Historie chirurgie a

jejích oborů
doc. MUDr. RNDr. Milan
Kaška, Ph.D.
 Historické poznámky
• chirurgie - z řečtiny
• cheir – ruka a ergein – pracovat, činit
• Slovo chirurgie bylo dlouho vykládáno jako
medicína ran a slovo chirurg jako lékař
zabývající se ránami (ranhojič, ….)
• Chirurgie je jedním z nejstarších oborů
lékařství (v jedné skupině s porodnictvím).
 Historické
poznámky
• Chirurgické epochy:
• empirická - konec středověku (renesance)
• anatomická - začíná v renezanci (15.-17. stol.)
• patologicko-anatomická – od 19. stol.
• klinicko-experimentální – od konce 19. stol.
dosud, s trvale rostoucím důrazem na fyziologii a
prevenci
 Historické
• poznámky
25000-20000 let př.n.l. – první trepanace
• 3000 – 2500 l.př. n.l. – nejstarší chirurgická
učebnice (Egypt)
• 1500 l.př.n.l. – chirurgie v Indii a Číně (mj.
akupunktura)
• 5.-4. stol.př.n.l. – Hippocrates (traumatologie,
hemostáza, anatomie, pitva prasete)
• 2.stol. př.n.l. – Asklepios (Eusculapus), Řím.imp.
• 1. stol. n.l. – Celsus, Galenus- význam pro dalších
1000 let
Ján Jesenský
 Historické
poznámky
• 952-1037 - Ibn Síná (Avicena), Canon medicinae
• 1439-1551 - Paracelsus
• 1578-1658 – William Harwey , krevní oběh
• 1510-1590- Ambrosius Paré- praotec moderní chir.
• 1566-1621- Ján Jessenius (chirurg, anatom, filosof,
politik)
• 19. stol. – brána do období moderní medicíny včetně
chirurgie
• Rozvoj anesteziologie (Jackson, Wells, Morton)
• Rozvoj mikrobiologie, antisepse a asepse (Lister,
Bergman, Semmelweis, Pasteur)
• Rozvoj rentgenologie
 Historické
poznámky
• Chirurgové otcové: Billroth, Kocher, Peán, Mikulicz, Albert, ……
2. pol. 19. stol.
• Rozvoj chirurgických oborů a štěpení chirurgie od poč. 20. stol.
• Chirurgové synové v Česku a ČS: Maydl, Kukula, Diviš, Jedlička,
Jirásek, Petřivalský, Kostlivý
• Chirurg otec v Hradci Králové – Jan Bedrna (1898-1956),
prof.Vavrda současník (ortopéd)
• Chir. synové v HK: Procházka a Petr, Brzek, Kovář, Bedrna ml.
• Současná hradecká chirurgie: kliniky chirurgická, ortopedická,
neurochirurgická, kardiochirurgická, urologická a dětská
chirurgie
prof. William S. Halsted
prof. William Halsted, 1852-1922,
prof.Luis Pasteur
(1822-1895)
prof. Eduard Albert
(1841 – 1900)
MUDr. Vladislav Vančura
(1891-1942)
prof. Michael E. De Bakey (1908-2008)
 Jan
Akademik
Bedrna st.
prof. Marie
Pešková
 Klenoty v beletrii
• Mika Waltari – Egypťan Sinuhet
• Gilbert Schlogel – Knížata krve
• Arnold Jirásek – Eduard Albert
• Oldřich Hlaváč-Alarich a Josef a Svatopluk
Kášovi - Medicína v županu, Aeskulapův
úsměv, Aeskulap se stále usmívá, Injekce,
které nebolí etc.
 Chirurgické obory
• všeobecná chirurgie (břicho, štítná žláza, prs)
• hrudní chirurgie ( plíce a mediastinum, bránice)
• cévní chirurgie (periferní cévy)
• kardiochirurgie (srdce)
• neurochirurgie (CNS a perif. nervy, cévy mozku, úrazy a nemoci páteře)
• plastická a estetická chirurgie, chirurgie popálenin
• urologie (močový systém)
• ortopedie (chronická onemocnění kostí, kloubů a vazů končetin a páteře)
• traumatologie (akutní onemocnění/úrazy kostí, kloubů, vazů, orgánů dutin)
• dětská chirurgie (chirurgie v dětském věku a vrozených vad)
• onkochirurgie, hepatopankreatobiliární chirurgie, chir. intezívní péče
 Etika v chirurgii
• Musíme být schopni nemocného informovat
(pokud chce) o všem podstatném v
souvislosti s jeho onemocněním a léčbou,
ale jeho obavy a psychický dyskomfort
obecně je nutné potlačit dle možností co
nejvíce. Musíme s ním dosáhnout
všestranně spolupráce.
 Co má současný chirurg
umět
a jaké jsou formy chirurgické
práce?
• Anatomii, patologickou anatomii a fyziologii, farmakologii, interní medicínu, psychologii,
rentgenologii, intenzívní péči a metabolizmus.
• „Dobrý současný chirurg je operující internista.“

prof. M. Duda, 2006

• Etapy studia chirurgie: propedeutika, všeobecná a speciální chirurgie, atestace, nástavbová

atestace.
• Metodika péče o chirurgicky nemocného: praktický lékař-ambulantní chirurg - chirurgické
oddělení nemocnice – specializované chirurgické oddělení nemocnice
 Typy chirurgických
výkonů
• diagnostické – probatorní laparotomie, excize,
exstirpatce, resekce
• léčebné – resekce (amputace, ablace), repozice,
rekonstrukce
• elektivní - plánované
• akutní – neodkladné (akutní a urgentní)
• jedno- či vícedobé – dle typu onemocnění
• předřazené – např. operace prostaty před operací
tříselné kýly, AKB před rekonstrukcí GITu etc.
 Složky práce chirurga
• ruční práce
• diagnostické metody
• indikace k operaci nebo k jiné léčbě!
• příprava k operaci
• pravidla asepse a antisepse
• znalosti anesteziologie
• předoperační a pooperační péče
• diagnostika a léčení pooperačních komplikací
• prevence chirurgických onemocnění
• prevence poranění v rámci chirurgického výkonu
• rozhodování a právní normy-práce lege artis, etika chirurga
• dispenzarizace
 Studijní zdroje
• Zeman M. a kolektiv. Chirurgická propedeutika
(druhé, přepracované a doplněné vydání).
Grada/Avicenum, Praha 2005, 524 s.
• Ferko A. a kol. Chirurgie v kostce. Grada, Praha,
2002.
• Way L.W. Current-Surgical diagnosis and
• Treatment. 9th edition, Appleton &Lang, Rep.
Singapore, 1991.
• Kaška M., Havel E., Šimkovič D. et al. Přednášky.
Hradec Králové 2006/2007.
 Antisepse
• Soubor opatření a postupů zahrnujících
zneškodňování původců na povrchu kůže a
sliznic nebo ve tkáních látkami s nízkou
tkáňovou toxicitou.
• Prostředky: fyzikální, mechanické a
chemické.
• Metody: aplikace antiseptik na povrch těla,
do tělních dutin nebo parenterálně.
 Asepse
• Nepřítomnost choroboplodných mikroorganizmů a
jejich různých forem.
• Metodika – souhrn opatření, která zabraňují
kontaminaci sterilního prostředí (viz dále
sterilizace).
• Pracoviště aseptická, mezoseptická, septická.
• Pravidla asepse na určených pracovištích dodržují
bez výjimky všichni zaměstnanci chir. pracovišť.
 Dezinfekce
• Proces ničení původců infekce, kdy živá i neživá
hmota (tkáně, roztoky, nástroje, operační oblečení a
pomůcky, rukavice etc.)
přivádějí do stavu, který nemůže způsobit vznik
infekce.
Uplatnění nachází především v přípravě operačního
pole, převazech a údržbě nástrojů a pomůcek.
Typy: úplná, částečná, preventivní, represivní
 Sterilizace
• Souhrn opatření vedoucích k odstranění
nebo zničení všech mikroorganizmů i
vyšších organizmů a/nebo jejich možných
forem.
• Inaktivované mikroorganizmy (jejich části)
se mohou prezentovat jako pyrogeny. Jejich
odstraňování může být provedeno filtrací,
nebo destilací nebo inaktivací chemicky.
Metody sterilizace.
• Frakcionovaná sterilizace pro materiály s
odolností do 100 oC, opakovaně 30-60 min.
po dobu 3-4 dnů s následným ochlazením.
• STERILIZACE TEPLEM , var není
sterilizace!
• Nástroje pro sterilizaci – autokláv s vlhkým
teplem a horkovzdušný sterilizátor.
 Metody sterilizace
• Voda (pára) po tlakem - 134 oC¨při tlaku 0,2 MPa, po dobu 30 min.
• Proudící pára – není plně sterilizující!
• Pára pod tlakem (v autoklávu)– podobné parametry jako voda,
expozice v páře 7 min. (30 min. celý cyklus) – pomocí této metody
sterilizujeme kovy, sklo, porcelán, textilní materiály, gumu a některé
umělé hmoty, barevný indikátor sterilizace: červená do hnědé
• Nejlepším obalovým materiálem pro sterilizované předměty je
vodovzdorný papír (Lukasterik)
• Chemická sterilizace – formaldehyd 2- 35% do 65 oC (pro termolabilní
materiály), barevný indikátor sterility: modrá do žluté etylénoxid, kyselina peroctová -
Persteril, směs etylénoxidu a metylbromidu - OB plyn – obecně toxické !
• Sterilizace plazmou - 4. skupenství hmoty, evaporace 50%
peroxydu vodíku, expozice 55 min.
 Kontrola sterility
• Metodiky:
• fyzikální –změna barvy termoindikátoru
(termokřída, termotrubička, proužky papíru)
• Chemické – chemická barevná reakce
• Mikrobiologické – formou stěru ze steril.
ošetřených materiálů a následné kultivace