Zpadoesk univerzita v Plzni

Fakulta filozofick



Diplomov prce

na jako symbol v esk politice
Jakub Chabr









Plze 2014


Zpadoesk univerzita v Plzni
Fakulta filozofick
Katedra politologie a mezinrodnch vztah
Studijn program Politologie
Studijn obor Mezinrodn vztahy





Diplomov prce

na jako symbol v esk politice
Jakub Chabr








Vedouc prce
Mgr. ubomr Luptk, Ph.D.
Katedra politologie a mezinrodnch vztah
Fakulta filozofick Zpadoesk univerzity v Plzni

Plze 2014




















Prohlauji, e jsem prci zpracoval samostatn a pouil jen uvedench
pramen a literatury.

Plze, duben 2014 ..................................


















Podkovn
Rd bych zde srden podkoval vedoucmu prce Mgr. ubomru
Luptkovi, Ph.D. Dk mu pat nejen za veden tto prce, ale za celch pt
let mho studia mezinrodnch vztah, bhem kterch mi byl vdy ochotn
naslouchat a poradit. Nesmrn si toho vm.
Jakub Chabr
5

Obsah
1) vod........................................................................................................ 7
2) Teoretick st prce .......................................................................... 18
2.1 Relan pstup k identitm ................................................................ 22
2.2 Reprezentace ny ............................................................................. 24
2.3 Od reprezentac k diskursm ............................................................. 28
2.4 na jako politick symbol ................................................................ 32
2.5 Politick vnmn ny v R dlo Rudolfa Frsta .......................... 36
2.6 Dl shrnut ........................................................................................ 38
2.7 Vybran limity teoretick sti .......................................................... 39
3) Metodologie prce ............................................................................... 40
3.1 Metodologick volby ......................................................................... 40
3.2 Datov korpus sbr dat a jejich selekce, limity korpusu ................ 42
3.3 Sledovan denky zkladn informace ............................................ 44
3.4 Limity korpusu ................................................................................... 46
3.5 Analytick apart ............................................................................... 46
3.5.1 Rmec pro reprezentace .............................................................. 47
3.5.1.1 Texty/lnky ............................................................................. 47
3.5.1.2 Texty/fotografie ........................................................................ 48
3.5.2 Rmec pro diskursy ......................................................................... 49
3.5.3 Rmec pro symboly ........................................................................ 49
4) Analytick st .................................................................................... 51
4.1 Denk Blesk ........................................................................................ 51
4.2 Rok 1997 ............................................................................................ 52
4.3 Olympijsk hry v Pekingu ................................................................. 57
4.4 Roky 2012 a 2013 .............................................................................. 63
4.5 Dl zvr prvn analytick sti ....................................................... 66
4.6 Analza fotografi .............................................................................. 69
6

4.7 Dl souhrn ........................................................................................ 77
5) Zvren diskuse ............................................................................... 79
6) Seznam pouitch zdroj ................................................................... 86
6.1 Literatura ............................................................................................ 86
6.2 Ostatn zdroje ..................................................................................... 93
7) Resum ................................................................................................... 95




















7

1) vod
Martha: Tell me, mother, is it true that over there in Africa the sand is
so hot that it burns your feet?
Mother: How should I know? I've never been there. But they do say tha
the sun is so fierce that it devours everything.
Martha: I read in a book that it eats right through, right to your soul. The
glow on the bodies hides the emptiness inside.
(Albert Camus. Nedorozumn. Akt prvn, scna prvn. Peklad Grahama Leye)

vodn citt z Camusovy taktov divadeln hry Nedorozumn dobe
vystihuje jeden z stednch aspekt tto prce. V Africe

je psek dajn tak
hav, e spaluje chodidla. r Slunce tm nenosn. Ob eny, Marta i jej
matka, o Africe vd pouze z doslechu i z knih. ili nepmo, zprostedkovan.
Martinu otzku bych dokonce mohl nahradit otzkou zobecujc jak je to
v Africe, jak je Afrika? Jej matka pak odpovd: jak to mm vdt, nikdy
jsem tam nebyla.
Hra kon velmi tragicky. Cizinec, host v zapadlm hotlku, je zavradn
majitelkami (matka a Marta) neprosperujcho podniku, kter se iv prv
vradnm bohatch cestovatel. Zrove vak byl synem a bratrem, kterho
jeho matka a sestra Marta lta nevidly, tud ani nepoznaly, on sm navc
nechtl jimi bt hned poznn. Matka a sestra spchaj sebevradu pot, co pi
ohledn jeho majetku odhalilo cizincovu, pro n tak bolestnou, identitu. Prvn
odstavce ilustruj nkter teoretick vchodiska prce, druh odstavec, popisujc
vyvrcholen absurdnho dramatu, me, by je jist a pli drastick, slouit
jako pklad dopad mispercepce (pro aplikaci konceptu mis/percepc na vztah
Ruska a Zpadu viz Jervis dle Leichtov 2010: 28-31).
Tato prce, nazvan na jako symbol v esk politice, se vnuje nkolika
aspektm vztahu mezi eskou republikou (dle jen R) a nskou lidovou
republikou (dle jen na). Troufm si tvrdit, e drtiv vtina obyvatel R
nikdy nebyla v n. Informac o n zskv z mdi a na zklad tchto
informac si vytv o n urit pedstavy a obrazy v hlav (srov. Lippmann
1998). Co zpsobilo, e jsem o tomto tmatu vbec zaal pemlet?
8

Jet ne jsem zpracoval projekt tto prce, absolvoval jsem
metodologick semin, v jeho rmci probhala simulace hlavnch fz
vzkumnho projektu. Prvn fz byla formulace vzkumnho problmu i
s argumenty o relevanci problmu. Nakonec jsem dospl k problmu, kter byl
ovlivnn reflex zdnliv banln kadodenn rutiny studenta mezinrodnch
vztah tenm zprv ze svta. Vzhledem k tomu, e m zajmala na,
zamil jsem se zejmna na zprvy o n. Zprvy o n v t dob (podzim 2012)
mi jednodue pily divn. Lpe eeno problematick hned, a to hned v nkolika
aspektech. Zdly se mi neobjektivn
1
, mnohdy zbyten (pitom by zprvy
mly informovat o dleitch vcech), absurdn, referujc o udlostech, kter
nelo vysvtlit tm, e se staly prv v n (mohly se stt kdekoli), vykreslujc
v m hlav dojem z ny jako bizarnho prostoru, kde se dj sam len vci.
e se mon nejednalo o pln neopodstatnn pocit, dokld nsledujc
ryvek ze stle aktulnho policy paperu Rudolfa Frsta s nzvem M mt esk
republika dlouhodobou strategii ve vztazch s nou? Zklamn z
nedemokratickho vvoje v LR reflektujeme v esk republice aktivn
neohroenou kritikou Pekingu a ostentativn podporou dalajlamy. esk mdia
se vesms zabydlela ve stereotypech a vlastnch konstrukcch (a na estn
vjimky) a namsto sil o objektivitu vytv jen negativn obraz LR (Frst
2013: 2).
Ml jsem tak dojem, e to by mohl bt problm hodn pozornosti lovka,
kterho zajm vztah ny a R, vztah ny a Zpadu, a kter zrove
nehovo mandarnskou ntinou, nezn nsk znaky. Se znalost etiny a
anglitiny vak me zskat porozumt tomu, jak je na vnmna irokou
eskou veejnost, co tvo st vztahu obou zem, kter by nemla bt
ignorovna. Dleitost veejnho mnn v politice obecn snad neteba rozvdt.
Konkrtn tma vnmn ny v R, jeho vliv na esko-nsk vztahy, i
vlivy eskch mdi, zkoumal jako jedin ji zmnn Rudolf Frst (srov.
zejmna Frst 2005, Frst 2010a: 115-143, Frst 2010b: 80-101, Frst 2011:

1
Problm objektivity zpravodajstv o n rozvdm ne, i proto je zde pojem v uvozovkch.
9

115-125) Jeho prci vnmm jako pomysln zklady, ze kterch lze vychzet,
s ktermi lze vst dialog, na kter lze navazovat.
Na potku stla velice irok otzka: co je na?, kterou jsem pak rychle
upesnil na otzky: co je na v R, jak je na v R vnmna? Aby mohl lovk
nco vnmat, potebuje k tomu smysly. S ohledem na ve zmnn je logick
upednostnit zrak a sluch lovka. O n se toho lovk v R dozv asi nejvce
z titnch mdi, internetu (a socilnch st), televize a rozhlasu.
2
Prv tyto
instituce i komunikan kanly jsou hlavnmi producenty informac, tedy i
vdn o n ve smyslu jejich masovho dosahu. Dostvm se tm k dleitosti
samotnch mdi a vznamu jejich produkce. David Giles (2012: 11) zmiuje, e
ijeme v dob mdi; mdia se kolem ns vyskytuj v takovm mnostv, e se
nkdy ocitme ve stavu jaksi mediln slepoty, kdy si u ani neuvdomujeme
jejich ptomnost, nato jejich vliv na nae rozhodovn, postoje a pesvden.
Na tomto mst oznam vekerou mediln produkci za mediln diskurs.
Diskurs je jednm z klovch koncept teoretick sti tto prce, v on sti
bude podrobnji vysvtlen. Mary Talbot (2007: 3) k medilnmu diskursu k, e
[p]ouze hrstka lid nen medilnm diskursem nikterak ovlivnna; [p]ro uritou
sloku spolenosti slou mdia dokonce jako nhrada starch instituc (crkev i
odborov svaz), kter znamenaly primrn zdroje porozumn svtu.
Vrtm se nyn k prvotn irok otzce. Odpov na ni se bude
nepochybn liit v rznch kontextech a bude ovlivnna adou faktor. Nen
tk si pedstavit, e na bude znamenat nco jinho ve Spojench sttech
americkch (dle jen USA), nco jinho v Nmecku, v Indii, v Severn Koreji,
v Japonsku atd. Monosti odpovd a vznam se pak budou dle strukturovat i
uvnit stt, budou se rovn mnit v ase. na je neptel, jsou to komunist,

2
Mohlo by to znt jako vtip, nicmn jsem pesvden o tom, e vnmn ny v R me velmi
vznamn ovlivnit i chu. Mezi oblben esk jdla pat nepochybn na. Lid si ji asto pipravuj
doma, velmi asto navtvuj i nsk i jin asijsk bistra. Vnmn ny spojen s jdlem, respektive
zkoumn tohoto vnmn, sleduje logiku, kterou v prci budu rozvdt pro mnoho lid me pokrm
symbolizovat a v sob zahrnovat njak charakteristiky celho vzdlenho sttu, nroda. nsk i
orientln pokrmy mohou v lidech vyvolvat asociace spojen s (odlinou) kulturou, filozofi, stylem
ivota atd. (srov. se zmnkami o diskursu orientalismu v teoretick sti). Vnmn ny spojen s chut
vak tato prce neobsahuje, zejmna pro autorovu neznalost pslun teorie, kter by takov vzkum
mla doprovzet. Zejmm dvodem pro vynechn tohoto aspektu vnmn ny v R plyne z nzvu a
zamen prce, kter se tk esk politiky. Ta bude daleko vce ovlivnna prv vnmnm plynoucm
z etby text, sledovn televize i poslechu rozhlasu.
10

jsou to nacionalist, je to n spojenec, je to ekonomick soupe, je to hrozba atd.
Zcela logicky se pak li i politiky rznch stt, v rznch dobch vi n. Od
tchto naivn znjcch konstatovn se dostvm k dalmu zsadnmu bodu,
k dleitosti vznamu.
Jeden z pedpoklad prce zce souvis prv s vznamem. Pedpoklad
chpe jednn lovka jako sociln zleitosti. Jednn je odvozeno ze sdlenho
vznamu (Sugiman et al. 2008: 2). []ijeme ivoty vznamu [ivoty], ve
kterch mme nkter vci za reln, racionln, cenn i morln sprvn; a jin
nikoli. V rmci tohoto svta vznamu nalzme lsku a nenvist, boje za
spravedlnost, moc a penze, jako i dramata dodvajc ivotu jeho hloubku i
ve (ibid: 3) Orientace na vznam je vysoce relevantn, zamen na lidsk
vznamy je naprosto zsadn pi tvorb politickho vdom, veejn deliberace a
monosti zmny (Sugiman et al. 2008: 17).
Jednaj-li lid na zklad vznam, mlo by to platit i pro jednn politik
v politice. Jak je vznam tvoen? Kdo ho tvo? Jak je mon, e vznam lid
sdlej? Jak vznamy jsou spojovny s nou, jak se li v rmci R, jak se
mnily v ase? Jak pevaovaly? Co z toho plyne pro eskou politiku? To jsou
otzky, kter uruj dal smovn tohoto vodu.
Pro vlastn zkoumat v eskm kontextu zrovna nu? na je podle
mnoha svtovch akademik dleitm aktrem mezinrodnch vztah, mluv se
dokonce o pesunu mocensk rovnovhy ze Zpadu do asijsko-pacifick
oblasti, na vyvj nov zbraov systmy, zefektivuje armdu, narst jej
energetick spoteba (a poptvka po zdrojch energie), roste jej ekonomika,
zhoruje se zneitn ivotnho prosted, to ve i s (mnohdy) globlnmi efekty,
zejmna v ekonomice. na podle veho rozhodn m velkou vhu
v mezinrodnm systmu. Na n zle, ale je nutn zohlednit jak a komu
(srov. Buzan 2004: 143-164). Jinmi slovy je nutn zohlednit, jak vznamy se
s nou kde poj. Pot mon lpe porozumme tomu, jak a pro vznikaj nov
instituce, think tanky, obchodn komory a investin fra, novinov rubriky atd.
na je stle spe sporadickm pedmtem vzkumu v eskm
akademickm oboru mezinrodnch vztah, s vjimkou v podob Frstovch
11

prac. O n se naopak hojn hovo v eskch mdich a politice. Frst (2011:
115) pe: esk mediln a politick diskurz spe reflektuje procesy uvnit
esk spolenosti ne v LR, a jet mn pak clevdomou a racionln snahu o
naplnn nrodnho zjmu a dosaen konkrtnch cl v LR. Existuje zde tedy
jist nepomr mezi informacemi o n, ktermi ns hojn zsobuj mdia, mezi
stavem vdeckho vzkumu ny v eskm oboru mezinrodnch vztah, a
nakonec i velk rozpory v samotn esk zahranin politice vi n, se kterou
zce souvis i politika vnitn.
Nepekvap tedy, e podle Frsta ve vztazch R s nou me pevldat
jist nevcnost (Frst 2010a, kurziva doplnna); generalizujc negativn
vykreslen ny ve svm dsledku pin neschopnost formulovat dlouhodobou
[eskou] strategii vi tto v mnoha ohledech vznamn zemi (Stteck 2011:
11, kurziva doplnna); hroz rzn nedorozumn, co se ale na obecn rovin
tk celho Zpadu a jeho vztahu s nou (srov. Drulk 2013: 5, 8, kurziva
doplnna), Ruskem (Jervis dle Leichtov 2010: 28-31) a podobnmi stty.
Myslm si, e odborn (vdeck) zzem esk politiky tkajc se ny
(jakoto dleit svtov mocnosti) je ve velkm nepomru k zplav mediln
produkce o n, kter eskou politiku nepochybn ovlivuje. Tato prce na
obecn rovin reaguje na tento nepomr. Z tohoto pohledu by mla bt zajitna
relevance prce.
Jet jednou se vrtm k poznatku diskursivn analzy Rudolfa Frsta, e
esk mediln a politick diskurz spe reflektuje procesy uvnit esk
spolenosti ne v LR (Frst 2011: 115). Dalm pedpokladem prce je, e
mediln informace o n ve velk me reflektuj eskou spolenost, i se k n
velice asto njakm zpsobem vztahuj. A e to tedy nic neobvyklho nen,
zejmna s pihldnutm k pokryt ny eskmi medilnmi pracovnky.
3
Jak m

3
esk televize a esk rozhlas maj v n po jednom reportrovi. Za T je v souasnosti v n
Barbora malov, kter vystdala Tome Etzlera, za Ro pak Kateina Prochzkov, ta nahradila
Roberta Mikole. Oba posty obou mdi navc pokrvaj i oblast Jihovchodn Asie i Dlnho
Vchodu.
Novou zpravodajkou T v n bude Barbora malov, esk televize. Dostupn zde:
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/media-it/254264-novou-zpravodajkou-ct-v-cine-bude-barbora-
samalova/ (2. 3. 2014). Mapa zahraninch zpravodaj. esk rozhlas. Dostupn zde:
http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/zzz/ (2. 3. 2014.
12

bt esk zpravodajstv o n objektivn, kdy dv z nejvtch eskch mdi
disponuj v ternu nejlidnatj zem svta dvma zamstnanci? Jak mohou esk
mdia objektivn vypovdt o tm pldruh miliard lid? Jednodue to nelze,
objektivitu ve zpravodajstv chpu spe jako ideln stav, ktermu se lze
pibliovat; navc nen jist, kdo by objektivitu ml urit.
Jestlie existuje pluralita vznam, politik a vnmn ny, stejn jako
pluralita interpretac rznch udlost spjatch s nou, vracme se zpt
k dleitosti vznamu. Vzhledem k tomu, e vznam neexistuje jako objektivn
danost, mus bt njak konstruovn. Pro je svt takov, jak je, pro vme
vcem konkrtnm zpsobem [a nikoli jinm], zmiuje Andrew Williams hlavn
otzku ady vdc a filosof jako byli Dilthey, Weber, Husserl, Wittgenstein i
Gadamer, otzku tkajc se vznamu a porozumn, otzku hermeneutiky
(Williams, A. 2003: 2-3, kurziva doplnna).
Jeden z prominentnch teoretik mezinrodnch vztah Steve Smith
4
pak
hermeneutiku a zmnn vdce a filosofy zmnil jako jednu ze zsadnch oblast
pro obohacen disciplny mezinrodnch vztah v prci z roku 1996 (Smith dle
Williams, A. 2003: 2). Ve zmnn jmna nmeckch filosof jsou v kontextu
oboru mezinrodnch vztah zce spojena s vpdem socilnho konstruktivismu
do disciplny v 80. a 90. letech (Bara 2009a: 9). Podobn jako tito filosofov
konce 19. stolet astnc se tzv. Methodenstreit v ele s Wilhelmem Diltheyem
vidli zkladn odlinost sociln skutenosti v tom, e na rozdl od prodn
skutenosti jsou jej soust lidsk pedstavy o skutenosti, konstruktivistit
pokraovatel W. Diltheye tvrd, e na rozdl od prodn reality nen sociln
realita njakou objektivn, materiln danost, kter by existovala mimo ideje,
diskursy a eov akty (Bara 2009b: 14-15). Proda a jej realita je vdy
objekt, je sama o sob, sama sebe si nepedstavuje. lovk si sm sebe naopak
pedstavuje, je objektem i subjektem, je o sob i pro sebe. Prodn vda zkoum
byt hmoty, spoleensk vda byt ducha. Zmnilo se tedy pojet reality
(ontologie), a proto ji nemohou bt pedstavy (reprezentace, ideje) pojaty jako

4
V eskm prosted pomrn znm dky pekladu jeho prce s Martinem Hollisem. (viz Hollis Smith
2000)
13

pouh odrazy reality jako nco druhotnho a odvozenho ale naopak jako jej
konstitutivn elementy (Bara 2009b: 14, kurziva doplnna). Zmnn pojet
ontologie k tomu pozmnilo i zpsob poznvn reality (epistemologie).
Jazyk nmeck klasick filozofie z dob Diltheye se sice pozmnil na jazyk
husserlovsk fenomenologie, francouzskho poststrukturalismu i
wittgensteinovsk filozofie pirozenho jazyka, (z)kladn teze vak zstala:
pochopit sociln realitu znamen pedevm pochopit pedstavy, jejich
prostednictvm dvaj lid smysl svtu (Bara 2009b: 14-15, kurziva doplnna)
Ji od dob Methodenstreit se pro upednostnn duchovdnho pstupu vilo
oznaen rozumjc pstup, kter je v kontrastu s vysvtlujcm pstupem
naturalist; sociln realit se sname rozumt skrze vznamy, nikoli ji vysvtlit
poukazem k pinm (Bara 2009b: 15, 27). Vznamy pak podrobujeme analze
interpretaci umoujc pochopit jednn zkoumanch jednotlivc a skupin
(Drulk 2008: 19, kurziva doplnna). Piklnm se na stranu (iroce pojatho)
konstruktivismu, k pstupu rozumjcmu.
Abych tyto posledn odstavce shrnul jinmi slovy, parafrzuji Vincenta
Pouliota (Pouliot 2007: 364) a jeho ti metodologick implikace pklonu ke
konstruktivismu v oboru mezinrodnch vztah. Prvn implikace je indukce
jakoto hlavn zpsob vdn vzkum se mus snait zjistit, co sociln akti
povauj za reln, emu sociln akti v (nap. na je komunistick,
protoe..); tedy nikoli zanat s tm, emu v analytik (nap. na je hrozba, a
proto..). Druhou implikac je interpretace jakoto stedn metodologick
technika. Tet implikace vid konstruktivismus jako inherentn historick (k
dilematu historismu a objektivismu srov. Bara 2009b: 18-23). To jinmi slovy
znamen, e konstruktivismus chpe svt jako projekt v neustl vstavb, jako
svt co se svtem neustle stv, nikoli jako svt, kter prost je (Adler dle
Pouliot 2007: 364).
Vrtm se nyn opt k mmu tmatu vnmn ny v R, a pokusm se
naznait, ji vybaven upednostnnm iroce pojatho konstruktivismu, dal
upesnn, postup prce a jej rozlenn. Stejn jako je svt v adlerovskm
pojet znovu a znovu vytven, je i na v R stle v procesu konstrukce.
14

Vzhledem k nemonosti o n objektivn informovat, m na povahu
konstrukce, kter vznik v diskursech, nap. v tch medilnch. Zde ji mohu
zmnit stedn teoretick koncepty spjat s diskursivn konstrukc ny v R.
Jsou jimi reprezentace, diskurs a kondenzan symbol. na je stle znovu a
znovu re-prezentovna, re-konstruovna, re-produkovna (mezi sebou
soupecmi) diskursy, m je konstruovn (promnliv a tud historick a
nestabiln) vznam i pedstava ny. Je-li takto na vytvena, bude se
v lncch zrove velmi asto njak vztahovat k pedstavm a vznamm
eskm, by teba jen formou jednoduchch slov, nap. zjmen (oni, my, nae).
Reprezentace ny znamenaj jednodue nco, co zastupuje nu, ale nen
to na. Pouze jej st, monost ji popsat, kter je ale vdy jen dl a
nepln. Pro vnmn ny v R se jako nejlep materil jev zznamy mediln
produkce s velkm dosahem, tedy zprvy v podob textu i obrazu, kter
vytvej diskurs ten je pak nutn chpat jako proces jeliko reprezentace se
mohou a budou v ase mnit (Talbot 2007: 10). To je hlavn pedpoklad analzy
medilnch diskurs reprezentace ny a jejich promny v ase mohou leccos
vypovdat o na spolenosti, politice.
Dostvm se k tomu, co bude tvoit data prce. Z dvodu
omezenho rozsahu prce je nutn obrovsk mediln diskurs o n njak
zredukovat. Rozhodl jsem se zstat vrn t sti diskursu, kter znamenala
poten impuls. Tuto st tvo celosttn denky. Jejich vekerou produkci
shromauje v digitln podob od roku 1997 databze spolenosti Anopress IT.
Podrobn bude datov korpus a proces jeho selekce a prav popsn v kapitole
vnujc se metodologii, dle i v sti analytick. Korpus zprv bude analyzovn
pomoc softwaru MAXQDA pro textovou analzu. Pro zhodnocen dalho
aspektu reprezentac ny jsem se rozhodl do analzy zaadit rovn nkolik
fotografi zobrazujcch nu. Mechanismus jejich vbru je rovn popsn ne,
pslunou teorii vizulnch reprezentac poskytuje pslun teoretick
podkapitola.
Koncept symbolu by ml nartnout cestu k odpovdi na otzku i alespo
porozumn tomu, kdo benefitoval a benefituje z pevldajcch reprezentac
15

ny v rznch situacch? Teorie symbolick politiky se opr hlavn o prci
Murrayho Edelmana (Edelman 1985). Tento americk politolog dl symboly na
referenn a kondenzan, zajm se pak pedevm o druh typ.
na je kadou zprvou v eskch novinch njak reprezentovna a
zrove v kad zprv figuruje jako kondenzan symbol. Jedn-li se o takovto
symbol, vdy plat, e nejsme schopni empiricky ovit vci, ke kterm symbol
referuje navzdory tomu symbol v nkterch vyvolv spoustu emoc (Edelman
1985: 6-7). Nememe posoudit, zda se dje v n prv to, co popisuj
mediln zprvy. Neznamen to, e se tak skuten v n nedje, nbr fakt, e
nemme monost porovnat zprvu a reln dn v n (ani to, jestli se vbec
konkrtn udlost stala).
5
I pes tento fakt neovitelnosti, dky emocm i
nzorm, kter v sob na jako symbol nese, me slouit k elm, kter
s dnm v n nesouvisej. Napklad s rozdlovnm veejnch prostedk,
vznikem a znikem instituc a dalmi aspekty politiky politiky esk.
Vbornm pkladem symbolick interakce mezi politiky u moci a
zbytkem obyvatel, kter lze zahrnout neosobnm pojmem veejn mnn, je
kniha Davida Alteideho (Altheide 2006). Altheide ukazuje, jak po teroristickch
tocch z 11. z roku 2011 exponenciln narostl pomr mediln produkce v
USA, kter vyvolvala pedevm jeden druh emoce strach a stejn tak i
definovala/konstruovala rzn zdroje a hrozby, ze kterch tento strach plynul.
Symbolick vznamy tkajc se bezpenosti, nebezpe a strachu pak, by
nebyly jedinou pinou, vedly k rozshlm institucionlnm zmnm a dokonce
k vlce, kterou obyvatel USA alespo zpotku schvalovali (Altheide 2006: x).
Jak jsou cle prce? Prvn cl se tk reprezentac ny. Jak jazyk je
pouvn pro reprezentovn ny ve zprvch eskch denk? Li se

5
Nmitkou by mohlo bt, e konkrtn zprvu lze ovit z jinch zdroj informac, nap. v jinch
mdich, teba i z jin zem. Ani to vak problm nee. Stle jsme zvisl na zprv, kterou nemme
ance ovit pmo, z vlastn zkuenosti. Dobrou ilustrac, kter navc souvis s nou, je zprva serveru
iDnes z 5. 6. 2011, ve kter se pe, e (d)vaadvacet let star tajn depee z ambasdy Spojench stt
v Pekingu, kter unikly na server WikiLeaks, tvrd, e na nmst Nebeskho klidu v centru Pekingu krev
tisc lid nikdy netekla. Masakr lid protestujcch proti vld a volajcch po demokratickch reformch
se ml odehrt na nkolik kilometr vzdlenm mst, co by mlo z hlediska historie a politiky a
symboliky nmst urit mnoh dsledky. Masakr se nekonal na Tchien-an-men, naznauj depee
diplomat USA., iDnes.cz, 5. 6. 2011. Dostupn zde: http://zpravy.idnes.cz/masakr-se-nekonal-na-tchien-
an-men-naznacuji-depese-diplomatu-usa-pxu-/zahranicni.aspx?c=A110605_162330_zahranicni_stf (30.
12. 2013).
16

reprezentace ny v ase, jak? Jak se reprezentace ny li v produkci rznch
denk? Druh cl se tk ny jako symbolu esk politiky a ml by diskutovat
otzku, kdo benefituje z pevaujcch reprezentac ny, komu vyhovuj.
Na pln zvr vodu se jet pokusm problematiku eskho vnmn
ny zaadit do soudobho kontextu jedn debaty. Na mysli mm stle
probhajc
6
debatu o zobrazovn cizinc v eskch serilech (potamo filmech,
mdich obecn), kter byla zviditelnna hlavn filmovm kritikem Kamilem
Filou
7
. Fila kritizoval zejmna velmi zjednoduen, asto stereotypn a mnohdy
orientalizujc
8
podobizny cizinc a cizch kultur v eskch serilech, konkrtn
pak v eskou televiz vyslanm (a znan populrnm) serilu Sanitka 2. Reisr
serilu Filip Ren byl dalm z vznamnch protagonistou debaty, za jej
vrchol lze povaovat vysln poadu eskho rozhlasu Zaosteno na cizince
9

z 18. 1. 2014 nazvan Cizinec jakoto vznamn filmov nebo televizn postava a
stereotypy, s nimi je v eskch filmech spojovn
10
. Fila se opakovan snail
vysvtlit, e postavy cizinc (muslim, ale t jinch menin ijcch na zem
esk republiky) jsou zobrazovny velmi stereotypn, asto jako nsilnci, kte
vak sv jednn nikdy nemaj anci vysvtlit (na rozdl od ostatnch, eskch
postav); a jeliko se jedn o audiovizuln reprezentace cizinc, bvaj scny
s tmito cizinci doprovzeny teba i dmonickou, orientalizujc hudbou,

6
Psno v noru roku 2014.
7
Mezi dal protagonisty pokraovn debaty lze zaadit nap. Tome Profanta z stavu mezinrodnch
vztah, kter nejprve jemn korigoval nkter Filova tvrzen, resp. poukzal, e ani Fila sm neunikl
eurocentrickmu pohledu a hierarchizaci stt i kulturnch okruh (co do jejich vysplosti). Jeho
lnek je dostupn zde: http://a2larm.cz/2013/12/boj-kamila-filu-eurocentrizmom-proti-eurocentrizmu/
(7. 2. 2014, v seznamu literatury citovno jako Profant 2013). Na ten pak reagoval s konzervativn
odpovd Roman Joch zde: http://www.ceskapozice.cz/domov/politika/obrana-svobody-projevu-aneb-
hanba-novym-cenzorum (7. 2. 2014, v seznamu literatury citovno jako Joch 2014); aby mu Profant
odpovdl:
http://www.ceskapozice.cz/domov/pravo-bezpecnost/polemika-absence-autocenzury-prispiva-k-
diskriminaci-mensin (7. 2. 2014, v seznamu literatury citovno jako Profant 2014).
8
K diskursu orientalismu viz ne.
9
Poad vyslala od roku 2007 stanice esk rozhlas 6, od nora 2013 Zaosteno na cizince vysl esk
rozhlas Plus, http://www.rozhlas.cz/cro6/porady/_porad/1977 (7. 2. 2014). Vechny dly poadu lze
vyhledat a poslechnout si je v archivu eskho rozhlasu, dostupn je zde: http://hledani.rozhlas.cz/iradio/
(7. 2. 2014).
10
Dostupn k poslechu rovn ve ve zmiovanm online archivu eskho rozhlasu.
17

stereotypnm obleenm, co v na kultue umocuje dojem z cizince jako
nebezpe
11
.
Hlavn logiku, kterou Fila v debat sleduje je nsledujc: kritika takovch
zjednoduench reprezentac nespov v tom, e by snad nemohl existovat zl
muslim, Rom, cizinec, to Fila nepopr; nbr v tom, e takov reprezentace
vytvej esencialistick identity tchto cizinc. Nemaj anci se zmnit, jejich
hlas je naprosto marginln, nen jim dvn prostor pro vpov a
ospravedlnn. Divk se pak me utvrzovat v ji existujcch stereotypech, kter
jsou nadle posilovny. Oni (muslimov, Romov atd. jsou prost takov, jac
jsou nen pli alternativ (spe dn) jejich vnmn.
Fila dle zmiuje, e
12
(h)lavn problm je v tom, e v esku vlastn
dn velk zkuenosti s cizinci nemme. Ren pak odpovd: (s) Ruskama a
Nmcema nemme dn zkuenosti, kde ijete, na Marsu? Vy nemte zkuenosti
s Rusama a Nmcema? Voralejma, kter tady putujou Prahou a Rusci, kter
okupujou celou Karlovu ulici a cel Karlovy Vary a odjeli na tancch a vrtili se
v Mercedesech. Vy nemte zkuenost s cizinci, prosim vs? S Vietnamcema
nemte zkuenosti, s Vietnamcema, kter jsou vude a maj vechny krmy tady.
Neikejte, e my nemme zkuenosti s cizincema.
Nedovolm si nazvat tuto debatu celospoleenskou, pesto si myslm, e
zejmna dky monostem internetu a socilnch st debata v jistm segmentu
spolenosti pomrn znan rezonovala. Ji nsleduje teoretick st.

11
Konkrtn scna ze serilu Sanitka 2, ve kter muslim bod a tm zabj lkae, kter chce pomoci
muslimov thotn manelce. Zaosteno na cizince, 18. 1. 2014, dostupn zde:
http://hledani.rozhlas.cz/iradio/ (7. 2. 2014).
12
Nsleduje pepis debaty, kter nen doslovn. Oba protagonist si nkdy skou do ei, zapsny
nejsou ani peeknut i intonace, pousmn se atd. esk rozhlas. Zaosteno na cizince, 18. 1. 2014,
dostupn zde: http://hledani.rozhlas.cz/iradio/ (7. 2. 2014).

18

2) Teoretick st prce
na zstv totalitnm sttem. Sttem, kter lp na vld jedn strany, pronsleduje
skuten i jen domnl odprce a taj dleit informace - jak to ady naposledy
pedvedly s tutlnm zprv o en choroby SARS. A pece: na se mn. Nedosti na
tom, e hospodstv komunistickho sttu je stle kapitalistitj (Hospodsk
noviny, 6. 6. 2003).
Pitom je teba mt neustle na pamti, e na JE komunistickou zem, e nejlidnatj
zem svta je sice ekonomicky nalpnut jako dn komunistick stt ped n, avak
nsk oban napklad neme na veejnosti hlasit a svobodn vyjdit nzor, e jeho
vlasti vldne uzurptorsk reim (Mlad fronta Dnes, 4. 9. 2004).
V n nevldnou komunist. V zemi podajc olympidu je kapitalismus a tamn
reim se liberalizuje v kadm ohledu (Lidov noviny, 9. 8. 2008).

Teoretick st prce pedstav stedn koncepty, kter poslou jako
vodtka pro zodpovzen otzek. Jsou jimi koncept reprezentace a koncept
symbolu. Nebudou to vak koncepty jedin. Teoretick st prce se mus
vypodat rovn s koncepty diskursu, identity a jej konstrukce. Proto bude
nejlep vnmat ji jako svho druhu rozhovor i interakci mezi tmito
koncepty. Takov nahlen na teorii vidm jako vhodn proto, e vtina
koncept se v rznch spoleenskch vdch objevily jako sousti mnoha
rznch teori, ve kterch nabvaly rznch vznam. Budu se tedy snait
pedstavit ty vznamy a ty aplikace koncept, kter mi pi prci s literaturou
pily jako inspirativn a vhodn.
Spolenost chpu se Stuartem Hallem jako systm kulturnch reprezentac;
nrodn kultura je diskursem zpsobem konstrukce vznam, zpsobem
zrove ovlivujcm a organizujcm nae jednn a nae smlen o ns
samch (Hall dle Li 2009: 85-86). Politika me bt v souladu s tm
konceptualizovna rovn jako kulturn systm reprezentac. V takovm systmu
je dleit sledovat praktiky tvoc reprezentace, texty, diskursy a symboly.
stedn roli v nich hraje jazyk a jeho uvn. Hned vzpt vak musm uvst
jet dal konceptualizaci politiky, kter se tk jej symbolick formy.
Politika konceptualizovan nikoli jako systm reprezentac a abstraktnch
symbol, ale chpan jako svt, v nm lid dlaj vci s pmo pozorovatelnmi
19

dsledky, svt, kde lovk me sv pedstavy a jednn konfrontovat s jejich
dopady a ppadn tak opravit chyby, a tud svt, kde existuje zptn vazba
takov je politika jen pro zkou vse lid. Pro tvorbu vznam politickch
udlost je tak naprosto klov blzkost/vzdlenost lid ve smyslu pm
monosti oven dopad akc, jejich pm konfrontace. Vznam piazen
udlosti se me dramaticky liit u zastnnho praktika (praktick forma
politiky) a lena masy veejnosti politickho divka (symbolick forma
politiky, politika jako systm reprezentac). Kad politick akt m
instrumentln charakter pro hrstku praktik a zrove expresivn charakter
zapojujc emoce masy divk (srov Edelman 1985: 1-21).
Jak pe Hol (2001: 10), je pro tuto konceptualizaci politiky
charakteristick, e symbolick jednn je hlavn formou interakce politickch
elit s veejnost a s kmkoli, na koho je v danm okamiku pozornost veejnosti
zamena; [s]ymbolick jednn potvrzuje legitimitu mocenskch vztah a
upevuje autoritu vldc; [s]ymboly jsou iroce pouvny k tomu, aby psobily
na emoce a nadchly pro politick program; vyjaduj identifikaci s politickou lini
nebo politickmi silami a jsou hlavn prostedky, jimi lid dvaj politickm
procesm smysl (Hol 2001: 10, kurziva doplnna). V prci lze uplatnit ob
konceptualizace politiky 1) politika jako systm reprezentac relevantn spe
pro masu veejnosti a 2) politika, pro jej praktiky, kterch je ve srovnn
s veejnost hrstka, existuje i zptn vazba a pm konfrontace s vlastnmi iny.
Vrtm se nyn k praktikm, kter jsou zsadn rovn pro chpn sttu a
nroda (i nrodn identity). Cynthia Weber odkazuje k pojmu psan i
pepisovn sttu (writing the state). Je to pojem sluiteln s metaforou svta
jako textu i knihy, na jej strnky jsou zapisovny reprezentace (inscribing
modes of representation). Jinmi slovy, e v textu je vepsn jeho vznam prv
skrze akt (praxi) psan pouit slov, znak, symbol, kter teme,
interpretujeme a pak jim njak rozumme. Pst stt je zrove dt mu esenci i
ptomnost konkrtn identitu, existenci. S existenc takto vznikajcho sttu
jsou pak spojeny praktiky teba ochrana sttnch hranic, rzn iny spojen se
20

zajiovnm nrodn bezpenost, vlastizradou atd. (srov. Weber dle Steans et al.
2010: 146).
Pedchoz odstavec navazuje na diskusi z vodu, na pedpoklady prce.
Ukazuje na proces tvorby, proces sociln konstrukce sttu skrze praktiky (srov.
Campbell 1992: 46-56). Stt neexistuje jako jasn dan, ohranien objekt, na
kter sta ukzat a ci toto je stt, nem dn jasn dan a empiricky
(smyslov) oviteln referent pesto je stt nesmrn dleitou soust na
sociln reality s velkm vlivem na ivoty lid. Problmem me bt, e stt
existujc jako koncept, nikoli objektivn, je vnmn jako na lidsk innosti a
vlivu autonomn, nemnn, pirozen, objektivn.
Pitom je to spe naopak existence sttu je zcela zvisl na naich
kadodennch praktikch, stt neustle ([ne]vdom) reprodukujeme. Realita
sttu neplyne z peduren koncepce byt, ale z kombinac pravideln
opakovanch akt (Campbell dle Fournier 2012: 25). Zde je na mst zdraznit
rovn neustl vytven a pipomnn hranice. Odlien mezi vnitkem a
vnjkem [sttu] se dje kadm dnem na zklad praktik jako jsou pohranin
kontroly, innost nrodnch statistik i prce vdc z oboru mezinrodnch
vztah (Adler-Nissen 2012). Idea hranic v sob vak nenese jen konotaci
rozparcelovn geografickho prostoru, ale i prostoru morlnho, kter souvis
s identitou (obyvatel) rznch prostor geografickch (srov. Campbell 1992: 85-
87).
Hranice s vnjkem a nae zachzen s nimi souvis i s tm, jak ono
vnj vnmme, jak je reprezentovno, a ji v podob textu, obrazu
13
i jin.
Jak je v R vnmna na m tedy velk vliv na to, jakou politiku bude R vi
n upednostovat. Dle to me mt vliv na to, jak bude zachzeno s lidmi
z ny, nap. ve smyslu udlovn pracovnch povolen, vz, obanstv atd. A
v neposledn ad m vnmn ny v R vliv i na re-konstruovn a neustl
pipomnn esk identity. Pokud je v souvislosti s nou uvaovna i nsk
(nrodn) identita, mus bt, jak uku ne, uvaovna i esk identita. Nyn
v krtkosti shrnu konstruktivistick pojet nroda.

13
K obrazu jako textu, kter lze rovn st, viz ne.
21

Nrod chpu s Benedictem Andersonem nutn jako mylen, protoe i
lenov toho nejmenho nroda nikdy nepoznaj vtinu dalch len nroda,
nepotkaj je, vbec o nich neusly; pesto v myslch kadho pev obraz jejich
komunity (Anderson 2006: 6). Jestlie je komunita tradin tvoena a udrovna
lidmi v pmm kontaktu a ve nad rmec takto definovanch vztah odpovd
mylen komunit na rovni pedstav, nen ani mon chpat esk nrod v tto
prci jinak. Pi vzkumu medilnho diskursu logicky nepichzm do styku se
vemi teni denku (veejnost), nejde tedy o pm a v komunit zakotven
kontakt. Komunita rozsahu tensk obce eskch celosttnch denk tak nutn
mus bt komunitou mylenou, tedy konstruovanou (srov. Talbot 2007: 9). Pocit
nrodn komunity je produkovn masovou komunikac idej v novinch a tak
sdlenou zkuenost lid jako ten novin a vdomm, e ostatn lenov nroda
praktikuj etbu podobnch novin (Anderson dle Li 2009: 86).
Podobn vnm nrod i Michael Billig v jeho koncepci banlnho
nacionalismu. Banln nacionalismus je tvoen kadodennmi praktikami, kter
umouj viditelnost nroda (Billig dle Li 2009: 86, kurziva doplnna). Na rovni
jazyka pak sama o sob nevznamn slvka [teba zjmena my, nae] spe ne
velk pamten projevy nabzej konstantn, ale zdkakdy vdom pipomnky
vlasti, m in nai nrodn identitu nezapomenutelnou (Billig dle Fialov
2011: 15, kurziva doplnna).
Billig i Anderson teoretizovali a zkoumali (nejen) jazyk novin a jejich
zprvy ve spojen s nrodem/sttem, na jeho zem vznikaly, nap. Billig
zkoumal anglick noviny a anglick (banln) nacionalismus. Co tm naznauji?
Jak mohou zprvy o n, tedy nkolik tisc kilometr vzdlenm sttu,
vypovdat o esk identit? Mohou mt podl na eskm nrodnm uvdomovn,
na reprodukci esk identity? Odpov zn ano. Vychzm zde z relanho
pstupu k identitm a jejich relan tvorb, esk identita se znovu a znovu
reprodukuje neustlm vymezovnm se a vztahovnm se k identitm jinm.



22

2.1 Relan pstup k identitm
"Identita se formuje pi srovnvn, a tedy setkvn s ostatnmi - bu ve
skutenosti, nebo v mylenkch" (Tesa 2007: 142). Z toho plyne, e "[i]dentita
ns a tch druhch jsou spojen ndoby, klov prvky identity jednoho druhu
popraj a vyluuj prvky, je mohou bt pojtkem k identit jinho druhu, take
upevovn identity s sebou asto nese negaci" (ibid: 143, kurziva doplnna).
Identita vznik ve vztahu k srim diferenciac, kter jsou sociln rozpoznny,
odlinosti jsou pro identitu nezbytn (Connolly 2002: 64). Lze tak ci, e ve
jin (tvoen v procesu diferenciace) neustle krm identitu moji/nai, tvoenou
tm stejnm procesem, v nm vznik i jin/oni (Shim Nabers 2011: 8).
Tesaovo tvrzen o ast negaci v procesu diferenciace mus bt
ovovno empiricky, protoe negace nen jedinm typem naeho vztahu
k jinmu a navc se me vnmn jinch v ase mnit
14
, diferencian proces
nemus bt vdy procesem negace. Za vechny pklady lze uvst teba vzjemn
vnmn Francie a Nmecka. Diferencian proces byl urit velmi negativn
bhem svtovch vlek, s postupem evropsk integrace se vak negace postupn
vytrcela. Pesto lze u nmeck identity a vnmn nmeck moci Evropany
hovoit o jakmsi bemenu, kter Nmci asto nesou, kdy jsou nmeck akce
asto interpretovny prizmatem minulosti, asto se varuje ped hrozbou silnho
Nmecka (srov. Liu Atsumi 2008: 339). Dostvm se ke klovmu aspektu
teoretizovn identity a procesu diferenciace jde o stupe odlinosti jinho.
Tuto mylenku jsem v literatue mezinrodnch vztah objevil v dle Lene
Hansen (2006), kter ve sv knize Security as Practice. Discourse Analysis and
the Bosnian War, vede dialog s podobn zamenmi pracemi, zejmna pak
s dlem Davida Campbella Writing Security. United States Foreign Policy and
the Politics of Identity.
Campbell je radikln konstrukci identity situuje do diskursu nrodn
bezpenosti, ve kterm je jin/jin konstruovno vhradn jako radikln odlin
a ohroujc (Hansen 2006: 6). Schopnost reprezentovat vci jako ciz,

14
By to stuj nap. stereotypy zmnn v vodu a inherentn snaha identity fixovat odlinost
(Connolly 2002: 64).
23

subverzivn, pinav i nakaliv, je klov pro artikulaci hrozeb; identita sttu
je zajiovna skrze diskursy nebezpe (Campbell: 2, 52). Identita Amerian a
jejich zem tedy (alespo podle empirick sti Campbellovy knihy [srov.
Hansen 2006: 35]) byla a je v historii USA konstruovna vhradn skrze
radikln a negativn odlinost jinch.
Hansen se sna nrodn identitu teoretizovat jemnji, Campbellovu
radikalitu
15
zmruje. Vztah mezi Sebou a Jinm
16
(Self and Other) je podle
Hansen mon charakterizovat stupni jinakosti (degrees of Otherness). Jin
me bt konstruovno geografickmi reprezentacemi stejn dobe jako
politickmi reprezentacemi typu civilizac, nrod, kmen, terorist, en,
civilist i humanity; geografick a politick reprezentace jsou navc asto
artikulovny spolen s asovmi v podob tmat opakovn, pokroku, rozvoje,
transformace, zptenictv. Jin me bt konstruovno jako hrozba, spojenec,
cizinec, nerozvinut subjekt (s potebou na pomoci) tedy nikoli vdy jako
hrozba, radikln odlin a Ns ohroujc Jin (srov. Hansen 2006: 6, 36, 68).
Identita vyaduje odlinost, aby sama mohla bt, a stejn tak pevd
odlinost do jinakosti, aby si zajistila sebe-jistotu. Identita je tedy kluzkou,
nestabiln a nejistou zkuenost, kter je zvisl na schopnosti definovat odlinost
a zrove zraniteln s ohledem na tendence entit, kter identita definovala i
oznaila jako odlin, tmto definicm a nlepkm kontrovat a vzdorovat
(Connolly 2002: 64-65). Neexistuje jen ostr dualita mezi mnou/nmi a
jinm/jinmi, Jin je situovno uvnit st identit (Hansen 2006: 36).
Komplikovanost tto st je mon naznait nap. variacemi v naem vnmn
odlinosti jinho od na v podob komplementrnch identit, soupecch identit,
negativnch identit i ne-identit; variacemi v naem naslouchn hlasu jinho je
to partner vhodn k diskusi, nebo blzen (ast metafora pro vldce Severn

15
Lene Hansen upesuje, e dla Campbella i Connollyho (v tto prci Connolly 2002) nejsou v pojet
diferencianho procesu diskursivn konstrukce identity nutn radikln, oba autoi pipoutj monosti
stup odlinosti. Zejmna Campbell si vak v empirickm zamen vybr prv radikln odlin
konstruovanou jinakost jako zdroj identity (USA v ppad jeho knihy). Neznamen to vak, e vechny
zahranin a bezpenostn politiky jsou konstruovny skrze vztah s radikln odlinm (srov. Hansen
2006: 34-35).
16
Rozhodl jsem peloit spojen Self and Other v jednotnm sle a s velkmi psmeny, to kvli vt
vrnosti originlu, co ale me psobit trochu kostrbat. V etin se lze bn setkat spe s plurlem
My a Oni, kter asi lpe vystihuje kolektivn identity a procesy diferenciace mezi nimi.
24

Koreje), podadn lovk (stt), i bel, se kterm se nediskutuje atd. (srov.
Connolly 2002: 64-65)
Kadopdn plat, e vznam a identita jsou vdy dsledkem vztahu
mezi nmi a jinmi, kter vznik interpretac a nejsou tedy produktem odhalen
njak dan domny s jej vlastn a apriorn existujc identitou (Campbell
1992: 24). Zde lze citovat Ruth Wodak a jej autorsk kolektiv. Hned na prvn
stran jejich knihy (Wodak et al. 2009: 1) zmiuj, e ego-, etno- a nrodo-
centristick pohled je obecnou a trans-kulturn charakteristikou etnickch a
nacionalistickch ablon vnmn jinch. Bylo by vak chybou vnmat tyto
ablony vnmn jako dan a nemnn. Navc lze najt mnoh problmy, kter
z etnocentrickho vnmn svta plynou pro mezinrodn vztahy a komunikaci
mezi stty, nrody, kulturami. Spolu s Connollym a Hansenovou jet musm
dodat, e pro identitu jednch je typick poteba institucionalizovat
zodpovdnost jinch a to na rovni individua i kolektivu (sttu). Tuto tendenci
pitom Connolly stopuje a do dob kesanskho myslitele (Svatho) Augustina,
zejmna ve spojitosti s jeho kesanskou konstrukc Manichejc jako radikln
odlinch a za kesansk nesnze zodpovdnch heretik, sekty (Connolly
dokonce pe Augustinovi dopis srov. Connolly 2002: 123-157, Hansen 2006:
35)
Nyn pejdu k vyjasnn smyslu hlavnch teoretickch koncept, kter
budu pouvat. Prvnm konceptem jsou ji nkolikrt zmiovan reprezentace.

2.2 Reprezentace ny
Kdy nco reflektuje i zastupuje nco jinho, meme hovoit o procesu
reprezentace (Jasinski 2001: 483). Nkte autoi zmiuj koncept reprezentace
u v souvislosti s Platnem, kter reprezentace povaoval za falen, kodliv,
s potencilem vyvolvat antisociln emoce jako nsil proto chtl procesy
reprezentace psn regulovat, v em se jeho mysly podobali dnenm
obhjcm zkazu nsil i sexulnch scn v televizi a potaovch hrch
(Jasinski 2001: 484, srov. Lacey 1998: 32).
25

Koncept reprezentac je spjat s potky spoleenskch vd, pijmeme-li
bn chpn mile Durkheima jako jednoho z jejich zakladatel. Durkheim
toti vytvoil typy reprezentac, nejdleitjmi byly 1) individuln
reprezentace a 2) kolektivn reprezentace. Kolektivn reprezentace byly pro
Durkheima zsadn, umonily podle nho vdn v nejirm slova smyslu.
Obsah reprezentac nezstv stejn (objektivn, esenciln); reprezentace se
promuj. Pokud se vak mn pli asto, ztrcej stabilitu, kter je pitom
zsadn pro funkci reprezentace jako prostedku vdn. Durkheim t mluvil o
spolenosti jako systmu reprezentac (srov. se Stuartem Hallem ve) a o
sociologii jako o vdeckm zkoumn reprezentac. Svt podle Durkheima nen
poznateln sm o sob, nelze jej poznat jinak ne prostednictvm jeho
reprezentac (srov. Pickering 2000: 2-3).
Nkter reprezentace jsou nekontroverzn, teba reprezentace det ve
filmu. Jin reprezentace se tkaj kulturnho a politickho ivota reprezentace
genderu, vkov skupiny, sttu, nroda. Psloven pes je zakopn v inherentn
charakteristice kad reprezentace v nevyhnutelnosti procesu vbru, pi
kterm jsou nkter znaky reprezentovanho privilegovny ped jinmi.
Schopnost nco reprezentovat je tak vlastn dosaena vdy misreprezentac; akt
reprezentace nco odhaluje a nco zrove ukrv (Jasinski 2001: 486). Je pak
zejm, e velmi zle na tom, jak jsou rzn politick tmata reprezentovna
nap. ve zprvch, filmech, ale i v bn konverzaci (Hartley 2004: 202).
Reprezentace jsou mnohdy hybnou silou ve smyslu "nvodu pro
jednn". Tuto logiku lze vyjdit poukou, e popis znamen zrove i pedpis,
neboli jak nco nebo nkoho (ne)vnmme a (ne)vidme, jak si nco
(ne)pedstavujeme, do znan mry ovlivuje to, jak postoj k tomu zaujmeme,
jak budeme i nebudeme jednat (srov. Bara 2011: 17, Campbell 1992: 165,
Dyer dle Hartley 2004: 202, Hijer 2011: 2). Lene Hansen (2006: 55) k, e
neplat, e kad reprezentace/konstrukce identity si vynucuje konkrtn politiku.
Empiricky lze prokzat, e v souvislosti s jednm typem konstruovan identity
lze nalzt nkolik rznch politik (nvod k jednn). Jde o to, e zatmco
jedin text sm o sob neformuluje politiku, je zrove umstn v ir
26

diskursivn domn, kter u ovlivuje (strukturuje), jak jsou konstrukce identit
teny a vnmny. O vlivu diskursu bude pojednno ne.
Hansen (2006: 5) dokld, jak lo ruku v ruce vyjednvn interpretac
udlost v Bosn 90. let politiky v Evrop a USA s tm, jak politiky pak byly v
Bosn uplatovny. Dlouho se bojovalo na lingvistick rovni o to, jak bude
situace vlastn definovna oznait ji jako vnitrosttn konflikt, vlku,
genocidu?; kad z monost nesla jin dsledky pro praktickou politiku.
Clintonovou administrativou byla Bosna asto reprezentovna jako Balknsk
vlka. Z tto reprezentace plynulo vnmn situace jako vlky barbarskch,
nsilm zmtanch lid s Balknskou identitou, kte se navzjem nesneli ji
stovky let. To pak umonilo uinit z vlky nezvladateln problm z pekla
17
, jak
ji oznail tehdej ministr zahrani USA Warren Christopher a tm i USA
nemajc prostedky, jak problm eit, co v praxi znamenalo politiku
neintervence (srov. Hansen 2006: 5).
Mirzoeff ukazuje stereotypn zobrazovn konfliktu v Kongu v 60. letech,
opakujc se reprezentace povrivch vesnian, ernch extremist a
protizpadnch povstalc v asopisech jako Life i the Observer (srov. Mirzoeff
2012: 181-185); Bradley S. Klein (1990) pedkld ukzku tvorby politick a
kulturn identity Zpadu skrze praktiky reprezentace v souvislosti s ukonenm
bipolrn konfrontace a uvaovn o roli NATO v mezinrodnch vztazch.
Jinm pkladem mohou bt vzjemn reprezentace a (mis)percepce stt
vchodn Asie pi stle neukonenm procesu usmiovn s Japonskem.
Napklad japonsk masakr v Nankingu byl pln vymazn z japonskch uebnic
mezi 50. a 70. lety, mnoho Japonc a do 90. let vbec netuilo, co nkte jejich
pedci dlali bhem druh svtov vlky. Urit reprezentace zde tedy chybly i
chybj. Sloit proces usmiovn to velmi komplikuje, co obzvl kontrastuje

17
Tato rtorick figura dokonce uprala problmu skutenost. K tto poznmce m dovedla prce
Ondeje Horkho o medilnch stereotypech Jihu, zejmna subsaharsk Afriky jako pekkch veejn
diskuse. Hork cituje asopis Lid a zem: Charakteristick je tvrzen kde kon asfalt, tam zan
Afrika, kter esenci Afriky klade za hranice civilizace a pozdji zde dokonce denitivn kon svt a
dal cesta vede rovnou do pekla, m sten regionu upr dokonce skutenost (srov. Hork 2010:
117).
27

s procesem usmiovn s Nmeckem v Evrop (srov. Liu Atsumi 2008: 327-
340).
Dal pklad, se tk knihy Cynthie Weber, kterou jsem ji ve
zmioval. Ta ukzala, e dleitou podmnkou legitimity vtiny Zpadnch
intervenc (od intervenc koncertu velmoc ve panlsku a Neapoli a po
intervence USA na konci 20. stolet v Grenad i Panam) byly reprezentace
stt, do kterch se mlo intervenovat, oddlujc politick elity (ti zl) a
ostatn obyvatele (ti trpc). Intervenci pak bylo snaz prosadit s poukazem na
ochranu nevinnch a konfliktem zasaench obyvatel nikoli jen skrze neurit
nrodn zjem (srov. Weber 1995). Opt je teba zdraznit, e se jednalo o jedny
z obrovskho mnostv mnonost, jak stty reprezentovat. Reprezentace
citlivch tmat si coby vzkumn problm vyslouily pomrn dostatek
pozornosti, zmnit lze vzkumy odhalujc implicitn rasismus v mnoha filmech,
poniujc vyobrazen en (srov. Hartley 2004: 202-203), i neadekvtn
zpodobnn islmu jako hrozby, nap. v britskm tisku (srov. Baker et al. 2013).
Abych zmnil pklad, kter nevznikal na akademick pd, zmiuji policy
paper Svtov banky The Projection of Development: Cinematic Representation
as An(other) Source of Authoritative Knowledge, kter se, jak vyplv z nzvu,
zabv zobrazovnm rozvojovch zem a jejich obyvatel ve filmech a
potencilnmi problmy vnmn tchto mst a lid ve spojen s rozvojovou
spoluprc (srov. Lewis et al. 2013). Reprezentace stt i st svta tedy
zajmaj i aktry mezinrodnch vztah, kte jsou bn spojovni s praktickou
politikou nejde o njakou bezvznamnou akademickou kratochvli. Zkoumat
mediln reprezentace ny je zkoumat, jak tyto reprezentace vytvej realitu
eskho vnmn tto zem, nikoli zkoumn reflexe i zrcadlen reality
18
,
piem pli nezle, zda jsou praktiky reprezentace nereflektovanm zvykem
i plnovanm zmrem (Shapiro 2009: 5).
Co se te fotografi, logika reprezentace je stejn. Pesto nkolik
poznmek. Obrazy zapleten v procesu konstrukce identity je vhodn zkoumat

18
Studying Media Representations. University of Minnesota. Dostupn zde:
http://www.tc.umn.edu/~rbeach/teachingmedia/print/module5.doc (1. 3. 2014).
28

proto, e tak lze oznait specifick typ vidn, jak obraty uruj domnu
ne/viditelnho, co zce souvis s hodnocenm specifickch politickch jednn a
deklarac jako legitimnch i nelegitimnch
19
(Shim Nabers 2011: 12).
Soudob politick komunikace je stle vce ztlesovna televizulnmi
obrazy, pe znm teoretik bezpenosti Michael C. Williams (Williams, M. C.
2003: 512). Vizualita obecn (srov Mirzoeff 2012) a vizuln reprezentace
konkrtn hraj v dobch narstajc peshranin propojenosti ohromn dleitou
roli z dvodu politickch dsledk jejich formovn naeho zpsobu vidn a
tedy konstruovn reality (Shim Nabers 2011: 6). Clem analzy vizulnch
reprezentac nen hodnotit, zda jsou pravdiv. Jejich vzkum se pt, jak maj
funkce, jak je jejich dopad (Campbell 2007: 379). Posledn podkapitola
metodologick sti zohledn formou jednoduchho analytickho apartu rozdly
v analze text/reprezentac ny ve form lnk a text/reprezentac ve form
fotografi. Nyn se pesunu k diskursu, dalmu stednmu konceptu.

2.3 Od reprezentac k diskursm
Analzy diskurs v mezinrodnch vztazch umonily vzniknout pestr
variaci vzkumnch projekt, vtina z nich se pitom koncentruje na
lingvistick strategie utvejc jinakost, (ne)ptelstv atd. Podle Jefa Huysmanse
vzkum diskurs odhaluje rove zprostedkujcch struktur; zdrazuje, jak
zmny v kategorich a praktikch vyplujcch pozice ptel a neptel
nsledn ovlivuj zmny v praktikch mezinrodnch a rovn identity jednotek
mezinrodnch vztah (Huysmans dle Fournier 2012: 23).
Jsou-li diskursy (zprostedkujc struktury) jsou identifikovateln skrze
lingvistick strategie, analza mus sestoupit na rove jazyka. Jazyk je chpn

19
Jako pklad lze uvst obrazy (fotky, TV vysln) spojen s vlkou, konflikty. Hansen (2006) uvd
rzn pklady, nap. v souvislosti s konfliktem v Bosn pojednv o reportch a fotografich
americkho urnalisty Roye Gutmana, kter odhalil a ukzal koncentran tbory (termn uit
Gutmanem) Omarska, Brko a Kereterm. Jednm z dsledk bylo (krom zmny reakc veejnosti na
Zpad) to, e se o situaci zaalo mluvit t v souvislosti s monou genocidou a dve navrhovan
politika neintervence Zpadu se v tu chvli zaala jevit pln jinak ne ped zveejnnm report a
fotografi. Spekulovat lze o rznch navrhovanch politikch pro souasnou Srii. Jakou roli sehrly
rzn vizuln reprezentace Srie v rznch etapch tamnho konfliktu? Nelze nedoporuit oficiln
webov strnky Davida Campbella, kter se tmatem vizuality v mezinrodnch vztazch hojn zabval,
dostupn jsou zde: http://www.david-campbell.org (25. 3. 2014).
29

jako realitu spolu-vytvejc (Hansen 2006: 15) a nkdy pmo performativn,
urit vyjden i promluvy jsou toti zrove iny (Miller 2007: 52).
Performativita jazyka je jako idea znm z aplikace v mezinrodnch vztazch
v souvislosti s teori sekuritizace Kodask koly (srov. Buzan - Wver de
Wilde 2005, dle nap. Williams, M. C. 2003, Taureck 2006).
Mylenka konstitutivn role jazyka a diskursivnch praktik je opt
stopovateln a do antiky, teba sofista Gorgias vil, e rtorick praxe byla
slovnm ekvivalentem magie, kter pomhala lidem pekonvat pocity zkosti
spojen s nemonost vdt o svt nic s naprostou jistotou (Segal dle Jasinski
2001: 488). Jazykov koncepty vak nestrukturuj pouze nai e, ale rovn
nae mylen, postoje a akce (Lakoff Johnson dle Heradstveit Bonham 2007:
424).
Jak tedy chpat diskurs? Jak jej identifikovat, pokud vme, e je
neoddliteln spjat s jazykem? Nejprve je teba uinit analytick rozlien mezi
textem a diskursem. Text je produkt a objekt; diskurs je proces a aktivita. Textem
pitom nemm na mysli pouze psan text, ale rovn obraz i zvuk i ty lze
st (srov. Talbot 2007: 10). Jako texty tedy vnmm vechny lnky o n,
ale zrove i fotografie ny tyto lnky asto doprovzejc.
Mary Talbot zmiuje rzn vyuit konceptu diskursu. Pro tuto prci je
vhodn vyuit ovlivnn prac Michela Foucaulta. Diskursy jsou pro nho
struktury monost a omezen umisujc lidi jako subjekty spolenosti do
rznch pozic. Diskursy tak zprostedkovvaj vztah mezi jedincem a
spolenost. Diskurs vdy rmuje vznam a redukuje monosti interpretace,
nejde o dnou historickou pravdu (Hansen 2006: 6). Rozdl mezi textem a
diskursem Foucault demonstruje jednoduchm pkladem kterkoli knihy.
Kniha je jednotn, svzan, m zatek a konec. Je to vak pouze jedna z jejch
jednot, nikoli ta nejdleitj. Foucault pichz s mylenkou intertextuality
(srov. s aplikac Hansen 2006, Li 2009). Kad text je soust intertextuln st,
kter vytv pevnj jednotu diskursu. Text m tedy nco vce ne jen
fyzickou podobu, existuje ve vztazch k ostatnm textm a funguje jako uzel
30

v sti.
20
Diskurs tak Foucault nechce chpat pouze jako skupinu znak
(strukturalismus), ale jako nco vc ne jen tyto znaky, jako praktiky
systematicky utvejc objekty, o kterch diskurs mluv (poststrukturalismus)
(Talbot 2007: 11-12). Logika je podobn jako u identity tak identita (vznam)
textu je utvena v sti jinch text, k nim se vztahuje.
Diskurs vznik praktikami, funguje a psob jako soubor pravidel,
struktur, zkaz, kter dohromady umouj, e nkter tvrzen cirkuluj vce a
jin mn. Ve spolenostech Zpadu existuje mnoho nboenskch text sta
ale srovnat Bibli (tedy jeden text, kter je vak neustle vydvn, jsou mu
vnovny cel teologick katedry, odborn asopisy, objevuj se nov a nov
interpretace) s ostatnmi texty, kter takovou strukturln podporu jednodue
nemaj (Mills 2003: 53-54). Jinm pkladem diskursu je idea orientalismu, tedy
zpadn koncepce, nahlen soubor text, Evropan (Zpadu) o neevropskch,
orientlnch spolenostech (srov. Said 1978, Wallerstein 2008: 37-51). S
orientlnmi motivy (a praktikami tento diskurs vytvejcmi) se setkvme
tm kad den v obchod nalezneme orientln doplky, mnoh hudebn
produkce m orientln motivy, v restauracch se servruj orientln (co
obvykle znamen tak pikantn) pokrmy.
Realita je neoddliteln od diskurs, v nich je popisovna (Slalek
2008: 146). Svt sice existuje nezvisle na na ei, nicmn existence svta je
jednodue nemysliteln mimo domnu jazyka a tradice na interpretace. O svt
bychom bez na ei a vdn prost neumli a nemohli myslet. Rozlien na
domnu diskursivn a nediskursivn tak nem (alespo v tto prci) smysl.
Podobn nesmysln je pak i odlien vlivu materilna a idej, co je jedna
z dleitch dichotomi v teorii mezinrodnch vztah. Ideje ani materilno
nemaj samy o sob, od sebe oddleny, smysl. Kniha Lene Hansen poskytuje
ndhernou ilustraci. Tank nen pouze smontovan kov a guma, ale i objekt
vlenictv i peacekeepingu, objekt jeho materiln i sociln produkce je
umstna uvnit abstraktnho diskursu nrodn bezpenosti (stty by mly
zbrojit, aby se mohly brnit), i uvnit konkrtnho, loklnho diskursu

20
Toto potvrzuje prakticky jakkoli akademick text, kter explicitn cituje i odkazuje na texty jin.
31

(Sovtsk vojsko u ns dve ohroovalo a my nemme dn dvod se
domnvat, e jejich vojenskou doktrnu zmnili, stejn tak nevme, jestli se jet
pod nechpou jako expanzivn mocnost) (Hansen 2006: 19).
Co pin diskurs pro moji prci? Jak me bt vliv diskurs? Na chvli
se vrtm k debat o zobrazovn cizinc, k vysln poadu Zaosteno na cizince
a odpovdi Filipa Rene na nvrh, e by neml toit stereotypizujc scny
zobrazujc cizince (v tomto ppad muslima) pi kontroverznm inu bez
jakkoli monosti in vysvtlit i obhjit. Ren odpovd oekvateln, zrove e
podivuje: pro by jedna scna ze serilu nemohla bt o tom, e se njak
muslim chov jako gauner
21
. Ren pravdpodobn vbec nechpe, v em je
konkrtn scna problematick a nebezpen. Reisr dokonce cituje
souasnho prezidenta R Zemana, kdy nek, e vichni muslimov jsou
terorist, ale kad terorista je muslim u samotn citovn Zemana je mon
chpat jako intertextualitu a ptomnost jednoho z eskch diskurs o islmu a
muslimech, kter islm a jeho vyznavae interpretuje jako hrozbu, hlavn strjce
svtovho terorismu atd. Dkazem sly tohoto diskursu je jin moment Renovo
vpovdi, v tom jmenuje rozdly v rmci islmsk civilizace, rzn proudy
islmu, rzn interpretace Kornu ili v, e existuj velk rozdly v islmu.
Pesto mu cosi nedovol, aby o islmu a muslimech nemluvil negativn, stejn
tak o dalch cizincch. Toto cosi je konkrtn diskurs.
Analogii zmiuje mohutn diskursivn analza medilnch reprezentac
islmu v britskm tisku v letech 1998 2008 (srov. Baker et al. 2013) analyzujc
pes 200.000 lnk. Rovn v kontextu britskho tisku lze mluvit o
pevaujcch negativnch reprezentacch a diskursech o islmu. Fokusn
skupiny v roce 2010 zamen na nboenstv a mdia zjistily, e divci a teni
si byli vdomi islamofobnch reprezentac a tak toho, e se o islmskch
extremistech psalo ve velkm, dotazovan lid vak kali, e je tk nebt
takovmi pbhy ovlivovn, protoe je tu tak mlo pozitivnch pbh
nabzejcch jinou perspektivu (ibid: 258).

21
esk rozhlas. Zaosteno na cizince, 18. 1. 2014, dostupn zde: http://hledani.rozhlas.cz/iradio/ (7. 2.
2014).

32

Dleit je, e mediln diskurs m na jedince kumulativn efekt, mediln
teoretik George Gerbner mluvil o tzv. kultivan teorii mdi. Zpotku je efekt
mal, ale roste s tm, jak je divk vystavovn opakovanm obrazm, konceptm,
podobiznm jinch (Gerbner dle Baker et al. 2013: 3, srov. McCombs 2009: 59).
Gerbnerovu teorii pevzali teoretikov diskursu jako Norman Fairclough. Jedin
text sm o sob je nevznamn [ve smyslu jeho efektu], efekty moci mdi jsou
kumulativn, vznik opakovnm konkrtnch zpsob zobrazovn aktrstv a
kauzality, konkrtnch zpsob umisovn tene atd (Fairclough dle Baker et
al. 2013: 25-26).
Opakovn a ablonovitost ukazuj, e vznamy spojovan s hodnocenm
nejsou ist osobn, ale iroce sdlen v diskursivn komunit, slvko, frze i
konstrukce pak me spustit kulturn stereotyp (Stubbs dle Baker et al. 2013:
25-26). Analza tisc eskch zprv o n m smysl prv z tohoto dvodu a je
vhodn pro identifikaci ablon, kter ovlivuj tenskou obec.Zbv krtce
pohovoit o tetm hlavnm konceptu o symbolu.

2.4 na jako politick symbol
Koncept symbolu je tsn spjat s koncepty reprezentace i diskursu.
Reprezentace vtinou bv zrove nositelem symbolu i zrove symbolem.
Vechny kulturn reprezentace jsou zrove symbolick. Pouze dky
symbolickm reprezentacm jsme schopni strukturovat a uchopit nae. Kulturn
svt je svt utven symboly (Lenk 2008). Spolenm rysem vech
symbolickch forem navc je, e jsou aplikovateln na jakkoli mysliteln objekt
(Cassirer dle Edelman 1985: 11-12). Cassirer pak charakterizuje lovka jako
jedinho tvora se symbolickou imaginac a inteligenc. Proto definuje lovka
nikoli jako animal rationale, ale jako animal symbolicum (Lenk 2008
22
).
Symbol v politick teorii i teorii mezinrodnch vztah je zsadn
odlin od jeho uvn v laickch diskursech, kde bv slovo symbol pouvno

22
Lenk (2008) toto tvrzen upravuje. Zmiuje vzkumy tkajc se uvn nstroj impanzy, podle
kterch jsou zejmna primti schopni uvat nkterch znak a objekt symbolickm a ritulnm
zpsobem, jsou schopni osvojit si symbolick gesta. lovk je pak uniktn (od zvat odlin) na meta-
rovni symbolick interpretace, kognice a ei. Jinmi slovy, lovk je schopn o symbolech, kognici a
ei pemlet.
33

asto nekoherentn, spe v obecnm smyslu reprezentace (nco vyjaduje nco
jinho). Existuje navc velk mnostv rznch koncept politickho symbolu
(srov. ONeill 1999: 3-8).
Teorie symbolick politiky Murrayho Edelmana, ze kter zde vychzm,
rozliuje dva typy symbol. Symbol referenn a symbol kondenzan. Referenn
symboly jsou ekonomick zpsoby referovn k objektm i situacm, piem
tyto jsou definovny stejn nebo podobn rznmi lidmi jsou uiten, nebo
usnaduj chpn situace a jej een (proto ekonomick). Oproti tomu
kondenzan symbol v lidech evokuje emoce se situac spojen. Do jedinho
znaku, aktu i symbolick udlosti nahuuj (kondenzuj) cel spektrum emoc
zalou slvu, hrdost, zkost, strach, pslib lep budoucnosti, ponen nkter
kondenzan symboly vyvolvaj jednu emoci, jin vyvolaj emoc vce (Edelman
1985: 5). Je pitom prokzno, e symbolick vznam je posilovn prostorovou
odlehlost. Jedn-li se o kondenzan symbol, nemme anci ovit si pravdivost
informace, ze kter symbolick vznam utvme se zapojenm emoc (ibid: 5-6).
Pokud psan texty/obrazy (zprvy) nezprostedkovvaj objektivn
informace, ale spe evokuj citov odezvy na stran tene/divka, je mon je
charakterizovat nikoli jako informativn, ale jako normativn. Jinmi slovy,
zprvy nm nekaj a neukazuj (pouze to) co se dje, ale kaj nm, jak se
mme ctit pi ten/prohlen fotografi toho, co se dje (srov. Shim-Nabers
2011: 16). V vodu jsem uvedl domnnku, e vtina obyvatel R
pravdpodobn nikdy nebyla v n. na je perfektnm kondenzanm
symbolem v kad zprv a na kad fotografii v eskm denku, kter ji njak
reprezentuje! Protoe si ne meme ovit pmo, zda je to informace pravdiv.
Mnohem vce (by si to neuvdomujeme) v ns rzn zprvy o n vyvolvaj
emoce.
Hol (2001: 10) cituje Kertzera: [c]elkem vzato jsou postoje utveny
spe symbolickmi formami ne utilitrnmi kalkulacemi. A zde je msto pro
asto citovanou pas, ve kter Edelman (1985: 5) vysvtluje symbolickou formu
politiky: [p]olitika je pro vtinu obyvatel sttu po vtinu asu jen pomjivou
pehldkou abstraktnch symbol; [j]eliko politika viditeln pidluje bohatstv,
34

bere ivoty, vzn a osvobozuje lidi, a rovn reprezentuje historii doprovzenou
silnmi emocionlnmi a ideologickmi asociacemi, jej procesy se stvaj
snadnmi objekty, do kterch lze projektovat soukrom emoce, zejmna siln
obavy a nadje. Vechny symboly psob zhutn, mnohovznamov a ve sv
podstat nejednoznan; jsou vdy oteveny k potenciln reinterpretaci, kter
umouje podpoit novou politiku i nov vdce (Hol 2001: 46).
Edelman (1985: 5) dle vysvtluje: [p]ro vtinu lid po vtinu asu je
politika adou obraz v hlav, kter tam umstily televizn zprvy, noviny,
asopisy i diskuse, [t]yto obrazy vytvej pohybliv panorama odehrvajc se
ve svt, kterho se masa veejnosti nikdy nedotkne, ale kter veejnost nkdy
oslavuje, aby se ho jindy bla, reaguje pitom asto s vn i konkrtnm
jednnm. V centru dn jsou tak opt pedstavy, mylenkov pochody,
zkuenosti. Opt je lze mon v tto prci ztotonit s reprezentacemi ny,
psanmi texty v novinch a fotografiemi. Nesou v sob symboly oteven
interpretacm a monost spustit emoce.
Hol (2001) uvd v knize Mal esk lovk a velk esk nrod mnoho
pklad symbolickch boj o vznamy rznch udlost teba interpretace a
vznamy spjat se sebeuplenm Jana Palacha (srov. Hol 2001: 46-48), ale i
[z]vltn vznam, kter pobaltsk republiky bvalho SSSR pisoudily tajnm
dodatkm paktu Ribbentrop-Molotov, [a kter] se stal hlavnm vchozm bodem
pro jejich boj za nezvislost i reinterprerpretaci maarsk kontrarevoluce na
lidov povstn, kter mla rovn dalekoshl dsledky pro boj za zmny
maarskho politickho systmu (ibid: 47). Pokleknut a slzy Willyho Brandta
ve varavskm ghettu znamenaly jistou symbolickou manipulaci s vlenmi
hrzami nkterch Nmc, jejich symbolick uznn samotnmi Nmci, zrove
vak uznn, kter mohly ostatn nrody vnmat jako skuten. Skrze vyjden
ltosti umonily prvn krky k procesu usmiovn a zaleovn Zpadnho
Nmecka zpt do Evropy
23
, nen snad teba dodvat, e obrovskou roli
v procesu hrly lidsk emoce (srov. Liu Atsumi 2008: 339).

23
Diskurs nvratu do Evropy byl rovn uplatnn v eskoslovensk/esk a stedoevropsk politice
prvn poloviny 90. let (srov. Hansen 2006: 35). Primrnm clem zahranin politiky (a tak i identity)
35

Tvrzen, e informace jsou vce normativn, ne informativn je pomrn
radikln. Vm tomu, e mnoz lid tou noviny jen pro informace.
Normativita a zasaen emoc pouze u nkterch lid, kte zprvu tou i
prohlej fotku tedy emocionln dimenze a symbolick forma politiky jsou
vak klovm bodem Edelmanovy teorie. Jde prv o to, e symboly jsou
emocionln zasaeni jen nkte by jich me bt vtina. Pro jin lidi,
hlavn pro politick praktiky vdom si emoc ostatnch, vak me politika
znamenat pln opak chladn kalkul bez velkch emoc.
O vznamy a interpretace reprezentac ny se svd politick boj.
Emocionln ndech, kter v sob zprvy o n maj, me bt zrove zdrojem
urit legitimity pro instrumentln politick cle praktik. Veejnost je o
politickch udlostech v n eskmi politiky informovna, politici zaujmaj
rzn stanoviska. Ta lze s Edelmanem rozdlit na dv zkladn ujitn a
hrozbu (srov. Edelman 1985: 11-12). S emocemi, kter s sebou nesou
ujitn/hrozba se mohou pojit instrumentln politick cle zk elity. Jsou-li
politick cle spojen se symboly ze strany politik zamlen, lze dokonce
hovoit o politick manipulaci. Manipulac se rozum snaha autora diskurzu
pivst adresta (skupinu adrest) k nzoru, kter se obvykle pli neshoduje
(tj. shoduje se jen sten) s jeho vlastnmi nzory (Holly dle Kraus 2003: 21).
Clem manipulace pak je vytvoit pedpoklady pro to, aby adrest vykonval
innosti (nebo si alespo vytvoil dispozice pro vykonvn innost), kter
autorovi manipulativnho diskurzu pinej uitek (ibid: 21).
Zde kon pehled t koncept. Je vak jet nutn pohovoit o prci
Rudolfa Frsta. Bez jeho pionrskho vzkumu by tato prce vznikala obtn.






v eskoslovenskm/eskm ppad bylo pedevm smovat k Zpadu a zalenit se do
euroatlantickch struktur, jak cl slavn pojmenoval Vclav Havel.
36

2.5 Politick vnmn ny v R dlo Rudolfa Frsta
Frst se politickmu vnmnm ny zabval nejprve v lnku (Frst
2005), jeho upraven verze je soust knihy esko-nsk vztahy po roce 1989
(Frst 2010a: 115-143). Frst zkoum historick vvoj vnmn ny na naem
zem a dv se a do prvn poloviny dvactho stolet. Pot analyzuje vnmn
ny v eskoslovensku doby normalizan (Frst 2010a: 124-127), kde je
zdraznn a extrmn vliv ideologickch brl eskch sinolog tto doby. Pro
tuto prci klov kapitola se tk pohledu na nu v esk demokracii po roce
1989 (ibid.: 127). Frstovm clem bylo zjistit, jestli jsme v R schopni vcn
popsat, analyzovat a pochopit politickou situaci v n dochz k zvru, e
tato schopnost je ponkud limitovan (ibid.: 115).
Zde se vak m prce s prac Frstovou dostv do jemn konfrontace.
Vzhledem k relnm podmnkm, kter v R v souasnosti panuj financovn
vysokch kol, vdy a vzkumu, absence vdeckch projekt zamench na
nu, nzk poet medilnch pracovnk pmo v n atd. si nelze dobe
vcnost i objektivitu naeho vnmn ny pedstavit. Frst (2013: 7-8) to
koneckonc sm zmiuje v souvislosti s mediln produkc: esk mediln
deformace nsk reality je velkm problmem, snahy o autocenzuru i selekci
negativnch tmat jsou vak nepijateln, [z]lepit prci mdi me jen poslen
expertnho pokryt, pro kter esk veejn mdia nedisponuj kapacitami.
Za nejvt pnos Frstovy prce povauji identifikaci t skupin, t
diskurs, jejich vnmn ny je uritm zpsobem nevcn. Mm zmrem
nen ovovat vcnost vnmn tchto skupin, ale pout charakteristiky skupin
jako koncepty v analytick sti, a porovnvat je s vlastnmi zjitnmi. Tmito
skupinami jsou 1) fascinovan, 2) romantici a 3) extrmn levice (srov Frst
2010a).
Diskurs fascinovanch je hlavnm proudem politickho stedu, fascinace
spov v nekritickm pijmn vech monch makroekonomickch statistik o
stavu nsk ekonomiky a spatovn ny jako rje pro esk exportry a
obchodnky. Fascinace je rovn spojena s kritikou eskch kritik Pekingu za
jeho zachzen s meninami, zejmna v Tibetu. Fascinovan zjednoduen v,
37

e tato kritika me zavrat dvee eskmu exportu. Romantici jsou pak
zejmna tito kritici ny a jejch lidsko-prvnch exces. Dal skupinu uvnit
romatik tvo lid ideov navazujc na star myslitele a sinology, kte vnmali
nu vhradn skrze jej (pokroilou, vysplou) kulturu a filozofii, zabvali
se nskm umnm i psmem jejich soudob pokraovatel jsou pedevm
znechuceni dekadenc Zpadu, romanticky nu obdivuj. Extrmn levice se
v politick sfe pekrv pedevm s Komunistickou stranou ech a Moravy
(dle jen KSM), zachzen s Tibeany interpretuje jako vysvobozen od
teokracie a obecn k n vzhl a tm nekriticky jej politick systm
obdivuje (srov. Frst 2010a: 127-140).
Problmem vech t identifikovanch typ vnmn ny spov v jejich
nestabilit, kter je ale pro diskurs bn. Nen tak ale mon pevn piadit
njak ze t jmenovanch diskurs nap. k politick stran, ideologii atd. Frst
samotn v pvodnm lnku (Frst 2005) tento bod potvrzuje, kdy napklad
zmiuje, e v R paradoxn chyb mon oprvnn kritika ny z levicovch
pozic. Krajn levice slep nu obdivuje, ale neum kritizovat bezohlednost
nsk verze kapitalismu, na mnoha mstech pern stav ivotnho prosted,
nedostatenou prvn ochranu atd. (srov. Frst 2005: 38). Jinde se pak Frst vce
dotk dleitosti (nrodn) identity, kdy zmiuje projekci eskho pbhu a
esk minulosti zejmna na problematiku Tibetu, co opt vnmn ny vrazn
ovlivuje (srov. Frst 2010b: 92-94).
Dovolm si nyn krtce shrnout Frstovo dlo. Jedn se o jedin
prozatmn pokus esk akademick obce toto tma njak uchopit a eit. U jen
tento fakt dlu dv velkou autoritu a dleitost. Je vak poteba zdraznit, e
Frst do znan mry mapuje jen mylenky a nzory politickch elit a urit
segment mediln produkce. Jak mi v rozhovoru sm potvrdil, el po
stereotypech, o kterch vdl, e v eskm medilnm diskursu existuj a
zamoval se pedevm na promluvy vysoce postavench eskch politik
24
.



24
Rozhovor s Rudolfem Frstem v stavu mezinrodnch vztah v Praze, 19. 3. 2014.
38

2.6 Dl shrnut
Reprezentace ny v eskch dencch jsou pouze dlky vypovdajc o
celku, vdy nepln. Jestlie je na nkde reprezentovna skrze komunismus,
jinde za n me vypovdat kapitalismus, nkdy ji reprezentuje jeden lovk,
jindy cel skupina, jednou prodn katastrofa, podruh spor s Japonskem;
neznamen to, e ve zprvch nelze nalzt kombinace, nap. kapitalismu a
komunismu a podobn. nikdy vak nelze v jedn zprv vystihnout
nepedstaviteln komplikovan aspekty sociln reality spojen s tmto sttem,
kde ije zhruba sedmina lidsk populace. Pijmu-li, e produkce a ten tchto
zprv, jsou vlastn kadodenn praktiky, dostvm se k tomu, e jednotliv
reprezentace ny jsou soust kadodennch praktik spousty obyvatel R,
jednotliv reprezentace praktiky pak kumulativn vytv diskursy, diskursy
inherentn nestabiln. Nestabilita plyne z monosti novch a novch reprezentac
ny, kter nabouraj ty ji diskursivn etablovan a pevaujc. Na rovni
diskurs vak meme pozorovat urit ablony vnmn ny a vznam s nimi
spojench mon podobn Frstovu dlen na fascinovan, romantiky a krajn
levici.
Inherentn kad identit je snaha fixovat odlinosti jinch pomoc
reprezentac tchto jinch zkrtka nen identita bez odlinost (srov. Campbell
1992, Connolly 2002, Shim Nabers 2011). Politickm problmem se stvaj
pevaujc reprezentace fixujc (negativn) identitu jinch, pokud se jedn o
vysloven negativn reprezentace, kter popraj jednak empirick dkazy (p.
kad terorista je muslim), ale i monost reprezentovanho mnit se v och a
pedstavch pozorovatel. Ti pak mohou jednat s kadm (domnlm i
skutenm) nositelem negativn chpan identity, jak jim vel jejich pocity,
emoce, pesvden. ili iracionln a mnohdy naprosto neadekvtn. Dleitou
soust monho vlivu reprezentac ny je vliv na esk politick dn skrze
symboliku pinejc emoce veejnosti na jedn stran a monosti benefitovat
a naplovat instrumentln cle rzn vznikajcch zkch skupin na druh stran.


39

2.7 Vybran limity teoretick sti
Vznam tto prce je podle mho soudu tvoen prv tm, e analyzuje
velk mnostv text, aby poodhalila pevnj a vy struktury v podob
diskurs. Nikoli vak pro odhalen diskurs samotnch, diskurs pro diskursy
(co jsou ostatn opt jen mylen vdeck konstrukce), ale pro porovnn
rznch soupecch diskurs v R. Diskursy ovlivuj lidsk jednn a ivoty,
elem je tedy pedevm ukzat nkter efekty, stejn jako efekty pevaujcch
reprezentac ny na instrumentln vyuit v esk spolenosti, politice.
Z toho dvodu lze za hlavn limity povaovat limity samotnho
datovho/textovho korpusu, kter popu v metodologick sti. Pesto lze
zmnit obrovsk mnostv limitac, se ktermi se pedloen teoretick rmec
me jen tko vypodat. Jen samotn vztah mezi mdii a politikou znamen
obrovsk souhrn vdn a akademick prce s mnoha protichdnmi kolami,
teoriemi, tezemi.
Samotn mediln studia pichz s rznmi koncepcemi publika (aktivn,
pasivn), s teoriemi rmovn, nastavovn agendy, zpravodajskch hodnot atd.
Clem zde je ale analyzovat samotn, ji existujc mediln reprezentace ny,
piem v prci nen oeteno, jak je v praxi reprezentace produkovna. Nen
jist, jak tvrce (novin, editor atd.) reprezentace vytv (nap. piazuje
fotografii k textu vdom i spe nhodn?), jist nen ani reakce publika zde
irok veejnosti. Nelze si pedstavovat, e kad profesionln novin vdy
pracuje za elem nastolen njakho pocitu u ten. Motivace novine me
bt pln jin, nap. povinnost v podob dokonen lnku ped tzv. deadline,
povinnost vi fredaktorovi. Tvorba reprezentac a jejich vznam je tak
mon mnohdy ovlivnna vce vnitnm chodem redakce, pravidly a diskursy
uvnit redakce
25
. Mechanismy interpretace (lnk, fotografi) publika pak budou
nepochybn ovlivnny obrovskm potem dalm promnnch, o kterch zde
zkrtka nelze uvaovat.


25
Je mon si pedstavit, e nkter redakce me bt naklonna podpoe produkce reprezentac a
vraznch kondenzanch symbol vyvolvajcch spoustu emoc, typicky by mohlo jt o bulvr.
40

3) Metodologie prce
If you don't read the newspaper, you're uninformed. If you read the newspaper, you're
mis-informed. (Mark Twain)

Kapitola vylenn metodologii zahrnuje krtkou debatu nad
metodologickmi variantami, kter pipadaly v vahu. Pot nsleduje popis
sestavovn a redukce korpusu lnk, jako i problmy a limity sestavovn.
Krtce jsou uvedeny zkladn informace k sledovanm denkm. Posledn sti
pat analytickmu apartu, kter je zamen na rove uvanho jazyka v
lncch.

3.1 Metodologick volby
Metodologickou st tto prce lze dobe charakterizovat jednm slovem
dilema. Ve skutenosti je to dilema sloen z dilemat dlch, kter se tkaj nap.
role badatele, vztahu vzkumnho problmu a literatury, dosavadnch teori,
vztahu teorie a metody atd. Nabzely se ti hlavn metodologick varianty:
obsahov analza, diskursivn analza a zakotven teorie. Dilema se tm vak
rozhodn nevyeilo, spe naopak. Neexistuje jedin sprvn obsahov ani
diskursivn analza, stejn tak ani jedin zakotven teorie. Ba naopak; jen
diskursivn analza bv asto jet dlena na kritickou diskursivn analzu,
foucaultovskou historickou diskursivn analzu a dal typy (srov. Bene 2009:
99-109, Vat 2008: 101-2, pro pehled foucaultovskch diskursivnch analz
v mezinrodnch vztazch viz Fournier 2012: 23-8).
Co se te vztah mezi temi metodologickmi variantami, setkme se s
nzory, kter od sebe nkter varianty psn oddluj (k opozici diskursivn a
obsahov analzy viz Bene 2008: 97-98), ale stejn tak se lze dost o
kompatibilit
26
a hybridit (srov. Altheide 1987, Kovcs 2009: 98, Kovcs 2010:
31) rznch variant. levu pi een dilemat nabz Lene Hansen navrhujc
chpat metodologii jako kehkou vc (contested issue) i zpsob

26
"Zakotven teorie je metodologie, v jejm rmci lze pouvat veker kvalitativn i kvantitativn
metody sbru dat, jako napklad rozhovory, ternn vzkum, pozorovn, analza textu (nap. obsahov
analza)" (Glaser dle Braun 2008: 206).
41

komunikovn voleb a strategi; voleb, kter jsou vak nevyhnuteln u kad
akademick prce (Hansen 2006: xvi-xvii, kurziva doplnna).
Zvolit zakotvenou teorii je vhodn v oblastech, kde teorie dosud vbec
neexistuj nebo jsou nedostaten propracovan (Braun 2008: 223). V vodu
jsem sice zmioval, e vzkumn problm tto prce je v naem kontextu
pomrn marginln. Na druhou stranu prce Frsta zanechvaj velmi vraznou
stopu, j nelze ignorovat. Existuje mlo prac a teori, avak nikoli dn. M-li
bt zakotven teorie cestou propojovn koncept v kategorie a k budovn
zcela nov teorie, nelze ignorovat Frstem vytvoen kategorie vnmn ny
v eskm politickm diskursu. Zakotvenou teorii vnmm pesto jako
inspirativn, zejmna s ohledem na neustl srovnvn, vytven kategori a
abstrahovn, co souvis s induktivnm postupem prce. Nsleduje zhodnocen
variant v podob obsahov a diskursivn analzy.
Bene (2008: 98) stav obsahovou analzu proti analze diskursivn;
obsahovou analzu chpe pouze kvantitativn, jako doplnk kvalitativnch
(hermeneutickch) metod, je zohledn promnlivost vznamu (kategori).
Pvodn byla obsahov analza opravdu ist kvantitativnm nstrojem. Vznikla
ve 20. letech minulho stolet v USA s clem zkoumat obrovsk mnostv text,
piem zkladnm pravidlem pro chpn vznamu (dleitosti) byla frekvence
slov m vce slov a zmnek, tm dleitj byl fenomn, postava, nzor atd.
(Mayring 2004: 266, Altheide 1987: 66) Toto striktn kvantitativn chpn
vznamu bylo brzy kritizovno a obsahov analza obohacovna o vhledy
rznch discipln (srov. Mayring 2004: 266-7). Helmut Scherer (2011: 29-30)
zmiuje dva typy obsahov analzy, kvantitativn a hermeneutickou, piem
mezi tmito dvma idelnmi typy le irok kla smench forem; [m]eme
tak pout kombinovan pstup obou tchto metod.
Za konkrtn smenou formu par excellence, jaksi most mezi
(kvantitativn pojatou) obsahovou analzou i diskursivn/hermeneutickou
analzou, povauji etnografickou obsahovou analzu Davida Altheideho, metoda
kombinuje kvantitativn a kvalitativn pstup (Altheide 1987). M-li bt vznam
a jeho tvorba a promny stle hlavnm clem analzy, me bt dle Altheideho
42

etnografie metodologickou orientac bez ohledu na pedmt vzkumu (Altheide
1987: 66). Dochz tedy k aplikaci etnografickch postup na texty. Ternem je
datov korpus, kter lze zkoumat reflexivn, co umouje metodu neustlho
srovnvn, neustlho pohybu mezi kategoriemi tedy postup, kter pouv i
zakotven teorie! Dokld to jistou kompatibilitu a blzkost metodologickch
variant.

3.2 Datov korpus sbr dat a jejich selekce, limity korpusu
M data jsem nashromdil s pomoc databze Anopress IT. Ji samotn
proces sbru vrazn ovlivuje vslednou analzu, lpe eeno je soust
analytick sti. Proto je nutn co nejvrnji proces sbru a selekce popsat.
Databze provd monitoring mdi od roku 1997
27
. Rozhodl jsem se, e tmto
rokem zane i m analza. Protoe jde v prci o sledovn reprezentac,
stopovn diskurs, tmat a slov v dlouhm obdob (srov. Altheide 2006: 8-9),
aby bylo mon urit, zda a jak se v ase promuj, rozhodl jsem se obdob
uzavt a rokem souasnm sledovan obdob je pak ohranieno pesnmi
daty: 1. 1. 1997 1. 1. 2014. Celosttn denky monitorovan databz byly pi
sbru dat rozdleny na souasn a historick zdroje
28
. Prvnm zadnm klovch
slov byl pokus zadat slovo na pro jeden kalendn rok. Takto jsem se dostal
k potu lnk, kde bylo slovo na zmnno, v dech sta tisc ron, ili
ppadn korpus sestvajc z milion lnk. Bylo tedy jasn, e nemohu
vyhledvat ani etzcem slov s nou spojench, rznch druh slov, zstupnch
oznaen (jako Peking), jmen vrcholnch nskch politik atd., jako to inil
kolektiv autor v jejich diskursivn analze islmu v britskch dencch (Baker et
al. 2013). Uvdm vse jejich vyhledvacho etzce (cel je na tyi dky).


(printscreen elektronick verze knihy, Baker et al. 2013: 28)

27
Vce informac k databzi a jejmu vyuit na webu, kter je dostupn zde: http://www.anopress.cz
(11. 3. 2014).
28
Ibid. (11. 3. 2014).
43

Pokud bych podobn etzec zadal, zskal mnostv lnk, kter by
nebylo mon stihnout analyzovat. Proto jsem se rozhodl rozsah zredukovat tm,
e jsem klov podstatn jmno na a jeho obmny v rznch pdech
vyhledval pouze v titulcch lnk. Po tto prav jsem se dostal na slo 12.313
lnk. Databze Anopress IT vak pi takovmto mnostv lnk tm vdy
generuje njak chyby, slo lnk v korpusu mus bt brno s rezervou, by se
jedn dov o destky vadnch lnk.
29

Korpus jsem se rozhodl redukovat i dle, z 18 celosttnch denk jsem
ponechal jen ty, kter byly ve sledovanm obdob nepetrit, odstranil jsem i
denk Sport, stejn jako sportovn rubriky vech esti zbylch denk. Dvodem
byly pochybnosti s transparentnost vbru zprv z tchto rubrik. Zatmco nkdy
se ve sportovn rubrice objevila zajmav zprva, jindy byla zprva jen
pehledem vsledk njakho zvodu, tenisovho turnaje atd. Odstrannm
nadbytench lnk (zhruba 1700) jsem se dostal na slo 10.643 lnk. slo
je to nutn orientan, krom ji zmnnch chyb lze jet zmnit nap. identick
zprvy databz vygenerovan dvakrt (dvakrt naprosto identick zprva ve
stejnm zdroji), pesto si myslm, e podobn postup by vygeneroval velmi
podobn slo. Takov mnostv lnk bylo i pesto stle pli vysok slo,
ml jsem strach, e analza by byla pi takovm objemu dat velmi povrchn a
uchlil jsem se k dal redukci a pesnjmu zamen.
Z debaty o metodologickch volbch plyne, e pi analze nebudu
potebovat dn pedem vytvoen rmec, dn pevn apart ale analza
vyplyne z neustlho srovnvn a piazovn kategori ke zprvm o n.
Vzhledem k asov tsni jsem byl nucen toto stanovisko pehodnotit a apart
pro analzu vytvoit. Pi m asov dotaci nen mon doshnout takov mry
zahutnosti kategori a jejich srovnvn jak doshl dle nap. Altheide
(1987: 70-76), a proto jsem dospl k nsledujcmu zamen.
Prvotn prce s korpusem a autokdovn korpusu klovmi slovy
v MAXQDA odhalily opakujc se tmata, z nich mnoh se zdla bt pomrn

29
Jak jsem zjistil, do korpusu se pimotaly i nkter zprvy, kter nemly nu (a obmny slova)
v titulku, ale a v textu. Bylo jich zhruba 150.
44

irelevantn, alespo co se te teoretickho zamen prce. Nap. spousta zprv
z ekonomiky byla tvoena (nikoli pekvapiv) pouze makroekonomickmi daji,
sly o zvyovn/sniovn produkce, cen, investic, ekonomickmi pedpovmi
atd. Na druhou stranu bylo mon identifikovat opravdu velk mnostv zprv,
kter prostednictvm jazykovch trop a deiktickch formulac konstruovaly
odlinost a identitu. Idelnm eenm v situaci nedostatku asu bylo najt takov
tma, takovou st korpusu, kter by se vyskytovala opakovan po sledovanou
dobu a zrove by korespondovala s teoretickm zamenm.
Tmto tmatem se staly Tibet a Taiwan. Autokdovn pomoc obratu
tibe nalezlo vechna spojen, kter zanala prv tmto obratem bez ohledu na
velikost potenho psmena. Pi autokdovn obraty tchaj a taiw jsem pak
zskal vechny lnky zmiujc Taiwan. Pi zohlednn faktu, e v 168 lncch
se vyskytovaly ob tmata, tvoilo tento korpus dohromady 1884 lnk. Ji toto
slo je zajmavm zjitnm. Ze zhruba 10.600 lnk, jejich spolenou
charakteristikou byl vskyt slova na (a obmn) v titulcch, se jich hned 1884
(zhruba 18 %, tedy tm kad pt) zmiovalo o Tibetu, Taiwanu (zem, kter
n oficiln nepat), nebo obou narz. Vbr fotografi je popsn v sti
analytick. Apart pro analzu korpusu nsleduje po krtkm pehledu
analyzovanch denk a limitech korpusu.

3.3 Sledovan denky zkladn informace
Nyn zmnm nkolika vtami zkladn daje o sedmi dencch a v tabulce
nastnm jejich odhadovanou tenost v poslednch letech pro ilustraci jejich
potencilnho vlivu na distribuci informac o n mezi eskou veejnost.
Nsledujc odstavec je cel pevzat z webovch strnek Unie Vydavatel, jedn
se o informace vygenerovan przkumem z roku 2011, zmiuje jej citace pod
arou.
Informace v dencch tou tm vichni oban esk republiky.
V poslednch 14 dnech si zprvy z dennho tisku peetlo 65,7 % obyvatel esk
republiky, co znamen 5 855 000 osob ve vku 12 79 let (daje za 2. pololet
roku 2011). V druhm pololet roku 2011 si denn alespo jeden denk
45

peetlo 40,5 % obyvatel esk republiky. Denky se tak kad den dostanou do
rukou nejmn 3 613 000 ten (nen promtnuto, pokud jedna osoba pete za
den vce ne jeden titul denku). Denn se v roce 2011 v prmru prodalo 1 118
000 vtisk denk kad prodan vtisk se dostal do rukou vce ne 3,2
tene.
30

Myslm, e pedchoz odstavec lze chpat jako dostaten ilustrativn
v tom smyslu, e odhadovan tenost na vydn denk se v prbhu sledovanho
obdob dramaticky neliila, by na obecn rovni tenost novin kles. Tabulka
ukazuje tenost v letech 2006 2013, podobn detailn data pro roky 1997
2005 se mi nepodailo nalzt.
31


Tabulka . 1. Vvoj tenosti eskch denk
32
odhad tenosti na vydn, prmr pro
kalendn roky 2006-2013 (v tiscch).
33
Dle Media Projekt, Median.
34

2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Blesk
35
1.537 tis. 1.561 1.477 1.400 1.395 1.335 1.223 1.153
MfD 1.096 tis. 1.122 1.076 973 840 815 804 797
Prvo 488 tis. 458 411 450 419 417 377 333
Sport 304 tis. 291 338 278 270 250 273 245
LN 228 tis. 238 220 209 213 231 209 194
HN 205 tis. 190 223 201 187 194 193 178





30
Media projekt, SKMO, realizace GfK Czech & Media, 1. 7. 17. 12. 2011, ABC R 2011. Dostupn
zde:
http://www.unievydavatelu.cz/cs/deniky/fakta_cisla_denicich/zakladni_fakta_denicich# (11. 3. 2014).
31
Kancel ovovn nkladu tisku nabz pro zmnn roky alespo nklady, pro kad msc potan
zvl. Z nich lze spekulativn kalkulovat odhad tenosti (kolika tenm se jedno vydn dostalo do
ruky). Dostupn zde: http://www.abccr.cz/overovana-data/periodicky-tisk/ (11. 3. 2014).
32
Zkratky v tabulce: MfD Mlad fronta Dnes; LN Lidov noviny, HN Hospodsk noviny.
33
V tabulce nen zahrnut denk Hal noviny, protoe nen soust Unie Vydavatel lenstv v n je
dobrovoln. Pesto jsem nalezl jeden dokument zmiujc odhadovanou tenost Hal novin v letech 2002,
2003 a 2004; pohybovala se zhruba mezi 30 a 50 tisci peten na vydn, piem konkrtn ve druhm
a tetm tvrtlet roku 2004 tvoily Hal noviny 0,9 % trhu denk, zatmco Hospodsk noviny 3, 1 %,
LN 5, 4 %, Prvo 11, 2 % a MfD 21, 6 %. Tm lze opt ilustrovat relativn podl pti sledovanch
eskch denk na eskm trhu a tedy i podl na en informac o n v R. Pedpokldm, e tento
podl se ve sledovanch letech vrazn nemnil (nap. v du destek procent). Dokument je ke srovnn
dostupn zde: www.unievydavatelu.cz/gallery/files/ISctenost.pdf (23. 2. 2014).
34
Media Projekt, Median. Dostupn zde:
http://www.median.cz/index.php?lang=cs&page=1&sub=8 (23. 2. 2014).
35
Bez Nedlnho Blesku, jeho tenost je potna zvl.
46

3.4 Limity korpusu
Lze ci, e ideln korpus by zahrnoval vechny zmnky obmn slova
na, ale dle i lnky referujc nap. o Pekingu (zstupn oznaen pro sdlo
vldy i samotn msto) i jinch geografickch lokalitch, o konkrtnch
anech. Velikm limitem je fakt, e analyzuji pouze zprvy v mediln-
komunikan terminologii pouze sdlen a nikoli reakce medilnho
publika/veejnosti, kter by bylo mon jednodue operacionalizovat nap. jako
dopisy redakci i komente v online diskusch. Dle by bylo mon sledovat
(ppadn) odlinosti reprezentac ny dle typu lnk v novinch jako editorial,
koment, glosa (srov. Hansen 2006: 55). Korpus a prce tak neanalyzuje a
nezjiuje, zda v esk republice existuj njak reprezentace ny
vyprodukovan samotnmi any.
Prce dle nee vztah textu a jeho tene, pesnji eeno onu stejn
tvorbu vznamu. Je vznam ukryt v textu, tedy stvoen autorem, a po peten
penesen na tene, nebo si ten text interpretuje a vznam utv on sm, ili
vytv vznam pln jin, ne kter chtl vytvoit autor? (srov. Talbot 2007: 8).
V neposledn ad je velice problmov i ono vnmn mediln produkce prce
je zamena na vnmn novinovch text a fotografi. Je vak teba zdraznit, e
vichni lid zavaj mdia jako soubor vzjemn provzanch a interagujcch
systm (Bowker dle Lacey 1998: 1). Nedostatky snad lze chpat jako podnty
k dalm vzkumm, bylo by velmi zajmav srovnat reprezentace ny ve
sdlench (zprvch) a reakcch (teba koment v online diskusch u zprv).

3.5 Analytick apart
Jakmi mechanismy lze zachytit reprezentace prv na rovni jedn
zprvy v novinch 1) v podob psanho textu, 2) v podob fotografie? Jak
analyticky zachytit zmnky o identitch, zmnky identity konstruujc? Jak
identifikovat diskursy? Jak zprvy analyzovat v souvislosti s jejich symbolickou
dimenz? Pokusm se vytvoit ti rmce odpovdajc tem konceptm. Ternem
47

vech t rmc bude jazyk vech lnk, v rmci pro reprezentace je i rmec pro
analzu fotografi.

3.5.1 Rmec pro reprezentace
3.5.1.1 Texty/lnky
Jednm z dleitch aspekt tvorby vznamu v medilnm diskursu je
reprezentace socilnch aktr (i astnk zprv), rzn monosti reprezentace
aktr s sebou nesou i dsledky pro mocensk vztahy konstruovan mezi tmito
aktry i skupinami (Li 2009: 94). Norman Fairclough vytvoil (analytick)
kategorie identifikace reprezentac aktr. Nkter uvdm je v nsledujc
tabulce.
Tabulka . 2. Vybran analytick kategorie konstrukce identity socilnch aktr i skupin
na rovni jazyka novinovch zprv dle Fairclough dle Li (2009: 94).
Kategorie pro reprezentace socilnch aktr Specifikace
zahrnut/vylouen (inkluze/exkluze)
aktivn/pasivn aktr reprezentovn jako:
schopn ovlivovat X vhradn
ovlivovn (jinmi aktry, strukturami)
osobn/neosobn
jmenovn/klasifikovn

jsou zmiovna jmna aktr? kterch?
nebo je aktr popsn neosobn kategori,
klasifikovn?

Jak jsou konstruovni pro moji prci relevantn akti? Jak an? Jak
obyvatel Taiwanu, jak obyvatel Tibetu? Jak jsou reprezentovn ei, esk
nrod? Jeliko se prce vztahuje k n, je nutn doplnit rmec pro reprezentace
lnk jet dalmi dimenzemi reprezentac mimo ty tkajc se socilnch
aktr. Jsou jimi zmnky/konstrukce asov, prostorov (geografick) a etick.
Hansen (2006: 42) rad chpat tyto ti dimenze asu, prostoru a odpovdnosti
(etick postoj) jako analytick oky, ktermi lze nahlet politick obsah
konstruovanch identit. Jak naznaila ji teoretick st, konstrukce identit
s sebou nese i prostorov lenn a ideu hranice. Konstrukce prostor nabv
mnoha rznch podob, stejn jako konstrukce as (nap. konstrukce identity EU
se podle Wvera vyznauje pedevm vymezenm se proti vlastn minulosti
[Wver dle Hansen 2006: 36]) Reprezentace a konstrukce historie jsou dleit
48

proto, e ovlivuj, jak je souasnost nahlena rznmi okami minulosti, co
minulho a jak je pipomnno v souasnosti atd. (Liu Atsumi 2008: 330).

3.5.1.2 Texty/fotografie
Lacey (1998) ukazuje, e analza (ten) obraz je pomrn sloitm
procesem, kter je poskldn z nkolika dlch oblast analzy. Analyzovna je
nap. forma, obsah, kontext, kontakt (s publikem) a poselstv, jak obraz me
nst. Jeliko kontextem tto analzy obraz je tato diplomov prce, jev se mi
jako dostaujc analza obsahu fotografi, jejich vbr je popsn ve.
Pedpokladem dle Laceyho je, e ve na fotografii je tam z njakho dvodu, ve
m njak vznam, kter m bt interpretovn (srov Lacey 1998: 20). Tent
autor pak rozdluje obsah fotografie na ti hlavn analyzovateln sti: subjekt,
svtlo a kompozici. Nsledujc tabulka tyto sti specifikuje a pidv jet
nkter konvenn zpsoby (kdy) interpretace.

Tabulka . 3. Obsah fotografie a vybran interpretan kdy dle Lacey (1998: 20-22).
Analyzovan st Specifika Kdy (konvence interpretace)
subjekt cokoli viditelnho, jeden X mnoho, pokud
je subjektem lovk/lid, lze uplatnit
aspekty nonverbln komunikace
36
a
vzhledu fotkou zachycen
Svtlo:
hlavn: technika high: optimismus
technika low: ponurost,
melancholie
doplkov: je pirozen, nedostatek
tohoto svtla vytv siln kontrast
mezi svtlem a tmou
na pozad: pvab, efekt svatoze

Zaosten (hloubka):
hlubok (ostr): dleit
mlk (rozmazan): nostalgie,
romantika
selektivn zaosten: uruje, co je a
co nen dleit

Vzdlenost:
detailn snmek: publikum
v intimnm vztahu se subjektem
snmek z dlky: umisuje subjekt do
irho kontextu
svtlo vtinou kontrolovan, ne pirozen,
ti hlavn aspekty: 1) smr svtla
(zepedu, zezadu, ze strany, zespodu);
2) intenzita svtel (stejn, rzn);
3) odkud svtlo pichz
Obvykle tstupov osvtlen: a) hlavn
svtlo, b) doplkov svtlo, c) svtlo na
pozad.

pozad (umstn) samozejm nebo nepatin?, lze jej
rozdlit na poped (v nm obvykle
umstn subjekt) a pozad

36
Pohled, gesta, dren tla, tlesn kontakt (nap. potesen rukou), obleen, vzhled (Lacey 1998: 12).
49

3.5.2 Rmec pro diskursy
Diskurs je dov na vy rovni ne reprezentace. Jak analyticky
zachytit proces tvorby diskurs, rzn diskursy spojen s nou ve ve
nadefinovanm korpusu? Pro tento el vidm jako vhodn koncept
intertextuality, kter me bt pouit i jako analytick nstroj pi etb lnk
korpusu. Jak texty pevauj? Na jak texty odkazuj, navazuj, jak zmiuj,
vi jakm se vymezuj?
Intertextualita zkoum prv vazbu k ostatnm textm, kter je utvena
nap. odvolvnm se na konkrtn tma, udlost i hlavnho aktra. Text me
zmnit, vybrat jen urit element z jinho textu (vytrhnout z kontextu,
dekontextualizovat) a zrove uvst tento element v kontextu novm
(rekontextualizovat) tm i vytvoit nov vznam (El Naggar 2012: 81). Mn se
tedy sten vznam text ostatnch (ty jsou reprodukovny a oivovny), a
zrove se utv vznam zcela nov, uniktn pro dan text. Vznam jednoho
textu vak postrd hlub smysl bez jeho vztah k ostatnm, bez st. Lene
Hansen identifikovala nkolik forem intertextuality, kter zmiuji.

Tabulka . 4. Formy intertexuality dle Hansen (2006: 51).
intertextualita intertextuln vazby
explicitn citace (pm)
reference (nepm)
implicitn druhotn zdroje
konceptuln intertextualita (nap. demokracie a
podobn velk koncepty)
frze (nap. stet civilizac)

3.5.3 Rmec pro symboly
Edelman (1985:12) k, e politick analza mus probhat na dvou
rovnch zrove. Ob rovn pitom spojuje politick akce ta je
instrumentln a zrove expresivn zrove. Instrumentln charakteristika
souvis s hmatatelnmi statky, kter urit skupiny chtj od vldy (a dostanou
je), zatmco ostatn skupiny (vtina lid) z dan politick akce nezsk nic vc
ne expresivn statky v podob deklarac, kter bu vtinu udob, uklidn
50

(placate) a symbolizuj tak ujitn nebo probud, zburcuj, vystra (arouse) a
symbolizuj tak hrozbu.
Co z toho plyne pro analzu? Zvltn pozornost budu vnovat zprvm,
kter se tkaj zmnek jakchkoli eskch aktr, obzvlt pak pokud by zprva
zmiovala njak hmotn statky pidlen esk (politick) skupin. Nsleduje
analytick st.

51

4) Analytick st
Jako prvn jsem se rozhodl analyzovat zprvy z denku Blesk. Jejich nzk
poet umonil sledovat, jak se ne/mnilo jejich zamen v ase prv v jednom
denku. Situace s ostatnmi denky u byla sloitj, popis dalch krok
nsleduje po analze Blesku.

4.1 Denk Blesk
Bulvrn denk Blesk je nejtenjm eskm denkem, ve finlnm
korpusu se jeho produkce (15 lnk) tkala nejvce tmatu spor pevninsk
ny a Taiwanu (9x z 15. Nejastj byla konstrukce ny ve form
synekdochy, kter vytv dojem celistvosti a odhodlanosti zem, zejmna
smrem k nsilnmu pipojen Taiwanu, tato konstrukce byla asto samotnm
titulkem (na hroz Tchaj-wanu, na stra, na utrpla tvrdou
porku, na se vztek). Podobn byl synekdochicky konstruovn i Taiwan
(Tchaj-wan nechce k n, Tchaj-wan zlob nu).
Jak byli reprezentovni et akti? Miss Hortov byla kehk, pvabn
a astn. V souvislosti s protesty ochrnc lidskch prv proti odsouzen
tibetskho politickho vzn k trestu smrti byl zmiovn Jan Ruml jako f
Vboru pro olympijsk hry 28 ve svobodn a demokratick zemi. Zprva o
hudebncch mcch na hry zmiovala hudebnka Karla Vgnera a naeho
nejlepho kytaristu Lubomra Brabce, kte plnovali vystoupit na koncertech
v olympijsk vesnici; Brabec bude hrt, Vgner zpvat esk lidovky. Vechny
reprezentace ech tak byly vesms kladn.
Jak reprezentace se jevily jako netypick, marginln? Ve zprv o tvrd
porce ny, jak Blesk interpretoval zvolen kandidta Demokratick
pokrokov strany a stoupence nezvislosti ostrova en uej-pien prezidentem
Taiwanu, kter ukonil plstolet vldy Kuomintangu, se na konci uvd:
[z]bvajc poraen prezident kandidti se museli schovvat ped davy, kter
je vin za volebn nespch; Tchajwansk policie u nasadila vodn dla proti
tem tiscovkm osob, je oblhaly sdlo dosud vldnho Kuomintangu. Taiwan
52

byl vtinou reprezentovn abstraktn, skrze deklarace politickch ldr o touze
po nezvislosti i odmtn pipojen k n. Popis konkrtnch a pomrn
negativnch udlost spjatch s dalmi aktry taiwansk spolenosti
(nespokojen davy) byl ojedinl.
Zprva citujc telefont Billa Clintona iang Ce-minovi, o Clintonov
ujitn e USA stoj na stran politiky "jedn ny", kterou prosazuje Peking
vi snahm Tchaj-wanu o nezvislost, pak vyvolvala v kontextu tohoto
malho diskursu Blesku dojem, e Tchaj-wan je n ponechn napospas role
USA, jejich moderace mezi pevninou a ostrovem a bezpenostn garance zstaly
naprosto upozadny. Zajmav byly dva toton pklady intertextuality. Dv
z devti zprv konstruovaly vojenskou hrozbu a odhodlanost ny intervenovat
na Taiwanu v ppad nutnosti ([]nsk ozbrojen sly vetn pozemnch
vojsk, nmonictva a letectva plnuj rozshl spolen vojensk cvien podl
vchodnho pobe ny, a to jako jasn varovn Tchaj-wanu; na vytvoila
zvltn vysoce postaven vojensk tvar pro ppad pouit sly proti Tchaj-
wanu), piem pokad byl citovn hongkongsk list/denk Ming Pao Daily
News, z nho citovala agentura Reuters.
Dal fze ten lnk ze zbylch denk znamenala dal selekci, kter
vybrala lnky, v nich se explicitn hovo o eskch aktrech, co bylo
ovlivnno konceptem kondenzanho symbolu a instrumentlnch cl. Tchto
lnk bylo 320. Nejvce byly ptomny v Mlad front Dnes, nejmn pak
v Hal novinch.

4.2 Rok 1997
V prvnm analyzovanm roce mezi 18 lnky (z 320) jasn dominovala
dv protichdn tmata, de facto odpovdajc rozporu obchod vs. lidsk prva.
Ztlesnnm sporu se stala na jedn stran esk parlamentn rezoluce proti
poruovn lidskch prv v n a v Tibetu a na stran druh obchodn
pleitosti, pedevm desetimiliardov kontrakt na stavbu elektrrny v en-tou
konsorciem eskch firem. Poprv (v mm korpusu) se rovn objevila podpora i
pochybnosti spojen s nvtvou dalajlmy. Parlamentn vyjednvn o rezoluci
53

(Od listopadu 1989 [to bylo] vbec poprv, co se parlament takovm zpsobem
[obrtil] na vldu jinho sttu. MfD, 21. 3. 1998) se prothla i do roku 1998,
rezoluce byla intertextuln komentovna i pozdji.
Zajmav bylo, e rezoluci (A to dokonce v tvrd variant, tak jak ji
poaduj rzn nevldn organizace. MfD, 18. 12. 1997) pomrn rychle
schvlili sentoi (by [j]et ped vlastnm hlasovnm si lenov vboru
vyslechli zstupce ministerstva zahranin Luke Hlavatho, kter naznail, e
odezva ny me bt ostr
37
. Ibid.), zatmco jednn v poslaneck snmovn
trpla mnohem vt roztpenost rezoluci navrhovala skupina koalinch a
opozinch poslanc, jin koalin a opozin poslanci byli zase proti n, i pro
jemnj znn textu.
V obhajobch pro a proti rezoluci je dobe reflektovno uvn rznch
konstrukc tkajcch se rznch identit, kter pak v sob nesou zrove jist
postoj i odkazuj k autorit, kter m postoj zatiovat: [p]ed pchodem ny
byl Tibet zaostalou zem," ekl komunista Miloslav Ransdorf. S rezoluc ovem
nesouhlasili i nkte koalin zstupci. "Hned prvn vta zn, e jsme
pesvdeni, e lidsk prva a svobody maj univerzln charakter. To nen
pravda, a j proto nemohu hlasovat," sdlil napklad Ji Payne (ODS). len
zahraninho vboru Daniel Kroupa (ODA) nzory poslanc oste napadl.
"Formulace v rezoluci nejdou za rmec toho, co pijal Evropsk parlament.
Naopak nkter stty vol mnohem ostej stanoviska," ekl Kroupa (MfD, 3.
10. 1997). Ransdorfv Tibet jako ped pchodem ny (civilizujc sla?)
zaostal zem se diskursivn potkv s Payneovo odmtnutm univerzalismu
lidskch prv a svobod instrumentlnm clem u obou je odmtnut znn
rezoluce. Kroupa se jako zastnce znn rezoluce odvolv na rezoluci pijatou

37
Tato intervence eskho politika, kter mla de facto varovat poslance ped monmi dsledky
(zejmna pro obchod) byla de facto toton s deklaratornmi varovnmi ze strany rznch nskch
politik v R, kte varovali ped pijmnm dalajlmy, vyvovnm tibetsk vlajky atd. Pkladem
budi rozhovor Hal novin s velvyslancem Yan Pengem po 15. sjezdu KS ny, Peng v nm uvedl:
Mme za to, e nsko-esk vztahy maj dobrou perspektivu, pokud v budou v budoucnosti ob strany
trvat na principech vzjemnho respektovn, rovnoprvnosti, vzjemn vhodnosti, vzjemnho
nevmovn se do vnitnch zleitost atd., za takovho stavu se budou vztahy ptelstv a spoluprce
obou zem ve vech oblastech spn rozvjet. Hal noviny, 1. 10. 1997).
54

Evropskm parlamentem (citace v celm odstavci pochzej z lnku v MfD,
3. 10. 1997).
V diskursu, kter obhajoval podporu (i kritiku poruovn) lidskch prv
se vyskytovala spojen oddlujc Tibet od ny, Tibet tm byl konstruovn jako
politick zem mimo jurisdikci ny, nepatc n. Hned
v prvnm lnku korpusu stlo: abomy vlky sentor i poslanc kvli rezolu
ci proti poruovn lidskch prv v n a Tibetu nabvaj nebvalch rozmr
(MfD, 13. 1. 1997). Toto diskursivn oddlen se pak opakuje u velkho mnostv
lnk v prbhu vech let, uvdm jen vybran pklady: [v]bor se zabval
nvrhem petice, kter pipravil snmovn petin vbor na zklad psemn
iniciativy vce ne 5 lid, kte protestuj proti poruovn lidskch prv v
n a v Tibetu. (HN, 25. 9. 1997); [p]odle informac z ernnskho palce
nenaznaila nvtva njak prlom v nhledu Pekingu na dodrovn lidskch
prv v n a Tibetu (HN, 18. 9. 1998); "dme vs [tehdejho premira
Mirka Topolnka pozn.], abyste toto gesto dle podpoil tm, e se v
rozhovorech se svmi nskmi hostiteli vyslovte na podporu lidskch prv v
n a Tibetu," (HN, 13. 8. 2008). Lze argumentovat, e prv takov jazykov
spojen umouje konstruovat Tibet jako ob nsk zvle, lidskoprvn diskurs
pak spojen kombinuje asto s asovou konstrukc ny, kter lidsk prva
poruuje permanentn od roku 1949 od nstupu komunist konstrukc, kter
vyvolv dojem nemnnosti, absence vvoje a monosti zmny (k lepmu,
hormu) na poli lidskch prv v n.
Jak vypadal diskurs obchodu? I v nm samm bylo mon st velk
rozpory, tkaly se zejmna anc a konkurenceschopnosti eskch firem a
atraktivity nskho trhu. V beznu 1997 nap. pinesly HN lnek napsan
zstupcem eskch firem v n s mnohaletmi zkuenostmi, Za nejednm
nespchem eskch firem v n stoj zkreslen pedstavy a pedevm
podceovn monost tto zem, peceovn naich ekonomickch monost a
konkurenceschopnosti. Dovolvn se tradic, "zlatch eskch ruiek", to je
slab. Pedstava, e na je jen jedinm obrovskm trhem, je poetil. Pokud jde
55

o klasick strojrensk vrobky, jsme lep ne domc nsk konkurence.
Bohuel, je to znehodnoceno vysokou cenou.
lnek Prva v ervnu s titulkem Pozvn dalajlmy asi naim firmm
miliardov kontrakt v n nezkaz: Zstupci esk prmyslov sfry vak v
odpovdch Prvu pipustili, e prvn dalajlmova nvtva v R na as
negativn ovlivnila obchodn esko-nsk vztahy. Nvtva zkomplikovala
pipravovan obchodn kontrakty i jednn o zaloen spolench podnik naich
firem, kter se sna proniknout na atraktivn nsk trh. Vzniklo najednou zdn,
e se nebude pokraovat. Objevuj se tu tedy reprezentace atraktivnho
nskho trhu, kde maj uspt nae firmy (ve skutenosti dv), a zrove
nelibost jednat s dalajlmou. Dle je zmnn i zjem zk skupiny: en-tou je
zejm nejvt obchodn ance eskch podnik v n. O podmnkch rozen
elektrrny jednaj ji nkolik let. nskou zakzku pipravuje obchodn
spolenost kodaexport a na projektu by mly vrazn profitovat koda Plze a
koda Praha.
Hal noviny se ve vech ppadech postavily na stranu atraktivity trhu,
zrove vak vdy zdrazovaly, e jde v ppad ny o socialismus I kdy je
v plnu rozshl privatizace malch a stedn velkch podnik, veden zem
rozhodn nem v myslu experimentovat s kapitalistickou cestou. (Hal noviny,
2. 10. 1997), i dokonce pouvaly diskursivn obraty jako: na se rozhodla k
dalmu velkmu skoku pi elektrifikaci zem. Krom glorifikace jakkoli nsk
politiky vak Hal noviny kupodivu vyuvaly intertextuln velmi asto
zpadnch zdroj, kter citovaly. Ukzkov bylo doporuen nsledujc po (z
kontextu vytren) citaci experta Svtov banky, kajc, e na nen
hrozba: Nai dnen mocn by mli vc studovat zpadn materily o n. Snad
by pak pochopili, e nesmme zstat na chvost a e prv oni by mli pomhat
vzjemn vhodn esko-nsk spoluprci (Hal noviny, 2. 10. 1997).
Denk tedy doporuoval etbu zpadnch materil proto, aby esk vlda
pomohla firmm na nsk trh tak, jako to dlaj ostatn stty, jejich firmy
se opraj zpravidla o maximln pomoc ze strany sttnch orgn pi vytven
politickch pedpoklad (u ns tomu zatm akce Dalajlama a Tchajwan, bohuel,
56

nenasvduj) (Hal noviny, 14. 7. 1997). Implikuje to, e vechny svtov stty
a firmy u R v n pedbhly a nevhaj upednostnit obchod ped kritikou
poruovn lidskch prv, co lze oznait za naivitu i ideologickou slepotu.
Co se te politickch cl, je teba zdraznit, e privilegium obchodu
obhajovaly Hal noviny stejn jako st lnk v HN i Prvu reprezentace se
pli neliily. Pokud bych zael dle asov, je a neuviteln, jak se nkter
obraty a jejich reprodukce Hal novinami podobaj s obraty a deklaracemi, kter
lze nalzt na strnkch nskho investinho fra roku 2013
38
, co je esk
platforma vnovan vhradn ekonomickm vztahm s nou.
Lze pozorovat, e konstelace reprezentac (identit ny, Tibetu, Zpadu,
R, eskch firem atd.) je v diskursech naprosto odlin. lnek v MfD
navrhujc, e [p]okud nkdo ze zvolench zstupc skuten pochybuje
o flagrantnm poruovn lidskch prv v nejlidnatj zemi svta, tak by se ml
sv funkce vzdt (co by znamenalo, e poruovn LP v n je zleitost
nepolitick nen teba o n v eskm parlamentu jednat, kdo zpochybuje, m
jt) zrove pochybuje o vznamu obchodu s nou: [p]ijet rezoluce proti n
nen jednoduchou politickou zleitost, ale rozhodovat v tomto ppad jenom s
ohledem na ekonomick projekty (zde vak esk republika vrazn pokulhv
za vtinou evropskch zem), je krtkozrak (MfD, 13. 1. 1997). Oproti tomu
lnky obhajujc obchod se vyznauj glorifikac obrovskho, atraktivnho
trhu ny, bylo by mon je do jist mry ztotonit s Frstovou kategori
fascinovanch nskm ekonomickm zzrakem.
Jeliko by bylo mimo monosti tto prce postupovat analyticky podobn
s kadm dalm rokem, rozhodl jsem se zmrn zkrtit analzu a zamit se

38
Jsou dostupn zde: http://www.ciforum.org. Frum si kladlo za cl vnovat se vzvm a pleitostem
vyplvajcm z tzv. Varavsk iniciativy, kter vznikla roku 2012 pi pleitosti ekonomickho summitu
mezi zemmi stedn Evropy a nou ve Varav. Na strnkch fra 2013 jsou klov pase projevu
nskho premira z Varavy: Pestoe mezi nou a zemmi Stedn a Vchodn Evropy existuj rozdly
ve spoleenskm zzen, ve vnitrosttnch podmnkch i v kultue, nemohou tyto rozdly zmnit nae
spolen pn a pevnou dvru v rozvoj ptelskch vztah. Posta, kdy se budou ob strany i nadle
vzjemn respektovat, zachovvat rovn zachzen a budovat oboustrann vhodnou spoluprci,
pak budeme jist moci upevnit tradin ptelstv a realizovat spolen rozvoj v tomto roce zaznamenv
ekonomick situace ve svt jist zlepen, avak zklady obnovy jsou velice slab, existuje zde relativn
velk nejistota. na a zem Stedn a Vchodn Evropy musej spolen elit tmto vzvm, a to
v souladu se zkladnmi zjmy obou stran. nsk strana si co nejupmnji peje prohloubit ptelsk
vztahy se zemmi Stedn a Vchodn Evropy, usilovn povznst rove pragmatick spoluprce a vytvoit
tst pro lid obou region. Na webu jsou pak k dispozici i pepisy projev eskch politik.
57

vdom na vybran obdob, co bylo podmnno pedchoz prac s korpusem.
Rozhodl jsem se dle zaadit tma olympijskch her a roky 2012 a 2013 (hlavn
z dvodu aktulnosti a monosti srovnn s rokem 1997).

4.3 Olympijsk hry v Pekingu
V ervenci 2001 se objevily prvn polemiky o vhodnosti konn her
v Pekingu. Petr Uhl v Prvu (16. 7. 2001) oznail hry jako anci pro lidsk
prva v n. Pro lidsk prva v n m bt vhodnj aktivita a kontakt, Uhl
pak zavrhuje srovnvn ny s nacistickm reimem (objevovalo se rovn
v korpusu). Kdo dnes srovnv nu s nacistickm Nmeckem, nevid si na
piku nosu, v horm ppad mon koketuje s autoritskmi pomry i
diktaturou podle Pinochetova vzoru, kter by ns mly chrnit ped
"komunismem". Zajmav je, e jako hlavn argument pak uvd tento: nsk
realita sama m pesvduje o sprvnosti volby Pekingu; postupn [se] zan
prosazovat v n zsada presumpce neviny, odsttuje [se] advokacie formou
drustevnch advoktnch poraden, z pln zvislosti na KS ny [se] vymauje
prokuratura atd. Jakoby Uhl nskou realitu poznal, skuten vdl, jak to je
opt v korpusu asto opakovan jev. lnek pak zakonuje pesvdenm, e:
[o]chrana lidskch prv je vc univerzln a nemohou existovat zsadn
odlin koncepce tto ochrany, pro svt bohat, "tet", nebo pro nu. Stejn
jako mnoz dal autoi, i Uhl pouv obraty jako nelze si pedstavit i je
tomu tak vdy zavrhuje monost jinho vvoje.
lnek v LN (23. 7. 2001) pojednv o skonen desetidenn nvtv
snmovnho zahraninho vboru v n a Severn Koreji, piem vgn
sdluje, e poslanci (Payne za ODS, Ransdorf KSM, Tollner KDU-SL a
Latvka SSD) [...] se zajmali o dodrovn lidskch prv a o monost
ekonomick spoluprce s obma zemmi. Nvtva poslanc pila v dob, kdy
bylo rozhodnuto prv o konn her v roce 2008 v n. Payne, kter dve
odsoudil parlamentn rezoluci (viz ve) kvli pesvden o neplatnosti
univerzalismu lidskch prv, dle komentoval: Je to pspvek k tomu, aby na
vc komunikovala se svtem, a to je bezesporu prospn prv pro otzku
58

lidskch prv; [bojkot] nikam nevede. lnek kon zmnkou o aktivit dvou
eskch sentor: Jan Ruml a Michael antovsk oznmili, e chtj zaloit
mezinrodn vbor, kter by sledoval dodrovn lidskch prv v n. Pokud se
situace do roku 25 nezlep, mla by se olympida konat jinde, ppadn by ji
mly nrodn olympijsk vbory bojkotovat.
39

V roce 2004 vedl V. Buchert z MfD (1. 10. 2004) rozhovor s nskm
velvyslancem, narel i na konn her. Za pozornost stoj ale vce obrat, hlavn
kvli konstrukcm identit. Na otzku, zda se maj mal zem bt ny,
velvyslanec odpovd oekvateln vechny zem jsou rovnoprvn bez ohledu
na to, zda jsou velk, nebo mal, bohat, nebo chud. Tak vak chceme, aby
ostatn respektovali odlin spoleensk systmy. Na to reaguje Buchert
pekvapujc otzkou: [l]ze toto vae tvrzen aplikovat i na eskou republiku?.
Evokuje to pocit, e R je zemm, o kter m na jako rostouc velmoc velk
zjem, co by ns mohlo ohrozit. Dal generalizace pichz s Tibetem,
novin se pt: echy by zajmalo, zda se nkdy tibetsk dalajlama vrt do
vlasti?. Za kter echy vak mluv, u nedodv.
HN (27. 6. 2005) pinesly lnek s titulkem Paroubek v n o lidskch
prvech zatm nehovoil. Tehdejmu premirovi za SSD ml nsk prezident
Chu in-tchao navrhnout monost, aby se esk firmy podlely na vstavb
sportovi pro hry, zatm dn konkrtn projekt pro echy ale nen.
Paroubek dle zmnil, e se s prezidentem shodli na tom, []e monosti
spoluprce nejsou zdaleka vyerpan, e je na co navazovat, e ei znaj nsk
trh. Amnesty International a vbor Olympic Watch Paroubka podaly, aby na
tento problm [nedodrovn lidskch prv] v n upozornil. Opt sledujeme
obraty napomhajc glorifikaci trhu, navc opt s kolektivn reprezentac eskho
nroda (ei znaj nsk trh), by zatm dn konkrtn projekt pro echy
nen.

39
Vbor skuten zaloili, v korpusu se objevil v dalch lncch. lo o Vbor s nzvem Olympic
Watch, jeho webov strnky stle existuj, dostupn jsou zde:
http://www.olympicwatch.org/czech/index.php (7. 4. 2014). Otzkou zstvalo, jak by sentoi zlepen
situace do roku 2005 poznali.
59

Hal noviny ve dvou lncch z roku 2006 (11. 3. a 27. 5.) vykresluj nu
jako skvl msto k ivotu, patrn je i fascinace. V obou zprvch promlouvaj
et komunistit poslanci, kte nu navtvili. Ji Matlka popisuje rozshle
nvtvu Pekingu: []dn nvtva neme minout nmst Nebeskho klidu a
tak palc v tzv. Zakzanm mst. A i kdy jsem ml monost navtvit tuto
historickou pamtku pi minul cest, jej rozloha a velkolepost je takov, e v n
pokad nvtvnk najde nco novho z nsk historie. V sti, kde Matlka
zmiuje ppravy na olympijsk hry, lidsk prva nenajdeme, zato je vak
poslanec zmiuje pi vtu novch politik KS ny: [s]amozejm, e se tak
dozvdme zajmav informace o postupu novho nskho veden, zmnny
jsou pile politiky, nap. upevovn sttnosti (ke kter pat nejen novelizace
stavy, pedloen k celospoleensk diskusi, a kter nov pojm i problematiku
lidskch prv). nsk vlda jedn strany je reprezentovna jako vlda
osvcench, kter db blaha svch obyvatel a pedkld propracovan nvrhy pro
celospoleenskou diskusi.
Druh lnek je rozhovorem s poslankyn Bebarovou-Rujbrovou, ta byla
v n s dalmi kolegy. Na otzku o clech jejich cesty odpovdala: na je
asto mediln zmiovna v souvislosti s pochybnostmi o dodrovn lidskch
prv nrodnostnch menin a nboenskch svobod; pijali jsme proto
pozvn nsk strany, abychom se na mst pesvdili o tom, jak je situace ve
skutenosti.
40
Jakkoli problm v Tibetu, kter rovn navtvila, popela

40
Posledn dv slova jsou stejn jak je to ve skutenosti. Tento model, kdy se politici stylizuj do
role vzkumnk poruovn lidskch prv (jeho skutenou podstatu chtj v nejlidnatjm sttu svta
odhalit bhem obdob v du dn a tdn) se vyskytuje pomrn asto. Poslanci i sentoi obhajuj
cesty do ny prv symbolikou lidskch prv. lnek ze 7. 3. 1998 v MfD je ukzkovm ppadem,
zrove vak ukazuje zajmavou vc toti to, e ada eskch politik si je vdoma limitovanch a
dnch dopad takovch cest na situaci v cel n. Skupina sentor chtla v dubnu 1998 navtvit na
13 dn nu zjiovat, nakolik jsou zde poruovna lidsk prva, piem cel akce mla vyjt na vce
ne milion korun. Proti tomu se vak postavilo veden Sentu, v lnku je citovna Jaroslava Moserov
(ODS) a Zdenk Voj (SSD). Moserov: "Byla to nesmrn nkladn cesta, kter nemla dn smysl;
[...] nebudu to radji ani komentovat, to snad ani nemohli myslet vn". A Voj se pipojil: [...] cesta
nebyla pipravena ani projednna s druhou stranou, [n]emohla by mt jakkoli vsledek". Za inicitory
vletu mluvil dal sentor z SSD, Egon Lnsk, kter byl o sprvnosti a smysluplnosti cesty
pesvden: [m]yslm si, e by to byla jedna z mla cest sentnch delegac, kter by mla svj smysl a
mohla bt pnosem. Jestlie k nm jezdili za socialismu politici z respektovanch zem, bylo to vechno
jin, jenom ne bezvznamn. V t dob se projednvala ve zmiovan rezoluce a Lnsk cestu dle
obhajoval s tm, e sentoi potebuj informace prv nyn, kdy se v Sentu projednv rezoluce proti
poruovn lidskch prv v n a Tibetu. V beznu 1998 u tedy byla R respektovanou zem, jej
nzor podle Lnskho v n mohl pinst ken efekt. V zvru lnku vak pipustil sentor
60

zajmavou strategi: [m]ohu ci, e pes vysokohorskou polohu Lhasy, kterou
jsme v Tibetu navtvily, jsem nevidla dn rozdl mezi Lhasou a dalmi
nskmi msty. A to pokud jde o vybavenost, zsobovn, tak zejmna pokud jde
o obyvatelstvo. Vslovn jsme se ptaly mstnch obyvatel na to, zda se ct bt vce
pslunky nrodnostn meniny nebo any; [o]dpov vesms znla, e jsou
pedevm obany nsk lidov republiky. Na dal otzku tkajc se
nezamstnanosti odpovdala: [p]tala jsem se na to. V LR je fakticky nulov
nezamstnanost. Souvis to nejen s obrovskm rozvojem zem ve vech oblastech,
ale tak s asnou pracovitost an. ekla bych, e je to asi
nejcharakteristitj vlastnost zdejch lid. Kdy jsme vyli rno z hotelu a
odpoledne jsme se vraceli, na stavb budovy proti hotelu vyrostlo dal patro.
na se skuten mn ped oima. Svtov banka i nsk statistick ady
pitom uvd, e nezamstnanost se v letech 2004 a 2008 pohybovala okolo ty
procent
41
, nehled na to, e poslankyn vyvozovala stav cel zem na zklad
jednodenn zkuenosti, navc vytvoila stereotypn dojem an jako typicky
pracovitch lid. Na druhou stranu je poteba dodat, e poslankyn uvdla i
zajmav souvislosti, kter se v ostatnch novinch tm nevyskytovaly, nap.
snahy o rovnoprvnost en v n.
Z roku 2008 vybrm zmnky, kter budou korespondovat s ji
zmnnmi lnky. lnek MfD (9. 2. 2008) s titulkem Jete do ny a poctte,
co je to jin svt zmiuje, e [t]urista si nejsp ani nebude mt pleitost
njakho poruovn lidskch prv vimnout; [p]opravy, prodvn orgn popr
avench do svta, aktivity zamen proti Tibeanm i "jen" bloggerm nebo lid
em odmtajcm se vysthovat ze svho domova, jsou vak na dennm podku.
Autoi dle pokrauj: asi k nejrozenjmu poruovn lidskch prv, kter
zpadn svt pli nevid - nebo nechce vidt, dochz v rznch tovrnch
a manufakturch, kde pracuj dlnci, asto mladistv a tak dti, a to za nelidsk

nkladnost cel akce: "[z]ejmna z hlediska hospodsk situace by se mly cesty vrazn omezovat.
Kdyby ale nae cesta do ny splnila svj el, tak bychom nklady teba oeleli." Sm tedy nakonec
nepmo pipustil, e naplnn elu cesty nen zcela jist, co dobe ilustruje, jak je v politickm diskursu
s hesly jako lidsk prva de facto obchodovno.
41
Srovnat lze nap. s daji Svtov banky zde:
http://data.worldbank.org/indicator/SL.UEM.TOTL.ZS?page=1 (8. 4. 2014).
61

ch podmnek, [...] paradoxn se na tchto praktikch podlme tak trochu i my,
Zpaan, chtjc nakupovat zbo co mon nejlevnji. To je jeden z mla
ppad, kdy k takovmu srovnn a explicitnch zdraznn, e na
nerespektovn lidskch prv v n m jist podl i Zpad, nap. zmnn
poruovn lidskch prv v nskch tovrnch je oproti Tibetu v mediln
produkci zastoupeno velmi zdka.
Dal debatou byla debata o roli eskch sportovc a politik na
olympijskch hrch, rovn na t lze demonstrovat rozttnost nzor. Vclav
Havel spojil (HN, 25. 3.) ptomnost eskch politik i sportovc s pomoc
Tibetu: [p]okud pojedou na hry, aby tam dlali jen "staf", nijak Tibetu nepom
ohou; [k]ladu si otzku, paklie jsou sportovci zavzni se politicky neprojevovat
na sportovitch, znamen to, e jinde se mohou politicky projevit. Nutno dodat,
e projevy chtl nechat na sportovcch samotnch.
HN (27. 3.) pak naznaovaly: [n]abz se otzka, zda protest proti
olympid v n nen jen chytr tah politik - k bojkotu se u dve pipojila
Strana zelench i mstopedseda vldy Alexander Vondra (ODS). Vedle sebe
pitom lnek postavil Rumla a Olympic Watch, vhajcho premira Topolnka.
Na stran druh stl esk olympijsk vbor, jeho lenov byli oznaeni
Rumlem za zbabl. Vbor tvrdil, e nepjde cestou nkterch dalch
evropskch zem, kter sportovcm drazn pipomnli, e maj
bhem her mlet, [n]apklad v Britnii a v Belgii zakzaly vbory olympionikm
mluvit o "jakchkoli politicky citlivch tmatech". Rovn sportovci byli
konstruovni jako vhajc: [o]tpaka Barbora potkov sice u dve
prohlsila, e podporuje Tibet. Kdy si ale chtly HN ped tdnem tento nzor
ovit, jej manaer vzkzal, e u se vyjadovat nebude. A e kritiku ny pr
mistryn svta "tak nemyslela".
42

LN (10. 4.) a lnek s titulkem ei chtj sv sportovce v n citovaly
przkum veejnho mnn spolenosti Empirica, piem [v]sledek przkumu
ns velmi pekvapil, [m]ysleli jsme, e ten postoj bude negativnj, [l]id vce

42
V korpusu byl i rozhovor se potkovou, ve kterm naopak jasn deklarovala, e Tibet podporuje a o
dnou politickou podporu ze strany eskch politik pli nestoj politici naopak mli za to, e je
sportovci uvtaj a budou rdi, kdy jim pijedou fandit.
62

oddluj politiku od sportu, nebo si to tak sami zdvoduj", promlouval jeden
z tvrc vzkumu.
16. 7. u LN pinesly zprvu, e Premir otoil, pojede podpoit
sportovce do ny. Topolnek pitom zdrazoval, e jeho cesta je hrazena
z vdaj olympijskho vboru, kter byly vyhrazeny dopedu, navc chtl jednat
o esk ptomnosti na Expo 2010 v n.
MfD (26. 7.) pinesla rozhovor s pedsedou eskho olympijskho vboru
Milanem Jirskem. Na zmnku novine, e [o]lympida teba pomohla u
propagand Hitlerova reimu v nacistickm Nmecku v roce 1936, odpovdal
Jirsek: [t]o nelze srovnvat. Tenkrt byl Hitler na vzestupu a olympijsk hry v
tom u nemohly sehrt dnou negativn roli. Kdeto reim v n je spe ve
stadiu zlepovn na poli lidskch prv - i kdy velmi pozvolnho. Olympida
me pispt k pozitivnmu vvoji. A lobbistou za hry v n byl i dalajlama,
take si to vyite s dalajlamou. Pod rozhovorem pak byl uveden vet
sportovc, kte dali najevo svou podporu Tibetu [m]noz nmet sportovci se
chystaj bhem her v Pekingu navlci zelenomodr nramky s npisem "Sport for
Human Rights" (Sportem za lidsk prva) a pout i dal doplky vyjadujc
solidaritu s obyvateli okupovanho Tibetu. Kapitn vodnch plist Sren
Mackeben piel s npadem nastoupit proti n v "mniskch" oranovch
hvech (co by symbolizovalo solidaritu s Tibetem).
Je patrn, e diskurs lidskch prv ve spojen s konnm her v Pekingu
konstruoval poruovn prv pevn ve spojen s Tibetem. Vet sportovc (ze
Zpadu) destabilizoval dvj vpov vboru (ve), kter zmioval
zpadoevropsk zem Belgii a Velkou Britnii jako pklady, kde olympijsk
vbory umlely sportovce. Clem vboru bylo ukzat, e i stty obvykle
povaovan za obhjce demokracie a lidskch prv, mohou jednat jinak adu
dalch, kte se pro podporu vyslovili, vak zamlel. Za instrumentln cl (s
ohledem na uvn konstrukc jako Zpad a jinch reprezentac) eskho
olympijskho vboru pak samozejm bylo mon oznait konn her za kadou
cenu
63

Na zvr tto olympijsk sti vybrm jet zajmav ryvky z dvou
lnk z 9. 8. 2008 (Prvo a LN), co bylo den po slavnostnm zahjen her.
Prvo intertextuln reprodukovalo zprvy nhodn vybranch evropskch novin
z pedchozho dne a otitulkovalo je Hry znamenaj podle tisku vznik nov ny.
Posbran ryvky (ital. La Stampa, vcar. Tages-Anzeiger, britsk Daily
Telegraph, norsk Aftenposten, franc. Le Monde) daly dohromady optimistick
tn a naznaily velk zmny, ktermi na prola a prochz.
Ekonom Karel K pak v LN ve svm komenti nazvanm V n
nevldnou komunist napsal: V zemi podajc olympidu je kapitalismus a
tamn reim se liberalizuje v kadm ohledu. K pokraoval: [k]omunismus je
jasn definovan mylenkov smr a pesn vymezen ekonomick a politick
zzen. Nynj nsk ekonomick systm je hluboce liberln. Mra privatizace
tamn ekonomiky je zhruba na esk rovni a adu zkonnch norem maj lep
ne my (vynikajc prunost pracovnho trhu, liberln pravidla vstupu a vstupu
z odvtv, skvl stavebn legislativa, je zamezuje nekonenmu zdrovn ze
strany zkch zjmovch skupin a racketeeringu ze strany specializovanch
"zelench" vydraskch organizac). Nevme, zda nt vdci strategicky
smuj k demokracii (spe ne), ale tamn stedn tda je k tomu brzy pinut.
Komunisty mme v naem parlamentu. V tom nskm dvno nejsou. Zde lze
sledovat fascinaci ekonomickm spchem, kter jde ruku v ruce s vylouenm
zelench vydra. Spojen nepirozen ideologie evokuje, e Kem hjen
liberalizace a trn systm je tou pirozenou a jedinou sprvnou cestou, kter
nakonec i nu pinut demokratizovat se, tedy klasickou neoliberln doktrnu,
kterou ve vztazch s nou hjil teba i Vclav Klaus.

4.4 Roky 2012 a 2013
V poslednch dvou analyzovanch letech jsem se opt zamil na hlavn
rozpor tedy obchod (export) proti lidskm prvm. lnek z MfD (23. 5. 2012)
v mutaci z libereckho kraje ukazuje, e spor je reprodukovn i na nich
rovnch, nap. krajskch i obecnch. Glosa Jana Strnskho Kam a
v Jablonci zajdou kvli vidin zisku pmo sr ostrm jazykem a stereotypy:
64

jabloneck starosta byl u dohody s nskou firmou a zrove odmtl vyvsit na
radnici tibetskou vlajku. Strnsk dohodu oznail za komplot a odmtnut
vyven vlajky okomentovat tak, e se zastupitel symbolicky postavili na
stranu ny. Pitom se primtor Beitl obhajoval takto: [n]evidl bych tam
rovnici, e kdy nevyvsme vlajku, e neuznvme lidsk prva. Problematiku
jsem studoval a myslm si, e je velmi sloit. Stavt se oteven na jednu i
druhou stranu mstu nepslu", co oznail novin za pokryteck, piem si
naivn myslel, e byl pan Beitl zvolen za liberln ODS, nikoliv za komunisty,
jak by to podle jeho postoje mohlo vypadat. Na zvr pak Strnsk pechz
k mlo pochopitelnmu a zrove stereotypnmu srovnn a fabuluje, kam by
mohl Jablonec zajt kvli vidin zisku: [co] teba a bude v ekonomickm laufu
takov rn. Zavou v Jablonci vechny masny s vepovm, popou holokaust a
nak mstnm enm nosit burky, aby se lbily Ahmadnedovi? Z jeho lnku
tedy plyne, e kdokoli odmtne vyvsit vlajku Tibetu, a zrove dl byznys
s nou, je na stran komunist, tedy vylouen a hoden zavren. Strnsk
navc reprodukuje pedstavu jasnch postoj politickch stran, zstupce
liberln ODS podle jeho pedstav o tto stran neme obchodovat s any,
zrove nevyvovat tibetsk vlajky a nekritizovat poruovn lidskch prv.
MfD (12. 9. 2012) reagovala na v t dob novou kauzu dalajlmismu a
pussyriotismu, mdnmi ideologiemi, ped jejich podporou varoval tehdej
premir Petr Neas: politici nemli stt za ruskou skupinou Pussy Riot, jej
lenky poslal Putinv reim za me, i tibetskm dalajlamou a pokozovat tak
vvozn zjmy v tto oblasti. Neas se vlastn pokusil tyto projevy potlait a
sekuritizovat. Zprva MfD obchodn pleitosti v n relativizuje, kdy
ukazuje, e export do ny a Ruska znamen dohromady pouze pt procent
celkovho objemu eskho vvozu, piem na znamen pouh jedno
procento.
HN (14. 9. 2012) pinesly obshl rozhovor s viceprezidentem Svazu
prmyslu a obchodu Radkem picarem. V nm dval najevo, e si nemysl, e
podpora Tibetu by mla jakkoli zhatit ance eskch firem. Zrove na otzku,
co povauje za nepekroitelnou ru pi poruovn lidskch prv, kdy m
65

obchod ustoupit, odpovdl vcn [t]o si mus rozhodnout esk vlda, je to
ist politick vc, tvrzen, kter je zajmav srovnat s jinmi zprvami, kter
z poruovn lidskch prv nou dlaj vc nepolitickou, o n se nediskutuje.
Zajmavm a dleitm postehem, kter se jinde pli neobjevoval byl posteh
o problmu nekoncepnosti politiky: a u si k nkterm zemm stanov esk
republika jakoukoliv politiku, mus ji umt udrovat. Nekoncepnost povauji za
nejvt problm diplomacie vbec. Neustl zmny, kter ns in neitelnmi,
jsou neastn. A dodal, e takto nerozhodnost a nekoncepnost R vnmaj i
an, co by dvalo smysl, vzhledem k jejich opakovan touze po stabilit,
stabilnch obchodnch vztazch atd. picar naznaoval, e pro nu samotnou je
mnohem lep partner, kter ji ucelen kritizuje a zrove obchoduje (nap.
Nmecko, konkrtn Angela Merkel), ne partner, kter jednou kritizuje,
podruh obchoduje, piem nen jist, co bude nsledovat dl.
Jako posledn lnek zde uvedu rozhovor HN s dalajlmou (17. 9. 2013)
pi pleitosti jeho dal nvtvy R, nesl titulek Je dleit dobe vychzet
s nou. Jednou z nejzajmavjch dalajlmovch vpovd byla ta, ve kter
vldu komunist v n v poslednch edesti letech rozdlil na tyi obdob. Za
Maa mla hlavn slovo ideologie. V e Tenga se Peking soustedil na
hospodstv. Teng liberalizoval nskou ekonomiku. Zem, kter se nazv
socialistick, je te prakticky kapitalistick a autoritsk. Ekonomick
podmnky ve velk sti zem se vrazn zlepily. Stv se otevenj.
Dalajlma tedy uznv postupnou zmnu a rovn se pikln k nzoru, e
jde o systm kapitalistick a autoritsk, nikoli socialistick. Na otzku, co je
nyn hlavnm problmem Tibean odpovd, e m dv hlavn obavy tkaj se
ochrany tibetskho ivotnho prosted a tibetsk kultury. Jako prvn rozvd
problm se ivotnm prostedm. Mnoho ekolog se obv, e Tibet, poloen ve
velmi vysok vce, me vyschnout, a proto potebuje zvltn ekologickou
ochranu. Nejen est milion Tibean, ale pes miliardu lid v Pkistnu, Indii, v
povod Mekongu a v n je zvislch na ekch pramencch v Tibetu. Druh
obava o tibetskou kulturu zdrazuje kulturu mru a souctn a situaci
v Tibetu pak dalajlma pirovnv k nvratu polovin kulturn revoluce
66

pokozujc tibetskou kulturu. Kultura je v lidsk mysli, je to vzdln. A kdy
nkdo kontroluje vzdlvn, jak je pak mon, aby kultura peila?
Dalajlamova slova tedy reprezentuj nu jako autoritsk a kapitalistick stt,
by se nazv socialistickm. U problematiky Tibetu mluv o velk ekologick
hrozb co je v lidskoprvnm diskursu obecn marginln spojen, dominuj
spe zprvy o hrozb kultue, konkrtn zprvy o represch, nsil,
sebeupalovn tibetskch mnich apod. Dalajlmova slova navc znamenaj, e
na centrln rovni se vyskytuj snahy o npravu, kter zatm vznou na lokln
korupci a propojen s byznysem.

4.5 Dl zvr prvn analytick sti
V tomto dlm zvru se formou tabulky vrtm nejprve ke korpusu
s 1884 lnky. V nm jsem pomoc autokdovn vyhledval s ohledem na
pedchoz analzu relevantn pojmy, tabulka ukazuje nkter cel slova a spojen,
ale i koeny slov
43
. V tabulce uvdm kvantitativn daje, tedy etnost vskytu
konkrtnch slov i jejich koen. Pipomnm, e tento pvodn korpus spojoval
vskyt tmat Tibet a/nebo Taiwan. daje v tabulce se nutn nevztahuj vdy
k n. Jsou to vsledky vyhledvn a autokdovn ve vech 1884 lncch, jde
tedy skuten pouze o kvantitativn ukazatele, kter jsou nicmn samy o sob
uiten, mohou pispvat k stereotypizaci, fungovat jako ve zmnn
kultivan efekt atd. daje zkrtka ukazuj, jak jsou kvantitativn pomry mezi
vybranmi spojenmi.








43
Nap. vyhledvn spojenm demokra vyhled vechna slova s tmto koenem, demokracii i
demokrataatd.
67

Tabulka . 5. Vybran klov slova a jejich vskyt v korpusu s 1884 lnky, zpracovno
v MAXQDA.
komunistick na 36 x
kapitalistick na 0 x
liberl
44
41 x
neliberl 0x
svobod 46 x
nesvobod 0 x

komunismus 36 x
kapitalismus 19 x
socialismus 29 x
kapitalis 112 x
komunis 1176 x
socialis 156 x
maois 25 x
mao 311 x
marxis 42 x
leninis 10x
dalajl 1203 x

demokra 759 x
nedemokra 20 x
diktatur 49 x
autorit 29 x
totalit 75 x
liberaliz 42 x

Vyhledvan slova jsem umstil do jakchsi shluk, nap. dole uprosted
je shluk, kter by mohl bt voln oznaen jako reim. Za nejzajmavj daje
povauji velice vyrovnan pomr koen dalajl (vechna spojen spojen
s dalajlmou) a komunis (vechny obraty spojen s komunismem). Dle fakt,
e zatmco u pesnch slov je pomr zruba 2:1 pro vskyt slova komunismus
nad kapitalismem (a navc se astji ne kapitalismus vyskytovalo slovo
socialismus), u koen slov je pomr vce ne 10:1 pro koen komunis.
Tento pomr je sice vznamn, ale lze pedpokldat, e velkou st koenu
komunis tvo obraty spojen s Komunistickou stranou ny. Zaujme i tm
identick vskyt koen pro liberalizaci a diktaturu (tedy obraty implikujc
naprosto protichdn procesy, systmy). Zde lze pipomenout, e dalajlma
v poslednch rozhovoru eskm novinm oznail nu za kapitalistick a
autoritsk reim, co je reprezentace, kter se vyskytovala mn ne spojen
diktatura i totalita. Nsleduje podobn analza vskytu klovch slov v
korpusu s vce ne 10.000 lnky, kter pouke na kvantitativn pomry
vybranch klovch slov v tomto korpusu, zpsob vyhledvn byl toton jako
u pedel tabulky.



44
Hledno jako koen slova, nikoli pesn slovo.
68

Tabulka . 6. Vybran klov slova a jejich vskyt v korpusu s 10.643 lnky, zpracovno
v MAXQDA.
komunistick na 70 x
kapitalistick na 0 x
liberl 127 x
neliberl 0 x
svobod - 1207 x
nesvobod 18 x

komunismus 77 x
kapitalismus 72 x
socialismus 83 x
kapitalis 383 x
komunis 2877 x
socialis 487 x

maois 61 x
mao 781 x
marxis 92 x
leninis 21 x
dalajl 1232 x

demokra 1592 x
nedemokra 40 x
diktatur 98 x
autorit 58 x
totalit 145 x
liberaliz 178 x


Vskyt klovch slov ve druh tabulce umouje zrove srovnn
s prvn tabulkou pro korpus definovan vskytem tmat Tibet a/nebo Taiwan
v kadm z 1884 lnk. Je vidt, e vskyt koenu oznaujcho dalajlmu byl
tm identick v obou tabulkch. Znamen to, e dalajlma byl jinde ne ve
spojen s Tibetem a/nebo Taiwanem (rozdl mezi korpusy, tj. 8759 lnk)
zmnn pouze 29 krt, co kvantitativn vyjaduje nesmrn vznam a dleitost
samotnho dalajlmy pro Tibet. Jinak eeno, mimo zmnky o Tibetu dalajlma
takka neexistuje. Zaujme opt pomr mezi doslova vyhledvanmi slovy
komunismus, kapitalismus a socialismus tm 1:1:1. U koen slov je
situace obdobn jako v prvn tabulce, vskyt koenu pro komunismus vce ne
ptinsobn pevyuje koen pro socialismus, je tm sedminsobkem vskytu
koenu pro kapitalismus. Vskyt totality a diktatury jasn pevyuje vskyt
mrnjch oznaen (autoritsk, nedemokratick, neliberln, nesvobodn).
Tyto velmi negativn konstrukce se pitom nevyskytuj u diskursu, kter obhajuje
obchod ten m spe tendenci mluvit o n jako o zemi, kter se mn. Diskurs
lidskch prv pak asto uv prv oznaen jako diktatura i totalita. Plyne
z toho, e kla oznaen pro reim, kter by zjednoduen mohla mt na plech
demokracii a totalitu/diktaturu se v medilnm diskursu obecn vyznauje
tm, e astji jsou uvna prv oznaen a konstrukce extrmn, co vytv
69

ostr kontrast a dualismus. Paleta reprezentac reimu mezi obma ply je
vyuvna mn ne extrmy.
4.6 Analza fotografi
Pro analzu fotografi jsem vybral obdob souasn, pesn obdob mezi
31. beznem a 9. dubnem 2014. Zamezil jsem tak subjektivnmu vbru
fotografi ke lnkm z analyzovanho korpusu a zaadil tedy fotografie z
lnk mimo korpus. Hledal jsem na webovch strnkch pti denk, piem
pro Prvo jsem zvolil web www.novinky.cz, nikoli www.pravo.cz to kvli
faktu, e druh web nabz pouze pehled zprv pro den, ve kterm je prohlen
a neobsahuje archiv zprv.
Vyhledval jsem pouze v rubrice zahraninch (i svtovch) zprv, ale
nikoli pouze obmny slova na, ale vechno, co by s nou mohlo souviset.
Vsledkem bylo celkem sedm zprv, ti pro Hal noviny a po jedn pro zbvajc
denky. Vjimkou byly Hospodsk noviny, kde existuje samostatn rubrika
na ve sledovanm obdob dnou zprvu neobsahovala, tak jsem zaadil
posledn zprvu z tto rubriky datovanou k 18. beznu 2014. Uvdm vdy zdroj,
datum, titulek, perex a fotografii, ppadn jej popisek, byl-li ptomn pod
fotografi.
45

Analzu fotografi jsem zaadil pouze pro dokreslen fungovn
medilnho diskursu, pro zachycen faktu, e obraz je nedlnou soust mediln
produkce a navc psob tak, e mnohdy napomh urit interpretaci informac
z lnk. V zvru se k fotografim vracet nebudu.








45
Zde musm zmnit, e Hal noviny a Lidov noviny pouvaj na webu nejprve (ve smru odshora dol)
fotografii, a pot titulek a perex.
70

1) ihned.cz, 18. 3. 2014
na chce do roku 2020 pesthovat 100 milion zemdlc do mst. Budou
tam vc utrcet
46

Urbanizace je budoucnost. na chce svj hospodsk rst zaloit na domc spoteb. K tomu
j m dopomoci pln na pesthovn milion nskch zemdlc do mst. Vlda hodl
investovat do kol, nemocnic i infrastruktury.
















Peking (orig. popisek pozn.)

Subjektem fotografie je velkomsto, Peking. Kompozin dominuj dv
domny 1) vysok a tmav mrakodrapy a 2) osvtlen mnohaproudov silnice s
typicky rozmazanmi rami svtly automobil. Tato technika pomh
vytvet dojem pekotnho pokroku, co jde ruku v ruce s titulkem o obrovskm
pesunu obyvatelstva, kter by mlo vc a vc utrcet, generovat vt zisk,
hospodsk rst, thnout nsk rozvoj. Msto je vak zrove temn a zdnliv
nekonc (pozad). V kontrastu s pedstavou pchozho nskho zemdlce
psob msto skoro nebezpen, nevldn, lze se v nm ztratit. Svteln kontrast
(posiluje jej i nebe, kter je msty velmi tmav, msty svtlej) psob tak, e
mrakodrapy mohou reprezentovat velkomsto jako chladn, odosobnn a
netuln msto k ivotu, emu trochu dopomh i hel domy se ty spe nad
divkem. Fotografie tak me reprezentovat rozpor mezi poadovanm rychlm
rozvojem na jedn a mnc se strukturou spolenosti danou masovou migrac,
mncm se zpsobem ivota (vce a vce urbanizace) v n.


46
Dostupn zde: http://zpravy.ihned.cz/svet-cina/c1-61870870-cina-chce-do-roku-2020-prestehovat-100-
milionu-zemedelcu-do-mest-budou-tam-vic-utracet (9. 4. 2014).
71

2) halonoviny.cz, 1. 4. 2014
Hedvbn stezka - z minulosti do budoucnosti
47

Bhem dvou nvtv Kazachstnu a Indonsie v z a jnu 213 vyzval nsk prezident Si in-
pching ke spolenmu rozvoji Ekonomickho psu podl Hedvbn stezky a Nmon
hedvbn stezky 21. stolet. Ps a Stezka jsou dv vznamn iniciativy ny za elem
prohlouben reforem a otevrn se svtu a rozvinut diplomacie ve vztahu k sousedm. Byly
zapsny do dokument 3. plna 18. V KS ny, Setkn k diplomacii ve vztahu k sousednm
zemm a stedn ekonomick pracovn konference, a byly naden pijaty doma i v zahrani.

nsk prezident Si in-pching (orig. popisek pozn.)

Celkov dojem z fotky posiluje slovn spojen z perexu jako spolen
rozvoj, otevrn se svtu, rozvinut diplomacie ve vztahu k sousedm,
naden pijet. Prezident Si in-pching je jedinm subjektem fotografie, jeho
dleitost posiluje rozosten pozad. Uplatnit lze i analytick rmec kd
nonverbln komunikace pokynut pravic a pomrn pirozen vypadajc
smv reprezentuj a konstruuj vldnost prezidenta a tm i cel ny s ohledem
na jej asijsk sousedy. Fotografie jako by kala, myslme to s vmi dobe.
Na abstraktn rovni zde tedy na psob spe jako ekonomick a rovnocenn
partner, nikoli jako ekonomick soupe i dokonce koloniztor.






47
Dostupn zde: http://www.halonoviny.cz/articles/view/19388348 (9. 4. 2014).
72

3) halonoviny.cz, 1. 4. 2014
Investin dohoda EU-na
48

Potebu uzaven chystan investin dohody zdraznili vera zstupci Evropsk unie pi
jednn s nskm prezidentem Si in-pchingem. Jeho zem by si pla tak uzaven dohody o
volnm obchodu, podle dobe informovanho zdroje z EU je takov smlouva mon ale a ve
stedndobm horizontu.

















Subjektem fotografie jsou dv vlajky vlajka ny a vlajka EU. Je tm
do o bijc, e nsk vlajka je tm dvakrt vt ne vlajka EU. Jedn-li se o
investice, je vdy dobr zajistit jich co nejvce teba formou dohody. Perex
zdrazuje potebu a to posiluje i fotka. na je obrovsk a skt pleitosti.
Dokonce lze vidt propojen obou domn (erven i modr vlajky) v podob
lutch hvzd. Evokuje to spolen zjem. Evropsk vlajka je navc jaksi
sloen, zvadl symbolizuje a reprezentuje to ekonomickou krizi, zatmco
napjat vlajka ny jej dobrou ekonomickou kondici a potencil (vythnout
EU z krize)?


48
Dostupn zde: http://www.halonoviny.cz/articles/view/19525928 (9. 4. 2014).
73

4) novinky.cz, 1. 4. 2014
Bohat an zabjej a jed tygry
49

Zabjen a nsledn konzumace tygr se staly zvrcenou zbavou bohatch podnikatel a
vldnch initel v jin n, kde tygr symbolizuje moc. Potvrzuj to informace a zznamy, kter
se v posledn dob objevily v nskch sdlovacch prostedcch a na internetu, napsal
zpravodajsk server France2.















Ilustran foto (orig. popisek pozn.)

Subjektem fotky je pokojn a ulechtile vypadajc tygr, piem nen
jist, zda spc i mrtv. Jde o ob zvrcench nskch podnikatel a
vldnch initel. Na obecnj rovin by tato innost mohla reprezentovat
prohnilost a zkorumpovanost nsk vldy, dokonce vech bohatch an. Na
druhou stranu jsou citovny i nsk sdlovac prostedky, co znamen, e akt
zabjen a konzumace tygr nejspe nebude vemi v n podporovn. Naopak,
informuj-li o tom nsk mdia, je takov innost vystavena mon kritice
obyejnch (ne-bohatch) an. Spojen se symbolem moci (tygr), kter je
zlikvidovn (jet mocnjmi) any me symbolizovat na abstraktnj
rovin i jakousi perverzi, zvrcenost nsk moci. Pli mocnou nu a jej
bohat jako nebezpen a zvrcen.


49
Dostupn zde: http://www.novinky.cz/zahranicni/332111-bohati-cinane-zabijeji-a-jedi-tygry.html (9. 4.
2014).
74

5) lidovky.cz, 2. 4. 2014
Zvrcenost nsk smetnky: hostiny se zabjenm tygr i zlat umyvadla
50

Tygra zavenho v kleci nejprve usmrt elektrickm proudem, pak roztvrt a nsledn servruj
jako delikatesu. okujc zlibu nskch podnikatel odhalila v minulch dnech policie.
Zvrcenm choutkm zdej smetnky podle nskch mdi padaj za ob destky psn
chrnnch zvat.


















foto: Record China (orig. popisek pozn.)

Toton zprva v podn webu lidovky.cz popisuje aktivity zvrcen
nsk smetnky jet drastitji. Zvrcen smetnka m zvrcen choutky a
tygry doslova popravuje (usmrcen elektrickm proudem, roztvrcen a
servrovn), co je okujc. Opt jsou jako zdroj informac uvedena nsk
mdia. Tygr na snmku vypad jako skuten mrtv, navc jako by provizorn
umstn na stl, kde by mohla nsledovat pprava jdla, to je ale na
domylen divka. Zvrcenost a ok podporuje umstn vzhru nohama, tygr
jako by visel hlavou dol, pozice jeho hlavy a tlap umocuj dojem obti. Lze
tedy vidt, e pro stejnou zprvu vol dva rzn weby zdnliv toton a pesto
rozdln reprezentace. Vyvolan pocit (opovren) je dle mho nzoru
intenzivnj u zprvy lidovek.


50
Dostupn zde: http://www.lidovky.cz/zvracenost-cinske-smetanky-hostiny-se-zabijenim-tygru-ci-zlata-
umyvadla-1q9-/zpravy-svet.aspx?c=A140401_123451_ln_zahranici_oka (9. 4. 2014).
75

6) halonoviny.cz, 7. 4. 2014
nsk urbanizan pln m znan ambice
51

na v polovin bezna zveejnila urbanizan pln na lta 21-23. Jde o rozshl
dokument, kter projednal a schvlil na svm beznovm zasedn nsk parlament. V nejirm
slova smyslu se tk rozvoje zem a jej dal pemny v jeden z nejrozvinutjch stt na svt.














Zasedn Venskho shromdn lidovch zstupc v druhm beznovm tdnu schvlilo urbanistick pln.
Ilustran FOTO archiv (orig. popisek pozn.).

Fotografie zachycuje prbh jednn v jednom z nejdleitjch orgn
nskho politickho systmu. Ambiciznost dlouhodobho urbanizanho plnu
a jej cl (jeden z nejrozvinutjch stt na svt) z perexu je podpoena i
vizuln. Kompozice je tm dokonal, dokonale symetrick. Cel prostor
vytv dojem mohutnosti, jedinci se naprosto ztrc, individualita ustupuje
vymu celku. Strana a jej politika maj ve pod kontrolou. Interir dokonce
psob jako jevit divadla, ve kterm se hraje hra, jej reisr m ve pod
kontrolou. Jako by nebylo pochyb o spchu urbanizanho plnu.


51
Dostupn zde: http://www.halonoviny.cz/articles/view/20051066 (9. 4. 2014).
76

7) idnes.cz, 9. 4. 2014
nt komunist ohrouj Jeruzalm vchodu. Kesan brn kostely
52

Akoliv je komunistick na domovem destek milion kesan, tamn vc to maj tk.
Nyn ady nadili v provincii e-iang zbourat destky kostel, dajn z bezpenostnch
dvod. Tamn kesan si to vak nenechali lbit.

















nt kesan (ilustran foto). | foto: Reuters (orig. popisek pozn.)

V titulku je na opt reprezentovna skrze komunisty. Kesan jsou
pitom reprezentovni jako kesan, nikde v textu nen popsno, zda jde o
katolky, protestanty i jinou formu kesanstva, jeho kostely maj bt bourny.
Fotografie zobrazuje spokojen vypadajc vc a duchovnho, kter kompozici
obrazu dominuje, zatmco vc se k nmu sklnj. Sklon hlavy duchovnho a
jeho dren tla jej vyobrazuj podobn jako jsou vyobrazovny mnoh
kesansk duchovn autority, psob nevinn. Obecn rove tedy evokuje
bezbrann, nevinn a utlaovan meniny (zde kesany), kter trp zsahy
komunistick vldy.







52
Dostupn zde: http://zpravy.idnes.cz/cinsti-komuniste-ohrozuji-jeruzalem-vychodu-krestane-brani-
kostely-1jx-/zahranicni.aspx?c=A140409_121510_zahranicni_vrl (9. 4. 2014).
77

4.7 Dl souhrn

Krtce zde shrnu nkter poznatky plynouc z analyzovanch dat. Jednm
z nejdleitjch aspekt dat pro m je dualismus mezi diskursy obchodu s
nou na jedn, a diskursy obhajoby lidskch prv na druh stran. Ani jsem si
to zpotku uvdomoval, mli oba tyto protichdn strukturujc diskursy jedno
spolen vdy se njakm zpsobem vztahovaly k esk identit, identit sttu,
reimu i nroda. V drtiv vtin zprv se na jejich pozad, a ji lo o exportn
pleitosti v n i eskou parlamentn rezoluci proti poruovn lidskch prv
nskou vldou, odehrvaly symbolick boje o interpretace eskch djin,
spoleenskch zmn po roce 1989, podstatu reimu atd. Mnohokrt bylo mon
sledovat vyjednvn identit na zklad proces diferenciace a srovnvn
s ostatnmi identitami (st), vzpomenout lze Uhlv lnek, iniciativu Olympic
Watch, i slova Karla Schwarzenberga na byla srovnvna s nacistickm
Nmeckem, stalinistick ry SSSR, jin reprezentace zase vzpomnaly
Pinochetovo Chile atd. Clem vak nebylo dlouze argumentovat a pesvdit
ostatn o podstatch rznch reim, ale hjit konkrtn etick postoj k n
nap. podpoit olympijsk hry v Pekingu, bojkotovat nsk zbo, demonstrovat
ped nskm velvyslanectvm v Praze atd.
Tyto samotn boje asto mohly slouit instrumentlnm clm zkch
skupin, jako kdy chtla mal skupina poslanc na dva tdny navtvit nu, kde
hodlala zjistit skuten rozsah poruovn lidskch prv, a zatiovala se
pitom teba i historickou paralelou s obdobm normalizace, kdy do
eskoslovenska pijdly za nvtvy z respektovanho Zpadu s dajn
pozitivnm vlivem nvtva ny eskmi poslanci mla bt podobn, alespo
v rtorick snaze finann nkladnou cestu prosadit. Pointou je, e podstata
eskho reimu, na historie nikdy neme bt objektivn odhalena, ani by od
t chvle zstala nezpochybnna jinmi interpretacemi. Vyuit k rznm
instrumentlnm clm vak nen pravidlem. Mnoh s nou i R spjat tmata
jsou symboly, o kterch se asto a s velkmi emocemi mluv, ani by kdo
sledoval postrann cle.
78

Korpus samotn je mon reprezentovat mnoha rznmi zpsoby, co je
souasn jeho problmem. V zvru se pokusm o kritickou reflexi cel prce
s korpusem, zmnm jej nedostatky. Nartnu i nkter vahy srovnvajc moji
prci s prac Rudolfa Frsta, postehy fungovn celho medilnho diskursu.



79

5) Zvren diskuse
Existuje-li njak pravda, pak ta, e pravda je pedmtem boj. (Bourdieu 1998: 64)

Na vod zvru se pokusm o kritickou reflexi cel prce, kter nsleduje
tsn po dokonen analzy. Nejvtm problmem byl samotn rozsah korpusu.
Nepokryt musm konstatovat, e prvotn korpus s vce ne 10 tisci lnky byl
velkm soustem. Nepodailo se mi pedloit analzu, kter by jednoznan
naplnila cle stanoven v vodu, zachytila kad kalendn rok sledovanho
obdob, zrove pesn urila, kdy a jak dolo k nejvraznjm zmnm
reprezentac ny, kdy a jak kdo mohl z reprezentac benefitovat. Prce je
nepochybn vce teoretick ne empirick. M pedstavy o zpracovvn
korpusu, analze lnk a form prezentace vsledk, se pomrn vrazn liily
s relnmi schopnostmi a nedostatky (hlavn asu). Na druhou stranu se mohu
ptt, zda by vbec bylo mon cle splnit, jak dlouh by analza musela bt, zda
jsou to cle dosaiteln a jestli by nebylo lep formulovat cle dl,
konkrtnj.
Druhm problmem je pochybn aplikace analytickho apartu, kter se
mi zptn jev jako pedimenzovan. Apart jsem vytvoil na zklad naten
literatury, ale systematick aplikace vech jeho soust se nezdaila, co by
mohlo vst k dojmu, e jsem vybral lnky a jejich aspekty, kter se mi hodily
intertextualita a symbolika je zmiovna spe nahodile, eho jsem si vdom.
Vede m to k optovnmu zamylen nad dilematem mezi metodologickmi
volbami, pedevm k volb, zda mt i nemt samotn analytick apart.
Kompromisem by mohl bt jednoznan apart jednodu. Jet lepm eenm
by pak byla redefinice cl ve jmnu jejich vt skromnosti. Jin prce by se
mohla zamit nap. pouze na tma konstrukce nskch politik proti
konstrukcm dalajlmy, tma samotnho poruovn lidskch prv (jak jeho
aspekty v n jsou v mdich upednostovny, jak potlaovny), vrazn
zkrtit sledovan obdob (klidn na dy dn i msc) atd. Nkter z tchto
aspekt i tmat analza sice postihuje, nelze vak mluvit o systematinosti.
80

Snail jsem se postupovat metodologicky transparentn a kadou volbu (pravu
korpusu, prci v softwaru MAXQDA) popsat.
Nyn nsleduje zvren diskuse a interpretace mch zjitn, kterou
budu srovnvat i se zmiovanmi kategoriemi politickho vnmn ny Rudolfa
Frsta a s jeho policy paperem s nzvem M mt esk republika dlouhodobou
strategii ve vztazch s nou? (Frst 2013). na byla ve vech korpusech
nejastji reprezentovna jako komunistick. Toto oznaen bylo napadno
s poukazem, e na zejmna jej ekonomick systm prodlala a prodlv
obrovsk zmny, kter ospravedluj nazvat ji kapitalistickou. Ob oznaen
funguj zrove jako mocn symboly, zejmna spojen ny s komunismem
umouje aplikovat na nsk vvoj esk/eskoslovensk zkuenosti, esk
pedstavy o komunistick n jsou posilovny skrze informace o nskch
disidentech, represivnm sttu, absenci i poruovn lidskch a obanskch
prv. Za antisociln jevy a poruovn lidskch prv v n bv vinn spe
komunismus, nikoli kapitalismus i kdy s kadoronm rstem ekonomiky a
zlepovnm ivotn rovn se objevovaly i pbhy o korumpujcm vlivu penz.
Lze ci, e obhajoba komunistickho symbolu je spojen pouze s Hal
novinami, kter se opakovan odvolvaj na hesla o socialismu, marxismu-
leninismu a podobn. Kapitalismus jako symbol se objevuje spolen
s reprezentacemi, kter oslavuj nsk trh jako msto obrovskch pleitost pro
esk firmy. Zrove je tento symbol diskursu hjcho obchod s nou podrvn
texty, kter naopak nsk trh reprezentuj jako nevyzpytateln, pln nstrah, pro
zahranin firmy nefrov atd. Obhjci nskho kapitalismu, liberalizace a
obchodovn s nou s oblibou opakuj teorii, e postup liberalizace a
kapitalismu vytvo silnou stedn tdu, co povede k demokratizaci (jaksi
fukuyamovsk argument konce djin). Oproti tomu kritici poukazuj na to, e
kapitalismus se v n etabluje u spoustu let, e prv kapitalismus je soust
represivnch praktik a tak pekkou demokratizace. Samozejm si zde
netroufm hodnotit, co je pravda. A u vbec ne pedvdat, zda a kdy se na
dok demokracie.
81

Diskurs poruovn lidskch prv znamen v drtiv vtin ppad
spojen s Tibetem. irok katalog lidskch prv, resp. jejich poruovn v podob
poprav, lench pracovnch podmnek, potlaovn protest a organizace (snaha
zaloit novou stranu, odbory) a nerespektovn svobody slova, vlastnickch prv,
nsiln a masov pesidlovn obyvatel, je v celm korpusu odstaven na druhou
kolej problematikou Tibetu.
Zde je nicmn nutn zdraznit, e mediln diskurs funguje tak, e se
teba nkolik dn vnuje jednomu tmatu nap. popravm o nm informuj
tm vechny denky. Dobrm pkladem, kter zrove ukazuje, e novini
jsou si tohoto fungovn vdomi, je lnek MfD z 11. 6. 2008. V t dob byla
na po niivm zemtesen v provincii S-chuan, titulek lnku znl Kvli
zemtesen v n svt na Tibet zapomnl, co implikovalo, e zemtesen
naprosto zahltilo zpravodajstv, vdom autora, e to tak je, a navc potvrzen
primtu Tibetu v eskm diskursu o poruovn lidskch prv v n lnek
nechtl pipomnat svtu (= eskmu publiku) disidenty, otrockou prci atd.
Zrove vylo najevo, e jednou ze zsadnch (a logickou) soust praxe
eskch denk je monitorovn lnk ostatnch eskch denk. Denky
mnohdy pinely stejnou informaci ve stejn den, ale asto na sebe reagovaly po
nkolika dnech, mnohdy s ideologickm ndechem (nap. Hal noviny reagujc
po nkolika dnech na lnek v HN o hnvu americkch kongresman, kte
zjistili, e olympijsk odv americkch sportovc byl dodn nskou textilkou).
Obas se stalo, e cel mediln diskurs (vechny sledovan denky) byl n
nkolik dn i tdn naprosto uchvcen jednm tmatem. Dobrm pkladem
bylo tma nvratu Hong Kongu pod nskou sprvu, k nmu dolo 1.
ervence 1997. Mal experiment, pi nm jsem sledoval sled lnk bhem
zhruba jednoho msce (od 18. 6. do 19. 7. 1997) ukzal, e z celkem 60 lnk
se jich hned 31 vnovalo prv tomuto tmatu, piem po samotnm oficilnm
nvratu (1. 7.) zjem o tma vrazn opadnul. Podobn nos diskursu jednm
tmatem byl dle ast u prodnch katastrof (velk zemtesen a povodn) i
tragickch havri (nehoda rychlovlaku). To byla zrove tmata, kter mohla
vyvolat dost emoc. Pipustm-li, e mezi nejtenj zprvy obecn pat
82

informace o katastrofch i nehodch, mohu smyslupln spekulovat o
instrumentlnm zjmu eskch denk pinet hojn zprvy o takovch
udlostech.
Pes tyto postehy se vracm k druhmu hlavnmu diskursu, k diskursu
lidskch prv. Jeho dleitm znakem po celou sledovanou dobu byl tlak na
esk politiky, kte jsou povinni tma lidskch prv zmnit, kdykoli jednaj
s pedstavitelem nsk vldy, kdykoli nu navtvuj. Z mnostv lnk, kter
tuto povinnost pednm politikm pipomnali, jsem se utvrdil v pesvden,
kter prezentuji v nsledujcm argumentu.
Kritika poruovn lidskch prv eskmi politiky nabv formy jakhosi
przdnho politickho ritulu. Prbh ritulu (vtinou za zavenmi dvemi) a
pedevm jeho mediln vstup (vgn trky typu o lidskch prvech se
zmnil) pesn odpovdaj Edelmanovu typu politickho aktu ujitn
politickho publika masov veejnosti (zrove symbolick potvrzen esk
identity, esk demokracie, kter je konstruovna v odlinosti od nsk
totality, autoritstv, nedemokratinosti reimu)
53
, e dojde k njak
politick akci. Pesn prbh politickch jednn vak de facto nikdy nen
detailn popsn. Jde o samotnou rtorickou promluvu a politickou akci, ne o jej
dsledky, i snad dsledky na samotnou situaci lid v n utiskovanch ty
toti ten informace samozejm neme empiricky ovit.
Jak jsou aspekty vyluovacho vztahu mezi hlavnmi diskursy? Diskurs
obchodu se asto sna umlet protagonisty diskursu lidskoprvnho. A to
pedevm skrze varovn, e takov projevy jako vyven tibetsk vlajky, pijet
dalajlmy, me ztit situaci eskch firem se snahou expandovat na nsk trh.
V korpusu se objevila jedin zprva (HN, 5. 11. 2010), kter citovala studii
nmeckch vdc s nzvem Dalajlama efekt, neboli prvn empirickou
analzu, kter vysluje ekonomick dopady tchto politicky citlivch pijet. Ta
mla ukzat, e: [z]emm, jejich vysoc pedstavitel se setkali s tibetskm

53
V tto souvislosti m napad, e by bylo jist nesmrn zajmav zkoumat a srovnvat lnky o
poruovn lidskch prv v Tibetu (a kdekoli jinde v zahrani, nap. v Rusku) a reakce (teba online
diskuse) na n s lnky, kter informuj o poruovn lidskch prv v R vtinou se jedn o lnky
zmiujc njakou vron zprvu pslun agentury OSN i zprvy globln psobc NGO, ppadn
zprvy specializovanch americkch agentur.
83

duchovnm vdcem dalajlamou, poklesl export do ny v nsledujcch dvou
letech v prmru o 8,1 procenta, piem: porovnvali daje o 159 zemch
obchodujcch s nou v letech 1991 a 28. Zjistili, e vvoz zem do ny klesl
pouze po schzce dalajlamy s hlavou sttu, jako je prezident, premir, krl i
pape. Setkn s ne postavenmi initeli nemlo vliv. Vzhledem k tomu, e
studie byla citovna mdii pouze jednou, lze ji povaovat za nevznamnou pro
eskou politickou praxi. Pokud by odpovdala skutenosti a obhjci obchodu
s nou by se j zatiovali, bylo by mon argumentovat tm, e jde pedevm o
problm kapitalismu nedemokratick umlovn (ohroen svobody slova?)
eskch kritik nskch pomr ve jmnu exportu a obchodn expanze.
Existuj ale i extrmn podoby lidskoprvnho diskursu (nap. lnek o
jabloneckm starostovi), kter konstruuj poruovn lidskch prv v n jako
vc, o kter nen teba debatovat. Pokud nkdo poruovn lidskch prv popr
i neuznv, pokud nkdo dl obchod a zrove nevyvs vlajku Tibetu, stv
se terem tok, je vyzvn k rezignaci, oznaovn jako kolaborant s diktaturou
apod. Myslm si, e ani jedna z extrmnch pozic obou diskurs, neodpovd
demokratickmu politickmu jednn, jeliko umluje oponenty. Pokusy o
umlovn oponent pitom asto vyuvaj druh typ Edelmanova politickho
aktu hrozbu. Jednou jsou ohroeny demokratick principy a polistopadov
zmny (budeme-li obchodovat), podruh obchodn zjmy (budeme-li pli
kritizovat nu). Ve vtin ppad se tedy oba diskursy vyluuj, velmi mlo
text zmiuje monost dlat oboj.
Tm se dostvm k srovnn s policy paperem o vhodnosti koncepn a
ucelen politiky smrem k n. Troufm si tvrdit, e vyluovac vztah mezi
diskursem obchodu a diskursem lidskch prv a stejn tak strukturln faktory
jako mal pokryt ny eskmi medilnmi pracovnky, bude jet dlouho
jakkoli ucelenosti esk politiky a vnmn ny brnit. Oba diskursy se asto
legitimuj nrodnm zjmem, oba si nrokuj privilegium na kor druhho.
Pokud bych ml njak srovnat svou prci s temi Frstovmi kategoriemi,
musm ci, e nelze nijak piazovat kategorie fascinace, romantismus,
krajn levice k jednotlivm denkm. Sice plat, e nap. krajn levice (ve
84

smyslu glorifikace nskch spch a jejich ztotonn se socialismem) se
vyskytuje vhradn v Hal novinch, avak jin st produkce tohoto denku je
a neuviteln blzk obchodnmu diskursu v produkci ostatnch denk (HN,
LN, MfD, Prvo). Dalm astm kazem bylo uit stejnch intertextulnch
autorit, jeden pklad za vechny je citace lnku americkho odbornka Davida
Shambaugha, kter publikoval v z 2004 v asopise Current History
estistrann lnek China and Europe: The Emerging Axis. Citovaly jej nejprve
Hal noviny (4. 11. 2004), pot dvakrt HN (3. 12. 2004 a 21. 1: 2005), by byl
tn lnk odlin Hal noviny jej interpretovaly jako spch ny a EU, HN
spe jako zdroj obav USA.
Na pln zvr dodm, e by bylo vhodn porovnat mediln diskurs o
n s dalmi, hlavn s oficilnm diskursem, tj. nap. s prohlenmi na pd
Poslaneck snmovny, oficilnmi texty ministerstev a dalch aktr esk
(zahranin) politiky, exportnch strategi apod. Vynikajc by bylo, kdyby nkdo
vytvoil studii typu diskursivnho setkn (discursive encounter), jak ji modelov
nazv Lene Hansen (2006: 68) Jde jednodue o to, e jsou stejnm zpsobem
zohlednny ob strany (jakkoli je nadefinujeme) a jejich produkce, pedstavy o
stran druh. V souvislost s moj prac by to znamenalo, e nkdo vytvo
analzu nskch mdi, piem hlavnm pedmtem jejich produkce v ase
budou reprezentace a diskursy o R. Pochopiteln to vyaduje znalost ntiny.
Takov prce by poskytla odpov na otzku, jak moc a co R v n znamen,
jak jsme pro nu ne/dleit.
Prce nemla dnm zpsobem hanit i oslavovat nu, hanit i
oslavovat Zpad, ani R. Pokud jsem kriticky studoval alespo dl fungovn
eskho medilnho diskursu, neznamen to, e bych si dlal iluze o mediln
produkci v n, spe naopak. Bylo by plodn vytvoit studii vnovanou
medilnm vstupm nskch denk, nap. s ohledem na reprezentace Tibetu.
Umonilo by to porozumt tomu, co bn obyvatel ny (na rozdl od analytika
v R) te i vid, tedy co me povaovat za dan (srov. Altheide 2006: 8).
Kupkladu pokud by se ukzalo, e vtina reprezentac Tibetu a Tibean
v nskch dencch je negativnch, konstruujcch Tibeany tak, e ostatn
85

obyvatel ny vnmaj represivn politiky k Tibetu jako spravedliv, znamenalo
by to rovn to, e jakkoli snahy o pomoc Tibetu ze Zpadu mohou bt
vnmny jako pokraovn expanze koloniztor, vmovn a to i mezi obany
ny, nejen mezi pikami nsk vldy, jej trkovit prohlen (a asto i
propaganda) v eskm medilnm diskursu cirkuluj. To jsou vak jen nvrhy a
spekulace.
Na pln zvr musm piznat pocit, e text v mnoha ohledech neunik
jaksi pasti subjektivity Napklad selekce klovch slov pro zjitn jejich
kvantitativnch pomr v analytick sti je zsadn ovlivnna pedelou prac
s korpusem, mohl bt vybrn pln jin soubor klovch slov, jin citovan
pase atd. Prce si nein dn nrok na vyerpvajc odpov na otzky, jak
byla a je na v R vnmna.



86

6) Seznam pouitch zdroj
6.1 Literatura
Adler-Nissen, Rebecca (2012): Why International Relations Theory Needs
Bourdieu. Dostupn zde: http://www.e-ir.info (1. 3. 2014).

Altheide, David L. (1987): Ethnographic Content Analysis. Qualitative
Sociology, Vol. 10, No. 1, s. 65-77.

Altheide, David L. (2006): Terrorism and the Politics of Fear. Oxford: AltaMira
Press.

Anderson, Benedict (2006). Immagined Communities. Reflections on the Origin
and Spread of Nationalism. London and New York: Verso.

Baker, Paul Gabrielatos, Costas McEnery, Tony (2013): Discourse Analysis
and Media Attitudes: The Representation of Islam in British Press. Cambridge:
Cambridge University Press.

Bara, Pavel (2009a): Pedmluva. In: Bara, Pavel a kol. Dialog teori:
filozofick dilemata vzkumu mezinrodnch vztah. Praha: Sociologick
nakladatelstv, s. 9-10.

Bara, Pavel (2009b): vod. Pt dilemat spoleensk vdy. In: Bara, Pavel a
kol. Dialog teori: filozofick dilemata vzkumu mezinrodnch vztah. Praha:
Sociologick nakladatelstv, s. 13-29.

Bara, Pavel (2011): Orientlcova vzpoura: a dal texty z let 2003-2010. Praha:
Dokon.

Bene, Vt (2008): Diskurzivn analza. In: Drulk, Petr a kol. Jak zkoumat
politiku: kvalitativn metodologie v politologii a mezinrodnch vztazch. Praha:
Portl, s. 92-124.

Bourdieu, Pierre (1998): Teorie jednn. Praha: Karolinum.

Braun, Mats (2008): Zakotven teorie. In: Drulk, Petr a kol. Jak zkoumat
politiku: kvalitativn metodologie v politologii a mezinrodnch vztazch. Praha:
Portl, s. 203-226.

87

Buzan, Barry (2004): Conclusions: how and to whom does China matter? In:
Buzan, Barry Foot, Rosemary. Does China Matter? A Reassessment. Essays in
Memory of Gerald Segal. London and New York: Routledge, s 143-164.

Buzan, Barry Wver, Ole de Wilde, Jaap (2005): Bezpenost: nov rmec
pro analzu. Brno: Centrum strategickch studi.

Campbell, David (1992): Writing Security: United States Foreign Policy and the
Politics of Identity. Minneapolis: University of Minnesota Press.

Campbell, David (2007): Geopolitics and Visuality: Sighting the Darfur conflict.
Political Geography, Vol. 26, No. 4, s. 357-382.

Connolly, William E. (2002): Identity\Difference: Democratic Negotiations of
Political Paradox. Minneapolis: University of Minnesota Press.

Drulk, Petr (2008): Epistemologie, ontologie a operacionalizace. In: Drulk,
Petr a kol. Jak zkoumat politiku. Kvalitativn metodologie v politologii a
mezinrodnch vztazch. Praha: Portl, s. 14-28.

Drulk, Petr (2013): Moc promn a promny moci. Salon, Prvo 26. 9. 2013, s 5,
8.

Edelman, Murray (1985): The Symbolic Uses of Politics. Urbana and Chicago:
University of Illinois Press.

El Naggar, Shaimaa (2012): Intertextuality and Interdiscursivity in the Discourse
of Muslim Televangelists: The Case Study of Hamza Yusuf. Critical Approaches
to Discourse Analysis across Disciplines. Vol. 6, No. 1, s. 76-95.

Fialov, Marta (2011): EURO 28 a mediln reprezentace nrodn identity.
Diplomov prce. Brno: Masarykova univerzita.

Fournier, Philippe (2012): Michel Foucault's Considerable Sway on International
Relations Theory. Bridges: Conversations in Global Politics, Vol. 1, No. 1, s. 16-
43.

Frst, Rudolf (2005): Politick vnmn ny v echch: mezi vcnost a
nevcnost, orientalismem a okcidentalismem. Mezinrodn vztahy, Vol. 40, No.
3, s. 24-43.
88

Frst, Rudolf (2010a): esko-nsk vztahy po roce 1989. Praha: Karolinum.

Frst, Rudolf (2010b): Podpora Tibetu, Tchaj-wanu a lidskch prv v n:
Evropsk avantgarda nebo esk k? In: Drulk, Petr Hork, Ondej. Hledn
eskch zjm. Obchod, lidsk prva a mezinrodn rozvoj. Praha: stav
mezinrodnch vztah, s. 80-101.

Frst, Rudolf (2011): Co si pot s eskou konstrukc zl ny? In: Stteck, Vt
a kol. esk zahranin politika: mezi politickm (ne)zjmem a byrokratickou
efektivitou. Praha: stav mezinrodnch vztah, s. 115-125.

Frst, Rudolf (2013): M mt esk republika dlouhodobou strategii ve vztazch
s nou? Policy paper. Praha: stav mezinrodnch vztah.

Giles, David (2012): Psychologie mdi. Praha: Grada.

Hansen, Lene (2006): Security as Practise: Discourse Analysis and the Bosnian
War. London and New York: Routledge.

Hartley, John (2004): Communication, Cultural and Media Studies: The Key
Concepts. London and New York: Routledge.

Heradtstveit, Daniel Bonham, Matthew G. (2007): What the Axis of Evil
Metaphor Did to Iran. Middle East Journal. Vol. 61, No. 3, s. 421-440.

Hijer, Birgitta (2011): Social Representations Theory.: a New Theory for Media
Research. Nordicom Review, No. 32, s. 3-16.

Hollis, Martin Smith, Steve (2000): Teorie mezinrodnch vztah: interpretace
a porozumn. Brno: CDK.

Hol, Ladislav (2001): Mal esk lovk a skvl esk nrod: nrodn identita
a postkomunistick transformace spolenosti. Praha: Sociologick nakladatelstv.

Hork, Ondej (2010): Mediln stereotypy Jihu jako pekka veejn diskuse:
dsledky pro eskou rozvojovou spoluprci. In: Drulk, Petr Hork, Ondej.
Hledn eskch zjm. Obchod, lidsk prva a mezinrodn rozvoj. Praha:
stav mezinrodnch vztah, s. 102-124.

89

Jasinski, James (2001): Sourcebook on Rhetoric: Key Concepts in Contemporary
Rhetorical Studies. Thousand Oaks, London, New Delhi: Sage Publications.

Joch, Roman (2014): Ochrana svobody projevu aneb Hanba novm cenzorm.
esk pozice. Dostupn zde: http://www.ceskapozice.cz (7. 2. 2014).

Klein, Bradley S. (1990): How the West Was Won: Representational Politics of
NATO. International Studies Quarterly, Vol. 34, No. 3, s. 311-325.

Kovcs, Melinda (2009): The Violence of Others: Eastern and Western Press
Discourses. Politics in Central Europe, Vol. 5, No. 2, s. 95-110.

Kovcs, Melinda (2010): We Lied by Day, We Lied by Night The 50th
Anniversary of the 1956 Hungarian Revolution and the Political Discourse of
Lying. Politics in Central Europe, Vol. 6, No. 2, s. 24-39.

Kraus, Ji (2003): Vyjadovn poleminosti a vznamovch opozic v
politickm diskurzu. In: mejrkov, Svtla Hoffmannov, Jana. Jazyk, mdia,
politika. Praha, Academia, s. 13-39.

Lacey, Nick (1998): Image and Representation: Key Concepts in Media Studies.
New York: Palgrave.

Leichtov, Magdalna (2010): Zpadn vektor zahranin politiky Rusk
federace: percepce a mispercepce rusk zahranin politiky vi Zpadu.
Dizertan prce. Plze: Zpadoesk univerzita.

Lenk, Hans (2008): What Makes Human Beings Unique? Philosophy Now, No.
69. Dostupn zde: http://philosophynow.org, nestrnkovno.

Lewis, David Rodgers, Dennis Woolcock, Michael (2013): The Projection of
Development: Cinematic Representation as An(other) Source of Authoritative
Knowledge? Policy Research Working Paper 6491. The World Bank
Development Research Group. Dostupn zde: http://econ.worldbank.org.

Ley, Graham: The Misunderstanding (Le Malentendu) by Albert Camus.
Dostupn zde: http://spa.exeter.ac.uk/ (20. 12. 2013).

90

Li, Juan (2009): Intertextuality and National Identity: Discourse of National
Conflicts in Daily Newspapers in the United States and China. Discourse &
Society, Vol. 20, No. 1, s. 85-121.

Lippmann, Walter (1998): Public Opinion. London and New Brunswick:
Transaction Publishers.

Liu, James H. - Atsumi, Tomohide (2008): Historical Conflict and Resolution
between Japan and China: Developing and Applying a Narrative Theory of
History and Identity. In: Sugiman, Toshio Gergen, Kenneth J. Wagner,
Wolfgang Yamada, Yoko (eds.). Meaning in Action: Constructions,
Narratives, and Representations. Tokyo: Springer Japan, s. 327-344.

Mayring, Philipp (2004): Qualitative Content Analysis. In: Flick, Uwe von
Kardorff, Ernst Steinke, Ines. A Companion to Qualitative Research. Thousand
Oaks, London, New Delhi: Sage Publications, s. 266-269.

McCombs, Maxwell (2009): Agenda setting: nastolovn agendy: masov mdia
a veejn mnn. Praha: Portl.

Miller, Derek B. (2007): Media Pressure on Foreign Policy: the Evolving
Theoretical Framework. New York: Palgrave.

Mills, Sara (2003): Michel Foucault. London and New York: Routledge.

Mirzoeff, Nicholas (2012): vod do vizuln kultury. Praha: Academia.

Nabers, Dirk Shim, David (2011): North Korea and the Politics of Visual
Representation. Working Paper No. 164. Hamburg: German Institute of Global
and Area Studies.

ONeill, Barry (1999): Honor, Symbols, and War. Ann Arbor: The University of
Michigan Press.

Pickering, W.S.F. (2000): Introduction. In: Pickering, W.S.F. (ed.). Durkheim
and Representations. London and New York: Routledge, s. 1-8.

Pouliot, Vincent (2007): Sobjectivism: Toward a Constructivist Methodology.
International Studies Quarterly, Vol. 51, No. 2, s. 359-384.

91

Profant, Tom (2013): Boj Kamila Filu: eurocentrizmom proti eurocentrizmu.
A2. Dostupn zde: http://a2larm.cz (7. 2. 2014).

Profant, Tom (2014): Polemika: Absence (auto)cenzury pispv k diskriminaci
menin. esk pozice. Dostupn zde: http://www.ceskapozice.cz (7. 2. 2014).

Said, Edward (1978): Orientalism. New York: Pantheon.

Scherer, Helmut (2011): vod do metody obsahov analzy. In: Schulz,
Winfried Scherer, Helmut Hagen, Lutz Reifov, Irena Konelk, Jakub.
Analza obsahu medilnch sdlen. Praha: Karolinum, s. 29-50.

Shapiro, Michael J. (2009): Cinematic Geopolitics. London and New York:
Routledge.

Slalek, Ondej (2008): Kapitola pt. Postmodernismus (Ashley, Walker, Der
Derian, Campbell). In: Bara, Pavel a kol. Dialog teori: filozofick dilemata
vzkumu mezinrodnch vztah. Praha: Sociologick nakladatelstv, s.145-176.

Steans, Jill Pettiford, Lloyd Diez, Thomas El-Anis, Imad (2010): An
Introduction to International Relations Theory: Perspectives and Themes. Essex:
Pearson.

Sugiman, Toshio Gergen, Kenneth J. Wagner, Wolfgang Yamada, Yoko
(eds.) (2008): Meaning in Action: Constructions, Narratives, and
Representations. Tokyo: Springer Japan.

Stteck, Vt (2011): vod. In: Stteck, Vt a kol. esk zahranin politika:
mezi politickm (ne)zjmem a byrokratickou efektivitou. Praha: stav
mezinrodnch vztah, s. 7-12.

Talbot, Mary (2007): Media Discourse. Representation and Interaction.
Edinburgh: Edinburgh University Press.

Taureck, Rita (2006): Securitization Theory and Securitization Studies. Journal
of International Relations and Development, Vol. 9, No. 1, s. 53-61.

Tesa, Filip (2007): Etnick konflikty. Praha: Portl.

92

Trampota, Tom Kuerov, Kateina (2011): Svty tch druhch: agenda
zahraninho zpravodajstv eskch televiznch stanic. Prask sociln vdn
studie, Mediln ada. Dostupn zde: http://publication.fsv.cuni.cz (23. 2. 2014).

Vat, Petr (2008): Kritick diskursivn analza: sociln konstruktivismus
v praxi. Antropowebzin, Vol. 4, No. 2-3, s. 101-112.

Wallerstein, Immanuel (2008): Evropsk univerzalismus: rtorika moci. Praha:
Sociologick nakladatelstv.

Weber, Cynthia (1995): Simulating Sovereignty: Intervention, the State and
Symbolic Exchange. Cambridge: Cambridge University Press.

Williams, Andrew (2003): Introduction. In: Williams, Andrew Mandaville,
Peter. Meaning and International Relations. London and New York: Routledge,
s. 1-7.

Williams, Michael C. (2003): Words, Images, Enemies: Securitization and
International Politics. International Studies Quarterly, Vol. 47, No. 4, s. 511-531.

Wodak, Ruth de Cillia, Rudolf Reisigl, Martin Liebhart, Karin (2009): The
Discursive Construction of National Identity. Edinburgh: Edinburgh University
Press.











93

6.2 Ostatn zdroje
Anopress IT. Korpus lnk generovanch skrze vyhledvac mechanismus na
oficilnch strnkch databze. Dostupn zde: http://www.anopress.cz. (11. 3.
2014).

Anopress IT. Sledovan mdia. Dostupn zde: http://www.anopress.cz. (11. 3.
2014).

esk rozhlas. Mapa zahraninch zpravodaj. Dostupn zde:
http://www.rozhlas.cz/ (2. 3. 2014.

esk rozhlas. Zaosteno na cizice. Dostupn zde:
http://hledani.rozhlas.cz/iradio/ (22. 3. 2014).

esk televize. Novou zpravodajkou T v n bude Barbora malov.
Dostupn zde: http://www.ceskatelevize.cz/ (2. 3. 2014).

David Campbell. Visual storytelling: Creative Practice and Criticism. Dostupn
zde: http://www.david-campbell.org/ (27. 3. 2013).
Goodreads. Mark Twain Quotes. Dostupn zde: https://www.goodreads.com/
(15. 1. 2014).

Halonoviny.cz, 1. 4. 2014. Hedvbn stezka z minulosti do budoucnosti.
Dostupn zde: http://www.halonoviny.cz/ (15. 4. 2014).

Halonoviny.cz, 1. 4. 2014. Investin dohoda EU-na. Dostupn zde:
http://www.halonoviny.cz/ (15. 4. 2014).

Halonoviny.cz, 7. 4. 2014. nsk urbanizan pln m znan ambice.
Dostupn zde: http://www.halonoviny.cz/ (15. 4. 2014).

IDnes.cz, 5. 6. 2011. Masakr se nekonal na Tchien-an-men, naznauj depee
diplomat USA. Dostupn zde: http://zpravy.idnes.cz/ (30. 12. 2013).

IDnes.cz, 9. 4. 2014. nt komunist ohrouj Jeruzalm vchodu. Kesan
brn kostely. Dostupn zde: http://zpravy.idnes.cz/ (15. 4. 2014).

94

IHNed.cz, 18. 3. 2014. na chce do roku 2020 pesthovat 100 milion
zemdlc do mst. Vlda hodl investovat do kol, nemocnic i infrastruktury.
Dostupn zde: http://www.zpravy.ihned.cz/ (15. 4. 2014).

Kancel ovovn nkladu tisku. Dostupn zde: http://www.abccr.cz/ (11. 3.
2014).

Lidovky.cz, 2. 4. 2014. Zvrcenost nsk smetnky: hostiny se zabjenm tygr i
zlat umyvadla. Dostupn zde: http://www.lidovky.cz/ (15. 4. 2014).

Median. Media Projekt. Dostupn zde: http://www.median.cz/ (23. 2. 2014).

Media projekt. SKMO, realizace GfK Czech & Median, 1. 7. - 17. 12. 2011,
ABC R 2011. Dostupn zde: http://www.unievydavatelu.cz/ (11. 3. 2014).

Novinky.cz, 1. 4. 2014. Bohat an zabjej a jed tygry. Dostupn zde:
http://www.novinky.cz.

Rozhovor s Rudolfem Frstem v stavu mezinrodnch vztah v Praze, 19. 3.
2014.

University of Minnesota. Studying Media Representations. Dostupn zde:
http://www.tc.umn.edu (1. 3. 2014).

World Bank. Indicators. Dostupn zde: http://data.worldbank.org (10. 4. 2014).











95

7) Resum

The thesis asks broad questions like what is China in Czech Republic,
how is China represented in Czech Republic. Such broad questions are then
narrowed to suit the focus on the Czech media production covering China. Such
media discourse, further narrowed to include the most read Czech national daily
newspapers, then serves as the research terrain where Czech imaginations about
China come to existence. The time scope of the study is framed by years 1997
and 2013 respectively.
The theoretical framework of the study is constituted mainly of three
interrelated concepts of representation, discourse and condensation symbol
each one dealing with the language of the media texts, language considered here
as performative and constitutive (not only descriptive) of objects. The framework
further discusses the theories of identity construction, especially the relational
approach.
The methodology deals with several choices and their description. It also
presents the way the data were collected and further worked with in the data
corpus, as well as the tool for this work MAXQDA software for textual
analysis. Much like the theoretical part, the methodological part also adressess its
limits.
The analysis is dedicated especially to examples of two main Czech media
discourses on China 1) the human rights discourse and 2) the trade or
commerce discourse. The selected texts from the year 1997 are analysed as well
as the issue of Summer Olympic Games of 2008 in Beijing with the closing parts
constituted by years 2012 and 2013.
The conclusion begins with a critical reflection of the thesis, continues
with final interpretation of two discourses, juxtaposition of the findings with the
pioneering work of Rudolf Frst and few ideas for further research.