pamtku, ex post = dodaten aj.)
enick umn (rtorika) = praxe i teorie (enick umn i nauka o enictv)
vznik starovk ecko, m; schopnost dobe mluvit na veejnosti (snm, shromdn, soud); pedpoklad spnho
sttnka, soudce, vojenskho velitele ap.
z historie:
zakladatel rtoriky eck flozof Aristotels (384322 p. n. l.) spis Rtorika (poadavek pstovn stylu)
eck enk Dmosthens (384322 p. n. l.) vmluvn, vtipn ei proti makedonskmu vldci Filipovi (tzv. flipiky)
47. Porovnejte mezi sebou dv ukzky charakteristiky prosted. Uvete
odlinosti stylu obou autor. Vimnte si prolnn postupu popis-
nho a charakterizanho:
a) Je to msto plastick. Msto (Praha), kter nem v cel Evro-
p obdoby. To jsou kupkladu velik kontrasty gotickch
v. To jsou ve Tnskho kostela, jednoduch a pitom
majesttn, a to je v radnice Staromstsk. Dle to jsou
ve Mosteck a potom velebn b svatho Mikule,
korunovan nakonec onm gotickm snem Karla IV.,
chrmem svatho Vta. To vechno vytv zvltn napt.
Cizinec si je uvdomuje ihned. Ct, e se ocitl v prosted,
kter je zcela jin ne vechno to, co mu jinde ukazovali.
Podle V. V. techa
b) Interhotel Bohemia pyn strm nad steckm hlavnm
nmstm jak letadlov lo nedopatenm zakotven v rybnku,
jeho spodn patro sklennch jdelen, saln a hal zan tyi
metry nad dlabou a pr svtlo, jen ono samo zabr tvrtinu
nmst (zbytek je pak u jen devatenct dom) a teprve nad
nm se na thlch nokch vypn deset hotelovch pater jako
v (nebo z ostatnch devatencti dom je pouze pt typat-
rovch, zato vak deset m poschod jen dv) (), nad tm vm
obrovsk, zpupn B z tlustho modrho neonu korunovan
stbrnou osmicpou hvzdikou.
Podle V. Prala
48. Pklady tmat pro charakteristiku. Kombinujte charakteristiku p-
mou i nepmou, vyuijte i popisnch prvk, snate se o co nejvt
nzornost: Kter literrn postava je mi podobn? V em spov
podoba?; Mj idel, ivotn vzor. Chtl/a bych se ti podobat.
Slavn osobnost djin, vdy, kultury, sportu. Mj nejlep
kamard. Vysvtlete pezdvku nkterho spoluka. Kamard
do nepohody. Oblben spisovatel, herec, zpvk, sportovec.
Nemm rd, kdy se nkdo vytahuje (Lze zpracovat i jako popis,
vypravovn). Charakterizujte nkterho lena rodiny. lovka
nejlpe poznme podle toho, co dl, a ne podle toho, co
o sob k (Charakteristika s vahou). Zamlm se sm/sama
nad sebou autocharakteristika. Co je na mn mil? Jak m vid
ostatn? Tak tohle jsem j.
205
vrchol enick praxe msk enk Marcus Tullius Cicero (10643 p. n. l.) poadavek rozmanitosti prostedk, bohatstv obsahu,
rozvinut stavba vt, logick kompozice, psobivost
V ecku a m bylo enick umn pedpokladem nejen spchu spoleenskho a politickho, ale i osobn prestie
Rozlioval se vysok rtorsk styl (slavnostn reprezentativn projevy vyuit prostedk umleckho stylu obraznost), stedn rtorsk
styl (kzn, enci zamen na vchovu a pouen neutrln jazykov prostedky), nzk rtorsk styl (pro lid satira, komedie, hovorov
jazykov prostedky, jednoduch vty)
Poadavky na enky:
n pouovat, hodnotit, pesvdovat, zskvat posluchae
n vstin, jednoznan, psobiv vyjden
n pimen vztah k adrestovi, seriznost, dodrovn spoleenskch norem (pi mluven nejst, nesmrkat, nekalat),
neodvdt pozornost od projevu
Zpsob pednesu (vliv na psobivost, zskvn poslucha); nutnost ppravy
n jasn, zeteln, plynul e (srozumitelnost); zachovvat zsady spisovn vslovnosti
n vhodn lenn na seky (frzovn), intonan pedly mezi vtnmi seky pauzy
n vtn pzvuk posledn slovo vtnho seku nebo vty, dleit msta, vyten slova
n vhodn tempo ei (ohled na posluchae)
Vnj strnka vystoupen
n vhodn obleen, sprvn chovn enka, pe o zevnjek
n e se pron vstoje, bez zbytench pohyb (dojem nervozity), ale ne strnul postoj
n osvojen text nelze ho st z listu, nutno mluvit k publiku (kontakt s posluchai oima, otzkami)
enick tvary
Politick e agitace, obhajoba, prohlen, parlamentn e, projevy na sjezdech, manifestacch
Soudn e obaloba, obhajoba
Duchovn e kzn, homilie (vklad Psma), projevy k jubilem svtc
Odborn e pednka, refert, polemika, diskuse
Pleitostn e proslovy (jubilejn, pivtac, pozdravn, smuten), ppitky, blahopn, hlen
Projev
a) politick = hodnotc vaha; uvdn fakta hodnot skutenost a ukazuj smr jednn, smr vvoje (nap. novoron
projev prezidenta)
b) slavnostn = projev ofciln, pronesen pi mimodn pleitosti (oslavy vro, kulturnch udlost, jubile, pohby
vznamnch osobnost); uvdn fakta jsou podkladem k hodnocen, a to kladnho
psoben na city poslucha, ale dodret mru ( nadnesen, strojen patos)
prostedky umleck (obraznost), ofciln (nap. uvtac projev pi setkn s hosty ze zahrani)
Proslov
projev menho rozsahu ne ofciln slavnostn, nap. vod k jednn, akci pracovn, studijn; ptomnost menho potu
poslucha, navzjem vtinou znmch; jednodu kompozice, men mra ofcilnosti, ptelsk srdenost
nap. proslov editele koly na zahjen kolnho roku, pivtn novch k, gratulan proslov k maturantm, blahopejn
proslovy k satku
Pednka
mluven projev naunho obsahu; vkladov i vahov postupy, vliv na rozum, psobivost v obsahu, ve zpsobu podn,
v kompozici i form
mra pstupnosti se zetelem k posluchai (odbornci, studenti, dti, irok veejnost)
206
Kompozice
nvrh osnovy:
I. vod
1. Osloven poslucha, zskn sympati
2. Vyten tmatu a cle ei vzbuzen zjmu o tma nebo dvod projevu
3. Pehledn rozvren st
II. Sta
1. Rozveden mylenek, odvodovn pravdivosti tvrzen
2. Uveden nmitek, jejich vyvracen nebo osvtlen vdeckch poznatk, seznmen s technickm pokrokem
3. Vyzdvien hlavnch mylenek jako dokzanch
III. Zvr
1. Strun shrnut zvr nebo vzva k poslucham, vhledy
2. Psoben na cit poslucha doshnout cle ei, zdraznit znovu cl a jeho dosaen
3. Podkovn za pozornost
osloven
n navazovn kontaktu s posluchai, dv ei ofciln charakter: Ven ptel, dmy a pnov! Chlapci a dvata, pni
uitel, draz ptel! Ven host, mil ptel!; opakuje se bhem pednky (signl zmny tmatu, posunu ap.)
n pivtac formule Dovolte, abych pivtal (pozdravil) vae shromdn nejen jmnem svm, ale jmnem veden koly
tma nejen pojmenovat, ale uvst hodnotcm zpsobem (zvan, vznamn, aktuln)
Seli jsme se, abychom vzpomnli dla vznamnho pedstavitele , abychom se zamyslili nad vznamnm dlem
v hlavn sti mylenky rozvdny, vyjdena hlediska pojet, vchodiska: rozhodujcm kritriem sprvnosti , nutno
vychzet z princip
pm dkazy (argumenty), fakta, potvrzujc pravdivost tvrzen
nepm dkazy nap. tvrzen, soudy (premisy), nutnost pravdivosti
vyvracen nesprvnch, protichdnch nzor: na rozdl od soudm; pestoe je nmitka pravdiv, nemohu s n souhla-
sit; nejde nm o nbr zejmna o , nejednou bylo kritizovno
zvr: shrnut vsledk usuzovn, shromdnch fakt a logickch dkaz dkladn promyslet me zvit
hodnotu pednky
Na zklad svho vkladu shrnuji Snail jsem se ; zakonovac formule dkuji za pozornost
Jazyk vliv na styl projevu
slovnk
n vrazy citov zabarven (psobivost), slova dvrn, obrazn vyjden (proslov)
n v odbornch projevech pesn pojmenovn, srozumitelnost, hodnotc vrazy (draznost)
spisovn tvary stylov neutrln i knin, v um kruhu i hovorov
protiklad 1. os. sg. a 2. os. pl. (slovesa, zjmena osobn a pivlastovac)
kontakt s posluchai nvaznost 1. osobou pl. (vtahuje posluchae do sv vahy): Vytkli jsme si tady situaci pro
syntax
n kontakt s posluchai otzky pm, nepm i enick; nkolikansobn vtn leny; opakovn slov: velk est a velk
odpovdnost (draz), protiklady: obdob krtk na , ale dlouh na , zato je ; paralelismus slovn i vtn (aby a aby,
o kterch o kterch); slova vznamov blzk: proti hrub sle a nsil (zpesnn nebo zeslen)
Nzorn prostedky promtn, obrazy, grafy, schmata, tabulky, statistick daje
207
Cvien
1. Uvete pklady vhodnch osloven pro projev na veejnosti.
2. Uvdomte si, kter vhodn obraty pouijete na zatku projevu po
osloven:
nap. Dovolte mi, abych uvtal(a) mezi nmi ; Seli jsme se na
, abychom ; Vtme vs na dnenm setkn u pleitosti
Dokonete vty, uvdjte dal monosti zahjen.
3. Posute ze vech hledisek nsledujc pklad pivtacho projevu
editele prask stedn koly k profesorm a studentm slovensk
stedn koly z Trenna, s n dlouhodob rozvjej ptelsk vztahy
a uskuteuj vmnn zjezdy:
Ven a mil host, dmy a pnov, mlad ptel!
Ji nkolik tdn plynul ivot na na kole v radostnm
ruchu a shonu, v usilovnch ppravch na vai nvtvu. Nemu-
sm jist zvl zdrazovat, jak jsme se tili na optovn setk-
n s vmi. Vdy ji pt let se rozvj ptelstv naich kol, pt let
se upevuj ptelsk vztahy mezi profesory a ky obou kol,
pt let se prohlubuje nae vzjemn spoluprce. A vdy znovu
a znovu se nabzej nov pracovn nmty a problmy, o kterch
si chceme spolen pohovoit, o kterch se chceme vzjemn
poradit, kter chceme spolen eit.
Pejeme si, aby nae koly byly vdy ohniskem radostn
prce, ohniskem ptelstv a vzjemn pomoci, aby tak tato spo-
luprce symbolizovala dvn bratrstv a blzkost obou nrod.
V duchu naich spolench cl bude, mil ptel, probhat
i nae spolen setkn. Jeho hlavn npl bude jako vdy
pracovn. Profesoi projednaj na spolen pedagogick rad
aktuln otzky vzdlvac a vchovn prce a studenti obou
kol si pohovo o vlastnch problmech a zjmech. Nechceme
vak jen diskutovat, chceme vm tak ukzat ivot a prci na
koly. Proto se profesoi a studenti trennsk koly mohou
zastnit vyuovn v nkterch pedmtech odbornch i veo-
becn vzdlvacch. Ob koly ji tradin pedvedou vsledky
sv mimokoln a kulturn innosti, a to i ped veejnost. Proto
uspodme ve velkm sle koly spolen matin, na nm
vystoup jednotlivci i pveck, tanen a hudebn soubory obou
kol. A protoe chceme, aby se mlde naich kol co nejvce
sblila, pipravili jsme pro vs spolen vlet na Karltejn.
Na zvr mi dovolte, abych naim milm hostm popl
hezk pobyt v Praze a nm vem hodn zdaru ve spolen prci.
Pejeme si vichni ze srdce, abychom se po dnech vzjemn
prce i zbavy rozchzeli s pocity spokojenosti a upmnho
ptelstv.
A se dle rozvj ptelstv naich kol!
a) Jak rz m projev? Ktermi prostedky je dosaeno jeho ofci-
lnosti? (Vimnte si charakteru hodnocen a toho, o mluv
usiluje).
b) Hodnote projev po strnce jazykov vyhledejte prosted-
ky, kter maj rz ofciln, vyjaduj hodnocen, jsou citov
zabarven, dvaj projevu enickou draznost, kter udruj
a posiluj kontakt s posluchai. Posute tak osloven.
c) Posute volbu slov, hromadn vznamov blzkch slov,
zpesujcch a zesilujcch vraz.
d) Kter prostedky dvaj projevu enickou draznost? Jakou
funkci maj nkolikansobn vtn leny a vtn i slovn para-
lelismus, vedlej vty uvozen stejnm spojovacm vrazem?
e) Kter prostedky slou k udren pozornosti a kontaktu s poslu-
chai?
4. Vimnte si nelibozvunosti v nsledujcch vtch a odstrate ji:
Nevm, postaily-li by uveden dvody k vysvtlen jeho
jednn. To byl zvl astn den. Jeto jet nebyl unaven, dal
se do dal prce. Pedevm si vimnte podstaty problmu.
Opt pt let minulo a zase jsme se seli. Musme jet rozhodn
hodn dohnt. Dnes nesm nikdo zahlet. I na runm lise se
d doshnout krsnch tisk. Proto toto jednn bylo odroeno.
Toho roku pily brzy mrazy. Jist sis zas stskal.
5. Pipravte si krtk proslov k spolukm na ukonen (zahjen)
kolnho roku.
6. Pipravte si projev k vernisi vstavy o historii va koly,
k premie divadelnho pedstaven vaeho kolnho souboru,
k zahjen kulturn nebo sportovn akce (soute) koly, k vro
vznamn kulturn osobnosti, k zahjen maturitnho plesu.
Vhodnm zpsobem vdy ptomn pivtejte, seznamte je s innos-
t, popejte pjemnou zbavu (spchy) ap.
208
Zskvn a zpracovn informac
INFORMACE A INFORMATIKA
n informace = zprva, daj i pouen
akt sdlen (proces informovn o njak situaci, vci)
obsah sdlen
n informatika interdisciplinrn vdn obor, vzkum spoleensk komunikace a vyjadovacch prostedk (souvislost
s jazykovdou)
nauka o zskvn, vyhledvn, zpracovn, ukldn, zpstupovn a vyuvn informac
vznikla v 20. letech 20. stol., spjata s kybernetikou a vznikem pota
cl: penos informac s co nejmenm zkreslenm
n teorie informace obor zkoumajc penos informace od zdroje k pjemci
Informan prameny
dl se podle pvodnosti informac (podle informan zpracovanosti)
n primrn informan prameny dokumenty obsahujc pvodn, dosud nijak nezpracovan informace (nap. zprva o vzkumu,
uebnice, monografe, slo asopisu)
n sekundrn informan prameny dokumenty informujc o primrnch pramenech (katalogizan a biografck zznamy, vtahy
z lnk, knih, anotace, referty, katalogy)
n tercirn informan prameny soupisy sekundrnch pramen (bibliografe bibliograf, reere soubory informac k uritmu tmatu),
Nap. uebnice = primrn pramen, v katalogu knihovny sekundrn pramen, v bibliografi (seznam pouit nebo doporuen literatury)
tercirn pramen
n zskvat informace lze na odbornch pednkch, z televize, rozhlasu, v knihovnch, na Internetu
Dokumenty v titn podob
tradin informan prameny
n kniha: monografe (vdeck dlo zamen na jedno tma)
sbornk (soubor lnk, stat, studi s pbuznou tematikou, nap. z konferenc)
uebnice a skripta (vklad poznatk z uritho oboru k studijnm elm)
pruky (k rychl konkrtn informaci adres, prvodce, slovnk, encyklopedie vtinou abecedn azen hesla)
n asopisy (periodika) vychzej na pokraovn (spolen nzev, obsahov zamen)
odborn asopisy se specilnm zamenm (tdenky, msnky, tvrtletnky) s pspvky rznch autor; existuj
i v elektronick podob (nkter dokonce jen v elektronick podob)
denn tisk, noviny nejnovj zpravodajstv z oblasti politiky, hospodstv, kultury aj. pro nejir vrstvy ten
roenky periodick publikace, vzanost na uritou oblast, k jubilejnmu roku ap.
n speciln dokumenty v omezenm nkladu, nap. patentov literatura (nov informace o vzkumu a vvoji), technic-
k normy pro praxi, prvn pedpisy aj.
n vzkumn dokumenty disertan prce, vstnky
n fremn literatura letky, reklamy, seznamy vrobk, prospekty, nvody k obsluze pstroj s clem propagace
Dokumenty v elektronick podob
n souvislost s vvojem a zavdnm vpoetn techniky (informace uloen v pamti potae)
n lze zachycovat vechny zdroje informac, nap. text, audio, video (ppadn kombinovan zdroje) = multimdia
Vhoda elektronizace dat:
n zpracovn stle rostoucho objemu informac a jejich zpstupnn (pro studijn ely a pro praxi)
n jejich dlouhodob uloen (v digitln podob nedochz s asem k pokozovn obsahu dokument)
n rychl vyhledvn informac
209
n penos a zskvn informac v ktermkoliv mst a ase
Potae umouj zpis informace, nap. jako prost text nebo ve form hypertextu a databze
Hypertext = informace spolu s odkazy na dal texty, obvykle rozvjejc pvodn informaci
n dohromady jsou propojeny informace textov, obrzky, grafy, fotografe, zvukov zznam, videozznam ap.
n me obsahovat nvaznost na jin pota s jeho informacemi
n umouje vbr dokument, odboky do jinch text
Databze = zpsob zznamu informac, zvlt faktografckch (jejich rozpis na zkladn prvky s jednotnou strukturou)
lze je utdit, vybrat z nich ap.
Informace lze ukldat na tzv. mdia, nap. pevn disk, CD-ROM, DVD, magnetick psky aj., lze je penet po Internetu
KNIHOVNY A INFORMAN STEDISKA
Knihovny = zkladn, tradin informan instituce i zprostedkovatelsk a informan centra; jsou v nich studovny, trny,
rzn oddlen (pro mlde, hudebn ap.)
Funkce knihoven
n pjovn literatury (umleck, odborn, regionln podle druhu a zamen knihovny)
n poizovn dokumentace (zaznamenvn a tdn literatury, zvl. odborn)
n poskytovn bibliografckch informac (o tmatech, knihch, asopiseckch pracch, autorech, mst a roce vydn
ap.)
n vypracovvn reer (z franc. recherche = hledn, patrn) = souhrn informac o pramenech (knihch, lncch) k uri-
tmu tmatu
n poskytovn meziknihovn vpjn sluby (ze vech knihoven R i ze zahrani, nap. pjovn knih, fotokopi, mik-
roflm ap.)
n podn vstav, besed se spisovateli, informace o kninch novinkch, kulturnch vroch ap.
n zen tren, studoven
Pjovn knih
Tradin se informace o knihch zapisuj na kartotn katalogizan lstky ad se do katalog
Katalogizan lstek obsahuje bibliografck daje:
n signatura (bv vpravo nahoe) = daje o oboru, velikosti knihy, poadovm slu knihy v oddlen skladu
nap. 75 B 12 851
n pjmen a jmno autora (nkdy jmno pekladatele,
ilustrtora)
n nzev dla
n nakladatelstv, msto a rok vydn, poet stran, nklad
ap.
n anotace strun, jazykov zhutn informace o tma-
tu, jeho pojet; hodnocen, zamen
Katalogy obsahuj informace o knihch z rznch hledisek:
n jmenn (autorsk) katalogizan lstky azeny abecedn podle pjmen autor, pak nsleduje vlastn jmno, nzev
dla, msto a rok vydn (je-li autorem kolektiv, udv se jmno prvnho autora, nebo redaktora, nebo nzev dla; stejn
u asopis, sbornk ap.)
n pedmtov podle pedmtovch (obsahovch) hesel, vyjdench slovn, podle nadazench a podazench pojm
(tj. rozsahu vznamu slov) i klovch slov uspodanch abecedn
Velikost knihy se oznauje A L
(nejvt Z nejmen)
Obor se oznauje sly od 0 9 podle MDT
poznmka
nap.
Stromy
Ovocn stromy
Jablon
Zlat reneta
210
n systematick podle vdnch obor a podobor; obsah
vyjden selnmi znaky: 10 zkladnch
td obor od 09 podle Mezinrodnho desetinnho
tdn MDT (Deweyova knihovnick soustava)
nap. 1 flozofe 7 umn
u obory a podobory: 75 malstv
757 fgurln malstv
757.1 portrt
Informace o knihch podvaj tak bibliografck aso-
pisy (periodika, anotovan soupisy literatury); mohou bt
specializovny na vdn obory, dle tdenk Knihy, Knin
novinky, msnk K REVUE, Knin klub, Dobr ten, dle
edin plny jednotlivch nakladatelstv aj.
V souasn dob dochz k elektronizaci knihoven, tj. automatizovan zpracovn knihovnho fondu (peveden tra-
dinch lstkovch katalog do pamti potae); vhody monost uivatele samostatn vyhledvat knihy v knihovn,
studovn, ppadn i v potai na svm pracoviti nebo doma
Knihovny poskytuj automatizovan vpjn systm s vyuitm pota (nap. program LANius) do pamti pota-
e jsou uloeny vechny zznamy o knihch; jednotliv knihy i prkazky ten jsou oznaeny nap. rovm kdem
(urychlen vypjovn, zkvalitnn informac o jednotlivch kninch jednotkch)
Katalogy knihoven jsou propojeny v potaov sti Internet informace o publikacch kdekoli na svt
Druhy knihoven: veejn, odborn knihovny, sttn vdeck knihovny, vysokokolsk knihovny, knihovny instituc, sted-
nch organizac, archiv
Vznamn knihovny:
Nrodn knihovna (NK) v Praze nejvt (pes 6 mil. svazk), shromauje zvl. bohemika (publikace o naem zem), je
v n archiv nrodnho psemnictv, metodick centrum pro vechny ostatn knihovny, centrum meziknihovn a mezinrodn
vpjn sluby; pidluje knihm mezinrodn sla (ISBN), shromauje publikace OSN, UNESCO a dalch organizac,
zpracovv a vydv nrodn bibliografi (v titn i elektronick podob)
Moravsk zemsk knihovna v Brn, sttn vdeck knihovny v Plzni, Liberci, Hradci Krlov aj.
Knihovna Akademie vd R (KNAV) centrum st 60 specializovanch vdeckch knihoven a stav AV
Vysokokolsk knihovny: Univerzitn knihovna v Brn, v Olomouci, knihovna Stedoevropsk univerzity v Praze
Informan stediska nap. Nrodn informan stedisko (NIS) v Praze (od r. 1991) poskytuje veejn informan sluby
ze vech oblast, zskv, zpracovv a zpstupuje odborn informace, vydv odborn publikace
Internet = celosvtov potaov s (vznikla v 90. l. 20. stol.) zpotku zzena jako mal komunikan s pro poteby
americkch univerzit, na konci 20. stol. dolo ke globlnmu rozen tto st zpstupnn informac irok veejnosti
Vvoj nejrznjch technologi pro ukldn, zpracovn, vyhledvn a penos dat:
n WORLD WIDE WEB [vorld vajd veb] ve zkratce WWW
nebo web; umouje pstup a zobrazen informac
v tzv. hypertextov podob (soust dokumentu jsou
zvraznn odkazy, kter po kliknut my zobraz dal
podrobnj detaily zkladn informace; dokument je
zobrazovn ve form tzv. webov strnky (v souas-
nosti maj obvykle vechny vznamn instituce, frmy
vlastn webov strnky; existuj i osobn webov strnky
jednotlivc)
n Elektronick pota (e-mail) [mejl] technologie
nahrazujc klasickou potu, ale v elektronick podob;
informace zaslan elektronickou potou m rovn ode-
Mezinrodn desetinn
tdn
0 Obecnosti
1 Filozofe, Psychologie
2 Nboenstv, Crkve
3 Spoleensk vdy
4 zatm neobsazeno
5 Matematika, Prodn vdy
6 Uit vdy, Lkastv,
Technika
7 Umn, Architektura,
Fotografe, Hudba, Sport,
Hry
8 Jazyky, Jazykovda, Krsn
literatura
9 Zempis, ivotopisy, Djiny
zajmavost
Pklady webovch strnek
www.vlada.cz
www.cuni.cz (Karlova univerzita v Praze)
www.msmt.cz (Ministerstvo kolstv, mldee a tlovchovy R)
www.nkp.cz (Nrodn knihovna R)
www.ngprague.cz (Nrodn galerie v Praze)
www. loc.gov (The Library of Congress = Kongresov knihovna USA)
www.idnes.cz (elektronick noviny vydavatelstv Mlad fronta Dnes)
www.scio.cz (informace o pijmacch zkoukch na V
a o ppravnch kurzech)
poznmka
211
slatele, adresta, pedmt informace popisujc zkrcen vlastn text, do kterho mohou bt uloeny plohy obsahujc
multimdia; nap. novak@alpro.cz
n News Network [s netverk] po celm svt distribuovan obsahy elektronickch konferenc; konference obsahuj
diskusn pspvky jednotlivch uivatel Internetu; bvaj zameny obvykle k uritmu tmatu
konference jsou: moderovan (modertor konference td, ppadn vyazuje nevhodn pspvky nebo zcela nesouvi-
sejc s danm tmatem)
veejn (bez modertora, nejsou zeny)
n FTP (File Transfer Protocol) [fajl transfer protokol] sluba umoujc penos dat jakhokoli typu z kterhokoliv msta
v rmci st Internet kamkoliv
n Vyhledva organizace, kter pomoc svch webovch strnek a specilnch program umouj vyhledn informac
o jinch webovch strnkch; nap. www.yahoo.com nebo esk www.seznam.cz nebo www.atlas.cz, www.altavista.com
RACIONLN STUDIUM TEXTU A JAZYK
1. Zpsob vbru odborn literatury
Zkladn informaci z odborn literatury (rychlou orientaci v textu) lze zskat:
n z anotace (zhutn, strun informace o tematice dla, jeho pojet a hodnot, nap. na katalogizanm lstku v knihov-
n, nebo v knihovnm evidennm systmu, tj. v elektronick podob, nebo na zloce pebalu knihy)
n z obsahu (pehled o hlavnch kapitolch, oddlech textu s uvedenm sla strnky); bv ped textem knihy nebo v z-
vru knihy
n z pedmluvy prologu nebo doslovu epilogu (zmr autora, zpsoby a cle een problematiky, zdvodnn elu
publikace)
n z resum (shrnut, strun obsah, vtah z textu zdraznn hlavnch mylenek, vchodisek, cl, vsledk bdn);
bv cizojazyn, zvl. v anglitin (Summary), nmin (Zusammenfassung), francouztin (Resum), panltin
(Resumen), rutin (Rezjume) a azen v zvru knihy, zvlt odborn
n z rejstku (abecedn seznam termn nebo autor, osob vyskytujcch se v textu s uvedenm sla strnky); usnaduje
vyhledvn informace, bv na konci knihy
2. Metoda trojho ten
n zbn (letm) pedstava o celku a dleitch mstech
n dkladn studium podstatnch st, soustedn na klov msta (jsou grafcky odliena)
podtrhvn (i barevn) nebo poznmky, znaky, vlastn nzory, nap. na okraji textu = ve vlastn publikaci
poizovn vpisk, tez, osnovy nebo konspektu = z vypjen publikace
n vbrov ten podtrenho, poznmek na okraji, konspektu ap.
3. Druhy poznmek a zznam pi prci s textem
a) Osnova
n zachycuje pehledn vstavbu celho textu
n naznauje tematick sloky textu, jejich sled heslovit (asto jednolenn vty jmenn, strun slovesn vty)
a nvaznost
n mv 3 sti: vod, vlastn text (rozdlen do dalch bod) a zvr
b) Vtah (konspekt)
n rozen bod osnovy o strun vysvtlivky, souvislosti; je podrobnj ne osnova (mylenky jsou rozvdny,
konkretizovny, dokldny)
n zachycuje pehledn hlavn mylenky, vstavbu celho textu (jako osnova) pro rychlou orientaci
v obsahu dla
n obsah a sled tematickch sloek postihuje v hutnch vtnch formulacch a s konkrtnmi daji; pevauje
vyjadovn jmenn
212
n poadavek pehlednosti (nadazenost a podazenost vyjdena vyuitm psmen abecedy, znaek, zvorek,
dlenm textu mskmi nebo arabskmi slicemi, mezinrodnm desetinnm tdnm)
n monost odkaz k jin odborn literatue (opatuj se sly a v oddle poznmek jsou konkretizovny)
n nutnost pesn citace pramen (viz ne) = bibliografck daje
Vtah peme bu na voln listy A4 po jedn stran (opt s bibliografckmi daji) nebo ukldme do pamti potae
nap. Vvoj zemdlsk a manufakturn vroby v echch v 2. pol. 18. stol.
Pokud je vtah jako souvisl zpis, jednotliv sti pak neslujeme.
c) Vpisek (excerptum) doslovn vypsn dleit, zajmav sti textu (vty, zajmav mylenky ap.)
citt doslovn vpisek z dla nkterho autora pouit v textu jinho autora; oznauje se uvozovkami
teze strun vyjden zkladn mylenka
peme bu na voln listy A6 (kartotn lstek) po jedn stran, nebo lze pomoc specializovanch program tato
data uchovvat v elektronick podob:
heslo (klov slovo) = obor, tematika (pro abecedn azen v kartotce)
vlastn vpisek
pramen, bibliografck daje (autor, nzev dla
nebo asopisu, msto a rok vydn ap.)
4. Technika citovn, bibliografck daje
citt souhlas doslova s originlem (i pravopisn); doslov-
n uveden ciz vroky; vyputn slova, st vty se ozna-
uj grafcky temi tekami, vyputn del st textu, nap.
odstavce, se oznauje temi tekami v zvorce (); vloen
vraz do cittu (kvli srozumitelnmu kontextu) nebo jin
ppadn zmny originlu se uvdj v zvorkch s poznmkou jmna autora pravy
bibliografck daje (bibliografe)
n knin publikace:
pjmen a jmno autora, nzev knihy, msto a rok vydn, strnka (-y)
nap. Hornek, Miroslav: Hovory s Janem Werichem, Panorama, Praha 1991, s. 18 (s. 1827 nebo s. 18n = a nsledujc)
n asopiseck lnek:
pjmen a jmno autora, nzev lnku, nzev asopisu, ronk, rok, slo, strnka
nap. Prochzka, Miroslav: Ulicemi Jina, esk jazyk a literatura, ro. 46/199596, . 34, s. 6971
tir technick daje na konci knihy, novin, asopisu: jmno autora, nzev publikace, msto a rok vydn, nakladatelstv,
ve nkladu, vydn atd.
Osnova
I. Nstup industriln spolenosti.
1. Nov plodiny, stdav hospodstv.
2. Rozvoj manufaktur.
II. Nejvt manufaktury v echch.
Konspekt
I. Od poloviny 18. stol. pomal rozklad feudln spolenosti
(vtina obyvatel jet v zemdlstv; robota, mal msta)
1. Zmna nov pstovn brambor a jetele (na dosavadnm
horu) monost stdavho hospodaen
2. Rozvoj manufaktur
a) rozptlen (zvl. textiln, v horskch oblastech)
b) centralizovan, ve velkch dlnch nebo v hutch, sklstv
II. Nejvt manufaktury v echch Horn Litvnov, Nov Kdyn,
Kosmonosy, nejstar ve Slavkov u Brna
Ustlen pravidla pro uvdn citt
a psan bibliografckch daj:
esk sttn norma . 010196
odkaz
213
Cvien
1. Vyberte si v kterkoliv knihovn (vlastn, koln, veejn) literrn
dlo nkterho autora, vyhledejte v nm zajmav i moudr
mylenky a citty a oznate je bibliografckmi daji. Vyhledejte
zajmav lnek v asopise, kter nejradji tete, a uvete u nho
vechny bibliografck daje.
2. Vyhledejte v knihovn na katalogizanm lstku libovoln knky
anotaci a uvete, jak je dosaeno hutnosti vyjden. Pokuste se
o formulaci anotace nkter knky, kterou jste nedvno etli.
3. Kter nejvt a nejdleitj knihovny znte?
4. Navtivte veejnou knihovnu v mst svho bydlit a vyhledejte:
a) 5 dl od rznch autor ve jmennm katalogu
b) 5 dl z oboru vaeho zjmu v pedmtovm katalogu
5. Pipravte si osnovu nsledujcho ryvku:
elmy
Poetnm dem savc jsou elmy. Jejich tlo je dokonale
pizpsobeno k chytn a usmrcovn iv koisti. V prod hraj
dleitou roli tm, e pohub mnoho bloravch zvat, kter by
se jinak pespli rozmnoovala. Dnes pisuzujeme elmm tu
dobrou vlastnost, e udruj vlastn v prod rovnovhu.
Lovci vak mli a dosud maj o elmch jin mnn. Vid
v nich kodnou, kterou je nutno odstelovat, ponvad hub
uiten tvory. To je vak nzor jednostrann. Nelze nijak pesn
od sebe rozliovat uiten a kodliv zvata. Nejlpe to vysvtl
pklad.
Lasicovit elma lasika ili kolava je pizpsobena hlavn
k tomu, aby mohla chytat kodliv hraboe a myi. M zk tlo,
take vnikne i do nejmen my dry. Jedin kolava pohub
stovky hrabo a my, kte by serali pknou hromdku obil.
Pro zemdlstv je tedy jednm z nejuitenjch zvat. Je vak
prospn lovku a domcm zvatm i jinak, nebo je por-
nm my chrn ped rznmi nebezpenmi nemocemi, kter
myi a hraboi penej. Myslivci vak vid v kolav jen hlavn-
ho neptele zajk, koroptv a baant a na potkn ji stlej.
Podle J. Hanzka Z. Veselovskho, Svtem zvat
a) Vypite z textu dleit fakta.
b) Poite si psemn vtah, zachyte hlavn mylenky.
6. Zpracujte vtah z lnku nebo sti knihy tkajc se oboru, kter
vs zajm. Zrove s vypsnm nejdleitjch a nejzajmavjch
mylenek zachyte stavbu celho textu. Uvete bibliografck daje.
7. Z nkterho vkladu z uebnic poite osnovu, vpisky, vtah.
JAK SE VYVAROVAT ZKLADNCH A NEJASTJCH CHYB V SLOHOVCH PRACCH:
a) Prce mus odpovdat tmatu a slohovmu tvaru.
b) Snate se o nvaznost mylenek, nvaznost odstavc textu.
c) Ve vtch, kter nsleduj za sebou, neopakujte zbyten stejn slova. Lze je nahradit vhodnm zjmenem, slovem
souznanm, nkdy je meme vynechat.
d) V jednom vtnm celku neuvme spojen kdy tak.
e) Ukazovac zjmena uvme pouze tam, kde je to nutn.
f ) Spojka jestli je hovorov. Nahrate ji spojkou jestlie. Tam, kde slovo jestli uvozuje otzku, nahrate je spojkou
zda nebo zdali.
g) Zkontrolujte tvary zvratnch sloves v 2. os. sg. min. asu ptal ses (chybn ptal jsi se), zpval sis (chybn zpval
jsi si).
h) Zkontrolujte tvary kondicionlu: chtl bys (chybn chtl by jsi), uil by ses (chybn uil by jsi se), chtli bychom
(chybn bysme), chtli byste (chybn by jste).
ch) Zkontrolujte interpunkci ve vtch jednoduchch a v souvt.
i) Pokud jste uili pmou e, zkontrolujte rovn sprvnost interpunkce.
j) Dodrujte zsady pravopisu pouvejte vdy Pravidel eskho pravopisu.
k) Dbejte na estetickou pravu prce.
214
A
abeceda 34
ablativ 64
abreviace 51, 5758
abstrakce 9, 178
abstrakta 54
abstraktizace konkrt 47
Adam z Veleslavna, Daniel 17
adjektivum 61, 7276
adjunkce 113
adresa 168
adrest 7, 158, 159, 168
adverbiale 121122
adverbium 61, 100101
afx 51
aforismus 185
aglutinan jazykov typ 13
akcent 30
akronym 57
aktivn slovn zsoba 42
aktivum 90, 93
aktualizace 43, 4849, 190
aktuln lenn vpovdi 30, 131,
133134, 154
akuzativ 62, 63
aliterace 194
alveolry 29
alternace hlsek 53
anafora 194
anaforick navazovn textu 155
anakolut 128, 161, 165
analogick oprava pravopisn 20
analogie 178
analytick lnek 190
analza 9, 178
animatum 67
anketa 171
anonym 168
anotace 209, 211
antikva 156, 160
antiteze 194
antonyma 45
antonymie 45
aorist 16, 17
apelativizace propri 47
apelativum 66
aplikovan lingvistika 10
apozice 112, 130
apoziopeze 128
argot 22, 46, 161, 165
archaismy 46
Aristotels 204
artikulace 9
asimilace znlosti 32
aspekt 9192
atrakce 129
atribut 119
atribut verbln 122123
augmentativa 46, 54
automatizace 43, 4849, 189
autor sdlen 7, 158, 159, 209
autorsk plurl 87, 166, 173
axiomatizace 178
azbuka 8, 12, 13
B
Bajza, Jozef Ignc 25
Balbn, Bohuslav 18
Bartolomj z Chlumce 17
barva hlasu 31
Bauer, Jaroslav 19
Bli, Jaromr 19
Benedikti z Nedoier, Vclav 17
Bernolk, Anton 25
beseda 192
bn spoleensk styk 166
Bible kralick 18, 20
biblitina 25
bibliografck informace 209
bibliografck daje 212
bibliografe 212
bilabily 29
blahopn 166, 169
Blahoslav, Jan 17
bohemika 16
bohemistika 10
bratrsk pravopis 20
budouc as 87
C
cardinalia 82
causerie 191
Cicero, Marcus Tullius 205
citty 48, 212
citoslovce 61, 104105, 127
citovn 212
Claretus de Solentia 17
cyrilice 8, 12

rka ve vt jednoduch 39
rka v souvt 39
as 61, 8789
as objektivn, relativn 87
as budouc 8889
as minul 88
as ptomn 87, 88
asopisy 188, 208
asovn 61, 62
stice 61, 103104
etina spisovn, hovorov,
nespisovn, obecn 2122, 165
etina veleslavnsk 17
etina barokn, humanistick, nov,
souasn, star 15
slice arabsk, msk 34, 38, 156
slo 61, 64, 87
slo dvojn 12
slo jednotn, mnon 64, 87
slovka 61, 8285
lnek tzv. obrcen pyramida 189
len dc 112
len zvisl 112
lenn na vtn seky 30
lenn souvislho textu 155
lenn umleckho textu 194
lenic znamnka 39
rta 194
D
Dane, Frantiek 19
databze 209
dativ 62, 63, 121
datum 168
dedukce 178, 181
djiny jazyka 10
deklinace 61
dekdovn situace 7
dlen slov na konci dku 38
demokratizace jazyka 24
demonstrativa 78
Dmosthens 33, 204
denazalizace 15
denn tisk 208
denominativa 53
derivace 51, 5356
derivty 53
derivologie 10, 51
desetinn tdn 156, 178
determinace 112, 140, 144
determinologizace 24
deverbativa 53
Deweyova desetinn soustava 8, 210
Vbrov rejstk pojm
215
diachronn jazykovda 10
diakritick znamnka 20, 34
diakritick pravopis 17, 20, 34
dialekt 10, 21
dialektismy 46
dialektologie 10
dialog 7, 135, 155, 159, 165, 167
diferenciace funkn stylov 25
diferencujc vrazy 179
diftong 27
diftongizace 15
diktty 41, 72, 76
dly 155
diskuse 166, 167
distributiva 83
Dobrovsk, Josef 10, 18, 19, 20
dokonavost 91
Dokulil, Milo 19
dokument 208
dokumentace 209
dopis 167, 174, 189
doplnk 120, 122123
doplnk shodn, neshodn 123
doplnk subjektov, objektov 123
doplnk voln, tsn 123
dorozumvac jazykov kd 7
doslov 194, 211
dotaznk 169, 170, 171
dramatika 194
druhotn vznam slova 44
druhy slov 61
dul 12, 16, 64, 87
draz 30, 31
dvojlenn vta 108, 109
dvojhlska 27
dvojn slo 12, 64, 87
dysfemismy 46, 48, 54
dyslalie 33
E
Eisner, Pavel 19
elektronick pota 166, 210
elektronizace dat 208
elektronizace knihoven 210
elipsa 128, 159, 165
e-mail 166, 210
enklitika 30
epanastrofa 194
epifora 194
epika 194
epilog 194
epizeuxis 194
Ertl, Vclav 19
esej 184, 185
esperanto 8
etymologie 10
eufemismy 46, 48
excerptum 212
exoforick navazovn textu 155
experiment 178
expozice 195
extralingvln prostedky 156
F
fakultativn vtn leny 137
fzovost dje 92
fejeton 188, 191192
femininum 65
fgury 194
flozofe jazyka 10
fremn literatura 208
fexe 61
fexivn jazykov typ 13
fonm 8, 9, 27, 28, 34
fonetick transkripce 33
fonetika 9, 27
fonologick pravopis 34
fonologie 9, 27
formln syntaktick vztahy 113
formant 52
formul 169, 173
frazm 10, 42
frazeologick spojen 42
frazeologie 10
frzovn 30
frekventativa 55, 92
frikativy 29
FTP (File Transfer Protocol) 211
funkn styly spisovnho jazyka 162
futurum 8889
G
Gebauer, Jan 19, 20
generalizace 47
genetick klasifkace jazyk 11
genitiv 62, 63, 116, 120, 121
genus verbi 9091
glosa 16, 185, 190
grafm 8, 9, 12, 28, 34
grafmika 9, 34
grafck strnka jazyka 3439
grafck lenn textu 178
grafka 34
grafologie 9
grafy 156
gramatick slova 43
gramatick vtn vzorec 137138
gramatick vznam slova 43
gramatika 10, 61
Grepl, Miroslav 19
Gutenberg, Johannes 17
Gzel, Petr z Prahy 17
H
Hausenblas, Karel 19
Havlkovo jerov pravidlo 14
Havrnek, Bohuslav 19
heslo 23, 49
heslov odstavec 23
hieroglyfy 8
historick mluvnice 10
historismy 46
hlaholice 8, 12
hlasivky 27, 28
hlska 9, 2729
hlskoslov 9, 2730
hlskov psmo 8, 34
hlsky plynn 29
hlen 169
hloubkov lenn textu 156
Hoda, Michal Miloslav 25
homilie 205
homofon 45
homograf 45
homonyma 4445
homonymie 4445
homonymie lexikln, morfologick,
slovndruhov 45
homonymie pln, sten,
neprav 45
horizontln lenn textu 155, 178
hovorov etina 21
hovorovost 161
hranice slov v psmu 38
humanistick perioda 17
Hurban, Jozef Miloslav 25
Hus, Jan 17, 20
hyperbola 48
hyperonyma 44
hypersyntax 154157
hypertma 154, 156
hypertext 209, 210
hypokoristika 46
hyponyma 44
hypotaxe 114, 140
hypotza 178
CH
charakteristika 194, 198199
charakteristika pm, nepm 195, 198
I
ideografck psmo 8
ido 8
ich-forma 195
216
imperativ 89
imperfektiva 91
imperfektum 16, 17
inanimatum 67
indefnita 8081
indikativ 89
individuln slovn zsoba 42
individuln styl 159, 193
indukce 178, 181
infnitiv 93, 95
infnitivn konstrukce 130, 196
informace 208
informatika 208
informan prameny 208
informan stedisko 209, 210
inicila 156
inicilov zkratky 57
instrumentl 62, 6364
integrace 24
intelektualizace 24
interdialekt 22
interjekce 61, 104105
interjekn teorie 6
interlingue 8
internacionalizace jazyka 24
internet 166, 210
interogativa 7980
interpunkn znamnka 34, 160
interview 189, 192
intonace 31
introfexivn jazykov styl 13
investigativn urnalistika 189
inzert 169, 177
inzerce plon, dkov 189, 192
ironie 48, 190
italika 156
iterativa 55, 92
izolan jazykov typ 13
J
jdro slovn zsoby 11, 42, 161
jdro vpovdi 133
Jakobson, Roman 19
jazyk 6
jazyk a mylen 8
jazyk kmenov 7
jazyk matesk 7
jazyk mluven, psan 34
jazyk nrodn 7, 2122
jazyk programovac 8
jazyka pirozen, uml 8
jazyk svtov 8
jazyk iv, mrtv 8
jazykov kultura 23
jazykov norma 22
jazykov poradna 19
jazykov rodina 11
jazykov skupina 11
jazykovda 9
jazykovda obecn 10
jazykovda synchronn, diachronn 10
jazykov styl 158
jazykov systm 7
jazyky germnsk 11
jazyky indoevropsk 1112
jazyky romnsk 11
jazyky slovansk 12
jazyky ugrofnsk 11
Jedlika, Alois 19
jednn 194
jednolenn vta 108109
jednoduch vta 106
jednoduch tvary slovesn 16
jednotn slo 64, 87
jednovidovost 92
Jelnek, Milan 19
jery 12, 14
jzdn d 170
jmna abstraktn 54
jmna initelsk 53
jmna dj 54
jmna hromadn 54, 64, 71
jmna konatelsk 53
jmna ltkov 64
jmna materiln 64
jmna mst 53
jmna mlat 53
jmna nositel vlastnost 53
jmna obyvatelsk, pslunosti 53
jmna podstatn 61, 6672
jmna pomnon 64, 68, 70, 71, 83
jmna prostedk, nstroj 53
jmna pechlen 53
jmna pdavn 61
jmna pvodu z ltky 54
jmna vsledk dje 53
jmna vztahov 54
jmna zdrobnl 54
jmna zhrubl 54
jmna zveliel 54
jmenn slo 64
jmenn konstrukce 179
jmenn rod 64
jotace 15
Jungmann, Josef 1819
juxtapozice 51
K
kadence 31
kakofemismus 48
kalk 18, 59
kapitoly 155, 194
kartotn lstek 209
kataforick navazovn textu 155
katalog jmenn, autorsk,
pedmtov, systematick 206,
209, 210
katalogizan lstek 209
kzn 205
Klaret 17
klnov psmo 8
kli 48
kmen 52, 93, 96, 97
kmenotvorn ppona 52
kmenov jazyk 7
kniha 208
knihovna 209
kninost 161
kodifkace 22
kodifkan pruky 2223
kdovn informace 7
koherence 155
kohyponyma 44
kla 30
kolektiva 54
Komrek, Miroslav 19
Komensk, Jan Amos 17
koment 155, 190
komparatistika 10
komparativ 75
kompozice 51, 5657, 189
kompozin vokl 56
komunikace 6
komunikace verbln, neverbln,
verbln neverbln 7
komunikan proces 7
komunikant 7
komunikt 6, 106
koncovka 51, 52, 61
kondenzace 160, 173, 179
kondicionl 8990
kondolence 166
konekt 56
konektory 154, 155
kongruence 113
konjugace 61
konjunkce 61
konjunktiv 90
konkretizace abstrakt 47
konsonant 27
konspekt 211, 212
Konstanc, Ji 18
konstriktivy 29
kontaktov prostedky 155
kontaminace 129, 161, 165
217
kontextov lenn vpovdi 30, 131,
133134
kontrakce samohlsek 14
koordinace 112, 140
Kopen, Frantiek 19
kopula 117
korefert 166
koen slova 51
Kralick bible 18
Kramerius, Vclav Matj 18
kritika 184
ken vazeb 129
Kurz, Josef 19
kurziva 156, 160, 190
L
labily 29
labiodently 29
langage 6
langue 6
laryngla 29
laterla 29
latina 8, 12, 16
latinka 8, 13, 34
lemma 61
letopoty 85
lexm 9, 42
lexikln gramatick slova 43
lexikln jednotka 42
lexikln slova 43
lexikln vznam slova 43
lexikografe 9, 4250, 49
lexikologie 9
lexikon 9, 42, 43
lexikum 42
len 194, 198
lidov ren 47
likvidy 29
limitativa 78
linern lenn textu 155
lingua 9
lingvistika 9, 10
lingvodidaktika 10
litera 34
literrn druhy a nry 194
litotes 48, 112
logopedie 9, 33
lokl 62, 63
lokativ 64
lyrick popis 198
lyrick subjekt 194
lyrika 194
M
Machek, Vclav 19
majuskule 34, 156, 160
marginlie 156
maskulinum 65
matematick lingvistika 10
matesk jazyk 7
Mathesius, Vilm 19
meliorativa 46
melodie 31
metafora 47, 194
metoda trojho ten 211
metonymie 47, 194
mezititul 156, 189
mimika 7
mimojazykov prostedky 156,
160
minikalk 59
minul as 87
minuskule 34, 156, 160
mluva 6
mluven projev 159
mluvidla 9, 27
mluvnice 10, 22, 61
mluvnick kategorie 61
mluvnick kategorie jmen 6266
mluvnick kategorie sloves 8792
mluvnick prostedky 161
mluvnick vznam slova 43
mnohoznanost 44
mnon slo 64, 87
modus 8990
monoftongizace 15
monolog 7, 159
morfm 10, 51
morfematika 10
morfmov stavba slova 5152
morfologick ev 56
morfologie 10, 61105
morfologie formln, smantick 61
mrtv jazyk 8
Mukaovsk, Jan 19
multimdia 208
multiplicativa 83
multiverbizace 48, 179
mykn 87
mylen a jazyk 8
N
nadvky 46
nadnen tvary 22
nadszka 48
nakladatelstv 209
nrodn jazyk 7, 2122
nrodn slovn zsoba 42
ne 10, 21
nslednost 87
nsobenost a nensobenost 92
nauka o hlskch 9
nauka o morfmech 10
nauka o psemn strnce jazyka 9
nauka o pvodu slov 10
nauka o sestavovn slovnk 9
nauka o slohu 10, 158206
nauka o slovnch druzch 10
nauka o slovn zsob jazyka 9, 4250
nauka o stavb souvislch jazykovch
celk 10, 106
nauka o textu 10, 106
nauka o tvoen slov 10
nauka o ustlench slovnch
spojench 9
nauka o vcnch vznamech slov 9,
43
nauka o vt 10, 106
nauka o vlastnch jmnech 10
nauka o vvoji jazyka 10
nauka o zvukov strnce jazyka 9
nedokonavost 91
nedokonen vpov 128
negace 110
negativa 81
Nejedl, Jan 18
nkolikansobn psudek 118
nkolikansobn vtn len 114
neohebn slova 61
neohebnost 62
neologismy 46
neopakovanost 92
neprav vedlej vty 148
nepravideln slovesa 9899
nepm e 39, 135
nespisovn etina 21
nesplvav vslovnost 32
neutralizace znlosti 32
neutrlnost 161
neutrum 65
nevlastn pm e 39, 135, 159, 195
News Network 211
nezkladov (nekonstruktivn) vtn
leny 137
neivotnost 65, 67
nominativ 62, 63
nominativ jmenovac 113, 120
norma 22, 173, 212
nosovky 12, 15, 29
nostratick rodina 11
novial 8
noviny 188, 208
novoetina 15
nulov koncovka 52, 61
numerale 61, 8285
218
numerativ 63, 116
numerus 64, 87
O
obecn etina 22
obecn jazykovda 10
obnk 175
obhajoba 205
objednvka 175
objekt 121
objektivn slohotvorn initel 159
obohacovn slovn zsoby 47
obouvidovost 91
obrcen pyramida 189
obrzkov psmo 8
obrazn pojmenovn 194
obrazn pirovnn 194
obsah 211
obsah vznamu slova 43
obaloba 205
odborn diskuse 192
odborn terminologie 59
odborn nzvy 42
odborn popis 179180
odborn refert 182
oddly 155
odchylky od pravideln vtn
stavby 128
odkazovac slova 132, 144
odmtnut 166
odstavcov hek 189
odstavec 155, 156
odvozen slova 53
odvozovn 51, 5356
ohebn slova 61
ohebnost 62
ohbn 61
okcidentl 8
okazionalismy 43
okluzivy 29
omluvy 166
onikn 87
onkn 87
onomatopoick teorie 6
onomastika 10
onomaziologie 10
opakovanost 92
opozita 45
Optt, Bene z Vlkanova 17
ordinalia 8283
ortoepie 9
ortofonie 9
ortografe 9, 34
osamostatnn vtn len 127128,
196
oslabovn vznamu 48
osloven 127, 206
osnova 211, 212
osoba 61, 87
osobn koncovka 61
osobn vizitka 169
otzka doplovac 107
otzka rozvaovac 107
otzka enick 107
otzka vyluovac 107
otzka zjiovac 107
oznmen 169
oznamovac zpsob 89, 93
P
pd 12, 61, 6264
pdov koncovka 61
pd prost, bezpedlokov
a pedlokov 62
palatly 29
panelov diskuse 167
paradigma 67
parajazykov (paralingvln)
prostedky 60,156
paralelismus 113
parataxe 114, 140, 141
parenteze 127
parole 6
paronyma 45
paronymie 45
parte 169
participium 96
partikule 61, 103104
partitiv 63
pasivn slovn zsoba 42
pasivum 9091, 93
psmo postav 135
psmo vyprave 135
pauza 30
pejorativa 46
Pelcl, Frantiek Martin 18
perfektiva 91
perfektum 88
perifrze 43
periodika 208
persona 87
personalia 77
personifkace 194
petit 156
Philomates, Vclav 17
piktografck psmo 8
psemn projev 159
psmeno 8, 34
psmeno mal, velk 34
psmo 7, 8, 34
pln moc 174
plurl 64, 87
plurl autorsk 87
pluralia tantum 64
plurl majestatikus 87
plusquamperfektum 16, 88
podac lstek 170
podmiovac zpsob 8990
podmt 116117
podmt nkolikansobn 36
podmt neurit 36, 87, 108, 116
podmt nevyjden 116
podmt nulov 87
podmt veobecn 36, 87, 116
podmt zstupn 87, 108, 116
podazovn 140
podstatn jmna 61, 6672
podtitulky 189
poetismy 46, 194
poezie 194
Pohl, Jan Vclav 18
pojmenovn 9, 42, 43, 47
pojmov psmo 8
pokus 178
polemika 167
poloproduktivn konstrukce 130
polopm e 39, 135, 136, 159, 195
polovtn konstrukce 130
polysmie 44
polysyntetick jazykov typ 13
pomr dsledkov (konkluzivn) 141,
143
pomr dvodov (pinn,
kauzln) 141, 143
pomr konfrontan (kontrastu) 143
pomr odporovac (adverzativn) 141,
142
pomr sluovac (kopulativn) 141,
142
pomr stupovac (gradan) 141,
142
pomr vyluovac (disjunktivn) 141,
142
pomr vysvtlovac (explikativn) 141,
143
pomlka 34
popis 164, 194, 197
popis djov 195
popis odborn 179180
popis postavy 198
popis pracovnho postupu 180
popis prosted 198
popis prost 197
popis statick 195, 197
popis subjektivn 195
219
popis umleck 197
popisky 189
poad objektivn 133
poad subjektivn 134
podek slov ve vt 131, 179
poekadla 48
posesiva 78
postfx 55, 80
posttext 156
posudek 176
potovn poukzka 169, 170
pozitiv 75
poznmky 179
pozvnka 169
praetina 14
pranostiky 48
praslovantina 12, 1415
Pravidla eskho pravopisu 20, 22, 31
pravopis 9, 16, 17, 20, 34
pravopis i/y, / 3436
pravopis skupin b/bje, v/vje, p,
m/mn 36
pravopis souhlskovch skupin 37
pravopis spekov 20
pravopisn oprava analogick 20
pravopisn oprava skladn 20
pravopisn zsady 3439
Prask lingvistick krouek 19
predikace 112
predikt 117, 118
predikativum 61, 100, 105
prefx 51
prepozice 61
prterium 88
pretext 156
przens 88, 196
principy tdn slov 61,62
produktor 7
profesionalismy 22, 46
profesn mluva 22, 165
programovac jazyk 152
projev 6, 205
projev mluven, psemn 159
projev pipraven, nepipraven 159,
160
proklitika 30
prolog 194, 211
promluva 106
pronomen 61, 100101
proprium 66
proslov 205
prostedky argotick 161
prostedky citov zabarven 161
prostedky hovorov 161
prostedky knin 161
prostedky mluvnick 162
prostedky odborn 161
prostedky publicistick 161
prostedky slangov 161
prostedky syntaktick 161
prostedky umleck 161
protokol 167, 169, 175
prza 194
pedasnost 87
pedklonky 30
pedloky 30, 61, 101102
pedloky z/ze, s/se 37
pedmt 121
pedmt vnitn 121
pedmluva 211
pednka 182, 205
pedpona 51
pedpony z-/ze-, s-/se-, vz-/vze- 37
pedstavovn 166
pehlska 15
pechodnk minul 93, 95
pechodnk ptomn 93, 95
pechodnkov konstrukce 130
pechylovn 53
pejat slova 19, 39
pejmn slov 24, 47, 5960
penen pojmenovn 47
penesen vznam slova 47
pestvka 30
pbuzn slova 52
pest l-ov 93
pest minul 93, 96
pest n-/t-ov 93
pest trpn 93, 96
pdavn jmna 61, 7276
pdech 28
pklonky 30, 132
pleitostn slova 43
pm e 39, 135, 159, 196
pimykn 113
ppitek 166
ppona 51, 52
pirovnn 43, 197
pirozen jazyk 8
piazovn 112, 140, 141
pslovce 61, 100101
psloven speky 38, 56, 100
psloven uren 121122
pslov 48
pstavek 113, 130, 132
pistavovn 112
psudek 117119
pisuzovn 112
ptomn as 87
pivtn 166
pvlastek 119, 120, 131
pvlastek voln, tsn 113, 120
pzvuk 15, 30, 31
psan tvary prostsdlovacho
stylu 167
psan slov pejatch 39
psan , , u 3637
psan velkch psmen 3738
psan jazyk 34
psycholingvistika 10
publicismy 189
publicistick frazeologie 190
publicistika mluven, psan 188
purismus 18

R
radix 51
rz 28, 32
ren 47, 48
recipient 7
refert 166167, 182
refexiva tantum 87
refexivum 87
regionalismy 46
rejstk 211
rekce 113
reklama 177, 192
reklamace 175
relativa 80
rma 133
replika 135
report 189, 191
resum 211
reere 209
rtorika 204
roenka 208
rod 61, 64, 8990
rod inn a trpn 8990
rod jmenn 64
rod mluvnick (gramatick) 65
rod musk, ensk, stedn 65
rod pirozen (biologick) 64
rod slovesn 8990
rodina jazykov 11
rodina nostratick 11
romanistika 10
Rosa, Jan Vclav 18
rotacismus 33
rozkazovac zpsob 89
rozsah vznamu slova 43
roziovn vznamu 47
roztpen rma 154
roztpen tma 154
rozvjejc vtn len 114, 119123,
124
220
rubriky 189
rm 194
rytmick zkon 25
rytmus 194

adov slovky 39
e 6
e duchovn 205
e nevlastn pm 39, 135, 159, 195
e odborn 205
e politick 205
e polopm 39, 135, 159, 195
e pleitostn 205
e pm a nepm 39, 135, 159, 195
e soudn 205
enick otzky 107, 190
enick umn 204
eov vady 33
zenost 113
S
samohlska 27, 28
samohlska krtk, dlouh 28
samohlska znl, stn 28
samostatn vtn len 127
Sausure, Ferdinand de 6, 10
smantick pole 44
smantika 9, 43
semiokluzivy 29
shoda 113
shoda podle smyslu 36
shoda podmtu s psudkem 36, 118
shrnujc vrazy 179
schmata 156
sigmatismus 33
signatura 209
singulr 64, 87
singularia tantum 64
Skalika, Vladimr 19
skaz 195
skldn 51, 5657
skladba 10, 106157
skladebn dvojice 111112
skladebn skupina 114
skladebn spodoba tvar 129
skladn oprava pravopisn 20
skloovn 61, 62
skloovn slovek 8384
skloovn jmenn, zjmenn, sloen
(adjektivn) 62
skloovn podstatnch jmen 6772
skloovn pdavnch jmen 7375
skupina jazykov 11
skupiny b/bje, v/vje, p,
m/mn 36
slabin psmo 8
slabika 27
slabika pzvun, nepzvun 30
slang 22, 46, 161, 165
slavistika 10
slogan 189
sloh 10
slohotvorn initel 158
slohotvorn proces 158
slohov postupy 163
slohov rovrstven jazykovch
prostedk 161
slohov tvary 163, 164
slohov postupy 163, 164
sloka 156, 194
sloupek 189, 190
slova argotick 46
slova autosmantick,
synsmantick 43, 61
slova bsnick 46
slova bezpznakov, pznakov 46
slova cittov 59
slova ciz 59
slova domck 46
slova historick 46
slova hovorov 46
slova jednovznamov,
vcevznamov 44
slova jednoznan,
monosmantick 44
slova knin
slova lexikln, lexikln gramatick,
gramatick 43
slova lichotn, familirn, mazliv,
dtsk 46
slova mezinrodn
(internacionln) 59
slova nadazen, podazen,
souadn 44
slova nen a oblastn 46
slova neutrln, bn 46
slova nov (neologismy) 46
slova odborn (termny) 46
slova odvozen 53
slova ohebn a neohebn 61
slova plnovznamov,
neplnovznamov 43, 61
slova podobn 45
slova polysmantick 44
slova profesionln 46
slova protikladn 4546
slova pejat 19, 39
slova pbuzn 52
slova pleitostn 43
slova slangov 46
slova sloen 56
slova spisovn, nespisovn 46
slova stylov neutrln
a zabarven 46
slova vulgrn 46
slova zkladov a utvoen 51
slova zastaral 46
slova zdomcnl 59
slova zjemnl, hanliv, zhrubl 46
slova zveliel 46
slova ertovn a posmn 46
sloventina 7, 12, 16, 2526
slovesa 55, 61, 8699, 132, 136137
slovesa nevalenn, jedno-,
vcevalenn 136137
slovesn tdy a vzory 9698
slovesn tvary jednoduch,
sloen 92, 93
slovesn tvary urit (fnitn), neurit
(infnitn) 92, 93
slovesn kmen 93
slovesn rod 61, 9192
slovesn vid 61, 8990
slovn ele 52
slovn druhy 61
slovn pzvuk 30
slovn rodina 52
slovn vznam 43
slovn zsoba 9, 16, 4250
slovnk 2223, 42, 43, 49
slovnkstv 49
slovnky 49
slovo 9, 42
slovosled 131
slovotvorba 10, 51
slovotvorn stavba slova 52
slovotvorn prostedek 52
slovotvorn zklad 52
sloeniny 56
sloeniny hybridn 57
sloeniny nevlastn, neprav 56
sloeniny predikan 57
sloeniny sluovac (kopulativn)
5657
sloeniny urovac
(determinativn) 57
sloeniny vazebn (rekn) 57
sloeniny vlastn, prav 56
sloenka 170
sloit souvt 141
sloky vznamu slova 43
SMS zprvy 166
sociln diferenciace etiny 22
sociolingvistika 10
221
souasnost 87
soudrnost textu 155
souhlska 27, 2829
souhlska bokov 29
souhlska hrtanov 29
souhlsky kmitav 29
souhlsky nosov (nazln) 29
souhlsky obouretn, retozubn,
zubodsov 29
souhlsky prov, neprov
(jedinen) 28
souhlsky pedopatrov,
zadopatrov 29
souhlsky retn 29
souhlsky tvrd, mkk, obojetn 29,
3436
souhlsky stn (orln) 29
souhlsky inov 29
souhlsky zvrov, polozvrov 29
souhlsky znl, neznl 28
souhlskov skupiny 37
souadnost 112
souslov 42, 46, 4849, 178
soustava eskch hlsek 2729
soustrast 166, 169
souvt 106, 140154
souvt podadn 141, 144147
souvt sloit 141
souvt souadn (s azenm) 141144
souznanost slov 45
souzvunost slov 44
specialia 83
specializace 47
spisovn etina 21
spisovn vslovnost 3133
splvav vslovnost 32
spodoba znlosti 32
spojen tsn a voln 179
spojka 61, 102103
spojky podadic (hypotaktick) 103
spojky souadic (parataktick) 103
spojovn slov v souslov 47
spojovnk 34, 38
spona 117
sponov sloveso 117
spahovn 51
speka 28, 34, 38, 56
spekov pravopis 20
srovnvac mluvnice 10
stahovn samohlsek 14
staroetina 15
staroslovntina 8, 12
stavba slova 5152
stavba vty jednoduch 111
strofa 156
strukturovan ivotopis 175176
stupovn 72, 7576
stupovn pslov 101
styl 158
styl administrativn 162, 173177
styl esejistick 178
styl odborn 162, 177187
styl prostsdlovac 162, 165171
styl populrn naun 178
styl publicistick 162, 188193
styl enick 163, 204207
styl uebn 178
styl umleck 162, 193204
styl vdeck (teoretick) 178
stylistika 10, 158206
stylotvorn initel 158
stylov pznakov prostedky 161
subjekt 116
subjektivn slohotvorn initel 158
substantiva konkrtn, abstraktn 66
substantivizace adjektiv 51
substantivum 61, 6672
sufx 51
superlativ 75
svtov jazyk 8
sykavky ostr, tup 29, 33
sylaba 27
sylabogram 8
synchronn jazykovda 10
synekdocha 47, 194
synestezie 47
synonyma 45, 162, 194
synonymie 45
syntagmata 112
syntaktick dvojice 111112, 113
syntaktick skupina 112, 114
syntaktick prostedky 161
syntaktick vztahy 111114
syntaktick vztahy vznamov
112113
syntax 10, 106157
syntax klasick, valenn, textov 106,
136
syntza 9
systm API-IPA

afak, Pavel Josef 20
milauer, Vladimr 19
teyer, Matj Vclav 18
ttn, Tom 17
tr, udovt 25
T
telefonn rozhovor 165, 169
telegram 168, 169
tma 133
tematick posloupnost 154
tematizace rmatu 154
tematizace vpovdi 154
tmbr, timbre 31
tempo ei 30
tempus 61, 8789
teorie 178
teorie informace 208
teorie oznaovn 10
terminologie 59
terminologizace 24
termny 42, 46, 161, 178
tsn spojen 179
testy 171
textologie 10
textov syntax 154157, 178
teze 212
Thm, Karel Ignc 18
thesaurus 18, 49
tir 189, 212
tiret, tir 34
tiskopisy 170
titul 156, 194
titulky 189
Tomsa, Frantiek Jan 18
transgresivy 95
transkripce 9, 33
transliterace 9
Trvnek, Frantiek 19, 23
tropy 194
Trubeckoj, Nikolaj Sergejevi 19
tvaroslov 10, 61105
tvarotvorn ppona 61
tvarotvorn prostedek 52
tvarotvorn zklad 61
tvoen hlsek 28
tvoen slov 47, 5158
typografe 189
typologick klasifkace jazyk 13
typy psma 156
U
umleck report 189
umleck popis 194
uml jazyk 8
univerbizace 48, 165, 173, 179
urovn 112
edn oznmen 175
slov 48
usnesen 166, 167
ustlen spojen slov 42, 4849
stav pro jazyk esk 19
ui 189
222
tvary dokumentrn 169
tvary heslov 169
tvary nrodnho jazyka 2122
tvary oznamovac 169
vaha 182183, 184
vod 189, 194, 195
vodnk 190
uvozovky 135
uvozovac vta 39, 135
zus 22
en 15
V
valence 136
valenn leny 137
valenn pole 137
valenn potencil slovesa 136
valenn syntax 136
valenn vztah 136
vcn vznam slova 43, 61
vedlej vta doplkov 146147
vedlej vta podmtn 144
vedlej vta pedmtn 135, 144
vedlej vta psloven 144146,
181
vedlej vta psudkov 144
vedlej vta pvlastkov 144
velry 29
veleslavnsk etina 17
velikost psma 156
velk psmena 3738
verbum 61, 8699
ver 194
vertikln lenn textu 156, 178
verzlky 156
veejn stn jednn 166
vespoln jmno 66
vta 9, 106, 194
vta bezpodmtov 108, 117
vta citosloven 127
vta dvojlenn 108, 109
vta eliptick 128
vta hlavn a vedlej 141, 144
vta hol, rozvit 106, 111
vta jednolenn 108109
vta jednoduch 106, 111116
vta nepln 128
vta oznamovac 30, 107
vta podmtov 108
vta pac (deziderativn) 107
vta rozkazovac (imperativn) 107, 190
vta dc 141
vta slovesn (verbln) 108109
vta vedlej spojkov vztan 141,
144
vta tzac 107, 190
vta uvozovac 39
vta vokativn 127
vta zvisl 141
vta zvolac, exklamativn (forma
vty) 107, 190
vta dac 107
vtn leny obligatorn
a potenciln 137
vtn leny zkladn a rozvjejc 114
vtn vztahy 111114
vtn len 62, 106, 114115
vtn len hol, rozvit,
nkolikansobn 114, 115
vtn ekvivalent 109, 173, 190
vtn fragment 109
vtn pzvuk 30, 31
vtn rozbor 124126, 149153
vtn sek 30
vtosled 133
vty asov 145, 196
vty kladn, zporn 112
vty podle lenitosti (podle
sloen) 108
vty podle postoje mluvho ke
skutenosti (podle zmru,
modality) 107
vty s polovtnmi konstrukcemi 130
vceslovn pojmenovn 9
vibranty 29
vid 12, 61
vidov dvojice 91
vnitn monolog 135, 194
vokl 27, 28
vokalick trojhelnk 28
vokalizace jer 14
vokativ 62, 63
volapk 8
voln pvlastek adjektivn 130
vrstvy slovn zsoby 46
vsuvka 127, 161
vyhlka 169, 175
vyhledva 211
vchodisko vpovdi 133
vyjmenovan slova 3738
vykn 87, 173
vklad 181182
vklad statick, dynamick 181
vpisek 212
vpov 9, 106
vyprav 195
vypravovn 164, 194
vpustka 128
vslovnost 9, 22, 3133
vslovnost pejatch slov 3233
vslovnostn styly 31
vstavba textu 154
vstup 194
vyinut ze souvtn vazby 128
vtah 211
vvoj eskho pravopisu 20
vvoj etiny 1422
vvojov tendence etiny 2324
vznam slova symbolick
a slovotvorn 43
vznam slova ustlen, promnliv,
penesen 47
vznam slova vcn, obsahov,
lexikln 43
vznam slova zkladn a druhotn,
odvozen 44
vznamov vztahy mezi slovy 44
vzory pro skloovn podstatnch
jmen 6772
vztah dsledkov (konkluzvn) 112
vztah dvodov, pinn
(kauzln) 112
vztah odporovac (adverzativn) 112
vztah podadic 114
vztah sluovac (kopulativn) 112
vztah souadic 114
vztah stupovac (gradan) 112
vztah vyluovac (disjunktivn) 112
vztahy mezi vtami v souvt 140
W
webov strnky 210
Weingart, Milo 19
WORLD WIDE WEB 210
Z
zhlav novin 189
zjmena 61, 7682
zjmena neurit 8081
zjmena osobn 7778
zjmena pivlastovac 78
zjmena rodov, bezrod 77
zjmena tzac 7980
zjmena ukazovac 7879
zjmena vymezovac 7879
zjmena vztan 80
zjmena zporn 81
zjmena zvratn 77, 78
zkladn slovn fond 42
zkladn syntaktick dvojice 112
zkladn vtn len 114, 116119
zkladn vznam slova 44
zkladov vtn struktura 137
zkladov (konstitutivn) vtn
leny 137
223
zanedbn dvoj vazby 128
znik jer 14
znik nosovek 15
zpis z jednn 167
zpletka 195
zpor sten a obecn 110111
zpor vtn, lensk, slovn 110111
zvr 195
zvorky 179
zesilovn vznamu 48
zeugma 128, 161
zhorovn, zlepovn vznamu 47
zhutnost 160, 173, 179
zkracovn 51, 5758
zkracovn samohlsek 15
zkratkov slova 57
zkratky 38, 57, 179
zmna hlsek 53
zmna vznamu slov 47
znaky 38, 58, 179
znakov e 8
znamnka diakritick,
interpunkn 34
znlost souhlsek 2829
zprva 169
zpravodajstv 190
zpesujc pvlastek 178
zptomovac przens 88
zpsob 61
zpsob oznamovac 89, 93
zpsob podmiovac 8990, 93
zpsob rozkazovac 89, 93
zpsob slovesn 8990
Zubat, Josef 19
zuovn vznamu 47
zvltnosti vtn stavby 127
zvukov strnka jazyka 9, 2733
zvukov strnka vty 3031

dost 174
nry literrn 194
nry publicistick 189
nry smen 189
ivotnost 16, 65, 67
ivotopis 175176
iv jazyk 7
urnalistika investigativn 189

Cesky Jazyk V Kostce

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

You might also like

Cesky Jazyk V Kostce

Uploaded by

Document Information

Original Title

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Cesky Jazyk V Kostce

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

Marie Sochrov

p ot = pou, cesta; i v staroslovntin (Venceslaus, Sventopulcus)

golva glava hlava glowa golova

berg brg beh brzeg [beg] bereg

melko mlko mlko mleko moloko

medja mez medza mea

svetja svce svieca svea

nokt noc noc no

dn den den (rutina m a jako psmena, ne jako hlsky)

r oka es. ruka

na zatku slov: roda

uvnit slova: stl, re, zstat, blza, tvj

shodit, sjet, sejt, spatra

pslunci skupin mjovci,

nejvt rozsah vznamu slova nejvt obsah vznamu slova

podazen (hyponyma) pstruh let, bh ito, penice

nen pohyb nen zvuk nen neptelstv neruen vbec

psemn prce psemka, sttn zkouka sttnice, sekan peen sekan,

v bnm hovoru (pozdravy, zdvoilostn frze): Dobr den. Jak se mte?

st, zpvat, nst,

pestalo pret; skonil prci, zanechal studi; dost, vykrmit, odpracovat

prosedt, zatanit si, rozkroit se, naekat se

bodat, sekat, bohatnout, pokraovat, zstat

mal od soused vera u potoka blatouchy lut

hlavn vta vedlej vta

nap. dopis pes den, tvrd, rd

SUBJ je OBJ je SUBJ je OBJ je

vta hlavn vta vedlej, vta vedlej,

psloven uren asu Adt VV psloven asov

VH je peruena, do n je vloena VV pvlastkov (stoj u substantiva, kter rozvj)

Zmizel, jako by se do zem propadl. (propadl by se)

Nemohu jt do divadla, nebo mm prci.

autor adrest prosted tma funkce projevu jazykov, nejazykov

v ptomnm ase = mimoasov vznam

cenov snen provst snen cen

You might also like