ECCE HOMO ARMATUS !

Hle: $lov#k ozbrojen%

Kniha se zab!v zbran"mi a lidmi. Vyprv o zbranch samotn!ch i o jejich technice; vyprv tak o tom, jak se ke zbranm lid stav"li a kterak jich u#vali: pro lov, pro obranu i$vlku, p%ed mnoha lety i v sou&asnosti. Je p%ev#n" zam"%ena na zbran" paln, a&koli se msty nevyh!b ani zmnkm o$ostatnch; v#dy v'ak jde o zbran" osobn. Nezab!v se mezikontinentlnmi raketami, d"lost%electvem, sthacmi letadly ani jadern!mi bombami.

Ond"ej !ada

Jednotliv kapitoly rozebraj historii zbran vle&n!ch i loveck!ch; jedna z$nich podrobn" vyprv o Americe a o tom, jak ji prv" ozbrojen lid stvo%ili. Jin se zab!v zbran"mi sou&asnosti i tm, jak se na n" dnes dvme; dal' se soust%ed na zajmav technick %e'en. Kniha p%edkld p%b"hy mnoha lid, ji# zbran u#vali a$u#vaj; v zv"ru se zab!v i justic a legislativou, a tak morlkou a osobn zodpov"dnosti &lov"ka ozbrojenho i$neozbrojenho. Je ur&ena nejen t"m, jim# jsou zbran" kon&kem, ale i t"m, kdo se jich 'tt jim nabdne %adu dobr!ch d(vod(, pro& sv(j nzor zm"nit.

ECCE HOMO ARMATUS

ECCE HOMO ARMATUS

Vyprv#n o zbranch a lidech, kte" jimi vldnou

V!em, kdo mi tak "i onak pomohli s velk#mi dky autor

O. !ada

Dr Ond%ej )ada se zab!v zbran"mi ji# mnoho let; je jejich sb"ratelem a tak aktivnm st%elcem. Publikoval %adu &lnk(, v"novan!ch technice i historii zbran; krom" toho je autorem mnoha odborn!ch publikac.

Elektronick verse knihy Ecce Homo Armatus, ji$ prv% "tete, je vydna a !&ena za nsledujcch podmnek: kdokoli, kdo si zakoupil paprovou podobu knihy nebo kdo tak v dohledn dob% u"in, m pln prvo tuto versi u$vat zcela podle sv chuti a nlady bez jak#chkoli omezen. Nemte-li dosud paprovou podobu knihy a stojte-li o ni, m'$ete si ji objednat prost&ednictvm webov strnky http://www.ocs.cz/EHA/order.html, p&padn% rovnou na e-mailov adrese ecce.homo.armatus@ocs.cz. ten, kdo o paprovou versi nestoj, av!ak chce zskat prvo u$vat tuto digitln podobu op%t podle sv chuti a bez jak#chkoli omezen m nsledujc mo$nosti: (i) za!lete "stku 300 K" p&padn%, pokud by to snad nyn, v dob%, kdy tento text "tete, znamenalo zsadn%j! rozdl, "stku zhruba odpovdajc hodnot% 300 K" na po"tku roku 2012 na "et autora knihy: 205029309/0800 (chcete-li, aktuln platnost tohoto "sla lze ov%&it nap&. na strnkch http://www.ocs.cz/EHA/order.html, p&padn% dotazem na e-mailov adrese ecce.homo.armatus@ocs.cz). Prosm, abyste v takovm p&pad% do zprvy pro odesilatele vlo$ili text EHA; (ii) jestli$e Vm to z libovolnho d'vodu nevyhovuje, v%nujte "stku 300 K" nebo vy!! na charitativn "innost podle Va!eho vlastnho v#b%ru. Jedinou omezujc podmnkou je to, $e takov charita nesm b#t organizovna ani sttem, ani soukrom% n%jak#m aktivnm politikem; (iii) pokud Vs momentln% nenapad $dn vhodn soukrom charita, za!lete prosm "stku 300(K" nebo vy!! sdru$en LEX (http://www.gunlex.cz), p&padn% je-li to pro Vs prakti"t%j! jin organizaci, je$ se stav za zjmy st&elc' a lid, jim$ jsou zbran% kon"kem; (iv) jste-li momentln% v tak !patn nan"n situaci, $e je pro Vs i tato "stka nenosn% vysok, a p&esto byste si knihu rdi ponechali, v po&dku: tak dlouho, dokud se Va!e situace nezlep!, ji mte pln% k dispozici zdarma. Nezapome)te v!ak se pozd%ji, jakmile na tom budete trochu lpe, k t%mto odstavc'm vrtit a postupovat podle n%kterho z(p&edchozch bod'. !&it elektronickou podobu knihy m'$ete zcela voln% a bez jak#chkoli omezen: "m vce lid si ji pro"te a nad jejm obsahem se zamysl, tm lpe! snad jen pro plnost to, co je beztak ka$dmu z&ejm: rozhodnete-li se snad tuto knihu hanebn% ukrst tedy ponechat si ji, ani$ byste vydali celkem zanedbatelnou "stku podle n%kterho z v#!e uveden#ch bod' (i)-(iv) nebude Vs sthat ani policie, ani OSA, ani $dn podobn pochybn organizace. Vlastn sv%dom Vm ale ned klidn% spt. S p&nm co nejlep! zbavy a co nejp&jemn%j!ho po"ten V! autor.

ii

Strach ze zbran je znakem sexuln a(emocionln nedosp%losti.

Sigmund Freud

Obsah
vod 1
Lid a zbran! .............................................................................................2 P"ehled kapitol ...........................................................................................2

Z historie

Kus klacku nebo kmen ..............................................................................5 Prvn st"eln zbran!....................................................................................6 Luk ...........................................................................................................9 Ku#e........................................................................................................13 V$n! st"elnho prachu .............................................................................18

Go West!

31

Prvn osadnci a jejich zbran! ....................................................................31 Vlky v XVII. a XVIII. stolet......................................................................34 Pensylvnsk pu#ka ..................................................................................35 Vlky proti Anglii ......................................................................................38 stava a Druh% dodatek ...........................................................................41 Novinky ve v%zbroji ..................................................................................43 Anarchie Divokho Zpadu........................................................................53 XX. stolet ................................................................................................55 Mist"i st"elci ameri&t ................................................................................59 Prohibice a jej d$sledky ...........................................................................64 Druh sv!tov vlka .................................................................................68 Sou&asnost ..............................................................................................70 A co budoucnost? .....................................................................................83 iii

Zbran! a lid dnes

85

Samonabjec a automatick zbran! ...........................................................86 Zbran! v prv polovin! XX. stolet..............................................................92 Nov zbran! sou&asnosti ...........................................................................99 Jen 'dn% strach!....................................................................................104 Experiment Velk Britnie........................................................................109 Co znamen ()*+, *-./ ........................................................................113

Technick zajmavosti

117

Protector: jedna z nejmen#ch .................................................................117 Jakou r'i m &ty"ka? ..........................................................................119 1911 a uzamykn zv!ru pistole .............................................................127 Zbran! pro odboj ....................................................................................128 P"ru&n raketomet ..................................................................................130 AUG a uzamykn zv!ru pu#ky ...............................................................132 N%tova&ka Calico ....................................................................................133 Prapodivn pu#ka P90 .............................................................................134 Brokovnice pro t"et milnium ..................................................................135 Trpaslci a ob"i ........................................................................................136

Prvo a morlka

139

Jak je tomu ve sv!t!? .............................................................................140 Co "k zkon u ns ................................................................................142 Co "kaj &e#t soudci ...............................................................................148 Zodpov!dnost.........................................................................................151 Pocta state&n%m .....................................................................................154

Doslov

159

iv

Pu!ka visc na zdi d%lnkova p&bytku nebo farm&ovy ch#!e je symbolem demokracie. A(je na!m kolem dohldnout, aby tam z'stala.
George Orwell

vod
O("em a(pro koho je tato kniha co je to v'bec zbra) rozd%len zbran na jak zbran% se zde soust&edme zbran% jsou nstroje, lid je pou$vaj p&ehled kapitol !lov"ka odjak#iva provzela zbra$: nejprve to byl %lov"k je&t" sp&e opic k'lovu, brzy ale tak pro vlku i'vlastn ochranu mimo ni; ostatn" nejen v'na&em jazyce m samotn slovo zbra$ nep(ehldnuteln" spole%n ko(eny se slovesem brnit se. Zbran byl p)vodn" t(eba jen vhodn* kmen %i klacek, doslova cokoli, co opi%kovi umo#nilo lpe lovit, %inn"ji bojovat, a'snze se ubrnit; brzy se pak za%aly zbran" vyrb"t clen" a'dle vylep&ovat i'specializovat. Po mnoho destek tisc let %lov"ku zbra$ umo#$ovala v'divo%in" nejen p(e#t, ale vt"zit a'dle se rozvjet. B"hem %asu se pak zbra$ stala samoz(ejm*m pr)vodcem &lechty, vyjad(ujc jak jej prvo zbran" pou#t, tak i'zrove$ nebo+ ka#d prvo s'sebou v#dy neodvolateln" nese odpovdajc povinnost a'mravn zvazek jej kol zbran" u#vat moud(e a'pro ochranu nejen sebe, ale i'slab&ch: za p(ipomnku zde stoj tak tradi%n ryt(sk* slib: chrnit slab a'bezbrann. Prost*m lidem neslou#ila zbra$ ani zdaleka tolik jako ostentativn atribut; o'to b"#n"j&m v&ak byla nstrojem ka#dodennho #ivota, zaji&+ujcm ob#ivu, chrncm bezpe% tam, kde to bylo zapot(eb, a'chrncm i'spole%nost samu p(ed sebou, zcela v'duchu nesmrteln*ch slov George Orwella, je# jsme zvolili za motto tto vodn kapitoly.

Lid a zbran!
V'tto knize se podvme na zbran" a'na jejich sep"t s'lidmi bl#e. Ty, kdo toho o'zbranch v"d mlo, s'nimi seznmme; t"m, kdo se jich &tt a'boj, se pokusme ukzat, #e na zbranch nen nic zlho. Jsou to naopak prv" zbran", co ns m)#e ochrnit p(ed zl*mi lidmi: jen t"ch je t(eba se bt a'proti nim se brnit. T"m, koho zbran" naopak zajmaj, p(ineseme (adu informac a'fakt) z'jejich historie; pro ty, kdo zbran" maj rdi, mme zajmav p(b"hy z'minulosti i'odkazy na sou%asnost. Budeme se zab*vat histori zbran a'podvme se zblzka i'na jejich technologie a'zajmav detaily. Zbran" samy v&ak nejsou ani jedin*m ani hlavnm obsahem: spolu s'nimi se soust(edme na lidi, ji# zbran" pou#vaj: prv" oni jsou skute%n*mi p)vodci v&eho dobrho ale ov&em tak i'v&eho zla , je# zbran" p(in&ely a'p(in&ej. A% je kniha p(ev#n" zam"(ena na zbran" paln, nevyh*b se ani informacm o't"ch ostatnch. Jedin omezen, jeho# se d)sledn" dr#me, je to, #e mus jt o'zbran" osobn: nedo%tete se zde tedy nic o'mezikontinentlnch raketch, d"lost(electvu, sthacch letadlech ani o'atomov*ch bombch. V'sou%asnosti, kdy #el tak mnoz zapomn"li jak na prastar* zvazek noblesse oblige, tak i'na zdaleka ne tak star varovn pana Orwella, se mnohdy oz*vaj hlasy, tvrdc, #e zbran" jsou zl a'&patn. To je ale zsadn omyl t"ch, kdo toho o'zbranch moc nev"d: p(edlouho to byly prv" zbran", co zajistilo lidem pln msy; odjak#iva a# dodnes jsou tak tm jedin*m, co chrn na&e zdrav, #ivot i'svobodu. Ov&em#e zl* %lov"k m)#e zbran" stejn" jako %ehokoli jinho zneu#t; proti tomu ale existuje jen jedna obrana: zbran" v'rukou lid dobr*ch a'state%n*ch. I'k'tomu se v'na& knize je&t" vcekrt vrtme.

P"ehled kapitol
V'prv kapitole se pono(me do historie zbran; (ekneme si n"co mlo o'pradvn*ch %asech, ale rychle p(esko%me do doby, kdy dvno zapomenut* vynlezce luku nav#dy zm"nil historii. Dal&m meznkem nm bude objev st(elnho prachu v'Evrop", jm# za%al v*voj zbran paln*ch. Uk#eme si, jak zbran" provzely lidstvo ve vlkch i'v'mru, od ochrany p(ed lumpy a# po lov. Ve druh kapitole se'soust(edme na stt, kter* je se zbran"mi spojen snad nejt"sn"ji: uk#eme si historii Spojen*ch Stt) Americk*ch, zem", je# si svou nezvislost musela vybojovat; zem", jej# stava v*slovn" upozor$uje na samoz(ejmost prva ka#dho %lov"ka mt a'nosit zbra$. T(et kapitola ns p(enese z'historie do sou%asnosti: (ekneme si n"co mlo o'modernch vlkch i'o'modern spole%nosti. V'souvislosti s nov*mi zbran"mi, kter se objevily prv" ve XX. stolet, si vysv"tlme rozdl mezi pu&kou a'samopalem 2

%i mezi uzav(en*m a'otev(en*m zv"rem. Nakonec si uk#eme, co m spole%nho nacistick %i komunistick diktatura se sou%asnou britskou demokraci. !tvrt kapitola bude zam"(ena vce technicky: uk#eme si zde (adu zajmav*ch historick*ch i'sou%asn*ch konstrukc a'(ekneme si n"co o'jejich funkci. Nakonec pak se soust(edme na zkony, je# se sna# vlastnictv a'u#vn zbran omezovat, na soudy, je# tyto zkony vykldaj a'na etiku a'sv"dom konkrtnch lid, kte( mus hledat to nejmen& risiko pro sebe i'ostatn. Podvme se i'na to, jak se ke zbranm stav v'sou%asnosti r)zn zem" Evropy.

 a(kdo$ me"e nem, prodej sukni svou, a(kup sob%.

Je!" Nazaretsk# (Luk" 22.36)

I(kdy$ nsil v(obran% v$dy bude v(o"ch lid pevn#ch zsad smutnou nezbytnost, mnohem hor! by bylo, kdyby pachatel zla vldli spravedliv#m.
sv. Augustin

Kde nen jin mo$nosti, le" zbab%lost nebo nsil, radm shnout k(nsil.
Mahtm Gndh

Z historie
Kdy a(jak zbran% vznikly prvn st&eln zbran% kdo byl Berthold Schwartz jak se vyvjely a(m%nily zbran% a jejich mechanismy !lov"ka odjak#iva provzela zbra$: nejprve to byl %lov"k je&t" sp&e opic k'lovu, za%ali jsme v vodu. Skute%n" je tomu tak;'nejjednodu&& nstroje a'zbra$ mezi n" pat( jsou star& ne# %lov"k sm; u#vaj jich dodnes opice, a'm)#eme se spolehnout i'na to, #e jich u#vali na&i p(edkov.

Kus klacku nebo kmen

V na& knize se ov&em p"stnmi klny %i kyji zab*vat nebudeme tak(ka v)bec; n"kolik slov bychom jim v&ak v"novat m"li, nebo+ jde nepochybn" o'v)bec prvn zbran", je# kdy %lov"k pou#il. Na chvilku se zastavme p(ed n"jak*mi zhruba dv"ma sty tisc let, je&t" hluboko v'paleolitu: tehdy si %lov"k osvojil tzv. levalloiskou techniku zpracovn pazourku a's'trochou bsnick licence m)#eme (ci, #e prv" tm patrn" za%ala specialisovan v*roba zbran. Ostr nstroje ze &tpanho kamene jsou samoz(ejm" mnohem star&;'teprve tato technologie v&ak p(i&la s'v*choz pravou materilu, p(edem ur%ujc tvar a tedy i budouc pou#it v*slednho nstroje. Ukzku principu, na n"m# je levalloisk technika zalo#ena, vidme na prvm obrzku na p(&t stran": mistr zbroj( nejprve o&tpe pazourkov jdro po 5

stranch; pak na jeho plochm %ele vytvo( pomoc &ikm*ch od&t"pk) h(bet, kter* formuje budouc hrot. Ten pak najednou jako celek od jdra odraz to je vid"t na posledn, nejni#& ilustraci. Samoz(ejm", #e &tpan* kmen stejn" jako ostr &t"pky kost uloven*ch zv(at vedly tak ke vzniku v)bec nejuniversln"j&ho nstroje i'zbran", toti# no#e ostatn" hrot, vyroben* na minulm obrzku, mohl b*t velmi dob(e zasazen do kost"n %i d(ev"n rukojeti a'vytvo(it tak primitivn d*ku. Pazourek, mimochodem, nejen#e slou#il stovky tisc let jako nejlep& materil pro ost( i'hroty; pozd"ji se triumfln" vrt obr.1: Prvn zbroj&i do sv"ta zbran jako k(esac kamnek, umo#$ujc nejp&ed statisci let %inn"j& a'nejdokonalej& odpalovn pu&ek, jak bylo u$vali levalloisk k'dispozici, dokud chemie neobjevila t(askaviny. To je zatm techniky ale vzdlen budoucnost; dosud jsme se nedostali ani do neolitu, v'n"m# se lid nau% kamenn zbran" pe%liv" hladit. Je&t" p(edtm v&ak nastalo n"co velmi d)le#itho: vznikly prv st(eln zbran", vrha%e o&t"p), prak, a'luk a'&p. Ty v&echny pochzej je&t" z'dob paleolitu.

Prvn st"eln zbran!

A%koli kamenm se samoz(ejm" d hzet a'o&t"p se ur%it" vyvinul z'oby%ejnho klacku u# p(ed hodn" dlouhou dobou, skute%n st(eln zbran" se objevily a# relativn" nedvno nejsp&e a# p(ed jednou dv"ma destkami tisc rok). Dovolme si malou terminologickou odbo%ku: v"t&ina lid si pod pojmem st(eln zbra$ p(edstav pu&ku %i pistoli;'to ale nen tak pln" p(esn. St(elnou zbran je cokoli, co jak*mkoli zp)sobem st(l n"jak projektily: samoz(ejm" sem pat( pu&ky a'pistole;'stejn" dob(e ale mezi st(eln zbran" pat( luky, oblhac katapulty, staro(eck balisty nebo praoby%ejn* klukovsk* prak. Je-li zapot(eb rozli&ovat, pak pu&ky a'pistole (a'kulomety a'(adu dal&ch) naz*vme zbran"mi paln#mi; tak daleko ale zatm je&t" nejsme. VRHA! O"T#P$ Prvenstv nejsp&e pat( jednoduchmu vynlezu, kter* sm je jen o'mlo vc, ne# kusem klacku p(esto jej lze nejsp&e pova#ovat za prvn a'nejstar& st(elnou zbra$ v)bec: jde o'vrha% o&t"p), woomeru australsk*ch domorodc), atlatl jihoamerick*ch kultur. Lidstvo jej zn ji# n"jak*ch patnct tisc let, ne-li dle;'nejstar& vrha%e o&t"p) byly nalezeny v'prv" tak star*ch vrstvch v'mstech dne&n Francie. Jedn se o'jednoduch* d(ev"n* nstavec, kter* prodlou# ruku o'n"kolik destek centimetr); patka o&t"pu se zap(e za jeho konec, a'vrha% podstatn" zv*& rychlost s'jeho pomoc dok#e o&t"p p(elet"t stovky metr). P(i modernch experimentech 6

s'vrha%i o&t"p) se rekordn vzdlenosti pohybovaly a# kolem %tvrt kilometru! Vrha% byl samoz(ejm" pr)b"#n" vylep&ovn a'zdokonalovn objevila se nap(. poutka na zp"st, je# jeho u#ivateli usnadn vrh, nebo zt"# obvykle kmen, upevn"n* zhruba ve t(etin" nstroje , je# zrychl vrh a'zv*& tak stabilitu vrha%e a'p(esnost o&t"pu. Udr#el se v&ak do historick*ch dob jen v'Austrlii a'v'Ji#n Americe; na eurasijsk pevnin" a'snad i'v'Africe byl vytla%en lukem a'&py, jimi# se budeme podrobn"ji zab*vat za chvilku. B$H STVO%IL LIDI SLAB A&SILN a# Samuel Colt jim daroval rovnoprvnost, (kv se. My se samoz(ejm" s'panem Coltem z'Connecticutu je&t" setkme v'pozd"j&ch kapitolch; zde je ale vhodn poznamenat, #e %est toho, kdo dal slab*m mo#nost ubrnit se zv)li siln*ch, mu tak docela nepat(: to dokzali o'destky tisc let d(ve vynlezci prv*ch st(eln*ch zbran. Zmi$ujeme se o'tom prv" ve chvli, kdy jsme se dostali k'praku (mme ov&em na mysli klasick* smy%kov* prak, nikoli vidlici s'gumou dne&nch kluk), pro ni# mme v'%e&tin" stejn slovo). S'nm toti# souvis snad v)bec nejslavn"j& p(b"h o'tom, kterak mohl osobn" nep(li& siln* %lov"k dky st(eln zbrani zvt"zit nad mnohem svalnat"j&m usurptorem: prv" proto, #e m"l prak, nebyl pro malho past*(e Davida problm porazit obrovskho vle%nka Goli&e. St( praku v'podstat" neznme: historicky dolo#en je a# z'doby, kdy ji# existovaly luky a'&py, m)#eme ale sm"le p(edpokldat, #e je mnohem star& prak nen o'nic slo#it"j& ne# vrha% o&t"p), a'snadno si lze p(edstavit i'jeho nhodn* objev. Na rozdl od vrha%e tak prak nebyl vytla%en lukem a'&py, a'z)stal spolu s'nimi ve v*zbroji stovky let: praky byly nalezeny v'Tutanchamnov" hrobce, vyprv o'nich Homr i'(ada obr.3: Na ilustraci slavnho boje Davida s(Goli!em od Ammana pozd"j&ch autor); Josta je prak v#te"n% vid%t 7

obr.2: Vrha" o!t%p' a(princip jeho pou$it

praky slou#ily ve st(edov"k*ch bojch s'Maury na Pyrenejskm poloostrov" a'my si jist" vzpomeneme na to, kterak houfy ,i#kov*ch lapk) doprovzeli specialist na st(elbu z'praku, tzv. pr%ata. Nejen#e je skromn* prak patrn" star& ne# mnohem slavn"j& a'pro historii obr.4: Huaraca, prak z(vlny lamy vyrb%n# v(Peru, samoz(ejm" d)le#it"j& luk; ukazuje dob&e celou konstrukci prak navc jako zbra$ p(e#v dodnes, kdy jsou luky ji# dvno jen v'rukou sportovc) (luk ov&em, jak si uk#eme za chvilku, pro#v velkou renesanci jako zbra$ loveck). Praky slou#ily jako %inn zbra$ guerilov*ch jednotek ve v&ech vlkch v%etn" t"ch sou%asn*ch: Finov jimi vrhali zpaln lahve na sov"tsk agresory v'Zimn vlce roku 1939, jejich pou#it bylo zaznamenno v'Afghnistnu i'v'(ad" modernch vlek v'Africe A%koli prak zdaleka nen tak %innou zbran jako luk, m proti n"mu p(ece jen (adu v*hod: v*roba praku je mnohem jednodu&& a'munici lze nasbrat kdekoli, kde se povaluje kamen (a%koli mnohdy se nboje do praku vyrb"ly z'hlny %i lily z'olova pro v"t& p(esnost i'%innost). Pro prak nen problm st(let i'granty a+ ji# amatrsky vyrb"n, jako nap(. v*&e zmn"n zpaln lahve, nebo t(eba i'docela standardn vojensk, jsou-li k dispozici. P(ekvapiv* je dost(el praku: v'rukou &ikovnho st(elce dok#e snadno p(ekonat n"kolik stovek metr). Sou%asn* rekord dr# Ameri%an David Engvall z'Kalifornie, kter* v'roce 1992 dost(elil speciln &ipkou na vzdlenost bezmla p)l kilometru p(esn" 477,10 metr). O'mnoho krat& nen ani rekordn dost(el kamenem: Larry Bray z'Utahu o'jedenct rok) d(ve dost(elil padestigramov*m oblzkem na 437,1 metru. Na obrzku naho(e vidme konstrukci smy%kovho praku; je opravdu velmi jednoduch: nejde vlastn" o'nic jinho, ne# o'provaz %i (emen, dlouh* zhruba p)l metru a# metr (p(padn" i'trochu vce pro maximln dost(el oba rekordn praky, o'nich# jsme psali p(ed chvilkou, byly dlouh skoro 130 cm). Uprost(ed je l)#ko pro st(elu u'(emenu sta% roz&(en nebo na(znut uprost(ed ; na jednom konci je poutko, je# si st(elec navlk na prst, na druhm uzlk, kter* p(i rozt%en zbran" dr# mezi prsty a'p(i v*st(elu uvoln. S'prakem lze doshnout i'pom"rn" vysok kadence st(elby: prak nen zapot(eb dlouho rozt%et pro %innou st(elbu zcela sta% jedin oto%ka. Uzlk na volnm konci praku lze mrn" zat#it, aby se snadno zachytval v'letu; zku&en* st(elec pak 8

m)#e mt v'lev ruce p(ipravenou (adu nboj), a'po vypu&t"n prak vst tak, aby se jeho st(ed omotal kolem dal& st(ely a'konec se vrtil do prav ruky; tak m vlastn" jedin*m pohybem po v*st(elu nabito a'm)#e st(let znovu.

Luk
Archetypln a'nejslavn"j& st(elnou zbran je samoz(ejm" luk: lidstvo jej zn ji# skoro deset tisc let nejstar& spolehliv nlezy ze Stelmooru v'sou%asnm N"mecku jsou prv" tak star a mo#n je&t" mnohem dle: n"kter nepr)kazn nlezy mo#n*ch &pov*ch hrot) nazna%uj, #e luky snad mohly b*t pou#vny ji# p(ed 50-60 000 rok). A%koli tedy jde o'sou%asnka praku %i vrha%e o&t"p), luk si rozhodn" zaslou# samostatn* oddl. Luk a'&p je daleko slo#it"j& a'nro%n"j& zbra$, ne# vrha% o&t"p) nebo prak. %innost luku z'pouh ohnut v"tve a'&pu z'kusu rovnho klacku je tristn; a'sestavit dokonce i'takov*to luk nen pln" samoz(ejm. Vyrobit opravdu kvalitn luk z'vyzrlho d(eva a'dobr &py pak je nro%n prce pro zku&enho zbroj(e. Podobn" t"#k je nau%it se z'luku dob(e st(let: %inn st(elba z'luku je v*sadou t"ch, ji# pro&li dost nro%n*m v*cvikem u'star*ch armd nebylo v*jimkou, #e (budouc) lu%i&tnci nastupovali velmi mlad, a'dlouho cvi%ili. Dobr* lu%i&tnk byl tak pom"rn" cenn*m vojkem a'nebylo jednoduch jej nahradit. Je zajmav, #e je&t" v'XVII. stolet bylo v'Anglii dokonce ze zkona nutn, aby v'ka#d farnosti byla k'dispozici st(elnice pro lukost(elce. Luk provzel lidstvo jako zbra$ loveck i'vle%n; v'rukou lovc) jej %asem nahradila pro tento %el vhodn"j& ku&e, o'n# si budeme povdat za chvilku; vojci si ale luky zachovali tak dlouho, dokud je nevytla%ily paln zbran". Dnes se luk spolu s'ku& pou#v p(ev#n" jako sportovn n%in; velkou renesanci za#v i'lov t"mito zbran"mi (tm"( v*hradn" ale tam, kde je lov sportovn zbavou, a'nikoli prost(edkem ochrany %i ob#ivy). KONSTRUKCE LUKU Zkladn idea je samoz(ejm" v#dy stejn: lu%i&t", je# se oh*b a'akumuluje energii, ta#eno t"tivou;'ta pak p(i vypu&t"n p(ed energii &pu. Vzhledem k'ctyhodnmu st( luku i'k'tomu, #e byl po mnoho tisc

obr.5: Diana Augusta Saint-Gaudense je jednm z(nespo"tu um%leck#ch d%l, inspirovan#ch lukost&elbou 9

let hlavn a'nejv*znamn"j& st(elnou zbran pro v"t&inu lidstva, v&ak vznikla p(edlouh (ada vylep&en a'zdokonalen. Asi nejjednodu&& je p(m* luk;'(k se mu tak dlouh*, proto#e m-li mt v"t& dost(el a'pr)raznost, nem)#e b*t moc mal*, nebo anglick*, proto#e prv" Angli%an jej dovedli k'dokonalosti a'nejvce se jm proslavili, od bitvy u'Agincourtu a# po pov"sti o'Robinu Hoodovi. V'zsad" jde o'klacek s't"tivou; luk je ale zhotoven z'kvalitnho dob(e proschlho d(eva' u anglick*ch luk) tradi%n" tisovho', jeho ramena se pozvolna zten%uj od st(edu ke konc)m, aby se pravideln" proh*bal, a'navc je zhotoven ze zcela konkrtn %sti kmene. Vn"j&, ploch strana obr.6: Anglick# lu"i!tnk s(p&m#m lu%i&t" kvalitnho p(mho luku je toti# lukem kolem roku 1500 z'vrstev t"sn" pod k)rou, je# velmi dob(e vzdoruj tahu; naopak vnit(n, zakulacen strana zasahuje do jdra, kde je d(evo mnohem lep& v'tlaku. Anglick* luk tak m n"kter vlastnosti zbran slo#en*ch, o'nich# se zmnme n#e. Ti, kdo z'n"jakho d)vodu pot(ebovali luky krat& typicky &lo o'lovce v'hust*ch lesch nebo o'ty, kdo hodn" st(leli z'ko$skho h(betu ov&em m"li s'p(m*m lukem sm)lu: je-li takov* luk p(li& krtk*, neumo#n dostate%n nata#en t"tivy, a'ned &pu dost velkou rychlost a'tedy ani dolet a'pr)raznost. Proto vznikly luky reexn (n"kdy tak naz*van zvratn): ramena tohoto luku jsou dokud je povolen* ohnuta sm"rem od st(elce; teprve t"tiva p(em)#e tvar luku a'ohne jej normln" (stejn" v&ak se u'ten%ch konc) ramen obvykle luku dot*k, dokud jej nenapneme p(ed v*st(elem). Tyto luky b*vaj %asto sestaveny ze t( %st: z'pevnho, neohebnho st(edu, do n"j# jsou zasazena dv" pru#n reexn ramena. Zvratn* tvar umo#n del& napnut i'pom"rn" malho luku, a'd &pu daleko v"t& energii; cenou je ale ztrta stability a'tedy tak p(esnosti. Reexn luky tak b*vaj p(i v*st(elu hlu%n"j&. Pom"rn" problematick je i'samotn nasazen t"tivy na reexn luk. P(ipome$me si znmou bji o'Odysseovi: po jeho nvratu na rodnou Ithaku nebyl nikdo z'npadnk) jeho #eny 10

obr.7: Reexn luk bez t%tivy a(s(t%tivou

schopen napnout star* Odysse)v luk; dokzal to jen jeho vlastnk (a%koli bezmla se to poda(ilo i'jeho synovi Tlemachovi). N"kte( %ten(i Homra z'toho vyvozuj, #e Odysse)v luk byl reexn a st(elci, zvykl na luky p(m, nem"li pro nata#en t"tivy ten sprvn* grif. Opakem reexnho luku je luk deexn: jeho ramena jsou i'bez napnut t"tivy ohnuta sm"rem ke st(elci. V'praxi se tm"( neu#v (nepo%tme-li mezi deexn luky modern kladkov monstra, jim# se budeme v"novat na konci tohoto p(ehledu); tu a'tam ale m smysl jako v'podstat" jedin* zp)sob, kterak vyrobit alespo$ trochu pou#iteln* luk z'pod(adnho materilu, nemme-li k'dispozici nic lep&ho. !asto se naopak setkme s'kombinac obou p(stup), s'lukem reexn"-deexnm: reexn konce ramen mu dvaj slu a'v*kon i'p(i men&ch rozm"rech, zatmco deexn st(edn %st zbra$ zklid$uje, stabilisuje, a'tak nabz vy&& p(esnost st(elby. Mnoho klasick*ch reexnch jezdeck*ch luk) jsou ve skute%nosti zbran" dvojit" prohnut, reexn"-deexn. V*robci luk) brzy poznali, #e pro ramena je vhodn"j& sendvi% r)zn*ch materil): vn"j& strana ramene je p(i oh*bn namhna tahem, zatmco vnit(n se stla%uje; pro ka#d* typ nmahy se lpe hod n"co jinho. P(ipome$me klasick anglick tisov luky, je# tento problm (e&ily u#itm r)zn*ch vrstev d(eva; jinde &li v*robci luk) je&t" mnohem dle z%sti i'z'nutnosti, obr.8: Typick#m p&kladem modernho kladkovho proto#e nem"li k'dispozici tak luku m'$e b#t t&eba Mathews DXT kvalitn d(evo, jak*m byly anglick tisy a'sendvi%e vyrb"li p(mo, kombinac nap(. rohoviny a'provazc), je# zpev$ovaly vn"j& stranu luku. T"mto luk)m (kme slo#en (a'dvme si pozor, aby se to nepletlo s'mechanick*m p(ekladem anglickho slova compound, je# se u#v pro luky kladkov;'ty slo#en jsou naz*vny composite). Kladkov* luk je ukzkou modern technologie: jeho ramena (typicky deexn) jsou nej%ast"ji z'ocele nebo z'uhlkov*ch komposit) %i podobn*ch um"l*ch hmot; konstruovna jsou tak, aby se p(i plnm napnut luku prohnula jen pom"rn" mlo. O'p(evod tohoto malho pr)hybu na del& prota#en t"tivy se staraj asymetricky umst"n kladky na koncch ramen. T"tiva pak je vedena z'jednoho konce lu%i&t" do kladky na konci druhho; z'n pak vede druh (nebo t#) t"tiva zp"t, a'obdobn" skrze protilehlou kladku zase zptky, kde je teprve upevn"na. Nen-li kladkov lu%i&t" nata#eno, p)sob tedy dojmem, #e t"tiva je vedena trojmo (%i vcekrt 11

n"kter experimentln luky m"ly kladek i daleko vce, ty se ale jen mlokdy uplatnily v praxi). Dky promy&lenmu tvaru kladek a'jejich excentrickmu uchycen v'ramenech se zsadn" m"n zp)sob, jm# je sla lu%i&t" p(i v*st(elu p(edvna &pu: ten je nejprve urychlovn mnohem men& silou, a'teprve pozd"ji se sla postupn" zvy&uje. To m kladn* efekt jak na v*kon zbran" (proto#e sla je p(edna mnohem %inn"ji), tak i'na jej p(esnost, nebo+ dochz k'men&m dynamick*m deformacm samotnho &pu (na n"# se energie vypl*tv u'klasickho lu%i&t", je# zpo%tku na &p p)sob silou p(li& velkou). Dal& v*hodou jsou mnohem men& nroky na lukost(elce: zatmco u'klasickho luku sla, pot(ebn na ta#en t"tivy, p(i napnn roste, u'luku kladkovho v'posledn fzi naopak v*razn" poklesne;'je proto mnohem snaz& i'siln* luk dr#et napjat* a'm(it. BEZ "PU A&T#TIVY LUK NEN CELKEM K&NI!EMU A%koli nroky na t"tivu jsou pom"rn" zna%n mus b*t dostate%n" pevn, co nejmn" pru#n, a'nechce-li lu%i&tnk svou zbra$ pou#vat v*hradn" v'hale, mus b*t odoln v)%i vlhkosti , nen to nic proti nrok)m na dobr* &p: vyrobit jej nen o'nic snaz&, ne# vyrobit kvalitn luk. Vedle samoz(ejmost #e &p mus b*t dostate%n" dlouh* pro nata#en luku, #e mus b*t rovn* a #e na jeho konci mus b*t ope(en, je# mu pomh let"t p(mo, je velmi podstatn tak pru#nost &pu. -p se toti# p(i v*st(elu i'p(i letu do zna%n mry proh*b a'nelet zcela p(mo; pru#nost &pu tak akumuluje nezanedbatelnou %st energie lu%i&t". U'klasick*ch luk), u'nich# se &p opr o'stranu lu%i&t" to pak vede k'tzv. paradoxu lukost(elce: &p p(i vypu&t"n mus m(it mrn" stranou, nikoli p(mo na cl. To proto, #e dky dynamick*m deformacm &p lu%i&t" v'podstat" oblet, a'pokra%uje sp&e ve sm"ru spojnice t"tivy a'st(edu lu%i&t", ne# v'p)vodnm sm"ru &pu. D)sledkem je ov&em tak to, #e r)zn" pru#n &py ltaj odli&n". Modern luky proto nez(dka mvaj st(edn %st formovanou tak, aby &p mohl m(it p(mo skrz st(ed.

obr.9: Luk proti ku!i angli"t lu"i!tnci vt%z nad italsk#mi ku!inky v(bitv% u(Kres"aku 12

LUK VE VLCE A&P%I LOVU Luky kralovaly sv"tov*m vl%i&tm mnoho set rok); jejich v*znam neklesl ani ve st(edov"ku, kdy p(ed nimi sice brn"n chrnilo ale jen trochu. S'vhodn*m hrotem nen pro &p z'v*konnho luku problm prorazit v"t&inu zbroj (vyjma t"ch obr.10: St&edov%k ku!e v)bec nejkvalitn"j&ch, je# si mohl dovolit jen mlokdo). Luk m navc impresivn dost(el: b"#n" lze st(let cca do 200 metr), nejvy&& vzdlenost, na ni# &p dolet, dosahuje tm"( 400 metr). Zde ji# samoz(ejm" nelze p(esn" m(it; d&+ &p), sn&ejc se na nep(telskou armdu, v&ak byl zni%ujc: nap(. p(i dob*vn Abergavenny v'roce 1182 prorazil &p z'dlouhho luku %ty(i palce p(es 10 centimetr) tlust dubov dve(e. A# do v"t&ho roz&(en revolver) byl tak luk naprosto nedosti#n* v'rychlosti st(elby: zdatn* lu%i&tnk dok#e vypustit m(en* &p ka#d*ch n"kolik sekund; o'n"%em podobnm se st(elc)m z'paln*ch zbran nezdlo je&t" velmi dlouho po jejich vynlezu. Historickou zajmavost je to, #e anglick armda zaznamenala sp"&n* tok pomoc dlouhho luku je&t" ve druh sv"tov vlce: John Malcolm Thorpe Fleming Churchill, zvan* Bojovn* Jack Churchill nebo tak Blzniv* Jack, si standardn v*zbroj doplnil lukem, &py a'klasick*m skotsk*m me%em (tzv. claymore). V'kv"tnu 1940 u'l'Epinette ve Francii &pem srazil feldvbla n"meck hldky. Pro lovce byl luk v'podstat" jedinou mo#nost, jak skolit rychlou a'opatrnou ko(ist, po mnoho tisc let; a# v'pom"rn" nedvn historii jej nahradila ku&e.

Ku#e
Npad p(ipevnit luk k'p(%nmu t"lu p(inesl dalekoshl d)sledky: ud"lme-li toti# na tomto t"le t(eba jen docela jednoduch* z(ez pro p(idr#en t"tivy, m)#e b*t luk daleko siln"j&, ne# jak* bychom dokzali rozumn" udr#et napnut* jen tak v'rukou. Nadto se takovou zbran bude mnohem lpe m(it, a'po celou dobu m(en nebudeme muset dr#et t"tivu napnutou. Nakolik m)#eme v"(it historick*m materil)m, poprv tento npad n"kdo dostal kdesi v'!n", velmi p(ibli#n" p)l tiscilet p(ed za%tkem na&eho letopo%tu. Tak vznikl samost(l %i ku&e: tento %esk* nzev samost(lu je mimochodem pom"rn" v*jime%n* podobn slovo m jen pol&tina a'jeho p)vod nen z(ejm*. Angli%an ku&i naz*vaj podle jejho vzhledu crossbow; N"mci j (kaj die Armbrust (nejsp& podle toho, #e st(elci si p)vodn ku&e oprali o'hru.). 13

V'Evrop" se ku&e roz&(ily mnohem pozd"ji; a%koli trochu podobn*ch zbran ji# u#vali /ekov a'/man na p(elomu a'po%tkem letopo%tu p(ev#n" v'daleko v"t&m proveden jako oblhacch stroj), skute%n ku&e patrn" na zpad p(inesly a# styky s'Byzantinci, Saracny nebo Huny. Zznamy o'jejich u#vn mme a# z'doby mnohem mlad&; o'ku&i se kup(kladu zmi$uje rukopis Petra de Ebulo z'dvanctho stolet a'je zobrazena ve Froissartov" Kronice. Znm jsou snahy o'zkaz ku&: druh* laternsk* koncil z'roku 1139 uvalil klatbu na kohokoli, kdo by pou#il takovho bezbo#nho nstroje proti k(es+anovi. K(es+an v&ak proti sob" ku& vesele u#vali i'nadle, tak#e tent*# zkaz a'op"t marn" o'p)l stolet pozd"ji zopakoval i'pape# Inocenc'III. Bez ohledu na zkazy se ku&e v'Evrop" zna%n" roz&(ily, a'pat(ily spolu s'luky mezi nejb"#n"j& loveck i'vojensk st(eln zbran" po celou prvn polovinu druhho milnia, dokud je nevytla%ily zbran" paln. To v&ak bylo mnohem pozd"ji: anglick armda byla z(ejm" ku&emi ozbrojena je&t" v'roce 1627, a'%nsk armda dokonce u#vala ku& je&t" ve vlce s'Japonskem v'letech 1894-5. Ku&e se navc ob%as navracej jako v*zbroj specilnch jednotek, a'v'zemch, v'nich# to nen nesmysln" zakzno jako u'ns, je lov ku& oblben*m a'b"#n*m sportem i'zbavou dodnes. KONSTRUKCE KU"E Zkladem ku&e je rameno luku, upevn"n na p(%n t"lo, jemu# se sprvn" %esky (k socha. Socha je opat(ena #lbkem, v'n"m# le# &p (%i lpe &ipka, nebo+ pro speciln &py do ku&e typicky krat& a'n"kdy tak t"#&, ne#li &py ur%en pro luky, a'na rozdl od nich neopat(en z(ezem na zadnm konci se u#v tento termn). -ipka b*v n"kdy ve #lbku dr#ena pru#nou p(chytkou, aby p(i sklon"n samost(lu nevypadla. Modern ku&e nez(dka namsto #lbku maj odli&n za(zen pro veden &ipky. Krom" toho je sou%st sochy tak za(zen, je# dr# t"tivu luku napjatou, a'umo#$uje ji spustit ve chvli, kdy je zapot(eb vyst(elit. M)#eme p(edpokldat, #e nejprve skute%n" &lo o'pouh* z(ez, z'n"j# byla t"tiva vytla%ena prstem st(elce, pozd"ji se objevila jednoduch spou&+, umo#$ujc hlad& a'spolehliv"j& v*st(el. Brzy v&ak byl vynalezen tzv. o(ech: oto%n* blok, umst"n* uvnit( sochy, a'opat(en* dv"ma z(ezy. V'jednom z'nich je dr#ena t"tiva; druh*m se o(ech obr.11: Mechanismus ku!e opr o'spou&t"c pku. Po stisknut pky se o(ech s(o&echem pro vypu!t%n voln" oto% kolem osy a't"tivu spust. Takov*mto t%tivy spou&+ov*m za(zenm byly vybaveny ku&e po v"t&inu jejich p(edlouh historie; teprve modern ku&e mvaj odli&n sochy s'pu&kovou pa#bou umo#$ujc zalcen a'se spou&t vybavenou pistolovou rukojet a'obvykle tak automatickou pojistkou. 14

Lu%i&t" (rameno) ku&e se od lu%i&t" klasickho luku zsadn" li&: b*v mnohem krat& s'ku& s'dlouh*m lu%i&t"m by se velmi &patn" manipulovalo , ale daleko siln"j&. Zatmco luky byly a# na v*jimky d(ev"n ponechme-li stranou nejmodern"j& luky z'um"l*ch hmot a'kladkov luky s'ocelov*mi rameny , ku&e brzy p(e&ly od u#vn d(eva na rohovinu, kosti a'dal& kombinace materil) (napnac slu %asto zvy&ovaly konopn provazce, ta#en po vn"j& stran" lu%i&t"). Tato slo#en lu%i&t" b*vala obvykle chrn"na ko#en*m obalem. P(ibli#n" od 15. stolet se lu%i&t" nejvce vyrb"la z'oceli; to vcemn" plat dodnes, kdy se k'oceli p(ipojily modern laminty a'kompositn um"l hmoty. Tak(ka v&echny klasick ku&e u#vaj deexnch luk): takov* luk m stejn* tvar napnut* i'nenapnut*, je v#dy prohnut t*m# zp)sobem. To proto, #e p(i pou#it pevn*ch materil) s'velkou silou rohoviny, oceli a'podobn" je tento tvar nejv*hodn"j&; obr.12: Pou$it napnac pky z'tho# d)vodu jsou deexn i'modern kladkov luky. Kladkov* mechanismus sm se u'dne&nch v*konn*ch ku& u#v tak velmi %asto; a%koli n"kter z'jeho v*hod hlavn" mo#nost pohodln" dr#et luk napjat* se u'ku& neprojev tak v*razn", ty zb*vajc, je# jsme si popsali v*&e, sta%. NAPNN KU"E Vzhledem k'velk sle lu%i&t" ku&e nebylo nikdy jej napnn snadn. V"t&ina slab&ch ku& proto m vep(edu n&lapn* t(men (n"kdy provazov*, %ast"ji v&ak mnohem prakti%t"j& kovov*), do n"j# st(elec op(e nohu, a'm)#e pak p(i natahovn t"tivy vyu#t slu obou rukou a'zad. Nev*hodou tohoto napnn ov&em je to, #e je nepohodln a'dlouho trv. Pro slab& ku&e se proto brzy objevily r)zn napnac pky; u#it jedn vidme na obrzku. N"kdy byly podobn pky rovnou sou%st ku&e (o'velmi zajmav ku&i s'integrovanou napnac pkou a'dokonce i'zsobnkem na vce &ipek se zmnme n#e v'souvislosti s'vojensk*m vyu#itm ku&). Dal& pom"rn" b"#n pomocn za(zen byl dvojit* hk, upevn"n* k'opasku %i k'bandalru, zav"&enmu p(es rameno: jm pak mohl st(elec t"tivu napnat p(i &lpnut do t(menu pohodln"ji, ne# hol*ma rukama. Modern ku&e jsou n"kdy lmac, a't"tivu pak napnaj pomoc pkov*ch p(evod). Nejsiln"j& ku&e v&ak nelze napnout ani s'vyu#itm t(menu %i hk). Proto vznikla nejr)zn"j& mechanick za(zen, je# lze ke ku&i upevnit, do jejich h%k) zachytit t"tivu, a'pak vyu#t mechanismu pro jej napnut. Tyto tzv. napnky byly zalo#eny snad na v&ech jednoduch*ch strojch, je# kdy lidstvo objevilo: setkme se zde 15

samoz(ejm" s'kolem na h(deli i's'kladkami; existovaly napnky u#vajc &roubov*ch p(evod) %i ozuben*ch kol a'rohatek; n"kter napnky byly zalo#eny na kombinovan*ch systmech pk. SAMOST%LY V&ARMD# A%koli ku&e se rychle staly oblbenou vojenskou zbran (a'jak jsme se ji# zmnili, udr#ely se v'armdch dost dlouho), nebylo to, jak se ob%as traduje, proto, #e jako jedin dokzaly ohrozit ryt(e v'pln zbroji. A%koli &ipka z'ku&e brn"n samoz(ejm" prorazit dokzala, nebyl to velk* problm ani pro &p z'luku p(inejmen&m &lo-li o'kvalitn dlouh* luk, dobr* ostr* &p, a'&ikovnho st(elce. Obrovskou v*hodou ku&e proti luku v&ak bylo to, #e pro dosti %innou st(elbu z'ku&e nen zapot(eb tak(ka #dn* v*cvik: ku&i m)#eme dt do ruky vcemn" komukoli, a'sta% ukzat mu, kter*m sm"rem je nep(tel. Naproti tomu lukost(elba je, jak ji# vme, daleko nro%n"j&. Ku&e ov&em luk nikdy docela nevytla%ila, proto#e luk nabz jinou velkou v*hodu a'tou je rychlost st(elby. Za dobu, ji# ku&inkovi trv nata#en jeho zbran", dok#e lukost(elec pobt celou %etu: nata#en siln ku&e za pomoci napnku m)#e zabrat p(ibli#n" minutu, a'to je dostatek %asu na deset %i vce &p), vyst(elen*ch z'luku. Proto luk i'ku&e v'armdch existovaly spole%n", dokud nebyly ob" zbran" vytla%eny k(esadlov*mi a'perkusnmi pu&kami a'pistolemi. Zajmavost z'!ny v'n# byla ostatn" ku&e z(ejm" vynalezena je zbra$, je# tuto nejv"t& nev*hodu ku&e odstra$uje: jedn se o'opakovac ku&i, kter kombinuje rychl pkov napnn se zsobnkem na deset &ipek. Dky tomu pak bylo mo#n vyst(elit desetkrt za n"jak*ch patnct sekund: sice takovto ku&e nenabz zvl&tn p(esnost a'samoz(ejm" nem ani zdaleka pr)raznost siln ku&e s'napnkem (nebo dlouhho luku), av&ak palba oddlu ku&ink) na nep(telskou vojenskou jednotku musela b*t drtiv. A%koli paln zbran" ku&e z'armd za%aly vytla%ovat ji# v'dob" doutnkov*ch zmk), a'a# na v*&e zmn"n v*jimky (!na 1895) k(esadlov pu&ky a'pistole &estnctho a'sedmnctho stolet nahradily mechanick zbran" denitivn", ku&e se ob%as do rukou vojk) vracej. Po vstupu Spojen*ch Stt) do druh sv"tov vlky hledala organizace OSS'nehlu%nou zbra$ pro diversn jednotky, a'dr. Paul Klopsteg, specialista na lukost(elbu, nakonec navrhl zbra$ na principu ku&e namsto klasickho lu%i&t" v&ak vyu#vala svazku gumov*ch vlken. Tyto zbran", ozna%ovan podle typu Little Joe a'Big Joe, se skute%n" vyrb"ly obr.13: *nsk rychlopaln ku!e s(integrovanou napnac a'u#valy v'nemalm pkou a(zsobnkem na !ipky mno#stv. 16

A%koli ob%as probleskne zprva o't %i on speciln jednotce, zkou&ejc ku&e pro n"jak konkrtn pou#it, v'sou%asnosti se samost(ly jako vojensk zbran" prakticky nepou#vaj. P(esto#e absence hluku i'zblesku p(i v*st(elu z'ku&e je pro n"kter aplikace velmi cenn vlastnost, modern obr.14: Ku! nebo lukem lze lovit i(velkou a(nebezpe"nou zv%& paln zbran" se subsonick*m st(elivem a'%inn*mi tlumi%i dok# tot#, a'p(in&ej i'(adu v*hod, jich# ku&e nedosahuj a'doshnout nemohou, p(edev&m co do rychlosti st(elby a'zsoby st(eliva. KU"E A&LOV Hned od samho za%tku se samost(ly staly velmi oblbenou a'%innou loveckou zbran, od jednoduch*ch a'levn*ch ku&, jak lze vyrobit tak(ka na kolen" (daleko snze, ne# kvalitn luk), a# po ndhern a'drah zbran" aristokracie. Na rozdl od vojensk*ch aplikac je ostatn" ku&e pro lov mnohem vhodn"j&, ne#li luk, kter* zde proti n #dnou v*hodu nem: p(i lovu nen zkladn problm ku&e, toti# pomal kadence st(elby, nikterak na p(ek#ku. Naopak oproti luku se p(i lovu jako zcela zsadn v*hoda projev to, #e ku&i na rozdl od luku nen nijak obt#n dr#et del& dobu p(ipravenou ke st(elb". Ani novinka, vynalezen p(ed polovinou druhho milnia toti# paln zbran" , pom"rn" dlouho nep(in&ela p(i lovu oproti ku&i #dnou v*znamn"j& v*hodu. Velmi dlouho se toti# pu&ky a'pistole odpalovaly p(ilo#enm zaplenho doutnku nejprve ru%n", pozd"ji mechanicky prost(ednictvm doutnkovho zmku; kou( z'doutnku ov&em lovn zv"( ct z'velk dlky, nemluv" o'tom, #e chodit na lov s'ho(cm doutnkem nen zcela praktick. Ku&e je navc tm"( bezhlu%n a'na rozdl od paln*ch zbran na %ern* prach j nijak zvl&+ nevad vlhkost. Pu&ky se proto za%aly pomalu prosazovat jako zbran" lovc) teprve po vynlezu kole%kovho zmku po%tkem XVI. stolet. I'pak ale je&t" trvalo mnoho let, ne# paln zbran" nahradily ku&e v'rukou lovc) docela; to se poda(ilo a# mnohem mlad&m k(esadlov*m pu&km. Na rozdl od vojenskho vyu#it, v'n"m# se ku&e vracej jen zcela namtkov" a'v*jime%n", v'lovu ku&e spolu s'luky za#ily velk* triumfln nvrat dky modernm 17

materil)m a'technologim. Pro ku&i toti# v#dy bylo kritickou sou%st jej lu%i&t". Jak jsme uvedli v*&e, u#valo se pro n" vedle d(eva i'rohoviny, kost a'pozd"ji nejvce oceli; v&echny tyto materily v&ak maj spole%nou nev*hodu, a'tou je pom"rn" vysok hmotnost. Takov lu%i&t" pak sice p(i nata#en naakumuluje zna%n mno#stv energie; nemalou %st j v&ak op"t spot(ebuje jen na rozh*bn sebe sama. Ocelov lu%i&t" pak zvl&t" ve star&ch dobch, kdy metalurgie je&t" nebyla na v*&i mvala ve zvyku praskat; krom" zni%en zbran" to bylo pro st(elce podobn" nebezpe%n, jako v*buch prachu ve zbrani paln. Specick*m problmem ku&e pak je tak to, #e jej lu%i&t" je mal, tak#e t"tiva tla% &ipku po pom"rn" krtk drze; za tu dobu ov&em zdaleka nedok#e &ipce p(edat ve&kerou energii, je# je k'dispozici oproti luku, kter* &p #ene po drze mnohem del&. Velmi zajmav* pokus, zam"(en* na rychlost &pu, publikoval Paterson v'roce 1990: Stephen V. Grancsay porovnal %innost anglickho dlouhho luku s'napnac silou n"co mlo p(es 30 kg (68 liber) a'klasick ku&e s'napnac silou vce ne# desetinsobnou cca 335 kilogram) (740 liber). Pou#il lehk &ipky, dvakrt leh%, ne# &p u#it* pro luk: &p v#il p(ibli#n" 70 gram) (2.5 unce), &ipka p"tat(icet (1.25 unce). A'rozdl v'rychlosti? Ne%ekan" skoro #dn*: &p z'luku vylet"l rychlost 40.75 m/s, zatmco &ipka z'ku&e m"la rychlost 42.28 m/s. Modern materily v&ak nabzej v"t& pru#nost tedy schopnost daleko lpe akumulovat energii p(i mnohem ni#& vze, ne# jak m)#e doshnout ocel (o'tradi%n"j&ch materilech, jako t(eba rohovina, ani nemluv"); dal& v*hodou je mo#nost pou#t kladkovho mechanismu, kter* jsme popsali v*&e. Ku&e spolu s'luky tak stle slou# jako velmi oblben, &ikovn a'sportovn loveck zbra$, dob(e pou#iteln prakticky na jakoukoli zv"( ty nejv*konn"j& umo#$uj dokonce i'lov t"#k zv"(e v'Africe, v%etn" slon). Je velk &koda, #e n& zkon lov ku& %i lukem, daleko sportovn"j& a'zajmav"j&, ne# lov palnou zbran, neumo#$uje.

V$n! st"elnho prachu

Prvn paln zbran" hodn toho jmna se objevily v'Evrop" n"kdy v'pr)b"hu XIII. stolet oproti st(eln*m zbranm, jejich# historie se po%t na destky tisc let, jsou tedy pom"rn" mlad. V'n"kter*ch pramenech sice b*v za kolbku paln*ch zbran ozna%ovna star !na, av&ak to nen p(li& p(esn !$an sice znali st(eln* prach a'u#vali primitivnch raket, av&ak paln zbran" jako takov se u'nich nikdy neroz&(ily;'naopak, jak ji# vme, prv" v'!n" vydr#ely v'armd" samost(ly a# tm"( do XX. stolet. Zkladn podmnky pro vznik jednoduch pu&ky, pistole %i t(eba d"la jsou dv": pot(ebujeme vhodnou v*bu&ninu, kter po#ene st(elivo a'tak pot(ebujeme

18

hlave$, je# usm"rn v*buch a'd kuli (nebo %emukoli, %m st(lme) alespo$ zhruba po#adovan* sm"r. Ob" podmnky byly spln"ny prv" v'dob", o'n# p&eme: %ern* st(eln* prach, znmou sm"s sry, ledku a'd(ev"nho uhl, evrop&t chemici objevili n"kdy na p(elomu XII. a'XIII. stolet. Podle n"kter*ch pramen) lze mo#n zsluhu o'tento objev p(ipsat Rogeru Baconovi, jen# se o'st(elnm prachu zmi$uje ve svm Opus Majus; naproti tomu jinde zmi$ovan* mnich Berthold Schwarz, jemu# pr* vybuchl v'ruce mo#d(, ve kterm tloukl sm"s t( v*&e zmn"n*ch lu%ebnin (a'po n"m# se pr* m %ern* prach jmenovat) je tm"( jist" pouze historickou anekdotou. Za zmnku stoj to, #e evropsk* st(eln* prach a+ ji# byl jeho vynlezcem kdokoli oproti orientlnm prach)m ho( pon"kud pomaleji: do paln*ch zbran se tak hod mnohem lpe, nebo+ takov* prach urychluje st(elu v'hlavni plynule a'stejnom"rn" a'p(in& men& risiko roztr#en zbran". PRVN PALN ZBRAN# Zpracovvat #elezo se sice Evropa nau%ila oproti jin*m kulturm pom"rn" pozd"; p(esto v&ak ji# ve XII. stolet nebyl problm vyrb"t jednoduch hlavn" r#e zhruba od t( centimetr) nahoru, do nich# bylo mo#n nasypat n"co st(elnho prachu, na n"j polo#it hrst kamen, a'celou v"c v'tehdej& dob" b"#n" pomoc #havho #eleza, pozd"ji s'vyu#itm doutnku odplit.

obr.15: Jedna z(mn% ak"nch rytin Bertholda Schwarze, objevujcho st&eln# prach

Tyto pu&ky byly samoz(ejm" p(edovky na zadnm konci byly pevn" uzav(eny, prach i'nboj a'brzy tak ma&t"n ucpvka, je# st(elbu v*razn" zlep&ila se do hlavn" dostvaly jejm stm. U'uzav(enho konce byl jen z'horn strany vyvrtn mal* otvor, slou#c k'zaplen prachu; ten byl shora roz&(en do trycht*(ovho tvaru, tak#e bylo mo#n n"co prachu nasypat i'sem, a'po jeho zaplen p(ilo#enm #havho #eleza ohe$ pro&lehl i'dovnit(. Prv" takov*mi zbran"mi se v'historii vojenstv proslavili %e&t loupe#nci, znm z'historie jako husit; men& ru%n pu&ku takovhoto typu naz*vali p&+alou, a'lze pova#ovat za velmi pravd"podobn, #e prv" odsud pochz dne&n vcemn" celosv"tov* termn pistole. T"chto nejstar&ch paln*ch zbran se zachovalo jen mlo: v"t&ina jich byla pozd"ji p(ed"lna na doutnkov pu&ky, jimi# se budeme zab*vat hned v'p(&tm odstavci; mnoh byly rozlity a'pou#ity jako zdroj #eleza. Co z)stalo, to obvykle vzhledem k'nikterak zzra%n kvalit" tehdej&ch materil) zni%il rez.

19

LUNTOVKY St(elci brzy p(i&li na to, #e dr#-li jednou rukou zbra$ ru%n p&+aly m"ly obvykle na zadnm konci dlouh* stvol, kter* st(elec stiskl pod pa# a'strefuj se na jej prachovou pnvi%ku %msi #hav*m, pra&patn" se p(itom m( a'strefuje. /e&en tohoto problmu ov&em nen p(li& nro%n: sta% doutnk upevnit na pku, je# se na t"le zbran" ot% kolem %epu, a'dosedne koncem prv" na zpaln* kanlek. Toto za(zen, kter se objevilo n"kdy kolem roku 1440, se naz*v doutnkov* zmek. S'doutnkov*m zmkem bylo ji# mo#n skute%n" m(it; brzy se proto tak zm"nil tvar zbran" z'p)vodnho st(elnho klacku, dr#enho v&elijak, na vcemn" modern tvar pu&ky s'pa#bou umo#$ujc p(ilcen. Postupn" se objevila (ada dal&ch vylep&en: zpaln* kanlek ztravka se p(est"hoval na bok hlavn", pro nasypn prachu byl opat(en pnvi%obr.16: Doutnkov# zmek na primitivn pistoli kou ve tvaru misky, brzy vybavenou tak v%kem, chrncm nasypan* prach proti po%as a'dr#cm jej na mst" i'p(i manipulaci se zbran, a'desti%kou vzadu, je# chrnila st(elc)v obli%ej p(ed z&lehem. Namsto prost pky ve tvaru S'se uvnit( zbran" skr*val mechanismus, umo#$ujc nejen pohodln p(ibl#en doutnku ke st(elnmu prachu, ale tak jeho automatick odta#en to &et(ilo doutnk. Pozd"ji pak byly doutnkov pu&ky vybaveny i'modern spou&t. R#e t"chto zbran se obvykle pohybovala kolem dvou centimetr); st(elec si sm odlval kule a'st(eln* prach nosil v'samostatn prachovnici. Nabjen takov zbran" byla dlouh prce: nejprve bylo zapot(eb nasypat do hlavn" sprvnou dvku prachu, ani p(li& velkou, ani p(li& malou; pak zasunout kuli obalenou vhodn*m t"sn"nm, v&e d)kladn" up"chovat pomoc dlouh ty%ky nabijku , nasypat jemn* prach na pnvi%ku, a'postarat se o'to, aby doutnk ho(el a'aby z'chytu zmkov pky %ouhal tak prv" ve vhodn dlce I'p(es tyto nev*hody se luntovky (od n"meckho nzvu doutnku die Lunte) rychle prosadily v'armdch: byly pom"rn" levn a've srovnn s'ostatnmi st(eln*mi zbran"mi t#e doby velmi %inn. Koncem XVI. stolet se ve Francii objevil bandalr, vybaven* (adou mal*ch prachovnic, z'nich# ka#d obsahovala p(edem odm"(enou dvku prachu pro jedno nabit. P(ibli#n" o'padest let pozd"ji se objevily hotov nboje: v'nekl#enm pap(e byla zabalena jak st(ela, tak 20

i'odpovdajc prachov nlo# papr zrove$ slou#il jako ucpvka p(i nabjen, a'po odkousnut jeho kraje bylo mo#no drobet prachu odsypat i'na pnvi%ku, tak#e tento vynlez st(elbu zrychlil opravdu v*znamn"; po stovkch let se tento vynlez vrt v'podob" jednotnho nboje. obr.17: Nov%j! doutnkov# zmek s(modern spou!t To je ale zatm vzdlen budoucnost; a# do doby chemick*ch t(askavin z)stal hotov* nboj tm nejlep&m, co m"li st(elci k'dispozici. Mimochodem, velmi roztomil problmy s'nm m"li Britov v'Indii: papr byl toti# ma&t"n* hov"zm lojem, a'domorod vojci, pova#ujc krvy za posvtn zv(ata, se odmtali takov*ch nboj) i'dot*kat, ne(kuli papr zuby odtrhvat. Zhruba od XVI. stolet se dokonce experimentovalo i'se zadovkami pu&kami, nabjen*mi odzadu; takov zbra$ umo#n st(elci mnohem rychlej& a'pohodln"j& nabjen; pro vojka je nejpodstatn"j& asi to, #e zadovku lze nabt i'vle#e, zatmco k'nabjen p(edovky je zapot(eb vstt a'stt se tak snadn*m ter%em protivnka. Problmem zadovky naopak je to, #e mechanismus, kter* umo#n hlave$ zezadu otev(t, nabt, a'op"t zav(t, doutnkovou zbra$ v*razn" zkomplikoval, prodra#il a'sn#il jej spolehlivost o'tolik, #e jeho v*hody byly pom"rn" zanedbateln. V"t& roz&(en zadovek tak muselo je&t" p"kn*ch pr set rok) po%kat na zbran" k(esadlov a'perkusn. Ve vojenstv se pu&ky s'doutnkov*m zmkem usadily opravdu na dlouho: jejich nev*hody oproti nov"j&m mechanism)m, o'nich# si budeme povdat n#e, nebyly pro armdn pou#it p(li& zsadn, a'naopak mezi nezanedbateln v*hody pat(ila lce a'spolehlivost. Dky tomu se tyto zbran" udr#ely v'evropsk*ch armdch a# do po%tku XVIII. stolet, a'v'!n" a'v'Japonsku se u#valy dokonce a# do samho konce stolet XIX.

obr.18: Ameri"an z(po"tku XVII. stolet ozbrojen# doutnkovou mu!ketou; na bandalru m prachovnice s(p&edem odm%&en#mi dvkami prachu

21

TRIUMF MECHANIKY: KOLE!KOV' ZMEK A%koli doutnkov* zmek nebyl zase tak &patn* pro p"&ky, pro jezdce byl skoro nepou#iteln* p(prava luntovky ke st(elb" za jzdy v'sedle byla krajn" problematick. Podobn" se zbra$ p(li& nehodila myslivc)m; pro n" bylo tak velmi zna%nou nev*hodou to, #e pach zaplenho doutnku lovn zv"( ctila z'velik dlky. Proto zbrojn techniku v*znamn" dop(edu posunul vynlez kole%kovho zmku; ten vznikl kdesi ve st(edn Evrop" kolem roku 1515 a'm)#eme se celkem spolehnout na to, #e jeho otcem byl n"jak* hodin( podle n"kter*ch zdroj) &lo o'Johanna Khfusse z'Norimberka. Zajmav je, #e skica, je# se velmi podob kole%kovmu zmku, pr* je i'v'o pr destek let star&m Codexu Atlanticu Leonarda Da Vinci; i'je-li tomu skute%n" tak, stejn" jako u'v"t&iny ostatnch Da'Vinciho vynlez) v&ak tato idea zapadla aby byla znovuobjevena a'realizovna obr.19: Kole"kov# zmek na zdoben n%meck pistoli z(roku 1594 jindy a'jinde. Princip kole%kovho zmku nen slo#it*; vy#adoval ov&em jemn"j& mechaniku, ne#li zmek doutnkov*. Ztravka a'pnvi%ka posypan jemn*m st(eln*m prachem z)stvaj beze zm"ny. Namsto doutnku v&ak u'kole%kovho zmku prach zapaluje jiskra, vyk(esan pomoc pyritu a'r*hovanho kole%ka v'podstat" tedy na tm#e principu, na n"m# vznik zapalovac jiskra u'dne&nch b"#n*ch levn*ch zapalova%). Mechanismus pu&ek v&ak byl o'poznn v"t&, a'kole%ko se neto%ilo ru%n": pro lep& jiskru bylo pohn"no perem, a'natahovalo se po zp)sobu hodinov*ch mechanism) kl%kem. Tento kl%ek byl b"#n" sou%st prachovnice. Kole%kov* zmek se nijak zvl&+ neprosadil u'p"choty, nebo+ jeho slo#itost a'p(edev&m vysok cena nenalezly zalben u'vojensk*ch pn). O'to vce jej v&ak uvtala aristokratick jzda: zkrcen pu&ky pro jezdce, tzv. karabiny, nebo velmi krtk zbran" ur%en pro dr#en jednou rukou je# prv" snad po vzoru on husitsk p&+aly naz*vme pistolemi se objevily a'roz&(ily dky kole%kovmu zmku, kter* umo#$oval vzt zbra$ nata#enou a'p(ipravenou ke st(elb" tm"( libovoln" dlouho. Naprostou revoluci v&ak p(inesl kole%kov* zmek do jin aristokratick zbavy toti# lovu: zde se v*hody novho mechanismu projevily je&t" v*razn"ji. Nata#en kole%ko zv"(, na rozdl od kou(cho a'praskajcho doutnku, nikterak nepla&, a'nadto bohat*m &lechtic)m vysok cena zbran nikterak nevadila. 22

Naprost v"t&ina uchovan*ch zbran s'kole%kov*mi zmky je proto p(ebohat" zdoben, a'n"kter z'nich patrn" pat( mezi nejkrsn"j& historick paln zbran" v)bec. Zmkov desky b*vaj pro(ezvan %i ryt; obr.20: Loveck pu!ka tzv. t%!nka s(bohat#m zdobenm kohouty jsou upraveny do podoby zv(ecch hlav; d(ev"n %sti zbran b*vaj obvykle bohat" vykldan. Spolu s'kole%kov*m zmkem se objevuje (ada dal&ch novinek a'vynlez). Nata#en kole%ko, dr#en jednoduch*m ozubem, se mohlo spustit i'necht"n" kole%kov zbran" proto b*vaj nez(dka vybaveny pojistkou. Prv" ve spojitosti s'kole%kov*m zmkem se tak poprv v'roce 1543 objevil tzv. napn%ek speciln spou&+, umo#$ujc vyst(elit i'tm nejleh%m dotykem, a'tak zamezujc str#en rny. N"kter kole%kov zbran" ji# tak maj dr#kovanou hlave$: nejprve se dr#ky d"laly podln bez vinut a'slou#ily k'zachycovn zbytk) splenho prachu; u# koncem XVI. stolet se v&ak pom"rn" b"#n" objevuj dr#ky vinut, je# dvaj st(ele rotaci a'tedy oproti kuli vyst(elen z'hladk hlavn" daleko lep& dost(el i'p(esnost. Zadovky jsou ov&em po(d vzcn, tak#e r*hovn pon"kud komplikuje nabjen postupn" vznikaj nejr)zn"j& systmy, umo#$ujc za(znut st(ely do dr#ek; (ekneme si o'nich vce pozd"ji. !ast jsou vcehlav$ov zbran"; zajmavost jsou kombinovan zmky, spojujc jaksi pro jistotu doutnk i'kole%ko u'spole%n pnvi%ky s'prachem. K%ESAT SE D I&JEDNODU""M ZP$SOBEM Netrvalo dlouho, a'v*robci zbran si uv"domili, #e nejslo#it"j& sou%st kole%kovho zmku tedy vlastn r*hovan kole%ko s'pru#inou, ji# je t(eba natahovat, a'je# p(i ot%en vyk(e&e jiskru ze zpalnho kamene je vlastn" zbyte%n: tho# efektu lze doshnout tak, #e namsto kole%ka pou#ijeme pevn &krttko (tzv. oclku) a'o n" pra&tme kamnkem uchycen*m na konci kohoutu. Prvn takovto k(esadlov zmky vznikly patrn" odvozenm ze zmk) doutnkov*ch (jejich# dlouh pky vyu#vaj pro upevn"n kamnku) ji# n"kdy kolem roku 1550. obr.21: K&esadlov# zmek 23

Nejb"#n"j&m k(esacm kamenem byl pazourek, kter* zde pro#il slavn* nvrat do v*zbroje, destky tisc let pot, co slou#il jako materil pro hroty &p); jeho n"meck* nzev der Flint nm dal tak alternativn nzev pro pu&ku inta. Mimochodem, etymologie samotnho slova pu&ka, roz&(enho ve v&ech slovansk*ch jazycch, nen p(li& znma: jist je, #e to slovo p(i&lo z'latiny a'(e%tiny a #e kdysi dvno znamenalo krabice; jak a'kdy za%alo ozna%ovat st(elnou zbra$, dnes nikdo s'jistotou nev. Snad &lo o'n"jak* prastar* a'dnes dvno zapomenut* vojensk* vtip. K(esadlov zmky byly postupn" zdokonalovny. Oclka se stala sou%st v%ka pnvi%ky; tak je prach chrn"n po celou dobu vyjma vlastnho v*st(elu, kdy samotn* der kohoutu vyk(e&e jiskru a'zrove$ otev(e pnvi%ku. N"kter typy k(esadlov*ch zmk) dokonce automaticky nasypou prach na pnvi%ku z'hlavn" p(i nata#en kohoutu. K(esadlov* zmek je patrn" nejdokonalej&m zp)sobem odpalovn st(eln*ch zbran, nemme-li k'dispozici nic jinho, ne# samotn* st(eln* prach (kter* pot(ebuje ohe$, aby chytil, a'nelze jej odplit pouh*m derem). Lep& zp)sob odpalu se objevil teprve na p(elomu XVIII. a'XIX. stolet s'vynlezem t(askav*ch sm"s, je# derem zaplit lze o't"ch si vce (ekneme hned v'p(&tm oddlu. A%koli k(esadlov* zmek nen zdaleka tak jednoduch* jako zmek doutnkov*, je mnohem jednodu&&, levn"j& a'o n"co mlo spolehliv"j& ne# zmek kole%kov*, s'nm# sdl zkladn princip tedy vyk(esanou jiskru zapalujc prach. Jsou-li k(esadlov zbran" z'dne&nho pohledu pom"rn" nespolehliv, je to vinou obecn*ch problm) se zapalovnm pomoc prachu na pnvi%ce: prach zde toti# m)#e snadno zvlhnout (existovala (ada nejr)zn"j&ch konstrukc pnvi%ek, sna#cch se jej chrnit proti zatkajc vod"), prud& vtr m)#e prach %i jen z&leh odnst je&t" v'okam#iku v*st(elu; spaliny zan&ej ztravku V'armd" k(esadlov zbran" rychle nahradily pistole a'karabiny s'kole%kov*mi zmky; jen u'p"choty se n"kde udr#ely pu&ky doutnkov vzhledem k'podstatn" ni#&m nklad)m. I'zde v&ak byly postupn" nahrazovny zbran"mi se zmky k(esadlov*mi. Prv" s'k(esadlov*mi zbran"mi je nerozlu%n" spojen nstup dr#kovan*ch hlavn. Ne&lo sice o'vynlez nov* jak jsme si (ekli v*&e, tyto hlavn" se za%aly objevovat ji# koncem XVI. stolet'; s'k(esadlov*mi zbran"mi v&ak se

obr.22: Ty, kdo se domnvaj, $e revolver vynalezl Samuel Colt, jist% zaujme k&esadlov zbra) Hanse Stolpera z(roku 1597 24

dr#kovan hlavn" staly pom"rn" b"#n. Nebyli jimi samoz(ejm" vybaveni oby%ejn p"&ci v'armdch; ostrost(eleck (dnes bychom (ekli odst(elova%sk) oddly ale v'dob" k(esadlov*ch zmk) ji# m"ly naprosto b"#n" p(esn a'dalekonosn pu&ky, jejich# hlavn" obr.23: Kapesn t&rann# k&esadlov# deringer byly dr#kovan; stejn" byli vybaveni velmi %asto i'lovci. Objevuje se tak (ada nov*ch systm) nabjen zezadu; jejich v*hody ale po(d nejsou tak v*znamn oproti nev*hodm, a'p(edovky proto stle p(eva#uj. Je zajmav, #e %e&tina nem specick* nzev pro zbra$ s'dr#kovanou hlavn: pro ns je pu&ka stejn" dob(e kulovnice jako brokovnice. Pro srovnn nap(. anglick rie nebo rusk !"#$%!&' je v*hradn" zbra$ dr#kovan, a'pro pu&ky s'hladkou hlavn maj tyto jazyky termny odli&n. K(esadlov zbran" zvl&t" pak loveck, ur%en pro bohatou aristokracii b*valy obvykle, podobn" jako zbran" s'kole%kov*m zmkem, bohat" zdoben. B"#n" se u#valo zlacen, vn"j& kovov %sti lu%k, botka pa#by a'zmkov desky b*valy pojednny t*m# um"lcem a'ryt %i pro(ezvan; neobvykl* nen ani ligrn. Hlavn" byly %asto kanelovny %i fasetovny. Pa#by pu&ek i'pistol jsou vyrb"ny z'u&lechtil*ch d(ev, zdobeny (ezbou i'vykldnm; oblben byla slonovina, z'n# se %asto (ezaly i'cel funk%n celky (botka pa#by, prot"j& zmkov deska, u'pistol n"kdy cel pa#ba). Na druhou stranu bohatstv zdoben prv" v'dob" nejv"t&ho rozmachu zbran s'k(esadlov*m zmkem pon"kud omezuje nstup st(zlivho a'elegantnho empru;'proto prvenstv nejzdobn"j&ch zbran obecn" sp&e z)stv t"m kole%kov*m. Za samostatnou zmnku ur%it" stoj snad nejslavn"j& klasick loveck k(esadlov zbra$ v)bec: tzv. kentuck nebo tak pensylvnsk pu&ka, je# se objevila kolem roku 1730; s'na svou dobu pom"rn" malou r# cca .45 (co# znamen 45 setin palce, tedy necel*ch 12 mm) a'velmi dlouhou hlavn umo#$ovala p(esnou a'%innou st(elbu i'na v"t& vzdlenosti. Tato zbra$ provzela dob*vn Ameriky a'slavila sp"chy i've vlce USA'za nezvislost, a my se s n v na& knize nesetkvme naposledy.

25

TRIUMF CHEMIE: PERKUSN ZBRAN# Jak jsme se zmnili v'minulm oddlu, hlavn nev*hodou k(esadlov*ch zbran byla nespolehlivost: st(elba v'de&ti %i za prudkho v"tru byla krajn" problematick, ztravky se zan&ely, slovem bda. Kup(kladu v'roce 1882 Francouzi podrobn" zkoumali (adu k(esadlov*ch zbran:'zjistili, #e rakousk pu&ka v'pr)m"ru sel#e jednou za 62 v*st(el) i to je dosti &patn , anglick za 44, rusk jednou za 28, &pan"lsk jednou za 22, a'francouzsk dokonce v'pr)m"ru bez selhn nedokzala vyst(elit ani 15 ran. Nen tedy divu, #e se lid zam*&leli nad tm, %m nespolehliv* prach na pnvi%ce nahradit. Koncem XVIII. stolet se tyto pokusy setkaly se zdrn*m koncem: u# roku 1786 vyrobil Claude Louis Berthollet t(askavou sm"s, je# se rozho(ela po pouhm deru, a'je# dokzala zaplit prach v'nbojov komo(e (mimochodem, t(askaviny Bertholletovi t(askaly tak dob(e, a# mu p(i pokusech vylet"la do vzduchu cel tovrna v'Esonne). Roku 1799 pak anglick* chemik Edward Charles Howard vynalezl t(askavou rtu+ (fulmint rtu+nat*); samoz(ejm" netrvalo dlouho, ne# dal& vynlezci pou#ili nov*ch t(askavin pro odpalovn zbran. T"mto nov*m zmk)m (kme perkusn, proto#e jsou odpalovny nrazem: kohout ude( na t(askavinu, ta se vznt, a'zapl i'st(eln* prach v'komo(e pu&ky %i pistole. Jednm z'prvnch takov*ch zmk) byl vynlez skotskho duchovnho Alexandra Forsytha: uvd se, #e pr* mu z&leh prachu z'pnvi%ky p(i lovu pla&il ptky, a'proto hledal lep& (e&en. Na&el je v'roce 1807: ze specilnho oto%nho zsobnku u'pozd"j&ch konstrukc automaticky p(i nata#en kohoutu se uvolnilo n"co t(askaviny, a'kohout v'podob" kladvka na ni pak p(i v*st(elu ude(il. Forsythovy prvn zmky jsou typick prv" oto%nou lahvi%kou, slou#c jako zsobnk t(askaviny. Forsyth)v zmek byl postupn" zdokonalovn a'vznikaly r)zn konstrukce, usnad$ujc opakovanou st(elbu. Mnoh u#valy paprov* psek obsahujc pilulky t(askaviny p(esn" stejn", jako tomu b*valo v'kapslkov*ch d"tsk*ch pistolkch, je# mo#n star& ze %ten() tto knihy je&t" znaj. Za samostatnou zmnku stoj vynlez znmho %eskho pu&ka(e Sylvestra Krnky: ten roku 1849 sestrojil paprov* nboj, jeho# t(askav slo# byla slisovna do vle%ku, spojenho se st(elou m"d"n*m drtkem to proto, aby v*st(el odnesl i'zbytky rozn"tky. Po%tkem XIX. stolet se objevily %epi%kov

obr.24: Pistole s(p'vodnm Forsythov#m zmkem 26

rozn"tky, ideln pro perkusn zbran": ty u# pak byly u#vny bez dal&ch zm"n, dokud se neroz&(ily jednotn nboje (a'mnoho zjemc) o'historickou st(elbu z'perkusnch zbran jich u#v dosud). Ztravka se vrtila z'boku hlavn" op"t nahoru a'kon% mal*m komnobr.25: Colt Paterson Belt model 3, klasika z(konce 30. let; kem, tzv. pistonem; na ten pistony jsou dob&e vid%t na obou vlcch se nasad rozn"tka, jej# t(askav slo# je ulo#ena v'm"d"n %epi%ce. Kohout pak m na konci miskovit vybrn, jm# na zpalku ude(. Dky tomu se nemohou rozlet"t kousky zpalky st(elci do obli%eje, ani nemohou ucpat ztravku. Prv" v'tto dob" tak vznikl proslaven* Colt)v revolver: jeho vlec se nabjel sice zdlouhav" zep(edu; byl v&ak v*m"nn*, tak#e st(elec mohl mt a'v'praxi tak b"#n" mval v'zsob" n"kolik nabit*ch vlc) a'tak doshnout na svou dobu nevdan rychlosti st(elby. A%koli zadovky ji# byly v'tto dob" pom"rn" hojn, v"t&ina perkusnch zbran se po(d nabjela zep(edu; samostatn zajmav kapitola by se dala napsat jen o'nejr)zn"j&ch systmech, je# umo#$ovaly za(znut st(ely do dr#ek. Mezi prvn pat(ilo pou#it ma&t"n ko#en ucpvky, je# ov&em musela mt velmi p(esnou velikost, aby dob(e fungovala. Pak vznikly pu&ky s roz&(enou nbojovou komorou, kter umo#$ovala st(elci, aby kuli z'm"kkho olova nabijkem trochu rozplacatil; dal&m vylep&enm t"chto systm) byly nbojov komory s'trnem, na n"j# se st(ela narazila (a'tm se rozthla a'za(zla do dr#ek). Vrcholem pak byly st(ely tvarovan tak, aby se rozthly samy p(i v*st(elu vyu#valo se vhodn" tvarovan*ch dutin nebo klnk) z'tvrd&ho materilu na jejich zadn stran". Nelze pst o'perkusnch p(edovkch a'nezmnit se o'slavn Whitworthov" pu&ce: dky &estihelnkovmu v*vrtu a'na svou dobu velmi prudkmu stoupn 1:20 tehdy se stoupn v*vrtu pu&ek b"#n" pohybovalo kolem 1:30 %i vce byla na armdn zbra$ mimo(dn" p(esn. Ji#an&t odst(elova%i v'ob%ansk vlce se proslavili (adou p(esn*ch zsah) na vzdlenost kilometru %i vce; asi nejslavn"j& je p(b"h generla Unie Johna Sedgwicka. Ten v'bitv" u'Spotsylvnie 9. kv"tna 1864 ost(e vyt*kal mu#stvu, #e se ukr*v p(ed odst(elova%i konfederace, vzdlen*mi zhruba kilometr. Krtce pot, kdy prohlsil, #e na tuto vzdlenost nen mo#n stret slona, jej ser#ant 27

obr.26: Whitworthova p&edovka E.'R. Grace zabil p(esnou ranou do hlavy prv" z'Whitworthovy p(edovky a'v'd)sledku prv" tato rna vyhrla Ji#an)m celou bitvu. Traduje se tak, #e generl Grant tomu nemohl uv"(it, a'n"kolikrt se ptal, zda je Sedgwick skute%n" mrtev. Kone%n*m (e&enm tohoto problmu samoz(ejm" bylo nabjen zezadu: vznikla (ada r)zn*ch konstrukc, z'nich# n"kter ji# p(edjmaly modern zv"ry sou%asn*ch pu&ek. JEDNOTN' NBOJ Rozmach zadovek ji# vedl p(mo ke konstrukci jednotnho nboje. Perkusn zadovky m"ly dva problmy: obt#e se samostatn*mi rozn"tkami a'ztravkou, a'nedokonal ut"sn"n zv"ru proti niku prachov*ch plyn). Ty prv samoz(ejm" vy(e&ila integrace zpalky do nboje. Prv zbran" tohoto typu u#valy paprov*ch dutinek, je# obsahovaly st(elu, zpalku i'prachovou slo#; nboj odpalovala jehla, kter propchla papr i'prach a'ude(ila do zpalky; proto se naz*valy jehlovky. Nejslavn"j& a'mo#n historicky prvn z'nich je ur%it" ta, ji# Jan Mikul& Dreyse sestavil v'roce 1835, a'kter byla o'p"t let pozd"ji zavedena jako standardn v*zbroj prusk armdy. Brzy se objevily dal& konstrukce jehlovek a'velmi rychle v'armdch vytla%ily pu&ky nabjen zep(edu; ji# v'roce 1866 byla ve francouzsk armd" zavedena konstrukce Antoine Alphonse Chassepota, je# m oproti Dreyseho systmu jednu zsadn v*hodu zpalka nen mezi st(elou a'prachem, n*br# ve dn" nboje;'jehla tak m)#e b*t mnohem krat& a'netrp prachov*mi plyny. A%koli k'rozmachu jehlovek ur%it" v*znamn" p(isp"ly sp"chy Prus) v'ta#en proti Rakousku v'roce 1866, je t(eba mt na pam"ti, #e k't"mto sp"ch)m p(isp"ly zadovky jen z%sti; velk* v*znam m"la tak velmi &patn taktika na&ich praprad"d). Ti toti# byli tehdy vyzbrojeni Lorenzov*mi pu&kami z'roku 1854, je# se sice nabjely zep(edu, ale zato m"ly mnohem v"t& dost(el a'byly daleko p(esn"j&, ne# Dreysovy jehlovky. Bohu#el, csa(sk taktika to v)bec nebrala v'vahu; namsto toho byla zalo#ena na nrazov*ch tocch hust" seskupen*ch 28

p"&ch kolon z'nevelk dlky: je t"#k vymyslet hor& taktiku proti nep(teli, ozbrojenmu rychle st(lejc zadovkou. Problmy s'nikem prachov*ch plyn) (e& nbojnice, je# je dostate%n" pru#n k'tomu, aby p(i v*st(elu p(ilnula ke st"nm nbojov komory a'sama t"snila; kolem zv"ru pak je ji# jen dr#et nbojnici na sprvnm mst". Prv kartonov nbojnice pa(#skho pu&ka(e Casimira Lefaucheuxe z'poloviny 30. let sice byly ur%eny jen pro brokov* nboj, ale zato ji# obsahovaly i'zpalku; jen p(stup k'n je nepohodln*, vede k'n z'boku zaveden* kol%ek, na n"j# ude( kohout stejn", jako kdyby v't"ch mstech byla perkusn zpalka. Tento nboj se pak dlouho pou#val v'revolverech. Trochu jinou cestou postupoval jin* Francouz, Louis Nicolas Auguste Flobert: ten ji# v'roce 1831 vzal klasickou m"d"nou %epi%kovou rozn"tku, a'zv"t&il ji natolik, aby do n bylo mo#no vsadit st(elu. Kohout pak ude(il na vystoupl* okraj %epi%ky vlastn" ji# nbojnice , a'tak ji zaplil. O'n"kolik let pozd"ji upravil systm tak, #e t(askavina nen zbyte%n" rozprost(ena po celm dn" nbojnice, ale je soust(ed"na prv" jen do jejho okraje. Tyto nboje se v'podstat" bez dal&ch zm"n pou#vaj dodnes, proto#e se snadno vyrb"j a'jsou velmi levn; dodnes ale maj tak tou# nev*hodu: aby der do okraje mohl fungovat, mus b*t nbojnice velmi tenk, a'nesnese v"t& tlak %inn"j& prachov slo#e. Tento problm (e&ily siln"j& mosazn nbojnice, je# nebyly opat(eny zpalkou; namsto toho m"ly ve dn" jen mal* otvor, jm# pro&lehla samostatn rozn"tka tak tomu bylo nap(. u'nbojnic sp"&nho zuba(e Edwarda Maynarda z'roku 1851. Ty slou#ily je&t" vojk)m Konfederace lpe ne# ko(istn henryovky %i spencerovky s'nov"j&mi (ale pom"rn" slab*mi) nboji s'okrajov*m zpalem, pro kter se na Jihu obt#n" shn"lo st(elivo. Kone%n" pak zhruba od 50. let (ada pu&ka() mezi nimi# byl op"t i'n& Sylvestr Krnka vytvo(ila modern samot"snic nbojnici s'integrovanou zpalkou uprost(ed dna; na rozdl od okrajovho zpalu je obecn" tato zpalka v*m"nn a'nbojnici lze p(ebjet. Mnoho problm) zpo%tku p(in&ely mechanismy, ur%en k'vyhazovn vyst(elen*ch nbojnic; %asto se stvalo, #e nbojnice nebyla sprvn" vyta#ena a'dal& v*st(el selhal (ob%as se to stv i'u'modernch automatick*ch zbran). Pu&ka(i se proto dlouho

obr.27: Dky odklopen nabjec klapce revolveru Chamelot Delvigne Mod. 8 systmu Lefaucheux je dob&e vid%t vybrn pro kol"ek nboje 29

sna#ili sestrojit nboj, jeho# pl&+ by dob(e t"snil, a p(i v*st(elu by sho(el;'postupn" ale zji&+ovali, #e to s'tehdej& technologi nen dost dob(e mo#n, a'#e v*hody mosazn nbojnice v*razn" p(eva#uj. Teprve v'sou%asnosti se o'tzv. beznbojnicovm st(elivu op"t za%n uva#ovat; dodnes ale jde pouze o'experimenty (z'nich# patrn" nejv*znamn"j&m byla to%n pu&ka Heckler&Koch G11, je# by patrn" byla zavedena do v*zbroje Bundeswehru, neb*t konce studen vlky a sjednocen N"mecka). Pro jednotn nboje pak vzniklo mnoho konstrukc zv"r), z'nich# mnoh umo#nily i'opakovanou st(elbu s'automatick*m podvnm nboj) ze zsobnku (%i sp&e nbojov schrnky, jak se v'%e&tin" sprvn" ozna%uje zsobnk, je-li sou%st zbran" a'nelze-li jej vyjmout) ten byl tehdy nej%ast"ji v'podob" trubice soub"#n s'hlavn zbran", a%koli existovala i'(ada dal&ch variant. To jsme ale ji# prakticky v'sou%asnosti, a'sou%asn*mi zbran"mi se budeme podrobn"ji zab*vat a# v'p(esp(&t kapitole.

30

Siln t%lo "in i(mysl silnou. Z(r'zn#ch druh' cvi"en doporu"uji st&elnou zbra). Je to p&ijateln cvi"en pro t%lo a(dv mysli d'stojnost, zbavu a(nezvislost. M"ov a(podobn hry jsou pro t%lo p&li! prudk, a(net&b mysl. Nech+ je st&eln zbra) na tv#ch v#letech nerozlu"n#m spole"nkem.
Thomas Jefferson, zakladatel a$t%et prezident USA

K(zachovn svobody je nezbytn, aby lid v$dy m%li zbran%, a(tak aby se u"ili, zejmna v(mld, jak je pou$vat.
Richard Henry Lee, sentor, kongresman, a$jeden ze zakladatel& USA

Nem'$eme napadnout americkou pevninu. Tam je pu!ka za ka$d#m stblem trvy.

admirl Isoroku Jamamoto, velitel japonskho lo'stva ve druh sv(tov vlce

Go West!
*m se Nov# Sv%t li! od Starho dob#vn Ameriky vlka za nezvislost stava a(nezciziteln prva Sever a(Jih: prvn modern vlka anarchie Divokho Zpadu mistrov!t st&elci co maj spole"nho roky 1934, 1968, 1986, 1990 a(1993 Columbine a(dal! katastrofy a(jak jim zamezit Spole%nost Spojen*ch Stt) Americk*ch sice z'na& kultury vze&la, ale do jist mry se od n li&. Je to samoz(ejm* d)sledek toho, #e od samho za%tku do Ameriky odchzeli zejmna ti, jim# byla svoboda p(li& cenn, ne# aby nechali feudln %i jin pny, aby jim ji omezovali; ti, kdo byli dostate%n" podnikav a'doma nem"li dostatek p(le#itost se uplatnit; ti, kdo nestli o'dohled, kontrolu a'ochranu jako !apkova ovce A+ si mne zabij, jen kdy# mne vedou , ale kdo se rad"ji spolehli na sebe a'na sv blzk.

Prvn osadnci a jejich zbran!

Pro budoucnost Spojen*ch Stt) byli ur%ujc p(edev&m emigranti z'britsk*ch ostrov); ti se v'Americe za%ali usazovat po%tkem XVII. stolet v'Jamestownu ve Virginii a'pozd"ji pak v'nejslavn"j& plymouthsk kolonii, zalo#en otci poutnky z'lodi Mayower. 31

V'tto knize nen msto na velmi zajmavou historii a'd)vody emigrace; namsto toho se soust(edme na v*zbroj osadnk). Setkali jsme se s'n zb"#n" ji# jednou: v'prv kapitole nm jamestownsk hldka ilustrovala tehdej& doutnkovou mu&ketu a'bandalr s'prachovnicemi s'odm"(en*mi dvkami prachu. Kolonisace probhala prv" v'dob", kdy se t"#i&t" v*zbroje p(esunovalo z'chladn*ch a'mechanick*ch st(eln*ch zbran ke zbranm paln*m, a'to se samoz(ejm" projevilo i'u'osadnk): v"t&ina z'nich byla standardn" ozbrojena me%em, a'pova#ovalo se tehdy za naprostou samoz(ejmost, aby v&ichni dokzali dob(e ovldat anglick* dlouh* luk. Zrove$ v&ak ji# byli obr.1: Hldka z(Jamestownu ozbrojen doutnkovou mu!ketou ozbrojeni %inn*mi paln*mi zbran"mi; prv" ty spolu s'vhodnou taktikou umo#nily kolonist)m p(e#t a'roz&(it sv osady v'bojch proti mnohonsobn p(esile Indin). Podle zznam) kapitna Johna Smithe bylo v'Jamestownu v'roce 1609 tedy dva roky po zalo#en kolonie zhruba 300 mu&ket, p(ev#n" doutnkov*ch, ale byly mezi nimi i'modern"j& kole%kov. V'roce 1625 ji# m"li kolonist pu&ek 1089. Doutnkov pu&ky ov&em pro osadnky m"ly stejn nev*hody jako ty, o'nich# jsme se zmi$ovali ji# v'souvislosti s'lovem v'kolonich o'to hor&, #e zbran" byly vedle lovu u#vny tak pro obranu proti indinsk*m tok)m, a'Indini nebyli o'nic mn" zdatn v'pov&imnut si ho(cho (a'pchnoucho) doutnku ne# lovn zv"(. Navc z'mnoha d)vod) nebylo mo#n nosit doutnk neustle zaplen* a'p(i nhlm p(epadu na jeho zaplen ji# nezbylo dost %asu. Kole%kov*ch zmk) bylo pom"rn" mlo, nebo+ byly v#dy dost drah; po roce 1620 se proto v'Americe za%aly pom"rn" rychle prosazovat zbran" k(esadlov. Je&t" v'p)vodn v*zbroji otc) poutnk) v'plymouthsk kolonii v&ak byla v"t&ina zbran odpalovan*ch doutnkem. Na rozdl od nov"j& (a'bohat&) osady dle na severu v'Massachusettskm zlivu nemme z'Plymouthu k'dispozici detailn zznamy o'typech pu&ek, jimi# byli kolonist vybaveni; tamn historie ale vyprv o'dvou udlostech spjat*ch s'paln*mi zbran"mi, na jejich# zklad" si m)#eme ud"lat ur%it* obrzek. Prv* p(b"h se t*k samotnho zalo#en kolonie, kdy byla je&t" lo. Mayower zakotvena v'p(stavu Provincetown. Je psno, #e tehdy jist* Francis, syn cestujcho Johna Billingtona, vyst(elil v'kajut" lodi z'otcovy pu&ky pt%nice; kajuta byla zna%n" poni%ena a'dokonce v'n za%alo ho(et, ale ohe$ byl rychle uha&en. Zd se pom"rn" pravd"podobn, #e pu&ka musela b*t vybavena k(esadlov*m zmkem: vyst(elit 32

omylem z'doutnkov pu&ky, u'n# je nejprve zapot(eb zaplit doutnk (a'v'uzav(en kajut" se nenechat jeho kou(em p(idusit) nen zdaleka tak jednoduch, jako nathnout a'omylem spustit kohout zbran" k(esadlov. Druh udlost, tak hned z'roku 1620, je mnohem epi%t"j&: osm mu#) veden*ch kapitnem Milesem Standishem se vydalo %asn" rno na pr)zkum. Zhy obr.2: Snaphaunce, typ k&esadlovho zmku, kde je!t% nebyla oclka spojena v&ak na n" zato%ila skupina Nauset); s(vkem pnvi"ky takov m%li prvn osadnci se ubrnili st(elbou. osadnci v(Plymouthu V'zznamech p(itom je, #e byly sly&et dva nebo t(i v*st(ely, a'pak n"kdo volal po ohni pro zaplen doutnk) z'toho lze odvodit, #e ve skupin" osmi mu#) byli patrn" dva nebo t(i ozbrojeni k(esadlov*mi pu&kami, a'ostatn doutnkov*mi. O'deset let pozd"ji, tedy v'roce 1630, kdy byla zalo#ena t(et v*znamn kolonie severn" od Plymouthu v'zlivu Massachusetts, ji# byla v*razn v"t&ina zbran k(esadlov*ch podle historick*ch zpis) tamn osadnci m"li 80 krtk*ch mu&ket (%i sp&e, podle v#it terminologie, arkebuz &lo o'zbran" dostate%n" lehk pro st(elbu bez podp"ry), opat(en*ch k(esadlov*m zmkem; 6 dlouh*ch zbran pro st(elbu broky, ur%en*ch na lov ptactva (typ zmku nen uveden); 4 dal& pt%nice, ale se zmen&enou r# (b"#n r#e se tehdy pohybovala kolem palce, tedy 2,5 cm; zmen&en b*vala n"co pod 2 cm); 10 t"#k*ch doutnkov*ch mu&ket se stojany. Z%sti ur%it" byl tento rozdl dn tm, #e massachusettsk kolonie byla bohat& ne# Poutnci, kte( cestovali do Ameriky slo#itou cestou p(es Holandsko; hlavn p(%inou ale ur%it" byly zku&enosti star&ch osadnk), je# ukazovaly problmy s'doutnkov*mi pu&kami. obr.3: Typick# domov osadnka z(po"tku XVII. stolet 33

Proto tak byly doutnkov zbran" nahrazovny modern"j&mi: zznamy plymouthsk*ch osadnk) nazna%uj, #e ji# v'50. letech slou#ilo doutnkov*ch pu&ek mn" ne# 10 %, a'v'nsledujcm desetilet jen asi 2,5 %. V'70. letech op"t zmnky o'doutnkov*ch zbranch nar)staj na 6 %; zd se pravd"podobn, #e v'tehdej& vlce krle Filipa pou#ili osadnci i'zastaral zlo#n zbran", je# o'desetilet d(ve nepot(ebovali. Krl Filip bylo anglick jmno Metacoma, velkho n%elnka, kter* vedl indinsk kmeny v'rozshl vlce proti kolonist)m v'druh polovin" 70. let. Metacom byl synem Massasoita, s'nm# uzav(eli osadnci z'Plymouthu dohodu o'spojenectv a'vzjemn pomoci v'roce 1621, a'je zajmav si uv"domit, #e tuto dohodu ob" strany dodr#ovaly vce ne# padest rok), (adu let pot, co oba mu#i, ji# ji smluvili za kolonisty to byl guvernr John Carver ji# byli dvno mrtvi. Jen mlo civilisovan*ch smluv v'Evrop", a+ ji# t#e doby %i mlad&, platilo tak dlouho!

Vlky v XVII. a XVIII. stolet

Kolonist nebojovali jen s'p(rodou, hladem a'nemocemi. Na konci minulho odstavce jsme se zmnili o'vlce krle Filipa z'konce 70. let; ta byla sice patrn" nejv"t& a'nejkrvav"j& z'vlek mezi osadnky a'Indiny, ale zdaleka ne jedin krom" n prob"hlo v'XVII. stolet n"kolik dal&ch v*znamn"j&ch konikt), o'drobn*ch &arvtkch ani nemluv". Nen kolem na& knihy podrobn" mapovat pr)b"h t"chto vlek; za zmnku stoj ale to, #e kolonist se zde vyu%ili taktice vhodn pro mstn podmnky lesnatho rozlehlho kraje, vhodn pro jejich v*zbroj lovc) i'pom"rn" nzk* po%et oproti protivnkovi; taktice zalo#en na clen*ch p(epadech, boji z'dlky, vyh*bn se rozshlej&m bitvm, a'hlavn", taktice zalo#en na tom, #e ka#d* bojuje, kdykoli je to zapot(eb. Jeden z'mnoha zajmav*ch p(b"h) indinsk*ch vlek vyprv o'tom, jak ve vlce krle Filipa kmen Wampanig) zato%il na m"ste%ko Hadley v'Massachusetts. P(esila byla ohromn, a'boj u# se zdl ztracen*m, kdy# se mezi obrnci nhle objevil vysok* pro&ediv"l* mu# v'podivnm obleku s'me%em zastaralho typu a'za%al organisovat %innou obranu. Nakonec se Indiny poda(ilo odrazit, ale tajemn* mu# op"t zmizel; pozd"ji se mu za%alo (kat and"l z'Hadley. Podle legendy ov&em ne&lo o'#dn* nadp(irozen* jev: v'Hadley se toti# v'on dob" ukr*val generl William Goffe, jeden z'mu#), kte( v'roce 1649 podepsali rozsudek smrti krle Karla I. v'restaura%n Anglii ov&em byl pova#ovn za vlastizrdce a'hrozil mu trest smrti. Vyprv se, #e tajemn*m velitelem byl prv" generl Goffe, kter* vy&el ze svho krytu, aby pomohl tok odrazit, a'kdy# nebezpe% pominulo, op"t se tam vrtil.

34

Zatmco v'pr)b"hu XVII. stolet byli hlavnm protivnkem kolonist) Indini, na jeho konci a'v'XVIII. stolet do Ameriky zashly rozbroje evropsk. Ameri%t osadnci, v't dob" stle poddan anglickho krle, tak po vy(e&en sv*ch problm) s'domorodci nhle zjistili, #e jsou ve vlce proti osadnk)m z'jin*ch zem, nej%ast"ji Francouz)m ale ob%as tak proti Holan.an)m a'v'poeticky nazvan vlce o'Jenkinsovo ucho z'40. let XVIII. stolet proti -pan"l)m, ji# vpadli v'roce 1742 do Georgie. A%koli vlky byly pro kolonisty t"#k a'krvav, zvykli si v'nich vt"zit. Jednou z'p(%in byla v*&e popsan taktika, pro boj v'Americe ideln; jejich protivnci naproti tomu mnohdy u#vali tradi%n taktiky z'evropsk*ch vl%i&+, zalo#en na (adch vojk), ma&rujcch v'perfektn" uspo(danm tvaru na protivnka ten ov&em ne%ekal, rozplynul se v'lesch, a'zasypal armdu p(esnou st(elbou. Dal&m d)vodem bylo i'to, #e osadnci tehdy bojovali na stran" Anglie a'anglick armda v on"ch %asech jen t"#ko nachzela konkurenci. Vedle taktiky se samoz(ejm" m"nila i'v*zbroj. Zatmco v'Evrop" doutnkov pu&ky p(e#valy je&t" v'prv polovin" XVIII. stolet, Ameri%an se jich obr.4: Generl Goffe organisuje obranu z'd)vod) popsan*ch v*&e zbavili ji# Hadley v(roce 1676 koncem stolet p(edchozho a'nyn byli ozbrojeni p(ev#n" zbran"mi k(esadlov*mi. A'prv" v'prv polovin" XVIII. stolet v'Americe vznikla asi nejslavn"j& z'nich: tzv. pensylvnsk nebo tak kentuck loveck pu&ka.

Pensylvnsk pu#ka
Nesmrn" zajmav historie Williama Penna bohu#el nem msto v'tto knize, nebo+ nijak p(mo nesouvis se zbran"mi. Bylo by ale &koda se nezmnit alespo$ o'tom, #e kolonie, ji# zalo#il po%tkem 80. let ve sv zemi, kterou nazval zem les), Sylvni a'ji# krl Karel na po%est Penna star&ho p(ejmenoval na Pennovu zemi les), Pennsylvnii byla ve sv dob" daleko nejsvobodn"j& a'nejlpe vedenou. Penn, sm jako kvaker na vlastn k)#i dob(e obeznmen* s'nbo#ensk*m tlakem, ur%il jako jedno ze nejzkladn"j&ch pravidel sv zem" nbo#enskou svobodu. P(i tom ale nez)stalo: Penn velmi d)sledn" zachoval v&echna prva a'svobody typick pro tehdej& Anglii' a to byla tenkrt jedna z'v)bec nejsvobodn"j&ch zem sv"ta , 35

a'podstatn" je je&t" roz&(il; jeho stava byla zalo#ena na vahch Johna Lockea i'na vlastn zku&enosti a'liberln losoi. Zavedl tak systm dodatk), umo#$ujcch v'p(pad" pot(eby stavu doplnit tak, aby (e&ila nov situace a obr.5: William Penn uzavr smlouvu s(Indiny p&i zalo$en odpovdala Pensylvnie zm"n"n dob". Pennova stava se dky tomu stala vzorem pisatel)m stavy Spojen*ch stt) o'sto let pozd"ji. Nen divu, #e se do Pennsylvnie st"hovali lid z'utla%ovan*ch men&in po celm sv"t". Mezi nimi byli i'n"me%t lovci, ji# s'sebou p(inesli sv loveck zbran": pu&ky s' na svou dobu modernmi a'spolehliv*mi k(esadlov*mi zmky, s'pom"rn" velkou r# p(esahujc .60 (&edest setin palce, tedy kolem 1,5 cm) a's'hladk*mi hlavn"mi dlky kolem 7080 centimetr). Zhy ov&em zjistili, #e tyto jaegery maj (adu nev*hod: jsou pom"rn" t"#k; na ka#d* v*st(el je zapot(eb zna%n mno#stv prachu a'olova a'ty se uprost(ed divo%iny nedaj snadno doplnit; co h)(, nejsou p(li& p(esn, tak#e na uloven ko(isti je obvykle zapot(eb v*st(el) n"kolik. Postupn" tak zbran" upravovali a'vylep&ovali, a# nakonec vznikla &thl a'graciln, pom"rn" lehk zbra$ s'velmi dlouhou dr#kovanou hlavn. V*znam dr#ek je z(ejm*; dlka hlavn" dala v'dobch %ernho prachu st(ele mnohem v"t& rychlost a'tedy i'p(esnost , a'zrove$ v"t& vzdlenost mezi hledm a'mu&kou umo#nila lep& m(en. R#e tto pu&ky se zmen&ila; to umo#nilo zbra$ v*razn" odleh%it st"ny hlavn" nemusely b*t ani zdaleka tak siln a'rychl, by+ pom"rn" lehk st(ela se ukzala p(i lovu stejn" %inn, jako kule pomal a't"#k. Dal& v*hodou samoz(ejm" byla spora olova: zatmco z'libry olova lze ult jen asi 20 kul r#e .61 (p(es 1,5 cm), v'r#i .45 (nepatrn" p(es centimetr) stejn mno#stv 36

vysta% na vce ne# 50 ran. Neobvykl nebyly ani pu&ky v'r#i .32 (cca 8 mm) a'vyrb"ly se i'pu&ky na veverky v'r#i .28 (kolem 7 mm) zde ji# libra olova sta% na vce ne# 200 kul! Naopak hlavn" b*valy p(edlouh: jedno z'tehdej&ch pravidel (kalo, #e hlave$ m dosahovat st(elci po bradu, aby mohl zbra$ mluvme samoz(ejm" stle o'p(edovkch pohodln" nabjet. Tak se zrodila tzv. pensylvnsk nebo tak kentuck pu&ka, je# po nsledujcch sto let zaji&+ovala Ameri%an)m potravu v'dob" mru a'velmi dobr vyhldky v'dob" vlky: i'v'rukou pr)m"rnho st(elce byly tyto zbran" velmi p(esn na vzdlenost zhruba stovky metr), a'zku&en lovci se na n" mohli spolehnout i'pokud byl cl n"kolikansobn" dl. P(i oblhn pevnosti Boonesborough v'Kentucky v'roce 1778 jeden z'd)stojnk) britsko-indinsk*ch sil, je# na pevnost to%ily, neopatrn" vystr%il hlavu zpoza stromu, za nm# se ukr*val; Daniel Boone jej svou pensylvnskou pu&kou ihned zast(elil na vzdlenost 230 metr). Jako maximln vzdlenost, na ni# byla sp"&n" tato zbra$ pou#ita, se n"kdy uvd a# 500 metr) podle n"kter*ch zdroj) na tuto vzdlenost sest(elil Timothy Murphy britskho generla Simona Frasera s'kon" v'druh bitv" o'Saratogu 7. (jna 1777. daje jsou ale sporn: vzdlenost se podle r)zn*ch zdroj) pohybuje od 300 do 500 metr); navc se v"t&inou udv, #e Murphy st(lel z'dvouhlav$ov zbran" a'druhou ranou zabil generlova pobo%nka, sira Francisa Clerkeho dvouhlav$ov pensylvnsk pu&ky se ale b"#n" nevyrb"ly, a'je mimo(dn" nepravd"podobn, aby dvouhlav$ovka doshla z'obou hlavn takovto p(esnosti. Je zajmav, #e b"hem pom"rn" krtk doby vznikly zbroja(sk &koly, je# vyrb"ly pu&ky zhruba stejn kvality, ale li&c se n"kter*m nep(li& podstatn*m, o'to ale v*razn"j&m detailem. Kup(kladu zbran" z'm"ste%ka Betlmu (je# pro ns m)#e b*t zajmav tak tm, #e je zalo#ila skupinka %esk*ch brat(, kte( vedeni Davidem Nitschmannem ze Suchdola nad Odrou emigrovali do Spojen*ch Stt)) maj typicky zakulacen pa#by (kalo se jim (msk nosy, a'p(klad vidme na obrzku. V'nedalekm Lancasteru naopak byly pa#by p(m jako podle pravtka (a'navc mvaly charakteristickou (ezbu).

obr.6: Pensylvnsk pu!ka

37

Vlky proti Anglii

Vt"zstv v'anglofrancouzsk*ch vlkch nep(ineslo kolonist)m mnoho dobrho. Jednm z'd)sledk) sedmilet vlky bylo to, #e dosud francouzsk Kanada p(ipadla Anglii; to poslilo vliv koruny na americkm kontinentu, a'tedy obr.7: *ajov# d#chnek v(Bostonu Samuel Adams relativn" oslabilo a ( Synov Svobody ukazuj Angli"an'm, $e o(jejich dan% ani samostatnost koloni. trochu nestoj Anglie tak zvy&ovala dan", aby pokryla vle%n nklady, a'povolala do koloni vojensk jednotky, aby se o'jejich placen postaraly. Ke v&emu je&t" krl Ji( vyhlsil Proklamaci z'roku 1763, v'n# vyhrazuje prostor za Apala%sk*mi horami jako indinskou reservaci; tm se ani docela mlo nezavd"%il osadnk)m, z'nich# mnoz vnmali vlku jako snahu o'zskn voln cesty ke kolonisaci t"chto zem. Z't"chto d)vod) vzr)stalo mezi kolonisty a'korunou nap"t. P(esko%me znm p(b"hy t*kajc se dan (ostatn" na dne&n pom"ry sm"&n" nzk*ch), udlost v'Bostonu od st(elby do kolonist) a# po proslaven* %ajov* d*chnek, a'zastavme se a# u'prv udlosti, je# zce souvis se zbran"mi samotn*mi. Samoz(ejm", #e ka#d* dikttor se nejvc ze v&eho boj toho, #e by lid, jim# hodl vnutit svou v)li, byli ozbrojeni a'mohli se brnit p(ipome$me citty v'zhlav kapitol tto knihy, nebo nechvaln" slavn Mugabeho A'%m by s'nmi asi tak bojovali, pr)piskami? My mme zbran"! Nejinak tomu samoz(ejm" bylo i'v'druh polovin" XVIII. stolet v'americk*ch kolonich: Britov se ji# n"kolikrt se st(dav*m sp"chem pokou&eli kolonist)m zabavit st(eln* prach a'pu&ky. Kdy# se nap"t vyhrotilo, vzkzal 14. dubna roku 1775 ministr William Legge generlu Thomasi Gageovi, jen# v't dob" velel britsk*m silm v'oblasti Bostonu a'byl vojensk*m guvernrem Massachusetts: Odzbrojit rebely! Jen#e rebelov m"li dost rozumu na to, aby se odzbrojit nedali. Zajmav a'velmi, velmi podstatn, hledme-li paralely mezi tehdej&mi udlostmi a'dne&kem je to, #e Gage byl velmi dobr*m guvernrem, a'osobn" byl do zna%n mry naklon"n svobodomysln*m kolonist)m. Zachovaly se nap(. zznamy spor) mezi nm a'&tbem, v'nich# Gage hjil prvo osadnk) sdru#ovat se v'ost(e protianglick*ch skupinch jako byli nap(. Synov Svobody (jak za chvilku uvidme, prv" toto sdru#en p(ekazilo Gageovi plny na odzbrojen 38

kolonist)). Edmund Burke v'parlamentu shrnul Gage)v p(stup bonmotem Angli%an je tm nejmn" vhodn*m %lov"kem na Zemi na to, aby p(esv"d%il jinho Angli%ana k'vstupu do otroctv. A%koli loyalist) bylo mezi tehdej&mi kolonisty pom"rn" dost, na&t"st nakonec p(stup mohlo by b*t mnohem h)(, bu.me rdi za to, co mme, a'podporujme Gagea, nakonec nep(ev#il. Dnes bychom se z'toho m"li pou%it. Zde se proslavil Paul Revere, bostonsk* rytec, st(brotepec a'zuba(, a'v&niv* patriot: spolupracoval se Syny Svobody, zaznamenal detaily st(elby do kolonist) v'roce 1770, pravd"podobn" se %astnil i'%ajovho d*chnku a'na sklonku 18.'dubna 1775 dostal varovn, #e se Gage chyst zabavit zbran" ulo#en v'Concorde a'zatknout Samuela Adamse a'Johna Hancocka v'Lexingtonu (druh polovina ostatn" nebyla pravdiv; Gage, jako v#dy srdcem nap)l na stran" kolonist), rozkaz k'zat%en nevydal). Revere nevhal a'vyrazil na slavnou dvacetimlovou p)lno%n jzdu do Lexingtonu, p(i n# varoval patrioty, #e anglick jednotky, veden plukovnkem Francisem Smithem, jsou na cest". Jak ji# vme, v'p(pad" ohro#en bylo v Americe samoz(ejm, #e bojovali v&ichni osadnci, ka#d* vlastnmi zbran"mi; o'ni%em, co by se podobalo pravideln armd" jin*ch zem, se tehdy nedalo mluvit. Ji# od roku 1645 se ale n"kte( z'kolonist) p(ipravovali na to, aby p(i poplachu dokzali reagovat co nejrychleji, v minut". Tak vytvo(ili nepravideln jednotky, je# se prv" podle rychlosti nasazen do boje naz*valy minutemen. A'v'roce 1775 dky varovn Paula Revere dostli minutemani sv pov"sti. Kdy# p(edvoj asi 700 mu#) veden*ch majorem Pitcairnem po celono%nm pochodu dorazil za svtn 19. dubna do p(edm"st Lexingtonu, %ekalo na n"j asi 75 p(slu&nk) mstn domobrany pod velenm Johna Parkera, veterna anglo-francouzsk*ch vlek. Naopak na n"j samoz(ejm" ne%ekali Adams s'Hancockem. Typ a slo#en tehdej&ch jednotek dob(e ilustruje to, #e ze 77 mu#) jich byla s'Parkerem %tvrtina tak %i onak sp(zn"na; dev"t mu#) m"lo p(jmen Harrington, sedm Munroe, %ty(i Parker, a'po t(ech mezi nimi bylo z'rodin Tiddov*ch, Lockeov*ch a'Reedov*ch. Parker dob(e v"d"l, #e stoj proti mnohonsobn p(esile;'posledn, o% stl, bylo ozbrojen st(etnut, p(itom ale nebyl ochoten ustoupit. Jeho

obr.8: P'lno"n jzda Paula Revere 39

rozkaz, dnes vyryt* na pamtnku v'mst" bitvy, zn"l: Neustupujte. Nest(lejte prvn. Pokud ale trvaj na vlce, pak vlka za%ne zde. A'vlka za%ala. Nejprve Angli%an vyzvali rebely, aby slo#ili zbran" a'roze&li se; podle n"kter*ch obr.9: Britsk p&esila pobj kolonisty u(Lexingtonu sv"dectv se skute%n" rozchzet za%ali, podle jin*ch nikoli; rozhodn" v&ak neodevzdali zbran". Nen jist, kdo vyplil prvn rnu; jist ale je, #e do&lo nejprve k'p(est(elce, v'n# m"ly britsk jednotky v*razn" navrch' a'pak je&t" Angli%an pokra%ovali v'roku na bodk, p(i n"m# zahynuli dal& kolonist. Pak kone%n" dorazil plukovnk Smith, kter* zabrnil drancovn a'poslal jednotky na dal& pochod na Concorde (p(ipome$me, #e rozkaz k'zat%en Adamse a'Hancocka Gage nevydal). Celkem v'Lexingtonu zahynulo 8 osadnk); na britsk stran" byl jeden mrtv*. Kolonist mezitm svolvali posily a'p(ev#eli v*zbroj z'Concorde kter* proti p(esile nebylo mo#n uhjit do okol. Kdy# do Concorde dorazil Smith, poda(ilo se mu nalzt a'zni%it jen t(i velk d"la a'split jejich podvozky. To ale bylo p(mou p(%inou dal& bitvy: kdy# osadnci vid"li kou(, obvali se, #e Angli%an pl jejich domovy myln"; Gage rozkzal Smithovi, aby &et(il obyvatele i'jejich majetek, a'Smith tento rozkaz d)sledn" dodr#oval a'vydali se od severu na pochod do m"sta. To u# jich bylo asi 400. Britsk jednotky pod vedenm kapitna Waltera Laurie se je pokusily zastavit na severnm most". Tentokrt je z'historick*ch zznam) a'sv"dectv jist, #e za%ali st(let Angli%an a'tak to, #e byli na hlavu pora#eni. To byl obrat v'celm ta#en; od t chvle domobrana osadnk) neustle posilovan nov*mi p(chozmi hnala britsk jednotky zp"t k'Bostonu je&t" rychleji, ne# jak odtud p(i&ly. Neb*t toho, #e jim do Lexingtonu p(i&lo naproti tisc vojk) pod velenm generla Hugha Percyho, kdo v, kolik by se jich v)bec vrtilo. Dky Percyho silm se Angli%an sp"&n" sthli, by+ s't"#k*mi ztrtami, zatmco domobrana jej# sly mezitm vzrostly na n"jak*ch 15 000 mu#) oblehla Boston. Zajmav je, #e a%koli ve vlce za nezvislost jako celku slavila vt"zstv prv" v*&e zmn"n taktika zalo#en na p(esn a'%inn st(elb" na velkou vzdlenost a'na vyh*bn se p(m konfrontaci s'protivnkem, v'prv*ch bitvch 40

u'Lexingtonu a'Concorde nebyla z(ejm" vyu#ita v)bec, nebo jen zcela minimln". Nen k'dispozici ani jedin* zznam o'tom, #e by v'nich domobrana kolonist) u#vala p(esn*ch pensylvnsk*ch pu&ek; naopak v&echny historick prameny hovo( o'st(elb" z'pu&ek s'hladkou hlavn na malou vzdlenost. Ostatn, jak se (k, je historie: v'roce 1776 t(inct koloni vyhlsilo svou samostatnost, a'v'nsledujc vlce nepravideln jednotky americk*ch lovc) s'nemalou nan%n podporou Francie, je# vtala p(le#itost postavit se proti starmu nep(teli ukzaly Brit)m, #e ani nejlep& armda na sv"t" nem &anci zvt"zit proti domobran", kter m v)li bojovat. Ameri%an Brit)m tuto lekci zopakovali o'n"kolik destek let pozd"ji ve vlce s'Angli z'roku 1812; a'v't#e vlce dostali sami pro lep& zapamatovn n"co stejn medicny od domobrany kanadsk. Souvis tyto udlosti v)bec s'tmatem na& knihy, jm# jsou osobn zbran" konkrtnch lid, a'nikoli armda? Inu, jen okrajov"; zato ale jde o'v"c nesmrn" d)le#itou: ukzalo se toti#, #e ozbrojen* nrod nen mo#n porazit a'jeho zemi dob*t tak dlouho, dokud m v)li bojovat a'dokud okupant)m zbran" dobrovoln" neodevzd. Od t"ch dob a# dodnes se platnost tohoto pravidla ukzala mnohokrt znovu a'znovu; pro ns snad nejho(%eji v'roce 1938, kdy jsme sv"tu i sob" p(edvedli platnost opa%n implikace: ti, kdo sv zbran" dobrovoln" odevzdaj, budou v#dy nakonec zotro%eni.

stava a Druh% dodatek

Spojen Stty Americk vznikly jako velmi zajmav* experiment byla to prvn a'v'podstat" jedin zem", zalo#en na my&lence individuln, osobn svobody jednotliv*ch lid, svobody, ji# m)#e stt omezovat jen v'm(e nejnutn"j&. Prvn a'v'podstat" jedin a'to vlastn" a# dodnes' zem", v'n# se pova#uje za samoz(ejm, #e v&echna prva jsou p(irozen*mi prvy konkrtnch lid, a'nikoli privilegii ud"len*mi shora obr.10: Na obrazu bitvy o(Long Island vidme v#zbroj americk n"k*m (vlada(em) pravideln armdy (je$ vznikla v(pr'b%hu vlky): na dlouh#ch nebo n"%m (sttem). pu!kch s(k&esadlov#mi zmky se nezm%nilo nic; na rozdl od domobrany v!ak m%li vojci bajonety a(uniformy 41

obr.11: Text Seznamu prv (Bill of Rights), sou"st stavy Spojen#ch Stt' A% v'sou%asnosti pozorujeme smutn* padek, kdy Ameri%an vlastn stavu do zna%n mry ignoruj a'mnohdy ani neznaj, a% poslednch zhruba sto let pova#uj demokratick rozhodnut za siln"j&, ne# vlastn nejvy&& zkon, stejn" lze (ci, #e experiment se celkem vyda(il: (adu generac to fungovalo v*te%n", a'dodnes jsou i'p(es v&echny problmy Ameri%an vcelku osobn" daleko svobodn"j&, ne# my v'Evrop" o'ostatnch zemch ani nemluv". To ov&em op"t p(esahuje zb"r na& knihy; soust(edme se zde proto na ten prvek novho sttu a'bod jeho stavy kter* se zbran"mi p(mo zab*v: Dob(e organizovan domobrana je nezbytn v'zjmu bezpe%nosti svobodnho sttu; prvo lid dr#et a'nosit zbran" nesm b*t proto omezovno, (k Druh* dodatek. Je asi samoz(ejm, pro% tv)rci stavy trvali na tomto nzoru: ozbrojen %lenov domobrany prv" porazili nejsiln"j& armdu sv"ta a'vydobyli si na n samostatnost. Navc a'to je velmi d)le#it a'prv" to formovalo vahy zakladatel) Spojen*ch Stt) &lo o'armdu sttu, jeho# byli sami d(ve poddan*mi.

42

Dnes se v"t&inou (kv: Jist", kolonist museli bojovat proti feudln zv)li; dnes ji# to ale nen zapot(eb, nebo+ mme demokracii. Nem)#e b*t hor& odpov"di: pisatel stavy demokracii d)v"rn" znali a'prvem se j bli; v&ichni byli syny nroda, jeho# parlament krle p(ed vce ne# sto lety nejen zbavil moci, ale i'nechal popravit a'kter* monarchii po deseti letech parlamentn vldy je&t" rd obnovil. Velmi p(esn" to vyjd(il Benjamin Franklin: Demokracie, to jsou dva vlci a'jehn", ji# hlasuj o'tom, co bude k'ob"du. Svobodu zajist jen dob(e ozbrojen jehn", kter se postav proti v*sledku hlasovn. Thomas Jefferson, jeden z'nejmoud(ej&ch mezi zakladateli Stt), se neobt"#oval vym*&lenm podobenstv a'napsal p(mo: Nejsiln"j&m d)vodem pro zachovn prva lid vlastnit a'nosit zbra$ je, jako posledn mo#nost, obrana proti tyranii vldy. Jefferson se, mimochodem, tak velmi ost(e a'velmi moud(e stav"l proti existenci armdy; dob(e v"d"l, #e siln armda se hod jen na dv" v"ci: na to%nou vlku proti jin zemi, a'na tlak vlastnch ob%an). Pro obranu proti okupant)m ale nefunguje; na to nen nic lep&ho, ne# domobrana.

Novinky ve v%zbroji
V'nsledujcch letech Ameri%an bojovali proti Indin)m, proti Maur)m (v'tzv. barbarsk*ch vlkch z'po%tku XIX. stolet), krtce si to rozdali s'Francouzi a'vl%ili s'Mexikem (tehdy se nejprve osamostatnil a'hned na to p(ipojil k'Unii Texas); o'v*&e zmn"n vlce proti Anglii z'roku 1812 ani nemluv". M"li tedy dostatek d)vod) pro zdokonalovn a'vylep&ovn sv*ch zbran a'prv" v'XIX.'stolet p(i&la zm"n spousta. PERKUSN ZMEK Prvou z'nich byly chemick rozn"tky, kter nahradily k(esadlov* mechanismus, jeho# spolehlivost byla vinou prachu na pnvi%ce v#dy pon"kud problematick: my jsme se tmto vynlezem podrobn" zab*vali ji# v'prv kapitole, v"novan historii zbran. V'Americe si kovovou %epi%kovou rozn"tku patentoval Joshua Shaw z'Filadele ji# v'roce 1814; ta se pak pou#vala (adu let. Perkusn rozn"tky tm"( odstranily selhvn v*st(el), a'proto byly velmi oblben; mnoho pensylvnsk*ch pu&ek bylo tak dodate%n" pro pou#it chemick*ch rozn"tek upraveno: v'podstat" sta%ilo nahradit pnvi%ku pistonem a'uchycen k(esacho kamnku kohoutem s'miskovitou dernou plochou. obr.12: Zmek pensylvnsk p&edovky, upraven# pro perkusn zapalovn 43

Zatmco je&t" ve vlkch s'Mexikem m"la v"t&ina Ameri%an) zbran" s'k(esadlov*m zmkem, do ob%ansk vlky ji# nastupovali vyzbrojeni pu&kami s'perkusnm zapalovnm. To ale nebyla hlavn p(%ina smrtc %innosti t"chto zbran; tou bylo modern st(elivo. KULE MINIE obr.13: T&i st&ely minie

Po dlouh lta, je# jsme sledovali v'p(edchzejcch odstavcch, existovaly v'zsad" dva typy pu&ek: star& typ s'hladkou hlavn (a'typicky tak v"t& r#), a'dlouh pensylvnsk pu&ka s'hlavn r*hovanou. Ta druh nabzela zna%nou p(esnost a'byla v*te%n pro lovce; pro vojky v&ak m"la jednu nev*hodu, a'tou bylo problematick nabjen: nutnost protla%it olov"nou kuli dr#kovnm znamenala oproti hladk*m hlavnm p(i nabjen velkou ztrtu %asu. V'XIX. stolet ale pu&ka(i a'st(elci za%ali experimentovat s'vlcovit*mi st(elami, je# m"ly vzadu kln z'tvrd&ho materilu; ten se p(i v*st(elu zapchl do m"kkho olova a'st(ela se tak rozthla a'za(zla do dr#ek hlavn". Dky tomu mohla b*t u#&, tak#e jej nabit do dr#kovan zbran" nebylo o'nic t"#&, ne# nabit star mu&kety s'hladk*m v*vrtem. Jednu z'takov*ch st(el vyvinul tak francouzsk* d)stojnk Claude-Etienne Mini; vedle klnku m"la st(ela tak n"kolik dr#ek, je# obsahovaly mazadlo pro snaz& nabjen, a'je# pomhaly lpe vymst z'hlavn" spaliny. Nikoho, kdo zn Francouze, nep(ekvap, #e doma se s'n neuplatnil; p(ijala ji v&ak britsk armda kde st(ela zskala tak nekorektn, ale o'to roz&(en"j& jmno minie ball , a'odtud se st(ela dostala tak do Ameriky. Zde ji dle vylep&il zbroj( James H. Burton z'Virginie: mrn" ji prodlou#il a'prohloubil a'zv"t&il jej vnit(n ku#el; dky tomu u# nebyl zapot(eb ani klnek z'tvrd&ho materilu, nebo+ tlak plyn) sta%il sm pro roz&(en st(ely a'jej za(znut do dr#ek. Ministr vlky Jefferson Davis p(ijal tuto koncepci po%tkem 50. let; od roku 1861 b"hem n"kolika mlo let pak zbrojovka ve Springeldu vyrobila bezmla milion velmi kvalitnch pu&ek model 1861 v'r#i .58 (p(ibli#n" 1.5 cm); nejmn" je&t" jednou tolik jich zhotovili privtn kontrakto(i, na n"# se zbrojovka obrtila vzhledem k'enormnmu zjmu o'tuto zbra$. Nov pu&ka byla smrtc: a%koli &lo po(d o'p(edovku, jej nabjen bylo daleko rychlej&, ne# nabjen star*ch pensylvnsk*ch pu&ek; st(ela minie byla navc

obr.14: Springeldka model 1861, asi nejhor! zabijk ob"ansk vlky 44

t"#&, ne# kule o'stejn r#i, a'dky svmu tvaru byla i'p(esn"j&. Springeldkou nebyl pro zku&enho st(elce problm strefovat v"t&inou ran deseticentimetrov* ter% na 200 metr); %lov"ka dokzal %asto zashnout je&t" na 500 metr) a'kon" n"kdy i'bezmla na kilometr. I'v'rukou b"#nho nep(li& dob(e vycvi%enho vojka byla p(esn zbra$ s'%innou st(elou ni%iv: p(esto#e se v*razn"ji roz&(ily a# v'druh polovin" vlky, odhady udvaj, #e tyto zbran" (spolu s'velmi podobnou ru%nic Eneld, j# byly vyzbrojeny oddly Konfederace) pozabjely v"t&inu jejch ob"t. Doktor LeGrand Capers vyprv v'%lnku Son of a'Gun, kter* vy&el v'%asopisu American Medical Weekly ze 7. listopadu 1871, #e v'bitv" u'Raymondu v'Mississippi zashla st(ela minie vojka Konfederace do oblasti &ourku; let"la dl, a'po odrazu n"kter ze st(epin utkv"ly mlad civilistce ve slabinch. Ne%ekan*m d)sledkem bylo to, #e dvka ot"hotn"la. K'udlosti do&lo 11. kv"tna 1863, a'o 278 dn pozd"ji doktor Capers asistoval p(i porodu zdravho dt"te; pod jeho k)# nalezl st(epinu st(ely, ji# vy$al. Doktor se zmi$uje i'o'tom, #e p(ed porodem m"lo d"v%e nepo&kozen* hymen. !lnek kon% zmnkou o'tom, #e vojk se ze svho nep(jemnho zran"n uzdravil a'dvku pojal za man#elku. Kouzlo p(b"hu trochu kaz to, #e v'%sle American Medical Weekly z'21. listopadu 1874 se dr Capers p(iznal, #e si celou udlost vymyslel; to u# se ale historka dvno roz&(ila a'koluje dodnes (jako fakt ji citoval nap(. New York Journal of Medicine roku 1959). By+ i'by st(ela minie skute%n" jeden nov* #ivot p(inesla, je jist, #e jich stovky tisc ukon%ila: nikdy p(edtm a'nikdy potom nebylo #dn pu&kov st(elivo tak letln. P(%in bylo vce, a'v*&e obr.15: Pickett'v tok se rozpad pod drtivou palbou zmn"n* %inn* dost(el spolu s'p(esnost je pouze jednou z'nich; d)sledky byly znsobeny tm, #e mnoz velitel v'ob%ansk vlce pou#vali zastaral taktiky, vhodn proti star*m nep(esn*m pu&km, ale sebevra#edn v'modern vlce: p(kladem je t(eba znm* Pickett)v tok v'bitv" u'Gettysburgu. Krom" toho byla st(ela minie tm"( dokonal z'hlediska co nejhor&ho %inku na cl: lit z'm"kkho olova, pom"rn" velmi t"#k a've srovnn s'dne&nm st(elivem 45

pomal vytv(ela rozshl zran"n, mnohdy vcensobn, proto#e st(ela m"la tendenci se t(&tit. Zsah do trupu byl obvykle smrteln*; zsah do kon%etiny drtil kosti a'nez(dka vedl k'amputaci. Posledn krutou ironi bylo to, #e a% ob%ansk vlka byla prvou z'modernch vlek, lka(sk p%e v't dob" je&t" nevykro%ila ze st(edov"ku desinfekce byla neznm a'chirurgick postupy nejmn" stejn" %asto pacienta zabily, jak %asto mu pomohly p(e#t. Zajmav*m paradoxem je, #e by+ tehdy desinfekce neexistovala, b"#n bylo u#vat prost(edk) pro vylep&en vzduchu a'alespo$ %ste%n odstran"n zpachu, kter* musel b*t p(i v&udyp(tomn gangrn" a'nep(li& dokonale pran*ch obvazech stra&liv*. V"t&ina t"chto prost(edk) alkohol, karbol, jd %i brom je p(itom v*te%nou desinfekc; bohu#el to jedin, na% se nedostaly, byly ruce chirurga a'jeho n)# ZADOVKY A&OPAKOVA!KY Jak vme z'prv kapitoly, s'pu&kami nabjen*mi odzadu se experimentovalo odjak#iva; teprve v'XIX. stolet ale p(estalo jt o'zajmav h(%ky a'staly se zajmav*mi z'vojenskho hlediska. Shodou okolnost jsou Spojen Stty jednou z'prvnch zem, je# pokusn" do armdn v*zbroje za(adily pu&ku nabjenou odzadu; bylo to ji# v'roce 1819, kdy armda objednala tisc Hallov*ch zadovek. Hall)v mechanismus byl typickou ukzkou prvnch (e&en: v'podstat" ne&lo o'nic jinho, ne# o'samostatnou nbojovou komoru m)#eme si ji p(edstavit jako velmi krtkou zp(edu nabjenou pistoli spojenou s'vlastn pu&kou pantem tak, #e se po nabit jej otvor spoj s'otvorem vlastn hlavn". A%koli zbra$ byla na svou dobu a'na inherentn slabiny sv konstrukce a# p(ekvapiv" kvalitn a spolehliv, stejn" zaostvala za p(edovkami a'v'konkurenci s'nimi se neprosadila; zadovky si musely po%kat a# na objev jednotnho nboje. Hallova pu&ka existovala v'k(esadlovm a'perkusnm proveden; v'perkusnm dokonce bylo mo#n skute%n" nbojovou komoru od zbran" odd"lit a'pou#t ji jako krtkou a'nep(li& %innou pistoli. Zajmav"j& zbran" se objevily pozd"ji, kdy# se zadovkami za%al experimentovat Christian Sharps. Jeho pu&ka obsahovala za(zen, je# automaticky ums+ovalo rozn"tky na piston' v'p)vodn konstrukci s'vyu#itm Maynardova paprovho psku, pozd"ji ve form" pilulek zpaln sm"si a'm"la posuvn* zv"r. 46

obr.16: Zav&en# a(otev&en# zv%r Sharpsovy pu!ky

Ten po otev(en zbran" sjel dol) a'umo#nil snadno vsunout do komory paprov* nboj, obsahujc st(elu i'prachovou slo#; p(i zavrn ostr hrana zv"ru odst(ihla konec nboje, tak#e zpalka mohla snadno za#ehnout prach. Paprov* pl&+ nboje p(i v*st(elu sho(el. Sharpsovy pu&ky st(lely zhruba stejn dob(e jako p(edovky ze Springeldu; navc p(in&ely daleko vy&& rychlost st(elby a'mo#nost snadno nabjet i'vle#e nebo p(i jzd" na koni. Skute%n* pr)lom ale znamenaly a# opakova%ky. Jako prvn se objevily Coltovy revolverov karabiny; ty ale byly na rozdl od revolver) pom"rn" nespolehliv, nem"ly velkou oblibu, a'jejich v*znam byl zanedbateln*. Z'v*znamn"j&ch opakova%ek odli&n*ch konstrukc do ob%ansk vlky okrajov" stihly zashnout dv": Spencerova pu&ka se obr.17: Spencer'v patent zsobnkem v'hlavi&ti pa#by, a'Henryho opakova%ka s'trubicov*m zsobnkem (%i sp&e nbojovou schrnkou) pod hlavn v'p(edpa#b; poj.me se na n" podvat bl#. Christopher M. Spencer opustil Coltovu tovrnu v'Hartfordu v'roce 1854, proto#e jak alespo$ v#dy tvrdil m"l jasnou p(edstavu o'nov zbrani, nepodobn ni%emu, co se objevilo d(ve nebo pozd"ji. Pracoval na n &est let, a# kone%n" v'roce 1860 sv)j vynlez nechal patentovat; &lo o'rotujc %tvrtkruhov* segment, kter* zrove$ zavral hlave$ a'p(i pohybu ovldanm pkou spojenou s'lu%kem do n p(inesl nov* nboj ze sedmirannho trubicovho zsobnku v'hlavi&ti pa#by. Kohoutek se musel nathnout samostatn". Pu&ka pou#vala na svou dobu velmi modern nboj s'okrajov*m zpalem (kter* mezitm sestrojil Henry pro svou slavnou opakova%ku, j# se budeme v"novat za chvilku). Spencer vyrobil n"kolik testovacch zbran; armda Unie je vyzkou&ela, zjistila, #e jsou velmi %inn a'spolehliv a'pak, a%koli o'zbra$ projevil zjem sm Lincoln a'rozkzal nakoupit jich 10 000, je ve velkm neobjednala. Nebylo to kv)li chybm zbran", t"ch bylo minimum; armda ale opakova%ku v'podstat" nepot(ebovala. Je t(eba si uv"domit, #e v'dob" %ernho prachu p(li& hust st(elba zakryla boji&t" oblaky d*mu, tak#e nikdo nic nevid"l. Navc doprava st(eliva na msto byla problematick, logistika kulhala, a'voz) bylo mlo. Kone%n" pak Spencerova pu&ka byla vce ne# dvakrt dra#& ne# springeldka, a'velmi drah bylo i'st(elivo; Unie nem"la pen"z nazbyt a'prv" zaplatila p(es milion springeldek. Postupem %asu nicmn" armda nakoupila asi 100 000 Spencerov*ch opakova%ek. 47

obr.18: Vzhled a(funkce Spencerovy pu!ky; na obrzku je i(Blakesleeho zsobnk Zajmav*m dopl$kem spencerovky byl Blakesleeho zsobnk: pouzdro, do n"j# bylo mo#n ulo#it deset (v'n"kter*ch versch tak &est nebo %trnct) trubic po sedmi nbojch; ty pak bylo mo#n velmi rychle nabt. V'roce 1852 pnov Horace Smith a'Daniel Wesson zalo#ili rmu Volcanic Repeating Arms. Ta vyrb"la opakovac pu&ky a'pistole, zalo#en na zajmavm nboji: byl dut* trochu podobn" jako st(ela minie, ale jeho vnit(ek byl vypln"n prachovou slo#; zezadu pak byl uzav(en zpalkou. Moc dob(e to nefungovalo; nboj byl stra&liv" slab*, a'zbran" celkem vzato nestly za mnoho; rma zkrachovala, a'v'roce 1856 ji koupil Oliver Winchester. Ten pak tak najal zbroj(e Benjamina Tylera Henryho, aby s'tm n"co ud"lal. Henry pochopil, #e zsadn problm je v'sice zajmavm, ale prakticky nepou#itelnm nboji; vyvinul nov* nboj s'okrajov*m zpalem (jeho# modikaci pro svou zbra$ pou#il i'Spencer), a'upravil opakovac mechanismus pu&ky Volcanic tak, aby s'nov*m nbojem dob(e pracoval. V*sledkem byla &estnctirann Henryho opakova%ka, ta zatracen yankeejsk pu&ka, co se nabj v'ned"li a'st(l pak cel* t*den, jak ji naz*vali Ji#an. I'p(es tuto pov"st se zbra$ v'ob%ansk vlce p(li& neuplatnila, zhruba z't*ch# d)vod), pro% se vojci zdrhali nakupovat spencerovky. Henryho pu&ka na tom byla je&t" h)(e: vyrobeno jich bylo asi jen 10'000, a'z'toho armda koupila pouze 1'731 kus); mnoho si jich ale koupili vojci Unie za vlastn penze. Budoucnost Henryho systmu v&ak byla daleko jasn"j&: v'roce 1866 Oliver Winchester nov* model za%al 48

obr.19: Jedna z(henryovek z(ob"ansk vlky

prodvat pod vlastnm jmnem, a'ten se postupn" stal nejroz&(en"j& a'patrn" tak nejslavn"j& opakovac pu&kou v)bec. OPTICK' ZAM#%OVA! Dal& z novinek poloviny XIX. stolet, je# zm"nily zp)sob vlky, byl optick* zam"(ova%. Jak ji# vme, v'ob%ansk vlce byla (ada zbran, schopn*ch %inn" st(let na mnoho set metr); nejp(esn"j& z'nich, Whitworthova p(edovka, m"la %inn* dost(el hodn" p(es kilometr. St(let na tuto vzdlenost pomoc otev(en*ch m(idel ov&em je problm; u# na pr set metr) je vojk hrozn" mal*, a'na kilometr skoro ani nen vid"t. Bylo to ale prv" ve Spojen*ch Sttech, konkrtn" ve m"st" Utica ve stt" New York, kde jist* pan obr.20: Henryho patent John R. Chapman ve %ty(ict*ch letech vynalezl prvn prakticky pou#iteln* pu&kov* dalekohled: &lo o'dlouhou zkou trubici, osazenou vhodn*mi %o%kami. Spolu s'Morganem Jamesem, mstnm pu&ka(em a'v*robcem velmi p(esn*ch ter%ov*ch zbran, pak za%al nov za(zen prodvat. Sv"telnost nestla za mnoho a'zv"t&en bylo pouze %ty(nsobn; p(esto v&ak nov za(zen umo#nilo st(elc)m, zvykl*m a# dosud st(let i'na zna%n" velk vzdlenosti s'pouh*m otev(en*m hledm, neb*vale zv*&it p(esnost st(elby. Chapman a'James si za(zen nepatentovali; dky tomu nastal velmi prudk* rozvoj optick*ch zam"(ova%). Technologick prvenstv vydr#elo v*robc)m z'Uticy a# do roku 1855, kdy William Malcolm ze Syrakus, stt New York, vyvinul vlastn dalekohled p(esn"j&, a'na rozdl od star&ho Chapmanova systmu osazen* achromatick*mi %o%kami. Malcolm vyrb"l zam"(ova%e s'a# dvacetinsobn*m zv"t&enm. Malcolm tak na zakzku d"lal optiku upravenou p(mo pro oko konkrtnho zkaznka. Jeho dalekohledy sice nebylo mo#no ladit jako dne&n, ale pro st(elce se stlou o%n vadou to jen znamenalo, #e nem)#e dost dob(e zbra$ p)j%it n"komu jinmu; sm ale mohl m(it s'p(esnost, o'n# se mu d(ve ani nezdlo.

49

Pouh*ch t(inct let nato se optick zam"(ova%e ve spojen s'dalekonosn*mi pu&kami staly jednou z'technicky nejzajmav"j&ch zbran ob%ansk vlky, a'nau%ily d)stojnky obou stran bt se stejn", jako se nastvajcch bitev blo jejich mu#stvo. REVOLVERY obr.21: Ostrost&elec Potomack armdy s pu!kou, Zatmco opakova%ky zashly vybavenou optick#m zam%&ova"em do ob%ansk vlky jen nepa-trn" a'na samm konci, revolvery byly jej sou%st po celou dobu. Samuel Colt nejen#e nevynalezl revolver ty se v'dob" k(esadlov*ch zmk) ji# dvno vyrb"ly , ale dokonce nep(i&el v'zsad" na nic novho po technick strnce. Nen to ale d)vod, abychom se na n"j dvali skrz prsty: nikdo jin* tolik nep(isp"l k'rozvoji, v*rob" a'roz&(en t"chto zbran jako prv" Colt. Britsk vojensk muzeum ve Whitehallu m ve sbrkch &estirann* k(esadlov* revolver r#e asi p)l palce, kter* pochz p(ibli#n" z'roku 1650. Ot%en vlce je vy(e&eno pomoc ozuben hv"zdi%ky, do jejch# zub) zapad p%ka spojen s'kohoutkem' jde o't*# mechanismus, kter* Samuel Colt znovu objevil o'dv" st" let pozd"ji a'kter* si v'roce 1836 nechal patentovat. Colt vyrb"l v'Patersonu na p(elomu 30. a'40. let (adu perkusnch revolver), ur%en*ch hlavn" pro sebeobranu; zvl&t" oblben byly tyto zbran" u'texask*ch hrani%(). Prv" jeden z'nich kapitn Sam Walker p(ivedl Colta na my&lenku spustit hromadnou v*robu revolveru pro armdu. To ale muselo po%kat, proto#e patersonsk* zvod zkrachoval a'byl v'roce 1842 zru&en. Po krtkm intermezzu, kdy si Colt hrl s'podmo(sk*mi minami (a'dostal na jejich v*voj od Kongresu 20'000 dolar)), se Texasan)m poda(ilo vzbudit zjem o'armdn revolvery i've Washingtonu; v'roce 1847 Colt dostal objednvku na 2'000 takov*ch zbran. Prv z'nich, vzor 1847 Walker, Coltovi vyrobil tovrnk Eli Whitney ve sv zbrojovce nedaleko od New Havenu; u# o'rok pozd"ji ale Colt zalo#il vlastn tovrnu v'Hartfordu. Odsud zaplavil Spojen Stty spolehliv*mi, %inn*mi a'kvalitnmi perkusnmi revolvery: prv*m z'nich byl model 1848 Dragoon, stejn" jako Walker velk* a't"#k* obr.22: Prvn Colt z(roku 1836 armdn typ, p(ipomnajc sp&e malou ru%nici 50

tyto zbran" se nenosily u'pasu, ale vozily v'bra&nch u'sedla; k)$ toho p(ece jen unese vc. Pak se Colt vrtil k'v*rob" kapesnch tedy po(d hodn" velk*ch, ale p(ec jen rozumn" nositeln*ch zbran modelem 1848 Baby Dragoon. V'ob%ansk vlce byly nej%ast"ji pou#vny modely 1860 Army a'1861 Navy; vojci Konfederace m"li nez(dka n"kter z'nelicencovan*ch kopi Coltov*ch zbran, vyrb"n*ch v'ji#nch sttech. A%koli Coltovy revolvery byly nejroz&(en"j&, nebyly ani zdaleka jedin; podobn zbran" vyrb"la (ada dal&ch zbrojovek. Za zmnku stoj p(inejmen&m Remington, jeho# v*robky byly obecn" pova#ovny za lep& ne# Coltovy, nebo atypick* devtirann* revolver Le Mat, kter* u'n"kter*ch model) mval namsto osy vlce dal& hlave$, obsahujc brokovou st(elu. Tuto velmi zajmavou zbra$ pou#vali p(edev&m vojci Konfederace Alexandre Le Mat sm byl stoupencem Jihu , a'm"li jich k'dispozici nejmn" 3'000; mezi ty, kdo si tyto zbran" oblbili, pat(il nap(. velitel jzdy generl J. E. B. Stuart %i generl P.'G.'T.'Beauregard. V&echny tyto revolvery byly perkusn: jejich vlec se nabjel zp(edu a'na pistony v'jeho zadn %sti se nasazovaly %epi%kov zpalky. A%koli oproti star&m zbranm to byl' mj. dky mo#nosti mt vce nabit*ch vlc) a'jen je m"nit velk* pokrok, nov vynlezy XIX. stolet nechaly perkusn revolver zastarat po pouh*ch n"kolika destkch rok): objevil se jednotn* nboj. Prv zbran" tohoto typu byly revolvery na obr.23: Prvn Smith&Wesson z(roku 1857 m%l hlave) v#klopnou nahoru; nboje Lefacheux s'kol%kov*m zapalopak bylo mo$n vyjmout vlec a(nabt vnm; (ada z'nich se samoz(ejm" dostala jej jednotn#mi nboji r$e .22 i'do Spojen*ch Stt) a'spolehliv" slou#ily v'ob%ansk vlce. Ani technologick prvenstv t"chto nboj) ale nevydr#elo p(li& dlouho; v'polovin" 50. let Daniel Wesson t*#, komu se p(li& nepoda(ily opakova%ky Volcanic experimentoval s'pou#itm nboje s'okrajov*m zpalem v'revolveru, a'od roku 1857 nov rma Smith &'Wesson za%ala vyrb"t modern revolvery na jednotn* nboj, je# m"ly velk* sp"ch. V"t&ina zbrojovek rychle p(e&la na jednotn* nboj (Colt jako jeden z'poslednch, a# v'70. letech), star& zbran" se pro jeho pou#it upravovaly. Jak vme, Smith a'Wesson byli vlastnky rmy Volcanic, ji# koupil Oliver Winchester a'spolu z'Henrym pozvedl na nejv*znamn"j&ho v*robce opakovacch pu&ek. Kdy# Smith s'Wessonem zakldali novou rmu, uzav(eli 51

s'Winchesterem dohodu, #e zatmco on nebude nikdy vyrb"t revolvery, rma Smith & Wesson nikdy nebude vyrb"t pu&ky. Dohodu dodr#eli a'ob" rmy v*te%n" prosperovaly; rma Smith & Wesson a%koli rodina Wesson) nad n ztratila kontrolu v'60. letech a# do sou%asnosti, p(esn" do roku 2000, kdy si u(zla neb*val* kus ostudy kolaborac s'protizbra$ovou Clintonovou administrativou: rma tehdy sv prodejce obr.24: Kafeml#nek Wilsona svzala (adou krajn" restriktivnch a'velmi Adera z(po"tku ob"ansk vlky protistavnch omezen, je# vychzela vst(c byrokrat)m, sna#cm se u#vn a'vlastnictv zbran omezovat. U#ivatel zbran na to reagovali bojkotem, kter* rmu Smith &'Wesson dovedl k'zaslou#enmu krachu a'k'prodeji podniku Saf-T-Hammer. KULOMETY Ru%n zbran" nebyly to jedin, co se v'polovin" XIX. stolet zsadn" zm"nilo: tato kniha se zab*v jen osobn v*zbroj, tak#e zde nen msto pro vznik modern artilerie nebo pro nesmrn" zajmavou historii obrn"n*ch vle%n*ch plavidel, ji# prv" v'tto vlce zahjila slavn nmo(n bitva Monitoru a'Virginie (znm"j& jako Merrimac, co# je ale chybn* p(epis sprvnho Merrimack, a'i to bylo jen p)vodn jmno, v'dob" bitvy dvno neplatn). Na hranici osobn zbran" v&ak je kulomet; a'prv" kulomet je jednm z'vynlez), je# se objevily v'dob" boj) Unie s'Konfederac, a'je# zm"nily vlku k'nepoznn zmnme se o'nich proto alespo$ zb"#n". My&lenka zbran", je# dok#e st(let opakovan", je samoz(ejm" prastar, a'existovala p(edlouh (ada vce %i mn" sp"&n*ch konstrukc, obvykle zalo#en*ch na mnoha hlavnch, spojen*ch dohromady, a'odpalovan*ch bu. najednou nebo postupn". Vznikaly i'kulomety s'jedinou hlavn a'mechanickou opakovac funkc sem pat(il nap(. kafeml*nek Wilsona Agera z'po%tku ob%ansk vlky; ten byl mstn" i'nasazen do boj), ale stejn" jako v"t&ina podobn*ch konstrukc se p(eh(val.

obr.25: Gatling'v patent z(roku 1865 hlavn% jsou je!t% zakryty chladi"em 52

Jinak tomu bylo s'patentem dr Richarda Gatlinga z'roku 1865: i'jeho systm byl pohn"n* klikou, a'tak pracoval na podobnm principu shora sypan*ch nboj), je# vlastn vahou padaj do otev(enho zv"ru zbran". Gatling v&ak pou#il rotujc svazek &esti hlavn, co# umo#nilo stlou palbu bez v*znamnho p(eh(vn (prv modely m"ly dokonce primitivn vodn chlazen, ale v'praxi se ukzalo, #e chlazen odkryt*ch hlavn vzduchem funguje lpe). N"kter odkazy na Gatlingovy zpisky uvd"j, #e pr* zkonstruoval kulomet z'humnnch pohnutek byl p(esv"d%en, #e dky kulometu bude mo#n podstatn" redukovat po%et vojk) a'tm tak sn#it po%et mrtv*ch a'ran"n*ch.

Anarchie Divokho Zpadu

Po skon%en ob%ansk vlky nastala vrcholn doba tzv. Divokho Zpadu tato ra nastala ji# kolem 30. let v'souvislosti s'osdlovnm zpadnch teritori, a'vyvrcholila prv" na konci XIX. stolet. Pokud bychom m"li v"(it western)m, mohlo by se zdt, #e tenkrt v&ichni neustle nosili u'pasu dvojici &estira$k), a'kdo ne, toho brzy odeslal n"jak* lump na h(bitov obut*ch; ve skute%nosti to ale tehdy vypadalo pon"kud jinak. V'zsad" po celou dobu a# do konce stolet byla sttn moc ze v&ech praktick*ch hledisek v'zpadnch zemch tak(ka nedosa#iteln. Pod dojmem etatistick propagandy i'v*&e zmn"n*ch dobrodru#n*ch p(b"h) mvme tendenci soudit, #e to musela b*t chaotick doba, kdy byl majetek i'#ivoty osadnk) v'neustlm nebezpe%; tento pohled je velmi romantick*, ale tak velmi nep(esn*. Historick zkoumn ukazuje, #e p(eva#oval po(dek a'ochrana prv; zhy se ukzalo, #e boj je pro v&echny strany p(li& drah*, a'dohoda je daleko v*hodn"j& i pro siln"j&ho. Tam, kde to bylo zapot(eb, se o'(e&en konikt) a'zabezpe%en po(dku postaraly privtn agentury; ty fungovaly v'zsad" t*m# zp)sobem, jako sttn moc, a# na dva zsadn rozdly: nem"ly na to monopol ze zkona; a'skoro v#dy slou#ily mnohem lpe. W. Eugene Hollon v'knize Nsil na hranici: odli&n* pohled (Frontier Violence: Another Look) nalz v'historii Divokho Zpadu pouze dva p(pady, kdy bylo 5 nebo vce lid zabito b"hem celho roku: Ellsworth 1873 a'Dodge City 1876. Jeho zv"r je jednozna%n*: zpadn hranice byla mnohem civilisovan"j&, mnohem mrumilovn"j& a'bezpe%n"j& msto, ne# jak*m je sou%asn americk spole%nost (kniha vy&la v'roce 1974).

obr.26: Typick# p&pad ka$dodenn st&eleck zbavy podle p&edstav western' 53

obr.27: Typick# p&pad ka$dodenn st&eleck zbavy ve skute"nosti Je velk &koda, #e v'na& knize nem)#eme podrobn" sledovat nesmrn" zajmavou historii, zahrnujc mj. nap(. konkurenci %ty( soudnch dvor) na volnm trhu v'Coloradu 60. let (kter podle historick*ch zznam) fungovala v*te%n", a'pot, co byla nahrazena sttn moc, kriminalita v*razn" vzrostla), nebo historii vyst"hovalc), ji# sv spory nakolik je znmo (e&vali tm"( v#dy arbitr# a'skoro nikdy nsilm; vra+me se ale ke zbranm jako takov*m. Koncem XIX. stolet se ve Spojen*ch Sttech zsadn" nem"n v*zbroj, s'n# jsme se setkali ji# v'ob%ansk vlce; jednotn* nboj ale ji# v*razn" p(eva#uje nad perkusnmi zbran"mi, a'samoz(ejmost jsou opakovac pu&ky (mezi nimi# kraluj winchesterovky, nov a'vylep&en modely zbran", ji# p(ed vlkou vyvinul Benjamin Henry). Armda opakova%ku v'druh polovin" XIX. stolet dosud nem: po ob%ansk vlce nechv upravit p(edovky Springeld pro nabjen zezadu, a'tato modikace, naz*van allin podle svho tv)rce, Erskine S. Allina, nebo padac dve(e (trapdoor) podle vzhledu, slou#ila je&t" (adu let. Zbrojovka Springeld pozd"ji dokonce vyrb"la nov zbran", je# se ale od p(edovek s'pravou Allin nijak zsadn" neli&ily (Springeld model 1873). Nboj pro tyto pu&ky, zna%en* .45-70 (podle r#e 45 setin palce a'nlo#e 70 grn) %ernho prachu) p)vodn" vyu#val m"d"n*ch nbojnic. Ty ale m"ly tendenci se p(i v*st(elu p(li& rozthnout, a'zablokovat tak zbra$, nebo+ bylo velmi obt#n je obr.28: Winchester model 1873, pu!ka p&ezdvan zbra), vythnout podle je$ dobyla Zpad 54

n"kter*ch zdroj) bylo prv" toto jednou z'hlavnch p(%in znmho masakru u'Little Big Horn v'%ervnu 1876. Jist je, #e od t doby byl tento nboj stejn" jako'v&echny nsledujc vyrb"n s'mosaznou nbojnic. Na samotnm p(elomu stolet ale p(ichz velk novinka, posledn z't"ch, je# d"l historick zbran" od t"ch zcela modernch: bezd*mn* prach. Za chvilku si o n"m (ekneme vce.

XX. stolet
Na p(elomu XIX. a'XX. stolet Spojen Stty denitivn" vt"z ve vlkch s'Indiny s'koncem XIX. stolet kon% i'slva Sedcho B*ka %i neoddiskutovateln" hrdinn*, jakkoli marn*, odboj Geronima. Posledn odpor Indin) byl krvav" potla%en, a'Ameri%an se stali na zem Spojen*ch Stt) jedin*mi pny; p)vodnm obyvatel)m nezbylo ne# se sthnout do vyhrazen*ch reservac nebo asimilovat. Tradi%n pohled vlek bl*ch proti rud*m je sice krajn" zjednodu&en* indinsk kmeny se v't"chto vlkch s'gustem vybjely i'navzjem na v*sledku to ov&em nic nem"n. Krom" toho Ameri%an na p(elomu stolet bojovali i'v'n"kolika dal&ch obr.29: Allin'v patent pro pravu p&edovky vlkch; mezi nejv*znamn"j& pat( vlka Springeld pro nabjen zezadu se -pan"lskem v'roce 1898, lipnsk rebelie v'letech 1899-1913, a'tzv. bannov vlky v'Latinsk Americe, je# se thly a# do poloviny t(ict*ch let. Zatmco v'domcch bojch revolvery a'winchesterovky proti daleko h)(e ozbrojen*m Indin)m slou# v*te%n", sv"tov vl%i&t" mezitm opanovaly %inn opakova%ky s'jednotn*m nbojem, pln"n*m bezd*mn*m prachem. Tyto zbran" st(lej lpe, ne# opakova%ky na %ern* prach, proto#e st(ely maj mnohem plo&& drhu letu; navc nabzej st(elci v"t& bezpe%, nebo+ nen prozrazen oblakem kou(e (a'sm dky tomu tak lpe vid). Dal& v*hodou je mo#nost nst v"t& zsobu st(eliva, nebo+ modern zbran" maj typicky men& r#i (a'tedy leh% nboj). P(esn" z'tho# d)vodu o'n"kolik destek let pozd"ji armdy r#i je&t" zmen& ze 7-8 mm, je# p(ichzej na boji&t" jako modern nboj na p(elomu XIX. a'XX. stolet, na 5-6 mm, co# je standardn vojensk r#e v"t&iny armd dnes. To je ale prozatm hudbou budoucnosti; my se k'tomu vrtme a# v'p(&t kapitole v'odstavcch v"novan*ch tzv. to%n*m pu&km. 55

Bezd*mn* prach nem s'%ern*m st(eln*m prachem celkem nic spole%nho vyjma toho, #e vybuchuje, a'#e se pln do nboj). Naz*vaj se takto obecn" sm"si, je# ho( alespo$ podobn" %inn" jako %ern* prach (v"t&inou o dost lpe), ale nemaj jeho nev*hody: vyvjej men& mno#stv mn" v*raznho d*mu, a'navc zplodiny, je# zanechaj ve zbrani, nebrn nijak zsadn" jej dal& funkci. V"t&ina bezd*mn*ch prach) byla a'dodnes je zalo#ena na st(eln bavln"; existuje dlouh (ada r)zn*ch variant prachu, vyu#vajcch odli&n rozpou&t"dla a'p(sady. KRAG Spojen Stty dlouho %ekaly na vlastn modern zbra$, proto#e nem"ly bezd*mn* prach: dokonce je&t" ve &pan"lsko-americk vlce bylo mnoho vojk) vybaveno padacmi dve(mi. Prvou modern pu&kou, ji# armda p(ijala, byla norsk pu&ka Krag-Jorgensen, model 1892; Ameri%an ji vyrb"li licen%n" jako pu&ku Springeld Model 1892 (a# 1899 existovala (ada prav a'modikac), ale vojci ji d)sledn" naz*vali Krag. Zbra$ nebyla na svou dobu nijak v*jime%n; snad jedinou specickou vlastnost byla bo%n nbojov schrnka, je# umo#$ovala pohodln" st(let samostatn" nabjen*mi jednotliv*mi ranami jako jakkoli zadovka bez mo#nosti opakovn: to odpovdalo tehdej& vojensk doktrn", podle n# m"li vojci u#vat zbran prv" takto, a'nboje v'nbojov schrnce si schovvat jen pro p(pad ne%ekan*ch problm). Oproti padacm dve(m ov&em byla nov zbra$ daleko lep&: hlavn v*hodou bylo vyu#it bezd*mnho prachu, navc leh%ch nboj) .30-40 Krag mohl vojk nst stovku p(i stejn vze, jakou by m"lo 60 star*ch nboj) .45-70. Nboje Krag byly ze setrva%nosti zna%eny t*m# zp)sobem, jako star& nboje na %ern* prach, tj. .30-40 pro r#i t(i desetiny palce a'npl$ 40 grn) (t( gram)) prachu. Mnoho lid se proto domnv, #e tento nboj byl nejd(ve vyvinut pro %ern* prach, ale nen tomu tak. Pu&ka Krag slou#ila v)bec nejkrat& dobu v'historii americk armdy: ji# v'roce 1903 byla nahrazena daleko lep& zbran. obr.30: Americk# vojk ozbrojen# pu!kou Kragna cest% do vlky ve !pan%lsk#ch kolonich

56

LEE MODEL 1895 Zatmco vojci p(em*&leli, zda sm"j %i nesm"j pou#vat zsobnky sv*ch Krag), americk nmo(nictvo testovalo velmi zajmavou pu&ku Lee (n"kdy tak ozna%ovanou Winchester-Lee) model 1895. A%koli se tato zbra$ ve slu#b" nikdy neroz&(ila, je dostate%n" zajmav na to, aby nm stla za zmnku.

obr.31: Pu!ka Winchester-Lee model 1895 Nvrh( James Paris Lee (mimochodem t*#, na zklad" jeho# prac vznikla nesmrn" sp"&n britsk pu&ka Lee Eneld) navrhl pro nmo(nictvo velmi modern opakova%ku s'p"tirannou nbojovou schrnkou a'p(mota#n*m zv"rem. Pu&ka byla vylad"na pro mo#nost rychlho pou#it, rychlou st(elbu a'vysokou pr)bojnost bezokrajov* nboj 6 mm Lee Navy m"l na svou dobu velmi malou r#i a'pom"rn" vysok* v*kon (to ale ob%as p(in&elo problmy s'opot(ebovnm dr#kovn). Zatmco nboj Krag byl zna%en postaru, nboj pro pu&ku Lee 1895 byl naopak pr)kopnkem nejmodern"j&ho zna%en: &lo o'v)bec prvn americk* nboj, jeho# r#e byla standardn" udvna v'milimetrech a'nikoli palcch. SPRINGFIELD 1903 Jestli#e koncem XIX. stolet nem"la armda Spojen*ch Stt) pro sv vojky dobr pu&ky, na po%tku XX. stolet se to zm"nilo: v'roce 1903 zbrojovka ve Springeldu sestavila novou pu&ku, je# spl$ovala prakticky v&echny soudob po#adavky: m"la rota%n zv"r Mauserova typu a'nbojovou schrnku na p"t nov*ch nboj) .30-03 (kde ji# druh %slo podle novho systmu udvalo rok, v'n"m# byl nboj p(ijat do slu#by). Nboj byl adaptac nboje Krag (a'ob%as je tak naz*vn postaru .30-45, proto#e obsahoval 45 grn) prachu), a'm"l kulatou &pi%ku; po t(ech letech byl nahrazen &pi%at*m nbojem .30-06 s'lep&mi balistick*mi vlastnostmi. obr.32: Springeldka, model 1903 57

Nvrh byl v'zsad" kombinac p(edchozch zbran, a'vyu#val n"kter*ch prvk) pu&ky Krag i'pu&ek Mauser, jimi# byl vyzbrojen protivnk. Od Mausera toho ve Springeldu okoukali dost na to, aby mu museli platit licen%n poplatek. Pu&ka Springeld 1903 slou#ila dlouho a'na mnoha boji&tch: byla obr.33: Vyorva" brambor Colt/Browning 1895 hlavn zbran Ameri%an) v'prv sv"tov vlce, mnoho jich slou#ilo i've druh a%koli to ji# byla k'dispozici modern"j& samonabjec pu&ka Garand M1 , v'Koreji se pou#vala jako odst(elova%ka (a'v'tomto pou#it nestla za mnoho), a'mstn" byla pou#vna je&t" ve Vietnamu. Mimo armdn slu#bu se ob%as pou#v dodnes. /ekne-li se springeldka, znamen to obvykle prv" tuto zbra$. BROWNINGOVA VYORVA!KA BRAMBOR A%koli ve &pan"lsko-americk vlce je&t" v*razn" p(eva#ovalo pou#vn kulomet) Gatling, jich# se armda necht"la vzdt trochu se zde opakuje historie pu&ek Krag a'Lee , kulomet Colt 1895 i'jeho tv)rce J. M. Browning vce ne# stoj za to, abychom se o'nich zmnili. Zbra$ sama je jednou z'v)bec prvnch sp"&n*ch konstrukc, je# pro automatickou st(elbu vyu#vaj energie prachov*ch plyn) (star& Maxim)v kulomet vyu#val mechanickou energii zv"ru). Browning p)vodn" navrhoval samo%innou pu&ku, a'odpovdajc patent byl p(ihl&en ji# roku 1892; mechanismus se ale v*te%n" hodil pro kulomet. Ten nmo(nictvo Spojen*ch Stt) testovalo od roku 1893, a'p(ijalo do slu#by v'roce 1895. Zbra$ m"la pom"rn" nzkou kadenci cca 400 ran za minutu to je %ast"ji v*hoda ne# nev*hoda, v'zvislosti na taktickm nasazen a'na tom, jak velk jsou zsoby st(eliva. Pou#vala navc stejn* nboj, jako pu&ka Lee 1895, 6 mm Lee Navy.

obr.34: Konstrukce kulometu Browning 1895: pov!imn%me si p&enosu prachov#ch plyn' z(p&edn "sti hlavn% na mechanismus zbran% 58

P(ezdvku vyorva% brambor (potato digger) zskala proto, #e pokud byla p(i st(elb" ulo#ena nzko, jej mechanismus vyhazoval do vzduchu prach a'hlnu. S'Johnem Moses Browningem, snad nejslavn"j&m, nejlep&m a'nejvlivn"j&m konstruktrem v&ech dob, se v'tto knize setkvme poprv, ale zdaleka ne naposled: t"#ko by se hledala oblast ru%nch zbran, do n# v*razn" nezashl a'(adu jeho konstrukc bez jakkoli zm"ny pou#vme dodnes.

obr.35: John M. Browning

Snad nejslavn"j& z'nich je Browningova automatick pistole z'roku 1911 tato zbra$ (a'nekone%n (ada pistol z'n odvozen*ch nebo prost" napodoben*ch) se b"#n" pou#v i v sou%asnosti. Dal& ze zbran, je# stoj za zmnku, je automatick pu&ka (v'dne&n terminologii sp&e lehk* kulomet) BAR (Browning Automatic Rie) z'roku 1918 vrtme se k'n za chvilku v'jednom tm"( neuv"(itelnm p(b"hu, a# si budeme vyprv"t o'st(eleckm mistrovstv Ada Tpperweina , je# slou#ila je&t" koncem XX. stolet.

Mist"i st"elci ameri&t

Poj.me na chvli ponechat stranou technick detaily a'konstrukci konkrtnch zbran u#ijeme si jich v'tto knize je&t" dost! , a'podvejme se na st(eleck v*kony, jich# doshli ti, jim# byla st(elba kon%kem i'#ivotn nutnost. V'oddlu v"novanm Divokmu Zpadu jsme se mysln" vyhnuli pov"stem o'bleskurychlm tasen a'p(esnm zsahu: ve skute%nosti jen mlo tehdej&ch st(elc) dosahovalo zvl&tn p(esnosti a'tm"( nikdo nebyl v*jime%n" rychl*; slavn pistolnci jako James Butler Divok* Bill Hickok, Doc Holliday, Bat Masterson nebo brat(i Earpov se vyzna%ovali sp&e chladnokrevnost a'perfektnm odhadem situace. To ale neznamen, #e by mezi Ameri%any nebyli v*jime%n" p(esn a'rychl st(elci; z'mnoha a'mnoha vybereme alespo$ n"kolik p(klad). DOC CARVER William F. Carver, p(ezdvan* Doc proto, #e se svho %asu krom" jinho tak zab*val zuba(stvm, je prvnm ze slavn*ch st(elc), o'nich# se zde zmnme. Carver v#dy st(lel velmi dob(e; zamlada n"jakou dobu #il mezi Indiny kmene Pawnee a'Siouxy, a'ti mu (kali Duch pu&ky. 59

obr.36: Doc Carver p&edvd v(Anglii(westmansk# oblek

V'sedmdest*ch letech p(i&el do Kalifornie, a'jako mnoz st(elci p(ed nm se stal slavn*m lovcem bizon). V'roce 1877 vyhlsil, #e vyz*v kohokoli k'sout"#i ve st(elb" na sklen"n koule a'#iv holuby; mnoz v*zvu p(ijali v%etn" proslaven*ch st(elc), jako byl nap(. kapitn Bogardus , a'Carver neustle vt"zil. Stvalo se, #e n"kdo prohlsil jeho zbran" za o%arovan (v on"ch dobch se hodn" v"(valo nejr)zn"j&m pov"rm); v'takovm p(pad" si s'nm doktor zbra$ vym"nil a'zvt"zil znovu. Kdy# v'Kalifornii vyhrl co mohl, vydal se Carver na turn po Evrop", kde udivoval st(eleck*m mistrovstvm a'nechval si za n" dob(e zaplatit. P(i produkci p(ed krlovsk*m dvorem v'Anglii krom" jinho p(edvd"l rychlost(elbu na sklen"n koule, vyhazovan do v*&ky. Nejprve sest(elil deset koul v'prv" tolika sekundch; pak pomalej& st(elbou zashl 153 koul bez jedin chyby. St(lel i's'b"#cho kon" se stejn" dobr*mi v*sledky. V'roce 1885 se Carver strefoval do sklen"n*ch koul, vyhazovan*ch do vzduchu: &est dn st(lel na 64'881 koul men&ch ne# 2,25 palce (necel*ch 6 cm) v'pr)m"ru, a'to ze vzdlenost minimln" 10 metr), a'minul jich jen 4865. O't(i roky pozd"ji v'Minneapolis ustavil nov* rekord s'pouze 650 v*st(ely mimo. Kapitn Bartlett dal& ze skv"l*ch st(elc) mu rekord p(ebral hned v'roce 1889, kdy z'60'000 v*st(el) minul jen 280krt! ANNIE OAKLEY Vstoup-li mezi pny p(i st(eleck exhibici drobn dvka, budeme z(ejm" p(edpokldat, #e je tam proto, aby jim dr#ela ter%e. P(ekvap ns patrn", pokud se sama chop zbran" a'st(l ze v&ech nejlpe. Prv" tak p(ekvapovala divky Phoebe Ann Mosey, je# vystupovala a'stala se sv"toznmou pod jmnem Annie Oakley. Annie vyrostla na hranici Ohia a'st(lela odmalinka; ne pro zbavu, ale pro ob#ivu, nebo+ lov byl jednou z'mla p(le#itost, jak vylep&it pom"rn" &patnou nan%n situaci rodiny. Ulovenou zv"( prodvala, a'mezi devt*m a'patnct*m rokem se j tak poda(ilo vyplatit hypotku, ji# m"li Moseyovi na svou malou farmu. V'roce 1881, kdy# bylo Phoebe prv" 21 let, se v'Cincinnati setkala s'Francisem E.'Butlerem; ten byl jednm z'nadpr)m"rn" zdatn*ch st(elc), ji# putovali po Spojen*ch Sttech a'vyd"lvali si na #ivobyt ukzkami svho um"n. P(ipome$me zde oddl Anarchie Divokho Zpadu: st(ele%t mist(i se #ivili exhibicemi, a'nikoli tm, #e by se nechali najmout zlot(il*m dobytk(em jako nstroj tlaku uboh*ch farm(), nebo uboh*mi farm(i pro ochranu p(ed obr.37: Annie Oakley

60

zlot(il*m dobytk(em. To prv toti# a# na zcela ojedin"l v*jimky tak(ka nikdy nenastvalo; to druh proto nebylo zapot(eb. Butler se v'Cincinnati vsadil s'majitelem mstnho hotelu o'sto dolar) co# tehdy byla nezanedbateln %stka , #e ve st(eleck sout"#i zvt"z nad kter*mkoli mstnm st(elcem. Hotelir proti n"mu postavil Phoebe Mosey; Butler minul jen jednou jedinkrt, ale Phoebe neminula ani jednou. Butler p(i&el o'penze; zskal ale n"co jinho: v'roce 1882 se s'Phoebe vzali. Spole%n" pak vstoupili do Wild West show znmho Buffalo Billa, kde se Phoebe ji# pod p(ijat*m jevi&tnm jmnem Annie Oakley stala jednou z'hlavnch hv"zd. Traduje se, #e kup(kladu dokzala spolehliv" zashnout hrac kartu ze strany na t(icet metr); do ka#dho z'tr#k) pak je&t" nad"lala n"kolik d"r, ne# dopadly na zem. Sout"#ila s'Carverem ve st(elb" na sklen"n koule a'n"kolikrt p(ekonala jeho rekord; p(i turn po Evrop" oklepla csa(i Vilmovi st(elou popel ze zaplen cigarety (pozd"ji v'dob" prvn sv"tov vlky se (kalo, #e je velk &koda, #e v'tomto p(pad" rad"ji nest(elila o'kousek stranou). AD A&PLINKY TPPERWEINOVI Adolph Tpperwein st(lel, podobn" jako Phoebe Mosey, odmalinka. Na rozdl od n nemusel lovit pro #ivobyt; jeho otec byl sp"&n*m zbroj(em, tak#e mlad* Ad st(lel pro zbavu a'pot"&en a'u# v'osmi letech st(lel lpe, p(esn"ji a'rychleji, ne# v"t&ina mu#) v'okol. Od jedencti let si Ad vyd"lval st(elbou na exhibicch. Jeho specialitou byla kresba pu&kou do plechov*ch plt) rychlost(elbou kreslil portrty %i obrazy Indin) nebo kovboj), jeden zsah na centimetr od druhho.

obr.38: Ad a(Plinky

Stoj, mimochodem, za to si uv"domit, kterak by dne&n ochrnci lidsk*ch prv prolet"li kv)li Adovi stropem: vyd"lval si v'jedencti letech? A'st&elbou z(pu!ky?!? K'tomu je vhodn doplnit, #e za cel* dlouh* #ivot Ad nikdy nikoho nemysln" nezranil, a'odmalinka byl se svou prac velmi spokojen. V'roce 1901 byl Ad slavn* natolik, #e jej oslovila rma Winchester a'nabdla mu velmi slu&n podmnky, bude-li ji representovat. Ad, kter* stejn" v"t&inou st(lel prv" z'winchestrovek, tuto nabdku p(ijal, a'nadle sv mistrovsk um"n p(edvd"l s'velk*m %erven*m W na&it*m na rukvu. O'rok pozd"ji p(i nv&t"v" tovrny Winchester se Ad setkal s'Elizabetou Servaty, je# pracovala ve v*robn" nboj), a'vzal si ji za #enu. Uvd se, #e dokud Elizabeth nepotkala Ada, nikdy nest(lela; a+ u# tomu je jakkoli, je jist, #e po svatb" se stala st(elba jejm kon%kem a'Elizabeth v'n rychle doshla mistrovstv. Zopakovala (adu 61

v*kon) Annie Oakley, a'mnoh p(ekonala; vystupovala na exhibicch spolu se sv*m mu#em jako Plinky Tpperwein, a'st(lela tm"( stejn" dob(e jako on. Krom" jinho doshla v'roce 1904 jako v)bec prvn #ena stovky zsah) ze sta v*st(el) na hlin"n holuby; tento v*kon pak zopakovala mnohokrt, a'nejmn" %trnctkrt doshla 200 zsah) bez jedin chyby. Ad Tpperwein se v'roce 1907 rozhodl p(ekonat Bartlett)v rekord ve st(elb" na letc ter%e z'roku 1889. St(daje t(i samonabjec winchestrovky model 1903, vyst(elil b"hem deseti dn) na 72'500 d(ev"n*ch blok), a'minul jich pouze dev"t. Tento neuv"(iteln* v*kon nebyl p(ekonn dodnes (v'roce 1959 sice dokzal Tom Frye zashnout 100'004 ze 100'010 blok), ale za daleko snaz&ch podmnek bloky mu nadhazovali zpoza ramene ve sm"ru st(elby, zatmco Ad st(lel na bloky hzen nap(%, stejn" jako Carver nebo Bartlett).

obr.39: Ad Tpperwein kresl

O'Tpperweinov*ch se vyprv (ada p(b"h), je# ji# dnes lze t"#ko dolo#it nebo vyvrtit; jsou na samotn hranici st(eleck*ch mo#nost, ale nelze vylou%it, #e je Ad a'Plinky skute%n" dokzali. John Ross nap(. v'nesmrn" zajmav knize Necht"n d)sledky (Unintended Consequences) vyprv o'tom, kterak koncem 20. let p(i p(edvd"n slavn Browningovy automatick pu&ky BAR Ad Tpperwein st(lel na kovov kotou%ky o'pr)m"ru 1,5 palce (necel 4 cm) a'tlou&+ky asi %tvrt palce (n"co p(es p)l centimetru). BAR je pom"rn" t"#k zbra$, je# st(l z'otev(enho zv"ru s'takov*mi zbran"mi je obt#n doshnout zvl&tn p(esnosti; p(esto ale pr* Ad zashl dvacet disk) dvaceti ranami %eln", a'p(i st(elb" ze strany z'dvaceti minul pouze dva. ED MCGIVERN Co dokzali Topperweinovi s'pu&kami, to um"l Ed McGivern s'revolverem. obr.40: Ad sed na hromad% d&ev%n#ch blok', je$ zashl p&i sv rekordn st&elb% v(roce 1907 62 Nebyl pro n"j problm opakovan" zashnout &est zrove$ letcch hlin"n*ch holub) d(ve, ne# dopadly

na zem. B"#n" zasahoval drobnou minci, vyhozenou do vzduchu. B"hem 25 sekund dokzal vyst(let deset p"tirann*ch revolver). Jeho slavn* rekord dodnes nep(ekonan* byl zaznamenn v'roce 1932, kdy Ed vyst(lel v&ech p"t ran z'revolveru Smith&Wesson M&P s'&estipalcovou hlavn b"hem 0,45 sekundy. I'p(i takto neuv"(iteln" rychl st(elb" Ed d)sledn" strefoval cl velikosti hrac karty nebo men& (p(i v*&e zmn"n rekordn rychlost(elb" n"kter zdroje uvd"j, #e zsahy bylo mo#no p(ekr*t st(brn*m p)ldolarem jeho pr)m"r byl 30,61 milimetru). Rychlost ale nebyla to jedin, co Ed um"l: opakovan" dokzal, #e revolver .357'magnum je s'vhodn*m optick*m zam"(ova%em %innou zbran, j# lze spolehliv" zasahovat ter% velikosti %lov"ka na 550 metr): to je vzdlenost, na ni# m b"#n* st(elec problmy i's'pu&kou. /adu Edov*ch v*kon) zopakoval i'zlep&il v'sou%asnosti Jerry Miculek, mnohonsobn* mistr IPSC a'podobn*ch sout"#. Nap(. vyst(let deset p"tirann*ch revolver) dokzal podstatn" rychleji ne# Ed, za pouh*ch 17,12 sekundy ale rekordnch 0,45 sekundy pro vyst(len jedin zbran" zopakovat nedokzal, a% se tomuto v*sledku mnohokrt velmi t"sn" p(ibl#il.

obr.41: Ed McGivern a(Herb Parsons, dal! z(proslaven#ch mistr'

O'st(eleckm mistrovstv Ameri%an), kte( dostali pu&ku prvn" do ruky v'&esti %i sedmi letech, bychom mohli napsat samostatnou a'velmi zajmavou knihu; je ale t(eba se vrtit k'ostatnm p(b"h)m. Ukon%me tedy tento oddl jen krtkou zmnkou o'Herbu Parsonsovi, jeho# vidme na obrzku spolu se strnoucm Edem McGivernem: Herb p(i exhibici vyhazoval do vzduchu v&e mo#n pomeran%e, plechovky, mince, podlo#ky pod &rouby a'strefoval je, zatmco publiku vysv"tloval, #e nen t"#k se stret; jen je proklat" snadn minout. Pak jedna podlo#ka dopadla na zem, ani# by ji p(edtm odhodila st(ela. Ale, ur%it" musela projt otvorem!, byla Herbova reakce; publikum se ov&em rozesmlo. Na to Herb vzal podlo#ku znovu, p(elepil ji po&tovn znmkou, a'v&e se opakovalo podlo#ka op"t dopadla po v*st(elu na zem, zdnliv" nedot%ena; jen ve znmce byla dra

63

Prohibice a jej d$sledky

Zatmco Herb, Ed, Ad s'Plinky, Annie a'mnoho dal&ch dokazovali, #e jen mloco je doopravdy nemo#n, nelenili ani politici, a'... sv*m zp)sobem a've svm oboru dokazovali vlastn" tot#. Na p(elomu XIX. a'XX. stolet Spojen Stty zapomn"ly na d)tkliv varovn sv*ch zakladatel) p(ed demokraci, a'v'roce 1913 p(ijaly dodatek stavy %slo XVII, kter* Sent, a# dosud jmenovan*, m"n na demokratick* parlament, jeho# %lenov jsou voleni lidem.

obr.42: Browningova automatick pu!ka BAR, srovnateln s(tehdej!mi kulomety, ale daleko leh", stihla je!t% zashnout do boj' na konci prv sv%tov vlky Nem smysl spekulovat o'tom, jak by vypadala prv sv"tov vlka a'zda by do n Spojen Stty v)bec vstoupily, pokud by k'popsan*m zm"nm nedo&lo. M)#eme ale pova#ovat za velmi pravd"podobn, #e by v'roce 1919 nebyl p(ijat &len* dodatek XVIII, jeho# prost(ednictvm se demokratick v"t&ina rozhodla vym*tit dmona alkoholu tm nejnesmysln"j&m mo#n*m zp)sobem zkazem. Jako v#dy ka#d prohibice to m"lo jen dva d)sledky: ze spousty zkona dbal*ch ob%an) se pouh*m &krtem pera nhle stali kriminlnci a'co h)(, v*robu a'distribuci alkoholu okam#it" p(evzal organisovan* zlo%in; z%sti proto, #e nikdo jin* to d"lat nesm"l, hlavn" ale proto, #e prohibice zajistila v'tomto oboru pohdkov" vysok zisky, za n"# se platilo pouze zv*&en*m risikem st(etu se zkonem. Nen divu, #e po patncti letech nesmysln* zkaz op"t zru&ili. Je zvl&tn a'velmi smutn , #e se tm Ameri%an nepou%ili; uplynulo jen pr destek rok), a'Ameri%an spustili druhou prohibici, je&t" hloup"j& a'nesmysln"j& a's'je&t" hor&mi d)sledky ne# byla ta prv; prohibici, zakazujc tm"( libovolnou drogu vyjma alkoholu. 1934: PRVN OMEZEN To v&e by ale v)bec nepat(ilo do na& knihy, neb*t jednoho trochu p(ekvapivho a'ne%ekanho d)sledku: v'roce 1934, bezprost(edn" po ukon%en prohibice, toti# najednou stt zjistil, #e m na krku spoustu policist) a'nev, co s'nimi. Po%ty federlnch zam"stnanc), jejich# kolem bylo sthat zlo%ince, vyrb"jc a'prodvajc alkohol, samoz(ejm" v'pr)b"hu prohibice raketov" vzrostly, a'po jejm zru&en v"t&ina z'nich nem"la co na prci. 64

Administrativa presidenta ctcho stavu by je prost" poslala dom). Bohu#el, u# rok byl v'(adu Franklin Delano Roosevelt a'panoval Nov* d"l posilovn sttn moci na kor individulnch prv; jednoduch a'logick (e&en tedy #el nep(ipadalo v'vahu, a'namsto toho bylo t(eba pro agenty nalzt novou prci. Tak vznikl zkon o'zbranch NFA (National Firearms Act) z'roku 1934: de facto nov prohibice, op"t um"le vyrb"jc zlo%ince ze zkona dbal*ch lid. Jakkoli omezen prva vlastnit a'nosit zbra$ je v USA krajn" protistavn; zkonodrci proto obe&li p(m* zkaz nejoblben"j&mi triky: povinnou registrac a'zdan"nm. Podle NFA'plat povinnost registrace (nejen, ale p(edev&m) pro nsledujc zbran": pln" automatick zbran"; pu&ky s'hlavn krat& ne# 18 palc) (cca 45 cm); pu&ky krat& ne# 26 palc) (cca 66 cm); tlumi%e (a%koli ty nejsou zbran"mi a'ani p(i nejlep& v)li tak kus trubky s'n"kolika p(ep#kami nelze kvalikovat). Vlastnk byl povinen takovou zbra$ zaregistrovat a'zaplatit da$ 200 dolar), a'to kdykoli zbra$ prodval nebo p(ev#el p(es hranice stt) Unie. Nesmyslnost %i sp&e dokonal* smysl, z'hlediska snahy zkonodrc) obejt Druh* dodatek zkona nejlpe vynikne ve chvli, kdy si uv"domme, #e tlumi% tehdy stl b"#n" kolem 5-20 dolar) a'typick zbra$, na ni# se zkon NFA'vztahoval, kolem stovky. Obhjci NFA'obvykle tvrd, #e byl p(ijat jako reakce na brutln vlky gang), odkazujce nej%ast"ji na nechvaln" znm* svatovalentinsk* masakr z'roku 1929. P(est(elky gang) v&ak skon%ily tak(ka ze dne na den zru&enm prohibice tedy cel* rok p(ed p(ijetm NFA. I'pokud by se n"kdo bl jejich obnoven, pak p(edstava, #e %lov"k, pro n"j# je vra#da dennm zam"stnnm, se p)jde zaregistrovat na policii, je sm"vn. Naopak idea, #e zkon omez po%et automatick*ch zbran v'rukou lid, jejich# hlavn ob#ivou byla v*roba, pa&ovn a'distribuce ileglnho zbo#, je k'pl%i naivn. Samoz(ejm", #e i'v'tto podob" je NFA'v'rozporu s'stavou; typickou reakc Ameri%an) bylo: !emu p(esn" nerozumte na nesm b*t omezovno? V'roce 1938 tak soud v'Arkansasu rozhodl ve p(i Spojen Stty proti Millerovi, #e NFA'je nestavn a'tedy neplatn*. Toto rozhodnut bylo zvrceno o'dva roky pozd"ji Nejvy&&m soudem; d)v"ryhodnost jeho verdiktu v&ak pon"kud sni#uje to, #e p(i (zen nikdo rozhodnut Arkansasu nehjil Miller sm byl tou dobou ji# mrtev, a'jeho zstupce nem"l dost pen"z na to, aby pro nic za nic cestoval p(es p)lku Spojen*ch Stt) do Washingtonu.

obr.43: Znmka, potvrzujc zaplacen dan% za p&evoz zbran%, vy$adovan podle NFA 65

1968: Z BLTA DO LOU(E V'roce 1967 se ukzalo, #e NFA'm krom" rozporu s'Druh*m dodatkem je&t" jeden h%ek: nejen#e jako ka#d* podobn* zkon plat pouze pro slu&n lidi de facto, proto#e zlo%inci si s'nm hlavu ned"laj; navc se ukzalo, #e pro zlo%ince neplat ani de iure! Dokzal to Miles Edward Haynes, odsouzen* zlo%inec: byv ob#alovn z'toho, #e nesplnil podmnky NFA'a'nezaregistroval svou zbra$, hjil se velmi vtipnou konstrukc, ji# lze shrnout nsledujcmi body: jako odsouzen* zlo%inec nemm prvo dr#et palnou zbra$;

obr.44: Jeden z(mnoha plakt' reagujcch na NFA. Text zn: P&ed rokem 1934 si kterkoli dt% mohlo objednat tento kulomet po!tou. Po"et st&len ve !kolch do roku 1934: NULA

pokud bych se ji pokusil registrovat podle NFA, sm bych se tm fakticky ob#aloval (ze zlo%inu jejho dr#en); stava v&ak jednozna%n" (k, #e nikdo nesm b*t nucen sm sebe ob#alovat. Soud mu musel dt za pravdu, a'tm fakticky tak zprostil povinnost plynoucch z'NFA'kohokoli, kdo z'libovolnho d)vodu nem prvo dr#et n"kterou ze zbran, na n"# se NFA'vztahuje. Zkonodrci problm vy(e&ili v'zkonu o'dohledu nad zbran"mi GCA (Gun Control Act) z'roku 1968 s'eleganc sob" vlastn: zatmco d(ve byl vlastnk zbran", zahrnut*ch do NFA, povinen ji zaregistrovat, te. tomu je opa%n" zaregistrovat ji nesm; zrove$ ov&em nesm ani vlastnit zbra$ neregistrovanou. Hlava XXII. Zrove$ GCA'p(inesl (adu nov*ch omezen: vlastnk zbran" mus b*t star& ne# 18 let (vzpome$me op"t Ada Tpperweina, Annii Oakley a'spoustu dal&ch, kdo byli zku&en*mi st(elci dvno p(ed dosa#enm deseti let v"ku), kter*koli prodejce zbran mus mt sttem ud"lenou licenci, ka#d zbra$ mus mt sriov %slo, a'mnoho dal&ch ukzek byrokratick zv)le. Snad nejabsurdn"j& z'novinek bylo omezen dovozu: podle GCA'je do Spojen*ch Stt) mo#n dov#et pouze zbran", je# jsou vhodn pro sportovn pou#it. Spole%nost ,id pro ochranu dr#en zbran (JPFO, Jews for the Preservation of Firearms Ownership) vydala v'reakci na zkon GCA'velmi zajmavou knihu Omezen zbran: cesta k'tyranii (Gun Control: Gateway to Tyranny). V'n jsou paraleln" publikovny GCA'a'nacistick* zkon z'roku 1938, zapovdajc (p(edev&m, ale zdaleka nejen) ,id)m vlastnit zbran". Mezi ob"ma texty je alarmujc podobnost.

66

1986: OPRAVENO, ALE Kupodivu, v'nsledujcch letech si dokonce i'sami zkonodrci v&imli, #e NFA'i'GCA'jsou v'p(krm rozporu s'stavou; podle &et(en sentn komise (Subcommittee on the Constitution of the Committee on the Judiciary) z'roku 1982 je minimln" 75'% v&ech ob#alob na zklad" NFA'a'GCA'protistavnch. Proto vznikl zkon na ochranu vlastnk) zbran FOPA (Firearms Owners Protection Act), kter* odstra$uje alespo$ n"kter z'nejk(iklav"j&ch nesmysl): alespo$ v'omezen m(e op"t umo#nil prodeje zbran p(es hranice stt) jinak, ne# prost(ednictvm licencovanho prodejce; umo#nil prodej munice po&tou; zsadn" omezil registrace (v*slovn" zakzal udr#ovn jak*chkoli zznam), je# spojuj zbran" nepodlhajc NFA's'jejich vlastnky); omezil platnost sttn legislativy v'p(padech, kdy vlastnk zbran" v'tom kterm stt" zakzan tmto sttem pouze proj#d. Bohu#el, ve stylu st(edoevropskho zkonodrstv p(ipojil na posledn chvli p(ed hlasovnm William J. Hughes k'nvrhu zkona dodatek, kter* zakazuje prodvat %i kupovat automatick zbran", je# nebyly registrovny p(ed 19. kv"tnem 1986. 1993: NEB'VAL OMEZEN SOUKROM Ponechme-li stranou Clinton)v zkaz to%n*ch zbran, jen# na&t"st vypr&el a'nebyl obnoven, a'vra#edn* zkon o'znch beze zbran ve &kolch (Gun-Free School Zones Act) k'n"mu# se vrtme n#e, je zatm posledn ze zkon) omezujcch Druh* dodatek tzv. Brady, cel*m nzvem Bradyho zkon pro prevenci nsil s'ru%n zbran (Brady Handgun Violence Prevention Act) z'roku 1993. Jeho obsahem je a# do t doby v USA naprosto nep(edstaviteln p(edb"#n lustrovn, kdy je zjemce o'koupi zbran" od licencovanho prodejce nejprve p(ezkoumn FBI''a teprve pot, co dostane %ist vysv"d%en, si sm zbra$ koupit. JEDNOTLIV STTY Specikem USA'je to, #e krom" federlnch zkon) m)#e mluvit do zbran tak sttn legislativa. Zde je naopak sou%asn situace pom"rn" p(zniv: naprost v"t&ina stt) v'poslednch letech p(ijala zkony o'neomezenm skrytm no&en zbran (tzv. concealed carry) co# se tak neprodlen" projevilo na v*raznm poklesu nsiln kriminality , a'tam, kde tomu tak nen, existuje nedvn rozhodnut Nejvy&&ho soudu prosazujc Druh* dodatek stavy (District of Columbia v. Heller). 67

obr.45: Tituln strana knihy Cesta k(tyranii

obr.46: Prvn samonabjec pu!ka v(armd% byla M1 Garand

Druh sv!tov vlka

Vra+me se ale ke zbranm samotn*m a'tak v'%ase: ze sou%asnosti na konec prv sv"tov vlky. Zbran" se samoz(ejm" neustle zdokonaluj kulomety jsou samoz(ejmost, a'st(lej ji# pln" automaticky; sv"t dob*v Maxim)v systm, ale existuje i'(ada alternativ. B"#n jsou i'samonabjec pistole, a'opakovac pu&ky jsou pomalu vytla%ovny samonabjecmi. ZBRAN# ... V)bec prvn samonabjec pu&kou zavedenou do armdy Spojen*ch Stt) je zbra$ M1 Garand; armda ji p(ijala v'roce 1936 namsto springeldky, s'n# jsme se seznmili v*&e; od n tak osmirann pu&ka Garand pod"dila nboj .30-06. Jak vme, trvalo pom"rn" dlouho, ne# se p(estaly pou#vat posledn ze springeldek; mezitm byla sama pu&ka M1 nahrazena nov"j& zbran M14 (to bylo v'roce 1957), ale pom"rn" dlouho slou#ila zrove$ s'n. Po prv sv"tov vlce se objevila nov zbra$: samopal. Ve vlce se ukzalo, #e v*kon pu&ky je v'mnoha situacch typicky jde nap(. o'boj ve m"st" nebo %i&t"n zkop) zbyte%n" velk* a'jej velikost a'vha jsou naopak problm; pistole zase m p(li& nzkou palebnou kapacitu. Vznikla proto nov zbra$: mal pu&ka, st(lejc dvkou pistolov nboje; dostala jmno samopal, a'rychle se stala velmi oblbenou zbran gangster) (vizte oddl v"novan* prohibici v*&e). Mezi novinky druh sv"tov vlky m)#eme po%tat tak bazuku a'plamenomet; oba typy zbran jsou spolu s'ru%nmi granty sice jednozna%n" zbran"mi osobnmi, ale natolik specialisovan*mi, #e se jimi v'na& knize nebudeme zab*vat. 68

obr.47: Samopal Thompson v(pouzd&e na housle

V*znamn udlosti, spojen s'kampan armdy Spojen*ch Stt) ve druh sv"tov vlce, stejn" jako jej typick v*zbroj jsou na rozdl od star&ch zbran a'historie kolem nich b"#n" znm. Vlku samotnou tedy p(esko%me, a'nebudeme si ani ukazovat revolvery George Pattona: v&ichni je ostatn" vid"li u# mnohokrt. Zato si n"co (ekneme o'udlosti, je# nastala bezprost(edn" po vlce a bohu#el o'n skoro nikdo nev; p(itom je nesmrn" zajmav prv" z'na&eho pohledu, tedy jako dal& st(pek do mosaiky historie zbran a'lid, ji# je pou#vaj. ... A LID: BITVA U&ATN Nejde o'Atny v'/ecku, n*br# o'stejnojmenn m"ste%ko v'Tennessee. Dlouh lta tam fakticky vldla rodina Cantrell): Paul Cantrell byl zvolen &erifem v'letech 1936 a# 1940;'pak jej v'(ad" nahradil jeho b*val* pobo%nk, Pat Manseld, zatmco Paul Cantrell byl zvolen do sttnho sentu. V'roce 1946 si to op"t prohodili: Cantrell kandidoval na &erifa, a'Manseld do sentu. N"co takovho v'demokratickm systmu znamen, #e museli b*t mezi voli%i velmi oblbeni, #e? Chyba lvky: od roku 1940 t(ikrt prob"hlo na podn"t ob%an) vy&et(ovn volebnho podvodu nebo+ o'nic jinho ne&lo, Cantrell sob" a'sv*m v"rn*m tepl mste%ka udr#oval p(edev&m pomoc vhodn" upraven*ch sttnch zkon), aby bylo problematick volit n"koho jinho. Vy&et(ovn ale nikdy nevedlo ke zm"n"; d)vody nejsou ve(ejn" znm, nicmn" fakt, #e Cantrell byl velmi bohat*, umo#$uje ka#dmu odhadnout, pro% se asi vy&et(ovatel v'prav* okam#ik v#dy dvali na &patnou stranu. obr.48: Knox Henry se ujm &adu !erifa V*znamn*m zdrojem bohatstv Cantrell) byly pokuty. V'kraji tehdy platil systm, v'n"m# &erif a'jeho p(tel brali %st pen"z z'ka#d vybran pokuty a'byli placeni ze sttnch pen"z za ka#d zat%en. Pokuty byly vysok, a'padaly i'za sm"&n provin"n; nej%ast"ji na silnicch za opilstv, a'to vcelku bez ohledu na to, zda byl doty%n* vinen %i nikoli. Tyto (dky vznikaly v'!esk republice na ja(e roku 2010, a'p(i pohledu na sou%asnou politickou situaci vypad posledn dvojice odstavc) a# na jmna a'letopo%et, a'ponechme-li stranou federln vy&et(ovn (je# ale stejn" k'ni%emu nevedlo) a# d"siv" pov"dom". Prv" v'roce 1946'ale padla kosa na kmen: z'druh sv"tov vlky se dom) vrtili vojci, kte( se rozhodli, #e si to nenechaj lbit; proti Cantrellovi postavili vlastnho kandidta na &erifa, Knoxe Henryho. Ten slbil jedinou v"c: poctiv volby. 69

Volby nastaly 1. srpna 1946, a'prob"hly velmi zajmav*m zp)sobem: hned zpo%tku Manseld ozbrojil 200 zstupc) &erifa, a'ti pro udr#en po(dku obstoupili volebn urny. Pokud se jim n"kdo nelbil jako t(eba %ernoch Tom Gillespie ve t(i hodiny odpoledne , k'urn" jej nepustili; kdy# nalhal, dostal kulku. Vrcholem pak bylo to, kdy# Manseld se zstupci vzali urny do v"zen, aby spo%tali hlasy; vojci cht"li dovnit( tak, ale to se zstupc)m nelbilo a'do&lo k'p(est(elce. Ta trvala a# do dvou hodin s'p)lnoci, kdy vojk)m do&la trp"livost: dve(e v"zen vyhodili do vzduchu dynamitem a'zajistili budovu. Protivnky, kte( neutekli mezi t"mi, kdo utekli, byl i'sm Cantrell zav(eli, hlavn" pro jejich vlastn bezpe%, proto#e mstn ob%an m"li sto a'jednu chu+ na vyrovnvn %t); pak p(epo%tali hlasy, a'zjistili, #e Knox Henry zvt"zil pom"rem 2'175 hlas) k'1'270 hlas)m pro Cantrella. Jeliko# (ad &erifa nefungoval, vojci zorganizovali hldky, aby zabrnili p(padn*m v*tr#nostem. Opravili tak dve(e v"zen, a'po v&eobecn*ch volbch o'%ty(i dny pozd"ji se v'klidu roze&li. Paul Cantrell to vzal sportovn" a'v'blzkm Etowah se stal prodejcem automobil). Knox Henry slou#il dv" volebn obdob jako &erif. Zstupce Windy Wise, kter* st(elil Gillespieho jen# u# mezitm byl dvno zdrv si &el na rok sednout. To je v&e. Krtk bitva u'Atn jasn" ukzala, #e tam, kde sel#e zkonn* postup, je na mst" pou#t zbran" a'prva se domoci. Dolo#ila tak to, #e je-li zkon spravedliv*, ozbrojen ob%an jej podporuj.

Sou&asnost
Od konce druh sv"tov vlky bojovaly a'bojuj Spojen Stty v'(ad" konikt); osobn zbran" se samoz(ejm" stle obr.49: Sou"asn hlavn zbra) armdy zdokonaluj, ale nic zsadn" novho: Spojen#ch Stt', to"n pu!ka M16; snmek pu&ku M1 Garand nahradila pu&ka z vlky v(Koreji M14 s'dvacetirann*m zsobnkem a'p(epna%em re#imu st(elby; po n pak p(i&la tzv. to%n pu&ka M16, zbra$ na st(elivo o'poznn men& r#e, schopn st(elby dvkou i'jednotliv*mi ranami. Modern pistole se nijak zsadn" neli& od t, ji# sestavil John Browning v'roce 1911. Po n"jakou dobu armda Spojen*ch Stt) uva#ovala o'p(ezbrojen na monstrum OICW (Objective Individual Combat Weapon), kombinaci to%n pu&ky a'malho ru%nho d"la %i grantometu s'inteligentn munic, j# lze p(ed st(elbou naprogramovat po#adovan chovn; tento projekt v&ak byl zastaven. Daleko zajmav"j& ne# technika zbran jsou v'sou%asnosti p(b"hy lid, kte( jsou s'nimi spojeni; bohu#el to je jen mlokdy %ten tak vesel a'p(jemn, jako b*valy 70

historky o'man#elech Tpperweinov*ch nebo o'boji o'hlasovac urny v'm"ste%ku Atny v'Tennessee; takov u# je doba. KEN BALLEW: ZA SUVEN'RY
KULI DO HLAVY

Posledn oddl vyprv"n o'Spojen*ch Sttech obr.50: Projekt OICW byl zastaven za%neme ho(ce: uk#eme si n"kolik p(b"h), v'nich# si vlda od po%tku XX. stolet %m dle tm demokrati%t"j&, tedy jin*mi slovy, %m dle tm mn" dodr#ujc stavu na zklad" absurdn p(edstavy, #e pokud n"co odhlasuje v"t&ina, je to automaticky sprvn mrn" (e%eno u(zla z'ostudy kabt. Nen to vesel, av&ak nebylo by fr postupovat jako ony slavn slune%n hodiny, je# jen jasn chvle po"taj; a'ostatn", napravme to alespo$ trochu n"kolika nad"jn"j&mi p(b"hy ke konci. Prv z'historek je z'roku 1971. Kenyon F. Ballew z'Marylandu sed"l jednoho %ervnovho dne ve van", kdy# zaslechl n"jak* hluk od zadnho vchodu. Zavolal na svou p(telkyni, Saraluisu McNeil; ta se ale prv" oblkala. Ken proto vylezl z'vany a'&el na sebe n"co hodit, kdy# se ozvala prvn rna beranidla do dve(. V'tu chvli Ken zpanika(il: nebydlel zrovna v'nejlep& %sti m"sta, a'v'okol byla pom"rn" zna%n zlo%innost. Nechal proto &aty le#et, a'msto toho shl pro jedinou zbra$, ji# mohl jak#tak# pou#t pro sebeobranu perkusn Colt Walker z'roku 1847. Mezitm se dve(e rozvalily a'do bytu vrazilo n"kolik lid s'pistolemi v'rukou; ozval se v*k(ik: M zbra$!, a'to%nci za%ali st(let. Ken se nesta%il brnit: t(et v*st(el jej zashl do hlavy. Saraluise dosud jen ve spodnm prdle zd"&en" k(i%ela: Pomoc! Vra#da! Policie! M"la ov&em na mysli zavolejte n"kdo policii; v't dob" je&t" nev"d"la, #e mnohem p(esn"j& interpretace by zn"la Pomoc! Policie vra#d! Pozd"j& vy&et(ovn zjistilo, #e p(%inou p(epadu bylo to, #e mladistv*, podez(el* z'vloupn, se ve snaze odvrtit od sebe pozornost vy&et(ovatel) zmnil, #e v byt" %slo 2 vid"l zbran" a'granty u'b"locha jmnem Ken, kter* jezd d#pem (Ballew, mimochodem, jezdil Fordkou); na zklad" toho (spolu s'neov"(enou a'neov"(itelnou informac o'anonymn v*hr)#ce st(elbou) agenti ATFD (Alcohol

obr.51: Colt Walker 1847 revolver, jm$ se Ken Ballew neubrnil agent'm ATFD 71

Tobacco Firearms Division) zskali p(kaz k'domovn prohldce. Ten byl v*slovn" omezen na tzv. knock-service, tj. za p(tomnosti podez(elho a's'povinnost se u'dve( ohlsit jako policie; policist se mysln" p(evlkli z'uniforem do b"#n*ch &at), podle prohl&en agenta Davise aby splynuli s'prost(edm s'vysokou kriminalitou; Ballew)v byt m"l p(edn dve(e s'oknkem, jm# bylo vid"t nv&t"vnky (a'tento vchod tak Ballew z'pochopiteln*ch d)vod) preferoval). Agenti ATFD mysln" zvolili zadn vchod, kde nebylo mo#n, aby se obyvatel)m bytu p(ed otev(enm prokzali odznakem; agent William H. Seals tvrdil, #e zaklepal, a'(ekl Policie s'povolenm prohldky; otev(ete! Mo#n to je; jist ale je to, #e ani Ballew ani McNeilov nem"li &anci pom"rn" potichu pronesen v*zv" od vzdlen*ch dve( rozum"t; p(i prohldce bytu bylo nalezeno krom" Ballewovy naprosto legln sbrky historick*ch zbran n"kolik cvi%n*ch maket grant) takov se b"#n" prodvaly jako suven*ry v'roce 1971 a'b"#n" se jako suven*ry prodvaj dodnes; Ballew m"l za sebou kariru v'USAF se zcela %ist*m zznamem; v'dob" toku byl zam"stnn v'novinch Washington Post a'byl vedoucm skaut). Tak byl %lenem NRA'(National Rie obr.52: Cvi"n maketa pu!kovho Association). A%koli kdysi platil pokutu za grantu. Podobn m%l v(byt% Ken skryt no&en zbran" (co# je v'prost(ed Ballew s'vysokou kriminalitou celkem pochopiteln* p(estupek), nebyl nikdy #dn*m zp)sobem spojen s'jakoukoli trestnou %innost. tok na jeho byt v'obav" z'%ehokoli na zp)sob teroristick %innosti tedy byl velmi mrn" (e%eno absurdn. Ponechme interpretaci fakt) na ka#dm %ten(i. Jen snad k'prvnmu mo#nmu vysv"tlen slovy velmi ne&+astn a'naprosto v*jime%n nedorozum"n je, bohu#el, t(eba dodat, #e jakkoli cel udlost byla skute%n" pro Ballewa kter* zran"n p(e#il, ale s'po&kozenm mozku velmi ne&+astnou, nebyla ani zdaleka v*jimkou; jen je nejznm"j&. Velmi podobn toky za#ilo mnoho vlastnk) zbran, ji# se tak nikdy ni%m neprovinili: Harry Lamplugh, Bill Fleming, Randy Weaver, o'n"m# si toho je&t" (ekneme vce, Gerald Drasen, Louis Edward Katona, Al Woodbridge a'(ada dal&ch V'angli%tin" existuje r%en to add insult to injury (%esky snad nejlpe ubl#it, a'je&t" urazit). Ve frazeologick*ch slovncch by u'n"j m"la b*t zmnka o'rozhodnut soudu, v'n"m# se Ken Ballew marn" domhal od&kodn"n. Soudce 72

Alexander Harvey II'toti# krom" jinho prohlsil, #e Ballew vlastnil makety grant) a'st(eln* prach; mohl tak vyrobit funk%n grant, a'to, #e tak fakticky neu%inil, nen podstatn. Toto rozhodnut, je# znamen, #e mte-li v'prdeln" hadry, v'gar#i benzin a'v'popelnici przdn lahve, m)#ete b*t trestni za v*robu zpaln*ch lahv (tento p(pad byl u'soudu tak citovn), z(eteln" pat( do pln" jin doby i'zem" FBI&V&MIAMI UKAZUJE, JAK PRACUJ PROFESIONLOV Na rozdl od Ballewa, kter* se jak#iv neprovinil ni%m jin*m ne# formlnm (a'nesmysln*m) p(estupkem, Michael Lee Platt a'William Russell Matix byli zlo%inci, lupi%i a'mnohonsobn vrazi. Zatknout je nebo je rovnou zabt bylo jednozna%n" #douc, a'nikdo nem)#e ani v'nejmen&m agent)m FBI'vyt*kat, #e tak u%inili; do historie se tato udlost ale zapsala tm, jak to provedli. Nezapomenuteln je tak jako lekce o %innosti krtk*ch revolver) proti pu&km. 11. dubna 1986 se t*mu osmi policist) v'p"ti automobilech poda(ilo zablokovat v)z, v'n"m# Platt a'Matix jeli; vybrali si k'tomu nep(li& moud(e dost hust" obydlenou oblast, ale na&t"st nikdo obr.53: Ruger Mini-14; podobnou pu!kou vra$dil Platt krom" agent) a'zlo%inc) nebyl zran"n. Precizn p(pravu pro boj se zlo%inci a'vrahy, o'nich# bylo znmo, #e jsou ozbrojeni a'nebezpe%n, dokld krom" jinho to, #e jen dva z'agent) m"li nepr)st(elnou vestu; navc &lo o'lehk vesty, je# nechrn p(ed pu&kov*m st(elivem .223 Remington a%koli to, #e Platt m karabinu Ruger Mini-14 v'tto r#i, bylo znmo; policist nem"li ani jedinou pu&ku; m"li pouze dv" brokovnice, navc jedna z'nich byla v'kufru automobilu a'v'pr)b"hu p(est(elky z)stala nedosa#iteln; byli p(ev#n" ozbrojeni revolvery v'r#i .38 special, jej# %inek na cl je pom"rn" slab*, a'je# je problm rychle p(ebt (po tto udlosti FBI'za%ala ve velkm p(ezbrojovat na samo%inn pistole v'daleko %inn"j& r#i 10 mm); u# zcela mezi keystonsk policisty se dostvme ve chvli, kdy dva z'agent) (Richard Manauzi a'John Hanlon) p(edtm, ne# mysln" narazili do vozu zlo%inc), vyndali sv revolvery z'pouzder a'polo#ili si je vedle sebe na sedadlo nikoho vyjma on"ch dvou asi nep(ekvap, #e po nrazu zbran" odlet"ly z'jejich dosahu.

73

V'nsledn p(est(elce se nakonec s'velk*m &t"stm poda(ilo oba zlo%ince zabt; z'%ty(nsobn p(esily je# si navc sama zvolila msto a'%as toku, co# se obecn" pova#uje za zsadn taktickou v*hodu ale dva agenti zahynuli, t(i byli velmi v#n" zran"ni a'dva lehce; jen jeden vyvzl bez zran"n. obr.54: Revolver Smith&Wesson model 36 VRA(DY V&RUBY RIDGE

Po ho(k zku&enosti z'Miami se agenti FBI'rozhodli dokzat, #e jsou tvrd, rozhodn, a'skv"le vycvi%en. Bohu#el se jim to tak docela nepoda(ilo, a%koli si pro jistotu tentokrt za ter% vybrali nevinn. Randall Claude Weaver a'jeho man#elka Vicki m"li dojem, #e sou%asn spole%nost je a# p(li& zkorumpovan a'mlo bohabojn. Randy proto koupil rozshl* pozemek v'mstech, zvan*ch Ruby Ridge v'severnm Idahu, daleko od lid a'rodina se tam odst"hovala v'roce 1983. O'rok pozd"ji vznikl spor o'pozemky se sousedem Terry Kinnisonem. Kinnison nebyl v'prvu (jak bylo pozd"ji nezvratn" prokzno); rozhodl se ale poslit svou pozici zp)sobem, kter* znme a# p(li& dob(e z'doby Protektortu %i komunistick diktatury: za%al na v&echny strany rozeslat udn na Randyho Weavera v%etn" zcela absurdnch, nap(. #e Weaver m v'myslu zavra#dit presidenta Spojen*ch Stt) nebo pape#e. Kinnison v"(il, #e vymysl-li si udn dostatek, p(im"je sttn moc k'vy&et(ovn, a'agenti u# si na Weavera n"co najdou. M"l pravdu. Za%alo to v'(jnu 1989, kdy tajn* agent BATF (Bureau of Alcohol, Tobacco and Firearms, nov jmno pro star* (ad ATFD, nechvaln" znm* u# z'p(b"hu Kena Ballewa) Kenneth Faderley, kter* vystupoval jako motork( Gus Magisono, pod p(sahou uvedl, #e mu Weaver prodal dv" nelicencovan brokovnice, zkrcen na nelegln dlku. Podle Weaverovy v*pov"di tomu tak nebylo; Randy v#dy tvrdil, #e Magisonovi prodal brokovnice neupraven, a'ten jim pa#by od(zl sm. I'pokud je verse agenta BATF pravdiv, nejednalo se o'nic jinho, ne# o'clenou provokaci: sm Faderley ve zprv" o'incidentu (Ruby Ridge Task Force Report) z'roku 1994 v*slovn" uvd, #e Weaver [Faderleymu] ukzal neupravenou brokovnici; Faderley jej po#dal o'zkrcen a'p(esn" mu ukzal, kde a'jak. Brzy byl z(ejm* i'%el tto akce: dvakrt agenti BATF Weaverovi nabdli, #e zru& obvin"n, pokud jim Weaver pom)#e ve vy&et(ovn skupin, o'n"# m"li zjem, a's'nimi# se Weaver okrajov" st*kal. Weaver odmtl: m"l sv p(edstavy o'cti a'tak sv iluse o'tom, co si policie v'jeho zemi m)#e a'nem)#e dovolit. Proto byl na zklad" v*&e zmn"nho obvin"n v'lednu 1991 zat%en. 74

Zde se p(b"h m"n ve fra&ku: Weaver byl propu&t"n na kauci a'informovn, #e se mus dostavit k'soudu 19. nora. Datum bylo po%tkem nora posunuto o'den pozd"ji; v'dopise, kter* byl Weaverovi zasln, v&ak byl uveden jako nov datum 20. b(ezen; (ednk Karl Richins, kter* dopis formuloval, tvrdil, #e omylem. 20. nora soud k'n"mu# se Weaver pochopiteln" nedostavil vydal p(kaz k'jeho zadr#en. Reportr mstnch novin Ken Keller se koncem nora pokusil toto rozhodnut zvrtit, a'pot, co (ady informoval o'chyb" v'dopisu, do&lo k'dohod" s'kancel( &erifa, #e po%kaj do 20. b(ezna, a'pokud Weaver ten den k'soudu p(ijde, p(kaz bude zru&en. Soud v&ak dohodu nedodr#el; 14. b(ezna byla svolna porota, jej# %lenov nebyli o'existenci dopisu s'chybn*m datem informovni; proto porota p(kaz potvrdila a'ten vstoupil v'platnost. Randy Weaver odmtl p(kazu uposlechnout, a'nelze se mu divit: neustl zm"ny v'informacch, je# dostval, a'nekonsistence mezi jednnm r)zn*ch agentur, jej p(esv"d%ily, #e (ady se jej sna# potopit, a'p)jde-li k'soudu, nedostane se mu spravedlivho jednn. M"l pravdu. Dobr*m p(kladem m)#e b*t incident z'18. dubna: tehdy p(es Weaverovy pozemky p(elet"la helikoptra mstn televisn stanice. (ady tvrd, #e byly informovny o'tom, #e Weaver po vrtulnku st(lel; a%koli sm pilot Richard Weiss n"kolikrt v*slovn" prohlsil, #e to nen pravda a'to i'ociln" p(i v*slechu FBI', stejn" byla pozd"ji st(elba na helikoptru kladena Weaverovi za vinu. Policist zahjili pr)b"#n sledovn Weaver); krom" (ady agent) pou#ili tak kamery a'vybaven pro no%n vid"n. S'nemal*mi v*daji udr#ovali tento stav p(es rok. Kancel( &erifa marn" radila p(pad ukon%it, a'pozd"ji znovu otev(t tak by bylo mo#n dostat Weavera k'soudu bez enormnch nklad) a'bez jakhokoli risika, nebo+ nebezpe% z'prodlen zde nebylo v)bec #dn. Soud tento nvrh zamtl. Fra&ka se zm"nila v'tragdii ve%er 21. srpna 1992. Tehdy se &est policist) ozbrojen*ch pu&kami M16 vydalo na pr)zkum na Weaverovy pozemky. Clem pr)zkumu bylo nalzt vhodn msto pro ozbrojen* p(epad a'zat%en Weaver). Jde samoz(ejm" jen o'historickou nhodu; pro !echy je ale zajmavou ironi, #e k'neoprvn"nmu vstupu ozbrojen*ch sil na zem, kde nemaj co d"lat, do&lo prv" 21.'srpna. Podle v&eho m"li policist p(sn* rozkaz vyhnout se jakmukoli kontaktu s'Weaverov*mi; o'tomto rozkazu v&ak obr.55: Weaverova rodina v(roce 1989; nejmlad! dcera se je!t% nenarodila 75

obr.56: Pu!ka Eneld 1917; takovou byl vyzbrojen Kevin Harris nev"d"l Weaver)v pes Striker, a'kdy# agenty uctil, b"#el k'nim. Za psem se vydal %trnctilet* Samuel Weaver (ozbrojen* pu&kou Ruger Mini-14) a'p(tel rodiny Kevin Harris; ten nosil pu&ku Eneld 1917 v'r#i .30-06 Springeld. Policist se nejprve ve shod" s'rozkazy sthli; ve vzdlenosti asi 500 metr) od Weaverova srubu se v&ak zastavili a'%ekali podle dostupn*ch informac celou minutu! na pronsledovatele. Pozd"ji o'nsledn p(est(elce vypovdal ka#d* trochu jinak; jist ale je nsledujc: agent Art Roderick zast(elil Weaverova psa; agent Bill Degan zashl Sama Weavera do ruky; Kevin Harris na to zast(elil Degana; agent Larry Cooper podle pozd"j&ho soudnho protokolu pravd%podobn% zast(elil Sammyho Weavera, a'to zezadu, v'dob", kdy Sam utkal z'msta st(etnut zp"t ke srubu. To nejhor& ale m"lo je&t" p(ijt. Na druh* den se Randy Weaver spolu s'Kevinem Harrisem &el podvat na t"lo syna, je# v'noci p(enesli do k)lny vedle srubu. Jen co Weaver zvedl ruku, aby otev(el dve(e, zashla jej do ramene st(ela: FBI''vzhledem ke smrti agenta Degana kolem srubu rozestavila odst(elova%e, a'jeden z'nich, Lon Horiuchi, se pokusil Weavera bez jakhokoli varovn zabt. Podle dodate%nho vy&et(ovn se zd, #e jakkoli to za dan*ch podmnek, kdy ne&lo o'ohro#en rukojm, zn naprosto absurdn" mu to vydan rozkazy skute%n" umo#$ovaly. Za formulaci t"chto rozkaz) nikdy nikdo sthn nebyl. Randy a'Harris se okam#it" obrtili na t"k zp"t do srubu. Horiuchi se rozhodl napravit svou reputaci druh*m, p(esn"j&m v*st(elem. V't chvli ji# byl Weaver uvnit( srubu a'Kevin Harris prv" vbhal do dve(; policista jej zashl do hrudnku, a'ani tato rna nebyla smrteln. 76

obr.57: Posledn fotograe $iv Vicki Weaverov zb%r z(jedn ze sledovacch kamer, je$ policie rozmstila kolem srubu

Vrub na pa#bu si ale Horiuchi vypilovat mohl: st(ela, je# nezabila Harrise, zashla do hlavy Vicky Weaverovou, kter stla uvnit( srubu s'desetim"s%n dcerou v'nru%, a'na mst" ji zabila. Dce(i se, na&t"st, nic nestalo. St(elbu skrz dve(e do srubu, kam nen dob(e vid"t, a'kde jsou #eny a'd"ti, Horiuchimu neumo#$ovaly ani extrmn rozkazy, je# byly toho dne vydny. Policist oblhali srub dal&ch osm dn; Weaver a'zran"n* Harris je odmtli pustit dovnit(, proto#e se obvali o'vlastn #ivot, a'p(i pohledu na mrtvou Vicki i'o'#ivoty t( dcer. Nakonec se p(tel)m mezi nimi# byl tak James Gritz, kter* velel ve Vietnamu jednotce, v'n# Randy slou#il poda(ilo domluvit podmnky, za nich# se Weaver s'Harrisem vzdali. Oba byli okam#it" zat%eni. V't dob" u# ale byla cel udlost ve(ejn" znm a'ka#d* krok pod mikroskopick*m dohledem mdi; Weaverovi se proto kone%n" dostalo vcemn" spravedlivho soudu: byl zpro&t"n v&ech obvin"n (vyjma p)vodnho vlastnictv zakzan zbran" a'nedostaven se k'soudu, za n"# dostal pokutu 10'000 dolar) a'18 m"sc) v"zen). Kevin Harris byl uznn za zcela nevinnho.

obr.58: Novinov titulky po vt%zstv Weavera a(Harrise u(soudu; v(pop&ed na snmku Kevin Harris

V'roce 1995 se vlda vyhnula #alob" o'nhradu &kody tm, #e Randymu Weaverovi mimosoudn" vyplatila 100'000 dolar), ka#d z'jeho dcer rovn* milion, a'Kevinu Harrisovi po p"tiletm boji (ednci se nejprve za(ekli, #e nevyplat ani dolar nhrady %lov"ku, kter* zabil policistu, a+ ji# to bylo v'sebeobran" nebo ne nhradu 380'000 dolar). Vrah Lon Horiuchi nebyl nikdy potrestn. Horiuchi dokonce z)stal v'%inn slu#b" jako odst(elova%, a'%astnil se o'pr let pozd"ji vyvra#d"n davidin) u'Waco v'Texasu, kde agenti FBI'uplili v&echny p(slu&nky podivn crkve, od Davida Koreshe, n"kdy obvi$ovanho ze sexulnho zneu#vn #en a'dvek, a# po ony #eny a'd"ti, je# m"ly b*t jeho ob"tmi' co# je vskutku krajn" neobvykl* zp)sob zchrany. Tmto p(padem se v'na& knize nebudeme zab*vat podrobn": je velmi podobn* historii rodiny Weaverov*ch (v%etn" obvin"n z'vlastnictv zakzan*ch zbran); jen je&t" mnohem smutn"j& a'brutln"j&. Navc jsou fakta o'n"m v&eobecn" znma.

77

TOLIK ZBYTE!N'CH MRTV'CH: COLUMBINE A&OSTATN Na prvn pohled by se dalo (ci, #e na smutn udlosti v'Columbine je dobr alespo$ jedna v"c: sttn moc na n nenese vinu. Jak uvidme, nen to tak docela pravda. Podobn" jako u'p(padu Waco, i'zde jsou detaily v&eobecn" znm; shr$me proto jen to nejzkladn"j&: osmnctilet* Eric Harris a'o rok mlad& Dylan Klebold se 20. dubna 1999 ozbrojili a# po zuby a'vydali se do &koly. V'11.19 za%ali st(let; deset minut po dvanct oba spchali sebevra#du. To u# bylo 13 lid mrtv*ch a'21 zran"n*ch. Policie dorazila dvacet minut po t(et hodin".

obr.59: Vrazi z(Columbine na zznamu bezpe"nostn kamery: ta ov!em ob%tem nepomohla o nic vce ne$ zkon, kter# jim znemo$nil se brnit

Studi zkoumajcch, co oba mladky k'&lenmu rozhodnut p(ivedlo, bylo, je a'bude spousta. A+ ji# to bylo cokoli, skute%nost je takov, #e jakkoli je to smutn, stt se to prost" m)#e: tu a'tam se n"kter* %lov"k zblzn, rupne mu v'bedn", a'vra#d. Kl%ov otzka je ale jin: pro" je proboha nikdo z(destek lid kolem nezastavil? Odpov". je smutn: nemohli, proto$e jim stt vzal prost&edky k(obran%. V'roce 1990 toti# Kongres p(ijal tzv. Zkon o'znch beze zbran ve &kolch (Gun-Free School Zones Act). Ten s'nepodstatnou trochou zjednodu&en (k, #e do &koly (ani do pom"rn" &irokho okol) nikdo nesm nosit zbran". Zkon byl pozd"ji napaden a'shledn nestavnm, v'roce 1996 byl obnoven v'nepatrn" jinm a'stavn"j&m zn"n, v'roce 2000 byl op"t napaden; to je ale pom"rn" nepodstatn z'pohledu student): pro ty prost" platil alespo$ pro ty z'nich, ji# dbaj prva. Snad nikoho nep(ekvap, #e Harrisovi s'Kleboldem zkon nijak nezabrnil v'tom, aby do &koly p(inesli dv" opakovac brokovnice, devtimilimetrovou samonabjec pu&ku a'samonabjec pistoli jak by tak mohl? Jist", podle zkona by mohli b*t dodate%n" potrestni a# &esti lety v"zen a'pokutou do 3'000 dolar); to je muselo p(i plnovn mnohonsobn vra#dy ukon%en sebevra#dou zna%n" trpit. A# do roku 1990 bylo podobn*ch p(pad) zanedbateln mno#stv, a'tm"( nikdy nedo&lo k'v"t&m ztrtm na #ivotech. Snad jedinou v*jimkou byl masakr v'Austinu v'Texasu v'roce 1966, kdy zahynulo 15 lid; tehdy si ov&em vrah Charles Whitman vzal zbra$ na vysokou v"# a'st(lel odsud, tak#e jej nebylo dost dob(e mo#n zastavit. P(esto ale fakt, #e kolemjdouc byli ozbrojeni, alespo$ v*znamn" sn#il po%et ob"t: Ramiro Martinez, policista, kter* nakonec Whitmana odzbrojil, napsal: 78

je t(eba pod"kovat civilist)m, kte( st(leli; jejich palba znesnadnila Whitmanovi m(en. Ostatnch p(pad) bylo jen pr, a'vce lid 7 zahynulo pouze ve Fullertonu v'roce 1976. ,dn* jin* p(klad v"t&ho masakru tohoto typu v'historii p(ed zkazem zbran nen. Velmi %asto se jako &koln masakr p(ed zkazem zbran ba dokonce p(mo jako d)vod, pro% byl zkaz p(ijat uvd p(pad Stocktonu, kde Patrick Purdy v'roce 1989 povra#dil p"t d"t a'mnoho jich zranil. Jen#e ve Stocktonu byly ob"ti v&echny mlad& deseti let; Ad Tpperwein by se v'tomto v"ku patrn" zabt nenechal, ale v'civilizovanm roce 1989 se my&lenka, #e by desetilet d"ti mohly b*t ozbrojeny je&t" p(ed sto lety samoz(ejm pova#uje za absurdn. Co p(esn" zde tedy zkaz zm"nil? Zkaz zbran ale spustil masakry ve velkm: 13 mrtv*ch nepo%taje v'to samotn vrahy v'Columbine. Sedm ob"t v%etn" neozbrojenho str#ce! v'Red Lake v'roce 2005. P"t mrtv*ch ve &kole Amish) v'Pennsylvnii v'roce 2006. Alarmujcch a'smutn*ch 32 ob"t ve &kole Virginia Tech v'roce 2007; v&ichni byli dosp"l, a'pravd"podobnost, #e by se n"kdo z'nich brnil a'ubrnil, kdyby mohl, je mimo(dn" vysok. P"t zavra#d"n*ch na universit" v'Severnm Illionis o'rok pozd"ji zde plat tot#. Mezitm destky a'destky men&ch p(pad), kdy ob"t nebylo tolik. A'nejde zdaleka jen o'&koly; kdekoli jsou zbran" zakzny, tam samoz(ejm" de facto zkaz plat jen pro ty, kdo by ve skute%nosti mohli masakru zabrnit (n"kolika podobn*m p(pad)m se budeme v"novat n#e). Naopak pro vra#ednho psychopata je to pozvnka: sem, sem poj., tady se nikdo nebude brnit. Uve.me alespo$ jedin* p(klad z'mnoha: 16.'(jna 1991 si Suzanna Gratia Hupp za&la s'rodi%i do kafeterie Lubys v'Killeen v'Texasu. Tehdy platil zkon, podle n"j# nesm"la b*t p(i takov p(le#itosti ozbrojena;'dbajc zkona, nechala tedy svou zbra$ v'aut". O'malou chvilku pozd"ji m"la p(le#itost svho rozhodnut ho(ce litovat: do kafeterie vjel autem psychopat George Hennard a'povra#dil 23 lid, v%etn" Suzannin*ch rodi%). Suzanna m"la n"kolikrt dobrou p(le#itost &lence zast(elit ale vinou zkona nebylo %m. Hlavn" na zklad" tohoto masakru a'nsledn Suzanniny iniciativy stt Texas v'roce 1995 umo#nil skryt no&en zbran. Mo#n je vhodn se zmnit i'o'tom, #e prv*m

obr.60: V%$, z(n$ st&lel vrah v(Austinu v(roce 1966 79

rokem po p(ijet zkona klesl po%et vra#d o'18'%; do roku 2007 co# je posledn rok, pro n"j# byly ve chvli psan tohoto textu k'dispozici zpracovan statistiky o'46'%. Byrokrati n"kdy argumentuj: Dobr, (e&en je snadn sta% namsto zn zakzat zbran" prost" v&ude; pak je vrahov nebudou mt k'dispozici. Je ale z(ejm, #e to je pln* nesmysl: ten, kdo chce a'p(ipravuje se p(edem, si dok#e zbra$ opat(it v#dy. Nkup na %ernm trhu nebo t(eba i'vra#da a'oloupen policisty se zdaj &lenstvm nm, kdo #ijeme v'souladu se zkonem; nesou v&ak sm"&n" mal risiko pro %lov"ka, jeho# psychick porucha dohnala a# k'rozhodnut zem(t a'vzt s'sebou co nejvce dal&ch lid.

obr.61: Suzanna Gratia Hupp, j$ zkon znemo$nil v Luby's zachrnit rodi"e, ale kter zachrnila nespo"et dal!ch tm, $e pomohla prosadit skryt no!en

PRO! ST%L" NA M D#TI? Obra+me ale list: tragdi jsme u# popsali vce, ne# by bylo hezk; poj.me se pro zm"nu podvat na n"kolik p(pad), kdy se poda(ilo tragdii zabrnit, nebo ji alespo$ omezit, podobn" jako tomu bylo v'roce 1966 v'Austinu. 1. (jna roku 1997 se v'Pearl v'Mississippi denitivn" zblznil &estnctilet* Luke Woodham. Nejprve vzal n)#, a'zavra#dil ve spnku vlastn matku. Pak vzal pu&ku a'vydal se do &koly, kde ihned za%al st(let: zabil dv" dvky jedna z'nich byla jeho p(telkyn a'dal& zranil. Vyb"hl ven, aby nasedl do auta a jak vyplynulo z'dal&ho vy&et(ovn jel si zast(let do dal&ch &kol v'okresu. To u# se ale nestalo. Zstupce (editele Joel Myrick za%al jednat hned, jak zaslechl v*st(ely. Kdo v, kdyby m"l zbra$ v'pouzd(e u'pasu, mohl snad zabrnit alespo$ jedn z'vra#d; to mu ale zkon zakazoval. M"l v&ak pistoli v'aut"; ne# pro ni dob"hl a'vyndal ji z'p(ihrdky, setkal se s'Lukem p(ed &kolou. Nam(il na n"j a'vyk(ikl: Pro% st(l& na m d"ti? Jakmile se Luke Woodham octl na druhm konci zbran" ne# p(ed chvl, odvaha jej opustila; pustil pu&ku a'pla%tiv" odpov"d"l: ,ivot byl ke mn" zl*, pane. Ostatn d"ti byly v'bezpe%. Velmi podobn* p(pad nastal v'roce 2002 na Appalachian School of Law, kde nigerijsk* student Peter Odighizuwa 16. ledna zavra#dil dva u%itele a'jednu studentku; pak jej odzbrojili studenti Tracy Bridges a'Mikael Gross, kte( si stejn" jako Myrick museli kv)li zkonu nejprve dob"hnout pro zbran" do automobil).

80

VZPOME)ME S&CTOU MARKA WILSONA David Hernandez Arroyo star& se rozvedl v'roce 2004. Svou man#elku Mirabel a'svho syna, Davida Hernandeze Arroya obr.62: Pu!ka Norinco Mak-90: takovouto zbran mlad&ho, nijak nepodporoval vra$dil Arroyo; jde o("nskou kopii sov%tsk to"n a'alimenty neplatil. 24. nora 2005 pu!ky AK-47 se rozhodl problm s'b*valou rodinou vy(e&it denitivn": kdy# vychzeli ze soudn budovy v'Tyleru v'Texasu, spustil na n" palbu z'pu&ky Mak-90. Man#elku prvn ranou zabil; syn byl ale jen zran"n, a'policist jich# v'okol soudu bylo n"kolik se st(elce pokusili zastavit. Nepoda(ilo se jim to. Arroyo m"l v*konnou pu&ku v'r#i 7,62039 a'st(lel p(esn"; policist ozbrojen pistolemi nem"li z'v"t& vzdlenosti &anci na zsah, a'p(ibl#en by bylo sebevra#dou; naopak museli utci do krytu. Arroyo se oto%il a'zdlo se, #e smrti syna a'dal&ch lid v'okol nic nezabrn. V't chvli ale na vraha spustil palbu Mark A. Wilson. Ten se vracel kolem soudu do svho nedalekho bytu, kdy# Arroyo zahjil palbu; Wilson vyu#il p(est(elky mezi nm a'policisty, aby se p(ibl#il na %inn* dost(el sv pistole Colt 1911, a'dvakrt zashl. Bohu#el, Arroyo m"l oble%enu balistickou vestu, je# dok#e velk, t"#k a'relativn" pomal st(ely r#e .45 %inn" zastavit. Vrah byl tedy jen ot(esen, ale ne ran"n; d(ve, ne# m"l Mark &anci pokusit se o'zsah do hlavy, byl sm sra#en na zem Arroyovou st(elou; ten pak k'Wilsonovi do&el a't(emi dal&mi ranami jej zabil. Wilsonovo taktick rozhodnut m(it na st(ed trupu bylo naprosto sprvn; nemohl tu&il, #e Arroyo je chrn"n vestou, a'zsah hlavy je v#dy velmi obt#n* a'nejist*. Podle zp"tn rekonstrukce p(padu vme, #e Mark Wilson neud"lal #dnou chybu: m"l jen %ernou sm)lu v&ech sm)l. Markova hrdinsk smrt nebyla nadarmo: zachrnil p(inejmen&m #ivot Arroya mlad&ho, a'pravd"podobn" i'(adu #ivot) dal&ch jak mezi civilisty kolem, tak i'mezi p(slu&nky policie, kte( byli na scn". V'dob", po ni# Wilson &lenho st(elce zdr#el, toti# policist)m kone%n" dorazily lpe vyzbrojen posily v%etn" odst(elova%e Rusty Jackse, a'tak bylo mo#n zorganisovat %inn* tok; a%koli v'nsledn p(est(elce byli je&t" t(i policist zran"ni, zabit ji# nebyl nikdo krom" samotnho vraha. obr.63: Mark A. Wilson, kter# !est Wilsonov" pamtce! polo$il $ivot p&i zchran% ostatnch v"etn% policist' v(Tyleru 81

BRAVO, PAN ASSAMOV! V'roce 2007 se Matthew J. Murray, kterho psychick porucha dohnala a# k'rozhodnut zem(t a'vzt s'sebou co nejvce k(es+an), je# nenvid"l, rozhodl k'%inu. V'ned"li 9. prosince na parkovi&ti u'kostela Novho #ivota v'Colorado Springs post(lel rodinu Worksov*ch ob" dcery zabil, ale otec nakonec zran"n p(e#il a'zashl tak obr.64: Jeanne Assamov: dky tomu, $e nos Judy Purcellovou. Hned nato vb"hl do zbra), zachrnila $ivoty destek lid foyeru a'pokra%oval ve st(elb". Zde ji# v(Coloradu ale sta%il zranit jen jedinho %lov"ka: Jeanne Assamov, varovna ji# zvukem v*st(el) zvenku, tasila vlastn zbra$ a'vraha n"kolikrt zashla. T"#ce zran"n* Murray pak u# vyst(elil jen jednou sm na sebe. Podle odhadu mstnho far(e, kter* byl cel udlosti p(tomen, zbra$ v'ruce Jeanne Assamov zachrnila p(inejmen&m sto lid z'n"kolika tisc, ji# v'rozlehlm kostele byli. DAL" P%KLAD Z&NEVADY O'rok pozd"ji se ve Winnemuca, Nevada stalo toto: 26. kv"tna po poledni vrazil do baru Player's t(icetilet* Ernesto Fuentes Villagomez a'ihned za%al st(let; zavra#dil bratry Torrese, s'nimi# podle pozd"j&ho vy&et(ovn m"la rodina Villagomez) dlouholet* spor. Bohu#el tm neskon%il; zranil dal& dva lidi a'pak za%al p(ebjet zbra$: je dost jist, #e hodlal ve st(elb" do zhruba t( set lid, ji# v'tu chvli v'baru byli, pokra%ovat. U# ale nevyst(elil na nikoho. Zatmco p(ebjel zbra$, shl jeden z'nv&t"vnk) baru, osma%ty(icetilet* mu# z'Rena, jeho# jmno (ady nezve(ejnily, po vlastn pistoli, a'vraha zast(elil. To, #e stt Nevada no&en zbran nijak zsadn" neomezuje, tak zachrnilo mo#n i'destky #ivot). ZBRA) ZACHRNILA (IVOT D#TEM 6. %ervence roku 2009 vy&el Dean Favron z'v"zen v'Louisian": odkroutil si prv" sedm rok) za tok na policistu s't"#k*mi d)sledky a'za dal& nsiln provin"n. Dobr chovn jej p(estalo bavit po deseti dnech; dal se dohromady s'Roderickem Porterem a podle v&eho je&t" jednm patnctilet*m 82

obr.65: Dean Favron a(Roderick Porter, kte& se pokusili vyloupit byt, kde byly jen dv% mal d%ti na!t%st ale ozbrojen

u%ednkem, jemu# ukazovali snadn* zp)sob, jak p(ijt k pen"z)m, a jeho# jmno nen uvedeno. V tto sestav" se'vydali do Port Allenu loupit. 17. %ervence po poledni se v'jednom byt" v'Port Allen jmno rodiny nebylo zve(ejn"no ozvalo zaklepn na dve(e. V'byt" byli jen dva lid: desetilet* chlapec a'jeho osmilet sestra. Po pohledu &peh*rkou se hoch rozhodl neotvrat; namsto toho vyd"&en" &eptal sest(e, a+ je zticha. To ale nepomohlo. Za chvilku ze dve(e ot(sly prudk*mi ranami; Favron a'Porter se je z'druh strany pokou&eli vykopnout. Vystra&en d"ti utekly do mminy lo#nice, a'doufaly, #e dve(e vydr#. Doufaly marn": b"hem chvilky se dve(e rozlet"ly a'dva lupi%i vpadli do bytu. Moc nechyb"lo k'tragdii. Na&t"st ale matka obou d"t m"la rozum: vlastnila palnou zbra$. Na&t"st m"la vce rozumu, ne# naprost v"t&ina zkonodrc): zbra$ ukldala nejen nabitou, ale tak v'dosahu d"t. Chlapec dky tomu mohl pistoli vzt a'za%t se brnit s'naprost*m sp"chem. Zdroje uvd"j, #e Favron byl zasa#en, ale tak #e mlad* u%ednk odvezl oba lupi%e do nemocnice;'podob se tedy pravd", #e tu sprvnou odm"nu za sv)j %in od desetiletho hocha dostali oba i's'Porterem. Z'nemocnice pak putovali p(mo do v"zen.

A co budoucnost?
Budoucnost Spojen*ch Stt) je velk* otaznk. Na jednu stranu Obamova administrativa hroz dal&m omezovnm prv st(elc); na druhou ale v"t&ina stt) podporuje skryt no&en a'kup(kladu stt Montana zkonem %slo 246 (Montana Firearms Freedom Act), kter* plat od dubna 2009, v*slovn" ru& legislativu NFA'na zem sttu pokud tedy majitel zbran", podlhajc NFA, nep(ekro% hranice sttu, nen povinen ji registrovat, o'dvousetdolarov dani ani nemluv". Posledn z'p(b"h), kter* zde uvedeme, dokld, #e mezi lidmi alespo$ ve Spojen*ch Sttech je&t" po(d nezanikla ob%ansk state%nost. 11. srpna 2009 se mtinku presidenta Obamy v'New Hampshire z%astnil tak William Kostric. Jeho %ast byla zajmav ze dvou d)vod): m"l u'sebe transparent, na n"m# bylo napsno Je %as zalt strom svobody odkaz na znm* Jefferson)v citt Strom svobody je ob%as nutno zalt krv vlastenc) a'tyran). By+ to mnoz pova#ovali za nep(li& moudr, bylo to rozhodn" jeho prvo, a'nikoho by nenapadlo je sebemn" omezovat;

obr.66: William Kostric vyu$v sv#ch stavnch prv 83

 byl viditeln" ozbrojen. To je tak jeho prvo; jen mlokdo ale v"(il, #e nebude omezeno. Dobr zprva je, #e a%koli byl pod p(sn*m dohledem policie (a'a%koli mu jeden z'agent) p(ipomn"l, #e v'blzkosti &koly m)#e b*t se zbran zat%en), nic se nestalo Kostric postl na mst" v'pr)b"hu mtinku (nesna#il se p(ibl#it se k'presidentovi), a'pak v'klidu ode&el dom). Po(d je nad"je. Kapitolu ukon%me slovy jednadevadestiletho Ada Tpperweina: Je d)le#it #ivotn" d)le#it! aby ka#d* americk* chlapec m"l pu&ku a'um"l s'n zachzet.

84

Kdy$ sv poddan odzbroj!, pak je svou ned'v%rou uraz!; budou si myslet, $e jsi zbab%l# nebo $e jim nev%&!; a(v(ka$dm p&pad% t% za to budou nenvid%t.
Niccol di Bernardo dei Machiavelli

Svobodn# "lov%k nesm b#t nikdy odzbrojen. Nejsiln%j!m d'vodem pro zachovn prva lid vlastnit a(nosit zbra) je, jako posledn mo$nost, obrana proti tyranii vldy.
Thomas Jefferson

N%mci, kte& cht%j pou$vat zbran%, by m%li vstoupit do SA(nebo SS oby"ejn ob"an zbran% nepot&ebuj, proto$e v(jejich rukou sttu k(ni"emu nejsou.
Heinrich Himmler

Zbran! a lid dnes

Sv%t se m%n: modern zbran% a(modern vlky V%&m v(Boha a(ve sv pistole! pro" Sten nest&lel kdy$ se ,id nedaj nov vynlezy a(pro" jich je tak mlo experiment Velk Britnie !"#$% #&'( Prv kapitola, v"novan historii zbran, skon%ila v dob" p(ed malinko vce ne# sto lety, ve chvli, kdy perkusn systmy nahradil jednotn* nboj. M)#eme (ci, #e prv" tehdy se ve sv"t" zbran skon%ila historie a'za%ala modern doba. Stejn" se na to, mimochodem, dv i'zkon v"t&iny zem nap(. u'ns pova#uje za historick zbran" ty, je# byly vyrobeny p(ed rokem 1890. O'(ad"'novinek, je# se v'modern dob" objevily mezi zbran"mi, u# jsme si povdali v'minul kapitole, v"novan zbranm ve Spojen*ch Sttech a+ ji# proto, #e tam byly vynalezeny, nebo proto, #e m"ly na historii Ameriky zna%n* vliv. Nebudeme se tedy nap(. ji# podrobn" zab*vat zadovkami nebo jednotn*mi nboji; (ekneme si ale 85

n"co o't"ch vynlezech, o'nich# jsme se zmnili jen zb"#n" nebo v)bec.

Samonabjec a automatick zbran!

A%koli opakova%ky byly oproti jednorann*m pu&km zna%n*m pokrokem, v*voj je brzy p(edehnal: pu&ka(i u# dvno zkou&eli, jak vyu#t zp"tnho rzu na n"co rozumnho, a'takov prava vcerann zbran", p(i n# by opakovac mechanismus nemusel ovldat st(elec, ale namsto toho by se vyu#ila energie zp"tnho rzu, se nabz skoro sama. Nejstar& konstrukce zkou&ely vyu#t zp"tnho rzu jen pro vyhozen vyst(elen nbojnice; brzy se ale roz&(ilo i'zaveden novho nboje a'nata#en p(ed dal&m v*st(elem. obr.1: Karel Krnka mj. sestrojil prvn samonabjec pu!ku v(roce 1883

V)bec prvn pln" samo%innou pu&ku sestrojil patrn" v'roce 1883 n& pu&ka( Karel Krnka, syn Sylvestra Krnky, se kter*m jsme se ji# setkali v'prv kapitole. Jeho kulomet (Verschlussautomat), zalo#en* na pu&ce Werndl, byl zajmav*m' by+ pon"kud nepraktick*m (e&enm: zpalka nboje byla zahloubena, tak#e p(i v*st(elu odrazila jehlu dernku dozadu; pohyb jehly se p(enesl na samonabjec mechanismus zbran". V'Americe mezi prvn pr)kopnky v*voje samonabjecch zbran pat(ili John Browning (znme jej z'minul kapitoly), a'Hiram Maxim. Prv Maximova konstrukce z'roku 1884 byla snad je&t" kuriosn"j&, ne# Krnk)v kulomet: Maxim vzal Winchesterovu opakova%ku z'roku 1873 (slavnou zbra$, je# dobyla Zpad), a'na jej pa#bu p(imontoval odpru#enou botku, ji# spojil thlem skrz pa#bu s'opakovacm mechanismem; zp"tn* rz zbran" botku posunul a'tak automaticky zaopakoval. Rozdl mezi samonabjec a'pln" automatickou zbran je pom"rn" mal*. Sestrojme-li samonabjec mechanismus, bude se cyklus v*st(el / nabit / v*st(el opakovat, dokud je dost nboj) (a'dokud je stisknuta spou&+). Samonabjec nikoli automatick zbran" proto mus navc obsahovat pomocn za(zen, tzv. p(eru&ova%, je# p(i v*st(elu p(eru& spojen mezi spou&t a'bicm mechanismem, aby dal& v*st(el nenastal, dokud nen spou&+ uvoln"na a'znovu stisknuta.

obr.2: John M. Browning probr technick detaily automatick pu!ky BAR s(expertem rmy Winchester Burtonem 86

TECHNOLOGIE Samonabjec a'opakovac zbran" byly konstruovny mnoha a'mnoha zp)soby; z%sti pro dosa#en co mo#n nejlep&ch v*sledk), z%sti ale tak prost" z'historick*ch d)vod), kdy star& npady vedly ke zbyte%n" komplikovan*m konstrukcm, teprve pozd"ji zjednodu&en*m. Ponechme-li ale slo#it konstrukce stranou, je princip skute%n" velmi prost*. V)bec nejjednodu&& automatickou zbran je samopal, kter* st(l tzv. z'otev(enho neuzam%enho zv"ru ten lze sestrojit doslova z'n"kolika mlo kus) #eleza. Pot(ebujeme jen kus vhodn trubky tedy hlave$ zbran" , t"#k* kus #eleza na pru#in", kter* m)#e hlave$ zezadu uzav(t proto se mu (k zv"r a'nebo jej lze proti tlaku pru#iny odsunout; na %ele zv"ru je hrot, kter* ude( na zpalku nboje. Jako spou&+ posta% jednoduch* jaz*%ek, kter* dok#e zv"r zachytit v'odsunut poloze. Zb*v u# jen zsobnk pouzdro na nboje, z'n"j# pru#ina (nebo i'jen vlastn vha, je-li zsobnk nad zbran) tla% nboje na uzav(en* zv"r nebo do prostoru mezi hlave$ a'zv"r, pokud je zv"r otev(en*. K'tomu rm prost" jen vhodn" tvarovan* kus #eleza, kter* to v&e dr# pohromad". Zapomn"li jsme na n"co? Snad jen vhodn* v*stupek na rmu zbran", kter* nbojnici po cest" z'hlavn" ven vyraz stranou, aby ud"lala msto nov ze zsobnku, tzv. vyhazova% (ten ale na obrzku na nsledujc stran" pro zjednodu&en nen). A'to je v&e. Bude-li sprvn" slad"na hmotnost zv"ru, sla pru#iny a'v*kon nboje, bude takov*to samopal bez v"t&ch problm) fungovat: nejprve zbra$ nathneme, tedy odthneme zv"r do zadn polohy, kde se zachyt o'jaz*%ek spou&t"; tm se uvoln prostor mezi zv"rem a'hlavn, a'zsobnk do n"j posune nboj; stiskneme spou&+. To uvoln zv"r; pru#ina jej mr&t dop(edu, a'zv"r zasune nboj do hlavn". Zrove$ jeho hrot iniciuje zpalku, a'zbra$ vyst(el; zatmco st(ela vyltv z'hlavn", tlak plyn) #ene obr.3: Jednou z nejklasi"t%j!ch zbran, st&lejcch z(otev&enho zv%ru, je Browningova pu!ka BAR 87

nbojnici opa%n*m sm"rem; ta zrove$ odsunuje zv"r dozadu; kdy# je zv"r dost daleko, nbojnice doshne vyhazova%e, a'ten ji vyraz stranou; do uvoln"nho prostoru posune zsobnk dal& nboj, a'pokud dr#me spou&+ stle stisknutou, v&e se opakuje, dokud nboje nedojdou. Ve skute%nosti bychom nepot(ebovali ani spou&+. Dokazuje to nap(. britsk* samopal Sten (nzev je obr.4: Obecn# princip zkratkou jmen konstruktr) a'v*robce: Shepherd, funkce nejjednodu!!ho Turpin, Eneld; m"l by se tedy sprvn" pst velk*mi samopalu psmeny, STEN; ale transkripce Sten je dvno v#it). Ten pat( mezi nejjednodu&& konstrukce v)bec: vymontujeme-li z'n"j v&e, co je tam oproti na&emu popisu navc v%etn" spou&+ovho stroj po(d bude spolehliv" st(let;'namsto stisknut spou&t" sta% pothnout zv"r dozadu a'pustit jej. P%ERU"OVA! Pokud bychom cht"li, aby n& v*&e popsan* samopal umo#$oval tak st(elbu jednotliv*mi ranami, museli bychom nepatrn" zkomplikovat spou&+: ta by ji# nebyla jednoduch*m jaz*%kem, ale skldala by se nejmn" ze dvou %st, je# do sebe zapadaj. Prv z'nich vlastn spou&+, ji# st(elec stiskne, chce-li vyst(elit zachyt p(i pohybu dozadu %st druhou, jaz*%ek, kter* dr# zv"r: dojde tedy k'v*st(elu, p(esn" stejn", jak jsme si popsali v*&e. Zsadn zm"na nastane p(i pohybu zv"ru dop(edu (nebo zp"t po v*st(elu, to je celkem jedno): konstrukce je zde uzp)sobena tak, #e to spojen obou %st spou&t" uvoln (jednm z'mo#n*ch (e&en je to, #e jedna z'obou %st je z'pru#nho plechu; v*stupek na zv"ru ji malinko ohne do strany, tak#e oba dly spou&t" ztrat vzjemn* kontakt). Druh %st, jaz*%ek zachytvajc zv"r, m samostatnou pru#inu, je# ji op"t vysune; zv"r se o'ni v'zadn poloze zachyt, a'zbra$ p(estane st(let. St(elec pak pro dal& v*st(el mus spou&+ nejprve uvolnit a'znovu stisknout, aby se ob" %sti do sebe op"t zahkly a'aby sta#en jaz*%ku zv"r uvolnilo. Modern zbran" samoz(ejm" maj p(eru&ova%e komplikovan"j&, mj. proto, aby bylo mo#n p(epna%em na zbrani zvolit st(elbu dvkou nebo 88

obr.5: Mo$n prava spou!+ovho stroj z(minulho obrzku pro st&elbu jednotliv#mi ranami; pru$n "st spou!t%, je$ zapadne do ozubu jaz#"ku, by musela mt mrn% esovit# tvar, aby ji v#stupek zv%ru z(ozubu vyhkl

jednotliv*mi ranami; ty nejpromy&len"j& systmy navc umo#$uj st(elbu krtk*mi dvkami o'p(esn" ur%enm po%tu ran. Zkladn princip ale z)stv; jen konkrtn mechanick (e&en je slo#it"j&. Samoz(ejm", #e u'v"t&iny samonabjecch zbran a+ ji# jde o'pu&ky nebo pistole nen zsadn technick* problm p(eru&ova% vy(adit obr.6: St&elba z(pistole Glock s(vy&azen#m z'%innosti, a'tak doshnout pln" p&eru!ova"em. Zbra) je vybavena automatick funkce. Jsou ov&em dva pa$bi"kou, a(i tak je zna"n% velk# problm d)vody, pro% tak ne%init: prv*m je to, ji udr$et na ter"i #e to (v'(ad" zem v%etn" na&) zapovd zkon. Druh* a'mnohem podstatn"j& je, #e je to nepraktick: zskme tak zbra$ se zna%n" vysokou kadenc, nepou#itelnou na nic jinho, ne# na rychl zbaven se maximlnho mno#stv munice. ZPOMALOVA! KADENCE Kadence st(elby tedy rychlost, s'n# zbra$ projde cel*m cyklem a'vyst(el znovu je velmi podstatn. P(irozen kadence mnoha zbran se pohybuje kolem 1'000 ran za minutu i'vc; pro v"t&inu bojov*ch situac je to zbyte%n" a'nesmysln" mnoho. P(ipome$me, #e jednm z'd)vod), pro% se armdy koncem XIX. stolet na opakovac pu&ky dvaly skrz prsty, byla vysok spot(eba st(eliva a'logistick problmy s'jeho dopravou. Proto se tak na p(elomu stolet sn#ila typick r#e vojensk pu&ky na n"jak*ch 7-8 mm, a'v'polovin" XX. stolet, jak si je&t" uk#eme, znovu na 5-6 mm dky tomu je st(elivo leh% a'lze je snze dopravovat. Vysok kadence je p(m*m pop(enm tohoto principu. Znamen zbyte%n pl*tvn nboji: namsto t( %ty( zsah), je# by naprosto sta%ily na vy(azen cle z'boje, jich cl dostane t(eba deset nebo naopak #dn*! Vysok kadence toti# m je&t" dal& nev*hodu: znsob zp"tn* rz zbran", a'st(elba jde pnubohu do oken. Optimln kadence st(elby pro ru%n automatickou zbra$ se pohybuje n"kde mezi 400-700 ranami za minutu. Pokud to nelze zajistit samotn*m pom"rem vhy zv"ru, sly jeho pru#iny apod., a'to mnohdy nelze pou#vaj se u'kvalitnch zbran tzv. zpomalova%e; to je prost" za(zen, je# na chvilku zv"r p(idr# v'zadn poloze, ne# mu dovol znovu vyst(elit. 89

obr.7: Zpomalova" kadence samopalu -korpion

Kup(kladu znm* %esk* samopal vzor 61 -korpion, jeho# p(irozen kadence st(elby by vzhledem k'rozm"r)m a'konstrukci zbran" mohla doshnout i'1'200 ran za minutu, vyu#v zpomalova% zalo#en* na odpru#enm zva#, umst"nm v'rukojeti zbran". Pot, co zv"r dob"hne do zadn polohy, je zde zablokovn, a'zva# na pru#in" k*vne dol); teprve po jeho nvratu je zv"r op"t uvoln"n. Dky tomu m -korpion relativn" nosnou kadenci cca 600-700 ran za minutu (p(ru%ka udv 750, ale v'praxi je nam"(en kadence ni#&). Je zajmav, jak mnoho lid v%etn" profesionlnch vojk) si d)le#itost nzk kadence pro ru%n zbra$ neuv"domuje. Sb"ratel, znalec a'konstruktr zbran Alan Halla z'Kalifornie tomu (k syndrom Ferrari: lid maj dojem, #e je to jako u'zvodnho auta, %m rychleji (zbra$ st(l), tm lpe (funguje a'je %inn"j&). Podle Alana m"l s'logistikou p(i doprav" munice i's'nzkou spolehlivost kulometu MG-42 vinou jeho p(li& vysok kadence a# kolem 1'200 ran za minutu!' zna%n problmy ji# Hitler; ten si p(itom extrmn rychlost st(elby sm vy#dal, nebo+ tak podlehl syndromu Ferrari (naproti tomu ale podle jin*ch zdroj) &lo o'po#adavek velitel) z'v*chodn fronty, kde sice obt#e s'logistikou byly mnohonsobn, zato ale vysok kadence byla vhodn jako obrana proti sov"tsk*m tok)m stylem (') *#%+% je ns hodn"). Podobn" jednm z'd)vod), pro% nebyli Ameri%an spokojeni s'pu&kou M16, a'pro% u'n"kter*ch model) st(elbu jinou ne# trojrannou dvkou zcela zablokovali, pr* byla jej kadence dosahujc a# 950 ran za minutu. ST%ELBA Z&UZAV%ENHO ZV#RU Zbran" st(lejc z'otev(enho zv"ru je# jsme si popsali v*&e jsou konstruk%n" velmi jednoduch; maj ale jednu chybu: nejsou moc p(esn. Zv"r je toti# nutn" pom"rn" t"#k* kus #eleza jinak by nefungoval. P(edstavme si, #e zam(me odst(elova%skou pu&ku na cl ve vzdlenosti mnoha set metr), zatajme dech, jemn" stiskneme spou&+ a uvnit( zbran" se uvoln pru#ina, kter dok#e prudce pohnout p)lkilov*m kusem #eleza. Co to provede se zam(enm, to je asi z(ejm /ada zbran proto kombinuje funkci pu&ky zadovky se samopalem (ve skute%nosti byly takovto zbran" z'historick*ch d)vod) vyvinuty d(ve, ne# jednoduch samopaly): zv"r nem na %eln stran" hrot; namsto toho skrz n"j vede drka, j# prochz dernk jehla, je# iniciuje zpalku. Prozatm je ale dernk sta#en* dozadu a'%elo zv"ru je hladk; p(i nata#en zbran" zv"r nez)stane v'zadn poloze;'zdr# se tam jen chvilku, pot(ebnou k'tomu, aby zsobnk p(ed n"j vsunul nboj. Pohybem zv"ru

obr.8: Alan Halla a(ukzka "sti jeho sbrky 90

dozadu se tak obvykle nathne pru#ina dernku, a'prv" ona namsto zv"ru samotnho z)stane zachycena na jaz*%ku spou&t"; hned pot se zv"r vrt dop(edu, zasune nboj do hlavn" (a'mnohdy se zrove$ tak uzamkne, vizte Uzamykn zv"ru n#e); teprve nyn st(elec stiskne spou&+. Ta rozh*be jen lehounk* dernk, jeho# jehla odpl nboj; a# nyn zp"tn* rz odsune zv"r, ten nathne dernk, nabije nov* nboj, vrt se dop(edu, a'tak po(d dokola

Takovto konstrukce jsou samoz(ejm" pon"kud slo#it"j& ne# otev(en* zv"r; zato ale st(lej mnohem p(esn"ji. Proto naprost v"t&ina sou%asn*ch zbran a+ jde o'vojensk pu&ky nebo samo%inn pistole st(l z'uzav(enho zv"ru; st(elba z'otev(enho zv"ru z)stv mezi ru%nmi zbran"mi domnou pouze n"kter*ch samopal).

obr.9: Na &ezu pistol Colt 1911 je dob&e vid%t zv%r i(jehla dernku, je$ jm prochz

Jestli#e samopaly mohou st(let z'uzav(enho zv"ru, jak* je v)bec rozdl mezi nimi a'samo%inn*mi pu&kami? Inu, nev*znamn*: tradi%n" (kme samopal zbrani, je# pou#v (obecn" daleko slab&) pistolovou munici, zatmco (automatick) pu&ka je zbra$, je# st(l (obecn" mnohem v*konn"j&) nboje vyvinut pro pu&ky. Konstruk%n" se tyto zbran" li&it nemus v)bec (v'praxi ale mezi nimi b*v rozdl dan* prv" tm, #e pro zsadn" odli&n v*kony nboje jsou vhodn i'odli&n konstruk%n (e&en). UZAMYKN ZV#RU Problm s'mechanismem samo%inn st(elby, kter* jsme si ukzali v*&e, spo%v krom" jinho tak v'tom, #e funguje pouze s'pom"rn" slab*mi nboji. U'siln"j&ch by zv"r musel b*t p(li& t"#k* a'jeho pru#ina p(li& siln; takov zbra$ by nebyla snadno zvladateln. Problm (e& tzv. uzamykn zv"ru: zbra$ je vybavena mechanismem, kter* zv"r zamkne v'uzav(en poloze, a'po n"jakou dobu typicky velmi zhruba odpovdajc dob", kdy st(ela prolt hlavn ponech tak; teprve potom se zv"r odemkne a'opakovac mechanismus zbran" za%ne fungovat. Mechanismus se ov&em komplikuje nejen vlastnm uzamykacm za(zenm, ale i'dal&mi v"cmi: je z(ejm, #e aby se uzam%en* zv"r v)bec za%al h*bat, mus se bu. zrove$ s'nm pohybovat hlave$ (kdy pak po odem%en bu. zv"r, nebo hlave$ pokra%uj setrva%nost, a'tak se od sebe odd"l), nebo mus dostat jin* 91

impuls (u'pu&ek to %asto b*v odvod prachov*ch plyn) z'hlavn"). Zv"r tak v'tomto p(pad", kdy jej od hlavn" neodtla% sama nbojnice, mus b*t opat(en zoubkem tzv. vytahova%e, kter* nbojnici z'komory vythne. Podobn" jako u'samotn samonabjec funkce, i'pro uzam%en zv"ru existuje nespo%et technick*ch (e&en; za zmnku stoj kup(kladu pom"rn" exotick* systm kloubov*ch pk, vynalezen* Hugo Borchardtem v'roce 1893 a'v'trochu upraven podob" proslaven* Georgem Lugerem u'jeho pistole Parabellum z'roku 1908. obr.10: Jedna z(prvnch samonabjecch pistol Hugo Borchardta: zv%r se pohybuje spolu s(hlavn a(je k(n uzam"en pkou, je$ m uprost&ed kloub; v(n%m se po v#st&elu prolom nahoru a(tm zv%r odemkne B"hem %asu se ale jako pom"rn" nejb"#n"j& prosadila dv" (e&en ob" zalo#ena na pracch Johna Browninga z'p(elomu stolet: pro automatick pistole krtk* zkluz s'poklesem hlavn"; pro pu&ky rota%n zmek ovldan* tlakem prachov*ch plyn). Technick detaily obou (e&en si uk#eme v p(&t kapitole na konkrtnch p(kladech zajmav*ch zbran, je# je pou#vaj.

Zbran! v prv polovin! XX. stolet

Samo%inn zbran" toho typu, jeho# zkladn funkci jsme si prv" popsali, se staly samoz(ejmost za%tkem stolet n"kter z'nich ji# byly pou#ity v'prvn sv"tov vlce (vedle kulomet) je to t(eba p(pad Browningovy zbran" BAR). Druh sv"tov vlka byla a# na v*jimky vedena prv" samo%inn*mi pu&kami, samopaly, samo%inn*mi pistolemi nebo revolvery, je#, jak ukzal Ed McGivern, za pistolemi nemus nijak zaostvat, pokud se s'nimi um zachzet. Stejn" jako v'textu, v"novanm zbranm Spojen*ch Stt), se zde nebudeme zab*vat ru%nmi granty, plamenomety nebo minomety; a%koli jde o'vcemn" osobn v*zbroj jednotlivce p(inejmen&m ve srovnateln m(e jako kulomety , jsou to zbran" natolik specialisovan, #e by jejich popis ji# p(eshl zb"r na& knihy. Nem samoz(ejm" smysl, abychom %ten(e provd"li kompletn histori sv"tov*ch vlek: d)v"rn" ji zn, a't"#ko bychom mohli dodat cokoli novho. Namsto toho op"t vybereme n"kolik konkrtnch udlost, je# jsou zvl&t" zajmav jako dal& ukzky p(b"h) zbran i'lid, ji# je pou#vaj. 92

PRVN SAMONABJEC PISTOLE Nemme na mysli v)bec prvn na trhu: ponechme-li stranou komer%n" nesp"&n konstrukce, mezi n"# pat( i'nap(. systm Volcanic, s'nm# jsme se seznmili v'minul kapitole, byla prvou sp"&n"j& samonabjec pistol asi v*&e zmn"n zbra$ Borchardt C-93. My se zde ale podvme na prvou samonabjec pistoli, ji# p(ijala armda v*znamnho sttu do v*zbroje; tou je toti# zbra$ Roth-Steyr M1907.

obr.11: Samo"inn pistole Roth-Steyr M1907

Pro uzamykn zv"ru vyu#vala mechanismu mrn" neobvyklho u'pistol, ale velmi b"#nho u'pu&ek: zv"r s'hlavn byly spojeny pomoc dr#ek a'ozub), je# se uvolnily vzjemn*m pooto%enm. Zatmco ale u'pu&ek se obvykle ot% zv"r, u'pistole Roth-Steyr se ot%ela hlave$. Netypick*m (e&enm pro pistoli tak je vyu#it pevn nbojov schrnky namsto v*m"nnho zsobnku: do n se ve&lo deset nboj) Roth-Steyr 8 mm, speciln" vyvinut*ch pro tuto zbra$. Zajmav* je i'bic mechanismus: p(i nvratu zv"ru dop(edu je dernk nata#en jen z%sti; teprve stisknut spou&t" jej pln" nathne a'hned spust. Zbra$ je tak na jednu stran" daleko bezpe%n"j& proti necht"nmu v*st(elu, ne# nata#en b"#n pistole; naopak je ale mnohem snaz& z'n vyst(elit, ne# z'b"#n pistole nenata#en. Tento systm o't(i %tvrt" stolet p(edchz slavn* bic mechanismus Safe Action sv"toznm*ch a'nesmrn" sp"&n*ch zbran Glock, jen# je zalo#en na tm#e principu.

obr.12: Spou!+ov a(bic stroj pistole M1907

Pro ns je pistole M1907 zvl&t" zajmav tak tm, #e jejm konstruktrem byl ji# zmn"n* Karel Krnka, a'ona armda, je# ji jako prvn za(adila do %inn slu#by, byla ta na&e tedy armda tehdej&ho Rakouska-Uherska. Nezd se vm vhodn tuto armdu naz*vat na&? Ale kde#: a% pozd"j& republiknsk propaganda v*razn" prosazovala vojky z tzv. legi (co# v&ak, a+ se nm to lb nebo ne, byli'dezert(i), !e&i m"li v'rakousko-uhersk armd" v*znamn postaven a'slou#ili odpov"dn" a'dob(e. Alpsk kampa$ proti Itlii je pln pomnk) %esk*ch d)stojnk) i'mu#stva; je tak zajmav srovnat, #e zatmco legion() ve vlce padlo asi p"t a'p)l tisce (z'odhadem 90'000 tedy zhruba 6'%), z'p(ibli#n" 1,4 milionu %esk*ch vojk), kte( svou p(sahu dodr#eli, zaplatilo cenu nejvy&& n"co p(es 138'000 (tedy skoro 10'%). 93

V'nsledujcch letech se toho udlo p(emnoho zajmavho pro historika, ba i'pro historika zam"(enho na vojenstv od vzniku samostatnho !eskoslovenska p(es vlky, je# vedlo s'Polskem a'Ma.arskem, spory s'obrovsk*mi nrodnostnmi men&inami tohoto nrodnho sttu, a# po smutnou dobu, kdy se &len* rakousk* kaprl rozhodl sv"tu dokzat, #e demokraticky zvolen* politik dok#e v"ci, o'jak*ch se csa(i Vilmovi ani nezdlo. Historie ale zaznamenv mlo p(b"h), t*kajcch se tak %i onak osobnch zbran; p(esko%me proto a# doprost(ed druh sv"tov vlky. V#%M V&BOHA A&VE SV PISTOLE 20. prosince 1941 kolem pt hodiny rann gestapo obkl%ilo d)m, v'n"m# jak zjistili v*slechem zat%enho spal hledan* mu#. Po dvou hodinch %ekn spustili akci: vrazili do bytu, kriminln komisa( Dittmar Bingel vythl pistoli, otev(el dve(e do lo#nice, a'za(val: Ruce vzh)ru! M"lo jej napadnout, #e %lov"k, po n"m# gestapo pase u# roky a'jeho# d)v"rn spolupracovnci byli nedvno pozat*kni, bude spt lehce a's pistol pod pol&t(em. Prvn st(ela Bingela zashla do ramene, tak#e vlastn zbra$ nemohl pou#t;'druh mu rozt(&tila ky%el a'odeslala jej do bezv"dom. Dal& spr&ka v*st(el) skrz dve(e rozehnala gestapky a'u# jimi prob"hl hledan* mu#, kter* se mezitm rychle oblkl; za stl palby ze dvou pistol prob"hl bytem, na schodech je&t" sest(elil kriminlnho tajemnka Williho Langera, a'pak zmizel. Podle zznam) gestapa vyst(lel p(es 200 ran (co# je zcela absurdn tvrzen) a'zranil t(i z'osmi agent); sm vzpomnal, #e gestapk) vid"l dev"t a'zashl jich &est n"kolika destkami v*st(el). Ten mu# se jmenoval Vclav Morvek, a'pat(il mezi nejzajmav"j& postavy %eskho protinacistickho odboje v)bec.

obr.13: -tbn kapitn dnes brigdn generl in memoriam Vclav Morvek

Pro srovnn stoj za to se zmnit o'velmi podobnm p(padu: pro komunistickho hrdinu Julia Fu%ka si gestapo 24. 4. 1942 p(i&lo tm"( t*m# zp)sobem tak asi dev"t mu#), tak do bytu, v'n"m# se nalzal. Fu%k m"l tak dv" pistole. Navc podle zznam) byl byt v'p(zem, tak#e bylo mo#n uprchnout oknem; k'tomu ke v&emu je&t" agenti gestapa se &kolckou neopatrnost obstoupili p(tomn v'kuchyni d(ve, ne# zajistili Fu%ka v'pokoji. Co v'takovou chvli ud"lal komunista? Odlo#il pistole a'vy&el opatrn" do kuchyn" s'rukama zdvi#en*ma. Morvek nebyl komunistou; titulek tohoto oddlu v"(m v'Boha a've sv pistole' jsou jeho vlastn slova, jimi# na po%tku odbojov %innosti odpov"d"l na 94

dotaz, jak je jeho vra. Nen mo#n v'tto knize popsat ani zlomek akc, je# organisoval spolu s'Balabnem a'Ma&nem v'pov"stn skupin" T( krl); sahaly od sabot# a'poprav nacistick*ch agent) p(es pomoc ostatnm skupinm a'zaji&+ovn komunikace s'Lond*nem (Ma&n byl zat%en p(mo p(i vysln) a# po velmi dob(e zorganisovan* atentt na samotnho Heinricha Himmlera, kter* nevy&el jen krajn" ne&+astnou nhodou.

Nelze se nezmnit o'proslavenm p(padu, kdy p(estrojen* Morvek ve&el do baru, v'n"m# popjel Oskar Fleischer, kriminln inspektor III. odd"len pra#skho gestapa, mu#, kter* m"l na kont" v)bec nejvce zat%en*ch, byl znm* svou brutalitou a'tak osobn" velel t*mu, jeho# kolem bylo T(i krle zatknout. Ne&lo o'nhodu: Morvek se vsadil s'Ma&nem a'Balabnem, #e si od Fleischera nech p(iplit cigaretu a'szku vyhrl. Fleischerovi to pak p(evyprv"l v'dopisu, poslanm k'rukm jeho nad(zenho.

obr.14: Pistole *Z(vzor 38: je velmi pravd%podobn, $e dvojice prv% t%chto zbran po lta chrnila Morvka p&ed gestapem (alternativn mo$nost je vzor 24, ale pro 38 mluv vce doklad'; $dn# z(dosa$iteln#ch protokol' p&mo typ zbran% neuvd)

I'ten nejlep& v&ak nakonec podlehne, je-li p(esila p(li& velk. 21. b(ezna 1942 se m"l v'Praze u'st(e&ovick vozovny Vclav Morvek sejt se spojkou, Vclavem /ehkem;'tomu ale ji# gestapo bylo na stop" v'souvislosti s'vy&et(ovnm Paula Thmmela, slavnho agenta A54 (s'nm# tak Morvek zaji&+oval spojen), a'/ehk byl zat%en. Morvek v't chvli je&t" mohl zmizet; nev"d"l ale, #e /ehk je ji# beztak del& dobu sledovn, a'vyrazil mu na pomoc. Agent) gestapa v&ak bylo v'akci p(li& mnoho, a'Morvkovi se vyst(let /ehka nepovedlo; utkal sm"rem k'Pra&nmu mostu, ale zde jej zasko%ili dal& gestapci mezi nimi# byl, mimochodem, i'v*&e zmn"n* Fleischer a't"m se poda(ilo jej zashnout nejprve do nohy, pak n"kolikrt i'do t"la, a'jedna z'ran byla smrteln. Fleischer nakonec pro jistotu Morvka st(elil dvakrt do hlavy. Dlouho se spekulovalo o'tom, #e Vclav Morvek na posledn chvli spchal sebevra#du; na prvn pohled se zd skute%n" podivn, aby Fleischer st(lel ve chvli, kdy nev"da, #e jedna z'ran do boku byla smrteln si mohl b*t jist, #e Morvka zatkne. Odpov"d je prv" Paul Thmmel; ten s'Fleischerem spolupracoval, a'Morvek by pro oba mohl b*t velmi nep(jemn*m sv"dkem. Krom" toho pozd"j& pitevn protokol sebevra#du prakticky vylu%uje.

obr.15: Pomn"ek Vclava Morvka na Pra!nm most% 95

Je ale pravda, #e Vclav Morvek se sebevra#dou v'p(pad" hrozcho zat%en po%tal, a'nedo&lo na ni jen proto, #e byl d(ve zabit. Ladislav Van"k, vedouc ilegln sokolsk organisace, po vlce vzpomnal, kterak Morvek shn"l jed, jen# by p)sobil spolehliv", ale s'n"kolikahodinovou prodlevou: Abych se jim mohl, kdyby mne zatkli, je&t" aspo$ dv" t(i hodiny smt do o%! ZHADA SAMOPALU, KTER' NEST%LEL I'p(es v&echnu snahu T( krl) a'mnoha dal&ch p(i pohledu zvenku budili !e&i dojem, #e jsou v'Protektortu celkem spokojeni. Nijak zvl&+ se nebou(ili; hrdinn %iny odboj() zanikaly mezi ml%c v"t&inou, je# N"mce poslouchala a'piln" pracovala. Pro %esk d"lnky nacist zavedli v&eobecnou podporu v'nezam"stnanosti a'(adu dal&ch socilnch vymo#enost (co# je ostatn" u'socialistick vldy samoz(ejm;'p(ekvapiv m)#e b*t snad jen to, #e to platilo i'pro Protektort). Heydrich zavedl zvodn stravovn, ozdravnou zvodn rekreaci a'dal& v*hody; odmtal tak v'Praze ozbrojenou ochranku, proto#e pr* jej !e&i miluj za to, #e jim dal najst. V'podstat" m"l pravdu. Zapomn"l v&ak na zahrani%. Historii toho, jak exilov vlda v'Lond*n" hledala zp)sob, jm# p(esv"d%it Spojence, #e !e&i jsou na jejich stran" a'nikoli na stran" N"mc), a'jak jej nalezla v'atenttu na Heydricha (namsto p)vodn" plnovanho a'mnohem smyslupln"j&ho atenttu na Emanuela Moravce), nem cenu opakovat. V&ichni ji d)v"rn" znaj od p(pravy cel akce p(es vlastn atentt, kdy po selhn Gab%kovy zbran" hodil Jan Kubi& grant, kter* (&skho protektora zranil, a'sepse v'tomto zran"n jej nakonec zabila, a# po nsledky, pro mnoho !ech) stra&liv, ale spolehliv" plnc p)vodn zm"r. V'na& knize se proto zam"(me jen na jednu nepatrnou, ale z'hlediska zbran zajmavou drobnost: pro% Gab%k)v samopal nest(lel? obr.16: Jan Kubi! a(Jozef Gab"k, kte& p&ilet%li z(Anglie popravit Heydricha Je sice pravda, #e libovoln zbra$ m)#e selhat; Jozef Gab%k ale byl ozbrojen britsk*m samopalem Sten, s'nm# jsme se ji# setkali: znme jej jako excelentn ukzku minimalistick konstrukce, je# prv" dky tomu, #e neobsahuje skoro nic zbyte%nho, funguje velmi spolehliv". Samoz(ejm", #e touto zhadou se zab*vali mnoz v'roce 2006 dokonce vy&la kniha Lubomra Kubka Pro% Gab%k nest(lel? , a'existuje (ada hypotz, od celkem plausibilnch a# po zcela absurdn:

96

 Gab%k p(i sestavovn zbran" poslepu nedothl zvit, tak#e dernk nedoshl na nboj: to je asi v'zsad" mo#n, ale mlo pravd"podobn dothnout na doraz je dost samoz(ejm i've velkm stresu; nep(li& kvalitn nboj selhal: to je docela pravd"podobn, ale (e&en pota#enm zv"ru je snadn a'zcela samoz(ejm, zvl&t" pro zku&enho vojka;

Gab%k omylem umstil thlo zv"ru do bezpe%nostn polohy ta je na obr. 18 dob(e vid"t shora nad spou&t (n"kdy to b*v formulovno slovy omylem zbra$ zajistil; pojistku jako takovou ale Sten nem): to sice nelze vylou%it, ale nemohl by to p(i st(elb" p(ehldnout, a'nprava je otzkou zlomku sekundy; do zv"ru se dostala trva (%i jin ne%istota, ale protokoly se zmi$uj prv" o trv" %i senu), a'proto se nedov(el: ale proti takov*m problm)m byl prv" Sten zna%n" odoln*, a'navc oprava je op"t triviln; ke sm"&n*m vysv"tlenm se dostvme oblben*m tvrzenm, #e Gab%k pr* nest(lel proto, aby neohrozil lidi na prot"j&m chodnku (%i v'p(ij#d"jc tramvaji); vrcholem absurdity patrn" bude hypotza z'v*&e zmn"n knihy, podle n# snoubenka Gab%ka p(emluvila, aby nest(lel, nebo+ jinak zat# sv sv"dom krv druhho %lov"ka. Mezi nejpravd"podobn"j& vysv"tlen pat( mo#nost, #e zklamala pru#ina zsobnku; tyto problmy se u'Sten) skute%n" vyskytovaly. Na druhou stranu se nepodob pravd", aby para&utist prv" tuto obt# nem"li na pam"ti a'nezabezpe%ili se proti n p(edem. Jinou zajmavou a'celkem pravd"podobnou mo#nost (e&en zhady navrhuje Alan Halla, s'nm# jsme se setkali ji# v*&e: zmnka o'trv" v'protokolech obvykle vede k'blzniv*m hypotzm, ale d se vysv"tlit i'tak, #e Gab%k cht"l zabrnit tomu, aby jej prozradilo kovov chrast"n nboj) v'zsobnku. Proto mezi n" a'jeho st"nu zasunul slmku a'tu pak ve stresu vyndat zapomn"l! Jistoty se dnes samoz(ejm" dobrat nem)#eme, ale toto vysv"tlen dv celkem dobr* smysl: p(edn", zapomenout 97

obr.17: Automobil Reinharda Heydricha po atenttu: grant vybuchl vn%, ale prorazil st%nu vozu, a(jej "sti se Heydrichovi zasekaly do zad

obr.18: Samopal Sten: takovou zbra) m%l Jozef Gab"k

na takovouto pravu p(i sestavovn zbran" po pam"ti pod kabtem tisckrt nadrilovan*m postupem je pom"rn" snadn. Navc oprava na rozdl od nap(. selhav&ho nboje nen snadn; je nutn vyndat zsobnk, provst s'nm netriviln operaci, a'op"t jej nasadit, a'tolik %asu para&utist nem"li. MAL VLKA VE VAR"AVSKM GHETTU O'rok pozd"ji, o'n"jak*ch p"t set kilometr) dle na severov*chod, do&lo k'dal& velmi zajmav udlosti; mlokdo ji dnes zn, nebo+ je zastn"na mnohem slavn"j&m var&avsk*m povstnm v'roce 1944. Jde o'rebelii ve var&avskm ghettu v'dubnu a'kv"tnu roku'1943. Nacist u# lta soust(e.ovali ,idy do podobn*ch ghett; to ve Var&av" bylo nejv"t&. Nezapsalo se ale do historie po%tem ob"t ten zde byl podobn" vysok* jako jinde , ani #ivotnmi podmnkami je# byly stra&liv, stejn" jako jinde', ale tm, #e &lo o'jedno z'pom"rn" mla mst, kde se ,id nacist)m postavili, a'z'takov*ch to byla daleko nejv"t& akce cel druh sv"tov'vlky.

A%koli povstn bylo nakonec potla%eno a'jeho p(m %astnci v"t&inou zahynuli,'bylo ukzkou toho, co zmohou odhodlan lid: mizern" vyzbrojen skupina n"kolika set lid bez vojenskho v*cviku dokzala cel* m"sc odolvat mnohonsobn n"meck p(esile, skv"le vyzbrojen, s'neomezen*m p(sunem munice, s'mo#nost nahrazovat ztrty %erstv*mi silami, a'bez jak*chkoli skrupul: nacist nakonec zvt"zili jen tak, #e ghetto vyplili do zklad), zatmco kanalisaci naplnili vodou a'jedovat*mi plyny.

obr.19: Jeden z(v'dc' povstn, Mordechai Anielewicz

Podle zznam) nacistickho velitele Jrgena Stroopa se N"mc)m poda(ilo zabavit sedm polsk*ch pu&ek, jednu n"meckou a'jednu ruskou pu&ku, a'59 pistol r)zn*ch r#. To je v&e (a%koli n"jak nenalezen zbran" mohly z)stat ve zbo(en*ch a'vyplen*ch domech). Z't"ch, kdo p(mo vedli boj proti nacist)m, patrn" nep(e#il #dn* alespo$ to o'nikom nen znmo. Z'ghetta se v&ak v'pr)b"hu boj) poda(ilo utci p(inejmen&m n"kolika stovkm ,id), mo#n i'vce ((ada z'nich se pak z%astnila znm"j&ho var&avskho povstn z'1. srpna 1944); vcelku je tedy pravd"podobn, #e jich povstn zachrnilo vce, ne# kolik by jich dokzalo jinak p(e#t neustl transporty smrti do Treblinky. N"meck ztrty nejsou znm; ociln daje mluv o'destkch, ale nacist v#dy udvali ztrty daleko men&, ne# jak byla skute%nost. Podle sv"dectv t"ch, kdo p(e#ili, v&ak lze pova#ovat za jist, #e z'v*te%n" vyzbrojen*ch vojk) nalezlo v'boji s'#idovsk*mi povstalci smrt p(inejmen&m n"kolik set, mo#n i'p(es tisc. 98

Nem smyslu hrt si na kdyby; co bylo, bylo. P(esto se nelze zbavit vtrav my&lenky, jak mohla druh sv"tov vlka vypadat pokud by v)bec n"jak byla kdyby ,id m"li zbran" a'proti nacistick agresi je pou#ili d(ve, ne# dokud byli nama%kni do ghetta, vyhladov"l a'nemocn. Pokud i'za t"chto podmnek, s'deseti pu&kami a'&edesti pistolemi, mohli vzdorovat nacist)m cel* m"sc, co by asi obr.20: Jedin# zp'sob, jm$ nakonec nacist museli dokzat, dokud byli zdrav dokzali potla"it povstn ve var!avskm ghettu, a'siln, dokud m"li zzem a'mo#bylo vyplit je do zklad': ,id je nau"ili, $e nost taktickho stupu, mt tak state"nho "lov%ka lze zabt, ale ne porazit alespo$ ka#d* druh* nebo t(et z'nich doma pu&ku a'revolver, a'shnout po nich ve chvli, kdy mu nacist nakzali je odevzdat!

Nov zbran! sou&asnosti

Ve druh sv"tov vlce se ukzalo, #e stvajc zbran" pu&ka (schopn p(padn" i'st(elby dvkou) i'samopal nejsou pro modern formy boje zdaleka ideln. Pu&ky nabzely %inn* dost(el a# na n"kolik kilometr); to je ov&em pro naprostou v"t&inu bojov*ch situac zbyte%n" mnoho. Samopaly zase vzhledem k'pou#it pistolov*ch nboj) (a'ke st(elb" z'otev(enho zv"ru, je# sice zjednodu&uje konstrukci, ale tak sni#uje p(esnost) byly rozumn" pou#iteln nanejv*&e na n"kolik destek metr) to je skv"l pro boj v'budov", ale v'poli je to pro zm"nu zase p(li& mlo. TO!N PU"KA /e&enm, p(ijat*m naprostou v"t&inou armd, je dal& oslaben pu&kovho nboje: jeho r#e, je# se zmen&ila po%tkem stolet na n"jak*ch 7-8 mm, se dle sni#uje na cca 5-6 mm, a'prachov slo# je takov, aby zbra$ umo#nila %innou st(elbu jen na vzdlenost asi kilometru. Pu&ky ale stle st(lej z'uzav(enho zv"ru, a'spolu s'tm, #e malor#ov st(ela je obvykle dost rychl, dovoluj dost p(esnou m(enou st(elbu do vzdlenosti cca 500 metr) obr.21: Zajmav francouzsk to"n pu!ka i'vce. Podstatnou v*hodou mal r#e FAMAS((jde mj. tak o(systm bullpup, je i'pom"rn" lehk munice; vojk tak popsan# n$e) m)#e nst snadno s'sebou zhruba 99

dvakrt tolik st(eliva, ne# s'klasickou pu&kou a'p(i boji na krtkou vzdlenost se to vyplat, nebo+ samoz(ejmost je mo#nost st(elby dvkou. Existuj i'v*jimky: jak jsme se zmnili v*&e, n"kter modely americk*ch to%n*ch pu&ek M16 m"ly tak vysokou kadenci, #e mo#nost st(elby dvkou byla jako nepou#iteln zcela vy(azena. Takov*mto zbranm se za%alo (kat to%n pu&ky. Nzk r#e nese i'n"kter nev*hody kup(kladu p(i boji v'd#ungli mohou pom"rn" lehkou st(elu snadno vych*lit z'drhy listy a'v"tvky , ale v*hody zsadn" p(eva#uj. V"t&ina sou%asn*ch armd proto u#v to%n*ch pu&ek ve standardn americk r#i 5,56 NATO'(co# je v'podstat" klasick* loveck* nboj .223 Remington); zem" sov"tskho bloku u#vaj podobnho nboje 5,54039. Pro budoucnost se mo#n prosad o'n"co p(esn"j& a'%inn"j& nboj 6,8 SPC (.270 Remington); dky obrovskmu mno#stv zbran a'munice v'r#i 5,56 to v&ak jist" nebude nijak brzy. V'konstrukci modernch zbran se tak %m dl tm %ast"ji objevuj modern neu&lechtil materily. A%koli nelze pochybovat o'tom, #e loveck pu&ka, stav"n stejnou m"rou pro %innou st(elbu jako pro krsu, by ideln" m"la b*t vyrobena z'ryt oceli a'z'le&t"nho d(eva s'bohatou kresbou, pro vojenskou zbra$ to tak docela neplat. Ta mus b*t spolehliv, pokud mo#no bezdr#bov, lehk, a'hlavn" a'p(edev&m lacin. Proto se pro vojensk pu&ky v'%m dl v"t& m(e pou#v lisovanho plechu a'plastick*ch hmot.

obr.22: Armdn pu!ky od klasick sniderovky p&es SKS, M16, AK(po modern AUG 100

BULLPUP Je celkem z(ejm, #e pro vojenskou zbra$ je snad jen s'v*jimkou dnes ji# tm"( zaniklho boje na bodk v*hodn, je-li pu&ka co nejkrat&: snze se s'n manipuluje, je daleko men& pravd"podobnost, #e hlave$ zachyt p(i boji o'n"jakou p(ek#ku; pro boj v'budovch a'podobn*ch stsn"n*ch prostorch je dlouh zbra$ v'podstat" nepou#iteln.

Zkrcen hlavn" v&ak nen vhodn*m (e&enm: pu&ka s'krtkou hlavn je relativn" nep(esn, p(li& hlu%n, s'velk*m zp"tn*m rzem a's'velmi v*razn*m z&lehem u'st.

obr.23: *esk pu!ka vzor 58 se sklopnou pa$bou. B%$n ozna"en samopal je nesprvn, proto$e zbra) nest&l pistolov nboje; bylo prosazeno z(politick#ch d'vod', nebo+ socialistick armda p&ece nem'$e mt to"nou pu!ku. Stejn% tak je omyl pova$ovat zbra) za kopii Kala!nikova: je mu sice vzhledov% velmi podobn, ale jde o(zcela nezvislou (a(zsadn% odli!nou) konstrukci

Klasick*m (e&enm tohoto dilematu proto byly sklopn pa#by, s'nimi# se setkvme u'mnoha vojensk*ch zbran. Ty v&ak p(in&ej (adu vlastnch problm) jen v*jime%n" se se sklopnou pa#bou lc stejn" pohodln" jako s'klasickou; navc nutnost zbra$ rozlo#it nebo slo#it p(i zm"n" taktick*ch podmnek m)#e znamenat fatln ztrtu %asu. Po%tkem XX. stolet se ale objevilo (e&en daleko lep&, tzv. bullpup. U'klasick pu&ky je zv"r nad spou&t; zadn konec hlavn" a'zsobnk jsou tedy p(ed n, a'pa#ba vlastn" jen zbyte%n" %ouh dozadu (konstrukce, je# do n ukldaly zsobnky jako nap(. nm znm spencerovka se ukzaly jako nepraktick a'neujaly se). Systm bullpup ale posunuje konec hlavn" i'se zv"rem dozadu, a# skoro na samotn* konec pa#by; zsobnk je proto daleko za spou&t, a'hlave$ m)#e b*t p(i shodn velikosti cel zbran" mnohem del&. Prvn konstrukce tohoto typu se objevily na samm za%tku XX. stolet, je&t" jako opakovac pu&ky (Thorneycroftova karabina z'roku 1901); zde v&ak systm bullpup byl velmi nepraktick* vinou nutnosti ru%nho ovldn zv"ru n"kde u'ramene st(elce. Prosadil se ale ve druh polovin" stolet spolu s'rozvojem samonabjecch zbran. Jednou z'prv*ch pu&ek bullpup v'armd" byl britsk* experiment EM-2 (Eneld Model 2) z'roku obr.24: Jedna z(prv#ch vla!tovek systmu bullpup, 1951, tehdy se ale nov* britsk EM-2 101

systm je&t" neprosadil; prvn &iroce p(ijatou (a'dodnes v'mnoha armdch pou#vanou) zbran bullpup byla pu&ka AUG rmy Steyr ze 70. let a'tak(ka zrove$ s'n tak francouzsk konstrukce FAMAS. BEZNBOJNICOV ST%ELIVO Nvrh(i zbran %as od %asu nostalgicky vzpomnaj na doby spaliteln*ch nboj), kdy se nemuseli zab*vat vyhazovnm vyst(elen*ch nbojnic dnes by to umo#nilo sestavit zbra$ daleko odoln"j& v)%i prachu, nebo+ spojen zv"ru a'hlavn" by mohlo b*t ze v&ech stran zcela uzav(en. Podobn" pro vojky by bylo p(jemn, kdyby nemuseli s'sebou tahat spoustu mosazi (nebo #eleza, nebo+ v'sou%asnosti se mnohdy nbojnice vyrb"j z'mnohem levn"j& oceli), je# nakonec stejn" vyhod. Ob%as se proto objevuj nvrhy nboj), jejich# pl&t"m je n"co, co p(i v*st(elu sho( n"kdy nemaj pl&+ vlastn" v)bec, a'celou nbojnici formuje jen sm st(eln* prach. Tak tomu je i'u'systmu rmy Heckler & Koch G11: po technick strnce velmi zajmav, ale tak velmi o&kliv pu&ka (ze v&eho nejsp&e p(ipomn pouzdro na ryb(sk pruty). St(elivem jsou nboje, jejich# pl&+ je ze st(eln bavlny zalisovan do kvdru, z'n"j# lehce vy%nv &pi%ka st(ely r#e pouh*ch 4.73 mm. Pu&ka m velmi neortodoxn zsobnk nad hlavn, v'n"m# jsou nboje postaveny &pi%kou dol), a'speciln oto%n* v*tah (velmi obr.25: Po technick strnce velmi zajmav vzdlen" podobn* opakovacmu pu!ka Heckler & Koch G11 mechanismu spencerovky) je p(en& do hlavn". Pu&ka G11 se bezmla dostala do standardn v*zbroje Bundeswehru. T"sn" p(edtm, ne# se tak ale stalo, skon%ila studen vlka a'tak do&lo ke spojen zpadn a'v*chodn %sti N"mecka; N"mci usoudili, #e za t"chto podmnek tolik pen"z, je# by p(ezbrojen na tak revolu%n zbra$ stlo, nehodlaj zbyte%n" vydat. Beznbojnicov st(elivo se dosud p(li& neuplatnilo, nebo+ krom" v*&e popsan v*hody m i'(adu nev*hod pat( mezi n" mj. daleko vy&& risiko necht"nho odpalu vinou vysok teploty nbojov komory a'problmy s'jejm ut"sn"nm proti niku prachov*ch plyn). Ur%it* problm je tak s'vybitm zbran", kdy maj tyto nboje tendenci se rozpadat. P(esto existuje n"kolik sp"&n*ch konstrukc, v%etn" v*&e popsanho (e&en Heckler & Koch. Jedno z'prvnch pochz ji# z'roku 1968, kdy rma Daisy, v*robce vzduchovek, vyvinula nzkov*konn* beznbojnicov* nboj r#e .22 (5.5 mm). Pou#val se ve zbrani VL (&lo o'inicily jejho konstruktra, Julese Van Langenhorna), je# byla v'podstat" vzduchovkou;'stla%en* a'tedy roz#haven* 102

vzduch ale namsto toho, aby vymetl z'hlavn" st(elu, inicioval prachovou nlo#. Pu&ka Daisy VL byla komer%n" sp"&n, ale jako (ada jin*ch projekt) ztroskotala na obr.26: St&elivo Voere se vyrb nesmysln legislativ": v'roce 1969 (ad BATF v(r$ch 5.7 a(6 mm (nm nechvaln" znm* ji# z'minul kapitoly) rozhodl, #e nejde o'vzduchovku, a'tedy #e ji rma Daisy bez speciln licence nesm nadle vyrb"t. Dal& zajmavou zbran, je# vyu#v beznbojnicovho st(eliva, je sportovn pu&ka Voere VEC-91. Stejn" jako tomu bylo u'pu&ky Daisy, ani nboje Voere nemaj zpalku; rma Voere v'sou%asnosti patrn" jako jedin vyu#v elektrickho odpalu. Teoreticky to m)#e p(inst lep& p(esnost, p(edev&m dky tomu, #e zbra$ neobsahuje jehlu dernku a'jej pru#inu, je# ov&em jen v'nepatrn m(e rozh*bou standardn zbran"; z%sti mo#n i'proto, #e reakce elektrickho systmu na spou&+ je rychlej& ne# mechanika. V praxi se zd, #e rozdly jsou nem"(iteln. PODKALIBERN ST%ELIVO Dal& zajmavost je tzv. podkalibern st(elivo st(ela s'podstatn" ni#& r# (ale obvykle velmi dlouh, p(ipomnajc tak daleko sp&e jehlu ne# kulku) je ulo#ena v'pomocnm kontejneru, kter* ji vede hlavn, a'po v*st(elu se od n odd"l. V*hodou tohoto p(stupu jsou excelentn balistick vlastnosti nap(. jehly (%asto se t"mto st(elm tak (k e&ety) vyvinut pro pokusnou pu&ku Steyr ACR (Advanced Combat Rie) let a# do 600 metr) prakticky po p(mce a'jsou jen nepatrn" ovlivn"ny bo%nm v"trem. I'zbra$ Steyr ACR m pon"kud netradi%n (e&en zv"ru: jde o'posuvn* blok obsahujc nbojovou komoru, kter* po v*st(elu sestoup dol), a'zasunut novho nboje zezadu zrove$ vyraz dop(edu vyst(elenou plastovou nbojnici. Zv"r se pak op"t zvedne a'spoj s'hlavn. A CO DLE? A%koli se v'pr)b"hu XX. stolet objevilo pr zajmav*ch novinek, z'nich# n"kter jsme si popsali v*&e, celkov" se v*voj ru%nch zbran oproti tempu konce stolet XIX. znateln" zpomalil: dne&n pistole je jen o'mlo lep& ne# parabela z'roku 1908 (a'mnohdy je p(mo kopi Browningovy konstrukce z'roku 1911); modern samopal nem p(li& mnoho zsadnch v*hod oproti Thompsonu Al Capona.

obr.27: Podkalibern st&elivo pro pu!ku Steyr ACR; na obrzku je vid%t i(velmi lehk plastov nbojnice, v(n$ je st&ela ulo$ena. Jde v(jistm smyslu o(modernisaci nboj' s(okrajov#m zpalem: rozn%tka toti$ nen v(jejm dn%, n#br$ je tvo&ena pskem t&askaviny na jejm obvodu; dernk bije na nbojnici shora 103

P(%in tohoto jevu je (ada;'hlavn ale je to, #e v'pr)b"hu XX. stolet v&echny pr)myslov" rozvinut zem" p(ijaly absurdn a'nesmysln" restriktivn legislativu, t*kajc se zbran. Nen divu, #e koncem XIX. stolet bylo tolik novinek a'vynlez), kdy# se zbran"mi mohl bez nejmen&ch problm) experimentovat kdokoli v'gar#i, a'tisce a'tisce lid to skute%n" d"lalo a'stejn" tak nen divu, #e koncem XX. stolet je nov*ch vynlez) poskrovnu, proto#e ze zkona maj prvo se zbran"mi experimentovat jen konstrukt(i n"kolika mlo sttem posv"cen*ch rem.

Jen 'dn% strach!

V't"#ce zkou&en st(edn Evrop" skon%ila v'polovin" XX. stolet vlka; zbran" v&ak nezmizely. Pam"tnci dosud s'sm"vem vzpomnaj na to, kterak jako kluci nachzeli v'lesch zbran" po N"mcch i'jin*ch armdch; a'sm"v jim tuhne na rtech, kdy# vzpomenou na to, jak by se jim zbran" hodily o'pr let pozd"ji, po nstupu komunistick diktatury. V"t&ina v&ak je skryla, zahodila nebo odevzdala, a'vrtila se k'tomu, co m"la tak dob(e nacvi%en z'dob Protektortu: poslouchat dikttory, nadvat v hospod" a'piln" pracovat. Ne ale v&ichni. N"kte( bojovali. vodn slova znm Halasovy bsn", je# citujeme v'nadpisu tohoto oddlu, pou#il Ota Rambousek jako jmno sv knihy o'historii brat( Ma&n), Paumera, Janaty a'-vdy. Ti ov&em nebyli zdaleka jedin; zbra$ proti komunistick totalit" pozvedli i'mnoz dal&: Jaromr Vrba, Viliam ,ingor, Franti&ek Zaj%ek !est jejich pamtce! V"t&inu z'nich re#im zavra#dil a'odsoudil i'k'zapomenut nebo se o'to alespo$ pokusil. O'samotn*ch Ma&nech zde pst nebudeme. P(b"h jejich odbojov skupiny je &iroce znm*, od vyznamenn bezprost(edn" po vlce a'prvho zat%en krtce na to a# po neuv"(itelnou anabzi, kdy se t(i &+astn"j& z'nich dokzali prost(let p"tadvaceti tisci v*chodon"meck*ch policist) na svobodu (a'po sou%asnou nechutnou fra&ku, kdy president stle odmt jim ud"lit vyznamenn, je# si vce ne# zaslou#ili). V"nujeme proto msto rad"ji n"kolika dal&m, kte( projevili stejnou odvahu a'mravn slu, ale mlokdo o'nich v. V'BUCHY NA JIHU A%koli st(eln zbran" hraj v'p(b"hu snad trochu barvotiskov" pojmenovan odbojov organisace !ern* Lev 777 jen okrajovou roli jej %lenov s're#imem, jak hned uvidme, bojovali p(ev#n" pomoc v*bu&nin, je# nejsou 104

obr.28: Sekretarit KS* v(Milevsku po toku *ernho Lva

v'centru zjmu na& knihy , jde o'p(b"h p(li& zajmav* a'zrove$, bohu#el, p(li& mlo znm*, ne# abychom jej mohli jen tak p(ejt. V'noci z'2. na 3. %ervence 1949 ot(sl v*buch sekretaritem Komunistick strany v'Sedl%anech; o'necel* rok pozd"ji, t"sn" po p)lnoci 14. kv"tna, se stejn medicny dostalo sekretaritu KS! v'Milevsku. Z'obou mstnost zbyly jen sutiny; v'Milevsku zahynul p(slu&nk SNB, v'Sedl%anech m"l tajemnk mimo(dn &t"st, #e prv" p(e&el do vedlej& mstnosti. Komunist, kte( dosud jen terorizovali ostatn, poznali, co je to mt strach. Vy&et(ovn po p"t nsledujcch rok) nezjistilo nic. Hrdinov odboje, jim# pat( dk za tuto skv"lou akci, se jmenovali Ji( /ez% a'Jaroslav Sirotek; pomhali jim tak Bohumil -ma, Josef Novk a'Ji( Dolista. Ekrasit a'dynamon pro nlo#e jim pomohl sehnat Karel Kothera. /ez% se Sirotkem !ernho Lva zalo#ili hned po roce 1948; tiskli a'&(ili letky, vypnali proud v'dob" jednn komunist) ale brzy vid"li, #e to nesta%, a'#e je t(eba proti dikttor)m zashnout rasantn"ji. Roz&(ili tedy skupinu, a'naplnovali dal& akce.

obr.29: Ji& .ez"

P(ece jen se ale na palnou zbra$ dostalo: v'kv"tnu 1949 se /ez% se Sirotkem rozhodli p(ipomenout mstnmu tajemnkovi KS!, #e a# p(li& horliv" prosazuje socializaci vesnice program, jeho# clem bylo svobodn rolnky p(em"nit na sttn zem"d"lce a'sedlky p(ipravit o'p)du a'majetek. Kdy# komunista proj#d"l na motocyklu mezi obcemi Nechvalice a'Brat(kovice, nad hlavou mu prolet"la dvka ze samopalu; od t doby u# nebyl ani zdaleka tak aktivn. Pozd"ji odboj(i tvrdili, #e od za%tku bylo jedin*m %elem tajemnka postra&it a'nikoli zabt. Je to celkem pravd"podobn: ve&ker jejich ostatn prce byla natolik spolehliv, #e se zd, #e pokud by jej cht"li zashnout, neminuli by. Po n"kolik dal&ch rok) byla %innost skupiny omezena, proto#e /ez%, Dolista a'-ma museli nastoupit na vojenskou slu#bu; schra$ovali tedy jen zbran" a'ob%as, kdy# to bylo mo#n, roznesli n"jak letky. Bohu#el, d(ve, ne# boj s'komunisty mohli op"t rozjet naplno, znovu organisaci roz&(ili a'tentokrt se jim to nevyplatilo. O'%innosti skupiny se dozv"d"l i'Franti&ek Pe&i%ka, dlouholet* -m)v kamard a'ten, a% sm dosud #dnou akci nevedl a'v&e znal jen z'doslechu, se svou protisttn %innost pochlubil sv snoubence. Cel skupina byla pozat*kna v'roce 1954; rozsah jej dal& plnovan %innosti m)#e nazna%it to, #e podle protokol) byly zabaveny 4'samopaly, 2 vojensk pu&ky, 19 pistol, 4 loveck pu&ky, 1 ldova%ka (sic), sou%stky kulomet), 16 r)zn*ch nlo#,

105

4'krabice st(elnho prachu, 146 rozbu&ek, 7 doutnk), 2 d"lobuchy, 15 svitk) a'6 m zpaln &$)ry, 8 zpalnic /ez%, Sirotek a'-ma byli popraveni v'noru 1955; ostatn dostali t"#k tresty. obr.30: V#zbroj, ji$ komunist zabavili -movi NEP%LI" VYDA%EN P%EPADEN

Prosinec, rok 1952. !ty(%lenn vojensk hldka jde ulic Vinohradskou (je# se ov&em tehdy jmenovala Stalinova, d(ve Schwerinova, p(edtm Fochova, p)vodn" Jungmannova) kolem rohu s'ulic ,elivskho (je# se tehdy kupodivu jmenovala ,elivskho). Nhle proti n vystoup %ty(i postavy, ruce pln pistol: Dejte nm zbran"! Vojci byli ozbrojeni samopaly 26; ty v&ak nebyly p(ipraveny k'palb" hldka &la do str#n slu#by u'vyslac stanice ve Stra&nicch, a'po cest" m"la zbran" vybit a'zsobnky v'tornch. !esk* samopal 26 je velmi zajmav zbra$. Jde o'konstrukci Jaroslava Hole%ka ze Strakonic, vytvo(enou ve druh polovin" 40. let pro nboj 9019 Luger, pro samopaly tm"( ideln. Zbra$ m"la trubkov* zv"r navle%en* kolem hlavn" a'zsobnk v'pistolov rukojeti; to podstatn" zmen&ilo jej rozm"ry. Mnoho zdroj) tvrd, #e prv" tento samopal byl vzorem pro pozd"j& velmi slavn israelsk mal samopaly UZI'(a'(adu pon"kud mn" slavn*ch, ale podobn*ch konstrukc, jako nap(. Ingram M10), je ale sporn, zda &lo skute%n" o'p(mou inspiraci nebo samostatn* v*voj. -estadvactka st(l z'otev(enho neuzam%enho zv"ru, p(esn" na principu nejjednodu&&ho samopalu, kter* jsme si popsali v*&e; obsahuje ale n"kolik zajmav*ch technick*ch (e&en, nap(. dvoupolohovou spou&+, je# umo#$uje volit re#im st(elby podle mry prom%knut, nebo odrazovou pojistku, kter brn necht"nmu v*st(elu p(i nata#en zv"ru. V'dob", o'n# zde p&eme, ji# byla zbra$ z'politick*ch d)vod) p(ekonstruovna pro sov"tsk* nboj 7,62025 Tokarev (jich# se do standardnho zsobnku ve&lo dvaat(icet) a'naz*vala se samopal 24 s'pevnou pa#bou, 26 s'pa#bou skldac (slovo obr.31: Samopal 26 vzor a% se v'literatu(e vyskytuje velmi %asto' ociln sou%st nzvu zbran" nebylo). 106

Odboj(i m"li sm)lu a'ud"lali chybu. Jejich sm)lou bylo, #e narazili na hldku, v'n# byli nejmn" dva fanati%t komunist, a'ne na b"#n zlo#ky: vojci mohli pod hrozbou pistol zbran" odevzdat a'nic by se jim nestalo; to ale dva z'nich neud"lali. Kdy# byli pozd"ji neodzbrojen vojci vyzvni, aby p(sahali, #e po prchajcch odboj(ch nebudou st(let k'p(%in" tohoto pon"kud rodokapsovho p(n se za chvilku vrtme , jeden z'nich vyk(ikl: Prsahal som len raz!

Chybou odboj() byl absurdn" amatrsk* p(stup. Lze pochopit, #e nem"li v*cvik profesionl); oni v&ak nem"li v*cvik v)bec #dn*. Akci p(edem nem"li skoro v)bec naplnovanou; vlastn zbran" nem"li po(dn" vyzkou&en a'o zbranch, je# cht"li uko(istit, v"d"li jen minimum. Jejich velitel p(istoupil k'vojk)m a'dv"ma z'nich samopaly odebral; t(et se zdrhal, a'velitel na n"j proto nam(il sv)j revolver Nagant a'stiskl spou&+. Rna nevy&la: podle zachovan*ch daj) nejsp&e proto, #e zbra$ byla nabita zcela neodpovdajcm st(elivem. Odboj( proto pou#il svou zlo#n zbra$, pistoli Sauer r#e 6,35 mm; ta vyst(elila a# napodruh, a'vojkovi ud"lala dru v'pl&ti. Co jinho by se ale dalo %ekat od skoro je&t" d"t? T(i z'nich velitel Vladivoj Tomek, Vladimr S)va a'Vladimr Straka byli studenty relnho gymnasia na Praze 7 a'm"li p(&tm rokem maturovat. !tvrt*, u%e$ Ladislav Balk, byl o'p)l roku mlad&. Velitel vojensk hldky pak navrhl odboj()m, a+ si vezmou dva samopaly, je# maj, a'zmiz. Ti se v&ak obvali, #e vojci je zast(el p(i t"ku, a'prv" v'tuto chvli prob"hla ona tm"( neuv"(iteln scnka s'po#adavkem p(sahy, #e vojci nebudou st(let. Namsto p(sahy vojci, kte( z(ejm" do&li k'nzoru, #e zbran student) se nemus bt jak hned uvidme, mylnmu , za%ali sv zbran" nabjet. Odboj(i se pokusili o'tot# s'uko(ist"n*mi samopaly, ale nepoda(ilo se jim to; v'nsledujc p(est(elce pak st(leli Balk s'Tomkem z'jedin pistole !Z'vzor 27, kterou si p(edvali (!) a'jeden z'vojk) ze samopalu. 107

obr.32: T%$ko dnes zjistit, kter#m z(revolver' Nagant byl Tomek ozbrojen. Pokud !lo o(slavn# model 1895 nebo n%kterou z(jeho variant, nen divu, $e nem%l vhodnou munici: pro n%j je pot&eba speciln st&elivo 7,62/38 Nagant. Zajmav# je tak tm, $e jeho vlec se p&ed v#st&elem posune dop&edu, aby ut%snil mezeru mezi vlcem a(hlavn a(zabrnil niku prachov#ch plyn'

obr.33: Pistole *Z(vzor 27 v(r$i 7,65, je$ byla nakonec jedinou zbran, z(n$ odboj&i st&leli nepo"taje jednu rnu z(pistole Sauer, je$ zashla pouze pl!+

P(i v& sm)le a'chybch p(lo pro jednou odboj()m &t"st: jednoho z'ozbrojen*ch vojk) se jim poda(ilo zabt hned, tak#e nestihl vyst(elit; druhho zranili. Ten naopak vyst(lel postupn" v&echny zsobnky, je# m"l u'sebe; a+ ji# proto, #e zpanika(il, nebo vinou zran"n v&ak ani jedinho ze student) nezashl. T"m se poda(ilo uko(istit pouze jedin* samopal (druh* p(i t"ku nechali na mst" p(epaden). Komunist)m se nepovedlo studenty vyptrat, a'ti v'odbojov %innosti daleko profesionln"j&m zp)sobem pokra%ovali a# do roku 1959, kdy jim bohu#el &t"st do&lo a'byli pozat*kni. Vladivoj Tomek byl popraven 17. listopadu roku 1960.

N"kdy se uvd, #e &lo o posledn politickou popravu, a v jistm ocilnm smyslu je to pravda od t doby toti# komunist vra#dili jin*m zp)sobem; Pavel Wonka v roce 1988, stejn" jako p(edlouh (ada dal&ch p(ed nm, nebyl popraven. Prost" jen zem(el ve v"zen... ST%LEC OPASEK

obr.34: Uchovan# snmek Vladivoje Tomka

Snad nikdo u# nev a'nezjist, jak hluboko do historie sah a'co v&e taj nsledujc p(b"h; pro ve(ejnost se ale za%al odvjet 7.'b(ezna 1991, kdy byl p(ed pam"tn deskou velitele para&utistick skupiny Silver A'kapitna Alfrda Barto&e nalezen zast(elen* asi sedmdestilet* mu#. Podle nslednho vy&et(ovn &lo o'Karla Pulpita; vme toho o'n"m jen mlo: narodil se v'Sezemicch v'dob", kdy tam #ili Barto&ovi vzhledem k'okolnostem jeho smrti lze p(edpokldat, #e se s'Barto&em, jen o'p"t let star&m, znal. Snad pr* m"l za vlky kontakt s'para&utisty; snad pr* jim dokonce d"lal zbroj(e; snad pr* jej to p(ivedlo do koncentra%nho tbora nic z'toho nen jist. Podle vy&et(ovn m b*t jist jen to, #e se zabil sm. P&eme o'n"m z%sti pro zbra$, je# ho zabila amatrsky vyroben, ale perfektn a'naprosto spolehliv samonabjec pistole v'r#i .22'LR; a%koli vyrobit takovou zbra$ nen nijak extrmn" nro%n, rozhodn" to p(esahuje mo#nosti b"#nho laika; tm ale, zd se, Pulpit rozhodn" nebyl. Hlavnm d)vodem je v&ak jeho opasek. Ten obsahuje na&it pouzdra pro osm zsobnk) a'kapsi%ky pro %i&t"n zbran, ale nejzajmav"j& je jeho p(ezka. Za symbolem %eskho lva je umst"no osm hlavn r#e .22; %ty(i z'nich m( na jednu stranu, %ty(i na druhou. Za(zen je uzp)sobeno na st(elbu specilnmi oboustrann*mi nboji, z'nich# ka#d* m uprost(ed vypilovan otvory pro odpal, a'obsahuje dvojici st(el, na ka#d stran" jednu. Spou&+ov a'bic za(zen je spole%n pro v&echny hlavn" jedin zpalka je opat(ena trubi%kami, kter jej z&leh roznesou ke v&em %ty(em dvojnboj)m. Zbra$ byla vyzkou&ena, a'stejn" jako v*&e zmn"n pistole fungovala perfektn". Kohout p(itom byl uzp)soben tak, aby bylo mo#n zbra$ odplit zdlky, pohybem ruky pomoc provzku kdy# t(eba %lov"ka obstoup policist, a'on zvedne ruce, 108

jako #e se vzdv. Neov"(en* a'neov"(iteln* Internetov* zdroj, kter* se zmi$uje o'spoluprci s'para&utisty a'o'koncentra%nm tbo(e, o'opasku p&e: Ten m"l p(ipraven* za komunist) kdyby ho cht"li zatknout. Jak tomu bylo ve skute%nosti, jak byla Pulpitova historie a'jak byly p(%iny jeho smrti' to se nev. P(emysl Li&ka, v'jeho# knize jsou asi nejpodrobn"j& dostupn informace o'Pulpitovi, k'zhadm snad necht" p(idv je&t" jednu. Ve vy&et(ovacch protokolech, je# cituje, je toti# mj. v"ta: p(i ohledn nebyla zaji&t"na nbojnice ani st(ela. Lze si p(edstavit (adu velmi dobr*ch d)vod), pro% tomu tak m)#e b*t u'st(ely; u'nbojnice to ale je podivn a'zvl&tn. Jist"; samonabjec pistole ji obloukem vyhod, a'nbojnice se m)#e ztratit, t(eba zapadnout do kanlu ale jak moc je to pravd"podobn?

Experiment Velk Britnie

Dobr# ve"er, Lond#ne! S(touto zem je n%co stra!liv% !patn%. Brutalita a(nespravedlnost, netolerance a(tlak. Kdysi jste mvali svobodu protestovat, p&em#!let a(mluvit podle vlastn v'le; nyn mte cenzory a(systmy pro sledovn, je$ zajist va!i konformitu a(p&inut vs k(poddajnosti. Jak k(tomu do!lo? Kdo za to m'$e? N%kte& jist% nesou v%t! vinu ne$ jin a(bude jim to p&i"teno k(t$i, ale po pravd% &e"eno, hledte-li skute"n vinky, sta" se podvat do zrcadla. Takto zn slova ktivnho anarchisty jmnem V ve lmu V'for Vendetta podle komiksu Alana Moora z'80. let. Moore se tehdy obval risika, #e pravicov vlda Margarety Thatcherov sklouzne k'fa&ismu; netu&il p(itom, jak stra&liv" p(esn se uk# jeho vize v'Britnii po vce ne# deseti letech levicov vldy labourist). Dnes jsou brit&t ob%an na ka#dm kroku sledovni vce kamerami, ne# kolik jich lze nalzt v'!n" ne na hlavu, ale v'absolutnm po%tu; i'v'(ad" dal&ch sm"r) jsou osobn prva a'osobn zodpov"dnost, kdysi na britsk*ch ostrovech tak cen"n, stra&liv" omezovny a'nahrazovny sttnm dohledem. A%koli to s'tmatem na& knihy nesouvis, za alespo$ zb"#nou zmnku stoj nap(. to, #e v'Britnii podle nechvaln" znm legislativy RIPA'III'je kdokoli, kdo &ifruje data na svm po%ta%i, povinen (ad)m na vyzvn p(edat de&ifrovac kl% nebo mu hroz v"zen. Nejlpe je to vid"t prv" na tmatu na& knihy: na p(stupu ke zbranm. Nelze si zde nevzpomenout na prorock slova Benjamina Franklina: Ti, kdo se vzdaj zkladn svobody pro ilusi bezpe%, si nezaslou# ani jedno, a'nakonec ztrat oboj. Britnie m v'sou%asnosti asi nejrestriktivn"j& legislativu t*kajc se zbran, srovnatelnou s'legislativou u'ns v'dob" nacistick nebo komunistick totality. S'trochou nepodstatnho zjednodu&en, chce-li n"kdo vlastnit palnou zbra$, mus po#dat sttn (ad. Ten m'$e (nikoli, jako t(eba u'ns, mus!) vydat povolen, pokud 109

usoud, #e #adatel m k'vlastnictv zbran" dobr* d)vod; v*slovn" se za takov*to d)vod nepova$uje sebeobrana. Je-li povolen vydno co# je p(pad naprosto v*jime%n*', je doprovzeno (adou obr.37: Ociln plakt britsk policie, vyz#vajc k(fzlovn: Zde nevybuchne bomba, nebo+ p&ed n%kolika t#dny nakupujc velmi problematioznmil, $e n%kdo studuje kamery CCTV ck*ch pravidel; mezi nimi je nap(. prvo policie na inspekci bytu #adatele, nebo nutnost zvolit pr ru%itel), ji# sami budou podrobeni zkoumn a'v*slech)m Mrn" voln"j& jsou pravidla pro dlouh a'neopakovac brokovnice; u't"ch je britsk legislativa p(ibli#n" srovnateln s'na&. D)sledky jsou dnes p(esn" takov, jak p(edpovdali v&ichni, kdo se o'zbran" zajmaj a'n"co o'nich v"d: zkaz samoz(ejm" ct pouze zkona dbal ob%an, v'jejich# rukou by zbran" mohly zabrnit zlo%inu; naopak lupi%)m a'vrah)m je celkem lhostejn, zda k'(ad" jejich zlo%in) navc p(ibude je&t" neoprvn"n ozbrojovn nebo ne. 27. (jna 2009 uvedl Telegraph, #e jen po%et zlo%in) s'palnou zbran (gun crime) se za deset rok) od zkazu kter* prosadili labourist v'roce 1997 tm"( zdvojnsobil, stejn" jako po%et lid, zabit*ch %i poran"n*ch palnou zbran. Na strnkch www.statistics.gov.uk je k'dispozici krom" jinho tabulka po%tu zlo%in) p(i nich# bylo ohl&eno pou#it paln zbran" (rearm) mezi lety 1994 a'2001; z'n jasn" vypl*v, #e do roku 1997 se tento po%et sni#oval (s'mrn*m zhoupnutm nahoru v'roce 1996), od zkazu se naopak prudce zvy&uje vizte tabulku a'graf na prot"j& stran", kde je pro ka#d* rok uveden tak rozdl v)%i poslednmu relativn" svobodnmu roku 1997 v'procentech. Jakkoli alarmujc jsou celkov statistiky zlo%innosti, je&t" daleko hor& jsou jednotliv konkrtn p(b"hy; my si z'mnoha a'mnoha uk#eme jen n"kolik ilustrac. LUPI!I MAJ SV PRVA OB#TI NE Smutn* p(b"h norfolkskho farm(e Anthonyho Edwarda Martina je pom"rn" znm*; zrekapitulujme tedy jen ty hlavn body: jeho farma byla n"kolikrt vyloupena (a'ne&lo zdaleka jen o'drobnosti &kody p(eshly 6'000 liber); Martin v&e hlsil na policii, av&ak ta mu nijak nepomohla; 110

 v noci 20. srpna 1999 lupi%i p(i&li, kdy# byl Tony Martin doma. Farm(e vzbudil hluk; zahldnuv dv" temn siluety, kter se k'n"mu bl#ily, nevhal, shl po brokovnici a'vyst(elil. Lupi%i utekli; pozd"ji byl jeden nalezen mrtev, druh* vyhledal nemocni%n o&et(en;

rok po!et oproti 1997

1994 15 985 10.8%

1995 15 730 9.1%

1996 16 177 12.2%

1997 14 424

1998-99 15 778 9.4%

1999-00 18 716 29.8%

2000-01 19 457 34.9%

20 000

18 600

17 200

15 800

1994

14 400 1995 1996 1997 1998-9

obr. 38: Graf v#voje zlo"innosti s(palnou zbran v(Britnii p&ed zkazem v(roce 1997 a po n%m
2000-1

1999-0

a# dosud by &lo o'p(b"h sebeobrany s velmi &+astn*m koncem neb*t toho, #e v&e se udlo roku 1999 ve Velk Britnii. Tony Martin byl souzen za vra#du jednoho z'lupi%) a'za pokus o'vra#du druhho! Byl shledn vinn*m, a'odsouzen na do#ivot pro srovnn, p(e#iv& z'lupi%) dostal pouh t(i roky; p(i odvoln v'roce 2001 britsk* soud op"t neuznal, #e by mohlo v'popsanm p(pad" jt o'sebeobranu; sn#il ale trest na p"t rok) na zklad" obhajoby zalo#en na sn#en p(%etnosti (sic!); Tony n"kolikrt #dal o'podmn"n propu&t"n; v#dy bylo zamtnuto. Z'v"zen byl propu&t"n po t(ech letech, co# je p(i p"tiletm trestu podle britskho prva v)bec nejdel& mo#n doba, po ni# lze zamtat podmn"n propu&t"n, pokud se v"ze$ chov vzorn" (co# samoz(ejm" byl Martin)v p(pad). Lupi% Brendon Fearon, jeho# Martin jen post(elil, dostal od sttu 5'000 liber jako podporu pro veden procesu proti Martinovi pro nhradu za zran"n; proces byl ale zru&en pot, co se prokzalo, #e Fearon l#iv" zveli%uje sv zran"n. V'minul kapitole jsme se v'souvislosti s'p(padem Kena Ballewa zmnili o'slov to add insult to injury. Bohu#el, hod se i'zde: po deseti letech, v'%ervenci 2009, policie zastavila Martin)v automobil a'farm(e v'#elzkch odvedla na stanici, proto#e ve voze byla nalezena to"n zbra). P(i v*slechu na stanici se ukzalo, #e ona vra#edn" zahnut ostr %epel na nsad" je srp, nstroj v'rukou farm(e skute%n" krajn" podez(el*. Martin byl kupodivu propu&t"n bez nov ob#aloby; zaplatil ale aspo$ pokutu za to, #e nem"l zapnut* bezpe%nostn ps.

obr.39: Tony Martin, za zcela z&ejmou sebeobranu odsouzen# nejprve na do$ivot, pozd%ji jen na p%t rok' 111

Velmi zajmav udlost, je# s'p(padem Tonyho Martina zce souvis, nastala v'roce 2003: britsk* levicov* politik Stephen Pelham Pound tehdy vystoupil v'programu BBC Today, a'obrtil se na ve(ejnost s'prosbou, aby lid navrhli zkon, o'jak* by nejvce stli. Slbil tehdy, #e se v'parlamentu zasad o'p(ijet toho nvrhu, kter* v'hlasovn vyhraje. 1. ledna 2004 bylo hlasovn ukon%eno, a's'v*raznou v"t&inou oproti ostatnm konkrtn" s'37 % v&ech hlas) zvt"zil nvrh zkona, kter# by vlastnk'm dom' umo$nil beztrestn% pou$t proti lupi"'m zcela libovoln#ch prost&edk'. Asi nikoho nep(ekvap, #e Pound nejen#e nedodr#el slovo a'nepokusil se tento zkon prosadit; naopak ve&ker sil, je# p)vodn" sliboval pro daleko lep& v"c, vynalo#il na to, aby se na cel hlasovn co nejrychleji zapomn"lo DOTKNOUT SE ZBRAN# JE OHAVN' ZLO!IN! B*val* vojk Paul Clarke m"l %ist* trestn rejst(k. Tak patrn" zcela souhlasil s'absurdn tez, #e paln zbran" pat( do rukou pouze a'v*hradn" sttnm (ednk)m; lze tak soudit z'faktu, #e kdy# 20. b(ezna 2009 na&el brokovnici v'plt"nm vaku, sebral ji, a'odnesl ji na policii: M"l jsem za to, #e je mou povinnost ji p(edat (ad)m! Byl mrn" (e%eno p(ekvapen, kdy# namsto pod"kovn dostal #elzka. Britsk* soud se vyjd(il zcela jednozna%n": mt zbra$ v'dr#en je trestn* %in; mysl, s'nm# tak %lov"k %in, je zcela irelevantn. Byl-li snad onen mysl odnst zbra$ na policejn stanici, na v"ci to zhola nic nem"n. Nakonec m"l ale Paul Clarke mimo(dn &t"st: britsk justice p(ece jen uznala, #e obr.40: Tituln strnka novin, rozebrajc tento mysl tak docela irelevantn nen, Clark'v p&pad. Titulek zn: Hroz mi a'a%koli se p)vodn" zdlo neodvratn, #e 5(let za odevzdn brokovnice Paul p)jde za m(#e alespo$ na p"t rok) co# je v'sou%asn Britnii zkonn minimum za neoprvn"n dr#en paln zbran" , Clarke byl za odnesen zbran" na policii odm"n"n po mnoha m"scch strachu a'soudnch jednn pouze ro%n podmnkou. N$( JE TAK ZBRA), O&"PACRCE NEMLUV# Myleene Klass, zp"va%ka a'modelka, byla 8.'ledna 2010 sama s'dvouletou dcerou ve svm dom" v'Hertfordshire. Kuchy$sk*m oknem vid"la, jak se po trvnku pl# dv" postavy, je# tam zcela jist" nem"ly co d"lat; shla po no#i, otev(ela okno, ukzala jim zbra$ a'k(ikla: Zavolm policii! 112

Oba lupi%i aspiranti okam#it" utekli. Myleene policii p(esto zavolala, a'incident j popsala. To byla velk chyba. Policist se toti# daleko vce zajmali o'hrozbu no#em, ne# o'identitu to%nk). Dobr zprva je, #e Myleene z'ni%eho neobvinili;'nicmn" ji na odchodu varovali, #e pou#vn to%n*ch zbran je ilegln stejn" u'n doma jako na ulici.

obr.41: Myleene Klass a(jej n'$: 8. ledna se patrn% tv&ila pon%kud jinak

V'Britnii je od roku 1988 skute%n" ilegln mt u'sebe n)# na ve(ejnosti; do jist mry jsou z'tohoto naprosto absurdnho pravidla vyjmuty zavrac kapesn no#e s'%epel krat& ne# 3 palce (asi 7,6 cm). Zkon tak umo#$uje se proti ob#alob" brnit t"m, kdo no#e pot(ebuj k'v*konu povoln. Nicmn", kup(kladu skaut)m je velmi d)razn" doporu%ovno, aby si na v*lety no#e nebrali (Telegraph, 6. z( 2009). to%nou zbran je ostatn" podle britsk*ch (ad) leccos: Philip Clarkson Webb, 78 let star*, b"lovlas*, drobn* pn se belhal v'srpnu roku 2008 kolem demonstrujcch ekologist) u'elektrrny Kingsnorth v'Kentu. Bd"l a'ostra#it policejn hldka, je# dohl#ela na demonstranty, na prvn pohled rozeznala akutn ohro#en nrodn bezpe%nosti, a'u%iteli v'd)chodu zabavila jeho to"nou zbra) toti# h)l, o'ni# se opral. Policie se panu Webbovi pozd"ji omluvila;'h)l nicmn" zp"t nedostal.

Co znamen ()*+, *-./

Poutn%e, zv"stuj Lakedaimnsk*m, #e my zde mrtvi le#me, jak zkony kzaly nm, u%vali jsme se ve &kole o'slavn bitv" Leonidov*ch Spar+an) proti mnohonsobn p(esile Xerxov*ch Per&an) u'Thermopyl. -koda, velk &koda, #e d"jepisci tolik nezd)raz$ovali sice malou, ale o'to d)le#it"j& episodku p(ed bitvou: traduje se toti#, #e tehdy Xerxes vyzval /eky, aby slo#ili zbran". Leonidas na to odpov"d"l: ,-./0 .123 moln lab v'transkripci do latinky , co# lze do %e&tiny nejlpe p(elo#it slovy Poj.te si pro n". Podobn situace se v'historii opakovala nes%etn"krt. Narazili jsme na ni v'minul kapitole v'souvislosti s'vlkou Spojen*ch Stt) za nezvislost; narazili jsme na ni znovu v souvislosti s povstnm ve var&avskm ghettu. Zmnili jsme se tehdy i'o't"ch, kdo (ekli:

obr.42: Philip Clarkson Webb s(reservn hol op%t ozbrojen a(nebezpe"n# 113

Samoz(ejm", tady jsou, rdi je odevzdme a'brzy zjistili, #e jsou jen o'mlo vc ne# otroky. Za samostatnou vzpomnku m)#e stt slavn bitva o'Gonzales, j# za%ala texask revoluce. Tehdy tamn federalist m"li d"lo (skute%n" jen jedno a'pom"rn" mal; ale v'on"ch mstech a'dobch se i'to po%talo). obr.43: Slavn vlajka Poj0te si pro n%! z(bitvy o(Gonzales, je$ za"ala texaskou revoluci. Originl se nezachoval;(na obrzku je jedna z(mnoha reprodukc. Pro zajmavost, zatmco obrzek d%la i(text jsou zcela jist% p'vodn, historikov se neshoduj, zda skute"n% na tto vlajce byla osam%l hv%zda Texasu, nebo zda ji tehdy je!t% nepou$ili, a(byla p&idna a$ v(legend% Kdy# ale president Santa Anna vyrostl do dikttora, jeho plukovnk Domingo de Ugartechea rozkzal d"lo odevzdat: ve v&ech totalitch a'diktaturch v#dy platilo a'plat dodnes, #e zbran" sm mt jen sttn armda a'policie. Pot, co si v&ak mexick armda pro d"lo p(i&la, federalist je neodevzdali; namsto toho rozvinuli narychlo vyrobenou vlajku s'textem Poj.te si pro n"!, a'z'd"la vyplili. Jednou. To sta%ilo: Mexi%an utekli a'tm prv bitva revoluce skon%ila.

,-./0 .123 %asto v'p(episu latinkou, mnohdy se sice nekorektnm, ale vizuln" celkem p(esn*m u#itm W namsto znaku omega se tak na zklad" historie od Lakedaimonsk*ch p(es mexick federalisty a# po podobn p(b"hy v'sou%asnosti stalo neocilnm heslem t"ch, kdo se brn sttn zv)li a'bojuj za zachovn ob%ansk*ch svobod, jmenovit" t hlavn a'nejd)le#it"j& z'nich svobody vlastnit a'nosit zbra$. Pro% je prv" tato svoboda nejd)le#it"j&, podstatn"j& ne# v&echny ostatn dohromady, to vysv"tluje Thomas Jefferson v'textu, kter* jsme vybrali jako jeden z'citt) do zhlav tto kapitoly: Nejsiln"j&m d)vodem pro zachovn prva lid vlastnit a'nosit zbra$ je, jako posledn mo#nost, obrana proti tyranii vldy. Jin shrnut (k: Druh* dodatek je v stav" pro p(pad, #e by vlda zapomn"la dodr#ovat ty ostatn. Typick je to ov&em hlavn" pro Ameri%any; jim ostatn" toto prvo v*slovn" zaru%uje stava, zatmco my ostatn se musme odvolvat jen na zdrav* rozum a'p(irozen lidsk prva, je# #dn* zkon nesm omezit (a'%in-li tak i'p(esto, je nemravn* a'&patn*). Stoj, mimochodem, za to si uv"domit jeden velmi podstatn* rozdl mezi textem Druhho dodatku a'formulac ostatnch prv;'srovnejme jej nap(. s'dodatkem t(etm, kter* chrn ob%any p(ed p(padnou zv)l vojk), ji# by se u'nich cht"li ubytovat: 114

 2. dodatek: Dob(e organizovan domobrana je nezbytn v'zjmu bezpe%nosti svobodnho sttu; prvo lid dr#et a'nosit zbran" nesm b*t proto omezovno. 3. dodatek: Vojk se v'dob" mru neubytuje v'#dnm dom" bez souhlasu jeho vlastnka;'ani v'dob" vlky, vyjma p(pad) p(edepsan*ch zkonem. Pov&imn"me si dob(e toho, #e t(et dodatek ponechv mo#nost za jist*ch podmnek prvo omezit zkonem kde#to v'druhm #dn podobn klausule nen. To nen opomenut, naopak! Prvo vlastnit a'nosit zbran" je natolik zkladn a'd)le#it, #e je #dn* zkon nijak omezovat nesm alespo$ tak dlouho ne, dokud nejsme ob"ma nohama v'totalit" a diktatu(e. Mezi Ameri%any je proto po(d pom"rn" hodn" lid, jejich# reakce na sttn moc, je# bere lidem zbran", je v'zsad" takovto: zbran" mezi slu&n*mi lidmi, jak je vid"t v'Anglii i'jak dokazuj na&e vlastn zku&enosti, omezuj zlo%innost; zkaz zbran ji zvy&uje by+ i by tomu bylo naopak, what the hell: stt prost" nem prvo slu&n*m lidem brt zbran", kdyby pro nic jinho, tedy proto, #e jsou jejich posledn obranou prv" proti sttn zv)li! M"li bychom t"mto lidem vzdt dk, nebo+ bojuj i'za na&i svobodu ve smyslu hluboce pravdiv*ch slov J. S. Milla. jimi# ukon%me tuto kapitolu: !lov"k, kter* nem nic, za% by byl ochoten bojovat, nic d)le#it"j&ho, ne# je jeho osobn bezpe%nost, je uboh*m stvo(enm a'nikdy nebude svobodn*, leda p(inese-li a'udr# mu svobodu sil lid lep&ch, ne# je sm.

115

,e jsem se stal konstruktrem zbran, za to dvejte vinu nacist'm. J jsem v$dycky cht%l navrhovat zem%d%lsk stroje.
gen. Michail Kala"nikov

Kdy$ pnb'h dopust, i(motyka spust.

)esk p%slov

Ti, kdo p&ekovaj sv me"e v(pluhy, budou orat pro ty, kdo tak neu"in.
neznm# autor

Technick zajmavosti
Co m%l v(rukou Robur Dobyvatel nboje velikosti bann' st&edn ceny jak funguje uzamykn a odemykn zv%ru zbran% pro odboj p&ru"n raketomet nejmen! a(nejv%t! V'minul kapitole jsme se a# p(li& zab*vali histori a'politikou; nyn to napravme, a'uk#eme si n"kolik konkrtnch zajmav*ch zbran. Vysv"tlme si tak funkci n"kter*ch b"#n" u#van*ch termn) i'za(zen (s'(adou dal&ch jsme se seznmili ji# d(ve nap(. v'minul kapitole jsme vid"li zkladn princip samopalu, vysv"tlili jsme si tam funkci p(eru&ova%e st(elby i'st(elbu z'uzav(enho zv"ru).

Protector: jedna z nejmen#ch

P(esko%me obdob ldova%ek v&eho druhu ne #e by mezi nimi nebyly zbran" zajmav, ale v"t&inou jsme si o'nich ji# povdali: t(eba takov pensylvnsk pu&ce jsme ji# v"novali samostatn* oddl a'za%n"me a# na samm konci XIX. stolet, v'dob", kdy se u# docela b"#n" pou#valy jednotn nboje. V'roce 1882 podal Jacques Edmond Turbiaux v'Pa(#i patent na velmi zajmavou zbra$ Turbiaux Le Protector. Vzniklo n"kolik jejch variant;'my si uk#eme tu asi nejroz&(en"j& sedmirannou pistoli Protector, vyrb"nou koncem devatenctho 117

stolet rmou Minneapolis Firearms ve Spojen*ch Sttech Americk*ch. Jej velmi netypick* vzhled je pom"rn" znm*; dky neobvyklmu a'zajmavmu tvaru se s'n nez(dka setkvme ve lmech %i v'literatu(e. Kdy# v'vodn scn" znm verneovky Robur Dobyvatel hroz davu Weldonova obr.1: Zajmav miniaturn pistole klubu st(lejcmi americk*mi zabijky, Minneapolis Protector m"l Verne tm"( jist" na mysli prv" pistole Protector a% z(ejm" nev"d"l, #e pochzej z'jeho vlastn zem". Tto zajmav zbrani v"noval tak Vlastislav Toman sedm strnek v'komiksovm serilu P(b"hy psan st(eln*m prachem. Nejv*razn"j& sou%st Protectoru je rm, kter* vypad velmi divn": jde v'podstat" o'kulat* bubnek, k'n"mu# je ze stran p(ilepeno n"kolik podivn*ch v*stupk) a'hlave$. Rm je jen o'mlo vc ne# pouzdro, v'n"m# je ulo#en rota%n zsobnk. Ten se v'principu podob revolverovmu vlci, a# na to, #e v'n"m jsou na rozdl od revolver) nboje ulo#eny paprs%it". Z'rmu vy%nv vep(edu hlave$ a'drobn v*stupky, je# slou# p(i dr#en zbran" jako opory pro prsty; na zadn %sti pak je umst"na pom"rn" velk pkov spou&+. Protector funguje podobn", jako dvoj%inn revolvery: dlouh* pohyb spou&t" nejprve pooto% zsobnkem, pak nathne dernk a'nakonec vyst(el. Jedno%inn* re#im, umo#$ujc nejprve nathnout dernk a'pak vyst(elit krtk*m pohybem spou&t", nen k'dispozici; ostatn" vzhledem k'zanedbateln p(esnosti zbran" s'krati%kou hlavn bez m(idel by ani nem"l smysl. Zbra$ se dr# uvnit( dlan" tak, #e hlave$ vy%nv vp(edu mezi prsty st(elce p(esn" tak, jak vidme na obrzku Robura; v&e ostatn je skryto mezi prsty, spou&+ov pka se opr o'spodn %st dlan" a'vyst(elit lze pouh*m sev(enm p"sti. Nov"j& modely nikoli ten na na&em obrzku mvaj zep(edu na v*stupcch, o'n"# se opraj prsty, dla$ovou pojistku, je# zabra$uje necht"nmu v*st(elu nap(. v'kapse. Laici se nez(dka na pohled domnvaj, #e se jedn o'spou&+ ta v&ak je prv" vzadu, a'na pohled p(ipomn ze v&eho nejsp&e dla$ovou pojistku. Vzhledem k'ulo#en nboj) v'paprs%itm zsobnku a'k'celkov mal velikosti samoz(ejm" 118

obr.2: Robur hroz Ameri"an'm zabijky; tvar pistol Protector je dosti z&ejm#

Protector mus u#vat nboj) pom"rn" mal r#e a'hlavn" velmi, velmi krtk*ch. Typickou r# je .32 Extra Short, nboj, kter* u# se skoro sto let nevyrb: jeho dlka je pouh*ch 11 mm, je pln"n %ern*m prachem, a'jeho v*kon nestoj za hovor (s+ov energie nedosahuje ani 70'J). Ve Francii se tak podobn zbran" vyrb"ly v'r#i 8mm Gaulois nebo obr.3: Mechanismus Protectoru v'je&t" men& r#i 6mm Protector (tato varianta byla desetirann). I'v'USA existovalo vce variant: existuje nap(. velmi podobn zbra$ Chicago Protector, ji# vyrb"la rma Chicago Firearms.

Jakou r'i m &ty"ka?

P(esko%me od malinkho Protectoru ke zbranm hodn" velk*m mezi ru%nmi z'nejv"t&ch. S'p(elomem stolet nastalo obdob nejv"t& slvy t"#k*ch loveck*ch pu&ek na velkou africkou zv"(. V'XIX. stolet, v dobch %ernho prachu a'perkusnch zbran mnohdy nabjen*ch zep(edu, ostatn" pro nejv*konn"j& r#e to je v*hodn, proto#e zmek, schopn* udr#et extrmn tlak silnho nboje, nen v)bec jednoduch vyrobit se pou#valy pro lov velk a'nebezpe%n zv"(e zbran" s'monstrzn r#, st(lejc kusy olova velikosti bezmla golfov*ch m%k). To proto, #e nejvy&& rychlost, ji# dok#e %ern* prach dt st(ele, nep(ev*& zhruba 460 m/s; pokud cht"li lovci v*konn"j& zbra$, je# by dokzala spolehliv" zastavit to%cho slona %i buvola, nezb*valo, ne# zv"t&it kuli' a'tedy tak pu&ku. Po krtkou doby tyto r#e p(e#ily i'do dob jednotn*ch nboj) (ty jsou jak u# vme star&, ne# bezd*mn* prach); jeliko# jde o'nesmrn" zajmav zbran", (ekneme si toho o'nich trochu vce. PO!TN R(E Tradi%n anglick* zp)sob m"(en r#e paln*ch zbran dnes vypad pon"kud slo#it", ale v'dobch, kdy si b"#n" ka#d* st(elec kule lil z'olova sm, byl velmi p(irozen* a'samoz(ejm*. R#e pu&ky se v'n"m ozna%uje jednoduch*m %slem; to udv po%et kul (tto r#e), na n"# prv" vysta% jedna libra olova. Se znalost hustoty olova a'tro&kou jednoduch matematiky lze celkem snadno odvodit vzore%ek, jm# se daj anglick r#e p(mo p(evd"t na pr)m"r hlavn" zajm-li to n"koho, pr)m"r hlavn" pro r#i n v'milimetrech je 42,416 ! !n. Tento systm byl pozd"ji vytla%en jednotn*m nbojem, u'n"j# jako hlavn daj obvykle slou# pr)m"r st(ely; dodnes se v&ak udr#el u'brokovnic. Dvactka tak m 119

hlave$ o'pr)m"ru asi 15,6 mm, nejb"#n"j& brokovnice dvanctka nepatrn" p(es 18,5 milimetru. Pro kulovnice s'dr#kovanou hlavn se ale nepou#v s'prakticky jedinou v*jimkou: nejt"#& v)bec kdy vyrb"n loveck zbran" v'r#i %ty(i (4-bore) a'dv" (2-bore) u#vaj tuto terminologii dodnes. !TY%KY A&DVOJKY obr.4: Nboj r$e 4

Pot, co ldova%ky vytla%il objev jednotnho nboje zpo%tku je&t" pln"nho %ern*m prachem, pozd"ji pak bezd*mn*m se p)vodn r#e po n"jakou dobu zachovaly. Zcela jist" existovala (ada loveck*ch kulovnic vyrb"n*ch pro Afriku a'pro lov t nejt"#& zv"(e v'r#i %ty(i tedy s'vnit(nm pr)m"rem hlavn" tm"( 27'milimetr). Podle n"kter*ch zdroj) se snad krtce lovilo i'monstrznmi kulovnicemi v'r#i dv" (pr)m"r hlavn" bezmla 3,5 cm), ale v'dob" jednotn*ch nboj) to ji# je nejist. Dvojky se naproti tomu zcela ur%it" pou#valy v'dob" %ernho prachu a'perkusnch zmk), a'm"ly pov"st zbran, je# n"co dok#. Sir Samuel Baker, slavn* lovec a'v*zkumnk Afriky z'XIX. stolet, takto vyprv o'sv pu&ce v'r#i dv", ji# naz*v D"+tko (Baby): V(tu chvli mi Hd$ Ali vtiskl D%+tko do ruky, prv% v"as, abych mohl vyst&elit za lopatku poslednho [slona] ze stda, kter# u$ pdil hlava nehlava za sv#mi soudruhy a(zrovna mizel v(d$ungli. Bang! Oto"il jsem se jako korouhvi"ka a(krev mi tekla proudem z(nosu, jak mi do n%j zp%tn# rz hluboko zarazil kladvko zbran%. M D%+tko um%lo nejen k&i"et, ale tak surov% kopat. V%d%l jsem ale, $e slon je m'j: p'l libry olova bylo zam&eno p&esn% na sprvn msto. Bylo obt$n &ci, kdo byl v#st&elem vce ot&esen, zda slon nebo j. St&lel jsem z([tto pu!ky] z&dka, ale je zajmav# fakt, $e jsem z(n nikdy nevyst&elil nadarmo. Za celou dobu v(pr'b%hu n%kolika let vyst&elila jen asi dvacetkrt. Bl jsem se ji pou$vat, jen ob"as, kdy$ to bylo naprosto nutn, a(p&i "i!t%n po m%scch, kdy z'stala nabita. P&i takov#ch p&le$itostech m%li m lid to pot%!en si z(n vyst&elit, a(exploze byla poka$d doprovzena pdem dvou mu$' na zda (jeden v$dy p&idr$oval st&elce) a(D%+tko p&istlo n%kolik yard' za nimi. Tuto pu!ku vyrobila rma Holland & Holland z(Bond Street, a(j ji mohu v&ele doporu"it Goli!ovi z(Gathu, ale nikoli mu$'m lta Pn% 1866.

obr.5: Sir Samuel Baker s(man$elkou. Zbra), ji$ dr$ v(ruce, jist% nen D%+tko: m dv% hlavn%, a(srovnejme jejich rozm%ry s(pu!kou na p&!tm obrzku, je$ je pouhou "ty&kou. 120

Mo#n je nakonec vhodn poznamenat, #e Bakerovo D"+tko m"lo podle dostupn*ch informac r#i pon"kud men& bl#ila se pr* sp&e trojce. Ka#d z't"chto zbran byla samoz(ejm" vyrb"na ru%n" do poslednho &roubku, a'lovec spolu s'n dostal i'formu na lit kul;'p(esnost r#e proto nebyla zvl&+ d)le#it, a v*robci ani zkaznci na n nijak zvl&+ nelp"li. Tyto gigantick zbran" s'p(chodem jednotn*ch nboj) na konci XIX. stolet zanikly zd se, #e zcela, nebo snad nejv*& a# na naprost v*jimky. Nejv"t& ze zbran, jimi# se lovvalo v'dobch jednotn*ch nboj), tedy patrn" byly %ty(ky. Ty se vyrb"ly bu. jako jednohlav$ov kulovnice, nebo %ast"ji jako kulov dvojky s'prem hlavn vedle sebe, zast(len*ch na jeden clov* bod na vzdlenost, kterou si zkaznk vy#dal. Tyto pu&ky byly samoz(ejm" velmi t"#k, ale ne nezvldnuteln, zvl&t" pak v'dobch, kdy bylo samoz(ejm, #e se s'dvanctikilogramovou zbran cel* den tahal nosi%, a'shib si ji bral jen pro vlastn lov. A%koli historick pu&ky r#e %ty(i maj dnes obrovskou cenu, jejich vlastnci je stle ob%as vyu#vaj k'tomu, k'%emu byly p(ed zhruba sto lety vyrobeny: k'lov)m velk zv"(e v'africk*ch safari. P)vodn nboje dnes ji# v"t&inou nelze sehnat i'pokud by to v*jime%n" bylo mo#n, byla by jejich sb"ratelsk cena p(li& vysok, ne# aby je n"kdo jen tak vyst(lel, nemluv" o'velmi diskutabiln spolehlivosti;'nboje se proto obvykle vyrb"j ru%n" na mru. Krom" toho tak dnes nboje t"chto extrmnch r# znovu nabzej i'n"kter rmy;'k tomu se ale vrtme za chvilku.

obr.6: Frederick Courteney Selous s((jednorannou) pu!kou r$e 4

Mnoho lid vinou &patn informovanosti pova#uje lovy velk zv"(e v'Africe za brutln a'nemravnou zbavu, je# nevratn" ni% #ivotn prost(ed a'hroz vyhubenm vzcn*ch druh). Nen to tak jednoduch: samoz(ejm", ka#d* se mus rozhodnout sm za sebe, pova#uje-li lov jako takov* za zbavu brutln a'nemravnou nebo ne; jist ale je, #e v sou%asnosti prv" a'jedin" lov ohro#en druhy i'jejich #ivotn prost(ed chrn. P(%iny jsou velmi jednoduch: p(edn", Afrika u# nen co b*vala sou%asn Afri%an maj mj. rozshl farmy, a'divok zv(ata se mus spokojit s'reservacemi. Ty se ale ji# neobejdou bez regulace, a+ se nm to lb nebo ne. Pokud se p(ed dv"ma sty lety t(eba mstn" p(emno#ili sloni, zni%ili pr set nebo tisc %tvere%nch kilometr), n"jak zv(ata proto zahynula (a'mo#n i'n"jak* kmen domorodc)), ostatn se p(est"hovala. B"hem pr destek let to p(roda op"t srovnala. 121

Dnes to ji# nefunguje; p(emno#-li se sloni v'reservaci, zni% ji celou, nebo+ migrace p(es hranice ji# mo#n nen. Samoz(ejm", regulaci nemus provd"t zrovna lovci; to ale zase nar# na problm s'pen"zi. Pr set lovc) p(inese do zem" dost pen"z na %innou ochranu; sami p(itom #ivotn prost(ed nijak nenaru&, funguj pouze jako siln* predtor. Aby bylo obr.7: Pu!ka Army & Navy v(r$i .600 NE z(po"tku mo#n jejich nan%n p(nos XX. stolet v(p&epravnm kuf&ku nahradit turisty, muselo by jich p(i daleko ni#&ch cench, je# jsou ochotni platit b*t p(inejmen&m pr set tisc; takov zplava lid #ivotn prost(ed zv"(e beznad"jn" zni%: sice p(itom #dn zv(e nezast(el (by+ by to bylo leckdy i'zapot(eb), zato v&ak jen ka#d tisckrt vyfotografuj a'vyru&. SLAVN' NBOJ .600 NE S'p(chodem bezd*mnho st(elnho prachu, kter* dok#e ud"lit st(ele mnohem vy&& rychlost, ne# prach %ern*, zazvonil umr%ek gigantick*m r#m: a%koli jde o'p(ekrsn a'nesmrn" zajmav zbran", jejich vha je diskvalikuje, a'jejich cena je tak pon"kud prohibitivn. P(itom zbra$ v'mal r#i kolem dvactky tedy v'modernm po%tn n"co mlo p(es p)l palce, zhruba 15 milimetr) dok#e s'rychlou st(elou zastavit buvola nebo slona v'toku stejn" spolehliv", %i sp&e je&t" spolehliv"ji, ne# mal d"la lovc) z'konce XIX. stolet. V'roce 1903 tak vznikl snad nejslavn"j& loveck* nboj, .600 Nitro Express Nitro prv" proto, aby se zd)raznil fakt, #e byl pln"n bezd*mn*m st(eln*m prachem (co#, jak u# vme, je obvykle prv" st(eln bavlna, neboli nitrocelulosa). Typick energie tohoto nboje je p(i s+ov rychlosti kolem 620 m/s (ta ov&em zvis tak na konkrtn zbrani) a'p(i nejb"#n"j& vze st(ely 900 grn) (58 gram)) cca 11,2 kJ; srovnme-li ji s'energi %ty(ky, je# hnala kuli o'tm"( p(esn" dvojnsobn vze rychlost nanejv*& 460 m/s, dostaneme se na v*kon zhruba srovnateln* (nejv"t& teoreticky mo#n rychlost by dala cca 11,9 kJ). V*kon zbran" r#e dv" je ov&em vy&& p)llibrov st(ela (cca 227 g) m p(i rychlosti 460 m/s s+ovou energii cca 24'kJ. T"chto extrm) modern loveck zbran" obvykle nedosahuj: ne #e by to pro bezd*mn* prach byl zsadn problm (nap(. nboj .950 JDJ, kter* je patrn" nejsiln"j& z'modernch loveck*ch r#, m s+ovou energii vce ne# dvojnsobnou); nebylo by to ale 122

nosn pro st(elce. I's'extrmn" t"#kou zbran a'takov se pro lovce nehod by zp"tn* rz byl p(li& siln*. Dky srovnatelnmu v*konu, daleko ni#& vze a'mnohem lep& ovladatelnosti nemluv" o'ni#& cen" se na dlouho staly loveck*m standardem pro Afriku a't"#kou zv"( prv" kulov dvojky v'r#i .600 NE a'v'r#ch podobn*ch, od star& a'mn" v*konn r#e .577'NE (jej# po%tky sahaj daleko do ry %ernho prachu, n"kam k'nboji Snider .577 z'poloviny XIX. stolet) a# po r#e nov"j& a'mnohdy v*konn"j& p(kladem nm m)#e b*t t(eba pom"rn" oblben* nboj .577 T-rex, kter* dky typick s+ov rychlosti kolem 760'm/s m je&t" asi o'p"tinu vy&& v*kon ne# .600 NE. Daleko ni#& vha a'cena ale zdaleka neznamenaj, #e by hmotnost takov zbran" a'nklady na jej po(zen byly zanedbateln. Klasickou dvouhlav$ovou kulovnici v'r#i .577'T-rex nebo .700 NE si lze od lond*nsk rmy Holland &'Holland objednat dodnes; v*roba bude trvat (adu m"sc), a'cena p(eshne 100'000 liber zcela jist", 150'000 velmi pravd"podobn", a'mo#n i'200'000 to podle dopl$k), po#adovan v*zdoby zbran" apod. Pu&ka bude v#it nejsp&e n"co k'sedmi kilogram)m. Krom" toho se samoz(ejm" klasick dvojky vyrb"j i'v'men&ch r#ch; jsou pak leh% a'levn"j&, a'(ada lovc) jim dodnes dv p(ednost p(ed opakova%kami, o'nich# si n"co (ekneme za malou chvilku. Pro srovnn, kulov* dvojk Holland & Holland v'r#i .300 H&H p(ijde jen na n"jak*ch 80'000 liber (zde je ov&em t(eba mt na pam"ti, #e hovo(me o'cenku jedn z'nejslavn"j&ch rem na sv"t") a'nev# ani cel %ty(i kilogramy. Historie nboje .700 Nitro Express s'je&t" o'asi dva milimetry v"t& r# ne# slavn* .600 NE a's+ovou energi podle npln" a# skoro 20'kJ je zajmav. Traduje se p(b"h, #e rma Holland & Holland dostala n"kdy v'70. letech objednvku na velmi luxusn a'tedy velmi drahou pu&ku pro nboj .600 Nitro Express, pod podmnkou, #e p)jde o'posledn zbra$ v'tto r#i. Veden usoudilo, #e t(i %tvrt" stolet star* nboj .600 ji# beztak nem velkou budoucnost, a'rma na podmnku p(istoupila. Jen#e zjem o'nejklasi%t"j& a'nejv*konn"j& pu&ky se za%al zvy&ovat, a'nadle rostl; o'n"jak*ch deset let pozd"ji pr* rma dostala je&t" lukrativn"j& zakzku na exklusivn zbra$ v'proslaven r#i. Co s'tm? Britsk* gentleman nikdy nem)#e obr.8: Sestaven zbra) z(minulho obrzku 123

poru&it dan slovo; ukzalo se ale, #e zkaznk se dok#e sm(it s'tm, #e pu&ku v'r#i .600 nedostane pokud msto n bude mt r#i je&t" v"t&. Jist je, #e v'roce 1988 rma Holland &'Holland uvedla na trh nboj .700'NE, a'ten vyrb dodnes. (Pozd"ji rma vzhledem k'neutuchajcmu zjmu za velmi zna%n*ch nklad) od majitele Posledn .600 vykoupila prvo na dal& v*robu t"chto zbran. V'sou%asn nabdce tedy op"t jsou ob" r#e, .600 i'.700.)

obr.9: Zmek luxusn pu!ky Holland & Holland v(r$i .600 NE z(roku 2004

A%koli se zjem o'tyto klasick zbran" neztrc a'sp&e posiluje, dvno u# nejsou standardn zbran lovce t"#k zv"(e. Tou je dnes opakova%ka s'posuvn*m zv"rem Mauserova typu, a# na v*jimky v'o n"co slab& r#i r#e od .375 Magnum nahoru se obecn" pova#uj za dostate%n" v*konn i'pro lov slon) %i buvol), a'kalibry .416 nebo .458 Magnum p(in&ej ur%itou reservu (a% zdaleka ne takovou, jako nejv*konn"j& nboje, o'nich# jsme se bavili v*&e: uvd se, #e rna .600 NE do hlavy to%cho slona jej spolehliv" zastav, by+ i'byla zcela &patn" zam(ena a'nezabila jej' co# vzhledem k'obrovsk lebce a'pom"rn" malmu mozku nen zcela nepravd"podobn ani u'zku&enho st(elce). Zastnci opakova%ek argumentuj tm, #e jsou leh% ne# dvojky siln hlave$, schopn zvldnout extrmn tlak plyn) v*konnho st(eliva, samoz(ejm" v# hodn"', nabzej v"t& palebnou kapacitu, a'b*vaj obvykle levn"j&. Zastnci

obr.10: Loveck opakova"ka v(r$i .375 H&H Magnum, v#robce John Rigby 124

dvojk) naopak zd)raz$uj mo#nost mnohem rychleji vyplit druhou rnu, vy&& spolehlivost nap(. nboj, zablokovan* v'hlavni, je v'opakova%ce obr.11: Dvouhlav)ov opakova"ka Szecsei-Fuchs v(r$i .700 SSS velk* problm; ve dvojku ne , a'samoz(ejm" tak tradici a'to, #e lov s'jedinou reservn ranou je sportovn"j&. V*hody obou typ) zbran se pokusila zkombinovat rakousk rma Fuchs Fine Guns; v*sledkem konstrukce Josepha Szecseie z'Kanady je ale sp&e kulovnice, je# m v&echny nev*hody by+ jde o'zbra$ velmi zajmavou a'krsnou. Pu&ka m dvojici hlavn; podle po#adavk) zkaznka bu. vedle sebe stejn", jako klasick anglick dvojky, nebo nad sebou, jak je zvykem na kontinentu. Zv"rov* mechanismus ale je opakovac. Do pu&ky se nasazuje zespod nebo ze strany dvoj(ad* zsobnk, do kterho se vejdou %ty(i nboje; spolu s'dv"ma nboji v'komorch tedy zbra$ m kapacitu &est ran. K'dispozici je (ada r#, od pom"rn" skromn .300 Winchester Magnum a# po monstrzn r#i .700 SSS'(Szecsei Safari Seven), zhruba srovnatelnou s'nbojem .700 NE. Podle proveden pu&ka Szecsei-Fuchs v# od &esti do sedmi kilogram) v zvislosti na zvolen r#i a'typu hlavn". Firma nabz i'zbra$ vyrobenou z%sti z'titanu; pak vha klesne a# tm"( k'p"ti kilogram)m, zatmco cena stoupne do astronomick*ch v*&ek (ov&em rma Fuchs je obecn" zam"(ena na zkaznky typu ptte-li se na cenu, znamen to, #e si na&e v*robky nem)#ete dovolit). Nakonec se zmnme je&t" o'jedn zajmav loveck opakova%ce: m sice pouze jednu hlave$, zato v&ak je navr#ena s'dostate%nou reservou pro ty nejsiln"j& nboje (je# jsou jinak, jak vme, sp&e domnou klasick*ch dvouhlav$ovek). Zajmav je pro ns tm, #e ji vyrb !esk Zbrojovka v'Uherskm Brod" jde o'(adu loveck*ch pu&ek CZ'550 Magnum.

obr.12: Opakova"ka CZ(550 Magnum v(r$i .600 Overkill 125

Prv" pro ov&em upravenou pu&ku CZ'550 navrhl Robert Garnick nboj, nazvan* velmi p(padn" .600 Overkill. Ten vychz z'r#e .600 NE, ale je pozm"n"n; podle laborace dosahuje s+ov rychlosti p(es 730 m/s a'energi p(esahujcch 15'kJ. V'pom"rn" lehk zbrani CZ'550 obr.13: Modern "ty&ka Mastodon Kena Owena z(Tennessee: Magnum v# jen srovnejte pr'm%r hlav)ovho svazku s(pu!kami na minul#ch n"co p(es 4 kg to obrzcch znamen zp"tn* rz na hranici nosnosti; pr* u# jen samo za(znut st(ely do dr#ek m)#e snadno slab&mu st(elci vykroutit pu&ku z'rukou. NVRAT KLASICK'CH PU"EK Nejen #e neutuch zjem o'zbran" v'r#ch .600 %i .700 NE; v'sou%asnosti se dokonce za%naj do rukou nad&en*ch bohat*ch lovc) vracet ty nejklasi%t"j& pu&ky v'gigantick*ch r#ch "ty&i podle klasick anglick klasikace. Zjem o'historick zbran" tohoto typu podntil i'v*robu nov*ch. Ken Owen z'Memphisu v'Tennessee kup(kladu p(ed n"kolika lety vyrobil srii &esti pu&ek Mastodon; ka#d z'nich v# 11,5 kilogramu. Hlavn" z'chrommolybdenov oceli jsou poctiv %ty(ky s'vnit(nm pr)m"rem 26,72 milimetru a'dlkou 57 cm. Zbra$ je vylad"na na st(elivo, obsahujc 114 grn) (7,4 g) bezd*mnho prachu; ten olov"n st(ele o'hmotnosti 130 gram) ud"l rychlost cca 430 m/s, odpovdajc klasick*m zbranm na %ern* prach co# ve v*sledku znamen s+ovou energii 12,2'kJ, s'takto t"#kou pu&kou velmi dob(e zvldnutelnou. Zbra$ je ve srovnn s'pu&kami Holland & Holland pom"rn" levn: stoj jen asi sto tisc dolar). obr.14: Nbojnice a(st&ela r$e 2 od fy Schroeder &(Hetzendorfer; pro srovnn vedle nbojnice a(st&ela .700 NE 126 Vedle loveck*ch pu&ek r#e %ty(i existuj i'modern zbran" r#e dv", vyroben sp&e jako kuriosita. Jednu z'nich objednalo Krlovsk muzeum zbran u'pu&ka(e Gillese Whittoma v'roce 1997 jako ukzku klasick dvojky pro rok 2000; jinou vyrobil pu&ka( Steve Zihn.

obr.15: Pu!ka Steve Zihna v(r$i dv%

1911 a uzamykn zv!ru pistole

Vra+me se ale na za%tek stolet: p&e se rok 1911, a'rma Colt p(ichz na trh s'pistol vzor 1911, j# je souzen nesmrn* sp"ch stane se archetypem bezmla v&ech slu#ebnch samo%inn*ch pistol pro p(&tch sto let'a nejmn" stejn" dlouho bude vyrb"na a'pou#vna. Poj.me si prv" na p(kladu tto zbran" popsat mechanismus zamykn zv"ru. Mo#nost ov&em je p(ehr⪙'o n"kter*ch z'nich jako je nap(. systm pk, pou#it*ch Borchardtem a Lugerem jsme se zmnili ji# v'minul kapitole. Stoj v&ak za to si popsat podrobn"ji alespo$ ten systm, kter* navrhl Browning p(ed sto lety, a kter* je dodnes u samo%inn*ch pistol daleko nejpou#van"j&: tzv. krtk* zkluz s'poklesem hlavn".

obr.16: Mechanismus pistole 1911 v(klidu p&ed v#st&elem

Zkladn princip je velmi jednoduch*: hlave$ a'zv"r jsou spojeny n"kolika ozuby. Ty jsou v'klidu zaklesnuty do sebe a'hlave$ se zv"rem tak jsou pevn" uzam%eny (na obrzku 16 je uzam%en ozna%eno &ipkou). P(i v*st(elu pak se d"je toto: hlave$ i'zv"r nejprve dosud spojeny jako jeden celek klouzaj dozadu, hnny zp"tn*m rzem v*st(elu (obr. 17); po mal chvilce se zadn %st hlavn" sklop dol) tm ozuby vyklouznou a'zv"r se odemkne , a'hlave$ se op(e o'doraz; jej pohyb tedy kon%, proto krtk* (obr. 18 na dal& stran");

obr.17: Zp%tn# pohyb hlavn% i(zv%ru po v#st&elu 127

 zv"r pokra%uje dozadu setrva%nost a'postar se o'samonabjec funkci zbran", tak, jak jsme si ji popsali v*&e. P(itom ov&em tak nathne bic mechanismus (obr.'19); p(i nvratu dop(edu zv"r hnan* pru#inou naraz do hlavn" a'i tu vrt do v*chozho postaven; p(itom se zadn %st hlavn" op"t obr.18: Odem"en zv%ru zvedne a'ozuby se zaklesnou a'uzamknou zv"r. Zbra$ je op"t p(ipravena k'v*st(elu, jako na obr. 16 na minul stran". Jak vidme na ilustracch, Browning pro sn#en hlavn" v'prav* %as a'pro zastaven jejho zkluzu pou#il oto%n* v*st(ednk. Jin konstrukce tento problm (e& odli&n*m zp)sobem, stejn" jako mrn" modikuj i'jin technick detaily; zkladn princip krtkho zkluzu s'poklesem hlavn" se ale obvykle nem"n. obr.19: Pohyb samotnho zv%ru Pro srovnn kup(kladu pistole Glock nemaj ani v*st(ednk ani ozuby v'horn %sti hlavn"; roli ozub) hraje v*razn hrana, je# se v'uzam%enm stavu opr o'vyhazovac oknko zv"ru. Namsto v*st(ednku je pod hlavn &ikm kulisa, po n# hlave$ sklouzne dol) %m# se zv"r odemkne a'zrove$ se o'ni zaraz.

Zbran! pro odboj

P(esko%me pr destek let a'jednu velkou vlku. P&e se rok 1942: v'Evrop" a'v'Tichomo( zu( druh sv"tov. Spojen Stty Americk ji# od konce minulho roku nejsou neutrln a'hledaj zp)soby, kterak pomoci hnut odporu v'podroben*ch zemch. Jednm z't"chto zp)sob) m"la b*t a'snad i'do jist mry opravdu byla velmi zajmav pistole Liberator, vyrb"n na zakzku americk armdy (nikoli tedy, jak se ob%as nesprvn" uvd, OSS) rmou General Motors, pobo%kou (dcch sv"tel (Guide Lamp Division) pod ozna%enm FP-45: Flare Projector, .45 Caliber. Zde &lo patrn" hlavn" o'kryc nzev, nebo+ i'jednotliv sou%stky zbran" byly v'plnech ozna%ovny netradi%n". 128

Hlavnm %elem bylo vyrobit co nejjednodu&& a'nejlevn"j& palnou zbra$, ji# by bylo mo#n ve velkm mno#stv rozmstit v'zemch, okupovan*ch mocnostmi Osy. Jako primrn %el zbran" se uvd"lo, #e ji mohou nalzt p(slu&nci hnut odporu a'pou#t ne snad p(mo pro boj, o'bojov hodnot" Liberatoru asi jeho v*robci nem"li iluse; sp&e k'zabit nep(telskho vojka a'zskn jeho daleko kvalitn"j&ch zbran. Ve skute%nosti se patrn" ukzal mnohem efektivn"j& psychologick* %inek na vojky Osy, ji# sami zbran" nalzali a'bylo jim z(ejm, #e se snadno mohou stt jejich ter%i. Ostatn" k'masovmu exportu pistol Liberator do okupovan zpadn Evropy nikdy nedo&lo: a%koli se n"kter z't"chto zbran skute%n" objevily ve Francii a'slou#ily tam hnut odporu, naprost v"t&ina jich byla nakonec pou#ita v'Tichomo( v'oblastech okupovan*ch Japonskem, p(ev#n" v'!n" a'na Filipnch. Ponechme-li stranou pon"kud diskutabiln vle%n* p(nos, z)stv pistole Liberator nesmrn" zajmavou ukzkou spornho designu a'strojrenstv, bezmla vyvracejc ono znm p(slov o'pleten bi%e z'jist nelib substance a'nslednm prskn. Zbra$ sice nebyla vyrb"na p(mo z'biologickho odpadu, ale z'materilu jen o'mlu u&lechtilej&ho toti# z'lisovanho plechu. Nklady na jednu pistoli Liberator doshly v*&ky v'armd" nevdan, toti# pouh*ch dvou dolar) a'deseti cent) za kus, a'v*roba jedn pistole trvala v'pr)m"ru jen 6,6 sekundy co# je zhruba o't(i sekundy mn", ne# doba pot(ebn k'jejmu nabit. Pistol Liberator bylo b"hem pom"rn" krtk doby zhruba t( m"sc) vyrobeno p(ibli#n" milion. Zbra$ byla samoz(ejm" jednorann vzhledem ke konstruk%nm po#adavk)m nep(ipadalo sestaven samonabjecho mechanismu v'vahu s'jednoduch*m ru%n" ovldan*m zv"rem; vyst(elen nbojnice se po otev(en zv"ru z'hlavn" vyrazila d(ev"nou ty%kou, a'pistole se mohla nabt znovu. Dodvala se v'kartnovm pouzd(e spolu se zmn"nou vyr#ec ty%kou, deseti nboji r#e .45 (reservn nboje bylo mo#n ukldat do dut rukojeti), a's'kreslen*m nvodem k'pou#it. P(ebyte%n pistole Liberator byly po druh sv"tov vlce zni%eny. To se v&ak zanedlouho ukzalo jako velk chyba: Spojen Stty toti# zhy pot(ebovaly podobnou zbra$, je# by mohla t*m# zp)sobem slou#it hnut odporu proti komunistick agresi ve Vietnamu. Zni%en Liberatory v&ak ji# nebyly k'dispozici; proto bylo zapot(eb vyvinout a'vyrobit novou podobnou zbra$. Tou se stala tzv. Deer Gun, je# na pohled p)sob je&t" podivn"ji ne# Liberator.

obr.20: Jednorann pistole Liberator 129

Na rozdl od plechovho Liberatoru s'ru%n" ovldan*m zv"rem m"la Deer Gun lit t"lo a'&roubovac hlave$. Nebyla vyrobena na zakzku armdy, n*br# CIA, a'nem"la r#i .45, ale 9 milimetr). Vzhledem k'jednozna%n clov skupin" byl sou%st balen nvod nejen kreslen*, ale tak psan* ov&em vietnamsky. obr.21: Pistole Deer Gun, ur"en pro Indo"nu Smutn je, #e Ameri%an se z'historie Liberatoru nepou%ili, a'po ukon%en vlky zni%ili i'p(ebyte%n Deer Guns; ty jsou proto dnes je&t" daleko vzcn"j&m sbrkov*m artiklem ne# Liberatory.

P"ru&n raketomet
V'&edest*ch letech se je&t" chvli zdr#me: prv" tehdy toti# Ameri%an Robert Mainhardt a'Art Biehl zalo#ili rmu MB'Associates zkrcen" MBA je# vyrb"la (adu zbran (p(esn"ji dv" pistole a'jednu karabinu) Gyrojet. Asi nejznm"j& zbra$ z'tto (ady byla pistole Gyrojet Racketeer. Jde o'zbran" velice lehk, z'kombinace odleh%enho #eleza a'hlinku: klasick pistole Gyrojet Racketeer m zhruba stejn rozm"ry jako Colt M1911, ale v# jen n"co mlo p(es p)l kilogramu. Nem toti# ani silnost"nnou hlave$, je# by dokzala vzdorovat tlak)m odpovdajcm b"#nmu pistolovmu nboji, ani t"#k* zv"r, jeho# setrva%nost by zachytila a'z%sti p(evzala zp"tn* rz. Jak je to mo#n? Pro odpov". na tuto otzku se musme vrtit o'vce ne# sto let zptky, do roku 1834; tehdy superintendent dnsk armdy Voss vynalezl a'nechal si patentovat munici, nazvanou Voss Musket Rocket. -lo o'malou raketku, je# se pou#ila namsto b"#n kule; v*buch prachu ji nejen vymetl z'hlavn", ale zrove$ zaplil jej vlastn prachovou slo#; ta za letu ho(ela a'st(elu dle urychlovala. Od t doby vzniklo n"kolik projekt) a'patent), vyu#vajcch reaktivnho st(eliva; a# dosud v&ak jedin* do jist mry sp"&n* (ponechme-li samoz(ejm" stranou zsadn" odli&n zbran" typu bazuky) byl prv" systm Gyrojet rmy MBA. Ten byl zalo#en na specilnch t(inctimilimetrov*ch nbojch, je# byly vybaveny vlastn prachovou slo# a'tryskami &lo tedy vlastn" o'miniaturn rakety.

obr.22: Pistole Gyrojet v(kazet% s(deseti nboji 130

Pou#it raketovho st(eliva namsto klasick*ch nboj) p(in& n"kter v*hody; t"ch prv" systm Gyrojet vyu#il v'maximln m(e: #dn nbojnice jak u# vme, to znamen zjednodu&en konstrukce zbran", je# nepot(ebuje systm pro jejich vyhazovn; zbra$ nemus mt #dn* zp"tn* rz, a'to zcela bez ohledu na v*kon st(eliva; jen velmi mrn* tlak v'hlavni, je# nboj pouze vede, ale neud"luje mu rychlost; v*te%n %innost na velkou vzdlenost, nebo+ reaktivn projektil za letu neztrc rychlost, naopak ji nabr (pokud vysta% jeho palivo). Prv" to, #e raketov* projektil z'hlavn" vylet relativn" pomalu a'teprve postupn" nabr rychlost, v&ak p(in& zrove$ v*razn nev*hody: vyu#itelnost zbran" na krtkou vzdlenost je problematick. Na blzko nboj nesta% zskat dostate%nou energii; snadno se tedy m)#e stt, #e st(ela, je# by na sto metr) dokzala probt i'lehk panc(ovn, se na vzdlenost dvou metr) odraz jen od siln"j&ho kabtu. Dal&m problmem reaktivnch zbran je mal p(esnost: dokud nen projektil stabilizovn vysokou rychlost, je pom"rn" citliv* na bo%n vtr %i jin ovlivn"n; pozd"ji sice ji# let perfektn" zp(ma, jen#e u# jinam, ne# kam jej st(elec cht"l vyslat. Zbran" Gyrojet se sna#ily tyto problmy do jist mry odstranit. Zajmav*m technick*m prvkem kup(kladu je dernk, jen# bije na nboj (a'tm aktivuje jeho raketov* motorek) zep(edu: to nboj do jist mry zbrzd a'vytvo( ur%it* p(etlak v'hlavni; ten sice ani zdaleka nedosahuje rovn" tlaku v'hlavni klasick pistole, ale p(ece jen do ur%it mry zv*& rychlost st(ely ihned po opu&t"n hlavn".

obr.23: Nboj p&esn%ji raketka Gyrojet 13 mm

Sama st(ela nem jedinou trysku jako mnoho jejch p(edch)dc); je jich na jej zdi %tvero a'jsou mrn" nato%eny. Samotn* reaktivn pohon tak dv st(ele rotaci a'tm ji stabilizuje, podobn", jako jsou rotac stabilizovny klasick nboje z'pu&ek a'pistol s'dr#kovan*mi hlavn"mi. Nutno dodat, #e p(inejmen&m v'n"kter*ch srich se to p(li& nepoda(ilo, a'vinou nep(esn v*roby st(ely Gyrojet ltaly sp&e ve spirle ne# po p(mce, tak#e v*jimkou nebyl ani rozptyl o'destkch centimetr). I'p(es pom"rn" slibn za%tky se zbran" Gyrojet nakonec neuplatnily; p(esnost, jak jsme si ji# (ekli, nebyla valn, a'st(elivo bylo v#dy p(li& drah; jeho spolehlivost nadto byla prabdn, i'u't"ch nejlep&ch sri dosahovala pouh*ch 99 % jakkoli hezky vypad devadest dev"t procent, musme si uv"domit, #e to v'pr)m"ru znamen, #e sel#e ka#d* st* nboj! Spolehlivost modernho st(eliva k'tomu m je&t" (adu devtek za desetinnou %rkou. 131

Dal&m problmem byla cena. Systmy s'reaktivnm st(elivem toti# zjednodu& zbra$ jen#e na kor nboje, jen# je naopak slo#it"j& a'dra#&. T(eba i'stovky dolar) u&et(en na zbrani v&ak nevyv# jedin* dolar, o'kter* je dra#& st(ela: jeden jedin* nboj do Gyrojetu nebyl nikdy o'mnoho levn"j&, ne# cel pistole Liberator.

obr.24: Patentov# v#kres pistole Gyrojet

Mezi ty, kdo si zbran" Gyrojet oblbili a'rdi z'nich st(leli, pat(il tak Ronald Reagan tehdy je&t" ne president, ale pouze guvernr sttu Kalifornie. V'roce 1977 mu v&ak do jeho pistole do&ly nboje, a'v'podstat" nebylo mo#n rozumn" sehnat dal&; Reagan se proto obrtil p(mo na Roberta Mainhardta. Uchoval se dopis, jm# Mainhardt odpovd p&e v'n"m, #e panu Reaganovi, jeho# si velice v#, posl tucet nboj) ze sv osobn zsoby, nebo+ sm ji# #dn* jin* zdroj tak nem.

AUG a uzamykn zv!ru pu#ky

O pu&ce AUG jsme si ji# povdali; zde si ji p(ipomeneme jako p(klad zbran", kter st(l z uzam%enho zv"ru, a kter pou#v pro jeho odem%en i pro samonabjec funkci energie prachov*ch plyn). Obrzek na prot"j& stran" detailn" ukazuje, jak takov* systm funguje: 1. 2. 3. 4. zbra$ je nabita a p(ipravena k v*st(elu; zv"r je uzam%en; v*st(el kladvko naraz do dernku, jeho# jehla prochz zv"rem; ta iniciuje zpalku a dojde k v*st(elu. Zv"r je stle uzam%en; st(ela prolet"la kolem kanlku na boku hlavn";'jm prachov plyny p(enesly p(es pst rz na thlo zv"ru, a ten se odemkne; odem%en* zv"r je hnn dle setrva%nost rzu plyn) dozadu. Vytahova% vythne a'vyhazova% vyhod przdnou nbojnici; zv"r zrove$ znovu nathne kladvko; pru#ina vrac zv"r op"t dop(edu; ze zsobnku se do nbojov komory zavede nov* nboj; zv"r se dora#enm dop(edu uzamkne, zbra$ je op"t p(ipravena k v*st(elu.

5. 6.

Zv"r je pooto%enm v'ozubech uzam%en s'hlavn v'jeden celek; shora je na jeho t"le vid"t v*(ez ve tvaru S, v n"m# se pohybuje vodic palec a zv"rem ot%. 132

obr.25: Detailn rozkreslen funkce uzam"enho zv%ru modern pu!ky AUG v(!esti krocch p&i pohledu z(boku i(shora

N%tova&ka Calico
V'sedmdest*ch letech bylo asi hlavn novinkou roz&(en zbran typu bullpup, jako FAMAS'%i AUG;'o t"ch jsme si ale ji# povdali. P(esko%me proto do let 80.; tehdy byla v'Bakerseldu v'Kalifornii zalo#ena rma Calico. Calico jde ve skute%nosti o'zkratku z'California Instrument Company je jedna z'mnoha a'mnoha rem, je# m"ly velkou sm)lu na nesmysln legislativn omezen. Byla toti# p)vodn" zalo#ena pro v*robu za(zen na t"#bu ropy; zhy se v&ak jej trh nenosn" zmen&il vinou zkonn*ch ekologick*ch omezen. Spole%nost Calico se tedy p(eorientovala na v*robu zbran kde ji hned zle zashl Clinton)v zkaz tzv. to%n*ch zbran. Po n"kolika zm"nch adresy i'vlastnka dnes rma sdl v'Oregonu, a'pod jmnem Calico Light Weapons System po zru&en v*&e zmn"nho

obr.26: Pistole Calico M-110 v(r$i .22 LR se storann#m zsobnkem; zbra) v$ necel# kilogram przdn, ale skoro dvakrt tolik nabit 133

absurdnho zkona v'roce 2004 op"t roz&i(uje v*robu a'za%n navrhovat nov modely. Spole%nost vyrb ucelenou (adu p"chotnch zbran, od pistol a'karabin v'r#i .22 p(es pu&ky a'samopaly v'r#i 9019 Luger a# po zbran" kalibru .40 (ty v'dob" psan tto knihy byly v'nabdce rmy ozna%eny jako p(ipravovan). Jednotcm prvkem v&ech zbran Calico a'prv" tm, co je %in dostate%n" zajmav*mi, abychom se jimi v'na& knize zab*vali bl# je velmi neobvykl* spirlov* zsobnk s'extrmn" vysokou kapacitou. Calico standardn" nabz zsobnky s'kapacitou 100 nboj);'ve vy&&ch r#ch b*vaj alternativn" k'dispozici zkrcen zsobnky s'polovi%n kapacitou. obr.27: Patentov# v#kres Tento systm navrhli Mike Miller a'Warren spirlovho zsobnku Stockton v'roce 1986 (p)vodn patent %slo 4'738'183 pochz z'roku 1986; nov"j& patent, z'n"j# jsme p(evzali ilustraci, v&ak ukazuje lpe princip funkce). Dnes zsobnk tohoto typu pou#v tak rusk* samopal Izma& Bizon. Zsobnk Calico je zajmav* nejen vzhledem, ale i'funkc: na jeho zadn stran" nalezneme vyklp"c kli%ku spojenou s'podvac pru#inou. P(ed st(elbou jej nathneme jako hodinky, aby rota%n za(zen podvalo nboje do zbran". Velmi exotick je tak nabjec za(zen, je# rma dodv jako pomocn* dopln"k: to je promy&len* mechanismus, do kterho se uzav(e standardn balen nboj), nasad se zsobnk Calico a'zato% se klikou a'nboje se samy p(emst z'balen do zsobnku. Krom" samostatn*ch zbran rma Calico nabz tak dopln"k pro oblben samopaly Ingram MAC M-10 a'M-11, je# umo#$uj s't"mito zbran"mi vyu#vat velkokapacitn rota%n zsobnky.

Prapodivn pu#ka P90

V'devadest*ch letech se objevila nov koncepce, tzv. PDW Personal Defense Weapon, zbra$ pro osobn obranu. Koncem XX. stolet je ov&em marn nad"je, #e by jak se snad podle nzvu m)#e zdt samoz(ejm &lo o'zbran" ur%en pro civiln trh; jde bohu#el o'projekt armdn. Zbran" PDW jsou cosi na p)l 134

obr.28: Velmi exotick zbra) FN P90

cest" mezi samopaly a'to%n*mi pu&kami: m)#eme se na n" dvat jako na samopaly, je# ale namsto pistolovho st(eliva pou#vaj %inn"j& kalibry, vhodn na probit b"#n*ch nepr)st(eln*ch vest. V'na& knize se vestami nezab*vme. Je ale vhodn v"d"t, #e naprost v"t&ina jich chrn pouze p(ed standardnmi pistolov*mi nboji; pu&kov st(elivo (ba i'pistolov se zv*&enou pr)bojnost) b"#n vesty snadno prost(el. Existuj samoz(ejm" i'vesty, je# nabzej lep& ochranu; obvykle jsou ale p(li& t"#k a'nepohodln pro b"#n no&en. Jako zstupce zbran PDW si uk#eme pu&ku P90, ji# vyrb belgick zbrojovka FN Herstal. Jde o'zbra$ zna%n" exotickou a'zajmavou;'u# sm jej vzhled p)sob sp&e jako k(#enec d"tsk hra%ky a'blasteru z'Hv"zdn*ch vlek. St(l nboje 5,7028 vyvinut speciln" pro tuto zbra$ (a'pro samo%innou pistoli Five-seven, zkonstruovanou zrove$ s'pu&kou P90); ty maj ocelov jdro pro v"t& pr)bojnost a'umo#$uj %innou st(elbu do asi 200 metr), s'maximlnm dost(elem skoro 2 km. Konstrukce zbran" je podobn" v*st(edn jako jej podoba: asi nejzajmav"j&m prvkem je pr)hledn* padestirann* zsobnk, kter* je umst"n podobn" jako u'pu&ky G11 nad hlavn. Orientace nboj) v'zsobnku je ale je&t" nesmysln"j&: u'zbran" P90 jsou toti# ulo#eny nap(%, a'do nbojov komory je p(en& komplikovan za(zen, spojujc ot%iv* blok se skluzem. Nechce se ani v"(it tomu, #e podle dostupn*ch referenc je zbra$ zna%n" spolehliv jej nabjec mechanismus p)sob dojmem n"%eho, co mus b*t neustle rozbit...

obr.29: Patentov# nkres zsobnku a(nabjecho za&zen P90

Brokovnice pro t"et milnium

Brokovnice jsme v'na& knize trochu odb*vali kulov zbran" s'dr#kovan*mi hlavn"mi jsou obecn" o'n"co zajmav"j& a'maj bohat& historii; je ale pravda, #e pro lov men& zv"(e a'ptactva je brokovnice ideln, a'v'r#ch s'hrub*mi broky jde o'nesmrn" %innou zbra$ vojenskou nebo sebeobrannou. Napravme to alespo$ jednm velmi zajmav*m p(kladem: seznmme se s'opakovac brokovnic Neostead, kterou vyrb jihoafrick zbrojovka Truvelo od roku 2001. Zbra$ nabz (adu zajmav*ch prvk): a%koli jde o'opakova%ku s'pumpovacm ovldnm, na rozdl od naprost v"t&iny ostatnch brokovnic se opakuje pohybem p(edpa#b od sebe a'nikoli k'sob" (to proto, #e opakovac systm pohybuje hlavn a'nikoli zv"rem). To je velmi praktick, proto#e nehroz necht"n otev(en zv"ru p(i zasazen zbran" do 135

ramene, zrove$ to napomh udr#et co nejmen& dlku; i p(es velmi kompaktn rozm"ry cel pu&ka je krat& ne# 70 cm m zbra$ pom"rn" dlouhou hlave$ (572 mm); to je d)sledek pou#it u'brokovnic velmi neobvykl kongurace bullpup, s'n# jsme se seznmili v'minul kapitole;

obr.30: Brokovnice Neostead

namsto jednoho trubicovho zsobnku (resp. nbojov schrnky), kter* v"t&inou pumpy mvaj pod hlavn, m Neostead dva zsobnky nad hlavn: to p(in& neobvykle vysokou palebnou kapacitu 12 ran; st(elec navc m)#e p(epna%em zvolit, zda se maj nboje podvat z'obou trubic st(dav", nebo pouze z'jedn %i druh; nen tak nap(. problm mt v'jednom zsobnku st(edn broky a'v'druhm jednotn st(ely; dky zna%nmu vyu#it plast) je pu&ka Neostead pom"rn" lehk: v# jen n"co p(es'3 kg.

Trpaslci a ob"i
Na konci tto kapitoly si u# jen tak pro zbavu uk#eme nejmen& a'nejv"t& revolver, kter* se za%tkem roku 2010 b"#n" vyrb. Nejmen& zbran je v sou%asnosti revolver C1ST, kter* -v*ca(i vyrobili bez jakhokoli praktickho smyslu, jen aby ukzali, co v&echno je mo#n, a #e jsou zku&en hodin(i. Zbra$ je sice pln" funk%n, ale to neznamen, #e by byla prakticky pou#iteln: na dlku toti# m"( jen asi 5'cm a'st(l speciln nboje r#e 2,34 mm. s+ov energie je necel* 1'J (tedy daleko mn", ne# b"#n vzduchovka). Naprostou absurditu sou%asnho sv"ta dokld to, #e zbra$ se nesm dov#et do USA: je toti# p(li& mal, a'bylo by snadno mo#n ji skr*t v'dlani. To, #e j nelze ani p(i nejlep& snaze nikoho ohrozit vc, ne# dejme tomu t(eba kl%em od domu nebo kovovou padestikorunou, nikoho nezajm: jde zkrtka o'palnou zbra$, a'tedy se na ni vztahuj nejnesmysln"j& limity. Ceterum autem censeo...

obr.31: Revolver C1ST !v#carsk rmy SwissMiniGun 136

Pon"kud a%koli je sporn, zda o'mnoho prakti%t"j& je revolver Zeliska, kter* vyrb rakousk rma Pfeifer. Jde o'p"tirannou zbra$ v'nm ji# znm r#i .600 Nitro Express p)vodn" navr#en jako mimo(dn" siln* pu&kov* nboj pro lov t"#k zv"(e. Zeliska je tak zbra$ zna%n" monstrzn;'v# p(es &est kilogram) a'na dlku m"( vce ne# p)l metru. s+ov energie je vzhledem k'tomu, #e jde o'revolver a'nikoli pu&ku, pouh*ch 6.2 kJ to je p(ibli#n" trojnsobek mimo(dn" siln loveck revolverov r#e .50'S&W. Zp"tn* rz monstrzn zbran" kupodivu nen nenosn*, dky jej hmotnosti a'tak dky kompenstoru na konci hlavn", kter* %st energie prachov*ch plyn) vyu#ije pro jeho omezen.

obr.32: Revolver Pfeifer Zeliska v(r$i .600 NE

137

Zkony, kter zakazuj no!en zbran, jsou takov povahy, $e odzbroj pouze ty, kte& nejsou odhodlni ani naklon%ni pchn zlo"in'Takov zkony "in v%ci hor!mi pro napadenho a(snadn%j!mi pro to"nka, slou$ sp!e ku podpo&e ne$ k(zabrn%n vra$dm, nebo+ neozbrojen# "lov%k m'$e b#t napaden s(v%t! sebed'v%rou ne$ ozbrojen#.
Thomas Jefferson

Mrn povaha slu!nho "lov%ka lk rv"e; na druh stran% zbran% ho stejn% jako zkony zastra!uj a(dr$ v(pat&i"nm respektu, a(jsou zrukou po&dku stejn% jako majetku.
Thomas Paine, losof americk revoluce

,id'm jest zakzno nab#vati, dr$eti a(nositi st&eln zbran% a(st&elivo, jako$ i(obu!ky a(bodn zbran%. Sou"asn dr$itel zbran maj je okam$it% odevzdati mstnm policejnm &ad'm.
%"sk# zkon, 1938

Prvo a morlka
Zbran% a(zkony u(ns i(ve sv%t% zkony a(kriminalita soudy a(jejich interpretace zodpov%dnost ozbrojenho "lov%ka zodpov%dnost neozbrojenho "lov%ka legislativa, justice a(sv%dom Osm mrtv*ch, &est velmi t"#ce zran"n*ch, &est lehce zran"n*ch: ho(k bilance 10. %ervence 1973 v'ulici Milady Horkov. Dal& p(pad &lenho st(elce? Inu, ano a'ne: dvaadvacetilet Olga Hepnarov psychicky p(esn" zapadala do klasickho vzorce vrah) a'sebevrah), a'skute%n" podle dostupn*ch informac p)vodn" uva#ovala o'tom, #e na svou plnovanou akci ukradne samopal; pak ale usoudila, #e %inn"j& bude ukrst nkladn v)z, a'zastvku tramvaje plnou lid p(evlcovat jm.

obr.1: Olga Hepnarov 139

Pro% se o'tomto smutnm p(padu v)bec v'na& knize zmi$ujeme? Proto#e jde o'dokonal* p(klad toho, #e zbran" nezabjej; zabjej lid, a'restrikce nezachrn ani jeden jedin* #ivot: i'kdyby se n"jak*m zzrakem poda(ilo zbran" pln" od%arovat, tak#e by v)bec neexistovaly, vrazi by si jen pro sv %iny na&li jin* nstroj a+ ji# automobil jako Hepnarov, nebo t(eba sekeru jako Raku&an Reinhard Steinbauer, kter* v'polovin" kv"tna 2008 prv" takto povra#dil p"t lid Nadto u# dvno dob(e vme, #e od%arovat zbran" nelze; mo#n je nanejv*& je zakzat, a'to m p(esn" opa%n* efekt: v'takovm p(pad" jimi budou disponovat pouze vrazi a'jin t"#c zlo%inci. Zato ale slu&n lid kte( by za normlnch okolnost mohli vraha zastavit budou bezbrann. Bohu#el, to, co je tak z(ejm, nevid politici nebo aspo$ ti hloup"j& z'nich; jin, ti chyt(ej&, hor& a nebezpe%n"j&, si naopak velmi dob(e uv"domuj, #e to jedin, co jim dv moc, je siln* stt. A'#e stt je tm siln"j&, %m vce zbran m jeho policie a'armda, a'%m mn" b"#n lid. obr.2: Zkony mnoha zem vychzej z(p&edpokladu, $e zbra) pat& do ruky jen policii a(armd%. Smysl "i sp!e naprost# nesmysl (tohoto nzoru velmi dob&e ilustruje plakt, jeho$ text prav: Vldy zavra$dily 170(000(000 civilist' ve 20. stolet; a(p&esto, podle UN, jedin# oprvn%n# u$ivatel zbran% je sttem uznan# mu$ vlevo.

Jak je tomu ve sv!t!?

Vid"li jsme, #e ve Spojen*ch Sttech se i'p(es nebezpe% Obamovy administrativy stav sp&e zlep&uje Nejvy&& soud v'cause Heller podpo(il Druh* dodatek stavy, a'v"t&ina stt) umo#$uje skryt no&en zbran. Naopak Velk Britnie je p(kladem nejhor&ch omezen, v'podstat" srovnateln*ch s'komunistickou totalitou u'ns. Ale jak to vypad jinde? A%koli se ze samoz(ejm*ch d)vod) v'nsledujcch odstavcch soust(edme na evropsk zem", za%neme jako v*jimkou Kanadou ta je natolik v*znamn, #e by nebylo vhodn ji vynechat. Vlastnci zbran v'Kanad" mus b*t vlastnky odpovdajc licence; zbran" samy sice podlhaj povinn registraci od velmi kontroversnho zkona z'roku 2001, ale 140 obr.3: Plakt z(Britsk Kolumbie, varujc p&ed registrac zbran. Text zn: Zaregistrujte sv zbran%: Australan tak u"inili a(pohle0te, co se s(nimi stalo!

v*znamn %st Kana.an) podle n"kter*ch odhad) zhruba polovina majitel) zbran tento zkon ignoruje. Obvaj se, #e registrace je prvnm krokem ke konskaci, a'na zklad" zku&enost z'jin*ch zem se jim nelze divit. Vra+me se do Evropy. Ve Francii mus zjemce o'zbra$ nejprve b*t alespo$ p)l roku %lenem st(eleckho klubu; pak se mus podrobit n"kolika r)zn*m zkou&km i'policejnm v*slech)m. Mo#nost skrytho no&en zbran pro sebeobranu prakticky neexistuje. To cel ov&em de iure; naproti tomu de facto pat( Francie mezi zem" s'nejvce zbran"mi v'Evrop". Bohu#el, vinou tohoto zkona jsou zbran" p(ev#n" v'rukou t"ch, kdo je s'nezanedbatelnou pravd"podobnost u#ij k'zlo%inu... O'nic lep& to nen v'N"mecku, kde se politici sna# p(ekonat samotnou Britnii: pro zkon) dbalho n"meckho ob%ana je prakticky nemo#n mt a'nosit palnou zbra$ pro sebeobranu. Zakzny jsou krom" paln*ch zbran i'nap(. tasery, (ada no#) podle typu a'dlky %epele, a'dokonce i' pro jak*koli praktick* boj v zsad" nepou#iteln nun%aky! Po%tkem roku 2010, kdy byla tato kniha napsna, se mno#ily p(pady, kdy !e&i byli n"meckou polici zastaveni po cest" na dovolenou p(es N"mecko, byly jim prohledny automobily, a'byli potrestni za nalezen no#e s'p(li& dlouhou, tedy nap(. patncticentimetrovou, %epel

Naopak pom"rn" rozumn zkony m Rakousko: vlastnictv (paln) zbran" nen privilegium, je# by (ednk p(id"loval %i ru&il podle vlastn libov)le, ale po spln"n pom"rn" nosn*ch zkonn*ch podmnek prvo, je# stt nem)#e a nesm omezovat. No&en zbran" pro sebeobranu podlh povolen, ale ani to nen zsadn problm; podle dostupn*ch odhad) je v'Rakousku p(ibli#n" trojnsobek t"chto licenc ne# v'cel Kalifornii, a'to v'absolutnm po%tu, nikoli na hlavu (a%koli Kalifornie m bezmla p"tinsobek obyvatel). Zhruba podobn" je na tom -v*carsko: a%koli pro nkup pistole v'obchod" je zapot(eb povolen, zbran" nijak registrovny nejsou, a'v"t&inu pu&ek vyjma pln" automatick*ch si m)#e koupit kdokoli nad 18 let. Znm specikum alpsk zem" je navc to, #e v"t&ina lid m doma pln" automatickou zbra$ a'to povinn" ze zkona, nebo+ tamn armda je organisovna na principu domobrany (co# je ostatn" d)vod, pro% se -v*carsku vyhnuly ob" sv"tov vlky). V'posledn dob" -v*carsko bohu#el ustupuje totalitnm tendencm Evropsk Unie, a'pod jejm tlakem nap(. hodl nadle vy#adovat povolen i'pro nkup zbran" z'druh ruky. N"kter zdroje se sna# v*&e uveden zkony dvat do korelace s'kriminalitou, a'srovnvaj bu. -v*carsko s'Angli nebo dokonce Ruskem (cht"j-li dolo#it, #e 141

obr.4: Dominik Florian Brunner N%mec, kter# p&isp%chal 12. z& 2009 na pomoc bit#m d%tem. To, $e ve vlastn zemi nesm nosit zbra), se mu stalo osudn#m: to"nci se obrtili na n%j a(bezbrannho Brunnera ukopali k(smrti

zbran" kriminalitu sni#uj), nebo N"mecko s'n"kter*mi stty USA'(sna#-li se argumentovat pro opak). Tento p(stup je zsadn" problematick*; r)zn zem" maj r)zn podmnky, je# mohou zlo%innost ovlivnit daleko vce, ne# sama mo#nost p(stupu ke zbranm. Nap(. N"mecko i'Rakousko maj kriminalitu zhruba podobnou; p(itom ale v'N"mecku jsou zakzny i'nun%aky, o'paln*ch zbranch nemluv" zatmco rakousk zkony pat( mezi nejbenevolentn"j& v'Evrop", a'jak vme z'minul*ch odstavc), mnohdy jsou dokonce vst(cn"j&, ne# je tomu v'n"kter*ch zemch Spojen*ch Stt).

obr.5: SIG 550, pln% automatick vojensk zbra), ji$ m v(sou"asnosti v podstat% ka$d# -v#car ze zkona doma; m-li to na kriminalitu ve -v#carsku v'bec n%jak# vliv, pak zporn#

Spolehliv daje proto p(in&ej jen zznamy z'dob, kdy se v'jedn a't#e zemi p(stup ke zbranm zm"nil jedin*m v*razn*m legislativnm aktem, zatmco v&e ostatn z)stalo stejn. Zde jsou ov&em v*sledky naprosto jednozna%n: na jedn stran" t(eba Britnie %i Austrlie ukazuj, #e po zhor&en restrikce nsiln kriminalita prudce vzroste; na stran" druh kup(kladu Florida nebo Texas dokldaj, #e po uvoln"n legislativy se zlo%innost rapidn" sni#uje. Velmi hezk*m p(kladem je Kennesaw ve stt" Georgia; tam po nep(jemn" velk vln" vloupn za&li v'roce 1982 dokonce tak daleko, #e p&ikzali ka#dmu residentu vlastnit palnou zbra$: po%et vloupn se okam#it" sn#il o'vce ne# 60 % a'dodnes z)stal rekordn" nzk*. Za zmnku stoj tak to, #e v'Kennesaw, jeho# populace od t doby vzrostla z'p)vodnch cca 5000 zhruba &estinsobn", za %tvrt stolet platnosti zmn"nho zkona nebyla zaznamenna ani jedna jedin vra#da palnou zbran.

Co "k zkon u ns
Na jednu stranu je pro ns jako !echy p(jemn to, #e n& zkon v'rmci Evropy pat( mezi ty relativn" liberln"j&; jak uvidme n#e, lze jej zhruba srovnat nap(. s'rakousk*m. Na druhou stranu to ale zdaleka neznamen, #e by %esk* zkon o'zbranch byl zcela rozumn* sp&e to mnoh vypovd o'absurdit" celkovho p(stupu Evropsk Unie, v'n# maj hlavn slovo N"mci a Francouzi. Unie se zbran"mi zab*vala v'roce 2007; v*sledkem jednn byl po#adavek je&t" zp(snit ji# tak totalitn legislativu a'roz&(it registrace. Op"t m)#eme p(ipomenout frzi to add insult to injury podle International Herald Tribune toti#
rok vl.zb. vra!d 1998 265 030 313 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

279 156 303 904 321 215 310 201 311 978 310 192 312 694 313 497 310 180 311 426 312 164 265 279 234 234 232 227 186 231 196 202 181

142

pr* tak zkonodrci %in v'nad"ji zabrnit Evrop", aby se stala kulturou p(telskou ke zbranm jako Spojen Stty! ZBRAN# SAMY Shr$me si zb"#n" stav platnho zkona o'zbranch v'!echch po%tkem roku 2010, kdy byla tato kniha psna: Zbran" jsou rozd"leny do n"kolika kategori, od zakzan*ch (je# lze za jist*ch podmnek zskat do soukrom sbrky, ale je to dost problematick), a# po zbran" tm"( neomezovan, je# nejsou registrovny a'kupovat je m)#e kdokoli star& 18 let' sem pat( v'podstat" jen zbran" historick, mechanick (od luk) a# po vzduchovky) a'obertky. Naprost v"t&ina paln*ch zbran je povolena jen tomu, kdo m zbrojn pr)kaz, a'zbran" samy bohu#el tak podlhaj povinn registraci. Dobr je ve srovnn s'(adou jin*ch zem to, #e !e&i maj na zbrojn pr)kaz i'zbran" (vyjma t"ch zakzan*ch) zkonn* nrok; po spln"n zkladnch podmnek (ad vydat pr)kaz a'povolit nkup zbran" prost" mus; podobn" tomu je i'se skryt*m no&enm. Zkonn podmnky jsou pon"kud nep(jemn a'mrn" omezujc, ale naprosto nikoli likvida%n, a'naprost v"t&ina lid je splnit dok#e pom"rn" snadno (snad jedinou v*jimkou je bezhonnost, je# m)#e n"kdy omezit p(stup ke zbranm i'pachatel)m p(estupk) %ist" formlnch; takov*ch p(pad) je ale pom"rn" mlo). To je velmi d)le#it; v'(ad" jin*ch zem u# dosp"ly totalitn tendence tak daleko, #e p(irozen a'samoz(ejm prvo ka#dho se ozbrojit je lidem zkonem uprno, a'ob%an se mus dopro&ovat (ad), je# mohou dle sv libov)le a'bez dolo#en d)vodu rozhodnout zporn" co# obvykle %invaj, obr.6: Po"et leglnch vlastnk' paln#ch zbran v(*R rostouc a(pro srovnn tak po"et vra$d v(letech 1989-2009 adekvtn% p(esn" stejn", jako klesajc. Konkrtn "sla jsou v tabulce na prot%j! stran%. tomu bylo u'ns za komunist). Pozor: je t&eba mt na pam%ti, $e grafy tohoto typu neukazuj
325.00 282.75 240.50 198.25 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

!esk legislativa tedy jako celek pat( v'Evrop" mezi pom"rn" nejlep&;'obsahuje

obecn% vzjemnou zvislost, ale jen tendence v($dnm p&pad% tak nejde a(nem'$e jt o(d'kaz, $e zbran% sni$uj kriminalitu; jedn se pouze o(indicii, je$ zmn%nou tezi podporuje. Tot$ samoz&ejm% plat i(o(ostatnch grafech tohoto typu, uveden#ch (nejen) v(tto kapitole! 143

ov&em i'(adu negativnch prvk), mezi nimi# asi nejv*razn"j& jsou p(edev&m naprosto tristn fakt, #e tm"( v&echny paln zbran" podlhaj povinn registraci to s'sebou v#dy nese risiko mo#n konskace. Vlastnk zbrojnho pr)kazu by m"l mt prvo si koupit libovolnou zbra$ bez jak*chkoli dal&ch (ednch omezen. Nadto've svobodn zemi je naprosto nep(pustn, aby tato zbra$ spolu s'jeho jmnem gurovala v'jakkoli (edn databzi; hned na druhm mst" je naprost* zkaz st(let kdekoli vyjma sttem schvlen*ch st(elnic (s'ur%it*mi v*jimkami pro myslivce): m"lo by b*t zcela samoz(ejm, #e kdokoli m)#e pro zbavu, sport %i pot"&en st(let naprosto kdekoli, kde sm zajist, aby neohrozil ani neomezil ani nap(. hlukem ostatn. Zkon p(itom zasahuje do prv ob%an) dokonce natolik, #e nesm"j voln" st(let ani na vlastnm pozemku! pon"kud absurdn v*b"r zakzan*ch zbran a'dopl$k), mezi nimi# lze nalzt mj. tlumi%e (tak#e st(elci jsou zcela proti zdravmu rozumu ze zkona povinni obt"#ovat okol hlukem), laserov zam"(ova%e nebo dokonce expansn st(elivo, kter je naprosto ideln pro sebeobranu (k'tomu se je&t" vrtme n#e); povinnost zajistit zbran" velmi p(ehnan*m zp)sobem proti krde#i: nejde o'to, #e by zkon zapovdal nechat le#et pistoli kdekoli, naopak u't( a'vce zbran zkon p(edpisuje dokonce i'pro ulo#en uvnit( domu, standardn" zaji&t"nho proti lupi%)m, speciln tresory! Nen p(ece mo#n %init majitele zbran" zodpov"dn*m za %iny zlod"j) (p(ipome$me ostatn" nesmrn" moudr slova pana Orwella z'po%tku knihy: Pu&ka visc na zdi d"lnkova p(bytku nebo farm(ovy ch*&e je symbolem demokracie!)

Naopak mezi rozumn*mi prvky lze vedle ji# v*&e zmn"nho nroku na zbra$ zd)raznit tak to, #e zkon v)bec nijak neomezuje no#e a'jen zcela minimln" mechanick zbran".

obr.7: Tlumi"e zkon zakazuje a"koli risiko, $e by napomohly spchn zlo"inu, je naprosto zanedbateln; naopak, v#hody d'slednho u$vn tlumi"' by ocenil kdokoli, kdo $ije nebo pracuje v(doslechu st&elnice

Absurditu registrace dokld mj. to, #e mo#nost konskace je dokonce explicitn" zakotvena v zkon"! Namsto toho, aby zkon majetek st(elc) chrnil, v''70 zkona o'zbranch je psno: Vlda v'dob" trvn stavu ohro#en sttu nebo vle%nho stavu je oprvn"na ve ve(ejnm zjmu na(dit odevzdn zbran a'st(eliva prv" v'dobch, kdy by naopak moudr vlda m"la sp&e zbran" slu&n*m lidem vnucovat! 144

 A&JEJICH POU(IT !esk legislativa krom" n"kolika v*jimek (je# se b"#n*ch majitel) zbran sp&e net*kaj jde hlavn" o'slu#ebn pou#it) a'krom" ji# v*&e zmn"nho ne&+astnho zkazu st(elby mimo sttem schvlen st(elnice pou#it paln*ch zbran ne(e& p(mo; velmi zce se jej v&ak t*k dvojice legislativnch prvk) trestnho zkona: tzv.'nutn obrana a'tzv. krajn nouze. V'prvni%tin" je nutn obrana %in jinak trestn*, kter*m n"kdo odvrac p(mo hrozc nebo trvajc tok na zjem chrn"n* tmto zkonem; nutn obrana nen trestn*m %inem. P(itom ale nejde o'nutnou obranu, byla-li zcela zjevn" nep(im"(en zp)sobu toku. Krajn nouze pak je %in jinak trestn*, kter*m n"kdo odvrac nebezpe% p(mo hrozc zjmu chrn"nmu tmto zkonem,, a'ani ona nen trestn*m %inem; jej omezen v&ak je mnohem zsadn"j&: Nejde o'krajn nouzi, jestli#e bylo mo#no toto nebezpe% za dan*ch okolnost odvrtit jinak anebo zp)soben* nsledek je z(ejm" stejn" zva#n* nebo je&t" zva#n"j& ne# ten, kter* hrozil. Co to v&echno znamen? Znamen to, #e podle zkona smme proti to%nkovi (tedy v'nutn obran") pou#t jakkoli prost(edky, pokud to nen zcela zjevn" nep(im"(en, a'pokud to% na zjem, chrn"n* trestnm zkonem co# v'kontrastu k'v#it*m p(edstavm zdaleka nen pouze zdrav %i #ivot, ale tak nap(. osobn %i domovn svoboda nebo i majetek. Ze zkona mj. jasn" vypl*v, #e nen trestn*m %inem proti to%nkovi pou#t libovolnou zbra$ v%etn" paln , i'pokud to% na n"koho jinho (tedy brnit lze i'ostatn, nejen sebe sama) nebo na ji# zmn"n* majetek: podle litery zkona zast(elen zlod"je je nutnou obranou! Toto plat i'prch-li zlod"j s'lupem: zde se stle jedn o'tok, nebo+ majetek (zjem chrn"n* zkonem) je stle ohro#en. Pozor ale na to, #e podle n"kter*ch interpretac je problematick aplikovat toto pravidlo na v"ci, jejich# vlastnictv je obecn" neprokazateln typicky penze: nem)#e-li obrnce nijak dolo#it, #e ty penze, je# m zlod"j v'kapse, byly je&t" p(ed chvl jeho, je sice morln" jednozna%n" v'prvu, le% u'soudu m)#e mt zna%n problmy. Zcela jednozna%n tak je, #e podle zkona v'#dnm p(pad" nelze vst nutnou obranu proti prchajcmu nesp"&nmu zlod"ji (jen# tedy u'sebe #dn* lup nem); stejn" tak podle zkona nelze beztrestn" p(i t"ku zast(elit nsilnka (a+ ji# sp"&nho nebo ne) a'dokonce ani vraha! Zde ji# tok jednozna%n" skon%il, a'proto nutn obrana nep(ipad v'vahu. Toto je snad jedin* pon"kud sporn* prvek jinak velmi dob(e formulovanho zkona. Dle je vhodn zd)raznit, #e netoliko obrana m)#e b*t siln"j& a'%inn"j& ne# tok: dokonce by takovou b*t sprvn% m%la! Jde o'to, #e obrana mus b*t dostate%n" %inn k'odvrcen toku; jeliko# to%nk si vol msto, %as i'zp)sob toku, je z(ejm, #e obrana mus svou nev*hodu vyrovnat v"t& efektivitou. Tuto 145

samoz(ejmost si mnoho lid, ji# se nikdy nezab*vali teori obrany, neuv"domuje; v*&e citovan* zkon ji v&ak reektuje (a'do zna%n mry tak %in i'sou%asn %esk soudn praxe, p(inejmen&m ve vy&&ch instancch). Mezi %ast omyly pat( domn"nka, #e zkon po#aduje vyrovnanost zbran nen tomu tak, podle litery zkona je naprosto v'po(dku brnit se t(eba samopalem proti %lov"ku, kter* to% derem, je-li d)vod se obvat, #e der by mohl b*t tvrd*; adekvtnost nsledk) nikoli: i'v'p(pad", #e tok hroz pouze zran"nm %i ztrtou majetku, lze to%nka v'nutn obran" usmrtit; nevyhnutelnost ani tu zkon nevy#aduje; to, #e obrnce m"l mo#nost nap(. utci a'nevyu#il j, nikterak nevylu%uje nutnou obranu; nutn nen ani leglnost prost(edk): samopal zmn"n* ve v*&e uvedenm p(kladu bude nejsp&e zakzanou zbran; z'hlediska nutn obrany to je ale zcela irelevantn. Ov&em je t(eba mt na pam"ti, #e ten, kdo nelegln zbra$ k'nutn obran" (tedy p(i spln"n jejch podmnek) pou#ije, je sice beztrestn* stran obrany samotn, ale nezvisle na tom m)#e b*t sthn za nedovolen ozbrojovn sta% jen, aby bylo mo#n prokzat, #e zbra$ m"l v dr#en ji# p(ed momentem, kdy k'situaci nutn obrany do&lo. Potenciln" problematick je klausule o'zcela zjevn nep(im"(enosti. Zvl&t" v'p(padech, kdy nen tokem ohro#eno zdrav %i #ivot a'kdy obrnce pou#il paln zbran", hroz, #e soudce se pokus nutnou obranu na jejm zklad" vylou%it; k'justi%n praxi se ale je&t" vrtme n#e. Obecn" je ostatn" jako v'%emkoli t(eba u#t zdravho rozumu; je nap(. zcela z(ejm, #e (bez ohledu na dikci zkona) v'#dnm p(pad" nelze pova#ovat za nutnou obranu zast(elen zlod"je na t"ku, je-li z(ejm, #e jeho lup m zanedbatelnou hodnotu (dejme tomu t(eba ukraden jablko z'o&atky). Stejn" tak se nelze st(elbou (%i jak*mkoli jin*m zp)sobem, vedoucm potenciln" k'smrti nebo t"#kmu zran"n to%nka) brnit proti toku v'p(padech, kdy je naprosto z(ejm, #e nehroz ani mod(ina %i boule, o'hor&ch nsledcch ani nemluv": jako p(klad zde p(ipome$me onen slavn* zhlavec, kter* za ur#ku sv #eny u&t"d(il p(ed kamerami v'kv"tnu 2006 pan Macek Rthovi kdyby ten byl pana Macka na mst" zast(elil, o'nutnou obranu by v #dnm p(pd" jt nemohlo. To v&e plat v'situaci, kdy je clem (nutn) obrany sm to%nk. Nen-li tomu tak tedy je-li clem t(et osoba nebo v"c , nutnou obranu (ve smyslu zkona) aplikovat nelze, a'jde o'krajn nouzi. Zde ji# plat (ada omezen, je# se nutn obrany net*kaj;'speciln" krajn nouzi vylu%uje neadekvtnost nsledk) (nsledek je z(ejm" stejn" zva#n* nebo zva#n"j&) nebo to, #e akce nebyla nevyhnuteln (nebezpe% 146

bylo mo#no odvrtit jinak). /e&en t"chto situac pomoc paln zbran" je na&t"st v'praxi pom"rn" mlo pravd"podobn. Ur%itou v*jimkou je tok zv(ete; nejsmyslupln"j& v*klad by byl pokud zv(e p(mo to%, jde o'nutnou obranu; pokud jeho tok toliko hroz ale natolik akutn", #e m smysl zashnout, nap(. je-li d)vod se obvat vztekliny apod. jde o'krajn nouzi; zde se ale lze na shodu nzoru soudce se zkonem spolehnout je&t" mn", ne# v'jin*ch p(padech. S'mo#nost, #e libovoln* tok zv(ete bude kvalikovn jako krajn nouze, je tedy t(eba po%tat (snad vyjma p(padu, kdy majitel zv(e p(mo po&tval;'to pak je pova#ovno v'tomto kontextu sp&e za jeho zbra$). Existuj dokonce pom"rn" absurdn v*klady, podle nich# nelze u#t nutn obrany proti %lov"ku, kter* nen trestn" odpov"dn* (nap(. mladistv* %i &lenec), a'podle nich# se v'takov*chto p(padech m)#e op"t jednat pouze o'krajn nouzi. V'reln*ch p(padech obrany to nen p(li& podstatn, nebo+ obrnce m)#e %inn" kontrovat obranou tzv. putativn; ta nastv v'p(pad", #e by+ podle dodate%nho zkoumn o'situaci nutn obrany ne&lo, obrnce se mohl na zklad" informac, je# mu byly dostupn, pln*m prvem domnvat, #e tomu tak je i v'takovm p(pad" je nutn obrana p(pustn a'%in obrnce trestn*m nen (zcela typick*m p(padem putativn nutn obrany je zast(elen to%nka, kter* hroz nefunk%n maketou paln zbran"). Celkov" lze (ci, #e %esk* zkon o'nutn obran" a'krajn nouzi je formulovn a# p(ekvapiv" rozumn"; m)#eme-li si prvem st"#ovat na n"kter prvky legislativy, nem"li bychom zapomnat ani na p(klady dobr, a'tato %st trestnho zkona takov*m p(padem zcela jist" je. Kup(kladu pravd"podobnost, #e by u'ns mohl b*t odsouzen farm( Tony Martin, s'jeho# smutn*m p(padem jsme se seznmili ve t(et kapitole, je velmi nzk i'kdyby k'tomu do&lo u'soudu prv instance, mo#nost, #e by nevyhrl odvoln, je naprosto zanedbateln.

6 45 25

40
obr.8: Dobrou ilustrac vhodn obrany jsou statistiky britskho ministerstva (podle internetov#ch zdroj'), je$ ukazuj, kolik procent napaden#ch, ji$ reagovali ur"it#m zp'sobem, bylo zran%no: vidme zde, $e obrana palnou zbran je nej"inn%j!: ze sta lid, ji$ se takto brnili, bylo zran%no jen !est. Kompletn tabulka vypad takto:
obrana palnou zbran pasivita no!em beze zbran" zran"n#ch 6% 25 % 40 % 45 %

147

MYSLIVOST Pro myslivce plat v'podstat" tot#, co pro v&echny ostatn majitele zbran;'mohou sice st(let p(i lovu, ale tato %innost je omezena p(edlouhou (adou zkonn*ch omezen od nutnosti vlastnit loveck* lstek a# po povinn poji&t"n. Za samostatnou zmnku stoj snad jen to, #e

obr.9: P&stroje pro no"n vid%n jsou myslivc'm zapov%zeny zkonem

je u'ns zakzno lovit %mkoli jin*m, ne# dlouhou palnou zbran #dn lovy revolverem; stejn" tak nep(ipadaj v vahu loveck luky nebo ku&e; mezi zakzan*mi dopl$ky je pro myslivce tak za(zen pro no%n vid"n, co# u# stlo nejednoho myslivce nebo nhodnho turistu #ivot %i zdrav, kdy# si jej v'&eru &patn" vidc kolega spletl s'divok*m prasetem. Soud se &dil v#hradn% vlastnmi p&edstavami o(prvu a(nenechal se zmst ani platnou prvn pravou.
JUDr. Ivo Jahelka

Co "kaj &e#t soudci

Zatmco %esk* zkon, upravujc mo#nost chovn v'obrann situaci %i v'nouzi a'tedy nep(mo regulujc i'pou#it paln zbran" za takov*ch podmnek je velmi rozumn* a'nelze mu tm"( nic vytknout, bohu#el nelze tot# (ci o'policejn a'soudn praxi. Hlavnm a'nejnep(jemn"j&m problmem na stran" policie je to, #e tak(ka ka#d pou#it paln zbran" se automaticky vy&et(uje jako trestn* %in; jednm z'nejabsurdn"j&ch d)sledk) je, #e policie b"#n" obrnci zabav po dobu vy&et(ovn v&echny jeho zbran" a'tm mu znemo#n obranu proti p(padn pomst" to%nka %i jeho p(tel. Justice pak, zvl&t" v'prv instanci, mv a# nep(jemn" %asto tendenci nutnou obranu vylu%ovat i've zcela jednozna%n*ch p(padech. Je ale t(eba zd)raznit, #e se tato situace pr)b"#n" zlep&uje; p(edev&m soudy vy&& instance %m dle tm %ast"ji rozhoduj velmi rozumn". V'roce 2010, kdy byla tato kniha psna, se s'trochou zjednodu&en a'nadszky dalo (ci, #e typick* p(pad nutn obrany s'(nejen palnou) zbran probh tak, #e soud prvn instance vynese velmi tvrd*, naprosto nesmysln* a'zcela zjevn" protiprvn rozsudek; soud vy&& instance pak p(i odvoln tento nesmysl zru& a'obrnce zprost viny. To cel ov&em po krajn" nep(jemn anabzi po soudech' n"kdy dokonce zost(en vy&et(ovac vazbou a'po nemal*ch nkladech na obhajobu, o'devastujcm vlivu dlouhodob nejistoty jak to dopadne ani nemluv" 148

Pro ilustraci sou%asn soudn interpretace nutn obrany s'palnou zbran neu&kod uvst jen velmi zb"#n" zkladn ve(ejn" znm fakta necelho tuctu pom"rn" nedvn*ch p(pad) sebeobrany: Koncem roku 1998 t(i Polci usoudili, #e jako drek pod strome%ek cht"j &perky, av&ak nehodlaj za n" platit. -est dn) p(ed Vnoci proto ozbrojeni a'v'pleten*ch kuklch vtrhli do zlatnictv Figaro v'turnovsk Ndra#n ulici, odkud si cht"li odnst denn tr#bu a'&perky t"ch tam tehdy bylo za vce ne# 2,5 milionu korun. Ve zlatnictv byla jen jedin prodava%ka; na&t"st se za n ale zrovna v'dob" p(epaden zastavil jej man#el, pan Ji(, kter* nosil pistoli CZ75. Jednoho z'to%nk) zast(elil a'druhho zranil;'t(et uprchl. Prokurtor Antl v&e ji# p(i vy&et(ovn sprvn" vyhodnotil jako nutnou obranu;'pan Ji( sice p(ed soudem musel stanout, ale jen jako sv"dek v'procesu proti zran"nmu lupi%i. O'rok pozd"ji prob"hlo v'restauraci Sergej ve Zlatnick ulici v'Praze vy(izovn %t) mezi Rusy a'!e%enci: podle v*pov"d t(i %e%en&t vyd"ra%i zato%ili na rusk bratry Vladimra a'Sergeje Najko. Sergej zast(elil jednoho z'to%nk) na mst" a'druhho t"#ce zranil; to ale a# ve chvli, kdy to%nk prchal. Soud proto nutnou obranu neuznal, a'Rusa poslal za m(#e na osm let. T(etho to%nka zast(elil Vladimr; ten ale usoudil, #e st(et s'%eskou justic je nebezpe%n"j& ne# st(et s'%e%enskou ma, a'uprchl p(ed soudem: byl za to odsouzen v'nep(tomnosti k'dvancti rok)m (jeho otec ve(ejn" prohlsil: Vladimir utekl, proto#e m"l vc rozumu ne# Sergej a'nev"(il %eskmu prvu). 21. kv"tna roku 2002 vrazili do prodejny elektroniky v'pra#sk Slavkov" ulici dva ozbrojen mu#i. Nebylo to prvn p(epaden; k'minulmu do&lo o'dva m"sce d(ve, a'bylo sp"&n. Tentokrt byl prodava% na lupi%e p(ipraven: jednoho zast(elil na mst", druhho t"#ce zranil a'ten pak zem(el v'nemocnici. Obrnce se ani nedostal k'soudu &lo o'z(ejmou nutnou obranu a'p(pad byl tedy odlo#en (co# je technick* termn, kter* v'zsad" znamen uzav(eno, nen co (e&it) ji# ve stadiu vy&et(ovn. Opil* man#el jedn ze zam"stnanky$ vlastnka restaurace (a soukromho musea motocykl) a automobil)) Pavla Holcmanna v'srpnu 2003 vykopl dve(e podniku, man#elce vrazil facku a'pak se vrhl na majitele. Ten prvn tok odvrtil pomoc #idle a'utekl do vlastnho bytu, kter* s'podnikem p(mo soused; obr.10: Podnik Pavla Holcmanna kdy# jej to%nk pronsledoval a# tam a'ohro#oval i'Holcmannovu rodinu, majitel jej zast(elil. Nejprve za obranu sebe i'sv rodiny dostal podmnku;'snad by ji i'p(ijal, ale sttn zstupce se odvolal, a'trval na v"zen! 149

Soud vy&& instance v&ak jako obvykle soudil moud(e: v'kv"tnu 2007 byl Holcmann zcela zpro&t"n viny ov&em po %ty(ech letech nejistoty a'obav V'noci z'26. na 27. prosince 2003 se, slovy tisku, skupina mlad*ch lid pokou&ela p(im"t ochranku, aby ji vpustila do klubu; zmn"n mlad lid ov&em byli ozbrojeni boxery, no#i a'baseballov*mi plkami. !lenov ochranky vyplili nejprve varovn* v*st(el; kdy# to nepomohlo, zast(elili dva z'to%nk). -lo o'z(ejmou nutnou obranu, a'souzeni byli naopak p(e#iv& to%nci (krom" jinho i'za tzv. propagaci fa&ismu); to v&ak m zajmavou dohru: soud o'nich toti# nebyl s'to rozhodnout b"hem p"ti let, a'proto ode&li bez jakhokoli trestu. !lenem ochranky byl i'Karel Sochor, kter* chrnil arel b*val Pragovky ve Vyso%anech p(ed zlod"ji ti si tam chodvali zcela pravideln" pro barevn kovy. 2. %ervna 2005 dva z'nich Sochor je&t" s'kolegou zahnal;'ti ale reagovali hzenm kamen) a'cihel. Proti tomu se Sochor brnil st(elbou a'jednoho z'to%nk) zabil. Soud prv instance kvalikoval jeho jednn jako vra#du (!) a'poslal jej za m(#e na sedm rok); odvolac sent to o'rok pozd"ji p(ekvalikoval na ubl#en na zdrav z'nedbalosti a'trest sn#il na p"t let. Zdrav* rozum se prosadil teprve v'z(, kdy p(edseda sentu Nejvy&&ho soudu v'Brn" Eduard Teschler jasn" (ekl: To, #e obrana mus b*t intenzivn"j& ne# tok, je naprosto z(ejm a'uznal, #e Sochor jednal v'nutn obran". 21. z( roku 2008 na chodb" domu v'osmm pra#skm obvod" vyst(elil &esta&edestilet* mu#, jeho# jmno (ady nezve(ejnily, na dvojici lupi%); oba byli zasa#eni. Koncem listopadu byl p(pad odlo#en bez obvin"n s'tm, #e st(elba byla vyhodnocena jako nutn obrana: budi# v'tomto p(pad" policii chvla, tak by to m"lo vypadat! Bohu#el stn na jinak velmi &+astn* p(pad vrh typick* p(stup mdi, je# referovala o'to%nkovi, post(eliv&m dva dajn lupi%e pak nen divu, #e neinformovan ve(ejnost m ze zbran obavy. Myslivec Karel Ba&ta, majitel n"kolikrt vykraden sb"rny surovin, vyst(elil v'b(eznu 2009 z'brokovnice na automobil, v'n"m# zlod"ji znovu odv#eli sv)j lup. Jednoho z'nich zashl do stehna, zlod"jku do oka; oba p(e#ili. Soud prv instance poslal Ba&tu za m(#e na &est let; Vrchn soud v'Olomouci o'rok pozd"ji rozsudek nahradil t(letou podmnkou, zost(enou desetilet*m zkazem u#vn zbran" obranu vyhodnotil jako ne zcela p(im"(enou. 31. kv"tna roku 2009 ve dv" hodiny rno probudil mu#e, #ijcho v'dom" v'Be%v(ov" ulici ve Stra&nicch, hluk ze sklepa;'&el se tam podvat, a'nalezl zlod"je; ten jej napadl pep(ov*m sprejem a'&roubovkem. Obyvatel domu se brnil %innou st(elbou; i'tak zna%n" riskoval, nebo+, jak se pozd"ji ukzalo, to%nk byl pod vlivem drog a'navc m"l #loutenku typu E pokud by byl obrnce v'poty%ce sm zran"n, hrozilo by mu naka#en. P(pad byl odlo#en jako nutn obrana po%tkem listopadu tho# roku. Nakonec se zmnme o'p(padu, kter* sice nesouvis s'paln*mi zbran"mi, ale nutnou obranu i'problmy s'%eskou justic ilustruje velmi dob(e: 21. ledna 2009 150

se taxik( Pavel Pliska brnil no#em proti to%nkovi, kter* krtce p(edtm napadl t(i jin taxk(e, pak si otev(el dve(e Pliskova vozu a'pustil se i'do n"j. Obrana byla sp"&n: to%nk zem(el. Krajsk* soud ji v&ak ocenil osmilet*m v"zenm; Vrchn soud nicmn" Plisku zcela osvobodil ale po roce strvenm ve vazb" Na konci kapitoly se je&t" do soudnch sn vrtme s'n"kolika p(pady, kdy obrnce nechrnil alespo$ primrn" sebe, ale p(isp"l na pomoc jinmu %lov"ku, jeho# to%nk napadl.

Zodpov!dnost
Nen kolem na& knihy zabhat p(li& hluboko do losock*ch otzek;'na druhou stranu se ale nelze zab*vat zbran"mi a'nezamyslet se p(itom nad zodpov%dnost. Dnes se ten pojem #el mnohdy u#v v'(ad" velmi zmaten*ch kontext), ale v'zsad" je velmi jednoduch*: neznamen nic vce (ale tak nic mn"), ne# uv"domit si pokud mo#no p(edem d)sledky svho jednn, a'p(ijmout je; pokud je p(ijmout nechceme, jednat jinak. Toto je d)le#it, a'proto si to zopakujeme: Zodpov%dnost neznamen nic vce (ale tak nic mn%), ne$ uv%domit si pokud mo$no p&edem d'sledky svho jednn, a(p&ijmout je. Pokud d'sledky p&ijmout nechceme, jednat jinak. Zodpov"dnost a'svoboda jednn jsou dv" strany t#e mince; jedna nem)#e existovat bez druh. Ten, kdo nen zodpov"dn*, se nem)#e rozhodovat svobodn" (prv" proto, #e nen ochoten p(ijmout d)sledky svho rozhodnut); stejn" tak ale plat i'opak: ten, kdo nesm o'svm jednn rozhodnout svobodn", nen za (nsilm vnucen) jednn zodpov"d7000 / 600 720 000 n*. Prv" tento fakt 5250 / 525 je p(%inou, pro% 690 000 3500 / 450 tam, kde jsou 1750 / 375 660 000 0 / 300 nejrestriktivn"j& 630 000 2004 2005 2006 600 000 zkony, je nejmn" 2007 2008 2009 zodpov"dn*ch lid a'naopak. obr.11: Srovnn po"tu leglnch zbran mezi lidmi s(po"tem MME-LI ZBRA) Zodpov"dnost ozbrojenho %lov"ka nep(in& vlastn" nic novho pistole v'pouzd(e pod bundou zsadn" nem"n na&e chovn a'sv"dom p&estupk' a(trestn#ch "in' spchan#ch se zbran%mi v(poslednch letech: je vid%t, $e veli"iny jsou v(zporn korelaci zatmco zbran je "m dle tm vce, p&estupk' i(trestn#ch "in' je "m dle tm mn%. Jin#mi slovy, majitel zbran jsou "m dle tm zodpov%dn%j!.
rok po$et zbran p%estupk& trestn#ch $in& 2004 632 216 6 080 564 2005 647 747 5 317 510 2006 660 180 5 702 512 2007 674 104 5 428 454 2008 691 179 4 072 449 2009 713 068 2 410 390

151

mme po(d stejn; posunuj se ale hranice. Dojde-li v'na&em okol k'n"jak*m problm)m kdy# nejsme ozbrojeni, a'my nezashneme, m)#eme se vymluvit na obavu o'#ivot a%koli, jak uvidme n#e, lid jako Filip Venclk, Michal Vel&ek nebo Dominik Brunner, o'n"m# jsme se ji# zmnili, pomohli beztak (a'nebo+ zbra$ nem"li, zaplatili za to bohu#el cenu nejvy&&). Stane-li se naproti tomu n"co podobnho a'my zbra$ mme, jsme dvojnsobn" povinni zakro%it a'pomoci prv" proto, #e risiko pro ns je daleko men&. Samoz(ejm" se m)#e stt i'to, #e budeme napadeni sami, a'ne n"kdo v'okol; zde naopak je v"t&inou t(eba hodnotit intensitu toku a'zv#it, zda je skute%n" zapot(eb sahat po zbrani. A%koli zkon po obrnci nepo#aduje, aby nejprve zv#il mo#nost nap(. t"ku, je to samoz(ejmou nutnost z'hlediska zdravho rozumu je-li na to, samoz(ejm", dost %asu. V'neinformovan*ch mdich se %asto objevuj varovn p(ed kovboji, kte( zbra$ tas p(i sebemen& a'naprosto neadekvtn provokaci. Jak ale dokldaj kriminln statistiky, takov*ch p(pad) je zcela zanedbateln minimum; ve skute%nosti sp&e hroz, #e pro zbra$ shneme p(li& pozd". S'trochou zjednodu&en lze (ci, #e hrozba zbran je na mst", hroz-li fysick napaden; rozhodn" ne d(ve, ale a# na v*jime%n p(pady tak ne pozd"ji. D(ve, ne# pro zbra$ shneme tedy pokud rva%ka skute%n" hroz , ale musme zv#it mo#n d)sledky; v#dy je t(eba brt v'vahu konkrtn situaci a'konkrtn podmnky, a'nikdy, nikdy, nikdy, nelze thnout bez p(em*&len. Mezi ty nejzkladn"j& my&lenky, kter %lov"ku d(ve, ne# shne po paln zbrani, prost" mus prolet"t hlavou, pat( Dojde-li k(nejhor!mu, budu st&let? Kdykoli pou#ijeme zbra$ v'obrann situaci, musme po%tat s'mo#nost, #e protistrana problm do#ene tak daleko, #e na st(elbu skute%n" dojde. Pokud to za dan*ch podmnek nepova#ujeme za akceptovateln nejtypi%t"j&m d)vodem b*v p(li& velk ohro#en nevinn*ch nap(. v'MHD , po zbrani bychom sp&e shnout nem"li. Jak je !ance, $e tok zastav pouh hrozba? Zatmco minul otzka se (prvem!) objevuje ve v&ech kursech a'p(ru%kch, jen mlo se bohu#el zd)raz$uje, #e a%koli je naprost pravda, #e kdykoli thneme zbra$, musme b*t p(ipraveni st(let, mme zrove$ neoby%ejn" vysokou &anci, #e prv% dky tomu to nebude zapot(eb! V'praxi je toti# drtiv v"t&ina podle ve(ejn" dostupn*ch statistik z'USA'vce, ne# 99,98'%!' obrann*ch situac, v'nich# se objev zbra$, vy(e&ena hrozbou: to%nk vid zbra$, a'tok zastav. Tomu se (k win-win v&ichni vyhrli, nikomu se nic nestalo. Odtud tak ono sp!e na konci minulho odstavce: pokud v'konkrtn situaci nelze st(let, ale &ance na zastaven toku hrozbou je velmi vysok, m smysl zbra$ vyndat (a'v'nejhor&m p(pad", pokud hrozba nakonec p(ece jen nepom)#e, ji pou#t jen jako obu&ek: risiko necht"nho v*st(elu je u'modernch zbran naprosto zanedbateln). 152

 Je toto sprvn msto a(sprvn# "as? Existuj obrann situace, kdy je sice pou#it zbran" jednozna%n" na mst", ale je vhodn chvilku po%kat a'p(ed tasenm zm"nit podmnky. P(edstavte si t(eba, #e jdete s'dvkou tich*m parkem, a'nhle chlap jak hora vystoup zpoza ke(e, chyt ji za ruku a'hroz znsiln"nm. Shnout hned po zbrani je krajn" riskantn: chlap jak hora by ns nejsp&e knokautoval d(ve, ne# ji vythneme z'pouzdra. M)#eme ale utci n"jak*ch p"t-deset krok) daleko;'pak se oto%it a'tasit. Zde je risiko minimln: &ance to%nka vyhodnotit hrozbu v%as a'%inn" se kr*t t"lem dvky d(ve, ne# bychom na n"j dokzali vyst(elit, je mal rozhodn" daleko men&, ne# jeho &ance nm zabrnit ve vyta#en zbran", pokud bychom se o'to pokusili hned na mst". Je-li dostatek %asu, je jist" vhodn zv#it i'(adu dal&ch faktor); ty v*&e uveden jsou ale naprosto zkladn a'musme je vzt v'vahu v#dy. Bohu#el, na zv"r tohoto oddlu se nem)#eme vyhnout smutnmu konstatovn, #e mnohdy je zodpov%dnost ve sporu se zkonem. Zcela klasick*m p(kladem je expansn st(elivo. Zodpov"dn* majitel zbran" by s'naprostou samoz(ejmost volil nboje, je# dvaj nejlep& &anci p(padnho to%nka zastavit d(ve, ne# n"koho zabije nebo zmrza% a'p(itom zrove$ nesou nejmen& risiko, #e to%nkem prolet a'zran nevinnho kolemjdoucho. To jsou prv" expansn nboje, JHP (Jacketed Hollowpoint) jen#e toto st(elivo zkon v'sou%asnosti zakazuje, a'komukoli, kdo by je snad ve zbrani pro sebeobranu nosil, hroz trest za nedovolen ozbrojovn.

Podobn" je tomu i'v'jin*ch p(padech nap(. laserov* zam"(ova% zlep&uje &anci pro vy(e&en obrann situace hrozbou, ani# by do&lo ke st(elb"; je ale tak zcela nesmysln" a'nelogicky zakzan*', ale p(pad expansnho st(eliva je nejmarkantn"j&. NEMME-LI ZBRA)

obr.12: Expansn st&elivo omezuje pravd%podobnost zran%n obrnce i(nez"astn%n#ch osob v(okol zkon je v!ak zcela nesmysln% zakazuje!

Mnoho lid (ekne: Ono mt zbra$ asi nen pln" nerozumn, ale j bych si ji nikdy nepo(dil: nechci nst tu odpov"dnost. Bohu#el jen mlokdo si uv"domuje, #e tm automaticky nese odpov%dnost jinou: odpov"dnost toho, kdo by b*val pomoci mohl, ale rozhodl se proti. P(ipome$me znovu smutnou situaci Suzanny Hupp, je# se musela v'kafeterii Lubys bezmocn" dvat na vra#du t(iadvaceti lid v%etn" vlastnch rodi%). Suzann" v'tom, aby vraha zastavila, brnil tehdej& ne&+astn* texask* zkon; dostane-li se v&ak kdokoli do podobn situace dnes a+ ji# v'Texasu nebo u'ns , ponese thu viny za to, #e nem"l prost(edky k'zastaven vraha, jen a'jenom na vlastnm sv"dom. 153

Stejn" tak je v#dy nutno mt na pam"ti risiko toho, #e sp%!n# lupi" bude nejsp!e asi loupit dl. Za#eneme-li jej hrozbou zbran, je velmi slu&n &ance, #e si nadle najde poctiv"j& zp)sob ob#ivy z'obav, aby jeho p(&t ob"+ nestiskla spou&+. Pokud ale naopak lupi%i odevzdme naditou pen"#enku, m)#eme se spolehnout na to, #e v'takto snadnm a'v*nosnm povoln bude pokra%ovat! Posledn zmn"n* faktor funguje dokonce i'v'p(pad", #e se v)bec do obrann situace nedostaneme; i'tehdy jak dokldaj statistiky ze zem, v'nich# se zkony stran zbran m"nily plat, #e %m vce lid je ozbrojeno, tm mn" zlo%inc) se odv# nsilnho p(epaden: z'ozbrojen a'brnc se ob"ti toti# zlo%inci maj strach, na rozdl od policie, je# jim je lhostejn. Nosme-li tedy zbra$, sni#ujeme u# jen tm kriminalitu; rozhodneme-li se opa%n", p(ispvme k'jejmu zv*&en. Jedin, co je zapot&eb k(tomu, aby zlo vt%zilo, je, aby dob& lid nic ned%lali.
Edmund Burg

Pocta state&n%m
Hovo(me-li o prvu a'zodpov"dnosti, je ur%it" namst" s'ctou vzpomenout lid, kte( i'p(es zna%n osobn risiko pomohli napaden*m. /adu podobn*ch p(pad) jsme si ostatn" ji# popsali v'kapitole, v"novan Spojen*m Stt)m;'za v&echny p(ipome$me alespo$ Marka A. Wilsona, kter* zachrnil nejmn" jeden #ivot, sp&e ale i'(adu dal&ch v%etn" #ivot) n"kolika policist), ale zaplatil za to sm cenu nejvy&&. V'Evrop", zd se, se n"co podobnho nestv tak %asto. Mezi p(%inami je ur%it" z%sti i'to, #e Evropan neb*vaj ozbrojeni a'proto se pomoci napadenmu boj jak uvidme v'p(&tch odstavcch, nikoli nemoud(e;'neozbrojen* %lov"k v'takov situaci riskuje hodn". To ale nen jedin* d)vod;'hlavn problm je, #e absurdn opatrovatelsk* stt vede lidi k'tomu, aby se dvali na druhou stranu: tomu, kdo druhmu pom)#e, hroz za odm"nu p(inejmen&m vy&et(ovn a'soud, mnohdy i'vazba nebo v"zen. Je obt#n se p(im"t riskovat vlastn zdrav %i #ivot a'vystoupit na obranu napadenho proti to%nkovi s'v"domm, #e za to %lov"k velmi pravd"podobn" pozn zevnit( soudn budovu, a'mo#n i'v"znici! O'to vce je t(eba vzdt hold t"m, kdo tak i'p(esto u%inili. Zajmav je srovnn dne&n Anglie, v'n# dokonce ani sebeobrana nen podle soud) dostate%n*m d)vodem k'pou#it zbran" a'podle toho to tam tak vypad s'kriminalitou , s'tou# zem p(ed sto lety. Koncem ledna roku 1909 se dva loty&&t anarchist, Paul Helfeld a'Jacob Lepidus, pokusili o'ozbrojenou loupe# v'Tottenhamu. Detaily nejsou podstatn (a'p(padn* zjemce si je snadno dok#e vyhledat);'podstatn naopak je to, #e honu za zlo%inci se aktivn" %astnila (ada civilnch osob jen a'jenom z'dobr v)le a'proto, #e se jim nelbilo, aby jim po Lond*n" b"hali vrazi. I'p(es 154

neoddiskutovateln hrdinstv policist) (z'nich# jeden, konstbl William Frederick Tyler, zahynul) je naprosto z(ejm, #e bez %asti ozbrojen ve(ejnosti by zlo%inci unikli:'Helfeld byl zat%en bezprost(edn" pot, co jej post(elil civilista Thomas Brown (pu&kou, ji# si, mimochodem, pro tento %el p)j%il od jinho ob%ana). Brown podporoval tak konstbly Dixona, Catera a'Eaglese p(i zat*kn Lepida a'za zmnku stoj, #e Eagles byl p(itom vyzbrojen pistol vyp)j%enou od dal&ho civilisty. (IVOTY M$(E ZACHRNIT I&N$(

obr.13: Zajmav pistole Bergmann 1896 byla jednou ze zbran Loty!' v(Tottenhamu

Vra+me se ale ze star vesel'Anglie dom) do !ech. P&e se rok 1991; krtce po pdu komunistickho re#imu nen nsiln kriminalita zvl&+ vysok, ale jej nezanedbatelnou sou%st jsou toky skinhead), mladk) s'vyholen*mi hlavami, nzkou inteligenc, nchylnost ke konikt)m a'rasov*mi p(edsudky: p(ed rokem v'Plzni zavra#dili Turka, jeho# si spletli s'ciknem; za%tkem tohoto roku ubili Emila Bendka v'Klatovech. 25. b(ezna se schylovalo k'dal& tragdii: skupina skin), vyraziv&ch z'hospody Pod B"lkou v'Praze, napadla dva star& chodce. Na&t"st &el prv" kolem socha( Pavel Opo%ensk*, kter* se nedvno vrtil z'emigrace ze Spojen*ch Stt), kde si zvykl se na druhou stranu nedvat. Okam#it" p(isp"chal na pomoc; to%nci se obrtili k'n"mu, ale se zlou se potzali Opo%ensk* byl ozbrojen no#em a'nevhal jej v'obran" pou#t; jednoho ze skinhead) zabil, ostatn utekli. !esk* soud socha(e za to, #e pomohl napaden*m, nejprve odsoudil k'podmn"nmu trestu; sttn zstupce, zvykl* je&t" z'dob komunistick totality na to, #e ob%an p(ece nem prvo se brnit sm, se odvolal, a'poslal Opo%enskho za m(#e. Vrchn soud po dal&m odvoln kone%n" uznal, #e &lo o'nutnou obranu, a'#e pomoc druhmu nen trestn trvalo to v&ak %ty(i a'p)l roku, po n"# se obrnce musel obvat, zda za nezi&tnou pomoc napadenmu nep)jde za m(#e O&(IVOT M$(E P%IPRAVIT I&KOPANEC Mlokdo dnes zn jmno Filipa Venclka; je to ale &koda. V'noci ze 4. na 5. z( 1993 v'pra#skm metru (dil v*tr#nk Petr Skla; napadal spolucestujc, a'kdy# jednomu z'nich dal facku, devatenctilet* student Filip Venclk se napadenho zastal. Cestujcho zachrnil, ale jak se ukzalo, beze zbran" to bylo a# p(li& riskantn. Skla se toti# obrtil na Filipa a'pustil se do n"j p"stmi i'kopanci, a'prv" kopnut do hlavy bylo pro obrnce osudn*m: zp)sobilo mu t"#k zran"n, jemu# o'den pozd"ji v'nemocnici podlehl. 155

Mt Filip pod bundou pistoli, mohlo v&e dopadnout jinak; bohu#el, %esk* zkon dv prvo nosit zbra$ na ochranu proti gauner)m a# od 21 let: mlad studenti maj sm)lu, a'jsou ze zkona povinni bu. koukat na druhou stranu, nebo riskovat smrt... BROKOVNICE NA FARM# Pan Karel Plechat* vlastn farmu v'Budenicch nedaleko Kladna. Zam"stnv na n hlavn" Ukrajinky. V'%ervenci 2003 na jejich ubytovnu vnikli dva Ukrajinci a'za%ali #eny surov" bt. Syn pana Karla, Ond(ej Plechat*, byl zrovna p(tomen, a'samoz(ejm" se ihned vydal ohro#en*m #enm na pomoc; proto#e s'hol*ma rukama by proti dv"ma ukrajinsk*m vazoun)m nem"l ani nejmen& &anci, vzal si nabitou brokovnici. P(esto jej to%nci srazili na zem, a'mlo chyb"lo, aby se stali vrahy; pan Ond(ej se ale dokzal ubrnit st(elbou: oba Ukrajinci dostali zsah do nohou. Policie i'kladensk* okresn soud se k'p(padu postavily vskutku roztomile: obrnce poslali do vazby, a'pozd"ji jej potrestali osmnctim"s%n podmnkou a'povinnost zaplatit 350 tisc korun od&kodnho to%nk)m. Krajsk* soud zru&il od&kodn, ale potvrdil trest. Argumentace soud) byla natolik absurdn Plechatmu bylo mj. kladeno za vinu to, #e zbra$ nabil vce nboji, p(esto#e v"d"l, #e se m)#e dostat do koniktu , #e se ve prosp"ch odsouzenho odvolala dokonce i'vedouc #alobc) Renata Veseck. Nejvy&& soud to prvem odmtl jako naprost* nesmysl a'verdikt zru&il s'tm, #e skutek ozna%en* v'#alobnm nvrhu nen trestn*m %inem. To ov&em a# v'roce 2006, kdy m"sc #ivota ve vazb" a't(i roky obav panu Plechatmu nikdo nevrt DMA V&NESNZCH V'hlavnm rysech podobn* byl p(pad Ericha Bene&e o'rok pozd"ji: pan Bene& se 11. b(ezna 2004 vpodve%er vracel z'vernis#e kolem ostravsk galerie Mlejn, kdy# uvid"l neznmho mu#e, kter* na chodnku kopal do bezbrann #eny. Le#ela na zemi a'kryla si obli%ej, on ji bil. Vyzval jsem ho, a+ p(estane, a'on ud"lal krok ke mn". St(elil jsem do zdi, abych ho vystra&il, popisoval Bene& po%tek bitky. Varovn* v*st(el bohu#el nesta%il; to%nk Ren Baron a'jeho znm* Pavel Roman, oba podnapil, se okam#it" vrhli na st(elce, kter* dal&mi v*st(ely hjil vlastn zdrav a'#ivot. sp"&n": oba to%nci z)stali le#et a'budou si to, #e nen sprvn p(epadat osam"l #eny, pamatovat nadosmrti; jeden z'nich je ochrnut* a'skon%il na vozku. !esk* soud v&ak posadil obrnce za odm"nu na %ty(i m"sce do vazby. O'rok pozd"ji ostravsk* okresn soud p(pad uzav(el s'tm, #e &lo o'nutnou obranu; sttn zstupce se odvolal, av&ak odvolac sent v'%ervenci rozhodnut potvrdil. Pan 156

Bene& se tedy do bezpe% p(ed justic dostal jen po roce a'%tvrt; ve vazb" ale strvil %ty(ikrt tolik %asu jako pan Plechat*. ASI NEJZNM#J" P%PAD N"kolikrt trestan* David Lubina m"l za sebou loupe#e na po&tch, bran rukojm, t"k z'v"zen a'dal& trestnou %innost. 13. z( roku 2005 se rozhodl pokra%ovat ve sv kari(e: vybral si na pra#skm Karlov" nm"st pom"rn" osam"lou #enu a'p(itiskl j k't"lu pistoli. Pak ji vyzval, aby s'nm ode&la; podle pozd"j&ho p(iznn m"l v'myslu ji oloupit. Vid"lo to ale n"kolik lid. N"kte( z'nich zavolali policii ta ov&em, jako v#dy, dorazila dvno v'dob", kdy bylo po v&em a'Lubina na t"ku z'msta %inu. Jinak se zachoval st(iha% televize Nova Michal Vel&ek, kter* byl v'parku na prochzce s'ko%rkem: ko%rek odstavil a'vydal se #en" na pomoc. Ct jej, #e se k'tomu odhodlal; osudn*m mu ale bylo, #e tak u%inil s'hol*ma rukama: Lubina se k'n"mu obrtil a'dv"ma v*st(ely jej t"#ce zranil. Michal Vel&ek zran"n po &esti hodinch v'nemocnici podlehl.

obr.14: Michal Vel!ek s(man$elkou na archivnm snmku TV Nova

Lubina se n"kolik t*dn) sp"&n" skr*val; nakonec byl ale chycen a'odsouzen k'v*jime%nmu trestu 23 let v"zen (odvolac sent mu jej pozd"ji je&t" o'dva roky prothl). Vel&ek, jak je vid"t i'jen z'na&eho seznamu p(pad), zdaleka nen jedin*, kdo se zastal napadenho; dky svmu zam"stnavateli kter*, mimochodem, p(isp"l i'k'polapen Lubiny je ale ur%it" nejznm"j&. Na jeho pam"+ vznikla mj. i'cena Michala Vel&ka, ji# nadace ADRA'ka#doro%n" ud"luje tomu, kdo stejn" jako Vel&ek p(isp"l na pomoc druhmu i'p(es osobn risiko. Prv*m z'dr#itel) tto ceny je Ale& Babinsk* z'Doln Lutyn"; ten se prvnho dubna 2006 postavil p(esile n"kolika to%nk), kte( fyzicky napadli sanit(ku na porodnm odd"len nemocnice v'Karvin-Rji sanit(ka i'pan Babinsk* museli b*t o&et(eni na chirurgickm odd"len a'skon%ili v'pracovn neschopnosti. Dal& z'p(pad), kter* si pop&eme, se Vel&kovu do zna%n mry podob: i'zde je to%nkem recidivista; i'zde riskuje vlastn #ivot pro ochranu jinho neozbrojen* obrnce. Li& se ale o'n"co &+astn"j&m koncem.

157

DOBR SLOVO NA VRAHA NESTA! V'lednu 2008 vy&el Petr Marku&ic z'v"zen; v'roce 1999 byl odsouzen k'desetiletmu trestu za vra#du, kterou spchal o'rok d(ve. P)l roku dokzal sekat latinu ale 28. srpna v'Moravsk T(ebov vyvolal ve%er spor se skupinou mladk), a'jednomu z'nich Miroslavu Plchovi p(ilo#il n)# na krk. V'tu chvli kolem prochzel p"tapadestilet* Rostislav Ondra; co vid"l se mu nelbilo, a'Marku&ice vyzval, aby p(estal mldence ohro#ovat. Nem"l to ale d"lat s'hol*ma rukama: Marku&ic se obrtil, a'bodl Ondru do b(icha. Zran"n bylo velmi v#n, na&t"st ale zpo%tku ne p(li& omezujc; Rostislav Ondra dky tomu dokzal p(ed to%nkem, kter* jej no#em ohro#oval i'nadle, utci. Do&el a# do blzk herny, odkud mu zavolali sanitku; rychl* zkrok chirurg) ve svitavsk nemocnici mu zachrnil #ivot. Ondra patrn" zachrnil Plchovi #ivot; sm v&ak p(itom bezmla polo#il vlastn, proto#e nebyl ozbrojen. Marku&ic se vrtil do v"zen, tentokrt na v*jime%n*ch 22 let.

158

,dn# arsenl a($dn zbra) v(arsenlech sv%ta nejsou tak impozantn jako v'le a(mravn odvaha svobodn#ch mu$' a($en.
Ronald Reagan

Doslov
!lov"ka odjak#iva provzela zbra$: nejprve k'lovu, brzy ale tak pro vlku i'vlastn ochranu mimo ni. V#dy tomu tak tak bude: dokud si #ivotn prost(ed denitivn" nezni%me, v#dy bude zapot(eb lovit pro regulaci zv"(e tam, kde jsme do p(rodnho po(dku ji# zashli natolik, #e miliony let star samoregula%n mechanismy ji# nemohou fungovat (p(inejmen&m potud ne, pokud nejsme ochotni p(estat farma(it a zru&it turistiku). Nezd se, #e by ub*valo vlek, bohu#el. A dokud budou lid lidmi, v#dy se najdou ob%as psychicky nemocn, ji# by rdi okrdali sv bli#n a i jinak jim ubli#ovali a pro ochranu p(ed takov*mi mus b*t slu&n lid v#dy ozbrojeni. Doufejme, #e jim v tom nikdo nebude brnit.

v Nov Vsi pod Ple&, kv"ten 2010

159