1

Ven teni,

ped dvma roky jsem nael na internetu nmeckou verzi tto knihy s nzvem
Sport und Yoga. Kniha m (stejn jako vechny knihy od Elisabeth Haich a
Selvarajana Yesudiana) velmi uchvtila. Bylo mi moc lto, e nikdy nevyla v
etin a e si ji tedy vtina mch ptel nebude moct pest. Zvaoval jsem
chvli, e bych se pustil do jejho pekladu, ale rozsah dla a as, kter bych nad
tm strvil, m upmn dsil. Dal jsem to tedy k ledu. Jene ped nkolika msci
jsem objevil na internetu esk peklad Karla Makon:

http://www.makon.cz/pdf/SPORTJOG.pdf

Tento peklad ml ovem dva nedostatky: chybly v nm fotografie asn, kter v
originln nmeck verzi jsou, a sem tam byly nkter pase patn peloeny.
Okamit jsem vdl, e opravit pr chyb a doplnit fotky bude asov mnohem
mn nron, ne celou knihu od nuly peloit. A e mi je tedy dna pleitost
udlat nco pro to, aby se tato kniha pece jen dostala k eskm a slovenskm
tenm ve sv pln a ucelen podob. Navc sm jsem zaal jgu ped 6 msci
podle tto knihy cviit, a tak mi lo opravovn a doplovn mnohem lpe.
Nakonec jsem pedal cel peklad pan Mgr. Ludmile Urbanov, kter velmi
laskav a ochotn udlala eskou korekturu celho dla, za co j mockrt a ze
srdce dkuji.

S velkou radost vm tedy pedvm tuto asnou a velkolepou knihu a peji vm,
abyste ji co nejvc dokzali pevst do svho kadodennho praktickho ivota.
Pokud by vm njak cvien asn nebylo jasn, doporuuji vm vyhledat si danou
pozici na internetu a srovnat vce nvod.

Na zvr bych rd do nebe podkoval panu Karlu Makoovi za jeho asnou prci
a za to, e dky nmu se te dostane toto skvl dlo mezi mnoho lid. DKY!

S lskou

Jan Mendl

Praha, 24. bezna 2013


2

Selvarajan YESUDIAN

&

Elisabeth HAICH


SPORT A JGA

Peloeno podle X. vydn z roku 1960
Verlag: Eduard Fankhauser,
Thielle, Neuchatel,
Schweiz

Do t doby vylo 315 000 vtisk
v Maarsku, vcarsku, NSR, Francii,
Holandsku, Anglii, USA






3

Pedmluva
Dr. D. B. Desaie,
mimodnho vyslance a zplnomocnnho ministra pro Indii
ve vcarsku

V Evrop panovalo u mnoho mylnch nzor na jgu. Je to pojem pleitostn
pouvan tmi, kter pitahovala vchodn mystika a kte jej smovali s
mysticismem a spiritismem. Jen mlokte pochopili prav smysl jgy. Jga
pochz od starch indickch mudrc, kte ji praktikovali. Je to metoda, jejm
pouitm lidsk bytost dosahuje plnho ovldnut due a tla v nadji, e se j
nakonec poda spojit se s Nekonenm. Je to cesta k dosaen pln spsy. M-li
se doshnout tohoto cle, je nutno rozvinout na nejvy stupe schopnost
soustedit se, co je mon jen pi dokonalm ovldn svta mylenek.
Mistrovstv nad nimi doshne jen ten, kdo pln ovld sv tlo. Dokonal
ovldnut tla je tedy prvnm krokem na tto cest. Za tm elem je teba pln
vyvinout a vykolit tlo, co se d provst jen adou cvien. Ta oznaujeme za
hathajgu. Hathajga je tedy metoda, jejm provdnm lovk doshne vldy
nad svm tlem. Zdrazuje se, e prvnm krokem k tomu je sprvn dech. Pak
pijdou na adu asny (tlesn pozice), kter maj zdokonalovat tlesn orgny a
jejich funkci. Je to vda, a to dokonal. Pomh pinejmenm k ozdraven tla,
kter pak v prav as pispje k ozdraven due. Zde nejsou dn skryt tajemstv.
Hathajgu mohou provdt lid na Vchod i na Zpad bez ohledu na sociln
postaven, vru a nboenstv. Jedinm pedpokladem k tomu je pouze zdrav tlo.
M-li lovk tuto podmnku splnit, mus se o to piinit. Jga je jen potud
mystick, e ji v na zemi odnepamti provdli tak mystikov. V praktickm
provdn vak je to vda prv tak modern jako tlesn vchova.Vtm tuto
knihu, protoe rozptl mnoho klamnch nzor, kter se dosud tradovaly o jze a
jejm pouit. Zaruen pinese uitek vem, kte ji trpliv petou. T m, e
tuto knihu zveejnili dva schopn autoi. Vnovali tomuto dlu mnoho let tvrd
prce a pozoruhodnho spchu u doshli v Maarsku, kde u byla vydna
podobn kniha a dola tam velkho rozen. Jsem pesvden, e bude hodn
tena i ve vcarsku. Nech zdrav vcarsk nrod jet zdokonal sv zdrav.

Podepsn Dr. D. B. Desai






4

Pedmluva spisovatele

Vydal jsem se za hlasem svho vnitnho nutkn, jemu jsem nemohl odept
poslunost. Opustil jsem Indii a odjel do Evropy. Byl jsem poslunm nstrojem v
rukou osudu a co mi poskytl, pijal jsem jako jeho nstroj. Nenabyl jsem klidu,
dokud jsem nedostal odpov na jedinou a nejvt otzku tkajc se lovka,
kterou u nyn znm:

love, ty sm sob jsi tajemstvm!
Kdo doke otevt tv brny krom tebe?
A nikdo neme vstoupit, nevejde-li ty!

lovk je tajemn zzrak, kter se pohybuje mezi obma smrt pinejcmi
initeli - asem a prostorem. Omezenost jeho dn si od nho d, aby procitl ze
svho spnku a mohl tak poznat innou moc sv bytosti a neomezenost svho J.
V jeho srdci pak rozbeskne blaenost ve svm zlatm lesku a nepomjejc
ndhee a lovk se probud k poznn, e jeho pravou podstatou je blaenost.

Poslechl jsem tento vnitn hlas a rozhodl jsem se, e vechno, co jsem vidl a
nauil se, napi v nadji, e to povede ony spolenky, kte hledaj tot.
Nechovm pn it orientalismus nebo njak kult. Prav a trval blaenost vak
me bt dosaena jen ve zdrav schrnce; proto a tu jsou uvedena nkter
prastar uskutenn. Byly tak pizpsobeny poadavkm tch Zpaan, kte si
chtj v dennm slepm a bezclnm shonu vyetit nkolik okamik. Boj o zdrav
je tk a vtz mus dobt jak tlo, tak dui. Tajemstv ekaj na to, aby byla
odhalena. lovk je rozlut sm, take se mu zjev krsa jeho pravho byt, jako se
poup rozvije v kvt. Avak vyaduje to as a trplivou prci. Jako zahradnci
meme jen pipravit pdu pro spn uskutenn, pimjeme-li tlo a dui, aby
vyplnily v souzvuku (spolen) poslun poadavky vnitnho nesmrtelnho Nadj.
Rozvinutm jemnch okvtnch lstk rozumu, vchovou jedinenho tla projev
se Nadj jako dokonal zdrav, poznn a vdn. Bute si zcela vdomi toho, e
tohoto cle doshnete. Svt dnes potebuje zdrav nalhavji vc ne ve, co nm
me poskytnout bohatstv. Zamezit pinm chorob a utrpen je prv tak svat
loha jako uzdravovn samotn, po nm miliny tak zoufale prahnou. Zante
proto tm, e nedopejete msta ani v dui ani v tle pro jakkoliv negativn stavy,
nebo nemoc je nedostatek pozitivn ivotn sly, mezera v du a vrchol ve
zhroucen systmu. Star vda jgy je prv tak dokonal jako pesn, nebo
ukazuje na takov rozumn kroky, kter je teba podniknout jak po strnce tlesn,
tak i duevn. V m prci m hojn podporovala Elisabeth Haich, je byla nejen
mou kolegyn v na jgick kole, ale pomhala mi t pochopit pesn poteby
5

Zpadu. Napsali jsme tuto knihu spolen a oprali se o zkuenosti dlouhch let
tvrd prce a o bohatou rodu povzbudivch vsledk. Tyto strnky jsou napsny
pro ty, kdo nemohou navtvovat njakou jgickou kolu a aram, kdo nemaj to
tst, aby nali osobnho vdce. Doufm upmn, e tato kniha umon horlivmu
hledai provdt cvien a nastoupit vdom cestu hathajgy.



































6

I.
Prvn dl

Opravdov pbh jednoho nemocnho mladka

Kdysi il ve slunn Indii, v mst Madrasu, huben, neduiv mladk. Do svch
patncti let prodlal tm vechny tk choroby: splu, plavici, tyfus, choleru a
jin v tropech tak ast nkazy. Byl pmo zzrak, e vbec zstal naivu. Zstal
iv, ale v jakm stavu! Byl jen kost a ke, jeho obliej byl hranat, oi zapadl,
zk hrudn ko byl ploch. Pitom nikdy netrpl nedostatkem. Naopak! Jeho otec
byl iroko daleko znmm a bohatm lkaem, k nmu se pacienti jen hrnuli.
Pesto se andl tst vyhbal jeho velkmu stinnmu domu v Madrasu. Stl
smutek a starost byly dlem jeho obyvatel. Vdy peliv chrnn a zhkan
dt se spe podobalo stnu ne mladku. Otec zkouel vechno, byl pece lkaem.
Avak jedin, eho mohl doshnout bylo to, e se mu s velkou nmahou podailo
dt udret pi ivot. Jednoho dne poslali hocha do koly. Nemohl u ustavin
polehvat na pohovce jako dote, nbr od t chvle il stejn jako jeho vrstevnci.
Od tlocviku byl samozejm osvobozen a doma jej i nadle chrnili ped kadm
zvanem vtru. Ve trncti letech dostal zpal plic, avak opt zzran zstal
naivu. A znovu zaala nekonen pe a nmaha. Po pl roce se mu dailo
pomrn dobe, ale i z nejmenho prvanu dostal rmu. Tko se d slovy
vyjdit, jak tento uboh mladk zvidl svm veselm a zdravm kamardm ze
koly. Bhem hodiny tlocviku na anglickm gymnziu se sthl do rohu dvora a se
zarmoucenm srdcem a roztouenma oima sledoval hbit cviky hoch. Po
skonen hodiny zstal jet na dvoe a kdy si myslel, e ho nikdo nevid, bhal a
skkal kolem a provdl paemi cviky, kter odkoukal od dt. V patncti letech se
ctil ponkud lpe. Nachlazen se tak asto nedostavovala, avak nepravideln a
potaj provdn tlesn cvien zpsobila bolesti hlavy a buen srdce. I kdy vak
jeho tlo bylo slab a kehk, o to nezlomnj zstal jeho podnikav duch. asto
uplchl a toulal se polem i lesem, aby vyhledal ve vzdlench horch sdla jogn
tzv. aramy. Avak jeho snaha byla nespn, a tak se spokojil s tm, e obdivoval
potuln fakry, kte na silnici pedvdli sv umn. Zatmco o nich neml vysok
mnn, velmi obdivoval a vil si pravch jogn. Dky svmu vrozenmu
instinktu ho okouzlila mystick vda star Indie. Protal o n vechny knihy z
knihovny svho otce. Poznal a obdivoval teorii duchovnch vd: uen radajgy,
danajgy a karmajgy, je poskytuj oblaujc ponoen, spokojenost, vru a
duevn slu. Nael tak etn knihy o hathajze, kter obsahovaly jednoduch, ale
mnoho tiscilet star tajn pravidla k dosaen tlesn zdatnosti, sly a zdrav.
Lehko si mete pedstavit naden tto lidsk bytosti s tak slabou konstituc.
Tm bez pestn - od asnho odpoledne a do noci a opt a do rannho svitu
7

hltal obsah objevench knih. Jsal nadenm, kdy se doetl o asnch, o jgickch
pozicch, kter poskytuj slu a zdrav, a o dechovch cviench. Ihned usedl na
postel, zkil nohy, jak to bylo pedepsno pro prvn cvien, a snail se
napodobovat vechny dleit tlesn pozice, take by si byl mlem vymknul
nohy. Souasn podle pedpis pranajmy hluboce nabral dech, kdy si peetl, e
hlubok dchn m v lidskm ivot zvltn dleitost. Ctil sv slab plce a
zadroval dech, a to tak dlouho, e div nepraskl. Potom se postavil na hlavu a
zkil nohy. Vsledek toho byl, e se v noci skutlel z postele, podn si nabil
elo a cel dm vytrhl ze spnku. Pitom se pli horliv mladk vlivem
mnohahodinovho pepnn mlem zadchnm udusil. Druh den ho bolely
vechny dy a ctil se slab a zmoen. Po tdenn nmaze s hokm plem knihy
odloil. Mylenka, e i tato posledn monost, aby doshl tlesn sly, mu zstane
uzavena, ho uvdla do ponur a zoufal nlady. Myslel si, e nikdy nedoshne
zdrav, e nikdy nebude moci skotait a prt se se svmi kamardy a e si nikdy
nebude moct uvat radost bujnho mld. Od toho dne il uzaven. Opovrhoval
tlem a zachoval si zjem jen o duchovn vci. Uen a mnoh etba jej vak
neuspokojily. Jeho pozornost se stle vce obracela k problmm, kter na jeho vk
byly pli vn a hlubok. Jednoho dusnho podzimnho veera vyrazil opt ven
a nalezl nkolik kilometr za mstem v mangovm hji konen tolik hledanho
mistra hathajgy. Ten prv pouoval skupinu mladch lid, kte jej obklopovali.
Dokud vyuovn trvalo, sledoval mladk skupinu jen z dlky. Vidl, e mlad
mui maj skvl svaly a provdj zvltn tlesn cvien. Viml si, e pekypuj
zdravm. Kdy se skupina rozela, piblil se mladk k mistrovi a pokorn jej
prosil, aby ho pijal za ka. Po dvou mscch svho syna lka sotva poznal.
Chodil vzpmen jako svce, hru se mu klenula, plce nabyly na i. Po uplynut
jednoho roku byl jeho hrudn ko o 10 cm ir. Jeho pae a stehna doshly tm
dvojnsobnch rozmr. Od t doby nebyl nikdy nemocen. Ve kole, ani by se
kdy zastoval tlesn vchovy, byl ze dne na den nejobratnjm kem. Ve 20
letech (po smrti svho otce) navtvil jet jednou ve vzdlenm mst svho
mistra, jemu byl, po Bohu a rodich, vdn za ivot, slu a zdrav. Oznmil mu,
e uposlechne vnitnho voln a vyd se na del cestu po Evrop. Po dojemnm
rozlouen mistr ekl: Jdi, chlape mj, a poznej Zpad. Udlej si srovnn
zpadnch a vchodnch nrod a poznej, kde se ob cesty sjednocuj. Nau se
tomu, v em jsou ped tebou, a uka jim, v em u Vchod dospl k cli. Bu tak
lnkem, kter se podl na spojen obou cest. Na Zpad vak pozn, e vda
hathajgy je nejen cestou ke zdrav, nbr i jedinm kultem tla na svt, kter je
zaloen na zkm spojen tla a due. I kdy je to vda uren k vvoji tla, pece
jen spov na duevnch a duchovnch silch. Uednk pohldl na mistra zcm
zrakem, zkil ruce a poklonil se. Miste! Poznal jsem u tehdy, kdy jsem se
snail vyvinout sv tlo a vnovat pozornost jednotlivm stem tla, svalm a
8

nervovm stediskm, e se ve mn rozvjej neznm duevn sly. V t me, jak
jsem ovldl sv tlo, se zvila tak moje sla vle. Promnil jsi hubenho,
neduivho mladka v atleta. Z mho tlesnho i duevnho zoufalstv pivedl jsi
m zpt k sob sammu! Slibuji ti,... Neslibuj nic, chlape mj! Zpad se
nachz v obdob varu a jak se zd, m mlo asu na to, aby se staral o Vchod. Ty
vak spl svou povinnost. Ten, kdo seje, mlokdy sklz. I kdybys jgu tla nauil
jen nkolik svch ptel, splnil jsi tak ji svou povinnost vi svm blinm na
Zpad. Beztak budou tuto nauku nsledovat jen ti, jejich duch se osvobodil od
slepoty materialismu a jejich mylenkov svt se otevel krsnjmu, ve
uspodanmu ivotu. Budi vak tvou nejsvtj povinnost, e polu-li ti na
dlku zprvu, vz, e tv hodina uhodila a tvoje vlast t vol. Jdi, mj synu, a k
je nebe s tebou...!
A tak jsem odcestoval do Evropy.


























9

II.

Co je hathajga?

Nejvt zzrak na svt je lovk. Jeho tlo, kter je utvoen z kost, masa a krve,
ukrv tajemstv, po nich ji po tiscilet jedinec nenavn ptr, kdy hled
rozlutn velkho tajemstv, mystria velk Sfingy. Je mnoho tch, kte se ujali
kolu rozlutit tajemstv lovka. Mlokterm vak se podailo pimt Sfingu, aby
promluvila. Jen miziv st z nich dospla tak daleko, e konen porozumli
nejvtmu tajemstv - sob sammu. V Indii se lovk zabval u od pradvnch
dob tajemstvmi lidsk due a mnoho bylo tch, kte zasvtili cel ivot tomu, aby
vyptrali, co je lovk a jak je jeho posln zde na zemi. Vzdlili se ruchu svta a
soustedili vechny sv smysly a sil na jedinou otzku. Kdo jsem J? Jejich
nenavn snaha, elezn vytrvalost a touha, jimi se snaili probojovat se k pravd,
pinesla ovoce. Duch byl osvcen a ped nimi se otevelo cel tajemstv byt.
Porozumli ivotu, prohldli a do nejzazch pin a otevela se ped nimi cesta,
kter vyvd ven z bolesti ke svobod, tst, blaenosti... Dovdli se, e tento stav
je dosaiteln pro kadho jedince. A takto osvcen lid zaali ze soucitu pouovat
lidi chadnouc v utrpen, zaali jim ukazovat cestu ke spse, k osvobozen.

K vrcholu vedou rzn cesty. Nkte se vydaj pohodlnou spirlovitou cestou,
nebo jejich tlesn stav nen uzpsoben pkr stezce. Jin si cestu zkrt a vydaj
se pkej stezkou. Konen budou i takov, kte se rozhodnou pro nejkrat cestu
a kte zdolaj strm stny, aby dorazili k cli dve. Tak se me lovk snait o
dosaen nejvyho vnitnho cle rznmi cestami podle svch duevnch a
fyzickch schopnost. Velc misti a uitel vypracovali rzn systmy, aby kol,
kter si sami vytkli, zpstupnili vem. Tyto systmy zkracuj stezku a ten, kdo se
jimi d, doshne svho cle jednodueji a rychleji. Souhrnn jmno pro tyto
systmy je jga.

Velc uitel a misti, kte se ubrali cestou jgy a doshli svho cle, se nazvaj
jogni. Rzn systmy jgy se od sebe li jen vchozm bodem. Podstata a cl jsou
u vech stejn: dokonal sebepoznn. K nmu vak vede cesta bezpodmnenou
sebekzn. Jga ns tedy u pedevm sebeovldn. Jsou vak jgy, kter vedou
k ukznn rozumu, jsou i jin, kter zanaj s ovldnutm cit. Anebo jet jin,
jejich vchodiskem je tlo atd. Ve podle pedpoklad a schopnost ka. Rznm
cestm odpovdaj rzn jmna jg. Doporuuje se vak zat s tou jgou, jejm
vchozm bodem je tlo. Je to cesta dokonalho zdrav a jej jmno je
10

hathajga. Jej jmno se vztahuje k pravd, na n je tento jgov systm
vybudovn. Nae tlo je oivovno pozitivnmi a negativnmi proudy a jsou-li tyto
proudy v dokonal rovnovze, pak se tme dokonalmu zdrav. V praei
Vchodu se pozitivn proud oznauje slabikou ha, co znamen Slunce.
Zporn proud se oznauje druhou slabikou tha, to znamen Msc. Slovo jga
m dvoj vznam. Jeden zna svzn, spojen, druh znamen jho.Podle toho
hathajga znamen dokonal poznn energi, a to pozitivn slunen a negativn
msn energie, jejich spojen v dokonal harmonii a pln rovnovze. Tak
schopnost tyto dv energie naprosto ovldat, tzn. zkrotit je pod vldou naeho J.
Tento systm je jedinen na celm svt, nebo zdokonaluje tlo vdom,
vyrovnv jeho ppadn nedostatky a napluje ho zivou ivotn silou. Hathajga
vede zpt k prod, seznamuje ns s livmi silami, kter jsou obsaeny v
bylinch, stromech, koenech, seznamuje ns s vlastnm tlem, jako i se silami
psobcmi v tle. Rovn ns vede k souladu mezi tlem a du. Tlo reaguje na
nejmen duevn vzruchy a due je trvale citliv na stav tla. Tohoto vzjemnho
psoben vyuv hathajga a ozdravuje jak dui, tak tlo. Navren cesta spov
v tom, e si zaneme uvdomovat sv tlo a vechny jeho innosti. Tak
sympatick nervov systm (sympaticus) a vechny orgny, jejich innost jinak
nen na na vli zvisl, meme sv vli poddit. Nedoceniteln pednost toho
je, e meme zamezit kad disfunkci a uchrnit tlo ped nemocemi, kter
vznikaj z tchto disfunkc. Tak nap. meme ukznit svou srden innost a
zabrnit tomu, aby vlivem vnjch podnt jako strachem, patnou zprvou nebo
nhlou radost nedolo k prudkmu buen srdce. Tm ochrnme sv srdce proti
jeho rozen, degeneraci srdenho svalu a jinm srdenm chorobm. Poda-li se
nm nap. ovldnout innost lzov sekrece, meme dle libosti regulovat innost
tm vech svch orgn, a tm celkov tlesn stav. Hathajogn, kter doshl
nejvyho stupn, ovld neomezen sv tlo a je schopen dit podle svho pn
srden innost, trvic stroj i vkon vech svch orgn. Nesetn cestovatel ze
Zpadu mohli se pesvdit, jestlie se jim po velkch tkostech podailo ocitnout
se tv v tv pravmu hatha jognovi, e jogni ve vku 80 - 90 let dlaj dojem 30
- 40 letch mu a v zpadnm mtku dosahuj neslchan vysokho vku,
protoe mohou sv tlo podle vlastn vle naplnit novou ivotn energi.
Prodlouen ivota vak nen clem jogn. Hathajga nen konen cl, nbr
ppravka na vy duchovn jgu. V nemocnm tle bude velmi tk rozvinout
sebeuvdomovn a zavat vy duevn stavy. Proto mme naped poznat v
naem tle psobc sly, abychom je potom mohli dobe pouvat a ovldat. Pak u
nae tlo nebude pekkou pi vzestupu na vy duchovn rovn. Kdo se spokoj
s tm, e ovldne magick sly, s nimi svede vci, je se nazvaj zzraky, zstal
tret na polovin cest a neme pokraovat. Cl, kterho je teba doshnout, je
jen jeden: osvobozen ze ale materilnho svta. Nezamujme tedy prostedek
11

za cl. Znalost tla a jeho tajnch sil je pece jen pouh prostedek, i kdy velmi
dleit. Prav hathajogn proto ped nikm nevystavuje na odiv sv vdn a
schopnosti, aby uspokojil zvdavost. Kdo toto in, nen prav hathajogn. Prav
hathajogn pouv svch schopnost jen tehdy, kdy jimi me nkomu pomoci.
Tak nap. mj uitel nikdy neekl, jakmi silami vldne. Jednou sedl v mal
chatri v hlubokm lese. My ci jsme byli na mtin ped chatou zaujati
rozhovorem. Tu vystoupil z houtiny mal mungo (druh elmy). Polomrtv vlklo
se neastn mal zve dl Kdy pilo ble, vidli jsme, e je kousnut
hadem. Instinkt hnal tvora ped chatr naeho mistra. S velkou nmahou dovlklo
se a ped vchod, kde zpasilo se smrt. Tu mistr poloil pravici na mal zve a
upadl do vytren. Njakou dobu v nm zstal. Najednou se mungo pohnul,
vzchopil se a hbit utekl. Te jsme vidli, jakmi silami mistr vldne.
V posledn dob se lkask vda Zpadu s vnm zjmem obracela na hatha-
jgu a ti, kdo se vyznali v tajemstvch hatha-jgy, jogni, poskytli nleit svtlo
tm, kte sledovali vdeck cle. Zaten stupe hathajgy je tak zajmav, e se
vyplat jej poznat a zabvat se jm. I nejvt mistr zan jm sv uen, nebo bez
znalosti abecedy nelze st. Nejni stupe hathajgy n u umn bt zdrv.
Pedevm se musme seznmit s vlastnm tlem, ale nikoliv jen v teorii, jak to u
anatomie. Anatomie ns u o tom, co je v lidskm tle a kde to nalzt. Znt sv
tlo vak znamen nco pln jinho. Znamen to teba, e vm-li rozumem, kde je
srdce, abych t uml do nho vstoupit se svm vdomm tak, abych vnmal jeho
tvary, komory, pedkomory, tep, pohyby. A to jasn a zeteln, take by se dal
takov stav vdom vyjdit: J jsem srdce. A tot musme dokzat s aludkem,
stevy, jtry, ledvinami a s kadou tkn svho tla. Kdo jet nedlal jgick
cvien, zn podobnm zpsobem nanejve svj jazyk a vnitek svch st. Kdo
vak se chce stt hathajognem, mus se tak dlouho cviit, a doke svm
vdomm proniknout i do nejmen steky svho tla. Kdy dospl tak daleko,
spov dal krok v tom, e sv vdom pomoc vle pevede do nejmen
steky tla. Vrame se k pedelmu ppadu. Nesta, abych jen pronikl svm
vdomm do srdce, nbr musm je t umt pivst k poslunosti. Srdce se mus
poddit m vli, aby krev podle mho uven erpalo v tle pomaleji nebo
rychleji. To nen nemon! Prv jako kad lovk me libovoln pohybovat
jazykem, prsty nebo jinou st tla, kad me soustavnm cvienm ovldnout
vechny sti tla. Tak mezi prmrnmi lidmi jsou velk rozdly v tom, jak
dalece si je ten kter lovk vdom svho tla. Prsty pianisty jsou daleko
nezvislej a vdomj sebe ne prsty lid, kte nikdy nehrli na klavr. Pro?
Protoe pianista uinil sv prsty stlm cvikem vdommi. k hathajgy cvi
rovn stle, po cel lta, kad den, trpliv a vytrvale. Cvi penos vdom do
vech st tla. Vyplat se to? Ano, nebo vsledek je obdivuhodn. Objev v sob
tajemn sly, kter postupn ovldne. Nau se poznvat, e v jeho tle jsou inn
12

dva ivotn proudy, jejich dokonal rovnovha pin dokonal zdrav. Zrove
stlm roziovnm svho vdom dospje k poznn, e tyto dva ivotn proudy
neexistuj jen v nm, nbr e vechno, co ije v prostoru a asu, ije proto,
protoe je t nositelem tto polarity a rytmu. Zane pronikat tajemstvm stvoen.
Ve chvli, kdy tvr princip vychz z absolutna a rozpad se na pozitivn a
negativn pl, tehdy se rod polarita. Mezi obma je pulzujc spojen, zrodil se
rytmus, a tm se zaal projevovat ivot.

Ji v krystalech meme odhalit pozitivn a negativn ply a d se zjistit jejich
ptomnost na vech stupnch ivotnch projev. Polarita a rytmus oivuj cel
vesmr. Obh obrovskch nebeskch tles v nekonenm prostoru s jejich
planetami a msci (vetn skvrn na slunci), pulzujc tlukot srdce ivoucch
bytost, n dech a byt, to vechno se dje v rytmu, kter pochz z polarity.
Pozitivn a negativn sly se vzjemn rytmicky stdaj a zpsobuj dokonalou
rovnovhu mezi pozitivnmi a negativnmi stavy.

Ve vesmru psobc rytmus je v indick mytologii symbolizovn tanc postavou
boha ivy. Tanec je projevov forma rytmu. Tak nae Zem m dva ply a my,
lid, kte jsme povstali z prachu a znovu se v prach obracme, rovn v sob
neseme polaritu jakoto pozitivn a negativn ply. Sdlem pozitivnho plu je
mozek v lebce - tam, kde vlasov porost vychz spirlovit z jedinho bodu
uprosted. Na hlav dtte je toto msto dobe znateln. Negativn pl je v kostri,
v poslednm ptenm obratli. Mezi obma body koluje proud vysokho napt.
Toto napt je ivot.

Nositelem ivota je pte. ivot se chtl projevit, a proto rozil horn obratle
ptee a vytvoil lebku. Vyvinul tam se nachzejc jemnou hmotu na nositele
napt a uzpsobil ji jako nositelku rozumu a citu. Tak vznikl mozek. Touto
hmotou chtl vidt, slyet, ichat, vnmat chu vc a hmatat. Take vznikly
smyslov orgny: oi, ui, nos, sta a hmatov nervstvo. Aby se mohl pohybovat
v prostoru a byl akceschopnm, obstaral si nohy a ruce. Bylo vak teba, aby tento
tvar ml trvanlivost a v ppad opoteben si mohl zjednat nhradu. Vytvoil tedy
rzn orgny sebezchovy a zachovn druhu. Jako zprostedkovatel ivotnho
proudu slou nervov systm. Konen byl tento nstroj projevu ivota pohybujc
se na dvou nohch oznaen jmnem lovk. ivot si sebe uvdomil v lovku,
protoe promluvil a ekl: J jsem. ivot v ns je to, co lovk nazv j. ivot
je J, ustavin, nekonen J, kter se nezrodilo, a proto neme nikdy zemt,
nebo J je ivot a ivot neme nikdy zemt. Jen tlo se rod a umr. To vak je
jen odvem, schrnkou J a pomocnm prostedkem, jm se J me projevit na
13

rovni hmoty. Kdy si ivot uvdom sm sebe a vede toto vdom svm rozumem
zpt do svho j, nazvme tento stav sebeuskutennm.

J se oblklo do tla a vyzauje sebe prostednictvm nervovho systmu - tedy
ivot - do vech tkn tla a napluje je dokonalou rovnovhou a harmoni. Tlo je
zdrav, probhaj-li vechny tyto funkce pravideln. lovk v sob nese jak
pozitivn vyslajc, tak negativn pijmajc protilehl vlastnosti sv podstaty.
Uvnit sv osobnosti utkan z protiklad mus zachovat naprostou rovnovhu,
protiklady vzjemn spojovat, doplovat a v sob vyrovnvat. Jen pak je dokonal,
jen pak je celkem, zdrv a me dostt sv pozemsk loze, jako se ve slunenm
paprsku dopluj komplementrn barvy v dokonal rovnovze: erven a zelen,
nachov a lut, modr a oranov.Tyto barvy jsou sice k sob v pkrm
postaven, ale prv proto pat k sob. Z jejich jednoty vyplv dokonalost.
Zkony ducha a tla stoj proti sob stejn stroze. Zkonem ducha je nesobeckost,
zkonem tla je sobectv. A pece se lovk mus uit, jak spojit tyto dva extrmy v
dokonal harmonii a v sob je projevit. Tto pravd uili zde na Zemi vichni
proroci a velc uitel, nebo znali tajemstv byt: napt mezi pozitivnm a
negativnm plem. Proto znzoruj absolutnho vldce tchto protichdnch sil,
Boholovka, kter doshl dokonalosti; v kadm nboenstv je symbolem
esticp hvzdy, kter vznikla slouenm dvou trojhelnk.



Tato hvzda znzoruje tajemstv sil, kter udruj vesmr, a zrove i onu
dokonalou podstatu, je je pnem ivota a projevuje ducha i hmotu stejnm
zpsobem v lovku, kter v sob dovril stvoen, tj. v Boholovku. Boholovk
potebuje tlo ne k vlastnmu elu, nbr jako nstroj projevu ducha, nesobeck
lsky a napluje ho rovnomrn nejvymi duchovnmi energiemi. Jeho tlo je
proto vdom, oiven.

Sebeuvdomn prmrnho lovka se nachz jet na velmi nzkm vvojovm
stupni. Proto je jen ve velmi mal me vyzaovn ivotnho proudu v tle
vdom, z vt sti je nevdom, automatick. Tlo lovka stojcho na nim
stupni vdom nen ani zdaleka tak oiven jako tlo ve stojcho. lovk na
14

vym stupni m vce mozkovch zvit, jeho nervov systm je mnohem hust,
a proto oivenj a nsledkem toho je jeho tlo poslunm nstrojem jeho J. Tak
tlesn pohyby sebeuvdomlho lovka, lovka s oivenm tlem, jsou jinak
uzpsobeny ne u lovka niho du. Jeho tlesn pohyby a chzi oznaujeme
jako ladn, obratn a krsn. Za neohraban a nemotorn oznaujeme ivotn
projevy lovka stojcho na nim stupni. lovku bude vdy pipadat jako
krsnj a vce okouzlujc ten, v nm je ivot dokonaleji rozvinut, to znamen,
kde rozpoznvme a nachzme univerzln J, nae vlastn J! Jedinen blaenost
je v nalezen sebe sama. To je to, co hledme v kad radosti, v kadm pocitu
tst. Pokud se nae j nachz v tomto stavu, spov v sob samm, panuje v
na vyzaovan ivotn energii dokonal rovnovha. V takovm ppad jsou nae
due a nae tlo zdrav. U lovka niho stupn se me rovnovha vlivem
nevdomosti a vadnho sebeuvdomovn lehce naruit. Takov lid snadno
vypadnou ze svho J, nebo nevdom st je u nich t ne vdom. Tato
porucha rovnovhy se projevuje v jejich zpsobu mylen a v duevnm ivot.
Dsledek toho je, e je poruena rovnovha pozitivnch a negativnch proud.
Nepanuje-li vak dokonal rovnovha mezi vyzujcmi ivotnmi energiemi,
vytv se stav, kter nazvme nemoc.

Hlavn podmnkou zdrav proto je, aby lovk postupn rozioval sebeuvdomn
a vedl ho do vech st tla. Tak meme zabrnit tomu, aby se poruil d, a
pedejt chorobm. Jestlie vak nemoc u nastala, vdom nastolme zpt tento
d. Tomu ns u vda a umn, kterm se k hathajga.

















15

III.
Kad choroba m duevn piny

J jsem cesta, pravda a ivot je psno v Bibli. Tyto skutenosti hlsaj indit
jogni, e ivot je J. J je ve sv podstat zc, dokonal, neposkvrnn, ist a
bez hchu. Jakmile vak se odlo do hmoty (pijalo tlo), vzalo na sebe hchy
hmoty, svta. Hmota, asov podmnnost sniuj sebeuvdomn a bylo zapoteb
milin let vvoje, aby si sebe znovu v tle uvdomilo. Tento vvoj ani dnes jet
nen dokonen, nebo sebeuvdomn prmrnho lovka je jet hodn vzdleno
toho, kdy se bude moci spojit se svm boskm J vyho du. Lidstvo podobn
velkmu tlu prodlalo vvojovou cestu, a tak m kad vk svj vvojov stupe.
Vdy vak existuj jedinci, kte se nachzej pod tmto stupnm vvoje a nad nm.
Nen dvou lid, jejich stupe vdom by byl pln stejn. Jedin lid, kte doshli
dokonalosti, jsou stejn. Jedin ti, jejich sebeuvdomn doshlo ve postaven
univerzlnho J a s nm se spojilo, mysl dokonale stejn. Avak i tito nesou
individuln znmku filtru, tla. Jen v tom podstatnm, v duchu, jsou si rovni.
Rozmanit ivotn udlosti, nekonen druhy her lidskch osud zpsobuj rzn
zkuenosti a vlivy. Podle toho se vyvj lidsk sebeuvdomn rznm zpsobem.
U jednoho zskan zkuenosti a dojmy rozvjej sebeuvdomn prv v tom
smru, ve kterm u druhho lovka nastv jeho zaostvn. Je vak tak mon,
e prv je v jinm smru zaostal, zatmco v tme vykazuje velk pokroky. Tyto
nesetn obmny stupn vdom jsou pinou skutenosti, e kolik lid, tolik
individualit.
J, tento vn pramen ivota, vyzauje stejnomrn v dokonal rovnovze a v
dokonal harmonii ivotn energii do tla. Jestlie sebeuvdomn njakho
lovka, i kdyby se nachzel na nim stupni vvoje, je rovnomrn rozvinuto
vemi smry, pak ivotn energie proud do tla rovnomrn. Pozitivn a negativn
proudy pak funguj v rovnovze a tlo je zdrav. Stav vdom lovka psob jako
filtr, kter rozdluje vyzenou ivotn energii do rznch duevnch a nervovch
stedisek, kter indit jogni nazvaj akrami. Jestlie vdom z njakho dvodu
vybo z pravidelnho vvoje bu proto, e se vyvj v uritm smru
jednostrann, nebo v jinm smru zaostv,
16

pak nastane urit vyboen i v proudn ivotnch energi a rovnovha pestv.
Zen vym zpsobem uspodanho J se svou dokonalou rovnovhou m vak
snahu vyrovnat nepravidelnosti a prodr se velkou silou nepravidelnm
rozdlenm sil. Toto vyrovnn, boj o znovuzaveden podku, je onm stavem,
kter nazvme nemoc.

Pro tlo je zdrav pirozenm pedpokladem ivota. ivotn sla v lovku nen
zvisl jen na vdom ivotn vli, nbr na podvdomm ivotnm pudu. ivotn
pud se projevuje dvojm zpsobem. Pudem sebezchovy a pudem zachovn
druhu. Oba pedstavuj mocn, svtem hbajc sly. Pud sebezchovy druhu se
star o vnou kontinuitu. Je-li prostedek projevu (tlo) opotebovno, postar se
o nhradu plozenm potomstva. Pud sebezchovy peuje o to, aby se jednotlivec
udrel neporuen co mon nejdle. Proda se vestrann sna zajistit stl zdrav.
Pokud se neproheujeme proti jejm zkonm, meme si sv zdrav uchovat
neporuen a do smrti.
Slavn jogn Ramaaraka k:
Proda si nikdy nepla, aby se lovk rozlouil se svm tlem ped vysokm
stm. Pokud by kad od svho dtstv dbal zkon prody, msto aby neustle
jednal proti nim, byl by odchod vlivem smrteln choroby u lid v mladm nebo ve
stednm vku vjimkou stejn jako nsiln smrt.
ivotn sla je v ns stle inn, star se o protivhu, vyrovnv a zachovv zdrav
i pesto, e lovk denn lape po zlatch pravidlech zdravho ivota. Pud
sebezchovy m jen ten el - a tady nelze smlouvat, e chce ivot za kadou
cenu, chce ivot a zdrav! Tento pud je v lovku tak siln, e v okamicch
nebezpe udl i z nejmrnjho lovka divok zve. Nesetnkrt meme st,
e se na potpjc lodi lid vzjemn rdousili, po sob dupali, aby se dostali do
zchrannho lunu. Jen lid s vysoce vyvinutm duevnm ivotem, kte ji
dospli a k odosobnn, byli tak nesobet, e pemohli pud sebezchovy a
dokzali jednat proti nmu. Tato mocn sla v ns pracuje den za dnem bez ustn,
aby uchovala zdrav, uzdravovala a napravila chyby, jich se lid dopoutj.
asto zpsob nemoci, abychom potom byli zdravjmi. Provdj velkou oistu,
17

aby n organismus zbavily jedovatch neistot, kter se nahromadily vlivem na
nedbalosti.
ivotn sla pouv pud sebezchovy ve slub zdrav. Velk jogn Ramaaraka o
nm pravil: Psob v ns nezvisle na na vli jako magnetick stelka, kter, a
obrtme kompas ktermkoliv smrem, stle ukazuje na severn pl, ke zdrav.
Zbyten jsme neposlun, marn se od nho odvracme, pesto v ns ije a psob
bez pestn. Tat sla vyhn z plodu tl vhonek a nut jej, aby se asto prodral
tisckrt tvrd vrstvou a nael slunen paprsek. Tat sla pomh mlad sazenici
stromku, aby se vzepnula k nebi a zapustila koeny. Vznikne-li na tle oteven
rna, pak je touto ivotn silou zahojena s tak podivuhodnou jistotou zsahu, e by
to lovk nikdy nedokzal.
Medicus curat, natura sanat (Lka l, proda uzdravuje), kali prvem nai
sta pedci. Lka vede operan n, zav rnu a vytv pedpoklady pro
uzdraven. Ostatn se penechv prod. Zlom-li si nkdo nohu, lka spoj
porann kosti, uzdravovac proces vak obstar ivotn sla. Neme-li se cel
toto psoben vyvinout v n prospch, jet zdaleka se nevzdv boje, nbr
pizpsobuje se okolnostem, aby pomohla tam a v t chvli, kdy je to mon.
Nechme-li ji voln psobit, udruje ns v dokonalm zdrav. I kdy ji
nerozumnm a prod odporujcm zpsobem potlaujeme, nevzdv se a dl
psob v n prospch. ivotn sla bojuje a do chvle na smrti za udren zdrav
naeho tla. Jej pizpsobivost je tm bez hranic. Padne-li semeno do skaln
trbiny, roztrhne ji a je-li to nad jeho sly, vytla se z zk kvry ven. ivot mus
zvtzit za vech okolnost.
iv organismus neonemocn, dokud ije podle prastarch pravidel prody. Zdrav
nen nic vc ne ivot podle pirozench podmnek. Nemoc vak nastv
nsledkem nepirozenho ivota. Je politovnhodn, e dnen forma civilizace
nm vnucuje nepirozen zpsob ivota, take nae ivotn sla ns me chrnit
jen v omezen me. Nejme, nepijeme, nespme, nedchme, neoblkme se
sprvnm, pirozenm zpsobem.
Hathajga ns u zkonm zdrav k dokonalmu vyuit, uchovn a podpoe
volnho proudn ivotn sly. Kdo se d pravidly hathajgy, nikdy neonemocn a
bude se tit a do pozdnho st plnmu zdrav. Jedna z nejdleitjch
18

podmnek vak je, seznmit se se vemi projevy ivotn sly a nauit se, jak ji
meme vyvinout a zvtit. Zkrtka jak dokeme tyto energie postavit do slueb
naeho sebeuvdomn.
lovk je do masa odn duch. Ukrv v sob jak zkony ducha, tak i tla.
Proudn ivotn energie se projevuje v lovku tlem na kadm stupni, od
absolutnho duchovnho J a dol na stupe hmotn rovn. Energie projevujc
se na rovni blzk duchovnmu J je pozitivn. Energie, kter je nejvc vzdlena
J a kter oivuje tlo, je negativn. Pozitivn energie je ivot dvajc, kdeto
negativn je ivot pijmajc a nesouc. Pokud tyto dv energie jsou v rovnovze, je
lovk tlesn i duevn zdrv. Jakmile vak sv sebeuvdomovn pikln
jednostrann bu duchovn, nebo tlesn rovni, pak otevr brny rznm
nepravidelnostem. Vme ze zkuenosti, e lid, kte stle a vlun konaj duevn
prci, maj kehk, snadno churavjc tlo.
Pozitivn energie narstaj na kor negativnch a takov tlo je potom mlo odoln.
Kdyby takov lovk sv sebeuvdomn zmrn vedenmi cvienmi hatha jgy
alespo na nkolik minut upnul na ona nervov stediska, kter jsou urena k tomu,
aby tlo sytila ivotn silou, vytvoil by protivhu. Jeho tlo by se zocelilo, jeho
odolnost by se zvtila. Prv tak jde o chorobn stav, kter podporuje nchylnost
k vemonm utrpenm, kdy nkdo ije v zajet druhho extrmu a sv
sebeuvdomn pevn vnuje hmotnmu a m smysl jen pro oberstv a
opilstv. Pevaha tlesnho, tloustnut a duevn tupost jsou nsledky takovho
vyinut z rovnovhy. To jsou jednoduch pklady na jednostrann vyboen
sebeuvdomn do toho nebo onoho extrmu. V tchto ppadech lovk poruuje
vzjemn pomr jednotlivch rovn, duchovn ke hmotn nebo naopak. I to vak
je proheek proti sprvnmu pomru, jestlie se jedna rove oddluje od druh.
lovk me projevovat tvr slu od duchovn rovn a po hmotnou na kadm
stupni jako pozitivn a negativn energii. Je vyrovnan, jestlie svch sil sprvn
pouv dovnit negativn, navenek pozitivn. Takovho lovka meme podle
jeho zevnho projevu nazvat pozitivnm lovkem. Tyto tvr vedouc osobnosti,
kter i z nieho dovedou nco dokzat, ij plodnm ivotem, pouvaj
duchovnch pozitivnch i negativnch energi ve sprvnm pomru: dovnit, ve
smru boskho zen, negativn, pijmaj. Pijmaj intuici, v v sebe, dvuj
vlastnmu J. Navenek pozitivn vydvvaj, tvo,vynej na svtlo pijat. Tak
19

na citov nebo duevn rovni jsou vyrovnan, zdrav, jsou vesel mysli, hejiv,
vyzauj dvru, lsku, dobrotu, teplo - tedy pozitivn projevy, ale na pravm mst
tak negativn, nebo pijmaj jim vstc vyzenou lsku. Takov lid budou i
tlesn zdrav, nebo ivotn energie - palivo tla je v rovnovze s odporem
tlesn hmoty. Kdo vak pouv sil opan, toho tlo dve nebo pozdji
onemocn.
Lid se dopoutj chyb u na duchovn rovni. Nev na sv vy J, kter
oivuje jejich osobnost. Msto aby se oteveli vnmu prameni sly existujcmu v
jejich dui, zatarasuj ho svou malomyslnost, vypadvaj z vlastnho J a trp
nedostatkem sebedvry. Takov lovk pod odnkud oekv pomoc, je
bezmocn a neohraban, veho se boj a ve vem a ve vech spatuje zlo. Msto
aby vyzaoval tvr slu a rozvjel svou podnikavost, vechno si pokaz svou
nedvrou. Zklame tam, kde ostatn maj spch. Tento lovk se podob
vzduchoprzdnmu prostoru, vakuu, do nho vechno spadne a zmiz. To je
negativn lovk. Tmav rokle, beznadjn studn, do nich zapad kad lep
lidsk snaha, negativum, kter vsteb kadou pozitivn energii a beze stopy ji
zhltne. Mjme se na pozoru ped takovm osudem. Chyba zan u slovy: Mn
se vbec nic neda! Bda nm, jestlie takov prohlen kdy vyjde z naich st!
Tm stavme ze ped vlastn zdroje sly a takov ze se d odstranit jen s nejvt
nmahou. Nemme bt nikdy negativn. Stezme se zbavovat nkoho odvahy,
chyst-li se provst njakou dobrou a uitenou vc, slovy: To se beztak
nezda!A pece se to poda, jestlie tomu vme a vc chytme ze sprvn
konec, pokud mme dost sebedvry, abychom se vypodali s tkostmi.
Dvujme svmu J, kter nezvisle na naem vdom vybudovalo nae tlo.
Vme tomuto podivuhodnmu nstroji i tomu, e tato skvl stavebn sla tak
dnes sdl v hloubce naeho j. Pro ne! ijeme pece, take ta sla je zde. Jestlie
svou vrou oteveme brnu, pome nm vybudovat n osud tak velkoryse a
eln jako nae tlo. Rovn nm pome napravit vci nepodaen. Negativn
lovk oekv pomoc zven a nikoliv z nitra. Je sobeck a nem pochopen ani
pro jin, ani pro sebe. Je nevrl, nevldn a neustle si stuje. Nezn lsku, ale od
jinch ji oekv. Pravou lsku sice vbec nezn, zato vak zn vn. Co
povauje za lsku, to je dychtn po nem nebo po nkom. Tak zvrcen
pouvan energie ru jeho duevn rovnovhu. Due psob na tlo bezprostedn
skrze vodie nervovho systmu. Vyine-li se nae due z rovnovhy, m to za
20

nsledek tak siln otesy a vkyvy, e jsou nervy rozrueny. Protoe innost
tlesnch orgn je zena nervy, m to kodliv nsledky na zdrav vech
tlesnch orgn.
Kad lovk v z vlastn zkuenosti, jak v zk spojitosti je funkce jeho
organismu s vkyvy mysli. I nejzdravj lovk me pi njak drastick zprv
ihned utrpt nedouc tlesn zmny, akoliv se jeho tla nikdo nedotkl ani
prstem. Ztrat chu, m bolesti hlavy nebo se objev jin nemil zmny. lekem
me zblednout, krev odejde z hlavy, mohou se dostavit mdloby. Duevn stav
leku zpsobuje pkon negativnho proudu, take v proudech tla nastv
nesoulad, jeho nsledkem je negativn stav. Rozl-li se lovk, stoup mu krev
do hlavy, srdce se mu rozbu. Je to opak pedelho: pozitivn proudy nabudou
pevahy, vznikne jednostrann pozitivn stav. Kad takov porucha je
doprovzena nepjemnmi symptomy, avak sebeobrana prody obvykle velmi
rychle zjedn podek. Opakuj-li se vak patn psoben brzy za sebou nebo
trvaj-li dlouho, dochz dve nebo pozdji k vn porue v proudech, take
nsledek toho je nemoc! Jednostrann rozvoj sebeuvdomn nebo jeho vznut
me bt rovn pinou mnohch chorob, nervovch poruch a dokonce i
duevnch.
Nae tlo a due jsou zdrav, jestlie pozitivn proud ivotn sly projevujc se na
hmotn rovni (v naem tle) je v dokonal rovnovze s negativn silou. Proto
stoj proti sob ivotn sla a jej nositel a odprce - tlo. U lid, kte jsou na
nim stupni vdom, je napt v tle proudc ivotn sly nzk. Jejich nervov
systm je naladn na tomu odpovdajc odpor. Rozenm vdom se stupuje
napt ivotn sly a nsledkem toho se mus zvyovat t odolnost nervovho
systmu. Dje-li se to postupn v pln rovnovze, pak m nervov systm as
pizpsobit se vymu napt ivotnch proud, zeslit a vyvinout pslunou
odolnost. Je-li vak vvoj neurovnan, dje-li se skokem a nrazovit, onemocn
nervov systm vlivem nepimen silnch proud a nhlch zmn, nebo neml
potebnou odolnost. Je to podobn, jako kdy se do veden zapne pli siln proud.
Nsledek toho je, e se roztav odpor. Odpor vi ivotnmu proudu pedstavuje
nervov systm, kter onemocn pi nhlm, pli silnm proudu. Nastvaj
funkn poruchy, znty, ba me dojt k plnmu ochrnut. Porucha vznikl ve
vdom zpsobuje rzn duevn choroby. elem jgy je, aby se lidsk vdom
stalo poslun na vli, aby se systematicky, vdom, krok za krokem roziovalo
21

a t aby se ustavin zvyovala a posilovala odolnost nervovho systmu - nosie
pibvajc ivotn energie. Konen cl je tedy k dokonalosti vyvinut bosk
sebeuvdomn a jeho dokonal projev v tle - Boholovk! Hindov nazvaj
lovka, kter se vyplhal a na tento stupe dokonalosti, divan mukti. To je
smysl a el naeho ivota. Osud se svmi souenmi a zkuenostmi zpsobuje
rovn stl roziovn sebeuvdomn. Pesto za to platme, i kdy tpeme ve
tm. Za svoje neznalosti a nerovnomrnm rozdlenm sil si pivodme tiscer
choroby. Ty vdycky povstvaj z toho, e jeden ze dvou ivotnch proud zskal
pevahu na kor toho druhho. Podle toho dlme nemoci na dv hlavn skupiny.
Na pozitivn a negativn. Zvme-li pespli ivotn slu v tle bu nadmrnou
sexualitou, nebo plinou duevn innost, dojde k vtmu spalovn. Tlo se
vyerp a ocitne se v negativnm stavu, odolnost se zmen. Takovmi chorobami
jsou nap. tuberkulza, chronick znty, alergick nemoci, aluden a stevn
vedy atd. Neurastenie (chronick navov syndrom) a deprese jsou rovn pasivn
stavy.
Opak toho je, kdy ivotn energie je pli snena nebo se z njakho dvodu
sthne, take tlesn buky kvli nedostatku sdruujc sly zanou bujet a vznikaj
vedy a rakovina. Nsledek toho je rovn negativn stav tla, avak pina toho je
na opan stran, nikoliv tam, kde je pi tuberkulze nebo pi alergich. Tm se
tak vysvtluje, pro lid alergickho typu jen zdka kdy maj sklon k rakovin.
Pozitivn choroby jsou obyejn spojeny s vysokou horekou a maj akutn prbh,
tedy zpaly jako teba zpal plic, znt mandl, ledvin nebo nerv a ony druhy
infeknch chorob, kter jsou rovn spojeny s vysokou horekou jako tyfus nebo
spla. Existuj smen choroby, pi nich se std pozitivn stav s negativnm jako
nap. malrie nebo ptomnost hnisu v tle, kdy tyicetistupov horeky se
stdaj s podnormlnmi teplotami. Organismus se ustavin sna o vyrovnn.
Dostane-li se nap. nae tlo vlivem silnho ochlazen do pasivnho stavu a je
bezbrann proti nporu bakteri, vyvine organismus ihned k sebeobran velk
mnostv pozitivnch proud a vznikne pozitivn stav zvan vysok horeka. Nhl
pevaha pozitivnch proud zpsobuje pekrven a znt. Znt vak zni bacily,
kter se nahromadily bhem negativnho stavu, take se postupn zpt obnov
rovnovha. Stv se, e pi tk zntliv chorob, po znien bakteri nen ji
zapoteb nadprodukce pozitivnho proudu a dochz k nhlmu pechodu do
negativnho stavu, vznik podnormln teplota a nemocn, akoliv vlastn chorobu
22

pestl, se dostv vlivem pechodnch poruch do kritickho stavu. V takovch
ppadech vyvolme umlmi prostedky pozitivn stav tm, e podvme siln
drdc prostedky jako nap. kvu atd. Po pozitivnch chorobch nastv obvykle
mrn negativn stav. Kyvadlo po silnm vychlen doprava se prv tak siln
pev doleva a teprve potom se postupn dostv zpt do normlnch takt, kter
odpovdaj jeho dlce. Prv tak je tomu u lovka. Dostane-li vce njak energie,
ne odpovd jeho osobnosti, zpsob to silnou reakci a rovnovha se dostav
teprve postupn. Jestlie vak zabrnme prvnmu nepravidelnmu vychlen
kyvadla, nemoc se nedostav. Uveme si pklad. Neekan a nhle sv tlo
podchladme. Jestlie v ns bez naeho vdom psob slep zkony prody,
vznikne negativn stav, rozmno se bakterie. Proda se proti tomu brn a vyvine
vce pozitivn sly vznikne horeka a nemoc m svj obvykl prbh. Jestlie
vak ve chvli, kdy nae tlo siln prochladne, zrove vdom vyvineme navc
pimen mnostv pozitivn sly a pivedeme ji do tla, ihned zjednme
rovnovhu, bakterie se nerozmno a nebude teba horeky. Tm jsme zabrnili
chorob. To je jga!
Vidli jsme ji, jak fyzick zmny me zpsobit obyejn leknut, kdy i teba
jen na krtkou dobu m jedna sla pevahu nad druhou. Jestlie potom nadprodukce
njak energie vznik z trvajcch duevnch poruch nebo ze stlho duevnho
stavu, zpsobuje tk tlesn zmny, tk choroby. Tato skutenost byla u
potvrzena bdnm zpadnch psychiatr. Hnv, strach, zrmutek, starost, bze,
rlivost, malomyslnost, pesimismus a podobn negativn vzruchy podkopvaj
zdrav, ni nervov systm, sniuj odolnost celho organismu, in lovka
nchylnjm k chorobm a zpomaluj uzdravovn.
Americk profesor lkastv Gates uveejnil u v roce1879 vsledky svch pokus
na toto tma. Nechal srazit dech svho pacienta v ledov vychlazen trubici. Pi
normlnm dechu nezanechalyrhodopsiniody dn sraeniny. Pt minut pot,
kdy se nemocn rozzlobil, bylo mon vidt v trubici hndavou sraeninu, z
eho se d usoudit, e po nhlm rozjiten mysli vystupuje z dechu urit
chemick produkt. Byla-li tato ltka extrahovna a vstknuta zveti nebo lovku,
zpsobila u nich velk vzruen. Hlubok smutek jako teba bolest ze ztrty prv
zemelho milovanho dtte zpsoboval edivou sraeninu. Bhem svch
zkuenost a pokus jsem dospl k pesvden, pe doktor Gates, e duevn
stavy hnvu, zloby a sklenosti produkuj v organismu kodliv jako jed psobc
23

ltky, zatmco spokojenost, pocit tst, veselost, dobr nlada a lska - tedy dobr
pocity a dobr mylenky obecn povzbuzuj liv sly organismu. Z negativnch
zjiten cit snad nejvce ni nervov systm strach a zoufalstv. Podle Horace
Fletchera ns strach napluje jedovatm dioxidem uhlku a otravuje nai
atmosfru. Zpsobuje duchovn, duevn a mravn zhubu a velmi asto pomalou
smrt.
Skuten lkask vda zn etn ppady, kdy lid s vnmavm nervovm
systmem podlehli smrtelnmu strachu, jako by byli zasaeni bleskem. Velmi
zajmavou zprvu o tom podv profesor lkastv z Austrlie: Nejvt
nebezpe, jak me ohrozit dt nachzejc se v rstu, pochz ze stlho
nervznho strachu matky. Nervzn mlad matky, kter mal dt chrn ped
kadm vnkem a dtti vechno zakazuj, kde by normln mly zvyovat dtskou
odvahu, vytrvalost a sebedvru, mu pikapvaj pomalu psobc jed, a ni mu
cel ivot. Mme dti vychovvat tak, aby nevdly, co je strach. To bude
nejkrsnj a nejcennj ddictv, jm je obdame. Msto toho strame dti
bubkem a ertem. Kad e m pro to pslunou slovn zsobu. Na celm svt
jsou dti rodii a vychovateli zastraovny, aby zanechaly to nebo ono. Duevn
porucha, jej zkladn prvek je u zpadnch lid velmi mlo znm a podceovan
sugesce, zasazuje dtti rnu citelnou po cel jeho ivot, nebo zstane zateno
bzn, strachem, komplexy mncennosti a dle pak nesetnmi mravnmi,
sexulnmi a pracovnmi pekkami.
Osmdest procent vech lid m strach. Strach z nemoci, z chudoby, z netst.
Obavu z toho, e ztratme ty, kter mme rdi, strach ze smrti a konen strach ze
samotnho strachu. Kolik lid si ni svj vlastn ivot a ivoty svch blzkch
strachem ze ztku a pro tento strach se neodvauj si dopt tlesnho a duevnho
klidu. Boj se hubench let, kter snad na n ekaj. Vtina lid se stle pipravuje
na patn, std a mamon jako piln mravenci. I jejich dti chadnou a strdaj s
nimi, aby jednou, po ticeti nebo tyiceti letech dali dohromady mal rodinn
krb. Nezdrav zpsob ivota, desetilet trvajc nedostatek duevnho a tlesnho
zotaven se pak pomst s eleznou dslednost. lovku postienmu aludenmi
potemi, kornatnm cv nebo srdenmi zchvaty je pak dm na venkov nebo
pln bankovn konto celkem k niemu. Velk uitel svta, z Vchodu pichzejc
Je Kristus, ekl svtu skvlmi slovy, jak maj bt due a tlo udrovny
zdravmi: Nepeujte o svj ivot, co byste jedli a co byste pili, ani o sv tlo, m
24

byste se odli! Co nen ivot vce ne pokrm? A tlo vce ne odv? Pohlete na
ptky pod nebem. Nesej, nesklzej, ani nestdaj na spkch, a pece je iv jejich
nebesk Otec. Nejste vy nm vc, ne m jsou oni? Kdo vak z vs by dokzal
ke sv dlce pidat loket, i kdyby se o to velmi snail? A pro se tolik starte o to,
m byste se odli? Pohlete na lilie na poli, jak rostou, nepracuj ani nepedou.
Pravm vm, e ani alamoun ve v sv ndhee nebyl tak odn jako ony. Kdy
Bh tak odv poln trvu, kter dnes stoj a ztra bude vrena do ohn, o vce
udl pro vs, vy malovrn? Proto se nemte starat a kat: Co budeme jst? Co
budeme pt? m se budeme odvat? To je zpsob pohan. Vdy v nebesk
Otec v, co vechno potebujete. Hledejte pedevm krlovstv Bo a jeho
spravedlnost a ve ostatn vm bude pidno. Proto se nestarejte o ztek, nebo
ztek se sm o sebe postar. Dosti je toho trpen, kter pinese stvajc den.
Tak skvle dosud nikdo nevyloil zkladn pravidla hathajgy. Duevn radost,
kter nezn strachu, tlesn rozvlivost a ivotn nzor vcho lovka, kter
vkld bezpodmnenou dvru ve vy d a um ovldat sv citov hnut. Na
potrn strachu psob hathajgick cvien podivuhodn. Tvo zklad tlesnho
sebeovldn. Je teba vdt, e tlo reaguje na kad duevn vzruch. Pedevm
to in nervov systm a pro uchovn ivota tak dleit systm lz s vnitn
sekrec, kter z hlediska st nerv a zajitn ivota m rozhodujc dleitost. Dr.
Lorand a Dr. Sajous prokzali, e rzn vegetativn funkce zvisej pedevm na
stavu lz s vnitn sekrec, kter nemaj dn veden, nbr sv produkty
pedvaj rovnou do krve. Sniuje-li se tato innost, pichzej choroby, pedasn
strnut a nakonec smrt. Citov vznty a vn jsou proto pro sv niiv psoben
na endokrinn lzy nejhlavnjmi nepteli zdrav.
Nejdleitj krevn lzy jsou ttn lza, iinka mozkov (epifza), podvsek
mozkov (hypofza), nadledvinky a pohlavn lzy. Na nadledvinky, kter reguluj
krevn tlak, mocn psob vznty mysli a zpsobuj stoupn tlaku. Tm se d
vysvtlit, pro u lid prudk povahy nastv brzk arteriosklerza a ast poruchy
krevnho obhu. Podle zjitn nejen vdeckho stavu pro przkum jgy v indick
Lonavale, ale tak podle lkask vdy Zpadu, m stl deprese a melancholie tak
mocn vliv na ttnou lzu, e me zpsobit myxedm (nahromadn hlenovch
ltek v podkonm vazivu zpsoben snenou innost ttn lzy), jedno z
tkch onemocnn podobnch Basedowov chorob.
25

ttn lza v krku je ochrann zazen prody prvnho stupn proti rznm
druhm otrav. Disfunkn ttn lza zpsobuje rozlin choroby, pedasn
strnut a brzkou smrt. Na druh stran meme udret sv tlo a do pozdnho
st elastick, jsme-li neustle v dobr nlad a ttn lza funguje, jak m. Na
mozkovou hypofzu a na iinku psob duevn vzruchy nejmocnji, jak Dr.
Sajous pomoc pokus dokzal. Profesor Pel vidl po silnch emocch tak ppady
akromegalie (obrovit vzrst).
Systm lz a vyluovn hraje v jze zvl dleitou roli, nebo tyto lzy jsou
sdlem uritch duevnch center, kter Indov nazvaj akry. Tyto akry jsou
spojovac lnky mezi du a tlem. Zn-li nkdo lohu tchto aker na poli
rozdlovn sil, tvoen zsob, pak v, jakou reakci vyvol skrze systm lz urit
duevn stav. Tak se me nauit blim souvislostem mezi jednotlivmi
duevnmi stavy a jednotlivmi tlesnmi orgny. Nkter zkuenosti a bdn o
dui ukazuj, e tvoen lunkovch a ledvinovch kamen pedchzely zpravidla
dlouho trvajc zrmutek a starosti. Nhl lek zpsobuje prjem, trvajc strach a
obavy maj za nsledek chronick stevn katar. Stl rozilovn pipravuj cestu
srdenm potm a keovm ilm. Zklaman nadje nebo neuspokojen touha
zpsobuj aluden pekyselen a in ns nchyln k aludenm vedm. Trval
strach ze smrti natrvalo zpomaluje innost pohlavnch lz. Pznan proto je
podle zkuenost, je uinily m aky, e bhem pronsledovn id jako
veobecn zjev u idovek bylo zastaven menstruan innosti. Mlo se za to, e
jim byly podvny sterilizan prostedky, dokud se nepilo na to, e tyt
znmky bylo mono zjistit u kesanskch en pi dlouhodobm oblhn mst a
jako nsledek velkho strachu ze smrti. Ten psobil jako moudr opaten prody.
Proda toti nechce potomstvo, dokud trvaj ivot omezujc podmnky. U mu se
tat pina projevuje v siln snenm pohlavnm pudu, v impotenci. Podle
naich zkuenost vechny tyto pznaky zmiz zrove se smrtelnou bzn. U
mu se pak dostav prav opak tohoto stavu. Proda si tak zjednv rovnovhu
jak u jednotlivce, tak i u celku.
Plin smyslnost zpsobuje nchylnost k tuberkulze. Proto nchylnost k
tuberkulze je nejvt v dob puberty. Pedrdn stav pohlavnch lz se
pen nejen na jin s nimi spolupracujc lzy s vnitn sekrec, ale i na hily
(plicn lzy). Stav vzruen hilu in plce chorobn pecitlivlmi a zpsobuje
katar. Tm se siln sniuje odolnost plic, take nen mono pekonat infekci.
26

Organismus pobdne v sebeobran lzy ke zven innosti, stav vzruen se
zv, jedinec je eroticky jet vce podrdn a stav se zhoruje.
V hathajgickch kolch uinili tuto zkuenost. Poda-li se nemocnmu zkrotit
mylenky, me bez nsilnho potlaovn po del dobu paraleln s lenm tla
vydret v pln zdrenlivosti. A tm dojde, i ve velmi tkch a beznadjn
vypadajcch ppadech, k plnmu uzdraven. Tak lkai na Zpad poznali
souvislost mezi tuberkulzou a vystupovanou smyslnost. Domnvaj se vak, e
tato pehnan smyslnost je nsledek tuberkulzy, zatmco opak je pravdou. Pli
smysln lid jsou tedy nchylnj k tuberkulze. Kdyby si lkai podili statistiku
o tom, kter duevn stav vdy pedchz urit chorob, dospli by k pravd,
kterou hlsaj hatha jogni. A sice e kad choroba m sv duevn piny, vetn
infeknch chorob! Zpadn lkai krout hlavou a odvolvaj se na bakterie. Indit
jogni vak vdli u ped 6 000 lety, e bezprostednm budiem nemoc jsou
bakterie. Stoj za zmnku, e nemli mikroskopy. Vdli vak, co je to bakterie a e
mohou s spchem napadnout jen toho, u koho je snen odolnost nebo toho, kdo
je k chorob nchyln. Oba dva stavy jsou vak vsledkem nesprvnho duevnho
postoje. Hathajogni, kte ped mnoha tisci lety vytvoili ayurvdu, indickou
lkaskou vdu, napsali na usuen a zvl k tomu upraven palmov listy:
Budiem chorob jsou myriady neviditelnch, malch ivch tlsek. Ty
spolen nejsou nim jinm ne tlem zlho ducha. Napadnou jen ty, kte jim
sami ve sv dui pootevou brnu. Je vznamn, e i velk evropsk mistr
Paracelsus hlsal nco zcela podobnho: Lkem proti vem chorobm je
ulechtilost due.
Zkladn mylenka je tat. S pekvapenm jsem uinil nsledujc zkuenost.
Zatmco uznvan internist oznauj za smn tvrzen lid z Vchodu, e t
infekn nemoci maj duevn piny nebo e menstruan pote lze odstranit
duevnm lenm a nikoliv hormonlnmi injekcemi, existuje skupina zpadnch
lka, kte se prv tak sna, aby dokzali, e due s tlem jsou zce spojeny a
e duevn stav m rozhodujc vliv na zdrav. To jsou psychologov. V knihch
svtov proslavench psycholog jsem nael nzor, kter se pln shoduje s
jgickm pojetm. Cituji msta z knihy nazvan Due je vechno svtov
uznvanho odbornho lkae na nervy a hypnzu Dr. France Vlgyesiho:
Osmdest ppad shromdnch doktory Robertem Heiligem a Hansem
27

Holffem dokazuje, e pomoc duevnho ovlivnn v nitru lovka mohou bt
vyvolny serologick, samoliv a ostatn zmny, kter mohou bt nemocnmi
tm mn zahrny, m vce jejich prbh a kontrola vyaduj nejpesnj
odborn znalosti a pouit instrument. Vsledky vech autor prokazuj
souhlasn, e kad reakce organismu, kter smuje k sebeobran, tedy tak k
pipravenosti k tto obran proti bacilm a infeknm ltkm, prokazateln zvis
na duevn konstelaci. U jednotlivc, kte trp duevnmi depresemi, ale tak u
tch, jim byla posthypnoticky nazena smutn nlada, se zeteln sniuje
schopnost krve k obran vi tyfovm bacilm; ale tat zmna nastala pi tzv.
opsoninindexu, u Coli, streptokok a stafylokok. Pi vsugerovn radostnch
nlad prokzaly kontroln pokusy vystupovanou monost aktivn sebeobrany.
Jinmi slovy duevn vlivy se uplatuj v rmci uritch lidskch hranic vt silou
ne psoben chemikli, lk a jed. Je njak pdnj dkaz pro toto tvrzen
vchodnch jogn? Tak na Zpad bylo pozorovno, e jsou lid, kterch se
choroby nedotkaj. Jsou imunn. To znamen, e u dotynch jsou pozitivn a
negativn proudy v pln rovnovze a vlivem zven odolnosti odolvaj. Hatha-
jogni nepekonvaj bakterie chemickmi prostedky.Vd toti, e sn-li se
odolnost, marn zabjme bakterie; ty se znovu rozmno nebo se vyskytne jin
budi nemoci a napadne organismus. Pak choroba nem konce. Jogni pedchzej
chorobm tm, e udruj rovnovhu proud. Tak organismus pemh vlastn silou
proniknuvho neptele, znovu se uzdravuje a toto zdrav je trval. Rovnovha
obou proud je dokonal, je-li dokonal nae duevn rovnovha. Musm tedy zat
s dlnm podku v dui. Jestlie vak kouu tvrdou krku a ulomm si zub, m to
snad duevn pinu? Ano, m!
Due se zapojuje do tla nervovm systmem. Nervov systm psob
bezprostedn na soustavu lz. Vroba hormon na vnitn sekrece zvis proto
bezprostedn na duevnm stavu lovka. Vme zcela dobe, e obsah vpnku a
tmelu naich kost a z toho tak tvrdost a prunost naich zub zvis na mnostv a
kvalit v na krvi kolujcch hormon. Take kehkost a lmavost zub m rovn
duevn dvody! A razy? Jestlie se nkdo skutl po schodech dol a zran se,
m to tak duevn piny? Ano. Tyto vak le hluboko v podvdom. Kad
nehoda je sebetrestnm. Kad rozhodnut, kad jednn, kad pohyb m sv
vchodisko. M sv vnitn dvody, e nkdo zdolval schody u stokrt, ale prv
jednou vlivem chybnho pohybu spadl dol. V dui dmajc neeln energie
28

zpsobila prostednictvm nervovho systmu nesprvn reflexn pohyb a nastala
nehoda. Sebepotrestn.
Kdo je si toho vdom, e kad nehoda pedstavuje trestn sebe samho, ten pi
naraen lokte nebo kousnut se do jazyka si ihned me klst otzku: Pro se mi
to stalo? A ji sly z nitra svho vdom odpov! Jsou lid, kte do veho vraz,
vude kloptaj, uhod se o hranu skn. Dkladn ohledn due nm prozrad
dvody a jestlie si zjednme v dui podek, znovu se dostav tlesn zdrav a
nebudeme u mt dal nehody.
Nezapomeme, e my (ne nikdo jin) provdme vechny sv pohyby a kroky.
Nepolom-li nohu na schod, nbr vedle, zdvihnu-li nohu ve nebo ne ne
obvykle, udlm-li vt skok ne obvykle - vce vpravo nebo vlevo, vechno to m
dvody, kter se nachzej uvnit m samotnho. Je mon, e jsem ped lety uinil
nebo ekl nco nesprvnho, co se zapsalo do mho podvdom a jen ekalo na
pleitost, aby se to projevilo jako neeln, negativn pohyb. Nadj nezapomn!
Trest v phodnm okamiku. Trest pomoc ns samch. Vyuv nai
bezmylenkovitost nebo njakho nebezpenho okamiku, kdy lovk nem as
na pemlen, co m uinit, nbr kdy mus jednat instinktivn. Uchovan
sobeck izolujc sly mst se v takovm okamiku na ns a nevzbud v ns ty
pohyby, kter jsou nm prospn, nbr takov, kter nm kod.
U pralovk poznal tyto souvislosti. Nevdl vak, e sm sebe soud a sm
zpsobuje trestajc pohyb, nbr se hrozil ped objevem neznm sly a pravil:
Trest bo! Jogn si je naproti tomu vdom, nebo rozlutil tajemstv svho J, e
zde psobil mocn zkon pebvajc v hlubinch na bytosti. Tak modern
zpadn psychologie dospla k tomu, e objevuje svt, kter le za vdomm (tedy
v podvdom), a zan analyzovat jeho zkonitost. Zkon v ns innho a vym
zpsobem uspodanho J neznamen jen to, e si sm zpsobuji kadou ze svch
chorob a nehod, nbr obsahuje tak povznejc, potujc a velkolepou
skutenost, e pouvm-li sv energie dobe, pak kad z mch pohyb a
rozhodnut slou k mmu dobru. lovk s vyrovnanou du provede vdycky
pesn takov pohyb, kter je pro nho nejelnj, nejlep. Negativn mylenky
a iny nevytvo mezi jeho osobnost a vym J dnou izolujc vrstvu, bude
proto moci v okamicch nebezpe dosahovat nejvych rovn. Jeho ucho se
oteve vnitnm vnuknutm a jako vevdouc nebo osvcen se chop njak jedin
29

monosti, kter jej zachrn ped nebezpem. Co nazvme sprvnm pouitm
energi? Je-li motivem a pruinou mch in vdycky neosobn, nesobeck lska
vi univerzlnmu J, pak je moje due pokojn a zdrav. To je vak tak
pedpoklad toho, abych byl zdrv. Poten nemoci a uzdraven mus proto zat v
dui. A zde zan dleit loha vzjemnho psoben mezi du a tlem. Na tom
zakld hathajga svj systm a rozvj paraleln duevn schopnosti a tlesn
zdrav.
Tento systm u pedem vyluuje chybu, do n v nejvy me upad zpadn
lkask vda, e toti l nemoci a nikoliv nemocnho! Hathajga hls: protoe
jsme si sv nemoci sami zpsobili, musme tak sami vylit sv zkaen tlo!
Uitel - indick guru pomh nalzt pinu, uzdravit se ale musme sami.
Hatha jga ns u, jak mme uvst do podku sly oivujc nae tlo. A jestlie
jsme se provinili nepirozenm zpsobem proti naemu zdrav, jak ho znovu nabt.
Nemocn lovk je pt blinm i sob, proto je zkladn tz hathajgy:

Bt zdrv je povinnost!











30

IV.
Nejvt chyba: neumme dchat!

Sedmho dne svho pobytu v lese ituri jsem poznal nejvt pravdu hathajgy.
Kdy jsem sedm let pot pozoroval zpsob ivota svch evropskch brat, viml
jsem si, e jejich dchn je krtk a stoj na nejnim stupni ivota.
Bible ns u, e lovk bez dechu by byl mrtvou hroudou zem, nebo Bh stvoil
lovka ze zem a vdechl mu nosem ivot. Tmto dechem se Adam probudil k
ivotu. Tak vedantsk filozofie k to jist, kdy tvrd, e bez dechu nen na svt
ivota. ivot znamen rytmus! Prvnm ndechem se dt zaazuje do ivotnho
rytmu a zan nadechovnm a vydechovnm provat ivotn proud v jeho
stdav pozitivn a negativn fzi. ivot je nepetrit rytmick etz ndech a
vdech, dokud lovk nezave svm poslednm dechem posledn lnek tohoto
etzu. Nae tlo je nositelem nejrznjch projev ivot skupenstv
ltek.Tomu odpovd t nae strava. Pedkov to vyjdili takto: Ze zem jsme
byli vzati, proto jme pevn pokrmy. Vodou jsme byli hnteni, proto pijeme
tekutiny. Due propjuje neiv hmot vdom, proto dchme. Duch ale oivuje
toto seskupen, aby se mohlo stt lovkem.
Zatmco bez pokrm zstvme po tdny naivu a bez vody nkolik dn, bez dechu
vydrme jen nkolik minut. Z toho vidme, jak zk vztah je mezi ivotem a
dechem. Dech je nejdleitj funkce ivho organismu. Vechny ostatn tlesn
innosti jsou zce spojeny s dechem, kter nejrozhodnjm zpsobem psob na
nae zdrav, mysl, ba dokonce na dlku ivota. Podle indick filozofie si bere
lovk do kadho vtlen s sebou urit poet dech. Kdo dch rychle, zeme
dve, protoe neme provst vce vdech, ne kolik mu jich bylo pedepsno.
Naproti tomu, kdo ije klidn, pokojn a pomalu dch, dobe hospodail se svm
ivotem a doije se dlouhch let. Vchodn lovk se ned tak snadno rozlit,
nebo chce rozumn vyut ivota k pokroku due. Div se tomu, jak si jeho brati
na Zpad zkracuj ivot - velk bosk dar horenm ivotnm tempem a z nho
vyplvajcm rychlm, spnm dechem.

31

Civilizovan lovk neum dchat!
Nepirozen zpsob ivota v modernch velkomstech, v tovrnch a kancelch
za stoly m za nsledek, e se lovk odnau rytmu prastarho dchn. Zakrnl
duevn ivot, potcen se mezi vn a strachem tsn lidsk hrdlo a lovk se
neodvauje v pravm slova smyslu hluboce dchat. Zpsob, jakm dt dvactho
stolet dch, sotva sta k pouhmu vegetovn. Ndech vzduchu sta prv k
tomu, aby se jet udrelo naivu. Avak vechno by se zmnilo, kdyby lid pijali
prastarou pravdu, e jen vdomm srovnnm zpsobu, jakm dchme, meme
zskat odolnost, kter nm zajist dlouh ivot bez nemoci!
Zanedban a nedbal dech zkracuje trvn ivota, zmenuje ivotn slu a in ns
nchylnmi k nejmrnj nemoci, k rm. Pravk lovk se nemusel uit
dchn, protoe il v pirozench ivotnch podmnkch. Namhavost lovu,
rybolovu, boje s ivly, drsn poas, stl pobyt na zdravm vzduchu a pirozen
tlesn prce ho uily instinktivn dchat. Kdybychom vedli normln ivot, pak
by nae tlo a plce prv tak reagovaly na vlivy zevnho prosted, jako tomu bylo
u pralovka a africkho domorodce. Sta z mnoha tisc pklad uvst jedin.
Hledme-li v lt toit v chladn vod ped velkm horkem nebo jsme-li na
vlet pekvapeni lijkem, jak je prvn reakce naeho organismu na zevn stimul?
Instinktivn, proti vlastn vli se nadechneme! Nebo se postavme rno v koupeln
pod sprchu! Ani nen teba, abychom na sebe pustili studenou vodu, pln sta
vlan voda. Co se ihned stane? N hrudnk se zdvih a kles tak dlouho, dokud
trv zevn stimul, jako bychom poslouchali pravk rozkaz. Indit mudrci znali u
ped tisciletmi tezi modern lkask vdy, e ke je druhmi plcemi, nebo bez
dchn k nen ivota. Kad vnj stimul, kter nastane na ki - chladem,
horkem, mechanickm psobenm, m nutn vliv na rytmus dchn plcemi.
Tmto zpsobem se velk proda star o to, aby pinutila lovka, aby pro sv
zdrav a ivotn slu nkolikrt za den zhluboka vydechl nebo zadrel dech.
Bohuel vak neme pimt jinak ne nemoc civilizovanho, od pirozenho
zpsobu ivota odtrenho lovka, aby myslel na sv zdrav. Civilizovan lovk
uzavr dechov pry sv ke tkm a nepotebnm obleenm. Zven a
zeslen innost ke, kter souvis s plcemi, a blahodrn psobc zevn podnty
vegetativnho nervovho systmu jsou tm (obleenm) zcela potlaeny.
32

Zpadnmu lovku, kter se tmto zpsobem uzavel vi psoben moudr
prody, tomu na jeho slu, zdrav a dlouhovkost zbv pak u jedin sport, kter
svmi cviky bezprostedn psob na plce. Jak je tomu na Zpad s jeho
psobenm na zdrav? Mstsk lovk 20. stolet je nucen k takovmu
nepirozenmu vzeskmu zpsobu ivota, e kdy veer po skonen pracovn
doby unaven stoupne od svho psacho stolu, aby se konen vrtil do svho
rodinnho kruhu, nem ani chu ani as na tlesn cvien. Je sice mon, e tento
lovk v dtstv nebo v mld, dokud byl jet v um styku s prodou, ml zlibu
ve he, v bhu a plavn nebo ve kolnm sportu. Mon, e ml v nkterm
odvtv sportu i spch. Pozdji vak (v dosplm vku) jen mlo Evropan nebo
Amerian pstuje systematicky njak sport. Vskutku ve vku, v nm by se
mlo nejvce myslet na zdrav a prunost svalstva, devadest procent lid nejsou
pny svho zdrav, nbr otroky svho povoln.
Ustavin sedav zpsob ivota, stn nebo hrben se nad stolem, kter zpsobuj
ploch nohy, maj za nsledek, e se dnen lovk odnauil sprvnmu sezen,
chzi, postoji a dechu. Vsledkem je vpadl hrudn ko, zk ramena, astma,
nemoci krevnho tlaku, kornatn cv, cukrovka, souchotiny, zatm co jedin
generace by dokzala sprvnm dechem regenerovat celou rasu. Star indick
pslov prav: Nen stejn, zda je ist zameten jen sted mstnosti nebo vechny
rohy a zkout. e vak modern lovk ist jen sted plic, vysvitne z
nsledujcho pkladu. Podle zjitn zpadn lkask vdy vydechne pi klidnm
dren tla sedc, pracujc lovk obyejn patnctkrt za minutu. Z obsahu plic
se pesto pi kadm dechu vymn pl litru vzduchu. Pi mocnjm dchn se
vymn litr a pl tzv.nhradnho vzduchu a pi dle stupovanm dchn vak
dal litr a pl rezervnho vzduchu. Plce dosplho lovka maj tedyivou
dutou mru ti a pl litru, co vyplv u z toho, e v plicch mrtvho lovka
zbude jet litr a pl zbylho vzduchu. Co to ve znamen? Nic vc a nic mn,
ne e zpadn lovk pi sedavm zpsobu dchn vymn jen desetinu z pti
litr vzdunho obsahu plic.
Pi pomal prochzce se zvyuje toto mnostv vzduchu na dva a pl nsobek
obsahu plic, pi horolezectv na desetinsobek, pi plavn vak a na
dvacetinsobek. Indit a orientln mudrci poznali ji ped tisciletmi
podivuhodn vliv zen dechu na udren zdrav a potrn nemoc. Proto povili
tlesn pozice spojen s hlubokm dchnm tak kajc na nboensk ceremonie,
33

aby mohli irm vrstvm lid uloit jejich provdn za povinnost. Za naich dn
vak tak hathajga vyla z arovnho kruhu tajemna. V mst Lonavla v Pun byl
za hmotn podpory Sira Natawarsinhadi Bahadura Maharadi a Rana Sahiba z
Porbandaru velkoryse zzen vzkumn stav, v nm se kontroluj
nejmodernjmi vdeckmi nstroji jgick cvien a jejich pekvapujc vsledky
jsou potvrzovny z lkaskho hlediska. Dve ne se dostaneme k otzce, co
vlastn je dechov metoda jgy, chceme jet ukzat, pro sprvn dchn je
vbec tak dleit, a tak dospvme k otzce:

V. Co je prna?
Mnoh tiscilet star uen osvcench mudrc Vchodu prohlauje, e kad sla,
kad energie, kter je ve vesmru inn, m njakou vnitn pinu, jdro,
zrodek, prastav, z nho pochz vechen ivot, kad pohyb a kad innost.
Tato v prastavu se nachzejc potenciln sla se jmenuje prna. Prna ped
zatkem tvrho cyklu pebvala v absolutnu jako duch nebo idea vech sil.
Samovoln ns napadaj poten slova Janova evangelia: Na potku bylo
Slovo a Slovo bylo u Boha a Bh byl to Slovo. To bylo na zatku u Boha.
Vechny vci skrze n jsou uinny a bez nho nepovstalo nic z toho, co
povstalo.V nm byl ivot a ten ivot byl svtlem lid. Slovo Bible a prna na
Vchod je jeden a tent pojem. Jen pojmenovn je rozlin.
Zatek stvoen pin probuzen prny, kter zan psobit, a vechny druhy
sil z n vychzej. Prv tak kad hmota pochz z praltky. Ta je v klidnm,
latentnm stavu idea nebo duch ltky. Orientln filozofie to nazv aka. Pi
zatku stvoen zan prna psobit na aku, zan modelovat a formovat, a tak
vznikaj nesetn odrdy sly a ltky. V kad ivotn form je prna zastnna
jako ivotn sla, kter slou k tomu, aby dopomohla na hmotn rovni k rozvoji
Nadj, je ve oivuje. Kad sla pochz z prny, pitalivost a odpudivost,
elektina, radioaktivita. Bez prny nen ivota, nebo prna je du kad sly,
kad energie. Tento praprincip se nachz vude na svt. Je ve vzduchu, ale nen
vzduchem; je v potrav, nen vak dnou potravou. Je silou vitamin, je t
obsaen ve vod, a pece nen toton s chemickmi soustkami vody, ty jsou jen
nositelkami prny. Vzduch je naplnn volnou prnou a lidsk organismus ji me
34

nejsnze pijmat z erstvho vzduchu procesem dchn. Pi normlnm dchn
nasvme prnu, ale pi hlubokm dchn a jet vce pi zen dechu jgou
hromadme krom toho znan mnostv rezervn prny v mozku a nervovch
centrech. Lid, kte jsou vytreni ze svho dennho ivota neoekvanou fyzickou
nebo duevn nmahou, se v takovch ppadech pesto nezhrout, nbr jsou
schopni podivuhodnch vkon, maj nevdomky schopnost hromadit prnu. O
takovch se k, e maj velkou vitalitu. Tato vitalita nen nic jinho ne
rezervn prna.
O teorii prny budi na tomto mst eeno jet aspo tolik, e neodporuje
prodovdeckmu pojet Zpadu. Modern zpadn vda je rovn nzoru, e cel
vesmr je naplnn terem. Z eho vak se skld tento ter, kter vlastn
odpovd prn, na to nedv uspokojujc odpov. Pomysleme jen na kosmick
zen, kter k nm spj ze vzdlenost mnoha svtelnch let a ustavin proud na
nai zemi. V jejich oivujcm lesku nekonen malch vlnovch dlek ijeme a
prospvme jako semnko na jarnm slunci. Nae tlo, kter se skld z myrid
molekul a atom, je tak prodchnuto terem - prnou. Kdekoliv ve vesmru je ivot
nebo pohyb, od tch nejnich zvat a po nejvt slunen soustavy, vechno by
bylo bez prny mrtvou hmotou. Tento podivuhodn ivotn princip je matkou a
pvodcem duevnch, chemickch a fyzickch sil. Podle vedantsk filozofie je
prna nejvnitnjm smyslem prodnch sil a jejich projevovch forem. Je
neviditeln, nemiteln a nezniiteln jako kad energie, ale nen toton s
molekulrn pitalivou silou, nbr je mnohem jemnj. Prna je kosmick
ivotn sla, jej psoben provz kad chvn svta. Obiln zrno kl na jae, v
molekulch buky v protoplazm zan ivot. V iv buce se vak neprojevuje
jen vitalita, nbr t inteligence. Podle jgy existuje pbuznost mezi prnou a
duchem, pomr jako mezi konm a jezdcem.
Zvec organismus nen vskutku nim jinm ne projevenou formou duevn sly,
jejm mechanismem. Due, kter se chce projevit na hmotn rovni, vyvj s
pomoc prny vhodn orgny a vytvo na zemi pro svj cl odpovdajc tlo.
Prna je tedy ivotn chvn, je napluje vesmr.
Prna, kter psob v naem duchu, mozku a tle, je nm z veker prny, je
napluje vesmr, nejbli. Dostaneme se jen tehdy do souladu s vesmrnm
ocenem prny, jestlie jsme schopni dit prnickou vlnu oivujc nae hmotn
35

tlo a poddit ji sv vli. idiem a absolutnm vldcem prny je mylenka!
Mylenka je klem, jm ped sebou meme otevt i zavt brnu ivota. Jestlie
meme vytvenm nesprvnch mylenek onemocnt, sprvnmi mylenkami se
meme zase uzdravit. (Viz t kapitola Stavebn sla sebevdom)
Zzran vypadajc vsledky hypnzy se nm budou zdt vce pochopiteln,
porozumme-li souvislosti mezi mylenkami a prnou. Hypnotizr shromauje a
d pomoc vyslovovanch mylenek prnu v mdiu. Indit jogni nepouvaj
tchto svch schopnost, nebo jsou nzoru, e nikdo nem prvo zasahovat do j a
do svobody jednn jinch lid. Nepouvaj hypnzu ani k uzdravovn, protoe
takto doclen vsledek by nebyl trval. Setrv-li osoba uzdraven cizm zsahem i
nadle ve svch chybch a m-li i nadle nesprvn mylenky, propukne choroba s
novou silou. Hatha-jogni u sv ky, jak se prna d vlastn silou a jak se
shromauje. U tedy autosugesci, aby nebyli zvisl na ciz pomoci, nbr
naopak, aby dovedli elit kadmu cizmu vlivu.
elem jgy je v kadmu lovku uvolnit a k rozkvtu pivst jeho vlastn
hodnoty, aby byly osvobozeny a aktivovny mocn duchovn a duevn poklady,
kter jsou v kadm lovku, kter vak byly z nedostatku sebedvry a pro rzn
pekky i obavy potlaeny nebo pehlueny. Jga si klade za kol zbavit lovka
duevnho zaten a pomoci mu doshnout dvry v sebe. Bezpodmnen
nsledek toho je tlesn zdrav. Pravho uzdraven nelze doshnout cizmi vlivy
nebo medikamenty, nbr tm, e nemocn sm v sob probud lebn sly!
Chceme-li bt zdrav, musme pedevm ve sv zdrav vit. Vme-li v nco,
bojujeme t za to! Pedstavme si, e jsme bezpodmnen zdrav! Negativn
lovk s nemocnou du je vdy hypochondr a in opak toho. Domnv se a
pedstavuje si, e je nemocen. Nen divu, e se ohls tisce nepravidelnost, a je
vskutku nemocen! Bojujme za sv zdrav! Vynalome nmahu nco pro nj uinit!
Tak jako vnujeme denn as myt, tak bychom tak mli krtkou dobu /denn
deset minut, pl hodiny/ vyhradit tomu, abychom sv tlo vybavili tm, co
bezpodmnen potebuje, aby mohlo neruen pokraovat ve sv tk prci.
Dodejme mu krom dennho chleba tak denn slu, aby jej mohlo strvit!
Touto silou je prna!
36

Nejzejmjm projevem prny v lidskm tle je, e ns nut, abychom dchali.
Nsledek toho je pohyb plic. Chceme-li se ble seznmit s prnou a nauit se, jak
meme vdom nashromdit v nervovch stediscch vce prny, pak je nam
prvnm kolem disciplna pohybu plic, n dech. To znamen, e nedchme
nepodn, nepravideln a nevdom, nbr e provdme kad dech vdom, se
soustednou mysl a e vedeme naerpanou prnu do nervovch stedisek, je
slou jako zsobrny. Vdom vcvik k ovldnut prny ukznnm dechu s
pslunm soustednm mysli se jmenuje pranajma, kter je nejdleitj st a
zklad systmu hatha-jgy. Prna je hnac sla plic a celho lidskho tla. Stane-li
se tlo neschopnm pijmat prnu, protoe se zranilo nebo je nemocn z
nepirozenho zpsobu ivota, vypne se mocn ivotn proud prv tak, jako proud
vyslae zmiz z pokaenho pijmacho apartu. Sice i nadle existuje v prostoru,
avak neme se u projevit. Podle ve uvedenho meme vm prvem tvrdit, i
podle mtek evropsk kultury, e bez prny a u j kme prna, ter,
kosmick proudn i jinak - nen na zemi ivota. Nemoci meme nejsnze
ovlivnit, jako i zvit svou ivotn slu a v odpovdajc me ji uchovat, jestlie do
svho organismu pivedeme vce erstv prny. Hathajga si zcela zaslou, aby
Evropa nenahlela na pranajmu jako na njakou teorii ovenou tajemnmi
cetkami, nbr aby se j vn zabvali i zpadn lkai.

VI. Dokonal dchn
Prvn a nejdleitj pravidlo sprvnho dchn je: dchej nosem! Je zarejc,
e civilizovan lovk, kter pl ivota strv studiem, nezn toto zkladn
zdravotn pravidlo. Kdyby vdl, jakm nebezpem se me vyvarovat, dch-li
nosem, nezachzel by s touto otzkou tak nedbale. Podle m zkuenosti dch
vtina lid v Evrop sty - zvlt bhem ei. Ani trochu se nenamhaj, aby pi
span dchali se zavenmi sty. Se soucitem jsem hledl na to, e mnoho malch
dt dch sty a jejich rodie, jinak inteligentn a vzdlan, se o to ani v
nejmenm nezajmaj a nesna se, aby se dti odnauily tomuto zlozvyku.
Vsledkem toho je, e jejich ttn lza zakrn. Dalm nsledkem je zaostvn
duevnch schopnost, ba dokonce hroz nebezpe slabomyslnosti. Zrove se
zvtuj krn mandle, kter se potom podle zpadnho systmu operativn
odstrauj. Pi sprvnm dchn by se dalo tomu vemu pedejt. Dt nedch
37

proto otevenmi sty, e m zvten mandle, nbr krn mandle se zvtily,
protoe dt dchalo otevenmi sty. Naume-li se sprvnmu dchn s
odpovdajcmi jgickmi cvienmi, mohou se zvten mandle opt zmenit.

Vstupn branou vzduchu je nos!
Od prody je vybaven vemi ochrannmi zazenmi, aby se zabrnilo pronikn
neistoty, pli chladnho vzduchu a jedovatho plynu. U vchodu zatarasuje cestu
do plic mal kartek stekm prachu, malmu hmyzu a ostatnm vcem.
Nsleduje dlouh, zatoen a sliznic pokryt prchod, v nm se podle poteby
ohv pli chladn vzduch a zachycuje se jemnj prach, kter proel
kartkem. Ten pak me bt silnm vdechem bez nmahy vyfouknut a ji jsme
zbaveni mnostv bacil. Pak nsleduj uvnit nosu strci vnitn brny: lzy,
kter se vypodaj s proniknuvmi bacily, jako i ichov orgn, ten podivuhodn
nstroj, kter ns okamit varuje, kdy nae zdrav nkde ohrouj jitiv,
zahnvajc nebo jedovat plyny. Nejdleitj loha ichovho orgnu je /o em
se zde na Zpad nic nev/ pijmn prny ze vzduchu. ichov orgn, ichov
plocha, nen jen signlnm apartem pro vni a pachy, nbr tak apartem
pijmajcm prnu. Kdyby nkdo pochyboval o tto pravd, nabz se mu
jedinen dkaz. Kad o tom me zskat vlastn zkuenost. Cestujeme-li ve
vysokch horch nebo po vod, kde je hodn prny (u vs se k, e je tam vzduch
bohat na ozon), zhluboka dchme a ihned pociujeme velk osven a pibvn
sil. Nadchvejme se vak pitom sty a osven se nedostav. sty vdechnut
vzduch je bez sly, bez chuti - vn ozonu, prna se rovn nevsteb. A pece
jsme dchali tent vzduch. Mme-li silnou rmu a nememe dchat nosem, jak
ztrcme sly, jak nm chyb nosem nabran mnostv prny! Mnoz pi siln rm
trp srden slabost. Nedostatek prny to vysvtluje. V stech nen dn apart
pro pijmn prny. sty se pijm jen chemick ltka vzduchu. Samozejm
vznik u kadho, kdo po del dobu dch sty, tk nedostatek prny, lovk
zeslbne, sekrece funguje patn, ivotn funkce se zmenuj, cel tlo se dostv
do negativnho stavu a jeho odolnost se sniuje tak, e je proti jakkoliv nemoci
bezbrann. K tomu jet pistupuje okolnost, e se pi dchn sty vyazuje filtr
bacil, nos, a lovk je tak dokonale vydn napospas infeknm chorobm, jejich
pvodce ze vzduchu pronik do plic.
38

Proti bacilm ze vzduchu chrn nos
Podobn obrann zazen, kter m nos, stm chyb. kolem st je sten
ochrana proti jinm druhm bacil, hlavn ochrana zavacho traktu,
signalizovn, zadrovn a odstraovn pecek, rybch kstek a otravnch ltek
okliv chuti, aby nedosply a do aludku.
Filtrovn vzduchu je vak kolem nosu. Zajist tak sta jsou schopna pijmat
chemick sousti vzduchu. Tato moudr pe prody je tu jen pro ten ppad, e
se ucpou nosn otvory vlivem nemoci nebo nehody, aby ivot mohl pokraovat bez
peruen po dobu rekonvalescence. Podobn je schopen nos plnit sten lohu
st, nebo v nutnm ppad me bt lovk iven t nosem. Avak zdravmu
lovku nikdy nepijde na mysl, aby strkal pokrmy do nosu. Pro tedy pesto dch
sty! Kad orgn m slouit k tomu, k emu je uren! Zkladn podmnkou pro
udren zdrav je, abychom kad orgn zvykli na dokonal plnn jeho lohy.
Dchejme bezpodmnen nosem! Tak se dobe vyzbrojme proti nakalivm
chorobm! Bohat pjem prny nosem zajist naemu tlu za pomoci plic dostatek
sil. V prvn ad se posl nae srdce, kter pumpuje krev a prnu prostednictvm
krevnho obhu a dostv je a do nejmench krevnch cv. Dchn nosem tak
psob rovn na nai innost mozku. Prv tak jsme ozbrojeni proti chorobm,
nebo se zvtuje odolnost sliznic a lz pvodem prny. Zde je vysvtlen toho,
e v nesetnch ppadech slab, postonvajc, blednikou trpc lid od chvle,
kdy si osvoj stl dchn nosem, jako zzrakem zesl, maj vce ze ivota a
uzdrav se obratem ruky z ustavinho churavn a z chronickho pocitu navy.
Kdybychom dti u ve kole nauili dchat nosem, mohli bychom vychovat
silnj a inteligentnj generaci! Zkladem a vchodiskem vech cvien
upravujcch dech je tzv. pln jgick dchn. Skld se ze t druh dechu:
1) horn dech
2) stedn dech
3) bin dech
Mme-li dokonale porozumt jgickmu dchn, musme se naped seznmit s
jeho soustmi.
39

Vezmeme si naped horn nebo vysok dech, kter se na Zpad nazv dechem
kln kosti. Tak dch asi 90% evropskch en. Uvidme brzy pro. Pi tomto
dechu, kter zdvih ebra, ramena a kln kost, pouv se jen horn st plic.
Protoe je to jejich nejmen st, dostane se do plic nejmen mnostv vzduchu,
zdvienm brnice se nemohou plce roziovat dozadu. I pi minimlnch
anatomickch znalostech je zejm, e horn dchn vyaduje vtinu energie, m
vak minimln inek. Vtina chorob hlasivek a dchacch orgn vznik
chybnm dchnm. Pi tomto chybnm dchn se lovk rychle nachlad nebo si
zvykne na dchn sty.
Skutenost, e vtina en podvdom provd horn dchn, ani by o tom do
konce ivota mla pont, nem sv vysvtlen v anatomickm rozdlu hrudnho
koe mue a eny. Prav pina je v tom, e se eny pro uchovn thl linie tsn
v korzetu. Gumov ps s pslunm upnutm jako na punoe maj kodliv vliv,
protoe brn binmu dchn, dle volnmu obhu krve, v i funkci binch
orgn. K tomu se jet pidv nepirozen zpsob ivota en a jejich zamstnn,
kter je spojeno se shrbenm postojem tla jako pi it, runch pracch, u psan na
stroji a na potai. Sklome se jen jednu nebo dv hodiny nad pota nebo run
prci a pokusme se potom dchat jinak ne hornm dechem! Je to nemon! Doln
ebra tla v ostrm oblouku na brnici a zabrauj dolnmu proudu vzduchu. Ale
nejenom mezi enami, nbr tak mezi zpvky, knzi, prvnmi zstupci a
etnmi najdeme velmi mnoh, kte nesprvn dchaj. Nehledejme pinu jen v
civilizovanm zpsobu ivota, nbr tak v biologick zkonitosti, e ten, kdo
nepirozen ije, nevyhnuteln pejde na horn dchn, jakmile ve jmenovan
povoln zanou na plce vznet sv poadavky. Pochybuje-li jet nkdo aspo
trochu o kodlivosti a zavrenhodnosti hornho dchn, mohu mu dt nsledujc
radu. A se vzpmen postav do pozoru, ruce napjat podl stehen. Pak a trochu
nadzdvihne ramena a hluboce se nadechne. Na to nech zaklon hlavu na ji,
pokr ramena a uvid, e je schopen se jet dle nadechnout. Pinejmenm se lze
nadechnout jet alespo jednou tolik jako pedtm.
Druh zkouka
Sednme si k psacmu stolu trochu v pedklonu, jak jsme zvykl v kanceli. N
dech se opt pesune nahoru, protoe jsme nepirozen povythli ramena! Nyn u
40

meme pochopit, pro mu s dolnm binm dechem v modernch velkomstech
stle vce pechz na horn dech.
Prozkoumejme si nyn druh nepirozen zpsob dchn - tzv. stedn dech, kter
evropt lkai nazvaj interkostlnm (meziebernm) dchnm. Tak dch
vtina lid, co nevedou sedav zpsob ivota. Tento bon dech je o stupe lep
ne horn, nebo se pi nm d zjistit aspo v mal me bin dech a msto
hornch plic se napluje vzduchem sted. Tmto zpsobem dch vtina mu,
jestlie stoj vzpma nebo sed - zvlt v njakm loklu se patnm vzduchem, v
kin, v divadle nebo v pokoji pi zavench oknech. Proda se instinktivn brn
proti hlubokm vdechovn opotebovanho vzduchu, a tak vznik povrchn
krtk dchn mezi ebry. Hlubok dchn se ostatn nikdy pln neztrc.
Dokonce lovk, kter vede nepirozen mstsk ivot, astji za den chyt
keovit hlubok dech, obzvlt kdy se ocitne na zdravm vzduchu.
Je to zvn podobn, zoufal reflex zanedbanch, po plnm dechu toucch
evropskch plic. Binmu dchn se tak k spodn nebo brnin dchn. Tak
dch vtina mu v lec nebo odpoinkov poloze tla. Tento zpsob dechu,
kter je sice lep ne dva prvn, vyzdvihuje vtina americkch a evropskch
apotol zdrav, i kdy se nejedn o nic vc ne pouhou jednu st plnho
jgickho dechu. Tohoto binho nebo brninho dechu pouv siln nebo dobe
stavn Evropan nebo Amerian, kter m zdrav povoln. Binho dechu
pouvaj pevn mui, protoe nenos korsety jako eny, take jejich plce jsou
mn spoutny pouty civilizovanho ivota. Opakuji vak, e nejist forma
hlubokho dechu se vyskytuje jen u silnch zdravch mu, u vojk, sportovc,
sedlk a horskch past.
Pro se toto dchn jmenuje bin nebo brnin, se d pochopit, ujasnme-li si
umstn brnice. Brnice hraje i jinak velmi dleitou roli v jgick pranajm.
Nebude tedy na kodu, kdy se naume znt jeho funkci. Brnice je siln dlc
svalstvo mezi binmi a hrudnmi orgny. V klidu se prohb nahoru ve smru
hrudnho koe; je-li v innosti, stle vce se zplouje, stlauje bin orgny dol a
vyklenuje bicho dopedu. Pi hornm dechu se pln vzduchem horn st plic, pi
stednm dechu pouze sted a trochu horn st, pi binm dechu cel spodn a
stedn st. Proto je tak bin dech lep ne prvn dv metody. Ze shora
uvedenho vyplv, e nejdokonalej zpsob dechu je ten, pi nm se stejn pln
41

doln, stedn i horn st plic, a tak se dostv organismu co nejvce kyslku a
prny. Tato metoda je prastar jgick dchn, o nm pojednm v dalm oddle.
Dokonal neboli pln jgick dech spojuje v sob vechny pednosti hornho,
stednho a binho dechu pi vylouen vech nedostatk. Uvd do mocn
innosti cel dchac apart, kadou buku plic a vechny dchac svaly. Hrudn
ko se konen me rozit do svho normlnho, pirozenho objemu a pomoc
mocnho zaktivovn zanedbanch ebernch sval lze stupovat innost plic.
Tak brnice funguje pravideln a rozvj sv pekvapiv biologick psoben
skrze mas orgn bin dutiny. O tto masi budu mluvit v jedn z dalch
kapitol.
Pln jgick dech je nejjednodu zpsob a nepostradateln zkladna jgickho
dechovho cvien. Nen teba zvl zdrazovat, e je nutno zat s trplivost a
e se nesmme pepnat. Kad pepnn a tak pehnan a nesystematick cvien
pranajmy je pro zdrav velmi nebezpen. A ten pomysl na mj pklad, kdy
jsem v knihovn svho otce peetl prvn knihu o hathajze a v plin horlivosti
jsem provdl po cel hodiny vechna cvien dohromady. Trpliv nech kr
k po cest, prav se v indickm pslov, jinak se pod nm rozpadne zklad a
ukvapen postaven budova se na nj zt.
Zkladn cvien plnho jgickho dechu se provd takto: (viz obr. .1)
42



43


Stojme vzpmen v klidnm dren tla. Po silnm vdechu zanme vdechovat -
a to v tchto za sebou nsledujcch fzch: 1. bin stnu vypoulme pomalu ven,
m uvdme v innost brnici, to znamen, e vypneme bicho ven, ani pi tom
vdom erpme dech. Uinme pekvapivou zkuenost, a sice e u pi pouhm
vypnut bicha proud vzduch do doln sti plic. Doporuuje se ped zatkem
cvien - aspo na zatku ob dlan poloit na bicho, abychom kontrolovali jeho
pohyb. U mu pokus tto prvn fze jgickho dechu o nzk neboli bin
dchn nebude obtn, nebo kad zdrav mu m bin dech. S divem jsem
vak v Evrop pozoroval, e pinejmenm polovina en, kter neprovdj ani
tlesn cvien ani sport, nen schopn dchat bichem (brnic). Prosm sv
tenky nalhav, aby nely dl, dokud s vyptm veker vle nedospj tak
daleko, e dok provdt bin dech bez nmahy a bez zvltnch pot. Mezi
svmi ky jak v Indii, tak v Evrop, jsem uinil zkuenost, e tchto 50 % en,
kter znaj jen horn dech a kter tedy pi prvnm pokusu o dchn bichem
44

neuspj, tm bez vjimky trp zavacmi potemi, aludenmi tkostmi,
chronickou zcpou nebo rznmi enskmi potemi. Jejich bicho je dokonale
nevdom; to znamen, e si ho vbec neuvdomuj ani ho neovldaj, jako by ani
nebylo jejich vlastn, nbr to byla pln ciz, k nim nepatc st tla. Pi druh
fzi dchn rozme sv doln ebra a stedn st hrudnku tak, e zanou
postupn pejmat vzduch ze spodn sti. Tato fze odpovd stednmu dechu.
Tet fze vdechu je pln vyklenut hrudi. Tmto vdechem nasajeme tolik vzduchu,
kolik je msta v naich rozench plcch.Vthneme bicho, aby slouilo jako
podpora (podpra) plic, a tak se zrove mohla dokonale vzduchem naplnit horn
plicn kdla. Posledn fze je tedy dokonale proveden horn dech. Na prvn
pohled by se zdlo, e jgick dech se skld ze t pohybovch stup. To vak
plat jen na zatku, pi plnm dechu musme plynule pechzet z jedn fze do
druh. Dokonal jgick dchn vypad pi pozorovn tlesn linie z boku jako
jeden pomal vlnovit pohyb pohybujc se zespoda nahoru. Pokud to budeme
alespo trochu trnovat, doshneme toho, e budeme nasvat vzduch hladce,
nikoliv s trhavmi pechody. Nyn zaneme pomalu s vdechem nosem tak, e
vypoutme dech v tme poad, jak jsme se nadechovali. Zathneme tedy naped
bicho, potom seveme spodn ebra a nakonec nechme klesnout kln kost a
ramena. Pi vdechu stlame co nejvc bin a ebern svaly tak, aby uvnit zbylo
co nejmn vzduchu. Samozejm to dlme nensiln. Pl hodiny ped kadm ze
t hlavnch jdel cvime prvn den nejmn minutu tuto nejjednodu formu
pranajmy. Od druhho dne stupujeme dvku denn o minutu po dobu pti dn.
Teprve pak meme zat s jinmi variantami jgickho dechu, nebo prv
popsan zkladn cvien je nutn pprava k dalm cvienm. Prozkoumejme si
nyn psoben dokonalho jgickho dechu, kter spojuje dokonale pednosti
hornho, stednho a dolnho dechu - podle zjitn indickch mudrc a podle
men vzkumnho stavu pro indickou jgu v Lonavale. Podle nzoru jgy denn
cvien nejjednodu formy jgick pranajmy in lovka tm imunnho proti
tuberkulze a ostatnm plicnm chorobm. Kdo provd systematicky jgick
dechov cvien, nedostane ani rmu, ani katar prduek. Vdy co je vlastn
tuberkulza? Snen vitalita, zpsoben nedostatkem vzduchu, tedy nesprvnm
dchnm. Snen ivotn sla sniuje odolnost organismu a poskytuje ivnou
pdu infekci. Zdrav, dobr plicn tk vzdoruje bakterim. Zdrav plce meme
mt jen pi jejich sprvnm pouvn. S nemocnmi plcemi jsou obvykle lid
zkoprs. Ponejvce pochz tento nedokonal vvoj z nesprvnho duevnho
45

postoje. Lid s komplexy mncennosti a neustle se strachujc vytahuj ramena
kupedu a nahoru, a tak siln stlauj svj hrudnk. Tento zlozvyk meme
pozorovat u u mnohch dt. Nsledek toho je, e stlaen plce mohou sotva
dchat. Protoe chyb sprvn rozen hrudnku, nemohou se ani plce dobe
vyvjet. Zsobovn vzduchem je pak nedostaten. Tm vznik v krvi neustl
nedostatek kyslku a prny. Nyn vak u vme, e oslaben tlo, kter se dostalo
do negativnho stavu, je loiskem tuberkulznch bacil. K tomu musme jet vzt
v vahu, e lid, kte trp pocitem mncennosti, tedy jsou neastn, ponejvce
hledaj vyrovnn v sexualit. Je dobe znmo, e dti, kter se ct utiskovny
sourozenci a nedostaten milovny rodii, se uchyluj k nebezpen vni
sebeukjen. Plin sexualita vak drd systm lz, tedy tak plicn lzy
hily, plce jsou pak napadeny katarem a tuberkule maj voln pole psoben.
Vidme, jak etz patnch nsledk me zpsobit negativn duevn postoj a
chybn dchn.V etnch ppadech lze doshnout dokonalho uzdraven, jestlie
nemocn pestane s krtkm dchnm a zane dchat zhluboka a dkladn.
Hlubok dech zmn tak jeho duevn postoj, nebo jak by bylo mon mt pi
doiroka roztaenm hrudnku a hlubokm dechu strach? Dobe provtran plce
zprostedkuj tlu vce kyslku a prny, krevn obh se oivuje, cel tlo oddychuje,
sl, nemoc miz. V dobe provzdunnch a prokrvench plicch se neme dait
tuberkulznm bacilm (viz t 3. kapitola). Podle uen jgy zvis jakost krve z
vt sti na mnostv kyslku a prny pijatch do plic. Jestlie obsahuje mlo
prny a kyslku, je jej kvalita hor. Pak se pln neistmi ltkami, z organismu se
nevyluuj zplodiny a cel tlo se ct otrveno. Nejen organismus, ale i kad
jednotliv orgn trp patnou jakost krve. aludek a trvic orgny nejvce trp
nedbalm dchnm. Potrava odebr krvi kyslk, nebo dve, ne nastane trven
a asimilace, probhne oxidan proces. Nen-li vak asimilace normln, obdr
organismus mn vivnch ltek, tlesnch sil ubv a energie a nae vitalita
vyprchvaj. Vem tmto zlm se d pedejt sprvnm dchnm. Nesprvnm
dechem trp nejenom plce a aludek, ale i cel nervov systm, mozek, pte,
nervov stediska, ba dokonce samotn nervy, nebo dostvaj mlo prny a
erstvho kyslku. Brnice, kter pomoc jgickho dechu funguje pirozenm
zpsobem, vyvj mrn tlak na jtra, aludek a aluden orgny a tento tlak se
mn vlivem rytmu dechu plic v mrn masn pohyby, kter podporuj pirozenou
funkci orgn. Nsledkem toho psob kad jednotliv dech bezprostedn na
bin orgny, oivuje v nich krevn obh a zvyuje vmnu ltek. Pi hornm a
46

stednm dechu odpad tato dokonal vnitn mas. Naden zastnci zpadnho
systmu tlesn vchovy by nemli zapomnat, e cvien zevnch sval
neznamen jet vechno. Tak vnitn orgny potebuj cvik. O to se postarala
proda skrze sprvn dchn, sport, cvien, zpas, erm a podobn tlesn
cvien, kter zajiuj vnitnm orgnm lep ivotn podmnky, ne je tomu u
mdlho organismu. Avak bez dechovch cvien neme mt sport tak dobr vliv
jako pirozen mas pravideln rytmick pranajmy. Na tomto mst by mohl
nkdo mimochodem poloit otzku, pro je hlubok dchn pro ivot tak dleit.
K emu mme provdt dechov cvien, kdy tent el meme doshnout
sportem? Tak pi bhu, ermu, veslovn nebo tenisu funguj nae plce plnou
silou, my jsme automaticky nuceni hluboce dchat a meme tud tak doclit
tmto zpsobem blahodrnho psoben jgickho dechu! Nen tomu tak. Pi
silovm sportu pracuj sice plce naplno, avak nesystematicky, keovit a
nrazov pracujcmi svaly. Souasn mus organismus vydvat mnoho energie,
take vt pliv kyslku do plic se nevyhnuteln zase spotebuje neustlm
vydvnm energie. Bez rytmu nen ivota. Od chvn atom a po vchod slunce
nebo tlukot srdce, vechno na svt je ovldno rytmem. Z toho vyplv, e klidn
provdn rytmick cvien jgy maj nesrovnateln vt a blahodrnj vliv na
vechny nae orgny ne provdn sportu lart pour lart (umn pro umn). K
tomu je nutno dodat, e zpadn odvtv sportu jsou dynamick, aktivn, kdeto
tlesn cvien hathajgy jsou pasivn. Pi aktivnm sportu se vydvme ze svch
sil a ulhme pak unaveni k odpoinku. Pi pasivit jgickch cvien vak
stdme obrovsk mnostv energie a dlme si jej zsobu. Je to tak, jako kdy
postavme proti proudu hrz. Proud se mocn vzedme a vznikne tak obrovsk
zsoba sly. Cvienmi hathajgy vytvme svou pasivitou hrz ivotnmu proudu
a ukldme v sob takto ukznn sly. Proto meme lehce provdt hathajgick
cvien, i kdy pijdeme vyerpan z prce, nebo pasivn cvien nezpsobuj
novou navu. Po nich vak budeme znan osveni. Kdo to jednou zkusil, ten v!
Podivuhodn psoben zadrovanho dechu m zde sten tak sv vysvtlen.
ten si povimne, e Indov provdj dechov cvien pranajmy v pozicch,
kter jsou uvedeny v praktick sti tto knihy,vdy ve spojen s kratm nebo
delm zadrenm dechu.To je vlastn regulace dechu, kter m na organismus
podivuhodn biologick vliv. Kdo by byl v dtstv ze zvdavosti nebo pi he
nezadroval dech bu v souti s ostatnmi, nebo s mylenkou: Jak dlouho to
vydrm? Zpadn lovk, pokud je dospl, se vak instinktivn boj takovch
47

vc, ponvad je pesvden, e takov nesmysln a zbyten pokusy ze
zvdavosti mu mohou jen kodit. Kdo v, mon bu praskne v plicch njak
la, nebo ns ran mrtvice z nedostatku vzduchu. Jak dtsk jsou takov
pedstavy! Sta ukzat na pralovka nebo na lovka ijcho voln v Bo
prod. Podvejme se na ji zmnn dchn k, kde plce reaguj na kad z
vnjku pichzejc podrdn ke samovoln hlubokm ndechem a
keovitm, trhanm zadrenm dechu a pozorujme sportovce nebo lovka, kter
provd tk tlesn cvien. Bhem nich se neme ustavin nadechovat, i kdy
se jeho hrudnk vlivem svalov prce zdvih a kles. Pi zven tlesn prci
potebuje organismus vce kyslku, vce prnick energie a aby tomuto organismu
k pijmn a rozdlovn vtho mnostv kyslku a pranick energie zbylo
dostaten asu, star se matka proda sama o to, aby tce pracujc a energii
spotebovvajc tlo dlalo samovoln dechov pestvky. Pozorujme nkdy
vrhae otpem, vrhae diskem, erme nebo hre tenisu, jak ped rozhodujcm
pohybem, ped rozmachem zadruj dech a asto provdj celou srii pohyb
dve, ne vypust vzduch. m vt je svalov prce, vyvinut sly, tm jim
pedchz silnj hlubok dchn a o to del je dlka zadren dechu. Pi bhu na
stometrov drze nabere sportovec ped clem sotva jedenkrt dech. U bc na
dlouhch tratch je pravidlem, e jen ten me potat s spchem, kdo um
hospodait s dechem. Jogni uinili tuto zkuenost u ped tisciletmi a pili na
to, e pranajma provdn s dechovmi pestvkami nastd velk mnostv
prny, a proto psob mimodn blahodrn, a to nejen na dchn a trvic
orgny, nbr t na krev a cel nervov systm. O kolik vce prny se nastd v
organismu pomoc plicnch cvik, provdnch v klidu nebo za velmi mrnho
pohybu tla, ne kdy tlo vykonv tkou prci. Pkon energie se ihned
spotebuje! Pomoc jgickch dechovch cvien nepsob tyto energie jen jako
posila a osven, nbr i jako prostedek k ozdravn organismu. Regulace dechu
nem vak jen proto obdivuhodn vliv, e vdom hospodrn zachz s kyslkem
a prnou, nbr tak proto, e nkter z tchto dechovch cvien speciln d,
srovnvaj a v rovnovze zachovvaj pozitivn a negativn proudy, kter oivuj
nae tlo. Dchn samotn je stdn pozitivnho a negativnho stavu. Pi
nadechovn jsme v negativnm stavu - pijmme, nasvme oivujc prvek. Pi
vdechu jsme pozitivn, rozdlujeme pijatou slu do vech st tla, jsme
dvajc, vyzaujc. Kdo peml logicky, pijde u nyn na to, e kdy dozrme
na rovnomrnost svho dechu, u i to zpsobuje rovnovhu mezi pozitivnmi a
48

negativnmi energiemi. Zadren dechu nut lovka k tomu, e se sm ustl ve
svm stedu alespo na njak as a ob energie spoj. Tm se dostane jak
duevn, tak i tlesn do stavu dokonal rovnovhy. Je to tot, jako kdy se
rozkvan vha na chvli zastav, kdy se jazek ocitne na prostedku, kde je vha
v dokonal rovnovze. Dostanu-li z rovnovhy vyvedenho nemocnho
podobnm zpsobem zpt do rovnovhy, mocn se podpo jeho uzdraven.
Stdav dechov cvien jako nap. bastrika, tj. stdav dchn pravou a levou
nosn drkou, nut lovka jet vce k tomu, aby sv tlo rovnomrn oivoval
pozitivnmi a negativnmi energiemi. Tak si zachov tlo zdrav. Jestlie vak u
onemocnlo vlivem nesprvnho rozdlen sil, uvede se znovu do rovnovhy a
uzdrav se. To je cel tajemstv. Upevnn rovnovnho stavu - to znamen
zadren dechu oist vechny plicn sklpky dkladn a pobdne je ke zven
prci. Tak se vypud neistoty a jedy, kter uvzly v krvi. Zadren dech psob na
plce a krev podobn jako laxativum na trvic orgny. Proto mezi tmi, kte
pravideln pstuj jgick dchn, nenachzme nemoci plic, aludku, jater,
lunku a srdce, jako i dn astmatiky a sklerotiky. Kdo si z uvedenho uinil
jasno o podstat pranajmy, uzn, e nen dleit jen z hlediska vchodn, nbr i
zpadn biologie a zdravovdy, aby kad mu, kad ena a kad dt denn
cviili pranajmu, chtj-li zstat zdrav a pi sle. Vc je tak jednoduch, e
vtina lid ji nebere vn a radji utrc jmn za komplikovan kry a lky.
Zdrav klepe na dvee, ale neotvrte je. Dopoutte se do nebe volajcho hchu,
jestlie se vzprte poznan pravd.








49

VII. Plavn:
nejdokonalej regulace dechu

Plavn je vskutku jedin sport, jeho zatky se ztrcej v mlze prehistorickch
dob a kter mezi vemi starmi i modernmi druhy sport jet dnes pedstavuje
nejpirozenj a nejdokonalej tlesn cvien. dn jin sport nepsob tak
blahodrn na nae zdrav. O dvodech se hned zmnme. Pedevm plavn nen
vyumlkovan, nbr pirozen tlesn cvien. Navc je to i dnes jedin sport
svta, kter je nutn spojen s regulac dechu a rytmickmi pohyby s hlubokm
dchnm, jak to prv pranajma doporuuje. Neustle a s mrou pstovan
plavn m dky svm ve uvedenm vlastnostem velmi dobr vliv na zdrav.
Aby vak toto psoben bylo dokonal, pizpsobme celou svou dechovou
techniku pranajm. Ti, kdo denn provdj jgick dchn a svdomit pstuj
tak asany (tlesn pozice) popsan v praktick sti tto knihy, mohou doshnout
nejvyho stupn zdrav a ivotnch sil, nikdy neonemocn a podle pradipiky hatha
jgy se prothne stn jejich ivota do dlky jako stn pomalu zapadajcho slunce.
Takov jogni nemaj u zapoteb dnho zvltnho sportu. Jestlie vak vnuji
pesto plavn zvltn pozornost, mm pro to, krom ji ve eenho, jet jeden
zvltn dvod. Vm ze zkuenosti, e vtina lid slab vle, kte cvi pranajmu,
chtj doshnout dechovmi cvienmi rychl vsledky a nemaj dosti trplivosti,
aby cviili piln alespo dva msce. Pedasn peruen praxe pranajmy vak
nem trval inky. Jinou chybou evropskho zatenka je, e kdy pejde
zaten siln horlivost, cvien zanedbv, protoe usilovn dchn v prvnch
dnech skuten unav nebo se omrz, protoe trvaj pli dlouho. Tak jinak je
siln vle potebn, aby lovk neupadl do nauenho krtkho dechu.Vznam
plavn jsem tedy zdraznil tak siln z toho dvodu, e je to jedin prapohyb tla,
kter lovka nut k regulaci dechu. A kad mus po uritou dobu zadrovat dech,
nechce-li polykat vodu. Nedbal ci jgickho dechu a skeptit zatenci
mohou tak bt pomoc plavn pinuceni k podobnmu zpsobu dechu, jak to
pedepisuje pranajma. Kdo vak nejmn po dva msce provd jednoduch
plaveck cviky podle pedpis hathajgy, doshne stejnch vsledk jako
pranajmou. Peje-li si nkdo tedy mt rychl dkazy a nem-li dosti silnou vli,
50

aby dodroval pesn od zatku dechov pedpisy, nech plave jeden a dva
msce podle pedpisu jgy.
Ml jsem v Madrasu (v ennaji) anglickou kyni hathajgy, asi tyicetiletou
tlustou ednici, kter si stle stovala, e neme zhubnout. Jako estnctilet a
osmnctilet dve pstovala sporty, plavala a veslovala, ale pak toho zanechala,
nebo se vdala do Indie. Tam bylo tolik prce, e j nezbylo asu na tlesn
cvien, krom krtk prochzky. Od t doby zkouela vechno mon. Brala
organoterapeutick preparty a projmac aje, zkouela to s rznmi sporty,
dokonce s boxem, ale marn. Nezhubla ani dekagram. Doasn ztrta vhy byla
brzy zase vyvena dalm prstkem na vze. Tak odtuovac kry zstaly
bezvsledn. Zkouel jsem s n cviit pranajmu, avak jej plce byly tak slab a
jej vle tak mal, e po tech plnch dech lapala po vzduchu a vc se j omrzela.
Tak se zadrovnm vdechu to nelo, z eho se dalo soudit na mimodn mal
objem plic. Kdy jsem vidl, e j marn pedepisuji dechov cvien, kter vak
doma neprovd, uchlil jsem se k metod, kterou pouval mj star mistr Mohan
Singh u pomalejch k. Zeptal jsem se pan Potter, jestli um plavat, nebo na
tom ve zviselo. Odpovdla mi, e v mld byla schopnou plavkyn a e to
doke i te, ale nechce se tm unavovat, nebo ji jednou se pokouela plavnm
zhubnout. k se sice, e plavnm se hubne, avak ona udlala opanou
zkuenost. Odpoledne tho dne jsem ji vzal krtce po zpadu slunce na pl. V
Madrasu dosahovaly pes den teploty 35- 40 C. Pl oila teprve ve veernch
hodinch, a se nesnesiteln teplo zmnilo v pjemnou letn teplotu. Odebral jsem
se tedy s pan Potter na mn run msto ple, kde nebylo vlnobit. Za molem se
prohnli vesel jezdci ve vlnch z Madrasu. S hlasitm pokikem vbhli a po
krk do vody, oekvali nejbli velkou vlnu, lehli si na ni a rychlost rychlku byli
znovu vreni na beh... M kyn alostn funla. Koupala se v potu. Kdy jsme
doli k tich vod, zaala odtuovac hodina. Mil pan Potter, ekl jsem,
te pjdete pkn do vody a ukete mi, jak plavete. Nedala se dlouho prosit. Ji
v aut si svlkla aty a stla pede mnou v plavkch. Pleskla sebou do vody jako
tule, jako by se chtla pochlubit tm, e pes svch osmdest kilogram se jet
neodnauila startovnmu skoku. Doshla svho cle a j jsem s uznnm pozoroval
jej krsn pravideln plavn prsou. Tmto zpsobem to pjde, pomyslel jsem si.
Pane Yesudiane,volala func, mete-li mi svou jgou dokzat Archimdv
zkon, s radost pjdu mezi nejhorlivj fakry!Jak to myslte? ptal jsem se
51

udiven, nebo jsem jej narce nerozuml. Ten star pn tvrdil, e tleso ztrat
tolik na sv vze, kolik vytla vody... Bohuel j se nectm na vod ani o
dekagram leh ne na behu! Jak rozmarn dma byla pan Potter. Skvl,
pomyslel jsem si, nlada se zd bt v podku. Vesel mysl m toti pi kadm
tlesnm cvien hodnotu zlata. Zaruuji vm, my dear lady, zvolal jsem na ni
zpt, e i kdy nyn nectte takov ulehen, jak odpovd vytlaen vod, za
dva tdny budete nejmn o 10 kg leh. Zanme nyn tak, jako byste nemla ani
pont o plavn. Umte se ve vod pohybovat pknmi tempy, to uznvm. Nyn
vak plavete ze zdravotnch dvod, chcete zhubnout. Toho vak lze doshnout jen
zenm dechu, eknme zdravotnm plavnm. Pan Potter byla tak pekvapena, e
se na chvli potopila a pak se s frknm znovu vynoila. Nepovaujte m ale za
blzna! Dvejte pozor, pan Potter,odpovdl jsem j, kdy jsem se ocitl vedle
n ve vlan vod, muste vdt, e hubnut, prv jako nabyt vhy, je zeno
uritmi orgny vnitn sekrece. Je-li jejich rovnovha z njakho dvodu
poruena, zmn-li se z njakho dvodu vy a pomry krevnho obhu, pak
ttn lza funguje nepln a ztrc svou regulan schopnost. Nepirozen
hubenost i otylost, nhl zhubnut a ztloustnut jsou vdycky chorobnmi stavy. Ty
vak nemohou bt nikdy leny hubnutm a krami na zven hmotnosti, ajem,
arzenem a lky. Preparty organoterapie psob jen doasn. V organismus, pan
Potter, mus bt uzdraven a pak se znovu zsk vhov rovnovha. Jste-li tlust,
muste zhubnout a k normln vze. Jste-li huben, muste tolik pibrat, abyste
mla zase normln vhu. A vy si myslte, e plavnm se uzdravm? Ped dvma
roky jsem po dva msce pravideln plavala. Vsledek? Pibrala jsem dva
kilogramy.
Neuzdrav vs plavn, ale nevdom provdn dechov cvien bhem nj.
Jeliko vs nemohu pimt ke cvien pranajmy, doku vm jgickm plavnm,
e vae tlesn vha bude ji po msci o nkolik kilogram men. Jgick zpsob
plavn je jedin sport, jm kad, kdo nem trplivost cviit pranajmu, obnov
normln funkci svch orgn. Pirozen nsledek dokonalho stavu rovnovhy
znovu nabytho zdrav vak je, e tlust zhubne a huben pibere... To bych rda
vidla! Zanme tedy, pan Potter! Zstame naped u plavn prsou jako u
nejpirozenjho zpsobu plavn. Jen ten se me stt dobrm a dokonalm
plavcem, kdo se nau hospodait s dechem. Vytrval plavci cvi nevdom
jgick plavn. Nabraj dech za del dobu a vyrej vzduch ji pod vodou. Tm
52

jsem ekl ve. Nen-li pravda, nen to tak tk, jak se to zd bt?... Nesmme
tedy pi plavn prsou dchat bez jakhokoliv du, nbr postupovat takto:
zrove s prvnm tempem pa vdechneme siln nosem a potom neprodlen
ponome obliej do vody, jak to dlaj svtov plavci pi plavn prsou. Jene my
nemme tolik naspch! Tajemstvm jgy je prv lehk, rytmick plavn bez
nmahy... Tedy po prvnm nadechnut ponote hlavu do vody. Tm se za vech
okolnost donutme, abychom zadreli dech... Tak to jste udlala dobe.Nco
takovho m pi plavn jet nikdy nenapadlo! ekla pan Potter, kdy se jej
hlava objevila nad vodou. Spe jsem se starala o to, abych si nezniila svou
trvalou... Ano, bohuel, to je patn zvyk en. Nyn tedy, kdy je v obliej ve
vod, udlejte dv klidn, pomal tempa. A dostanete pi druhm tempu ruce ped
prsa, zante pod vodou pomalu vypoutt vzduch tak, abyste vydechovala a do
konce druhho tempa a zdvihla hlavu z vody a zbvajc vzduch pouila jet k
tomu, e jedinm krtkm vyfouknutm zbvajcch vodnch kapek dostanete
vechnu vodu z nosu... V tme okamiku naerpte ji rychle, hluboce dech,
ponote hlavu do vody a plavete zase dv tempa pod vodou... Tmto rytmickm
pohodlnm plavnm, kter vlastn nen nim jinm ne ve vod provedenm
jednoduchm cvienm pranajmy, nabudete pevnho zdrav, ovem jen tehdy,
kdy to budete provdt denn a systematicky... Bezpochyby je to ze zatku
tk. Pan Potter se obas podn napila a asto si t oddychla, avak piln, den
za dnem pichzela k tichmu zlivu a plavala nenavn podle mch pokyn. Za
msc a pl zhubla o 5 kg a do konce druhho msce o dal 4 kg. Zmlil jsem se
tedy o jeden kilogram. Budi eeno ke cti pan Potter, e mi to nemla za zl.
Naopak! Od toho dne pichzela vdycky ped zatkem ednch hodin, aby se
cviila v pranajm a stala se jednou z mch nejhorlivjch aek...Tuto metodu
doporuuji kadmu, kdo um plavat a nem dost siln vle, aby provdl
pravideln dechov cvien. Po jednom, dvou mscch dennho plavn podle
jgickch pedpis prolne cel jeho tlo podivuhodn pocit blaenosti, lovk se
bude ctit stle erstv a zdrav, pibude mu chuti do prce a zamek-li plavn
ti, tyi dny, jeho plce budou po navyklch cviench touit prv tak jako kuk
po cigaret. To je okamik, kdy se od plavn pomalu me pejt k pravideln
pranajm v mstnosti, nebo jet lpe na volnm vzduchu. Tento skvl systm na
mne kdysi pouil i mj staik mistr, nebo na zatku mi lo denn regulovn
dechu tce. Tak nkterm z mch spoluk to lo velmi ztka. Tehdy ns
Mohan Singh zavedl na pl a nauil ns jgickmu plavn. U po msci jsme
53

umli dchat lpe ne ostatn mladci... Ano, plavn jednodue provdn je
nejdokonalejm sportem, kter reguluje dech. Jdme v lt ven, na beh moe,
eky nebo jezera a plavme podle nvodu jgy, jak asto jen na to budeme mt as!
Nezanedbvejme to ani v zim! Tento prastar sport zocel zrove nai ki a
donut vlivem zevnho podrdn nae plce k tak mocn prci, e vbec nebude
zapoteb shromaovat svou vli. Sta, kdy rytmus pejde do naich nerv.
Jedin pravidlo, kter je jet teba zachovvat v souvislosti s plavnm: v tch
dnech, kdy plaveme - nikoliv dle ne pl hodiny! odpadaj dal dechov cvien
doma. Plavn prsou se dvma tempy pestvky dechu me bt po nkolika
mscch rozeno na vce temp. Jsme-li unaveni, nevynechvme, nbr
odpoineme si v lehu na zdech a dchme pitom pravideln a hluboce. Nejstar
a tak dnes jet nejmodernj forma plavn je kraul, kter havajsk kne
Kahasnoku na zatku tohoto stolet nauil Zpad. Plavn kraulem je vysloven
spojeno s jgickm zpsobem dechu. Mocn, hlubok nadechnut, tyi tempa
Kumbaka (pestvka v dchn) pod vodou, potom po zpsobu dmychadla
vyputn vzduchu nosnmi drkami, kter zan jet pod vodou... Nic novho
pod sluncem! Studujeme-li prastar zdravotn pravidla od edho dvnovku a po
nai dobu, tedy a po modern hygienu, jsme nuceni piznat, e pedpisy naich
pedk jsou v mnohm ppad platn jet dnes a e toto nae tvrzen nezdka
pekon nejodvnj pedstavy.
V souvislosti s plavnm musm povyprvt jet o mimodnm ppadu, kter m
svho asu prv tak pekvapil jako Johna Kennedyho, obchodnho zstupce
Fordovch zvod v Kalkat. Byl to 180 cm vysok, mimodn vyzbl mlad
mu. Kad lto strvil nkolik tdn u svch pbuznch v Madrasu. Na pli
jsem s nm uzavel ptelstv. Bylo mi npadn, e pes svou svalnatou, i kdy
hubenou postavu, po cel hodiny odpoval pod stanem a teprve pi setmn el do
vody. tyi, pt minut zstal ve vod a hned zase vyel ven. To byl cel jeho
tlocvik. Ale jak ndhern plaval! Vidl jsem, e se ve vod ct pln jako doma.
Potpl se, plaval prsa, na zdech, udlal nkolik temp kraula a pak vystoupil z
vody, jako by mu nco nahnlo strach. Kdy jsem se ptal na dvod jeho
zvltnho jednn, dostal jsem tuto pekvapujc odpov: Mil pteli, to m
nejvc rmout! V mld jsem byl velkolep plavec a nebylo dne, kdy byste byli
nevidli Johna E. Kennedyho v plaveckm baznu v Newarku... Ale ten blzinec,
mj pane, ten shon, speed! (rychlost). Vte, co to tam za moem znamen? Starosti
54

o denn chlb m donutily, abych zanechal sportu. Ji deset let nic nedlm. Pi t
velk honice, pi bhn sem a tam jsem tak zhubl, e bych zaplakal, kdy se
podvm do zrcadla. Nkdejch 76 kil se zmenilo na 60! A jm, kolik chci, m
tlesn vha se nezv... Pro neprovozujete dn sport? ptal jsem se udiven.
Jak vidm, mte asu dost, vdy tu kad rok strvte nkolik msc. Pozoruji
vs u po nkolik dn, e se jen na okamik ponote do vody a ostatn as sedte
pod plachtou. Veer neplavete ani ti minuty a u utkte z vody! To je prv
ono! zvolal trpce. Kadou bukou toum po plavn, netroufm si ho vak
provdt, protoe se bojm, e bych jet vce zhubl. Plavn je pece jedin na
svt, kter jet vce ubr na vze ne parn lze. Tato naivnost mne donutila
ke smchu. Rozhodl jsem se, e se vlom do vci a vyvedu svho ptele z omylu.
Tenhle neastn lovk tu zahl na pli kad den a touebn pokukuje po
vod. Plavn by jej pece mohlo uzdravit... Opatrn jsem mu zaal vysvtlovat
jgick cvien a ptal jsem se ho, zda-li nco u slyel o pranajm. Nevdl
vbec, co to je. Kdy jsem mu vc vysvtlil, hlasit se zasml: Mil pane, co si to
pedstavujete? e m funnm pivedete k ztloustnut? Dont pull my leg, boy!
(Nedlej si ze m srandu, chlape!) Pot jsem mu vysvtlil podrobn pednosti
jgickho plavn a ujistil jsem ho, e pibere na vze, jestlie bude denn plavat
podle mho nvodu pl hodiny. Nedal si ci, protoe byl skeptick jako vtina
lid ze Zpadu. Jet o msc pozdji leel na pli a teprve veer bel na chvli do
vody jako Finov, kdy vyjdou ze sv parn lzn a vrhaj se jet na nkolik vtein
do studen vody. V z ptho roku jsem uvidl Johna Kennedyho znovu na
pli. K mmu pekvapen neleel tentokrte tolik na psku, nbr se pipojil k 16 -
17 letmu indickmu mladku a jezdil s nm na vlnch. Po nkolika tdnech doshl
takov zrunosti, e zael s chlapcem do vody a po sta, pak se obrtil k
pichzejc vln zdy, nhle vyskoil, poloil se na plocho jako prkno a byl stren
vlnou kupedu jako vystelen p. Jakmile doshl behu, zase se brodil vesele s
jsajcm davem zpt. Kdy jsem se ho zeptal na jeho novou ve, ujistil m s
smvem, e v jzd na vlnch nael takovou radost z vody, protoe nen nucen se
pi n namhat. Nemus pi tom udlat ani jedin plaveck tempo. Prochz se
pohodln ve vod, ek tam na dal velkou vlnu, polo se na ni a je hnn ke behu
jako prkno. Oh, boy, its great fun, (chlape, to je ti legrace) volal naden.
Velkolep zbava! Klouzm se s takovou jistotou jako Kanakov ve Waikiki
Beach. Ovem toto je lep zbava. Aspo je to zbavnj, ne se rmoutit pod
plachtou. Krom toho nemm strach, e vc zhubnu, protoe neudlm ani jedin
55

tempo... Po tomto rozhovoru jsem byl na msc odvoln do Madrasu.Kdy jsem
se vrtil, odebral jsem se jednoho dusnho jnovho dne na pl. Kennedy se
znovu bavil s mladkem. Sotva m spatil, zaal divoce mvat rukama a bez dechu
bel z vody rovnou ke mn: love, kiel jednm dechem, stal se zzrak! U
jsem vs vude hledal! Vera jsem dostal npad, abych se v hotelu zvil... Dva
msce jsem to neuinil... a nyn - drte se pevn! Pibral jsem cel tyi kila! Te
nevm, jakm zzrakem se to mohlo stt. Vc vzbudila mj nejvy zjem. Zde
nco nesouhlas, ekl jsem si. Tento lovk neplave, nedl dn pohyb, nech
se prost nst vodou a pibv na vze... Od t chvle jsem asistoval pi jzdch na
vlnch a pt den jsem hdanku rozlutil. Pi ekn na vlnu plavec nabere dech a
pak se polo obliejem dopedu na vodu. Dokud je nesen vlnou, neme ani pi
nejlep vli krtkou dobu dchat. Nato se siln nadechne, ale potom je znovu
nucen zadret dech. A to se opakuje, dokud nedospje do mlk vody. To znamen
pinejmenm dohromady zadrovat dech po 30 - 40 vtein. John E. Kennedy
neuplaval ani jedin tempo, a pece provdl dokonalou pranajmu po cel msc
denn pl hodiny. Kdy jsem mu objasnil pinu zzranho pibvn na vze
a vysvtlil mu zdrav napravujc biologick psoben dechovch cvien, rzem se
zmnilo jeho mnn o indick pranajm. Vdy dech je ivot, prav pslov v
sanskrtu, a dch-li dobe, bude dlouho na zemi...










56

VIII. Civilizovan apetit

Bible vypravuje, e lid tak dlouho mohli t v rji, dokud nepojedli ze stromu
poznn dobra a zla. Avak v t chvli, kdy pojedli plody ze stromu poznn, je Bh
vyhnal z rje. Co to znamen? lovk je spojovac lnek mezi duchem a hmotou.
Jeho vysoce vyvinut mozek mu umouje, aby se jeho Bosk J projevovalo na
pozemsk rovni ve hmotnm svt. K tomu potebuje materiln projev, obal, sv
tlo. Jeho J je duchovn a tvr, stoj nad vm stvoenm. Jeho tlo naproti
tomu pat do hmotnho svta, kde vldnou prodn zkony. Zvata jsou nstroje
prody, jsou zapojena do prodnch sil, take ani nemohou heit proti prod.
Projevuj prodn zkony dokonale, automaticky a bezprostedn, nemaj monost
pouvat je podle sv vle, ponvad nemaj tak velmi vyvinut rozum jako
lovk. ij tedy stle v rajskm stavu a nemohou z nho vypadnout. lovk
naproti tomu m monost prv pomoc rozumu poznat onu hranici. Dokud vak
aspo poznv a zn zkony prody, neporuuje d, me dle astn t v rji.
Strom poznn zde stoj pro nho, jen jst z nho nesm. Nesm uinit ze svho
poznn prodnch zkon samoel. Proda vldne v naem tle dvma silami,
je hbaj svtem, pudem sebezchovy a pudem udren druhu. Rajsk had, velk
pokuen je prv monost udlat z tchto pud samoel. Nebo podd-li lovk
svj rozum slub svch pud, ihned vypadne z rajskho stavu a stane se
neastn. Dokud si vak neuvdom svou duchovnost, pouv ve skutenosti
svho rozumu k tomu, aby prodn zkony vyuval k poitku. Prodnm zkonem
je, e tlo mus nahradit vypotebovan sly, potebuje potravu. Proda psob v
naem tle a jestlie organismus potebuje potravu, hls se tato poteba pocitem,
kter nazvme hlad. Protoe hlad znamen jen nedostatek, je na samozejmou
povinnost tento nedostatek odstranit a najst se. A protoe znovunastolen podku
psobenm prody pociujeme ve svm vdom jako radost, je prv tak pirozen,
e ukojen hladu je doprovzeno pocitem radosti. lovk tuto radost poznal a zaal
jst kvli n, udlal z n samoel, poitek, pojedl tedy plody svho poznn.
Nejme u jen proto, abychom udreli sv tlo schopnm vkonu, nbr
pistupujeme k jdlu jako k monosti poitku! lovk ponil rozum, kter stoj
nad hmotou, nad tlem, nebo ho poddil tlu a uinil z nho sluhu, otroka tla.
Nestailo mu vychutnvat radost z uspokojenho zdravho hladu. Vymlel si
rzn drdc prostedky, aby dle zvil poitek z jdla, i kdy si ho tlo u dvno
57

nepeje! Vrcholem takovho hnho zaujet byl zlozvyk vzneench starch
man, kte umle vyprazdovali aludek lechtnm pavm perem, aby mohli
znovu hit. Patro lovka ztrc tak svou pirozenou vlastnost, hls se potom i
tehdy, kdy proda u nevyaduje potravu k udren tla. Pedrdn patro si
d neustl uspokojen, i kdy toto vbec nen zapoteb. A tak se zrodila
civilizovan chu k jdlu, mlsnost! Hlad je pirozen, je to hlen prody, e tlo
potebuje potravu. Chu je nepirozen, nebo pouze odpovd pn uspokojit
pedrdn patro. Protoe za tmto pnm nen zdrav nutnost pijmat potravu,
petujeme sv orgny a inme sv tlo nemocnm.Vimnme si, jak lid he
proti svmu tlu, jak vyvjej z jdla a pit prostedek, jm tlo ni. Pak se
nebudeme divit, pro je na zemi tolik neastnch, nemocnch osob. Lid si zvykli
na tento nepirozen zpsob jdla a pit, stal se ji do t mry jejich druhou
pirozenost, e nepirozen shledvaj pirozenm a vbec nepozoruj, kdy he
proti pirozenosti a proti zdrav. Srovnme-li vak n zpsob obivy se zvecm
(a zvata jet ij podle zkon prody), poznme velik rozdly mezi
pirozenm jdlem a pitm zvat a tm, co vtina lid nazv jdlem a pitm a co ve
skutenosti nen nic jinho ne stl poitkstv. Kdo ji vidl, e zve, m-li
ze, peje si pt pivo, vno nebo slazen, zedn kyslinkem uhliitm lechtajc
sirupy? lovk v z vlastn zkuenosti, e po tlesn prci, po dnm zapocen jen
ist voda dokonale uhas jeho ze, take pak jenom tu si peje pt. Vak pi
haen takov opravdov zn chutn voda zcela jinak, m dvno zapomenut
aroma, zcela odlin od toho, kter chce lovk povat tehdy, kdy jde z
pouhho zvyku s pteli do restaurace na kus ei a tak proto, aby vnutil svmu
aludku, ani by toho bylo v nejmenm zapoteb, njakou lahodnou, patro
drdc tekutinu. Tak nejrafinovanjmi zpsoby namchan npoje /a u je to
pivo, whisky se sodou, pun, likr, koak nebo rzn aperitivy / ani zdaleka tak
nechutnaj jako hlt erstv vody po prci na vyprahlm poli za silnho svitu slunce
nebo po zdoln njak hory i po jinm zdravm sportovnm vkonu. Stejn tak je
tomu s jdlem. Jak jinak chutn prost, pirozen strava, kterou poijeme po
tlesnm vkonu, abychom utiili zdrav hlad, ne ukjen pedrdn
civilizovan chuti, kter svd lovka k tomu, aby sndl jen nco dobrho. Dti
a prodn nrody, kter se jet nachzej na stupni dtskho vvoje, jed jet ze
zdravho hladu. Pranrody pipravuj sv jdla zcela jednodue. Tak ovoce jed
erstv. Dt se vak velmi brzy zkaz vlivem svho okol. Rodie nebo prarodie
chtj zskat lsku dt a dvaj jim bonbny a okoldu. Tak zkaz patn
58

projevovanou lskou dt tlesn i duevn. Tlesn je umrtven zdrav instinkt,
dt si zvykne jst bez hladu, z pouhho tak brzo probuzenho poitkstv.
Duevn se pitom ji zhy vypstuje sobeck instinkt oekvat stle dary,
vyebrvat si je, a tak vyuvat lsku pbuznch.
Nerozumn civilizovan lovk podobn kaz zve, kter s nm pijde do styku.
Politovnhodn psi, koky, ptci a jin zvata, kter u byla dost neastn tm, e
se stala milky nepirozen ijcch lid, ztrcej pirozen instinkty a nechtj u
jen jst bez hladu po cel den, nbr chtj mlsat. Pitom je chtj jejich pni
obastnit, dvaj jim sladkosti, tm jim zpsobuj nemoci a zkracuj jejich ivot
prv jako svj. Cel otzka se d krtce vyjdit nsledujc anekdotou o psu a
star pann. Star panna jde se svm malinkm gauovm pskem k zvrolkai.
Pes je tlust jako vep a dobr slena si stuje, e trp nechutenstvm. Ji po
dlouhou dobu j jen telec maso, kole a smetanu, ale v poslednch dnech u
vbec nic nechce jst. Zvrolka ji ukliduje: Ponechte mi tu zve a j vm
rum za to, e v psek bude pln vylen z nechutenstv a e bude dky
velkmu hladu rt i plan hruky. Slena tomu skoro ani neme vit, ale sv
svho milka zvrolkai a s rozpaky se vrt dom. Po dvou tdnech zaklepe,
aby si vzala zvtko. Kdy j ho d zvrolka pinst, sotva svho milka pozn.
Je thl, prun a kdy mu lka hod dv plan hruky, vrhne se na n a rzem je
zhltne. Pane doktore, jak jste dokzal tenhle zzrak? pt se slena a z
smvem.. Velmi jednodue,odpov lka, od t doby, co jste mi ho sem dala,
dostal dnes poprv narat! Psu se vrtil zdravm pstem pirozen hlad. Jeho
trvic orgny se zotavily z peten, jeho srdce a krevn obh se zbavily zte,
poslily se, cel zve se opt stalo projevem prody.
Poitkstv se neprojevuje u civilizovanho lovka jen pi hlavnch jdlech. Ve
vlaku, v divadle, na koncert nebo v kin se mls nepetrit. okolda je stle v
kapse a pi kad pleitosti se nco strk do st. Jak potom m bt trven v
podku? Te se dotkneme jet jednoho velkho hchu, jm se lid ni. Tk se
to teploty pokrm a npoj! Chladnika! Je-li dobe pouvna, je poehnnm,
avak lid z n uinili proklet. Poehnnm je tehdy, pouv-li se k tomu, aby se
udrely snadno zkaziteln potraviny. Prokletm se stv, jestlie ji zneuvme k
tomu, aby se na stl mohly nosit ledov npoje a pokrmy. Ledov pokrmy a npoje
psob kodliv u v stech. Sklovina zub prask a ztrc schopnost chrnit zuby
ped bakteriemi, kter ij v stech kadho lovka. Nsledek toho je rozpad
59

zubu. Tak sliznice jazyka onemoc. Ani si to lovk uvdomuje, sniuje se siln
jej jemn cit. Jazyk m za kol ns uvdomovat o nejjemnjch odstnech chuti,
abychom se ihned mohli brnit proniknut zkaench nebo jedovatch ltek sty.
Otupl jazyk u stoprocentn nezastane tuto lohu. Sliznice krn i aluden
rovn onemocn, lunk a jtra se tce pokod. Nen potom divu, e v
civilizovanm svt velk procento lid trp pebytkem aludench v,
aludenmi vedy, znty lunku, pozdji luovmi kamnky, nemocemi jater a
pankreasu. Ze veho nejnebezpenj je zmrazen ovoce! Tekutiny se ohvaj
pomrn rychleji, kus ledovho ovoce vak zstv /zvlt kdy nen dkladn
rozkousn/ velmi dlouho studen v aludku a ochlazuje nejen sliznici, ale i
vechny orgny v blzkosti msta, na nm v aludku le. Tm tot je mon
ci o horkch pokrmech a npojch. Zda je sliznice napadna chladem nebo
horkem, v tom nen velk rozdl. Zkuenost kadm zpsobem ukazuje, e
rakovina krku, aludku, jater a pankreasu se vznik odchylkami od zdrav teploty
toho, co jme a pijeme. Pouijme pklad o zvatech! Vidli jste u koku, e by
pila ledov nebo hork mlko? Samo pslov zn pirovnn: chodil okolo njak
vci jako koka kolem hork kae! A i kdy j nerozumn lovk nco takovho
pedlo, koka moude pok, i kdy je hladov, a mlko zchladne, nebo je-li
ledov, a se trochu otepl. Teprve pak ho po doucch zane srkat. asto musme
se zdenm pihlet tomu, jak nevdom matka vkld dtti do st kus ledu,
kter je tvrd jako kmen, a malik bezbrann j zmrzlinu. Matka se potom div,
e dt trp silnm zvracenm a prjmem. Nebo ppadn potom cel ivot trp
chronickm aludenm a stevnm katarem. Jga po ns chce, abychom ili a
jednali podle prody a nikoliv proti n. Meme ovldnout produ jen tehdy, kdy
jej zkony nejen znme, ale i uznvme. Mlyn vyuv mocn sly eky a pohn
mlnsk kolo jejm proudem. Me vak tuto slu ovldnout a vyut jen tehdy,
jestlie sv kolo postav podle zkon hydrauliky, tedy ve shod s prodn silou.
Mohli bychom uvst mnoho jinch podobnch pklad.
Zptky k prod! Pokud ijeme, dchme, jme a pijeme pirozen, zstvme
stle zdrav. A jestlie jsme se u snad zkazili, pome nvrat k prod dokonce
ve zdnliv nevylitelnch ppadech. Sm jsem ml pleitost bhem druh
svtov vlky po obleen jednoho velkomsta uinit zkuenost, e lid, kte jinak
trvili cel den ve patn vtranch kancelch za psacmi stoly, nyn sami
odstraovali trosky, nosili trmy, tahali vozy a dokonce museli stavt zdi, kdy
60

chtli mt stechu nad hlavou. Museli asto mnoho kilometr jt pky, aby sehnali
njak potraviny. A vsledek toho byl, e i takov nemocn, kte pedtm trpli
rznmi zavacmi potemi a zstvali naivu jen dky psn diet, jejich ivot
se stal hotovm utrpenm vlivem aludench ved, chronickho stevnho kataru
nebo lunkovmi potemi a vlivem jinch chorob, najednou vborn trvili i
nejt jdla, boby, zelen hrky nebo zel. A dokonce se vylili ze vech
chorob. Ztratili svou civilizovanou chu k jdlu, dostali vak za to svj pirozen
hlad. Neekejme, a ns osud donut k tomu, abychom ili pirozen, nbr
zanme vst sv ivotn funkce z vlastn vle a vdom do jejich pirozench
kolej. Jogn pekonv svou chu k jdlu a dv voln prchod pirozenmu hladu.
J jen tehdy, kdy m opravdov hlad, a jedno sousto zpracovv v stech
desetkrt dle ne Evropan, nebo vechno dkladn rozvk a teprve pak
spolkne, a se jdlo promn v kai, co je z hlediska proudn prny mimodn
dleit. Podle jgick teorie jsou vechny druhy jdel )zvlt erstv zelenina,
ovoce, mlko, mln vrobky a med) naplnny prnou, kter je nezbytn nutn k
udren ivota. Jako nos je uren k tomu, aby zachycoval pro nae ely prnu
nachzejc se ve vzduchu, sta jsou pijmacm orgnem prny z pokrm. Kad
atom na potravy obsahuje nekonen mnoho pokrmov prny a pelivm
vknm uvolnn prna, kter pronik masem a kostmi, je nasvna
organismem, aby byla uchovvna v nervovch centrech, a tak byla k dispozici
tomuto organismu. Evropsk ten se prvem zept, k emu lovk potebuje
pokrmovou prnu, pro mu nesta prna obsaen ve vzduchu? Ve naplujc
prna teru, kterou pijmme? K tomu podv jga vysvtlen, e prv jako
elektina m rzn druhy, kter rzn psob na lidsk tlo, prna vzduchu,
pokrm a vody /i kdy jde v podstat o jednu a tut / rozpoutv v tle pece jen
rozlin funkce. Jgick vda poskytuje o tom teorii prny, kter by zaplnila cel
svazky, avak j se nechci v rmci tto knihy dle do n poutt. Pedpokldejme
tedy, e podle indickho nzoru obsahuje potrava prnu a ta se uvoluje pelivm
vknm. Tak na Zpad il ve starovku velk mudrc Epikureos, kter hlsal
tot: Mus kad sousto vychutnat, chce-li, aby ti bylo skuten k uitku.
Uil, nebo zaruen vdl, e prav hodnota pokrm nespov jen ve vivn
hodnot, nbr i v tto uvnit skryt praenergii, prn. Pralovk, kter se jen
zdka dostval k potrav, kterou si mohl opatit jen v potu tve a za smrtelnho
nebezpe, vychutnval potravu dlouhou dobu v stech prv proto, e ji dostval
zdka. To je ostatn tak pkaz prody, nebo podle zjitn lkask vdy
61

Zpadu je poteba pokrm dkladn promchat slinami, aby jej mohl aludek
snadno strvit. Evropt obyvatel mst proto snadno dostvaj aluden pote,
protoe jed ve spchu, nevnuj vkn patin as, a tak petuj aluden
innost nedbale rozvkanou a rychle pohlcenou stravou. sta jsou pedsn
aludku a proda opatila tento nstroj skvlm zazenm k jdlu - zuby. Jestlie
tento jdeln mechanismus nevyuvme, co si m potom aludek pot se svmi
mkkmi stnami, chce-li jdlo strvit? Je nucen k tomu, aby na n psobil
zvenou mrou chemicky /silnjmi trvicmi vami/, vt vrobou
aludench kyselin! Pli mnoho aluden kyseliny a z toho pochzejc
aluden vedy maj pinu v netrplivosti, ve patn rozvkanch pokrmech! Je
nutn promluvit tak o zubech. Vlivem velk pizpsobivosti prody musel tento
orgn, kter nebyl nleit vyuvn podle svho uren, zakrnt a stt se pouhm
zrodkem. Aby nae zuby byly hojn zsobeny krv se postarme tak, e je
pouvme podle jejich uren. Kdo hodn vk, jeho zuby a jejich koeny budou
hojn zsobovny cirkulac krve. Nebylo by kehkch zub, kdybychom dti u
odmalika mli k tomu, aby dokonale vkaly pokrmy. Zvata nemaj zkaen
zuby, netrp aludenmi potemi, krom tch zvat, jim se zuby zkazily dky
vaen strav od lid. Tato strava nenut zuby k patin innosti. Z toho vyplv,
e dkladn vkn je z mnoha hledisek velmi dleit. Tak na Zpad jsou lid,
kte se stali apotoly tto pravdy. Zajist mnoz u slyeli o tzv. fletcherizmu.
Amerian Horace Fletscher vyslovil ve sv slavn knize, kter vzbudila tak velkou
pozornost, tezi, e kad sousto mus bt ticetkrt pevkno, dve ne se
spolkne, a to zvl na prav a na lev stran. To se velkolep projev na dobrm
trven. Fletscher hlsal nevdom sprvnou vkac metodu, ani vdl, e hojn
promen potravy slinami zrove podpo vyluovn prny. Ji po lta se
zabvm zpadnmi lkaskmi dly. Tak nejmodernjmi smry zdravotnictv a
vidm, do jak mry se li od zsad hathajgy. S pekvapenm zjiuji, e
nejnovj objevy nejmodernjch evropskch a americkch vdc se vdom i
nevdom stle vce bl pravidlm prastar hathajgy. Co se te pvodu
potravin a vkn, kryj se nejnovj smry novodob vivy tm ve vem s
indickmi naukami. Ponaje vcarskm lkaem Dr. Bircher-Bennerem a po
pokrokov lkae celho svta meme v jejich dlech st prav jgick pedpisy.
Kdy jsme provedli sprvn vkn, vyvstv otzka: jakou dietou se m dit
k hathajgy? Autoi modernch knih o dobr a odpovdajc viv pln cel
svazky pojednnmi o syrov potrav, vegetarinstv, vitamnech atd. Rd bych dal
62

nsledujc rady vem lidem na Zpad, kte chtj cviit jgu ze zdravotnch
dvod, ale jet se j vhradn nevnuj.
1) A je strava pirozen, prost; zprvu sm bt i smen. Bezmas jdla hind
nejsou dnm veobecn platnm pravidlem, nebo nutnost povn masa je
dna klimatickmi okolnostmi. V tropech je pojdn masa velmi nebezpen a
kodliv, tedy ho vbec nen zapoteb. m studenj je klima, ve kterm ijeme,
tm vt existenn oprvnn m povn masa. Nrodm horkho psu se stal
zkaz jeden masa nboenskm pedpisem, nebo se jm mly masy lidu, kter
nemly pro hygienu dn pochopen, zdret od povn masa. Co by se vak stalo
Eskymkovi, kdyby z nboenskho pesvden pojal pedsevzet, e se vzd
povn masa? Musel by jednodue zemt hlady. Tam nejsou kokosov oechy,
banny a ananasy, kter svou bohatou vivnou hodnotou nahrazuj masit jdla.
Eskymk je nucen pt tulen tuk, aby v nelidsk zim arktickho svta udrel
potebn stupe tlesnho tepla. Tropickmu lovku se dl zle u pi pouhm
pomylen na tulen tuk. Kdyby vak byl pemstn do Arktidy, touil by po nm
stejn siln a musel by jej srkat se stejnm poitkem jako Eskymk. Kdyby se
Eskymk rozhodl stt se vegetarinem (etl jsem v etnch vegetarinskch
knihch, e jen pojdai rostlinn stravy se mohou dostat do nebeskho krlovstv),
musel by se jednodue pesthovat do teplejch krajin, kde roste ovoce a zelenina.
Nevm vak, e mil Bh spsu due vyhradil jen obyvatelm teplejch krajin.
Smenou stravou rozum hathajga, e maso nen zkladem, nbr jen koenm
denn potravy.V prvn ad pichz v vahu ovoce, zelenina, salty, mlko, mslo
a med. Kdo si toto me obstarat, jedn nejrozumnji, kdy nepov dn maso.
Ve vych, pokroilch stupnch jgy je to tak jeden z poadavk. Zpadn k,
kter vede jet zpadn ivot a nachz se mezi zatenky, vak me, i kdy jen
zdka, jst maso. M jst vce peckovho ovoce a vce pamatovat na cibuli a
esnek. Podle prastarho nzoru Tibean a Ind je esnek znamenitm
ochrannm prostedkem proti rakovin. Evropsk mstsk lovk proije asto
cel ivot, ani by poil jedin strouek esneku, kter blahodrn psob v naem
tle. esnek by neml chybt ve strav zdravho lovka! Proto doporuuji ho
nadrobno rozmlnit a pojdat smchan s citrnovou vou, pokud se nkdo
obv, e by ho v civilizovanm ivot povn esneku znemonilo. Jet musm
uvst, e proti nemocem dsn (jako je jejich krvcen a mknut) se doporuuje
vtrat do dsn esnek nebo siln kousat do cibule a esneku, aby se jejich va
63

dostala a ke koenm zub. V Indii u brahmni toto sv ky: Chcete-li
doshnout moudrosti, pojdejte vce cibule. Tak proti strnut se doporuuje
pojdat esnek. Konen musm uvst jet jeden univerzln prostedek - citrn.
Kad by ml jak v lt, tak v zim pojst denn aspo jeden citrn. Nejmodernj
lkat odbornci na revmatismus dvaj svm pacientm denn vypt vu ze
dvou a t citrn a potom snst i rozemletou kru z nich, kter je smchna s
medem. Bohuel do severnch zem se obvykle dostanou jen citrny sklizen ped
uzrnm, jejich obsah vitamn a lebn moc se ned srovnvat s onmi
ndhern vyvinutmi citrny, kter uzraj na stromech. Proto se vyplat vu z
citrn mchat s medem, aby pli siln kyselost nemla kodliv nsledky.
2) Mnostv potravy mus bt v souladu s potebami organismu. Bylo by zbyten
zde o tom jet znovu hovoit, protoe jsem o tom mluvil u dve, e je nutn se
pizpsobit klimatickm a osobnm okolnostem. Kad potebujeme speciln
stravu podle toho, zda pracujeme tlesn nebo duevn. Je rozdl, jestli lovk
pracuje na zdravm vzduchu nebo v uzaven mstnosti, je rozdl mezi jgickm
zatenkem a pokroilm.
3) Strava m bt povna pomalu, pozorn a se soustednm na jdlo. Vrtme-li
se unaveni ze svho pracovit, mme si pinejmenm deset minut nebo tvrt
hodinu odpoinout, nebo unaven lovk m unaven aludek a neme trvit,
jak by bylo zapoteb.
Dle nemme zapomenout, e potrava dodv slu, nemme tedy jst, kdy jsme
ovldni hnvem nebo jinm negativnm citem. Jme-li v takovm rozpoloen
mysli, sla, kterou pijmme potravou, posiluje hnv a ni instinkty. Mme
naopak jst s nbonmi pocity, prodchnuti vdnost a pokorou vi
Prozetelnosti, kter ns obdaila potravou. Tm se podpo nae duevn sly a
vzneen vlastnosti. Modlitbu u stolu nachzme v pravidlech vry u vech nrod,
co je dkazem prv uveden pravdy. Indov se mus ped jdlem vykoupat a
peliv si umt ruce a nohy, prv tak je pedepsno vyplchnout si sta. U nich je
to pravidlo vry. Lkai vak vd, e toto pravidlo m sv hygienick
opodstatnn. Vzorov novodob strava Zpadu se kryje tm ve vem s prastarou
indickou dietou. Pro pokroil jgick ky jsou samozejmost psn pedpisy.
ci ij vedle svho mistra a jsou jm o tchto pravidlech pouovni. Pro jgick
snaivce na Zpad sta dokonale ona pravidla, kter nabdaj ke stdmosti.
64

Zpadn lovk se podle m zkuenosti dopout t chyby, e j pli mnoho a
pli chvatn. Kad strojnk v, e nadmrn topen a pli mnoho uhl pedasn
opotebuje stroj a vytvo v nm kodliv usazeniny. Nesprvnou vivou
nahromadn usazeniny se dostvaj asem z tla rznmi chorobami. Typickou
oistnou nemoc v Evrop je nkaza znm jako chipka. Bylo by to pli
zdlouhav a pekraovalo by to rmec tto knihy, kdybych chtl podrobn
rozvdt, co chipka vyluuje. Skutenost je, e proda spaluje v tle
nashromdn a do nj nepatc ltky vysokou horekou. sten vak t
vmky nebo katarem, kter pi tom probh, odstrauje tyto ltky z tla. Tato
choroba se zde jmenuje chipka a nakaliv je jen pro ty lidi, kte pli jed a
pevn neist jdla jako maso! Je pznan, e zatm co v dobe iven Evrop
tm stle d chipkov epidemie, bhem hladovch let po vlce tm pestaly.
Tu dobu jsem strvil v zemi, kde hlad doshl pustoivch rozmr a trval dlouho.
Podle lidskho vpotu se dalo potat s tm, e mezi oslabenm obyvatelstvem na
podzim a v zim propukne siln epidemie. Msto toho chipka tm pln
pestala. Lid nezneiovali svou krev a vymovn pebytk z tla nepekroilo
kapacitu jejich tla. Pestoe tm vechno obyvatelstvo /a na mal vjimky/
proilo mlhav, detiv, vtrn podzim a silnou zimu s 12 a 15 stupni pod nulou v
nevytopench mstnostech a kancelch, nebyla dn chipka! Nedostaujc
viva je tedy mn nezdrav ne pli dobr! Lidsk organismus vysta s
obdivuhodn malou dvkou potravy a erp energii, kdy to mus bt, z vody a ze
vzduchu, avak s pebytkem si nev rady, a proto se namh dostat jej ven a je
nucen vyitn provdt katary a horekou. Podle mohamednsko-indick legendy
namch Allah pro kadho lovka pi jeho narozen urit mnostv potravy na
dobu jeho ivota. Sn-li ji pespli rychle, dve zeme. m je etrnj, tm dle
ije. V doporuovn stdmosti a rozumn askeze se shoduje mohamednsk
legenda s kesanskou Bibl i tibett lamov s prastarmi uenmi indickch
maharii.




65

IX. Kundalini a sedm aker

V prvn kapitole jsme si u ekli, e nae pte (vetn nejhornjho obratle a
lebky) je nositelem ivota. V nejvy klenb lebky se nachz pozitivn pl,
nejspodnj obratel je vak sdlem negativnho plu. Napt mezi obma je to, co
nazvme ivotem. Mnoh tiscilet star jgick filosofie nazv pozitivn pl
sdlem bohaVinu jakoto ducha; negativn pl je sdlem Kundalini, symbolicky
zosobnn bohyn prody. Vinu je zc ohe a lesk a pitahuje neustle
Kundalini, kter je stoen hadovit v nejspodnjm obratli a ek na okamik,
kdy stoupnm kanlem ptee se bude moci spojit se svm Pnem, s Vinuem.
Jmno Kundalini znamen dohromady stoen (svinut). To je bsnick a
symbolick popsn fyziologick skutenosti. V modern vdeck ei bychom to
vyjdili asi takto: mezi v lebce se nachzejcm kladnm a v nejnim obratli
zpornm plem se ustavin pohybuje pulsujc proud velmi vysokho napt.
Me se stt, e negativn pl se uvoln z vzen nejspodnjho obratle, dospje k
pozitivnmu plu a spoj se s nm. A se vyjdme symbolicky nebo vdecky,
zstv skutenost, e tento stav v lidskm vdom znamen naplnn nejvyho
du a je spojen s vnmnm nejvyho blaha. Mezi pohlavmi vn existujc
touebn chtn se v tomto okamiku rozplyne v nejvym naplnn. lovk
zav v sob nejvy mru dokonalosti. Tento stav je znm mystikm vech dob;
na Zpad jej pojmenovali mystickou svatbou nebo unio mystica. Cvien
jogna, pranajma, vytvoen dokonal rovnovhy ve spojen s uritmi asnami,
zpsobuj probuzen negativnho plu - podporuj spojen Kundalini s Vinuem.
Kundalini a Vinu maj sv sdla v dleitch nervovch centrech a mezi nimi se
nachzej jet mnoh jin hlavn nervov stediska, kter jsou vechna zastvkami
vzhru stoupajc Kundalini. Jestlie energie zvan Kundalini doshne tchto
aker, pin to s sebou vdy nov stupe vdom na cest k nalezen J pslun
osoby. Tyto akry jsou jednodue transformtory, bateriemi uchovvajcmi proud,
akumultory energie a zsobnky prny. Vtina tchto sbrnch mst je u
prmrnho lovka jet v dmajcm (latentnm) stavu. zenm vdom se
probouzej tato centra, aby ve chvli naplnn nebyla pemhna. Tm by nervov
systm trpl. Stv se, e u lid, kte nemaj zdn o Kundalini a akrch a jsou na
velmi nzkm stupni vdom, z njakho zevnho podntu (rnou nebo razem) se
Kundalini uvoln a neekan stoup pte. Protoe vdom prmrnho lovka
66

nen k tomu dost rozeno, ztrat takov lovk vdom. Ve zdravovd se tomu
k katalepsie. Kdo dosahuje tohoto stavu vdom jogickmi cvienmi, proije
tento ze vech stup vdom nejvy extaticky. Pozorovateli pipad, e je v
bezvdom, nebo jeho vdom pelo na jinou rove a on zav dokonale a pln
vdom stav vdom, kter se v nboenstv nazv blaenost. To je fyziologick
a fyzick skutenost. Nen to chorobn, nbr dokonal stav lovka. Celkem je
sedm hlavnch aker a pt mench center. Mme tedy co do inn s dvancti
akrami. Obvykle vak se uvd jen sedmero hlavnch aker. akrm se tak nkdy
k padmy (padma = lotos). Sedm aker nsleduje za sebou v tomto poad: sdlo
Kundalini nachz se v kostri v nejspodnjm obratli, jeho jmno je
MULADHARA. Je to lotos se tymi pltky. Nad nm nsleduje
SVADHITHANA v nervovm stedisku nad pohlavnmi orgny. Lotos se sedmi
pltky. Pak nsleduje MANIPURA v nervovm stedisku v pupen oblasti.
Desetiplten lotos. ANAHATA - akra na rovni srdce. Dvanctiplten lotos.
VIUDDHA - akra v blzkosti ttn lzy. estnctiplten lotos. ADNA -
uprosted ela, mezi obom. Dvouplten lotos. SAHASRARA, Vinu - sdlo
pozitivnho plu na vrcholu lebky. Tisciplten lotos. Podl ptee se thnou ti
hlavn prchody, nadi v sanskrtu. Na lev stran negativn: ida - nadi; na prav
stran pozitivn: pingala- nadi; uprosted v me ptee: uumna nadi. Posledn
prchod (uumna) je cesta pro Kundalini. V nejspodnjm obratli pebv
Kundalini v trojhelnkov ake. Jogn ji vede sousteovacmi cvienmi od
nich aker k vym akrm, a doshne sahasrary. Dosaenm kad nov
akry dosahuje jogn dalho novho stavu vdom. Dospv k jasnozen, k umn
st mylenky, k vizm vyho du, k pehledu o minulosti, ptomnosti a
budoucnosti a k jinm skrytm schopnostem podle toho, kterou akru oiv, a ke
stavu plnho osvcen, spojen s Bohem. Zkladem kadho nboenstv je
tajemstv, kter je skryto v ptei lovka, a nespov na pedstavch, nbr je
nejdokonalej pravdou samou. Toto naplnn nazvaj jogni samadhi. To u je
sice rada-jga, konen cl duchovn jgy, avak zde o nm musela bt zmnka,
nebo stav osvcen nen jen duchovn, nbr tak fyziologick skutenost. Oiven
aker vdomm, jejich probuzen z latentnho stavu je tak clem hathajgickch
cvien. Provd-li nkdo soustedn na akry nesprvn, mohou se stt takov
cvien velmi nebezpenmi. Jejich provdn bez odbornho veden je tedy
neppustn. O tom vak u pomlme, protoe je to zleitost pokroilch
jgickch k, l. Mezi jednotlivmi jgickmi cestami ani neme bt vedena
67

ostr dlc ra jako asi mezi tlem a du. Tlo je stavbou, odvem, obalem a
nositelem due a jeho pln znalost vede ns k dui a ta zase k Nadj. Z
dosavadnho je zejm, e psoben hathajgickch cvien je tak mnohostrann a
obshl, e se vyplat kadmu lovku, kter poml na pokrok, aby hathajze
vnoval plnou pozornost, a u to dl bu ze zdravotnch dvod, nebo aby
doshl duchovnch vsledk vych hodnot, nebo nek se marn: Ve zdravm
tle zdrav duch!




68

II. Druh dl
Praktick hathajga
X. Budovac sla sebeuvdomn
Cvien hathajgy se skldaj ze t st: z zen vdom, zen dechu (pranajma)
a z tlesnch pozic (asny). Vechny ti mus bt cvieny spolen, nebo dn
nen mysliteln bez ostatnch. zen vdom nemohu cviit, nezaujmu-li uritou
tlesnou polohu a nebudu-li dchat. A nemohu dchat nebo udrovat sv tlo v
njak pozici bez vdom, kdy u nikde jinde, tak alespo v hlav. Hathajgick
cvien pesn pedepisuj, jak se tato trojice m spojovat, chci-li doshnout toho,
aby mj vvoj byl pravideln a stle spnj. Cvien se seskupuj a
pojmenovvaj podle toho, kter ze t praktickch initel pi nich pevld.
Nam hlavnm clem je, abychom uvedli sebeuvdomn rovnomrn do vech
st tla, nebo jinmi slovy, abychom sv tlo beze zbytku oivili. To nm
poskytuje kl k ovldn pozitivnch a negativnch energi. Pi cvien se
seznamujeme s moc sebeuvdomn. Jdeme tak daleko, e meme vdom
vyvolat proudy sly v libovolnm mst tla jednoduchm soustednm mylenek.
Stlm sdlem naeho sebeuvdomn je ed mozkov kra. Bylo by to zdlouhav
a pesahovalo by to rmec tto knihy, kdybychom se rozepisovali o tom, v em se
li buky ed mozkov kry od ostatnch nervovch bunk. To nech uin
lkask odborn knihy. Pro ns je v podstat dleit jen to, e buky mozkov
kry vlivem neustlho psoben J se vyvinuly v tak dokonal nstroj, jakm
dnes je. J vstoupilo do mozkovch bunk; zmocnilo se jich a vyvinulo je v
poslun nstroje. Pevedeme-li sv vdom vlastn vl do jinch nervovch
bunk, zanou se tyto vyvjet a mohou se stt prv tak dokonalmi nositeli
vdom jako nejvy buky mozkov kry. Co tedy brn tomu, abych pevedl sv
j do libovoln sti tla, jestlie tam jsou nervov buky s tmi vlastnostmi jako
ty v mozkov ke? Je dokzno nesetnmi pklady, e lohy dleitho nervu,
kter byl znien nehodou, pebr jin nerv. Pizpsobivost a prunost nerv se
asto potvrzuje zpsobem, kter hrani se zzrakem. Hathajga vyuv tto
schopnosti. Vdom me dlouhm cvienm vce vyvinout libovolnou nervovou
buku a uinit ji nositelem proud vyho du. Pirozen to vyaduje svj as.
Kdo disponuje darem soustedn, sm me uinit ve uvedenou zkuenost.
69

Jakmile zato na nervov buky nkter sti tla, vyvol ihned reakci. Pirozen
tato reakce nen jet tak zdail, aby pslun nervov uzel mohl bt pouit k
mylen.Naped se musme spokojit s tm, e nervy dostaneme do stavu vzruchu
pomoc vych proud do nich zavedench a v tch mstech nastane drdiv
(lechtav) pocit s vvinem tepla a ptokem krve. Jestlie vak nae vdom in
ntlak na njak nervov uzel po lta a ustavin, zane se tento postupn vyvjet a
zane ponenhlu zprostedkovvat vy projevy naeho J. Tak meme postupn
oivit kadou st svho tla a uinit ji vdomou. Jogni vyho stupn jsou
schopni vystupovat podle libovle svj trvic proces a srden innost nebo je
uvst do klidu. Ve svtov literatue je mon se dost o etnch pkladech
jogn, kte se daj na tdny zaiva pohbt. Tak jsme se dovdli o slavnm
ppadu jogna, kter z ist vdeckch dvod provedl na lkask fakult v
Madrasu za psn kontroly lka nebezpen experiment. Polkl velkou dvku
cyankli a provedl jed trvicm strojm, ani jeho tlo vstebalo nejmen
mnostv. Jed vyel z tla pirozenou cestou. Probuzen vdom m krom
nesmrnho vznamu pro zdrav jet jinou velkou vhodu. Pispv k tomu,
abychom si uvdomili skutenost, e vdom existuje tak nezvisle na mozku.
Nen produktem mozku, jak by si materialist pli, nbr soust vdom J,
jeho existence sah za hranice hmoty. Jgick cvien vedou lovka k zitku
nesmrtelnosti, nebo ho seznamuj s vldcem tla, s vnm J, kter stoj za
pomjejcm. Znan st lidstva je trznna vdomm nebo nevdomm strachem
ze smrti. Kolik zdravch lid je ochromeno na pozad vdom hajcmi
mylenkami: K emu to vechno, kdy to kon neodvratn a nezmniteln
znienm, smrt. Z toho pzraku ns pln vyl jga. Pochybujcm, kte trvaj
na hmatatelnch dkazech, doporuuji, aby se namhali uinit pokus. Jestlie se
napklad nkdo neum postavit na hlavu, me se pesvdit, e jin, kdo je
silnj a lpe ovld rovnovhu, takov umleck kousek doke. Vnitn zitky
probhaj vak v hloubce due a jsou pro jin lidi neviditeln. J je neviditeln a
nen nstroje na svt, s jeho pomoc by se dala dokzat jeho existence. Jedin z
jeho psoben meme usuzovat na J jinho lovka. Sv vlastn J vak
poznme, kdy vyvineme vdom a vzpomeneme si na sv j. Nesmrteln vy J,
pro jinho neviditeln, meme zat jen v nitru. Jogn tu sed nehnut, zatm co
zav stavy vdom vyho du. Chceme-li se seznmit s jeho vsledky, kter
doshl soustednm, je nutn, abychom sami doshli tak takovch. Jogn me
uinit jen jedin - ukzat nm cestu.Tomu, kdo nev na zzran psoben
70

vdom na tlo, tomu bych doporuoval, aby provedl nsledujc jednoduch
pokus. Zdvihnte v pst zaatou pravici tak, aby ukazovek zstal nataen. Pak
pevete do ukazovku vdom, to znamen, pln se soustete na nataen
ukazovek a souasn byste mli mt pocit, jako byste vstupovali do piky prstu.
Po krtk dob uctte v prstu siln lechtn a teplo. Prst je postupn prostoupen
teplem. Je-li soustedn dost siln, stupuje se teplo do vroucho horka.
Nensleduje vak jen teplo, do prstu proud t krev tak, e prst postupn rudne.
Kdo se pilnm cvienm stane pnem vedenho vdom, bude mt z toho velmi
brzy velk uitek. Me napklad pedejt nachlazen, jestlie se bhem detivho,
vtrnho poas sousted na nohy. Tmto zpsobem vznikne pozitivn energie,
teplo, a tm se zabrn tomu, aby se noha siln prochladila a bacily nabyly pevahy.
Prv tak mrznou-li nm zda a soustedme-li se na n a stanou-li se svaly na
zdech vdommi, doshneme staenm sval vce tepla, a pedejdeme
ppadnmu zntu ledvin. S velkou radost jsem zjistil, e moji evropt ci
dovedou dobe dit vdom. V nesetnch ppadech doshli touto jednoduchou
metodou pln uzdraven pi tkch nachlazench, pi poruchch krevnho obhu a
trven, ba dokonce pi nevyliteln vypadajcch chorobch, nervovch
obrnch.Vleklm zntem tm znien nerv u nedoke vst ivotn proud a
pslun st tla znecitliv nebo ochrne. Sebeuvdomn je vak nejsilnj
probouzejc a podncujc silou. Je innj ne elektrizace a mase. Tak
pronik izolac. Je-li soustedn dosti siln a nervu se vrt jeho ivotnost, dostav
se uzdraven. Kdo rozum smyslu zen vdom, pochop tak, jak jsou s tm
spojeny pednosti, jestlie dovedeme vst proud krve na libovoln msto tla. Trp-
li nkdo na lenivost stev, penese sv vdom do steva a pociuje, jako by byl
sm stevem. To samo posta k tomu, aby vznikl proud krve, kter podnt innost
stev. To se jet stupuje, jestlie si lovk pedstavuje, e je stevem a e se
pohybuje. Kdo se o to pokusil teba jen jednou, mohl se pesvdit, e tlo ihned
nsleduje a pizpsob se pedstav (imaginaci). Komu se pi prvnm pokusu
nepoda dit vdom, ten a se nevzdv. Opakovan pokusy pinesou sv ovoce,
co bude mt za nsledek poslen vry a vle. Nen vt radosti, ne kdy J
zvtz nad hmotou, nad tlem. Zrove s zenm vdom jsou pi probuzen tla
velkmi pomocnky t cvien pranajmy a rzn tlesn pozice (asny). O
dleitosti zen dechu ze stanoviska fyziologickho jsme se u zmnili v prvnm
dle tto knihy. V zen vdom pipad zen dechu rovn velk loha. Pi
vdechu se musme soustedit na to, abychom v sob nashromdili vce prny, pi
71

vdechu vak musme myslet na to, abychom vdom vedli erstv mnostv prny
a rovnomrn je rozdlovali do vech st tla nebo tam, kam se to doporuuje pi
uritm cvien. Tak se napklad pi cvien viparita-karanise sousteujeme na
ttnou lzu. To znamen, e sv J neustle ponoujeme do ttn lzy, neustle
na ni myslme a zrove pi kadm vdechu nadechnut mnostv prny poslme
do ttn lzy, zkrtka ji tam pumpujeme. Prv tak meme prnu
napumpovvat do libovolnho jinho msta tla s pevnm myslem tot msto
poslit nebo uzdravit. Prna se shromauje tam, kam upeme sv vdom, a tmto
zpsobem pijmme nejvce prny. Kde svt svtlo, tam se sltaj mry! Pirozen
bude nejmocnji a nejintenzivnji pracovat ta st tla, do n sousteujeme sv
vdom a kter tmto zpsobem pijm nejvce prny. Uenec podr vdom v
mozku, tam shromauje nejvt st prny, proto se jeho mozek stle vce vyvj
a je nejvkonnj. Zpasnk nebo boxer sousteuje svou pozornost /tj. sv
vdom/ stle na chvaty svch rukou, na dery svch pst. Pirozen tyto svaly
vyrostou a zmohutn tam, kde se hromad prna. U zvat podle stupn jejich
vdom je tomu takto: zajc se neustle boj toku silnjch zvat, proto naslouch
a natahuje ui pi kadm hluku. Vsledkem toho je, e pozornost soustedn do
jeho u pivd tam vtinu prny. Jeliko prna je budujc silou, ui a sluchov
orgny zajce bhem milin let nepomrn dlouze narostly a staly se nekonen
jemnm nstrojem. Podle podobnch pravidel se vyvj vechno - zve, rostlina,
ba dokonce lovk a vechno, co ije. Prna buduje tam, kam je poslna vdomm,
kam se sousteuje pozornost. Tak se vyvinuly choboty slon, krk irafy, nohy
ptka ptrose, nesetn druhy zvat a takto se vyvinul t lovk v bytost, jakou je
dnes. Nedoshl jet dokonalosti. Ukrv v sob jet mnoh a velk monosti.
Prna tedy automaticky nsleduje vdom. O vce bychom mohli doshnout,
kdybychom nleit vyuvali tohoto prodnho zkona a kdybychom cviili
veden prny vdom a systematicky. Neznme-li tajemstv a zkony na bytosti,
stle nm hroz nebezpe, e se z nevdomosti dopoutme chyby a naemu tlu,
tomu podivuhodnmu nstroji, pivodme nemoc. Musme se tedy nauit zkonm
zen prny, ozit sv tlo vdomm. Pak mme kl k dokonalmu zdrav a k
dlouhmu ivotu v ruce. Kdo svj dech promn ve vdom jednn a sleduje cestu
dechu do plic, toho vnmavost se postupn zvtuje. Bude moci stle vce
pociovat jemn proudn prny. Potom se seznm s hlavnmi nervovmi uzly
akrami, v nich se prna std, rozdluje a petv. Nen pro ns u dnm
tajemstvm, e akry maj sdlo v hlavnch nervovch centrech a nejdleitjch
72

sekrench lzch. Proud-li do nich nedostaujc, patn proud, dve nebo
pozdji onemocn. Protoe vak normln funkce ostatnch orgn zvis na tchto
centrech, ppadn jejich poruchy pinej nejrznj choroby. Je tedy nejv
dleit, abychom udreli nebo zskali zpt zdrav tchto center. Pitom hraj velmi
dleitou roli (vedle zen vdom a zen dechu) tak hathajognsk cvien.



















73

XI. Lebn sla pra-san
Pvod san, jak se pozicm k, se ztrc v mlze prastarch indickch sg. Podle
legendy vyzkouel iva 84 000 sedacch a jinch pozic tla, aby zjistil, kter
tlesn cvien jsou vhodn k uchovn lidskho zdrav a k vvoji vyho druhu
sebeuvdomn. Z tchto tlesnch pozic je dnes pouito 84 a poet tch asn,
kter slou k zachovn nebo navrcen zdrav, je dvacet a ticet. I kdy tyto
pozice nebyly rozvinuty bohem ivou, pece jen na nich pracovali a vyvjeli je po
mnoho tiscilet a dodnes nejvt mudrci Indie - riiov a mahariiov. Vybaveni
podivuhodnmi fyziologickmi, fyziklnmi a tzv. nadpirozenmi znalostmi a
pivedli je a do dnen dokonal formy. Ped sedmdesti, ba jet ped padesti
lety povaovali zpadn uenci tyto asny za druh povry. Dnes vak (a m
zkuenosti to potvrzuj) nevc Evropan, jemu zbv trochu asu na udrovn
tlesnho zdrav, uznv mimodnou dleitost asn, kdy i nejmodernj
zstupci zpadn zdravovdy pomoc experiment potvrdili jejich psoben. A na
nkter tlesn pozice, uren pro rozjmn, vechny tzv. jgick sedy, kter se
vten hod pro pohodln ncvik pranajmy a pro mudry (cvien ve vytrvalosti a
soustedn mylenek), maj blahodrn vliv na organismus. dn chvla nen
dost velk, aby vyjdila tm nadpirozen psoben tlesnch pozic na lidsk
organismus a jejich lohu pi zachovn ivotn sly a pi podpoe zdrav. Teprve
nedvno rozlutili badatel o jze za spoluprce nejslavnjch evropskch znalc
zdravovdy na lkaskm zklad tajemstv indickch asn. Je to star teze
fyziologie, e zdravotn stav lidskho tla zle na vlastnostech bunk a
bunnch tkn. Zdrav tkn zvis na tchto pedpokladech: 1) na pravidelnm
pijmn potravy a dokonal funkci lz vnitn (endokrinn) sekrece; 2) na
rychlm a dkladnm vymovn neistot z tla; 3) na zdrav, bezporuchov
funkci nervovch spoj. Je tedy jasn, e systm trvic a systm krevnho obhu
mus bt v dokonalm stavu, aby tk mohla bt nleit zsobena proteinem,
cukrem, tukem, solemi a ostatnmi dleitmi ltkami. Podvejme se te, jak asny
psob na trvic orgny a obh krevn. Vimnme si naped psoben asn na
trvic systm. Trvic orgny - aludek, tenk stevo, slinivka bin, jtra atd. se
nachzej v bin dutin, kter se dole opr o pnev a ze stran je udrovna
silnmi svaly. Matka proda se postarala o to, aby tyto orgny dostvaly ustavin
mas pomoc brnice, kter se pi dchn zdvih a kles, a tm podporuje innost
vnitnost. V minut dostanou trvic orgny piblin 14 - 15 automatickch
74

mas, co je nezbytn pro udren zdrav. Zvrhl, civilizovan lovk se svm
mstskm ivotem - jak jsme si u vyloili v kapitole o zen dechu - neum
dchat. To znamen, e jeho dech je tak degenerovn, bin svaly tak zakrnl, e
vlivem nedostaujc mase trvic orgny trp nedostatkem aludench v,
zavacmi potemi a velmi asto tkmi aludenmi bolestmi. Cvien
pranajmy nen dostaujcm prostedkem npravy u lid s pokaenm dchnm a
s degenerovanmi binmi svaly, take se mus uchlit k asnm, aby se jim
vrtilo pln zdrav binch orgn. sany nejen opatuj tyto orgny vnjmi
masemi, ale t jim zprostedkuj vnitn tlocvik, kter nelze nahradit dnm
jinm sportovnm systmem ani jakmikoliv znmmi cviky. Je uznvanou tez
zdravovdy, e si svaly udr svou slu a prunost, mohou-li provdt tan a
napnac pohyby. V asnch bhudangasana, salabhasana, dhanurasana jsou
obsaeny nejvelkolepj cviky k napnut binch sval a ke staen hbetnch
sval. Jgamudra, pasimotanasana, padahastasana a halasana stahuj naproti tomu
pedn bin svaly a napnaj hbetn svaly. Vakrasana a ardhamatsyendrasana
uvdj v innost postrann bin svaly. Salabhasana je dokonal cvien plic a
hbetnch sval. Krsa jgickch cvik vak vystupuje nejvce do poped pi
sanch uddiana a nauli. I kdy nleej mezi nejt sany, jejich osvojen se
vyplc, nebo asn psob jak na bin svaly, tak na vnitn orgny. Prvn
jmenovan cvien masruje vnj a vnitn bin svaly svisle, druh vak ze
strany. Avak sprvn mas vnitnch orgn nen dleit jen pro posilnn
binch sval, nbr i pro udren orgn na sprvnm mst v bin dutin. Tyto
orgny vis voln v bin dutin nebo jsou prv tak voln upevnny na bon
stn dutiny. Proto potebuj zepedu silnou podporu, jinak mohou trpt posuny
(snen aludku, stev, ledviny, dlohy atd.) a jinmi tkostmi. Jgick tlesn
pozice neudruj tedy jen pomoc automatick mase prunost binch sval a
orgn v bin dutin, nbr i upevuj pozici orgn na patinm mst. Jeliko
krevn obh slou k tomu, aby se zpracovan vivn ltky dostaly z trvicch
orgn do tkn, m zdrav orgn krevnho obhu zvl velkou dleitost.
Nejdleitjm orgnem krevnho obhu je srdce, kter, jak znmo, m nejsilnj
svalstvo. Tak srden svaly se mohou stt pomoc jgickch cvien odolnjmi a
mocnjmi. Uddiana a nauli masruje srdce pozdvihovnm brnice zezdola. Zde
se mus myslet na to, e sval se tedy nachz v nejdokonalejm stavu, kdy je
vystaven promnlivmu tlaku. Srdce vak le v mezihrudn (mediastinln) jm a
kad prstek nebo bytek tlaku tak psob na srdce. Cvien bhudangasana,
75

salabhasana a dhanurasana, dle sarvangasana, viparita-karani a halasana vystavuj
v prvn sti srdce mncmu se tlaku, a tm podporuj innm zpsobem zdrav
orgn obhu krve. Z orgn krevnho obhu jsou ly nejslab, a pesto mus krev
stdat v rznch stech tla a po pekonn te nazpt pivdt do srdce. Tato
innost vzhru do kopce namh stny il nejvce a odtud pochzej pote s
keovmi ilami. ly vce ne kterkoliv z orgn krevnho systmu potebuj
zevn pomoc. Ji ped tisciletmi znali indit mudrci a zeci cvien k eten
krevnho toku jako irasanu, sarvangasanu a viparita-karani, pi nich vlivem
pevrcen polohy tla krev bez nmahy pitk do srdce. Toto sniovn tlaku,
provdn denn a po vce minut odmovan, prodluuje znan ivot il. Jejich
psoben je podivuhodn. Pi cvien san dosahovan krtk chvle odpoinku
dokonale dostauje k regenerovn il. Dennmi nkolikaminutovmi cvienmi
asn mohou bt vyleny i keov ly, co nezn tak neuviteln, kdy
pomyslme, s jakou uchvacujc energi pracuje lidsk organismus k tomu, aby se
regeneroval, jakmile se dostane do zdravch ivotnch pomr. Viva bunn
tkn a pijmn kyslku rovn nesm bt opomjena. O zven vmny kyslku
a o psoben gymnastiky plic, je prodluuj ivot, jsme u mluvili v kapitolch o
dechu. Zde je teba jet dodat, e cvienm asn se jet vce posiluj svaly
hrudnho koe a vsledky pranajmy, pokud je spojena s asnami, jsou jet
zejmj. Cvien salabhasany pedstavuje souhrn dokonal plicn gymnastiky,
take me bt nazvno pranajma-asanou. Pi provdn salabhasany je nutno
vzduch hluboko nast a a do skonen cvien pi vysokm tlaku plic nkolik
vtein zadret. Pi dvou, tech salabhasanch denn ani jedin buka plic nezstv
stranou mocnho rytmu dechu. Asny zabezpeuj proitn prchod vzduchu,
take urit polohy tla mohou doplovat pranajmu. Ve velmi etnch ppadech
zabrn zntu mandl nebo rm. Sarvangasana, viparita-karani, matsyasana,
divabandha a simhasana jsou velkolepmi prostedky pi zanajcm zntu
mandl a uzdravuj t rmu. Zdrav bunn tkn a zrove celho lidskho
organismu zvis vak nejen na systematickm a sprvn probhajcm pijmn
potravy, jak jsme se o tom zmnili na zatku tto kapitoly, nbr tak na dokonal
funkci lz vnitn sekrece. iinka mozkov, ttn lza, mozkov podvsek,
nadledvinky, pohlavn lzy atd. jsou nejdleitj endokrinn lzy lidskho
organismu. Nedostaten vyluovn nkter lzy a jej chybn funkce me
zpsobit nejt nemoci. Pro zachovn zdrav tn lzy se vten hod
nsledujc asny: sarvangasana, divabandha a simhamudra. Na hypofzu a
76

iinku mozkovou vborn psob sarvangasana, tak na pohlavn lzy psob
sarvangasana, dle uddiana a nauli. Druhm pedpokladem dobrho stavu tkn je
dokonal vyluovn neistot: kyslinku uhliitho, kyseliny moov, moe,
vmk, potu. Hromad-li se jedovat produkty z njakho dvodu v tle dle,
ne je nutn, mohou zpsobit vn tkosti. Mohou bt vyluovny jen tehdy
sprvn, jestlie bez chyb funguj orgny dechu, vyluovn vody a trven. Uvedl
jsem ji, kter cvien asan psob na zlepen dechu a trven. O udren zdrav
ledvin se staraj uddiana, nauli, budangasana a dhanurasana. Tetm
pedpokladem zdrav bunn tkn je bezvadn funkce nervovch spoj.
Nejdleitj st nervovho systmu je mozek, pak mocn provaz nerv mchy a
dva proudy sympatiku. Z mozku a mchy se rozvtvuj nervy do vech st tla.
Tato s nerv je je tak dokonal, e nen ani jedin steka vlkna tla, kter by
nebyla jm prostoupena. Je-li z jakchkoli dvod v nepodku funkce nervovch
spoj, tak ani tkn bunk nebudou dn fungovat. Pestanou-li nervov spoje
fungovat nebo jsou-li znieny, je ochromena i funkce nerv. Jsou-li v nepodku
nervy tlustho steva, pak toto stevo neme sprvn pracovat, vznik zcpa nebo
stevn katar. Pesthneme-li jeden z obliejovch nerv nebo je-li tento
ochromen, pestanou se stahovat jm obsluhovan obliejov svaly. Systm
prastarch indickch tlesnch pozic m uzdravujc inek jak na nervov systm,
tak na trvic orgny, endokrinn lzy a na orgny, kter vymuj odpady.
Sirasana a viparita-karani v tomto smyslu pivedou do mozku vce krve a osv
tak kyslkem v krvi ty orgny, kter vyivuj nervy. Pi tom kladou jgick
cvien nejvt vhu na bin svaly a pte. Jejich zeslenm a poslenm sval
zesl tak v ptei probhajc nervy i se svazky sympatickho nervstva. Zrove
posiluj ostatn asny nervy hrudnho koe, doln sti tla, zad a bok. Pslun
asny zvyuj pvodem erstv krve do mozku duevn schopnosti (pam, chu k
prci, tvr slu) a vychovvaj k sebeovldn. Ti, kdo provdj duevn jgu,
radajgu, zanaj proto s hathajgickmi cvienmi. Je teba jet ci, e jsou jen
k tomu, aby udrely tlo a svaly siln a zdrav, nejsou vhodn pro vvin mocnch,
atletickch sval. Kdo vak krom na dokonal zdrav poml tak na zskn
ocelovch sval, me i toho doshnout z evropskho hlediska zcela novmi cviky
sval, jak o tom bude psno v jedn z pozdjch kapitol. Podrobn popis asn a
nvod k jejich praktickmu provdn rovn podme v nkterm dalm oddlu.
Nezapomeme vak, e provdn asn si vdycky d klidn rozpoloen mysli.
Jestlie zanme prci v dobr nlad a s jasnou mysl, nen teba spotebovvat
77

uzdravujc sly k neutralizaci negativnch hnut mysli, nbr meme rozvinout
jej podivuhodn, nervy uklidujc psoben bezprostedn. Ped zatkem asn
zaujat rozjmav (meditativn) dren tla slou prv tomuto elu. k nech se
stle sna zapomenout na vechny starosti a vechna ivotn protivenstv tm, e
prost pevede mylenky jinam a zahloub se do vych mravnch pedpis jamy a
nijamy.
Mysli na Stvoitele, pak bude vit i ve vlastn sly! Bu umrnn ve vech
projevech ivota, pak se dok dlouhho ivota na zemi! Bu tich jako rann
ticho, dvuj budoucnosti, jako v ve svtn, dvej se na svt s radostnm
klidem! Ten, kdo stvoil svt a udruje jej, bd pece t nad tebou. Takovmi
mylenkami vytvme v sob a kolem sebe istou atmosfru a pak zanme s
cvienm.














78

XII. Pranajma a asny

Tajemstv dlouhho ivota
Na podklad praktickho popisu jgickch asn - srovnme-li tyto pedpisy s
kapitolami o pranajm, nebude dnmu vnmavmu zpadnmu ku pipadat
nevrohodn, e pomoc regulace dechu a prastarch jgickch cvien si kad
me prodlouit svj ivot. V dalm podme popis nejdleitjch dechovch
cvien a asn, seznmme s provdnm jednotlivch cvien a poume tene,
jak vlivy na zdrav a mylen maj tato cvien. Jako kad tlesn cvien, tak i
hathajga je jen tehdy prospn, kdy se provd rozumn. Prv tak jako box,
bh, plavn, tenis a ostatn sporty mohou bt kodliv, kdy se provdj pehnan
nebo kdy se pi nich nedb zdravotnch zsad - nap. se provdj na ostrm slunci
nebo s plnm aludkem, tak tak v hathajze se skrv velk nebezpe, je-li
provdna nesprvn a to proto, e jej cvien jsou velmi inn. Provdme-li ji
vak sprvn, je jejich blahodrn vliv velmi siln! Dlme-li je nerozumn a
dme-li se svst k pehnn, pecenme-li sv monosti, meme si zpsobit
velkou kodu.Avak zkuenost ukazuje, e ten, kdo zpotku jen nepatrn si
uvdomoval reakci vlastnho organismu, v krtkosti zane instinktivn pociovat,
co mu slou a co je mu ke kod. Pak bude vyhledvat ta cvien, kter nejvce
potebuje a kter jsou pro nho zejm blahodrn. Kdo trp plicnmi, ledvinovmi,
srdenmi, jaternmi a podobnmi poruchami, nem cviit bez veden odbornho
vdce! Zdrav jedinec doke sprvn rozeznat, kter cvien je pro nho uiten
a kterho by se ml radji vyvarovat. Pi nvalu krve nebo s plnm aludkem
nebude cviit viparita-karani nebo sirasanu. Prv tak pi akutn aluden
indispozici nebo pi stevnm kataru se vyvaruje cvikm uddiana-bandha a nauli.
Naproti tomu pi nedokrevnosti mozku jako i pi hemeroidech a keovch ilch
si pome se sarvangasanou atd. Na vysvtlenou podme na konci na knihy
tabulku, kter byla vytvoena podle mnoha zkuenost. Kdo se bude dret tto
tabulky, zaruen z toho bude mt uitek. Musme jen kadho vslovn upozornit,
aby se nedal mlit zdnlivou snadnost potench cvien. Neml by si myslet:
, j, to je pro mne pli snadn, pejdu hned k dalm cvienm! Mohl by toho
litovat! Napklad v te me, jak jsou uiten postupn roziovan dechov
cvien s pestvkami, prv tak si meme pehnnm zpsobit rozen plic
79

nebo srdce. Jednomu jgickmu ku v Indii se stalo, e jeho mistr mu na vod
pedepsal rno, v poledne a veer po sedmi plnch jgickch cvicch. k si
pomyslel: Sedm cvien je pro mne pli mlo, ta sotva budou mt njak vliv.
A proto, aby hned udlal velk pokrok, dlal cvien padestkrt. Vsledek byl, e
jeho tlo se druhho dne pokrylo ervenou vyrkou. Mistr mu pak vysvtlil, e
vypjat dchn pli rychle vytlauje v krvi nashromdn neistoty a tyto vhn
do ke v podob vyrky. Jeden a dva dny trvaly zven teploty, ne se znovu
dostavil normln stav. Od t doby pli horliv k u nechtl rychleji
pokraovat, ne mu mistr pedepsal! Tedy jen pomalu, trpliv a podle moudrho
pedpisu! Pak nemohou nastat dn poruchy a my se budeme podlet jen na
blahodrnm psoben hathajgy. V tabulkch byla cvien uspodna tak, e po
jednom namhavm vdy nsleduje jedno uvolujc nebo posilujc a uklidujc
cvien. Doporuuje se tedy neorientovanm zatenkm ze Zpadu, aby se
pesn dreli tabulky. Cvien je nejlpe provdt rno nebo veer ped vee.
Nikdy s plnm aludkem! Tsn ped ulehnutm na lko se to tak nedoporuuje,
nebo pranajmou zskan mnostv kyslku a prny a povzbuzujc asny psob
tak osviv, e se po nich jen st usne.











80

XIII. Pranajma
Dechov cvien
Nejdleitj podmnkou zen dechu je ukznn rytmus. Proto musme dt
pozor na to, abychom dchali vdycky v taktu, pesn odpotvali pedepsan
rytmus. Ke stanoven taktu pouvaj indit jogni jako zklad tlukot srdce.
Doporuuje se ped zatkem cvien odpotat puls a zjistit rytmus svho srdce.
Takto zjitn takt je potom zkladnou pro odpotvn. Kad dechov cvien
zanme silnm vydechnutm. Zkladnu dechovch cvien tvo pln jgick
dchn, skldajc se ze t st: z binho, stednho a hornho dechu.

Bin dech
(obraz 6)

Provdn vestoje, vsed nebo vlee. Sv vdom vedeme do pupen oblasti. S
vydechnutm vthneme bin stnu. Nosem pomalu nadechujeme, piem brnice
pokles, bin stna se vyklenuje ven a spodn plicn laloky se tmto zpsobem
napluj vzduchem.Vdech - bin stna se siln vthne, m se vzduch nosnmi
drkami vytla ven. Pi binm dechu se napluje vzduchem jen spodn lalok plic,
jen bicho provd vlnit pohyb, zatm co hrudn ko zstv nehnut. Liv
inek: velkorys ulehen srdci, snen hornho tlaku krve, podpora trven,
regulace innosti stev. Bin dech provd na vech binch orgnech velkolepou
vnitn mas.

Stedn dech
(obraz 7)

Provdn vestoje, vlee nebo vsed. Upeme sv vdom na ebra. Po
vydechnut pomalu nadechneme nosem za souasnho roztahovn eber vemi
smry. Vdech - sthneme ebra, a tak vytlame vzduch nosem ven. Pi stednm
dechu se napluje vzduchem stedn st plic. Bicho a ramena zstvaj nehnuty.
Liv inek: oprost se srdce od tlaku, oiven krevnho obhu v jtrech, lui,
aludku, slezin a ledvinch.
81

Horn dech
(obraz 8)

Provdn vestoje, vsed nebo vlee.Vedeme sv vdom na hroty plic. Po
vydechnut nadechneme nosem zdvihajce pomalu klovou kost a ramena, m se
pln vzduchem horn st plic. Vdech - nechvme klesnout pomalu ramena a
vypoutme vzduch nosem z plic. Pi hornm dechu zstv bicho a stedn st
hrudnho koe nehnut.
Liv inek: odtuovn plicn lzy (hilus) a dokonal provtrn plicnch
hrot.


82

1. Pln jgick dech
O tom, jak liv inek m pln jgick dech, by se daly napsat svazky.
Napluje pomoc plic a krevnho obhu cel tlo erstvm kyslkem a prnou.
Bylo by zbyten vyjmenovvat vechny nae orgny ponaje mozkem, tedy od
tohoto podivuhodnho nervovho centra a k prstm u nohou, a vysvtlovat, jak a
pro je toto dchn posiluje, omlazuje a otuuje. Nen ani jedin sebemen sti
tla, kter by netila z jeho blahodrnho psoben. Toto psoben zasahuje i
mysl, nebo napluje celou nai bytost novou silou. Due nabv klidu,
sebedvry a jistoty. Jgick dech vyluuje z na krve neistoty, zvyuje nai
odolnost, oivuje ltkovou vmnu a psob regeneran, zvlt na systm
sekrece. To omlazuje cel organismus. Je astm jevem v jgickch kolch, e
jgit ci, kte ji nejsou nejmlad, po jednom a dvoumsnm cvien
radostn oznamuj, e urit pznaky, kter povaovali za projevy st, o nich
ped tm ani nemluvili, protoe nepotali s tm, e by u nich mohlo nastat zlepen
jako nap. mizen dsn, zanajc dalekozrakost atd., neekan pestvaj. V Indii
i na mnohch univerzitnch klinikch experimentuj vhlasn lkai s rytmickm
plnm jgickm dechem. Dosahuj po vech strnkch podivuhodnch vsledk,
zvlt pi vysokm tlaku a pi srdench chorobch. Lkai, kte vedli pokusy,
byli nanejv pekvapeni neekanmi vsledky. Pi srdench chorobch, kter se
dosud povaovaly za nevyliteln, nastalo v mnoha ppadech pln uzdraven. A
jestlie toho vdycky nebylo dosaeno, pece nastalo alespo trval zlepen.
Jednoduchm jgickm dechem se doclilo toho, e se chorobn zvten srdce
postupn zmenovalo, a nabylo piblin pvodn podobu. Srden onemocnn
jsou ve vtin ppad nsledky funknch poruch jinch orgn. Tak nap.
pedevm nesprvn funkce ttn lzy a ledvin zpsobuje vtinu srdench
chorob. Jsou sice znamenit lky na srdce, neodstrauj vak piny choroby. Pln
jgick dech (provdn spolen s pimenou duevn slokou a tlesnmi
asnami) uzdravuje organick onemocnn, jimi byla vyvolna srden choroba, a
nsledkem toho uzdravuje i srdce. Proto je jeho psoben vraznj ne kra, kter
i pi nejlepch lcch m vliv jen na srdce. Specializace v lkask vd zpsobila
jej rozdlen, take lkastv pilo na symptomatick (pznak, projev) oeten.
Zapomn se, e lidsk tlo je nedlnm celkem, take nepatrn mal lza asto
zpsob onemocnn daleko od n lecho orgnu. Onemocn-li nkdo se
lunkem, s plcemi nebo jinm orgnem, je u nho vechno - od mozku a po
83

pigmentovou buku na ki zmnno, tedy nikoliv takov jako u zdravho
lovka. Nikdy neonemocn jen jeden orgn, nbr obvykle vrchol, kulminuje
veobecn onemocnn v jednom orgnu. Je tedy nemocen cel lovk a nikoliv
pouze jedna st tla. S divem jsem zjistil, e nap. nemocn, kter byl len na
vysok tlak a srden pote, musel se podrobit nejrznjm krm jako poutn
ilou, chemickm lkm atd. Jene bezvsledn, nebo ani nejslavnjho
profesora nenapadlo prohldnout si chodidla a chzi nemocnho. Ten toti trpl
zanedbanm snenm kotnkovch kstek. Ml ploch nohy, a tm byla poruena
statika cel kostry, take onemocnla z ptee vychzejc nervov centra a tak
srdce, naprosto neschopn unst peten zpsoben patnm rozdlenm vhy,
rovn podlehlo onemocnn. Vsledkem byl vysok krevn tlak a degenerace
srdce. Jgick cvien uvedla snen kotnk do podku, kostn systm opt
normln nesl tlesnou vhu, pltvn silou pestalo, pte se vrtila do normln
polohy, nervy se uzdravily, vysok krevn tlak se snil a srdce zbylo zbaveno
peten, zaalo rychle zase znovu normln pracovat. Mohl bych jet uvst
nespoet podobnch ppad zzranho lebnho inku hathajgy. Nejde vak
pi nich o nic zzranho, nbr o nco pirozenho. Hathajga nel
chemikliemi, nbr moc prody. Proda je univerzln, celistv a lovk vak je
dttem prody, kter neme bt rozloeno na specializovan sti. Logicky
myslcmu lovku to mus bt jasn. Jestlie jgick cvien a pedevm jgick
dchn maj tak velkou lebnou moc, jak potom mus mt psoben na lovka
se zdravou du a se zdravm tlem, erp-li stle vzduch jgickm dechem.
Zaruen je takov lovk pln zdrv, dn nemoc se ho nedotkne, vypod se
se vemi potemi ivota a bude poehnnm pro sebe i pro sv okol! Pln jgick
dchn je zkladem kadho dalho cvien v zen dechu. Po nm nsledujc
cvien jsou jen rozenm a variacemi tto dechov metody. Blahodrn psoben
plnho jgickho dechu je neoceniteln. Nem bt jen cvienm, kter se provd
v malch lhtch, nbr m se stt stlm zpsobem dchn. Nem dn
nevhody, ale jen pednosti, hod se proto jak pro zdravho, tak pro nemocnho
stejnou mrou. Zvykneme-li si na nj, zskme pevn vnitn klid a dokonal
sebeovldn, ze kterho ns hned tak nco nevyvede.
Provdn: vestoje, vsed nebo vlee. Pomoc svho sebeuvdomn peneseme
sv vdom do celho trupu, sledujeme stle vlnovit pohyb vdechu a vdechu a
zavme tak dokonalou rovnovhu. Po vdechu pomalu nadechneme nosem,
84

potme do osmi a spojme bin, stedn a horn dech vlnovm pohybem
(puraka). Vypneme tedy naped ven bicho, pak rozthneme ebra, pak bin stnu
a zaneme vydechovat (reaka) jako pi vdechu, tedy naped vthneme bin
stnu, pak sthneme ebra a nakonec snme ramena, zatm co vypoutme vzduch
nosem. Pi plnm jgickm dechu se ocit v rovnomrnm pohybu cel dchac
organismus - tedy doln, stedn a horn plicn laloky. Mezi ndech a vdech
meme vsunout pestvku v dchn libovoln dlky. (2- 3- 5 max.)
Lebn inek: zavn velkho klidu, dokonal provtrn plic, zven
zsobovn krevnho obhu kyslkem a prnou, vyrovnvn pozitivnch a
negativnch proud, uklidnn celho nervovho systmu, prava a zpomalen
srden innosti, snen vysokho krevnho tlaku, podpora trven.
Duevn psoben: uklidnn nervovho systmu se projev v naem duevnm
stavu, budeme naplnni pocitem mru, klidu a jistoty.

2. Kumbhaka
Provdn: vestoje, vsed nebo vlee.Vdom se sousted na srdce. Kumbhaka
nen nic jinho ne pln jgick dech, rozen o zadren dechu. Nadechnut
nosem na osm takt jako u jgickho dechu (bin, stedn a horn dech),
pestvka v dechu 8 - 32 vtein (zane se s osmi a kad den se pid jeden, takto
a k 32 vteinm, avak bez namhn). Jen ten me rozit pestvku v dechu a
na 32, jeho srdce je bez vady. Pociujeme-li pi stupovn rytmu peten
srdce, spokojme se jen s takovm taktem, kter meme doshnout bez pepnn
svch sil. Vdech nosem, prv tak jako pi plnm jgickm dechu na 8 takt.
Liv inek: vyrovnn pozitivnch a negativnch proud, velkolep uklidnn
celho nervovho systmu, zpomalen srden innosti a jej vdom zen, jestlie
je nepravideln. Je to nejinnj cvien, jak ukznit nervov systm a jak si jej
uvdomit.
Duevn psoben: vchova sly vle.




85

3. Uddaj

Provdn: vestoje, vsed nebo vlee. Vdom zamme na ttnou lzu. Ndech
jako pi plnm jgickm dechu nosem s potnm a do osmi. Dechov pestvka
(kumbhaka) a do osmi tep srdce. Vdech jako pi plnm jgickm dechu, avak
potme do estncti, vydechujeme sty, pi em syme sss jako vzduchov
brzda, a je vzduch dkladn vytlaen z plic. Potom bez pestvky okamit
nsleduje nov ndech.
Liv inek: indukc (zavedenm) silnho pozitivnho proudu se mocn podnt
innost sekrench lz. Zvlt siln podncuje lnou ttnou lzu, a tm stupuje
funkci rozumu. Nzk tlak se zv. Popudliv lid, kte maj sklon k nadmrn
innosti ttn lzy nebo trp zvenm krevnm tlakem, nemaj provdt toto
dchn.
Duevn vliv: zven duevn svesti.

4. Kapalabhati

Provdn: vestoje nebo vsed. Nae vdom se sousted na vnitek nosu, piem
se db na istotu prchod vzduchu. Jako kad dechov cvien tak i toto zane
vdechem. Jeliko se vak zde cel rytmus dostv do chodu vdechem a tud
hlavn vha se klade na reaku, nevypoutme vzduch pomalm stahovnm
binch sval, nbr nhlm, mocnm naptm, take vzduch vyraz z nosu nahlas
jako z mchu. Po tomto napodoben dmychadla neuinme ani vteinovou
pestvku v dechu, nbr ponechme bin sval ochabl, m se tm sama od
sebe napln doln a stedn st plic. Nen dleit, aby se naplnila i horn st plic,
nebo toto cvien je vlastn pranajmou brnice. Dechov pohyby musme
provdt silnm napnutm binch sval v rychlm sledu.
Liv inek: kapalabhati je skvl plicn gymnastika, kter zrove udruje v
istot nosn otvory, posiluje nosn lzy, vytlauje bacily, kter se snadno uhnzd
v nosnch prchodech, a zvluje horn dchac cesty. Pi stlm cvien
kapalabhati i ti, co dchaj nosem, avak obas jet pechzej do velmi
nezdravho a nebezpenho zvyku dchn sty, budou uzdraveni. Dalm livm
vlivem kapalabhati je, e po tech a pti srich se tlo stane prunjm, nervov
centrum zvan plexus solaris zesl a napln se novou ivotn silou.
Duevn psoben: zven schopnosti koncentrace.
86


Variace - Kapalabhati - polonosn cvien

Ukazovek prav ruky polome na sted ela a prostednm prstem zacpeme
levou nosn drku, piem pravou drkou provedeme jako dmychadlo kapalabhati.
Nadechnut se provede vdy obma nosnmi drkami. Potom zaveme palcem
prav ruky pravou nosn drku a provedeme kapalabhati levou nosn drkou. Tedy
provedeme kapalabhati jak levm, tak i pravm nosnm otvorem (jednotliv, za
sebou). Toto cvien m velkou vhodu, jestlie vzduchov prchody obou
nosnch otvor nejsou stejnomrn ist.

5. Sukh-Purvak

Provdn: v padmasan (v lotosov pozici). Prav ukazovek polome na elo
mezi obo. Po silnm vydechnut zacpeme pravm palcem pravou nosn drku,
nadechneme levou nosn drkou po dobu ty srdench tep. Pak na 16 takt
zadrme dech. Pot uvolnme pravou nosn drku (a zacpeme levou) a
vydechneme pravou nosn drkou do 8 takt. Prsty zstanou tak, jak jsou. Ndech
pravou nosn drkou do 4 takt (lev drka ucpan), dechov pestvka 16 takt,
zmna prst, vdech levou drkou do 8 takt (prav drka ucpan), prsty zstanou
na mst. Opakovn: nadechnut levou nosn drkou 4 takty, dechov pestvka 16
takt, vdech pravou nosn drkou 8 takt atd.
Liv inek: pozitivn a negativn proudy se uvedou do trval rovnovhy. Velmi
opatrn postupovat, neopakovat nikdy vce ne tikrt! Kdo m slab plce, m
msto taktu 4 - 16 - 8 cviit jen s taktem 8 - 8 - 8 nebo bez dechov pestvky vdy
potat do osmi.
Duevn psoben: znan siln, duevn funkce se znateln zv, zesl se bdlost.
Je to jedno z nejdleitjch cvien k usnadnn duevn jgy (radajgy), aby se
doshl stav ponoen do sebe.

6. Oistn dchn

Provdn: ve stoji rozkronm. Nadechnut nosem - pomalu jako pi plnm
jgickm dechu. Chceme-li podn naplnit plce erstvm vzduchem, pak se
dchn provd bez dechov pestvky nsledujcm zpsobem: rty se pitla k
87

zubm a db se na to, aby mezi rty zstala zouk mezera. Tou vyrme vzduch
v mnohch, trhavch dvkch. Musme mt pocit, jako by sta nemla otevenou
mezeru a my museli vyret namhav vzduch z bicha, brnice a ebernch sval
tm, e pimjeme sta vytvoit jen malou mezeru. Nevypoutme-li vzduch
nsiln, nbr mkce dchme, zstv cvien bez inku.
Liv inek: z krve se vylou toxiny, kter se tam zdruj, chronick
onemocnn se vyl a nae odolnost se zv. Ve patn vtranch mstnostech -
v kin, divadle nebo ve vlaku se nadchan neist vzduch vylou z plic a z krve.
Bolen hlavy, rma a chipka se rychle pekonaj. V dob epidemi je toto cvien
nepostradateln, nebo pekonv infekn choroby. Doporuuje se v takovch
dobch provdt cvien ptkrt denn, pokad s trojnsobnm opakovnm. Pi
eventuln otrav plynem a t pi jinch otravch je psoben blahodrn.
Duevn inek: zven sebedvry, zbaven se hypochondrie.

7. Nervy posilujc dchn

Provdn: v rozkroen poloze. Po vydechnut pomal nadechnut, bhem nho
zdvihneme ob ruce ped sebou vzhru dlanmi a do ve ramen (pedpame).
Pak dlan petome dol, seveme ob ruce v pst a pi zadrenm dechu je
strhneme zpt k ramenm, opt nathneme ruce, zase je sthneme zpt (jako
bychom obma rukama boxovali) a opakujeme tento pohyb jet jednou (celkem
3x bez vdechu). Pak pi vdechu uvolnme ruce, nechme je klesnout a
odpovme v pedklonu. Cvien je tehdy inn, kdy naphneme ruce tak,
jako kdybychom mli zadret na n tlac velkou slu a jako kdybychom byli
nuceni tento tlak pekonat. Musme ruce vdy natahovat pomalu a s vyptm tak,
e se nm tesou. Je-li trojnsobn nataen rukou se zadrenm dechem pli
obtn, me se cvien opakovat jen dvakrt.
Liv inek: zven odolnosti nervovho systmu, prostedek proti nervznmu
chvn rukou a hlavy.
Duevn psoben: zaru jist vystupovn, nae duevn sly se zvt. Ctme se
ozbrojeni ke kadmu boji.




88

8. Ha - dchn, vestoje

Provdn: s rozkroenma nohama. Nadechnut jako pi plnm jgickm dechu.
Bhem nho zdvihneme ruce pomalu kolmo nad hlavu. Nsleduje po nkolik
vtein dechov pestvka, potom nhle pedklon dopedu a tak ruce spustme dol
tak, aby voln visely. Zrove mocn vydechnut sty na tn HA.Tn Ha se
vytvo sm silnm vdechem, nepomhme mu hrdlem. Za pomalho ndechu se
napimujeme, ruce se opt zdvihaj nad hlavu, pak pomal vdech nosem a pokles
rukou podl tla.
Liv inek: oberstven krevnho obhu, radikln proitn dchacch orgn,
potlaen mrazen.
Duevn psoben: pocit oisty. Ve skliujcm a podadnm prosted ulpv na
ns neist atmosfra a zpsobuje i po oputn tohoto prosted depresi a duevn
ochablost. V takovch ppadech ns inn osvobod Ha dchn od na ns
lpjcch duevnch neistot a rychle odstran muiv tlak. Pro lidi, kte jsou svm
povolnm nuceni k tomu, aby udrovali styk s mncennmi nebo chorobn
myslcmi lidmi (jako nap. pro policisty, detektivy, nervov lkae v
psychiatrickch zazench), pin toto cvien prav poehnn, nebo jim
umouje zachovat si duevn zdrav a potebn zdrav odstup tak, aby nebyli
ovlivovni.

9. Ha - dchn, vlee

Provdn - nadechnut vlee jako u plnho jgickho dechu, zrove zdvihneme
ruce pomalu nad hlavu, zcela dozadu a polome je na zem. Nkolik vtein
dechov pestvky, potom rychle a prudce pokrme nohy, zdvihneme trup a
obejmeme rukama kolena, stlame je na bicho a zrove vydechujeme sty
dechem Ha. Nkolik vtein pestvka. Potom pi pomalm vdechovn zdvihme
ruce nad hlavu. Nohy nejdv nathneme vzhru a pak je pomalu spoutme zpt na
zem a po dechov pestvce nkolika vtein vydechujeme pomalu nosem a
pokldme ruce podl trupu. Odpoinek s dokonalm uvolnnm.
Liv inek: jako pi Ha dchn vestoje.



89

10. Sedm malch pranajamickch cvik

1.
Proveden: ve stoji rozkronm zdvihme ruce s dlanmi obrcenmi vzhru pi
pomalm nadechovn tak daleko, a se dlan nad hlavou dotknou. Dechov
pestvka 7 a 12 vtein, potom pomal pokles rukou s dlanmi dozadu a vdech.
Zakonme oistnm dchnm.

2.
Provdn: v rozkroenm postoji s plnm jgickm dchnm, ruce dopedu a
do ve ramen dlanmi dol. Bhem dechov pestvky ve vi ramen rychl
rytmick mvn rukama dozadu, jak daleko to jde, ruce podn nataen a pak
zpt dopedu horem nebo stranou, tikrt a ptkrt opakovat. Vdech mocn sty,
zatm co ruce pomalu klesaj. Zakonme oistnm dchnm.

3.
Provdn: v rozkronm postoji s pomalm nadechnutm jako pi plnm jgickm
dechu pedpame a do ve ramen dlanmi dovnit. Se zadrenm dechem jako
vtrn mln tome rukama nahoru, dozadu a okolo, potom tot v opanm smru
- dol, dozadu a okolo. Vydechneme mocn sty, zatm co ruce klesaj. Zakonme
oistnm dchnm.

4.
Provdn: polome se obliejem k zemi a tiskneme dlan u ramen k zemi. Po
plnm nadechnut vzepeme tlo se zadrenm dechu a to vzprme pomalu tak,
a nakonec tlo spov jen na prstech u nohou a na dlanch (v podstat dlme
kliky se zadrenm dechem). Pomalu se pokldme na zem a opakujeme tento
pohyb tikrt a tyikrt. Pak teprve siln vydechneme sty. Zakonme oistnm
dchnm.






90

5.
Provdn: postavme se vzpmen obliejem ke stn a polome dlan ve vi
ramen na stnu. Po plnm jgickm nadechnut se opeme o stnu, zadrme dech a
udrujeme tlo strnul. Potom se vzepeme plnou silou svch rukou do normln
vzpmen polohy (dlme kliky vestoje proti zdi). To opakujeme tikrt a ptkrt.
Pak teprve siln vydechneme sty. Zakonme oistnm dchnm.

6.
Provdn: stojme vzpmen jako svka s rozkroenma nohama a s rukama
vbok. Po plnm jgickm ndechu krtce zadrme dech, potom se pomalu
pedklonme a bhem pedklonu vydechujeme nosem. Za pomalho ndechu se
narovnvme. Po krtkm zadren dechu vydechujeme a zaklnme se. S
ndechem se narovnvme, po krtkm zadren dechu se pi vdechu naklonme
vpravo. S ndechem se opt narovnme a stejn se s vdechem naklonme vlevo a
opt se s ndechem narovnme. Nakonec po krtkm zadren dechu nsleduje
klidn vdech nosem a poklesnut rukou. Zakonme oistnm dchnm.

7.
Provdn: ve stoji rozkronm nebo v padmasan pln jgick nadechnut, avak
nenasvme vzduch jedinm tahem, nbr v krtkch zadrhvanch tazch, jako
kdy ichme njak pach, a pln naplnme plce. Sedm a dvanct vtein
zadrme dech, potom klidn a pomalu vydechneme. Zakonme oistnm
dchnm.

Dechov cvien maj jet nesetn obmny, avak pro ty, kdo provdj
hathajgu pro udren zdrav, posta, kdy budou uveden cvien provdt
stdav podle tabulky na konci knihy. Ostatn cvien jsou pro ty, jejich jedinm
ivotnm clem je stt se hathajogny. Tito vak mus bezpodmnen cviit s
mistrem (guru), kter jim ustavin pomh a kontroluje je. V tto knize seznamuji
s cvienmi, kter mohou zatenci provdt bez nebezpe. Kdo pekro tento
stupe, toho beztak osud svede s odpovdnm mistrem. Tot plat o tlesnch
pozicch, o asanch. I pro velmi vysplho hathajogna jsou cvien, kter zde
uvdme, dennm zkladnm a nejdleitjm cvikem. Ostatn nesetn cvien,
pro n zde nen msta, slou k vvoji schopnost, o n zpadn lovk obvykle
nem dn zjem. Kdyby vak pesto takov zjem projevil, jist se dostane k
91

zasvcenmu mistrovi. Nebo se prav: Je-li ela /k/ pipraven, guru se
dostav.

































92

XIV. Asny

Dren tla

Sprvn inek asn bezpodmnen souvis s vnitnm zitkem - s vedenm
vdom a s dobe provedenmi dechovmi cvienmi. Dodrujeme-li psn
pedpisy, doclme svmi cvienmi znatelnho vsledku. Kdo provd cvien a
pitom libovoln dch, neme potat s njakm vsledkem. Nezapomete, e
maj-li na jedn stran hathajgick cvien fyziologick inky, pece jen jejich
hlavnm clem je vyuit vzjemnho psoben tla a due. Abychom zvili
duevn psoben, doporuuje se, abychom vtinu cvien provdli se zavenma
oima. Hathajga m bt cviena na tvrd podlaze, nikoliv na mkk elastick
pohovce nebo na matracch. Ind cvi na malm koberci nebo na rohoi, na kter
nikdo jin nesm vstoupit. Zan sv cvien modlitbou a ponoenm se do nitra.


1. Padmasana
lotosov pozice
(obraz 9, 10)

Posadme se na podlahu, polome patu prav nohy na lev tslo a levou nohou
pes pravou, podobn patou na prav kyeln tslo. m vce nohu pitlame dl k
bichu, tm se nm pozice lpe da. Lotosov kvt je v Indii symbolem duevn
istoty a pln rozvinutho sebeuvdomn. Prv tak jako lotosov kvt ve sv
neposkvrnn snn blosti neporuen se zdvih nad bahnem, tak je povznesena
ist due jogna nad tlesnmi chti, nad pokuenmi nich pud tlesnch.
Toto dren tla se podob lotosovmu kvtu dokonalou rovnovhou a
izolovanost. Dokonal symetrie naeho tla stupuje harmonick rozdlen sil.
Tato poloha uchovv rovnovhu naich pozitivnch a negativnch proud a za
pomoci dechovch cvien stupuje a uspodv jejich psoben. Padmasana je
nejvhodnj pozic tla pro dechov cvien, kter maj bt provdna vsed.
Sousteujeme se vdom na srdce, sedme, pravideln dchme, zstvme
nehnuti a nenechvme mylenky voln bet, nbr je podizujeme sv vli.
Tmto zpsobem stdme vdom mnostv tvr sly. Pomysleme na velkou
eku, na kter je nhle postavena pehrada. Ped pehradou se skrv obrovsk sla.
93

Prv tm, e v tto zdnliv neinnosti srovn do lat sv mylenky, zkrot a
zadr cvic vyzaujc tvr slu. Tm, e nemysl, nemluv a nic nedl, se
nastd mocn pozitivn sla.
Liv inek: duevn a tlesn stabilita, veobecn uklidnn nervovho systmu.
Psoben zvis na dechovch cviench, s nimi je pozice spojena.




2. Sidhasana
Pozice duevnho ponoen

Provdn: Posadme se na podlahu, polome levou nohu ped sebe po turecku,
pravou pelome pes levou tak, e prav noha spovna levm ltku. Je-li pro
nkoho Padmasana neprovediteln nebo namhav, m msto n cviit sidhasanu.
Tato poloha je phodn pro duevn ponoen.
Liv inek: jako u padmasany.


94


3. Jga - mudra
(obraz 11, 12, 13)

Mudra znamen v sanskrtu symbol, vzor. Cvien je symbol jgy! Zait
neosobnosti.
Provdn: zaujmeme lotosovou pozici se zkenma nohama nebo se posadme
na paty. Ob paty tiskneme pi lotosov pozici proti spodn sti bicha, zatm co
provdme jgick ndech. Pi vdechu se pomalu pedklnme, a se hlava dotkne
podlahy, zatm co za zdy obejmeme levou rukou zpst prav ruky. Zstaneme v
tto poloze tak dlouho, jak dlouho to vydrme bez nadechovn, pak se zvedme
za pomalho nadechovn a opt rytmicky vydechneme.
Liv inek: tmto cvienm uvedeme do podku bin orgny, kter se dostaly
ze svho msta vlivem lenivosti stev a degenerac aludench a stevnch nerv, a
to pomoc vnj a vnitn mase a vnitrobinm tlakem. Jga-mudrou se vyvinou
mocn bin svaly a posl se bedern nervy. Velik je tak duevn psoben. Kdo
je hrd, tomu je toto cvien velmi prospn. Pcha se tak z lovka vyene. U
se pokorn se sklnt ped Bohem a navracet se do svho nitra.

95







96

4. Supta - vadrasana
(obr. 14, 15)

Provdn: z dozadu pokrenma nohama, s koleny na zemi sedme mezi patami
na podlaze. Pomoc lokt se polome na zda a zalome ruce v tl. Dchme bez
nsil a zstvme v tto poloze tak dlouho, dokud nectme pli velk napt.
Vdom dme na slunen nervov pletivo, tzv. solrn plexus.
Liv inek: bhem tohoto cviku vznik v tle veobecn napt, zvlt v
nohch a pedevm se siln roztahuj stehenn svaly. Cvien psob tak napnn
podkonch nerv. Osv se i drobn ly a vystupuje se funkce pr. Silnm
zahnutm nohou a rukou se zeslab krevn obh v konetinch a zesl se v solar
plexu, kter se nachz uprosted trupu. Je to siln povzbuzujc a regenerujc
cvien s vtenm vlivem na lidi s otupenm nervovm systmem a s lnou
vymovac innost lz. Pecitlivl lid maj dlat toto cvien jen velmi krtkou
dobu a krom toho opatrn.



97

5. Ardha - matsyendrasana
(obr. 16, 17)

Toto cvien je svm zpsobem ojedinl. Je to toti jedin pozice na svt, kter
posiluje pte pravotoivm a levotoivm pohybem. Byla nazvna podle jogna
Bhagavana Matsyendry. Protoe je vak pvodn cvien velmi tk, bylo pijato
do systmu hathajgy pod nzvem ardha (polovin). I toto cvien zpsobuje
zatenkm del dobu velk tkosti. Proto editel vzkumnho stavu v
Lonawle Srimat Kuwalayananda pedepisuje svm km pod nzvem vakrasana
postaven roubu zjednoduen, ale ve svm psoben tm rovnocenn cvien.
Podvejme se nejdv na cvik ardha-matsyendrasana.

Provdn: levou patu pithneme k zadku. Prav noha spov vodorovn na
zemi. Nyn pelome levou nohu pes prav stehno a chodidlem se dotkneme
podlahy. Horn st tla otome nalevo, pravou ruku opeme ped svisle stojc
lev koleno a uchopme pravic lev kotnk. Pak otome pomalu pte doleva a
obrtme i hlavu tmt smrem. Levou rukou shneme dozadu a uchopme stehno.
Siln peneseme vdom do ptee. A i kdy se plce nachzej ve stsnnm stavu,
dchme rytmicky. Zstvme v tto pozici, a ctme instinktivn, e mme
pestat. Provedeme vmnu nohou a pak cvime v opanm smru.
Liv inek: jak ji bylo uvedeno, meme udret pte jen tehdy v plnm
zdrav, kdy ji uchovme pohyblivou v kadm monm smru. Pte me bt
ohnuta esti smry. Dopedu, dozadu, vpravo, vlevo a otoena vpravo a vlevo.
Sarvangasanou, halasanou, pasimotanou a jga-mudrou se zajist pedklon.
Matsyendraasanou, bhudangasanou, salabhasanou a dhanurasanou zklon, ardha-
matsyendrasana, ppadn vakarasana jsou jedinmi cviky, jimi se pte to
doprava a doleva. Asna zamezuje zkiven ptee, dobe psob na cel nervov
systm, jtra, slinivku bin, slezinu, steva a ledviny. Spolen s bhudangasanou
se d tato poloha povaovat za udrovatelku ledvin. Prokrven obratl a z ptee
vybhajcch nervovch svazk se zv na maximum. Je to jeden z
nejuitenjch cvik.


98







99

6. Vakrasana I. a II.
otiv sed I. zpsob - obr. 18

Provdn prvn variace: usedneme s nataenma nohamana zem. Pravou nohu
pithneme tak, e stehno s kolenem jsou pevn pitisknuty k bichu a k hrudi.
Pravou nohu zdvihneme pes levou, prav chodilo polome vedle levho stehna na
zem. Obma dlanmi se opeme o zem s prsty vn. Vdom soustedme na pte,
peneseme se do rovnovhy a sebedvry. Ti pln jgick vdechy, pak zmna
nohou.
Liv inek: pozitivn a negativn proudy se uvedou do rovnovhy.

II. zpsob - obr. 19

Provdn: sedneme si jako pi prvn variaci, tedy pravou nohu pitaenou a pes
levou peloenou. Hlavu tome spolen s pte tak, aby se pte otoila co
nejvce doprava. Pravou ruku opeme za zdy o zem trochu od tla, levou ruku
polome ped prav koleno. Levou rukou lehce se oprme o podlahu tak, e
levm podpam tlame prav koleno dozadu. Sousteujeme se na pte. Po dvou
plnch jgickch dech vymnme nohy.
Liv inek: v mrnjm stupni jako pi ardhamatsyendrasan.
Dal variance na obr. 18.


7. Matsyasana
Ryb postaven (obr. 20)

Provdn: z polohy padmasana se pomoc lokt polome dozadu, hlavu opeme
jejm vrkem vzadu o zem tm, e siln prohneme hru. Rukama uchopme palce u
nohou. Dchme lehce a vyvarujeme se i nejmenho pepnn. Vdom se upe na
ttnou lzu.
Liv inek: vechno ztuhnut je pestane, kdy bhem napnut v opanm
smru se uvedou v innost vechny svaly je. Svaly na zdech se zde sthnou,
hrudn svaly jako i bin se napnou, co umon spodan dech bhem cvien.
Stlaenm hlavy nazad vznik v orgnech je siln nval krve. Ze srdce proudc
krev naraz na siln pekky, nahromad se v ji a tato plnokrevnost proist
100

dkladn ttnou lzu, mandle a nosn mandle. Proti rm a zntu mandl psob
tento cvik vborn.

8. Pasimotana
(obr. 21)

Provdn: polome se na zda a ruce nathneme za hlavu, pak se hluboce
nadechneme, pomalu si sedme a ruce pod drme nad hlavou. Pot se zaneme
pedklnt dopedu, u eho vydechujeme, a se meme dotknout svch palc u
nohou nebo kotnk. Kolena mus zstat pln nataena. Bhem jednoho z dalch
hlubokch vdech se pomalu posadme a vrtme se dozadu, ruce polome vedle
tla. Vdech a uvolnn. Vdom se upn na solar plexus.
Liv inek: toto cvien pedstavuje skvlou bin gymnastiku a svou innost
me bt dostieno jen halasanou. Psob siln tak na bedern svaly. Funkce
orgn dolnch konetin, slabin a pnve je kontrolovna nervovm svazkem lumbo
sacralis a dvma dalmi malmi plexy. Pasimotana roziuje a posiluje tyto
nervy. Zrove se pedejde funknm poruchm aludku, jater, sleziny, ledvin a
stev. Cvien kon nedocenitelnou slubu proti zcp a stevnmu kataru.
Nechutenstv a lenivost jater pestvaj. Podle zkuenost lka v Lonawle
zastavuje tvoen hemeroid a cukrovky. Tyto choroby mohou bt tmto cvienm
dokonce vyleny. Toto cvien slou, je-li vcekrt opakovno, tak jako
psobiv prostedek na odtunn bicha. Pouvn bonch sval vytv dobe
tvarovan, proporcionln, thl kyle. Pohlavn orgny, konenk, prostata,
dloha a mch jsou bohatji zsobovny krv, a tm se podporuje jejich
uzdraven. Pte se stane prunj. Zatenkm, zvlt mum, bude tato
pozice pipadat tk. Avak po pilnm cvien se i nejneohebnj pte stane
ohebnou. Dky mnohostrannmu psoben a nenahraditeln gymnastice binch
sval nazvaj jogni pasimotanu pramenem sly.







101


102


9. Padahastasana -
Ptros postoj (obr. 22)

Provdn: stejn jako u pasimotany, ale vestoje.
Liv inek: tent jako u pasimotany, avak zde proud krev mocnji do hlavy,
take se stupuje vliv na mozek.

10. Uddiana-bandha -
Vtaen bicha (obr. 24, 25, 26)

Uddiana znamen vzlet, vstup, bandha vak stahovn dohromady, zvoru.
Provdn: sedme na patch i stojme trochu pedklonni. Nohy mme mrn
roztaen a ruce na kolenou. Pln jgick nadechnut. Po pomalm vydechnut
zathneme bicho co nejvc dovnit a brnici co nejvc vysoko, jak jen to je mon,
jako by nae bin orgny zmizely. Vtaen bicha meme provst jet lpe,
jestlie k lehce vypoulme ven a obma rukama jet pevnji tlame na kolena.
Rektln - bin svaly v tto poloze povol, jako by bylo bicho stlaeno vzdunm
tlakem. Budeme-li piln cviit, budeme m dl tm schopnj zathnout bicho.
Nen to lehk, nebo svaly, kter zde funguj, obvykle nezvisej na na vli a
jejich pohyb se nyn mus stt vdomm. S pslunm soustednm toho vak
doshneme. Tento druh asny se mus provdt vhradn s przdnm aludem!
Jedn se o jedno z nejlepch cvien.
Liv inek: tm kad z asn slou vce i mn proti lenivosti stev.
Nezapomeme, e lenivost stev je ve vtin ppad zpsobena chronickm
katarem tlustho steva. Dv sany, kter Indov poskytli Zpadu jako suvernn
lebn prostedek proti tto modern chorob civilizace, jsou uddiana a nauli. Pi
tchto tlesnch polohch se zdvih tlust stevo a brnice spolen se slepm
stevem. Obsah steva se stlauje, peristaltika (rytmick pohyb sval zavacho
stroj) zan, neistoty nashromdn v zhybech tlustho steva se dostvaj do
pohybu. Nervy, kter d pohyb stev, se tmto cvikem zcela regeneruj.Toto
cvien je tak vtenm prostedkem proti poklesu aludku, stev a dlohy.
Uddiana se me cviit tak v lotosov pozici.


103


104


11. Nauli
(obr. 27, 28, 29, 30)

Tato asna je opakem uddiana-bandhy. Mohli bychom ji nazvat centrln izolac
pmho svalu binho. M tyi variace: nauli-madyama, centrln izolace
pmho svalu binho, dakina-nauli, izolace pravobonho pmho svalu,
vaman-nauli, izolace levho pmho svalu a konen nauli kria - toen pmho
svalu binho.

Nauli je jedno z nejtch cvien, nebo se v nm pm sval bin a ostatn
bin svaly sthnou a jsou vytlaeny dopedu, aby se vyboulily, piem vak
velk st tchto sval nen obecn zvisl na na vli.
Provdn: postavme se jako pi uddian. Siln vydechneme a provedeme
uddianu. Souasn sthneme bin svaly oba pm svaly - a posuneme
respektive vykleneme tyto svaly prudkm pohybem dopedu. Pi izolaci pravho
nebo levho pmho svalu se naklonme napravo nebo nalevo. Izolaci sval
meme napomoci tm, e budeme tlait rukama na kolena. Nauli se d nauit za
nkolik tdn, avak nkdy to me trvat i msce. S vytrvalost a anatomickm
pozorovnm binch sval si meme tento cvik osvojit i bez uitele, avak jen
pi mimodn pli a tvrdojnm opakovn. tvrt variance - krouen sval je
nejt. Poda se, jestlie boky provdme pomal krouen bicha jako pi
binm tanci hula-hula na Havaji; rytmicky krouiv pohyb pak penme na
izolovan bin svaly. Cvien se provd po vdechu a nedch se u nj. Kdy ho
dokonme, zhluboka se nadechneme.
Liv inek: podobn jako u uddiana-bandha, avak hluboko poloen zdov
svaly, kter udruj bin svaly, jsou lpe zsobeny krv, m se posiluj a
regeneruj. Vechny orgny v bin dutin dostanou automatickou mas, jejich
innost se stupuje a uvd do rovnovhy. Pokud se Uddiana a Nauli cvi stdav,
siln narovnvaj pte, zvlt oblast bedern. Ob cvien krom ostatnch
pednost velmi napomhaj tm, kte svou celou energii sousteuj na duchovn
vvoj, a proto vedou zdrenliv ivot, aby zabrnili samovolnmu vtoku semene
ve spnku.


105


106

12. Trikonasana -
Trojhelnkov postaven (obr. 31)

Provdn: ve stoji rozkronm zdvihneme rozpaenm ruce s dlanmi vzhru a
do ve ramen. Rozpaen ruce ponechvme a do skonen cvien ve vi
ramen. Bhem zdvihn rukou provdme pln jgick ndech. Pi vdechu
naklonme trup vpravo, a se dotkneme prsty prav ruky prst prav nohy. V tomto
postaven nathneme ruce kolmo a obliej obrtme vzhru. Kdy se narovnvme,
znovu se nadechujeme, nae po zcela krtk pauze pomalu vydechujeme. Pitom
se naklnme vlevo a vykonme tot cvien jako pedtm vpravo. Po krtk pauze
se bhem ndechu narovnme a nechme ruce pi vdechu pomalu klesnout podl
tla. Vdom se sousted na pte.
Liv inek: toto cvien pin bon gymnastiku ptee. Pi nm se stdav
napnaj a uvoluj bon svaly trupu. Trup se napn vlevo a vpravo a na klonech
se podlej vechny zdov svaly, kter udruj obratle. Oivuj se postrann svaly a
pte. Obratlov kosti jsou vystaveny bonmu tlaku a pnut. Tmto zpsobem
zsk pte potebnou prunost a narovn se spolu s kyelnmi kostmi a svaly. Pi
infeknch chorobch se urychluje pln uzdraven, nebo cvik napomh k
rychlejmu rozputn toxin, kter se dr v organismu. Cvienm se tak
odstran z tla mnoho latentnch infekc.

13. Bhudangasana -
Kob poloha (obr. 32)

Tato asna dostala jmno po kobe, protoe tlu propjuje podobu kobry, kter
zdvih hlavu.
Provdn: leme na bie a ruce mme pod rameny a dotkme se dlanmi zem.
S plnm jgickm ndechem zdvihneme hlavu tak, jak daleko to jde. Pak
napnutm sval na zdech zdvihme a napnme ramena a trup stle vce dozadu,
ani bychom si pomhali rukama. Ruce pouijeme jen k tomu, abychom neklesli
zpt. Poctme, jak tlak z oblasti je a ptee postupn kles k trupu. V posledn
fzi si meme pomoci tak panmi svaly, abychom trup zatlaili dozadu. Musme
vak dt pozor, aby oblast kolem pupku zstala pi zemi. Vydrme v tto pozici 7
- 12 vtein se zadrenm dechem, pak zaneme pomalu s vdechem klesat zptky
do pvodn polohy. Pi cvien se sousteujeme naped na ttnou lzu a potom
107

podle mry zdvihu stle vce dozadu a k ledvinm. Jako variantu lze vst vdom
do cel ptee.
Liv inek: bhem setrvn v poloze kobry se zvyuje nitrobin tlak a napnaj
se oba pm bin svaly. Vlivem bohatho prokrven ptee a sympatickho
nervstva se regeneruje cel spodn st tla a trup. Ztuhlost ptee pomalu miz,
ppadn pokiven se po vytrvalm provdn odstran. Tak na hluboko poloen
bin a zadn svaly m tato sna velk vliv. Kad obratel, kad vaz, kad
lacha pracuje a napn se. Pomyslme-li, e z ptee vychz jednaticet pr
nerv a e dvoj etzov spojen sympatickho nervovho systmu je uloeno do
sval po obou stranch ptee, meme si pedstavit, jak vznam pro zdrav
celho nervovho systmu m tato tlesn poloha. Tak ledviny se regeneruj a
zvyuje se jejich prokrven. V Indii se pouv tato asna zvlt proti tvoen
kamen v ledvinch. Bhem cvien se krev vytlauje z ledvinov pnve; jakmile
se vak tlo vrt do sv pvodn polohy, proud siln proud krve do ledvin a
vyist ppadn usazeniny. Podporuje se innost ttn lzy a jej funkce se
upravuje. Kdo trp zvenou innost ttn lzy, nech toto cvien nedl.
Bhudangasana, prv jako ostatn asny, se li od rznch tlesnch poloh
zpadnch sport tm, e se mus del dobu vydret v napjat poloze a v tom
prv tkv jejich tajemstv.





108


109

14. Ardha-bhudangasana
(obr. 33, 34)

Provdn: poklekneme na lev koleno a pekrome pravou nohu tak, e prav
stehno je ve vodorovn poloze. Pln jgick ndech. Pi vdechu pesuneme vhu
z levho kolena na pravou nohu a pomalu sniujeme trup, a se nae visc ruce
dotknou zem. Pte mus zstat vztyen.Vydrme v pozici ti a sedm vtein,
ani bychom dchali. Pak se pomalu zdvihneme s plnm jgickm vdechem.
Tikrt opakujeme a stdme nohy.

Jin varianta: prv tak jako prvn cvien, avak bhem penesen vhy tla na
pravou nohu otome horn st tla spolu s hlavou zcela, ruce - viz fotografie. Po
trojnsobnm opakovn vmna nohou a toen doprava.

Liv inek: cvien udruje a zvyuje prunost celho kostnho systmu a
zabrauje ukldn tuku na kylch, posiluje pocit rovnovhy.















110


111


15. Salabhsana -
Postaven kobylky (obr. 35)

Provdn: leme na bie, ruce zatnut v pst tlame na podlahu vedle stehen.
Nos i elo se dotkaj rovn zem. Nyn hluboce vdechneme a zadrme dech.
Zatm co nataen ruce s pstmi tiskneme k zemi, zdvihme od kyl nohy, jak
nejdle to jde. Krtce setrvme v tto poloze a vracme se s vdechem do vchoz
polohy. Toto cvien vyaduje velmi znan sil, ale jeho psoben je
podivuhodn. Koncentrace na ledviny a obratle.

Liv inek: nepirozen zpsob ivota modernho lovka zpsobuje, e hodn
lid trp zcpou. Sedav poloha unavuje stevn stny, nebo nedostatek pohybu
zpsobuje nedostatenou cirkulaci krve a stevn nervy nemohou rozvinout sv
podncujc psoben.Vt st pozic psob blahodrn na innost stev, ale i
mezi nimi je salabhasana nejlepm cvienm. Je to velmi siln gymnastika, kter
doke vylit i tu nejzatvrzelej zcpu. Koncentrovan staen sval psob na
trvic lzy podl trvicho stroj a zvyuje prokrven sliznic. Pi tto pozici se
napnaj vechny zdvin svaly, zatm co ohybac svaly povol, zesl tlak v bin
dutin a posiluj se nervy v oblasti ke a ledvin, jako i v oblasti spodnch
obratl. Toto cvien meme povaovat za nejlep gymnastiku zdovch sval.
Ostatn psoben je stejn jako u bhudangasany.


16. Ardha-salabhasana
(obr. 36)

Provdn: stejn jako u salabhasany s tm rozdlem, e nezdvihme ob nohy
zrove, nbr stdav - naped jednu, pak druhou.

Liv inek: ponkud slab, avak stejn jako u salabhasany.



112


113

17. Dhanurasana -
Postaven luku (obr. 37)

Provdn: polome se na bicho, pomalu se nadechneme, chytneme rukama
kotnky a prohneme zda dovnit. Setrvme v tto pozici, dokud to jde. Pomalu
dchme. Soustedme se na ledviny.
Lebn inek: toto cvien psob zvl siln na lzy vnitn sekrece. Krom na
ttnou lzu psob na brzlk, hilus, jtra, ledviny, nadledvinky, na slinivku bin
a hlavn na pohlavn lzy, kter posiluje a jejich innost zvyuje. Pi
nedostaujc funkci ttn lzy psob toto cvien velmi liv, avak psob
blahodrn i pi lenivosti ostatnch lz s vnitn sekrec, tedy pi diabetes
(cukrovce) a zanaj-li se projevovat mezery v innosti pohlavnch lz. Jak u
mu tak i u en se pomoc tohoto cvien d posunout obdob pechodu a
zachovat mld a do pozdnho vku. Dti tko chpav maj toto cvien
provdt denn, nebo stlm povzbuzovnm ttn lzy se jejich vvin urychl a
zv se jejich mozkov innost. Cvien vten psob u en pi menstruanch
poruchch, zvl pi zpoovn menstruace. Posiluje se cel pte a uchovv se
jej prunost. Povzbuzen innosti ttn lzy i natahovn a stahovn sval
zabrauje ukldn tuku. Je to tedy nejlep prostedek proti obezit. Psoben
cviku meme zeslit tm, e se bhem cvien dhanurasany kolbme. Na zatku
je to navn, protoe se pte hned neohne, ale pi patinm procvien se oblouk
stle zvtuje. Pro lidi se sedavm zamstnnm je toto cvien pravm
poehnnm, nebo zbavuje bolest vznikajcch z navy. Pi nadmrn innosti
ttn lzy nebo jinch lz vnitn sekrece je teba toto cvien vynechat.
Veobecn by se s nm mlo zanat velmi opatrn a doba, kterou v tto pozici
vydrme, by se mla zvyovat hezky postupn. Solar plexus se nabije novou
ivotn silou.








114

18. Mayurasana -
Pav postoj (obr. 38, 39)

Provdn: poklekneme, sedneme si na paty a pitom hlavu oprme o zem. Ob
ruce polome dlanmi obrcenmi vn vedle sebe na zem a sname se oba lokty
mt co nejvce u sebe stlaen pod bichem. Pak pozdvihneme hlavu, nathneme
nohy, take jedinmi oporami zstvaj jen ob ruce. Toto cvien vyaduje del
praxi.

Liv inek: velmi doporuenhodn cvien na rovnovhu. Vyrovnn
pozitivnch a negativnch sil mus bt podpoeno vnitnm proitkem. Zakrnl
nervy spodn sti tla a dutiny bin se tmto cvienm regeneruj, pestv
veobecn lenivost tlustho steva a zcpa. Pat k cvienm, kter zvyuj
vnitrobin tlak; maj tedy zvl velk zdravotn vznam pro orgny dutiny
bin. Tlakem lokt na bicho se z krevn proud bin aorty. Po skonen
cvien se proplchnou a oist trvic orgny. Nsledkem toho a zvenm
vnitnho tlaku v bin dutin se posl zdrav trvicch orgn. Dal dleit
liv inek se projevuje na slinivce bin. Toto cvien se pouv k prevenci a
uzdraven cukrovky.
















115





116

19. Sarvangasana -
Pozice svky (obr. 40a, 40b)

Tato pozice se skld ze ty st a pat k nejdleitjm asnm. Psob na cel
tlo a m tak blahodrn vliv na cel organismus, e ji kad m denn a asto
cviit. Tajemstv jejho mimodnho psoben spov sten v tom, e v tto
pozici pijmme opan zen. Jak znmo, zem m negativn zen, z vesmru
vak pijmme pozitivn zen. Pi obvyklm dren tla dostvme tedy
chodidly negativn a lebkou pozitivn zen. Pi dalch tech cviench -
sarvangasan, viparita-karani a sirasan je psoben opan. Odtud pochz jejich
velk liv inek, nebo pelauj cel organismus. Krtk vlny a ostatn
podobn vlny jsou tmto psobenm daleko pekonny.
Provdn: poloha na zdech. Ruce, kter mme nataen podl tla s dlanmi
obrcenmi dol, tlame k zemi. Bhem klidnho nadechnut zvedneme k sob
pimknut nohy bez pokren v kolenou tak vysoko, a jsou kolmo vzhru. Jakmile
toho doshneme, zdvihneme trup za podpory obou rukou v oblasti ledvin tak
vysoko, a trup i nohy jsou v jedin kolm linii (v kolm poloze). Bradu tiskneme
k hrudi. Provdme bin dech a zstvme v tto poloze, dokud ji pociujeme bez
nmahy pjemnou. Zatenci maj v tto poloze zstvat jen krtce a vdr
postupn prodluovat. Zvr cvien: pomalu se spoutt, naped trup a pak nohy k
zemi. Nezhroutit se jako pytel! Pak zstat nkolik vtein leet, pomalu a pravideln
dchat, aby se mohl krevn obh zase vrtit do normln drhy. Nevyskoit nhle,
protoe by to bylo velmi kodliv pro srdce! Jak vidme, nejdleitj asna
sarvangasana je tak jednoduch, e ji doke kad dt. Dva msce tohoto cvien
zpsob v krevnm obhu, ve vmn ltkov a v duevnm osven takov
zmny, e pekon psoben nejdrach lk nebo rekrean cestu.
Liv inek: o fyziologickm psoben san si mohl ten udlat pedstavu
podle ji pednesenho materilu lkaskch bdn v Lonawle, take pi rozboru
sarvangasany je mono se omezit jen na vten psoben tohoto cvien.
Abychom mohli ocenit vznamn psoben sarvangasany, vimnme si vlivu
tohoto cvien na tlo. Sarvangasana nm zprostedkuje v prvn ad ze zem a z
vesmru pichzejc zen v opan poloze. Avak v tto poloze na ns psob
opan tak pitalivost. Ty orgny, kter v normln poloze jsou nahoe a
nsledkem toho se mn podlej na zsobovn krv, jsou nyn nejne, nebo
srdce, je pekonv pitalivost zem, mus krev erpat do hlavy a do oblasti
117

je. To znamen, e se krev sama vlv do tchto orgn bez nejmen nmahy
srdce. To se te zbavuje nmahy a dokud jsme v sarvangasan, ukliduje se
- zpotku na krat dobu a postupn na stle del as. Dostv se do takovho
klidu, kter neme zakouet, ani kdy si lovk lehne. Zrove obdr plce a
vechny orgny v oblasti je erstvou dvku krve a tato pitkajc krev je pmo
proist. Tm, e bradu siln tlame k hrudi, zabraujeme pli silnmu plivu
krve do hlavy a take stlaujeme nauenm binm dechem ly tak, e se zabrn
nadmrnmu zadren krve. ly je se pesto pln krv, take ttn lza, mandle,
un lzy, hilus, brzlk a plce dostanou erstv iviny. Z tohoto dvodu je
sarvangasana nejinnj ozdravovac a omlazovac prostedek tchto orgn.
Bhudangasana a dhanurasana mocn povzbuzuj innost ttn lzy.
Sarvangasana, viparita-karani a sirasana naproti tomu ukliduj a neposiluj jen
ttnou lzu, nbr tak ostatn ve jmenovan orgny. Tato cvien jsou proto
doplkem povzbuzujcch cvien. ttn lza je orgnem zapojen do asu. Tak
rozhoduje o tom, zda se nkdo pohybuje rychle, mluv rychle, zda m bu
otevenou, bdlou mysl, nebo zda se u nho projevuje opak toho veho. Lid s
chybnou funkc ttn lzy nesta dret krok s ostatnmi lidmi. Pichz vude
pozd, nebo jejich pojem asu je nedostaujc. Jejich srden tep, jejich innost
stev a vechny jejich ivotn funkce jsou pomal. Lid s nadmrn fungujc
ttnou lzou naproti tomu pod spchaj, chvatn dchaj, jejich srden innost
je pli rychl, jejich steva jsou hyperaktivn a asto nesrozumiteln drmol. Tyto
odchylky od du se uprav temi pevrcenmi polohami, nebo psob
regeneran na tento nesmrn dleit orgn (ttnou lzu). Orgny spodn sti
tla, kter dky zkonu gravitace jsou pi normlnm dren tla bohat zsobovny
krv, nebo krev, je proud dol, se v nich hromad, se v sarvangasan dostvaj
nahoru a jsou zbaveny pemry krve. Krevn cvy se stahuj a vrac se jim jejich
prunost. Na podklad lkask zkuenosti je zjitno, e systm krevnch cv m
podivuhodnou regeneran schopnost. Lid, kte trp keovmi ilami, mohou si
ovit, jak podivuhodn zlepen jim pinese sarvangasana - jen nkolik minut
cvien nebo doplnn ostatnmi dvma pevrcenmi polohami, a to jak pi
hemeroidech, tak i pi tkch ppadech keovch il. Chorobn rozen ly se
zplot a stny il se sthnou na normln mru. I nejt ppady keovch il
mohou bt vyleny, jestlie tato cvien provdme tikrt denn. Lid, jejich
povoln si vyaduje denn hodn stn jako zubn lkai, sochai, truhli,
nci, mohou zabrnit rozen svch il, cvi-li uveden pozice nkolikrt
118

denn - hlavn po skonen prce. U en odstrauje sarvangasana stle hrozc
podrdn a katary dlohy. Pli velk krvetok se zmen a tyto orgny se uklidn.
Zvlt pro mladistv v pubert a pro ty, kdo chtj vst zdrenliv ivot,
znamenaj tato cvien velkou pomoc. Nedouc peplnnost krv pohlavnch
orgn ustane, krev se rozdl zdrav do hrudnho koe, do orgn je a neodvd
mylenky a chut na erotickou rovinu. pln se odstran nebezpe mldee ve
vvinu - ast vron semene, jestlie se tato cvien provd ped spanm. Mlde
prosp noc tak, e nadmrn hromadn krve v tch stech tla, v nich je
nedouc, se rozvede k hlav, a tak tmto zpsobem zesl duchovn schopnosti.
Chceme-li, aby nae dti prochzely duchovnm a ve vech ostatnch smrech
doucm vvojem, nechme je nejmn tikrt denn cviit sarvangasanu, viparita-
karani nebo sirasanu - rno, v poledne a veer. Jejich rst bude z vt sti
regulovn brzlkovou lzou a na tuto lzu jedinen psob ti jmenovan a
zrove nejdleitj cviky hatha-jgy. Dospl maj tato cvien provdt, aby si
zachovali zdrav, mladistvou svest a prunost a do pokroilho vku. Nebo
vysok st nemus bt provzeno chadnutm a strnutm tla. Dokladem toho
jsou indit hathajogni, jako i jejich ci na Zpad, kte se prakticky seznmili
se zdravotnm inkem hathajgy a zachovvaj sv tlo v dokonalm podku a
do vysokho vku. Sarvangasana nem kodliv nsledky. Ztracen mld, ivotn
sla a promarnn energie se navracej v hojn me i do tl starch lid tak, e se
ct jako znovuzrozeni. Funkce lz vnitn sekrece, kter vlivem nedostaujc
innosti ttn lzy jsou nemocn, se znovu stvaj normln a organismus, kter
bojuje se zanajcmi tkostmi, naerpv novou slu. Sarvangasana je
nejdokonalej omlazujc a nervy uklidujc cvien.

20. Viparita-karani
(obr. 41)

Viparita znamen v sanskrtu pevrcen, karani vak znamen psoben.
Jmno tto asny ukazuje na ti vci: 1) na skutenost zmnnou v pedel asan,
e dostvme ze zem a z vesmru pslun proudy v opanm smru,
2) na postaven tla a
3) na otoen bhu asu. Stojme-li na nohou, strneme, v poloze viparita-karani
mldneme.
119

Provdn: z polohy na zdech a pi pomalm nadechovn zvedme pozvolna
nohy a narovnvme se - za podpory kyl rukama - a po lopatky. Nohy jsou
ponkud sveny nad hlavou, take rukama nepodporujeme trup, nbr boky. Tm
se li tato pozice od sarvangasany. Pomalm binm dechem zabrnme pli
silnmu hromadn krve. Zstvme v tto poloze tak dlouho, jak je to bez nmahy
pjemn. Obas cvime tikrt a tyikrt diva-bandhu (viz simhasana). Pomalu
se vrtme zpt do polohy na zdech a ped povstnm se uklidnme jgickm
dechem.
Liv inek: velmi podobn sarvangasan. V Indii se j l s spchem tvoen
strumy, Basedowova nemoc, ba dokonce slabomyslnost v dtskm vku.
Zabrauje onemocnn dchacch orgn, je-li cvienec systematick. Zanajc
rma nebo znt mandl se v mnoha ppadech odstran nebo se prbh nemoci
urychl. Je to oblben cvien en, nebo vyrovnv vrsky na oblieji nebo ped
nimi chrn. V pokoce oblieje vznik plnokrevnost, kter je cennj ne
jakkoliv mas nebo elektrick oeten.



120


121


122

21. Sirasana
(obr. 42 a 48)

Tato pozice je tet nejdleitj asna. Sira znamen v sanskrtu hlava, v
etin tto pozici meme t kat stoj na hlav.
Provdn: poklekneme a polome pokren ruce ped sebe na podlahu (obr. 42).
V pedklonu polome hlavu do dlan. Pomoc nohou zdvihneme boky, piem se
oprme dole o hlavu (obr. 43). Nato zdvihneme i nohy (obr. 44) a kdy jsme se
dostali do kolm polohy, zahneme kolena (obr. 44) a nataenm stehen se
dostaneme do jedin kolm linie tm, e nathneme nohy v kolenech (obr. 45, 46).
V tto poloze zstaneme, jak dlouho je to bez nmahy mon. Klidn dchme. Pi
nvratu zpt naped ohneme nohy (obr. 48), vdom pejdeme do klec polohy a
z tto pak do odpoinkov. Odpovac poloha spov v tom, e polome psti na
sebe na podlahu a na to hlavou spoineme na horn psti. Je teba dbt na to,
abychom se nhle neskceli, nebo takov otes by vyruil dobr inek cvien. Z
tho dvodu nemme, kdy se ocitneme dole, prudce vyskoit, nbr nkolik
vtein posekat a odpoinout si, aby krevn obh ml as se vrtit do normln
drhy.
Liv inek: tato asna se li od dvou pedelch tm, e se pi n klade draz na
mozek. Sirasana zabezpeuje zsobovn mozku krv a prnou. Nejdleitjm
orgnem naeho pozemskho ivota je mozek. Stl sdlo naeho vdom a mocn
zdroj energie, na jeho bezporuchov innosti zvis vechny nae projevy a cel
nae lidsk hodnota. A pece jak mlo se o nj starme. Pomyslme-li, e nae
intelektuln schopnosti, nae tv, n sluch, funkce ostatnch smyslovch orgn,
nemn pesn funkce celho naeho nervovho systmu, uspodan pohyb
naich d, sla pohlavnch orgn tedy tak vlastnosti naich budoucch dt -
zle na kvalit v hlav soustednho centrlnho nervstva, uznme, e tento
jedinen Bo dar, tento skvl mechanismus si zasluhuje, aby o nj bylo lpe
peovno. Z asn je sirasana cvienm, kter v dtskm vku m za cl dokonal
vvoj mozku, u dosplch pak jeho udren ve zdravm stavu. Za normln polohy
tla je hlava nahoe, take to d srdci nejt prci, abynahrnulo krev proti zkonu
gravitace do mozku. Vlee je mozek zsobovn krv ji podstatn lpe. Civilizace
vak zkazila lovka i zde a odvedla jej od prastarho pirozenho leen.
Zabrauje vysoko nastlanmi polti tak bhem nonho klidu, aby trpc hlava
dostala velmi touebn oekvan bohat pdl krve, m jsou zpsobeny z vt
123

sti nervzn stavy, pod nimi chadne civilizovan svt na nedostaujc vivu
mozku. Z potku se dostavuje jen rychl nava, pozdji ubvn pamti, nervzn
chvn hlavy a rukou, otupen smyslovch orgn jako zraku a sluchu, porucha
pocitu rovnovhy, vazomotorick poruchy (zpsobujc smrtn nebo roztaen
cv), neurastenie, hysterick melancholie, deprese, mstn, davov a ostatn pocity
strachu, je jsou vechny zpsobeny zanedbanm stavem mozku. A pak pichz
zzrak. Neurastenik zan po mnohm pemlouvn nedviv a neradostn s
cvienm sirasany. A ji po prvnm pokusu, i kdy nedoke jet stt na hlav a
dospje jen ke zdvien kyl, nebo nohy, jako by byly pevn pivzny, neme
zdvihnout - se ct pece jen njak lpe. Je v lep nlad. Nhoda, ekne si.
Ptho dne zkus znovu - naped proti stn, avak u se mu poda zdvihnout
nohy. Vztyit se s nohama nahoru mu jet nejde. U se vak pece jen klt jako
tvrdohlav osel. Konen se mu to poda, narovn se a zmocn se ho zzran
pocit! Smje se a rychle se o to znovu pokou... nohy stle jet nechtj
poslouchat. Podv se do knihy, kterou m po ruce, a te: Vce ne tikrt za
sebou nem zatenk provdt sirasanu. koda, ekne si a st se me
dokat ptho dne. Znovu udl velk pokrok na cest postavit se na hlavu! Tak
cvi s pibvajcm silm den za dnem, a se mu to jednoho krsnho veera
poda po nkolik minut stt na hlav. Den nato ten, kdo si dosud neustle stoval
na pocity mncennosti, zane se vychloubat svm umnm (dopoledne v
kanceli, odpoledne v rodinnm kruhu nebo ped pteli), jak cvi sirasanu.
spch je pronikav. Je obdivovn a je mu zvidno. Hrd jde dom a pohodln se
usad v lenoce, aby si peetl noviny. Shne po brlch, kter si musel opatit pro
zhorenou zrakovou schopnost, a tu s divem zjiuje, e i nejmen tisk me st
pouhm okem. Nedvuje svm om, ot novinami sem a tam a mus nakonec
piznat, e vidl sice a dosud dost dobe, jen ruce ml asi pli krtk. Nyn
vak vid velkolep a te tisk bez nmahy a bez brl. Nyn ho napadne, e obvykl
umn v uch ji po cel dny nesly a e se nedostavuj ani jin neurastenick
pznaky. Vera veer se mu chtlo tolik spt, e si zapomnl vzt svj obvykl
uspvac prostedek, a pece spal a do rna.To nen pehnn! Ji prvn pokus se
sirasanou pivede do mozku, o, u, nosu a st, do mandl, lz, do ttn lzy,
hrot plic atd. bohat proud krve. Srdci je znan odleheno a ono pracuje s novou
silou. Vechny velkolep inky dosaen sirasanou nemohou bt ani v krtkosti
uvedeny. Nesetn lenov jgickch kol, omlazen nebo mlad, kte znovu
nabyli sv pracovn sly, i ti stednho a pokroilho vku, kdo trpli tkmi
124

poruchami a neurasteni, jich se pedtm nemohli zbavit dnmi prostedky,
mohou potvrdit, e hathajgick cvien (pedevm vak sirasana), mocn psob
na uzdraven. Zde je nutno pedevm pomyslet na povru, kter odstrauje star
lidi od cvien v obrcen poloze tla: Nemohu se pece postavit na hlavu, vdy
by m ly v mozku popraskaly! kaj tito lid. Bute bez starosti! Toti toto
tvrzen nen zaloeno na zkuenosti. Mozkov mrtvice me nastat, i kdy leme
v posteli, stojme, bhem chze a v kad tlesn pozici, ale ne proto, e se
dotyn nachz prv v on pozici, nbr z toho dvodu, e u v jeho organismu
nastaly velk poruchy zavinn patnm rozdlenm pozitivnch a negativnch
proud, vrobou hormon a v jinch ivotnch funkcch. Nesetn star ci cvi
v Lonawle v jgickm stavu. Sm jsem pozoroval velmi mnoh star jgick
ky ve sv jgick kole, kte denn cviili sirasanu a mezi ktermi byl i pn
star osmdesti let. Avak v dnm ppad zkuenost nepinesla patn, nbr
jen blahodrn inky.Vtina z velkch jogn dosahuje st, kter Evropanm
pipad bt neuviteln, avak nikoho z tch starc nenapadne, aby se vyvaroval
asn v obrcen tlesn poloze z dvodu, e by jim mohly cvy v hlav
prasknout. Nco takovho jsem slyel jen v Evrop, kde se lid hodn vzdlili od
matky prody. V Indii jsou napklad koncentran cvien zcela obvykl jako
soustedn na piku nosu, kter spov v tom, e obma oima pohlme na
piku nosu. To tam doke kad a nikomu jet tak oi nezstaly; naproti
tomu se tm posiluj on svaly a oivuj se. V Evrop se toho kad boj. Dtem se
obvykle k: Neilhej, nebo ti to zstane. Ptal jsem se mnoha lid, zda se nkdo
tmto zpsobem nauil ilhat. Nikdo, ale k se to. Tak je to tak se stojem na
hlav a s cvami, kter by mohly v mozku pi nm prasknout. Jet nikdo nikoho
nevidl pi stoji na hlav se skcet, protoe dostal mozkovou mrtvici. Naopak! Kdo
provd tato cvien, toho stny cv se stanou prun, take dokonce pestane mt
sklon k prasknut cv. Jedno je vak jist. S pli vysokm krevnm tlakem
nesmme provdt asny v obrcen pozici. Naped je teba tlak snit na normln
mru pslunou pranajmou a asnami. Jakmile pestal vysok tlak, meme zat
se cvienm t nejuitenjch asn. Opakuji tedy, co ji bylo eeno v pedelch
kapitolch: nemocn lovk nem cviit bez odbornho prvodce. Zdrav lovk
me zat hned. Konen by nemlo bt zamleno, e tyto ti cviky krom
zzranho livho inku maj jet jin velk inek, pro nj jim indit jogni
dvaj pednost jako nejdleitjm ze vech. I lkask vda na Zpad potvrdila,
e jsou v naem mozku nervov stediska, kter lovk prmrn vyvinut
125

nepouv, dmaj v latentnm stavu a jejich vznam zatm lkask vda
nezn.Tato centra jsou v indick jze dobe znma, nebo tisciletm hlednm
bylo zjitno, jak je mono je probudit a aktivovat.Vechna cvien hathajgy
(zvlt sarvangasana, viparita-karani a sirasana) psob, a tomu chceme i
nikoliv, na probuzen smench center a na nabyt novch schopnost, kter jsou
veobecn prmrnmu lovku neznm a v jejich dosaen nev! Sem pat
vytvoen telepatickho spojen, jasnozivost, zen minulosti, budoucnosti a ostatn
tzv. okultn schopnosti. Ty me doshnout kad, kdo vn cvi hathajgu. Kdo
o tom pochybuje, me si o tom poskytnout dkaz, jakmile vnuje dostatek pe a
asu tomu, aby sv nervov centra vyvinul vce ne prmrn lovk.










126


127











128

22. Halasana
(obr. 49, 50, 51)

Tato pozice se nazv postaven pluhu, protoe se podob indickmu pluhu.
Hala znamen v sanskrtu pluh.
Provdn: polome se s nataenma rukama na zda, ruce s dlanmi dol vedle
stehen. Pi pomalm vydechovn zdvhme ob nohy jako pi viparita-karani,
nohy vak nezstanou ve vzduchu, nbr se sklon pes hlavu dozadu, a se
pikami prst dotknou zem. Pae zstanou v pvodn poloze. To je prvn fze
halasany. Zpotku zstaneme v tto poloze pi pomalm rytmickm dchn asi
10 - 15 vtein. Dal druh postaven je t. Zatmco pi prvn poloze spoutme
piky nohou zcela blzko za hlavu na zem, posouvme je te stle vce dozadu.
Pitom musme zhluboka dchat a stle dbt na to, aby nae kolena byla napjata. V
tto druh fzi se pen tlak v ptei stle vce nahoru, pi tet dosahuje a ke
krnm obratlm. Cel pte se tedy podl na tto odtuovac gymnastice. Ve tet
fzi posuneme napjat nohy jet dle dozadu a zalome ob ruce za krk. Nkolik
vtein tak zstaneme, jak dlouho to jde bez nmahy, pak uvedeme nohy zase do
pvodn polohy.
Liv inek: asny bhudangasana, dhanurasana a salabhasana roziuj vnitn
stranu ptee navenek a stlauj zevn stranu. Halasana a tak pasimotana psob
opan. Stlauj vnitn stranu a napnaj vnj. Blahodrn psoben se tak
pen na kad obratel, nebo pi rznch fzch cvik se dostv kad st
ptee pod tlak, ppadn se napn. Tmto zpsobem se dkladn sniuje krevn
obh a zvtuje se ptok krve k nejdleitjm nervovm stediskm a nervovm
bukm podl obratl a k vchozm bodm nervovch provaz. To je vysvtlen
podivuhodnho psoben halasany. Pi nav nebo vyerpanosti meme uinit
zkuenost, e halasana tyto pznaky odstrauje v okamiku. Ctme se po n hned
erstv a pln sly. Nepsob vak blahodrn jen na nervy ptee, nbr tak na
obratle. Pi nesprvnm dren tla nebo u lid se sedavm zpsobem ivota, kdy
vlivem neustlho sedn se dostvaj obratle do nesprvnho postaven, pomoc
halasany se dostanou zpt na sv msto. U dt vtenm zpsobem l
pokivenou pte. Symetrick stavba tla se d pomoc halasany vystupovat a do
dokonalosti a zrove se d vyrovnat negativn a pozitivn proudn. Staen a
roztaen sval na zdech psob regeneranm a posilujcm zpsobem. Bin
orgny se siln stlauj a jejich prokrven se zvyuje. Cvien m omlazujc inek
129

na pohlavn lzy, na slinivku bin, jtra, slezinu, ledviny a nadledviny.
Zkuenosti ukazuj, e pi menstruanch potch byly dosaeny vten vsledky
a pi tkch ppadech cukrovky asto nastalo pln vylen bez jakhokoliv
podvn inzulinu. Zabrauje v ukldn tuku a tukov polte na bie a na
kylch miz pln, take lid, kte musej ponkud dbt na svou linii jako herci,
hereky, dennm cvienm si mohou zachovat mladistv kivky. Na orgny
hrudnho koe a je psob rovn posilujcm zpsobem, dky vzjemnmu
stdavmu psoben se omlazuje cel soustava vnitn sekrece vetn mozkovch
lz. Halasana podncuje mozkovou innost a l tkosti vznikl nedokrevnost
mozku. Halasana je jedno z nejlepch cvien k vvinu ptee a nerv na zdech.
Pomyslme-li, e s mldm souvis prun pte, avak ve st je ztuhl, hned
porozumme skvlmu psoben tto asny. Lid s pli ztuhlou pte musej pi
tomto cvien postupovat velmi opatrn. Je nutno se pomalu a opatrn sklnt
dozadu, nikoliv nrazov, aby se pli velkm silm nepokodily svaly. Po
nkolikatdennm pilnm cvien se rozto i ta nejzatvrzelej pte a postupn se
stane ohebnou.
















130


131

23. Bru-madya-driti
(pohled mezi obo)
Nasagra-driti
(pohled na piku nosu)
Koulen oima
krouen oima

tyi skvl on cvien k udren normln zrakov schopnosti a k vvoji
schopnosti soustedit se. Prvn cvien se provd takto: sedme v pozici
padmasany a soustedme, po hlubokm ndechu anebo pi pravidelnm dchn
ob oi mezi obo. dme tedy zrak na koen nosu. Jestlie pociujeme nejmen
navu o, vsuneme krtkou pestvku a po krtkm odpoinku soustedme zrak
tentokrt na piku nosu. Pi pravidelnm dechu vydrme tak dlouho, dokud
nepociujeme navu. Pak vdech a klid. Doporuuje se hned po tomto cvien
pipojit dal dv on cvien, kter mimodn posiluj oi a pi dennm cvien
pomohou zachovat prun, mladistv erstv zrak a do vysokho st. Je to
koulen oima a krouen oima. Koulen oima se provd takto: v posedu
padmasana hledme naped pmo ped sebe. Zrove s hlubokm nadechnutm
otome on bulvy tak daleko doprava, jak to jde, pln do rohu. Pi pomalm
vdechu se vracme okem do stedu. Nato hlubok a pomal nadechnut, otoen
onch bulv co nejdle doleva, pak pi pomalm vdechu oi zpt ke stedu. To se
tikrt opakuje.
Krouen oima se provd takto: pohled pmo ped sebe, pi vdechu sklopme
oi dol, pi pomalm nadechovn kroume oima doprava nahoru a se
dostaneme do stedu. Jakmile doshneme tohoto bodu, zaneme vydechovat a
pokraujeme s krouenm oima nalevo dol, a se oi dostanou do stedn polohy.
Opt v te chvli zaneme s nadechovnm a s krouenm oima napravo nahoru
atd., a se kruh uzave tikrt. Pak nsleduje krtk odpoinek a krouen oima
zane v opanm smru. Pokaen, patn zrak se zlep po nkolikatdennm
vytrvalm cvien. Kdo tato skvl cvien provd od mld, nepotebuje brle a
do pozdnho st. Pi tchto cviench je velmi dleit, abychom je provdli s
vekerou pozornost, vdom s tm, e lovk vdy pozitivn pesouv vdom do
msta, na kter se prv zamuje. Jen tak cvien pinesou ken inek.


132

24. Simhasana
Lv cvien

Hathajga nezanedbv ani jedin sval na naem tle. Jak bychom tedy mohli
zapomenout na jazyk, jeho zvltn gymnastika pedejde etnm chorobm krku a
hrtanu. Simhasana se cvi pi rovnomrnm dchn v padmasan nebo sidhasan.
Provdn: ohneme jazyk dozadu, pevn jej pitlame na patro a provdme
pikou jazyka tlak na patro; pak pedklonme hlavu a tlame bradu na prsa,
vyplzneme jazyk tak daleko ven, jak jen to jde. Pak zathneme jazyk. Toto
vytahovn a zatahovn jazyka provdme deset a dvanctkrt, pokad jazyk
vykleneme a pitlame k patru.
Liv inek: civilizovan Evropan od dtstv nevyplzne jazyk, ledae lka pi
prohldce krku nad kat . To je velk chyba. Prv tak jako stehennm a
ltkovm svalm neposta pouh pechzen, aby byly dokonale zdrav, jazyku
neposta mluven a mal prce, kterou vykonv pi vkn. Jak potvrdily
vzkumn prce Srimada Kuvalajanandy v Lonawle, dosahuj se jazykovou asnou
tyto inky: dobr gymnastika krnch sval, jejich prokrven se ihned zlepuje.
Krn nervy a lzy se ozdravuj. Hrdlo a hrtanov chrupavka dostvaj zvltn
mas. ttn lza a jej vedlej lzy se posiluj. Lep se sluch, zdokonaluje se
vymovn slin, vyist se hltan, zanajc znt mandl ustoup.

Diva-bandha - jazykov uzvra je nzev pro prvn fzi simhasany, kdy jazyk je
vyklenut a pitisknut na patro a tuto fzi spojujeme s cvienm asany viparita -
karani.

25. Savasana

To je posledn asna, slou k odpoinku po cviench.
Provdn: leme na zdech, ob ruce le podl tla. Ob nohy jsou u sebe a
rovn nataeny. Bez nmahy zpomalujeme podle monosti dech, odpovme.
Uvolujeme vechny svaly a zanme pitom od nohou. Sousteujeme se
postupn do sval celho tla - do sval nonch, ltkovch, kolen, stehen,
binch, do sval rukou, ramen, krku a hlavy. Pak je vdom opoutme, jsme
pln uvolnni a tak mme zstat. Cel tlo se zbav tlaku, e jej nectme.
133

Sthneme vdom zpt k srdci a nezavme nic ne nejhlub klid a mr, kter
pinej dokonal zdrav.
Liv inek: nervov systm dokonale odpov. Nejdokonalej uvolovac
cvien. Je teba vdt, e uvolnn sval je pro jejich vvin prv tak dleit jako
jejich zamstnvn. Krevn obh je te dokonale vyrovnn, rozdlen krve je
pravideln. Krevn obh v ilch se stv snazm, vysok tlak se rychle sniuje.
Srdce se ct zbaveno te, nebo jeho erpac prce se mnohokrt usnadnila. Deset
minut klidu v tto poloze se zpomalenm dchnm, s mysl zamenou na
dokonal klid vyd vce ne cel noc odpoinku. Savasanu meme t nazvat
aktivn pasivitou, nebo odvedeme sv j ze vech st tla do srdce a dosahujeme
tho stavu jako pi spnku jene v bdlm stavu.Tato tlesn poloha uzavr
asny.

***

Jogni doporuuj vem lidem denn cvien asn, a jsou sta nebo mlad, mum
i enm. Dve ne vak zanu pedpisovat denn uebn pln jgy, promluvme si
trochu o tom, co zpadn lovk ve svm hektickm ivot, pi nm nem na nic
as, dosud neznal, a o tom, co v indickm slova smyslu znamen odpovat.
Nae tlo je tovrna vybavena pstroji. Neistoty, odpady, spalovac produkty,
kter se pes den hromad, bhem spnku jsou z naeho organismu vymetny.
Tak v tovrn, po prci, kdy se zastav stroje, mus personl zat s opravami a
itnm. Lid by se mli krom regenerujcho spnku znovu nauit dvno
zapomenutmu a jen primitivnm nrodm a zvatm znmmu umn dokonalho
odpoinku, kter se v hathajze jmenuje uvolnn sval. Evropan a Amerian se
nedovede zcela uvolnit ani tehdy, kdy nem co dlat a prv odpov. Ve
zdnliv odpoinkov poloze jsou jeho svaly jet napolovic napnut. Posilujc
proudn prny, ptok sil obnovujcch organismus zan teprve tehdy, kdy si na
nkolik minut umme zjednat dokonal klid. V stavu Lonawla bylo experimentem
dokzno, e tvrthodina dokonalho jgickho klidu zbav krev kodlivch
toxin. Rno ped vstvnm a veer ped usnutm mme denn zaujmout
uvolovac klidovou polohu. I pes den meme velmi asto na ni vyetit chvli.
Nejen mezi Orientlci, kte jsou schopni po cel hodiny pebvat ve zdnliv
neinnosti, ale t mezi Evropany jsou mimodn osobnosti, kter si dovedou ve
vru ivota, ba dokonce v pestvce mezi dvma obchodnmi jednnmi, dokonale
134

odpoinout a dokzat se v jakkoliv poloze vystavit stavu dokonalho klidu. Je to
dvn znm pravidlo, e kad lovk potebuje kad rok dovolenou. Alespo
jeden msc v roce by se ml lovk zotavit, aby zskal dostatek energie a
ivotnotn sly pro dal rok innosti. Podvejme se nyn, jak je to se stavem
odpoinku u zpadnho lovka. Vtina evropskho a americkho lidu zan
bt skuten nervzn teprve tehdy, kdy zan letn dovolen. Naped je to vbr
msta k zotaven. Pak horen ppravy, balen, nesnze s nosii zavazadel, taxk
atd. a k tomu cestovn horeka.V modernm lzeskm mst m neastn host
vechno krom klidu. Spoleensk poteba se druit pronik i sem. V lzeskm
hotelu je veer shromdn, pi nm se pece nem chybt. Zdvoilost vyaduje,
aby kad, kdo si aspo trochu na sob zakld, a ena i mu, se zastnil aje o
pt a veern zbavy. Pt den se unav tito przdninov nvtvnci vlety nebo
na pli, nebo nejsou zvykl na pli namhav tlesn pohyb. A veer je opt
tanec. Nemluvm ani o tch, kte u pl hodiny po pjezdu sed u bridge a
nenadchaj se ani horskho ani ozonizovanho pmoskho vzduchu, nbr jen
tabkovho koue jako doma. Jejich nervy se potom ukliduj msto napnnm
silnou kvou a jet silnjm alkoholem. Spnek se omezuje na nkolik hodin!
Pt den se vychz s petenm srdcem na hav slunce. Z przdnin pichzej
proto vichni hnd, ale vracej se siln vyerpan ke kadodenn prci. Dmy a
pnov, to tedy nen dn letn zotaven, tm mn odpoinek. Motor se takhle
pedasn opotebuje a organismus, kter nevhodnm zpsobem ivota se beztak
stal nchyln k nemocm, nebude schopen, aby se vypodal s nemocemi, kter na
nj haj na kadm kroku. A s ostatnmi nebezpemi rovn tak. Mal procento
zpadnch sportovnch nadenc, kte se nevnuj pli letnm zbavm a
spoleenskm setknm, upadaj do jinho extrmu.Ti pat do skupiny vnivch
vletnk a plavc ve lunech, kte s sebou vlej stan a batoh, dlaj kilometrov
try, do kopce, dol, pekonvaj cel hebeny hor, aby se dostali ble k vrcholu.
Takov sportovn vkony pod zminkou letnho pobytu mohou pozdji vst k
nhlmu rozen srdench chlopn a k jinm tkostem. Pojme na pl
velkomsta. Mezi koupajcmi je mlo tch, kte se sthnou do klidnho rohu, aby
se na mkkm psku se zavenma oima, na nic nemyslce, oddali duevnmu nic
nedln, bezmylenkovitmu uklidujcmu pocitu uvolnn. Ne! Vtina obyvatel
msta jde davov po domluv na pl nebo jsou tam u oekvni stlou
spolenost. Star rozprvj, sed v tepl mosk vod po cel hodiny, zatmco
mlad flirtuj, bav se a dokonce ve vod lakuj. Vechno se to dje za velkho
135

slunenho ru, piem tito lid nemaj sprvn pojem o fyziologickm inku
slunenho zen. Nevid, e slunce je mocnm elnm prostedkem jen v
malch dvkch. Jestlie si vak bereme vce, ne snese nervov systm, psob
jako smrtc jed! Avak marnivost si d bt dohnda oplen! Ach, vy malichern,
nervzn, i na pli cigarety kouc, neklidn okoldov ryti a dmy, mli byste
vdt, e poloneinn pobyt na horkm slunci na zatku letn sezny ukld srdci
prv takovou prci, jako kdyby se zanajcmu cyklistovi uloilo na povel ujet sto
kilometr. Jak zle je postien touto nesmyslnou slunen lzn systm lz vnitn
sekrec a zvlt ttn lza. Mosk lzn v Indii, kde nen o moc vt horko ne
bhem letnch veder ve stedn Evrop, jsou koupajcmi navtvovny a k veeru,
nebo tito maj zkuenost, e koupel nebo plavn k veeru nebo za setmn je
nejsnesitelnj. Pes den - za pracho slunce je slunen koupel take mon, ale
nikoliv del ne 10 minut. Teprve kdy nae ke zan hndnout, lze tuto dobu o
nkolik minut prodlouit. Indov se svou pirozen hndou pokokou jsou v tomto
ohledu ve vhodnjm postaven ne zpadn lovk s blou plet. A jak u bylo
uvedeno, pesto se Indov nevystavuj havmu slunci po cel hodiny, nbr,
chtj-li plavat, in to po zpadu slunce. Tam v kad dt nebo tak bylo
vychovno, e kad dlouh pobyt na plcm slunci je kodliv. Dlouh opalovn
na slunci podle zpsobu krokodl je stejn kodliv. Trefn je symbolicky
mylen indick pslov: Jen blzen jde na slunce, kdy me tak sedt ve
stnu. Na Zpad nejdou lid na mosk beh, jestlie je oblano nebo nesvt-li
slunce. Mysl si, e by to nemlo smysl, nebo slunce nem slu, aby je dle
oplilo. Prav nvtvnci moskho pobe a vodn mui vak vd, e pi
oblanm dennm poas, kdy slunce tak kajc nesvt, je jeho psoben
nejsilnj. Ke se opl pravideln, nikoliv msty. Svt-li slunce, zhndneme i
tehdy krsn, jestlie plaveme na stinnm mst ve vod, nebo zrcadlen vody a
zen slunce, kter pronik skrz mraky, ns zbarv dohnda, i kdy stle sedme ve
stnu, stejn jako kdy se vystavujeme pmmu slunci. My, lid z jin Indie,
vbec nerozumme tomu, pro lid ze Zpadu tolik tou po zhndnut pokoky.
Jsme stle olivov hnd, nectme se vak proto o nic astnj nebo hodnotnj
ne bl lovk. Kdy jsem piel do Evropy, pekvapilo m zjitn, e vtina lid
na Zpad chce proto zhndnout, aby vzbudili zvist a mohli se chlubit hndou
barvou. Indy z jihu nikdy nenapadne se povyovat nad sv krajany ze severu, kte
jsou svtlej ne oni. Jak je v tom pednost, jestlie je nkdo ern? Tuto otzku
mi nedokzal zodpovdt dn okoldov oplen obyvatel zpadn
136

Evropy.Vrame se nyn k opravdovmu odpoinku, o nm jsme ostatn u
mluvili. Vzhledem ke stupovanmu a stle trvajcmu nervovmu napt
zpadnho lovka lze se mu tko nauit. Polome se na zda, bez svravho
tkho odvu, nathnme ruce dlanmi nahoru po bocch, uvolnme vechny
svaly, nemysleme na nic na svt, co znamen, e ponechme svm mylenkm
voln prchod, ani bychom se s nimi ztotoovali. A jejich pohyb ustane, jejich
bh se zpomal a nae mysl zstane nakonec przdn. Kad zn onen stav, kdy
po klidu touc, vybiovan nervov systm se vekerou silou chpe mylenek.
Bhem nejintenzivnj prce zstaneme najednou tret ve vzduchu. Mylenky
uteou a mozek se ocitne ve vzduchoprzdnm prostoru. Jestlie na ns nkdo
mluv, zstvme dluni odpovdi, nebo neslyme nebo nechpeme smysl. Po
jedn, dvou minutch mozek znovu zapne a my se znovu vrtme do obvyklho
pracovnho tempa. Ctme, e nm to te jde lpe, napadaj ns skvl mylenky a
t celkov se ctme lpe a sv. Nen to nic jinho, ne nedobrovoln vypnut
lovka, kter provd nadmrnou prci hlavou, je to odpoinek ducha a tla
bhem jedn nebo dvou minut. Nue, tento osvujc klid meme sami navodit
daleko pijatelnjm zpsobem, ba mli bychom to uinit tyikrt a ptkrt
denn. Lehneme si na zda, uvolnme svaly, oekvme stav, pi nm na nic
nemyslme, odpovme a sami ztrcme. Nae posledn vdom mylenka, nae
uvdomn, kdy znovu uvedeme v innost svou pedstavivost, je, e jsme
dokonale uvolnni, e tu bezvldn leme. Tak si pejeme, abychom uvolnili i
nejmen sval. Kdyby nkdo, pokud jsme v tomto stavu, zdvihl nai ruku, musela
by se sesunout zpt jako hadr. Po takovch 4 - 5 minutch trvajcm klidu v
dokonalm uvolnn poctme, e nkter st tla - obvykle ruka nebo noha,
keovit cukne. To je znamen, e se lovk dokonale sthl z tla a ponechal dal
prci pravideln fungujcm energim prody. Disharmonie naeho osobnho
nedokonalho j nemohou u tedy psobit ruiv. Toto uvolujc, osvobozujc
cvien klidu na zdech, kter trv 5, 10 a 15 minut, nazvme savasanou. Podle
monosti ji cvime venku v lese, pod stromy nebo na behu vody, dle rno nebo
veer v posteli, avak bez polt.Vzpomeneme-li jet na pojednn o ptei v
prvn kapitole, porozumme, pro je dleit, aby pte leela rovn. Kdykoliv pes
den mme nkolik minut asu - i bhem pracovn doby meme provst toto
cvien. Neekejme, a navou tm padme! Zvrem popisu hathajgy jet
tento dodatek: kdo cvi pranajmu a asny, nedoshne jen dokonalho duevnho
137

a tlesnho zdrav, nbr bude mu t dno, aby pochopil nejvt tajemstv svta -
lovka!

XV. Zzrak zpomalenho tlocviku

Pravk lidi nebylo teba uit njakmu tlesnmu cvien. Jejich jednoduch,
primitivn zpsob ivota, kter vedli ve voln prod, a jejich pohyb (vyrovnjc
se dnenm modernm sportm) - lov, rybolov, bh, plhn na stromy, hzen
kamenem, boj s divokmi zvaty, vrhn otpu atd. jim zajiovaly
nejdokonalej tlesn cvien a nejvt mon soustedn pozornosti. Pralovk
musel bt univerzlnm gniem, nebo musel uspokojovat vechny sv ivotn
poteby vlastnmi silami, v potu tve, vlastnm dvtipem a prac dvou rukou. To
znamen, e jeho den se skldal od rna do veera z neustlch tlesnch cvik. A
tak nejen zstval zdrv, ale t vyvinul sv svalstvo do nesmrn sly. Jakmile se
vak zaal civilizovat, omezoval se na urit innosti, to znamen, e pesunul st
prce, kterou dosud sm vykonval, na jin. A jednoho dne doel k nepirozen
skutenosti, e st lidstva nedlala tm dnou fyzickou prci, zatmco jin byli
peteni bezduchou tkou fyzickou prac. Kdy se trochu zamyslme nad tmto
pespecializovanm stavem, hned poznme hlavn piny nesetnch chorob,
kter postihuj lidi, protoe zneuvaj v nich obsaenou ivotn slu a s tm
zrove spojen nepirozen ivotn okolnosti. Denn zpsob ivota ednka a
kancelskho pracovnka je do nebe volajc tok proti zdrav. Avak poet tch,
kte jakoto dospl lid pociuj nedostatek sportovnho vyit a nejmn kad
druh den pravideln provdj cvien, je velmi mal. Je snadno pochopiteln, e
ve velk tvanici ivota bez patinho majetkovho zkladu, tak duevnmu
pracovnku sotva zbv as na sport. ije tedy v denn, jednotvrn duevn
rutin, ani by poskytl tlu to, co potebuje.Veker pohyb se skld z chze mezi
kancel a domovem, pokud tedy nejezd MHD, a pak jet vkld do st potravu
vidlikou a lc. To cel pohyb. Nen divu, e pi tomto degenerovanm, po lta
trvajcm zpsobu ivota, ivotn sla konen neodol dalm tokm a v tlesn
lenivosti ijc duevn pracovnk je postien rznmi chorobami. Je to znm
skutenost, e pravideln provdn sport osvobozuje i zkostnatlho odpolednho
spe od poobdov otupujc ospalosti, proti n jinak pi pokraovn v navyklm
zpsobu ivota marn bojuje. Pro lovka , kter jen fyzicky pracuje, je vak tato
jednostrannost rovn kodliv. Sek, tovrn dlnk nebo zednk pracuje marn
138

od rna do veera; nikdy nebude mt dokonal svalstvo a dokonal zdrav. Tlesn
prce jen tehdy skuten rozvj tlo a in ho odoln, jestlie je bohat na zmny a
podobn he a zamstnv pravideln kad sval. Pirozen tlesn cvien a
instinktivn touha po sportu je ddinm statkem lovka. Matka proda se
postarala o to, aby se posiloval a vyvjel kad sval a kad st tla lovka, kter
ije v pirozench podmnkch. Byly mu dny prce a hra. Nikoliv vak takov
prce, jak je dnes provdna pracujcmi, tj. dui ubjejc forma prce. Ze
zpadnch sport je pirozen kad vhodn k tomu, aby rozvjel svalstvo, nesmj
vak bt pehnan. Vechny druhy sport namhaj srdce. Sportovn srdce
pedstavuje veobecn znm ohroen sportovce. Krom toho rzn druhy sport
-s nepatrnmi vjimkami - rozvjej svalstvo jednostrann. U erme se vyvj
siln prav ruka a prav stehno, tenisov hr m silnou pravici, lyask bec
siln stehna a ltkov svaly. Chce-li mt nkdo pravideln vyvinut svalstvo, mus
souasn pstovat vce sport. Kdo vak m na to tolik asu? Nue, pi star
indick metod vvoje sval si me kad vybudovat nejkrsnj,
nejpravidelnj tlo a nepotebuje k tomu ani drahou sportovn vbavu ani
zbyten mnoho asu. Sta mu k tomu zrcadlo a denn 15 minut. Pomoc systmu
zpomalenho cvien, kter nepedpisuje dn dui nic cviky, nbr se skld z
hrav a pitom siln soustedn vyadujc gymnastiky, vyvine se v krtk dob
siln svalstvo. Kad tedy me sport pstovat doma. Tento systm umouje
denn piln cvien. Nejstar, svalstvo rozvjejc cvien Dandalovo a Baskise se
li od zpadnho tlocviku v tom, e to nen bezduch opakovn, nbr s velkm
duevnm soustednm provdn vytrvalostn cviky. Prv tak jako pi kad
zajmav prci nebo pi napnav he je inn prv tak duch jako svaly, tak tak
jogn provd sv cvien s velkm zjmem a pozoruje s vyptm vle - ppadn
pedstavivosti - prv se pohybujc dy a napj tyto prnou. Pi vdom
provdnch cviench uvme schopnosti imaginace neboli sly pedstavivosti a
pemhme pekky podvdom: svou pochybnost, skepsi. Jestlie nap. pomalu
ohbme pravici, mezitm tento pohyb stle pozorujeme a pomoc pedstavivosti si
uvdomujeme, e v t chvli proud do naeho bicepsu velk mnostv prny a tato
prna souasn celou ruku bohat zsob krv, pak jsme u doshli vsledku! Viz
t kapitola Budovac sla sebeuvdomn. Po nkolika tdnech pilnho cvien
tohoto jednoduchho postupu s mylenkovm soustednm uinme pekvapiv
zjitn, e n pan sval tak narostl, jako bychom po mnoho msc provdli
nejt prce. Budovatelsk sla vdom dod svalu takovou formu, takovou
139

velikost, jakou jsme si pedstavovali. Zkusme tuto metodu na ostatnch stech
tla. Zamme pomoc sv pedstavivosti (imaginace) ivotn slu do tch mst,
mysleme stle na to, e svaly pslun sti tla nyn rychle sl, rozvjej se a
pozorujme ihned v zrcadle ndhernou hru sval. V krtkosti vybudujeme skvl
organismus, jemu se bude divit i sportovec. Tajemstv trvalho psoben
zpomalenho tlocviku na svaly a na cel organismus je zaloeno na
budovatelsk prci vdom. Jak u bylo uvedeno v kapitole o zen vdom, je
mal, negativn hmota nervovch zakonen obsazena silou vdom vle. Tyto
mal rezervory jsou bhem cvien naplnny uritm mnostvm prny, take
vstavba hmoty sval se provd nejen bhem gymnastiky, ale pokrauje i potom,
ba dokonce ve spnku nsledkem vdom pedstavench forem - tak kajc podle
dikttu. U dtte a dospvajcch je mono silou vdom a do urit mry dokonce
podle vle pestavt kostn system. To vskutku pochop ten, kdo to sm zkusil a
nikoliv jen v teorii, ale tak zail v praxi. Po krtk cviebn dob me na
vlastnm tle zat budovatelskou moc vdom. Tato za pomoci autosugesce a
soustedn mylenek provdnch cvien psob nsledkem duevnho
ovlivovn nesrovnateln silnji na svaly a organismus ne kterkoliv bezduch
sport. Indick systm tlesnch cvien ve zpomalenm tempu pin skuten
zzraky, jestlie se mu denn vnujeme. Nen k nmu zapoteb dnho nad,
nebo jga pedepisuje pirozen, prastar cvien, kter napodobuj denn sport
primitivnho lovka. Jako pklad budi zde uvedeno hned prvn cvien.

Hzen otpem (obr. 67). Pravici zaveme v pst, jako bychom dreli otp,
stojme s roztaenma nohama a natahujeme levou ruku stranou. Nyn se
pichystme celm tlem k vren otpu, nathneme pravou ruku zcela dozadu a
ohneme trup ponkud dozadu. To je zkladn postaven pi hodu otpem. Na
zkouku dokonme nyn spojen pohyby vrhu otpem a do posledn fze, nebo
otp vrhajc mchne pravou rukou dopedu, zatmco lev se nachz vzadu.
Mezitm pokrme prav koleno do postaven erme. Dbejme na to, aby nae
pohyby psobily plasticky a umlecky. Je dleit, abychom tak i ostatn cvien
provdli pln svleeni nebo v plavkch a podle monosti ped zrcadlem, kter
ukazuje celou nai postavu. Zvlt pi cvien v mstnosti je zrcadlo velmi
dleit, nebo soustednm mylenek meme udret na och jak sebe, tak i
harmonii pohyb a hru sval. Nyn nsleduje vlastn jgick - zpomalovac
cvien. Ped zrcadlem zaujmeme zkladn postaven vrhu otpem a provdme
140

za plnho napnut vech v pohybu se nachzejcch sval kadou fzi vrhu
otpem tak pomalu, jako bychom na sebe pohleli ve snmku zpomalenho filmu.
Pohyby mus bt tak pomal, e cvien, kter za normlnch okolnost si vyaduje
2 a 3 vteiny, nyn trv a celou jednu minutu. Mezitm pozorujeme trochu
stranou sklonnou hlavu sebe sama, dle stle se zdokonalujc hru vli
poslouchajcch napnajcch se sval a vyslme do nich svou imaginac prnu. Po
dokonen cvien zstaneme minutu v posledn fzi a vrtme se potom pomalu do
zkladnho postaven. Cvien opakujeme dvakrt a tyikrt. Nakonec uvolnme
rychlmi, taslavmi pohyby svaly, kter jsme pouili a nechme je ochabnout.
Cvien se dokon nkolika sriemi hlubokho dchn. Mnoz sportovci a
zpadn treni se budou nad tmito cvienmi usmvat. Ale ne projev sv
mnn, mli by si sami na sob vyzkouet aspo tden psoben zpomalenho
tlocviku, pak by vidli podivuhodn vsledek. Vdom kresl formy novch
silou oplvajcch sval podle na libovle, jestlie s plnou pozornost vdom do
tla pivdme svou energii. Nen tak slabch plic, kter by neuposlechly slu
sebeuvdomn a nezaznamenaly dokonce u dosplch nznaky vvoje. Vechno
zvis na na pedstaviv sle, na na vli a na tom, zda mme vru v sebe.
Vechno, v co vme, se poda. Nebo vit musme v to, co nen, aby se to stalo
skutenost. Imaginace je tvr sla v naich rukou.

Druh cvien, kter m bt denn provdno, je stlen lukem (obr. 68) S
roztaenma nohama se pootome stranou a inme pohyb, jako bychom dreli
luk v ruce. Stojme pevn, napnme stehenn a pan svaly, dobe napnme levici,
napnme ttivu pravic a pak ji poutme. Provdn cvien m trvat asi minutu.
Nakonec zateseme svaly a dchme.

Zpas avl - zaujmeme ermsk postoj, jako bychom mli avli v ruce, skome
dopedu a zpt a udlujeme rny na ob strany ale hlemdm tempem!

Vzprn zva - pedklonme se, chytneme obma rukama pedpokldan tk
bemeno, trhneme jm a do ve ramen a vzepeme svou vhu s rozkroenma
rukama. Stojme ped zrcadlem a pozorn si prohlme sv pohyby, ve dlme
tak pomalu, e cvien trv minutu. Nakonec jako vdy zatepeme svaly a
dchme.

141



tpn dv je jedno z nejdleitjch cvien. V rozkroenm postaven
zvedme ped zrcadlem ob ruce, domyslme si mezi dvma nad sebou
postavenmi pstmi toprko tk sekyry, kterou tpme dv. Pomal provdn
1 a 2 minuty, roztesen sval a dech.

Bh (obr. 70)
Tak prasport primitivnch lid. Ped zrcadlem provdme pohyby bhu, ani
bychom se vak pohnuli z msta. Pomalu dchme a poslme prnu vdom do
tch sval, kter jsou v innosti. Zvr: svaly uvolujc zatepn a dech.

Pstn zpas
Postaven boxera ped zrcadlem, jako kdybychom chtli sami se sebou bojovat.
Zasadme nkolik direkt pravic a levic a pak v pedklonu pravm a levm
hkem. Vechno provedeme tak pomalu, jak jen mono pi plnm napnn sil.
Konen zateseme svaly a vydechneme.

Plavn
Toto cvien odpovd trninku plavn, jak je obvykl i v Evrop. Polome se na
bicho na zkou lavici nebo na vysokou podnoku a provdme pohyby pi plavn.
Vdy dvme pozor na regulaci dechu. Pak se polome na zda a napodobujeme
normln plavn na zdech nebo zdov kraul. O dleitosti plavn jako o
prastarm sportu jsme u mluvili v souvislosti s pranajmou a zdraznili jsme tam,
e bez ohledu na vechny ostatn tlesn pohybyby by ml kad denn nejmn
pl hodiny plavat.

Kosen (seen)
Rovn vborn cvien k vvinu zadnch a bonch sval a k zachovn prunosti
ptee. Po doprava a doleva otivch pohybech napnme z ptee vychzejc
nervov uzly. Kosen se provd jak napravo tak nalevo, potom v hlubokm
pedklonu sekme srpem, rovn ve zpomalenm tempu. Zakonen: svaly
uvolujc zatepn a dech.


142

plhn po lan (obr. 71)
Velmi dleit cvien k rozen tlesnch sval. Me bt mnohonsobn
obmovno. Jeho elem je napodobovat primitivn nrody ve plhn na stromy
a na strn. Provdn je zcela jednoduch: uchopme tlustou vtev, jestlie
cvime pod stromy, v mstnosti pak dven rm, visme nkolik vtein. Pozdji
postupn asov trvn prodluujeme - vce minut nehnut. Po krtkm odpoinku
se chopme znovu vtve nebo dvenho rmu a pitahujeme se pomalu a po lokty
nahoru, jak dlouho to jde.

Chze po tyech
Civilizovan dospl lid budou povaovat toto cvien za nesluiteln se svou
dstojnost, m vak velmi dobr zdravotn inek. Chze po tyech jen pt minut
trvajc bude mt na krevn obh, mozek a lzy vnitn sekrece podobn inek
jako asny v obrcen poloze. Pi chzi po tyech nesmme ovem chodit po
kolenou, nbr musme se dostvat kupedu s nataenma nohama a rukama, take
hlava vis dol. Fyziologick inky tohoto postoje jsme u rozebrali v dvjch
kapitolch. Jednu nebo dv minuty krme po co mono nejvce nataench,
neohnutch rukch a nohch, potom jet pomaleji s ohnutmi rozkolbanmi
dy a nakonec jet po loktech. To je tzv. indinsk chze. Kdy se to provd
nkolik minut, znamen to skvl cvien pro vvoj sval.

Vytahovn ze studny, erpn vody (obr. 72)
S nataenma nohama stojme ped zrcadlem, zda trochu ohnut a provdme
rukama a rameny pomal pohyby, jako kdybychom po lan vytahovali tk dber
z hlubok studn. Zatmco se skr lev ruka na prsa, shneme pravou rukou
hluboko dol a k zemi, vythneme lano a k prsm a pokraujeme zase levic v
tme pohybu. Nakonec zatepn svaly a nkolik jgickch dech.

Taen lana (obr. 73)
Rozkron postaven ped zrcadlem, ob ruce nataen dopedu a rukama
uchopme neexistujc lano. Naped pithneme v silou pravici, piem trup
otome doprava, pak levici pi otoen doleva.Tento stdav pohyb je nejlepm
cvikem zad. Nezapomeme zde vak tak, e hlavn sla spov v tom, e vechny
pohyby musme provdt tak pomalu, jak jen meme, abychom staili na kadou
fzi svch pohyb upnout vdom. Nae pohyby mus bt dokonale harmonick.
143


plhn po lan
Toto cvien se shoduje s pedelm s tm rozdlem, e si pedstavujeme lano visc
v kolm poloze ve vzduchu a nikoliv ve vodorovnm smru. Thneme proto shora
dol.

Zpas (obr. 74)
Zpasme s pomyslnm soupeem ped zrcadlem. Pomalu provdn pohyby zde
psob zvl pkn. Obas mezi jednotliv bojov chvaty vsuneme kumbhaku.
Toto posledn cvien se nesm provdt vice ne sedm vtein. Pohyby pro fotbal,
bruslen, tenis, lyaen a vrh koul meme rovn provdt ve zpomalenm
tempu.

K emu je vhodn systm zpomalenho cvien ped zrcadlem? Je to vlastn
koncese Evropanm, kte cvi doma. Indit jogni dvaj svm km provdt
cvien dhandal a bhasky tak, e konaj zpomalovac pohyby zrove s guru
(vdcem). Pozoruj s vystupovanou duevn soustednost skvlou hru sval
mistrovch. Ten pedvd bezvadn propracovan svalstvo. Cvi tedy podle
vzoru. Do jejich podvdom se vtiskne pedveden obraz dokonalho tla, kter
prv tmito cvienmi doshlo ptomn dokonalosti. Tento vysok stupe
asociace a soustedn prny me bt proveden jen tehdy, kdy mme dokonale
krsnho mistra. Protoe toto nen vdy na Zpad mon, nabz se jako vten
nhraka zrcadlo. Zde si vak musme krsn formy pedstavovat sami, bez
pkladu a pedlohy. Je proto vhodn ovsit si zrcadlo obrzky krsn vyvinutch
atletickch tl. Jestlie jsme dosud neprovdli dn sport, je nae tlo, nae
svalstvo hust masa - nco jako sochav neotesan blok kamene.Vidl vak u
nkdo, jak socha tvo sv dlo v pedstav se zavenma oima a teprve pak
kontroluje svou prci, obdivuje ji, a tak ji pivd a ke zdrnmu konci? Prv tak,
jako socha bhem prce stle pozoruje rozvoj svho dla a t se z nho tm, e
sleduje pozorn oiven mrtv hmoty, naerpv s postupujc prac vru,
povzbuzen, ba naden, tak tak my musme obdivovat hru svch sval,
harmonick souzvuk tla a rychl rozvoj svalstva, a se z beztvar mrtv hmoty
stane iv sochask dlo s atletickmi svaly. Zvltn prastar systm tlesnch
cvien spojench s vrou, vl a pedstavivou silou je hoden toho, aby si jej
sportovn uitel na Zpad dkladn prostudovali a dbali na nj.
144


145


146

XVI. Nic bez due!

Jestlie jsem se v tto knize zabval indickmi pravidly, je se tkala hmotnho
tla, pedvedl jsem vy jgickou moudrost v knize Jga ve dvou svtech.
Nicmn i hathajga je zcela proniknuta zkladnmi prvky duchovn jgy. Je tedy
teba, abych o tom ekl nkolik slov. Dve ne pejdu k hlavnm zsadm vy
indick filosofie, aspo v hrubch rysech si dovolm jet jednou pipomenout
mimodn inek, jak tato cvien mohou mt na svalstvo, jsou-li spojena s
psobenm ducha a due. Mylenka - projeven forma ducha je vemocn a kuje
n dobr nebo patn osud. V kapitole o vzjemnm psoben tla a due jsme
mohli jsme vidt, e pomoc dobrch a pozitivnch mylenek pitahujeme dobro,
patn mylenky nebo zl city ns vak pivdj do netst, bdy a nemoci. Sla
mylenky ovld pozemsk ivot, vzjemn styk lid, jejich zleitosti a zvyklosti.
Sla soustedn mylenky vak - vme-li, jak je mylenka uspodna a jakm
sugestivnm zpsobem me bt vyslna - je tak mocn, e zasvcenec me za
jej pomoci hrav ovldat vli svch blinch. Jogn vak neije pro tento el,
nbr chce uskuteovat jen spojen s Bohem.V tto souvislosti bychom se chtli
zmnit o velkolepm pokusu, kter provedl vynikajc profesor americk university
v Yale, W. G. Andersen ve spojitosti s menm sly mylenek a ducha. Student byl
poloen na velmi citliv jemn vhy, take gravitan centrum leelo pesn ve
vhovm centru vhy. Nyn dval mladkovi poetn lohy, krev studenta
pibvala do mozku s pesvdujcm nsledkem, e vha se vychlila ze sv
rovnovhy a naklonila se na stranu hlavy. m t byly poetn lohy, m
pornji musel student myslet, tm vt byl odklon jazka vhy. Pi pokraovn
v tomto pokusu vybdl profesor studenta, aby intenzivn myslel na tlesn cvien.
Ml si na pklad pedstavovat, e provd 10 a 20 podep a siln zamstnv
svaly na nohou. Po nkolika minutch pevila se vha na stranu nohou, co byl
pekvapujc dkaz, e sta sla due, aby se proudn krve usmrnilo do nohou a
to se provedlo jen v pedstav pomoc mylenek. Tento pokus provedl profesor
Andersen t s mnoha svmi posluchai a doshl pi nm podobn neekanch
vsledk. Aby prozkoumal jet dkladnji psoben ducha na tlo a na svaly,
zmil profesor slu pravch rukou jedencti ze svch student.Tato inila
prmrn 60 kg, zatm co silov prmr lev ruky odpovdal 50 kg. Nyn trnoval
ve specilnch a s velkou p provedench cviench tden jen pravice student.
Potom zjitn pesn men pinesla pekvapujc zkuenost, e zatmco sla
147

prav ruky se zvila o ti kilogramy, tan a dern sla nezamstnan lev ruky
se bhem te doby zvila o 3 1/2 kg. Tento pokus pinesl dkaz, e mozek, kter
se zjmem dil provdn cvien, poslal z centra krev nikoliv jen do
procviovanch sval, nbr posiloval a vyvjel t neinnou levou ruku. Prof.
Andersen zkonstruoval zvltn kolbavou lavici, kter byla v absolutn rovnovze,
kdy si na ni lehl. Myslel-li na to, e prv tan, poala se ona strana lavice
sklnt, na kter se nachzely nohy. Nmeck silk, osmdestilet Eugen Sandow,
prohlsil u ped asem, e tlesn cvien provdn mechanicky bez zjmu a
soustedn mysli, jen velmi mlo psob na vvoj sval. On a prof. Andersen byli
prvn, kdo nco zaslechli o podivuhodnm inku indickho tlocviku ped
zrcadlem; bohuel promleli tyto okolnosti jen ve vztahu ke svm cvienm, a tak
toto vdn brzy upadlo v zapomnn. Zbv jet ci, e jgick filosofie stoj v
pkrm rozporu s materialismem, kter pevld v naem svt. Podle dnanajgy
se skld lovk ze t st: z tla, due a ducha. Duch je J, nikdy nemizejc,
vn zc Bosk jiskra, kter se po smrti osvobozuje od sv pozemsk schrnky
a jeho existence pokrauje na vy rovni. Due je sdlem citovho a pudovho
ivota, mal skladit instinkt a podvdomho, malho j, kter spojuje
dokonalho nehmotnho ducha s hrubm hmotnm tlem. Jinmi slovy: due je
odvem ducha, jeho polohmotn, neviditeln schrnka, akumulace prny a
kosmickch proud, protjek podivuhodn komplikovanho, zcela hmotnho a
jemnho pesnho radio-vyslae a pijmacho apartu mozku, kter pijm
oivujc vibrace lsky velkho vyslae a ve svm menm vyslacm okruhu
zajiuje spojen a vmnu mylenek mezi lidskmi duchy. Zvata, rostliny a
nerosty maj podle jgy jen dui, protoe na lince svho vvoje smujcho vzhru
jet nedosply do onoho stupn, kdy se v nich zapl bosk jiskra, take se
potom po tisciletch nebo milinech let mohou vtlit do lidsk existence. V
souvislosti s tm musm oslabit veobecn rozenou povru o indickm pojmu
sthovn du, podle nho se zrodme v tlech zvat. Toto uen nebylo nikdy
hlsno indickmi nboenstvmi vyho du. Podle hindustnskho uen me
se lovk vyvjet jen smrem nahoru, zdokonalovat se. Nen pozemskch hch,
kter by dui, proti vnm zkonm vvoje, mohly degradovat na ni stupe
existence. Naproti tomu je dleit pouka jgick filosofie, e pro zdokonalen
lidskho ducha a pro napraven starch lidskch hch se mus lovk znovu rodit
v souladu s Vl Bo. Jen pomoc reinkarnace - podle nzoru indickho - mohou
bt vysvtleny rozdly, kter v pozemskm ivot existuj mezi lidmi a kter se
148

nedaj pochopit pozemskm usuzovnm. Pro se rod jeden lovk ebrkem, jin
krlem, jeden bohatm, obletovanm maharadou, jin jako opovrhovan paria?
Kde je zde spravedlnost? pt se indick myslitel. Lidsk ivot je voln arna, ve
kter se me kad uplatnit, sv duevn a tlesn schopnosti podle svobodn vle
me vst k dobrmu nebo zlmu. Kdo ji vidl, e by na njakm zpadnm
sportoviti, kde se psn db na fair play, mohli proti sob vystoupit na jedn
stran dobe iven, mnoha msnm trninkem pro sport pipraven zvodnci a
na druh stran z ulic vybran, bezmocn, chrom ebrci, v rovnocennm boji?
ebrci by zaruen nemli nejmen nadji na vhru. Zavrhneme-li pak uen o
reinkarnaci, mus se nm jevit kad druh pozemsk sportovn arny jako do nebe
volajc nespravedlnost. Podle veobecn platnho zpadnho nzoru jde pedevm
o ty, kdo v na dui a zhrobn ivot - nepichzej lid na svt s duevnm
handicapem, nebo jejich due je pi narozen nepopsanm paprem: nezkaenou
dui bez hchu dostane lovk darem zrove s ivotem. Jgick filosofie vak
u, e by to byla velk nespravedlnost! Nestejn podmnky ivota a jejich smysl
mohou bt podle indickho nzoru vysvtleny jen tm, jestlie pedpokldme, e
na cest duchovnho a mravnho vvoje, jeho konen cl se ztrc v plamennm
proudu vnho svtla a vn lsky, existuj rzn stupn a tdy, kter musme
opakovat, jestlie se v nich neosvdme.V nynjm krv prosycenm bhu asu
myslc lovk neme pehldnout, e jak jeho nerozhodujc osobn osud, tak i
zpolen nrod, pudov snaha po svobod a lepm zpsobu ivota a vechny ty
vlky jsou njak zahrnuty do boho svtovho plnu. Obdob materialismu se
chl ke konci. Lidstvo usiluje o vy idely, nebo pociuje ve svm nevdomm
i vdomm j, e mnoh li, tdn boj, utlaovn, bezduch konkurence a
nepirozen zpsob ivota, do nho byl lovk vnucen sebe samou nic
civilizac, stoj ped znienm, e v brzku se zrod pro nov, krsnj, volnj
obecn blaho, otevenj svt. Cel systm hathajgy je zaloen na nvratu k
pirozenmu zpsobu ivota, k intuici, kter d lidskho ducha z vych rovn, k
nvratu ke vnuknutmu duchu a stane se nejcennjm pokladem budoucho
novho svta a generace, kter povede astn a pirozen ivot. Po umlen hluku
zbran zrod se nov svobodnj svt a pibl se doba len ran a vchovy tla
novm, zdravjm a sebeuvdomlejm zpsobem. Dej Bh, aby se ti nejvt
dary hathajgy - zdrav, sla a mld dostaly nov generaci.


149

XVII. Nkolik rad pro jgick ky

Vstvej a cho spt vdy ve stejn as. Odeber se k odpoinku nejpozdji o
dest, nebo kosmick postaven zem poskytuje ti ped plnoc ono zen, v
nm se me nervov systm nejlpe regenerovat. Pi probuzen budi tvou prvn
mylenkou zdrav! Zahloubej se do podstaty zdrav, sly due a tla. Pokud mono
koupej se denn a zbav sv tlo nalepench neistot a otravujcch toxin. Tv
tlesn a duevn atmosfra a je ist. Jak asto me, osvobo svou nohu z
nevtranho vzen obuvi a prochzej se bos na hol zemi v lese, na louce, na
pokraji vody. Chodidly nasv zemn zen a to posiluje a osvuje organismus
zvltnm zpsobem. Obyvatel msta se unav proto tak rychle, e boty, dlaba,
asfalt jej oddluj od tohoto uzdravujcho zdroje sly. Venkovan jde mnoho
kilometr bez navy pky, asto si vak zuje boty a pehod si je pes ramena.
Ped uloenm na lko cvi sv prsty na nohou, pohybuj kadm zvl, abys je
oivil a uinil vdommi. Prochzej se denn nkolik minut pln nah. Potebuje
tuto vzdunou lze, nebo tv ke je ped vzduchem uzavena a dchn k
skrze tk odv je zteno. Zane-li s touto vzdunou koupel v lt a bude-li ji
provdt denn, skvle se otu. Brzo rno a veer dlej cvien oima, abys nikdy
nebyl odkzn na brle. Dbej na istotu nosnch drek, nebo ony jsou branou
prny. upej rno z dlan nepli studenou (vlanou), mrn osolenou vodu. M-
li katar, prove nosn koupel tikrt denn. Nalej do lku trochu hork vody,
nejteplej jakou snese, rozpus v n rovnou kvovou liku natria bicarbontu
(zavac jedl sody), naklo obliej nad ni, str nos do vody a zhluboka upej, a
vnikne do stn dutiny. Pak cvi sarvangasanu. Tak se zbav i nejtvrdojnjho
kataru. sta se maj vyplachovat ped jdlem a po nm. Zuby udrujeme ist.
Uzni si dubovou vtvku - smrk nebo eukalyptus je tak dobr - tanin osvuje
dsn a zabrauje tvoen zubnho kamene, a tm tak chadnut dsn, chorob na
Zpad tak ast. Tanin dubovho deva desinfikuje. Pouit je velmi snadn:
vezmi vtvku o prmru pl centimetru, vkej konec tak dlouho, a se devn
vlkna rozprostou jako mal kot. Tmto kotti podobnm koncem po vnitn i
vnj stran kolmm smrem isti sv zuby, aby se oivily nejen zuby, ale i
prostory mezi nimi. Korunka byla u oitna vknm. Pokud mono
nepokome dsn, spe vkejme devo tak dlouho, a jemn zmkne. erstv
vtev je prun, bohat na vu a tak ne tak tuh, aby pchala. Jin dny vezmi
trochu vlhk soli na ukazovek a kdy se rozplyne, ti j zuby a dsn, m se
150

zvyuje krevn obh. Tato procedura posiluje dsn a zubn koeny. Tv zuby zbl
jako mlko a tvj dech bude sv. Jdlo m bt dobe provkno. Dkladn
vkn nen nutn jen pro trven, nbr i obstarv bohat ptok krve k zubnm
koenm. Nech se tv potrava stle vce skld ze syrov, nevaen stravy. Kdo je
silnm jedlkem masa, nesm ho bez pechodu najednou pestat jst, nebo to by
bylo pro organismus kodliv. Pechod se m dt postupn. Urit mnostv masit
stravy je ve studenjm klimatu odvodnno a nen pekkou pro jgu. Ale
dodrujme pedevm mrnost. Maso zpsobuje pli neistot a velmi zatuje
trvic orgny. Zelenina, ovoce, obil, med, mln vrobky maj tvoit hlavn
soust stravy. Starej se o denn dn vyprzdnn stev. Nen-li innost stev
pravideln, doporuuje se cviit asny, kter napomhaj tto innosti: uddiana-
bandha, pasimotana, jgamudra, nauli atd. Zvykni sv steva na to, aby se
vyprazdovala v pirozenou vyluovac dobu rno nebo po nkterm z hlavnch
jdel. Chceme-li doclit v hathajze potebn vsledky, je teba se vyvarovat
kouen, poitku alkoholickch npoj a patnch zvyk pochzejcch z ostatnch
neest, nebo ty otupuj prv ta nervov stediska, o jejich vvoj se sname.
Nedopus nikdy, aby se tv due dotkly z, nenvist, pohrdn, hrabivost, lakota,
zvist, jeitnost a podobn ni city. Podobn city uvdj v lovku do pohybu
nebezpen proudy, otravuj dui, tlo a vsledkem toho je nemoc. Dej disciplnu
sv mysli, bu vesel a nedopus, aby t ovlivovaly zevn vlivy. Bu si stle
vdom toho, e na nebi tv vlastn due ty jsi sluncem! Mluv jen tehdy, kdy m
co ci. Zbytenm mluvenm promaruje mnoho pozitivn energie. Vyvaruj se
patnch mylenek, e, jednn. Je velmi uiten kad msc /nejlpe o
novolun nebo pi plku/ dret den pstu a plnho mlen. Stavidla zadr tvou
energii, tv sla vle a zdrav se upevn. Cvi jgu ve zvltn mstnosti, je-li to
mon. V mstnosti naplnn tabkovm dmem nebo pachem alkoholu, kde
krtce pedtm byly vedeny mncenn ei, necvi! Vstupuje-li do mstnosti ke
cvien, zanech venku spolen se svm pltm vechny sv starosti, neklid,
nechu a sklenost. Potom bude tvj dm zit radost, poehnnm a istotou.
Cvi jgu na istm koberci, obliejem k vchodu. Zani sv cvien vylouenm
pocitu bzn, hle pln dvry v budoucnost a zani hlubok ndechy ve ve v
livou moc cvien. Klid, vesel mysl, trplivost a pevnost nech napluj tvou
dui! A ti stle tane na mysl duevn osvobozen. Sna se pevn o to, abys ho
doshl! Nau se nkter vty nazpam! Pociuje-li, e ti oponuje temno, zae
ho pomoc svtla, kter prt ze slov mistr:
151

Dvou vc se chra, poutnku: neuitench pn a pehnanho umrtvovn tla.
Buddha

lovk mus svj zrak obrtit do nitra, aby mohl zat nejpodivuhodnj
objevnou cestu svta. Brunton

Krtk je poitek jako blesk, pro bych ml tedy jt cestou poitku? Buddha

Sly se mus dostat nrodu vchovou. Vivekananda

Pi rozporu mezi srdcem a rozumem nsleduj srdce. Vivekananda

Pedstavme-li si skutenost, pedstava se uskuten. Elisabeth Haich

Tlo je jen zevn schrnka ducha. Cokoliv j duch pedepe, mus splnit.
Vivekananda

Je-li hmota mocn, pak mylenka je vemocn. Vivekananda

Spsou svta je kultivovan lidstvo. Pestalozzi















152

XVIII. Tabulka praktickch cvien

Hathajga m za el uinit nae tlo vdom, vt se do nj! To vak nen
vechno. Konenm clem je bt t rozumn vdom, to znamen ve svm duchu.
Cvien asn spojen s pranajmou uvede tlo dokonale pod nai kontrolu,
souasn musme vak dbt na to, abychom ukznili rozum, take navenek vi
svtu bume pasivn a uzaven, zrove vak se koncentrujme dovnit na J a
zavejme ve zven me ve uspodanou bdlost. lovk mus mt svj rozum
pod stlou kontrolou, nesm dopustit, aby se jeho mylenky toulaly bezuzdn
kolem, spe m t v neustlm klidu a vyrovnanosti. Jestlie nad nmi nabudou
moci nekontrolovan mylenky, ztratme pdu pod nohama a vystavujeme se
vemu netst. Tajemstv tst zvis na tom, do jak mry ovldme mysl a tlo.
Hathajgick cvien ns u absolutn vld nad tlem a nad energiemi v nm
ijcmi. Mezi cvienmi, kter jsou obsaena v tabulkch, najdeme rzn cvien.
Vtinou je jich 9, po nich vdycky nsleduje savasana. Jejm poslnm je
pomhat pi ukznn mylenek. Pi bdn se nachz sdlo vdom v mozku. Nyn
ho musme donutit, aby se na nkolik minut sthlo a vyprzdnilo n myslc
orgn. Nae mylenkov centrum jinak odpov jen bhem spnku, kdy se star
proda o to, aby tento nejdleitj rezervor energie byl vyazen ze veobecnho
pouit. Sedme v pozici padmasana, vypneme veker mylenky, sousteujeme
se na srdce a regulujeme dech, a se zpomal a stane se pravideln. Pte drme
rovnou a zavme dokonal mr. Myslme s velkou pozornost na srdce a ctme
jako bychom vchzeli do srdce. Kad neklid ponechvme ped prahem,
vyzaujeme dokonal klid a mr... Dbejme na to, aby ns neruila dn mylenka.
Cvime to denn 5 a 10 minut. Je to nutn a uiten zvlt pro zpadn lidi,
kte vedou aktivn zpsob ivota. Zachovvme mr v srdci, pokldme se na zda
a zakonujeme cvien vdy savasanou. Kdo cvi hathajgu, nech se zam k
clm, kter by mohl doshnout. Pro nap. siln zamstnanho ednka, kter
pomoc jgy usiluje jen o zachovn zdrav, doporuuje se veer ped jdlem
(nikdy ne s plnm aludkem) provdt v tabulce uveden cvien. Kdo chce vvoji
svho tla a svho sebeuvdomn vnovat vce asu, ten m rno provdt
zpomalen cviky, veer jgick cvien. Nebo opan - rno jgick cvien a
veer zpomalen tlocvik. Kdo se chce vnovat jze jet intenzivnji, bude
nejrozumnj, kdy se sv odbornmu duchovnmu uiteli a bude cviit pod jeho
kontrolou.
153


1. tden

1. Pln jogick dech v padmasan nebo sidhasan 7x
2. Kumbhaka 10 a 12 vtein zadren dechu 2x
3. Uddaj 3x
4. Vakrasana, 1. fze 2x
5. Jga - mudra 3x
6. Matsyasana 2x
7. Bhudangasana 3x
8. Viparita - karani 3x
9. Ponoen se do sebe 5 min
10. Savasana 5 min

2. tden

1. Pln jgick dech vsed 7x
2. Kapalabhati 3x
3. Sukh - Purvak 3x
4. Vakrasana, 2. fze 3x
5. Pasimotana 3x
6. Supta - vadrasana 3x
7. Trikonasana 3x
8. Sarvangasana 3x
9. Ponoen se do sebe 5 min
10. Savasana 5 min

3. tden

1. Pln jgick dech vsed 7x
2. Oistn dchn 3x
3. Nervy posilujc dchn 3x
4. Vakrasana, 2. fze 2x
5. Uddiana - bandha vsed 3x
6. Padahastasana 3x
154

7. Ardha - salabhasana 3x
8. Halasana 2x
9. Ponoen se do sebe 5 min
10. Savasana 5 min


4. tden

1. Pln jgick dech vsed 7x
2. Ha dchn vestoje 2x
3. Ha dchn vlee 3x
4. Ardha - matsyandrasana, 1. fze 3x
5. Ardha - bhudangasana, 1. fze 3x
6. Jga - mudra 3 x
7. Trikonasana 3x
8. Viparita - karani 3x
9. Ponoen se do sebe 10 min
10. Savasana 10 min

5. tden

1. Pln jgick dech vsed 7x
2. Pranajma . 1 3x
3. Pranajma . 2 3x
4. Ardha - matsyandrasana, 2. fze 2x
5. Pasimotana 3x
6. Bhudangasana 3x
7. Uddiana - bandha ve stoje 3x
8. Sarvangasana 3x
9. Ponoen se do sebe 10 min
10. Savasana 10 min




155

6. tden

1. Pln jgick dech vlee 7x
2. Pranajma . 3 2x
3. Pranajma . 4 2x
4. Vakrasana, 2. fze 3x
5. Jga - mudra 3x
6. Mayurasana 2x
7. Dhanurasana 2x
8. Halasana 3x
9. Ponoen se do sebe 10 min
10. Savasana

7. tden

1. Pln jgick dech 7x
2. Pranajma . 5 3x
3. Pranajma . 6 3x
4. Ardha - matsyandrasana, 1. fze 3 x
5. Matsyasana 3x
6. Mayurasana 3x
7. Uddiana - bandha vsed 3x
8. Viparita - karani 2x
9. Ponoen se do sebe 10 min
10. Savasana 10 min

8. tden

1. Pln jgick dech vsed 7x
2. Pranajma . 7 3x
3. Nervy posilujc dchn 2x
4. Uddiana - bandha vestoje 3x
5. Nauli nebo trikonasana 3x
6. Salabhasana 2x
7. Sirasana 3x
156

8. Viparita - karani 3x
9. Ponoen se do sebe 10 min
10. Savasana 10 min

9. tden

1. Pln jgick dech vsed 7x
2. Kapalabhati 3x
3. Kumbhaka 10 20 vtein zadren dechu 2x
4. Sarvangasana 3x
5. Jga - mudra 3x
6. Bhudangasana 2x
7. Mayurasana 2x
8. Sirasana 3x
9. Ponoen se do sebe 10 min
10. Savasana 10 min


10. tden

1. Pln jgick dech vsed 7x
2. Sukh - Purvak 3x
3. Ha dchn vestoje 3x
4. Simhasana vsed 3x
5. Pasimotana 3x
6. Ardha - bhudangasana 2x
7. Ardha - matsyandrasana, 2. fze 2x
8. Sarvangasana 3x
9. Ponoen se do sebe 10 min
10. Savasana 10 min





157

11. tden

1. Pln jgick dech vsed 7x
2. Uddaj 3x
3. Ha dchn vlee 3x
4. Simhasana 3x
5. Ardha salabhasana 3x
6. Uddiana nebo Nauli vestoje 3x
7. Dhanurasana 2x
8. Halasana 3x
9. Ponoen se do sebe 10 min
10. Savasana 10 min


12. tden

1. Pln jgick dech 7x
2. Pranajma . 2 3x
3. Pranajma . 7 3x
4. Vakrasana, 2. fze 3x
5. Supta - vadrasana 3x
6. Salabhasana 3x
7. Nauli nebo uddiana 3x
8. Sirasana 3x
9. Ponoen se do sebe 10 min
10. Savasana 10 min

13. tden

1. Pln jgick dech vsed 7x
2. Sukh - purvak 3x
3. Pranajma . 6 2x
4. Ardha - matsyandrasana 2x
5. Trikonasana 3x
6. Padahastasana 3x
158

7. Mayurasana 3x
8. Halasana 2x
9. Ponoen se do sebe 10 min
10. Savasana 10 min

14. tden

1. Pln jgick dech 7x
2. Kumbhaka 10 20 vtein zadren dechu 3x
3. Kapalabhati 3x
4. Pranajma . 4 3x
5. Jga - mudra 3x
6. Ardha - bhudangasana, 2. fze 3x
7. Matsyasana 3x
8. Viparita - karani 3x
9. Ponoen se do sebe 10 min
10. Savasana 10 min

15. tden

1. Pln jgick dech vsed 7x
2. Ha dchn vlee 3x
3. Pranajma . 1 3x
4. Jga - mudra 3x
5. Vakrasana, 2. fze 3x
6. Ardha - salabhasana 3x
7. Bhudangasana 4x
8. Sirasana 3x
9. Ponoen se do sebe 10 min
10. Savasana 10 min





159

16. tden

1. Pln jgick dech vsed 7x
2. Nervy posilujc dchn 3x
3. Pranajma . 3 2x
4. Simhasana 3x
5. Sirasana 3x
6. Uddiana - bandha vsed 3x
7. Dhanurasana 2x
8. Sarvangasana 3x
9. Ponoen se do sebe 10 min
10. Savasana 10 min

17. tden

1. Pln jgick dech vsed 7x
2. Kapalabhati 3x
3. Pranajma . 7 3x
4. Salabhasana 2x
5. Mayurasana 2x
6. Dhanurasana 2x
7. Uddiana - bandha vestoje 3x
8. Viparita - karani 3x
9. Ponoen se do sebe 10 min
10. Savasana 10 min

18. tden

1. Pln jgick dech vsed 7x
2. Kumbhaka 20 30 vtein 3x
3. Sukh - purvak 3x
4. Vakrasana, 1. fze 2x
5. Ardha - matsyandrasana, 1. fze 2x
6. Trikonasana 3x
7. Pasimotana 3x
160

8. Halasana 3x
9. Ponoen se do sebe 10 min
10. Savasana 10 min

19. tden

1. Pln jgick dech vsed 7x
2. Uddaj 5x
3. Pranajma . 5 3x
4. Matsyasana 3x
5. Padahastasana 3x
6. Ardha - matsyandrasana, 2. fze 3x
7. Uddiana-bandha 3x
8. Sarvangasana 3x
9. Ponoen se do sebe 10x
10. Savasana 10x

20. tden

1. Pln jgick dech vsed 7x
2. Sukh - purvak 3x
3. Kumbhaka, 20 30 vtein 3x
4. Pranajma . 4 2x
5. Jga - mudra 3x
6. Mayurasana 3x
7. Ardha - matsyendrasana 2x
8. Sirasana 3x
9. Ponoen se do sebe 10 min
10. Savasana 10 min


21. tden

1. Pln jgick dech vsed 7x
2. Ha dchn vlee 3x
161

3. Pranajma . 4 3x
4. Sirasana 3x
5. Supta - vadrasana 2x
6. Uddiana-bandha vsed 3x
7. Dhanurasana 2x
8. Viparita - karani 3x
9. Ponoen se do sebe 10 min
10. Savasana 10 min


Jak je z rozdlen patrno, dlka uvedench cvien je dohromady 25 a 30 minut.
V dalm me kad podle svho sklonu a zaloen cviit jemu odpovdajc
pranajmy a asny. Nedoporuuje se vak, aby se najednou cviilo dle ne
hodinu. Jak pranajmy a asny, tak i prastar systm vry, sly vle a pedstavivosti
doporuuji laskav pozornosti zpadnch uitel sportu. Vyplat se tmto
ctyhodnm zkuenostem vnovat dkladnou pozornost a bylo by uiten dostat
mlde hned od zatku pod vliv hathajgy. Pak by vyrostla generace vybaven
novmi silami, sebeovldnm a se velkou silou vle, nebo tlo se stane jen tehdy
pizpsobivm a poslunm nstrojem ducha, je-li zdrav!