Douglas Adams

ivot, vesmr a vbec

Upravil voda ( honza @centrum.cz) Prosm, poslejte opravy peklep a typograckch chyb. A Zdrojov kd v L TEXu k dispozici na vydn.

Obsah
3 ivot, vesmr a vbec 3.1 . . . . . . . . . . 3.2 . . . . . . . . . . 3.3 . . . . . . . . . . 3.4 . . . . . . . . . . 3.5 . . . . . . . . . . 3.6 . . . . . . . . . . 3.7 . . . . . . . . . . 3.8 . . . . . . . . . . 3.9 . . . . . . . . . . 3.10 . . . . . . . . . . 3.11 . . . . . . . . . . 3.12 . . . . . . . . . . 3.13 . . . . . . . . . . 3.14 . . . . . . . . . . 3.15 . . . . . . . . . . 3.16 . . . . . . . . . . 3.17 . . . . . . . . . . 3.18 . . . . . . . . . . 3.19 . . . . . . . . . . 3.20 . . . . . . . . . . 3.21 . . . . . . . . . . 3.22 . . . . . . . . . . 3.23 . . . . . . . . . . 3.24 . . . . . . . . . . 3.25 . . . . . . . . . . 3.26 . . . . . . . . . . 3.27 . . . . . . . . . . 7 . 9 . 12 . 17 . 18 . 30 . 30 . 33 . 34 . 36 . 41 . 44 . 53 . 58 . 59 . 62 . 63 . 66 . 67 . 77 . 80 . 84 . 85 . 93 . 94 . 96 . 99 . 101

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

3.28 3.29 3.30 3.31 3.32 3.33

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

103 103 105 107 112 117

Kniha 3

ivot, vesmr a vbec

Vnovno Sally

3.1
Pravideln rann zden zavn ohlsilo, e se Arthur Dent probudil a nhle si vzpomnl, kde je. Nelo jen o to, e v jeskyni byla zima, a nelo jen o to, e tam bylo vlhko a smrduto. lo o to, e jeskyn se nachzela uprosted Islingtonu, jene pt autobus ml jet asi za dva miliny let. as je nejhor msto, aby se tak eklo, kde se lovk me ztratit, co mohl Arthur Dent dosvdit, protoe ml se ztrcenm v ase i prostoru rozshlou zkuenost. Pokud se ztratte v prostoru, aspo mte co dlat. Uvzl na prehistorick Zemi v dsledku sloitho etzce udlost, bhem nich byl stdav sevvn a uren v mnohem bizarnjch oblastech Galaxie, ne o jakch se mu kdy snilo, a pestoe ivot te bel opravdu hodn klidn, byl jet pod dost nervzn. U pt let ho nikdo neseval. A protoe se celkem s nikm nestkal, od t doby, co se s Fordem Prefectem ped tymi lety rozeli, ani ho za tu dobu nikdo neurazil. A na jedinou vjimku. Stalo se to jednoho jarnho veera asi ped dvma lety. Krtce po soumraku se vracel do jeskyn, kdy vtom si viml zhadnch svtel probleskujcch oblaky. Obrtil se a zral a srdcem se mu neobratn potcela nadje. Je zachrnn. Unikne. Trosenkv nemon sen lo. A tak sledoval, zral s asem a vzruenm, jak dlouh stbrn lo sestupuje vlahm veernm vzduchem, tie, bez rozruchu, jak se dlouh nohy rozkldaj v elegantnm technickm baletu. Lo zlehka pistla na zemi a jemn bzukot, kter vydvala, ustal, jakoby uspn veernm poklidem. Z lodi se vysunula rampa. Zazilo svtlo. V prlezu se objevila silueta vysok postavy. Postava sela po ramp a zastavila se ped Arthurem. Jste kretn, Dente, oznmila prost. Byl to velmi mimozemsk mimozeman. Zvltn mimozemsky vysok, zvltn mimozemsky zplotl hlava, zvltn mal trbinovit mimozemsk oka, extravagantn naasen zlatist roucho se zvltn mimozemsky stienm lmekem a bled edozelenou mimozemskou ple vyznaujc se onm hebkm leskem, jak vtina edozelench tv zsk jen dky dostatku pohybu a velmi luxusnmu mdlu. Arthur na nj vyjeven zral. Mimozeman bez mrknut pohled optoval. Poten pocit rozechvl nadje se rychle promnil v as a v souasn chvli bojovalo o pouit Arthurovch hlasivek vt mnostv rznch mylenek. Kdd . . . ? vypravil ze sebe. Dd . . . hu . . . uh . . . dodal. Hu . . . ha . . . kdo? podailo se mu konen ct, nae upadl do zuivho mlen. Pocioval te nsledky toho, e kam a jeho pam sahala, u dlouho nikomu nic neekl. Mimozemsk bytost se na okamik zamraila a nahldla do ehosi, co drela v huben, vyouhl mimozemsk ruce a co vypadalo jako 9

jaksi druh die. Arthur Dent? zeptala se psn. Arthur bezmocn pikvl. Arthur Philip Dent? tkl mimozeman tnem schopnho ednka. Ehm . . . hm . . . ano . . . hm . . . chrm, potvrdil Arthur. Jste kretn, opakoval mimozeman. Naprost hovado. Ehm . . . Bytost si krtce pro sebe pikvla, udlala si do die zvltn mimozemskou fajfku a briskn se obrtila zpt k lodi. Ehm . . . , snail se Arthur zoufale. Ehm . . . S tm na m nechote, odsekl mimozeman. Odpochodoval vzhru po ramp, prolezl otvorem a zmizel v lodi. Lo se neprodyn uzavela. Zaala vydval temn pulzujc hukot. Ehm, hej! zaval Arthur a bezmocn se k n rozbhl. Pokejte moment! hulkal. Co to m znamenat? Co? Pokejte moment! Lo se vznesla, jako by odhazovala svou vhu jako pl k zemi. Zvltn stoupala k veernmu nebi. Proltla oblaky, na chvli je ozila, a najednou byla pry a zanechala Arthura samotnho, tancho v nesmrn rozloze zem svj bezmocn mal taneek. Coe? vetl. Coe? Co? Slyte, co je? Vrate se a koukejte to vysvtlit! Vyskakoval a tanil, a se mu nohy tsly, a kiel, a ho bolelo v plicch. Nikdo neodpovdal. Nebyl tu nikdo, kdo by ho zaslechl nebo s nm promluvil. Mimozemsk lo u si to hmla k hornm vrstvm atmosfry a mila do hroziv przdnoty oddlujc tch nemnoho vc, je existuj ve Vesmru. Jej jedin pasar, mimozeman s nkladnou plet, se opel o opradlo jedinho sedadla. Jmenoval se Wowbagger Thnoucsedonekonena. Byl to lovk, kter ml v ivot cl. Nebyl to zrovna nejlep cl, a on sm by to prvn piznal, ale byl to alespo njak cl a pinejmenm ho udroval v pohybu. Wowbagger Thnoucsedonekonena toti byl nebo vlastn je jednou z nemnoha nesmrtelnch bytost ve Vesmru. Ti, kdo se jako nesmrteln narod, se s tm umj instinktivn vyrovnat, jene k tm Wowbagger nepatil. Dokonce je zaal nenvidt, tu bandu rovnodunch syk. Na Wowbaggera byla nesmrtelnost uvalena nedopatenm, v dsledku nehody pi pokusu s urychlovaem iracionlnch stic, tekutm obdem a prem gumovch l. Podrobnosti nehody nejsou podstatn, protoe se jet nikdy nikomu nepodailo pesn napodobit okolnosti, za nich k n dolo, a hodn lid, kte to zkoueli, skonilo tak, e se bu znemonili, nebo zabili, anebo oboj. Wowbagger s chmurnm a unavenm vrazem zavel oi, na lodnm stereu naladil lehk jazz a oddal se vahm, e by se to vechno dalo vydret, a nebt nedlnch odpoledn, opravdu by to lo. Zpotku ho to bavilo, uval si, il 10

nebezpen, riskoval, vydlval na dlouhodobch investicch na vysok rok, a kdekoho prost fantasticky peval. Nakonec to vak byla nedln odpoledne, co nedokzal snst, a ta straliv apatie, kter se dostav zhruba ve 2.55, kdy u vte, e ten den se nem cenu vckrt koupat, a a zrte sebeurputnji na kterkoli odstavec v novinch, stejn ho nepetete, ani nepouijete revolun techniky roubovn, kterou popisuje, a pestoe xujete hodiny oima, ruiky se neprosn posunou na tvrtou, kdy vstoupte do dlouhho, temnho asu svainy due. A tak ho nakonec vechno omrzelo. Vesel smv, kterm se dve blskal na cizch pohbech, mu zvadl na rtech. Zaal se mu hnusit Vesmr vbec a kad v nm zvl. Tehdy se mu v hlav zrodil pln, kter se mu stal hnacm motorem a kter ho, alespo podle jeho nzoru, me pohnt donekonena. Usmyslel si tohle. Uraz Vesmr. To jest, uraz kadho, kdo v nm je. Individuln, osobn, jednoho po druhm, a (v tomto bod se rozhodl zatnout zuby) pkn podle abecedy. Kdy mu to rzn lid vymlouvali, co obas inili, e je to pln nejen chybn pojat, ale doslova neprovediteln, protoe obrovsk spousta lid se neustle rod a zase umr, upel na n ocelov pohled a pravil: lovk pece me mt svj sen, nemyslte? A pustil se do toho. Kosmickou lo, postavenou tak, aby dlouho vydrela, vybavil potaem schopnm zpracovat vechna data tkajc se veker populace znmho Vesmru a vypotat hrzn sloit trasy, jimi se bude pohybovat. Lo ubhala vnitnmi orbity soustavy hvzdy Sol a pipravovala se proltnout kolem slunce jako kmen vren z praku a vtit se do mezihvzdnho prostoru. Pota, houkl. Zde, a pota. Kam dl? U to potm. Wowbagger chvli zral na fantastick klenoty noci, na miliardy drobnch diamantovch svt, kter poprily vnou noc svtlem. Kad z nich, jeden kad z nich byl v jeho itineri. Na mnoh z nich se bude vracet milinkrt. Pedstavil si, e jeho itiner spojuje vechny body na nebi jako oslovan teky v dtsk hdance. Doufal, e z njakho ikovnho hlu ve Vesmru dvaj dohromady njak hodn sprost slovo. Pota nemelodicky ppl na znamen, e skonil vpoty. Folfanga, oznmil a ppl. tvrt planeta soustavy Folfanga, pokraoval a znovu ppl. Odhadovan dlka cesty ti tdny, pokraoval dle a opt ppl. Zde setkn s malm slimejem druhu A-Rth-Urp-Hil-Ipdenu. Domnvm se, dodal po krtk pauze, bhem n si ppl, e jste se ho rozhodl nazvat piblblm spratkem. Wowbagger zachrochtl. Okamik i dva pozoroval majestt stvoen za ok11

nem. Myslm, e si chvli schrupnu, ohlsil a dodal: Ktermi stmi budeme v nejblich hodinch proltat? Pota zappal. Kosmovid, Myslipix a Domc mozkovna, oznmil s ppnutm. Njak lmy na programu, kter jsem nevidl u ticet tisckrt? Ne. Hm. Co teba Angst v Kosmu? Ten jste vidl jen ticet ti tisckrt pt set sedmnctkrt. Vzbu m na druhou plku. Pota souhlasn ppl. Dobe se vyspte, popl slun. Lo pdila noc. Na Zemi mezitm zaalo pret. Arthur Dent sedl v jeskyni a proval jeden z doopravdy nejmizernjch veer svho ivota, promlel, co by bval ml ct mimozemanovi a pitom mltil mouchy, kter taky provaly mizern veer. Ptho dne si vyrobil vak z krli ke, protoe usoudil, e se mu hod na vci.

3.2
Kdy se asi o dva roky pozdji vynoil z jeskyn, kterou nazval domovem, dokud pro ni nevymysl pilhavj jmno nebo dokud si nenajde lep jeskyni, bylo ndhern, voav rno. Pestoe ho bolelo v krku od toho, jak pravideln jako kad rno val hrzou, ml najednou skvlou nladu. Pithl si zvetel upan tsnji k tlu a vnoval krsnmu rnu ziv smv. Vzduch byl ist a provonn, vtk si pohrval ve vysok trv kolem jeskyn, ptci tbetali jeden na druhho, motli krsn poletovali a cel proda jako by se spikla ve snaze tvit se co nejpjemnji. Dvodem Arthurovy dobr nlady vak nebyly jen pastorln radosti. Prv dostal senzan npad, jak se vyrovnat se stralivou osamlost, dsivmi sny, krachem vekerch pokus o zahradnien a naprostou nicotnost ivota bez budoucnosti, kter vedl na prehistorick Zemi. Npad spoval v tom, e se zblzn. Znovu se ziv usml a ukousl si sousto z krli kty, kter mu zbyla od verej veee. Chvli vesele vkal, a pak se rozhodl ociln oznmit sv rozhodnut. Narovnal se a pohldl svtu zpma do pol a vrch. Aby dodal svm slovm vt vhy, vetkl si do vlas krli kost. Zeiroka rozphl pae. J se zblznm! oznmil. Dobr npad, poznamenal Ford Prefect slzajc ze skly, na kter sedl. Arthurv mozek udlal nkolik kotrmelc. Jeho elist zaala cviit kliky.

12

Taky jsem se na chvli zblznil, informoval Ford, a udlalo mi to stran dobe. Arthurovy oi metaly hvzdy. Vid, dodal Ford, . . . Kdes byl? peruil ho Arthur, kdy si to jeho hlava srovnala. Rzn, odtuil Ford. Vude mon. Zaculil se zpsobem pesn odhadnutm, aby dohnl k zuivosti. Popl jsem hlav chvli dovolen. kal jsem si, e kdyby m svt tak nalhav poteboval, zavol m zptky. A taky e zavolal. Vythl z ountl a polorozpadl brany sub-eta senzomatik. Alespo si myslm, e m zavolal, upesnil. Tahle vcika trochu hrla. Zatepal pstrojem. Jestli to byl plan poplach, tak se zblznm znova, zavyhrooval. Arthur zavrtl hlavou a usedl. Vzhldl. Myslel jsem, e u je urit po tob . . . ekl prost. Taky jsem si to chvli myslel, vykldal Ford. A pak jsem si pr tdn kal, e jsem citrn. V t dob jsem se bavil skknm do ginu s tonikem a zase ven. Arthur si odkalal, pak si musel odkalat znovu. Kde, pronesl namhav, jsi . . . ? Sehnal gin s tonikem? optal se Ford zvesela. Objevil jsem mal jezrko, kter si myslelo, e je gin s tonikem, a tak jsem skkal do nj a zase ven. Aspo si myslm, e si myslelo, e je gin s tonikem. Je ovem mon, e jsem si to jen pedstavoval, dodal s smvem, kter by zahnal kohokoliv petnho do koruny stromu. ekal na Arthurovu reakci, ale Arthur mu neskoil na pek. Pokrauj, vyzval ho vyrovnanm hlasem. Vtip je v tom, vysvtloval Ford, e nem cenu zblznit se z toho, jak se sna nezblznit. Je lep podlehnout a uetit si zdrav rozum na pozdji. Take te jsi zase pi zdravm rozumu, e? optal se Arthur. Ptm se jen tak, pro informaci. Byl jsem v Africe, sdlil Ford. Ano? Ano. Jak to tam bylo? Tak tohle je tv jeskyn, e jo? vyptval se Ford. Ehm, jo, potvrdil Arthur. Pipadal si tak njak divn. Po tm tyech letech naprost izolace ml takovou radost, e Forda vid, a ctil takovou levu, e se mlem rozplakal. Jene na druh stran Ford dokzal lovka skoro okamit otrvit.

13

Moc hezk, pronesl Ford na adresu Arthurovy jeskyn. Mus ti lzt krkem. Arthur se ani nenamhal odpovdt. Afrika byla moc zajmav, vykldal Ford. Choval jsem se tam dost divn. Chvli zamylen zral do dlky. Dal jsem se na trn zvat, ekl zlehka. Ale ml jsem to jen jako konka. Aha, ano, pikvl obezetn Arthur. Ano, ujistil ho Ford. Nechci t rozruovat detaily, protoe by t Co? Rozruily. Ale mon by t zajmalo, e j sm jedin jsem zodpovdn za vvoj postavy zvete, kter jste v pozdjch dobch znali jako irafu. Taky jsem se snail nauit se ltat. V mi? Povz mi o tom, vyzval ho Arthur. Povm ti o tom pozdji. Jen bych poznamenal, e Prvodce k, e . . . Kdoe? Prvodce. Stopav prvodce Galaxi. Vzpomn? Jist. Pamatuju se, e jsem ho hodil do eky. Ano. Jene j jsem ho vylovil. Tos mi neekl. Nechtl jsem, abys ho tam hodil zptky. To je fakt, uznal Arthur. Co k? Kdo? Prvodce. Prvodce k, e ltat je umn, nebo sp fgl. Ten fgl spov v tom, e sebou mus pratit na zem a netret se. Chab se usml. Ukzal na kolena svch kalhot a zvedl ruce a nabdl lokty k inspekci. Byly prodravl skrznaskrz. Zatm mi to moc nelo, piznal. Naphl ruku. Jsem moc rd, e t zase vidm, Arthure, dodal. Arthur zavrtl hlavou v nhlm nvalu emoc a zmatku. Nevidl jsem nikoho u lta. Vbec nikoho. U skoro ani neumm mluvit. Pod zapomnm slova. Ale trnuju, v? Trnuju tak, e mluvm s . . . mluvm s . . . Jak se jim k? Kdy s nimi mluv, tak si lidi mysl, e jsi zelel. Jako Ji III. Krlov? ekl zkusmo Ford. Ne ne, protestoval Arthur. Myslm ty vci, co s nimi mluvil. Jsou vude kolem ns, propnakrle. J sm jsem jich zaszel stovky. Ale vechny zaly.

14

Stromy! Trnoval jsem mluven se stromy. K emu to je? Ford stle jet napahoval ruku. Arthur na ni nechpav pohldl. Potes, vyzval ho Ford. Arthur uinil dan, zprvu nervzn, jako by ekal, zda se z podvan ruky nestane ryba. Pak ji v zplav levy energicky popadl do obou dlan a tsl a tsl. Po chvli Ford poctil nutnost vyprostit se ze seven. Vyplhali spolen na nedalek skaln vbek a obhleli okoln krajinu. Co se stalo s Golgafrinamany? vyptval se Ford. Arthur pokril rameny. Spousta jich nepeila zimu ped temi lety, vykldal, a tch pr zbylch na jae usoudilo, e potebuj dovolenou, a tak se nkam vydali na voru. Historie ns u, e peili . . . Hm, no jo, zhodnotil vc Ford. Dal si ruce v bok a znovu se rozhlel po przdnm svt. Nhle z nj zaala vyzaovat energie a rozhodnost. Jdeme, zavelel vzruen a otsl se pod pvalem novch sil. Kam? Jak? asl Arthur. Nevm, piznal Ford. Ale ctm, e je ta prav chvle. Zanou se dt vci. Jdeme na to. Ztiil hlas a k epotu. Zachytil jsem poruchy v luftu, sdlil Arthurovi dvrn. Dychtiv se zahledl do dlky a vypadal, jako e by rd, aby mu v tu chvli vtr dramaticky odvl vlasy z tve, jene vtr si prv opodl pohrval s listovm. Arthur ho podal, aby zopakoval, co prv ekl, protoe to dost dobe nepochopil. Ford mu to tedy zopakoval. V luftu? opakoval nevcn Arthur. V asoprostorovm kontinuu, vysvtlil Ford a vycenil zuby na vtr, kter prv zafoukl kolem. Arthur pikvl a pak si odkalal. Bavme se tu o njakm vogonskm ventiltoru nebo o em to vlastn mluvme? zeptal se opatrn. V asoprostorovm kontinuu je vr, utrousil Ford dleit. Aha, pikvl Arthur. A kde se tam vzal? Zastril ruce do kapes upanu a zahledl se vdoucn do dlky. Coe? podivil se Ford. Ehm, odvil se Arthur. Jakho vra m vlastn na mysli? Ford na nj zuiv pohldl. Bude u jednou poslouchat? tkl. J poslouchm, brnil se Arthur, ale nevm, jestli je to nco platn. Ford ho popadl za klopy upanu a zaal na nj mluvit tak pomalu, zeteln a trpliv, jako by Arthur byl zamstnancem etnho oddlen Telekomunikac a spoj.

15

Zd se . . . e existuj . . . jist oblasti . . . nestability . . . v samotn ltce . . . Arthur pihlouple pohldl na materil svho upanu, v mstech, kde ho Ford svral. Ne vak mohl vtlit pihloupl pohled v pihlouplou poznmku, Ford natst pokraoval. . . . v samotn ltce prostoroasu, dokonil sdlen. Jo t. Jo, t. potvrdil Ford. Stli osamocen na skle na prehistorick Zemi a rezolutn si zrali do tve. A co to dl? odvil se Arthur. Vykazuje, drtil Ford mezi zuby, jist oblasti nestability. Opravdu? podivil se Arthur a ani na vteinu neuhnul pohledem. Opravdu, pitakal Ford a jeho okohybn svaly zachovaly stejnou nehybnost. To je dobr, ocenil Arthur. Chpe? Ne. Nsledovala chvle ticha. Pot s touhle konverzac spov v tom, vysvtloval Arthur a tv mu pitom namhav plhal hloubav vraz jako horolezec pokouejc se zdolat zvlt zludn skaln vstupek, e se diametrln li od vtiny rozhovor, kter jsem v posledn dob vedl. Vtinou se stromy, jak jsem u vykldal. To nebyly takovhle hovory. A na nkter pokecy s jilmy, tam jsem obas zabedl. Arthure, oslovil ho Ford vn. Jo, copak? V prost vemu, co ti eknu, a vechno bude pln jednoduch. Nojo, a na to, e nevm jist, jestli tomuhle mu vit. Ford vythl sub-eta senzomatik. Pstroj neurit bzuel a drobn svtlko na jeho plti slab blikalo. Vybit baterie? ptal se se zjmem Arthur. Ne. V pedivu prostoroasu se vyskytla pohybliv porucha, vr, oblast nestability, a potuluje se nkde v na blzkosti. Kde? Ford zvolna a ponkud trhav opsal pstrojem plkruh. Tmhle! zvolal a naphl ruku. Tmhle za tou pohovkou! Arthur pohldl naznaenm smrem. Pekvapen zjistil, e na poli, pmo ped nimi stoj pohodln pohovka s opradly, potaen vzorovanm sametem. Inteligentn na ni zacivl. V hlav se mu lhly mazan otzky. Pro je na poli pohovka?

16

Vdy jsem ti to povdal! kikl Ford a vyskoil na nohy. Vr v asoprostorovm kontinuu! A na thle pohovce nejsp hnzd, co? peptal se Arthur a snail se opt uvst do chodu sv nohy a, jak doufal, by bez valnho optimismu, i smysly. Arthure! zaval Ford, ta pohovka je tu v dsledku nestability prostoroasu, na kterou jsem se snail upozornit tvj beznadjn zmkl mozek. Vyplavilo ji to z kontinua, je to prostoroasov naplavenina, a je pln fuk, co to je, ale musme ji chytit, protoe je to nae jedin cesta odtud! Rychle seplhal ze skalnho vbku a uhnl pes pole. Chytat kanape? bruel Arthur, a pak se zmaten zamrail pi pohledu na pohovku leniv se pohupujc a odplouvajc travnatm polem do dli. Se zavsknutm naprosto neekan radosti skoil ze skly a vrhl se do hektickho pronsledovn Forda a iracionln se chovajcho kusu nbytku. Divoce pdili travou, vyskakovali a smli se, vykikovali jeden na druhho pokyny, jak nadbhnout pohovce tudy i jinudy. Slunce zasnn svtilo na vlnc se trvu a v jejich stopch len pobhala drobn poln zvtka. Arthur byl astn. Ohromn ho potilo, e den se alespo pro jednou odvj podle plnu. Sotva ped dvaceti minutami se rozhodl, e se zblzn, a u je to tady, pobh po poli na prehistorick Zemi a prohn kvtovanou pohovku. Dotyn kus nbytku poskakoval sem a tam a zdl se souasn stejn hmotn jako stromy, z nich kolem nkterch proplouval, a souasn mlhav jako vlnc se sen, kdy jako duch prochzel jinmi. Ford s Arthurem chaoticky dusali za nm, ale sofa uskakovalo a nrovalo si to, jako by sledovalo svou vlastn komplikovanou matematickou topograi, co tak ve skutenosti inilo. Ale oba ptele je pronsledovali dl, a sofa tanilo a vilo, a se nhle obrtilo a propadlo, jako by pekroilo vrchol kivky katastrockho grafu a Ford s Arthurem se octli prakticky nad nm. Rozhoupali se a s vkikem skoili, slunce zamrkalo a zmizelo a oni se propadali odpornou nicotou, a se neekan vynoili uprosted brankovit na kriketovm hiti Lords Cricket Ground v londnsk tvrti St. Johns Wood, tsn ped koncem kvalikanho utkn v srii zpas s Austrli v roce 198-, prv v okamiku, kdy Anglii chyblo k vtzstv jen osmadvacet pebh.

3.3
Dleit fakta z Galaktick historie, slo jedna: (Petitno z Populrn pruky galaktick historie vydan denkem Siderick denn oural.) Non nebe nad planetou Krikkit pedstavuje nejnezajmavj pohled v celm Vesmru.

17

3.4
Kdy se Ford s Arthurem nhodn vypotceli z prostoroasov anomlie a tvrd dopadli na dokonal trvnk, byl na kriketovm hiti Lords ndhern, pjemn den. Ozval se hromov aplaus. Nepatil sice jim, ale pesto se oba instinktivn uklonili, co bylo tst, protoe mal, tvrd erven m, jemu divci ve skutenosti tleskali, proel jen pr milimetr nad Arthurovou hlavou. Jeden divk se zhroutil. Znovu sebou pratili na zem, kter se kolem nich nepkn toila. Co to bylo? zasyel Arthur. Nco ervenho, zasyel Ford v odpov. Kde to jsme? Na nem zelenm. Tvary, mumlal Arthur. Potebuju tvary. Aplaus rychle vystdalo kolektivn uasl zajknut a nejapn pohihvn stovek lid, kter se nemohly rozhodnout, zda maj vit tomu, co prv vidly, nebo ne. To je vae pohovka? ozvalo se. Co to bylo? zaeptal Ford. Arthur vzhldl. Nco modrho. Tvar? vyptval se Ford. Arthur se podval znova. M to tvar, syel na Forda s obom divoce zvrsnnm, jako policajt. Jet chvli se choulili na zemi a soustedn se mraili. Modr objekt, pipomnajc tvarem policajta, jim poklepal na rameno. Tak co, vy dva, ekl neurit tvar,co s vmi udlme? Jeho slova mla na Arthura elektrizujc inek. Vyskoil na nohy, jako kdy autor zaslechne zvonn telefonu, a vrhl nkolik pekvapench pohled na scenrii kolem sebe, kter se nhle ustlila v cosi dsiv obyejnho. Odkud to mte? zajeel na policajtoidn tvar. Co jste kal? podivil se modr tvar. Tohle je pece hit Lords Cricket Ground! oboil se na nj Arthur. Kde jste ho sehnali? Jak jste ho sem dostali? Myslm, e bych se ml radi trochu zklidnit, dodal a pejel si rukou po ele. Depl si na zem rovnou ped Forda. Je to policajt, oznmil. Co udlme? Ford pokril rameny. Co chce dlat? otzal se. Chci, abys mi ekl, e poslednch pt let jsem proil ve snu, domhal se Arthur. Ford znovu pokril rameny, nae Arthurovi vyhovl. Poslednch pt let jsi proil ve snu. Arthur se zvedl. 18

Je to v podku, obrtil se k policistovi. Poslednch pt let jsem proil ve snu. Schvln se ho zeptejte, ukzal na Forda, zdlo se mi o nm. Vydal se volnm krokem ke kraji hit a pitom si opraoval upan. Pak si viml, e m na sob upan. Chvli na nj zral. Pak se vrhl na strce podku. A odkud mm tyhle aty? houkl na nj. Zhroutil se a zaal se svjet na trvnku. Ford potsl hlavou. Proil si moc okliv dva miliny let, informoval policistu. Spolen zvedli Arthura na pohovku a odneli ho ze hit a v tomto sil jim jen na chvli zabrnil fakt, e sofa po cest zmizelo. Reakce publika na neekan udlosti na hiti byly poetn a rzn. Vtina divk se na to prost nemohla dvat, a tak ve sledovali jen v rozhlasovm penosu. To je zajmav phoda, Briane, kal jeden komenttor druhmu. Myslm, e jsme tady na hiti nemli dn zhadn materializace u od , od , no zejm jsme dn nemli, pokud si vzpomnm, nebo mli? V Edgbastonu v roce 1932? Co se tam vlastn stalo? Myslm, Pete, e prv ve chvli, kdy se Canter snail zastavit Willcoxe pibhajcho do stedu hit od pavilnu, pes hrac plochu pebhl divk. Nsledovala pauza, bhem n prvn komenttor pemlel. . . . . . . no, pronesl konen, ano, ale v podstat na tom nen vbec nic zhadnho, e? On se vlastn nematerializoval, nebo snad ano,? Prost jen pebhl pes hit. Ne, to je pravda, ale on tvrdil, e vidl, jak se nco materializovalo na hiti. Opravdu? Ano. Vidl myslm aligtora. Aha. A viml si ho jet nkdo jin? Zejm ne. Ani z nj nikdo nedostal podrobnj popis zvete, a tak hit jen zbn prohldli. A co se stalo s tm lovkem? Myslm, e se nkdo nabdl, e ho odvede a pozve ho na obd, jene on vysvtloval, e u obd ml, a moc dobr, a tak se tm pestali zabvat a pokraovali ve he a Warwickshire vyhrl o ti branky. Take se to naemu dnenmu ppadu moc nepodob. Ty z vs, kdo si prv naladili nai stanici, by snad mohlo zajmat, e, ehm . . . dva znan otrhan mui a jedna ano, opravdu, jedna pohovka, Chestereld, myslm? Ano, Chestereld. . . . se prv ped chvl materializovali tady na Lords Cricket Ground, pmo uprosted hit. Myslm vak, e nemli dn patn mysly, chovali 19

se velice dobromysln a . . . Promi, e t peruuju, Pete, chci jen ct, e pohovka prv zmizela. Opravdu zmizela? Tak tedy mme o jednu zhadu mn. Nicmn myslm, e si tato udlost zaslou zaznamenat do knihy rekord, zvl proto, e se sofa objevilo v tak dramatickm okamiku hry, Anglii te chyb k vtzstv v cel srii jen tyiadvacet pebh. Oba mui prv opoutj v doprovodu policisty hrac plochu a vichni se ukliduj, take hra bude moci zase zat. Tak, pane, pravil policista, kdy konen proli zvdavm davem a sloili Arthurovo pokojn bezvldn tlo na deku, snad byste mi te laskav mohl ci, kdo jste, odkud pochzte a co mla znamenat ta scnka? Ford se na chvli zadval na zem, jako by se k nemu odhodlval, a pak se narovnal a upel na konstbla pohled, je ho zashl plnou silou kadho centimetru vzdlenosti esti svtelnch let mezi Zem a Fordovm domovem v blzkosti Betelgeuze. Tak dobe, ekl Ford velmi tie. eknu vm to. Ano, toti myslm, e to nebude nutn, spn ze sebe vysypal policista, jen a se to nestane zase znova, a u to bylo cokoliv. Otoil se na podpatku a vydal se hledat nkoho, kdo by nebyl z Betelgeuze. Natst jich bylo vude kolem plno. Arthurovo vdom se vracelo do jeho tla jakoby z velk dlky a dosti neochotn. Zailo tam toti pr oklivch chvilek. Zvolna, nervzn vstoupilo a usadilo se na sv obvykl msto. Arthur se posadil. Kde to jsem? optal se. Na hiti Lords Cricket Ground, odpovdl Ford. Fajn, zhodnotil Arthur a jeho vdom si opt udlalo krtkou pestvku. Jeho tlo uchlo zptky na trvu. O deset minut pozdji, kdy se choulil nad lkem aje ve stanu s oberstvenm, se mu do znaven tve zaala vracet barva. Jak se ct? vyptval se Ford. Jsem doma, ekl Arthur chraptiv. Zavel oi a hladov vdechoval vni aje, jako by to byl vlastn v Arthurov ppad jako by to byl aj, co tak skuten byl. Jsem doma, opakoval, doma. Anglie, dnes, zl sen je pry! Otevel oi a vyrovnan se usml. Vrtil jsem se tam, kam patm, zaeptal hlasem plnm emoc. Myslm, e bych ti ml ct dv vci, peruil ho Ford a hodil mu pes stl vtisk denku The Guardian. Jsem doma, pokraoval Arthur ve svch tirdch. Ano, potvrdil Ford. Za prv, ukzal na datum na hornm okraji listu, Zem bude demolovna za dva dny. Jsem doma, nedal se Arthur vyruit. aj, bsnil, kriket, dodal s potenm, posekan trva, devn laviky, bl pltn saka, plechovky od 20

piva . . . Zvolna zaostoval na noviny. Naklonil hlavu na stranu a mrn se zamrail. Tohle slo u jsem vidl, podivil se. Oi se mu zvolna zatoulaly k datu, na kter Ford zvolna poklepval. Obliej mu na vteinu i na dv zmrzl, nae zaal straliv pomalu pukat, jak to na jae efektn pedvdj arktick kry. A za druh, zejm m ve vousech kost, dokonil Ford a vyplchl zbytek aje za sebe. Venku ped stanem slunce svtilo na spokojen divky. Zilo na bl klobouky a zrudl tve. Slalo na nanuky a rozehvalo je. Prailo na slziky malch dt, kterm se rozehl nanuk a spadl ze pejle na zem. Hlo na stromy, plilo na kmitajc kriketov plky a odrelo se od velice neobvyklho pedmtu, kter parkoval za blou stnou za hazeem a kterho si zejm nikdo neviml. Poimralo paprsky Forda a Arthura, kte se vynoili ze stanu s oberstvenm a s mournm obhleli scnu ped sebou. Arthur se tsl. Mon e bych ml . . . zaal. Ne, tkl oste Ford. Coe? ptal se chab Arthur. Nepokouej si volat dom. Jak jsi uhodl . . . ? Ford pokril rameny. Ale pro vlastn ne? Lidi, co se bav sami se sebou po telefonu, se nikdy nedozv nic, co by jim prosplo, pouil ho Ford. Ale . . . Dvej se, vyzval ho Ford. Zvedl imaginrn telefon a vytoil imaginrn slo. Hal, prothl do imaginrnho mluvtka. To je Arthur Dent? Ahoj, tady Arthur Dent. Nezavuj! Zklaman pohldl na imaginrn telefon. Zavsil, pokril rameny, a peliv odloil imaginrn telefon zpt na imaginrn vidlici. Nen to m prvn asov anomlie, vysvtlil. Jet zasmuilej vraz vystdal u tak dost zasmuil vraz na Arthurov tvi. Take nejsme doma v suchu, povzdechl si. Dokonce se ani ned ct, e bychom byli doma a drhli se frot runkem, upesnil Ford. Hra pokraovala. Nadhazova se blil k brance lehkm klusem, pak ostrm poklusem a pak rychlm bhem. Nhle explodoval v podob zmtice rukou a nohou, ze kter vyltl m. Plka se rozmchl a tvrd ho odplil

21

za sebe pes blou stnu. Fordovy oi sledovaly drhu me a nhle se zarazily. Ford ztuhl. Znovu pehldl letovou drhu me a znovu se zarazil. Tohle nen mj runk, protestoval Arthur pehrabujc se ve sv bran z krli ke. Pt! okikl ho Ford a soustedn pimhouil oi. Ml jsem golgafrinamsk sportovn runk, stoval si Arthur. Byl modr se lutmi hvzdami. Tohle nen on. Pt! opakoval Ford. Zakryl si jedno oko a druhm se dval. Tenhle je rov, pokraoval Arthur, nen nhodou tvj? Byl bych rd, kdybys u konen pestal mlt o tom runku, ucedil Ford. Tohle nen mj runk, nedal se Arthur, to je vechno, co se pokoum ct . . . A chvle, kdy si peju, abys o nm pestal mlt, nastala prv te, zavrel tie Ford. No dobe, urazil se Arthur a zaal dotyn kus textilu cpt zpt do primitivn sltanho vaku z krli ke. Chpu, e to patrn v kosmickm mtku nen dleit, ale je to zkrtka divn, to je vechno. Rov runk, najednou z nieho nic, msto modrho se lutmi hvzdami. Ford se zaal chovat divn, nebo vlastn se ani nezaal chovat divn, ale zaal se chovat zpsobem, kter se podivn liil od divnho chovn, jm se obvykle vyznaoval. Dlal toti tohle: Nedbaje na nelib pohledy, je si za sv chovn vyslouil od ostatnch divk stojcch v hloucch kolem hit, prudce mval rukama ped obliejem, kril se za nktermi lidmi a vyskakoval za jinmi, nae chvli klidn stl a soustedn moural. Po chvli se zaal zvolna a kradmo plit vped a soustedn a tzav se mrail, jako leopard, kter si nen jist, jestli kilometr ped sebou na rozplen pran plni zahldl poloprzdnou plechovku koiho rdla. A tohle nen moje brana, prohlsil nhle Arthur. Kouzlo soustedn se prolomilo a Ford se zlostn obrtil k Arthurovi. Nemluvm pece o runku, brnil se pedem Arthur. O tom jsme se u jednou dohodli, e nen mj. Jenome brana, do kter jsem si dval runk, co nen mj, taky nen moje, pestoe se j pozoruhodn podob. J osobn si tedy myslm, e to je hodn divn, zvl kdy jde o branu, kterou jsem si sm vyrobil na prehistorick Zemi. A tohle nejsou moje kameny, dodal a vythl z vaku nkolik plochch edch kamen. Dlal jsem si sbrku zajmavch kamen, a tyhle jsou pece pln fdn. Davem prochvlo vzruen zavn a pekrylo Fordovu odpov na tuto informaci. Kriketov mek, kter vyvolal vzruenou reakci, spadl z nebe a pkn pistl v Arthurov zhadnm krlim vaku. ekl bych, e tohle je taky hodn zvltn udlost, komentoval Arthur, rychle branu zavel a pedstral, 22

e hled mek na zemi. Tady asi nebude, ekl malm klukm, kte se kolem nj okamit shlukli, aby mu pomohli hledat, asi se nkam zakutlel. Nejsp tmhle, ukzal neurit smrem, jm si pl, aby odprejskli. Jeden z kluk se na nj tzav podval. Jste v podku? zeptal se. Ne, piznal Arthur. Tak pro mte ve vousech kost? podivil se chlapec. Snam se ji vycviit, aby se j lbilo vude, kam ji dm. Arthur byl na svou odpov pyn. Pesn takovhle poznmky pobav a stimuluj mladistvou mysl. Jo? Hoch chvli pemlel s hlavou na stranu. Jak se jmenujete? Dent, odpovdl Arthur, Arthur Dent. Jste kretn, Dente, ekl kluk. Naprost hovado. Zahledl se kamsi skrz Arthura, aby dal najevo, e nem s utknm nijak naspch, nae se odloudal, drbaje se pitom na nose. Arthur si najednou vzpomnl, e Zem m bt za dva dny demolovna, a pojednou mu to nijak zvl nevadilo. Hra pokraovala s novm mkem, slunce dl svtilo a Ford se dal zase do poskakovn, potsn hlavou a mrkn. Nco t trp, e? napadlo Arthura. Myslm, e tamhle je PNJ, ekl Ford tnem, kter vstil naprosto nesrozumiteln sdlen, jak u Arthur ze zkuenosti vdl. Naphl ruku. Zvltn bylo, e smr, jm ukazoval, se neshodoval se smrem jeho pohledu. Arthur se podval nejprve jednm smrem, ke stn za hazeem, a pak druhm smrem, to znamen na hrac plochu. Pikvl a pokril rameny. Jet jednou pokril rameny. Coe tam je? optal se. PNJ. P . . . ? . . . NJ. Co to je? Problm nkoho jinho. Aha, dobr, uklidnil se Arthur. Netuil, o co jde, ale u snad bude pokoj. Nebyl. Tmhle, upozoroval Ford a znovu ukazoval na blou stnu a dval se na hit. Kde? nechpal Arthur. Pece tmhle! nalhal Ford. Jo, vidm, ekl Arthur, ale nevidl nic. 23

U to vid? kontroloval Ford. Co? asl Arthur. Vid PNJ? ptal se Ford trpliv. Myslel jsem, e jsi kal, e je to problm nkoho jinho. Sprvn. Arthur zvolna a peliv, s vrazem nesmrn tuposti, pikyvoval. A j chci vdt, jestli ho vid, dodal Ford. To e chce? Ano. Jak to vypad? zeptal se Arthur. Jak to mm vdt, ty pitome? zaval Ford. ekni mi, jestli ho vid! Arthur poctil tup buen ve spncch, typick pro vtinu rozhovor s Fordem. Jeho mozek byl ve stehu jako vystraen tn v psinci. Ford ho vzal za ruku. Problm nkoho jinho, vysvtloval, je nco, co nememe vidt, nebo sp nevidme, n mozek nm to nedovol vidt, protoe si myslme, e je to problm nkoho jinho. To znamen PNJ. Mozek to prost vykrtne, je to jako slep skvrna. Kdy se na tu vc dv pmo, neuvid ji, pokud pesn nev, co to je. Jedin ance je zahldnout to koutem oka. Aha, rozzil se Arthur, proto tedy . . . Ano, rychle pitakal Ford, kter vdl, co chce Arthur ct. . . . jsi poskakoval nahoru a . . . Ano. . . . dol a mrkal . . . Ano. . . . a . . . Myslm, e jsi pochopil. U to vidm, hlsil Arthur. Je to kosmick lo. Na okamik strnul, zden reakc, kterou jeho sdlen vyvolalo. Dav vybuchl hurnskm evem a ze vech smr pibhali lid, kieli, jeeli, a ve veobecn vav a zmatku zakopvali jeden o druhho. Uasl Arthur kloptav ustoupil a ustraen se rozhldl. Pak se znovu rozhldl, jet pekvapenji. Vzruujc, e? eklo spoleensky zjeven. Zavlnilo se Arthurovi ped oima, i kdy ve skutenosti to bylo sp tak, e se Arthurovy oi vlnily ped zjevenm. Vlnily se mu tak rty. C . . . c . . . c . . . c . . . kaly. Vae mustvo prv zvtzilo, informovalo zjeven. C . . . c . . . c . . . c . . . opakoval Arthur a kad bleptnut doprovzel ouchancem do Fordovch zad. Ford rozechvle zral na vzniklou vavu. Vy jste Anglian, e? vyzvdalo dle zjeven. 24

C . . . c . . . c . . . c . . . ano, pitakal Arthur. Take vae mustvo, jak jsem u kal, vyhrlo. Zpas. To znamen, e jim zstv trofej. Urit mte ohromnou radost. Musm piznat, e mm kriket moc rd, pestoe bych nerad, aby m slyel kdokoli mimo tuto planetu. Jen to ne! Zjeven pedvedlo cosi, co vypadalo, jako e by to mohlo bt spikleneck zaklben, ale dalo se to jen tko rozeznat, protoe dotyn stl proti svtlu a slunce mu vytvelo kolem hlavy oslepujc svatoz a dramaticky ozaovalo jeho stbrn vlasy a vousy zpsobem vyvolvajcm posvtnou bze, a tud tko sluitelnm se spikleneckm klbenm. Vidte, a za pr dn bude po vem, e? dodal mimozeman. I kdy, jak jsem vm kal u pi minulm setkn, m to stran mrz. Jene co se m stt, m se stt. Arthur se snail promluvit, ale nakonec nerovn boj vzdal. Znovu ouchl do Forda. Myslel jsem si, e se stalo nco hroznho, zareagoval Ford, ale byl to jen konec hry. , nazdrek, Slartibartfaste, kde se tu berete? Ale jen tak se potuluju, pravil staec vn. To je vae lo? Mete ns vzt kamkoliv? Trplivost, trplivost, nabdal kmet. Tak jo, kvl Ford. J jen e tahle planeta m bt dost brzy demolovna. J vm, ekl klidn Slartibartfast. Jen jsem chtl, aby bylo jasno, nedal se odbt Ford. Je mi to jasn. Pokud mte v tuhle chvli chu postvat u kriketovho hit . . . Mm. Je to samozejm vae lo. Je. Vypad to tak. Ford se prudce odvrtil. Nazdar, Slartibartfaste, konen ze sebe vypravil Arthur. Nazdar, pozemane, optoval pozdrav Slartibartfast. Konec konc, umt meme jen jednou, mudroval Ford. Staec ignoroval rpnut a dychtiv hledl na hit oima , v nich se mhaly pocity, kter zejm nemly dnou pmou souvislost s tm, co se na ploe dlo. Dlo se to, e se zstup shromaoval v irokm kruhu kolem stedu mezibrankovho prostoru. Co v t scn vidl Slartibartfast, vdl jen on sm. Ford si cosi pobrukoval. Popvek spoval v jedinm tnu opakovanm v jistch intervalech. Doufal, e se ho nkdo zept, co si to pobrukuje, ale nikdo se nezeptal. Kdyby se ho byl nkdo zeptal, byl by ekl, e si pobrukuje pod dokola prvn 25

ver psn Noela Cowarda Zlobm se na toho kluka . Pak by mu ovem bylo namtnuto, e pece zpv jen jeden tn, na co by odpovdl, e z dvod, kter, jak douf, jsou zejm, vynechal na toho kluka . Ml vztek, e se nikdo nept. Jenome jestli neodjedeme co nejdv, meme se zase octnout v pkn kai, vybuchl nakonec. Nic m tak nedeprimuje, jako kdy vidm demolici planety. Vc m me otrvit snad jen to, e na t planet zrovna jsem. Nebo mon, dodal polohlasem, postvn kolem kriketovch hit. Trplivost, vyzval znovu Slartibartfast. Chystaj se velk vci. To jste kal, kdy jsme se vidli posledn, pipomenul Arthur. A ml jsem pravdu, ekl Slartibartfast. To je fakt, uznal Arthur. Ve, co se chystalo, vak byl jen jaksi obad. Byl ostatn uren spe televizi ne divkm a ve, co z nj mohli ze svho stanovit pochytit, bylo to, co slyeli z rdia. Ford dval agresivn najevo nezjem. Dopalovalo ho vysvtlen, e trofej bude pedna kapitnovi anglickho tmu pmo na hiti, soptil, kdy slyel, e je to proto, e ji vyhrli u po x-t, otrven pokalval pi informaci, e trofej je popel kriketov branky, a kdy se po nm jet navc chtlo, aby se vyrovnal s informac, e dotyn branka byla splena v Melbourne v roce 1882, kterto akt ml symbolizovat smrt anglickho kriketu , otoil se prudce k Slartibartfastovi, zhluboka se nadechl, ale nedostalo se ku pleitosti cokoliv ct, protoe staec tam nebyl. Rzoval si to na hit hroziv odhodlanm krokem, vlasy, vousy a roucho za nm vlly, take vypadal asi tak, jak by asi vypadal Moj, kdyby Sinai byl dobe osthan trvnk, a nikoliv dmajc hora, z ni leh ohe, jak se astji zobrazuje. kal, e se sejdem u lodi, sdlil mu Arthur. Co to u vech zkalupench padt ten star blzen dl? vybuchl Ford. Chyst se s nmi za dv minuty sejt, odpovdl Arthur s pokrenm ramen vyjadujcm naprostou rezignaci na jakkoliv mylen. Vydali se k lodi. K um jim dolhaly podivn zvuky. Pokoueli se je nevnmat, ale nemohli nezaslechnout, jak se Slartibartfast hateiv domh, aby mu dali stbrnou urnu s popelem, protoe je, jak se vyjdil, ivotn dleit pro minulou, souasnou i budouc bezpenost Galaxie , co vyvolalo bujar vesel. Rozhodli se ve ignorovat. Co se dlo dl, ovem ignorovat nemohli. Za doprovodu zvuku, jako kdy sto tisc lid najednou ekne wop , se nhle ve vzduchu nad kriketovm hitm z nieho nic materializovala ocelov bl lo a s nekonenou zlovstnost a slabm bzukotem tam zstala nehnut viset. Pak chvli nedlala nic, jako by oekvala, e si vichni budou normln hledt svho a nebudou si vmat, e tam je. Potom udlala nco naprosto neobyejnho. Nebo se sp otevela a vypustila ven cosi naprosto neobyejnho, 26

jedenct naprosto neobyejnch objekt. Byli to roboti, bl roboti. Neobyejn na nich bylo to, e zjevn byli pro danou pleitost vhodn obleeni. Nejene byli bl, ale mli s sebou nco, co vypadalo jako kriketov plky, a nejen to, nesli tak pedmty podobajc se kriketovm mkm, navc mli kolem dolnch st nohou ebrovan vztue. Ty byly ze veho nejneobyejnj, protoe do nich zejm byly zabudovny trysky, je umonily pozoruhodn civilizovanm robotm snst se z parkujc kosmick lodi a zat vradit lidi, co tak uinili. A hele, poznamenal Arthur, nco se asi dje. Padej k lodi, houkl Ford. Nechci nic vdt, prost padej k lodi. Dal se do bhu. Nechci nic vdt, nechci nic vidt, nechci nic slyet, hulkal v poklusu, tohle nen moje planeta, j jsem o to nestl, tady bt, nechci se do nieho mchat, chci jenom odtud, chci na verek s lidmi, s ktermi si mm co ct! Ze hit stoupal kou a plameny. Nadpirozen skvadra sem dnes zejm pitrhla v hojnm potu . . . blbolilo vesele rdio. Co potebuju, je podn pank a pr sob rovnch spolenk, pokikoval, aby objasnil smysl pedchoz poznmky. Pi tom neustle utkal, zastavil se jen na okamik, aby popadl Arthura za ruku a vlekl ho s sebou. Arthur se vil do sv obvykl krizov role, to znamen, e stl s otevenmi sty a nechal udlosti, aby se pes nj valily. Hraj kriket, mumlal Arthur a kloptal za Fordem. Psahm, e hraj kriket. Nevm, pro to dlaj, ale dlaj prv tohle. Nevrad jenom lidi, oni je vyhazuj do povt, kiel, Forde, oni ns vyhazuj do povt! K tomu, aby lovk nevil tomu, co vid, by bylo zapoteb mnohem dkladnj znalosti galaktick historie, ne jakou se Arthurovi na cestch zatm podailo zskat. Pzran, nsilnick postavy, kter se pohybovaly v hustm mraku koue, zejm vykonvaly jakousi bizarn parodii sledu odpalovacch pohyb, a na to, e kad m, kter odehrly, a pistl kdekoli, vybuchl. Hned prvn m vyvrtil Arthurovu pvodn domnnku, e to cel me bt jen reklamn akce uspodan australskmi vrobci margarnu. Pak ve skonilo, stejn nhle, jak to zaalo. Jedenct blch robot se v semknut formaci vzneslo hnoucm mranem a s poslednmi zblesky plamene zmizeli v trobch ekajc bl lodi, kter za doprovodu zvuku, jako kdy sto tisc lid ekne fup , zmizela v povt, z nho se prve s wopnutm vynoila. Na okamik zavldlo hrzypln omren ticho, a pak se z oblak koue vynoila bled postava Slartibartfasta, vyhlejcho jet Mojovitji, protoe i kdy tu i nadle dn hora nebyla, pinejmenm te krel pes hnouc a kouc peliv posekan trvnk. Zuiv se rozhlel, dokud nezahldl Arthura 27

s Fordem, jak se spn se prodraj vydenm zstupem, kter byl prv v tu chvli zamstnn pdnm zcela opanm smrem. Dav si oividn myslel, e se z toho tedy ale vyklubal opravdu neobvykl den, a nevdl kudy se dt, pokud se vbec chtl nkudy dt. Slartibartfast nalhav gestikuloval na oba ptele a volal na n, a vichni ti se postupn propracovvali k jeho lodi, stle jet zaparkovan za blou stnou. Dav, pdc kolem, si j dosud neviml, nejsp proto, e ml v tu chvli dost vlastnch problm. Oni toti garblovali warblovali farblovali! kiel Slartibartfast roztesenm hlasem. Co k? supl Ford a dral se za pomoci lokt kupedu. Arthur zakroutil hlavou. k e . . . nco udlali. Oni toti tablovali warblovali farblovali, kikl Slartibartfast znovu. Ford a Arthur na sebe pohldli a zavrtli hlavami. Zn to dost nalhav, usoudil Arthur. Zastavil se a zavolal. Coe? Oni toti garblovali warblovali fofel! kiel Slartibartfast a vytrvale mval. k, e odnesli popel, rozlutil vzkaz Arthur. Tak to myslm k. Beli dl. Coe vzali? asl Ford. Popel, odpovdl Arthur strun. Zpopelnn pozstatky kriketov branky. Trofej. Pro tu . . . funl dle, sem zejm . . . pijeli a . . . odvezli si ji. Mrn potsl hlavou, jako by si chtl trochu setst mozek v hlav. Zvltn, chtt nkomu sdlit takovouhle vc. Zvltn, odvzt si takovou vc. Zvltn lo. Prv k n dorazili. Dal nejzvltnj vc na lodi bylo sledovat psoben pole PNJ. Te u jasn vidli lo takovou, jak byla, jednodue proto, e vdli, e tam je. Bylo vak naprosto zejm, e nikdo jin ji nevidl. Nebylo to vak proto, e by byla neviditeln a nebylo to ani nim podobn hypernemonm. Technologick postupy potebn k tomu, aby se nco stalo neviditelnm, jsou toti tak nekonen sloit, e v devtistech devadesti devti miliardch devtistech devadesti devti milinech devtistech devadesti devti tiscch devti stech devadesti devti ppadech z bilinu je prost mnohem jednodu a efektivnj vc odstranit a obejt se bez n. Ultraslavn vdeck kouzelnk Erafax z Wugu se jednou vsadil o vlastn ivot, e za jedin rok uin velkou megahoru Magramal pln neviditelnou. Vt st ron lhty strvil hranm s mohutnmi lux-o-ventily, refrakto-nultory a se spektrln pesmyko-matikou, a kdy mu zbvalo u jen pouhch devt hodin, zjistil, e to nedoke. A tak se svmi pteli a s pteli svch ptel a s pteli ptel svch 28

ptel a s pteli ptel ptel svch ptel a s nktermi jejich ne tak pln dobrmi kamardy, kte nhodou vlastnili mamut hvzdnou spolenost pro kaminovou dopravu, se pustili do toho, co je dnes povaovno za nejtvrd non makaku v historii. A skuten, ptho dne nebylo horu Magramal vbec vidt. Erafax prohrl szku a tud i ivot jen proto, e jeden pedantsk ednk, kter ml vc rozsoudit, si viml, e 1. jda msty, kde by ml stt Magramal, o nic nezakopl, ani si o nic nerozbil nos, a 2. tu byl podezele vyhlejc msc navc. Pole Problmu nkoho jinho je mnohem jednodu a mnohem innj, a co vc, me fungovat teba sto let na energii dodvanou jedinou bateri do obyejn baterky. Je toti zaloeno na pirozenm lidskm sklonu nevidt nic, co lovk nechce, neoekv, nebo neum vysvtlit. Kdyby Erafax natel horu na rovo a na jej vrchol umstil lacin, jednoduch pole Problmu nkoho jinho, vichni by urit chodili kolem n nebo dokonce pes ni, a prost by si vbec nevimli, e tam je. A pesn to se te dlo se Slartibartfastovou lod. Nebyla sice rov, ale i kdyby nakrsn byla, byl by to jej nejmen vizuln problm, a vichni by ji svorn ignorovali. Nejmimodnj na n bylo, e vypadala jen zsti jako kosmick lo se smrovmi kormidly, raketovmi motory a vstupnmi otvory atakdle, a z vt sti vyhlela jako mal, tuln italsk bistro. Ford s Arthurem na ni v asu zrali a jejich tlocit byl doten. J vm, vypravil ze sebe udchan a rozilen Slartibartfast, kter k nim prv pibhl, ale m to sv dvody. Pojte, musme jet. Non mra z dvnovku je opt tu. Vem nm hroz zkza. Musme okamit odlett. Rd bych nkam, kde je slunn poas, porouel si Ford. Ford s Arthurem nsledovali Slartibartfasta do lodi, a z toho, co spatili uvnit, byli tak popleten, e si vbec neuvdomovali, co se dl dlo venku. Dal kosmick lo, tentokrt thl a stbrn, sestoupila z oblohy na hrac plochu, tie, bez rozruchu, jej dlouh nohy se rozloily v elegantnm technickm baletu. Lo zlehka pistla. Vysunula se krtk rampa. Z lodi vypochodovala vysok edozelen postava a pistoupila k malmu hlouku lid shromdnch uprosted hit, kte oetovali obti nedvnho bizarnho masakru. S klidnou, neokzalou autoritou odstrila kolemstojc stranou a pikroila k mui zoufale lecmu v kalui krve, jemu zjevn u dn pozemsk medicna nemohla pomoci. Tce oddychoval a kalal z poslednch sil. Postava k nmu tie piklekla. Arthur Philip Deodat? zeptala se. Mu se zdenm zmatkem v och chab pikvl. 29

Jste blb, nicotn budikniemu, zaeptalo mu stvoen. kal jsem si, e byste to ml vdt, ne opustte svt.

3.5
Dleit fakta z galaktick historie, slo dv: (Petitno z Populrn pruky galaktick historie vydan denkem Siderick denn oural.) Od samch potk tto Galaxie vznikaly a opt zanikaly velk civilizace, vznikaly a zase zanikaly. Vznikaly a zanikaly tak asto, e je lovk v pokuen myslit si, e ivot v na Galaxii mus bt nco podobnho jako mosk nemoc kosmick nemoc, asov nemoc, historick nemoc nebo nco takovho, a pitom.

3.6
Arthurovi pipadalo, jako by si cel nebe nhle stouplo stranou a nechalo je prolett. Pipadalo mu, e atomy jeho mozku a atomy kosmu proud navzjem jedny skrze druh. Pipadalo mu, e je nesen vesmrnm vtrem a e on sm je tm vtrem. Pipadalo mu, e je jednou z mylenek Vesmru a e Vesmr je jeho mylenkou. Lidem na hiti Lords Cricket Ground pipadalo, e se v severnm Londn objevila a vzpt zase zmizela jedna restaurace, jak se tu ostatn asto stv, a e je to Problm nkoho jinho. Co se stalo? zaeptal Arthur se znanou ctou. Odstartovali jsme, odtuil Slartibartfast. Arthur setrvval v poplaen nehybnosti na akceleran pohovce. Nebyl si jist, jestli m kosmickou nemoc nebo zchvat zbonosti. Pkn voztko, ekl Ford v nespn snaze zamaskovat, jak dojem na nj udlalo, co prv pedvedla Slartibartfastova lo. Jen ta vzdoba nestoj za nic. Staec chvli neodpovdal. Zral na pstroje s vrazem lovka, kter se sna pevst zpamti stupnici Fahrenheita na Celsia a pitom mu ho dm. Pak se mu elo vyjasnilo a on se na okamik zadval na irokou panoramatickou obrazovku ped sebou, ukazujc ohromujc sloitost hvzd plynoucch kolem nich jako stbrn nitky. Rty se mu pohybovaly, jako by se pokouel hlskovat njak slovo. Nhle poplaen peskoil oima zpt na pstroje, ale pak lek ustoupil trvale zamraenmu vrazu. Znovu pohldl na obrazovku. Nahmatal si puls. Na chvli se zamrail jet vc, pak se uklidnil. 30

Snait se porozumt strojm je chyba, ozval se. Jenom m znekliduj. Co jste kal? Ta vzdoba, oklbal se Ford. Stran! Kdesi v nejzazch hlubinch univerzln mysli, pronesl moude Slartibartfast, je skryt dvod. Ford se kriticky rozhldl. Zjevn si myslel, e je to pli optimistick pohled na vc. Interir letov paluby byl vyveden v tmav zelen, tmav erven a tmav hnd, byl stsnn a nladov osvtlen. Podobnost s italskm bistrem z njakch zhadnch dvod nekonila u palubnho prlezu. Jednotliv reektory osvtlovaly kvtiny v koench, leskl dladice a spousty drobnch neidentikovatelnch kovovch tretek. Ve stnu ohyzdn haly lkem opleten lhve. Pstroj, jemu Slartibartfast prve vnoval pozornost, byl zejm zasazen ve dnech lahv zaputnch do betonu. Ford nathl ruku a dotkl se ho. Napodobenina betonu. Plastik. Napodobeniny lahv zasazen do napodobeniny betonu. Nejzaz hlubiny univerzln mysli se mou jt bodnout, pomyslil si pro sebe, tohle je prost k. Ovem na druhou stranu je teba piznat, e proti tomu, jak se lo pohybovala, vypadalo Srdce ze zlata jako elektrick korek. Vyskoil z pohovky. Opril se. Pohldl na Arthura, kter si tie prozpvoval. Podval se na obrazovku a nic nepoznal. Podval se na Slartibartfasta. Jakou vzdlenost jsme prv urazili? zeptal se. Asi . . . dv tetiny dlky galaktickho disku, ekl bych, zhruba, odpovdl staec. Ano, zhruba dv tetiny, myslm. Je to zvltn, ozval se tie Arthur, e m dl a m rychleji lovk cestuje Vesmrem, tm vce se jeho postaven v nm zd vcemn nepodstatn, a lovk je naplnn hlubokm, nebo spe vyprzdnn od . . . Ano, to je opravdu zvltn, peruil ho Ford. Kam mme? Musme se setkat s pradvnou non mrou Vesmru. A kde ns vysadte? Budu potebovat vai pomoc. To je teda drsn. Podvejte se, mohl byste ns vzt nkam, kde si meme uvat, pokusm se nco vymyslet, a tam se budeme moct opt a mon i poslouchat njakou dsn dmonickou muziku. Moment, hned to najdu. Vyhrabal svj exempl Stopaova prvodce Galaxi a jal se projdt partie obsahu zabvajc se pevn sexem, drogami a rocknrollem. Kletba povstala z mlhovin asu, pravil vn Slartibartfast. Jo, taky bych ek, brebentil dl Ford. Hele! rozzil se nhle, kdy nhodn narazil na jedno heslo. Excentrica Gallumbits, znte ji? Tprs dvka z Eroticonu est. Nkdo k, e jej erotogenn zny zanaj asi pt kilometr ped jejm tlem. J tedy nesouhlasm, j bych ekl, e sedm. 31

Kletba, je pohlt Galaxii v ohni a zkze, pokraoval Slartibartfast, a mon zpsob pedasn konec Vesmru. To myslm vn, dodal. To vypad patn, usoudil Ford, ale pi troe tst budu namol, take si toho ani nevimnu. Tady, pchl prstem do obrazovky Prvodce, tady by pro ns bylo moc pkn msteko, myslm, e bychom tam mli vyrazit. Co k, Arthure, pesta si mumlat mantry a dvej pozor. Pichz o dleit vci. Arthur se zvedl z pohovky a potsl hlavou. Kam mme? zeptal se. Musme se setkat s pradvnou no To si dejte k ledu, odsekl Ford. Arthure, vypravme se do Galaxie a budeme se pardn bavit. Doke se s touhle mylenkou vyrovnat? Kvli emu se Slartibartfast tv tak ustaran? Kvli niemu. Zkza, vtil Slartibartfast. Pojte, pravil s nhlou autoritou v hlase, je toho moc, co vm musm ukzat a vysvtlit. Odebral se k zelen natenmu toitmu schoditi z tepanho eleza, umstnmu naprosto nepochopiteln uprosted letov paluby, a zaal po nm stoupat. Arthur ho zamraen nsledoval. Ford rozladn hodil Prvodce zptky do brany. Mj lka tvrd, e mm patn vyvinutou lzu spoleensk povinnosti a od prody chabou morln strukturu osobnosti, take jsem omluven, kdy jde o zachraovn vesmr, bruel si, nicmn vak dusal za obma spolenky do schod. To, co spatili nahoe, bylo pln pitom, nebo to tak alespo vypadalo. Ford potsl hlavou, sloil ji do dlan a zhroutil se na jednu ozdobnou rostlinu v kvtini, take ji rozdrtil o ze. Vpoetn centrum, oznmil Slartibartfast nevzruen. Tady se provdj veker vpoty, kter se jakkoliv tkaj lodi. Ano, jist, vm, jak to vypad, ale ve skutenosti je to sloit tyrozmrn topograck mapa jistch vysoce sloitch matematickch funkc. Vypad to jako vtip, usoudil Arthur. J vm, jak to vypad, opakoval Slartibartfast a vstoupil. V tu chvli Arthur v nhlm neuritm zblesku nahldl, co by to asi tak mohlo znamenat, ale nechtlo se mu tomu vit. Takhle pece neme Vesmr fungovat, myslel si, to nen mon. To by bylo absurdn, myslel si, absurdn jako . . . , radji ukonil neproduktivn linku mylen. Vtina nejabsurdnjch vc, je ho napadaly, se u pihodila. A tohle byla jedna z nich. Byla to velk sklenn klec i krabice vlastn mstnost. V n stl stl, docela dlouh. Kolem nj rozestavno asi dvanct idl z ohbanho deva. Na stole ubrus pinav, ervenoble kost32

kovan ubrus, tu a tam zjizven stopami po cigaretch, kad z nich pravdpodobn v matematicky pesn spotan pozici. A na ubruse tucet nedojedench tal s italskmi jdly, s hradbou nakousanch vek a nedopitch sklenic, a s tm vm si pohrvali roboti. Ve do poslednho detailu uml. Robotyzkaznky obsluhoval robot-nk, vno nalval jin robot a obma foval robot-maitre d. Nbytek uml, ubrus uml a kad sousto jdla zeteln vykazovalo vechny mechanick charakteristiky dejme tomu pollo sorpreso, jm ve skutenosti nebylo. A vichni dohromady tanili mal taneek byla to sloit procedura, sestvajc z manipulace s jdelnmi lstky, tenkovmi bloky, penenkami, ekovmi knkami, kreditnmi kartami, hodinkami, tukami a paprovmi ubrousky, a to ve neustle balancovalo na pokraji nsil, ale nikdy doopravdy k niemu nedolo. Slartibartfast spn veel, nae se zaal zdnliv beze spchu vybavovat s vrchnm nkem, zatmco jeden z robot-zkaznk zvolna sklouzl pod stl a pitom vykldal, co e udl njakmu chlpkovi kvli jist dvce. Slartibartfast zaujal uprzdnn msto a zkuenm okem peltl jdeln lstek. Zdlo se, e se tempo procedur kolem stolu nepostehnuteln zrychlilo. Vypukaly hdky, sporn strany se snaily dokazovat cosi na ubrouscch. Zuiv mvali jeden na druhho a pokoueli se vzjemn si zkoumat kousky kuat. nkova ruka se zaala pohybovat na tence mnohem rychleji, ne doke lidsk ruka, a pot rychleji, ne doke lidsk oko sledovat. Tempo se stupovalo. Brzy nato zahalila celou skupinu neobyejn a neochvjn zdvoilost, a o pr vtein pozdji se zdlo e nhle dospli k chvilkovmu konsensu. Lod prochvla nov vlna vibrac. Slartibartfast se vynoil ze sklenn mstnosti. Bistromatika, vysvtlil strun. Nejmocnj vpoetn sla znm paravd. Te pojte do Svtnice informanch iluz. Rychle proel kolem nich a oba ptel, pln popleten, ho nsledovali.

3.7
Bistromatick pohon je skvl nov metoda pekonvn obrovskch mezihvzdnch vzdlenost, ani by bylo nutno babrat se s nebezpenmi faktory Nepravdpodobnosti. Bistromatika sama o sob je prost revolun zpsob, jak porozumt chovn sel. Podobn jako Einstein zjistil, e as nen absolutn, ale e zvis na pozorovatelov pohybu v prostoru, a e ani prostor nen absolutn veliinou, nbr zvis na pozorovatelov pohybu v ase, tak je dnes uznvno, e sla nejsou absolutn, ale zvis na pozorovatelov pohybu v restauracch. Prvn neabsolutn slo je poet lid, pro n je rezervovn stl. Mn se v prbhu prvnch t telefont do restaurace a nen v dn patrn

33

relaci k potu lid, kte skuten pijdou, nebo k potu lid, kte se k nim pipoj po pedstaven / zpase / verku / vystoupen, ani k potu lid, co zase odejdou, kdy uvid, kdo vechno piel. Druh neabsolutn slo je udvan as pchodu, o nm je dnes znmo, e je to jedna z nejfantastitjch matematickch koncepc, zvan recipriversexkluson, slo, kter lze denovat pouze tak, e je mkoliv jinm, ne sebou samm. Jinak eeno udvan as pchodu je jedinm okamikem v ase, kdy je nemon, aby dorazil kdokoli ze spolenosti. Recipriversexklusony dnes maj zsadn vznam v mnohch matematickch odvtvch, vetn statistiky a etnictv, a rovn jsou podstatou zkladnch rovnic uvanch k vytvoen pole Problmu nkoho jinho. Tet a nejzhadnj prvek neabsolutna spov ve vztahu mezi potem poloek na tu, cenou kad z nich, potem lid u stolu a tm, co jsou ochotni zaplatit. (Poet lid, kte doopravdy maj s sebou penze, je pouhm subfenomnem tohoto pole.) Zarejc diskrepance, je se zde objevuj, zstvaly po stalet neprozkoumny prost proto, e je nikdo nebral vn. Ve sv dob bvaly pipisovny momentm jako zdvoilost, sprosctv, hanebnost, prchlivost, nava, emocionalita i pozdnost hodiny, piem nsledujcho rna bvaly pln zapomenuty. Samozejm nebyly nikdy testovny v laboratornch podmnkch, protoe se v laboratoch nikdy nevyskytovaly alespo v laboratoch s dobrou povst ne. A tak teprve s pchodem kapesnch pota se konen zjevila okujc pravda: sla napsan na tenky z restaurace v prostorch restaurace se ned tmi matematickmi zkony jako sla napsan na jakkoliv jin kousky papru v kterkoli jin sti Vesmru. Tato prost skutenost zpsobila poprask ve vdeckm svt. Naprosto ho zrevolucionizovala. Tolik matematickch konferenc se pak konalo v tak dobrch restauracch, e mnoho nejlepch mozk jedn generace zemelo na obezitu nebo na infarkt a matematick vda zaostala o mnoho let. Zvolna se dochzelo k pochopen implikac tto mylenky. Zpotku vem pipadala pli absolutn, pli blzniv, lovk z ulice by o n ekl: No jasn, vdy jsem vm to povdal . Pak ale byly vynalezeny vrazy jako referenn rmec interaktivn subjektivity a vichni si mohli oddychnout a srovnat se s tm. Malm skupinkm mnich, kter si navykly poakovat se kolem vznamnch vzkumnch instituc a prozpvovat podivn popvky v tom smyslu, e Vesmr je pouhm vplodem vlastn pedstavivosti, byla nakonec udlena nadace pro poulin divadlo, take odthly.

3.8
Pi cestovn v kosmu toti, vykldal Slartibartfast a souasn se potkal

34

s jakmisi pstroji ve Svtnici informanch iluz, pi cestovn v kosmu . . . Zmlkl a zaal se rozhlet. Svtnice informanch iluz byla po vizulnch zhvilostech vpoetnho centra vtanou levou. Nebylo v n nic. dn informace, dn iluze, jen oni sami, bl zdi a nkolik malch pstroj, kter vypadaly, jako by se mly zapnout do ehosi, co Slartibartfast nemohl najt. Ano? pobzel ho Arthur. Nakazil se Slartibartfastovm pocitem, e vc je nalhav, ale nevdl, co s nm. Co ano? nechpal staec. Co jste kal? Slartibartfast na nj psn pohldl. sla, pronesl vn, jsou hrozn. Dal se znovu do hledn. Arthur sm pro sebe moude pikyvoval. Po chvli si uvdomil, e takhle se nikam nedostane, a tak se rozhodl, e nakonec pece jenom ekne coe? . Pi cestovn v kosmu, opakoval Slartibartfast, jsou vechna sla hrozn. Arthur znovu pikvl a ohldl se po Fordovi, aby mu pispl na pomoc, ale Ford se prv cviil v kabonn a docela mu to lo. Jen jsem se snail, vysvtloval Slartibartfast s povzdechem, uetit vm nmahu, abyste se nemuseli ptt, pro se veker vpoty na lodi provdj na tenkovm bloku. Arthur se zamrail. Pro se vechny vpoty v lodi provdj na t Zarazil se. Slartibartfast mu pispchal na pomoc: Protoe pi cestovn v kosmu jsou vechna sla hrozn. Vidl, e se mu s vysvtlovnm neda. Poslyte, zkusil to jinak. Na tenkovm bloku sla tan. S tmhle fenomnem jste se u musel setkat. Noo . . . Na tenkovm bloku se stet realita s nerealitou na tak zkladn rovni, e jedno se stv druhm a cokoliv je mon, v mezch jistch parametr, vysvtloval Slartibartfast. Jakch parametr? To je tko ct. snail se trpliv Slartibartfast. To je prv jeden z nich. Je to zvltn, ale je to tak. Aspo si myslm, e je to zvltn, dodal, a jsem si jist, e je to tak. V tom okamiku uvidl zstrku ve zdi, po n u chvli ptral, a zacvakl do n pstroj, kter drel v ruce. Nelekejte se, varoval je, a pak nhle sm stelil po pstroji vylekanm pohledem a uskoil zpt, je to . . .

35

Zbytek u neslyeli, protoe v tu chvli lo s bliknutm pestala existovat a z rozpolcen noci se na n se hnoucmi stelrnmi lasery tila hvzdn bitevn lo velikosti menho stedoanglickho prmyslovho msta.

3.9
Jin svt, jin den, jin svtn. Tie se zrodil slabouk nznak jitnho svtla. Nkolik bilin trilin tun superhavch vybuchujcch vodkovch jader se zvolna vyplhalo nad obzor a njak se jim podailo vypadat nepatrn, studen a mrn vlhce. Za svitu pokad nastane moment, kdy svtlo pluje a kouzla jsou mon. Stvoen na chvli zataj dech. Tajemn okamik probhl, jak bylo na Zet krodrav zvykem, bez zvltnch phod. Mlha se drela nad povrchem mokin. Stromy v molech j zeedly, vysok rkos se nezeteln rsovalo. Visela bez hnut jako zadren dech. Nic se nepohnulo. Vldlo naprost ticho. Slunce se chab potkalo s mlhou, pokouelo se dodat trochu tepla tu, vrhnout nco svtla tam, ale bylo mu jasn, e i dnes to zase bude dlouh, namhav cesta oblohou. Nic se nepohnulo. A zase ticho. Nic se nepohnulo. Ticho. Nic se nepohnulo. Na Zet krodrav cel dny asto plynuly prv takhle a tohle ml bt dal z nich. O trnct hodin pozdji slunce bez nadje zapadlo za protj obzor s pocitem naprosto marnho snaen. Po nkolika hodinch se znovu objevilo, napmilo ramena a znovu se vydalo vzhru po nebi. Tentokrt se vak nco dlo. Matrack se prv setkal s robotem. Ahoj, robote, pozdravil vesele matrack. Bla, odpovdl robot a pokraoval v tom, co prv dlal, toti chodil velmi pomalu ve velmi malm koleku. Nladika? zeptal se matrack. Robot se zastavil a podval se na matracka. Hledl na nj zkoumav. Byl to zjevn hodn hloup matrack. Zral na robota iroce rozevenma oima. Po pauze, jej pesnou dlku spotal na deset platnch desetinnch mst, aby co nejlpe vyjdila veobecn opovren, je choval ke vemu matracovitmu, robot pokraoval ve sv pouti pod dokoleka. Mohli bychom si trochu popovdat, nabzel se matrack. Chtl bys? Byl to vzrostl matrack, patrn vysok kvality. Jen velmi mlo vc se dnes doopravdy vyrb, protoe v nekonen velkm vesmru, jako je napklad ten, ve kterm ijeme, vtina vc, je si lovk dovede pedstavit a spousta takovch, jak by si radji nepedstavoval, nkde roste. Nedvno byl objeven les, v nm vtina strom plod msto ovoce kov roubovky. Vegetan cyklus plodu kovho roubovku je velice zajmav. Po utren potebuje temnou

36

zaprenou zsuvku, kde me neruen leet cel lta. A pak se nhle jedn noci vylhne, odhod tvrdou vnj slupku, kter se rozdrol na prach a vyklube se jako naprosto neidentikovateln mal kovov pedmt s patkami na obou stranch, jakousi rhou a otvorem pro roub. Kdy ho nkdo najde, obvykle bv vyhozen. Nikdo netu, k emu to m bt dobr. Proda ve sv nekonen moudrosti na tom patrn pracuje. Nikdo tak nev, co maj od ivota oekvat matracci. Jsou to velk, ptelsk, pruinami vyztuen stvoen, kter ij v stran v molech krodrav Zety. Vtina z nich je chycena, zabita, usuena, odvezena a pak se na nich sp. dnmu z nich to zejm nevad a vichni se jmenuj Zem. Ne, odpovdl Marvin. Jmenuju se Zem, nedal se odbt matrack. Mohli bychom trochu probrat poas. Marvin opt ustal ve svm unavenm, kruhovm plahoen. Rosa dnes rozhodn padala s obzvlt nechutnm pleskotem, poznamenal. Pokraoval v chzi, jako by ho tento konverzan vron inspiroval k novm hloubkm melancholie a sklenosti. Tvrdojn se plahoil dl. Kdyby bval ml zuby, urit by je v thle chvli zatnul. Jene je neml. Tak je nezatnul. Jeho trmcen vyjadovalo ve. Matrack olopoval kolem. To je kon, jeho jsou schopni pouze iv matracci v bainch, co je tak dvod, pro tento vraz nen bn uvn. Flolopoval velmi soucitn a pitom vyplchval znan mnostv vody. Vyfoukl do vody nkolik okouzlujcch bublin. Jeho modr a bl pruhy krtce zazily v chabm slunenm paprsku, kter se nhle a neekan dokzal prodrat mlhou, take se stvoen chviliku dokonce vyhvalo. Marvin se plouil dl. ekl bych, e ti nco le v hlav, usoudil matrack upn. Vc, ne si doke pedstavit, zachmuil se Marvin. M vlohy pro mentln aktivity veho druhu jsou stejn bezbeh jako nekonen rozlohy samho kosmu. Ovem a na schopnost provat tst. Dup, dup, dusal dl. Mou schopnost tst bys klidn mohl nacpat do krabiky od sirek a ani bys je nemusel pedem vysypat. Matrack zaglobroval. Toti vydal zvuk, jak vydvaj iv matracci ijc v molech, kdy jsou hluboce dojati n osobn tragdi. Podle Ultrakompletnho maximegalonskho slovnku vekerch jazyk, kter kdy existovaly me tento vraz tak vyjadovat zvuk, jak vydv Lord High Sanvalvwag z Hollopu, kdy si uvdom, e u druh rok za sebou zapomnl na narozeniny sv manelky. Protoe vak existoval jen jeden Lord tohoto jmna, a ten nebyl nikdy enat, uv se toto slovo jen v negativnm i spekulativnm vznamu, a stle astji se ozvaj nzory, e Ultrakompletn maximegalonsk slovnk nem cenu ani on otily nklak, na nich se pev jeho vydn na mik37

roch. Zvltn, e ve slovnku chyb vraz upn , co znamen jednodue na zpsob neho, co je upn . Matrack znovu zaglobroval. Ctm v tvch didch hlubokou sklenost, voluloval (chcete-li znt vznam slova volulovat , kupte si v ktermkoliv knihkupectv, kde maj leky, pojednn krodravsk ne tasovisk, anebo si kupte Ultrakompletn maximegalonsk slovnk, universita bude velice rda, e se ho zbav a e zsk cenn msta na parkoviti) a to ve mn vyvolv smutek. Ml bys bt vc matracovitj. Vedeme klidn ivot v stran v molech, kde si spokojen olopujeme a volulujeme a na mokavu pohlme znan upn. Nkter z ns zabij, jenome se vichni jmenujeme Zem, take nikdy nevme koho, take globrovn se dr na minimln rovni. Pro pod chod dokola? Protoe mm zaklnnou nohu, odpovdl Marvin prost. Pipad mi, matrack soucitn pohldl na dotynou konetinu, e je to dost uboh noha. M pravdu, potvrdil Marvin, taky e je. Vn, pronesl matrack. To bych ekl, kvl Marvin, a taky bych ekl, e ti pedstava robota s umlou nohou bude pipadat dost legran. Mus o tom vyprvt svm kamardm Zemovi a Zemovi, a se s nimi sejde, urit se budou smt, jak je znm. J je ovem neznm a na to, e znm vechny formy organickho ivota mnohem lpe, ne bych si pl. Zato mj ivot! Jen bedna ozubench koleek. Znovu zaal dusat dokoleka, jeho sted tvoila jeho tenk kovov protza, kter se sice otela v bahn, ale zejm byla zaklesnut. Ale pro pod chod dokola? divil se matrack. Abych to nzorn vysvtlil, pouil ho Marvin a pokraoval ve sv pouti stle dokola. U se stalo, kamarde, zaurbloval matrack, u se stalo. Dal milin let, vzdychl Marvin, to utee rychle. Pak bych to mohl zase zkusit pozptku. Jen tak pro zmnu, chpe. Matrack ctil hluboko v provanch trobch, e si robot touebn peje, aby se ho zeptal, jak dlouho u se tu tmhle marnm a zbytenm zpsobem plaho a s tichm zaurblovnm tak uinil. le teprv asi jeden a pl milinu let, nebo nco vc, pronesl Marvin s afektovanou nenucenost. Klidn se m zeptej, jestli m to nkdy nenud, jen do toho, klidn se zeptej. Matrack uinil dan. Marvin otzku ignoroval a demonstrativn se plouil dl. Jednou jsem pronesl e, pronesl nhle a bez zjevn souvislosti. Mon e nechpe, pro o tom te zrovna zanm, ale to je jen proto, e mj mozek pracuje tak fenomenln rychle a e jsem podle hrubho odhadu asi ticet 38

bilinkrt inteligentnj ne ty. Uvedu pklad. Mysli si jakkoliv slo. Hm, pt, ekl ochotn matrack. patn, pokral ho Marvin. Vid? Na matracka to udlalo znan dojem a uvdomil si, e se nachz ve spolenosti ne zrovna zanedbatelnho intelektu. Zavilomil se po cel dlce, a zeil mlk, asami porostl rybnek drobnmi vlnkami. Pak si gupl. Povz mi o t ei, co jsi pronesl, nalhal, toum ji slyet. Z nejrznjch dvod byla patn pijata, zdrhal se Marvin. Pronesl jsem ji, odmlel se, aby mohl udlat gesto ne zcela zdravou rukou, pod ale lep ne druhou, kter byla skliujcm zpsobem pivaena k levmu boku, tamhle, asi o kilometr dl. Ukazoval, jak nejlpe mohl, a zjevn chtl dt najevo, e lpe u neme, mlhou pes rkos na st molu vypadajc pln stejn jako vechny ostatn sti. Tmhle, opakoval. V t dob jsem bval nco jako celebrita. Matracka se zmocnilo vzruen. Na Zet krodrav nikdy neslyel, e by nkdo pronel projevy, nato pak aby je pronely celebrity. Po hbet mu proglurlovalo napt, a se voda kolem nj rozstkla. Pak udlal nco, co matracci dlaj jen zdka. Sebral veker sly a vzepjal obdlnkov tlo, zdvihl je do vzduchu a roztesen je tak drel nkolik vtein a pitom vidral mlhou pes rkos na st molu, kterou mu oznail Marvin. Nebyl ani trochu zklamn, kdy zjistil, e je pln stejn jako vechny ostatn oblasti bainy. Tlocvin vkon vak na nj byl pli, a tak sebou plcl zptky do rybnku, a ohodil Marvina smrdutm bahnem, mechem a vodnmi rostlinami. Ano, byl jsem nakrtko celebrita dky svmu zzranmu niku ped jistou smrt v srdci hnoucho slunce, proti nmu se zvedla luovit z, drmolil robot monotnn. Z mho stavu me soudit, o jak tenk vlsek jsem unikl. Zachrnil m obchodnk se rotem, jen si to pedstav, dodal. Tady stojm, mozek velikosti . . . ale to je jedno. Nkolik vtein se zuiv plouil dl. Prv on m vybavil touhle protzou. Hnusn, e? Pak m prodal do mylenkov ZOO. Byl jsem jejich pardn kousek. Musel jsem sedt na bedn a vykldat, co m potkalo, a lidi mi kali, abych se rozveselil a snail se myslet pozitivn. ,No tak, zasmj se na ns, robtku, hulkali na m, ,usmj se na ns trochu. A j jsem jim vysvtloval, e vykouzlit mi smv na tvi by vyadovalo pr hodin prce v dln s haskem v ruce, a to se jim nramn lbilo. Ale ta e, pobzel matrack. Toum si poslechnout tu e, co jsi pronesl v molu.

39

Bval tu pes mol most. Kyberstrukturovan hypermost, stovky kilometr dlouh most pes bainy pro iontov fra a nklaky. Most? kviruloval se matrack. Tady v mole? Most, potvrdil Marvin. Ml oivit krodravskou ekonomiku. Jene jeho vybudovn celou krodravskou ekonomiku pohltilo. A m podali, abych ho slavnostn otevel. Neboci pitom. Zaalo trochu pret, mlhou pronikla lehk sprka. Stl jsem na tribun. Stovky kilometr pede mnou a stovky kilometr za mnou se prostral most. Tpytil se? nadchl se matrack. Tpytil. Klenul se majesttn pes mnohasetkilometrovou vzdlenost? Klenul. Vinul se jako stbrn nit daleko do neviditeln mlhy? Vinul, potvrdil Marvin. Chce si poslechnout tuhle historku? Chci si poslechnout tvou e, dychtil matrack. Tak si poslechni, co jsem ekl. ekl jsem tohle. ,Rd bych ekl, e je pro m ohromn poten, pocta a vsada, e mohu otevt tenhle most, ale nemu, protoe dn z mch obvod pro lhan nen schopen provozu. Vichni se mi hnuste a j vmi opovrhuju. A te prohlauju tuhle neastnou kybermonstrozitu za otevenou bezmylenkovitmu zneuvn pro kdekoho, kdo pes ni svvoln pejede. A pak jsem se pepnul na otvrac obvody. Marvin se odmlel pi vzpomnce na onu chvli. Matrack urbloval a glurloval. Flolopoval, gupoval a obzvlt upn se vilomil. Vn, vurfnul nakonec. A byla to velkolep udlost? Pomrn velkolep. Cel sedmnct set kilometr dlouh most sm od sebe sloil sv tpytiv oblouky a s plem klesl do bahna a s nm vichni, co na nm stli. V tomto okamiku nastala v hovoru straliv smutn pauza, bhem n se ozval zvuk, jako kdy sto tisc lid ekne neekan wop a z nebe jako chm pampeliky hnan vtrem sestoupil tm blch robot v tsn vojensk formaci. Na krtk dsiv okamik se nahrnuli do bainy, utrhli Marvinovi protzu a u byli zase pry v lodi, kter ekla fup . Vid, s m se musm neustle potkat? ekl Marvin globrujcmu matrackovi. Chvli nato byli nhle roboti zpt. Dal incident pln nsil a kdy zmizeli, zstal matrack tentokrt v molu sm. asem a zdenm olopoval sem tam. Mlem se zalurgl strachy. Vzepnul se, aby vidl pes rkos, ale nic tam k vidn nebylo, ani robot, ani tpytiv most, ani lo, jen rkos a zase rkos.

40

Pozorn naslouchal, ale po vtru se neneslo nic ne te u dvrn znm pokikovn pololench etymolog, kte na sebe volali pes ponur bahniska.

3.10
Arthurovo tlo vilo. Vesmr se rozttil na milin tpytivch lomk kolem nj a kad stpek zvl tie vil przdnotou a jeho stbit povrch odrel hnouc holokaust ohn a zkzy. A pak ernota za Vesmrem explodovala a kad trek erni se zmnil v dsiv pekeln kou. A nicota za ernotou za Vesmrem vybuchla a za n a za ernotou za rozttnm Vesmrem se nakonec objevila temn postava obrovitho mue pronejc obrovit slova. Toto tedy, pronesla postava z obrovsky pohodlnho kesla, byly krikkitsk vlky, nejvt pohroma, jak kdy potkala nai Galaxii. To, co jste proili . . . Kolem s mvnm proltl Slartibartfast. Je to jen dokumentrn lm, volal. Tahle pas nen moc dobr. Moc m to mrz, snam se najt pevjen. . . . je to, co biliny a biliny nevinnch . . . Hlavn se te nedejte pemluvit, volal Slartibartfast letc znovu kolem a zuiv se potkajc s pstrojem, kter zapnul do zdi ve Svtnici informanch iluz a kter tam byl stle zapnut, abyste nco koupili. . . . lid, bytost, vaich spolutvor . . . Hudba se vzedmula obrovit hudba s obrovitmi akordy. A za obrovitou postavou se z obrovsky vc mlhy zaaly vynoovat ti vysok sloupy. . . . zaily, proily nebo astji spe nepeily. Myslete na to, ptel. A nezapomnejme a za okamik vm budu moci navrhnout zpsob, jak si navdy pipamatovat e ped krikkitskmi vlkami byla nae Galaxie vzcnm a ndhernm kazem, astnou Galaxi! V tom okamiku hudba obrovsky zeslila, dive se z toho nezcvokla. astn Galaxie, ptel, jejm symbolem je Wikkitsk brna! Ti sloupy se te rsovaly docela jasn, ti sloupy a na jejich vrcholu poloena dv pn bevna, a to ve tvoilo dvrn znm obraz, kter omraoval Arthurv popleten mozek. Ti pile, hml komenttor. Ocelov pil pedstavujc moc a slu Galaxie! Reektory zahnuly a roztanily se v blznivm tanci nahoru a dol po sloupu nalevo, zjevn vyrobenm z oceli nebo ehosi hodn podobnho. Hudba dunla a vala.

41

Perspexov pil, oznmil hlasatel, symbolizujc slu vdy a rozumu v Galaxii! Jin reektory si exoticky pohrvaly na prhlednm sloupu vpravo, bhaly po nm nahoru a dol a vytvely v nm zvratn obrazce a v Arthurov aludku nhlou a nevysvtlitelnou chu na zmrzlinu. A Pil devn, pokraoval duniv hlas, znac . . . zde hlas nepatrn ochraptl asnm dojetm, sly prody a spirituality. Svtla vyhledala prostedn sloup. Hudba odvn vykroila kamsi do krlovstv naprost nepopsatelnosti. Spolen podpraj . . . odkval hromov hlas a zvolna se blil k vyvrcholen, Zlat bevno prosperity a Stbrn bevno mru! Cel brna byla te zaplavena oslnivmi svtly a hudba u natst zala pli daleko za hranice rozliitelnosti. Na vrcholu sloup blytiv trnila dv oslniv se tpytc bevna. Na nich zejm sedly njak dvky nebo to snad mli bt andl. Akoliv tradin zobrazovan andl toho na sob mvaj vc. Nhle se v tom, co zejm mlo bt Kosmem, ve dramaticky ztiilo a svtla potemnla. Neexistuje svt, ani jedin civilizovan svt v Galaxii, hovoil vzruen zkuen hlas, kde by tento symbol nebyl dodnes uctvn. Dokonce i v primitivnch svtech petrvv v rasov pamti. Toto zniily sly Krikkitu a prv tento symbol uzamkl jejich svt a do samho konce vnosti! A komenttor vythl rozmchlm gestem model Wikkitsk brny. V celm tomhle nezvyklm pedstaven bylo hodn tk odhadnout mtko, ale zdlo se, e model mus bt asi metr vysok. Toto ovem nen pvodn kl. Ten, jak se veobecn znmo, byl znien, rozmetn do vn kroucch vr prostoroasovho kontinua a navdy ztracen. Toto je pozoruhodn skvl duplikt, run vyroben dovednmi emeslnky, s lskou a podle tajnch postup dvnch cech zhotoven memento, jeho hrdmi vlastnky se mete stt, na pamtku vech, kdo padli, a na poest Galaxie na Galaxie, pi jej obran zemeli . . . Slartibartfast znovu proplul kolem. U jsem to nael, informoval. Na tyhle pitomosti se meme vykalat. Jenom nepikyvujte, to je ve. A te sklome hlavu na znamen cty, vtral se hlas, a pak vzvu zopakoval, jene mnohem rychleji a pozptku. Svtla se rozsvcela a zhasnala, sloupy zmizely, komenttor odkdkal zpt do nicoty a Vesmr se kolem nich s praskotem poskldal zptky. Pochopili jste podstatu vci? poloil Slartibartfast kontroln otzku. Jsem ohromen a zmaten, podlil se Arthur o sv dojmy. J jsem spal, oznmil Ford, kter prv vplul do zornho pole. Piel 42

jsem snad o nco? Znovu se ocitli na vrcholku zvratn vysokho tesu, kde znan rychle balancovali. Vtr jim lehal z tv a pes ztoku, na jej hladin se pozstatky jednoho z nejvtch a nejmocnjch bitevnch lostev, jak kdy bylo v Galaxii sestaveno, briskn spalovaly zpt k existenci. Obloha byla ponue rov a tmavla pes jakousi podivnou barvu do modr a dle do ern. Neuvitelnm fofrem se z n valil dol kou. Udlosti se te kolem nich valily pli rychle, ne aby je mohli rozeznat, a teprve o chvli pozdji, kdy od nich odfrel ohromn bitevn hvzdn kink, jako kdyby na nj udlali baf , uvdomili si, e je to okamik, kdy do dje vstoupili. Te u se ve dlo pli rychle, jen jako videotaktiln mazanice, kter je kubav prohnala staletmi galaktick historie a pitom se otela, kroutila a mhala. Zvuk vnmali jen jako slab chvn. V houstnouc zmti udlost periodicky zaznamenvali dsiv katastrofy, hrzn netst, kataklyzmatick oky, kter byly spojeny s pravideln se opakujcmi obrazy, jedinmi obrazy, kter se daly jasn rozeznat v lavin bez ladu a skladu se vrc historie: wikkitsk brna, mal, tvrd erven mek, zl bl roboti a dle cosi mn zetelnho, cosi temnho a mlhavho. Byl tu jet dal dojem, zeteln vychzejc z vibrujcho toku asu. Stejn jako se v srii cvaknut zrychlenm ztrat hranice jednotlivch zvuk, a ty postupn nabudou kvality neperuovanho stoupajcho tnu, tak se srie jednotlivch dojm v pocitovm lmu zmn v nepetritou emoci a pece to nen emoce. Pokud to byla emoce, byla pln zbaven emocionality. Byla to nenvist, nesmiiteln nenvist. Byla studen, ne jako led, ale jako ze. Byla neosobn, ne jako nhodn rna pst v davu, nbr jako potaem napsan obslka kvli nesprvnmu parkovn. A byla smrtc opt ne jako kulka nebo n, ale jako cihlov ze pes dlnici. A stejn jako stoupajc tn mn svj charakter a pibr na vzestupu harmonick sloky, zdla se tato neemocionln emoce plhat k nesnesitelnmu, by neslynmu jekotu a nhle se zmnila v ev viny a selhn. Pak nhle ve ustalo. Stli na tichm nvr za poklidnho veera. Slunce zapadalo. Vude kolem se mkce zvlnn zelen krajina odvjela hebce do dlky. Ptci zpvali, co si o tom vem mysl a veobecn rozpoloen se zdlo pzniv. O kus dl bylo slyet, jak si dti hraj a jet o trochu dle od zejmho zdroje tohoto zvuku se v slbnoucm veernm svtle rsovala silueta malho msteka. Msteko podle veho sestvalo jen z pomrn nzkch budov z blho kamene. Jejich kontury na obzoru sledovaly jemn zvlnn kivky. Slunce u tm zapadlo. Jakoby odnikud se ozvala hudba. Slartibartfast zathl za vypna a hudba ztichla. Jaksi hlas ekl: Toto . . . Slartibartfast zathl za vypna a hlas zmlkl. Povm vm o tom, promluvil tie. Vude vldl klid a mr. Arthur byl astn. Dokonce i Ford se zejm rozveselil. Vydali se na krtkou cestu k ms43

teku. Informan iluze trvy byla pjemn prun pod nohama a informan iluze kvtin sladce a lib vonla. Jen Slartibartfast vypadal nesvj a znepokojen. Zastavil se a pohldl vzhru. Arthura nhle napadlo, e kdy tahle scna pat na konec nebo spe na zatek celho hororu, kter prv mlhav proctili, mus se zejm stt nco hroznho. Ctil zkost pi pomylen, e nco hroznho se m stt na tak idylickm mst, jako je tohle. I on vzhldl. Na obloze nic nebylo. Nezato na ns, e? zeptal se neklidn. Uvdomoval si, e prochzej jen pouhou nahrvkou, ale stejn ctil obavy. Na tohle msto nikdo nezato, vysvtloval Slartibartfast hlasem neekan roztesenm emoc. Tady to vechno zaalo. Tohle je ono msto. Krikkit. Zahledl se do nebe. Obloha od jednoho obzoru k druhmu, od vchodu na zpad, od jihu k severu byla naprosto totln ern.

3.11
Dup dup. Vrrrr. T m, e vm meme poslouit. Drte hubu. Dkujeme. Dup dup dup dup dup. Vrrrr. Dkujeme vm, e jste potil prost dvee. Aby ti didy shnily! Dkujeme. Pejeme vm pjemn den. Dup dup dup dup. Vrrrr. Je nm potenm se vm otevt . . . Neunavujte. . . . a s uspokojenm a s pocitem dobe vykonan prce za vmi zavt. ekl jsem neunavujte. Dkujeme vm, e jste vyslechl nae sdlen. Dup dup dup dup. Wop. Zafod pestal dupat. Dusal u po Srdci ze zlata cel dny, ale wop mu jet dn dvee neekly. Byl si tm jist, e mu jet vbec dn dvee neekly wop . Takovhle vci dvee obvykle nekaj. Pli strun a vstin. A navc tu nen dost dve. Tohle znlo, jako by sto tisc lid najednou eklo wop , co mu zamotalo hlavu, protoe byl na lodi pln sm. Byla tam tma. Vtina palubnch systm, kter nebyly nezbytn potebn, byla vypnuta. Lo se voln vznela v odlehl oblasti Galaxie, hluboko v inkoustov erni

44

kosmu. Take kterch sto tisc lid by se tu mohlo objevit a pln neekan ct wop ? Rozhldl se chodbou ped sebou i za sebou. Halil ji hlubok stn. Slab rov se rsovaly jen dvee, kter ve tm zily a pulsovaly, kdykoli promluvily, pestoe vyzkouel pln vechno, na co byl schopen pijt, aby jim v tom zabrnil. Svtlo nesvtilo, take jeho hlavy byly zbaveny nutnosti dvat se jedna na druhou, protoe ani na jednu z nich nebyl momentln zrovna pkn pohled, a tento stav trval u od chvle, co se dopustil on osudn chyby a pohldl do sv due. Byla to skuten chyba. Stalo se to jednou pozd v noci pochopiteln. Stalo se to po jednom nronm dni pochopiteln. Palubn zvukov systm hrl njakou hudbu toc pmo na dui pochopiteln. A byl pochopiteln mrn opil. Jinak eeno, vechny podmnky, kter obvykle vyvolvaj duezpytn zchvaty, byly splnny, ale pesto to byla jasn chyba. Jak tu te stl, beze slova a oputn, vzpomnl si na tu chvli a otsl se. Jedna z jeho hlav se podvala na jednu stranu a druh na druhou a ob se rozhodly, e pjdou opanm smrem. Pozorn poslouchal, ale nic neslyel. Nic jinho ne ono wop u se neozvalo. Pipadalo mu zvltn, e se nkdo namh vlct takov stran mnostv lid takovou stranou dlku kvli jedinmu slovu. Zaal se nervzn sunout smrem k velitelskmu mstku. Tam si alespo bude pipadat, e m vci v rukou. Pak se zastavil. Kdy se takhle ct, asi nebude zrovna nejpovolanj, aby ml vci v rukou. Prvn ok mu zpsobilo zjitn, e skuten m dui, uvdomil si pi zptnm pohledu. Vlastn vdycky vcemn pedpokldal, e njakou dui m, protoe ml pln poet veho ostatnho, nco dokonce dvojmo. Ale nhl stetnut s tou divnou vc hajc tam kdesi hluboko v nm mu zpsobilo tk otes. A pak zjitn (to byl druh ok), e to nen tak pln skvl vc, jakou podle jeho nzoru m mu v jeho postaven pln prvo oekvat, jm znovu otslo. Pak se zamyslel, jak je vlastn jeho postaven, a dal ok jm zatsl tak, e mlem rozlil drink. Rychle ho zlikvidoval, aby se mu nemohlo nic zlho stt. Potom za nm rychle poslal jet jeden, aby zkontroloval, e ten prvn je v podku. Svoboda, ekl nahlas. V tu chvli pila na mstek Trillian a pronesla nkolik nadench vt na tma svoboda. Nedoku to zvldnout, pravil temn a poslal dol tet drink, aby se podval, pro ten druh jet nepodal hlen o stavu prvnho. Nejist se zadval na ob Trillian a usoudil, e m radji tu napravo. Vlil si dal drink do druhho hrdla s plnem, e nadbhne v prsmyku pedchozmu npoji a spojenmi silami pak pimj druh, aby se sebral. Pak vechny ti vyraz hledat prvn, podn si s nm promluv a mon mu i trochu zazpvaj. Nebyl si jist, jestli tvrt drink vechno sprvn pochopil, a tak za nm poslal pt, aby mu 45

vechno podrobn vysvtlil, a est jako morln podporu. Moc pije, usoudila Trillian. Jeho hlavy do sebe vzjemn narely, jak se snail sloit tyi Trillian, kter te vidl, v jednu osobu. Nakonec to vzdal a pohldl na navigan obrazovku, kde s asem zaznamenal fenomenln mnostv hvzd. Dobrodrustv a vzro a jin divorny, mumlal si. Podvej se, zaala Trillian soucitn a usedla vedle nj. To je docela pochopiteln, e si te bude chvli pipadat, e tv existence nem dn smysl. Nechpav na ni civl. Jet nikdy nevidl, aby nkdo sedl sm sob na kln. jova, pravil. Dal si dal drink. Splnils posln, na nm jsi pracoval po cel lta. J jsem na nm nepracoval, j jsme se snail vyhnout tomu, abych na nm musel pracovat. Stejn jsi ho dorazil. Zafod zachrochtl. V jeho aludku se zejm odehrval divok mejdan. Myslm, e sp posln dorazilo m, blekotal. Tady jsem, j, Zafod Bblbrox, mu jt kamkoliv, dlat cokoliv. Mm nejskvlej lo ve znmm nebi, dve, s kterm je vechno v pohod . . . Opravdu? Aspo pokud vm. Nejsem zrovna expert na lidsk vztahy . . . Trillian zdvihla obo. Jsem po ertech schopn chlap, pokraoval Zafod. Doku cokoliv, co budu chtt, jenome nemm tuen, co by to mlo bt. Odmlel se. Vci najednou ztratily logickou spojitost a jako by si chtl sm protieit, dal si dal drink a dosti neelegantn spadl ze idle. Zatmco spal, Trillian si udlala men reer v lodnm exempli Stopaova prvodce Galaxi. Nabzel samozejm radu i pro ppad opilosti. Nebrate se j, radila kniha moude. A hodn tst! Rejstk ukazoval, e se o opilosti dotete i pod heslem zabvajcm se velikost Vesmru a rznmi zpsoby, jak se s n vyrovnat. Pak vyhledala heslo Han Wavel, co byla exotick przdninov planeta, jeden z div Galaxie. Han Wavel je svt, kter se skld pevn z pohdkovch ultraluxusnch hotel a kasin, kter vznikly vhradn pirozenou eroz, psobenm vtru a det. Pravdpodobnost, e se nco takovho stane, je piblin jedna ku nekonenu. Jak je mon, e se to stalo, nikdo nev, protoe dn z geofyzik, statistik pravdpodobnosti, meteoranalytik i bizarolog, kte by tento jev tak rdi zkoumali, si pobyt na planet neme dovolit. Senzace, pomyslela si Trillian a za nkolik hodin u se mohutn bl tretrovit lo zvolna snela z nebe 46

pod jasnm havm sluncem k barevnmu psenmu kosmickmu letiti. Lo zjevn vyvolala dole na zemi rozruch a Trillian se skvle bavila. Slyela, jak Zafod trach a pohvizduje si kdesi v trobch lodi. Jak ti je? zeptala se lodnm interkomem. Bezva, odpovdl vesele, stran skvle. Kde jsi? V koupeln. Co tam dl? Jsem tam. Asi tak za hodinku i dv bylo jasn, e to mysl vn, a lo se zase vrtila na nebe, ani by otevela palubn dvee. Hej hou, ozval se pota Eddie. Trillian pikvla, chvli bubnovala prsty a pak stiskla knok interkomu. Vnucen legrace, to asi nen to, co zrovna potebuje. Asi ne, odpovdl Zafod neznmo odkud. Myslm e trocha fyzick nmahy by t dokzala vythnout ze sebe sama. Cokoliv si mysl, myslm si i j, souhlasil Zafod. REKREAN NEMONOSTI znlo heslo, kter j padlo do oka, kdy o chvli pozdji znovu listovala Prvodcem. Srdce ze zlata uhnlo nepravdpodobnou rychlost ble neurenm smrem a Trillian usrkvala z lku ehosi zcela nepitelnho z dlny Nutrimatickho npojovho automatu a etla si o tom, jak se lt. Stopav prvodce Galaxi se vyjaduje k tmatu ltan takto. Ltat, prav se v knize, je umn i spe grif. Ten grif spov v tom, e se muste nauit pratit sebou na zem a netret se. Zvolte si pkn den, rad Prvodce, a zkuste to. Prvn st je lehk. Ve, co je k tomu zapoteb, je schopnost vrhnout se kupedu vekerou silou, kterou mte, a ochota smit se s tm, e to bude bolet. Toti bolet to bude, pokud se vm nepoda netret se na zem. Vtin lid se to nepoda, a pokud se doopravdy sna, pravdpodobnost, e dopadnou dosti tvrd, je znan. Je to zjevn druh st nvodu, netret se, kter pedstavuje spoustu problm. Jeden z nich spov v tom, e netret se muste nhodn. Nem cenu zkouet netret se naschvl, protoe se vm to prost nepoda. Kdy u jste napl na zemi, mus vai pozornost upoutat nco jinho, take u nemyslte na padn, ani na zem, ani na to, jak to bude bolet, a se vm nepoda netret se. Je notoricky obtn odtrhnout pozornost od tchto t vc ve zlomku vteiny, jen mte k dispozici. Z toho pramen nespch vtiny lid a jejich nsledn zklamn tmto veselm, atraktivnm sportem. Pokud ale mte to tst, e vai pozornost v rozhodujcm okamiku momentln odvede eknme pr krsnch nohou (tykadel i pseudopdi, dle biologickho kmene respektive osobnch sklon) nebo teba ve vaem bezpro47

stednm okol vybuchne bomba i nhle zahldnete extrmn vzcn druh brouka, jak plh po nedalek vtvice, pak se ke svmu asu netrefte a zstanete se pohupovat pr centimetr nad zem zdnliv ponkud poetilm zpsobem. To je okamik ndhernho a velejemnho soustedn. Pohupujte se a plujte, plujte a pohupujte se. Vykalete se na vechny vahy o sv vze a prost se nechte unet stle v. V tu chvli nikoho neposlouchejte, protoe vm sotva ekne nco uitenho. Nejsp vm eknou nco jako: Prokristapna, to pece neme! Je zsadn dleit nevit takovm vrokm, jinak se nhle stanou pravdou. Vznejte se v a v. Vyzkouejte si stemhlav let, zprvu opatrn, pak plujte nad vrcholky strom a pravideln dchejte. NA NIKOHO NEMVEJTE! Kdy to prkrt vyzkoute, zjistte, e odveden pozornosti je pokad o nco jednodu. Postupn se naute spoustu vc jak kontrolovat let, rychlost, manvrovac schopnost. Obvykle zjistte, e trik spov v tom, abyste nemysleli pli usilovn na to, co chcete udlat, jen to prost nechte, aby se to pihodilo, jako by se to mlo stt tak jako tak. Naute se tak, jak sprvn pistvat, co je vc, kterou pi prvnm pokusu urit pokahte, a to dosti znan. Existuj soukrom ltac kluby, kter vm pomohou doshnout onoho veledleitho momentu odveden pozornosti. Najmaj si lidi s neobvyklmi tly i nzory, aby v rozhodujc chvli vyskoili zpoza kov a tyto vystavili respektive vysvtlili. Jen mlo opravdovch stopa se me stt leny tchto klub, nkte v nich vak mohou sehnat doasn zamstnn. Trillian touebn doetla pas, ale nakonec, a nerada, usoudila, e Zafod nen ve sprvnm rozpoloen, aby zkouel ltat, chodil horami nebo se pokouel pimt Brantisvoganskou sttn slubu, aby pijali jeho hlen o zmn adresy, co byly dal monosti uveden pod hlavikou Rekrean nemonosti . Msto toho odvezla lo na Allosimanius Syneca, svt ledu, snhu, rozum matouc krsy a omraujcho chladu. Cesta ze snnch pln Lisky na nejvy bod sastantujskch Pyramid ledovch kil je dlouh a vyerpvajc i na tryskovch lych a se speenm syneckch snnch oha, ale pohled z vrcholu, odkud mete obshnout ledovcov pole Stinu, chvjc se Prizmatick hory a nadpozemsk ledov svtla tanc v dlce, ten pohled vm nejprve zmraz mysl a pak ji zvolna vyle k dosud nepoznanm horizontm krsy. Trillian zrovna mla pocit, e by neukodilo, nechat si zvolna vyslat mysl k dosud nepoznanm horizontm krsy. Sestoupili na obnou drhu. Pod nimi leela stbrobl ndhera Allosimania Synecy. Zafod zstal v posteli, jednu hlavu zastrenou pod polt, druh lutila pozd do noci kovku. Trillian znovu trpliv pikvla, potala do dostaten velk cifry, a pak si ekla, e nejdleitj te je alespo pimt Zafoda k ei. ikovnou deaktivac veker kuchysk syntomatiky a robot pipravila 48

nejfantastitj pohdkov skvl jdlo, jak dokzala vymyslet lahodn nakldan masa, vonn ovoce, voav sry, jemn aldebaransk vna. Pak mu tu ndheru odnesla a dotzala se, jestli by si nechtl o vem promluvit. Odprejskni, znla odpov. Trillian si pro sebe trpliv pikvla, potala jet do vy cifry, zlehka odhodila tc, odpochodovala do transportn kabiny a prost se odteleportovala z jeho ivota. Ani si nenaprogramovala dn souadnice, nemla nejmen tuen, kam se vydv, ale la nhodn rka teek letcch Vesmrem. Cokoliv je lep ne tohle, ekla si na odchodu. Dobes udlala, zamumlal si Zafod pro sebe, obrtil se a nepodailo se mu usnout. Kdy na druh den neklidn pechzel lodnmi chodbami, pedstral, e ji nehled, pestoe vdl, e tam nen. Aby mohl ignorovat nakav poadavky potae, aby mu u jednou ksakru vysvtlil, co se to tu dje a pro, pimontoval mu na pr terminl elektronick roubk. asem zaal zhasnat svtla. Nebylo tu nic k vidn. Nedalo se ekat, e se bude nco dt. Kdy jedn noci leel v posteli noc te byla na lodi doslova vn rozhodl se, e se sebere a udl si ve vem trochu podek. Rzn se posadil a zaal se oblkat. Usoudil, e ve Vesmru mus bt nkdo jet uboej, neastnj a oputnj ne on a umanul si, e se za nm vyprav a najde ho. V polovin cesty na mstek ho napadlo, e by to mohl bt Marvin, a tak se vrtil do postele. Nkolik hodin nato beztn dusal ztemnlmi chodbami a proklnal vesel dvee, kdy vtom zaslechl ono wop , kter ho tak znervznilo. Napjat se pitiskl ke stn chodby a zamrail se jako lovk, kter se sna narovnat vvrtku pomoc telekineze. Piloil koneky prst na ze a uctil neobvykl vibrace. A te docela jasn slyel vzdlen zvuky. Uhodl odkud pichzej z mstku. Jak sunul ruku po stn, narazil na cosi, a byl docela rd, e to objevil. Tie se posunul o kousek dl. Pota? sykl. Hmmmm? ozval se nejbli terminl stejn tie. Je nkdo na lodi? Hmmmm, odpovdl pota. Kdo to je? Hmmmm mmm mmmm, znla odpov. Coe? Hmmm mmmm mm mmmmmmmm. Zafod zaboil jednu ze svch tv do dvou rukou. Ach, Zarquone, zamumlal pro sebe. Zadval se chodbou ke vchodu na mstek v nezeteln dlce odkud pichzely stle rozhodnj zvuky a kde byly tak ucpan terminly. Pota, sykl znovu. 49

Hmmmm? A ti vyndm roubk . . . Hmmmm. Pipome mi, abych si dal jednu pes hubu! Hmmm hmhmmm? To je jedno pes kterou. Te mi nco ekni. Jedno zahuhn znamen ano, dv ne. Hroz njak nebezpe? Hmmmm. Opravdu? Hmmmm. Nekal jsi nhodou dvakrt ,hmmmm? Mmmmm mmmmm. Hmmmm. Plil se chodbou, jako by ji radji bral mlovmi kroky, co bylo ostatn pravda. U byl sotva na metr ode dve na mstek, kdy si uvdomil, e na nj zase budou roztomil, a rzem se zastavil. Nedokzal odpojit zdvoilostn obvody dve. Na dvee na mstek nebylo dky asn nekonvennmu designu zevnit vidt, protoe se mstnost stela elegantn kivkou, a tak Zafod doufal, e by mohl nepozorovan vejt. Sklen se znovu opel o ze a utrousil pr slov, kter jeho druhou hlavu dost okovala. Upen hledl na tmav rov obrys dve a zjistil, e v eru chodby prv tak rozezn senzorick pole vysunut do chodby, kter informovalo dvee, e je nkdo za nimi, komu maj otevt a obastnit ho veselou, pjemnou poznmkou. Pitiskl se zdy tsn ke zdi a sunul se ke dvem a pitom co nejvce vtahoval hrudnk, aby ani nezavadil o velmi, velmi nejasn obvod pole. Zadrel dech a gratuloval si, e se radji dekadentn vlel v posteli, ne aby si odreagovval pocity v tlocvin na posilovacm nin. Pak si uvdomil, e te bude muset promluvit. Nkolikrt za sebou se zmlka nadechl a vydechl a pak ekl, jak nejrychleji a nejtieji uml. Dvee, jestli m slyte, eknte to, ale stran potichu. Dvee tie, tichounce zamumlaly: Slyme t. Fajn. Za chvli vs podm, abyste se otevely. A se otevete, nechci, abyste kaly, e vs to tilo, jasn? Jasn. A nechci, abyste kaly, e jsem potil prostoduch dvee, ani e je vm potenm otevt se mi a zase se za mnou zavt s pocitem dobe vykonan prce, jasn? Jasn. A nechci, abyste mi ply pjemn den, rozumte? Rozumme. Tak fajn, Zafod se napruil, otevete se. 50

Dvee se tie otevely a Zafod tie vklouzl dovnit. Dvee se za nm tie zavely. Takhle jste to myslel, pane Bblbroxi? zeptaly se dvee hlasit. Chci, abyste si pedstavili, oslovil Zafod skupinu blch robot, kte se v tu chvli obrtili a zrali na nj, e mm v ruce extrmn innou niivou vradomatickou pistoli. Nsledovalo nesmrn ledov, vraedn ticho. Roboti si ho mili okliv strnulma oima. Stli naprosto bez hnut. V jejich vzhledu bylo nco siln morbidnho, zvl pro Zafoda, kter je nikdy nevidl a vbec nic o nich nevdl. Krikkitsk vlky toti patily k dvn minulosti Galaxie a Zafod strvil vtinu hodin dvn historie na zkladn kole vymlenm lst, jak se sexuln sblit s dvkou, kter sedla v kybernetickm kotci vedle nj, a protoe jeho vukov pota byl nedlnou soust spiknut, nakonec mu vymazal vechny djepisn obvody a nahradil je pln jinm mylenkovm systmem, take pota nakonec putoval do rotu a pot do pevchovnho stavu pro zdegenerovan kybermaty, kam ho nsledovala i ona dvka, kter se do nebohho stroje nepedloen zamilovala. Vsledkem toho veho bylo, e 1. se Zafod nikdy nedostal ani pobl zmnn dvky a 2. mu uteklo jist obdob pradvn historie, jeho znalost by pro nj v tomto okamiku bvala byla pmo nedoceniteln. V oku zral na podivn bytosti. Tko vysvtlit pro, ale jejich hladk, elegantn bl tla psobila jako dokonal ztlesnn klinicky istho zla. Od ohavn strnulch o a po siln, neiv nohy byli zcela zjevn zmrnm vplodem mysli, kter chtla prost jen zabjet. Roboti rozebrali st zadn stny mstku a pronikli ivotn dleitmi trobami lodi. Zmt trosek Zafod vidl, a to mu zpsobilo dal a jet hor ok, e se propracovvaj pmo do nitra lodi, k srdci Nepravdpodobnostnho pohonu tak zhadn stvoenho z nieho, k samotnmu Srdci ze zlata. Nejble stojc robot si ho prohlel takovm zpsobem, e bylo zejm, e odhaduje kadikou steku jeho tla, mysli i schopnost. Kdy promluvil, dojem jet zeslil. Ne se budeme zabvat tm, co vlastn ekl, stoj v tto chvli za zmnku, e Zafod byl prvn ivou organickou bytost za vce ne deset bilin let, kter uslyela nkter z tchto stvoen promluvit. Kdyby bval byl vnoval hodinm dvn historie vc pozornosti ne svmu organickmu byt, byl by tuto poctu jist vce ocenil. Robotv hlas byl stejn jako jeho tlo, chladn, hladk a bez ivota. Slab chraptiv zbarven znlo tm kultivovan. Hlas znl tak starobyle, jak doopravdy byl. Pravil: Ale vdy m v ruce vradomatickou pistoli. Zafod na okamik nechpal, co to m znamenat, ale pak se podval na 51

vlastn ruku a s levou zjistil, e to, co nahmtl na konzoli na zdi, opravdu je to, co si myslel, e to je. Jo, pronesl s levnm klebkem, co je dost tk doclit, nerad bych peceoval tvou pedstavivost, robote. Chvli nekal nikdo nic a pak si Zafod uvdomil, e roboti tu zejm nejsou za elem konverzace, take ji zejm bude muset obstarat sm. Nemohl jsem si nepovimnout, e jste zaparkovali svou lo, a doprovodil sv slova pokvnutm jedn z hlav pslunm smrem, skrz mou. To byla nepopirateln pravda. Bez ohledu na patin dimensionln chovn roboti jednodue materializovali svou lo pesn tam, kde ji chtli mt, co znamenalo, e byla prost zaklesnuta do Srdce ze zlata, jako by to byly pouh dva hebeny. Roboti ani pak nereagovali a Zafod pemtal, jestli by se konverzace trochu rozproudila, kdyby svou st formuloval jako otzky. . . . nen-li pravda? dodal tedy. Ano, odpovdl robot. Hm, no dobe, pokraoval Zafod. Ale co tu vlastn, vy kulici, dlte? Ticho. Roboti, opravil se Zafod, co tu vlastn, vy roboti, dlte? Pili jsme, zachraptl robot, pro Zlato Bevna. Zafod pikvl. Trochu zakval pistol, aby povzbudil partnera v konverzaci k dalmu rozveden tmatu. Robot narku zejm pochopil. Zlat bevno je st Kle, kter hledme, pokraoval robot ve svm vysvtlen, a jm vysvobodme sv pny z Krikkitu. Zafod znovu pikvl. Znovu potkal pistoli. Tento kl, hovoil robot dl, byl rozloen do asu a prostoru. Zlat bevno je uloeno v zazen, kter pohn tvou lo. Bude rekonstruovno v Kli. Nai pni budou osvobozeni. Veobecn nprava bude pokraovat. Zafod opt pikvl. O em to mluv? podivil se. Po robotov absolutn bezvrazn tvi jako by peltl mrn bolestn vraz. Konverzace mu zejm pipadala deprimujc. O vyhlazen, pronesl. Hledme Kl, opakoval. Mme u Devn sloup, Ocelov a Perspexov sloup. A za okamik budeme mt Zlat bevno . . . To tedy nebudete. Budeme, prohlsil robot. Ne, nebudete. Pohn mou lo. Za okamik, opakoval robot trpliv, budeme mt Zlat bevno . . . Nebudete, trval na svm Zafod. A pak musme, odkval vn robot, na verek. , uasl Zafod. Mu jt taky? Ne, ekl robot stroze. Tebe zastelme. 52

Fakt? nevil Zafod a potkval pistoli. Ano, odpovdl robot. Pak ho zastelili. Zafoda pekvapilo, e ho museli stelit jet jednou, ne padl k zemi.

3.12
Psst, sykl Slartibartfast. Poslouchejte a dvejte se. Na dvn Krikkit te padla noc. Obloha byla temn a pust. Jedin svtlo pichzelo z nedalekho msteka, odkud se s lehkm vtkem tie nesly vesel, drun zvuky. Stli pod stromem, z nho vanula opojn vn. Arthur si sedl na bobek a ohmatval informan iluzi zem a trvy. Promnul je mezi prsty. Pda se zdla tk a rodn, trva siln. Bylo tk ubrnit se dojmu, e tohle msto je po vech strnkch rj. Jen nebe bylo extrmn przdn a Arthurovi pipadalo, e vrh jaksi chladn stn na jinak idylickou, by momentln neviditelnou krajinu. Ale to je jist vc zvyku, pomyslel si. Uctil si ruku na rameni a vzhldl. Slartibartfast ho beze slov upozoroval na cosi na pat druh strany kopce. Podval se tam, ale uvidl jen tanc a pohupujc se vzdlen svtla, zvolna se pohybujc smrem k nim. Kdy se piblila jet vce, uslyeli i zvuky, a po chvli se nezeteln svtla a zvuky promnily ve skupinku lid vracejcch se pes kopec dom do msta. Peli docela blzko kolem pozorovatel pod stromem, houpali lucernami, kter poskakovaly v blznivm svtelnm tanci, spokojen klbosili a dokonce zpvali pse o tom, jak je vechno stran pkn, jak jsou astni, jak je t pracovat na farm a jak pjemn je vracet se dom za enami a dtmi, s rytmickm refrnem, v nm se pravilo, e kvtiny v tuto ron dobu von obzvl krsn a e je jen koda, e jejich pes poel, vzhledem k tomu, e je ml tolik rd. Arthur si skoro dokzal pedstavit Paula McCartneye, jak zveera sed u krbu s nohama nahoe, pobrukuje tuhle pse Lind a uvauje, co koupit za vtek a napad ho, e nejsp Essex. Vldci Krikkitu, vydechl Slartibartfast pohebnm tnem. V nvaznosti na jeho vlastn mylenky na Essex Arthura poznmka na okamik zmtla. Pak se jeho rozptlenmu mozku vnutila logika situace, jen aby zjistil, e stejn nev, co ml staec na mysli. Coe? domhal se vysvtlen. Vldci Krikkitu, opakoval Slartibartfast a pokud ml prve jeho dech pohebn tn, tentokrt znl jako nkdo, kdo dl v Hdu, a jet k tomu s bronchitidou. Arthur pokukoval na skupinku a pokouel se njak vyznat v tom mlu informac, je ml k dispozici. Ti lid byli zjevn mimozeman, i kdy vypadali o nco vy, hubenj a hranatj a skoro tak bled, e mohli bt bloi.

53

Jinak vyhleli pozoruhodn pjemn, mon trochu podivnsky, lovk by je nejsp nechtl mt za spolenky na dlouh cest autobusem, ale bylo zejm, e jestli se v nem li od dobrch a pmch lid, tedy spe v tom, e byli a pli mil, ne e by nebyli dost mil. Pro tedy Slartibartfastovy astmatick nbhy, kter by se hodily sp do rozhlasov reklamy na nkter z tch ohavnch lm o chlpcch, co pracujou s etzovou pilou a berou si prci dom? Pak tu byla ta sloit zleitost s Krikkitem. Nedokzal zcela pochopit souvislost mezi tm, co znal jako kriket, a co . . . v tu chvli Slartibartfast peruil jeho vahy, jako by vyctil, co se mu hon hlavou. Hra, ji znte jako kriket, pustil se do vysvtlovn a jeho hlas zejm dosud ztracen bloudil kdesi v podzemnch prostorch, je prost jednou z podivnch hek rasov pamti, kter doke udret v mysli iv obrazy cel vky pot, co se jejich skuten vznam ztratil v mlze asu. Ze vech existujcch ras v Galaxii pouze Anglian dokzali oivit vzpomnku na nejhrznj vlky, jak kdy rozervaly Vesmr, a promnit ji v cosi, co je, jak se obvm, veobecn povaovno za nepochopiteln nudnou a nesmyslnou hru. J osobn ji mm moc rd, dodal, ale v och vtiny lid se tm lovk bezdky proheuje groteskn patnm vkusem. Obzvl ten moment, kdy mal erven mek zashne branku, to je skuten nepkn. Hm, pravil Arthur a pemliv se zamrail, aby dal najevo, e jeho kognitivn synapse se potkaj s danou informac, jak nejlpe umj, hm. A tihle, Slartibartfast se opt vrtil k zhrobnmu chropotu a ukzal na skupinu krikkitskch mu, kte prv peli kolem, to vechno zaali. Zane to prv dnes veer. Pojte, pjdeme za nimi a uvidme pro. Vyklouzli zpod stromu a sledovali veselou spolenost ztemnlou stezkou z vrchu. Vrozen instinkty jim radily nalapovat pi pronsledovn koisti tie a krad, i kdy, vzhledem k tomu e se prost jen prochzeli zznamem informan iluze, by klidn mohli na sob mt eufonium v borytov modi a koist by si jich stejn nevimla. Arthur si poviml, e nkolik mu ve skupin te zpv jinou pse. Vlahm nonm vzduchem se k nim nesly kadence nn romantick balady, kter by McCartneymu zajistila Kent a Sussex a umonila mu vn se zajmat o koupi Hampshiru. Vy pece muste vdt, co se m dnes veer stt, obrtil se Slartibartfast k Fordovi. J? lekl se Ford. Ne. Copak jste se neuil starou galaktickou historii, kdy jste byl mal? Sedl jsem v kybernetickm kotci za Zafodem, stoval si Ford, a to m hrozn ruilo. m nechci ct, e bych se nenauil pr dost zajmavch vc. V tu chvli si Arthur viml v psni, kterou Krikkian zpvali, zvltn vci. 54

stedn osmikov akord, jen by McCartneye spolehliv usadil ve Winchesteru, odkud by upen zral pes dol eky Test na bohatou sklize New Forestu za ekou, doprovzela podivn slova. Autor psn hovoil o setkn s dvkou nikoli pod mscem nebo pod hvzdami , ale nad travou , co Arthurovi pipadalo ponkud prozaick. Pak pohldl znovu na nepochopiteln przdnou oblohu s pocitem, e tady se nabz kl k cel zhad, jen kdyby dokzal pijt na to, co to je. Przdn obloha mu sugerovala pocit, e je sm v celm Vesmru, a svj dojem sdlil spolenkm. Ne, odpovdl Slartibartfast a mrn zrychlil krok, lid z Krikkitu si nikdy nepomysleli ,Jsme sami ve Vesmru. Jsou toti obklopeni ohromnm mranem mezihvzdnho prachu a, jak vidte, jejich jedin slunce s jedinou planetou le na nejzazm cpu vchodnho okraje Galaxie. Prv dky mranu prachu nebylo na nebi nikdy nic k vidn. V noci je pln przdn. Bhem dne svt slunce, ale na to se nemete dvat pmo, take to mstn lid nedlaj. Sotva si uvdomuj, e njak nebe existuje. Jako by mli slepou skvrnu, kter se thne sto osmdest stup od obzoru k obzoru. Dvod, pro si nikdy ani nepomysleli ,Jsme sami ve Vesmru, spov v tom, e o Vesmru vbec nevdli. A do dnenho veera. Znovu vykroil a nechal sv slova doznt za sebou. Jen si pedstavte, pokraoval, nikdy si ani nepomyslet ,Jsme sami, jen proto, e vs nikdy nenapadlo, e by to mohlo bt jinak. Staec krel dl. Obvm se, e te to bude trochu o nervy, dodal. Souasn s jeho slovy uslyeli slab, vzdlen jekot vysoko na slep obloze nad nimi. Znepokojen pohldli vzhru, ale chvli nevidli nic. Pak si Arthur viml, e lid ve skupin ped nimi sice zvuk slyeli, ale nikdo z nich nevdl, co s tm. Konsternovan se rozhleli kolem sebe, doleva, doprava, dopedu, dozadu, dokonce i na zem se podvali. Ale obrtit zrak vzhru je nenapadlo. ok a hrza, je z nich vyzaovaly o nkolik chvil pozdji, kdy se z nebe se svitnm a jekotem ztil hoc vrak kosmick lodi a ztroskotal necel kilometr od msta, kde stli, byly tak propastn, e jste je museli vidt na vlastn oi. Nkte lid mluv uctiv ztienm hlasem o Srdci ze zlata, jin zase o Hvzdoplnu Bistromat. Mnoz tak hovo o legendrnm gigantickm Hvzdoplnu Titanic, majesttn luxusn linkov a vyjkov lodi, kter odstartovala ped nkolika staletmi z velkho komplexu lodnic na asteroidu Artrifactovol, a mla k tomu dobr dvod. Byla fantasticky krsn, dsiv obrovsk a mnohem pohodlnji vybaven ne kterkoli jin lo v tom, co dnes zbv z historie (viz poznmka pod arou o Taen za Reln as), ale mla tu smlu, e byla postavena v ranch dobch fyziky Nepravdpodobnosti, kdy jet odbornci nedospli k plnmu pochopen tohoto prokletho vdnho oboru, 55

nebo alespo k jeho pochopen. Konstrukti a ineni se ve sv nevinnosti rozhodli zabudovat do lodi prototyp Nepravdpodobnostnho pole, co mlo podle jejich nzoru zajistit, e bude nekonen nepravdpodobn, e by se mohlo s kteroukoliv soust lodi nco stt. Jene si neuvdomili, e dky kvazireciprocit a cirkulrnmu charakteru jakchkoli vpot Nepravdpodobnosti ve, co je Nekonen nepravdpodobn, se ve skutenosti velmi pravdpodobn vzpt stane. Na Hvzdopln Titanic byl monstrzn krsn pohled, kdy jet leel v laserem ozen sti leen jako stbrn arktursk megavakuovelryba na suchu, ziv oblak svtelnch jehel na pozad mezihvzdn erni. Ale jen co odstartoval, nedokzal ani odvyslat rdiem prvn zprvu voln SOS protoe utrpl nhl a bezdvodn totln selhn existence. T udlost, kter pinesla katastrofln nespch jedn vdy, je dosud neodrostla dtskm stevkm, znamenala apothezu jinho vdnho oboru. Bylo toti nade vi pochybnost prokzno, e tri-d televizn penos startu sledovalo vce lid, ne v t dob ve Vesmru ilo, co je dnes povaovno za vbec nejvt spch vdnho oboru zvanho Nauka o divctvu. Dal velkolepou podvanou penenou mdii byla v t dob hvzda Ysllodins, kter se o nkolik hodin pozdji stala supernovou. Ysllodins je slunce, kolem nho bydl, nebo spe bydlela, vtina agent nejvtch pojioven v Galaxii. O tchto lodch, jako i o nkterch jinch, jejich jmna se kadmu ihned vybav, jako napklad o bitevnch lodch Galaktick otily o Galaktickm hvzdnm kinku Smlost, o kincch Troufalost a Sebevraedn lenstv o vech se hovo s posvtnou bzn, pchou, nadenm, nklonnost, obdivem, ltost, rlivost, odporem, zkrtka se vemi znmjmi emocemi, ale jen jedna lo vzbuzovala opravdu skuten a nelen as, a tou byl Krikkik, prvn kosmick lo, kterou vybudoval krikkitsk lid. Ale nebylo tomu tak proto, e by to byla tak ndhern lo. Vbec nebyla ndhern. Byl to pratn kus haraburd. Vypadala, jako by ji nkdo stloukl dohromady doma na dvorku, co je tak skuten msto, kde byla stluena. asn na n nebylo to, jak skvle byla vyrobena (co nebyla), ale e vbec byla vyrobena. Od chvle, kdy Krikkian zjistili, e existuje nco jako vesmr, do odplen jejich prvn kosmick lodi uplynul tm pesn jeden rok. Kdy si Ford Prefect zapnal bezpenostn ps, byl mimodn vdn, e je to jen dal informan iluze a e je tud naprosto v bezpe. V relu by do takovhle lodi nevkroil ani za vechno rov vno ny. lovku se automaticky vybavovaly obraty jako monstrzn pek , vzpt nsledovan frz typu Mu vystoupit? . Tohle e m ltat? divil se Arthur a vrhal chmurn pohledy na sdrtovan potrub a kabely vnc stsnn interir lodi. 56

Slartibartfast ho ujistil, e jsou v naprostm bezpe a e to bude jen velmi nzorn ukzka, rozhodn nic nervydrsajcho. Ford s Arthurem usoudili, e bude nejlep relaxovat a nechat si drsat nervy. Co takhle se zblznit? nadhodil Ford. Ped nimi sedli ti piloti, kte si ovem ovem pramlo uvdomovali jejich ptomnost, z toho prostho dvodu, e tam ve skutenosti nebyli. To oni zbudovali lo. To oni li t noci stezkou do kopce a zpvali zdrav optimistick psn hejc u srdce. Pd ciz kosmick lodi nedaleko od nich ponkud zmnil jejich psychiku. Strvili pak cel tdny rozebrnm vech tajemstv ohoelho vraku lodi do nejmenho detailu a celou dobu si pi tom zpvali rytmick popvky rozebra kosmickch lod. Pak si postavili vlastn lo. Prv tuto. Byla to jejich lo a prv si o tom zpvali psniku vyjadujc dvoj radost z pracovnho spchu a z majetnickho pocitu. Refrn byl ponkud dojemn, vyprvl o jejich zrmutku nad tm, e kvli prci museli trvit dlouh hodiny v gari, a tak se pipravovali o spolenost svch en a dt, kter je zoufale postrdaly, nicmn je udrovaly pi dobr mysli prbnm pinenm zprv, jak stn uten roste. Puf, odstartovali. Hmli si to do nebe jako lo, kter pesn v, co dl. V dnm ppad, kveruloval Ford, kdy se o chvli pozdji vzpamatovali z oku zrychlen a zvolna plhali z planetrn atmosfry, v dnm ppad, opakoval, neme nikdo navrhnout a zkonstruovat takovouhle lo za rok, i kdyby ml nevmjakou motivaci. Tomu nevm. Dokate mi to, a stejn tomu nebudu vit. Zamylen kroutil hlavou a civl malm przorem na nicotu venku. Njak as probhala cesta bez vznamnjch udlost, take Slartibartfast rychle petoil zznam dopedu. A tak dorazili velmi rychle na vnitn obvod dutho kulovitho prachovho mrana, je obklopovalo jejich slunce a domovskou planetu a zaujmalo tedy dal obnou drhu. Bylo to sp, jako by se tkanivo a konzistence kosmu postupn promnily. Zdlo se, e temnota te kolem nich bubnuje a e se. Byla to chladn temnota, nesmrn przdn a tk temnota, temnota non oblohy nad Krikkitem. Jej chlad, tha a przdnota se zvolna zmocnily Arthurova srdce. Intenzvn proval pocity krikkitskch pilot, kter visely ve vzduchu jako hust statick nboj. Prv vkroili na prh historickho uvdomn sv rasy. Za tuto hranici se nikdo z nich neodvil ani v nejodvnjch spekulacch, protoe nikdo netuil, e by se tady spekulovat mlo. Temnota mrana biovala lo. Uvnit panovalo historick ticho. Historickou mis posdky bylo zjistit, jestli je nco nebo nkdo na druh stran nebe, odkud by byla mohla pilett ztroskotav lo, mon jin svt, pestoe se takov mylenka zdla omezenm myslm tch, kdo ili pod krikkitskm nebem, divn a nepochopiteln. Historie se jim chystala zasadit dal rnu. 57

Dl na n buila temnota, przdn, klaustrofobn temnota. Zdlo se, e se stahuje bl a bl, je stle hust a hust, t a t. A najednou byla pry. Proletli mranem. V nekonenm prachu spatili ohromujc klenoty noci a jejich mysl zapla strachy. Chvli letli, nehybn na pozad zakivenho hvzdnatho tla Galaxie, je se sama zdla nehybn proti nekonen kivce Vesmru. A pak se otoili. Tohle bude muset pry, usoudili krikkitt mui, kdy se vraceli dom. Na zpten cest si zpvali mnostv melodickch a pemlivch psn na tmata jako mr, spravedlnost, morlka, kultura, sport, rodinn ivot a vyhlazen vech ostatnch forem ivota.

3.13
Te tedy vte, pravil Slartibartfast zvolna mchaje umle zkonstruovanou kvu, m souasn uvdl do pohybu styn plochy mezi relnmi a nerelnmi sly, mezi interaktivnmi vjemy mysli a Vesmru, a tak generoval restrukturovan matrice implicitn obsaen subjektivity, je umoovala jeho lodi petvet samotnou koncepci asu a prostoru, jak to je. Ano, pikvl Arthur. Ano, potvrdil Ford. Co mm dlat s touhle porc kuete? zeptal se Arthur. Slartibartfast na nj vn pohldl. Pohrvejte si s n, radil, pohrvejte si s n. Demonstroval potebn kon na svm vlastnm tali. Arthur uinil dan a uctil slab chvn matematick funkce vibrujc kuecm stehnem na sv tydimensionln pouti tm, co podle Slartibartfastova tvrzen je vesmrem o pti rozmrech. Cel populace Krikkitu, pokraoval ve vkladu Slartibartfast, se pes noc promnila z okouzlujcch, roztomilch, inteligentnch . . . . . . by podivnskch . . . pipomenul Arthur. . . . obyejnch lid, dokonil Slartibartfast, v okouzlujc, roztomil, inteligentn . . . . . . podivnsk . . . . . . maniakln xenofoby. Pedstava Vesmru jaksi nezapadala do jejich svtovho nzoru, abych tak ekl. Prost se s n nedokzali vyrovnat. A tak se svm okouzlujcm, roztomilm, inteligentnm a podivnskm zpsobem, chcete-li, rozhodli, e ho zni. Co se dje? To vno mi nepipad moc dobr, ozval se Arthur a piichl ke sklenici. Tak ho vrate. To vechno je soust matematiky t vci.

58

Arthur uinil, jak mu bylo eeno. Topograe nkova smvu se mu pli nezamlouvala, nikdy toti neml rd grafy. Kam mme? zajmal se Ford. Zptky do Svtnice informanch iluz, odpovdl Slartibartfast, zvedl se a otel si sta matematickou reprezentac paprovho ubrousku, na druhou polovinu.

3.14
Krikkitsk lid, pravila Jeho Nejvy Rozsuzovac Svrchovanost Soudce Pag, UNVR (Uen, Nestrann a Velmi Relaxovan), Pedseda Rady soudc v procesu s krikkitskmi vlenmi zloinci, jsou, no, vte, zkrtka jsou prost parta fakticky skvlejch chlpk, jo, kter ist nhodou maj chu kdekoho zabt. Krucinl, nkdy mm po rnu pln stejn pocity. Kurva telung. Fajn, pokraovala Jeho Svrchovanost, elegantnm vihem si opela nohy o lavici ped sebou a na chvli se odmlela, aby sebrala nitku ze svch Obadnch plovch kaek, jene s tmahle chlpkama asi nikdo nechce bejt v jedn Galaxii. Byla to pravda. Krikkitsk tok na Galaxii byl ohromujc. Tisce a tisce obch krikkitskch vlench lod nhle vyskoily z hyperprostoru a v jedn chvli zatoily na tisce a tisce nejdleitjch svt, vdy se nejprve zmocnily surovin potebnch k vybudovn dal vlny lod, a pak prsk, a klidn vymazaly neastn svty z existence. Galaxie, kter se v t dob tila obdob nebvalho klidu, mru a prosperity, se zapotcela jako lovk pepaden zezadu na louce. Chci ct, pokraoval Soudce Pag a rozhldl se po obrovsk ultramodern (odehrlo se to ped deseti biliny let, kdy vraz ultramodern znamenal spousty nerezivjc oceli a zdrsnnho betonu) soudn sni, e tihle chlpci jsou prost posedl. To byla rovn pravda, a navc jedin vysvtlen, na jak zatm kdo dokzal pijt, pro nepedstavitelnou rychlost, s n Krikkian li za svm novm a absolutnm clem znien veho, co nen Krikkit. Je to tak jedin vysvtlen pro zarejc nhlost jejich uchopen hypertechniky potebn k vybudovn tisc kosmickch lod a milin smrtonosnch blch robot. Tito roboti skuten zasvali hrzu do srdc vech, kdo se s nimi kdy setkali ovem ve vtin ppad trvala hrza jen krtce, stejn jako osoba, kter ji zakouela. Byly to brutln ltajc bitevn stroje, zamen pouze na jeden cl. Tmali straliv multifunkn bitevn obuchy, kter kdy se jimi mchlo jistm zpsobem, dokzaly boit domy, kdy se drely jinm zpsobem, vystelovaly

59

spalujc omnidestruktoprskac paprsky, a uchopeny jet jinak odpalovaly cel arzenl oklivch grant od mench zpalnch rozbuek a po maxifutrhypernuklern bomby, schopn znekodnit podn velk slunce. Pouh der obuchem grant souasn odjistil a odplil s fenomenln pesnost na vzdlenost od pouhch nkolika metr do stovek tisc kilometr. J, pravil dle Soudce Pag, tak sme vyhrli. Odmlel se a trochu si zavkal. Vyhrli sme, opakoval, ale dn slva to teda neni. Myslim jako e stedn velk galaxie proti jedn mal planet, jene jak dlouho nm to trvalo? Soudn sluho? Milord? zahlsil upjat muk v ernm a povstal. Jak dlouho, kmo? Je to maliko obtn, Milorde, vyslovit v tto zleitosti pesn daj. as a vzdlenost . . . Kldek, ee, vem to trochu vgn. Nerad bych, pane, hovoil vgn v takov . . . Bu frajer a zkus to. Soudn sluha na nj nevcn moural. Bylo zejm, e se mu, podobn jako vtin len prvnick profese, Soudce Pag (neboli Zipo Bibrok 5/108, co bylo jmno, pod nm byl z jakchsi zhadnch dvod v soukrom znm) jev jako lovk, s kterm jsou jen pote. Byl to vyloen hulvt a nevychovanec. Evidentn si myslel, e skutenost, e je majitelem nejlep prvnick hlavy, jak kdy byla znma, mu dv prvo chovat se, jak se mu zrovna zachce, a bohuel ml zejm pravdu. Ehm, tedy, milorde, velmi zhruba dva tisce let. zamumlal soudn sluha neastn. A kolik chlpk zavalo? Dva griliony, milorde. Sluha usedl. Kdyby nkdo v t chvli podil jeho snmek pomoc hydrospekn fotograe, zjistilo by se, e z nj mrn uchz pra. Soudce Pag se znovu rozhldl po soudn sni, kde se shromdily stovky nejvych initel cel galaktick administrativy, vichni ve slavnostnch uniformch nebo tlech, podle zvyku, ppadn metabolismu. Za stnou z prskuvzdornho kilu stla skupina zstupc Krikkitu. Pohleli s klidnou, zdvoilou nenvist na pslunky cizch ras shromdnch zde, aby je soudili. Byla to nejvznamnj chvle v historii soudnictv a Soudce Pag to vdl. Vythl z pusy vejkaku a pilepil ji pod idli. Pkn hromada nebotk, ekl tie. Pochmurn ticho v soudn sni se zdlo potvrzovat jeho nzor. Take, jak sem ek, je to parta fakticky skvlejch chlpk, ale nikdo s nima nechce bejt v jedn Galaxii, aspo n, pokud toho nenechaj, pokud se nenauej 60

trochu relaxovat. Myslim jako e to bude v jednom kuse pknej nervk, e jo? Bum prsk, kdy po ns zase skoej, n? Pokojn koexistence vylouen, co? Pineste mi nkdo krapek vody. Dky. Chvli jen tak sedl a zamylen usrkval ze sklenice. Tak j, pravil po chvli, slyte m slyte m. Tyhle chlpci toti maji prvo na svj nzor na Vesmr. A podle jejich nzoru, kterej jim Vesmr vnutil, jo, jednali sprvn. Zn to blb, ale myslim, e se mnou budete souhlasit. Voni vej . . . Pohldl na kousek papru, kter vylovil ze zadn kapsy soudcovskch jeans. Vej v ,mr, spravedlnost, morlku, kulturu, sport, rodinn ivot a vyhlazen vech ostatnch forem ivota. Pokril rameny. U sem slyel fru horch vc. Zamylen se pokrbal v rozkroku. Fij, pronesl. Znovu usrkl ze sklenice, pak ji pozdvihl ke svtlu a zamrail se na ni. Obrtil ji na druhou stranu. Hele, je v t vod nco? zeptal se. Ne, Milorde, ujistil ho Soudn uvad, kter mu ji pinesl, dosti nervzn. Tak j vodneste, oboil se na nj Soudce Pag, a nco do n dejte. Mm npad. Odsunul sklenici a pedklonil se. Slyte slyte, zahlaholil. een bylo brilantn a znlo takto: Planeta Krikkit bude na vky uzavena do schrny z Poma-asu, a uvnit bude ivot plynout tm nekonen pomalu. Veker svtlo bude od tto schrny odklonno, take se stane neviditelnou a neproniknutelnou. Uniknout z tto klauzury bude naprosto nemon, pokud ovem nebude otevena zven. Teprve a zbytek Vesmru denitivn skon, a cel stvoen dojde zmaru a umrn (to bylo ovem v dob, kdy se jet nevdlo, e konec Vesmru bude velkolepm spoleenskm podnikem v oblasti veejnho stravovn) a ivot a hmota pestanou existovat, pak se planeta Krikkit se svm sluncem vyno ze schrny Poma-asu a budou podle svho pn pokraovat v osaml existenci v soumraku vesmrn przdnoty. Zmek bude umstn na asteroidu, kter bude zvolna obhat kolem schrny. Klem bude symbol Galaxie Wikkitsk brna. Kdy v soudn sni konen utichl aplaus, Soudce Pag u si lebedil v senz-ospre ve spolenosti velmi hezk porotkyn, kter u ped pl hodinou prozrav propaoval lstek se vzkazem.

61

3.15
O dva msce pozdji Zipo Bibrok 5/108 usthl nohavice galaktickch sttnch jeans a jal se utrcel st enormnch palmare, kter mu vynesly jeho rozsudky, na pli poset drahokamy, kde si prv nechval tou velmi hezkou porotkyn vtrat do zad qualaktinovou esenci. Byla to soolnsk dvka zpoza Oblanch svt Yagy. Mla ple jako citrnov hedvb a iv se zajmala o soudn konn. Slyel jsi zprvy? zeptala se. jaaahh! odpovdl Zipo Bibrok 5/108, a museli byste tam bt, abyste pesn vdli, pro to ekl. To ovem nen na zznamu Informan iluze, je to znmo jen z doslechu. Ne, dodal, kdy se pestalo dt to, co ho pimlo ct jaaahh . Mrn se pootoil, aby jeho tlo zachytilo prvn paprsky tetho a nejvtho ze t slunc pradvn planety Vod, kter se prv plhalo nad absurdn krsn obzor. Nebe zilo nejvt opalovac kapacitou, jak kdy byla znma. Od klidnho moe se sem zatoulala voav brza, chvli se plouila po pli a pak odplula zpt na moe zabrna do vah, kam se vydat pt. Pak dostala ztetn npad a znovu si odskoila na pl. A zase odplula na moe. Doufm, e dn dobr zprvy, zabruel Zipo Bibrok 5/108, to u bych asi nevydrel. Tvj rozsudek nad Krikkitem byl dnes vykonn, ekla dvka pepychov. Nebylo vbec nutn kat takovou jednoduchou vc pepychov, ale ona to nicmn udlala, protoe prost byl takov den. Slyela jsem to v rdiu, kdy jsem la zptky na lo pro balzm. Hmmm, zahuel Zipo a poloil hlavu zpt na psek pln drahokam. Nco se stalo, pokraovala dvka. Mmmm? Krtce pot, co byla uzamena schrna z Poma-asu, dvka se na chvli odmlela a energicky vtrala do Zipovy ke qualaktinovou esenci, se zjistilo, e jedna nezvstn krikkitsk lo, o kter se myslelo, e byla zniena, je jenom nezvstn. Lo se objevila a pokusila se zmocnit Kle. Zipo se zprudka posadil. Coe? U je to v podku, pronesla hlasem, kter byl zklidnil i Velk tesk. Zejm dolo ke krtk bitv. Vlen lo i kl byly disintegrovny a rozpreny do prostoroasovho kontinua. Vypad to, e jsou navdy ztraceny. Usmla se a nalila si na koneky prst jet trochu qualaktinov esence. Zipo se uklidnil a znovu ulehl. Udlej jet, co jsi dlala ped chvilkou, zamumlal. Tohle? 62

Ne ne tohle. Zkusila to. Tohle? zeptala se. jaaahh! A zase byste tam museli bt. Voav brza opt piltla z moe. Po behu krel kouzelnk, ale nikdo ho nepoteboval.

3.16
Nic nen navdy ztraceno, ekl Slartibartfast s tv ozenou rudmi zblesky svky, kterou se robot-nk pokouel odnst, a na Chalesmanskou katedrlu. Na co? kubl sebou Arthur. Chalesmanskou katedrlu, opakoval Slartibartfast. To bylo v prbhu mch vzkum v rmci Kampan za Reln as, kdy jsem . . . Na co? zeptal se Arthur znovu. Staec se odmlel a snail se uspodat si mylenky k poslednmu, toku na zamotanou historii, jak alespo doufal. Robot nk se pohyboval prostoroasovmi matricemi zpsobem, v nm se velkolepm zpsobem snoubila nevrlost se servilnost. Chapl po svce a zmocnil se j. Nechali si vystavit et, pesvdiv se handrkovali, kdo ml cannelloni a kolik mli lahv vna, m, jak si Arthur mlhav uvdomoval, spn vyvedli lo ze subjektivnho prostoru a navedli ji na stabiln obnou drhu kolem neznm planety. nk se te domhal sv zvren lohy v cel ard a chtl uklidit bistro. Vechno bude jasn, ekl Slartibartfast. Kdy? Za okamik. Poslouchejte. Proudy asu jsou te velmi zneitn. Plave v nich spousta nedstva, asov naplaveniny, a stle vc je jich vyvrhovno do fyzickho svta. Vry v prostoroasovm kontinuu, chpete? Jo, zase ten vr, pitakal Arthur. Helete, kam vlastn mme? ozval se Ford a odstril netrpliv idli od stolu. Protoe j u tam chci bt. Nam clem, kmet pomalu odmoval slabiky, je pokusit se zabrnit krikkitskm bojovm robotm, aby zskali cel Kl, oteveli schrnu z Pomaasu skrvajc planetu Krikkit a osvobodili zbytek sv armdy a sv len vldce. J jen e jste se zmioval o verku, pipomnl Ford. To jsem se skuten zmnil, potvrdil Slartibartfast a svsil hlavu. Uvdomil si, e udlal chybu, protoe ta mylenka zejm mla pro Fordovu mysl

63

zvltn, nezdravou fascinaci. m dle tu objasoval dlouhou a tragickou historii planety Krikkit a jejho lidu, tm vce Ford Prefect touil nezzen pt a tancovat s dvaty. Staec doel k zvru, e se o verku neml zmiovat, dokud to nebylo absolutn nutn. Ale u to bylo jednou venku a Ford se k t mylence pmo pisl jako arktursk megapijavice ke sv obti, ne j ukousne hlavu a uplchne s jej kosmickou lod. Kdy u tam budeme? zeptal se Ford dychtiv. A dokonm vysvtlen, pro tam jdeme. J osobn vm, pro tam jdu. Ford se pohodln opel, zaloil ruce za hlavu a pedvedl jeden ze svch smv, z nich se vtina lid nervzn ovala. Slartibartfast pvodn doufal, e v dchodu bude mt lehk ivot. Plnoval si, e se nau hrt na oktaventrln hibifn, co, jak vdl, bylo pjemn nesplniteln pedsevzet, protoe ml nesprvn poet st. Jeho dalm plnem bylo napsat vstedn a zsadn nepesnou monograi na tma rovnkovch fjord s clem znejasnit jednu i dv vci, kter povaoval za dleit. Msto toho se njak dal pemluvit, aby pracoval na sten vazek pro Kampa za Reln as, a jet ke vemu to zaal brt vn poprv v ivot. Nsledkem toho te trvil rychle ubvajc posledn lta svho ivota bojem se zlem a pokusy o zchranu Galaxie. Doel k zvru, e je to tk prce a zhluboka si povzdychl. Poslyte, pustil se do dalho vkladu, v Kamasu . . . Coe? nechpal Arthur. Kampa za Reln as, o kter vm povm pozdji. Zjistil jsem, e pt kus asov naplaveniny, kter v relativn nedvn dob blukly zpt v existenci patrn odpovdaj pti stem ztracenho Kle. Pesn jsem dokzal vystopovat jen dva Devn pil, kter se objevil na va planet a Stbrn bevno. Vypad to, e je na jakmsi verku. Musme se tam dostat a zskat ho dv, ne ho najdou krikkitt roboti, jinak se me stt cokoliv. Ne, ekl Ford pevn. Musme jt na verek, abychom tam hodn pili a tancovat s dvaty. Ale copak jste vbec nepochopil, co jsem vm tu . . . ? Ale ano, pravil Ford s nhlou a neekanou zuivost. Vechno jsem to moc dobe pochopil. Prv proto toho chci vypt co nejvc a tancovat s co nejvce dvaty, dokud jet njak jsou. Jestli to, co jste nm ukzal, je pravda . . . Pravda? Oveme je to pravda. . . . pak mme anci asi jako surmovka eit v supernov. Coe? zareagoval Arthur byste. A do tto chvle urputn sledoval konverzaci a snail se neztratit nit. 64

Jako surmovka eit v supernov, zopakoval hbit Ford, ani by ztratil na otkch. Take . . . Co m surmovka co dlat se supernovou? uasl Arthur. Nem, vysvtloval Ford, v n anci. Odmlel se, aby zjistil, zda se mu podailo vc objasnit. Zmaten vraz, kter se vydal na novou, namhavou pou po Arthurov tvi, mu prozradil, e ne. Supernova, pustil se Ford do vkladu tak rychle a zeteln, jak jen dokzal, je hvzda, kter vybuchne tm polovin rychlost svtla a ho jasn jako bilin slunc, nae se zhrout v supertkou neutrnovou hvzdu. Je to hvzda, kter spaluje jin hvzdy, chpe? V supernov nem anci nic. Chpu, pikvl Arthur. Take . . . Ale pro zrovna surmovka? A pro ne? To je pece jedno. Arthur pijal vysvtlen a Ford pokraoval a snail se, se mohl, dopracovat k tm zuivm otkm jako pedtm. Vtip je v tom, vykldal, e lid jako j a vy, Slartibartfaste, a jako Arthur zvl a speciln jako Arthur jsou jen diletanti, excentrici, kai, darmolapov, kdy dovol. Slartibartfast se zamrail, zsti zmaten a zsti doten. Chtl promluvit. . . . , a dl se nedostal. My nejsme nim posedl, rozum, trval na svm Ford. . . . A to je rozhodujc faktor. Proti posedlosti nememe vyhrt. Jim na tom zle, nm ne. Oni zvtz. M zle na spoust vc, protestoval Slartibartfast a hlas se mu tsl, sten nelibost, ale sten i nejistotou. Napklad? No pece . . . brnil se staec, ivot, Vesmr. Vechno, vlastn. Fjordy. Umel byste pro n? Pro fjordy? zamrkal Slartibartfast pekvapen. To ne. Tak vidte. Nevidl bych v tom dn smysl, upmn eeno. A j pod nevidm dnou souvislost, postoval si Arthur, se surmovkami. Ford ctil, e se mu konverzace vymyk z rukou, a odmtal se dt mkoliv odvst od tmatu. Vtip je v tom, e nejsme obsesvn typy, take nemme anci proti . . .

65

A na tvou nhlou posedlost surmovkami, vedl Arthur svou, kterou jsem dote nepochopil. Mohl bys laskav surmovky vynechat? J ano, kdy je vynech ty, ohradil se Arthur. Ty jsi s tm zaal. Byla to chyba, ekl rychle Ford, zapome na n. Vtip je v tomhle. Pedklonil se a opel si elo o piky prst. O em jsem to mluvil? zeptal se unaven. Pojme na verek, shrnul vc Slartibartfast, a u z jakchkoliv dvod. Vstal a zavrtl hlavou. Myslm, e to jsem prv chtl ct, upamatoval se Ford. Z njakho nevysvtlitelnho dvodu byly boxy teleportu umstny v koupeln.

3.17
Cestovn v ase je povaovno za stle vt hrozbu. Historie zan bt zneitn. Encyclopdia Galactica m mnoho co ci o teorii a praxi cestovn v ase, z eho vtina je nesrozumiteln pro kadho, kdo nestrvil alespo tyi ivoty studiem vy hypermatematiky, a protoe prv to bylo ped vynlezem cestovn v ase nemon, vldne urit nejistota pedevm v otzce, jak se vlastn na tuhle mylenku pilo. Jedna z racionalizac problmu zn, e cestovn v ase bylo dky sv podstat vynalezeno souasn ve vech obdobch historie, ale to je zjevn blbost. Problm je ale v tom, e z valn sti historie se te taky stala zjevn blbost. Tady je pklad. Nkterm lidem mon nebude pipadat vznamn, ale pro jin m zsadn dleitost. Zvan je rozhodn fakt, e to byla prv tato udlost, kter ponejprv (nebo snad naposledy? To zle na tom, z kter strany se dvte na historii, co je dnes stejn znepokojiv otzka) vyvolala v ivot Kampa za Reln as. Existuje toti, nebo mon existoval, jeden bsnk. Jmenuje se Lallafa a napsal bsn s nzvem Zpvy dlouh zem, kter jsou veobecn uznvny jako nejlep vere vbec. Jsou/byly nevslovn ndhern. Lze ci, e o nich nemete mluvit a pitom odolat nvalu emoc, pravdivosti a pocitu celistvosti a jednoty vc, ani byste poctili potebu svin prochzky kolem bloku s ppadnou zastvkou v baru na sklenku perspektivy se sodovkou na zpten cest. Tak dobr bsn to byly. Lallafa il v hvozdech Dlouh zem v E. Tam il a tam tak napsal sv bsn. Napsal je na papr vyroben ze suench habrovch list, a nedostalo se mu ani dobrodin veobecnho vzdln a zablovac vodiky. Psal o svtle v habrovch lesch, a o tom, co si o nm mysl. Psal o temnot v hvozdech, a o tom, co si o n mysl. Psal o dvce,

66

kter ho opustila, a o tom, co si pesn o tom mysl. Jeho bsn byly objeveny dvno po jeho smrti a vichni nad nimi uasli. Zprva o nich se ila jako jitn slunce. Po cel stalet ozaovaly a zavlaovaly ivoty mnoha lid, kter jinak mohly bt temnj a su. A pak, krtce po vynlezu cestovn v ase, napadlo nkter velkovrobce zablovac vodiky, jestli by jeho bsn byly bvaly jet lep, kdyby byl ml k dispozici nkterou vysoce kvalitn zablovac vodiku, a jestli by se nedal pesvdit, aby ekl pr slov v tomto smyslu. Vydali se za nm po asovch vlnch, nalezli ho, vysvtlili mu s jistmi obtemi situaci a opravdu ho pesvdili. Pesvdili ho dokonce tak dalece, e se z nj jejich piinnm stal boh, a dvka, o kter mu mlo bt souzeno pst s takovou pesnost, se nikdy nedostala k tomu, aby ho opustila, a nakonec se pesthovali do moc pknho bejvku ve mst, odkud pak asto dojdl do budoucnosti na televizn besedy, v nich se stal dky svmu vtipu hvzdou. K napsn bsn se pochopiteln nedostal, co byl tak trochu problm, ale i ten se dal snadno vyeit. Vrobci zablovacch vodiek ho jednodue vypakovali na tden ven s pozdjm vydnm jeho knihy a svazkem suench habrovch list, aby na n bsn opsal, a uloili mu, aby sem tam udlal naschvl njakou chybu a opravil ji. Hodn lid dnes k, e ony bsn nhle ztratily cenu. Jin tvrd, e jsou pln stejn jako dv, tak co se tedy vlastn zmnilo? Ti prvn kaj, e v tom to nen. Nevd pesn, v em to je, ale jsou si jisti, e to nen v tom. Uspodali Kampa za Reln as, aby se takovmhle vcem zabrnilo. Jejich argumenty vrazn podpoila skutenost, e asi tak tden po ustaven jejich organizace pila zprva, e velkolep Chalesmansk katedrla byla nejen zboena, aby na jejm mst mohla vyrst nov iontov ranrie, ale e stavba ranerie trvala tak dlouho a musela se tud prothnout tak daleko do minulosti, aby produkce iont mohla zat vas, e Chalesmansk katedrla te ani nikdy nebyla postavena. Pohlednice s obrzkem katedrly nhle zskaly nesmrnou cenu. A tak se valn st historie navdy ztratila. Pvrenci Kampan za Reln as tvrd, e stejn jako snadn cestovn zpsobilo erozi rozdl mezi jednotlivmi zemmi a svty, tak tak cestovn v ase m te na svdom erozi rozdl mezi jednotlivmi epochami. Minulost je te pln jako ciz zem, kaj. Dlaj tam vechno pln stejn.

3.18
Arthur se materializoval s vekerm obvyklm potcenm a chytnm se za hrdlo, srdce a rzn jin dy, v nm si dosud tak liboval, kdykoliv byl nu-

67

cen podstoupil jednu z onch ohavnch a bolestnch materializac, na n si rozhodn nemnil zvyknout. Rozhldl se po ostatnch. Nebyli tu. Znovu se rozhldl. Stle tu nebyli. Zavel oi. Otevel je. Rozhldl se po ostatnch. Tvrdojn setrvvali v neptomnosti. Znovu zavel oi, jako ppravu na dal bezvsledn cvien tohoto typu, a protoe teprve tehdy, se zavenma oima, zaal jeho mozek registrovat, na co se jeho oi dvaly, kdy byly oteven, peltl mu pes tv zmaten zamraen vraz. A tak znovu otevel oi, aby si ovil fakta, a zamraen vraz u zstal na mst. Sp ne co jinho jet zeslil a pohodln se usadil. Pokud je tohle verek, je tak mizern, e vichni ostatn odeli. Zavrhl tento smr vah jako zcela marn. Tohle zjevn nebyl verek. Byla to jeskyn nebo sp labyrint nebo tunel i nco podobnho nebylo tu dost svtla, aby se to dalo rozeznat. Byla tu jen tma vlhk, svtlkujc tma. Jedinm zvukem byly ozvny jeho vlastnho dechu, kter znly dost utrpen. Zlehka si odkalal a pak naslouchal slabounk straideln ozvn putujc kroutcmi se chodbami a slepmi komnatami jako v njakm ohromnm labyrintu, a nakonec se vracejc tmi nevidnmi chodbami, jako by chtla ci. . . Ano? Takhle to bylo s kadm sebenepatrnjm zvukem, kter vydal, co ho znervzovalo. Zkusil si pobrukovat veselou melodii, ale vrtila se mu zpt zmnn v ponur alozpv, a tak radji pestal. Mysl se mu nhle zaaly mhat pedstavy z pbhu, kter mu vyprvl Slartibartfast. Napl oekval, e se znenadn objev smrtonosn bl roboti, tie vystoup ze stn a zabij ho. Zadrel dech. Nezabili ho. Vydechl. Nevdl, co vlastn ek. Nkdo nebo nco ho ale zejm oekvalo, protoe v tu chvli se v temn dlce nhle rozblikl straideln zelen neonov npis. Bezzvun pravil: BYL JSI ODCHLEN Npis zase zhasl zpsobem, o nm si Arthur nebyl vbec jist, e se mu lb. Zhasl s jakousi pohrdlivou okzalost. Arthur se pokouel pesvdit sm sebe, e je to jen smn trik jeho vlastn pedstavivosti. Neonov npis pece

68

bu svt nebo nesvt, podle toho, jestli jm protk elektrick proud. Neexistuje zpsob, pesvdoval se, jak doclit pechodu z jednoho stavu do druhho s pohrdlivou okzalost. Zahalil se tsnji do upanu, a pesto se zachvl. Neonov npis v hlubinch se nhle znovu zhadn rozsvtil, ale tentokrt sdloval jen ti teky a rku, takhle: ..., Jene v neonov zeleni. Npis se mu pokouel naznait, jak si Arthur uvdomil, kdy na nj vteinu i dv nechpav zral, e to nen vechno, e sdlen nen pln. Pokouel se o to s nadlidskou pedanteri, uvaoval Arthur dle. Nebo pinejmenm s nelidskou pedanteri. Vtom se vta sama od sebe doplnila tmito dvma slovy: ARTHURE DENTE. Zavrvoral. Pokusil se najt rovnovhu a podvat se znovu a podn. Npis stle hlsal ARTHURE DENTE, a tak zavrvoral znovu. Npis znovu zhasl a mikajc Arthur opt zstal ve tm, jen na stnici mu poskakovala nezeteln erven podoba jeho vlastnho jmna. BUD VTN, pravil nhle npis. Ale po chvli dodal: A TO ZAS NE. Ledov chladn strach, kter se kolem nj celou dobu vznel a ekal na svou chvli, pochopil, e prv nadela, a stemhlav se na nj vrhl. Pokouel se tok odrazit. Pidepl do stehu v jaksi pikren pozici, jak to vidl nkoho pedvdt v televizi, ale musel to bt nkdo se silnjmi koleny. Utvan zral do tmy. Ehm, hal! zavolal zkusmo. Odkalal si a zkusil to znovu, tentokrt hlasitji a bez ehm . O kus dl v chodb jako by nkdo zaal buit do basovho bubnu. Chvli naslouchal a uvdomil si, e to je jen tlukot jeho vlastnho srdce. Naslouchal jet pr vtein a uvdomil si, e to nen jeho srdce, ale e to nkdo o kus dl v chodb bu do basovho bubnu. Na ele mu vyrazily kapky potu, napjaly povrchovou blanku a odskoily. Poloil ruku na zem, aby se podepel v havm podepu, kter se mu pli nedail. Npis se znovu promnil. Pravil: NEMJ OBAVY A po chvli dodal: ZANI SE STRAN BT, ARTHURE DENTE. A znovu zhasl. Zase zstal ve tm. Pipadalo mu, e mu oi vylzaj z hlavy. Nevdl jist, jestli je to proto, e se sna bysteji vidt, nebo jestli u toho maj dost a chtj pry. 69

Hal? zkusil to znovu a tentokrt se pokusil vloit do svho hlasu drsnou a agresivn sebejistou notu. Je tu nkdo? dn odpov, nic. To ho vynervovalo jet vc, ne kdyby se njak odpov ozvala, a tak zaal ped straidelnou nicotou ustupovat. m vc vak ustupoval, tm vc byl vyden. Po chvli si uvdomil, e je to proto, e vidl tolik lm, v nich hrdina ustupuje stle dl ped njakou imaginrn hrzou, a do n nakonec vraz, protoe mu nadbhne zezadu. V tu chvli ho napadlo hodn rychle se otoit. Nic tam nebylo. Jen ern tma. Ta ho vynervovala doopravdy, take ped n zaal ustupovat tam, odkud piel. Po chvli ho nhle napadlo, e te vlastn ustupuje smrem k tomu, ped m ustupoval pvodn. Nemohl se ubrnit pocitu, e to je naprost hloupost. Usoudil, e bude lep ustupovat tm smrem, kudy ustupoval pedtm. Otoil se tedy. V tom okamiku se ukzalo, e druh vaha byla sprvn, protoe za nm tie stla nepopsateln ohyzdn pera. Arthur sebou zbsile kubl, zatmco jeho ke chtla uskoit na jednu stranu a kostra na druhou, kdeto mozek se snail rozhodnout, kterm uchem by nejradji vylezl ven. Vsadm se, e sis nemyslel, e se jet uvidme, pravila pera, co Arthurovi pipadalo jako zvltn poznmka, vzhledem k tomu, e podivn stvoen nikdy v ivot nevidl. A e ho opravdu nevidl, bylo jist z toho prostho dvodu, e mohl v noci spt. Bylo toti. . . bylo. . . bylo. . . Moural na n. Stlo pln bez hnut. Pece jen mu trochu nco pipomnalo. Prostoupil ho straliv ledov klid, kdy mu dolo, e se dv na skoro dvoumetrov hologram mouchy domc. Uvaoval, pro mu nkdo zrovna v tuhle chvli ukazuje skoro dvoumetrov hologram mouchy domc. Uvaoval, hlas to asi slyel. Byl to straliv realistick hologram. Pak najednou zmizel. Nebo mon si m lp pamatuje, ozval se nhle hlas, hlubok, dut, zlovoln hlas, kter znl jako roztaven dehet mazlav vytkajc ze sudu s nm karedm za lubem, jako krlka. Pink, a z nieho nic tu s nm v temnm labyrintu byl krlk, obrovsk, obludn, hnusn hebk a rozkon krlk opt jen obraz, ale tak pesn, e kad jednotliv hebk a rozkon chlup vypadal jako skuten, samostatn vc rostouc z jeho hebkho rozkonho koichu. 70

Arthur se lekl vlastnho odrazu v jeho hebkch, rozkonch, extrmn obrovskch a bez mrknut hledcch och. Narodil jsem se ve tm, rachotil hlas, vyrostl jsem ve tm. Jednoho rna jsem poprv vystril hlavu na ten krsn neznm svt a dostal jsem rovnou mezi oi nm, co se podezele podobalo njakmu primitivnmu nstroji vyrobenmu z pazourku. A vyrobil jsi ho ty, Arthure Dente, a hodil jsi ho taky ty. Dost tvrd, jak si vzpomnm. Z m ke sis vyrobil branu na zajmav kameny. Nhodou to vm, protoe jsem se vrtil v ptm ivot jako moucha a tys m pratil. Znova. Jene tentokrt jsi m rozplcl branou, kterou jsi vyrobil z m bval ke. Arthure Dente, jsi nejen krut a bezcitn lovk, ale jsi tak dsiv netaktn. Hlas se odmlel a Arthur zstal tup civt. Vidm, e jsi branu nkde ztratil, pokral ho hlas. Nejsp u t omrzela, vi? Arthur bezmocn zakroutil hlavou. Chtl vysvtlit, e ve skutenosti ml branu velice rd a svdomit o ni peoval a bral ji vude s sebou, ale e z njakho zhadnho dvodu pokad, kdy kamkoli cestoval, vdycky naprosto nepochopiteln skonil s nesprvnou branou. Dokonce i te, kdy tu stl, viml si ponejprv, e brana, kterou m s sebou, je zejm vyroben z njak dost hnusn napodobeniny leopard ke, e to nen ta, kterou ml jet ped chvl, ne dorazil sem, a u je te kdekoliv, a e takovou by si v dnm ppad nevybral a pmbu v, co v n bude, kdy nen jeho, a e by radji chtl svou pvodn branu, ovem a na to, e ho straliv mrz, e ji, respektive materil na jej vrobu, tj. krli ki, tak rezolutn odejmul jejmu pedchozmu majiteli, tj. krlkovi, jeho ml prv tu est nespn a bezvsledn oslovit. Ve, co se mu ve skutenosti podailo ct, bylo Hmrp. Seznam se s mlokem, na kterho jsi lpl, pokraoval hlas. A najednou tu v chodb s Arthurem stl ob upinat mlok. Arthur se otoil, vyjekl, uskoil dozadu a zjistil, e stoj uprosted krlka. Znovu vyjekl, ale uskoit neml kam. To jsem byl taky j, hroziv dunl hlubok hlas, jako kdybys nevdl. . . Vdl? nadskoil Arthur. Jak bych to mohl vdt? Na reinkarnaci je zajmav, chraptl hlas, e vtina lid, vtina duch, si neuvdomuje, e se to dje jim. Efektn se odmlel. Pokud lo o Arthura, bylo u efekt a dost. Ale j jsem si to uvdomoval, zasyel hlas, toti zaal jsem si to uvdomovat. Zvolna. Postupn. 71

Pak se ten nkdo znovu odmlel a nabral dech. Tko jsem si mohl nevimnout, e? zahulkal, kdy se mi to stvalo zas a znovu, pod dokola! V kadm ivot, kter jsem il, m zabil Arthur Dent. Jedno, jak svt, jak tlo, jak doba. Zrovna si zvykm, a najednou pijde Arthur Dent a pic zabije m. Tko si nevimnout. To toti osv pam. To se lovku pipomene. To je toti zatracen npadn vc! ,To je legrace, kal si mj duch, kdy si to upajdil na kdlech zpt na onen svt po dalm bezvslednm, Dentem ukonenm vletu do zem ivch, ,ten lovk, kter m zalpl, kdy jsem hopsal pes cestu do svho oblbenho rybnku, mi byl njak povdom. . . Postupn jsem si to dal dohromady, Dente, mj mnohonsobn vrahu! Ozvny hlasu dunly chodbou ped nm i za nm. Arthur stl, ledov a nm, hlava se mu nevcn tsla. A tady je chvle, Dente, vskl hlas, kter se te dopracoval k horenatm vinm nenvisti, tady je chvle, kdy jsem konen pochopil! Nepopsateln ohavn, jedin tak lze popsat vc, kter se ped Arthurem nhle rozevela, a se zajkl a zakloktal hrzou, ale zde je alespo pokus o popis, jak hnusn byla. Bylo to jako obrovit taslav vlhk jeskyn, v n se vlelo velk, slizk a pitom hrub velrybovit stvoen a plazilo se po obludnch blch nhrobnch kamenech. Vysoko nad stropem jeskyn se klenul rozlehl poloostrov, v nm bylo vidt temn hlubiny dalch dvou hrozivch jeskyn, kter. . . Arthur si nhle uvdomil, e se dv do vlastnch st, kdy vtom jeho pozornost upoutala iv stice, bezmocn do nich vyklopen. Zapotcel se a s vkikem odvrtil oi. Kdy se podval znovu, dsiv zjeven bylo pry. Chodba byla temn a pro tu chvli tich. Osaml se svmi mylenkami. Byly to mimodn nepjemn mylenky a radji by byl ml garde. Ozval se dal zvuk, duniv rachot mohutn stny, kter se odsunula stranou, aby odhalila prozatm jen ernou przdnotu. Arthur nahlel do przdnho prostoru jako my nakukujc do ztemnlho psince. Hlas znovu promluvil. ekni, e to byla nhoda, Dente, zaburcel. Vyzvm t, abys ekl, jestli si trouf, e to byla nhoda! Taky e to byla nhoda, pospil si Arthur. To tedy nebyla! vskl hlas v odpov. Byla, odporoval Arthur, byla to. . . Jestli to byla nhoda, zaval hlas, tak se nejmenuju Agrajag!!! A vy pravdpodobn budete tvrdit, e se tak jmenujete, usoudil Arthur. Jo! zasyel Agrajag, jako by prv dokonil brilantn sylogismus. 72

Obvm se ale, e to pesto byla nhoda, trval na svm Arthur. Poj sem a ekni to! zavyl hlas v novm poryvu mrtvinho vzteku. Arthur veel a prohlsil, e to byla nhoda, nebo sp skoro ekl, e to byla nhoda. Jeho jazyk toti ke konci poslednho slova ztratil pdu pod nohama, protoe se uvnit rozsvtila svtla a odhalila, do eho to vkroil. Byla to katedrla nenvisti. Byl to vtvor mysli nejen pokiven, ale skuten vymknut. Bylo to obrovsk. Bylo to hrzn. Uvnit stla Socha. K t se dostaneme za chvli. Obrovit, nepochopiteln obrovit s vypadala, jako by byla vytesna z lna hory, nejsp proto, e to bylo pesn to, z eho byla vytesna. Arthur stl a zral na ni a pipadalo mu, e se nepjemn ot kolem jeho hlavy. Byla pln ern. Tam, kde zrovna ern nebyla, si lovk pl, aby ern byla, protoe barvy, jimi byly zvraznny nkter detaily, se pohybovaly v hrznm spektru odstn, jim se oko vzpr, od ultra pern violeti a po infra vraedn rudou, a cestou to braly pes jatern purpur, chyln ekovou, hnisav lutou, sienu uplenou a sntivou zele. Ony nepopsateln detaily zvraznn tmito barvami byly chrlie, kter by vypudily Francise Bacona od obda. Chrlie, vechny hledc ze zd, sloup, oprnch pil a l a z knit k Soe, ke kter se dostaneme za okamik. A pokud by snad chrlie odradily od obda Francise Bacona, pak by Socha odstraila od polednho jdla je, pokud by ovem byly iv, aby je mohly snst, co nebyly, a pokud by se jim nkdo njak obd pokusil nabdnout, co se nestalo. Do monumentlnch zd byly kolem dokola vytesny rozshl pamtn desky pipomnajc ty, kdo padli za ob Arthuru Dentovi. Jmna nkterch padlch byla podtrena a oznaena hvzdikou. Tak napklad jmno krvy, kter byla poraena a z n Arthur sndl biftek, nebylo nijak zvraznno, kdeto jmno ryby, kterou sm chytil, a pak se rozhodl, e mu nechutn a nechal ji na tali, bylo dvakrt podtreno a oznaeno temi hvzdikami a kkem v podob zkrvaven dky pro vt draz. Nejvc zneklidujc na tom vem, krom Sochy, k n se postupn propracovvme, byla skutenost, kter z toho jasn vyplvala, toti e vichni ti lid a bytosti byly stle jedna a t osoba, pod dokola. A bylo zejm, e tato osoba je mimodn rozilen a rozzloben, by z dvod ne zcela objektivnch.

73

Skoro by se dalo ci, e dotyn doshl stupn rozzlobenosti ve Vesmru dosud nevdanho. Byla to rozzlobenost epickch rozmr, rozzlobenost hoc havm plamenem, rozzlobenost, kter ve sv nekonen uraenosti obshla vekeren as a prostor. A tto rozzlobenosti se dostalo nejplnjho vyjden v Soe stojc uprosted v t obludnosti. Byla to socha Arthura Denta, a ne zrovna lichotiv. Patnct metr vysok a na celm povrchu by se nenael jedin centimetr, kter by nebyl nabit urkou v vsmchem zobrazenmu pedmtu, a dluno ci, e patnct metr neho takovho by stailo vzt sebevdom ktermukoliv pedmtu. Od nepatrnho pupnku na stran nosu a po uboh stih jeho upanu, kad sebenepatrnj aspekt Arthurovy osobnosti byl peliv oernn, ztepn a nactiutrhn. Arthur se tu jevil jako pera, jako zlovoln, nenasytn, hltav, krv zbrocen obr lidorout vradc ve, na co pijde v soukromm vesmru jedn nevinn bytosti. Kadou z ticeti pa, je se mu tvrce v umleckm zpalu rozhodl dt, bu rozbjel mozek krlkovi, zabjel mouchu, vytahoval kuec kost, vybral si blechu vlas i dlal nco, co Arthur na prvn pohled nedokzal identikovat. Vtina jeho etnch nohou dupala po mravencch. Arthur si zakryl oi rukama, svsil hlavu a zvolna j vrtl ze strany na stranu v hrze a smutku z lenho podku vc. Kdy oi znovu otevel, stl ped nm onen lovk nebo stvoen, i co to vlastn bylo, kter dajn neustle pronsledoval. HhhhhmmmmmmvRRRRR! pravil Agrajag. A u byl cokoli, vypadal jako tlust pololen netopr. Kolbavou kachn chz se batolil kolem Arthura a sem tam do nj dloubl kivm patem. Podvejte se. . . ! zaprotestoval Arthur. HhhhhmmmmmmvRRRRR! vysvtlil Agrajag, co Arthur, by neochotn, pijal na zklad toho, e mu tohle okliv a podivn zruinovan zjeven ponkud nahnlo strach. Bylo ern, odul, vrsit a koovit. Jeho netop kdla byla jaksi mnohem straidelnj proto, e byla dojemn zpelman a bezmocn se zmtala, ne kdyby to byla siln, svalnat kdla, energicky bijc do vzduchu. Nejdsivj byla patrn houevnatost s n lpl na sv existenci, navzdory mizivm fyzickm ancm. Vlastnil okujc sbrku zub. Vypadaly, jako by kad pochzel z pln jinho zvete, a v stech je ml uspodny v tak bizarnch hlech, e to vypadalo, e kdyby se doopravdy pokusil do neho kousnout, ura by si pitom plku oblieje a nejsp by piel i o oko. 74

Ti mal natvan oka se rozhlela asi tak petn jako ryba v hout ptaho zobu. Byl jsem na kriketovm zpase, zachroptl. Arthurovi ta pedstava na prvn pohled pipadala tak groteskn, e se mlem zadusil. Ale ne v tomhle tle, zaskehotalo stvoen, ne v tomhle tle! Tohle je m posledn tlo. Mj posledn ivot. Tohle je m tlo zrozen pro pomstu. Pro znien Arthura Denta! M posledn ance. A musel jsem o n bojovat. Ale. . . Byl jsem na kriketovm zpase! zaburcel Agrajag. Ml jsem slab srdce, ale kal jsem sv en, ale co, co se mi me stt na kriketovm zpase? A jak se tak dvm, co se nestane? Dva lidi se zistajasna zlomysln vyno odnikud pmo pede mnou. Posledn, eho jsem si nemohl nepovimnout, ne m uboh srdce okem pestalo tlouci, bylo, e jeden z nich je Arthur Dent s krli kost ve vousech. Nhoda? Ano, pisvdil Arthur. Nhoda? zavetlo stvoen, bolestn zaplcalo kdly a zpsobilo si jednm zvl oklivm zubem drobn rm na prav tvi. Pi zevrubnj prohldce, j se pedtm doufal vyhnout, si Arthur viml, e vt st Agrajagova oblieje je pokryta roztepenmi prouky lepkav ern nplasti. Nervzn ucouvl. Zatahal se za vousy. Zhrozil se, kdy zjistil, e v nich m stle vetknutou krli kost. Vythl ji a odhodil. Podvejte se, zaal znovu, to osud si s vmi okliv zahrv. Se mnou. S nmi. Je to naprost nhoda. Co proti mn m, Dente? zavrela pera a bolestiv kolbavm krokem k nmu pistoupila bl. Nic, ujioval Arthur, na mou du nic. Agrajag na nj upen hledl korlkovma oima. To je ovem hodn zvltn zpsob chovn k nkomu, proti komu nic nem, neustle ho zabjet. Velmi zvltn zpsob sociln interakce, ekl bych. ekl bych, e je to le! Podvejte se, brnil se Arthur. M je to hrozn lto, ale tohle je straliv nedorozumn. Musm jt. Nemte hodinky? Mm pomhat pi zchran Vesmru. Ustoupil o dal krok. Agrajag postoupil o dal krok bl. V jednu chvli, zasyel, v jednu chvli u jsem se rozhodl, e to vzdm. Ano. U se nevrtm. Zstanu v podsvt. A co se nestalo? Arthur naznail kubavmi pohyby hlavy, e nem tuen, a ani mt nechce. Zjistil, e docouval a k tmavmu studenmu kameni, otesanmu s neped75

stavitelnm herkulovskm silm do podoby obludn travestie jeho vlastnch panto na doma. Vzhldl na sv hrzn parodick zpodobnn tyc se nad nm. Pod jet nepiel na to, co dl jedna z jeho etnch rukou. Byl jsem nsilm vtaen zpt do fyzickho svta, vedl dl svou Agrajag, jako trs petni. V ozdobnm kvtini, abych tak dodal. Tento astn ivot pro m zaal, pochopiteln v kvtini, bez jakkoli opory pt set kilometr nad povrchem jedn obzvl ponur planety. Pomyslel by sis mon, e pro kvtin petni to nen pirozen udriteln pozice. A ml bys pravdu. Ten ivot skonil krtce nato, o pt set kilometr n. V erstvm vraku velryby, abych tak dodal. Mho duchovnho bratra. S novou dvkou nenvisti na Arthura potmile zavidral. Cestou dol, zavrel, jsem si nemohl nepovimnout nbl bl kosmick lodi. A kdo to koukal z przoru? Nafoukan se tvc Arthur Dent. Nhoda?!! Jist, a Arthur. Kdy znovu vzhldl k soe, pochopil, e pae, jej funkci dosud nechpal, svvoln vol v existenci k zhub odsouzen kvtin petni. Tahle idea ovem lovka hned neprat do o. Musm u jt, nalhal Arthur. Nejdv t zabiju, opil Agrajag, a pak me jt. Ne, to by nebylo k niemu, vykldal Arthur a zaal plhat na ikmou tvrdou stnu svho kamennho pantoe, protoe musm zachrnit Vesmr, vte. Musm najt Stbrn bevno, a to se po smrti hled dost patn. Zachrnit Vesmr, uplivl si Agrajag pohrdav. Na to jsi ml myslet, ne jsi zaal tu svou vendetu proti mn. A co tehdy na Stavromula Beta, kdy se t nkdo. . . Nikdy jsem tam nebyl, zaprotestoval Arthur. . . . pokouel zavradit, a tys uhnul. Koho mysl, e kulka zashla? Co k? Nikdy jsem tam nebyl, opakoval Arthur. O em to mluvte? Musm jt. Agrajag se zarazil v rozletu. Musels tam bt. Zavinil jsi mou smrt, jako vude jinde. Nevinn pihlejc divk! Cel se zachvl. Nikdy jsem o takovm zapadku neslyel, trval na svm Arthur. A nikdy se m nikdo nepokouel zavradit. Krom vs. Mon se tam dostanu pozdji, co kte? Agrajag zvolna zamrkal, ztuhl logickm zdenm. Tys. . . jet nenavtvil Stavromulu Beta? zaeptal. Ne, potvrdil Arthur. Nic o tom mst nevm. Nikdy jsem tam nebyl a ani to nemm v plnu. Ale to v, e se tam dostane, zamumlal Agrajag zlomenm hlasem, to v, e se tam dostane. Zark do toho! Zapotcel se a rozhlel se pololenm 76

pohledem po sv obrovit katedrle nenvisti. Pithl jsem t sem moc brzy! Zaal jeet a vt. Pithl jsem t sem moc brzy, Zark do pric! Najednou se vzpamatoval a upel na Arthura zlovoln, nenvistn pohled. A stejn t zabiju! zaval. I kdy je to logicky nemon, j se o to pokusm, Zark x! Vyhodm celou tuhle horu do povt! vetl. Uvidme, jak se dostane z tohohle, Dente! S bolestivm pohopsvnm se odkolbal k nemu, co vypadalo jako mal ern obtn oltk, Hulkal te tak zbsile, e si doopravdy okliv poranil obliej. Arthur seskoil z vyvenho msta na sv pantoi a rozbhl se, aby ze t tvrtin len stvoen zadrel. Skoil po Agrajagovi a sthl podivnou obludu, a s uchnutm dopadla na olt. Agrajag se dal znovu do vskotu, chvli se zuiv mlel a pak obrtil zdivoel pohled k Arthurovi. V, co jsi udlal? zaklokotal bolestn. el jsi a znova jsi m zabil. Co ode m vlastn chce, mou krev? Chvli se zmtal v mrtvinm zchvatu, pak se otsl v poslednm zchvvu a zplihl, ale jet stail zmknout velk erven knok na olti. Arthur sebou kubl hrzou a strachy, nejdv z toho, co zejm udlal, a znovu, kdy uslyel ev sirn a zvonk, kter nhle prozl vzduch, aby ukien ohlsil njakou nalhavou situaci. Horen se rozhlel. Jedin vchod byl zejm ten, kterm piel. Vyplil smrem k nmu a cestou odhodil ohavn vak z falen leopard ke. til se nazdabh, namtkou chodbami labyrintu a pipadalo mu, e ho klaksony, sirny a blikajc svtla pronsleduj stle zuivji. Najednou zahnul za roh a uvidl ped sebou svtlo. Ale neblikalo. Bylo to denn svtlo.

3.19
Bylo sice eeno, e z cel Galaxie pouze a vhradn na Zemi je Krikkit (neboli kriket) povaovn za vhodn nmt pro hru a e prv z tohoto dvodu se Zem vichni stranili, ale to ovem plat jen pro nai Galaxii a speciln pro n trozmrn svt. V nkterch vych dimenzch maj pocit, e si mou vce i mn udlat dobe, a u po cel transdimenzionln ekvivalent mnoha miliard let tam hraj prazvltn hru zvanou Krobinsk ultrakriket. eknme to bez obalu, hra je to opravdu nepkn, (k Stopav prvodce po Galaxii)ale kad, kdo nkdy byl tam nahoe, v, e je to pkn banda pohan a ml by je nkdo podn sprskat a nadlat z nich nudle,

77

a taky e by to nkdo udlal, kdyby piel na to, jak odpalovat stely v pravm hlu k realit. To je ovem jen dal doklad toho, e Stopav prvodce po Galaxii zamstn kohokoliv, komu se zamane pijt rovnou z ulice a kdo je ochoten nechat se odt, obzvl pijde-li odpoledne, kdy je ptomno jen velmi mlo stlch zamstnanc. Je teba upozornit na jednu vc: Historie Stopaova prvodce po Galaxii je histori idealismu, zpasu, zoufalstv, vn, spchu, nespchu a enormn dlouhch polednch pestvek. Prvopotky Prvodce se dnes, spolu s vtinou nannch zznam, ztrcej v mlze asu. Dal, kuriznj teorie o tom, kde jsou ztraceny, jsou uvedeny ne. Vtina dochovanch historek hovo o zakldajcm fredaktorovi jmnem Hurling Frootmig. Hurling Frootmig, jak se prav, zaloil Prvodce, stanovil jeho zkladn zsady, to jest poctivost a idealismus, nae zkrachoval. Nsledovalo mnoho let nouze a zpytovn svdom, bhem nich se radil s pteli, vysedval v ztemnlch mstnostech v ileglnch rozpoloench mysli, pemlel o tom i onom, trochu blbnul s inkami, a pak, po nhodnm setkn s Vyznavai Svatho Obda z Voondoonu (kte tvrd, e stejn tak jako je obd stedobodem naeho svtskho dne, piem n svtsk den me bt nahlen jako analogie naeho duchovnho ivota, tak by ml Obd 1. bt povaovn za stedobod naeho duchovnho ivota a 2. bt konzumovn v pknch restauracch) znovuzaloil Prvodce, stanovil jeho zkladn zsady, to jest poctivost a idealismus, a uril, kam si je mete strit, a dovedl Prvodce k prvnm obchodnm spchm. Krom toho tak zaal rozvjet a zkoumat lohu redaktorsk poledn pauzy, kter mla pozdji hrt tak vznamnou roli v historii Prvodce, protoe znamenala, e vtinu skuten prce udlali nhodn kolemjdouc, kte se bezdky zatoulali do przdnch kancel a uvidli tam nco, co stlo za to udlat. Krtce nato pevzalo Prvodce nakladatelstv Megadodo Publications z Bety Mal medvdice, m cel vc dostala velmi zdrav nann zklad. tvrtmu fredaktorovi, Ligu Lurymu ml., to umonilo zahjit poledn pestvky v takovm dechberoucm mtku, e i snahy souasnch fredaktor, kte zaali podnikat sponzorovan poledn pauzy za dobroinnm elem, se ve srovnn s tm jev jako pouh obloen chlebky.

78

Lig vlastn nikdy formln na sv postaven nerezignoval jednoho dopoledne prost odeel z kancele a u se nikdy nevrtil. Pestoe od t doby u uplynulo vc ne cel stolet, nkte lenov redakce stle chovaj romantick pesvden, e si prost jen odskoil na rohlk se unkou a zase se vrt, aby odvedl solidn odpoledn prci. Pesn eeno, vichni nslednci Liga Luryho ml. jsou jmenovni zstupci fredaktora a Ligv stl je dosud uchovvn tak, jak jej zanechal, pibyla na nm jen mal cedulka s npisem Lig Lury ml., fredaktor, nezvstn, patrn degustace . Jist sprost a podvratn zdroje naznauj, e Lig ve skutenosti zahynul pi prvnch experimentech s alternativnm etnictvm, kter se v Prvodci konaly. O tom se ovem v mlo a mluv jet mn. Kad, kdo si jen povimne, nebo se dokonce pokus upozornit na zvltn, le zcela nhodn fakt, e kterkoliv svt, na nm si kdy Prvodce zdil etn oddlen, krtce nato zanikl ve vlenm poru nebo prodn katastrof, bude patrn zaalovn a usouzen na cucky. Jako zajmav, by s vc zcela nesouvisejc skutenost se jev, e dva ti dny ped demolic planety Zem, kter musela udlat msto nov hyperprostorov dlnici, se dramaticky zvil poet zaznamenanch pozorovn UFO, a to nejen nad hitm Lords Cricket Ground v londnsk tvrti St. Johns Wood, ale i nad Glastonbury v hrabstv Somerset. Glastonbury bylo odedvna spojeno s mty o dvnch krlch, arodjnictvm, zhadnmi arami v trv a s lenm bradavic, a v on dob bylo vybrno za nov sdlo pro kancel nannch zznam Stopaova Prvodce. Finann dokumentace za poslednch deset let byla opravdu pevezena na magick vrch za mstem, pouhou hodinu ped pchodem Vogon. dn z tchto skutenost, jakkoli zvltn a nevysvtliteln, nen ani zdaleka tak zvltn a nevysvtliteln jako pravidla Krobinskho ultrakriketu, jak se hraje ve vych dimenzch. pln pravidla jsou tak masvn komplikovan, e jejich vydn v jedinm svazku zpsobilo gravitan kolaps, take se stala ernou drou. Strun shrnut zn asi takto: PRAVIDLO SLO JEDNA: Nechte si narst alespo ti nohy navc. Nebudete je sice potebovat, ale divci se aspo budou bavit. PRAVIDLO SLO DV: Najdte jednoho dobrho hre Krobinskho ultrakriketu. Nkolikrt ho rozklonujte. Tm se uet navn fze vbru a trninku. PRAVIDLO SLO TI: Postavte vlastn i soupev tm na dost velk hit a postavte kolem nich vysokou ze. To proto, e a je tato hra vrazn divckm sportem, frustrace, ji zakou 79

publikum, kdy nevid, co se dje, zpsob, e si pedstavuje, e je hra mnohem zajmavj ne ve skutenosti. Divci, kte prv shldli nudn zpas, projevuj mnohem slab pchylnost k ivotu ne ti, kdo se domnvaj, e zrovna pili o nejzajmavj udlost v historii sportu. PRAVIDLO SLO TYI: Nahzejte hrm pes ze co nejvce rznho sportovnho nin. Cokoliv se hod kriketov plky, basebalov plky, tenisov bambitky, lye, cokoli, m se mete podn rozmchnout. PRAVIDLO SLO PT: Hri kolem sebe zanou mydlit vm, co jim padne do ruky. Kdykoli se nkomu poda zsah jinho hre, mus neprodlen prchnout a omluvit se z bezpen vzdlenosti. Omluvy maj bt strun, upmn a v zjmu maximln srozumitelnosti pednesen megafonem. PRAVIDLO SLO EST: Vtzn tm bude prvnm mustvem, kter kdy zvtzilo. Zvltn je, e m vce roste ve vych dimenzch posedlost touto hrou, tm mn se ve skutenosti hraje, protoe soupec mustva jsou v trvalm vlenm stavu kvli vkladu tchto pravidel. To je konec konc dobe, protoe z dlouhodobho hlediska je dobr, solidn vlka mn psychologicky kodliv ne rozvlekl zpas v Krobinskm ultrakriketu.

3.20
Arthur utkal, letl, pdil ze svahu dol, kdy vtom zaznamenal, e se cel masa hory pod nm nepatrn pohnula. Ozval se rachot, zaburcen, a pak uctil slab nezeteln pohyb a nraz horka kdesi v dlce za nm a nad nm. len strachy bel a bel. Pda se zaala sesouvat. Nhle pochopil dopad vrazu sesuv pdy , zpsobem, kter mu nikdy nebyl tak jasn. Vdycky to pro nj bylo jen slovo, ale te si uvdomoval, e sesouvn je pro pdu podivn a hnusn innost. Pda ji dlala a on byl navrch. Bylo mu patn strachy a tasem. Zem mu pod nohama klouzala, hora se sesmykla a on uklouzl, upadl, znovu sklouzl a rozbhl se. Lavina se spustila. Kameny, pak valouny a nakonec balvany poskakovaly kolem nj jako neohraban tata, jenome mnohem a mnohem vt, mnohem a mnohem tvrd a t a bylo tm nekonen pravdpodobnj, e ho zabij, kdy na nj spadnou. Oi mu tanily spolu s balvany a nohy spolu se vzdouvajc se zem. Bel, jako by bh byl njak stran nemoc, pi kter se lovk pot, srdce mu builo v rytmu geologickho lenstv duncho kolem nj. Logika situace, to jest fakt, e nutn mus pet, m-li se odehrt dal pedpovzen incident sgy jeho nechtnho pronsledovn Agrajaga, nedokzala

80

v tu chvli udlat sebemen dojem na jeho mysl ani zapsobit zklidujcm vlivem. Bel hnn strachem ze smrti, kter byl vude v nm, pod nm, nad nm, a drel ho za paesy. Pak nhle znovu zakopl a znan moment hybnosti ho vrhl kupedu. Jene prv v okamiku, kdy ml straliv tvrd dopadnout na zem, uvidl pmo ped sebou na zemi leet mal tmav modr kufk, o nm vdl naprosto jist, e se mu asi ped deseti lety v jeho osobnm asovm mtku ztratil pi vyzvedvn zavazadel na athnskm letiti, a v asu se netrel na zem, vyhoupl se do vzduchu a mozek se mu rozezpval. Dlal toti tohle: letl. Pekvapen se rozhldl, ale o tom, co dl, nemohlo bt pochyb. dnou st sv osoby se nedotkal zem, ani se j dnou st sv osoby nepiblioval. Prost letl mezi balvany tcmi se vzduchem kolem nj. A te to dokonce dokzal ovlivnit. Pekvapen mikal, jak mlo je to namhav, a vznel se stle v a v, balvany se te tily pod nm. S intenzvn zvdavost pohldl dol. Od otsajc se zem ho te dlilo asi deset metr irho vzduchu, toti irho pokud nepotte balvany, kter ovem nepobyly dlouho, ale skkaly dol v eleznm seven gravitanho zkona, tho zkona, kter se zejm z nieho nic rozhodl dt Arthurovi studijn volno. Tm okamit ho napadlo, s instinktivn pesnost, ji mysli dod pud sebezchovy, e se na to nesm snait myslet, e kdyby to udlal, zkon pitalivosti by se po nm najednou psn ohldl a chtl by vdt, co si ksakru mysl, e tam nahoe dl, a vechno by rzem bylo ztraceno. A tak myslel na tulipny. Bylo to tk, ale dokzal to. Myslel na pjemnou, pevnou zaoblenost tulipnovho kalku, myslel na zajmavou klu barev, kter jsou v md, a uvaoval, jak dl z celkovho mnostv tulipn, kter rostou nebo sp rostly na Zemi, se vejde do kruhu o polomru jednoho kilometru opsanho kolem vtrnho mlnu. Po chvli ho tato linie vah zaala nebezpen nudit a uctil, jak vzduch pod nm kloue a jak placht do cesty poskakujcm balvanm, na kter se tak usilovn snail nemyslet, a tak radji chvli myslel na athnsk letit, co ho uiten otrvilo na dobrch pt minut, po jejich uplynut pekvapen zjistil, e se te vzn asi edest metr nad povrchem zem. Na okamik zauvaoval, jak se dostane zptky dol, ale okamit tuto oblast spekulace zavrhl, a pokouel se hodnotit situaci rozumn. Let. Co s tm hodl udlat? Pohldl zpt na zem. Nedval se nijak upen, snail se ze vech sil vrhnout tam jen nedbal pohled, jen jaksi letmo. Nkolika vc si nemohl nepovimnout. Jednou z nich bylo, e vbuch hory u se vyzuil kousek pod vrcholem zel krter, patrn v mst, kde se propadl skaln strop obrovsk jeskynn katedrly a zavalil jeho sochu i neboh tlo neastnho Agrajaga. 81

Druhou byl jeho kufk, ztracen na athnskm letiti. Hovl si nebojcn na volnm plcku, obklopen svrenmi balvany, ale dn z nich ho zjevn nezashl. Pro to tak bylo, na to nedokzal pijt, ale protoe tuto zhadu pedevm zcela zastiovala monstrzn nemonost fyzick ptomnosti kufru, nectil se na podobn spekulace dost siln. Problm byl v tom, e kufr tam byl. Hnusn vak z napodobeniny leopard ke patrn zmizel, co bylo jen dobe, i kdy se to nedalo zcela vysvtlit. Byl postaven ped problm, e bude kufr muset sebrat. Tak si tady lt, edest metr nad povrchem ciz planety, jej jmno si ani nepamatuje. Nedokzal nemyslet na alostnou situaci malikho kousku toho, co kdysi bvalo jeho ivotem, tady, tolik svtelnch let od na prach rozdrcench zbytk domova. A navc, uvdomil si, e jestli je kufr v tme stavu, v jakm ho ztratil, obsahuje plechovku s poslednm zbytkem eckho olivovho oleje v celm Vesmru. Zvolna, opatrn, centimetr po centimetru zaal klouzav smovat dol, jemn se pohupoval ze strany na stranu jako nervzn list papru hledajc cestu k zemi. lo to hladce, ml dobr pocit. Vzduch ho nesl a pitom mu nekladl odpor. Za dv minuty u se vznel asi pl metru nad kufrem a ped sebou ml nkolik obtnch rozhodnut. Lehce se pohupoval. Mrn se zamrail, ale jen nejmrnji, jak dokzal. Kdy kufr zvedne, unese ho? Nesthne ho zt pmo k zemi? Dotkne-li se ehokoliv na zemi, nezru se nhle tajemn sla, kter, ho udruje ve vzduchu? Nebylo by snad lep, kdyby te byl rozumn a sestoupil na okamik ze vzduchu na zem? Kdy to udl, doke jet nkdy ltat? Ve chvlch, kdy si to dovolil uvdomit, zakouel tak klidn extatick pocit, e nedokzal snst pomylen, e by ho ztratil, mon navdy. Veden touto starost se vyhoupl o kousek v, jen aby si to vyzkouel, ten pekvapiv snadn pohyb. Pohupoval se a vznel. Pak si na chvli zkusil stemhlav let. Bylo to fantastick. S rukama napaenma ped sebe, s vlajcmi vlasy a upanem se vrhl stemhlav dol z nebe, prosmykl se po bie po vzdun mase asi pl metru nad zem a znovu se otoil vzhru, na vrcholu otoky se zastavil a nehbal se. Ani se nepohnul. Zstal tak. Byla to ndhera. A tohle, uvdomil si, je nejlep zpsob, jak sebrat kufr. Sltne prudce dol a popadne ho pesn ve chvli, a bude otet zptky vzhru. Vynese ho s sebou vzhru. Mon e ho to trochu rozkols, ale urit to doke. 82

Jet jednou i dvakrt si vyzkouel stemhlav let a lo mu to m dl lpe. Vzduch lehajc do tve, prun pohyb a tkanivo jeho tla, to ve dohromady mu dvalo pocit opilosti odvahou, jak nezail od doby, od doby tedy pokud si dobe vzpomn, od doby, kdy se narodil. Nechal se nst brzou a prohlel si krajinu, kter byla, jak zjioval, znan okliv. Vypadala zplenn a zpustoen. Rozhodl se, e u se na ni nebude dvat. Jenom sebere kufr a pak. . . neml ani tuen, co udl, a zvedne kufr. ekl si, e prost zvedne kufr a uvid, co to udl. Zkusmo se opel proti vtru, zvolna nabral rychlost a obrtil se. Plul na vzdun mase vtru. Ani si to uvdomoval, jeho tlo se v t chvli zavilomilo. Proklouzl pod vzdun proud, nadechl se a vrhl se dol. Vzduch se kolem nj til a Arthur jm vzruen svitl. Zem se nejist zakymcela, pak si to srovnala v hlav a pvtiv se mu zdvihla v strety a nabdla mu kufr popraskanmi plastikovmi dradly vzhru. Na pli cesty k zemi neekan zail nebezpen okamik, kdy nhle nemohl uvit, e dl to, co dl, take to mlem skuten nedlal, ale vas se vzpamatoval, proltl tsn nad zem, hladce provlkl ruku uchy kufru a zaal namhav stoupat, co se mu nezdailo, a nhle se ztil na kamenitou zem, cel potluen, pokrban a roztesen. Okamit se vykrbal na nohy, bezmocn se potcel sem tam a mval kolem sebe kufrem v nvalu zoufalstv, zrmutku a zklamn. Nohy se mu najednou tce lepily k zemi, pesn jako dv. Tlo mu pipadalo jako nemotorn ok brambor, vrvorajc a kloptajc po zemi, a hlava lehk asi jako pytel olova. Hroutil se a potcel a vechno ho bolelo zvrat. Bezvsledn se pokouel bet, ale nohy ml pli slab. Zakopl a pratil sebou. V tu chvli si vzpomnl, e v kufru, kter dr, nen jen plechovka eckho olivovho oleje, ale tak celnic povolen mnostv retsiny, a v pjemnm oku si nejmn deset vtein neuvdomil, e znovu let. Zajdloval a zahulkal levou a radost a irou fyzickou rozko. til se stemhlav, krouil, klouzal a vil vzduchem. Drze se posadil na stoupajc proud vzduchu a prohlel si obsah kufru. Pipadal si asi tak, jak si pedstavoval, e se ct andl, kdy pedvd svj slavn tanec na pice jehly a pitom se nech potat lozofy. Radostn se sml objevu, e kufr skuten obsahuje olivov olej a retsinu a navc jet pokrban slunen brle, plavky pln psku, zmuchlan pohlednice s obrzkem Santorini, velk a nevzhledn runk, nco zajmavch kamen a rzn trky papru s adresami lid, o nich si s levou pomyslil, e u je nikdy neuvid, by ze smutnho dvodu. Kameny odhodil, slunen brle si nasadil a kousky papru pustil po vtru. Deset minut nato, kdy lenon proplouval mrakem, dostal do ztylku mo83

hutnm verkem s mimodn patnou povst.

3.21
Nejdel a nejdestruktivnj verek, jak se kdy konal, vstoupil v souasn dob do tvrt generace a stle jet se nikdo nem k odchodu. Jednou se sice nkdo podval na hodinky, ale to bylo ped jedencti lety a nevyvodil z toho dn dsledky. Nepodek je tam takov, e to u pestv vechno, a je poteba ho vidt, abyste tomu vili, ale pokud nectte nalhavou potebu tomu vit, nechote se dvat, protoe by vs to nepotilo. V posledn dob se z mrak ozvaly rny a bylo vidt zblesky, a jedna teorie prav, e lo o bitvu mezi nkolika otilami spolenost zabvajcch se itnm koberc, kter se nad verkem nehnut vznej jako supi, ale informacm posbranm na vercch se ned moc vit, a tomu, co zaslechnete na tomhle verku, u vbec ne. Jeden z problm, kter se zejm bude dle zhorovat, spov v tom, e host jsou bu dti nebo vnuci nebo dokonce pravnuci lid, kte se pvodn nemli k odchodu, a vzhledem k cel t zleitosti se selektivnm chovem, regresivnmi geny atakdle je jasn, e ti, co momentln na verku jsou, jsou bu fanatit nvtvnci verk nebo blbolc idioti, nebo, co se stv stle astji, oboj. A tak i tak, z genetickho hlediska to znamen, e u kad dal generace je o nco men pravdpodobnost, e odejde. V vahu tedy pichzej dal faktory, jako napklad, kdy dojde pit. Dky rznm vcem, kter se pihodily a kter v tu chvli vypadaly jako dobr npad (a jeden z problm s verky, kter nikdy nekon, je, e vci, kter vypadaj jako dobr npad jen na vercch, vypadaj neustle jako dobr npad), se zd, e ten okamik je jet hodn vzdlen. Jednou z vc, kter v tu chvli vypadaly jako dobr npad, bylo, e by to ml bt ltajc verek nikoli v obvyklm smyslu, ale doslova. Jedn noci, ped dvnmi a dvnmi asy, plhala po budov tlupa opilch astroinenr, kte do ehosi dloubali, upevovali to i ono a siln do neho bouchali, a kdy ptho rna vylo slunce, pekvapen zjistilo, e svt na bark pln veselch opilch lid, plujc nad vrcholky strom jako mlad, nejist pte. A nejen to, verku se tak podailo vyzbrojit se a po zuby. Pokud by snad mlo dojt k njakm malichernm sporm s obchodnky s vnem a lihovinami, chtli mt jistotu, e maj moc na sv stran.

84

Pechod od koktejlovho verku na pln vazek k loupeivmu verku na sten vazek probhl snadno a dodal cel zleitosti trochu mrncu a binku, v danou chvli tolik potebnho, protoe kapela za ta lta u stran mockrt pehrla vechny kousky, co znala. Drancovali a loupili, jako vkupn za cel msta dali dodvky srovch tyinek, avokdovou pomaznku, peen ebrka a vno a lihoviny, kter se te peerpvaly z ltajcch tanker. Problm, kdy dojde pit, ovem jednoho dne stejn nastane. Planeta, nad kterou poletuj, u nen, co bvala, kdy nad n ltat zaali. Je to s n patn. Verek ji z vt sti vyplenil a vyloupil, a nikomu se dosud nepodailo dostat se mu na kobylku, protoe si to mydl po obloze naprosto nevypoitatelnm a nepedvdatelnm zpsobem. Je to prost dsn verek. Dsn vc je tak dostat jm do ztylku.

3.22
Arthur se zmtal bolest na kusu utrenho elezobetonu, lehn chomi kolem plujcch mrak a zmaten zvuky ponkud ochabujcho vesel ozvajcmi se nezeteln kdesi za nm. Pak se ozvalo cosi, co nedokzal hned identikovat, sten proto, e neznal melodii Nechal jsem nohu na Jaglanu Beta , a sten proto, e kapela, kter ji hrla, byla velmi unaven, a nkte hudebnci hrli v ttvrovm rytmu, nkte ve tytvrovm a jin v jakmsi pomchanm r2 , podle mnostv spnku, kter se jim v posledn dob podailo urvat. Leel a tce oddechoval ve vlhkm vzduchu a zkusmo ohmatval rzn sti tla, aby zjistil, kde by mohl bt zrann. Vude, kam shl, se ozvala bolest. Po chvli zjistil, e je to proto, e ho bol ruka. Vypadalo to, e si vymkl zpst. Zda tak bolela, ale brzy s uspokojenm zjistil, e nen vn zrann, jen pohmodn a lehce otesen, ostatn kdo by nebyl? Nemohl ale pochopit, co dl v oblacch ltajc dm. Na druh stran musel uznat, e by se octl v zkch, kdyby ml pedloit njak uspokojiv vysvtlen vlastn ptomnosti, a tak usoudil, e on a dotyn budova budou muset vzjemn pijmout svou existenci. Vzhldl ze svho stanovit. Za nm se zvedala svtl, ale mouhovat stna z kamennch blok tvocch vlastn stavbu. Zejm le na njak mse i pedprsni, thnouc se v ce jednoho a jednoho a pl metru kolem celho domu. Byl to kus zem, v nm budova verku kdysi mvala zklady a kter vzala s sebou, aby na

85

dolnm konci drela pohromad. Arthur se nervzn postavil a pi pohledu pes okraj msy se mu nhle udlalo patn zvrat. Pitiskl se zdy ke zdi, mokr mlhou a potem. Hlava mu plavala volnm stylem, kdeto v aludku si nkdo zkouel motlka. Pestoe se nahoru dostal vlastnmi silami, nesnesl te ani pouh pomylen na pernou hloubku ped sebou. Rozhodn nemnil pokouet tst tm, e by skoil. Nemnil se pohnout ani o centimetr bl k okraji. S kufrem v ruce se plil kolem zdi a doufal, e najde vstupn dvee. Solidn tha plechovky s olejem mu dodvala pocitu jistoty. Sunul se smrem k nejblimu rohu v nadji, e dal ze bude sktat zajmavj monosti v oboru vchod ne tato, kter nesktala dn. Z kolsavho letu budovy se mu dlalo patn strachy, a tak po chvli vythl z kufru runk a udlal s nm nco, co znovu potvrdilo dleit msto tto toaletn poteby na seznamu uitench vc, kter si lovk m vzt s sebou, kdy stopuje po Galaxii. Hodil si ho pes hlavu, aby nevidl, co dl. Jeho nohy se pomalu sunuly po zemi. Nataen ruka plhala po zdi. Konen se doplil na konec zdi a ruka mtrajc za roh se setkala s nm, co mu zpsobilo takov ok, e mlem spadl dol. Byla to jin ruka. Ob ruce se vzjemn popadly. Zoufale poteboval ut druh ruky, aby si sthl runk z o, ale druh ruka drela kufr s olivovm olejem, retsinou a pohlednicemi Santorini, kter se mu ani trochu nechtlo poloit. Zakusil jeden z onch okamiku ryzho jstv, jeden z okamik, kdy se lovk nhle obrt, aby pohldl sm na sebe a pomysl si: Kdo vlastn jsem? Co chci? eho jsem doshl? Ponm si dobe? Slabounce zakoural. Pokusil se vyprostit ruku, ale nelo to. Ciz ruka ji pevn svrala. Nevidl jin vchodisko, ne se dl posunovat na roh. Naklonil se za nj a zatepal hlavou ve snaze zbavit se runku. Jeho akce vyvolala na stran majitele ciz ruky zden vkik pln neprobdatelnch emoc. Kdosi mu strhl runk z hlavy a Arthur zjistil, e hled do o Forda Prefecta. Za nm stl Slartibartfast a v pozad jasn vidl psteek nad vchodem a mohutn zaven dvee. Oba se tiskli zdy ke zdi, v och zrajcch do hustho neprhlednho mraku kolem sebe hrzu, a snaili se vyrovnvat kubn a pohupovn budovy. Kde jsi u vech zarkoidnch foton byl? zasyel v panice Ford. No, v, vykoktal Arthur, kter nevdl, jak to strun shrnout, tak rzn. Co tu vlastn dlte? Ford na nj pohldl ztrpenma oima. Nechtj ns pustit dovnit bez aky, sykl. 86

Kdy vstoupili do hutn atmosfry verku, prvn, eho si Arthur poviml krom hluku, vedra na zaduen, divok smsice barev matn prokukujcch clonou omamnho koue, koberc pokrytch vrstvou rozdrcenho skla, popela a avokdovch pleskanc a krom skupinky pterodaktylovitch bytost odnch v lurexu, kter se sesypaly na jeho peliv opatrovanou lhev retsiny s vkiky Nov rozko, nov rozko! , byla Trillian, s n rozprvl Bh hromu. Nevidl jsem vs nhodou u Milliwaye? ptal se zrovna. To jste byl vy s tm kladivem? Ano. Ale tady je to mnohem lep. Mnohem mn zprofanovan, mnohem zajmavj. Vskot vyjadujc jaksi hnusn rozkoe zaznl mstnost, jej vnj rozmry nebylo mono zahldnout davem spokojench, hlunch stvoen, vesele na sebe pokikujcch cosi, co nikdo neslyel, a obas propadajcch krizm. Vypad to, e je tu legrace, pikvla Trillian. Co jsi kal, Arthure? kal jsem: ,Jak ses sem pro Kristovy nohy dostala?. Byla jsem jen rka teek nhodn putujcch Vesmrem. Zn Thora? Dl do hromu. Ahoj, pozdravil Arthur. To mus bt ohromn zajmav. Nazdar, oplatil mu zdvoilost Thor. Taky e je. M co pt? Ehm, vlastn ne. . . Tak pro si pro nco nedojde? Jet se uvidme, Arthure, kvla Trillian. Arthurovi nco brnklo v pamti. Znepokojen se rozhldl. Zafod tu nhodou nen, e? zeptal se nervzn. Uvidme se pozdji, ekla pevn Trillian. Thor na nj nasupen hledl neprosnma oima ernma jako uhel, vousy zjeen, a to mlo svtla ptomn v mstnosti sebralo na chvli sly, aby se zlovstn zatpytilo na rozch na jeho pilb. Neuviteln velkou tlapou vzal Trillian za loket a svaly na nadlokt mu pitom jezdily jeden kolem druhho jako dva volkswageny snac se zaparkovat. Odvdl si Trillian a pitom vykldal: Jedna z vc, kter jsou na nesmrtelnosti zajmav, je, e. . . Jedna z vc, kter jsou na Vesmru zajmav, je, zaslechl Arthur Slartibartfasta, jak hovo s velkm mohutnm stvoenm, kter vypadalo jako nkdo, kdo prohrv v zpase s rovou peinou, a kter uchvcen zralo na starcovy hlubok oi a stbrn vous, jak je nudn. Nudn? podivilo se stvoen a zamrkalo znan svratlma a krv podlitma oima.

87

Ano, pitakal Slartibartfast, otesn nudn. asn nudn. Chpejte, je ho stran spousta a je toho v nm tak mlo. Mm vm ocitovat njak statistiky? Ehm, mno. . . Prosm, dovolte mi to. Jsou tak naprosto senzan nudn. Za minutku se vrtm a poslechnu si je, ujistila ho dma, poklepala ho po pedlokt, nadzdvihla sukn jako vznedlo a odplula do vzedmutho davu. Myslel jsem, e se j nikdy nezbavme, zachroptl kmet. Pojme, Pozemane. . . Arthure. Musme najt Stbrn bevno, mus tu nkde bt. Nemohli bychom si na chvli odpoinout? zeptal se Arthur. Ml jsem namhav den. Mimochodem, je tu Trillian, neekla, jak se sem dostala, ale na tom nejsp nezle. Pomysli na nebezpe, je hroz Vesmru. . . Vesmr, usoudil Arthur, je dost velk a dost star, aby se aspo na hodinu o sebe postaral. Tak dobe, dodal, kdy vidl, e Slartibartfastovo rozruen vzrst, projdu to tady a zjistm, jestli ho nkdo vidl. Ano, ano, vborn, pochvlil ho Slartibartfast a sm se pohrouil do davu, kde mu vichni, koho mjel, radili, aby se uvolnil. Nevidl jste tu nkde bevno? oslovil Arthur drobnho muka, kter tu postval a vypadal, jako by dychtiv vyhlel nkoho, koho by mohl poslouchat. Je ze stbra, je nesmrn dleit pro budouc bezpenost Vesmru, a asi takhle dlouh. Ne, nevidl, odpovdl naden scvrkl muk, ale dejte si nco k pit a povzte mi o tom. Kolem se prosvjel Ford Prefect tanc divok frenetick a ne zcela obscenity prost tanec s jakousi dvkou, kter vypadala, jako by mla na hlav sydneyskou opern scnu. Pes randl v mstnosti na ni hulkal njak bezvznamn konverzan obraty. Mte pkn klobouk! zaval. Coe? Povdm, e mte pkn klobouk. J nemm klobouk. Tak teda mte pknou hlavu. Coe? Povdm, e mte pknou hlavu. Zajmav stavba kosti. Coe? Ford zapracoval pokren rameny do sloitho sledu pohyb, kter provdl. Povdm, e tancujete bezva, jenom tolik nepikyvujte. 88

Coe? Protoe pokad, kdy pikvnete, zaal Ford vysvtlovat, . . . au! dodal, kdy jeho partnerka pi dalm Coe? znovu kvla hlavou dopedu a znovu ho kloa ostrm vnlkem zvltn klenut lebky. Jednoho krsnho rna vyhodili mou planetu do povt, vykldal Arthur, kter zjistil, e neekan vyprv mukovi pbh svho ivota, nebo pinejmenm upravenou verzi nkterch zajmavch okamik. Proto jsem takhle obleen, v upanu. Moje planeta vyletla do povt s vekerm mm obleenm, vte. Netuil jsem, e pjdu na verek. Muk naden pikyvoval. A pak m vyhodili z kosmick lodi. Zase v upanu. Ne ve skafandru, jak by lovk normln ekal. Krtce nato jsem se dozvdl, e mou planetu pvodn postavili pro partu my. Dovedete si asi pedstavit, jak mi bylo. To po mn zrovna stleli a zase m vyhazovali do povt. M toti absurdn asto vyhazovali do povt, stleli na m, ureli m, pravideln desintegrovali, odprali mi aj a nedvno jsem ztroskotal v mole a musel jsem strvit pt let ve vlhk jeskyni. Ach, zauml muk, a bavil jste se dobe? Arthur se zaal divoce dusit svm drinkem. Mte senzan kael, zajsal muk, kdy nejprve nadskoil leknutm, nevadilo by vm, kdybych se k vm pipojil? A s tmto prohlenm vypukl v pozoruhodn a skuten efektn zchvat kale, kter Arthura tak pekvapil, e se zaal divoce dusit, nae zjistil, e to u vlastn hodnou chvli dl, co ho naprosto zmtlo. V plcervoucm duetu tak kalali pln dv minuty, ne se Arthurovi podailo vykalat vdechnut pitivo a zchvat zastavit. asn osvujc, ocenil muk lapajc po dechu a utral si slzy. Muste mt stran zajmav ivot. Mnohokrt dkuji. Vele Arthurovi stiskl ruku a odkrel do davu. Arthur jen uasle zakroutil hlavou. Pistoupil k nmu mladistv vyhlejc mu, agresivn vypadajc tpek s kivmi sty, nosem jak lucerna a drobnmi lcnmi kostmi jako korlky. Obleen do ernch kalhot, ern koile rozepnut a k tomu, co patrn bylo pupkem, i kdy se Arthur nauil nedlat ukvapen zvry o anatomii lid, s nimi se v posledn dob setkval, a kolem krku se mu bimbala spousta oklivch zlatch cetek. Nesl cosi v ern bran a zjevn chtl, aby si vichni vimli, e nechce, aby si jeho zavazadla vimli. Hele, nezaslechl jsem te zrovna nhodou tvoje jmno? pravil. Vlastn jmno bylo jednou z vc, kter Arthur prv sdlil mukovi. Ano, jsem Arthur Dent. 89

Vypadalo to, e mu ponkud tan v jakmsi rytmu, pln jinm ne nkolik dalch, kter ze sebe ponue makala kapela. Jo, pokraoval mu, j jen, e njakej chlpek v hoe s tebou chce mluvit. U jsem s nm mluvil. Jo, j jen e vypadal, e mu na tom dost zle, chpe, jo. Ano, u jsem s nm mluvil. Myslel jsem jenom, e bys to ml vdt. J to vm. U jsem s nm mluvil. Mu se na chvli odmlel, aby si mohl trochu zavkat. Pak poplcal Arthura po zdech. Tak j, dobr, pronesl nakonec. J ti to jen km, jo? Dobrou noc, hodn tst, a a vyhraje njakou cenu. Coe? podivil se Arthur, kter v t chvli bruslil na tenkm led. Cokoliv. Dlej to, co dl. Dlej to dobe. Vydal jaksi mlaskav zvuk tm, co prv vkal, a pedvedl neurit dynamick gesto. Pro? uasl Arthur. Tak to dlej patn, kikl mu, komu na tom zle. Prdlajs na tom zle! Z nieho nic se mu do oblieje nahrnula krev a zaal vt. Co bych se nezblznil? hulkal. Hele vodprejskni, dej mi svtek, kmo. Prost di do hje zarkovho!!! Tak jo, u jdu, ujistil ho Arthur spn. Bylo mi, mchl mu prudce rukou a zmizel v zstupu. Co to mlo znamenat? zeptal se Arthur dvky, kter se nhle objevila vedle nj. Pro mi kal, e mm vyhrvat ceny? Obvykl ei showbusinessman, pokrila dvka rameny. Prv vyhrl cenu na Vron slavnosti udlovn cen Institutu pro rekrean iluze na Alf Mal medvdice a doufal, e se mu to v konverzaci poda zlehka zamluvit, jene vy jste se o tom nezmnil, take to nelo. , zhrozil se Arthur, to m moc mrz, e jsem ho zklamal. Za co dostal tu cenu? Za Nejzbytenj uit vrazu Kurvax ve vnm scni. Je to velice prestin cena. Aha, kval snaiv Arthur. A co to lovk dostane? Rorii. Takov mal stbrn vcika na velkm ernm prkn. Co jste kal? Nic jsem nekal. Chtl jsem se jen zeptat, co ta stbrn. . . Ach tak, j myslela, e jste ekl ,wop. Coe jsem ml ct? 90

Wop. Za ta lta se u stalo zvykem zaskakovat na verek, hlavn pro mondnn nezvan hosty z jinch svt. Nvtvnkm verku u njak as pi pohledu na jejich vlastn svt s rozboenmi msty, zpustoenmi avokdovmi farmami, snt napadenmi vinicemi, rozshlmi oblastmi nov vznikl pout, moi plnmi drobk ze suenek a jet horch vc pipadalo, e na jejich planet z njakch zhadnch a sotva postiitelnch dvod u nen takov legrace, jako bvala. Nkolik host dokonce zaalo uvaovat, jestli by dokzali zstat stzliv dostaten dlouho, aby cel verek zskal jistou kosmickou dvryhodnost, a mon, e by ho pak mohli pesunout na svt nkoho jinho, kde by mohl bt erstvj vzduch, take by je mn bolela hlava. Tch pr podvyivench farm, kterm se dosud dailo vydobvat z polomrtv pdy na povrchu planety ubohou existenci, by takovou zprvu pijalo s mimodnm potenm. Ale toho dne, kdy se verek s jekotem til z oblak a vyerpan farmi se strachem vzhldli v domnn, e jde o dal loupeiv njezd s clem zskat vno a sr, bylo jasn, e verek se v nejbli dob rozhodn nikam nechyst a e brzy bude po nm. Za chvli bude na ase rozebrat si kabty a epice, s kalnm pohledem se vypotcet ven a zjistit, kolik je hodin, kter je ron doba, a jestli je v thle vyplen a zpustoen zemi k sehnn taxk, kter nkam jede. Verek byl zaklnn v hrznm objet s ciz blou lod, kter z nj jakoby napl vyuhovala. Ve vzjemnm seven se kymcely, zvedaly a zase klesaly a toily s groteskn lhostejnost k vlastn vze. Mraky se rozestoupily. Vzduch zaval a uskoil z cesty. Jak se tak zmtaly, verek a krikkitsk vlen lo vypadaly tak trochu jako dv kachny, z nich jedna se pokou vyrobit tet kachnu uvnit druh kachny, zatmco druh kachna se ze vech sil sna vysvtlit, e se te zrovna na tet kachnu nect, e si navc nen jista, jestli by chtla, aby ppadnou tet kachnu vyrobila prvn kachna, a u vbec ne ve chvli, kdy ona, tedy druh kachna, se zabv ltnm. Nebe zpvalo a jeelo zuivost jejich zpasu a builo do zem tlakovmi vlnami. A najednou se ozvalo fup, a krikkitsk lo byla pry. Verek se bezmocn pepotcel pes oblohu jako lovk oprajc se o dvee, kter nkdo neekan oteve. Toil se a kymcel na vznecch tryskch. Snail se zskat rovnovhu a msto toho ji ztratil. Pepotcel se zpt nap oblohou. Potcen pokraovalo jet hodnou chvli, ale bylo jasn, e dlouho trvat neme. Verek byl smrteln rann. Vechna legrace z nj vyprchala a obasn zmrzaen pirueta to nemohla zastt. 91

m dle se v tomto stadiu vyhbal zemi, tm hor ml bt nraz, a na ni konen spadne. Uvnit se situace nevyvjela, o nic lpe. Po pravd eeno, vyvjela se obludn patn a ptomn ji nemohli vystt a tak to nahlas kali. Proli tudy krikkitt roboti. Odnesli si Cenu za nejzbytenj uit vrazu Kurvax ve vnm scni a msto n zanechali spou, ze kter se Arthurovi dlalo skoro tak patn jako kandidtovi na Rorii. Moc rdi bychom zstali a pomohli, vykikoval Ford prodrajc se drt a troskami, jene to neudlme. Verek sebou znovu kubl, co vyvolalo horenat vkiky a steny odkudsi z koucch trosek. Musme jt zachrnit Vesmr, abyste vdli, hulkal Ford. A pokud vm to pipad jako chab vmluva, mte mon pravdu. Ale stejn jdeme pry. Najednou objevil na zemi zzrakem nerozbitou neotevenou lhev. Nevad vm, kdy si tohle vezmeme? Stejn to nebudete potebovat. Pibral jet pytlk brambrek. Trillian? zavolal Arthur slabm, okovanm hlasem. V kouc spouti nevidl nic. Pozemane, musme jt, napomnal ho Slartibartfast nervzn. Trillian? zakiel Arthur znovu. Za okamik se Trillian, podprna svm novm ptelem, bohem hromu, pipotcela do zornho pole. Tahle dvka zstane se mnou, informoval Thor. Ve Valhalle prv probh skvl verek, take poletme. . . Kde jste byli, kdy se tohle vechno stalo? peruil ho Arthur. Nahoe, odpovdl Thor. Vil jsem ji. Ltn je sloit zleitost, vte, to se mus zakalkulovat vtr. . . Trillian pjde s nmi, oznmil Arthur. Hele, ozvala se Trillian, copak. . . Ne, ekl nekompromisn Arthur, jde s nmi. Thor na nj pohldl zvolna doutnajcma oima. Mlky vysvtloval cosi o bohabojnosti, co nemlo nic spolenho s istotou. Pjde se mnou, ekl tie. Poj, Pozemane, ozval se Slartibartfast nervzn a zatahal Arthura za rukv. Poj, Slartibartfaste, ozval se Ford nervzn a zatahal kmeta za rukv. Slartibartfast toti ml teleport. Verek sebou trhl a zakymcel se, take se vichni zapotceli, a na Thora a a na Arthura, kter se tsl a upen hledl do ernch o boha hromu. 92

A to bylo neuviteln, Arthur pomalu zdvihl psti, kter te vypadaly stran malik. Chce si to rozdat? zeptal se. Co jste kal, vae malikosti? zaburcel Thor. kal jsem, opakoval Arthur a nedokzal pimt hlas, aby se mu nechvl, jestli si to chce rozdat? Komicky zamidlal pstikami. Thor na nj nevcn zral. Pak se mu z nozder odvinul oblek koue. Kmitl se v nm i drobn plamnek. Popadl se za opasek. Vyklenul hrudnk, aby dal jasn najevo, e tady stoj mu, jemu se mete odvit zkit cestu, jen pokud s sebou mte houf erp. Vythl z opasku nsadu svho kladiva. Podrel je v pozdviench rukou, aby ukzal masivn eleznou hlavici. Vyjasnil tak jakoukoli monou pochybnost, e by snad s sebou nosil telegrafn sloup. Jestli si to chci rozdat? zasyel jako eka protkajc ocelrnou. Jo, odsekl Arthur hlasem nhle a neobyejn silnm a bojovnm. Znovu zamidlal pstikami, tentokrt jako by to myslel vn. Chce jt ven? zavrel na Thora. No dobe, zaval Thor jako rozzuen bk (nebo vlastn sp jako rozzuen bh hromu, co je mnohem impozantnj) a vyel ven. Fajn, konstatoval spokojen Arthur, tm bychom ho mli z krku. Slarty, me ns odtud dostat?

3.23
No dobe, val Ford na Arthura, tak jsem teda zbablec, ale podstatn je, e jsem jet naivu. Byli opt na palub Hvzdoplnu Bistromat. Slartibartfast tak a Trillian jakbysmet. Jen shoda a harmonie tu chybly. J jsem taky naivu, ne? opil Arthur, vyerpan dobrodrustvm a zlost. Obo mu poskakovalo nahoru a dol, jako by se chtlo vzjemn knokautovat. Chyblo ti zatracen mlo, abys nebyl, vybuchl Ford. Arthur se prudce obrtil ke Slartibartfastovi, kter sedl na gaui pro pilota na letov palub a zamylen hledl na dno lhve, odkud se dozvdal cosi, emu zejm nedokzal pijt na kloub. Arthur se, dovolval jeho podpory. Myslte, e rozum jedinmu slovu z toho, co km? vychrlil, cel roztesen emoc. Nevm, odpovdl Slartibartfast ponkud neptomn. A nejsem si jist, dodal a na okamik vzhldl, e j sm rozumm. Zahledl se na sv pstroje

93

s novm elnem a zmatkem. Budete nm to muset vysvtlit znovu, usoudil. No. . . Ale a jindy. Chystaj se stran vci. Poklepal na dno napodobeniny sklenn lhve. Obvm se, e na verku jsme dopadli znan uboze, povzdychl si, a zbv nm jedin nadje zabrnit robotm, aby odemkli Klem Zmek. Jak to udlme, to mi nen jasn, zamumlal. Ale asi tam musme lett. Nemu ct, e by se mi ta mylenka zamlouvala. Nejsp na to doplatme ivotem. A kde je vlastn Trillian? zeptal se Arthur s nhle pedstranm nezjmem. Zlobil se proto, e mu Ford vytal, e mail as onou zleitost s bohem hromu, msto aby rychle zmizeli. Arthur byl toho nzoru, za nm si stl, a si kdo chce mysl, co chce, e byl neobyejn staten a npadit. Veobecn ovem pevldalo mnn, e Arthurv nzor nestoj ani za pr zasmrdlch ledvin divokho psa dinga. Co se ho vak nejvc dotklo, byla skutenost, e Trillian sama se nevyjdila tak ani tak a nkam se odloudala. A kde jsou m brambrky? vzpomnl si Ford. Oboj se nalz, informoval je Slartibartfast, ani vzhldl, ve Svtnici informanch iluz. Myslm, e mlad dma, kter je va ptelkyn, se sna porozumt nkterm problmm z galaktick historie. Domnvm se, e brambrky j v tom pravdpodobn pomhaj.

3.24
Myslet si, e se njak vn problmy daj vyeit pouze bramborami, je chyba. Tak napklad byla jednou jedna nesmysln agresivn rasa, jej pslunci se jmenovali Silastit Pancovan asi ze Striteraxu. A to bylo teprve jmno jejich rasy. Nzev jejich armdy, to bylo nco pernho. Natst ili tak dvno v galaktick historii, mnohem dv ne vechno, s m jsme se dosud setkali ped dvaceti miliardami let kdy Galaxie byla jet mlad a erstv, a kad mylenka, kter stla za to, aby se za ni bojovalo, byla pln nov. Vlen, to bylo nco, v em byli Silastit Pancovan asi opravdu dob, a protoe v tom byli dob, provozovali to hodn asto. Vlili se svmi nepteli (tj. se vemi ostatnmi) i mezi sebou. Jejich planeta byla v katastroflnm stavu. Povrch byl poset oputnmi msty obklopenmi spoustou oputnch vlench stroj, a ty zase obklopovaly hlubok bunkry, ve kterch Silastit Pancovan asi bydleli a rafali se mezi sebou. Nejjistj zpsob, jak vyprovokovat Silastickho Pancovanho asa ze Striteraxu k boji, byl prost se narodit. To nesneli, to je dokzalo podn nakrknout. A kdy se takov Pancovan as nakrkl, nkdo to musel odsk-

94

kat. Pomyslte si mon, e je to vyerpvajc ivotn styl, ale oni zejm mli stranou spoustu energie. Nejlep zpsob, jak se vypodat se Silastickm Pancovanm asem, byl zavt ho samotnho v mstnosti, protoe dve i pozdji se prost umltil. Nakonec si ale uvdomili, e tohle budou muset njak vyeit, a tak schvlili zkon, kter naizoval, e kdokoli, kdo nos zbra v rmci sv normln silastick prce (policist, bezpenostn sloky, uitelky na zkladnch kolch, atd.) mus povinn strvit alespo tyicet pt minut denn buenm do pytle brambor, aby si odreagovali nadbytenou agresi. Chvli to docela dobe fungovalo, dokud nkoho nenapadlo, e by bylo mnohem innj a mn nron na as, kdyby do brambor prost stleli. To vyvolalo novou vlnu naden pro stelbu po nejrznjch terch, a vichni byli velmi vzruen vyhldkou na prvn podnou vlku po nkolika tdnech. Dalm spchem Silastickch Pancovanch as ze Striteraxu bylo, e jako prvn rasa v historii dokzali okovat pota. Byl to gigantick kosmick pota zvan Hactar, na kter se dodnes vzpomn jako na nejvkonnj pota, jak byl kdy vybudovn. Hactar byl tak prvn pota postaven jako skuten mozek v tom smyslu, e kad bunn stice v sob nesla strukturu celku, co mu umoovalo myslet mnohem prunji a imaginativnji, ale tak, jak se zd, podlehnout oku. Silastit Pancovan asi ze Striteraxu vedli prv jednu ze svch pravidelnch vlek s Horlivmi Garrvi ze Stugu, ale nebavilo je to tak jako obvykle, protoe to znamenalo stralivou spoustu namhavho plahoen Radioaktivnmi moly Cwulzendy a Ohnivmi horami Fazfragy, piem ani v jednom z tchto typ ternu se nectili doma. A tak, kdy se do boj zapojili i krtit Dkouni z Jajazikstaku a pinutili je otevt dal frontu v Gamma jeskynch Carfraxu a v Ledovch bouch Varlengootenu, ekli si, e u toho bylo dost, a pikzali Hactarovi, aby pro n vyvinul Absolutn zbra. Co myslte vrazem absolutn? otzal se Hactar. Na co Silastit Pancovan asi odpovdli: Peti si slovnk, troubo, a vrhli se opt do vlen vavy. A tak Hactar sestrojil Absolutn zbra. Byla to velmi mal bomba tvoen prost skkou se stynm bodem v hyperprostoru. A se tato skka aktivuje, spoj v jednom okamiku jdra vech vtch slunc, a tak promn cel Vesmr v jednu jedinou gigantickou hyperprostorovou supernovu. Kdy se pak Silastit Pancovan asi pokoueli pout novou zbra, aby krtiskm Dkounm vyhodili do povt sklad munice v jedn z Gamma 95

jeskyn, neobyejn je rozzuilo, e zbra nefunguje, a tak to Hactarovi ekli. Hactara ten npad okoval. Pokouel se jim vysvtlit, e dlouze pemlel o cel t zleitosti s Absolutn zbran, a e doel k zvru, e neexistuje dn mysliteln dsledek neodplen bomby, kter by mohl bt hor ne znm dsledky jejho odplen, a tak si tedy dovolil zabudovat do mechanismu bomby malou chybiku, a e douf, e vichni zastnn po zral vaze pochop, e. . . Silastit Pancovan asi nesouhlasili a rozmltili pota na padr. Pozdji si to rozmysleli a zniili i nefungujc bombu. Pot pokraovali v hledn, jen s malou pestvkou, aby mohli straliv naprskat Horlivm Garrvm ze Stugu a Skrtiskm Dkounm z Jajazikstaku, a pili na pln nov zpsob, jak se sami vyhodit do povt, k nemal lev cel Galaxie, zejmna Garrv, Dkoun a brambor. Trillian shldla to ve a navc jet historii Krikkitu. Zamylen vykroila ze Svtnice informanch iluz, prv vas, aby zjistila, e pili pozd.

3.25
Kdy Hvzdopln Bistromat opt vplul do objektivn existence na vrcholu nevysokho tesu na asteroidu o prmru asi patnct kilometr, kter sledoval svou vn osamlou drhu kolem uzaven hvzdn soustavy Krikkit, jeho posdka si uvdomila, e stihnou u jen bt svdky neodvratn historick udlosti. Netuili, e uvid dv historick udlosti. Promrzl, osaml a bezmocn stli na pokraji tesu a sledovali dn pod sebou. Svteln kop vystelujc z bodu lecho jen asi ticet metr dole ped nimi krouila ve zlovstnch obloucch na pozad vn przdnoty. Nm zrali na oslepujc dn. Projekce silovho pole lodi jim umoovala stt na asteroidu. I tentokrt lo o vyuit predispozice lidsk mysli dt se olit: problm, jak nespadnout z nepatrn masy asteroidu, ppadn problm, e nemou dchat, se jednodue stal Problmem Nkoho Jinho. Bl krikkitsk vlen lo parkovala mezi pustmi edmi tesy asteroidu a stdav plla ve svtlech oblouk a mizela ve stnu. er rozeklanch stn vrhanch holmi skalami tanila v divok choreograi v mhajcch se svtlech oblouk. Jedenct blch robot postupn vynelo Wikkitsk kl do kruhu pohupujcch se svtel. Wikkitsk kl byl rekonstruovn.

96

Jeho sloky se, tpytily a zily: Ocelov pil sly a moci (neboli Marvinova noha), Zlat bevno prosperity (neboli srdce pohonu Nekonen nepravdpodobnosti), Perspexov pil vdy a rozumu (neboli Argabuthonsk ezlo Spravedlnosti), Stbrn bevno mru (neboli Rorie, Cena za nejzbytenj uit vrazu Kurvax ve vnm scni) a konen rekonstituovan Devn pil prody a spirituality (neboli popel splen branky symbolizujc smrt anglickho kriketu). Te u nejsp nememe nic dlat? zeptal se Arthur nervzn. Ne, vzdychl Slartibartfast. Vraz zklamn, kter peltl po Arthurov tvi, byl dokonal nezdar, a protoe jeho nositel stl ve stnu, dovolil mu, aby se zhroutil ve vraz levy. koda, pronesl nahlas. Nemme dn zbran, zalitoval Slartibartfast. Takov hloupost! Zatracen prce, ekl Arthur hodn tie. Ford nekal nic. Trillian tak nekala nic, ale zvltn zamylenm a pln jinm zpsobem. Dvala se do przdnho prostoru za asteroidem. Asteroid obhal kolem mrana prachu obklopujcho schrnu z Poma-asu, v n byl uzaven svt, na kterm ije krikkitsk lid, vldci Krikkitu a jejich vraedn roboti. Bezmocn skupinka se nemohla nijak pesvdit, jestli krikkitt roboti vd o jejich ptomnosti nebo ne. Mohli jen pedpokldat, e o nich nutn mus vdt, ale e maj pocit, za danch okolnost zejm oprvnn, e se nen eho bt. Roboti maj ped sebou historick kol a na ppadn divky mohou shlet s opovrenm. Stran bezmocn pocit, e? ozval se Arthur, ale nikdo mu neodpovdl. Uprosted osvtlenho prostranstv, kam se roboti pomalu blili, se objevil tvercov otvor v zemi. Rsoval se stle zetelnji a po chvli bylo vidt, jak se pomalu zved cel blok zem o velikosti asi dva metry tveren. V tme okamiku zaregistrovali dal pohyb, tm subliminln, a njakou chvli nebylo jasn, co se vlastn pohybuje. Pak jim to dolo. Pohyboval se asteroid. Zvolna se blil k mranu prachu, jako by ho pitahoval njak nebesk ryb ukryt v hloubi mraku. Mli tedy podstoupit v relu cestu mranem, kterou si u jednou odbyli ve Svtnici informanch iluz. Stli tu ztuhl a beze slov. Trillian se zamraila. Zdlo se, e uplynuly cel vky. Udlosti se zdly plynout se zvratnou pomalost, kdy se pedn okraj asteroidu vnoil do hebkho vnjho okraje mrana. Hned nato je pohltila dk a tanc tma. Proltali j dl a dl, s nejasnm vdomm nezetelnch tvar a spirl v temnotch, nerozliitelnch jinak ne 97

koutkem oka. Prach ztlumil paprsky oslnivho svtla. Jasn svtlo pomrkvalo na myridch prachovch steek. Trillian i nadle sledovala prbh plavby z houtiny zamraench mylenek. Konen byli venku. Nebyli si jisti, jestli let trval minutu nebo pl hodiny, ale byli venku a museli elit nov przdnot, jako by jim nkdo ukradl vesmr ped nosem. A te se daly vci do pohybu. Z bloku, kter se zdvihl na metr nad rove zem, tm vybuchl oslepujc paprsek, a pot z nj vystoupil men perspexov blok, v nm zvratn tanily duhov barvy. V bloku byly vyznuty hlubok drky, ti svisl a dv vodorovn, oividn uren pro Wikkitsk kl. Roboti pistoupili k zmku vsunuli do nj Kl a odstoupili. Blok se sm od sebe otoil a vesmr se zaal mnit. Jak se stlaen vesmr vracel do pvodn podoby, jako by nepjemn kroutil oi pihlejcch v dlcch. Najednou oslepeni zrali na odkryt slunce, kter se vznelo ped nimi v mstech, kde jet ped nkolika vteinami nebyl dokonce ani przdn prostor. Trvalo vteinu i dv, ne si dostaten uvdomili, co se stalo, a zakryli si oslnn a zden oi rukama. Za tu kratikou chvli vak staili zahldnout nepatrnou teku sunouc se pes slunen kotou. Zapotceli se a o krok ustoupili a v uch jim znlo slab a neekan skandovn robot volajcch unisono: Krikkit! Krikkit! Krikkit! Krikkit! Ze zvuku jejich hlas je zamrazilo. Znly drsn, studen, przdn a mechanicky ponue. A pedevm znly triumfln. Oba senzorick oky je natolik omrily, e jim mlem utekla druh historick udlost: Zafod Bblbrox, jedin v historii, kdo peil pm tok zbranmi krikkitskch robot, se vytil z krikkitsk vlen lodi a mval pitom vradomatickou pistol. Je to prma, vykikoval, situace je v tomto asovm okamiku zcela pod kontrolou. Jedin robot hldkujc u prlezu lodi beze slov mchl bojovm obuchem a spojil ho se ztylkem Zafodovy lev hlavy. Kdo to Zark do toho udlal? ekla lev hlava a zabimbala se vped, protoe se j udlalo patn. Prav hlava dychtiv hledla kamsi napl cesty. Coe kdo udlal? zeptala se. 98

Obuch se spojil se ztylkem prav hlavy. Zafod se v dosti podivnm hlu nathl jak dlouh, tak irok na zem. Za nkolik vtein bylo po vem. Nkolik zsah stailo robotm, aby navdy zniili Zmek. Pukl, roztavil se a soustky vyhezly z jeho prasklch trob. Roboti chmurn, a jak se zdlo, i ponkud sklen odpochodovali zpt do sv lodi, kter s hlasitm fup zmizela. Trillian s Fordem se horen rozbhli dol z pkrho svahu k temnmu, nehybnmu tlu Zafoda Bblbroxe.

3.26
J nevm, kal Zafod u asi po tict sedm, jak mu alespo pipadalo. Mohli m zabt, ale neudlali to. Mon, e si prost mysleli, e jsem senzan chlap nebo co. Nerozumm tomu. Ostatn dali mlky najevo svj nzor na tuto teorii. Zafod leel na studen podlaze letov paluby. Jak jm produsala bolest a prskla do obou hlav, vypadalo to, jako by jeho kov partie zpasily s podlahou. Myslm, e s tmi anodizovanmi blbeky je nco v nepodku, zaeptal, nco od zkladu divnho. Jsou naprogramovan, aby kadho zabili, pipomenul Slartibartfast. To by mohlo bt ono, zaspal Zafod mezi vyerpvajcmi poryvy bolesti. Zdlo se, e nen zcela pesvden. Ahoj, kot, pravil k Trillian v nadji, e tm kompenzuje sv pedchoz chovn. Jsi v podku? zeptala se jemn. Jo, odpovdl, je mi fajn. Tak dobe, kvla a vzdlila se, aby mohla pemlet. Zadvala se na ohromnou viziobrazovku nad letovmi gaui a cvaknutm vypnae na n vyvolala mstn scenrii. Jedna obrazovka ukazovala przdnotu Mrana prachu. Na druh zilo krikkitsk slunce. Dal zobrazovala samotn Krikkit. Trillian horen pepnala z jedn na druhou. Tak tedy sbohem Galaxie, povzdychl si Arthur pleskl se dlanmi do kolen a pomalu vstval. Ne, pravil Slartibartfast vn. Je jasn, co musme udlat. elo se mu zvrsnilo tak, e by se v nm daly pstovat nkter druhy zeleniny s nepli hlubokmi koeny. Vstal a zaal pechzet po kabin. Kdy znovu promluvil, vlastn slova ho natolik vydsila, e si musel zase sednout.

99

Musme sestoupit na Krikkit, ekl. Jeho tlem otsl hlubok povzdech a oi mu mlem zarachtaly v onch dlcch. Zase jednou jsme hanebn selhali, konstatoval, naprosto hanebn. Protoe nm na tom tak moc nezle, ozval se Ford. kal jsem vm to. vihem si opel nohy o pstrojovou desku a keovit si zaal oubat nehet. Ale pokud se nerozhodneme nco udlat, namtl staec hateiv, jako by bojoval s jakousi hluboce zakoennou lenivost ve sv povaze, pak budeme znieni a vichni zememe. Na tom nm pece zle, nebo snad ne? Ale zase ne tak, abychom se kvli tomu dali zabt, odsekl Ford. Nasadil falen smv a jal se ho vyslat po mstnosti na kadho, kdo ho chtl vidt. Slartibartfastovi zjevn pipadal tento hel pohledu znan svdn a musel se mu usilovn brnit. Obrtil se opt k Zafodovi, kter skpal zuby a potil se bolest. Muste pece tuit, pro uetili v ivot, oslovil ho. To je toti neobyejn zvltn a neobvykl. Pipadalo mi, e to sami podn nevd, pokril Zafod rameny. U jsem vm to povdal. Naprali do m nejslab dvku, jenom m omrili. Odthli m do lodi, tam m hodili do kouta a vc si m nevmali. Jako by jim bylo trapn, e tam jsem. Prkrt jsme si bezvadn pokecali. ,Hele . . . uf! Ahoj, vy tam. . . uf! Rd bych vdl. . . uf! Dokzal jsem se takhle bavit cel hodiny. Znovu se zaal svjet. Pohrval si s jakmsi pedmtem. Zdvihl jej a ukzal ostatnm. Bylo to Zlat bevno Srdce ze zlata, srdce pohonu Nekonen nepravdpodobnosti. Jen ono a Devn pil peily znien Zmku nepokozeny. Slyel jsem, e to vae voztko sebou um pkn mrsknout, zahlaholil. Tak co kdybyste m nejdv hodil na mou lo, ne. . . Vy nm nepomete? podivil se Slartibartfast. Nm? zaprotestoval Ford. Kdo je to my? Moc rd bych zstal a pomhal vm zachrnit Galaxii, omlouval se Zafod, kter se mezitm zvedl na lokty, ale mm pkn prek bolen hlav a tum, e za chvli budou mt spoustu mladch. Ale pt, a bude poteba zachraovat, jsem vm k dispozici. Hej, Trillian, kot! Osloven se krtce ohldla. Copak? Jde se mnou? Srdce ze zlata? Vzro a dobrodrustv a jin divorny? J jdu na Krikkit, odpovdla.

100

3.27
Tent kopec, a pece to nebyl on. Tentokrt to nebyla Informan iluze. Tentokrt to byl skuten Krikkit a oni na nm stli. Pobl, za hradbou strom, stl podivn italsk restaurant, kter donesl jejich reln tla na tento reln, souasn svt Krikkit. Siln trva pod jejich nohama byla skuten stejn jako rodn pda. Tak omamn vn stromu byla skuten. A noc byla skuten noc. Krikkit. Patrn nejnebezpenj msto v Galaxii, jak si me vybrat nkdo, kdo nen Krikkian, a stoupnout si na n. Planeta, je nedoke elit existenci jakhokoliv jinho svta, jej okouzlujc, roztomil a inteligentn obyvatel divosky vyj strachy a vraednou nenvist, kdykoli se setkaj s nkm, kdo nen z nich. Arthur se otsl. Slartibartfast se otsl. I Ford se kupodivu otsl. Pekvapiv ovem nebylo, e se otsl, ale to, e tady vbec byl. Ale kdy odvezli Zafoda na jeho lo, Ford se neekan zastydl a neodvil se utct. Chyba, pomyslel si, stran, veliknsk, nenapraviteln chyba. Pivinul k sob tsnji jednu z vradomatickch puek, jimi se vyzbrojili ze Zafodova arzenlu. Trillian se otsla a s pohledem na nebe se zamraila. Ani nebe nebylo stejn. U nebylo przdn a pust. Zatmco krajina kolem nich se bhem dvou tisc let krikkitskch vlek a bhem pouhch pti let, kter tu uplynuly od doby, kdy Krikkit byl ped deseti miliardami let uzaven do schrny z Poma-asu, zmnila jen mlo, obloha se drasticky promnila. Zila na n slab svtla a rsovaly se tam mohutn tvary. Vysoko na nebi, kam dn Krikkian co iv nepohldl, se rozkldaly Vlen zny, Zny robot ohromn vlen lodi a vov budovy pluly v nulo-gravitanm poli nad idylickou pastorln krajinou na povrchu Krikkitu. Trillian na n zamylen hledla. Trillian, zaeptal Ford. Ano? Co to dl? Pemlm. Dch vdycky takhle, kdy peml? Ani jsem nevdla, e dchm. To mi prv dlalo starosti. 101

Myslm, e u vm. . . , ekla pomalu Trillian. Pt! okikl je zden Slartibartfast a hubenou tesouc se rukou jim naznail, aby ustoupili hloubji do stnu stromu. Nhle, stejn jako pedtm na psku, se na pin vedouc do vrchu objevila svtla, ale tentokrt tanc paprsky nevydvaly lucerny, nbr baterky, co samo o sob jist nen nijak dramatick zmna, ale kad detail zpsobil, e jim srdce poskoilo strachem. Tentokrt nebylo slyet dn rozmarn a rytmick psn o kvtinch a farmaen a uhynulch psech, jen nalhav hlasy tlumen o emsi debatujc. Po nebi tkopdn proplulo njak svtlo. Arthura sevela klaustrofobick hrza a vlah vtr mu zakrtil hrdlo. O nkolik vtein pozdji se objevila dal skupina pichzejc z opan strany temnho kopce. Pchoz li svin a odhodlan a svtlo jejich baterek se pohupovalo a zkoumalo tern kolem. Ob skupiny se zjevn blily, a to nejen k sob navzjem. Bylo zejm, e zmrn postupuj k mstu, kde stl Arthur a ostatn. Arthur zaslechl slab zaustn, jak Ford Prefect zvedl vradomatickou puku k rameni, a slab skuhrav zakaln, jak Slartibartfast uinil tot. Arthur ctil nezvyklou chladnou vhu vlastn zbran a tesoucma se rukama ji zdvihl. Tesoucmi se prsty tpav uvolnil bezpenostn zpadku a snail se uvst do chodu zpadku pro mimodn nebezpe, jak mu to Ford ukzal. Tsl se tak siln, e kdyby v tu chvli na nkoho vyplil, patrn by do nj vystlel svj podpis. Jen Trillian nepozvedla zbra. Zdvihla obo, pak ho zase uvedla do normln polohy a zamylen se hryzla do rt. Napadlo vs, zaala, ale nikomu se v tu chvli pli nechtlo o nem debatovat. Tmu za nimi proal svteln kuel. Otoili se a zjistili, e za nimi stoj tet skupina Krikkian a ptr po nich svtilnami. Fordova pistole zlovstn prskla, ale zasaena jinm vstelem mu vypadla z rukou. Nsledoval okamik irho strachu, vteina nehybnosti, ne kdokoli dal stail vystelit. Na konci on vteiny nikdo nevystelil. Stli v kruhu pobledlch krikkitskch tv, zaliti poskakujcm svtlem baterek. Zajatci zrali na sv pemoitele, pemoitel zrali na zajatce. Po chvli se ozval jeden z Krikkian: Promite, ale nejste nhodou. . . z jin planety? 102

3.28
A zatm, o mnoho milion kilometr dl, ne s kolika se lidsk mysl me bez obav utkat, ml Zafod Bblbrox opt jednu ze svch nlad. Opravil u lo to jest pozoroval s bdlm zjmem, jak mu ji servisn robot opravuje. Te to zase byla jedna z nejsilnjch a nejpozoruhodnjch lod, jak kdy existovaly. Mohl se vypravit kamkoliv, dlat cokoliv. Chvli listoval knihou a pak ji odhodil. U ji etl. Peel ke komunikanmu panelu a zapnul polyfrekvenn kanl pro tsov voln. M nkdo zjem o drink? otzal se. Njakej problm, kmo? zapraskal hlas odkudsi z druhho konce Galaxie. Mte tam njakou spolenost? vyptval se Zafod. Hele, b se klouzat na kometu. Tak jo, souhlasil Zafod a vypnul kanl. S povzdechem usedl. Pak zase vstal a peel k potaovmu vstupu. Stiskl pr knok. Po obrazovce zaaly pobhat mal puntky a vzjemn se poraly. Bum! zahalasil Zafod. Pfj! Bc bc bc! Ahoj, ozval se asi po minut tto innosti pota. Zaznamenal jsi ti body. Nejlep pedchoz skre sedm milion pt set devadest sedm tisc dv st. . . Nojo, nojo, zabruel Zafod a vypnul obrazovku. Znovu usedl. Pohrval si s tukou. I ta ho po chvli pestala uchvacovat. Nojo, nojo, ekl a zadal potai sv skre a pedchoz nejlep skre. Lo udlala z Vesmru jednu velikou mouhu.

3.29
Povzte nm, oslovil je bledolc Krikkian, kter vystoupil ze skupiny a nejist stl v kruhu elektrickho svtla pendavaje v ruce pistoli, jako by mu ji dal jen podret nkdo, kdo si na chvli nkam odskoil a za minutku se vrt, nevte nhodou nco o tom, emu se k rovnovha v prod? Zajatci neodpovdali, alespo ne artikulovan, vydvali jen nesrozumiteln mumln a hekn. Svtlo baterek si dl pohrvalo na jejich tvch. Vysoko nad nimi na obloze, v Znch robot, pokraovala temn innost. Nco jsme o tom zaslechli, pokraoval Krikkian, cel nesvj, nejsp to nebude nic dleitho. Tak snad abychom vs tedy zabili. Pohldl na svou pistoli, jako by se snail zjistit, kterou soustku m zmknout.

103

Toti, znovu nejist vzhldl, pokud si teba nechcete o nem popovdat? Pomal, tup as plhal Slartibartfastovm, Fordovm a Arthurovm tlem. Brzy ml dorazit do mozku, kter byl v tu chvli pln vyten pohybovnm elistmi nahoru a dol. Trillian potsala hlavou, jako by se tesenm krabic snaila sestavit hlavolam. Vte, tenhle pln univerzlnho znien nm dl starosti, ozval se jin mu z houfu. Ano, pipojil se dal, a tak rovnovha v prod. Napadlo ns, jestli to njak nenaru rovnovhu v prod, kdy znime zbytek Vesmru. My toti mme moc rdi ekologii, vte. Neastn zmlkl. A taky sport, dodal dal hlasit. To vyvolalo souhlasn jsot. Ano, pitakal prvn mu, a tak sport. . . Rozpait se ohldl po svch spolencch a keovit se pokrbal na tvi. Vypadalo to, e zpas s njakm hlubm zmatkem, jako by ve, co chtl ci, a ve, co si myslel, byly pln odlin vci, a on mezi nimi nevidl dnou monou souvislost. Toti, zadrmolil, nkte z ns. . . , rozhldl se kolem, jako by hledal potvrzen svch slov. Ostatn souhlasn pizvukovali. Nkte z ns, pokraoval, by rdi mli sportovn kontakty se zbytkem Galaxie, a pestoe chpu dvody, pro se sport nem plst do politiky, myslm si, e jestli chceme mt sportovn kontakty se zbytkem Galaxie, co chceme, nejsp by byla chyba ho zniit. A zbytek Vesmru tak. . . Opt zmlkl. . . . to jsou zhruba nae pedstavy. . . Cc. . . , vypravil ze sebe Slartibartfast. Cc. . . Hhhho. . . ? zablekotal Arthur. Pr. . . doplnil Ford. Tak dobe, ekla Trillian. Pojme si o tom promluvit. Popola kupedu a vzala nebohho popletenho Krikkiana pod pa. Vypadal asi na ptadvacet, co dky prapodivnmu pokroucen asu znamenalo, e kdy ped deseti miliardami let skonily Krikkitsk vlky, mohlo mu bt asi dvacet. Ne Trillian znovu navzala hovor, vzala ho na krtkou prochzku ve svtle baterek. Mladk za n nejist kloptal. Paprsky elektrickho svtla se te mrn ohnuly, jako by se sklnly ped zvltn tichou dvkou, kter jedin v tomto temnm, zmatenm Vesmru zejm v, co dl. Pak se k nmu obrtila tv a zlehka podrela jeho ruce ve svch. Vypadal jako obraz netst a zmatku. Tak mi to povz, vyzvala ho. Chvli nekal nic a jeho pohled tkal z jednoho jejho oka na druh. My. . . , vypravil ze sebe ztka, musme bt sami. . . asi. Zkivil tv, hluboko svsil hlavu a zaal j potsat, jako nkdo, kdo se sna vytst minci 104

z dtsk pokladniky. Pak znovu vzhldl. Mme bombu, vte, pokraoval. Jen takovou malikou. J vm, kvla Trillian. Mladk na ni brejlil, jako by ekla nco zvltnho o cukrov ep. Opravdu, spchal ji ujistit, je pln malik. J vm, kvla znovu. Ale k se, e me zniit vechno, co existuje. A my to asi musme udlat. Budeme pak sami? J nevm. Ale je to zejm n kol, doekl a opt svsil hlavu. A to znamen cokoli, pipojil se dut hlas z houfu. Trillian zvolna vzala nebohho zmatenho krikkitskho mladka do nru a pohladila ho po hlav, tesouc se na jejm rameni. To je v podku, ekla tie, ale dostaten zeteln, aby ji slyel i cel stnov zstup, nemuste to udlat. Houpala mladka v nru. Nemuste to udlat, opakovala. Pustila chlapce a o krok odstoupila. Chci, abyste pro m nco udlali, oznmila a neekan se zasmla. Chci, zasmla se znovu. Pikryla si sta rukou a pak promluvila u s vnou tv. Chci, abyste m zavedli ke svmu vdci, ukzala vzhru na nebe, do Vlench zn. Zejm njak vdla, e jejich vdce bude tam. Jej smch jako by uvolnil cosi v atmosfe. Kdesi vzadu v houfu njak hlas zanotoval melodii, kter by Paulu McCartneymu, kdyby ji napsal, umonila koupit si cel svt.

3.30
Zafod Bblbrox se staten plazil tunelem jako po ertech sprvn chlapk, jm tak byl. Byl cel popleten, ale plazil se nicmn dl, protoe byl tak stran staten. Popletlo ho nco, co prv zahldl, ale zdaleka ne tolik jako to, co ml za chvli zaslechnout, take bude nejlep vysvtlit, kde se vlastn nachzel. Nachzel se ve Vlench znch robot mnoho kilometr nad povrchem planety Krikkit. Atmosfra tu byla dk a pli nechrnila ped paprsky nebo mkoliv, co by si snad kosmick prostor umanul vrhnout tmto smrem. Zaparkoval hvzdnou lo Srdce ze zlata mezi nejasn se rsujcmi obrovitmi, tsn namakanmi trupy lod, kter zaplovaly oblohu nad Krikkitem,

105

a vstoupil do zeteln nejvt a nejvznamnj z nebeskch budov, ozbrojen pouze vradomatickou pistol a prostedkem proti bolen hlavy. Ocitl se v dlouh, irok a patn osvtlen chodb, ve kter se mohl skrt, dokud nevymysl, co dl. Schovval se, protoe chodbou obas peel nkter z krikkitskch robot, a akoli Zafod v posledn dob vedl v jejich rukou docela roztomil ivot, byl to nicmn ivot dosti bolestn, take neml dvakrt velkou chu pokouet to, co, jen nerad nazval svm tstm. Ped chvl zapadl do jedn mstnosti, do n se vstupovalo z chodby, a zjistil, e je to obrovsk a opt patn osvtlen sl. Bylo to vlastn muzeum s jedinm expontem vrakem kosmick lodi. Vrak byl siln ohoel a zdeformovan a te, kdy si doplnil chybjc partie galaktick historie, kter mu utekly dky nespnm pokusm sexuln se sblit s dvkou ve vedlejm kybernetickm kotci, mohl se odvit inteligentnho odhadu, e jde o trosky lodi, je ped mnoha miliardami let proplula mranem prachu a rozpoutala celou afru. Ale, a to ho prv zmtlo, nco zsadnho tu nebylo v podku. Vrak byl doopravdy ztroskotan. Byl i doopravdy ohoel, ale zkuen oko po krtk prohldce odhalilo, e to nen skuten kosmick lo. Byl to model lodi ve skuten velikosti, vlastn podrobn nvod. Jinmi slovy velmi uiten vc, jak se skvle hod, kdy se najednou rozhodnete postavit si kosmickou lo a nevte, jak na to. Za dnch okolnost by vak model nedokzal ltat. Stle jet si tm lmal hlavu vlastn si tm hlavu teprve lmat zaal kdy postehl, e se jin dvee na opanm konci slu otevely a vstoupila dal dvojice krikkitskch robot, tvcch se mrn zasmuile. Zafod se s nimi nechtl zapltat proe usoudil, e tak jako neohroenost z vt sti sestv z uvlivosti, uvlivost sestv z vt sti ze zbablosti, a tedy se srdnat ukryl do skn. Ukzalo se, e sk je ve skutenosti vrchn st achty vedouc dol a kontrolnmi dvky do irokho vtracho tunelu. Spustil se do achty a zaal se j plazit, a tam jsme ho tak zastihli. Nelbilo se mu tam. achta byla studen, tmav a veskrze nepohodln, navc mu nahnla strach. Pi prvn pleitosti co byla jin achta o necelch sto metr dl z n opt vylezl. Tentokrt se vynoil v men mstnosti vyhlejc jako potaov centrum tajn sluby. Vyplil se v zkm temnm prostoru mezi rozshlm potaovm panelem a stnou. Hbit zjistil, e nen v mstnosti sm, a opt se ji chystal opustit, kdy vtom zaal pozorn poslouchat, o em se bav ostatn ptomn. Jde o roboty, pane, kal prvn hlas. Nco s nimi nen v podku. O pesn jde? 106

Poslouchal hlasy dvou krikkitskch Vojenskch velitel. Vichni Vojent velitel bydleli nahoe na nebi ve Vlench znch robot a proti pochybovanm rozmarm a nejistotm, je zachvtily jejich krajany dole na povrchu planety, byli zcela imunn. Myslm, pane, e je to tm, e jsou postupn vyazovni z naich vlench pprav, te kdy se chystme odplit bombu typu supernova. Za tu krtkou dobu, kdy jsme byli vysvobozeni ze schrny Mluvte k vci. Roboty to nebav. Coe? Zd se, e je vlka deprimuje. Vypad to, jako by mli njak svtobol, nebo bych snad ml spe ci Vesmrobol. To je v podku, jsou tu pece proto, aby ho pomohli zniit. Ano, ale je to pro n tk, pane. Zmocnila se jich jaksi apatie. Nedokou se podn vloit do prce. Chyb jim mrnc. Co tm chcete ct? Jsou z njakho dvodu depresvn, pane. O em to, u vech krikkik, mluvte? V nkolika arvtkch, kter jsme v posledn dob svedli, zejm li do boje, zvedli zbran, aby vyplili, a najednou si pomysleli, na se obtovat? K emu to vechno z kosmickho hlediska je? A pak se zatv trochu unaven a trochu zasmuile. A co tedy vlastn dlaj? Ehm, vtinou e kvadratick rovnice. belsky sloit, to tedy ano. A potom taky mrzout. Mrzout? Ano, pane. Kdo to kdy slyel, aby robot mrzoutil? J nevm, pane. Co to bylo za ramot? ramot zpsobil Zafod, kter prv opoutl mstnost a hlava mu la kolem.

3.31
V hlubok temn studni sedl zmrzaen robot. Mlky tu sedl ve sv kovov tm u hodnou dobu. Bylo tu zima a vlhko, co by robot neml bt schopen postehnout. Tenhle robot to vak s vynaloenm nesmrnho sil dokzal vzt na vdom.

107

Jeho mozek byl propojen s centrlnm blokem tajnch informac krikkitskho Vlenho potae. Nebyl to pkn zitek pro nj, ani pro centrln blok tajnch informac krikkitskho Vlenho potae. Krikkitt roboti zachrnili ono dojemn kovov stvoen z mol Zety krodrav proto, e tm okamit rozpoznali jeho gigantickou inteligenci, je by jim mohla bt uiten. Nepotali ovem s prvodnmi poruchami osobnosti, kter se psobenm zimy, tmy, vlhka, stsnnho prostoru a osamlosti rozhodn nijak neumenily. Nov kol ho rozhodn nenaploval tstm. Krom jinho zabrala koordinace veker vojensk strategie jedn planety jen nepatrnou st jeho hroziv mylenkov kapacity, jej zbytek se straliv nudil. Kdy tikrt za sebou vyeil vechny dleitj matematick, fyzick, chemick, biologick, sociologick, lozock, etymologick, meteorologick a psychologick problmy Vesmru, a na svj vlastn, neml u vbec do eho pchnout, a tak se dal do skldn drobnch alostnch popvk bez tn a bez melodie. Posledn z nich byla ukolbavka. Svt u dvno, dvno sp, bzuel Marvin, mou hlavu vak tma nehal, neb m oi infraerven vid, Ach, jak nenvidm noc. Odmlel se, aby shromdil umleck a emon sly, aby se dokzal vypodat s dal slokou. Za chvli si lehnu a zkusm spt, elektronick ovce budu potat, sladk sny si za klobouk mete dt, Ach, jak nenvidm noc. Marvine! sykl si hlas. Robotova hlava vystelila vzhru a mlem pitom setsla sloit systm elektrod, jimi byl spojen s centrlnm krikkitskm Vlenm potaem. Otevela se kontroln dvka a dovnit nakoukla jedna z pru rozdrbanch hlav, kdeto druh do n neustle vrela, jak se trhav a pern nervzn rozhlela na vechny strany. Jo, to jsi ty, zamumlal robot. To jsem si mohl myslet. Nazdar, chlape, pozdravil ho Zafod uasle, to jsi zpval ty? Jsem prv v obzvlt skvl form, pipustil Marvin. Zafod prostril hlavu dvky a rozhldl se. Jsi tu sm? zeptal se.

108

Ano, kvl Marvin. Unaven zde sedm sm, mmi jedinmi spolenky bolest a zoufalstv. A ovem obrovsk inteligence. A nekonen al. A. . . Jo, peruil ho Zafod. Hele, jak ty s tm vm vlastn souvis? Takhle, ukzal Marvin mn pokozenou pa na elektrody spojujc ho s krikkitskm potaem. V tom ppad, soukal ze sebe Zafod rozpait, jsi mi nejsp zachrnil ivot. Dokonce dvakrt. Tikrt, opravil ho Marvin. Zafodova hlava provedla bleskurychle elem vzad (zatmco druh uprala jestb pohled zcela nesprvnm smrem), prv vas, aby zahldla, jak, se robot zabijk stojc tsn za nm zasekl a zaalo se z nj kouit. Zapotcel se pozptku a zhroutil se na ze. Pomalu po n sjel a na zem. Svalil se na bok, zaklonil hlavu a zaal vzlykat k neuten. Zafod pohldl zptky na Marvina. Mus mt senzan nzor na ivot, ocenil. Ani se neptej, pikvl Marvin. Nebudu, souhlasil Zafod a skuten se neptal. Hele, posly, to jsi teda zavlel. Co patrn znamen, usoudil Marvin, a k tomuto logickmu skoku poteboval pouze jednu desetitiscinu miliontiny miliardtiny triliontiny griliontiny sv mentln kapacity, e m nemn vysvobodit, ani nic podobnho. Chlape, ty v, e bych rd. Ale neudl to. Ne. Aha. Dl to dobe. Jist, souhlasil Marvin, pro bych ml pestvat, kdy m to tak stran tve? Musm najt Trillian a hochy. Hele, nem tuen, kde by mohli bt? Myslm jako, e monost je na jedn planet dost. Mohlo by mi to chvli trvat. Jsou velmi blzko, prozradil mu Marvin zkormoucen. Me je odtud monitorovat, jestli chce. Ml bych sp pro n jt, namtl Zafod. Mon, e potebuj pomoc, ne? Mon e bys je ml radji monitorovat odtud, ekl Marvin a v truchlivm hlase zaznla pekvapiv autorita. Ta dvka, dodal neekan, je jedna z nejmn zabednnch a neinteligentnch forem organickho ivota, s nimi jsem se ke svmu totlnmu nedostatku poten nedokzal nesetkat. Zafodovi chvli trvalo, ne se propletl bluditm negativnch vraz, na jeho konci se vynoil s pekvapenm. 109

Trillian? podivil se. Normln holka. Chytr, to jo, ale dsn temperamentn. Vak v, jak je to se enskma. Nebo mon nev. Asi nev. A jestli v, tak o tom nechci nic slyet. Zapni to. . . . totln manipulovni. Coe? uklouzlo Zafodovi. Byla to Trillian. Zafod se otoil. Ze, u kter vzlykal krikkitsk robot, se rozsvtila a na n se objevila scna, prv se odehrvajc v neznmo kter sti krikkitskch Vlench zn. Vypadalo to jako jaksi snmovn s Zafod nevidl dobe kvli robotovi zhroucenmu pes obrazovku. Pokouel se ho odsunout, ale byl pli tk alem a pokusil se Zafoda kousnout, a tak se radji snail nakukovat kolem nj. Jen se nad tm zamyslete, vyzval Trillianin hlas, vae historie je prost sled abnormln nepravdpodobnch udlost. A j nepravdpodobnou udlost moc dobe rozeznm. Vae naprost izolace od zbytku Galaxie je sama o sob abnormln. Pmo na jejm okraji s mranem prachu kolem vs. Je to evidentn spiknut. Zafod pmo lel frustrac, e nevid na obrazovku. Robotova hlava mu zakrvala obecenstvo, k nmu Trillian hovoila, jeho multifunkn bojov obuch mu nedovolil vidt pozad a loket ruky tragicky pitisknut k elu clonil Trillian. A pak ta kosmick lo, kter ztroskotala na va planet. To nen moc pravdpodobn, e? Mte pont, jak je pravdpodobnost, e voln plujc lo protne drhu njak planety? Hele, povykoval Zafod, ona vbec nev, o em u vech Zark mluv. J jsem tu lo vidl. Je to podvrh. To je jist. Myslel jsem si to, ozval se Marvin ze svho vzen za Zafodem. No jo, uklbl se Zafod, To se ti lehko ekne, kdy jsem ti to prozradil. Ale to je fuk. Nechpu, co to s tm m co dlat. A obzvl, e protne drhu jedin planety v Galaxii nebo v celm Vesmru, pokud je mi znmo, kter bude naprosto traumatizovan, kdy ji uvid. Vy nevte, jak je pravdpodobnost, e se nco takovho stane? J tak ne, protoe je pli mal. Je to prost spiknut. Vbec bych se nedivila, kdyby ta kosmick lo byla podvrh. Zafodovi se podailo odsunout robotv bojov obuch. Za nm na obrazovce uvidl postavy Forda, Arthura a Slartibartfasta, kte z toho veho vypadali vyjeven a zmaten. To se podvejme, kikl Zafod vzruen. Chlapci jsou v podku. Tramtar! Jdu pro n, pro hochy. A co vechna ta technika, kterou jste dokzali vyvinout takka pes noc? 110

pokraovala Trillian. Vtin lidskch spoleenstv by to trvalo cel tiscilet. Nkdo vm dodval informace, kter jste potebovali, nkdo vs zmrn nasmroval. J vm, j vm, dodala v odpov na nmitku nevidnho posluchae. J vm, e jste nemohli tuit, co se dje. K tomu se prv chci dostat. Po celou dobu jste nic netuili. Vezmte si teba tu bombu na principu supernovy. Jak to, e o n vte? zeptal se neviditeln hlas. Prost vm, odtuila Trillian. Vy chcete, abych vm vila, e jste tak chyt, e dokete vymyslet nco tak genilnho, a souasn tak hloup, e si neuvdomte, e by zniila i vs? To nen jen hloupost, to je pmo velkolep tupost. Hele, co je s tou bombou? obrtil se zden Zafod na Marvina. Bomba na principu supernovy? zeptal se Marvin. Takov pln malik bombika. Jo? Zniila by kompletn cel Vesmr. Dobr npad, jestli t zajm mj nzor, dodal Marvin. Ale stejn jim nebude fungovat. Pro ne, kdy je tak geniln? Ta bomba geniln je, vysvtloval Marvin, ale oni ne. Vyvinuli ji teoreticky, ne byli uzaveni ve schrn. Poslednch pt let strvili jej vrobou. Mysl si, e to udlali sprvn, ale to se ml. Jsou stejn pitom, jako kterkoli jin forma organickho ivota. Nesnm je. Trillian pokraovala ve svm vkladu. Zafod se pokouel odthnout krikkitskho robota za nohu, ale ten kopal a vrel, nae se roztsl novm vbuchem vzlykotu. Pak se nhle pekotil a dle vyjadoval sv pocity vlee na zemi, ani by komu pekel. Trillian stla sama uprosted slu, unaven, ale s oima vniv planoucma. Ped n, seazeni za irokm kontrolnm panelem, nehybn sedli bled a vrsit Star vldci Krikkitu a uprali na ni pohled pln bezmocnho strachu a zti. Ped nimi, asi v polovin vzdlenosti mezi kontrolnm panelem a stedem mstnosti, kter zaujmala Trillian, stl jako ped soudem thl bl sloupek, asi sto dvacet centimetr vysok. Jeho vrchol korunovala mal bl koule, osm a deset centimetr v prmru. Vedle sloupu pipraven krikkitsk robot s multifunknm bojovm obuchem. Vy jste toti tak stran pitom, (potila se a Zafod ctil, jak je to prv v thle chvli stran neatraktivn) vy jste tak stran pitom, e pochybuji, velmi siln pochybuji, e jste dokzali bombu sprvn vyrobit, kdy vm Hactar poslednch pt let nepomhal. 111

Co je to za chlapa, ten Hactar? zeptal se Zafod a narovnal se v ramenou. Pokud Marvin odpovdl, Zafod ho neslyel, protoe jeho pozornost byla cele soustedna na obrazovku. Jeden z krikkitskch Starch pokynul drobnm gestem blmu robotovi. Ten zdvihl obuch. S tm nemu nic dlat, vzdychl Marvin. Je zapojen na jin obvod ne ostatn. Pokejte,. nalhala Trillian. Dotyn Star opt udlal drobn gesto. Robot se zarazil. Trillian zejm nhle zapochybovala o svm sudku. Jak to vechno v? zeptal se v tu chvli Zafod Marvina. Zznamy v potai, vysvtlil Marvin. Mm k nim kl. Vy jste pln jin, e? oslovila Trillian Star vldce. pln jin ne vai spoluoban dole na zemi. Strvili jste cel ivot tady nahoe, bez ochrany atmosfry. Jste nesmrn zraniteln. Ale zbytek vaich lid m stran strach, nechtj, abyste to udlali. Jste od nich odtreni, jen si to ovte. Krikkitsk vldce zaal bt netrpliv. Vyslal k robotovi pesn opan gesto, ne jak udlal naposledy. Robot mchl obuchem. Obuch zashl malou blou kouli. Mal bl koule byla bomba na principu supernovy. Byla to velice mal bomba, kter mla pivodit konec Vesmru. Bomba letla vzduchem. Narazila do zadn stny snmovn sn a vyryla v n pkn krter. Jak to Trillian vechno v? jevil se Zafod. Marvin zachovval ponur mlen. Nejsp jen blufuje, usoudil Zafod. Chudk holka, neml jsem ji nechvat samotnou.

3.32
Hactare! zavolala Trillian. Co dl? Z veobjmajc tmy nepichzela dn odpov. Trillian nervzn vykvala. Byla si jista, e se neml. Upen hledla do temnot, odkud oekvala njakou odezvu. Ale dokala se jen ledovho ticha. Hactare? zavolala znovu. Rda bych t seznmila se svm kamardem Arthurem Dentem. Chtla jsem odlett s bohem hromu, a on mi to nedovolil, a te jsem rda. Dky nmu jsem si uvdomila, komu skuten pat m

112

nklonnost. Bohuel, Zafodovi to vechno nahn strach, a tak jsem msto nj pivedla Arthura. Vlastn nevm, pro ti to vechno km. Hal? zkusila to znovu. Hactare? A pak to pilo. Bylo to chab a sotva znateln, jako hlas nesen vtrem z velk dlky, polozaslechnut, pouh vzpomnka na hlas i jen sen o nm. Co kdybyste oba vyli ven, vyzval je hlas. Slibuji vm naprostou bezpenost. Podvali se jeden na druhho a pak vykroili ven, proti v pravdpodobnosti, podl svtelnho kuele vychzejcho z otevenho prlezu Srdce ze zlata do kaln, zrnit temnoty Prachovho mrana. Arthur se pokouel dret Trillian za ruku, aby j dodal rovnovhy a jistoty, ale ona mu to nedovolila. Drel se tedy svho zcestovalho kufku s plechovkou eckho olivovho oleje, runkem, zmuchlanmi pohlednicemi Santorini a dalmi drobnostmi. Dodval rovnovhy a jistoty alespo jemu. Stli doslova na a v nicot. Tmav, pran nicot. Kad zrnko prachu z rozmlnnho potae matn zilo, kdy pi oten a ven zachytilo ve tm slunen paprsky. Kadik steka potae, kad smtko prachu v sob uchovalo strukturu celku. Kdy Silastit Pancovan asi ze Striteraxu pota rozbili na padr, pouze ho zmrzaili, ale nezabili ho. Slab, tm nehmotn pole udrovalo steky alespo ve slabch vzjemnch vztazch. Arthur s Trillian stli nebo se spe vzneli pmo uprosted tto prapodivn entity. Nemli sice co dchat, ale momentln to zejm pli nevadilo. Hactar dodrel slib. Byli v bezpe. Pro tu chvli. Nemm vm co nabdnout jako projev pohostinnosti, ozval se Hactar slab, jen svteln triky. Ale lovk se jimi me spokojit, pokud nem nic jinho. Hlas se vytratil a ve tm ped nimi se ustlil mlhav tvar kamrem potaenho sofa. Arthur se tce smioval se skutenost, e je to tat pohovka, kter se mu zjevila na lukch prehistorick Zem. Chtlo se mu kiet a tst se vzteky, protoe tyhle nesmysln matouc kousky mu Vesmr vyvd pod. Nechal sv pocity odeznt, nae se na pohovku posadil opatrn. Trillian na ni tak usedla. Byla skuten. Nebo, pokud skuten nebyla, je alespo udrela, a vzhledem k tomu, e prv to se od pohovek oekv, to podle vech relevantnch hledisek skuten pohovka byla. 113

Opt k nim dchl hlas nesen slunenm vtrem. Doufm, e se vm sed dobe, pravil. Pikvli. Rd bych vm poblahopl k pesnosti vaich dedukc. Arthur spn poznamenal, e on sm nic moc nevydedukoval, e to Trillian. Vzala ho sebou jen proto, e se zajm o ivot, Vesmr a vbec. To je nco, o se zajmm i j, dchl Hactar. V tom ppad bychom si o tom mli nkdy popovdat, nadhodil zdvoile Arthur. U lku aje. Ped nimi se zvolna materializoval mal devn stolek a na nm stbrn konvice, konvika na mlko z kostnho porcelnu, cukenka a dva lky s podlky, rovn z kostnho porcelnu. Arthur se shbl, ale byl to jen svteln trik. Opel se tedy o opradlo pohovky, co byla iluze, ji bylo jeho tlo ochotno povaovat za pohodlnou. Pro m pocit, e mus zniit Vesmr? zeptala se Trillian. Pipadalo j ponkud obtn hovoit s nicotou, kdy nemla na co zamit pohled. Hactar to zejm postehl. Pzran se uchechtl. Pokud to m bt takovhle setkn, mli bychom k tomu mt patinou vpravu. Te se ped nimi zhmotnilo cosi novho. Nezeteln, mlhav podoba gaue na jakm se le u psychiatra. Ke, j byl potaen, vypadala leskl a pepychov, ale byla to opt jen hra svtla. Kolem nich, aby byla vprava pln, se nejasn rsovaly devem obloen stny. A pak se na gaui objevil sm Hactar. Byl to pohled, z nho pechzely oi. Gau toti vypadal jako normln velk gau na psychiatrii necel dva metry dlouh. Pota vypadal jako normln velk ern pota umstn na obn drze jako stl druice o hlopce asi sedmnct set kilometr. Prv iluze, e pota sed na gaui, zpsobovala, e lovku ly oi do vnoky. Tak dobe, ekla Trillian pevn. Zvedla se z pohovky. Ctila, e se po n chce, aby si pipadala a pli pohodln a pijala a pli mnoho iluz. Doke konstruovat i reln vci? Myslm hmotn pedmty? Odpov opt pila po jist odmlce, jako by Hactarova na prach rozdrcen mysl musela shromaovat mylenky z dlky milion kilometr, na nich byl rozpren. Aha, vzdychl. Mysl tu kosmickou lo. Pipadalo jim, e kolem nich a skrze n plynou mylenky jako vlny terem. 114

Ano, pisvdil, doku. Ale je k tomu zapoteb obrovskho sil a spousty asu. Vechno, co doku v tomhle. . . sticovm stavu, jak v, je povzbuzovat a naeptvat. A naeptvat. . . Iluze Hactara na gaui se zaala vlnit a chvt, jako by j bylo zatko udret se pohromad. Pak nabrala sil. Doku povzbuzovat drobn steky kosmickho odpadu a naeptvat jim sem tam njakmu malikmu meteoritu, pr molekulm tu, nkolika vodkovm atomm tam aby se spojily. Radm jim, aby se spojily. Doku je dopopichovat do njakho tvaru, ale to trv vky. Take jsi vyrobil ten model ztroskotan lodi? zeptala se Trillian znovu. Ehm. . . ano, zamumlal Hactar. Pr vc. . . jsem vyrobil. A doku jimi pohybovat. Vyrobil jsem tu kosmickou lo. Bylo to nejlep een. Cosi pimlo Arthura, aby se chopil svho kufku, kter zanechal na pohovce, a pevn ho drel. Kolem nich vily mlhoviny Hactarovy pradvn mysli, jako by jimi plynuly neklidn sny. Projevil jsem innou ltost, jak vidte, zabreptal zkormoucen. Projevil jsem innou ltost nad tm, e jsem sabotoval svj vlastn projekt vypracovan pro Silastick Pancovan asy. Takov rozhodnut mi nepsluela. Byl jsem stvoen, abych splnil njak kol, a v tom jsem selhal. Popel jsem svou vlastn existenci. Hactar vzdychl a oba ptel mlky ekali na pokraovn jeho pbhu. Mla jsi pravdu, ozval se nakonec. Zmrn jsem psobil na planetu Krikkit, a jej obyvatel dospli do stejnho stavu mysli jako Silastit Pancovan asi a podali m, abych pro n vypracoval projekt bomby, pi nm jsem napoprv selhal. Obtoil jsem se kolem planety a hkal jsem ji. Pod vlivem udlost, je se mi podailo naaranovat, a pod vlivy, kter jsem dokzal generovat, se nauili nenvidt jako maniaci. Piml jsem je, aby ili na nebi. Na zemi byl mj vliv pli slab. Beze m ovem, kdy byli uzaveni do schrny z Poma-asu, zaali reagovat velmi zmaten a sami to nedokzali. Nojo, nojo, dodal, pokouel jsem se jen splnit kol. A zvolna, velmi velmi zvolna zaaly obrazy v temnm oblaku blednout a postupn roztvaly. A pak nhle pestaly blednout. Samozejm, e mi lo tak o pomstu, pronesl Hactar s drsnost, v jeho hlase zcela novou. Nezapomete, pipomenul, e m rozdrtili na prek a pak m nechali ve zmrzaenm a poloimpotentnm stavu po miliardy let. Nejradi bych vyhladil cel Vesmr. Mli byste stejn pocity, vte mi. 115

Znovu se odmlel a Prachovm mranem zakrouily vry. Ale primrn vzato, ozval se opt svm starm melancholickm tnem, jsem se pokouel plnit svou funkci. Ach jo. Trillian se zeptala: Trp t, e jsi selhal? Opravdu jsem selhal? zaeptal Hactar. Iluze potae na psychiatrickm gaui zaala opt blednout. Ach jo, ach jo, zabruel znovu slbnouc hlas. Ne, nespch u m netrp. V, co te musme udlat? zeptala se Trillian chladnm, obchodnm tnem. Ano, pisvdil Hactar, rozprte m. Znite m vdom. Prosm, poslute si po tch nekonench enech je zapomnn jedin, po em toum. Jestlie jsem doposud nesplnil svj kol, te u je pozd. Dkuji vm a dobrou noc. Pohovka zmizela. ajov stolek zmizel. Gau i pota zmizely. Zmizely i stny. Arthur a Trillian se vydali na kurizn pout zpt do Srdce ze zlata. Tak to bychom zejm mli, pronesl Arthur. Plameny ped nm vylehly v a pak dohasly. Jet pr zaplpoln a byly pry, zanechaly mu namsto Devnho pile prody a spirituality, kter ml jet ped nkolika minutami ped sebou, jen hromdku popela. Sebral ho lopatkou z rotu lodnho gamma grilu Srdce ze zlata, uloil do paprovho sku a el zptky na mstek. Myslm, e bychom ho mli vrtit tam, kam pat, usoudil. Jsem o tom hluboce pesvden. Absolvoval u na toto tma hdku se Slartibartfastem, na jejm konci se staec namchl a odeel. Vrtil se na svou lo Bistromat, pustil se do zuiv potyky s nkem a zmizel v naprosto subjektivn pedstav o tom, co je Vesmr. K hdce dolo proto, e Arthurv npad, aby vrtili trofej na hit Lords Cricket Ground v okamiku, kdy odtud byla odcizena, by znamenalo cestovat v ase den i dva nazpt, co je pesn ono svvoln a nezodpovdn ourn do vc, jemu se Kampa za Reln as sna zabrnit. Jist, uznal Arthur, ale zkuste to vysvtlit Kriketov asociaci, a dal argumenty proti u nechtl slyet. Myslm si, zaal znovu, ale zarazil se. Dvodem, pro zaal vc vysvtlovat znova, bylo, e ho napoprv nikdo neposlouchal, a dvodem, pro se zarazil, byla zejm skutenost, e ho nikdo nemnil poslouchat ani podruh. 116

Ford, Zafod a Trillian pozorn sledovali viziobrazovku. Hactar se rozptyloval pod tlakem vibranho pole, kter do nj hustilo Srdce ze zlata. Co kal? zeptal se Ford. Myslm, e jsem zaslechla: ,Co se stalo, stalo se. . . Splnil jsem svj kol. . . , odpovdla Trillian zamylen. Myslm, e bychom ho mli vrtit tam, kam pat, dovolval se pozornosti Arthur a zvedl sek s popelem. Jsem o tom hluboce pesvden.

3.33
Slunce poklidn svtilo na naprostou spou. Kou se dosud valil pes splen trvnk, kter tu zstal po krikkitskch robotech, kte ukradli Popelenou trofej. Kouem pobhali panikou zachvcen lid, vreli do sebe, zakopvali o nostka, nechali se zatkat. Jeden policista se pokouel zadret Wowbaggera Thnouchosedonekonena pro urku edn osoby, ale nedokzal vysokmu edozelenmu mimozemanovi zabrnit, aby se vrtil do sv lodi a arogantn uletl, m zpsobil jet vt paniku a vavu. Uprosted toho veho se toho odpoledne u podruh nhle materializovaly postavy Arthura Denta a Forda Prefecta. Teleportovali se na Zem ze Srdce ze zlata, kter te ekalo na obn drze kolem planety. Vechno vysvtlm! vykikoval Arthur. Mm Popel! Je tady v tomhle sku. Nezd se, e by ti vnovali pozornost, poznamenal Ford. Pomhal jsem tak zachrnit Vesmr, volal Arthur na kadho, kdo byl ochoten poslouchat, jinmi slovy na nikoho. Tahle vta by mla uchvtit dav, obrtil se k Fordovi. Ale neuchvtila, konstatoval sue Ford. Arthur oslovil policistu, kter bel kolem. Promite, zaal. Pokud jde o Popel, mm ho tady. Ped chvl ho ukradli ti bl roboti. Mm ho v tomhle sku. Byl soust Kle ke schrn k Pomaasu, vte, no a zbytek si u mete snadno domyslet, ale dleit je, e ho mm. Co s nm mm udlat? Policista mu ekl co, ale Arthur usoudil, e to zejm myslel metaforicky. Zdrcen pechzel po hiti. Copak to nikoho nezajm? zvolal. Njak mu bc kolem mu drcl do ruky, Arthur upustil sek a jeho obsah se rozsypal po zemi. Arthur zral na tu spou s pevn stisknutmi rty. Ford na nj pohldl.

117

Tak co, jdeme? zeptal se. Arthur si zhluboka povzdychl. Rozhldl se po planet Zemi tentokrt opravdu naposledy, jak si byl jist. Tak dobe, vzdychl. V tu chvli vak rozplvajcm se kouem zahldl jednu z branek, navzdory okolnostem dosud stojc. Pokej chvli, obrtil se k Fordovi. Kdy jsem byl jet kluk. . . Nemohl bys mi o tom vyprvt nkdy jindy? Ml jsem vniv rd kriket, v, ale moc jsem ho neuml. Nebo sp vbec, e? A vdycky jsem snil, co bylo ode m jist hloup, e jednou budu nadhazovat na Lords. Rozhldl se po zpanikaenm davu. Nikomu to zejm nebude pli vadit. Tak dobe, souhlasil Ford unaven. Ho sebou. Pokm tmhle, dodal, budu se zatm nudit. el se posadit na kouc trvnk. Arthur si vzpomnl, e pi prvn nvtv toho odpoledne skonil kriketov mek v jeho bran, a tak v n zaptral. Mek nael, dve ne se stail rozpomenout, e nem tut branu jako tehdy. A pece tu mek byl, mezi suvenry z ecka. Vythl balnek, otel ho o kalhoty, plivl na nj a znovu ho otel. Poloil branu. Tentokrt si d zleet. Pehazoval mal erven mek z ruky do ruky a potkval ho. S ndhernm pocitem lehkosti a bezstarostnosti se rozbhl z brankovit. Stedn rychl krok, rozhodl se, a vymoval si podn dlouh rozbh. Pohldl vzhru na nebe. Krouili na nm ptci a pebhlo pes nj pr blch mrk. Vzduchem se neslo jeen sirn policejnch aut a sanitek, jekot a vetn davu, a pece se ctil zvltn astn a nedoten tm vm. Chystal se nadhodit m na Lords. Otoil se a nkolikrt zahrabal pantoemi. Naphl, vyhodil m do vzduchu a zase ho chytil. Rozbhl se. V bhu si viml, e u branky stoj odpalova. Fajn, ekl si, to dod trochu. . . A pak, kdy ho nohy donesly kousek bl, uvidl lpe. Odpalova stojc u branky nepatil k anglickmu tmu. Nepatil ani k mustvu australskmu. Patil toti k tmu krikkitskch robot. Byl to chladn, tvrd, smrcky bl robot zabijk, kter se patrn nevrtil s ostatnmi na lo. V tu chvli se v Arthurov hlav pralo mnostv mylenek, ale pesto jaksi nebyl schopen pestat bet. as plynul zdnliv stran pomalu, a pece se nebyl schopen zastavit. 118

Jako by se pohyboval sirupem, zvolna otoil ustaranou hlavu a pohldl na svou ruku, na ruku, v n drel mal erven mek. Jeho nohy dusaly pomalu a nezadriteln vped a oi zraly na m seven v bezmocn ruce. Temn erven zil a peruovan blikal. A jeho nohy dl neprosn dusaly vped. Pohldl znovu na krikkitskho robota stojcho ped nm bez hnut a s neprosnou clevdomost, bojov obuch napaen. Oi mu hnuly hlubokm studenm fascinujcm svtlem a Arthur od nich nedokzal odtrhnout sv vlastn oi. Pipadalo mu, jako by se na n dval tunelem jako by ani na jedn stran nic neexistovalo. Tady je sten seznam nkterch mylenek, je se mu v tu chvli praly v hlav. Pipadal si jako straliv blbec. Pipadalo mu, e ml vzt vn spoustu vc, kter kdysi zaslechl, obraty, kter mu te buily v mysli, tak jako jeho nohy buily do zem a hnaly ho vped, k okamiku, kdy nevyhnuteln hod m krikkitskmu robotovi, a ten ho nevyhnuteln zashne. Vzpomnl si na Hactara, jak kal: Opravdu jsem selhal? U m to netrp. Vzpomnl si na Hactarova posledn slova: Co se stalo, stalo se. Splnil jsem svj kol. Vzpomnl si, jak Hactar kal, e se mu podailo vyrobit pr vc . Vzpomnl si, jak se cosi v jeho kufku pohnulo, co ho pimlo, aby si ho pevnji pidrel, tehdy v Prachovm mranu. Vzpomnl si, e se musel vrtit nkolik dn v ase, aby se znovu dostal na hit Lords. Vzpomnl si tak, e nen zrovna moc dobr nadhazova. Ctil, jak se obloukem zdvih pae pevn svrajc m, o nm te vdl naprosto jist, e je to bomba na principu supernovy, kterou Hactar vyrobil a podstril mu ji, bomba, kter zpsob nhl a pedasn konec Vesmru. Modlil se a doufal, e dn posmrtn ivot neexistuje. Pak si uvdomil, e si odporuje, a tak jen doufal, e posmrtn ivot neexistuje. Bylo by mu opravdu nesmrn trapn, a by se ml setkat se vemi ostatnmi. Doufal, zoufale a pnliv doufal, e nadhazuje opravdu tak patn, jak si pamatoval, protoe to te zejm byla jedin vc, kter stla mezi souasnm okamikem a totln nicotou. Ctil, jak jeho nohy bu do zem, jak se jeho pae obloukem zdvih, a pak uctil, jak jeho nohy zakoply o kufk z aerolinek, kter si tak pitom nechal

119

leet v cest, ctil, jak tce pad vped, ale, protoe prv ml hlavu plnou zcela jinch vc, pln zapomnl, e m dopadnout, a tak tedy nedopadl. S mkem stle jet pevn sevenm v ruce se vznesl vysoko do vzduchu a pitom zakuel divem. Zakrouil a zavil vzduchem, neovladateln se roztoil. Obrtil se zpt k zemi, hekticky se til vzduchem a souasn odhodil bombu kamsi do nekodn dlky. Pisvitl zezadu k asem omrenmu robotovi. Stle jet napahoval multifunkn bojov obuch, ale najednou u neml co zashnout. V nhlm lenm pvalu sly vykroutil uaslmu robotovi obuch z ruky, provedl oslnivou vvrtku, pitil se stemhlav plnou parou zpt a jedinm lenm rozmachem srazil robotovi hlavu z ramenou. Tak co, u jdeme? zeptal se Ford.

Epilog: ivot, Vesmr a vbec

A tak nakonec zase cestovali. Byla chvle, kdy Arthur nechtl. kal, e dky bistromatickmu pohonu pochopil, e as a vzdlenost jedno jsou, stejn jako mysl a Vesmr, e vnmn a realita jsou tot a e m vce lovk cestuje, tm vce zstv na tme mst, a e vzhledem k tomu vemu by radji chvli zstal na jednom mst a trochu si srovnal mylenky, kter te jsou zajedno s Vesmrem, take by to ani nemlo trvat moc dlouho, a pak by si pkn odpoinul, trochu se pocviil v ltn a nauil se vait, co ml u dvno v myslu. Plechovku eckho olivovho oleje te povaoval za svj nejcennj majetek, a kal, e zpsob, jakm se znovu zjevila v jeho ivot, mu opt dodal jistho pocitu jednoty vc, v dsledku eho ct, e. . . Zvl a usnul. Rno, zrovna kdy se ho chystali odvzt na njakou klidnou, idylickou planetu, jej obyvatelm by nevadilo, e takhle mluv, nhle zachytili potaov signly nouzovho voln, a vydali se ptrat po jeho zdroji. Mal, ale zjevn nepokozen plavidlo tdy Merida tanilo v przdnot prazvltn taneek. Rychl kontrola potaem ukzala, e lo je v podku, lodn pota tak, jen pilot e je len. Pololen, pololen, opravil je dotyn, kdy ho bsncho odneli na palubu. Byl to novin ze Siderickho dennho ourala. Dali mu sedativa a poslali Marvina, aby mu dlal spolenost, dokud neslb, e se pokus mluvit rozumn.

120

Ml jsem zpravodajsky pokrt jeden soudn proces na Argabuthonu, dozvdli se konen. Zvedl se a opel se o vyhubl, strhan ramena a zral kolem sebe zdenma oima. Bl vlasy jako by mvaly na nkoho znmho ve vedlej mstnosti. Jen klid, jen klid, tiil ho Ford. Trillian mu poloila konejivou ruku na rameno. Mu znovu sklesl na lko a zral na strop lodn oetovny. Ten ppad, vydechl, te nen podstatn, ale byl tam svdek. . . svdek. . . njak mu. . . jmnem Prak. Divn lovk, nebylo to s nm lehk. Nakonec mu museli dt drogu, aby vypovdal pravdu, pravdomluvnou drogu. Bezmocn zakoulel oima. Dali mu j moc, zakoural ustraen. Dali mu j hodn pes moc, Rozplakal se. Myslm si, e ti roboti museli strit doktorovi do ruky. Roboti? zbystil Zafod. Jac roboti? Njac bl roboti, zaeptal mu ochraptle, vnikli do soudn sn a sebrali soudci ezlo, argabuthonsk ezlo spravedlnosti, takovou oklivou perspexovou vc. Nevm, na ho chtli. Zaal zase plakat. A myslm, e strili doktorovi do ruky. . . Bezmocn a smutn kroutil hlavou ze strany na stranu, oi bolest obrcen v sloup. A kdy znovu zahjili pelen, vykldal plativm epotem, podali Praka o tu neastnou vc. Podali ho, zmlkl a zachvl se, aby ekl Pravdu, celou Pravdu a nic ne Pravdu. Jen Pravdu, chpete? Nhle se opt zvedl na lokty a zaval na n: Dali mu t drogy hodn pes moc! Znovu se zhroutil a tie stnal: Hodn pes moc hodn pes moc hodn. . . Ptel shromdn kolem jeho lka pohldli jeden na druhho. Na zdech jim naskoila hus ke. A co bylo dl? zeptal se Zafod konen. Prost ekl pravdu, pravil mu divoce, a pokud vm, tak ji stle jet k. Podivn, stran vci. . . stran, stran! zajeel. Pokoueli se ho uklidnit, ale novin se znovu namhav zvedl. Stran vci nesrozumiteln vci, kiel, vci, kter by lovka dohnaly k lenstv! Divoce na n zral. Nebo v mm ppad k polovinmu lenstv. J jsem toti novin. Myslte tm, e jste zvykl elit pravd? zeptal se Arthur tie. To ne, odpovdl mu a zmaten se zamrail. Myslm tm, e jsem se na nco vymluvil a zmizel jsem. 121

Nae upadl do kmatu, z nho se probral jen jednou, a to jen krtce. Pi t pleitosti od nho zjistili toto: Kdy zaalo bt jasn, co se dje, a e Praka neme nikdo zastavit, e se tady vyjevuje Pravda ve sv absolutn a konen podob, byla vyklizena soudn s. A nejen vyklizena, byla dokonce zapeetna i s Prakem. Kolem n byly postaveny ocelov stny a ist jen pro jistotu byla jet obehnna ostnatm drtem, plotem nabitm elektinou, moly s krokodly a ti nejvt armdy kolem n zaujaly pozici, to ve jen proto, aby nikdo nezaslechl, co Prak k. To je koda, vzdychl Arthur. Rd bych si poslechl, co k. Ml by znt i Otzku ke Konen odpovdi. Vdycky m trpilo, e jsme na ni nepili. eknte mi slo, ozval se pota, jakkoli slo. Arthur mu tedy sdlil slo informac na ndra Kings Cross, na zklad domnnky, e mus k nemu bt, a tohle by teba mohlo bt ono. Pota zadal slo rekonstituovanmu Nepravdpodobnostnmu pohonu lodi. V Teorii relativity rad Hmota Prostoru, jak se m zakivovat a Prostor zase k Hmot, jak se pohybovat. Srdce ze zlata napovdlo prostoru, aby se zauzloval, a pkn zaparkovalo uvnit ocelov krabice, v n se nachzela argabuthonsk soudn s. Soudn s psobila strohm dojmem rozlehl tmav sl, zjevn uren spe Spravedlnosti ne napklad Poten. Urit byste tam nepodali slavnostn verek, nebo, pinejmenm ne spn verek. Vzdoba by vae hosty deprimovala. Stropy byly vysok, klenut a velmi tmav. Stny tu haly s chmurnm odhodlnm. Obloen stn a masvnch sloup a lavice, ve bylo vyezno ze deva nejtmavch a nejtvrdch strom hrozivho argabuthonskho hvozdu. Mohutn ern Pdium spravedlnosti, kter dominovalo stedu sn, bylo ztlesnnm vnosti dstojn a k obludnosti. Kdyby se slunenmu paprsku nhodou podailo proplit se argabuthonskm Justinm komplexem a sem, urit by se otoil na podpatku a rovnou by se odplil zase pry. Arthur a Trillian vstoupili prvn, kdeto Ford a Zafod staten hldkovali vzadu. Zpotku vypadala s pln temn a oputn. Jejich kroky dut znly prostorem. To jim pipadalo zvltn. Vechna ochrann zazen byla dosud rozmstna zvnjku po budov a stle fungovala, tolik zjistili pomoc pstroj. Z toho soudili, e odhalovn Pravdy dosud neskonilo. Ale nebylo tu nic. Potom, kdy jejich oi pivykly tm, zahldli v kout nejasnou narudlou z a za n iv stn. Posvtili si na nj baterkou. 122

Prak leel na lavici a lhostejn pokuoval. Ahoj, pozdravil je s nznakem mvnut. Ozvna jeho hlasu znla sn. Byl to drobn muk s rozdrbanmi paesy. Sedl s rameny nahrbenmi dopedu a hlava a kolena mu neustle kmitaly. Pothl z cigarety. tyi pchoz na nj zrali. Co se dje? zeptala se Trillian. Nic, odpovdl muk a kmitl rameny. Arthur naplno posvtil baterkou na Prakovu tv. Mysleli jsme, e mte mluvit Pravdu, celou Pravdu a nic ne Pravdu, podivil se. Jo tk, kvl Prak. J. Taky e jsem mluvil. U jsem skonil. Nen toho ani zdaleka tolik, jak si lidi pedstavuj. Ale msty je to docela legran. Nhle propukl v maniakln chechtot trvajc asi ti vteiny a pak zase umlkl. Sedl na lavici a kmital hlavou a koleny. S nznakem zvltnho smvu potahoval z cigarety. Ford a Zafod vystoupili ze stnu. Povz nm o tom, vyzval ho Ford. Ale vdy j u si z toho nic nepamatuju, mvl rukou Prak. Myslel jsem si, e si nco z toho zapu, ale nejdv jsem nemohl najt tuku a pak m napadlo, e to vlastn nestoj za nmahu. Nsledovalo dlouh ticho, v nm jim pipadalo, e ct, jak Vesmr zase o nco zestrl. Prak se dval do elektrickho svtla baterek. Vbec nic? vykoktal nakonec Arthur uasle. Vy si z toho nepamatujete vbec nic? Ne. Jen to, e nejlep partie se tkaly ab, to si pamatuju. Najednou zase zaal hkat smchy a nohama pitom dupal do zem. To byste nevili nkterm vcem, co by dlaj, zajkal se. Pojme ven, najdeme si njakou bu. Pni, e je ale budu vidt v pln jinm svtle! Vyskoil a zatanil mal taneek. Pak pestal a dlouze zathl z cigarety. Pojme najt bu, abych se j mohl smt, ekl prost. Mimochodem, co jste vlastn za, hoi? Hledali jsme vs, chopila se Trillian role mluvho. Zmrn pitom nedovolila zklamn, aby se j vytratilo z hlasu. Jmenuji se Trillian. Prak kubl hlavou. Ford Prefect, ekl Ford Prefect a pokril rameny. Prak opt kubl hlavou. A j, ozval se Zafod, kdy usoudil, e ticho je opt dostaten hlubok, aby do nj mohl lehce vhodit oznmen tak zsadn vnosti: jsem Zafod Bblbrox. Prak potet kubl hlavou. 123

A kdo je tenhle chlpek? zeptal se a kubl ramenem smrem k Arthurovi, kter tu tie stl zabrn do zklamanch vah. J? probral se Arthur. J se jmenuju Arthur Dent. Prakovi div nevypadly oi z hlavy. Bez legrace? vyjekl. Vy jste Arthur Dent? Sm Arthur Dent? Potciv ustoupil o krok, popadl se za bicho a svjel se v novch kech smchu. To jsem si tedy nemyslel, e potkm zrovna vs! vypravil ze sebe udchan. Pni, hkal, vy jste ten nej. . . j, ped vma se mou jt i by schovat! Vyl a skuel smchy. Pepadl na zda na lavici. val a jeel hysteri. Plakal smchy, kopal nohama ve vzduchu, buil se do hrudi. Postupn umlkal a jen lapal po dechu. Podval se na celou skupinku. Pohldl na Arthura. Znovu upadl a zaal vt smchy. Nakonec usnul. Arthur jen stl a rty mu cukaly. Ostatn zatm odneli Praka v bezvdom na lo. Ne jsme nabrali Praka, chtl jsem odejt, pravil zasmuile Arthur. Co mm stle v myslu, a myslm, e bych to ml udlat co nejdv. Ostatn beze slov pikvli, v tichu, kter jen mrn naruoval siln ztlumen vzdlen zvuk hysterickho smchu nesouc se z Prakovy kabiny na nejzazm konci lodi. Vyptvali jsme se ho, pokraoval Arthur, nebo sp vy jste se ho vyptvali protoe j, jak ostatn vte, se k nmu nemu piblit na vechno, jene on zejm neme pinst nic novho. A na obasn trky a informace o abch, kter nechci slyet. Ostatn mli co dlat, aby se neuculovali. J jsem prvn, kdo ocen vtip, vykldal Arthur, nae musel pokat, a se ostatn pestanou smt. J jsem prvn. . . Znovu se zarazil. Tentokrt se ale zarazil a naslouchal tichu. Tentokrt toti skuten nsledovalo ticho, kter nastalo zcela znenadn. Prak zmlkl. Cel dny ili se zvuky maniaklnho smchu vibrujcho lod, peruovanmi jen obas krtkmi periodami lehkho hihn nebo spnku. Arthurovu dui svrala paranoia. Tohle vak nebylo ticho spnku. Ozval se bzuk. Pohled na palubn desku prozradil, e vol Prak. Nen mu dobe, pronesla tie Trillian. Neustl smch naprosto ni jeho tlo. Arthurovi zacukaly rty, ale neekl nic. 124

Radji bychom se na nj mli jt podvat, usoudila Trillian. Trillian vyla z Prakovy kabiny s vnou tv. Chce, abys tam el, obrtila se k Arthurovi, kter ml pro zmnu zachmuenou tv se stisknutmi rty. Vrazil ruce hluboko do kapes upanu a pokouel se vymyslet, co by ml ct, ani by to znlo malichern. Bylo to stran nefr, ale nedokzal na nic pijt. Prosm, pimlouvala se Trillian. Pokril rameny a veel do kabiny, i se svou zachmuenou tv a stisknutmi rty, navzdory reakci, jakou to vdy vyvolalo u Praka. Pohldl na svho muitele, kter leel tie na posteli, cel popelav a vyerpan. Dchal velmi povrchn. Ford se Zafodem stli u postele a tvili se rozpait. Chtl jste se m na nco zeptat, promluvil Prak slabm hlasem a trochu zakalal. Jen Arthur zaslechl zakaln, okamit ztuhl, ale kael se zklidnil a ustal. Jak to vte? podivil se. Prak chab pokril rameny. P je to pravda, odvtil prost. Arthur pochopil. Ano, promluvil nakonec nepirozen pomalu a strojen. Ml bych jednu otzku. Nebo sp to, co mm, je Odpov. Chtl bych k n znt Otzku. Prak chpav pikvl a Arthur se ponkud uvolnil. Je to. . . , zkrtka je to dlouh historie, zaal, ale Otzka, kterou bych chtl znt, je Zkladn otzka ivota, Vesmru a vbec. Vechno, co o n vme, je, e Odpov zn tyicet dva, co je troku nepjemn. Prak znovu pikvl. tyicet dva, potvrdil. Ano, to souhlas. Odmlel se. Stny mylenek a vzpomnek mu peltly po tvi, jako kdy po zemi pebhnou stny oblak. Obvm se, ekl nakonec, e Otzka a Odpov se vzjemn vyluuj. Znalost jednoho logicky vyluuje znalost druhho. Nen mon vdt oboj o tme Vesmru. Znovu se odmlel. Do Arthurovy tve se vkradlo zklamn a uvelebilo se na svm obvyklm mst. Ale mon, pokusil se Prak vyslovit komplikovanou mylenku, e kdyby se tak stalo, Otzka a Odpov by se vzjemn vyruily a vzaly by s sebou i Vesmr, a jeho msto by v tu chvli zaujalo nco jet mnohem bizarnjho a nevysvtlitelnjho. Mon, e u se stalo, dodal s chabm smvem, ale je tady jist kvantum Nejistoty. Jeho tlem probhlo slab zachichotn. 125

Arthur usedl na stoliku. Tak jo, ekl rezignovan. Jen jsem doufal, e to vechno m njak rozumn dvod. Zn pbh Rozumnho dvodu? zeptal se Prak. Arthur piznal, e nezn, a Prak piznal, e v, e Arthur nev. Tak mu ho tedy povdl. Jedn noci se na obloze jedn planety, kter jet nikdy nevidla kosmickou lo, objevila kosmick lo. Planeta se jmenovala Dalforsas, a lo to byla prv tahle. Vypadala jako jasn nov hvzda tie se pohybujc nebem. Pslunci primitivnch kmen, kte se choulili na Studench Svazch, vzhldli od svch koucch nonch drink, ukazovali tesoucmi se prsty na oblohu a zapsahali se, e prv vidli znamen, znamen od svch boh, kter znamen, e maj konen povstat a jt zabt zl Knata z Planin. Ve vysokch vch svch palc vzhldla Knata z Planin a uvidla zc hvzdu, kterou pijala jako neklamn znamen od svch boh, e maj jt a vydit si to s proklatmi Pslunky primitivnch kmen ze Studench Svah. Kdesi uprosted vzhldli Obyvatel Hvozdu a uvidli znamen v podob nov hvzdy, a hledli na n se strachem a s pedtuchou, protoe a nikdy dv nic podobnho nevidli, vdli naprosto pesn, eho je to pedzvst, a tak v zoufalstv sklonili hlavy. Vdli, e kdy pijdou det, je to znamen. Kdy det ustanou, je to znamen. Kdy se zvedne vtr, je to znamen. Kdy vtr ulehne, je to znamen. Kdy se na zemi o plnoci za plku narod trojhlav kozel, je to znamen. Kdy se na zemi nkdy bhem odpoledne narodilo bez zvltnch komplikac pln normln kot nebo prastko nebo teba jen dt s ohrnutm noskem, bylo to tak asto vykldno jako znamen. Take nebylo pochyb, e nov hvzda na nebi je obzvlt mimodn znamen. A kad znamen zvstovalo tot e se Knata z Planin a Pslunci primitivnch kmen ze Studench Strn chystaj navzjem straliv sprskat. To by samo o sob nebylo tak patn, a na to, e si ke vzjemnmu sprskn vdycky vybrali jejich Hvozd a e z tchto vmn nzor vdycky vyli nejh prv Obyvatel Hvozdu, pestoe, pokud to mohli posoudit, s nimi nikdy nemli nic spolenho. A obas, po nkterch zvlt ukrutnch nsilnostech, poslali Obyvatel Hvozdu posly bu k vdci Knat z Planin nebo k fovi Pslunk primitivnch kmen ze Studench Strn, a chtli znt dvod tohoto nesnesitelnho ponn. 126

A vdce, a u kterkoli, si vzal posla stranou a vysvtlil mu onen dvod, pomalu a peliv, s drazem na vechny pslun detaily. Stran bylo, e to byl velmi dobr dvod. Jasn, velmi racionln a bez jedin trhliny. Posel svsil hlavu a zesmutnl a pipadal si hloup, e si neuvdomil, jak sloit a drsn je skuten svt a jak sloitosti a paradoxy mus lovk vzt na vdom, pokud v nm m t. Te u chpe? ptal se vdce. Posel jen nm pikvl. A chpe, e ty bitvy se mus vybojovat? Dal nm pikvnut. A pro se mus odehrvat zrovna ve vaem Hvozdu, a pro je to v zjmu vech, vetn Obyvatel Hvozdu? E. . . Z dlouhodobho hlediska. Ehm, ano. Posel tedy pochopil dvod a vrtil se do Hvozdu ke svmu lidu. Ale kdy se blil k domovu, kdy krel lesem a mezi stromy, zjioval, e vechno, co si z vkladu pamatuje, je to, jak jasn se mu onen dvod zdl. Ale jak to vlastn byl dvod, to si nemohl vybavit. Co jim bylo znanou tchou, kdy pt pithli Pslunci a Knata, niili a plili cestou Hvozdem a kadho Obyvatele, kter jim piel do rny, zabili. Prak se odmlel a zbdovan si odkalal. J jsem byl onm poslem, pokraoval po chvli, po bitvch, kter pedznamenal plet va lodi a kter byly obzvl straliv. Mnoho naich lid padlo. Domnval jsem se, e doku tlumoit onen Rozumn Dvod. Vydal jsem se na cestu a vyslechl ho od vdce Knat, ale na zpten cest mi unikl a roztl v m mysli jako snh na slunci. To se ale odehrlo ped mnoha lety a od t doby se pihodilo mnoho vc. Vzhldl k Arthurovi a znovu se mrn zachichotal. Jet jednu vc si pamatuji z psoben pravdomluvn drogy. Krom ab. Je to Bo poselstv vekermu tvorstvu. Chcete ho slyet? Na okamik nevdli, jestli ho maj brt vn. Fakticky, ujistil je. Doopravdy. Myslm to vn. Hru se mu slab zvedla a Prak zalapal po dechu. Hlava se mu mrn zabimbala. Kdy jsem se ho dozvdl poprv, moc velk dojem na m neudlalo, svoval se, ale kdy si te vzpomenu, jak dojem na m udlal dvod vdce

127

Knat a jak jsem si za chvli nemohl vzpomenout, co to vlastn bylo, myslm si, e by tohle mohlo bt uitenj. Chcete vdt, co to je? Chcete? Beze slov pikvli. To bych ekl, e chcete. Pokud mte zjem, mon e byste ho mli jt hledat. Je zapsno desetimetrovmi ohnivmi psmeny na vrcholu hor Quentula Quazgara v zemi zvan Sevorbeupstry na planet Preliumtarn, tet od slunce Zarss v galaktickm sektoru QQ7 Aktivn J Gamma. Npis ste Lajesttn Vantracuk z Lobu. Po tomto sdlen nsledovalo dlouh ticho, kter nakonec peruil Arthur. Promite, kdee to je? Je zapsno desetimetrovmi ohnivmi psmeny na vrcholu hor Quentula Quazgara v zemi zvan Sevorbeupstry na planet Preliumtarn, tet od. . . Promite, peruil ho znovu Arthur, jakch hor? Hor Quentula Quazgara v zemi zvan Sevorbeupstry na planet. . . Kter zem e to byla? Nerozuml jsem vm dobe. Sevorbeupstry, na planet. . . Sevorbe jak dl? Propnakrle, zabdoval Prak a nedtkliv zemel. V nsledujcch dnech Arthur o Bom poselstv trochu uvaoval, ale nakonec se rozhodl, e se nenech do vci zathnout a e se radji bude dret pvodnho plnu a najde si njak pkn mal svt, kde by se mohl usadit a vst klidn ivot v stran. Zachrnil u Vesmr dvakrt za jedin den, a tak si kal, e by si te mohl dt trochu pohov. Vysadili ho tedy na planet Krikkit, kter byla opt idylickm pastorlnm svtem, i kdy mu zdej psn obas lezly na nervy. Trvil hodn asu ltnm. Nauil se komunikovat s ptky a zjistil, e jejich konverzace je fantasticky nudn. Tkala se vhradn rychlosti vtru, rozpt kdel, pomru sly a vhy, a pak tak rznch bobul. Bohuel tak piel na to, e jakmile se naute pta ei, okamit si uvdomte, e vzduch je neustle pln hloupho ptaho tlachn. lovk ped tm neutee. Z toho dvodu Arthur nakonec oblbenho sportu nechal, nauil se t na zemi, a dokonce si ivot na zemi zamiloval, i pes spoustu hloupch tlach, kter tam dole tak vyslechl. Jednoho dne si vykraoval poli a lukami a pobrukoval si okouzlujc melodii, kterou nedvno zaslechl, kdy vtom se z nebe snesla stbrn kosmick lo a pistla pmo ped nm. Otevel se prlez, vysunula se rampa a z lodi vypochodoval vysok edozelen mimozeman a namil si to rovnou k nmu.

128

Arthur Phili. . . , nedoekl, nae psn pohldl nejprve na Arthura a pak na sloku, kterou drel v ruce. Zamrail se. Znovu se podval na Arthura. Vs u jsem dlal, ne? tkl.

129