Pouen o pouvn tohoto dokumentu

Tento dokument vm zpstupuji pouze v rmci vyuovn pro ilustran el v souladu se

Zkonem .121/2000 Sb. v platnm znn (autorsk zkon), 31, psmeno c).
Chcete-li tyto texty dle pouvat i k elm jinm, muste vyhovt podmnkm, kter jsou
v autorskm zkon a dalch pedpisech stanoveny.
Ing. Miroslav Svoboda
Praha, 17. 10. 2011
daj e o zpstupnnm dokumentu:
Schiff, Peter D. - Schiff, Andrew J .: Ekonomick bajky pro studovan i laiky. J ak ekonomika
roste a pro krachuje. Praha, Dokon 2010.
Pet er D. Schiff
a Andrew J. Schiff
EKONOMICK
BAJKY
PRO STUDOVAN I LAIKY
Mmu otci Irtvinu Schiffovi a vem otcm na celm
svt, kte vyprvj svm synm pbhy.
A mmu synovi Spencerovi a vem synm na celm svt\
kte vyprvn svch otc pedaj zase dl.
- Peter
Irwinovi za logiku, Ellen za pi a podporu, Ethanov
za naden, Elize za to, zeje bjen,
a Paxton za domov (snad si jednoho
dne podme i krb).
- Andrew
OBSAH
POZNMKA AUTOR
J
11
UVOD
1 1
1. A NPAD JE NA SVT 23
2. PODL SE S NMI 35
3. VR NA TI VCI 49
4. JAK EKONOMIKA ROSTE 59
5. PENZE DLAJ PENZE 69
6. SZKA NA BANKU 85
7. INFRASTRUKTURA A OBCHOD 99
8. A ZRODILA SE REPUBLIKA H 3
9. VLDA PROJEVUJE TVRHO DUCHA 123
10. RYBA SE ZMENUJE 141
11. ZCHRANN LASO Z CIZINY 151
12. SLUBY VYPLOUVAJ NA HLADINU 163
13. RYB OKNO SE ZAVR 175
14. BUBLINA NA TRHU S CHEMI 183
15. BUBLINA PRASK 199
16. LAPEME NA PLYN 215
17. RYBA NA SUCHU 231
EPILOG
PODKOVN 251
O AUTORECH 252
O ILUSTRTOROVI 253
POZNMKA AUTOR
V tomto podobenstv o ekonomick historii Spojench stt
americkch se teni setkaj s mnoha povdommi postavami
a udlostmi. Protoe vak nr ilustrovan knihy bajek vyaduje
znan zjednoduen a zobecnn, museli jsme pirozen vypus-
tit adu podrobnost.
Hrdinov tto knihy nejsou jen odkazem na znm posta-
vy americk politiky a spolenosti, ale rovn zosobuj nkter
obecn mylenky a ideologie. Napklad Boek Bernek je zjevn
na verz pedsedy americk centrln banky Bena Bernanka,
v pbhu ovem vystupuje nejen jako Bernankovo alter-ego, ale
tak jako pedstavitel vech zastnc inflan politiky.
V relnm svt pily federln bankovky na svt 20 let ped
tm, ne Franklin Delano Roosevelt (Frankie Rejnok) nastoupil
do Blho domu. Vzhledem k jeho zlib v utrcen jsme se vak
rozhodli, e mu pipeme autorstv jist inovace. Chris Dodd
(Krytof Treska) byl v dob zaloen Fannie Mae sice teprve
chlapec, my jsme vak z nj vzhledem k jeho zarputil podpo-
e Fannie v pozdjch letech udlali duchovnho otce cel idey.
A pestoe ciz ostrovy v knize zhruba odpovdaj skutenm ze-
mm, funguj rovn jako kolektivn zstupce vech nrod.
Vme, e nm laskav ten tuto i dal literrn licence
promine.
9
V prbhu minulch zhruba sta let doshli vdci velkole-
pho pokroku tm ve vech oborech a disciplnch - krom
jedn.
I neni vyzbrojeni pikovou matemati kou a fyzikou vy-
slali do vesmru sondu, kter urazila stovky milion kilometr
a nakonec se snesla na padku na povrch jednoho ze Saturno-
vch msc. Podobnm spchem se badatel, kte spojili svou
profesn drhu s neradostnou vdou", jak se nkdy ekonomii
pezdv, pochlubit nemohou.
Kdyby zamstnanci NASA produkovali prognzy a ped-
povdi stejn kvality jako nai nejslavnj ekonomov, dopadl
by projekt Galileo podstatn jinak. Nejen e by satelit k Satur-
nu vbec nedoletl, ale nosn raketa by se u na startu otoila
hlavou dol, zavrtala se do zemsk kry a explodovala nkde
hluboko v magmatu.
V roce 2007, kdy svt stanul na pokraji nejvt ekonomick
katastrofy za nkolik generac, jen hrstka ekonom vytuila,
e se na obzoru stahuj mrana. Po tech letech trpen nab-
z dnes ekonomick obec een, kter pipadaj vtin ostat-
nch lid vyloen absurdn. J e nm do omrzen opakovno, e
pokud chceme splatit sv enormn dluhy, musme se zadluit
jet vc, a e pokud chceme zbohatnout, musme utrcet. D-
11
12
EKONOMI CK BAJKY
vodem, pro byly tehdej pedpovdi tak chab a dnen een
tak kontraintuitivn je to, e jen mlokter ekonom dnes sv-
mu oboru opravdu rozum.
Toto veobecn nepochopen je dsledkem tm univer-
zlnho pijet mylenek J ohna Maynarda Keynese, velmi inte-
ligentnho anglickho akademika z prvn poloviny minulho
stolet, kter dal svtu nkolik velmi neinteligentnch teori
o tom, jak ekonomika funguje. Keynes dokzal prakticky ne-
mon - z neho fundamentln jednoduchho udlal nco
beznadjn sloitho.
V Keynesov dob se fyzikov zanali potkat s ideou kvan-
tov mechaniky, kter mimo jin pracuje s pedstavou kosmu,
kde plat dv naprosto odlin sady fyziklnch zkon - jed-
na pro svt malch stic jako protony i elektrony a druh pro
vechno ostatn. Keynes, mon protoe vyctil, e zatuchl stu-
dium ekonomie potebuje trochu provtrat, piel s podobnm
paradigmatem, kde jedna sada ekonomickch zkonitost plat
na mikrorovni (tedy ve svt jednotlivc a rodin) a druh sada
na makrorovni (ve svt nrod a stt).
Keynesova teorie se zrodila na konci hospodsky nejsp-
nj ry v djinch lidstva. Z ekonomickho hlediska byl z-
padn svt 19. a potku 20. stolet svdkem bezprecedentnho
rstu vrobnch kapacit a ivotn rovn. Epicentrem tohoto
boomu byl nevzan kapitalismus Spojench stt, zem, kte-
r byla v t dob zcela jedinen svm drazem na obansk
prva a minimln stt.
J ene decentralistick tlaky, je jsou nedlnou soust
trnho systmu, ohroovaly blahobyt i samotnou existen-
ci starch a zkostnatlch mocenskch struktur, kter teh-
dy stle jet vldly vtin svta. Expanze trnho hospo-
VOD
13
dstv se navc projevovala viditelnmi extrmy bohatstv
a chudoby, proe nkte spoleent vdci zaali hledat jin,
ze svho pohledu spravedlivj alternativy k trnmu kapitali-
smu. Keynes ve snaze vnst modern vdeck zen do zdnli-
v chaotickho trhu bezdn poskytl vdeck kryt politikm
a spoleenskm utopistm, kte byli pesvdeni, e ekono-
mickou aktivitu je poteba plnovat shora.
V jdru jeho teorie stla mylenka, e stt mus vyrovnvat
hospodsk vkyvy pomoc monetrn expanze a vysokch
rozpotovch deficit v asech krize.
Keynesovi pvrenci, zvan keynesinci, poprv vtrhli na sv-
tovou scnu ve 30. letech minulho stolet a okamit se eln
stetli s takzvanou rakouskou ekonomickou kolou zastoupe-
nou ekonomy jako Ludwig von Mises nebo Friedrich von Ha-
yek. Rakuan" tvrdili, e recese jsou nutn, protoe bhem
nich dochz k nprav nerozumnch opaten pijatch v dob
uml konjunktury, kter kad ekonomick krizi pedchz.
Byli pesvdeni, e zrodkem boomu jsou falen signly, kter
podnikatelm vysl stt, kdy se sna stimulovat" ekonomiku
nzkmi rokovmi sazbami.
A tak zatmco prvoadm clem keynesinc bylo zmrovat
recese, stoupenci rakousk koly chtli spe pedchzet obdo-
bm falenho blahobytu.
V ekonomick bitv titn, kter nsledovala, mli keynesi-
nci na sv stran klovou vhodu. Protoe keynesinsk p-
stup nabz bezbolestn een, stal se okamitm hitem v po-
litickch kruzch. Teorie prosazovan J . M. Keynesem slibuje
snen nezamstnanosti a podporu rstu bez zvyovn dan i
omezovn sttnch vdaj, je tedy jakmsi ekvivalentem zzra-
nho programu na hubnut, kter lovka nenut k dn diet
14
EKONOMI CK BAJKY
ani cvien. Takov nadje jsou sice iracionln, jene hezky zn-
j a bhem politick kampan spolehliv zabraj. Keynesinstv
nabz politikm iluzi, e ivotn rove lze zvyovat ednm
vnosem a e zdrojem bohatstv je sttn tiskrna cenin.
Dky svmu etatistickmu zaloen mli keynesinci pod-
statn lep pedpoklady k zisku vlivnch post ve sttn sprv
ne staromdn rakuan. Univerzity, kter vychovvaly minist-
ry financ a guvernry centrlnch bank, se pirozen tily vt
prestii ne ty ostatn. A tak se ekonomick katedry nevyhnutel-
n zaaly piklnt ke keynesinskmu tboru, zatmco rakua-
n byli postupn vytlaeni na okraj ekonomick profese.
Podobnm vvojem si proly velk finann instituce, dru-
h nejvt zamstnavatel ekonom. I ony si brzy oblbily Key-
nesovo dogma. Velkm bankm a investinm domm se toti
v keynesinskm prosted lacinch penz a snadno dostupnch
vr nramn da, mimo jin i proto, e politika sttnch ga-
ranc dodv odvahy bojcnm investorm, kte si pak ochot-
nji pjuj.
Misky vah osudu se tedy jednoznan piklnly na stranu
keynesinc. Netrvalo dlouho a spolenost posedl statutem
a tituly zaala chrlit cel armdy ekonom, kte u mli key-
nesinsk principy zakdovan v intelektulnch genech. Ti
dnes povauj nzor, e keynesinsk politika ukonila Vel-
kou hospodskou krizi, za nezpochybnitelnou pravdu. Tvrd,
e bez vldnch stimul (vetn masivnch vdaj na veden
2. svtov vlky), bychom se z ekonomick propasti nikdy nevy-
hrabali. Zde se pochopiteln nabz otzka, zda je skuten jen
nhoda, e prvn hospodsk krize, proti n byla nasazena
keynesinsk opaten, byla zrove tou nejdel a nejvnj
v modernch djinch. Dnes bohuel dn serizn" ekonom
VOD
15
nepovauje debatu o tom, zda sttn intervence velkou krizi
vylily, nebo naopak prodlouily, za hodnu pozornosti.
Nakonec tedy keynesinci obsadili vechny vedouc pozice
na ekonomickch katedrch, ministerstvech financ a ve sprv-
nch radch velkch investinch dom. Bylo to podobn, jako
kdybychom z fyziklnch kateder vyhnali astronomy a kalku-
laci pohybu nebeskch tles svili astrologm. (Pravda, sate-
lit narazil do asteroidu, ale berme to jako znamen, je otevr
dvee mnoha netuenm monostem!")
Na cel vci bylo obzvlt tragikomick, e bez ohledu na to,
kolik ekonomickch mis skonilo naprostou katastrofou, kolik
nosi explodovalo u na startovn ploin, nikdo vlivn ani dle-
it keynesinsk modely nikdy nezpochybnil. asem lid oprv-
nn nabyli dojmu, e ekonomov nevd, o em mluv. Vtinou
vak mli za to, e ekonomov jsou bezradn, nebo pedmt jejich
studia je tak rozshl, nepehledn a neuchopiteln, take opravdu
spolehliv ekonomick predikce jsou nad sly i tch nejbystejch
a nejvzdlanjch mysl.
Co kdybych vm ale ekl, e ekonomick dualita postulova-
n keynesinci vbec neexistuje? Co kdy je ekonomie podstatn
jednodu? Co kdy nkter zkonitosti plat pro vechny bez v-
jimky? Co kdy se k bohatstv neme proutrcet ani jednotlivec,
ani rodina, ani nrod?
Spousta mch ten a poslucha m za to, e souas-
nou hospodskou krizi jsem sprvn pedpovdl dky sv mi-
modn inteligenci. Mohu vs ujistit, e nejsem o nic chytej
ne vtina akademickch ekonom, kter by ovem nepoznala
finann bublinu, ani kdyby s n msc ila v obvku. Rozdl je
pouze v tom, z jakch fundamentlnch teoretickch zklad
kdo vychz.
16 EKONOMI CK BAJKY
J sem pesvden, e ty m jsou nepomrn solidnj
a ryzej. Vdm za to svmu otci, kter mi v dtstv vnoval jed-
noduchou sadu intelektulnch nstroj, bez nich se neobejde
nikdo, kdo se chce prosekat nepehlednou dungl oficilnch
ekonomickch teori. Tyto nstroje mly podobu pbh, podo-
benstv a mylenkovch experiment. J eden z nich mi poslouil
jako zklad tto knihy.
Irwin Schifif si vyslouil jist vhlas coby vedouc osobnost
hnut za zruen federlnch dan z pjmu. Vce ne 35 let pro-
testoval, nkdy a obsedantn, proti praktikm a metodm ber-
nho adu (IRS) s tm, e jsou v rozporu nejen se temi daov-
mi klauzulemi stavy, ale tak s jejm 16. dodatkem a dokonce
i s daovmi zkony samotnmi. Na toto tma napsal adu knih
a federln nazen nkolikrt veejn napadl u soudu. Za tyto
aktivity dodnes plat velmi vysokou cenu. Nkolikrt byl usvd-
en z krcen dan a posln do vzen, kde pobv i v souasn
dob, ve vku 82 let.
Nicmn ne obrtil pozornost k problematice dan, prosla-
vil se Irwin Schiff jako ekonom. Narodil se roku 1928 v New
Havenu ve stt Connecticut jako osm potomek chudch pi-
sthovalc. J eho otec byl odborsk aktivista a cel jeho rozvt-
ven rodina naden podporovala Rooseveltv Nov dl. Kdy
v roce 1946 nastoupil na studia ekonomie na Connecticutsk
univerzit, nikdo by z jeho intelektulnho zzem i charakteru
nevyvodil, e odmtne pevldajc ortodoxii a piklon se k pe-
konanm" ekonomickm teorim staromdn rakousk koly.
Le pesn to se stalo.
Irwin dostal do vnku dar nezvislho mylen, je v kombi-
naci s lehce neskromnou vrou ve vlastn sudek vystilo v pe-
svden, e uivo, kter je mu na kole vtpovno, se pli ne-
VOD
17
sluuje s realitou. I pohrouil se hloubji do anl ekonomick
historie a brzy objevil dla myslitel jako Henry Hazlitt a Henry
Grady Weaver. Tebae se jeho pestup na nov paradigma ode-
hrval postupn (trval mu prakticky cel 50. lta), nakonec se
z nj stal pesvden zastnce tvrd mny, minimlnho sttu,
nzkch dan a osobn zodpovdnosti.
V rmci pelomov monetrn konference, kter se odehrla
roku 1944 v malebnm horskm stedisku Bretton Woods v ame-
rickm stt New Hampshire, navrhly Spojen stty ostatnm n-
rodm, aby svou mnu zaaly krt americkm dolarem namsto
zlata. A protoe slbily, e kadmu na podn smn unci zlata
za 35 dolar (a protoe tehdy vlastnily 80 procent svtovho zla-
ta), byl jejich nvrh bez problm pijat.
J ene 40 let monetrn inflace vyprodukovan keynesinsk-
mi pennmi manaery ve veden centrln banky vedlo k hlu-
bokmu podhodnocen zlat unce. Tato nerovnost odstartovala
roku 1965 takzvanou zlatou horeku", neboli masivn run ostat-
nch stt vedench Franci na americk zlato. Ostatn kdo by
nevyuil pleitosti vymnit paprov bankovky Fedu za zlato za
star ceny z roku 1932? A tak se americk zlat rezervy zaaly kva-
pem tenit.
Roku 1968 upozornili ekonomit poradci prezidenta J ohn-
sona, e pinou zlat horeky nen mimodn vhodn cena
zlata, nbr obava, e zsoba americkho zlata u dvno nesta
na kryt vech dolar, drench doma i v zahrani. Ndavkem
mu poradili, e by bylo moudr zruit povinn 25procentn kryt
domcch dolar, a uvolnn rezervy dt k dispozici zahraninm
vitelm. Takov opaten pr rozptl vechny pochybnosti a za-
stav zlat krvcen. Irwin, tehdy mlad podnikatel, si okamit
pomyslel, e takov logika je absurdn.
r
18 EKONOMI CK BAJKY
I napsal dopis texaskmu sentorovi J ohnu Towerovi - v t
dob lenu bankovn komise, k jejm kompetencm patila
i sprva zlatch rezerv - v nm uvedl, e Spojen stty maj
na vybranou mezi dvma monostmi: a) stlait dol celou ce-
novou strukturu tak, aby znovu odpovdala cen zlata z roku
1932; b) zvit cenu zlata tak, aby odpovdala cenov struktue
roku 1968. J inak eeno - v rmci kompenzace tyiceti let key-
nesinsk inflace mus Amerika bu pistoupit k veobecn
cenov deflaci, nebo k devalvaci dolaru.
Akoli I rwin tvrdil, e deflace by byla tm zodpovdnjm
z obou een, protoe by vrtila dolaru ztracenou kupn slu,
byl si vdom toho, e ekonomov myln povauj klesajc ceny
za ztlesnn hospodsk katastrofy a e stty maj pirozen
sklon k inflaci (jak bude podrobn vysvtleno v tto knize).
Vzhledem k tmto faktorm navrhl, e stt by ml alespo vzt
na vdom pedchoz masivn znehodnocen dolaru a pistou-
pit k jeho oficiln devalvaci vi zlatu. V takovm ppad,
prohlsil, by mla bt nov cena zlata stanovena na 105 dolar
za unci.
V dopise rovn vyjdil obavu ze tet, vbec nejpravdpo-
dobnj monosti - e vlda neudl nic. A to se tak stalo.
Tehdy, stejn jako dnes, stli politici ped rozhodnutm, zda se
vyrovnat s nsledky svch pehmat, nebo problm odloit na
bedra dal generace. Vybrali si pochopiteln druhou monost
a onou dal generac jsme dnes my.
Towera prost logika Irwinovch argument tak zaujala, e
jej pozval na slyen bankovn komise. Bhem nj vichni vyso-
ce postaven experti Federlnho rezervnho systmu, Minister-
stva financ a Kongresu prohlsili, e odstrann zlatho kryt
posl dolar, sn cenu zlata a pivod novou ru blahobytu.
VOD
19
Irwin ve sv vpovdi uvedl, e jakmile bude odstranno zlat
kryt americk mny, vylet cena zlata do nebes. Mimoto sento-
ry varoval, e mna bez jakhokoli kryt vyst v masivn inflaci
a neudriteln nrst veejnho dluhu. J eho meninov nzor
vak nikdo nevzal vn a zlat kryt bylo odstranno.
Navzdory ujiovn pednch ekonom vak zruen mno-
vho kryt odliv zlata ze zem nezastavilo. Nakonec musel pre-
zident Nixon roku 1971 ono takzvan zlat okno zavt, m
peal posledn spojen dolaru se zlatem. Cel globln hospo-
dstv tak zstalo stt pouze na labilnch paprovch zkla-
dech. V prbhu nsledujc dekdy si Spojen stty prodlaly
nejvnj inflan epidemii za celou svou historii a cena zlata
vyletla a pes 800 dolar za unci.
Roku 1972 se Irwin pustil do psan svho prvnho velkho
expoz o tom, jak keynesinsk ekonomie vysl Spojen stty
na zcela neudritelnou trajektorii. J eho kniha The Biggest Con:
How the Government is Fleecing You (Nejvt podfuk: J ak vs stt
odr) se dokala veobecnho kritickho uznn a slunch
prodej. Obsahovala adu anekdotickch pbh, mimo jin
i podobenstv o tech much na pustm ostrov, kte chytaj
ryby holma rukama.
Tenhle pbh I rwin pvodn dval k dobru bhem vle-
t rodinnm vozem. V dopravn zcp se snail zabavit sv
dva syny zkladnmi ekonomickmi poukami (bezpochyby
sen kadho malho kluka). Tm vdy si ale vypomhal z-
bavnmi historkami. T trosenick jsme asem zaali kat
Bajka o rybch".
I rwinovi pozdji poslouila coby tit jedn z kapitol
Nejvtho podfuku. Zhruba po osmi letech a hromad dopi-
s od nadench ten se rozhodl, e pbh rozpracuje do
2 0
EKONOMI CK BAJKY
pl nohodnotnho ilustrovanho romnu. Kniha How an Eco-
nomy Grows and, Why It Doesn't (J ak ekonomika roste, a pro
neroste) vyla poprv roku 1979 a mezi pznivci rakousk
ekonomick koly doshla tm kultovnho postaven.
Kdy jsem ticet let nato v pmm penosu sledoval, jak
se nrodn ekonomika t do propasti a jak nai politici opa-
kuj a nsob chyby minulosti, usoudil jsem spolu se svm
bratrem, e je naase otcovu kni hu oprit, oblci do novho
kabtku a znovu nab dnout nov generaci.
Myslme si, e poteba vt ekonomick srozumitelnosti
nebyla jet nikdy nalhavj ne dnes, a bajka o rybch je
tm nejlepm a nejostejm intelektulnm nstrojem k pro-
sekn a prosvtlen ekonomick dungle, kter znme.
Nae verze je v mnoha ohledech podstatn ambiciznj
ne ta Irwinova. M ir zbr a sna se o hlub proni knut
do skutench historickch udlost. Snad by se nejlpe dala
popsat jako variace na originl.
Doufme, e oslov pedevm tene, kte obvykle us-
naj poctivm spnkem, jakmile se zane v televizi mluvit
o ekonomickch teorich, kter zjevn nemaj nic spolenho
s realitou. Chceme vm ukzat, e keynesinsk model, podle
nj mohou stty utrcet bez obav z negativnch dsledk na
zklad pesvden, e paprov penze jsou jakmsi hospo-
dskm lubrikantem, je falen a nebezpen.
Pipravte se ovem na to, e jakmile vm z o spadnou r-
ov brle, kter vtina ekonom na svm nose u ani nect,
uvidte docela jasn, e nae zem el vnm problmm,
kter politici nee, nbr jen dle zhoruj. Vhodou ovem
je, e jasn zrak je prvnm pedpokladem k tomu, abychom se
alespo pokusili o njak een.
VOD
2 1
A pestoe cel vc nen rozhodn k smchu, pistupujeme
k n s humorem, kter je v tkch asech naprosto nepostra-
dateln. I rwin by s tm bezpochyby souhlasil.
2 3
Kdysi dvno ili byli na pustm ostrov ti
trosenci - Adam, Bda a enda. Ostrov to byl
nehostinn a nepohodln, dn tropick rj.
Nejhor ze veho byla ponkud jednotvrn strava -
ryby, ryby a zase jen ryby.
2 4
2 6
EKONOMI CK BAJKY
Poben vody se natst hemily nadbytkem prapodivn ho-
mogennch ryb, z nich kad byla prv tak velk, aby nakrmila
jednoho lovka na jeden den. Ostrov byl vak odlehl a dosud
k nmu nedorazila dn z technologickch vymoenost moder-
nho rybaen. Naim trosenkm nezbvalo, ne stt
po ps ve studen vod
a chytat ty kluzk potvo-
ry holma rukama.
Pomoc tto neefektiv-
n metody chytil kad z nich
pouze jednu rybu denn. To
mu k veei stailo, jene rno
musel do vody znovu. Cel ost-
rovn ekonomika tedy
sestvala z pouhch t aktivit - spnku, rybaen a jdla. ivot na
ostrov nebyl zrovna pohdkov, pod ale lep ne dn.
A tak v tto ultrajednoduch ryb spolenosti neexistovaly:
dn spory!
dn pjky!
dn investice!
Vechno, co se
vyprodukovalo,
se hned tak spo-
tebovalo. Nikdo si
neetil na hor asy, a proto ani nikdo neml komu co pjit.
Pestoe nai trosenci ili v primitivnch podmnkch, ne-
znamen to, e byli hloup nebo ln. Adam, Bda i enda, jako
1. A NPAD J E NA SVT
2 7
vichni lid, samozejm touili po lepm ivot. K tomu vak
vedla pouze jedin cesta - chytat denn vce ryb. Bohuel vzhle-
dem k omezen produktivit jejich holch rukou a mrtnosti p-
bench ryb se museli spokojit s prostm ivoenm.
J ednoho veera leel Adam na pli, koukal na hvzdnou ob-
lohu a hloubal nad smyslem ivota: Rybaen, jdlo, spnek -
a to je vechno? Vc toho na svt nen?"
Adama u toti stn po ps ve studen vod pestvalo bavit.
Hrozn rd by si uil njak mdn svrky z palmovch list,
postavil si psteek, kam by se mohl ukrt ped monzuny, ale
nejvc ze veho chtl samozejm natet celoveern filmy.
J ene kde na to vech-
no vzt as, kdy ml
lovk cel den pln
ruce prce s obstarv-
nm potravy?
Vtom se mu v hlav
roztoilo dosud poza-
pomenut koleko -
a npad byl na svt!
Adam vymyslel nstroj,
kter znan prodlou do-
sah lidsk ruky, a zrove
sn ance chycen ryby na
nik. S takovou vymoenost
jistojist nachyt vce ryb za
mnohem krat dobu!
Ve volnm ase si pak bude moci ut svrky, postavit psteek
a mon i zat pracovat na njakm tom scni.
Nov nstroj za doprovodu orchestrln hudby nabval
v Adamov hlav stle zetelnjch obrys, a kdy byl hotov,
2 8
EKONOMI CK BAJKY
zaznla triumfln fanfra a Adam ml vizi bu-
doucnosti zbaven jha kadodenn rybsk
otroiny.
Rozhodl se, e svj vynlez pojmenu-
je podbrk", a hned se tak vydal hledat
vhodn materily.
Dalho dne si Bda s endou vimli, e Adam ne-
ryba. Msto toho kleel v psku a pletl motouz z palmov kry.
Co je s tebou?" houkl na nj Bda. Dr dietu? J estli tam bude
cel den sedt a hrt si s provzky, bude ti veer kruet v bie."
Adam vak vysvtlil: Chlapci, vera jsem dostal zniehonic
npad. Vynalezl jsem nstroj, kter mi oteve dvee k netuenm
pokladm ocenu. A jej dokonm, strvm rybaenm mn
asu a u nikdy nepjdu spt o hladu."
enda obrtil oi v sloup
a pomyslel si, e jeho kamard
se asi u nadobro zblznil.
To je mi ale rybina. To ti
povdm, jestli to nebude
fungovat, necho za mnou
s proskem o kousek ryby.
To, e mm vech pt po-
hromad, jet neznamen,
e se budu obtovat kvli
tvm ztetnostem."
Adam si ale svch ka-
mard nevmal a praco-
val dl.
K veeru Adam svou no-
vou pomcku dokonil! Skrze odkn a sebeobtovn vytvoil
vbec prvn kus kapitlu na ostrov!
1. A NPAD J E NA SVT 2 9
SHRNUT
Prostednictvm tohoto prostho konu demonstruje Adam
dva zkladn ekonomick principy, kter vedou ke zvyovn
ivotn rovn - spotebovv mn, ne vyprodukoval, a pod-
stupuje riziko!
Podspot eba - Aby si mohl vyrobit svj podbrk, neme
Adam toho dne rybait. J inmi slovy se mus vzdt svho
dennho p jmu (jedn ryby), kter by jinak spoteboval.
Problm nen v tom, e by jej pela chu na ryb maso.
Prv naopak. Adam ryby miluje a jeho poptvka po nich
je pln stejn jako ta Bdova a endova. Toho dne se vak
rozhodl spotebovvat mn, protoe douf, e v budouc-
nu bude dky tomu moci spotebovvat zase vce.
Riskovn - Adam zrove i znan riskuje, protoe samozej-
m netu, zda jeho vynlez bude vbec fungovat a zda ryby,
kter s jeho pomoc ulov, mu vynahrad jeho celodenn od-
kn. Teba bude mt veer jen hrst motouzk a przdn a-
ludek. Dobe v, e pokud mu npad s podbrkem nevyjde,
nebude mt nrok dat njakou kompenzaci od Bdy nebo
endy, kte jej koneckonc ped takovou poetilost varovali.
Kapitl je v ekonomickm argonu vrobek, kter neslou k p-
m spoteb, nbr k vrob neho dalho. Adam ve skutenosti
o dn podbrk nestoj. Stoj pouze o ryby. S podbrkem se
namh jen proto, e s nm mon nachyt vc ryb. Pouze proto
m pro nj kapitlov statek jmnem podbrk njakou cenu.
T noci spali Bda a enda spokojen, zatmco Adam se
z hladu pevaloval z boku na bok a ze span jej budily divok
3 0
EKONOMI CK BAJKY
sny o buclaoukch rybch tancch kankn. Utoval se vak
nadj, e ztra se karta obrt a jeho ek zn budoucnost
pln rybch pochoutek.
Dalho dne si Bda a enda z Adamova vtvoru cel rno
utahovali.
Hele, to je ale nbl klobouk," posmval se Bda.
Nen na tenis trochu hor-
ko," pokleboval se enda.
,J en se smjte, chlapci,"
Adam na to. Vak uvi-
dme, kdo se bude smt,
a budu mt ruce a po lokty od
rybch vnitnost."
S tmi slovy vbhl do pboje a zaal se nemotorn potkat
s podbrkem. J eho dva kamardi se rozesmli jet vc.
J ene Adam novmu stylu rybaen brzy piel na kloub a vz-
pt vythl pkn macat kousek. Bda s endou zmlkli a jen kou-
kali. A kdy Adam za dal hodinu ulovil dal rybu, nestaili se
divit. Vdy jim obvykle trvalo cel den, ne chytili jednu jedinou!
1. A NPAD J E NA SVT
31
Podbrk byl prvnm krkem k dramatick promn cel
ostrovn ekonomiky. Znan zvil Adamovu produktivitu, z e-
ho til nejen Adam sm, nbr - jak se brzy uke - vichni ti
trosenci.
Adam si svj lovek zlibn prohlel a v hlav u mu to pk-
n rotovalo: J eliko si te doku obstarat za pouh jeden den
rybaen dvoudenn stravu, mu druh den dlat nco jinho.
Monost je nepotan!"
SHRNUT
Tm, e Adam zdvojnsobil svou produktivitu, je nyn s to vy-
produkovat vc, ne spotebuje. Rst produktivity je prazdrojem
vech ekonomickch poitk.
Ne se Adam pustil do nejistho podniku s podbrkem, neexis-
tovaly v ostrovn ekonomice dn spory. Z jeho ochoty riskovat
a cel den hladovt se zrodil vbec prvn kapitlov statek na os-
trov, kter zase vyprodukoval prvn ostrovn spory (pro ely
naeho pbhu pedpokldejme, e ryby se nekaz). A spory jsou
ivotn mzou kad zdrav ekonomiky.
32
EKONOMI CK BAJKY
Kdy se to vezme kolem a kolem, tak vechny ivoin druhy
krom lid znaj pouze jedinou ekonomickou aktivitu - snahu
pet do dalho dne. Vzhledem k neltostn souti o nedo-
statkovou potravu, drsnmu prosted, nebezpenm predto-
rm, nchylnosti k chorobm a relativn vzcnosti inovac se
ivot zvat odehrv vcemn na rovni existennho minima.
Vichni tvorov mimo ns trv vtinu dne shnnm potravy
a ve zbylm ase se vnuj reprodukci. Kdysi dvno jsme na tom
byli pln stejn a nebt naeho velkho mozku a ikovnch ru-
kou, tak by to tak zstalo. Spojenm tchto dvou tlesnch prv-
k jsme dokzali vyrobit nad a nstroje, kter nm umonily
vyuvat bohatstv prody nepomrn rychleji a efektivnji.
Historik ekonomie Thomas Wbods rd pedkld svm stu-
dentm nsledujc mylenkov experiment: J akou bychom mli
ekonomiku, kdyby vechny nae stroje a nstroje zniehonic
zmizely? Nkladn auta, traktory, vysok pece, lopaty, koleka,
pily, kladiva, otpy, prost vechno. Co kdyby se najednou pro-
padly do zem a my si museli veker jdlo znovu lovit, sbrat
a pstovat HOLMA RUKAMA?
ivot by byl bezpochyby tvrd. J en si pedstavte, jak by vypa-
dal n jdelnek, kdybychom vychzeli na lov ozbrojeni pouze
zuby, pstmi a nehty. Na vysokou bychom mohli rovnou zapo-
menout. Zajce bychom snad pemohli... ale to bychom ho nej-
prve museli chytit. Co kdybychom museli zeleninu szet a skl-
zet pouze rukama a kdybychom nemli ani pytle na penen
sklizn? Kdybychom si museli t aty a stavt nbytek bez to-
vren a vrobnch ps? Nebo dokonce bez nek a pendlk?
1. A NPAD J E NA SVT
3 3
Pese vechnu nai inteligenci bychom na tom nebyli o nic
lpe, pinejmenm ekonomicky, ne impanzi a orangutani.
Nstroje zkrtka zmnily lidskou spolenost k nepoznn
a staly se zkladnm stavebnm kamenem skuten ekonomiky.
Pomoc otp jsme mohli lovit i velk zvata, pomoc r ob-
dlvat pdu a pomoc st chytat ryby. Vechny tyto pomcky
znsobuj efektivitu na prce. m vce toho vyprodukujeme,
tm vce toho meme spotebovat a tm jsme tak bohat.
Ekonomika je podle t nejjednodu definice snaha maxima-
lizovat dostupnost vzcnch zdroj (piem vzcn jsou prak-
ticky vechny prodn zdroje) tak, aby byla uspokojena poptv-
ka co nejvtho potu lid. Nad, kapitl a inovace jsou klem
k tto rovnici.
Mjte neustle na pamti, e cesta k rstu ekonomiky je do-
cela jednoduch a snadno pochopiteln - lep a rychlej vroba
vc, kter lid chtj a potebuj. Na tom se nic nemn bez ohle-
du na to, do jak ky a hloubky se dan ekonomika nakonec
rozroste.
35
U to tak vypad, e novopeenho podnikatele
Adama ek skvl budoucnost. Ale co zbytek
ostrova? Nevznikl snad prv tdn systm, kde
jedni maj vechno, a druz nemaj nic? Budou Bda
a enda kvli Adamov spchu tt bdu s nouz?
Ale kdepak. Pestoe Adam pi vrob podbrku
myslel pouze na vlastn prospch, nakonec
nevdomky pome vem. Podvejme se jak.
3 6
3 8
EKONOMI CK BAJKY
Kdy Bda s endou vidli, jak snadno te Adam chyt ryby,
poprosili jej, aby jim svj pevratn vynlez na chvli pjil.
Hele, Adame," ekl enda, to sv udltko pece pouv
obden a jinak ti stoj open o strom. Nemohli bychom si ho
pjovat?"
No jo," dodal Bda, podl
se s kamardy."
J ene Adam nebyl
verej. J et si iv
pamatoval, jak mu
tehdy kruelo v alud-
ku a jak se mu Bda
s endou posmvali.
Navc bylo takov pjovn dosti rizikov. Co kdy mi pro-
trhnou s? Nebo co kdy mi podbrk nevrt? Musel bych
zat odznova a pak sbohem znakov suknice z palmovch
list!"
A tak zavrtl hlavou. Kdepak, chlapci, to nepjde. Kdy
jsem si podbrk vyrobil j, zvldnete to taky. Te u alespo
vte, e funguje."
2. PODL SE S NMI
3 9
enda sice vidl, jak je podbrk uiten, ale do vroby
vlastnho se mu moc nechtlo. A kde mm jistotu, e se mi
to poda?" odpovdl. Nic podobnho jsem nikdy nedlal
a navc pracovat nalano, to nen nic pro m. To se mi hlava,
mm tesavku a vbec. Co kdy umu hlady dv, ne podbrk
dokonm?"
Nato piel Bda s novm nvrhem. Tak dobe, ty krkoune,
zadarmo ani ryba neplave, chpeme, rozumme. Co kdybys nm
ale msto podbrku pjil rybu? Z t budeme ukusovat, zatm-
co budeme plst vlastn podbrk, a a jej dokonme, chytneme
ti jinou."
Nov Bdv npad se Adamovi
lbil u podstatn vc, ale pod
v nm hlodal ervk
pochybnost.,J en-
e kdy vm
pjm svou
zsobu ryb,
kde mm
jistotu, e
nebudete
cel den
polehvat
na pli
a slunit se?
A i kdybys-
te si vyrobili
vlastn pod-
brky, kde je psno,
e budou fungovat? Piel bych o veker spory! Budete muset
pijt s nm lepm."
4 0
EKONOMI CK BAJKY
To je fakt, pomysleli si Bda s endou. Uvdomili si, e po
Adamovi chtj, aby nesl znan riziko bez nadje na njakou
kompenzaci. Le vidina podbrku plnho ryb byla pli svd-
n. Dali hlavy dohromady, pemleli a potali a voil - brzy
vymysleli vbec prvn finann pln na ostrov!
Bda piel za Adamem a ekl:
Udlejme to nsledovn - za
kadou rybu, kterou si od tebe
pjme, ti vrtme ryby dv. To
je stoprocentn zisk. Na tomhle
pustm ostrov vhodnj rok
nenajde."
Adam konen souhlasil. No,
to u je jin!" zaradoval se a hned si
pedstavil to bohatstv: Kdy jim pjm dv ryby, dostanu
zptky tyi. Budu o dv ryby bohat, ani bych musel hnout
prstem. Bude ze m ryb magnt!"
Leckomu se
te mon zd,
e Adam propadl
mamonu. Kdyby-
chom byli v holly-
woodskm filmu,
nejsp by si zaal
s belskm sm-
chem kroutit sv
voskovan knry.
Bude peci tt
z prce druhch
a shrabovat zisky
bez svho piinn
2. PODL SE s NMI 4 1
Takov argument ale neobstoj. I kdyby si Adam opravdu
chtl jen namastit vlastn kapsu, z jeho chamtivosti (z nedostat-
ku lepho vrazu) vzejde obecn ekonomick uitek, kter by
jinak neexistoval.
Dleit je uvdomit si, e Adam nikomu nic pjovat ne-
mus. M i jin monosti, napklad:
1. Nechat si svou ryb zsobu pro
strka phodu. To je ta nejjistj
monost. V takovm ppad m
jistotu, e o sv spory ne-
pijde, na druh stran je
ovem ani nerozmno.
2. Zat si prost a jednodue
uvat a vechny sv spory zkon-
zumovat.
3. Zaloit si pjovnu podbrk.
Spotal si toti, e kdyby spo-
tebovval jednu svou rezervn
rybu denn po dobu dvou dn,
mohl by si vyrobit dal dva podbrky, a ty
pak pjovat Bdovi a endovi za
pl ryby na den. J akmile by jeho
pjovna zaala produkovat jis-
t pjem jedn ryby denn,
u by nikdy nemusel jt
rybait. Pedasn d-
chode, tady m m!
Podle tohoto scne
by Bda i enda chytali
kad dv ryby denn. Po za-
4 2
EKONOMI CK BAJKY
placen roku ve form poloviny ryby by pod mli kad
rybu a pl na den, co je o 50 procent vce ne nyn. Tako-
v dohoda je tedy vhodn pro ob strany. Byl to zajmav
npad, ovem Adam v nm vzpt postehl logickou chybu.
Bda a enda si pj jeho podbrk na dva dny... a pot si
z spor vyrob sv vlastn. On sm pak bude mt nskok pou-
hch dvou ryb, a to je vn riziko!
\ 4. Mohl Bdovi a endovi pjit dv
^Nyp^j ^k ryby na lOOprocentn rok. V ta-
kovm ppad by dostal zpt-
ky tyi ryby, samozejm za
pedpokladu, e by kolegov
trosenci dostli svmu slovu.
To je tedy trosenkovo dilema!
Abychom si to shrnuli - Adam (a cel ostrovn spolenost)
me se svmi sporami provst pouze pt akc:
1. Me si je nechat.
2. Me je zkonzumovat.
3. Me je nkomu pjit.
4. Me je investovat.
5. Me zkusit kombinaci ve uvedench monost.
A u to dopadne jakkoli, jist je, e Adam se rozhodne na z-
klad sv touhy po zisku i odmn, chcete-li, a e tm prospje
cel ostrovn ekonomice.
Adam se nakonec rozhodne, e ryby svm kamardm pj.
Nkdo si mon ekne, e Adam zneuv svho bohatstv
a sv kamardy v nouzi vykoisuje. I nu, je sice pravda, e si vy-
dl dv ryby, ani by je musel sm ulovit, to ale neznamen, e
2. PODL SE S NMI 36
SHRNUT
Dky tomu, e Adam je schopen i ochoten poskytnout pjku,
maji' nyn Bda a enda podbrky, na kter by si jinak museli
nechat zajt chu. A jeliko te s podbrky ryba vichni ti tro-
senci, zvila se celkov produktivita ostrovn ekonomiky ze t
ryb denn na est a budoucnost vypad zase o nco nadjnji.
K tomu vemu ale nedolo jen proto, e nai trosenci nebyli
spokojen se svm dosavadnm omezenm ivotem. J ejich hlad,
ktermu se v ekonomickm argonu k poptvka'', byl sice
nutnou podmnkou k nastartovn hospodskho rstu, nikoli
vak postaujc.
Nenasytn poptvka je pirozenou soust lidskho charak-
teru. Bez ohledu na to, kolik toho mme, vdy chceme vc,
a to nejen zbo nebo slueb. Chceme tak vce asu, vce zbavy
nebo ir vbr, a ktomu vemu je poteba kapitl. Adam, Bda
a enda pravdpodobn snili o bohatm lovku cel lta. Svou
odvkou poptvku vak byli s to uspokojit a nyn, kdy dky no-
vmu vynlezu zvili svou produktivitu.
Nai trosenci se tedy konen mohli podn najst. J edno je
vak teba mt na pamti - ostrovn ekonomika nezaala rst,
protoe Adam, Bda a enda zaali vc spotebovvat, nbr
prv naopak. Adam, Bda a enda mohli zat spotebovvat
vc, protoe ostrovn ekonomi ka zaala rst. J e to docela jedno-
duch mylenka, ale nevili byste, co vechno s n jsou schopni
modern ekonomov vyvst.
Vtina ekonom se domnv, e poptvku lze zvit tak, e se li-
dem rozd vc penz na utrcen. To ale nezv relnou poptv-
ku, nbr jen cenu existujcho zbo. Vce si toho meme kou-
pit jen tehdy, pokud toho tak vce vyrobme. Cesta k vtmu
bohatstv tedy nevede skrz zvyovn poptvky, nbr nabdky.
4 4 EKONOMI CK BAJKY
se o to nijak nezaslouil. J eho zisk je kompenzac za riziko, kter
nese. A co je dleitj, tm, e zbohatne, sv spolutrosenky
nikterak nepokod.
Prv naopak. Dky Adamov touze po zisku maj nyn
Bda s endou monost vyrobit si vlastn podbrky bez celo-
dennho odkn. Pokud se jim to poda, zv si svou ivot-
n rove, ani by museli hladovt jako Adam, a navc zskaj
svj vlastn kapitl. A pokud naopak neuspj a pj ku svmu
kamardovi nevrt, pak vznikne koda jen Adamovi.
V zsad plat, e spch vitele je zvisl na spchu dlunka.
Kadmu ovem vzjemn vhodnost pjky nemus bt tak
zejm. Co kdy napklad Bda s endou pi pohledu na Ada-
movo ryb bohatstv propadnou zvisti a zanou si na nj tak
dlat nrok?
Pedstavte si nsledujc scn:
Hele, jak se tady ten nfuka naparuje v tom palmovm smo-
kingu," bruel Bda, a my tu od slunka do slunka nahnme
v pboji ty kluzk potvory. Dobroinnost mu nic nek? Co by
mu to udlalo, kdyby mi tu a tam pihrl rybku i dv, abych si
taky mohl dt den volno? Vak u jich m tolik, e by ani nepo-
znal, kdyby mu jich pr ubylo."
J o, podl se s nmi, drgrele," kikl enda.
Anebo tenhle scn:
Dejme tomu, e by se Adam pi jejich slovech zastydl a pr ryb
jim opravdu daroval. J ak by s nimi Bda s endou asi naloili?
Kdyby je nemuseli vrtit, s nejvt pravdpodobnost by je
zkrtka projedli", neboli by si dky nim dopli volno. A tebae
na volnm ase nen nic patnho (prv naopak, je to vlastn cl
kad lidsk aktivity), Bdova a endova dovolen by nezvila
2. PODL SE s NMI
4 5
vrobn kapacitu ostrova ani o jedinou menku. Dobroinnost
tedy sice zn velkodunji a Adamovi me pidat na oblbenos-
ti, nem vak na rozdl od vru dn ekonomick pnos.
Seteno a podtreno - ve, co pispv ke zven produktivi-
ty (vtmu potu ulovench ryb za den), je pro ostrovn spole-
nost pnosem. m vce ryb trosenci ulov, tm vce monost
se jim otevr - mohou bu vce jst, nebo dlat i nco jinho
krom rybaen anebo teba nedlat nic.
4 6
EKONOMI CK BAJKY
SHRNUT
Leckomu mon vrt hlavou, co by se stalo, kdyby se z Adama vy-
klubal nenasyta a lakomec, kter by neml nikdy dost a sv nov
bohatstv by chtl jen donekonena rozmnoovat.
Inu, komu by to vadilo? Pokud sv spory me rozmnoovat jen
tak, e je bude poskytovat ostatnm lenm komunity, a si je klid-
n lakomec.
Kdyby toti sv ryby jen kekoval nkde v tajn skri, ml by jich
pod stejn, nebo sp pod mn, protoe by je sm konzumo-
val. Trn systm je bjen v tom, e i ti nejvt sobci a haminci
v nm cht necht pispvaj ke zvyovn ivotn rovn vech ostat-
nch.
2. PODL SE S NMI
4 7
PONAUENI
v
Bohatstv je vdy relativn pojem. V primitivn spolenosti, kter
toho vyrb jen velmi mlo, se ani ti nejbohat jedinci nemo-
hou rovnat chudm obanm rozvinutch prmyslovch zem.
O vymoenostech vednho ivota, kter dnes kad Amerian i
Evropan bere jako samozejmost - stedn topen, tekouc voda
nebo erstv zelenina v zim - se ve stedovku nesnilo ani tm
nejmocnjm krlm. Bda s endou mon povauj dv ryby
denn za vrchol luxusu, ovem z naeho pohledu nen trosen-
km co zvidt.
Skutenost, e na svt vdy byli, jsou a budou jedni bohat-
a druz chud, vak nkterm lidem pipad u z podstaty
nefrov. stedn pinou jejich rozhoen je pedstava, e
bohat zbohatli jen proto, e okradli sv spoluobany, kte jsou
te chud. V modern ekonomii se tto pedstav k pracov-
n teorie hodnoty". Zisk podle n vznik tak, e zamstnavatel
vyplc ni mzdy, ne si zamstnanci zasluhuj, a podnikatel
jako Adam, potamo velk korporace, mohou zbohatnout, jen
pokud ostatn zrove zchudnou.
Tato idea je ovem jen przdnm moralizovnm. S realitou
nem spolenho zhola nic. Ve skutenm svt lid bohatnou
dky tomu, e svm spoluobanm nabzej nco hodnotnho.
Adam nabdl pjku svm kamardm, kte nemli dostaten
spory. Pokud na tom vydl, bude to jen proto, e jeho slueb
si ostatn z njakho dvodu cen.
Kdyby byl Adam neurvalec a hrubin a svm kamardm
polovinu lovku kad den sebral nsilm, pak by skuten pla-
tilo, e jeho relativn bohatstv je pinou relativn chudoby
4 8
EKONOMI CK BAJKY
ostatnch. V takovm ppad by ovem Bda s endou jednali
pod pohrkou nsil a v rozporu s vlastnm zjmem, a vrob-
n kapacita ostrova by se tud nezvila ani o p. Adam by si
jen pivlastoval, co jin vyprodukovali, a produktivita ostrovn
ekonomiky by zstvala bu stejn, anebo - co je pravdpo-
dobnj - by asem klesala. Utiskovan trosenick masy by se
toti pestaly snait, kdyby vidly, e jim nkdo konfiskuje plo-
dy jejich prce.
Historie je pln pklad takovhoto nsil - a ve velkm m-
tku. Kadmu se jist vybav otroctv i nevolnictv. A tebae
lovk se i v totalitnm reimu podd a pracuje, daleko vy
vkon odvd, pokud jej motivuje vidina vlastnho vdlku.
Naopak veobecn ekonomick svoboda je v djinch lid-
stva k nalezen bohuel jen sporadicky. J akmile vak lidem bylo
umonno pracovat pro sebe, produktivita zaala rychle rst.
Na pkladu pjky/vru je krsn vidt, jak ekonomick
svoboda prospv vem. Pokud mohou vitel a dlunci uzav-
rat vlastn dohody a sjednvat si vlastn podmnky spoluprce,
profituje z toho cel spolenost. Ovem jak si ukeme pozdji,
vrov trh me pokivit ada vnjch sil. V takovm ppad
obvykle nsleduje pohroma.
kapi tol a
ekli jsme si, e Adam se rozhodl pjit Bdovi
a endovi rybu, aby si jeho spolutrosenci mohli
vyrobit vlastn podbrky. Komern pjky jako
tato pedstavuj nejlep vyuit nastdanch spor,
protoe zpravidla vedou ke zvyovn produkce.
Samozejm, e samotn pjka jet nikomu
nezaruuje, e jeho podnikatelsk zmr uspje.
Dlunkovi nemus jeho pvodn pln vyjt (enda
s Bdou teba dn podbrk nevyrob).
5 0
5 2
EKONOMI CK BAJKY
Novopeen podnikatel
me pijt na mizinu
i proto, e jeho zmr
byl od samho potku
neivotn. Pedstavte
si napklad, e by
se Bda s endou
rozhodli, e msto
vroby podbrku
pouij vr od
Adama na zdokona-
len techniky masov ryb hypnzy.
Kdyby jim ryby ten trik nespolkly, nepinesl by vr dn
uitek ani dlunkm, ani viteli.
Seteno a podtreno - poskytovn vr nespnm pod-
nikm je pltvnm pracn nabytch spor spolenosti a vede ke
sniovn celkov vrobn kapacity. Vitel pak asto nedostane
zpt ani jistinu, nato rok.
Na druh stran jeden podnikatelsk zmr, kter nakonec
vyjde, me bohat vynahradit nkolik nespnch!
Komern vr vak nen jedinm monm vyuitm nashro-
mdnch spor. Adam by svm kolegm mohl poskytnout
i jin typy vr - spotebitelsk a zchrann.
Spot ebi t el s k vr
Zkuste si pedstavit, e Adam by Bdovi a endovi nepo-
skytl pjku na vrobu jejich vlastnch podbrk, nbr by
podlehl jejich neustlmu bdovn a pjil jim na vysnnou
dovolenou.
Hej, Rybschilde," kikl na nj Bda. Co kdybys na chvli ne-
chal toho potn a pjil mn a endovi pr rybek, abychom si
3. VR NA TI VCI 46
SHRNUT
Kdykoli vnj sla, napklad stt, nut i vybz stadatele, aby posky-
tovali pjky i zjinch ne ziskovch dvod, tmvdy to vede kvt-
mu potu nesplacench vr, a tud k pltvn vzcnmi zdroji
spolenosti.
Politici v honb za dobrmi skutky asto a rdi zasahuj do podm-
nek a pravidel vrovho trhu, napklad sepisuj zkony, kter umle
zvhoduj nkter typy vr vi jinm. Stt ovem dn spory
nem, ty maj pouze jednotlivci. Pokud vinou sttnch pobdek zskaj
vr lid (nebo firmy), kte by jej jinak nezskali, a nesplat jej (co se
stv pomrn asto), utrp kodu ti, kdo skrze svou prci a podspo-
tebu tyto spory vytvoili!
Kdyby ml Adam pocit, e jej nkdo nut rozdvat pjky na obzvl
riskantn podniky - teba na zmiovanou ryb hypnzu - pela by jej
chu pracovat tak tvrd jako doposud. Anebo by zaal mn etit
a vce si uvat.
taky mohli na den dva odfouknout? Copak jsi tady jedin, kdo
si zaslou dovolenou? Vdy ti to vrtme."
Tak dobe," odpovdl Adam. Koneckonc mm pod
v iv pamti, jak to je otrava chytat cel den ryby holma ru-
kama. Ale aby bylo jasno - kdy vm pjm jednu rybu, pod
budu chtt vrtit dv."
Kldek, Krli rybi," ujistil ho enda. Po dovolence bude-
me odpoat a prce nm pjde pkn od ruky. Pjku ti spla-
tme i s roky."
5 4
EKONOMI CK BAJKY
J ak ale chtj Bda s endou
splatit pjku i s roky,
kdy nezv svou vrobn
kapacitu? Ani po dvou
dnech relaxace na
pli nebudou
s to chytit vce
ne j ednu rybu denn. Pokud bu-
dou chtt opravdu Adamv vr
splatit, budou muset v budouc-
nu omezit svou denn spotebu.
J ejich ivotn rove
bude muset klesnout!
Adam si toho vak
byl vdom, a tak svm
kamardm npad se spo-
tebitelskm vrem rozmlou-
val: Podvejte, chlapci, pro si te pjovat
a v budoucnu hladovt, kdy se mete msto toho uskrovnit,
vyrobit si podbrk, naetit si, a pak se vlet na pli teba
od rna do veera?"
Hele, Onassisi," zavrel Bda,
pesta chytrait a naval ryby."
Adam by ml takovou pjku
odmtnout. Nejene se vystav zby-
tenmu riziku, ale navc sv spo-
ry nebude moci vyut k produktiv-
njm elm. Od svch koleg by
si sice vyslouil nejednu peprnou
3. VR NA TI VCI
46
nadvku, ale z dlouhodobho hlediska by jim vlastn prokzal
laskavost. J e tedy zejm, e spotebitelsk vry, kter nezvy-
uj vrobn kapacitu ekonomiky, jsou v principu zt jak pro
vitele, tak pro dlunka.
Zc hr ann vr
Zhy se ukzalo, e se Adam rozhodl velmi sprvn, kdy
Bdovi s endou na jejich dovolenou nakonec nepjil. Pr
dn nato oba filuty skltila horeka, take nemohli tden ry-
bait.
Adam nyn
me ze svch
spor poskyt-
nout obma ma-
rodm spotebi-
telsk vrna
zotavenou".
Riziko ne-
splacen je sice
opt vysok, Adam si vak uvdomuje, e riziko z neposkytnut
zchrannho vru je jet vy. Tentokrt toti hroz, e
jeho kamardi umou hlady.
Kdyby se vak Adam bval
nechal pemluvit a poskytl B-
dovi a endovi neproduk-
tivn spotebitelsk
vr, nemohl by
jim te nijak pomoci.
spory mohou znme-
f
1
nat rozdl mezi ivotem a smrt spolenosti.
49 EKONOMI CK BAJKY
SHRNUT : M e Ad am navi t vr? S
Kdykoli hroz hospodsk pokles, politici a banki zanou mluvit /
o poteb uvolnn vrovch tok", tedy zven mnostv vypj- |
itelnch prostedk. J e vak mon uskutenit nco takovho na '
povel shora? Pokud se vrtme k naim tem trosenkm, jak by
mohl Adam pjit vc ryb, ne ve skutenosti uetil? Celkov z-
soba vypjitelnch prostedk (neboli kreditu) na ostrov je ome- I
zen. I
3. VR NA TI VCI
46
PONAUENI
v
V akademick obci bohuel panuje pomrn irok konsen-
zus, e nejrychlej cesta k nastartovn aktivit, je politici
a spoleent teoretikov povauj za prospn, vede skrze st-
tem zenou alokaci spor. Dje se tak prostednictvm nepe-
bern hromady vrovch garanc, daovch lev pro prvnick
i fyzick osoby a nejrznjch penalizac.
Dky takovmuto usmrovn si lid ochotnji berou
a banky ochotnji poskytuj urit typy vr. K tmto politic-
ky upednostovanm aktivitm, a u jde o stavbu rodinnch
dom, univerzitn koln nebo vrobu solrnch panel, pak
plyne vt st zdroj spolenosti, ne by bylo z ist ekonomic-
kho hlediska racionln.
Ideovm motorem tchto opaten je pedstava, e sttn
ednci vd, co je dobr pro spolenost, lpe ne stadatel. Na
to ovem neexistuje jedin empirick dkaz. Prv naopak - his-
torie je doslova poseta stepy grandiznch pln zosnovanch
nejrznjmi mocni, vladai a ednky, kte slibovali svt-
l ztky, ale nakonec svm poddanm i obanm poskytli jen
bdu s nouz.
Co je ale dleitj, sttn instituce vsunut mezi stadatele
a dlunka petn kauzln pojtko mezi obma stranami, co
vede k neefektivn alokaci spor.
Soukrom vitel se vtinou rozhoduj pouze na zklad
finannch vsledk vru a politick symbolismus innosti, na
kterou dlunkovi pjuj, je pro n podrun. Firmy, kter se
dr spnch model podnikn a kter d solidn a schopn
lid, vykazuj vy pravdpodobnost splacen pjky, a jsou tu-
5 8
EKONOMI CK BAJKY
d pro vitele atraktivnj. Darwin tvrdil, e pirozen vbr
plod odolnj ivoin druhy. Psn vrov disciplna zase
plod zdravj firmy a silnj ekonomiky.
J akmile vak vitel zanou finann hlediska opomjet, je
zadlno na netst. vrovn podnikatelskch pln, kter
neprodukuj potebn inovace nebo nezvyuj vrobn kapacitu,
oslabuje celou ekonomiku a pltv sporami spolenosti.
V dalch kapitolch si ukeme, e neustl expanze pen-
n zsoby a iluze, e stt se me zadluovat prakticky doneko-
nena, zakrv onen prost fakt, e reln kredit (mnostv vy-
pjitelnch prostedk) je omezen konenm objemem spor.
Ekonomov dnes v, e fungujc vrov trh potebuje
pouze ochotn vitele. Zapomnaj, e spory, jako kad vzc-
n zdroj, je nejprve teba nashromdit, a teprve pak je lze pj-
ovat.
5 9
Po pr tdnech se u Adam, Bda i enda ohnli
svmi novmi podbrky jako profci a pochutnvali
si na dvou rybch denn. Kdo by jim to vytal, po
tolika letech alostn diety? Nyn vak na vlastn oi
vidli, jak zzraky doke trocha odkn, a tak si
brzy zaali st lovku ukldat stranou. Kadch pr
dn si zkrtka vystaili jen s jednou rybou.
Navc u te nemuseli cel den jen rybait, a tak
se ve volnm ase vnovali odpoinkovm i jinm
produktivnm aktivitm. Adam si teba navrhl
a uil podstatn funknj - a vzhlednj - odv
z palmovch list. Bda se rozhodl, e si roz
jdelnek, a jal se sbrat kokosov oechy. A enda
postavil vbec prvn chi na ostrov.
60
62
EKONOMI CK BAJKY
Vem tem se ilo velice slun, ale Bda tvrdil, e by si mohli
t jet lpe. Kdy jsme zdvojnsobili produkci jen s runmi
podbrky," pemlel nahlas, pedstavte si, co bychom dok-
zali s prmyslovou vrobou!" A hned se jal vynalzat lep a so-
fistikovanj kapitlov statek.
Nartl pln rafinovanho systmu chytn ryb, kter vyvol
revoluci v ostrovn ekonomice. Systm obnel velkou podvodn
past s jednosmrnmi dvky, kter by chytala ryby bez lidskho
piinn, dnem i noc. Ryba jednodue vpluje dovnit, ale ven
Bda si vak zhy uvdomil, e na tak komplexn projekt
sm nesta. Toho materilu, tch st, t prce - jeho spory,
svaly a mozek byly zkrtka na takov kol krtk. Navrhl tedy
svm kolegm, e by mohli zaloit spolen podnik. Vichni ti
by njakou dobu dreli dietu, pak by sv spory dali dohromady
a cel tden pracovali na stavb ryb lky.
u se nedostane. Pokud bude vynlez fungo-
vat, nikdo u si nebude nikdy muset smoit
ani malek na noze.
4. J AK EKONOMIKA ROSTE 6 3
Adam s endou jej vyslechli a hned zaali probrat mon
skal. Stejn jako v ppad Adamova prvnho podbrku ani
tentokrt nemli jistotu, e past bude fungovat. A i kdyby fun-
govala, teba by se pi prvnm nasazen do akce rozpadla. Moe
je koneckonc divok a podmosk proudy zrdn. A navc ten-
tokrt neriskovali jen jednu rybu, ale hned pes dvacet!
Nakonec vak jejich poptvka po bohatm jdelnku pev-
ila nad strachem ze ztrty spor.
I dali se do prce.
Stlo je to spoustu potu, slz a odkn, ale nakonec nai ti
trosenci postavili prvn prmyslov rybolap. Vynlez pekonal
vechna oekvn a dodval jim v prmru 30 ryb tdn, ani
by museli hnout prstem, tedy snad krom mench oprav a skl-
zen lovku. Brzy se doslova vleli v rybch.
Pomoc novch spor, kter se dky vy produktivit rychle
hromadily, si trosenci podili jet jeden rybolap.
Brzy mli ryb takovou hojnost, e mohli veker svj as v-
novat jen svm konkm i jinm projektm. Kad sv spory
wuil iinak.
6 4 EKONOMI CK BAJKY
enda si vyrobil surfovac
prkno a vymyslel zbrusu no-
vou ultracool odpoinko-
vou aktivitu.
Adam si zaloil odvn
spolenost a zaal vyrbt
svrky nejen pro sebe, ale tak
pro kadho ostrovana se
petkou vkusu. Ve volnm
ase pak pracoval na sv
divadeln he pro jednoho
herce.
A Bda se zamil na
neuspokojivou dopravn
situaci a navrhl prvn
ostrovn knoi
4. J AK EKONOMIKA ROSTE 58
SHRNUT
spory nm neslou jen k tomu, abychom mohli vc utrcet.
Pedstavuj rovn ivotn dleit polt, kter chrn ekono-
miku ped neekanmi udlostmi.
Pedstavme si, e by na ostrov udeily monzuny a rozmetaly tro-
senkm vechny rybolapy. Spousta ekonom se dnes sice do-
mnv, e prodn katastrofy maj na ekonomiku stimulan i-
nek, ve skutenosti vak zplavy, pory, hurikny a zemtesen
bohatstv spolenosti pouze ni a sniuj ivotn rove. Kdyby
trosenci pili o sv lky, ostrovn produktivita by prudce kles-
la a Adam, Bda a enda by se museli znovu uskrovnit, naspoit
si a svj kapitl znovu vybudovat.
Pamatujte tedy, e zsoba disponibilnch spor je jakmsi ekono-
mickm airbagem, kter umouje rychlou rekonstrukci poko-
zenho kapitlu. Proto je tak dleit, aby Adam, Bda a enda
dle podspotebovvali a etili si na hor asy.
r
66
EKONOMI CK BAJKY
PONAUENI
v
Kdysi dvno byli Amerian nrodem stadatel. Po vtinu sv
historie si ukldali stranou 10 a vce procent svho pjmu ron.
Dky sv pracovitosti a discipln nejen nashromdili obrovskou
zsobu nrodnch spor, z n se pak financovala rostouc pr-
myslov aktivita, ale byli tak lpe zajitni proti nepznivm ra-
nm osudu.
V poslednch dekdch se vak ekonomov zaali dvat na
spory skrz prsty. Spousta jich dokonce v, e spory jsou pro
ekonomiku pt. Podle keynesinc spory brzd hospodsk
rst, protoe kdy lid spo, mn utrcej, m odsvaj penze
z obhu. A protoe utrcen je z jejich hlediska klem k ekono-
mickmu rstu, politici pod vlivem jejich doktrny sepsali zkony
a pravidla, kter odmuj konzumenty, a penalizuj stadatele.
Proto tak Amerian v poslednch dvou desetiletch utrcej
vc, ne vydlvaj. V uzaven ekonomice, jakou je n pust os-
trov, by nco takovho nebylo mon. J ene nm, obanm mo-
dernho svta, pivodily globln toky kapitlu a zdnliv magic-
k vlastnosti sttn tiskrny cenin doasnou slepotu, take si ne-
uvdomujeme, e jako spolenost nememe spotebovvat vc,
ne vydlme, a nememe si pjovat vc, ne naetme... nebo
alespo ne na dlouho.
Kdy se nad nmi roku 2008 zaala stahovat tk hospod-
sk mrana, politici a ekonomov se snaili automaticky poohl-
et po zpsobech, jak donutit lidi utrcet jet vce a spoit jet
mn.
Keynesinci bohuel stavj vz ped kon. Utrcen pro
utrcen je k niemu. Co kdybych utratil milion, ale koupil bych
4. J AK EKONOMIKA ROSTE
6 7
si jen vzduch? J ak bych tm prospl spolenosti? Urit bych pro-
spl prodavai vzduchu. Milion dolar by se pemstil z m kap-
sy do jeho. Z hlediska modernch ekonomickch ukazatel, jako
je napklad hrub domc produkt (HDP), by takov transakce
vypadala jako ryz, nefalovan hospodsk aktivita. Statistik
by ekl, e jsme doshli milionovho rstu.
J ene nkup irho vzduchu spolenost nikterak nezvelebu-
je. dn vzduch nikomu nepibyl, ani neubyl. Nkdo zkrtka
mus nco vyrobit, aby dodal aktu utrcen njakou hodnotu.
Utrcen je pouze metrem, kterm mme produkci. Ve,
co je vyrobeno, bude dve i pozdji zkonzumovno, tak pro
nm na njakm utrcen vbec zle? I vci, kter nikdo v dan
chvli nechce, se dokaj svho spotebitele, pokud jejich cena
dostaten klesne. lovk vak neme spotebovat nco, co
jet nebylo vyrobeno. Ekonomicky hodnotn je vroba, nikoli
spoteba.
Z spor se rod kapitl a z kapitlu roste vrobn kapacita.
Proto m ueten dolar vt ekonomick pnos ne utracen
dolar. J en to nezkouejte vysvtlit politikm nebo ekonomm.
Tat ekonomick pravidla, kter plat
v jednoduchch komunitch a ekonomikch,
funguj i v tch sloitjch.
Adamova poten ochota uskrovnit se a vytvoit
kapitl prospla i ostatnm ostrovanm. Dky jeho
prozravmu vrovmu programu si sv podbrky
vyrobili i Bda s endou, m pispli k dalmu
zven vrobn kapacity ostrovn ekonomiky. Nov
nabyt spory pak trosenci obratem investovali
do vvoje jet produktivnjch rybskch metod.
Mimo tdej jdelnek, kulturnj oacen a snaz
dopravu dala vy produktivita trosenkm nco, co
pedtm neznali - voln as a surfovn.
7 0
72 EKONOMI CK BAJKY
Brzy se o jejich nevdanm bohatstv zaalo ukat i na sou-
sednch pustch ostrovech, kde tamj trosenci pod chytali
ryby rukama a na surfovn nemli as. Netrvalo dlouho a na
Adamv, Bdv a endv ostrov dorazila prvn vlna pistho-
valc toucch po lepm ivot a slibnj budoucnosti pro sv
potomky.
Dky vy produktivit uivil ostrov poetnj populaci, co
zase znamenalo vt hospodskou rozmanitost. Z nkterch
pisthovalc se stali drbi rybolap, jin si vzali vr, odles-
nili kus pdy a zaali podnikat v zemdlstv. Konen vyve-
5. PEN ZE DLAJ PEN ZE 73
n strava! A ostatn si pomoc pjench ryb zaloili sv vlastn
ivnosti.
Diverzifikovan ostrovn ekonomika brzy zrodila stavitele
ch, kno, dvoukolk a lecehos jinho.
Brzy bylo na ostrov tolik jdla a nad, e u nemuseli
vichni pracovat jen ve vrob. A tak piel na svt sektor slueb.
Nkte ostrovan, ve snaze vylepit chu syrovch ryb, vyvi-
nuli rozlin zpsoby ppravy potravin,
zaloen vtinou na ohni
a koen. Dovednosti
novch fkucha si 1
zskaly takov ^
vhlas, e n-
kte zmo-
nj rybi
a stavitel ch-
byli ochotni
smovat je-
jich kulinsk
vtvory za erstv nachytan ryby.
Brzy pot se zrodily i dal sluby.
Kupkladu surfovn se dky
svmu kouzlu a nepehldnutel-
nm spoleenskm vhodm
natolik rozmohlo, e si en-
dovi potomci zaloili surfa-
skou kolu.
S rstem spolenosti a rozi-
ovnm sortimentu zbo a slu-
eb vznikla poteba njakho smnnho prostedku, aby lid mli
m platit kucham, stavitelm i surfaskm instruktorm.
74
EKONOMI CK BAJKY
A doposud fungoval na ostrov barterov systm, tedy p-
m smna jednoho zbo za jin. To ale byla nramn tkopd-
n a nepohodln praktika. Kupkladu vrobce otp by si rd
zael do restaurace, jene dn kucha na ostrov o jeho otpy
nestl. A i kdyby ano, kolik grilovanch ryb by si za takov otp
podil?
Ostrovan tedy pemleli, jak nahradit chaotick barter
nm, co by za sv zbo smnil kad obchodnk.
A tak vynali penze.
J eliko kad na ostrov
jedl ryby, rozhodli se,
e prv ony zaujmou
roli penz.
Brzy se vechny
mzdy a ceny udvaly
v rybch. A jeliko za
ivotn minimum byla
stle povaovna jedna
ryba denn, stala se
jedna ryba zkladn penn jednotkou, kter rozuml
pln kad. Cenov struktura ostrova tud vychzela z reln,
skuten hodnoty ryb.
Ef ek t i v i t a a def l ac e
Ekonomika, v n kad dl nco, je vdy vkonnj ne ta-
kov, kde vichni dlaj tot. Specializace zvyuje produktivitu,
a s tm zase dochz ke zvyovn ivotn rovn.
eknme, e prmrnmu ostrovanu trv pt dn, ne vyro-
b knoi a e kad chyt dv ryby za den (s podbrkem). Kad
ostrovan by si tedy musel odci celkem 10 ryb ze svho pjmu,
aby si postavil knoi. Pedpokldejme vak, e ostrovan jmnem
5. PEN ZE DLAJ PEN ZE
75
Duffy se um ohnt sekyrkou a dltem lpe ne ostatn, proe
doke postavit knoi za pouh tyi dny.
Duffy by proto udlal nejlpe,
kdyby nechal rybaen a pouze
stavl knoe. J eliko by si
kvli jedn knoi musel
odct jen osm ryb,
mohl by vyd-
lvat na tom,
e by ostat-
nm toval
za jednu knoi
devt ryb. Dky
specializaci by si
tak zvil svj pjem.
Ani ostatn ostrova-
n by neprohloupili, kdy-
by si kupovali knoe
u Duffyho. Kdyby si je
toti stavli sami, stl by je
kad kus o rybu vc.
Tm, e zaplat
pouze devt ryb
specialistovi,
jednu celou av-
natou rybu uet.
Co kdyby ale byla Duffyho knoe nekesansky
pedraen? Devt ryb koneckonc nele jen tak na pli, e ano.
Za takovou cenu by si mohli novou knoi dovolit jen ti nejzazoba-
nj ostrovan. Ostatn by zkrtka museli dl plavat, dokud by si
potebn ryby nenaspoili.
76 EKONOMI CK BAJKY
Pedstavme si dle, e po letech sekn a tesn a dlabn in-
vestoval Duffy sv vlastn spory do vvoje sofistikovanho stro-
je na vrobu kno. Stejn jako Adam o spoustu generac dve,
i on musel uritou dobu podspotebovvat, aby si mohl vyrobit
svj kapitlov statek.
Dky lepmu
vybaven dlny
dokzal nyn po-
stavit jednu knoi
za pouh dva dny.
Veker nklady na
vrobu by se mu nyn
zaplatily ji pi cen
ty ryb za kus.
5. PEN ZE DLAJ PENZE
7 7
Kdyby tedy snil cenu na est ryb za kus, nejen e by vydlal
na kad knoi dv ryby msto jedn, ale navc by jich vyrbl
dvakrt tolik.
J eho vy produktivita by tedy nebyla pnosem pouze pro
nj, ale pro vechny ostrovany. Za prv by si nyn mohli koupit
novou knoi i ti, kte si ji za devt ryb nemohli dovolit. Co kdysi
platilo za vrchol luxusu pro bohat, bylo nyn bnm spoteb-
nm zbom.
A za druh ti, co kdysi kupovali knoi za devt ryb, mohli
nyn ti ryby uetit nebo je utratit za nco jinho.
7 8
EKONOMI CK BAJKY
SHRNUT
Na pedchozm pkladu je zejm, e klesajc ceny Duffyho
v dnm ppad nepokozuj. A co vc, jeliko vzhledem k po-
dobnmu technologickmu vvoji a vy produktivit klesaj
ceny ve vech odvtvch, me si i on za nastdan ryby koupit
vce.
Inovace je jednosmrn proces. Pokud lid nezapomenou, co jed-
nou vynalezli, je efektivita vroby kumulativn. V dsledku toho
ceny asem pomalu a postupn klesaj.
Stabiln klesajc ceny rovn motivuj ostrovany ke spoen. Ti si
toti brzy uvdom, e v budoucnu si za sv ryby koup pravdpo-
dobn vce ne dnes. Moudr pslov naich ddek a babiek
tedy opravdu plat. Kdo et, m za ti, ad si ekonomov kaj, co
chtj. A s sporami se samozejm dle rozrst objem kapitlu,
kter lze p jovat.
Zams t n an o s t
S rstem komplexity a e ostrovn spolenosti se stle vce
ostrovan nechvalo zamstnvat, neboli smovalo svou prci
za mzdu.
Kapitl vdy nsob hodnotu lidsk prce. m lep kapitl,
tm cennj je pracovn sla toho, kdo jej ovld. Napklad ba-
grista vykope za stejnou pracovn dobu vt dru ne lovk vy-
zbrojen pouhou lopatou. Proto je vhodn pracovat vdy s tm
nejlepm kapitlem, jak je k dispozici.
Ve svobodn spolenosti si kad oban rozhoduje sm
o tom, jakm kapitlem vynsob hodnotu sv prce. Dme-li
stranou ty, kdo mermomoc chtj rybait bez podbrku (teba
5. PEN ZE DLAJ PEN ZE
79
z umleckch dvod), m kad lovk na vbr z nsleduj-
cch monost:
a) na njakou dobu se uskrovnit a pak si vyrobit podbrk
b) vzt si na vrobu podbrku pjku
c) pracovat pro nkoho, kdo u podbrk m
J eliko prvn monost obn podspotebu a druh zase ri-
ziko, vtina lid se radji nech zamstnat. V takovm ppad
pobraj mzdu.
Kupkladu jeden erstv pisthovalec,
zrzek jmnem Finnigan, ml velkou slu.
Brzy pochopil, e v rybskm prmyslu
je mu jeho dar k niemu, a tak se dal na
podnikn v doprav. Ve sv mohutn n-
rui dokzal denn penst 100 ryb denn
z ple lidem a do ch. Pi dvouprocent-
n mari si kad den vy-
dlal dv ryby.
Musel vak elit
tvrd konkurenci speditrstv
Mra & vz. Mra toti ve svm
dvoukolku pepravil
300 ryb denn, pestoe
nebyl ani zdaleka tak
siln jako Finnigan.
Vzhledem ke sv vysok
produktivit si toval
jen jednoprocentn
mari, a vydlal si tak
ti ryby denn.
80
EKONOMI CK BAJKY
Dky svmu kapitlu tak poskytoval levnj slubu ne Finni-
gan, a pesto si vydlal vc.
Kdy tak jednou pozoroval zrzavho silka, jak uhn po
pli s nru plnou ryb, dostal npad. Ten by s dvoukolkem
urit uvezl nejmn 400 ryb," pomyslel si Mra, take by pi
jednoprocentn mari vydlal 4 ryby denn." I nelenil a nabdl
mu msto ve sv firm za denn mzdu ti ryby. tvrt ryba by
pak pedstavovala firemn zisk.
Kdyby Finnigan jeho nabdku pijal, zvil by svou produk-
tivitu, snil cenu sv sluby a navc by si vydlal vc ne jako
ivnostnk.
Mra by se ziskem jedn ryby denn mohl pestat rozvet
a zat stavt dal dvoukolky, najmat dal lidi a roziovat sv
podnikn. m vce dvoukolk, tm ni bude cena dopravy
pro vechny ostrovany.
Mra ovem dobe v, e Finnigan si jednou me naetit
tolik, e si vyrob nebo koup vlastn vozk a zane svmu fovi
konkurovat. A v tak, e chce-li jej udret ve firm, mus mu
platit vc, ne by si Finnigan vydlal ivnostnienm.
Stoj za to podotknout, e Mra pitom nemysl na nic jin-
ho ne na svj vlastn prospch. Pesto ale mimodk pomh
i Finniganovi. Vsledkem jsou lpe placen zamstnanci a ni
ceny pro vechny.
5. PEN ZE DLAJ PENZE
81
Modern ekonomie zaznamenala sv zdaleka nejslavnj propa-
gandistick vtzstv, kdy pesvdila sebe i ostatn o hrzch
deflace a relativn pijatelnosti inflace. Pokud jde o politiky
a ekonomy, je deflace (definovan coby postupn pokles celkov
cenov hladiny) ekonomickm ekvivalentem dmjovho moru.
Stty a vldy pi sebelehm zvanu deflace startuj tiskask
lisy a usilovn tla ceny zptky nahoru.
Co je ale patnho na klesajcch cench? Prakticky vichni
dnes povauj neustl zdraovn za nco normlnho a piroze-
nho, a leckoho by tak mon okovalo, e ve Spojench sttech
ceny stabiln a nezadriteln klesaly dle ne 150 let - od konce
18. stolet a do roku 1913. Toto pldruh stolet vak bylo z-
rove obdobm nejboulivjho hospodskho rstu v his-
torii lidstva. J ak je to mon? I nu prv z dvod, kter jsme
si vysvtlili v tto kapitole - technologick pokrok a rostouc
produktivita. Ta v kombinaci se stabiln penn zsobou (kter
ve spojench sttech existovala a do zaloen centrln banky
roku 1913) tla ceny dol.
Dky obrovskm prstkm produktivity generovanm
prmyslovou revoluc si mohli i mn majetn lid dovolit v-
robky a sluby, o nich se jim dve mohlo jen zdt - alounn
nbytek, aty na mru, tekouc vodu i vlastn dopravn proste-
dek. Za 100 dolar uspoench roku 1850 si mohli roku 1880
koupit mnohem vce vc ne o ticet let dve. Nai dnen pra-
rodie rdi poukazuj na to, o kolik bylo to i ono za jejich mla-
dch let levnj, zatmco jejich prarodie jim zejm vyprvli
pesn opan historky.
82
EKONOMI CK BAJKY
A tak se dnes navzdory zejmm pozitivm klesajcch cen
deflace bojme. V televizi slyme, e kdyby zaalo zbo zlev-
ovat, lid by pestali nakupovat, firmy by pestaly utrcet,
spousta zamstnanc by se ocitla na dlab a na svt by za-
vldla ekonomick doba temna.
Vichni ale vidme vude kolem sebe, e nkterm odvt-
vm klesajc ceny ani v nejmenm nevad, prv naopak. Na
potku 20. stolet vydlal Henry Ford jmn dky tomu, e
neustle snioval cenu automobil. A co teprve vrobci mo-
dernch pota! Potaov odvtv roste jako z vody na-
vzdory tomu, e jejich vrobky u dvacet let suuje" drama-
tick pokles cen. Dky neustle rostouc efektivit a produkti-
vit vroby se ady digitln gramotnch rozrstaj o miliony
lid ron.
Pes to vechno m spousta odborn k za to, e deflace
nevad, pokud je omezena jen na jedno odvtv. Zvltn.
Modern ekonomov se myln domnvaj, e klem k rs-
tu je utrcen a e v deflanm prosted lid odkldaj nku-
py, protoe ekaj, a zbo zlevn. A kdy si pece jen nco
koup, m ni stka slab ekonomick inek. To je ovem
absurdn.
J ak u jsme si ukzali, utrcen nen klem k niemu. Ve
stoj na vrob!
Do nakupovn nemus nikdo nikoho nutit. Lidsk po-
ptvka je v podstat nekonen, a tak pokud nkdo zrovna
nenakupuje, obvykle k tomu m pdn dvod. Bu se mu
nezamlouv vrobek, nebo si ho zkrtka neme dovolit. Tak
i onak je akt odloen spoteby zaloen na racionln vaze
a ekonomice jako celku navc prospv.
Ve skutenosti plat, e pokud lid neutrcej, pak jsou nej-
innjm stimulantem vt spoteby klesajc ceny. Sam Wal-
5. PEN ZE DLAJ PENZE
8 3
ton, zakladatel nejvt svtov maloobchodn st Wal-Mart, na
tto prost mylence vydlal miliardy.
Deflace vak navzdory vem dkazm jej neviny zstv
ekonomickm strakem slo jedna. J e to pedevm proto, e
inflace (opak deflace) je oblbenou hrakou politik. Vce v dal-
ch kapitolch.
spory se ostrovanm hromadily tak rychle, e je
brzy nemli kam ukldat. Prozatm je skladovali ve
svch chch, to ale bylo jednak nepjemn - toho
zpachu! - a jednak nebezpen. Na ostrov se toti
zaali mnoit nenechavci.
Ostrovan by tak rdi sv spory zhodnocovali
prostednictvm vr a investic, ale vtina z nich
nemla as ani zkuenosti na to, aby posuzovala
solidnost a nvratnost podnikatelskch pln, kter
se jim nabzely.
8 6
8 8 EKONOMI CK BAJKY
J eden prozrav ostrovan jmnem Max
Goodman vyctil pleitost a piel s revo-
lun slubou.
Po letech bdn nad hromdkou
svch spor uloench v lonici si ekl,
e to peci mus jt i jinak. A kdy
vidl, kolik jeho soused se nechalo
naplit nepoctivmi dlunky, uvdo-
mil si tak, e vtina lid potebuje radu
a pomoc s tm, jak nastdan spo-
ry nejlpe rozmnoit. A tak postavil
prostornou, klimatizovanou budovu
a zamstnal v n ty nejdrsnj svalovce na ostrov.
V nov bance" si budou ostrovan bezpen ukldat sv ryb
spory. Problm s nenechavci vyeen! Ale to byl jen zatek.
Max byl podnikatel tlem i du a hned si uvdomil, e po-
kud si bude tovat jen poplatek za schovu, nijak zvl nezbo-
hatne. Dobe znal hodnotu spor a vdl, e m lep ich na in-
6. SZKA NA BANKU
8 9
vestice ne prmrn ostrovan. Coby pikov matematik uml
znamenit vyhodnotit podnikatelsk pln a sestavit k nmu od-
povdajc vrov produkt.
Z toho, co investovan majetek jeho soused vydl, bude
platit mzdy svalovcm a roky vkladatelm. Zbytek pak bude
jeho zisk.
A tak se zrodila Goodmanova prvn ostrovn banka!
Stejn jako Adam a Duffy, i Max pi plnovn svho podni-
ku myslel jen na svou penenku. Zaloenm ban-
ky vak vyeil hned ti paliv problmy ost-
rova narz - spory, vry a nenechavost,
tebae to nebyl jeho prvoad zmr.
Nyn si tedy ostrovan sv spory,
vykoupen uskrovovnm a pod-
spotebou, ukldali v Maxov bance
a zodpovdnost za jejich investov-
n svovali jemu.
A tm, kdo si chtli vzt pjku,
stailo zajt jen za Maxem, msto aby
chodili s proskem od che k chi.
Aby tohle vechno hladce fungovalo, musel Max onglovat
hned s nkolika tali najednou. Za prv se musel starat, aby byl
jeho podnik ziskov, co znamen, e musel adatele o pjku
dkladn provovat, svdomit od nich vybrat rok a zabavo-
vat zstavu tm, kdo pestali splcet. Za druh musel myslet na
spokojenost svch zkaznk a pravideln jim vyplcet roky
z vklad. A za tet musel nabzet lkav vrov podmnky, aby
si od nj vbec nkdo pjoval. Kdyby se propadl do ztrty, ocitl
by se na pli a cel jeho investice by pila vnive.
Vzhledem k jeho specializaci na ve, co souviselo s efektiv-
nm a ziskovm poskytovnm vr, bylo jen pirozen, e se
90
EKONOMI CK BAJKY
brzy stal pednm ostrov-
nm odbornkem na ryb
ekonomiku. A zatmco
mn specializovan
vitel se asto roz-
hodovali na zkla-
d osobn historie
dlunka, rodinnch
vazeb nebo emoc,
Maxe zajmaly jen
dolrky a centky, i
sp rybky a upinky.
r ok ov sazby
Protoe Maxv osobn blahobyt byl tak tsn svzn s sp-
chem jeho podnikn, neil na ostrov nikdo, kdy by ml pd-
nj dvod nabzet ty nejvhodnj mon rokov sazby, jak
dlunkm, tak vkladatelm.
Na jedn stran nabzel Max nejni sazby nejzajitnjm
dlunkm (napklad rodinm s pravidelnm pjmem). Mn
jistm dlunkm toval vy sazby jako kompenzaci za vy
riziko.
Na zklad podobn logiky pak vyplcel roky
z vklad stadatelm. Dlou-
hodobj vklady zna-
menaly ni riziko,
e banka nebude
schopna pokrt
neekan nrst
poptvky, take
nesly i vy rok.
6. SZKA NA BANKU
91
Naopak ti, kdo se nemohli nebo
nechtli zavzat k dlouhodob-
mu vkladu, dostali mn.
Akoli Goodman stanovoval
sv rokov sazby, cel systm
rokovch mr fluktuoval podle
podmnek na trhu, na n ml
Goodman jen velmi omezen
vliv.
Nkdy se celkov spory os-
trova vzedmuly jako vlna v dsledku vznamnho technologic-
kho pokroku a nslednho prudkho nrstu produktivity.
Kdy byly bankovn trezory pln a k prasknut, byl Max ocho-
ten snit roky z vr, protoe ppadn ztrty by pro nj byly
relativn snesitelnj a zdrav ekonomika s takovou hojnost
spor by brzy vyprodukovala nov podniky a ivnostnky.
J eliko ml vak novch vkladatel dostatek, mohl vypl-
cet ni rok i jim, co
ovem zase spoustu lid
od spoen odradilo,
take se hladina spor
za chvli opt ustlila na
rovnovnm stavu.
Kdyby vak ochota
spoit poklesla nhle
a nap celm ostrovem
(co je pro ekonomiku
vdy nebezpen), zaa-
ly by na trhu psobit
opan sly - Max by
potencilnm
9 2 EKONOMI CK BAJKY
vkladatelm nabzel lkav ceny (neboli vy-
rokov sazby), lid by spoili ochotn-
ji a bankovn trezory by brzy byly znovu
pln.
Kdy ml ryb pomlu, musel bt
Max pi poskytovn vr ob-
zvl opatrn. S minimln
rezervou jej mohlo pr nespla-
cench vr po sob pivst na
buben. V rmci kompenzace vy-
ho rizika toval Max dlunkm
vy rok a vkladatelm zase
nabzel lkavj sazby.
Vy rokov sazby od-
razovaly lidi od pjovn
a zakldn novch podni-
k. Zrove vak motivo-
CrQObhWOVA
6. SZKA NA BANKU
9 3
valy ke spoen. Nakonec se tedy trezory znovu naplnily a sazby
mohly klesnout.
Ni rokov sazby navc znamenaly, e lid upednost-
uj okamitou spotebu. Tm pdem podnikatel mn in-
vestovali do dlouhodobch projekt, kter mly nst ovoce a
v budoucnu.
Tento cyklick rokov mechanismus, pevn regulovan
touhou po maximalizaci vnos z vklad, obavou z utopen
kapitlu v rizikovch podnicch a individuln asovou prefe-
renc spoteby, generoval takovou pirozenou rokovou mru,
kter stabilizovala ostrovn trh.
Co je vak nejdleitj, bezpe a pohodl bankovnch
slueb pobzelo lidi ke spoen. Tm, e odkldali svou spo-
tebu na pozdj dobu, poskytovali kapitl pro financov-
n projekt, kter znamenaly vy produkci a ivotn rove
v budoucnu.
Za Maxovy moudr a prozrav sprvy se ostrovn spory
uten rozrstaly.
Vysoce r i zi k ov i nvest i ce
Max Goodman musel vyplcet sv vkladatele pravideln
a vas, a proto jen nerad poskytoval vry, kter s sebou nesly
vysokou pravdpodobnost nesplacen. Nehodlal utopit spo-
ry ostrovan v vrech na dovolenou, na nkup spotebn-
ho zbo i v pochybnch podnicch, kter slibovaly modr
z nebe, ale nic kloudnho z nich nekoukalo.
Nkte stadatel vak byli ochotni vymnit vy riziko
za vy zisk. Tu a tam pistl Maxovi na stole potenciln
velmi nadjn projekt, kter byl vak pli riskantn, ne aby
si na nj Goodmanova banka troufla.
9 4
EKONOMI CK BAJKY
Spolenost Prakostroj kup kl adu navrhla revolun zp-
sob meziostrovn osobn pepravy. Max vak nvnadu nespol-
kl a dost o vr zamtl.
Le nadenci z Prakostroje jet ne-
museli hzet prut do moe. Na ostrov
toti pibyl excentrick ryb magnt
Zlatko Tpytka. Ten shromaoval
ryby od stadatel, kterm umen
rok Goodmanovy spoitelny ne-
stail, a zkouel tst v kasinu
vysoce rizikovch a oste sledo-
vanch projekt.
Nkter jeho investice
vyly nad oekvn, na-
pklad plov bar Rajsk
psky.
6. SZKA NA BANKU
95
A tak zatmco Goodman financoval rst kapitlu prosted-
nictvm konzervativnch investinch forem, za Tpytkou chodi-
li ti, kdo se nebli riskovat.
96
EKONOMI CK BAJKY
Stt nejen pokivuje vrov trh zkony, kter umle zv-
hoduj nkter typy vr a nkter kategorie dlunk, ale
vrov toky ovlivuje i zsadnjm zpsobem - manipulac
rokovch sazeb. Tm 100 let ji americk centrln banka
jmnem Federln rezervn systm (zkrcen Fed) nastavuje
zkladn rove rokovch mr, na n pak stoj cel zbytek
rokov struktury.
Sniovnm i zvyovnm takzvan sazby zpjnch fon-
d (federal funds rate) Fed nediktuje pmo jednotlivm ban-
km, jak roky si maj tovat, nbr pohybuje narz celm
rokovm trhem. Banky pjuj lidem a fi rmm a samy si zase
pjuj od centrln banky, piem svm dlunkm samo-
zejm tuj vdy vy rok, ne jak plat Fedu. Kdy tedy
Fed zv i sn sv sazby, firmy a jednotlivci zaplat na ro-
cch vce nebo mn.
Tuto pravomoc udlil Fedu Kongres, aby nrodn hospod-
stv fungovalo hladce v asech hojnosti i krize. Teorie k, e
ekonomov a ednci Fedu mohou nastavenm vhodn rokov
sazby nasmrovat ekonomiku, kter se pevauje k jednomu nebo
druhmu extrmu, zpt do klidnjch vod.
Napklad slbnouc ekonomiku mohou postavit zpt na
nohy snenm rokovch sazeb na rove, pi n si budou lid a
firmy ochotnji pjovat. Naopak v asech pebytku, kdy plin
sebevdom investor mnohdy vede k poetilmu chovn, me
Fed sazby zvit, aby si lid dvakrt rozmysleli, ne si njak vr
vezmou.
Tato teorie m ovem dv velk mouchy.
6. SZKA NA BANKU
9 7
Za prv pedpokld, e mal skupinka lid v hlavnm sdle
centrln banky je s to dit trh, co jsou de facto miliony lid,
kte kadou mi nutu in miliony samostatnch rozhodnut,
lpe ne trh sm. J ene pro Fed bohuel plat lidov ren, e
z cizho krev netee. Na finance, kter bankm pjuje, nemus
tvrd pracovat, a nehroz mu, e vinou patnho rozhodnut
pijde o ve. Bn stadatel si ve srovnn s n m sv tce vy-
dlan penze peliv hldaj a komern banky, kter jsou ne-
zodpovdn a lehkmysln, zase mohou pijt na mizinu. Bez
tohoto vztahu, bez tto souvislosti, je vrovn inherentn ne-
hospodrn.
A za druh Fed pi svm rozhodovn bere nevyhnuteln
v potaz vce politick hlediska ne ta ekonomick. J eliko pi
nich rocch je ekonomi ka na pohled ilej, nklady na hy-
potky a jin vry jsou ni a velk fi nann domy vydlvaj
vc penz, el Fed neustlmu tlaku na sniovn sazeb. Prezi-
denti, kte se uchzej o znovuzvolen, se vdy mocn zasazuj
o ni roky a po centrln bance vyaduj poslunost. Eko-
nomov Fedu si zase pirozen pej, aby je veejnost vnma-
la jako klaasy", kte chtj ekonomice pomhat, a ne jako
nepejcn strky Skrblky, jim je pln jedno, e se zem t
do recese.
Oproti tomu ti, kdo by rdi vidli sazby o nco v, pedevm
tedy stadatel, se v dnch vlivnch zjmovch skupinch ne-
sdruuj. J ejich hlas nen nikdy slyet. Proto m Fed neustlou ten-
denci piklnt se na stranu spe nich rokovch sazeb. Pama-
tujete jet, jak nzk rokov sazby odrazuj od spoen a pobzej
k utrcen? Nen tedy divu, e jsme se z nroda proslulho svou
spoivost stali za pr desetilet nrodem zadluenm a po ui.
Mi moto rokov sazby, kter jsou pli nzk vzhledem
k zsob spor, vyslaj dl un km falen signl o zdrav eko-
9 8
EKONOMI CK BAJKY
nomiky a udritelnosti jejich investic. J eliko v ppad direktiv-
nho snen sazeb shora lid ve skutenosti neodkldaj spote-
bu do budoucna (jako v ppad, kdy by sazby klesly pirozen),
je spousta kapitlovch investic mench na budouc spotebu
odsouzena k nezdaru. Vsledkem je hospodsk bublina, kter
dve i pozdji hlasit praskne, jak jsme toho byli svdky nedv-
no v ppad internetovch akci i nemovitost.
9 9
Ostrovan odjakiva brali pitnou vodu z horskch
potk a dom ji peneli, jak se dalo.
Proto tak vtina lid bydlela blzko vodnch
tok. Obtn pstup k vod ztoval ivot
i zemdlcm. To ve vrazn omezovalo
produktivitu ostrovn ekonomiky.
J ednoho lta postihla ostrov straliv sucha
a spousta horskch ek se ztratila jako pra nad
hrncem. Nastal velik hlad a strdn. Ostrovan
zaali pemlet, jak podobn katastrof v budoucnu
zabrnit.
100
102
EKONOMI CK BAJKY
Problm zhy vyeila plodn mysl Adama Fiera ptho
(Adamova praprapravnuka). Fier si poviml, e pi deti voda
stk z kopc dol a shromauje se v kaluch a jezrkch. Ne-
chal se inspirovat matkou prodou a navrhl systm akvadukt
a ndr, v nich by se deov voda uchovvala pro pozdj vyu-
it. Le zsobit cel ostrov pitnou vodou, to byl vru ambicizn
pln.
Adam V. vypotal, e vodohospodsk projekt potebuje pra-
covn kapitl ve vi 182 500 ryb. Z toho by se dva roky platil reali-
zan tm o 250 lenech. Vypravil se tedy pro vr ke Zlatko Tpyt-
kovi. Tomu se jeho npad okamit zalbil, jene zrovna neml
dost ryb. Adam tedy zkusil banku, akoli si nedlal velk nadje.
7. INFRASTRUKTURA A OBCHOD
103
K jeho pekvapen jej vak Maxna Goodmanov
(dal potomek slavnho ostrovana) nevypoklon-
kovala ven. Tebae lo opravdu o hodn penz,
potenciln zisk se j zdl pimen vysok-
mu riziku. Kdyby projekt vyel, zanedlouho
by se sm zaplatil a navc by znamenal lep
budoucnost pro vechny ostrovany!
J ene ani Maxna by nebyla s to Fierv
projekt financovat - pestoe se j velmi za-
mlouval - kdyby pedtm ostrovan bvali neuetili dostatek
ryb. Onch 250 len realizanho tmu by zkrtka a dobe ne-
mlo po dobu vstavby co jst.
Po dokonen vodohospodsk projekt fungoval pesn tak,
jak Fier sliboval, a stadatel dostali zpt sv investice i s roky.
Ostrovan si za tekouc vodu rdi platili a za tyto penze pak
Fier zamstnval pes sto lid, kte cel sloit systm bambu-
sovch potrubnch rozvod celoron udrovali.
104
EKONOMI CK BAJKY
Spektakulrn spch vodnho projektu probublal celou
ekonomikou. Akvadukty pivdly za rozumnou cenu vodu i do
tch nejodlehlejch kout ostrova, kde zaala vzkvtat i dve
nerodn polka.
J in zase mocn vodn tok zaphli do prce a vyuili k poho-
nu rozlinch stroj a zazen. Zrodila se cel nov prmyslov
odvtv.
Kdy te lid nemuseli penet vodu run, mli vce asu
na produkci spotebnho zbo a slueb, na vvoj novch kapi-
tlovch projekt nebo teba na zbavu a odpoinek. Dky no-
vmu prstku produktivity te chytali jet vce ryb a ivotn
rove se jim zvila zas o notn kus.
Ob c h o d
Zrove s rstem ekonomiky rostla tak schopnost ostrova
exportovat zbo do ciziny. Zanedlouho u ocenem kiovaly
olbm nkladn knoe, naloen a po okraje rybami, dvouko-
7. I NFRASTRUKTURA A OBCHOD
105
lky, surfovmi prkny, otpy a menmi knoemi. Tyto vrobky,
kter si dky sv kvalit a dostupnosti zskaly v irokm dalekm
okol skvlou povst, smovali ostrovan za zvltn a exotick
zbo, kter dosud neznali.
Odvn moeplavci mezitm objevovali nov a nov ostrovy,
obchod se dl uten rozvjel a ekonomika stle rostla. Kdy
byl obchodnm tokm ponechn voln prbh, mli z toho pro-
spch vichni.
106
EKONOMI CK BAJKY
Nkter ostrovy (i msta, zem nebo teba jednotlivci) mli
asto relativn nadbytek neho, co druz zase postrdali. Kad
lovk, zem i ostrov pirozen vyuval svch specifickch v-
hod, charakterovch, klimatickch i jinch.
Kupkladu na nedalek Bongobii mli pevelikou hojnost -
ano, uhdli jste - bubnk bongo. Na ostrov se toti pemnoi-
ly stromy, jejich devo bylo k vrob tohoto hudebnho nstroje
nejvhodnj. Dky tomu mli vichni Bongoban tolik bubn-
k, e si jich nijak zvl nevili. Za jedno bongo si toho doma
zkrtka mnoho nekoupili.
7. INFRASTRUKTURA A OBCHOD 107
Sto kilometr od Bongobie leel ostrov Derviov, jeho oby-
vatel podmaniv zvuk bubnk pmo milovali. K jejich smle
vak na Derviov ty sprvn stromy nerostly, a proto tam byla
bonga nesmrn cennm zbom. Derviov zase mli pln skla-
dy kokosovho oleje na opalovn, protoe vak byli oplen od
narozen, dnou ochranu proti zludnmu UV zen nepote-
bovali. Pleov ppravek tak pro n neml dnou cenu.
Nhoda vak tomu zejm chtla, e svtl Bongoban byli
zase v jednom kuse splen od ostrho rovnkovho slunka.
Kdy se tyto dva ostrovy konen navzjem objevily, okamit
spolu zaaly ile obchodovat. Kad z nich vyuval sv konku-
renn vhody a vyvel produkt, kter byl za moem cennj
ne doma. Tento symbiotick vztah byl vhodn jak pro Der-
vie, tak pro Bongobany a ivotn rove na obou ostrovech
znan stoupla.
108 EKONOMI CK BAJKY
Obchod na mezinrodn (i meziostrovn) rovni se v prin-
cipu nijak neli od dlby prce na rovni jednotlivc. Kad
lovk i zem smuje s druhmi to, eho m dostatek nebo co
dl nejlpe, za zbo a sluby, kterch se mu nedostv nebo
kter si neum obstarat sm.
7. INFRASTRUKTURA A OBCHOD 100
w SHRNUTI : Vel k vs. mal ekonomi ka
Kdy je nyn ostrovn komunita mnohem poetnj ne za sta-
rch nedobrch as runho rybolovu, me se lecktermu te-
ni zdt, e v n funguj jin pravidla a jin mechanismy. Ale nen
tomu tak.
Stejn jako se nemn principy matematiky, jakmile zaneme stat
a odtat velk sla, ani zkladn ekonomick principy s velikost
hospodstv nikam nemiz. J en jsou mnohem he viditeln, pro-
toe vitele a dlunky oddluje spousta mezilehlch vrstev a ln-
k. Nicmn pm souvislost mezi podspotebou, sporami, kre-
ditem, investicemi, ekonomickmi pohnutkami a spoleenskm
a hospodskm pokrokem zstv stejn.
110
EKONOMI CK BAJKY
Vdaje na infrastrukturu mohou mt na ekonomiku nesmrn
pozitivn dopad. Uiten jsou vak jen tehdy, pokud jejich pnos
pevauje nad nklady. V opanm ppad jde pouze o pltvn
zdroji a zpomalovn rstu.
Velk spousta souasnch ekonom a politik se dv na infra-
strukturn vdaje nikoli jako na krtkodob nklady, kter mohou
pinst dlouhodob zisk, nbr jako na inn prostedek tvorby
pracovnch mst a podpory hospodskho rstu. Tento pohled
asto vede k drahmu pltvn zdroji a neviditeln destrukci pra-
covnch mst v jinch sektorech.
Spojen stty v poslednch padesti letech investice do infra-
struktury trestuhodn zanedbaly. Nprava tto chyby ns nyn pi-
chz nesmrn draho a nklady se nm vrt a za velmi dlouhou
dobu, pokud vbec.
Pokud se vrtme k naemu ostrovnmu pbhu, pak je te-
ba si uvdomit, e onch 182 500 ryb investovanch do vstavby
vodohospodskho projektu nebylo k dispozici jinm ivnost-
nkm a zjemcm o pjku. To u je opravdu podn riziko.
Kdyby se ostrovan namsto akvadukt a ndr rozhodli posta-
vit nco absolutn neuitenho, napklad ob pyramidu z ps-
ku, velk st jejich spor a dvoulet prce dvou set padesti lid
by pila vnive.
Po vtinu ran historie Spojench stt byly velk infrastruk-
turn projekty asto financovan ze soukromch zdroj. V na
modern dob tm vudyptomn sttn kontroly je st uvi-
teln, e nco tak bytostn riskantnho mohly financovat a provo-
zovat soukrom firmy.
7. INFRASTRUKTURA A OBCHOD
111
Napklad newyorsk metro postavili z vt sti soukrom-
nci a tm tyi desetilet ho provozovali mimo kontrolu i do-
hled magistrtu. Navzdory nesmrnm potenm nkladm
byly ziskov a co vc, jzdn bhem onch ty dekd ani jednou
nezdrailo.
Dnes je pomrn snadn pesvdit volie, e rozshl veejn
sluby - kanalizace, dlnice, jezy a mosty, kter slou vem - ne-
me provozovat nikdo jin ne stt. Politici to tradin vysvtluj
tm, e soukromnci, kte hled jen na svj zisk, by veejnost jen
nepokryt dmali.
Tato tvrzen se vak z velk sti zakldaj jen na emocch
a povrchnch dojmech. Z dostupnch dkaz je naopak evident-
n, e sttn monopol ve veejnch slubch vede tm vdy k ne-
hospodrnosti, korupci, drahot a zanedbanosti veejnch statk.
Kdy sttn podnik vykazuje ztrtu nebo poskytuje mizern
sluby, nemus se poddit trn discipln. Stt obvykle zapln
vzniklou mezeru z vych dan. Tm vak pltv cennmi zdroji
spolenosti a sniuje celkovou ivotn rove.
Podobn myln pedstavy koluj i o mezinrodnm obchodu.
Ve snaze ochrnit domc pracovn msta ped zahranin konku-
renc bojovnci proti volnmu obchodu opomjej pnosy levn-
ho importu a skryt nklady, kter spotebitelm plynou z umle
omezenho sortimentu.
Pokud napklad zahranin vrobce prodv v Americe trika
za ni cenu ne domc konkurence, utrat lid za trika mn
a za ueten penze si mohou koupit nco jinho, teba snow-
boardov prkno. Tm podpo vrobce snowboard, kter jet
pod vyrb v Americe a kter dl nejkvalitnj produkt ve sv
kategorii.
J ene co zamstnanci domcch textilek, ptte se? I nu, pokud
jejich fov nedokou konkurovat zahraninm vrobcm tri-
112 EKONOMI CK BAJKY
ek, pak jejich firmy zkrachuj a jejich zamstnavatel si pjdou
hledat jinou prci. J ene smyslem hospodstv nen zajiovat
lidem jakkoli pracovn msta, nbr takov, kter maximalizuj
produktivitu.
Spolenosti jako celku nikterak neprospv ochrana nehos-
podrnch firem a prmyslovch odvtv. Pokud amerit v-
robci ztrat konkurenceschopnost na trhu triek, mus si najt
takov trh, kde konkurence schopn jsou.
Pokud stt na jejich ochranu vzty celn bariry, zstanou
trika v americkch obchodech drah. Lid budou mt mn pe-
nz na zimn sporty a vrobci snowboard tm utrp. Zatmco
je tedy velmi snadn ukzat prstem na zamstnance, kter jsme
dky clm zachrnili, pracovn msta, jejich vzniku jsme jinde
zabrnili, nelze nijak zmit ani spotat.
Nem sebemen smysl pltvat naimi zdroji a prac na pro-
dukci zbo, kter jinde dokou vyrbt hospodrnji. Pokud
se soustedme pouze na vci, kter vyrbme kvalitnji a levnji
ne ostatn, meme je pak smovat za to, co zase umj lpe
v cizin. Takov obchodn vztah je pak vhodn pro ob strany
a vichni na nm bohatnou.
Pot je v tom, e vinou na nadhodnocen mny, vysokch
dan a restriktivnch zkon ji zkrtka nejsme v mnoha trnch
kategorich konkurenceschopn. To se mus zmnit.
113
Na potku neml ostrov dnou vldu - alespo
njak kompenzace za hubenou dietu. Adam, Bda
a enda byli kamardi a spory eili mezi sebou,
v ptelskm duchu. Ale s pemnou prostch
komunit ve sloit spoleenstv vyvstala poteba
njak stedn autority.
m vce ilo na ostrov lid, tm vce bylo hdek
a spor. A kdy problm nevyeila domluva, pily
na adu psti a otpy.
Bez organizovanho policejnho tlesa se ostrovem
potulovaly tlupy bandit a nenechavc a poctivm
lidem notn ztovaly ivot.
114
116
EKONOMI CK BAJKY
Ke vemu ostrov pravideln pepadvali Bongoban, kte
nebyli jen prvotdn bubenci, ale tak lt vlenci. Kdy je to
popadlo, nebyla dn uspoen ryba v bezpe.
Brzy bylo nad slunce jasn, e si ostrovan musej obstarat
njakou ozbrojenou sloku, kter by dohlela na bezpe a po-
dek. A potebovali njakou vd osobnost. J ene dvat nko-
mu do rukou moc, to je vdy nramn riskantn podnik. Moc je
lehce zneuiteln.
Po nkolika pokusech s rozlinmi zpupnmi nelnky
a podobnmi vlupky se ostrovan rozhodli, e si vytvo vldu,
kter bude zodpovdn vem a kter bude moci zasahovat do
jejich svobodnho jednn a rozhodovn jen v omezen me.
Dobe si uvdomovali, e prv svobod vd za svou prospe-
ritu. A tak si ekli, e se bude volit snm 12 sentor, vetn
vrchnho sentora s exekutivnmi pravomocemi.
8. A ZRODILA SE REPUBLIKA
117
Sent v rmci ochrany ostrova ped ciz invaz zformuje flo-
tilu vlench kno, vetn posdky vyzbrojen tmi nejmoder-
njmi otpy.
V zjmu spoleensk stability a na ochranu ivota a majetk
kadho ostrovana sent ustav systm soud, je budou eit
spory a vynucovat smlouvy, a tak policejn sbor, kter bude roz-
hodnut soudc vymhat.
A v zjmu podpory obchodu d sent postavit etz majk,
kter budou varovat lod ped zrdnmi tesy ostrova.
vldn et v Goodmanov bance, z nho pak sent bude moci
hradit sv vdaje.
Hrd a nezvisl ostrovan, kte tvoili velkou vtinu ost-
rovn populace, se vak bli vloit pli velkou moc do rukou
tak mal skupinky lid, a tak aby se pojistili, e si sentoi neud-
118 EKONOMI CK BAJKY
laj z ryb daovch poplatnk kasino, sepsali stavu, kter ud-
lovala sentu jen nkolik jasn vymezench pravomoc. Vechny
ostatn byly vyhrazeny lidem.
A aby pedeli vekerm nejasnostem ohledn toho, co vlast-
n sent me nebo neme, ustavili ad nejvyho soudce,
kter ml za kol vynucovat stavu a bt protivhou politickch
ambic jednotlivch sentor.
Lid o stav hlasovali, schvlili ji, a tak se zrodila republika
Usonie.
Nov vlda moude rozhodla, e neutrat ve, co vybere na
danch. Finann rezerva jist pijde vhod, a ude monzuny
nebo a Bongoban pijdou s dalm vychytralm plnem na
dobyt ostrova.
8. A ZRODILA SE REPUBLIKA
119
A pestoe vlda mla na v-
platn listin spoustu zamstnan-
c - sprvce majk, konstbly,
soudce, vlen kanoisty - vich-
ni si uvdomovali, e tato pracovn
msta existuj jen dky danm, kter "
vld poslaj lid ze svch vdlk,
a e kdyby nikdo dn ryby neposlal, nemli by vldn zamst-
nanci co jst.
SHRNUT
Ve tedy fungovalo, jak m. J ene ert nikdy nesp...
1
Protoe ostrovan chpali, e vldn vdaje jsou de facto tot jako
vdaje daovch poplatnk, byli toho nzoru, e prv daov po-
platnci by mli rozhodovat o tom, jak a za co bude vlda jejich
penze utrcet. Proto mohli volit jen ti, kdo platili dan.
Vichni si uvdomovali tak to, e dan odsvaj prostedky z cel-
kovch spor ostrova a sniuj objem dostupnho investinho ka-
pitlu. Vtina obyvatel ostrova se vak shodla na tom, e za vt
bezpe, mn ztroskotanch kno a rychle een spory to bohat
stoj.
120
EKONOMI CK BAJKY
PONAUEN
J e ostudn, jak mlo Amerian dnes v, e zaloen na zem
bylo kdysi radiklnm experimentem s psn omezenou stt-
n moc. Nai Otcov zakladatel, prodchnuti revolun filo-
zofi svobody, racionalismu a modern vdy, kter zaala na
konci 18. stolet nabrat na sle, se rozhodli vytvoit zcela nov
a dosud nevdan vztah mezi lidem a jeho zvolenmi pedstavi-
teli, kde lid dr svrchovanou moc nad sebou sammi a kad
jedinec m urit nezadateln prva.
V ranch dobch republiky, krtce po skonen Vlky o ne-
zvislost, kdy si vtina lid dn federln stt nepla, sepsali
Otcov zakladatel stavu coby mistrn navrenou klec, kter
mla sttn bestii" dret na uzd. stava chrnila lid ped ed-
n zvl, ale tak prva meniny ped zvl vtiny.
Americk stava tak rozdlila moc, kterou lid vloili do
rukou sttu, na ti sti, vkonnou, zkonodrnou a soudn,
a dle vytvoila decentralizovan systm, v jeho rmci si jed-
notliv stty podrely znanou mru nezvislosti, a mohly tak
zabrnit federln vld v uzurpaci pravomoc, kter j podle
stavy nepat.
Vsledkem byl nrod, v nm se vtina oban tila bezpe-
ivota i majetku a znan svobod v rozhodovn o vlastnch
zleitostech. Skutenost, e v tchto prvech si nebyli vichni
rovni, nijak nesniuje hodnotu a smlost mylenky, kterou do-
sud dn zem nekodifikovala.
Postupem asu vak jasn vize Otc zakladatel zmatnla
a vybledla. Vdy, kdy zemi postihlo netst i krize, doel do-
staten poet lid k nzoru, e stt potebuje vce pravomoc
8. A ZRODILA SE REPUBLIKA
121
a e obasn se bez t i on svobody klidn obejdou. A bhem
na souasn ekonomick krize tento neblah trend bohuel
zeslil jet vc.
Ve snaze zmrnit bolest ekonomickho poklesu jsme zapo-
mnli, e nedlnou soust svobody je riziko a nejistota. V zemi,
kde m stt povinnost vyeit vechny problmy a utiit vechen
bol, nen nikdo svobodn. A kde nen lidem dovoleno selhat,
nen jim dovoleno ani uspt.
123
Po mnoho generac ostrovn vlda fungovala, jak
mla. Moud a zdrenliv sentoi pichzeli
a odchzeli, podporovali rozvoj obchodu
a podnikn a nabdali obany ke spoivosti.
Dan byly relativn snesiteln a regulace prmyslu
mrn. S rstem produktivity rostl i zisk firem, ceny
stabiln klesaly a kupn sla se zvyovala. Za nkolik
pokolen tm kad rodina mla svou vlastn knoi
a nkter mly dokonce dv nebo i ti.
A protoe na uiven celho ostrova ji stailo
jen pr specializovanch ryb, lidsk a vrobn
kapitl se uvolnil pro jin ely. Vznikly nov
sluby a prmyslov odvtv, o nich se pvodnm
tem trosenkm ani nesnilo. Obchod vrobcm
bambusovho nbytku, bubn i zzranch liv
jen kvetl. Ostrovn spolenost zbohatla natolik, e na
zpadnm pobe otevela jist hereck spolenost
prvn stl divadlo. Premirov pedstaven Kdo chce
bt rybem? si vyslouilo naden recenze kritik.
1 2 4
126
EKONOMI CK BAJKY
asem nkte sentoi vystoupili s emocionlnm argu-
mentem, e lnek stavy, kter dv prvo volit jen tm, kdo
plat dan, je fundamentl n nedemokratick. J mnem civili-
zace a pokroku byla tato vazba odstranna, a k volebnm ur-
nm se tak dostala velk spousta voli, pro n nebylo roz-
vn hospodaen s veejnmi prostedky zrovna prvoad.
S rstem ekonomiky se prodluovala i vplatn listina
sttu a funkce sentora tak zskvala na prestii a lkavosti.
Sent, pvodn uren jen tm nejmoudejm a nejuznvanj-
m staeinm ostrova, zaal vbit i nejrznj egocentriky
a vehoschopn kariristy.
J ednm z nejnpaditjch adept na sentorsk keslo byl
Frankie Rejnok. Frankie si poviml jist zvltnosti v lidskm
charakteru a vyuil ji coby vtah k moci.
Zjistil toti, e lid miluj, kdy jim nkdo dv nco zadar-
mo, a naopak jen velice neradi plat dan. Napadlo jej tedy, e
kdyby dokzal ostrovanm namluvit, e jim me dt nco,
za nebudou muset platit, zskal by si jejich bezvhradnou
lsku a podporu. Vlda bohuel mla jen ty ryby, kter vybra-
la na danch. Sentoi sami nerybaili. Dvat mohli lidem jen
to, co jim brali. J ak by tedy mohli dt vc, ne kolik maj?
Po j ednom obzvl niivm monzunu vyctil Frankie p-
leitost (prav politik pece nenech kvalitn krizi pijt na-
zmar).
Draz spoluostrovan," vytruboval do davu, nedvn boue
postihla n lid nevslovnou bolest a strdnm. Rada naich
oban pila o vechny sv ryby i dokonce o stechu nad hla-
vou. Vlda proto neme stt stranou a jen neinn pihlet.
Budu-li zvolen, ustavm vldn rekonstrukn program pro nae
nejpotebnj." Posluchae pitom ujistil, e ekonomick akti-
vita, kterou tyto vdaje nastartuj, ve bohat splat.
9. VLDA PROJ EVUJ E TVR HO DUCHA
127
Naproti tomu jeho oponent nabdl lidem jen hospodrn
nakldn s sporami ostrova a slib, e je nezkrt na jejich pr-
vech a svobodch.
A tak byl Frankie Rejnok zvolen drtivou vtinou do funkce
vrchnho sentora.
J eho vtzstv nezmnilo nic na neprosnm faktu, e na jeho
velkolep program zkrtka nen dost ryb. Frankie tedy pel s vy-
chytralm plnem - vlda zane
vydvat paprov penze zvan
upiny, kter si oban bu-
dou moci smnit za oprav-
dov ryby uloen na
veejnm tu u Good-
manovy banky. Obchodovat bude
mon pmo za ryby jako dosud, nebo pro-
stednictvm upin.
Rozhoen nejvy soudce se do vci okamit vlo-
il a podotkl, e stava nedovoluje vld vyplcet z dao-
vch ryb nhrady i odmny, kter v n nejsou vslovn uvedeny,
a e o pravomoci vydvat paprov penze v n tak nen ani slovo.
128
EKONOMI CK BAJKY
Frankie tento problm vyeil tak, e do funkce nejvyho
soudce nominoval svho kamarda. Ten ml pro jeho pln vt
pochopen a vyhlsil, e stava mus bt ivouc dokument"
a jej principy si me kad nov generace vykldat po svm,
aby se mohla vypodat se situacemi, je jej autoi nepedvdali.
Ostrovan se nejprve dvali na nov upiny podezrav. Byli
zvykl platit za zbo a sluby opravdovmi rybami. Po njakm
ase se vak paprov penze ujaly, protoe byly snze penositel-
n a na rozdl od ryb hezky vonly.
Frankieho poradci mezitm projdli ostrov kem kr-
em a hledali, co by stlo za to profinancovat (kad projekt
samozejm posuzovali objektivn a nezaujat). Kdy pipadli
na projekt, kter by mohl zskat potencionln volie, podpoili
jej hromadou paprovch penz.
Nov editel Goodmanovy banky, Max Goodman VII., neml
upiny pli v lsce. Vzhledem k tomu, jak snadn je
natisknout libovoln mno-
stv, kal si, budou
sentoi jen nesnad-
no vzdorovat jejich
vben. Dokud vak
vlda mla v trezoru
dost ryb na vypla-
cen vech svch
upin, spal v noci
vcelku klidn.
J ak se ovem dalo v
ekat, klidn spnek
v

v>
<
mu nevydrel dlouho.
Frankie a jeho poradci pochopiteln brzy rozdali mnohem
vce upin, ne kolik mohli pokrt skutenmi rybami. Kdy si
9. VLDA PROJ EVUJ E TVR HO DUCHA 129
pan Goodman viml, e se vldn rezervy nebezpen ten, vy-
pravil se do sentu a jal se tlouct na poplach.
Frankie, zastav tu tiskrnu!" zavolal na vrchnho sentora.
Na kadch deset upin, kter jste natiskli, mm v trezoru
jen devt ryb. J estli si stadatel uvdom, e spousta upin je
nekrytch, nastane run na banku a j pijdu o vechno. Oka-
mit ty sv upiny pesta tisknout, zvy dan a dopl vldn
rezervy."
130
EKONOMI CK BAJKY
Frankie a jeho dva hlavn poradci, Tony J eovka a Pepe Sa-
sanka, vybuchli smchy. Zvit dan a sekrtat vdaje... to se
povedlo! Tebe pt musm pibrat do pedvolebn kampan!
Nem jet njak zbavn npady?"
,J e mi lto, chlapci, ale vy opravdu nemte na vybranou," ne-
nechal se vyvst z mry Goodman. ,J akmile si stadatel uvdo-
m, e jejich spory nejsou v bance v bezpe, pestanou spoit!
Ryby si budou skladovat doma jako za starch as. Banka ne-
bude mt kapitl, kter by mohla pjovat, a bez kapitlu ne-
budeme moci udrovat ani zazen, na kterch dnes zvis nae
ivotn rove, nato abychom financovali nov projekty! Cel
ekonomika se me zhroutit!"
9. VLDA PROJ EVUJ E TVR HO DUCHA
131
Nemaluj moskho
asa na ze," odbyl jej mv-
nutm ruky Frankie.
My potme se vm
a mme pln na
vechno. Stadatel
se pedevm vbec
nemusej dozvdt,
e jejich spory se
ten. M ekono-
mit poradci maj
titul z na nov
Ostrovn univerzity.
Chodili na ni spo-
len se pikovmi
fyziky a matemati-
ky. Nevil bys, co
vechno tyhle hlavy
tudovan nevymy-
sl. Nedvno se ovem
pekonali. Myslm, e je naase, abychom t zasvtili do malho
tajemstv. Zavolejte mi techniky," obrtil se na sv poradce.
Zhy do Frankieho pracovny vpochodovali huben vdci
v blch pltch a na stl poloili ti bn ryby a hromdku
jakhosi odpadu. Take," zaal jeden. Proesvali jsme ple
a skldky po celm ostrov a sbrali odhozen ryb ke a kostry,
zvlt ty s nepokozenou hlavou a ocasem. A te sledujte to
kouzlo."
Nsledoval vr ezn, sekn, lepen a sevn. Kdy se prach
usadil, Goodman spatil, e technici vyrobili ze t bnch ryb
tyi men, le uchzejc kousky!
132
EKONOMI CK BAJKY
Tajemstv spov v lepidle," prozradil Frankie. To nae ni-
kdy nepovol, take troubov... tedy chtl jsem ct oban, ne-
budou mt ani pont, e nco nehraje. Nae nov,oficiln' ryba
bude ode dneka krt vechny vldn upiny. Pus m chlapce na
pr dn do trezoru a ne se nadje, bude problm s rezervami
vyeen."
Goodman nepohnut stl a uvaoval. Musel piznat, e
trik je to vskutku psobiv. Koutky st se mu zvedly v nepatr-
nm smvu. U jej nebavilo pod nkoho odmtat, bt pod
s nkm vlivnm na kordy. To nebyla dn zbava a navc jej
pak nikdo neml rd. Dobe vdl, e mu za zdy kaj krkoun
a drgrele.
Mon je to een," ekl si. Mon je to vstupenka do klu-
bu oblbench. Kdo m ryby, ten m moc... a kdo m moc, m
eny!"
Brzy se ale vzpamatoval. Tihle lid nejsou dn kouzelnci,"
pomyslel si. Ryby peci nerostou na stromech. Sentoi um jen
vyrobit falen kousky, m sniuj hodnotu ostrovnch spor."
A tak se je pokusil pivst
k rozumu.
To je nesmysl, lid
si uvdom, e tady nco
smrd. Vdy se podvejte,
ta vae oficiln ryba vypad
vedle t opravdov doista
neduiv. Lidi peci nespadli
z kokosov palmy, na tomhle
ostrov se ryba u pk-
nou dku let. Kvalitn rybu
vichni hned poznaj. Nebude
snadn je oblbnout."
9. VLDA PROJ EVUJ E TVR HO DUCHA
133
Frankie odpovdl svm nejuhlazenjm tnem: S tm
jsme samozejm tak potali. Zpotku nebude oficiln ryba
o mnoho men. Z devti bnch ryb nadlme jen deset oficil-
nch, take budou jen o deset procent men. Navc - a to je na
celm plnu to nejgenilnj - vydme nazen, kter zake
porovnvat oficiln ryby s tmi pravmi."
Pesn tak," pisadil si Tony J eovka. ekneme, e nai
vdci objevili novou nemoc u nezpracovanch ryb, a ulome li-
dem povinnost vymovat erstv chycen ryby za ty oficiln,
dekontaminovan."
134 EKONOMI CK BAJKY
Nato sentoi a technici Goodmanovi vylili, jak pesn
pomoc dekontaminanho procesu lidem vysvtl, pro ne-
jsou oficiln ryby tak chutn a vivn.
A aby lidi odstihli od opravdovch ryb pln, zalo Mi-
nisterstvo rybstv, kter bude mt na chytn ryb monopol.
To u bylo na Goodmana pli. To vm neme projt!
J estli lid pestanou sami rybait a zanou spolhat vhradn
na vldu, bude celkov lovek rok od roku ni. Nakonec
nm pln vyschnou spory!"
J ak to me tvrdit tak jist," ohradil se Frankie Rejnok.
Nae ministerstvo bude mnohem produktivnj ne chao-
tick a nezen ryb trh. Do ela postavme jen ty nejschop-
nj kamardy, tedy chtl jsem ct manaery, a zvltnm
bonusem odmnme toho, kdo proke nejvt oddanost
spolen vci. A navc bude tohle ve fungovat jen do ptch
voleb. Pak vymyslme njak dlouhodobj een. estn ry-
bsk."
Mezitm," ozval se Pepe Sasanka, bude mt dky na
expanzivn politice dostatek ryb na pokryt vech zvazk
i s roky. A nm zase v rozpotu zbude tolik penz, e bude-
me konen moci udlat nco pro lidi."
Goodman se znovu zamyslel. Stejn to neme fungovat.
Lidi vyct rybinu. Dostanou strach o sv spory a vyberou si
ty do posledn menky."
I na tohle jsme pamatovali," uklidnil jej Tony J eovka.
Vyhlsme, e vechny vklady bude garantovat Vldn fond
pojitn vklad. Kdy budou mt lid jistotu, e sent jejich
rybky ochrn, pro by nco vybrali? Ty prosky ani ve snu
nenapadne, e ryb sice budou mt pod stejn, ale e z nich
nkdo bude odsvat kupn slu."
9. VLDA PROJ EVUJ E TVR HO DUCHA
135
Tak co, Maxi," zapedl Frankie, naklonil se bl a pevn stis-
kl banke kolem ramen. J de do toho s nmi?"
Goodman byl v pokuen hodit ve za hlavu a spolit se
s partou vykutlench reformtor, ale jeho poctiv j nako-
nec zvtzilo. Zatmco politici se starali jen o zdn solventnosti
a svoji vlastn hrdinskou image, jemu lo pedevm o hodnotu
spor jeho zkaznk.
V dnm ppad!" zahml. Vdy je to podvod... lka!
Pokud mte vy sentoi jedno spolen, pak je to nepoctivost!
To radji zavu banku a eknu lidem, aby si sv spory sklado-
vali doma."
Sentoi bhem jeho tirdy jen obraceli oi v sloup a krili
rameny. Nakonec to nevydreli a zavolali na nebohho Maxe se-
136
EKONOMI CK BAJKY
ntn str. Frank jim nco poeptal a svalovci kicho a kopa-
jcho Maxe vyvlekli na ulici.
Skoda, e n Maxk nechtl spolupracovat," povzdechl si
Frankie Rejnok. Zavolejte mi Alana Greenhorna."
Frankie znrodnil Goodma-
novu banku a Greenhorna jme-
noval novm editelem. Mi-
moto se j od t chvle muselo
kat stedn banka.
Nsledujcho rna bylo
nalezeno tlo respektovanho
banke Maxe Goodmana VII.
zapleten v korlovm tesu.
Vldn soudn lka prohlsil,
e Max zemel pirozenou
smrt. Z nejvznosnjch sn
9. VLDA PROJ EVUJ E TVR HO DUCHA 137
na ostrov znly cel tden oslavn ei na zemelho, svlaova-
n krokodlmi slzami. Sentor Rejnok nadil honosn sttn
poheb.
Kdy byl nyn editelem stedn banky Alan Greenhorn,
mohl se Frankieho pln rozjet na pln obrtky. Pechod od pra-
vch ryb k tm oficilnm" byl brzy spn dokonen...
138
EKONOMI CK BAJKY
PONAUENI
v
J ak jsem ji zmnil, Spojen stty po vtinu jejich ekonomick
historie doprovzela stabiln deflace. Roku 1913 vak piel na
svt Federln rezervn systm, tedy centrln banka. Bankovky,
kter zaala vydvat a kter slibovaly vyplatit driteli zlato na
podn, nahradily dosavadn penze v obhu, kter nabzely
podobn zruky. J akmile vak Fed piel na scnu, ceny zaaly
pomalu, le neprosn stoupat.
Fed dostal pvodn za kol zajistit elastickou penn na-
bdku", to znamen, e ml zvyovat, i naopak sniovat mno-
stv penz v ekonomice podle rovn hospodsk aktivity, aby
udrel cenovou hladinu na relativn stabiln rovni v asech
dobrch i zlch.
Nicmn i kdyby platilo, e stabiln cenov hladina je -
douc, co nen, je dnes evidentn, e Fed svou roli naprosto
nezvldl.
Za poslednch 100 let ztratil dolar vce ne 95 procent hod-
noty. Tolik tedy k on zmiovan cenov stabilit. Dnes m
Fed u jen jedin kol - udrovat dostatenou mru inflace,
aby mohla vlda utrcet vc, ne vybere na danch.
V dob Velk hospodsk krize se prezident Roosevelt roz-
hodl, e vlda devalvuje dolar vi zlatu. Protoe vak nco
takovho mohla udlat, jen pokud by ovldala cel zlat trh,
zakzala lidem vlastnit zlat mince. Pozdji povolila smovat
bankovky za zlato pouze bankm, pak jen cizm bankm a na-
konec nikomu.
A tak nm dnes zbyla v penenkch a na bankovnch tech
mna, kter nen kryt, nem dnou relnou hodnotu a stt
9. VLDA PROJ EVUJ E TVR HO DUCHA 139
ji me nafukovat podle libosti. Politici tak sice nemusej elit
tkm rozhodnutm ohledn veejnch vdaj a dan, my vak
jako spolenost krme po cest, kter dve i pozdji skon
destrukc i t zbvajc hodnoty, kterou dolar jet m.
141
Sentoi byli radost bez sebe, jak znamenit jejich
pln funguje. Mohli te bhem pedvolebn kampan
naslibovat cokoli, a velkou st dokonce i dodret!
Nebyl dvod usilovat o vyrovnan rozpoet nebo
zvyovat dan. O vechny ty se postarala"
stedn banka.
A tak rok co rok vydval Alan Greenhorn vc a vc
nekrytch upin. Kdy se zaaly spory nebezpen
tenit, stailo zavolat techniky, a bylo po problmu.
arovn moc nekrytch penz zapsobila na sentory
jako opium. Ti nejpoctivj z nich se jet njakou
chvli snaili stoit kormidlo ostrovn ekonomiky zpt
na udriteln kurz, ale nakonec podlehli tak.
Z nkterch vldou financovanch projekt mli
toti uitek opravdu vichni. Ostrovn vojensk
nmonictvo dostalo vt knoe, take Bongoban si
te njak vpady dvakrt rozmysleli, a nov systm
cest pro dvoukolky nesmrn usnadnil a urychlil
dopravu. Ovem pnosy novho programu ist tesy
byly u mnohem he kvantifikovateln. Nicmn
skutenost, e krsn ist kamen na plch nen tou
pln nejvy prioritou ostrova, nikterak nesniovala
popularitu programu u jeho etnch zamstnanc.
Do prce se tak s chut pustilo nov Ministerstvo
rybstv. Vyplcelo tdr mzdy a benefity, a tak
nemlo problm se shnnm zjemc o prci. Ti, kte
byli nakonec pijati, si velmi oblbili jistotu a pohodl
svho zamstnn a pi kadch volbch sv politick
patrony naden podporovali.
142
144
EKONOMI CK BAJKY
J ene pod voavm povrchem zaaly kvasit
problmy.
J eliko Ministerstvo rybstv nemlo
dvod ani motivaci podstupovat riziko
a usilovat o zisk, nestal se z nj idel
vkonnosti a produktivity, jak Frankie
Rejnok sliboval.
Objem skutench lovk
nerostl ani zdaleka tak rychle
jako mnostv upin, kter
do ostrovn ekonomiky
pumpovala stedn banka.
Brzy mezi lidmi kolovalo
tolik upin, e technici mu-
seli snit konverzn pomr.
Deset oficilnch ryb
z devti pravch se zmnilo
na pt ze ty... A kdy i to
pestalo stait, klesl pomr
na ti ze dvou, a nakonec na dv oficiln ryby z jedn prav.
J ak se oficiln ryby msc od ms-
ce zmenovaly, zaalo bt lidem zejm,
e u s jednou rybou denn nevyij.
Potebovali asto dv.
A co h, protoe ryby na ostrov
slouily tak jako penze, vechny ceny
musely stoupnout, aby udrely krok
s klesajc nutrin hodnotou oficil-
nch ryb. Ostrovany zaal trpit paliv
jev jmnem rybflace. Zatmco tedy ceny
a dosud dky rstu produktivity
10. RYBA SE ZMENUJ E
145
stabiln klesaly, penn machinace dua Rejnok & Greenhorn je
zaaly tlait opanm smrem.
Bylo ovem zvltn, e lid se nemohli shodnout, pro vlast-
n najednou vechno zdrauje. Alan Greenhorn pispchal s od-
bornou teori: Rybflace je tlaena rstem vrobnch nklad,"
prohlsil tajupln a na vysvtlenou dodal, e vysok zamstna-
nost (sten i dky sttnm programm) spolen se silnou
hospodskou aktivitou zvyuje poptvku po rybch, a tud
tla jejich cenu nahoru. A jako dkaz ostrovn prosperity uve-
dl fakt, e ostrovan dnes jed denn vce ryb ne jejich rodie
a prarodie.
Greenhorn tak varoval, e bez stimulujcch ink sta-
biln rybflace ztrat lid chu k jdlu, pestanou ryby poptvat
a ostrovn ekonomika se zhrout. Dle nabdl teorii, e rybflace
na rovni pouh poloviny rybho bicha za rok je pro rostouc
ekonomiku nejen optimln, ale dokonce naprosto klov!
146 EKONOMI CK BAJKY
Pardn poty, Alku," pochvlil jej Frankie. Ty bys pemlu-
vil i raloka k vegetarinstv." Nikoho ani nenapadlo, e skute-
nm zdrojem rybflace je stedn banka.
Kdy te mla vlda prakticky neomezen zdroje, zaala vy-
dvat dal a dal nekryt upiny a uplcet jimi dal volisk
skupiny. Oficiln ryba se tak dl zmenovala, hodnota kadho
kusu dl klesala a ceny a mzdy proto musely jt nahoru. Tebae
v nkterch letech byla rybflace dky pokrokm v technologii
a produktivit sotva znateln, dv skutenosti platily stle - ryba
se nikdy nezaala zvtovat a ceny tm neustle stoupaly.
Kdy se vak tempo rybflace zrychlilo, ostrovan si konen
vimli, e ryby, kter si vybraj z banky, jsou men ne ty, kter
si uloili. A tak zaali - rok nerok - spoit mn a spousta
z nich pestala spoit pln. Zjistili, e sv tce vydlan ryby
musej vzhledem k neustle stoupajcm cenm utrcet co nej-
rychleji.
10. RYBA SE ZMENUJ E
147
Nejbolestnji dopadlo bemeno rapidn rybflace na penzisty.
Ti, kte si bhem aktivnho ivota poctiv spoili, zjistili, e nyn
musej jst dv a ti ryby denn, aby vbec peili. spory, kter
jim mly vydret dvacet let, projedli za pouhch pt.
J eliko rybflace odrazovala lidi od spoen, bankovn rezervy
se den ode dne tenily, a banka tak mla m dl mn kapitlu,
kter by mohla pjovat i investovat do nadjnch projekt.
Firmy zaaly etit a propoutt. Spousta ostrovan se v zoufal
snaze ochrnit sv spory obrtila na Tpytkv fond, kter jako
jedin sliboval vnos, kter vyvaoval ztrtu z vysok rybflace.
Kdy nezamstnanost doshla krizov rovn, zaali lid vo-
lat, e vlda mus zashnout.
Sent tedy zashl. Nastavil psn podmnky toho, kolik
mohou podniky platit svm zamstnancm, kdy a jak je mo-
hou najmat a propoutt a kolik si mohou tovat za sv zbo
a sluby. Tm vak ztil podnikn jet vc a vznamn omezil
schopnost firem expandovat a rst.
Po njakm ase vyctil svou pleitost dal politik, no-
vopeen sentor J ohn Plejtvk - vybuduje na ostrov Velkou
spolenost! Plejtvk obanm slbil, e pokud jej zvol do ela
vrchnho sentora, nejene nakoup vojenskm kanoistm nov
a vt otpy, ale tak podpo chadnouc ekonomiku nouzo-
vmi dvkami upin pro vechny nezamstnan!
J eho oponent, Garry Kalivoda, nabdl lidem jen hospodr-
n nakldn s sporami ostrova a slib, e je nezkrt na jejich
prvech a svobodch. A ke vemu dodal, e ostrov si dvky ani
otpy neme dovolit.
J ohn Plejtvk ve volbch Kalivodu pevlcoval a ekonomika
ostrova pokraovala dl ve starch kolejch. Ostrovn tiskrna
cenin chrlila upiny rychleji ne kdy dv, zatmco rybsk lod
ministerstva se vracely se stle hubenjmi lovky.
148
EKONOMI CK BAJKY
Kdy se oficiln ryba zmenila na pouhou desetinu pvod-
n velikosti, i Alan Greenhorn musel uznat, e vc u ryb ke
natahovat nejde. A kdy u v trezoru zbvaly jen hlavy a kosti,
rozbhl se do sentu a svolal krizovou poradu.
10. RYBA SE ZMENUJ E
149
Ekonomov asem spn zamlili prav zdroj inflace pe-
devm dky tomu, e si upravili k obrazu svmu samotnou
definici toho slova. Dnes prakticky vichni v, e inflace
znamen rostouc ceny, take kdy ceny nerostou, neexistuje
inflace.
J ene rostouc ceny jsou pouze dsledkem inflace! I nflace
samotn znamen zvyovn penn zsoby.
Kad slovnk vydan ped rokem 1990 definuje inflaci
ist jako expanzi penn zsoby. Novj vydn u pro jis-
totu uvdj ob definice. Pokud vak lovk rozum pravm
pinm inflace, dobe v, e centrln banka me penn
zsobu vesele nafukovat, a ceny pesto mohou stagnovat, i
dokonce klesat.
Bhem reces lid moude pestvaj utrcet. V takovm
ppad zeslbne poptvka, a ceny by tud mly klesnout.
Tyto sly asto petla" sla opan, tedy inflace, kter zvy-
uje ceny a sniuje hodnotu penz. J e-li recese doprovzena
inflac, mohou ceny rst (pokud centrln banka vyrb nov
penze dostaten rychle), stagnovat nebo klesat pomaleji,
ne by klesaly bez inflanch tlak.
J ene bhem recese ceny zkrtka musej klesnout, aby
se ekonomika mohl a vrtit zptky do rovnovnho stavu.
Recese by mly bt deflan. Klesajc ceny navc zmk do-
pad vysok nezamstnanosti. Bohuel, modern ekonomov
z njakho dvodu vnmaj klesajc ceny coby jakousi neko-
nenou spirlu vedouc k zhub a destrukci. Zapomnaj, e
jakmile ceny spadnou pod uritou hranici, zanou lid zno-
150
EKONOMI CK BAJKY
vu utrcet. Firmy pak mohou odprodat nepotebn zsoby
a ceny mohou klesnout na rove odpovdajc skuten na-
bdce a poptvce.
I nflace vak dr ceny nepirozen vysoko a tomuto ozdrav-
nmu procesu brn.
Kdy se sentoi seli, ekl jim Greenhorn, e
vc u nesvede - bance u zkrtka a dobe nezbyly
dn ryby. Co kdybychom ekli lidem pravdu,"
nadnesli nesmle nkte sentoi. J ejich nvrh byl
vak okamit smeten ze stolu. Plejtvk prohlsil, e
pravda je politicky neprchodn.
Podal brilantnho ekonoma Boka Bernka, aby
pevzal veden stedn banky.
dn problm, pane," Bernek na to. Hlavn
pot je v tom, e oban se zmtaj v nejistot.
Zaneme utrcet jet vc vldnch upin,
spotebitelm se brzy vrt dvra a zanou znovu
utrcet. Budu klidn rozhazovat upiny z kokosovch
palem, bude-li teba."
Sentoi z toho nebyli pli moud. Nikdo
z nich sice neml Bernkovu rigorzn ekonomickou
prpravu, ale nkte mli jaksi nejasn pocit, e
hlavn problm spov naopak v tom, e vichni
utrcej pli mnoho. Garry Kalivoda vznesl pr
rozumnch nmitek, ale nikdo jej neposlouchal.
152
154
EKONOMI CK BAJKY
Nakonec se vak vlda dky astn nhod k dnm krizo-
vm opatenm nemusela uchylovat.
Najednou se toti dvee sentn sn otevely dokon a do-
vnit vpadl jeden z velvyslanc, kter ostrovan vyslali do ciziny
navazovat diplomatick styky. Za zdy ml skupinku prapodiv-
n vyhlejcch lid.
11. ZCHRANN LASO Z CIZINY
155
Velvyslanec vyhrkl, e daleko za vchodnm moem objevil
ostrov zvan Snie, kde vichni ostrovan jet stle chytaj ryby
holma rukama. Bez vymoenost svobodn a rozvinut eko-
nomiky trpli San pod krutovldou autokratickho a ve-
mocnho krle, kter se svmi poddanmi provdl vemon
sociln pokusy.
Pestoe vichni San povinn rybaili, svj lovek si ne-
mohli ponechat. Msto toho museli ve odevzdat krli, kter
pak rozhodoval, kdo si zaslou jst, a kdo ne.
Ale to nebylo vechno. Pi prci toti museli vichni rybi
pt vlasteneck psn. Kdy nkdo zapomnl slova nebo netre-
fil tu sprvnou notu, byl o hladu tak dlouho, dokud se nenau-
il zpvat podn.
Tebae ryb produkce snsk spolenosti byla pomrn hu-
ben, vldnouc elita u dvora si jedla... inu, krlovsky. Naopak
prmrn San si musel vystait s polovinou ryby na den.
Snie, podobn jako Usonie ped rozvojem kapi-
tlu, nemla dn spory, dnou banku, dn
vry a dn obchod. Z pohledu ob-
an Usonie vzela snsk ekono-
mika stle v pravku.
Snskmu krli budi piteno
k dobru, e nebyl dn hlupk
a uvdomoval si, e jeho ostrov
pelapuje na mst. J akmile se
k nmu donesly zvsti o Usonii,
uasl nad luxusn ivotn rov-
n bohatho ostrova, jeho roz-
vinutm systmem bank, vr
a podnikn. I rozhodl se, e stejnou prosperitu obstar
i svm poddanm.
156
EKONOMI CK BAJKY
Po chvli studia ciz ostrovn ekonomiky doel k nzoru, e
klem k bohatstv jsou paprov penze jmnem upiny. Vdy
se pouvaly ve vech koutech ocenu. Bongoban za n ochot-
n prodvali sv bonga a Derviov zase sv produkty z koko-
sovho oleje.
Krl vyctil, e dky upinm zsk lep pstup k trans-
ocenskmu obchodu, a tak prostednictvm svho velvyslance
poslal vld Usonie vhodnou nabdku - erstv snsk ryby za
paprov upiny.
Sentoi na snskho velvyslance chvli jen nevcn zrali.
Pak si vymnili uasl pohledy mezi sebou. m si zaslouili ta-
kov tst? Opravdov avnat ryby za kousky papru!
Prvn se vzpamatoval J ohn Plejtvk a okamit nabdku pi-
jal - Usonie velkodun oteve svj trh snskmu rybmu impor-
tu... mimochodem, kdy doraz prvn vrka?
11. ZCHRANN LASO Z CIZINY 157
Ne ovem snsk velvyslanec podepsal vechny smlouvy
a prvn dokumenty, podal Plejtvka o zruku, e upiny ni-
kdy neztrat na hodnot.
dn strach," ujistil jej Plejtvk, kdykoli budete potebo-
vat vymnit upiny zptky za ryby, sta naklusat do na banky,
budeme tam mt pro vs pipraven takzvan ryb okno. Vdy
se jen rozhldnte kolem sebe... vypad to snad, e mme ryb
nedostatek?"
A tak byla dohoda podepsna a prvn vrka snskch ryb
brzy dorazila. Vmnou za ni pedal Plejtvk Sanm hromd-
ku erstv vytitnch upin a na rozlouenou jet pidal radu
zdarma: Opatrn s tmi penzky, pnov. J sou vzcn, na ulici
je nenajdete."
Pak se obrtil k fovi stedn banky a houkl: Hej, Bo-
ku, poj mi pomoct. Za chvli otevrme a ty ryby se musej
zpracovat."
158
EKONOMI CK BAJKY
dn strach," ujistil jej Bernek. V trezoru u ek tm
technik a u se neme dokat, a se do tch potvrek pust.
Vechny vbry hotovosti dnes v pohod pokryjeme. A na rozdl
od verejka bude na kostrch i trochu masa!"
A tak zaala nov kapitola ekonomick historie Usonie. Ka-
d den pivela snsk nkladn knoe novou vrku erstvch
ryb a na opltku si odvela hromdku paprovch upin.
Sanm nyn zbval jedin problm - co si se vemi tmi
paprky pot. Po dlouhm rozvaovn usoudili, e udlaj nej-
lpe, kdy za n pod njak zbo Made in Usonia". V zjmu
zven produktivity potebovali podbrky a obyvatel Usonie
vyrbli ty nejlep v cel Ocenii. A tak firma Adamovy podb-
rky zskala ob sttn zakzku.
11. ZCHRANN LASO Z CIZINY
159
Kdy San nakoupili ve potebn, jet jim mal hromd-
ka upin zbyla. Vzhledem k neexistenci bankovnho systmu na
svm ostrov se rozhodli, e pebytek ulo u stedn banky,
kde jim bude alespo vynet njak rok.
Cel transakce byla pro Usonii jako dar z nebes. Nejene
zahranin poptvka povzbudila domc ekonomiku, ale dky
snskm rybm mla nyn stedn banka dostatek kapitlu na
pjovn. Pestoe obyvatel Usonie utrceli vc, ne kolik na-
spoili, ryb na vry bylo vc ne dost, a za nzk rok.
Dky psunu snskch ryb, kter byly na rozdl od tch ofi-
cilnch chutn a vivn, problm rybflace prakticky zmizel.
Ceny pestaly rst a ivotn rove se znovu zaala zvyovat.
Tak v Snii se zaalo blskat na lep asy.
Snsk krl si opodn uvdomil hlavn nedostatek sv hos-
podsk politiky - jeho poddan neodvdli v prci kdovjak
vkony jednodue proto, e si svj lovek nemohli nechat. J ak-
mile tedy dorazily podbrky z Usonie, piel krl se zsadn re-
formou - kdo si od nj koup podbrk, me si nechat veker
160
EKONOMI CK BAJKY
lovek nad stanovenou kvtu. Opaten sa-
mozejm okamit vedlo k nrstu sn-
sk produktivity.
Mlo to vak hek -
v zjmu prohlouben
transocenskho obchodu
si museli San povinn
vymovat sv ryby za
paprov upiny.
Dky novmu moti-
vanmu systmu zaali San
rychle akumulovat spory a roziovat
produkci. Snt podnikatel brzy zaali
stavt tovrny a vyrbt lce a misky. Ty si ovem nenechvali,
tebae vtina z nich dosud jedla rukama, nbr je prodvali
ostrovanm z Usonie vmnou za - ano, uhdli jste - dal pa-
prov upiny.
11. ZCHRANN LASO Z CIZINY 161
PONAUEN
Ekonomov ji tradin nechpou pravou podstatu ob-
chodnch vztah mezi Spojenmi stty a nou. Vtina je
vnm coby vzjemn vhodn systm, z nho maj ob zem
uitek - Amerika levn zbo a levn vry a na pracovn
msta. J e to ale opravdu tak?
Amerian si obchodn vztahy s nou pochvaluj prvem
- mohou si kupovat zbo, kter nevyrobili, a mohou si pj-
ovat penze, kter si nenaetili. an vak jen pracuj - to,
co vyrobili, nemohou sami konzumovat a to, co naetili, si
nemohou sami pjovat. Co z toho tedy maj?
Vtina souasnch ekonom rovn nedoceuje, do jak
velk mry vd Amerian za sv levn vry prv vysok-
mu stupni spoivosti v nkterch cizch sttech. Nezapom-
nejte, e pjit si lze pouze to, co nkdo naspoil. Globln
ekonomika je pro Spojen stty poehnnm, protoe tyto
vazby neuzavr do omezenho prostoru sttnch hranic.
Hlavnm trumfem americk ekonomiky byl a dosud ame-
rick dolar. J ako oficiln svtov rezervn mna se dolar po-
uv pro vechny mezinrodn transakce, co znamen, e
k obchodovn jej potebuj vichni, nikoli jen Spojen stty.
I kdy tedy nikdo nekupuj e americk vrobky, po dolaru je
pod poptvka. Takovou vhodu nem dn jin zem na
svt.
Cizinci si navc sv dolary asto ukldaj v americkch
bankch, kde pak slou jako zklad pro poskytovn levnch
vr pro Ameriany. Ti tak mohou vesele utrcet, pestoe
tm vbec nepoi.
162 EKONOMI CK BAJKY
na tak navzala svou mnu na dolar, m de facto sv ob-
any pinutila, aby pinejmenm st svch spor dreli v ame-
rickch dolarech.
Bez spor z Cny a jinch spoivch zem by byly pjky ve
Spojench sttech mnohem nkladnj a mn dostupn, pro
jednotlivce, firmy i stt. Vysok roky plus nedostatek vr
- to by byla pro nai zadluenou ekonomiku opravdu smrtc
kombinace.
Amerian musej pochopit, e obchod s nou je pro ns z-
chrannm lanem, a mus se tak stt dv, ne nai politici vyhls
n obchodn vlku nebo provedou njakou podobnou neroz-
vnost. Na druh stran je pravda, e m dve tento neudri-
teln vztah skon, tm mn bude bolestiv, obzvlt pro ns.
m dle j lovk zadarmo, tm obtnji se pak stav na vlastn
nohy, kdy tdr mecen pestane platit ty.
J eliko nyn snsk spory tlaily rokov mry
Usonijc k zemi, zaaly se do stedn banky valit
davy podnikatel s dost o pjku. Protoe se vak
rybstv a prmysl stle vc pesouvaly do Snie,
jejich podnikatelsk plny se od pln pedchozch
podnikatelskch generac v lecems liily. Vtina
z nich potala se zamstnvnm mstnch pracovnk
a poskytovnm slueb, kter nelze pemstit za ocen.
Tato innost byla rovn kapitlov mn nron.
V oslavovanm projevu pednesenm ku
pleitosti prvn usonijsk ekonomick konference
Boek Bernek obanm dkladn vysvtlil, pro
a jak k tmto zmnm dochz. Prohlsil, e vvoj
usonijsk ekonomiky dospl do bodu, kdy lze
jednodu aktivity jako rybaen nebo vrobu
penechat chudm ekonomikm. Ostrovan tak
pr mohou vnovat vc asu a energie takzvanmu
sektoru slueb", kter obn povoln jako kucha,
vyprav, tetova a podobn.
164
166
EKONOMI CK BAJKY
Na dkaz sv teorie uvedl endovy surfy, slavn obchod se
surfovmi prkny zaloen jednm z pvodnch obyvatel ostrova.
Po mnoha desetiletch spn vroby prken si endovi po-
tomci podili obrovsk vr a pikroili k mohutn expanzi
sv firmy. Po celm ostrov zaloili dvanct surfaskch kol.
Samotnou vrobu pak pesunuli do Snie; tamjm dlnkm
samozejm platili usonijskmi upinami. Na zem Usonie po-
nechali pouze aktivity s vy pidanou hodnotou jako surfov
design a vuku.
Brzy se s firmami zamenmi na poskytovn slueb roztr-
hl pytel. Vrobn haly a tovrny, jimi byl dve ostrov doslova
poset, ustupovaly nkupnm stediskm, kter prodvala zbo
pevn z dovozu.
12. SLUBY VYPLOUVAJ NA HLADI NU
167
Trend pesouvn vroby do Snie a na jin ostrovy dle
urychlovaly nejrznj poplatky, dan a regulace diktovan
sentem, kter se tak snail vyhovt rozmanitm poadavkm
r
svch voli. Tyto pekky vak sniovaly konkurenceschop-
nost usonijskch firem na transocenskm trhu.
A v dalek Snii dochzelo tak k pevratnm zmnm.
J ak se dalo oekvat, dovozov podbrkov technologie
v kombinaci s novmi motivanmi prvky zpsobila doslova
explozi rybsk produktivity. San asem naspoili tolik ka-
168
EKONOMI CK BAJKY
pitlu, e si mohli vyrobit sv vlastn rybolapy (potomci pvod-
nho vynlezce je sice zaalovali za poruen copyrightu, ale sn-
sk soudy k nim nebyly vstcn). Zavedli tsmnnou pracovn
dobu - rybi se inili nonstop 24 hodin denn. Nemal procen-
to lovku se vyvelo do Usonie.
Dky zven produktivit rybho prmyslu se velk st
pracovn sly uvolnila pro jin ekonomick aktivity, pedevm
vrobn sektor. J eliko oficiln politikou sttu bylo hromadn
upin, pevelel krl vtinu novch kapacit na vrobu exportn-
ho zbo.
A tak k behm Usonie mila jedna knoe vrchovat naloe-
n rybami za druhou, zatmco druhm smrem proudil nepe-
ruen tok paprovch upin.
V bnm obchodnm vztahu (jak panoval mezi Bon-
12. SLUBY VYPLOUVAJ NA HLADI NU
169
gobany a Dervii) by San smova-
li sv zbo za zbo usonijsk,
o n byl doma zjem. J ene z
oficiln snsk politiky
hromadn upin se
zrodil vztah jin a do-
sud nevdan,
kde jeden ostrov
pracoval a vyrbl
a druh jen konzumo-
val.
Spousta lid si
lmala hlavu s tm,
pro snsk krl nco
takovho trp. Ovem
ve srovnn s nktermi
jeho dvjmi ekonomic-
kmi npady byl tento pomrn logick a pochopiteln. Supi-
nov politika byla jednm z hlavnch pil krlovsk moci, te-
170
EKONOMI CK BAJKY
bae znamenala velkoplon oebraovn obyejnch San,
kte sice od slunka do slunka vyrbli surfov prkna, ale na
surfovn nemli as ani pomylen.
Vtina San byla pochopiteln pesvdena, e svou slad-
kou odmnu si vyberou v budoucnu, kdy se konen budou
moci pestat pachtit a zanou si uvat svch tce vydlanch
upin. Bohuel si neuvdomovali, e Usonie ji nedoke uivit
ani sv vlastn obany, nato aby byla schopna dostt vem svm
zvazkm.
SHRNUT
Bernek, jako vtina ekonom jeho generace, vidl ve spoteb
tajemnou a mocnou hnac slu pokroku. Proto ti, kdo nejvc utr-
celi a konzumovali, byli v jeho och transocenskm tahounem
ekonomickho rstu.
Nakupovat v hypermarketu je pochopiteln o poznn pjemnj
ne se dt v rybrn, jene spotebovat je mon pouze to, co
nkdo vyrobil.
12. SLUBY VYPLOUVAJ NA HLADI NU
171
Na dal ekonomick konferenci Boek Bernek prohlsil, e
tento systm je pkladem nejnovj a nejpokrokovj ekono-
mick specializace.
Vysvtlil, e Usonie m komparativn vhodu ve spoteb
a e nenasytnost ostrovan je pro celou ocenskou ekonomiku
obrovskm pnosem. Nikde jinde, hlsal, neij lid s tak la-
nm apetitem, kte tak ochotn skoup ve, na pijdou. Dky
svm irokm cestm, mohutnm dvoukolkm a prostornm
chm jsou tmi nejvkonnjmi spotebiteli!
Usonijci jsou pr navc lid vesel a optimistit a dnho
velkho nkupu se nezaleknou - i kdy v penence nemaj ani
zlmanou kebli. Dky tomu mohou ostatn ostrovy pesunout
svou spotebu do Usonie!
Naopak San, dodal Bernek, nejlpe ze vech pracuj
a spo, a proto je pr jednodue nejefektivnj vyrbt zbo
v Snii".
172
EKONOMI CK BAJKY
V prbhu uplynulch deseti let byl problm globlnch ob-
chodnch nerovnovh jednm z prvoadch tmat vtiny nejd-
leitjch ekonomickch konferenc. Navzdory nespotu pro-
ennch hodin a stohm popsanho papru se svt neposunul
k jeho een ani o p.
Nejviditelnjm indiktorem tohoto fenomnu je obchodn
saldo Spojench stt. Po vtinu na historie jsme vyveli vc
ne doveli, take jsme vykazovali obchodn pebytek. Ten byl
zejmna v polovin dvactho stolet ohromn. Z takto zska-
nch prostedk jsme pak nakupovali a budovali kapitl doma
i v zahrani. Dky tomu jsme se stali nejbohatm nrodem
v djinch lidstva. Na konci 60. let se vak situace zaala mnit
a roku 1976 jsme u vykazovali trval obchodn deficity.
Hlavnm dvodem nezkrotnho rstu naeho obchodnho
deficitu byl n dolar, pesnji jeho status svtov rezervn mny.
Bez ekonomickho systmu se zabudovanou" poptvkou po
dolarech by takovto nerovnovhy dlouho nevydrely. Firmy
a stty by zkrtka pestaly akceptovat mnu, za kterou by nic
nekoupily.
V 70. a 80. letech se nae deficity pohybovaly mezi 10 a 50 mi-
liardami dolar ron. Nen to mlo, ale ani dn katastrofa.
V 90. letech zaaly ron deficity naret na stomiliardovou hra-
nici. To u bylo vn, ale ani takov cifry nebyly ve srovnn
s celkovou masou americk ekonomiky nijak zvratn. Ovem
v novm tiscilet nae obchodn bilance pln zelela.
Bhem prvnho desetilet jednadvactho stolet, je kore-
spondovalo s nstupem nsk exportn ekonomiky, dosahoval
12. SLUBY VYPLOUVAJ NA HLADI NU 173
n obchodn deficit v prmru 600 miliard dolar, piem re-
kord zaznamenal v roce 2006 - neuvitelnch 763 miliard. To je
vce ne 2 500 dolar na kadho mue, enu a dt.
Roku 2008, se zatkem Velk recese, zaala tato hausnu-
mera bohudk klesat. J ak ale brzy uvidme, nai politici tomuto
tnmu trendu brzy uinili ptr.
Za normlnch okolnost se obchodn deficity vyrovnvaj
samy. Zem s obchodnm pebytkem, kter prodv v zahrani-
vc zbo, ne kolik dov, automaticky vytv mezinrodn
poptvku po sv mn - chcete-li kupovat jej vrobky, potebu-
jete jej mnu. Proto tak siln obchodn pozice obvykle posiluje
mnu dan zem. Pro zem se slabou obchodn pozic plat sa-
mozejm opak. Pokud cizinci nechtj vae vrobky, nepotebu-
j ani vai mnu.
J ene s rstem hodnoty mny dochz tak ke zdraovn
zbo dan zem, a to samozejm znamen pleitost pro zem
se slabou mnou - ty zanou prodvat vce zbo, a s tm zane
posilovat i jejich mna. Tento systm mnovch protivh obvykle
brn tomu, aby se n obchodn deficit vymkl z kloub.
J ene rezervn status dolaru a rozhodnut nsk vldy udro-
vat vazbu juanu na dolar vychlilo tento mechanismus z rovnov-
hy, take nm nyn problm nebezpen perst pes hlavu.
175
Usonie dl vesele pumpovala do ocensk
ekonomiky sv upiny, le po ase si obyvatel
nkterch ostrov, jim se potitn paprky
hromadily v pozoruhodnm mnostv, zaali kat,
zda je stedn banka vbec schopna vechny sv
paprov penze pokrt skutenmi rybami.
rl DeBongo, charismatick vdce Bongoban,
byl doma nesmrn populrn, nebo Ostrovany asto
a rd peskoval za jejich aroganci a zhkanost. Brzy
doel k nzoru, e akceptovnm upin zbyten
podporuje ostrovansk ekonomick zzrak, a tak
nadil svm finannm agentm, aby astji vyuvali
rybho okna stedn banky a mnili upiny za ryby.
176
178
EKONOMI CK BAJKY
Kdy se bongo-
bansk vbry zaaly
znateln promtat do
stavu bankovnch re-
zerv, museli se dt os-
trovant technici zase
do prce. J ali se ezat,
krjet a lepit
a oficiln ryba se
zaala znovu zmeno-
vat. Rybflace byla zpt-
ky a s n la ekonomika
Usonie znovu ke dnu.
Nov vrchn sentor, Ri-
chard Kivk, dostal od svch
ekonomickch poradc varovn, e pokud bu-
dou bongobanskho pkladu nsledovat i jin ostrovy, dojde
k celoocenskmu runu na stedn banku a ze upin se pes
noc stanou bezcenn cry papru.
Bernek a sentoi si zaali dlat starosti.
13. RYB OKNO SE ZAVR
179
Ra (jak se Kivkovi kalo) neml po
chopiteln odvahu na to, aby svm
volim ekl pravdu, a tak radji
vyplouchl sv zahranin v-
itele - zavel jim ryb okno
ped nosem! Odte, prohl-
sil rzn v proslovu na pli,
pestvaj bt upiny pou-
kzkami na skuten ryby
a jejich hodnota na mezios-
trovnm trhu bude zaloena
u jen na tom, co za n bude
kdo ochoten koupit i pro-
dat. J inmi slovy, jedinou
zrukou hodnoty ostrovan-
skch paprovch penz z-
stal pouze status Usonie coby
vznamn ekonomick
a vojensk mocnosti.
Po rozpadu rybho standardu" ztratili mnoz obyvatel
ostatnch ostrov v ostrovansk upiny dvru. J ejich cena oka-
mit a prudce klesla. J eliko vak pod byly nejrozenjmi
mezinrodnmi penzi, propad se po ase stabilizoval. Mnov
krize natst pro sent Usonie pominula, ani by pivodila zm-
nu reimu (to bylo jedin, eho se sentoi opravdu bli). Ra si
s levou vydechl.
Sr DeBongo soptil a pronel vhrun projevy, ale k ni-
emu to nevedlo. Ekonomick moc Usonie zstala nedotena.
Kivk vak nakonec dopadl stejn neslavn, kdy vylo naje-
vo, e svmu politickmu soupei nasypal do postele tnice, aby
jej vyadil z pedvolebn kampan. Mnov krize byla tedy za-
180
EKONOMI CK BAJKY
ehnna, rybflace zkrocena a upiny si navzdory zaven rybho
okna zachovaly svj status. Ostrovansk ekonomika se uklidni-
la. Pr let nato zaznamenala dokonce nov vzept, kdy byl do
ela sentu zvolen oblben Rosta Meoun.
Meoun snil dan, zruil nkter nejtivj regulace a od-
stranil pekky volnmu obchodu s jinmi ostrovy. Nedodrel
vak slib, e vyrovn vldn rozpoet. Navzdory pznivmu pod-
nikatelskmu prosted, kter nastolil, se pkop mezi pjmy
a vdaji sentu zaal nebezpen prohlubovat.
Do stedn banky se natst dl valily erstv ryby ze za-
ocenskch zdroj a Boek Bernek si u nemusel dlat starosti
s tm, m hromady novch upin pokryje. Dky tmto pzni-
vm okolnostem vstoupila Usonie do sv zlat ry.
13. RYB OKNO SE ZAVR 181
V djinch lidstva hrly roli penz rozmanit vrobky, pedm-
ty i ivoichov. Sl, mule, korlky, dobytek, to ve si proilo
svou chvilku slvy. asem vak zskaly jednoznan navrch cen-
n kovy, pedevm zlato a stbro. To nebylo nhodou. Cenn
kovy toti splovaly vechny podmnky kvalitnch a pouitel-
nch penz - byly dan, uniformn, trvanliv, tvrn a hlavn
vzcn. Nikdo si nemohl zlato jednodue vyrobit nebo vyarovat
v potai.
Oproti tomu paprov penze maj hodnotu jen do t doby,
dokud jim lid v. Ale protoe jich dnes me centrln banka
vyrobit doslova neomezen mnostv, sta mlo a promn se
v bezcenn konfety.
Pestoe ekonomov se dnes tv, jako by na souasnm
pennm systmu nebylo nic k vidn, v zaznamenan lidsk
historii jednodue neexistuje dlouhodob precedent univerzln
ekonomick aktivity zaloen vhradn na nekrytch papro-
vch penzch.
Existuje mnoho pklad, kdy jednotliv vldy i vladai pe-
stoupili z finann nouze na nekrytou mnu. Tyto experimenty
vdy a vude konily pohromou, zejmna pro bn obany pro-
vinilch zem.
Dvodem je skutenost, e jedna zem zkrtka a dobe ne-
me udret nekrytou mnu, zatmco jej soused vydvaj sku-
ten penze. Cizinci dve i pozdji pestanou bezcennou mnu
pijmat a v provinil zemi vznikne ern trh s pravmi penzi.
Nae generace vak kr zemm, kam dve lidsk noha ne-
vstoupila. J i tyicet let stoj globln ekonomika na paprovch
182
EKONOMI CK BAJKY
zkladech zcela nekrytch penz. J e to ten nejvelkolepj mone-
trn experiment, jak kdy svt vidl, a nikdo netu, kdy nebo
jak skon. Ze ale skon, o tom nemjte pochyby.
183
Pestup endovch surf do sektoru slueb sice
dopadl nadmru spn, le bankovn ednci,
kte mli na starosti poskytovn vr, se dl dvali
na podobn riskantn plny s krajn nedvrou.
A jak se tak poohleli po njakch bezpenjch
investicch, padlo jejich kolektivn oko na ospal trh
s chemi, kter vypadal jako solidn zdroj minimln
rizikovch dlunk.
Trh s chemi dosud nehrl v usonijsk ekonomice
dnou vraznj roli. Che samotn byly obvykle
prost, nenron pbytky, zcela vyhovujc
tropickmu podneb ostrova. S rstem blahobytu
a poklesem rokovch mr vak zaala stoupat
poptvka po chch novjch, vtch a luxusnjch.
Usonijci mli vdy ve zvyku lta spoit, a pak
za chi zaplatit v hotovosti, studenou a tvrdou
ryb mnou. Po ase vak zaala stedn banka
poskytovat nkterm zajitnjm obanm vry
na bydlen. Ti tak nemuseli odkldat svou spotebu
a chi si mohli koupit i v ppad, e si na ni dosud
nenaspoili.
184
186
EKONOMI CK BAJKY
Takov vry sice nezvyovaly vrobn kapacitu usonijsk
ekonomiky ani platebn schopnost dlunk (jako v ppad
podnikatelskho vru), na druh stran vak byly spolehliv
zajitny, ponvad na rozdl od vru na nejist a nevyzkou-
en podnikatelsk pln byla pjka na koupi che podepena
solidn zstavou - ch samotnou. Kdy se tedy dlunk dostal
do platebn neschopnosti, banka mu chi jednodue sebrala
a prodala nkomu jinmu.
Ale ani navzdory tto zstav nemla banka vdy jistotu, e
po zabaven a optovnm prodeji che dostane vechny sv pe-
nze zpt. Proto po zjemcch o pjku poadovala, aby dopedu
sloili zlohu v podob nezanedbateln hromdky ryb. Zloha
pedstavovala jist zvazek, e dlunk je ochoten pjku spl-
cet, a banka se na n mohla alespo trochu zahojit, kdyby klient
nesplatil cel vr.
Nkte ostrovan si stovali na to, e pstup k vrm na
bydlen nen pro vechny stejn. Bohat obvykle dostali pjku
snadno, ale ti chud nebo lid s nechvalnou kreditn histori to
mli o poznn t. Zaaly se ozvat hlasy, e jde o diskrimina-
ci chudch. Sentoi okamit vyctili vivn pedvolebn tma
a jali se situaci napravovat.
Sentor Krytof Treska prohlsil, e vlastn che je zklad-
nm kamenem usonijskho snu, a slbil, e se zasad o to, aby na
chov vr doshli vichni oban bez rozdlu. Sent pr nejen
nad extrmn nzk rokov mry a zlohov platby, ale tak
se za vry zaru a v ppad nutnosti jej za dlunka splat.
V rmci svho plnu zdil Treska dv vldn agentury - Fi-
nnie Mae a Fredy Mac - kter mly za kol odkupovat od banky
poskytnut vry i se zstavnm prvem. Dlunk pak splcel
nikoli bance, ale pmo Finnie nebo Fredymu. Banka pi odku-
pu dostala okamit zpt celou jistinu, kterou mohla obratem
14. BUBLI NA NA TRHU S CHEMI
187
pout k poskytnut dal pjky (a navrch shrbnout pkn ku-
latou odmnu). Vzhledem k sentnm zrukm mohla banka
bez obav snit rokov mry, protoe u nemusela kompenzo-
vat vy riziko nesplacench vr.
vrov program byl pro banku jako dar z nebes, jeliko pro
ni znamenal tun zisk a dn risk. Oblbili si jej i volii, kte
si na chi u nemuseli spoit polovinu ivota. A vychytralmu
Treskovi vynesl tm doivotn funkn obdob.
asem vznikla dal agentura, Sushi Mae, kter garantovala
vry mladm zjemcm o surfovou kolu. Garantovan koln
nalkalo k endovi spoustu ostrovan, kte si dosud nemohli
jeho sluby dovolit. enda toho pirozen vyuil a jeho surfy
zaaly okamit zdraovat.
188
EKONOMI CK BAJKY
koln brzy zaalo rst rychleji ne rybflace. Vtina eko-
nom vak usoudila, e vy ceny zkrtka odrej stoupajc
spoleenskou hodnotu surfovho titulu.
Sushi Mae musela zat zvyovat vrov limit, aby udrela
s rostoucm kolnm krok, m odstartovala koloto nekone-
nho zdraovn. Za pr let se ze kolnho stal jeden z nejtivj-
ch ivotnch nklad.
Podobn dopadl dky Finnie a Fredymu trh s chemi. Fir-
my zabvajc se stavnm, prodejem a zkrlovnm ch zaaly
prudce expandovat a odsvaly stle vc kapitlu a pracovn sly
z jinch sektor usonijsk ekonomiky, ani by spolenosti pi-
nely vc ryb i zvyovaly n platebn schopnost.
14. BUBLI NA NA TRHU S CHEMI
189
SHRNUT
Tebae Treskv pln na prvn pohled prospval vem zastn-
nm, ve skutenosti ostrovansk ekonomice nesmrn kodil. Se-
nt zavedenm pobdek, kter upednostovaly nkter typy vr
ped jinmi, pokivil vrov trh. Banka nyn poskytovala vry
na che a vzdlvn, nikoli protoe si myslela, e jde o nejlep
mon vyuit spor jejch klient, nbr kvli politick podpoe
tchto oblast.
J
190
EKONOMI CK BAJKY
S poklesem rokovch mr si mohli lid poizovat vt
a vt pjky na bydlen, a tak - stejn jako v ppad kolnho
- zaaly ceny ch nezadriteln rst. asem se ostrovan zaali
dvat na koupi che nikoli jako na nutn ivotn nklad, nbr
jako na vhodnou investici. Che se v jejich och stala lep
zrukou blahobytn budoucnosti ne spoic et.
Sent dodal trhu s chemi dal vzpruhu, kdy prohlsil,
e zisky z koup a prodeje ch se osvobozuj od dan a roky
z chovch vr lze odest od ron ryb dan. Nsledkem
toho se z keftovn s chemi stala mnohem vdlenj in-
nost ne podnikn nebo spoen. Na ostrov samozejm pi-
byla spousta novch ch, ale znateln ubylo spor a novch
firem.
14. BUBLI NA NA TRHU S CHEMI
191
Rst cen ch nabral stle zvratnj tempo a vry brzy
doshly maximln ve, za kter se Finnie a Fredy mohli dle
zkona zaruit. Sentor Treska okamit vystoupil na pli, pro-
hlsil, e ob agentury jsou zdrav jako ryby a e sent by ml
limit zvit. Sent samozejm poslechl.
fov Finnie a Fredyho, oba sta Treskovi kamardi, odm-
nili sentora tdrmi pspvky na pedvolebn kampa a navc
mu pihrli vhodn vr na novou luxusn chi.
Vzhledem k tomu, e Finnie a Fredy vyplceli vy roky ne
stedn banka, San zaali investovat sv ohromn obchodn
pebytky do akci obou agentur. O sv penze se nebli, protoe
pedpokldali, e za Finniinu i Fredyho solventnost ru usonij-
sk sent.
Pliv snskch investinch ryb do trhu s chovmi vry
zvil dostupnost pjek a snil rokov mry jet vc. Lid
mohli dlat jet vt dluhy, hzet opatrnost jet dl za hlavu
a roubovat ceny ch jet v.
Zlatko Tpytka VII. vyctil pleitost a popadl ji za pae-
sy obma rukama. Potomek prvnho rizikovho kapitalisty na
ostrov si poviml jistho typu vr, kter byly tak absurd-
n riskantn, e se jim vyhbali i Finnie s Fredym. Zlatko byl
vak vzhledem k bsnc chov mnii pesvden, e s pomoc
Tpytkovic starho dobrho osobnho kouzla kupujc pesvd-
, e jde o solidn zbo.
Zaal tedy nabzet nov vr, kterm mohli lid splatit svou
starou pjku na chi. A protoe nov vr byl vy, jet jim
zstala hromdka ryb. Rst cen ch ostatn takov jednn
ospravedloval. Dky Zlatkovu npadu nyn kad, kdo vlastnil
chi, mohl pijt k pkn kulat sumice bezplatn a bezpracn!
Protoe Zlatko toval svm klientm relativn vysok ro-
ky, mohl jeho fond nabzet vy vnos i investorm. Finnie
192
EKONOMI CK BAJKY
a Fredy nechtli zstat pozadu, a tak podali sent, aby jim
dovolil kupovat tyto velmi rizikov a velmi vnosn vry tak.
Kdy jim bylo vyhovno, staly se ob agentury nejvtmi viteli
na trhu s chovmi vry.
Zlatkv vrov produkt vlil stavebnmu prmyslu novou
krev do il. Stavebn firmy zamstnaly destky specialist, kte
Usonijcm pedvdli, jak koupenou chi vylepit tak, aby se
co nejvce zhodnotila. Odbornci tvrdili, e kad ryba vydan
na renovaci zvedne cenu che o dv ryby. Nikdo si sice nebyl
jist, pro nebo jak, ale kdo by zpochyboval slovo odbornk,
e ano?
14. BUBLI NA NA TRHU S CHEMI
193
dl*
Che byly m dl honosnj a luxusnj. Ohnit lemo-
valy letn lastury, vdra na vodu se spoutla a vytahovala na
provazech z toho nejjemnjho hedvbnho vlkna. Na nejedn
stee se skvly znakov doky a irok vike.
Brzy zaali ostrovan poptvat rovn che vkendov a in-
vestin. Nkte si dokonce stavli vkendov che hned vedle
svch rodinnch.
J ene dky v t poptvce umle vybuzen novmi vrov-
mi produkty, nzkmi i nulovmi zlohami, daovmi levami
a Finniinmi a Fredyho garancemi zaaly ceny ch rst jako
splaen. I ty nejoklivj barabizny nyn stly hotov jmn.
Situace asem dospla tak daleko, e tradin mtka do-
stupnosti pestala pln platit. Kdysi ostrovan platili za novou
chi zhruba dvou- a trojnsobek svho ronho pjmu. Nyn
194
EKONOMI CK BAJKY
14. BUBLI NA NA TRHU S CHEMI
195
to bylo a desetkrt vc. Lid si kupovali che, kter si nemohli
ani zdaleka dovolit, protoe si mysleli, e je za pr let vhod-
n prodaj. Vidin tunho zisku, nulovmu riziku a mnostv
vldnch pobdek vetn dotovanch vr za umle nzk rok
mlokdo odolal.
Prudce stoupajc ceny ch vak byly hotovm poehnnm
i pro sentory. Volii si nhle pipadali jako zbohatlci a sv po-
litick a ekonomick pedstavitele vyneli za jejich moudrou
vldu a do nebes. A sentoi samozejm dlali ve pro to, aby
verek nikdy neskonil. Boek Bernek a jet uctvanj Alan
Greenhorn vechny kolem ujiovali, e budoucnost je rov,
protoe ceny ch nikdy neklesnou.
Chovou mnii vak nerozdmchvali jen politici a jejich
dvorn ekonomov. Nejhlasitjmi optimisty byli soukrom
investoi a nezvisl ekonomov. Ti v nejrznjch plovch
diskuzch hlsali, e ostrovan ij v e zlat rybky", e hos-
podsk politika je nejlep v djinch ostrova a e lid by mli
nakupovat nov che o sto est. Tu a tam sice z hledit namtl
jaksi Pepa Skif, e na ekonomickm obzoru se stahuj mrana
a ostrov brzy zashne hotov finann uragn, ale ostatn se jeho
varovnm jen smli a prstem si kreslili mal koleka na ele.
196 EKONOMI CK BAJKY
Dnes, kdy je vem nad slunce jasn, e v Americe dolo pmo
k uebnicovmu nafouknut a prasknut bubliny, se v radost
i bolest, kter k tomu pat, mli bychom si dobe zapamatovat,
e drtiv vtina ekonom, politik a finannch komenttor
tuto boui nevidla ani tehdy, kdy u zuila vude kolem nich.
J e to podobn, jako kdyby vichni meteorologov v zemi pe-
hldli, e se na vchodn pobe t nejprud hurikn za po-
slednch sedmdest let. Potebuje nkdo jet njak dal dkazy
toho, e ekonomie hlavnho proudu je dnes z velk sti intelek-
tuln insolventn?
Podle vech mtek zdravho rozumu pekroily ceny nemo-
vitost v roce 2006 hranici normlu a vstoupily do e fantasma-
gorie. Ceny dom se vymkly z kloub vech kritri, kter tradi-
n urovala jejich dostupnost. sla pestala platit, dn vpoty
u nesedly. Ekonomm se vak pesto dailo celou situaci racio-
nalizovat a vysvtlovat.
Ani obyejn lid vak celou ardu neprohldli. Politici pod-
porovali zdn falen prosperity, aby si udreli pze voli,
firmy pirozen chtly, aby spotebitel co nejvce utrceli, a to
i za zbo a sluby, kter si nemohli dovolit, televizn stanice se
jako obvykle hnaly za co nejvy sledovanost, a tak nabzely jen
sam rov pedpovdi a optimistick jsn, a banky, hypote-
n stavy a realitn makli chtli dl vydlvat zvratn sumy na
poplatcch a rocch. Vechny tyto zjmov skupiny pak rukou
spolenou a nerozdlnou mazaly lidem kolem pusy ten nejslad
a nejvoavj med, aby nikdo nectil, e je nco shnilho ve stt
americkm.
14. BUBLI NA NA TRHU S CHEMI
197
Meme si tedy ct, e vechno zl bylo alespo k nemu
dobr? Ze te u ns nikdo na kdejak vaen nudli neuthne?
Nememe. vrov trh se ped dvma lety sice tm zhrou-
til, ale lid stle pln nerozum tomu, jak zsadn vliv maj na
ceny dom sttn regulace a pobdky. Nikdo proto nechpe, e
ohromn sumy veejnch penz, ktermi se Bushova a Obamova
administrativa sna znovu nafouknout splaskvajc bublinu,
krizi jen prodluuj a navc zadlvaj na dal.
199
Tko ct, kdy pesn dolo k obratu. Snad jej pivodil
oste sledovan krach luxusnho hotelu Pod sopkou,
ktermu se ani pes veker vybaven, prostornost
a ndhern vhled na nedalek krter z njakho dvodu
nepodailo pilkat zkaznky.
2 0 0
2 0 2
EKONOMI CK BAJKY
Zlatko Tpytka byl hlavnm investorem projektu, take jej
krach developera zashl nejvc ze vech. Kdy ostatn investoi
vidli, jak velkolep hotel dopadl, podvali se kritickm okem
i na nkter sv dal riskantn investice. Brzy se na trhu zaala
it panika.
Kupci - velc i mal - toti usoudili, e trh doshl vrcholu. ada
z nich se rozhodla sv che prodat, inkasovat zisk a pokat, a se
boue peene.
Byl v tom jen jeden hek - k podobnmu rozhodnut doli
pln vichni. Vtina lid nemla pedevm vbec v myslu dret
sv che dlouho. Vichni spekulovali o rstu cen a rychlm prode-
ji. Take kdy zaal vtr obracet, vichni chtli opustit lo. Ostrov
byl zanedlouho pln prodejc, jene kupc se jaksi nedostvalo.
V tom okamiku se stalo nco nemyslitelnho - ceny ch neza-
aly klesat pomalu a ukznn, nbr se prudce propadly. Chov
bublina hlasit praskla.
Z vlastnictv che, kdysi zaruen cesty ke snadnmu bohat-
stv, se rzem stala riskantn zleitost. J eliko ceny u nestoupaly,
refinancovn chovch vr pestalo vynet a spousta speku-
lant zkrtka pestala sv pjky splcet.
Situace se dle zkomplikovala, kdy doasn nzk rokov saz-
by, kter slouily k nalkn novch zkaznk, vyprely a vyskoily
o nkolik procent ve. Majitel, kte si svou chi koupili jen ze
spekulativnch dvod, si ji najednou nemohli dovolit. Spousta
ostrovan, kte zjistili, e jejich vr je vy ne cena jejich che,
se zkrtka vysthovali a bance poslali jen kl v oblce. To bylo ob-
zvl ast u tch, kdo pedem nesloili dnou zlohu. Tito lid
vlastn neutrpli dnou ztrtu - prost si ekli, e msto spltek
vru poslali bance njemn - take jim ani v nejmenm nevadilo,
e o chi pili.
Zlatka Tpytku vak takov jednn pivedlo na mizinu. Cti-
15. BUBLI NA PRASK 2 0 3
hodn kapitalista se zkrtka utopil v zplav nesplacench v-
r. Brzy pot oznmili problmy i Finnie a Fredy.
J akmile se koloto financovn a refinancovn vr zasta-
vil, podniky a cel odvtv, kter na tto praktice vyrostla, se oka-
mit zhroutila. Stavebn firmy, interirov designi, zahradn
projektanti a prodejci domcch poteb kvapem roziovali ady
nezamstnanch.
Krize vak postihla i jin, zdnliv ne-
souvisejc odvtv. Kupkladu vrobci
oslch povoz mli v dob prosperity ho-
tov n, protoe lid si dky ziskm z re-
financovanch vr mohli dovolit vt
a dra povozy. Spousta model byla
tak obrovsk, e je muselo thnout a
pt oslch sil, co bylo o to problemati-
tj, e vtina osl se musela na ostrov
dovet. J akmile vak zlat pramen vy-
schl, prodeje povoz s vysokou
spotebou sena prudce klesly
a jejich vrobci zbankrotovali.
2 0 4 EKONOMI CK BAJKY
Ostrov postihla nejhor krize od velkho monzunu za as Fre-
die Rejnoka. Zoufal davy nezamstnanch se nahrnuly k sdlu
sentu a poadovaly een.
Do t ac e do pr c e
Vrchn sentor J irka Kovk, kter cel lta monost krize
odmtal, se dal opodn do een problm.
J eho poradci mu jako jeden mu doporuili zaveden sm-
lch motivanch program, kter by pimly ostrovany znovu
vesele utrcet, pedevm za che. Sentoi, kte nemli sebe-
men pont, e skutenm motorem ekonomickho rstu jsou
spory a vroba, se rozhodli, e vechny krachujc firmy zachr-
n - samozejm jen ty dleit - a ekonomiku podpo masiv-
nmi vldnmi vdaji.
J ejich prvnm krokem byla zchrana Finnie Mae a Fredyho
Mac. Ob agentury sent zespoleentil, obrovsk dry v jejich
15. BUBLI NA PRASK
2 0 5
rozpotu zalepil erstv vytitnmi upinami a nadil jim po-
skytovat ultranzk rokov sazby kadmu, kdo byl s to vyplnit
dost o vr.
Politici doufali, e neustvajc pliv lacinch vr podpo
poptvku po chch, a strm pd cen se tak zastav.
Kdy ovem jejich pln nevyel, svolal Kovk
na mimodn mtink sv pedn poradce, vetn
Boka Bernka, kter jej dve pravideln ujioval,
e prosperita nikdy neskon.
Hele, Boku," obrtil se na nj f svm
typicky bodrm stylem. Tys mi ale prodal
pknou tiku v pytli. J myslel, e
tahleta ekonomie je snadn jako ... ^ ^
facka - nkdo to vyrob, my to "
koupme, kad pijde k vlastn
chi. J ak ale te u vech vudy zadme, aby
se ralok naral a moe zstalo mokr?"
J ^L -
2 0 6
EKONOMI CK BAJKY
Ostatn sentoi chvli hloubali nad smyslem jeho otzky.
Nakonec usoudili, e jako obvykle dn neexistuje.
Situace je jednoduch, pane," ozval se nov ryb etn J in-
dra Plankton. Ceny ch klesaj, a tak si oban nepipadaj
tolik bohat jako dve. Proto pestali utrcet. Pokud tedy vytla-
me ceny zptky nahoru, zanou lid znovu utrcet!"
Parda, J indro, j vdl, e ty to njak sfoukne, hlavo tu-
dovan," zaradoval se Kovk. Take co navrhuje? Dme to
nkomu na starost? Bude to naprosto skvl
prce. Co kdybych jmenoval svho nejlep-
ho kamarda?"
No zase tak jednoduch to nebude,
pane," oil se Plankton. Nememe jen
tak nadit, aby ceny povyskoily zptky.
Finnie a Fredyho jsme sice udreli na
nohou, ale to nesta. Lid si z n-
jakho dvodu nechtj pjo-
15. BUBLI NA PRASK 193
vat. Mon jim dost o pjku pijde moc
sloit, co j vm. Musme proto snit
rokov sazby jet vc a nabdnout
obanm vt daov levy. Tm
snad vznikne dostaten poptvka
po vrech, ceny ch pestanou
padat a firmy zase zanou stavt."
2 0 8
SHRNUT
To posledn, co te ostrov potebuje, je vc ch. U te je tm
cel zastavn, od pobe k pobe. Veker pracovn sla, kapi-
tl a zdroje vynaloen na stavbu dalch ch pijdou vnive.
A ceny ch jsou jet pod pli vysok. V obdob falen pro-
sperity je vyroubovala do absurdnch vek kombinace nkoli-
ka okolnost, kter se ji nebudou nikdy opakovat. Brnit jim
v poklesu je jako chtt zabrnit zhroucen mostu, kter piel pi
povodni o vechny pile.
Pestoe byli lid natvan, e sv che tak peplatili, cel spo-
lenost by na tom byla podstatn lpe, kdyby ceny klesly a
k pvodnm hodnotm a firmy pestaly na njak as pln sta-
vt, dokud se na trh nevrt opravdov, nefalovan poptvka.
Lid by tak utrceli mn za che a vce penz by jim zbylo na
zbo, kter v ekonomice citeln chyb - napklad vozy taen
jen jednou osl silou. Zdroje dve vynakldan na stavbu ch,
napklad bambus a palmov motouz, by mohly vyut ostatn
firmy k vrob neho jinho.
Sttn intervence bohuel nvratu k pirozen ekonomick rov-
novze brn.
15. BUBLI NA PRASK 2 0 9
Dle potebujeme zajistit solventnost Zlatka Tpytky,"
pokraoval J indra Plankton. Dlu toti spoustu ryb spoust
lid. Kdyby zkrachoval, zkolabovala by cel ostrovn ekonomika.
A o dn ryby nesm pijt ani Tpytkovi investoi. Kdyby se
tak stalo, vichni lid by jistojist, na mou vru, pomeli hlady...
hlavn bezbrann dti."
Neboj se, J indichu, to j nedovolm!" zaburcel Kovk.
Vyi tm jeho investorm, e je strejda J irka zachrn... Hele,
nepracovals kdysi pro n?"
Svho asu jsem tam tak trochu editeloval. Ale to pece
s mm nvrhem nijak nesouvis. A vbec, doufm, e na nic ne-
narte!"
Ale tak se neerti, J indro, vdy j jen tak ertoval," zazu-
bil se Kovk. Tak fajn. Kdy vyroubujem ceny zptky nahoru
a udrme Zlatka a jeho chlapce nad hladinou, zanou lidi zase
utrcet? A kde na to vezmou? Pokud vm, tak jste naposledy tvr-
dili, e se top v dluzch. Proto mi stoj ped okny takov dav
s vidlemi v rukou?"
Kdepak, pane sentore. My jim toti hodlme rozdat hro-
madu penz. To by je mlo pimt vyrazit znovu do obchod."
tiky a raci, tomu km pln! Ale kde ty penze vezmeme?
Oficiln ryba je u pece tak oizen, e u jen st dr pohro-
mad."
dn strach, San nm udlali nabdku, jak se neodm-
t. Chtj koupit n vodohospodsk systm za 100 000 ryb."
Pokat pokat, pni inini! Vy chcete tm bambuskm
prodat nae trubky? Chcete ohrozit ostrovn bezpenost? Za to
by m lidi prothli pod klem! Nemohli by nm prost jen tak
pjit?"
Po mscch pornch vyjednvn pesvdil Kovkv vel-
vyslanec snskou vldu, e prodej vodohospodskho systmu
210 EKONOMI CK BAJKY
je politicky neprchodn. A tak San ponkud neochotn
souhlasili s dal pjkou ve vi 100 000 ryb.
Parda, J indro," zahlaholil Kovk, kdy se o dohod dosle-
chl. Ty mi dl radost, kluku pleat. J et ale posledn otzka
- z eho jim tu pjku splatme?"
To nen problm, pane sentore. Zkrtka vytiskneme dal
vrku upin, samozejm na tom nejkvalitnjm papru."
To jo, to jo... ale co kdy to tentokrt nespolknou? Posledn
dobou jim u peci nae upinky nevon jako dve. Nkte u
mluv jako ten DeBongo kdysi, pamatuje na nj ne? Nezanou
sv upiny prodvat, pokud jich natiskneme moc?"
To je vysoce nepravdpodobn, pane sentore. J en si vezm-
te, kolik jich u za ta lta nahromadili. J estli je pestanou akcep-
tovat, ztrat jejich spory valnou st hodnoty. Zkrtka a dobe
je takzvan drme v achu. Ale jestli chcete, mu je znovu ujis-
tit o na oficiln politice siln upiny."
15. BUBLI NA PRASK 211
No jasn, jen do toho. J et e
mme tohle eso v rukv. Mimo-
chodem... co to vlastn znamen,
politika siln upiny? e vyrazme
na ryby a pineseme zptky po-
dn lovek, abychom mli ty sv
paprov penze m pokrt?"
Kdepak, pane sentore," vloil
se do diskuse Boek Bernek. J de
vlastn jen o zdn, o dojem. Ve sku-
tenosti nic konkrtnho nedlme,
pouze opakujeme fr-
zi politika siln upiny hodn asto
a drazn. Nkdy pitom tlueme pst
do enickho stupnku, to taky po-
mh."
Chytrej kluk, Bernek," pochvlil
jej Kovk. Ostatn j o hran nco
vm! Take to bychom mli, a te se
jde surfovat!"
212
EKONOMI CK BAJKY
Realitn bublina mla na celkovou ekonomiku vskutku nedo-
zrn dopad. Na vrcholku mnie se stalo financovn, vstavba
a zvelebovn dom finannm dynamem americkho hospo-
dstv. Vichni se rozplvali, jak nramn se lidem da, ale m-
lokdo se pozastavil nad tm, kolik ns to bude v budoucnu stt.
Krom zisk realitnch flipper" (lid, kte skupovali ne-
movitosti jen ke spekulativnm elm) si lid na sv domy bra-
li spotebn vry v du statisc dolar ron. Vyuvali je de
facto jako obrovsk nezdann bankomaty. Za pjen penze si
pak kupovali lep nbytek, dra auta a elektroniku, poslali
dti na prestin koly a jezdili na exotick dovolen. Zkrtka
si ili mnohem lpe, ne kdyby se jejich domy nezhodnocovaly.
J ene vechno to bohatstv byla jen iluze.
Slavn ekonom Robert Shiller ve sv knize Neopodstatnn
vesel uvd, e v prbhu 20. stolet stoupaly ceny dom v pr-
mru o 3,4 procenta ron (ili jen o nco mlo rychleji ne pr-
mrn mra inflace). To je vcelku pochopiteln. Cenov hladina
je toti tsn svzna s v pjm a dostupnost vr.
J ene v letech 1997 a 2006 rostly ceny dom na prmrn
celonrodn rovni o neuvitelnch 19,4 procenta ron, pi-
em hladina pjm se v t dob sotva hnula. J ak je tedy mon,
e si lid mohli dovolit platit za domy tolik penz? I nu, dky
vrm. Ty v dsledku nejrznjch sttnch pobdek, garanc
a dotac prudce zlevnily. J ene zsoba kreditu, tedy objem vypj-
itelnch prostedk, nen bezedn a vrov toky se nakonec
zaaly znovu tenit. V tom okamiku se zhroutily pile, kter
drely ceny na umle vysok rovni.
15. BUBLI NA PRASK
2 1 3
Kdy tedy trh doshl vrcholu, lacin penze, kter po lta
proudily do ekonomiky, zaaly vysychat. Bublina by splaskla,
i kdyby se k rovnovze nemusel vrtit dn jin trh ne ten rea-
litn (a e jich bylo mnohem vc). Recese byla nejen nevyhnutel-
n, ale tak naprosto nutn.
J akmile vak lebn proces zapoal, ekonomov a politici jej
vzali nikoli jako nevyhnuteln dsledek dlouhch let lacinch
vr a nezzenho konzumu, nbr jako problm, kter je po-
teba eit. J inmi slovy si spletli lk s nemoc.
Politickm clem Bushovy i Obamovy vldy bylo a je pimt
obany k tomu, aby utrceli stejn jako na vrcholu realitn bubli-
ny. Kde ale na to lid vezmou penze, kdy nezamstnanost stou-
p a mzdy i ceny dom klesaj?
Ekonomov tedy pili s tm, e pokud nemohou utrcet ob-
an, mus za n zaskoit stt. J ene przdnotou zeje i veejn
pokladna. Stt m jen to, co vybere na danch, co si pj nebo
co si natiskne.
Prozatm tedy jen dlme gigantick dluhy (1,6 bilion do-
lar ron). A pestoe takov sumy vypadaj dsiv, jet pod
jsme schopni prodvat vtinu svch obligac na volnm trhu,
pedevm cizincm.
Takov tst nm ale nevydr vn. Nakonec bude mt
americk vlda na vbr jen ze dvou monost - bankrot (ct
naim vitelm, e u nm nic nezbylo, a domluvit se s nimi na
njakm vypodn) nebo inflace (splatit dluhy erstv nati-
tnmi penzi). Kad z tchto rozhodnut bude mt bolestiv
dsledky. Bankrot, kter alespo nabz upmn piznn situ-
ace a nadji na nov zatek, je ta lep alternativa. I nflace je sice
hor, bohuel ale politicky podstat pijatelnj.
215
Usonijsk ekonomika navzdory vem zchranm
a pobdkm dl upadala. K Planktonov pekvapen
se nikdo do koup novch ch pli nehrnul.
Sent sice rozeslal hromady penz, aby lidi piml
k utrcen, ale spousta ostrovan si je radji
uloila v bance. Spoteba tedy dl stagnovala
a vrobci povoz se ocitli na pokraji finann
propasti. Stavebn firmy lekaly jako ryby na
suchu. Nezamstnanost stoupala. A veobecn
nespokojenost slila.
Klov se pro dal vvoj Usonie staly nov sentn
volby. Kandidt na vrchnho sentora Olda Barakuda
obvinil Kovka z neschopnosti a zbablosti tv
v tv celoostrovn krizi. Planktonova opaten
oznail za ustraen a opatrnick. Svou kampa
zaloil na tmatu transformace a slbil, e za jeho
vldy vynalo sent mnohem vt sil, aby na
ostrov znovu nastolil tst a blahobyt.
216
218
EKONOMI CK BAJKY
Po svm zvolen se dal okamit do prce a Kovkova opat-
en transformoval tak, e je ztrojnsobil. Piel s celou adou
novch vldnch program, kter mly napumpovat do ekono-
miky jet vc novch upin ne dve.
Zvil tak vldn podporu pro majitele novch ch. Ta se
nejprve tkala pouze tch, kdo si kupovali svou prvn chi v i-
vot, ale nakonec ji Barakuda rozil na vechny. Mimoto dle
snil rokov sazby, kter si tovali Finnie s Fredym.
Kdy si poviml, e dochzka do surfaskch kurz drama-
ticky poklesla, zvil dotace endovm kolm a postaral se, aby
vry na koln byly jet levnj a dostupnj.
Tak nadil vybudovn novho majku ve Stnovch mo-
lech. Kdy jej stavebn ineni upozornili, e majk na takovm
mst je pomrn zbyten, pouil je Barakuda, e nejde o ma-
jk, nbr pedevm o pracovn msta.
16. LAPEME NA PLYN 219
Nov fsentor rovn zaal klst
velk draz na alternativn zdroje
energie. Nae spolenost je p-
li zvisl na oslech," prohlsil.
Pitom takov lamy se do naeho
klimatu a ternu hod mnohem
vc. Nejene seerou mn trvy,
ale maj rovn jistj krok, lep
fyziku a jsou ilej v reproduk-
ci. A hlavn - jejich
mrva je ichov
pijatelnj."
2 2 0
EKONOMI CK BAJKY
Barakuda ihned navrhl nkolikafzov program transforma-
ce star ekonomiky.
Zaprv sri masivnch dotac podpoil rychlou renovaci do-
pravn infrastruktury a zaloil sttem zen chov lam. Vrob-
cm povoz (kte byli mezitm tak zespoleentni) nadil,
aby sv vrobky pizpsobili novmu pohonu. A tak nechal
nov pokrt vechny cesty a cestiky na ostrov erstvou ornic,
kter pr lamm vyhovuje lpe.
Za druh vyhlsil nov stimulan program zvan oslovn",
v jeho rmci dostal kad, kdo vymnil sv nenasytn osly za
spornj lamy, tdrou penn odmnu (z toho mli obzvlt-
n radost snsk firmy, kter se na men povozy specializovaly).
Mnoz povaovali, za samozejm, e programy jako oslovn
a niajk v molu maj na ekonomiku pozitivn dopad. Kad
pece vidl prudk nrst prodej a il stavebn ruch.
J ene podobn jako v ppad sentem dotovanch vr na ch-
e ani tyto programy nepedstavovaly nutn to nejlep vyuit
vzcnch zAroj fpolenjjsti. dn z nich velkutenflsti nijkk
zvl nezv^il vrbnf kapffccitu ostrova.' * " '
Nikjslo nevicjl pracovn msta, kter v dsledku umlho '
p^mrov# zdrijj do politicky podporovanch aktivit pestafa
existovat nibo niidy nevpikla. ,
Nejlep a rtejefelctivnjST zpsob vyuit zbvajcho kapitolu na
ostrovl by asepi nalezli sami trn akti, metodou pokusu
a ohiylju. Firmy, liter by vsadily na patnou kartu, by zkrachovaly
a invegtoi by lijinam.lsiaopak ti, kte by situaci odhadli sprv-
n, byjvykfcali zisk, pilkali dal kapitl a rozili sv aktivity.
D&p^du elze=nikdy*ci, kter projekt*iebo innost je ekono-
micky nejvshodnj. Teba by Usonijci udlali lpe, kdyby sv
penze investoyali dp budovn rybolap, zemdlskho zazen
nebo knp. Podnikatel, kter pijde s vrobkem, kter lid chtj
i potebuj, uspje a zbohatne. Spousta lid Vak dnes ideu vol-
nho trhli odsuzuje a msto toho tvrd, e o tom, co lid chtj
a potebuj, by mla rozhodovat mal skupinka nepli dvry-
hodnch ^politik nkde v hlavnm mst.
2 2 2
EKONOMI CK BAJKY
Barakuda se svmi spojenci v sentu tedy zaal utrcet jet
masivnj hromady erstv natitnch upin ne jeho ped-
chdci, pitom ale pehldl jeden drobn detail - Usonie u ne-
mla ani menku. Veker finance si musela pjovat od zahra-
ninch vitel.
Ostrovan mohli dosud spotebovvat vc, ne vyproduko-
vali, jen a pouze dky tomu, e jejich zahranin partnei byli
ochotni smovat skuten zbo za kousky papru. Nyn tedy
mli na vybranou ze t monost:
1. Spotebovvat mn a z takto nastdanch spor zat
splcet dluhy.
2. Vyrbt vce, prodvat zbo do zahrani a z takto vydla-
nch penz zat splcet dluhy.
3. Dle si pjovat a spotebovvat, jako by se nechumelilo.
Prvn dv monosti obnely vce prce, mn jdla nebo
oboj. Tet monost znamenala, e Usonijci budou dl nechvat
eten a odkn na Sanech a ostatnch zaocenskch nro-
dech. Sentoi samozejm rozhodli dl dovet zbo a vyvet
bolav zda a pinav ruce. Doufali pitom, e pokud rove
spoteby neklesne, ekonomika se asem uzdrav.
SHRNUT
1
Pamatujte, e ekonomika neroste, protoe lid vce utrcej, n-
br naopak - lid si mohou dovolit vce utrcet, kdy ekonomika
roste. Tato jednoduch pravda sentorm a jejich dvornm eko-
nomm stle unikala. Psun erstv natitnch upin mezitm
vytvel iluzi zlepen.
16. LAPEME NA PLYN
2 2 3
Nezamstnan ostrovan vidli, e v Snii vznikaj pracovn
msta stejn rychle, jako doma miz. Za to mohla pedevm ofi-
ciln snsk politika pravidelnch nkup upin, kter umle
zvedala hodnotu paprovch penz, a snsk vrobky byly tud
neodolateln levn. Barakuda tedy zaal Sany veejn vybzet
k tomu, aby pestali hromadit upiny v takovm mnostv. Ty
by tak klesly na hodnot a usonijsk vrobky by byly levnj
a konkurenceschopnj.
Nikdo samozejm pli netuil, jak by mohli San pjo-
vat Usonijcm vc penz na drah Barakudovy projekty, a zro-
ve kupovat mn upin. J en mlokdo si takovou otzku vbec
kladl. Sent po tch nesetnch letech, kdy il ze zahraninch
pjek, u zejm pln zapomnl, e pjovan penze neros-
tou na stromech, nbr e je jinde musej nejprve naetit.
2 2 4 EKONOMI CK BAJKY
Si nan dos t v aj r o zu m
Na druh stran ocenu vak pln usonijskho sentu d-
n velk naden nebudil. Snt oban zaali remcat, kdy jim
dolo, o kolik vc svch relnch spor budou muset vnovat na
nkup dalch paprovch upin.
Tk diny za minimln plat u toti zanali mt tak ako-
rt dost. J eliko na jejich ostrov neexistovala tak tdr sociln
s jako v Usonii, museli si bhem produktivnho ivota odkl-
dat stranou znan procento pjmu, aby se na star kolena ne-
ocitli o ebrck holi. V Snii vichni pracovali, nikdo nevlastnil
osla (o povozu nemluv) a jen mlokdo surfoval. A kdy u ml
nkdo na surfing as a penze, musel se o prkno dlit s dalmi
tymi surfai.
16. LAPEME NA PLYN
2 2 5
Snskmu krli se dosavadn spoluprce s Usoni u tak
pestvala zamlouvat a plnovan ob vdaje Barakudova se-
ntu jej obzvl namchly. J eho poradci, z velk sti studenti
a pvrenci velkho Alana Greenhorna, se vak obvali, e je-
jich mohutn zsoba paprovch upin ztrat na hodnot, kdy
ji pestanou zvtovat. Kdyby k tomu dolo, jejich vrobky by na
usonijskm trhu podraily a pestaly by jt na draku.
A tak krle pemlouvali, e bez nenasytn usonijsk poptv-
ky pijdou jejich tovrny o zakzky, co povede k vysok neza-
mstnanosti, obansk nespokojenosti a mon dokonce i k de-
monstracm (kter byly v Snii psn zakzny). Snsk krl se
musel rozhodnout mezi ertem a blem. Nakonec si vybral
erta, nkupy upin nezastavil a doufal, e to vechno njak do-
J ednoho dne, kdy tak dumal v osamn na trn a sbor jeho
poradc odjel na sluebn cestu, proklouzl palcov stri pros-
t venkovan a zapedl s ustaranm krlem hovor.
padne.
,, Velk kormidelnku, odpus,
e t rum v vahch, ale slyel
jsem, e t trp ta
^^ vc s rybami. Mon
^W bych mohl pomoci."
,Tady jde o z-
leitosti mocnch
a bohatch, jako
obchod, spory,
investice a plno-
vn. Co ty bys
o tom mohl v-
dt?" zahmal
krl.
2 2 6
EKONOMI CK BAJKY
Velmi mlo, velmi mlo," piznal venkovan. Vm ale, e
v na vesnici vyrbme devn misky, kter pak poslme za
ocen. Vmnou za n dostvme kousky papru, kter si ukl-
dme stranou. Doufme, e jednoho dne si za n nco koup-
me. Pestoe ale den co den vyrobme stovky misek, sami d-
n nemme. J et pod jme ryby pmo ze zem. Dovedete si
pedstavit, jak je to nehygienick. Nebylo by jednodu, kdy-
bychom ty misky vyrbli pro sebe? Takhle bychom svou prac
zvyovali ivotn rove sami sob, a ne njakm cizincm za
moem."
Neplcej nesmysly," zavrel krl. Nai lid by bez exportu
pomeli hlady. Vvoz je motor na ekonomiky, m bychom jej
asi nahradili?"
,J ak jsem ekl, mj krli, my umme dlat misky. A jeliko
- dky tv moudr vld - jinde chytaj spoustu ryb, sta jen
najt nkoho, kdo by byl ochoten mnit sv ryby za nae misky.
Tak by veker nae produktivita zstala doma, nai lid by
mli vc misek a mohli by si je naplnit vce rybami."
Krl se zamyslel. Pokej, pokej, Usonijci jsou pece o tolik
bohat ne my. J ak by nai spotebitel mohli konkurovat tm
jejich, kte maj o tolik tlust penenky pln upin?"
Odpus, Velk kormidelnku, ale my prost venkovan
pli nechpeme, na nm jejich paprov penze jsou. Za to,
e maj vbec njakou hodnotu, pece vd jen naim rybm
a miskm. Samozejm e si sv zbo meme dovolit. Vdy
jej peci sami vyrbme! Co kdybychom jej pestali rozdvat
zdarma a radji si jej nechali?"
Venkovanv selsk rozum udlal na krle hlubok dojem
a rozhodl se, e oficiln politiku konen zmn. U dn
dal nkupy upin. Od tto chvle budou San prodvat sv
zbo jen za opravdov ryby!
2 2 7
Tak radikln revoluce, jakou navr-
hoval venkovan, vak krli pli nevo-
nla, a tak pikroil k postupn zm-
n. Sm ml koneckonc misek plnou
sk a dn nebyla devn.
2 2 8
EKONOMI CK BAJKY
HDP u nkolik tvrtlet v ad roste, a tak nm ekonomov opa-
kuj, e Velk recese byla zaehnna. Ovem vzhledem k tomu,
e nezamstnanost se stle dr u hranice 10 procent a podza-
mstnanost (ti, kdo prci pestali hledat nebo nepracuj na pln
vazek) osciluje kolem 17 procent, jsou lid k jejich tvrzen po-
nkud skeptit.
Takzvan Velk recese je ve skutenosti bolestnm procesem
nvratu na ekonomiky do rovnovhy, kter jet ani zdaleka ne-
skonil. Roku 2009 ukazatel nrodnch spor poprv za dlouh
lta zamil vzhru a n obchodn deficit se zaal konen zmen-
ovat. Le Bushv a Obamv stimulan program tento proces
zastavil. Rychlej a mohutnj zadluovn brn tomu, aby se
nae spoteba vrtila na rove odpovdajc na produktivit.
Zatm jsme naemu dluhovmu monstru spn unikali,
nm vak pomalu dochz dech, kdeto ono neustle sl. Dra
v naem sttnm rozpotu se rok od roku prohlubuje a na obzoru
se jako hora ty hrozc krach dchodovho a zdravotnho poji-
tn, zpsoben zsti demografickm posunem ve spolenosti.
Politici zatm neprojevili sebemen ochotu zat tyto pro-
blmy eit. O njakch krtech ve sttnch vdajch nechtj ani
slyet. Na potku svho funknho obdob pedvedl prezident
Obama nrodu ukzkov divadlo, kdy proel n tbilionov
rozpoet dek po dku" a s velkou pompou oznmil, e jej
sekrtal o celch 17 miliard, tedy necelho pl procenta. A i tyto
nicotn krty rozpoutaly doslova boui protest zleva i zprava.
Pokud nae vlda nebude schopna nastolit finann disci-
plnu, budou to za ns muset udlat nai zahranin vitel,
16. LAPEME NA PLYN 2 2 9
zejmna na a J aponsko. Ti ns mohou ukznit nkolika mo-
nmi zpsoby, ale s nejvt pravdpodobnost nm prost pe-
stanou pjovat.
Prozatm vz ve stejn pasti jako San. J akmile si ale uv-
dom, e pjovat dal a dal penze klientovi, kter je nem jak
ani z eho splatit, je pltvnm zdroj, sm se s uritmi ztr-
tami a penzovody zavou. J ejich oban si pak mon konen
budou moci pln uvat plod sv prce.
Prozatm nm vak nai vitel i pes nespokojen brbln
a voln po reform mezinrodnho monetrnho systmu pj-
uj dl. To jim ale nevydr vn.
V souasnosti dr vce ne polovinu naeho sttnho dluhu.
Kdo za n zasko, a jim dojde trplivost? Amerian svj roz-
poet sami neuthnou, nae domc spory jsou nicotn.
A nastane den ztovn, budeme mt na vbr ze dvou
monost - sttn bankrot, nebo inflace. Oboj bude znamenat
prudk snen americk ivotn rovn, ni kupn slu a vy
rokov sazby.
231
Kdy se denn dodvky snskch ryb zaaly tenit,
nastala konen zmna.
J akmile San pestali kupovat upiny v takovm
mnostv, nabdka paprovch penz okamit
pevila poptvku po nich. A kdy je nabdka vt
ne poptvka, cena kles. A jakmile zaala hodnota
upin upadat, kad se jich chtl najednou zbavit. Sv
nkupy zhy omezili tak Bongoban a Derviov.
Vichni prodvali, nikdo nekupoval a se upinami to
zaalo jt prudce z kopce.
2 3 2
2 3 4
EKONOMI CK BAJKY
Kdy snsk krl vidl, jak rychle cena upin pad a jak ob-
rovsk zsoba mu jet zbv, uvdomil si, e situace se mu
ponkud vymkla z rukou. Bylo mu jasn, e usonijsk paprky
budou brzy bezcenn, a tak zaal sv poddan obany pipravo-
vat na ok. V projevu bhem fingovanho provldnho mtinku
vechny ptomn ujistil, e nrod bude chvli strdat, ale pak jej
ek zn budoucnost.
Ze snskho bohatstv zaloenho na usonijskch upinch
se podle oekvn vyklubala fata morgana. Spousta snskch
17. RYBA NA SUCHU
2 3 5
tovren zavela brny a ekonomika se nakrtko zadrhla Ale za-
nedlouho pily na scnu jin firmy a jin podnikatel a v opu-
tnch tovrnch zaali vyrbt zbo pro domc trh, pesn jak
n venkovan pedvdal.
A tak San dlali dl to, co vdycky - chytali ryby, pracova-
li, vyrbli a spoili. A jeliko jde o zkladn ingredience zdrav
ekonomiky, nebyl dvod, aby Snii postihla krize. spory, kter
byly v minulosti zafixovan v upinch, byly nyn k dispozici do-
mcm podnikm, kter si je pjovaly na nkup novch stroj
a zazen a vvoj novch technologi. Bankovn ty bnch S-
an uten kynuly. V obchodech pibvalo zbo, kter navc
dky stabiln penn zsob pomalu zlevovalo. ivotn rove
cel snsk spolenosti zaala stoupat.
Prost venkovan ml tedy nakonec pravdu - snsk ekonomi-
ka navzdory zdevastovan zsob upin vzkvtala.
2 3 6 EKONOMI CK BAJKY
V Usonii se ovem situace vyda-
la pesn opanm smrem. J eliko
usonijsk spory nestly za e,
museli se bankovn technici
init vc ne kdykoli
pedtm. Oficiln ryba
se zaala lidem zmen-
ovat doslova ped oi-
ma. Plamen rybflace
znovu vzpll, jene
narozdl od pedelch
ppad se tentokrt roz-
hoel v nezastaviteln por.
Brzy se oficiln ryba zmenila
tak, e se zaalo platit pytlky ryb po padesti, a pozdji po sto
kusech. Ostrovan jedli 200 ryb denn, jen aby peili. Vechny
spory uloen v upinch se vypaily jako rann mlha. Odbor-
nci nazvali tento jev hyperrybflace.
Tak pliv snskch vrobk do Usonie se vrazn ztenil
a regly v usonijskch obchodech nhle
zely przdnotou, co byla dosud nev-
dan vc. A kdy v ekonomice pipad
na stle mn zbo stle
vce penz, zna-
men to jedin -
rostouc ceny.
17. RYBA NA SUCHU 2 3 7
Sentoi na jednom boulivm pedvolebnm mtinku svedli
zdraovn na nenasytn obchodnky. Prohlsili, e podnikate-
l vysvaj neboh spotebitele jako upr, a zavedli cenovou re-
gulaci. J ejich een, kter se zamovalo na symptom choroby,
a nikoli na jej pinu, vak celou situaci jet zhorilo. J akmile
si vrobci a prodejci nemohli tovat trn ceny, pestala bt je-
jich innost ziskov. Kdo nezkrachoval, musel zat psobit na
rychle rostoucm ernm trhu.
Nkte lid vytuili problmy se upinami a sv
spory uloili u zahraninch bank,
kde byly ped skalpely ban-
kovnch technik v bezpe.
J akmile se to ovem sentoi
dozvdli, okamit vvoz
spor z ostrova zakzali.
Strach z rybflace se
nakonec rozil tak, e
do banky si u nikdo
nic neukldal. Vech-

l no, co ostrovan
1 chytili, okamit
sndli.
A tak se jejich
ekonomika
vrtila do stavu,
v jakm byla na
samotnm potku,
za as Adama, Bdy
a endy - neexistovaly
v n dn spory, dn
pjky a dn investice.
2 3 8
EKONOMI CK BAJKY
Sentory dn nov een
nenapadala, a tak zaali pro-
brat ta star a osvden" -
nov program dotac a pobdek.
Doli toti k zvru, e jejich
pedchoz okov terapie nebyly
zkrtka dostaten drazn,
a e ekonomika potebuje sil-
nj dvku ivotabudie. Kdy
byla nlada na bod mrazu,
objevila se na obzoru snsk
nkladn lo. Oban zajsali
a sentoi ihned prohlsili, e
San si dozajista uvdomili,
jak chyby se dopustili, kdy se
k ostrovanskm upinm obrtili zdy. Ujistili obany, e lo je
urit pln ryb, kter si San znovu zanou ukldat u stedn
banky.
J ene kdy snsk lo
pirazila k molu, stalo se
nco neekanho.
17. RYBA NA SUCHU
2 3 9
Z jejch trob se vyinuli snt agenti s povozy plnmi u-
pin a zaali po celm ostrov skupovat ve, co nebylo pitluen
nebo pilepen. A jeliko prakticky nikdo z Usonijc neml d-
n spory, kter by stly za e, San vechny snadno peplatili.
Koupili vodohospodsk systm, rozebrali jej a naloili na
lo. Tot udlali s majky. Skoupili vechny osl povozy, sur-
fov prkna, podbrky, bonga z druh ruky a dokonce i velk
rybolapy. A ndavkem vykoupili vechny przdn che a ho-
tely, aby i snt pracovnci mohli jezdit na dovolenou za moe.
Kdy vechno utratili, naloili nkupy na lo a odpluli. Ne-
chali po sob jen hromady paprovch upin, kter za ta lta
nastdali. Alespo budou mt ostrovan m rozdlvat ohe.
>
2 4 0
EKONOMI CK BAJKY
Te u jim jen zbvalo vyeit, co
na nm budou vait.
Sentoi obhleli svj zpusto-
en ostrov a pemleli, kde ud-
lali chybu. Vdy utratili
tolik penz, tak pro
ekonomika nerostla? Na-
konec jim to dolo.
Vechno bylo podstatn jednodu, ne se zdlo.
Vrchn sentor Olda Barakuda pedstoupil ped obany
a poloil jim prostou, le netradin upmnou otzku:
Pamatuje si jet nkdo, jak vyrobit podbrk? Myslm, e je
naase, abychom znovu vyrazili na ryby."
17. RYBA NA SUCHU 2 4 1
PONAUEN
Stty a vldy po celm svt se mnohokrt v djinch dostaly
do svzeln situace, kdy pli dlouho utrcely vc, ne dok-
zaly vybrat na danch. Na vybranou pak mly nkolik monch
een, piem ani jedno nebylo snadn a bezbolestn.
Zaprv mohly zvit dan. Toto opaten nebylo mezi lid-
mi nikdy popul rn a v demokracii je nesmrn tk jej pro-
sadit. Dokonce i v totalitch a diktaturch, kde vldce neob-
tuj dn hloup volby a przkumy veejnho mnn, je
zvyovn dan problematick. Vy daov zt vdy sni-
uje produktivitu a tlum ekonomickou aktivitu. A dan tak
nelze zvyovat donekonena. Kdy je vlda zv na uritou
rove, spousta lid pestane pracovat. A kdy je zv jet
vc, me dokonce vyvolat protesty a stvky.
Podstatn lepm eenm je omezit vdaje. To je ovem asto
jet sloitj ne zvyovn dan. Ti, jich se krty dotknou, se
obvykle nestyd projevit svj nesouhlas u voleb nebo pi demon-
stracch. A to plat dvojnsob u lid, kte maj pocit, e na pen-
ze od sttu maj z njakho dvodu nrok. Politici v pedvoleb-
nch kampanch obvykle slibuj modr z nebe a volii si mlokdy
polo otzku, jak a z eho se to vechno zaplat.
A tak nkter stty, aby se tmto politicky nepopul rn m
krokm vyhnuly, radji vyhls bankrot. To znamen, e svm
vitelm zkrtka sdl, e nejsou schopny dostt vem svm
zvazkm. Pokud dlu pedevm zahraninm vitelm, je
toto rozhodnut podstatn snaz. Z politickho hlediska je
toti vdy pijatelnj vyplouchnout cizince ne zvit dan
nebo krtnout pdly vlastnm obanm.
2 4 2 EKONOMI CK BAJKY
Sttn bankrot je ovem pro politickou reprezentaci poni-
ujc a trapn udlost. A tak nen divu, e nejedna vlda se ra-
dji uchl k inflaci, co znamen, e si dlun penze zkrtka
natiskne. A jeliko inflace je ze vech zmiovanch een tm
nejsnazm a nejpohodlnjm, je tak tm nejastjm. Pestoe
se vak zd na prvn pohled nejmn bolestiv, pro bn obany
je v konenm dsledku nejkodlivj.
Dky inflaci nemusej politici sahat k obtnm a nepopu-
lrnm rozhodnutm a sttn dluh mohou smznout pokoutn
a nenpadn. erstv natitnmi penzi sice dluh nominl-
n splat, ale pouze za cenu rozedn nrodn mny. Vitel
dostanou sv penze zptky, ale koup si za n mnohem mn.
A pokud se inflace rozho v hyperinflaci, nekoup si za n nic.
Inflace zkrtka znamen transfer majetku od tch, kdo v dan
mn spo, k tm, kdo v n dlu. V ppad hyperinflace se veke-
r spory i dluhy v krtk dob zcela vypa. Kdo vlastn nepen-
n majetek, tomu se nic moc nestane, protoe nominln hodnota
dom, pozemk, surovin a podobn bhem hyperinflace roste.
Stalo se to ji mnohokrt - ve Francii na konci 18. sto-
let, v Americe v 60. letech 19. stolet, v Nmecku ve 20. letech
20. stolet, v Maarsku ve 40. letech 20. stolet, v Argentin a Bra-
zlii v 70. a 80. letech a dnes napklad v Zimbabwe. A to je jen
pr pklad z mnoha. Ve vech tchto ppadech byly okolnosti
a dsledky hyperinflace (a ekonomick devastace) pozoruhodn
podobn. Vechny tyto zem sice splatily sv zvratn zahranin
dluhy, zrove vak zpustoily svou mnu a sv vlastn obany pi-
vedly na plnou mizinu.
Spojen stty jsou dnes tou nejbohat a nejvt ekonomi-
kou v djinch lidstva. To ale neznamen, e nm hyperinflace
nehroz. A dosud ns chrnila skutenost, e dolar je svtovou re-
zervn mnou, to znamen, e ostatn jej budou pijmat bez ohle-
17. RYBA NA SUCHU
2 4 3
du na to, jak hluboko nae ekonomika klesne. Pokud by vak dolar
o rezervn status piel, mohl by jej stihnout stejn osud jako n-
kdej marku, forint nebo peso.
My si dnes musme udlat upmnou inventuru vech naich
problm a pokusit se je vyeit dv, ne to za ns udl nkdo jin.
EPILOG
Nikde nen psno, e neslavn dl Usonie nevyhnuteln
stihne i n mnohem vt ostrov, Spojen stty americk. Nai
politici vak bohuel dl pokrauj v politice, kter vedla k fi-
nann krizi, a pokud s tm nepestanou, dopadneme stejn jako
Usonijci.
Tebae ideu vldnch vdaj coby lku na zdnliv nedo-
statky kapitalismu porodil Keynes a vychoval Roosevelt, sv
zlat lta si prov a nyn, v dob Alana Greenspana, George
Bushe, Bena Bernankeho a Baracka Obamy. Ped rokem 2002
jsme si nae souasn dluhy a deficity neumli ani pedstavit
a nikdy jsme neprovdli tak radikln experimenty s rokov-
mi sazbami a manipulac vrovch trh.
Nae pehmaty byly tak zejm a snadno rozeznateln, ale
my je pesto dlme zas a znovu.
V roce 2002, po splasknut takzvan internetov bubliny,
kdy miliardy dolar proudily do zcela ivota neschopnch fi-
rem a projekt, nastoupila ekonomika lebnou kru, kter
by normln trvala pomrn dlouho. J ene prezident George
W. Bush se bl, aby depresivn ekonomick ukazatele neohrozily
jeho znovuzvolen. A tak spolu se svmi poradci nasadil do akce
keynesinsk medikamenty - tedy sttn utrcen a uvolnnou
monetrn politiku - v mtku, jak v Americe nebylo k vidn
nkolik generac.
2 4 5
2 4 6 EKONOMI CK BAJKY
Recese v letech 2002-2003 byla proto jedna z nejkratch
a nejmkch v zaznamenan historii. Za krtkodobou levu
jsme vak zaplatili vysokou dlouhodobou cenu. Z mrn krize
jsme vyli jet nemocnj ne pedtm.
Namsto skutenho uzdraven jsme nafoukli jet vt bub-
linu (na trhu s nemovitostmi), kter doasn vynesla ekonomi-
ku zptky na hladinu, a nakonec a do stratosfry. Bezpkladn
vzestup cen dom s sebou pinesl celou adu pozitivnch" efek-
t, kter pi zbnm pohledu vypadaly jako pznaky uzdraven
a nov prosperity. J ak se vak nakonec ukzalo, byla to jen iluze.
Tou opravdovou tragdi je ale fakt, e o est let pozdji, kdy
pila dal krize, jsme se vbec nepouili. Politici a ekonomov
pedepsali ekonomice stejnou kru jako v roce 2002, jene ten-
tokrt u pacienta vn ohrouj na ivot.
V prvnch mscch po zhroucen finannho systmu se
zformoval konsenzus, e za krizi mohl nedostatek regulace.
Role vldy a zejmna centrln banky byla pevn ignorovna.
Proto dnes mme jet vc toho, co nm kod (utrcen a re-
striktivnch regulac) a jet mn toho, co by ns mohlo uzdra-
vit (spoen a podnikn).
Vina vak le i bedrech Wall Streetu. Velk banky vykazovaly
bhem bublinovch let doslova obscnn zisky. Po krachu mly
za svou nezodpovdnost zaplatit mnohem vc, ne ve skutenos-
ti zaplatily. J ene cinknut karty, ktermi banki hrli, rozd-
val stt. Nai politit zstupci bezhlav podporovali kupovn
dom, pjovn a spotebu a odrazovali lidi od spoen. Tm
vm pokivili trh a vyvedli ekonomiku z rovnovhy.
Opaten centrln banky, Federlnho adu pro bydlen,
Fannie Mae a Freddie Mac (co byly de facto sttn ady v pe-
EPI LOG
2 4 7
strojen) a dalch instituc umle zvhodnily vlastnictv dom
a odstranily z trhu dleit zklopky, kter drely pjovn na
uzd. Vsledkem byla vrov a realitn bublina, kter zaala ne-
kontrolovateln rst.
Umle nzk rokov sazby (dky nim vypadala ekonomika
zdrav a inorod) vlily novou krev do il trhu s promnlivmi
rokovmi sazbami a pivedly na svt takzvanou teaser rate",
tedy sazbu hypotenho vru, kter je doasn velice nzk,
aby nalkala potenciln zjemce o pjku, a po pr letech se
zv. Pedevm ona mohla za to, e pedraen domy pipa-
daly lidem vcelku dostupn. Sm Alan Greenspan tuto novou
finann vymoenost hlasit vychvaloval a vybzel obany, aby
ji vyuvali. Stt pak cel problm jet znsobil, kdy prosted-
nictvm Fannie, Freddyho a dalch agentur zaal hypoten
vry s promnlivou sazbou garantovat, a to i ty zaloen na
teaser rate. Bez sttnch garanc by byl trh s tmito vry ne-
pomrn men.
Stejn jako jsou ceny na volnm trhu urovny poptvkou
a nabdkou, finann a realitn trhy d protikladn sly chamti-
vosti a strachu z rizika. Stt ovem udlal ve pro to, aby z ono-
ho vyvenho systmu odstranil prvek strachu.
Roku 2008, kdy vrov a realitn bubliny praskly a trn
sla zaala thnout ekonomiku zptky do rovnovnho stavu,
stt zashl a ob splaskvajc bubliny zaal znovu dofoukvat.
Nejprve pila zchrana Bear Stearns a AIG a garance dalm
wallstreetskm firmm jako Goldman Sachs a Bank of Ame-
rica. Pak jsme se dokali gigantickho programu TARP ve vi
700 miliard dolar na odkup toxickch" hypotench aktiv,
kterch se dn soukrom investor nechtl ani dotknout. Dle
2 4 8
EKONOMI CK BAJKY
stt zachrnil poskytovatele studentskch vr Sallie Mae
a znrodnil prakticky cel trh se studentskmi vry. Nsledova-
ly zchrany automobilek General Motors a Chrysler.
ivota neschopn banky a firmy, kter se mly sprvn
zhroutit, stt podrel a postavil zptky na nohy. Kapitlov
a pracovn zdroje, kter by se uvolnily pro schopnj a pro-
duktivnj podnikatele, tak zstaly zafixovan v mn pro-
duktivnch, mn hospodrnch a spoleensky mn pnos-
nch aktivitch.
Kdy spotebitel pot, co zdroj lacinch vr vyschl, logic-
ky pestali utrcet, stt za n zaskoil a vlil do finannho sekto-
ru neuvitelnch 700 miliard, aby se finann koloto nepestal
toit. Tyto penze, kter si vlda pjila od budoucch generac,
nm umonily t si dl nad pomry, jet aspo chvli.
Stt nedovolil trnm silm uthnout ote nadmrnmu
konzumu, zlikvidovat patn investice, doplnit vyerpan spo-
ry, obnovit kapitlovou vybavenost a napomoci transferu pracov-
nk z pebujelho sektoru slueb zpt do vrobn sfry. J inmi
slovy zvrtil hojiv proces a nemocn ekonomice jet pitil.
Nakonec pehodil prakticky vechny soukrom dluhy na bedra
daovch poplatnk a nafoukl dal bublinu, tentokrt na trhu
se sttnmi obligacemi.
Ta je bohuel ji dnes tak gigantick, e zastiuje vechny
pedchoz bubliny. A nakonec praskne, vylet spotebitelsk ceny
a rokov mry do oblak a ekonomiku stihne jet vnj krize
ne ta souasn.
J et pod vak mme as zathnout za run brzdu dv, ne
se vlak, v nm jedeme vichni spolen, zt do propasti. Pote-
bujeme odvn strojvdce, kte se nebudou bt ci volim
pravdu a naordinovat nrodu psnou odtuovac kru.
EPI LOG
2 4 9
Dlouh lta jsme si ili nad pomry a nyn piel as zto-
vn. Pokud v sob najdeme dostatek odhodln a siln vle
a zaneme t znovu zdrav, brzy vrtme nai ekonomiku zpt do
rovnovhy a nastartujeme nov rst, tentokrt nefalovan.
Pokud se ale budeme dl modlit k zadluovn, titn penz
a pslibm bezbolestnch een, skonme znovu po ps ve vod
a bez podbrku.
2 5 0
P O D K O V A N
stedn alegorii jsme si vypjili z knihy How an Economy
Grows and Why It Doesn't (J ak ekonomika roste, a pro neroste),
kterou roku 1985 vydal n otec Irwin A. Schiff.
Chceme rovn podkovat Brendanu Leachovi, kter knihu
v krtkm ase opatil npaditmi a humornmi ilustracemi
a zamstnancm nakladatelstv J ohn Wiley & synov, zejmna
Kelly 0'Connorov, bez jej pomoci bychom sepsali podstat-
n mn soudrnou a zbavnou knihu. Dle dkujeme Miku
Fingerovi z Euro Pacific Capitalu, kter nm poskytl dleitou
filozofickou a estetickou zptnou vazbu. A nakonec dkujeme
vem, kdo cel ta dlouh lta podporovali Irwina povzbudivmi
slovy a dopisy. Hodn to pro nj znamen.
2 5 1
O AUTORECH
Peter D. Schiff je populrnm autorem knih Crash Proof (Dkaz
pdu) a The Little Book of Bull Moves in Bear Markets. J i dlouh
lta pracuje jako finann analytik a proslul mimodn pesnou
pedpovd ekonomick krize roku 2008. Schiff zaal kariru
u investin banky Shearson Lehman a v roce 1996 nastoupil do
men firmy Euro Pacific Capital, kter se zamovala na zahra-
nin trhy a obligace. Roku 2000 se stal jejm editelem. J e asto
citovn ve vznamnch mdich jako Wall Street Journal, Barron's,
Financial Times nebo New York Times a pravideln vystupuje v dis-
kusnch poadech v televizi. Roku 2009 oznmil svou kandida-
turu na post federlnho sentora za stt Connecticut, ovem
o rok pozdji neuspl v primrnch volbch. ije ve Westonu se
svou enou Marthou a synem Spencerem. Dal informace jsou
k nalezen na adrese www.europac.net.
Andrew J. Schiff psob rovn ve spolenosti Euro Pacific
Capital jako editel pro vnj vztahy. Andrew se specializuje na
mdia a komunikaci, pednel na ad konferenc a vystupu-
je v televizi, kde obhajuje ideu trnho hospodstv a omezen
role sttu. ije v newyorskm Brooklynu se svou enou Paxton
a svmi dtmi Ethanem a Elizou. Ve volnm ase si te o historii,
studuje architekturu a hraje na mandolnu.
2 5 2
O ILUSTRTOROVI
Brendan Leach ije v Brooklynu v New Yorku, ilustruje a kres-
l komiksy. J eho prce se objevila v publikacch jako Time Out
New York, Time Out New York Kids, The L Magazine, SVA Visual Arts
Journal, Paracinema Magazine, Smoke Signal nebo Rabid Rabbit. Zs-
kal magistersk titul na newyorsk Univerzit vtvarnch umn
a sv kresby vystavuje na strnce iknowashortcut.com.
2 5 3
Pet er D. Schi ff a Andrew J. Schiff
EKONOMICK BAJKY
PRO STUDOVAN I LAIKY
Prvn vydn v eskm jazyce.
Z anglickho originlu How an Economy Grows and Why It Crashes
vydanho nakladatelstvm J ohn Wiley & Sons peloil Ale Drobek.
Ilustrace Brendan Leach.
Odpovdn redaktor Zdenk Krnk.
Redakce Tereza Kodlov.
Oblka, grafick prava a sazba David Gregu.
Vydalo nakladatelstv Dokon, s. r. o., Holekova 9, 150 00 Praha 5,
dokoran@dokoran.cz, www.dokoran.cz, v roce 2010
jako svou 283. publikaci.
Vytiskla Akcent tiskrna Vimperk, s. r. o.,
Spidrova 117, 385 01 Vimperk.
Doporuen cena 298 K (vetn DPH)
ISBN 978-80-7363-325-7