INFORMACE O CHAUI* 7 7

ronk dvanct (1989)

-
2,2
uzvrka dne 23.1.1989
tr.
Dokument Charty 77 1 3 i
89 K Vbunin Seatex 2
Dokument Charty 7714189 Vzpomnka na Jana Palach* 2
Dokument Charty 77|5|89 Vldm stt*, astncch le procesu OSE 3
Dokument Charty 77 16189 Hladovka kolektivu mluvch 4
Dokument Charty
77l7|89
Podkovn 4
Dokument Charty 77 18 i 89 Prohlen k lednovm udlostem 5
Oznmen nezvislch iniciativ
7
Sdlen VOUS .877(Jan Kivan odsouzen) 7
878(L,Rychvalsk ped soudem) 8
879(Domovn prohldka u Jana Sabaty) 8
880(Tom8 Tvaroch odsouzen)
8
881 (Miroslav KvaSnk ped souden)
9
882 (Hlavn len s Luboem Rychvalskm) 9
883(Tr. sthn za ast na manifestaci 15.1.1989) 10
884(Ing.P.Dudr a J.Nmec maj bt souzeni) 10
885 (Stanislav Ritter zadren) 10
886(O.Klodner trestn sthn pro ast na manifestaci 19.1.) 10
887 (Domovn prohldky v Bratislav)
c
11
888(Ji Fajaon ped samosoudcem) 11
Solidarita ze sem Vchodn Evropy (Sovtsk nezvisl skupiny k 70. vro
zaloen eskoslovenska, Prohlen Polsko-cs. solidarity, Prohlen polsk
demokratick opozice, Telegram z Lotyska, Telegram z Leningradu, Dopis ze
Sopron)
12
Zstupci NUS na pedsednictvu vldy 13
Dopis M.Rejchrta ministryni kolstv 14
V samizdatu nove vylo...
14
Krtk zprvy (Zemela Marie Valachov, Setkn s V.Mischnikem, Setkni
s americkmi sentory, Jednn KMS a s .mrovho vboru, Represe v Lipsku,
Protestn manifestace ve Varav, Zprvy z vehodni Evropy, Podkovn
S.Pitae, Mlad vtvarnci pi CSVU se solidarizuj, Protesty proti n-
silnostem Bezpenosti v Praze 15.1.1989, Plotn akt v Chomutov, Lenka a
Petr Hrachov
p presidentu republiky, Jednou vtou..., SPUSA za Petra
Cibulku, M.Hjek pe redakci Rudho prva, Vc Rudmu prvu, Sporn
lev a glosa o Stefnikovi, Dopis Rudmu prvu, Dopis vld SSSR) 15
J.Tlchi Jak jsem se stal hrdinou (fejeton) 19
oooooeoot9oeft*e*eo*ecaoaeooooo90ootc ooooeeooeoooooeooeoeo
Informace o Chart 77 vydv nezvisl redakn skupina signat Charty 77
Heman Chrom, Podol 2762, 276 01 Mlnk
Pavla Palouov, Na Kamp 8, 118 00 Praha 1
Petr Ohi, Anglick 8, 120 00 Praha 2
Informace o Chart 77 vychzej jednou za 14 dn. Jsou periodickou tiskovinou,
nezvislou jak na sttn moci, tak i na Chart 77. zce spolupracuj a mluvmi
Charty 77 a zveejuj v plnm rozsahu vechny dokumenty Charty 77 jako i vechna
sdlen VONS. Nklady na vrobu a distribuci jsou hrazeny z dobrovolnch pspvk
z domova i z ciziny. Signatm a aktivnm stoupencm Charty 77 v eskoslovensku
se Infoch poskytuje podle technickch monost, a to zdarma. V ppad vroby
a distribuce Infochu, kter jsou nezvisl na na redakci, jsou nklady na jeden
vtisk i s potovnm 10 Ks.
Petiskovn i jin pebran text zveejnnch Infochem je mon jen s uvedenm
pramene. Bez uvedn pramene je mono pebrat dokumenty Charty 77, sdlen VOUS,
4
*
'
jako i texty, z jejich charakteru i uveden petice, oteven dopisy, fejetony, jak
je zejm, e nebyly psny pro Infoch.
-2-
Charta 7713189
11.1.1989
X vbunin Inttx
Adresovno Federlnmu shromdn CSSR. * pedsednictvu vldy SSR.
V souvislosti s katastrofou letounu Boeing
747, kter oe ztil 21. prosince
1988 ne skotsk msteko Lockerbie, se tnovu stale stedem pozornosti vbunina
eskoslovensk vroby Seatex.
Vlda CSSR nepopr, e ke znien letadla a zhub 270 lid mohla bt pouita
prv* tato ltka. Lse uvtat, e navrhla
-
a nvrh byl britskou stranou pijat
- aby skupina eskoslovenskch odbornk pispla na mst k Identifikaci piny
aetst.
eskoslovensko Jisti nen Jedinm vrobcem a vvozcem vbunin, l u k
promyslovm i bojovm elm. Vld tak prohlauje, e "eskoslovensko nikdy
nedodvalo a nedodv taskaviny teroristickm organizacm**.
To vak nezbavuje odpovdnosti ani vldu, ani obany.
Seatex byl u dve prokazateln pouit irskmi teroristy a byly tak zabaveny
zsilky Semtexu, ilegln pasovanho do Britnie, dajn s Libye. Britsk vlda
ped asem podala, aby vrobce pidval do Seatexu aroaatickou ltku, kter
by umonila Jeho snaS odhalen a identifikaci.
Informace o vvozu eskoslovenskch vbunin a ppadnch akcch s. ad zaji-
tujcch, aby vrobku Kade in Czechoslovakia nebylo mono vyuvat k hanebnm
teroristickm inm, jsou nedostaten, ne-li nulov. My, kte se nechceae podlet
na odpovdnosti za tuto hanbu, drazn vyzvme vechny obany, tisk a Federln
shromdni CSSR, aby poadovali informace o vech aspektech vvozu eskoslovenskch
vbunin i jinch zbran a vypracovn takovch opaten, kter by znemonila
jejich pouit teroristy.
dme eskoslovenskou vldu, aby Jednoznan odpovdla na nsledujc otzkyi
II Do kterch zem, za jakch podmnek a v jakm mnostv Je vyven Semtex
a podobn vrobky, kter jsou zneuiteln teroristy?
2| Jak opaten u vlda uinila, a jak jet hodl uinit, aby zahranin
zkaznci neposkytovali eskoslovensk vrobky teroristm?
3| Jak dvody na vld brn v tom, aby podnikla psiuSn kroky, dky nimi
by s.vrobky byly snadno odhaliten pi celnch a Jinch kontrolch a dky nia
by pi jejich nalezen mohl bt zjitn pvodce jejich zneuit.
dme tak, aby vlda prbn Informovala veejnost pedevm o svch dalch
rozhodnutch a inech v tto oblasti. Nelze dle tolerovat, aby eskoslovensk
vbuniny a zbran slouily ve svt teroristickm skupinm.
Torn! Bradlek Dana Mscov Saa Vondra
aluv Charty 77 mluv Charty 77 mluv Charty 77
Charta
77i4|89
VzposcCnka na Jana Palacha
Zde, na tomto mst, se ped dvaceti lety uplil Jedenadvacetilet student
filosofick fakulty Univerzity Karlovy Jan Palach.
Zemel mlad lovk, o kterm Jsme vdli a vme tak mlo prv proto, e nebyl
nikterak vjimen krom toho, e bral nesmrn vn to, co si lid v tto zemi
krtce pedtm slibovali. Nabdl svj ivot jako obt, aby nm ty sliby pipomnl.
Umel, protoe chtl vykiknout co nejhlasitji. Chtl, abychoa si uvdomili,
co se to s nai dje, abychoa uvidli, co to vskutku dlme, a uslyeli, co to
vskutku kme v tom ase stupk, o kterch se kalo, e Jsou nezbytn,
kompromis, kter byly vydvny za rosunra, a taktizovn, o kterm se leckomu
chtlo vit, e
Je
chytr. Vytrcelo sa tehdy vdom, e i pod nejvtm tlakem
mus pi tom vem cosi zstat, cosi zkladnho, s m na trh u nelze e bez eho
lidsk ivot ztrc svou nezadatelnou dstojnost.
Jan Palach umel a vichni jsme pak na chvli onmli. Statiscov proud lid
se vinul ulicemi Starho Msta, aby se poklonil jeho pamtce ped rakv vystavenou
v Karolinu. Bylo to nco zsadnho, co ns tehdy vechny spojilo. Ale bylo to
mlo, jak ukzalo dvacet uplynulch let. Kaln povode l, kter Jan zoufale
nastavil vlastn tlo, dosud neopadla.
-3-
Dost mon, e opit oastv as taktizovn, kompromis * stupk. Dobe vme,
e se tu hned tak nedohodneme o tou, co Je
v ivot lovka, v ivot spolenosti
naj dleitj. Ke se nm pak zdt, nie takovho ani nen. Pipomnka absolutn
obiti Jana Palacha nen proto neasn. Pokusme tedy pedstavit si tu chvli,
kdy sbral odvahu ke svmu inu a kdy nm pak v blzkosti bronzov podoby svtce,
patrona zem esk, stranm zpsobem pipomnl, m Jsme sami sobi povinovni,
nemme-li zahynout jako lidsk spoleenstv* Vydrme chvli hledt do toho ohn,
abychom se rozpomnli, e nco takovho vbec existuje* nco, e m nelze ne trh
ani vera, ani dnee, ani stra. Co dl lidi lidmi prv tm, e je pesahuje,
a co
Je
ve sdrav spolenosti nakonec spojuje*
Ten pohled vydrme jen chvli. Oslniv svtlo mlo by ns donutit sklopit
oi a samyslet se nad sebou.
Ob!" Jana Palacha nen Jen histori, ale stle ivou vyrvou pro ns pro vechny,
kte si uvdomujeme, co jsme dluni. Zanme tedy splcet svj dluh ji dnes.
Poklome se jeho pamtce a napimme set
Tom Hradlek Dana Nmcov Saa Vondra
mluv Charty 77 mluv Charty 77 mluv Charty 77
(Tato alova mla pednst na Vclavskm nmst dne 15.1.1989 Vlasta Chramostov.
Bylo v tom zabrnno.)
*
Charta 77 1 5 89 Vldm stt, astncch se procesu KBSK
Pan a pnov,
prv Jste podepsali dokument, v nm se vichni astnci helsinskho procesu
zavazuj, e ae "vyhnou jakmukoli inu, kter nen v souladu s ustanovenmi
Zvrenho ektu a dalch dokument KBSl" a e "uznvaj, e jakkoli takov
in by pokodil Jejich vzjemn vztahy a bude pekkou rozvoje spoluprce mezi
nimi".
V nedli 15. ledna rozbily masivn policejn sbory v Praze za pomoci obrnnch
transportr, vodnch dl, alznho plynu a psu pokojnou manifestaci eskoslovenskch
obanu, kte chtli uctt pamtku studente Jana Palacha, jen se ped dvaceti
lety uplil na Vclavskm nmst, aby varoval ped pokraujc demoralizaci
spolenosti po invazi vojsk Varavsk smlouvy do eskoslovenska. Skupina zstupc
nezvislch iniciativ, kte chtli na mst Jaho inu poloit kvtiny, byla
zadrena polici. Zvltn policejn jednotky a Lidov milice pak do veernch
hodin rozhnly, bily a kropily vodnmi dly po celm stedu msta tlace oban,
kte se chtli zastnit pietnhe aktu. Policie zranila mnoho lid, nkter vn.
V pondl 16. ledna pak policejn Jednotky akci zopakovaly. Jeatlie vak v sedli
mohly alespo pedstrat, le uzavely Vclavsk nmst, aby ppadn zabrnily
naplnn anonymn hrozby, pravdpodobn fiktivn, e na Vclasvkm nmst opt
zaplane lidsk pochode, v pondl svj zsah zmrn vyprovokovaly. Kdy nkolik
zstupc nezvislch iniciativ poloilo kvtiny u pomnku sv.Vclava, ani by
k tomu pizvali dal obany, policie je okamit zadrela, uzavela sted msta
a rozhnla, opt pomoc vodnch dl, slznho plynu a obrnnch transportr tisce
oban, kte jm v t dob prochzeli. Teprve policejn brutalita pimla mnoh,
aby hlasit protestovali. Surovosti vi pokojnmu obyvatelstvu a uvznn trncti
zstupc nezvislch iniciativ a dalch oban, je tedy demonstrac sly a elovm
politickm aktem.
eskoslovensk orgny sttn moci byly sice vvojem mezinrodn situace pinuceny
podepsat vdesk dokument, ale sna aa ve skutenosti zabrnit jakmukoli vvoji
k demokraeii, rozvoji nezvislho a svobodnho mylen a obanskch iniciativ
V poslednch tech mscch proto vystupovaly zsahy proti nezvislm skupinm
a uvznili nap. mlad aktivisty Nezvislho mrovho sdruen, z nich dosud
zstvaj ve vazb Tom Dvok a Eara Marvanov} ve vazb jsou rozn Petr Cibulka,
ktermu hroz za en nezvisl kultury a deaet let vzen, Eva Vidlaov,
kter vystoupila na jeho obranu, a Ivan Jirous, kter ze petici, poukazujc na
odpovdnost sttnch orgn za smrt politickho vzn Pavla Wonky ve vzen, ek
trest do pti let* V
psychiatrick 1 Sebn je dosud Augustin Navrtil, autor petice
za nboensk svobody a odluko crkve od sttu, kterou podepsalo vc ne pl milinu
lid. \
\>
V tomto pmm toku na helsinsk proces nen eskoslovensko samo. tJady NDR^ \
systematicky kriminalizuj a nut k vystihovn* aktivisty nezvislch obanskch
iniciativ. kdy nap. o pleitosti 7Q.vro zavradn Rosy Luxemburgov a
Karla Liebknechta zdrazuj, e "svoboda
Ja vdy svobodou pro Jinak smlejc"
a protestuj proti zkazu sovtskch filmu a asopisu. Tsn pad podpisem vi-
dnaltho dokumentu uvznily v Lipsku kolem stovky lid, s nichl osm zastv va
vzen s obvinnm pro pokozovn sttnho podku, sa co mohou bt odsouzeni
a na pit let. V tdnu ped podpisem vdeskho dokumentu uvznily bulharsk ady
sedm aktivistu Nezvisl spolenosti pro lidsk prva, mj.se poskytovn rozhovoru
pro zpadn rozhlasov stanice. O situaci v Rumunsku nen teba hovoit.
2 tchto postupu lze usuzovat, Se se vytv faktick seskupen nkolika vld,
zameno* jak proti pozitivnm zmnm ve vchodn sti Evropy, tak proti
celoevropskmu sbliovn, Jeho vznamnm aktivnm prvkem
Je
helsinsk proces.
M-ii positivn vvoj pokraovat, nelze pehlet a tolerovat, kdy nkter vldy
chpou dokumenty, kter pokrytecky podepisuj, za cr papru.
Teprve as uke, zda sa podpis vld ptaticeti astnickch stt pod
dokumentem, jeho smluvn zvazky st astnk nepln a zejm plnit zatm
nehodl, stane pece jen impulsem pro zlepen situace v oblasti lidskch prv
a zda postup vld, kter ve Vdni daly pednost uzaven nsledn schzky zvrenm
dokumentem ped jejm ztroskotnm, bude dodaten ospravedlnn. K tomu Je teba
nejen trplivosti, nbr i rozhodnosti.
Pi posuzovn situace v eskoslovensku si prosm uvdomte, e policejn sbory
byly nasazeny nikoli proti rozvnnm davm, nbr proti astnkm pietnho
shromdn, a e Stanislav Penc ml. , Jana Petrov, Saa Vondra, Jana 3 ternov,
David Nmec, Dana Nmcov, Ota Veverka a Petr Plack Jsou spolu s Josefem Skem,
Markem Ptkem, Vclavem Kratochvlem, Jitkou Vavkovou, Jim Fialou a Vclavem
Havlem vznni nikoli proto, e kladli bomby, ale za to, e kladli kvtiny.
V Praze 17.1.1989 Tom Hradlek
mluv Charty 77
(Mluv Charty 77 Dana Nmcov a Saa Vondra jaou ve vzen.)
, *
Charta 7716(89 Hladovka kolektiva mluvch Praha 17 . 1 . 1989
Kolektiv mluvch spolu s daimi aktivisty Charty 77 bude v nedli 22.1.1989
dret hladovku na protest proti trvajcmu nezkonnmu vznn ady s.oban
z politickch e nboenskch dvod a rovn na protest proti uvznn pedstavitel
Charty 77, dalch nezvislch Iniciativ a jednotlivch spoluoban, kte chtli
ve dnech 13. a 16. ledna kvtinami uctt pamtku Jana Palc ha.
Seznam nespravedliv vznnch s.oban pedlo mluv Charty 77 pslunm
adm.
Tom Bradlek
mluv Charty 77
(Dal dva mluv Charty 77, Dana Nmcov a SaSa Vondra, Jsou ve vzen.)
*
Charta
77 I
7
| 89 Podkovn Praha 20.1. 1989
Mezinrodn spolanosti pro lidsk prva
Zurich, Vde, Frankfurt n.M.
Charta 77 dkuje tmto pracovnkm a spolupracovnkm Mezinrodn spolenosti
pro lidsk prva (IGFM)
,
zejmna Dan Seidlov, ale i dalm, za organizaci
mezinrodn etzov hladovky, kter mla pispt k vyhlen amnestie
eskoslovenskch politickch vz.
Tato morln vznamn akce,
Jej
sousti bylo i odesln protestnch dopis
pednm eskoslovenskm initelm a tak pozdrav vznnm, Je novm svdectvm
o monostech celosvtov solidarity v oblasti prosazovn a obhajoby lidskch
prv.
Nae vel dky pat t vce ne 800 obanm vcarska, Rakouska, NSR, Norska,
vdska, Dnska, Francie, Anglie, Holandska, Itlie, Polka, Ma3arska, eskoslo-
venska, Kanady, Austrlie, USA a dalch zem, kte jednodennm hladovnm a
dopisy vyjdili rozhodn nesouhlas s tm, e v eskoslovensku Jsou v rozporu
s pijatmi mezinrodnmi dohodami stle
Jet trestn sthni s vznni nkte
-3-
nkte oban aa sv Kritick a nekonformn nzory a aa jejich en.
Je tk posoudit konkrtn vsledky, ktar tato mezinrodn hladovka pinesla.
Minimln pisnila k prepultn jednoho politickho vzn, Valtera Kanii, jemu
byl mnohalet trest odnt svobody peruen z vnch zdravotnch dvodj mon
,
e pomohla i k uritmu posunu v posuzovan nkterch domnlch trcatnch in.
Pi rigidnch pstupech a.politick a soudn moci. licch se u dnes oste
od pstup sovtskch, maarskeh i polskch, je i to spch.
Souasn bychom chtli podkovat pracovnkm Mezinrodn spolenosti pro lidsk
prva (XGFM), zvlt pan Dagmar Vankov a panu Johannu Moravitsovi, aa sociln
pomoc rodinm nespravedliv pronsledovanch i jednotlivcm a rovn aa intervenn
a informan innost ve prospch nespravedliv athanch eskoslovenskch oban.
Hase dky pat t osobnm patronm vesnnch a jejich rodin.
Tom Hradlek
mluv Charty 77
(Dal dva mluv Charty 77, Dana Nmcov a Saa Vondra, jsou ve ven.)
*
Charta
77|8|89 Prohlen k lednovm udlostem Praha 22.1.1989
Zstupci eskoslovenska pijali dne 15. ledna 1989 zvren dokument vdesk
nsledn achaky KBSE. Zavzali se mj
.
"respektovat prvo svch oban aktivn
piapvat jako jednotlivci nebo sdruen s jinmi nzory k prosazovn a ochran
lidskch prv a zkladnch svobod." (13e), a "usnadovat pm kontakty a komunikaci
mezi tmito jednotlivmi organizacemi a institucemi jak uvnit jednotlivch
astnickch stt, tak mezi nimi a odstraovat zkonn a administrativn pekky,
nesluiteln se zvry KBSE, pokud existuj" (26).
V uplynulm tdnu policejn jednotky za asisence lidovch milic brutln
rozehnaly pokojn shromdn obyvatel na Vclavskm nmst v Praze. Ji pedtm
rozpoutali nkte pedstavitel sttn moci a at tisku livou a pomlouvanou
kampa proti nezvialm iniciativm, naznauj, i pmo obvinuj pedstavitele
obanskho hnut, e chtj dohnat mlad lidi k sebevrad. Pl o jakchsi
telefonickch hrozbch umstit v kin, obchodnm dom a jinde bomby. Kdosi pr
vyhrooval stelbou. Sud prvo 21. ledna tvrd, e "jsou to nesporn vhrky
organiztor a podncovatel akc na Vclavskm nmst". Za n jsou pak vydvni
nikoli skuten pvodci tchto provokac, ale nezvisl iniciativy, zejmna Charta
77. Jako ozvna SO.let, vraz odmtnut lepch mezinrodnch vztah a necty
ke smluvnm partnerm v helsinskm procesu zn obvinn, e tyto iniciativy jsou
zeny z "neptelskch center" v zahrani.
Druhou, mrnj linii propagandy pedstavuj tvrzen, e "provokace brn
pestavb", e demonstracemi se nic nevye, e "diskusi pijmme, ale s
nekonstruktivnm vybjenm vin se nebudeme smiovat".
Shrneme nejprve fakta.
Charta 77 ani jin obansk iniciativy neorganizovaly dn demonstrace.
Pedstavitel pti iniciativ se dohodli, e v nedli 15. ledna ve trnct hodin
polo kvtiny na mst, kde se ped dvaceti lety obtoval Jan Palach, aby varoval
ped postupujc kapitulac a demoralizac eskoslovensk spolenosti, tedy ped
tm, co se pozdji skuten stalo a co ns zatuje dodnes. Krtk pietn akt
na Vclavskm nmst ml probhnout za asti nkolika destek ptel. Nezvisl
iniciativy dle navrhovaly obanm, aby vzpomnli Palachov pamtky poloenm
kvtin na jeho hrob 21. ledna 1939, a to individuln, v ase, kter si sami zvol.
Ani ve Vetatech neorganizovaly tedy masov shromdn.
Sloky sttn moci, kter se ct ohroeny pozitivnm vvojem v nkterch zemch
vchodn poloviny Evropy a v mezinrodnch vztazch, projevujcm se i oivenm
obanskch postoj v eskoslovensku, se zejm rozhodly vyut tto pleitosti
k toku proti nesvilm iniciativm. Odmtly dal jednn o alternativnch
monostech uctn Palachovy^pamtky . Situaci ovlivnil dopis, ohlaujc, e 15. ledna
opt zaplane lidsk pochode. Bylo mon pedpokldat, e je to provokace. Nebyl
vak mon vylouit, e kdosi se rozhodl k zoufalmu inu. Tomu bylo teba zabrnit.
Protoe s.televise odmtle nabdku Vclava Havla, vyuil zahraninch sdlovacch
prostedk.
^
V nedli 15. ledna mla tedy sttn moc zminku k uzaven Vclavskho nmst.
V nsledujcch dnech nikoliv. V pondl zneuila skutenosti, e nkolik zstupc,
-6-
v nedli zadrench, poloilo kvtiny u pomnku ev.Vclava. 0 svm individulnm
zmru veejnost neinformovali a nelze Je tady obvinit z organizovn demonstrace,
otografie z Jejich zatkn dosvduje, e ptomno bylo jen nkolik destek
nehodnch chodc. Pot vtrhly na nmst, kterm v tto dob* prochzej bn
tisce Ud, stovky policist, obrnn transportry a vodn dla. V ter 17 .ledna,
po dlaiia vpdu bezpenostnch jednotek na Vclavsk nmst, byli lid, zejmna
mlad, u oprvnn poboueni jednnm sttn moci. Provolvali proto hesla,
Odsuzujc nsil, dajc svobodu, demokracii, proputn zatench. dalis
Pite pravdu! Nelete 1 Al ije Charta! At ija Havel! Lidsk prva! Hovou vldu!
Vrate nm Dubeka! Gorbseov to vid, Honza Palach atd. Ve stedu a va tvrtek
se sely zcela spontnn tisce lid, aby diskutovali o situaci v
eskoslovensku.
Zdrazujeme, e i pi brutalit, s jakou policie zashla zejmna ve tvrtek
19. ledna, kdy bylo mnoho lid zranno, sa demonstranti chovali klidn a dstojn,
netoill na bic komanda, nehzeli kamenm, nerzbjeli dn pedmty. Kdy
lid, prchajc ped vodnm dlem, porazili popelnici, postavili ji a vrtili
do n odpadky, kter se vysypaly. Lze takov chovn nazvat "vybjenm
nekonstruktivnch vn"?
Brutalita podkovch Jednotek byla tedy nejen zcela neoprvnn, ale zmrn
a s zmen i proti lidem, kte nhodn prochzeli Vclavskm nmstm. Zejm
proto, aby zastraeny byly nejen vechny projevy nezvislho mylen, ale aby
kad oban poctil, e sttn moc si proti nmu mae dovolit cokoliv. Jej ponn
lze hodnotit Jen jako oteven tok proti spolenosti, proti vvoji k demokracii
v systmech, zaloench na ztroskotavm stalinskm modelu a proti mezinrodnmu
sbliovn, monmu jen pi prosazen lidskch prv jako spolen civilizan
hodnoty.
dn nezvisl iniciativa v eskoslovensku nevol po nsil, nbr po dialogu.
Nechceme, aby pedstavitel moci dovedli spolenost k vbuchu, kterm by byli
smeteni podobn jako Gomulka i Gierek, k vbuchu, jeho et by vak cel
spolenost musela dlouho splcet. Pokojn dialog o tom, jak sladit politickou
praxi s mezinrodnmi pakty o lidskch prvech, kter eskoslovensko pijalo,
nabz Charta 77 dritelm moc u od svho potku ped dvancti lety. Reakc
jsou pouze pomluvy, perzekuce, policejn pronsledovn a vznn. Jen v poslednch
tdnech prokzaly nezvisl iniciativy svou vli ke kompromisu peloenm
manifestace k 40.vro deklarace lidskch prv na Skroupovo nmst. A tak klidnm
a dstojnm prbhem tto manifestace. Nezvisl mrov sdruen dalo primtora
hlavnho msta Prahy o pidlen slu, kam by peloilo z Vclavskho nmst
diskusn odpoledne poslednch sobot v msci. Primtor dost zamtl.
Nahrazovn dialogu nsilm
Je
tedy monopolem sttn moci, respektive tch
Jejch pedstavitel, kte Jsou
sodpovdni za alostn stav eskoslovensk
spolenosti. dme proto, aby konen odstoupili a byli nahrazeni politiky,
schopnmi zahjit celospoleensk dialog.
dme, aby byli odvolni z funkc vichni initel, zodpovdn za neodvodnn
a brutln postup policejnch sil a Lidovch milic proti pokojnm shromdnm
obyvatel, pedevm federln ministr vnitra a nelnk Sprvy SNB pro Prahu a
Stedoesk kraj.
Bez dialogu nen mon nejen demokratick pemna spolenosti, ale ani een
okamitch a nejnalhavjSch hospodskch a spoleenskch pot. K tomu je
nutn propustit ihned vechny zaten a zruit jejich obvinn, pestat lht ve
sdlovacch prostedcch a otevt jejich strnky pravdiv diskusi, umonit
registraci a legalizaci nezvislch skupin a asopis. Jsme pipraveni jmenovat
sv zstupce pro konstruktivn televizn besedu s pedstaviteli sttnch orgn.
Pro uklidnn situace a k zahjen dialogu dme, aby Nrodn vbor hl.m.Prahy
a nrodn vbory v mstech, v nich si to oban budou pt, poskytly veejn
prostranstv nebo sly, kde by mohli vichni lid svobodn vyjdit sv nzory
a diskutovat o cestch ke spoleenskmu rozvoji eskoslovenska.
Charta 77 nen politick organizace, kter by mohla nabzet konkrtn modely
politickho uspodn. Jej zkuenost
Je
vak prv zkuenost mon plurality
a dialogu rznch politickch a spoleenskch postoj, pesvden a duchovnch
orientac. Tuto svou zkuenost me nabdnout jako skrovn pspvek k nezbytnmu
dialogu v cel
spolenosti.
Tom Hradlek
(Hluv Charty 77 Dana Nmcov a Saa Vondra Jsou ve vzen) .
Iwe Charty77
Dokument Charty 77 Prohlen k lednovm udlostem byl sveejnu na tiskov
konferenci, kte konala v Prut dne 23. ledna 1989. Signati Charty 77 Ladislav
Lis, Anna Sabatov, Libue 3ilhnov a Petr Uhl * len Nezvislho mrovho sdrueni
Tom Tvaroch na ni zodpovdli dotazy zahraninch novin. Tlakov besedy se
zastnili pracovnci agentur ATP, ANSA, AP a Reuter, dopisovatel Hlasu Ameriky
a pracovnci Jedn televizn spolenosti. Beseda se tkala zejmna nedvnch
demonstrac v Praxe, policejnch a soudnch repres a znny postaven nezvislch
skupin ve spolenosti.
*
Osn
n
i nezvislch iniciativ
Minul tden jsme jako zstupci pti nezvislch iniciativ informovali Obvodn
nrodn vbor v Praze 1, e se dne 15.1. ve 14 hod. setkme ke krtk vzpomnce
na Jana Palach* u sochy sv,Vclava na Vclavskm nmst v Praze. Protoe jde
o krtk vzpomnkov akt a nikoliv o manifestaci i veejn shromdn, nemme
ve smyslu zkona oznamovac povinnost. Tuto skutenost jsme opt zdraznili ve
formlnm odvoln, jim jsoe reagovali na neoprvnn zkaz, vydan ONV v Praze
1. Uvedli Jsme zde. e na svm pvodnm myslu trvme.
Dne 10.1. dolo k Jednn naich zstupc s JUDr.Martinem Houskou* vedoucm
odboru vnitnch vc NVP, kter na ns nalhal, abychom od zmru uspodat setkn
ustoupili. Dle navrhoval, aby setkni probhlo jinde. V jednn se mlo pokraovat
dnes, 11.1., avak Martin Houska telefonicky oznmil, e vzhledem ke stanovisku
politickch orgn nem dal jednni smysl a e ady na svm zamtavm stanovisku
k setkni na Vclavskm nmst trvaj.
Po dkladn vaze jsme se rozhodli uskutenit setkn na pvodn dohodnutm
mst a v pvodn dohodnutou doubu. Pokud pak Jde o anonymn dopisy, adresovan
Vclavu Havlovi a Dan Nmcov, psan lovkem, kter se na tomto mst v
odpolednch hodinch dajn mn uplit, nevyluujeme monost, e jde o provokaci,
j m bt diskreditovno nezvisl hnut v eskoslovensku. Kdyby vak nkdo
skuten choval sebevraedn mysl ohlen v dopisech, znamenalo by pro nho
odvolni vzpomnkovho aktu potvrzen toho, ze je na nho upena pozornost
veejnosti, a mohlo by to bt naopak Impulsem pro uskutenn jeho zmru. Vyjden
Vclava Havla a Dany Nmcov k tmto dopism povaujeme za dostaten jasn
stanovisko, kter by mlo pisatele od jeho neastnho smru odradit.
V Praze 11.1.1989
Petr Plack
-
esk dtij Toml Hradlek, Dana Nmcov, Saa Vondra
- Charta 77
1
Heman Chrom. Stanislav Penc ml., Ota Veverka
-
Mrov klub Johna Lennona* Ondej
ern, Jana Petrov, Milo Zeman
-
Nezvisl mrov sdruen) Petr Barto, Pavel
Jungmann, Bedich Koutn
-
SPUSA.
WmWmW mmmmm finwtmn
Sdleni Vboru na obranu nespravedliv stihanch, kterf je s.ligou pro lidsk
prva a lenem Mezinrodni federace pro lidsk prva (FIDH)
Vechna sdleni VONS Jsou zaslna Federlnmu shromdn. Jmna a adresy len
VON8 jsme zveejnili ve sdlen .860.
Sdlen .877 (Jan Klvan odsouzen)
Samosoudkyn obvodnho soudu pro Prahu 1 JUDr.Marie 8cheuzerov soudila v hlavnm
leni dne 9.1.1989 271etho elektromontra Jana Kivena z Roudnice n. Labem,
signate Charty 77, alovanho s tr.inu toku na veejnho initele podle 115612
tr. zkona a trestnho inu stovn pravomoci veejnho initele podle SISa
tr. zkona, jich se ml dopustit pi manifestaci 28. jna 1988 na Vclavskm nmst
v Praze. I kdy jedin svdek, nstrm. Skla vypovdal znan neurit
-
nedokzal
nap. uvst, Jak hrub vroky obvinn vyslovil
-
a i kdy Jan Kivan popral,
e by ae alovanho jednn dopustil, byl uznn vinnm spchnm tchto in a
odsouzen ke tyem mscm odnt svobody s podmnnm odklsdem na jeden rok.
Prokurtor ae vzdal prva odvolat se, J. Klvan ai ponechal lhtu na rozmylenou.
(Vis sdlen .850 a 874.)
V Praze 10.1.1989
-8-
8dlen g.878 (lubog Kvchvalskv ed soudem)
bkxesnZ prokurtor pro Prahu 1 JUDr.Milan Trkal aluje Luboe Rychvalskho,
na*. 11,4.1964, hldce o. p. Konstrukt lva Praha, trvale bytem Karlovy Vary - Star
Kole, Dvokova 23,
pechodn bytem Praha 5, Kov 48, pro tr.iny stovn
vkonu pravomoci veejnho initele [1156a tr.i*] a toku na sttn orgn a orgn
spoleensk orgaaixace [U54|2
tr.a.]. Uvedench tr.in ee ml L.Rychvalsk
dopustit tm, e 28. jna 1988 pi nepovolen manifestaci na Vclavskm nmst
neuposlechl vzvy k vyklizen prostoru a e pi zkroku VB k vyt leen shromdnch
"pocnl vykikovat hrub osoujc nadvky na adresu zekroujcch pslunk
VB". Zejmna pak tm, e kdy proti nmu Jedin prokuraturou navren svdek,
nstrm.Josef Beran pouil obuek, "poal se na svdka vet a kikem povzbuzoval
pihlejc k ajevnmu odporu vfii zakroujcm pslunkm VB". Bude-li
L.Rychvalsk, kter
Je
sthn na evobod, uznn vinnm tmito trestnmi Siny,
hro mu trest odnt svobody a do jednoho roku.
Hlavn len v tr.veci L. Rychvalskho ped sentem obvodnho soudu pro Prahu
1 sa pedsednictv JODr.Jany Pcbtov bylo stanoveno na 19. ledna 1989 v 9,00 hodin
do mstnosti .222 v budov tho soudu na Ovocnm trhu 14,
V trestn vci proti L.Rycuvalsknu se opakuje stereotyp obvinn, produkovanch
jako na bcm psu proti destkm astnk manifestace dne 28. jna. Kdy se
ped soudem uke, e obvinn ne uvdnm mst vbec nebyl a e se alovanch
in nedopustil, je nleitost zpravidla pedna nrodnmu vboru k projednn
jako pestupek, ani by soudce i prokurtora napadlo pomyslet na svou povinnost
sthat zastnn pslunky SNB pro tr.in kiv vpovdi nebo kivho obvinn.
Uvame vak hypotetickou monost, e se L.Rychvalsk opravdu zastnil
protistavn zakzan manifestace 28.jna, e pi nezkonnm a brutlnm zsshu
proti manifestantfim vykikoval vtky na adresu zakroujcch pslunk SNB a
ze se po zmlcen obukem doadoval pomoci pihlejcch. Jsme toho nzoru, e
i kdyby se vci opravdu sbhly takto, ml by bt L.Rychvalsk spe ocenn za
mimodnou obanskou statenost. Sthn e potrestn by ml bt nstrm.Josef Beran,
kter ho bil. A zvlt by mli bt sthni a potrestni ti, kdo k tomuto absurdnmu
bit a brutalit vydali rozkaz.
V Praze 10.1.1989
*
Sdleni .879 (Domovn prohldka u Jana Sabaty)
Dne 11. ledna 1989 byla provedena v byt Jane Sabaty, v Kallabov 29, Brno,
thodinov domovn prohldka. Provdli ji mjr.Petk a kpt.Ji Musil z MS SUB
Brno. Signat Charty 77 Jan Sabata je lenem Vboru na obranu Petra Cibulky a
prohldkou byl postien v souvislosti innost tohoto vborui formln byla
prohldka odvodnna tm, e by se v byt mohly nachzet vci dleit pro
tr. sthn ing.Evy Vidlaov, kter je sa svou innost ve Vboru na obranu Petra
Cibulky od 19. prosince 1988 vazebn sthna. Je obvinna s tr.inu nadrovn
podle 1166 tr. zkona (vis naie sdlen .871). Bhem domovn prohldky bylo odato
asi 60 poloek Slo o vtl mnostv Lidovch novin, Informac o Chart 77 a
Manifestu HOS. Zabaven byl tak koprovac pstroj znaky Toshiba. Je to druh
domovn prohldka, kter byla u J.Sabaty bhem poslednch t msce provedena.
V Praze 17.1.1989
*
Sdlen .880 (Tom Tvaroch odsouzen)
Dne 11. ledna 19S9 vydal mstsk soud v Praze ve veejnm zasedn usnesen,
kterm zamtl odvoln prokurtora proti rozsudku obvodnho soudu pro Prahu 1,
jm byl Tom Tvaroch odsouzen k jednomu msci vzen s
podmnnm odklsdem
na jeden rok (viz sdlen .840, 843, 849, 850, 851, 861, 873). Zasedn pedsedal
JUDr.Petr Stutzig. Vydnm tohoto uenesen se stal rozsudek obvodnho soudu
pravomocnm. Mstsk soud zaujal v podstat stejn stsnovisko Jako soud prvnho
stupn* e toti se Tom Tvaroch astnil shromdn dne 28.10.1988, kter ^yto
zakzno rozhodnutm ONV v Praze 1, a dopustil se tak peinu proti veejnmu
podku podle 16 a |
zkona o peinech. Pokud se tk pvodn alovanho dalSho
poraen veejnho podku dne 26.11.1988, dospl soud k nzoru, e nejde o pein,
protoe nedolo k naruen veejnho podku. \\
Tom Tvaroch va sv obhajob oznail vyhlku NVP z 20.10.1988, na jejm
zklad byla manifestace zakzna, aa protistavn
a
protiskonnou. Podotkl, e
28. jna jedinm elementem, naruujcm veejn podek, byla policie.
Cel ppad Tome Xvarocha lze zaadit k tm poinm sttn moci, jimi se
pomoc policie a justice sna umlovat a aaatraovat obany angaujc ae v
nezvislch iniciativch.
V Prase 22.1,1989
*
Sdlen .881 (Miroslav Kvank ped soudem)
Sne 16 .ledna 1989 probhlo u obvodnho soudu pro Prahu 1 hlavn len proti
Miroslavu Kvankevi, nar.25.12.1961, kter je obvinn z tr.inu podncovn [1164
tr. zkona], toku na sttn orgn a orgn spoleensk organizace [|154|2 tr. zkona]
a Stovn vkonu pravomoci veejnho initele {$156 a|tr. zkona] za ast na
manifestaci 28. jna v Praze. (Viz nae sdlen 5.850.) M.Kvanka zadrel 28. jna
odpoledne ve Vodikov ulici pslunk SNB v civilu, kter u soudu svdil, e
M.Kvank kiel urky ne adresu pslunk pohotovostnho pluku, kte zabra-
ovali v prchodu na Vclavsk nmst, a e vybzel lidi, aby neutkali a
neodchzeli. Miroslav Kvank celou zleitost popisuje pln jinak a d o
pedveden videozznamu, kter me jeho vpovS potrvrdit.
Samosoudkyn JtJDr.Jana Pchotov odroila hlavn len na 30. ledna 1989 na
tinctou hodinu do mstnosti .222 ve 2. pate obvodnho soudu pro Prahu 1,
Ovocn
trh 14.
V Praze 22.1.1989
*
Sdlen .882 (Hlavn leni s Luboem Rychvalakm)
One 19 .ledna 1989 zaalo n obvodnho zoudu pro Prahu 1 hlavn len s Luboem
Rychvalakm, nar.11.4.1964, athanm pro ast na manifestaci 28.10.1988 podle
|1$4|2 tr.z. (tok na sttn orgn a orgn spoleensk organizace) a 1156 a|tr.z.
(ztovn vkonu pravomoci veejnho initele). Obaloba vin Luboe Rychvalskho,
e se zastnil nepovolenho shromdn oban 28. jna na Vclavskm nmst,
neuposlechl vzev zakroujcch pslunk SNB k rozchodu a pi zkroku orgn
VB je hrub urazil. Lubo Rychvalsk vypovdl, e se manifestace zastnil a
e pot, kdy slyel vzvy k rozchodu, byl spolu s dalmi obany vytlaovn
podkovou jednotkou do podchodu na stanici metra Muzeum. Peato, e ae skupina
oban vytlaovanch do netra zsahu nijak nevxpirala, bylo proti nim pouito
vodn dlo, co mezi ustupujcmi obany zpsobilo paniku. Pslunci podkov
jednotky se chovali velmi agresivn a neuniformovan pslunici SRB bezdvodn
napadali jednotliv obany a vytahovali je z davu. Tsn ped L.Bychvalskm porazili
dva neuniformovan pslunci jednoho s ustupujcch oban. L. Rychvalsk mu
chtl pomoci vstt, piem se na nho dva ve zmnn neuniformovan pslunci
vrhli a odthli ho k podkov jednotce. Pslunci podkov jednotky pak
L.Rychvalskho spoutali a pitom ho bili obuky a kopali. Pot ho odvedli k
pipravenmu aut obu su, kter zadren odval na HO SNB ve kolsk ulici.
Lubo Rychvalsk popel, e by byl v prbhu ekroku pslunk SNB volal
"Vy hajzlov, nechte ns bt, vdy? jste jak faisti." Uvedl, e skupina oban
vytlaovan do podchodu metra zpvala pi zsahu sttn hymnu. Svdek Beran,
pslunk SNB, sice trval na tom, e obalovan uveden slova kiel, ale zrove
piznal, e se na zkrok proti obalovanmu pamatuje jen mlhav a e hlavnm
dvodem, pro byl z davu vytaen prv obalovan, bylo to, e stl nejbli.
Beranova svdeck vpovH nesouhlasila s vpovd L.Rychvalskho jet v dalch
bodechi tvrdil, e L.Rychvalskho nezadreli neuniformovan pslunci SNB, ale
on sm jako pslunk podkov jednotky, a e se L.Rychvalsk zkonu zpoval.
Lubo Rychvalsk podal, aby byli slyeni oban, kte s nm byli ve skupin
vytlaovan do podchodu metra a kte byli svdky toho, e se snail pomoci lovku
sraenmu neuni formovanmi pslunky a kvli tomu byl zadren. Obhjce
L.Rychvalskho peetl jmna a adresy navrhovanch svdk a hlavn len bylo
odroeno na 1. nora ve 13 hodin opt do jednac sn .222 ve 2.
pate budovy
obvodnho soudu pro Prahu 1, Ovocn trh .14.
Pedsedkyn sentu JODr.Jeoe Pchotov bhem lcen leptala obalovanho,
pro pracuj a jako non hlda, kdy vystudoval atcdn prmyslovou kolu stavebn.
Lubo Rychvalsk odpovdl, ie ta ji dva roky pokou o pijat na bohosloveckou
fakultu a e prozatm svolil takov saastnn, ktar by nu umonilo se vnovat
samostudiu,
V Prase 22,1.1989
*
Sdlen .883 (Trestn sthn za ast na manifestaci 15* ledna 1989)
Dne 15. ledna 1989 zahjil vyetovatel obvodn prokuratury pro Prahu 1
JUDr. Jaroslav Dolej trestn sthan proti Tomi Komrkovi, nar. 24. 7. 1966, bytem
Praha
5, Jankovo nb. 86(7, zamstnanci Praskch energetickch svod, Zdenku
Dukovi, nar. 8. 9. 1959, bytem Chrudim IV, Majakovskho 815 a Richardu Stockarovi,
nar.3. 1.1959, bytem Praha 1, Jakubsk 14. Vichni ti jsou obvinni se stovn
vkonu pravomoci veejnho initele podle 1156a tr.s. a s toku na sttn orgn
a orgn spoleensk organisace podle 1154(2 tr.s. Vyetovatel je vin, e
"15.1.1989 kolem 15,20 hod. v Prase 1, nm. Krasnoarmjc neuposlechli vysev
pslunku SNB, len podkovch jednotek, k oputn vyklizovanho prostoru
a achovn veejnho podku a na sakroujc pslunky SNB vykikovali vulgrn
a urliv vroky."
Vichni ti obvinni jsou pravdpodobn sthni na svobod.
V Prase 22.1.1989
'
*
*
Sdlen .884 (Ing.Pavel Pudr a Jaromr Nmec maj byt souzeni)
Dne 30. ledna 1989 od 8 hodin v mstnosti .17 ve 2. pate okresnho soudu v
Kromi m probhat hlavn len v trestn vci proti ing. Pavlu Dudrovi a
Jaromru Nmcovi. 0 tomto ppadu, kde tr. sthn se vlee od listopadu 1985,
jsme ji mnohokrt referovali (viz nae sdlen . 466, 486, 490, 491, 519, 548,
577, 809, 819). Obalobou prokurtora s Gottwaldova jsou oba sthni pro tr.in
pobuovn podle S100 odst.la,3 tr. zkona a hroz jim trest odnt svobody od
jednoho roku do pti let. Obalobou jsou vinni, e rozmnoovali a roziovali
Informace o Chart 77, letky na obranu politickch vz, rzn psemnosti
signat Charty
77, pepisy relac rozhlasovch stanic Svobodn Evropa a Hlas
Ameriky a texty dalch autor, nap.tezt Mtus zavradnch v Polsku, prce
Solenicyna, Milana imeky, Kirkpatrickov a rozhovor novine Spira a Vclavem
Havlem.
Pedsedou sentu m bt pedseda soudu JUDr .Vlastimil Mikulenka.
Orgny sttn moci doufaj, e v souasn situaci zosten represe projde proces
s Pavlem Dudrem a Jaromrem Nmcem bez vt pozornosti. Podle jistch znmek
se lze obvat, e Jim hroz nepodmnn tresty odnt svobody.
V Praze 22.1.1989
*
Sdlen .885 (Stanislav Rlttsr zadren)
Stanislav Ritter, nar. 10. 10. 1963, bytem ubytovna PS, Novohradsk 394, esk
Budjovice, kter je lenem Nezvislho mrovho sdruen, se vydal dne 21.1.1989
s eskch Budjovic do Prahy. Na odvu ml npisy "Patm k nim a nejsem neptel",
"Svobodu shroma3ovn
n
,
"Zkony plat na vechny", "Vezen! nen een",
"Zveejnte nzory a cle nezvislch skupin a Charty 77". Cestou byl, pravdpodobn
a v Praze, zadren a podle vyjden operanho dstojnka Mstsk sprvy VB
si "tam" pobude del dobu. Dal podrobnosti a vvoj se zjiuj.
V Praze 22.1.1989 |
* v
Sdlen .886 (Otomar Klodner trestn stihn pro ast na manifestaci 19.1.)
Mlad fronta z 21.1. zveejnila, e ve tvrtek 19.1. bylo pslunky SNB pi
manifestaci na Vclavskm nmst kontrolovno pes 350 osob, z toho "asi" 280
bylo pedvedeno. Pro trestn iny je pr sthno 23 lid, pro peiny 80, dle
30 osob bylo oznmeno nrodnmu vboru pro pestupky a jeden byl blokov pokutovn.
-11-
(Dle ta zde uvd, e U lidi vyhladilo oficiln lkask oeten
-
destky
dalch jisti oetit nadaly
-
s eho jsou pr ti tzv, ochrnci podku).
V tomto r sdlen referujeme o ppadu Otomara Klodnere. Oekvme, e dal
postien nabo jejich okol nm poskytni informace*
Otomar Kiodner, nar.2.2.1964, dlnk tfklldu bl.m.Prahy, bytem nb. L. Svobody
8, Praha 1, byl 19.1. po zadren obvinn tr.lnu toku na sttn orgn a orgn
spoleensk organizace podle
1154
i 2 tr.zkona a g tr.inu stovn vkonu pravomoci
veejnho initele podle 1156a tr. zkona. Prvho trestnho Sinu se ml dopustit
urlivmi vroky na adresu zsahujcch jednotek, druhho tm, e neuposlechl
vsvy ONV a VB k odchodu. Trestn sthn zahjila vyetovatelka prokuratury
Mario Tikalov z oddlen vyetovn v Laxarsk ulici v Praze 1. Otomar Kiodner
byl po vslechu prepuitn na svobodu.
V Praze 22.1.1969
Sdlen .S87 (Domovn prohldky v Bratislav)
Dne 19. ledna 1989 provedla Sttn bezpenost na pkaz vyetovatele StB
Ladislava Verka a se souhlasem prokurtora domovn prohldky u JDDr.Jna
Carnogurskho, prof .Miroslava Kusho, Martina imeky a Milana imeky. Prohldky
byly formln zdvodnny trestnm sthnm, zapoatm dna 26.10.1988 proti Bnut
za obanskou svobodu, jeho sa vichni postien aktivn astn. Slo ji o druhou
vlnu prohldek v tto vci, prvn byly u jmenovanch provedeny dne 27.10.1988.
Pi domovnch prohldkch bylo odato znan mnostv psemnost a publikac
domcho i zahraninho pvodu. Milanu Simekovi odnesli pslunci StB rukopisy
jeho publikovanch 1 nepublikovanch literrnch prac. Byly odaty t psac
stroje a tuzexov bony
-
nap. u JODr.Jna Camogurakho zabavila Bezpenost stku
200 IK*
Tento dal tok proti Hnut za obanskou svobodu pokldme za specifick akt
solidarity bratislavsk StB a jej sesterskou organizaci v Praze, kter ji nkolik
dn el autentickm projevm obansk nespokojenosti.
V Praze 22.1.1989
*
Sdlen .888 (Ji Patron ped namosoudcem)
Samoaoudce obvodnho aoudu v Bratislav 1 JUDr.Jn Jamrich stanovil hlavn
len s Jim Fajmonem na 27.1. V 8,15 hodin v budov tho aoudu, Zahradnick
10, mstnost .63 v pzem. J.Fajmon, nar.21.4.1964, bytem Liberec, Jlmanica
259, strojnk SD, signat Charty 77, aa bt souzen pro pein proti veejnmu
podku podle S6a| zkona o peinech, jeho se ml dopustit svou ast na
bratislavsk manifestaci sa nboensk a lidsk prva 25.3.1988 (viz sdlen .782,
856). Na J.Pajmona se na jako jedinho z oban, jejich trestn postihy za
manifestaci v Bratislav V0NS sleduje, nevztahovala amnestie prezidenta republiky
z 27.10.1988, protoe byl ji v minulosti trestn za delikt politick povahy.
Trestn pkaz ze dne 13.9.1988, jm mu byl uloen nejvySs pouiteln trest,
tj.dva msce odnt svobody nepodmnn v II.NVS, byl zruen podanm odporem
J.Pajmona. Nicmn i ve svm nov podanm nvrhu na potrestn spatuje prokurtor
pein J.Fajmona v tom, e pes opakovsn vzvy k rozchodu setrvval se zaplenou
svkou na Evieados lvov nmst a naruoval tm veejn podek. To je zajist
smn obvinn a apoleenskou nebezpenost takovho inu by bylo teba prokzat. \
Jenome J.Fajmon byl prokazateln zadren na stanici tramvaje, zhruba pl hodiny
po ukonen manifestace a zhruba kilometr od Hviezdoslavova nmst. Ml ovsem
u sebe nezaplenou svku a nebydl v Bratislav -
zd se, e orgny slovensk
Justice to pokldaj za dostaten dvod k potrestn.
!
V Praze 22.1.1989
\
*
Skupin Polk ze Solidarity, Polsk socialistick strany demokratick revolueei
Nezvislho studentskho sdruen, hnut Svoboda a mr (WiP) a Polsko-s. solidarity,
kte dreli ve dnech 25.
-31. prosince 1988 hladovku za polsk a s.politick vzn
(viz Infoch 7711189), poslal VON8 tento telegram*
VONS pijal radost zprvu o tom, st skupina polskch nezvislch aktivist
dr hladovku sa vtn ivdom, s). i sa Tome Dvoka, Hano Marvanovou, Tome
Tvaroeha, Fatra Cibulku, Ivana Jirouse, Slvka Popelku a Evu Vidlaovou, kter
n vbor
h
J. Tento projev mezinrodn solidarity
Je
zvlt vznamn, nebol
pichz ze zest, kde ze nezvisl hnut stetvaj s podobnmi problmy i formami
tlaku Jako v eskoslovensku.
-
VQHS, Praha 29.12.1988.
Solidarita ze zea Vchodn Evropy
Sovtski nezvisl skupiny k 70*vro zaloen eskoslovenska
(z technickch dvod zveejujeme dodaten)
Draz ptel, 28.10.1988
v den 70.vro vyhlen nezvislosti eskoslovenska Vs pozdravujeme a doufme,
e eskoslovensko brzy zsk skutenou nezvislost a zbav se toho, co pomoci
ciz nadvldy a ideologie ohrouje Jeho suverenitu. Rovn doufme, e s* spolenost
doshne nezvislosti na sttn ideologii, zaveden ve Va zemi pod sovtskou
kuratelou. Pokud Jde o ns, bydeme se snait, abychom smyli z naeho lidu snamen
banby,
Je
nm vtiskla agrese proti Va zemi v roce 1968 a stl zasahovn naeho
sttu do zleitost Va zem v prbhu poslednch 43 let. Budeme se tak snait
udlat ve, co
Je
v naich silch, abyste, myslte- li na nai sem, neztotoovali
nai spolenost s na vldou a abychom mohli spolu, po poznn pin naeho
spolenho netst a naeho spolenho neptele,
Jm Je
komunistick diktatura,
vyvjet dal spolen sil v duchu solidarity a bratrstv.
Podepsali* Tdenk Expres-Chronika, moskevsk skupina Mezinrodn spolenosti
pro lidsk prva, Hnut sa vytven dvry mesi Vchodem a Zpadem, Litevsk
sdruen obrany lidskch prv, Liga za svobodnou Litvu, Sergej Grigorjanc,
fredaktor asopisu Glasnos, KiriJ. Podrablnak za iniciativn skupinu pro
manifestace za proputn politickch vz.
Prohlen Polsko-e. solidarity
S rozhoenm Jsme pijali zprvu o tom, e s.policie a Lidov milice brutln
rozehnaly pokojn vzpomnkov akt 15. a lf>. ledna 1989. Uit fyzickho nsil
vfii pokojn manifestujcm obanm Je inem, kter zasluhuje odsouzen v kadm
ppad. V tomto ppad vak byli obtmi policejnch tok lid, kte chtli
dstojn uctt pamtku na muednickou smrt svho krajana. Tato skutenost ns
nut, abychom proti tomuto ponn zvlt rozhodn protestovali. Soudme, e
postup s.-mocenskch orgn se p nejen vem zsadm demokracie a zkonnosti,
ale i vem elementrnm normm slunosti platnm v civilizovan spolenosti.
Ponn s.mocenskho apartu
Je
rovn dokladem absence politick odpovdnosti
s.orgn sttn moci,
Vratislav (Wrociav) 16.1.1989 Za polskou st Polsko-s. solidarity
Jozef Pinor, mluv
Prohlen polsk demokratick opozice Varava, 17.1.1989
V nedli 15.1.1989 pi 20 .vro sebeuplen Jana Palacha, byli obyvatel Prahy,
kte se hromadn ubrali na Vclavsk nmst, aby zde uctili pamtku hrdiny,
brutln napadeni polici. Proti lidem bylo pouito ps, obuk, vodnch dl a
slznho plynu. Mnoho osob bylo brutln zbito, nkolik destek zadreno. Represe
se opakovaly i nsledujc dny. Byli zadreni vznamn demokratit aktivist.
Rozhodn protestujeme proti policejnm represm, zamenm proti pokojnm obanm.
Dnes, kdy lidsk prva vtz po cel Evrop a kdy na vdensk nsledn konferenci
ze vechny evropskX stty zavazuj, ze je budou uvdt v ivot, je brutln akce
s.policie zamena ne pouze proti vlastnmu obyvatelstvu, nbr proti celmu
procesu pemn, k nim dochz na naem kontinent.
Podepsni* Robert Bogdanski, Leszek Moczuteki, Jacek Kuron, Jozef Pinior, Jan
Jozef Lipski, Grzegorz Rossa, Zygmund feenyk, Adam Slomka, Wojciech Hazlarski,
Adain S.tfojciechcwski, Krysstof Krol, Dariusz Wjcik.
Telegram s Lotyska
Veden Lidov fronty Lotyska poslalo 12.1. s.nezvislm skupinm telegram
nadepsan "Tm, jim je drah pamtka Jana Palacha". Pipomn Idely a. jara
1968, kter jsou zdrojem "dnen vry v pestavbu, veejnou informovanost a
-13-
demokratik socialismus". "Dnes opt sklnme hlavu ped hroben Jana Palacha",
pe fa v telegramuj "zatmco rok 1969 byl rokam rozarovn a besnadje, je rok
1989 pro Bale nrody rokea nadje" V odpovdi na telegram idraznilo devt
s.nezvislch iniciativ (Charta 77,
VONS, Polsko-s .solidarita, SPUSA, HMS, esk
dti, Hnut aa obanskou svobodu, Cs.helsklnsk vbor a Mrov klub Johna Letmona),
e "zpas se demokracii a prvo lotyskho nroda rozhodovat o svm vlastnm
osudu*. .je soust spolenho boje xa zkladn lidsk prva lid a nrod v tto
sti Evropy". Cs. nezvisl skupiny pozvaly zstupce LF Lotyska do Prahy.
Telegram s Leningradu
Chart 77 a vem astnkftm demokratickho hnut
My, dlaov Severozpadn poboky strany Demokratick svaz vm vyjadujeme
ast v souvislosti s 20. vrom smrti nrodnho hrdiny Jana Palacha. Podporujeme
smuten manifestace na Vclavskm nmst. Jsme solidrn s Vam bojem za
demokracii a nezvislost eskoslovenska. Pejeme Vm! abyste si udreli odvahu,
pevnost i jednotu. Za vai 1 nai svobodu.
Leningrad 21.1.1989 Valerij Trechov
Dopis ze Sopron
Mluvm Charty 77, Praha. Sopron 16,1.1989
Mil ptel
,
ujiStujece Vs o sv hlubok asti na Vaem smutku u pleitosti
20. vro dobrovolnho sebeuplen Jana Palacha. Zrove rozhodn odsuzujeme
neomalen a brutln politick teror, pouit pi demonstraci 15. ledna, uspodan
na uctn jeho pamtky. Dle protestujeme proti protiprvnmu zatkn a dalmu
obtovn a znepokojovni. Jsme pesvdeni, e Vae dosavadn i budouc staten
vystupovn povede k tomu, e se vytvo demokratick prvn stt, kter si v
lidskch prv. K tomu Vm pejeme
-
souasna s vyjdenm na solidarity
-
dal
dobrou prci a mnoho spchu.
Jmnem epronsk skupiny FIDBSZ (Svazu mladch demokratu)* Zsolt Szentkirlyi
Jmnem opronak skupiny SZDSZ (Svazu avobodnch demokrat) Gsa KbmUves
***** ***** *****
Zstupci Mezvisloo mrovho sdruen na pedsednictva vldy
Dne 18.1. v dopolednch hodiuch navtvili ti zstupci Nezvislho mrovho
sdruen Pavel Jgl, Ji Pavlek a Tom Tvaroch pedsednictvo vldy SSR, sby
jednali s pedsedou vldy CSSR Ladislavem Adamcem o nenormlnm stavu, kter nastal
v centru Prahy po neoprvnnch a neodvodnnch zsazch orgn ministerstva
vnitra, o diskreditaci nezvislch iniciativ ve sdlovacch prostedcch, zvlt
ve Veern Prasse, a o zaten trncti obanu na Vclavskm nmst dne 16.1.
(v pondl) a Jejich pravdpodobnm uvren do vazby. Zstupci NMS byli odkzni
na odbornho poradce sekretaritu pedsednictva vldy Jabornickho
-
s tm, e
pedseda vldy je sansprsdnn. Bhem aai dvacetiminutovho jednn vyslovili
zstupci MMS nsledujc stanoviska! "Nesouhlasme s nedlnm zsahem orgnu SNB
a LM na Vclavskm nmst. P letn akt na parn? Jana Palacha by byl probhl v
klidu a nenaruil by veejn podek. Jet vce ns vak ohromuje skutenost,
e z nepochopitelnch dflvoda pokrauj zsahy represivnch orgn i v dalch
dnech, kdy se na Vclavskm nmst dn platn akt konat neml a kdy se obmi
zsahu stvaj nhodn chodci vracejc se z prce a vyizujc nkupy. To, co
se dje v tchto dnech na Vclavskm nmst, je provokovno samotnmi pslunky
SNB. Situace
Je
mimodn vyhrocen a to
Je dfivod, pro v tomto ppad dvme
pednost osobnmu Jednn s oficilnmi pedstaviteli ped napsnm dopisu a pro
poadujeme, aby zsahy represivnch orgn proti obanm prochzejcm pe
Vclavsk nmst byly okamit zastaveny. Bude-li se situace vyvjet nadle tak
Jako dosud, budou ohroeny ivoty a zdrav obanfi. Zrove upozorujeme na to,
e podobn napjat situace vznik ve Vetatech u Mlnka, kde
Je Jan Palach pohben
a kde se m v sobotu konat celonrodn pou k jeho hrobu. Pli bychom sl, aby
sobota ve Vetatech probhla v klidu a aby oban nebyli protiprvn zbaveni
samozejmho prva poloit kvtinu na hrob lovka, jeho si v a k nmu maj
vztah. Dle musme projevit jednoznan nesouhlas s nevybravmi toky proti lidem
innm
v nezvislch iniciativch ve sdlovacch prostedcch, zvlt ve Veern
Prase, bez monosti tchto lid obhjit ve sdlovacch prostedcch sv stanoviska.
-14-
Poadujeme proto, abychom dostali monost vyjdit tv postoje ve sdlovacch
prostedcch,
V tto souvislosti jssto nosilo pokvponi zveejnnm jmen zadrench
aktivist z dne 16.1., kter jako by nesneovslo, e oficiln arfsta se sna
podntit v lidech hnv proti tmto aktivistm a vst je k projevm nenvisti proti
nim. ((flnek zveejnn je vak podle naeho nzoru tak opan.) Se nedrenm
a pravdpodobnm vsetm do vazby svch ptel nesouhlasme e dme jejich
proputn. V situaci, kdy v na semi dajn dochs k demokratisaci, nm to,
co jsme v nkolika poslednch dnech proili, pipad st pochopiteln."
-
Odborn
poradce sekretaritu pedsednictvo vldy Jabornick sepsal peliv to, co zstupci
HUS ekli, a slbil, ie stanovisko nstupc NMS, kter bylo formulovno jako vzv
pedsedovi vldy Ladislsvu Adamcovi, eby se osobn sassdil o uvolnn mimodn
napjat situace v Prese a ve spolenosti, ped t den pedsedovi vldy.
V Praze 18.1.1989
il Ji iti il s. * * - ./..,_. . t.
wwwww
mmnu mnrwsi
Dopis Miloe Rejchrta ministryni kolstv
Pan
prof .MUDr.Jana Synkov, PrSc.
ministryn kolstv CSR
Praha 14.1.1989
Ven pan ministryn,
"dotaznk pro vstup do ptho stolet nebude nit dek jsi?". Tak
to stoj psno v bsni Ludvka Stedy "Dotaznk pro 21. stolet", kterou dne 7.1.1989
otisklo Rud prvo. Bsnk pedpovd, e dotaznk na pelomu vk "vynech dek,
na nj oi zvykly ai. Bude se ptt tvrdojni Jak jsi?".
Poselstv bsn z Rudho prva na mne zapsobilo tm osobnji, e nkolik dn
ped tm pinesl mj syn, ik sedmho ronku zkladn koly, domu dotaznk, v
nm rodie mli vyplnit mimo jin dek "lenstv v KsC" se stupnic 2,1,0 (oba
rodie, jeden rodi, dn z rodi). Vae dti, kter budou t ve 21. stolet,
tedy nos se koly dotaznky tvrdojn trvajc na tom, e pi pijmn na stedn
koly je svrchovan dleit prv dpovj na otzku "
jsi".
Ven pan ministryn, bsnk se pece jen ml, nse oi ai nezvykly pi
pohledu ne dotaznky ze sklonku 20. stolet, kter zvhoduj i nezvhodnuj dti
pro pslunost i nepslunost rodi k politick stran. Trestn tetch a
tvrtch pokolen se hchy otc pece ji ped tisciletmi jedna z tradic
zakldajcch evropsk dm penechala instsnci, do jejho rozhodovn se dn
lidsk initel vmovat nesn. Na druh stran "je slva otc krsn perk pro
syny, vak kdo chce ctn bt, dobu3 cti si sm"; uili jsme se ve kole tmto
verm z ji 19. stolet a porozumli jejich poselstv tak, e chce-li bt pijat
na koln, proka studijn pedpoklady a zsluhy otc do pijmacho zen neplel.
Nezvykly ai nae oij vm o tom, e mluvm i za ty poctiv pedagogy (poznal
jsem jich adu a moje dti t), jejich oi plou studem nad kolskmi dotaznky
20. stolet. Jak se nem stydt uitel, jemu vere Ludvka Stedy mluv s duse
a kter zrove mus rozdat dotaznky a pak kamsi donst odpovdi na osudovou
otzku "
jsi".
Ven pan ministryn, prosm Vs jmnem vech, jejich oi si nezvykly na
to, e by nae dti mly bt diskriminovny podle svho pvodu, zakate ve kolstv
otzku po stranick pslunosti rodi. On se toti bsnk mli 21. stolet samo
to za Vs neudl.
S pozdravem Milo Rejchrt, Vrn bO, 182 00 Praha 8
Hllo Rejchrt je duchovn eskobratrsk crkve evangelick bez sttnho souhlasu
a bval mluv Charty 77
1
pracuje jako topi.
***** ***** *****
V samizdatu
nov vylo. .
.
Lidov noviny, ro.2., .l, leden 1989
obsahuje mj. fotografii novch mluvch Charty 77, dvoustranu vnovanou Janu
Palachov, lnky o Polsku, Madarsku a SSSR, lnku o Han Marvanov a Sv
Vidlaov, vyslac asy stanice Svobodn Evropa. Dle zprvu Sai Vondry o tom,
jak mu A.Dubek odmtl podepsat petici za proputn I.Jirouse.
-15-
Voknovtny 12, 8 stran A4, nklad 500 ke
Zprvy o probhnuvch i maench hudebnch a divadelnch setknch, zkladn
prohlen Mrovho klubu Johne Lennone. 8. pokraovn serilu Oban a pslunci
SNB, tentokrt mj.o zajitn na 48 hodin.
Kesansk obzory, ro.2., sle 2. (15.1,1989), 28 stran A4
Report s veejn nodlitby v Olomouci sa A. Navrtila (11.12.1988), sprva biskupa
Korce o policejn represi proti nmu, organizan zprvy Sdruen katolickch laik
(Kesansk obzory nejsou vsak tiskovin orgnem SKL).
Bioletyn Informacviny 3*10-12, Vratislav 15.12.1988, 24 stran (v poltin)
asopis Polsko-s. solidarity. Obsahuje mj.Akce "patront"
-
za s. politick vzn,
lnky Drahue Probotov, Luboe Vydry (o NMS), Oty Veverky, lnek z Glose o
hudebnm samizdatu, Informace o Port 1979-87, vzvu k solidarit s I.Jircusem a
dal materily.
Diskuse .70, leden 1989, teoreticko-politlck obasnk, 26 stran
A.Dubek (projev V Bologni), estmr Csa, Jaromr Stibic, Lubo Kohout.
j .* . . . .,. . . , ..,.__.._,_
WWWWFm WMM1W 7i H ArfK
Krtk sprvy
Zemela Marie Valachov
V Prase zemela 5.1.1989 ve vku 58 let Marie Valachov, bval pracovnice
ministerstve zahraninch vc. Po roce 1968 nesmla vykonvat sv povoln a ani
jej literrn tvorba nesmla bt publikovna. Maria Valachov byla manelka bvalho
ministra sahrni Jiho Hjka, pednho aktivisty Charty 77. Pohbu, kter se konal
12.1.1989, se sastnil i Jan Hjek, syn Jiho Hjka a Marie Valachov, kter studuje
v Norsku a ped temi roky byl donucen vzdt se s.obanstv, aby mohl na studie
odjet.
Setkan W.Misctmikem
D pleitosti oficiln nvtvy pedsedy poslaneck skupiny FP ve Spolkovm snmu
NSR Wolfganga Mischnika byla v Praze dne 11.1. uspodan sndan, pi n se
W.Mischnik, lenov jeho doprovodu a pracovnci velvyslanectv NSR sesli asi k
dvouhodinov diskusi se zstupci Charty 77 a VONSj Danou Nmcovou, Rudolfem BattSkem,
Vclavem Malm a Petrem Uhlem. Mezi problmy politickmi
-
nkte s.astnci
kritizovali Ostpolitik
-
, hospodskmi a problmy, tkajcmi se lidskch prv,
byly zvlt vyzdvieny ppady politickch vz, jmenovit Petra Cibulky a Ivana
Jirouse, a podrobn byl probrn ppad Waltere Kanii, jemu s.ady brn v odjezdu
do NSR a tm ho ohrouj na ivot.
Setkan s americkmi sentory
Dne 13.1.1989 se setkali amerit sentoi Merk Hatfield a James McClure s mluvm
Charty 77 Saou Vondrou a signati Charty 77 Jim Dienstbierem, Vclavem Malm
a Martinem Palouem. Rozhovoru, kter trval pldruh hodiny, se zastnil i americk
vlevyslanec v Praze Julian M.Neimczyk. Probrala ae problematika lidskch prv a
z s.8trany objasnny dvody ovznn Ivana Jirouse, Petra Cibulky, Evy Vidlaov
a len NMS Tome Dvoka a Hany Marvanov. Dle bylo hovoeno o zvru vdesk
nsledan schzky. Posuzovna rovn monost udlit eskoslovensku doloku nejvych
vhod na zkuebn dobu jednoho roku.
Jednn NMS a Cs.mrovho vboru
Dne 9.1.1989 se na pozvn Cs.meovho vboru seli aktivist NMS Jan Chudomel,
Jana Petrov, Ruth ormov, Lubo Vydra a Milo Zeman se zstupci CSMV Ivanem Fialou,
Danou kBraunovou a RNDr.Janem Herzmannem.CSc. Diskuse trvala 1,5 hodiny. Hovoilo
se o uvznnch aktivistech NMS Han Marvanov a Tomi Dvokovi, o problmech
vojensk sluby, vojenskch hraek, o omezovn svobody cestovn aktivist NMS
a o lidskch prvech vbec. Zstupci MNS a CSMV se vzjemn informovali o sv
innosti. Dohodli se na vmn materil a na pravidelnch schzkch do budoucna.
Podailo se vymezit okruh tmat, kter jsou pijateln pro ob strany jako zklad
budouc spoluprce. Setkn probhlo ptelsk, nicmn zstupci CSMV zdraznili,
e nzory, kter vyslovili, jsou pouse jejich osobnm mnnm, rozhodn ne etanovskem
celho CSMV.
Represe v Lipska
Podle sprvy * Lipska uvznila zde Stul 12.-14,1. deset aktivist ti nezvislch
skupin* Initiativgruppe Leben, Arbietskreis Gerechtigkeit a Aktion Sllhnenzeichen.
Ve vazb jsou Uve Bchvabe, Ddo Hartmann, Carla Bomschlegelov, Konstance Wolfov,
Gesine Oltmannsov, Frank Selentin, Ralner Mfller, Jochen Lesslg, Michael Arnold
a Andr Bots
-
studenti, dlnci, zamstnanci apcd. ve vku 20-28 let. U vech
provedeny domovn prohldky, uvznn se veobecni dv do souvislosti s manifestaci
ped lipskou Starou radnici a nslednm pochodem se svkami, kter k 70.vro
zavradn R.Luxemburgov a X.Liebknechta a na protest proti poruovn zkladnch
lidskch prv v NDR uspodala
-
dosud anonymn
-
Iniciativa spoleensk obnovy
NDR. Manifestace a pochod byly uskutenny 15.1., astnilo se jich osm set lid.
Dolo k zadren policii, dal podrobnost nejsou znny. Polsko-s* solidarita vydala
15.1. ve Vratislavi a v Praze prohlen, jm jednak informuje nezvisl skupiny
vchodn Evropy o tto represi a vyzv je k solidarit s uvznnmi Nmci, jednak
vyav vldy 34 zemi Evropy a Severn Ameriky, aby pi podpisu dokumentu vdensk
nsledn schzky psobily na NDR jako signate dokumentu, aby vzn propustila.
Represe v NDR je vsmchem podpisu vldy NDR pod tmto dokumentem, prav se v
prohlen PCSS. Prohlen zaslno 16.1. zastupitelskm adm sttu, astncch
se helsinskho procesu, akreditovanm v Prase.
Protestn manifestace ve Varav
Dne 23.1.1989 se konala ped s.velvyslanectvm ve Varav protestn manifestace
proti nedvnm represm v eskoslovensku. lenov Polsk socialistick strany
demokratick revoluce (PPS KD) Piotr Ikonowicz a Cezary Mirzejewski dreli ped
budovou velvyslanectv transparent s npisy "Jan Palach
-
symbol svobody"
-
"Zaatavte
represe v eskoslovensku"
-
PPS RD. Ptomno bylo 300 lid, kte vyslechli projevy
o Janu Palachov, o Praskm Jaru s souasnch s.politickch vznch. Po hodin
a deseti minutch byli P. Ikonowicz a C.Mirzejewski zadreni polici, a to na 48
hodin.
Zprvy a vchodn Evropy
Iaztvn Magy (26 let, tesa) a Levente Balzs (21 let, automechanik) podnikli
koncem prosince ji tet pokus o nelegln pechod z zem MLR do Rakouska. Oba
Jsou rumunskmi uteenci, kte odeli do Maarska v kvtnu 1988. Po Jejich zadren
na hranici s Rakouskem, nyn ji tetm, rozhodly maarsk sdy o deportaci uprchlk
spt do Rumunska. O jejich ppadu se dozvdla nezvisl Sluba prvn obrany,
sdruujc mnoho znmch maarskch nezvislch aktivist. Dky zsahu SPO maarsk
ady odstoupily od zmru Nagyho a Balsse ze zem vyhostit. V Maarsku pobv
podle oficilnch daj celkem asi 12 000 rumusnkch uprchlk, nezvisl zdroje
hovo a o 20 000. Nezvisl organizace Romania Libera (Svobodn Rumunsko),
vyvjejc svou innost pedevm mezi pslunky rumunsk nrodnosti uprchlmi
do Maarska, pedala adm MLR pi pleitosti potku novho roku dopis. Vyjaduje
v nm nadji, e maarsk sdy nadle budou k uprchlkm zaujmat humnn stanovisko.
Text dosti zveejnil tako oficiln maarsk tisk.
20.12.1988 byl ve Varav oficiln zaregistrovn klub Pomost (Lvka), zaloen
r.1986. Jeho sdlem je Varava. elem spolku je vyvjen vdeck a populrn vdeck
innosti v oblasti historie, kultury, umn, folklru, literatury a jazyka Blorua,
Cech, Litevc, Luickch Srb, Slovk a Ukrajinc. Tato innost by mla pispt
k prohlouben vzjemn cty a tolerance mezi kulturami jmenovanch nrod, k
popularizaci tchto kultur a k rozvoji vstah mezi polskou mlde a mlde zmnnch
nrodnostnch menin, ijcch v Polsku.
V polovin prosince podalo nvrh sto vznamnch polskch intelektul, aby ve
volbch do sejmu kandidoval kad oban, kter vas dostal uritou postaujc podporu
voli, napklad podpisy IX osob oprvnnch k hlasovn v danm volebnm obvod.
Toto prohlen bylo postoupeno mluvmu pro obansk prva.
21.12. Krakov. V sdle Klubu katolick inteligence se uskutenilo setkn len
oblastnho vboru Solidarity (Solldarnosc Maiopolska) a zstupc skupiny Demokratick
pestavba (Demokratieskaja perestrojka) ze Sovtskho Svazu,
Ji tet msc pod Lech Waiesa v kostele sv. Brigity v Gdasku kad tvrtek
tiskovou konferenci. Zodpovd zde dotazy pevn zahraninch novin k aktulnm
-17-
udlostem zrove zaujm stanoviska k postupu sttnch orgn. Tiskovek se
nkolikrt zastnili 1 zstupci oficielnho tisku a polsk televize.
Moskva
-
6.12. Vjaeslav Dgtarjev, spolupracovnk Expres Chroniky byl
prokurtorem upozornn, e nu po odmtnut nstupu vojensk sluby hroz vzesk
trest e do t let. Osmnctilet Dgtarjev v ervnu 1988 poslal ministru obrany
SSSR dopis, ve kterm odvodnil sv odmtnut nboenskmi a politickmi dvody.
Dne 16.1. byl V.Dgarjov odvozen Bezpenost na "ambulantn soudn psychiatrickou
analzu" na prvn moskevskou psychiatrickou kliniku.
Bachlsaraj (Krym)
-
10*1. zaalo soudn pelen s Krymskm Tatarem Zia
Bekirovem. minulm roce v beznu koupil soukrom dum ve vesnici Mallnovka v
Bachclsaraj sk oblasti. Od t doby neustle d o povolen pesthovat se do
tto oblasti. Nyn je obvinn z naruovn pedpisu o pohybu osob uvnit SSSR
(tzv. pasov reim). Hroz mu trest vzen v dlce jednoho roku. Stejn jako ped
deseti lety, je povolen pisthovn Krymskho Tatara na Krym spe vjimkou,
ne pravidlem. Po zahjen len byl soud o jeden msc odroen.
Podkovn Stanislava Pltaie
Po mm proputn z hradeck vazby a jet nyn se a divem dovdm, kolik lid
obtavm zpsoben pisplo k mmu proputn. Tmto dkuji vem tm, kte se
piinili a dle tak in v Jinch ppadech.
S pozdravem PRAVDA VflEzf Stanislav Pitai.
V esk Skalici dne 5.1.1989
Hlad vtvarnci pi CSVU se solidarizuj
Sto jednaedest mladch vtvarnk, lenu jejich aktivu pi Svazu vtvarnch
umlc (SVTC) podepsalo dne 16.1. dopis generlnmu prokurtorovi CSR, v nm
daj proputn mal Josefa Ska a Davida Nmce z vazby
i
podepsan soud,
e se nedopustili dnho trestnho inu a odsuzuj kampa oficilnho tisku proti
nim. Za sprvnost podpis jsou uvedeni akademit sochai Michal Blaek a Pavel
Mika a akademick mal Jan Merta.
Protesty proti nsilnostem Bezpenosti v Praze 15.1.1989
Dne 16.1.1989 vydaly Libue Silhnov a Vlasta Chramostov prohlen adresovan
Ladislavu Adamcovi a Miloi Jakeovi, v nm vyjaduj rozhoen nad zsahem
Bezpenosti na Vclavskm nmst dne 15.1.1989 a nad livost kampan, kter
se snaila zabrnit pietnicu aktu u pleitosti dvactho vro smrti Jana
Palacha. Zvrem piii "Chceme mt monost navrhnout a vybrat si sv osvcen
pedstavitele a zstupce, kte opravdu uskuten a zakotv nae nezbytn svobody
ve smyslu helsinskch dohod, i t posledn, vdesk. Svobodu projevu, shroma3ovn
a sdruovn pedevm.
Dne 17.1.1989 zaslal Ren Matouek z Liberce, signat Charty 77, oteven
dopis federln vld, v nm pe, e chtl 15.1. v Praze poloit kvty k pomnku
sv.Vclava, aby uctil pamtku Jana Palacha. Na Vclavsk nmst se nedostal a
zastal stt u ztarasu ve tpnsk ulici s kytic karafitu v ruce. Ren Matouek
pet "K ztarasm pistoupili pslunci policie a zaali mne bt obuky do
ruky, ve kter jsem drel kytici. Stl jsem, nic jsem nedlal, jen jsem drel
kytici a dval se do tvi rozzuench policist. Ta kytice je snad pivedla do
nepietnosti. Buili do mne obuky a nakonec na mne pustili psa. Ztratil jsem
rovnovhu, jeden z policist mi obukem vyrazil kytici z ruky, dal dva mi
zkroutili ruce za zda a vleli mne pes Vclavsk nmst k pipravenmu "antonu".
...Napad mne otzka. Jak chcete vldnout? Co chcete lidem dt? Li?! Demagogii?!
Przdnotu?! J nechci nsil a dal tragdie, j vs jen upmn prosm, najdte
cestu k lidem bez nsil."
Pietn akt v Chomutov
Symbolick deska se jmnem Jsna Palacha byla umstna v nedli 15.1.1989 v rannch
hodinch ke hbitovn zdi v Chomutov. Pietn akt se uskutenil pesto, e ho
pedseda MNV v Chomutove ediv kvalifikoval v ednm rozhodnut (doruenm
chomutovskm signatm Charty 77 Jindichu Tomkovi, Alen Mrzkov, Zdenku
Kulkovi a Petru Santorovi) jako veejn shromdn a jako takov akt zakzal.
20 a 30 uniformovanch pslunk spolu s civilisty StB kontrolovalo po cel
den prakticky kadho, kdo se v blzkosti hbitova objevil. Cel prostor parkovit
-18-
u hbitov* byl zastavn rozmrnmi kontejnery, istc vosy neustle kropily voln
prostranstv ped hbitovem, kdo byly rozmstny i dopravn znaky to zkazem
zastaven. Pes tuto absurdn situaci to nkolika mladm lidem podailo poloit
kvtiny * zaplit svce u zdi hbitova. Pot vak byli ihned legitimovni
a
zadreni. Tak symbolickou desku pslunci SNB odstranili.
V samotnm Chomutov bylo pak zadreno v nedli 15.1. nejmn 14 oban, kte
byli po vslech proputni jet t den veer. Proti Alen Mrzkov a jej
estilet dcei brutln postupovali policist ji v mst jejho bydlit a jen
poboueni pihlejcch oban jo odradilo od dalch nezkonnch ssah proti
nim. Tak na jinch mstech severoeskho kraje byli pslunky zadreni nkte
dal signati Charty 77.
Lenka
a Petr Hrachov pi prezidentu republiky
Dne 28.12.1988 zaslali Lenka a Petr Brachovi z Prahy dopis prezidentu republiky,
v kterm ho daj, aby z titulu sv funkce zashl proti represm vi lenm
nezvislho mrovho sdruen. Dle daj, aby bylo zastaveno trestn sthn
astnk manifestace se dne 28.10.1988. Za zvlt ostudnou okolnost povauj
to, e nkterm sthanm obanm byla Jejich dajn trestn innost nkolik hodin
ped vyhlenm amnestie prezidenta republiky pekvalifikovna, aby se na n
amnestie nevztahovala. To zlehuje a znevauje jako takovou instituci amnestie
presidenta republiky.
Jednou vtou...
^
IV dopise z 11.1.1989 - adresovanmu ministerstvu vnira CSSR
-
pe Ji Stencl
v souvislosti se smrt ing.Jozefa Babiaka, zpsobenou pslunky SUBi "Nikdo
z adovch oban se
Ji
nedozv, kolik lid bylo zmrzaeno nebo zabito v dsledku
zneuit pravomoc ministerstva vnitra."
IDalch 80 oban z Olomouck se pipojilo k etzov hladovce za proputn
politickch vz, kter zde probh a do 26.2.1989.
IHemau Chrom zaslal 18.1.1989 za Mrov klub Johna Lennona pedsedovi vldy
SSR dopis, v kterm poaduje neprodlen proputn 14 a. oban, kter jmenuje
(mezi nimi i dvou zstupc Mrovho klubu Johna Lennona Stanislava Pence ml. a
Oty Veverky), kte chtli dne 16.1. na Vclavskm nmst uctt pamtku Jana
Polacha.
SPOSA sa Petra Cibulku
Spoleenstv ptel USA se obrtilo na mnoho mezinrodnch hudebnch vydavatelstv
a asopis, rozhlasovch stanic a gramofonovch spolenost, kter se zabvaj
alternativn hudebn kulturou.
Xnforomuj
Je o Petru Cibulkovi, kter ee u ns zabval podobnou prac a jemu
za tuto innost hro trest odnt svobody a na deset let. daj tyto instituce,
aby o ppadu Petra Cibulky informovaly svtovou veejnost, kterou zrove vyzvaj,
aby se 1 ona zasazovala u sttnch orgn o jejich proputn.
Milo Hjek pe redakci Sudho prva
Milo Hjek, mluv Charty 77, zaslal 20.12.1988 redakci Rudho prva dopis, v
nm reaguje na lnek Arnota Baka, Marie Boudov a Jaroslava Kojzeja z 3.12.1988
"O Jim ve skutenosti Jde". MJ.
v nm piet "Vedle zkreslench daj a falench
hodnocen obsahuje zmnn lnek i pm falzifikt. Mluv se v nm o chartistickm
letku z kvtna t.r., v nm byla dajn slovai 'Komunistick strana
Je
euperzloineck organizace a aktivn nositele a vykonavatele Jejich idej ek
spravedliv rozsudek'. Chartistickm je pouze ten materil, kter
Je
podepsn
temi mluvmi. Zmnn letk nem s Chartou nic spolenho, pokud skuten
existuje,
Je falzlfiktea nebo provokac. .. .A e dajn letk je falzifiktem
nebo provokac, mus poznat politick cit kadho redaktora. Proto na konci svho
dopisu si kladu otzku, pi n mm na mysli autorskou trojicit O jim ve
skutenosti jde?"
Vc Rudmu prvu
"Mejsou nae radosti 'ze ivota, z prce, z rodiny', kterch se Jan Palach zekl,
jenom hezkm pojmenovnm pro nae sobectv a sebespokojenost?" Tak odpovd Rudmu
prvu 37 vcch oban na redakn lnek z 20. ledna t.r. Rozvratnkm nelze V.
-19-
ustupovat, v nm byly zveejnny vroky, kter dajn vyjdily stanovisko "naich
vcch"*
Ve svm dopise s 22.1.1989 (adresovanm TK, Synodn rad eskobratrsk crkve
evangelick a starovstvu sboru CE v Heratovicch-Libii) zsadn odmtaj tento
generlizuJc a paualizujc pstup, protoe "prv jako kesan' nejsou
oprvnni vyslovovat takto svrchovan soudy, nebol v, e teprve posledn soud
zjev hodnotu a dosah vecb skutku lovka".
Sporn lev a glosa o Stefnikovi
Na vce ne sedal strnkch se vrac Josef Jablonlck k pamtce generla Milana
Rastislava Stefnika, od jeho tragick smrti uplyne 4. kvtna 1989 sedmdest let.
Pipomn kampan jet z nedvn minulosti, kter se vedly jak proti
T.G.Masarykovi, E. Beneovi, tak proti M.R. Stefnikovi.
Osvtluj historii vzniku pomnku M.R.Stefnika a pylonu se sttnm znakem,
kter byly instalovny v roce 1938 u pleitosti 20. vro eskoslovenska v
Bratislav na tehdejm nmst 28. jna, nynjm Strov. Uvd okolnosti, za
nich byl z pylonu demontovn lev se sttnm znakem v ervnu 1940 a zatkem 50. let
odstrann z nmst Stefnikv pomnk.
Upozoruje, e znovuodhalen Pamtnku eskoslovensk sttnosti, kter se konalo
v Bratislav 24.10.1988, deformuje historickou skutenost. V pamtnku se znovu
objevuje pvodn symbol lva se sttnm znakem, ale ne ji pomnk M.R.tefnika,
kter k nmu neodlun pat. Navc oficiln pedstavitel nevzpomenuli pi tto
oslav ani jednou jmen T.G.Masaryka a M.R.tefnika, kte se o vznik naeho sttu
zaslouili*
Dopis Rudmu prvu
Zstupci Charty 77, Demokratick iniciativy, Nezvislho mrovho sdruen, Vboru
na obranu nespravedliv sthanch a Spoleenstv ptel USA zaslali 4.11.1988
dopis Sudmu prvu, v nm reaguj na lnek Jaroslava Mlka "Co tam dlali amerit
diplomat?", kter byl zveejnn 4.11.1988 na jeho tituln stran.
Ohrauj se v nm proti absurdnmu tvrzen, e setkn nmstka americkho
ministra zahrani pana Hhiteheada se zstupci naich obanskch iniciativ bylo
ve skutenosti "instrukt", jak m probhat nezvisl manifestace 28.10.1988
v Praze a navrhuj Rudmu prvu, aby o obsahu tohoto spolenho rozhovoru, kter
pochopiteln nen tajn, mohli tene Rudho prva informovat.
Dopis vld CSSR
J.Dienstbier, J.Hjek, M.Hjek, M.Hromdkov, M.Kltbl, Z. Jinsk, V.Kabraa,
V. Kadlec, E.Kadlecov, L. Kohout, V.Kolmistr, R.Slnsk, V. Slavk, V. ilhn, V. Vrabec
zaslali federln vld dne 18.1.1989 dopis tohoto znn

"Ji tvrt den, dvacet let po smrti Jana Palacha, dochz na Vclavskm nmst
a dalich mstech Prahy k brutlnm zsahm sttn moci vi obanm ne j rznjho
vku a smlen. Je ada zrannch a zatench. Piny, kter vyvolvaj tato
stetnut jsou hlubok. Jedno je jasni lid nejsou spokojeni se zpsobem, jakm
se vldne.
Situace nabv konfrontan charakter. Tak vak nelze eit nae problmy.
Jako pesvden socialist Vs vyzvme, aby sttn orgny pestaly s nsilm
vi obanm a okamit propustily vechny zaten. Zante hned s pmm a
smysluplnm dialogem se spolenost."
Za sprvnost podpis odpovd Vclav Slavk.
* *
i 1 1, i,
t ....
Saa* alslV WWlmW
Ji Tichi Jak jsem se stal hrdinou (fejeton)
0 hrdinstv a statenosti, pemlel jsem posledn dva msce, npln vrazn
se lic od program, pvodn na n pipraven a dopedu pedepsan v zabavenm
dii.
Pi stereotypnch, sedmi krocch tam a sedmi nazptek, pedstavoval jsem si
hrdiny dvn, pipomnan v mnohastrnkovch eposech, i nedvn, jejich kivka
obecn popularity stoupala i klesala nezvisle na me dve prokzanho hrdinstv,
ale na dvce zpsobu, jakm je stvajc Moc ostatnm odprala nebo naopak
vnucovala. Boe, jak chpu skorozatrpklost starho partyzna, jeho upmn
-20-
nehrdinak vyprvn, provj dnes unudn svni s poklebky dtiek, jakoby
prv vypadlch ss Zpadn vkladn skni* Pirovnn, ktar
-
pad nikollka
laty pronesen na veejnosti v podobn souvislosti
-
pomohlo naplnit skutkovou
podstatu trestnho inu vtrnictv, vypjil Jsem si od ptele, bsnka a
teoretika umn Ivana M.Jirouse, nejen pro jeho vstinost. Nemohl jsem ho podat
0 souhlas* Je toti stle tsm (a nejen on), kde se kadm dnem etv, i proti
sv vli, pro veejnost hrdinou. Myslm, e by se spokojil bt "pouze" bsnkem
a redaktorem.
"Nechte tem pochybovanm a vSelronlsujcm dtem pest Pl koruny esk
od profesora ernho!", dusil jsem v sob vstek a nelibost. "Teba si potom zanou
vit i Reporte psan na oprtce od novine Fuka!"
V kleci, meni nei vtah v obchodnm dom, neuniklo to posornosti spolubydlcch.
"Ze se na to nevyserei,** prohodil astni le nechpav ptadvacetilet 'rka'.
majc za krdee odsezench sedm a pul a dalS dva ped sebou.
Po dal otoce u trojnsobn jitnho okna, vidl jsem hrdiny co proili
yperit v zkopech Prvn svtov i ty, co peili frontu Druh, jet svtovjS.
Kouc komn mstn kuchyn, denn pozorovan pi plhodinovm vbhu, mi, pi
otoce u oplechovanch dve, pipomnl nehrdiny. Odulejmi rty a zaoblenjmi
nosy, naplnili pouze smrnice norimberskch zkon. Stedovk msto vak za nic
neme. Odplivl jsem si nahlas do ucpan msy.
"Se frajer,** ozval se jednaticet ilet nsilnk v domnn, e odplivnutm
vyjaduji dal nevoli sttn moci. Donekonena omlal s hrdinskou posout "Za
celej svj ivot sem na svobod pracoval jen jeden rok. Ha 'komaue* nedlm!"
Nikdo mu chudkovi neekl, e ve vzen pracuje taky na komunisty, navc vak
jako nkolikansobn otrok. Byl mi protivn, nestl jsem o jeho chvlu ani pze.
Spotil jsem se pi pomylen, a bych mel s tmto lovkem sdlet celu nkolik
let. Z vzen, odchzel bych pmo na sekretarit vldnouc strany s vyplnnou
pihlkou.
S obdivem, pomyslel jsem zato na zda, ani dnes nezatrpklch edestnk a
vc, nesouc stopy bie tdnch protivnk, ale i dtek ideologickch souputnk.
Tich i hlasit vahy peruil mlad Rm, ekajc na odvolac soud, od kterho
si sliboval deset let, na rozdl od pvodnch dvancti. Sm se pasoval na nejvy
pku svho hodnotovho ebku; druz dva byli hluboko pod nm. On stlel
po *bengovi* v hodnosti poruka (hodnot se vc ne honit praporky), oni ne.
Sedli vak zase ve Valdiceh a jinde, s dosud ijcmi legendami, pohybujcmi
se na hranici eci-fi literatury. Vichni byli hrd a pyni na proit ivoty;
navenek.
Zvidli mi pouze mnostv dochzejc korespondence a ast eskorty do civiln
nemocnice, Jejmi chodbami prochzel jsem se spoutanma rukama ped sebou, v
doprovodu vybranch strc. Mjejc brnnsk staenky si v rychlosti dlaly
kek, dti se ustraen tiskly k maminkm. Dospvajc gymnazistky se rajcovn
klbily. Tyto Kov cesty byly by pro Honzu, Frantu i Zoltna, cestami k vrcholu
blaenosti* Jejich hrdinstv toti narstalo tam, kde j cudn klopil zrak*
"Tak t policie udlala slavnm," sml se dramatik, znm irok veejnosti,
a? se to nkterm lb i ne, jemu jsem
-
tak jako ostatnm
-
piel popt jet
lep kesansk nov rok.
"Dkuji pkn, nechci!**, neekl jsem mu v tu chvli, protoe nejsem mistr
pohotovch odpovd. Hatukal jsem ji a druh den, rovnou do elegantn ernho
Wandereru. Zan slobit staeek, a j se dsm chvle, a doije jako star
oprav. Cel lta udroval ho v chodu pouze svm umem, kter mu ped tyiceti
lety zapomnli sebrat a zniit, na rozdl od veho ostatnho, vetn nhradnch
soustek do Wandereru. Snad si mysleli
-
tak jako o ekonomech, filozofech, farch
1 sedlcch
-
e jich u neteba. Pozd dnes bycha honjt
Nkolik dn ped koncem starho roku ara ena, kter si jinak vm, ekla
vtu, nramn se podobajc t dramatikov. Beze smchu ovem.
"Doufm, e si te3 nezane hrt na hrdinu!"
Domluvili se snad? Vdyt se ani podn neznaj. Sedm a kroutm hlavout slavn,
a hrdina zrove*
Ne nel Bt slunm ale nepodlanm zahradnkem je pro m postaujcl Kdyby
tak vtina. .
.
Praha, leden 1989