Protistologie a mykologie v (post) genomicke ere

protista jsou parafyletickou skupinou

globalni fylogeze eukaryot vcera (dnes)


tree of life (tolweb.org\tree)
supergroups (superskupiny 5): sar, archaeplastida, excavata, amoebozoa, opisthokonta
sediva barva - nepatri dobre do ani jedne z 5 skupin, bud neni dost informaci nebo spise nezapadaji
do tech 5 a kdzsi davno byli uz oddeleni, nejsou superskupiny - nejsou ani druhove bohate
precist clanek z vesmiru na tecku


hl. rozdil mezi supergroups ted a kdysi je, ze kdysi se zahrnovala skupina chromista, dnes ne, cast
"chromistu" presla do sedych skupin, jadro chromistu presla do SAR (patri zde tri hlavni skupiny);
druhy rozdil spise graficky - do obrazku je primalovana mimo skupina = neni primo soucasti eukaryot,
jsou to prokaryota: archaebacteria, eubacteria
misto kde se cara napojuje, definuje nejhlubsi vetveni korene, organismus, ktery stal na pocatku
vsech existujicich zastupcu, nejmene vzdaleny predek, pozice korene - muzeme pouzit pro
rekonstrukci casoveho sledu urcite skupiny, definuje nejhlubsi misto vetveni v urcitem case, kdyz
koren nezname nejsme schopni urcit smer vetveni; je obtizne urcit koren
4 pozice korene - koren muze byt na ruznych mistech, zalezi na kterou sipku se zamerim:
1.superskupiny jsou pravdepodobne monofyleticke - maji jednoho predka
jak stara jsou eukaryota = bunecna podoba (fosilie, prokaryotni) 2miliony let, eukaryota (nelze
jednoduse urcit zda fosilie ma nebo nema jadro - proto tezke urcit hranici stari eukaryot); doklad o
eukaryotech, nejstarsi - bangiomorpha (pripomina ruduchy, cervena rasa) - datovani cca stara
miliardu dve ste mcentilionu let 1,2miliardy; mozna eukaryota i 1,5 miliardy, neda se rict
poznamka: zivocichove jsou evolucne starsi

1,2: Bangiomorpha, 1200 Ma
3: Paleovaucheria, >1000 Ma
5: Tappania, 800 Ma
8,9: vase-shaped microfossils (VSM)
10: Chilodictyon (upina?), 700-600 Ma



LECA (the last eukaryotic common ancestor)
prekvapive slozity organismus - "hotovy" protist; LECA nevedela, ze bude LECOU, vypada jako
soucasne zijici prvok - bicikovec se dvema biciky, jadro, jaderko, laktinovy cytoskeletarni cytoskelet,
mitochondrie - vypadala jako moderni mitochondrie, golgiho aparat,ER, schopnost fagocytozy, velke
mnozstvi genu prerusovane introny - velke mnozstvi intronu, nebyl to primitivni organismus atd.;
eukaryota od te doby co leca existovala nic zasadniho z hlediska vyvoje se nic nestalo
kde se vzala LECA? (hotovy protist) - nebudeme se zabyvat
eukaryota z existence lecy
mame 4 pozice korene - nevime kde presne doopravdy koren byl

Evoluce eukaryot po LECA (NENI VYLOUCENA ZE JE LECA MELA TAKY)
zasadni evolucni vynalezy specifickych linii:
o vznik plastidu - primarni symbioza, pohlceni integrace sinice - vznik primarniho plastidu;
sekundarni, terciarni..
o mnohobunecnost (vznik mnohobunecnych organism) - klasicka, agregativni; prechod z
jednobunecneho k mnohobunecnemu zpusobu probehl mnohokrat nezavisle na sobe; vznik
mnohobunecnosti napr. klasicka = bunka sezacne delit - dcerine bunky zustavaji pohromade diky
bruznym organismum p => vznik mnohobunecneho organismus; agregativni: shluknout , vytvori
strukturu a diky reprodukciroli vzniknou dalsi jedinci, spory, agreguji pote dohromady
o bunecna stena = maji prokaryoti (narusuje se penicilinem), v ramci eukaryot vznikla bunecna
stena nezavisle na sobe, typicka rostlinna bunecna stena embryophytu (pektidy, hemiceluloza
apod.), u hub napr. chitin apod.; nerikat ze rostliny maji BS a zivocichove nemaji BS!!!!
o nove zpusoby lokomoce (ameby)- LECA mela dva biciky, historicky se prvoci rozdelovali na
bicikovce apod.; schopnost vytvaret ameboidni panozky, naucili se vytvaret panozku, existuje
ruzna realizace panozek u ruznych jedincu, ruzne formy panozek
o prechod na sous = LECA byla vodni organismus pravdepodobne, mnohokrat mnoho skupin se
naucilo zit v terestrickem prostredi, je mozne ze suchozemske rostliny vznikly ze zelenych ras
ktere zily v poloterestrickem vlhkem prostredi; cela rada linii dospela k tomu ze se vytvorily
formy v terestrickem prostredi
o parazitismus = mnohokrat v mnoha skupinach nezavisle na sobe, organismy se casto pozmeni
oproti tomu jak vypadali predkove, paraziti patrili mezi nejobtiznejsi k urceni (nebylo lehke urcit
k jake skupine patri - az diky molekularni fylogenetice); zmeny spojene s parazitismem (patrne
na biochemicke urovni - ruzne metabolicke drahy ktere nepotrebuji,slozite zivotni cykly) jsou
provazeny ztratami
o u mnoha skupin se nejake struktury ztratily

evolucni promeny spojene se ztratami (reduktivni evoluci)
o anaerobioza (redukovane mitochondrie) - mitochondrie byla schopna aerobniho metabolismu
(oxidativni fosforylace, elektronovy retezec, vznik ATP, Krebsuv cyklus)
o ztrata biciku - leca 2 biciky (nejbeznejsi typ eukaryot), ti kteri maji jiny typ napr. jeden tak maji
zachovane bazalni telisko druheho biciku; existuji i formy ktere nemaji vubec biciky
o druhotna jednobunecnost (napr. kvasinky - jednobunecne houby, kokalni ovalne org.); existuje
zvlastni skupina mixozoa (rybomorky), kteri byli fylogeneticky mnohobubnecni , redukovali se na
jednobunecne prvoky (prvoci, kteri vznikli druhotne z zivocichu) - druhotne extremne
zjednoduseni zahavci?
o ztrata pohlavniho rozmnozovani (asi u nekterych skupin) - typicke pro protista a houby taky,
LECA byla pravdepodobne schopna pohlavniho rozmnozovani (mitozy i meiozy), existuje cela
rada protist a hub, kde jsme jeste nevideli, ze jsou schopny pohlavniho rozmnozovani (meiozy) -
to ale neznamena, ze to neumi (bud je rozmnozovani velmi vzacne, ktere nejsme schopni
zachytit,nebo org. potrebuji spravne parovaci typy, spravneho partnera,nebo ho doopravdy
nemaji - a to ho ztratily az druhotne), napr. virnik neni schopen pohlavniho rozmnozovani
(rozmnozuje se ciste nepohlavne)





archaeplastida = predek pohltil sinici s primarnim plastidem, vsichni zastupci archeaplastidu maji
plastid byt neni fotosyntetizujici
stramenopilove (rozsivky, chaluhy) maji taky chloroplasty?
mnohobunecnost vznikla mnohokrat nezavislena sobe - ve vsech superskupinach jsou mnohobunecni
zastupci
mnohobunecnosti se doslo u ruduch apod. k ..........


Rhizopoda (menavky) - kdysi korenonozci
amoebozoa, rhizaria
ale ameboidnich typu je vice


Bezbicikovci
souvisi s amebovitosti
u mnoha protistu se neda rict jestli je bicikovec nebo ameba
organismus ma zaroven bicik a vytvari take panozku nebo casteji stadia, ktere maji panozky a stadia,
ktere maji biciky
casto se biciky prestavaji vytvaret ameby
pozn.GA - diktyozom apod. - u mnoha eukaryot druhotne chybi; to se tyka ruznych struktur








Houbovite organismy
maji bunecnou stenu - podminuje, umoznuje konkretni zpusob zivota
houby (fungi)
vlaknite hyfalni organismy obklopene bunecnou stenou
houbovitost vznikla mnohokrat nezavisle na sobe


"Amitochondrialni" eukaryota
typicka pro cast skupiny exacavata
pravdepodobone vubec nezname, je asi jeden jedinec, ktery nema mitochondrii; jinak je vsude
alespon v redukovane podobe (napr. neni respiracni cyklus, nejsou pritomny kristy,neco se ztratilo)
telesne modifikovane formy mitochondrii: - vznikly mnohokrat nezavisle na sobe
o hydrogenosomy = aerobni mitochodnrie, organely energetickeho metabolismu, produkuji ATP,
odpadnim produktem je H2
o mitosomy = vice redukvoane mitochondire,nevytvareji ATP, cerpaji ho z cytoplazmy, vytvareji
FFS struktury? - esencialni proces funkce mitochondrie



Pocty druhu
diverzita vyjadrena poctem druhu
predpokladane mnozstvi druhu se lisi pres nekolik radu
opisthokonta - miliony, nejrozmanitejsi skupina organismu (obrovsky druhove bohati, 10 na 6),
zivocichove
archaeplastida - statisice, 10 na 5, suchozemske rostliny
chromista (spise SAR) - 10 na 4, desetitisice, SAR je nbejuspesnejsi ciste protistni skupina (nalevnici,
obrnenky, rozsivky atd.) - jsou zde dominantni skupiny
amoebozoa, excavata - 10 na 3; tisice popsanych druhu



HYPOTETICKE "MEGASKUPINY" EUKARYOT
o Diaphoretickes (Corticata) - rozmaniti, SAR, ARCHAEPLASTIDA
o Amorphea (Podiata - koren souvisi s podiemi - nozicka, predek byl pravdepodobne bicikovec
podle skupiny Podiata) - beztvari, OPISTHOKONTA, AMOEBOZOA; spolecny hypoteticky predek
byl pravdepodobne amebovity podle skupiny AMORPHEA, je zde trosku rozdil
o Excavata - vykopavky v prekladu
vedle existuji i pod linie
da se obtizne dostat k esenci skupiny, charakterizovat ji












EXCAVATA (vykopavky, vykotlanci)
1. megaskupina
nazev ma odrazet charakt. znaku - char. podoba spolecneho predka, s tim ze dnes mnoho zastupcu
vypada jinak, excavatni podoba je druhotna, nazev vychazi z myslenky ze tato monofyleticka
skupina mela exkavatni morfologii, rada zastupcu ale tuto charakteristiku nem; nektere vsak maji
typickou exkavatni strukturu - jakobida, mona... (jsou si podobne ale ne pribuzne)
maji jeden rys spolecny = ventralni ryha, zlabek, ve ktere probiha typicky bicik
exkavatni taxony - ve vetsine pripadu to jsou bakteriovorni organismy (bakteriemi zivici se),
bicikovci s ventralni ryhou, kterou prochazi zpetny bicik, slouzi k ziskavani potravy, kterou prinasi
proud vody pohaneny bicikem s ploutvickami (organismy maji podobnou organizaci
mikrotubulatniho cytoskeletu), ventralni ryha je podminema charakter. usporadanim
mikrotubularniho cytoskeletu
exkavatni hypoteza - Simpson a Petterson 1999, ventralni ryhy (a cytoskelet, ktery je podklada)
nekolika skupin bicikovcu jsou homologicke; tito bicikovci tedy meli spolecneho predka a tvor i
prirozenou skupinu
vedou se spory, jestli je tato skupina monofyleticka nebo ne - vedelo se, ze nejpribuzznejsi skupiny,
ktere nemaji excavatni strukturu
exkavatni podoba se nekolikrat nezavisle na sobe ztratila => monofyleticke
fylogeneticke nalezy neukazovaly exkavatni skupinu
jako e (supergroup) Excavata uznvna zhruba od 2003 => vtina druh exkavt je ale
neexkavtn!
cytoskelet exkavat - mikrotubularni cytoskelet; dve bazalni teliska (zpetneho a predniho biciku) s
mikrotubularnimi koreny (svazky mikrotubulu)
levy a pravy koren podkladajici brisni ryhu
predni koren a dorzalni venec mikrotubulu, ktery podklada cytoplazmatickou membranu
dal cytoskeletarni utvary
DO - modifikovane mitochondrie - na obrazku
membrana biciku vytvari vychlipku - bicikove ploutvicky typicke pro exkalata
















mitochondrie exkavat - podivna
skupina Jakobida - ma mitochondrie jejichz genom je nejprimitivnejsim genomem vsech
prokaryot?; genom je nejmene pozmeneny, redukovany oproti ranych stadii endosymbiontu
skupina Kinetoplastea - nejvetsi genom (mezi protisty, genomy jsou podivne, ruzne
strukturovane)
skupina Metamonada - mitochondrie ve forme hydrogenosomu nebo mitosou, zcela bez
genomu
skupiny exkavat
Jakobida
Malawimonas - samostatne skupiny ale reprezentovane jen jednim rodem
Metamonada
Heterolobosea
Euglenozoa - krasnoocka
Tsukubamanos

Jakobida
o typicka exkavata
o predek exkavatu vypadal pribliznee jako jakobida
o sladkovodni a morsti heterotrofni bicikovci se dvema biciky, exkavatni
o aerobove, maji mitochondrie (2 druhy rodu Andalucia jsou anaerobni)
o nektere druhy maj schrnky z organickho materilu
o cca je 5 rodu Jakoba, Reclinomonas, Andalucia, Histiona

o mitochondrie jakobidu obsahuji nejvice ancestralni (tj. nejmene odvozeny) genom
o koduji nejvice genu (kolem 100), ale zdaleka neobsahuji nejvice DNA (viz kinetoplastea)
o koduji nekolik proteinu, ktere nenajdeme v zadnem jinem mitochondrialnim genomu
o koduji eubakterialni (puvodni?) RNA polymerazu (ostatni Eukaryota maji virovou, ziskanou pomoci
HTG) - virova polymeraza z jednoho polypeptidu
o poradi genu zachovava poradi jako je v eubakterialnich genomech
o ancestralni (primitivni) podoba mitochondrii je sesterska?, koren by potencialne mohl lezet mezi
vsemi eukaryoty



Malawimonas (Malawimonadida)
o jediny popsany druh (Malawimonas jakob..), dalsi cekaji na formalni popis (asi 3 druhy)
o exkavatni, dvoubicikaty
o sladkovodni, pudni
o fylogeneticky nejsou blizci jakobidum, ale jsou jim podobni; nebo se podobaji nekterym
fornikatum
o diskovit mitochondriln kristy
o nejasn fylogenetick pozice sestersk skupina ostatnm exkavtm nebo mon nepmo
pbuzn

Metamonada (odvozeni bicikovci)
o v pvodnm stavu zejm tyi biky, exkavtn rha a cytoskelet jen u nkterch zstupc,
u vtiny ve zbytcch nebo ztraceny
o spojuje jeden znak - anaerobni zastupci, popr. nizke mnozstvi kysliku (anaerobn derivty
mitochondri bez krist a genomu)
o mitochondrie pozmenena - hydrogenosomy (produkuji ATP, plynny vodik), mitosomy (vice
redukovane, nemaji energetickou funkci, maji esencialni metabolickou funkci), popr. jine
pozmenene mitochondrie, kdy nevime jestli to jsou hydr. nebo mit.; tyto mitochondrie postradaji
genom
o chyb microbodies (peroxisomy), krom Parabasalia chyb typick Golgiho apart
o cast metamonad predstavuje charakt. exkavatni morfologii
o 3 skupiny: Fornicata, Parabasalia, Preaxostyla








A. FORNICATA
nazev z latiny - fornix (oblouk) - spolecny znak = stavba mikrotubularniho cytoskeletu
vetsina bicikovci, anaerobni
daji se vymezit 3 skupiny (hlavne diplomonady, karpediemonady - parafyleticka skupina)






karpediemonady = fornicata s ancestralni morfologii, exkavtn, dva biciky (ale obvykle
maj vce bazlnch tlsek), morske prosted (voln ijc), mali, bakteriovorni,
parafyletick skupina, nkolik bazlnch lini fornikt
retortamonady = bunecny hltan, nemusime tuto skupinu pamatovat (exkavtn,
tetrakonti, bikonti, mohutn cytostom a cytofarynx; pevn parazitit, nap.
Chilomastix mesnili u lovka; polyfyletick skupina)
diplomonadida = velka skupina, zastupci duleziti z ekonomikeho, medicinskeho
parazitickeho hlediska; typicke - bunka podobu dvojbunky, osove symetricka, stavba
vychazi z exkavatni podoby (kazda polovina bunky ma 4 biciky, uzce spojena s jadrem),
nektere druhotne presly v monozoickou stavbu s pouze 4 biciky, jednim jadrem (ztrta
nkterch exkavtnch znak), druhy s cytostomem i bez, Golgi nen patrn, voln ijc i
parazitick druhy (nap. rod Spironucleus jsou rybi parazite a zpsobuj lze)
o Diplomondy zdvojen jdra a cytoskeletln struktury (diplozoit)
o Enteromondy druhotn monozoit

- Giardia intestinalis = strevni parazit, v rozvojovem svete, modelovy zastupce
diplomonad; 2 jadra, 8 biciku, prisavny disk; adaptace na paraziticky zpusob
zivota, mitosomy, ale spise hydrogenosomy
- psavnm diskem se dr na stn tenkho steva, ztuje vstebvn ivin a
zpsobuje nekrvav prjem; epidemie zejmna ve vysplch zemch, kde je
populace imunologicky naivn (USA); zvec rezervory; pen se pozenm cyst,
vtinou z vody



Karpediemondy retortamondy diplomondy


B. PARABASALIA (Parabasalida, Parabasala)
puvodne tetrakonti (4 bicikati), ale mohou byt zmeny (zptn bik, nkdy undulujc
membrna = bicik s telem spojen membranou)
nejsou znami zastupci s typickou exkavatni strukturou (pln ztrta exkavtnch znak)
jako jedin metamondy maj dobre vyvinuty golgiho aparat je naven na zihane fibrily =
parabazalni aparat (GA a zihane fibrily)
vnitn mikrotubulrn kostra axostyl (tycinka prochazejici bunkou, cytoskeletarni utvar
vybihajici z apexu slouzici jako kostra pro bunku) a pelta
mitochondrie typu hydrogenosomu (polyfyleticky vznikla organela)
pevn endobiotick druhy, sekundrn opt voln ijc (prevazne vazani na jedince
zivocisne rise?)






dl se na 3 skupiny:
"male" trichomonady vtinou nekodn komenzlov stev hmyzu a obratlovc;
nkolik druh je parazitickch, jin druhy jsou voln ijc; funguji jako amoeboidni
formy - doslo az k uplnemu pretvoreni na amoebu, menavkovite formy vznikly
mnohokrat nezavisle na sobe; nap. Trichomonas vaginalis (pvodce lidsk urogenitln
trichomonzy; v mn rozvinutch zemch stle velmi ast onemocnn),
Tritrichomonas foetus, Monocercomonas, Histomonas, Dientamoeba atd.



Trichomonas vaginalis
"velci" - mnohobicikata Parabasalia (cesky "brvitky") - velmi zmnozene biciky, vyhradne
vazani na svaby, termity (nejvt diverzita je u nich termit a devoravch vb),
jsou to komenzalove (ne parazite), brvitky ziji v strevnim traktu termitu a pomahaji
travit celulozu (jsou to striktn anaerobov a nedokou t mimo hostitele);
hypermastigida kdysi se jim rikalo; popsno nkolik set druh, asto gigantick formy
se zmnoenmi biky, jdry; tvori polyfyletickou skupinu (vznikli nekolikrat nezavisle na
sobe), enormne zpracovane bunky; zstupci: Lophomonas, Joenia, Trichonympha,
Calonympha, Holomastigotoides, Spirotrichonympha

Lophomonas Holomastigotoides Joenia



C. PREAXOSTYLA
Trimastix = exkavatni ryha, ma hydrogenosom, voln ijc, exkavtn, bazln parafyletick
skupina
Oxymonady = v termitech, svabech, na rozdil od trim. nemaji charakt. exkavatni formu -
druhotne zmenena skupina, casto pohyblivi, endobiotick, 400 druh neexkavtn
Oxymonadida - zatim nebyl s jistotou nalezen ani zbytek mitochondrie; bez cytostomu
(exkavtn znaky tm vymizely), bez Golgi, jen endobiotick druhy, vtinou
endosymbionti larev hmyzu a termit trven celulzy; maj pichycovac struktury;
ast asociace s bakteriemi; nkter druhy se hbou pomoc mikrotubulrn struktury
axostylu, zstupci: Microrhopalodina, Pyrsonympha, Monocercomonoides


Trimastix Oxymondy

Jsou Metamonada prastara?
- archezoa z velke casti zabirali linie metamonad - dnes je to pozmenene?, mnozstvi
evolucnich zmen

Pribuzenske vztahy metamonad
- preaxostyly
- fornicata




Heterolobosea
o nema s metamonadami nic spolecneho
o rozpoznana zacatkem 80.let
o max. nekolik set druhu, ale velmi rozmanita skupina
o nazev odvozen lobozea - primarne skupina ktera sdruzovala loboidni organismy?, panozky
o mitochondrie s diskovitmi kristami (dulezity indikator fylogeneticke pribuznosti), napojeni lamely
je pres suzenou stopku; nkdy hydrogenosomy
o v pvodnm stavu 4 biky (double bikont), bin rha zachovna jen u nkterch zstupc; GA
nepatrny
o voln ijc, ale
o zstupci: Percolomonas, Harpagon, Naegleria

o organismy spadaji do 3 kategorii: (ale ne jako fylogeneticke linie, jednotky)
bicikovci - Harpagon - biciky hrabe k sobe; nekteri z nich maji stavbu, ktera upomina typickou
exkavatni podobu
ameboflagelati - jsou schopni se prepnout behem zivotniho cyklu mezi dvema stavy -
bicikovec je schopen se zmenit na amebu a naopak => ancestralni znak!!
ameby

1. Naegleria fowleri = (take vyznamny Naegleria blueberry?)=> ameboflagelat (je schopen
transformace) - eruptivni logopodie, panozky; fowleri je zodpovedna obcas za smrt lidi
(pvodce PAME = primrn ambov meningo-encefalitida) - v teplejsich vodach, nosem
proleze do mozku a uhnizdi, neda se lecit, nkolik set ppad celkem; stdium bikovce (2
biky), amby a cysty

2. Akrasidi = ameby, za urc. okolnosti jsou schopne agregovat a vytvorit mnohobunecny utvar
(plodnicku), na kterem vznikaji spory = agregativni mnohobunecnost, je vice typu; kdysi se
radila mezi hlenky, nap. Pocheina rosea, Acrasis takarsan, Acrasis rosea


Pocheina rosea Acrasis takarsan
3. Stephanopogon = pripomina bicikovce - ale nema GA, jaderny dimorfismus (mikronukleus,
mikronukleus), mosk, iv se bakteriemi a prvoky, kortex podobn euglenidm; dve
samostatn kmen Pseudociliata, jednoznan vak pat dovnit heterolobose

Euglenozoa
o rozpoznana zacatkem 80.let - krasnoocka maji asi neco spolecneho s parazitickym trypanosomam,
ale pak se ukazalo, ze maji celou radu spolecnych znaku
o ancestralne se jedna o dvoubicikatou skupinu = v pvodnm stavu 2 biky, kter vybhaj z
prohloubeniny (nen homologick z bin rhou) periflagelrn kapsa, ampula; na rozdil od
heterolobosei se neda vubec rozpoznat exkavatni znak
o nemaj bin rhu, ti mikrotubulrn koeny patrn odpovdaj tm tem exkavtnm
o vtinou aerobni org. (vjimka Symbiontida), vtinou 1 mitochondrie s diskoidialnimi
(diskovitmi) kristami (unikatni tvar, jinak je bezny lameralni, trubicovity) - naznacilo ze ma neco
spolecneho s heterolobozei - potvrdilo se
o bunecna membrana je podlozena korzetem ktery zajistuje tuhost bunek (bunn membrna
pelikula je rigidn a podloena mikrotubuly - mikrotubulrn korzet)
o pritomnost paraflagelarni tyce = prurez bicikem - ma dalsi polovinu ne z mikrotubulu, z jinych
proteinu, nevime funkci => bicik je tlusty (vyztuen paraflagelrn ty)
o dlme do 4 skupin:
Euglenoidea
Kinetoplastea
Diplonemea
Symbiontida



A. EUGLENOIDEA (krasnoocka v sirokem slova smyslu)
jak fotosyntetizujici (autotrofn, ij vtinou ve sladkch, vjimen brakickch vodch), tak
heterotrofni zstupci (2/3 druh)
asi 1000 druh; parazitick druhy u plotnek, kor
maj 1 nebo 2 biky = bik euglen je vyztuen paraflagelrn ty a pokryt vlenm;
nkter druhy se pohybuj pomoc tchto mastigonem
spolecny znak = stavba pelikuly (krome mikrotubulu tam jsou tyto metabolie - proteinove
prouzky - zvlastni cytoskeletarni system , prouzky mohou mit ruznou tloustku, tam kde jsou
prouzky uzke - umoznuje pohyb (metabolicky pohyb = metabolie)
ancestralne jde o bakteriovorni bikovce (fagocytuji bakterie), u nekterych linii doslo k
zmenam (doslo k eukaryovorie diky upravam, nekteri ztratili metabolicky pohyb a
fagocytozu, cast linie pohltila plastid
krasnoocka maji cervene stigma - organela, ktera snima svetelne signaly a reguluje pohyb
biciku, nesouvisi s plastidem, (u vetsiny skupin je uvnitr plastidu - svetlocivna skvrna)
zastupci: Eutreptia (2 biciky, morsti), Euglena gracilis (obrovsky genom)

Bik metabolie


Euglenophyceae plastid
plastid vznikl pohlcenim morske zelene rasy (v zelenych krasnoockach - vznikl
sekundarni plastid sekundarni endosymbiozou), muze mit ruzny tvar, obalen 3
membranami, nen asociovn s endoplasmatickm retikulem, pritomnost chlorofylu A a
B, m pyrenoid; zsobn ltkou je polysacharid paramylon ukldan vn plastidu
(neakumuluje skrob)
v ramci euglenophyte - fotosyntetizujich zastupcu doslo druhotne ke ztrate fotosyntezy,
maji plastid ale neni schopen fotosyntezy






B. KINETOPLASTEA (kinetoplastida)
paraziticti zastupci, take volne zijici zastupci
pritomnost kinetoplastu = struktura, ktera je soucasti velke mitochondrie (v casti bazalnich
telisek), organizovany genom s proteiny (mitochondrialni genom) - unikatni genom, typicky
cirkulatni jednoduche molekuly, ale zde maxi a mini krouzky (genom organizovan velmi
neobvykle) - ritting - primarni transkripty nejsou primarne pouzitelne pro translaci prtz chybi
nebo prebyva nukleotid? (o tom rozhoduje guide RNA, nekodujici RNA, je jich spoustu, ktere
dodavaji chybejici nukleotid)
Bodonida = parafyetick skupina, dva biky, jeden s mastigonemami, cytostom, voln
ijc, typicky v organicky zneitnch vodch (Bodo, Rhynchomonas), paraziti ryb
(Trypanoplasma, I chthyobodo), hlem (Cryptobia)

Trypanosomatida = paraziticka skupina, 1 bik, 2 typy (jednohostitelske musi projit
jednim hostitelem - Crithidia, Leptomonas a dvouhostitelsk - Trypanosoma,
Leishmania), bhem ivotnho cyklu prodelavaji ruzna morfologicka stadia (rzn formy
lic se polohou jdra, kinetoplastu a biku), organismy mohou vypadat ruzne, maji
undulujici membranu, glykosomy (pozmenene peroxisomy), pat zde nap. rod
Trypanosoma, Leishmania, Leptomonas


Leptomonas Leishmania Trypanosoma


puvodci onemocneni
Trypanosoma brucei rhodesiense a T. b. gambiense puvodci lidsk spave nemoci,
(100 300 tisc nemocnch, 5000 ron umr), penae moucha TSE TSE, nejastji
subsaharsk Afrika
Trypanosoma cruzi - puvodce Chagasovy choroby, mezihostitelem je plostice, vskyt v
jizni americe
Leishmania - amerika i stary svet, cela rada druhu, zpusobuji leishmaniozy; nyni napr.
v Syrii - maji vredy (such a vlhk ved, kala-azar = viscerln leishmaniza)
puvodni stav je reprezentovan parafyletickou skupinou "Bodonida" - Bodo saltans
bodonida a trypanosomatidy je nespravne rozdeleni
od roku 2004: deleni do dvou linii Prokinetoplastina a Metakinetoplastina


C. DIPLONEMEA (diplomenida)
bakteriovorni bicikovci
mimoradne zajimava skupina (bizarni mitochondrialni genom ale jinym zpusobem nez
predchozi - ma krouzky ktere se lepi dohromady atd.)
zstupci: Rhynchopus euleeides, Rhynchopus amitus


D. SYMBIONTIDA
typicky oranzova barva
nemusim umet zastupce
povrch bunek je pokryt vrstvou bakterii symbiotickych, ty valecky na fotkach jsou ty bakterie
tezko studovatelna, neni snadna kultivovat











Tsukubamonas
o podle japonskeho msta
o asi si nemusime pamatovat
o morsky bicikovec






PRIBUZENSKE VZTAHY MEZI EXKAVATY
Discicristata - diskovite kristy mitochondrii, blizci jsou i jakobida; tady patri ty dve skupiny s disk.
kristami (sesterske skupiny)
Discoba - prevazna vetsina organismu, ktera nejsou anaerobni metamonady
carkovana cara - neni jiste jestli je blizke tak tem exkavatnim organismum jako ostatn; kdyby
Malawimonas nebyla blizkym ..... - pak by znamenalo ze exkavata nejsou mono ale parafyletick sk.