MC

\documentclass[bezier]{book}
\usepackage[czech]{babel}
\def\emline#1#2#3#4#5#6{%
\put(#1,#2){\special{em:moveto}}%
\put(#4,#5){\special{em:lineto}}}
\begin{document}
\author{Milan Kunz}
\title{Maticov� kombinatorika a algebra}
\maketitle
\tableofcontents
\listoffigures
\listoftables
\pagenumbering{arabic}
\newpage
\pagenumbering{Roman}
\setcounter{page}{5}
\chapter*{P�edmluva}
Kdy� studujeme matematiku, zjist�me, �e m� mnoho odv�tv� a specializac�: algebru,

geometrii, topologii, diferenci�ln� a integr�ln� po�et, kombinatoriku; r�zn�
teorie: teorii ��sel, teorii grup, teorii mno�in, teorii graf�, teorii informace,
teorii k�dov�n�, speci�ln� teorie rovnic, teorii oper�tor�, atd.. Zd� se, �e
neexistuje ��dn� sjednocuj�c� koncept.
Zn�me v�ak pouze jeden sv�t, ve kter�m �ijeme, pouze jednu fyziku, jednu chemii,
jednu biologii. Tak� by m�la existovat pouze jedna matematika.
Titul t�to knihy je "Maticov� kombinatorika a algebra".
Kombinatorika je star� odv�tv� matematiky. Jej� z�klady se pova�uj� za

element�rn�, pon�vad� jsou zalo�eny na dobr�ch p��kladech. Av�ak to m� sv�
omezen�: Existuje p��li� mnoho identit je�t� jich v�ce zb�v� k objeven�. Mysl je
jimi p�epln�na, jak Riordan pouk�zal\cite{1}, proto�e se ukazuje pouze nepo��dek v
hojnosti. Klasick� kombinatorika zahrnovala mnoho odv�tv�, kter� se pozd�ji
rozd�lila, av�ak kter� jsou podstatn� pro jej� pochopen�. Naleznete zde t�mata jak
z teorie ��sel tak z teorie grup.
Algebra je velmi abstraktn� v�da, vyjma sv� jedn� v�tve, line�rn� algebry. Studuj�
se operace s vektory maticemi. A na t�chto pojmech je zalo�ena podstata knihy.
Mysl�m si, �e jsem na�el cestu do podivuhodn�ho sv�ta kombinatoriky. Za�alo k

d�vno, kdy� jsem n�hodn� objevil, �e dv� proslul� funkce entropie
$H = -\sum p_j \log p_j$,
jak ji definoval Boltzmann \cite{2} a Shannon \cite{3}, jsou dv� odli�n� funkce ze
dvou polynomick�ch koeficient�, v protikladu k obecn� p�ijat�m n�zor�m principu
negentropie.
M�l jsem tenkr�t pocit jako kadet Biegler \cite{4}. Vzpome�te na jeho zoufal�
v�k�ik: ``Jesusmarja, Herr Major, es stimmt nicht!''. Star�� d�stojn�ci klidn�
naslouchali p�edn�ce o k�dov�n�, av�ak dan� p��klad ned�val smysl, proto�e m�li po
ruce jin� svazek, ne� p�edpisovaly instrukce. Jm�no knihy bylo "S\"unde der
V\"ater". Podobn� jako ve �vejkovi si mysl�m, �e kniha se m� ��st od sv�ho prv�ho
svazku.
Bylo t�m�� nemo�n� publikovat v�sledky, proto�e nesouhlasily s p�ijat�mi n�zory.

M�j prv� pokus byl zam�tnut z d�vodu, �e m�j v�klad byl nesrozumiteln�.
Ve vzteku jsem napsal sv�j v�klad pro technick� �asopis pro ml�de�, kde byl p�ijat
jako vhodn� �ten� pro jejich naivn� �ten��e \cite{5}. Doposud jsem nebyl schopn�
publikovat sv�j v�sledek explicitn�. Odborn� referenti nep�ijali m� argumenty. Z
mnoha d�vod�. Byl jsem nucen pokra�ovat ve sv�m v�zkumu, objevit nov� vztahy,
kter� dok�zaly moji koncepci. Jsou to velmi element�rn� v�ci o matic�ch graf�,
kter� nejsou vysv�tleny v u�ebnic�ch na jejich vhodn�m m�st�, co� znamen� na
po��tku. Douf�m tedy, �e jsem usp�l.
Pokud by tato kniha byla naps�na p�ed sto l�ty, mohla by zachr�nit jeden lidsk�
�ivot, pokud by byla publikov�na pades�ti roky, mohla by zabr�nit myln�
interpretaci teorie informace.
Matematick� rovnice a identity jsou jako kousky skl�da�ky. Jsou uspo��d�ny

tradi�n�m zp�sobem do specializac�, kter� jsou studov�ny odd�len�. Pokud
matematikov� byli neschopni si uv�domit, �e ob� funkce entropie vypl�vaj� z
identity, zn�m� paradoxn� jako Polya-Brillouinova statistika, kterou lze nal�zt ve
v�eobecn� pou��van�ch u�ebnic�ch\cite{6}, pak n�jak� z�kladn� p�ek�ky jim
zabr�nily interpretovat jejich abstraktn� definice spr�vn�.
Kdy� jsem studoval probl�m entropie, v�d�l jsem, �e to byl kombinatorick�

probl�m, pon�vad� s�m Boltzmann spojil funkci H s kombinatorickou identitou. Mimo
to jsem ji koreloval intuitivn� maticemi, proto�e: "Ani jsem nev�d�l, co je matice
a jak se n�sob�," jako Heisenberg \cite{7} p�ede mnou. Obvykl� v�klady matic mi
ned�valy ��dn� smysl.
M�j p��stup je element�rn�: �ada symbol� (slovo, text)
\begin{itemize}
\item ``v�klady matic mi ned�valy ��dn� smysl ''
je pova�ov�na za �adu n�sledn�ch vektor� napsan�ch tu�n�mi p�smeny jako vektory
\item ``{\bf v�klady matic mi ned�valy ��dn� smysl}''\\
vektory v �ad� jsou naps�ny s pou�it�m formalismu
\item ${\bf j} = {\bf e}_j = (0, 0,...1_j,...0)$

\end{itemize}
jako vektor sloupec ve form� matice. Nazval jsem matice maj�c� v ka�d� ��dce
pr�v� jeden jednotkov� symbol "naivn�". Jin� vhodn� n�zvy, jako primitivn�,
element�rn� u� byly obsazeny. Matice z�skan� permutacemi nal�zaj�c� skal�rn�
sou�iny naivn� matice s jednotkov�mi vektory, se se�tou a v�sledky se zobraz� v
tabulkov� form�. V�sledn� tabulky kombinatorick�ch funkc� maj� formu matice a lze
na nich prov�d�t maticov� operace, jako je n�soben�, transpozice a inverze.
Aplikace maticov� operace byla obvykl� v kombinatorice jako Kroneckerova funkce
$\delta_{ij}$, kter� je implicitn� aplikac� inverzn� matice.
Riordan uv�d� mnoho p��klad� jejich pou�it�. Av�ak maticov� technika se

nepou��vala systematicky p�i odvozov�n� kombinatorick�ch identit a nespojovala se
z�kladn�mi vlastnostmi vektorov�ch prostor�. Teprve nyn� se objevuj� podobn�
studie.
Rozd�ly sou�tu dvou naivn�ch matic jsou studov�ny v druh� ��sti knihy. Jsou zn�m�
jako grafy.
N�vrhy blok� by mohly tvo�it p��t� krok. Se vyu��v� v pokro�il� kombinatorice.

Bloky maj� maticovou formu a hledaj� se po�ty rozli�iteln�ch blok�. Hall \cite{8}
zah�jil svou knihu kapitolami rekapituluj�c�mi klasickou kombinatoriku p�ed t�m
ne� pojednal n�vrhy blok�, av�ak neu�inil ��dn� pokus pou��t sjednocenou maticovou
techniku k tradi�n� kombinatorice a vysv�tlit kombinatorick� probl�my jako
po��t�n� naivn�ch blok�.
Kdy� jsem spojil kombinatorick� probl�my s vlastnostmi spo�etn�ch vektorov�ch

prostor�, objevil jsem jinou cestu do u prostor. Mohu objasnit, alespo� to v��m,
jak tento prostor je vystav�n. Jeho n�kter� z�kladn� vlastnostmi nejsou vysv�tleny
v u�ebnic�ch. Bu� matematikov� je nepova�uj� d�le�it�, nebo jednodu�e je
ignoruj�. Ov�em existuje mo�nost, �e je skr�vaj� jako hermetick� tajemstv�
nevysv�tlen� nezasv�cen�m. V ka�d�m p��pad� Euklidovsk� prostor m� velmi
podivuhodn� vlastnostmi.
Tato kniha je element�rn�. Pouze v�jime�n� jsou uvedeny v�sledky vy�� matematik,
potom bez d�kaz�. Nicm�n� si nemysl�m, �e je to snadn� kniha. Ukazuje, jak slo�it�
sv�t je, �e v�echno je spojen� s v��m. Pokou��m se vysv�tlit n�kter� ��sti
kombinatoriky a maticov� algebry nekonven�n�m zp�sobem.
C�lem nen� matematick� p�esnost nebo praktick� aplikace, av�ak dosa�en�

intuitivn�ho porozum�n� slo�itosti vektorov�ho prostoru. D�v�m p�ednost �pln�
indukci p�ed vytvo�uj�c�mi funkcemi a hlavn�m c�lem knihy je uk�zat, �e sv�t nem�
pouze t�i rozm�ry, ve kter�ch se m�eme pohybovat. Mus�m p�iznat, �e j� s�m m�m
pot�e, kdy� se pokou��m si p�edstavit n�kter� element�rn� v�ci. N�kter� �e�en�
jsem na�el pouze po velmi dlouh�ch obdob�ch p�emy�len�, jakoby spr�vn� zp�sob byl
blokov�n neviditeln�mi p�ek�kami.
D��ve ne� za�neme, ud�lejme pozn�mku o ��seln�ch syst�mech. Ka�d� zn� decim�ln�:
$$0 = 10^{-\infty};\ 1 = 10^0;\ 10 = 10^1;\ 100 = 10^2\;.$$
N�kdo zn� bin�rn�:

$$0 = 2^{-\infty};\ 1 = 1^1 = 2^0;\ 10 = 2^1; \ 11 = 3;\ 100 =
4 = 2^2\;.$$
Av�ak nikdo, jak se mi zd�, nestudoval jednotkovou ��selnou soustavu:

$$1 =1^1;\ 11 = 2 = 1^2;\ 111 = 3 = 1^3.$$
Rozd�lem je, �e soustava startuje z prvn� mocniny 1, kter� je nerozli�iteln� od

sv� nulov� mocniny
$$1 = 1^{-1} = 1^0\;.$$
Logaritmus 1 s base logaritmus 1 je op�t 1, logaritmus 111 s bas� logaritmu 1 je

3.
Matematick� operace v tomto syst�mu jsou jednoduch�:
s��t�n�
\begin{center}
$111 + 11 = 11\ 111$
\end{center}
ode��t�n�
\begin{center}
$111 - 11 = 1$
\end{center}
N�soben� a d�len� by se m�ly zapsat jako mocniny, nap��klad n�soben�

$(111)^{11}$, av�ak lze uspo��dat do blok�
\begin{center}
\begin{tabbing}
\= \qquad 11 $\times$ 111 = \= 111 \\
\= \> 111 = 111\,111

\end{tabbing}
\end{center}
a d�len�
\begin{center}
\begin{tabbing}
\= \qquad 111\, 111 $\div$ 11 = 11 \= 11\ 11 \vline \ 1\\
\> \> 11 \= 11 \vline \ 1\\
\> \> \> 11 \vline \ 1 = 111
\end{tabbing}
\end{center}
Pou�ijeme tento soustava implicitn� bez jeho dal��ho zmi�ov�n�. Vyskytnou se

n�jak� probl�my s notac�. Nen� dost p�smen k pou�it� speci�ln� pro ka�dou funkci.
Proto pou�ijeme n�kter� p�smena pro rozd�ln� funkce bez varov�n�. Obr�zky, tabulky
a rovnice jsou indexov�ny odd�len� v ka�d� kapitole.
Jednou pot�� systematick�ho v�kladu je, �e nem�ete rozum�t v�emu najednou. Je

nutn� zav�d�t koncepty postupn�. Nov� znalosti modifikuj� p�edchoz� definice.
Proto n�kter� t�mata budou pojedn�ny opakovan�, kdy� bude mo�n� vyu��t nov�
zav�d�n� techniky. Bu�te trp�liv�, pros�m, kdy� n�kter� v�c se zd� b�t
vysv�tlov�na p��li� podrobn�. Pokud opravdu chcete porozum�t, �t�te knihu
v�cekr�t. Je to v�ak dosti mechanick� p�eklad z angli�tiny, proveden� metodou
"nahra�". Nenahrazen� z�staly mimo jin� chyby desetinn� te�ky pou��van� v americk�
angli�tin�.
Zm�nil jsem knihy Riordana \cite{9}, kter� byly d�le�it� pro kombinatoriku.
Podobn� by se m�ly zm�nit knihy Hararyho pro grafy \cite{10,11} kniha
Cvetkovi$\breve c$e, Dooba a Sachse \cite{12} pro vlastn� hodnoty matice
sousedstv�. N�kter� ��sti t�to knihy jsou kompilov�ny z �asopiseck�ch �l�nk�. Chci
vyj�d�it sv�j vd�k zejm�na �len�m Z�h�ebsk� skupiny za mnoh� reprinty.
\pagenumbering{arabic}
\chapter{Euklidovsk�, Hilbert�v a f�zov� prostor}
\label{Euklidovsk�}
\section{P�edb�n� pozn�mky}
\label{Preliminary}
Obecn� v��me, �e �ijeme v t��rozm�rn�m prostoru s t�emi mo�n�mi sm�ry pohybu a

jejich protiklady: vp�ed a zp�t, vlevo a vpravo, nahoru a dol�. N�kdy se p�id�v�
�as jako �tvrt� rozm�r se specifick�mi vlastnostmi. �as je nezbytn� pro pohyb.
Nem�eme se pohybovat v �ase fyzik�ln�, pon�vad� je to proud, kter� v�echno un��,
av�ak na�e mysl se m�e pohybovat v �ase bez jak�chkoliv pot��.
N� pojem prostoru je zalo�en� na form� na�ich knih: bod m� t�i koordin�ty
odpov�daj�c� ��slu strany, ��dky a sloupce \footnote{ Tak� existuj� pol�rn�
koordin�ty ud�vaj�c� polohy jako na kole, av�ak ty jsou mimo n� z�jem.}.
T�i rozm�ry knihy se tvo�� danou konvenc� z �ady symbol�. P��li� dlouh� �ady jsou
rozsek�ny do ��dek, p��li� dlouh� �ady ��dek jsou rozsek�ny do str�nek a p��padn�
p��li� dlouh� sekvence stran jsou rozsek�ny do svazk� tvo��c�ch �tvrt� rozm�r.
V�dy v�ak mus�me ur�it nejprve polohu symbolu v ��dku. Existuj� rozd�ln� formy
knih, jako nap��klad svitky. �ady symbol� se mohou nat��et na bubny nebo se
svinovat do klubek a p�i tom z�st�vaj� podstatn� nezm�n�n�. Podobn� body prostoru
se mohou indexovat rozd�ln�mi zp�soby.
Knihy existuj� bez jak�hokoliv pohybu, av�ak kdy� je �teme, pot�ebujeme �as pro
p�enos jejich symbol� do na�eho mozku, abychom si zapamatovali podstatn� fakta a
my�lenky, k p�eps�n� knihy do na�eho mozku. Sv�t je slovo, a to velmi dlouh�
slovo, v ciz�m jazyku. Mus�me se u�it, jak mu porozum�t.
Existuje jeden podstatn� rozd�l mezi knihou a na��m sv�tem. Sv�t se pohybuje. Jako
kdyby se sama kniha neust�le p�episovala. N�kter� ��sti se n�m zdaj� b�t
stabiln�, av�ak n�kde prob�haj� neust�le neviditeln� zm�ny. Sv�t je v okam�iku a
kniha A a v p��t�m okam�iku b kniha B. V�echny mo�n� stavy sv�ta tvo�� knihovnu.
Av�ak budeme analyzovat nejprve jednodu�� p��pad, nehybn� text.
T�i rozm�ry prostoru nejsou ekvivalentn�. Pohyb vp�ed je snadn�, vzad ne�ikovn�,
Pohyby vlevo nebo vpravo, jako krabi, nejsou norm�ln�, nahoru a dol� se m�eme
pohybovat pouze v kr�tk�ch skoc�ch (dlouh� p�dy dol� kon�� nebezpe�n�). V knih�ch
o�i mus� sk�kat na p��t� ��dky, strany se mus� obracet, nov� svazky otev�rat.
Zvy�uj�c� se �sil� je pot�ebn� v ka�d�m nov�m kroku.
Matematika abstrahuje tyto rozd�ly. T�i rozm�ry prostoru jsou pova�ovan� za

ekvivalentn� a ortogon�ln�.
N� sv�t se zd� b�t omezen t�mito t�emi rozm�ry. Nejsme schopni nal�zt �tvrt�
geometrick� rozm�r, kter� by byl ortogon�ln� k prv�m t�em. To je zdrojem mnoha
pot�� a nedorozum�n�. Matematikov� pokuste si se jim vyhnout skr�vaj�ce decentn�
na�i neschopnost jako ostudu.
Od starov�ku ortogonalita znamen�, �e mezi dv�ma p��mkami existuje prav� �hel R.

Ve skute�nosti zde mus� b�t 4 R, pokud se k�� dv� p��mky
$$\begin{array}{ccc}
R &\vline & R \\
& \vline & \\
\hline
& \vline & \\
R & \vline & R
\end{array}$$
T�et� p��mka v rovin� mus� b�t bu� paraleln� k jedn� z nich, potom k�� jinou,
nebo k�� ob�, potom tvo�� troj�heln�k, vyjma p��mky proch�zej�c� k��en�m prv�ch
dvou p��mek.
Nejd�le�it�j�� vlastnost� pravo�hl�ch troj�heln�k� je, �e �tverec nad jejich

p�eponami jsou stejn� sou�t�m �tverc� obou ostatn�ch stran jako na obr.
\ref{Pythagorean}
\begin{figure}
\caption{Pythagorova v�ta. $a^2\ +\ b^2\ = \ c^2$}
\label{Pythagorean}
\linethickness{0.6 pt}
\begin{picture}(150.00,130.00)
\put(50.00,80.00){\line(0,1){30.00}}
\put(50.00,110.00){\line(1,0){30.00}}
\put(80.00,110.00){\line(0,-1){30.00}}
\put(80.00,80.00){\line(-1,0){70.00}}
\put(10.00,80.00){\line(0,-1){40.00}}
\put(10.00,40.00){\line(1,0){40.00}}
\put(50.00,40.00){\line(0,1){40.00}}
\put(50.00,80.00){\line(1,0){30.00}}
\put(80.00,80.00){\line(0,1){0.00}}
\put(80.00,80.00){\line(-1,0){30.00}}
\put(50.00,40.00){\line(3,4){30.00}}
\put(80.00,80.00){\line(4,-3){40.00}}
\put(120.00,50.00){\line(-3,-4){30.00}}
\put(90.00,10.00){\line(-4,3){40.00}}
\put(63.00,85.00){\makebox(0,0)[cc]{a}}
\put(71.00,56.00){\makebox(0,0)[cc]{c}}
\put(43.00,60.00){\makebox(0,0)[cc]{b}}
\end{picture}
\end{figure}
Nejmen�� pravo�hl� troj�heln�k, jeho� strany jsou cel� ��sla m� strany 3, 4, 5.

Jejich �tverce jsou 9 + 16 = 25. Vztah mezi stranami pravo�hl�ch troj�heln�k� je
zn�m jako {\em Pythagorova v�ta}. Znalost pravo�hl�ch troj�heln�k� byla jedn�m z
prvn�ch matematick�ch �sp�ch� lidstva. Pyramidy maj� �tvercov� z�kladny. Jejich
triangulace byla velmi p�esn� d�ky vyu�it� tento znalosti.
Podobn� jako nejsme schopni nal�zt �tvrt� rozm�r, nejsme ani schopni rozhodnout,
zda mno�ina ��sel neodpov�d� mno�in� ortogon�ln�ch p��mek, jejich� d�lky
odpov�daj� dan�m ��sl�m. Kresleme postupn� pravo�hl� troj�heln�ky jako na
obr.\ref{Consecutive}
\begin{figure}
\caption{Postupn� Pythagorovo s��t�n�. Nov� vektory se p�i��taj� jako ortogon�ln�
k sou�tu p�edchoz�ch}
\label{Consecutive}
%\vector(20.00,80.00)(70.00,80.00)
\put(70.00,80.00){\vector(1,0){0.2}}
\put(20.00,80.00){\line(1,0){50.00}}
%\end
%\vector(70.00,80.00)(70.00,50.00)
\put(70.00,50.00){\vector(0,-1){0.2}}
\put(70.00,80.00){\line(0,-1){30.00}}
%\end
%\vector(70.00,50.00)(55.00,25.00)
\put(55.00,25.00){\vector(-2,-3){0.2}}
\multiput(70.00,50.00)(-0.12,-0.20){126}{\line(0,-1){0.20}}
%\end
%\vector(55.00,25.00)(30.67,8.33)
\put(30.67,8.33){\vector(-3,-2){0.2}}
\multiput(55.00,25.00)(-0.18,-0.12){139}{\line(-1,0){0.18}}
%\end
\put(43.67,84.00){\makebox(0,0)[cc]{a}}
\put(75.00,64.00){\makebox(0,0)[cc]{b}}
\put(68.33,34.33){\makebox(0,0)[cc]{c}}
\put(48.00,12.67){\makebox(0,0)[cc]{d}}
\put(63.67,73.00){\makebox(0,0)[cc]{R}}
\put(60.67,48.67){\makebox(0,0)[cc]{R}}
\put(45.67,25.67){\makebox(0,0)[cc]{R}}
\put(20.00,80.00){\circle{0.00}}
\put(20.00,80.00){\circle{0.00}}
\put(20.00,80.00){\circle{2.75}}
%\vector(20.00,80.00)(70.00,50.00)
\put(70.00,50.00){\vector(3,-2){0.2}}
\multiput(20.00,80.00)(0.20,-0.12){251}{\line(1,0){0.20}}
%\end
%\vector(20.00,80.00)(55.00,25.00)
\put(55.00,25.00){\vector(2,-3){0.2}}
\multiput(20.00,80.00)(0.12,-0.19){292}{\line(0,-1){0.19}}
%\end
%\vector(20.00,80.00)(30.67,8.33)
\put(30.67,8.33){\vector(1,-4){0.2}}
\multiput(20.00,80.00)(0.12,-0.81){89}{\line(0,-1){0.81}}
%\end
\end{picture}
\end{figure}
Ka�d� nov� p��mka je ortogon�ln� k pravo�heln�kov�mu sou�tu v�ech p�edch�zej�c�ch

p��mek. Pokuste se vytvo�it t��rozm�rn� model tak, �e polo��me t�et� p��mku kolmo
k rovin�, ve kter� le�� prv� dv� p��mky. Potom oto��me tuto p��mku do roviny
ortogon�ln� k p�epon�, skl�daj�ce ji dol�, a� se dotkne roviny. T�m vznikne nad
rovinou m�sto pro �tvrt� vektor, op�t ortogon�ln� k p�epon� prv�ch t�� vektor�.
Dostaneme obecnou rovnici
\begin{equation}
L^2\ = \ \sum m^2_j
\end{equation}
\label{sou�tu}
kde $m^2_j$ zastupuje $n$ rozd�ln�ch odv�sen a $L^2$ je �tverec d�lky v�ech $n$
odv�sen. M�eme oto�it postupn� ka�d� vektor roviny takov�m zp�sobem, �e tvo��
pravo�hl� troj�heln�k se sou�tem v�ech ostatn�ch $(n - 1)$ vektor�, av�ak nesm�me
uva�ovat sou�asn� v�ce p��mek nebo� zjist�me, �e nejsou ortogon�ln�, jak jasn�
vid�me na obr.\ref{Consecutive}, kde byla nakreslena s�rie pravo�hl�ch
troj�heln�k�.
Pokud bychom m�li k dispozici v�ce rozm�r�, mohli bychom rozlo�it takov� sou�ty do
n ortogon�ln�ch sm�r�.
Sou�et $n$ �tverc� s hodnotami stran (d�lkami) $m^2_j$ se m�e op�t rozlo�it do
Pythagorova troj�heln�ku, jeho� �tverce stran a, b, c jsou postupn�
\begin{equation}
a^2 = n\overline{m}
\end{equation}
\begin{equation}
b^2 = \sum m^2 - n\overline{m}
\end{equation}
\begin{equation}
c^2 = \sum m^2_j,
\end{equation}\.
\label{mean}
$\overline{m}$ v \ref{mean} je zn�m� jako {\em aritmetick� pr�m�r}. Ve skute�nosti

aritmetick� pr�m�r m�e b�t identick� s jedn�m z $n$ s��tanc�. Aritmetick� pr�m�r
se po��t� obvykle nalezen�m sou�tu v�ech $m$ hodnot a jeho d�len�m $n$
\begin{equation}
\overline{m} = \sum m_j/n.
\end{equation}
\label{bar}
P��mkovou d�lkou strany je jej� odmocnina. Zde se odmocnina $n$ objevuje pon�kud
p�ekvapiv�, av�ak je to d�lka diagon�ly $n$ rozm�rn� krychle. Podobn� t�et� stranu
troj�heln�ku (1.3) se m�e normalizovat jej�m d�len�m s $n$. Potom dostaneme
hodnotu $\sigma^2$ zn�mou jako {\em disperze}
\begin{equation}
\sigma^2 = 1/n\sum (m^2_j - n\overline{m}^2).
\end{equation}
\label{standard}
Odmocnina disperze, kter� je srovnateln� s pr�m�rem, je zn�m� jako {\em standardn�

odchylka} $\sigma$. Nap��klad vezm�te hodnoty 1, 2, 3, 4. Jejich pr�m�r je 2.5,
sou�et �tverc� $30 = 1 + 4 + 9 + 16$. Disperze je $1/4(30 - 4 \times 6.25) =
1.25$.
P�i po��t�n� pr�m�ru a standardn� odchylky nepot�ebujeme zn�t sm�ry obou odv�sen,
proto�e jsou ur�eny automaticky sv�mi d�lkami, jako kdy� se troj�heln�k
konstruuje ze zn�m�ch d�lek sv�ch t�� stran. Nakresl�me dv� kru�nice s pr�m�ry $a$
a $b$ na obou konc�ch strany $c$. Kde se kru�nice k��, le�� t�et� vrchol. Sm�r
v�ech stran v mnohorozm�rn�m prostoru je pro n�s zcela abstraktn�.
\section{Euklidovsk� prostor}
\label{Euklidovsk�ho prostor}
Prostor pravo�hl�ch troj�heln�k� a nikdy se k��c�ch rovnob�ek je zn�m� jako {\em

Euklidovsk� prostor}. Jeho zobecn�n� do nekone�n� mnoha rozm�r� $n \rightarrow
\infty$ pro sou�et \ref{pr�m�r} je zn�m� jako {\em Hilbert�v prostor}.
Euklidovsk� prostor s $n$ rozm�ry v n�m tvo�� podprostor.
Euklides zalo�il svoji geometrii n p�ti postul�tech:
1. Lze v�st p��mku z jak�hokoliv bodu k jin�mu.

2. Kone�nou p��mku lze nep�etr�it� prodlou�it.
3. Lze opsat kru�nici s jak�hokoliv st�edu s jak�mkoliv polom�rem.
4. V�echny prav� �hly se vz�jemn� rovnaj�.
5. Pokud p��mka prot�naj�c� dv� p��mky tvo�� vnit�n� �hly na stejn� stran� men��,
ne� dva prav� �hly, pokud se prodlou�� do nekone�na, sb�haj� se na stran�, kde
jsou �hly men�� ne� dva prav� �hly.
P�t� postul�t je nadbyte�n�. Z toho plyne p��mo z aplikace prvn�ch �ty� postul�t�
v n�sleduj�c� konstrukci.
Vezmeme �tverec ABCD. V�echny jeho prav� �hly jsou podle 4. postul�tu prav�,
v�echny jeho strany jsou p��mky. P�id�me k tomuto �tverci ABCD nov� �tverec CDEF
a vyrovn�me strany AE a BF podle 2. postul�tu. Ke z�skan�mu obd�ln�ku ABEF
p�id�me nov� �tverec EFGH, op�t vyrovn�me strany AG a BH podle 2. postul�tu.
Takov�m zp�sobem budeme pokra�ovat s p�id�v�n�m �tverc� do nekone�na, p��padn� na
jin� krat�� stran� obd�ln�ka.
Takov�m zp�sobem vytvo��me paraleln� p��mky spojen� hranami.
Existuj� dv� mo�nosti, �e dlouh� strany nekone�n�ho obd�ln�ku se setkaj� nebo

rozejdou. Bu� t�mito dlouh�mi stranami nejsou p��mky odpov�daj�c� po�adavk�m 2.
postul�tu, nebo prav� �hly n�sledn�ch �tverc� nesplnily po�adavky 4. postul�tu.
P�t� postul�t je d�sledek aplikace p�ede�l�ch postul�t� pro nekone�n� konstrukce.
Probl�m ortogonality ztr�c� svou d�le�itost v Hilbertov� prostoru. Pokud m�te

z�sob�rnu nekone�n� mnoha vektor�, m�ete vybrat jak�hokoliv dva jako prvn�, kter�
budou vz�jemn� kolm�. M�ete b�t jisti, �e naleznete t�et�, kter� bude ortogon�ln�
k prvn�m dv�ma. Tak m�ete pokra�ovat. Budete vy�erp�ni p�ed t�m, ne� budete
schopni vy�erpat nekone�nou z�sob�rnu. Nebo m�ete b�t l�n� a pou��t alternativn�
vektory s �hly v�t��mi a men��mi ne� ortogon�ln�. Chyby se budou ur�it� postupn�
kompenzovat.
Euklides zavedl axiomy do matematiky. Prostor a jeho prvky jsou definov�ny

mno�inou proposic. Nev�hodou tohoto p��stupu je, �e nev�me a priori, jej� prvky
tvo�� prostor. Pou�ijeme jin� p��stup a budeme generovat prvky postupn�.
Setk�me se s prostory s mnoha rozm�ry, pozn�vaj�ce, �e nejsme sami v prostoru. V

tomto zvl�tn�m prostoru �ij� jin� lid� a existuje v n�m mnoho v�ci. Ka�d�
jednotlivost m� svou vlastn� polohu v prostoru. Pro v��et t�chto poloh
pot�ebujeme pro ka�d� objekt jeho specifick� ��dky s vlastn�mi koordin�tami. V
ka�d� ��dce mus� b�t tolik koordin�t, kolik m� prostor, v n�m� jednotlivosti
existuj�, rozm�r�. Pokud by bylo $m$ jednotlivost� v $n$ rozm�rn�m prostoru, bylo
by nutn� zn�t $mn$ koordin�t, v 3 rozm�rn�m prostoru pot�ebujeme pro $m$
jednotlivost� $3m$ koordin�t a v 1 rozm�rn�m prostoru st�le je�t� $m$ koordin�t k
ur�en� poloh v�ech objekt�.
Prostory s $m$ objekty jsou zn�m� ve fyzice jak f�zov� prostory\footnote {Po�et
objekt� je zde dan� jako $n$. Aby se zamezilo z�m�n� s $n$ rozm�ry, pou�ijeme
symbol $m$.}. F�zov� prostory maj� podivnou vlastnost, �e n�kter� z nich m�eme
vn�mat p��mo. V�eobecn� zn�m�m p��kladem je teplota a rychlost v�tru v soustav�
molekul vzduchu. Tyto pojmy, kter� v�ichni zn�me z vlastn� zku�enosti, odpov�daj�
matematick�m pojm�m. Ka�d� molekula m� p�i teplot� okol� pr�m�rnou rychlost
n�kolika set metr� za sekundu. N�razy nepatrn�ch molekul na st�ny n�doby
vyvol�vaj� tlak. Chaotick� kolize molekul pohybuj�c�ch se v rozd�ln�ch sm�rech
vedou k st�l�mu rozd�len� rychlost� ��stic. Tyto rychlosti se rozlo�� do dvou
slo�ek. Jedna slo�ka je tvo�ena ��st� pohybu, kterou maj� spole�nou v�echny
��stice v dan�m objemu. Tuto slo�ku, matematicky aritmetick� pr�m�r, obvykle
velkou pouze n�kolik metr� za sekundu, ve srovn�n� se shora zm�n�n�mi sty metry za
sekundu u jednotliv�ch molekul, c�t�me, kdy� jsme uvnit� soustavy jako jej�
sou��st, jako v�tr, co� je fyzik�ln� vlastnost syst�mu molekul. Jinou slo�kou je
disperze z pr�m�rn� vektorov� rychlosti. Je zn�m� jako tepeln� pohyb molekul,
teplota.
Uk�eme, �e v�echny f�zov� prostory jsou {\em isomorfn�}. N�kter� jejich vlastnosti
nez�vis� na rozm�rnosti $n$ prostoru, ve kter�m je ulo�en soustava $m$ entit,
av�ak jsou uveden� pouze po�tem entit.
F�zov� prostor je tedy realitou a nen� matematickou konstrukc�. Na ne�t�st� na�e

zku�enost je omezena vlastnostech jeskyn� v n� �ijeme, jak Plato napsal. Je
extr�mn� nesnadn� p�ekonat tento handicap a vid�t ide�ln� prostory za st�ny, kter�
vyvol�vaj�. St�ny vn�j��ho sv�ta, kter� na�e o�i prom�taj� na st�nu jeskyn�, ve
kter� �ijeme (mozkovnu) jsou dvou rozm�rn� \footnote{ Angli�tina mi dovolila
slovn� h��ku, pojem pro mozkovnu je scull cave.}. T�et� rozm�r rozli�ujeme �sil�m
sval� o�� zaost�uj�c�ch na retinu. To se d�je automaticky. Vy�� rozm�ry
rozli�ujeme �sil�m na�ich mozk� nebo jejich roz��en�, po��ta��. Bude dlouho
trvat, ne� se p�izp�sob�me pojmu vy��ch rozm�r� stejn�m zp�sobem jako se n� zrak
p�izp�sobil t�em rozm�r�m. Na�e vizu�ln� org�ny se vyv�jely po sta miliony rok�.
Pojem mo�nosti neviditeln�ch prostor� se zrodil p�ed 2500 roky, studie jejich
vlastnost� zapo�aly p�ed 250 roky a po��ta�e, kter� usnadnily jejich porozum�n� se
objevily p�ed 50 roky. Chce to �as.
\section{Jednotkov� vektory ${\bf e}_j$}

\label{Jednotkov� vektory}
Nyn� je �as zav�st pojem line�rn� translace. Pokud se mikro��stice pohybuje ve

Wilsonov� komo�e (nebo letadlo v stratosf��e), zanech�v� za sebou stopu
ionizovan�ch ��stic, na kter�ch se kondenzuj� molekuly. P�edstavte si, �e tak�
abstraktn� bod, kdy� se pohybuje, zanech�v� takovou stopu. Naz�v�me ji {\em
vektor} a kresl�me ji jako p��mku se �ipkou ve sm�ru pohybu $\longrightarrow$. K
posunut� bodu mus�me pou��t tuto stopu spojuj�c� ob� polohy bodu, po��te�n� a
kone�nou. Diskutovali jsme ortogonalitu a je z�ejm�, �e vektory mohou b�t
ortogon�ln�. Av�ak definovali jsme ortogonalitu pouze mezi p��mkami a proto
p�edpokl�dejme, �e vektory jsou p��mkov�. Ov�em pohyb v prostoru nemus� b�t omezen
pouze na pohyb pod�l p��mky, av�ak pokou��me se udr�ovat n� prostor tak
jednoduch�, jak je to mo�n�. M�eme p�edpokl�dat, �e prostory s k�ivkov�mi vektory
jsou isomorfn� prostor�m s p��mkov�mi vektory.
Nyn� zavedeme speci�ln� m�sto v $n$ rozm�rn�m prostoru, od kter�ho budeme m��it
v�echny translace. Tento bod budeme naz�vat {\em st�ed soustavy koordin�t}. Potom
definujeme $n$ bod� na kouli (kruhu) se st�edem ve st�edu soustavy koordin�t.
P�ijmeme r�dius koule jako jednotkovou d�lku. M�eme si p�edstavit, �e body na
kouli jsou p�enesen� st�edy soustavy koordin�t a budeme naz�vat ka�d� vektor
spojuj�c� st�ed soustavy koordin�t s definovan�mi $n$ body na kouli {\em
jednotkov� vektor} ${\bf e}_j$. Notac� jednotkov�ho vektoru ${\bf e}_j$ je ��dka v
kulat�ch z�vork�ch s $n$ prvky. Ve fyzice symboly se �ipkami se pou��vaj� jako
$\vec \j$. $(n - 1)$ prvk� vektoru ${\bf e}_j$ jsou nuly a je pouze jeden
jednotkov� prvek na j-t�m m�st�
\begin{equation}
{\bf e}_j = (0_1, 0_2,\dots, 1_j, \dots, 0_n).
\end{equation}
\label{jednotkov�}
Stejn� d�lky v�ech jednotkov�ch vektor� ${\bf e}_j$ v (\ref{jednotkov�}) nejsou

podstatnou podm�nkou existence vektorov�ho prostoru. Mohli bychom definovat
jednotkov� vektory ${\bf e}_j$ v (\ref{jednotkov�}) jako maj�c� rozd�ln� d�lky,
prov�st v�echny operace jako s vektory maj�c�mi stejn� d�lky a teprve potom
modifikovat v�sledky podle definovan�ch d�lek. Krychle, jej� strany nejsou rovn�,
je pravo�hl� rovnob�n�k. Jej� objem se nap��klad m�e vypo��tat jako
\begin{itemize}
\item {strana $ = 4.4$ cm}
\item {strana $b = 3.9$ cm}
\item {strana $c = 0.4$ cm}
\begin{itemize}
\item {objem = $4.4 \times 3.9 \times 0.4 = 6.864$.}
\end{itemize}
\end{itemize}
Jinou mo�nost� je
\begin{itemize}
\item {strana $ = 2.2 \times$ vektor ${\bf a}$ = 2 cm}
\item {strana $b = 1.3 \times$ vektor ${\bf b}$ = 3 cm}
\item {strana $c = 0.4 \times$ vektor ${\bf c}$ = 1 cm}
\begin{itemize}
\item {objem $= 2.2 \times 1.3 \times 0.4 = 1.144$}
\item {objem rovnob�n�ka = $2 \times 3 \times 1 = 6$}
\item {celkov� objem $ 1.144 \times 6 = 6.864$}.
\end{itemize}
\end{itemize}
Vektory, kter� za��naj� v jin�ch bodech prostoru jsou srovn�v�ny s t�mito vzorky
vektor� ${\bf e}_j$ za��naj�c�mi ve st�edu. Jsou pova�ovan� za {\em identick�} s
jednotkov�mi vektory ${\bf e}_j$, pokud jsou {\em koline�rn�}. Ov�em tyto vektory
mohou b�t krat�� nebo del��, mohou m�t opa�n� sm�ry, av�ak takov� rozd�ly budou
napraveny algebraick�mi prost�edky pozd�ji.
N�kdy vektory nesouhlas� s jednotkov�mi vektory, av�ak s jejich line�rn�mi

kombinacemi. P�edpokl�d�me, �e jednotkov� vektory ${\bf e}_j$ jsou ortogon�ln�
podle definice.
Podrob�me tyto jednotkov� vektory rozd�ln�m matematick�m operac�m. Nalezneme

jejich sou�ty, rozd�ly a sou�iny, budeme se dokonce pokou�et je d�lit. Tyto
operace se budou prov�d�t v algebraick� form�. Ne� budeme pokra�ovat, mus�me
prozkoumat v�sledky vektorov� translace na n�jak�ch p��kladech, abychom
interpretovali algebraick� v�sledky spr�vn�.
Jak se mohou dva vektory se��tat? P�edpokl�dejme, �e st�ed ${\bf 0}$ byl nejprve
p�enesen do bodu $a$ vektorem ${\bf e}_a$ potom do bodu s koordin�tami $ab$
translac� ${\bf e}_b$.
Existuj� jin� mo�nosti jak dos�hnout stejn� bod. M�eme nejprve prov�st translaci $
{\bf e}_b$ potom translaci ${\bf e}_a$. V u�ebnic�ch algebry m�ete nal�zt, �e
sumace je {\em komutativn�} operace. Toto slovo znamen�, �e v�sledek operace nen�
z�visl� na po�ad� �len� v operaci. Je pravda, �e kone�n� poloha v prostoru
neobsahuje informaci o zp�sobu, jak tato poloha byla dosa�ena. Av�ak zde existuje
je�t� jin� mo�nost, jak se vektory mohou se��tat: Oba vektory a sou�asn� bod se
posunuje p��mo ve sm�ru mezi ob�ma, jako p�i ta�en� auta dv�ma lany jako na
obr.\ref{Vektorov� akce}
\begin{figure}
\caption{Vektorov� akce. Postupn� akce A a B a simult�nn� akce S dvou vektor� $
{\bf a}$ a ${\bf b}$ vedou k stejn� kone�n� poloze R}
\label{Vektorov� akce}
%\vector(9.00,55.00)(9.00,85.00)
\put(9.00,85.00){\vector(0,1){0.2}}
\put(9.00,55.00){\line(0,1){30.00}}
%\end
%\vector(9.00,85.00)(39.00,85.00)
\put(39.00,85.00){\vector(1,0){0.2}}
\put(9.00,85.00){\line(1,0){30.00}}
%\end
%\vector(44.00,55.00)(74.00,55.00)
\put(74.00,55.00){\vector(1,0){0.2}}
\put(44.00,55.00){\line(1,0){30.00}}
%\end
%\vector(74.00,55.00)(74.00,85.00)
\put(74.00,85.00){\vector(0,1){0.2}}
\put(74.00,55.00){\line(0,1){30.00}}
%\end
%\vector(89.00,55.00)(89.00,85.00)
\put(89.00,85.00){\vector(0,1){0.2}}
\put(89.00,55.00){\line(0,1){30.00}}
%\end
%\vector(89.00,55.00)(119.00,55.00)
\put(119.00,55.00){\vector(1,0){0.2}}
\put(89.00,55.00){\line(1,0){30.00}}
%\end
\put(9.00,55.00){\circle{4.00}}
\put(44.00,55.00){\circle{4.00}}
\put(89.00,55.00){\circle{4.00}}
\put(44.00,10.00){\circle{4.00}}
%\vector(44.00,10.00)(74.00,40.00)
\put(74.00,40.00){\vector(1,1){0.2}}
\multiput(44.00,10.00)(0.12,0.12){251}{\line(0,1){0.12}}
%\end
\put(24.00,70.00){\makebox(0,0)[cc]{A}}
\put(54.00,70.00){\makebox(0,0)[cc]{B}}
\put(104.00,70.00){\makebox(0,0)[cc]{S}}
\put(55.00,35.00){\makebox(0,0)[cc]{R}}
\end{picture}
\end{figure}
\section{Matice}
%\addcontentsline{kc}{section}{Matice}
\label{Matice}
Pot�ebujeme tedy t�i mo�nosti, jak ps�t sou�et dvou vektor�. Mus�me m�t mo�nost
ps�t je jako postupn� p�sob�c� vektory nebo jako sou�asn� p�sob�c� vektory.
Sou�asn� p�sob�c� jednotkov� vektory se mohou snadno zapsat jako sou�et dvou
jednotkov�ch vektor� v jedn� ��dce. Pravidlo je jednoduch�, prvky se p�i��taj� na
sv�ch m�stech:
\begin{center}
(1, 0, 0) + (0, 1, 0) = (1, 1, 0).
\end{center}
V t�to notaci m�me celkem $n$ sou�asn� p�sob�c�ch vektor� v ��dce. Tedy mus�me
ps�t n�sledn� vektory v takov�m sou�tu jak sloupec ��dkov�ch vektor�. Dostaneme
dva rozd�ln� sloupce pro na�e p��klady
\left(
\begin{array}{ccc}
(1, & 0, & 0) \\
(0, & 1, & 0)
\end{array}
\right)
& \qquad &
\left(
\begin{array}{ccc}
(0, & 1, & 0) \\
(1, & 0, & 0)
\end{array}
\right)\;.
\end{array}$$
Takov� sloupce $m$ vektor-��dk� maj�c� v ka�d� ��dce $n$ prvk� jsou zn�m� jako
{\em matice}. ��dkov� z�vorky a ��rky jsou z matice vymaz�ny. V�imn�te si, �e v
matici jsou prvky uspo��d�ny do sloupc� podobn� jak do ��dk�. Je tedy mo�n� pou��t
konvenci, �e matice je tvo�ena $n$ n�sledn�mi $m$ rozm�rn�mi vektor-sloupci.
Pon�vad� m�me zaveden� pro jednotliv� sloupce doln� index $j$ jdouc� od 1 k $n$,
m�eme pou��t pro ��dky matice index $i$ jdouc� od 1 k $m$. Vzpome�te se, �e index
$i$ je p��tomn� v textech implicitn�, jako p�irozen� po��dek n�sledn�ch symbol�.
To nemus� b�t vyj�d�en� explicitn�.
N�kdy je v�hodn� nechat oba indexy vych�zet od nuly. Potom jdou a� $(m -1)$ nebo
a� $(n -1)$. Lze nal�zt jeden maticov� index napsan� jako doln� a druh� jako
horn�. Av�ak je lep�� rezervovat horn� index pro mocniny. Kdy� po sob� n�sleduj�
dva stejn� symboly, nap��klad ${\bf aa}$, p�ou se kr�tce jako ${\bf a}^2$. Kdy� to
d�l�me, zpracov�v�me n�sledn� vektory jakoby se n�sobily. N�soben� je {\em
nekomutativn�} operace. V�sledek z�vis� na po�ad� �len� v operaci. Nebudeme
pou��vat jak�koliv symbol pro n�soben� vektor� nebo matic.
M�me v na�ich p��kladech mal� kulat� z�vorky ve v�ech ��dc�ch matice uvnit�
v�t��ch z�vorek pou��van�ch pro matice. Matice se tak� ohrani�uj� dvojit�mi
svislicemi nebo jsou naps�n do r�me�ku. Budeme je ps�t n�kdy bez jak�chkoliv
ohrani�en�, av�ak kdy� se dot�kaj�, odd�l�me je jednoduchou �arou.
Je je�t� nutn� uva�ovat rozd�ln� matice s jednotkov�mi vektory:
$$\begin{array}{ccccc}
\left(
\begin{array}{cc}
0 & 0 \\
1 & 1
\end{array}
\right) & \qquad &
\left(
\begin{array}{cc}
1 & 1 \\
0 & 0
\end{array}
\right) & \qquad &
\left(
\begin{array}{cc}
1 & 0 \\
1 & 0
\end{array}
\right)
\end{array}\;.$$
Matice s pr�zdn�mi ��dky jsou mo�n� nadbyte�n�, pon�vad� ��dn� akce neodpov�d�
dan� ��dce, av�ak v�imn�te si, �e t�et� matice m�e b�t z�skan� z druh� oto�en�m
prvk� okolo hlavn� diagon�ly, nebo z�m�nou ��dkov�ch $i$ a sloupcov�ch $j$ index�.
Matice ${\bf M}$ jsou transponovan� matice ${\bf M}^{\rm T}$. Matice s dv�ma
identick�mi jednotkov�mi vektory v n�sledn�ch ��dc�ch se mohou interpretovat jako
dv� n�sledn� translace jdouc� stejn�m sm�rem. V�sledn� poloha v prostoru m�e b�t
z�ejm� popsan� vektorem $(2, 0)$. Av�ak pokud se pokou��me interpretovat tento
vektor s jin�mi ��sly ne� 0 a 1, maje na v�dom� na�i konvenci, �e vektory v ��dce
jsou simult�nn�, m�me pot�e s interpretaci t�chto prvk�. M�eme si p�edstavit, �e
translace vy�aduje v�t�� s�lu, aby se provedla, a �e m� dvojitou intenzitu jak v
hudb� forte. Abychom byli konsistentn�, nem�eme interpretovat jin� prvky matice,
ne� 0 a 1 jednodu�e jako d�lky vektoru, pokud nezavedeme takov� vektory n�jak�mi
algebraick�mi operacemi, kter� u�in� takov� multivektory dovolen�mi prvky v na�em
prostoru.
V kvantov� mechanice existuje princip exkluse formulovan� Paulim. Konstatuje, �e v

syst�mu nemohou b�t dv� identick� ��stice. Z na�� zku�enosti v�me, �e v jednom
m�st� nemohou b�t dv� v�ci sou�asn�. Budeme aplikovat takov� princip pro vektory.
Omezme se nejprve na matice maj�c� pr�v� jeden jednotkov� vektor ${\bf e}_j$ nejen
v ka�d� poloze, ale tak� v ka�d� ��dce. Pou�ijeme symbol ${\bf e}_j$ nejen pro
geometrick� translace v prostoru, ale tak� pro rozd�ln� objekty, e.g. pro p�smeny
t�to knihy. (P�i p�smena do ��dk�, tedy text je ��dka sloupc� a ka�d� p�smeno j
mus� b�t nahrazeno odpov�daj�c�m jednotkov�m vektor-sloupcem ${\bf e}_j^{\rm T}$).
Matice maj�c� jeden jednotkov� prvek v ka�d� ��dce se zdaj� p��li� "naivn�", aby
byly studov�ny, av�ak uvid�me, �e maj� zcela zaj�mav� vlastnosti.
Jednou u�ite�nou vlastnost� naivn�ch matic ${\bf N}$ je, �e se mohou

interpretovat bu� jak �ady $m$ jednotkov�ch vektor� ${\bf e}_j$ jdouc� od st�edu
soustavy koordin�t k n�jak�mu bodu v $n$ rozm�rn�m prostoru nebo jako poloha
vektoru v $m$ rozm�rn�m prostoru. Abychom udr�eli na�i konvenci o n�slednosti a
simult�nnosti translace vektor�, transponujeme naivn� matice ${\bf N}$ do ${\bf
N}^{\rm T}$. P�eme ji jako ��dku jednotkov�ch vektor�-sloupc� ${\bf e}_j$.
Jednotkov� symboly se budou objevovat v $j$-t� ��dce $n$ rozm�rn�ho sloupce m�sto
v $j$-t�m sloupci $n$ rozm�rn� ��dky. Soustava index� jednotkov�ho prvku je
v�hodnou zna�kou d�lky vektoru ${\bf e}_i$, kter� vych�z� ze st�edu koordin�t v
$m$ rozm�rn�m prostoru. Neexistuje ��dn� prvek, kter� by mohl kolidovat s touto
interpretac�. Av�ak vzd�lenosti od st�edu mohou b�t nuly. Tedy ��dkov�m index�m
mus� b�t po��t�na od nuly, ode��taje jednotku z ka�d�ho p�vodn�ho indexu $i$. V
takov� interpretaci matice ${\bf N}^{\rm T}$ odpov�d� {\em tv��m} (obr.
\ref{Face}).
\begin{figure}
\caption{Tv�� v 8 rozm�rn�m prostoru. Konce jednotliv�ch vektor� jsou spojen� s
jejich sousedy p��mkami}
\label{Face}
%\vector(50.00,50.00)(10.00,50.00)
\put(10.00,50.00){\vector(-1,0){0.2}}
\put(50.00,50.00){\line(-1,0){40.00}}
%\end
\put(50.00,50.00){\circle{4.00}}
%\vector(50.00,50.00)(90.00,50.00)
\put(90.00,50.00){\vector(1,0){0.2}}
\put(50.00,50.00){\line(1,0){40.00}}
%\end
%\vector(50.00,50.00)(50.00,90.00)
\put(50.00,90.00){\vector(0,1){0.2}}
\put(50.00,50.00){\line(0,1){40.00}}
%\end
%\vector(50.00,50.00)(90.00,90.00)
\put(90.00,90.00){\vector(1,1){0.2}}
\multiput(50.00,50.00)(0.12,0.12){334}{\line(0,1){0.12}}
%\end
%\vector(50.00,50.00)(10.00,90.00)
\put(10.00,90.00){\vector(-1,1){0.2}}
\multiput(50.00,50.00)(-0.12,0.12){334}{\line(0,1){0.12}}
%\end
\put(50.00,72.00){\circle{6.00}}
\put(65.00,65.00){\circle{6.00}}
\put(24.00,76.00){\circle{6.00}}
\put(32.00,50.00){\circle{6.00}}
\put(77.00,50.00){\circle{6.00}}
%\emline(77.00,50.00)(65.00,65.00)
\multiput(77.00,50.00)(-0.12,0.15){101}{\line(0,1){0.15}}
%\end
%\emline(65.00,65.00)(50.00,72.00)
\multiput(65.00,65.00)(-0.25,0.12){59}{\line(-1,0){0.25}}
%\end
%\emline(50.00,72.00)(24.00,76.00)
\multiput(50.00,72.00)(-0.76,0.12){34}{\line(-1,0){0.76}}
%\end
%\emline(24.00,76.00)(32.00,50.00)
\multiput(24.00,76.00)(0.12,-0.39){67}{\line(0,-1){0.39}}
%\end
%\vector(50.00,50.00)(10.00,10.00)
\put(10.00,10.00){\vector(-1,-1){0.2}}
\multiput(50.00,50.00)(-0.12,-0.12){334}{\line(0,-1){0.12}}
%\end
%\vector(50.00,50.00)(50.00,10.00)
\put(50.00,10.00){\vector(0,-1){0.2}}
\put(50.00,50.00){\line(0,-1){40.00}}
%\end
%\vector(50.00,50.00)(90.00,10.00)
\put(90.00,10.00){\vector(1,-1){0.2}}
\multiput(50.00,50.00)(0.12,-0.12){334}{\line(0,-1){0.12}}
%\end
\put(17.00,17.00){\circle{6.00}}
\put(17.00,17.00){\circle{6.00}}
\put(81.00,19.00){\circle{6.00}}
%\emline(32.00,50.00)(17.00,17.00)
\multiput(32.00,50.00)(-0.12,-0.26){126}{\line(0,-1){0.26}}
%\end
%\emline(77.00,50.00)(81.00,19.00)
\multiput(77.00,50.00)(0.12,-0.91){34}{\line(0,-1){0.91}}
%\end
\put(32.00,50.00){\circle{6.00}}
\put(24.00,76.00){\circle{6.00}}
\put(50.00,72.00){\circle{6.00}}
\put(65.00,65.00){\circle{6.00}}
\put(77.00,50.00){\circle{6.00}}
\end{picture}
\end{figure}
Kdy� nakresl�me $m$ vektor� na pap�r, a indexujeme je postupn�, ozna�uj�ce d�lku

ka�d�ho vektoru, a spoj�me zna�ky p��mkami, dostaneme obr�zek p�ipom�naj�c� tv��.
Ka�d� tv�� p�edstavuje bod $m$ rozm�rn�ho prostoru a existuje tolik tv�� jako
existuje bod� v tomto prostoru. Zn�te svou tv��? Je tvo�ena rozd�ln� v rozd�ln�ch
prostorech.
Kdy� se sezn�m�me se v�emi naivn�mi maticemi jejich spo��t�n�m, budeme studovat

jejich sou�ty a rozd�ly, co� znamen� vlastnosti matic maj�c�ch v ka�d� ��dce
sou�et nebo rozd�l dvou jednotkov�ch vektor�. D��ve ne� p�ejdeme k maticov�
aritmetice nau��me se, jak k pracovat maticemi.. Nejprve zavedeme maticov�
sou�iny.
\section{Skal�rn� sou�iny a kvadratick� formy}

\label{Scalar}
Kdy� m�me dva vektory ${\bf a}$, ${\bf b}$, m�eme nal�zt vz�jemn� projekce obou
vektor� jako na obr. \ref{Skal�rn� sou�iny}.
\begin{figure}
\caption{Skal�rn� sou�iny. Oba vektory se vz�jemn� prom�taj�}
\label{Skal�rn� sou�iny}
%\emline(10.00,35.00)(114.00,35.00)
\put(10.00,35.00){\line(1,0){104.00}}
%\end
\put(60.00,35.00){\circle{4.00}}
%\emline(100.00,65.00)(20.00,5.00)
\multiput(100.00,65.00)(-0.16,-0.12){501}{\line(-1,0){0.16}}
%\end
\put(20.00,35.00){\circle{4.00}}
%\emline(100.00,65.00)(109.00,72.00)
\multiput(100.00,65.00)(0.15,0.12){59}{\line(1,0){0.15}}
%\end
%\emline(100.00,65.00)(100.00,35.00)
\put(100.00,65.00){\line(0,-1){30.00}}
%\end
\put(100.00,65.00){\circle{4.00}}
%\emline(99.00,38.00)(100.00,35.00)
\multiput(99.00,38.00)(0.11,-0.33){9}{\line(0,-1){0.33}}
%\end
%\emline(100.00,35.00)(101.00,38.00)
\multiput(100.00,35.00)(0.11,0.33){9}{\line(0,1){0.33}}
%\end
%\emline(20.00,35.00)(37.00,18.00)
\multiput(20.00,35.00)(0.12,-0.12){142}{\line(0,-1){0.12}}
%\end
%\emline(37.00,18.00)(34.00,19.00)
\multiput(37.00,18.00)(-0.33,0.11){9}{\line(-1,0){0.33}}
%\end
%\emline(37.00,18.00)(36.00,21.00)
\multiput(37.00,18.00)(-0.11,0.33){9}{\line(0,1){0.33}}
%\end
\end{picture}
\end{figure}
Projekce jsou zn�m� jako {\em skal�rn� sou�iny}. Pokud oba vektory jsou
ortogon�ln�, skal�rn� sou�in je ${\bf 0}$, pokud jsou koline�rn�, skal�rn� sou�in
je po normalizaci 1. Nenormalizovan� skal�rn� sou�in vektoru se sebou sam�m je
zn�m� jako {\em kvadratick� forma}. {\em Normalizace} znamen�, �e skal�rn� sou�in
se srovn�v� s jednotkovou d�lkou prom�tnut�ho vektoru. Skal�rn� sou�in se zd�
tedy b�t pr�v� kosinem �hlu mezi ob�ma vektory. Av�ak nen� tomu tak jednoduch�,
jak se to zd� b�t.
Slovo sou�in je spojen� s operac� {\em n�soben�}. Jak se n�sob� dva vektory?
Vezm�te vektor sloupec ${\bf v}$ a n�sobte jej vektorem ��dkou ${\bf v}^{\rm T}$.
Ka�d� prvek $j$ sloupce se n�sob� odpov�daj�c�m prvkem $i$ ��dky a sou�iny se
se��taj� do jednoho ��sla. Nap��klad: $(1, 1, 1) \times (3, 1, 0)^{\rm T}$ je
naps�n ve form�
$$\begin{array}{rrr|r}
& & & 3 \\
& & & 1 \\
& & & 0 \\
\hline
& & & \\
1 & 1 & 1 & 4
\end{array}$$
V�sledek byl z�sk�n jako $1 \times 3 + 1 \times 1 + 1 \times 0 = 4$. Jinak

n�soben�m odpov�daj�c�ch prvk� svisle
$$\begin{tabular}{cr}
(1, 1, 1) & $\times$ \\
(3, 1, 0) & \\
\hline
& \\
(3, 1, 0) & = 4
\end{tabular}$$
Kdy� zam�n�me polohy ��dky a sloupce, dostaneme stejn� v�sledek
$$\begin{array}{rrr|r}
& & & 1 \\
& & & 1 \\
& & & 1 \\
\hline
& & & \\
3 & 1 & 0 & 4
\end{array}$$
$3 \times 1 + 1 \times 1 + 0 \times 1 = 4$. Kdy� se n�sob�, prvky jednoho vektoru

se v�� prvky jin�ho vektoru. V�echny v�hy v prvn�m p��klad� byly 1. Mysl�m si, �e
u� zn�te skal�rn� sou�iny vektoru sloupce s jednotkov�m vektorem-��dkou, pon�vad�
se pou��vaj� pro nalezen� sou�t� v�ce ��sel napsan�ch do sloupc�. V druh�m
p��klad� v�hy byly 3, 1 a 0. Jednotkov� prvky dostaly rozd�ln� v�hy. Nebo operace
bylo jednodu�e $3 + 1 + 0 =4$.
Pokud vektor se v�� s�m sebou, dostaneme jeho {\em kvadratickou formu}
\begin{array}{rrr|r}
& & & 1 \\
& & & 1 \\
& & & 1 \\
\hline
& & & \\
1 & 1 & 1 & 3
\end{array}
& {\rm a} &
\begin{array}{rrr|r}
& & & 3 \\
& & & 1 \\
& & & 0 \\
\hline
& & & \\
3 & 1 & 0 & 10
\end{array}
\end{array}$$
Zde m�me $1 \times 1 + 1 \times 1 + 1 \times 1 = 3$ a $3 \times 3 + 1 \times 1 + 0

\times 0 = 10$. Odpov�daj�c� prvky obou vektor� se n�sob� a ze sou�in� se provede
jejich sou�et. U� zn�te v�sledek prvn�ho p��kladu, pon�vad� je to jednodu�e
sou�et $n$ jednotek (zde $n = 3$). Zd� se byly element�rn�, av�ak nen� tomu tak.
P�ipome�te si, co bylo �e�eno o Hilbertov� prostoru a analyzujte skal�rn� sou�in
{\em jednotkov�ho vektoru} ${\bf J}$ s jednotkov�m vektorem $\bf {J}^{\rm T}$.
(Jednotkov� vektor ${\bf J}$ je vektor sloupec, jednotkov� vektor ${\bf J}^{\rm T}
$ je vektor ��dka. V�echny jejich prvky jsou 1). Skal�rn� sou�in je jen sou�et
prvk� vektoru, kvadratick� forma je �tverec jejich Euklidovsk�ho d�lky. Pokud
mysl�te, �e m�me pracovat s odmocninami kvadratick�ch forem, p�edstavte si, �e
jednotkov� vektor ${\bf J}$ p�edstavuje $n$ lid�. Kvadratick� forma jen po��t�
tyto lidi. M�me ur�it jejich po�et jako $\surd {n}$ (odmocnina z n)? Zavedli jsme
Hilbert�v prostor a budeme pracovat se skal�rn�mi sou�iny a kvadratick�mi formami
jako se z�kladn�mi vektory bez hled�n� odmocnin.
Ve skal�rn�ch sou�inech ze dvou $n$ ($m$) rozm�rn�ch vektor� jsme z�skali jen
jedno ��slo. N�soben� sn�ilo rozm�rnost, dostali jsme jen jedno ��slo (skal�rn�)
ur�uj�c� d�lku prv�ho vektoru. Tedy sou�in vektoru ��dky n�soben� vektorem sloupem
zprava (p�irozen� po��dek obou vektor�, vektor sloupec n�sobil vektor ��dku zleva)
se naz�v� {\em vnit�n� sou�in}. Existuje tak� {\em vn�j�� sou�in}. Ten se z�sk�,
kdy� zam�n�me polohy obou vektor� a n�sob�me vektor sloupec vektorem ��dkou
zprava:
\begin{array}{r|rrr}
& 1 & 1 & 1 \\
\hline
& & & \\
1 & 1 & 1 & 1 \\
1 & 1 & 1 & 1 \\
1 & 1 & 1 & 1 \\
\end{array}
& \qquad &
\begin{array}{r|rrr}
& 3 & 1 & 0 \\
\hline
& & & \\
3 & 9 & 1 & 0 \\
1 & 3 & 1 & 0 \\
0 & 0 & 0 & 0 \\
\end{array}
\end{array}$$
Zde t�i jednorozm�rn� vektory sloupce p�sobily na t�i jedno rozm�rn� vektory
��dky. Cel� vektor sloupec by v�en v�emi prvky vektoru sloupce a jako v�sledek
byla z�skan� matice rozm�ru $3 \times 3$. M�sto dvou ��sel jsme dostali dv�
matice, ka�dou maj�c� 9 maticov�ch prvk�. Vn�j�� sou�in matice se naz�v� {\em
tenzor}. V�imn�te si, �e prvky obou vnit�n�ch sou�in� se objevily jako diagon�ln�
prvky vn�j��ch sou�in�. Jejich sou�ty, zn�m� jako {\em stopa matice}, jsou
identick� s kone�nou formou vnit�n�ho sou�inu.
Skal�rn� sou�iny se mohou prov�st z maticov�ch vektor�. Skal�rn� sou�iny

maticov�ch vektor� n�soben� vektory ��dky zleva jsou op�t vektory ��dky a
maticov� vektory n�soben� vektory sloupce zprava jsou op�t vektor-sloupce.
N�soben� sni�uje rozm�rnost maticov�ho vektoru:
\begin{equation}
\mbox{\rm vektor-��dka} \times {\bf M} = \mbox{\rm vektor-��dka}
\end{equation}
\begin{equation}
{\bf M} \times \mbox{\rm vektor-sloupec} = \mbox{\rm vektor-sloupec}.
\end{equation}
Vektor-��dka se n�sob� zprava postupn� v�emi sloupci matice a v�sledek m� tolik

m�st jako matice sloupc�. Vektor-sloupec se n�sob� zleva postupn� v�emi ��dky
matice a v�sledek m� tolik m�st jako matice ��dk�.
Pokud oba vektory jsou matice, n�soben� se mus� prov�st pro v�echny kombinace
��dk� a sloupc�. Sou�inem je op�t matice. V p��pad� �tverce maticov�ch vektor�,
oba sou�iny maj� identick� rozm�ry a odli�nost mezi vnit�n�m a vn�j��m prostorem
je ztracena.
\section{Matice v jednotkov�ch r�mc�ch}

%\addcontentsline{kc}{section}{Matice v jednotkov�ch r�mc�ch}
\label{Matice v jednotkov�ch r�mc�ch}
Kvadratick� forma ${\bf J}^{\rm T}{\bf J}$ po��t� prvky jednotkov�ho vektoru $\bf
{J}$. Je sou�asn� oper�torem
\begin{equation}
{\bf J}^{\rm T}(*){\bf J}.
\label{product1}
\end{equation}
Pokud vlo��me dovnit� tohoto sou�inu matici ${\bf M}$
\begin{equation}
{\bf J}^{\rm T}({\bf M}){\bf J}\,
\label{product2}
\end{equation}
dostaneme sou�et prvk� matice ${\bf M}$. ${\bf J}^{\rm T} {\bf M}$ je $n$ rozm�rn�
vektor ��dka a ${\bf MJ}$ je $m$ rozm�rn� vektor sloupec. P��t� n�soben� ${\bf J}$
(nebo ${\bf J}^{\rm T}$) se��t� prvky t�chto vektor�.
Kdy� vlo��me do (\ref{product1}) m�sto ${\bf M}$ jako v (\ref{product2})

kvadratick� formy $({\bf M}{\bf M})^{\rm T}$ nebo $({\bf M}^{\rm T}{\bf M})$,
dostaneme kvadratick� formy skal�rn�ch sou�in� ${\bf J}^{\rm T}{\bf M}$ a ${\bf
MJ}$.
Poznali jsme, �e vektor sloupec se transponuje do vektoru ��dky a opa�n�. Pokud

opakujeme tuto operaci, dostaneme zp�t p�vodn� vektorovou formu:
\begin{equation}
({\bf v}^{\rm T})^{\rm T}\ = \ {\bf v}.
\end{equation}
Matice se transponuje takov�m zp�sobem, �e v�echny vektory sloupce se transponuj�

do vektor ��dk� a opa�n�. To znamen�, �e v transponovan� matici indexy $i$ a $j$
se zam�n�.
P�i transponov�n� sou�inu dvou matic (vektor ��dka nebo sloupec je matice, kter�
m� bu� $m = 1$ nebo $n = 1$) ob� matice vym�n� si sv� m�sta, tedy
\begin{equation}
({\bf J}^{\rm T}{\bf M}^{\rm T})^{\rm T} = {\bf MJ}\
{\rm a} \
({\bf M}{\bf J})^{\rm T} = {\bf J}^{\rm T}{\bf M}^{\rm T}\;.
\end{equation}
Dostaneme dv� kvadratick� formy : ${\bf J}^{\rm T}{\bf M}^{\rm T}{\bf MJ}$ a ${\bf
J}^{\rm T}{\bf M}{\bf M}^{\rm T}{\bf J}$. Vid�me, �e oba sou�iny maj� stejn� r�mce
${\bf J}^{\rm T}(*){\bf J}$, kter� p�sob� na maticov� sou�in, kter� je uvnit�.
Tento r�me�ek po��t� jen prvky vnit�n� matice. Kvadratick� formy ${\bf M}^{\rm T}
{\bf M}$ a ${\bf M}{\bf M}^{\rm T}$ jsou zaj�mav�j��, ne� kone�n� sou�in, pon�vad�
ka�d� obsahuje v�ce informace.
P�edpokl�dali jsme, �e p�vodn� matice ${\bf M}$ m�la $m$ ��dk� a $n$ sloupc�, ob�
$m$ a $n$ jsouce rozd�ln�. Tedy transponovan� matice ${\bf M}^{\rm T}$ m�la $n$
��dk� a $m$ sloupc� a byla rozd�ln� od p�vodn� matice ${\bf M}$. �ekneme, �e
takov� matice jsou {\em asymetrick�}. ob� kvadratick� formy jsou symetrick�
matice. ${\bf M}^{\rm T}{\bf M}$ m� $n$ ��dk� a $n$ sloupc�, ${\bf M}{\bf M}^{\rm
T}$ m� $m$ ��dk� a $m$ sloupc�. Na stop�ch obou maticov�ch sou�in� jsou sou�ty
�tverc� prvk� $m_{ij}^2$ matice ${\bf M}$. To je Hilbertova d�lka maticov�ho
vektoru a ob� stopy, kter� maj� stejn� d�lky le�� na kouli s pr�m�rem maticov�ho
vektoru. Mimodiagon�ln� prvky obou kvadratick�ch forem tvo�� s jejich stopami
pravo�hl� troj�heln�ky maj�c� ob� jednotkov� projekce ${\bf J}^{\rm T}{\bf M}$ a
${\bf MJ}^{\rm T}$ jako p�epony (obr. \ref{Maticov� vektorov� soustava}).
\begin{figure}
\caption{Maticov� vektorov� soustava. ${\bf M}$ -- maticov� vektor, ${\bf J}^{\rm
T}{\bf M}$ -- projekce maticov�ho vektoru do sloupce, ${\bf MJ}$ -- projekce
maticov�ho vektoru do ��dky, $Tr({\bf M}^{\rm T}{\bf M})$ -- stopa vektoru,
$Tr({\bf MJ})$ -- stopa vektoru, $\Lambda$ -- vlastn� hodnoty vektoru, ${\bf M}^{-
1}$ -- inverzn� maticov� vektor}
\label{Maticov� vektorov� soustava}
%\circle(69.67,70.00){100.67}
\emline{69.67}{120.34}{1}{76.08}{119.92}{2}
\emline{76.08}{119.92}{3}{82.40}{118.70}{4}
\emline{82.40}{118.70}{5}{88.50}{116.68}{6}
\emline{88.50}{116.68}{7}{94.29}{113.90}{8}
\emline{94.29}{113.90}{9}{99.69}{110.40}{10}
\emline{99.69}{110.40}{11}{104.59}{106.25}{12}
\emline{104.59}{106.25}{13}{108.93}{101.50}{14}
\emline{108.93}{101.50}{15}{112.62}{96.24}{16}
\emline{112.62}{96.24}{17}{115.62}{90.56}{18}
\emline{115.62}{90.56}{19}{117.86}{84.53}{20}
\emline{117.86}{84.53}{21}{119.32}{78.27}{22}
\emline{119.32}{78.27}{23}{119.97}{71.88}{24}
\emline{119.97}{71.88}{25}{119.80}{65.45}{26}
\emline{119.80}{65.45}{27}{118.81}{59.10}{28}
\emline{118.81}{59.10}{29}{117.02}{52.93}{30}
\emline{117.02}{52.93}{31}{114.46}{47.03}{32}
\emline{114.46}{47.03}{33}{111.17}{41.51}{34}
\emline{111.17}{41.51}{35}{107.20}{36.45}{36}
\emline{107.20}{36.45}{37}{102.62}{31.94}{38}
\emline{102.62}{31.94}{39}{97.50}{28.06}{40}
\emline{97.50}{28.06}{41}{91.92}{24.85}{42}
\emline{91.92}{24.85}{43}{85.99}{22.38}{44}
\emline{85.99}{22.38}{45}{79.79}{20.69}{46}
\emline{79.79}{20.69}{47}{73.42}{19.80}{48}
\emline{73.42}{19.80}{49}{66.99}{19.74}{50}
\emline{66.99}{19.74}{51}{60.61}{20.49}{52}
\emline{60.61}{20.49}{53}{54.37}{22.05}{54}
\emline{54.37}{22.05}{55}{48.39}{24.39}{56}
\emline{48.39}{24.39}{57}{42.75}{27.47}{58}
\emline{42.75}{27.47}{59}{37.55}{31.25}{60}
\emline{37.55}{31.25}{61}{32.87}{35.66}{62}
\emline{32.87}{35.66}{63}{28.79}{40.63}{64}
\emline{28.79}{40.63}{65}{25.38}{46.08}{66}
\emline{25.38}{46.08}{67}{22.70}{51.92}{68}
\emline{22.70}{51.92}{69}{20.77}{58.05}{70}
\emline{20.77}{58.05}{71}{19.65}{64.38}{72}
\emline{19.65}{64.38}{73}{19.34}{70.80}{74}
\emline{19.34}{70.80}{75}{19.85}{77.21}{76}
\emline{19.85}{77.21}{77}{21.18}{83.50}{78}
\emline{21.18}{83.50}{79}{23.29}{89.57}{80}
\emline{23.29}{89.57}{81}{26.17}{95.32}{82}
\emline{26.17}{95.32}{83}{29.75}{100.66}{84}
\emline{29.75}{100.66}{85}{33.98}{105.49}{86}
\emline{33.98}{105.49}{87}{38.79}{109.75}{88}
\emline{38.79}{109.75}{89}{44.11}{113.36}{90}
\emline{44.11}{113.36}{91}{49.85}{116.27}{92}
\emline{49.85}{116.27}{93}{55.91}{118.42}{94}
\emline{55.91}{118.42}{95}{62.19}{119.78}{96}
\emline{62.19}{119.78}{97}{69.67}{120.34}{98}
%\end
\put(70.00,70.00){\circle{4.00}}
%\vector(70.00,70.00)(70.00,120.33)
\put(70.00,120.33){\vector(0,1){0.2}}
\emline{70.00}{70.00}{99}{70.00}{120.33}{100}
%\end
%\vector(70.00,70.33)(130.00,110.00)
\put(130.00,110.00){\vector(3,2){0.2}}
\emline{70.00}{70.33}{101}{130.00}{110.00}{102}
%\end
%\vector(70.00,70.00)(90.00,115.33)
\put(90.00,115.33){\vector(1,2){0.2}}
\emline{70.00}{70.00}{103}{90.00}{115.33}{104}
%\end
%\vector(90.00,115.33)(130.00,110.00)
\put(130.00,110.00){\vector(4,-1){0.2}}
\emline{90.00}{115.33}{105}{130.00}{110.00}{106}
%\end
%\vector(70.33,70.00)(10.00,100.00)
\put(10.00,100.00){\vector(-2,1){0.2}}
\emline{70.33}{70.00}{107}{10.00}{100.00}{108}
%\end
%\vector(70.00,70.00)(45.00,114.00)
\put(45.00,114.00){\vector(-1,2){0.2}}
\emline{70.00}{70.00}{109}{45.00}{114.00}{110}
%\end
%\vector(45.00,114.00)(10.33,100.00)
\put(10.33,100.00){\vector(-3,-1){0.2}}
\emline{45.00}{114.00}{111}{10.33}{100.00}{112}
%\end
%\vector(70.00,70.00)(26.67,44.00)
\put(26.67,44.00){\vector(-3,-2){0.2}}
\emline{70.00}{70.00}{113}{26.67}{44.00}{114}
%\end
%\vector(70.00,70.00)(127.67,33.00)
\put(127.67,33.00){\vector(3,-2){0.2}}
\emline{70.00}{70.00}{115}{127.67}{33.00}{116}
%\end
\put(70.00,165.00){\makebox(0,0)[cc]{${\bf M}$}}
\put(10.00,140.00){\makebox(0,0)[cc]{${\bf J}^{\rm T}{\bf M}$}}
\put(150.00,140.00){\makebox(0,0)[cc]{${\bf MJ}$}}
\put(50.00,150.00){\makebox(0,0)[cc]{Tr(${\bf M}{\bf M}^{\rm T})$}}
\put(110.00,150.00){\makebox(0,0)[cc]{Tr(${\bf MM}^{\rm T})$}}
\put(20.00,40.00){\makebox(0,0)[cc]{$\Lambda$}}
\put(130.00,20.00){\makebox(0,0)[cc]{${\bf M}^{-1}$}}
\end{picture}
\end{figure}
Oba skal�rn� sou�iny transformuj� matici do vektoru, ��dky nebo sloupce. Po��taj�
jednodu�e prvky v ��dc�ch nebo sloupc�ch matice ${\bf M}$. D�vaj� n�m kone�n�
v�sledky v�ech translac�, ${\bf MJ}$ v $m$ rozm�rn�m prostoru ��dek, ${\bf
J}^{\rm T}{\bf M}$ v $n$ rozm�rn�m prostoru sloupc�. Kdy� nalezneme tyto sou�ty,
sn��me rozm�r prostoru, m�sto $mn$ prvk� m�me pouze $m$ nebo $n$ prvk�. Kdy� jsme
sn�ili rozm�r maticov�ho prostoru, zjednodu�ili jsme maticov� vektor, av�ak
ztratili jsme informaci o p�vodn�m po�ad� vektor� v matici. A mimo to, alespo� v
jednom kvadratick�m skal�rn�m sou�inu, spojili jsme dohromady rozd�ln� vektory.
Pokud tyto vektory p�edstavovaly rozd�ln� v�ci, se��t�me dohromady jablka s
hru�kami jako ovoce.
Maticov� vektorov� soustava na obr. \ref{Maticov� vektorov� soustava} je slo�ena

ze samotn� matice ${\bf M}$ a jej�ch dvou projekc�, ${\bf J}^{\rm T}{\bf M}$ a $
{\bf MJ}$. Tyto projekce se rozkl�daj� do stop vektor�, Tr(${\bf J}^{\rm T}{\bf M}
$) a Tr(${\bf MJ}$). Tyto stopy vektor� maj� d�le�itou vlastnost: Maj� stejn�
d�lky jako samotn� maticov� vektor ${\bf M}$. Tak� vektor vlastn�ch hodnot
$\Lambda$ m� stejnou d�lku jako matice ${\bf M}$ a m�e nahradit ob� kvadratick�
formy. Inverzn� maticov� vektor ${\bf M}^{-1}$, pokud existuje, pat�� k maticov�
vektorov� soustav� (n�kdy m�e b�t nahrazen zobecn�nou inverzn� matic�).
Maticov� vektor m� $mn$ prvk�. Se zjednodu�� sv�mi projekcemi do odd�len�ch

prostor� ��dk� a sloupc�. Ztr�c�me v t�to projekci n�kter� vlastnosti maticov�ho
vektoru. Z�sk�v�me n�jak� informace av�ak cenou za to je ztr�ta jin�ch informac�.
Nalezen� kvadratick� formy odpov�d� logick� abstrakci. Nejd�le�it�j�� vlastnost�
obou kvadratick�ch forem je jejich schopnost nahrazovat maticov� vektory. Tato
schopnost nen� pouhou matematickou konstrukc�. Je zalo�ena na fyzik�ln�
zku�enosti, pon�vad� sv�t, ve kter�m �ijeme je jednodu�e konstruov�n takov�m
zp�sobem.
Abychom to uzav�eli: {\em Matice odpov�d� akci a jej� kvadratick� forma v�sledku
tento akce}.
Ob� kvadratick� formy maj� tuto d�le�itou vlastnost: �t�p� prostor a jeho prvky.
Budi� matice ${\bf M}$ seznamem $n$ rozd�ln�ch knih (s nezn�m�m po�tem kopi�)
pat��c�ch $m$ rozd�ln�m osob�m. Ka�d� ��dka je katalogem $i$-t� osobn� knihovny,
ka�d� sloupec je seznamem v�skyt�, kter� registruje, ve kter�ch knihovn�ch $j$-t�
kniha m�e b�t nalezena. Kvadratick� forma ${\bf M}^{\rm T}{\bf M}$ je prostor $n$
knih, na diagon�le jsou zde po�ty knihoven, ve kter�ch m�e b�t nalezena . ${\bf
M}{\bf M}^{\rm T}$ je prostor knihoven av�ak jeho prvky jsou knihy. Srovnejte to
se starov�kou sentenc�, �e existuje m�ra ve v�em nebo, �e m�rou v�eho je �lov�k.
\chapter{Konstrukce vektorov�ho prostoru}

\label{Konstrukce}
\section{��seln� a vektorov� stupnice}

\label{Po�et}
Z historie matematiky v�me, jak pe�liv� matematikov� konstruovali ��selnou osu,

zav�d�je postupn� p�irozen� ��sla, racion�ln� ��sla, iracion�ln� ��sla. Nen� nutn�
p�ipom�nat v�echny probl�my spojen� s pojmem kontinua v rozd�ln�ch axiomatick�ch
syst�mech. ��seln� osa tvo�� jedno rozm�rn� prostor. P��t� kroky, vytvo�en� dvou,
t�� a v�ce rozm�rn�ch prostor� byly provedeny jako odv�n� skok tak zvan�mi
kart�zsk�mi sou�iny.
P�edpis se zd� b�t jednoduch�: Vezm�te alespo� dva jedno rozm�rn� prostory a
n�sobte je dohromady. Mno�inov� teorie napravila n�kter� chyby, av�ak nespojila
sv� mno�inov� prostory s vektorov�mi prostory a ob� discipliny z�staly odd�len�.
Kdy� pova�ujeme stupnici p�irozen�ch ��sel\footnote {Cel� kladn� ��sla, v�etn�

nuly.}
(0) --- (1) --- (2) --- (3) --- (4) --- (5)
a srovn�me ji se stupnic� jednotkov�ch vektor� ${\bf e}_j$

(0)$\longrightarrow$(1)$\longrightarrow$(2)$\longrightarrow$(3)
$\longrightarrow$(4)$\longrightarrow$(5) vid�me, �e jedin�m rozd�lem je, �e
vektorov� stupnice je orientovan� a ��seln� stupnice nen�.
\section{Form�ln� operace s mno�inami vektor�}

\label{Formal}
Zavedli jsme jednotkov� vektory ${\bf e}_j$ v podkapitole 1.2 jako z�kladn�
jednotky na�eho prostoru. Nejprve dovol�me pouze positivn� translace odpov�daj�c�
p�irozen�m ��sl�m. To znamen�, �e maticov� vektor m�e j�t pouze kup�edu ze st�edu
koordin�t a nikdy zp�t. �ada n�sleduj�c�ch vektor� tvo�� {\em cestu}. V�echny
mo�n� cesty v tomto prostoru tvo�� a {\em m��ku}. U� v�me, �e mus�me rozli�ovat
mezi cestou a jej�m kone�n�m bodem, {\em polohov�m vektorem}. Tato odli�nost je
stejn� jako mezi �ten�m a pouh�m po��t�n�m slov. P�edpokl�dejme, �e m�me dv�
vektorov� �ady nap��klad
$${\bf aababac}$$
$${\bf abcaaba}\;.$$
ob� vedou k bodu s koordin�tami (4, 2, 1, 0, 0, \dots). Budeme to n�kdy ps�t jako
$(a^4b^2c^1d^0e^0\dots)$. Takov� notace je u�ite�n� p�i n�kter�ch operac�ch jako
$$(a + b)^2 = a^2 + 2ab + b^2\;,$$
kde pot�ebujeme rozli�ovat v�znam �len� $2a$ a $a^2$. N�sobitel d�v� po�et �ad,
mocniny ur�uje d�lky vektoru. Nyn� je v�hodn�, �e z�kladna jednotkov�ch vektor� je
1. Horn� indexy maj�c� v�znam mocnin jednotkov�ch vektor� je nem�n�. Kdy�
p�ijmeme, �e $x^0 = 1$, nulov� mocnina vektoru je pr�v� n�sobitel jedna. Tedy nen�
nutn� ps�t tuto 1, proto�e nem�n� sou�in jako $a\times$ 1 $=$ 1$\times = a$.
V�echny vektorov� �ady kon��c� v bod�, jak jsou reprezentovan� naivn� matic� ${\bf
N}$, jsou {\em ekvivalentn�}. Jsou definov�ny matematick� operace, kter�
transformuj� naivn� matice v jin� ekvivalentn� matice. Pokud tato transformace
ned�v� identick� v�sledky, potom ob� matice n�le�� rozd�ln�m t��d�m. Dv�
ekvivalentn� naivn� matice maj�c� identickou kvadratickou formu ${\bf N}^{\rm T}
{\bf N}$ vedou k jednomu bodu. Nap��klad
$$ ({\bf aaba} = ({\bf a}^3{\bf b}) = ({\bf baaa})$$
Zde m�me prvn� p��klad, jak bylo u�ite�n� zav�st kvadratick� formy. Pozd�ji budeme
definovat jin� t��dy ekvivalence naivn�ch matic.
Abychom byli schopni rozli�ovat mezi $2a$ a $a^2$ (mezi paraleln�mi a n�sledn�mi
translacemi), pot�ebujeme stejn� rozd�l tak� pro konstrukci mnohorozm�rn�ho
prostoru z jednotkov�ch vektor�. Proto pro vektorov� mno�iny, jednotkov� vektory
a jejich �ady existuj�c� {\em sou�asn�}, budeme pou��vat symbol {\em s��t�n�}
$\sum $. Pro {\em n�sledn�} vektorov� mno�iny budeme pou��vat symbol pro {\em
n�soben�} $\Pi $. N�soben� se m�n� ve s��t�n� na logaritmick� stupnici. S pou�it�m
jednotkov� z�kladny logaritm�, ��slo a jeho logaritmus jsou toto�n� , nebo ne?
Nap��klad
$${\bf aaaaa} = {\bf a}^5, \ \lg_a{\bf a}^5 = 5$$
Tato konvence m�n� po�ad� obou operac� p�i konstrukci prostoru. Klasick�m zp�sobem
bylo m�t dv� osy, �ekn�me $(1 + a + a^2 + \ldots)$ a $(1 + b + b^2 + \ldots)$ a
n�sobit je. Jako v�sledek dostaneme polohy bod� �tverce
$$\begin{array}{cccc}
1 & a & a^2 &\ldots \\
b & ab & a^2b & \ldots \\
b^2 & ab^2 & a^2b^2 & \ldots \\
\vdots & \vdots & \vdots & \ddots
\end{array}$$
TaKe �tverci se m�e n�sobit pozd�ji t�et� osou a z�sk� se t�� rozm�rn� krychle,
potom se m�e pou��t �tvrt� osa a tak se z�skaj� v�ce rozm�rn� krychle, n�kdy zvan�
hyperkrychle. Mohli bychom mluvit o hyperrovin�ch, hyperhran�ch a tak d�le, av�ak
nebudeme pou��vat tuto p�edponu, proto�e by p�efoukla n� text.
Prostor je konstruov�n postupn� ve vrstv�ch z mno�iny n jednotkov�ch vektor�

p�edstavuj�c�ch n rozm�rn� prostor. Nap��klad:
\begin{equation}
(a + b)^0 + (a + b)^1 + (a + b)^2 + (a + b)^3 + \dots.
\end{equation}
Jednotliv� sou�iny v sou�tu jsou vektorov� �ady kon��c� na p��mk�ch ortogon�ln�ch

k diagon�ln�mu vektoru ${\bf I}$. �tverec se stranou $0-2$ se z�sk� z t�chto bod�
vynech�n�m bod� $a^3$ a $b^3$ z ne�pln� vrstvy $3$ a p�id�n�m 6 �ad $a^2b^2$ ze
sou�inu �tvrt� �rovn� $(a + b)^4$:
1 & a & a^2 \\
b & 2ab & 3a^2b\\
b^2 & 3ab^2 & 6a^2b^2\;.
\end{array}$$
��sla u koordin�t d�vaj� po�ty rozd�ln�ch vektorov�ch �ad vedouc�ch k dan�mu

p�irozen�mu bodu �tverce. Nap��klad 3 �ady ${\bf aab}$, ${\bf aba}$, ${\bf baa}$
vedou k bodu s koordin�tami $a^2b$. Komutativn� algebra se z�sk� z nekomutativn�
jednou algebraickou operac� transformuj�c� vektorov� �ady na polohov� vektory.
\begin{figure}
\caption{Dvourozm�rn� prostor. Jednotkov� vektor ${\bf I}_2$ je ortogon�ln� k
rovinn�m simplex�m}
\label{Dvourozm�rn� prostor}
\linethickness{0.6pt}
%\emline(10.00,100.00)(10.00,10.00)
\put(10.00,100.00){\line(0,-1){90.00}}
%\end
%\emline(10.00,10.00)(100.00,10.00)
\put(10.00,10.00){\line(1,0){90.00}}
%\end
%\emline(10.00,30.00)(30.00,10.00)
\multiput(10.00,30.00)(0.12,-0.12){167}{\line(0,-1){0.12}}
%\end
%\emline(10.00,50.00)(50.00,10.00)
\multiput(10.00,50.00)(0.12,-0.12){334}{\line(0,-1){0.12}}
%\end
%\emline(10.00,70.00)(70.00,10.00)
\multiput(10.00,70.00)(0.12,-0.12){501}{\line(0,-1){0.12}}
%\end
%\emline(10.00,90.00)(90.00,10.00)
\multiput(10.00,90.00)(0.12,-0.12){667}{\line(0,-1){0.12}}
%\end
%\vector(10.00,10.00)(70.00,70.00)
\put(70.00,70.00){\vector(1,1){0.2}}
\multiput(10.00,10.00)(0.12,0.12){501}{\line(0,1){0.12}}
%\end
\put(80.00,80.00){\makebox(0,0)[cc]{${\bf I}_2$}}
\put(10.00,10.00){\circle{6.00}}
\put(30.00,10.00){\circle{6.00}}
\put(50.00,10.00){\circle{6.00}}
\put(70.00,10.00){\circle{6.00}}
\put(90.00,10.00){\circle{6.00}}
\put(10.00,30.00){\circle{6.00}}
\put(30.00,30.00){\circle{6.00}}
\put(50.00,30.00){\circle{6.00}}
\put(70.00,30.00){\circle{6.00}}
\put(10.00,50.00){\circle{6.00}}
\put(30.00,50.00){\circle{6.00}}
\put(50.00,50.00){\circle{6.00}}
\put(10.00,69.33){\circle{6.00}}
\put(30.00,70.00){\circle{6.00}}
\put(10.00,90.00){\circle{6.00}}
\end{picture}
\end{figure}
Vektorov� �ady vytvo�en� v 2 rozm�rn�m prostoru n�soben� $(a + b)^m$ jdou k bod�m
le��c�m na p��mce ortogon�ln� k diagon�le komplexu jako na obr. \ref{Dvourozm�rn�
prostor}.
Sou�et n jednotkov�ch vektor� ${\bf e}_j$ n�soben� m kr�t je {\em gener�tor}
vektorov�ho prostoru. Kdy� se pou�ije t��rozm�rn� gener�tor, vektorov� �ady jdou k
troj�heln�kov�m rovin�m(obr. \ref{T�i rozm�rn�m}).
\begin{figure}
\caption{Prvn� p�t 3 rozm�rn�ch rovinn�ch simplex�}
\label{T�i rozm�rn�m}
%\emline(131.00,20.00)(211.00,20.00)
\put(131.00,20.00){\line(1,0){80.00}}
%\end
%\emline(171.00,89.00)(211.00,20.00)
\multiput(171.00,89.00)(0.12,-0.21){334}{\line(0,-1){0.21}}
%\end
%\emline(131.00,20.00)(171.00,89.00)
\multiput(131.00,20.00)(0.12,0.21){334}{\line(0,1){0.21}}
%\end
\put(131.00,20.00){\circle{8.00}}
\put(151.33,20.00){\circle{8.00}}
\put(171.00,20.00){\circle{8.00}}
\put(191.00,20.00){\circle{8.00}}
\put(211.00,20.00){\circle{8.00}}
\put(141.33,37.67){\circle{8.00}}
\put(201.00,37.33){\circle{8.00}}
\put(161.00,37.33){\circle{8.00}}
\put(181.00,37.00){\circle{8.00}}
\put(141.00,37.00){\circle{8.00}}
\put(151.00,20.00){\circle{8.00}}
\put(151.00,54.00){\circle{8.00}}
\put(171.00,54.00){\circle{8.00}}
\put(191.00,54.33){\circle{8.00}}
\put(161.00,71.67){\circle{8.00}}
\put(181.00,71.67){\circle{8.00}}
\put(171.00,89.00){\circle{8.00}}
\put(39.67,37.67){\circle{8.00}}
\put(99.33,37.33){\circle{8.00}}
\put(59.33,37.33){\circle{8.00}}
\put(79.33,37.00){\circle{8.00}}
\put(39.33,37.00){\circle{8.00}}
\put(49.33,54.00){\circle{8.00}}
\put(69.33,54.00){\circle{8.00}}
\put(89.33,54.33){\circle{8.00}}
\put(59.33,71.67){\circle{8.00}}
\put(79.33,71.67){\circle{8.00}}
\put(69.33,89.00){\circle{8.00}}
\put(161.56,113.44){\circle{8.00}}
\put(181.56,113.44){\circle{8.00}}
\put(201.56,113.78){\circle{8.00}}
\put(171.56,131.11){\circle{8.00}}
\put(191.56,131.11){\circle{8.00}}
\put(181.56,148.44){\circle{8.00}}
\put(101.00,127.78){\circle{8.00}}
\put(121.00,127.78){\circle{8.00}}
\put(111.00,145.11){\circle{8.00}}
\put(50.56,127.22){\circle{8.00}}
%\emline(101.11,127.78)(111.11,145.00)
\multiput(101.11,127.78)(0.12,0.21){84}{\line(0,1){0.21}}
%\end
%\emline(111.11,145.00)(121.67,127.22)
\multiput(111.11,145.00)(0.12,-0.20){88}{\line(0,-1){0.20}}
%\end
%\emline(121.67,127.22)(100.56,127.22)
\put(121.67,127.22){\line(-1,0){21.11}}
%\end
%\emline(161.67,113.33)(182.22,148.33)
\multiput(161.67,113.33)(0.12,0.20){172}{\line(0,1){0.20}}
%\end
%\emline(182.22,148.33)(201.67,113.89)
\multiput(182.22,148.33)(0.12,-0.21){163}{\line(0,-1){0.21}}
%\end
%\emline(39.44,37.22)(99.44,37.22)
\put(39.44,37.22){\line(1,0){60.00}}
%\end
%\emline(99.44,37.22)(68.89,88.89)
\multiput(99.44,37.22)(-0.12,0.20){255}{\line(0,1){0.20}}
%\end
%\emline(68.89,88.89)(39.44,37.78)
\multiput(68.89,88.89)(-0.12,-0.21){246}{\line(0,-1){0.21}}
%\end
%\emline(162.22,113.33)(202.22,113.33)
\put(162.22,113.33){\line(1,0){40.00}}
%\end
\end{picture}
\end{figure}
Ve vy��ch rozm�rech by to byly hyperroviny. Op�t zkr�t�me jejich jm�na a budeme

je skromn� naz�vat jednodu�e roviny ve v�ech rozm�rech. Av�ak to opa�n� znamen�,
�e p��mka je rovina v 2 rozm�rn�m prostoru a bod je rovina v 1 rozm�rn�m
prostoru. To se m�e zd�t podivn�, av�ak neomezen� rovina d�l� sv�j prostor do
dvou ��st�. Bod d�l� p��mku podobn� jako p��mka rozd�luje 2 rozm�rnou rovinu na
dv� ��st�.
Na�e vektory byly omezeny pouze na p�irozen� ��sla a tedy roviny jsou vytvo�eny
oper�torem
\begin{equation}
[\,\sum^n_{j=1}\,{\bf e}_j]^m
\end{equation}
jsou prvky {\em p�irozen�ho prostoru}. Ten zahrnuje svou limitu, body s
koordin�tami $a^0b^0$, $ab^0$, $a^0b$ a tak d�le. Prvky p�irozen�ho prostoru jsou
spo�etn� a se tvo�� vektorov�mi �adami jdouc�mi k bod�m s nez�porn�mi
koordin�tami. Jednotliv� vrstvy budeme naz�vat {\em rovinn� simplexy}. Pokud jste
sly�eli n�co simplexech, potom v�te, �e simplex v $n$ rozm�rn�m prostoru by m�l
se ur�it $(n + 1)$ body a my m�me jen $n$ bod�. P�ipome�te si v�ak, �e mluv�me o
rovin�ch. Rovina v $n$ rozm�rn�m prostore je body\footnote{M�j syn zde navrhoval
p�idat p��davn� jm�no `pevn�'. Av�ak pevn� t�leso je pevn� t�leso, zat�m co pouh�
term�n `t�leso' zahrnuje k�d, soustava, tedy je to abstraktn�j�� pojem.} v $(n -
1)$ rozm�rn�m prostoru a chyb�j�c� bod je obnoven.
Roviny zm�n�n� shora jsou ortogon�ln� k {\em diagon�ln�mu jednotkov�mu vektoru} $

{\bf I}$. Je nutn� k vysv�tlit, pro� existuj� t�i jednotkov� vektory: ${\bf I}$,
${\bf J}$ a ${\bf J}^{\rm T}$. Uk�zali jsme, �e jednotkov� vektor ��dka ${\bf
J}^{\rm T}$ a jednotkov� vektor sloupec ${\bf J}$ maj� rozd�ln� ��inky na naivn�
matice ${\bf N}$, kter� jsou z�kladn�mi prvky na�eho prostoru nebo obecn� na
jakoukoliv matici ${\bf M}$. Transformuj� je do vektor� ��dk� nebo sloupc�. Tedy
pot�ebujeme nov� jednotkov� vektor invariantn� k matic�m. T�mto vektorem je
jednotkov� diagon�ln� vektor ${\bf I}$. Je to �tvercov� matice maj�c� jednotkov�
prvky na diagon�le, kde oba indexy jsou stejn�, $i = j$.
Kdy� jednotkov� diagon�ln� matice ${\bf I}$ n�sob� jakoukoliv matici bu� zleva
nebo zprava, tak to zanech�v� matici nezm�n�nou:
\begin{equation}
{\bf IM} = {\bf MI} = {\bf M}.
\end{equation}
Jednotkov� diagon�ln� matice ${\bf I}$ je zn�m� jako {\em matice toto�nosti} a
byla u� zm�n�na ve sv� sofistikovan� formulaci jako Kronecker�v symbol
$\delta_{ij}$, kde $\delta_{ij} = 1$, pokud $i=j$ a $\delta_{ij} = 0$ jinak.
Pokra�ujme s konstrukc� prostoru s pou�it�m rovinn�ch simplex� pokl�daj�ce

n�sledn� vrstvy jako v cibuli. Sou�ty rovinn�ch simplex� tvo�� {\em rovinn�
komplex}. Je ur�en t�emi symbolick�mi operacemi
\begin{equation}
\sum^m_{i=0}\ [\,\sum^m_{j=1}\,{\bf e}_j]î\,.
\end{equation}
\label{n�soben�}
Pokud $m$ jde k nekone�nu, dostaneme cel� p�irozen� vektorov� prostor dan�ho
rozm�ru.
Srovnej po�ad� operac� s tradi�n�m p�edpisem
\begin{equation}
\prod^n_{j=1}\,[\,\sum^m_{i=0}\,{\bf e}î]_j
\end{equation}
a uvid�te, �e jsme pr�v� obr�tili po�ad� form�ln�ch operac�. N�soben� v

(\ref{n�soben�}) se prov�d� horn�m indexem i. Av�ak z�skali jsme jin� druh
prostoru. N� prostor vektorov�ch �ad je {\em nekomutativn�}, zat�m co prostor
tvo�en� m��kou bod� je {\em komutativn�}. P�echod mezi ob�ma prostory se provede
nalezen�m skal�rn�ch sou�in�. Tato form�ln� operace odpov�d� logick� abstrakci jak
to bylo uk�z�no v p�edchoz� kapitole.
\section{Vlastnosti rovinn�ch simplex�}

\label{Vlastnosti}
Jedno a dvou rozm�rn� rovinn� simplexy jsou trivi�ln�. N� pr�zkum startuje s

po��te�n�mi 3 rozm�rn�mi rovinn�mi simplexy jako na obr. \ref{T�i rozm�rn�m}. 3
rozm�rn� rovinn� simplexy jsou troj�heln�ky s 1, 3, 6 a 10 body. Ka�d� vy��
simplex m� $(m + 1)$ v�ce bod�, ne� jeho p�edch�dce je relativn� snadn� uspo��dat
je do 3 rozm�rn�ho komplexu. Ten tvo�� kladn� k�nus 3 rozm�rn�ho oktogonu jako na
obr.\ref{T�i rozm�rn�m rovinn� komplex}.
\begin{figure}
\caption{T�i rozm�rn� rovinn� komplex}
\label{T�i rozm�rn�m rovinn� komplex}
%\emline(70.33,80.00)(90.33,60.00)
\multiput(70.33,80.00)(0.12,-0.12){167}{\line(0,-1){0.12}}
%\end
%\emline(70.33,100.00)(110.33,60.00)
\multiput(70.33,100.00)(0.12,-0.12){334}{\line(0,-1){0.12}}
%\end
%\emline(70.33,120.00)(130.33,60.00)
\multiput(70.33,120.00)(0.12,-0.12){501}{\line(0,-1){0.12}}
%\end
\put(70.33,60.00){\circle{6.00}}
\put(90.33,60.00){\circle{6.00}}
\put(110.33,60.00){\circle{6.00}}
\put(130.33,60.00){\circle{6.00}}
\put(70.33,80.00){\circle{6.00}}
\put(90.33,80.00){\circle{6.00}}
\put(110.33,80.00){\circle{6.00}}
\put(70.33,100.00){\circle{6.00}}
\put(90.33,100.00){\circle{6.00}}
\put(70.33,119.33){\circle{6.00}}
%\emline(70.33,60.00)(10.00,15.00)
\multiput(70.33,60.00)(-0.16,-0.12){376}{\line(-1,0){0.16}}
%\end
%\emline(70.33,79.00)(57.67,50.67)
\multiput(70.33,79.00)(-0.12,-0.27){106}{\line(0,-1){0.27}}
%\end
%\emline(57.67,50.67)(90.33,60.00)
\multiput(57.67,50.67)(0.42,0.12){78}{\line(1,0){0.42}}
%\end
%\emline(70.33,99.67)(43.33,40.00)
\multiput(70.33,99.67)(-0.12,-0.26){226}{\line(0,-1){0.26}}
%\end
%\emline(43.33,40.00)(110.33,60.00)
\multiput(43.33,40.00)(0.40,0.12){167}{\line(1,0){0.40}}
%\end
%\emline(70.00,120.00)(27.33,27.67)
\multiput(70.00,120.00)(-0.12,-0.26){356}{\line(0,-1){0.26}}
%\end
%\emline(27.33,27.67)(130.67,60.00)
\multiput(27.33,27.67)(0.38,0.12){270}{\line(1,0){0.38}}
%\end
%\emline(70.00,60.00)(140.00,60.00)
\put(70.00,60.00){\line(1,0){70.00}}
%\end
%\emline(70.33,60.00)(70.33,127.67)
\put(70.33,60.00){\line(0,1){67.67}}
%\end
\put(57.33,50.67){\circle{6.00}}
\put(43.33,40.00){\circle{6.00}}
\put(58.00,72.67){\circle{6.00}}
\put(77.33,50.00){\circle{6.00}}
\put(27.67,27.67){\circle{6.00}}
\put(63.00,39.00){\circle{6.00}}
\put(98.00,49.67){\circle{6.00}}
\put(42.33,59.67){\circle{6.00}}
\put(56.00,89.67){\circle{6.00}}
\put(76.33,69.67){\circle{6.00}}
\end{picture}
\end{figure}
Vy�� simplexy se li�� od ni��ch nejen p�i��t�n�m nov� hrany ale tak� zv�en�m
po�tem �ad vedouc�m ke v�em bod�m vyjma vrcholy.
Pokud srovn�te 3 rozm�rn� rovinn� simplex s 2 rozm�rn�m komplexem, rozd�l mezi

nimi spo��v� v po�tu �ad vedouc�ch k rozd�ln�m bod�m. V�choz� bod (0, 0) d�v�
koordin�tu (0, 0, 3), body $a$, $b$ se transformuj� do $ac^2$ a $bc^2$, a tak
d�le.
\begin{figure}
\caption{Prvn� t�i 4 rozm�rn� rovinn� simplexy a p�t�.}
\label{Prvn� p�t}
%\emline(87.67,6.67)(167.67,6.67)
\put(87.67,6.67){\line(1,0){80.00}}
%\end
%\emline(127.67,75.67)(167.67,6.67)
\multiput(127.67,75.67)(0.12,-0.21){334}{\line(0,-1){0.21}}
%\end
%\emline(87.67,6.67)(127.67,75.67)
\multiput(87.67,6.67)(0.12,0.21){334}{\line(0,1){0.21}}
%\end
\put(87.67,6.67){\circle{6.00}}
\put(108.00,6.67){\circle{6.00}}
\put(127.67,6.67){\circle{6.00}}
\put(147.67,6.67){\circle{6.00}}
\put(167.67,6.67){\circle{6.00}}
\put(98.00,24.34){\circle{6.00}}
\put(157.67,24.00){\circle{6.00}}
\put(117.67,24.00){\circle{6.00}}
\put(137.67,23.67){\circle{6.00}}
\put(97.67,23.67){\circle{6.00}}
\put(107.67,6.67){\circle{6.00}}
\put(107.67,40.67){\circle{6.00}}
\put(127.67,40.67){\circle{6.00}}
\put(147.67,41.00){\circle{6.00}}
\put(117.67,58.34){\circle{6.00}}
\put(137.67,58.34){\circle{6.00}}
\put(127.67,75.67){\circle{6.00}}
\put(27.11,87.78){\circle{6.00}}
\put(7.23,113.89){\circle{6.00}}
%\emline(7.23,113.34)(128.34,75.00)
\multiput(7.23,113.34)(0.38,-0.12){320}{\line(1,0){0.38}}
%\end
%\emline(7.78,112.78)(167.78,6.67)
\multiput(7.78,112.78)(0.18,-0.12){885}{\line(1,0){0.18}}
%\end
%\emline(26.67,87.23)(47.23,87.23)
\put(26.67,87.23){\line(1,0){20.56}}
%\end
%\emline(47.23,87.23)(36.67,104.45)
\multiput(47.23,87.23)(-0.12,0.19){89}{\line(0,1){0.19}}
%\end
%\emline(36.67,104.45)(26.67,87.23)
\multiput(36.67,104.45)(-0.12,-0.21){84}{\line(0,-1){0.21}}
%\end
%\emline(58.34,44.45)(84.45,88.89)
\multiput(58.34,44.45)(0.12,0.20){218}{\line(0,1){0.20}}
%\end
%\emline(40.56,68.34)(73.89,68.34)
\put(40.56,68.34){\line(1,0){33.33}}
%\end
%\emline(73.89,68.34)(56.11,97.78)
\multiput(73.89,68.34)(-0.12,0.20){149}{\line(0,1){0.20}}
%\end
%\emline(56.11,97.78)(40.56,68.34)
\multiput(56.11,97.78)(-0.12,-0.23){130}{\line(0,-1){0.23}}
%\end
\put(41.11,68.34){\circle{6.00}}
\put(47.78,82.23){\circle{6.00}}
\put(56.11,97.23){\circle{6.00}}
\put(58.34,44.45){\circle{6.00}}
\put(67.78,61.11){\circle{6.00}}
\put(76.11,74.45){\circle{6.00}}
\put(84.45,88.89){\circle{6.00}}
\put(73.34,68.89){\circle{6.00}}
\put(56.67,68.34){\circle{6.00}}
\put(109.45,44.45){\circle{6.00}}
\put(92.23,43.89){\circle{6.00}}
\put(76.11,43.89){\circle{6.00}}
\put(92.78,73.89){\circle{6.00}}
\put(65.00,82.08){\circle{6.00}}
\put(100.42,61.67){\circle{6.00}}
\put(46.67,87.08){\circle{6.00}}
%\emline(7.50,112.50)(87.92,6.67)
\multiput(7.50,112.50)(0.12,-0.16){671}{\line(0,-1){0.16}}
%\end
%\emline(58.33,44.58)(58.75,43.75)
\multiput(58.33,44.58)(0.11,-0.21){4}{\line(0,-1){0.21}}
%\end
%\emline(84.58,88.33)(110.42,44.17)
\multiput(84.58,88.33)(0.12,-0.20){216}{\line(0,-1){0.20}}
%\end
%\emline(110.42,44.17)(58.75,44.17)
\put(110.42,44.17){\line(-1,0){51.67}}
%\end
\put(27.11,133.20){\circle{6.00}}
\put(37.11,150.53){\circle{6.00}}
\put(7.23,159.31){\circle{6.00}}
%\emline(26.67,132.65)(47.23,132.65)
\put(26.67,132.65){\line(1,0){20.56}}
%\end
%\emline(47.23,132.65)(36.67,149.87)
\multiput(47.23,132.65)(-0.12,0.19){89}{\line(0,1){0.19}}
%\end
%\emline(36.67,149.87)(26.67,132.65)
\multiput(36.67,149.87)(-0.12,-0.21){84}{\line(0,-1){0.21}}
%\end
\put(46.67,132.50){\circle{6.00}}
\put(103.78,139.86){\circle{6.00}}
\put(83.90,165.97){\circle{6.00}}
%\emline(103.34,139.31)(123.90,139.31)
\put(103.34,139.31){\line(1,0){20.56}}
%\end
%\emline(123.90,139.31)(113.34,156.53)
\multiput(123.90,139.31)(-0.12,0.20){88}{\line(0,1){0.20}}
%\end
%\emline(113.34,156.53)(103.34,139.31)
\multiput(113.34,156.53)(-0.12,-0.21){84}{\line(0,-1){0.21}}
%\end
%\emline(117.23,120.42)(150.56,120.42)
\put(117.23,120.42){\line(1,0){33.33}}
%\end
%\emline(150.56,120.42)(132.78,149.86)
\multiput(150.56,120.42)(-0.12,0.20){149}{\line(0,1){0.20}}
%\end
%\emline(132.78,149.86)(117.23,120.42)
\multiput(132.78,149.86)(-0.12,-0.23){130}{\line(0,-1){0.23}}
%\end
\put(117.78,120.42){\circle{6.00}}
\put(124.45,134.31){\circle{6.00}}
\put(132.78,149.31){\circle{6.00}}
\put(150.01,120.97){\circle{6.00}}
\put(133.34,120.42){\circle{6.00}}
\put(141.67,134.16){\circle{6.00}}
\put(123.34,139.16){\circle{6.00}}
%\emline(7.50,159.17)(27.50,132.50)
\multiput(7.50,159.17)(0.12,-0.16){167}{\line(0,-1){0.16}}
%\end
%\emline(7.08,159.17)(37.08,150.42)
\multiput(7.08,159.17)(0.41,-0.12){73}{\line(1,0){0.41}}
%\end
%\emline(83.75,165.83)(117.50,120.42)
\multiput(83.75,165.83)(0.12,-0.16){282}{\line(0,-1){0.16}}
%\end
%\emline(83.75,165.83)(133.33,149.17)
\multiput(83.75,165.83)(0.36,-0.12){139}{\line(1,0){0.36}}
%\end
%\emline(7.50,158.75)(46.67,132.50)
\multiput(7.50,158.75)(0.18,-0.12){219}{\line(1,0){0.18}}
%\end
%\emline(83.75,165.42)(150.00,120.42)
\multiput(83.75,165.42)(0.18,-0.12){376}{\line(1,0){0.18}}
%\end
\put(36.25,104.17){\circle{6.00}}
\put(112.92,155.42){\circle{6.00}}
\put(84.17,61.67){\circle{6.00}}
\put(107.50,6.67){\circle{6.00}}
\put(45.00,169.58){\circle{6.00}}
\end{picture}
\end{figure}
4 rozm�rn� simplexy jsou t�lesa v 3 rozm�rn�m prostoru. Jsou to pravideln�

�ty�st�ny. Pokud se pokou��me kreslit je na 2 rozm�rn� plo�e, mus�me je deformovat
jako na obr.\ref{Prvn� p�t}, kde hrany simplex; maj� rozd�ln� d�lky. A na kresb�
uvnit� �ty�st�nu se neobjevuj�, pokud je nekresl�me ve stereoskopick� projekci.
Objevuje se prvn� pot�: Nejsme schopni vytvo�it ze 4 rozm�rn�ch rovin jejich

komplex. Pro�? V�echny vrcholy �ty�st�nu mus� b�t ve stejn� vzd�lenosti od st�edu
soustavy koordin�t. Vhodn� bod se zd� le�et uvnit� �ty�st�nu, av�ak st�edu
�ty�st�nu m� koordin�tu (1/4, 1/4, 1/4, 1/4). St�ed syst�mu s koordin�tou (0, 0,
0, 0) nem�e b�t uvnit� roviny ale mus� le�et mimo ni. �loha nal�zt tento bod je
podobn� �loze lokalizovat Nirv�nu. D�chac� cvi�en� nepom�haj�. Pon�kud u�ite�n�j��
je �as. Jenom posuneme celou rovinu z jej�ho p�vodn�ho m�sta o jednu jednotkovou
d�lku v na�� mysli. Pon�vad� tato operace nem� ��dnou geometrickou koordin�tu,
�e�� to �lohu.
Je�t� v�t�� p�ek�ky se mus� p�ekonat, kdy� se pokou��me p�edstavit p�ti rozm�rn�
rovinn� simplex jako na obr. \ref{T�i projekce}.
Jej� ob�lka se skl�d� z p�ti �ty�rozm�rn�ch rovin, �ty�st�n� maj�c�ch jednu

nulovou koordin�tu:
$$\begin{array}{ccccl}
& b & c & d & 0 \\*
& b & c & 0 & e \\*
& b & 0 & d & e \\*
& 0 & c & d & e \\*
0 & b & c & d & e\;.
\end{array}$$
Ve 3 rozm�rn�m prostoru �ty�st�nov� strany si p�ek�ej�. Pokud nakresl�me simplex

jako trigon�ln� bipyramidu (obr. \ref{T�i projekce} A), m�eme vid�t v jednom
okam�iku dva �ty�st�ny, �ekn�me abcd a abce, maj�c� spole�nou stranu abc jako
z�kladnu dvou trigon�ln�ch pyramid, v jin�m okam�iku t�i �ty�st�ny maj�c�
spole�nou hranu de, kter� proch�z� bipyramidou. Av�ak to jsou pouze strany
simplexu a jeho vnit�ek le�� mezi t�mito p�ti �ty�st�ny. Mus�me je odsunout
stranou, ne� se dostaneme dovnit�. Po�aduje to koncentraci, abychom vstoupili do
vnit� rovin vy��ch rozm�r�.
Nebo jeden �ty�st�n se m�e zplo�tit, �ekn�me abcd (obr. \ref{T�i projekce} B) a
nad touto deformovanou z�kladnou maj� m�sto �ty�i �ty�st�ny, kter� kryj� pyramidu
dvakr�t, jednou jako dva �ty�st�ny abce a acde, jednou jako dva �ty�st�ny abde a
bcde. Do 2 rozm�rn� roviny se 5 rozm�rn� rovinn� simplex prom�t� jako pentagram
(obr. \ref{T�i projekce} C). Ve v�ech p��padech rovinn� simplex je deformov�n sv�m
stla�en�m do m�n� rozm�rn�ho prostoru. V ide�ln�m stavu v�echny hrany by m�ly m�t
stejn� d�lky.
5 rozm�rn� rovinn� simplexy 6 rozm�rn�ho rovinn�ho simplexu kryj� svou 3 rozm�rnou

projekce t�ikr�t. Projekce ve form� tetragon�ln�ch bipyramid se mohou rozd�lit do
dvou pyramid maj�c�ch spole�nou stranu abcd jako z�kladnu potom do �ty� simplex�
pod�l osy ef jako d��ve u 5 rozm�rn�ho simplexu.
Nebo se m�e zplo�tit jeden 5 rozm�rn�m rovinn� simplex do pravideln�ho pentagonu a

nad touto z�kladnou m� m�sto p�t 5 rozm�rn�ch rovinn�ch simplex�, kter� kryj�
z�kladnu pentagon�ln� pyramidy t�ikr�t, rohy pentagramu 4 kr�t a sv�j st�ed 5
kr�t. To �in� anal�zu 7 rozm�rn�ho rovinn�ho simplexu nesnadnou, pon�vad�
pentagon�ln� bipyramida je jej� nejjednodu�� model.
\begin{figure}
\caption{T�i projekce 5 rozm�rn�ho rovinn�ho simplexu.. A -- bipyramida, B --
jedna strana �ty�st�nu je zplo�t�n�, C -- cel� simplex je zplo�t�n.}
\label{T�i projekce}
%\emline(49.33,100.00)(80.00,100.00)
\put(49.33,100.00){\line(1,0){30.67}}
%\end
%\emline(80.00,100.00)(80.00,100.00)
\put(80.00,100.00){\line(0,1){0.00}}
%\end
%\emline(80.00,100.00)(65.33,123.33)
\multiput(80.00,100.00)(-0.12,0.19){123}{\line(0,1){0.19}}
%\end
%\emline(65.33,123.33)(49.67,100.00)
\multiput(65.33,123.33)(-0.12,-0.18){131}{\line(0,-1){0.18}}
%\end
%\emline(45.33,126.00)(65.33,123.33)
\multiput(45.33,126.00)(0.87,-0.12){23}{\line(1,0){0.87}}
%\end
%\emline(65.33,123.33)(92.00,94.67)
\multiput(65.33,123.33)(0.12,-0.13){223}{\line(0,-1){0.13}}
%\end
%\emline(92.00,94.67)(49.00,100.00)
\multiput(92.00,94.67)(-0.96,0.12){45}{\line(-1,0){0.96}}
%\end
%\emline(49.00,100.00)(45.67,126.00)
\multiput(49.00,100.00)(-0.12,0.93){28}{\line(0,1){0.93}}
%\end
\put(45.67,126.00){\circle{6.00}}
\put(65.33,123.33){\circle{6.00}}
\put(49.33,100.00){\circle{6.00}}
\put(91.67,94.67){\circle{6.00}}
\put(79.67,100.00){\circle{6.00}}
%\emline(10.67,10.33)(50.00,10.33)
\put(10.67,10.33){\line(1,0){39.33}}
%\end
%\emline(50.00,10.33)(70.00,24.67)
\multiput(50.00,10.33)(0.17,0.12){120}{\line(1,0){0.17}}
%\end
%\emline(70.00,24.67)(35.00,54.00)
\multiput(70.00,24.67)(-0.14,0.12){245}{\line(-1,0){0.14}}
%\end
%\emline(35.00,54.00)(10.67,10.33)
\multiput(35.00,54.00)(-0.12,-0.22){203}{\line(0,-1){0.22}}
%\end
%\emline(50.00,10.33)(34.67,53.67)
\multiput(50.00,10.33)(-0.12,0.34){128}{\line(0,1){0.34}}
%\end
%\emline(82.33,26.67)(121.67,26.67)
\put(82.33,26.67){\line(1,0){39.34}}
%\end
%\emline(121.67,26.67)(130.67,60.00)
\multiput(121.67,26.67)(0.12,0.44){76}{\line(0,1){0.44}}
%\end
%\emline(130.67,60.00)(101.67,80.33)
\multiput(130.67,60.00)(-0.17,0.12){170}{\line(-1,0){0.17}}
%\end
%\emline(101.67,80.33)(73.00,60.00)
\multiput(101.67,80.33)(-0.17,-0.12){170}{\line(-1,0){0.17}}
%\end
%\emline(73.00,60.00)(82.67,26.67)
\multiput(73.00,60.00)(0.12,-0.41){81}{\line(0,-1){0.41}}
%\end
%\emline(82.67,26.67)(82.67,27.00)
\put(82.67,26.67){\line(0,1){0.33}}
%\end
%\emline(82.67,27.00)(130.67,60.33)
\multiput(82.67,27.00)(0.17,0.12){278}{\line(1,0){0.17}}
%\end
%\emline(130.67,60.33)(73.00,60.33)
\put(130.67,60.33){\line(-1,0){57.67}}
%\end
%\emline(73.00,60.33)(121.67,26.67)
\multiput(73.00,60.33)(0.17,-0.12){281}{\line(1,0){0.17}}
%\end
%\emline(121.67,26.67)(101.67,80.33)
\multiput(121.67,26.67)(-0.12,0.32){167}{\line(0,1){0.32}}
%\end
%\emline(101.67,80.33)(82.33,26.67)
\multiput(101.67,80.33)(-0.12,-0.33){162}{\line(0,-1){0.33}}
%\end
\put(82.33,26.67){\circle{6.00}}
\put(121.33,26.67){\circle{6.00}}
\put(130.33,60.33){\circle{6.00}}
\put(73.33,60.33){\circle{6.00}}
\put(101.67,80.33){\circle{6.00}}
\put(11.00,10.33){\circle{6.00}}
\put(49.67,10.33){\circle{6.00}}
\put(35.00,53.33){\circle{6.00}}
\put(69.67,25.00){\circle{6.00}}
%\emline(45.67,126.00)(91.67,94.67)
\multiput(45.67,126.00)(0.18,-0.12){262}{\line(1,0){0.18}}
%\end
%\emline(11.33,10.33)(35.67,24.33)
\multiput(11.33,10.33)(0.21,0.12){117}{\line(1,0){0.21}}
%\end
%\emline(35.67,24.33)(69.67,24.33)
\put(35.67,24.33){\line(1,0){34.00}}
%\end
%\emline(69.67,24.33)(11.33,10.33)
\multiput(69.67,24.33)(-0.50,-0.12){117}{\line(-1,0){0.50}}
%\end
%\emline(35.67,24.33)(49.67,10.67)
\multiput(35.67,24.33)(0.12,-0.12){114}{\line(1,0){0.12}}
%\end
\put(35.67,24.33){\circle{6.00}}
%\emline(36.00,24.33)(35.00,53.33)
\multiput(36.00,24.33)(-0.11,3.22){9}{\line(0,1){3.22}}
%\end
\put(84.81,117.78){\makebox(0,0)[cc]{A}}
\put(34.44,67.41){\makebox(0,0)[cc]{B}}
\put(127.41,85.19){\makebox(0,0)[cc]{C}}
\end{picture}
\end{figure}
�as a trp�livost jsou podstatn�, kdy� se analyzuj� roviny vy��ch rozm�r�.

Rozlo�te je do podrovin a sni�te jejich rozm�rnost jako svou dom�c� �lohu.
Domn�nka mimo matematiku: Mnohorozm�rn� objekty se mohou objevovat v m�n�

rozm�rn�m prostoru pouze neust�lou z�m�nou sv�ch konfigurac�. Tedy mikro��stice se
objevuj� ve form� vln.
\section{Konstrukce ��seln� osy}

\label{Konstrukce}
Doposud jsme pou��vali pouze p�irozen� ��sla a vektory. Av�ak budeme pot�ebovat
zlomkov� ��sla a vektory. Nyn� jsme schopni je zav�st, pon�vad� m�me dosti
prostoru pro nutn� konstruktivn� operace.
P�ipome�te si 2 rozm�rn� komplex (obr. \ref{Konstrukce rational}).
Polohov� vektor (1,1) proch�z� rovinn�m simplexem $(a + b)^1$ v bod�, kter�
doposud nem� ��dn� jm�no v na�em sv�t�. Zavedeme jej nalezen�m jeho koordin�t na
obou os�ch. To se provede s pou�it�m rovnob�ek s ob�ma osami. Nov� ��sla jsou
definov�na jako pom�r koordin�ty $a$ polohov�ho vektoru a mocniny jej�ho simplexu
nebo jako pom�r koordin�ty $b$ polohov�ho vektoru a mocniny jej�ho simplexu.. V
p��klad� je pom�r 1/2.
\begin{figure}
\caption{Konstrukce racion�ln�ch ��sel. Vektor (1, 1) prot�n� prvn� rovinn�
simplex v bod� s koordin�tou (0.5, 0.5).}
\label{Konstrukce rational}
%\emline(24.00,20.00)(24.00,90.00)
\put(24.00,20.00){\line(0,1){70.00}}
%\end
%\emline(24.00,50.00)(54.00,20.00)
\multiput(24.00,50.00)(0.12,-0.12){251}{\line(0,-1){0.12}}
%\end
%\emline(24.00,80.00)(83.67,20.00)
\multiput(24.00,80.00)(0.12,-0.12){498}{\line(0,-1){0.12}}
%\end
\put(54.33,20.00){\circle{4.00}}
%\emline(24.00,20.00)(94.33,20.00)
\put(24.00,20.00){\line(1,0){70.33}}
%\end
\put(84.00,20.00){\circle{4.00}}
\put(24.00,20.00){\circle{4.00}}
\put(24.00,49.67){\circle{4.00}}
\put(24.00,80.00){\circle{4.00}}
\put(54.00,49.67){\circle{4.00}}
%\vector(24.00,20.00)(54.00,50.00)
\put(54.00,50.00){\vector(1,1){0.2}}
\multiput(24.00,20.00)(0.12,0.12){251}{\line(0,1){0.12}}
%\end
%\vector(39.00,35.00)(39.00,20.00)
\put(39.00,20.00){\vector(0,-1){0.2}}
\put(39.00,35.00){\line(0,-1){15.00}}
%\end
\put(12.33,49.67){\makebox(0,0)[cc]{1}}
\put(12.00,80.00){\makebox(0,0)[cc]{2}}
\put(12.00,20.00){\makebox(0,0)[cc]{0}}
\put(39.00,10.00){\makebox(0,0)[lc]{ = 0.5}}
\end{picture}
\end{figure}
Kdy� se tato operace provede se v�emi simplexy jdouc�mi k nekone�nu (nebo

ekvivalentn� s nekone�n�m simplexem), dostaneme nekone�n� mnoho bod� v intervalu
$<0, 1>$. V�echny tyto body jsou spo�etn� indexy i nekone�n� roviny. Jsou zn�m�
jako {\em racion�ln� ��sla}. Racion�ln� ��sla mimo interval $<0, 1>$ se z�skaj�
se��t�n�m racion�ln�m ��sla a p�irozen�ho ��slo (nebo n�soben�m).
Samotn� nekone�n� rovinn� simplex z�stal p�i t�to operaci nerozd�len, jak byl ve
sv�m p�irozen�m stavu. Pou�ijeme op�t jednu vlastnost Euklidovsk�ho prostoru, �e
toti� rovnob�ky se nikdy nest�kaj� a p�eneseme jemn� d�len� racion�ln�ch ��sel z
prv�ho simplexu do nekone�n� roviny (obr. \ref{Konstrukce irrational}).
Na ni se objev� nov� polohov� vektory. Prot�naj� jednotkov� simplex v bodech,

kter� v�echny le�� p�ed prvn�m racion�ln�m ��slem. Rozd�luj� �hel mezi prvn�m
spo�etn�m racion�ln�m vektorem z prim�rn�ho nekone�n�ho d�len� jednotkov�ho
intervalu a tedy form� nov� mno�ina nekone�n� mnoho body na ��seln� stupnice.
Operace se mohou opakovat ad infinitum. Prvn� mno�ina iracion�ln�ch ��sel je
dosta�uj�c� pro reprezentaci {\em kontinua}. Jej� prvky nejsou spo�etn� pon�vad�
nekone�n� z�soba ��sel je vy�erp�na po��t�n�m prv� �rody racion�ln�ch ��sel.
Nespo�itateln� ��sla druh� �rody jsou {\em iracion�ln� ��sla}.
\begin{figure}
\caption{Konstrukce iracion�ln�ch ��sel. Vektor vedouc� k projekci prv�ch
racion�ln�ch ��sel $a$ do nekone�n�ho rovinn�ho simplexu m� jako koordin�tu
iracion�ln� ��slo $b$}
\label{Konstrukce irrational}
%\emline(24.00,20.00)(24.00,90.00)
\put(24.00,20.00){\line(0,1){70.00}}
%\end
%\emline(24.00,50.00)(54.00,20.00)
\multiput(24.00,50.00)(0.12,-0.12){251}{\line(0,-1){0.12}}
%\end
%\emline(24.00,80.00)(83.67,20.00)
\multiput(24.00,80.00)(0.12,-0.12){498}{\line(0,-1){0.12}}
%\end
\put(54.33,20.00){\circle{4.00}}
%\emline(24.00,20.00)(94.33,20.00)
\put(24.00,20.00){\line(1,0){70.33}}
%\end
\put(84.00,20.00){\circle{4.00}}
\put(24.00,20.00){\circle{4.00}}
\put(24.00,49.67){\circle{4.00}}
\put(24.00,80.00){\circle{4.00}}
\put(54.00,49.67){\circle{4.00}}
%\vector(24.00,20.00)(54.00,50.00)
\put(54.00,50.00){\vector(1,1){0.2}}
\multiput(24.00,20.00)(0.12,0.12){251}{\line(0,1){0.12}}
%\end
\put(12.33,49.67){\makebox(0,0)[cc]{1}}
\put(12.00,80.00){\makebox(0,0)[cc]{$\infty$}}
\put(12.00,20.00){\makebox(0,0)[cc]{0}}
\put(39.00,10.00){\makebox(0,0)[cc]{a}}
\put(54.00,10.33){\makebox(0,0)[cc]{1}}
\put(24.00,10.00){\makebox(0,0)[cc]{0}}
%\vector(39.00,20.00)(39.00,64.67)
\put(39.00,64.67){\vector(0,1){0.2}}
\put(39.00,20.00){\line(0,1){44.67}}
%\end
%\vector(24.00,20.00)(39.00,64.67)
\put(39.00,64.67){\vector(1,3){0.2}}
\multiput(24.00,20.00)(0.12,0.35){126}{\line(0,1){0.35}}
%\end
%\vector(31.33,42.33)(31.33,20.00)
\put(31.33,20.00){\vector(0,-1){0.2}}
\put(31.33,42.33){\line(0,-1){22.33}}
%\end
\put(31.33,10.00){\makebox(0,0)[cc]{b}}
\end{picture}
\end{figure}
Ostatn� pot�ebujeme takov� ��sla, kter� nejsme schopni ps�t explicitn�. Pokud se
vr�t�me k simplexov� rovin� a pokus�me se zm��it d�lku vektoru vedouc�ho k bodu
(0.5, 0.5), nebo (1, 1), oto�en�mu na osu, nenalezneme jej mezi racion�ln�mi
��sly. Odmocnina ze 2 ($\sqrt{2}$) nen� racion�ln� ��slo.
��sla, kter� lze z�skat n�sledn�mi d�len�mi kontinua a odstran�n�m desetinn�

��rky, jsou zn�m� jako {\em ��sla alef}. V Euklidovsk�m prostoru v�ude a v�dy
plat�, �e 1 $\times$ 1 = 1. Nikde sou�in nen� iracion�ln� ��slo v�t�� nebo men��,
ne� 1.
\section{Komplexn� ��sla}
\label{Komplexn� ��sla}
Uk�zali jsme, �e maticov� vektor ${\bf M}$ se m�e prom�tnout na jednotkov� vektor
��dku ${\bf J}^{\rm T}$ nebo sloupec ${\bf J}$ a �e kvadratick� formy ${\bf
M}^{\rm T}{\bf M}$ a ${\bf MM}^{\rm T}$ se mohou rozd�lit do pravo�hl�ch
troj�heln�k�. To plat� pro maticov� vektory, ve kter�ch v�echny prvky jsou bu�
kladn� nebo z�porn�. Pokud maticov� vektor obsahuje ��sla obou znam�nek, jeho
projekce je krat��, ne� samotn� maticov� vektor. Potom p�epona pravo�hl�ho
troj�heln�ka (obr. 1.2), reprezentovan� stopou kvadratick� formy, je del��, ne�
vn�j�� sou�in, kde Mimodiagon�ln� prvky tvo�� odv�snu. Mimodiagon�ln� prvky mohou
b�t bu� kladn� nebo z�porn�. Nap��klad:
\begin{center}
\begin{tabular}{rrrrcrrrcr}
\ & \ & \ & \ & \vline\ & -3 & -2 & 1 & \vline\ & \ $\Sigma$ \\
\hline
\ & \ & \ & \ & \vline\ & & & & \vline\ & \\
\ & \ & \ & 3 & \vline\ & 9 & -6 & 3 & \vline\ & 6 \\
\ & \ & \ & -2 & \vline\ & -6 & 4 & -2 & \vline\ & -4 \\
\ & \ & \ & 1 & \vline\ & 3 & -2 & 1 & \vline\ & 2 \\
\hline
\ & \ & \ & \ & \vline\ & & & & \vline\ & \ \\
& \ & \ & \ $\Sigma$ & \vline\ & 6 & -4 & 2 & \vline\ & 4 \\
& & & & \vline & & & & \vline & Stopa = 14.
\end{tabular}
\end{center}
D�lka diagon�ln�ho vektoru (stopa) je 14, d�lka mimodiagon�ln�ho vektoru (sou�et

Mimodiagon�ln�ch prvk�) je $-$10, d�lka vn�j��ho sou�inu (projekce na jednotkov�
vektor) je 4, to znamen�, �e je krat��, ne� samotn� vektor. Z�porn� sou�et
Mimodiagon�ln�ch prvk� ukazuje, �e od jejich sou�et mus� b�t ode�ten od stopy nem�
se k n� p�i��tat. To m�n� konstrukci troj�heln�ka.
Patrn� jste sly�eli o imagin�rn�ch ��slech i, odmocnin�ch ze z�porn�ho ��sla

$\sqrt{-1}$. Kdy� se objevila jako mo�n� �e�en� kvadratick�ch rovnic,
matematikov� se jich ob�vali jako duch�. Pouze pozd�ji Euler uk�zal, jak mohou
b�t zkrocena jejich mapov�n�m na komplexn� rovinu (obr. \ref{Komplexn� ��sla}).
\begin{figure}
\caption{Komplexn� ��sla. Jsou slo�ena z re�ln� a imagin�rn� ��sti}
\label{Komplexn� ��sla}
%\emline(39.33,20.00)(99.33,20.00)
\put(39.33,20.00){\line(1,0){60.00}}
%\end
%\emline(39.33,20.00)(39.33,80.00)
\put(39.33,20.00){\line(0,1){60.00}}
%\end
%\vector(39.33,20.00)(80.66,47.33)
\put(80.66,47.33){\vector(3,2){0.2}}
\multiput(39.33,20.00)(0.18,0.12){228}{\line(1,0){0.18}}
%\end
\put(44.33,76.67){\makebox(0,0)[lc]{re�ln�}}
\put(39.67,4.67){\makebox(0,0)[lc]{imagin�rn�}}
%\vector(80.81,47.04)(39.33,47.04)
\put(39.33,47.04){\vector(-1,0){0.2}}
\put(80.81,47.04){\line(-1,0){41.48}}
%\end
%\vector(80.44,47.04)(80.44,20.00)
\put(80.44,20.00){\vector(0,-1){0.2}}
\put(80.44,47.04){\line(0,-1){27.04}}
%\end
\put(80.66,56.33){\makebox(0,0)[lc]{komplex}}
\put(9.67,47.00){\makebox(0,0)[cc]{$\sin \phi$}}
\put(80.33,13.33){\makebox(0,0)[rc]{$\cos \phi$}}
%\circle(39.33,20.00){99.07}
\multiput(39.33,69.54)(1.59,-0.10){4}{\line(1,0){1.59}}
\multiput(45.70,69.13)(0.57,-0.11){11}{\line(1,0){0.57}}
\multiput(51.96,67.90)(0.36,-0.12){17}{\line(1,0){0.36}}
\multiput(58.01,65.88)(0.24,-0.12){24}{\line(1,0){0.24}}
\multiput(63.75,63.10)(0.18,-0.12){30}{\line(1,0){0.18}}
\multiput(69.08,59.61)(0.14,-0.12){35}{\line(1,0){0.14}}
\multiput(73.92,55.46)(0.12,-0.13){36}{\line(0,-1){0.13}}
\multiput(78.19,50.72)(0.12,-0.17){31}{\line(0,-1){0.17}}
\multiput(81.82,45.47)(0.12,-0.23){25}{\line(0,-1){0.23}}
\multiput(84.74,39.80)(0.11,-0.32){19}{\line(0,-1){0.32}}
\multiput(86.91,33.80)(0.11,-0.52){12}{\line(0,-1){0.52}}
\multiput(88.29,27.58)(0.11,-1.27){5}{\line(0,-1){1.27}}
\multiput(88.85,21.22)(-0.08,-2.12){3}{\line(0,-1){2.12}}
\multiput(88.60,14.85)(-0.12,-0.70){9}{\line(0,-1){0.70}}
\multiput(87.53,8.56)(-0.12,-0.38){16}{\line(0,-1){0.38}}
\multiput(85.66,2.47)(-0.12,-0.26){22}{\line(0,-1){0.26}}
\multiput(1.41,51.87)(0.12,0.12){37}{\line(0,1){0.12}}
\multiput(5.82,56.48)(0.15,0.12){34}{\line(1,0){0.15}}
\multiput(10.78,60.48)(0.19,0.12){28}{\line(1,0){0.19}}
\multiput(16.22,63.81)(0.26,0.12){22}{\line(1,0){0.26}}
\multiput(22.04,66.42)(0.38,0.11){16}{\line(1,0){0.38}}
\multiput(28.15,68.26)(1.02,0.12){11}{\line(1,0){1.02}}
\end{picture}
\end{figure}
Nyn�, pokud m�me ��slo z ve form�
\begin{equation}
z = (x + iy) \
{\rm nebo} \ z = r(\cos \phi + i\sin \phi)\;,
\end{equation}
m�eme je rozd�lit do pravo�hl�ho troj�heln�ka a nahradit line�rn� vektor rovinn�m

vektorem, kter� je v�dy slo�en ze dvou prvk�, jednoho re�ln�ho a jednoho
imagin�rn�ho. Existuj� zvl�tn� pravidla pro po��t�n� s komplexn�mi ��sly a
zejm�na maticemi obsahuj�c�mi komplexn� ��sla.
\section{Vytvo�uj�c� funkce}
\label{Vytvo�uj�c�}
Uk�zali jsme jak se komplex konstruuje ze sv�ch simplex�. Tato technika se pou��v�
intensivn� v kombinatorice pro vytvo�uj�c� funkce. Prostor je definov�n n�jak�m
funk�n�m vztahem, obvykle sou�tem nebo sou�inem, jeho� argument jde od 0 a�
$\infty$. Vytvo�uj�c� funkce se vyhodnocuje s fale�nou prom�nnou, nap��klad $t$,
a vypo�tou se koeficienty p�i rozd�ln�ch mocnin�ch $t$.
Pon�vad� �ady ${\bf x}_a{\bf x}_b$ a ${\bf x}_b{\bf x}_a$ jsou nerozli�iteln� v
komutativn�m procesu, bylo pova�ov�no za nemo�n� formulovat vytvo�uj�c� funkci,
kter� by ukazovala po�ad� symbol� v sou�inech (permutace). Nicm�n� enumer�tory se
snadno naleznou ve form�
\begin{equation}
\sum^n_{k=0}\ t^k/k!\;.
\end{equation}
Tyto enumer�tory jsou zn�m� jako exponenci�ln� vytvo�uj�c� funkce.
Je mo�n� prov�d�t rozd�ln� algebraick� operace s vytvo�uj�c�mi funkcemi, nap��klad

nal�zt jejich sou�ty, sou�iny, atd.. Odpov�daj�c� operace jsou zn�m� jako Cauchy
Blissardovy algebry. Existuje mnoho koncep�n�ch probl�m� spojen�ch s konvergenc�
nekone�n�ch s�ri� pro rozd�ln� argumenty. Zjednodu��me je s pou�it�m jednotkov�ch
vektor� a vlastnost� Euklidovsk�ho prostoru. Pouze v�jime�n� zm�n�me n�jak�
deformace ide�ln�ho prostoru.
\section{Zobecn�n� jednotkov� vektory}

\label{Zobecn�n�}
S pou�it�m jednotkov�ch vektor� ${\bf e}_j$ z�ili jsme mo�nosti kalkulu.

Zjednodu�en� m� mnoho v�hod av�ak mus� se za n� platit. N�kter� vzorce v p��t�ch
kapitol�ch jsou spr�vn� i kdy� ${\bf e}_j$ nen� 1 av�ak jak�koliv ��slo. Nap��klad
$(a + b + c)^k$ se m�e vyhodnotit jako $(1 + 2 + 3)^k$ stejn� jako $(2.1 + 0.1 +
5)^k$ v z�vislosti na skute�n�ch hodnot�ch prom�nn�ch. Plat� i pro geometrick�
reprezentace prom�nn�ch. Je mo�n� si p�edstavit, jakoby prostor byl elastick� a
jeho m��ka se mohla nap�nat, jak je pot�eba. Ka�d� zvl�tn� p��pad se m�e
rozd�lit do ��sti, kter� je isomorfn� s ide�ln�m p��padem, a do zvl�tn� distorze
jednotkov�ch vektor�.
\section{Trigonometrick� funkce}
\label{Trigonometric}
Budeme diskutovat kr�tce trigonometrick� funkce, sinus, cosinus, tangens a

kotangens. Spojuj� hodnoty �hly v pravo�hl�ho troj�heln�ka s pod�ly odv�sen k
p�epon�. Pokud $\alpha$ je �hel odv�sny $b$ a p�epony $c$, jej� protilehl� strana
je $a$, pak definice trigonometrick�ch funkc� jsou
\begin{itemize}
\item $\sin\, \alpha \ = a/c$
\item $\cos\, \alpha \ = b/c$
\item $\tan\, \alpha \ = a/b$
\item $\cot\, \alpha \ = b/ = 1/tan \alpha$
\item $\sin\, \alpha \ = cos \beta.$
\end{itemize}
Strany obou �hl� m�n� sv� polohy.
Vzorec
\begin{center}
$sin^2 \alpha + cos^2 \alpha = $1
\end{center}
je ve skute�nosti Pythagorova v�ta \label{Pythagorova} ve form�:
\begin{center}
$(a/c)^2 + (b/c)^2 = (c/c)^2$,
\end{center}
nebo
\begin{center}
$\sin^2 \alpha + \sin^2 \bet =$ 1.
\end{center}
\section{P�irozen� ��sla a ��slovky}

%\addcontentsline{kc}{section}{P�irozen� ��sla a ��slovky}
\label{Natural}
Dv� z�kladn� definice p�irozen�ch ��sel jsou Peanova axiomatick� a von Neumann�v
mno�inov� model. Ob� definice jsou p��sn� funk�n�, nedbaj� na vztahy mezi ��sly
a ��slovkami jako p�irozen�mi jm�ny p�irozen�ch ��sel a jejich psan� formy, jejich
notace.
Peano definoval p�irozen� ��sla algoritmem, kter� tvo�� z ��sla $k$ v�t�� slo
p�i��t�n�m jednotky $(k + 1)$. Je to jemn� p��stup, kter� jsme u� vyu�ili pro
vytvo�en� prostoru, kde m�sto 1 se p�idala nov� simplexov� vrstva.
Von Neumann�v mno�inov� model vytv�� sla po��t�n�m mno�iny. Pr�zdn� mno�ina \
{0\} m� jeden prvek, to vytv�� 1. Mno�ina obsahuj�c� \{0, 1\} m� dva prvky, to
vytv�� 2, a tak d�le.
V�echny jazyky, kter� zn�m, maj� ��slovky $k$ pro ��sla 0 a� deset. ��slovky pro
11 -- 19 se tvo�� jako (10 + $k$) nap��klad v angli�tin� fourteen. Eleven a twelve
jsou deformov�ny, pon�vad� se pou��vala �asto.
N�sobky des�tek jako jedna ��slovka tvo�en� jako $(k\times$ty=ten), nap��klad

forty. Sta a tis�ce se po��taj� odd�len�, potom pouze kilon�sobky tis�ce (milion,
$\dots$) maj� sv� vlastn� ��slovky. ��sla mezi t�mito pivoty se vyjad�uj� jako
line�rn� kombinace z�kladn�ch ��slovek.
Ov�em existuj� v�jimky, jako zm�n�n�ch 11 a 12. ***Nap��klad deformace a v�jimky

��slovek se objevuj� do sta v Hind\'\i. Sta�� Egyp�an� m�li zvl�tn� jm�na a
hieroglyfy pro des�tky.
Notace ��slic m�la rozd�ln� formy: V primitivn� form�, jeden z��ez na holi
odpov�dal ka�d�mu se�ten�mu objektu. Egyp�an� zavedli zvl�tn� znaky pro mocniny 10
a� $10^7$, av�ak ��slovky jedna a� dev�t vyjad�ovali primitivn� znakem
odpov�daj�c�m ��slu. F�ni�an� zavedli p�smena pro 1 -- 9, 10 -- 90 a 100 -- 900.
To zkr�tilo v�znamn� notaci. Tento soustava p�evzali Hebrejci a �ekov�. ��man�
pou��vali sv�j vlastn� soustava. Specifick� symboly byly omezeny na I, V, X, L, C,
D, M a po�et nutn�ch symbol� v jedn� ��slovce s pou�it�m polohov� soustavy IV =
jedna ruka bez jednoho prstu, IX = dv� ruce bez jednoho prstu. Kone�n� m�me
Indicko arabskou decim�ln� polohovou soustavu.
M�li bychom zm�nit mayskou dvac�tkovou soustavu s polohovou notac�, kde nula s
��slovkou znamenala n�soben� 20 kr�t(quatre-vingt v francouz�tin�) babylonskou
nedes�tkovou soustavu (n�mecky Schock, �esky kopa), kde mocniny t�� dvac�tek se
vyjad�ovaly velikost� jejich symbolu (srovnej tucet -- veletucet -- velk�
veletucet).
��slovky, to je jm�na ��sel, jsou vytvo�eny modul�rn� soustavou, kter� je zalo�ena

na na�ich prstech. Po��t�me mno�iny jejich shrabov�n�m na�ima rukama a t�mto
p�irozen�m zp�sobem mluv�me a mysl�me o ��slech v decim�ln� soustav�. Definice
p�irozen�ch ��sel by m�la vyj�d�it tento fakt. Tedy navrhuji n�sleduj�c� definici:
{\em P�irozen� ��sla jsou vytvo�ena s�ri� modul�rn�ch operac�, srovn�vaj�c�ch dv�
mno�iny, porovn�vanou mno�inu $\{n\}$ a modul�rn� mno�ina $\{m\}$}.
Pr�zdn� mno�ina \{0\} je ze z�ejm�ch d�vod� nevhodn� jako modul�rn� mno�ina \{m\}.
Mno�ina \{1\} jako modul�rn� mno�ina $\{m\}$ vytv�� pouze p�irozen� ��slo 0,
pon�vad�
$$\{n\}\ {\rm mod}\ \{1\} \equiv 0\ .$$
Mno�ina \{2\} vytv�� p�irozen� ��sla 0 a 1.
S pou�it�m dosti velk� modul�rn� mno�iny $\{m\}$ dostaneme v jedn� modul�rn�

operace v�echna p�irozen� ��sla. Av�ak je to nepohodln�, pon�vad� nem�me pro n�
neomezenou z�sob�rnu jednoduch�ch symbol� a ��slovek. Proto se mus� pou��t s�rie
modul�rn�ch porovn�v�n�, jej� V�sledkem je s�rie modul�rn�ch identit. Polohov�
notace vede k modul�rn�m rovnostem:
$$\{135\}\ {\rm mod}\ \{10\} = \ 135$$

$$\{135\}\ {\rm mod}\ \{4\} = 2013$$
Napsan� forma ��sla se z�sk� s�ri� n�sledn�ch d�len� s modul�rn�mi zbytky
\begin{itemize}
\item 135 : 4 = 33 + 3
\item \ 33 : 4 = \ 8 + 1
\item \ \ 8 : 4 = \ 2 + 0
\item \ \ 2 : 4 = \ 0 + 2
\end{itemize}
V�sledn� ��slo modulu 4 je tvo�eno jako polohov� kombinace v�ech modul�rn�ch

zbytk� naps�n od prvn�ho zprava doleva, kde je naps�n posledn� zbytek
\footnote{ Toto semitsk� psan� bylo p�ijat� od F�ni�an�.} = 2013.
A�koliv mno�ina \{1\} se zd� b�t p�irozenou z�kladnou ��seln� soustavy a objekty v
mno�in�ch u� existuj� takov� form�, s�rie modul�rn� porovn�v�n� s 1 d�v� pouze
s�rii nul. D�len� jednou nesni�uje digit�ln� velikost ��sla a nestla�uje jeho
notaci. Proto takov� ��seln� soustava je nepraktick�. Bin�rn� soustava je prvou
pou�itelnou.
Modul�rn� operace je podstatn� mechanickou. V prv�m kroku ��dek prvky se rozsek�

do ��dk� podle dan�ho modulu. Posledn� ��dka, kter� je ne�pln� (m�e b�t pr�zdn�)
je v�sledek modul�rn� operace
\begin{center}
\begin{tabular}{lrrrr}
***** & mod & **: & ** & \ \\*
\ & \ & \ & ** & \ \\*
Zbytek & \ & \ & * & = 1.
\end{tabular}
\end{center}
Jeden sloupec �pln�ch ��dk� se transponuje do ��dku a operace se opakuje
\begin{center}
\begin{tabular}{lrrl}
** & mod & **: & ** \\*
Zbytek & & & \ 0 = 0.
\end{tabular}
\end{center}
Jeden �pln� sloupec z�skan� druhou modul�rn� operac� se op�t podobn� srovn�v�
dokud v�echny prvky se nevy�erpaj�
$$\begin{tabular}{lccl}
* & mod & **: & 0 (po�et �pln�ch ��dk�) \\
Zbytek & & & * = 1.
\end{tabular}$$
V�sledkem je bin�rn� notace ***** = 101. T�et� modul�rn� operace byla ve

skute�nosti d�len�m druh� mocniny dvou, t�et� zbytek d�v� po�et �ty�ek v p�vodn�
mno�in�. V bin�rn� notac� jsou ur�eny svou t�et� polohou od posledn� ��slice
ud�vaj�c� po�et $1 = 2^0$. ��slo men��ho modulu je sou�asn� ��slem v�t��ho modulu.
Bin�rn� ��slo �ty�i vypad� jako dekadick� ��slo sto (4 = 100).
Dv� p�irozen� ��sla jsou stejn�, pokud se z�skaj� ze stejn� mno�iny $\{n\}$, a
jsou srovnateln� ,pokud jsou ur�ena s pou�it�m stejn� modul�rn� mno�iny $\{m\}$.
V porovn�n� s von Neumann mno�inov�m modelem, kde spojen� mno�iny \{\{0\}, \{1\}\}
vyvol�vaj� ��slo 2, zde vytvo�uj�c� mno�ina \{2\} kryje ��sla 0 a 1.
V�hody navr�en� definice jsou z�ejm�: p�irozen� ��sla s kardin�ln�mi ��slovkami

algoritmem, kter� ukazuje, jak se tvo�� jm�na a notace p�irozen�ch ��sel z
��slovek. Je to logick�: ��sla, kter� jsou popsan� v p�irozen�m jazyce kombinacemi
kardin�ln�ch ��slovek jsou p�irozen� ��sla.
\chapter{Line�rn� oper�tory}
\label{Line�rn� oper�tory}
\section{�vod}
\label{�vod 3}
Vektory jsou oper�tory, kter� posouvaj� bod na jin� m�sto v prostoru. V t�to
kapitole budeme diskutovat speci�ln� oper�tory, kter� p�sob� na mno�iny bod� nebo
na mno�iny vektor� jakoby byly jedn�m bodem nebo pevn�m t�lesem. N�kter� z t�chto
operac� byly u� zm�n�n�, av�ak nyn� se jim dostane systemati�t�j�� pozornosti.
Nicm�n� n�kter� d�le�it� vlastnosti oper�tor� se stanou jasn�j�� pouze pozd�ji, po
zaveden� grafov�ch oper�tor� a jejich vyu�it� k dosa�en� praktick�ch v�sledk�.
Oper�tory se mohou rozd�lit do {\em aditivn�ch}, jako jsou vektory translace, a

{\em multiplikativn�ch}, jako jsou skal�rn� sou�iny. Je mo�n� jin� hledisko
klasifikace v z�vislosti na tom, tolik matic nebo vektor� je posti�eno. Operace
m�e prob�hat uvnit� jedn� matice, nebo jeden maticov� oper�tor m�e p�sobit na jin�
vektor nebo matici. Vzpome�te si, �e vektor ��dka nebo vektor sloupec jsou matice
s jen jedou ��dkou nebo sloupcem.
\section{Transponov�n� a transverzov�n�}
\label{Transponov�n� a Transverzov�n�}
Transponov�n� maticov�ch vektor� u� bylo definov�no. M�n� jednodu�e ��dkov� indexy
$i$ a sloupcov� indexy $j$ v�ech maticov�ch prvk�
\begin{equation}
{\bf M}^{\rm T} \rightarrow {\rm m}^{\rm T}_{ij} = {\rm m}_{ji}\;
\end{equation}
Pokud ${\bf M}^{\rm T} = {\bf M}$, matice je {\em symetrick�}. Tato vlastnost m�
d�le�it� d�sledky pro jin� vlastnosti matice. Je zaj�mav�, �e transpozice m�n�
po�ad� �len� v maticov�ch sou�inech:
\begin{equation}
({\bf ABC})^{\rm T} = {\bf C}^{\rm T}{\bf B}^{\rm T}{\bf A}^{\rm T}\;.
\end{equation}
S transpozicemi je spojen� koncep�n� probl�m. P�ijali jsme konvenci, �e ��dky

matice znamenaj� po�ad� v �ase, n�slednost, zat�m co sloupce jsou uspo��d�ny v
prostoru jako ortogon�ln� vektory. Transpozice m�n� touto po�ad�. Av�ak vzpome�te
si na knihu. V�echna slova existuj� sou�asn�, jsme pouze nuceni, abychom je �etli
postupn� �etli. Podobnou funkci m� ve vektorov�m prostoru �as, nen� to konven�n�
�as, kter� se m�� hodinami. V�echny prvky matice existuj� sou�asn� ve v�ech
okam�ic�ch. Jinak bychom pot�ebovali jinou algebru.
Druh� operace zde zaveden�, {\em transverze}, se v u�ebnic�ch nevyskytuje, av�ak

pot�ebujeme ji k jednoduch�m d�kaz�m bez v�po�t� n�kter�ch kombinatorick�ch
identit. Transverze m�n� po�ad� obou index�, co� znamen�, �e ��dky a sloupce se
po��taj� odzadu. Pokud transponov�n� ot�� prvky matice okolo hlavn� diagon�ly
$m_{11} \longrightarrow m_{nn}$, transverze je ot�� okolo diagon�ly (jej� jm�no
bude transverz�la) $m_{1n} \longrightarrow m_{n1}$ (obr.\ref{Transposing}).
Nahl��me nejvzd�len�j�� roh matice jako jej� v�choz� bod.
\begin{figure}
\caption{Transponov�n� (A) a transverzov�n� (B) matice}
\label{Transposing}
\put(10.33,20.00){\framebox(39.67,40.00)[cc]{}}
\put(79.67,20.00){\framebox(40.33,40.33)[cc]{}}
%\emline(5.00,65.00)(60.00,10.00)
\multiput(5.00,65.00)(0.12,-0.12){459}{\line(0,-1){0.12}}
%\end
%\emline(69.67,10.00)(125.00,65.00)
\multiput(69.67,10.00)(0.12,0.12){459}{\line(1,0){0.12}}
%\end
%\bezier{184}(50.00,9.67)(70.33,-1.00)(60.00,20.00)
\put(60.00,20.00){\vector(-1,2){0.2}}
\bezier{184}(50.00,9.67)(70.33,-1.00)(60.00,20.00)
%\end
%\bezier{180}(79.67,9.67)(60.67,-1.00)(69.67,20.00)
\put(69.67,20.00){\vector(1,3){0.2}}
\bezier{180}(79.67,9.67)(60.67,-1.00)(69.67,20.00)
%\end
\put(30.00,70.00){\makebox(0,0)[cc]{A}}
\put(100.00,70.00){\makebox(0,0)[cc]{B}}
\end{picture}
\end{figure}
\section{Translace a permutace}
\label{Translace a permutace}
P�ekl�d�me v�tu z jednoho jazyka do jin�ho, nebo ji p�ekl�d�me jako blok z jednoho
m�sta v textu na jin� m�sto. Podobn� m�eme p�ekl�dat vektory nebo jejich �ady.
Nyn� mus�me nal�zt techniky, jak vyj�d�it rozd�ln� druhy translace abstraktn�m
zp�sobem. Z�sadn� existuj� dv� mo�nosti, jak takov� translace se mohou uskute�nit.
Oper�tory mohou b�t aditivn� nebo multiplikativn�.
Aditivn� oper�tor se definuje jako rozd�l. Vezmeme dva stavy maticov�ho vektoru,
p�vodn� ${\bf M}_1$ a kone�n� ${\bf M}_2$ a hledan� oper�tor ${\bf S}$ je jejich
rozd�l:
\begin{equation}
{\bf S}= {\bf M}_2 - {\bf M}_1 \;.
\end{equation}
Nap��klad
\begin{array}{c}
{\bf N}_1 \\
\\
\left(
\begin{array}{ccc}
0 & 1 & 0 \\
1 & 0 & 0 \\
1 & 0 & 0 \\
0 & 0 & 1
\end{array}
\right)
\end{array} &
\begin{array}{c}
{\bf N}_2 \\
\\
\left(
\begin{array}{ccc}
1 & 0 & 0 \\
0 & 0 & 1 \\
0 & 1 & 0 \\
0 & 0 & 1
\end{array}
\right)
\end{array} &
\begin{array}{c}
{\bf S} \\
\\
\left(
\begin{array}{ccc}
1 & -1 & 0 \\
-1 & 0 & 1 \\
-1 & 1 & 0 \\
0 & 0 & 0
\end{array}
\right)
\end{array}
\end{array}$$
Vypad� to trivi�ln�, av�ak speci�ln� v�tev matematiky, teorie graf�, studuje pouze
tyto oper�tory a vektory k nim ortogon�ln�. Podle na�� konvence ��dka p�esouv�
jeden symbol na jin�. To odpov�d� k�dov�n� zpr�vy, v transponovan� form� tv��m
uk�zan�m na obr. \ref{Face}.
Ka�d� ��dka oper�tor ${\bf S}$ je rozd�l dvou jednotkov�ch vektor� ${\bf e}_j$.
Z�porn� ${\bf e}_a$ jde od vrcholu $a$ zp�t ke st�edu a cesta prostorem pokra�uje
vektorem ${\bf e}_b$ k vrcholu $b$. V�sledn� simult�nn� translace je vektor jdouc�
p��mo z vrcholu $a$ k vrcholu $b$ bez dotknut� se st�edu (obr.
\ref{Reprezentace}).
\begin{figure}
\caption{Reprezentace orientovan�ch a neorientovan�ch hran jako vektorov�ch sou�t�
nebo rozd�l�}
\label{Reprezentace}
%\vector(20.00,70.00)(20.00,20.00)
\put(20.00,20.00){\vector(0,-1){0.2}}
\put(20.00,70.00){\line(0,-1){50.00}}
%\end
%\vector(20.00,70.00)(70.00,70.00)
\put(70.00,70.00){\vector(1,0){0.2}}
\put(20.00,70.00){\line(1,0){50.00}}
%\end
%\vector(20.00,70.00)(70.00,20.00)
\put(70.00,20.00){\vector(1,-1){0.2}}
\multiput(20.00,70.00)(0.12,-0.12){414}{\line(1,0){0.12}}
%\end
\put(10.00,47.00){\makebox(0,0)[cc]{$-{\bf e}_a$}}
\put(45.00,80.00){\makebox(0,0)[cc]{${\bf e}_b$}}
\put(37.67,58.67){\makebox(0,0)[lc]{arc $({\bf e}_b - {\bf e}_a)$}}
\put(20.00,70.00){\circle{10.00}}
\put(70.00,20.00){\circle{10.00}}
\put(90.00,70.00){\circle{10.00}}
%\emline(90.00,70.00)(140.00,20.00)
\multiput(90.00,70.00)(0.12,-0.12){412}{\line(1,0){0.12}}
%\end
\put(140.00,20.00){\circle{10.00}}
%\vector(90.00,20.00)(140.00,70.00)
\put(141.00,70.00){\vector(1,1){0.2}}
\multiput(90.00,20.00)(0.12,0.12){417}{\line(1,0){0.12}}
%\end
\put(100.00,20.00){\makebox(0,0)[lc]{$({\bf e}_ + {\bf e}_b)$}}
\put(101.00,70.00){\makebox(0,0)[lc]{hran $(a + b)$}}
\end{picture}
\end{figure}
Jednotkov� vektory ${\bf e}_j$ jsou {\em prim�rn�} vektory, jejich sou�ty nebo
rozd�ly ${\rm s}_{ij}$ jsou {\em sekund�rn�} vektory. Jejich prostor je oto�en v
�hlu $45^0$ k prim�rn�mu prostoru. Ke ka�d�mu sou�tu $(i + j)$ n�le�� dva rozd�ly,
$(i - j)$ a $(j - i)$.
Oper�tor ${\bf S}$ je �ada takov�ch sekund�rn�ch vektor�. Tyto vektory tvo�� hrany
rovinn�ho simplexu $n^1$. Nevych�zej� ze st�edu k n�jak�mu bodu prostoru, av�ak
m�n� vektorovou �adu v jinou jdouc� k stejn�mu simplexu. Pon�vad� ob� vektorov�
�ady jsou kontinu�ln� cesty, oper�tor, kter� p�ekl�d� jednu v druhou le�� na plo�e
v n rozm�rn�m prostoru (obr. \ref{Rozd�l dvou vektorov�ch �ad}).
\begin{figure}
\caption{ Rozd�l dvou vektorov�ch �ad {\bf A} a {\bf B} tvo�� plochu {\bf S}}
\label{Rozd�l dvou vektorov�ch �ad}
%\vector(10.00,10.00)(10.00,25.00)
\put(10.00,25.00){\vector(0,1){0.2}}
\put(10.00,10.00){\line(0,1){15.00}}
%\end
%\vector(10.00,25.00)(18.33,34.67)
\put(18.33,34.67){\vector(3,4){0.2}}
\multiput(10.00,25.00)(0.12,0.14){70}{\line(0,1){0.14}}
%\end
%\vector(18.33,34.67)(20.00,49.67)
\put(20.00,49.67){\vector(0,1){0.2}}
\multiput(18.33,34.67)(0.12,1.07){14}{\line(0,1){1.07}}
%\end
%\vector(20.00,49.67)(33.33,54.67)
\put(33.33,54.67){\vector(3,1){0.2}}
\multiput(20.00,49.67)(0.32,0.12){42}{\line(1,0){0.32}}
%\end
%\vector(33.33,54.67)(41.67,67.67)
\put(41.67,67.67){\vector(2,3){0.2}}
\multiput(33.33,54.67)(0.12,0.19){70}{\line(0,1){0.19}}
%\end
%\vector(41.67,67.67)(56.67,75.33)
\put(56.67,75.33){\vector(2,1){0.2}}
\multiput(41.67,67.67)(0.23,0.12){64}{\line(1,0){0.23}}
%\end
%\vector(10.00,9.67)(25.00,9.67)
\put(25.00,9.67){\vector(1,0){0.2}}
\put(10.00,9.67){\line(1,0){15.00}}
%\end
%\vector(25.00,9.67)(41.33,14.33)
\put(41.33,14.33){\vector(4,1){0.2}}
\multiput(25.00,9.67)(0.42,0.12){39}{\line(1,0){0.42}}
%\end
%\vector(41.33,14.33)(44.67,28.33)
\put(44.67,28.33){\vector(1,4){0.2}}
\multiput(41.33,14.33)(0.12,0.50){28}{\line(0,1){0.50}}
%\end
%\vector(44.67,28.33)(44.67,42.67)
\put(44.67,42.67){\vector(0,1){0.2}}
\put(44.67,28.33){\line(0,1){14.34}}
%\end
%\vector(44.67,42.67)(59.00,45.67)
\put(59.00,45.67){\vector(4,1){0.2}}
\multiput(44.67,42.67)(0.55,0.12){26}{\line(1,0){0.55}}
%\end
%\vector(59.00,45.67)(66.33,57.33)
\put(66.33,57.33){\vector(2,3){0.2}}
\multiput(59.00,45.67)(0.12,0.19){62}{\line(0,1){0.19}}
%\end
\put(10.00,9.67){\circle{3.89}}
\put(72.67,73.00){\makebox(0,0)[lc]{\bf S}}
%\bezier{184}(56.67,74.81)(76.30,81.11)(66.30,57.41)
\put(66.30,57.41){\vector(-1,-3){0.2}}
\bezier{184}(56.67,74.81)(76.30,81.11)(66.30,57.41)
%\end
%\emline(66.67,61.85)(66.30,57.41)
\multiput(66.67,61.85)(-0.09,-1.11){4}{\line(0,-1){1.11}}
%\end
%\emline(66.30,57.41)(69.63,60.74)
\multiput(66.30,57.41)(0.12,0.12){28}{\line(0,1){0.12}}
%\end
\put(25.19,60.74){\makebox(0,0)[cc]{{\bf A}}}
\put(56.67,35.19){\makebox(0,0)[cc]{{\bf B}}}
%\bezier{188}(10.33,24.67)(31.00,33.00)(25.00,9.33)
\put(25.00,9.33){\vector(-1,-4){0.2}}
\bezier{188}(10.33,24.67)(31.00,33.00)(25.00,9.33)
%\end
%\bezier{188}(18.33,34.33)(33.67,43.00)(41.33,14.33)
\put(41.33,14.33){\vector(1,-4){0.2}}
\bezier{188}(18.33,34.33)(33.67,43.00)(41.33,14.33)
%\end
%\bezier{188}(20.00,49.33)(39.67,54.33)(44.67,28.33)
\put(44.67,28.33){\vector(1,-4){0.2}}
\bezier{188}(20.00,49.33)(39.67,54.33)(44.67,28.33)
%\end
%\bezier{136}(33.00,54.33)(48.67,59.33)(44.67,42.67)
\put(44.67,42.67){\vector(-1,-4){0.2}}
\bezier{136}(33.00,54.33)(48.67,59.33)(44.67,42.67)
%\end
%\bezier{224}(41.67,67.67)(65.00,76.00)(59.00,45.67)
\put(59.00,45.67){\vector(-1,-4){0.2}}
\bezier{224}(41.67,67.67)(65.00,76.00)(59.00,45.67)
%\end
\end{picture}
\end{figure}
Sou�et dvou jednotkov�ch vektor� $({\bf e}_j + {\bf e}_i)$ je ortogon�ln� k

rozd�lu $({\bf e}_j - {\bf e}_i)$ a odpov�daj�c� matice ${\bf G} = {\bf N}_1 +
{\bf N}_2$ se li�� od matice ${\bf S}$ pouze kladn�mi znam�nky d�vaj�c�mi do
vztahu ob� jednotkov� vektorov� �ady. Pon�vad� ka�d� n�sledn� prvek v �ad� je
ortogon�ln�, ${\bf G}$ p�edstavuj� vektory ortogon�ln� k oper�tor�m ${\bf S}$.
Matice ${\bf G}$ jsou line�rn� vektory ortogon�ln� k plo�e oper�toru ${\bf S}$.
Tvo�� sekund�rn� vektorov� prostor, kter� nen� �pln�, jako uvid�me v druh� ��sti
t�to knihy.
Prv� multiplikativn� oper�tory umo�nily vytvo�it n� prostor. Jsou ur�eny

vlastnostmi zvl�tn� t��dy naivn�ch matic ${\bf N}$, kter� maj� jeden jednotkov�
symbol nejen v ka�d� ��dce av�ak tak� v ka�d�m sloupci. Tyto matice ${\bf P}$ jsou
zn�m� jako {\em jednotkov� permuta�n� matice}. Jednotkov� diagon�ln� matice ${\bf
I}$ k nim pat��. V�echny permuta�n� matice jsou �tvercov� matice tvo��c� grupy
S$_n$ permuta�n�ch matic s $n$ ��dky a sloupci. Kdy� se matice n�sob� permuta�n�
matic� zprava, tato operace m�n� po�ad� sloupc� n�soben� matice. Nap��klad
$$\begin{tabular}{rrrrcrrrr}
\ & \ & \ & \ & \vline\ & 0 & 1 & 0 & 0 \\
\ & \ & \ & \ & \vline\ & 0 & 0 & 1 & 0 \\
\ & \ & \ & \ & \vline\ & 0 & 0 & 0 & 1 \\
\ & \ & \ & \ & \vline\ & 1 & 0 & 0 & 0 \\
\hline
& & & & \vline\ & & & & \\
1 \ & 0 & 0 & 0 & \vline\ & 0 & 1 & 0 & 0 \\
1 \ & 0 & 0 & 0 & \vline\ & 0 & 1 & 0 & 0 \\
0 \ & 1 & 0 & 0 & \vline\ & 0 & 0 & 1 & 0 \\
0 & 0 & 1 & 0 & \vline\ & 0\ & 0\ & 0\ & 1
\end{tabular}$$
Prvn� sloupec se objev� v sou�inu jako druh�, pon�vad� matice ${\bf P}$ m� 1 v
druh�m sloupci prvn� ��dky. Posledn� (nulov�) sloupec se podobn� p�em�st� na prv�
m�st� posledn�m jednotkov�m prvkem v prv�m sloupci.
N�soben� zleva m�n� po�ad� ��dek n�soben� matice. Nap��klad
$$\begin{tabular}{rrrrcrrrr}
\ & \ & \ & \ & \vline\ & 1 & 0 & 0 & 0 \\
\ & \ & \ & \ & \vline\ & 1 & 0 & 0 & 0 \\
\ & \ & \ & \ & \vline\ & 0 & 1 & 0 & 0 \\
\ & \ & \ & \ & \vline\ & 0 & 0 & 1 & 0 \\
\hline
& & & & \vline\ & & & & \\
0 \ & 1 & 0 & 0 & \vline\ & 1 & 0 & 0 & 0\\
0 \ & 0 & 1 & 0 & \vline\ & 0 & 1 & 0 & 0 \\
0 \ & 0 & 0 & 1 & \vline\ & 0 & 0 & 1 & 0 \\
1 & 0 & 0 & 0 & \vline\ & 1\ & 0\ & 0\ & 0
\end{tabular}$$
\begin{figure}
\caption{Grupa symetrie ${\rm S}_3$. A -- identita, v�echny prvky z�st�vaj� na
sv�ch m�stech; B, C, D -- reflexe, dva prvky si zam�n� sv� m�sta; E, F -- oto�en�,
t�� prvky vym�n� si sv� m�sta v cyklech}
\label{Grupa symetrie $S_3$}
%\emline(10.00,9.67)(60.00,9.67)
\put(10.00,9.67){\line(1,0){50.00}}
%\end
%\emline(60.00,9.67)(35.00,53.33)
\multiput(60.00,9.67)(-0.12,0.21){209}{\line(0,1){0.21}}
%\end
%\emline(35.00,53.33)(10.00,9.67)
\multiput(35.00,53.33)(-0.12,-0.21){209}{\line(0,-1){0.21}}
%\end
\put(5.00,5.67){\makebox(0,0)[cc]{a}}
\put(65.00,5.00){\makebox(0,0)[cc]{b}}
\put(35.00,58.00){\makebox(0,0)[cc]{c}}
%\emline(85.00,9.67)(135.00,9.67)
\put(85.00,9.67){\line(1,0){50.00}}
%\end
%\emline(135.00,9.67)(110.00,53.33)
\multiput(135.00,9.67)(-0.12,0.21){209}{\line(0,1){0.21}}
%\end
%\emline(110.00,53.33)(85.00,9.67)
\multiput(110.00,53.33)(-0.12,-0.21){209}{\line(0,-1){0.21}}
%\end
\put(80.00,5.67){\makebox(0,0)[cc]{a}}
\put(140.00,5.00){\makebox(0,0)[cc]{b}}
\put(110.00,58.00){\makebox(0,0)[cc]{c}}
%\emline(10.00,79.67)(60.00,79.67)
\put(10.00,79.67){\line(1,0){50.00}}
%\end
%\emline(60.00,79.67)(35.00,123.33)
\multiput(60.00,79.67)(-0.12,0.21){209}{\line(0,1){0.21}}
%\end
%\emline(35.00,123.33)(10.00,79.67)
\multiput(35.00,123.33)(-0.12,-0.21){209}{\line(0,-1){0.21}}
%\end
\put(5.00,75.67){\makebox(0,0)[cc]{a}}
\put(65.00,75.00){\makebox(0,0)[cc]{b}}
\put(35.00,128.00){\makebox(0,0)[cc]{c}}
%\emline(85.00,79.67)(135.00,79.67)
\put(85.00,79.67){\line(1,0){50.00}}
%\end
%\emline(135.00,79.67)(110.00,123.33)
\multiput(135.00,79.67)(-0.12,0.21){209}{\line(0,1){0.21}}
%\end
%\emline(110.00,123.33)(85.00,79.67)
\multiput(110.00,123.33)(-0.12,-0.21){209}{\line(0,-1){0.21}}
%\end
\put(80.00,75.67){\makebox(0,0)[cc]{a}}
\put(140.00,75.00){\makebox(0,0)[cc]{b}}
\put(110.00,128.00){\makebox(0,0)[cc]{c}}
%\emline(10.00,149.67)(60.00,149.67)
\put(10.00,149.67){\line(1,0){50.00}}
%\end
%\emline(60.00,149.67)(35.00,193.33)
\multiput(60.00,149.67)(-0.12,0.21){209}{\line(0,1){0.21}}
%\end
%\emline(35.00,193.33)(10.00,149.67)
\multiput(35.00,193.33)(-0.12,-0.21){209}{\line(0,-1){0.21}}
%\end
\put(5.00,145.67){\makebox(0,0)[cc]{a}}
\put(65.00,145.00){\makebox(0,0)[cc]{b}}
\put(35.00,198.00){\makebox(0,0)[cc]{c}}
%\emline(85.00,149.67)(135.00,149.67)
\put(85.00,149.67){\line(1,0){50.00}}
%\end
%\emline(135.00,149.67)(110.00,193.33)
\multiput(135.00,149.67)(-0.12,0.21){209}{\line(0,1){0.21}}
%\end
%\emline(110.00,193.33)(85.00,149.67)
\multiput(110.00,193.33)(-0.12,-0.21){209}{\line(0,-1){0.21}}
%\end
\put(80.00,145.67){\makebox(0,0)[cc]{a}}
\put(140.00,145.00){\makebox(0,0)[cc]{b}}
\put(110.00,198.00){\makebox(0,0)[cc]{c}}
\put(35.00,24.33){\circle{4.22}}
\put(110.00,24.33){\circle{4.06}}
%\circle(35.00,24.00){20.00}
\multiput(35.00,34.00)(1.07,-0.12){2}{\line(1,0){1.07}}
\multiput(37.15,33.77)(0.34,-0.12){6}{\line(1,0){0.34}}
\multiput(39.20,33.08)(0.19,-0.11){10}{\line(1,0){0.19}}
\multiput(41.05,31.96)(0.12,-0.11){13}{\line(1,0){0.12}}
\multiput(42.62,30.47)(0.11,-0.16){11}{\line(0,-1){0.16}}
\multiput(43.84,28.68)(0.11,-0.29){7}{\line(0,-1){0.29}}
\multiput(44.64,26.68)(0.12,-0.71){3}{\line(0,-1){0.71}}
\put(44.99,24.54){\line(0,-1){2.16}}
\multiput(44.87,22.38)(-0.12,-0.42){5}{\line(0,-1){0.42}}
\multiput(44.29,20.30)(-0.11,-0.21){9}{\line(0,-1){0.21}}
\multiput(43.28,18.39)(-0.12,-0.14){12}{\line(0,-1){0.14}}
\multiput(41.88,16.74)(-0.16,-0.12){11}{\line(-1,0){0.16}}
\multiput(40.16,15.43)(-0.25,-0.11){8}{\line(-1,0){0.25}}
\multiput(38.19,14.52)(-0.53,-0.12){4}{\line(-1,0){0.53}}
\put(36.08,14.06){\line(-1,0){2.16}}
\multiput(33.92,14.06)(-0.53,0.12){4}{\line(-1,0){0.53}}
\multiput(31.81,14.52)(-0.25,0.11){8}{\line(-1,0){0.25}}
\multiput(29.84,15.43)(-0.16,0.12){11}{\line(-1,0){0.16}}
\multiput(28.12,16.74)(-0.12,0.14){12}{\line(0,1){0.14}}
\multiput(26.72,18.39)(-0.11,0.21){9}{\line(0,1){0.21}}
\multiput(25.71,20.30)(-0.12,0.42){5}{\line(0,1){0.42}}
\put(25.13,22.38){\line(0,1){2.16}}
\multiput(25.01,24.54)(0.12,0.71){3}{\line(0,1){0.71}}
\multiput(25.36,26.68)(0.11,0.29){7}{\line(0,1){0.29}}
\multiput(26.16,28.68)(0.11,0.16){11}{\line(0,1){0.16}}
\multiput(27.38,30.47)(0.12,0.11){13}{\line(1,0){0.12}}
\multiput(28.95,31.96)(0.19,0.11){10}{\line(1,0){0.19}}
\multiput(30.80,33.08)(0.52,0.12){8}{\line(1,0){0.52}}
%\end
%\circle(110.00,24.33){20.00}
\multiput(110.00,34.33)(1.07,-0.12){2}{\line(1,0){1.07}}
\multiput(112.15,34.10)(0.34,-0.12){6}{\line(1,0){0.34}}
\multiput(114.20,33.41)(0.19,-0.11){10}{\line(1,0){0.19}}
\multiput(116.05,32.29)(0.12,-0.11){13}{\line(1,0){0.12}}
\multiput(117.62,30.81)(0.11,-0.16){11}{\line(0,-1){0.16}}
\multiput(118.84,29.02)(0.11,-0.29){7}{\line(0,-1){0.29}}
\multiput(119.64,27.01)(0.12,-0.71){3}{\line(0,-1){0.71}}
\put(119.99,24.87){\line(0,-1){2.16}}
\multiput(119.87,22.72)(-0.12,-0.42){5}{\line(0,-1){0.42}}
\multiput(119.29,20.63)(-0.11,-0.21){9}{\line(0,-1){0.21}}
\multiput(118.28,18.72)(-0.12,-0.14){12}{\line(0,-1){0.14}}
\multiput(116.88,17.07)(-0.16,-0.12){11}{\line(-1,0){0.16}}
\multiput(115.16,15.76)(-0.25,-0.11){8}{\line(-1,0){0.25}}
\multiput(113.19,14.86)(-0.53,-0.12){4}{\line(-1,0){0.53}}
\put(111.08,14.39){\line(-1,0){2.16}}
\multiput(108.92,14.39)(-0.53,0.12){4}{\line(-1,0){0.53}}
\multiput(106.81,14.86)(-0.25,0.11){8}{\line(-1,0){0.25}}
\multiput(104.84,15.76)(-0.16,0.12){11}{\line(-1,0){0.16}}
\multiput(103.12,17.07)(-0.12,0.14){12}{\line(0,1){0.14}}
\multiput(101.72,18.72)(-0.11,0.21){9}{\line(0,1){0.21}}
\multiput(100.71,20.63)(-0.12,0.42){5}{\line(0,1){0.42}}
\put(100.13,22.72){\line(0,1){2.16}}
\multiput(100.01,24.87)(0.12,0.71){3}{\line(0,1){0.71}}
\multiput(100.36,27.01)(0.11,0.29){7}{\line(0,1){0.29}}
\multiput(101.16,29.02)(0.11,0.16){11}{\line(0,1){0.16}}
\multiput(102.38,30.81)(0.12,0.11){13}{\line(1,0){0.12}}
\multiput(103.95,32.29)(0.19,0.11){10}{\line(1,0){0.19}}
\multiput(105.80,33.41)(0.52,0.12){8}{\line(1,0){0.52}}
%\end
%\emline(43.33,26.67)(44.67,21.67)
\multiput(43.33,26.67)(0.11,-0.42){12}{\line(0,-1){0.42}}
%\end
%\emline(44.67,21.67)(46.33,26.67)
\multiput(44.67,21.67)(0.12,0.36){14}{\line(0,1){0.36}}
%\end
%\emline(99.00,27.33)(100.00,23.00)
\multiput(99.00,27.33)(0.11,-0.48){9}{\line(0,-1){0.48}}
%\end
%\emline(100.00,23.00)(101.33,27.00)
\multiput(100.00,23.00)(0.11,0.33){12}{\line(0,1){0.33}}
%\end
%\emline(10.33,80.00)(60.00,109.00)
\multiput(10.33,80.00)(0.21,0.12){242}{\line(1,0){0.21}}
%\end
%\emline(110.00,122.67)(110.00,70.00)
\put(110.00,122.67){\line(0,-1){52.67}}
%\end
%\emline(135.00,149.67)(84.67,178.33)
\multiput(135.00,149.67)(-0.21,0.12){239}{\line(-1,0){0.21}}
%\end
%\bezier{144}(85.00,167.67)(78.00,184.33)(95.00,178.33)
\put(95.00,178.33){\vector(3,-1){0.2}}
\bezier{144}(85.00,167.67)(78.00,184.33)(95.00,178.33)
%\end
\put(20.00,190.00){\makebox(0,0)[cc]{A}}
\put(95.00,190.00){\makebox(0,0)[cc]{B}}
\put(20.00,120.00){\makebox(0,0)[cc]{C}}
\put(95.00,120.00){\makebox(0,0)[cc]{D}}
\put(20.00,50.00){\makebox(0,0)[cc]{E}}
\put(95.00,50.00){\makebox(0,0)[cc]{F}}
%\bezier{164}(60.00,99.67)(69.67,117.33)(50.00,109.33)
\put(50.00,109.33){\vector(-3,-1){0.2}}
\bezier{164}(60.00,99.67)(69.67,117.33)(50.00,109.33)
%\end
%\bezier{148}(100.00,75.00)(110.00,59.00)(120.00,74.67)
\put(120.00,74.67){\vector(3,4){0.2}}
\bezier{148}(100.00,75.00)(110.00,59.00)(120.00,74.67)
%\end
\end{picture}
\end{figure}
Na obr. \ref{Grupa symetrie $S_3$}, kde jsou zobrazeny ��inky 6 permuta�n�ch matic
grupy $S_3$ na t��rozm�rn� rovinn� simplex, m�eme vid�t ��inek takov�ho n�soben�
sloupce. Jednotkov� diagon�ln� matice nech�v� simplex nezm�n�n�, dv� matice ji
ot�� pod�l jej�ho st�edu a t�i matice m�n� polohy pouze dvou vrchol� jakoby se
troj�heln�k zrcadlil pod�l roviny ortogon�ln� k odpov�daj�c� hran� (nebo se ot��el
pod�l osy le��c� v rovin�). To jsou {\em operace symetrie}. Budou studov�ny
pozd�ji podrobn�ji.
V�echny permuta�n� matice s n ��dky a sloupci se z�skaj� jako n�sledn� oto�en� a

tvo�� cyklick� grupy S$_n$. Ot��ej� vektory v cyklech a po dan�m po�tu opakovan�ch
operac� vektory se vr�t� zp�t do sv�ch p�vodn�ch poloh.
\section{Inverzn� prvky}
%\addcontentsline{kc}{section}{Inverzn� prvky}
\label{Inverzn� prvky}
Kdy� m�me ��slo, �ekn�me 5, m�eme definovat jeho inverzn� prvek op�t dv�ma
zp�soby, aditivn�m a multiplikativn�m. Podobn� se prvky mohou definovat pro
vektory.
\begin{figure}
\caption{Aditivn� a multiplikativn� vyva�ov�n� ��sel}
\label{Aditivn�}
%\emline(55.00,10.00)(67.67,10.00)
\put(55.00,10.00){\line(1,0){12.67}}
%\end
%\emline(67.67,10.00)(60.00,20.00)
\multiput(67.67,10.00)(-0.12,0.16){64}{\line(0,1){0.16}}
%\end
%\emline(60.00,20.00)(55.00,10.00)
\multiput(60.00,20.00)(-0.12,-0.24){42}{\line(0,-1){0.24}}
%\end
%\emline(10.00,20.00)(110.00,20.00)
\put(10.00,20.00){\line(1,0){100.00}}
%\end
\put(60.00,19.67){\circle{4.00}}
\put(40.00,20.00){\circle{4.00}}
\put(20.00,20.00){\circle{4.00}}
\put(40.00,20.00){\circle{4.00}}
\put(80.00,20.00){\circle{4.00}}
\put(100.00,20.00){\circle{4.00}}
\put(100.00,20.00){\circle{4.00}}
%\emline(55.00,50.00)(67.67,50.00)
\put(55.00,50.00){\line(1,0){12.67}}
%\end
%\emline(67.67,50.00)(60.00,60.00)
\multiput(67.67,50.00)(-0.12,0.16){64}{\line(0,1){0.16}}
%\end
%\emline(60.00,60.00)(55.00,50.00)
\multiput(60.00,60.00)(-0.12,-0.24){42}{\line(0,-1){0.24}}
%\end
%\emline(10.00,60.00)(110.00,60.00)
\put(10.00,60.00){\line(1,0){100.00}}
%\end
\put(60.00,59.67){\circle{4.00}}
\put(40.00,60.00){\circle{4.00}}
\put(20.00,60.00){\circle{4.00}}
\put(40.00,60.00){\circle{4.00}}
\put(80.00,60.00){\circle{4.00}}
\put(100.00,60.00){\circle{4.00}}
\put(100.00,60.00){\circle{4.00}}
\put(20.00,70.00){\makebox(0,0)[cc]{$-2$}}
\put(40.00,70.00){\makebox(0,0)[cc]{$-1$}}
\put(60.00,70.00){\makebox(0,0)[cc]{0}}
\put(80.00,70.00){\makebox(0,0)[cc]{1}}
\put(100.33,70.00){\makebox(0,0)[cc]{2}}
\put(19.33,30.00){\makebox(0,0)[cc]{$\log{1/3}$}}
\put(40.00,30.00){\makebox(0,0)[cc]{$\log{1/2}$}}
\put(60.00,30.00){\makebox(0,0)[cc]{$\log{1}$}}
\end{picture}
\end{figure}
Inverzn� operace ke s��t�n� je ode��t�n�. ��slo 5 se z�skalo z 0 p�i�ten�m 5 a

obnov�me p�vodn� situaci ode�ten�m 5: $5 + (-5) = 0$. Inverzn� aditivn� prvek 5 je
$(-5)$ a inverzn� aditivn� prvek $(-5)$ je 5. M�eme si p�edstavit tato ��sla na
v�ze (obr. \ref{Aditivn�}). Aditivn� inverzn� prvky jsou jen vektory koline�rn� s
p�vodn�mi vektory, maj�c� stejn� d�lky av�ak opa�n� sm�r. Tvo�� se z�m�nou
znam�nka vektoru.
Nyn� m�eme uva�ovat inverzn� prvek pro operaci n�soben�:

$$ a \times a^{-1} = a^0 = 1\;.$$
Kdy� pou�ijeme logaritmickou stupnici dostaneme
$${\log a} + {\log a^{-1}} = {\log 1} = 0\;.$$
Z toho zjist�me, �e $a^-1 = 1/a$. Na ��seln� stupnici inverzn� prvky ��sel v�t��ch
ne� 1 jsou v intervalu (0,1), kter� se zd� b�t nevyv�en�, viz obr. \ref{Aditivn�},
av�ak je vyv�en� na logaritmick� stupnici.
Zd� se, �e je snadn� nal�zt inverzn� vektory k vektor�m-sloupc�m (nebo vektor�m-

��dk�m). Mus� d�t jednotkov� skal�rn� sou�in, nap��klad:
\begin{tabular}{rrrcr}
& & & \vline & 3 \\
& & & \vline & 1/2 \\
& & & \vline & 1 \\
\hline
& & & \vline & \\
1/6 & 1 & 0 & \vline & 1
\end{tabular} & \qquad &
& & & \vline & 1/6 \\
& & & \vline & 1 \\
& & & \vline & 0 \\
\hline
& & & \vline & \\
3 & 1/2 & 1 & \vline & 1
\end{tabular}
\end{array}$$
Av�ak takov� inverze maj� jednu podstatnou nev�hodu: Nejsou jedine�n�. Existuje
nekone�n� mnoho takov�ch inverz�, kter� vyva�uj� ka�d� vektor-sloupec (nebo ka�d�
vektor-��dku), tedy jsou {\em neur�it�}, nap��klad jin� vhodn� �e�en� je:
& & & \vline & 3 \\
& & & \vline & 1/2 \\
& & & \vline & 1 \\
\hline
& & & \vline & \\
1/9 & 2/3 & 1/3 & \vline & 1
& & & \vline & 1/9 \\
& & & \vline & 2/3 \\
& & & \vline & 1/3 \\
\hline
& & & \vline & \\
3 & 1/2 & 1 & \vline & 1
\end{tabular}
\end{array}$$
Pokud se pokou��me nal�zt levou (pravou) inverzn� matici, jej� ��dky mus� b�t lev�
(prav�) inverze pro odpov�daj�c� sloupce (��dky), av�ak sou�asn� nulov� vektory
pro jin� sloupce (��dky). V dan�m p��pad� nulov� vektor je op�t neur�it�:
\begin{tabular}{lrrcr}
& & & \vline & 3 \\
& & & \vline & 1/2 \\
& & & \vline & 1 \\
\hline
& & & \vline & \\
1 & 0 & -3 & \vline & 0 \\
-4/3 & 2 & 3 & \vline & 0
\end{tabular}
& \qquad &
\begin{tabular}{rrrcrr}
& & & \vline & 1 & -4/3 \\
& & & \vline & 0 & 2 \\
& & & \vline & -3 & 3 \\
\hline
& & & \vline & \\
3 & 1/2 & 1 & \vline & 0 & 0 \\
& & & & &
\end{tabular}
\end{array}$$
Jin� pot� s inverzn� prvky vektor� je, �e nem�eme nal�zt pravou inverzi k vektoru-
sloupci (levou inverzi k vektoru-��dce):
\begin{tabular}{rcrrr}
& \vline & ? & ? & ? \\
& \vline & ? & ? & ? \\
& \vline & ? & ? & ? \\
\hline
& \vline & & & \\
3 & \vline & 1 & 0 & 0 \\
1/2 & \vline & 0 & 1 & 0 \\
1 & \vline & 0 & 0 & 1
\begin{tabular}{rrrcrcr}
& & & & & & \\
& & & & & & \\
& & & \vline & 3 & 1/2 & 0 \\
\hline
& & & \vline & & & \\
? & ? & ? & \vline & 1 & 0 & 0 \\
? & ? & ? & \vline & 0 & 1 & 0 \\
? & ? & ? & \vline & 0 & 0 & 1
\end{tabular}
\end{array}$$
Byla by tu 1/3 jako prvn� inverzn� prvek ${\rm m}^{-1}_{ij}$, av�ak nem�e se
vynulovat v n�sleduj�c�ch ��dc�ch v prv�m sloupci. Pro jej� vynulov�n� bychom
pot�ebovali n�jak� nenulov� prvky v druh�m a t�et�m sloupci lev� matice. Pro
maticov� vektory m�eme, alespo� n�kdy, nal�zt matice, kter� transformuj� v�echny
jejich vektor sloupce do diagon�ln� matice. Jeden vektor sloupec nem� ��dnou
inverzi zprava, av�ak jejich soustava ji m�. Kter� vlastnosti matice mus� m�t, aby
byla invertovateln�. Budou uk�zan� pozd�ji. Pokud matice m� ob� inverze, zleva i
zprava, potom ob� inverze jsou identick� a existuje pouze jedna inverze, jej� akce
je stejn� z obou stran. To je prav� inverze dan� matice.
Mohli bychom hledat inverze n�hodn�m zkou�en�m n�hodn�m vhodn�ch vektor�. Lep�� je
pou��t n�jak� ov��en� algoritmy, kter� budou zavedeny pozd�ji.
Matice maj�c� inverzi je {\em regul�rn�} nebo {\em nesingul�rn�}. Nesingul�rn�

matice nemaj� ��dn� nulov� vlastn� hodnoty a vlastn� vektory a singul�rn� matice
maj� alespo� jednu nulovou vlastn� hodnotu a vlastn� vektor. {\em Vlastn� vektor}
je vektor, ve kter�m se v�echny prvky n�sob�, pokud se vektor n�sob� danou matic�,
stejnou hodnotou, kter� se naz�v� {\em vlastn� hodnota}. Nap��klad
$$\begin{tabular}{ccccccc}
& & & \vline & 1 & 1 & 1 \\
& & & \vline & 1 & -2 & 0 \\
& & & \vline & 1 & 1 & -1 \\
\hline
& & $\Pi$ & \vline & 0 & 3 & -1 \\
\hline
& & & \vline & & & \\
1 & -1 & 0 & \vline & 0 & 3 & 1 \\
-1 & 2 & -1 & \vline & 0 & -6 & 0 \\
0 & -1 & 1 & \vline & 0 & 3 & -1
\end{tabular}$$
Prvn� sloupec je nulov� vlastn� vektor, v�ech hodnoty sou�inu v jeho sloupci jsou
nulov�, vlastn� hodnota druh�ho vlastn�ho vektoru je 3, vlastn� hodnota posledn�ho
vlastn�ho vektoru je 1. Existuje je�t� jin� podm�nka pro vlastn� vektory, viz
p��t� odd�l.
N�kter� nesingul�rn� matice jsou snadno rozpoznateln�. Pokud matice m� v�echny

nenulov� prvky pod nebo nad diagon�lou a v�echny diagon�ln� prvky jsou jednotkov�
prvky, potom je nesingul�rn�. Inverze v tomto p��pad� se m�e jednodu�e nal�zt
technikou zn�mou jako {\em princip inkluse a exkluse}. P�edpokl�dejme, �e k ��dk�
u� bylo vyv�eno. V p��t� ��dce skal�rn�ho sou�inu vektoru ��dky s inverzn� matic�
sloupcem (p�edpokl�d� se n�soben� zprava) budou nevyv�en� n�kter� hodnoty. Mus�me
k tomu p�idat nebo ode��st tolik prvk�, abychom dostali nulov� mimodiagon�ln�
prvky. Nap��klad (nulov� symboly jsou vynech�ny)
& & & \vline & 1 & & \\
& & & \vline & -2 & 1 & \\
& & & \vline & 1 & -2 & 1 \\
\hline
& & & \vline & & & \\
1 & & & \vline & 1 & & \\
2 & 1 & & \vline & & 1 & \\
3 & 2 & 1 & \vline & & & 1 \\
\end{tabular}$$
Zde v�hy druh� ��dky jsou $1 \times 2 - 2\times 1 = 0$ a $1 \times 1 = 1$.

Podrobn� bude probl�m inverzn�ch matic pojedn�n v kapitole 16.
\section{Diagonalizace matic}
\label{Diagonalizace matic}
Inverzn� matice transformuje matici ${\bf M}$ na diagon�ln� jednotkovou matici $

{\bf I}$. Existuje v�ak je�t� jin� forma diagonalizace. Tato operace vy�aduje
simult�nn� akci dvou matic z obou stran matice, kter� se m� diagonalizovat
\begin{equation}
{\bf L}({\bf M}){\bf R}= \Delta({\bf M}).
\end{equation}
$\Delta({\bf M})$ je diagon�ln� matice, kter� m� v�echny mimodiagon�ln� prvky

nulov�. Matice v z�vork�ch je zdrojem diagon�ln�ch prvk�.
Sou�in ${\bf MM}^{-1}$ by byl p��kladem diagonalizace matice, kde diagonalizovanou

matic� je jednotkov� diagon�ln� matice ${\bf I}$. P�i diagonalizaci matice je
pot�eba, aby akce matice ${\bf L}$ zleva byla vyv�ena n�soben�m matice ${\bf R}$
zprava. Diagonaliza�n� matice tvo�� r�mec pro matici ${\bf M}$.
P�edstavte si, �e pozorujete matici jako mezi dv�ma polarizuj�c�mi filtry. Kdy�
filtry oto��te, pohled se vyjasn� nebo ztmavne, av�ak p�i jedn� poloze filtru je
transparentn�. Takov� transparentn� matice hled�me. Ob� diagonaliza�n� matice
p�sob� jako polarizuj�c� filtry, sni�uj� mimodiagon�ln� prvky a zvy�uj�
diagon�ln�. Diagon�ln� matice je transparentn�, pon�vad� diagon�ln� prvky nejsou
zatemn�ny mimodiagon�ln�mi. P�ipome�te si obr. \ref{Maticov� vektorov� soustava}.
Z�skan� diagon�ln� matice je ekvivalentn� k matici ${\bf M}$
Zvl�t� u�ite�n� ��inek se z�sk�, kdy� sou�in obou diagonaliza�n�ch matic ${\bf L}$
a ${\bf R}$ je jednotkov� diagon�ln� matice
\begin{equation}
{\bf LR} = {\bf I}\;,
\end{equation}
nebo ekvivalentn�, kdy� jejich akce nem�n� jednotkovou diagon�ln� matici v jejich
r�me�ku:
$${\bf LIR} = {\bf I}\;.$$
Potom, pokud mimo to
\begin{equation}
{\bf L} = {\bf R}^{\rm T}\;,
\end{equation}, �e tyto matice jsou {\em vlastn� vektory} dan� matice. Diagon�ln�
matice z�skan� jako v�sledek takov�ho n�soben� jsou zn�m� jako matice {\em
vlastn�ch hodnot}. Sou�et vlastn�ch hodnot je rovn� stop� diagonalizovan� matice a
diagon�ln� matice vlastn�ch hodnot je ekvivalentn� maticov�mu vektoru
diagonalizovan� matice.
Vektorov� mno�ina pou��van� pro nalezen� vlastn�ch hodnot d�v� diagon�ln� matici,
nikoliv v�ak jednotkovou matici ${\bf I}$:
& & & \vline & 1 & 1 & 1 \\
& & & \vline & 1 & -2 & 0 \\
& & & \vline & 1 & 1 & -1 \\
\hline
& & & \vline & & & \\
1 & 1 & 1 & \vline & 3 & 0 & 0 \\
1 &-2 & 1 & \vline & 0 & 6 & 0 \\
1 & 0 &-1 & \vline & 0 & 0 & 2 \\
\end{tabular}$$
Vlastn� vektory se mus� nyn� normalizovat d�len�m odmocninami 1/3, 1/6 1/2.
Normalizovan� vlastn� vektory jsou
$$\left(
\begin{array}{ccc}
\sqrt{1/3} & \sqrt{1/6} & \sqrt{1/2} \\
\sqrt{1/3} & \sqrt{-4/6} & \sqrt{0} \\
\sqrt{1/3} & \sqrt{1/6} & \sqrt{-1/2}
\end{array}
\right)$$
Vlastn� hodnoty a vlastn� vektory nejsou abstraktn� matematickou konstrukci, ale

v�sledkem praktick� zku�enosti. Vlastn� hodnoty jsou zn�m� z fyzik�ln�ch a
technick�ch v�d. Vlastn� vektory jsou zn�m� jako faktory, kdy� se pou��vaj� v
kapitole 15.
\section{Maticov� aritmetika}
\label{Maticov� aritmetika}
Sou�ty a rozd�ly y byl u� diskutov�ny. Je d�le�it� prozkoumat aritmetiku matic

pe�liv�ji, proto�e v u�ebnic�ch m�ete nal�zt rozd�ln� omezen�, jak se matice mohou
kombinovat.
Aritmetick� operace maticemi jsou obvykle omezeny na matice s identick�mi rozm�ry,

maj�c� stejn� po�et ��dk� a sloupc�. To je p��li� p��sn� pravidlo. D��ve ne�
zavedeme m�n� p��sn� pravidlo, prozkoum�me v�echny mo�n� p��pady, v jak�ch
vztaz�ch matice mohou b�t, pokud jejich indexy obsahuj� jejich prav� hodnoty, jako
kdyby se porovn�valy a uspo��daly dva dokumenty (obr.\ref{Matice s��t�n�}).
\begin{figure}
\caption{Uspo��d�n� matic podle sv�ch index�}
\label{Uspo��d�n� matic}
\put(10.00,80.00){\framebox(20.00,20.00)[cc]{{\bf A}}}
\put(30.00,70.00){\framebox(10.00,10.00)[cc]{{\bf B}}}
\put(50.00,40.00){\framebox(20.00,20.00)[lt]{{\bf A}}}
\put(60.00,30.00){\framebox(20.00,20.00)[rb]{{\bf B}}}
\put(90.00,10.00){\framebox(30.00,30.00)[lt]{{\bf A}}}
\end{picture}
\end{figure}
��dkov� indexy jdou v ka�d� matici od 1 do $m$, sloupcov� indexy jdou v ka�d�
matici od 1 do $n$. To je vnit�n� indexov�n�. Podobn� jako �idovsk�, k�es�ansk� a
isl�msk� letopo�ty, mno�iny index� v porovn�van�ch matic�ch nemus� b�t stejn�,
nebo jeden mno�ina m�e b�t stejn�, nebo ob� mno�iny mohou souhlasit. Tedy pravidlo
maticov� aritmetiky pro s��t�n� a ode��t�n� matic je jednodu�e s��t�n� a ode��t�n�
jednotliv�ch prvk� matic podle pravidla:
\begin{equation}
{\rm pokud}\ {\bf A} \pm {\bf B}= {\bf C}, \; {\rm potom}\
{\rm a}_{ij} \pm {\rm b}_{ij} = {\rm c}_{ij}\;.
\end{equation}
\begin{figure}
\caption{Mo�nosti s��t�n� a ode��t�n� matic}
\label{Matice s��t�n�}
\put(100.00,30.00){\framebox(28.00,20.00)[cc]{${\bf A} + {\bf B}$}}
\end{picture}
\end{figure}
Pot� spo��v� v ot�zce, co d�lat s nezn�m�mi prvky matice. Pokud jsou nulov�,
v�sledky mohou b�t jako na obr. \ref{Matice s��t�n�}. D��ve ne� se provede
aritmetick� operace, jedna nebo ob� matice se dopln� na stejn� rozm�ry p�i�ten�m
nulov�ch prvk� v chyb�j�c�ch ��dc�ch a sloupc�ch. P��pady aritmetick�ch operac� v
bloc�ch jsou zn�m� jako p��m� sou�et nebo rozd�l matic. Pokud nezn�m� prvky matice
nejsou nulov�, operace vedou k chyb�m.
Z�sadn� stejn� podm�nky plat� pro n�soben� matic. Vysv�tlili jsme ��inek
permuta�n�ch matic a skal�rn� sou�iny vektor�. Pokud n�sob�me matici vektorem
sloupcem zprava, prvky ��dk� ${\bf v}$ matice n�sob� v�echny prvky sloupce. Pokud
prvky ${\bf v}$ jsou men�� ne� 1, zmen�uj� v�echny prvky tohoto sloupce, pokud
prvky ${\bf v}$ jsou v�t�� ne� 1, zv�t�uj� je. Dva simult�nn� procesy se
vyskytuj� p�i n�soben�: prvky ��dk� matice se v�� a s��taj�, nebo pokud prvky
vektoru jsou z�porn�, ode��taj� se. N�soben� zleva m� transponovan� ��inek.
N�soben� matice vektorem transformuje matici na vektor. Obvykle se to definuje
jinak, matice transformuje vektor v jin�.
Simult�nn� n�soben� matice vektorem ��dkou zleva a vektorem sloupcem zprava

transformuje matici do jednoho prvku. Pokud oba vektory jsou jednotkov� vektory $
{\bf J}^{\rm T}$ a ${\bf J}$, jen se��taj� prvky matice.
Je u�ite�n� tak� definovat {\em p��m� sou�in} dvou matic. Pro jeho odli�en� od
skal�rn�ho sou�inu, zapisuje se se znakem pro n�soben� $\times$:
$${\bf C}= {\bf A}\times{\bf B}\;.$$
V p��m�m sou�inu se n�sob� pouze prvky obou matic maj�c� oba indexy identick�:
$${\rm c}_{ij} = {\rm a}_{ij} {\rm b}_{ij}\;.$$
Je to stejn�, jako kdyby ob� matice byly $nm$ rozm�rn� diagon�ln� vektory a
nalezly se slo�ky jejich skal�rn�ho sou�inu:
\left(
\begin{array}{cc}
3 & 2 \\
2 & 1 \\
\end{array}
\right)
& \times &
\left(
\begin{array}{cc}
1 & -3 \\
5 & 3 \\
\end{array}
\right)
& \ = &
\left(
\begin{array}{cc}
3 & -6 \\
10 & 3 \\
\end{array}
\right)
\end{array}$$
\left(
\begin{array}{cccc}
3 & 0 & 0 & 0 \\
0 & 2 & 0 & 0 \\
0 & 0 & 2 & 0 \\
0 & 0 & 0 & 1
\end{array}
\right) &
\left(
\begin{array}{cccc}
1 & 0 & 0 & 0 \\
0 &-3 & 0 & 0 \\
0 & 0 & 5 & 0 \\
0 & 0 & 0 & 3
\end{array}
\right) & \ = &
\left(
\begin{array}{cccc}
3 & 0 & 0 & 0 \\
0 &-6 & 0 & 0 \\
0 & 0 & 10& 0 \\
0 & 0 & 0 & 3
\end{array}
\right)
\end{array}$$
Podobn� se m�e vysv�tlit s��t�n� matic. Ob� matice se rozlo�� do $nm$ rozm�rn�ch
diagon�ln�ch vektor� naleznou se sou�ty:
\left(
\begin{array}{cc}
3 & 2 \\
2 & 1 \\
\end{array}
\right)
& $\ + $ &
\left(
\begin{array}{cc}
1 & -3 \\
5 & 3 \\
\end{array}
\right)
& \ = &
\left(
\begin{array}{cc}
4 & -1 \\
7 & 4 \\
\end{array}
\right)
\end{array}$$
\left(
\begin{array}{cccc}
3 & 0 & 0 & 0 \\
0 & 2 & 0 & 0 \\
0 & 0 & 2 & 0 \\
0 & 0 & 0 & 1
\end{array}
\right)
& \ + &
\left(
\begin{array}{cccc}
1 & 0 & 0 & 0 \\
0 & -3 & 0 & 0 \\
0 & 0 & 5 & 0 \\
0 & 0 & 0 & 3
\end{array}
\right)
& \ = &
\left(
\begin{array}{cccc}
4 & 0 & 0 & 0 \\
0 & 1 & 0 & 0 \\
0 & 0 & 7 & 0 \\
0 & 0 & 0 & 4
\end{array}
\right)
\end{array}$$
\section{Normalizace matic}
\label{Normalizace matic}
Prodiskutovali jsme probl�m simult�nn� akce v�ce vektor� nebo vektor� maj�c�ch
jinou intenzitu ne� 1. To lze n�kdy vy�e�it normalizac� vektor�. C�lem tohoto
tvarov�n� vektor� a matic je ud�lat je srovnateln�. Normalizace vektor� se prov�d�
vlastn�mi vektory, kter� mus� d�vat jednotkovou diagon�ln� matici ${\bf I}$.
Zavedli jsme jednotkov� vektory ${\bf e}_j$. ��dkov� vektor je srovnateln� s
jednotkov�m vektorem pokud m� stejnou d�lku. Euklidovsk� d�lka je kriteriem, tedy
vektor je normalizovan� pokud jeho prvky se d�l� odmocninou jeho Euklidovsk�
d�lky. Nap��klad vektor $(2,1,1,0)^{\rm T}$ se normalizuje jeho d�len�m s $\sqrt
6$. D�lky jeho skal�rn�ho sou�inu je potom 1. Maticov� vektor se normalizuje jeho
n�soben�m odmocninou diagon�ln� matice z obou stran. Zde m�me dv� mo�nosti. Bu�
normalizujeme pouze diagon�ln� prvky nebo v�echny ��dky a sloupce. Pro normalizaci
matice mus� b�t symetrick�. Normalizac� diagon�ln�ch prvk� se maticov� vektor
orientuje ve sm�ru jednotkov�ho vektoru ${\bf I}$. To m� n�kter� d�sledky na
vlastnosti takov� normalizovan� matice.
\section{Ko�eny matic}
\label{Ko�eny matic}
Definovali jsme skal�rn� sou�iny a kvadratick� formy vektor� a maticov�ch vektor�.

Nyn� budeme definovat probl�m odzadu: matice ${\bf M}$ m� ko�eny, pokud m�e b�t
rozlo�ena do sou�inu transponovan�ch matic. Nap��klad jednotkov� diagon�ln� matice
m� mnoho ko�en�:
\left(
\begin{array}{ccc}
1 & 0 & 0 \\
0 & 1 & 0 \\
0 & 0 & 1
\end{array}
\right) &
\left(
\begin{array}{ccc}
0 & 1 & 0 \\
1 & 0 & 0 \\
0 & 0 & 1
\end{array}
\right) &
\left(
\begin{array}{ccc}
0 & 0 & 1 \\
1 & 0 & 0 \\
0 & 1 & 0
\end{array}
\right) &
\left(
\begin{array}{ccc}
1 & 0 & 0 \\
0 & -1 & 0 \\
0 & 0 & 1
\end{array}
\right)
\end{array}$$
Jednotkov� diagon�ln� matice tvo�� ko�en sama sob�, pon�vad� nem�eme odli�it
formy
\begin{equation}
{\bf I} = {\bf I}^2 = {\bf I}^{-1} = {\bf I}^{\rm T}{\bf I} =
{\bf I}{\bf I}^{\rm T}\;.
\end{equation}
Jej� ko�eny jsou symetrick� permuta�n� matice a asymetrick� permuta�n� matice.

Mimo to existuj� matice se z�porn�mi znam�nky, pon�vad� $(-1)\times(-1) = 1$. Na�e
�sil� naleznout p�irozen� prostor se pon�kud komplikuje t�mto faktem, av�ak u�
jsme zavedli komplexn� ��sla a tak m�eme nal�zt ko�eny i pro matice posledn�ho
p��kladu\footnote{Ko�eny permuta�n�ch matic se mohou srovn�vat s kvarky ve fyzice:
Element�rn� ��stice se �t�p� do sv�ch slo�ek.}. Je sou�asn� �tvrt�m ko�enem ${\bf
I}_3$. Potom existuj� vlastn� vektory v�ech nesingul�rn�ch matic. Na�e �sil�
vytvo�it prostor kontrolovan�m zp�sobem se vymyk� kontrole.
\chapter{Rozd�len�}
\label{Rozd�len�}
\section{P�edb�n� pozn�mky}
\label{P�edb�n� pozn�mky}
Rozd�len� p�irozen�ho ��sla m do n ��st� zavedl do matematiky Euler. Analytick�

vzorec pro nalezen� po�tu rozd�len� odvodili Ramanudjan a Hardy \cite{[12]}.
Ramanudjan byl matematick� genius z Indie. Byl si jist, �e je mo�n� vypo��tat
po�et rozd�len� p�esn� pro jak�koliv ��slo m. Nalezl �e�en� ve spolupr�ci se sv�m
�kolitelem, anglick�m matematikem Hardym. Je to dosti slo�it� vzorec odvozen�
vy�� matematickou technikou. Budeme pou��vat pouze jednoduch� rekurzivn� metody
pro mi vztahy mezi rozd�len�.
Steve Weinberg ve sv� p�edn�ce \cite{[13]} o d�le�itosti matematiky pro fyziku se

zm�nil, �e rozd�len� z�skaly d�le�itost pro teoretickou fyziku, i kdy� Hardy
necht�l studovat praktick� probl�my. Av�ak rozd�len�m\footnote{Boltzmann pou��val
tento pojem pro rozd�len� $m$ kvant energie mezi $n$ ��stic. Nazval rozd�len�
komplexiony \cite{[2]}.} m�la d�le�itost pro fyziku p�ed Hardyho �asem i kdy� to
Hardy ani Weinberg nev�d�li.
Rozd�len� �t�p� ��slo $m$ do $n$ ��st�, jejich� sou�et se rovn� ��slu $m$, �ekn�me
7:\ \ 3, 2, 1, 1. Rozd�len� je uspo��dan� mno�ina. Jej� objekty, {\em ��sti} jsou
naps�ny v ��dce v klesaj�c�m po��dku:
$$ m_{j-1} \geq m_j \geq m_{j+1}\;.$$
Pokud se pod�v�te na �adu ��st�, uvid�te, �e je to $n$ rozm�rn� vektor ��dka $p =

(3, 2, 1, 1)$. Z vektoru rozd�len� se z�skaj� jin� vektory maj�c� ekvivalentn�
strukturn� prvky, nap��klad $r = (1, 2, 1, 3)$, permutov�n�m, jednoduchou z�m�nou
po�ad� prvk� vektoru. Rozd�len� jsou u�ite�n� pro uspo��d�n� bod� rovinn�ch
simplex�. Vektor rozd�len� lze z�skat z vektoru-�ady jako skal�rn� sou�in s
jednotkov�m vektorem-��dkou ${\bf J}^{\rm T}{\bf N}$ a uspo��d�n�m vektor�.
V�echny jednotkov� permutace vektoru maj� stejn� d�lky. Tedy rozd�ln� rozd�len�
tvo�� z�kladny pro jin� vektory slo�en� ze stejn�ch ��st�. Vektory pat��c� stejn�m
rozd�len�m jsou spojen� s jin�mi body v t��rozm�rn�m simplexu kru�nic�. Ve vy��ch
rozm�rech kru�nice se m�n� v sf�ry a proto budeme naz�vat rozd�len� {\em orbity
rozd�len�} nebo jednodu�e orbity.
Po�et vektor� v rozd�len� bude uv�d�n jako $n$, velikost prvn�ho vektoru jako
$m_1$. Z�vorka $(m,n)$ znamen� v�echna rozd�len� ��sla $m$ do nejv�e $n$ ��st�.
Pon�vad� nap�eme rozd�len� jako n rozm�rn� vektor povol�me nulov� ��sti v
rozd�len�, aby zaplnily pr�zdn� m�sta vektoru. Je to jist� inovace proti tradici,
kter� bude velmi u�ite�n�. Av�ak je nutn� rozli�ovat p��sn� oba druhy rozd�len�, s
nulami a bez nich.
\section{Ferrersovy grafy}
\label{Ferrers}
\begin{figure}
\caption{Konstrukce Ferrersov�ch graf�. Nov� pol��ka se p�i��taj� na voln�ch
m�stech}
\label{Ferrersovy grafy}
\put(69.67,133.00){\framebox(10.33,10.00)[cc]{}}
\put(40.00,113.00){\framebox(10.00,10.00)[cc]{}}
\put(40.00,103.00){\framebox(10.00,10.00)[cc]{}}
\put(90.00,113.00){\framebox(10.00,10.00)[cc]{}}
\put(100.00,113.00){\framebox(10.00,10.00)[cc]{}}
\put(9.67,73.00){\framebox(10.33,10.00)[cc]{}}
\put(9.67,83.00){\framebox(10.33,10.00)[cc]{}}
\put(9.67,93.00){\framebox(10.33,10.00)[cc]{}}
\put(60.33,83.00){\framebox(9.67,10.00)[cc]{}}
\put(60.33,93.00){\framebox(9.67,10.00)[cc]{}}
\put(70.00,93.00){\framebox(10.00,10.00)[cc]{}}
\put(100.00,93.00){\framebox(10.00,10.00)[cc]{}}
\put(110.00,93.00){\framebox(10.00,10.00)[cc]{}}
\put(120.00,93.00){\framebox(10.00,10.00)[cc]{}}
\put(9.67,33.33){\framebox(10.33,10.00)[cc]{}}
\put(9.67,43.33){\framebox(10.33,10.00)[cc]{}}
\put(9.67,53.33){\framebox(10.33,10.00)[cc]{}}
\put(60.33,43.33){\framebox(9.67,10.00)[cc]{}}
\put(60.33,53.33){\framebox(9.67,10.00)[cc]{}}
\put(70.00,53.33){\framebox(10.00,10.00)[cc]{}}
\put(111.00,30.33){\framebox(10.00,10.00)[cc]{}}
\put(121.00,30.33){\framebox(10.00,10.00)[cc]{}}
\put(131.00,30.33){\framebox(10.00,10.00)[cc]{}}
\put(9.67,23.33){\framebox(10.33,10.00)[cc]{}}
\put(70.00,43.33){\framebox(10.00,10.00)[cc]{}}
\put(141.00,30.33){\framebox(10.00,10.00)[cc]{}}
\put(27.67,33.00){\framebox(10.33,10.00)[cc]{}}
\put(27.67,43.00){\framebox(10.33,10.00)[cc]{}}
\put(27.67,53.00){\framebox(10.33,10.00)[cc]{}}
\put(38.00,53.00){\framebox(10.00,10.00)[cc]{}}
\put(93.33,53.00){\framebox(10.00,10.00)[cc]{}}
\put(103.33,53.00){\framebox(10.00,10.00)[cc]{}}
\put(113.33,53.00){\framebox(10.00,10.00)[cc]{}}
\put(93.33,43.33){\framebox(10.00,9.67)[cc]{}}
%\vector(69.67,133.00)(50.00,123.00)
\put(50.00,123.00){\vector(-2,-1){0.2}}
\multiput(69.67,133.00)(-0.23,-0.12){84}{\line(-1,0){0.23}}
%\end
%\vector(40.00,103.00)(20.00,103.00)
\put(20.00,103.00){\vector(-1,0){0.2}}
\put(40.00,103.00){\line(-1,0){20.00}}
%\end
%\vector(9.67,73.00)(9.67,63.33)
\put(9.67,63.33){\vector(0,-1){0.2}}
\put(9.67,73.00){\line(0,-1){9.67}}
%\end
%\vector(20.00,93.00)(38.00,63.00)
\put(38.00,63.00){\vector(2,-3){0.2}}
\multiput(20.00,93.00)(0.12,-0.20){151}{\line(0,-1){0.20}}
%\end
%\vector(80.00,133.00)(100.00,123.00)
\put(100.00,123.00){\vector(2,-1){0.2}}
\multiput(80.00,133.00)(0.24,-0.12){84}{\line(1,0){0.24}}
%\end
%\vector(50.00,113.00)(70.00,103.00)
\put(70.00,103.00){\vector(2,-1){0.2}}
\multiput(50.00,113.00)(0.24,-0.12){84}{\line(1,0){0.24}}
%\end
%\vector(110.00,113.00)(120.00,103.00)
\put(120.00,103.00){\vector(1,-1){0.2}}
\multiput(110.00,113.00)(0.12,-0.12){84}{\line(0,-1){0.12}}
%\end
%\vector(90.33,113.00)(80.00,103.00)
\put(80.00,103.00){\vector(-1,-1){0.2}}
\multiput(90.33,113.00)(-0.12,-0.12){84}{\line(-1,0){0.12}}
%\end
%\vector(60.33,83.00)(38.00,43.00)
\put(38.00,43.00){\vector(-1,-2){0.2}}
\multiput(60.33,83.00)(-0.12,-0.21){187}{\line(0,-1){0.21}}
%\end
%\vector(70.00,83.00)(70.00,53.33)
\put(70.00,53.33){\vector(0,-1){0.2}}
\put(70.00,83.00){\line(0,-1){29.67}}
%\end
%\vector(80.00,93.00)(113.33,63.00)
\put(113.33,63.00){\vector(1,-1){0.2}}
\multiput(80.00,93.00)(0.13,-0.12){251}{\line(1,0){0.13}}
%\end
%\vector(130.00,93.00)(141.00,40.33)
\put(141.00,40.33){\vector(1,-4){0.2}}
\multiput(130.00,93.00)(0.12,-0.57){92}{\line(0,-1){0.57}}
%\end
%\vector(100.00,93.00)(93.33,52.67)
\put(93.33,52.67){\vector(-1,-4){0.2}}
\multiput(100.00,93.00)(-0.12,-0.72){56}{\line(0,-1){0.72}}
%\end
\end{picture}
\end{figure}
Ferrersovy grafy se pou��vaj� v teorii rozd�len� pro mnoho d�kaz� zalo�en�ch

jednodu�e na jejich vlastnostech. Ferrersovy grafy jsou tabulky (viz obr.
\ref{Ferrersovy grafy}) obsahuj�c� $m$ objekt�, ka�d� objekt ve sv�m vlastn�m
boxu. �tvercov� boxy jsou uspo��d�ny do sloupc� v nerostouc�m uspo��d�n� $m_j \geq
m_{j+1}$ se sou�tem
\begin{equation}
\sum^n_{j=1} m_j = \sum^{\infty}_{k=0}n_km_k =m \;.
\end{equation}
Pokud rozd�len� obsahuj� stejn� ��sti, je mo�n� po��tat je spole�n� s pou�it�m

indexu k a jejich po�et $n_k$.
Je z�ejm�, �e Ferrers�v graf je matice ${\bf F}$, kter� m� sv� jednotkov� prvky
uspo��d�ny postupn� v po��te�n�ch ��dc�ch a sloupc�ch. Kdy� se srovnaj� s naivn�mi
maticemi, Ferrersovy grafy vypadaj� jako stla�en� naivn� matice ${\bf N}$ ve
kter�ch v�echny jednotkov� prvky byl stla�eny k z�kladn� ��dce (to je v matici
nahoru) odstran�n�m pr�zdn�ch prvk�:
\begin{array}{c}
${\bf N}$ \\
\\
\left(
\begin{array}{ccc}
0 & 1 & 0 \\
1 & 0 & 0 \\
1 & 0 & 0 \\
0 & 0 & 1 \\
1 & 0 & 0 \\
0 & 1 & 0
\end{array}
\right)
\end{array} &
\leftrightarrow &
\begin{array}{c}
{\bf N}_2 \\
\\
\left(
\begin{array}{ccc}
1 & 0 & 0 \\
1 & 0 & 0 \\
1 & 0 & 0 \\
0 & 1 & 0 \\
0 & 1 & 0 \\
0 & 0 & 1
\end{array}
\right)
\end{array} &
\rightarrow &
\begin{array}{c}
{\bf F} \\
\\
\left(
\begin{array}{ccc}
1 & 1 & 1 \\
1 & 1 & 0 \\
1 & 0 & 0
\end{array}
\right)\\
\\
\\
\\
\end{array}
\end{array}$$
Zaveden�m Ferrersov�ch graf� jako matic, dostaneme se nutn� k pojmu {\em omezen�ch
rozd�len�}. ��sti rozd�len� nemohou b�t v�t�� ne� po�et ��dk� matice a po�et
��st� v�t�� ne� po�et jej�ch sloupc�.
\begin{figure}
\caption{Kr�cen� rozd�len� omezen�m ��dk� a sloupc�}
\label{Kr�cen�}
%\emline(20.00,19.67)(80.67,19.67)
\put(20.00,19.67){\line(1,0){60.67}}
%\end
%\emline(20.00,19.67)(20.00,80.00)
\put(20.00,19.67){\line(0,1){60.33}}
%\end
%\emline(20.00,70.00)(70.33,19.67)
\multiput(20.00,70.00)(0.12,-0.12){420}{\line(0,-1){0.12}}
%\end
%\emline(20.00,51.00)(38.67,51.00)
\put(20.00,51.00){\line(1,0){18.67}}
%\end
%\emline(47.33,42.67)(47.33,19.67)
\put(47.33,42.67){\line(0,-1){23.00}}
%\end
%\emline(20.00,53.00)(36.67,53.00)
\put(20.00,53.00){\line(1,0){16.67}}
%\end
%\emline(20.00,55.33)(34.33,55.33)
\put(20.00,55.33){\line(1,0){14.33}}
%\end
%\emline(20.00,57.33)(32.67,57.33)
\put(20.00,57.33){\line(1,0){12.67}}
%\end
%\emline(20.00,59.33)(30.67,59.33)
\put(20.00,59.33){\line(1,0){10.67}}
%\end
%\emline(20.00,61.00)(29.00,61.00)
\put(20.00,61.00){\line(1,0){9.00}}
%\end
%\emline(20.00,63.00)(27.00,63.00)
\put(20.00,63.00){\line(1,0){7.00}}
%\end
%\emline(20.00,65.00)(25.00,65.00)
\put(20.00,65.00){\line(1,0){5.00}}
%\end
%\emline(20.00,66.67)(23.33,66.67)
\put(20.00,66.67){\line(1,0){3.33}}
%\end
%\emline(20.00,68.00)(21.67,68.00)
\put(20.00,68.00){\line(1,0){1.67}}
%\end
%\emline(49.33,40.33)(49.33,19.67)
\put(49.33,40.33){\line(0,-1){20.67}}
%\end
%\emline(51.67,38.33)(51.67,19.67)
\put(51.67,38.33){\line(0,-1){18.67}}
%\end
%\emline(54.33,35.67)(54.33,19.67)
\put(54.33,35.67){\line(0,-1){16.00}}
%\end
%\emline(57.00,32.67)(57.00,19.67)
\put(57.00,32.67){\line(0,-1){13.00}}
%\end
%\emline(59.33,30.33)(59.33,19.67)
\put(59.33,30.33){\line(0,-1){10.67}}
%\end
%\emline(61.67,28.00)(61.67,19.67)
\put(61.67,28.00){\line(0,-1){8.33}}
%\end
%\emline(64.00,25.67)(64.00,19.67)
\put(64.00,25.67){\line(0,-1){6.00}}
%\end
%\emline(66.00,23.33)(66.00,20.00)
\put(66.00,23.33){\line(0,-1){3.33}}
%\end
%\emline(68.00,22.00)(68.33,19.67)
\multiput(68.00,22.00)(0.11,-0.78){3}{\line(0,-1){0.78}}
%\end
\put(10.00,69.67){\makebox(0,0)[cc]{m}}
\put(9.67,51.00){\makebox(0,0)[cc]{M}}
\put(47.33,10.00){\makebox(0,0)[cc]{N}}
\put(70.33,10.00){\makebox(0,0)[cc]{n}}
\end{picture}
\end{figure}
Geometrick� interpretace omezen� v kapitole 2. ��st $m_{max}$ ur�uje stranu

krychle, $n$ jej� rozm�r, viz obr.\ref{Kr�cen�}.
Zdokonalen� notace rozli�uje d�len� ��slo M a po�et ��dk� $m$. Neomezen� po�et
rozd�len� p(M) je rovn� po�tu omezen�ch rozd�len�. Kdy� omezuj�c� podm�nky jsou
m�rn�, potom $m \geq M$ a $n \geq M$:
\begin{equation}
p(M)_{neomezen�} = p(M,M,M)\;.
\end{equation}
P�eme zde nejprve po�et ��dk� $m$, potom po�et ��st� $n$, a naposled sou�et
jednotkov�ch prvk� (po�et vypln�n�ch box�) {\bf M}.
D�le�it� vlastnost omezen�ch rozd�len� je ur�ena transponov�n�m Ferrersov�ch graf�

${\bf F} \rightarrow {\bf F}^{\rm T}$:
\begin{equation}
p(m, n, M) = p(n, m, M)\;.
\end{equation}
Rozd�len� jsou konjugovan�. Po�et rozd�len� do p�esn� $n$ ��st� s nejv�t�� st�
$m$ je stejn� jako po�et rozd�len� do $m$ ��st� maj�c� nejv�t�� st $n$.
Ferrers�v graf lze ode��st od matice obsahuj�c� pouze jednotkov� prvky (definovan�
jako ${\bf JJ}^{\rm T}$) a v�sledn� matice se transverzuje (Tr), nap��klad
\left(
\begin{array}{cc}
1 & 1 \\
1 & 1
\end{array}
\right)
& - &
\left(
\begin{array}{cc}
1 & 0 \\
0 & 0
\end{array}
\right)
& = &
\left(
\begin{array}{cc}
0 & 1 \\
1 & 1
\end{array}
\right)
\end{array}$$
\left(
\begin{array}{cc}
0 & 1 \\
1 & 1
\end{array}
\right)^{\rm Tr}
& = &
\left(
\begin{array}{cc}
1 & 1 \\
1 & 0
\end{array}
\right)
\end{array}$$
Vztah mezi po�tem omezen�ch rozd�len� dvou rozd�ln�ch ��sel se z�sk� pomoc�
rovnice
\begin{equation}
p(m, n, M) = p(n, m, mn - M)
\end{equation}
Tato identita byla odvozen� operac� velmi u�ite�nou pro z�sk�v�n� prvk� sch�mat
rozd�len� (viz p��t� kapitolu) a omezen�ch rozd�len� v�ech druh�. Omezen�
rozd�len� do p�esn� $n$ ��st�, maj�c� $m$ jako nejv�t�� st, m� $(m + na - 1)$
jednotek v�zan�ch prvky tvo��c�mi prvn� ��dku a sloupec odpov�daj�c�ho
FerrersovGrafu (obr. \ref{Ferrersovy grafy}). Pouze $(M - m - n + 1)$ prvk� je
voln�ch pro rozd�len� v omezen�m r�me�ku $(m-1)$ a $(n-1)$. Tedy
\begin{equation}
p(m, n, M) = p(m-1, n-1, M-m-n+1)
\end{equation}
Nap��klad: p(4,3,8) = p(3,2,2) = 2. Odpov�daj�c� rozd�len� jsou 4,3,1 a 4,2,2;

nebo 2,0 a 1,1. Tento vzorec se m�e pou��vat pro nalezen� v�ech omezen�ch
rozd�len�. Je to dosti snadn�, kdy� rozd�l $(M-m-n+1)$ je men�� ne� omezuj�c�
hodnoty $m$ a $n$ nebo alespo� jedna z omezuj�c�ch hodnot. ��dkov� a sloupcov�
sou�ty ��ste�n� omezen�ch rozd�len� maj�c�ch jinou omezuj�c� konstantu, kde bu�
$n$ nebo $m$ mohou b�t 1 a� $M$ jsou:
\begin{equation}
p(m, *, M) = \sum_{j=1}^M \ p(m, j, M)
\end{equation}
\begin{equation}
p(*, n, M) = \sum_{i=1}^M \ p(i, n, M)
\end{equation}
D��ve ne� prozkoum�me omezen� rozd�len� podrobn�ji, zavedeme tabulky neomezen�ch a

��ste�n� omezen�ch rozd�len�.
\section{Matice rozd�len�}
\label{Matice rozd�len�}
��ste�n� omezen� rozd�len� se mohou z�skat z neomezen�ch rozd�len� ode�ten�m ��dky

$n$ jednotek nebo sloupce $m$ jednotek. To n�m d� rekurzivn� vzorec pro po�et
rozd�len� jako sou�et dvou rozd�len�
\begin{equation}
p(*, N, M) = p(*, N-1, M-1) + p(*, N, M-N-1)
\end{equation}
V�echna rozd�len� do p�esn� $N$ ��st� se d�l� do dvou mno�in. V jedn� mno�in� jsou
rozd�len� maj�c� v posledn�m sloupci 1, jejich po�et se po��t� �lenem $p(*,N-1,M-
1)$, co� je po�et rozd�len� ��sla $(M-1)$ do p�esn� $(N-1)$ ��st� k, kter� se
p�idala 1 na n-t�m m�st� a v jin� mno�in� jsou rozd�len�, kter� maj� v posledn�m
sloupci 2 a v�ce. Ty se z�skaly p�i�ten�m jednotkov� ��dky ${\bf J}^{\rm T}$) s
$n$ jednotkov�mi prvky rozd�len�m $(M - N)$ do $N$ ��st�.
Podobn� vzorec se m�e odvodit pro rozd�len� $M$ do nejv�e $N$ ��st�. Tato
rozd�len� mohou m�t nulu alespo� v posledn�m sloupci nebo jsou rozd�len� p�esn� do
$n$ ��st�:
\begin{equation}
p(*, *=N, M) = p(*, *=N-1, M) + p(*, *=N, M-N)
\end{equation}
�len p(*, *=N-1, M) jsou rozd�len� $M$ do $(N - 1)$ ��st� transformovan� do
rozd�len� do $N$ ��st� p�i�ten�m nuly v n-t�m sloupci, �len p(*, *=N, M-N) jsou
rozd�len� $(M - 1)$ do $N$ ��st�, ke kter�m se p�idala jednotkov� ��dka.
Abychom formulovali oba rekurzivn� vzorce p�esn�ji, nejprve se mus� definovat

zd�nliv� paradoxn� rozd�len�:
$$p(0,0,0) = 1\;.$$
Co to znamen�? Rozd�len� nuly do nulov�ho po�tu ��st�. Toto rozd�len� p�edstavuje

pr�zdn� prostor s nulov�m rozm�rem. Toto rozd�len� je opr�vn�no svou limitou. S
pou�it�m na�� vytvo�uj�c� funkce nap�eme $n = 0^0$ a nalezneme limitu:
\begin{equation}
\lim{0^0} = \lim_{x\rightarrow\infty}\;(1/x)^0 = 1/x^0 = 1\;.
\end{equation}
Dostaneme dv� n�sleduj�c� tabulky rozd�len�
\begin{table}
\caption{Rozd�len� do p�esn� $n$ ��st�}
\label{Rozd�len� do p�esn� $n$ ��st�}
\begin{tabular}{|r|rrrrrrr|r|}
\hline
n & 0 & 1 & 2 & 3 & 4 & 5 & 6 & $\Sigma$ \\
\hline
m=0 & 1 & & & & & & & 1 \\
1 & & 1 & & & & & & 1 \\
2 & & 1 & 1 & & & & & 2 \\
3 & & 1 & 1 & 1 & & & & 3 \\
4 & & 1 & 2& 1 & 1& & & 5 \\
5 & & 1 & 2 & 2 & 1 & 1 & & 7 \\
6 & & 1 & 3 & 3 & 2 & 1 & 1 & 11 \\
\hline
\end{tabular}
\end{table}
\begin{table}
\caption{Rozd�len� do nejv�e n ��st�}
\label{Rozd�len� do nejv�e n ��st�}
\begin{tabular}{|r|rrrrrrr|}
\hline
n & 0 & 1 & 2 & 3 & 4 & 5 & 6 \\
\hline
m=0 & 1 & 1 & 1 & 1 & 1 & 1 & 1 \\
1 & & 1 & 1 & 1 & 1 & 1 & 1 \\
2 & & 1 & 2 & 2 & 2 & 2 & 2 \\
3 & & 1 & 2 & 3 & 3 & 3 & 3 \\
4 & & 1 & 3 & 4 & 5 & 5 & 5 \\
5 & & 1 & 3 & 5 & 6 & 7 & 7 \\
6 & & 1 & 4 & 7 & 9 & 10& 11 \\
\hline
\end{tabular}
\end{table}
Tabulka 4.2 se z�sk� z tabulky 4.1 jako ��ste�n� sou�ty jej�ch ��dek, co� znamen�
n�soben�m jednotkovou troj�heln�kov� matic� ${\bf T}^T$ zprava. Prvky matice ${\bf
T}^{\rm T}$ jsou
\begin{equation}
h_{ij} = 1\
{\rm if}\ j \geq i\;\ h_{ij} = 0 {\rm pokud}\ j > i\;.
\end{equation}
Na druh� stran� se tabulka 4.1 z�sk� z tabulky 4.2 n�soben�m matic� ${\bf T}^{\rm
-T}$ zprava. Inverzn� prvky jsou
\begin{equation}
h_{ii}^{-1} = 1\;,\ h_{i,i+1}^{-1} = -1\;,\ h_{ij} = 0\;, {\rm jinak}\;.
\end{equation}
V�imn�te si, �e prvky tabulky 4.2 vpravo od diagon�ly z�st�vaj� konstantn�.

Rovnaj� se ��dkov�m sou�t�m tabulky 4.1. Zv�t�uj�c� se po�et nul nem�n� po�et
rozd�len�.
\begin{figure}
\caption{Omezov�n� orbit rozd�len�. Nejni�� dovolen� ��st r p�esouv� rovinn�
simplex}
\label{Omezov�n�}
%\emline(20.00,80.00)(20.00,20.00)
\put(20.00,80.00){\line(0,-1){60.00}}
%\end
%\emline(20.00,20.00)(80.00,20.00)
\put(20.00,20.00){\line(1,0){60.00}}
%\end
%\emline(40.00,79.33)(40.00,40.00)
\put(40.00,79.33){\line(0,-1){39.33}}
%\end
%\emline(40.00,40.00)(79.67,40.00)
\put(40.00,40.00){\line(1,0){39.67}}
%\end
%\vector(20.00,20.00)(40.00,40.00)
\put(40.00,40.00){\vector(1,1){0.2}}
\multiput(20.00,20.00)(0.12,0.12){167}{\line(0,1){0.12}}
%\end
%\emline(20.00,80.00)(80.00,20.00)
\multiput(20.00,80.00)(0.12,-0.12){501}{\line(0,-1){0.12}}
%\end
%\emline(18.00,40.00)(22.00,40.00)
\put(18.00,40.00){\line(1,0){4.00}}
%\end
%\emline(40.00,22.00)(40.00,18.00)
\put(40.00,22.00){\line(0,-1){4.00}}
%\end
\put(10.00,40.00){\makebox(0,0)[cc]{r}}
\put(10.00,20.00){\makebox(0,0)[cc]{0}}
\put(40.00,10.00){\makebox(0,0)[cc]{r}}
\put(20.00,10.00){\makebox(0,0)[cc]{0}}
\end{picture}
\end{figure}
Kdy� op�t n�sob�me tabulku 4.1 matic� ${\bf T}^{\rm T}$, dostaneme rozd�len�
maj�c� jako nejmen�� dovolenou ��st ��slo 2. ��inek t�chto oper�tor� si lze
p�edstavit na 2 rozm�rn�m komplexu, oper�tory posouvaj� hranici po��tan�ch orbit
(obr. \ref{Omezov�n�}). Oper�tor ${\bf T}^{\rm T}$ diferencuje n rozm�rn�
komplexy, posouvaje jejich hranici ke kladn�m ��sl�m od�ez�vaje men�� sla. Nula
tvo�� p�irozenou z�kladn� hranici.
\section{Rozd�len� se z�porn�mi ��stmi}

\label{Rozd�len� se z�porn�mi ��stmi}
Operace s tabulkami rozd�len� vedou k my�lence, co by se stalo s rozd�len�mi mimo

kladn� k�nus nez�porn�ch ��sel. Tedy dovolme tak� existenci z�porn�ch ��sel v
rozd�len�ch \footnote{Z�porn� ��sti mohou b�t srovn�ny ve fyzice s anti��sticemi.
Pon�vad� anihilace uvol�uje energii, neanihiluje ji, energie Vesm�ru je nekone�n�.
Spekulace o existenci antisv�t�, tvo�en�ch pouze anti��sticemi vyva�uj�c�mi n�
sv�t, mohou b�t vysloven� jako pochyba pokud Vesm�r spo��v� v p�irozen�mu k�nusu
prostoru.}.
Pokud po�et stejn�ch ��st� $n_k$ je naps�no jako vektor ��dka pod vektorem
tvo�en�m ��selnou stupnic�, po�et rozd�len� je nez�visl� na p�esouv�n� ��seln�
stupnice, viz tabulku 4.3. Rozd�len� jsou v�dy odvozen� posouv�n�m dvou vektor�,
jeden o 1 polohu nahoru, druh� o 1 polohu dol�. Ka�d� rozd�len� odpov�d� vektoru.
Pokud je nap�eme jako sloupce, potom jejich skal�rn� sou�in s ��selnou stupnic�,
tvo��c� vektor ��dku ${\bf m}^{\rm T}$, d�v� konstantn� sou�et:
\begin{equation}
{\bf m}^{\rm T}{\bf p} = \sum_{k \geq r}\; m_k n_k = m\;.
\end{equation}
Zde je notace nekonsistentn�, prvky vektoru ${\bf p}$ jsou ��sla vektor� maj�c�ch
stejn� d�lky a p�smeno $n$ s indexem $k$ se pro n� pou��v�. Pro hodnoty ��seln�
stupnice p�smeno $m$ se pou��v� s obvykl�m indexem $k$, kter� jde od nejni��
mo�n� hodnoty ��sti $r$ a� nejvy�� mo�n� hodnot�. Index $k$ b�� k nekone�nu,
av�ak v�ech p��li� vysok� hodnoty $n_k$ jsou nuly.
\begin{table}
\caption{Rozd�len� jako vektory}
\label{Rozd�len� jako Vektory}
\begin{tabular}{|l|r|rrrrr|lr|}
\hline
Parametr & r & & & & & & & \\
\hline
Vektor {\bf m} & -2 & -1 & 0 & 1 & 2 & 3 & {\bf mp}= & -5 \\
& -1& 0 & 1 & 2 & 3 & 4 & & 0 \\
& 0 & 1 & 2 & 3 & 4 & 5 & & 5 \\
& 1 & 2 & 3 & 4 & 5 & 6 & & 10 \\
& 2 & 3 & 4 & 5 & 6 & 7 && 15 \\
\hline
& 0 & 1 & 2 & 3 & 4 & 5 & & \\
\hline
Vektor p & 4 & & & & & 1 & & \\
& 3 & 1 & & & 1 & & & \\
& 3 & & 1 & 1 & & & & \\
& 2 & 2 & & 1 & & & & \\
& 2 & 1 & 2 & & & & & \\
& 1 & 3 & 1 & & & & & \\
& 1 & 2 & 2 & & & & & \\
& & 5 & & & & & & \\
\hline
\end{tabular}
\end{table}
S pou�it�m rozd�ln�ch vektor� rozd�len� a rozd�ln�ch vektor� {\bf m}, dostaneme

n�sleduj�c� p��klady:
\begin{eqnarray*}
(4 \times -2) + (1 \times 3) = -5\, \\
(3 \times -1) + (1 \times 0) + (1 \times 3) =\> 0\, \\
(3 \times 0) + (1 \times 2) + (1 \times 3) =\> 5\, \\
(2 \times 1) + (1 \times 2) + (2 \times 3) =\, 10\, \\
(1 \times 2) + (3 \times 3) + (1 \times 4) =\, 15.
\end{eqnarray*}
Parametr $r$ p�esouv� tabulku rozd�len�, jej� �elo se ot�� okolo nulov�ho bodu.
Pokud $r$ bylo $-\infty$, potom $p(-\infty, 1) = 1$ av�ak $p(-\infty, 2)$ by bylo
neur�it�, proto�e sou�et kone�n�ho ��sla s nekone�n�m ��slem je op�t nekone�n�.
Parametr $r$ se bude zapisovat rozd�len�m jako jeho horn� index, aby uk�zal, �e
rozd�ln� z�kladny rozd�len� diferencuj� rovinn� simplexy.
\section{Rozd�len� s vnit�n�mi omezen�mi}

\label{Rozd�len� s vnit�n�mi omezen�mi}
Rozd�len� byla klasifikov�na podle minim�ln� a maxim�ln� mo�n� hodnoty ��sti,

av�ak lze omezit i vnit�ek ��seln� stupnice, lze p�edepsat, �e n�kter� hodnoty
jsou zak�zan�. Je snadn� si uv�domit co to znamen�: rovinn� simplex m� d�ry,
n�kter� orbity se nemohou realizovat a jeho $(n -1)$ t�leso je �id�� ne� norm�ln�.
Je snadn� naleznout po�et rozd�len�, ve kter�ch v�echny ��sti jsou sud�. Nen�
mo�n� vytvo�it sud� rozd�len� z lich�ho ��sla, tedy:
\begin{equation}
p_{\rm sud�}(2n) = p_{\rm neomezen�}(n)\;.
\end{equation}
Nesnadn�j�� loha je nal�zt po�et rozd�len�, ve kter�ch v�echny ��sti jsou lich�.
Jin� zam�tnut� rozd�len� obsahuj� sm�en� lich� a sud� ��sti. Vztah mezi
rozd�ln�mi rozd�len�mi je ur�en jako
\begin{equation}
p_{\rm neomezen�}(n) = p_{\rm lich�}(n) + p_{\rm sud�}(n) +
p_{\rm sm�en�}(n)\;.
\end{equation}
Odpov�daj�c� seznamy jsou uveden� v tabulce 4.4
\begin{table}
\caption{Lich�, sud� a sm�en� rozd�len�}
\label{Lich�, sud� a sm�en� rozd�len�}
\begin{tabular}{|r|rrrrrrrrr|r|r|r|r|}
\hline
& \multicolumn{9}{|c|}{Po�et lich�ch rozd�len�}& \multicolumn{4}
{|c|}{ Sou�ty}\\
\hline
n & 1 & 2 & 3 & 4 & 5 & 6 & 7 & 8 & 9 &
Lich� & Sud� & Sm�en� & p(m) \\
\hline
m=1 & 1 & & & & & & & & & 1 & 0 & 0 & 1 \\
2 & & 1 & & & & & & & & 1 & 1 & 0 & 2 \\
3 & 1 & & 1 & & & & & & & 2 & 0 & 1 & 3 \\
4 & & 1 & & 1 & & & & & & 2 & 2 & 1 & 5 \\
5 & 1 & & 1 & & 1 & & & & & 3 & 0 & 4 & 7 \\
6 & & 2 & & 1 & & 1 & & & & 4 & 3 & 4 & 11 \\
7 & 1 & & 2 & & 1 & & 1 & & & 5 & 0 & 10 & 15 \\
8 & & 2 & & 2 & & 1 & & 1 & & 6 & 5 & 11 & 22 \\
9 & 1 & & 3 & & 2 & & 1 & & 1 & 8 & 0 & 22 & 30\\
\hline
\end{tabular}
\end{table}
V�imn�te si, jak ��dk� se z�sk� matice lich�ch rozd�len� z tabulky 4.1. Jej�
prvky, vyjma prv�ho v ka�d�m sloupci, jsou posunuty dol� na k��en� diagon�l. Lich�
��slo mus� b�t d�len� do lich�ho ��sla lich�ch ��st� a sud� ��slo do sud�ho ��sla
lich�ch ��st�. Tedy matice m�e b�t zapln�na pouze z poloviny. Rekurence je dan�
dv�ma mo�nostmi, jak zvy�ovat ��slo $m$. Bu� p�id�me lich� 1 k lich�m rozd�len�m $
(m - 1)$ s p�esn� $(j - 1)$ ��stmi nebo p�id�me $2j$ k lich�m ��sl�m rozd�len� $(m
- 2j)$ s p�esn� $j$ ��stmi. Vztah se vyj�d�� jako
\begin{equation}
o(i,j) = p[(i+j)/2,j]\;.
\end{equation}
Rozd�len� se v�emi ��stmi nerovn�mi jsou d�le�it�, proto�e jejich transponovan�

Ferrersovy grafy maj� nejv�t�� st lichou, kdy� po�et ��st� je lich� a sudou,
kdy� po�et ��sti je sud�. Nap��klad
$$\begin{tabular}{rrrr}
10 & & & \\
& 9,1 & & \\
& 8,2 & & \\
& 7,3 & 7,2,1 & \\
& 6,3 & 6,3,1 & \\
& & 5,4,1 & \\
& & 5,3,2 & \\
& & & 4,3,2,1
\end{tabular}$$
Rozd�len� s nerovn�mi ��stmi se mohou zobrazit v tabulkov� form� jako je tabulka

4.5. V�imn�te si, �e rozd�l sud�ch a lich�ch sloupc� rozd�len� je v�t�inou nulov�,
pouze n�kdy $\pm 1$. D�le�itost tohoto jevu bude vysv�tlena pozd�ji. Po�et
rozd�len� s nerovn�mi ��stmi je toto�n� s rozd�len�mi, jejich� v�echny ��sti jsou
lich�.
\begin{table}
\caption{Rozd�len� s nerovn�mi ��stmi}
\label{Rozd�len� s nerovn�mi ��stmi}
\begin{tabular}{|r|rrrr|c|c|}
\hline
n & 1 & 2 & 3 & 4 & $\Sigma$ & Rozd�l ($n_{lich�} -
n_{sud�})$ \\
\hline
m=1 & 1 & & & & 1 & 1 \\
2 & 1 & & & & 1 & 1 \\
3 & 1 & 1 & & & 2 & 0 \\
4 & 1 & 1 & & & 2 & 0 \\
5 & 1 & 2 & & & 3 & -1 \\
6 & 1 & 2 & 1 & & 4 & 0 \\
7 & 1 & 3 & 1 & & 5 & -1 \\
8 & 1 & 3 & 2 & & 6 & 0 \\
9 & 1 & 4 & 3 & & 8 & 0 \\
10 & 1 & 4 & 4 & 1 & 10 & 0 \\
11 & 1 & 5 & 5 & 1 & 12 & 0 \\
12 & 1 & 5 & 7 & 2 & 15 & 1 \\
\hline
\end{tabular}
\end{table}
Rozd�ly jsou zp�sobeny Franklinov�mi bloky s rostouc� minim�ln� ��st� a rostouc�m

po�tem ��st� (pou��v� se jejich transponovan� notace), kter� jsou minim�ln� v
jejich ��sti se li�� o jednu, tvar odpov�daj�c�ch Ferrersov�ch graf� je trap�zov�:
\begin{array}{c}
(1)\\
\\
\left(
\begin{array}{ccc}
1 & 1 & 1 \\
1 & 1 & 0
\end{array}
\right)\\
\\
\left(
\begin{array}{ccccc}
1 & 1 & 1 & 1 & 1 \\
1 & 1 & 1 & 1 & 0 \\
1 & 1 & 1 & 0 & 0
\end{array}
\right)
\end{array}
& \quad &
\begin{array}{c}
(1 1) \\
\\
\left(
\begin{array}{cccc}
1 & 1 & 1 & 1 \\
1 & 1 & 1 & 0
\end{array}
\right)\\
\\
\left(
\begin{array}{cccccc}
1 & 1 & 1 & 1 & 1 & 1 \\
1 & 1 & 1 & 1 & 1 & 0 \\
1 & 1 & 1 & 1 & 0 & 0
\end{array}
\right)
\end{array}
& \quad &
\begin{array}{c}
1, 2\\
\\
5, 7 \\ \\ \\
12, 15 \\ \\ \\
\end{array}
\end{array}$$
\section{Diference podle jednotkov�ch ��st�}

\label{Diference podle jednotkov� ��sti}
M�me uspo��d�ny omezen� rozd�len� podle po�tu nenulov�ch ��st� v tabulce 4.1. Je
mo�n� klasifikovat rozd�len� podle po�tu vektor� v rozd�len� maj�c�ch jakoukoliv
hodnotu. S pou�it�m hodnoty 1, dostaneme jin� druh diference rozd�len� jako v
tabulce 4.6.
\begin{table}
\caption{Rozd�len� podle jednotkov�ch ��st�}
\label{Rozd�len� podle jednotkov�ch ��st�}
\hline
n & 0 & 1 & 2 & 3 & 4 & 5 & 6 \\
\hline
m=0 & 1 & & & & & & \\
1 & 0 & 1 & & & & & \\
2 & 1 & 0 & 1 & & & & \\
3 & 1 & 1 & 0 & 1 & & & \\
4 & 2 & 1 & 1 & 0 & 1 & & \\
5 & 2 & 2 & 1 & 1 & 0 & 1 & \\
6 & 4 & 2 & 2 & 1 & 1 & 0 & 1\\
\hline
\end{tabular}
\end{table}
Prvky tabulky jsou:
\begin{equation}
p_{i0} = p(i) - p(i - 1),\
p_{ij} = p_{i-1, j-1}\ ,{\rm jinak}\;.
\end{equation}
Tabulka 4.6 se z�sk� z n�sleduj�c� tabulky 4.7 ��dk� neomezen�ch rozd�len� jej�m
n�soben�m matic� ${\bf T}^{-1}$. Nulov� sloupec tabulky 4.6 je rozd�l dvou
n�sledn�ch neomezen�ch rozd�len� podle $m$. Ke v�em rozd�len�m $p(m-k)$ se p�idaly
k. Rozd�len� v nulov�m sloupci obsahuj� pouze ��sla v�t�� ne� 1. Tato rozd�len�
nemohou b�t tvo�en z ni��ch rozd�len� p�i�ten�m jednotek, jsou tedy rozd�lem
funkce rozd�len� podle ��sla $n_1$. Pon�vad� tabulka 4.6 je slo�en�, je to sou�in
dvou matic a jej� inverzn� matice je tak� slo�en�.
\section{Eulerova inverze rozd�len�}

\label{Eulerova inverze rozd�len�}
Pokud nap�eme n�sledn� rozd�len� jako sloupcov� nebo ��dkov� vektory jako v
tabulce 4.7, jej� prvky jsou
\begin{equation}
p_{ij} = p(i - j + 1)\;,
\end{equation}
najdeme dosti snadno jej� inverzn� matici, kter� je uveden� v druh� ��sti stejn�
tabulky.
\begin{table}
\caption{Rozd�len� a jejich Eulerova inverze}
\label{Rozd�len� a jejich Eulerova inverze}
\begin{tabular}{|r|rrrrrrc|rrrrrr|}
\hline
& \multicolumn{6}{|c}{Tabulka rozd�len�}& \qquad & \multicolumn{6}
{|c|}{Eulerova inverze} \\
\hline
j & 0 & 1 & 2 & 3 & 4 & 5 & & 0 & 1 & 2 & 3 & 4 & 5 \\
\hline
i=0 & 1 & & & & & & & 1 & & & & & \\
1 & 1 & 1 & & & & & & -1 & 1 & & & & \\
2 & 2 & 1 & 1 & & & & & -1 & -1 & 1 & & & \\
3 & 3 & 2 & 1 & 1 & & & & 0 & -1 & -1 & 1 & & \\
4 & 5 & 3 & 2 & 1 & 1 & & & 0 & 0 & -1 & -1 & 1 & \\
5 & 7 & 5 & 3 & 2 & 1 & 1 & & 1 & 0 & 0 & -1 & -1 & 1 \\
\hline
\end{tabular}
\end{table}
Nenulov� prvky v prv�m sloupci Eulerovy inverze (a podobn� v dal��ch sloupc�ch,

kter� jsou pouze posunuty dol� o jednu ��dku) se objevuj� u index�, kter� lze
vyj�d�it Eulerovou identitou t�kaj�c� se koeficient� expanze u
\begin{equation}
(1 - t)(1 - t^2)(1 - t^3)... =
1 + \sum_{i = 1}^\infty\; (-1)î\; [t^{3i^2 - i)/2} + t^{3i^2 + i)/2}]\;.
\end{equation}
Nap��klad posledn� ��dka rozd�len� tabulky \ref{Rozd�len� a jejich Eulerova

inverze} se eliminuje jej�m n�soben�m Eulerovou inverz� jako:
$$(7 \times 1) + (5 \times -1) +( 3 \times -1) + (2 \times 0) +

(1 \times 0) + (1 \times 1) = 0.$$
Kdy� $i = 1$, existuje p�r index� p�i t = 1, 2; pro $i = 2$ p�r je 5, 7; pro $i =

3$ tento p�r je $-12, -15$ a tak d�le. Tato ��sla jsou vzd�lenosti od z�kladny
rozd�len�. Inverzn� matice se st�v� �id�� jak se $p(m)$ zvy�uje, jak u� bylo
uk�z�no shora u Franklinova rozd�len�. V�echny inverzn� prvky jsou $-1,0,1$.
Nenulov� prvky Eulerova polynomi�lu se z�skaj� jako sou�ty sou�inu
\begin{equation}
\prod_{i=1}^\infty \; (1 - tî)\;.
\end{equation}
To je ov��en� n�soben�m n�kolika �len� nekone�n�ho sou�inu. Pokud n�sob�me Euler�v

polynomi�l s jeho inverzn� funkc�
\begin{equation}
\prod_i=1^\infty (1 - tî)^{-1}\;,
\end{equation}
dostaneme 1. Z tohoto vztahu plyne, �e rozd�len� jsou vytvo�ena inverz� Eulerovy
funkce, kter� je {\em vytvo�uj�c� funkc�} rozd�len�. �leny $tî$ se mus� pova�ovat
za p�edstavuj�c� nerovn� ��sti.
Eulerova funkce m� v�echny ��sti $tî$ rozd�ln�. Zkonstruovali jsme takov�

rozd�len� v tabulce 4.5. Pokud koeficient p�i $tî$ se z�sk� jako sou�in sud�ho
po�tu $(1 - tî)$ �len�, potom znam�nko je kladn�, pokud je to v�sledek lich�ho
po�tu �len�, potom znam�nko je z�porn�. Koeficienty jsou ur�en rozd�lem po�tu
rozd�len� s lich�mi a sud�mi po�ty nerovn�ch ��st�. Tento rozd�l se m�e d�le
vysv�tlit podle Franklina s pou�it�m Ferrersov�ch graf�.
V�echny ��sti v $p(n)$ maj�c� alespo� jednu ��st rovnou 1 se z�skaj� z $p(n-1)$.
Rozd�lem $p(n) - p(n)$ je zp�sobena n�jak�mi �leny $p(n-2)$. Mus�me p�idat ke
ka�d�mu rozd�len� $p(n-2)$ 2, vyjma v�ech rozd�len� $p(n-2)$ obsahuj�c�ch 1. Ta se
mus� bu� odstranit nebo pou��t v transponovan� form� s pou�it�m transponovan�ch
Ferrersov�ch graf�, pon�vad� jsou pot�eba velk� ��sti. Jedno rozd�len� z
konjugovan�ho p�ru je nadbyte�n�. Tato nepou��van� rozd�len� se mus� ode��st.
Nap��klad pro $p(8)$:
$$\begin{array}{cccccc}
6; & 1^6; & \qquad & Tvo��:& 8; & 62; \\
\underline{51};& 21^4;& & & 53; & \\
42; & 2^21^2;& & & 44;& 2^4; \\
\underline{33};& 2^3; & & & 3^22; & \\
41^2;& \underline{31^3}; & & & 42^2; & \\
\underline{321}; & & & & &
\end{array}$$
P�ebytky (naho�e podtr�en�):
\begin{center}
p(1) + 5: 51; \qquad p(3) + 3: 33; 321; 31
\end{center}
se z�skaj� ode�ten�m nejv�t�� sti z odpov�daj�c�ho rozd�len�. Dv� se mus� p�idat

k ode��tan� ��sti. Dostaneme p(8-5) a p(8-7) jako zm�ny.
\section{Jin� inverzn� funkce rozd�len�}

\label{Jin� inverzn� funkce rozd�len�}
Setkali jsme se u� s jin�mi tabulkami rozd�len�, kter� maj� inverzi, pon�vad�

jsou v doln� troj�heln�kov� form�. Inverz� tabulky 4.1 je tabulka 4.8.
\begin{table}
\caption{Inverzn� matice rozd�len� do n ��st�}
\label{Inverzn� matice rozd�len� do n ��st�}
\begin{tabular}{|r|rrrrrr|}
\hline
n & 1 & 2 & 3 & 4 & 5 & 6 \\
\hline
m=1 & 1 & & & & & \\
2 & -1 & 1 & & & & \\
3 & 0& -1 & 1 & & & \\
4 & 1 & -1 & -1 & 1 & & \\
5 & 0 & 1 & -1 & -1 & 1 & \\
6 & 0 & 1 & 0 & -1 & -1 & 1 \\
\hline
\end{tabular}
\end{table}
Inverz� tabulky 4.6 je tabulka 4.9.
\begin{table}
\caption{Inverzn� matice jednotkov�ch rozd�l�}
\label{Inverzn� matice jednotkov�ch rozd�l�}
\hline
n & 1 & 2 & 3 & 4 & 5 & 6 \\
\hline
m=1 & 1 & & & & & \\
2 & 0 & 1 & & & & \\
3 & -1 & 0 & 1 & & & \\
4 & -1 & -1 & 0 & 1 & & \\
5 & -1 & -1 & -1 & 0 & 1 & \\
6 & 0 & -1 & -1 & -1 & 0 & 1 \\
\hline
\end{tabular}
\end{table}
Zat�m co sloupce tabulky 4.8 jsou nepravideln� a prvky ka�d�ho sloupce se mus�
nal�zt odd�len�, sloupce tabulky 4.9 se opakuj�, jak jsou pouze posunuty v ka�d�m
sloupci o jednu ��dku dol�, podobn� jako jsou posunuty prvky jejich p�vodn�
matice. Mohou se snadno nal�zt n�soben�m matice Eulerovy funkce (tabulka 4.7)
matic� ${\bf T}$ zleva.
\section{Orbity rozd�len� v m rozm�rn�ch krychl�ch}

\label{Orbity rozd�len� v m rozm�rn�ch krychl�ch}
Omezen� rozd�len� maj� geometrickou interpretaci: Jsou to orbity n rozm�rn�ch

rovinn�ch komplex� useknut�ch do krychle se stranou $(m -1)$ jako na obr. 4.3.
M�eme po��tat orbity i v krychli. Je to �morn� �loha, pokud se nepou�ij� n�kter�

speci�ln� techniky, pon�vad� jejich po�et z�vis� na velikost� krychle. Nap��klad
pro 3 rozm�rn� prostor dostaneme orbity jako v tabulce 4.10.
\begin{table}
\caption{Orbity v 3 rozm�rn�ch krychl�ch}
\label{Orbity v 3 rozm�rn�ch krychl�ch}
\begin{tabular}{|r|c|c|c|c|}
\hline
Velikost hrany & 0 & 1 & 2 & 3 \\
\hline
m=0 & 000 & 000 & 000 & 000 \\
1 & & 100 & 100 & 100 \\
2 & & 110 & 200; 110 & 210; 110 \\
3 & & 111 & 210; 111 & 300; 210; 111 \\
4 & & & 220; 211 & 310; 220; 211 \\
5 & & & 221 & 320; 311; 221 \\
6 & & & 222 & 330; 321; 222 \\
7 & & & & 331; 322 \\
8 & & & & 332 \\
9 & & & & 333 \\
\hline
\end{tabular}
\end{table}
Rovnice 4.3 se m�e pou��t pro krychle. Ukazuje jejich d�le�itou vlastnost, jsou
symetrick� pod�l hlavn� diagon�ly, jdouc� ze st�edu koordin�t, simplexu $n^0$, k
nejvzd�len�j��mu vrcholu krychle, ve kter�m v�echny $n$ koordin�ty jsou $(m-1)$.
Diagon�lu krychle p�edstavuj� v tabulce 4.10 $k$ indexy. Mimo to krychle je
konvexn�, tedy
\begin{equation}
M \leq mn/2 \ {\rm potom} \ p(m,n,M) \geq p(m,n,M-1)
\end{equation}
pokud
\begin{equation}
M \geq mn/2 \ {\rm potom} \ p(m,n,M) \leq p(m,n,M-1)
\end{equation}
Zde vid�me d�le�itost omezen�ch rozd�len�. Z tabulky 4.10 najdeme rekurenci, kter�
je dan� faktem, �e ve v�t�� krychli je v�dy men�� krychle p��tomn� jako jej�
z�kladna. Nov� orbity, kter� jsou na jej�ch roz��en�ch stran�ch se k n�
p�i��taj�. Av�ak nesta�� zn�t orbity jedn� roz��en� strany, proto�e jin� strany
se tvo�� t�mito orbity. Roz��en� strana n rozm�rn� krychle je $(n - 1)$ rozm�rn�
krychle. Rekurentn� vztah pro rozd�len� v krychli je tedy
\begin{equation}
p(m,n,M) = p(m-1,n,M) + p(m,n-1,M)
\end{equation}
Tato rekurence bude pe�liv�ji vysv�tlena pozd�ji.
\section{Vytvo�uj�c� funkce rozd�len� v krychl�ch}

\label{Vytvo�uj�c� funkce rozd�len� v krychli}
Vytvo�uj�c� funkce rozd�len� je jednodu�e vytvo�uj�c� funkce nekone�n� krychle v

Hilbertov� prostoru, jeho� strany maj� rozd�ln� rozm�ry:
\begin{equation}
{\rm ��sti\ 1:}\; (1 + t_1^1 + t_1^2 + \dots\; t_1^{\infty})
\end{equation}
\begin{equation}
{\rm ��sti\ 2:}\; (1 + t_2^1 + t_2^2 + \dots\; t_2^{\infty})
\end{equation}
a tak d�le a�
\begin{equation}
{\rm ��sti}\ \infty:\; (1 + \dots\; t^1_{\infty})
\end{equation}
Kdy� se provedou n�soben� pro v�echny ��sti a �leny n�sleduj�c�ch rovinn�ch

simplex� se se�tou, dostaneme:
\begin{equation}
1 + t_1^1 + [t_2^1 + t_1^2] + [t_3^1 + \dots\;.
\end{equation}
Vytvo�uj�c� funkce omezen�ch rozd�len� se z�sk� vynech�n�m ne��douc�ch (omezen�ch)

��st�. N�kdy se vytvo�uj�c� funkce definuje v inverzn� form�. Nekone�n� mocninov�
s�rie se nahrad� rozd�ly $(1 - t_k^{-1})$. To je mo�n�, pokud pova�ujeme $t$ za
pouze fale�nou prom�nnou. Nap��klad, vytvo�uj�c� funkce rozd�len� s nerovn�mi
neopakuj�c�mi se ��stmi je dan� sou�inem
\begin{equation}
u(t) = \prod_{k=1}^\infty (1 - t_k)\;.
\end{equation}
S�to prostoru rozd�len� je pravideln�, pokr�v� v�echna ��sla. Po�et rozd�len� se

z�sk� rekurzivn�mi technikami. Av�ak je to velmi slo�it� funkce, pokud se
vyjad�uje jedn�m uzav�en�m vzorcem, jako je Ramanudjan-Hardyho funkce. Rozd�len�
tvo�� kostru prostoru. Bude n�s zaj�mat, jak je s�to rozd�len� zapln�no do
prostoru, ve kter�m v�echny osy maj� jednotkovou stupnici, kter� obsahuje tak�
vektorov� �ady.
\chapter{M��ky orbit}
\label{M��ky orbit}
\section{Sch�mata rozd�len�}
\label{Sch�mata rozd�len�}
Mnohorozm�rn� rovinn� simplexy jsou slo�it�mi objekty, je nutn� nal�zt n�stroje,

jak je analyzovat. Nakreslit je je nemo�n�, jak bylo zm�n�no, proto�e jejich ��sti
se vrstv� v na�em 3 rozm�rn�m sv�t� na sebe.
Klasifikovali jsme ji� orbity v rovinn�ch simplexech podle po�tu $k$ nenulov�ch
��st�. Tento po�et ukazuje rozm�rnost podsimplex�, jejich vrcholy, hrany, (k-1)
rozm�rn� t�lesa. Pozd�ji jsme zavedli po�et jednotkov�ch vektor� jako n�stroj
diferencuj�c� simplex. Nyn� uspo��d�me rozd�len� jako dvourozm�rn� tabulky. Tyto
tabulky se budou naz�vat {\em sch�mata rozd�len�}.
\begin{figure}
\caption{M��ka orbit rozd�len� (7, 7)}
\label{M��ka rozd�len�}
\put(5.33,110.00){\framebox(19.67,10.00)[cc]{7000000}}
\put(30.00,95.00){\framebox(20.00,10.00)[cc]{6000000}}
\put(30.00,80.00){\framebox(20.00,10.00)[cc]{5100000}}
\put(30.00,65.00){\framebox(20.00,10.00)[cc]{4300000}}
\put(55.00,80.00){\framebox(20.00,10.00)[cc]{5110000}}
\put(55.00,65.00){\framebox(20.00,10.00)[cc]{4210000}}
\put(55.00,50.00){\framebox(20.00,10.00)[cc]{3310000}}
\put(55.00,35.00){\framebox(20.00,10.67)[cc]{3220000}}
\put(80.00,65.00){\framebox(20.00,10.00)[cc]{4111000}}
\put(80.00,40.00){\framebox(20.00,10.00)[cc]{3211000}}
\put(80.00,20.00){\framebox(20.33,10.00)[cc]{2221000}}
\put(105.00,40.00){\framebox(20.00,10.00)[cc]{3111100}}
\put(105.00,20.00){\framebox(20.00,10.00)[cc]{2211100}}
\put(130.00,20.00){\framebox(20.00,10.00)[cc]{2111110}}
\put(155.00,5.00){\framebox(20.00,10.00)[cc]{1111111}}
%\emline(25.00,110.00)(30.00,105.00)
\multiput(25.00,110.00)(0.12,-0.12){42}{\line(0,-1){0.12}}
%\end
%\emline(40.00,95.00)(40.00,90.00)
\put(40.00,95.00){\line(0,-1){5.00}}
%\end
%\emline(40.00,80.00)(40.00,75.00)
\put(40.00,80.00){\line(0,-1){5.00}}
%\end
%\emline(50.00,95.00)(55.00,90.00)
\multiput(50.00,95.00)(0.12,-0.12){42}{\line(1,0){0.12}}
%\end
%\emline(50.00,85.00)(55.00,85.00)
\put(50.00,85.00){\line(1,0){5.00}}
%\end
%\emline(50.00,69.58)(55.00,69.58)
\put(50.00,69.58){\line(1,0){5.00}}
%\end
%\emline(50.00,79.58)(55.00,75.00)
\multiput(50.00,79.58)(0.13,-0.12){39}{\line(1,0){0.13}}
%\end
%\emline(50.00,65.00)(55.00,60.00)
\multiput(50.00,65.00)(0.12,-0.12){42}{\line(1,0){0.12}}
%\end
%\emline(65.42,80.00)(65.42,75.00)
\put(65.42,80.00){\line(0,-1){5.00}}
%\end
%\emline(65.83,65.00)(65.83,60.00)
\put(65.83,65.00){\line(0,-1){5.00}}
%\end
%\emline(65.42,50.00)(65.42,45.83)
\put(65.42,50.00){\line(0,-1){4.17}}
%\end
\bezier{136}(55.00,65.00)(41.67,50.42)(55.00,45.83)
%\emline(75.00,79.58)(80.00,75.00)
\multiput(75.00,79.58)(0.13,-0.12){39}{\line(1,0){0.13}}
%\end
%\emline(75.00,69.58)(80.00,69.58)
\put(75.00,69.58){\line(1,0){5.00}}
%\end
%\emline(90.00,65.00)(90.00,50.00)
\put(90.00,65.00){\line(0,-1){15.00}}
%\end
%\emline(75.00,65.00)(80.00,50.00)
\multiput(75.00,65.00)(0.12,-0.36){42}{\line(0,-1){0.36}}
%\end
%\emline(75.00,50.00)(80.00,50.00)
\put(75.00,50.00){\line(1,0){5.00}}
%\end
%\emline(100.00,65.00)(105.00,50.00)
\multiput(100.00,65.00)(0.12,-0.36){42}{\line(0,-1){0.36}}
%\end
%\emline(100.00,45.42)(105.00,45.42)
\put(100.00,45.42){\line(1,0){5.00}}
%\end
%\emline(75.00,45.83)(80.00,49.58)
\multiput(75.00,45.83)(0.16,0.12){32}{\line(1,0){0.16}}
%\end
%\emline(75.00,35.00)(80.00,30.00)
\multiput(75.00,35.00)(0.12,-0.12){42}{\line(0,-1){0.12}}
%\end
%\emline(90.00,40.00)(90.00,30.00)
\put(90.00,40.00){\line(0,-1){10.00}}
%\end
%\emline(125.00,40.00)(130.42,30.00)
\multiput(125.00,40.00)(0.12,-0.22){46}{\line(0,-1){0.22}}
%\end
%\emline(115.00,40.00)(115.00,30.00)
\put(115.00,40.00){\line(0,-1){10.00}}
%\end
%\emline(100.42,25.00)(105.00,25.00)
\put(100.42,25.00){\line(1,0){4.58}}
%\end
%\emline(125.00,25.00)(130.00,25.00)
\put(125.00,25.00){\line(1,0){5.00}}
%\end
%\emline(150.00,20.00)(155.00,15.00)
\multiput(150.00,20.00)(0.12,-0.12){42}{\line(0,-1){0.12}}
%\end
%\emline(100.00,40.42)(105.00,30.00)
\multiput(100.00,40.42)(0.12,-0.25){42}{\line(0,-1){0.25}}
%\end
\end{picture}
\end{figure}
Kdy� analyzujeme 7 rozm�rn� rovinn� simplex s $m = 7$, m�eme vyj�t z jeho 3

rozm�rn�ch podsimplex� (obr. 5.1). Vid�me, �e obsahuj� body odpov�daj�c�
rozd�len�m: 7,0,0; 6,1,0; 5,2,0; 4,3,0; 5,1,1; 4,2,1; 3,3,1; 3,2,2. Body
odpov�daj�c� rozd�len�m jsou spojen� s jin�mi body simplexu kru�nic�. Ve vy��ch
rozm�rech kru�nice se m�n� ve sf�ry a to je d�vodem, pro� naz�v�me rozd�len� {\em
orbitou}. Jin� body na ka�d� orbit� maj� pouze rozd�ln� po�ad� stejn� mno�iny
koordin�t.
\begin{table}
\caption{Sch�ma rozd�len� (7,7)}
\label{Sch�ma rozd�len� (7,7)}
\hline
na & 1 & 2 & 3 & 4 & 5 & 6& 7 & $\Sigma$ \\
\hline
m = 7 & 1& & & & & & & 1 \\
6 & & 1 & & & & & & 1 \\
5 & & 1 & 1 & & & & & 2 \\
4 & & 1 & 1 & 1 & & & & 3 \\
3 & & & 2 & 1 & 1 & & & 4 \\
2 & & & & 1 & 1 & 1& & 3 \\
1 & & & & & & & 1 & 1 \\
\hline
$\Sigma$ & 1 & 3 & 4 & 3 & 2 & 1 & 1 & 11 \\
\hline
\end{tabular}
\end{table}
Kdy� uspo��d�me rozd�len� do tabulky (tabulka\ref{Sch�ma rozd�len� (7,7)}),

klasifika�n� sloupec vol�me podle po�tu nenulov�ch ��st� rozd�len�. Jin�
klasifika�n� kriterium je pot�eba pro ��dky. Budou to d�lky nejdel��ho vektoru
$m_1$. Ze v�ech vektor� rozd�len� maj�c�ch stejnou rozm�rnost je nejdel�� vektor
ten, co m� nejdel�� prv� vektor. Ten je p�evl�d�. Av�ak mohou existovat del��
orbity bl�e k povrchu simplexu s men��m po�tem nenulov�ch ��st�. Nap��klad vektor
(4,1,1) m� stejnou d�lku jako (3,3,0), av�ak vektor (4,1,1,1,1) je krat�� ne�
(3,3,2,0,0). Takov� uspo��d�n� je v tabulce 5.1. Orbity s t�emi nenulov�mi ��stmi
le�� uvnit� 3 rozm�rn�ho simplexu, s dv�ma nenulov�mi ��stmi le�� na jeho hran�ch.
Orbity se �ty�mi nenulov�mi ��stmi jsou uvnit� �ty�st�n�, to je na plo�e ve
�tvrt�m rozm�ru. Existuj� zde tato rozd�len�: 4,1,1,1; 3,2,1,1; 2,2,2,1. Podobn�
jsou zapln�ny sloupce odpov�daj�c� vy��m rozm�r�m.
��dky sch�mat rozd�len� klasifikuj� rozd�len� podle d�lky prvn�ho nejdel��ho

vektoru ${\bf e}_1$. Lze snadno uk�zat, �e v�echny vektory ve vy��ch ��dk�ch
jsou del�� ne� vektory v ni��ch ��dk�ch v odpov�daj�c�m sloupci. V nejhor��m
p��pad� se dan� rozd�lem
\begin{equation}
(x + 1)^2 + (x - 1)^2 > (2x)^2\;.
\end{equation}
T��rozm�rn� rovinn� simplex lze pova�ovat za useknut� 7 rozm�rn� simplex a po

dopln�n� sloupc� tabulky 5.1 odpov�daj�c�mi rozd�len�mi dostaneme pr��ez 7
rozm�rnou rovinou. Anal�za nen� dokonal�, jeden prvek je tvo�en dv�ma orbity,
av�ak nicm�n� sch�ma d�v� n�hled jak takov� v�cerozm�rn� prostor vypad�. Budeme
tedy podrobn� studovat vlastnosti sch�mat rozd�len�.
Po�et nenulov�ch vektor� v rozd�len� bude uv�d�n jako $n$, velikost prv�ho vektoru
jako $m$. Nuly se nebudou zapisovat, aby se u�et�ila pr�ce. Z�vorka $(m,n)$
znamen� v�echna rozd�len� ��sla $m$ do nejv�e $n$ ��st�. Pon�vad� nap�eme
rozd�len� jako vektor, povol�me jako d��ve nulov� ��sti k dopln�n� rozd�len�.
\section{Konstrukce sch�mat rozd�len�}

\label{Konstrukce sch�mat rozd�len�}
\begin{table}
\caption{Sch�ma rozd�len� m = 13}
\label{Sch�ma rozd�len� m = 13}
\begin{tabular}{|r|rrrrrr|rrrrrrr|}
\hline
n & 1 & 2 & 3 & 4 & 5 & 6 & 7 & 8 & 9 & 10 & 11& 12 & 13 \\
\hline
m=13& 1 & & & & & & & & & & & & \\
12 & & 1& & & & & & & & & & & \\
11 & & 1& 1 & & & & & & & & & & \\
10 & & 1 & 1 & 1 & & & & & & & & & \\
9 & & 1 & 2 & 1 & 1 & & & & & & & & \\
8 & & 1 & 2 & 2 & 1 & 1 & & & & & & & \\
7 & & 1 & 3 & 3 & 2 & 1 & 1 & & & & & & \\
\hline
6 & & & 3 & 5 & 2 & 2 & 1 & 1 & & & & & \\
5 & & & 2 & * & 5 & 5 & 2 & 1 & 1 & & & & \\
4 & & & & * & 2 & 3 & 3 & 2 & 1 & 1 & & & \\
3 & & & & & * & * & 3 & 2 & 2 & 1 & 1 & & \\
2 & & & & & & & 1 & 1 & 1 & 1 & 1 & 1 &
\\
1 & & & & & & & & & & & &
& 1 \\
\hline
$\Sigma$ & 1 & 6 & 14 & 18 & 18 & 14 & 11 & 7 & 5 & 3&
2 & 1 & 1 \\
\hline
\end{tabular}
\end{table}
Sch�ma rozd�len� se rozd�l� do �ty� blok�. Diagon�ln� bloky se opakuj� tabulku 4.1
(lev� horn� blok), prav� doln� blok je naps�n v transponovan� form� pro $n >
m/2$. Lich� a sud� sch�mata se chovaj� pon�kud odli�n�, jak lze vid�t na
tabulk�ch 5.2 a 5.3
\begin{table}
\caption{Sch�ma rozd�len� m = 14}
\label{Sch�ma rozd�len� m = 14}
\begin{tabular}{|r|rrrrrr|rrrrrrrr|}
\hline
n & 1 & 2 & 3 & 4 & 5 & 6 & 7 & 8 & 9 & 10 & 11& 12 & 13& 14 \\
\hline
m=14& 1 & & & & & & & & & & & & & \\
13 & & 1 & & & & & & & & & & & & \\
12 & & 1 & 1 & & & & & & & & & & & \\
11 & & 1 & 1 & 1 & & & & & & & & & & \\
10 & & 1 & 2 & 1 & 1 & & & & & & & & & \\
9 & & 1 & 2 & 2 & 1 & 1 & & & & & & & & \\
8 & & 1 & 3 & 3 & 2 & 1& 1 & & & & & & & \\
7 & & 1 & 3 & 4 & 3 & 2 & 1 & 1 & & & & & & \\
\hline
6 & & & * & * & * & * & 2 & 1 & 1 & & & & & \\
5 & & & 2 & * & * & * & 3 & 2 & 1 & 1 & & & & \\
4 & & & & 3 & * & * & 4 & 3 & 2 & 1 & 1& & & \\
3 & & & & & 2 & * & 3 & 3 & 2 & 2 & 1 & 1 & & \\
2 & & & & & & & 1 & 1 & 1 & 1 & 1 & 1 & 1 & \\
1 & & & & & & & & & & & & && 1 \\
\hline
$\Sigma$ & 1 & 7& 16 & 23 & 23 & 20 & 15 & 11 & 7 & 5 & 3 &2 & 1 & 1\\
\hline
\end{tabular}
\end{table}
V lev�m doln�m bloku nenulov� prvky ozna�en� hv�zdi�kou * mohou b�t um�st�ny pouze
nad ��dkou, kter� d�v� dostate�n� velk� sou�in $mn$ pro um�st�n� v�ech jednotek do
odpov�daj�c�ch Ferrersov�ch graf� a jejich sou�ty mus� souhlasit nejen s ��dkov�mi
a sloupcov�mi sou�ty ale tak� s diagon�ln�mi sou�ty, jak uk�eme n�e. To lze vyu��t
pro v�po�ty jejich po�tu spole�n� s pravidly pro omezen� rozd�len�.
P��klady ukazuj� t�� d�le�it� vlastnosti sch�mat rozd�len�:
\begin{itemize}
\item Sch�mata rozd�len� jsou symetrick� podle sv�ch transverz�l, z p��iny
konjugovan�ch rozd�len� z�skan�ch transponov�n�m Ferrersov�ch graf�.
\item Horn� lev� �tvrtina (transponovan� doln� prav� �tvrtina) obsahuj� prvky
tabulky 4.1 rozd�len� do p�esn� $n$ ��st� posunut� o jeden sloupec nahoru.
\item Sch�mata maj� formu matice v doln� diagon�ln� form� s jednotkovou
diagon�lou. Proto maj� inverze. Je snadn� je nal�zt, nap��klad pro $n=7$ (tabulka
\ref{Sch�ma rozd�len� (7,7) a jeho inverze}).
\end{itemize}
Rozd�len� v ��dc�ch mus� b�t vyv�ena jin�mi s prvky inverzn�ch sloupc�. T�et�
sloupec zahrnuje nebo vyd�luje 331 a 322 s 3211 a $31^4$; $2^31$ a $2^21^3$ s
$2\times 21^5$.
\begin{table}
\caption{Sch�ma rozd�len� (7,7) a jeho inverze}
\label{Sch�ma rozd�len� (7,7) a jeho inverze}
\begin{tabular}{|r|rrrrrrr|crrrrrrr|}
\hline
na & 1 & 2 & 3 & 4 & 5 & 6 & 7 &\qquad &1 & 2 & 3 & 4 & 5 & 6 & 7 \\
\hline
m = 7 & 1 & & & & & & & & 1 & & & & & & \\
6 & & 1 & & & & & & & & 1 & & & & & \\
5 & & 1 & 1 & & & & & & & 0 & 1 & & & & \\
4 & & 1 & 1 & 1 & & & & & & 0 & -1 & 1 & & & \\
3 & & & 2 & 1 & 1 & & & & & 2 & -1 & -1 & 1 & & \\
2 & & & & 1 & 1 & 1 & & & & -2 & 2 & 0 & -1& 1 & \\
1 & & & & & & & 1 & & & 0 & 0 & 0 & 0 & 0 & 1 \\
\hline
\end{tabular}
\end{table}
\section{M��ky orbit}
\label{M��ky orbity}
Orbita rozd�len� je koule, jej� polom�r $r$ je ur�en Euklidovskou d�lkou

odpov�daj�c�ho vektoru: $r = (\sum p^2_j)$. Polom�ry n�kter�ch orbit rozd�len�
jsou toto�n�, nap��klad $r(3,3,0)^2 = r(4,1,1)^2 = (18)$. Je tedy nemo�n� ur�it
vzd�lenosti mezi orbitami s pou�it�m t�chto polom�r� (Euklidovsk�ch vzd�lenost�),
pon�vad� vzd�lenost mezi dv�ma rozd�ln�mi orbitami nemohou b�t nulov�.
Uk�zali jsme v ��sti 4.4, �e jedna orbita se m�e z�skat z jin� posunut�m pr�v�
dvou vektor�, jednoho nahoru a druh�ho dol�, na ��seln� stupnici. M�eme si
p�edstavit, �e oba vektory se sraz� a vym�n� si sv� hodnoty jako si dv� ��stice
ide�ln�ho plynu vym�n� sv� energie. Pokud omez�me v�sledek takov� v�m�ny na 1
jednotku, m�eme pova�ovat takov� dv� orbity za orbity nejbli��ho sousedstv�.
Vzd�lenost mezi t�mto p�rem je $\sqrt{2}$. Spoj�me je v sch�matu ��rou. N�kter�
orbity jsou tak spojen� s mnoha sousedn�mi orbity, jin� maj� pr�v� jednoho
souseda, srovnej s obr. 5.1. Orbity (3,3,0) a (4,1,1) nejsou nejbli��mi sousedy,
proto�e se mus� transformovat v dvou kroc�ch:
$$(3,3,0) \leftrightarrow ((3,2,1) \leftrightarrow (4,1,1)$$
nebo
$$(3,3,0) \leftrightarrow (4,2,0) \leftrightarrow (4,1,1)\;.$$
Sch�mata rozd�len� nejsou obecn� vhodn� pro konstrukci m��ky orbit, proto�e p�i
$m=n > 7$ se objevuje v�ce orbit na n�kter�ch m�stech tabulky. Je nutn�
konstruovat alespo� 3 rozm�rn�m m��ky, aby se uk�zala v�echna existuj�c� spojen�.
Nap��klad:
(5,2,1) & \leftrightarrow & (4,3,1) & \leftrightarrow & (3,3,2) \\
& \searrow \nwarrow & \updownarrow & \swarrow \nearrow & \\
& & (4,2,2) & &
\end{array}$$
N�kdy se d�v� p��sn�j�� podm�nka na procesy vedouc� k v�m�n�m, , �e toti� ka�d�

sr�ka mus� m�nit po�et pr�zdn�ch ��st�, jako kdyby to byly informa�n� soubory,
kter� mohou b�t pouze spojen� do jednoho souboru nebo jeden soubor rozd�len do
dvou nebo v�ce soubor�, nebo jako kdyby byla ��st souboru p�evedena do pr�zdn�ho
souboru. Zde je tak� nejbli�� soused omezen na spojen� pr�v� dvou soubor� nebo na
rozd�len� souboru do dvou (obr.\ref{M��ka rozd�len� soubor�}). V tomto p��pad�
cesta mezi dv�ma orbity mus� b�t del��, nap��klad:
$$(3,3,0) \leftrightarrow (6,0,0) \leftrightarrow (4,2,0)

\leftrightarrow (4,1,1)$$
nebo
$$(3,3,0) \leftrightarrow(3,2,1) \leftrightarrow(5,1,0)

\leftrightarrow(4,1,1)\;.$$
\begin{figure}
\caption{M��ka rozd�len� soubor�. Soubor se m�e rozd�lit do dvou nov�ch nebo dva
soubory se mohou spojit do jednoho}
\label{M��ka rozd�len� soubor�}
\put(10.00,60.00){\framebox(10.00,10.00)[cc]{7}}
\put(30.00,60.00){\framebox(15.00,10.00)[cc]{52}}
\put(30.00,80.00){\framebox(15.00,10.00)[cc]{61}}
\put(30.00,40.00){\framebox(15.00,10.00)[cc]{43}}
\put(55.00,99.67){\framebox(15.00,10.33)[cc]{511}}
\put(55.00,70.00){\framebox(15.00,10.00)[cc]{421}}
\put(55.00,50.00){\framebox(15.00,10.00)[cc]{331}}
\put(55.00,20.00){\framebox(15.00,10.00)[cc]{322}}
\put(80.00,85.00){\framebox(20.00,10.00)[cc]{4111}}
\put(80.00,60.00){\framebox(20.00,10.00)[cc]{3211}}
\put(80.00,35.00){\framebox(20.00,10.00)[cc]{3211}}
\put(105.67,50.00){\framebox(14.33,10.00)[cc]{$2^21^3$}}
\put(125.33,60.00){\framebox(14.67,10.00)[cc]{$21^5$}}
\put(130.00,40.00){\framebox(14.33,10.00)[cc]{$1^7$}}
%\emline(20.00,70.00)(30.00,80.00)
\multiput(20.00,70.00)(0.12,0.12){84}{\line(0,1){0.12}}
%\end
%\emline(20.00,70.00)(30.00,70.00)
\put(20.00,70.00){\line(1,0){10.00}}
%\end
%\emline(20.00,60.00)(30.00,50.00)
\multiput(20.00,60.00)(0.12,-0.12){84}{\line(0,-1){0.12}}
%\end
%\emline(45.00,90.00)(55.00,99.67)
\multiput(45.00,90.00)(0.12,0.12){81}{\line(1,0){0.12}}
%\end
%\emline(70.00,99.67)(80.00,95.00)
\multiput(70.00,99.67)(0.26,-0.12){39}{\line(1,0){0.26}}
%\end
%\emline(55.00,99.67)(45.00,70.00)
\multiput(55.00,99.67)(-0.12,-0.35){84}{\line(0,-1){0.35}}
%\end
%\emline(45.00,80.00)(55.00,60.00)
\multiput(45.00,80.00)(0.12,-0.24){84}{\line(0,-1){0.24}}
%\end
%\emline(45.00,60.00)(55.00,30.00)
\multiput(45.00,60.00)(0.12,-0.36){84}{\line(0,-1){0.36}}
%\end
%\emline(45.00,50.00)(55.00,50.00)
\put(45.00,50.00){\line(1,0){10.00}}
%\end
%\emline(45.00,50.00)(55.00,70.00)
\multiput(45.00,50.00)(0.12,0.24){84}{\line(0,1){0.24}}
%\end
%\emline(45.00,70.00)(55.00,70.00)
\put(45.00,70.00){\line(1,0){10.00}}
%\end
%\emline(45.00,40.00)(55.00,30.00)
\multiput(45.00,40.00)(0.12,-0.12){84}{\line(0,-1){0.12}}
%\end
%\emline(70.00,99.67)(80.00,70.00)
\multiput(70.00,99.67)(0.12,-0.35){84}{\line(0,-1){0.35}}
%\end
%\emline(70.00,80.00)(80.00,85.00)
\multiput(70.00,80.00)(0.24,0.12){42}{\line(1,0){0.24}}
%\end
%\emline(70.00,70.00)(80.00,45.00)
\multiput(70.00,70.00)(0.12,-0.30){84}{\line(0,-1){0.30}}
%\end
%\emline(70.00,60.00)(80.00,60.00)
\put(70.00,60.00){\line(1,0){10.00}}
%\end
%\emline(70.00,50.00)(80.00,45.00)
\multiput(70.00,50.00)(0.24,-0.12){42}{\line(1,0){0.24}}
%\end
%\emline(80.00,60.00)(70.00,30.00)
\multiput(80.00,60.00)(-0.12,-0.36){84}{\line(0,-1){0.36}}
%\end
%\emline(70.00,30.00)(80.00,35.00)
\multiput(70.00,30.00)(0.24,0.12){42}{\line(1,0){0.24}}
%\end
%\emline(100.00,85.00)(105.33,85.00)
\put(100.00,85.00){\line(1,0){5.33}}
%\end
%\emline(100.00,85.00)(105.67,60.00)
\multiput(100.00,85.00)(0.12,-0.52){48}{\line(0,-1){0.52}}
%\end
%\emline(100.00,70.00)(105.33,75.00)
\multiput(100.00,70.00)(0.13,0.12){42}{\line(1,0){0.13}}
%\end
%\emline(100.00,60.00)(105.67,60.00)
\put(100.00,60.00){\line(1,0){5.67}}
%\end
%\emline(100.00,45.00)(105.67,50.00)
\multiput(100.00,45.00)(0.14,0.12){42}{\line(1,0){0.14}}
%\end
%\emline(120.00,60.00)(125.33,60.00)
\put(120.00,60.00){\line(1,0){5.33}}
%\end
%\emline(125.33,60.00)(130.00,50.00)
\multiput(125.33,60.00)(0.12,-0.26){39}{\line(0,-1){0.26}}
%\end
%\emline(45.00,80.00)(55.00,80.00)
\put(45.00,80.00){\line(1,0){10.00}}
%\end
%\emline(70.00,70.00)(80.00,70.00)
\put(70.00,70.00){\line(1,0){10.00}}
%\end
\put(105.67,74.67){\framebox(14.33,10.33)[cc]{$31^4$}}
%\emline(120.00,74.67)(125.33,70.00)
\multiput(120.00,74.67)(0.14,-0.12){39}{\line(1,0){0.14}}
%\end
\end{picture}
\end{figure}
V m��ce je mo�n� po��tat po�et nejbli��ch soused�. Pokud studujeme po�et soused�
o jednu jednotku nebo spojuj�c� hrany mezi sloupci sch�mat rozd�len�, dostaneme
zaj�mavou tabulku \ref{Right Hand Jedena-jednotkov� Neighbors Rozd�len� Orbity}.
\begin{table}
//
\caption{Pravostrann� soused� o jednu jednotku v orbit�ch rozd�len�}
\label{Right Hand Jedena-jednotkov� Neighbors Rozd�len� Orbity}
//
\begin{tabular}{|r|rrrrrr|r|}
\hline
n & 1 & 2 & 3 & 4 & 5 & 6 & $\Sigma$ \\
\hline
m=2 & 1 & & & & & & 1 \\
3 & 1 & 1 & & & & & 2 \\
4 & 1 & 2 & 1 & & & & 4 \\
5 & 1 & 3 & 2 & 1 & & & 7 \\
6& 1 & 4 & 4 & 2 & 1 & & 12 \\
7 & 1 & 5 & 6 & 4 & 2 & 1& 19 \\
\hline
D(7-6) & 0 & 1 & 2 & 2 & 1& 1 & 7\\
\hline
\end{tabular}
\end{table}
Po�et pravostrann�ch soused� je sou�tem dvou �len�. Pravostrann� diagon�ln�

soused� existuj� pro v�echna $p(m,n-1)$. P�id�me 1 ke v�em t�mto rozd�len�m a
sn��me nejv�t�� st. Neur�en� zb�vaj� pravostrann� soused� v ��dc�ch. Jejich
po�et je rovn� po�tu rozd�len� $p(m-2)$. Ke ka�d�mu rozd�len� $p(m-2, n-1)$ se
p�i��taj� dv� jednotky, jedna v n t�m sloupci, druh� v (n-1)-t�m sloupci.
\begin{figure}
\caption{M��ky sousedstv� mezi rovinn�mi simplexy}
\label{M��ky sousedstv� mezi rovinn�mi simplexy}
\put(10.00,110.00){\framebox(10.00,9.33)[cc]{0}}
\put(10.00,90.00){\framebox(10.00,10.00)[cc]{1}}
\put(10.00,70.00){\framebox(10.00,10.33)[cc]{2}}
\put(30.00,70.00){\framebox(10.00,10.33)[cc]{1,1}}
\put(10.00,50.00){\framebox(10.00,10.00)[cc]{3}}
\put(29.67,50.00){\framebox(10.33,10.00)[cc]{2,1}}
\put(65.33,50.00){\framebox(15.00,10.00)[cc]{1,1,1}}
\put(9.67,30.00){\framebox(10.33,10.00)[cc]{4}}
\put(29.67,30.00){\framebox(10.33,10.00)[cc]{3,1}}
\put(45.00,25.00){\framebox(10.00,10.00)[cc]{2,2}}
\put(65.33,30.00){\framebox(15.00,10.00)[cc]{2,1,1}}
\put(110.33,30.00){\framebox(15.00,10.00)[cc]{$1^4$}}
\put(9.67,10.00){\framebox(10.33,10.00)[cc]{5}}
\put(30.00,10.00){\framebox(10.00,10.00)[cc]{4,1}}
\put(45.33,5.00){\framebox(9.67,10.00)[cc]{3,2}}
\put(65.33,10.00){\framebox(15.00,10.00)[cc]{3,1,1}}
\put(85.00,5.00){\framebox(15.33,10.00)[cc]{2,2,1}}
\put(110.00,10.00){\framebox(15.33,10.00)[cc]{$2,1^3$}}
\put(135.67,10.00){\framebox(14.33,10.00)[cc]{$1^5$}}
%\vector(10.00,110.00)(10.00,100.00)
\put(10.00,100.00){\vector(0,-1){0.2}}
\put(10.00,110.00){\line(0,-1){10.00}}
%\end
%\vector(10.00,90.00)(10.00,80.33)
\put(10.00,80.33){\vector(0,-1){0.2}}
\put(10.00,90.00){\line(0,-1){9.67}}
%\end
%\vector(10.00,70.00)(10.00,60.00)
\put(10.00,60.00){\vector(0,-1){0.2}}
\put(10.00,70.00){\line(0,-1){10.00}}
%\end
%\vector(10.00,50.00)(9.67,40.00)
\put(9.67,40.00){\vector(0,-1){0.2}}
\multiput(10.00,50.00)(-0.11,-3.33){3}{\line(0,-1){3.33}}
%\end
%\vector(9.67,30.00)(9.67,20.00)
\put(9.67,20.00){\vector(0,-1){0.2}}
\put(9.67,30.00){\line(0,-1){10.00}}
%\end
%\vector(20.00,90.00)(30.00,80.33)
\put(30.00,80.33){\vector(1,-1){0.2}}
\multiput(20.00,90.00)(0.12,-0.12){81}{\line(1,0){0.12}}
%\end
%\vector(40.00,70.00)(65.33,60.00)
\put(65.33,60.00){\vector(3,-1){0.2}}
\multiput(40.00,70.00)(0.30,-0.12){84}{\line(1,0){0.30}}
%\end
%\vector(80.33,50.00)(110.33,40.00)
\put(110.33,40.00){\vector(3,-1){0.2}}
\multiput(80.33,50.00)(0.36,-0.12){84}{\line(1,0){0.36}}
%\end
%\vector(125.33,30.00)(135.67,20.00)
\put(135.67,20.00){\vector(1,-1){0.2}}
\multiput(125.33,30.00)(0.12,-0.12){84}{\line(1,0){0.12}}
%\end
%\vector(20.00,70.00)(29.67,60.00)
\put(29.67,60.00){\vector(1,-1){0.2}}
\multiput(20.00,70.00)(0.12,-0.12){81}{\line(0,-1){0.12}}
%\end
%\vector(30.00,70.00)(29.67,60.00)
\put(29.67,60.00){\vector(0,-1){0.2}}
\multiput(30.00,70.00)(-0.11,-3.33){3}{\line(0,-1){3.33}}
%\end
%\vector(20.00,50.00)(29.67,40.00)
\put(29.67,40.00){\vector(1,-1){0.2}}
\multiput(20.00,50.00)(0.12,-0.12){81}{\line(0,-1){0.12}}
%\end
%\vector(20.00,30.00)(30.00,20.00)
\put(30.00,20.00){\vector(1,-1){0.2}}
\multiput(20.00,30.00)(0.12,-0.12){84}{\line(0,-1){0.12}}
%\end
%\vector(29.67,50.00)(29.67,40.00)
\put(29.67,40.00){\vector(0,-1){0.2}}
\put(29.67,50.00){\line(0,-1){10.00}}
%\end
%\vector(40.00,50.00)(65.33,40.00)
\put(65.33,40.00){\vector(3,-1){0.2}}
\multiput(40.00,50.00)(0.30,-0.12){84}{\line(1,0){0.30}}
%\end
%\emline(40.00,50.00)(45.00,35.00)
\multiput(40.00,50.00)(0.12,-0.36){42}{\line(0,-1){0.36}}
%\end
%\vector(65.33,50.00)(65.33,40.00)
\put(65.33,40.00){\vector(0,-1){0.2}}
\put(65.33,50.00){\line(0,-1){10.00}}
%\end
%\vector(29.67,29.67)(30.00,20.00)
\put(30.00,20.00){\vector(0,-1){0.2}}
\multiput(29.67,29.67)(0.11,-3.22){3}{\line(0,-1){3.22}}
%\end
%\vector(40.00,30.00)(45.33,15.00)
\put(45.33,15.00){\vector(1,-3){0.2}}
\multiput(40.00,30.00)(0.12,-0.33){45}{\line(0,-1){0.33}}
%\end
%\vector(45.00,25.00)(45.33,15.00)
\put(45.33,15.00){\vector(0,-1){0.2}}
\multiput(45.00,25.00)(0.11,-3.33){3}{\line(0,-1){3.33}}
%\end
%\vector(110.33,30.00)(110.00,20.00)
\put(110.00,20.00){\vector(0,-1){0.2}}
\multiput(110.33,30.00)(-0.11,-3.33){3}{\line(0,-1){3.33}}
%\end
%\vector(80.33,30.00)(109.67,20.00)
\put(109.67,20.00){\vector(3,-1){0.2}}
\multiput(80.33,30.00)(0.35,-0.12){84}{\line(1,0){0.35}}
%\end
%\vector(80.33,29.67)(85.33,15.00)
\put(85.33,15.00){\vector(1,-3){0.2}}
\multiput(80.33,29.67)(0.12,-0.35){42}{\line(0,-1){0.35}}
%\end
%\vector(65.33,30.00)(65.33,20.00)
\put(65.33,20.00){\vector(0,-1){0.2}}
\put(65.33,30.00){\line(0,-1){10.00}}
%\end
%\bezier{180}(40.00,30.00)(36.00,15.67)(65.33,20.00)
\put(65.33,20.00){\vector(1,0){0.2}}
\bezier{180}(40.00,30.00)(36.00,15.67)(65.33,20.00)
%\end
%\bezier{168}(55.00,25.00)(82.00,29.33)(85.00,15.00)
\put(85.00,15.00){\vector(1,-3){0.2}}
\bezier{168}(55.00,25.00)(82.00,29.33)(85.00,15.00)
%\end
\put(5.00,104.67){\makebox(0,0)[cc]{1}}
\put(4.67,85.00){\makebox(0,0)[cc]{2}}
\put(4.67,65.33){\makebox(0,0)[cc]{4}}
\put(4.67,45.00){\makebox(0,0)[cc]{7}}
\put(4.33,25.00){\makebox(0,0)[cc]{12}}
\end{picture}
\end{figure}
Po�et pravostrann�ch soused� $P(n)$ je sou�tem po�tu neomezen�ch rozd�len�
\begin{equation}
P(n) = \sum_{k=0}^{n-2}\;p(k)\;.
\end{equation}
Abychom nalezli v�echny sousedy, mus�me p�idat sousedy uvnit� sloupc�. Po�et prvk�
ve sloupc�ch je po�et rozd�len� do p�esn� $n$ ��st� $p(m,n)$, rozd�l v ka�d�m
sloupci se mus� sn�it o 1, av�ak existuj� dal�� spojen�, viz obr. 5.2.
Tato spojen� se mus� se��tat odd�len�. V�sledn� ��sla jsou u� zn�m�. Konstrukce
sch�mat rozd�len� d�v� v�sledek, kter� je zn�m jako tabulka 4.1 �ten� od diagon�ly
do leva.
Jin� interpretace pravostrann�ch soused� v rozd�len� o jednu jednotku je rovinn�

komplex jako na obr.\ref{M��ky sousedstv� mezi rovinn�mi simplexy}. Vektory
spojuj� nejbli�� sousedy ve vrstv�ch.
\section{Diagon�ln� diference v m��k�ch}

\label{Diagon�ln� diference v m��k�ch}
V m��k�ch m�eme po��tat orbity na vedlej��ch diagon�l�ch jdouc�ch postupn�

paraleln� k hlavn� diagon�le. Po��taj� orbity maj�c� tvar $[n - k]^k$. Jejich
Ferrersovy grafy maj� formu L
x & x & x & x \\
x & & & \\
x & & & \\
x & & &
\end{array}$$
Prvky vedlej��ch diagon�l po��taj� rozd�len�, kter� maj� v t�to vrstv� men�� po�et
jednotek, jin� jsou uvnit� t�to z�kladny.
Odpov�daj�c� tabulka je 5.5.
\begin{table}
\caption{Diagon�ln� rozd�ly rozd�len�}
\label{Diagon�ln� rozd�ly rozd�len�}
\begin{tabular}{|r|rrrrrrrrr|r|}
\hline
k & 1 & 2 & 3 & 4 & 5 & 6 & 7 & 8 & 9 & $\Sigma$ \\
\hline
n= 1 & 1 & & & & & & & & & 1 \\
2 & 2 & & & & & & & & & 2 \\
3 & 3 & & & & & & & & & 3 \\
4 & 4 & 1 & & & & & & & & 5 \\
5 & 5 & 2 & & & & & & & & 7 \\
6 & 6 & 3 & 2 & & & & & & & 11 \\
7 & 7 & 4 & 4 & & & & & & & 15 \\
8 & 8 & 5 & 6 & 3 & & & & & & 22 \\
9 & 9 & 6 & 8 & 6 & 1 & & & & & 30 \\
10 & 10 & 7 & 10 & 9 & 6 & & & & & 42 \\
11 & 11 & 8 & 12 & 12 & 11 & 2 & & & & 56 \\
12 & 12 & 9 & 14 & 15 & 16 & 9 & 2 & & & 77 \\
13 & 13 & 10 & 16 & 18 & 21 & 16 & 7 & & & 101 \\
14 & 14 & 11 & 18& 21& 26 & 23 & 18 & 4 & & 135 \\
15& 15 & 12& 20& 24& 31 & 30 & 29 & 12 & 3 & 176 \\
\hline
\end{tabular}
\end{table}
Po��te�n� hodnoty $k$ sloupce maj� tyto analytick� tvary:
\begin{itemize}
\item 1n po��t� prvky v n sloupc�ch (��dc�ch) maj�c� tvar $(n - k)1^k$, $k = 0$ --
$(n -1)$;
\item 1(n-3) po��t� prvky v (n - 2) sloupc�ch (��dc�ch) z�skan� ze z�kladn�ho
rozd�len� 2,2 p�i�ten�m jednotek v prv� ��dce a sloupci;
\item 2(n-5) po��t� prvky v (n - 2) sloupc�ch (��dc�ch) z�skan� ze z�kladn�ch
rozd�len� 3,3 a 2,2,2 p�i�ten�m jednotek v prv� ��dce a sloupci;
\item 3(n-7) po��t� prvky v (n - 2) sloupc�ch (��dc�ch) z�skan� ze z�kladn�ho
rozd�len� 4,4; 3,3,2 a 2,2,2,2 p�i�ten�m jednotek v prv� ��dce a sloupci;
\item 5(n-9) + 1. Na t�to �rovni se objevuje rozd�len� 3,3,3, kde prvky za��naj�
obsazovat t�et� L vrstvu;
\item 7(n-11) + 2.
\end{itemize}
Hodnoty v z�vork�ch jsou ��sla pro rozd�len�, kter� le�� uvnit� L r�me�ku maj�c�ho
$(2k-1)$ jednotek. Ve vy��ch diagon�ln�ch vrstv�ch se objevuj� tyto mo�nosti
p�idat nov� prvky pozd�ji. Rozd�len� 4, 4, 4 a 3, 3, 3, 3, pro $n=12$, se po��taj�
v sedm� vrstv�. Pro $n=13$, vrstva po��t� sedm rozd�len�:
5,5,3; & & \\
5,4,4; & & \\
& 4,4,4,1; & \\
& 4,4,3,2; & \\
& 4,3,3,3; & \\
& & 3,3,3,3,1; \\
& & 3,3,3,2,1.
\end{array}$$
\section{Zobecn�n� m��ky}
\label{Zobecn�n� m��ky}
\begin{figure}
\caption{Nejbli�� soused� v 00111 m��ce}
\label{Nejbli�� soused� v 00111 m��ce}
\put(70.00,129.67){\circle{4.00}}
\put(70.00,99.00){\circle{4.00}}
\put(13.67,90.00){\circle{4.00}}
\put(125.67,89.67){\circle{4.00}}
\put(42.33,79.67){\circle{4.00}}
\put(97.67,79.67){\circle{4.00}}
\put(53.67,46.00){\circle{4.00}}
\put(87.00,45.67){\circle{4.00}}
\put(104.67,22.67){\circle{4.00}}
\put(35.00,22.33){\circle{4.00}}
\put(70.00,140.00){\makebox(0,0)[cc]{10001}}
\put(87.00,109.33){\makebox(0,0)[lc]{01010}}
\put(18.67,98.33){\makebox(0,0)[lc]{01100}}
\put(118.33,97.67){\makebox(0,0)[rc]{00110}}
\put(25.67,68.33){\makebox(0,0)[cc]{10010}}
\put(117.00,68.33){\makebox(0,0)[lc]{01001}}
\put(32.33,46.00){\makebox(0,0)[rc]{10100}}
\put(108.67,46.00){\makebox(0,0)[lc]{00101}}
\put(35.00,10.00){\makebox(0,0)[lc]{00011}}
\put(105.00,10.00){\makebox(0,0)[rc]{11000}}
%\emline(70.33,129.33)(42.33,79.67)
\multiput(70.33,129.33)(-0.12,-0.21){234}{\line(0,-1){0.21}}
%\end
%\emline(70.33,129.00)(98.00,79.67)
\multiput(70.33,129.00)(0.12,-0.21){231}{\line(0,-1){0.21}}
%\end
%\emline(70.33,128.67)(53.67,45.67)
\multiput(70.33,128.67)(-0.12,-0.60){139}{\line(0,-1){0.60}}
%\end
%\emline(70.00,128.33)(87.33,46.00)
\multiput(70.00,128.33)(0.12,-0.57){145}{\line(0,-1){0.57}}
%\end
%\emline(70.00,129.33)(35.33,22.33)
\multiput(70.00,129.33)(-0.12,-0.37){289}{\line(0,-1){0.37}}
%\end
%\emline(70.00,129.33)(105.00,23.00)
\multiput(70.00,129.33)(0.12,-0.36){292}{\line(0,-1){0.36}}
%\end
%\emline(105.00,23.00)(105.00,22.67)
\put(105.00,23.00){\line(0,-1){0.33}}
%\end
%\emline(14.00,90.00)(70.00,99.00)
\multiput(14.00,90.00)(0.74,0.12){76}{\line(1,0){0.74}}
%\end
%\emline(13.33,90.33)(53.67,46.33)
\multiput(13.33,90.33)(0.12,-0.13){337}{\line(0,-1){0.13}}
%\end
%\emline(14.00,89.67)(87.33,45.67)
\multiput(14.00,89.67)(0.20,-0.12){367}{\line(1,0){0.20}}
%\end
%\emline(14.00,90.00)(98.00,79.67)
\multiput(14.00,90.00)(0.97,-0.12){87}{\line(1,0){0.97}}
%\end
%\emline(13.67,90.00)(125.67,90.00)
\put(13.67,90.00){\line(1,0){112.00}}
%\end
%\emline(13.67,89.67)(105.00,22.67)
\multiput(13.67,89.67)(0.16,-0.12){559}{\line(1,0){0.16}}
%\end
%\emline(35.00,22.67)(42.67,80.00)
\multiput(35.00,22.67)(0.12,0.90){64}{\line(0,1){0.90}}
%\end
%\emline(35.00,23.00)(70.00,99.00)
\multiput(35.00,23.00)(0.12,0.26){292}{\line(0,1){0.26}}
%\end
%\emline(34.67,22.67)(98.33,79.33)
\multiput(34.67,22.67)(0.13,0.12){473}{\line(1,0){0.13}}
%\end
%\emline(35.67,23.00)(87.67,45.67)
\multiput(35.67,23.00)(0.28,0.12){189}{\line(1,0){0.28}}
%\end
%\emline(35.33,22.67)(126.33,90.00)
\multiput(35.33,22.67)(0.16,0.12){562}{\line(1,0){0.16}}
%\end
%\emline(53.67,46.00)(105.00,22.33)
\multiput(53.67,46.00)(0.26,-0.12){198}{\line(1,0){0.26}}
%\end
%\emline(43.00,79.67)(104.67,23.00)
\multiput(43.00,79.67)(0.13,-0.12){473}{\line(1,0){0.13}}
%\end
%\emline(70.00,99.00)(105.00,23.00)
\multiput(70.00,99.00)(0.12,-0.26){292}{\line(0,-1){0.26}}
%\end
%\emline(98.00,79.33)(105.67,22.67)
\multiput(98.00,79.33)(0.12,-0.89){64}{\line(0,-1){0.89}}
%\end
%\emline(126.00,90.00)(87.33,45.33)
\multiput(126.00,90.00)(-0.12,-0.14){323}{\line(0,-1){0.14}}
%\end
%\emline(126.00,90.00)(53.67,46.33)
\multiput(126.00,90.00)(-0.20,-0.12){364}{\line(-1,0){0.20}}
%\end
%\emline(125.33,89.67)(43.00,80.00)
\multiput(125.33,89.67)(-1.02,-0.12){81}{\line(-1,0){1.02}}
%\end
%\emline(125.33,90.00)(70.00,99.00)
\multiput(125.33,90.00)(-0.73,0.12){76}{\line(-1,0){0.73}}
%\end
%\emline(70.00,99.00)(42.67,80.33)
\multiput(70.00,99.00)(-0.18,-0.12){156}{\line(-1,0){0.18}}
%\end
%\emline(42.67,80.33)(54.00,46.33)
\multiput(42.67,80.33)(0.12,-0.36){95}{\line(0,-1){0.36}}
%\end
%\emline(54.00,46.33)(87.33,46.33)
\put(54.00,46.33){\line(1,0){33.33}}
%\end
%\emline(87.33,46.33)(98.00,79.33)
\multiput(87.33,46.33)(0.12,0.37){89}{\line(0,1){0.37}}
%\end
%\emline(98.00,79.33)(70.00,99.00)
\multiput(98.00,79.33)(-0.17,0.12){164}{\line(-1,0){0.17}}
%\end
%\emline(70.00,99.33)(89.33,105.00)
\multiput(70.00,99.33)(0.40,0.12){48}{\line(1,0){0.40}}
%\end
\end{picture}
\end{figure}
Pojem m��ky se bude pou��vat tak� pro mo�n� transformace bod� maj�c�ch zvl�tn�
vlastnosti mezi nimi samotn�mi, nap��klad mezi v�emi 10 permutacemi p�tice slo�en�
ze 3 symbol� jednoho druhu a 2 symbol� jin�ho druhu. Kdy� se soused� li�� pouze o
jeden vym�n� si polohy pouze jak�koliv p�r dvou druh� symbol�, dostaneme m��ku
jako na obr. \ref{Nejbli�� soused� v 00111 m��ce}. Ka�d� ze t�� jednotkov�ch
symbol� m� dv� mo�nosti, jak zam�nit 0 za 1. Uspo��dejte jako jednoduch�
troj�heln�k. Sou�asn� v�m�na dvou p�r� (nebo dv� n�sledn� v�m�ny jednoho p�ru
d�vaj� vzor jako na obr. \ref{Petersen�v graf}, zn�m� jako Petersen�v graf.
\begin{figure}
\caption{Petersen�v graf. Soused�c� vrcholy jsou ve vzd�lenosti 4}
\label{Petersen�v graf}
%\emline(70.00,130.00)(70.00,99.67)
\put(70.00,130.00){\line(0,-1){30.33}}
%\end
%\emline(70.00,130.00)(14.00,90.00)
\multiput(70.00,130.00)(-0.17,-0.12){334}{\line(-1,0){0.17}}
%\end
%\emline(14.00,90.00)(35.00,22.33)
\multiput(14.00,90.00)(0.12,-0.38){176}{\line(0,-1){0.38}}
%\end
%\emline(35.00,22.33)(104.67,22.33)
\put(35.00,22.33){\line(1,0){69.67}}
%\end
%\emline(104.67,22.33)(126.00,90.00)
\multiput(104.67,22.33)(0.12,0.38){178}{\line(0,1){0.38}}
%\end
%\emline(126.00,90.00)(70.00,130.00)
\multiput(126.00,90.00)(-0.17,0.12){334}{\line(-1,0){0.17}}
%\end
%\emline(104.67,22.33)(87.00,45.33)
\multiput(104.67,22.33)(-0.12,0.16){148}{\line(0,1){0.16}}
%\end
%\emline(87.00,45.33)(70.33,100.00)
\multiput(87.00,45.33)(-0.12,0.39){139}{\line(0,1){0.39}}
%\end
%\emline(70.33,100.00)(53.33,45.67)
\multiput(70.33,100.00)(-0.12,-0.38){142}{\line(0,-1){0.38}}
%\end
%\emline(53.33,45.67)(35.00,22.33)
\multiput(53.33,45.67)(-0.12,-0.15){153}{\line(0,-1){0.15}}
%\end
%\emline(14.00,90.33)(42.00,80.00)
\multiput(14.00,90.33)(0.32,-0.12){87}{\line(1,0){0.32}}
%\end
%\emline(42.00,80.00)(87.33,45.33)
\multiput(42.00,80.00)(0.16,-0.12){289}{\line(1,0){0.16}}
%\end
%\emline(42.00,79.67)(98.00,79.67)
\put(42.00,79.67){\line(1,0){56.00}}
%\end
%\emline(98.00,79.67)(126.33,90.00)
\multiput(98.00,79.67)(0.33,0.12){87}{\line(1,0){0.33}}
%\end
%\emline(98.00,79.67)(53.00,45.67)
\multiput(98.00,79.67)(-0.16,-0.12){284}{\line(-1,0){0.16}}
%\end
\put(70.00,129.67){\circle{4.00}}
\put(70.00,99.00){\circle{4.00}}
\put(13.67,90.00){\circle{4.00}}
\put(125.67,89.67){\circle{4.00}}
\put(42.33,79.67){\circle{4.00}}
\put(97.67,79.67){\circle{4.00}}
\put(53.67,46.00){\circle{4.00}}
\put(87.00,45.67){\circle{4.00}}
\put(104.67,22.67){\circle{4.00}}
\put(35.00,22.33){\circle{4.00}}
\put(70.00,140.00){\makebox(0,0)[cc]{10001}}
\put(75.00,105.00){\makebox(0,0)[lc]{01010}}
\put(25.00,91.00){\makebox(0,0)[lc]{01100}}
\put(115.00,91.00){\makebox(0,0)[rc]{00110}}
\put(30.00,70.33){\makebox(0,0)[cc]{10010}}
\put(100.00,70.33){\makebox(0,0)[lc]{01001}}
\put(32.33,46.00){\makebox(0,0)[lc]{10100}}
\put(108.67,46.00){\makebox(0,0)[rc]{00101}}
\put(35.00,10.00){\makebox(0,0)[lc]{00011}}
\put(105.00,10.00){\makebox(0,0)[rc]{11000}}
\end{picture}
\end{figure}
\begin{figure}
\caption{M��ka t��rozm�rn� jednotkov� krychle}
\label{M��ka t��rozm�rn� jednotkov� krychle}
\put(40.33,70.00){\framebox(20.00,10.00)[cc]{000}}
\put(40.33,50.00){\framebox(20.00,10.00)[cc]{010}}
\put(10.33,50.00){\framebox(20.00,10.00)[cc]{001}}
\put(70.33,50.00){\framebox(20.00,10.00)[cc]{100}}
\put(10.33,30.00){\framebox(20.00,10.00)[cc]{011}}
\put(40.33,30.00){\framebox(20.00,10.00)[cc]{110}}
\put(70.33,30.00){\framebox(20.00,10.00)[cc]{101}}
\put(40.33,9.67){\framebox(20.00,10.33)[cc]{111}}
%\emline(30.33,60.00)(40.33,70.00)
\multiput(30.33,60.00)(0.12,0.12){84}{\line(0,1){0.12}}
%\end
%\emline(50.00,70.00)(50.00,60.00)
\put(50.00,70.00){\line(0,-1){10.00}}
%\end
%\emline(60.33,70.00)(70.33,60.00)
\multiput(60.33,70.00)(0.12,-0.12){84}{\line(1,0){0.12}}
%\end
%\emline(10.33,50.00)(10.33,40.00)
\put(10.33,50.00){\line(0,-1){10.00}}
%\end
%\emline(30.33,30.00)(40.33,20.00)
\multiput(30.33,30.00)(0.12,-0.12){84}{\line(0,-1){0.12}}
%\end
%\emline(50.00,50.00)(50.00,40.00)
\put(50.00,50.00){\line(0,-1){10.00}}
%\end
%\emline(50.00,30.00)(50.00,20.00)
\put(50.00,30.00){\line(0,-1){10.00}}
%\end
%\emline(70.33,30.00)(60.33,20.00)
\multiput(70.33,30.00)(-0.12,-0.12){84}{\line(-1,0){0.12}}
%\end
%\emline(90.33,50.00)(90.33,40.00)
\put(90.33,50.00){\line(0,-1){10.00}}
%\end
%\emline(40.33,50.00)(30.33,40.00)
\multiput(40.33,50.00)(-0.12,-0.12){84}{\line(0,-1){0.12}}
%\end
%\emline(30.33,50.00)(70.33,40.00)
\multiput(30.33,50.00)(0.48,-0.12){84}{\line(1,0){0.48}}
%\end
%\emline(70.33,50.00)(60.33,40.00)
\multiput(70.33,50.00)(-0.12,-0.12){84}{\line(-1,0){0.12}}
%\end
\end{picture}
\end{figure}
M��ky se tvo�� vrcholy n rozm�rn� krychle. Nejbli�� vrcholy se li�� pouze o jednu
koordin�tu. M��ka 3 rozm�rn� krychle je na obr. \ref{M��ka t��rozm�rn� jednotkov�
krychle}. Porovnej linie grafu s re�lnou 3 rozm�rnou krychl� a pokuste si
p�edstavit 4 rozm�rnou krychli (obr. \ref{�ty� rozm�rn� krychle}).
\begin{figure}
\caption{ Projekce �ty� rozm�rn� krychle. Jedna 3 rozm�rn� krychle je oto�ena o
$45^0$}
\label{�ty� rozm�rn� krychle}
\put(10.33,10.00){\framebox(120.00,120.00)[cc]{}}
\put(50.00,50.00){\framebox(40.00,40.00)[cc]{}}
%\emline(70.00,119.67)(20.00,70.00)
\multiput(70.00,119.67)(-0.12,-0.12){414}{\line(-1,0){0.12}}
%\end
%\emline(20.00,70.00)(70.00,20.00)
\multiput(20.00,70.00)(0.12,-0.12){417}{\line(0,-1){0.12}}
%\end
%\emline(70.00,20.00)(120.33,70.00)
\multiput(70.00,20.00)(0.12,0.12){417}{\line(1,0){0.12}}
%\end
%\emline(120.33,70.00)(70.00,120.00)
\multiput(120.33,70.00)(-0.12,0.12){417}{\line(-1,0){0.12}}
%\end
%\emline(70.00,84.67)(55.00,70.00)
\multiput(70.00,84.67)(-0.12,-0.12){123}{\line(-1,0){0.12}}
%\end
%\emline(55.00,70.00)(70.00,55.00)
\multiput(55.00,70.00)(0.12,-0.12){126}{\line(0,-1){0.12}}
%\end
%\emline(70.00,55.00)(85.00,70.00)
\multiput(70.00,55.00)(0.12,0.12){126}{\line(0,1){0.12}}
%\end
%\emline(85.00,70.00)(70.33,85.00)
\multiput(85.00,70.00)(-0.12,0.12){123}{\line(0,1){0.12}}
%\end
\put(10.33,130.00){\circle{4.00}}
\put(130.33,130.00){\circle{4.00}}
%\emline(10.67,129.67)(70.00,119.67)
\multiput(10.67,129.67)(0.71,-0.12){84}{\line(1,0){0.71}}
%\end
%\emline(10.33,130.00)(50.00,90.00)
\multiput(10.33,130.00)(0.12,-0.12){331}{\line(0,-1){0.12}}
%\end
%\emline(130.33,130.00)(90.00,90.00)
\multiput(130.33,130.00)(-0.12,-0.12){334}{\line(-1,0){0.12}}
%\end
%\emline(130.33,130.00)(120.00,70.00)
\multiput(130.33,130.00)(-0.12,-0.69){87}{\line(0,-1){0.69}}
%\end
%\emline(90.00,50.00)(130.33,10.00)
\multiput(90.00,50.00)(0.12,-0.12){334}{\line(1,0){0.12}}
%\end
%\emline(130.33,10.00)(69.67,20.00)
\multiput(130.33,10.00)(-0.72,0.12){84}{\line(-1,0){0.72}}
%\end
%\emline(10.67,10.00)(50.00,50.00)
\multiput(10.67,10.00)(0.12,0.12){328}{\line(0,1){0.12}}
%\end
%\emline(10.33,10.00)(10.33,10.00)
\put(10.33,10.00){\line(0,1){0.00}}
%\end
%\emline(10.33,10.00)(20.00,70.00)
\multiput(10.33,10.00)(0.12,0.74){81}{\line(0,1){0.74}}
%\end
%\emline(70.00,120.00)(70.00,85.00)
\put(70.00,120.00){\line(0,-1){35.00}}
%\end
%\emline(85.00,70.00)(120.33,70.00)
\put(85.00,70.00){\line(1,0){35.33}}
%\end
%\emline(70.00,55.00)(70.00,20.00)
\put(70.00,55.00){\line(0,-1){35.00}}
%\end
%\emline(20.33,69.67)(55.00,69.67)
\put(20.33,69.67){\line(1,0){34.67}}
%\end
%\emline(55.00,69.67)(20.33,69.67)
\put(55.00,69.67){\line(-1,0){34.67}}
%\end
%\emline(20.33,70.00)(55.00,70.00)
\put(20.33,70.00){\line(1,0){34.67}}
%\end
%\emline(90.00,90.00)(85.00,70.33)
\multiput(90.00,90.00)(-0.12,-0.47){42}{\line(0,-1){0.47}}
%\end
%\emline(90.00,50.00)(70.00,55.00)
\multiput(90.00,50.00)(-0.48,0.12){42}{\line(-1,0){0.48}}
%\end
%\emline(50.00,50.00)(55.00,70.33)
\multiput(50.00,50.00)(0.12,0.48){42}{\line(0,1){0.48}}
%\end
%\emline(50.00,90.00)(70.00,85.00)
\multiput(50.00,90.00)(0.48,-0.12){42}{\line(1,0){0.48}}
%\end
\put(70.00,120.00){\circle{4.00}}
\put(50.00,90.00){\circle{4.00}}
\put(90.00,90.00){\circle{4.00}}
\put(70.00,84.67){\circle{4.00}}
\put(20.00,70.00){\circle{4.00}}
\put(54.67,70.00){\circle{4.00}}
\put(84.67,70.00){\circle{4.00}}
\put(120.33,70.00){\circle{4.00}}
\put(50.00,50.00){\circle{4.00}}
\put(70.00,55.00){\circle{4.00}}
\put(90.00,50.00){\circle{4.00}}
\put(70.00,20.00){\circle{4.00}}
\put(10.00,10.00){\circle{4.00}}
\put(130.00,10.00){\circle{4.00}}
\end{picture}
\end{figure}
Klasick�m p��kladem vztahov� m��ky je Aristotelovo porovn�n� �ty� vlastnost�: {\bf

tepl�}, {\bf chladn�}, {\bf such�}, a {\bf vlhk�} ke �ty�em element�m: ohe�,
vzduch, voda a zem�. Ty lze uspo��dat do tvaru
vzduch & & {\bf vlhk�} & & voda \\
\\
& {\bf tepl�} & 0 & {\bf chladn�} & \\
\\
ohe� & & {\bf such�} & & zem�\;.
\end{array}$$
Prvky maj� v�dy pouze dv� vlastnosti. Vlastnosti soused�c� svisle a vodorovn� se
vz�jemn� vylu�uj�. N�co nem�e b�t sou�asn� tepl� a chladn�, nebo vlhk� a such�
\footnote { P�esn�ji, je nutn� kreslit hranici (nulov� bod) mezi t�mito
vlastnostmi. V z�vislosti na sv� saturaci, vodn� p�ra m�e b�t such� stejn� jako
mokr�.}.
\chapter{Erasthothenesovo s�to a jeho Moebiusova inverze}

\label{Erasthothenesovo s�to a jeho}
\section{D�litel� a jejich matice}

\label{D�litel� m jejich matice}
V t�to kapitole zavedeme d�le�it� pojem {\em d�litel}. ��slo $k$ je d�litelem
��sla $m$ pokud $m\ \equiv 0\ {\rm mod}\ k$, to znamen�, �e $m$ je identick� s 0,
se $k$. Nebo jinak, $m = kn$, ��slo $m$ �t�p� do $n$ stejn�ch ��st� $k$. Z toho
plyne, �e ka�d� ��slo m� alespo� dva d�litele, ��slo 1, kter� nech�v� ��slo
nezm�n�n� a ��slo samotn�, kdy d�len� d�v� 1 jako v�sledek. Pokud existuj� pouze
tyto dva d�litel�, tak se takov� ��slo naz�v� {\em prvo��slo}.
Lze nal�zt prvo��sla $p$ pomoc� Erasthothenesova s�ta. Tento algoritmus pracuje
jako s�to. ��slo polo�en� na prvn� sloupec s�ta propad� sv�m sloupcem. Pokud
dos�hne diagon�lu bez st�etnut� se s d�litelem, je to prvo��slo. D�litel� j
reprezentovan� jednotkami v ��dc�ch d�litel� odpov�daj�c�ch sloupc� pracuj� jako
oka s�ta. Tedy Erasthothenesovo s�to je matice, jej� prvky jsou
$$e_{ij} = 1\;,$$
pokud ��slo j je d�litelem ��sla i, a
$$e_{ij} =0\;,$$
jinak. V tabulce 6.1 je Erasthotenesovo s�to a jeho Moebiusova inverzn� funkce.
\begin{table}
\caption{Erasthotenesovo s�to a jeho Moebiusova inverzn� funkce}
\label{Erasthothenes}
\begin{tabular}{|r|rrrrrrr|crrrrrrr|}
\hline
& \multicolumn{7}{|c|}{Erasthothenovo s�to}& &\multicolumn{7}
{c|}{Moebiusova inverze}\\
\hline
j & 1 & 2 & 3 & 4 & 5 & 6 & 7&\qquad & 1 & 2 & 3 &
4 & 5 & 6 & 7 \\
\hline
i=1& 1 & & & & & & & & 1 & & & &
& & \\
2& 1 & 1 & & & & & & & -1 & 1 & & &
& & \\
3& 1& 0 & 1 & & & & & & -1 & 0 & 1 & &
& & \\
4& 1 & 1 & 0 & 1 & & & & & 0 & -1 & 0 & 1 &
& & \\
5& 1 & 0 & 0 & 0 & 1 & & & & -1 & 0 & 0 & 0 &
1 & & \\
6& 1 & 1 & 1 & 0 & 0 & 1 & & & 1 & -1 & -1 & 0 &
0 & 1 & \\
7& 1 & 0 & 0 & 0 & 0 & 0 & 1& & -1 & 0 & 0 & 0 &
0 & 0 & 1 \\
\hline
\end{tabular}
\end{table}
D�litel� tvo�� pravideln� vzor, jsou ve v�ech ��dc�ch $i\ \equiv 0\ {\rm mod}\ j$.
Prvo��sla ��dnou, jako matice roste, av�ak je v�dy mo�n� naleznout jin� prvo��slo
$p(n)$ jako sou�in v�ech p�edchoz�ch prvo��sel zv�t�en� o 1
\begin{equation}
p(n) = \prod^n_{j=1}\; p_j +1\;.
\end{equation}
Tato rovnice nevytv�� v�echna prvo��sla. Mezi $p(2)=3$ a $p(3)=7$ je $p=5$.
��dkov� sou�ty Erasthothenova s�ta $({\bf EJ})$ jsou po�ty d�litel�. Objevuj� se
na diagon�le kvadratick� formy ${\bf EE}^{\rm T}$ matice ${\bf E}$. Jsou zn�m�
jako {\em Eulerova funkce} $\sigma^0\;(n)$. Tato funkce je spojena s logaritmy
d�litel�. Pokud pou�ijeme jako z�kladnu logaritm� ��slo $n$ samotn�, dostaneme
(vyjma $n = 1$)
\begin{equation}
\sigma^0 (n) = 2\sum \lg (d|n)
\end{equation}
nebo pro jakoukoliv z�kladnu logaritm�;
\begin{equation}
\sigma^0 (n) = 2\sum \lg (d|n)/\lg n
\end{equation}
D�litel� se objevuj� v p�rech, $d_id_j = n$, vyjma osam�l�ho d�litele, kter� je

odmocninou $n$. Sou�et logaritm� se z�kladnou $n$ je tedy pouze polovinou po�tu
d�litel� ��sla $n$. Sou�et hodnot d�litel� $\sigma^1 (n)$ n�kdy d�v� dvojn�sobek
samotn�ho ��sla, jako $2\times6 = 6+3+2+1$ nebo $2\times28 = 28+14+7+4+2+1$.
Takov� ��sla jsou zn�m� jako {\em dokonal� ��sla}.
\section{Moebiusova inverze Erasthothenesova s�ta}

\label{Moebiusova inverze Erasthothenesova s�ta}
V tabulce 6.1 byla uk�z�na Moebiusova funkce jako inverzn� matice ${\bf E}^{-1}$.
Prvky jej�ho prv�ho sloupce jsou
\begin{itemize}
\item $e^{-1}_{i1} = 1, {\rm pokud} i = 1\;,$ nebo v p��pad� sou�inu sud�ho po�tu
prvo��sel;
\item $e^{-1}_{i1} = -1$, pokud i je prvo��slo nebo sou�in lich�ho po�tu prvo��sel
a
\item $e^{-1}_{i1} = 0$, pokud i je sou�in vy�� mocniny prvo��sel jako $4 = 2^2$
v tabulce 6.1.
\end{itemize}
Tyto prvky se objevuj� v dal��ch sloupc�ch na m�stech, kde pom�r $i/j$ je cel�
��slo jinak jsou tam nuly. Jednotkov� prvky jsou �id�� ve vy��ch sloupc�ch.
Moebiusova inverze je klasick�m p��kladem kombinatorick�ho {\em principu inkluse a
exkluse}. N�kter� objekty se po��taj� ve sv�ch kombinac�ch dvakr�t nebo v�cekr�t,
potom se tyto p�ev�en� ��sti ode��taj� v jin�ch kombinac�ch, abychom dostali
spr�vnou hodnotu . Formulovali jsme tento princip v sofistikovan� technice sou�in�
matic. Tato technika se m�e pou��t pro v�echny matice, kter� maj� jednotkovou
diagon�lu a v�echny nenulov� prvky pod nebo na diagon�le. Jednotkov� matice ${\bf
I}$ se ode�te od takov� matice a rozd�l se potom n�sob� s�m se sebou a� v�echny
nenulov� prvky zmiz� (nejv�e $n$ kr�t). Nap��klad
\begin{array}{c}
\\
({\bf E}- {\bf I})\\
\\
\left(
\begin{array}{cccc}
0 & 0 & 0 & 0 \\
1 & 0 & 0 & 0 \\
1 & 0 & 0 & 0 \\
1 & 1 & 0 & 0
\end{array}
\right)
\end{array} &
\begin{array}{c}
\\
({\bf E}-{\bf I})^2\\
\\
\left(
\begin{array}{cccc}
0 & 0 & 0 & 0 \\
0 & 0 & 0 & 0 \\
0 & 0 & 0 & 0 \\
1 & 0 & 0 & 0
\end{array}
\right)
\end{array} &
\begin{array}{c}
\\
({\bf E}-{\bf I})^3\\
\\
\left(
\begin{array}{cccc}
0 & 0 & 0 & 0 \\
0 & 0 & 0 & 0 \\
0 & 0 & 0 & 0 \\
0 & 0 & 0 & 0
\end{array}
\right)
\end{array}
\end{array}$$
Rozvojem sou�inu $({\bf E}- {\bf I})^k$, kdy� se rovn� ${\bf 0}$, jednotkov�
diagon�ln� matice se vyj�d�� jako
\begin{equation}
\sum_{i=1}^n\; (-1)î { n \choose k}\;{\bf E}î = {\bf I}
\end{equation}
N�soben�m obou stran s ${\bf E}^{-1}$ a odstran�n�m ${\bf E}^{-1}{\bf E} = {\bf I}
$ dostaneme
\begin{equation}
{\bf E}^{-1} = \sum_{i=1}^n\; (-1)^{i-1} { n \choose k}\;{\bf
E}^{i-1}\;.
\end{equation}
Objekty ${ n \choose k}$ vypadaj�c� jako jeden sloupec matice v obou rovnic�ch
jsou zn�m� jako binomi�ln� koeficienty. Po��taj� v�echny mo�nosti, jak vybrat $k$
objekt� z $n$ objekt�. Inverzn� matice ${\bf E}^{-1}$ je sou�et kladn�ch a
z�porn�ch n�sobk� kladn�ch mocnin ${\bf E}^k$. To zn� zcela tajemn�.
\section{Funkce d�litel�}
\label{Funkce d�litel�}
Po�et d�litel� $\sigma^0(n)$ a sou�et hodnot d�litel� jsou dosti nepravideln�

funkce. Jejich sekvence a postupn� sou�ty $\sigma^0(n)$ jsou
$$\begin{tabular}{|r|rrrrrrrrrrr|}
\hline
n & 1 & 2 & 3 & 4 & 5 & 6 & 7 & 8 & 9 & 10 & 11 \\
\hline
$\sigma^0(n)$ & 1 & 2 & 2 & 3 & 2 & 4 & 2 & 4 & 3 & 4 & 2 \\
$\sigma^1 (n)$ & 1 & 3 & 4 & 7 & 6 & 12 & 8 & 15 & 13 & 16 & 12 \\
$\sum[\sigma^0(n)]$ & 1 & 3 & 5 & 8 & 10 & 14 & 16 & 20 & 23 &
27 & 29 \\
\hline
\end{tabular}$$
Sou�ty $\sum[\sigma^0(n)]$ se z�skaj� jako stopy odpov�daj�c�ch sou�in� matic

rostouc�ch Erasthothenov�ch s�t ${\bf EE}^{\rm T}$, nebo jednodu�e spo��t�n�m
prvk� matice ${\bf E}$:
\begin{equation}
\sum[\sigma^0 (n)] = \sum_{j=1}^n\;[n/j]\;,
\end{equation}
kde [n/j] znamen� celou ��st dan�ho zlomku. Tedy sou�et $\sum[\sigma^0(n)]$ m�
jako limitu sou�in $n\sum_{j=1}^n\;n/j$. Nap��klad
$$\sum[\sigma^0(3)] = 5 < 3(1 + 1/2 + 1/3) = 11/2\;.$$
Pokud uspo��d�me prvky stop ${\bf E}^{\rm T}{\bf E}$ (to je druh� kvadratick�
forma Erasthothenova s�ta), nebo postupn� spo��t�me prvky ve sloupc�ch matice $
{\bf E}$ do tabulky a nalezneme jej� inverzi, potom jej� ��dkov� sou�ty d�vaj�
hodnoty Moebiusovy funkce (tabulka\ref{Erasthothenes Sieve Diagonal Values}).
\begin{table}
\caption{Diagon�ln� hodnoty Erasthothenova s�ta a jejich Moebiusovy inverze}
\label{Erasthothenes Sieve Diagonal Values}
\begin{tabular}{|r|rrrrrrr|r|rrrrrrr|r|}
\hline
& \multicolumn{7}{|c|}{ Diagon�ln� hodnoty}& $\;\Sigma\;$ &\multicolumn{7}
{|c|}{Moebiusova inverze} & $\;\Sigma\;$ \\
\hline
j & 1 & 2 & 3 & 4 & 5 & 6 & 7& & 1 & 2 & 3 & 4 & 5 & 6 & 7 & \\
\hline
i=1 & 1 & & & & & & & 1 & 1 & & & & & & & 1 \\
2 & 2 & 1 & & & & & & 3 & -2 & 1 & & & & & & -1 \\
3 & 3 & 1 & 1 & & & & & 5 & -1 & -1 & 1 & & & & & -1 \\
4 & 4 & 2 & 1 & 1 & & & & 8 & 1 &-1 &-1 & 1 & & & & 0 \\
5&5 & 2 & 1 & 1 & 1 & & & 10 & -1 & 0 & 0 &-1 & 1 & & & -1 \\
6&6 & 3 & 2 & 1 & 1 & 1 & & 14 & 2 & 0 &-1 & 0 &-1 & 1 & & 1 \\
7&7 & 3 & 2 & 1 & 1 & 1 & 1 & 16 & -1 & 0 & 0 & 0 & 0 &-1 & 1 & -1 \\
\hline
\end{tabular}
\end{table}
Prvky ��dk� p�edchoz� matice ${\bf M}$ jsou ${\bf J}^{\rm T}{\bf E}$, tedy
Moebiusova funkce je ${\bf M}^{-1}{\bf J}$.
A je�t� d�le�it�j�� funkc� je sou�et hodnot d�litel�. Ty lze vyj�d�it jako sou�in
matic maj�c� v r�me�ku ${\bf E}(*){\bf E}^{\rm T}$ diagon�ln� matici index�
$\Delta(j)$. ${\bf E}\Delta(j)$ je matice hodnot d�litel�. Sou�ty hodnot d�litel�
$\sigma^1 (n)$ jsou diagon�ln�mi prvky matice ${\bf E}\Delta(j){\bf E}^{\rm T}$:
$$\begin{array}{cc}
\begin{array}{c}
{\bf E}\Delta(j) \\
\\
\left(
\begin{array}{cccc}
1 & & & \\
1 & 2 & & \\
1 & 0 & 3 & \\
1 & 2 & 0 & 4
\end{array}
\right)
\end{array} &
\begin{array}{c}
{\bf E}\Delta(j){\bf E}^{\rm T} \\
\\
\left(
\begin{array}{cccc}
1 & 1& 1 & 1 \\
1 & 3 & 1 & 3 \\
1 & 1 & 4 & 1 \\
1 & 3 & 1 & 7
\end{array}
\right)
\end{array}
\end{array}$$
Po�et d�litel� $j$, kter� tak� d�v� pod�ly $n/d$ se z�sk� jako jin� sou�in matic:
\begin{equation}
\Delta(j){\bf E}[\Delta(j)]^{-1}
\end{equation}
��dky ${\bf E}$ se n�sob� odpov�daj�c�m indexem $i$ a sloupce se d�l�

odpov�daj�c�m indexem $j$. Prvky sou�inu matic jsou $e_{ij} = i/j$, pokud $i\
\equiv\ 0\ {\rm mod}\ j$ a $e_{ij} = 0$ jinak.
$$\left(
1 & & & & \\
2 & 1 & & & \\
3 & 0 & 1 & & \\
4 & 2 & 0 & 1 & \\
5 & 0 & 0 & 0 & 1
\end{array}
\right)\;.$$
Pokud n�sob�me tuto matici inverzn� matic� ${\bf E}^{-1}$, dostaneme matici, jej�
prvky po��taj� po�ty t�ch ��sel mezi 1 a $n$, kter� jsou d�lena dan�m d�litelem s
v�hradou, �e u� nebyl d�len v�t��m d�litelem. Tedy ��dkov� sou�ty v tabulce jsou
v�dy $n$.
\begin{table}
\caption{Po�ty ��sel d�len�ch dan�mi d�liteli}
\label{Po�ty ��sel d�len�ch dan�mi d�liteli}
\begin{tabular}{|r|rrrrrrrr|r|}
\hline
n & 1 & 2 & 3 & 4 & 5 & 6 & 7 & 8 &$\Sigma$ \\
\hline
m=1& 1 & & & & & & & & 1 \\
2 & 1 & 1 & & & & & & & 2 \\
3 & 2 & 0 & 1 & & & & & & 3 \\
4 & 2 & 1 & 0 & 1 & & & & & 4 \\
5 & 4 & 0 & 0 & 0 & 1 & & & & 5 \\
6 & 2 & 2 & 1 & 0 & 0 & 1 & & & 6 \\
7 & 6 & 0 & 0 & 0 & 0 & 0 & 1 & & 7 \\
8 & 4 & 2 & 0 & 1 & 0 & 0 & 0 & 1 & 8 \\
\hline
\end{tabular}
\end{table}
Nap��klad 1 v �est� ��dce d�l� 1 a 5; 2 d�l� 2 a 4; 3 a 6 d�l� samy sebe, 4 a 5

nejsou d�litel�.
Jej� inverzn� funkce m� op�t tabulkovou formu (viz tabulku \ref{Inversn� funkce
po�tu ��sel}).
\begin{table}
\caption{Inversn� funkce po�tu ��sel}
\label{Inversn� funkce po�tu ��sel}
\begin{tabular}{|r|rrrrrrrr|r|}
\hline
n & 1 & 2 & 3 & 4 & 5 & 6 & 7 & 8 & $\Sigma$ \\
\hline
m=1& 1 & & & & & & & & 1 \\
2 & -1 & 1 & & & & & & & 0 \\
3 & -2 & 0 & 1 & & & & & & -1 \\
4 & -1 & -1 & 0 & 1 & & & & & -1 \\
5 & -4 & 0 & 0 & 0 & 1 & & & & -3 \\
6 & 2 & -2 & -1 & 0 & 0 & 1 & & & 0 \\
7 & -6 & 0 & 0 & 0 & 0 & 0 & 1 & & -5 \\
8 & -1 & -1 & 0 & -1 & 0 & 0 & 0 & 1 & -2 \\
\hline
\end{tabular}
\end{table}
Mus� se naj�t prvky $d_{i1}^{-1}$ prv�ho sloupce, pon�vad� v dal��ch sloupc�ch

jsou pouze prvky prv�ho sloupce z�ed�n� nulami jako v z�kladn� matici. Je z�ejm�,
�e prvky $(1 - p)$ se mus� objevit v ��dc�ch prvo��sel, v n�sleduj�c�ch sloupc�ch
jsou nuly. Hodnoty pro i = 4, 6 ukazuj�, �e mocniny prvo��sel jsou pr�v� sou�iny
t�chto prvk�. Hodnota 2 v �est� ��dce se interpretuje jako $(-1)\times(-2)$,
sou�in dvou d�litel�. Pro kontrolu se pokus�me nal�zt �e�en� pro 30, sou�in t��
prvo��seln�ch d�litel�
$$\begin{tabular}{|l|rrrrrrrr|r|}
\hline
D�litel� & 1 & 2 & 3 & 5 & 6 & 10 & 15 & 30 &
$\Sigma$\\
\hline
D�len� ��sla $d_{i1}$ & 8 & 8 & 4 & 2 & 4 & 2 & 1 & 1 &
30\\
$d_{i1}^{-1}$ & 1 & -1 & -2 & -4& 2 & 4 & 8 & -8 & \\
\hline
$d_{i1}d_{i1}^{-1}$ & 8 & -8 & -8 & -8 & 8 & 8 & 8 & -8 & 0 \\
\hline
\end{tabular}$$
kde $d_{30}^{-1} = -8 = -1\times-2\times-4$, nebo $-4\times2$, pokud vyj�d��me 30

jako $5\times6$.
Jinou funkc� d�len� je funkce $\varphi(n)$. Tato funkce po��t� ��sla, kter� nejsou
d�liteln� d�liteli $n$ vyjma 1. Jsou to
$$\begin{tabular}{|l|ccccccc|}
\hline
n & 1 & 2 & 3 & 4 & 5 & 6 & 7 \\
\hline
$\varphi(n)$ & 1 & 1 & 2 & 2 & 4 & 2 & 6 \\
\hline
Po��tan� ��sla & 1; & 1; & 1,2; & 1,3;& 1 -- 4; & 1,5; & 1 --
6 \\
\hline
\end{tabular}$$
Hodnoty $\varphi(n)$ se objevily jako prvky v prv�m sloupci tabulky \ref{Inversn�

funkce po�tu ��sel}. Uk�zali jsme, �e $\varphi(n)$ se snadno naleznou jako sou�in
\begin{equation}
\varphi(n) = n\prod_{p=2}^n\;(1- 1/p)
\end{equation}
kde $p$ jsou prvo��sla, kter� jsou d�liteli $n$. Pom�r $n/p$ se od�t�p� od ��sla
$n$ ka�dou inverz� prvo��sla $1/p$. Sou�et po��t� v�echny ode�ten� ��sti z cel�ho
$n$. Funkce $\varphi(n)$ sou�inu dvou ��sel je jednodu�e sou�in hodnot pro ka�d�
��slo
\begin{equation}
\varphi(nm) = \varphi(n)\varphi(m)\;.
\end{equation}
N�sleduj�c� vztah je velmi zaj�mav�
\begin{equation}
\sum_{n_{d|n}} \varphi(d) = n\;.
\end{equation}
Nap��klad pro $n = 6$: $\varphi(1) + \varphi(2) + \varphi(3) + \varphi(6) = 1 +1
+2 +2 = 6$.
\section{Vztahy mezi d�liteli a rozd�len�mi}

\label{Vztahy mezi d�liteli a rozd�len�mi}
D�vodem pro� bylo zavedeno Erasthothenovo s�to, je jeho vyu�it� p�i po��t�n�
rozd�len�. V ka�d�m neomezen�m rovinn�m simplexu je $p(m)$ rozd�len� ��sla $m$.
Sou�et jejich ��st� je $m\times p(m)$. Tento sou�in se z�sk� z Erasthothenova
s�ta, pokud se n�sob� zleva diagon�ln� matic� $\Delta$ neomezen�ch rozd�len�
napsan�ch v klesaj�c�m po��dku: $p(i) = p(m-i)$ a zprava diagon�ln� matic�
$\Delta$ index� $i$. Nap��klad
\left(
5 & & & & \\
& 3 & & & \\
& & 2 & & \\
& & & 1 & \\
& & & & 1
\end{array}
\right) &
\left(
1 & & & & \\
1 & 1 & & & \\
1 & 0 & 1 & & \\
1 & 1 & 0 & 1 & \\
1 & 0 & 0 & 0 & 1
\end{array}
\right) &
\left(
1 & & & & \\
& 2 & & & \\
& & 3 & & \\
& & & 4 & \\
& & & & 5
\end{array}
\right)
\end{array}$$
$$\begin{array}{cc}
= &
\begin{array}{c}
\left(
5 & & & & \\
3 & 6 & & & \\
2 & 0 & 6 & & \\
1 & 2 & 0 & 4 & \\
1 & 0 & 0 & 0 & 5
\end{array}
\right) \\
\hline
12 & 8 & 6 & 4 & 5
\end{array}
\end{array}
\end{array}$$
Sou�et prvk� sou�inu je $35 = 5 \times 7$. Rozd�len� $p(5)$ se z�skalo z hodnoty
��st� p�idan�ch k ni��m simplex�m, kter� se se�etly. Jednotky se po��taj� v prv�m
sloupci. P�idaly se k $p(m-1)$ rozd�len�m. Av�ak tato mno�ina obsahuje sou�asn�
v�echny jednotky z ni��ch rozd�len� zv�t�en� takov�m zp�sobem v p�ede�l�ch
kroc�ch, a� na jednotku p�edstavuj�c� p(1). V druh�m sloupci dv� se p�id�vaj� ke 3
rozd�len�m 3. Jedno z nich, (2,1), u� obsahovalo jednu 2, kdy� se toto rozd�len�
z�skalo z $p(1)$. Podobn� se po��taj� jin� ��sla v n�sleduj�c�ch sloupc�ch.
Tento sou�in t�� matic se m�e vlo�it do r�me�ku ${\bf J}^{\rm T}(*){\bf J}$, kter�
se��t� prvky or�movan� matice. Vlo�ka v r�me�ku je:
\begin{equation}
{\bf J}^{\rm T}{\Delta}[p(m-i)]{\bf E}\ \times\ {\Delta}(i){\bf J}\;
\end{equation}
Po sob� n�sleduj�c� vektory tvo�� matice v doln� a horn� troj�heln�kov� form� a

sou�iny t�� matic se nahrad� sou�inem pouze dvou matic:
$$\begin{tabular}{rrrrr|rrrrr}
& & & & & 1 & 1 & 1 & 1 & 1 \\
& & & & & & 2 & 2 & 2 & 2 \\
& & & & & & & 3 & 3 & 3 \\
& & & & & & & & 4 & 4 \\
& & & & & & & & & 5 \\
\hline
& & & & & & & & & \\
1 & & & & & 1 & 1 & 1 & 1 & 1 \\
2 & 1 & & & & 2 & 4 & 4 & 4 & 4 \\
4 & 1 & 1 & & & 4 & 6 & 9 & 9 & 9 \\
7 & 3 & 1 & 1 & & 7 & 13 & 16 & 20 & 20 \\
12 & 4 & 2 & 1 & 1 & 12 & 20 & 26 & 30 & 35
\end{tabular}$$
Lev� matice po��t� ��sla $n_k$ v rozd�len�ch, prav� matice je v�� jako $m_k$.
Diagon�ln� prvky $mp(m)$ se mohou rozlo�it v jin� p�ry vektor� a tak existuje jin�
sou�in dvou matic maj�c� identickou diagon�lu. Lev� matice je matic� n�sledn�ch
rozd�len� (tabulka 4.8), prav� matice je matic� sou�t� d�litel� $\sigma^1(i)$,
napsanou podobn� jako matice n�sledn�ch rozd�len�, av�ak v horn� troj�heln�kov�
form� ve sloupc�ch
\begin{equation}
{\bf S}: s_{ij} = \sigma^1(i)\ {\rm pokud}\ i \leq j, s_{ij} = 0,
\ {\rm jinak}\;.
\end{equation}
$$\begin{tabular}{rrrrr|rrrrr}
& & & & & 1 & 1 & 1 & 1 & 1 \\
& & & & & & 3 & 3 & 3 & 3 \\
& & & & & & & 4 & 4 & 4 \\
& & & & & & & & 7 & 7 \\
& & & & & & & & & 6 \\
\hline
& & & & & & & & & \\
1 & & & & & 1 & 1 & 1 & 1 & 1 \\
1 & 1 & & & & 1 & 4 & 4 & 4 & 4 \\
2 & 1 & 1& & & 2 & 5 & 9 & 9 & 9 \\
3 & 2 & 1& 1 & & 3 & 9 & 13 & 20 & 20 \\
5 & 3 & 2& 1 & 1 & 5 & 14 & 22 & 29 & 35 \\
\end{tabular}$$
��sla $mp(m)$ se op�t objevuj� na diagon�le sou�inu. Tyto element�rn� vztahy se

mohou vyj�d�it ve form�ln� abstraktn� form�. Nap�eme vytvo�uj�c� funkci
neomezen�ch rozd�len�
\begin{equation}
P(x) = \sum_{m=1}^\infty\;p(m)\;q^m
\end{equation}
a nalezneme jej� derivaci
\begin{equation}
dP(x) = \sum_{m=1}^\infty\;mp(m)\;q^{m-1}\;.
\end{equation}
Funkce rozd�len� $P(x)$ se p�edstavuje v ��dc�ch lev� matice. Rozd�l $dP(x)$ se

objevuje na diagon�le sou�inu. Kdy� najdeme pom�r obou matic, v�sledek m�e lze
formulovat jako
\begin{equation}
d\lg[P(x)] = dP(x)/P(x) = \sum_{m=1}^\infty\; \varphi(m)q^m\;.
\end{equation}
Pom�r $dP(x)/P(x)$ je rozd�l logaritmu funkce $P(x)$. Sou�ty d�litel� jsou tedy
rozd�ly logaritmick� m�ry vytvo�uj�c� funkce rozd�len�. To uv�d� ve vztah d�litele
a funkce rozd�len� a vyu�ilo se pro nalezen� asymptotick�ho chov�n� $p(m)$ funkce.
\section{Nuly v rozd�len�}
\label{Nuly v rozd�len�}
Pokud je sou�et hodnot v�ech ��st� rovinn�ho simplexu $mp(m)$, m�eme nal�zt tak�
po�et nul ve v�ech ��stech $n_0(m)$. Tyto po�ty tvo�� prvn� sloupec v tabulce,
kter� po��t� v�echny ��sti klasifikovan� podle sv�ch hodnot (tabulka 6.2)
\begin{table}
\caption{Po�et ��st� v rozd�len�ch}
\label{Po�et ��st� v rozd�len�ch}
\hline
n & 0 & 1 & 2 & 3 & 4 & 5 & 6 & $\Sigma$ \\
\hline
m=0 & 1 & & & & & & & 1 \\
1 & 0 & 1 & & & & & & 1 \\
2 & 1 & 2 & 1 & & & & & 4 \\
3 & 3 & 4 & 1 & 1 & & & & 9 \\
4 & 8& 7 & 3 & 1 & 1 & & & 20 \\
5 & 15& 12 & 4 & 2 & 1 & 1 & & 35 \\
6 & 31 & 19 & 8 & 4 & 2 & 1 & 1 & 66 \\
\hline
\end{tabular}
\end{table}
Maticov� prvky tabulky 6.2, vyjma jej�ho prv�ho sloupce, se z�skaj� jako ��ste�n�
v�sledek sou�inu matic pou��van�ch pro nalezen� sou�tu hodnot ��st� v rozd�len�ch
pomoc� rovnice 5.3. Jsou to prvky sou�inu dvou matic $\Delta[p(m-i)]{\bf E}$.
Prvn� sloupec je op�t maticov� sou�in matice rozd�len� do p�esn� $n$ ��st�
(tabulka 4.2) a matice kladn�ch $(j -i)$ prvk� a jednotkov�ho vektoru sloupce $
{\bf J}$, kter� se��t� ��dkov� hodnoty mezisou�inu. Lze snadno vysv�tlit tento
vztah: V ka�d�m rozd�len�, kdy� se $m$ �t�p� do p�esn� $n$ ��st�, existuje $(m -
n)$ nul. Nap��klad pro $m = 4: 8= 3\times1 +2\times2 +1\times1 +0\times1$. Po�et
nul je vyv�en jin�mi ��sly. To vede k jednoduch�mu tvaru n�kter�ch prvk� inverzn�
matice
$$m^{-1}_{i0} = (1-i)\;.$$
\chapter{Grupy cyklick�ch permutac�}

\label{Grupy cyklick�ch permutac�}
\section{Pojem cyklick�ch permutac�}

\label{Pojem cyklick�ch permutac�}
P�edpokl�dejme, �e m�me $n$ objekt� ozna�en�ch indexem, uspo��dan�ch v p�irozen�m

po��dku, a �e zam�n�me jejich polohy. Je v�hodnou ps�t tuto operaci {\em
permutace} v dvou ��dc�ch, kde prv� odpov�d� v�choz� poloze a druh� ud�v� kone�nou
polohu. Nap��klad:
\begin{itemize}
\item Start 0:\qquad 1 \qquad 2 \qquad 3 \qquad 4 \qquad 5 \qquad 6
\item Krok 1: \qquad 2 \qquad 3 \qquad 1 \qquad 5 \qquad 4 \qquad 6
Prvn� t�� objekty se permutuj� v {\em cyklu d�lky 3}, prvn� objekt se objevil po
t�et�m, p��t� dva objekty tvo�� cyklus d�lky 2, se vym�nily sv� m�sta, posledn�ho
objekt z�stal na sv�m m�st�. Opakov�n�m procedury dostaneme permutace 2 a� 6:
\end{itemize}
�ada se vr�t� v 6 t�m kroku do po��te�n�ho uspo��d�n� a nov� cykl startuje v 7 t�m
kroku.
Index ozna�uj�c� objekty je sloupcov� index $j$. Poloha v permutaci je ozna�ena

��dkov�m indexem $i$ u prvku $1_{ij}$. Tedy permutace jsou isomorfn� s maticemi.
V�choz� poloha, odpov�daj�c� diagon�le jednotkov� matice ${\bf I}$, m�e b�t
pova�ovan� za nulov� uspo��d�n�. Posledn� prvek z�stal ve v�ech kroc�ch ve sv�
p�vodn� poloze a prv� t�i prvky se vr�tily do sv�ch poloh dvakr�t a dva prvky
ud�laly t�i oto�ky. D�lka celkov�ho cyklu je sou�inem jednotliv�ch cykl�:
$3\times2\times1 = 6$. Prvky pat��c� stejn�m cykl�m se obvykle p�� v z�vork�ch:
$(2,3,1)(5,4)(6)$.
Po�et prvk� $n$ se �t�p� do $k$ cykl�, $k$ jde od 1 do $n$. Cyklick� struktura je
popsan� {\em orbitami rozd�len�}.
Mohli bychom mapovat zm�ny cykl� aditivn�mi oper�tory ${\bf S}$ maj�c�mi $-1_{ij}$
pro opou�t�j�c� objekt j, $1_{ij}$ pro objevuj�c� se objekt j, nulov� ��dky pro
nehybn� objekty (+1 a -1 se objevuj� na stejn�m m�st�). Tento oper�tor byl zaveden
v kapitole 3 a podrobn�ji bude studov�n v kapitole 12. Nyn� budeme studovat {\em
multiplikativn� oper�tory} ${\bf P}$. Jejich matice, {\em jednotkov� permuta�n�
matice}, jsou naivn�, maj� v ka�d� ��dce pouze jeden jednotkov� prvek a mimo to
maj� pouze jeden jednotkov� prvek v ka�d�m sloupci. Matice ${\bf P}$ jsou sou�asn�
notace permutac�, pon�vad� jejich ��dkov� jednotkov� prvky $p_{ij}$ odpov�daj�
index�m (nebo rovnocenn� abecedn�m symbol�m) $j$.
S pou�it�m multiplikativn�ch oper�tor� jsou permutace v�sledkem n�soben� ��dkov�ch

vektor� jednotkovou permuta�n� matic� ${\bf P}$ zprava a sloupcov�ch vektor�
n�soben�m jednotkovou permuta�n� matic� ${\bf P}$ zleva. R�zn� kroky lze zapsat
mocninami t�chto matic ${\bf P}î$. Jednotkov� diagon�ln� matice je ${\bf I}= {\bf
P}^0 \;. $
\begin{figure}
\caption{Cyklus permuta�n�ch matic. Kladn� mocniny se m�n� v z�porn�}
\label{Cyklus permuta�n�ch matic}
%\circle(60.33,60.00){79.34}
\multiput(60.33,99.67)(1.42,-0.10){4}{\line(1,0){1.42}}
\multiput(66.00,99.26)(0.50,-0.11){11}{\line(1,0){0.50}}
\multiput(71.55,98.05)(0.31,-0.12){17}{\line(1,0){0.31}}
\multiput(76.87,96.06)(0.22,-0.12){23}{\line(1,0){0.22}}
\multiput(81.85,93.32)(0.16,-0.12){29}{\line(1,0){0.16}}
\multiput(86.39,89.91)(0.12,-0.12){34}{\line(0,-1){0.12}}
\multiput(90.40,85.88)(0.12,-0.16){29}{\line(0,-1){0.16}}
\multiput(93.79,81.32)(0.12,-0.22){23}{\line(0,-1){0.22}}
\multiput(96.49,76.32)(0.12,-0.31){17}{\line(0,-1){0.31}}
\multiput(98.45,70.99)(0.12,-0.56){10}{\line(0,-1){0.56}}
\multiput(99.63,65.43)(0.09,-1.42){4}{\line(0,-1){1.42}}
\multiput(100.00,59.76)(-0.11,-1.42){4}{\line(0,-1){1.42}}
\multiput(99.56,54.10)(-0.11,-0.50){11}{\line(0,-1){0.50}}
\multiput(98.32,48.56)(-0.12,-0.31){17}{\line(0,-1){0.31}}
\multiput(96.29,43.25)(-0.12,-0.21){24}{\line(0,-1){0.21}}
\multiput(93.53,38.28)(-0.12,-0.16){29}{\line(0,-1){0.16}}
\multiput(90.09,33.76)(-0.12,-0.12){34}{\line(-1,0){0.12}}
\multiput(86.03,29.78)(-0.16,-0.12){29}{\line(-1,0){0.16}}
\multiput(81.45,26.42)(-0.22,-0.12){23}{\line(-1,0){0.22}}
\multiput(76.44,23.75)(-0.31,-0.11){17}{\line(-1,0){0.31}}
\multiput(71.10,21.82)(-0.56,-0.11){10}{\line(-1,0){0.56}}
\multiput(65.53,20.67)(-1.89,-0.11){3}{\line(-1,0){1.89}}
\multiput(59.86,20.33)(-1.42,0.12){4}{\line(-1,0){1.42}}
\multiput(54.20,20.81)(-0.50,0.12){11}{\line(-1,0){0.50}}
\multiput(48.66,22.09)(-0.29,0.11){18}{\line(-1,0){0.29}}
\multiput(43.37,24.14)(-0.21,0.12){24}{\line(-1,0){0.21}}
\multiput(38.42,26.93)(-0.16,0.12){29}{\line(-1,0){0.16}}
\multiput(33.92,30.40)(-0.12,0.12){33}{\line(0,1){0.12}}
\multiput(29.96,34.48)(-0.12,0.16){28}{\line(0,1){0.16}}
\multiput(26.63,39.08)(-0.11,0.22){23}{\line(0,1){0.22}}
\multiput(23.99,44.11)(-0.12,0.33){16}{\line(0,1){0.33}}
\multiput(22.09,49.46)(-0.11,0.56){10}{\line(0,1){0.56}}
\multiput(20.98,55.03)(-0.10,1.89){3}{\line(0,1){1.89}}
\multiput(20.67,60.71)(0.10,1.13){5}{\line(0,1){1.13}}
\multiput(21.18,66.37)(0.12,0.50){11}{\line(0,1){0.50}}
\multiput(22.49,71.89)(0.12,0.29){18}{\line(0,1){0.29}}
\multiput(24.58,77.18)(0.12,0.21){24}{\line(0,1){0.21}}
\multiput(27.40,82.11)(0.12,0.15){30}{\line(0,1){0.15}}
\multiput(30.89,86.59)(0.12,0.12){33}{\line(1,0){0.12}}
\multiput(34.99,90.52)(0.16,0.12){28}{\line(1,0){0.16}}
\multiput(39.61,93.83)(0.23,0.12){22}{\line(1,0){0.23}}
\multiput(44.66,96.44)(0.34,0.12){16}{\line(1,0){0.34}}
\multiput(50.02,98.31)(0.86,0.11){12}{\line(1,0){0.86}}
%\end
%\vector(60.00,60.00)(100.00,60.00)
\put(100.00,60.00){\vector(1,0){0.2}}
\put(60.00,60.00){\line(1,0){40.00}}
%\end
%\vector(60.00,60.00)(60.00,99.67)
\put(60.00,99.67){\vector(0,1){0.2}}
\put(60.00,60.00){\line(0,1){39.67}}
%\end
%\vector(60.00,60.00)(88.33,88.00)
\put(88.33,88.00){\vector(1,1){0.2}}
\multiput(60.00,60.00)(0.12,0.12){234}{\line(1,0){0.12}}
%\end
%\vector(60.00,60.00)(88.00,31.67)
\put(88.00,31.67){\vector(1,-1){0.2}}
\multiput(60.00,60.00)(0.12,-0.12){234}{\line(0,-1){0.12}}
%\end
%\vector(60.00,60.00)(24.33,44.00)
\put(24.33,44.00){\vector(-2,-1){0.2}}
\multiput(60.00,60.00)(-0.27,-0.12){134}{\line(-1,0){0.27}}
%\end
\put(60.00,110.00){\makebox(0,0)[cc]{${\bf P}^{-1}$}}
\put(95.00,95.00){\makebox(0,0)[cc]{${\bf I}$}}
\put(110.00,60.00){\makebox(0,0)[cc]{${\bf P}^1$}}
\put(95.00,25.00){\makebox(0,0)[cc]{${\bf P}^2$}}
\put(13.00,38.00){\makebox(0,0)[cc]{${\bf P}^k$}}
\end{picture}
\end{figure}
P�edposledn� mocnina jak�hokoliv permuta�n� matici je jej� inverz� (obr.

\ref{Cyklus permuta�n�ch matic}). Je dosti snadn� naleznout tuto matici, proto�e
je identick� s transponovanou matic� ${\bf P}^{\rm T}$:
\begin{equation}
{\bf P}^{n-1} = {\bf P}^{-1} = {\bf P}^{\rm T}\;.
\end{equation}
Mno�ina v�ech permuta�n�ch matic ${\bf P}$, s $n$ ��dky a $n$ sloupci, p�edstavuje
v�echny mo�n� permutace. Zvl�tn� t��dou permuta�n�ch matic jsou symetrick� matice,
pro kter� plat�
\begin{equation}
{\bf P} = {\bf P}^{-1} = {\bf P}^{\rm T}\;.
\end{equation}
Takov� matice maj� v�echny jednotkov� prvky bu� na diagon�le, nebo jinak tvo��
cykly d�lky 2. Tyto permutace jsou zn�m� jako {\em konvoluce}. Uk�eme p�ekvapiv�
jednoduchou techniku pro jejich vytvo�en�.
\section{Youngovy tabulky}
\label{Youngovy tabulky}
\begin{figure}
\caption{Sekvence Youngov�ch tabulek}
\label{Sekvence Youngov�ch tabulek}
\put(60.00,70.00){\framebox(10.00,10.00)[cc]{1}}
\put(45.00,50.00){\framebox(10.00,10.00)[cc]{1}}
\put(80.00,50.00){\framebox(10.00,10.00)[cc]{1}}
\put(45.00,40.00){\framebox(10.00,10.00)[cc]{2}}
\put(90.00,50.00){\framebox(10.00,10.00)[cc]{2}}
\put(6.00,25.00){\framebox(10.00,10.00)[cc]{1}}
\put(6.00,15.00){\framebox(10.00,10.00)[cc]{2}}
\put(41.00,24.00){\framebox(10.00,10.00)[cc]{1}}
\put(41.00,14.00){\framebox(10.00,10.00)[cc]{2}}
\put(70.00,25.00){\framebox(10.00,10.00)[cc]{1}}
\put(80.00,25.00){\framebox(10.00,10.00)[cc]{2}}
\put(110.00,25.00){\framebox(10.00,10.00)[cc]{1}}
\put(120.00,25.00){\framebox(10.00,10.00)[cc]{2}}
\put(6.00,5.00){\framebox(10.00,10.00)[cc]{3}}
\put(51.00,24.00){\framebox(10.00,10.00)[cc]{3}}
\put(70.00,15.00){\framebox(10.00,10.00)[cc]{3}}
\put(130.00,25.00){\framebox(10.00,10.00)[cc]{3}}
%\vector(60.00,70.00)(55.00,60.00)
\put(55.00,60.00){\vector(-1,-2){0.2}}
\multiput(60.00,70.00)(-0.12,-0.24){42}{\line(0,-1){0.24}}
%\end
%\vector(70.00,70.00)(80.00,60.00)
\put(80.00,60.00){\vector(1,-1){0.2}}
\multiput(70.00,70.00)(0.12,-0.12){84}{\line(0,-1){0.12}}
%\end
%\vector(45.00,40.00)(16.00,35.00)
\put(16.00,35.00){\vector(-4,-1){0.2}}
\multiput(45.00,40.00)(-0.69,-0.12){42}{\line(-1,0){0.69}}
%\end
%\vector(45.00,40.00)(41.00,34.00)
\put(41.00,34.00){\vector(-2,-3){0.2}}
\multiput(45.00,40.00)(-0.12,-0.18){34}{\line(0,-1){0.18}}
%\end
%\vector(100.00,50.00)(110.00,35.00)
\put(110.00,35.00){\vector(2,-3){0.2}}
\multiput(100.00,50.00)(0.12,-0.18){84}{\line(0,-1){0.18}}
%\end
%\vector(80.00,50.00)(70.33,35.00)
\put(70.33,35.00){\vector(-2,-3){0.2}}
\multiput(80.00,50.00)(-0.12,-0.19){81}{\line(0,-1){0.19}}
%\end
\end{picture}
\end{figure}
Budeme rekonstruovat po�ad� Ferrersov�ch graf� nalezen�m v�ech zp�sob�, jak mohou
b�t tvo�eny z ni��ch graf� p�i�ten�m nov�ho prvku. Abychom dostali toto
uspo��d�n�, indexuje se ka�d� box p�id�van� k men��mu Ferrersovu grafu p�i jeho
roz�i�ov�n� do v�t��ho Ferrersovu grafu. Rovnocenn� boxy budou m�t rozd�ln�
indexy, proto�e je lze dos�hnout rozd�ln�mi kroky. Takto ozna�en� Ferrersovy
grafy jsou zn�m� jako Youngovy tabulky (obr.\ref{Sekvence Youngov�ch tabulek}).
Youngovy tabulky jsou spojen� s permutacemi n�sleduj�c�m algoritmem:

\begin{itemize}
\item {1} Pokud v�t�� index vypl�v� men��m, zapisuje se v p��t�m voln�m sloupci
Youngovy tabulky.
\item {2}. Pokud men�� index vypl�v� v�t��m v permutaci, nahrazuje jej v jeho
sloupci Youngovy tabulky a p�esouv� to dol� do p��t� ��dky. Nap��klad:
\end{itemize}
$$\begin{array}{lllllll}
3412 & \rightarrow & 3\ 4 & \rightarrow & 1\ 4 &
\rightarrow & 1\ 2\;. \\
& & & & 3 & & 3\ 4
\end{array}$$
T�et� prvek 1 sk��e do prvn�ho sloupce a p�esouv� 3 dol�, potom 2 p�esouv� 4 dol�.
Nebo:
$$\begin{array}{lllllllll}
4231 & \rightarrow & 4 & \rightarrow & 2 & \rightarrow & 2\ 3 &
\rightarrow & 1\ 3\;. \\
& & & & 4 & & 4 & & 2\\
& & & & & & & & 4
\end{array}$$
Jedna vlastnost algoritmu se zd� b�t nev�hodn�, av�ak tato vlastnost pouze
reprodukuje vztahy mezi permutacemi. To umo��uje, aby se asymetrick� permuta�n�
matice rozlo�ily rozd�ln� podle sv�ch ��dk� a sloupc�. Av�ak ob� Youngovy tabulky
n�le�� k stejn�mu typu Ferrersov�ch graf�. Nap��klad:
$$\begin{array}{|rrrrrrr|c|}
\hline
& & & & & & & $\Sigma$\\
\hline
0 & 0 & 0 & 1 & 0 & 0 & 0 & 4 \\
0 & 0 & 0 & 0 & 0 & 1 & 0 & 6 \\
0 & 1 & 0 & 0 & 0 & 0 & 0 & 2 \\
0 & 0 & 0& 0 & 1 & 0 & 0 & 5 \\
0 & 0 & 0 & 0 & 0 & 0 & 1 & 7 \\
1 & 0 & 0 & 0 & 0 & 0 & 0 & 1 \\
0 & 0 & 1 & 0 & 0 & 0 & 0 & 3 \\
\hline
6 & 3 & 7 & 1 & 4 & 2 & 5 & \\
\hline
\end{array}$$
Sloupce &
\begin{array}{ccc}
1 & 2 & 5 \\
3 & 4 & \\
6 & 7 &
\end{array}
& ��dky &
\begin{array}{ccc}
1 & 3 & 7 \\
2 & 5 &\\
4 & 6 &
\end{array}
\end{array}$$
Vzpome�te si, �e konvoluce maj� symetrick� matice, a �e potom sloupcov� a ��dkov�

�ten� je identick�. Permuta�n� matice nebo Youngova tabulka je v�dy sou�in dvou
permuta�n�ch matic nebo Youngov�ch tabulek stejn�ho typu. Ty mohou b�t identick� v
p��pad� konvoluce, av�ak v�t�inou se li�� v ��dc�ch a sloupc�ch, jako
$$\begin{array}{ccc|ccc}
& & & \ 1& 0 & 0 \\
& & & 0 & 0 & 1 \\
& & & 0 & 1 & 0 \\
\hline
& & & & & \\
0 & 1& 0 & 0 & 0 & 1 \\
1 & 0& 0 & 1 & 0 & 0 \\
0 & 0& 1 & 0 & 1& 0
\end{array}$$
$$(a,c,b)\times(b,a,c) = (c,a,b)$$
Objevuje se zde vztah mezi po�tem orbit rozd�len� $p(n)$ a po�tem Youngov�ch
tabulek $Y(n)$ a po�tem permuta�n�ch matic $P(n)$.
Youngovy tabulky se tvo�� z Ferrersov�ch graf� rekurzivn�m algoritmem. Pokud

pou�ijeme pro po�et Youngov�ch tabulek odpov�daj�c�ch Ferrersovu grafu s indexem
$k$ notaci $y(k)$, potom $y^0(k) = 1$ a m�me vztah mezi po�tem rozd�len� $p(n)$ a
po�tem Youngov�ch tabulek $Y(n)$. Podobn�, pokud umocn�me v�echna y(k), dostaneme
v�echny permutace $n$ prvk�. Tedy
\begin{equation}
\sum y^0(k) = p(n)\;; \sum y(k) = Y(n)\;; \sum y^2(k) = P(n) = n!
\end{equation}
Zde $n!$ znamen� $n$ {\em faktori�l}. Je to sou�in n�sleduj�c�ch p�irozen�ch

��sel:
\begin{equation}
\prod_{k=1}^n\;k = n!\;.
\label{faktori�l}
\end{equation}
Vysv�tl�me tuto funkci pozd�ji, a� budeme hledat jin� vzorce ur�uj�c� po�et
permutac�. P�ed t�m budeme studovat konvoluce. Zde je dan� p��klad jak rovnice
(\ref{faktori�l}) pracuje:
$$\begin{tabular}{|l|ccccccc|r|}
\hline
Rozd�len�: & 5 & 4,1& 3,2& $3,1^2$ & $2^21$ & $2,1^3$ & $1^5$ &
$\Sigma$ \\
\hline
$y^0(k)$ & 1 & 1 & 1 & 1 & 1 & 1 & 1 & 7 \\
$y^1(k)$ & 1 & 4 & 5 & 6 & 5 & 4 & 1 & 26 \\
$y^2(k)$ & 1 & 16 & 25 & 36 & 25 & 16 &1 & 120 \\
\hline
\end{tabular}$$
\section{ Po�et konvoluc�}

\label{ Po�et konvoluc�}
Po�et konvoluc� je po�et v�ech mo�n�ch spojen� v telefonn� s�ti. Klasifikujeme
v�echny konvoluce podle po�tu prvk�, kter� z�st�vaj� na sv�ch m�stech, co� znamen�
nespojen�. Je snadn� vyplnit n�sleduj�c� tabulku
\begin{table}
\caption{Rozd�len� konvoluc�}
\label{Rozd�len� konvoluc�}
\hline
Ona diagon�le & 0 & 1 & 2 & 3 & 4 & 5 & 6 & $\Sigma$ \\
\hline
n=0 & 1 & & & & & & & 1 \\
1 & 0 & 1 & & & & & & 1 \\
2 & 1 & 0 & 1 & & & & & 2 \\
3 & 0 & 3 & 0 & 1 & & & & 4 \\
4 & 3 & 0 & 6 & 0 & 1 & & & 10 \\
5 & 0 & 15 & 0 & 10 & 0 & 1 & & 26 \\
6 & 15 & 0 & 45 & 0 & 15 & 0 & 1 & 76 \\
\hline
\end{tabular}
\end{table}
Rekurence prvk� tabulky je
\begin{equation}
y_{00} = 1\;; y_{ij} = (i - 1)y_{i-2,j} + y_{i-1,j-1}\;.
\end{equation}
Inverzn� tabulka m� stejn� prvky, pouze znam�nka prvk�, jejich� indexy i se li��
od index� j o hodnotu $(4k + 2)$, jsou z�porn�. Jejich rekurence je
\begin{equation}
y_{00}^{-1} = 1\;; y_{ij}^{-1} = (1 - i)y_{i-2,j} + y_{i-1,j-1}\;.
\end{equation}
V�echny matice konvoluc� se z�skaj� dv�ma zp�soby. Bu� p�i�ten�m 1 na posledn�m

m�st� diagon�ly. Tyto konvoluce se po��taj� �lenem $y_{i-1,j-1}$. Nebo se
jednotkov� prvek p�id�v� v posledn� ��dce mimo diagon�lu. Vlo�� se mezi existuj�c�
sloupce do nov�ho sloupce. Potom se jednotkov� prvek mus� sou�asn� p�idat v
posledn�m sloupci do nov� ��dky, $i=j$. Mimo diagon�lu existuje $(n - 1)$ m�st,
kde se mo�n� vytvo�it nov� spojen� p�r k j u� existuj�c�m p�r�m v matici
konvoluce. Tento nov� p�r obsazuje dv� ��dky a sloupce a tedy se tvo�� v matici s
$(n - 2)$ ��dky a sloupci. To nezvy�uje po�et prvk� na diagon�le a tak to zvy�uje
po�et prvk� v stejn�m sloupci.
Podobn� rekurence se pou�ije u ��dkov�ch sou�t� po��taj�c�ch celkov� po�et

konvoluc�
\begin{equation}
Y(n) = (n - 1)Y(n - 2) + Y(n - 1)
\end{equation}
Lze ur�it prvky tabulky \ref{Rozd�len� konvoluc�} p��mo, proto�e se vypo��taj�

podle vzorce
\begin{equation}
y_{ij} = i !/j!t!2^t
\end{equation}
\label{konvoluce}
kde $t = (i - j)/2$ je po�et cykl� d�lky 2. Tento vzorec obsahuje 3 faktori�ly.

�len $2^t$ vyrovn�v� �adu $t$ d�litel�. V�imn�te si, �e rovnice \ref{konvoluce})
po��t� dohromady Youngovy tabulky rozd�ln�ch form�t�, mus� m�t pouze stejn� po�et
sloupc�. Je�t� jin� vyj�d�en� po�tu konvoluc� je form�ln� binomi�ln� rovnice
\begin{equation}
Y(n) = (1 + y_i)^n
\end{equation}
kde �leny v prv�m sloupci tabulky 7.1 $y_{k0}$ se pova�uj� za mocniny $y^k$, kdy�
se sou�ty $(1 + y)$ n�sob� samy se sebou. Nap��klad
$$(1 + y)^6 = 1\times1 + 6\times0 + 15\times1 + 20\times0 + 15\times3 + 6\times0

+1\times15 = 76\;.$$
Konvoluce po��tan� t�mito �leny nemaj� ��dn� prvky na hlavn� diagon�le a z�skaj�
se n�soben�m lich�ch ��sel. Jsou to {\em lich� faktori�ly}, pon�vad� se z�skaj�
n�sledn�m n�soben�m lich�ch ��sel: $1\times3\times5\times7\times9\times11\times
13\times15\times$ a tak d�le.
\section{Faktori�ly a gamma funkce}

\label{Faktori�ly a gamma funkce}
Po�et v�ech permuta�n�ch matic $P(n)$ se snadno ur�� indexov�n�m mo�nost�

uspo��d�n� jednotek do ��dk� a sloupc� v permuta�n� matici. V prv� ��dce existuje
n mo�nost�, v druh� ��dce je jeden sloupec blokov�n prvkem prv� ��dky. Prvek
druh� ��dky nem�e b�t ve stejn�m sloupci. Mo�nosti se sni�uj� pravideln�. V ka�d�
��dce je voln�ch $(n - i)$ zb�vaj�c�ch m�st. Tyto mo�nosti jsou nez�visl� a tedy
se pro v�echny ��dky n�sob�. Dostaneme faktori�l
\begin{equation}
P(n) = n\times(n-1)\times\dots\times2\times1 = \prod_{j=1}^n\; j = n!
\end{equation}
Faktori�ln� funkce m� zaj�mavou vlastnost. Pokud $p$ je prvo��slo, potom $(p -1)!\
{\rm mod}\ p = (p - 1)$ a sou�asn� $(p -2)!\ {\rm mod}\ p = 1$. Faktori�l je
d�liteln� v�emi sv�mi faktory, �ekn�me $b$. Pokud by modul�rn� hodnota byla
rozd�ln�, �ekn�me $a$, potom tato hodnota by mohla b�t vybr�na takov�m zp�sobem,
�e $a + b = p$. Faktori�l by byl d�liteln� prvo��slem v�t��m ne� jeho faktory, co�
je nemo�n�. Nap��klad: $p =7,\ 720\ {\rm mod}\ 7 \equiv 6;\ 120\ {\rm mod}\ 7
\equiv 1$.
Faktori�ln� funkce je definov�na pro p�irozen� ��sla, v�etn� nuly. Dopln�me jej�
definici �lenem 0! = 1. U� jsme ud�lali n�co podobn�ho p�i definov�n� pr�zdn�ch
rozd�len�.
Kombinatorick� funkce jsou definov�ny pro indexov�n� objekt�, kter� mus� b�t cel�.
Mohou se objevit ot�zky, co je objekt, nebo zv��e, nebo �lov�k, kdy za��naj�
odpov�dat sv�m definic�m a kdy jsou pon�kud rozd�ln�. V matematice se takov� mal�
rozd�ly mohou vyj�d�it ��sly.
Ve vy�� matematice faktori�ln� funkce je pouze speci�ln�m p��padem {\em gamma
funkce}, kterou definoval Euler jako
\begin{equation}
\Gamma(z+1) = z\Gamma(z)
\end{equation}
Kdy� $\Gamma(1) = 1$, potom
$$\Gamma(2) = 1\Gamma(1) =1,$$

$$\Gamma(3) = 2\Gamma(1) = 2,$$
$$\Gamma(4) = 3\Gamma(3) = 6\;.$$
Tedy
$$\Gamma(n+1) = n!\;.$$
Kdy� kresl�me graf gamma funkce, m�eme ji interpolovat pro jak�hokoliv re�ln�
��slo. Gamma funkce je definov�na integr�lem\footnote{e v integr�lu je z�kladnou
p�irozen�ch logaritm�. Logaritmy mohou b�t dekadick� $\lg a$, bin�rn� $\lb a$,
p�irozen� $\ln a$, nebo s jakoukoliv z�kladnou b $\log_b a$}.
\begin{equation}
\Gamma(z+1) = \int_0^\infty x^z e^{-x}dx\;.
\end{equation}
Nebudeme se pot�kat s probl�my spojen�mi s vyhodnocen�m takov�ch integr�l� a

zavedeme funkci e v p��t� kapitole. Nyn� p�ijmeme pouze v�sledek ud�vaj�c� pro
\begin{equation}
\Gamma(1/2) = \sqrt\pi.
\end{equation}
\begin{figure}
\caption{Graf funkce $\Gamma(n)$}
\label{Graf funkce Gamma}
%\emline(20.00,20.00)(120.00,20.00)
\put(20.00,20.00){\line(1,0){100.00}}
%\end
%\emline(20.00,20.00)(20.00,140.00)
\put(20.00,20.00){\line(0,1){120.00}}
%\end
\put(20.00,40.00){\circle{4.00}}
\put(30.00,37.67){\circle{4.00}}
\put(40.00,40.00){\circle{4.00}}
\put(60.00,60.00){\circle{4.00}}
\put(80.00,140.00){\circle{4.00}}
\bezier{88}(20.00,40.00)(30.00,35.33)(40.00,40.00)
\put(50.00,46.67){\circle{4.00}}
\put(10.67,46.67){\circle{4.00}}
\put(70.00,89.67){\circle{4.00}}
\bezier{48}(40.00,40.00)(45.67,42.00)(50.00,46.67)
\bezier{48}(10.33,46.67)(13.00,42.67)(20.00,40.00)
\bezier{68}(50.00,46.67)(55.00,51.33)(60.00,60.00)
\bezier{128}(60.00,60.00)(66.33,70.00)(70.00,89.33)
\bezier{204}(70.00,89.67)(76.33,109.33)(80.33,139.67)
\put(20.00,10.00){\makebox(0,0)[cc]{0}}
\put(40.00,10.00){\makebox(0,0)[cc]{1}}
\put(60.00,10.00){\makebox(0,0)[cc]{2}}
\put(80.00,10.00){\makebox(0,0)[cc]{3}}
\put(10.00,40.00){\makebox(0,0)[cc]{1}}
\put(9.67,60.00){\makebox(0,0)[cc]{2}}
\put(9.67,80.00){\makebox(0,0)[cc]{3}}
\put(9.67,100.00){\makebox(0,0)[cc]{4}}
\put(9.33,120.00){\makebox(0,0)[cc]{5}}
\put(9.00,140.00){\makebox(0,0)[cc]{6}}
\end{picture}
\end{figure}
Z n� se vypo��taj� snadno jin� $n/2$ hodnoty gamma funkce, kter� padnou v�born� do
d�r mezi faktori�ly, aby se vykreslila jedna hladk� funkce (obr. \ref{Graf funkce
Gamma}).
Kdy� interpolujeme gamma funkci do z�porn�ch hodnot:

$$\Gamma(1) = 0\Gamma(0)$$
dostaneme
$$\Gamma(0) = \Gamma(1)/0 = \infty$$
$$\Gamma(0) = (-1)\Gamma(-1)$$
$$\Gamma(-1) = \Gamma(0)/(-1) = -\infty\;.$$
Gamma funkce osciluje pro n�sledn� z�porn� ��sla od $+\infty$ do $-\infty$.

Funk�n� vztah u� nen� st�l�, ale chov� se jako mo�e v bou�i. Sv�t matematick�ch
funkc� nen� symetrick� k znam�nku inverze, podobn� jako n� fyzik�ln� sv�t, kde
anti��stice jsou ��dk� jevy, kter� ihned anihiluj�.
Eulerova gamma funkce se m�e pou��t pro nalezen� aproximace faktori�ln� funkce pro
velk� n. Stirlingova aproximace je
\begin{equation}
n! = n^n e^{-n} \sqrt{2\pi n}\;.
\end{equation}
\label{Stirling aproximace}
\section{Index cyklick�ch permutac�}

\label{Index cyklick�ch permutac�}
Po tomto odbo�en� se nyn� vr�t�me k permutac�m nalezen�m vzorc� ur�uj�c�ch po�et

v�ech cyklick�ch struktur. Cyklick� struktury tvo�� orbitu permutac� a sou�et
p�es v�echny orbity d�v� faktori�l. Orbita rozd�len� po��t� v�echny permutace
cyklu $s_k$ d�lky $k$. Pokud existuje v�ce cykl� stejn� d�lky, jejich d�lky $s_k$
se n�sob�. To d�v� �leny $s_k^t k$, kde $t_k$ je po�et cykl� $s_k$. R�zn� cykly
stejn� d�lky se permutuj� vz�jemn� mezi sebou, kdy� se jejich prvky zam��uj�. Tato
z�m�ny se po��taj� ��ste�n�mi faktori�ly $t_k!$. Index cyklick�ch permutac� je
\begin{equation}
n!/\prod n_k!s_k^tak\;.
\end{equation}
Nap��klad pro n = 4:
$$\begin{tabular}{|l|l|c|c|}
\hline
Orbita & Cyklick� index & Hodnota & \\
\hline
4 & $4!/1!^4$ & 6 & Jeden cykl d�lky 4\\
31 & $4!/1!^1!3!^1$ & 8 & Jeden cykl d�lky 3,jeden cykl d�lky 1\\
22 & $4!/2!2$ & 3 & Dva cykly d�lky 2\\
211 & $4!/1!^!2!^1$ & 6 & Jeden cykl�m d�lky 2, dva cykly d�lky 1\\
1 & $4!/4!^1$ & 1 & �ty�i cykly d�lky 1\\
\hline
$\Sigma$ & & 24 & \\
\hline
\end{tabular}$$
\section{Sch�mata permutac�}
\label{Sch�mata permutac�}
Zavedli jsme sch�mata orbit a nyn� m�me prvn� mo�nost je pou��t pro indexov�n�
��ste�n�ch sou�t� cyklick�ch index�. Tyto ��ste�n� sou�ty jsou zn�m� jako rozd�ln�
{\em kombinatorick� identity}. Nejprve uspo��d�me sch�mata rozd�len� podle po�tu
cykl� v permutaci a d�lky nejdel��ho cyklu k. Nap��klad pro $n = 6$ dostaneme
\hline
n & 1 & 2 & 3 & 4 & 5 & 6 \\
\hline
$k=6$ & 120 & & & & & \\
5 & & 144 & & & & \\
4 & & 90 & 90 & & & \\
3 & & 40 & 120 & 40 & & \\
2 & & & 15& 45 & 15 & \\
1 & & & & & & 1 \\
\hline
$\Sigma$& 120 & 274& 225 & 85 & 15 & 1 \\
\hline
\end{tabular}
\\
��dkov� sou�ty n�sledn�ch sch�mat d�vaj� tabulku 7.2. Jej� prvky jsou zn�m� jako
{\em Stirlingova ��sla prv�ho druhu}. Jejich jm�no nazna�uje, �e existuje v�ce
druh� Stirlingov�ch ��sel. Existuj� v r�zn�ch vztaz�ch, jak uvid�me pozd�ji.
\begin{table}
\caption{Stirlingova ��sla prv�ho druhu}
\label{Stirlingova ��sla prv�ho druhu}
\hline
t & 1 & 2 & 3 & 4 & 5 & 6 & $\Sigma$\\
\hline
n=1 & 1 & & & & & & 1 \\
2 & 1 & 1 & & & & & 2 \\
3 & 2 & 3 & 1 & & & & 6 \\
4 & 6 & 11 & 6 & 1 & & & 24 \\
5 & 24 & 50 & 35 & 10 & 1 & & 120 \\
6 & 120 & 274 & 225 & 85 & 15 & 1 & 720 \\
\hline
\end{tabular}
\end{table}
Rekurence Stirlingov�ch ��sel je
\begin{equation}
s_{ij} = (n - 1)s_{i-1,j} + s_{i-1,j-1}\;.
\end{equation}
Vzorec byl vysv�tlen popisem, jak permuta�n� matice ${\bf P}_{n-1}$ se zv�t�uj�
nov�mi ��dky a sloupci. M�me $(n - 1)$ mimodiagon�ln�ch poloh v posledn� ��dce,
kter� �t�p� $(n - 1)$ rozm�rnou permuta�n� matici a prodlu�uj� n�jak� existuj�c�
cykl, av�ak nem�n� jejich po�et. Potom jednotkov� prvek lze p�idat na diagon�le,
av�ak tato operace zvy�uje po�et cykl� jednotkov� d�lky. T�mto zp�sobem dostaneme
mezisou�ty v�ce cyklick�ch index� p��mo beze zm�n v�ech odpov�daj�c�ch orbit.
Vzpome�te si, �e t�mto sou�t�m odpov�daj� vrcholy, hrany, a obecn� n rozm�rn�
podsimplexy plo�n�ho simplexu. Av�ak zde �t�p� pouze jednu p�vodn� orbitu ve
st�edu rovinn�ho simplexu nebo centr�ln� orbitu v krychli (obr. \ref{Centr�ln�
orbita v 3 rozm�rn� krychle se stranou 0-2}).
\begin{figure}
\caption{Centr�ln� orbita v 3 rozm�rn� krychli se stranami 0-2. ��ry spojuj� body
se vzd�lenost� 2}
\label{Centr�ln� orbita v 3 rozm�rn� krychle se stranou 0-2}
%\emline(60.33,19.67)(25.67,40.00)
\multiput(60.33,19.67)(-0.20,0.12){170}{\line(-1,0){0.20}}
%\end
%\emline(25.67,40.00)(25.67,80.00)
\put(25.67,40.00){\line(0,1){40.00}}
%\end
%\emline(25.67,80.00)(60.00,100.00)
\multiput(25.67,80.00)(0.21,0.12){167}{\line(1,0){0.21}}
%\end
%\emline(60.00,100.00)(94.67,80.00)
\multiput(60.00,100.00)(0.21,-0.12){167}{\line(1,0){0.21}}
%\end
%\emline(94.67,80.00)(94.67,40.00)
\put(94.67,80.00){\line(0,-1){40.00}}
%\end
%\emline(94.67,40.00)(59.33,20.00)
\multiput(94.67,40.00)(-0.21,-0.12){167}{\line(-1,0){0.21}}
%\end
%\emline(59.33,20.00)(59.33,20.00)
\put(59.33,20.00){\line(0,1){0.00}}
%\end
%\emline(59.33,20.00)(59.33,99.67)
\put(59.33,20.00){\line(0,1){79.67}}
%\end
%\emline(25.67,80.00)(94.67,40.00)
\multiput(25.67,80.00)(0.21,-0.12){334}{\line(1,0){0.21}}
%\end
%\emline(25.67,40.00)(94.67,80.00)
\multiput(25.67,40.00)(0.21,0.12){334}{\line(1,0){0.21}}
%\end
\put(25.67,80.00){\circle{4.00}}
\put(59.67,99.67){\circle{4.00}}
\put(94.67,80.00){\circle{4.00}}
\put(94.67,40.00){\circle{4.00}}
\put(59.33,20.33){\circle{4.00}}
\put(25.67,40.00){\circle{4.00}}
\put(59.33,110.00){\makebox(0,0)[cc]{abc}}
\put(12.67,86.33){\makebox(0,0)[cc]{bac}}
\put(12.33,32.67){\makebox(0,0)[cc]{cab}}
\put(59.33,8.67){\makebox(0,0)[cc]{cba}}
\put(107.67,33.00){\makebox(0,0)[cc]{bca}}
\put(107.33,86.67){\makebox(0,0)[cc]{acb}}
\end{picture}
\end{figure}
\section{Po�et p�em�st�n�}
\label{Po�et p�em�st�n�}
Jinou mo�nost�, jak po��tat permutace je pou��t po�et jednotkov�ch cykl�. Ten se
ur�� podle jednotkov�ch prvk� na hlavn� diagon�le jednotkov� permuta�n� matice
zn�m�ch jako {\em nehybn� prvky}. Po�ty rozd�len� se mohou z�skat podle po�tu
jednotek v rozd�len�ch. S pou�it�m t�to techniky pro uspo��d�n� do tabulek
permuta�n�ch index�, dostaneme sloupcov� sou�ty zn�m� jako {\em po�et p�em�st�n�}.
Jsou uk�zan� v tabulce \ref{Po�ty p�em�st�n�}.
\begin{table}
\caption{Po�ty p�em�st�n�}
\label{Po�ty p�em�st�n�}
\hline
s & 0 & 1 & 2 & 3 & 4 & 5 & 6 & $\Sigma$ \\
\hline
n=0 & 1 & & & & & & & 1 \\
1 & 0 & 1 & & & & & & 1 \\
2 & 1 & 0 & 1 & & & & & 2 \\
3 & 2 & 3 & 0 & 1 & & & & 6 \\
4 & 9 & 8 & 6 & 0 & 1 & & & 24 \\
5 & 44 & 45 & 20 & 10 & 0 & 1 & & 120 \\
6 & 265 & 264 & 135 & 40 & 15 & 0 & 1 & 720 \\
\hline
\end{tabular}
\end{table}
Rekurence je pon�kud p�ekvapuj�c�; po�et p�em�st�n� ��sel se z�sk� z nulov�ho

sloupce jeho n�soben�m binomi�ln�mi koeficienty
\begin{equation}
r_{ij} = { i \choose j}r_{i-j,0}
\end{equation}
\label{rij}
Porovnej to s tabulkou 4.6 rozd�len� uspo��dan�ch podle po�tu jednotkov�ch ��st�.

Nyn� se tyto ��sti jsou jen kombinuj� s jin�mi ��stmi. Prvky tabulky \ref{Po�ty
p�em�st�n�} se z�skaj� jako �leny pon�kud slo�it�ho v�razu
\begin{equation}
n! = 1 + (1 -1/1!)n + (1 -1/1! +1/2!)n(n-1) + \dots
\end{equation}
kter� lze formulovat jako
\begin{equation}
n! = \sum_{k=0}^n\;( -1/k!)^k(n)_k\;.
\end{equation}
\label{Sigma}
Nap��klad: $4! = 1 + 0 + 1/2\times12 + 2/6\times24 + 9/24\times24.$
Nyn� je nutn� alespo� vysv�tlit, �e binomi�ln� koeficient ${ i \choose j}$ je

pom�r t�� faktori�l� $i!/j!(i-j)!$. Jak se binomi�ln� koeficient z�sk�, uvid�me
pozd�ji. Zde d�me p��klad jak 5-t� ��dka tabulky \ref{Po�ty p�em�st�n�} se z�sk�
pomoc� rovnice (\ref{Sigma}): $1\times44 + 5\times9 + 10\times2 + 10\times1 +
5\times0 +1\times1 = 120$.
Po�ty p�em�st�n� $r_{i0}$ po��taj� permuta�n� matice s $i$ ��dky a sloupci, kter�
nemaj� ��dn� jednotkov� prvky na diagon�le (��dn� nehybn� objekt). Tyto matice se
kombinuj� s diagon�ln� jednotkovou matic� ${\bf I}$ s $(i-j)$ ��dky a sloupci
v�emi mo�n�mi zp�soby po��tan�mi binomi�ln�m koeficientem.
Po�ty p�em�st�n� $r_{i0}$ jsou zn�m� tak� jako {\em subfaktori�ly}, pon�vad�
d�vaj� faktori�ly podle n�sleduj�c� rovnice, jej� �leny byly ur�eny podle
\ref{rij}. Nyn� jsou vlo�eny jako form�ln� mocniny subfaktori�l� $rî = r_i$:
\begin{equation}
n! = (r_i + 1)^n
\end{equation}
Je mo�n� formulovat rovnici (\ref{Sigma}) tak� v maticov� form� jako p��m� sou�in
\begin{equation}
\Delta(n!) = {\bf R}\times{\bf B},
\end{equation}
kde ${\bf R}$ je matice subfaktori�l� v ��dc�ch a ${\bf B}$ je matic� binomi�ln�ch
koeficient�. Invertov�n�m form�ln�ch mocnin dostaneme $r(n)_0 = (k!^n - 1)$.
Vlo�en�m $(k!)^n = n!$ dostaneme vzorec
\begin{equation}
n! - { n \choose 1}(n-1)! + { n \choose 2}(n-2)! - \dots \pm
{ n \choose n}(n-n)! =(k!)^n
\end{equation}
To p�ejde pro $n$ jdouc� k nekone�nu
\begin{equation}
n![1 - 1 + 1/2! - 1/3! + \dots] \approx n^n/e^n\;,
\end{equation}
kde $e$ je z�kladna p�irozen�ch logaritm�. Tento p�ibli�n� vzorec d�v� hrubou
Stirlingovu aproximaci faktori�l� velk�ch ��sel. Srovnej s p�esn�m vzorcem
(\ref{Stirling aproximace}).
M�li bychom zm�nit je�t� jinou form�ln� notaci pro subfaktori�ly. Je to notace
teorie kone�n�ch diferenc�\footnote{Bude to vysv�tleno v podkapitole 9.4.}.
\begin{equation}
r_0(n) = [E - 1]^n0! = \Delta^n0!\;.
\end{equation}
Zde $\Delta^n$ nen� diagon�ln� matice, ale diference n-t�ho stupn�, nebo $n$ kr�t
se opakuj�c� diference z�kladn�ho stavu $E$.
Setk�me se s po�ty p�em�st�n� op�t v kapitole 14.
Existuje je�t� jin� rekurence pro subfaktori�ly
\begin{equation}
r_{n0} = nr_{n-1,0} + (-1)^n
\end{equation}
nap��klad $5\times9 - 1 = 44$; $6\times44 + 1 = 245$. Kdy� se vr�t�me k sch�matu
rozd�len� v tabulce 7.3 a p�eklasifikujeme permutace bez podle po�tu cykl�, nebo,
kdy� vynech�me z p�vodn�ho sch�matu (tabulka 7.2) v�echny permutace s jednotkov�mi
cykly, dostaneme tabulku \ref{P�i�azen� Stirlingova ��sla prv�ho druhu}
p�i�azen�ch Stirlingov�ch ��sel prv�ho druhu.
\begin{table}
\caption{P�i�azen� Stirlingova ��sla prv�ho druhu}
\label{P�i�azen� Stirlingova ��sla prv�ho druhu}
\begin{tabular}{|r|rrrr|r|}
\hline
j & 0 & 1 & 2 & 3 & $\Sigma= r$\\
\hline
i=0 & 1 & & & & 1 \\
1 & & 0 & & & 0 \\
2 & & 1 & & & 1 \\
3 & & 2 & & & 2 \\
4 & & 6 & 3 & & 9 \\
5 & & 24& 20 & & 44 \\
6 & & 120& 130 & 15 & 265 \\
\hline
\end{tabular}
\end{table}
Rekurence je
\begin{equation}
a_{i+1,j} = i[a_{ij} + a_{i-1,j-1}]\;.
\end{equation}
Rekurence je op�t opr�vn�na mo�nostmi, jak p�ipojit nov� prvek k existuj�c�m

cykl�m. Bu� jej m�eme vlo�it do existuj�c�ho cyklu nebo lze vytvo�it nov� cykl. Je
jednodu�� to formulovat pro $(i + 1)$ matice. V $(i + 1)$ rozm�rn� matici m�me
$i$ mo�nost� mimo diagon�lu, jak p�ipojit nov� prvek k existuj�c�m cykl�m. Nebo
m�eme p�idat nov� dvou rozm�rn� cykl k matic�m s $(i - 1)$ ��dky se stejn�m po�tem
mo�nost�.
\section{Eulerova ��sla}
\label{Eulerova ��sla}
Nem�me vy�erp�ny v�echny mo�nosti jak klasifikovat permutace. Jin� statistika

po��t� po�et {\em segment�} permutace, ve kter� jsou jej� prvky uspo��d�ny podle
sv�ho p�irozen�ho po��dku jako vzestupn� indexy. Nap��klad permutace(357168942) se
�t�p� do �ty� segment� 357/1689/4/2. Rekurence t�to statistiky, zn�m� jako
Eulerova ��sla, je:
\begin{equation}
e_{11} = 1\;; e_{ij} = je_{i-1,j} + (i - j + 1)e_{i-1,j-1}\;.
\end{equation}
Pokud d�me i-t� prvek na konec ka�d�ho segmentu, po�et segment� z�st�v� nezm�n�n�.
Pokud jej d�me na prv� m�sto, zv�t�ujeme po�et segment�. Podobn� pokud jej d�me
dovnit� existuj�c�ho segmentu, ten se potom �t�p� do dvou segment�. Uvnit�
segment� je $(i - j)$ m�st. Alternativn�m v�kladem je, �e tato statistika po��t�
prvky permuta�n�ch matic, kter� jsou nad hlavn� diagon�lou. Zde index $j$ jde od 0
do $(n-1)$. Odpov�daj�c� matice je tabulka \ref{Eulerova ��sla}.
\begin{table}
\caption{ Eulerova ��sla}
\label{ Eulerova ��sla}
\hline
j & 1 & 2 & 3 & 4 & 5 & 6 & $\Sigma$ \\
\hline
i=1 & 1 & & & & & & 1 \\
2 & 1& 1 & & & & & 2 \\
3 & 1 & 4 & 1 & & & & 6 \\
4 & 1 & 11 & 11 & 1 & & & 24 \\
5 & 1 & 26 & 66 & 26 & 1 & & 120 \\
6 & 1 & 57 & 302 & 302 & 57 & 1 & 720 \\
\hline
\end{tabular}
\end{table}
Ot�zka: Jak lze interpretovat inverzn� funkce Eulerov�ch ��sel?
\section{Mac Mahonova ��sla}

\label{Mac Mahonova ��sla}
Doposud jsme se��tali permutace jako objekty. Nyn� budeme ur�ovat jejich momenty
vyj�d�en� po�tem inverz� v permutaci. Po��taj� se podle po�tu nulov�ch prvk� nad
jednotkov�mi prvky, kter� jsou pod hlavn� diagon�lou jako v p��klad�, kde 4 na
prvn� m�st� m� 3 inverze a 3 na druh�m m�st� pouze 2
$$\left(
\begin{array}{cccc}
x & x & 1 & 0 \\
x & x & 0 & 1 \\
x & 1 & 0 & 0 \\
1 & 0 & 0 & 0
\end{array}
\right)\;.$$
Permutace klasifikovan� podle t�to metody d�vaj� Mac Mahonova ��sla jako v tabulce
\ref{Mac Mahonova ��sla}.
\begin{table}
\caption{Mac Mahonova ��sla}
\begin{tabular}{|r|rrrrrrrrrrr|}
\hline
k & 0 & 1 & 2 & 3 & 4 & 5 & 6 & 7 & 8 & 9 & 10 \\
\hline
n=1 & 1 & & & & & & & & & & \\
2 & 1 & 1 & & & & & & & & & \\
3 & 1 & 2 & 2 & 1 & & & & & & & \\
4 & 1 & 3 & 5 & 6 & 5 & 3 & 1 & & & & \\
5 & 1 & 4 & 9 & 15 & 20& 22 & 20 & 15 & 9 & 4 & 1 \\
\hline
\end{tabular}
\end{table}
V�imn�te si, �e zde parametr $k$ nekon�� slem $n$ av�ak pokra�uje k hodnot�
$n(n-1)/2$. Je to jako kdybychom se��tali tyto hodnoty na diagon�le �tverce.
Maxim�ln� moment $k$ je sou�et hodnot $(i-1)$, kde $i$ jde od 1 a� k $n$
\begin{equation}
\sum_{i=1}^n\;(i - 1) = { n \choose 2}\;.
\end{equation}
Rozd�len� moment� je symetrick�, tedy prvky matice jsou ve vztahu jako
\begin{equation}
m_{ik} = m_{i,[i(i-1)/2]-k}\;.
\end{equation}
Rekurence Mac Mahonov�ch ��sel $m_{ij}$ je
\begin{equation}
m_{ij} = \sum_{k=0}^n\;(m-k,n-1)\;;\ m_{10} = 1
\end{equation}
nebo pro $k \leq i$:
\begin{equation}
m_{ij} = m_{i-1,j} + m_{i,j-1}\;.
\end{equation}
Pokud p�id�me k men�� permuta�n� matici jednotkov� prvek na posledn� m�sto

diagon�ly, nem�n� se sou�et p�em�st�n�. To d�v� �len $m_{i-1,j}$. Matice se�ten�
�lenem $m_{i,j-1}$ jsou sou�ty prvk� p�edchoz�ch ��dek, jejich� momenty jsou
zv�en� p�i�ten�m nov�ho prvku v odpov�daj�c�m sloupci. Maj� po�adovan� rozm�r.
Jejich momenty jsou zv�en� permutac� posledn�ho prvku do prv�ho sloupce.
\section{Spearman�v korela�n� koeficient}

\label{Spearman�v korela�n� koeficient}
\begin{figure}
\caption{24 permutac� �ady {\bf abcd}. Jsou rozd�leny do �ty� mno�in za��naj�c�mi
kapit�lkami. Uspo��dejte zb�vaj�c� t�� symboly a v�echny permutace na kouli}
\label{24 permutace}
%\emline(60.00,52.67)(80.00,52.67)
\put(60.00,52.67){\line(1,0){20.00}}
%\end
%\emline(80.00,52.67)(90.00,70.00)
\multiput(80.00,52.67)(0.12,0.21){84}{\line(0,1){0.21}}
%\end
%\emline(90.00,70.00)(80.00,87.33)
\multiput(90.00,70.00)(-0.12,0.21){84}{\line(0,1){0.21}}
%\end
%\emline(80.00,87.33)(60.00,87.33)
\put(80.00,87.33){\line(-1,0){20.00}}
%\end
%\emline(60.00,87.33)(50.00,70.00)
\multiput(60.00,87.33)(-0.12,-0.21){84}{\line(0,-1){0.21}}
%\end
%\emline(50.00,70.00)(60.33,52.67)
\multiput(50.00,70.00)(0.12,-0.20){87}{\line(0,-1){0.20}}
%\end
%\emline(59.33,102.67)(79.33,102.67)
\put(59.33,102.67){\line(1,0){20.00}}
%\end
%\emline(79.33,102.67)(89.33,120.00)
\multiput(79.33,102.67)(0.12,0.21){84}{\line(0,1){0.21}}
%\end
%\emline(89.33,120.00)(79.33,137.33)
\multiput(89.33,120.00)(-0.12,0.21){84}{\line(0,1){0.21}}
%\end
%\emline(79.33,137.33)(59.33,137.33)
\put(79.33,137.33){\line(-1,0){20.00}}
%\end
%\emline(59.33,137.33)(49.33,120.00)
\multiput(59.33,137.33)(-0.12,-0.21){84}{\line(0,-1){0.21}}
%\end
%\emline(49.33,120.00)(59.67,102.67)
\multiput(49.33,120.00)(0.12,-0.20){87}{\line(0,-1){0.20}}
%\end
%\emline(7.00,45.33)(17.67,27.00)
\multiput(7.00,45.33)(0.12,-0.21){89}{\line(0,-1){0.21}}
%\end
%\emline(17.67,27.00)(37.67,27.00)
\put(17.67,27.00){\line(1,0){20.00}}
%\end
%\emline(37.67,27.00)(47.33,44.67)
\multiput(37.67,27.00)(0.12,0.22){81}{\line(0,1){0.22}}
%\end
%\emline(47.33,44.67)(36.33,62.33)
\multiput(47.33,44.67)(-0.12,0.19){92}{\line(0,1){0.19}}
%\end
%\emline(36.33,62.33)(16.67,62.33)
\put(36.33,62.33){\line(-1,0){19.67}}
%\end
%\emline(16.67,62.33)(7.00,45.67)
\multiput(16.67,62.33)(-0.12,-0.21){81}{\line(0,-1){0.21}}
%\end
%\emline(92.67,44.67)(103.00,62.00)
\multiput(92.67,44.67)(0.12,0.20){87}{\line(0,1){0.20}}
%\end
%\emline(103.00,62.00)(123.00,62.00)
\put(103.00,62.00){\line(1,0){20.00}}
%\end
%\emline(123.00,62.00)(133.33,44.67)
\multiput(123.00,62.00)(0.12,-0.20){87}{\line(0,-1){0.20}}
%\end
%\emline(133.33,44.67)(123.00,27.00)
\multiput(133.33,44.67)(-0.12,-0.20){87}{\line(0,-1){0.20}}
%\end
%\emline(123.00,27.00)(102.67,27.00)
\put(123.00,27.00){\line(-1,0){20.33}}
%\end
%\emline(102.67,27.00)(93.00,44.67)
\multiput(102.67,27.00)(-0.12,0.22){81}{\line(0,1){0.22}}
%\end
%\circle(70.00,70.00){119.20}
\multiput(70.00,129.60)(1.74,-0.10){4}{\line(1,0){1.74}}
\multiput(76.94,129.20)(0.62,-0.11){11}{\line(1,0){0.62}}
\multiput(83.80,127.98)(0.39,-0.12){17}{\line(1,0){0.39}}
\multiput(90.46,125.98)(0.27,-0.12){24}{\line(1,0){0.27}}
\multiput(96.84,123.22)(0.20,-0.12){30}{\line(1,0){0.20}}
\multiput(102.86,119.73)(0.16,-0.12){35}{\line(1,0){0.16}}
\multiput(108.43,115.56)(0.13,-0.12){40}{\line(1,0){0.13}}
\multiput(113.48,110.77)(0.12,-0.14){38}{\line(0,-1){0.14}}
\multiput(117.93,105.43)(0.12,-0.18){32}{\line(0,-1){0.18}}
\multiput(121.73,99.60)(0.12,-0.24){26}{\line(0,-1){0.24}}
\multiput(124.83,93.37)(0.12,-0.33){20}{\line(0,-1){0.33}}
\multiput(127.18,86.82)(0.11,-0.48){14}{\line(0,-1){0.48}}
\multiput(128.75,80.05)(0.11,-0.99){7}{\line(0,-1){0.99}}
\put(129.52,73.13){\line(0,-1){6.96}}
\multiput(129.48,66.18)(-0.11,-0.86){8}{\line(0,-1){0.86}}
\multiput(128.63,59.27)(-0.12,-0.48){14}{\line(0,-1){0.48}}
\multiput(126.98,52.51)(-0.12,-0.31){21}{\line(0,-1){0.31}}
\multiput(124.55,45.99)(-0.12,-0.23){27}{\line(0,-1){0.23}}
\multiput(121.38,39.80)(-0.12,-0.18){33}{\line(0,-1){0.18}}
\multiput(117.52,34.02)(-0.12,-0.14){38}{\line(0,-1){0.14}}
\multiput(113.00,28.73)(-0.13,-0.12){40}{\line(-1,0){0.13}}
\multiput(107.90,24.00)(-0.16,-0.12){35}{\line(-1,0){0.16}}
\multiput(102.28,19.90)(-0.21,-0.12){29}{\line(-1,0){0.21}}
\multiput(96.22,16.48)(-0.28,-0.12){23}{\line(-1,0){0.28}}
\multiput(89.81,13.78)(-0.39,-0.11){17}{\line(-1,0){0.39}}
\multiput(83.12,11.86)(-0.69,-0.11){10}{\line(-1,0){0.69}}
\multiput(76.26,10.73)(-2.32,-0.11){3}{\line(-1,0){2.32}}
\multiput(69.31,10.40)(-1.39,0.10){5}{\line(-1,0){1.39}}
\multiput(62.37,10.89)(-0.62,0.12){11}{\line(-1,0){0.62}}
\multiput(55.53,12.18)(-0.37,0.12){18}{\line(-1,0){0.37}}
\multiput(48.89,14.26)(-0.26,0.12){24}{\line(-1,0){0.26}}
\multiput(42.54,17.10)(-0.20,0.12){30}{\line(-1,0){0.20}}
\multiput(36.57,20.66)(-0.15,0.12){36}{\line(-1,0){0.15}}
\multiput(31.04,24.89)(-0.12,0.12){41}{\line(-1,0){0.12}}
\multiput(26.05,29.74)(-0.12,0.15){37}{\line(0,1){0.15}}
\multiput(21.66,35.13)(-0.12,0.18){32}{\line(0,1){0.18}}
\multiput(17.93,41.00)(-0.12,0.24){26}{\line(0,1){0.24}}
\multiput(14.90,47.27)(-0.12,0.35){19}{\line(0,1){0.35}}
\multiput(12.63,53.84)(-0.11,0.52){13}{\line(0,1){0.52}}
\multiput(11.14,60.64)(-0.12,1.15){6}{\line(0,1){1.15}}
\multiput(10.45,67.56)(0.06,3.48){2}{\line(0,1){3.48}}
\multiput(10.57,74.51)(0.12,0.86){8}{\line(0,1){0.86}}
\multiput(11.50,81.41)(0.12,0.45){15}{\line(0,1){0.45}}
\multiput(13.23,88.15)(0.12,0.31){21}{\line(0,1){0.31}}
\multiput(15.73,94.64)(0.12,0.22){28}{\line(0,1){0.22}}
\multiput(18.97,100.79)(0.12,0.17){33}{\line(0,1){0.17}}
\multiput(22.90,106.53)(0.12,0.13){39}{\line(0,1){0.13}}
\multiput(27.48,111.77)(0.13,0.12){39}{\line(1,0){0.13}}
\multiput(32.64,116.44)(0.17,0.12){34}{\line(1,0){0.17}}
\multiput(38.30,120.48)(0.22,0.12){28}{\line(1,0){0.22}}
\multiput(44.40,123.83)(0.29,0.12){22}{\line(1,0){0.29}}
\multiput(50.85,126.44)(0.42,0.12){16}{\line(1,0){0.42}}
\multiput(57.55,128.29)(1.13,0.12){11}{\line(1,0){1.13}}
%\end
%\emline(70.00,129.67)(70.00,70.00)
\put(70.00,129.67){\line(0,-1){59.67}}
%\end
%\emline(70.00,70.00)(121.33,40.00)
\multiput(70.00,70.00)(0.20,-0.12){251}{\line(1,0){0.20}}
%\end
%\emline(70.00,69.33)(18.33,40.00)
\multiput(70.00,69.33)(-0.21,-0.12){245}{\line(-1,0){0.21}}
%\end
\put(70.00,56.67){\makebox(0,0)[cc]{A}}
\put(61.00,112.33){\makebox(0,0)[cc]{B}}
\put(106.33,35.00){\makebox(0,0)[cc]{C}}
\put(33.67,35.33){\makebox(0,0)[cc]{D}}
\put(16.00,62.33){\circle{4.00}}
\put(36.33,62.33){\circle{4.00}}
\put(47.00,45.00){\circle{4.00}}
\put(37.33,27.00){\circle{4.00}}
\put(17.33,27.00){\circle{4.00}}
\put(7.00,45.00){\circle{4.00}}
\put(60.00,52.67){\circle{4.00}}
\put(50.33,70.00){\circle{4.00}}
\put(60.33,87.33){\circle{4.00}}
\put(80.33,87.33){\circle{4.02}}
\put(89.67,70.33){\circle{4.00}}
\put(80.00,52.67){\circle{4.00}}
\put(102.67,62.00){\circle{4.00}}
\put(123.00,62.00){\circle{4.00}}
\put(133.33,44.67){\circle{4.00}}
\put(123.33,27.00){\circle{4.00}}
\put(102.33,27.00){\circle{4.00}}
\put(93.33,44.67){\circle{4.00}}
\put(59.33,102.67){\circle{4.00}}
\put(79.67,102.67){\circle{4.00}}
\put(89.00,120.00){\circle{4.00}}
\put(79.67,137.33){\circle{4.00}}
\put(59.33,137.33){\circle{4.00}}
\put(49.67,120.33){\circle{4.00}}
\end{picture}
\end{figure}
Sou�et rozd�l� poloh v�ech objekt� permutovan� ve srovn�n� se z�kladn� jednotkovou

permutac� je v�dy 0. Tyto rozd�ly mohou b�t bu� kladn� nebo z�porn�. Sou�et
�tverc� rozd�l� mus� b�t nutn� kladn�. Tyto rozd�ly poloh mohou b�t pojedn�ny jako
vzd�lenosti v krychli (viz obr. \ref{Centr�ln� orbita v 3 rozm�rn� krychle se
stranou 0-2}) pro t��rozm�rn� p��pad obr. \ref{24 permutace} kde je nakreslen
�ty�rozm�rn� p��pad).
$$\begin{tabular}{|l|rrrrr|l|}
\hline
Referen�n� bod:\ & 1 & 2 & 3 & 4 & 5 & $\Sigma$ \\
Permuta�n� bod: & 5 & 2 & 4 & 3 & 1 & \\
\hline
(2-1) & 4 & 0 & 1 & -1 & -4 & 0 \\
\hline
�tverce & 16& 0 & 1 & 1 & 16 & 34\\
\hline
\end{tabular}$$
Pokud pod�l�me z�skan� hodnoty nejv�t��m mo�n�m sou�tem �tverc�, kter� je 40 pro
$n=5$, dostaneme hodnoty jdouc� od 0 k 1, kter� charakterizuj� permutace a jsou
zn�m� jako {\em Spearman�v korela�n� koeficient}. Pou��v� se pro vyhodnocen�
pravd�podobnosti z�skan� po��dkov� statistiky.
\section{Redukovan� grupy cyklick�ch permutac�}

\label{Redukovan� grupy cyklick�ch permutac�}
Doposud jsme pracovali s permutacemi, kter� se �etly pouze z jedn� strany. V�t�ina
na�ich symbol� ur�uje, z kter� strany se mus� ��st(s n�kter�mi vyjimkami jako jsou
W, A, T, 8 a jin� symetrick� symboly). P�edstavte si nyn�, �e permutace je
reprezentovan� �adou barevn�ch kor�lk� jako
\begin{center}
(�erven�)-(modr�)-(b�l�)-(zelen�)-(�lut�)
\end{center}
Pokud najdeme takovou �adu n�hodn�, nem�eme ��ci, z kter� strany ji m�me ��st.
V�sledkem je, �e nem�eme odli�it polovinu permutac� jako:
$$123 \leftrightarrow 321;\ 213 \leftrightarrow 312;\ 132 \leftrightarrow 231\;. $
$
Jm�no takov� grupy, kter� je nerozli�uje �ten� z obou stran je {\em dihedr�ln�}.
Je�t� slo�it�j�� situace vznikne, pokud �ada barevn�ch kor�lk� tvo�� n�hrdeln�k.
Potom nem�eme nal�zt ani sm�r �ten� ani po��tek permutace. Tedy m�me
nerozli�iteln� permutace:
$$ (123-231-312)\leftrightarrow (213-132-321)\;.$$
Z probl�m� spojen�ch s t�mito redukovan�mi grupami zm�n�me pouze �lohu {\em

zasedac�ch po��dk�}: $n$ sezdan�ch dvojic by se m�lo rozsadit u kulat�ho stolu
takov�m zp�sobem, �e �ena m� sed�t mezi 2 mu�i nikoliv v�ak vedle sv�ho man�ela.
Pro $n = 4$ existuj� 2 zasedac� po��dky (obr. \ref{Probl�m zasedac�ch po��dk�}).
\begin{figure}
\caption{Probl�m zasedac�ch po��dk�. Dva zasedac� po��dky pro �ty�i dvojice}
\label{Probl�m zasedac�ch po��dk�}
%\circle(40.00,40.00){40.67}
\multiput(40.00,60.34)(1.24,-0.11){3}{\line(1,0){1.24}}
\multiput(43.72,59.99)(0.40,-0.11){9}{\line(1,0){0.40}}
\multiput(47.31,58.98)(0.24,-0.12){14}{\line(1,0){0.24}}
\multiput(50.66,57.32)(0.16,-0.12){19}{\line(1,0){0.16}}
\multiput(53.65,55.08)(0.11,-0.12){22}{\line(0,-1){0.12}}
\multiput(56.17,52.33)(0.12,-0.19){17}{\line(0,-1){0.19}}
\multiput(58.15,49.16)(0.11,-0.29){12}{\line(0,-1){0.29}}
\multiput(59.52,45.69)(0.12,-0.61){6}{\line(0,-1){0.61}}
\put(60.24,42.02){\line(0,-1){3.73}}
\multiput(60.26,38.29)(-0.11,-0.61){6}{\line(0,-1){0.61}}
\multiput(59.61,34.61)(-0.12,-0.32){11}{\line(0,-1){0.32}}
\multiput(58.29,31.12)(-0.11,-0.19){17}{\line(0,-1){0.19}}
\multiput(56.36,27.92)(-0.12,-0.13){21}{\line(0,-1){0.13}}
\multiput(53.88,25.13)(-0.15,-0.11){20}{\line(-1,0){0.15}}
\multiput(50.92,22.85)(-0.22,-0.11){15}{\line(-1,0){0.22}}
\multiput(47.60,21.14)(-0.40,-0.12){9}{\line(-1,0){0.40}}
\multiput(44.03,20.07)(-0.93,-0.10){4}{\line(-1,0){0.93}}
\multiput(40.31,19.67)(-1.24,0.10){3}{\line(-1,0){1.24}}
\multiput(36.59,19.95)(-0.40,0.11){9}{\line(-1,0){0.40}}
\multiput(32.98,20.91)(-0.24,0.11){14}{\line(-1,0){0.24}}
\multiput(29.61,22.52)(-0.16,0.12){19}{\line(-1,0){0.16}}
\multiput(26.59,24.71)(-0.12,0.12){22}{\line(0,1){0.12}}
\multiput(24.02,27.42)(-0.12,0.18){17}{\line(0,1){0.18}}
\multiput(21.99,30.56)(-0.12,0.29){12}{\line(0,1){0.29}}
\multiput(20.57,34.01)(-0.11,0.52){7}{\line(0,1){0.52}}
\put(19.80,37.66){\line(0,1){3.73}}
\multiput(19.71,41.40)(0.12,0.74){5}{\line(0,1){0.74}}
\multiput(20.31,45.08)(0.11,0.32){11}{\line(0,1){0.32}}
\multiput(21.57,48.60)(0.12,0.20){16}{\line(0,1){0.20}}
\multiput(23.45,51.82)(0.12,0.13){21}{\line(0,1){0.13}}
\multiput(25.90,54.65)(0.15,0.12){20}{\line(1,0){0.15}}
\multiput(28.81,56.98)(0.22,0.12){15}{\line(1,0){0.22}}
\multiput(32.11,58.74)(0.36,0.11){10}{\line(1,0){0.36}}
\multiput(35.67,59.87)(1.08,0.12){4}{\line(1,0){1.08}}
%\end
%\circle(110.00,40.00){40.67}
\multiput(110.00,60.34)(1.24,-0.11){3}{\line(1,0){1.24}}
\multiput(113.72,59.99)(0.40,-0.11){9}{\line(1,0){0.40}}
\multiput(117.31,58.98)(0.24,-0.12){14}{\line(1,0){0.24}}
\multiput(120.66,57.32)(0.16,-0.12){19}{\line(1,0){0.16}}
\multiput(123.65,55.08)(0.11,-0.12){22}{\line(0,-1){0.12}}
\multiput(126.17,52.33)(0.12,-0.19){17}{\line(0,-1){0.19}}
\multiput(128.15,49.16)(0.11,-0.29){12}{\line(0,-1){0.29}}
\multiput(129.52,45.69)(0.12,-0.61){6}{\line(0,-1){0.61}}
\put(130.24,42.02){\line(0,-1){3.73}}
\multiput(130.26,38.29)(-0.11,-0.61){6}{\line(0,-1){0.61}}
\multiput(129.61,34.61)(-0.12,-0.32){11}{\line(0,-1){0.32}}
\multiput(128.29,31.12)(-0.11,-0.19){17}{\line(0,-1){0.19}}
\multiput(126.36,27.92)(-0.12,-0.13){21}{\line(0,-1){0.13}}
\multiput(123.88,25.13)(-0.15,-0.11){20}{\line(-1,0){0.15}}
\multiput(120.92,22.85)(-0.22,-0.11){15}{\line(-1,0){0.22}}
\multiput(117.60,21.14)(-0.40,-0.12){9}{\line(-1,0){0.40}}
\multiput(114.03,20.07)(-0.93,-0.10){4}{\line(-1,0){0.93}}
\multiput(110.31,19.67)(-1.24,0.10){3}{\line(-1,0){1.24}}
\multiput(106.59,19.95)(-0.40,0.11){9}{\line(-1,0){0.40}}
\multiput(102.98,20.91)(-0.24,0.11){14}{\line(-1,0){0.24}}
\multiput(99.61,22.52)(-0.16,0.12){19}{\line(-1,0){0.16}}
\multiput(96.59,24.71)(-0.12,0.12){22}{\line(0,1){0.12}}
\multiput(94.02,27.42)(-0.12,0.18){17}{\line(0,1){0.18}}
\multiput(91.99,30.56)(-0.12,0.29){12}{\line(0,1){0.29}}
\multiput(90.57,34.01)(-0.11,0.52){7}{\line(0,1){0.52}}
\put(89.80,37.66){\line(0,1){3.73}}
\multiput(89.71,41.40)(0.12,0.74){5}{\line(0,1){0.74}}
\multiput(90.31,45.08)(0.11,0.32){11}{\line(0,1){0.32}}
\multiput(91.57,48.60)(0.12,0.20){16}{\line(0,1){0.20}}
\multiput(93.45,51.82)(0.12,0.13){21}{\line(0,1){0.13}}
\multiput(95.90,54.65)(0.15,0.12){20}{\line(1,0){0.15}}
\multiput(98.81,56.98)(0.22,0.12){15}{\line(1,0){0.22}}
\multiput(102.11,58.74)(0.36,0.11){10}{\line(1,0){0.36}}
\multiput(105.67,59.87)(1.08,0.12){4}{\line(1,0){1.08}}
%\end
\put(40.00,70.00){\makebox(0,0)[cc]{a}}
\put(70.00,40.00){\makebox(0,0)[cc]{b}}
\put(40.00,10.00){\makebox(0,0)[cc]{c}}
\put(10.00,40.00){\makebox(0,0)[cc]{d}}
\put(110.00,70.00){\makebox(0,0)[cc]{a}}
\put(140.00,40.00){\makebox(0,0)[cc]{b}}
\put(110.00,10.00){\makebox(0,0)[cc]{c}}
\put(80.00,40.00){\makebox(0,0)[cc]{d}}
\put(60.33,60.33){\makebox(0,0)[cc]{C}}
\put(60.33,19.33){\makebox(0,0)[cc]{D}}
\put(19.33,19.33){\makebox(0,0)[cc]{A}}
\put(19.00,60.33){\makebox(0,0)[cc]{B}}
\put(89.67,60.33){\makebox(0,0)[cc]{C}}
\put(130.33,60.33){\makebox(0,0)[cc]{D}}
\put(130.33,19.67){\makebox(0,0)[cc]{A}}
\put(89.33,19.67){\makebox(0,0)[cc]{B}}
\end{picture}
\end{figure}
Po�ty zasedac�ch po��dk� M(n) jsou:
$$\begin{tabular}{|r|rrrrrrr|}
\hline
n & 0 & 1 & 2 & 3 & 4 & 5 & 6 \\
\hline
M(n)& 2 & -1 & 0 & 1 & 2 & 13 & 80 \\
\hline
\end{tabular}$$
Z�porn� hodnota u $n = 1$ je nutn� pro souhlas s rekurentn�m vztahem:
\begin{equation}
(n - 2)U_n = n(n - 2)U_{n-1} + nU_{n-2} +4(-1)^{n+1}\;.
\end{equation}
Nap��klad: $3U_5^6 = 15\times2 + 5\times1 + 4(-1) = 39;\

U_5^6 = 13$.
\section{Grupy symetrie}
\label{Grupy symetrie}
Doposud jsme p�edpokl�dali, �e vektory jsou definov�ny v multidimension�ln�m

prostoru a �e po�et permutac� je ur�en rozm�rnost� prostoru. Je mo�n� definovat
grupy, kter� jsou pouze isomorfn� s n�jakou Grupou $S_n$ cyklick�ch permutac�.
Jako p��klad zavedeme grupu 6 matic se 2 ��dky a sloupci, kter� je isomorfn� s
$S_3$:
\begin{array}{c}
{\bf I}\\
\\
\left(
\begin{array}{cc}
1 & 0 \\
0 & 1
\end{array}
\right) \\
\\
{\bf A}\\
\\
\left(
\begin{array}{cc}
1 & 0 \\
0 & -1
\end{array}
\right)
\end{array} &
\begin{array}{c}
{\bf D} \\
\\
\left(
\begin{array}{cc}
-1/2 & \sqrt 3/2 \\
\sqrt 3/2 & 1/2
\end{array}
\right) \\
\\
{\bf G}\\
\\
\left(
\begin{array}{cc}
-1/2 & -\sqrt 3/2 \\
\sqrt 3/2 & -1/2
\end{array}
\right)
\end{array} &
\begin{array}{c}
{\bf E} \\
\\
\left(
\begin{array}{cc}
-1/2 & -\sqrt 3/2 \\
\sqrt 3/2 & -1/2
\end{array}
\right) \\
\\
{\bf P} \\
\\
\left(
\begin{array}{cc}
-1/2 & \sqrt 3/2 \\
\sqrt 3/2 & 1/2
\end{array}
\right)
\end{array}
\end{array}$$
Pokud n�sob�me t�mito 2 rozm�rn�mi maticemi vektor-��dku zprava (nebo vektor-

sloupec zleva) jej�ch Euklidovsk� d�lka z�st�v� konstantn�, nikoliv v�ak sou�et
jejich prvk�. ��inek t�chto matic lze uk�zat na jednotkov� kru�nici. Oper�tory $
{\bf I}$ a ${\bf A}$ jsou vz�jemn� ortogon�ln�, jin� matice ot��ej� vektory o
$(2/3)\pi$, to je o 120 stup��, 0.5 je $\cos 60 ^0$, $\sqrt 3/2 = 0.866 = 30 ^0$.
M�sto cykl� rozd�ln�ch d�lek se objevuj� v t��rozm�rn�m geometrii nov� prvky

symetrie.
Jsou tu {\em osy ot��en�}. Pokud obr�zek m� $k$ rozm�rnou osu ot��en�, m� $k$
ekvivalentn�ch poloh a vr�t� se do sv� p�vodn� polohy po $k$ translac�ch, kter�
jej ot��ej� okolo osy.
Jin�m druhem prvk� symetrie je {\em rovina zrcadlen�}, kter� odr�� obr�zek jako
dvojstrann� zrcadlo.
Tyto z�kladn� prvky symetrie se kombinuj� rozd�ln�mi zp�soby a jejich syst�my jsou
zn�m� pod rozd�ln�mi jm�ny.
\section{Vierer Gruppe}
\label{Vierer Gruppe}
Jedna soustava 4 jednotkov�ch permuta�n�ch matic $4\times4$ je:
$$\begin{array}{cc}
\begin{array}{c}
{\bf I}\\
\\
\left(
\begin{array}{cccc}
1 & & & \\
& 1 & & \\
& & 1 & \\
& & & 1
\end{array}
\right) \\
\\
{\bf A} \\
\\
\left(
\begin{array}{cccc}
& 1 & & \\
1 & & & \\
& & & 1 \\
& & 1 &
\end{array}
\right)
\end{array} &
\begin{array}{c}
{\bf B}\\
\\
\left(
\begin{array}{cccc}
& & 1 & \\
& & & 1 \\
1 & & & \\
& 1 & &
\end{array}
\right) \\
\\
{\bf C} \\
\\
\left(
\begin{array}{cccc}
& 1 & & \\
& & 1 & \\
& & & 1 \\
1 & & &
\end{array}
\right)
\end{array}
\end{array}$$
Pokud si p�edstav�me, �e t�mito maticemi permutujeme vrcholy �tverce ozna�en� a,

b, c, d, potom ${\bf I}$ je identita, kter� nech�v� polohy roh� �tverce nezm�n�n�,
${\bf A}$ a ${\bf C}$ odr�ej� podle rovin rovnob�n�ch se stranami �tverce ${\bf B}
$ ot�� rohy �tverce okolo st�edu. Grupa obsahuje v�echny mo�n� sou�iny t�chto
�ty� matic.
S grupou t�chto �ty� matic jsou isomorfn� takov� grupy matic, kter� se z�skaj�
n�soben�m jednotkov� permuta�n� matice ${\bf P}$ zleva vhodnou matic� a zprava
jej� inverzn� matic�
\begin{equation}
{\bf UPU}^{-1} = {\bf P}_a\;;\ {\bf UU}^{-1} = {\bf I}\;.
\end{equation}
S pou�it�m Hadamardov�ch matic dostaneme jin� grupy �ty� matic
$$\begin{array}{cc}
\begin{array}{c}
{\bf I}\\
\\
\left(
\begin{array}{cccc}
1 & & & \\
& 1 & & \\
& & 1 & \\
& & & 1
\end{array}
\right)\\
\\
{\bf A} \\
\\
\left(
\begin{array}{cccc}
1 & & & \\
& 1 & & \\
& & -1 & \\
& & & -1
\end{array}
\right)
\end{array} &
\begin{array}{c}
{\bf B}\\
\\
\left(
\begin{array}{cccc}
1 & & & \\
& -1 & & \\
& & 1 & \\
& & & -1
\end{array}
\right) \\
\\
{\bf C} \\
\\
\left(
\begin{array}{cccc}
1 & & & \\
& -1 & & \\
& & -1 & \\
& & & 1
\end{array}
\right)
\end{array}
\end{array}\;.$$
V�imn�te si, �e odpov�daj�c� matice v obou grup�ch maj� identick� stopy, kter�
jsou zn�m� jako {\em charaktery grupy}.
\chapter{Naivn� matice v doln� troj�heln�kov� form�}

\label{Naivn� matice v doln� troj�heln�kov� form�}
\section{Jin� faktori�ln� funkce}

\label{Jin� faktori�ln� funkce}
D��ve ne� budeme studovat v�echny naivn� matice ${\bf N}$, budeme pracovat
nejprve s naivn�mi maticemi v {\em doln� troj�heln�kov� form�}, kter� tvo�� a
podgrupu naivn�ch matic. Zb�vaj�c� naivn� matice se z nich mohou z�skat
permutov�n�m sloupc� jednotkov�mi permuta�n�mi maticemi ${\bf P}$ zprava.
P�ipome�te si, �e naivn� matice ${\bf N}$ maj� jeden jednotkov� prvek v ka�d�
��dce. Pokud matice je v doln� troj�heln�kov� form�, potom v�echny jej� nenulov�
prvky mus� b�t na nebo pod hlavn� diagon�lou. Podobn�, pokud matice je v horn�
troj�heln�kov� form�, potom v�echny jej� nenulov� prvky mus� b�t na nebo nad
hlavn� diagon�lu. Ze v�ech permuta�n�ch matic ${\bf P}$ pouze {\em matice
identity} ${\bf I}$ m� troj�heln�kov� tvar. Av�ak ta existuje sou�asn� v obou
troj�heln�kov�ch tvarech jako v�echny diagon�ln� matice.
Existuje pouze jedno m�sto v prv� ��dce doln� troj�heln�kov� formy pro jednotkov�
prvek, dv� m�sta jsou v druh� ��dce a v�dy o jedno m�sto v�ce v ka�d� n�sleduj�c�
��dce pro jednotkov� prvek. Tato situace je pr�v� opa�n� ke konstrukci permuta�n�
matice. Tam se mo�nosti um�st�n� jednotkov�ch prvk� sni�ovaly v ka�d� ��dce.
Nicm�n� oba p��stupy d�vaj� stejn� v�sledek. Tedy existuje n! naivn�ch matic v
doln� troj�heln�kov� form� (nebo v p��pad� transponovan� naivn� matice ${\bf
N}^{\rm T}$ v horn� troj�heln�kov� form�). Transponovan� naivn� matice lze
mapovat na body s p�irozen�mi koordin�tami v m rozm�rn� krychli.
Pokud ponech�me prvn� sloupec jako fale�nou prom�nnou (indexovanou jako nulov�
sloupec) pro st�ed soustavy koordin�t: ${\bf e}_{0j} = 1$, naivn� matice v doln�
troj�heln�kov� form� se m�e srovn�vat s �leny form�ln�ho n�soben�
\begin{equation}
(1)(1 + a)(1 + a + b)(1 + a +\dots) = \prod_{j=1}^n\;(\sum_{j=1}^n\;
{\bf e}_j)\;.
\end{equation}
V�echny transponovan� matice ${\bf N}$ jsou um�st�ny v m rozm�rn�m pravo�hl�m

rovnob�n�ku, jeho� strany jsou $0,1,2,3,..,(n-1)$. S t�mito maticemi se budou
opakovat v�echny klasifikace jako u permuta�n�ch matic. Matice s $m$ ��dky tvo�� v
t�chto paralepidech faktori�ln� rovinn� simplexy. Srovnej je s vytvo�uj�c�mi
funkcemi rozd�len� vysv�tlen�mi v podkapitole 4.10, kde po�et prvk� se tak�
sni�oval, av�ak z jin�ch d�vod�.
\section{Klasifikace v klesaj�c�m po��dku}

\label{Klasifikace v klesaj�c�m po��dku}
V p�edch�zej�c� kapitole byly zavedeny Youngovy tabulky a porovn�ny s konvolucemi

maj�c�mi pouze cykly d�lky 1 a 2. Youngovy tabulky odpov�daj� naivn�m matic�m,
jejich� ��ste�n� sloupcov� sou�ty jsou uspo��dan� v�dy v klesaj�c�m po��dku:
\begin{equation}
\sum_{i=1}^k\;n_{ij} \geq \sum_{i=1}^k\;n_{i,j+1}\;.
\end{equation}
Nap��klad dv� naivn� matice $n=3$ jsou vylou�eny t�mto pravidlem:
$$\begin{array}{cc}
\begin{array}{c}
${\bf A}$ \\
\\
\left(
\begin{array}{ccc}
1 & 0 & 0 \\
0 & 1 & 0 \\
0 & 1 & 0
\end{array}
\right)
\end{array}
&
\begin{array}{c}
${\bf B}$ \\
\\
\left(
\begin{array}{ccc}
1 & 0 & 0 \\
1 & 0 & 0 \\
0 & 0 & 1
\end{array}
\right)\;.
\end{array}
\end{array}$$
${\bf A}$ je vylou�en� pon�vad� $b^2 > a$, ${\bf B}$ je vylou�en� pon�vad� $c >
b^0$.
\section{Stirlingova ��sla prv�ho druhu}

\label{Stirlingova ��sla prv�ho druhu}
Tato ��sla po��taj� naivn� matice klasifikovan� podle po�tu $k$ prvk� na hlavn�
diagon�le
\begin{equation}
s_{nk} = (n - 1)s_{n-1,k} +s_{n-1,k-1}\;.
\end{equation}
Pod diagon�lou v n t� ��dce je $(n - 1)$ m�st, kter� lze p�idat s $k$ prvky na
hlavn� diagon�le bez zm�ny $k$. To n�sob� prvn� �len.
Pokud p�id�me $1_{nn}$, zvy�ujeme po�et prvk� na hlavn� diagon�le po��tan�ch

druh�m �lenem. Viz tabulku 7.2.
To nen� v�echno, co m�e b�t �e�eno o Stirlingov�ch ��slech prv�ho druhu. Pokud
n�sob�me Stirlingova ��sla prv�ho druhu p��mo mocninami $2^{j-1}$ dostaneme
tabulku, jej� ��dkov� sou�ty jsou stejn� polovin� vy��ho faktori�lu $(i+1)!/2$
jako v
$$\begin{tabular}{|r|rrrrr|r|}
\hline
& 1 & 2 & 3 & 4 & 5 & $\Sigma$ \\
\hline
m=1& 1 & & & & & 1 \\
2 & 1 & 2 & & & & 3 \\
3 & 2 & 6 & 4 & & & 12 \\
4 & 6 & 22 & 24 & 8 & & 60 \\
5& 24 & 100 & 140 & 80 & 16 & 360 \\
\hline
\end{tabular}$$
Kdy� n�sob�me Stirlingova ��sla mocninami $2^(i-j)$, potom ��dkov� sou�ty d�vaj�
$(2i - 1)!/i!2î$ nebo sou�iny $m$ lich�ch ��sel $1\times3\times5\times\dots$.
Faktori�l je zbaven sud�ch ��sel.
\hline
& 1 & 2 & 3 & 4 & 5 & $\Sigma$ \\
\hline
m=1 & 1 & & & & & 1 \\
2 & 2 & 1 & & & & 3 \\
3 & 8 & 6 & 1 & & & 15 \\
4 & 48 & 44 & 12 & 1 & & 105 \\
5 & 384 & 400 & 140 & 20 & 1 & 945 \\
\hline
\end{tabular}$$
Pokud sloupce se n�sob� sloupcem $\pm$ st��daj�c�ch se znam�nek, potom V prvn�m

p��pad� ��dkov� sou�ty jsou nulov�, vyjma $m=2$, v druh�m d�vaj� ni�� lich�
faktori�ly\footnote{To je uvedeno bez d�kazu. D�kaz bude uk�z�n pozd�ji.}.
\section{Eulerovy polynomi�ly}
\label{Eulerovy polynomi�ly}
Eulerova ��sla (tabulka 7.5) klasifikuj� naivn� matice podle po�tu $k$ nenulov�ch
sloupc�. M�eme p�idat nov� prvek v posledn� ��dce do $k$ u� obsazen�ch sloupc�
nebo jej m�eme d�t do $(n - k)$ neobsazen�ch sloupc�. Je jasn�, �e index $k$ zde
nem�e b�t 0, jak bylo v�hodn� u permuta�n�ch matic.
Eulerova ��sla jsou jen po��tek s�rie polynomi�l� $E_n(r)$ kde $r = 1$. Euler�v
polynomi�l $E_n(2)$ se z�sk� n�soben�m ka�d�ho p�edchoz�ho sloupce, vyjma prv�ho,
mocninami 2 jako kdyby prvky naivn� matice ve sloupc�ch m�ly znam�nka $\pm$ a
v�echny kombinace znam�nek byly p�ijateln� a nalezly se rozd�ly n�sleduj�c�ch se
sloupc�. V�sledn� ��sla jsou uvedena v tabulce 8.1, jej� prvky jsou rozd�ly matice
z�skan� n�soben�m matice Eulerov�ch ��sel matic� m-t� mocniny 2:
$$\begin{tabular}{rrrr|rrrrr|rrrrr}
& & & & \ & 1 & 1 & 1 & 1 & \ & 1 & -1 & & \\
& & & & & & 2 & 2 & 2 & & & 1 & -1 & \\
& & & & & & & 4 & 4 & & & & 1 & \\
& & & & & & & & 8 & & & & & 1 \\
\hline
1 & & & & & 1 & 1 & 1 & 1 & &1 & & & \\
1 & 1 & & & & 1 & 3 & 3 & 3 & &1 & 2 & & \\
1 & 4 & 1 & & & 1 & 9 & 13 & 13 & &1 & 8 & 4 & \\
1 & 11 & 11 & 1 & & 1 & 23 & 67 & 75 & &1 & 22 & 44 & 8 \\
\end{tabular}$$
\begin{table}
\caption{Eulerovy polynomi�ly $E_n(2)$}
\label{Eulerovy polynomi�ly $E_n(2)$}
\hline
k & 1 & 2 & 3 & 4 & 5 & 6 & $\Sigma$ \\
\hline
n=1 & 1 & & & & & & 1 \\
2 & 1 & 2 & & & & & 3 \\
3 & 1 & 8 & 4 & & & & 13 \\
4 & 1 & 22 & 44 & 8 & & & 75 \\
5 & 1 & 52 & 264 & 208 & 16 & & 541 \\
6 & 1 & 114 & 1208 & 2416 & 912 & 32 & 4683 \\
\hline
\end{tabular}
\end{table}
��dkov� sou�ty tabulky 7.1 jsou zaj�mav�. Generuj� se p��mo form�ln� rovnic�
\begin{equation}
[1 + E(k)]^m = 2E(m)
\end{equation}
kde $E(k)î = E(i)$ a $E(0) = 1$. Potom
\begin{equation}
2E(1) = { 1 \choose 0}E(0) + { 1 \choose 1}E(1)\;,
\end{equation}
z toho E(1) = 1 a tak d�le. Tato ��sla se budou objevovat pozd�ji mnohokr�t jako
rozd�ly �pln�ch rovinn�ch simplex�, av�ak zde se objevuj� jako roz��en�
faktori�ln�ch simplex� nebo jako maticov� sou�in Eulerova ��sla s diagon�ln�
matic� mocnin $2^{j-1}$.
\section{Mac Mahonova ��sla}

Tato statistika (tabulka 7.6) po��t� naivn� matice podle jejich moment� (nebo
po��t�n�m pr�zdn�ch m�st ve v�ech ��dc�ch k prvn�mu jednotkov�mu prvku), kter� se
z�skaj� n�soben�m naivn� matice diagon�ln� matic� s indexy $\Delta(j - 1)$.
Rekurence se z�sk� z men��ch matic opakov�n�m �len� $n$ kr�t p�edposledn� ��dky
tabulky Mac Mahonov�ch ��sel se stejn�mi nebo zv�en�mi momenty. Pokud jednotkov�
prvek v posledn� ��dce se um�st� v prv�m sloupci, moment z�st�v� stejn� a zv�� se
a� na $(n-1)$, pokud se um�st� v n-t�m sloupci. Z ka�d� matice s $(n-1)$ ��dky
vznikne $n$ nov�ch matic. Jejich momenty se po��taj� jako nap��klad pro $n = 5$:
$$\begin{tabular}{|r|rrrrrrrrrrr|}
\hline
Momenty: & 0 & 1 & 2 & 3 & 4 & 5 & 6 & 7 & 8 & 9 &10 \\
\hline
4 ��dky a sloupce& 1 & 3 & 5 & 6 & 5 & 3 & 1 & & & & \\
�len 6 & & & & & & & 1 & 1 & 1 & 1 & 1\\
�len 5 & & & & & & 3 & 3 & 3 & 3 & 3 & \\
�len 4 & & & & & 5 & 5 & 5 & 5 & 5 & & \\
�len 3 & & & & 6 & 6 & 6 & 6 & 6 & & & \\
�len 2 & & & 5 & 5 & 5 & 5 & 5 & & & & \\
�len 1 & & 3 & 3 & 3 & 3 & 3 & & & & & \\
�len 0 & 1 & 1 & 1 & 1 &1 & & & & & & \\
\hline
Mac Mahonova ��sla & 1 & 4 & 9 &15& 20 &22 &20 &15 &9 & 4 & 1 \\
\hline
\end{tabular}$$
Toto sch�ma d�v� automaticky faktori�ly.
\section{Stirlingova ��sla druh�ho druhu}

\label{Stirlingova ��sla druh�ho druhu}
Kdy� se pod�v�me na sekvenci $aac$, vid�me, �e v jej� matici chyb� sloupec $b$.
Vylou�ili jsme takov� �ady jako chybn� Youngovy tabulky nebo konvoluce, av�ak �ady
jako $abb$ nebyly tak� mo�n�, kde $b$ se objevilo dvakr�t a $a$ pouze jednou. V
t�chto dvou p��padech existuje rozd�l: Pokud nejsou v�echny sloupce obsazen�
postupn�, p�eskakujeme v prostoru n�kter� polohy. Budeme tedy nyn� po��tat v�echny
naivn� matice v doln� troj�heln�kov� form� s postupn� obsazen�mi sloupci. Jejich
rekurence je
\begin{equation}
s_{11} = 1;\ s_{ij} = js_{i-1,j} + s_{i-1,j-1}
\end{equation}
Je mo�n� um�stit nov� prvek do $j$ u� obsazen�ch sloupc� a existuje pouze jedna
mo�nost, jak zv�it po�et obsazen�ch sloupc�. T�mto zp�sobem dostaneme tabulku
��sel, kter� jsou zn�m� jako {\em Stirlingova ��sla druh�ho druhu} (tabulka
\ref{Stirlingova ��sla druh�ho druhu}).
\begin{table}
\caption{Stirlingova ��sla druh�ho druhu}
\label{Stirlingova ��sla druh�ho druhu}
\hline
j & 1 & 2 & 3 & 4 & 5 & 6 & $\Sigma$ \\
\hline
n=1 & 1 & & & & & & 1 \\
2 & 1 & 1 & & & & & 2 \\
3 & 1 & 3 & 1 & & & & 5 \\
4 & 1 & 7 & 6 & 1 & & & 15 \\
5 & 1 & 15 & 25 & 10 & 1 & & 52 \\
6 & 1 & 31 & 90 & 65 & 15 & 1 & 203 \\
\hline
\end{tabular}
\end{table}
Stirlingova ��sla druh�ho druhu jsou inverz� Stirlingov�ch ��sel prv�ho druhu.
Podobn� Stirlingova ��sla prv�ho druhu jsou inverze Stirlingov�ch ��sel druh�ho
druhu. Inverze se z�sk�, kdy� jedna ze dvou matic ( Tabulka 7.2 a Tabulka 8.2) se
n�sob� st��daj�c�mi se znam�nky $(-1)^{i-j}$.
Stirling nalezl ��sla nesouc� jeho jm�no, kdy� srovn�val mocniny jak�hokoliv ��sla
$t$ s jeho {\em faktori�ln�mi momenty} $(t)_k$ definovan� sou�iny
\begin{equation}
(t)_k = t(t - 1)...(t - k + 1)\;.
\end{equation}
Stirlingova ��sla prv�ho druhu transformuj� sou�ty a rozd�ly mocnin do

faktori�ln�ch moment� jako v: $(4)_3 = 24 = 2\times4 - 3\times16 + 1\times64$.
Stirlingova ��sla druh�ho druhu p�ev�d�j� sou�ty faktori�ln�ch moment� na mocniny
jako v: $4^3 = 64 = 1\times 4 + 3\times12 + 1\times 24$. Zde $t$ m�e nahrazovat
racion�ln� (iracion�ln�) ��sla.
��dkov� sou�ty Stirlingov�ch ��sel druh�ho druhu, kter� po��taj� naivn� matice v
doln� troj�heln�kov� form� s postupn� obsazovan�mi sloupci se z�skaj� jako
samovytvo�uj�c� funkce
\begin{equation}
S(n) = (S_i + 1)^{n-1},\ {\rm kde}\ Sî = S_i
\end{equation}
nebo s pou�it�m matic. Potom ��sla S(n) se z�skaj� na diagon�le sou�inu. M�eme
d�le n�sobit sou�iNa diagon�le matic� index�, abychom dostali momenty
$$\begin{tabular}{rrrr|rrrr|rrrr}
\hline
& & & & \ 1 & 1 & 1 & 1 & \ 1 & & & \\
& & & & & 1 & 2 & 3 & & 2 & & \\
& & & & & & 1 & 3 & & &3 & \\
& & & & & & & 1 & & & & 4 \\
\hline
& & & & & & & & & & & \\
1 & & & & 1 & 1 & 1 & 1 &1 & 2 & 3 & 4 \\
1 & 1 & & & 1 & 2 & 3 & 4 &1 & 4 & 9 &16 \\
1 & 1 & 2 & & 1 & 2 &5 &10 &1 & 4 &15 &40 \\
1 & 1 & 2 & 5 & 1 & 2 & 5 &15 &1 & 4 &15 &60 \\
\end{tabular}$$
V�imn�te si, �e matice Stirlingov�ch sou�t� za��n� se dv�ma 1 a na diagon�le

sou�inu je pouze jedna 1 a potom bezprost�edn� n�sleduj� vy�� sou�ty. V kone�n�m
sou�inu se n�sob� sou�et odpov�daj�c�mi mocninami. Pokud ozna��me matice
binomi�ln�ch koeficient� jako ${\bf B}^{\rm T}$, potom m�eme pova�ovat jejich
sou�in s diagon�ln� matic� $\Delta(i)$ za logaritmickou diferenci $d(log{\bf S})$,
podobn� jak byla odvozena v podkapitole 6.4. Inverzn� matice sou�t� Stirlingov�ch
��sel druh�ho druhu m� prvky:
\begin{equation}
s_{jj}^{-1} = 1;\ s_{j-1,j}^{-1} = -[S_{j-1} /S_{j}];\
s_{ij} = 0,\ {\rm jinak}\;.
\end{equation}
Uk�zali jsme jeden vztah mezi Stirlingov�mi ��sly druh�ho druhu a binomi�ln�mi
koeficienty. Av�ak zde se objevuje je�t� jin� vztah. Diference dvou n�sledn�ch
sou�t� Stirlingov�ch ��sel je vytvo�ena op�t binomem
\begin{equation}
\Delta_nS_n = S_n - S_{n-1} = (S_{k+1} + 1)^{n-2}

\end{equation}
kde op�t vlo��me $S^k = S_k$. Nap��klad: $S_6 - S_5 = 1\times1 +4\times2 +
6\times5 + 4\times15 + 1\times52 = 151$.
Stirlingova ��sla druh�ho druhu jsou definov�ny form�ln� vztah
\begin{equation}
\Delta_n^1(m)^n = m^{n-1}[(1 +1/m)^{n-1} + (1 + 1/m)^{n-2} \dots
+(1 - 1/m)^0]\;.
\end{equation}
Vlo�en�m $m = 1$, dostaneme ��sla $S(n,2): \Delta_m1^n = 1^n[2^{n-1} + 2^{n-2}

\dots +2^0].$ Jin� ��sla jsou odvozen� vztahem
\begin{equation}
\Delta^m1^n = (m + 1)\Delta^m1^{n-1} + \Delta^{m-1}1^{n-1}
\end{equation}
pod podm�nkou $\Delta^01^0 = 1$.
Rozd�ly Stirlingov�ch ��sel druh�ho druhu
\begin{equation}
S(m,n) - S(m-1,n) = \Delta^{n-1}2^m
\end{equation}
tvo�� tabulku 8.3.
\begin{table}
\caption{Diference Stirlingov�ch ��sel druh�ho druhu}
\label{Diference Stirlingov�ch ��sel druh�ho druhu}
\hline
j & 1 & 2 & 3 & 4 & 5 & 6 & $\Sigma$ \\
\hline
m=1 & 1 & & & & & & 1 \\
2 & 0 & 1 & & & & & 1 \\
3 & 0 & 2 & 1 & & & & 3 \\
4 & 0 & 4 & 5 & 1 & & & 10 \\
5 & 0 & 8 & 19 & 9 & 1 & & 37 \\
6 & 0 & 16 & 65 & 55 & 14 & 1 & 151 \\
\hline
\end{tabular}
\end{table}
Nap��klad: $\Delta^22^6 = 8[(3/2)^3 + (3/2)^2 + (3/2)^1 + (3/2)^0] = 65$.
Toto ��slo po��t� naivn� matice v doln� troj�heln�kov� form� s 3 obsazen�mi

sloupci a 6 ��dky, z�skan� z 15 matic po��tan�ch $S(5,2)$ p�id�n�m jednotkov�ho
prvku do t�et�ho sloupce a $2\times25$ matic po��tan�ch $S(5,3)$ zv�t�en�ch
p�i�ten�m nov�ho jednotkov�ho prvku do jednoho ze dvou prv�ch sloupc�.
Stirlingova ��sla druh�ho druhu se z�skaj� v {\em belli�nech}. Bellian se je
d�len� mno�iny do ��st� zn�m�ch jako ranky. Nap��klad mno�ina $X = {a, b, c}$ m�
ranky
rank 1 = (a; b; c)
rank 2 = (a,bc; b, ac; c, ab)
rank 3 = (a, b, c).
\section{Substirlingy}
\label{Substir}
V analogii se subfaktori�ly definovan�mi v podkapitole 7.6, zavedeme ��sla, kter�

budeme naz�vat {\em Substirlingy}. Po��taj� naivn� matice v doln� troj�heln�kov�
form� s postupn� obsazen�mi sloupci v jin�m uspo��d�n�, podle po�tu sloupc�
obsahuj�c�ch pr�v� jeden nenulov� prvek. Uk�zali jsme, �e takov� orbity jsou
rozd�ly rovinn�ch simplex�, tedy tak� nyn� tyto matice tvo�� diference. Jejich
matice je v tabulce \ref{Substirlingy} kter� je dopln�na ��dkou a sloupcem
indexovan�mi od 0. Nap��klad: $s_{40} = 4$ po��t� ${\bf N}:\ a^4,\ a^2b^2,\ abba,\
abab$.
\begin{table}
\caption{Substirlingy}
\label{Substirlingy}
\hline
n & 0 & 1 & 2 & 3 & 4 & 5 & $\Sigma$ \\
\hline
n=0 & 1 & & & & & & 1 \\
1 & 0 & 1 & & & & & 1 \\
2 & 1 & 0 & 1 & & & & 2 \\
3 & 1 & 3 & 0 & 1 & & & 5 \\
4 & 4 & 4 & 6 & 0 & 1 & &15 \\
5 &11 & 20 &10 &10 & 0 & 1 &52 \\
\hline
\end{tabular}
\end{table}
Nyn� se zde op�t objevily binomi�ln� koeficienty jako vytvo�uj�c� faktory. Naivn�
matice bez jak�chkoliv sloupc� obsahuj�c�ch pouze jeden jednotkov� prvek se
kombinuj� s $n$ sloupci s pouze jedn�m jednotkov�m prvkem a v�sledek d�v� prvky
matice. Tedy sou�t�m Stirlingov�ch ��sel druh�ho druhu se z�skaj� form�ln�m
binomem:
\begin{equation}
S_n = (s_{n0} + 1)^n,\ {\rm kde}\ s^k = s_{n0}\;.
\end{equation}
Jin� mo�nost, jak se z�skaj� Stirlingova ��sla druh�ho druhu, je p��m� po��t�n�
odpov�daj�c�ch matic uspo��dan�ch podle mocniny a. Nap��klad:
a & & \\
ab & aa & \\
abb,\ abc;& aab,\ aba; & aaa \\
\end{array}$$
Dostaneme tabulku, kde naivn� matice jsou uspo��d�ny podle ��dk� obsahuj�c�ch
symbol a. Op�t se tyto matice z�skaj� n�soben�m ni��ch matic (bez tohoto
symbolu) binomi�ln�mi koeficienty ukazuj�c� kombinatorick� mo�nosti:
\hline
j & 1 & 2 & 3 & 4 & 5 & 6 & $\Sigma$ \\
\hline
m=1 & 1 & & & & & & 1 \\
2 & 1 & 1 & & & & & 2 \\
3 & 2 & 2 & 1 & & & & 5 \\
4 & 5 & 6 & 3 & 1 & & & 15 \\
5 & 15& 20 & 12 & 4 & 1 & & 52 \\
6 & 52& 75 & 50 & 20 & 5 & 1 & 203 \\
\hline
\end{tabular}
Substirlingy jsou zase sou�ty {\em asociovan�ch Stirlingov�ch ��sel druh�ho

druhu}, kter� po��taj� naivn� matice v doln� troj�heln�kov� form� bez pr�zdn�ch
sloupc� maj�c� sloupcov� sou�ty alespo� $m_k = 2$. Jejich rekurence je dan�
vzorcem
\begin{equation}
a_{ij} = ja_{i-1,j} + (i-1)a_{i-2,j-1}
\end{equation}
a jejich hodnoty jsou uvedeny v tabulce 8.5.
\begin{table}
\caption{Asociovan� Stirlingova ��sla druh�ho druhu}
\label{Asociovan� Stirlingova ��sla druh�ho druhu}
\begin{tabular}{|r|rrrr|r|}
\hline
j & 0 & 1 & 2 & 3 & $\Sigma$ \\
\hline
m=0&1 & & & & 1 \\
1& 0 & 0 & & & 0 \\
2& & 1 & & & 1 \\
3& & 1 & & & 1 \\
4& & 1 & 3 & & 4 \\
5& & 1 &10 & & 11 \\
6& & 1 &25 &15 & 41 \\
\hline
\end{tabular}
\end{table}
\section{Prostor �ty� statistik}

\label{Prostor �ty� statistik}
\begin{figure}
\caption{T�i statistiky. A je Eulerova, B je Mac Mahonova, C je Stirlingova.
Uspo��dan� �ady jsou a, horizont�ln� symbol, vertik�ln� symbol}
\label{T�i statistiky}
%\vector(20.00,20.00)(20.00,70.00)
\put(20.00,70.00){\vector(0,1){0.2}}
\put(20.00,20.00){\line(0,1){50.00}}
%\end
%\vector(20.00,20.00)(52.00,20.00)
\put(52.00,20.00){\vector(1,0){0.2}}
\put(20.00,20.00){\line(1,0){32.00}}
%\end
\put(20.00,20.00){\framebox(9.67,10.00)[cc]{1}}
\put(40.00,20.00){\framebox(10.00,10.00)[cc]{2}}
\put(20.00,40.00){\framebox(9.67,10.00)[cc]{2}}
\put(40.00,40.00){\framebox(10.00,10.00)[cc]{2}}
\put(20.00,60.00){\framebox(10.00,10.00)[cc]{2}}
\put(40.00,60.00){\framebox(10.00,10.00)[cc]{3}}
\put(45.00,10.00){\makebox(0,0)[cc]{b}}
\put(10.00,45.00){\makebox(0,0)[cc]{b}}
\put(9.67,65.00){\makebox(0,0)[cc]{c}}
%\vector(65.00,20.00)(65.00,70.00)
\put(65.00,70.00){\vector(0,1){0.2}}
\put(65.00,20.00){\line(0,1){50.00}}
%\end
%\vector(65.00,20.00)(97.00,20.00)
\put(97.00,20.00){\vector(1,0){0.2}}
\put(65.00,20.00){\line(1,0){32.00}}
%\end
\put(65.00,20.00){\framebox(9.67,10.00)[cc]{0}}
\put(85.00,20.00){\framebox(10.00,10.00)[cc]{1}}
\put(65.00,40.00){\framebox(9.67,10.00)[cc]{1}}
\put(85.00,40.00){\framebox(10.00,10.00)[cc]{2}}
\put(65.00,60.00){\framebox(10.00,10.00)[cc]{2}}
\put(85.00,60.00){\framebox(10.00,10.00)[cc]{3}}
\put(90.00,10.00){\makebox(0,0)[cc]{b}}
%\vector(110.33,20.00)(110.33,70.00)
\put(110.33,70.00){\vector(0,1){0.2}}
\put(110.33,20.00){\line(0,1){50.00}}
%\end
%\vector(110.33,20.00)(142.33,20.00)
\put(142.33,20.00){\vector(1,0){0.2}}
\put(110.33,20.00){\line(1,0){32.00}}
%\end
\put(110.33,20.00){\framebox(9.67,10.00)[cc]{1}}
\put(130.33,20.00){\framebox(10.00,10.00)[cc]{2}}
\put(110.33,40.00){\framebox(9.67,10.00)[cc]{1}}
\put(130.33,40.00){\framebox(10.00,10.00)[cc]{2}}
\put(110.33,60.00){\framebox(10.00,10.00)[cc]{2}}
\put(130.33,60.00){\framebox(10.00,10.00)[cc]{3}}
\put(135.33,10.00){\makebox(0,0)[cc]{b}}
\put(25.00,10.33){\makebox(0,0)[cc]{a}}
\put(70.00,10.00){\makebox(0,0)[cc]{a}}
\put(115.67,10.00){\makebox(0,0)[cc]{a}}
\put(9.67,25.00){\makebox(0,0)[cc]{a}}
\put(35.00,80.00){\makebox(0,0)[cc]{A}}
\put(80.00,80.00){\makebox(0,0)[cc]{B}}
\put(125.33,80.00){\makebox(0,0)[cc]{C}}
\end{picture}
\end{figure}
Mapovali jsme naivn� matice v doln� troj�heln�kov� form� na body pravo�hl�ch n

rozm�rn�ch rovnob�n�k�. Tyto body jsou klasifikov�ny t�emi rozd�ln�mi statistikami
Eulerovou, Stirlingovou a Mac Mahonovou, ve 3 sm�rech. �t�p� prostor za
Euklidovsk�m. Tyto statistiky rozd�luj� body odli�n�, jak je uk�zan� na obr.
\ref{T�i statistiky} pro t��rozm�rn�m prostor a na sch�matu pro �ty� rozm�rn�
prostor (tabulka \ref{Sch�ma �ty� statistik}).
\begin{table}
\caption{Sch�ma �ty� statistik pro ${\bf N}_4$ v doln� troj�heln�kov� form�}
\label{Sch�ma �ty� statistik}
\begin{tabular}{|r|r|rrrr|rrrrrrr|}
\hline & & \multicolumn{4}{|c|}{Stirling\ I}& \multicolumn{7}
{|c|}{Mac\ Mahon} \\
\hline
& & 6 & & & & & & & & & & \\
& & & 8 & & & & & & & & & \\
& & & 3 & 6 & & & & & & & & \\
& & & & & 1 & 1 & 3 & 5 & 6 & 5 & 3 &1 \\
\hline
Euler & 1 & {\bf 1} & & & & & & & & & & 1 \\
& 11 & 4 & {\bf 7} & & & & &1 & 2 & 5 & 3 & \\
& 11 & 1 & 4 & {\bf 6} & & & 3 & 4 & 4 & & & \\
& 1 & & & & {\bf 1} & 1 & & & & & & \\
\hline
& & 6 &11 & 6 & 1 & $\nwarrow$ & \multicolumn{6}{c|}
{Stirling\ II} \\
\hline
\end{tabular}
\end{table}
Srovn�vali jsme t�i statistiky, av�ak �tvrt� se zde objevila, na diagon�le

Stirlingovy a Eulerovy statistiky. Eulerova ��sla d�l� naivn� matice v doln�
troj�heln�kov� form� podle po�tu obsazen�ch sloupc�. Stirlingova ��sla druh�ho
druhu po��taj� matice s ��dky obsazen�mi postupn� a tyto matice se objevuj� na
pr��ezu obou statistik. Eulerova statistika �t�p� 6 naivn�ch matic v doln�
troj�heln�kov� form� s jedn�m jednotkov�m prvkem na diagon�le do t�� skupin,
Stirlingova ��sla vyhodnocuj� odli�n� naivn� matice v doln� troj�heln�kov� form� s
dv�ma jednotkov�mi prvky na diagon�le.
Nev�m, cosi mysl�te o t�chto koincidenc�ch. Euklidovsk� prostor je pln�

p�ekvapen�. Zd� se b�t �iv�, pokud se jej pokou��me analyzovat, nov� vrstvy se
objevuj� ji� na element�rn�ch �rovn�ch. Euklides se m�lil, kdy� �ekl kr�li
Ptolemaiovi, �e neexistuje ��dn� jin� cesta do jeho prostoru ne� jeho axiomy.
R�zn� kombinatorick� funkce vedou t�mto bludi�t�m jako Ariadnina nit.
\chapter{Kombinatorika p�irozen�ch vektor�}

\label{Kombinatorika p�irozen�mu vektor�}
\section{ Binomi�ln� koeficient}

\label{ Binomi�ln� koeficient}
{\em Binomi�ln� koeficient} je speci�ln� p��pad polynomi�ln�ho koeficient. Tato

definice je neplatn� av�ak odpov�d� fakt�m. Dvourozm�rn� prostor je speci�ln�m
p��padem multidimension�ln�ho prostoru.
Kdy� se binom, �ekn�me $(a+b)$, n�sob� s�m sebou m kr�t a �leny sou�inu se
seskup�, dostaneme nap��klad:
$$(a+b)^4 = a^4 + 4a^3b + 6a^2b^2 + 4ab^3 + b^4\;.$$
Prvn� �len 4 u $a^3b$ po��t� �ady ${\bf aaab}$, ${\bf aaba}$,$ {\bf abaa}$ a ${\bf
baaa}$, t�et� �len 4 u $ab^3$ po��t� �ady ${\bf abbb}$, ${\bf babb}$, ${\bf bbab}$
a ${\bf bbba}$. Binomi�ln� koeficient je naps�n jako ��slo m um�st�n� nad ��slo k
v z�vork�ch
\begin{equation}
{ m \choose k}\;.
\end{equation}
Binomi�ln� koeficient je sou�inem t�� faktori�l� $m!$, $k!_{-1}$, $(m-k)!_{-1}$.

Tedy
\begin{equation}
{ m \choose k} = { m \choose m-k}\;.
\end{equation}
\section{ Polynomi�ln� koeficient}

\label{ Polynomi�ln� koeficient}
Rozd�len� ��sla $m$ do $n$ ��st� je n rozm�rn� vektor ${\bf m}$, jeho� prvky jsou
uspo��dan� v klesaj�c�m po��dku, $m_j \geq m_{j+1}$. Z tohoto vektoru se mohou
generovat v�echny jin� vektory na dan� orbit�, kdy� se jeho prvky permutuj�
jednotkovou permuta�n� matic� p�sob�c� na vektor rozd�len� zprava. T�mto vektor�m
odpov�daj� skal�rn� sou�iny naivn� matice ${\bf N}$ s jednotkov�m vektorem ��dkou
${\bf J}^{\rm T}$ nebo kvadratick� forma ${\bf N}^{\rm T}{\bf N}$, proto�e
\begin{equation}
{\bf J}^{\rm T}{\bf N}= {\bf J}^{\rm T}{\bf N}^{\rm T}{\bf N}\;.
\end{equation}
Existuje $n!$ permuta�n�ch matic av�ak nikoliv tolik permutovan�ch vektor�

sloupc�, kdy� n�kter� prvky vektoru ��dky nejsou rozli�iteln�. Vektory stejn�
d�lky $m_k$ sm��uj� ke kouli a pokud se ot��, jejich permutace jsou
nerozli�iteln�. Pokud v�echny prvky vektoru jsou stejn�, potom ��dn� permutace
nem� jak�koliv ��inek na vektor rozd�len�.
Rozd�l�me prvky vektoru do dvou skupin, jedn� se v�emi nulov�mi prvky, to je $n_0$
prvky, druh� skupiny se v�emi zb�vaj�c�mi $(n-n_0)$ prvky. Po�et mo�n�ch permutac�
se sn�� z faktori�lu $n!$ na binomi�ln� koeficient ${ n \choose n_0}$, nebo
$n!/n_0!(n-n_0)!$.
V p��t�m kroku vyd�l�me druhou skupinu vektor� s d�lkou 1, jejich po�et je $n_1$.
V�echny jin� vektory se se�tou t�et�m �lenem $(n- n_0 -n_1)$ a odpov�daj�c�
permutace binomi�ln�m koeficientem $(n-n_0)!/n_1!(n- n_0 -n_1)!$. T�mto zp�sobem
budeme pokra�ovat, a� v�echny mo�n� hodnoty $m_k$ se vy�erpaj�. Pokud n�jak� $n_k
= 0$, potom v�hodn� $0! = 1$ a odpov�daj�c� �len je ne��inn�. Na konci dostaneme
sou�in binomi�ln�ch koeficient�:
\begin{eqnarray}
\left(\frac{ n!}{n_0!(n-n_0)!}\right)
\left(\frac{(n-n )!}{(n- n_0 -n_1)!}\right)
\left(\frac{(n- n_0 -n_1)!}{n_2!(n- n_0 - n_1 - n_2)!}\right)
\dots \nonumber \\
\left(\frac{(n-\sum_{k=0}^{m-1}n_k)!}{n_m!0!}\right)
\end{eqnarray}
Stejn� faktori�ly se objevuj� postupn� jako d�lenci a d�litel�. Kdy� se vyru��,

ze sou�inu binomi�ln�ch koeficient� zb�v� {\em polynomi�ln� koeficient}
\begin{equation}
n!/\prod_{k\geq0}n_k!
\end{equation}
\label{polynomi�ln� koeficient}
Budeme jej naz�vat {\em polynomi�ln� koeficient pro n permutace} pon�vad� se z�sk�
permutov�n�m $n$ sloupc�. Pozd�ji zkonstruujeme jin� polynomi�ln� koeficient pro
permutace ��dk� naivn� matice.
Omezili jsme index $k$ doln� limitou 0. Koeficient by se mohl ve skute�nosti

pou��vat tak� pro vektory se z�porn�mi prvky. Po�ty $n_k$ shodn�ch vektor� jsou
v�dy kladn�, i kdy� samotn� vektory jsou z�porn�. Polynomi�ln�m koeficientem
po��t�me (\ref{polynomi�ln� koeficient}) body na orbit�ch rozd�len� kladn�ho
k�nusu $n$ rozm�rn�ho prostoru.
Pros�m, v�imn�te si d�le�itosti tohoto kroku. Zn�me vektor ${\bf m}$ p�esn�, av�ak
nahrazujeme jej odpov�daj�c�m rozd�len�. V�echny body na dan� orbit� se pova�uj�
za {\em ekvivalentn�}. Nahrazen� vektoru ${\bf m}$ rozd�len�m je logick�
abstrakce. M�eme pokra�ovat d�le, rozd�len� se srovn�v� s analytickou funkc� a
orbita se popisuje hustotou rozd�len�.
\section{Simplexov� sou�ty polynomi�ln�ch koeficient�}
\label{Simplexov� sou�ty polynomi�ln�ch koeficient�}
Nyn� je mo�n� pou��t op�t sch�mata rozd�len� a studovat sou�ty polynomi�ln�ch

koeficient� na v�ech orbit�ch rovinn�ch simplex�, to znamen�, v�ech p�irozen�ch n
rozm�rn�ch vektor� s konstantn�mi sou�ty m.
Celkov� sou�ty jsou zn�m� v kombinatorice jako rozd�len� $m$ nerozli�iteln�ch

v�c� (objekt�) do $n$ p�ihr�dek. Se�tou se binomi�ln�m koeficientem
\begin{equation}
\sum_{k\geq0} n!/\prod n_k! = { m+n-1 \choose m}
= { m+n-1 \choose n-1}
\end{equation}
\label{binomi�ln� koeficient}
Oba binomi�ln� koeficienty jsou ve skute�nosti rozd�ln� formy jednoho koeficientu.

Nejsnadn�ji se tento binomi�ln� koeficient z�sk� sledov�n�m v�ech mo�nost� $m$
v�c� do ��dky $(n-1)$ (objekty druh�ho druhu) p�edstavuj�c�ch d�l�c� st�ny
odd�l�. Existuje $(m+n-1)$ objekt� dvou druh� a v�sledkem je jednodu�e dan�
binomi�ln� koeficient. Kdo nen� uspokojen t�mto v�kladem, m�e dok�zat
(\ref{binomi�ln� koeficient}) {\em �plnou indukc�}.
Testovali jsme vztah u jednoduch�ch p��pad� a fungoval dob�e. Tedy p�edpokl�dejme,

�e plat� pro v�echny n rozm�rn� vektory s $(m-1)$ prvky a pro v�echny $(n-1)$
rozm�rn� vektory s $m$ prvky. Pou�ijeme proposici pro po��t�n� bod� se sou�ty $m$
v $n$ rozm�rech. Tyto body rozd�l�me do dvou odli�n�ch podmno�in. V jedn�
podmno�in� budou v�echny body maj�c� jako posledn� prvek 0. V�echny jsou jasn� v $
(n-1)$ rozm�rn�m podprostoru a po��taj� se binomi�ln�m koeficientem ${ m+n-2
\choose m}$. V druh� podmno�in� se po��taj� vektory maj�c�ch jako posledn� prvek
alespo� 1. Ty se z�skaj� z rozd�len� $(m-1)$ v�c� do p�esn� $n$ ��st� p�i�ten�m 1
k prv�mu prvku. Toto p�id�n� nem�n� odpov�daj�c� po�et bod� ${ m+n-2 \choose m-
1}$. V�sledek je tvo�en sou�tem 2 binomi�ln�ch koeficient� a ov�� se v�po�tem
\begin{eqnarray}
\left(\frac{(m+n-2)!}{m!(n-2)!}\right) +
\left(\frac{(m+n-2)!}{(m-1)!(n-1)!}\right) = \nonumber \\
\left(\frac{(m+n-2)![(n-1)+m]}{m!(n-1)!}\right) = { m+n-1 \choose m}\;.
\end{eqnarray}
\label{sou�tu 2}
Jako bylo �e�eno, nebudou n�s zaj�mat vektory se z�porn�mi znam�nky, av�ak je
pou�n� uk�zat v�sledky podle doln� limity hodnoty $r$, kter� se objevuje jako
parametr $(1-r)$ �lenu $n$ v binomi�ln�ch koeficientech. Hodnotu $r$ lze
pova�ovat za faktor diferencuj�c� simplex
$$\begin{tabular}{|l|cccc|}
\hline
Doln� limita & -1 & 0 & 1 & 2 \\
\hline
& & & & \\
Body simplexu & ${ m+2n-1 \choose n-1}$ &
${ m+n-1 \choose n-1}$
& ${ m-1 \choose n-1}$ & ${ m-n-1 \choose n-1}$ \\
& & & & \\
\hline
\end{tabular}$$
Binomi�ln� koeficienty ${ m+3-1 \choose m}$ jsou zn�m� jako troj�heln�kov� ��sla.
Po��taj� body 3 rozm�rn�ch rovin, co� jsou rovnostrann� troj�heln�ky.
\section{Diference normalizovan�ch simplex�}

\label{Diference normalizovan�ch simplex�}
Spo��tali jsme p��mo body rovinn�ch simplex�, nyn� pou�ijeme sch�mata rozd�len� a
vlo��me do nich polynomi�ln� koeficienty, podobn� jako jsme to provedli u
cyklick�ch index� v kapitole 7. Omez�me se na p��pady, kdy $m=n$. Jako p��klad
d�me sch�ma pro $m=n=6$:
$$\begin{tabular}{|r|rrrrrr|}
\hline
na & 1 & 2 & 3 & 4 & 5 & 6 \\
\hline
m=6 & 6 & & & & & \\
5 & & 30 & & & & \\
4 & & 30 & 60 & & & \\
3 & & 15 & 120 & 60 & & \\
2 & & & 20 & 90 & 30 & \\
1 & & & & & & 1 \\
\hline
$\sum$ & 6 & 75 & 200 & 150 & 30 & 1 \\
\hline
\end{tabular}$$
V prv�m sloupci se po��taj� vrcholy rovinn�ho simplexu, v druh�m sloupci body na 2

rozm�rn�ch hran�ch, v t�et�m sloupci body jeho 3 rozm�rn�ch stran. Pouze posledn�
bod le�� uvnit� 6 rozm�rn� roviny, v�ech ostatn�ch 461 bod� le�� na jeho
hranic�ch. To je dosti p�ekvapuj�c� vlastnost velmi rozm�rn�ch prostor�, �e
ob�lka jejich norm�ln�ch rovinn�ch simplex� je tak velk�. Av�ak nesm�me
zapomenout, �e obvykle $m\gag n$ potom existuje v�ce bod� uvnit� ne� na hranici.
Sloupcov� sou�ty n�sledn�ch normalizovan�ch rovinn�ch simplex� lze uspo��dat do

tabulky \ref{Van der Mondova identita}, jej� ��dky jsou zn�m� jako {\em Van der
Mondova identita}.
\begin{table}
\caption{Van der Mondova identita}
\label{Van der Mondova identita}
\hline
k & 1 & 2 & 3 & 4 & 5 & 6 & $\Sigma$ \\
\hline
m=1 & 1 & & & & & & 1 \\
2 & 2 & 1 & & & & & 3 \\
3 & 3 & 6 & 1 & & & & 10 \\
4 & 4 & 18 & 12 & 1 & & & 35 \\
5 & 5 & 40 & 60 & 20 & 1 & & 126 \\
6 & 6& 75 & 200 & 150 & 30 & 1 & 462 \\
\hline
\end{tabular}
\end{table}
Prvky v ka�d� ��dce lze zapsat jako sou�iny dvou binomi�ln�ch koeficient�,
nap��klad $75 = (6!/4!2!)\times(5!/4!1!)$. To je speci�ln� p��pad identity
\begin{equation}
\sum_{i=0}^{m-k}{ m \choose k+i}{ m-k \choose i}
= { m+k \choose m}
= { m+n-1 \choose n-1}
\end{equation}
Sou�et sou�in� dvou binomi�ln�ch koeficient� lze zapsat jako form�ln� mocniny
binomi�lu
\begin{equation}
\left({ m \choose i} + 1\right)^n =
{ m+n \choose m}
\end{equation}
Tento vztah po��t� body rovinn�ch simplex� v jednom sm�ru. Jeho speci�ln�m
p��padem je {\em Waltisova identita} pro $m=n$:
\begin{equation}
\sum_{i=0}^{n/2}{ n \choose i}^2 = { 2n \choose n}
\end{equation}
Interpretujeme ji m, ve kter� prvn� vektor je zako�en�n a pouze $(n-1)$ jin�ch

vektor� se permutuje. Nap��klad:
$$\begin{tabular}{|l|c|ccc|cc|c|r|}
\hline
Orbity & 4000 & 3100 & 1300 & 2200 & 2110 & 1210 & 1111& $\sum$ \\
\hline Body & 1 & 3 & 3 & 3 & 3 & 6 & 1 & 20 \\
\hline Po�ty & 1 & \multicolumn{3}{|c|} { 9} &
\multicolumn{2}{|c|} { 9} & 1 & 20 \\ \hline
\end{tabular}$$
\section{Diference podle jednotkov�ch prvk�}

\label{Diference podle jednotkov�ch prvk�}
Kdy� uspo��d�me sch�mata rozd�len� podle po�tu jednotkov�ch vektor� $n_1$,

dostaneme diferenci rovinn�ho simplexu. Nap��klad pro $m=n=5$:
\hline
$n_1$ & 0 & 1 & 2 & 3 & 4 & 5 \\
\hline
m=5 & 5 & & & & & \\
4 & & 20 & & & & \\
3 & 20 & & 30 & & & \\
2 & & 30 & & 20 & & \\
1 & & & & & & 1 \\
\hline
$\sum$ & 25 & 50 & 30 & 20 & 0 & 1 \\
\hline
\end{tabular}$$
V�sledn� sloupcov� sou�ty polynomi�ln�ch koeficient� se zobraz� v tabulkov� form�

v tabulce \ref{Diference podle jednotkov�ch prvk�}
\begin{table}
\caption{Diference podle jednotkov�ch prvk�}
\label{Diference podle jednotkov�ch prvk�}
\hline
$n_1$ & 0 & 1 & 2 & 3 & 4 & 5 & 6 & $\Sigma$ \\
\hline
m=0 &1 & & & & & & & 1 \\
1 & 0 & 1 & & & & & & 1 \\
2 & 2 & 0 & 1 & & & & & 3 \\
3 & 3& 6 & 0 & 1 & & & & 10 \\
4 &10 & 12 & 12 & 0 & 1 & & & 35 \\
5 &25 & 50 & 30 & 20 & 0 & 1 & &126 \\
6 &71 &150 &150 & 60 & 30 & 0 & 1 &462 \\
\hline
\end{tabular}
\end{table}
��sla $b_{i0}$ tvo�� vektory bez jednotkov�ch prvk�. Ty lze nazvat {\em podrovinn�
��sla}, proto�e generuj� po�et bod� norm�ln�ho rovinn�ho simplexu n�soben�m
binomi�ln�mi koeficienty:
\begin{equation}
(b_i + 1)^m = { m+n-1 \choose m}
\end{equation}
Existuje $(n-k)$ rozm�rn�ch vektor� bez jednotkov�ch prvk� av�ak s nulov�mi prvky.
Jejich $(n-k)$ prvk� se kombinuje s $k$ jednotkov�mi prvky. Kdy� $m \neq n$, potom
tyto vztahy jsou slo�it�j��. Odpov�daj�c� podrovinn� ��sla se z�skaj� v�po�ty
rozd�len� bez jednotkov�ch ��st�. Po��tek tabulky je
\hline
n & 0 & 1 & 2 & 3 & 4 & 5 & 6 \\
\hline
m=0 & 1& 1 & 1 & 1& 1& 1 & 1 \\
1 & 0 & 0 & 0 & 0 & 0 & 0 & 0 \\
2 & 0 & 1 & 2 & 3& 4& 5 & 6 \\
3 & 0 & 1 & 2 & 3 & 4& 5 & 6 \\
4 & 0 & 1 & 3 & 6 &10& 15 &21 \\
5 & 0 & 1 & 4 & 9 &16& 25 &36 \\
6 & 0 & 1 & 5 &13 &26& 45 &71 \\
\hline
\end{tabular}$$
Jej� hodnoty $b(i,j)$ pro mal� $m$ jsou:

\begin{itemize}
\item b(0,n) = 1;
\item b(1,n) = 0;
\item b(2,n) = ${ n \choose 1}$;
\item b(3,n) = ${ n \choose 1}$;
\item b(4,n) = ${ n \choose 1}+{ n \choose 2} =
{ n+1 \choose 2}$;
\item b(5,n) = ${ n \choose 1} + 2{ n \choose 2} = n^2$;
\item b(6,n) = ${ n \choose 1} + 3{ n \choose 2} +
3{ n \choose 3}= (n^3-n)/2$.
\end{itemize}
Podrovinn� ��sla se zde objevuj� na diagon�le. P��klad jejich aplikace pro $m =

4,\ na = 6$:
$$21 + 6\times5 + 15\times4 + 20\times0 + 15\times1 = 126 = { 9 \choose 4}\;.$$
Vektory bez jednotkov�ch prvk� se kombinuj� s jednotkov�mi vektory.
\section{Diference podle jednoho prvku}

\label{Diference podle jednoho prvku}
V sch�matech rozd�len� se po��taj� body na sf�rick�ch orbit�ch. Orientujeme

rovinn� simplex ve sm�ru jednoho vektoru a potom diferencujeme rovinu podle pouze
jednoho zvl�tn�ho vektor ${\bf x}$. To lze uk�zat na 2 rozm�rn�m komplexu:
$$\begin{tabular}{|l|l|rrrrrr|c|}
\hline
$m_a$ & & 0 & 1 & 2 & 3 & 4 & 5 & Orbita \\
\hline
Body &0 & * & * & * & * & * & * & 0,m\\
&1 & & * & * & * & * & * & 1,(m-1) \\
&2 & & & * & * & * & * & 2,(m-2)\\
&3 & & & & * & * & * & 3,(m-3)\\
&4 & & & & & * & * & 4,(m-4)\\
&5 & & & & & & * & 5,(m-5)\\
\hline
Po�et & & 1 & 2 & 3 & 4 & 5 & 6 & \\
\hline
\end{tabular}$$
2 rozm�rn� komplex tvo�� 3 rozm�rn�m simplex a jeho body pro rozd�ln� hodnoty
vektoru ${\bf a}$ se po��taj� sloupcov�mi sou�ty. Je to podobn� situaci, kdy� body
(n-1) rozm�rn�ho komplexu se po��taj� pro rozd�ln� hodnoty $m$, $m_k$ jdou od 0 k
$m$. Body se po��taj� binomi�ln�mi koeficienty ${ m+k-2 \choose k}$. Nap��klad
pro $n=m=7$:
$$\begin{tabular}{|l|rrrrrrrr|}
\hline
$m_k$ & 0& 1 & 2 & 3 & 4 & 5 & 6 & 7\\
\hline
Binomi�ln� koeficient& 792& 462& 252 & 123 & 56 & 21 & 6 & 1\\
\hline
\end{tabular}$$
Dostaneme identitu
\begin{equation}
\sum_{k=0}^m { m+k-2 \choose k} = { m+n-1 \choose m}
\end{equation}
Nyn� zavedeme jinou diferenci.
\section{Diference $\Delta(n)$ rovinn�ch simplex�}

\label{Rozd�l}
\begin{figure}
\caption{ Diference rovinn�ho simplexu. Je tvo�ena jedn�m vrcholem, jednou
ne�plnou hranou, jednou ne�plnou stranou, atd.}
\label{Rozd�l of}
%\emline(67.11,89.00)(107.11,20.00)
\multiput(67.11,89.00)(0.12,-0.21){334}{\line(0,-1){0.21}}
%\end
%\emline(27.11,20.00)(67.11,89.00)
\multiput(27.11,20.00)(0.12,0.21){334}{\line(0,1){0.21}}
%\end
\put(27.11,20.00){\circle{4.00}}
\put(47.44,20.00){\circle{4.00}}
\put(67.11,20.00){\circle{4.00}}
\put(87.11,20.00){\circle{4.00}}
\put(107.11,20.00){\circle{4.00}}
\put(37.44,37.67){\circle{4.00}}
\put(97.11,37.33){\circle{4.00}}
\put(57.11,37.33){\circle{4.00}}
\put(77.11,37.00){\circle{4.00}}
\put(37.11,37.00){\circle{4.00}}
\put(47.11,20.00){\circle{4.00}}
\put(47.11,54.00){\circle{4.00}}
\put(67.11,54.00){\circle{4.00}}
\put(87.11,54.33){\circle{4.00}}
\put(57.11,71.67){\circle{4.00}}
\put(77.11,71.67){\circle{4.00}}
\put(67.11,89.00){\circle{4.00}}
\bezier{64}(66.67,61.67)(75.00,57.33)(69.00,60.67)
\bezier{72}(69.00,60.67)(78.33,53.67)(73.33,57.00)
\bezier{76}(73.33,57.00)(81.33,49.00)(76.33,54.33)
\bezier{88}(76.33,54.33)(84.67,43.67)(80.00,50.33)
\bezier{88}(80.00,50.33)(88.00,39.67)(83.00,46.33)
\bezier{84}(83.00,46.33)(90.33,35.67)(86.00,42.00)
\bezier{96}(86.00,42.00)(93.33,29.00)(88.67,37.00)
\bezier{104}(88.67,37.00)(94.67,22.00)(91.33,31.00)
\bezier{88}(91.33,31.00)(95.00,17.33)(93.33,25.00)
\bezier{76}(93.33,25.00)(93.67,13.00)(94.00,19.67)
\bezier{44}(94.00,19.67)(92.00,12.33)(93.00,15.33)
\bezier{52}(93.00,15.33)(87.00,10.33)(91.67,13.33)
\bezier{76}(91.67,13.33)(79.67,10.00)(86.33,11.67)
\bezier{120}(86.33,11.67)(69.00,9.33)(81.33,10.67)
\bezier{136}(81.33,10.67)(60.33,10.67)(73.00,10.33)
\bezier{100}(73.00,10.33)(57.00,10.00)(66.33,10.67)
\bezier{104}(66.33,10.67)(50.00,11.33)(59.33,10.67)
\bezier{104}(59.33,10.67)(44.00,10.67)(54.33,10.67)
\bezier{156}(54.33,10.67)(30.67,10.67)(46.00,10.67)
\bezier{136}(46.00,10.67)(24.00,11.33)(35.67,10.67)
\bezier{124}(35.67,10.67)(16.33,14.33)(27.67,11.33)
\bezier{60}(27.67,11.33)(19.33,17.33)(23.00,14.00)
\bezier{36}(23.00,14.00)(20.33,19.67)(21.67,17.00)
\bezier{72}(21.67,17.00)(24.00,27.33)(21.33,20.33)
\bezier{52}(21.33,20.33)(27.67,26.67)(23.67,24.67)
\bezier{52}(23.67,24.67)(31.00,27.67)(26.33,25.33)
\bezier{72}(26.33,25.33)(36.67,28.33)(30.00,27.33)
\bezier{100}(30.00,27.33)(44.00,32.33)(35.33,28.00)
\bezier{92}(35.33,28.00)(48.67,34.33)(41.00,31.00)
\bezier{60}(41.00,31.00)(48.67,36.67)(44.33,33.00)
\bezier{72}(44.33,33.00)(52.00,41.67)(48.00,36.67)
\bezier{76}(48.00,36.67)(55.33,46.33)(50.67,41.00)
\bezier{68}(50.67,41.00)(56.67,50.00)(53.33,45.33)
\bezier{84}(53.33,45.33)(59.67,57.00)(55.67,50.00)
\bezier{80}(55.67,50.00)(61.67,61.67)(58.33,55.67)
\bezier{60}(58.33,55.67)(63.33,63.67)(60.33,59.33)
\bezier{44}(60.33,59.33)(65.33,64.00)(62.33,61.67)
\bezier{32}(62.33,61.67)(67.33,61.33)(64.33,62.33)
%\emline(27.00,20.00)(107.00,20.00)
\put(27.00,20.00){\line(1,0){80.00}}
%\end
\end{picture}
\end{figure}
Doposud se permutovaly nulov� prvk� s jin�mi prvky. Vylou��me nulov� prvek a

po��t�me pouze existuj�c� (nenulov�) vektory a nikoliv virtu�ln� vektory. To
znamen�, �e po��t�me postupn� v�echny k rozm�rn� vektory $(k = 1$ a� $n)$ s
konstantn�mi sou�ty $m$. Pokud nakresl�me �ty�st�n (obr.\ref{Rozd�l of}), potom
se��tan� mno�ina bod� je tvo�ena jedn�m vrcholem, jednou hranou bez druh�ho
vrcholu, vnit�kem jedn� strany a �ty�rozm�rn�m j�drem. V kombinatorice jsou tyto
vektory zn�m� jako {\em kompozice}. Ty lze uspo��dat do sch�mat rozd�len�. Pro
$m=5$ dostaneme:
$$\begin{tabular}{|r|ccccc|r|}
\hline
n & 1 & 2 & 3 & 4 & 5 & $\Sigma$ \\
\hline
m=5& 5& & & & & 1 \\
4& & 41;14 & & & & 2 \\
3& & 32;23 & 311;131;113, & & & 5 \\
2& & & 221;212;122; & 2111;1211;1121;1112 & & 7 \\
1& & & & &11111 & 1 \\
\hline
$\sum$ & 1& 4 & 6 & 4 & 1 & 16\\
\hline
\end{tabular}$$
Sloupcov� sou�ty norm�ln�ch rovinn�ch simplex� d�vaj� tabulku \ref{Binomi�ln�

koeficient�}.
\begin{table}
\caption{Matice binomi�ln�ch koeficient� {\bf B}}
\label{Binomi�ln� koeficient�}
\hline
k & 1 & 2 & 3 & 4 & 5 & 6 & $\Sigma$ \\
\hline
m=1 & 1 & & & & & & 1 \\
2 & 1 & 1 & & & & & 2 \\
3 & 1 & 2 & 1 & & & & 4 \\
4 & 1 & 3 & 3 & 1 & & & 8 \\
5 & 1 & 4 & 6 & 4 & 1 & & 16 \\
6 & 1 & 5 & 10 &10 & 5 & 1 & 32 \\
\hline
\end{tabular}
\end{table}
Oba indexy v tabulce \ref{Binomi�ln� koeficient�} byly sn�eny o jednotku, k

dosa�en� spr�vn�ho binomi�ln�ho koeficientu ${ k-1 \choose m-1}$. M�li jsme pot�e
s binomi�ln�m koeficientem u� d��ve, kdy� se objevily jako ${ m+n-1 \choose m}$. V
tomto p��pad� zapl�uj� matici jinak, jako v tabulce \ref{Matice bf B}:
\begin{table}
\caption{Matice ${\bf B}{\bf B}^{\rm T}$ binomi�ln�ch koeficient�}
\label{Matice bf B}
\hline
k & 1 & 2 & 3 & 4 & 5 & 6 \\
\hline
m=0 & 1 & 1 & 1 & 1 & 1 & 1 \\
1 & 1 & 2 & 3 & 4 & 5 & 6 \\
2 & 1 & 3 & 6 & 10 & 15 & 21 \\
3 & 1 & 4 & 10 & 20 & 35 & 56 \\
4 & 1 & 5 & 15 & 35 & 70 &126 \\
5 & 1 & 6 & 21 & 56& 126 &252 \\
\hline
\end{tabular}
\end{table}
V obou tabulk�ch binomi�ln�ch koeficient� jejich prvky se z�skaly podobn�, to jest

jako sou�et dvou soused�, lev�ho a horn�ho s tou v�jimkou, �e v tabulce
\ref{Binomi�ln� koeficient�} lev� prvek se p�id�v� pouze pokud $j \geq i$.
P�ipome�te si operace s rozd�len�mi a jejich po��t�n�m podle doln� dovolen� limity

��st�. Zde do�lo k podobn�m posun�m hodnot tabulek \ref{Binomi�ln� koeficient�}
a \ref{Matice bf B}, av�ak operaci prov�d� matice binomi�ln�ch koeficient� ${\bf
B}^{\rm T}$. Permutujeme $k$ nenulov�ch prvk� s $(n-k)$ nulov�mi prvky a z ��sti
rovinn�ho simplexu dostaneme cel� simplex. Tedy tato ��st je diferenc� $\Delta(n)
$. Pon�vad� existuje v�ce rozd�l�, toto je diference podle po�tu vektor� $n$. V
�ty�st�nu se jeden vrchol n�sob� �ty�ikr�t, jedna hrana �estkr�t, jedna strana
�ty�ikr�t, vnit�ek pouze jednou.
Nyn� se m�eme vr�tit k tabulce \ref{Binomi�ln� koeficient�}. Jej� prvky maj�

rekurenci
\begin{equation}
b_{11} = 1;\ b_{ij} = b_{i-1,j} + b_{i-1,j-1}
\end{equation}
Generuj� se binomem
\begin{equation}
(1_i + 1)^m = 2^m.
\end{equation}
U� jsme formulovali rekurentn� vzorec tabulky \ref{Matice bf B} v (\ref{sou�tu

2}). V�imn�te si, �e prvky tabulky \ref{Matice bf B} jsou sou�ty v�ech prvk� jej�
p�edch�zej�c� ��dky nebo sloupce, co� je d�sledek po sob� n�sleduj�ch aplikac�
(\ref{sou�tu 2}).
Inverzn� matice ${\bf B}^{-1}$ k matici ${\bf B}$ se z�sk� z form�ln�ho binomu
\begin{equation}
(1_i - 1)^m = 0\;.
\end{equation}
Je to pr�v� matice ${\bf B}$, jej� prvky se n�sob� st��dav� znam�nky $(-1)^{j-i}$.
\section{Rozd�l $\Delta(m)$}
\label{Rozd�l (m)}
Kdy� jsme uspo��dali vektorov� kompozice do tabulky, zab�vali jsme se pouze jej�mi
sloupcov�mi sou�ty. Existuj� tak� ��dkov� sou�ty, kter� po��taj� kompozice
klasifikovan� podle nejv�t��ho vektoru $m_k$. N�sledn� v�sledky pro $n=m$ lze
uspo��dat do tabulky \ref{Kompozice vektor� s m ��stmi}
\begin{table}
\caption{Kompozice vektor� s m ��stmi}
\label{Kompozice vektor� s m ��stmi}
\begin{tabular}{|r|rrrrrrrrr|}
\hline
n & 1 & 2 & 3 & 4 & 5 & 6 & 7 & 8 & 9 \\
\hline
m =1 & 1& 1& 1 & 1& 1 & 1 &1 &1 &1 \\
2 & & 1 & 2 & 4 & 7 &12 &20 &33 &54 \\
3 & & & 1 & 2 & 5 &11 &23 &47 &94 \\
4 & & & & 1 & 2 & 5 &12 &25 &59 \\
5 & & & & & 1 & 2 &5 &12 &28 \\
6 & & & & & & 1 &2 &5 &12 \\
& & & & & & &1 &2 & 5\\
& & & & & & & &1 &2 \\
& & & & & & & & &1 \\
\hline
$\sum$ &1 & 2 & 3 & 8 &16 &32&64 &128 &256 \\
\hline
\end{tabular}
\end{table}
Prvky $c_{ij}$ tabulky \ref{Kompozice vektor� s m ��sti} jsou sou�ty

polynomi�ln�ch koeficient� po��taj�c�ch kompozice. Jejich sloupcov� sou�ty jsou
$2^{j-1}$. Pro $j \leq j/2$ prvky $c_{ij}$ z�st�vaj� konstantn�. Nap��klad
$$\begin{tabular}{|c|c|}
\hline
Orbita & \Po�et kompozic \\
\hline
$m-3,3$ & 2 \\
$m-3,2,1$ & 6 \\
$m-3,1^3$ & 4 \\
\hline
$\sum$ & 12. \\
\hline
\end{tabular}$$
Pro $i=2$ prvky $c_{2j}$ jsou sou�ty binomi�ln�ch koeficient� a jejich rekurence
je
\begin{equation}
c_{2j} = \sum_{k=1}^{j/2}{ j-k \choose k} = 2c_{2,j-1} - c_{2,j-3}
\end{equation}
kde k je po�et 2.
\section{ Druh� diference-- Fibonacciho ��sla}

\label{ Druh� diference-- Fibonacciho ��sla}
Kdy� p�ipust�me jako nejmen�� prvek 2, dostaneme tabulku \ref{ Fibonacciho ��sla}
bod� useknut�ch rovinn�ch simplex�. Jej� ��dkov� sou�ty jsou zn�m� jako {\em
Fibonacciho ��sla}. V st�edov�k� aritmetick� knize se objevily jako odpov�� na
ot�zku o po�tu p�r� kr�l�k� v n�sleduj�c�ch vrz�ch.
\begin{table}
\caption{Fibonacciho ��sla}
\label{Fibonacciho ��sla}
\begin{tabular}{|r|rrr|r|}
\hline
n & 1 & 2 & 3 & $\Sigma$ \\
\hline
m=2 & 1 & & & 1 \\
3 & 1 & & & 1 \\
4 & 1 & 1 & & 2 \\
5 & 1 & 2 & & 3 \\
6 & 1 & 3& 1 & 5 \\
7 & 1 & 4 & 3 & 8 \\
\hline
\end{tabular}
\end{table}
Vektory po��tan� pro $m=7$ jsou: 7; 52, 25, 43, 34; 322, 232,
223.
V�imn�te si, �e prvky tabulky \ref{ Fibonacciho ��sla} jsou binomi�ln� koeficienty
posunut� v ka�d�m sloupci o 2 ��dky. Fibonacciho ��sla $F_m$ maj� rekurenci
\begin{equation}
F_m = F_{m-1} + F_{m-2}\;.
\end{equation}
Prvky tabulky \ref{ Fibonacciho ��sla}, $f_{ij}$ se z�skaj� p�i�ten�m 2 ke ka�d�mu

vektoru s $(j-1)$ nenulov�mi prvky nebo 1 k nejv�t��mu prvku j rozm�rn�ch vektor�
\begin{equation}
f_{21} = 1;\ f_{ij} = f_{i-2,j-1} + f_{i-1,j}
\end{equation}
V ka�d� ��dce se opakuj� v�echny prvky obou p�edch�zej�c�ch ��dk�, co� d�v�
rekurenci Fibonacciho ��sel.
Jin� zp�sobem dosa�en� Fibonacciho ��sla jsou kompozice, ve kter� v�echny prvky
jsou lich�. Dostaneme ��dk� Pascal�v troj�heln�k:
$$\begin{tabular}{|r|rrrrrr|r|}
\hline
k & 1 & 2 & 3 & 4 & 5 & 6 & $\Sigma$ \\
\hline
m=1 & 1 & & & & & & 1 \\
2 & 0 & 1 & & & & & 1 \\
3 & 1& 0 & 1 & & & & 2 \\
4 & 0 & 2 & 0 & 1 & & & 3 \\
5 & 1 & 0 & 3 & 0 & 1 & & 5 \\
6 & 0 & 3 & 0 & 4 & 0 & 1 & 8 \\
\hline
\end{tabular}$$
Nap��klad posledn� ��dka po��t� kompozice: $51,\ 15,\ 33;\ 4\times(3111);\

111111$.
\section{Fibonacciho spir�ly}
\label{Fibonacciho spir�ly}
\begin{figure}
\caption{Fibbonacciho spir�la. �tverce p�epon pravo�hl�ch troj�heln�k� s
n�sledn�mi Fibbonacciho odv�snami jsou lich� Fibbonacciho ��sla}
\label{Fibbonacciho spir�la}
%\emline(10.33,50.00)(110.00,50.00)
\put(10.33,50.00){\line(1,0){99.67}}
%\end
%\emline(80.00,1.67)(80.00,151.67)
\put(80.00,1.67){\line(0,1){150.00}}
%\end
%\emline(80.00,70.00)(100.00,50.33)
\multiput(80.00,70.00)(0.12,-0.12){164}{\line(1,0){0.12}}
%\end
%\emline(100.00,50.33)(80.00,10.33)
\multiput(100.00,50.33)(-0.12,-0.24){167}{\line(0,-1){0.24}}
%\end
%\emline(80.00,10.33)(20.00,50.00)
\multiput(80.00,10.33)(-0.18,0.12){331}{\line(-1,0){0.18}}
%\end
%\emline(20.00,50.00)(80.00,150.00)
\multiput(20.00,50.00)(0.12,0.20){501}{\line(0,1){0.20}}
%\end
\put(95.00,65.00){\makebox(0,0)[cc]{$\sqrt{2}$}}
\put(20.00,40.00){\makebox(0,0)[cc]{$-3$}}
\put(100.00,40.00){\makebox(0,0)[cc]{1}}
\put(70.00,70.00){\makebox(0,0)[cc]{1}}
\put(69.67,10.00){\makebox(0,0)[cc]{$-2$}}
\put(70.00,150.00){\makebox(0,0)[cc]{5}}
\end{picture}
\end{figure}
Pokud nakresl�me na dv� ortogon�ln� osy n�sledn� Fibonacciho ��sla, potom

p�eponami spojuj�c�mi n�sledn� body odpov�daj�c�ch pravo�hl�ch troj�heln�k� jsou
odmocniny �tverc� Fibonacciho ��sel $F_{2k+1}$ (obr. \ref{Fibbonacciho spir�la}).
To ukazuje na identitu
\begin{equation}
F_{2k+1} = F_{k+1}^2 + F_k^2
\end{equation}
Podobn� identita se z�sk� pro sud� ��sla z diference dvou �tverc� Fibonacciho
��sel, nap��klad $F_8 = F_5^2 - F_3^2 = 21 = 25 - 4$. Tato diference m�e b�t
naps�na jako sou�et sou�in� Fibonacciho ��sel.
\begin{equation}
F_{2k} = F_{k+1}^2 - F_{k-1}^2 = F_{k}^2 + F_kF_{k-1}
\end{equation}
Postupn� rozlo��me vy�� Fibonacciho ��sla a vyj�d��me koeficienty ni��ch

Fibonacciho ��sel jako:
\begin{equation}
F_{2k+1} = F_2F_{2k} + F_1F_{2k-1} = F_3F_{2k-1} + F_2F_{2k-2} =
\dots
\end{equation}
Objevuje se tu je�t� jin� vzorec
\begin{equation}
F_{n+1} F_{n-1} - F^2_n = (-1)^n
\end{equation}
Nap��klad p�i $n=5: 3\times8 - 25 = -1$.
Tyto vztahy lze formulovat v maticov� form� (s pou�it�m znalosti co je determinant

matice) jako
\left(
\begin{array}{cc}
F_{n+1} & F_{n} \\
F_{n} & F_{n-1}
\end{array}
\right)
& = &
\left(
\begin{array}{ccc}
1 & 1 \\
1 & 0
\end{array}
\right)^n\;.
\end{array}$$
Tento vztah vede ke dv�ma skute�nostem. Prvou jsou vlastn� hodnoty matice, viz
pozd�j�� kapitoly, druhou je nulov� mocnina t�to matice:
\left(
\begin{array}{cc}
1 & 1 \\
1 & 0
\end{array}
\right)^0
& = &
\left(
\begin{array}{ccc}
1 & 0 \\
0 & 1
\end{array}
\right)
& = &
\left(
\begin{array}{cc}
F_1 & F_0 \\
F_0 & F_{-1}
\end{array}
\right)\;.
\end{array}$$
Na diagon�le jsou hodnoty $F_{n+1}$ a $F_{n-1}$. Tento fakt d�v� mo�nost

prodlou�it Fibonacciho ��sla k z�porn�m index�m. Tato s�rie mus� b�t: $1, -1, 2,
-3, 5, -8, \dots$. Dostaneme tato ��sla op�t jako sou�ty dvou n�sledn�ch
Fibonacciho ��sel, ��dkov� sou�ty prvk� ${\bf B}^{-1}$ nebo jako prvky jejich
vytvo�uj�c� matice
$$\left(
\begin{array}{cc}
0 & 1 \\
1 & -1
\end{array}
\right)^n\;.$$
\chapter{Mocninov� s�rie}
\label{Mocninov� s�rie}
\section{Polynomi�ln� koeficienty pro m permutace}

\label{Polynomi�ln� koeficienty pro m permutace}
Polynomi�ln� koeficienty byly definoval pro permutace sloupc� vektor-��dk�. Je

jasn�, �e takov� koeficient mus� b�t pou�iteln� pro transponovan� vektor-��dky, to
znamen�, �e pro vektor-sloupce. Zd� se, �e nen� nutn� m�t n�kter� speci�ln�
koeficienty pro permutace ��dk� vektor-sloupc�, kdy� jedin�m rozd�lem by bylo, �e
odpov�daj�c� permuta�n� matice p�sob� na vektor zleva m�sto zprava. Av�ak rozd�ln�
situace se objevuje u �ad symbol�, nap��klad $(\bf aaabbccdef)^{\rm T}$. Ur��me
snadno po�et �ad vytvo�en�ch polynomi�ln�m koeficientem $10!/3!2!2!1!1!1!$.
Nem�eme odli�it stejn� symboly, tedy jejich vz�jemn� permutace jsou ne��inn� jako
permutace vektor� maj�c�ch stejn� d�lky. Av�ak tento polynomi�ln� koeficient se
li�� od polynomi�ln�ho koeficientu pro n permutace. Polynomi�ln� koeficient pro n
permutace permutuje po�ty $n_k$ vektor� maj�c�ch stejnou hodnotu () $m_k$. Nyn� se
permutuj� v�skyty jednotliv�ch vektor� ${\bf j}$, se�ten� jako $m_j$,. Z p��kladu
je jasn�, �e n�kter� hodnoty $m_j$ mohou b�t stejn� pro v�ce vektor� (1 pro t�i, 2
pro dva). Tady je u�ite�n� nov� index k (jeho hodnoty jsou toto�n� s ��slem $m_k$
samotn�m. Po�et vektor� s hodnotou $m_k$ je $n_k$ a {\em polynomi�ln� koeficient
pro m permutace} se nap�e jako
\begin{equation}
m!/\prod_{j=1}^n m_j! = m!/\prod_{k\geq0}m_k!^{n_k};\
{\rm kde}\ m = \sum_{j=1}^n m_j = \sum_{k\geq0} n_km_k\;.
\end{equation}
\label{m permutace}
M permutace transformuj� sekvence symbol� nap��klad $(\bf dagfabcace)^{\rm T}$,

zat�m co n permutace p�sob� jako {\em substituce}, nap��klad $(\bf
abcceeefgg)^{\rm T}$. Substituce ${\bf a}$ na ${\bf e}$ nebyla p��m�, av�ak byla
��st� cyklu, mimo to se objevily ${\bf g}$ (kter� nebyly v p��klad�) av�ak jako
sloupec s nulov�mi prvky v abecedn� matici.
\section{Naivn� sou�iny polynomi�ln�ch koeficient�}

\label{Naivn� sou�iny polynomi�ln�ch koeficient�}
V kapitole 7 jsme studovali symetrii zvl�tn� t��dy naivn�ch matic, maj�c�ch jeden
jednotkov� prvek nejen v ��dc�ch av�ak sou�asn� v sloupc�ch. V�echny jdou k orbit�
sest�vaj�c� se pouze z jednoho bodu.
Nyn� m�me nal�zt index symetrie dvou grup cyklick�ch permutac� p�sob�c�ch sou�asn�
na jin� naivn� matice zleva a zprava:
\begin{equation}
{\bf P}_m{\bf N}{\bf P}_n\;.
\end{equation}
Akce permuta�n�ch matic zleva po��t� polynomi�ln� koeficient pro m
permutace(\ref{m permutace}), akce permuta�n�ch matic zprava po��t� polynomi�ln�
koeficient pro n permutace (9.1). ��inek permutace zprava je identick� s n
permutacemi sloupce vektoru-��dky ${\bf m}$ sloupcov�ch sou�t� naivn� matice:
\begin{equation}
{\bf J}^{\rm T}{\bf NP}_n\ =\ {\bf m}{\bf P}_n\;.
\end{equation}
Ob� akce jsou nez�visl� a tedy kone�n�m v�sledkem je pr�v� sou�in obou
koeficient�
\begin{equation}
\sum (n!/\prod_{k\geq 0}n!)(m!/\prod_{k\geq 0}m_k^{n_k}!)
= n^m
\end{equation}
Sou�et se provede p�es v�echny orbity rozd�len�. Je to speci�ln� p��pad Newtonova

polynomi�ln�ho vzorce, kde koeficienty maj�c� stejnou strukturu rozd�len� se
po��taj� dohromady polynomi�lem pro n permutace\footnote{Identita je zn�m� ve
fyzice jako Polya-Brillouinova statistika. Av�ak Brillouin a jin� nerozpoznali
jej� kl��ovou d�le�itost.}. Kone�n� v�sledek se z�sk� snadno. P�esn� $n$ sloupc�
je um�st�no v ka�d� ��dce, do kter� lze vlo�it jeden prvek. Individu�ln� v�b�ry v
$m$ ��dc�ch jsou nez�visl� a tedy se n�sob�.
Prav� strana je v�sledkem zn�m�m jako {\em rozd�len� m rozli�iteln�ch v�c� do n

p�ihr�dek}. Objekty jsou rozli�eny sv�m indexem $i$. Tento index je v sou�tu
ztracen. Rozli�itelnost nen� vlastnost� v�c� ale okolnost� \footnote{To m�
d�le�it� filosofick� d�sledek. V p�edch�zej�c�m stolet� se diskutovala ot�zka, zda
mikro��stice jsou rozli�iteln� nebo ne. Av�ak pojem rozli�itelnosti byl �patn�
definov�n.}. V�echny 1 v naivn� matici je identick�, pouze jejich polohy se m�n�.
Pokud by byly rozd�ln�, bylo by nutn� zav�st t�et� index, kter� d�v� jinou
statistiku (viz pozd�ji).
Rozd�lem oproti cyklick�mu indexu (Rovnice 7.15) je druh� faktori�l $m!$ a

faktori�ly $m_k$ m�sto jejich prv�ch mocnin. Kdy� pou�ijeme (10.2) pro rozd�len�
$1^m$ dostaneme $(n!/n_1!)(m!/1!^{n_1}) =m!$. Cyklick� index �t�p� $S_m$ grupu na
cyklick� struktury.
\section{Diference v mocninov� s�rii}

\label{Diference v mocninov� s�rii}
Kdy� uspo��d�me polynomi�ln� koeficienty do sch�mat rozd�len� dostaneme op�t

sloupcov� sou�ty jako pro $m=n=6:$
$$\begin{tabular}{|r|rrrrrr|c|}
\hline
k & 1 & 2 & 3 & 4 & 5 & 6 & $\Sigma$ \\
\hline
m =6 & 6 & & & & & & 6 \\
5 & & 180 & & & & & 180 \\
4 & & 450 & 1800 & & & & 2250 \\
3 & & 300 & 7200 & 7200 & & & 14700 \\
2 & & & 1800 & 16200 & 10800 & & 18800 \\
1 & & & & & & 720 & \\
\hline
$\Sigma$ &6 & 930 & 10800 & 23800 & 10800 & 720 & $46656= 6^6$ \\
\hline
\end{tabular}$$
Z n�sledn�ch sch�mat dostaneme tabulku \ref{Mocninov� s�rie}:
\begin{table}
\caption{Sekvence mocninov� s�rie}
\label{Mocninov� s�rie}
\hline
k & 1 & 2 & 3 & 4 & 5 & 6 & $\Sigma$ \\
\hline
m=1 & 1 & & & & & & 1 \\
2 & 2 & 2 & & & & & 4 \\
3 & 3 & 18 & 6 & & & & 27 \\
4 & 4 & 84 & 144 & 24 & & & 256 \\
5 & 5 & 300 & 1500 & 1200 & 120 & & 3125 \\
6 & 6 & 930 &10800 &23400 &10800 & 720 & 46656 \\
\hline
\end{tabular}
\end{table}
V tabulce \ref{Mocninov� s�rie}, pouze prvn� sloupec a ��dkov� sou�ty jsou z�ejm�
spojen� s $m$ a $n^m$. Mimo to se zde objevuj� faktori�ly av�ak jin�ho prvky
rostou p��li� rychle, aby se analyzovaly p��mo. Av�ak v�echny prvky jsou d�liteln�
$m$. T�mto zp�sobem se tabulka \ref{Mocninov� s�rie} rozlo�� do p��m�ho sou�inu
dvou matic. Jednou z nich je matice binomi�ln�ch koeficient� ${ m \choose k}$. To
je matice ${\bf B}^{\rm T}$. Druhou matic� je matice diferenc� $\Delta^n{\bf
0}^m$:
\begin{table}
\caption{Diference $\Delta^n{\bf 0}^m$}
\label{Diference D bf 0}
\hline
n & 0 & 1 & 2 & 3 & 4 & 5 & 6 & $\Delta^n{\bf 0}^m$ \\
\hline
m=0 & 1 & & & & & & & 1 \\
1 & & 1 & & & & & & 1 \\
2 & & 1 & 2 & & & & & 3 \\
3 & & 1 & 6 & 6 & & & & 13 \\
4 & & 1 & 14 & 36 & 24 & & & 75 \\
5 & & 1 & 30 &150 & 240 & 120 & & 541 \\
6 & & 1 & 62 & 540 &1560 &1800 &720 & 4683 \\
\hline
\end{tabular}
\end{table}
U� jsme se setkali se ��dkov�mi sou�ty $\Delta^n{\bf 0}^m$ v tabulce 9.1 jako

Eulerov�mi polynomi�ly $E_n(2)$. Tato ��sla po��taj� naivn� matice v doln�
troj�heln�kov� form� n�soben� mocninami $2^k$. Nap��klad pro $m=n=4$:
$$\begin{tabular}{|l|c|ccc|ccc|c|}
\hline
n & 1 & & 2 & & & 3 & & 4 \\
\hline
Z�kladn� �ada & aaa &aaab& aabb &abbb &aabc& abbc &abcc &abcd \\
Permutace & 1 & 4 & 6 & 4 &12 & 12 & 12 & 24 \\
\hline
Po�ty & 1 & & 14 & & & 36 & & 24 \\
\hline
\end{tabular}$$
Binomi�ln� koeficienty ${ m \choose k}$ permutuj� nenulov� sloupce s nulov�mi

sloupci. Tabulka diferenc� m� prvn� ��dku a sloupec indexovan� nulov�mi indexy.
Av�ak obsahuj�, vyjma prvek $1_{00}$, pouze nuly. To ru�� inek prvn� ��dky
binomi�ln� matice v p��m�m sou�inu.
Rekurence v tabulce \ref{Diference D bf 0} je jednoduch�
\begin{equation}
m_{00} = 1;\ m_{ij} = j(m_{i-1,j-1} + m_{i-1,j})
\end{equation}
V ka�d�m sloupci m�me $j$ mo�nosti, jak p�idat nov� prvek. Bu� se p�id� do
obsazen�ch sloupc�, nebo se p�id� do nov�ho sloupce. Potom se jin� sloupce pouze
posunou bez permutov�n�.
Tabulka \ref{Mocninov� s�rie} je p��m�m sou�inem $c_{ij} = a_{ij} \times b_{ij}$.

Kdy� najdeme norm�ln� sou�in $(\Delta^n 0^m){\bf B}^{\rm T}$, dostaneme matici,
jej� prvky jsou mocniny $jî$. Nap��klad
$$\begin{tabular}{rrrr|rrrrr}
& & & & 1 & 1 & 1 &1 & 1 \\
& & & & & 1 & 2 & 3 & 4 \\
& & & & & & 1 & 3 & 6 \\
& & & & & & & 1 & 4 \\
\hline
1 & & & & 1 &1 &1 &1 & 1 \\
& 1 & & & & 1 & 2 & 3 & 4 \\
& 1 & 2 & & & 1 & 4 & 9 &16 \\
& 1 & 6 & 6 & & 1 & 8 &27 &64 \\
\end{tabular}$$
Ani tabulka 10.2 nen� element�rn�. Lze ji rozlo�it op�t do matice Stirlingov�ch
��sel druh�ho druhu (tabulka 8.2) a diagon�ln� matice faktori�l� $\Delta(j!)$,
kter� n�sob� Stirlingovu matici zprava. Stirlingova ��sla druh�ho druhu po��taj�
naivn� matice v doln� troj�heln�kov� form�. Tato podm�nka zaji��uje, �e v�echny
sloupce tvo�� z�kladnu pro sloupcov� permutace, kdy� se odstran� restrikce doln�
troj�heln�kov� formy.
V jin�m uspo��d�n� m�eme vytvo�it tabulku kone�n�ch diferenc� jako v tabulce

\ref{Diference mocninov� s�rie}.
\begin{table}
\caption{Diference mocninov� s�rie}
\label{Diference mocninov� s�rie}
\begin{tabular}{|r|r|rrrr|}
\hline
k & 0 & 1 & 2 & 3 & 4 \\
\hline
m=0 & 1 & & & & \\
1 & 0 & 1 & & & \\
2 & 1 & 1 & 1 & & \\
3 & 14 & 3 & 1 & 1 & \\
4 &181 & 13 & 3 & 1 & 1 \\
\hline
\end{tabular}
\end{table}
V nulov�m sloupci se po��taj� �ady simplexu, kter� nejsou v jeho diferenci. Prvky
v dal��ch sloupc�ch jsou postupn� rozd�ly. Nap��klad prvky v $d_{30}=14$ jsou:
$b^3$, $c^3$, $b^3$, 3$b^2c$, 3$bc^2$, 3$a^2c$, 3$ac^2$. Sloupcov� indexy
odpov�daj� mocnin�m prv�ho indexu, nap��klad $d_{41}=13= ab^3 + 3ab^2c + 3abc^2
+6abcd,\d_{42}=3 = a^2b^2 + 2a^2bc$. Kdy� n�sob�me tuto matici transponovanou
matic� binomi�ln�ch koeficient� ${\bf B}^{\rm T}$, dostaneme na diagon�le sou�inu
odpov�daj�c� mocniny $n^n$. Binomi�ln� koeficient permutuje prv� vektor s jin�mi
u� permutovan�mi vektory.
\section{Oper�torov� algebra}
\label{Oper�torov� algebra}
Pou��vali jsme oper�torovou notaci v�cekr�t. Nyn� bychom m�li tuto notaci
vysv�tlit. Existuje {\em funkce identity} $E$ a {\em funkce diference} $\Delta$.
Mimo to existuj� form�ln� mocniny $0^n$. Tyto funkce jsou definov�ny recipro�n�
jako
\begin{equation}
\Delta^m0^n = [E^m0^n -1]^m = \sum_{j=0}^m
{ m \choose j}(-1)^j(m-j)^m
\end{equation}
To d�v� pro odpov�daj�c� prvky matice sou�ty mocnin indexu m:
\begin{itemize}
\item $\Delta^m0^1 = 1\times1^m$,
\item $\Delta^m0^2 = 1\times2^m - 2\times1^m$,
\item $\Delta^m0^3 = 1\times3^m - 3\times2^m + 3\times1^m$.
\end{itemize}
Vypo�teme pro n=3:
$$\begin{array}{lcll}
$\Delta^m0^3$ & $m=1=$& $1\times3-3\times2+3\times1$ & $=0$,\\
& $m=2=$ & $ 1\times9-3\times4+3\times1$ & $=0$, \\
& $m=3=$ & $1\times27-3\times8+3\times1$ & $=6$, \\
& $m=4=$ & $1\times81-3\times16+3\times1$ & $=36$\;. \\
\end{array}$$
P�vodn� funkce se obnov� sou�inem $\Delta^m0^n$ s matic� binomi�l�. To odpov�d�

form�ln� rovnici
\begin{equation}
n^m = E^m 0^n =(1 + \Delta^m0^n)^m\;.
\end{equation}
��dkov� sou�ty tabulky 10.2 vzat� se st��daj�c�mi se znam�nky (diference sud�ch a

lich�ch sloupc�) d�v� $(-1)î$. P�edpokl�dejme, �e to plat� pro n�jakou ��dku.
Prvky p��t� ��dky jsou pr�v� n�soben� sou�ty p�edch�zej�c� ��dky:
\begin{equation}
d_{ij} = j(d_{i-1,j-1} + d_{i-1,j})
\end{equation}
Kdy� provedeme diferenci $d_1 -2(d_1 +d_2) +3(d_2 +d_3) - \dots = -d_1 + d_2
-d_3 \dots$, dostaneme prvky p�edch�zej�c� ��dky s jin�mi znam�nky, jejich� sou�et
byl +/-1.
\section{Diference $dx$ a sou�ty $n^m$}

\label{Diference dx Sou�ty n}
Mocnina $n^m$ je binom, pokud nap�eme n jako sou�et $n = (n-1) +1$. Potom
\begin{equation}
n^m = [(n-1) + 1]^m = \sum_{k=0}^m{ m \choose k}(n-1)^k\;.
\end{equation}
Nap��klad: $3^4 = (1\times1+4\times2+6\times4+4\times 8+1\times16) = 81$. �leny

binomu jsou rozd�ly po�tu �ad rovinn�ch simplex� podle jednoho vektoru (tento
vektor mus� m�t p�edepsanou hodnotu).
Funkce $n^m$ se m�e diferencovat je�t� jin�m zp�sobem. Kdy� se pod�v�me na jej�
tabulku 10.3, vid�me, �e mocniny lze definovat jejich ��dkov�mi rozd�ly
\begin{equation}
(n^m - 1) = (n - 1)\sum_{i=0}^m nî\;.
\end{equation}
\label{��dka rozd�ly}
Nap��klad $27-1 = 2(1+3+9)$. To m�eme ps�t jako sou�et rozd�l� nekone�n� �ady
$1/n^k$. P�id�me 1 k ob�ma stran�m (\ref{��dka rozd�ly}) nap�eme to jako
\begin{equation}
n^m = (n-1)\sum_{k=1}^{\infty}n^{m-k}\;.
\end{equation}
Tato rovnice plat� tak� pro $m=1$ m�me tedy
\begin{equation}
n/(n-1) = (n-1)\sum_{i=0}^{\infty}n^{-i}
\end{equation}
Tato nekone�n� sekvence se skr�v� v nulov�m simplexu, pon�vad� ��sla se z�porn�mi

mocninami $1/aî$ nelze interpretovat jako geometrick� body se z�porn�m znam�nkem,
$a^{-1}$ nen� identick� s $-a$.
Pro sou�ty prvn�ch ��dek se naleznou snadno n�sleduj�c� identity
\begin{equation}
\sum_{k=1}^n k^0 = n;\ \sum_{k=1}^n k^1 = { n+1 \choose 2};\
\sum_{k=1}^n k^3 = { n+1 \choose 2}^2\;.
\end{equation}
V�echny identity se snadno dok�� plnou indukc�. Zejm�na pokud posledn� plat� pro
$n$, potom pro $(n+1)$ m�me
$$ { n+1 \choose 2}^2 + { n+1 \choose 1}^3 = { n+2 \choose 2}^2\;. $$
To je ov��en� p��m�mi v�po�ty.
V�imn�te si, �e i-t� ��dka tabulky 10.2 se z�sk� postupn� n�soben�m t�to matice $
{\bf Q}$ zprava od (i-1)-t� ��dky. ${\bf Q}$ je diagon�ln� matice index�, kter� se
je�t� jednou opakuj� pod hlavn� diagon�lou jako v n�sleduj�c�m p��klad�
$$\begin{array}{cccc|cccc}
& & & & 1 & & & \\
& & & & 1 & 2 & & \\
& & & & & 2 & 3 & \\
& & & & & &3 &4\\
\hline
1 & & & & 1 & & & \\
& 1 & & & 1 & 2 & & \\
& 1 & 2 & & 1 & 6 & 6 & \\
& 1 & 6 &6 & 1 &14 &36 &24\;.\\
\end{array}$$
\section{N�kter� klasifika�n� sch�mata}

\label{N�kter� klasifika�n� sch�mata}
M�eme klasifikovat naivn� matice podobn� jak jsme to ud�lali u permuta�n�ch matic.
Takov� klasifikace vedou n�kdy k slo�it�m rekurentn�m vztah�m. Nap��klad pokud
napodob�me po�et p�em�st�n� a po��t�me po�et prvk� na hlavn� diagon�le ve
vektorov�ch �ad�ch, dostaneme pro $(3,3)$ n�sleduj�c� dv� klasifikace
$$\begin{array}{|r|c|c|c|c|c|}
\hline
& $\hbox{Rozd�l}$ & $\Sigma$ & $\hbox{Zbytek simplexu}$
& $\Sigma$ & $\Sigma$ \\
\hline
$k=0$ & bca,cab,bab,ba & 4 & ccb, bcb, caa, cc & 4 & 8\\
1 & aaa,aab,bba,acb,bac,cb & 6 &bbb, ccc, cbb, bcc, aca, cac & 6 & 12 \\
2 & aba,abb & 2 & bbc, cbc, aac, acc & 4 & 6\\
3 & abc & 1 & & 0 & 1 \\
\hline
$\Sigma$ & & 13 & & 14 & 27\\
\hline
\end{array}$$
Tabulka 10.3 ukazuje po�et p�em�st�n� v diferenc�ch simplex�, tabulka 10.4 ukazuje
tento po�et pro v�echny naivn� matice
\begin{table}
\caption{Rozd�ly po�tu p�em�st�n�}
\label{Rozd�ly po�tu p�em�st�n�}
\hline
k & 0 & 1 & 2 & 3 & 4 & 5 & $\Sigma$ \\
\hline
m=0 & 1 & & & & & & 1 \\
1 & 0 & 1 & & & & & 1 \\
2 & 1 & 1 & 1 & & & & 3 \\
3 & 4 & 6 & 2 & 1 & & & 13 \\
4 & 27 & 28 & 16 & 3 & 1 & & 75 \\
5 &187 & 214 & 104 & 31 & 4 & 1 &541 \\
\hline
\end{tabular}
\end{table}
\begin{table}
\caption{Rozd�ly po�tu p�em�st�n� v mocninov� s�rii}
\label{Rozd�ly po�tu p�em�st�n� v mocninov� s�rii}
\begin{tabular}{|r|rrrrr|r|}
\hline
k & 0 & 1 & 2 & 3 & 4 & $\Sigma$ \\
\hline
m=0 & 1 & & & & & 1 \\
1 & 0 & 1 & & & & 1 \\
2 & 1 & 2 & 1 & & & 4 \\
3 & 8 & 12 & 6 & 1 & & 27 \\
4 & 85 & 104 & 54 & 12 & 1 & 256 \\
\hline
\end{tabular}
\end{table}
Nebudeme analyzovat tyto vztahy, ale uk�eme jin�. Pokud �ady v rovinn�ch
simplexech jsou klasifikov�ny podle po�tu jednotkov�ch vektor� $n_1$, dostaneme
diference, tabulka 10.5.
\begin{table}
\caption{Diference mocnin podle $n_1$}
\label{Diference mocnin podle n}
\hline
k & 0 & 1 & 2 & 3 & 4 & 5 & 6 & $\Sigma$ \\
\hline
m=0 & 1 & & & & & & & 1 \\
1 & 0 & 1 & & & & & & 1 \\
2 & 2 & 0 & 2 & & & & & 4 \\
3 & 3 & 18 & 0 & 6 & & & & 27 \\
4 & 40 & 48 & 144 & 0 & 24 & & & 256 \\
5 & 205 & 1000 & 600 & 1200 & 0 & 120 & & 3125 \\
6 & 2556 & 7380 & 18000 & 7200 &10800 & 0 &720 &46656 \\
\hline
\end{tabular}
\end{table}
Prvky prvn�ho sloupce tabulky 10.5 lze nazvat {\em podmocniny}, proto�e generuj� v
��dc�ch jin� prvky, jejich� sou�ty d�vaj� mocniny $n^n$. Rekurence je
\begin{equation}
p_{i0}=1\ p_{ij} = p_{i-j,0}\ [i!/(i-j)!]^2\times1/j! =
p_{i-j,0}j!{ i \choose j}^2
\end{equation}
\label{rekurence}
Tato rekurence se m�e rozd�lit do dvou krok�. Nejprve k naivn�m matic�m s $(i-j)$
prvky se p�id� $j$ jednotkov�ch prvk� a ��dky se permutuj� s pou�it�m binomi�ln�ho
koeficientu ${ i \choose j}^2$. Potom opakujeme permutace se sloupci s pou�it�m
stejn�ho binomi�ln�ho koeficientu. V�sledek se mus� opravit o permutace p�idan�ch
$j$ jednotkov�ch prvk� mezi sebou, to se provede faktori�ln�m �lenem 1/j!.
\section{Klasifikace podle Dvou vektor�}

\label{Klasifikace podle Dvou vektor�}
V�echny body v diagramech rozd�len� simplex� byly rozd�leny do orbit. Ty se

klasifikovaly podle velikosti nejv�t��ho vektoru. Je mo�n� po��tat body a �ady
podle velikost� jednoho zvl�tn�ho vektoru. To lze prov�st pro v�ce vektor�
sou�asn�, v�hodn� pouze pro dva vektory, kdy klasifikace je rovinn�. Opust�me
sf�rickou perspektivu a budeme skenovat simplex podle dvou os. Jako p��klad uk�eme
klasifikaci troj�heln�ku $3^3$
$$\begin{tabular}{|r|rrrr|r|}
\hline
$m_b$ & 0 & 1 & 2 & 3 & $\sigma$ \\
\hline
$m_a$ = 0 & $c^3$ & $3bc^2$ & $3b^2c$ & $b^3$ & 8 \\
1 & $3ac^2$ & 6abc & $3ab^2$ & & 12 \\
2 & $3a^2c$ & $3a^2b$ & & & 6 \\
3 & $a^3$ & & & & 1 \\
\hline
$\sigma$ & 8 & 12 & 6 & 1 & 27 \\
\hline
\end{tabular}$$
Pro $(4,4)$ simplex se z�sk� podobn� n�sleduj�c� sch�ma
\hline
$m_b$ & 0 & 1 & 2 & 3 & 4 & $\Sigma$ \\
\hline
$m_a= 0$ & 16 & 32 & 24 & 8 & 1 & 81 \\
1 & 32 & 48 & 24 & 4 & & 108 \\
2 & 24 & 24 & 6 & & & 54 \\
3 & 8 & 4 & & & & 12 \\
4 & 1 & & & & & 1 \\
\hline
$\Sigma$ & 81 & 108 & 54 & 12 & 1 & 256\\
\hline
\end{tabular}$$
Nulov� ��dka a sloupec odpov�d� simplex�m $3^4$, jejich pr��ezu $s_{00}$ a

diagon�le k $2^4$. Prvky se vypo��taj� jako sou�iny dvou binomi�ln�ch koeficient�
a odpov�daj�c�ch mocnin
\begin{equation}
{ m_a+m_b \choose m_}{ m \choose m_}(n-2)^{m-m_a-m_b}
\end{equation}
��dkov� a sloupcov� sou�ty dvou vektorov�ch sch�mat d�vaj� jednu vektorovou

klasifikaci
\begin{equation}
{ m \choose m_}(n-1)^{m-m_a}
\end{equation}
\section{\ Klesaj�c� a stoupaj�c� faktori�ly}

\label{Klesaj�c� a stoupaj�c� faktori�ly}
V (\ref{rekurence}) se objevil pom�r dvou faktori�l� $i!/(i-j)!$. Z�skal se z

odpov�daj�c�ho binomu jeho n�soben�m faktori�lem $j!$. Tento pom�r je zn�m� jako
{\em klesaj�c� faktori�l} a zna�� se jako $(n)_k$. Smysl t�to notace klesaj�c�ho
faktori�lu je, �e je to sou�in k �len� $(n-k)$, k jdouc� od 0 k $(k-1)$. Kdy�
uspo��d�me klesaj�c� faktori�ly do tabulky \ref{Klesaj�c� faktori�l} klesaj�c�
faktori�l m� velmi jednoduchou inverzn� matici.
\begin{table}
\caption{Klesaj�c� faktori�l a jeho inverzn� matice}
\label{Klesaj�c� faktori�l}
\begin{tabular}{|r|rrrrrr|r|rrrrrr|}
\hline
k & 0 & 1 & 2 & 3 & 4 & 5 & \qquad & 0 & 1 & 2 & 3
& 4 & 5 \\
\hline
m=0 & 1 & & & & & & & 1 & & & & & \\
1 & 1 & 1 & & & & & &-1 & 1 & & & & \\
2 & 2 & 2 & 1 & & & & & & -2 & 1 & & & \\
3 & 6 & 6 & 3 & 1 & & & & & & -3 & 1 & & \\
4 & 24 & 24 & 12 & 4 & 1 & & & & & & -4 & 1 & \\
5 &120 &120 & 60 & 20 & 5 & 1 & & & & & &-5 & 1 \\
\hline
\end{tabular}
\end{table}
Klesaj�c� faktori�ly se mohou z�skat form�ln� z binomu
\begin{equation}
(k! + 1)^n\ \mbox{nahrazuj�c}\ k!^j = j!\;.
\end{equation}
Zm�nili jsme probl�m rozli�itelnosti v�c� v rozd�len� v�c� do rozli�iteln�ch

p�ihr�dek. Rozd�len� nerozli�iteln�ch v�c�, z�skan� jako sou�et polynomi�ln�ch
koeficient� pro n permutace, vedlo k binomi�ln�mu koeficientu ${ m+n+1 \choose m}
$. Potom jsme rozd�lili $m$ jednotek do $m$ ��dk� a z�skali jsme polynomi�ln�
koeficient pro m permutace, proto�e tyto jednotky byly ekvivalentn�. Sou�et
sou�in� obou koeficient� dal $n^m$. Nyn� p�id�me t�et� index $k$. M�eme rozli�it,
zda v ��dce $i$ ve sloupci $j$ je $1_{\alpha}$ nebo $1_{\beta}$. Objevuje se tu
konstantn� ��slo $m!$ permutac� m objekt� pro v�echny body po��tan� sou�tem
polynomi�ln�ch koeficient� pro n permutace. V�sledkem je
\begin{equation}
\sum_{k\geq0}m!n!/\prod n_k! = (m+n-1)!/(n-1)!
\end{equation}
Tato identita je zn�m� jako {\em stoupaj�c� faktori�l} a pou��v� se notace $

(n)^m$. Oba stoupaj�c� a klesaj�c� faktori�ly jsou ve vztahu jako
\begin{equation}
(n+m-1)_m = (n)^m\;.
\end{equation}
Je mo�n� definovat stoupaj�c� faktori�l jako klesaj�c� faktori�l z�porn�ch ��sel
\begin{equation}
(n)^m =(-1)^m(-n)_m\;.
\end{equation}
Nap��klad $(n)^2 = (n+2)(n+1)n = (-1)^3(-n)(-n-1)(-n-2)$.
\section{\ Matice ${\bf NN}^{\rm T}$}

\label{Matice NN}
U� jsme spo��tali kvadratick� formy ${\bf N}^{\rm T}{\bf N}$. Nyn� budeme studovat
jinou kvadratickou formu ${\bf NN}^{\rm T}$. V se objevuj� bloky ${\bf JJ}_k^{\rm
T}$ z�skan� jako vn�j�� sou�iny jednotkov�ho vektoru sloupce ${\bf J}_k$.
Nap��klad blok matic
$$\left(
1 & 1 & 1 & 0 & 0 \\
1 & 1 & 1 & 0 & 0 \\
1 & 1 & 1 & 0 & 0 \\
0 & 0 & 0 & 1 & 1 \\
0 & 0 & 0 & 1 & 1
\end{array}
\right)$$
se permutuje jako
$$\left(
1 & 0 & 1 & 0 & 1 \\
0 & 1 & 0 & 1 & 0 \\
1 & 0 & 1 & 0 & 1 \\
0 & 1 & 0 & 1 & 0 \\
1 & 0 & 1 & 0 & 1
\end{array}
\right)\;.$$
Tyto bloky nemohou odli�it sekvence $({\bf ababa})^{\rm T}$ a $({\bf babab})^{\rm
T}$. Pouze registruj�, �e na m�stech $1,3,5$ byl jeden vektor a jin� vektor byl na
m�stech 2 a 4.
Rozd�l mezi ob�ma kvadratick�mi formami lze srovnat se dv�ma pozorovateli vlak�. $
{\bf N}^{\rm T}{\bf N}$ je pozorovatel sed�c� na vlaku. Registruje kolikr�t jeho
vlak se pohyboval, av�ak nem�e ��ci, kdy. ${\bf NN}^{\rm T}$ je pozorovatel na
kolej�ch registruj�c� intervaly, kdy byly koleje vyu�ity, av�ak nem�e ��ci, kter�m
vlakem.
Kvadratick� formy\footnote{Kvadratick� formy ${\bf NN}^{\rm T}$ dlouh�ch �ad tvo��

velmi zaj�mav� vzory.} ${\bf NN}^{\rm T}$ se po��taj� indexem zn�m�m jako {\em
Bell�v polynomi�l}
\begin{equation}
m!/\prod_{k\geq0} n_k !m_k !^{n_k}
\end{equation}
Kdy� jej srovn�me se sou�inem dvou polynomi�ln�ch koeficient�, vid�me, �e ten byl
d�len �lenem $n!/n_0!$. Tento �len se objevil jako oper�tor n�sob�c� v�echna
Stirlingova ��sla druh�ho druhu, aby se dostaly rozd�ly $\Delta^m0^n$ (podkapitola
10.3). Tedy Bellovy polynomi�ly po��taj� Stirlingova ��sla druh�ho druhu a jejich
sou�ty. Po�et kvadratick�ch forem ${\bf NN}^{\rm T}$ je identick� s po�tem
naivn�ch matic v doln� troj�heln�kov� form� bez pr�zdn�ch mezisloupc�.
Kdy� se Bellovy polynomi�ly porovnaj� s cyklick�m indexem (7.15), vid�me, �e se

zde m�sto jednoduch�ch $m$ �len� objevuj� jejich faktori�ly. Prvky ve sloupc�ch
netvo�� cykly ale nerozli�iteln� podmno�iny. Stirlingova ��sla generuj� rozd�ly,
pokud se n�sob� matic� faktori�l� a matic� mocnin, pokud se n�sob� klesaj�c�mi
faktori�ly:
$$\begin{array}{cccc|rrrrr|rrrrr}
& & & & \quad & 1 & 1 & 1 & 1 &\quad & 1 & 1 & 1 & 1 \\
& & & & & & 2 & 2 & 2 & & & 1 & 2 & 3 \\
& & & & & & & 6 & 6 & & & & 2 & 6 \\
& & & & & & & & 24 & & & & & 6 \\
\hline
1 & & & & & 1 & 1 & 1 & 1 & & 1 & 1 & 1 & 1 \\
1 & 1 & & & & 1 & 3 & 3 & 3 & & 1 & 2 & 3 & 4 \\
1 & 3 & 1 & & & 1 & 7 &13 &13 & & 1 & 4 & 9 &16 \\
1 & 7 & 6 & 1 & & 1& 15 &51 &75 & & 1 & 8& 27& 64 \\
\end{array}$$
Kdy� je nejni�� dovolen� hodnota $m_j = 2$, polynomi�ly d�vaj� asociovan�

Stirlingova ��sla druh�ho druhu, jejich� rekurence je
\begin{equation}
a_{ij} =ja_{i-1,j} + (i-1)a_{i-2,j-1}\ {\rm s}\ a_{00} =1\;.
\end{equation}
\section{\ Hlasovac� ��sla}

\label{Hlasovac� ��sla}
\begin{figure}
\caption{K�nus hlasovac�ch ��sel. Koordin�ty ${\bf a}$ jsou v�dy v�t�� ne�
koordin�ty ${\bf b}$}
\label{Balloting ��sel}
%\emline(20.00,110.00)(20.00,20.00)
\put(20.00,110.00){\line(0,-1){90.00}}
%\end
%\emline(20.00,20.00)(110.00,20.00)
\put(20.00,20.00){\line(1,0){90.00}}
%\end
%\emline(20.00,20.00)(110.00,110.00)
\multiput(20.00,20.00)(0.12,0.12){751}{\line(0,1){0.12}}
%\end
%\emline(20.00,40.00)(40.00,20.00)
\multiput(20.00,40.00)(0.12,-0.12){167}{\line(0,-1){0.12}}
%\end
%\emline(20.00,80.00)(80.00,20.00)
\multiput(20.00,80.00)(0.12,-0.12){501}{\line(0,-1){0.12}}
%\end
%\emline(20.00,100.00)(100.00,20.00)
\multiput(20.00,100.00)(0.12,-0.12){667}{\line(0,-1){0.12}}
%\end
\put(20.00,19.67){\circle{4.00}}
\put(20.00,40.00){\circle{4.00}}
%\emline(20.00,60.00)(60.00,20.00)
\multiput(20.00,60.00)(0.12,-0.12){334}{\line(0,-1){0.12}}
%\end
\put(40.00,39.67){\circle{4.00}}
\put(20.00,59.67){\circle{4.00}}
\put(40.00,59.33){\circle{4.00}}
\put(20.00,79.33){\circle{4.00}}
\put(40.00,80.00){\circle{4.00}}
\put(60.33,60.00){\circle{4.00}}
\put(20.00,99.33){\circle{4.00}}
\put(10.00,99.00){\makebox(0,0)[cc]{a}}
\put(99.67,9.67){\makebox(0,0)[cc]{b}}
\put(70.00,54.67){\makebox(0,0)[lc]{zak�z�no}}
\end{picture}
\end{figure}
V podkapitole 9.8 byly zavedeny Fibonacciho ��sla se singul�rn� matic�. Pokud

p�em�st�me jej� prvky jako v tabulce 9.7, dostaneme matici, kterou lze invertovat.
Kladn� prvky inverzn� matice jsou zn�m� jako {\em Hlasovac� ��sla}.
\begin{table}
\caption{Fibonacciho a hlasovac� ��sla}
\label{Fibonacciho a hlasovac� ��sla}
\begin{tabular}{|r|rrrrrrr|c|rrrrrrr|}
\hline
& \multicolumn{7}{|c|}
{ Fibonacciho ��sla} & & \multicolumn{7}{|c|}
{Hlasovac� ��sla}\\
\hline
k & 1 & 2 & 3 & 4 & 5 & 6 & 7 & \quad
& 1 & 2 & 3 & 4 & 5 & 6 & 7 \\
\hline
m=1 & 1 & & & & & & && 1 & & & & & & \\
2 & & 1 & & & & & && & 1 & & & & & \\
3 & 1 & & 1 & & & & && -1 & & 1 & & & & \\
4& & 2 & & 1 & & & && &-2 & &1 & & & \\
5 & 1 & & 3& &1 & & && 2& &-3 & & 1 & & \\
6 & & 3 & & 4 & & 1& && & 3 & &-4 & & 1 & \\
7 & 1 & & 6 & & 5 & & 1 && -2 & & 9 & & -5 & & 1 \\
\hline
\end{tabular}
\end{table}
Ve skute�nosti jsou v�echna hlasovac� ��sla kladn�. Z�porn� znam�nka se objevuj�

po n�soben� s ${\bf I}*$ z obou stran. Po��taj� bin�rn� �ady, ve kter�ch jedna
strana m� v�dy v�hodu danou pravidlem s�ta $m_{ai} \geq m_{bi}$. Po��tan� �ady
vedou pouze v polovin� dvou rozm�rn�ho k�nusu (obr. 10.1). Inverzn� Fibonacciho
matice po��t� �ady, jej� prvky jsou ${\bf b}$ a dv� n�sledn� ${\bf aa} = {\bf
a}^2$. Nap��klad $f_{75} = 5$ po��t� �ady ${\bf b}^5{\bf a}^2$, ${\bf b}^4{\bf
a}^2{\bf b}$, ${\bf b}^3{\bf a}^2{\bf b}^2$, ${\bf b}^2{\bf a}^2{\bf b}^3$, ${\bf
b}{\bf a}^2{\bf b}^4$.
\begin{figure}
\caption{Fibonacciho m��ka. Lich� vektory ${\bf a}$ se netvo��. Fibonacciho ��sla
po��taj� omezen� �ady}
\label{Fibonacciho m��ka}
%\vector(20.00,20.00)(40.00,20.00)
\put(40.00,20.00){\vector(1,0){0.2}}
\put(20.00,20.00){\line(1,0){20.00}}
%\end
%\vector(40.00,20.00)(60.00,20.00)
\put(60.00,20.00){\vector(1,0){0.2}}
\put(40.00,20.00){\line(1,0){20.00}}
%\end
%\vector(60.00,20.00)(80.00,20.00)
\put(80.00,20.00){\vector(1,0){0.2}}
\put(60.00,20.00){\line(1,0){20.00}}
%\end
%\vector(80.00,20.00)(100.00,20.00)
\put(100.00,20.00){\vector(1,0){0.2}}
\put(80.00,20.00){\line(1,0){20.00}}
%\end
%\vector(100.00,20.00)(120.00,20.00)
\put(120.00,20.00){\vector(1,0){0.2}}
\put(100.00,20.00){\line(1,0){20.00}}
%\end
%\vector(20.00,20.00)(20.00,60.00)
\put(20.00,60.00){\vector(0,1){0.2}}
\put(20.00,20.00){\line(0,1){40.00}}
%\end
%\vector(20.00,60.00)(20.00,100.00)
\put(20.00,100.00){\vector(0,1){0.2}}
\put(20.00,60.00){\line(0,1){40.00}}
%\end
%\vector(20.00,100.00)(20.00,140.00)
\put(20.00,140.00){\vector(0,1){0.2}}
\put(20.00,100.00){\line(0,1){40.00}}
%\end
%\vector(20.33,59.67)(40.00,59.67)
\put(40.00,59.67){\vector(1,0){0.2}}
\put(20.33,59.67){\line(1,0){19.67}}
%\end
%\vector(40.00,59.67)(60.00,59.67)
\put(60.00,59.67){\vector(1,0){0.2}}
\put(40.00,59.67){\line(1,0){20.00}}
%\end
%\vector(60.00,59.67)(80.00,59.67)
\put(80.00,59.67){\vector(1,0){0.2}}
\put(60.00,59.67){\line(1,0){20.00}}
%\end
%\vector(80.00,59.67)(100.00,59.67)
\put(100.00,59.67){\vector(1,0){0.2}}
\put(80.00,59.67){\line(1,0){20.00}}
%\end
%\emline(39.67,20.00)(20.00,40.00)
\multiput(39.67,20.00)(-0.12,0.12){164}{\line(0,1){0.12}}
%\end
%\emline(20.00,59.67)(60.00,20.00)
\multiput(20.00,59.67)(0.12,-0.12){331}{\line(1,0){0.12}}
%\end
%\emline(20.00,80.00)(80.00,20.00)
\multiput(20.00,80.00)(0.12,-0.12){501}{\line(0,-1){0.12}}
%\end
%\emline(20.00,100.00)(100.00,20.00)
\multiput(20.00,100.00)(0.12,-0.12){667}{\line(0,-1){0.12}}
%\end
%\emline(20.00,120.00)(120.00,20.00)
\multiput(20.00,120.00)(0.12,-0.12){834}{\line(0,-1){0.12}}
%\end
%\vector(40.00,20.00)(40.00,59.67)
\put(40.00,59.67){\vector(0,1){0.2}}
\put(40.00,20.00){\line(0,1){39.67}}
%\end
%\vector(40.00,59.67)(40.00,99.67)
\put(40.00,99.67){\vector(0,1){0.2}}
\put(40.00,59.67){\line(0,1){40.00}}
%\end
%\vector(60.00,20.00)(60.00,59.67)
\put(60.00,59.67){\vector(0,1){0.2}}
\put(60.00,20.00){\line(0,1){39.67}}
%\end
%\vector(60.00,59.67)(60.00,99.67)
\put(60.00,99.67){\vector(0,1){0.2}}
\put(60.00,59.67){\line(0,1){40.00}}
%\end
%\vector(79.67,20.00)(79.67,59.67)
\put(79.67,59.67){\vector(0,1){0.2}}
\put(79.67,20.00){\line(0,1){39.67}}
%\end
%\vector(79.67,59.67)(79.67,100.00)
\put(79.67,100.00){\vector(0,1){0.2}}
\put(79.67,59.67){\line(0,1){40.33}}
%\end
%\vector(20.00,100.00)(40.00,100.00)
\put(40.00,100.00){\vector(1,0){0.2}}
\put(20.00,100.00){\line(1,0){20.00}}
%\end
%\vector(40.00,100.00)(60.00,100.00)
\put(60.00,100.00){\vector(1,0){0.2}}
\put(40.00,100.00){\line(1,0){20.00}}
%\end
\put(20.00,10.00){\makebox(0,0)[cc]{1}}
\put(40.00,10.00){\makebox(0,0)[cc]{1}}
\put(60.00,10.00){\makebox(0,0)[cc]{2}}
\put(79.67,10.00){\makebox(0,0)[cc]{3}}
\put(100.00,10.00){\makebox(0,0)[cc]{5}}
\put(120.00,10.00){\makebox(0,0)[cc]{8}}
\put(45.00,25.00){\makebox(0,0)[cc]{1}}
\put(65.00,25.00){\makebox(0,0)[cc]{1}}
\put(85.00,25.00){\makebox(0,0)[cc]{1}}
\put(100.00,25.00){\makebox(0,0)[cc]{1}}
\put(120.00,25.00){\makebox(0,0)[cc]{1}}
\put(10.00,59.67){\makebox(0,0)[cc]{1}}
\put(10.33,100.00){\makebox(0,0)[cc]{1}}
\put(10.33,140.00){\makebox(0,0)[cc]{1}}
\put(44.67,65.00){\makebox(0,0)[cc]{2}}
\put(45.00,105.00){\makebox(0,0)[cc]{3}}
\put(65.00,65.33){\makebox(0,0)[cc]{3}}
\put(84.67,65.00){\makebox(0,0)[cc]{4}}
\end{picture}
\end{figure}
Odpov�daj�c� m��ka je zobrazena na obr. \ref{Fibonacciho m��ka}. Fibonacciho

��sla $f_{ij}$ jsou vytvo�eny rekurz�
\begin{equation}
f_{11} = 1;\ f_{ij} = f_{i-1,j-1} + f_{i,j-2}\;.
\end{equation}
Hlasovac� ��sla $b_{ij}$ jsou vytvo�eny rekurz�
\begin{equation}
b_{11} = 1;\ b_{ij} = b_{i-1,j-1} + b_{i-1,j+1}\;,
\end{equation}
M�eme formulovat tak� tabulku, jej� prvky po��taj� �ady, ve kter�ch $m_ \geq
m_b^2$. Jej� prvky jsou $b_{ij} = b_{i-1,j-1} + b_{i-2,j}$ a je to op�t z�ed�n�
matice binomi�ln�ch koeficient�.
Inverzn� matice s kladn�mi znam�nky je
$$\begin{tabular}{|r|rrrrrrrrr|}
\hline
& 1 & 2 & 3 & 4 & 5 & 6 & 7 & 8 & 9 \\
\hline
n=0 & 1 & & & & & & & & \\
1 & & 1 & & & & & & & \\
2 & & & 1 & & & & & & \\
3 & 1 & & & 1 & & & & & \\
4 & & 2 & & & 1 & & & & \\
5 & & & 3 & & & 1 & & & \\
6 & 3 & & &4 & & & 1 & & \\
7 & & 7 & & & 5 & & & 1& \\
8 & & & 12 & & & 6 & & & 1 \\
\hline
\end{tabular}$$
Maticov� prvky, ��sla $b_{ij}$, jsou vytvo�ena rekurz�
\begin{equation}
b_{11} = 1;\ b_{ij} = b_{i-1,j-1} + b_{i-1,j+2}\;.
\end{equation}
Po��taj� �ady s prvky $a^3$ a $b$.
\section{\Diference jin� druhu}

\label{Diference jin� druhu}
U v�ech bod� (prvk�) prostoru m�eme m��it vzd�lenosti (rozd�ly) od jin�ch bod�.
Tyto vzd�lenosti jsou vyvol�ny jejich speci�ln�mi funkcemi. Jako p��klad zavedeme
diference $[2^m +1] - { m \choose j}$, zobrazen� v tabulkov� form� v tabulce
ref{Diference binomi�ln�ch koeficient�}
\begin{table}
\caption{\ Diference binomi�ln�ch koeficient�}
\label{Diference binomi�ln�ch koeficient�}
\hline
j & 0 & 1 & 2 & 3 & 4 & 5 \\
\hline
m=0& 1 & & & & & \\
1& 2 & 1 & & & & \\
2& 4& 3 & 1 & & & \\
3& 8 & 7 & 4 & 1 & & \\
4& 16& 15 &11 & 5 & 1 & \\
5& 32 &31 &26 &16 & 6 & 1 \\
\hline
\end{tabular}
\end{table}
Inverzn� matice m� prvky v tabulce \ref{Diference m}

\begin{table}
\caption{\ Diference $m^2$}
\label{Diference m}
\hline
j & 0 & 1 & 2 & 3 & 4 & 5 \\
\hline
m=0 & 1 & & & & & \\
1 &-2 & 1 & & & & \\
2 & 2& -3 & 1 & & & \\
3 &-2& 5 &-4 & 1 & & \\
4 & 2& -7 & 9 &-5 & 1 & \\
5 &-2& 9&-16 &14 &-6 & 1 \\
\hline
\end{tabular}
\end{table}
Kdy� neuva�ujeme znam�nka $(-1)^{m+j}$, �tverce $(m-1)$ jsou v t�et�m sloupci, v

druh�m sloupci jsou prv� diference $(m+1)^2-m^2$ a v prv�m sloupci druh�
diference, kter� jsou od druh� ��dky konstantn�. Prvky vy��ch sloupc� jsou
rozd�ly prvk� p�edchoz�ch sloupc�
\begin{equation}
m_{ij} = m_{i-1,j-1} - m_{i-1,j}\;,
\end{equation}
podobn� jako v�echny sou�ty v matici binomi�ln�ch koeficient�.
Jin� mo�nou dekompozic� tabulky \ref{Diference m} je na sou�et dvou tabulek

binomi�ln�ch koeficient� ${\bf B}_{m,j} + {\bf B}_{m-1,j-1}$.
Takov� diferen�n� tabulky lze konstruovat pro jak�koliv mocniny po sob�

n�sleduj�c�ch ��sel. Jejich inverzn� matice nemaj� ��dnou tak jednoduchou
interpretaci jako rozd�ly �tverc�.
\section{\ Lahova ��sla}

\label{Lahova ��sla}
Je nesnadn� uk�zat v�echny vztahy mezi v�emi prostorov�mi funkcemi. Lahova ��sla
${\bf L}$ jsou jednodu�e zavedena jejich tabulkou \ref{Lah ��sel}
\begin{table}
\caption{\ Lahova ��sla ${\bf L}$}
\label{Lah ��sel}
\hline
n & 1 & 2 & 3 & 4 & 5 & $\Sigma$ \\
\hline
m=1& 1 & & & & & 1 \\
2& 2& 1 & & & & 3 \\
3& 6& 6 & 1 & & & 13 \\
4& 24& 36 & 12 & 1 & & 73 \\
5& 120& 240& 120 & 20 & 1& 501 \\
\hline
\end{tabular}
\end{table}
Ve skute�nosti p�vodn� Lahova ��sla ${\bf L}$ maj� v lich�ch ��dc�ch z�porn�
znam�nka a potom
\begin{equation}
{\bf L}^2 = {\bf I};\
{\rm nebo}\ {\bf L}^{-1} = (-1)^{i+j}{\bf L}\;.
\end{equation}
Prvky tabulky \ref{Lah ��sel} jsou p��m�mi sou�iny klesaj�c�ch faktori�l� s

binomi�ln�mi koeficienty
\begin{equation}
l_{ij} = i!/j!{ i-1 \choose j-1}\;.
\end{equation}
Rekurence Lahov�ch ��sel je
\begin{equation}
l_{i+1,j} = (i+j)l_{ij} + l_{i,j-1}
\end{equation}
Jin� mo�nost vyvolat Lahova ��sla je sou�in matic Stirlingov�ch ��sel obou druh�.
Matice Stirlingov�ch ��sel druh�ho druhu se n�sob� matic� Stirlingov�ch ��sel
prv�ho druhu zprava:
\begin{equation}
{\bf L}= {\bf S}_1{\bf S}_2\;.
\end{equation}
V d�sledku vztahu obou druh� Stirlingov�ch ��sel je inverze Lahovy matice

identick� s touto matic�.
Transponovan� po��dek n�soben� Stirlingov�ch ��sel d�v� jinou tabulku

\ref{Diference jako sou�in}, tentokr�t diferenc� $\Delta(n)n^n$
\begin{table}
\caption{\ Diference jako sou�in ${\bf S}_2{\bf S}_1$}
\label{Diference jako sou�in}
\hline
n & 1 & 2 & 3 & 4 & 5 & $\Sigma$ \\
\hline
m=1 & 1 & & & & & 1 \\
2 & 2 & 1 & & & & 3 \\
3& 6 & 6 & 1 & & & 13 \\
4 & 26 & 36 & 12 & 1 & & 75 \\
5 &150& 250 &120 &20 & 1 &541 \\
\hline
\end{tabular}
\end{table}
P�i n�soben� matice Stirlingov�ch ��sel prv�ho druhu matic� Stirlingov�ch ��sel
druh�ho druhu d�v� stejn� v�sledek jako permutace sloupc� naivn�ch matic v doln�
troj�heln�kov� form� s j sloupci s nenulov�mi prvky permuta�n� matice ${\bf P}$ s
i ��dky a sloupci a j cykly. Uspo��d�n� zaji��uje, �e pr�zdn� sloupce se
nepermutuj� z jejich polohy. Tabulka \ref{Diference jako sou�in} po��t� �ady
podle po�tu sloupc� v doln� troj�heln�kov� form�, kter� nebyly permutovan� ze sv�
polohy. Prvky jej�ho prv�ho sloupce jsou, vyjma prvn� prvek, $2\Delta^{n-1}0^{n-
1}$. Po��taj� se matice v doln� troj�heln�kov� form� s vedouc�m prv�m prvkem ${\bf
a}$ a druh�m prvkem bu� ${\bf a}$ nebo ${\bf b}$.
\chapter{Mnohorozm�rn� krychle}
\label{Mnohorozm�rn� krychle}
\section{�vod}
\label{�vod 11}
�vodem t�to kapitoly zopakujeme n�kter� fakta o krychl�ch, kter� byl u� byla d��ve
vysv�tlena. Pou��vali jsme jako vytvo�uj�c� funkci mocniny vektorov�ch mno�in $
(\Sigma{\bf e}_j)^m$. Z�skali jsme vektorov� �ady ${\bf N}$ vedouc�m k bod�m na
rovin�ch ortogon�ln�ch k jednotkov�mu diagon�ln�mu vektoru ${\bf I}$. Nalezli jsme
matematick� operace, kter� uspo��daly tyto maticov� vektory ${\bf N}$ na sf�rick�
orbity a zm�nili jsme n�kter� mo�nosti, jak vytvo�it z rovinn�ch simplex� jejich
komplexy, to je kladn� k�nusy ve vektorov�m prostoru. Tak� jsme uk�zali, �e
krychle nebo obecn� jak�koliv rovnob�n�ky se tvo�� z rovinn�ch komplex� vynech�n�m
p��li� dlouh�ch vektor�. Tradi�n� p��stup, kart�zsk� sou�in n jedno rozm�rn�ch
komplex� d�v� pouze body a ��dn� vektorov� �ady
\begin{equation}
(1 + a + a^2)\times(1 + b +b^2) =
1 + a + a^2 + b + ab + b^2 + a^2b + ab^2 + a^2b^2.
\end{equation}
Tyto n rozm�rn� krychle se tvo�� obvykle kart�zsk�mi sou�iny $n$ jedno rozm�rn�ch
komplex�, nap��klad:
\begin{equation}
(1 + a + a^2)\times(1 + b + b^2) = 1 + (a + b) + a^2 +
ab + b^2 + a^2b + ab^2 + a^2b^2.
\end{equation}
Prv� t�i simplexy jsou �pln�, av�ak posledn� dva jsou useknuty. Mimo to nevznikaj�
v�echny �ady. Nyn� se budeme zab�vat krychlemi systematicky. Zejm�na uk�eme, jak
se vektorov� �ady transformuj� a krychle body rovinn�ch simplex� do orbit. Tato
transformace je mo�n� interpretac� transponovan�ch naivn�ch matic ${\bf N}^{\rm T}
$ jako tv�� (obr. \ref{Face}), vektor� ur�uj�c�ch koordin�ty bod� v m rozm�rn�m
prostoru. Ka�d� vektorov� �ada odpov�d� jednomu bodu a v�echny �ady rovinn�ho
simplexu se mapuj� na body m rozm�rn� krychle, jej� strana je $(n-1)$. Tato
transformace nen� jednoduchou �lohou. To lze uk�zat na mapov�n� 3 rozm�rn� roviny
na 4 rozm�rnou krychli se stranami 0-2.
$$\begin{tabular}{|l|r|rrrrrrrrr|c|}
\hline
Momenty: & & 0 & 1 & 2 & 3 & 4& 5 & 6 & 7 & 8 & $\Sigma$\\
\hline
�ady roviny:& b=0& 1 & & 4 & & 6 & & 4 & & 1 & 16 \\
& 1& & 4 & & 12 & &12& & 4 & & 32 \\
& 2& & &6 & &12 & & 6 & & & 24 \\
& 3& & & & 4 & &4 & & & & 8 \\
& 4& & & & & 1 & & & & & 1 \\
\hline
Body krychle: & $\Sigma$ & 1 & 4 &10 &16 &19& 16 &10 & 4 & 1 & 81\\
\hline
\end{tabular}$$
�ady z rozd�ln�ch orbit se po��taj� dohromady, pon�vad� maj� stejn� {\em momenty}.
Nov� orbity jdou od 0 k $m(n-1)$. N�kter� ze zn�m�ch funkc� dost�vaj� novou
interpretaci, av�ak je�t� bude nutn� zav�st n�jak� nov� funkce.
Pro rovinn� simplexy jsme zavedli rozd�ly, kter� maj� pon�kud podivnou vlastnost.
Zahrnuj� jeden vrchol, jednu ne�plnou hranu a jednu ne�plnou stranu. Av�ak kdy�
transponujeme naivn� matice ${\bf N}$ a interpretujeme je jako tv��e, vid�me, �e
tyto vlastnosti znamenaj�, �e diference krychle je obsazen� sv�mi body
dot�kaj�c�mi se sv�ho povrchu nejbl�e ke st�edu koordin�t, maj�c�mi alespo� jednu
nulovou koordin�tu, alespo� jednu koordin�tu jedna a tak d�le ve v�ce rozm�rn�ch
krychl�ch (obr. 11.1).
\begin{figure}
\caption{Diference t��rozm�rn� krychle se stranami $0-2$. Rozd�l tvo�� body
dot�kaj�c� se povrchu krychle nejbli��ho ke st�edu koordin�t. Body diference
maj� koordin�ty (permutovan�): $(0,0,0)$; $(0,0,1)$; $(0,1,1)$; $(0,1,2)$}
\label{Diference t��rozm�rn� krychle}
\put(40.00,30.00){\framebox(60.00,60.00)[cc]{}}
\put(60.00,40.00){\framebox(60.00,60.00)[cc]{}}
%\emline(20.00,80.00)(60.00,100.00)
\multiput(20.00,80.00)(0.24,0.12){167}{\line(1,0){0.24}}
%\end
%\emline(80.00,80.00)(120.00,100.00)
\multiput(80.00,80.00)(0.24,0.12){167}{\line(1,0){0.24}}
%\end
%\emline(50.00,80.00)(90.00,100.00)
\multiput(50.00,80.00)(0.24,0.12){167}{\line(1,0){0.24}}
%\end
%\emline(90.00,100.00)(90.00,40.00)
\put(90.00,100.00){\line(0,-1){60.00}}
%\end
%\emline(90.00,40.00)(50.00,20.00)
\multiput(90.00,40.00)(-0.24,-0.12){167}{\line(-1,0){0.24}}
%\end
%\emline(50.00,20.00)(50.00,80.00)
\put(50.00,20.00){\line(0,1){60.00}}
%\end
%\emline(20.00,20.00)(60.00,40.00)
\multiput(20.00,20.00)(0.24,0.12){167}{\line(1,0){0.24}}
%\end
%\emline(80.00,20.00)(120.00,40.00)
\multiput(80.00,20.00)(0.24,0.12){167}{\line(1,0){0.24}}
%\end
%\emline(20.33,50.33)(80.00,50.33)
\put(20.33,50.33){\line(1,0){59.67}}
%\end
%\emline(80.00,50.33)(120.00,70.00)
\multiput(80.00,50.33)(0.24,0.12){164}{\line(1,0){0.24}}
%\end
%\emline(120.00,70.00)(60.00,70.00)
\put(120.00,70.00){\line(-1,0){60.00}}
%\end
%\emline(60.00,70.00)(20.00,50.33)
\multiput(60.00,70.00)(-0.24,-0.12){164}{\line(-1,0){0.24}}
%\end
%\emline(40.00,60.00)(100.00,60.00)
\put(40.00,60.00){\line(1,0){60.00}}
%\end
%\emline(70.67,90.00)(70.67,30.00)
\put(70.67,90.00){\line(0,-1){60.00}}
%\end
\put(20.00,20.00){\circle{4.00}}
\put(20.00,50.33){\circle{4.00}}
\put(40.00,30.00){\circle{4.00}}
\put(50.00,20.00){\circle{4.00}}
\put(40.00,60.33){\circle{4.00}}
\put(70.67,30.00){\circle{4.00}}
\put(50.00,50.33){\circle{4.00}}
\put(40.00,90.00){\circle{4.00}}
\put(50.00,80.00){\circle{4.00}}
\put(59.67,70.00){\circle{4.00}}
\put(80.00,50.33){\circle{4.00}}
\put(90.00,40.00){\circle{4.00}}
\put(100.00,30.00){\circle{4.00}}
\put(20.00,10.00){\makebox(0,0)[cc]{$a^3$}}
\put(57.33,10.00){\makebox(0,0)[cc]{$3a^{2}b$}}
\put(83.67,10.00){\makebox(0,0)[cc]{$3ab^2$}}
\put(117.33,10.00){\makebox(0,0)[cc]{6abc}}
\put(20.00,20.00){\framebox(60.00,60.00)[cc]{}}
%\emline(10.00,58.00)(54.00,15.33)
\multiput(10.00,58.00)(0.12,-0.12){356}{\line(1,0){0.12}}
%\end
%\emline(31.67,68.33)(85.00,17.33)
\multiput(31.67,68.33)(0.13,-0.12){426}{\line(1,0){0.13}}
%\end
%\emline(32.33,95.67)(115.00,16.67)
\multiput(32.33,95.67)(0.13,-0.12){659}{\line(1,0){0.13}}
%\end
\end{picture}
\end{figure}
\section{Jednotkov� krychle}
\label{Jednotkov� krychle}
Jednotkov� krychle jsou pro za��tek nejpou�n�j��. Maj� n stran a na ka�d� stran�
existuj� pr�v� dva body, 0 a 1. Generuj� se funkc�
\begin{equation}
\prod^n_{j=1} (1 + {\bf e}_j) = 2^n\;.
\end{equation}
\begin{figure}
\caption{T�i rozm�rn� krychle se stranou 0-1}
\label{T�i rozm�rn� krychle se stranou 0-1}
\put(20.00,20.00){\framebox(50.00,50.00)[cc]{}}
\put(45.00,45.00){\framebox(50.00,50.00)[cc]{}}
%\emline(20.00,70.00)(45.00,95.00)
\multiput(20.00,70.00)(0.12,0.12){209}{\line(0,1){0.12}}
%\end
%\emline(70.00,70.00)(95.00,95.00)
\multiput(70.00,70.00)(0.12,0.12){209}{\line(0,1){0.12}}
%\end
%\emline(70.00,20.00)(95.00,45.00)
\multiput(70.00,20.00)(0.12,0.12){206}{\line(1,0){0.12}}
%\end
%\emline(20.00,20.00)(45.00,45.00)
\multiput(20.00,20.00)(0.12,0.12){206}{\line(1,0){0.12}}
%\end
\put(20.00,10.00){\makebox(0,0)[cc]{0}}
\put(10.00,70.00){\makebox(0,0)[cc]{a}}
\put(70.00,10.00){\makebox(0,0)[cc]{b}}
\put(35.00,45.00){\makebox(0,0)[cc]{c}}
\put(35.00,95.00){\makebox(0,0)[cc]{ac}}
\put(80.00,70.00){\makebox(0,0)[cc]{ab}}
\put(105.00,45.00){\makebox(0,0)[lc]{bc}}
\put(105.00,95.00){\makebox(0,0)[lc]{abc}}
\end{picture}
\end{figure}
Nap��klad pro $n=3$ dostaneme body: $1, a, b, c, ab, ac, bc, abc$ (obr. \ref{T�i
rozm�rn� krychle se stranou 0-1}). Jednou z nejzaj�mav�j��ch vlastnost�
jednotkov�ch krychl�, ve kter�ch jsou mo�n� pouze cel� koordin�ty, je, �e jsou
tvo�eny pouze povrchem. Nen� tu ��dn� bod uvnit� p�edstavuj�c� jejich st�ed.
V teorii mno�in n rozm�rn� krychle jsou zn�m� jako {\em boole�ny}. Boole�ny
obsahuj� mno�inu, pr�zdnou mno�inu a v�echny podmno�iny.
V jednotkov�ch krychl�ch existuje $(m+1)$ orbit rozd�len�, z ka�d�ho rovinn�ho
simplexu existuje pr�v� jedna orbita. Po�et bod� na ka�d� orbit� je ur�en
odpov�daj�c�m binomi�ln�m koeficientem. Co se m� ur�it je po�et �ad v
jednotkov�ch krychl�ch, av�ak studovali jsme i tuto funkci a tento po�et je dan�
klesaj�c�m faktori�lem $(i)_{(i-j)}$. Op�t si jej prohl�dneme. Nap�eme jej v
inverzn�m uspo��d�n� vzhledem k tabulce 10.6
\begin{table}
\caption{�ady v jednotkov� krychli ${\bf F}$}
\label{�ady v jednotkov� krychli}
\hline
k & 0 & 1 & 2 & 3 & 4 & 5 & $\Sigma$ \\
\hline
m=0 & 1 & & & & & & 1 \\
1 & 1 & 1 & & & & & 2 \\
2 & 1 & 2 & 2 & & & & 5 \\
3 & 1 & 3 & 6 & 6 & & & 16 \\
4 & 1 & 4 & 12 & 24 & 24 & & 65 \\
5 & 1 & 5 & 20 & 60 &120 &120 & 326 \\
\hline
\end{tabular}
\end{table}
Prvky tabulky 11.1 $f_{ij}$ se z�skaj� jako sou�in binomi�ln� matice ${\bf B}$ a
diagon�ln� matice faktori�l� $\Delta(j!)$:
\begin{equation}
{\bf F}={\bf B}\Delta(j!)\;.
\end{equation}
M�eme vybrat $k$ objekt� (vektor�) z $n$ objekt� potom je permutovat. To se

provede jako form�ln� binomi�lu, kdy� se zach�z� s n�sledn�mi faktori�ly jako s
mocninami
\begin{equation}
(n)_m = [(k)_i + (n-k)_i]^m\ {\rm kde}\ (k)^j_i = (k)_j\;.
\end{equation}
Nap��klad pokud $n=5, m=3$ a vybereme $k=2$, v�sledek je
$$(5)_3 = 60 = { 3 \choose 0}(2)_3(3)_0 + { 3 \choose 1}(2)_2(3)_1 + { 3 \choose

2}(2)_1(3)_2 + { 3 \choose 3}(2)_0(3)_3 =$$
$$1\times0\times1 + 3\times2\times3 + 3\times2\times6 +1\times1\times6\;.$$
Po��t� se 18 permutac� �ad s dv�ma symboly, �ekn�me
$$a, b: 6(abc, abd, abe)\;;$$
36 permutac� bu� s $a$ nebo $b$: $6(acd, ace, ade, bcd, bce, bde)$ a 6 permutac�
�ady $cde$. $(2)_3 = 0$; nen� mo�n� vytvo�it sekvenci t�� symbol� z pouze dvou
symbol�. ��dkov� sou�ty jsou d�ny jednodu�e jako
\begin{equation}
S_m = m(S_{m-1}) + 1
\end{equation}
Je mo�n� p�idat nov� objekt do p�edch�zej�c�ch �ad m zp�soby, vyjma nulovou �adu.
Jinou mo�nost� dosa�en� matice 11.1, je n�soben� matice po�tu p�em�st�n� ${\bf R}$
(tabulka 7.3) matic� binomi�ln�ch koeficient�
\begin{equation}
{\bf F}= {\bf RB}.
\end{equation}
Jinak jsou �ady v jednotkov� krychli vytvo�eny podobn� jako faktori�ly ze

subfaktori�l� Appleov�m polynomi�lem $D$. Zde to je polynomi�l druh�ho ��du, $(D +
2)^2$, nap��klad
$$44 + 5\times9\times2 + 10 \times2\times4 + 10\times1\times8 + 5\times0\times

16 + 1\times1\times32 = 326\;.$$
Je dob�e zn�mo, �e v P��rod� mnoho jev� se popisuje binomick�m rozd�len�m. Kdy�

hod�te n minc� sou�asn�, potom v�sledky zapln� vrcholy jednotkov� krychle
rovnom�rn�, zejm�na pokud se experiment opakuje v�cekr�t. Alespo� to p�edpokl�d�
teorie pravd�podobnosti. M�n� zn�m� je derivace jin� statistiky vytvo�en�
jednotkovou krychl�. P�edpokl�dejme, �e registrujeme nehody. M�jme $S_m$ osob s
nejv�e m nehodami a pr�m�rnou nehodovost� 1 na osobu. Za takov�ch podm�nek
vybereme jako n�stroj registrace �adu $k$ jednotek z m symbol� pokud jin�ch $m-k$
m�st se vyu��v� pro indexov�n� osob. Takov� rejst��k bude m�t n�sleduj�c�
kapacitu: Bude v n�m $m!$ osob s ��dnou nehodou, $m!$ osob s jednou nehodou, m
osob s $(m-1)$ nehodami nakonec pouze jedna osoba s m nehodami. Takov� rozd�len�
nehod je zn�m� jako {\em Poissonovo rozd�len�}. Pou��v� se obvykle p�i n�zk�
nehodovosti a potom se nutn� m�n� podm�nky. Nicm�n� pokud Einstein �ekl, �e B�h
nehraje kostky, m�eme ��ci, �e on s�m je Kostka. H�zen� minc� nebo kostek pouze
modeluje ide�ln� prostor.
\section{Orbity rozd�len� v krychl�ch}

\label{Orbity rozd�len� v krychl�ch}
Orbity rozd�len� v krychli odpov�daj� bod�m rovinn�ch simplex�. Tedy zn�me jejich
celkov� po�et. Tak� jsme shora uk�zali, jak rozd�ln� se mapuj� tyto body na
rovinn� simplexy a krychle. U� jsme zjistili, �e indexov�n� orbit v jednotkov�ch
krychl�ch je velmi jednoduch�.
Orbity rozd�len� v m rozm�rn�ch krychl�ch jejich� strany jsou 0-2 se snadno

naleznou. V�sledky jsou uvedeny v tabulce \ref{Orbity rozd�len� v krychli 0-2}.
Uk�zali jsme v podkapitole 11.1, jak jej� ��dka m=4 se z�sk� z bod� rovinn�ho
simplexu.
\begin{table}
\caption{}
\label{Orbity rozd�len� v krychli 0-2}
\begin{tabular}{|r|rrrrrrrrrrrrr|r|}
\hline
k & 0 & 1 & 2 & 3 & 4 & 5 & 6 & 7 & 8 & 9 &10 &11 &12 & $\Sigma$\\
\hline
m=0 & 1 & & & & & & & & & & & & & 1 \\
1 & 1& 1 & 1 & & & & & & & & & & & 3 \\
2& 1 & 1 & 2 & 1 & 1 & & & & & & & & & 6 \\
3 & 1& 1 & 2 & 2 & 2 & 1 & 1 & & & & & & & 10 \\
4 & 1 & 1 & 2 & 2 & 3 & 2 & 2 & 1 & 1 & & & & & 15 \\
5 & 1 & 1 & 2 & 2 & 3 & 3 & 3 & 2 & 2 & 1 & 1 & & & 21 \\
6 & 1 & 1 & 2 & 2 & 3 & 3 & 4 & 3 & 3 & 2 & 2 & 1 & 1 & 28 \\
\hline
\end{tabular}
\end{table}
N�kter� vlastnosti rozd�len� orbit jsou jasn�. Jsou symetrick� podle parametru
$k$. To plyne ze symetrie krychle. Po�et orbit na rovin�ch bl�zko nulov�ho bodu
nen� z�visl� na rozm�rnosti krychle a z�st�v� konstantn�. Je ur�en po�tem $k$ a
nem�e b�t v�t�� ne� po�et neomezen�ch rozd�len� p(k). Pokud pou�ijeme konstantu
$c$ jako d�lku stran krychl�, diagon�la $k$ jde od 0 k $cm$.
\begin{figure}
\caption{Vznik t��rozm�rn� krychle se stranou 0-2 ze �tverce se stranou 0-2
(pr�zdn� krou�ky). P�id� se jednotkov� t��rozm�rn� krychle se stranou 0-1
(zapln�n� krou�ky) a strany se dopln�}
\label{Vznik t��rozm�rn�m krychle}
\put(40.00,30.00){\framebox(60.00,60.00)[cc]{}}
\put(60.00,40.00){\framebox(60.00,60.00)[cc]{}}
%\emline(20.00,80.00)(60.00,100.00)
\multiput(20.00,80.00)(0.24,0.12){167}{\line(1,0){0.24}}
%\end
%\emline(80.00,80.00)(120.00,100.00)
\multiput(80.00,80.00)(0.24,0.12){167}{\line(1,0){0.24}}
%\end
%\emline(50.00,80.00)(90.00,100.00)
\multiput(50.00,80.00)(0.24,0.12){167}{\line(1,0){0.24}}
%\end
%\emline(90.00,100.00)(90.00,40.00)
\put(90.00,100.00){\line(0,-1){60.00}}
%\end
%\emline(90.00,40.00)(50.00,20.00)
\multiput(90.00,40.00)(-0.24,-0.12){167}{\line(-1,0){0.24}}
%\end
%\emline(50.00,20.00)(50.00,80.00)
\put(50.00,20.00){\line(0,1){60.00}}
%\end
%\emline(20.00,20.00)(60.00,40.00)
\multiput(20.00,20.00)(0.24,0.12){167}{\line(1,0){0.24}}
%\end
%\emline(80.00,20.00)(120.00,40.00)
\multiput(80.00,20.00)(0.24,0.12){167}{\line(1,0){0.24}}
%\end
%\emline(20.00,50.00)(80.00,50.00)
\put(20.00,50.00){\line(1,0){59.67}}
%\end
%\emline(80.00,50.00)(120.00,70.00)
\multiput(80.00,50.00)(0.24,0.12){164}{\line(1,0){0.24}}
%\end
%\emline(120.00,70.00)(60.00,70.00)
\put(120.00,70.00){\line(-1,0){60.00}}
%\end
%\emline(60.00,70.00)(20.00,50.00)
\multiput(60.00,70.00)(-0.24,-0.12){164}{\line(-1,0){0.24}}
%\end
%\emline(40.00,60.00)(100.00,60.00)
\put(40.00,60.00){\line(1,0){60.00}}
%\end
%\emline(70.00,90.00)(70.67,30.00)
\put(70.00,90.00){\line(0,-1){60.00}}
%\end
\put(20.00,20.00){\circle{4.00}}
\put(20.00,20.00){\framebox(60.00,60.00)[cc]{}}
\put(70.00,60.00){\circle{4.00}}
\put(100.00,60.00){\circle{4.00}}
\put(90.00,70.00){\circle{4.00}}
\put(70.00,90.00){\circle{4.00}}
\put(90.00,100.00){\circle{4.00}}
\put(100.00,90.00){\circle{4.00}}
\put(120.00,100.00){\circle{4.00}}
\put(120.00,70.00){\circle{4.00}}
\put(90.00,100.00){\circle{4.00}}
\put(100.00,90.00){\circle{4.00}}
\put(20.00,50.00){\circle{4.00}}
\put(20.00,80.00){\circle{4.00}}
\put(50.00,80.00){\circle{4.00}}
\put(80.00,80.00){\circle{4.00}}
\put(50.00,50.00){\circle{4.00}}
\put(80.00,50.00){\circle{4.00}}
\put(50.00,20.00){\circle{4.00}}
\put(80.00,20.00){\circle{4.00}}
\end{picture}
\end{figure}
Kdy� pozorujeme ��dkov� rozd�ly v tabulce 11.3, vid�me, �e jsou v�dy 1 na

posledn�ch $(m+1)$ obsazen�ch m�stech. Tato ��sla jsou pr�v� po�ty orbit rozd�len�
v m rozm�rn� jednotkov� krychli. Ve 3 rozm�rn�m prostoru ji lze nakreslit (obr.
\ref{Vznik t��rozm�rn�m krychle}). Ke �tverci se stranou 0-2 se p�id� jednotkov�
t��rozm�rn� krychle se stranou 0-1 (zapln�n� krou�ky) a strany se dopln�. Orbita
111 je vytvo�ena z orbity 11, kter� nebyla v �tverci, 211 nebo 221 se z�sk� z 21,
22 vytv�� 221 a 222. To nazna�uje rekurenci orbit rozd�len�. Tu lze zobrazit
graficky:
$$\begin{tabular}{|r|ccccccc|}
\hline
& 0 $<$ & \multicolumn{4}{c}{MOMENTY} &
$>$ mc $<$ & $>$ m(c+1) \\
\hline
& \multicolumn{6}{l}{Orbity m rozm�rn� krychle s men�� velikost� (c-1)} & \\
& & \multicolumn{6}{r|}{Orbity (m-1) rozm�rn� krychle stejn� velikosti}\\
\hline
$\Sigma$: & \multicolumn{7}{c|}{Orbity m rozm�rn� krychle s velikost� c} \\
\hline
\end{tabular}$$
Pon�vad� krychle jsou symetrick� pod�l sv�ch diagon�l, lze obr�tit po�ad� poloh
s��tanc�. Nap��klad
$$\begin{tabular}{|ccccccc|c|ccccccc|}
\hline
1 & 1 & 1 & 1 & & & & & & & & 1 & 1 & 1 & 1 \\
& & 1 & 1 & 2 & 1 & 1 & = & 1 & 1 & 2 & 1 & 1 & & \\
\hline
1 & 1 & 2 & 2 & 2 & 1 & 1 & & 1 & 1 & 2 & 2 & 2 & 1 & 1 \\
\hline
\end{tabular}$$
Definuj�ce po�et orbit p(m,n,c) na rovin� $m$ n rozm�rn� krychle se stranou $c$,
m�me
\begin{equation}
p(m,n,c) = p(m,[n-1],c) + p([m-n],n,[c-1])\;.
\end{equation}
\section{Body v krychl�ch}
\label{Body v krychl�ch}
Zn�me celkov� po�et bod� s p�irozen�mi koordin�tami (jinak objem $m^n$) v krychli,
nyn� chceme ur�it jejich rozd�len� podle jejich moment� v rovinn�ch simplexech.
Pokud v�choz� simplexy nejsou useknuty, tato ��sla mus� b�t binomi�ln�
koeficienty ${ m+k-1 \choose k}$. Podobn� ��sla se objev� na ohonech rozd�len�. Z
prv�ch krychl� s $c=2$, lze snadno dedukovat rekurenci
\begin{table}
\caption{ Body v krychli s c=2}
\label{ Body v krychli s c=2}
\hline
k & 0 & 1 & 2 & 3 & 4 & 5 & 6 & 7 & 8 & $\Sigma$\\
\hline
n=0 & 1 & & & & & & & & & 1 \\
1 & 1 & 1 & 1 & & & & & & & 3 \\
2 & 1 & 2 & 3 & 2 & 1 & & & & & 9 \\
3 & 1 & 3 & 6 & 7 & 6 & 3 & 1 & & & 27 \\
4 & 1 & 4 & 10 & 16 & 19 & 16 & 10 & 4 & 1 & 81 \\
\hline
\end{tabular}
\end{table}
Zde je rekurence jednoduch�. Ke ka�d�mu bodu $(n-1)$ rozm�rn� krychle p�id�me

novou stranu s $c$ body. P�i�ten�m 0, 1 jednodu�e se��t�me $(c+1)$ orbit rozd�len�
m�n� rozm�rn� krychle. Nap��klad �len 19 v posledn� ��dce se z�sk� jako 6 + 7+ 6.
Vzorec je
\begin{equation}
c_{ij} = \sum_{k=0}^{c} c_{i-1,j-k}\;.
\end{equation}
Nov� vektor se v�emi sv�mi mo�n�mi hodnotami se p�id� ke ka�d�mu rozd�len� na

vhodn�m m�st�.
Jin� mo�nost, jak vyrobit krychle, je zvy�ovat rozm�r $c$ krychle. Krychle
rozd�ln�ch rozm�r� $m$ se n�sob� transponovanou matic� binomi�ln�ch koeficient�
jak n�sleduje. Po�et bod� v�t�� krychle se objevuje na diagon�le
$$\begin{tabular}{rrrr|rrrrr}
& & & &\quad& 1 & 1 & 1 & 1 \\
& & & && & 1 & 2 & 3 \\
& & & && & & 1 & 3 \\
& & & && & & & 1 \\
\hline
& & & && & & & \\
1 & & & && 1 & 1 & 1 & 1 \\
3 & 1 & & && 3 & 4 & 5 & 6 \\
9 & 3 & 1 & && 9 &12 &16 &21 \\
27& 9 & 3 & 1&&27 &36& 48 &64 \\
\end{tabular}$$
T�� rozm�rn� krychle s $c=2$ m� 27 bod�. Transformuje se na t�� rozm�rnou krychli

s $c=3$ p�i�ten�m $3\times2$ rozm�rn�ch krychl� (�tverc�), $3\times 1$ rozm�rn�ch
krychl� (hran) $1\times0$ rozm�rn�ch krychl�, bodu s koordin�tami $(3, 3, 3)$.
Nov� diagon�ln� prvky v inverzn�m uspo��d�n�, $64, 16, 4, 1,$ tvo�� novou z�kladnu
dal�� krychle. Aby se zv�ila velikost krychle, je nutn� znovu uspo��dat diagon�ln�
prvky a opakovat n�soben�.
\section{Vektorov� �ady v krychl�ch}

\label{Vektorov� �ady v krychl�ch}
V podkapitole 11.2 jsme uk�zali, �e v jednotkov�ch krychl�ch se �ady po��taj�

klesaj�c�mi faktori�ly. Pro jin� krychle se po�ty �ad neur�� tak snadno, av�ak
nen� to zas a� tak nesnadn�, pokud to provedeme postupn�. Nap��klad pro $ c=2$
dostaneme tabulku \ref{Vektorov� �ady v krychli s c=2}.
\begin{table}
\caption{Vektorov� �ady v krychli s c=2}
\label{Vektorov� �ady v krychli s c=2}
\hline
m & 0 & 1 & 2 & 3 & 4 & 5 & 6 & 7 & 8 & $\Sigma$\\
\hline
n=0 & 1 & & & & & & & & & 1 \\
1 & 1 & 1 & 1 & & & & & & & 3 \\
2 & 1 & 2 & 4 & 6 & 6 & & & & & 19 \\
3 & 1 & 3 & 9 & 24 & 54 & 90 & 90 & & & 271 \\
4 & 1 & 4 &16 & 60 & 204 & 600 &1440 &2520 &2520 & 7365 \\
\hline
\end{tabular}
\end{table}
Abychom uk�zali, jak jsou vytvo�eny prvky tabulky \ref{Vektorov� �ady v krychli s
c=2}, uk�eme v�sledek pro $s_{45}$: $600 = 90 + 5\times 54 + 10\times24$. Z�skali
jsme body v krychl�ch se��t�n�m $(c+1)$ prvk� m�n� rozm�rn� krychle (11.9). V
tomto p��pad� je nutn� permutovat p�idan� symboly se symboly odpov�daj�c� �ady s $
(n-1)$ symboly. To se provede n�soben�m odpov�daj�c�ch ��sel s binomi�ln�mi
koeficienty. Rekurence je tedy
\begin{equation}
s_{ij} = \sum_{k=0}^c { m \choose k}s_{i-1,j-1}\;.
\end{equation}
Jin� mo�nost jak dostat v�t�� krychli zv�t�ov�n�m stran n rozm�rn� krychle d�v�
tak� mo�nost, jak nal�zt rekurentn� vzorce po�tu �ad. Pro $n=2$ (�tverce),
dostaneme tabulku \ref{�ady v 2 rozm�rn�ch krychl�ch}.
\begin{table}
\caption{ �ady v 2 rozm�rn�ch krychl�ch}
\label{�ady v 2 rozm�rn�ch krychl�ch}
\hline
k & 0 & 1 & 2 & 3 & 4 & 5 & 6 & 7 & 8 & $\Sigma$\\
\hline
c=0 & 1 & & & & & & & & & 1 \\
1 & 1 & 2 & 2 & & & & & & & 5 \\
2 & 1 & 2 & 4 & 6 & 6 & & & & & 19 \\
3 & 1 & 2 & 4 & 8 &14 &20 &20 & & & 69 \\
4 & 1 & 2 & 4 & 8 &16 &30& 50 &70 &70 &201 \\
\hline
\end{tabular}
\end{table}
Rekurence je
\begin{equation}
s_{i0} = 1;\ s_{ij} = s_{i-1,j-1} + s_{i,j-1};\ s_{ij} = 0,\
\mbox{mimo krychli}\;.
\end{equation}
V�dy jsou dv� mo�nosti, jak prodlou�it �ady, vyjma �ady vedouc� k zadn�m stran�m.
Prv� odpov�d� �lenu $s_{i,j-1}$, na druhou mo�nost uvnit� �tverce se pamatuje
po��t�n�m �ad z men��ho �tverce $s_{i-1,j-1}$.
Je tak� mo�n� posunout krychli v jej�m prostoru, kdy jej� bod s nejni��m momentem
nesouhlas� s po��tkem soustavy koordin�t. Po�et orbit a bod� se nezm�nil touto
operace, av�ak po�et �ad ano.
\section{P�irozen� krychle - e konstanta}

\label{P�irozen� krychle - e konstanta}
Uk�zali jsme, �e jednotkov� krychle jsou vytvo�eny vzorcem 1.3. �len 1 v $(1+{\bf
e}_j)$ se interpretoval jako ${\bf e}_j^0$. Objem krychle z�vis� na jej� z�kladn�
$m$ a na jej� rozm�rnosti $n$. Nyn� budeme studovat, jak� m� krychle objem $e$,
pokud se jej� strana bl�� k jedn� a jej� rozm�rnost k nekone�nu. Pokus�me se
nal�zt, jakou hodnotu m� limita
\begin{equation}
e = \lim_{z\rightarrow\infty}(1 + 1/z)^z
\end{equation}
\label{e Con}
Argument v \ref{e Con} m�e b�t bu� kladn� nebo z�porn�.
Z�kladna $e$ krychle le�� mezi krychlemi s cel�mi ��sly $1 < (1+1/z) < 2$. Kdy� $z
=1$, v�sledkem je $1.5$ m�sto $2^1$. Kdy� $z =2$, v�sledkem je $1.5^2=2.25$ m�sto
$2^2$. Vyhodnocen�m binomi�ln�ho rozvoje (11.7), dostaneme nerovnosti
\begin{equation}
\sum^{\infty}_{k=0}1/k! < e = \sum^{\infty}_{k=0}{ z \choose k}1/k!
< 1 + \sum^\infty_{k=0}1/2^k = 3\;.
\end{equation}
S pou�it�m sofistikovan�ch matematick�ch argument� lze dok�zat, �e ��slo $e$ mus�

b�t v�t�� ne� sou�et inverzn�ch faktori�l�. Pon�vad� by m�l b�t sou�asn� men��,
nejlep�� e�en� je to, kde ob� limity jsou toto�n�. Konstanta $e$ je iracion�ln�
��slo a jej� prv� ��slice jsou $e = 2.71828\dots$. Sou�et inverzn�ch faktori�l� se
bl�� rychle k p�esn� hodnot�. Tedy prv�ch sedm �len� d�v�
$$e = 1 + 1 +1/2 + 1/6 + 1/24 + 1/120 + 1/720 = 2,71805\;.$$
P��t� �len je 1/5040 = 0.000198. Opravuje �tvrt� decim�ln� m�sto.
Pokud $z$ je z�porn�, substituce $z = -(t+1)$ se vlo�� do vzorce (11.7), a pak

n�jak� �pravy ukazuj�, �e se z�sk� op�t ��slo $e$:
\begin{eqnarray}
\lim_{t\rightarrow\infty}[1 - 1/(t+1)]^{-(t+1)} = \lim
[t/(t+1)]^{-(t+1)} = \\
\nonumber lim(1 + 1/z)^{t+1} \times
\lim(1 +1/z) = e\times1 = e\;.
\end{eqnarray}
Vytvo�uj�c� funkce $e$ krychle m� n�kter� d�le�it� vlastnostmi, kter� z n� d�laj�

u�ite�n� n�stroj. Kdy� se pou�ije substituce $x = az$, limitou v�razu
\begin{equation}
\lim_{x\rightarrow\infty} (1 + a/x)^x = e^ = exp(a)
\end{equation}
je $a$-t� mocnina ��sla $e$. Tato vlastnost ��sla $e$ se vyu��v� p�i pou�it� $e$
jako z�kladny p�irozen�ch logaritm�.
Kdy� se vr�t�me k funkci rostouc�ho faktori�lu (10.8), kter� po��t� �ady v

jednotkov�ch krychl�ch, potom po�et v�ech �ad v nekone�n� jednotkov� krychli se
m�e vyj�d�it s pou�it�m konstanty $e$:
\begin{equation}
\lim_{n \rightarrow \infty} n!\sum^{\infty}_{k=0} 1/k! = en!\;.
\end{equation}
Pozn�mka: Aby se nat�ela polovina vn�j��ch stran krychlov�ho kanistru v nekone�n�

rozm�rn�m prostoru, je pot�eba v�ce barvy, �e je objem kanistru.
\chapter{Matice s cel�mi ��sly}

\label{Matice s cel�mi ��sly}
\section{Na �vod varov�n�}

\label{Na �vod varov�n�}
Tato kapitola z�stane pouze n��rtem. D�vodem je, �e je prakticky nemo�n� pojednat
jej� obsah systematicky, jak se to provedlo s naivn�mi maticemi. Zbytek kapitoly
se vyu�ije pro zaveden� n�jak�ho materi�lu, kter� pat�� do n�sleduj�c�ch kapitol.
\section{Matice s jednotkov�mi symboly}

\label{Matice s jednotkov�mi symboly}
Zah�jili jsme na�e studia permuta�n�mi maticemi maj�c�mi v ka�d� ��dce a sloupci
pouze jeden jednotkov� symbol. Potom jsme p�idali naivn� matice, maj�c�mi toto
omezen� pouze pro ��dky a transponovan� naivn� matice, kde se pou�ilo pro sloupce.
P��t�m krokem je dovolit, aby jednotky byly vlo�eny na jak�koliv dosa�iteln� m�sto
matice. U� v�me, �e po�et t�chto matic bude ur�en binomi�ln�m koeficientem. Pro
matice s $m$ sloupci a $n$ ��dky, s k jednotkov� prvky v matici po�et mo�n�ch
konfigurac� bude ur�en binomi�ln�m koeficientem ${ mn \choose k}$. Tyto
konfigurace se mohou spo��tat s pou�it�m tabulek maj�c�ch dv� orbity rozd�len� do
��dk� a tak� do sloupc�. Nap��klad pro $m=n=k=4$ dostaneme tabulku 12.1.
\begin{table}
\caption{Rozd�len� jednotkov�ch matic//
$m=n=k=4$}
\label{Rozd�len� jednotkov�ch matic $m=n=k=4$}
\begin{tabular}{|l|ccccc|c|}
\hline
Rozd�len� & 4 & 31 & 22& 211 &1111 & $\Sigma$ \\
& & & & & ${\bf N}$ & \\
\hline
4 & 0 & 0 & 0 & 0 & 4 & 4 \\
31 & 0 & 0 & 0 & 144 & 48 & 192 \\
22 & 0 & 0 & 36 & 144 & 36 & 216 \\
211 & 0 &144 & 144 & 720 & 144 & 1152 \\
\hline
$1^4 {\bf N}^{\rm T}$ & 4 & 48 & 36 & 144 & 24 & 256 \\
\hline
$\Sigma$ & 4 &192 & 216 &1152 & 256 & 1820 \\
\hline
\end{tabular}
\end{table}
Tabulka 12.1 d�v� p�edstavu. V prostoru se objevily nov� vektorov� �ady. Ty vedou
ke stejn�m bod�m jako naivn� matice, av�ak jejich orbity nejsou jednoduch�mi
orbitami rozd�len� av�ak {\em vzorov�mi orbitami}, kter� jsou sou�iny dvou
rozd�len�, jednoho pro ��dky a druh�ho pro sloupce.
Nap��klad vzor vytvo�en� sou�inem rozd�len� $(211\times310)$ je
$$\left(
\begin{array}{rrr}
1 & 1 & 1 \\
1 & 0 & 0 \\
0 & 0 & 0 \\
\end{array}
\right)\;.$$
To je Ferrers�v graf. Existuje 6 mo�n�ch permutac� ��dk� tohoto vzoru (v�echny

��dky jsou rozd�ln�), kter� se kombinuj� s permutacemi �tvrt� nulov� ��dky. Dva
sloupce jsou stejn�. Tedy existuj� 3 mo�n� permutace, kter� se kombinuj� s
permutacemi �tvrt�ho nulov�ho sloupce.
Sou�in rozd�len� $(211\times211)$ m� dva vzory:
$$\left(
\begin{array}{rrr}
1 & 1 & 0 \\
1 & 0 & 0 \\
0 & 0 & 1 \\
\end{array}
\right)$$
se v�emi mo�n�mi $36 = 3!\times3!$ permutacemi ��dk� a sloupc� a druh�
$$\left(
\begin{array}{rrr}
* & 1 & 1 \\
1& 0 & 0 \\
1 & 0 & 0 \\
\end{array}
\right)$$
s 9 permutacemi nulov�ho prvku ozna�en�ho *. Jednotkov� prvky zapl�uj� pouze

ozna�en� ��dek a sloupec. Tyto permutace vzor� se n�sob� 16 permutacemi �tvrt�
��dky a sloupce s nulov�mi prvky. Je snadn� spo��tat v�echny permutace dan�ho
vzoru, av�ak je nesnadn�j�� nal�zt v�echny vzory vytvo�en� dan�m sou�inem
rozd�len�.
Celkov� po�et jednotkov�ch vektor� s konstantn�mi sou�ty je dan� ��dkov�mi nebo

sloupcov�mi sou�ty prvk� tabulek podobn�ch tabulce 12.1. Pro pot�e s notac�
uvedeme vzorec pouze pro sloupcov� sou�ty, kde m�eme pou��t symbol $n_i$ pro po�et
identick�ch binomi�ln�ch koeficient�
\begin{equation}
\sum (n!/\prod n!){ m \choose k_j}^{n_j}
= { mn \choose k};\ \sum_{j=1}^n k_j = k\;.
\end{equation}
Sou�et se provede p�es v�echna mo�n� rozd�len�. Sou�in binomi�l� nen� omezen�
jak�mikoliv podm�nkami na sloupcov� sou�ty a tedy jednotky v ka�d� ��dce mohou b�t
rozd�leny nez�visle, potom se ��dky z�skan� takov�m zp�sobem permutuj� ($n=m$),
av�ak $n!$ nadhodnocuje permutace ��dk� se stejn�mi sou�ty, tedy v�sledek se mus�
pod�lit ��ste�n�mi faktori�ly.
\section{Matice s p�irozen�mi ��sly}

\label{Matice s p�irozen�mi ��sly}
Nyn� se p��t� krok zd� b�t snadn�. Matice je mn rozm�rn� vektor a pokud lze do n�
um�stit k jednotkov�ch prvk� bez jak�hokoliv omezen�, po�et v�ech mo�n�ch vektor�
je dan� binomi�ln� koeficientem (10.2) ${ mn+k \choose k}$. Tabulka 12.1 by m�la
b�t dopln�na 2056 nov�mi vstupy, aby se dostalo ${ 19 \choose 4}$ rozd�ln�ch matic
m�sto ${ 16 \choose 4}$ matic s jednotkov�mi prvky. Nov� vzory zapl�uj� tabulku
odli�n�, viz tabulku 12.2
\begin{table}
\caption{Matice s prvky $\geq\;1$}
\label{Matice s prvky $>$1}
\begin{tabular}{|r|ccccc|c|}
\hline
Rozd�len�& 4 & 31 & 22 & 211 &1111 & $\Sigma$\\
\hline
4 & 16 & 48 & 24 & 48 & 0 & 136 \\
31 & 48 & 288 &144 & 288 & 0 & 768 \\
22 & 24 & 144& 72 & 144 & 0 & 384 \\
211 & 48 & 288 &144 & 288 & 0 & 768 \\
\hline
$\Sigma$ &136 & 768& 384 & 768 & 0 & 2056 \\
\hline
1111 & 4 & 192 &216 &1152 & 256 & 1820 \\
\hline
$\Sigma$ &140 & 960 &600 &1920 & 256 & 3876 \\
\hline
\end{tabular}
\end{table}
Je prakticky nemo�n� sledovat v�ech mo�n� vzory maticov�ch vektor�, jak jsme to
provedli d��ve. Jedna jejich zvl�tn� t��da byla studov�na systematicky, matice
maj�c� v ka�d� ��dce p�esn� dva jednotkov� symboly. Tyto vzory se rozvinuly do
speci�ln� v�tve matematiky, teorii graf� (viz p��t� kapitolu).
V p�edch�zej�c�ch kapitol�ch jsme se��tali vektory rozd�len�, to je po�et

Ferrersov�ch graf�. To je sou�asn� po�et diagon�ln�ch vzor� odpov�daj�c�
kvadratick�m form�m naivn�ch matic. Tyto vzory lze srovn�vat se symetrick�mi
jednotkov�mi vzory ${\bf JJ}^{\rm T}_j$ matic s $m_j$ prvky, co� je vzor ��sla
$\Sigma m_j^2$.
\section{Interpretace matic s p�irozen�mi ��sly}

\label{Interpretace matic s p�irozen�mi ��sly}
Pokud diagon�ln� matice se prom�t� na jednotkov� vektor ��dku ${\bf J}^{\rm T}$,
v�sledkem je vektor ��dka odpov�daj�c� vektoru ��dce zobecn�n�ch matic s
p�irozen�mi ��sly. Je tedy mo�n� ps�t takovou matici jako �adu projekc�
kvadratick�ch forem naivn�ch �ad na n�sledn� jednotkov� vektory ��dky.
\begin{equation}
({\bf J}_1^{\rm T}{\bf N}_1^{\rm T}{\bf N}_1, \
{\bf J}_2^{\rm T}{\bf N}_2^{\rm T}{\bf N}_2, \
{\bf J}_3^{\rm T}{\bf N}_3^{\rm T}{\bf N}_3)^{\rm T}\;.
\end{equation}
Jin� mo�nosti budou uk�zan� pozd�ji. M�eme interpretovat matici ${\bf M}$ spole�n�
s jej� transponovanou matic� ${\bf M}^{\rm T}$, vzatou v blokov� form�
$$\left(
\begin{array}{cc}
{\bf 0} & {\bf M}^{\rm T} \\
{\bf M} & {\bf 0}
\end{array}
\right)\;,$$
jako matici sousedstv� ${\bf A}$ dvojd�ln�ho grafu s n�sobn�mi hranami (viz p��t�
kapitolu).
\section{Matice koordin�t}
\label{Matice koordin�t}
Interpretovali jsme ��dky v matici jako �ady n�sledn�ch vektor�. Existuje je�t�
jin� v�klad. ��dky jsou tak� simult�nn� vektory ur�uj�c� polohy rozd�ln�ch bod�
nebo objekt�. Matice
$$\left(
\begin{array}{cc}
1 & 0 \\
1 & 0 \\
\end{array}
\right)$$
d�v� pro dva rozd�ln� body (nebo objekty) stejnou adresu. To je mo�n�, pokud
adresa $(1, 0)$ je nap��klad d�m nebo box. Tedy je nutn� studovat mo�nost, �e
matice definuj� polohy $m$ bod� v prostoru, �e jsou to seznamy koordin�t v
ortogon�ln�ch os�ch. Takov� seznam tvo�� {\em matici koordin�t} ${\bf C}$, jej�
prvky $c_{ij}$ jsou koordin�ty $m$ bod� (vrchol�, objekt�) $i$ na $n$ os�ch.
Matice sloupec
$$\begin{array}{cc}
{\bf A} = (0, 1, 2, 3, 4)^{\rm T}
\end{array}$$
ur�uje koordin�ty p�ti bod� le��c�ch na p�irozen� ��seln� ose. Mezi v�emi body
jsou jednotkov� vzd�lenosti.
Matice
$$\begin{array}{cc}
${\bf B}$ = &

\left(
0 & 1 & 2 & 3 & 4 \\
0 & 1 & 2 & 3 & 4
\end{array}
\right)^{\rm T}
\end{array}$$
ur�uje koordin�ty p�t bod� oto�en�ch do dvou rozm�rn� roviny. Jinou p��mkovou
konfigurac� p�ti bod� je rovinn� simplex
$$\begin{array}{cc}
${\bf C}$ = &
\left(
0 & 1 & 2 & 3 & 4 \\
4 & 3 & 2 & 1 & 0
\end{array}
\right)^{\rm T}
\end{array}$$
To jsou p��klady nejjednodu��ch pravideln�ch struktur p�ti bod�, rovnom�rn�

rozm�st�n�m p��m�m �et�zcem.
Pokud se najdou kvadratick� formy ${\bf CC}^{\rm T}$ matic koordin�t, maj� na
sv�ch diagon�l�ch �tverce Euklidovsk�ch vzd�lenost� ka�d�ho bodu od st�edu
soustavy koordin�t
$$\begin{array}{cc}
\begin{array}{c}
${P��klad}{\bf A}$ \\
\\
\left(
0 & 0 & 0 & 0 & 0 \\
0 & 1 & 2 & 3 & 4 \\
0 & 2 & 4 & 6 & 8 \\
0 & 3 & 6 & 9 & 12\\
0 & 4 & 8 & 12& 16
\end{array}
\right)
\end{array}
&
\begin{array}{c}
${P��klad}{\bf B}$ \\
\\
\left(
0 & 0 & 0 & 0 & 0 \\
0 & 2 & 4 & 6 & 8 \\
0 & 4 & 8 & 12& 16\\
0 & 6 & 12& 18& 24\\
0 & 8 & 16& 24& 32
\end{array}
\right)
\end{array}
\end{array}$$
$$\begin{array}{c}
${P��klad}{\bf C}$ \\
\\
\left(
16& 12& 8 & 4 & 0 \\
12& 10& 6 & 3 & 0 \\
8 & 6 & 4 & 2 & 0 \\
4 & 3 & 2 & 10& 0\\
0 & 0 & 0 & 0 & 16
\end{array}
\right)
\end{array}$$
Mimodiagon�ln� prvky jsou kvadratick� sou�iny obou vzd�lenosti i a j.
Koordin�ty bod� tvo�� v prostoru struktury. Pokud �et�zec je ohebn�, m�e se

navinout na hran� jednotkov� krychle
$$\begin{array}{c}
${\bf D}$ \\
\\
\left(
\begin{array}{ccc}
0 & 0 & 0 \\
1 & 0 & 0 \\
1 & 1 & 0 \\
1 & 1 & 1
\end{array}
\right)\;.
\end{array}$$
Zde jsou um�st�ny �ty�i body na vrcholy t��rozm�rn� krychle. Jinou konfigurac� je
$$\begin{array}{c}
${\bf E}$ \\
\\
\left(
\begin{array}{cccc}
0 & 0 & 0 & 0 \\
0 & 1 & 0 & 0 \\
0 & 0 & 1 & 0 \\
0 & 0 & 0 & 1
\end{array}
\right)\;.
\end{array}$$
Zde v�echny �ty�i koordin�ty v prv�m sloupci jsou nuly. Ty lze tedy zanedbat.
Prvn� bod le�� ve st�edu soustavy koordin�t, druh� na konci druh�ho jednotkov�ho
vektoru, t�et� na konci t�et�ho jednotkov�ho vektoru. Body jsou ve vztahu jako v
t��rozm�rn�m rovinn�m komplexu. Vzd�lenosti mezi nimi nejsou stejn�. Prv� bod je
v jednotkov� vzd�lenosti k ostatn�m t�em bod�m, vzd�lenosti mezi t�mito t�emi body
jsou zdvojeny.
Konfigurace �ty� bod� ur�en� matic� koordin�t
$$\begin{array}{c}
${\bf F}$ \\
\\
\left(
\begin{array}{cccc}
1 & 0 & 0 & 0 \\
0 & 1 & 0 & 0 \\
0 & 0 & 1 & 0 \\
0 & 0 & 0 & 1
\end{array}
\right)
\end{array}$$
odpov�d� pravideln�mu �ty�st�nu. �et�zec je navinut na jeho vrcholy.
\section{Orientovan� a neOrientovan� grafy jako vektorov� �ady}

\label{Orientovan� a neOrientovan� grafy jako vektorov� �ady}
Pokud nakresl�me diference dvou vektor� $({\bf e}_b - {\bf e}_a)$, jako na obr.
3.2, odpov�d� to p�ijat�m konvenc�m pro kreslen� orientovan�ch hran orientovan�ch
graf� (viz p��t� kapitolu). Inciden�n� matice ${\bf S}$ grafu je jen diferenc�
dvou naivn�ch matic
$${\bf S}= {\bf N}_ - {\bf N}_b\;,$$
jak byl uk�z�no v ��sti 3.3. Je to oper�tor, kter� p�ev�d� vektorovou �adu v
jinou. Vektorov� �ada je kontinu�ln� cesta ve vektorov�m prostoru, oper�tor
p�ev�d�j�c� jednu vektorovou �adu v jinou je tak� kontinu�ln�. Zd� se, �e je to
plocha mezi dv�ma �adami vektor� ��dek, a mohli bychom si ji p�edstavit jako
plochu. Av�ak, kdy� provedeme n�sledn� rozd�ly u v�ech p�r� jednotkov�ch vektor�,
dostaneme op�t line�rn� vektor. Smy�ka p�ev�d� jednotkov� vektor v s�m sebe.
V�echny tyto vektory le�� v rovin� ortogon�ln� k jednotkov�mu diagon�ln�mu vektoru
${\bf I}$.
Jin� mo�nost, jak interpretovat orientovan� grafy je diference uvnit� samotn�ch

�ad. Nap��klad �ada ${\bf abcda}$ obsahuje p�echody ${\bf a}$ na ${\bf b}$,${\bf
b}$ na ${\bf c}$, ${\bf c}$ na ${\bf d}$ a ${\bf d}$ na ${\bf a}$. Rozd�l je tedy:
${\bf a}$ & $\rightarrow$ & ${\bf b}$ & & & \\
& ${\bf b}$ & $\rightarrow$ & ${\bf c}$ & & \\
& & ${\bf c}$ & $\rightarrow$ & ${\bf d}$ & \\
& & & ${\bf d}$ & $\rightarrow$ & ${\bf a}$\;.
\end{array}$$
Podobn� se mohou porovn�vat rozd�ly p�i v�t��ch vzd�lenostech.
\begin{figure}
\caption{Dv� diagon�ln� �ady v t��rozm�rn� krychli 0-2. Najdi zb�vaj�c� �ty�i}
\label{Dv� diagon�la �ady v t��rozm�rn� krychli 0-2.}
\put(40.00,30.00){\framebox(60.00,60.00)[cc]{}}
\put(60.00,40.00){\framebox(60.00,60.00)[cc]{}}
%\emline(20.00,80.00)(60.00,100.00)
\multiput(20.00,80.00)(0.24,0.12){167}{\line(1,0){0.24}}
%\end
%\emline(80.00,80.00)(120.00,100.00)
\multiput(80.00,80.00)(0.24,0.12){167}{\line(1,0){0.24}}
%\end
%\emline(50.00,80.00)(90.00,100.00)
\multiput(50.00,80.00)(0.24,0.12){167}{\line(1,0){0.24}}
%\end
%\emline(90.00,100.00)(90.00,40.00)
\put(90.00,100.00){\line(0,-1){60.00}}
%\end
%\emline(90.00,40.00)(50.00,20.00)
\multiput(90.00,40.00)(-0.24,-0.12){167}{\line(-1,0){0.24}}
%\end
%\emline(50.00,20.00)(50.00,80.00)
\put(50.00,20.00){\line(0,1){60.00}}
%\end
%\emline(20.00,20.00)(60.00,40.00)
\multiput(20.00,20.00)(0.24,0.12){167}{\line(1,0){0.24}}
%\end
%\emline(80.00,20.00)(120.00,40.00)
\multiput(80.00,20.00)(0.24,0.12){167}{\line(1,0){0.24}}
%\end
%\emline(20.33,50.33)(80.00,50.33)
\put(20.33,50.33){\line(1,0){59.67}}
%\end
%\emline(80.00,50.33)(120.00,70.00)
\multiput(80.00,50.33)(0.24,0.12){164}{\line(1,0){0.24}}
%\end
%\emline(120.00,70.00)(60.00,70.00)
\put(120.00,70.00){\line(-1,0){60.00}}
%\end
%\emline(60.00,70.00)(20.00,50.33)
\multiput(60.00,70.00)(-0.24,-0.12){164}{\line(-1,0){0.24}}
%\end
%\emline(40.00,60.00)(100.00,60.00)
\put(40.00,60.00){\line(1,0){60.00}}
%\end
%\emline(70.67,90.00)(70.67,30.00)
\put(70.67,90.00){\line(0,-1){60.00}}
%\end
\put(20.00,20.00){\framebox(60.00,60.00)[cc]{}}
\put(20.00,20.00){\circle{4.00}}
\put(40.00,60.00){\circle{4.00}}
\put(70.67,90.00){\circle{4.00}}
\put(120.00,100.00){\circle{4.00}}
\put(71.00,30.00){\circle{4.00}}
\put(100.00,60.00){\circle{4.00}}
%\emline(20.00,20.00)(40.00,60.00)
\multiput(20.00,20.00)(0.12,0.24){167}{\line(0,1){0.24}}
%\end
%\emline(40.00,60.00)(71.00,90.00)
\multiput(40.00,60.00)(0.12,0.12){251}{\line(1,0){0.12}}
%\end
%\emline(71.00,90.00)(120.00,100.00)
\multiput(71.00,90.00)(0.58,0.12){84}{\line(1,0){0.58}}
%\end
%\emline(120.00,100.00)(100.00,60.33)
\multiput(120.00,100.00)(-0.12,-0.24){167}{\line(0,-1){0.24}}
%\end
%\emline(100.00,60.33)(70.67,30.00)
\multiput(100.00,60.33)(-0.12,-0.12){245}{\line(0,-1){0.12}}
%\end
%\emline(70.67,30.00)(20.33,20.00)
\multiput(70.67,30.00)(-0.60,-0.12){84}{\line(-1,0){0.60}}
%\end
\end{picture}
\end{figure}
Orientovan� �pln� grafy $K_n$ tvo�� 2 rozm�rn� hrany (zn�m� jako orientovan�
hrany) rovinn�ch simplex�. NeOrientovan� grafy jsou �ady vektor� ortogon�ln�ch k
ploch�m odpov�daj�c�ch orientovan�ch graf�. Neorientovan� �pln� grafy $K_n$ jsou
vektorov� �ady jdouc� od st�edu koordin�t k nejvzd�len�j��mu konci jednotkov�
krychle, jej� strany jsou diagon�ly n rozm�rn� jednotkov� krychle, nebo jinak, k
nejvzd�len�j��mu konci krychle se stranou 0-2, jak je uk�zan� na obr. 12.1. Jin�
grafy odpov�daj� multimno�in�m z t�chto z�kladen, definovan�ch jako rozd�ly nebo
sou�ty naivn�ch matic. Hrany a orientovan� hranov� graf� tvo�� prostor, jeho�
symetrie je slo�it�j�� ne� symetrie naivn�ch matic.
Rekurzivn� definice kanonick� formy inciden�n� matice ${\bf S}$ �pln�ho

orientovan�ho grafu $K_n$ je
\begin{equation}
\left(
\begin{array}{cc}
{\bf S}_{n-1} & {\bf 0}_{n-1} \\
-{\bf I}_{n-1} & {\bf J}_{n-1}
\end{array}
\right)
\end{equation}
kde ${\bf 0}_{n-1}$ je nulov� vektor-sloupec. Podobn� je kanonick� forma �pln�ho
neorientovan�ho grafu $K_n$
\begin{equation}
\left(
\begin{array}{cc}
{\bf G}_{n-1} & {\bf 0}_{n-1} \\
{\bf I}_{n-1}& {\bf J}_{n-1}
\end{array}
\right)\;.
\end{equation}
\section{Kvadratick� formy inciden�n� matice.}

\label{Kvadratick� formy inciden�n� matice.}
Jednoduch� cvi�en� v n�soben� matic ukazuje, �e kvadratick� formy inciden�n�ch

matic neorientovan�ch a orientovan�ch graf� maj� formu
\begin{equation}
({\bf N}^{\rm T}_ + {\bf N})^{\rm T}_b({\bf N}_a+ {\bf N}_b)
= ({\bf N}^{\rm T}_ {\bf N}_a
+ {\bf N}_b^{\rm T} {\bf N}_b) + ({\bf N}_a^{\rm T} {\bf N}_b
+ {\bf N}_b^{\rm T} {\bf N}_a)
\end{equation}
\begin{equation}
({\bf N}^{\rm T}_ - {\bf N})^{\rm T}_b({\bf N}_ - {\bf N}_b)
= ({\bf N}^{\rm T}_ {\bf N}_a
+ {\bf N}_b^{\rm T} {\bf N}_b) - ({\bf N}_a^{\rm T} {\bf N}_b
+ {\bf N}_b^{\rm T} {\bf N}_a)
\end{equation}
Kvadratick� formy jsou slo�en� ze dvou ��sti: Diagon�ln� matice ${\bf V}$ tvo�en�
sou�tem kvadratick�ch forem dvou naivn�ch matic ${\bf N}_a$ a ${\bf N}_b$.
Diagon�ln� prvky $v_j$ jsou zn�m� jako{\em stupn�} odpov�daj�c�ch vrchol�.
Sou�et skal�rn�ch sou�in�
$$({\bf N}_a^{\rm T} {\bf N}_b + {\bf N}_b^{\rm T} {\bf N}_a)$$
tvo�� mimodiagon�ln� prvky. Je zn�m� jako matice sousedstv� ${\bf A}$ grafu. Jej�
prvky $a_{ij}$ ukazuj�, kter� vrcholy soused� a v multigrafech, tolik linek
spojuje oba vrcholy. Pro to je nutn� m�t v inciden�n� matici identick� jednotkov�
��dky nebo jednu ��dku s odmocninou n�sobnosti ��dky.
Diagon�ln� matice ${\bf V}$ a matice sousedstv� ${\bf A}$ se mohou z�skat jako
sou�et nebo rozd�l kvadratick�ch forem neorientovan�ho a orientovan�ho grafu
\begin{equation}
{\bf V}= 1/2({\bf G}^{\rm T} {\bf G}+ {\bf S}^{\rm T} {\bf S})
\label{v}
\end{equation}
\begin{equation}
{\bf A}= 1/2({\bf G}^{\rm T} {\bf G}- {\bf S}^{\rm T} {\bf S})
\label{a}
\end{equation}
\begin{figure}
\caption{Dekompozice kvadratick�ch forem ${\bf S}^{\rm T}{\bf S}$ a ${\bf G}^{\rm
T} {\bf G}$ na diagon�ln� vektor ${\bf V}$ a maticov� vektor sousedstv� ${\bf A}
$. ${\bf S}^{\rm T}{\bf S}$ a ${\bf G}^{\rm T} {\bf G}$ jsou ortogon�ln�}
\label{Dekompozice}
%\vector(70.33,20.00)(20.00,50.00)
\put(20.00,50.00){\vector(-3,2){0.2}}
\multiput(70.33,20.00)(-0.20,0.12){251}{\line(-1,0){0.20}}
%\end
%\vector(70.33,20.00)(120.33,50.00)
\put(120.33,50.00){\vector(3,2){0.2}}
\multiput(70.33,20.00)(0.20,0.12){251}{\line(1,0){0.20}}
%\end
%\vector(70.33,20.33)(70.33,50.00)
\put(70.33,50.00){\vector(0,1){0.2}}
\put(70.33,20.33){\line(0,1){29.67}}
%\end
%\vector(70.33,50.00)(120.00,50.00)
\put(120.00,50.00){\vector(1,0){0.2}}
\put(70.33,50.00){\line(1,0){49.67}}
%\end
%\vector(70.33,50.00)(20.00,50.00)
\put(20.00,50.00){\vector(-1,0){0.2}}
\put(70.33,50.00){\line(-1,0){50.33}}
%\end
\put(20.00,60.00){\makebox(0,0)[cc]{${\bf S}^{\rm T}{\bf S}$}}
\put(45.00,60.00){\makebox(0,0)[cc]{-${\bf A}$}}
\put(70.33,60.00){\makebox(0,0)[cc]{${\bf V}$}}
\put(95.33,60.00){\makebox(0,0)[cc]{${\bf A}$}}
\put(120.00,60.00){\makebox(0,0)[cc]{${\bf G}^{\rm T} {\bf G}$}}
\put(70.33,20.00){\circle{4.00}}
\put(70.33,10.00){\makebox(0,0)[cc]{0}}
\end{picture}
\end{figure}
Vztah obou kvadratick�ch forem je uk�zan� sch�maticky na obr�zku

\ref{Dekompozice}. Hilbertova d�lka diagon�ln�ho vektoru ${\bf V}$ je 2m,
dvojn�sobek po�tu ��dk� v inciden�n� matici. Maticov� vektor sousedstv� ${\bf A}$
m� stejnou d�lku a je opa�n� orientovan� v obou kvadratick�ch form�ch, tedy ${\bf
S}^{\rm T}{\bf S}$ a ${\bf G}^{\rm T} {\bf G}$ kon�� na rozd�ln�ch rovin�ch. Pokud
graf je {\em pravideln�}, $v_j = const$, potom diagon�ln� matice ${\bf V}$ je
koline�rn� s jednotkov�m diagon�ln�m vektorem ${\bf I}$ a matice sousedstv� ${\bf
A}$ m� tak� stejn� sm�r.
Diagon�ln� prvky matice sousedstv� ${\bf A}$ jsou nuly. Je tedy mo�n� pou��t je
ned�sledn� pro z�znam smy�ek u grafu se smy�kami. U orientovan�ch graf� ��dky
odpov�daj�c� smy�k�m jsou nulov�. Av�ak u neorientovan�ch graf� ��dka odpov�daj�c�
smy�ce m� hodnotu 2, co� d�v� jako �tverec 4 a s pou�it�m vzorc� \ref{v} a \ref{a}
hodnota smy�ky 2 se objevuje automaticky.
Jin� kvadratick� formy ${\bf GG}^{\rm T}$ a ${\bf SS}^{\rm T}$ maj� na diagon�le 2
a po�et jednotkov�ch vektor� v ��dc�ch inciden�n� matice. To je v souladu s
faktem, �e ka�d� spojnice se registruje dvakr�t v matici ${\bf V}$ stejn� jako v
matici ${\bf A}$. Mimodiagon�ln� prvky jsou $\pm 1$, pokud dva ��dky soused� a
maj� spole�n� vrchol. Mimodiagon�ln� prvky tvo�� takov�m zp�sobem matice
sousedstv� liniov�ch graf�. Av�ak u orientovan�ch graf� tento v�klad je znesnadn�n
znam�nky, kter� mohou b�t kladn� i z�porn�. Tento vzor znam�nek z�vis� na vz�jemn�
orientaci orientovan�ch hran. Nelze jej p�edv�dat a mus� se ur�it odd�len�.
\section{Inciden�n� matice �pln�ch graf� $K_n$ jako oper�tory}

\label{Inciden�n� matice �pln�ch graf� $K_n$ jako Oper�tory}
Jednotkov� matice ${\bf J}$ (${\bf J}^{\rm T}$) jsou oper�tory, kter� se��taj�
��dku (nebo sloupec) prvk� matice, na kterou p�sob�, nebo p�en�ej� je do
v�sledn�ho vektoru-��dky (nebo vektoru-sloupce). V kanonick� form� inciden�n�ch
matic �pln�ch graf� $K_n$ se jednotkov� matice ${\bf J}$ kombinuj� s jednotkov�mi
maticemi ${\bf I}$ se z�porn�mi znam�nky. Inciden�n� matice �pln�ch graf� $K_n$
jsou r�mcov� oper�tory\footnote{Je podivn�, �e takov� element�rn� v�ci lze objevit
na konci dvac�t�ho stolet�. Mo�n� byly jen zapomenuty.}. Operace r�mov�n� se
pou�ije na kvadratick� formy matic koordin�t dvakr�t. Nejprve se or�muje ${\bf
CC}^{\rm T}$ je or�movan�
\begin{equation}
{\bf S}(*){\bf S}^{\rm T}
\end{equation}
nebo
\begin{equation}
{\bf G}(*){\bf G}^{\rm T}\;.
\end{equation}
V�sledkem t�to operace je v�t�� matice s ${ n \choose 2}$ ��dky a sloupci. Prvky v
sou�inu jsou rozd�ly (sou�ty) v�ech p�r� prvk� or�movan� matice. Sou�in se �t�p�
na diagon�ln� a ��sti. Diagon�ln� ��st se op�t or�muje, nyn� v r�me�ku shrnuj�c�m
diagon�ln� prvky zp�t do n rozm�rn� symetrick� matice
\begin{equation}
{\bf S}^{\rm T}(*){\bf S}
\label{c}
\end{equation}
nebo
\begin{equation}
{\bf G}^{\rm T}(*){\bf G}
\label{d}
\end{equation}
Tato operace tvo�� druhou diferenci (sou�et) ${ n \choose 2}$ prvn�ch diferenc�
(sou�t�).
Jednotkov� diagon�ln� matice ${\bf I}$ d�v� ${\bf S}({\bf I}){\bf S}^{\rm T}$. To
je matice ${\bf SS}^{\rm T}$ �pln�ho grafu $K_4$. �ty�i diagon�ln� prvky ${\bf I}$
se rozvinuly do �esti diagon�ln�ch prvk� sou�inu. Diagon�ln� prvky (2) jsou
rozd�ly koordin�t (nebo �tverce vzd�lenost�, pon�vad� ${\bf I} = {\bf I}^2$) �ty�
vrchol� pravideln�ho �ty�st�nu. Diagon�ln� prvky jsou uspo��d�ny zp�t do �ty�
rozm�r� jako v \ref{c} nebo \ref{d}.
\section{Blokov� sch�mata}
\label{Blokov� sch�mata}
Jak jsme �ekli, je mo�n� studovat systematicky matice s libovoln�m po�tem
jednotkov�ch prvk� v ��dce. Z praktick�ch d�vod� tento po�et mus� b�t konstantn�
jinak by byly pouze speci�ln� konfigurace dostupn� pro v�po�ty. Z matic maj�c�ch k
jednotkov�ch prvk� v ka�d� ��dce byly studov�ny pouze matice maj�c� zvl�tn�
vlastnosti odpov�daj�c� vlastnostem �pln�ch graf�. Takov� matice jsou zvan� {\em
blokov� sch�mata} ${\bf B}$ a d�vaj� kvadratick� formy
\begin{equation}
{\bf B}^{\rm T}{\bf B}= (l -r){\bf I}+ r{\bf JJ}^{\rm T}
\end{equation}
\label{e}
kde $r$ je konektivita bloku. N�kdy se klade na blokov� sch�mata p��sn�j��

podm�nka, jejich matice mus� b�t �tverce jednotky a jejich ob� kvadratick� formy
ekvivalentn�
\begin{equation}
{\bf B}^{\rm T}{\bf B}= {\bf BB}^{\rm T}.
\end{equation}
Neorientovan� �pln� graf $K_3$ je blok s $l = 3$, $r = 1$. Jin� $K_n$ nejsou
bloky, pon�vad� v jejich ${\bf GG}^{\rm T}$ se objevuj� nulov� prvky.
Rovnice \ref{e} ukazuje, �e ka�d� jednotkov� vektor ${\bf e}_j$ se mus� objevit v
sch�matu l-kr�t, ka�d� p�r prvk� r-kr�t. ��sla m, n, k, l,r jsou omezena
n�sleduj�c�mi podm�nkami
\begin{equation}
mk = nl \quad
\label{f}
\end{equation}
\begin{equation}
l(k-1) = r(n-1)
\label{g}
\end{equation}
(\ref{f}) po��t� po�et jednotek v ��dc�ch a sloupc�ch, (\ref{g}) p�ry v ��dc�ch,

$mk(k-1)/2$ a v kvadratick� form� $rn(n-1)/2$. Kdy� se pod�l� ob� strany l/2,
v�sledek se zjednodu�� na kone�n� tvar. Nejjednodu��m p��kladem blokov�ho
sch�matu je matice s $m=n=4, k=l=3, r=2$:
$$\left(
\begin{array}{cccc}
1 & 1 & 1 & 0 \\
1 & 1 & 0 & 1 \\
1 & 0 & 1 & 1 \\
0 & 1 & 1 & 1 \\
\end{array}
\right)\;.$$
Blokov� sch�mata s $k=3$ jsou zn�m� jako Steinerovy trojky. Je jasn�, �e

konstrukce blokov�ch sch�mat a nalezen� jejich po�tu nen� jednoduch� �loha. Pokud
m�te z�jem, doporu�uje se kniha \cite{[8]}.
\section{\Hadamardovy matice}
\label{Hadamardovy matice}
Jinou zvl�tn� t��dou matic jsou {\em Hadamardovy matice} ${\bf H}$ s prvky $h_{ij}
= \pm 1$ a kvadratick�mi formami
\begin{equation}
{\bf H}^{\rm T}{\bf H}= {\bf HH}^{\rm T} = n{\bf I}\;.
\end{equation}
To znamen�, �e v�echny ��dky a sloupce Hadamardovy matice jsou ortogon�ln�.

P��klady dvou nejni��ch Hadamardov�ch matic jsou:
$$\begin{array}{cc}
\left(
\begin{array}{rr}
1 & 1 \\
1 & -1 \\
\end{array}
\right)
&
\left(
\begin{array}{rrrr}
1 & 1 & 1 & 1\\
1 & 1 &-1 &-1\\
1& -1 & 1& -1\\
1 &-1 &-1& 1\\
\end{array}
\right)\;.
\end{array}$$
Hadamardovy matice mohou b�t symetrick� stejn� jako asymetrick�. Existuj� n�kter�
pravidla, jak je mo�n� konstruovat Hadamardovy matice vy��ch ��d�. Konstrukce je
snadn� p�i $2n$ rozm�rn� matici, kde bloky ni�� matice se mohou pou��t jako
stavebn� kameny
$$\left(
\begin{array}{rr}
{\bf H}_n & {\bf H}_n\\
{\bf H}_n & -{\bf H}_n \\
\end{array}
\right)\;.$$
\chapter{Grafy}
\label{Grafy}
\section{Historick� pozn�mky}
\label{Historick� pozn�mky}
Teorii graf� formuloval, podobn� jako tolik jin�ch pojm� v t�to knize, Euler. P�ed
druhou sv�tovou v�lkou cel� teorie graf� mohla b�t shrnuta do pouze jedin� knihy.
Dnes existuje �ada specializovan�ch �asopis� zab�vaj�c�ch se teori� graf� a jej�mi
aplikacemi.
\begin{figure}
\caption{Sedm most� v K\"{o}nigsbergu a Eulerovo grafov� �e�en� hlavolamu}
\label{Sedm most�}
\put(40.00,33.83){\oval(40.00,22.33)[]}
\put(40.17,33.33){\oval(51.00,32.67)[lb]}
\put(27.50,33.33){\oval(25.67,32.67)[lt]}
%\emline(26.67,49.67)(87.00,49.67)
\put(26.67,49.67){\line(1,0){60.33}}
%\end
%\emline(40.33,17.00)(86.67,17.00)
\put(40.33,17.00){\line(1,0){46.33}}
%\end
\put(86.67,36.17){\oval(42.00,27.00)[lb]}
\put(86.17,33.83){\oval(41.00,22.33)[lt]}
\put(30.33,40.67){\pravidlo{3.67\unitlength}{13.00\unitlength}}
\put(39.33,59.33){\makebox(0,0)[cc]{C}}
\put(39.00,32.67){\makebox(0,0)[cc]{A}}
\put(39.00,7.33){\makebox(0,0)[cc]{B}}
\put(85.00,33.00){\makebox(0,0)[cc]{D}}
%\emline(20.00,90.00)(75.00,90.00)
\put(20.00,90.00){\line(1,0){55.00}}
%\end
%\emline(75.00,90.00)(20.00,70.67)
\multiput(75.00,90.00)(-0.34,-0.12){162}{\line(-1,0){0.34}}
%\end
%\emline(20.67,109.67)(75.33,90.00)
\multiput(20.67,109.67)(0.33,-0.12){164}{\line(1,0){0.33}}
%\end
\bezier{128}(20.33,90.00)(8.00,100.33)(21.00,109.33)
\bezier{108}(21.00,109.67)(29.67,100.00)(20.00,90.00)
\bezier{124}(20.33,90.00)(8.00,79.67)(20.00,70.67)
\bezier{108}(20.33,71.00)(29.67,79.33)(20.33,90.00)
\put(10.00,90.00){\makebox(0,0)[cc]{A}}
\put(20.00,120.00){\makebox(0,0)[cc]{C}}
\put(19.67,62.67){\makebox(0,0)[cc]{B}}
\put(85.00,90.00){\makebox(0,0)[cc]{D}}
\put(20.33,109.67){\circle{4.00}}
\put(20.00,90.00){\circle{4.00}}
\put(20.33,70.33){\circle{4.00}}
\put(74.67,90.00){\circle{4.00}}
\end{picture}
\end{figure}
Euler formuloval z�kladn� ideu teorie graf�, kdy� vy�e�il hlavolam o sedmi mostech
v K\"onigsbergu (obr. \ref{Sedm most�}). Je mo�n� proj�t p�es v�echny mosty a
vr�tit se zp�t do v�choz�ho m�sta, kdy� se p�ejde ka�d� most pouze jednou? Euler
uk�zal, �e ��dan� cesta existuje pouze tehdy, kdy� ve v�ech k�i�ovatk�ch se st�k�
sud� po�et cest. T�i cesty se st�kaly v n�kter�ch k�i�ovatk�ch v Eulerov� grafu.
Tedy v K\"onigsbergu jednoduch� cesta byla nemo�n�.
�lov�k se div�, pokud by takov� konfigurace most� byl v Ath�n�ch, zaj�mali by se

tamn� filosofov� na sv�ch promen�d�ch o takov� trivi�ln� probl�my a pokud by je
vy�e�ili podobn� jako Euler, ud�lali by to pro v�echny podobn� konfigurace cest?
Nebo nebyl hlavolam o 7 mostech jen d�tskou h��kou? Je pot�eba ur�it� zralost,
abychom se zaj�mali o vztahy, kter� nelze vid�t a jen si je p�edstavit?
Doposud v�ech probl�my v t�to knize byly vy�e�eny n�soben�m rozd�ln�ch mo�nost� a
jej�ch se��t�n�m. Podstatn� by sta�� ekov� byli schopni je roz�e�it, av�ak
zaj�mali se o geometrick� probl�my, kde probl�m a jeho �e�en� lze vid�t. Mo�nou
odpov�d� na shora danou ot�zku je, �e multidimension�ln� prostory jsou p��li�
abstraktn�, aby se s nimi za��nalo.
V�hodou teorie graf� je, �e grafy spojuj� abstraktn� pojmy s konkr�tnost�. Mohou
se nakreslit na pap�r a postupn� prohl�et jako soustava bod� a ��rek. Av�ak tato
jednoduchost je klamav�.
Grafy se obvykle pova�uj� za bin�rn� vztah dvou mno�in, {\em vrchol�} a {\em hran}
nebo {\em orientovan�ch hran}, viz obr. 3.2. Je mo�n� definovat teorii �ehokoliv a
zde se objevily velmi zaj�mav� probl�my vhodn� pro to, aby byly studov�ny mlad�mi
adepty akademick�ch stup��, jako nap��klad je teorie her. Av�ak n�kter� grafov�
probl�my nalezly velmi brzo praktick� aplikace nebo analogie ve fyzik�ln�ch
v�d�ch. Zejm�na chemie dala mnoho podn�t� pro vyu�it� teorie graf�, pon�vad� v
grafech byl nalezen p�il�hav� model konektivit atom� v molekul�ch. Zd� se b�t
nepodstatn� studovat proch�zky mezi vrcholy graf� av�ak, kdy� jsou tyto proch�zky
spojen� p��mo se slo�it�mi m��iteln�mi fyzik�ln�mi vlastnostmi chemick�ch
slou�enin, jako je bod varu, potom takov� teoretick� studie se s�vaj�
pragmatick�mi, d�vaj� n�m hluboko jdouc� n�hled, jak je n� sv�t konstruov�n.
Grafy byly spojen� s mnoha rozd�ln�mi maticemi: {\em inciden�n�mi maticemi} ${\bf
S}$ a ${\bf G}$, {\em maticemi sousedstv�} ${\bf A}$, {\em maticemi vzd�lenost�} $
{\bf D}$ a jin�mi druhy matice. V�echny tyto matice se vyu�ily pro v�po�ty
vlastn�ch hodnot a vlastn�ch vektor�, av�ak rozd�ln� matice nebyly spojen� do
sjednocen� soustavy. Matematici byli uspokojeni s faktem, �e v�echny grafy mohou
b�t stla�en� do t��rozm�rn�ho prostoru a zobrazen� na dvou rozm�rn� plo�e pap�ru.
Ignorovali probl�m rozm�rnosti graf�. R�zn� auto�i je pova�ovali za bezrozm�rn�
objekty, jednorozm�rn� objekty �i dvourozm�rn� objekty. Podle Occamovy b�itvy se
nem� zav�d�t v�ce faktor�, ne� je nutn� pro vysv�tlen� pozorovan�ch fakt�. Av�ak
p�i pojet� graf� jako multidimension�ln�ch vektor� se speci�ln� konfigurac�
sjednocuje teorii, grafy jsou jen zvl�tn� t��dou vektor�, sou�ty nebo rozd�ly dvou
vektorov�ch �ad. Tyto vektory pat�� do vektorov�ho prostoru. Vlastnosti sou�t�
nebo rozd�l� dvou vektorov�ch �ad se mohou studovat v�hodn�, pokud se p�edstav�
jako grafy, srovnaj� s existuj�c�mi objekty nebo alespo� s mal�mi vzorky v�t��ch
struktur.
\section{N�kter� z�kladn� pojmy teorie graf�}

\label{N�kter� z�kladn� pojmy teorie graf�}
Teorie graf� m� dv� z�kladn� pojmy. Prv�m je {\em vrchol}, kter� je obvykle
zobrazen jako bod, av�ak vrcholy mohou b�t ztoto�n�ny s ��mkoliv, tak� s plochou
zahrnuj�c� mnoho vrchol�, pokud se teorie graf� pou�ije k praktick�m probl�m�m.
Druh�m pojmem jsou {\em hrany} p�edstavuj�c� vztah mezi dv�ma vrcholy. Hrany mohou
b�t {\em orientovan�}, jako jsou vektory, jdouc� od vrcholu v jin�mu, potom jsou
zvan� {\em orientovan� hrany}, anebo {\em neorientovan�}, jen spojuj�c� dva
vrcholy bez jak�koliv preference sm�ru. Potom jsou zvan� {\em hrany} (obr. 3.2).
\begin{figure}
\caption{P��klady neorientovan�ch graf�. A -- strom, B -- cyklick� graf, C --
multigraf}
\label{P��klady neorientovan�ch graf�}
\put(10.00,10.00){\circle{4.00}}
\put(10.00,9.67){\framebox(40.00,39.67)[cc]{}}
\put(68.33,9.67){\framebox(41.67,39.67)[cc]{}}
\put(126.67,39.67){\circle{4.00}}
\put(110.00,49.33){\circle{4.00}}
\put(68.33,49.33){\circle{4.00}}
\put(10.00,49.33){\circle{4.00}}
\put(50.33,49.33){\circle{4.00}}
\put(50.00,9.67){\circle{4.00}}
\put(68.33,9.67){\circle{4.00}}
\put(110.00,9.67){\circle{4.00}}
%\emline(70.00,49.00)(70.00,9.67)
\put(70.00,49.00){\line(0,-1){39.33}}
%\end
%\emline(110.00,11.33)(126.00,40.00)
\multiput(110.00,11.33)(0.12,0.21){134}{\line(0,1){0.21}}
%\end
%\emline(111.33,9.33)(128.00,39.33)
\multiput(111.33,9.33)(0.12,0.22){139}{\line(0,1){0.22}}
%\end
%\emline(10.33,9.67)(50.00,49.33)
\multiput(10.33,9.67)(0.12,0.12){331}{\line(1,0){0.12}}
%\end
\put(40.00,20.33){\makebox(0,0)[cc]{B}}
\put(90.33,20.33){\makebox(0,0)[cc]{C}}
%\emline(9.67,68.67)(29.67,83.67)
\multiput(9.67,68.67)(0.16,0.12){126}{\line(1,0){0.16}}
%\end
%\emline(29.67,83.67)(55.00,83.67)
\put(29.67,83.67){\line(1,0){25.33}}
%\end
%\emline(55.00,83.67)(74.67,68.67)
\multiput(55.00,83.67)(0.16,-0.12){126}{\line(1,0){0.16}}
%\end
%\emline(74.67,68.67)(106.00,83.67)
\multiput(74.67,68.67)(0.25,0.12){126}{\line(1,0){0.25}}
%\end
%\emline(29.67,83.67)(10.33,100.00)
\multiput(29.67,83.67)(-0.14,0.12){137}{\line(-1,0){0.14}}
%\end
%\emline(55.00,83.67)(75.00,100.00)
\multiput(55.00,83.67)(0.15,0.12){137}{\line(1,0){0.15}}
%\end
\put(11.00,99.67){\circle{4.00}}
\put(10.00,68.67){\circle{4.00}}
\put(29.67,83.67){\circle{4.00}}
\put(55.33,84.00){\circle{4.00}}
\put(75.00,99.33){\circle{4.00}}
\put(74.67,69.00){\circle{4.00}}
\put(106.00,83.33){\circle{4.00}}
\put(42.67,95.33){\makebox(0,0)[cc]{A}}
\end{picture}
\end{figure}
Orientovan� hrana p�edstavuj� ��dku inciden�n� matice ${\bf S}$ tvo�enou diferenc�
dvou jednotkov�ch vektor� $({\bf e}_i - {\bf e}_j)$. Podle na�� konvence p�sob�
oba vektory sou�asn� a po��tek vektoru m�e b�t um�st�n na vrchol j. V�sledn�
orientovan� hranov� vektor jde p��mo z vrcholu j do vrcholu i. Hrany se zobrazuj�
jako jednoduch� hrany spojuj�c� dva vrcholy. Ve skute�nosti sou�et dvou
jednotkov�ch vektor� je ortogon�ln� k hran� spojuj�c� oba vrcholy. Je
instruktivn�j�� kreslit neorientovan� graf se spojuj�c�mi hranami. Nicm�n� z
form�ln�ch d�vod� m�eme uva�ovat neorientovan� graf jako �adu vektor�, kde ka�d�
�len je ortogon�ln� ke sv�mu orientovan�mu odpov�daj�c�mu prvku. Kdy� je
orientovan� graf vektor, potom neorientovan� graf tak� mus� b�t vektor.
Speci�ln� hranou v grafu je {\em smy�ka}, kter� spojuje vrchol s�m se sebou.
Objevuj� se form�ln� pot�e, jak spojit orientovan� smy�ky s maticemi, proto�e
odpov�daj�c� ��dky jsou nulov� $({\bf e}_j - {\bf e}_j) = {\bf 0}$. Tyto
komplikace jsou v�sledkem symetri� vy��ch ��d�. Neorientovan� smy�ka m� dvojitou
intenzitu
\begin{equation}
({\bf e}_j + {\bf e}_j) = 2{\bf e}_j\;,
\end{equation}
a uvid�me pozd�ji, jak se tento fakt m�e vyu��t.
Vztahy mezi v�cmi mohou b�t v�ci. Nap��klad v chemii, pokud ztoto�n�me atomy v
molekule s vrcholy, potom vazby mezi atomy, dr��c� molekulu pohromad� a ur�uj�c�
strukturu molekuly, jsou vazebn� elektrony. S�ly mezi j�dry a elektrony se
modeluj� grafy pokud do ka�d� spojuj�c� hrany se vlo�� nov� vrchol a tak vznikne
{\em podrozd�len� graf}. Ka�d� hrana v graf se �t�p� do p�ru hran. Vytvo�en�
podrozd�len� graf m� (n + m) vrchol� a 2m ��dek.
\begin{figure}
\caption{Graf a jeho hranov� graf}
\label{Graf a jeho hranov� graf}
\put(20.00,20.00){\framebox(30.00,30.00)[cc]{}}
%\emline(20.00,20.00)(50.00,50.00)
\multiput(20.00,20.00)(0.12,0.12){251}{\line(0,1){0.12}}
%\end
%\emline(50.00,50.00)(80.00,50.00)
\put(50.00,50.00){\line(1,0){30.00}}
%\end
%\emline(80.00,50.00)(110.00,50.00)
\put(80.00,50.00){\line(1,0){30.00}}
%\end
\put(20.00,20.00){\circle{4.00}}
\put(50.00,20.33){\circle{4.00}}
\put(20.33,50.00){\circle{4.00}}
\put(50.00,50.00){\circle{4.00}}
\put(80.00,50.00){\circle{4.00}}
\put(110.00,50.00){\circle{4.00}}
\put(35.33,60.00){\makebox(0,0)[cc]{a}}
\put(60.00,35.00){\makebox(0,0)[cc]{b}}
\put(35.00,10.00){\makebox(0,0)[cc]{c}}
\put(10.33,35.00){\makebox(0,0)[cc]{d}}
\put(30.00,40.00){\makebox(0,0)[cc]{e}}
\put(65.00,60.00){\makebox(0,0)[cc]{f}}
\put(96.33,60.00){\makebox(0,0)[cc]{g}}
%\emline(60.33,79.67)(60.33,130.00)
\put(60.33,79.67){\line(0,1){50.33}}
%\end
%\emline(60.33,130.00)(90.00,115.00)
\multiput(60.33,130.00)(0.24,-0.12){126}{\line(1,0){0.24}}
%\end
%\emline(90.00,115.00)(90.00,95.00)
\put(90.00,115.00){\line(0,-1){20.00}}
%\end
%\emline(90.00,95.00)(60.33,80.00)
\multiput(90.00,95.00)(-0.24,-0.12){126}{\line(-1,0){0.24}}
%\end
%\emline(60.33,80.00)(29.67,95.33)
\multiput(60.33,80.00)(-0.24,0.12){128}{\line(-1,0){0.24}}
%\end
%\emline(29.67,95.33)(29.67,115.00)
\put(29.67,95.33){\line(0,1){19.67}}
%\end
%\emline(29.67,115.00)(60.33,129.67)
\multiput(29.67,115.00)(0.25,0.12){123}{\line(1,0){0.25}}
%\end
%\emline(90.00,114.67)(29.67,114.67)
\put(90.00,114.67){\line(-1,0){60.33}}
%\end
%\emline(29.67,114.67)(20.00,137.00)
\multiput(29.67,114.67)(-0.12,0.28){81}{\line(0,1){0.28}}
%\end
%\emline(60.33,129.33)(29.67,95.33)
\multiput(60.33,129.33)(-0.12,-0.13){256}{\line(0,-1){0.13}}
%\end
\put(60.33,129.67){\circle{4.00}}
\put(90.00,114.67){\circle{4.00}}
\put(90.00,94.67){\circle{4.00}}
\put(60.33,80.33){\circle{4.00}}
\put(29.67,95.33){\circle{4.00}}
\put(29.67,114.67){\circle{4.00}}
\put(20.33,136.67){\circle{4.00}}
\put(27.67,140.67){\makebox(0,0)[cc]{g}}
\put(60.33,138.67){\makebox(0,0)[cc]{a}}
\put(96.67,121.33){\makebox(0,0)[cc]{b}}
\put(97.00,87.00){\makebox(0,0)[cc]{c}}
\put(60.33,69.33){\makebox(0,0)[cc]{d}}
\put(20.33,86.67){\makebox(0,0)[cc]{e}}
\put(17.00,114.67){\makebox(0,0)[cc]{f}}
\end{picture}
\end{figure}
M�eme konstruovat {\em hranov� graf} \ref{Graf a jeho hranov� graf}, z�m�nou ��dek
za vrcholy a zav�d�n�m nov�ch sousedstv� nyn� definovan�ch spole�n�mi vrcholy dvou
p�vodn�ch ��dek. Pokud p�vodn� graf m�l m hran, sou�et stup�� jeho vrchol� $v_j$
byl $2m$. Jeho hranov� graf m� m vrchol� a sou�et stup�� jeho vrchol� $v_i$ je
\begin{equation}
\Sigma(v^2_j - v_j).
\end{equation}
P�r vrchol� m�e b�t spojen� v�ce sou�asn� hranami. Potom mluv�me o {\em
multigrafech} (\ref{P��klady neorientovan�ch graf�}, C). P��t�m krokem je
pova�ovat paraleln� hrany jako jednu hranu s v�hou k. Je z�ejm�, �e hrana nemus�
b�t v�en� cel�mi ��sly, av�ak lze pou��t jak�hokoliv v�hy $w_{ij}$. Z v�po�t� se
objev� i grafy s imagin�rn�mi hranami.
\begin{figure}
\caption{Restrikce grafu. Vrcholy v kru�nici A jsou spojen� do jednoho vrcholu a}
\label{Restrikce grafu}
\put(60.00,15.33){\framebox(30.33,29.67)[cc]{}}
%\emline(60.00,45.00)(40.00,30.00)
\multiput(60.00,45.00)(-0.16,-0.12){126}{\line(-1,0){0.16}}
%\end
%\emline(40.00,30.00)(60.00,15.33)
\multiput(40.00,30.00)(0.16,-0.12){123}{\line(1,0){0.16}}
%\end
%\emline(60.00,15.33)(35.00,7.67)
\multiput(60.00,15.33)(-0.39,-0.12){64}{\line(-1,0){0.39}}
%\end
%\emline(35.00,7.67)(10.00,7.67)
\put(35.00,7.67){\line(-1,0){25.00}}
%\end
%\emline(40.33,30.00)(17.33,30.00)
\put(40.33,30.00){\line(-1,0){23.00}}
%\end
%\emline(60.00,45.00)(35.00,53.33)
\multiput(60.00,45.00)(-0.36,0.12){70}{\line(-1,0){0.36}}
%\end
%\emline(35.00,53.33)(10.33,53.33)
\put(35.00,53.33){\line(-1,0){24.67}}
%\end
%\circle(52.33,29.67){43.00}
\multiput(52.33,51.17)(1.29,-0.12){3}{\line(1,0){1.29}}
\multiput(56.20,50.82)(0.42,-0.12){9}{\line(1,0){0.42}}
\multiput(59.94,49.78)(0.23,-0.11){15}{\line(1,0){0.23}}
\multiput(63.43,48.08)(0.16,-0.11){20}{\line(1,0){0.16}}
\multiput(66.56,45.78)(0.12,-0.12){23}{\line(0,-1){0.12}}
\multiput(69.23,42.96)(0.12,-0.18){18}{\line(0,-1){0.18}}
\multiput(71.34,39.71)(0.12,-0.28){13}{\line(0,-1){0.28}}
\multiput(72.84,36.12)(0.12,-0.54){7}{\line(0,-1){0.54}}
\multiput(73.67,32.33)(0.07,-1.94){2}{\line(0,-1){1.94}}
\multiput(73.80,28.45)(-0.11,-0.77){5}{\line(0,-1){0.77}}
\multiput(73.23,24.61)(-0.11,-0.33){11}{\line(0,-1){0.33}}
\multiput(71.98,20.94)(-0.12,-0.21){16}{\line(0,-1){0.21}}
\multiput(70.09,17.55)(-0.12,-0.14){21}{\line(0,-1){0.14}}
\multiput(67.62,14.55)(-0.14,-0.12){21}{\line(-1,0){0.14}}
\multiput(64.65,12.05)(-0.20,-0.11){17}{\line(-1,0){0.20}}
\multiput(61.28,10.12)(-0.33,-0.12){11}{\line(-1,0){0.33}}
\multiput(57.62,8.83)(-0.64,-0.10){6}{\line(-1,0){0.64}}
\put(53.79,8.22){\line(-1,0){3.88}}
\multiput(49.91,8.30)(-0.54,0.11){7}{\line(-1,0){0.54}}
\multiput(46.11,9.09)(-0.28,0.11){13}{\line(-1,0){0.28}}
\multiput(42.51,10.54)(-0.18,0.12){18}{\line(-1,0){0.18}}
\multiput(39.23,12.62)(-0.13,0.12){22}{\line(-1,0){0.13}}
\multiput(36.38,15.26)(-0.12,0.16){20}{\line(0,1){0.16}}
\multiput(34.05,18.36)(-0.12,0.23){15}{\line(0,1){0.23}}
\multiput(32.31,21.83)(-0.11,0.37){10}{\line(0,1){0.37}}
\multiput(31.23,25.56)(-0.10,0.97){4}{\line(0,1){0.97}}
\multiput(30.84,29.42)(0.10,1.29){3}{\line(0,1){1.29}}
\multiput(31.14,33.29)(0.11,0.42){9}{\line(0,1){0.42}}
\multiput(32.14,37.05)(0.12,0.25){14}{\line(0,1){0.25}}
\multiput(33.80,40.56)(0.12,0.17){19}{\line(0,1){0.17}}
\multiput(36.06,43.71)(0.12,0.12){23}{\line(1,0){0.12}}
\multiput(38.85,46.41)(0.18,0.12){18}{\line(1,0){0.18}}
\multiput(42.08,48.56)(0.27,0.12){13}{\line(1,0){0.27}}
\multiput(45.64,50.10)(0.74,0.12){9}{\line(1,0){0.74}}
%\end
\put(10.00,53.33){\circle{4.00}}
\put(35.00,53.33){\circle{4.00}}
\put(60.00,45.00){\circle{4.00}}
\put(90.33,45.00){\circle{4.00}}
\put(90.33,15.33){\circle{4.00}}
\put(60.00,15.33){\circle{4.00}}
\put(40.33,30.00){\circle{4.00}}
\put(17.33,30.00){\circle{4.00}}
\put(35.33,7.67){\circle{4.00}}
\put(10.33,7.67){\circle{4.00}}
%\emline(90.33,70.00)(90.33,100.00)
\put(90.33,70.00){\line(0,1){30.00}}
%\end
%\emline(90.33,100.00)(54.67,85.00)
\multiput(90.33,100.00)(-0.28,-0.12){126}{\line(-1,0){0.28}}
%\end
%\emline(54.67,85.00)(90.33,70.00)
\multiput(54.67,85.00)(0.28,-0.12){126}{\line(1,0){0.28}}
%\end
%\emline(54.33,85.00)(29.67,85.00)
\put(54.33,85.00){\line(-1,0){24.67}}
%\end
%\emline(55.00,84.67)(35.00,69.33)
\multiput(55.00,84.67)(-0.16,-0.12){128}{\line(-1,0){0.16}}
%\end
%\emline(35.00,69.33)(13.00,69.33)
\put(35.00,69.33){\line(-1,0){22.00}}
%\end
%\emline(55.00,85.00)(34.67,100.00)
\multiput(55.00,85.00)(-0.16,0.12){126}{\line(-1,0){0.16}}
%\end
%\emline(34.67,100.00)(13.33,100.00)
\put(34.67,100.00){\line(-1,0){21.33}}
%\end
\put(12.67,100.00){\circle{4.00}}
\put(35.00,100.00){\circle{4.00}}
\put(29.67,85.00){\circle{4.00}}
\put(13.33,69.33){\circle{4.00}}
\put(35.33,69.33){\circle{4.00}}
\put(55.00,85.00){\circle{4.00}}
\put(90.33,99.67){\circle{4.00}}
\put(90.33,70.33){\circle{4.00}}
\put(55.00,30.00){\makebox(0,0)[cc]{A}}
\put(55.00,95.00){\makebox(0,0)[cc]{a}}
\end{picture}
\end{figure}
Je tak� mo�n� zmen�it grafy seskupen�m mno�iny vrchol� do nov�ho vrcholu a

ponech�n�m pouze hran spojuj�c�ch novou mno�inu vrchol� (obr. \ref{Restrikce
grafu}). Tato operace zjednodu�uje graf.
Oba prvky graf� mohou b�t indexovan� (ozna�en�) a neindexovan� (neozna�en�).

Obvykle se uva�uj� pouze vrcholov� ozna�en� grafy. Ozna�en� grafy jsou n�kdy pouze
��ste�n� indexov�ny grafy, kdy� pouze n�kter� jejich vrcholy jsou indexov�ny, nebo
rovnocenn�, n�kolik vrchol� m� stejn� indexy. Kdy� jeden vrchol je speci�ln�
ozna�en�, mluv�me o {\em ko�enu}.
Zvl�tn� ozna�en� graf� je jejich barven�. Lze formulovat �lohu obarvit vrcholy
takov�m zp�sobem, aby ��dn� incidentn� vrcholy nem�ly stejnou barvu. Po�et barev
ukazuje ��sti grafu, kde v�echny vrcholy jsou nespojit�. Neexistuje mezi nimi
��dn� hrana. Nejmen�� po�et barev, kter� jsou nutn� k obarven� spojit�ho grafu je
2. Potom mluv�me o {\em dvojd�ln�m grafu}. Pro obarven� rovinn�ch graf� (map),
jejich� hrany se neprot�naj�, pot�ebujeme alespo� �ty�i barvy.
Dvojd�ln� grafy maj� d�le�itou vlastnost, jejich inciden�n� matice se mohou

rozd�lit do dvou blok� a jejich kvadratick� formy se �t�p� do dvou odd�len�ch
blok�.
Grafy jsou {\em spojen�}, pokud existuje alespo� jeda cesta nebo proch�zka mezi
v�emi p�ry vrchol�. Je nep�etr�it� �ada hran spojuj�c�ch dan� p�r vrchol�.
Vz�jemn� nespojen� ��sti grafu jsou zn�m� jako jeho {\em slo�ky}. Alespo� $(n-1)$
��dek je pot�eba ke spojen� v�ech n vrchol� grafu a n hran ke vzniku cyklu.
Spojit� grafy s $(n-1)$ hranami jsou zn�m� jako {\em stromy} (\ref{P��klady
neorientovan�ch graf�}, A) a jsou acyklick�. Graf tvo�en� v�ce stromy je {\em
les}.
M�eme nal�zt {\em st�ed} grafu, ur�en� jako jeho nejvnit�n�j�� vrchol, nebo {\em
pr�m�r} grafu, jako kdyby grafy byly n�jak�mi pevn�mi objekty. Av�ak zde se
objevuj� n�kter� pot�e. Kdy� definujeme st�ed grafu jako vrchol, kter� m� stejnou
vzd�lenost od nejvzd�len�j��ch vrchol�, potom v line�rn�ch �et�zc�ch se sud�m
po�tem vrchol�, nap��klad v line�rn�m �et�zci $L_6$
\put(10.00,10.00){\circle{4.00}}
\put(30.00,9.67){\circle{4.00}}
\put(50.00,9.33){\circle{4.00}}
\put(70.00,9.33){\circle{4.00}}
\put(90.33,10.00){\circle{4.00}}
\put(110.00,10.00){\circle{4.00}}
%\emline(10.00,10.00)(30.00,10.00)
\put(10.00,10.00){\line(1,0){20.00}}
%\end
%\emline(50.33,10.00)(70.00,10.00)
\put(50.33,10.00){\line(1,0){19.67}}
%\end
%\emline(90.33,10.00)(110.00,10.00)
\put(90.33,10.00){\line(1,0){19.67}}
%\end
%\emline(10.00,10.00)(110.00,10.00)
\put(10.00,10.00){\line(1,0){100.00}}
%\end
\end{picture}
m�me dva kandid�ty pro nominaci. Je lep�� mluvit o {\em centroidu} nebo o {\em
centr�ln� hran�}. N�kter� grafy nemaj� v�bec ��dn� st�ed.
Zav�d�t v�echny pojmy teorie graf� postupn� v kr�tk�m p�ehledu je vy�erp�vaj�c�.

Av�ak je nutn� zn�t n�kter� pojmy.
\begin{figure}
\caption{Rozhodovac� strom. Lev� v�tev znamen� 1, prav� v�tev znamen� 0. Ko�en se
bere jako decim�ln� ��rka a n�sledn� rozhodnut� modeluj� v�ce hodnotovou logiku}
\label{Rozhodovac� strom}
%\emline(40.00,10.00)(20.00,29.67)
\multiput(40.00,10.00)(-0.12,0.12){164}{\line(-1,0){0.12}}
%\end
%\emline(39.67,10.00)(80.00,50.00)
\multiput(39.67,10.00)(0.12,0.12){334}{\line(1,0){0.12}}
%\end
%\emline(59.67,30.00)(40.00,49.67)
\multiput(59.67,30.00)(-0.12,0.12){164}{\line(0,1){0.12}}
%\end
\put(40.00,10.00){\circle{4.00}}
\put(20.00,30.00){\circle{4.00}}
\put(60.00,30.00){\circle{4.00}}
\put(39.67,49.67){\circle{4.00}}
\put(80.00,50.00){\circle{4.00}}
\put(19.67,40.00){\makebox(0,0)[cc]{1.0}}
\put(39.67,60.00){\makebox(0,0)[cc]{0.1}}
\put(80.00,60.00){\makebox(0,0)[cc]{0.0}}
\end{picture}
\end{figure}
{\em Line�rn� �et�zce} $L_n$ jsou zvl�tn� t��dou strom�, jejich� v�echny vrcholy
vyjma dvou koncov�ch maj� stupe� $v_j = 2$. Stupe� vrcholu po��t� hrany
incidentn� k vrcholu. Line�rn� �et�zce maj� nejdel�� vzd�lenost mezi sv�mi
krajn�mi vrcholy a nejv�t�� pr�m�ry ze v�ech graf�. Jin� krajn� stromy jsou {\em
hv�zdy} $S_n$. V�ech $(n-1)$ jejich vrchol� je spojeno p��mo s centr�ln�m
vrcholem. Pr�m�r hv�zdy je v�dy 2. {\em Rozhodovac� stromy} jsou stromy s jedn�m
vrcholem stupn� 2 a v�emi jin�mi vrcholy se stupni 3 nebo 1. Pokud se vrchol
stupn� 2 vybere jako ko�en (obr. \ref{Rozhodovac� strom}), potom na proch�zce je
nutn� prov�d�t na ka�d�m kroku bin�rn� rozhodnut�, na kterou stranu j�t. Vrcholy
se stupni 1 jsou zn�m� jako {\em listy}. Jsou spojen� {\em v�tvemi} ke {\em
kmeni} stromu. U� zn�me rozhodovac� stromy jako �ady v jednotkov�ch krychl�ch. Ve
stromu jsou spojen� do rozv�tvuj�c�ch se v�tv�. Indexov�n� list� je zn�m� jako
bin�rn� k�dov�n�.
{\em �pln� graf} $K_n$ m� n(n-1)/2 hran, kter� spojuj� vz�jemn� v�echny jeho
vrcholy. Jeho pr�m�r je 1 a nem� ��dn� st�ed. {\em Dopl�kov�} $\overline{G}$ graf
$G$ je definov�n jako mno�ina hran grafu $G$ chyb�j�c� v �pln�m grafu $K_n$ na
stejn�ch vrcholech, nebo sou�tem
\begin{equation}
K_n = G + \overline G\;.
\end{equation}
Z toho plyne, �e dopl�kov� graf dopl�kov�ho grafu $\overline{\overline G}$ je

v�choz� graf G a, �e dopl�kov� graf $\overline{K_n}$ �pln�ho grafu $K_n$ je
pr�zdn� graf $G_n$ se ��dnou hranou.
\section{Petrieovy matice}
\label{Petrieovy matice}
Orientovan� hran orientovan�ch grafy byly definov�ny jako rozd�ly dvou

jednotkov�ch vektor� $({\bf e}_j - {\bf e}_i)$. Jinou mo�nost� je mapov�n�
orientovan�ch a neorientovan�ch hran na matice s jednotkov�mi prvky.
Orientovan� hrana se ztoto�n� p��mo s jednotkov�m vektorem $({\bf e}_j$ nebo s

kontinu�ln� �adou jednotkov�ch vektor� ${\bf e}_j$. Takov� matice jsou zn�m� jako
{\em Petrieovy matice}\footnote{Nem�me dost jednoduch�ch symbol� pro v�echny
rozd�ln� matice.} ${\bf P}e$.
Petrieovy matice jsou ekvivalentn� k inciden�n�m matic�m. ��dka obsahuj�c�

kontinu�ln� �adu jednotkov�ch symbol� odpov�d� ka�d� orientovan� hran� inciden�n�
matice bez p�eru�en�. �ada jednotkov�ch symbol� v Petrieov� matici ${\bf P}e$
jdouc� od i k (p-1) odpov�d� orientovan� hran� mezi vrcholy i a p. Orientovan�
hrana 1-2 je p�edstavena v Petrieov� matici jedn�m jednotkov�m symbolem,
orientovan� hrana 1-6 vy�aduje 5 jednotkov�ch symbol�.
Kanonick� tvary ${\bf P}e$ a ${\bf S}$ pro $K_4$ jsou
$$\begin{array}{cc}
\begin{array}{c}
${\bf P}e$ \\
\\
\left(
\begin{array}{ccc}
1 & 0 & 0 \\
1 & 1 & 0 \\
0 & 1 & 0 \\
1 & 1 & 1 \\
0 & 1 & 1 \\
0 & 0 & 1
\end{array}
\right) \\
\end{array}&
\begin{array}{c}
${\bf S}$ \\
\\
\left(
\begin{array}{cccc}
-1 & 1 & 0 & 0 \\
-1 & 0 & 1 & 0 \\
0 & -1 & 1 & 0 \\
-1 & 0 & 0 & 1 \\
0 & -1& 0 & 1 \\
0 & 0 & -1& 1
\end{array}
\right)\;.
\end{array}
\end{array}$$
Petrieovy matice maj� dv� d�le�it� vlastnosti:
1. Petrieova matice ${\bf P}e$ grafu $G$ n�soben� inciden�n� matic� ${\bf S}$
line�rn�ho �et�zce $L$ d�v� inciden�n� matici dan�ho grafu:
\begin{equation}
{\bf S}(G) = {\bf P}e(G){\bf S}(L)\;.
\end{equation}
Z n�sledn�ch jednotek v ��dce Petrieovy matice pouze prv� a posledn� se mapuj� v

sou�inu, v�echny mezilehl� p�ry jsou zni�eny n�sledn�mi p�ry jednotkov�ch symbol�
s opa�n�mi znam�nky z inciden�n� matice line�rn�ho �et�zce, jeho� vrcholy jsou
indexov�ny postupn�: $1-2-3-\dots-n$. Nap��klad
$$\begin{array}{cc}
\begin{array}{ccc|cccc}
& & & \ -1 & 1 & 0 & 0 \\
& & & 0 &-1 & 1 & 0 \\
& & & 0 & 0 &-1 & 1 \\
\hline
& & & & & & \\
1& 0& 0& -1 & 1& 0& 0 \\
0& 1 &0& 0&-1& 1 &0 \\
0 &0 &1& 0& 0&-1 &1 \\
\end{array}
&
\begin{array}{ccc|cccc}
& & &\ -1& 1& 0 & 0 \\
& & & 0&-1& 1 &0 \\
& & & 0& 0&-1 &1 \\
\hline
& & & & & & \\
1& 0 &0 & -1 &1& 0& 0 \\
1& 1 &0 & -1& 0& 1 &0 \\
1 &1 &1 & -1 &0& 0 &1 \\
\end{array}
\end{array}$$
2. Pouze Petrieovy matice strom� jsou nesingul�rn�. Stromy maj� $(n-1)$

orientovan�ch hran. Tedy jejich Petrieovy matice jsou �tvercov� matice a pon�vad�
stromy jsou spojen� grafy, jejich Petrieovy matice jsou bez pr�zdn�ch sloupc�.
D�le�itost t�to vlastnosti bude jasn� v kapitole 15.
\section{Matice K�duj�c� stromy}

\label{Matice K�duj�c� stromy}
Petrieovy matice definuj� stromy v prostoru orientovan�ch hran. Jin� mo�nost

k�dov�n� strom� je v prostoru jejich vrchol�. Existuje {\em matice sestupn�ho
k�du} a jejich inverze, ukazuj�c� vztah vrchol� jako vztah d�t� k rodi��m. V
sestupn�m k�du se pou�ij� oba konce orientovan�ch hran, av�ak vrcholy na cest�
pouze jednou. Mimo to samotn� ko�en je zaveden jako prvek ${\bf e}_{11}$ v prv�
��dce. Konvence je, �e orientovan� hrany v�dy vych�zej� z ko�ene. V�sledn�
k�d\footnote{K�dov� matice ${\bf C}$ je sou�asn� matic� koordin�t.} m� matici $
{\bf C}$ v doln� troj�heln�kov� form� a na diagon�le je jednotkov� matice ${\bf I}
$. U strom� prvn� sloupec je jednotkov� matice ${\bf J}$, av�ak k�d dovoluje tak�
lesy.
Inverze k�dov�ch matic ${\bf C}^{-1}$ jsou v doln� troj�heln�kov� form� a na

diagon�le jsou jednotkov� matice ${\bf I}$. Mimodiagon�ln� prvky jsou $-1$, kdy�
vrchol j je potomkem vrcholu i, 0 jinak. Pon�vad� ka�d� potomek m� pouze jednoho
rodi�e, v ka�d� ��dce jsou dva nenulov� prvky, vyjma prv�ho. Tato ��st matice je
inciden�n� matic� ${\bf S}$ dan�ho stromu. Tedy
\begin{equation}
({\bf S} + {\bf e}_{11}) = {\bf C}^{-1}\;.
\end{equation}
Prvek ${\bf e}_{11}$ je vektorem jdouc�m od po��tku soustavy koordin�t k vrcholu

1, nebo s pou�it�m grafov� konvence, orientovan� hrana jdouc� od vrcholu 0 k
vrcholu 1. V tomto p��pad� nulov� sloupec obsahuj�c� jeden $-1$ prvek je vypu�t�n.
Pro na�e ��ely je nutn� dovolit, aby jak�kolive vrcholu se stal ko�enem bez z�m�ny
index�. Z tohoto d�vodu definujeme matici cest jako vrcholy na cest� mezi vrcholem
i ke ko�enu j. To je pouze permutace doln� troj�heln�kov� formy. Nap��klad
$$\begin{array}{cc}
\begin{array}{c}
${\bf C}$ \\
\\
\left(
\begin{array}{cccc}
0 & 1 & 0 & 0 \\
0 & 1 & 0 & 1 \\
1 & 1 & 0 & 1 \\
1 & 1 & 1 & 1 \\
\end{array}
\right)
\end{array}
&
\begin{array}{c}
{\bf C}^{-1} \\
\\
\left(
\begin{array}{cccc}
0 & -1 & 1 & 0 \\
1 & 0 & 0 & 0 \\
0 & 0 & -1 & 1 \\
-1 & 1 & 0 & 0 \\
\end{array}
\right)\;.
\end{array}
\end{array}$$
Permutace sloupc� je (3,1,4,2). ��dka s jednotkov�m prvkem je vlo�ena do

inciden�n� matice jako druh� a v�echny orientovan� hrany jdou od vrcholu 2.
U� jsme pou�ili k�dovou matici line�rn�ho �et�zce $L_n$ a jej� inverzi jako
oper�tory ${\bf T}^{\rm T}$ a ${\bf C}^{-1}$ v podkapitole \ref{Matice rozd�len�}.
P�ipome�te si, �e
& & & & \ 1& 0 & 0& 0 \\
& & & & \ 1 & 1 & 0 & 0 \\
& & & & \ 1 & 1& 1 & 0 \\
& & & & \ 1 & 1 & 1 & 1 \\
\hline
& & & & \ & & & \\
1& 0& 0& 0 & \ 1 & 0& 0 & 0 \\
-1& 1& 0& 0 & \ 0 & 1& 0 & 0 \\
0& -1& 1 & 0 & \ 0 & 0 & 1 & 0 \\
0 & 0& -1& 1 & \ 0 & 0 & 0 & 1. \\
\end{array}$$
Kdy� si to prohl�dneme, vid�me, �e${\bf C}^{-1}$ je inciden�n� matice line�rn�ho

�et�zce $L_4$, jeho� singularita byla odstran�na p�i�ten�m ��dky s jedn�m
jednotkov�m prvkem $1_{11}$. Pro takov� zako�en�n� inciden�n� matice budeme
pou��vat symbol hv�zdi�ky ${\bf S}*$. Podobn� lze upravit inciden�n� matice v�ech
strom�. K�dov� matice ${\bf C}$ jsou jen jejich inverze $({\bf S}*)^{-1}$.
Zd� se, �e odli�nost mezi Petrieov�mi maticemi ${\bf P}e$ a k�dov�mi maticemi $
{\bf C}$ je zp�sobena jednotkov�m sloupcem ${\bf J}$, kter� transformuje $(n-1)$
�tvercovou matici na $n$ rozm�rnou �tvercovou matici. Av�ak ob� mno�iny jsou
rozd�ln�.
Inciden�n� matice strom� ${\bf G}*$ zako�en�n� jednotkov�m sloupcem ${\bf J}$ jsou
nesingul�rn� a maj� inverze ${\bf G}^{-1}$, kter� jsou op�t k�dov�mi maticemi $
{\bf C}$ neorientovan�ch strom�. Tyto k�dov� matice ${\bf C}$ mus� obsahovat
z�porn� prvky.
Nap��klad pro hv�zdu dostaneme s pou�it�m principu inkluse a exkluse
& & & & \ 1 & 0 & 0 & 0 \\
& & & & \ -1 & 1 & 0 & 0 \\
& & & & \ -1 & 0& 1 & 0 \\
& & & & \ -1 & 0& 0 & 1 \\
\hline
& & & & & & & \\
1& 0& 0& 0 & \ 1 & 0 & 0 & 0 \\
1& 1 & 0 & 0 & \ 0 & 1 & 0 & 0 \\
1 & 0 & 1 & 0 & \ 0& 0 & 1& 0 \\
1& 0 & 0 & 1 &\ 0 & 0 & 0 & 1\;. \\
\end{array}$$
Inciden�n� matice neorientovan�ch hv�zd ${\bf S}*$ a orientovan�ch hv�zd ${\bf

G}*$ jsou vz�jemn�mi inverzemi.
\chapter{Enumerace graf�}
\label{Enumerace graf�}
\section{�vod}
\label{�vod 14}
Zab�vali jsme se podrobn� enumeracemi naivn�ch matic ${\bf N}$. Spo��tat jejich
sou�ty a rozd�ly, zn�m� jako neorientovan� a Orientovan� grafy, je slo�it�j��
probl�m. Tedy pouze n�kter� probl�my enumerace graf� budou diskutov�ny.
\section{Enumerace strom�}
\label{Enumerace strom�}
Acyklick� spojen� grafy, zn�m� jako stromy, tvo�� z�kladnu prostoru graf�.
Vysv�tl�me pozd�ji pro�, nyn� pouze uk�eme, jak slo�it� je enumerace graf� ve
srovn�n� s naivn�mi maticemi.
Ka�d� strom, jeho� vrcholy jsou ozna�en�, s �adou symbol� s pou�it�m

Pr\"{u}ferova algoritmu: Vybereme koncov� vrchol s nejni��m indexem, ozna��me
jeho souseda a od�e�eme jej od stromu (jeho v�tev se odsekne a vyhod�). Toto
o�ez�v�n� se opakuje, a� z p�vodn�ho stromu z�stane pouze $K_2 = L_2$. Takov�m
zp�sobem dostaneme �adu $(n-2)$ symbol�. Pokud v�ech n vrchol� p�vodn�ho stromu
m�lo zvl�tn� ozna�en�, potom z�ejm� existuje $n^{n-2}$ �ad odpov�daj�c�ch v�em
mo�n�m ozna�en�m strom�. Nap��klad: $L_5$ 1-5-4-3-2 d�v� 5,3,4, $L_5$ 2-1-4-3-5
d�v� 1,4,3. Sekvence 4,4,4 se z�sk� o�ez�v�n�m hv�zdy $S_5$ zako�en�n� v 4.
Tyto �ady se mohou spo��tat modifikovanou rovnic� 10.2. Strom m� $(n-1)$ hran a
sou�et stup�� vrchol� $v_j$ je $\sum v_j = 2(n-1)$. Nejmen�� mo�n� stupe�
koncov�ch vrchol� je 1. $n$ vrcholov�ch stup�� je v�zan�ch, tedy ve stromech
pouze $(n-2)$ jednotek lze rozd�lit. Proto dostaneme
\begin{equation}
{\rm Po�et\ strom�}\ = n^{n-2} = \sum (n!/\prod_k n_k!)
([n-2]!/\prod_k(v_k -1)^{n_k}\;.
\end{equation}
Sou�et se provede p�es v�echna rozd�len� $(n-2)$ do n ��st� a $v_k$ nahrazuje

$m_k$.
Rovnice 14.1 po��t� stromy �sp�n�, av�ak objevuje se jedna nev�hoda: R�zn� typy
strom� se po��taj� dohromady, kdy� maj� stejnou strukturu rozd�len�. Orbity
rozd�len� se �t�p� v grafech do podorbit. Nejmen�� p�r strom� takov�m zp�sobem
roz�t�pen� na dva rozd�ln� stromy na orbit� 322111 je na obr�zku 14.1.
\begin{figure}
\caption{Nejmen�� p�r graf� na stejn� orbit� rozd�len� (A a B) a graf s centr�ln�
hranou (C)}
\label{Nejmen�� p�r}
%\emline(20.00,10.00)(40.67,10.00)
\put(20.00,10.00){\line(1,0){20.67}}
%\end
%\emline(40.67,10.00)(80.00,10.00)
\put(40.67,10.00){\line(1,0){39.33}}
%\end
\put(20.00,10.00){\circle{4.00}}
\put(39.67,10.00){\circle{4.00}}
\put(60.00,10.00){\circle{4.00}}
\put(80.00,10.00){\circle{4.00}}
\put(110.00,10.00){\makebox(0,0)[cc]{C}}
%\emline(20.00,30.33)(100.00,30.33)
\put(20.00,30.33){\line(1,0){80.00}}
%\end
%\emline(60.00,30.33)(60.00,50.00)
\put(60.00,30.33){\line(0,1){19.67}}
%\end
%\emline(20.33,65.00)(99.67,65.00)
\put(20.33,65.00){\line(1,0){79.33}}
%\end
%\emline(40.00,65.00)(40.00,85.00)
\put(40.00,65.00){\line(0,1){20.00}}
%\end
\put(20.00,65.00){\circle{4.00}}
\put(40.00,65.00){\circle{4.00}}
\put(40.00,84.67){\circle{4.00}}
\put(60.00,65.00){\circle{4.00}}
\put(80.00,65.00){\circle{4.00}}
\put(99.33,65.00){\circle{4.00}}
\put(60.00,50.00){\circle{4.00}}
\put(20.00,30.33){\circle{4.00}}
\put(40.00,30.33){\circle{4.00}}
\put(60.00,30.33){\circle{4.00}}
\put(80.00,30.33){\circle{4.00}}
\put(99.67,30.33){\circle{4.00}}
\put(110.00,65.00){\makebox(0,0)[cc]{A}}
\put(109.33,30.33){\makebox(0,0)[cc]{B}}
\end{picture}
\end{figure}
Orbity rozd�len� se �t�p� do grafov�ch orbit s rozd�lnou strukturou. Podobn�
vrcholy graf� jsou zn�m� jako {\em orbity grafu}. Toto pou�it� jednoho pojmu na
rozd�ln�ch �rovn�ch je pon�kud zav�d�j�c�\footnote{ Slunce m� sv� planety a
planety op�t maj� sv� trabanty v�echny se sv�mi vlastn�mi orbitami.}.
Strom A na obr. 14.1 m� 5 rozd�ln�ch orbit a B pouze 4. Po�et rozd�ln�ch hran

spojuj�c�ch vrcholy na rozd�ln�ch orbit�ch je men��, ne� po�et vrcholov�ch orbit,
vyjma symetrick�ch hran spojuj�c�ch vrcholy na stejn�ch orbit�ch, jako je
centr�ln� hrana v C na obr. 14.1.
Mus�me vysv�tlit, pro� orbity rozd�len� jsou d�le�it�, a nal�zt techniky jak
spo��tat po�et neozna�en�ch strom�. D��ve v�ak zm�n�me jin� dva probl�my spojen� s
ozna�ov�n�m strom�.
Stromy, podobn� jako jin� grafy, lze vzty�it ze strom� ni��ch rozm�r�. Pokud
pou�ijeme techniku Youngov�ch tabulek, co� je vepisov�n� index� do Ferrersov�ch
graf�, dostaneme Youngem ozna�en� stromy. Kdy� se vych�z� z $K_2$, existuje v�dy $
(n-1)$ p��le�itost� jak p�ipojit n-t� vrchol k $(n-1)$ vrchol�m strom� ni��
hladiny a po�et Youngem ozna�en�ch strom� mus� b�t $(n-1)!$. Tyto stromy lze
srovn�vat s konvolucemi.
V�echny stromy jsou vytvo�eny polynomi�lem
\begin{equation}
x(x + m)^{m-1}
\end{equation}
\label{polynomi�lu}
kde $m$ je po�et hran ve stromu s $(m + 1)$ vrcholy. Mocniny $x$ lze
interpretovat jako po�et hran spojen�ch s p�idan�m vrcholem tvo��c�m ko�en a �leny
polynomi�lu p�i $x^k$ lze interpretovat jako po�et strom� zako�en�n�ch v n-t�m
vrcholu maj�c�m odpov�daj�c� stupe� vrcholu k. Nap��klad pro $m=4$ dostaneme:
$$64x^1 + 48x^2 + 12x^3 + 1x^4 = 125\;.$$
16 strom� se 4 vrcholy jsou p�ipojen� k p�t�mu vrcholu na 4 rozd�ln�ch m�stech. To

d�v� prv� koeficient. Druh� koeficient se z�sk� zako�en�n�m $(L_3 +
K_1)=3\times12$ a $2K_2=3\times4$. Posledn� �len odpov�d� hv�zd� zako�en�n� v
p�t�m vrcholu.
Tak jsme dostali novou kombinatorickou identitu, kterou lze zobrazit v tabulkov�
form� v tabulce 14.1 dohromady s jej� inverzn� matic�
\begin{table}
\caption{Stromy vytvo�en� polynomi�lem ({\ref polynomi�lu}) a inverzn� matice}
\label{Stromy vytvo�en� polynomi�lem}
\begin{tabular}{|l|rrrrr|c|rrrrrr|}
\hline
& 1 & 2 & 3 & 4 & 5 & $\sum$ & \ &
1 & 2 & 3 & 4 & 5 \\
\hline
m=1 & 1& & & & & 1 & \ & 1 &
& & & \\
2 & 2 & 1 & & & & 3 & & -2 &
1 & & & \\
3 & 9 & 6 & 1 & & & 16 & & 3 &
-6 & 1 & & \\
4 & 64 & 48 & 12 & 1 & & 125 & & -4 &
24 & -12 & 1 & \\
5 & 625 & 500 & 150 & 20 & 1 & 1296& & 5 &
-80 & 90 & -20 & 1 \\
\hline
\end{tabular}
\end{table}
Prvky inverzn� matice se mohou rozlo�it do binomi�ln�ch koeficient� ${ m \choose

j}$ a prvk� $-j^{(i-j)}$. P��t� ��dka inverzn� matice je $-6\times1 +15\times16
-20\times27 + 15\times16 -6\times5 +1\times1$.
Pro indexov�n� neozna�en�ch strom� je nutn� nal�zt po�et orbit zako�en�n�ch strom�
a po�et zako�en�n�ch strom� se symetrick�mi hranami.
\section{Grupa symetrie neorientovan�ch graf�}

\label{Grupa symetrie neorientovan�ch graf�}
Inciden�n� matice ${\bf G}$ �pln�ho neorientovan�ho grafu $K_n$ m� $n$ sloupc� a
$n(n-1)/2$ hran. V ka�d�m sloupci existuje $(n-1)$ jednotkov�ch prvk� a v ka�d�
��dce existuj� dva jednotkov� prvky. R�zn� kombinace p�r� jednotkov�ch vektor�
odpov�daj� rozd�ln�m hran�m grafu a lze indexovan� postupn� indexem i, jdouc�m od
1 a� k $n(n-1)/2$.
Inciden�n� matici ${\bf G}$ lze permutovat zleva permuta�n�mi maticemi ${\bf
P}_{n(n-1)/2}$ tvo��c�mi grupu cyklick�ch permutac� $S_{n(n-1)/2}$ a zprava
permuta�n�mi maticemi ${\bf P}_n$. Tyto permutace n sloupc� tvo�� grupu $S_n$
cyklick�ch permutac�, kter� m�n� permutace v�t�� levostrann� grupy $S_{n(n-1)/2}$.
Tato grupa grafov�ch hran nem�e b�t �pln�, proto�e je indukovan� men�� cyklickou
grupou $S_n$. Pou�ijeme pro grafovou grupu indukovanou permutacemi sloupc�
inciden�n� matice ${\bf G}_n$ jednoduchou notaci $G_n$. V matematick� literatu�e
se pou��vaj� rozd�ln� jm�na, jako "v�ncov� sou�in" nebo "krokov� grupa".
V tabulce 14.2 jsou uk�zan� ��inky cyklick�ch permutac� na inciden�n� matici

�pln�ho grafu $K_n$.
\begin{table}
\caption{Vztahy mezi $S_n$ a $G_n$ grupami}
\label{Vztahy mezi $S_n$ a $G_n$ grupami}
\begin{tabular}{|l|c|c|c|c|c|c|}
\hline
$S_n$ grupa & & $s_1^4$ & $s_1^2s_2^1$ & $s^1_1s_3^1$ &
$s^2_2$ & $s_4^1$ \\
\hline
${\bf P}$ & &1 0 0 0 & 0 1 0 0 & 0 1 0 0 & 0 1 0 0 & 0 1 0 0 \\
& &0 1 0 0 & 1 0 0 0 & 0 0 1 0 & 1 0 0 0 & 0 0 1 0 \\
& &0 0 1 0 & 0 0 1 0 & 1 0 0 0 & 0 0 0 1 & 0 0 0 1 \\
& &0 0 0 1 & 0 0 0 1 & 0 0 0 1 & 0 0 1 0 & 1 0 0 0 \\
\hline
Po��te�n� ��dka& ${\bf G}_{K_4}$ &
\multicolumn{5}{c|}{Permutovan� hrany (index p�vodn� ��dky)} \\
\hline
1 &1 1 0 0& 1 & 1 & 2 & 1 & 2 \\
2 &1 0 1 0& 2 & 3 & 3 & 5 & 4 \\
3 &0 1 1 0& 3 & 2 & 1 & 4 & 3 \\
4 &1 0 0 1& 4 & 4 & 6 & 3 & 6 \\
5 &0 1 0 1& 5 & 6 & 4 & 2 & 5 \\
6 &0 0 1 1& 6 & 5 & 5 & 6 & 1 \\
\hline
$G_4$ grupy & & $s^6_1$ & $s_1^2s^2_2$ & $s^2_3$ & $s_1^2s^2_2$ &
$s_2^1s_4^1\;.$ \\
\hline
\end{tabular}
\end{table}
Indexov�n� hran grafu se prov�d� rekurzivn�. Ke grafu s $n$ hranami se p�id�v�

nov� vrchol a k inciden�n� matici ${\bf G}_n$ nov� blok maj�c� blokov� tvar dvou
jednotkov�ch matic $({\bf I}_n|{\bf J}_n)$. Podgrupa $s_1^1S_n$ grupy $S_{n-1}$,
kter� nech�v� posledn� sloupec na sv�m m�st�, permutuje pouze prvky matice ${\bf
G}$, av�ak jej� ��inek transformuje jednotkov� cyklus $s_1$ s jedn�m prvkem do n
prvk� p�sob�c� permuta�n� matice a transformuje jej� cyklickou strukturu, co�
p�id�v� nov� cykly k existuj�c� struktu�e grafov� grupy.
Ov�em grupa $S_{n+1}$ obsahuje tak� jin�ho podgrupy ne� $s_1^1S_n$. Jednou z nich
je podgrupa jednoduch�ch cykl� $s_{n+1}$. Ka�d� cyklus s lichou d�lkou k
transformuje $(n+1)$-t� jednotkov� cyklus do nov�ho cyklu stejn� d�lky. V na�em
p��klad� $(s_1^1 + s_1^3)$ se transformuje do
\begin{equation}
(s_1^3 + s_1^3) = s^6_1\ {\rm a}\ (s_1^1 + s_3^1)\ {\rm do}\
(s_3^1 + s_3^1)= s_3^2\;.
\end{equation}
Cykly sud� d�lky transformuj� p�idan� jednotkov� cyklus do dvou cykl�, jednoho
maj�c�ho stejnou d�lku jako p�vodn� cyklus a druh�ho s polovi�n� d�lkou. Pro tento
p��pad m�me v na�em p��klad� cykly d�lky 2:
$$[s_1^1 + (s_1^1s^1_2)] = (s_1^1 + s_1^1s^1_2) = s_1^2s^2_2\;.$$
Ve skute�nosti ka�d� prvek cyklu d�lky $n$ p�sob� na $(n-1)/2$ indukovan�ch prvk�
grupy $G_n$. Pokud $n$ je lich�, $(n -1)/2$ je cel� ��slo, pokud $n$ je sud�,
zb�v� $n/2$ hran, kter� se permutuj� a tvo�� nov� cyklus. V na�em p��klad� $s_4$
generovalo nov� cyklus $s_2$, proto�e �pln� graf $K_4$ m� 6 hran. V $K_6$ s 15
hranami $s_6$ vytv�� cyklickou strukturu $s_4^1s_6^2$.
Kdy� existuj� dva cykly rozd�ln�ch d�lek, kter� nemaj� spole�n� d�litel, vytv��
tolik cykl�, jakou m� jejich spole�n� d�litel d�lku, d�lky rovnaj�c� se jejich
nejmen��mu n�sobku. Nap��klad p�i $n=5: 2\times3=6$ a zb�vaj� 4 prvky, aby se
permutovaly s men��mi cykly. To je mo�n� jako $s_1^1s^1_3$. Cyklus $s_1$ je
indukov�n cyklem $s_2$, kter� permutuje dva vektory pouze s jednou hranou a
zanech�v� identitu. Cyklus $s_3$ permutuje jen sloupce t�� hran a jen se
reprodukuje. N�kter� p��klady podgup $S(n)$ a odpov�daj�c� indukovan� grafov�
cykly
S_6 & s_6^1\;; & S_7 & s_1^1s^1_6\;; & S_8 & s^1_2s^1_6\;; \\
& & & & & \\
G_6 & s_3s^2_6\;; & G_7 & s_3s^3_6\;; & G & s_1^1s_3^1s^4_6\;. \\
\end{array}$$
Je mo�n� vytvo�it jakoukoliv grafovou grupu bu� po��t�n�m v�sledk� n�soben�

inciden�n�ch matic rozd�ln�mi permuta�n�mi maticemi, nebo dedukc� ��ink�
rozd�ln�ch cyklick�ch struktur. Oba zp�soby jsou zdlouhav� pr�ce vy�aduj�c�
trp�livost anebo po��ta�. Pokud si uv�dom�me, �e se jedn� jen o sou�ty pouze dvou
naivn�ch matic, kde se v�echny operace zd�ly snadn�, mus�me se divit, jak slo�it�
mus� b�t grupy matic maj�c�ch v ka�d� ��dce t�i nebo v�ce jednotkov�ch symbol�,
nebo grupy matic rozd�ln�ch druh�.
Grafov� grupy $G_n$ se mohou pou��t pro ur�en� po�tu v�ech jednoduch�ch graf� s
$n$ vrcholy, podobn� jako se pou�ily cyklick� indexy. Hrana m�e b�t p��tomn� v
grafu nebo ne. V jednoduch�m grafu nejsou dovolen� n�sobn� hrany a m�eme si
p�edstavit, �e grafy jsou um�st�ny na vrcholy $n(n-1)/2$ rozm�rn� jednotkov�
krychle, jej� strany jsou tvo�eny diagon�lami jako na obr�zku 12.1, kde jsou
uk�zan� dv� diagon�ln� �ady v 3 rozm�rn� krychli.
Abychom p�edstavili ob� mo�nosti, vlo��me do cyklick�ch index� polynomi�lu $(1 +

x^k)$ cykly $s_k$ a vypo�teme pro v�echny podgrupy. $G_4$ grafov� index je
\begin{equation}
G_4 = 1/24\ (s^6_1 + 9s^2_1s^2_2 + 8s^2_3 + 6s^1_2s_4^1)\;.
\end{equation}
To d�v�
\begin{equation}
Z(G_4,\ 1+x) = 1 + x^1 + 2x^2 + 3x^3 + 2x^4 + x^5 + x^6
\end{equation}
\label{Z(G}
kde koeficienty p�i $x^k$ ur�uj� po�et rozd�ln�ch graf� se 4 vrcholy a k hranami.
Jsou uk�zan� na obr. \ref{Grafy se 4 vrcholy a k hranami}.
\begin{figure}
\caption{Grafy se 4 vrcholy a k hranami}
\label{Grafy se 4 vrcholy a k hranami}
\unitlength 0.35mm
\put(10.00,75.33){\circle{4.00}}
\put(10.00,60.33){\circle{4.00}}
\put(25.00,75.33){\circle{4.00}}
\put(25.00,60.33){\circle{4.00}}
\put(35.00,75.00){\circle{4.00}}
\put(50.00,75.33){\circle{4.00}}
\put(35.00,60.33){\circle{4.00}}
\put(50.00,60.33){\circle{4.00}}
%\emline(35.00,75.00)(50.00,75.00)
\put(35.00,75.00){\line(1,0){15.00}}
%\end
\put(60.33,75.00){\circle{4.00}}
\put(75.00,75.00){\circle{4.00}}
\put(60.00,60.33){\circle{4.00}}
\put(75.00,60.33){\circle{4.00}}
%\emline(60.00,60.00)(60.00,75.00)
\put(60.00,60.00){\line(0,1){15.00}}
%\end
%\emline(60.00,75.00)(75.00,75.00)
\put(60.00,75.00){\line(1,0){15.00}}
%\end
\put(60.00,50.33){\circle{4.00}}
\put(75.00,50.33){\circle{4.00}}
\put(60.00,35.33){\circle{4.00}}
\put(75.00,35.33){\circle{4.00}}
%\emline(60.00,50.33)(75.00,50.33)
\put(60.00,50.33){\line(1,0){15.00}}
%\end
%\emline(60.00,35.33)(74.67,35.33)
\put(60.00,35.33){\line(1,0){14.67}}
%\end
\put(85.00,75.00){\circle{4.00}}
\put(100.00,75.00){\circle{4.00}}
\put(85.00,60.00){\circle{4.00}}
\put(100.00,60.33){\circle{4.00}}
%\emline(85.00,60.33)(85.00,75.00)
\put(85.00,60.33){\line(0,1){14.67}}
%\end
%\emline(85.00,75.00)(100.00,75.00)
\put(85.00,75.00){\line(1,0){15.00}}
%\end
%\emline(100.00,75.00)(100.00,60.33)
\put(100.00,75.00){\line(0,-1){14.67}}
%\end
\put(85.00,50.33){\circle{4.00}}
\put(100.00,50.33){\circle{4.00}}
\put(85.00,35.33){\circle{4.00}}
\put(100.00,35.33){\circle{4.00}}
%\emline(84.67,35.33)(84.67,50.33)
\put(84.67,35.33){\line(0,1){15.00}}
%\end
%\emline(84.67,50.33)(100.00,50.33)
\put(84.67,50.33){\line(1,0){15.33}}
%\end
%\emline(84.67,50.33)(100.00,35.33)
\multiput(84.67,50.33)(0.12,-0.12){126}{\line(1,0){0.12}}
%\end
\put(84.67,25.33){\circle{4.00}}
\put(100.00,25.33){\circle{4.00}}
\put(84.67,10.33){\circle{4.00}}
\put(100.00,10.33){\circle{4.00}}
%\emline(84.67,25.33)(100.00,25.33)
\put(84.67,25.33){\line(1,0){15.33}}
%\end
%\emline(100.00,25.33)(84.67,10.33)
\multiput(100.00,25.33)(-0.12,-0.12){126}{\line(-1,0){0.12}}
%\end
%\emline(84.67,10.33)(84.67,25.33)
\put(84.67,10.33){\line(0,1){15.00}}
%\end
\put(111.00,60.33){\framebox(14.67,14.67)[cc]{}}
\put(111.00,75.00){\circle{4.00}}
\put(125.67,75.00){\circle{4.00}}
\put(111.00,60.33){\circle{4.00}}
\put(125.67,60.33){\circle{4.00}}
\put(111.00,50.33){\circle{4.00}}
\put(125.67,50.33){\circle{4.00}}
\put(111.00,36.00){\circle{4.00}}
\put(125.67,35.33){\circle{4.00}}
%\emline(111.00,50.33)(125.67,50.33)
\put(111.00,50.33){\line(1,0){14.67}}
%\end
%\emline(125.67,50.33)(111.00,36.00)
\multiput(125.67,50.33)(-0.12,-0.12){120}{\line(-1,0){0.12}}
%\end
%\emline(111.00,36.00)(111.00,50.33)
\put(111.00,36.00){\line(0,1){14.33}}
%\end
%\emline(111.00,50.33)(125.67,35.33)
\multiput(111.00,50.33)(0.12,-0.12){123}{\line(0,-1){0.12}}
%\end
%\emline(135.61,74.96)(150.75,60.30)
\multiput(135.61,74.96)(0.12,-0.12){123}{\line(1,0){0.12}}
%\end
%\emline(135.61,60.30)(150.75,74.96)
\multiput(135.61,60.30)(0.12,0.12){123}{\line(1,0){0.12}}
%\end
\put(135.61,74.96){\circle{4.00}}
\put(150.75,74.96){\circle{4.00}}
\put(135.61,60.30){\circle{4.00}}
\put(150.75,60.30){\circle{4.00}}
%\emline(135.67,75.00)(135.67,60.33)
\put(135.67,75.00){\line(0,-1){14.67}}
%\end
%\emline(135.67,60.33)(150.67,60.33)
\put(135.67,60.33){\line(1,0){15.00}}
%\end
%\emline(150.67,60.33)(150.67,75.00)
\put(150.67,60.33){\line(0,1){14.67}}
%\end
\put(160.67,60.33){\framebox(15.00,15.00)[cc]{}}
%\emline(160.67,75.33)(175.67,60.33)
\multiput(160.67,75.33)(0.12,-0.12){126}{\line(0,-1){0.12}}
%\end
%\emline(160.67,60.33)(175.67,75.33)
\multiput(160.67,60.33)(0.12,0.12){126}{\line(0,1){0.12}}
%\end
\put(161.00,75.33){\circle{4.00}}
\put(175.67,75.33){\circle{4.00}}
\put(160.67,60.33){\circle{4.00}}
\put(175.67,60.33){\circle{4.00}}
\end{picture}
\end{figure}
\section{Symetrie neorientovan�ch graf�}

\label{Symetrie neorientovan�ch graf�}
Vysv�tlili jsme grafov� grupy permutacemi sloupc� inciden�n� matice ${\bf G}$
�pln�ho grafu. Nyn� pou�ijeme tuto techniku a vysv�tl�me symetrii jin�ch
neorientovan�ch graf�, kter� jsou podstatn� podmno�inou k prvk� �pln�ho grafu.
Jsou pouze dv� mo�nosti, co permutace sloupc� inciden�n� matice mohou prov�st s
hranami. ��dku lze permutovat samu se sebou nebo se m�e zm�nit v ��dku
odpov�daj�c� jin� hran�. Grupa jedin� hrany m� dva prvky: (1)(2) a (12). Pokud je
hrana definov�na na mno�in� 4 vrchol�, potom existuj� 4 permutace, kter� ji
nech�vaj� nezm�n�nou: (1)(2)(3)(4), (1)(2)(34), (12)(3)(4), a (12)(34). M�eme
vybrat 6 rozd�ln�ch hran, av�ak n�kter� budou m�t stejn� grupy, jako hrana 3-4 s
hranou 1-2.
S k ��dky m�me v�dy t�i mo�nosti: Permutace p�sob�c� na vrcholy m�n� pouze po�ad�
hran, to znamen� jejich indexov�n�. Nebo m�n� je �pln� (nebo alespo� ��ste�n�) do
��dk� odpov�daj�c�ch jin�m hran�m. V�sledkem je, �e jeden ozna�en� graf je zm�nil
v jin� ozna�en� graf, kter� mus� m�t stejn� po�et hran a mus� n�le�et ke stejn�mu
typu grafu.
Po�et $b$ permutac�, kter� pouze permutuj� hrany inciden�n� matice ${\bf G}$ grafu
ur�uje symetrii grafu. Kdy� pod�l�me po�et v�ech permutac� $n!$ {\em ��slem
symetrie} $b$, dostaneme po�et rozd�ln� ozna�en�ch graf� dan�ho typu. $b$
jednoduch�ch hran na 4 vrcholech je 4 a existuje opravdu $24/4 = 6$ rozd�ln�ch
hran na mno�in� 4 vrchol�. ��slo symetrie tohoto grafu $K_4$ je 24, tedy existuje
pouze jedno rozli�iteln� ozna�en� tohoto grafu. Vztah po�tu $b$ rozli�iteln�ch
ozna�en� je zn�m� jako {\em Burnsidova lemma}.
Nyn� prozkoum�me v�po�ty podle (\ref{Z(G}). Vzorec
\begin{equation}
(1+x)^6 +9(1+x)^2(1+x^2)^2 +8(1+x^3)^2 + 6(1+x^2)(1+x^4)
\end{equation}
se rozd�l� podle sv�ch �len� do kone�n�ho v�sledku jako:
\hline
Mocniny x & 0 & 1 & 2 & 3 & 4 & 5 & 6 \\
\hline
$s^6_1$ & 1 & 6 & 15 & 20 & 15 & 6 & 1 \\
$9s^2_1s^2_2$ & 9 & 18 & 27 & 36 & 27 & 18 & 9 \\
$8s^2_3$ & 8 & & & 16 & & & 8 \\
$6s^1_2s^1_4$ & 6 & & 6 & & 6 & & 6 \\
\hline
$\Sigma$ & 24 & 24 & 48 & 72 & 48 & 24 & 24 \\
\hline
Po�et graf� & 1 & 1 & 2 & 3 & 2 & 1 & 1 \\
\hline
\end{tabular}$$
V�echny permuta�n� matice grupy $S_4$ transformuj� pr�zdn� nebo �pln� graf na
sebe. Tedy jejich b = 24. Kdy� pod�l�me sloupcov� sou�ty 24, dostaneme po�et
rozd�ln�ch graf� s $k$ vrcholy. Po�et rozli�iteln�ch ozna�en�ch graf� je dan� v
prv� ��dce, kde se po��taj� identitn� permutace. Pro jedinou hranu to d�v� �est
rozd�ln�ch graf�. ��slo $b$ je vytvo�en� t�emi permutacemi hran typu $s^2_1s^2_2$
a jedou permutac� $s^6_1$.
U graf� s dv�ma hranami, 15, 27 a 6 permutac� n�le�� dv�ma rozd�ln�m graf�m, bu�
$L_3$ a jeden izolovan� vrchol nebo dv� $L_2$. Kdy� se pokou��me d�lit permutace
do orbit grafu, m�eme pou��t fakt, �e oba $b$ a po�et rozd�ln�ch ozna�en� grafu
mus� b�t d�liteli $n!$. 15 se m�e potom �t�pit pouze jako $12+3$. Potom 27 se m�e
rozd�lit jako $12+12+3$. M�eme pou��t tak� jin� kriterium a rozhodnout, kter� z
obou mo�nost� je spr�vn�. Vyu�ijeme mo�n� rozd�len� vrcholov�ch stup��. Grafy s
dv�ma hranami maj� sou�et vrcholov�ch stup�� 4 a pro 4 vrcholy dv� rozd�len�: 2110
a 1111. Existuje 12 rozli�iteln�ch permutac� prv�ho rozd�len� a pouze 1 permutace
druh�ho. Toto rozd�len� je st�l� u v�ech permutac�, v�etn� cyklu d�lky 4, tedy
struktura grupy je $s^1_4$. Ob� krit�ria nech�vaj� jako jedin� mo�n� �t�pen�
12+12+3. Existuje 12 line�rn�ch �et�zc� $L_4$ s $b=2$ a strukturou grupy $(s^4_1 +
s^2_2)$ a 3 grafy $2K_2$ s $b=8$. Jejich struktura grupy je $s^4_1 + 2s^2s^1_2 +
3s^2_2 + 2s_4^1$. Grafy s p�ti a �esti hranami jsou komplement�rn� grafy s ��dnou
a jedou hranou.
\section{Orientovan� grafy}
\label{Orientovan� grafy}
V jednoduch�m orientovan�m grafu mohou existovat dv� orientovan� hrany mezi ka�d�m
p�rem vrchol�. Symetrie orientovan�ch graf� tento fakt komplikuje. To lze
dokumentovat na vztahu mezi po�tem samo se dopl�uj�c�ch neorientovan�ch graf� s
4k vrcholy a po�tem samo se dopl�uj�c�ch turnaj� s 2k vrcholy. A {\em turnaj} je
spojen� orientovan� graf, kter� m�e m�t pouze jednu z obou orientac� orientovan�ch
hran.
�pln� turnaj s 2k vrcholy m� $(4k^2 - 2k)$ orientovan�ch hran, �pln� orientovan�

graf s 4k vrcholy m� $(8k^2 -2k)$ orientovan�ch hran. Je nutn� k dopln�n� grafu
odpov�daj�c�ho samo se dopl�uj�c�mu turnaji s 2k vrcholy vytvo�it z ka�d�
orientovan� hrany dv� orientovan� hrany. To lze prov�st n�sledovn�: Vytvo��me 2k
nov�ch vrchol� indexovan�ch ��rkovan�mi indexy turnaj a spoj�me v�echny lich�
��rkovan� a ne��rkovan� vrcholy maj�c� stejn� index k orientovan�mi hranami. Pokud
v turnaji existuje orientovan� hrana i-j, vytvo��me orientovan� hrany i-j a i-j' v
dopl�kov�m grafu, pokud existuje orientovan� hrana j-i, zavedeme orientovan� hrany
i'-j a i'-j'. Orientovan� hrany chyb�j�c� v indukovan�m grafu jsou p��tomn� v
samo se dopl�uj�c�m grafu odpov�daj� orientovan�m hran�m v Dopl�kov�m turnaji nebo
spojuj� sud� ��rkovan� a ne��rkovan� vrcholy. Rozd�l je tvo�en $4k^2$
orientovan�mi hranami a $2k$ vrcholy.
Rozd�l mezi orientovan�mi a neorientovan�mi grafy lze vysv�tlit tak� jin�m

zp�sobem. M�eme pou��t dv� zvl�tn� hrany pro ob� orientace orientovan�ch hran i-j
a j-i. V jednoduch�m orientovan�m grafu m�e b�t n(n-1) orientovan�ch hran, to je
dvojn�sobek po�tu hran. Inciden�n� matice ${\bf S}$ m� dvojn�sobek po�tu ��dk�
inciden�n� matice ${\bf G}$ a permutace jej�ch sloupc� vytv�� jin� druh permutac�
sloupc� z�m�nou znam�nka. Permutace (12)(3)(4) vytv�� grafov� permutace (12)(23)
(45)(6)(89)(10,11)(12), co� nech�v� nezm�n�n� pouze dv� hrany.
U� jsme se zm�nili, �e po�et ozna�en�ch neorientovan�ch graf� je $2^{n(n-1)/2}$.

To lze napsat jako polynomi�l
\begin{equation}
G(t) = (1 + t)^{{ n \choose 2}}\ {\rm s}\ t=1\;.
\end{equation}
Tento fakt je vyvozen z mo�nosti, jak zaplnit matici sousedstv� ${\bf A}$
jednotkov�mi symboly. Existuje ${ n \choose 2}$ mo�nost�, kter� jsou nez�visl�.
Matice sousedstv� je symetrick�. Zapl�uj� se sou�asn� doln� a horn�
mimodiagon�ln� polohy. Polynomi�l $G(2)$ d�v� po�et ozna�en�ch orientovan�ch
graf� s pouze jednou orientovanou hranou mezi p�rem vrchol�. Toto odpov�d� matici
sousedstv�, kter� m� pouze jeden prvek v ka�d�m p�ru poloh i-j a j-i ukazuj�c�
orientaci orientovan� hrany. Polynomi�l $G(3)$ d�v� po�et orientovan�ch graf� s
ob�ma orientacemi orientovan�ch hran, nebo po�tu asymetrick�ch matic sousedstv�,
kter� mohou m�t p�r jednotkov�ch symbol� v ka�d�m p�ru odpov�daj�c�ch m�st.
\section{Spojit� neorientovan� grafy}

\label{Spojit� neorientovan� grafy}
Graf je spojit�, pokud m� pouze jednu slo�ku. Po�et neorientovan�ch spojit�ch

graf� lze ur�it, pokud po��t�me v�echny grafy zako�en�n� v jedn� slo�ce $C_k$ s
$k$ vrcholy. Jejich po�et je rovn� po�tu v�ech zako�en�n�ch ozna�en�ch graf�
\begin{equation}
n2^{n(n-1)/2} = \sum_{k=1}^n { n \choose k}C_kG_{n-k}
\label{zako�en�n� ozna�en� grafy}
\end{equation}
kde $G_{n-k}$ je po�et v�ech zako�en�n�ch graf� s $(n-k)$ vrcholy, co� znamen�
$n2^{(n-k)(n-k-1)/2}$ s $G_0 = 1$. V�znam lev� strany identity je jasn�: Ka�d�
graf m� $n$ mo�n�ch ko�en�. Prav� strana po��t� ka�d� graf podle po�tu jeho
slo�ek. Pokud m� dv� slo�ky, potom se po��t� dvakr�t, jednou s $k$ ko�eny, potom s
$(n-k)$ ko�eny. Pr�zdn� graf se po��t� $n$ kr�t v d�sledku binomi�ln�ho
koeficientu na prav� stran�.
Kdy� odd�l�me po�et spojit�ch graf� $C_n$, m�eme ur�it po�et v�ech zako�en�n�ch
ozna�en�ch graf� rekurzivn�.. Zde se pou�ije obecn� vztah mezi dv�ma vytvo�uj�c�mi
funkcemi, norm�ln� a exponenci�ln�. Po�ty spojit�ch ozna�en�ch graf� $G_n$ jsou
koeficienty exponenci�ln� vytvo�uj�c� funkce ozna�en�ch graf�
\begin{equation}
G(x) =\sum_{n=1}^{\infty}C^n(x)/n! = \exp(\sum_{n=1}^{\infty}a^nx^n)\;.
\end{equation}
Pon�vad� existuje tak� norm�ln� vytvo�uj�c� funkce ozna�en�ch graf�
\begin{equation}
G(x) = \sum_{n=1}^{\infty}A^nx^n)\;,
\end{equation}
ob� funkce lze srovn�vat. Vlo�en�m $a_0 =1$, m�eme logaritmovat ob� strany s
v�sledkem
\begin{equation}
a_n = A_n - 1/n\ \sum_{n=1}^{\infty}ka_kA_{n-k})\;.
\end{equation}
(\ref{zako�en�n� ozna�en� grafy})
(14.8) je jen speci�ln�m p��padem t�to identity.
Po�et spojit�ch graf� $C_n$ je rychle rostouc� funkce
\hline
na & 1 & 2 & 3 & 4 & 5 & 6 \\
\hline
$C_n$& 1 & 1 & 4 & 38 & 728 & 26704 \\
\hline
\end{tabular}\;.$$
\chapter{Vlastn� hodnoty a vlastn� vektory}

\label{Vlastn� hodnoty a vlastn� vektory}
\section{Interpretace vlastn�ch hodnot}

\label{Interpretace vlastn�ch hodnot}
Kvadratick� forma naivn�ch matic ${\bf N}^{\rm T}{\bf N}$ je diagon�ln� matice.
Tak� �tverce Hadamardov�ch matic jsou diagon�ln� matice. Av�ak druh� kvadratick�
forma naivn�ch matic ${\bf NN}^{\rm T}$ a kvadratick� formy inciden�n�ch matic
graf� ${\bf G}$ a ${\bf S}$ maj� mimodiagon�ln� prvky. Interpretovali jsme
diagon�ln� a mimodiagon�ln� prvky jako dva ortogon�ln� maticov� vektory ud�vaj�c�
jednotkov� projekce jak�hokoliv maticov�ho vektoru ${\bf M}$ do prostoru hran a
sloupc� (viz obr. \label{Maticov� vektorov� soustava}). V t�to kapitole uk�eme
podm�nky, kdy maticov� vektor lze reprezentovat ekvivalentn� diagon�ln� matic�
{\em vlastn�ch hodnot} zaveden�ch v podkapitole \ref{Diagonalizace matic} a
vlastnosti, kter� takov� nahrazen� m�.
Ve srovn�n� s naivn�mi maticemi je jasn� jedna vlastnost: diagon�ln� matice mus�

m�t stejnou d�lku jako samotn� maticov� vektor ${\bf M}$. Z t�to vlastnosti
vypl�v�, �e p�i diagonalizaci se maticov� vektor ${\bf M}$ ot��, aby se sn�ila
d�le�itost mimodiagon�ln�ch prvk�. Alternativn� poloha vektoru je st�l� a m�n�me
soustavu koordin�t, p�esn� jako kdybychom obch�zeli okolo matice a� bychom nalezli
m�sto, odkud je mo�n� vid�t skrze matici. Takov� v�hled m� svou vlastn� mno�inu
koordin�t.
Obch�zen� matice se podob� funkci polarizuj�c�ch filtr� ot��ej�c�ch sv�tlo

(mno�ina vlastn�ch hodnot je zn�m� jako {\em spektrum} matice). Polarizuj�c�
funkci m� p�r matic zn�m�ch jako matice {\em vlastn�ch vektor�}. Matice ${\bf M}$
se vlo�� mezi p�r matic vlastn�ch vektor� ${\bf Z}^{\rm T}$ a ${\bf Z}$ a v�sledn�
sou�in je ekvivalentn� diagon�ln� matici $\Delta({\bf M})$:
\begin{equation}
{\bf Z}^{\rm T} {\bf MZ}= \Delta({\bf M})
\end{equation}
V podkapitole \ref{Diagonalizace matic} se pou�ily symboly ${\bf L}$ a ${\bf R}$

pro ob� diagonalizuj�c� matice. Rozd�l mezi t�mito maticemi vlastn�ch vektor� je
zp�soben dal��m po�adavkem na vlastn� vektory. Vlastn� vektory jsou
diagonalizuj�c� vektory, kter� jsou normalizov�ny jako v n�sleduj�c�ch p��kladech
$$\begin{array}{rr|rrr}
& & \ & 1/\sqrt{ 2} & 1/\sqrt{ 2} \\
& & & 1/\sqrt{ 2} &-1/\sqrt{ 2} \\
\hline
0 & 1 & & 1/\sqrt{ 2} & -1/\sqrt{ 2} \\
1 & 0 & & 1/\sqrt{ 2} & 1/\sqrt{ 2} \\
\hline
1/\sqrt{ 2} & 1/\sqrt{ 2} & & 1 & 0 \\
1/\sqrt{ 2} & -1/\sqrt{ 2} & & 0 & -1 \\
\end{array}$$
& & \ & 1/\sqrt{ 2} & 1/\sqrt{ 2} \\
& & & 1/\sqrt{ 2} &-1/\sqrt{ 2} \\
\hline
2 & 1 & \ & 3/\sqrt{ 2} & 1/\sqrt{ 2} \\
1 & 2 & & 3/\sqrt{ 2} & -1/\sqrt{ 2} \\
\hline
1/\sqrt{ 2} & 1/\sqrt{ 2} & & 3 & 0 \\
1/\sqrt{ 2} & -1/\sqrt{ 2} & & 0 & 1 \\
\end{array}$$
Situace se komplikuje, kdy� je v�ce vlastn�ch hodnot stejn�ch a odpov�daj�c�

hodnoty jsou n�sobky.
V�imn�te si dvou d�le�it�ch vlastnost� vlastn�ch vektor� matic:

\begin{itemize}
\item 1. Jejich sloupcov� vektory by m�ly b�t ortogon�ln� a normalizovan�
\begin{equation}
{\bf Z}^{\rm T}{\bf Z}= {\bf I}
\end{equation}
Nap��klad
& & \ & 2^{-1/2} & 2^{-1/2} \\
& & & 2^{-1/2} & -2^{-1/2} \\
\hline
2^{-1/2} & 2^{-1/2} & & 1 & 0 \\
2^{-1/2} & 2^{-1/2} & & 0 & 1 \\
\end{array}$$
N�kdy se nesnadn� nal�zt ortogon�ln� vlastn� vektory, pokud je stejn�ch v�ce

vlastn�ch hodnot (nebo jedna vlastn� hodnota je n�sobn�).
\item 2. Kdy� vlastn� vektory n�sob� matici ${\bf M}$, v�echny jej� prvky se
n�sob� faktorem odpov�daj�c�m vlastn� hodnot� $\lambda_j$. Jin�mi slovy, matice $
{\bf M}$ se chov� k matic�m sv�ch vlastn�ch vektor� ${\bf Z}^{\rm T}$ a ${\bf Z}$
jako diagon�ln� matice vlastn�ch hodnot
\begin{equation}
{\bf MZ}= \lambda_j {\bf Z}
\end{equation}
\end{itemize}
\section{Vlastn� hodnoty a singul�rn� hodnoty}

\label{Vlastn� hodnoty a singul�rn� hodnoty}
V�echny shora uveden� rovnice byly naps�ny pro �tvercov� matice ${\bf M}$
p�edstavuj�c� kvadratick� formy. U obd�ln�kov�ch matic m�eme zaplnit jejich
chyb�j�c� ��dky nebo sloupce nulov�mi prvky a pro jak�koliv vektor vzat� jako
vlastn� vektor dostaneme nulovou vlastn� hodnotu. Nebudeme se zaj�mat o vlastn�
hodnoty pravo�hl�ch matic, av�ak o vlastn� hodnoty jsoujich kvadratick�ch forem,
kter� jsou zn�m� jako {\em singul�rn� hodnoty} pravo�hl�ch matic a asymetrick�ch
�tvercov�ch matic.
Inciden�n� matice ${\bf S}$ stromu je $(n-1)\times n$-rozm�rn�. ${\bf S}^{\rm T}

{\bf S}$ je n-rozm�rn� matice, ${\bf SS}^{\rm T}$ je $(n-1)$-rozm�rn� matice. Ob�
sou�iny maj� stejn� mno�iny singul�rn�ch hodnot. V tomto p��pad� ${\bf S}^{\rm T}
{\bf S}$ mus� m�t jednu nulovou $\lambda_j$. To plat� pro v�echny spojit� grafy.
�tverec jednotkov� matice ${\bf JJ}^{\rm T}$ m� pouze jednu nenulovou vlastn�
hodnotu, kter� je identick� s vlastn� hodnotou ${\bf J}^{\rm T}{\bf J}$. To je
sou�et n jednotek.
Je�t� jednou opakujeme d�le�it� fakt, �e na diagon�le obou kvadratick�ch forem

stejn� jako na diagon�le �tverc� symetrick�ch matic se objevuj� �tverce prvk�
$m_{ij}$. Pokud je matice symetrick�, ob� kvadratick� formy jsou toto�n� se
�tvercem matice ${\bf M}^{\rm T}{\bf M} = {\bf M}^2$, tedy singul�rn� hodnoty
symetrick� matice jsou toto�n� se �tvercem jej�ch vlastn�ch hodnot.
\section{Charakteristick� polynomi�ly}
\label{Charakteristick� polynomi�ly}
Nyn� p�istoup�me k probl�mu vlastn�ch hodnot z jin�ho hlediska. Matice a matice

jej�ch vlastn�ch vektor� tvo�� soustavu line�rn� rovnic, jej� �e�en� se nalezne,
kdy� se ode�te postupn� diagon�ln� matice vlastn�ch hodnot $\Delta(\lambda)$ od
matice ${\bf M}$ a v�sledn� matice se n�sob� vlastn�m vektorem ${\bf z}$:
\begin{equation}
({\bf M}- \lambda{\bf I}){\bf z}= {\bf 0}
\end{equation}
Nap��klad matice
$$\left(
\begin{array}{cc}
2 & 1 \\
1 & 2
\end{array}
\right)$$
odpov�d� rovnic�m
$$(2 -\lambda)x + y = 0$$

$$x + (2 -\lambda)y = 0\;.$$
Pokud vlo��me vlastn� vektor $x=1,\ y=1,$ dostaneme jako �e�en� $\lambda=3,$ pro
$x=1,\ y=-1,$ je vlastn� hodnota $\lambda=1$. U� zn�me vlastn� vektory jinak se
�e�en� mus� nal�zt s pou�it�m rozd�ln�ch metod. Sou�in rozd�l� vlastn�ch hodnot s
nezn�m�mi $x$ je {\em charakteristick� polynomi�l} $P(x)$ matice ${\bf M}$. V
dan�m p��pad� je to $P(x) = x^2 -4x +3$. V obecn�m p��pad� charakteristick�
polynomi�l je
\begin{equation}
P(x) = \prod^n_{j=1}(x - \lambda_j) = x^n - a_1x^{n-1}
+a_2x^{n-2} \dots \pm a_{n-1}x \pm a_nx^0\;.
\end{equation}
�len $a_1$ je jen sou�et v�ech vlastn�ch hodnot a je identick� se stopou matice,
posledn� �len je sou�inem v�ech vlastn�ch hodnot a ur�uje zda soustava vlastn�ch
hodnot m� �e�en�. Tedy se naz�v� {\em determinant}. Pokud matice m� alespo� jednu
nulovou vlastn� hodnotu, potom �e�en� maticov�ch rovnic je neur�it� a matice je
{\em singul�rn�}.
\section{Permanenty a determinanty}
\label{Permanenty a determinanty}
Doposud {\em permanenty} nebyly definov�ny a bez nich bychom m�li pot�e s popisem,
jak se z�skaj� polynomi�ly z prvk� matice. P�edpokl�dejme, �e m�me �tvercovou
matici, jej� prvky jsou bu� symboly nebo ��sla, nap��klad
$$\begin{array}{cc}
\begin{array}{c}
{\bf A}\\
\\
\left(
\begin{array}{ccc}
& b & c \\
d & e & f \\
g & h & i
\end{array}
\right)
\end{array}
&
\begin{array}{c}
{\bf B}\\
\\
\left(
\begin{array}{ccc}
1 & 1 & 2 \\
0 & 1 & 3 \\
1 & 1 & 0
\end{array}
\right)\;.
\end{array}
\end{array}$$
permanent $p({\bf M})$ je sou�et v�ech sou�in� v�ech kombinac� v�ech prvk� $m_{ij}
$ v ��dce i nebo sloupci j s prvky s jin�mi indexy ve v�ech jin�ch sloupc�ch a
��dc�ch
$$p({\bf A}) = aei + afh + bdi + bfg + cdh + ceg$$

$$p({\bf B}) = 110 + 131 + 100 + 131 + 201 + 211 = 8\;.$$
Pou�ijeme celou mno�inu permuta�n� matice ${\bf P}$ jako vzor� a nap�eme z matice
vybran� prvky jako sou�iny.
Je jasn�, �e po�et prvk� v n-rozm�rn�m permanentu je $n!$. n prvk� v ka�d� ��dce

se n�sob� s $(n-1)!$ �leny p�edch�zej�c�ch permanent�. Ve skute�nosti po�et ��dk�
a sloupc� v matici nemus� b�t stejn�, av�ak odpov�daj�c� sou�iny potom obsahuj�
nuly. To je d�le�it� pro definici determinant�.
D��ve ne� s nimi za�neme, uk�eme alespo� jeden v�sledek z bohat� teorie
permanent�, toti� permanent matice $({\bf JJ}_n^{\rm T}+k{\bf I}_n)$:
\begin{itemize}
\item Pokud $k=0$, m�me �tvercovou jednotkovou matici. V�ech $n!$ �ad permanentu
jsou rovn� 1 a jejich sou�et d�v� faktori�l $n!$.
\item Pokud $k= -1$, potom na hlavn� diagon�le jsou nuly a v�echny �ady obsahuj�c�
alespo� jeden diagon�ln� prvek jsou nulov�. Po��t�me prvky permanentu jako
permuta�n� matice ${\bf P}$ bez prvk� na hlavn� diagon�le. Mohli byste si
vzpomenout (pokud ne, viz kapitolu 7), �e se po��taj� podle subfaktori�l�
$z_{i0}$, tabulka 7.3. To d�v� pro matice $({\bf JJ}^{\rm T}-{\bf I})$ v�sledek $
({\bf JJ}^{\rm T}_n-{\bf I}_n) = (r_n -1)^n$.
\item Pokud k=1, m�me na hlavn� diagon�le 2 a prvky permanentu obsahuj�c�
diagon�ln� prvky jsou mocniny 2. Vlo�en�m t�to hodnoty do zobecn�n�ho polynomi�lu
dostaneme $({\bf JJ}_n+{\bf I}_n) = (r_n -1)^n$. To je Apple�v polynomi�l.
\item Podobn� se naleznou permanenty pro jak�koliv k.
\end{itemize}
{\em Determinant} $Det({\bf M})$ je v ur�it�m smyslu inverzn� funkc� permanentu,

proto�e je zalo�en na principu inkluse a exkluse. M� identick� prvky jako
permanent, pouze jejich znam�nka jsou bu� kladn� nebo z�porn� v z�vislosti na
znam�nku vytvo�uj�c� permutace, to je na po�tu inverz�. Pro na�e p��klady to je
$$Det(A) = aei - afh - bdi + bfg + cdh - ceg$$

$$Det(B) = 0 - 3 - 0 + 3 +0 -2 = -2\;.$$
Pro $n=2$ je determinant $Det({\bf M}) = ad - bc$. Pro $n=3$, determinant se

snadno nalezne, pokud opakujeme prvn� 2 ��dky matice jako jej� 4-tou a 5-tou ��dku
a nap�eme diagon�ln� sou�iny vlevo a vpravo
$$\begin{array}{c|ccc|c}
&\ & b & c &\ \\
(-) & d & e & f &\ (+)\\
ceg & g & h & i & aei\\
\hline
fah & & b & c & dhc\\
ibd & d & e & f & gbf\\
\end{array}$$
Nalezen� determinant� matic vy��ch ��d� b�valo pracnou �lohou. Byla formalizov�na
definic� {\em minor�} $A_{ij}$ prvk� matice $m_{ij}$. Minor $A_{ij}$ je
determinant matice $\delta_{ij}{\bf M}$, z�skan� z matice ${\bf M}$ vynech�n�m j-
t�ho sloupce a i--t� ��dky. Determinant se pak definoval jako sou�et sou�in�
v�ech prvk� ��dky nebo sloupce s jejich minory
\begin{equation}
Det({\bf M})=\sum_{i=1}^m m_{ij}A_{ij}=\sum_{j=1}^n m_{ij}A_{ij}
\end{equation}
Determinanty se snadno naleznou pouze u n�kter�ch typ� matic.
Je z�ejm�, �e determinant diagon�ln� matice je sou�inem jej�ch prvk�, zat�m co

stopa je jejich sou�tem. Pon�vad� prvky diagon�ln� matice jsou sou�asn� jej�mi
vlastn�mi hodnotami, determinant je sou�inem vlastn�ch hodnot matice
\begin{equation}
Det({\bf M})= \prod_{j=1}^n\lambda_j\;.
\end{equation}
To plat� pro jakoukoliv matici a tento fakt d�v� jinou definici determinantu jako
objemu rovnob�n�ku tvo�en�ho vlastn�mi hodnotami. Pokud jedna vlastn� hodnota je
nulov�, obd�ln�k netvo�� t�leso v n-rozm�rn�m prostoru a jeho objem je nulov�.
Polynomi�l je sou�inem rozd�l� diagon�ln� matice nezn�m�ch $x$ se samotnou matic�

${\bf M}$. Po��t� se podobn� jako determinant, pouze rozd�ly se nech�vaj�
neotev�en�. Determinant je posledn�m �lenem $a_n$ polynomi�lu, kdy� je $x^0$.
Jinak: Pokud matice obsahuje nezn�m� $x$ na diagon�le, nem�eme vypo��tat jej�
determinant v uzav�en� form� jako ��slo. V�sledkem je polynomi�l. Nap��klad matice
${\bf M}$
$$\left(
\begin{array}{ccc}
x & & b \\
& x & c \\
b & c & x
\end{array}
\right)$$
d�v� determinant
$$Det{\bf M} = x^3 + 0x^2 - (a + b + c )x^1 + 2abcx^0$$\.
Determinanty symetrick�ch matic s nulami na diagon�le se d�l� podle mocniny $x$

podle po�tu p�em�st�n� a z�skan� po�ty jsou identick� s prvky charakteristick�ho
polynomi�lu.
Tak� u triangul�rn�ch matic v doln�m nebo horn�m troj�heln�kov�m tvaru je

determinant sou�inem jejich diagon�ln�ch prvk�. Rozlo��me determinant podle prvk�
prv� ��dky. Zde bude pouze jeden nenulov� prvek $m_{11}A_{11}$. Potom podobn�
rozlo��me minor $A_{11}$. Pro v�po�et determinant� jsou d�le�it� dv� pravidla:
\begin{itemize}
\item 1. Z�m�na po�ad� hran nebo sloupc� nem�n� hodnotu determinantu, av�ak m�e
zm�nit jeho znam�nko. Permanent nen� z�visl� na po�ad� sloupc� a hran a znam�nko
lze zm�nit, pokud nov� permutace hran nebo sloupc� zm�n� znam�nko �len�
determinantu.
\item 2. Determinant se nezm�n�, kdy� p�id�me nebo ode�teme k n�jak� ��dce (nebo
sloupci) matice n�sobek ��dky (nebo sloupce) matice. Pokud p�id�me v p��klad�
shora k druh� ��dce prvou ��dku a zkontrolujeme v�echny �leny, vid�me, �e co se
objev� na jedn� stran� determinantu, to se objev� tak� na druh� stran� v sou�inech
se z�porn�mi znam�nky a v�echny zm�ny se samy eliminuj� a hodnota determinantu
z�stane nezm�n�n�.
\end{itemize}
Ob� pravidla se vyu��vaj� pro v�po�et determinantu. Nap��klad uk�eme, jak se

nalezne determinant matice $({\bf JJ}_3^{\rm T}- {\bf I}_3)$:
$$\begin{array}{c}
{\bf 0}\\
\\
\left(
\begin{array}{ccc}
0 & 1 & 1\\
1 & 0 & 1\\
1 & 1 & 0
\end{array}
\right)
\end{array}$$
\begin{array}{c}
{\bf 1}\\
\\
\left(
\begin{array}{ccc}
2 & 2 & 2\\
1 & 0 & 1\\
1 & 1 & 0
\end{array}
\right)
\end{array}
& \begin{array}{c}
{\bf 2}\\
\\
\left(
\begin{array}{ccc}
2 & 2 & 0 \\
1 & 0 & 0 \\
1 & 1 &-1
\end{array}
\right)
\end{array}
& \begin{array}{c}
{\bf 3}\\
\\
\left(
\begin{array}{ccc}
2 & 0 & 0 \\
1 &-1 & 0 \\
1 & 0 &-1
\end{array}
\right)
\end{array}
\end{array}$$
\begin{itemize}
\item 1. Sou�et druh� a t�et� ��dky 2,1,1 se p�idal k prv� ��dce.
\item 2. Prvn� sloupec byl ode�ten od posledn�ho.
\item 3. Prvn� sloupec byl ode�ten od druh�ho.

\end{itemize}
n rozm�rn� matice $({\bf JJ}_3^{\rm T}- {\bf I})$ transformovan� t�mito t�emi
kroky do doln� troj�heln�kov� formy m� na diagon�le jednu hodnotu $(n-1)$ a $(n-
1)$ hodnot -1. V�t�� matice vy�aduj� v�ce krok�.
Nyn� determinanty naleznou obvykle po��ta�e. Av�ak k z�sk�n� n�hledu je dobr� zn�t
principy, kter� tvo�� z�kladnu pou�it�ch algoritm�.
Determinant lze interpretovat jako $1/n!$ ��st objemu n-rozm�rn�ho t�lesa opsan�ho
matic� spole�n� s po��te�n�m bodem koordin�t. Nap��klad dva body $A(5,2)$ a
$B(2,5)$ tvo�� s $O(0,0)$ troj�heln�k, viz obr. \ref{Interpretace}
\begin{figure}
\caption{Interpretace determinantu}
\label{Interpretace}
\put(20.20,20.00){\framebox(100.33,100.00)[cc]{0.30}}
%\emline(20.00,20.00)(60.00,120.00)
\multiput(20.00,20.00)(0.12,0.30){334}{\line(0,1){0.30}}
%\end
%\emline(60.00,120.00)(120.00,60.00)
\multiput(60.00,120.00)(0.12,-0.12){500}{\line(0,-1){0.12}}
%\end
%\emline(120.00,60.00)(20.20,20.00)
\multiput(120.00,60.00)(-0.30,-0.12){334}{\line(-1,0){0.30}}
%\end
\put(60.00,130.00){\makebox(0,0)[cc]{A(5,2)}}
\put(129.00,60.00){\makebox(0,0)[lc]{B(2,5)}}
\put(9.67,10.00){\makebox(0,0)[cc]{O(0,0)}}
\end{picture}
\end{figure}
Plocha troj�heln�ku je $25 - 10 -4.5 = 10,5$. Determinant matice
$$\left(
\begin{array}{cc}
5 & 2 \\
2 & 5
\end{array}
\right)$$
je $25 - 4 = 21$. Polovina je 10.5.
\section{Polynomi�ly graf�}
\label{Polynomi�ly graf�}
Matice sousedstv� ${\bf A}$ jednoduch�ch graf� bez smy�ek maj� v�echny
mimodiagon�ln� prvky bu� 1 nebo 0, v�echny diagon�ln� prvky jsou nulov� a matice
jsou symetrick� $a_{ij}= a_{ji}$. Pokud se pokou��me nal�zt jejich polynomi�ly
shora popsanou metodou, najdeme pro 3 vrcholy
\begin{equation}
\hbox{Jeden mimodiagon�ln� prvek}\ P({\bf A}) = x^3 - x^1 =
\prod_{j=1}^3(x -\lambda_j)
\end{equation}
\begin{equation}
\hbox{Dva mimodiagon�ln� prvky}\ P({\bf A}) = x^3 - 2x^1\;.
\end{equation}
Koeficient $a_1$ p�i $x^2$ v polynomi�lu odpov�daj�c� sou�tu vlastn�ch hodnot je

0, pon�vad� stopa ${\bf A}$ je nula. Koeficient $a_2$ p�i $x^1$ odpov�daj�c�
sou�tu �len� $\lambda_i\lambda_jx$, je �m�rn� po�tu hran v grafu. To plat� tak�
pro grafy s v�ce vrcholy, proto�e tyto �leny se objevuj� v polynomi�lu, kdy� se
diagon�la �len� $x$ n�sob� mimodiagon�ln�mi prvky. V d�sledku symetrie matice
sousedstv� v�echny �leny p�i $x^{n-k_{lich�}}$ jsou nulov� a �leny u $x^{n-
k_{sud�}}$ se tvo�� po�tem k-n�sobk� izolovan�ch hran. Tyto k-tic jsou zn�m�
jako {\em obr�zky hran}.
Nap��klad �et�zce $L_6$

\\
\put(10.00,10.00){\circle{4.00}}
\put(30.00,9.67){\circle{4.00}}
\put(50.00,9.33){\circle{4.00}}
\put(70.00,9.33){\circle{4.00}}
\put(90.33,10.00){\circle{4.00}}
\put(110.00,10.00){\circle{4.00}}
%\emline(10.00,10.00)(30.00,10.00)
\put(10.00,10.00){\line(1,0){20.00}}
%\end
%\emline(50.33,10.00)(70.00,10.00)
\put(50.33,10.00){\line(1,0){19.67}}
%\end
%\emline(90.33,10.00)(110.00,10.00)
\put(90.33,10.00){\line(1,0){19.67}}
%\end
%\emline(10.00,10.00)(110.00,10.00)
\put(10.00,10.00){\line(1,0){100.00}}
\end{picture}
�leny polynomi�lu jsou 5, 6 1.
Polynomi�l matice sousedstv� ${\bf A}$ strom� je zn�m� jako {\em acyklick�
polynomi�l}, proto�e nen� p�izp�soben pro cykly. Je sou�asn� {\em polynomi�lem
shodnosti} acyklick�ch graf�.
Polynomi�ln� koeficienty line�rn�ch �et�zc� lze zobrazit v tabulkov� form� dosti

snadno (tabulka \ref{Polynomi�ln� koeficienty line�rn�ch �et�zc� $L_n$}).
\begin{table}
\caption{Polynomi�ln� koeficienty line�rn�ch �et�zc� $L_n$}
\label{Polynomi�ln� koeficienty line�rn�ch �et�zc� $L_n$}
\hline
k & 1 & 2 & 3 & 4 & 5 & 6 & 7 \\
\hline
m=0 & 1 & & & & & & \\
1 & 0 & 1 & & & & & \\
2 &-1 & 0 & 1 & & & & \\
3 & 0 &-2 & 0 & 1 & & & \\
4 & 1 & 0 &-3 & 0 & 1 & & \\
5 & 0 & 3 & 0 &-4 & 0 & 1 & \\
6 &-1 & 0 & 6 & 0 &-5 & 0 & 1 \\
\hline
\end{tabular}
\end{table}
\begin{figure}
\caption{�est dvojic (A) a jedna trojice (B) �et�zce $L_6$}
\label{�est dvojic a jedna trojice}
\put(10.00,10.00){\circle{4.00}}
\put(30.00,9.67){\circle{4.00}}
\put(50.00,9.33){\circle{4.00}}
\put(70.00,9.33){\circle{4.00}}
\put(90.33,10.00){\circle{4.00}}
\put(110.00,10.00){\circle{4.00}}
\put(10.00,50.00){\circle{4.00}}
\put(10.00,70.00){\circle{4.00}}
\put(10.00,90.00){\circle{4.00}}
\put(10.00,110.00){\circle{4.00}}
\put(10.00,130.00){\circle{4.00}}
\put(30.00,49.67){\circle{4.00}}
\put(30.00,69.67){\circle{4.00}}
\put(30.00,89.67){\circle{4.00}}
\put(30.00,109.67){\circle{4.00}}
\put(30.00,129.67){\circle{4.00}}
\put(50.00,49.33){\circle{4.00}}
\put(50.00,69.33){\circle{4.00}}
\put(50.00,89.33){\circle{4.00}}
\put(50.00,109.33){\circle{4.00}}
\put(50.00,129.33){\circle{4.00}}
\put(70.00,49.33){\circle{4.00}}
\put(70.00,69.33){\circle{4.00}}
\put(70.00,89.33){\circle{4.00}}
\put(70.00,109.33){\circle{4.00}}
\put(70.00,129.33){\circle{4.00}}
\put(90.33,50.00){\circle{4.00}}
\put(90.33,70.00){\circle{4.00}}
\put(90.33,90.00){\circle{4.00}}
\put(90.33,110.00){\circle{4.00}}
\put(90.33,130.00){\circle{4.00}}
\put(110.00,50.00){\circle{4.00}}
\put(110.00,70.00){\circle{4.00}}
\put(110.00,90.00){\circle{4.00}}
\put(110.00,110.00){\circle{4.00}}
\put(110.00,130.00){\circle{4.00}}
\put(10.00,150.00){\circle{4.00}}
\put(30.00,149.67){\circle{4.00}}
\put(50.00,149.33){\circle{4.00}}
\put(70.00,149.33){\circle{4.00}}
\put(90.33,150.00){\circle{4.00}}
\put(110.00,150.00){\circle{4.00}}
%\emline(10.00,150.00)(30.00,150.00)
\put(10.00,150.00){\line(1,0){20.00}}
%\end
%\emline(50.00,150.00)(70.00,150.00)
\put(50.00,150.00){\line(1,0){20.00}}
%\end
%\emline(10.00,130.00)(30.00,130.00)
\put(10.00,130.00){\line(1,0){20.00}}
%\end
%\emline(70.00,130.00)(90.00,130.00)
\put(70.00,130.00){\line(1,0){20.00}}
%\end
%\emline(10.00,110.00)(30.00,110.00)
\put(10.00,110.00){\line(1,0){20.00}}
%\end
%\emline(90.00,110.00)(110.00,110.00)
\put(90.00,110.00){\line(1,0){20.00}}
%\end
%\emline(30.00,90.00)(50.00,90.00)
\put(30.00,90.00){\line(1,0){20.00}}
%\end
%\emline(70.00,90.00)(90.00,90.00)
\put(70.00,90.00){\line(1,0){20.00}}
%\end
%\emline(30.00,70.00)(50.00,70.00)
\put(30.00,70.00){\line(1,0){20.00}}
%\end
%\emline(90.33,70.00)(110.00,70.00)
\put(90.33,70.00){\line(1,0){19.67}}
%\end
%\emline(50.00,50.00)(70.00,50.00)
\put(50.00,50.00){\line(1,0){20.00}}
%\end
%\emline(90.67,50.00)(110.00,50.00)
\put(90.67,50.00){\line(1,0){19.33}}
%\end
%\emline(10.00,10.00)(30.00,10.00)
\put(10.00,10.00){\line(1,0){20.00}}
%\end
%\emline(50.33,10.00)(70.00,10.00)
\put(50.33,10.00){\line(1,0){19.67}}
%\end
%\emline(90.33,10.00)(110.00,10.00)
\put(90.33,10.00){\line(1,0){19.67}}
%\end
\put(120.00,100.00){\makebox(0,0)[cc]{A}}
\put(120.00,10.00){\makebox(0,0)[cc]{B}}
\end{picture}
\end{figure}
U $L_6$ m�me 5 hran. �est dvojic a jedna trojice jsou uk�zan� na obr. \ref{�est
dvojic a jedna trojice}.
Prvky tabulky 15.1 (srovnej s tabulkou 10.7) jsou binomi�ln� koeficienty a
��dkov� sou�ty absolutn�ch hodnot koeficient� jsou Fibonacciho ��sla.
Koeficienty polynomi�l� line�rn�ch �et�zc� jsou nejv�t��, kter� lze z�skat pro
stromy. Je jasn�, �e neexistuje p��li� mnoho kombinac� t�chto koeficient�.
Pon�vad� po�et strom� je rychle rostouc� funkce, a koeficienty jsou omezen�,
jejich kombinace ve srovn�n� strom� jsou �id�� a v�sledkem je, �e stromy mus� b�t
{\em isospektr�ln�}. To znamen�, �e rozd�ln� typy strom� mus� m�t identick�
spektra. Na obr. \ref{P�r nejmen��ch isospektr�ln�ch strom�} je p�r nejmen��ch
isospektr�ln�ch strom�, jeho� polynomi�l je $x^8 - 7x^6 + 9x^4$.
\begin{figure}
\caption{P�r nejmen��ch isospektr�ln�ch strom�}
\label{P�r nejmen��ch isospektr�ln�ch strom�}
%\emline(30.00,30.33)(75.00,30.33)
\put(30.00,30.33){\line(1,0){45.00}}
%\end
%\emline(20.00,40.00)(40.00,20.00)
\multiput(20.00,40.00)(0.12,-0.12){167}{\line(0,-1){0.12}}
%\end
%\emline(20.00,20.00)(40.00,40.00)
\multiput(20.00,20.00)(0.12,0.12){167}{\line(0,1){0.12}}
%\end
%\emline(90.00,30.00)(135.00,30.00)
\put(90.00,30.00){\line(1,0){44.67}}
%\end
%\emline(105.00,30.33)(95.00,40.00)
\multiput(105.00,30.33)(-0.12,0.12){81}{\line(-1,0){0.12}}
%\end
%\emline(104.67,30.33)(95.00,20.00)
\multiput(104.67,30.33)(-0.12,-0.13){81}{\line(0,-1){0.13}}
%\end
%\emline(120.00,30.33)(130.00,40.00)
\multiput(120.00,30.33)(0.12,0.12){81}{\line(1,0){0.12}}
%\end
%\emline(120.00,30.33)(130.00,20.00)
\multiput(120.00,30.33)(0.12,-0.12){84}{\line(0,-1){0.12}}
%\end
\put(20.33,40.00){\circle{4.00}}
\put(30.00,30.33){\circle{4.00}}
\put(40.00,40.00){\circle{4.00}}
\put(20.33,20.33){\circle{4.00}}
\put(40.00,20.00){\circle{4.00}}
\put(45.00,30.33){\circle{4.00}}
\put(60.00,30.33){\circle{4.00}}
\put(75.00,30.33){\circle{4.00}}
\put(95.00,40.00){\circle{4.00}}
\put(130.00,40.00){\circle{4.00}}
\put(90.00,30.33){\circle{4.00}}
\put(94.67,20.00){\circle{4.00}}
\put(104.67,30.33){\circle{4.00}}
\put(120.33,30.33){\circle{4.00}}
\put(135.00,30.33){\circle{4.00}}
\put(130.00,20.00){\circle{4.00}}
\end{picture}
\end{figure}
Acyklick� polynomi�ly se kombinuj� s {\em polynomi�lem cykl�}, pokud se objevuj� v
grafu cykly. ��inek cykl� lze uk�zat na p��klad� matice sousedstv� $K_3$ (obr.
\ref{�pln� graf $K_3$ a sou�asn� cyklus $C_3$}):
\left(
\begin{array}{ccc}
x & -1 & -1\\
-1 & x & -1\\
-1 & -1 & x
\end{array}
\right) & $=$ &
P({\bf A}) = x^3 - 3x^1 + 2
\end{array}$$
\\
\begin{figure}
\caption{�pln� graf $K_3$ a sou�asn� cyklus $C_3$}
\label{�pln� graf $K_3$ a sou�asn� cyklus $C_3$}
%\emline(10.00,12.33)(60.00,12.33)
\put(10.00,12.33){\line(1,0){50.00}}
%\end
%\emline(10.00,12.33)(35.00,53.67)
\multiput(10.00,12.33)(0.12,0.20){209}{\line(0,1){0.20}}
%\end
%\emline(35.00,53.67)(60.00,12.33)
\multiput(35.00,53.67)(0.12,-0.20){209}{\line(0,-1){0.20}}
%\end
\put(10.00,12.33){\circle{4.00}}
\put(59.67,12.33){\circle{4.00}}
\put(35.00,53.67){\circle{4.00}}
\end{picture}
\end{figure}
objevuje koeficient 2 u �lenu $x^0$. Ten je vytvo�en� cyklem $C_3$. Tento cyklus
se po��t� dvakr�t. Tato n�sobnost se objevuje u v�ech cykl�, kter� se mus� se��tat
odd�len� od acyklick�ch �len�. Cykly sud� d�lky se ode�tou od po�tu $k/2$-tic
izolovan�ch hran. Je dosti snadn� zkonstruovat polynomi�l izolovan�ch cykl�. Pokud
odstran�me z cyklu hranu, zm�n� se na line�rn� �et�zec, jeho� acyklick� polynomi�l
u� zn�me, a p�emos�uj�c� hrana se kombinuje s k-ticemi s $(n-3)$ hranami cyklu,
jako kdyby tvo�ily rozd�ly line�rn�ho �et�zce s $(n-2)$ vrcholy. Tyto k-tice jsou
ode�teny od �len� $L_n$. Nap��klad
$$P(C_6) = P(L_6) + P(L_4) = (x^6 - 5x^4 + 6x^2 -1) - (x^4 - 3x^2 + 1) = x^6 -
6x^4 + 9x^2\;.$$
Aby se dostal cyklick� polynomi�l, mus�me ode��st koeficient 2 pro cyklus d�lky
$n=6$. V�sledkem je
$$x^6 - 6x^4 + 9x^2 -2\;.$$
Pokud matice sousedstv� je v�en� nebo graf obsahuje n�sobn� hrany, polynomi�l lze
pat�i�n� modifikovat. Uk�zali jsme, �e koeficient $a_2$ polynomi�lu p�i $x^{n-2}$
je tvo�en �tverci prvk� matice. Dal�� leny ve v�t��ch matic�ch jsou slo�it�j��.
Nalezen� v�ech k-tic izolovan�ch hran a cykl� v grafech s mnoha vrcholy a hranami
je pracn� a v�po�et polynomi�l� touto technikou u� nen� praktick�.
\section{Clujsky v�en� matice sousedstv� line�rn�ch �et�zc�}
\label{Clujsky v�en� matice sousedstv�}
Diadudea zavedl asymetricky v�en� matice vzd�lenost�, Clujsk� matice (pojmenovan�

podle jeho domovsk�ho m�sta Cluj v Rumunsku), Wienerov�mi v�hami $N_{i,(i,j)}$ a
$N_{j,(i,j)} $( po�et vrchol� na konci j cesty $p_{ij}$ od diagon�ln�ho vrcholu
($i=j$) k mimodiagon�ln�mu vrcholu j ($i\not =j$).
Nejprve je nutn� vysv�tlit vztahy Clujsk�ch matic k jin�m matic�m

charakterizuj�c�m grafy, jako jsou inciden�n� matice ${\bf S}$ (orientovan� grafy)
${\bf G}$ (neorientovan� grafy), matice proch�zek a cest definovan�ch ${\bf W}$ na
orientovan�ch hran�ch (neorientovan�ch hran�ch), matice proch�zek a cest
definovan�ch ${\bf P}$ na vrcholech, viz p��t� kapitolu.
Prvky inciden�n� matice orientovan�ho grafu ${\bf S}$ jsou definovan� jako $s_{ij}
= -1$, pokud orientovan� hrana i jde od vrcholu j, $s_{ij} = 1$ pokud orientovan�
hrana i jde k vrcholu j, $s_{ij} =0$ jinak. Kvadratick� forma inciden�n� matice se
svou transponovanou matic� ${\bf S}^T$ je zn�m� jako Laplace-Kirchhoffova matice.
Je rozlo�ena do diagon�ln� matice stup�� vrchol� ${\bf V}$ a matici
mimodiagon�ln�ch prvk� zn�m� jako matice sousedstv� ${\bf A}$($a_{ij} = 1$, pokud
vrchol i soused� s vrcholem j, $a_{ij} =0$ jinak)
\begin{equation}
{\bf S}^T\ {\bf S} \label{3}\ .
\end{equation}
Druh� kvadratick� forma inciden�n� matice se svou transponovanou matic� ${\bf S}\
{\bf S}^T$ m� mimodiagon�ln� prvky odpov�daj�c� matic�m sousedstv� ${\bf A}$
hranov�ho grafu. U strom� tato matice m� rozm�r $(n-1)$ a m� pravou inverzi, co�
je kvadratick� forma matice proch�zek a cest ${\bf W}$ definovan�ch ${\bf W}$ na
orientovan�ch hran�ch (neorientovan�ch hran�ch).
Matice proch�zek a cest ${\bf P}$ jsou definov�ny pro stromy tak� na vrcholech.
Prvky ${\bf P_p}$ (cesta) jsou pro orientovan� stromy $p_{ij} = 1$, pokud vrchol
j je incidentn� s cestou i, $p_{ij} =0$ jinak. Prvky ${\bf P_w}$ (proch�zka)
jsou pro neorientovan� stromy $p_{ij} = 1$, pokud vrchol j je na konci cesty i,
$p_{ij} = -1$, pokud vrchol j je vnit�n�m vrcholem cesty i, $p_{ij} =0$ jinak.
Sou�et
\begin{equation}
{\bf P_w}\ + \ {\bf P_p}
\end{equation}
je dvakr�t inciden�n� matice ${\bf G}_K$ �pln�ho neorientovan�ho grafu $K_n$,

pon�vad� v sou�tu zb�vaj� pouze p��m� proch�zky mezi v�emi p�ry vrchol�.
Clujsk� matice strom� jsou skal�rn� sou�iny transponovan� matice proch�zek ${\bf
P_p}^T$ s inciden�n� matic� ${\bf G}_K$ (tyto konvence lze transponovat)
\begin{equation}
{\bf C_p}\ = {\bf P_p^T}{\bf G}_K
\end{equation}
Nap��klad pro line�rn� �et�zec $L_4$
$$\begin{array}{cc}
\ \ & \ \ & \ \ & \ \ & \ \ &\ \\
\ \ &\ \ &\ \ &\ \ &\ \ &\ \\
\ \ &\ \ & \ \ &\ \ &\ \ &\ \ \\
\ \ &\ \ &\ \ &\ \ &\ \ &
\end{array}
&
\left(
\begin{array}{cccc}
1 & 1 & 0 & 0 \\
0 & 1 & 1 & 0 \\
1 & 0 & 1 & 0 \\
0 & 0 & 1 & 1 \\
0 & 1 & 0 & 1 \\
1 & 0 & 0 & 1
\end{array}
\right)
\end{array}$$
$$\begin{array}{cc}
\left(
1 & 0 & 1 & 0 & 0 & 1 \\
1 & 1 & 1 & 0 & 1 & 1 \\
0 & 1 & 1 & 1 & 1 & 1 \\
0 & 0 & 0 & 1 & 1 & 1
\end{array}
\right)
&
\left(
\begin{array}{cccc}
3 & 1 & 1 & 1 \\
3 & 3 & 2 & 2 \\
2 & 2 & 3 & 3 \\
1 & 1 & 1 & 3
\end{array}
\right)
\end{array}$$\.
Diagon�ln� prvky skal�rn�ho sou�inu po��taj� $(n-1)$ proch�zky jdouc� od vrcholu

$j=i$ k jin�m vrchol�m. Mimodiagon�ln� prvky skal�rn�ho sou�inu po��taj�
proch�zky incidentn� s ob�ma vrcholy $i$ a $j$. Mimodiagon�ln� matice je Clujsk�
matice ${\bf C}_e$
Pon�vad� Diadudea se zaj�mal hlavn� o chemick� aspekty nov�ch matic ${\bf C}_p$,
z�staly nepov�imnut� n�kter� vlastnosti p��m�ch (Hadamardov�ch) sou�in� Clujsk�
matice s odpov�daj�c� matic� sousedstv� ${\bf A}$:
\begin{equation}
{\bf C}_e = {\bf C}_p \bullet {\bf A}
\end{equation}
co� ponech�v� pouze soused�c� prvky Clujsk� matice ${\bf C}_e$ (nebo rovnocenn�
Clujsky v�en� matice sousedstv� ${\bf A}_C$, nap��klad pro line�rn� �et�zec $L_4$
(n-butan) shora
$$\left(
\begin{array}{cccc}
0 & 1 & 0 & 0 \\
3 & 0 & 2 & 0 \\
0 & 2 & 0 & 3 \\
0 & 0 & 1 & 0
\end{array}
\right)$$\,
Z�kladn� vlastnosti t�chto matic sousedstv� v�en�ch po�tem vrchol� na konci

orientovan�ch hran (neorientovan�ch hran) ${\bf A}_C$ jsou:
1) Sou�et jejich prvk� je n(n - 1). Ka�d� z (n - 1) hran m� n vrchol� na sv�ch

konc�ch.
2) Stopa je nulov�.
3) Sou�et �tverc� vlastn�ch hodnot je 2W:
\begin{equation}
Tr {\bf A}_C^2 = 2W
\end{equation}
pon�vad� na stop� ${\bf A}_C^2$ se objevuj� dvakr�t sou�iny po�tu vrchol� $N_{i,
(i,j)} \ N_{j,(i,j)}$ na obou stran�ch v�ech hran.
Spektrum je symetrick�, vlastn� hodnoty se objevuj� v p�rech $\pm \lambda_j$.

Lich� vlastn� hodnoty strom� s lich�m po�tem vrchol� jsou nulov�. Nejv�t��
vlastn� hodnota je $(n - 1)$, co� je toto�n� s nejv�t��mi prvky matice $N_{ij}$
koncov�ch vrchol�.
�len charakteristick�ho polynomi�lu $x^{n-1}$ je nulov�, �len $x^{n-2}$ je

Wienerovo ��slo.
P�rem nejv�t��ch vlastn�ch hodnot $\pm (n-1)$ hv�zd jsou jejich jedin� nenulov�
vlastn� hodnoty. To je konsistentn� s jejich Wienerov�m ��slem $S_n$: $W_S = (n-
1)^2$.
Vlastn� hodnoty line�rn�ch �et�zc� $L_n$ s lich�m n (z prohl�dky prvn�ch �et�zc�)

maj� hodnoty $(0, \pm [2, 4, \dots, (n-1)])$, vlastn� hodnoty line�rn�ch �et�zc�
$L_n$ se sud�m n maj� hodnoty $(\pm [1,\ 3,\ \dots,\ (n-1)])$.
Tyto hodnoty se shoduj� s kombinatorick�mi identitami pro sekvence binomi�ln�ch

koeficient�:
pro lich� n:
\begin{equation}
{ n+1 \choose 3} = \sum_{k=0}^{(n-1)/2} (2k)^2 =
\sum_{k=1}^{n-1}k(n-k)
\end{equation}
pro sud� n:
\begin{equation}
{ n+1 \choose 3} = \sum_{k=1}^{n/2} (2k-1)^2 =
\sum_{k=1}^{n-1}k(n-k) \label{9}
\end{equation}
Charakteristick� polynomi�l lze vypo��tat analogicky se zn�mou metodou ur�uj�c�
charakteristick� polynomi�l nev�en� matice sousedstv� strom� po��t�n�m v�ech k-tic
izolovan�ch hran. Zde ka�d� k-tice dostane svou v�hou ur�enou v�emi sou�iny
orientovan�ch hran (neorientovan�ch hran) $N_{i,(i,j)} N_{j,(i,j)}$.
Nap��klad pro $L_5$:
V�hy vazeb 1 -- 4 = 4;\ 2 -- 3 = 6;\ 3 -- 2 = 6;\ 4 -- 1 = 4;:
$x^3$ �len (1-tice, Wiener�v �len): $4+6+6+4 = 20$;
$x^1$ �len (2-tice): $(4\times 6) + (4\times 6) + (4\times 4) = 64.$
Charakteristick� polynomi�l: $P = x^5 - 20 x^3 + 64x$.
�len $x^{n-1}$ charakteristick�ho polynomi�lu je nula. To odpov�d� sou�tu

vlastn�ch hodnot. �len $x^{n-2}$ charakteristick�ho polynomi�lu je ur�en sou�tem
1-tic. Tedy je to Wiener�v �len. Odpov�d� sou�tu sou�in� dvou vlastn�ch hodnot.
Ob� rekurence se shoduj� s kombinatorick�mi identitami shora.
\section{Techniky o�ez�v�n�}
\label{Techniky o�ez�v�n�}
\begin{figure}
\caption{O�ez�v�n� graf�. Grafy 1A a 2A se zv�t�� p�i�ten�m jedn� hrany a jednoho
vrcholu (1B a 2B). Grafy B se o�e�ou vynech�n�m nov�ch hran dohromady se
soused�c�mi vrcholy (pr�zdn� krou�ky) a soused�c�ch hran (1C a 2C).}
\label{O�ez�v�n� graf�}
\put(10.00,10.00){\circle{4.00}}
\put(25.00,10.00){\circle{4.00}}
\put(40.33,10.00){\circle{4.00}}
\put(55.00,10.00){\circle{4.00}}
\put(70.00,10.00){\circle{4.00}}
\put(85.00,10.00){\circle{4.00}}
\put(100.00,9.67){\circle{4.00}}
%\emline(10.00,10.00)(40.00,10.00)
\put(10.00,10.00){\line(1,0){30.00}}
%\end
%\emline(55.00,10.00)(100.00,10.00)
\put(55.00,10.00){\line(1,0){45.00}}
%\end
\put(110.00,9.67){\circle{4.00}}
\put(125.00,9.33){\circle{4.00}}
\put(140.00,9.67){\circle{4.00}}
\put(160.00,10.00){\circle{4.00}}
%\emline(110.00,9.67)(125.00,9.67)
\put(110.00,9.67){\line(1,0){15.00}}
%\end
%\emline(140.00,9.67)(160.00,9.67)
\put(140.00,9.67){\line(1,0){20.00}}
%\end
\put(10.00,40.00){\circle{4.00}}
\put(25.00,40.00){\circle{4.00}}
\put(40.33,40.00){\circle{4.00}}
\put(55.00,40.00){\circle{4.00}}
\put(70.00,40.00){\circle{4.00}}
\put(85.00,40.00){\circle{4.00}}
%\emline(10.00,40.00)(40.00,40.00)
\put(10.00,40.00){\line(1,0){30.00}}
%\end
\put(110.00,39.67){\circle{4.00}}
\put(70.00,25.00){\circle{4.00}}
%\emline(55.00,40.00)(85.33,40.00)
\put(55.00,40.00){\line(1,0){30.33}}
%\end
%\emline(70.00,40.00)(70.00,25.00)
\put(70.00,40.00){\line(0,-1){15.00}}
%\end
\put(140.00,40.00){\circle{4.00}}
\put(125.00,40.00){\circle{4.00}}
\put(125.00,25.00){\circle{4.00}}
%\emline(125.00,40.00)(125.00,25.00)
\put(125.00,40.00){\line(0,-1){15.00}}
%\end
\put(25.00,49.67){\makebox(0,0)[cc]{A}}
\put(77.67,50.00){\makebox(0,0)[cc]{B}}
\put(132.33,50.00){\makebox(0,0)[cc]{C}}
\put(175.00,9.67){\makebox(0,0)[cc]{1}}
\put(174.67,40.00){\makebox(0,0)[cc]{2}}
\end{picture}
\end{figure}
Charakteristick� polynomi�l acyklick�ho grafu je determinant diference jeho matice

a diagon�ln� matice $x{\bf I}$. Kdy� graf se zv�t�� p�i�ten�m nov�ho vrcholu a
hrany, charakteristick� polynomi�l se zm�n� podle m�sta, kde je p�ipojen� nov�
vrchol. Jinak, pokud se zmen�� velikost grafu ode�ten�m jednoho vrcholu a jeho
hran, polynomi�l indukovan�ho grafu je diferenc� podle grafu, kter� z�st�v�, kdy�
spojuj�c� vrchol, ke kter�mu je p�ipojen� nov� vrchol, se odstran� se v�emi sv�mi
hranami. Kone�n� charakteristick� polynomi�l lze potom napsat jako determinant
$2\times2$ matice. Nap��klad (obr. \ref{O�ez�v�n� graf�}).
\left(
\begin{array}{cc}
(x^3 - 2x) & x^2 \\
1 & x
\end{array}
\right)
& = & x^4 - 3x^2\\
\end{array}$$
\left(
\begin{array}{cc}
(x^3 - 2x) & (x^2 - 1)\\
1 & x
\end{array}
\right)
& = & x^4 - 3x^2 +1
\end{array}$$
V prv�m p��pad� dva voln� vrcholy $K_1$ odpov�daj� �lenu $x^2$, v druh�m p��pad�
graf $K_2$ odpov�d� �lenu $(x^2-1)$.
Grafu lze o�ezat v�ce v�tv� sou�asn� a v�tvemi nemus� b�t izolovan� vrcholy, ale
tak� grafy. Na diagon�le se zde objevuj� v�dy polynomi�ly o�ezan�ch a o�ez�van�ch
graf� a mimodiagon�ln� prvky jsou jejich odpov�daj�c�mi rozd�ly. Jedinou nutnou
podm�nkou je, �e v�echny subgrafy mus� b�t spojen� {\em mosty}, hranami nebo
orientovan�mi hranami spojuj�c�mi dva vrcholy bez cykl�. Potom se objevuj� v
matici polynomi�ly odpov�daj�c�ch subgraf� a jejich rozd�l�, polynomi�ly
odpov�daj�c�ch subgraf� bez spojuj�c�ho vrcholu
$$\left(
\begin{array}{cc}
\hbox{polynomi�l A} & \hbox{diference AB} \\
\hbox{diference BA} & \hbox{polynomi�l B}\\
\end{array}
\right)\;.$$
Nap��klad hv�zda $S_3$ o�ezan� jako $2K_1$ a $K_2$
$$\left(
\begin{array}{cc}
x^2 - 2 & 2 \\
1 & x - 1
\end{array}
\right)$$
O�ez�v�n� sni�uje rozm�rnost polynomi�lu.
\section{Polynomi�ly graf� se smy�kami}

\label{Polynomi�ly graf� se smy�kami}
Diagon�ln� matice stup�� vrchol� ${\bf V}$ lze pova�ovat za matice sousedstv�
grafu, kter� se skl�d� pouze ze smy�ek. Jej� polynomi�l se z�sk� jednodu�e jako
sou�in
\begin{equation}
\prod^n_{j=1} (x - v_j) = \prod^n_{j=1} (x - \lambda_j)\;.
\end{equation}
Koeficienty polynomi�lu lze vypo��tat tak� jako sou�ty v�ech k-tic izolovan�ch
smy�ek na rozd�ln�ch vrcholech nap��klad pro $v_j = 2,1,1$:
$$\begin{tabular}{|cc|cccc|ccccc|cc|}
\hline
\multicolumn{2}{|c|}{Smy�ka} & \multicolumn{4}{c}{1-tice}
& \multicolumn{5}{|c|}{2-tice}
& \multicolumn{2}{|c|}{3-tice} \\
\hline
*& * & * 0& 0*& & & *0& *0& 0*& 0 * & &*0 & 0* \\
*& & & &* & & * & & *& & * &* & * \\
*& & & & & *& & * & & * & * & * & * \\
\hline
\multicolumn{2}{|c|}{$\Sigma$} & \multicolumn{4}{|c|}{4}
& \multicolumn{5}{|c|}{5} & \multicolumn{2}{|c|}{2} \\
\hline
\end{tabular}$$
Smy�kov� polynomi�l je $P(V) = x^3 - 4x^2 + 5x^1 - 2$. To umo��uje naj�t

polynomi�ly kvadratick�ch forem ${\bf G}^{\rm T}{\bf G}$ nebo ${\bf S}^{\rm T}{\bf
S}$ (${\bf V}\pm{\bf A})$.
Obr�zky smy�ek se kombinuj� s obr�zky hran nebo orientovan�ch hran. V�echny p�ry
smy�ek se po��taj� spole�n� s jedn�m obr�zkem hran. Obr�zky smy�ek tvo�en�
smy�kou a hranou se po��taj� dohromady se smy�kami 3-tic. Tedy polynomi�ly
kvadratick� formy inciden�n� matice orientovan�ch a neorientovan�ch graf�
obsahuj� v�echny �leny polynomi�lu, nejen ka�d� druh� �len jako acyklick�
polynomi�lu. Kone�n� smy�kov� polynomi�l $L_4$ m� 3 slo�ky
$$\begin{tabular}{l|rrrr}
Smy�kov� polynomi�l & $x^3$ & $-4x^2$ & $+5x^1$ &$- 2$ \\
Hranov� polynomi�l & & & $-2x^1$ & \\
Cyklick� polynomi�l & & 0 & & \\
Hranov�-smy�kov� polynomi�l & & & & + 2 \\
\hline
V�sledn� polynomi�l & $x^3$ & $-4x^2$ & $+3x^1$ & \\
\end{tabular}$$
��inek diagon�ln�ch prvk� je jednoduch�, kdy� v�echny diagon�ln� prvky jsou stejn�
r, jako u {\em pravideln�ch graf�}. Nezn�m� $x$ lze nahradit substituc� $y = (x +
r)$ a matice pojednat, jako by byly bez diagon�ln�ch prvk�. To lze vyu��t v
n�kter�ch p��padech pro v�po�et determinant�, jak uvid�me pozd�ji.
\section{Grafy s vymazan�mi vrcholy a hranami}

\label{Grafy s vymazan�mi vrcholy a hranami}
Mno�ina n subgraf� grafu $G$, z�skan� z p�vodn�ho grafu vynech�n�m ka�d�ho vrcholu
se v�emi jeho incidentn�mi orientovan�mi hranami nebo neorientovan�mi hranami, je
zn�m� jako {\em Ulamovy subgrafy}. Ulam vyslovil domn�nku, �e p�vodn� graf lze
rekonstruovat z t�to mno�in�. To se zd� trivi�ln�, av�ak je nesnadn� to dok�zat
pro neozna�en� grafy, kde neexistuje ��dn� jednoduch� zp�sob, jako sp�rovat
neozna�en� vrcholy dvou graf�. Existuje jin� vztah, polynomi�ly Ulamov�ch subgraf�
jsou rozd�ly polynomi�lu p�vodn�ho grafu. To znamen�, �e vrchol vymazan� v
subgrafu $\delta_j G$ je ��ste�nou diferenc� p�vodn�ho grafu podle vymazan�ho
vrcholu $\delta_j P(G)$ nebo diferenc� odpov�daj�c� matice z�skan� odstran�n�m
odpov�daj�c� ��dky a sloupce. Pravidla diferencov�n� a integrov�n� jsou stejn�
jako v diferenci�ln�m a integr�ln�m kalkulu
\begin{equation}
\delta x^n = nx^{n-1}
\end{equation}
\begin{equation}
\int nx^{n-1} = x^n
\end{equation}
Rekonstrukce p�vodn�ho polynomi�lu matice ze sou�tu rozd�l�
\begin{equation}
P(M) = \int \sum_{j=1}^n \delta_j P(M)
\end{equation}
je p�esn� a� integra�n� konstantu, kter� miz� v diferenc�ch.
Nap��klad u grafu na obr. \ref{Graf A a jeho vrcholov� vymazan� subgrafy $A_1$ --

$A_5$} odpov�daj�c� polynomi�ly jeho Ulamov�ch subgraf� jsou
$$\begin{tabular}{l|rrrr}
${\bf A}_1$ & $x^4$ & $-4x^2$ & $-2x$ & $+1$ \\
${\bf A}_2$ & $ x^4$ & $-2x^2$ & & \\
${\bf A}_3$ & $ x^4$ & $-5x^2$ & $-4x$ & \\
${\bf A}_4$ & $ x^4$ & $-3x^2$ & & \\
${\bf A}_5$ & $x^4$ & $-4x^2$ & $-2x$ & $+1$ \\
\hline
$\sum$ & $5x^4$ & $-18x^2$ & $-8x$ & $+2 $ \\
\hline
${\bf A}$ & $x^5$ & $-6x^3$ & $-4x^2$ & $2x $ \\
\end{tabular}$$
\begin{figure}
\caption{Graf A a jeho vrcholov� vymazan� subgrafy $A_1$ -- $A_5$}
\label{Graf A a jeho vrcholov� vymazan� subgrafy $A_1$ -- $A_5$}
\put(10.00,10.00){\circle{4.00}}
\put(10.00,30.00){\circle{4.00}}
\put(30.00,29.67){\circle{4.00}}
\put(30.00,10.00){\circle{4.00}}
\put(70.00,30.00){\circle{4.00}}
\put(90.00,29.67){\circle{4.00}}
\put(110.00,30.00){\circle{4.00}}
\put(90.00,10.00){\circle{4.00}}
\put(10.00,50.00){\circle{4.00}}
\put(10.00,70.00){\circle{4.00}}
\put(30.00,69.67){\circle{4.00}}
\put(50.00,70.00){\circle{4.00}}
\put(30.00,50.00){\circle{4.00}}
\put(70.00,50.00){\circle{4.00}}
\put(90.00,69.67){\circle{4.00}}
\put(110.00,70.00){\circle{4.00}}
\put(90.00,50.00){\circle{4.00}}
\put(130.00,30.00){\circle{4.00}}
\put(150.00,29.67){\circle{4.00}}
\put(170.00,30.00){\circle{4.00}}
\put(130.00,50.00){\circle{4.00}}
\put(130.00,70.00){\circle{4.00}}
\put(170.00,70.00){\circle{4.00}}
\put(150.00,50.00){\circle{4.00}}
%\emline(10.00,69.67)(50.00,69.67)
\put(10.00,69.67){\line(1,0){40.00}}
%\end
%\emline(10.00,69.67)(10.00,50.00)
\put(10.00,69.67){\line(0,-1){19.67}}
%\end
%\emline(10.00,50.00)(30.00,50.00)
\put(10.00,50.00){\line(1,0){20.00}}
%\end
%\emline(30.33,69.67)(10.00,50.00)
\multiput(30.33,69.67)(-0.12,-0.12){164}{\line(-1,0){0.12}}
%\end
%\emline(110.00,70.00)(90.00,70.00)
\put(110.00,70.00){\line(-1,0){20.00}}
%\end
%\emline(90.00,70.00)(90.00,50.00)
\put(90.00,70.00){\line(0,-1){20.00}}
%\end
%\emline(90.00,50.00)(70.00,50.00)
\put(90.00,50.00){\line(-1,0){20.00}}
%\end
%\emline(70.00,50.00)(90.00,70.00)
\multiput(70.00,50.00)(0.12,0.12){167}{\line(0,1){0.12}}
%\end
%\emline(130.00,70.00)(130.00,50.00)
\put(130.00,70.00){\line(0,-1){20.00}}
%\end
%\emline(130.00,50.00)(150.00,50.00)
\put(130.00,50.00){\line(1,0){20.00}}
%\end
%\emline(30.00,30.00)(10.00,30.00)
\put(30.00,30.00){\line(-1,0){20.00}}
%\end
%\emline(10.00,30.00)(10.00,10.00)
\put(10.00,30.00){\line(0,-1){20.00}}
%\end
%\emline(10.00,10.00)(30.00,10.00)
\put(10.00,10.00){\line(1,0){20.00}}
%\end
%\emline(30.00,10.00)(30.00,30.00)
\put(30.00,10.00){\line(0,1){20.00}}
%\end
%\emline(30.00,30.00)(10.00,10.00)
\multiput(30.00,30.00)(-0.12,-0.12){167}{\line(0,-1){0.12}}
%\end
%\emline(70.00,30.00)(110.00,30.00)
\put(70.00,30.00){\line(1,0){40.00}}
%\end
%\emline(90.00,30.00)(90.00,10.00)
\put(90.00,30.00){\line(0,-1){20.00}}
%\end
\put(10.00,76.00){\makebox(0,0)[cc]{1}}
\put(30.00,76.00){\makebox(0,0)[cc]{2}}
\put(50.00,76.00){\makebox(0,0)[cc]{3}}
\put(10.00,40.33){\makebox(0,0)[cc]{4}}
\put(30.00,40.33){\makebox(0,0)[cc]{5}}
%\emline(30.00,69.67)(30.00,50.00)
\put(30.00,69.67){\line(0,-1){19.67}}
%\end
\put(70.00,70.00){\circle{4.00}}
\put(150.00,70.00){\circle{4.00}}
\put(70.00,10.00){\circle{4.00}}
\put(130.00,9.67){\circle{4.00}}
\put(150.00,10.00){\circle{4.00}}
\put(40.00,50.00){\makebox(0,0)[cc]{A}}
\put(100.00,50.00){\makebox(0,0)[cc]{$A_1$}}
\put(40.00,10.00){\makebox(0,0)[cc]{$A_3$}}
\put(50.00,30.00){\circle{4.00}}
\put(99.67,10.00){\makebox(0,0)[cc]{$A_4$}}
\put(160.00,50.00){\makebox(0,0)[cc]{$A_3$}}
\put(160.00,10.00){\makebox(0,0)[cc]{$A_5$}}
%\emline(130.00,30.00)(170.00,30.00)
\put(130.00,30.00){\line(1,0){40.00}}
%\end
%\emline(150.00,30.00)(130.00,10.33)
\multiput(150.00,30.00)(-0.12,-0.12){164}{\line(-1,0){0.12}}
%\end
%\emline(130.00,10.33)(130.00,30.00)
\put(130.00,10.33){\line(0,1){19.67}}
%\end
\end{picture}
\end{figure}
V grafech s vymazan�mi hranami (nebo orientovan�mi hranami) se eliminuj� pouze

samotn� hrany (orientovan� hrany) bez vymaz�n� incidentn�ch vrchol�, co� odpov�d�
eliminaci odpov�daj�c�ch ��dk� a sloupc� v kvadratick� form� ${\bf GG}^{\rm T}$
nebo ${\bf SS}^{\rm T}$. Mno�ina hran vymazan�ch subgraf� m� $m$ subgraf�, kde $m$
je po�et hran grafu. Ve stromech ka�d� subgraf m� v�dy dv� slo�ky. Zde se tak�
sou�et polynomi�l� hranov� vymazan�ch subgraf� strom� je diference polynomi�lu
p�vodn�ho stromu, av�ak pravidla diferencov�n� jsou rozd�ln�. Koeficient� p�i $
(n-2k)$ mocnin $x$ se nen�sob� mocninami $x$ a mocnost $x$ se nesni�uje, av�ak
d�l� se $(m-k)$ a mocnina $x$ je zanech�na nezm�n�n�.
Hranov� vymazan� strom je les s $n$ vrcholy a prv� �len jeho polynomi�lu je $x^n$.
Existuje $m$ subgraf� a tedy sou�et polynomi�l� v�ech subgraf� je d�liteln� $m$.
V�echny subgrafy obsahuj� $(m-1)$ hran a tedy koeficient druh�ho �lenu sou�tu,
kdy� se d�l� t�mto ��slem d�v� $m$. N�sleduj�c� koeficienty se mohou odvodit s
pou�it�m �pln� indukce. Pokud vztah polynomi�lu plat� pro p�vodn� strom, tak mus�
platit tak� pro jeho subgrafy (lesy), obsahuj�c� o jednu hranu m�n�, a jejich
polynomi�ly. Odpov�daj�c� koeficienty v�ech subgraf� mus� b�t $0\ {\rm mod}\ (m-k)
$. To plat� tak� pro �len $a_{n-k}$ pokud $n=(2k+1)$. Mezi subgrafy line�rn�ho
�et�zce existuje $k$ subgraf� obsahuj�c�ch �len odpov�daj�c� $(k+1)$-tici.
Nap��klad u grafu na obr. \ref{Strom B a jeho hranov� vymazan� subgrafy $B_1$ --
$B_5$} odpov�daj�c� polynomi�ly jeho hranov� vymazan�ch subgraf� jsou
$$\begin{tabular}{l|rrr}
${\bf B}_1$ &$ x^6$ & $-4x^4$ & $+2x^2$ \\
${\bf B}_2$ & $ x^6$ & $-4x^4$ & $+2x^2 $ \\
${\bf B}_3$ & $x^6$ & $-4x^4$ & $+2x^2$ \\
${\bf B}_4$ &$ x^6$ & $-4x^4$ & $+3x^2 $ \\
${\bf B}_5$ &$ x^6$ & $-4x^4$ & \\
\hline
$\sum$ & $ 5x^6$ & $-20x^2$ & $+9x^2$ \\
\hline
${\bf B}$ & $ x^6$ & $-5x^4$ & $-3x^2 $ \\
\end{tabular}$$
\begin{figure}
\caption{Strom B a jeho hranov� vymazan� subgrafy $B_1$ -- $B_5$}
\label{Strom B jeho hranov� vymazan� subgrafy $B_1$ -- $B_5$}
\put(10.00,30.00){\circle{4.00}}
\put(30.00,30.00){\circle{4.00}}
\put(50.00,30.00){\circle{4.00}}
\put(70.00,30.00){\circle{4.00}}
\put(30.00,10.00){\circle{4.00}}
\put(30.00,50.00){\circle{4.00}}
\put(10.00,100.00){\circle{4.00}}
\put(30.00,100.00){\circle{4.00}}
\put(50.00,100.00){\circle{4.00}}
\put(70.00,100.00){\circle{4.00}}
\put(30.00,80.00){\circle{4.00}}
\put(30.00,120.00){\circle{4.00}}
\put(100.00,30.00){\circle{4.00}}
\put(190.00,30.00){\circle{4.00}}
\put(120.00,30.00){\circle{4.00}}
\put(210.00,30.00){\circle{4.00}}
\put(140.00,30.00){\circle{4.00}}
\put(230.00,30.00){\circle{4.00}}
\put(160.00,30.00){\circle{4.00}}
\put(250.00,30.00){\circle{4.00}}
\put(120.00,10.00){\circle{4.00}}
\put(210.00,10.00){\circle{4.00}}
\put(120.00,50.00){\circle{4.00}}
\put(210.00,50.00){\circle{4.00}}
\put(100.00,100.00){\circle{4.00}}
\put(190.00,100.00){\circle{4.00}}
\put(120.00,100.00){\circle{4.00}}
\put(210.00,100.00){\circle{4.00}}
\put(140.00,100.00){\circle{4.00}}
\put(230.00,100.00){\circle{4.00}}
\put(160.00,100.00){\circle{4.00}}
\put(250.00,100.00){\circle{4.00}}
\put(120.00,80.00){\circle{4.00}}
\put(210.00,80.00){\circle{4.00}}
\put(120.00,120.00){\circle{4.00}}
\put(210.00,120.00){\circle{4.00}}
\put(20.00,105.33){\makebox(0,0)[cc]{1}}
\put(40.00,105.33){\makebox(0,0)[cc]{4}}
\put(60.00,105.00){\makebox(0,0)[cc]{5}}
\put(20.00,115.00){\makebox(0,0)[cc]{2}}
\put(20.00,85.00){\makebox(0,0)[cc]{3}}
%\emline(10.00,100.00)(70.00,100.00)
\put(10.00,100.00){\line(1,0){60.00}}
%\end
%\emline(30.00,120.00)(30.00,80.00)
\put(30.00,120.00){\line(0,-1){40.00}}
%\end
%\emline(9.67,30.00)(70.00,30.00)
\put(9.67,30.00){\line(1,0){60.33}}
%\end
%\emline(30.00,50.00)(30.00,30.00)
\put(30.00,50.00){\line(0,-1){20.00}}
%\end
\put(140.00,80.00){\makebox(0,0)[cc]{$B_1$}}
%\emline(120.00,120.33)(120.00,80.00)
\put(120.00,120.33){\line(0,-1){40.33}}
%\end
%\emline(120.00,100.00)(160.00,100.00)
\put(120.00,100.00){\line(1,0){40.00}}
%\end
%\emline(120.00,50.00)(120.00,10.00)
\put(120.00,50.00){\line(0,-1){40.00}}
%\end
%\emline(100.00,30.00)(120.00,30.00)
\put(100.00,30.00){\line(1,0){20.00}}
%\end
%\emline(139.67,30.00)(160.00,30.00)
\put(139.67,30.00){\line(1,0){20.33}}
%\end
\put(140.00,10.33){\makebox(0,0)[cc]{$B_4$}}
%\emline(190.00,100.33)(250.00,100.33)
\put(190.00,100.33){\line(1,0){60.00}}
%\end
%\emline(210.00,100.33)(210.00,80.00)
\put(210.00,100.33){\line(0,-1){20.33}}
%\end
%\emline(210.00,50.00)(210.00,10.00)
\put(210.00,50.00){\line(0,-1){40.00}}
%\end
%\emline(190.00,30.00)(230.00,30.00)
\put(190.00,30.00){\line(1,0){40.00}}
%\end
\put(230.00,80.00){\makebox(0,0)[cc]{$B_2$}}
\put(229.67,10.00){\makebox(0,0)[cc]{$B_5$}}
\put(50.00,80.00){\makebox(0,0)[cc]{$B$}}
\put(50.00,10.33){\makebox(0,0)[cc]{$B_3$}}
\end{picture}
\end{figure}
Pro odpov�daj�c� polynomi�ly vymazan� hrana sni�uje po�et obr�zk� s $k$

izolovan�mi hranami. Existuje v�dy $(m - k)$ takov�ch subgraf� se stejn�m
polynomi�lem. Kdy� se pod�l� tento parametr koeficienty u �len� p�i $x^{n-2k}$,
dostaneme tak� acyklick� polynomi�ly pro cyklick� grafy. Nap��klad
$$K_4 : x^4 -6x^2 + 3\\

\Sigma_i \delta (P) = 6(x^4 -5x^2 + 2) = (6/6)x^4 -(30/5)x^2 + (12/4)\;.$$
Rozd�ly matic budou u�ite�n� pro nalezen� jejich inverz�.
\section{Seidlovy matice regul�rn�ch graf�}

\label{Seidlovy matice regul�rn�ch graf�}
Seidel definoval modifikovanou matici sousedstv� ${\bf A}_S$ pro tak zvan�
schlicht\footnote{Z n�m�iny.} grafy (s jednoduch�mi orientovan�mi hranami)
n�sleduj�c�m zp�sobem: $a_{ij} = -1$ pokud i a j vrcholy soused�, $a_{ij} = 1$
pokud i a j vrcholy nesoused� a $a_{ii} = 0$. To znamen�, �e
\begin{equation}
{\bf A}_S = \overline{\bf A} - {\bf A}\;.
\end{equation}
Tuto matici lze interpretovat jako diferenci matic sousedstv� grafu $G$ a jeho
dopl�kov�ho grafu $\overline{G}$. Seidlovy matice pravideln�ch graf� se mohou
formulovat jako diference Laplace-Kirchhoffovy matic ${\bf K}= {\bf S}^{\rm T}
{\bf S}$ obou graf� opraven�ch pravideln�mi diagon�ln�mi �leny $(n - 1 - 2r)$, kde
$r$ jsou stupn� vrchol� pravideln�ho grafu.
\begin{equation}
{\bf A}_S = {\bf K} - \overline{\bf K}+ (n - 1 - 2r){\bf I}.
\end{equation}
Tedy Seidlova matice pravideln�ho grafu m� spektrum, kter� se z�sk� z diference

spekter jeho Laplace-Kirchhoffovy matice ${\bf K}$ a Laplace-Kirchhoffovy matice
jeho dopl�kov�ho grafu $\overline{\bf K}$ opraven�ch diagon�ln�mi �leny. Nap��klad
pro cykl $C_4$:
$$\begin{tabular}{l|rrrc}
Spektrum $C_4$ & 4,& 2,& 2, & 0 \\
Spektrum $\overline{C_4}$ & 0, & -2, & -2,& 0\\
$\Delta(n - 1 - 2r)$ & -1, & -1, & -1, & -1 \\
\hline
Spektrum ${\bf A}$ & 3, & -1, & -1, & $-1\;.$
\end{tabular}$$
V�sledek je identick� se spektrem matice sousedstv� �pln�ho grafu $K_4$, p�es to,
�e Seidlova matice obsahuje jednotkov� prvky obou znam�nek. Av�ak ob� matice, $
{\bf A}(K_4)$ a ${\bf A}_S(K_4)$ jsou matice sousedstv� hranov�ho grafu
dvojhv�zdy $S_5$ s rozd�ln�mi orientacemi. Pon�vad� ob� orientace
&$\downarrow$ & & \qquad & & $\uparrow$ & \\
$\rightarrow$ & &$\leftarrow$ & & $\leftarrow$ &
&$\rightarrow $ \\
& $\downarrow$ & & & &$\uparrow $ & \\
\end{tabular}$$
maj� identick� Laplace-Kirchhoffovy matice ${\bf K}$ a tedy tak� identick�

spektra. V�sledek je spr�vn�.
S pou�it�m stejn� argumentace kvadratick� forma ${\bf SS}^{\rm T}$ dvojd�ln�ch

cykl� (n sud�), jejich� Spektra jsou ekvivalentn� Laplace-Kirchhoffov�m matic�m $
{\bf S}^{\rm T}{\bf S}$, maj� v�echny mimodiagon�ln� prvky bu� z�porn� nebo jeden
mimodiagon�ln� prvek v ka�d� ��dce m�e b�t z�porn� a druh� kladn�. Pokud
kombinujeme ${\bf K}(C_{2k})$ s ${\bf K}(\overline{C_{2k}})$, v�sledek je
identick� s diferenc� ${\bf K}(kK_2) - {\bf K}(k\overline{K_2})$. Tedy Seidlovy
matice sousedstv� $k$ �pln�ch graf� $K_2$ a cykl� $C_{2k}$ jsou isospektr�ln�.
Nap��klad:
$$\begin{tabular}{l|rrrrrr}
Spektrum ${\bf K}(3K_2)$ & 2& 2,& 2& 0,& 0,& 0 \\
Spektrum ${\bf K}(\overline{3K_2})$ &-4,&-4,&-4,&-6,&-6,& 0 \\
$\Delta(n - 1 - 2r)$ & 3,& 3,& 3,& 3,& 3,& 3 \\
\hline
Spektrum {\bf A}(3K ) &1,& 1,& 1,&-3,&-3, &3 \\
\end{tabular}$$
$$\begin{tabular}{l|rrrrrr}
Spektrum ${\bf K}(C_6)$ & 4,& 3,& 3,& 1,& 1,& 0 \\
Spektrum ${\bf K}(\overline{C_6})$ & -2,&-3,&-3,&-5,&-5, &0 \\
$\Delta(n - 1 - 2r)$ & 1,& 1,& 1,& 1,& 1,& 1 \\
\hline
Spektrum ${\bf A}(C_6)$ & 3,& 1,& 1,&-3,&-3,& 1.\\
\end{tabular}$$
\section{\ Spektra neorientovan�ch podrozd�len�ch graf�}

\label{Spektra neorientovan�ch podrozd�len�ch graf�}
Podrozd�len� graf $S(G)$ se z�sk� z grafu $G$ vlo�en�m nov�ho vrcholu do ka�d� z
jeho m hran. Matice sousedstv� neorientovan�ho podrozd�len�ho grafu ${\bf A}[S(G)]
$ se z�sk� p��mo z inciden�n� matice ${\bf G}$ p�vodn�ho grafu jeho zaps�n�m v
blokov� form�
{\bf A}[S(G)] & = &
\left(
\begin{array}{cc}
{\bf 0} & {\bf G} \\
{\bf G}^{\rm T} & {\bf 0}
\end{array}
\right)
\end{array}$$
kde ${\bf 0}$ je nulov� matice.
Spektra matic sousedstv� podrozd�len�ch graf� s $n$ vrcholy a $m$ hranami jsou ve
vztahu se spektry kvadratick�ch forem ${\bf G}^{\rm T}{\bf G}$ p�vodn�ho grafu
jako
\begin{equation}
P_{S(G)}(\lambda_j) = (\lambda_j=0)^{\|m-n\|}
\pm P_{G^{\rm T}G}(\lambda_j)^{1/2}
\end{equation}
\label{Pe}
kde $G^{\rm T}G\lambda_j$ jsou vlastn� hodnoty kvadratick� forma inciden�n� matice
${\bf G}$ p�vodn�ho grafu. Stejn� vztah plat� tak� pro podrozd�len� orientovan�
grafy $S(G)$ s inciden�n�mi maticemi ${\bf S}$.
Matice sousedstv� ${\bf A}^2[S(G)]$ m� dva bloky ${\bf G}^{\rm T}{\bf G}$ a ${\bf
GG}^{\rm T}$. Oba bloky maj� identick� spektra. Jejich odmocniny s ob�ma znam�nky
tvo�� spektrum matice sousedstv� podrozd�len�ho grafu. Diferenci mezi po�tem
vrchol� a hran�ch zapl�uj� nulov� vlastn� hodnoty.
To lze vyu��t pro v�po�ty. Nap��klad cyklus $C_3$ m� matici sousedstv� ${\bf A}$
ekvivalentn� se svou inciden�n� matic� ${\bf G}$. Podrozd�len� graf cyklu $C_3$ je
cyklus $C_6$. Jeho matice sousedstv� ${\bf A}$ je
$$\left(
0 & 0 & 0 & 1 & 1 & 0 \\
0 & 0 & 0 & 1 & 0 & 1 \\
0 & 0 & 0 & 0 & 1 & 1 \\
1 & 1 & 0 & 0 & 0 & 0 \\
1 & 0 & 1 & 0 & 0 & 0 \\
0 & 1 & 1 & 0 & 0 & 0
\end{array}
\right)\;.$$
Kvadratick� bloky jsou identick�
$$\left(
\begin{array}{ccc}
2 & 1 & 1 \\
1 & 2 & 1 \\
1 & 1 & 2
\end{array}
\right)$$
a maj� vlastn� hodnoty: 4, 1, 1, tedy matice sousedstv� ${\bf A}$ pro $C_6$ m�
vlastn� hodnoty: $2,1,1,-1,-1,-2$.
Podrozd�len� graf hv�zdy $S_4$ m� matici sousedstv� ${\bf A}$
$$\left(
\begin{array}{ccccccc}
0 & 0 & 0 & 1 & 1 & 0 & 0 \\
0 & 0 & 0 & 1 & 0 & 1 & 0 \\
0 & 0 & 0 & 1 & 0 & 0 & 1 \\
1 & 1 & 1 & 0 & 0 & 0 & 0 \\
1 & 0 & 0 & 0 & 0 & 0 & 0 \\
0 & 1 & 0 & 0 & 0 & 0 & 0 \\
0 & 0 & 1 & 0 & 0 & 0 & 0
\end{array}
\right)\;.$$
Kvadratick� bloky jsou
$$\begin{array}{cc}
\left(
\begin{array}{ccc}
2 & 1 & 1 \\
1 & 2 & 1 \\
1 & 1 & 2
\end{array}
\right) &
\left(
\begin{array}{cccc}
3 & 1& 1 & 1 \\
1 & 1 & 0 & 0 \\
1& 0 & 1 & 0 \\
1 & 0 & 0 & 1
\end{array}
\right)
\end{array}$$\.
U� v�me, �e prvn� blok m� vlastn� hodnoty: 4, 1, 1, tedy matice sousedstv� ${\bf

A}$ u $S(S_4)$ m� vlastn� hodnoty: $2,1,1,0,-1,-1,-2$.
V�echny podrozd�len� grafy hv�zd $S_n$ maj� spektrum odvozen� ze spekter sv�ch
hranov�ch graf� ${\bf GG}^{\rm T}= {\bf I}+ {\bf JJ}^{\rm T}$. Odpov�daj�c�
spektra jsou $n,1^{n-1}$ a snadno se naleznou jejich odmocniny. Znam�nka jsou
ur�ena nulovou stopou matice sousedstv� ${\bf A}$.
\section{\ Matice sousedstv� linkov�ch graf�}

\label{Matice sousedstv� linkov�ch graf�}
Kvadratick� forma ${\bf GG}^{\rm T}$ inciden�n� matice ${\bf G}$ definuje hranov�
graf $L(G)$ p�vodn�ho grafu $G$. Hranov� graf se z�sk� ze sv�ho p�vodn�ho grafu,
kdy� se jeho hrany transformuj� ve vrcholy, kter� jsou incidentn�, pokud maj� v
p�vodn�m grafu spole�n� vrchol. Vztah mezi kvadratickou formou ${\bf GG}^{\rm T}$
matice sousedstv� ${\bf A}[L(G)]$ hranov�ho grafu pro p�vodn� grafy s jednoduch�mi
hranami je
\begin{equation}
{\bf GG}^{\rm T} = 2{\bf I}+ {\bf A}[L(G)]\;,
\end{equation}
kde ${\bf I}$ je jednotkov� diagon�ln� matice. Tedy existuje vztah mezi vlastn�mi
hodnotami matice sousedstv� ${\bf A}[L(G)]$ hranov�ho grafu
\begin{equation}
P_{L({\bf A})}(\lambda_j) =
P_{{\bf GG}^{\rm T}}(\lambda_j -2)\;.
\end{equation}
\label{P}
Hranov� graf line�rn�ho �et�zce $L_n$ je line�rn� �et�zec $L_{n-1}$. Podrozd�len�

graf line�rn�ho �et�zce $L_n$ je line�rn� �et�zec $L_{2n-1}$.
Dv� podm�nky podrozd�len�ch graf� (equation \ref{Pe}) a hranov�ch graf�

(equation \ref{P}) ur�uje vztahy mezi vlastn�mi hodnotami matic line�rn�ch �et�zc�
jako
$$\begin{tabular}{|r|r|r|}
\hline
$L_n$ & $\lambda_j({\bf GG}^{\rm T})$ & $\lambda_j({\bf A})$\\
\hline
n=2 & 2,\ 0 & 1,\ -1 \\
3 & 3,\ 1 & $\sqrt{2},\ 0,\ -\sqrt{2}$ \\
4 & $2+\sqrt{2},\ 2,\ 2-\sqrt{2}$ & $1.618,\ 0.618,\
-0.618,\ -1.618$ \\
5 & $3.618,\ 2.618,\ 2,\ 1.382,\ 0.382$ & $\sqrt{3},\ 1,\
-1,\ -\sqrt{3}$ \\
\hline
\end{tabular}$$
Tyto vztahy vedou ke vzorci pro vlastn� hodnoty matice sousedstv� ${\bf A}$
line�rn�ch �et�zc�
\begin{equation}
{\bf A}_{(L_n)}(\lambda_j) = 2\cos\;j\pi/(n-1)\;.
\end{equation}
Line�rn� �et�zec $L_n$ se chov� jako ty� upevn�n� ve sv�m st�edu. To je opak k
�ad�, kter� je upevn�n� na sv�ch konc�ch. Jej� vibrace popisuje sinusov� funkce.
\section{\ Orientovan� Podrozd�len� grafy}

\label{Orientovan� Podrozd�len� grafy}
Matice sousedstv� podrozd�len�ch graf� odvozen� z inciden�n� matice ${\bf S}$

orientovan�ch graf� kladou slo�it�j�� probl�m. Vzpome�te si, �e orientovan� grafy
jsou tvo�eny orientovan�mi hranami jdouc�mi od vrcholu j k vrcholu i. Jejich
inciden�n� matice ${\bf S}$ m� v ka�d� ��dce diferenci dvou jednotkov�ch vektor� $
({\bf e}_i - {\bf e}_j).$ Kvadratick� forma ${\bf S}^{\rm T}{\bf S}$, z kter�
matice sousedstv� ${\bf A}$ je odvozen�, m� v�echny sv� mimodiagon�ln� prvky
z�porn�: ${\bf S}^{\rm T}{\bf S}= ({\bf V}- {\bf A})$, kde ${\bf V}$ je diagon�ln�
matice stup�� vrchol� $v_j$. Tedy v�echny prvky matice sousedstv� orientovan�ho
grafu jsou obvykle kladn�\footnote{Prvky s ob�ma znam�nky se objevuj� v Laplace-
Kirchhoffov�ch matic�ch komplement�rn�ch graf� graf� s n�sobn�mi hranami
vznikaj�c�ch z Eichingerov�ch matic ${\bf E}$, kter� jsou pseudoinverzemi Laplace-
Kirchhoffov�ch matic ${\bf S}^{\rm T}{\bf S}$ (viz p��t� kapitolu).}.
Nejprve je nutn� vy�e�it ot�zku, v jak�m vztahu jsou vlastn� hodnoty matice
sousedstv� maj�c� prvky obou znam�nek k vlastn�m hodnot�m matice sousedstv� s
jednotn�mi znam�nky. Jednoduch� cvi�en� v n�soben� matic ukazuje, �e prvek $a_{ij}
$ matice sousedstv� hranov�ho grafu je z�porn�, pokud ob� orientovan� hrany maj�
stejnou orientaci (st�kaj� se hlavou k ocasu). Abychom udr�eli takovou orientaci,
v�echny stupn� vrchol� grafu $v_j$ mus� b�t 1 nebo 2, co� je mo�n� v line�rn�ch
�et�zc�ch a jednoduch�ch cyklech. Pokud se st�k� ve vrcholu t�i nebo v�ce
orientovan�ch hran, potom alespo� dv� mus� m�t opa�nou orientaci, a v matici
sousedstv� hranov�ho grafu se objevuje kladn� znam�nko. Pokud je graf dvojd�ln�,
potom je mo�n� vybrat orientaci orientovan�ch hran takov�m zp�sobem, �e v�echny
prvky matice sousedstv� jsou kladn�. Pon�vad� kvadratick� forma ${\bf S}^{\rm T}
{\bf S}$ je nez�visl� na orientaci orientovan�ch hran, v�echny kvadratick� formy
${\bf SS}^{\rm T}$ dvojd�ln�ch graf� mus� m�t identick� spektrum jako kvadratick�
forma ${\bf SS}^{\rm T}$ s jednotn�mi znam�nky.
To lze shrnout tak, �e kvadratick� formy
$${\bf SS}^{\rm T} = 2{\bf I} \pm {\bf A}[L(G)]$$
orientovan�ch line�rn�ch �et�zc� $L_n$ a dvojd�ln� (n sud�) jednoduch� cykly $C_n$

maj� identick� spektra, a matice sousedstv� jejich hranov�ch graf� mus� maj�
vlastn� hodnoty maj�c� tvar $\pm(\lambda_j \pm 2)^{1/2}$. Jednoduch� cykly, kter�
jsou podrozd�len�mi grafy cykl� s lich�m po�tem vrchol�, maj� vlastn� hodnoty ve
tvaru $\pm(\lambda_j^2 - 2)^{1/2}$. Vlastn� hodnoty podrozd�len�ch graf�
dvojd�ln�ch graf� maj� vlastn� hodnoty $\pm(\lambda_j^2 + 2^{1/2}$), kde
$\lambda_j$ jsou vlastn� hodnoty odpov�daj�c�ch hranov�ch graf�.
Pro pravideln� orientovan� grafy plat� vztah (\ref{Pe}) pro v�echny orientace
podrozd�len�ch graf�. Pro jin� grafy je nutn� vy�e�it ��inky rozd�ln�ch orientac�
orientovan�ch hran v orientovan�m grafu na spektra odpov�daj�c�ch podrozd�len�ch
grafy individu�ln�.
\section{\ La Verrier-Frame-Fadd�jevova technika}

\label{La Verrier-Frame-Fadd�jevova technika}
Tato technika spo��v� na vlastnostech sou�in� matic a jejich vztahu se sou�iny

vlastn�ch hodnot
\begin{equation}
Sp({\bf M}^k) = Sp(\lambda_j^k)
\end{equation}
Pokud ode�teme od matice ${\bf M}$ diagon�ln� matici hodnot stopy $Tr({\bf I})$,
ode�teme sou�et vlastn�ch hodnot od ka�d� diagon�ln� hodnoty matice ${\bf M}$.
Nazveme to diferenc� matice ${\bf B}_1$. Jej� sou�in matic� ${\bf M}$ m� vlastn�
hodnoty tvo�en� sou�ty p�r� rozd�ln�ch vlastn�ch hodnot matice ${\bf M}$
\begin{equation}
Sp[({\bf M}- Tr{\bf I}){\bf M}] = Sp({\bf B}_1{\bf M}) =
Sp(\Sigma\lambda_j^2 - \Sigma\lambda_j^2 -2\Sigma\lambda_i\lambda_j)
\end{equation}
�leny $\Sigma\lambda_j^2$ se vz�jemn� eliminuj�. Tedy stopa sou�inu je dvojn�sobek

sou�tu sou�in� dvou vlastn�ch hodnot matice ${\bf M}$, co� je koeficient $a_2$ p�i
$x^{n-2}$. Kdy� ode�teme tento koeficient od diagon�ly sou�inu ${\bf BM}_1$,
dostaneme matici ${\bf B}_2$, jej� sou�in s matic� ${\bf M}$ n�m d�v� na diagon�le
trojn�sobek sou�tu sou�inu t�� rozd�ln�ch vlastn�ch hodnot matice ${\bf M}$:
\begin{equation}
Sp[({\bf M}- Tr({\bf M}){\bf M}- a{\bf I}){\bf M}] =
\sum (\lambda_j^3 -\lambda_j^3 -2\lambda_j^2\lambda_j
+ 2\lambda_i\lambda_j^2 - 3\lambda_i\lambda_j\lambda_k)
\end{equation}
T�mto zp�sobem pokra�ujeme $n$ kr�t nebo dokud nedostaneme v n�jak�m kroku jako
v�sledek matici ${\bf B}_k = {\bf 0}$. U� jsme pou�ili tuto techniku pro matice v
troj�heln�kov�m tvaru, kde bylo nutn� pouze prv� ode��t�n�. Nap��klad
$$\begin{array}{c}
{\bf M}\\
\\
\left(
\begin{array}{cccc}
3 & 1 & 1 & 1 \\
1 & 2 & 1 & 0 \\
1 & 1 & 2 & 0 \\
1 & 0 & 0 & 1
\end{array}
\right)
\end{array}$$
$$\begin{array}{cc}
\begin{array}{c}
{\bf B}_1\\
\\
\left(
\begin{array}{cccc}
-5 & 1 & 1 & 1 \\
1 & -6 & 1 & 0 \\
1 & 1 & -6 & 0 \\
1 & 0 & 0 & -7
\end{array}
\right)
\end{array} &
\begin{array}{c}
{\bf B}_2\\
\\
\left(
\begin{array}{cccc}
7 & -2 & -2 & -4 \\
-2 & 9 & -3 & 1 \\
-2 & -3 & 9 & 1 \\
-4 & 1 & 1 & 13
\end{array}
\right)
\end{array}
\end{array}$$
$$\begin{array}{cc}
\begin{array}{c}
{\bf B}_3\\
\\
\left(
\begin{array}{cccc}
-3 & 1 & 1 & 3 \\
1 & -3 & 1 & -1 \\
1 & 1 & -3 & -1 \\
3 & -1 & -1 & -7
\end{array}
\right)
\end{array} &
\begin{array}{c}
{\bf B}_3{\bf M}\\
\\
\left(
\begin{array}{cccc}
-4 & 0 & 0 & 0 \\
0 & -4 & 0 & 0 \\
0 & 0 & -4 & 0 \\
0 & 0 & 0 & -4
\end{array}
\right)
\end{array}
\end{array}$$
Polynomi�l je $x^4 -8x^3 +19x^2 -16x -1$.
Probl�m nalezen� polynomi�l� je tedy transformovan� na z�kladn� operace s

maticemi, ode��t�n� a n�soben�. Nad ka�dou matic� se klene duha indukovan�ch
matic, kter� na sv�m konci n�m ukazuje polynomi�l a v n�m spektrum matice.
Nalezen� vlastn�ch hodnot m�e b�t n�kdy, kdy� se vy�e�� technick� probl�m, hrncem
zlata na konci duhy.
V�imn�te si, �e ${\bf B}_3{\bf M}$ je diagon�ln� matice se stejn�mi hodnotami. To

znamen�, �e ${\bf B}_3$ je n�sobek inverzn� matice ${\bf M}^{-1}$.
\section{\ Kolapsovan� matice sousedstv� vysoce regul�rn�ch graf�}

\label{Kolapsovan� matice sousedstv� vysoce regul�rn�ch graf�}
\begin{figure}
\caption{Spr�vn� (a) a nespr�vn� (b) indexov�n� cyklu $C_4$}
\label{ spr�vn� nespr�vn� indexov�n�}
\put(10.33,49.00){\framebox(15.00,15.00)[cc]{}}
\put(40.00,49.00){\framebox(15.00,15.00)[cc]{}}
\put(70.00,49.00){\framebox(15.00,15.00)[cc]{}}
\put(100.00,49.00){\framebox(15.33,15.00)[cc]{}}
\put(40.00,10.00){\framebox(15.00,15.00)[cc]{}}
\put(10.33,64.00){\circle{4.00}}
\put(25.33,64.00){\circle{4.00}}
\put(40.00,64.00){\circle{4.00}}
\put(55.00,64.00){\circle{4.00}}
\put(70.00,64.00){\circle{4.00}}
\put(85.00,64.00){\circle{4.00}}
\put(100.00,64.00){\circle{4.00}}
\put(115.33,64.00){\circle{4.00}}
\put(10.33,49.00){\circle{4.00}}
\put(25.33,49.00){\circle{4.00}}
\put(40.00,49.00){\circle{4.00}}
\put(55.00,49.00){\circle{4.00}}
\put(70.00,49.00){\circle{4.00}}
\put(85.00,49.00){\circle{4.00}}
\put(100.00,49.00){\circle{4.00}}
\put(115.33,49.00){\circle{4.00}}
\put(40.00,25.00){\circle{4.00}}
\put(55.00,25.00){\circle{4.00}}
\put(40.00,10.00){\circle{4.00}}
\put(55.00,10.00){\circle{4.00}}
\put(10.33,74.00){\makebox(0,0)[cc]{1}}
\put(40.00,74.00){\makebox(0,0)[cc]{1}}
\put(70.00,74.00){\makebox(0,0)[cc]{1}}
\put(85.00,74.00){\makebox(0,0)[cc]{2}}
\put(100.00,73.67){\makebox(0,0)[cc]{1}}
\put(115.33,74.00){\makebox(0,0)[cc]{2}}
\put(25.33,74.00){\makebox(0,0)[cc]{2}}
\put(55.00,74.00){\makebox(0,0)[cc]{2}}
\put(10.67,39.00){\makebox(0,0)[cc]{4}}
\put(25.33,39.00){\makebox(0,0)[cc]{3}}
\put(40.00,39.00){\makebox(0,0)[cc]{2}}
\put(55.00,39.33){\makebox(0,0)[cc]{3}}
\put(70.00,39.00){\makebox(0,0)[cc]{2}}
\put(85.00,39.00){\makebox(0,0)[cc]{1}}
\put(100.00,39.00){\makebox(0,0)[cc]{1}}
\put(115.33,39.00){\makebox(0,0)[cc]{2}}
\put(30.00,25.00){\makebox(0,0)[cc]{1}}
\put(65.00,25.00){\makebox(0,0)[cc]{2}}
\put(64.67,10.00){\makebox(0,0)[cc]{2}}
\put(29.67,10.00){\makebox(0,0)[cc]{3}}
\put(160.00,17.33){\makebox(0,0)[cc]{b}}
\put(133.00,49.00){\framebox(15.33,15.00)[cc]{}}
\put(133.00,64.00){\circle{4.00}}
\put(148.33,64.00){\circle{4.00}}
\put(133.00,49.00){\circle{4.00}}
\put(148.33,49.00){\circle{4.00}}
\put(133.00,73.67){\makebox(0,0)[cc]{1}}
\put(148.33,74.00){\makebox(0,0)[cc]{1}}
\put(133.00,39.00){\makebox(0,0)[cc]{1}}
\put(148.33,39.00){\makebox(0,0)[cc]{1}}
\put(160.00,57.33){\makebox(0,0)[cc]{a}}
\put(17.67,85.00){\makebox(0,0)[cc]{A}}
\put(47.67,85.00){\makebox(0,0)[cc]{B}}
\put(77.67,85.00){\makebox(0,0)[cc]{C}}
\put(107.67,85.00){\makebox(0,0)[cc]{D}}
\put(141.33,85.00){\makebox(0,0)[cc]{E}}
\end{picture}
\end{figure}
Vysoce pravideln� n rozm�rn� grafy jsou grafy charakterizovan� �tvercovou matic�

$x{\bf A}'$ s rozm�rem men��m ne� $n$, maj�c� vlastnost, �e ka�d� vrchol j
soused� s a' vrcholy i. Matice ${\bf A}'$ jsou zn�m� jako {\em kolapsovan� matice
sousedstv�}. P��klady vysoce pravideln�ch graf� jsou �pln� grafy $K_n$ a cykly
$C_n$. N�kter� indexov�n� vrchol� vysoce pravideln�ch graf� je {\em spr�vn�},
pokud m�e b�t pops�no kolapsovanou matic� sousedstv�. Nap��klad cykl $C_4$ lze
spr�vn� indexovat jako na obr.\ref{ spr�vn� nespr�vn� indexov�n�}. Indexov�n� B
je nespr�vn�, pon�vad� vrcholy 2 nejsou ekvivalentn�.
Kolapsov�n� matice sousedstv� se dos�hne slo�en�m jej�ch hran a vynech�n�m

odpov�daj�c�ho sloupce:
\begin{array}{c}
{\bf A}_A\\
\\
\left(
\begin{array}{cccc}
0 & 1 & 0 & 1 \\
1 & 0 & 1 & 0 \\
0 & 1 & 0 & 0 \\
1 & 0 & 1 & 0
\end{array}
\right)\\
\\
\\
\end{array} &
\begin{array}{c}
{\bf A}_B\\
\\
\left(
\begin{array}{ccc}
0 & 1 & 0 \\
2 & 0 & 2 \\
0 & 1 & 0
\end{array}
\right)\\
\\
\\
\\
\end{array} &
\begin{array}{c}
{\bf A}_C\\
\\
\left(
\begin{array}{cc}
0 & 2 \\
2 & 0
\end{array}
\right)\\
\\
\\
\\
\\
\end{array}
&
\begin{array}{c}
{\bf A}_D\\
\\
\left(
\begin{array}{cc}
1 & 1 \\
1 & 1
\end{array}
\right) \\
\\
{\bf A}_E\\
\\
(2)
\end{array}
\end{array}$$
Kolapsovan� matice sousedstv� se zdaj� m�t zaj�mavou vlastnost: Polynomi�ly

kolapsovan�ch matic sousedstv� ${\bf A}'$ jsou d�litel� polynomi�l� matic
sousedstv� ${\bf A}$. Domn�nkou je, �e spr�vn� kolapsovan� matice sousedstv� maj�
stejnou mno�inu vlastn�ch hodnot. Spektra kolapsovan�ch matic sousedstv� jsou
useknut� k nejv�t��m vlastn�m hodnot�m.
Polynomi�ly kolapsovan�ch matic sousedstv� ${\bf A}'$ jsou:
$$P({\bf A}_A) = x^4 - 4x^2;$$

$$P({\bf A}_B) = x^3 -4x;$$
$$P({\bf A}_C) = x^2 - 4;$$
$$P({\bf A}_D) = x^2 - 2x;$$
$$P({\bf A}_E) = x -2\;.$$
\section{\ Faktorov� anal�za}

\label{Faktorov� anal�za}
Definovali jsme ekvivalenci grafov�ch vektor� jako t��dy matic, kter� se mohou
z�skat permutacemi ��dek a nebo sloupc� jednotkovou permuta�n� matic� ${\bf P}$.
Ekvivalentn� matice maj� stejn� kvadratick� formy, prom�taj� se na jeden bod ve
vektorov�m prostoru. Nyn� definujeme jin� t��dy ekvivalence vzhledem ke spole�n�
kvadratick� form� nebo obecn�ji vzhledem ke spole�n�mu sou�inu.
�ekneme, �e matice ${\bf B}$ a ${\bf C}$ jsou {\em ekvivalentn�} pokud
\begin{equation}
{\bf B}^{\rm T}{\bf B}= {\bf C}^{\rm T}{\bf C}\;,
\end{equation}
nebo matice ${\bf B}^{\rm T}$ je ekvivalentn� matici ${\bf U}$ a matice ${\bf B}$
je ekvivalentn� matici ${\bf V}$ pokud
$${\bf B}^{\rm T}{\bf B}= {\bf UV}$$.
Nap��klad n�sleduj�c� matice jsou ekvivalentn� podle t�to definice
\left(
\begin{array}{ccc}
\sqrt{2} & 0 & 0 \\
\sqrt{1/2} & \sqrt{3/2} & 0 \\
\sqrt{1/2} & \sqrt{1/6} & \sqrt{4/3}
\end{array}
\right)
& \equiv &
\left(
\begin{array}{ccc}
2 & 1 & 1 \\
1 & 2 & 1 \\
1 & 1 & 2
\end{array}
\right)\;.
\end{array}$$
\left(
\begin{array}{cccc}
\sqrt{3} & 0 & 0 & 0 \\
\sqrt{1/3} & \sqrt{8/3} & 0 & 0 \\
\sqrt{1/3} & \sqrt{1/6} & \sqrt{5/2}& 0 \\
\sqrt{1/3} & \sqrt{1/6} & \sqrt{1/10} & \sqrt{12/5}
\end{array}
\right)
& \equiv &
\left(
\begin{array}{cccc}
1 & 1 & 0 & 0 \\
1 & 0 & 1 & 0 \\
0 & 1 & 1 & 0 \\
1 & 0 & 0 & 1 \\
0 & 1 & 0 & 1 \\
0 & 0 & 1 & 1
\end{array}
\right)\;.
\end{array}$$
Existence takov�ch p�r� nebo n�sobk� m� pon�kud nep��jemn� d�sledek: Pokud zn�me
pouze skal�rn� sou�in, nem�eme si b�t jisti, zda ko�eny, kter� jsme nalezli, jsou
spr�vn� nebo jsou pouze ekvivalentn� k p�vodn�m prvk�m sou�inu.
Av�ak existuj� tak� dobr� zpr�vy o existenci ekvivalence: M�eme nahradit nezn�m�
maticov� vektor kanonickou triangul�rn� dekompozic� jeho kvadratick� formy. To
vyu��v� {\em faktorov� anal�za}, kdy� matice experiment�ln�ch v�sledk� obsahuj�c�
stochastick� chyby se nahrad� sou�ty matic maj�c�ch velk� v�hy a diference se
ponech� jako matice chyb.
Uk�zali jsme v podkapitole 3.4, �e inverzn� matice matice v doln� troj�heln�kov�

form� s jednotkovou diagon�lou se m�e p�edstavit jako sou�et mocnin samotn�
matice. Nyn� uk�eme, �e kvadratick� forma se m�e rozlo�it do sou�tu {\em faktor�},
nebo sv�ch transponovan�ch vlastn�ch vektor� ${\bf Z}$:
\begin{eqnarray}
{\bf Z}{\bf M}^{\rm T}{\bf MZ}^{\rm T}= \Delta \lambda_j \\
\Sigma \lambda_j {\bf Z}^{\rm T}{\bf Z} = {\bf MM}^{\rm T}
\end{eqnarray}
Existuje vztah, kter� je dopl�kem k rovnici 15.2
\begin{equation}
\Sigma {\bf Z}^{\rm T}{\bf Z}^{\rm T}= {\bf I}
\end{equation}
Nap��klad matice ${\bf Q}$
$$\left(
\begin{array}{ccc}
1 &-1 & 0\\
-1& 2& -1\\
0 &-1 & 1
\end{array}
\right)$$
m� t�� vlastn� vektory, $(1,1,1)^{\rm T}$, $(1/\sqrt{6},-2/\sqrt{6},

1/\sqrt{6})^{\rm T}$ a $(1/\sqrt{2},0,-1/\sqrt{2})^{\rm T}$, kter� d�vaj� t�i
vn�j�� kvadratick� formy s n�sobnostmi
$$\begin{array}{cc}
\begin{array}{c}
{\bf A}\ \lambda_{j=0}\\
\\
\left(
\begin{array}{ccc}
1/3 & 1/3 & 1/3 \\
1/3 & 1/3 & 1/3 \\
1/3 & 1/3 & 1/3
\end{array}
\right)
\end{array}
& \begin{array}{c}
{\bf B}\ \lambda_{j=3}\\
\\
\left(
\begin{array}{ccc}
1/6 & -2/6 & 1/6 \\
-2/6 & 4/6 & -2/6 \\
1/6 & -2/6 & 1/6
\end{array}
\right)
\end{array}
\end{array}$$
$$\begin{array}{c}
{\bf C}\ \lambda_{j=1}\\
\\
\left(
\begin{array}{ccc}
1/2 & 0 & -1/2 \\
0 & 0 & 0 \\
-1/2 & 0 & 1/2
\end{array}
\right)\;.
\end{array}$$
Odpov�daj�c� sou�ty jsou ${\bf Q}= 3{\bf B}+ 1{\bf C}$ a ${\bf I}= {\bf A}+ {\bf
B}+ {\bf C}$.
Vn�j�� kvadratick� formy vlastn�ch vektor� jsou faktory korela�n� matice. Tyto
korela�n� matice jsou rozlo�eny do sv�ch faktor� maj�c�ch nejv�t�� vlastn�
hodnoty, kter� jsou normalizovan� na 1. V na�em p��klad� m�e b�t �e�eno, �e faktor
${\bf B}$ vysv�tluje 75\% matice ${\bf Q}$ a faktor ${\bf C}$ zb�vaj�c�ch 25\%.
Faktorov� dekompozice je cenn� n�stroj pro vysv�tlov�n� rozs�hl�ch korela�n�ch

matic, kdy� n�kolik faktor� kryje uspokojiv� nejv�t�� st prvk� korela�n� matice,
�e zbytek lze pova�ovat za stochastickou chybu pozorov�n�.
\chapter{Inversn� matice}
\label{Inversn� matice}
\section{�vod}
\label{�vod 16}
Inverzn� matice byly zm�n�n� v�cekr�t, av�ak nyn� by m�ly b�t vysv�tleny
systemati�t�ji.
Je dosti snadn� definovat inverzn� prvek izolovan�ho prvku, jako je ��slo nebo
vektor. Av�ak tato �loha se st�v� koncep�n� nesnadnou pro cel� syst�my
reprezentovan� maticov�mi vektory. A je trochu tajemn�, jak definovat inverzn�
prvky k objekt�m. M�ete ��ci, co je va�� inverz�? Odpov�� bude z�visl� na
situaci: zda hled�te svou vnit�n� inverzi pouze jako osoba, nebo sv�j inverzn�
prvek jako ��sti n�jak� soustavy?
Nejprve si vzpome�te na sekci 3.4. Tam se popisuj� dva typy inverzn�ch prvk�,
aditivn� a multiplikativn�. Aditivn� inverze je definov�na identit $a + b = 0$, z
toho $b = -a$. Z�porn� prvek m� stejnou hodnotu a opa�n� znam�nko ke sv�mu
p�vodn�mu prvku. Multiplikativn� inverzn� prvek je definov�n jako sou�in $ab = 1$.
Z toho $b = 1/a$ a $a = 1/a$. Odli�nost mezi prvkem a jeho inverz� je ur�ena
konvenc�. U� jsme uk�zali, �e multiplikativn� inverze jsou aditivn� na
logaritmick� stupnici (obr. 3.5).
Pro matice tak� mohou b�t definovan� aditivn� a multiplikativn� inverzn� matice s
nulov�mi maticemi ${\bf 0}$ a jednotkov�mi diagon�ln�mi maticemi ${\bf I}$ jako
jednotkov�mi prvky. Aditivn� inverze pro ${\bf M}$ se zdaj� b�t trivi�ln�, maj�
pouze inverzn� znam�nka $-{\bf M}$, pon�vad� ${\bf M}-{\bf M}= {\bf 0}$.
Multiplikativn� inverze jsou mnohem v�ce zaj�mav�.
Nicm�n� u� jsme definovali {\em komplement�rn� grafy} $\overline{{\bf G}_n}$ k

grafy ${\bf G}_n$ rovnic�
\begin{equation}
{\bf G}_n +\overline{{\bf G}_n} = {\bf G}_{K_n}\;.
\end{equation}
Dopl�kov� graf dohromady s p�vodn�m grafem d�v� �pln� graf $K_n$. Matice ${\bf
S}^{\rm T}{\bf S}$ a $\overline{{\bf S}^{\rm T}{\bf S}}$ lze pova�ovat za {\em
zobecn�nou aditivn� inverzi}, jak vid�me pozd�ji.
Nyn� budeme uva�ujeme multiplikativn� inverze. Za�neme jednotkov�mi permuta�n�mi

maticemi ${\bf P}$, kter� p�edstavuj� symetrick� grupy. Jejich inverze jsou
jednodu�e jejich transponovan� matice
\begin{equation}
{\bf P}^{\rm T}{\bf P}= {\bf I}\;.
\end{equation}
Pro diagon�ln� matice $\Delta{\bf M}$ inverzn� prvky $d_{ii}$ jsou prvky $1/d_{ii}
$. Av�ak, kdy� kombinujeme diagon�ln� matici s permuta�n� matic�, jej� inverze
nen� jednoduch�m sou�tem obou ��ste�n�ch inverz�.
Probl�m inverzn�ch matic je slo�it� pro n�kter� asymetrick� matice, kter� maj� dv�
rozd�ln� inverzn� matice, jednu zleva a druhou zprava, proto�e n�soben� zleva m�
jin� ��inek ne� n�soben� zprava. A mnoho matic nemaj� ��dnou inverzn� matici,
pon�vad� jsou singul�rn�. Jejich spektrum obsahuje n�jak� nulov� vlastn� hodnoty a
jejich duha se neuzav�r�.
M�eme v t�to souvislosti upozornit na definici vlastn�ch vektor�, ${\bf Z}$, kter�
d�vaj�, kdy� se n�sob� s ${\bf Z}^{\rm T}$ jednotkovou diagon�ln� matici.
Transponovan� matice vlastn� vektor� matice ${\bf Z}^{\rm T}$ je levostrann�
inverzn� matice pro ${\bf Z}$.
Pracovali jsme s kvadratick�mi formami a bude v�hodn� definovat pro tyto

kvadratick� formy t�et� druh inverzn�ch matic, {\em vnit�n� inverzn� matici}
kvadratick� formy jako matici ${\bf R}$, kter� d�v�, pokud to se n�sob� z jedn�
strany matic� ${\bf M}$ a z druh� strany jej� transponovanou formou ${\bf M}^{\rm
T}$ jednotkovou diagon�ln� matici:
\begin{equation}
{\bf MRM}^{\rm T} = {\bf I}
\end{equation}
Ty lze vyj�d�it tak� konven�n�, ${\bf MR}$ je {\em levostrannou inverzn� matic�}
pro${\bf M}^{\rm T}$ a ${\bf RM}^{\rm T}$ je {\em pravostrannou inverzn� matic�}
pro ${\bf M}$.
Pokud oprav�me sou�in vlastn�ch vektor� s jejich matic� uvnit� jej�ch inverzn�mi
vlastn�mi hodnotami, dostaneme jednotkovou diagon�ln� matici. Tedy matice ${\bf M}
$ v�en� inverzemi sv�ch vlastn�ch hodnot je vnit�n� inverzn� matic� matice sv�ch
vlastn�ch vektor�. Nap��klad
\left(
\begin{array}{cc}
1/\sqrt{6} & 1/\sqrt{6} \\
1/\sqrt{2} & 1/\sqrt{2}
\end{array}
\right)\
&
\left(
\begin{array}{cc}
2 & -1 \\
-1 & 2
\end{array}
\right)
&
\left(
\begin{array}{cc}
1/\sqrt{6} & 1/\sqrt{2} \\
1/\sqrt{6} & 1/\sqrt{2}
\end{array}
\right)
& $=$\ &
\left(
\begin{array}{cc}
1 & 0 \\
0 & 1
\end{array}
\right)
\end{array}$$
\section{Invertov�n� matic}
\label{Invertov�n� matic}
Uk�zali jsme v kapitole 8, kdy� jsme pracovali s maticemi kombinatorick�ch ��sel v

troj�heln�kov�m tvaru, �e jejich inverzn� matice se naleznou technikou inkluse a
exkluse. Jin� technika vhodn� pro nalezen� inverzn�ch matic byla u� uk�zan� v
podkapitole 15.13 jako La Verrier-Frame-Fadd�jevova technika. Ob� techniky jsou
ekvivalentn� v p��pad� matic v doln� troj�heln�kov� form� maj�c�ch jednotkovou
diagon�lu. n-t� mocnina jej� diference s jednotkovou diagon�ln� matic� d�v�
nulovou matici ${\bf 0}$. Kdy� nap�eme v�echny �leny t�to mocniny a p�eskup�me je
vhodn�, dostaneme
\begin{equation}
{\bf I}= [{\bf M}^{n-1}- n{\bf M}^{n-2}+ (n(n-1)/2){\bf M}^{n-3}
\dots \pm n{\bf M}^1 \pm {\bf I}]{\bf M}\;.
\end{equation}
Prav� strana matice v z�vork�ch je levostrannou inverzn� matic� ${\bf M}$ matice v
doln� troj�heln�kov� form� ${\bf M}$.
Podobnou strukturu, pouze pon�kud slo�it�j��, maj� matice ${\bf B}_{n-1}$ z�skan�
La Verrier-Fad�jev-Frame technikou, kde koeficienty polynomi�lu se pou��vaj� pro
ode��t�n� n�sobk� jednotkov� diagon�ln� matice v rozd�ln�ch kroc�ch n�soben�
matic� ${\bf M}$.
Inverzn� matice se definuje s pou�it�m determinantu $Det(M)$ a determinant� v�ech

jeho submatic $\delta_{ij}{\bf M}$, zn�m�ch jako {\em minory} ${\bf A}_{ij}$.
$\delta_{ij}{\bf M}$ je matic� ${\bf M}$ s vymazanou i-tou ��dkou a j-t�m
sloupcem.
Inverzn� matice ${\bf M}^{-1}$ matice ${\bf M}$ je transponovan� matice jej�ch
minor� ${\bf A}_{ij}$ d�len�ch determinantem. Pokud je determinant nulov� potom
inverzn� matice nen� definov�na ze z�ejm�ho d�vodu: Pokud d�l�me mal�mi ��sly
bl�zk�mi k nule, dostaneme neur�it� nekone�n� ��sla. To d�v� tak� odpov�� na
ot�zku, co je V� inverzn� prvek. Je to V� minor. Tem z�vis� na vlastnostech sv�ta,
ve kter�m �ijete.
Nap��klad magick� �tvercov� matice a jej� inverzn� matice
\left(
\begin{array}{ccc}
3 & 5 & 7 \\
8 & 1 & 6 \\
4 & 9 & 2
\end{array}
\right)^{-1} & =
& 1/360
\left(
\begin{array}{ccc}
-52 & 53& 23 \\
8 & -22 & 38 \\
68 & -7 & -37
\end{array}
\right)
\end{array}$$
A praktick� technika pro invertov�n� matic m� dva kroky:
\begin{itemize}
\item Nejprve se pravideln� matice rozlo�� do 3 matic
\begin{equation}
{\bf M}= {\bf LUP}
\end{equation}
kde ${\bf L}$ je matic� v doln� troj�heln�kov� form�, ${\bf U}$ je matic� v horn�
troj�heln�kov� form� a ${\bf P}$ je permuta�n� matice.
\item Je snadn� nal�zt odpov�daj�c� inverzn� matice a inverzn� matice je potom
\begin{equation}
{\bf M}^{-1} = {\bf P}^{-1} {\bf U}^{-1} {\bf L}^{-1}\;.
\end{equation}
\end{itemize}
N�soben� matice jej� inverzn� matic� lze transformovat na �lohu dekompozice jej�ho
determinantu podle jej� hrany nebo sloupce. Pokud ��dka minor� se n�sob�
transponovanou ��dkou odpov�daj�c�ch prvk� matice, dostaneme determinant, pon�vad�
minory v inverzn� matici se j�m d�l�, je pom�r 1. Pokud se n�sob� nesouhlas�c�
hrany, m� to stejn� ��inek, jako kdyby matice m�la dv� identick� hrany a
determinant dan� t�mto sou�inem je nulov�.
\section{Matice proch�zek a cest}
\label{Matice proch�zek a cest}
Uk�zali jsme, v jak�m vztahu jsou prvky inverzn� matice k minor�m prvk� matice.
Av�ak v n�kter�ch p��padech se m�e odvodit tato inverzn� matice p��mo ze struktury
graf� bez ��dn�ch z�ejm�ch vztah� k minor�m determinantu.
To je p��pad matic ${\bf SS}^{\rm T}$ nebo ${\bf GG}^{\rm T}$ strom�. Maj� $(n-1)$
hran a sloupc� a jsou nesingul�rn�, proto�e odpov�daj�c� kvadratick� formy ${\bf
S}^{\rm T}{\bf S}$ a ${\bf G}^{\rm T}{\bf G}$ maj� pr�v� jednu nulovou vlastn�
hodnotu. Ve stromu neexistuje ��dn� cykl, tedy existuje pouze jedna proch�zka mezi
ka�d�m p�rem vrchol� (v p��pad� neorientovan�ch graf� mluv�me o cest�ch). M�e se
definovat matice\footnote{Pouze jeden symbol se pou��v� pro ob� matice pro
�sporu.} ${\bf W}$ s hranami odpov�daj�c�mi v�em proch�zk�m nebo cest�m ve stromu,
se sloupci p�edstavuj�c�mi orientovan� hrany nebo neorientovan� hrany. Prvky
$w_{ij}$ t�chto matic jsou $\pm 1$ pokud orientovan� hrana nebo neorientovan�
hrana $j$ je ��st� cesty nebo proch�zky, $i$ 0 jinak. Definice se komplikuje,
zejm�na pro neorientovan� stromy, znam�nky nutn�mi k eliminaci ne��douc�ch prvk�,
kdy� matice proch�zek se n�sob� matic� ${\bf GG}^{\rm T}$, jej� v�echny prvky jsou
kladn�. orientovan� stromy mohou m�t konfiguraci v�ech orientovan�ch hran hlava k
ocasu, pon�vad� stromy jsou dvojd�ln� grafy. Potom v�echny mimodiagon�ln� prvky $
{\bf GG}^{\rm T}$ jsou z�porn� a v�echny prvky ${\bf W}$ kladn�. Jinak $w_{ij}$ m�
kladn� znam�nko, pokud hrana $j$ je v sud� vzd�lenosti od posledn� hrany v
proch�zce (cest�) nebo orientovan� hrana $j$ m� stejnou orientaci jako posledn�
orientovan� hrana, a m� z�porn� znam�nko, pokud odpov�daj�c� hrana je v lich�
vzd�lenosti od posledn� hrany, nebo odpov�daj�c� orientovan� hrana m� opa�nou
orientaci jako posledn� hrana.
Matice cest orientovan�ch line�rn�ch �et�zc� vypadaj� jako Petrieovy matice

�pln�ch graf� (viz podkapitolu 13.3), pouze prvky obou matic maj� rozd�lnou
interpretaci.
Prav� inverzn� matice kvadratick�ch forem ${\bf GG}^{\rm T}$ a ${\bf SS}^{\rm T}$
jsou 1/n n�sobky odpov�daj�c�ch kvadratick�ch forem ${\bf W}^{\rm T}{\bf W}$,
matice ${\bf G}^{\rm T}{\bf W}^{\rm T}{\bf W}$ a ${\bf S}^{\rm}{\bf W}^{\rm T}{\bf
W}$ jsou prav�mi inverzn�mi maticemi ${\bf G}$ nebo ${\bf S}$, podobn� jako ${\bf
W}^{\rm T}{\bf WG}$ a ${\bf W}^{\rm T}{\bf WS}$ jsou lev�mi inverzn�mi maticemi $
{\bf G}$ nebo ${\bf S}$. Diagon�ln� prvky obou kvadratick�ch forem po��taj�
kolikr�t odpov�daj�c� orientovan� hrana nebo neorientovan� hrana byla pou��v�na ve
v�e proch�zk�ch nebo cest�ch, mimodiagon�ln� prvky po��taj� spole�n� vyu�it�
dan�ho p�ru hran. Takto jednodu�e z�skan� ��sla jsou sou�asn� minory odpov�daj�c�
kvadratick� formy inciden�n� matice. Stopa ${\bf W}^{\rm T}{\bf W}$ je sou�et
vzd�lenost� mezi vrcholy ve stromu. Je zn�m� jako {\em Wienerovo ��slo}, viz p��t�
kapitolu.
Matice proch�zek a cest stromy zahrnuj� v�echny proch�zky nebo cesty dan�ho
stromu, zat�m co k�dov� matice strom� zahrnuj� pouze proch�zky (nebo cesty) z
ko�enu. U orientovan�ch strom� oba druhy matic jsou ve vztahu jako
\begin{equation}
{\bf C}{\bf S}_{\rm K}^{\rm T} = -{\bf W}^{\rm T}\;.
\end{equation}
Nap��klad
$$\begin{tabular}{rrrr|rrrrrr}
& & & &\ -1 & -1 & 0 & -1 & 0 & 0 \\
& & & & 1 & 0 & -1& 0 & -1& 0 \\
& & & & 0 & 1 & 1 & 0 & 0 & -1\\
& & & & 0 & 0 & 0 & 1 & 1 & 1 \\
\hline
& & & & & & & & &\\
1 & & & & -1 & -1 & 0 & -1 & 0 & 0 \\
1 & 1 & & & 0 & -1 & -1& -1 & -1& 0 \\
1 & 1 & 1 & & 0 & 0 & 0 & -1 & -1& -1\\
1 & 1 & 1 & 1 & 0 & 0 & 0 & 0 & 0 & 0 \\
\end{tabular}$$
\section{Inversn� matice lich�ch neorientovan�ch cykl�.}

\label{Inversn� matice lich�ch neorientovan�ch cykl�.}
Inciden�n� matice ${\bf G}$ jednoduch� neorientovan�ch cykl� $C_{lich�}$ m� ve sv�

kanonick� form� v ka�d� ��dce dv� n�sledn� 1,
\begin{equation}
g_{ii} = 1,\ g_{i,i+1} = 1\ [{\rm pokud}\i=(n + 1)\ {\rm potom}\ i= 1,\ g_{ij} =
0\ {\rm jinak}\;.
\end{equation}
Ob� kvadratick� formy je identick�, jejich prvky jsou
\begin{equation}
g^{\rm T}g_{ii} = 2,\ g^{\rm T}g_{i,i\pm 1} = 1\ [{\rm pokud}\ i = (n + 1) {\rm
potom}\ i = 1\;.
\end{equation}
Za�neme hled�n�m inverzn� matice kvadratick� formy matice cykl� ${\bf C}^{\rm T}
{\bf C}$. Je snadn� ji nal�zt pro mal� cykly, nap��klad pro 7 �lenn� cyklus tato
symetrick� matice $({\bf G}^{\rm T}{\bf G})$ za��n� jako
$$\begin{array}{cc}
{\bf G}^{\rm T}{\bf G} &
\left(
\begin{array}{rrrrrrr}
2 & 1 & 0 & 0 & 0 & 0 & 1 \\
1 & 2 & 1 & 0 & 0 & 0 & 0 \\
\vdots & \vdots & \vdots & \vdots & \vdots &
\vdots & \vdots
\end{array}
\right)\;.
\end{array}$$
Jej� inverzn� matic� $({\bf G}^{\rm T}{\bf G})^{-1}= {\bf C}^{\rm T}{\bf C} $
za��n� jako
$$\begin{array}{cc}
({\bf C}^{\rm T}{\bf C}) &
\left(
-5 & 7 & -5 & 3 & -1 & -1 & 3 \\
3 & -5 & 7 & -5 & 3 & -1 & -1 \\
\vdots & \vdots
\end{array}
\right)
\end{array}$$
Tato matice je kvadratickou formou z�kladn� matice ${\bf C}$ lich�ch cykl�, jej�
prvky jsou $c_{ij} = (-1)^{d(ij)}$. Horn� d(ij) indexy jsou vzd�lenosti vrchol� j
od diagon�ln�ho vrcholu i. Je tu k kladn�ch prvk� a $(k + 1)$ z�porn�ch prvk� v
ka�d� ��dce a sloupci, nap��klad
$$\begin{array}{cc}
${\bf C}$ &
\left(
+1 & -1& +1 & -1& -1 & +1& -1 \\
-1 & +1& -1& +1 & -1& -1 & +1 \\
\vdots & \vdots
\end{array}
\right)
\end{array}$$
Pon�vad� ${\bf C}$ je symetrick�
\begin{equation}
{\bf C}^{\rm T}{\bf C} = {\bf CC}^{\rm T} = {\bf C}^2\;.
\end{equation}
V kvadratick�ch form�ch znam�nka sousedn�ch prvk� jsou v�dy opa�n� a diference

jejich hodnot je v�dy 2. Tedy, kdy� se n�sob� ${\bf C}^{\rm T}{\bf C}$ s ${\bf
G}^{\rm T}{\bf G}$, dostaneme pro diagon�ln� prvky
$$1\times (2 - n) + 2\times na + 1\times (2 - n) = 4\;.$$
Pro mimodiagon�ln� prvky dostaneme
$$1\times[2(k - 1) - n] + 2\times(n - 2k) + 1\times[2(k + 1) - n] = 0\;.$$
Podobn� v�sledek se z�sk� tak� pro prost�edn� prvky $\pm(1, 1, -3)$ nebo $\pm(-3,
1, 1)$. Matice cykl� ${\bf C}$ m� po�adovanou vlastnost matice cykl�, toti� ${\bf
CG}\ \equiv {\bf 0}\ {\rm mod}\ 2$. Sousedn� prvky jsou v�t�inou $(\pm 1)$ a
pokud maj� stejn� znam�nko, potom jejich sou�et je 2. Sou�in je $2{\bf P}$, kde $
{\bf P}$ je jednotkov� permuta�n� matice cyklu. P��t� sou�in je
$${\bf CGG}^{\rm T} = 2({\bf P}+ {\bf P}^{\rm T})\;.$$
Tento v�sledek Se bude interpretovat v term�nech kolinearity a ortogonality

pozd�ji.
Tyto vlastnosti ��ste�n�ch sou�in� n�m dovoluj� definovat pseudoinversn� matice $

{\bf G}$ a ${\bf G}^{\rm T}$ z obou stran
\begin{equation}
{\bf G}^{-1}\ \hbox{zprava}\ = 1/4{\bf G}^{\rm T}{\bf C}^2 = \pm1/2{\bf CP}^{\rm
T}
\end{equation}
\begin{equation}
{\bf G}^{-1}\ \hbox{zleva}\ = 1/4{\bf C}^2{\bf C}^{\rm T}= \pm1/2{\bf P}^{\rm T}
{\bf C}\;.
\end{equation}
Permuta�n� matice ${\bf P}^{\rm T}$ m� jednotkov� prvky $p_{i,i+(n-1)/2}$. Pokud
n�sob� matici ${\bf C}$ zprava, permutuje jej� sloupce, pokud zleva, permutuje
jej� hrany. Pon�vad� matice ${\bf C}$ je symetrick�, v�sledky obou permutac� jsou
identick� a inciden�n� matice neorientovan�ho lich�ho cyklu m� pravou inverzn�
matic�. Mimo to, pokud matice cyklu p�sob� na kvadratickou formu ${\bf G}^{\rm T}
{\bf G}$ z obou stran, tak� ji diagonalizuje:
$${\bf CG}^{\rm T}{\bf GC}= 4{\bf I}\;.$$
\section{Inversn� matice neorientovan�ch cyklick�ch graf�}

\label{Inversn� matice Neorientovan�ch cyklick�ch graf�}
Existence inverzn�ch matic kvadratick� formy inciden�n� matice jednoduch�ch

neorientovan�ch cykl� bud� z�jem o mo�nosti nal�zt inverzn� matice t�chto
kvadratick�ch forem inciden�n�ch matic cyklick�ch graf�. Z obou kvadratick�ch
forem ${\bf G}^{\rm T}{\bf G}$ a ${\bf GG}^{\rm T}$ pouze matice men��ho rozm�ru
m�e m�t inverzn� matic�. To znamen�, �e pro grafy s dv�ma nebo v�ce cykly pouze
forma ${\bf G}^{\rm T}{\bf G}$ m�e b�t nesingul�rn�, proto�e ${\bf GG}^{\rm T}$ je
vy��ho rozm�ru.
\begin{figure}
\caption{P��klady neorientovan�ch nesingul�rn�ch cyklick�ch graf�}
\label{P��klady neorientovan�ch nesingul�rn�ch cyklick�ch graf�}
\put(10.00,10.00){\circle{4.00}}
\put(10.00,30.33){\circle{4.00}}
\put(25.00,20.00){\circle{4.00}}
\put(44.67,20.00){\circle{4.00}}
%\emline(45.00,20.00)(25.33,20.00)
\put(45.00,20.00){\line(-1,0){19.67}}
%\end
%\emline(25.33,20.00)(10.00,30.00)
\multiput(25.33,20.00)(-0.18,0.12){84}{\line(-1,0){0.18}}
%\end
%\emline(10.00,30.00)(10.00,10.00)
\put(10.00,30.00){\line(0,-1){20.00}}
%\end
%\emline(10.00,10.00)(25.00,20.00)
\multiput(10.00,10.00)(0.18,0.12){84}{\line(1,0){0.18}}
%\end
\put(28.33,40.00){\makebox(0,0)[cc]{A}}
\put(60.00,10.00){\framebox(20.00,20.00)[cc]{}}
%\emline(60.00,10.00)(80.00,30.00)
\multiput(60.00,10.00)(0.12,0.12){167}{\line(0,1){0.12}}
%\end
\put(60.00,30.00){\circle{4.00}}
\put(80.00,30.00){\circle{4.00}}
\put(60.00,10.00){\circle{4.00}}
\put(80.00,10.00){\circle{4.00}}
\put(99.67,10.00){\circle{4.00}}
%\emline(99.67,9.67)(99.67,30.00)
\put(99.67,9.67){\line(0,1){20.33}}
%\end
%\emline(99.67,30.00)(131.33,10.00)
\multiput(99.67,30.00)(0.19,-0.12){167}{\line(1,0){0.19}}
%\end
%\emline(131.33,10.00)(131.33,30.00)
\put(131.33,10.00){\line(0,1){20.00}}
%\end
%\emline(131.33,30.00)(99.67,10.00)
\multiput(131.33,30.00)(-0.19,-0.12){167}{\line(-1,0){0.19}}
%\end
\put(99.67,29.67){\circle{4.00}}
\put(115.67,20.00){\circle{4.00}}
\put(131.33,29.67){\circle{4.00}}
\put(131.33,10.33){\circle{4.00}}
\put(70.00,40.00){\makebox(0,0)[cc]{B}}
\put(115.00,40.00){\makebox(0,0)[cc]{C}}
\end{picture}
\end{figure}
N�kter� p��klady neorientovan�ch cyklick�ch graf� maj�c�ch inverzn� matice

kvadratick�ch forem se snadno nalezly (obr. 16.1). Graf A m� inverzn� matici obou
kvadratick�ch forem
$$\begin{array}{cc}
\begin{array}{c}
{\bf G}^{\rm T}{\bf G}\\
\\
\left(
\begin{array}{cccc}
2 & 1 & 1 & 0\\
1 & 2 & 1 & 0\\
1 & 1 & 3 & 1\\
0 & 0 & 1 & 1
\end{array}
\right)
\end{array} &
\begin{array}{c}
4{\bf G}^{\rm T}{\bf G}^{-1}\\
\\
\left(
\begin{array}{cccc}
3 &-1 &-1 & 1\\
-1 & 3 &-1 & 1\\
-1 &-1 & 3 &-3\\
1 & 1 &-3 & 7
\end{array}
\right)
\end{array}
\end{array}$$
$$\begin{array}{cc}
\begin{array}{c}
{\bf GG}^{\rm T}\\
\\
\left(
\begin{array}{cccc}
2 & 1 & 1 & 0\\
1 & 2 & 1 & 1\\
1 & 1 & 2 & 1\\
0 & 1 & 1 & 2
\end{array}
\right)
\end{array} &
\begin{array}{c}
2({\bf GG}^{\rm T})^{-1}\\
\\
\left(
\begin{array}{cccc}
2& -1 & -1 & 1\\
-1 & 2 & 0 & -1\\
-1 & 0 & 2 & -1\\
1 & -1 & -1 & 1
\end{array}
\right)
\end{array}
\end{array}$$
Graf B
$$\begin{array}{cc}
\begin{array}{c}
{\bf G}^{\rm T}{\bf G}\\
\\
\left(
\begin{array}{cccc}
3 & 1 & 1 & 1\\
1 & 2 & 0 & 1\\
1 & 0 & 2 & 1\\
1 & 1 & 1 & 3
\end{array}
\right)
\end{array} &
\begin{array}{c}
4({\bf G}^{\rm T}{\bf G})^{-1}\\
\\
\left(
\begin{array}{cccc}
2 & -1 & -1 & 0\\
-1& 3 & 1 & -1\\
-1& 1 & 3 & -1\\
0 & -1 & -1 & 2
\end{array}
\right)
\end{array}
\end{array}$$
Graf C
$$\begin{array}{cc}
\begin{array}{c}
{\bf G}^{\rm T}{\bf G}\\
\\
\left(
2 & 1 & 1 & 0 & 0\\
1 & 2 & 1 & 0 & 0\\
1 & 2 & 4 & 1 & 1\\
0 & 0 & 1 & 2 & 1\\
0 & 0 & 1 & 1 & 2
\end{array}
\right)
\end{array}
\begin{array}{c}
24({\bf G}^{\rm T}{\bf G})^{-1}\\
\\
\left(
17 &-7 & -3 & 1 & 1\\
-7 &17 & -3 & 1 & 1\\
-3 & -3 & 9 & -3 & -3\\
1 & 1 & -3 & 17 & -7\\
1 & 1 & -3 & -7 & 17
\end{array}
\right)
\end{array}
\end{array}$$
\section{Zobecn�n� Inverze Laplace-Kirchhoffov�ch matic}

\label{Zobecn�n� Inverze Laplace-Kirchhoffov�ch matic}
Laplace-Kirchhoffovy matice jsou pojmenovan� podle dvou proslul�ch v�dc�. Laplace

vy�e�il s pou�it�m t�chto matic pohyb nebesk�ch t�les, Kirchhoff vy�e�il s
pou�it�m t�chto matic pohyb elektron� v elektrick�ch obvod�.
Laplace-Kirchhoffovy matice jsou matice ${\bf S}^{\rm T}{\bf S}$. Maj� kladn�
diagon�ln� prvky a z�porn� mimodiagon�ln� prvky, kter� jsou vyv�eny jako
\begin{equation}
{\bf S}^{\rm T}{\bf S}{\bf J} = {\bf 0};\
{\bf J}^{\rm T}{\bf S}^{\rm T}{\bf S}= {\bf 0}\ .
\end{equation}
Laplace-Kirchhoffovy matice maj� jednu nulovou vlastn� hodnotu. Tu lze odstranit,

pokud p�id�me nebo ode�teme od Laplace-Kirchhoffovy matice n�sobek k jednotkov�
matice $k{\bf JJ}^{\rm T}$. Potom m�eme nal�zt inverzn� matici. Pokud p�id�me nebo
ode�teme od n� op�t n�sobek jednotkov� matice $k{\bf JJ}^{\rm T}$, dostaneme
zobecn�nou inverzn� matic� s vlastnostmi:
\begin{equation}
{\bf S}^{\rm T}{\bf S}[({\bf S}^{\rm T}{\bf S}+
k{\bf JJ}^{\rm T})^{-1} + k{\bf JJ}^{\rm T}] =
n{\bf I}- {\bf JJ}^{\rm T}
\end{equation}
Nap��klad
\begin{array}{c}
{\bf S}^{\rm T}{\bf S}\\
\\
\left(
\begin{array}{ccc}
1 & -1 & 0 \\
-1 & 2 & -1 \\
0 & -1 & 1
\end{array}
\right)
\end{array} &
\begin{array}{c}
({\bf S}^{\rm T}{\bf S}+{\bf JJ}^{\rm T})\\
\\
\left(
\begin{array}{ccc}
2 & 0 & 1 \\
0 & 3 & 0 \\
1 & 0 & 2
\end{array}
\right)
\end{array} &
\begin{array}{c}
({\bf S}^{\rm T}{\bf S}+{\bf JJ}^{\rm T})^{-1}\\
\\
\left(
\begin{array}{ccc}
2 & 0 & -1 \\
0 & 1 & 0 \\
-1 & 0 & 2
\end{array}
\right)
\end{array}
\end{array}$$
$$\begin{array}{c}
({\bf S}^{\rm T}{\bf S}+{\bf JJ}^{\rm T})^{-1})
+{\bf JJ}^{\rm T}\\
\\
\left(
\begin{array}{ccc}
3 & 1 & 0\\
1 & 2 & 1\\
0 & 1 & 3
\end{array}
\right)
\end{array}$$
To je mo�n� pon�vad� jednotkov� vektor ${\bf J}$ je nulov�m vlastn�m vektorem

matice ${\bf S}^{\rm T}{\bf S}$. Vzpome�te si, �e $n{\bf I}- {\bf JJ}^{\rm T}$ je
Laplace-Kirchhoffova matice �pln�ho grafu $K_n$.
Mezi nekone�n� mnoha zobecn�n�mi inverzn�mi maticemi ka�d� matice ${\bf S}^{\rm T}
{\bf S}$ existuje speci�ln� zobecn�n� inverzn� matice, kter� se z�sk� Moebiusovou
inverz� matice ${\bf S}^{\rm T}{\bf S}$.
Hlavn� podmatice $\delta_{j}{\bf S}^{\rm T}{\bf S}$, kde je vypu�t�na j-t� ��dka a
j-t� sloupec, jsou nesingul�rn� a maj� inverzn� matice. Pokud se tyto inverzn�
matice se�tou s ponech�n�m pr�zdn� j-t� ��dky a sloupce, dostaneme {\em
Eichingerovy matice} ${\bf E}$, kter� tak� maj� vlastnosti zobecn�n�ch inverzn�ch
matic:
\begin{equation}
{\bf E} = \sum_{j=1}^n \delta_{j}{\bf S}^{\rm T}{\bf S}
\end{equation}
\begin{equation}
{\bf S}^{\rm T}{\bf S}{\bf E} = n{\bf I} -{\bf JJ}^{\rm T}\;.
\end{equation}
Nap��klad jako shora
\begin{array}{c}
{\bf S}^{\rm T}{\bf S}\\
\\
\left(
\begin{array}{ccc}
1 & -1 & 0 \\
-1 & 2 & -1 \\
0 & -1 & 1
\end{array}
\right)
\end{array}
\begin{array}{c}
(\delta_1({\bf S}^{\rm T}{\bf S})^{-1}\\
\\
\left(
\begin{array}{ccc}
0 & 0 & 0 \\
0 & 1 & 1 \\
0 & 1 & 2
\end{array}
\right)
\end{array}
\begin{array}{c}
(\delta_2{\bf S}^{\rm T}{\bf S})^{-1}\\
\\
\left(
\begin{array}{ccc}
1 & 0 & 0 \\
0 & 0 & 0 \\
0 & 0 & 1
\end{array}
\right)
\end{array} &
\begin{array}{c}
(\delta_3{\bf S}^{\rm T}{\bf S})^{-1}\\
\\
\left(
\begin{array}{ccc}
2 & 1 & 0 \\
1 & 1 & 0 \\
0 & 0 & 0
\end{array}
\right)
\end{array}
\end{array}$$
$$\begin{array}{c}
{\bf E}\\
\\
\left(
\begin{array}{ccc}
3 & 1 & 0\\
1 & 2 & 1\\
0 & 1 & 3
\end{array}
\right)
\end{array}$$
Vlastn� hodnoty Eichingerov�ch matic jsou inverzn� vlastn� hodnoty p�vodn�

Laplace-Kirchhoffovy matice vyjma vlastn� hodnotu odpov�daj�c� nulov� vlastn�
hodnot�. Tato vlastn� hodnota je rovn� sou�tu ostatn�ch $(n-1)$ vlastn�ch hodnot.
\section{Technika zako�en�n�}
\label{Technika zako�en�n�}
V kapitole 13 jsme uk�zali, �e inciden�n� matice strom� jsou nesingul�rn�, a �e

maj� inverzn� matice $({\bf S}*)^{-1}$, k�dov� matice ${\bf C}$.
Zako�en�n� odstra�uje singularitu nejen matice strom� ale v�ech graf�. D�kaz je
induktivn� a je formulovan� pro pravou inverzn� matici. Matice ${\bf JJ}^{\rm T}$
je nulov� matice jak�koliv Laplace-Kirchhoffovy matice, pon�vad� jednotkov�
sloupec je jej�m nulov�m vlastn�m vektorem. Av�ak matice ${\bf JJ}^{\rm T}$
p�id�v� na m�sto perturbace 1 v dan� ��dce a nuly v odpov�daj�c�m sloupci.
Ko�enov� ��dka mus� b�t vyv�ena. V jin�ch ��dc�ch je jednotkov� sloupec nulov�m
vlastn� vektorem, 1 na diagon�le je vyvol�na dal��mi prvky ��ste�n� inverzn�
matice. Pon�vad� Laplace-Kirchhoffova matice je symetrick�, sou�in ��ste�n�
inverzn� matice se z�porn�mi mimodiagon�ln� prvky ko�enov� ��dky mus� d�vat -1. To
nech�v� nuly jako mimodiagon�ln� prvky.
V p�edchoz� sekci byla uk�z�na Moebiusova inverzn� matice Laplace-Kirchhoffovy

matice. To vy�aduje invertov�n� n submatic. Je dosta�uj�c� odstranit singularitu
Laplace-Kirchhoffovy matice zako�en�n�m pouze jednoho vrcholu, jednodu�e p�i�ten�m
1 (nebo jak�hokoliv ��sla) k jednomu jej�mu diagon�ln�mu prvku:
\begin{equation}
{(\delta_j\bf S}^{\rm T}{\bf S})^{-1} + {\bf JJ}^{\rm T} =
({\bf S}^{\rm T}{\bf S} + 1_{jj})^{-1}\;.
\end{equation}
Nap��klad
$$\begin{array}{cc}
\begin{array}{c}
({\bf S}^{\rm T}{\bf S} + 1_{11})_{C_4}\\
\\
\left(
\begin{array}{cccc}
3 & -1 & 0 & -1\\
-1 & 2 & -1 & 0\\
0 & -1 & 2 & -1\\
-1 & 0 & -1 & 2
\end{array}
\right)
\end{array} &
\begin{array}{c}
({\bf S}^{\rm T}{\bf S} + 1_{11})_{C_4})^{-1}\\
\\
\left(
\begin{array}{cccc}
1 & 1 & 1 & 1 \\
1 & 7/4 & 6/4 & 5/4 \\
1 & 6/4 & 8/4 & 6/4 \\
1 & 5/4 & 6/4 & 7/4
\end{array}
\right)\;.
\end{array}
\end{array}$$
V�ha orientovan�ch hran se sn�ila pro cykly $C_n$. Inverzn� matic� diference $
(\delta_1{\bf S}^{\rm T}{\bf S})^{-1}$ je v�dy matice ${\bf SS}^{\rm T}$
line�rn�ho �et�zce $L_n$, jeho� inverzn� matic� je kvadratick� forma ${\bf W}^{\rm
T}{\bf W}$ matice cest. �et�zec tvo�� nap�nac� strom. Jeho �tvercov� matice se
mus� rozlo�it do troj�heln�kov�ho tvaru a p�idat k matici ${\bf JJ}^{\rm T}$.
Pon�vad� ${\bf W}^{\rm T}{\bf W}$, jak byly definov�ny, d�vaj� $n{\bf I}$ jako
sou�in s ${\bf SS}^{\rm T}$, je nutn� d�lit n. Jako p��klad troj�heln�kov�
dekompozice
$$\begin{array}{c}
{\bf W}^{\rm T} \\
\\
\left(
1 & 1 & 1 & 0 & 0 & 0 \\
0 & 1 & 1 & 1 & 0 & 0 \\
0 & 0 & 1 & 0 & 1 & 1
\end{array}
\right)
\end{array}$$
\begin{array}{c}
{\bf W}^{\rm T}{\bf W}\\
\\
\left(
\begin{array}{ccc}
3 & 2 & 1 \\
2 & 4 & 2 \\
1 & 2 & 3
\end{array}
\right)
\end{array} & = &
\begin{array}{c}
Troj�heln�kov� dekompozice\\
\left(
\begin{array}{ccc}
\sqrt{3/4} & 0 & 0\\
\sqrt{1/3} & \sqrt{2/3} & 0\\
\sqrt{1/12} & \sqrt{1/6} & \sqrt{1/2}
\end{array}
\right)
\end{array}
\end{array}$$
Kdy� prvky matice ${\bf S}^{\rm T}{\bf S}$ se interpretuj� jako {\em vodivosti},
potom prvky inverzn� matice jsou {\em odpory} (nebo odporov� vzd�lenosti). Dva
soused�c� vrcholy jsou spojen� v kru�nici $C_n$ dv�ma zp�soby, bu� p��mo spojuj�c�
orientovanou hranou, nebo cestou $(n-1)$ orientovan�ch hran. Pokud v�echny
orientovan� hrany maj� odpor 1, potom vodivost obou spojen� je 1 a $1/(n-1)$.
Vodivost obvodu je $n/(n-1)$, v na�em p��klad� $4/3$. Dv� cesty mezi opa�n�mi
vrcholy v sud�ch cyklech maj� odpory $n/2$, jejich spojen� vodivost je $4/n$, v
na�em p��klad� $1$.
Technika zako�en�n� u strom� d�v� stejn� v�sledek jako k�dov� matice. N�sobnost k
orientovan�ch hran se m�e vyj�d�it jako opakov�n� hrany nebo v�en� orientovan�ch
hran. Tyto v�hy v inciden�n� matici mus� b�t odmocninami n�sobnosti k orientovan�
hrany.
Element�rn� v�po�ty ukazuj�, �e n�sobnost k orientovan�ch hran sni�uje k�d

vrcholu, do kter�ho jde orientovan� hrana, jako 1/k. Nap��klad strom
\begin{figure}
\unitlength 1.0mm
\put(10.33,10.00){\circle{4.00}}
\put(30.00,10.00){\circle{4.00}}
\put(50.00,10.00){\circle{4.00}}
%\emline(30.00,10.00)(50.00,10.00)
\put(30.00,10.00){\line(1,0){20.00}}
%\end
%\emline(10.33,8.67)(30.00,8.67)
\put(10.33,8.67){\line(1,0){19.67}}
%\end
%\emline(10.67,11.00)(30.00,11.00)
\put(10.67,11.00){\line(1,0){19.33}}
%\end
\end{picture}
\end{figure}
m� t�� k�dy odpov�daj�c� ko�en�m 1, 2, 3:
\begin{array}{c}
Ko�en\ 1\\
\\
\left(
\begin{array}{ccc}
1 & 0 & 0\\
1 & \sqrt{1/2} & 0 \\
1 & \sqrt{1/2} & 1
\end{array}
\right)
\end{array} &
\begin{array}{c}
Ko�en\ 2\\
\\
\left(
\begin{array}{ccc}
1 & 0 & 0 \\
1 & 1 & 0 \\
1 & 0 & \sqrt{1/2}
\end{array}
\right)
\end{array} &
\begin{array}{c}
Ko�en\ 3\\
\\
\left(
\begin{array}{ccc}
1 & 0 & 0 \\
1 & 1 & 0 \\
1 & 1 & \sqrt{1/2}
\end{array}
\right)
\end{array}
\end{array}\;.$$
\section{Vztahy Spekter graf� a komplement�rn�ch graf�}

\label{Vztahy Spekter graf� a komplement�rn�ch graf�}
Charakteristick� polynomi�ly Laplace-Kirchhoffov�ch matic lze nal�zt stejnou

technikou jako charakteristick� polynomi�ly matic sousedstv�, to je indexov�n�m
charakteristick�ch obr�zk�, ve kter�ch stupn� vrchol� $v_j$ p�edstavuj� smy�ky
nebo technikou La Verrier-Fad�jev-Frameovou.
Sou�et inverzn� matice Laplace-Kirchhoffovy submatice $(\delta{\bf S}^{\rm T}{\bf

S})^{-1}$ tvo�� zobecn�nou inverzn� matici ${\bf E}$ Laplace-Kirchhoffovy matice
d�vaj�c� jako sou�in Laplace-Kirchhoffovy matici �pln�ho grafu ${\bf S}^{\rm T}
{\bf S}_K$:
\begin{equation}
{\bf S}^{\rm T}{\bf S}{\bf E}= {\bf S}^{\rm T}{\bf S}_K\;.
\end{equation}
Zobecn�n� inverzn� matice ${\bf E}$ Laplace-Kirchhoffovy matice je identick� s

matic� ${\bf B}_{n-2}$ La Verrier-Fad�jev-Frameovy techniky
\begin{equation}
{\bf S}^{\rm T}{\bf S} = ({\bf S}^{\rm T}{\bf S})_n
-a_1({\bf S}^{\rm T}{\bf S})^{n-1}\;,
\end{equation}
kde $a_1$ je koeficient charakteristick�ho polynomi�lu a matice $({\bf S}^{\rm T}

{\bf S})_n = ({\bf S}^{\rm T}{\bf S}){\bf B}_{n-1}$. Frameovy matice ${\bf B}$ se
z�skaj� jako ${\bf B}_n = ({\bf S}^{\rm T}{\bf S})_n - a_n{\bf I}$. Posledn�
Frameova matice je ${\bf B}_n = ({\bf S}^{\rm T}{\bf S}_n - a_n{\bf I}) = {\bf
0}$. To znamen�, �e
\begin{equation}
{\bf B}_{n-1} = 1/a_{n-1}({\bf S}^{\rm T}{\bf S})^{-1}\;.
\end{equation}
U Laplace-Kirchhoffovy matice $a_n = 0$, tedy $({\bf S}^{\rm T}{\bf S})_n = {\bf
0}$. Tedy ${\bf B}_{n-1} = ({\bf S}^{\rm T}{\bf S})^{-1}$, a $ a_{n-1} = n$. Z
toho plyne, �e
\begin{equation}
{\bf E}= {\bf B}_{n-2}\ {\rm a}\{\bf E}({\bf S}^{\rm T}{\bf S})^2 =
n{\bf S}^{\rm T}{\bf S}\;.
\end{equation}
Mimo to, pokud Laplace-Kirchhoffova matice ${\bf S}^{\rm T}{\bf S}_K$ grafu $G_n$
se n�sob� $({\bf E}- {\bf I})$, z�sk� se Laplace-Kirchhoffova matice dopl�kov�ho
grafu $\overline{G}$. Z t�chto v�sledk� plyne vztah vlastn�ch hodnot $\lambda_j$
odpov�daj�c� Laplace-Kirchhoffovy matice:
\begin{equation}
{\bf E}(\lambda_j ) = {\bf S}^{\rm T}{\bf S}(n/\lambda_j)\
{\rm a}\ {\bf S}^{\rm T}{\bf S}(\overline{G})(\lambda_j)
= {\bf S}^{\rm T}{\bf S}(G)(n -\lambda_j)\;.
\end{equation}
Vlastn� hodnoty Laplace-Kirchhoffov�ch matic p�r� komplement�rn�ch graf� mus� b�t

komplement�rn�, aby jejich sou�ty daly vlastn� hodnoty �pln�ho grafu $K_n$.
Nap��klad hv�zda $S_n$ je dopl�kov�m grafem �pln�ho grafu $K_{n-1}$. Jej� spektrum
je $[n, 1^{n-2}, 0]$, co� je dopl�kem ke spektrum $[0, (n - 1)^{n-2}, 0]$ Laplace-
Kirchhoffovy matice �pln�ho grafu s $(n -1)$ vrcholy.
\section{Sou�iny Laplace-Kirchhoffov�ch matic}

\label{Sou�iny Laplace-Kirchhoffov�ch matic}
Dva grafy se pova�uj� za ekvivalentn�, pokud jejich matice mohou b�t vz�jemn�
transformovan� symetrick�mi permutacemi s jednotkov�mi permuta�n�mi maticemi ${\bf
P}$: ${\bf M}_{G_i} = {\bf PM}_{G_j}{\bf P}^{\rm T}$. Vyst�v� zaj�mav� probl�m: V
jak�m vztahu jsou vlastn� hodnoty odpov�daj�c�ch matic p�i takov�ch operac�ch. Je
obvykl� uspo��dat vlastn� hodnoty v vzestupn�m nebo sni�uj�c�m se uspo��d�n�,
av�ak pokud se matice permutuje, potom by se tak� m�ly jej� vlastn� hodnoty
permutovat, aby se dostaly rozd�ln� sou�iny a tedy nemohou b�t ve v�ech
ekvivalentn�ch grafech uspo��d�ny podobn� jako v kanonick� form� v vzestupn�m nebo
klesaj�c�m po��dku.
To znamen�, �e lze definovat {\em orbitu vlastn�ch hodnot}, jej� objem je ur�en
n�sobnostmi vlastn�ch hodnot.
Kdy� n�sob�me Laplace-Kirchhoffovy matice dvan�cti rozd�ln� ozna�en�ch line�rn�

�et�zc� $L_4$, dostaneme 3 rozd�ln� v�sledky v z�vislosti na po�tu spole�n�ch
orientovan�ch hran a dan� permutaci. Z t�chto t�� se zaj�m�me o dva extr�mn�
p��pady:
$$\begin{array}{cc}
\hbox {3 spole�n� orientovan� hrany}\ &
\left(
\begin{array}{cccc}
2 & -3 & 1 & 0\\
-3 & 6 & -4 & 1\\
1 & -4 & 6& -3\\
0 & 1 & -3& 2
\end{array}
\right)\;.
\end{array}$$
Stopa je sou�tem �tverc� vlastn�ch hodnot $(2 + 2^{1/2})^2 + 2^2 + (2 - 2^{1/2})^2

= 16$.
$$\begin{array}{cc}
\hbox {��dn� spole�n� orientovan� hrana}\ &
\left(
\begin{array}{cccc}
2 &-1 &-1& 0 \\
-1 & 2 & 0 &-1 \\
-1 & 0 & 2& -1 \\
0 &-1 &-1 & 2
\end{array}
\right)\;.
\end{array}$$
$L_4$ je samo se dopl�uj�c� graf a v sou�inu dvou samo se dopl�uj�c�ch graf� se

vlastn� hodnoty jsoun n�sob� v opa�n�m uspo��d�n� jako vlastn� hodnoty ve �tverci
$$\begin{tabular}{|l|rrrr|}
\hline
Spektrum $(L_4)$ & $2+2^{1/2}$ & 2 & $2-2^{1/2}$ & 0 \\
Spektrum $(L_4)$ & $2-2^{1/2}$ & 2 & $2+2^{1/2}$ & 0 \\
\hline
Spektrum $(C_4)$ & 2 & 4 & 2 & 0 \\
\hline
\end{tabular}$$
Matice sou�inu je Laplace-Kirchhoffova matice cyklu $C_4$ a jej� vlastn� hodnoty

nejsou uspo��dan�, pon�vad� samotn� cykl je permutovan� ze sv� standardn� formy.
V�sledek lze formulovat jako teor�mu: Pokud se Laplace-Kirchhoffova matice grafu s

jednoduch�mi orientovan�mi hranami n�sob� Laplace-Kirchhoffovou matic� sv�ho
dopl�kov�ho grafu, vlastn� hodnoty sou�inu matic jsou vlastn�mi hodnotami p�vodn�
Laplace-Kirchhoffova matice n�soben� vlastn�mi hodnotami jej�ho dopl�kov�ho grafu
vzat�mi v inverzn�m uspo��d�n�, vyjma nulovou vlastn� hodnotu.
D�kaz: Z dopl�kov�ch vlastnost� obou Laplace-Kirchhoffova matic plyne, �e jejich

mimodiagon�ln� prvky tvo��c� matice sousedstv� ${\bf A}$ nemaj� ��dn� ��inek na
stopu sou�inu, $Tr[{\bf A}(G){\bf A}\overline{(G)}] = 0$. Tedy diagon�ln� prvky
sou�inu jsou $v_j[(n - 1) - v_j]$ a sou�asn� stopa je podle teor�mu sou�tem
vlastn�ch hodnot sou�in� $\lambda_j(n-\lambda_j)$:
\begin{equation}
Tr({\bf S}^{\rm T}{\bf S}\overline{({\bf S}^{\rm T}{\bf S}})
= \sum_{j=1}^n [(n - v_j)- v_j^2] = \\
\sum_{j=1}^n[(n\lambda_j - \lambda_j^2)
\end{equation}
Stopa Laplace-Kirchhoffovy matice se sou�asn� rovn� sou�tu stup�� vrchol� $\Sigma

v_j$ a sou�tu vlastn�ch hodnot $\Sigma\lambda_j$ a stopa �tverce Laplace-
Kirchhoffova matice s jednoduch�mi orientovan�mi hranami je
\begin{equation}
Tr([{\bf S}^{\rm T}{\bf S}]^2) = \sum_{j=1}^n (v_j^2 + v_j)
= \sum_{j=1}^n\lambda_j^2,
\end{equation}
tedy
\begin{equation}
Tr({\bf S}^{\rm T}{\bf S}\overline{{\bf S}^{\rm T}{\bf S}}) =
nTr({\bf S}^{\rm T}{\bf S}) - Tr([{\bf S}^{\rm T}{\bf S}]^2)\;.
\end{equation}
Vych�zeje z dopl�kov�ho grafu a jeho Laplace-Kirchhoffovy matice a vlo�en�m $(n -1

- v_j)$ dostaneme stejn� v�sledek.
D�kaz vyu�il vlastnosti grafov�ch matic s jednoduch�mi orientovan�mi hranami,

av�ak vztah mezi vlastn�mi hodnotami plat� tak� pro multigrafy a jejich
komplement�rn� grafy, jak se vypo��t� ze vztahu
\begin{equation}
\overline{{\bf S}^{\rm T}{\bf S}}
= {\bf S}^{\rm T}{\bf S}({\bf E}- {\bf I})\;.
\end{equation}
To je diference
\begin{equation}
\overline{{\bf S}^{\rm T}{\bf S}}
= ({\bf S}^{\rm T}{\bf S})_K -{\bf S}^{\rm T}{\bf S}\;.
\end{equation}
Nap��klad
$$\begin{tabular}{cccc|ccc}
& & & &\multicolumn{3}{c}{$\overline{{\bf S}^{\rm T}{\bf S}}$}\\
& & & & & & \\
& & & &\ -1 & 1 & 0\\
& & & &\ 1 & 0 & -1\\
& & & &\ 0 & -1 & 1\\
\hline
& & & & & & \\
${\bf S}^{\rm T}{\bf S}$ & 3 & -2 & -1 & -5 & 4 & 1 \\
& -2 & 2 & 0 & 4 & -2 & -2 \\
& -1 & 0 & 1 & 1 & -2 & 1
\end{tabular}$$
$$\begin{tabular}{|l|ccc|}
\hline
Spektrum ${\bf S}^{\rm T}{\bf S}$ & $3+3^{1/2}$ &
$3- 3^{1/2}$ & 0 \\
Spektrum $\overline{{\bf S}^{\rm T}{\bf S}}$ & $-3^{1/2}$ &
$3^{1/2}$ & 0 \\
\hline
& & & \\
Spektrum ${\bf S}^{\rm T}{\bf S}\overline{{\bf S}^{\rm T}{\bf S}}$ &
$ -(3+27^{1/2})$ & $27^{1/2} -3$ & 0 \\
\hline
\end{tabular}$$
D�kaz lze zjednodu�it s pou�it�m form�ln� notace:
\begin{eqnarray}
[{\bf S}^{\rm T}{\bf S}]^2 + \overline{{\bf S}^{\rm T}{\bf S}} =
{\bf S}^{\rm T}{\bf S} \\
({\bf S}^{\rm T}{\bf S} + \overline{{\bf S}^{\rm T}{\bf S}}) =
{\bf S}^{\rm T}{\bf S}({\bf S}^{\rm T}{\bf S})_K = \\
{\bf S}^{\rm T}{\bf S}(n{\bf I}-{\bf JJ}^{\rm T}) = \\
n{\bf I}{\bf S}^{\rm T}{\bf S}+ {\bf 0}= n{\bf S}^{\rm T}{\bf S}\;.
\end{eqnarray}
Nebo
\begin{equation}
Sp(\lambda_j^2 + \lambda_j[n - \lambda_j]) = nSp(\lambda_j)\;.
\end{equation}
Jednotkov� vektor-sloupec ${\bf J}$ nebo jednotkov� vektor-��dka ${\bf J}^{\rm T}$
jsou nulov�mi vlastn�mi vektory Laplace-Kirchhoffov�ch matic v�ech graf� a
Laplace-Kirchhoffovy matice v�ech subgraf� �pln�ho grafu $K_n$ nejsou
ortonorm�ln� vlastn� vektory sv� Laplace-Kirchhoffovy matice.
D�sledkem vlastnost� sou�in� vlastn�ch hodnot je, �e spektra samo se dopl�uj�c�ch
graf� (jejich Laplace-Kirchhoffov�ch matic) mus� b�t symetrick�, vyjma jejich
nulovou vlastn� hodnotu:
\begin{equation}
n/2 \pm( -\lambda_jn/2)\;.
\end{equation}
\section{\ Syst�my line�rn�ch rovnic}

\label{Syst�my line�rn�ch rovnic}
Soustavu $n$ rovnic s $n$ nezn�m�mi lze zapsat v maticov� form� jako
\begin{equation}
{\bf Mx}= {\bf b}\;.
\end{equation}
Matice koeficient� se n�sob� vektorem sloupcem ${\bf x}$ a d�v� vektor sloupec $
{\bf b}$.
Soustava rovnic m� �e�en�, pokud matice ${\bf M}$ nen� singul�rn�. Potom
\begin{equation}
{\bf x} = {\bf M}^{-1}{\bf b}.
\end{equation}
Nalezneme inverzn� matici a jej�m n�soben�m s vektorem {\bf b} bychom m�li dostat
nezn�m�.
Jinou mo�nost�, jak vy�e�it soustavu v p��pad�, �e matice ${\bf M}$ nen�
singul�rn� a jej� determinant nen� nulov�, je Cramerova technika. Konstruujeme
blokovou matici ve tvaru
\begin{equation}
\left(
\begin{array}{cc}
{\bf M}& {\bf b} \\
{\bf J} & \Sigma x_j
\end{array}
\right)\;.
\end{equation}
Posledn� sloupec t�to matice s $m = (n+1)$ ��dkami a sloupci je line�rn� kombinace

prvn�ch n sloupc�. V�hy jsou dan� prvky vektoru ${\bf x}$. To plat� tak� pro m--
tou ��dku. Determinant blokov� matice je nula a tedy, kdy� jej rozvineme podle
posledn� ��dky dostaneme
\begin{equation}
\Sigma x_j = \Sigma A_{mj}/det(M)\;.
\end{equation}
$A_{mj}$ je minor. Prvky $x_j$ jsou jednodu�e odpov�daj�c� pod�ly determinant�.

Nev�hodou t�to techniky je, �e vy�aduje mnoho v�po�t�. Jin� nev�hoda nen� obvykle
z�ejm�.
Pokud ka�d� ��dka m� sv�j vlastn� vektor vah nebo pokud vektor ${\bf b}$ se
kombinuje s vektorem chyb, potom vektor ${\bf x}$ m�e b�t daleko od v�ech vektor�
${\bf x}_j$. Nap��klad matice
$$\left(
12 & 4 & 3 & 2 & 1\\
14 & 5 & 5 & 3 & 2\\
14 & 5 & 5 & 4 & 1\\
16 & 6 & 6 & 6 & 3\\
16 & 6 & 8 & 4 & 3
\end{array}
\right)$$
m� dob�e definovanou inverzn� matic� a d�v� pro vektor ${\bf b} = (32, 46, 45, 64,
62)^{\rm T}$ jako �e�en� vektor ${\bf x}= (1, 1, 2, 3, 4)^{\rm T}$. Zaveden�m
vektoru chyb ${\bf r} = (2, 0, 0, 0, 0) ^{\rm T}$, kter� d�v� vektor ${\bf b} =
(34, 46, 45, 64, 62)^{\rm T}$, vektor ${\bf b}$ se zm�n� na $(8.5, -24, 4, 5,
6)^{\rm T}$. To znamen�, �e mal� chyba indukovala chybu vkl�dan�ho vektoru $(7.5,
-25, 2, 2, 2)^{\rm T}$, kter� �pln� deformovala spr�vn� vektor, nebo m�lo zm�n�n�
zvl�tn� vektor ${\bf x}$ deformoval v�sledek pro cel� svazek s identick�mi
vektory. Tato vlastnost vektorov�ch syst�m� je velmi ne��astn�, proto�e nem�eme
b�t jisti, pokud nezn�me p�esn� hodnoty, pouze s pou�it�m p�ibli�n�ch hodnot, �e
na�e rekonstrukce odpov�d� p�vodn�m hodnot�m.
\chapter{matice vzd�lenost�}
\label{matice vzd�lenost�}
\section{�vod}
\label{�vod 17}
Vzd�lenosti u� byly zm�n�n�, av�ak nyn� jejich matice budou studov�ny

systematicky, s pou�it�m v�ech nich znalost�.
M�eme se pohybovat mezi dv�ma body i a j po rozd�ln�ch cest�ch. D�lky cest z�vis�
na okolnostech, jako na dostupnosti cest, nebo prost�edc�ch transportu. D�lka
cesty mezi body i a j je {\em vzd�lenost} $d_{ij}$.
{\em Topologick� matice vzd�lenost�} ${\bf D}$ jsou definov�ny jako matice,
jejich� mimodiagon�ln� prvky jsou vzd�lenosti $d_{ij}$. Tyto prvky po��taj� po�et
orientovan�ch hran (neorientovan�ch hran) mezi vrcholy i a j v grafu. To je
nejmen�� po�et hran nebo orientovan�ch hran, kter� se mus� proj�t na proch�zce
nebo cest� mezi ob�ma vrcholy. To je d�le�it� v grafech s cykly, kde existuje v�ce
proch�zek nebo cest. Vzd�lenosti mezi nespojit�mi bloky jsou definovan� jako
nekone�n�.
Takov� matice vzd�lenost� se pou��valy k charakterizaci graf� v teorii graf� a

nikdo se nestaral, jak� je v�znam vzd�lenost� z�skan�ch jednoduch�m po��t�n�m
hran. Pak se zavedly matice vzd�lenost� m��c� euklidovsk� geometrick� vzd�lenosti
odpov�daj�c�ch vrchol� a zavedly se tak� v chemii matice s recipro�n�mi hodnotami
vzd�lenost�.
Topologick� matice vzd�lenost� ${\bf D}$ grafu m� stejn� jednotkov� prvky jako
jeho matice sousedstv� ${\bf A}$. Ob� matice se z�skaj� stejnou operac� popsanou v
podkapitole 12.8 z matice koordin�t.
Probl�m se demonstruje na p��klad� koordin�t �ty� bod� na vrcholech pravideln�ho

�ty�st�nu, nata�en�ho p��mo na osy nebo navinut�ho cik-cak na jednotkovou krychli.
Existuj� t�i odpov�daj�c� kvadratick� formy t�� matic koordin�t ${\bf CC}^{\rm T}$
$$\begin{array}{cc}
\begin{array}{c}
{\bf A} \\
{\bf I}^2 \\
\\
\left(
\begin{array}{cccc}
1 & 0 & 0 & 0 \\
0 & 1 & 0 & 0 \\
0 & 0 & 1 & 0 \\
0 & 0 & 0 & 1
\end{array}
\right)
\end{array}
&
\begin{array}{c}
{\bf B} \\
\left(
\begin{array}{cccc}
0 & 1 & 2 & 3
\end{array}
\right)\\
\\
\left(
\begin{array}{cccc}
0 & 0 & 0 & 0 \\
0 & 1 & 2 & 3 \\
0 & 2 & 4 & 6 \\
0 & 3 & 6 & 9
\end{array}
\right)
\end{array}
\end{array}$$
$$\begin{array}{cc}
\begin{array}{c}
\\
\\
{\bf C} \\
\\
\left(
\begin{array}{ccc}
0 & 0 & 0 \\
1 & 0 & 0 \\
1 & 1 & 0 \\
1 & 1 & 1
\end{array}
\right)
\end{array} &
\begin{array}{c}
\left(
\begin{array}{cccc}
0 & 0 & 0 & 0 \\
0 & 1 & 1 & 1 \\
0 & 1 & 2 & 2 \\
0 & 1 & 2 & 3
\end{array}
\right)\;.
\end{array}
\end{array}$$
P�i n�soben� kvadratick�ch forem t�chto matic koordin�t s r�me�kem ${\bf S}^{\rm
T}(*){\bf S}$, kde ${\bf S}^{\rm T}$ je matic�
$$\left(
-1 &-1& 0 &-1& 0 & 0 \\
1 &0& -1 & 0 &-1 & 0 \\
0 & 1& 1 & 0& 0 &-1 \\
0 & 0& 0 & 1 & 1 & 1
\end{array}
\right)\;,$$
naleznou se vzd�lenosti (rozd�ly koordin�t) mezi �ty�i body v rozd�ln�

konfiguraci. Tyto vzd�lenosti se objev� jako {\em diagon�ln� prvky} odpov�daj�c�ch
sou�in�. Jsou to $(2, 2, 2, 2, 2, 2)$, $(1, 4, 1, 9, 4, 1)$ a $(1, 2, 1, 3, 2,
1)$. Ve v�ech p��padech tato ��sla jsou �tverce euklidovsk�ch vzd�lenost�.
Tyto diagon�ly $\Delta_D$ $n(n-1)/2$ vzd�lenost� se redukuj� do n rozm�rn�

�tvercov� matice or�mov�n�m inciden�n� matic� �pln�ho grafu
\begin{equation}
{\bf S}^{\rm T}\Delta_D{\bf S}= {\bf Q} - {\bf D}\;,
\end{equation}
kde ${\bf Q}$ je diagon�ln� matice ��dkov�ch nebo sloupcov� sou�t� prvk�
vzd�lenost� vrcholu i ke v�em jin�m vrchol�m. Z�porn� mimodiagon�ln� prvky ukazuj�
vzd�lenosti mezi odpov�daj�c�mi p�ry vrchol�:
$$\begin{array}{cc}
\begin{array}{c}
{\bf A} \\
\\
\left(
\begin{array}{cccc}
3 & -1& -1& -1\\
-1 & 3 & -1 & -1 \\
-1 & -1 & 3 & -1 \\
-1 & -1 & -1 & 3
\end{array}
\right)
\end{array}
& \begin{array}{c}
{\bf B} \\
\\
\left(
\begin{array}{cccc}
13 & -1 & -4 & -9 \\
-1 & 6 & -1 & -4 \\
-4 & -1 & 6 & -1 \\
-9& -4& -1 & 13
\end{array}
\right)
\end{array}
\end{array}$$
$$\begin{array}{c}
${\bf C}$ \\
\\
\left(
\begin{array}{cccc}
6 & -1 & -2 & -3 \\
-1 & 4 & -1 & -2 \\
-2 & -1 & 4 & -1 \\
-3 & -2 & -1 & 6
\end{array}
\right)\;.
\end{array}$$
Prv� matice ${\bf A}$ je identick� s Laplace-Kirchhoffovou matic� �pln�ho grafu

$K_4$. Druh� matice ${\bf B}$ odpov�d� �tverc�m Euklidovsk�ch vzd�lenost� mezi
koordin�tami ��seln� osy. Mimodiagon�ln� prvky t�et� matice ${\bf C}$ jsou
identick� s topologickou matic� vzd�lenost� $L_4$.
\section{Vlastnosti matice vzd�lenost�}

\label{Vlastnosti matice vzd�lenost�}
Topologick� matice vzd�lenost� ${\bf D}$ strom� maj� zaj�mavou vlastnost. Byla
objevena dosti ned�vno Rutherfordem. Zjistil, �e ${\bf D}$ je vnit�n� inverzn�
matic� kvadratick� formy inciden�n� matice
\begin{equation}
{\bf S}{\bf D}{\bf S}^{\rm T}= -2{\bf I}\;.
\end{equation}
\label{S}
Rozm�rnost matice vzd�lenost� je sn�ena t�mto or�mov�n�m na rozm�rnost mno�iny

orientovan�ch hran $(n-1)$. Prvky prv�ho sou�inu, nap��klad ${\bf D}{\bf S}^{\rm
T}$, jsou rozd�ly vzd�lenost� $(BJ - BK) - (AJ - AK)$. Tato diference u
acyklick�ch graf� je jen vzd�lenost� mezi vrcholy spojen�mi jedou orientovanou
hranou, to znamen�, �e je $\pm 1$, podle orientace orientovan� hrany. V druh�m
sou�inu dostaneme op�t diference. V�sledkem je druh� diference, kter� je z�porn�.
Interpretujeme toto sch�ma diferenc� jako symptom ortogonality (n-1) orientovan�ch

hran ve stromech. Sch�ma diferenc� se v�emi orientovan�mi hranami v �pln�m grafu
\begin{equation}
{\bf S}_K{\bf D}{\bf S}^{\rm T}_K
\end{equation}
ur�uje polohy vrchol� v prostoru. P��klady matic vzd�lenost� shora d�vaj�

n�sleduj�c� rozd�ly
$$\begin{array}{c}
${\bf A}$ \\
\\
\left(
\begin{array}{rrrrrr}
-2 & -1 & 1 & -1 & -1 & 0 \\
-1 & -2 & -1 & -1 & 0 & 1 \\
1 & -1 & -2 & 0 & -1 & -1 \\
-1 & -1 & 0 & -2 & -1 & -1 \\
1 & 0 & -1 & -1 & -2 & -1\\
0 & 1 & -1 & -1 & -1 & -2
\end{array}
\right)
\end{array}$$
$$\begin{array}{c}
${\bf B}$ \\
\\
\left(
-2 & -4 & -2 & -6 & -4 & -2\\
-4 & -8 & -4 & -12 & -8 & -4 \\
-2 & -4 & -2 & -6 & -4 & -2 \\
-6& -12& -6 & -18 & -12 & -6\\
-4 & -8 & -4 & -12 & -8 & -4 \\
-2 & -4 & -2 & -6 & -4 & -2
\end{array}
\right)
\end{array}$$
$$\begin{array}{c}
${\bf C}$ \\
\\
\left(
-2 & -2 & 0 & -2 & 0 & 0 \\
-2 & -4 & -2 & -4 & -4 & -2 \\
0 & -2 & -2 & -2 & -2 & 0 \\
-2 & -4 & -2 & -6 & -4 & -2 \\
0 & -2 & -2 & -4 & -4 & -2 \\
0 & 0 & 0 & -2 & -2 & -2
\end{array}
\right)\;.
\end{array}$$
Anal�za sch�mat diferenc� ukazuje, �e diagon�ln� prvky jsou dvojn�sobky d�lek

odpov�daj�c�ch orientovan�ch hran. Mimodiagon�ln� prvky se interpretuj� jako
kosiny �hl� mezi odpov�daj�c�mi orientovan�mi hranami:
\begin{equation}
\cos A = (b^2 + c^2 - a^2)/2bc.
\end{equation}
\label{cos}
Po normalizaci diagon�ln�ch prvk� dostaneme v p��pad� A na diagon�le 1.

Mimodiagon�ln� prvky jsou 1, 0, -1. Kdy� se d�l� $2\times1\times1$ daj� $0.5, 0,
-0.5$. Tyto hodnoty jsou kosiny $60^0, 90^0$ a $120^0$. To jsou �hly mezi hranami
v pravideln�m �ty�st�nu.
Po normalizaci diagon�ln�ch prvk� dostaneme v p��pad� B na diagon�le vzd�lenosti

1, 4 a 9. Jejich odmocniny jsou 1, 2 a 3, vzd�lenosti na p��mce. Mimodiagon�ln�
prvky jsou $-2,\ -4,\ -6,\ -8,$ a $-12$. Kdy� se d�l� odpov�daj�c�mi diagon�ln�mi
prvky jako $2\times1\times1$, $2\times1\times2$, $2\times1\times3$,
2\times2\times2$ a $2\times2\times3$, pod�l je v�dy 1. To je kosinus $0^0$,
v�echny vzd�lenosti mezi body jsou koline�rn�. To odpov�d� konfiguraci p��mky.
V p��pad� B dostaneme na diagon�le po normalizaci diagon�ln�ch prvk� 1, 2 a 3.

Jedna je strana krychle, odmocnina 2 je diagon�la jej� strany a odmocnina 3 je
jej� vnit�n� diagon�la. Mimodiagon�ln� prvky jsou $0,\ -2,$ a $-4$. Jsou d�leny
odpov�daj�c�mi diagon�ln�mi prvky jako $2\times1\times\sqrt{2}$,
$2\times\sqrt{2}\times\sqrt{2}$ a $2\times\sqrt{2}\times\sqrt{3}$. To jsou kosiny
$35.26^0, 45^0$ a $90^0$. To jsou �hly mezi orientovan�mi hranami v 3 rozm�rn�
krychli, jak je pot�eba.
\section{Ulo�en� graf�}
\label{Ulo�en� graf�}
Pokud interpretujeme vzd�lenosti p�es orientovan� hrany jako �tverce euklidovsk�ch

geometrick�ch vzd�lenost�, potom m�eme studovat konfigurace graf� ulo�en�ch do
grafov�ho prostoru. T�i konfigurace line�rn�ho �et�zce u� byly zm�n�n�.
Topologick� konfigurace strom� se z�skaj� z k�dov� matice a v�echny orientovan�

hrany ve stromech jsou ortogon�ln�.
Konformace cykl� se sud�m po�tem vrchol� jsou zaj�mav�. Cykl $C_4$ tvo�� tverec,
ka�d� z jeho �ty� orientovan�ch hran je ortogon�ln� se sv�mi ob�ma sousedkami a
koline�rn� se �tvrtou orientovanou hranou
$$\begin{array}{cc}
\begin{array}{c}
{\bf D}_{C_{4}} \\
\\
\left(
\begin{array}{cccc}
0 & 1 & 2 & 1\\
1 & 0 & 1 & 2\\
2 & 1 & 0 & 1\\
1 & 2 & 1 & 0
\end{array}
\right)
\end{array}
& \begin{array}{c}
{\bf S}{\bf D}_{C_{4}}{\bf S}^{\rm T} \\
\\
\left(
\begin{array}{cccc}
-2 & 0 & 2 & 0\\
0& -2 & 0 & 2\\
2& 0& -2 & 0\\
0 & 2 & 0& -2
\end{array}
\right)\;.
\end{array}
\end{array}$$
Cykl $C_4$ ohnut� na pravideln� �ty�st�n s matic� vzd�lenost� odpov�daj�c� matici

vzd�lenost� �pln�ho grafu $K_4$ d�v� jin� maticov� �hly. Soused�c� orientovan�
hrany tvo�� 60-stup�ov� �hly a ka�d� orientovan� hrana je ortogon�ln� ke sv�
protilehl� orientovan� hran�. Ty tvo�� p�r, kter� nem� ��dn� spole�n� vrchol.
$$\begin{array}{cc}
\begin{array}{c}
{\bf D}_{K_{4}} \\
\\
\left(
\begin{array}{cccc}
0 & 1 & 1& 1 \\
1 & 0 & 1 & 1 \\
1 & 1 & 0 & 1 \\
1 & 1 & 1 & 0
\end{array}
\right)
\end{array}
& \begin{array}{c}
{\bf S}{\bf D}_{K_{4}}{\bf S}^{\rm T} \\
\\
\left(
\begin{array}{cccc}
-2 & 1 & 0 & 1\\
1& -2 & 1 & 0\\
0 & 1 &-2 & 1\\
1 & 0 & 1 &-2
\end{array}
\right)\;.
\end{array}
\end{array}$$
\begin{figure}
\caption{T�i um�st�n� cyklu $C_6$}
\label{T�i um�st�n� cyklu $C_6$}
\put(10.33,10.00){\circle{4.00}}
\put(30.00,9.67){\circle{4.00}}
\put(10.33,30.00){\circle{4.00}}
\put(30.00,29.67){\circle{4.00}}
\put(25.33,25.00){\circle{4.00}}
\put(45.00,24.67){\circle{4.00}}
\put(25.33,45.00){\circle{4.00}}
\put(45.00,44.67){\circle{4.00}}
\put(70.67,10.00){\circle{4.00}}
\put(90.33,9.67){\circle{4.00}}
\put(70.67,30.00){\circle{4.00}}
\put(90.33,29.67){\circle{4.00}}
\put(85.67,25.00){\circle{4.00}}
\put(105.33,24.67){\circle{4.00}}
\put(85.67,45.00){\circle{4.00}}
\put(105.33,44.67){\circle{4.00}}
\put(130.33,10.00){\circle{4.00}}
\put(150.00,9.67){\circle{4.00}}
\put(130.33,30.00){\circle{4.00}}
\put(150.00,29.67){\circle{4.00}}
\put(145.33,25.00){\circle{4.00}}
\put(165.00,24.67){\circle{4.00}}
\put(145.33,45.00){\circle{4.00}}
\put(165.00,44.67){\circle{4.00}}
%\emline(10.33,9.67)(10.33,30.00)
\put(10.33,9.67){\line(0,1){20.33}}
%\end
%\emline(10.33,30.00)(25.00,44.67)
\multiput(10.33,30.00)(0.12,0.12){123}{\line(0,1){0.12}}
%\end
%\emline(25.00,44.67)(45.00,44.67)
\put(25.00,44.67){\line(1,0){20.00}}
%\end
%\emline(45.00,44.67)(45.00,25.00)
\put(45.00,44.67){\line(0,-1){19.67}}
%\end
%\emline(45.00,25.00)(30.33,10.00)
\multiput(45.00,25.00)(-0.12,-0.12){123}{\line(0,-1){0.12}}
%\end
%\emline(30.33,10.00)(10.33,10.00)
\put(30.33,10.00){\line(-1,0){20.00}}
%\end
\put(70.67,10.00){\line(0,1){20.33}}
%\end
%\emline(70.67,30.00)(86.00,44.67)
\multiput(70.67,30.00)(0.12,0.12){123}{\line(1,0){0.12}}
%\end
%\emline(86.00,44.67)(105.33,44.67)
\put(86.00,44.67){\line(1,0){19.33}}
%\end
%\emline(105.33,44.67)(90.67,29.67)
\multiput(105.33,44.67)(-0.12,-0.12){123}{\line(0,-1){0.12}}
%\end
%\emline(90.67,29.67)(90.67,10.00)
\put(90.67,29.67){\line(0,-1){19.67}}
%\end
%\emline(90.67,10.00)(70.67,10.00)
\put(90.67,10.00){\line(-1,0){20.00}}
%\end
%\emline(130.33,9.67)(145.67,25.33)
\multiput(130.33,9.67)(0.12,0.12){128}{\line(0,1){0.12}}
%\end
%\emline(145.67,25.33)(145.67,44.67)
\put(145.67,25.33){\line(0,1){19.33}}
%\end
\put(4.00,10.00){\makebox(0,0)[cc]{1}}
\put(3.67,29.67){\makebox(0,0)[cc]{2}}
\put(25.00,52.33){\makebox(0,0)[cc]{3}}
\put(45.00,52.33){\makebox(0,0)[cc]{4}}
\put(51.00,20.33){\makebox(0,0)[cc]{5}}
\put(38.00,10.00){\makebox(0,0)[cc]{6}}
\put(62.67,10.00){\makebox(0,0)[cc]{1}}
\put(62.33,30.00){\makebox(0,0)[cc]{2}}
\put(85.67,52.33){\makebox(0,0)[cc]{3}}
\put(105.33,52.33){\makebox(0,0)[cc]{4}}
\put(97.33,29.67){\makebox(0,0)[cc]{5}}
\put(97.33,10.00){\makebox(0,0)[cc]{6}}
%\emline(145.67,44.67)(165.00,44.67)
\put(145.67,44.67){\line(1,0){19.33}}
%\end
%\emline(165.00,44.67)(165.00,24.33)
\put(165.00,44.67){\line(0,-1){20.33}}
%\end
%\emline(165.00,24.33)(150.33,10.00)
\multiput(165.00,24.33)(-0.12,-0.12){120}{\line(-1,0){0.12}}
%\end
%\emline(150.33,10.00)(130.33,10.00)
\put(150.33,10.00){\line(-1,0){20.00}}
%\end
\put(121.00,10.00){\makebox(0,0)[cc]{1}}
\put(157.67,10.00){\makebox(0,0)[cc]{2}}
\put(170.67,24.33){\makebox(0,0)[cc]{3}}
\put(165.00,52.33){\makebox(0,0)[cc]{4}}
\put(145.67,52.33){\makebox(0,0)[cc]{5}}
\put(137.67,24.67){\makebox(0,0)[cc]{6}}
\end{picture}
\end{figure}
Existuj� t�i um�st�n� cyklu $C_6$ na vrcholy 3 rozm�rn� krychle. Prv� je identick�
s obvyklou topologickou matic� vzd�lenost� vede ke t�em koline�rn�m p�r�m
ortogon�ln�ch orientovan�ch hran
$$\begin{array}{cc}
\begin{array}{c}
{\bf D}_{C_{6}} \\
\\
\left(
0 & 1 & 2 & 3 & 2 & 1\\
1 & 0 & 1 & 2 & 3 & 2\\
2 & 1 & 0 & 1 & 2 & 3\\
3 & 2 & 1 & 0 & 1 & 2\\
2 & 3 & 2 & 1 & 0 & 1\\
1 & 2 & 3 & 2 & 1 & 0
\end{array}
\right)
\end{array}
& \begin{array}{c}
{\bf S}{\bf D}_{C_{6}}{\bf S}^{\rm T} \\
\\
\left(
-2& 0 & 0 & 2 & 0 & 0\\
0& -2& 0 & 0 & 2 & 0\\
0 & 0 &-2 & 0 & 0 & 2\\
2 & 0 & 0 &-2 & 0 & 0\\
0 & 2 & 0 & 0 &-2 & 0\\
0 & 0 & 2 & 0 & 0 &-2
\end{array}
\right)
\end{array}
\end{array}$$
Dva jin� tvary $C_6$ maj� n�kter� vzd�lenosti krat�� a vedou k jin�mu uspo��d�n�
koline�rn�ch orientovan�ch hran.
$$\begin{array}{cc}
\begin{array}{c}
{\bf D}_{C_{6}} \\
\\
\left(
0 & 1& 2& 3 & 2 & 1\\
1 & 0 & 1 & 2 & 3 & 2\\
2 & 1& 0 & 1 & 2 & 1\\
3 & 2 & 1 & 0 & 1 & 2\\
2 & 3 & 2 & 1 & 0 & 1\\
1 & 2 & 1 & 2 & 1 & 0
\end{array}
\right)
\end{array}
& \begin{array}{c}
{\bf S}{\bf D}_{C_{6}}{\bf S}^{\rm T} \\
\\
\left(
-2 & 0& 0 & 2 & 0 & 0\\
0 &-2 & 0 & 0 & 0 & 2\\
0 & 0 &-2 & 0 & 2 & 0\\
2 & 0 & 0& -2 & 0 & 0\\
0 & 0 & 2 & 0 &-2 & 0\\
0 & 2 & 0 & 0 & 0 &-2
\end{array}
\right)\;.
\end{array}
\end{array}$$
Koline�rn� orientovan� hrany v t�et� konformaci $C_6$ jsou (1-2 -- 4-5), (2-3 --
1-6) a (3-4 -- 5-6).
Rovinn�ch konformace $C_6$ m� n�sleduj�c� matici a v�slednou matici �hl� mezi

vazbami
$$\begin{array}{cc}
\begin{array}{c}
{\bf D}_{C_{6}} \\
\\
\left(
0 & 1 & 3 & 4 & 3 & 1\\
1 & 0 & 1 & 3 & 4 & 3\\
3 & 1 & 0 & 1 & 3 & 4\\
4 & 3 & 1 & 0 & 1 & 3\\
3 & 4 & 3 & 1 & 0 & 1\\
1 & 3 & 4 & 3 & 1 & 0
\end{array}
\right)
\end{array}
& \begin{array}{c}
{\bf S}{\bf D}_{C_{6}}{\bf S}^{\rm T} \\
\\
\left(
-2 &-1 & 1 & 2 & 1& -1\\
-1 &-2 &-1 & 1 & 2& 1\\
1 &-1 &-2& -1 & 1& 2\\
2 & 1 &-1 &-2& -1& 1\\
1 & 2 & 1 &-1 &-2 &-1\\
-1 & 1 & 2 & 1 &-1 &-2
\end{array}
\right)\
\end{array}
\end{array}$$
kde �hly jsou $120^0$, $60^0$, $180^0$, $300^0$ a $240^0$.
Lich� cykly maj� ka�dou orientovanou hranu ortogon�ln� ke sv�m soused�m na obou
stran�ch, av�ak p�r jej�ch protilehl�ch hran tvo�� k n� $60^0$. Tato konformace se
z�sk� oto�en�m dvou n�sledn�ch prav�ch �hl� o $60^0$ k dan� orientovan� hran�.
V�sledek se objev� u orientovan� hrany uzav�raj�c� cykl.
$$\begin{array}{cc}
\begin{array}{c}
{\bf D}_{C_7} \\
\\
\left(
0 & 1 & 2 & 3 & 3 & 2 & 1\\
1 & 0 & 1 & 2 & 3 & 3 & 2\\
2 & 1 & 0 & 1 & 2 & 3 & 3\\
3 & 2 & 1 & 0 & 1 & 2 & 3\\
3 & 3 & 2 & 1 & 0 & 1 & 2\\
2 & 3 & 3 & 2 & 1 & 0 & 1\\
1 & 2 & 3 & 3 & 2 & 1 & 0
\end{array}
\right)
\end{array}
& \begin{array}{c}
{\bf S}{\bf D}_{C_{7}}{\bf S}^{\rm T} \\
\\
\left(
-2 & 0 & 0 & 1 & 1 & 0& 0\\
0 &-2 & 0 & 0 & 1 & 1 & 0\\
0 & 0 &-2 & 0 & 0& 1 & 1\\
1 & 0 & 0 &-2 & 0 & 0 & 1\\
1 & 1 & 0 & 0 &-2 & 0 & 0\\
0 & 1 & 1 & 0 & 0 &-2 & 0\\
0 & 0 & 1 & 1 & 0 & 0 &-2
\end{array}
\right)
\end{array}
\end{array}$$
Matice vzd�lenost� �pln�ch graf� $K_n$ se mohou vyj�d�it jako ${\bf D} = n{\bf
JJ}^{\rm T}- {\bf I}$. Sou�in je ${\bf SJJ}^{\rm T}{\bf S}^{\rm T}= {\bf 0}$. Tedy
\begin{equation}
{\bf SD}_K{\bf S}^{\rm T}= -{\bf SS}^{\rm T}\;.
\end{equation}
Vn�j�� sou�in inciden�n� matice grafu s jednoduch�mi orientovan�mi hranami m� na

diagon�le 2. Mimodiagon�ln� prvky jsou bu� 0, pokud orientovan� hrany nemaj�
jak�koliv spole�n� vrchol, nebo 1, pokud se dv� orientovan� hrany st�kaj� ve
vrcholu. Kosinus $60^0$ je 0.5. Tedy v �pln�ch grafech se objevuj� rovnostrann�
struktury. $K_3$ je rovnostrann� troj�heln�k, $K_4$ je rovnostrann� �ty�st�n. �est
orientovan�ch hran rovnostrann�ho �ty�st�nu tvo�� t�� p�ry ortogon�ln�ch
orientovan�ch hran.
Kvadratick� formy �pln�ch graf� se mohou formulovat v blokov� form� s postupn�m

pou�it�m $(n -1)$ �pln�ho grafu a jednotkov�ch vektor�
$$\begin{tabular}{rr|rr}
& & \ ${\bf S}^{\rm T}$ & $-{\bf I}$\\
& & ${\bf 0}$ & ${\bf J}^{\rm T}$\\
\hline
& & & \\
${\bf S}$ & ${\bf 0}$ & ${\bf SS}^{\rm T}$ & $-{\bf S}$\\
-${\bf I}$ & ${\bf J}$ & ${\bf -S}^{\rm T}$ & ${\bf I + JJ}$
\end{tabular}$$
P�i zv�t�ov�n� rozm�ru �pln�ho grafu se bude objevovat $(n - 3)$ ortogon�ln�ch
orientovan�ch hran ke ka�d� p�vodn� orientovan� hran�.
Kdy� vlo��me matici vzd�lenost� hv�zdy zako�en�n� v n-t�m vrcholu do ${\bf

SS}^{\rm T}$ �pln�ho grafu, potom dostaneme pro graf hv�zdy sou�in
\begin{equation}
\begin{array}{ccc}
{\bf S}_K{\bf DS}_K^{\rm T} & = &
\left(
\begin{array}{cc}
2{\bf SS}^{\rm T} & -2{\bf S}\\
-2{\bf S} & -2{\bf I}
\end{array}
\right)
\end{array}
\end{equation}
Orientovan� hrany hv�zdy jsou ortogon�ln�. orientovan�ch hran spojuj�c� sv� voln�
vrcholy maj� dvojit� d�lky (na diagon�le se objevuj� �ty�ky). Tyto orientovan�
hrany jsou diagon�ly odpov�daj�c�ch �tverc�. To lze zkontrolovat v�po�tem kosin�.
$2/8^{1/2}$ je kosinem $45^0$. P��m� verifikace je mo�n� pouze pro $K_5$ s t�emi
ortogon�ln�mi osami.
\section{Vlastn� hodnoty a vlastn� vektory}

\label{Vlastn� hodnoty a vlastn� vektory}
Matice vzd�lenost� p��m�ch �et�zc� maj� 3 nenulov� vlastn� hodnoty: $W+a$, -a a $-

W$, kde $W$ je topologick� Wienerovo ��slo ${ n+1 \choose 3}$. Vlastn� hodnota a
m� n�sleduj�c� hodnoty
\hline
n & 2 & 3 & 4 & 5 & 6 & 7 & 8 \\
\hline
& 0 & 0.4495& 1.4031 & 3.0384 & 5.7272 & 9.0405 & 13.7494 \\
\hline
\end{tabular}$$
Vlastn� vektor nejmen�� vlastn� hodnoty W m� prvky $v_j = -1 + 2(j - 1)/(n - 1)$,
kter� v�� n n�sledn�ch �tverc� ��sel k od $-(n-1)$ a� po $(n - 1)$. To vede ke
kombinatorick� identit�
\begin{equation}
\sum_{k=0}^{n/2}\;[1 - 2k/(n-1)][(n-1-k-x)^2 - (k-x)^2] =
1 - 2x/(n-1)
\end{equation}
kde x jde od 0 a� k $(n - 1)$. Pokud p��r�stky �et�zce jsou dva vrcholy, potom
zm�na mezi n�sledn�mi po�ty d�v� mo�nost pou��t �plnou indukci
$$\begin{tabular}{|rr|rr|}
\hline
& & $ 7/7 \times (25 - 4) =$ & 21 \\
$5/5 \times (16 - 1) = $ & $75/5$ & $ 5/7 \times (16 - 1) =$
& $75/7$ \\
$ 3/5 \times (9 - 0) =$ & $27/5$ & $ 3/7 \times (9 - 0) =$
& $27/7$ \\
$1/5 \times (4 - 1) =$ & $ 3/5$ & $1/7 \times (4 - 1) =$
&$ 3/7$ \\
\hline
& $ 105/5 $ & & $21 + 105/7$ \\
\hline
\end{tabular}$$
kter� je ov��en� p��m�mi v�po�ty. Pro x = 0, identita se zjednodu�uje na
\begin{equation}
\sum_{k=0}^{n/2}\;(n-1-2k)^2 = { n+1 \choose 3}\;.
\end{equation}
Vlastn� hodnota $a$ u p��m�ch �et�zc� je vytvo�ena rovinnou reflex� (prvky

vlastn�ho vektoru jsou symetrick� podle st�edu �et�zce) se z�sk� rota�n�m tenzor
\begin{equation}
b = ( + W/2) = [\Sigma d^4 - 3/4W^2]^{1/2}\;.
\end{equation}
D�kaz je jednoduch�. Sou�et �tverc� vlastn�ch hodnot mus� b�t rovn� stop� �tverce
matice. To znamen�, �e s dvojit�m sou�tem hodnot $d^4$
\begin{equation}
(1/2 W + a)^2 + W^2 + ( - 1/2 W)^2 = 2\Sigma d^4
\end{equation}
�e�en� kvadratick� rovnice d� v�sledek. �ty�i vlastn� hodnoty (v�etn� nulov�) se

mohou vyj�d�it jako $W/2 \pm(b\ {\rm nebo}\ W/2)$.
M�eme porovnat t�i nenulov� vlastn� hodnoty p��m�ch line�rn�ch �et�zc� s t�emi
odli�n�mi vlastn�mi hodnotami topologick� matice vzd�lenost� hv�zd. Kladn� vlastn�
hodnoty jsou sou�tem v�ech z�porn�ch vlastn�ch hodnot. Existuje $(n - 2)$
vlastn�ch hodnot $-2$ a speci�ln� vlastn� hodnota
\begin{equation}
-a = (n - 2)/2 + [n^2 - 3n + 3]^{1/2}\;.
\end{equation}
Odpov�daj�c� vlastn� vektory pro hv�zdy zako�en�n� v $v_1$ jsou
& 1 & 1 & 1 & $\ldots$ \\
0 & 1 & -1/(n-2) & -1/(n-2) & $\ldots$ \\
1 & -a/(n-1)& -a/(n-1) & -a/(n-1) & $\ldots $
\end{array}$$
V d�sledku monotonnosti matice vzd�lenost� se snadno naleznou v�echny sou�iny.

Vlastn� hodnota $a$ se z�sk� jako �e�en� kvadratick� rovnice
\begin{equation}
a^2 + 2(n-2)a -(n-1) = 0\;.
\end{equation}
Rovinn�ch konformace $C_6$ m� n�sleduj�c� vlastn� hodnoty: $ 12, 0, 0, 0, -6,

-6,$, ve srovn�n� s dv�ma konformacemi $C_6$ ulo�en�mi na krychli $9, 0, 0, -1,
-4, -4$ a $8.424, 0, 0, -1.424, -3, -4$ (dv� permutace s men��mi vzd�lenostmi).
Maxim�ln� vlastn� hodnota sud�ch rovinn�ch cykl� na kruhu jednotkov�m polom�rem je

$2n$ a jej� vlastn� vektor je jednotkov� vektor (toto odpov�d� $2n/4$ pro
topologick� matice vzd�lenost�). Sud� vzd�lenosti na kru�nici tvo�� pravo�hl�
troj�heln�ky nad pr�m�rem jako p�eponou a jejich p�ry se se��taj� na 4.
\section{Zobecn�n� matice vzd�lenost�}

\label{Zobecn�n� matice vzd�lenost�}
Jinou matic� p�i definov�n� grafu je matice sousedstv� ${\bf A}$, kter� m�
identick� jednotkov� prvky jako matice vzd�lenost� a nulov� prvky na m�stech, kde
$d_{ij}$ jsou v�t�� ne� 1.
Je mo�n� formulovat mno�iny zobecn�n�ch matic vzd�lenost� ${\bf D}^k}$ kde k je

mocnina topologick� vzd�lenosti $d_{ij}$. Potom matice sousedstv� ${\bf A}$ se
objevuje jako zobecn�n� matice vzd�lenost� ${\bf D}^-\infty}$, co� je nekone�n�
inverzn� mocnina vzd�lenost�.
Matice $({\bf JJ}^{\rm T}- {\bf I})$ (jinak matice vzd�lenost� �pln�ho grafu) je
tedy matic� vzd�lenost� ${\bf D^0}$. Zm�ny vlastn�ch hodnot a vlastn�ch vektor�
mezi matic� sousedstv� ${\bf A}$ a matic� vzd�lenost� ${\bf D}$ jsou potom
kontinu�ln� transformac� vytvo�enou mocninami dan�ch vzd�lenost� nebo v n�kter�ch
p��padech zm�nami geometrick� konformace. Budeme studovat n�kter� speci�ln�
p��klady.
\subsection{Zvl�tn� p��pady: Line�rn� �et�zce}

\label{Zvl�tn� p��pady: Line�rn� �et�zce}
Jako prvn� p��klad pou�ijeme line�rn� �et�zce, kter� existuj� ve tvaru pevn�ch
ty��. Bylo zji�t�no, �e pro vyj�d�en� t�to geometrick� vlastnosti je nutn� a
dosta�uj�c� ps�t vzd�lenosti $d_{ij}$ jako �tverce line�rn�ch vzd�lenost�.
Topologick� matice vzd�lenost� je potom pr�v� druhou mocninou geometrick� matice
vzd�lenost� line�rn�ho �et�zce ohnut�ho na vrcholy n rozm�rn� jednotkov� krychle.
Jejich line�rn� vzd�lenosti jsou �tverce odpov�daj�c� $d_{ij}$ na diagon�l�ch v n
rozm�rn� krychli. V tabulce 1 jsou zobrazeny vlastn� hodnoty rozd�ln�ch mocnin
matice vzd�lenost� $L_5$ v tabulkov� form�. Tento �et�zec je dosti dlouh�, aby se
uk�zaly hlavn� vlastnosti takov� soustavy, kde druh� mocniny geometrick� matice
vzd�lenost� maj� v�dy pouze 3 nenulov� vlastn� hodnoty.
\begin{table}
\caption{Vlastn� hodnoty d* ${\bf D}^k$ matic line�rn�ho �et�zce $L_5$}
\label{Vlastn� hodnoty d* line�rn� �et�zec}
\begin{tabular}{|c|lllll|}
\hline
Distance mocniny & & & & & \\
\hline
j &1 & 2 & 3 & 4 & 5 \\
\hline
$-\infty$ & 1.7321 & 1 & 0 & -1 & -1.7321\\
-2 & 2.1109 & 0.7376 & -0.3024 &-1.0501 & -1.4960 \\
-1 & 2.6166 & 0.3036 & -0.5607 &-1.0536 & -1.3056 \\
-1/2 & 3.1292 &-0.1686 & -0.7526 &-1.0387 & -1.1649 \\
0 & 4 &-1 & -1 &-1 & -1 \\
1/2 & 5.5279 &-0.7959 & -0.9187 &-1.3178 & -2.4955 \\
1 & 8.2882 &-0.5578 & -0.7639 &-1.7304 & -5.2361 \\
2 &23.0384 & 0 & 0 &-3.0384 & -20 \\
3 &77.1665 & 2.2099 & 0.5776 &-5.7441 &-74.2099 \\
\hline
\end{tabular}
\end{table}
V�echny diagon�ln� prvky matic vzd�lenost� jsou nulov� a tedy sou�ty vlastn�ch
hodnot mus� b�t tak� nuly. Je u� dob�e zn�mo, �e vlastn� hodnoty matic sousedstv�
line�rn� �et�zce jsou $2\cos(2k \pi/n+1)$, tvo�� vlnu. Vlastn� hodnoty matice
sousedstv� tvo�� nejni�� limitu k vlastn�m hodnot�m matice vzd�lenost� se
z�porn�mi mocninami k. Nejv�t�� vlastn� hodnota kontinu�ln� roste s rostouc�
mocninou k. Jin� vlastn� hodnoty maj� p�i $k = 0$ p�l. V�echny z�porn� vlastn�
hodnoty jsou -1. Pro nez�porn� vlastn� hodnoty je ${\bf A}$ minim�ln� vyjma
nejni�� vlastn� hodnoty. Ta m� zde sv� maximum. T�et� singularita vznik�, kdy�
mocnina $k = 2$. V�dy existuj� pouze t�� nenulov� vlastn� hodnoty. Tedy funk�n�
vztah
\begin{equation}
\lambda_j = f(k)
\end{equation}
m� t�i odli�n� oblasti, jejich� parametry lze nal�zt line�rn�mi regresemi.
Topologick� matice vzd�lenost� �et�zce, kde po�ty orientovan�ch hran p�edstavuj�

vzd�lenosti mezi vrcholy, p�edstavuje bu� prvn� momenty geometrick� matice
vzd�lenost� pevn� ty�e, nebo sou�asn� geometrickou matic� �tverc� vzd�lenost� v
line�rn�m �et�zci ulo�en�m na n rozm�rn� jednotkov� krychli. Existence singularity
p�i $k = 2$ je dan� symetrii pevn�ch ty��. Momenty podle d�lky jej�ch os jsou 0.
T�i nenulov� vlastn� hodnoty lze ztoto�nit s prvky symetrie jak je uk�zan� v
podkapitole \ref{Vlastn� hodnoty a vlastn� vektory}.
Vlastn� vektory vzd�lenost� jsou dosti zaj�mav� p�i jak�chkoliv k. Jsou obvykle
symetrick� podle st�edu, vyjma nulov�ch vlastn�ch vektor� p�i $k = 2$, a
degenerovan�ch $-1$ vlastn�ch vektor� p�i $k = 0$, kter� jsou asymetrick�.
Symetrie m�e b�t zrcadlov� ($v_j = v_{n-j}$, zna�en� jako $\sigma$), nebo rota�n�
($v_j = v_{n-j}$, zna�en� jako C). Tyto symetrie se st��daj� pro kladn� a z�porn�
mocniny k:
$$\begin{tabular}{|l|ccccc|}
\hline
Vlastn� vektor & 1 & 2 & 3 & 4 & 5 \\
\hline
k z�porn� & $\sigma$ & C & $\sigma$ & C & $\sigma$\\
\hline
\end{tabular}$$
Kladn� nenormalizovan� vlastn� vektor je deformovan� jednotkov� vektor sloupec

(��dka). V matici sousedstv� ${\bf A}$ jsou hodnoty odpov�daj�c� jednotkov�mu
vektoru sn�en� na obou konc�ch, pro kladn� mocniny vzd�lenost� k jsou sn�en� ve
st�edu.
Fakt, �e topologick� matice vzd�lenost� stejn� jako geometrick� matice vzd�lenost�

line�rn�ho �et�zce m� n r�zn�ch nenulov�ch vlastn�ch hodnot je konsistentn�
vysv�tlena jejich rozm�rnost�. Maj� p��li� mnoho prvk� symetrie, aby byly ulo�eny
ve 3 rozm�rech, kde jsou dosta�uj�c� t�i nenulov� vlastn� hodnoty.
\subsection{Zvl�tn� p��pady: Cykl $C_4$}

\label{ Zvl�tn� p��pady: Cykl C_4$}
Jin� v�jime�n� p��pad je cykl $C_4$, kter� lze ohnout z tvaru pravideln�ho
�ty�st�nu na rovinn� �tverec zv�t�en�m dvou vzd�lenost� nebo na ty� jejich
rovnom�rn�m sn�en�m. Jeho topologick� matice vzd�lenost� je tedy nerozli�iteln� od
druh� mocniny geometrick� matice vzd�lenost� �tverce a matice $[{\bf JJ}- {\bf I}]
$ je jedou z mo�n�ch geometrick�ch konformac� (podobn� jako u �et�zce $L_4$, av�ak
matice sousedstv� jsou zde rozd�ln�).
P�i cyklu $C_4$ je matice sousedstv� ${\bf A}$ sou�asn� matic� vzd�lenost� tohoto
cyklu, kdy� vrcholy 1 a 3 i 2 a 4 jsou ztoto�n�ny a cykl se slo��. Pokud
vzd�lenosti 1 a 3 i 2 a 4 nejsou stejn�, je tak� mo�n� srovnat v�echny
orientovan� hrany tohoto cyklu do p��mky.
Vlastn� hodnoty odpov�daj�c� prvk�m matice vzd�lenosti $d_{ij}$ se z�skaj�

jednodu�e p�i�ten�m nebo ode�ten�m vzd�lenosti $d_{ij}$ od vlastn�ch hodnot ${\bf
A}$
\begin{table}
\caption{Vlastn� hodnoty d* cyklu $C_4$ a ${\bf D}^k$ matic}
\label{Vlastn� hodnoty d* cyklu $C_4$}
\begin{tabular}{|r|llll|}
\hline
Vlastn� hodnoty {\bf A}& 2 & 0 & 0 & -2 \\
Zm�ny vzd�lenost� & +d & -d &-d & +d \\
P��klady: $d^2_{ij}$ 0.25 & 1.75 & -0.25 & -0.25 & -1.75 \\
1 & 3 & -1 & -1 & -1 \\
1.414 & 3.414 & -1.414 &-1.414 & -0.586 \\
2 & 4 & -2 & -2 & 0 \\
4 & 6 & -4 & -4 & 2\\
8 & 10 & -8 & -8 & 6 \\
\hline
Z�porn� vzd�lenosti
-1 & 1 & 1 & 1 & -3 \\
\hline
\end{tabular}
\end{table}
Toto sch�ma vede k zm�n� po�ad� vlastn�ch hodnot. Druh� vlastn� hodnota se z�sk�
pro kladn� k jako �tvrt�. Vzd�lenost 8 je geometricky nemo�n�, mus� to tedy b�t
�est� moment vzd�lenosti $\sqrt{2}$. Z�porn� vzd�lenosti lze interpretovat jako
�tverce vzd�lenost� v komplexn� rovin�. V�echny matice vzd�lenost� $C_4$ maj�
stejnou mno�inu vlastn�ch vektor�, odpov�daj�c� Vierergruppe:
$$\left(
\begin{array}{cccc}
1 & 1 & 1 & 1 \\
1 & 1 & -1 & -1 \\
1 & -1 & -1 & 1 \\
1 & -1 & 1 & -1
\end{array}
\right)$$
Pokud slo��me $C_4$ jako romboid, dostaneme diagon�ly rozd�ln�ch d�lek. Jejich
�tverce se op�t objev� jako vlastn� hodnoty, av�ak ve slo�it�m vzoru, jako v tomto
p��klad�
\begin{table}
\caption{Vlastn� hodnoty d* ${\bf D}^k$ matic rombick�ho cyklu $C_4$}
\label{Vlastn� hodnoty d* rombick�ho cyklu}
\begin{tabular}{|ll|llll|}
\hline
\multicolumn{2}{|c|}{Vzd�lenosti}
& & & & \\
$d^2_{13}$ & $d^2_{24}$ & 1 & 2 & 3 & 4 \\
\hline
3 & 1 & $2+5^{1/2}$ & -3 & -1 & $2-5^{1/2}$ \\
4 & 0 & $2+8^{1/2}$ & -4 & 0 & $ 2-8^{1/2}$ \\
1 & 0 & $(1+17^{1/2})/2$ & -1 & 0 & $(1-17^{1/2})/2$ \\
\hline
\end{tabular}
\end{table}
Druh� p��pad je extr�mn�, v�echny vrcholy le�� na p��mce. T�et� p��pad p�edstavuje
dv� dvojn� vazby nato�en� o $60^0$, nebo matici sousedstv� grafu na obr. 13.2 b,
nebo matici vzd�lenost� jedn� jeho konformace. Vlastn� vektory jsou tak�
deformovan�, jdou op�t k ni��m hodnot�m a k vy��m hodnot�m (v t�et�m p��pad� je
to 0.7808) a maj�c� nulov� hodnoty, kter� jsou mo�n� tak� pro jin� konformace nebo
momenty:
$$\left(
\begin{array}{cccc}
0.6180 (0.4142)& 1 & 0.6180 (0.4142)& 1 \\
0 & 1 & 0 & -1 \\
1 & 0 & -1 & 0 \\
1 & - 0.6180 (0.4142) &1 & - 0.6180 (0.4142)
\end{array}
\right)$$
Existuje tak� t�et� deformace cyklu $C_4$, odpov�daj�c� zm�n�m dvou vzd�lenost�.
�tverec se transformuje v obd�ln�k nebo je cykl tvo�en ze dvou �et�zc� $L_2$.
Zde se objevuje nulov� vzd�lenost jak se m�n� permutovan� matice sousedstv�:
$$\begin{tabular}{|r|rrrr|}
\hline
Vzd�lenosti $d^2$ & \multicolumn{4}{|c|}{Vlastn� hodnoty}\\
\hline
0 & 2 & 0 & -2 & 0 \\
1 & 4 & 0 & -2 & -2 \\
4 & 10 & 0 & -2 & -8 \\
8 & 18 & 0 & -2 &-16 \\
\hline
\end{tabular}$$
V�echny vlastn� vektory z�st�vaj� stejn� jako u $C_4$. Lze se domn�vat, �e

topologick� matice vzd�lenost� grafu sest�vaj�c�ho se ze dvou slo�ek $L_2$ m� dv�
nekone�n� vlastn� hodnoty, jin� dv� jsou 0 a $-2$. To vypl�v� z vlastn�ch vektor�,
kter� z�st�vaj� identick� bez ohledu na vzd�lenosti obou slo�ek. Vlastn� hodnoty
jsou op�t ur�eny prvky symetrie. Nenulov� vlastn� hodnoty jsou t�i pro �tverec a
dv� pro konfigurace odpov�daj�c� $L_2$.
\subsection{Zvl�tn� p��pady: Dva cykly $C_4$ (krychle)}

\label{ Zvl�tn� p��pady: Dva cykly $C_4$ (krychle)}
Zde budeme studovat vytvo�en� krychle ze dvou cykl� $C_4$. Matice sousedstv� dvou
cykl� $C_4$ lze zapsat podobn� jako pro dva �et�zce $L_2$ v blokov� form� jako
$$\left(
\begin{array}{cc}
{\bf C} & {\bf 0}\\
{\bf 0} & {\bf C}
\end{array}
\right)$$
Matice sousedstv� krychle je
$$\left(
\begin{array}{cc}
{\bf C} & {\bf I} \\
{\bf I} & {\bf C}
\end{array}
\right)$$
Matice vzd�lenost� dvou �tverc� m� tvar
$$\left(
\begin{array}{cc}
{\bf D} & ({\bf D}+d{\bf JJ}^{\rm T}) \\
({\bf D}+d{\bf JJ}^{\rm T}) & {\bf D}
\end{array}
\right)$$
Odpov�daj�c� vlastn� hodnoty jsou v tabulce. Dal�� ty�i vlastn� hodnoty jsou bu�
nulov�, nebo maj� stejn� hodnoty se z�porn�mi znam�nky
\begin{table}
\caption{Vlastn� hodnoty dvou jednotkov�ch �tverc� ve vzd�lenosti $d^2$}
\label{Vlastn� hodnoty dvou jednotkov�ch �tverc� ve vzd�lenosti $d^2$}
\begin{tabular}{|l|rrrr|}
\hline
Vlastn� hodnota & 1 & 2 & 3 & 4 \\
\hline
Vzd�lenost & & & & \\
\hline
{\bf A}(krychle) & 2.618 & 1.618 & 0.618 & 0.382\\
{\bf A}[2C(4)] & 2 & 2 & 0 & 0 \\
0 & 8 & 0 & -4 & -4 \\
1 & 12 & -4 & -4 & -4 \\
4 & 24 & -16 & -4 & -4 \\
8 & 40 & -32 & -4 & -4 \\
\hline
\end{tabular}
\end{table}
Vlastn� hodnoty dvou na sebe polo�en�ch �tverc� v nulov� vzd�lenosti jsou pr�v�
zdvojen� vlastn� hodnoty jednoho �tverce. T�et� vzd�lenost se p�id�v� �ty�ikr�t k
prvn� vlastn� hodnot� a ode��t� se �ty�ikr�t od druh�.
Zd� se, �e existuje vzor, jak se tvo�� spektrum m��kov�ho grafu. Spektrum p��m�ho
�et�zce $L_3$ je $5.416, 0, -1.416, -4$. Spektrum �tvercov� m��ky tvo�en� t�emi
$L_3$ je $25.416, -12, -1.416, -12$, zat�m co 3 ztoto�n�n� $L_3$ maj� spektrum
$13.348, -1.348, -12$. To je $3\times (4.449, -0.449, -4)$, vlastn� hodnoty $L_3$.
Vlastn� hodnoty odpov�daj�c� momentu reflexe se lehce zm�nily.
Zobecn�n� matic vzd�lenost� ${\bf D}^k$ na matice sousedstv� je dvojzna�n� pro

topologick� matice vzd�lenost� graf�, kter� jsou ulo�en� rozd�ln� od sv�
standardn� konfigurace. Nap��klad na krychli lze ulo�it mnoho rozd�ln�ch graf�.
Jejich matice sousedstv� jsou subgrafy krychle.
\section{Neline�rn� a z�porn� vzd�lenosti}

\label{Neline�rn� a z�porn� vzd�lenosti}
Bylo obvykl� pou��vat libovoln� vzd�lenosti v matic�ch vzd�lenost�, jako v

probl�mu obchodn�ho cestuj�c�ho. Pokud po�adujeme, aby vzd�lenosti v matici
vzd�lenost� byly �tverci euklidovsk�ch vzd�lenost�, potom je nutn� naleznout
interpretaci pro matice, kde vzd�lenosti jsou del�� nebo krat�� ne� mo�n�.
Jednoduchou interpretac� del��ch vzd�lenost� je, �e p�edstavuj� cestu se

zat��kami. Zde se objevuje nov� probl�m, v tenzoru ${\bf SDS}^{\rm T}$ se objevuj�
mimodiagon�ln� prvky, kter� d�vaj� kosiny �hl� mezi orientovan�mi hranami v�t��
ne� 1. Nap��klad n�sleduj�c� matice:
\left(
\begin{array}{ccc}
0 &1 &4\\
1 &0 &1\\
4 &1 &0
\end{array}
\right)
&
\left(
\begin{array}{ccc}
0 & 1& 5\\
1 & 0& 1\\
5 & 1& 0
\end{array}
\right)
&
\left(
\begin{array}{ccc}
0 & 1 & 6\\
1 & 0& 1\\
6 & 1 & 0
\end{array}
\right)
&
\left(
\begin{array}{ccc}
0 & 1 & 10\\
1 & 0 & 4\\
10 & 4 & 0
\end{array}
\right)
\end{array}$$
d�vaj� odpov�daj�c� tensory
$$\begin{array}{cc}
\left(
\begin{array}{ccc}
-2 & -4 & -2\\
-4 & -8 & -4\\
-2 & -4 & -2
\end{array}
\right)
&
\left(
\begin{array}{ccc}
-2 & -5 & -3\\
-5 & -10& -5\\
-3 & -5& -2
\end{array}
\right)
\end{array}$$
$$\begin{array}{cc}
\left(
\begin{array}{ccc}
-2 & -6 & -4\\
-6 & -12& -6\\
-4 & -6 & -2
\end{array}
\right)
&
\left(
\begin{array}{ccc}
-2 & -7 & -5\\
-7& -20 & -13\\
-5& -13 & -8
\end{array}
\right)
\end{array}$$
Pokud je p�epona del�� ne� �tverce odv�sen, mimodiagon�ln� prvky odpov�daj�c�

kosin�m jsou projekce jej� odmocniny na odv�sny. To se jev�, jako kdyby byly
prodlou�eny, aby odpov�daly sv� p�epon�. Pokud odv�sny nejsou stejn�, dekompozice
jsou nestejn�. Nap��klad
$$1.1180 + 1.1180 = 5^{1/2}\;,$$

$$1.1068 + 2\times1.0277 = 3.1622 = 10^{1/2}\;.$$
Pouze ��st odpov�daj�c� jednotkov� d�lce se objevuje ve v�sledku. Pravidlo pro

dekompozice je op�t teor�m kosin� (\ref{cos}). To plat� i pro z�porn� vzd�lenosti,
kter� lze p��padn� interpretovat jako �tverce vzd�lenost� v komplexn� rovin�.
Pokud je cel� matice vzd�lenost� z�porn�, znam�nko m�n� pouze znam�nko v�sledku.
Av�ak kombinace kladn�ch a z�porn�ch znam�nek vede ke kosin�m v�t��m ne� 1,
nap��klad
$$\begin{array}{cc}
\left(
\begin{array}{ccc}
0 & 1 & -1\\
1 & 0 & 1\\
-1 & 1 & 0
\end{array}
\right) &
\left(
\begin{array}{ccc}
-2 & 1 & 3\\
1 & 2 & 1\\
3 & 1 & -2
\end{array}
\right)
\end{array}$$
�hly odpov�daj�c� kosin�m v�t��m ne� 1 nemaj� v euklidovsk�m prostoru smysl.
\chapter{Diferenci�ln� rovnice}
\label{Diferenci�ln� rovnice}
\section{�vod}
\label{�vod 18}
Sta�� ekov� byli velmi dobr�mi geometry a m�li jist� znalosti algebry, av�ak
nebyli schopni si p�edstavit dr�hu pohybuj�c�ho se objektu jako geometrick�
probl�m. Ka�d� zn� Zenonovy paradoxy.
Byl to kulturn� �ok, kdy� Zenon vystoupil se sv�mi objevy. P�edstavte si, Achilles
m�e nikdy chytit �elvu, pokud m� handicap. Kdy� ji Achilles doh�n�, �elva m�n�
svou polohu a z�st�v� vp�edu. Kdy� Achilles b�� druh� handicap, �elva op�t m�n�
svou polohu a tak d�le v nekone�n� mnoha intervalech. Sta�� matematikov�
nezjistili, �e sou�et nekone�n�ho po�tu st�le se sni�uj�c�ch zlomk� je kone�n�.
Av�ak je dost podivn�, �e nebyli schopni p�edstavit si situaci graficky jako
obr. \ref{Zenon plot Achilles �elvu aporea}.
\begin{figure}
\caption{Zenon�v n��rt aporey Achilla s �elvou. P��mky jsou vztahy mezi
geometrick�mi polohami obou sout��c�ch (svislice) a �as (horizont�la)}
\label{Zenon�v n��rt Aporey Achilla s �elvou}
\speci�ln�{em:linewidth 0.6pt}
\put(20.00,20.00){\framebox(128.00,128.00)[cc]{}}
\emline{20.00}{148.00}{1}{148.33}{20.33}{2}
\emline{148.33}{20.33}{3}{20.00}{84.00}{4}
%\vector(20.00,84.00)(84.00,84.00)
\put(84.00,84.00){\vector(1,0){0.2}}
\emline{20.00}{84.00}{5}{84.00}{84.00}{6}
%\end
%\vector(84.00,84.00)(84.00,52.00)
\put(84.00,52.00){\vector(0,-1){0.2}}
\emline{84.00}{84.00}{7}{84.00}{52.00}{8}
%\end
%\vector(84.00,52.00)(116.33,52.00)
\put(116.33,52.00){\vector(1,0){0.2}}
\emline{84.00}{52.00}{9}{116.33}{52.00}{10}
%\end
%\vector(116.33,52.00)(116.33,36.00)
\put(116.33,36.00){\vector(0,-1){0.2}}
\emline{116.33}{52.00}{11}{116.33}{36.00}{12}
%\end
%\vector(116.33,36.00)(133.00,36.00)
\put(133.00,36.00){\vector(1,0){0.2}}
\emline{116.33}{36.00}{13}{133.00}{36.00}{14}
%\end
%\vector(133.00,36.00)(133.00,28.00)
\put(133.00,28.00){\vector(0,-1){0.2}}
\emline{133.00}{36.00}{15}{133.00}{28.00}{16}
%\end
%\vector(133.00,28.00)(137.33,28.33)
\put(137.33,28.33){\vector(1,0){0.2}}
\emline{133.00}{28.00}{17}{137.33}{28.33}{18}
%\end
\put(10.00,84.00){\makebox(0,0)[cc]{T}}
\put(9.67,148.00){\makebox(0,0)[cc]{A}}
\put(9.67,137.67){\makebox(0,0)[cc]{t+1}}
\put(20.00,10.00){\makebox(0,0)[cc]{0}}
\put(9.67,20.00){\makebox(0,0)[cc]{0}}
\put(148.00,10.00){\makebox(0,0)[cc]{t}}
\put(79.00,10.00){\makebox(0,0)[cc]{�as (poloha)}}
\end{picture}
\end{figure}
Tento jednoduch� n��rt dvou p��mek p�edstavuje oba sout��c�, kte�� se pohybuj�c�
konstantn� rychlost�. Jedna osa ukazuje jejich geometrick� polohy sm��uj�c� dol�
na z�vodi�ti. Horizont�ln� osa odpov�d� �asu. P�edstavit si abstraktn� �as jako
geometrickou vzd�lenost bylo inovace, kter� se zd� b�t nyn� z�ejm�. Ob� hrany lze
reprezentovat rovnicemi a bod, kde se ob� hrany k�� lze vypo��tat. Schodi�t� mezi
ob�ma hranami ukazuje, �e intervaly se sni�uj� a konverguj� . Sou�et nekone�n�
mnoho �len� je kone�n�.
\section{Analytick� geometrie}
\label{Analytick� geometrie}
Byl to Descartes, kdo se svou analytickou geometri� nalezl, �e jednoduch� n��rt

dvou p��mek �e�� Zenonovu aporeu o Achillovi a �elv�.
Analytick� geometrie studuje nejen izolovan� body nebo vektorov� �ady, jak jsme to
doposud prov�d�li, av�ak mno�iny bod� spojen� funk�n�mi vztahy. U� jsme
konstruovali ��seln� stupnice. Jejich hrany lze se ot��et, posunovat a oh�bat.
Za�n�me maticov�m n�soben�m vektoru ��dky skal�rem
$$\begin{tabular}{r|r|ccccccc}
x & & \ & 0 & 1 & 2 & 3 & 4 & 5 \\
\hline
y & 1 & \ & 0 & 1 & 2 & 3 & 4 & 5 \\
y' & 0.5 & & 0 & 0.5 & 1 & 1.5 & 2 & 2.5 \\
\end{tabular}$$
P��mka 6 bod� v ose x se kop�rovala a prom�tla do osy y. V�sledn� polohy p�vodn�ch

bod� v ose b se popisuj� bu� jako $ y = 1x$ nebo jako $ y = 0.5x\;.$
Av�ak tyto rovnice plat� nejen pro mno�inu �esti bod� s p�irozen�mi koordin�tami
ale pro v�echny body mezi nimi le��c�mi na p��mce. Jednotkov� vektory nejsou
nutn�. Rovnice p��mky ve dvou rozm�rech je
\begin{equation}
y = a + bx
\end{equation}
\label{y}
�len a je hodnota y, kdy� $x =0$. V dan�m p��klad� $a=0$. �len a je sklon p��mky
ur�en� jako pom�r $y/x$, je to tangens �hlu $\alpha$. Pokud zn�me y, m�eme nal�zt
x vy�e�en�m rovnice (\ref{y}) jako $x = (y - a)/b$.
Dvojrozm�rn� rovinn� Simplexy jsou p��mky maj�c� tvar $ y+x=m $, jejich sklony
jsou z�porn� $b = -1$ a jsou definov�ny pouze v kladn�m k�nusu.
V rovin� lze definovat mnoho p��mek. Ty mohou b�t paraleln� nebo se mohou k��it.
Ke k��en� dojde, kdy� ob� koordin�ty x a y obou p��mek jsou stejn�, jako nap��klad
$$ y = 2 + 3x $$
$$ y = 3 + 2x.$$
�e�en� je $2 + 3x = 3 + 2x$ a tedy $x = 1$. Vlo�en�m x zp�t dostaneme y = 5. S

pou�it�m maticov� techniky se soustava dvou rovnic m�e uspo��dat do pol�rn�ho
tvaru:
$$-3x + y = 2$$
$$-2x + y = 3 $$
Pak se najde inverzn� matice pro matic
\left(
\begin{array}{cc}
-3 & 1 \\
-2 & 1
\end{array}
\right)
& ${\rm co�\ je}$ &
\left(
\begin{array}{cc}
-1 & 1 \\
-2 & 3
\end{array}
\right)\;.
\end{array}$$
a ta d�v�, kdy� se n�sob� vektorem ${bf b} = (2, 3)^{\rm T}$ �e�en� $(1, 5)^{\rm
T}$.
\section{Zenonovy grafy}
\label{Zenonovy grafy}
Vra�me se k Zenonov� aporei. Nyn� sledujeme odd�len� polohy Achilla nebo �elvy.
Pro tento ��el nepot�ebujeme �asovou osu. Osa x je vzd�lenost ke konci trat�, y je
prob�hnut� vzd�lenost. Nap��klad:
$$\begin{tabular}{|l|ccccccccc|}
\hline
Interval& 0 & 1 & 2 & 3 & 4 & 5 & 6 & 7 & 8 \\
\hline
x & 8 & 7 & 6 & 5 & 4 & 3 & 2 & 1 & 0 \\
y & 0 & 1 & 2 & 3 & 4 & 5 & 6 & 7 & 8 \\
\hline
\end{tabular}$$
Vztah obou hodnot se popisuje rovnic� $y = 8 - x$. Konstanta je relativn� d�lka

trat� vyj�d�en� rychlost�. Je kone�n�.
Jin� popis pohybu se z�sk�, kdy� z�kladna x p�edstavuje polohu v �ase t a

vertik�ln� osa y polohu v �ase $t+1$, 1 p�edstavuje interval �asu $\Delta t$.
Budi� koordin�ty m��en�ch bod� pro jednoduchost:
\hline
Interval & 0 & 1 & 2 & 3 & 4 & 5 & 6 & 7 & 8 \\
\hline
x & 0 & 1 & 2 & 3 & 4 & 5 & 6 & 7 & 8 \\
y & 1 & 2 & 3 & 4 & 5 & 6 & 7 & 8 & 9 \\
\hline
\end{tabular}$$
Rovnom�rn� pohyb se popisuje rovnici $y = 1 + x$.
Nyn� zm��me koordin�ty n�sledovn�:
\hline
Interval& 0 & 1 & 2 & 3 & 4 & 5 & 6 & 7 & 8 \\
\hline
x & 258 & 128 & 64 & 32 & 16 & 8 & 4 & 2 & 1 \\
y & 0 & 128 & 192 & 224 & 240 & 248 & 252 & 254 & 255 \\
\hline
\end{tabular}$$
Rychlost pohybu nen� konstantn�, av�ak sni�uje se exponenci�ln�. ��ra zobrazuj�c�

hodnoty x v rozd�ln�ch �asov�ch intervalech na obr�zku \ref{Exponenci�ln� curve.}
je prohnut�. Abychom ji nap��mili, mus�me pou��t logaritmickou stupnici $y = \log
x$.
\begin{figure}
\caption{Exponenci�ln� k�ivka. Zmen�uj�c� se vzd�lenostn� intervaly z {\ref
Zenon�v n��rt Aporey Achilla s �elvou} jsou na vertik�ln� ose, horizont�ln� osou
je �as}
\label{Exponenci�ln� k�ivka.}
\put(20.67,148.00){\circle{4.00}}
\put(35.33,84.00){\circle{4.00}}
\put(50.00,52.00){\circle{4.00}}
\put(65.33,36.00){\circle{4.00}}
\put(80.33,28.00){\circle{4.00}}
\put(95.33,24.00){\circle{4.00}}
\put(110.33,22.00){\circle{4.00}}
\put(125.33,21.00){\circle{4.00}}
\put(20.67,19.67){\framebox(119.67,128.67)[cc]{}}
\put(140.33,20.00){\circle{3.40}}
\bezier{416}(20.67,148.33)(35.33,67.67)(50.33,52.00)
\bezier{164}(50.33,52.33)(65.33,31.67)(80.33,28.00)
\bezier{124}(80.33,28.00)(95.33,23.00)(110.33,22.00)
\bezier{120}(110.33,21.67)(140.33,20.00)(140.33,20.00)
\put(10.00,130.00){\makebox(0,0)[cc]{a}}
\put(130.33,10.00){\makebox(0,0)[cc]{t}}
\put(20.67,10.00){\makebox(0,0)[cc]{0}}
\put(10.00,19.67){\makebox(0,0)[cc]{0}}
\end{picture}
\end{figure}
Op�t nech�me z�kladnu x p�edstavovat polohu v �ase t a vertik�ln� osu y polohu v

�ase $t+1$, 1 p�edstavuje interval �asu $\Delta t$. Koordin�ty exponenci�ln�
k�ivky jsou
\hline
Interval& 1 & 2 & 3 & 4 & 5 & 6 & 7 & 8 & 9\\
\hline
x & 0 & 128 & 192 & 224 & 240 & 248 & 252 & 254 & 255 \\
y & 128 & 64 & 32 & 16 & 8 & 4 & 2 & 1 & ? \\
\hline
\end{tabular}$$
x hodnoty rostou, y hodnoty se sni�uj�. Ob� zm�ny nejsou line�rn�. Nicm�n� pokud
hodnoty x jsou nakresl� proti odpov�daj�c�m hodnot�m y, n��rt je line�rn�, viz
obr. \ref{Linearizace}.
\begin{figure}
\caption{Linearizace exponenci�ln� k�ivky. Sni�uj�c� se vzd�lenosti mezi body
odpov�daj� konstantn�m �asov�m interval�m}
\label{Linearizace}
\put(10.00,138.00){\circle{4.00}}
\put(138.00,74.00){\circle{4.00}}
\put(202.00,42.00){\circle{4.00}}
\put(234.00,26.00){\circle{4.00}}
\put(250.00,18.00){\circle{4.00}}
\put(258.00,14.00){\circle{4.00}}
\put(262.00,12.00){\circle{4.00}}
\put(264.00,11.00){\circle{4.00}}
%\emline(10.00,138.00)(266.00,10.00)
\multiput(10.00,138.00)(0.24,-0.12){1062}{\line(1,0){0.24}}
%\end
\put(10.00,10.00){\framebox(256.00,256.00)[cc]{}}
\put(4.67,237.33){\makebox(0,0)[cc]{y}}
\put(260.00,3.33){\makebox(0,0)[cc]{x}}
\end{picture}
\end{figure}
N��rt p�edstavuje exponenci�ln� zm�ny, nap��klad radioaktivn� rozpad nebo

monomolekul�rn� chemick� reakce, pokud y je v�choz� substance a x je produkt.
Odpov�daj�c� rovnic� je
\begin{equation}
y = 2^{8-t}\;.
\end{equation}
ve sv� modern� form� je nyn� transformovan� na ot�zku, kdy se rozpadne posledn�

radioaktivn� atom, kdy� v�choz� po�et je $x = 256$.
Jsme nyn� v podobn� situaci jako byli �ekov�. Rozpad radioaktivn�ch prvk� se ��d�
exponenci�ln�m z�konem. Pom�r rozpadaj�c�ch se atom� ve stejn�ch �asov�ch
intervalech \Delta_t$ je konstantn�. Abychom si byli jisti, �e v�echny atomy se
rozpadly, pot�ebujeme nekone�n� mnoho takov�ch interval�. Podstatn� nekone�n�
mnoho interval� je pot�eba pouze pro posledn� atom, pokud po�adujeme jistotu jeho
rozpadu.
Grafov� proces je stejn� jako v p��pad� b�c�, pokud ob� osy, �asu i polohy, se
nahrad� polohami (koncentracemi) v n�sledn�ch �asov�ch intervalech $t$ a $(t+1)$,
jako kdyby ob� polohy byly na dvou rozd�ln�ch ortogon�ln�ch os�ch. Kdy� se to
ud�l�, tyto polohy se pova�uj� za ortogon�ln� a exponenci�ln� pohyb se m�n� do
line�rn�, jako kdybychom pou�ili logaritmickou stupnici\footnote{ Line�rn� pohyb
je limitou exponenci�ln�ho pohybu, kdy� konstanta je $k=0$}.
\section{Markovovy matice}
\label{Markovovy matice}
Markov bylo rusk� matematik, kter� dostal pon�kud d�tsk� n�pad studovat
uspo��d�n�, ve kter�m souhl�sky n�sleduj� samohl�sky v Pu�kinov� b�sni. Po
souhl�ska m�e n�sledovat jin� souhl�ska nebo samohl�ska s n�jakou statistickou
pravd�podobnost�, kter� je ur�ena strukturou jazyka a jeho pou�it� autorem.
Markov studoval pravd�podobnosti p�echod� n�sledn�ch hl�sek, jako souhl�sky c a

samohl�sky v v p��klad�
\begin{center}
A vv A vc M cv A vc R cc K cv O vc V
\end{center}
Pravd�podobnosti vv, vc, cc a cv se z�skaj� z p��m�ch sou�t� jejich d�len�m v�emi

mo�nostmi p�echod� (zde 7 p�echod� 8 p�smen). Kdy� se vz�jemn� uspo��daj� do
matice, tvo�� {\em stochastick� matice} ${\bf M}$, jejich� ��dkov� sou�ty jsou 1.
Teorie proces� spojen�ch s t�mito maticemi tvo�� st teorie {\em stochastick�ch
proces�}.
Ka�d� hl�ska v textu se pova�uje za stav soustavy, kter� osciluje neust�le mezi
sv�mi mo�n�mi stavy a tvo�� tak �et�zec n�sledn�ch jev�. Existuje jin� mo�nost,
jak interpretovat jev. Text lze pova�ovat jako celek a v�echny pozorovan� p�echody
mohou tvo�it jeden p�echod do p��t�ho stavu. Nebo lze srovn�vat dva odli�n�
objekty p�edstavovan� �adami symbol�. Rozd�ly lze tedy vyj�d�it jako orientovan�
hranov� graf, nap��klad
$$\begin{tabular}{|r|rrrrrrrrr|}
\hline
& ? & A & A & M & A & R & K & O & V \\
& A & A & M & A & R & K & O & V& ? \\
\hline
& & & & & & & & & \\
c & * & 0 & 1 & -1 & 1 & 0 &-1 & 1 & * \\
v & * & 0 & -1 & 1 & -1 & 0 & 1 & -1 & * \\
\hline
\end{tabular}$$
\begin{figure}
\caption{Mo�n� p�echody dvou p�smenn� �ady. P��m� p�echody $cc \leftrightarrow vv$
jsou nemo�n�}
\label{Mo�n� p�echody dvou p�smenn� �ady}
\put(30.33,40.00){\framebox(14.67,15.67)[cc]{cc}}
\put(49.67,20.00){\framebox(15.33,15.00)[cc]{vc}}
\put(49.67,60.00){\framebox(15.33,15.00)[cc]{cv}}
\put(70.00,40.00){\framebox(15.00,15.33)[cc]{vv}}
%\bezier{176}(30.33,55.67)(9.67,48.67)(30.33,40.00)
\put(30.33,40.00){\vector(2,-1){0.2}}
\bezier{176}(30.33,55.67)(9.67,48.67)(30.33,40.00)
%\end
%\bezier{172}(49.67,75.00)(58.00,95.00)(65.00,75.00)
\put(65.00,75.00){\vector(1,-3){0.2}}
\bezier{172}(49.67,75.00)(58.00,95.00)(65.00,75.00)
%\end
%\bezier{172}(85.00,55.33)(105.00,51.00)(85.00,40.00)
\put(85.00,40.00){\vector(-3,-2){0.2}}
\bezier{172}(85.00,55.33)(105.00,51.00)(85.00,40.00)
%\end
%\bezier{172}(49.67,20.00)(57.33,0.00)(65.00,20.00)
\put(65.00,20.00){\vector(1,3){0.2}}
\bezier{172}(49.67,20.00)(57.33,0.00)(65.00,20.00)
%\end
%\vector(45.00,55.67)(49.67,60.00)
\put(49.67,60.00){\vector(1,1){0.2}}
\multiput(45.00,55.67)(0.13,0.12){37}{\line(1,0){0.13}}
%\end
%\vector(65.00,60.00)(70.00,55.33)
\put(70.00,55.33){\vector(1,-1){0.2}}
\multiput(65.00,60.00)(0.13,-0.12){39}{\line(1,0){0.13}}
%\end
%\vector(70.00,40.00)(65.00,35.00)
\put(65.00,35.00){\vector(-1,-1){0.2}}
\multiput(70.00,40.00)(-0.12,-0.12){42}{\line(0,-1){0.12}}
%\end
%\vector(49.67,35.00)(45.00,40.00)
\put(45.00,40.00){\vector(-1,1){0.2}}
\multiput(49.67,35.00)(-0.12,0.13){39}{\line(0,1){0.13}}
%\end
%\vector(49.67,60.00)(49.67,35.00)
\put(49.67,35.00){\vector(0,-1){0.2}}
\put(49.67,60.00){\line(0,-1){25.00}}
%\end
%\vector(65.00,35.00)(65.00,60.00)
\put(65.00,60.00){\vector(0,1){0.2}}
\put(65.00,35.00){\line(0,1){25.00}}
%\end
\end{picture}
\end{figure}
Dv� ��dky s ��sly tvo�� transponovanou inciden�n� matici ${\bf S}^{\rm T}$
multigrafu se smy�kami, nuly jsou na m�stech smy�ek, orientovan�ch hran
za��naj�c�ch a kon��c�ch na stejn�m m�st�, hv�zdi�kou * jsou ozna�eny neur�it�
po��te�n� a koncov� stavy. Je mo�n� spojit posledn� p�smeno s prv�m, aby se
odstranily tyto voln� konce.
�ada je tvo�ena rozd�ly $({\bf e}_i -{\bf e}_j)$ a je jasn�, �e ji m�eme napsat
jako inciden�n� matici orientovan�ho multigrafu se smy�kami. Na obr. \ref{Mo�n�
p�echody dvou p�smenn� �ady} jsou uk�zan� mo�n� p�echody dvou p�smenn� �ady, na
obr. \ref{Mo�n� p�echody dvou p�smenn� �ady} mo�n� p�echody t�� p�smenn� �ady jsou
uk�zan�.
\begin{figure}
\caption{Mo�n� p�echody t�� p�smenn� �ady}
\label{Mo�n� p�echody t�� p�smenn� �ady}
\put(20.00,30.00){\framebox(15.00,10.67)[cc]{ccc}}
\put(40.33,10.00){\framebox(14.67,10.00)[cc]{ccv}}
%\vector(35.00,30.00)(40.33,20.00)
\put(40.33,20.00){\vector(1,-2){0.2}}
\multiput(35.00,30.00)(0.12,-0.22){45}{\line(0,-1){0.22}}
%\end
%\bezier{160}(20.00,40.67)(0.67,36.67)(20.00,30.00)
\put(20.00,30.00){\vector(3,-1){0.2}}
\bezier{160}(20.00,40.67)(0.67,36.67)(20.00,30.00)
%\end
\put(40.33,50.00){\framebox(15.00,10.00)[cc]{vcc}}
%\vector(40.67,50.00)(35.00,40.67)
\put(35.00,40.67){\vector(-2,-3){0.2}}
\multiput(40.67,50.00)(-0.12,-0.19){48}{\line(0,-1){0.19}}
%\end
%\vector(47.00,50.00)(47.00,20.00)
\put(47.00,20.00){\vector(0,-1){0.2}}
\put(47.00,50.00){\line(0,-1){30.00}}
%\end
\put(60.00,30.00){\framebox(15.00,10.67)[cc]{cvc}}
\put(85.00,30.00){\framebox(15.00,10.67)[cc]{vcv}}
%\vector(75.00,40.67)(85.00,40.67)
\put(85.00,40.67){\vector(1,0){0.2}}
\put(75.00,40.67){\line(1,0){10.00}}
%\end
%\vector(85.00,30.00)(75.00,30.00)
\put(75.00,30.00){\vector(-1,0){0.2}}
\put(85.00,30.00){\line(-1,0){10.00}}
%\end
\put(105.00,50.00){\framebox(15.00,10.00)[cc]{vvc}}
\put(105.00,10.00){\framebox(15.00,10.00)[cc]{cvv}}
%\vector(112.67,20.00)(112.67,50.00)
\put(112.67,50.00){\vector(0,1){0.2}}
\put(112.67,20.00){\line(0,1){30.00}}
%\end
\put(125.00,30.00){\framebox(15.00,10.67)[cc]{vvv}}
%\vector(125.00,40.67)(120.00,50.00)
\put(120.00,50.00){\vector(-1,2){0.2}}
\multiput(125.00,40.67)(-0.12,0.22){42}{\line(0,1){0.22}}
%\end
%\vector(120.00,20.00)(125.00,30.00)
\put(125.00,30.00){\vector(1,2){0.2}}
\multiput(120.00,20.00)(0.12,0.24){42}{\line(0,1){0.24}}
%\end
%\vector(105.00,60.00)(55.33,60.00)
\put(55.33,60.00){\vector(-1,0){0.2}}
\put(105.00,60.00){\line(-1,0){49.67}}
%\end
%\vector(55.00,10.00)(105.00,10.00)
\put(105.00,10.00){\vector(1,0){0.2}}
\put(55.00,10.00){\line(1,0){50.00}}
%\end
%\bezier{164}(140.00,40.67)(160.00,35.33)(140.00,30.00)
\put(140.00,30.00){\vector(-4,-1){0.2}}
\bezier{164}(140.00,40.67)(160.00,35.33)(140.00,30.00)
%\end
%\vector(55.00,20.00)(60.00,30.00)
\put(60.00,30.00){\vector(1,2){0.2}}
\multiput(55.00,20.00)(0.12,0.24){42}{\line(0,1){0.24}}
%\end
%\vector(59.67,40.67)(55.33,50.00)
\put(55.33,50.00){\vector(-1,2){0.2}}
\multiput(59.67,40.67)(-0.12,0.25){37}{\line(0,1){0.25}}
%\end
%\vector(105.00,50.00)(100.00,40.67)
\put(100.00,40.67){\vector(-1,-2){0.2}}
\multiput(105.00,50.00)(-0.12,-0.22){42}{\line(0,-1){0.22}}
%\end
%\vector(100.00,30.00)(105.00,20.00)
\put(105.00,20.00){\vector(1,-2){0.2}}
\multiput(100.00,30.00)(0.12,-0.24){42}{\line(0,-1){0.24}}
%\end
\end{picture}
\end{figure}
Takov� p�echody nejsou omezeny na jazyk. Pokud sledujeme atomy radioaktivn�ch

prvk� po n�jak� �asov� obdob�, potom ka�d� atom bu� z�stal nezm�n�n�, nebo vyz��il
kvantum radiace a zm�nil se na atom jin�ho prvku. Zde nezn�me indexov�n�
jednotliv�ch atom�, m�eme ur�it pouze jejich mno�stv�. Mno�stv� $\delta x$ atom�,
kter� se rozpadly v �asov�m intervalu, je �m�rn� po�tu atom� $x$, konstantou
proporcionality k d�lce �asov�ho intervalu $\delta t$ je $k$. Rovnice popisuj�c�
tento proces je
\begin{equation}
\delta x/\delta t = -kx
\label{delta}
\end{equation}
�e�en� t�to rovnice se nalezne odd�len�m prom�nn�ch v diferenci�ln�m tvaru (velmi

kr�tk� $\delta t$):
\begin{equation}
\delta x/x = \delta (logx)= -k\delta t
\end{equation}
a integrac� obou stran a delogaritmov�n�m v�sledku
\begin{equation}
x = Aexp(-kt)
\end{equation}
kde $A$ je po��te�n� hodnota $x$ jako integra�n� konstanta. Toto �e�en� m� shora
zm�n�n� h��ek: Nem�eme si nikdy b�t jisti s �asem, kdy se rozpadne posledn� atom v
soustav�, existuj� pouze pravd�podobnosti. To je rozd�l mezi diferenci�ln�m a
integr�ln�m kalkulem a kone�nou matematikou.
Proces lze zobrazit dv�ma rozd�ln�mi n��rty, bu� vyn��me koncentrace vzhledem k
uplynul�mu �asu jako na obr. \ref{Exponenci�ln� k�ivka.}, co� je tradi�n�
technika, nebo vyn��me koncentrace m�n�c� se substance $x_t$ p��padn� koncentrace
produktu $(1 - x)_t$ vzhledem k t�mto koncentrac�m $x_{t+1}$ nebo $(1-x_{t+1})$ v
konstantn�ch �asov�ch intervalech $\Delta t$ jako na obr. \ref{Linearizace}. Body
koncentrace na tomto grafu tvo�� p��mky, jejich� sklony jsou z�visl� na
rychlostn�ch konstant�ch k.
Je�t� jednou: Hodnoty funkce ve dvou rozd�ln�ch �asov�ch intervalech byly
pojedn�ny jako ortogon�ln� vektory. T�mto zp�sobem jsme z�skali graf line�rn�
funkce z exponenci�ln� funkce, jako kdybychom nalezli logaritmus exponenci�ln�
funkce. Ortogon�ln� projekce dala logaritmickou transformac� exponenci�ln�
rychlosti transformac� n atom� dvou druh�.
\section{Mnohorozm�rn� syst�my}
\label{Mnohorozm�rn� syst�my}
Podle na�� definice matice orientovan�ch graf� popisuj� pohyby na rovin�ch

ortogon�ln�ch k jednotkov�m vektor�m ${\bf I}$. Jsme schopni sledovat pohodln�
m�n�c� se koncentrace 3 slo�ek, kter� se mohou nakreslit na rovnostrann�
troj�heln�k.
Co je snadn� pro dv� slo�ky se st�v� slo�it�m v syst�mech obsahuj�c�ch n

rozd�ln�ch slo�ek, z nich� ka�d� se m�e transformovat v jinou s rozd�ln�mi
rychlostmi $k_{ij}$. Nicm�n� z�kladn� z�st�v� a takov� syst�my se popisuj�
zobecn�nou Markovovou matic� ${\bf M}$, jej� mimodiagon�ln� prvky $k_{ij}$. jsou
rychlostn� konstanty soustavy rovnic \ref{delta} a diagon�ln� prvky jsou sou�ty
rychlostn�ch konstant se z�porn�mi znam�nky $-\Sigma k_{ij}$. Diagon�ln� prvky
jsou bu� sloupcov� sou�ty, pokud matice ${\bf M}$ p�sob� na koncentra�n� vektor
sloupec ${\bf c}$ zleva, nebo ��dkov� sou�ty, pokud matice ${\bf P}$ p�sob� na
koncentra�n� vektor ��dku ${\bf c}^{\rm T}$ zprava.
\section{Matice p�echod�}
\label{Matice p�echod�}
Matice p�echod� ${\bf P}$ je tvo�ena dv�ma ��stmi, Markovovou matic� ${\bf M}$ a
matic� identity ${\bf I}$
\begin{equation}
{\bf P}= ({\bf I} + {\bf M})\;.
\end{equation}
${\bf M}$ je asymetricky rozd�len� Laplace-Kirchhoffova matice ${\bf S}^{\rm T}

{\bf S}$ se z�porn�mi znam�nky na diagon�le, kter� je normalizov�na na jednotkov�
koncentrace. Matice p�echod� ${\bf P}$ maj� dv� limity: Bu� matici identity ${\bf
I}$, pokud nedoch�z� k ��dn� zm�n� v dan�m �asov�m intervalu, nebo permuta�n�
matice ${\bf P}$, pokud se v�echny l�tky transformuj� na jin� b�hem jednoho
�asov�ho intervalu. M�eme p�edpokl�dat, �e ka�d� reakce (p�echod), ve kter� se
jedna l�tka m�n� v jinou l�tku, �ekn�me $ a \rightarrow b$ v �asov�m intervalu
$\delta t$ se registruje v inciden�n� matici ${\bf S}$ jako diference dvou
jednotkov�ch vektor� $({\bf e}_i- {\bf e}_j)$. Tyto aditivn� oper�tory se
transformuj� v kvadratick� form� ${\bf S}^{\rm T}{\bf S}$ do multiplikativn�ch
oper�tor�, kter� jsou normalizov�ny, to znamen�, �e oper�tor $k_{ij}$ je pom�r
transformovan�ch objekt� ke v�em p��tomn�m objekt�m, a normalizovan� symetrick�
kvadratick� forma ${\bf S}^{\rm T}{\bf S}$ je �t�p� do ��dkov�ho oper�toru ${\bf
P}_r$ a sloupcov�ho oper�toru ${\bf P_c}$
\begin{equation}
-{\bf S}^{\rm T}{\bf S}= {\bf P}_r + {\bf P}_c\;.
\end{equation}
Matice sousedstv� ${\bf A}$, kter� jsme pou��vali doposud, byly symetrick�. Ty se
z�skaly jako mimodiagon�ln� prvky kvadratick�ch forem inciden�n�ch matic bu�
orientovan�ho grafu ${\bf S}$, nebo neorientovan�ho grafu ${\bf G}$ (viz
podkapitolu 12.7).
Pon�vad� asymetrick� matice sousedstv� se pou��vaj� jako oper�tory, je nutn�
ur�it, jak se form�ln� vytvo��. Kdy� se vektory-hrany ${\bf c}$ n�sob� zprava,
potom $a_{ij} = k$, kdy� k orientovan�ch hran jde z vrcholu j do vrcholu i, kdy�
se vektory-sloupce ${\bf c}$ n�sob� zleva, potom $ _{ij} = k$, kdy� k
orientovan�ch hran jde z vrcholu i do vrcholu j. Pou�ijeme doln� indexy r a l pro
oba druhy matic sousedstv� ${\bf A}$.
Orientaci orientovan�ch hran lze vyj�d�it znam�nky, kde $a_{ij} = +k$, kdy� k
orientovan�ch hran jde z vrcholu i do vrcholu j, nebo kde $a_{ij} = -k$, kdy� k
orientovan�ch hran jde z vrcholu i do vrcholu j, nebo opa�n�.
Pokud ka�d� orientovan� hrana p�edstavuje jednu transformaci objektu j na objekt i

a po�ty $k_{ij}$ jsou normalizov�ny, $k_{ij}$ se m�n� v rychlostn� konstanty
reakc� zn�m�ch v chemii jako monomolekul�rn� reakce, spolu s odpov�daj�c�mi sou�ty
$\Sigma k_{ij}$ na diagon�le se z�porn�mi znam�nky. Kdy� se koncentrace (nebo
koordin�ta) vektor� ${\bf c}$ n�sob� t�mito oper�tory, z�skaj� se zm�ny
koncentrac�, kdy� se koncentrace vektor� ${\bf c}$ n�sob� $({\bf I}- {\bf P})$,
z�skaj� se nov� koncentrace vektor�. P�edpokl�d�me, �e koncentrace vektor� jsou
hrany a n�soben� je zprava
\begin{equation}
{\bf c}_{t+1}^{\rm T} = {\bf c}_{t}^{\rm T}{\bf M}\;,
\end{equation}
tedy sou�ty $\Sigma k_{ij}$ na diagon�le jsou sloupcov� sou�ty.
Budi� ${\bf S}$ a ${\bf G}$ inciden�n� matice stejn� orientovan�ho multigrafu, kde
$ {\bf S}$ a ${\bf G}$ jsou identick� matice vyjma znam�nek. Neorientovan� hrana
odpov�d� ka�d� orientovan� hran�. Hrany ${\bf S}$ a ${\bf G}$ jsou vz�jemn�
ortogon�ln� vektory.
\begin{figure}
\caption{Reak�n� multigraf}
\label{Reak�n� multigraf}
\put(10.00,10.00){\circle{4.00}}
\put(10.00,30.00){\circle{4.00}}
\put(30.00,29.67){\circle{4.00}}
\put(30.00,10.00){\circle{4.00}}
\put(70.00,30.00){\circle{4.00}}
\put(90.00,29.67){\circle{4.00}}
\put(110.00,30.00){\circle{4.00}}
\put(90.00,10.00){\circle{4.00}}
\put(10.00,50.00){\circle{4.00}}
\put(10.00,70.00){\circle{4.00}}
\put(30.00,69.67){\circle{4.00}}
\put(50.00,70.00){\circle{4.00}}
\put(30.00,50.00){\circle{4.00}}
\put(70.00,50.00){\circle{4.00}}
\put(90.00,69.67){\circle{4.00}}
\put(110.00,70.00){\circle{4.00}}
\put(90.00,50.00){\circle{4.00}}
\put(130.00,30.00){\circle{4.00}}
\put(150.00,29.67){\circle{4.00}}
\put(170.00,30.00){\circle{4.00}}
\put(130.00,50.00){\circle{4.00}}
\put(130.00,70.00){\circle{4.00}}
\put(170.00,70.00){\circle{4.00}}
\put(150.00,50.00){\circle{4.00}}
%\emline(10.00,69.67)(50.00,69.67)
\put(10.00,69.67){\line(1,0){40.00}}
%\end
%\emline(10.00,69.67)(10.00,50.00)
\put(10.00,69.67){\line(0,-1){19.67}}
%\end
%\emline(10.00,50.00)(30.00,50.00)
\put(10.00,50.00){\line(1,0){20.00}}
%\end
%\emline(30.33,69.67)(10.00,50.00)
\multiput(30.33,69.67)(-0.12,-0.12){164}{\line(-1,0){0.12}}
%\end
%\emline(110.00,70.00)(90.00,70.00)
\put(110.00,70.00){\line(-1,0){20.00}}
%\end
%\emline(90.00,70.00)(90.00,50.00)
\put(90.00,70.00){\line(0,-1){20.00}}
%\end
%\emline(90.00,50.00)(70.00,50.00)
\put(90.00,50.00){\line(-1,0){20.00}}
%\end
%\emline(70.00,50.00)(90.00,70.00)
\multiput(70.00,50.00)(0.12,0.12){167}{\line(0,1){0.12}}
%\end
%\emline(130.00,70.00)(130.00,50.00)
\put(130.00,70.00){\line(0,-1){20.00}}
%\end
%\emline(130.00,50.00)(150.00,50.00)
\put(130.00,50.00){\line(1,0){20.00}}
%\end
%\emline(30.00,30.00)(10.00,30.00)
\put(30.00,30.00){\line(-1,0){20.00}}
%\end
%\emline(10.00,30.00)(10.00,10.00)
\put(10.00,30.00){\line(0,-1){20.00}}
%\end
%\emline(10.00,10.00)(30.00,10.00)
\put(10.00,10.00){\line(1,0){20.00}}
%\end
%\emline(30.00,10.00)(30.00,30.00)
\put(30.00,10.00){\line(0,1){20.00}}
%\end
%\emline(30.00,30.00)(10.00,10.00)
\multiput(30.00,30.00)(-0.12,-0.12){167}{\line(0,-1){0.12}}
%\end
%\emline(70.00,30.00)(110.00,30.00)
\put(70.00,30.00){\line(1,0){40.00}}
%\end
%\emline(90.00,30.00)(90.00,10.00)
\put(90.00,30.00){\line(0,-1){20.00}}
%\end
\put(10.00,76.00){\makebox(0,0)[cc]{1}}
\put(30.00,76.00){\makebox(0,0)[cc]{2}}
\put(50.00,76.00){\makebox(0,0)[cc]{3}}
\put(10.00,40.33){\makebox(0,0)[cc]{4}}
\put(30.00,40.33){\makebox(0,0)[cc]{5}}
%\emline(30.00,69.67)(30.00,50.00)
\put(30.00,69.67){\line(0,-1){19.67}}
%\end
\put(70.00,70.00){\circle{4.00}}
\put(150.00,70.00){\circle{4.00}}
\put(70.00,10.00){\circle{4.00}}
\put(130.00,9.67){\circle{4.00}}
\put(150.00,10.00){\circle{4.00}}
\put(40.00,50.00){\makebox(0,0)[cc]{A}}
\put(100.00,50.00){\makebox(0,0)[cc]{$A_1$}}
\put(40.00,10.00){\makebox(0,0)[cc]{$A_3$}}
\put(50.00,30.00){\circle{4.00}}
\put(99.67,10.00){\makebox(0,0)[cc]{$A_4$}}
\put(160.00,50.00){\makebox(0,0)[cc]{$A_3$}}
\put(160.00,10.00){\makebox(0,0)[cc]{$A_5$}}
%\emline(130.00,30.00)(170.00,30.00)
\put(130.00,30.00){\line(1,0){40.00}}
%\end
%\emline(150.00,30.00)(130.00,10.33)
\multiput(150.00,30.00)(-0.12,-0.12){164}{\line(-1,0){0.12}}
%\end
%\emline(130.00,10.33)(130.00,30.00)
\put(130.00,10.33){\line(0,1){19.67}}
%\end
\end{picture}
\end{figure}
Odpov�daj�c� skal�rn� sou�iny ${\bf S}^{\rm T}{\bf G}$ a ${\bf G}^{\rm T}{\bf S}$
jsou asymetrick� matice ukazuj�c� rozd�ly v orientaci orientovan�ch hran. Jako
p��klad pou�ijeme multigraf definovan� transponovanou inciden�n� matic� ${\bf
S}^{\rm T}$ (viz obr. \ref{Reak�n� multigraf})
$$\begin{array}{cc}
{\bf S}^{\rm T} &
\left(
-1 & -1 & 0 & -1 & 0 & 1 & -1 \\
1 & 0 & -1 & 0 & 1 & -1 & 1 \\
0 & 1 & 1 & 0 & 0 & 0 & 0 \\
0 & 0 & 0 & 1 & -1 & 0 & 0
\end{array}
\right)\;.
\end{array}$$
Prvky matice ${\bf G}^{\rm T}{\bf S}$ jsou
$$\left(
\begin{array}{cccc}
-3 & 1 & 1 & 1\\
-1 & 1 & 1 & -1\\
-1 & -1 & 2 & 0\\
-1 & 1 & 0 & 0
\end{array}
\right)$$
Mohou se interpretovat jako

$v_{ii} =$ (orientovan� hrany do - orientovan� hrany ven)
$a_{ij} =$ (orientovan� hrany z i do j - orientovan� hrany z j do i),
potom $a_{ij} =$ 0 ��dn� orientovan� hrana.
Prvky matice ${\bf S}^{\rm T}{\bf G}$ jsou
$$\left(
\begin{array}{cccc}
3 &-1 & -1 & -1\\
1 & 1 & -1 & 1\\
1 & 1 & 2 & 0\\
1 &-1 & 0 & 0
\end{array}
\right)$$
lze je interpretovat jako
$v_{ii} =$ (orientovan� hrany do - orientovan� hrany ven)
$a_{ij} =$ (orientovan� hrany z i do j - orientovan� hrany z j do i),
potom $a_{ij} =$ 0 ��dn� orientovan� hrana.
Mimodiagon�ln� prvky matice ${\bf S}^{\rm T}{\bf G}$ se li�� od mimodiagon�ln�ch

prvk� matice ${\bf G}^{\rm T}{\bf S}$ pouze znam�nky. Skal�rn� sou�iny ${\bf
S}^{\rm T}{\bf G}$ a ${\bf G}^{\rm T}{\bf S}$ se mohou kombinovat s kvadratick�mi
formami inciden�n�ch matic. Existuj� �ty�i aditivn� kombinace
$$\begin{array}{cc}
\begin{array}{c}
{\bf S}^{\rm T}{\bf S}\\
\\
\left(
\begin{array}{rrrr}
5 & -3 & -1 & -1\\
-3 & 5 & -1 & -1\\
-1 & -1 & 2 & 0\\
-1 & -1 & 0 & 2
\end{array}
\right)
\end{array} &
\begin{array}{c}
{\bf G}^{\rm T}{\bf G}\\
\\
\left(
\begin{array}{cccc}
5 & 3 & 1 & 1\\
3 & 5 & 1 & 1\\
1 & 1 & 2 & 0\\
1 & 1 & 0 & 2
\end{array}
\right)
\end{array}
\end{array}$$
$$\begin{array}{cc}
\begin{array}{c}
{\bf G}^{\rm T}{\bf S}+{\bf S}^{\rm T}{\bf S}\\
\\
\left(
\begin{array}{rrrr}
2 & -2 & 0 & 0\\
-4 & 6 & 0 & -2\\
-2 & -2 & 4 & 0\\
-2 & 0 & 0 & 2
\end{array}
\right)
\end{array} &
\begin{array}{c}
{\bf G}^{\rm T}{\bf S}-{\bf S}^{\rm T}{\bf S}\\
\\
\left(
\begin{array}{rrrr}
-8 & 4 & 2 & 2\\
2 & -4 & 2 & 0\\
0 & 0 & 0 & 0\\
0 & 2 & 0 & -2
\end{array}
\right)
\end{array}
\end{array}$$
$$\begin{array}{cc}
\begin{array}{c}
{\bf G}^{\rm T}{\bf S}+{\bf G}^{\rm T}{\bf G}\\
\\
\left(
\begin{array}{rrrr}
2 & 4 & 2 & 2\\
2 & 6 & 2 & 0\\
0 & 0 & 4 & 0\\
0 & 2 & 0 & 2
\end{array}
\right)
\end{array} &
\begin{array}{c}
{\bf G}^{\rm T}{\bf S}-{\bf G}^{\rm T}{\bf G}\\
\\
\left(
\begin{array}{rrrr}
-8 & -2 & 0& 0\\
-4 & -4 & 0 & -2\\
-2 & -2 & 0 & 0\\
-2 & 0 & 0 & -2
\end{array}
\right)
\end{array}
\end{array}$$
To d�v� tento vzor
$${\bf G}^{\rm T}{\bf S}+ {\bf S}^{\rm T}{\bf S}=

2({\bf V}_{v} - {\bf A}_r)$$
$${\bf G}^{\rm T}{\bf S}- {\bf S}^{\rm T}{\bf S}=
2({\bf A}_l- {\bf V}_{out})$$
$${\bf G}^{\rm T}{\bf S}+ {\bf G}^{\rm T}{\bf G}=
2({\bf V}_{v}+ {\bf A}_l)$$
$${\bf G}^{\rm T}{\bf S}- {\bf G}^{\rm T}{\bf G}=
-2({\bf A}_r + {\bf V}_{out})\;.$$
Skal�rn� sou�in $({\bf G}- {\bf S})^{\rm T} {\bf S}$ lze normalizovat do
levostrann�ho oper�toru ${\bf M}$. Diagon�ln� matice stup�� vrchol� (orientovan�
hrany do a ven), stejn� jako asymetrick� matice sousedstv� se mohou rozd�lit
transponov�n�m sou�t� nebo rozd�l� ${\bf G}^{\rm T}{\bf S}$ s ${\bf G}^{\rm T}{\bf
G}$ a jejich kombinov�n�m se sou�ty nebo rozd�ly ${\bf G}^{\rm T}{\bf S}$ s ${\bf
S}^{\rm T}{\bf S}$:
$$4{\bf V}_{v} = ({\bf G}^{\rm T}{\bf S}+ {\bf S}^{\rm T}{\bf S}) +
({\bf G}^{\rm T}{\bf S}+ {\bf G}^{\rm T}{\bf G})^{\rm T} $$
$$-4{\bf V}_{out} = ({\bf G}^{\rm T}{\bf S}-

{\bf S}^{\rm T}{\bf S}) + ({\bf G}^{\rm T}{\bf S}-
{\bf G}^{\rm T}{\bf G})^{\rm T}$$
$${\bf -}4{\bf A}_l = ({\bf G}^{\rm T}{\bf S}+

{\bf S}^{\rm T}{\bf S}) - ({\bf G}^{\rm T}{\bf S}+
{\bf G}^{\rm T}{\bf G})^{\rm T} $$
$$4{\bf A}_r = ({\bf G}^{\rm T}{\bf S}-

{\bf S}^{\rm T}{\bf S}) - ({\bf G}^{\rm T}{\bf S}-
{\bf G}^{\rm T}{\bf G})^{\rm T}\;.$$
Stejn� operace s ${\bf S}^{\rm T}{\bf G}$ d�v� vzor
$${\bf S}^{\rm T}{\bf G}+ {\bf S}^{\rm T}{\bf S}=

2({\bf V}_{v} - {\bf A}_l)$$
$${\bf S}^{\rm T}{\bf G}- {\bf S}^{\rm T}{\bf S}=

2({\bf A}_r - {\bf V}_{out})$$
$${\bf S}^{\rm T}{\bf G}+ {\bf G}^{\rm T}{\bf G}=

2({\bf V}_{v}+ {\bf A}_r)$$
$${\bf S}^{\rm T}{\bf G} - {\bf G}^{\rm T}{\bf G}=

-2({\bf A}_l + {\bf V}_{out})\;.$$
Skal�rn� sou�in ${\bf S}^{\rm T}({\bf G}- {\bf S})$ lze normalizovat do
pravostrann�ho oper�toru ${\bf M}$. Diagon�ln� matice stup�� vrchol� (orientovan�
hrany do a ven), stejn� jako asymetrick� matice sousedstv� se mohou rozd�lit
transponov�n�m sou�t� nebo rozd�l� ${\bf S}^{\rm T}{\bf G}$ s ${\bf G}^{\rm T}{\bf
G}$ a jejich kombinov�n�m se sou�ty nebo rozd�ly ${\bf S}^{\rm T}{\bf S}$ s ${\bf
S}^{\rm T}{\bf S}$ jako shora. Tyto transponovan� matice jsou identick� se sou�ty
nebo rozd�ly ${\bf G}^{\rm T}{\bf S}$, proto�e transponov�n� m�n� po�ad� matice v
sou�inu.
Inciden�n� matice ${\bf S}$ a ${\bf G}$, nebo jejich transponovan� matice,
pou��van� jako multiplikativn� oper�tory, p�en�ej� ka�d� prvek n�soben�ho
maticov�ho vektoru dvakr�t, jednou na diagon�le, jednou jako mimodiagon�ln� prvek.
Sou�ty nebo rozd�ly t�chto matic ${\bf S}$ a ${\bf G}$, kter� by m�ly b�t
transformovan� do kvadratick�ch matic, maj� v ka�d� ��dce p�esn� jeden prvek 2 v
kon��c�m nebo v�choz�m sloupci. V�sledky jsou tedy element�rn�. Av�ak tato fakta
nejsou vysv�tlena v u�ebnic�ch ani v b�n� literatu�e. Pokud byly studov�ny
d��ve, byly zapomenuty.
Dvojit� ��etnictv� orientovan�ch hran s pou�it�m ortogon�ln�ch vektorov�ch �ad,

jejich sou�t� a rozd�l�, kvadratick�ch forem, skal�rn�ch sou�in� a
transponovan�ch matic, d�v� s� p��buzn�ch matic popisuj�c�ch grafy a objekty
isomorfn� k jejich transformac�m.
Laplace-Kirchhoffova matice, identick� s ${\bf S}^{\rm T}{\bf S}$ a pou�it� pro

�e�en� elektrick�ch obvod�, je symetrick�. Ta ve skute�nosti popisuje pouze
vlastnosti obvodu, odpory hran (vodi��) spojuj�c�ch vrcholy s�t�. Sm�r proudu je
zaveden aplikovan�m nap�t�m. Matice proud� odpov�d� jedn� z matic ${\bf S}^{\rm T}
{\bf G}$ nebo ${\bf G}^{\rm T}{\bf S}$, proudy $k$ ve v�tv�ch maj� v�dy opa�n�
znam�nka
\begin{equation}
({\bf S}^{\rm T}{\bf G})_{ij} = -({\bf S}^{\rm T}{\bf G})_{ij}\;.
\end{equation}
Mimo to proudy do a ven u v�ech vrchol� mus� b�t vyv�eny, $\Sigma k_{ij} = 0$.
Pon�vad� odpory se mohou vyj�d�it jako d�lky vodi��, inverzn� probl�m se objevuje
jako odporov� vzd�lenosti.
\section{Rovnov�n� koncentrace}
\label{Rovnov�n� koncentrace}
Nalezen� diagon�ln� matice ${\bf C}$ rovnov�n�ch koncentrac� $c_j*$ pro velk�
syst�my nen� jednoduch� �loha. Vy�aduje v�po�ty determinant� v�ech submatic
sou�inu matic $\delta_j{\bf MC}$, z�skan�ch vynech�n�m j-t� ��dky a sloupce. Pro
tento ��el bylo vypracov�no mnoho variant Kirchhoffovy techniky nap�nac�ch strom�.
Dnes jsou technick� pot�e odstran�n� pou�it�m po��ta��, av�ak z�kladn� ot�zka
z�st�v� otev�en�: je sou�in ${\bf MC}$ symetrick� matice nebo nen�? Wei a
Prater \cite{[14]}, kte�� vypracovali maticovou techniku pro �e�en� soustav
exponenci�ln�ch rovnic, argumentovali principem mikroskopick� reversibility, podle
kter� by m�la b�t spr�vn� ekvivalence:
\begin{equation}
c_i^*k_{ij} = c_j^*k_{ji}
\end{equation}
Vlastnosti podstatn� kladn�ch matic �in� platnost tohoto principu pochybnou.

Pou�ijeme vlastnosti vlastn�ch hodnot Markovov�ch matic a budeme studovat
oper�tor ${\bf P}= ({\bf I}+ {\bf M})$. Tento oper�tor transformuje koncentra�n�
vektor ${\bf c}_t$ v �ase t na koncentra�n� vektor ${\bf c}_{t+1}$ v �ase $(t +
\delta)$.
\section{Vlastnosti matic sou�t� (I + M)}

\label{Vlastnosti matic}
Matice $({\bf I}+ {\bf M})$ maj� jednu vlastn� hodnotu p�esn� 1, jin� vlastn�
hodnoty jsou v kru�nici $0 < \lambda_j < 1$. Matice ${\bf M}$ m� p�esn� jednu
vlastn� hodnotu rovnou nule a zb�vaj�c�ch $(n-1)$ vlastn�ch hodnot v intervalu
omezen�m kru�nic� danou sou�ty rychlost� $\Sigma -k_{ij}$. Pon�vad� transformace
jak�koliv l�tky nem�e b�t v�t�� ne� jej� koncentrace, sou�et rychlostn�ch konstant
mus� b�t men�� ne� 1. Pokud se p�id� jednotkov� matice ${\bf I}$ k ${\bf M}$,
v�echny vlastn� hodnoty se zv�t�� rovnom�rn� o 1. To m� d�le�it� d�sledek, kter�
z�stal nepov�imnut�: Rovnov�n� stav oper�toru ${\bf P} = {\bf I + M}^\infty$ m�
jednu vlastn� hodnotu p�esn� 1, v�echny jin� vlastn� hodnoty jsou 0. Sou�in
jak�hokoliv koncentra�n�ho vektoru ${\bf c}$ s rovnov�n�m oper�torem $({\bf I}+
{\bf M})^{\infty}$ mus� d�t rovnov�n� koncentra�n� vektor ${\bf c}^*$. Tedy $(1/n)
{\bf I}({\bf I}+ {\bf M})^{\infty}$ m� tvar n identick�ch sloupc� rovnov�n�ch
koncentra�n�ch vektor� ${\bf c}^{\rm T}$. Pon�vad� sou�et koncentrac� je v�dy
$\Sigma_{j=1}^n = 1$, tento v�sledek souhlas� s podm�nkou ${\bf c}({\bf I}+ {\bf
M})^{\infty} = {\bf c}^{*{\rm T}}$.
Jinou d�le�itou vlastnost� rovnov�n�ho oper�toru je, �e jeho sou�in s Markovovou

matic� ${\bf M}$ mus� d�vat nulovou matici ${\bf 0}$: ${\bf M}({\bf I}+ {\bf
M})^{\infty} = {\bf 0}$. Abychom uk�zali n�kter� d�sledky, rozd�l�me rovnov�n�
maticov� oper�tor do diagon�ln� matice ${\bf C}$, jej� prvky jsou rovnov�n�
koncentrace $c^*_j$, a matici mimodiagon�ln�ch prvk� $[{\bf M}({\bf I}+ {\bf
M})^{\infty} - {\bf C}]$. Sou�iny s Markovovou matic� maj� n�sleduj�c� tvar:
{\bf M} & = &
\left(
\begin{array}{cccc}
-c_1^*\Sigma k_{i1} & c_2^* k_{12} & \dots & c_n^* k_{1n} \\
c_1^* k_{21} & -c_2^*\Sigma k_{i2} & \dots & c_n^* k_{2n} \\
\vdots & \vdots & \ddots & \vdots \\
c_1^* k_{n1} & c_2^* k_{n2} & \dots & -c_n^*\Sigma k_{v} \\
\end{array}
\right)\;.
\end{array}$$
$$\begin{array}{c}
{\bf M}[({\bf I}+ {\bf M})^{\infty} - {\bf C}]\\
\\
\left(
\begin{array}{cccc}
\Sigma_{i=1}c_ik_{1i} & \Sigma_{i\neq2}(c_i^* k_{i1} -c_1^* k_{i1})
& \dots & \Sigma_{i\neq n}(c_i^* k_{1n} -c_1^* k_{i1})\\
\Sigma_{i\neq1}(c_i^* k_{2i} -c_2^* k_{2i}) & \Sigma_{i=2}c_ik_{2i}
& \dots & \Sigma_{i\neq n}(c_i^* k_{2n}-c_1^*k_{i2})\\
\vdots & \vdots & \ddots & \vdots \\
\Sigma_{i\neq1}(c_i^* k_{ni} -c_n^* k_{ni}) &
\Sigma_{i\neq2}(c_i^* k_{ni} -c_n^* k_{ni})
& \dots & \Sigma_{i=n}c_ik_{ni}
\end{array}
\right)\;.
\end{array}$$
Rovnov�n� podm�nka je spln�na pokud
\begin{equation}
\sum_{j=n}^nc_j^*k_{ji} - \sum_{i=n}^nc_i^*k_{ij} = 0
\end{equation}
V�echny proudy do ka�d� polohy v matici mus� b�t vyv�eny v�emi proudy z polohy,
aby se udr�ela rovnov�ha. Pro to nen� nutnou podm�nkou princip mikroskopick�
reversibility, je to pouze speci�ln� p��pad ze v�ech mo�nost�, jak se m�e
dos�hnout rovnov�ha.
Pon�vad� jak�koliv rovnov�n� stav oper�toru ${\bf P}$ m� p�esn� jednu vlastn�
hodnotu 1, zbyl�ch $(n - 1)$ vlastn�ch hodnot jsou 0, snadno se naleznou
odpov�daj�c� vlastn� vektory. Jednotkov�m vlastn�m vektorem je jednotkov� ��dka $
{\bf J}^{\rm T}$ nebo jednotkov� sloupec ${\bf J}$. Nulov� vlastn� vektory lze
vybrat jako jakoukoliv z $(n -1)$ hran nebo sloupc� Markovovy matice. Ka�d�
Markovova matice je tedy soustavou vlastn�ch vektor� sv�ho rovnov�n�ho stavu.
\section{Klasifikace Markovov�ch matic}

\label{Klasifikace Markovov�ch matic}
Markovova matice popisuje sv�j vlastn� rovnov�n� stav a v�echny cesty k rovnov�ze
z jak�hokoliv bodu n rozm�rn�ho koncentra�n�ho simplexu. Tento simplex je rovina
ortogon�ln� k jednotkov�mu vektoru ${\bf I}$, nap��klad pro 3 l�tky je to
rovnostrann� troj�heln�k. Ka�d� bod simplexu m�e b�t rovnov�n�m bodem soustavy a
ke ka�d�mu rovnov�n�mu bodu vede nekone�n� mnoho cest. Tedy je nutn� klasifikovat
Markovovy matice podle charakteru cest, kter� matice vytv��. Pokud vylou��me
matice jdouc� ke koncentrac�m mimo simplex, existuj� t�i mo�nosti. Snadno je lze
nal�zt pro dvojrozm�rn� p��pad:
\begin{array}{c}
{\bf A} \\
p, q < 0.5 \\
\\
\left(
\begin{array}{cc}
(1-p) & p \\
q & (1-q)
\end{array}
\right)
\end{array} &
\begin{array}{c}
{\bf B} \\
p = q = 0.5\\
\\
\left(
\begin{array}{cc}
0.5 & 0.5\\
0.5 & 0.5
\end{array}
\right)
\end{array} &
\begin{array}{c}
{\bf C} \\
p, q > 0.5 \\
\\
\left(
\begin{array}{cc}
(1-p) & p \\
q & (1-q)
\end{array}
\right)
\end{array}
\end{array}$$
\begin{itemize}
\item ${\bf A}$: Hladk� p�ibl�en�. Transforma�n� linie jsou uvnit� r�mce tvo�en�ho
diagon�lou a osou x. Determinant ${\bf P}$ je v�t�� ne� 1. Prvn� krok m�e
bezprost�edn� v�st k rovnov�n� koncentraci.
\item ${\bf B}$. Osciluj�c� p�ibl�en�. To lze rozeznat jednodu�e podle reak�n�
konstanty. Pokud $k_{ij} > c^*_j$, potom soustava osciluje, kdy� reakce za��n� z
vrcholu reak�n�ho simplexu $cî = 1$. V prv�m kroku koncentrace $c_j$ sko�� nad
rovnov�nou koncentraci. Zde by se m�ly studovat �asov� podm�nky, to je vztahy mezi
�asov�mi intervaly pot�ebn�mi pro transformaci objektu v jin�. Tyto intervaly jsou
jist� rozd�ln� pro n rozd�ln�ch objekt� a cel� reak�n� intervaly. Nem�eme
p�edpokl�dat, �e v�echny objekty reaguj� sou�asn� a tedy reak�n� intervaly mohou
b�t mnohem del�� ne� transforma�n� intervaly jednotliv�ch objekt�. Av�ak tato
diference p�sob� labilitu a m�e vest k oscilac�m jin�ch typ�.
\item ${\bf C}$. Nejstrm�j�� p��stup. Reak�n� cesta by m�la b�t p��mka jdouc� od
jak�koliv koncentra�n�ho bodu k rovnov�n�mu. To vy�aduje, aby reak�n� konstanta
ka�d� l�tky byla �m�rn� rovnov�n� koncentraci c�lov� l�tky. Nap��klad pro 3 l�tky:
$c_1k_{12} = ac^*_2$ $c_1k_{13} = ac^*_3$. Z podm�nek mikroskopick� reversibility
$c^*_2k_{23} = c^*_3k_{32}$ dostaneme vztah reak�n�ch konstant
$k_{23}/k_{13}=k_{23}/k_{12}$. Pro druh� dv� l�tky dostaneme podobn� pro $c_2$:
$k_{21}/k_{31}=k_{23}/k_{12}$ a pro $c_3$: $k_{31}/k_{21}=k_{32}/k_{12}$.
\end{itemize}
P�i srovn�n� v�ech t�� v�sledk� vid�me, �e takov� p��stup je mo�n� pouze pro
$c_j^* = 1/3$, to je pro st�ed simplexu.
Princip mikroskopick� reversibility zaji��uje nejstrm�j�� p��stup pouze na p��mce

spojuj�c� rovnov�n� stav s vrcholy simplexu, jedna �ist� l�tka reaguje nebo jedna
l�tka miz� z rovnov�n�ho stavu. To je speci�ln� cesta a je to problematick�. Je
mnohem snaz�� p�ipustit existenci cyklick�ch proud�, kter� mus� b�t vyv�eny v
rovnov�ze podm�nkou pro l�tky v cyklu
\begin{equation}
k_{ij} = (k + k')/c^*_i\;,\ {\em kde}\ k' = c^*_j k_{ij}\;.
\end{equation}
Nejstrm�j�� p��stup k rovnov�ze by mohl b�t optim�ln� cestou v koncentra�n�m

simplexu, av�ak nen� mo�n� dok�zat, �e je to pouze jedin� mo�n� cesta pro v�echny
reak�n� syst�my a podm�nky. Nen� mo�n� dok�zat, �e sou�in matic ${\bf MC}$ je
symetrick� matice. Na druh� stran� je dosti snadn� nal�zt podm�nky pro osciluj�c�
reak�n� soustavy. Dosta�uj�c� podm�nkou je, aby $k_{ij}$ byly relativn� velk�
��sla. Ov�em takov� hodnoty poru�uj� podm�nky diferenci�ln�ch reakc�, p�edpokl�d�
se, �e p��r�stky $\delta x/\delta t$ jsou nekone�n� mal� av�ak maticov� n�soben�
ukazuje, pro� se objevuj� oscilace: v jednom �asov�m intervalu nejsou dostate�n�
velk� koncentrace zp�tn�ch produkt� k vyv�en� ztr�ty $c_j \Sigma k_{ij}$, pokud
ob� hodnoty $c_j$ a $\Sigma k_{ij}$ jsou velk�. Pon�vad� $({\bf I}+ {\bf M})^b
\neq ({\bf I}+ b{\bf M})$, nem�eme vybrat �asov� intervaly $\Delta_t$ voln�. Ty by
m�ly b�t srovnateln� s intervaly pot�ebn�mi pro reakce. Pokud n�jak� reakce
vy�aduj� podstatn� del�� asy, oscilace se objev� jako v Lotka-Wolterov� cyklu.
\section{\ Jakobiho aproximace}

\label{Jakobiho aproximace}
Uk�zali jsme p�esn� metody pro �e�en� rovnic ${\bf Mx}= {\bf b}$ v kapitole 16,
zalo�en� na invertov�n� matice ${\bf M}$ nebo nalezen� jej�ch vlastn�ch hodnot. V
p��pad�, �e nejsme schopni prov�st takov� sofistikovan� matematick� operace,
m�eme se pokusit uh�dnout spr�vnou odpov��. Po��tali jsme matice a v�me, �e pokud
se omez�me na p�irozen� ��sla, jejich po�et nen� nekone�n�. Proto je s pou�it�m
po��ta�e mo�n� naleznout �e�en� metodou zkou�ek a omyl�, zejm�na kdy� se v�sledky
porovn�vaj� s c�lov�mi hodnotami a nemo�n� kombinacemi se vylou��. Tuto techniku
fluktuac� lze srovn�vat s procesem, jak�m soustava hled� svou rovnov�hu.
Za�n�me s vektorem odhadu {\bf y}. Po n�soben� matic� ${\bf M}$ dostaneme vektor
odhadu ${\bf g}$. P�i jeho srovn�n� s c�lov�m vektorem ${\bf b}$ dostaneme
diferenci $d({\bf g}-{\bf b})$. Pokud je nulov�, n� odhad je toto�n� s hledan�m
vektorem a m�eme na�e hled�n� skon�it. Podobn� pokud diference $d({\bf g}-{\bf b})
$ je zanedbateln�, m�eme na�e hled�n� skon�it. Jinak mus�me opravit vektor odhadu
s pou�it�m $d({\bf g}-{\bf b})$. Av�ak nem�eme pou��t celou diferenci, proto�e
p��t� odhad by mohl b�t jako kyvadlo na druh� stran� spr�vn� hodnoty. Mus�me
fluktuace zmen�ovat. Oprava mus� b�t men�� ne� diference, co� se dos�hne s
pou�it�m konstanty c: $0<c<1$. Pokud vybereme konstantu p��li� malou, pot�ebujeme
p��li� mnoho krok�, abychom na�li p�ijatelnou hodnotu ${\bf g}$, pokud c je p��li�
bl�zk� k 1, v�sledky by mohly kol�sat, podobn� jak to bylo uk�zan� pro Markovovy
matice.
\chapter{Entropick� m�ry a informace}

\label{Entropick� m�ry a informace}
\section{Vzd�lenosti a logaritmy}
\label{Vzd�lenosti a logaritmy}
Mo�n� v�te, �e informace se m�e m��it svou entropi�
\begin{equation}
H = -\Sigma p_j \log_2 p_j
\label{H}
\end{equation}
kde sou�et se prov�d� p�es v�echny pravd�podobnosti $p_j$ objekt� (symbol�). Tyto
pravd�podobnosti jsou nezn�m� a zat�m je ponech�me nedefinovan�.
Nikdo se nesna�il vysv�tlit, pro� tato funkce je vhodn� jako m�ra, byla jen
zavedena jako axiom. Te� definujeme tuto funkci jako jednoduch� v�sledek mapov�n�
$m$ objekt� na vrcholy mnohorozm�rn� jednotkov� krychle nebo rovnocenn�
indexov�n� t�chto objekt� pravideln�m k�dem sest�vaj�c�m se z 0 a 1 symbol� nebo
jednodu�e s pou�it�m bin�rn� ��seln� stupnice maj�c� stejn� po�et ��slic:
\hline
Decim�ln� & 0 & 1 & 2 & 3 & 4 & 5 & 6 & 7 \\
\hline
Bin�rn� & 000 & 001 & 010 & 011 & 100 & 101 & 110 & 111 \\
\hline
\end{tabular}$$
\begin{figure}
\caption{Bin�rn� rozhodovac� strom je isomorfn� s indexov�n�m m objekt� bin�rn�mi
��slicemi}
\label{Bin�rn� rozhodovac� strom je isomorfn� s indexov�n�m m objekt� bin�rn�mi
��slicemi}
\put(10.00,60.00){\circle{4.00}}
\put(30.00,60.00){\circle{4.00}}
\put(50.00,60.00){\circle{4.00}}
\put(70.00,60.00){\circle{4.00}}
\put(90.00,60.00){\circle{4.00}}
\put(130.00,60.00){\circle{4.00}}
\put(110.00,60.00){\circle{4.00}}
\put(150.00,60.00){\circle{4.00}}
\put(20.00,45.00){\circle{4.00}}
\put(60.00,45.00){\circle{4.00}}
\put(100.00,45.00){\circle{4.00}}
\put(140.00,45.00){\circle{4.00}}
\put(40.00,29.33){\circle{4.00}}
\put(120.00,30.00){\circle{4.00}}
\put(75.00,5.00){\circle{4.00}}
%\emline(10.00,60.00)(20.00,45.00)
\multiput(10.00,60.00)(0.12,-0.18){84}{\line(0,-1){0.18}}
%\end
%\emline(20.00,45.00)(40.00,30.00)
\multiput(20.00,45.00)(0.16,-0.12){126}{\line(1,0){0.16}}
%\end
%\emline(40.00,30.00)(75.00,5.00)
\multiput(40.00,30.00)(0.17,-0.12){209}{\line(1,0){0.17}}
%\end
%\emline(75.00,5.00)(120.00,30.00)
\multiput(75.00,5.00)(0.22,0.12){209}{\line(1,0){0.22}}
%\end
%\emline(120.00,30.00)(140.00,45.00)
\multiput(120.00,30.00)(0.16,0.12){126}{\line(1,0){0.16}}
%\end
%\emline(140.00,45.00)(150.00,60.00)
\multiput(140.00,45.00)(0.12,0.18){84}{\line(0,1){0.18}}
%\end
%\emline(130.00,60.00)(140.00,45.00)
\multiput(130.00,60.00)(0.12,-0.18){84}{\line(0,-1){0.18}}
%\end
%\emline(110.00,60.00)(100.00,45.00)
\multiput(110.00,60.00)(-0.12,-0.18){84}{\line(0,-1){0.18}}
%\end
%\emline(100.00,45.00)(90.00,60.00)
\multiput(100.00,45.00)(-0.12,0.18){84}{\line(0,1){0.18}}
%\end
%\emline(50.00,60.00)(60.00,45.00)
\multiput(50.00,60.00)(0.12,-0.18){84}{\line(0,-1){0.18}}
%\end
%\emline(60.00,45.00)(70.00,60.00)
\multiput(60.00,45.00)(0.12,0.18){84}{\line(0,1){0.18}}
%\end
%\emline(30.00,60.00)(20.00,45.00)
\multiput(30.00,60.00)(-0.12,-0.18){84}{\line(0,-1){0.18}}
%\end
%\emline(40.00,30.00)(60.00,45.00)
\multiput(40.00,30.00)(0.16,0.12){126}{\line(1,0){0.16}}
%\end
%\emline(100.00,45.00)(120.00,30.00)
\multiput(100.00,45.00)(0.16,-0.12){126}{\line(1,0){0.16}}
%\end
\put(10.00,70.00){\makebox(0,0)[cc]{000}}
\put(30.00,70.00){\makebox(0,0)[cc]{001}}
\put(50.00,70.00){\makebox(0,0)[cc]{010}}
\put(70.00,70.00){\makebox(0,0)[cc]{011}}
\put(90.00,70.00){\makebox(0,0)[cc]{100}}
\put(110.00,70.00){\makebox(0,0)[cc]{101}}
\put(130.00,69.33){\makebox(0,0)[cc]{110}}
\put(150.00,70.00){\makebox(0,0)[cc]{111}}
\end{picture}
\end{figure}
Nejmen�� nutn� po�et ��slic pro ka�d� objekt z m objekt� je bl�zk� k $\log_2 m$.
Tyto ��slice po��taj� hrany bin�rn�ho rozhodovac�ho grafu, na jeho� listech jsou
um�st�ny po��tan� objekty (obr. \label{Bin�rn� rozhodovac� strom je isomorfn� s
indexov�n�m m objekt� bin�rn�mi ��slicemi})\footnote{ Uspo��dejte, pros�m, listy
na vrcholy krychle a nakreslete si rozhodovac� strom sami. Zkou�el jsem to, av�ak
m�j obr�zek byl p��li� o�kliv�. Krychle stejn� jako rozhodovac� strom mus� b�t
deformovan�}.
Pro v�echny m objekty pot�ebujeme alespo� $m\log_2 m$ ��slic (v uk�zan�m p��klad�

24 ��slic). Tuto limitu lze z�skat pouze pokud $m$ jsou mocniny $2$. Nicm�n�
m�eme pou��vat pro element�rn� v�po�ty logaritmy s uspokojuj�c� p�esnost�. Po�et
��slic $m_j$ je vzd�lenost list� j od ko�ene v rozhodovac�m stromu. Tedy logaritmy
jsou ve vztahu ke vzd�lenostem.
Kdy� v�me, �e $3^5 = 243$, konstruujeme bin�rn� rozhodovac� strom s 1937 hranami
\begin{itemize}
\item 128 * 8 = 1024
\item \ 64 * 8 = \ 512
\item \ 32 * 8 = \ 256
\item \ 16 * 8 = \ 128
Doposud se vyu�ilo pln� 15 v�tv� s 16 listy z 16 kmen� �tvrt�ho stupn� pro

indexov�n� 240 list� (objekt�) s 1920 ��slicemi. Krat�� strom ra��c� z posledn�ho
kmene se pou�ije pro posledn� t�i listy
\item \ \ 2 * 6 = \ \ 12
\item \ \ 1 * 5 = \ \ \ 5
\end{itemize}
Sou�et vzd�lenost� list� od ko�ene je 1937. Tedy $ 1937: 243 = 7.971$. V�sledek
d�len� je pr�m�rn� vzd�lenost, kter� se rovn� $\log_2 3^4$. Odhad bin�rn�ho
logaritmu 3 je $7.971 : 5 = 1.597$. Pon�vad� $\lg_2 3 = 1.585$, p�esnost pro
takov� jednoduch� v�po�et je dobr� a mohla by se vylep�it s pou�it�m vy��ch
mocnin hledan�ho ��sla, kter� jsou bl�zk� k mocnin� z�kladn�ho ��sla.
V�po�ty lze prov�st pro jak�hokoliv p�irozen� po�et v�tv�. Jako p��klad: $5^{10} =
9765625$. Odpov�daj�c� zako�en�n� strom s 10 v�tvemi m� d�lku 7. D�leno 10
dostaneme 0.70000. Tabulkov� hodnota (z�skan� po��ta�kou) je $\log_{10}5 =
0.69897$.
Po tomto odbo�en� se vr�t�me k funkci entropie. Pokud m�me n�jak� informace o

po��tan�ch objektech, nutn� po�et ��slic lze sn�it. P�edpokl�dejme, �e objekty
jsou u� indexov�ny $n$ symboly abecedy. Nov� indexov�n� lze slo�it ze dvou ��st�,
symbolu $j$ a bin�rn�ho k�du zvl�tn�ho pro ka�d� zvl�tn� symbol. Nyn� pot�ebujeme
pouze $\Sigma m_j \log_2 m_j$ symboly. Diference
\begin{equation}
H = m\log_2 m - \sum_{j=1}^n m_j \log_2 m_j = \sum m_j\log(m_j/m)
\label{H_m}
\end{equation}
bude m�rou informace o po��tan�ch objektech z�skan� d�len�m mno�iny m objekt� do n

ozna�en�ch podmno�in. Zaveden�m $p_j = m_j/m$ a d�len�m v�sledku ��slem $m$,
dostaneme entropii $H_m$ vzta�enou na 1 objekt.
Nap��klad �ada $aaaabbcd$ a jej� permutace vy�aduj� pouze 10 ��slic:
\hline
Decim�ln� & 0 & 1 & 2 & 3 & 4 & 5 & 6 & 7 \\
\hline
Bin�rn� & a00 & a01 & a10 & a11 & b0 & b1 & c & d \\
\hline
\end{tabular}$$
Normalizovan� diference vzhledem k �pln�mu stromu $H=(24-10)/8=1.75$ je informa�n�

entropie �ady\footnote{Recenzent presti�n�ho vzd�l�vac�ho �asopisu tomu nev��il a
zam�tnul m�j �l�nek.}.
Na ne�t�st� tento jednoduch� v�klad nevysv�tluje funkci entropie H. To je pouze

aproximace jedn� jej� formy zalo�en� na bin�rn�ch logaritmech.
\section{Boltzmannova funkce entropie $H_n$}

\label{Boltzmannova funkce entropie $H_n$}
Na Boltzmannov� hrobu je vyryt vzorec
\begin{equation}
S = - k\ln W\;,
\end{equation}
kde S zastupuje pro termodynamickou entropii, W jako Wahrscheinlichkeit znamen�

pravd�podobnost a k je konstanta pojmenovan� na po�est Boltzmanna. Tento vzorec
byl p��inou jeho smrti. Zem�el vy�erp�n marn�m �sil�m jej dok�zat. I jeho p��tel�
vym�leli aporey, aby znemo�nili Boltzmannovu my�lenku. Jeho tragedi� bylo, �e
nikdo nerozum�l jeho d�kazu, kter� se pokou��m vysv�tlit v t�to knize.
Entropii definoval Clausius jej� diferenc�. Diference entropie je pom�r mezi

specifick�m teplem Q pot�ebn�m pro zv�en� teploty T n�jak� l�tky a T: $dS =
dQ/T$. Pokud by specifick� teplo bylo konstantn�, integrovan� forma by byla
\begin{equation}
S = C\log T + S_0\;.
\end{equation}
P�edpokl�d� se, �e entropie p�i absolutn� nule je nulov�. Tedy integra�n�

konstanta $S_0$ mus� b�t $-C\log 0$. Av�ak entropie je mnohem slo�it�j�� funkce,
proto�e specifick� teplo Q z�vis� na teplot� a m� singularity, jako jsou tepla
t�n� a odpa�ov�n�. Soust�ed�me se na fakt, �e entropie je logaritmickou funkc�
teploty. Co je teplota? To je m�ra tepeln�ho pohybu molekul\footnote{Podle
sofistikovan�j�� definice je T integruj�c� faktor.}. V soustav� ide�ln�ho plynu
molekuly reprezentovan� body se pohybuj� n�hodn� a pokud se sraz�, vym�n� si svou
kinetickou energii, av�ak celkov� mno�stv� energie p�i konstantn� teplot� z�st�v�
konstantn�. Mimo to, pokud soustava z�st�v� izolovan�, rozd�len� energi� molekul
dosahuje spont�nn� rovnov�n� stav. To je nejv�t�� orbita, na kter� soustava je
st�l� pro dlouh� �asov� obdob�.
Funkce entropie se pova�uje za tajemnou. Nejen pro svou abstraktn� formu (nec�t�me
ji p��mo jako teplotu, tlak a objem), av�ak pro jej� vlastnosti. Zvy�uje se
samovoln�. Sn�en� entropie vy�aduje vn�j�� akci.
Uk�zali jsme, �e plochy konstantn� energie ve f�zov�m prostoru jsou roviny

ortogon�ln� k jednotkov�mu vektoru ${\bf I}$. Soustava ide�ln�ho plynu se pohybuje
na t�to rovin� a po v�t�inu �asu z�st�v� na ka�d� orbit� �m�rn� k jej�mu objemu.
Tedy soustava existuje na nejv�t�� orbit� nebo orbit�ch k n� nejbli��ch po
v�t�inu �asu. U� zn�me vzorec pro vyhodnocen� objem� jednotliv�ch orbit. T�m je
polynomi�ln� koeficient pro n permutace $n!/ \Pi n_k!$. Logaritmus tohoto
koeficientu byl navr�en Boltzmannem jako matematick� ekvivalent entropie, H
funkce. Pokud n a $n_k$ jsou velk� ��sla, co� v p��pad� ide�ln�ho plynu jist�
jsou(Avogadrovo ��slo, ur�uj�c� po�et molekul v 1 molu plynu, je ��du $10^{23}$),
m�e pou��t se Stirlingova aproximace n!. V�sledek je
\begin{equation}
H_n = -\Sigma (n_k/n) \(log n_k/n)\;.
\label{H_n}
\end{equation}
Tento v�sledek se m�e z�skat pouze s p�irozen�mi logaritmy na rozd�l od informa�n�

entropie.
Boltzmannov�m probl�m bylo, �e se pouze domn�val o existenci kvant energie (byly

objeveny v �ase Boltzmannovy smrti Planckem), a �e m�sto aby mluvil o symetrii
orbit rozd�len�, zavedl �patn� definovan� pravd�podobnosti $p_k$, kter� nahradily
prav� pod�ly $n_k/n$.
Jeden paradox vznesen� proti Boltzmannovi byl spojen s �asovou inverz�. Klasick�
mechanika p�edpokl�dala, �e �as lze obr�tit. Av�ak takov� inverze �asu by m�la
v�st ke sn�en� entropie. To by se mohlo br�t jako d�kaz proti H teor�m�. Uk�zali
jsme, �e prostor nen� necitliv� ke zm�n�m znam�nka, z�porn� k�nus m� zcela
rozd�ln� vlastnosti ne� kladn�. Nicm�n� zm�ny znam�nka entropie pouze klasifikuj�
p�irozen� procesy. M�eme ��ci, �e pokud by �asov� inverze vedla ke sn�en� entropie
soustavy, potom tato �asov� inverze nen� spont�nn� jev, pon�vad� jeho p��ina by
le�ela mimo soustavu.
\section{Maxim�ln� $H_n$ entropie}

\label{Maxim�ln� $H_n$ entropie}
Hled�n� maxim�ln�ch hodnot funkce \ref{H_n} se zd� b�t snadnou �lohou. Entropie
$H_n$ je maxim�ln�, kdy� v�echny hodnoty $n_j = 1$. Tato monot�nn� �e�en� m�
chybu: Lze je uskute�nit pouze p�i speci�ln�ch hodnot�ch aritmetick�ho pr�m�ru
$m/n$. Sou�et aritmetick� �ady 1 a� n je ${ n+1 \choose 2}$, tedy aritmetick�
pr�m�r hodnoty $m_j$ nutn� pro line�rn� rozd�len� je $(n-1)/2$, jedna polovina
po�tu objekt�. Tato hodnota je p�ijateln� pouze u mal�ch syst�m�.
U rozs�hl�ch syst�m�, jako jsou molekuly plynu, monot�nn� rozd�len� je

nedosa�iteln�. Avogadrovo ��slo N je $6.023\times10^{23}$ (jeden mol vod�ku v��
asi dva gramy), Boltzmannova konstanta k ($k=R/N$) je $1.38\times10^{-23}$
Joule/grad a konstanta R je 8.314 Joule/grad. Monot�nn� rozd�len� by vy�adovalo
teploty v kelvinech v ��du Avogadrova ��sla.
Rozd�len� molekul plynu nem�e b�t monot�nn�.. Nicm�n� to mus� b�t tak ploch�, jak
je to mo�n�.
Prozkoum�me nejprve vztahy pr�m�r� n�kter�ch �ikm�ch rozd�len�.
P��mkov� sklony
$$\begin{tabular}{|l|rrrrrr|c|}
\hline
$n_k$ & 6 & 5 & 4 & 3 & 2 & 1 & $\sum 21={ k+ 1 \choose 2} $ \\
$m_k$ & 0 & 1 & 2 & 3 & 4 & 5 & \\
\hline
$n_k \times m_k$ & 0 &5 & 8 & 9 & 8 & 5 &
$\sum 35={ k+ 1 \choose 3}$ \\
\hline
\end{tabular}$$
d�vaj� aritmetick� pr�m�r $(k-1)/3$, p�ibli�n� $\sqrt{ 2n}/3$.
Exponenci�ln� sklony
$$\begin{tabular}{|l|rrrrrr|l|}
\hline
$n_k$ & 32& 16& 8 & 4 & 2 & 1 & $\sum 63= 2^6-1= 2^{k+1}-1 $ \\
$m_k$ & 0 & 1 & 2 & 3 & 4 & 5 & \\
\hline
$n_k \times m_k$ & 0 &16 & 16 & 12 & 8 & 5 &
$\sum 57=2^6-7= 2^{k+1}-2k+1 $ \\
\hline
\end{tabular}$$
maj� aritmetick� pr�m�r pro v�echny velikosti pon�kud men�� ne� 1. Kdy� $m_k$
hodnoty vych�zej� od nejni�� hodnoty r, aritmetick� pr�m�r budou v�dy $r+1$,
pon�vad� p�id�me k z�kladn�mu rozd�len� $r\times 2^{k+1}-1 $ jednotek.
Exponenci�ln� sklony lze nap��mit kombinov�n�m n�kolika takov�ch rozd�len�:
$$\begin{tabular}{|l|rrrrrrrr|l|}
\hline
$n_k$ & 8& 8& 4 & 4 & 2 & 2 & 1 &1 & $\sum 30= 2\times(2^4-1)$ \\
$m_k$ & 0 & 1 & 2 & 3 & 4 & 5 & 6 & 7 & \\
\hline
$n_k \times m_k$ & 0 & 8 & 8 & 12 & 8 & 10 & 6 & 7 & $\sum 59$ \\
\hline
\end{tabular}$$
Aritmetick� pr�m�r roste pomalu a sklony lze nap��mit vyrovn�n�m sousedn�ch

hodnot.
Rozd�len� m�e b�t symetrick�.
P��mkov� rozd�len� ve tvaru sedlov� st�echy d�v� pon�kud lep�� v�sledek ne�
monot�nn� rozd�len�: Jeho aritmetick� pr�m�r je v intervalu odmocniny n:
$$\begin{tabular}{|l|rrrrrrr|l|}
\hline
$n_k$ & 1 & 2 & 3 & 4 & 3 & 2 & 1 & $\sum 16=4^2$ \\
$m_k$ & 0 & 1 & 2 & 3 & 4 & 5 & 6 & \\
\hline
$n_k \times m_k$ & 0 &2 & 6 & 12 & 12 & 10 & 6 & $\sum 48=3\times4^2$ \\
\hline
\end{tabular}$$
Binomick� rozd�len� d�v� tento v�sledek
\hline
$n_k$ & 1 & 6 & 15& 20& 15& 6 & 1 & $\sum 64=2^6$ \\
$m_k$ & 0 & 1 & 2 & 3 & 4 & 5 & 6 & \\
\hline
$n_k \times m_k$ & 0 & 6 & 30 & 60 & 60 & 30 & 6 & $\sum 192=3\times2^6$ \\
\hline
\end{tabular}$$
Pokud $n=2^k$, potom aritmetick� pr�m�r binomi�ln�ho rozd�len� je $k/2$. Pro
Avogadrovo ��slo $k\simeq79$ ($2^{79}=6.045\times10^{23}$). Aritmetick� pr�m�r je
velmi n�zk�. To znamen�, �e rozd�len� m�e b�t plo�� a obsahuje v�ce hodnot ne�
80.
Plo�� binomick� rozd�len� lze modelovat jako
$$\begin{tabular}{|l|rrrrrrrrrr|l|}
\hline
$n_k$ & 1 & 1 & 4 & 4 & 6 & 6 & 4 & 4 & 1 & 1 & $\sum 32=2\times2^4$ \\
$m_k$ & 0 & 1 & 2 & 3 & 4 & 5 & 6 & 7 & 8 & 9 & \\
\hline
$n_k \times m_k$ & 0 & 1 & 8 & 12 & 24 & 30 & 24 & 28 & 8 & 9 &
$\sum 144=9\times2^3$ \\
\hline
\end{tabular}$$
Entropii lze op�t zv�it vyrovn�n�m sklonu jako $1,2,3,5,5\dots$.
Vzestupn� a sestupn� exponenci�ln� sklony:
\hline
$n_k$ & 1 & 2 & 4 & 8 & 4 & 2 & 1 & $\sum 22=2^3-1+2^4-1$ \\
$m_k$ & 0 & 1 & 2 & 3 & 4 & 5 & 6 & \\
\hline
$n_k \times m_k$ & 0 & 2 & 8 & 24 & 16 & 10 & 12 & $\sum 72$ \\
\hline
\end{tabular}$$
Rozd�len� je slo�en� ze dvou slo�ek. Klesaj�c� exponenci�ln� sklon s $n=2^{k+1}-1$

��stmi m� pr�m�rnou hodnotu $k+1$. Vzestupn� exponenci�ln� sklon s $n=2^{k}-1$
��stmi m� sou�et $n_k \times m_k = \sum_{k=0}^{k-1}k2^k$. Jeho pr�m�rn� hodnota je
pon�kud v�t�� ne� $(k-2)$, av�ak men�� ne� $k$, pon�vad� posledn� �len v sou�tu je
rozhoduj�c�. Aritmetick� pr�m�r je p�ibli�n� k. Exponenci�ln� sklony lze op�t
nap��mit jako d��ve.
Entropie $H_n$ by byla maxim�ln�, kdyby rozd�len� bylo tak ploch�, jak je to mo�n�
a bl�ilo se k monot�nn�mu rozd�len�. Pokud existuje dosti m�sta pro v�echny ��sti,
rozd�len� budou symetrick� a jinak mohou b�t �ikm� jeden.
\section{Shannonova funkce entropie $H_m$}

\label{Shannonova funkce entropie $H_m$}
Konstatov�n� z abstraktu v Chemical Abstracts \cite{[15]}: "Boltzmannova entropie

je informa�n� entropi�", je typick� pro sou�asn� stav. Obecn� se v��, �e
Shannonova funkce entropie $H_{m}$ je dokonaleji a tedy l�pe definov�na ne�
Boltzmannova funkce entropie $H_{n}$. Av�ak ob� funkce m�� p��buzn� av�ak nicm�n�
rozd�ln� vlastnosti. Ty mohou dokonce b�t aditivn�.
M�eme spekulovat, kdo byl tou bludi�kou, kdo zm�nil velk� tajemstv� spojen� s
entropi� na je�t� v�t�� chybu. Jej� d�sledky jsou rozset� z matematiky do fyziky,
biologie, soci�ln�ch v�d a� k filosofii.
J. Von Neumann dal Shannonovi tuto radu \cite{[16]}:

\begin{quote} ``M�l byste to nazvat entropi� ze dvou d�vod�. V prvn� �ad� Va�e
funkce nejistoty se pou��v� v statistick� mechanice pod t�mto jm�nem, tak�e u� m�
jm�no. V druh� �ad�, co� je d�le�it�j��, nikdo nev�, co entropie opravdu je, a tak
v debat� budete v�dy m�t v�hodu.''
\end{quote}
Z�kladn� idea Boltzmannova d�kazu H teoremu nebyla pochopena a z�stala tajemn�

(Kac \cite{[17]} " demonstrace").
Uk�zali jsme odvozen� rovnice \ref{H} a co to m��. Shannon vybral funkci H

z�m�rn� z pon�kud jin�ho d�vodu. Zaj�maly jej �etnosti symbol� ve zpr�v�ch(nebo
pod�ly jednotliv�ch �etnost� $m_j$ jednotliv�ch symbol� j k celkov�mu po�tu m
v�ech symbol� $m_j/m$). Funkce H je aditivn�, kdy� se rozhodov�n� �t�p� jako na
obr. \ref{Rozhodov�n� ze �ty� mo�nost�}
\begin{figure}
\caption{Rozhodov�n� ze �ty� mo�nost�}
\label{Rozhodov�n� ze �ty� mo�nost�}
\put(10.00,40.00){\circle{4.00}}
\put(30.00,40.00){\circle{4.00}}
\put(50.00,39.67){\circle{4.00}}
\put(70.00,40.00){\circle{4.00}}
\put(90.00,40.00){\circle{4.00}}
\put(110.00,40.00){\circle{4.00}}
\put(130.00,40.00){\circle{4.00}}
\put(150.00,40.00){\circle{4.00}}
\put(40.00,10.00){\circle{4.00}}
\put(120.00,10.00){\circle{4.00}}
\put(130.33,25.00){\circle{4.00}}
%\emline(10.00,40.00)(40.00,10.00)
\multiput(10.00,40.00)(0.12,-0.12){251}{\line(0,-1){0.12}}
%\end
%\emline(40.00,10.00)(70.33,40.00)
\multiput(40.00,10.00)(0.12,0.12){251}{\line(1,0){0.12}}
%\end
%\emline(30.00,40.33)(40.00,10.00)
\multiput(30.00,40.33)(0.12,-0.36){84}{\line(0,-1){0.36}}
%\end
%\emline(40.00,10.00)(50.33,39.67)
\multiput(40.00,10.00)(0.12,0.34){87}{\line(0,1){0.34}}
%\end
%\emline(90.00,39.67)(120.00,9.67)
\multiput(90.00,39.67)(0.12,-0.12){251}{\line(0,-1){0.12}}
%\end
%\emline(120.00,9.67)(130.67,25.00)
\multiput(120.00,9.67)(0.12,0.17){89}{\line(0,1){0.17}}
%\end
%\emline(130.67,25.00)(150.00,40.33)
\multiput(130.67,25.00)(0.15,0.12){128}{\line(1,0){0.15}}
%\end
%\emline(110.33,39.67)(130.67,25.00)
\multiput(110.33,39.67)(0.17,-0.12){123}{\line(1,0){0.17}}
%\end
%\emline(130.33,40.00)(130.33,25.00)
\put(130.33,40.00){\line(0,-1){15.00}}
%\end
\put(15.33,21.67){\makebox(0,0)[cc]{1/2}}
\put(23.33,34.33){\makebox(0,0)[cc]{1/4}}
\put(55.00,34.33){\makebox(0,0)[cc]{1/8}}
\put(65.00,21.33){\makebox(0,0)[cc]{1/8}}
\put(100.00,21.33){\makebox(0,0)[cc]{1/2}}
\put(132.00,15.00){\makebox(0,0)[cc]{1/2}}
\put(115.00,28.33){\makebox(0,0)[cc]{1/2}}
\put(122.67,37.00){\makebox(0,0)[cc]{1/4}}
\put(145.00,28.67){\makebox(0,0)[cc]{1/4}}
\end{picture}
\end{figure}
Nejd�le�it�j�� rozd�lem \ref{H_m} vzhledem \ref{H_n} je maxim�ln� hodnota obou

funkc�. ${H_m}$ je maxim�ln�, kdy� v�ech symboly maj� stejnou �etnost, co� se
rovn� aritmetick�mu pr�m�ru $\overline{m}=m/n$. Potom $n_{m/n}=n$ (jin� $n_k=0$) a
entropie $H_n$ je minim�ln�, nulov�. Entropie $H_m$ m� hromad�c� ��inek na
rozd�len�. To sni�uje jeho rozptyl.
Fakt existence dvou funkc� entropie vysv�tluje tak zvanou redundanci informace,
pon�vad� ${H_m}$ v textech nen� maxim�ln�. Kdy� m entropie je maxim�ln�, n
entropie je minim�ln� a jejich sou�et nen� optim�ln�. Pokud by se v�echny symboly
objevily v na�� e�i se stejnou �etnost�, rozd�ly mezi slovy by byly zanedbateln�
a nesnadno by se pozn�valy. Existuje 6 permutac� $aabb$ a pouze 4 permutace
$aaab$. Av�ak existuj� tak� 4 �ady $abbb$ a stejn� rozd�len� daj� dohromady 8 �ad.
Je lep�� to vysv�tlit na slovech jako z�kladn�ch vektorech informace. Mus�me

opakovat slova spojen� s p�edm�tem, o kter�m mluv�me. Tato kl��ov� slova, kter�
jsou nutn� pro porozum�n�, jsou �etn�j��. Zm�ny �etnosti slov ve zpr�v�ch podle
jejich p�edm�t� n�m d�v� mo�nost formulovat v�ce rozd�ln�ch zpr�v ne� pokud by se
v�echna slova pou��vala rovnom�rn� a bezprost�edn� pozn�vat, o �em se mluv�.
Uk�zali jsme jednoduchou interpretaci informa�n� entropie. Nyn� zavedeme tuto

funkci jako analogii Boltzmannovy funkce entropie $H_n$. To je logaritmick� m�ra
polynomi�ln�ho koeficientu pro n permutace $n!/Pi\ n_k!$. Existuje polynomi�ln�
koeficient pro m permutace $m!/Pi\ m_j!= m!/Pi\ m_k!^{n_k}$.
Existuj� tedy dva polynomi�ln� koeficienty, jeden pro n permutace, jin� pro m
permutace. Jak� jsou vlastnosti polynomi�ln�ho koeficientu pro n permutace?
Tento koeficient ur�uje kolik �ad lze vytvo�it z m symbol� na abeced� n symbol�.
Jin�mi slovy, kolik m�st existuje pro rozd�ln� zpr�vy.
Koeficient
\begin{equation}
m!/\prod_{j=1}^n\ n_j =\prod_{k\geq1} n_k!^{m_k}
\end{equation}
lze modifikovat podobn� jako v p��pad� \ref{H_n} s pou�it�m Stirling aproximace m

faktori�l�. V�sledek m� stejnou formu jako \ref{H_n}, vyjma toho, �e $p_k$ jsou
relativn� �etnosti jednotliv�ch symbol�.
\section{Vzd�lenosti a entropie}
\label{Vzd�lenosti a entropie}
Odpov�� na ot�zku, tolik and�l� se vejde na �pici jehly, nen� �lohou matematiky,
av�ak anal�za pr�ce Maxwellova d�mona je, pon�vad� tato kreatura je je�t� s n�mi
nejen ve fyzice ale tak� v teorii informace.
D�mon transformoval sm�enou �adu chladn�ch molekul c a hork�ch molekul h

chchchchchchchchchchchchchchchchchchchch
do �ady ve tvaru
cccccccccccccccccccchhhhhhhhhhhhhhhhhhhh
Doposud jsme pova�ovali ob� �ady za ekvivalentn�, pon�vad� ob� �ady jsou na stejn�
orbit�. Kdy� si je p�edstav�me v dvourozm�rn�m prostoru, ob� �ady jsou
rozli�iteln�. Zapl�me dlouhou �adou dva svazky knihy. Potom pozorujeme ob� �ady
jako dva odli�n� stavy, jeden svazek s hork�mi molekulami h m� vy�� teplotu ne�
druh� s chladn�mi molekulami c. Sm�en� �ady (stavy jim odpov�daj�c�) maj�
mezilehl� teploty a vy�� fyzik�ln� entropii.
Probl�mem je naj�t zp�sob, jako zm��it jejich rozd�l. Jedna mo�nost je vyj�d�it
jej s pou�it�m vzd�lenosti mezi symboly jednoho druhu. Pro takov� kr�tk� �ady je
nutn� uzav��t je smy�kou, abychom zabr�nili probl�m�m kr�cen� spojen�mi s ob�ma
konci.
Vzd�lenosti mezi symboly c jsou potom
2,2,2,2,2,2,2,2,2,2,2,2,2,2,2,2,2,2,2,2,
1,1,1,1,1,1,1,1,1,1,1,1,1,1,1,1,1,1,1,20.
Vzd�lenosti mezi symboly h jsou zde stejn�.
Rozd�len� vzd�lenost� v obou p��padech je zcela rozd�ln� a ��inek m�ch�n� lze

m��it p�esn� jako pro p�vodn� �ady polynomi�ln�mi koeficienty.
Rozd�len� vzd�lenost� v binomick�m rozd�len� je zn�m� jako z�porn� binomick�

rozd�len�. U v�ce symbol� m�eme mluvit o z�porn�m polynomi�ln�m rozd�len�.
\section{Logick� funkce}
\label{Logick� funkce}
Na�e p�emy�len� je ��zeno logick�mi z�kony, jako jsou konjunkce, alternativa,

implikace nebo jin� logick� funkce. N�kter� predik�t m�e b�t pravdiv� nebo
fale�n�. Spr�vn� predik�t m� hodnotu 1, fale�n� predik�t m� hodnotu 0. Nyn� jsou
zn�m� mnoho hodnotov� logika nebo fuzzy logika, kdy� fale�n� predik�t m�e m�t
jakoukoliv hodnotu mezi 1 a 0. Dva predik�ty se kombinuj� a v�sledek z�vis� na
z�kon�, kter� se mus� pou��t.
Logick� rozhodov�n� p lze reprezentovat jako strom se dv�ma v�tvemi. Lev� znamen�
spr�vn� a jej� hodnota je 1. Prav� v�tev znamen� nulu. Na odpov�daj�c� v�tvi je
naroubov�n strom pro druh� predik�t q. Ke konci jeho v�tv� jsou p�i�azeny nov�
logick� hodnoty podle tabulky logick�ch funkc�.
\begin{table}
\caption{Logick� funkce}
\label{Logick� funkce}
\begin{tabular}{|lcc|ccc|}
\hline
konjunkce: & & & pokud p q,& & potom (p a q) \\
alternativa:& & & pokud p q,& & potom (p nebo q) \\
implikace:& & & pokud p q,& & potom (p je q) \\
\hline
& p & q &konjunkce & alternativa & implikace\\
\hline
& 1 & 1 & 1 & 1 & 1 \\
& 1 & 0 & 0 & 1 & 0 \\
& 0 & 1 & 0 & 1 & 0\\
& 0 & 0 & 0 & 0 & 1 \\
\hline
\end{tabular}
\end{table}
Konjunkce funkce se z�sk� obvykl�m n�soben�m $p\times q$.
\begin{figure}
\caption{Rozhodovac� strom. Lev� v�tev znamen� 1, prav� v�tev znamen� 0. Ko�en se
bere jako desetinn� ��rka}
\label{Rozhodovac� strom}
%\emline(40.00,10.00)(20.00,29.67)
\multiput(40.00,10.00)(-0.12,0.12){164}{\line(-1,0){0.12}}
%\end
%\emline(39.67,10.00)(80.00,50.00)
\multiput(39.67,10.00)(0.12,0.12){334}{\line(1,0){0.12}}
%\end
%\emline(59.67,30.00)(40.00,49.67)
\multiput(59.67,30.00)(-0.12,0.12){164}{\line(0,1){0.12}}
%\end
\put(40.00,10.00){\circle{4.00}}
\put(20.00,30.00){\circle{4.00}}
\put(60.00,30.00){\circle{4.00}}
\put(39.67,49.67){\circle{4.00}}
\put(80.00,50.00){\circle{4.00}}
\put(19.67,40.00){\makebox(0,0)[cc]{1.0}}
\put(39.67,60.00){\makebox(0,0)[cc]{0.1}}
\put(80.00,60.00){\makebox(0,0)[cc]{0.0}}
\end{picture}
\end{figure}
T�� hodnotovou logiku dovoluj�c� hodnoty 1, 0.5 a 0 lze reprezentovat rozhodovac�m

stromem s v�ce v�tvemi, kdy� bin�rn� bod se um�st� po prvn� hodnot� (obr.
\ref{Rozhodovac� strom}). Hodnota 0.1 znamen� nulu a 2, to je 0.5, pon�vad� 1 je
2. 0.0 se zaokrouhl� k 0. Prav� v�tev by mohla m�t hodnoty 1.1 a 1.0, av�ak
hodnoty v�t�� ne� 1 jsou useknuty.
Logick� operace m�eme nahl�et jako operace symetrie, p�i�azuj�c� rozd�ln�m bod�m
logick�ho prostoru dan� hodnoty.
\chapter{Literatura}
\begin{thebibliography}{}{}
\bibitem{1} J. Riordan, An Introduction to Combinatorial

Analysis, John Wiley, New York, 1958.
\bibitem{2} L. Boltzmann, �ber die Beziehung zwischen dem zweiten

Hauptsatze der mechanishen W"rmetheorie und die
Wahrscheinlichkeitsrechnung, {\it Wiener Berichte} {\bf 1877},
76, 373.
\bibitem{3} C. E. Shannon, The Mathematical Theory of Communication,
{\it Bell System Technical Journal}, {\bf 1948}, 27, 379, 623.
\bibitem{4} J. Ha\v{s}ek, The Brave Soldier \v{S}vejk.
\bibitem{5} M. Kunz, What is Entropy (in Czech),

{\it V\v{e}da a technika ml\'ade\v{z}i}, {\bf 1979}, 33, 552, , 616.
\bibitem{6} W. Feller, An Introduction to Probability Theory and

its Applications, J.Willey, New York, 1970, Chapter 10.4.
\bibitem{7} W. Heissenberg in The Physicist's Conception of Nature,

Ed. J. Mehra, D. Reidel, Dortrecht, {\bf 1968}, p. 267.
\bibitem{8} M. Hall Jr., Combinatorial Theory, Blaisdell Publ. Comp.,

Waltham, 1967.
\bibitem{9} F. Harary, Graph Theory, Addison-Wesley, Reading, 1969.
\bibitem{10} F. Harary, E. M. Palmer, Graphical Enumeration, Academic

Press, New York, 1973
\bibitem{11} D. Cvetkovic, M. Doob, H. Sachs, Spectra of Graphs,

Deutcher Verlag der Wissenshaften, Berlin, 1980.
\bibitem{12} G. E. Andrews, The Theory of Partitions, Addison-Wesley

Publ. Comp., Reading, MA, 1976.
\bibitem{13} S. Weinberg, Mathematics, the Unifying Thread in Science,

Notices AMS, 1986, 716.
\bibitem{14} J. Wei, C. D. Prater, Structure and analysis of complex

reaction systems. In D.D. Eley, P. W. Selwood, P. B. Weisz
Eds., Advances in Catalysis, Vol. XIII, 203-392, Academic
Press, New York, 1962.
\bibitem{15} E. B. Chen, Boltzmann Entropy, Relative Entropy

and Related Quantities in Thermodynamic Space, {\it J. Chem. Phys.\/},
{\bf 1995}, 102, 7169-79; CA 122: 299958.
\bibitem{16} M. Tribus, E. C. McIrvine, Energy and Information, {\it

Scientific American\/}, {\bf 1971}, 225, 3, 179.
\bibitem{17} M. Kac in J. Mehra, Ed. The Physicist's Conception of Nature,

Reidel, Dordrecht, 1973, p.560.
M. Kunz, A Note about the Negentropy Principle, {\it MATCH\/},

{\bf 1988}, 23, 3.
\end{the bibliography}
\end{document}

MC

Uploaded by

Document Information

Original Title

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

MC

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

\documentclass[bezier]{book}

Kdy� studujeme matematiku, zjist�me, �e m� mnoho odv�tv� a specializac�: algebru,

Titul t�to knihy je "Maticov� kombinatorika a algebra".

Kombinatorika je star� odv�tv� matematiky. Jej� z�klady se pova�uj� za

Mysl�m si, �e jsem na�el cestu do podivuhodn�ho sv�ta kombinatoriky. Za�alo k

$H = -\sum p_j \log p_j$,

Bylo t�m�� nemo�n� publikovat v�sledky, proto�e nesouhlasily s p�ijat�mi n�zory.

Matematick� rovnice a identity jsou jako kousky skl�da�ky. Jsou uspo��d�ny

Kdy� jsem studoval probl�m entropie, v�d�l jsem, �e to byl kombinatorick�

M�j p��stup je element�rn�: �ada symbol� (slovo, text)

je pova�ov�na za �adu n�sledn�ch vektor� napsan�ch tu�n�mi p�smeny jako vektory

\item ``{\bf v�klady matic mi ned�valy ��dn� smysl}''\\

vektory v �ad� jsou naps�ny s pou�it�m formalismu

\item ${\bf j} = {\bf e}_j = (0, 0,...1_j,...0)$

Riordan uv�d� mnoho p��klad� jejich pou�it�. Av�ak maticov� technika se

N�vrhy blok� by mohly tvo�it p��t� krok. Se vyu��v� v pokro�il� kombinatorice.

Kdy� jsem spojil kombinatorick� probl�my s vlastnostmi spo�etn�ch vektorov�ch

C�lem nen� matematick� p�esnost nebo praktick� aplikace, av�ak dosa�en�

$$0 = 10^{-\infty};\ 1 = 10^0;\ 10 = 10^1;\ 100 = 10^2\;.$$

N�kdo zn� bin�rn�:

Av�ak nikdo, jak se mi zd�, nestudoval jednotkovou ��selnou soustavu:

Rozd�lem je, �e soustava startuje z prvn� mocniny 1, kter� je nerozli�iteln� od

$$1 = 1^{-1} = 1^0\;.$$

Logaritmus 1 s base logaritmus 1 je op�t 1, logaritmus 111 s bas� logaritmu 1 je

Matematick� operace v tomto syst�mu jsou jednoduch�:

N�soben� a d�len� by se m�ly zapsat jako mocniny, nap��klad n�soben�

\= \> 111 = 111\,111

Pou�ijeme tento soustava implicitn� bez jeho dal��ho zmi�ov�n�. Vyskytnou se

Jednou pot�� systematick�ho v�kladu je, �e nem�ete rozum�t v�emu najednou. Je

Obecn� v���me, �e �ijeme v t��rozm�rn�m prostoru s t�emi mo�n�mi sm�ry pohybu a

Av�ak budeme analyzovat nejprve jednodu��� p��pad, nehybn� text.

Matematika abstrahuje tyto rozd�ly. T�i rozm�ry prostoru jsou pova�ovan� za

Od starov�ku ortogonalita znamen�, �e mezi dv�ma p��mkami existuje prav� �hel R.

Nejd�le�it�j�� vlastnost� pravo�hl�ch troj�heln�k� je, �e �tverec nad jejich

Nejmen�� pravo�hl� troj�heln�k, jeho� strany jsou cel� ��sla m� strany 3, 4, 5.

Ka�d� nov� p��mka je ortogon�ln� k pravo�heln�kov�mu sou�tu v�ech p�edch�zej�c�ch

Dostaneme obecnou rovnici

$\overline{m}$ v \ref{mean} je zn�m� jako {\em aritmetick� pr�m�r}. Ve skute�nosti

Odmocnina disperze, kter� je srovnateln� s pr�m�rem, je zn�m� jako {\em standardn�

Prostor pravo�hl�ch troj�heln�k� a nikdy se k���c�ch rovnob�ek je zn�m� jako {\em

Euklides zalo�il svoji geometrii n p�ti postul�tech:

1. Lze v�st p��mku z jak�hokoliv bodu k jin�mu.

Takov�m zp�sobem vytvo��me paraleln� p��mky spojen� hranami.

Existuj� dv� mo�nosti, �e dlouh� strany nekone�n�ho obd�ln�ku se setkaj� nebo

P�t� postul�t je d�sledek aplikace p�ede�l�ch postul�t� pro nekone�n� konstrukce.

Probl�m ortogonality ztr�c� svou d�le�itost v Hilbertov� prostoru. Pokud m�te

Euklides zavedl axiomy do matematiky. Prostor a jeho prvky jsou definov�ny

Setk�me se s prostory s mnoha rozm�ry, pozn�vaj�ce, �e nejsme sami v prostoru. V

F�zov� prostor je tedy realitou a nen� matematickou konstrukc�. Na ne�t�st� na�e

\section{Jednotkov� vektory ${\bf e}_j$}

Nyn� je �as zav�st pojem line�rn� translace. Pokud se mikro��stice pohybuje ve

Stejn� d�lky v�ech jednotkov�ch vektor� ${\bf e}_j$ v (\ref{jednotkov�}) nejsou

N�kdy vektory nesouhlas� s jednotkov�mi vektory, av�ak s jejich line�rn�mi

Podrob�me tyto jednotkov� vektory rozd�ln�m matematick�m operac�m. Nalezneme

Je je�t� nutn� uva�ovat rozd�ln� matice s jednotkov�mi vektory:

V kvantov� mechanice existuje princip exkluse formulovan� Paulim. Konstatuje, �e v

Jednou u�ite�nou vlastnost� naivn�ch matic ${\bf N}$ je, �e se mohou

Kdy� nakresl�me $m$ vektor� na pap�r, a indexujeme je postupn�, ozna�uj�ce d�lku

Kdy� se sezn�m�me se v�emi naivn�mi maticemi jejich spo��t�n�m, budeme studovat

\section{Skal�rn� sou�iny a kvadratick� formy}

V�sledek byl z�sk�n jako $1 \times 3 + 1 \times 1 + 1 \times 0 = 4$. Jinak

Kdy� zam�n�me polohy ��dky a sloupce, dostaneme stejn� v�sledek

$3 \times 1 + 1 \times 1 + 0 \times 1 = 4$. Kdy� se n�sob�, prvky jednoho vektoru

Obecn� v��me, �e �ijeme v t��rozm�rn�m prostoru s t�emi mo�n�mi sm�ry pohybu a

Av�ak budeme analyzovat nejprve jednodu�� p��pad, nehybn� text.

Prostor pravo�hl�ch troj�heln�k� a nikdy se k��c�ch rovnob�ek je zn�m� jako {\em

Ve vy��ch rozm�rech by to byly hyperroviny. Op�t zkr�t�me jejich jm�na a budeme

�as a trp�livost jsou podstatn�, kdy� se analyzuj� roviny vy��ch rozm�r�.

Mno�ina \{2\} vytv�� p�irozen� ��sla 0 a 1.