lCAPITOLA 3

DIGITALIZACE cnr VIRTUALIZACE INFORMACi

ZLATE TELE

V Saint-Denis, nedaleko baziliky uchovavajicf posmrtne pornnfky starych francouzskych kralu, se kazde dva roky komi pfehlidka venovana digitalnimu umenf: Artifices.

V listopadu 1996 byl hlavnirn umeleckyrn hostem Jeffrey Shaw, prukopnik virtualnfho umeni a feditel vyznarnneho ustavu v Nernecku, venujiciho se tvorbe pro "nova media" .

Kdyz pfichazite na vystavu, ze vseho nejdi'ive si vsimnete "zIateho telete". Podstavec uprostfed prvniho salu, ktery byl viditelne vyroben pod jakousi sochu, nepodpfra nic. Socha chybi, Na stole vedle podstavce Ieii plocha obrazovka. Uchopite ji a zjistfte, ze tento displej z tekutych krystaIII se chova jako .okno" do salu: narnifite-Iije] ke stenam nebo stropu, vidite digitalni obraz sten nebo stropu. Pokud jej orientujete smerern ke vstupu, ukazuje se yam digitalni model vstupnich dvei'i. Otacite-Ii obrazovku na podstavec, prekvapene sledujete nadhernou, zai'fcf a vytecne vytepanou sochu zlateho telete. Toto zlate tele vidite pouze skrz obrazovku. "Existuje" pouze pornyslne. Kdyz chodite okolo podstavce a otacite obrazovku k prazdnernu mistu nad nirn, muzete obdivovat kazdy detail zlateho telete. Pfiblfzite se, a je vetsi; couvnete, a vidite je rnensi. Pokud posunete obrazovku dost daleko nad podstavec, proniknete do zlateho telete a odhalfte jeho tajemstvf: uvnitf je prazdno, Existu]e jen napohled, pouze zvnejsku, bez rubu, bez vnitfnf strany,

JakY je zarner teto instalace? Nejprve kriticky; virtualni svet je novym zlatyrn teletern, novou rnodlou naM doby. Ale je take klasicky, Toto duo dava pocitit povahu kazde modly: entity, ktera neni skutecne zde, vzhledu bez podstaty, bez vnitfku, Autor zde tolik nesleduje nedostatek plnosti materialni, jako negace piftomnosti a zivouci, subjektivni niternosti. Modla neexistuje sarna

o sobe, rna pouze takovou existenei, kterou ji propujcinebo vyrobi ten, kdo se ji klani, Vztah k moclle se uskutecnuje jen diky technickemu zaifzeni teto instalace, kdyz se zlate tele ukaze pouze diky navstevnikove aktivne,

Instalace Jeffreyho Shawa zkouma smysl zpodobovani z hlediska, kde se esteticke problemy dotykaji duchovnich otazek. Zlate tele totii evidcntne odkazuje ke druhernu z Desatera pfikazani, ktere zakazuje nejen vzyvani model, ale vyrobu obrazu nebo soch "majicich podobu toho, co se naleza na nebi, na zemi nebo ve vode", Lze riei, ze Jeffrey Shaw vytesal SOcl1U nebo nakreslil obraz? Je jeho zlate tele zpodobenfm? Vidyr na podstavei neni nie! Zivot a citlive nitro toho, co leta v povetif nebo beha po zerni, nebyly zachyceny v mrtvern tvaru, Instalace neuvadi tele, velcbene znamym vzacnym kovern, ale samotny proces zpodoboudnt: Tan!, kam v konecnern smyslu uplyva jen nieota, mentalni a senzomotoricka aktivita navstevnika vede k t01l1U, ze se objevi obraz, ktery, kdyz je dostatecne prozkouman, nakonec ukaze svou nicotnost.

o vnuuALNIM OBECNE

ne casti ze zmateni techto tri vyznarnu.Ve filozofickern pojeti je virwalni to, co existuje jen jako sila, a ne jako skutek, je to pole sil a problemll, ktere rna sklon k reseni aktualizaci. Virtualni se vzpira uCinne nebo .formalni konkretizaci (v semenu je uirtudlne pfirornen strom). Ve filozofickem smyslu je virtualni samozrejme velmi dulezitou dimenzi reality. Ale v beznern zivote se slovo virrualni - pornyslny caste pouziva pro vyjadi'eni nerealn eho , kdy

realita" predpoklada hmotnou skutecnost, hmatatelnou piftornnost. Vyraz "virtualni realita" tedy zni jako oxymoron, tajernne iluzionisticke Cislo. Obecnesi rnyslirne, ze vec rnuze byf bud' skutecria, anebo virtualni, a ze tedy nernuze mit zaroveri obe vlastnosti. V pfisne filozofickern smyslu vsak virtualni neni opakem skutecneho, ale aktualniho, virtualita a aktualita jsou pouze dva ruzne druhy reality. Ie-li v podstate semene zrodit strom, je virtualita strornu velice skutecna (aniz by jeste byla aktualni).

Virtualni jednotka je "deteritorializovana", schopna vyvolat nekolik konkretnich projevu v ruznych stanoverrych chvilich a mistech, a nemusi pritom byt sarna pfipoutana k presnemu rnistu nebo casu. Pro ilustraci odjinud nez z technicke sfery, slovo je virtualni jednotkou. Sluvko "strom" vzdy nekde nekdo pronese. Vysloveni tohoto lexikalniho prvku nazyvame "aktualizad". Ale slovo samo, to, ktere je nekdy nekde prorieseno, neni nikde a je oddeleno od jakehokoli konkretniho okarnziku (ackoli nikdy neexistovalo) .

JeSte jednou, i kdyz je nelze ukotvit na zadne casoprostorove souradnici, je virtualni pfece jen realne.At chceme nebo ne, slova existuji.To, co je virtualni, existuje, aniz je to zde. Dodejme, ze aktualizace teze virtualni entity se mohou od sebe znacne lisit a ze aktualni neni nikdy zcela predurceno virtualnirn. A tak z akustickeho hlediska a stejne tak i semanticky zadna z aktualizaci tehoz slova presne neodpovida jine, a vzdy se mohou objevit vysloveni (zrozeni novych hlasu) nebo nepredvidatelne vyznarny (vyrnysleni novych vetj.Ve virtualnim je nekonecny zdroj aktualizad.

Kyberkultura je s virtualnim spojena dverna zpusoby. ]eden je pifrny a druhy nepfimy. Primo muze byt digitalizace prirovnana k urcitemu druhu virtualizace. Informacni k6dy vepsane na diskety nebo pevne disky pocitace - neviditelne, snadno kopirovatelne nebo prevoditelne z jednoho uzlu site na druhy - jsou vicernene virtualni, protoze jsou terner nezavisle na presnych casoprostorovych souradnicich. Uvnitf digitalnich siti je informace samozrejme

Tato kapitola je venovana novym druhum sdeleni, ktera se rozsiruji v pocitacovych a inforrnacnich sitich, jako jsou hypertexty, hyperdokurnenty, interaktivni simulace a virtualni svery.jak se pokusim ukazat, virtualita ve svern velice obecnern vyznamu tvofi distinktivni rys nove podoby informad. Digitalizace je technickyrn zakladem virtuality a vysvetleni jejfch principu a funkci bude nasledovat po predstavenf vyznamu uirtudlnibo, kterym tato kapitola zacina.

Univerzalizace kyberkultury vede k soucasnernu rozsfreni a k interakcim vsech moznych bodu fyzickeho, spolecenskeho nebo informacniho prostoru. V tomto smyslu je komplementarni vllCi druhe zakladni tendenci, virtualizaci I.

Slovo "virtualni" lze vykladat nejmene ve trech vyznarnech, ve smyslu spojenern 5 inforrnatikou, v beznern srnyslu a ve smyslu filozofickern '. Fascinace vyvolana .virtualni realitou" pochazi ze znac-

, Dovolu]i si ctenare v tornto bode odkazat na sve dilo Qu'est-ce que Ie uirtuel/, Pai'fz, La Decouverte 1995, ktere se touto otazkou zabyva z filozofickeho a antropologickeho uhlu,

1 Existuji jdte [ine vyznamy tohoto terrninu v optice, mechanice atd. Mirno svou knihu QU'est-ce que ie uirtueli', op. cit., upozornu]i na uchvatne analyzy Reneho Bergcra v I'Origine du !UlU/; Pai'fz, Le Rocher 1996, zejrnena v kapitole .Le virtue! jubilatoire", stejnc jako na dilo Jean-Cleta Martina, L'Image uirtuelle, Pai'fz, Kirne 1996.

/, /'.

nekde fyzicky umistena, na danern nosier, ale je take uirtudine plYto 11m a v leaiidern bodii site, kde bude zadana.

Digitalni inforrnace (prevcdena do nul a jednicek) mtize byt take povazovana za virtualni vzhledem k tomu, jak je Iidske bytosti sarna 0 sobe nepfistupna. Muzerne se pfimo seznarnit pouze s jejf aletualizaci v urcitern druhu zobrazeni. Pro nas necitelne inforrnacni kody se na riiznych rnistech aktualizuji, ted' nebo pozdeji, do citelnych textu.do viditelnych obrazku na obrazovkach nebo na papire, do zvuku slysitelnych v atmosfere.

Obraz zpozorovany behern objevovani .virtualni reality" obvykle nebyl jako takovy ulozen do parneti pocftace. Nejcasteji-byi uypocitdrt v realnern case (v okamziku a na objednavku) z informacni matrice, ve ktere je piftomen popis virtualniho sveta. Pocitac syntetizuje obraz na zaklade iidaju (konstant) teto matrice a (promennych) informaci tykajicich se "police" pruzkumnika a jeho predchozich akci.Virtualni svet - povazovany za soubor digitalnich kodu - je obrazouym potencidlem, zatimco takovy pohled, zobrazovany behern norenf do tohoto virtualniho sveta, aktualizuje tento potencial v kontextu konkretniho uzivatele,

Tato dialektika potencialu, vypoctu a kontextoveho zobrazeni charakterizuje vetsinu dokurnentu nebo souboru informaci na digitalnirn zaklade.

Rozvoj interaktivnich digltalnich siti nepifmo upfednostfiuje jine smery virtuaIizace nez u pouheho predavani zprav. Komunikace tak diky digitalizaci pokracuje v pohybu k virtualizaci zapocatern uz davno, kdy ke komunikaci byly pouzivany starsf techniky jako pismo, zvukovy a obrazovy zaznarn, rozhlas, televize a telefon. Kyberprostor podporuje styl spojeni vicernene nezavisly na geografickem urnisteni (telekomunikace, teleprezence) a casove shode (asynchronni komunikace).Nejde tu 0 uplnou novinku.protoze diky telefonu jsme si jiz pfivykli na interaktivnf komunikaci. Diky poste (nebo pismu vubec) marne dokonce veImi starou tradici vzajernne asynchronnf a dalkove komunikace. Avsak az technicke zvlastnosti kyberprostoru dovoluji clenum skupiny lidi (kterych mllze byt, kolik budeme chtit) se organizovat, spolupracovat, plnit a vyuzivat spoIecnou parnet, a to ternef v realnern case pres geograficke rozrnisteill a rozptyl casovych pasern. Vede nas to pifrno k virtualizaci organizaci, ktere se s pornoci nastroju kyberkultury stavaji stale rnene zavislyrni na presnych rnistech, pevnych pracovnich dobach a dlouhodobern planovani. Podobne i ekonomicke a financni transakce,

ktere se odehravaji v kyberprostoru, jdte posiluji svu] virtualni charakter, ktery je jim vlastni od vynalezu rneny a banky.

Rozsireni kyberprostoru v celku provazi a urychluje vseobecnou virtualizaci hospodarstvi a spolecnosti. Od Iatek a pfedrnetu postupujeme k procesum, ze kterych vznikaji. Z teritorii skacerne proti proudu k rnobilnirn sitirn, ktere je oceriuji a zakresluji. Od procesu a sit! prechazfrne k jdte virtualnejsim kompetencim a seenarllm, ktere je ridi. Nosice kolektivni inteligence kyberprostoru zmensuji pocet kompetenci a uvadeji je do soucinnosti. Scenare od designu az po strategii jsou zasobovany simulacemi a udaji, ktere dava k dispozici digitalni vesmfr.

Vsudypfitomnost inforrnaci, navzajern propojene interaktivni dokumenty, vzajernna a asynchronni skupinova a rneziskupinova telekomunikace: virtualizujici a deteritorializujici charakter kyberprostoru z nich dela vektor otevrene vseobecnosti. Rozsfreni dalsiho univerzalniho prostoru rozevfra akcni radius virtualizacniho procesu.

DIGITALIZACE

Digitalizace Inforrnace spociva v tom, ze je prevedena do poctu. Vlastne vsechny informace mohou byr timto zpusobem zakodovany. Napriklad, jestlize kazdemu pismenu abecedy pfifadime nejaky pocet, mllzeme jakykoli text transformovat ve sled cisel.

Obrazek rnuzerne rozlozit na body neboIi pixely (picture elements). Kazdy z techto bodu lze popsat dverna cisly stanovujicimi jeho presne souradnice a trerni cisly vyjadrujicimi intenzitu kazde z [eho barevnych slozek (cervena, rnodra a zelena v souctove syntezej.jakykoli obraz nebo jejich sled lze tedy prepsat do serie cisel.

Zvuk rnuze byt rovnez digitalizovan, je-Ii sarnplovan, tedy zrneren v pravidelnych intervalech (vice nez sedesattisfckrat za vtefinu pro zachycenf vysokych frekvenci). Kazdy sample neboli vzorek lze k6dovat poctern popisujiciru zvukovy signal v okarnziku mereni, jakoukoli zvukovou nebo hudebni sekvenci je tedy moine zaznamenat jako seznam cisel.

Obrazy i zvuky lze rovnez digitalizovat nikoli jen bod po bodu nebo vzorek za vzorkem, ale take iisporneji, prostfednictvirn popiSll globalnich struktur ikonickych nebo zvukovych sdeleni. K tomuto iicelu se pouzivaji zejmena sinusoidni funkce pro zvuk a pro obrazy funkce, ktere dokazi vyjadfit geornetricke obrazce.

Obccne muze byt digitalne vyjadi'en jakykoli typ inform ace nebo sdeleni za podminky, ze jej lze vysvetlit nebo zrnerit". Kazdy pocet lze vsak vyjadi'it v dvojkovern jazyce, ve forme 0 a Lvsechny inforrnace tedy v tomto systernu mohou byr nakonec zastoupeny. Zajern na tomto prevodu do dvojkove soustavy je trojiho druhu.

Zaprve, binarne kodovane pocty mohou zaznamenavat a predavat velmi rozlicna technicka zaifzeni, Binarni pocty mohou totiz byt fyzicky predstavovany velkyrn mnozstvim zafizeni ve dvou stavech (otevrenern nebo zavrenem,plochem nebo vydutern, negativnim nebo pozitivnirn atd.). Takto obihaji digity v elektrickych dratech, inforrnuji elektronicke obvody, polarizuji rnagneticke pasky, meni se v blesky ve sklenenych vlaknech, v mikrodrazkach optickych disku, vteluji se do struktur biologickych rnolekul atd.

Digitalne zakodovane informace se rnohou dale temer donekonecna prenaset a kopirovat bez ztraty inform ace, nebot puvodnf soubor rnuze byt skoro vzdycky cely obnoven, pfestoze je obcas ponicen prenosem (telefonnim nebo bezdratovym) nebo kopfrovanirn. Toto pochopitelne neni pfipad obrazku a zvuku zaznamenanych analogove, ktere se nenavratne poskozuji pri kazdern novern kopirovanf nebo prenosu. Analogove kodovani inforrnacf rna za nasledek pomerny vztah mezi urcitym parametrern prevoditelne informace a urcityrn parametrem informace prevedene. Napfiklad hlasitost zvuku bude zakodovana do intenzity elektrickeho signalu (nebo hloubkou drazky na vinylove desce): cim je zvuk silnejsi, tim Intenzivnejsi je elektricky signal (nebo tim hlubsi je vyryta drazka). Analogova inform ace je tedy zachycena kontinualnim sledem hodnot. Naproti tomu pouziva digitalni kodovani pouze dve jasne oddelene hodnoty, coz diky odlisnyrn postupum kontroly celistvosti zaznamu vede k nesrovnatelne snazsi rekonstrukci znele informace.

Binarne kodovane pocty vsak hlavne mohou byt predmetem aritmetickych a logickych pocetnich iikonu specializovanych elektronickych obvodu. I kdyz se Casto mluvi 0 digitalnim zaznamu

[ako 0 "nematerialnfm" ci .virtualnirn", je treba si znovu uvedornovat, ze tato zpracovani vzdy vychazeji ze zakladnich fyzickych operacf na fyzickych pfedstavitelich nul a jednicek: mazani, nahrazovani, trideni, upravovani, zaostrovani na ten nebo jiny zaznarnovy prostredek nebo prenosovy kanal.

Po svern zpracovanf jsou binarne zakodovane inforrnace urceny kc svernu (automatickernu) zpetnernu prevodu, a k tomu, aby je bylo rnozne cist jako texty, videt jako obrazky, slyset jako zvuky, citit hmatem nebo dotykem, nebo aby dokonce uvadely v cinnost roboty nebo mechanicke soucastky,

Proc se stale vetsf mnozstvi informad digitalizuje anebo se cfrn dal tim vic v teto podobe primo uyrdbt' i s patficnyrni nastroji? Hlavnirn duvodem je to, ze digitalizace umozriuje ucinny a kornplexnf typ zpracovani, jakeho neni moine dodlit jinyrni cestami.

AUTOMATICKE, TEMNE, RYCHLE A HROMADNE ZPRACOV ANt

. \ Napfiklad, obnizck budc rozlozen na pixcly, Kazdy pixel barevneho obrfizku bude v pocitaci pfedstavovan peri cisly: dve cisia pro soufadnicc bodu a ti'i cisia pro intcnzitu kazde ze trl elernentarnich barevnych slozek, Toto kodovani miHe ZPlISObit ztraty informaci, Cirri jcrnnejsf je v kodovani .stupe» rozliseni", tim mens] jsou ztraty. Obrazek rnuze byt napfiklad kcdovan v 256 pixelech (256 . 5 cisel), nebo v 1024 pixelech (1024 .5 cisel). Inforrnacni ztrata bude ve druhern pi'ipade nizsl. Od urciteho stupne rozliseni vsak inforrnacnf ztnita nell! clovekem rozlisitelrui.

Digitalizovanou informaci je rnozne zpracovavat automaticky, V de facto absolutnim stupni jernnosti, velrni rychle a ve velkerri mnozstvi, Zactny jiny postup nezli digitalnf zpracovani nedosahuje ve stejnern case techto ctyr kvalit. Digitalizace umoznuje kontrolovat informace a sdelenf "bit za bitem", binarni Cislo za binarnirn cfslem, a to vypocetni rychlosti pocitace.

Zacnerne jednoduchyrn pfikladern. Vezrnerne si trfserstrankovY roman prevedeny do digitalni podoby. Prostrednictvim softwaroveho textoveho editoru rnohu svernu pocitaci nafidit, aby vsude, kde se objevuje jmenot.Havlik", zamenil za "Pavlik". Pocitac tento pifkaz vykona za nekolik sekund, Na mern pevnern disku, stale magneticke pameti meho pocitace, kde jsou binarne kodovane informace, se vsechna [mena zrnenila ternef okamzite. Kdyby byl tento text vytisten na papire, zabrala by tato operace nutne mnohem vice casu. Mohu rovnez prevratit poradi dvou kapitol a behern nekolika vtefin zrnenit cislovani stranek. Mohu zrnenit sadu pisma, zatimco tentyz vykon by si 11 rucni olovene sazby vyzadal pfeusporadani textu atd .

Vezrneme si nyni pfipad zvuku, Kdyz uz je napifklad nasamplovan treba houslovy koricert, pfidruzene programy zpracovavajici zvuk umozriuji zpomalit nebo zrychlit tempo a nernenit pritom frekvenci tonu (basy a vysky), Je take moine izolovat hlas nastroje a nechat jej zahrat jinou melodii. Muzerne hrat tentyz kus

a pfitom pfepocitat (a take si poslechnout) celou pasaz housli zahranou na klavir, Ani takoveho vysledku by prakticky nebylo rnozne rychle a auromaticky dosahnout jinak nez pri digitalnim zpracovani.

Skoncerne nekolika pfiklady prace s obrazem. Predpokladejme, ze je nejaky film digitalizovan. Specializovane softwarove systerny urnoziiuji automaticky a temef okarnzite rnenit barvu kvetiny nebo satll ve vsech filmovych okenkach. Na digitalizovane fotografii rnuze byt velikost urciteho predmetu zrnensena naprtklad 0 17 % _a pfitorn se nezrneni jeho tvar. Pokud se [edna 0 trojrozrnerne videni, muzerne automaticky vypocitat novou perspektiVU, posune-li se uhel pohledu 0 devet stupiiu vlevo ... a vsechny tyto operace se mohou vykonat skoro za vterinu.

JeSte jednou, s informacemi mlrzeme zachazet tak snadno, protoze [sou zakodovany ve forme poctu: ty jsou predmetern vypoctu, a pocftace pocitaji rychle.

Inforrnace nernusi byr jen automaticky zpracovavany, ale take vyrabeny. Nektere hudebni syntezatory vydavaji zvuky, ktere [sou vysledkern samplovani prirozenych zvuku, zatirnco jine hraji z reproduktoru vylucne zvuky vytvoreneriazaklade fyzikalnich rnodelu, nebo dokonce maternatickych zapisu vibraci napodobovaneho nastroje. Podobne nektere digitalni filmy nepochazeji ze zpracovani obrazu kresleneho rukou nebo snimaneho kamerou, ale z geometrickych modelu tvaru, ktere chceme ukazat, ze zakonu o odrazu svetla, z funkci, ktere popisuji pohyb osob, nebo z virtualni kamery atd. Vypocty obrazu nebo zvuku zadavaji pocitacurn synteticlee programy, obsahujici forrnalni modely objektu urcenych k simulaci,

DEMATERIALIZACE NEBO VIRTUALIZACE?

nosice: zabira presny darry dfl prostoru, mobilizuje zapisovy system - celou masinerii, ktera rna svou cenu a vahu - a potrebuie urcitou fyzickol.l energii k tomu, aby rnohl byt ulozen a znovu vyvolan. Nebot tento zakodovany popis rnuzerne pocitacove prevest do viditelne podoby navelkern rnnozstvf nosicu, ukazat na obrazovce, vytisknout nebo jinak zobrazit'. Digitalni kodovani kvetoucf tresne neni doslova .nehmotne", ale zabira mene prostoru a je mene tezke nez snimek na fotografickern papfre; potrebujerne rnene energie pro to, abychom pozrnenili nebo zfalsovali digitalnf obrazek nez obrazek fotograficky, Digitalnizaznam obrazku, navzdory tomu, ze je rnuzerne videt, je mene uchopitelny, prchavejsi, proto zaujirna v obrazove tvorbe velmi specifickou pozici, neni neskuteeny nebo nehrnotny, ale virtudlni.

UZ klasickou fotografii z jedineho negativu rnuzerne zvetsovat, retusovat, vyvolavat a rnnozit do velkeho poctu exernplam. Jake zlepseni pfinesla digitalizace? V cern je kvalitativnf rozdil? Nejen ze muzerne digitalnf obrazek snaze a rychleji pozmeriovat, ale pfedevsirn se rnuze zviditelfiovat jinymi motinostmi ned: hromadnou reproduleci. Pfi pouziti pfidruzenych pocitacorych programu se tresefi bude moci ukazat s Iistim nebo bez, podle rocnfho obdobi, Ci v ruzne velikosti podle rnista v zahrade, kde ji nechame rust.Take barva kvetfi - fungujicf jako signal - bude zaviset na dosavadnich cestach osoby, ktera se k obrazku dostane, atd.

Pokochejme se naposledy obrazkern rozkvetle tresne. Mlcte by! nakreslena, vyfotografovana nebo digitalizovana z klasicke fotografie a pak dotvorena na pocftacl, rnuze byt dokonce zcela syntetizovana pocitacovyrn programem, Povazujerne-li pocitac jako nastro] ke zpracovani nebo tvorbe tohoto obrazku, je jen dalsim instrumentem, jehoz vykonnost a stuperi svobody jsou vyssf nez u stetce nebo fotoaparatu.Tento obrazek jako takovy, ackoli vytvoreny na pocitaci, vsak nerna zasadne jiny ontologick}' statut nebo estetickou vlastnost nez jakykoli jiny typ obrazku. Avsak, nebereme-Ii v uvahu uz jen jeden obrazek (nebo jen jeden film), ale celek vsech obrazu (nebo vsech filmu), ktere se navzajern liSi a ktere by

Muzerne digitalizaci povazovat za "dematerializaci (odhmotneni)" informace? Abychom lepe pochopili, 0 co v teto otazce jde, uvazujme nad pifkladern. Vezrnerne si fotografii kvetouci tfesne, ziskanou optickym snirnkern obrazu a chemickou reakci s chloridem stifbrnym. Digitalizujme ji pornoci scanneru. Nyni je ve forme cisel na pevnern disku naseho pocitace.V urcitern smyslu byla fotografie dernaterializovana, protoze tento sled cisel je velmi presnyrn popisem fotografie kvetouci tresne, a nikoli uz dvojrozmernyrn obrazkern. Takovyto popis vsak nernuze existovat bez hmotneho

·1 VSimneme si, ze dokorice ani snirnck [akozto hrnotny objekt z papfru nenese skutecne zatlny obraz: ani pro mravence, ktery se po nern procluizf', ani pro mys, ktera ho ohlotlava, nejde ° kvetouci tfeseii. Presneji receno, jde ° hrnotny nosic pigrnenttl, jejichz rozrnisteni jc nasim duchern nebo, chceme-li, "vYpocty" nasi centralnf nervove soustavy vykladano jako treSen v kvetu,

HYPERDOKUMENTY

buzna ternata atd. Na tuto plavbu se vydava kazdy podle ternat, ktera ho zajimaji, a "naviguje" svyrn vlastnim zpusobem prostrednictvim sumy informaci. Pfitom pouziva orientacninastro]e, jako [sou slovniky, aktualizovane slovni zasoby, rejstfiky, tezaury, atlasy, Ciselne tabulky a obsahy, ktere samy jsou malymi hypertexty. Pokud si stale uchovavame definici "textu jako site" nebo dokumentove site, muzerne knihovnu povazovat take za hypertext. V tomto pfipade je propojeni rnezi svazky zajisteno odkazy, poznamkami na okraji stranek, citacemi a bibliografiemi. Kartoteky a katalogy predstavuji nastroje celkove navigace v knihovne.

Digitalni nosice vsak prinasejf podstatny rozdil oproti hypertextum, ktere existovaly drive nez pocitace: hledani v reisrficich, pouzivanf orientacnich nastroju, pfechod z jednoho uzlu na druhy se odehrava velkou rychlosti, fadove v nekolika vtefinach. Mimochodem, digitalizace dovoluje sdruzit do jednoho media nebo velmi jernne michat zvuky, obrazy a texty. Podle tohoto prvniho pfistupu by bylo rnozne definovat hypertext jako informaci ulozenou nekolika zpusoby, sitove rozptylenou, rychle a "intuitivne" nalezitelnou.Vzhledem k predchozim technikarn pomahajicim pfi cteni pfinesla digitalizace malou kopernikovskou revoluci.navigator se uz nefidi pokyny knihovnfho fadu a nepremistuje se osobne po hypertextu - pri obraceni stranek, prevracenf tezk-ych svazku, anabazich po knihovne, ale podle pfani ctenare se pfed nim pohyblivy, kaleldoskopicky text sam predvadi, zavira a otvira na svych nejlepsich strankach.

Dnes se rodi nove vydavatelske a dokurnentacni umeni, ktere se pokousi co nejlepe vyuzit novou rychlost navigace mezi hromadami informaci, jet se kazdym dnem zhustujf do mensich a mensich fyzickych objernu.

Podle druheho, komplementarniho pristupu lze soucasnou tendenci k tvorbe dokumentu ve forme hypertextu definovat jako tendenci k nerozlisovani, k michani funkci cteni a psanf. Podfvejme se na to nejprve ze strany ctenafe. Definujeme-li hypertext jako prostor, v nernz jsou pfi ctenf mozne ruzne cesty, text potom vypada jako jedna zvlastni cesta cteni hypertextu. Navigator se tedy podili na sestavovdnitextu, ktery cte.Vsechno probiha tak, jako by autor hypertextu sestavil matrici potencidlnicb textu, rolf navigatortl je pak probudit nektere z techto textu k zivotu a podle sveho spoustet kombinatoriku mezi uzly. Hypertext vykonava virtualizaci textu.

pocftac mohl automaticky vyrabet na zaklade stejne digitalni rnatrice, vstupujeme do noveho vesmiru tvorby znaku. Na zaklade skladu vstupnich udaju, sbfrky popisu nebo rnodelu muze program vypocitat nedefinovany pocet ruznych viditelnych, slysitelnych nebo hrnatatelnych projevu podle aktualni situace nebo poptavky zadatelu. Pocitac tedy nenf pouze dalsirn nastrojern k produkci textu, zvuku nebo obrazu, je to predevsfm vykonavatel virtualizace informaci,

CD-ROM (Compact Disc Read Only Memory) nebo CD-I (Compact Disc-Interactive) jsou nosice dlgitalnich informad citelne laserem. Obsahujf zvuky, texty a obrazky (nehybne nebo animovane), ktere se v pfipade CD-ROM zobrazujf na pocitacovych monitorech nebo v pifpade CD-I (pouzivajicfho specialni prehravac) na televiznfch obrazovkach: Ten, kdo si prohlizi CD-ROM, "naviguje" mezi informacemi, prcchazi z jedne stranky nebo animovane sekvence na druhou a prirorn jednoduchyrn zpusobern oznacuje temata, ktera ho zajimaji, nebo radky, v jejichz cetbe by chtel pokracovat. Tato navigace se odehrava .klikanfm rnysi" na ikonach na obrazovce, stisknutirn urcite klavesy, tlacitka na dalkovem ovladani nebo tahanim za packy, kdyz jde 0 hru. CD-ROM [sou v roce 1997 verejne nejznamejsl formou hyperdokumentu, at' uz jako encyklopedie, umelecke, hudebni nebo hernf tituly, CD-ROM (na ktery se vejde text tficetidilne encyklopedie) bude brzy nahrazen DVD (Digital Video Disc), jehoz sestkrat vetsi pamet bude s to pojrnout plnoformatovy video film.

Hyperdokumenty, ktere se take nazyvaji .hypertexty" (coz nevylucuje, ze obsahuji zvuky nebo obrazky), je, oproti Iinearnimu textu, pro zpracovani nejjednodussf popsat jako text strukturovany do podoby site. Zakladern hypertextu jsou uzly (informacni prvky, odstavce, stranky; obrazky, hudcbni sekvence atd.) a vazby mezi ternito uzly, odkazy, poznamky, ukazatele a .tlacitka" vyznacujicf prechod z jednoho uzlu na druhy,

Roman se v zasade etc od prvnfho do posledniho radku, na film se divame od prvniho do posledniho zaberu, Ale jak se ere encyklopedie? Mtlzeme zacit tfm, ze si nalistujeme rejstfik nebo oborove usporadany tezaurus a nechame se odkazat na jeden nebo vice textu. Na jejich konci byvaji zminky 0 dalsich textech na pfi-

53

Navigator se rnuze stat autorern hlubsim zpusobern nez prochazenim predpfipravene site: iicasti na strukturaci hypertextu. UZ ne pouze volnyrn vyuzivanim stavajicich vazeb, ale tvorbou vazeb novych, jez pro neho budou mit smysl, ktery treba tvurce hyperdokumentu ani nebral v uvahu, Nektere systerny mohou rovnez zaznarnenavat pouzivane cesty a posilit (napriklad viditelne zryraznit) nebo oslabit funkcni vazby podle toho, jak rnnoho jsou pouzivany spolecenstvim navigatoru.

Ctenan nakonec rnohou nejen pozrnenovat vazby, ale take pfidavat nebo pozrneriovat uzly (texty, obrazky atd.), pripojit jeden hyperdokument k druhernu a takto ze dvou oddelenych hypertexttl vytvoi'it jeden dokument nebo podle vlastniho nahledu vytycit hypertextove vztahy mezi vetsirn rnnozstvfrn dokurrientu. Zduraznerne, ze tato praxe se dnes plne rozviji na Internetu, zejmena na World Wide Webu.V poslednich dvou zrninenych navigacnich schematech uz hyperdokumenty nejsou napevno na CD-ROM, ale po kabelu pifstupne urciternu spolecenstvi osob. Kdyz je system zobrazovani struktury hypertextu v realnern ease (nebo jcho dynamicke kartografie) postaven na dobrych zakladech nebo kdyz je navigace rnozna prlrozenyrn a intuitivnim zpusobern, jsou otevrene hyperdokumenty, pifstupne po informacnf siti, rnocnyrni nastroji kolektivniho psant-cteni.

Pokud se tYee autora, muzerne nyni konstatovat, ze velke spousty inforrnacf nastradane v hyperdokumentech pochazeji z velmi ruznorodych zdroju, To, jak jsou tyto informace rozcleneny a urnisteny v siti, muzerne povazovat za jedno z jejieh rnoznych cteni, Autor, nebo easteji realizacni tyrn, pouziva mimoto take stroje, prograrny i prvky rozhrani, ktere jsou uz pfitornny v zaklade jejich hyperdokurnentu. Ten je vlastne vysledkern zvlastni navigaee mezi dostupnymi informaeemi, hardwarem a softwarem. Zredigovany hyperdokument je tedy sam 0 sobe eestou nitrem sirsiho a neurcitejsiho hyperdokumentu.

SOUC:ASNOST vmTuALNfHO

CD-ROM Actualite du uirtuel (Souiiasnost otrtudlnibo), ktery vydala Revue uirtuelle v Pornpidouove centru v Paflzi, se soustredf na stay reaIizacf a reflexe v oblasti digitalniho urneni, interaktivity a siti. Disk obsahuie dvacet pet prednasek, ktere se uskutecnily v rarnci tete revue v letech 1992-1996, stejne jako padesat pet iiryvku z pracf a interaktivnich zafizeni predstavenych verejnosti.

Obrazky Karla Simse jsou animovany programy "umeleho zivota", ktere simuluji rust, gerieticke mutace a vzajemne pusobeni imaginarnich forem zivota. Zachvevy, expanze tvaru, sirenf barev a jejich stupriovani, nove se objevujici motivy ozivuji policka podivne tabulky, jet se neustale meni a v realnern case reaguje na dotykove stirnulace divaka, se kteryrn je v interakci.

Anne-Marie Duguetova vysvetluje, jak hluboka podobnost spojuje virtualni umeni s videoartem a hledanim v oblasti .Jnstalacf" v poslednfm pulstoleti, Nekteff rnaji za to, ze digitalni umeni je nove, protoze nova je i tato technika, zatimco jinf varu]i pred touto mystifikad. Slovo "mystiftkace" zcervena, kdyz kurzor pfejede pres linku, na nfi je napsano, Kdyz na toto sarlatove slovo kliknete rnysi.zrnodni.Tehdy se v horni casti obrazovky objevf titulky odstavcu, kde se zminka 0 rnystifikaci objevuje v jinych prednaskiich. Kliknete na nazev odstavce, jehoz autorem je Jean-Baptiste Barriere, z Ircarnu. Objevi se pred varni jeho text. Hledajf se virtualni dna v oblasti noveho "totalniho umeni", nebo nejsou urnelci digitalni technologie schopni niceho vic, net rodit vylepsene videohry? Sloupec obsahujid resume po leve strane varn urnozriuje se ryehle pohybovat v textu. Zcela na leve strane lze tusit okra; interaktivnfho obrazku, ktery je ilustraci k textu a ktery mllzete nechat vklouznout doprostred obrazovky.

Pfed digitdlnirn oblicejern naprograrnovanyrn Keithern Watersem se nejprve ptate sami sebe, jak mate reagovat. Pak se osmelite a rozhodnete se posunout rucicku, ktera nahradila kurzor, na umelou tvaf, Kvasernu prekvapeni oblicej zachrnufi oboci a neuspesne se pokousi soustavnou mimikou zbavit nepfijemneho dotyku, ktery od vas musi sruiset. Reakce se menf podle toho, jestli jej .Jechtate" na ocich, na nose nebo na iistech.

Vracite se k textu jeana-Baptista Barriera a sledujete hypertextovy odkaz, ktery vede k rovnez hojne ilustrovane prednasce 0 videohrach, jejimz autorem je Alain Le Diberder. Ph procitanf kliknete na .Slovnfcek'', a tak se varn objevi v ultrarnarfnove modfi vsechna slova tohoto odstavce, ktera jsou definovana, a to zevrubne a velmi pedagogicky. Stacf na slovo pouze kliknout, a objevf se jeho vysvetleni. Z prednasky Alaina Le Diberdera pfejdete na prednasku Floriana Roetzera, ktery vysvetluje, jak souvisi vyvo] videoher s novyrni kognitivnimi schopnostmi nabytymi novyrni formami prace: rychlost, schopnost pojmout a zachazet s komplexnimi modely, objevovani nevyslovenych pravidel prozkournavanim atd.

Zaber 1: Na videu sledujeme divku z mas a a kosti, jak fouka do jakesi piStalky. Zaber 2: Serninka parnpelisky se v anirnovane sekvenci oddeluji od konee stvolu a rozletaji se vsernl srnery Navrat do zaberu 1: Divka stale fouka do tehoz nastroje, Navrat do zaberu 2: V pocftacove anlmaci na obrazovce pornalu zdvihaji ptaci pero virtualni vzdusne proudy, ktere vymodelovali Edmont Couchot, Michel Bret a Marie-Helene Tramusova,

cc

Temcf vsude jsou ilustrace, ktere z ruznych uhlll pojednavaji 0 interaktivlte. Nekde se podJe toho, jak se men! pohJed divaka, men! i obraz, na ktery se diva (obraz jeho obliceje je sniman skrytou kamerou a analyzovan pocitacovyrn programem). ]inde lide objevu]i urcite prostredi a ddf pfitom v ruce velkou kouli, pfedstavujid ocni bulvu. Zafizeni ukazuje, jak by se svet jevil, kdyby oko bylo na konci paze. ]dte jinde osvecuji projekcni plochu paprskern svetla z obycejne baterky, a pusobi tak na pohyby hejna pocitacovych motylu.

PH sledovani hypertextovych vazeb dospejete k textu Davida Le Bretona, ktery tvrdi, ze virtualni technologie vedou ke ztrate tela nebo ze z ne] cinf vee a ze jsou pouze pokracovanim stareho zapadniho, machistickeho, zidovsko-kfestanskeho planu na ovladnuti pffrody. David Le Breton ocividne nezkoumal Osmozu. Ve spodni casti obrazovky se po nekolik vterin ukazuji obliceje prednasejfcich, ktefi jsou brzy vystfidani jinymi. Kdyz ze zajrnu kliknete na oblicej Derricka de Kerckove, zacne ziv-ymhlasem vysvetlovat, ze virtualni technologie a teleprezence rozsiruji a povysuji smysl dotyku.Toto vsak odporuje tornu, co jste si prave pfecetli. Tento CDROM je usporadan tak, aby simuloval urCitj druh fiktivni konverzace mezi pfednasejicirni, z nichz kazdy na podporu svych tezi uvadi pfiklady, rytmus a srnery teto virtualni konverzace vsak udava navigator, je panem nad spustenirn tohoto rnnohohlaseho projevu vyryteho do drazek disku. Aby ti, kdo se rozhodnou stat jeho objeviteli, nechodili stale dokolecka, vazby, ktere byly jednou vyuzrty; se liZ behern jednoho sezeni znovu neukazi.

Obrazek cloveka se postupne meni v obrazek opice: rnorpbing.

Digitalni prostfedf patif prornenarn.

Voxelmanri, virtualni anatomicky atlas, umozriuje ziskat jakykoli mozny fez dtgttalnim modelem tela. Predvadi neuveritelnou slozitost vsech telnich dutin.

Five Into One, virtualni mesto Matta Mullicana, uvadi do trojrozmerne podoby filozoficky koncept, abstraktni kosrnologii. Ohlasuje tento virtualni obrazek moznost ucitit svet myslenek"?

Iaponsky jernb vyrnodelovany Mezinarodnim centrem pro vyzkum v oblasti zernedelstvi a rozvoje (Cirad) muzerne nejprve videt v jeho zirnni podobe s foukanirn vetru ve zvukove nahravce. Pak vypuci pupeny; za stebetani ptakll se verve pokryji jemnou zeleni. List)' jsou hojnejsi, tmavnou a vytvarejf plnejSi tvar, do toho zazniva kvakani zab typicke pro letni noc. Pak zacnou list)' zloutnout, rezatet, opadavat a znovu prichazf zima. Iednoducha poezie rocnich obdobi, iichvatne srnrsteni casu vyvolane pocitacovou grafikou.

Psani a cteni si vyrneriuji role. Ctenarern je uz ucastnik na strukturaci hyperte:x:tu, ktery pferusovanyrni carami rysuje mozne eesty vYznamu. Ten, kdo aktualizuje jednu z eest nebo si prohlizf nektery z aspektll dokumentacni rezervy, prispiva k usporadani hypertextu, pcive dovrsuje nekoriecne psani. Preruseni a odkazy, eesty puvodnich vYznamll,na ktere pfichazi ctenar.mohou bYt soucasti struktury samotneho souboru. U hypertextu je kazde cteni potencialnim psanim,

MULTIMEDIA NEBO UNIMEDIA?

'To, ze by virtualni obrazek pfinasel moznost ucitit svet idcji postulovany filozofif, je jed nou z tezi zajimavc knizky Jean-Cleta Martina, op. cit.

Slovo "multimedia" vede k tolika zrnatkurn, ze je zrejme nezbytne, dfive nez se mu budeme plne venovat, abyehom definovali urcity pocet klicovych terrninu inforrnacniho a komunikacniho vesmiru.

Medium (anglicky media) je nositelem nebo prepravcem sdeleni. Medii jsou napffklad tisk, rozhlas, televize, film nebo Internet.

K pfijeti sdeleni muzeme potrebovat nekolik percepcnich schopnosti. Tisterie medium vyzaduje pfedevSim zrak a druhotne take hmat. Odte doby, eo byl film ozvucen, vyzaduje dva smysly, zrak a sluch. Virtualni realita muze zarnestnat zrak, slueh, hmat a kinestezii (vnitrni smysl pro vnirnani pohybu tela).

jedna percepcni schopnost rnuze urnozriovat pi'ijetf ruznych typu zpodobent. Napfiklad v tisku (ktery uvadi v cinncst pouze zrak) nachazime text a obrazky, Zvukove disky (ktere vyzaduji jen sluch) mohou obsahovat ree a hudbu,

Analogove nebo digitalni k6dovdni se vztahuje k zakladnimu zaznarnovernu a pfenosovemu systemu informaci, Na vinylove desee je zvuk kodovan analogove, zatimco na audio-CD digttalne. Rozhlas, televize, film, fotografie mohou byt analogove nebo dlgitalnf.

Strukturu sdeleni nebo druhy vazeb mezi informacnimi prvky ovliviiuje informacni technika. Sdeleni muze byt Iinearni (jako u bezne hudby, rornanu nebo filmu) nebo muze mit podobu site. Digitalne kodovane hyperdokumenty nezavedly sitovou strukturu jako prvni, protoze, jak jsme videli, slovnik (jehoz kazde slovo implicitne odkazuje na jlna slova a ktery obvykle necterne od zacatku do konce), eneyklopedie (s rejstrikern, tezaurem a rnnoha odkazy), knihovna (s kartotekami a odkazy kifzern z jedne knihy na druhou) liZ maji svou sitovou strukturu. V kyberprostoru se nove objevily dva puvodni inforrnacni prosrredky: virtualni. svet a tok informad. Virtudlni suet rozrnistuje informaee ve spojitern prostoru - a nikoli v siti - a to podle poziee pruzkurnnika ei jeho zpodo-

56

57

benf uprostred tohoto sveta (princip ponorenir.V tomto smyslu je virtualnim svetern uz videohra. Toleern informaci rozumime stale se menici udaje rozptylerie mezi pametmi a vzajernne propoienymi kanaly, ktere mtlze kyberneticky plavec svyrni pokyny prochazet, filtrovat a prohlizet diky softwarovyrn "agenttInl", systernum dynarnicke kartografie dat nebo jinym navigacnim pornuckam. Povsimnerne si, ze virtualni svet a tok informaci diky zdokonalenyrn technickyrn nosicurn tihnou k rozsirovani ve velkern "nezprostredkovaneho" vztahu k informacim. Vyznam slova informacni prostredek je v zasade nezavisly na rnediu, na zapojene percepcni schopnosti nebo typu zpodobeni, ktere sdeleni pouziva.

A nakonec, Ieornuriileacrii prostredley se deli podle vztahu rnezi ucastniky komunikace. Muzerne rozlisit tfi zakladni kategorie kornunikacnich prostredku: jeden-vsichni, jeden-jeden a vsichni-vsichni. Tisk, rozhlas i televize jsou vystaveny na principu jeden-

-vsichni: jedno vysilaci ustredf rozesila sdeleni velkernu poctu pasiv-

nieh a rozptylenych pifjerncu. Posta nebo telefon organizuji vzajernne vztahy mezi komunikanty, ale pouze na zaklade individualnich kontaktu osob nebo mist. Kyberprostor vytvafi puvodni kornunikacni zaifzenf, protoze umozriuje spolecenstvim postupne a kooperativnfrn zpusobern sestavit spolecny kontext (zafizeni vsichni-vsichni). Napifklad pfi elektronicke konferenci posilaji jednotlivci sdeleni, ktera si mohou precist vsichni ostatni clenove spolecenstvi a na ktera mllze kazdy z nieh odpovedet. Diky nepretrzlte komunikaci se uklada kolektivni pamet, ktera se stava pevnou pudou v toku komunikace iicastniku. Za kornunikacni systerny vsichni-vsichni mohou by! povazovany virtualni svety 0 mnoha ucastnicich, systemy kooperativniho uceni nebo prace a v obrovskern meiftku pak dokonce WWW Znovu opakuji, ze kornunikacni prostredky jsou nezavisle na smyslech zapojenych pfi pfijmu nebo na zpusobech zpodobeni informaee. Pod1e mne je tento bod dulezitj, protoze nejuice Ieulturnicb zmen pfindseji nove informacni (uirtudlrii suety, inforrnacni toky) a leomunileacni (teomunileace usicbrii-usichrii) systemy, a nikoli skutecnost.ze se rnicha text, obraz a zvuk, jak se nam zda, ze vyplyva z nejasneho pojmu "multimedia".

Terrnin "multimedia" v podstate znarnena to, co pouziva nekoIik kornunikacnich nosicu nebo kanalu, V tom to smyslu se vsak bohuzel pouzfva stale fidceji. Obecne sednes toto slovo vztahuje ke dvema tendencim vychazejicim ze soucasnych kornunikacnich systernu: multimodality a digltalni integrace.

Zaprue, v informacich zpracovavanych pocitaci uz nejde jen o Cise1na data nebo texty (jak tomu bylo az do sedrndesatych let), ale stale vice take 0 obrazky a zvuky, Z Iingvistlckeho hlediska by redy bylo mnohem spravnejsi v tomto pfipade mluvit 0 inform acich nebo sdelenich rnultimodalnich, tedy mnohazpusobovych, protoze zapojuji vice srnyslovych schopnosti (zrak, sluch, hmat, telesne pocity). Termin .multimedialnf", ktery se pouziva pro popis CD-ROM, je pod1e meho matouef. Ma-li se takto vyjadfit "multimodalni", pak se dostatecne nepopisuje specificnost tohoto noveho nosice, nebot encyklopedie nebo nektera 1eporela pro deti ci ilustrovane brozury s doprovodem na kazetach (jako treba jazykove ucebnice) uz [sou multimodalnf (text, obraz, zvuk, hmat) , ci dokonce multirnedialni. Pri vsf pfisnosti bychorn rnuseli dokumenty na CD-ROM a CD-J definovat jako digitdlne zpracouane interatetiimi multimoddlni dokumenty nebo, aby to bylo kratsi, jako hyperdokumenry

Zadrube, slovo "multimedia" odkazuje k useobecnemu trendu k digitalizaci, kreryse tyka v kratsi ci delsf lhllte ruznych medii, jako jsou pocitace (z jejich definice), te1efon (postupuje), hudebni disky (digitalizace uz probehla), vydavatelstvi (castecne diky CD-ROM a interaktivnfrn CD), rozhlas, fotografie (postupuje), film a televize.jestlize digitalizace postupuje urychlenyrn ternpern, integrace vsech medii zustava dlouhodobou tendenci.]e napifklad rnozne, ze televize, a to i digitalni a "interaktivnejSf" nez dries, bude jeste dlouho mediern pomerne odlisnyrn.

Termin multimedia se pouzfva spravne, kdyz napriklad premieru filmu doprovazi vysilani televizniho serialu, uvedeni do prodeje pocitacove hry, tricek, hracek atd. V tomto pifpade marne opravdu co delat s "multimedialni strategii". Ale chceme-Ii jasne oznacit spojovani oddelenych medii do [edne integrovane site, meli bychorn radeji pouzit slovo "unimedia". U terrninu multimedia hrozi omyl, nebot vypada, jako by popisoval vet Sf mnozstvi ruznych nosicu nebo kanalu, zatfmco zakladni tendenci je naopak vzajernne propojenf a integrace.

Kdyz tedy slysime nebo cterne terrnin multimedia v takovern kontextu, kdy pravdepodobne nepopisuje zvlastni typ nosice (viz diskusi 0 CD-RDM) nebo zpracovani, musime recniku nebo pisateIi s pochopenim pfisoudit zamer mluvit 0 borizontu multimoddlnibo unimedia, tedy postupnern vytvorenf infrastruktury pro integrovanou, digitalni a interaktivni komunikaci.

Tabulka c. 1

Rirzne rozrnery komunikace

SIMULACE

60

Dffve nez se letadlo poprve vznese do vzduchu, doporucuie se nejprvc nejakyrn zpusobern otestovat, jak budou jeho kfidla reago:at na vetry, tlak vzduchu a turbulence v atmosfere. Z pochopitelnych cenorych duvodu by bylo zadoucf mit predstavu 0 odolnosti nosne plochy jdte pfed stavbou prototypu. K tomuto iicelu lze postavit zjednoduseny model letounu a nechat ho snaset prudke vetry ve vzdusne komore. Dlouho se postupovalo prave takto. Pro rostouci vykon pocitacu a jejich klesajici ceny je nyni levnejsi a rychlejsi zadat pocitaci popis letadla a popis vetru s tim, ze rysledkem jeho vypoctu rna byt popis ticinku vetru na nosnou plochu. Tehdy mluvimc 0 tom, ze pocitac simulotial vzdusnou odolnost letounu. Proto, aby pocitac dal spravnou odpoved', je treba, aby popisy letadla i vetru, ktere rnu byly zadany, byly verne, presne a smysluplne. Tyto exaktni popisy simulovanych predmctu nebo jevl'1 nazyvame modely.

Vysledek simulace muzerne obdrzet ve forme seznamu cisel, uvadejicich napfiklad rnaximalni tlak na kazdy ctverecni centimetr kifdel. Ale stejny vysledek muzerne dostat i ve forme nehybnych obrazku predstavujicich spodni i vrchni stranu letadla, kde kazdy ctverecni centimetr povrchu bude zbarven podle hodnoty nejvyssfho iinosneho tlaku. Simulacni system vsak rnuze spfse nez nehybny obrazek nabidnout trojrozmerne zobrazeni letounu, ktere si muze projektant na obrazovce libovolne otacet tak, aby mohl pozorovat jeho povrch ze vsech rnoznych uhlll pohledu. Sirnulacni system rnuze rovnez nabidnout dynarnicke zobrazeni typu kresleneho filmu, ukazujiciho jevy, jako jsou vzdusne viry, snaseny tlak, teplota a dalsi dulezite promenne (podle zadani) za stale silnejsiho vetru, Sirnulacni system totiz umozriuje projektantovi snadno upravovat nektere pararnetry popisu vetru, tvar a rozrnery letadla a okamzite pfitom ukazuje iicinek techto uprav. Tirnto jsme nenapadne pfesli ad pojrnu jednoduche digitalni simulace k pojmu graficlee interaktivni simulace. Simulovany jev je zobrazen, v realnem Case muzerne zasahovat do prornennych tohoto modelu a na obrazovce bezprostredne pozorovat vyvolane zmeny. V grafickern a interaktivnim provedeni muzerne simulovat velmi slozite nebo abstraktni jevy, jejichz prirozeny "obraz" neexistuje: dernograficke dynamiky, vyvoj biologickych druhu, ekosysterny; valky, ekonornicke krize, rust podniku, rozpocty atd. V tomto pfipade ukazuje modelovani

6~

Definice Prihtady
Media Inforrnacnf Tisk, film, rozhlas, televize,
a kornunikacni no sic telefon, CD-ROM, Internet (pcci-
race + telekomunikace) atd.
ZPtlsob Zapojeni smyslu pro Zrak, sluch, hmat, cich, chut,
tmimdni prijeti informace kinestezie
Jazyk Typ zpodobeni Jazyky, hudba, fotografie, kresby,
anirnovane obrazky, symboly,
tanee atd.
K6dovan{ Princip zaznarno- Analogove, digitalni
veho a prenosoveho
systernu inforrnaci
Inforrnacni Vztahy mezi Sdeleni s Iinearni strukturou
tecbriilea informacnimi prvky (klasicke texty, hudba, filmy) /
Sdeleni se sitovou strukturou
(slovniky, hyperdokumenty) /
Virtualni svety (inform ace je
spojity prostor; do tohoto
prostoru se norf pruzkumnik
nebo jeho pi'edstavitel) /
Inforrnacni toky
Komurtileacni Vztahy mezi Teehnika jeden-vsichni, centralnf
technilea ucastniky (tisk, rozhlas, televize) /
komunikace Technika jeden-jeden, strove
(posta, telefon) /Technika
vsichni-vsichni, prostorove
(elektronicke konference,
ucebnf nebo pracovni koopera-
tivni systerny, rnnohaiicastnicke
virtualni svety, WWW) Konecne, pripada mi neadekvatni slovo "multimedia", je-li pouzito pro oznaceni nove se objevujiciho media, zvlaste proto, ze pritahuje pozornost na formy zpodobeni (texty, obrazy, zvuky atd.) nebo nosicu, ackoli hlavni novinka se ryka inforrnacnich prostredkll (siti, toku, virtnalnich svetu) a interaktivnich a kornunikacnich prostredku ve spolecnosti, tedy nakonec podoby vztahu mezi OSObami, urcite vlastnosti spolecenske vazby.

"MISTA"

riet?" Prenechaji misto dalsim navstevnlkum, tern, ktefi se ph celcini v sale nachazeli chvilku pfedtirn mezi .hlavni" prornitacky a zdi, a vrhali tak stin na virtmllnf krajinu,

ad virtufilniho umeni Casto ocekavarne, ze nas bude fascinovat vYpravnostl, ze rnu okamzite a intuitivne porozurnime, bez kultivace, bez kultury.Jako by to, ze se jedna a nary noslc.rnelo vyrnazat hloubku Casu, smyslove bohatstvi, trpelivost ph pozorovani a vykladu.jenze prave kyberkultura neni kulturou televiznfho prepinace. Dffve nez na World Wide Webu najdeme to, co hledarne, je treba naucit se navigovat a terna dobre znat. Proto, aby se clovek integroval do virtualnfho spolecenstvi, rnusi se sezn{uTIit s jeho cleny a oni ho rnusi uznat jako jednoho ze svych. Interaktivni dila a dokurnenty yam obvykle ncdaji zadnoll inforrnaci a zadnOU ernoci ihned. Nepolozite-li jim zadnoll otazku, nedate-li si cas s jejich objevovanim neb a chapanim, zustanou neprodysne uzavreny. Stejne je tomU s virtualnirn umenfrn. Nikoho nepoburuje fakt, ze pro pochopeni stfedoveJeYch nabozenskych fresek je tfeba poznat zivoty krestanskych svetcll, renesancni esotericke spekulace ci vlarnska prislovi pro precteni platen Hieronyma Bosche nebo se seznarnit s mytologlckyrn minimern pro to, aby bylo rnozne vnimat, 0 cern jsou Rubensovy obrazy.

Na to rnyslite, kdyz poslouchate rozcarovane poznarnky ostatnich navStevniktI. Jen rnalokdo z nich, jak se zda, poznal sephiroticky strom z kabaly ve virtualnirn svete Jeffreyho Shawa. Diagram tohoto stromu je mimochodem natisten jako mapa virtualniho sveta vedle pacek ovladani "dela". Ve skutecnosti je rozrnisteni valcn totozne se zpusobern, jak jsou uspofadany sephiry (rozrnery bozskeho) ve schernatech iidovske mysticke tradice. Navic, kazde panorama obsazene ve valcich ilustruje vyznarn odpovidajici sephiry. Napfiklad horska krajina odpovida sephire ketlaer; ktera pfipomina spojeni s nekonecnern a transcendend; panorama velkych prumyslovych na.dri! pfipornina sephiru mallebout, vyjadfujici imanenci, energeticke rezervy a poklady dobrodini, ktere Buh dava tvorum.

Tirnto dilern chtel Jeffrey Shaw nabidnout virtualni svet, ktery b)' nebyl zpodobenim nebo simulaci fyzickeho nebo realistickeho trojrozmerneho mista (i kdyz imaglnarniho). Navstevnik je vyzvan, aby si prohledl prostorovy a symbolicky diagram. Virtualni svet u neho neoclkazuje na iluzi skutecnosti, ale na jiny virtutilni svet, ktery nenf technicky, ale vysostne skutecny, ackoli nikcly neni "zde" zpusobern, jakyrn jsou piftornny fyzicke entity. V tomto dfle Jeffreyho Shawa neni ani stopa po zpodobovani, Fotograficke krajiny zde syrnbolizuji nepredstavitelne, a v urnisteni kazdeho z valcu Ize cist abstraktni vztahy mezi atributy nebo energiemi prvotniho Adarna, jedinou stopou konkretni pfitomnosti v tomto zaffzeni [sou stiny navstevniku, ktefi delaji clo virtualniho obrazu diry, nemistne stopy skutecneho zivota, jenz narusuje symbolicJeY facl; pi'ipominaji tuto vetu z Talmuclu: Btlh je stinem cloveka.

vizualnim a dynarnickym zpusobern obvykle neviditelne aspekty skutecnosti a vyplyva tedy ze zvlastniho druhu rezie.

Tyto simulace mohou slouzit ke zkoumani jevu a situaci ve vsech predstavitelnych varian tach, k predstave sumy vsech Il.10Znych nasledku a implikacf nejake hypotezy, k tomu, abychom lepe poznali sloztte predmery a systerny nebo abychorn objevovali fiktivni vesmiry v podobe her. Znovu si uvedornme, ze vsechny simulace spocivaji na digitalnich popisech nebo modelech simulovanych fenornenu a ze maji tutez hodnotu jako tyto popisy.

Druha instalace jeffreyho Shawa na Artifices 1996 se anglicky nazyva "Places" neboli "Mista". Uprostfed velkeho salu ve tvaru valce je vezicka, na jejirnz vrcholu mllze navstevnik otacet jakyrnsi druhern Mia a prornitat tak na oblou stenu obraz 0 15m sto clvaceti stupnu. Potom, co se sezrnimi s ovladanirn pffstroje (otocit doleva, doprava, jit vpred, couvnout v obraze), zacne objevovat takto nabizeny vesrnir.jedna se a komplex jedenacti zplo15tHych valcu, svyrn tvarern srovnatelnych se salem, kde je tat a instalace. Kdyz se navstevnikovi podafi (virtualne) vstoupit do jeclnoho z tech to valcu, l1lllZe se pornocf jeclnoho zvlastniho pifkazu postavit do stfedu a udelat panoramaticky zaber, Pfi iiplne rotaci promita obrazove delo na stenu rnistriosti panorama, ktere je "obsahem" valce. Objevujete napffklad prurnyslovou krajinu s velkyrni nadrzemi plynu, benzinu a ropy nebc v jinern valet nadhernou vyhlidku na alpske lesy a zasnezene stity hor. Musirn upozornit na to, ze navstevnik se na sve vezi "otaCi" s prornitacim delern tak, ze je vzdy celern k obrazu, ale za nim zustavri dve ste ctyficet stupriu bile okrouhle projekcni plochy. Navstevnik je tedy v situaci, kdy "tvoi'i" a "promita" obraz, ktery poznava, ten vsak neexistuje nezavisle na jeho senzornotorickych aktualizacnich krocich. Postupujete-li v tomto virtualnirn svete stale kupredu, zjistite, ze jeho povaha je ocl zakladu kruhova, nebot i kdyz se valce jevi jako rozlehle az donekonecna, kdyz projclete jedenactyrn, vratite se zase zpet do prvniho. .Kfiva" struktura tohoto virtualnfho iizemf stejne jako kruhove zaifzenf, v nemz se aktualizuji panorarnata, dosti dobre.ilustru]e charakter "norych obrazu" kyberkultury: jsou to obrazy bez okraju, bez ramu, bez branic. jste ponofeni clo zrakern vnirnaneho vesmiru uzavreneho do sebe sam a a obklopuje vas tim vic, cim vic jej vytvafitc, Za varni neni nic, ale staci se [en otocit, aby se obraz odkryl, a pokracovanf sveta vyvolate zpatky.

Mnoho navstevnikll okolo vas se chvilkll 0 toto zai'fzenf zajima, chteji si poclriet ovlacl{lllf, prohlfzeji si virtualni svet a otaceji vezi, jako by i'idiIi tank ph utoku v pousti. Pak je to unavi: "To je zabavne.Ale co tim chtel

MEIZiTKO VIRTUALNICH SvETtJ

Nektere informacni systemy jsou vytvoreny:

- proto, aby simulovaly interakci rnezi urcitou danou situacf a urcitou osobou,

- proto, aby pruzkurnniku virtualniho sveta umoznily v realnern case tesne kontrolovat svou reprezentaci v simulacrum modelu situace.

Takove systemy davaji tomu, kdo tento model poznava, subjektivnf pocit (i kdyz remer nikdy uplnou iluzi), ze je v osobni a bezprostiednt interakci se simulouanou situaci.

Zmiiiovali jsme pfiklad simulace odolnosti kfidel vuci tlakum vetru, zde mohl pruzkumnik bezpochyby rnenit uhel pohledu, vizualizaci potrebnych promennych, rychlost vetru nebo tvar letadla, avsak jeho osobni reprezentace nebyla v modelu pfitomna. Pusobil zvenku. Zustarime ale jeste u aviatiky a vezrnerne si napifklad letovy simulator. V takovem systemu se adept letanf nachazi v pilotni kabine, ktera se podoba skutecne; pozoruje ciferniky a obrazovky, ktere zaplriujf skutecnou palubni desku letadla; v rukou drzi paky a ovladace podobajici se tern, ktere fidi leticf stroj. Ale misto toho, aby fidil Ietoun po obloze, posila rnnozstvi udaju simulacnimu informacnimu prograrnu. Na zaklade dat, ktera vysili letecky adept, velmi presnych digitalnich rnodelu jak Ietadla, tak i geografie rnfsta, vypocitava program polohu, rychlost a smer skutecneho takto pilotovaneho letadla za danych podminek. Diky ternto bleskovyrn vypoctum prornita simulacni system na obrazovku venkovni krajinu, jak by ji vide! pilot, na ciselnfcfch ukazuje cisla, podle kterych by se orientoval atd.

VIRTuALNI REALITA

.Virtualni realita" ve svern nejsilnejsirn vyznamu popisuje zvlastni druh interaktivnf simulace, ve kterern rna pruzkumnik telesny po cit, ze je ponoren do situace definovane databazi, Efektu citelneho ponorenf se obvykle dosahuje pornoci specialnf pfilby a datovych rukavic. Pfilba obsahuje dve obrazovky umistene nekolik milimetru od oci nositele, ktere mu umoziiu]! stereoskopicke videni, Zabery na techto obrazovkach se vypocitavaji v realnern case podle pohybu hlavy pruzkumnika tak, aby rnohl vnimat digitalni model, jako by se nachazel .uvnlti" nebo "za obrazovkou", Stereofonni sluchatka dotvareji pocit ponoru. Napfiklad zvuk, ktery pruzkurnnik zaslechl vlevo, kdyz se otoci celem vzad, uslysi vpravo. Datove rukavice

umoznuji manipulaci s virtualnfrni predrnety. Jinak receno, pruzkumnik vidi a citi, ze je obraz jeho ruky ve virtualnirn svete (jeho virtualni ruka) veden skutecnyrni pohyby jeho ruky a ze muze rnenit vlastnosti nebo polohu virtualnich predmetu. jednoduche pohyby ruky rneni obsah databaze, tato zrnena se k pruzkumnikovi okamzite vraci, a to citelnym zpusobern. System vypocitava v realnern case obrazy a zvuky svedcicf 0 zmene, ktera se udala v digitalnim popisu situace a tyto obrazy a zvuky vysila opet do obrazovkovych bryli a sluchitek pruzkumnika. Pro zaznamenani pohybu hlavy a ruky pruzkumnika se pouzivaji ruzne technicke postupy (rnechanicke, magneticke, opticke). Vypocet obrazu 0 vysokern rozliseni v realnem Case vyzaduje velky vykon pri zpracovani, coz vysvetluje schematickY charakter mnoha "virtualnich svetu" v roce 1996. Provadi se mnoho aktivnich vyzkumu, ktere maji zlepsit zrakovy a sluchovy vYstup systemu virtualni reality a ktere by pruzkumnikurn prinascly [emne hrnatove a proprioceptivni pocitky.

V prubehu senzomotoricee interakce s obsahem inforrnacni pameti rna pruzkumnik iluzi "skuteenosti", do ktere je ponoren: kterou popisuje digitalni pamet. Ve skutecnosti nernuze pruzkumnik virtualni reality zapomenout na to, ze senzoricky vesmir, do ktereho je ponoren, je pouze virtualni, nebot tyto obrazy a zvuky jeste dlouho nebudou mit takove rozliscni jako v kine, protoze je zde vzdy Iehke zpozdenf mezi pohyby a jejich scnzorickymi odezvami, a zejrnena protoze pruzkurnnik vi, ze je v interakci s virtualni realitou. Stejne jako film nebo televize je virtualni realita zalozena na leonuenci, s vlastnirni k6dy a vlastnimi vstupnirni a vystupnimi ritualy, Virtualni realitu si nespleteme s norrnalni skutecnosti, stejne jako si nepleteme film nebo hru s "pravou realitou".

VIRTUALITA VE SMYSLU POCITACOvE TECHNIKY (0 NECO SLABS! vYZNAM NEZ PREDCHOZI)

Urcity virtualni svet muze verne simulovat skutecny svet, ale v obrovskych nebo miniaturnich mefitcich. Pruzkurnniku rnuze urnoznit vytvoreni sve vlastni virtualni predstavy velmi odlisne od jeho obvykle skutecne podoby. Muze simulovat irnaginarni nebo hypoteticka hrnotna prostredi, rizena jinymi zakony, nezjake vladnou v beznern svete. Mllze take simulovat nematerialni prostredi, v podobe symbolu nebo map, ve kterych je kornunikace mozna diky univerzu sdilenych znaku.

INFORMACN! VIRTUALITA (JESTE 0 NECO SLABS! vYZNAM)

zen z binarniho k6du. Kdybychom chteli zachovat paralelu s vyznamem fllozofickyrn, ickli bychorn, ze v parneti pocitace je obraz virtwilni a na obrazovce aktualni, Obraz je jdte vice virtualni, odvazfme-Ii se to tak rici, kdyi jeho digitalnf popis neni stalyrn ulozenim v pameti pocitace, ale kdyf je v realnern Case vypoCitivin na zaklade modelu a toku vstupnich dat.

Hypertexty, hyperdokumenty, simulace a obcone vsechny softwarove objekty, jako jsou pocitacove programy, databaze a jejich obsahy vychazeji z informacnf virtuality v tomto slab em vYznamu. Tato virtualita, ktera vychazi z digitalizace, oznacuje proces autornatickeho vytvareni nebo vypoctu velkeho mnozstvi "textl"!", sdeleni, zvukovych, vizualnich nebo hmatovych predstav; vsemoinych vysledku podle vstupni matrice (programu, modelu) a probihajfci interakce.

Kresleny film prornitany v kinosale nebo na telcvizrii obrazovce se divaku jevi, i kdyz je vytvoren pocitacern, jako vytvor stejneho druhu kresleny lidskou rukou. To, ze nektere zvlastni efekty znacf digitalni puvod, nemeni povahu vztahu k obrazu. Pouze reaIlzacnf tyrn mel skutecne neco spolecneho s virtualitou. Naproti tornu v pocitacove hfe je hric primo konfrontovan s vlrtualnim charaleterem informaci.Iedna hra obsahu]e (virtualriel) nekonecne rnnozstvf partii neboli ruznych sekvenci obrazu, z nichz je hracern aktualizovana vzdy j en cast.

Prurnyslova zaifzeni doprovazeji manualy technickych instrukd. Tyto rnanualy na svych strankach, ve svych textech, schernatech, popiscich, rejstficich prinasejf veskere informace, ktere jsou jejich obsahem.]e zde zaznarnenano vse. je-ll zaifzeni dostatecne slozite (viIecny letoun, vesmimy korab, atornova elektrarnarafinerie atd.), neni moine sestavit tiplny vycet vsech moznych poruchovych situad. V manualu nalezneme pouze nekolik pfikladu castych pripadu a nekolik zisad pro reseni problernu v ostatnich situacich. V praxi budou mod poruchy opravovat pouze zkuseni technici.

Naproti tornu pornocny pocitacovy expertni system opravy poruch, nalezcjici k ternuz zaifzeni, obsahuje explicitne pouzc nekolik set nebo tisic pravidel (spocivajicich v nekolika strankach), V kazde specificke situaci dodava uzivatel do systernu "fakta", kterymi popisu]e problem, s nimz se potyka, Na zaklade "baze pravidel" a techto .fakt" vypracovava program patricny iisudek a presnou odpoved' (nebo spektrum odpovedi) na uzivatelovu situaci. Na tom to zaklade pak rnuze poruchu opravit i zacatecnfk. Kdyby bylo

Mapa neni realistickou fotografii, ale semiotizaci, uzitecnyrn popisem iizerni. A tak mtize by! analogicky virtualni svet povazovan spfse za druh rnapy nez za atrapu nebo iluzi. Navic iizernf mapovane nebo simulovane virtualnim svetern nemusf nutne byt fyzickyrn trojrozrnernym vesmirern. Mllze vyplyvat z abstraktnich situacnich rnodelu, z. univerza vzajernnych vztahu, z vyznarnovych celku, ze znalosti, z hypotetickych her, ci dokonce z hybridnich kornbinaci vsech takovych "uzemf".

Ve slabsim vyznarnu, nez ktery zahrnuje .realtstickou" srnyslovou iluzi, neni v pojmu virtualni svet nutne zahrnuta simulace fyzickych prostoru ani vyuziti tezkeho a draheho vybaveni, jako jsou stereoskopicke helmy a datove rukavice.

Oberna distlnktivnjmt rysy virtualniho sveta, v tomto volnejsim vyznarnu, jsou vnorenf a navigace podle blizkosti. Ziicastneni jednotlivci nebo skupiny jsou ponoreni do virtualniho sveta, to znamena, ze tam rnaji obraz sebe samycb a sue situace. Kazdy akt individua nebo sku piny modiflkuje virtualni svet a jeho nebo jejf podobu v nern. V navigaci podle blizkosti je jednani individua nebo skupiny orientoudno virtualnim svetern. Navic klasicke instrumenty vyhledavani a odesilani (registry, hypertextove vazby, vyhledavanf podle klicovych slov atd.), vyznacovani, vyhledavani a kornunikace se odehravaji v blizleosti ve spojitern prostoru. Dokonce i "nerealistick-y" virtualni svet je tedy od zakladu organizovan "hmatovym" a proprioceptivnirn uzpusobenim (realnyrn nebo prenesenyrn). Pruzkurnnik virtualniho sveta (ne nutne "realistickeho") musf dokazat kontrolovat svu] pfistup k ohromne databazi podle analogickych principu a mentalnich reflexu, jako [sou ty, ktere mu urnozfiuji kontrolovat pifstup k jeho pifmernu fyzickernu prostredf,

Rostouci pocet programovych systernu a vets ina pocitacovych her jsou zalozeny na jednom a ternz principu vypoctu interakce digitalniho modelu pruzkumnika a modelu situace v realnem case, pruzkumnik pfitorn kontroluje skutecnosti a jednani modelu, kteryrn je v simulaci zastupovan.

Urcity obraz bude nazyvan virtualnim, jestllze jeho zdhladern je digitdlni pop is v po Cftaco ve parneti. Povsimnerne si, ze proto, aby mohl byt vniman, musi tento obraz zafit na obrazovce nebo byt vytisten na papii'e, byt zachycen na filmu, ze tedy musi b-yt prelo-

66

0.7

tfeba vytisknout (aktualizovat napred) vsechny situace, vsechny iisudky a vsechny odpovedi, dostali bychom dokument na rnilionech nebo miliardach stranek, ktery by byl naprosto riepouzitelny. Diky svernu virtualnimu charakteru je expertni system dokonalejsi, nez by byl obvykly tiSteny manual. jeho odpovedi Cv prakticky nekonecnych rnnozstvich) existuji napred jen virtualne.Isou vypocitany a aktualizovany podle situace.

vtrtualni svet v tomto slab em vyznamu je univerzem moznosti vypoCitatelnych na zaklade digitalniho modelu. Uzivatele pfl interakci s virtualnim svetern ho zaroveii prozkournava]f a aktualizuj!. Kdyz maji interakee moe obohatit nebo pozmenlt model, stava se virtualnf svet vektorem inteligence a kolektivni tvorby,

Tehdy se pocitace a pocitacove site jevi jako fyzicka infrastruktura noveho virtualniho Informacniho vesmiru. Cirn vice se rozsitllji, cirri vice roste jejich vykon, parnetova a prenosova kapacita, tim vice kvantitativne pfibjv;i virtualnich svetu, tim vice se rozviji jejich ruznorodost.

Tabulka C. 2

Rozdilne vyznamy virtualniho od nejslabsiho po nejsilnejsi

Defil1 ice Prilelady
Virtu.dlrii Pornyslny, falesny,
v obecnem lluzorni, nerealny,
vjznamu mozny
Vtrtudtni ve Existuje jako sila, Strom v serneni (na rozdil od
[ttozoficleern a ne jako jednani, stromu, ktery skutecne vyrostl)
smyslu existuje, aniz je Slovo v jazyce (na rozdfl ad
pfftomno chvile, kdy je prave proneseno)
Vtrt udlrtt soet Vesrnir rnozneho, Komplex poselstvi, ktera
ve smystu vypocitatelneho na mohall byt predavana ternito
vyp 0 cita tel- zaklade digitalniho zpusoby pres:
110Sti rnodelu a vstupu - software pro pismo, kresleni
v informatice zadanych nebo hudbu
uzivatelem - hypertextove systerny
- databaze
- expertni systerny
- interaktivni simulace atd.
Virtudini suet Sdeleni je - dynarnicke datove karty, ktere
oe smystu prostorem pro pfedstavujf informaci podle
pocitacouebo interakci zblizka, "uhlll pohledu", podle pozice
uybaueni pruzkurnnfk v nern nebo podle pfedchozfho
muze kontrolovat jcdnani pruzkumnfka
pfimo SVOll osobnf - .sitove hry na role
reprezentacl - videohry
- letecke sirnulatory
- virtualni reality atd.
Virtudlni suet Iluze Pouztti stereoskopickych brylf,
u uzce techno- senzornotoricke datovych rukavic nebo kornbl-
logickem interakce 5 pocfta- nezy k ml.vsteve rekonstruova-
smysia covjm modelem nych monumentu, treninku
chirurglckych operacf atd.