PIERRE

BOURDIEU

NADVLDA MU




















































































Editions du Seuil, 1998
Translation Vra Dvokov, 2000
Afterword Miloslav Petrusek, 2000
Layout Graphic Design Martin Dyrynk, 2000
ISBN 80-7184-775-5
PEDMLUVA
RELATIVN VNOST ARBITRRNHO
Opraje se o celou adu prac, je dnes existuj o vztazch mezi
pohlavmi, upesuji, rozvdm a opravuji v tto knize sv d-
vj analzy tho tmatu a vslovn v n zpochybuji otzku
trvn (konstatovanho i kenho) nebo zmny (konstatovan
i ken) sexulnho du, tak jak ji stle znovu klade vtina
analytik (a mch kritik). Prv tato naivn a naivn
normativn alternativa toti zpsobuje, e se konstatovn rela-
tivn stlosti sexulnch struktur a schmat jejich vnmn proti
v evidentnosti jev jako odsouzenhodn, a hned tak odsuzo-
van, falen, a okamit tak odmtan, zpsob (odmtan
poukazovnm na to, jakch vemonch zmn v postaven
eny se doshlo), jak jakkoli zmny tto situace poprat a odsu-
zovat.
Proti tto otzce je teba postavit otzku jinou, vdecky pro-
nikavj a podle mne i nepochybn politicky nalhavj: je-li
toti pravda, e se vztahy mezi pohlavmi zmnily mn, ne by
se z povrchnho pohledu dalo soudit, a e na zklad poznn
objektivnch a poznvacch struktur urit obzvl dobe se
uchovav androcentrick spolenosti (napklad berbersk, jak
jsem ji ml monost pozorovat na potku edestch let) lze
pochopit nkter nejzamaskovanj aspekty obdobnch vztah
v dnench ekonomicky nejpokroilejch spolenostech, pak je
teba se ptt, jak djinn mechanismy zpsobily, e se struktury
dlen podle pohlav a principy tohoto dlen vymkly z chodu
djin a staly se relativn vnmi. Postavit problm takto zna-
men doshnout uritho pokroku v du poznn, kter se
me stt zkladem rozhodujcho pokroku v du jednn.
Pipomnat, e to, co se v djinch jev jako vn, je pouze
vplod (navzjem propojench) instituc, kter to zvnily, insti-
tuc jako rodina, crkev, stt, kola, a v jin rovin tak sport
a urnalistika (piem vechny tyto abstraktn pojmy jsou ve
skutenosti zkratkovitm oznaenm pro sloit mechanismy,
z nich kad je teba analyzovat v jeho historick specifinos-
ti), neznamen chtt zastavit djiny a uprat enm jejich roli
historickch aktr, jak mi to je podkldno, ale vrtit naopak
vztah mezi pohlavmi zptky do djin, zapojit ho do jejich
chodu, z nho ho naturalistick a esencialistick pohled vytr-
hv.
Je poteba napt sly v prvn ad proti tmto dehistorizu-
jcm historickm silm, uvst djiny opt do chodu neutralizo-
vnm jejich neutralizujcch mechanism. Takovto ist poli-
tick mobilizace, je by enm otevela monost spolenho
boje pedevm za prvn a politick reformy, by byla pravm
opakem jak rezignace, k n vedou vechna esencialistick (bio-
logick a psychoanalytick) pojet, tak odporu omezenho na
iny jednotlivc nebo na ony vn pokusy o diskurs happe-
ningem", jak je vyznvaj nkter feministick teoretiky;
podobn hrdinsk rozchody s kadodenn rutinou, jako jsou
oblben parodic performances" Judith Butlerov, svou nro-
nost zcela jist neodpovdaj svm pli skrovnm a nejistm
vsledkm.
Vyzvat eny k politick aktivit, pi n by se rozehnaly
s pokuenm bouit se a navzjem se v tom podporovat uvnit
malch solidrnch skupinek (by by ty i byly ve vrtkavostech
kadodennch boj - doma, v tovrn i v kanceli - sebepo-
tebnj), vbec neznamen, jak by se mohl nkdo domnvat
a obvat, poadovat na nich, aby pijaly bn formy a normy
politickho boje a prost - s rizikem, e je anektuj nebo pohlt
hnut ciz jejich zjmm a jejich vlastnm starostem - se k nmu
pipojily. Znamen to pt si, aby pmo a prv v rmci sociln
aktivity a oprajce se o organizace zrozen z revolty proti
symbolick diskriminaci, jejm jsou ony samy spolu s homose-
xuly pednostnm terem, dokzaly vymlet a prosazovat
takov formy spolen organizovanosti a aktivity a takov inn
- pedevm symbolick - zbran, je by byly schopn otst
sttnmi a prvnmi institucemi, kter jejich podru udruj
stle pi ivot.
KAPITOLA 1
ZVTEN OBRAZ
Protoe kad z ns, a mu nebo ena, je do pedmtu, kter se
sna poznat, zapojen, osvojili jsme si ve form podvdomch sch-
mat vnmn a hodnocen historick struktury muskho du;
take kdy chceme uvaovat o musk nadvld, je nebezpe, e
se uchlme ke zpsobu mylen, kter je samo plodem tto nad-
vldy. Uniknout z tohoto kruhu meme jedin tehdy, jestlie
najdeme praktick postup, kter nm umon pedmt vdeckho
zkoumn objektivizovat. Pjde o postup spovajc v tom, e
transcendentln reflexi, jejm clem bude prozkoumat kategorie
chpn" nebo, eeno s Durkheimem, formy klasifikace", z nich
budujeme svt (kter vak z toho svta samy pochzej, a proto
s nm jsou natolik v souladu, e zstvaj nepostehnut), pojmeme
jako jaksi laboratorn pokus: e toti jako nstroje k sociln ana-
lze androcentrickho nevdom - nstroje, kter nm doke
kategorie tohoto nevdom objektivizovat - pouijeme etnografic-
kou analzu objektivnch struktur a poznvacch forem urit spe-
cifick - souasn exotick i znm, ciz i blzk - spolenosti,
a sice spolenosti kabylskch Berber'.
Venkovan v horch Kabylie si pes vechny boje a zvraty, a nejsp
v reakci na n, uchovali struktury, kter - hlavn dk praktick a pomrn
nemnn koherenci jednn a ei, je se vlivem stereotypu obad do jist
mry vymykaj z asu - pedstavuj uritou paradigmatickou formu falo-
' e v sob kniha Virginie Woolfov K majku skrv analzu muskho pohledu
(kterou v dalm petlumom), bych si byl nejsp vbec neuvdomil, kdybych ji
byl neetl jako lovk obeznmen s pohledem Kabyl (V.Woolf, To the Lighthouse,
fr. peklad La Promenade au phare, M. Lanoire, Paris, Stock, 1929; es. p. K maj-
ku, J. Fastrov, S, 1965).
narcistnho" vidn a androcentrick kosmologie, je jsou spolen vem
stedomoskm spolenostem a dodnes pevaj - v dlm a jakoby roz-
padlm stavu - i v naich vlastnch poznvacch a socilnch strukturch.
Specifick ppad Berber meme zvolit prv proto, e vme tyto dv
vci: jednak e kulturn tradice, je se tam uchovala, pedstavuje paradig-
matickou realizaci tradice stedomosk (lze se o tom pesvdit nahld-
nutm do etnologickch studi vnovanch otzce cti a hanby v rznch
stedomoskch spolenostech, v ecku, Itlii, panlsku, Egypt,Turecku,
Alrsku aj.
2
); a jednak e se na tto tradici oividn podl cel Evropa -
co je zejm, porovnme-li rituly, kter zaznamenv Arnold Van Gennep
ve Francii na potku 20. 3 Mohli bychom se nepochybn opt i o
star ecko, z nho naerpala sv hlavn interpretan schmata psy-
choanalza a o nm existuje bezpoet historickoetnografickch studi.
Nic vak neme nahradit pm studium systmu, kter je dosud v chodu
a zstal relativn uchrnn (prost dk absenci psan tradice) polovdec-
kch reinterpretac: jak u jsem toti upozornil jinde4 pi analze takov-
ho tvaru jako ecko, jeho produkce se prostr pes nkolik stolet, je
nebezpe, e se rzn postupn stavy systmu zesynchronizuj, a hlavn
e se pite stejn epistemologick statut textm, v nich je star mytic-
korituln zklad ve vt i men me nov zpracovn. Interpretovi
domnle jednajcmu jako etnograf se me stt, e bude povaovat za
naivn" informtory i takov autory, kte u sami jednaj tak trochu jako
etnografov a jejich mytologick len, i ta zdnliv nejarchaitj, jako
u Homra nebo Hsioda, u jsou zpracovan mty, take obsahuj vyne-
chvky, deformace a reinterpretace. (A co teprve ci, kdy nkdo - jako
Michel Foucault ve druhm svazku svch Djin sexuality - zahj studium
sexuality a celho toho tmatu Platonem a pomine autory jako Homr,
Hsiodos, Aischylos, Sofokles, Hrodotos nebo Aristofanes - nemluv
o pedsokraticch, u nich star stedomosk zklad vyvstv jet jasn-
ji?) Podobnou neuritost se vyznauj i vechna dla (hlavn lkask), je
chtj bt vdou, a pitom v nich nen zejm, co je pevzato od autorit
(napklad od Aristotela, kter sm u v podstatnch bodech mnil starou
stedomoskou mytologii ve zpracovan mtus) a co je nov, ze struktur
nevdom vychzejc a pejatm vdnm schvalovan i stvrzovan
objev.
2
Cf. J. Peristiany (ed.), Honour and Shatne: the Values of Mediterranean Society,
Chicago, University of Chicago Press, 1974, a rovn ). Pitt-Rivers, Mediterranean
Countrymen. Essays in the Social Anthropology of the Mediterranean, Paris-La
Haye, Mouton, 1963.
3
A. Van Gennep, Manuel de folklore francais, Paris, Picard, 3 sv., 1937-1958.
4
Cf P Bourdieu, Lecture, lecteurs,lettrs, littrature", in Choses dites, Paris, ditions
de Minuit, 1987, s. 132-143.
SOCILN KONSTRUKCE TL
Ve svt, jakm je berbersk spolenost, kde toti neexistuje d
sexuality jako takov a kde sexuln diference zstvaj pohroueny
v celku opozic podajcch cel vesmr, jsou sexuln atributy
a sexuln akty pln antropologickch a kosmologickch determi-
nac. Uvaovat o nich jen v kategorii samotn sexuality proto zna-
men nepostihnout jejich hlubok vznam. Ustavenm sexuality
jako takov (sexuality, je se dovruje v erotice) jsme ztratili smysl
pro sexualizovanou kosmologii. Kosmologii vychzejc ze sexuln
topologie socializovanho tla, z jeho pohyb a pesun, je oka-
mit nabvaj urit sociln smysl - pohyb vzhru se napklad
poj s masculinem, s erekc nebo horn polohou pi sexulnm aktu.
Zapojenm do systmu homologickch opozic - nahoe/dole,
nad/pod, ped/za, vpravo/vlevo, rovn/kiv, such/mokr,
tvrd/mkk, ostr/mdl, jasn/temn, venku (na veejnosti)
/uvnit (doma) atd. -Je podle nkterch nzor odpovdaj pohy-
bm tla (nahoe/dole-stoupat/sestupovat, venku/uvnit-vych-
zet/vchzet), nabv dlen vc a aktivit (sexulnch i jinch)
podle opozice mezi masculinem a femininem - dlen v izolova-
nm stavu arbitrrn - objektivn i subjektivn nutnost. Opozice,
v diferenci navzjem si podobn, jedna s druhou dostaten lad,
aby se v nevyerpateln he praktickch transfer a metafor,
a skrze ni, navzjem podporovaly, a zrove jsou dostaten diver-
gentn, aby mla kad z nich dk rznm souznnm, konotacm
a korespondencm, je se na n navruj, uritou smantickou i
5
.
Na zklad tchto veobecn uvanch mylenkovch sch-
mat se urit odchylky a distinktivn rysy (zvlt tlesn) jev jako
objektivn existujc, pirozen diference, zatmco skutenost je
takov, e prv ona schmata - tm, e tyto diference naturalizu-
j", to jest zapojuj do systmu diferenc stejn zdnliv pirozench
- je udruj pi ivot; pedsudky, je se z nich rod, jsou tak chodem
svta, a hlavn vemi biologickmi a kosmickmi cykly, neustle
potvrzovny. Sociln vztah nadvldy, jej ve sv podstat obsahuj
a kter se v dsledku naprostho pevrcen vztahu mezi pinami
a nsledky jev prost jako jedna z aplikac systmu vznamovch
vazeb nemajcch nic spolenho se vztahy sly, me proto tko
5 Podrobn tabulka rozdlen aktivit podle pohlav viz P. Bourdieu Le Sens Pratique,
Paris, ditions de Minuit, 1980, s. 358.
vyvstat na svtlo. Mytickorituln systm zde hraje obdobnou roli
jako v diferencovanch spolenostech prvn pole: protoe jm
nabzen principy vidn a dlen objektivn harmonuj se zpsoby
dlen u pedtm existujcmi, posvcuje stvajc d, a ten vstupu-
je takto do povdom a stv se uznvanm, oficilnm.
Vypad to, jako by dlen podle pohlav bylo v du vc", tak
jak se to kv o nem, co je normln, pirozen, a tedy nevy-
hnuteln: existuje objektivn ve vcech (napklad v dom, jeho
vechny sti jsou sexualizovan"),v celm socilnm svt, a zro-
ve se ztlesuje v tlech, v habitusech aktr, kde funguje formou
systm schmat vnmn, mylen a jednn. (V ppadech, kdy
kvli srozumitelnosti, jako prv tady, hovom - s rizikem, e
sklouznu do mnou soustavn kritizovan intelektualistick filozofie
- o poznvacch kategorich i strukturch, by bylo lep hovoit
o schmatech jednn i dispozicch; slovo kategorie" se vak
nkdy pesto vnucuje, nebo m tu pednost, e oznauje jak uri-
tou sociln jednotku - kategorii zemdlc -, tak uritou poznvac
strukturu, a naznauje vazbu mezi nimi.) Prv tato shoda mezi
strukturami objektivnmi a strukturami poznvacmi, mezi utve-
nm bytosti a formami poznn, mezi chodem svta a tm, co se od
nho oekv, umouje onen vztah k svtu, kter Husserl popiso-
val jako pirozen postoj" nebo souhlasnou zkuenost" - piem
ale opomjel sociln podmnky, je to umouj. Jde o zkuenost, j
se sociln svt a jeho arbitrrn dlen, ponaje sociln vykon-
struovanm dlenm podle pohlav, jev jako nco pirozenho,
samozejmho, a kter proto i pln uznv jejich legitimnost.
Jestlie myslitel velice rznch filozofickch smr pitaj vech-
ny legitimujc symbolick inky (i vechny inky socilnho
tlaku) faktorm du vce i mn vdom a zmrn prezentace
/ideologii", diskursu" ap.), je to prv tm, e jim unik innost
onch hlubokch mechanism, je zakldaj soulad mezi struktura-
mi poznvacmi a strukturami socilnmi a tm prv i onu souhlas-
nou zkuenost svta (a v naich spolenostech napklad repro-
dukn logiku vzdlvacho systmu).
6 e na rozdl od rodu enskho, kter je explicitn charakterizovn, se musk rod
jak v pohledu spolenosti, tak v jazyce jev jakoby bez oznaen, neutrln, bylo kon-
statovno mnohokrt. Dkaz toho nachz Dominique Merlli ve zpsobu, jakm se
podle sexu" rozliuje rukopis: zaznamenv se ptomnost i neptomnost en-
skch rys (cf. D. Merlli, Le sexe de l'criture. Note sur la perception sociale de la
fminit", Actes cle la recherche en sciences sociales, 83, erven 1990, s. 40-51).
Sla masculinnho du je zejm z faktu, e tento d nepote-
buje dn ospravedlovn'': androcentrick vidn se vnucuje jako
neutrln a nevyaduje dn legitimujc diskursy
7
. Sociln d fun-
guje jako obrovsk symbolick mainrie veden sklonem ratifiko-
vat muskou nadvldu, na n je zaloena: svd o tom sexuln"
dlba prce, velice striktn rozdlen innost, jejich nstroj i jejich
mstnho a asovho situovn podle pohlav; svd o tom struktu-
race prostoru podle opozice mezi mstem shromaovn i tri-
tm, je je vyhraeno mum, a domem, vyhraenm enm, nebo
uvnit domu mezi st muskou, k n pat krb, a st enskou,
k n pat chlv, voda a rostliny; a strukturace asu, dne, zemdl-
skho roku nebo cyklu ivota, rozdlench na krtk - musk -
chvle ruptur a dlouh - ensk - obdob obtkn
8
.
Sociln svt konstruuje tlo jako sexualizovanou skutenost
a jako nositele sexualizujcch princip vidn a dlen. Tento soma-
tizovan sociln program vnmn je aplikovn na kadou vc na
svt a v prvn ad na samotn tlo v jeho biologick realit:
prv on vytv rozdl mezi biologickmi pohlavmi podle princip
mytickho pojet svta, v nm panuje arbitrrn vztah nadvldy
mu nad enami, vztah, kter se spolu s rozdlenm prce otiskuje
do reality spoleenskho du. Biologick rozdl mezi
pohlavmi, mezi muskm a enskm tlem, a hlavn anatomick
rozdl mezi pohlavnmi orgny, se tak me jevit jako pirozen
dvod socilnho rozliovn mezi rody, a zvlt pak rozdlovn
prce podle pohlav. (Tlo a jeho pohyby, tyto spolenost formo-
van univerzln matrice, nejsou ve svm vznamu, ani vznamu
sexulnm, pln determinovan, ani zcela nedeterminovan, take
symbolika s nimi spojovan je souasn dan konvenc i dvod-
n", a proto je pociovna jako pirozen.) Pohled spolenosti
vytv anatomickou diferenci a tato sociln vytven diference
7
Stoj napklad za pozornost, e prakticky neexistuj mty, kter by ospravedlova-
ly sexuln hierarchii (mon s vjimkou mtu o zrozen jemene [cf. P. Bourdieu Le
Sens pratique, op. cit., s. 128] a mtu - o nm se jet zmnm -, kter m racio-
nln zdvodnit normln" polohu mue a eny pi pohlavnm aktu). " Rd bych
tu pipomnl celou svou analzu myticko-ritulnho systmu (pokud jde napklad o
strukturu vnitnho prostoru domu, cf P. Bourdieu, Le Sens Pratique, op. cit., s. 441-
461; pokud jde o uspodn dne, s. 415-421; uspodn zemdlskho roku, s.
361-409). Protoe zde mohu uvst jen minimum nutn ke konstrukci modelu,
nezbv mi ne podat tene, pokud ho zajm etnografick analza v cel sv sle,
aby si ble proel Le Sens pratique nebo alespo synoptick schma uveden na
sousedn strnce.

Synoptick schma relevantnch opozic
Schma se d st bu podle vertiklnch opozic (such/mokr, vysok/nzk,
prav/lev, musk/ensk atd.), nebo podle proces (nap. podle ivotnch cykl:
satek, thotenstv, porod atd. i cykl zemdlskho roku) a pohyb
(otevt/zavt, vstoupit/vyjt atd.).
zrove slou onomu socilnmu pohledu za zklad a zruku jeho
zdnliv pirozenosti, take se mylen ocit v jakmsi uzavenm
kauzlnm kruhu, kde se mu vztahy nadvldy, vepsan formou
objektivnch dlen do objektivity a souasn, ve form poznva-
cch schmat tmito dlenmi podanch a vnmn tchto objek-
tivnch dlen zrove podajcch, i do subjektivity, jev jako
samozejmost.
Virilita dokonce i ve svm etickm aspektu, toti jako podstatn
vlastnost mue, jako virtus odvozen od vir, jako zakldn si na cti
(nif) a jako princip jejho uchovn a zvyovn, zstv - alespo
nevysloven - neoddliteln od munosti fyzick; munosti, je se
projevuje pedevm sexuln potenc, oekvanou od mue,
kter je skuten muem (deflorace nevsty, poetn musk
potomstvo atd.).Je proto pochopiteln, e se nejrznj kolektivn
pedstavy o plodiv sle sousteuj hlavn k falu, orgnu neustle
v metaforch ptomnmu, by i zdkakdy jmenovanmu a pojme-
novatelnmu9. Falus vstv" nebo se zved" podobn jako kobli-
hy nebo kole pojdan pi porodu, obzce nebo proezn zub.
Dvojznan schma nadouvan je generujcm principem ritul
plodnosti, je maj - pedevm prostednictvm potravy, kter se
nadouv a sama nadm - vyvolvat pedstavu narstn (falu a en-
skho bicha) a konaj se ve chvlch, kdy se m uplatnit musk
oplodujc sla, jako teba pi svatb - ale tak pi zahjen polnch
prac, kdy se podobn otvr a je oplodovna zem.
Strukturln dvojznanost nkterch symbol plodnosti, je se proje-
vuje existenc urit morfologick vazby (napklad mezi abbuch, penis,
a thabbucht, co je femininum od abbuch a znamen kln), lze vysvtlit
faktem, e jde o symboly ivotn plnosti, poskytovn ivota nkm ivm
(a u v mlce nebo ve spermatu - je je k mlku pirovnvno": kdy je
' Evropsk tradice spojuje s fyzickou munost mravn odvahu, podobn jako tradi-
ce berbersk spojuje velikost nosu (nif), symbolu cti, s pedpokldanm rozmrem
falu.
10 O druzch potravy, je se nadouvaj, jako nap. ufthjen, a je nadouvn zpsobuj,
cf. P. Bourdieu, Le Sens pratique, op. cit., s. 412-415, a o funkci akt i pedmt
myticky dvojznanch, mnohoznanch nebo neuritch cf. s. 426 a nsl. "
Nejvmluvnj termn je ambul, ve vlastnm slova smyslu moov mch, jelito,
ale tak falus (cf. T.Yacine-Titouh: Anthropologie de la peur. L'Exemple des
rapports hommes-femmes, Algrie", in.T.Yacine-Titouh [ed.], Amour, Phantasmes
et socits en Afrique du Norci et au Sahara, Paris, L'Harmattan, 1992, s. 3-27; a
La fmi-nit ou la reprsentation de la peur dans 1'imaginaire Social kabyle",
Cahiers cle lit-trature orale, 34.INALCO, 1993, s. 19-43).
mu dlouho nkde pry, k se - jeho en -, e se vrt se dbnkem
syrovtky, zkyslho mlka"; kdy o mui vyjde najevo, e m mimomanel-
sk vztah, ekne se pobryndal si syrovtkou vous"; jecca jeswa, pojedl
a popil", znamen pomiloval se; odolat svodu se ekne nepobryndat se
syrovtkou"). Podobn morfologick vztah je mezi thamellalts, vejce, sym-
bol par excellence ensk plodnosti, a imellalen, varlata; o penisu se k,
e je to jedin samec, kter sed na dvou vejcch. Stejn asociace obsahuj
oznaen pro sperma, zzel, a hlavn lamara, slovo, kter svm koenem
- ammar znamen naplovat, prosperovat atd. - vyvolv pedstavu
plnosti, neho, co je pln ivota a ivotem napluje, a schma naplov
n (pln/przdn, plodn/jalov ap.) se zrove v ritulech plodnosti pra
videln kombinuje se schmatem nadouvn
12
.
Tm, e sociln konstrukce pohlavnch orgn spojuje falic-
kou erekci s vitln dynamikou nadouvn - provzejc kad pro-
ces pirozen reprodukce /kleni zrna, thotenstv atd./ -, zrove
zaznamenv a symbolicky ratifikuje urit neoddiskutovateln
pirozen vlastnosti; a spolu s jinmi mechanismy, z nich nejv-
znamnjm, jak jsme vidli, je nepochybn zapojovn kadho
vztahu (nap. przdn/pln) do systmu vztah homologickch
a navzjem se propojujcch, tak zrove pispv k tomu, e se
arbitrrn sociln nomos mn v prodn nutnost (phusis). (Tmto
symbolickm posvcenm objektivnch, a zvlt kosmickch a bio-
logickch, proces, k nmu dochz v kadm mytickoritulnm
systmu - napklad kdy se kleni zrna chpe jako znovuvzke-
n, udlost podobn znovuvzken dda ve vnukovi (kter navc
pijm i jeho kestn jmno) - zskv systm a zrove i vra v nj
- vra jet posilovan jednomyslnost - jakoby objektivn zklad.)
Jestlie ovldan pikldaj na to, co je ovld, schmata onou nad-
vldou zplozen, jinak eeno, kdy se jejich mylen a vnmn struk-
turuje podle struktur tohoto jim vnucovanho vztahu nadvldy, stvaj
se z jejich akt poznn nutn akty uznn, podzen se. A je vak
korespondence mezi skutenostmi i procesy pirozenho svta
a principy vidn a dlen na n pikldanmi jakkoli omezen, njak
msto pro boj za poznn smyslu vc, a sexulnch skutenost zvl-
t, vdycky zbv. sten neuritost nkterch vc dovoluje toti
protichdnou interpretaci a ovldanm tak skt monost se inkm
symbolickho ntlaku brnit. eny mohou napklad na zklad domi-
12 O schmatech pln/przdn a o naplovn cf. P. Bourdieu, Le Sens Pratique,
op. cit., s. 452-453, a tak s. 397 (o hadu).
nantnch schmat vnmn (nahoe/dole, tvrd/mkk, rovn/kiv,
such/mokr atd.), je jim navozuj velice negativn pedstavu o jejich
vlastnm pohlav", nahlet musk sexuln atributy v analogii
k ochablosti, maltnosti (lalaleq, asalaq, slova uvan tak pro
zavenou cibuli i maso, nebo aerbub, oznaen pro mkk, ochabl
pohlav starce, je se nkdy asociuje s aerbub, hadr)14; nebo i
mohou nad muskm pohlavm v jeho zmenenm stavu zdrazovat
svrchovanost pohlav enskho - jako teba v slov: Tob tv
nin vis (lalaleq), zatmco j jsem semknut kmen"".
Sociln definice pohlavnch orgn tedy zdaleka nen jen pro-
stm zznamem pirozench, bezprostedn vnmanch vlastnost,
ale je to plod konstruce zaloen na urit ad njak orientova-
nch voleb, lpe eeno na zdraznn uritch odlinost i zaste-
n uritch podobnost. Tm zkladnm opozicm mezi pozitivnm
a negativnm, lcem a rubem, je se zanou vnucovat, jakmile se
mrou veho stane musk princip, odpovd napklad i pedstava
vaginy jako naruby obrcenho falu, jak ji nachz Marie-Christine
Pouchellov ve spisech jednoho stedovkho chirurga 16. Vme-li,
e jsou mu a ena chpni jako dv varianty - vy a ni - jedn
a te fyziologie, je pak pochopiteln, pro a do renesance neexi-
stuje anatomick termn, kter by detailn popisoval ensk pohla-
v, a pro o nm panuje pedstava, e sestv ze stejnch, pouze
jinak uspodanch orgn jako pohlav musk
17
. A tak, jak pe
" eny povauj sv pohlav za krsn, jen pokud je skryt (semknut kmen"),
seven (jejmaa) nebo chrnn psem, serr (kdeto pohlav musk dn serr
nem, nebo se skrt ned). Jednoho z oznaen pro ensk pohlav, tacbna, se
podobn jako francouzskho con" uv jako citoslovce (A tachnaf) oznaujcho
hloupost (mt tv tachna" znamen mt beztvar, ploch obliej bez vraznosti,
kterou dodv krsn nos). Jin z berberskch vraz pro vagnu a zrove jeden
z nejpejorativnjch, aermid, znamen tak slizk i zrdn.
"Vechny tyto vrazy jsou samozejm tabu, stejn jako zdnliv nekodn slova
jako duzan, vci i nad, laqlul, ndob, lah'wal, sousti, nebo azakuk, ocas,
jimi bvaj eufemisticky nahrazovny. U Kabyl, stejn jako v na vlastn tradici,
pirovnvn muskch pohlavnch orgn (pi jejich eufemistickm oznaovn)
k nad, nstrojm (ve francouztin engin", machin" ap.) souvis mon s fak-
tem, e jet dnes se manipulace s technickmi pedmty povauje za muskou
zleitost.
15 Cf. T.Yacine-Titouh, Anthropologie de la peur",loc. cit.
16 M.-C. Pouchelle, Corps et Chirurgie 1'apoge du Moyen Age, Paris,
Flammarion, 1983.
17
Cf. T.W. Laqueur, Orgasm, Generation and the Politics of Reproductive Biology", in
C. Gallagherand.T.W Laqueur (ed.), The Making of the modem Body: Sexuality and
Society in the Nineteenth Century, Berkeley, University of California Press, 1987.
Yvonne Knibiehlerov, pro anatomov potku 19. stolet (jme-
novit Virey) - pokraujce tak v diskursu moralist - hledaj v en-
skm tle ospravedlnn socilnho statutu, jej en pisuzuj
v duchu tradinch opozic mezi vnitnm a vnjm, citem a rozu-
mem, pasivitou a aktivitou18. Sta vak prost si djiny objeven"
klitorisu, jak je a k freudovsk teorii sthovn ensk sexuality od
klitorisu k vagin podv Thomas Laqueur", abychom mli dosta-
ten dkaz, e viditeln rozdly mezi muskmi a enskmi
pohlavnmi orgny zdaleka nehraj tu zkladn roli, jak se jim
nkdy pit, ale e jde o sociln konstrukci vychzejc z princi-
p androcentrickho dlen, je samo vychz z toho, e pisuzuje
jin sociln statut mum a jin enm
2
".
Podle schmat strukturujch vnmn pohlavnch orgn,
a jet vc vnmn pohlavn aktivity, je rozdlen dokonce i tlo,
musk i ensk. M sv nahoe a dole - jasn oddlen opaskem,
kter naznauje uzavenost (ena, kter m opasek pitaen,
kter ho nerozpn, plat za ctnostnou, cudnou) a je symbolickou
hranic - alespo u eny - mezi istm a neistm.
Opasek je jednm ze znak uzavenosti enskho tla, tla s rukama
zkenma na prsou, sevenma nohama a v upjatch atech, tla, je se
dodnes, jak to ukzali mnoz analytikov, poaduje od en v euroameric-
kch spolenostech
21
. Opasek tak symbolizuje posvtnou bariru chrnc
vagnu, je m sociln statut svtosti, ili plat pro ni podle durkhei-
movsk analzy psn pravidla zkazu i vstupu. Posvtn styk m sv
pesn podmnky po strnce aktr, patinho asu a legitimnho, i nao-
pak profanujcho konn. Tato pravidla, zeteln obzvl v manelskch
ritulech, lze pozorovat jet i dnes tak ve Spojench sttech, kdy m
'" Y. Knibiehler, Les mdecins et la .nature fminine' au temps du Code civil",
Annales, 31(4), 1976, s. 824-845.
"T.W. Laqucur, Amor Veneris.Vel Dulcedo Appeletur",in M. Feher, spolu s R. Naddaf,
N.Tazi (ed.), Zone, dl III, New York, Zone, 1989.
20 K mnoha studim dokldajcm, do jak mry prodn vdy a naturalist pispli k
naturalizaci sexulnch (a rasovch - logika je t) rozdl, pat napklad studie
Londy Schiebingerov {Nature's Body, Boston, Beacon Press, 1993), kter ukazuje,
jak naturalist pisuzovali zvecm samicm cudnost (modesty) v nadji, e ji
najdou u svch manelek a dcer" (s. 78); a jak je zkoumn panensk blny pivedlo
k nzoru, e panenskou blnou, strkyn jejich istoty", pedsn jejich sva-
tostnku", jsou prozeteln obdaeny (are blessed with) pouze eny" (s. 93-94)
a mue zase e od en, od plebsu (s. 115) a jinch ras" odliuje vous. 21 Napklad
N. M. Henley, Body Politics, Power, Sex and Non-verbal Communication,
Englewood Cliffs (N.J. ),Prentice Hall, 1977,speciln s.89 a nsl.
lka provst vaginln vyeten. Jako kdyby poteboval symbolicky i prak-
ticky neutralizovat vechny potenciln sexuln konotace gynekologick
prohldky, sna se uchovat opaskem symbolizovanou pehradu mezi paci-
entkou a vagnou a podstupuje uinn obad jen kvli tomu, aby je nikdy
nespatil souasn: nejprve hovo s pacientkou tv v tv; kdy se pak
dotyn osoba v ptomnosti zdravotn sestry svlkne a lehne si, vyetuje
ji tak, e horn st jejho tla je zakryt prostradlem a on vid jen vaginu,
od pacientky tak jakoby oddlenou a zredukovanou na vc; obrac se pi-
tom k oetovatelce a o pacientce hovo ve tet osob; kdy se pak ena
v jeho neptomnosti oblkne, hovo opt pmo s n
22
. Je-li obchod s
pohlavm dodnes stigmatizovn jak v povdom veejnosti, tak zkonem -
eny si nesmj zvolit prostituci jako zamstnn -, je to oividn proto,
e vagina dodnes pedstavuje jaksi feti a zachz se s n jako s nm
posvtnm, skrytm a zakzanm 23. Pouitm penz se pro mue uritho
erotickho zaloen spojuje hledn slasti s projevem moci nad tlem zre-
dukovanm na vc a se svatokrdenm pekroenm zkona, podle nho
tlo (stejn jako krev) me bt jen darovno, zcela nezitn a za pozasta-
ven nsil24.
Tlo m svou pedn stranu, msto pohlavnho rozlien,
a stranu zadn, pohlavn nediferencovanou a potenciln enskou,
to jest pasivn a poslunou - jak to gestem i slovem pipomnaj
stedomosk poklebky homosexulm (zvlt znm posmn
gesto bras honneur)"; m sv sti veejn, tv, elo, oi, vous,
sta, vzneen orgny sebeprezentace, v nich se koncentruje soci-
ln identita, smysl pro est, hrdost (nif), vyadujc stavt se k dru-
hm elem a hledt jim do o, a sv sti soukrom, skryt nebo
" J. M. Henslin, M. A. Biggs, The Sociology of the Vaginal Examination", in J. M.
Henslin (ed.), Down to Earth Sociology, New York-Oxford,The Free Press, 1991,
s. 235-237.
"Americk zkon zakazuje t z nemravnch zisk", co znamen, e pohlav se
sm jen svobodn dt a e prodejn lska jakoto obchodovn s tm, co m tlo nej-
posvtnjho, je hch par excellence, (cf. G. Pheterson, The Whore Stigma, Female
Dishonor and Male Unworthiness", Social Text, 37,1993, s. 39-64.) 24Penze
neoddliteln pat ke zpsobu, jm se prezentuje perverze. Protoe perverzn
fantazma je samo o sob neiteln a nesmniteln, penn hotovost ve sv
abstraktnosti pedstavuje jeho obecn srozumiteln ekvivalent" (P Klossowski,
Sade et Fourier, Paris, Fata Morgana, 1974, s. 59-60). ,Je to jaksi vzva, kterou Sade
dokazuje, e pojem hodnoty a ceny pat k samotn podstat pocitu slasti a e nic
nen slasti protichdnjho ne nezitn dar" (P. Klossowski, La Rvocation de l'-
dit de Nantes, Paris, ditions de Minuit, 1959, s. 102).
Neexistuje hor nadvka ne slovo oznaujc mue, kter dr", nastavuje"
(maniuk, gawad).
zahanbujc, je est vel neukazovat. V dsledku rozliovn mezi
rznm legitimnm uvnm tla podle pohlav vznik prav
i vazba mezi falem a logem (o n hovo psychoanalza): veejn
a aktivn uvn horn, musk sti tla - elit, stetat se, stavt se
tv v tv (gabel), hledt do tve, do o, veejn se chpat slova
- to je monopol mu; ena - je se v Kabylsku vdy dr stranou
veejnch mst - se mus na veejnosti takkajc vzdt svho pohle-
du (chod s oima k zemi) i ei (pslu j jedin slovo nevm",
opak rozhodn, rzn, zrove vak rozvn a umen ei
mue)
2
".
Akoli se pohlavn akt me jevit jako pvodn matrice vech
forem spojen dvou opanch princip - radlice a brzda, nebe
a zem, ohe a voda atd. -, ve skutenosti je pojmn z hlediska
primtu mustv. Opozice mezi pohlavmi spad do ady my-
tickoritulnch opozic typu nahoe/dole, nad/pod, such/mokr,
tepl/studen (o toucm mui se k, e m erven kanoun",
m hork hrnec", m rozplen buben"; o ench, e mohou
uhasit ohe", osvit", dt napt"), aktivn/pasivn, pohybli-
v/nehybn (pohlavn akt se pirovnv k brusu - jeho horn
st se pohybuje a spodn, nehybn, je pipevnn k zemi, nebo
k vymetajcmu kotti a domu)
27
. Za normln se pak logicky
povauje pozice, pi n mu m navrch". Tak jako m vagina
povahu ehosi ponurho, neblahho nepochybn proto, e je
chpna jako przdn, ale tak jako inverze, jako negativn falus,
je v mnoha civilizacch vslovn odsuzovna pozice, pi n je
ena na mui
2
". Akoli kabylsk tradice ospravedlujcm diskur-
sem nikterak neoplv, rozdlen oprvnnch pozic jednoho
a druhho pohlav pi pohlavnm aktu - a na zklad rozdlen
prce mezi nimi na produkci a reprodukci i jejich pozic v celm
socilnm du a dle pak v du kosmickm - opr o jaksi
prvotn mtus.
26 Odpovd bn logice, e stejn jako kad omezujc pedsudek i musk
pedstava, je od eny vyaduje i v n podporuje urit schopnosti nebo
neschopnosti, me mt negativn inek. Pak se napklad k, e na enskm
trhu se nikdy nezavr" - eny jsou en, a hlavn dok sedt sedm dn a sedm
noc, ani se eho doberou, - a e ena mus na souhlas ci ano" dvakrt.
27
Cf T.Yacine-Titouh, Anthropologie de la peur", loc. cit.
28
Podle Charlese Malamouda sanskrt tuto pozici oznauje slovem Viparita, zvrce
nost, kter tak znamen svt obrcen naruby, svt vzhru nohama.
Prvn mu potkal prvn enu u studnky (tala). Nabrala prv vodu,
kdy k n drze pistoupil a chtl se napt. Ona vak pila prvn a mla tak
ze. Mu do n nespokojen stril. ena uklouzla a padla na zem. V tu
chvli mu spatil jej stehna a ta byla jin ne jeho. Ustrnul v asu. ena,
protelej ne on, ho nauila mnoho vc.,Lehni si', ekla mu, ,a j ti
povm, k emu tv orgny slou.' Mu si lehl na zem, ena mu hladila
penis, a byl dvakrt takov, a ulehla na nj. Mu poctil velikou rozko.
Chodil pak vude za enou, aby to zopakovali, nebo ena umla vc vc ne
on, rozhat ohe atd. Jednoho dne mu en ekl: J t chci tak pouit; i j
umm vci. Polo se a j si lehnu na tebe.' ena si lehla na zem a mu na ni.
Poctil stejnou rozko, a ekl tedy en: ,U studnky jsi to ty (kdo vldne), v
dom jsem to j.' A protoe pro mue vdycky plat, co se eklo naposled,
mui od t doby vdycky rdi ulhaj na eny. Prvnmi se stali oni a oni
maj vldnout." 29
Bez okolk je zde vyjden smr socilnho tlaku: zakladatel-
sk mtus stav na prvopotek kultury, pojman jako sociln d
ovldan muskm principem, zkladn opozici (obsaenou ve sku-
tenosti - napklad v opozici mezi st udnkou a domem - u
v argumentech na jej obhajobu) mezi prodou a kulturou, mezi
sexualitou" pirozenou a sexualitou" kulturn; proti anomickmu
aktu, vykonanmu u studnky, msta par excellence enskho,
a z podntu eny, zvrhl inicitorky, pirozen znal vc lsky, stoj
akt podzen nomosu, domck a domestikovan, vykonan na
dost mue a odpovdajc du vc, zkladn hierarchii sociln-
ho i kosmickho rdu, a v dom, mst zkultivovan prody, kde -
symbolizovn pevahou hlavnho trmu (asalas alemmas) nad
vertiklnm sloupem, enskou vidlic otevenou k nebi - prvem
vldne musk princip nad enskm.
Nahoe nebo dole, aktivita nebo pasivita - kad z tchto para-
lelnch alternativ popisuje pohlavn akt jako vztah nadvldy. Nkoho
pohlavn mt",francouzky baiser" nebo anglicky to fuck", zname-
n poddit si ho ve smyslu ovldnut, ale tak to znamen obelstt
ho, zneut, dostat ho", jak se k (kdeto odolat svodu znamen
nenechal se obelstt, nedat se"). Projevy mustv (legitimn i nelegi-
timn) se d logikou hrdinskho kousku, vboje, kter slou ke cti.
A pestoe nesmrn zvanost sebemenho pohlavnho pestupku
nedovoluje vyjdit to oteven, skryt vzva musk integrit dru-
hch mu, j je ve skutenosti kad afirmace mustv, obsahuje
29 Cf.T..Yacine-Titouh, Anthropologie cle la peur",loc. cit.
princip soupeivho pojet musk sexuality - kter se vak ochot-
nji deklaruje v jinch stedomoskch oblastech nebo i mimo n.
Sociln politick rozbor pohlavnho aktu by ukzal, e jako v ka-
dm jinm vztahu nadvldy, ani tady nejsou praktiky a pedstavy jednoho
a druhho pohlav symetrick. Nejen proto, e milostn vztah, a to i v dne-
nch euroamerickych spolenostech, chpou jinak dvky a jinak chlapci -
kte ho vtinou vid jako dobvn (obzvl v kamardskch rozhovo-
rech, kdy se dobyvatelskmi spchy u en rdi vychloubaj30) -, ale i pro-
to, e mui i samotn pohlavn akt pojmaj jako uritou formu nadvldy,
zmocnn se", pivlastnn". Odtud patrn plyne urit rozdl mezi tm,
co v oblasti sexu oekvaj mui, a co eny - a odtud plynou i rzn nedo-
rozumn v ppadech nesprvnho pochopen klamnch, nebo teba
i schvln dvojznanch nznak". Na rozdl od en, sociln piprave-
nch t sexualitu jako intimn a siln citovou zkuenost, je me zahr-
novat irok rejstk aktivit (slova, doteky, hlazen, objmn atd.
11
), ne vak
nutn penetraci, mui maj sklon chpat sexualitu podle jedinho vzor-
ce", toti jako ton, a pedevm fyzick akt smujc k penetraci
a orgasmu". A by i tady, jako ve vem jinm, existuj samozejm znan
variace dan socilnm postavenm33, vkem a tak pedchozmi zkue-
nostmi, z mnoha rozhovor vyplv, e i praktikm zdnliv symetrickm
(jako je fellatio a cunnilingus) pisuzuj patrn jin vznam eny a jin
mui (naklonn vidt v nich - a u proto, e se zmocnili, nebo proto, e
doshli slasti - vdycky akty nadvldy). Slast mue je zsti slast ze slasti
eny, z toho, e je schopen ji poskytnout. Kdy Catharine MacKinnonov
povauje pedstran orgasmus" (faking orgasm) za exemplrn potvrzen
skutenosti, e mui - pro n je ensk orgasmus dkazem jejich mu-
nosti a jakoto nejvy forma zmocnn se jim poskytuje slast - dok pod-
dit muskmu pojet i samotn pohlavn styk, m proto zejm
pravdu"34.
30 Cf. B. Ehrenreich, The Hearts of Men, American Dreams and the Flight from
Commitment, Doubleday Ancher, Garden City, New York, 1983; E. Anderson,
Streetwise: Race, dass and Change in an Urban Community, Chicago, Chicago
University Press, 1990.
" M. Baca-Zinn, S. Eitzen, Diversity in American Families, New York, Harper and
Row, 1990, s. 249-254; L. Rubin, Intimate Strangers, New York, Basic, 1983. 32 D.
Russell, The Polilics of Rape, New York, Stein and Day, 1975, s. 272; D. Russell,
Sexual Exploitalion, Beverly Hills, Sage, 1984, s. 152.
33 Akoli zde kvli demonstraci musm hovoit o ench a much bez ohledu na
jejich sociln postaven, jsem si vdom, e v kadm jednotlivm ppad by bylo
teba pihlet - jak to tak v dalm textu nkolikrt dlm - k jeho specifickm
strnkm, plynoucm z toho, e princip sexuln diferenciace je ovlivovn princi-
pem diferenciace sociln (nebo naopak).
34 C. A. MacKinnon, Feminisme Unmodified, Discourses on Life and Law,
Cambridge (Mass.) a Londres, Harvard University Press, 1987, s. 58.
A tebae se zd, jako by vhradnm clem sexulnho obtovn bylo
pohlavn se zmocnit, vdycky tomu tak bt nemus: nkdy jde o to, prost
se jen zmocnit, prokzat nadvldu v irm stavu35.
Dvodem, pro se pohlavn vztah jev jako sociln vztah nad-
vldy, je skutenost, e se ustavuje podle zkladnho principu dle-
n na aktivn masculinum a pasivn femininum, a e touhu vytv,
pod, vyjaduje a uruje tento princip: u mue je to pak touha
vlastnit, erotizovan nadvlda, a u eny touha po nadvld mue,
erotizovan podzenost, nebo v krajnm ppad dokonce erotizo-
van uznn nadvldy. V ppadech, kdy je mon reciprocita -
napklad mezi homosexuly -, vyvstvaj vazby mezi sexualitou
a moc obzvl jasn a pozice a role zaujman v sexulnm vzta-
hu, zvl pokud jde o aktivitu i pasivitu, se jev jako neodlun od
socilnch podmnek, je je umouj a uruj jejich obsah. Pi
penetraci, zvlt vykonan na mui, se uplatuje libido domi-
nandi, kter v muskm libidu nikdy tak pln nechyb. e mnoh
spolenosti vid v homosexulnm aktu projev moci", akt nadvl-
dy (uskuteovan nkdy jako takov prv proto, aby se zfemi-
nizovnm" prokzala svrchovanost), je znmo, stejn jako to, e
u ek prv z toho dvodu byl mu, kter se stal jeho pedm-
tem, povaovn za zneuctnho a ztrcel statut celho mue
a obana36, a e pro obana mskho pasivn homosexualita s otro-
kem platila za nestvrnost"". Podle Johna Boswella penetrace
a moc patily k vsadm musk vldnouc elity; podvolit se pene-
traci znamenalo symbolickou ztrtu moci a autority"38. Jestlie je
sexualita takto spojovna s moc, je pak pochopiteln, e nechat ze
sebe udlat enu je pro mue tm nejhorm pokoenm. A mohli
bychom zde citovat svdectv mu, kte zaili muen zamen
- a prv pokoenm sexulnm - k jejich feminizaci, nebo tp-
ky nad svou munost, nadvky do homosexul i prost jen nut-
nost chovat se, jako by byli enami, a poznali tak, jak to je, neu-
35 Cf. R. Christin, La possession", in P. Bourdieu a dal., la Misre du moncle, Paris,
ditions du Seuil, 1993, s. 383-391.
* Cf. napklad K.J. Dover, Homosexualit grecque, Paris, La Pense sauvage, 1982,
s. 130 a nsl.
37 P.Veyne, L'homosexualit Rme", Communications, 35, 1982, s. 26-32.
38 J. Boswell, Sexual and Ethical Categories in Premodern Europe", in P
McWhirter,
S. Sanders, J. Reinisch, Homosexuality/Heterosexuality: Concepts of Sexual
Orientation, New York, Oxford University Press, 1990.
stle si uvdomovat sv tlo, neustle bt vystaven pokoovn i
posmchu a nachzet tchu v domcch pracch nebo kamard-
skm klbosen"39.
SOMATIZACE NADVLDY
Zatmco mylenka, e sociln definice tl, a speciln pohlavnch
orgn, je vplod sociln konstrukce, je u dnes naprosto bn,
nebo ji potvrzuje cel antropologick tradice, mechanismus pe-
vrcen vztahu mezi pinami a nsledky, jej se zde snam uk-
zat a jm dochz k naturalizaci tto konstrukce, podle m dosud
zcela popsn nen. Je toti paradoxn, e viditeln odlinosti mezi
enskm a muskm tlem prv proto, e jsou nahleny a kon-
struovny podle praktickch schmat androcentrickho vidn,
pedstavuj zrove tu nejdokonalej zruku vznam a hodnot
s tmto vidnm harmonujcch. Nen to toti tak, e by se toto
vidn opralo o existenci (i absenci) falu, ale naopak: protoe se
d dlenm na relan rody musk a ensk, ono samo falus
nastoluje a dl z nho ist musk symbol virility, ist musk
symbol cti (nif). A odlinost mezi biologickmi tly tak slou za
objektivn zklad rozliovn mezi pohlavmi ve smyslu rod kon-
struovanch jako dv hierarchizovan sociln esence. Nen to
vbec tak, e by se symbolick uspodn dlby prce podle
pohlav a s nm pak i cel sociln i pirozen d dily nutnostmi
biologick reprodukce, ale naopak arbitrrn konstrukce biolo-
gickho, a zvlt muskho a enskho tla, jeho funkc a zpso-
b uvn - a jmenovit po strnce biologick reprodukce - slou
za zdnliv pirozen zklad jak rozdlen pohlavn aktivity, tak
dlen prce, a odtud pak celho kosmu, v duchu androcentrismu.
Neobyejn sla muskho pojet socilnho svta pramen z toho,
e se v nm kumuluj a koncentruj dv operace: e toti legiti-
muje vztah nadvldy tm, e z nho in soust logick piro-
zenosti, je sama je pitom naturalizovanou sociln kon-
strukc.
Symbolick konstrukce nespov v ist performativn ope-
raci pojmenovn, kter orientuje a strukturuje pedstavy, ponaje
39 Cf. J. Franco, Gencler, Death, and Resistance, Facing the Ethical Vacuum", in J. E.
Corradi, P.Weiss Fagen, M.A. Garreton, Fear at the Edge, State Terror and Resistance
in Latin Amerika, Berkeley, University of California Press, 1992.
24
pedstavou o tle (by u to samo neznamen mlo); symbolick
konstrukce se napluje a dovruje tm, e tla (a mozky) hluboce
a trvale transformuje, e jim toti cestou praktick konstrukce vnu-
cuje diferencovanou definici zpsob jejich uvn, a to pede-
vm v oblasti sexu, z n jako nemysliteln a neppustn vyluuje
vecko, co by mohlo naznaovat pslunost k druhmu rodu -
a zvlt vechny biologick virtuality ptomn v polymorfnm
zvrhlkovi", jm je podle Freuda kad mal dt -, aby vytvoilo
onen sociln artefakt, jm je mun mu a ensk ena. Aby se
arbitrrn nomos, nastolujc dv tdy jako objektivn danost, zdn-
liv stal prodnm zkonem (o uritm typu sexuality, nebo dnes
i satku, se k, e je proti prod"), mus sociln vztahy nad-
vldy pejt do tl: arbitrrn nastolen odlin identity se ztles-
uj v habitech, jasn diferencovanch podle dominantnho princi-
pu dlen a schopnch podle tohoto principu vnmat svt, teprve
za cenu a v dsledku obrovsk, rozptlen a neustl socializan
prce.
Existence dvou rod je pouze vztahov, je to plod diakritic-
k, zrove teoretick a praktick prce, v jejm dsledku teprve
vznik sociln diferencovan tlo opanho rodu (opanho po
vech kulturn relevantnch strnkch), toti jako habitus musk,
a ne ensk, nebo ensk, a ne musk. Formace - Bildung v plnm
slova smyslu -, skrze ni se tato sociln konstrukce tla uskute-
uje, m jen z velmi mal sti formu vslovn a jasn pedagogic-
k aktivity. Z velk sti jde o automatick inek principu andro-
centrickho dlen, na nm se dn aktr fyzickho i socilnho
du nepodl (a kter m prv proto takovou neobyejnou slu).
Pravidelnosti fyzickho a socilnho du svm tlakem formuj
a vtpuj dispozice. Musk d, vepsan do vc, se cestou nevy-
slovench pkaz provzejcch navyklou dlbu prce nebo kolek-
tivn i soukrom rituly (napklad kdy se eny vyhbaj mu-
skm mstm, z nich jsou vykzny) vpisuje i do tl. enm jsou
zakzny prce vyho druhu (napklad chodit za pluhem), mus
se dret nzko (chodit pod nspem cesty nebo pkopem), umt
sprvn stt (ped ctyhodnm muem v pedklonu a s rukama
zkenma na prsou), pipadaj na n obtn, nepjemn nebo
poniujc innosti (kydat hnj, pi sklizni oliv mu pracuje s ty
a ena s dtmi sbraj), biologickch odlinost se prost vyuv,
jako by lo o zkladn pedpoklady, take se pak zd, e dvodem
socilnch diferenc jsou ony.
Zvltn msto v dlouh ad nmch pkaz zaujmaj svou
slavnostn a vjimenou povahou institun rituly: jde pi nich
o to, ve jmnu a za ptomnosti celho zmobilizovanho spoleen-
stv vytyit posvtn pedl mezi tmi, kdo distinktivn znaku u
dostali, a tmi, kdo jet ne, protoe jsou pli mlad, ale tak
a hlavn mezi tmi, kdo jsou j sociln hodni, a tmi, jim je nav-
dy odepena, to jest enami40. Nebo, jako v ppad obzky - mu-
stv nastolujcho ritulu par excellence -, mezi tmi, jejich mu-
nost obad potvrzuje tm, e je symbolicky pipravuje k jejmu
uplatnn, a tmi, je iniciovny bt nemohou a absenci toho, o co
se ritul opr a co je k nmu pleitost, mus nutn pociovat jako
svj nedostatek.
To, co mytick diskurs vyjaduje koneckonc spe naivn,
prosazuj tedy institun rituly mnohem vtravji a symbolicky
nepochybn mnohem innji; zapadaj tm do ady diferencuj-
cch operac, je maj u kadho aktra, a mue nebo eny, zdraz-
nit ty vnj znaky, kter nejvc odpovdaj sociln definici jeho
pohlavn odlinosti, nebo povzbudit praktiky psluejc jeho
pohlav a nesprvn chovn - zvlt ve vztahu k druhmu pohla-
v - zapovdt i od nho odradit. Takzvan rituly odluky" maj
napklad odpoutat chlapce od matky, pobdnout ho a pipravit ke
stetu s vnjm svtem a zajistit tak jeho postupn zmunn.
Z antropologickch studi vysvt, e psychick sil, je mus podle
nkterch psychoanalytik" hoi vyvinout, aby se vymanili
z prvotn kvazi-symbizy s matkou a upevnili svou vlastn sexuln
identitu, probh pod zjevnou, vslovnou a dokonce zenou p
skupiny. Ta jejich odtren od mateskho svta napomh -
v zkm spoleenstv s matkou mohou t jen dvky (nebo neast-
'" K inkm institunch ritul pispvajcch k virilizovn muskch tl by se
mly pist i vechny dtsk hry, a hlavn ty, je maj vce nebo mn zejmou sexu-
ln konotaci (napklad zvodn, kdo se vc a dl vyur, nebo homosexuln hry
malch pask) a pes svou zdnlivou bezvznamnost jsou nabity konotacemi etic-
kmi, obsaenmi asto v ei (napklad picbeprim - doslova ten, kdo mlo mo"
- znamen v barntin lakomce). Pro jsem se rozhodl nahradit termn ritul pe-
chodu" - kter za svj okamit spch nepochybn vdil tomu, e zachycuje
urit veobecn zejm fakt, ale jako vdeck se pouze tv - termnem ritul
instituce" (jak ve smyslu neho, co je nastoleno - instituce manelstv -, tak ve
smyslu nastolovn jako aktu - instituce ddice), o tom viz P. Bourdieu, Les rites
institution" (in Ce que parler veut dire, Paris, Fayard, 1982, s. 121-134). " Cf.
zvlt N. J. Chodorow, The Reproduction of Matbering: Psycboanalysis and the
Sociology of Gender, Berkeley, University of California Press, 1978.
nci nazvan synov vdov"42) - celou adou institunch ritul
zamench k virilizaci a v irm smyslu nejrznjmi, od bn-
ho ivota odlinmi a odliujcmi aktivitami (jako jsou sporty, mu-
sk hry, lov apod.).
Objektivn intenci" popt enskou st masculina (prv tu, jej
znovudobyt naopak poadovala Melanie Kleinov od psychoanalzy),
odpoutat a odlouit od matky, od zem, od veho vlhkho, od noci a od
prody, vyjaduj napklad rituly konan ve chvli nazvan oputn
ennaje' {el azla gennajer), jako je prvn osthn chlapcovch vlas,
a vbec vechny obady, je provzej prvn krok pes prh do muskho
svta a jejich korunou je obzka. Akt, je maj oddlit chlapce od matky,
je bezpoet: uv se pi nich vc zhotovench v ohni a symbolizujcch
ez (a muskou sexualitu), jako je n, dka, radlice apod. Chlapec je po
narozen poloen napravo od matky (musk strana), je le rovn na
pravm boku, a mezi n se kladou typicky musk pedmty jako vochle,
velk n, radlice nebo kmen z ohnit. Vznamn je prvn sthn vlas
- enskho prvku a jednoho ze symbol spoutanosti hocha se svtem
matky. Sthn provede - bitvou, muskm nstrojem - otec v den opu-
tn ennajer", co bv krtce ped prvnm vstoupen na trit, to jest
nkdy mezi estm a destm rokem. Vstup na trit je pak pleitost
k dal virilizaci (nebo feminizaci): chlapec je v novch atech a s hedvb-
nm turbanem na hlav uveden do svta mu, svta cti a symbolickch
boj; dostane k tomu dku, visac zmek a zrcadlo a matka mu do kapuce
pltnky polo erstv vejce. Ve vchodu do trit hoch vejce rozbije,
oteve zmek (symboly muskch akt deflorace) a pohldne na sebe do
zrcadla - initele pevratu stejn jako prh. Otec ho provede tritm -
svtem vhradn muskm - a pedstav ho ostatnm mum. Pi nvratu
spolu koup volskou hlavu, pedstavujc (svmi rohy) falick symbol spo-
jovan s nif.
Psychosomatick sil, je v ppad hoch m zbavit vech
zbytk enskosti - pznanch pro syny vdov" - a udlat z chlap-
c mue, nabv v ppad dvek forem radiklnjch: protoe je
ena pojmna jako negativn entita, definovan jen tm, co nem,
mohou se i jej ctnosti projevovat pouze dvoj negac, toti jako
potlaen nebo pekonan neest, nebo jako men zlo. Clem cel-
42 Na rozdl od chlapc, kterm se v Kabylii nkdy k synov mu" a jsou
nkolika mui vychovvni, na syny vdov" se hled s podezenm, e se onomu
neustlmu sil, je zabrauje, aby se z hoch nestaly eny, vyhnuli a zstali pod
zenu-jcm vlivem matky.
ho socializanho sil proto je vytyit j meze; a vytyit je hlavn jej-
mu tlu - definovanmu takto jako posvtn, h'aram - a udlat
z nich dal tlesn dispozice. Tm, e se mlad kabylsk ena naui-
la oblkat a nosit rzn odv podle toho, jak je jej postupn statut
- dvenka, dospl panna, manelka, matka - a nepozorovan, z neu-
vdoml napodobivosti stejn jako z vslovn poslunosti, si osvo-
jila sprvn zpsob, jak si zavazovat opasek nebo vlasy, jak pohybo-
vat i nepohybovat pi chzi tou i onou st tla, jak ukazovat tv
a zvedat oi, stala se ztlesnnm zkladnch princip enskho,
neoddliteln tlesnho i mravnho, umn t a sprvn se chovat.
Tato vuka eny je tm innj, e zstv v podstat nevysloven.
Morlka se u eny prosazuje hlavn neustlm ukzovnm
kadho kousku tla, k nmu ji soustavn nut aty nebo vlasy.
Takto, skrze neustle pstovan zpsob chovn, dren tla, se vr-
vaj protichdn principy musk a ensk identity a takkajc se
realizuje, i spe naturalizuje, urit etika. Tak jako vrazem musk
morlky cti je stokrt informtory opakovan slovo gabel, je zna-
men elit, hledt do tve, a vzpmen postoj (jako pi naem
vojenskm pozoru"), jen tuto pmost vyjaduje43, ensk
poddanstv jako by naopak mlo svj pirozen vraz v klon, v
postoji vyjadujcm ponenost, pokoru, podrobenost (oproti
mt navrch"). Prun se ohbat a poslouchat, jen to se domnle
hod pro enu. Clem zkladn vchovy je vtpit zpsoby dren
tla nebo urit jeho sti, prav (musk) ruky, nebo lev (ensk),
zpsoby chze, dren hlavy, pohledu - do o nebo naopak k zemi -,
je jsou zrove pln etickch, politickch a kosmologickch
vznam. (Na systmu adjektiv zsadnho vznamu jako
horn/doln, rovn/kiv, tuh/prun, oteven/zaven atd.,
oznaujcch vtinou i pozice nebo dispozice tla i urit jeho sti
- nap. zdvien elo", sklopen hlava" - spov ostatn cel nae
etika, nemluv o estetice.)
Pokorn postoj, vyadovan od berberskch en, je krajn formou cho-
vn, jak se jet i dnes poaduje od en jak ve Spojench sttech, tak
v Evrop, a jeho podstatou je podle mnoha pozorovatel nkolik imperati-
v: usmvat se, klopit oi, nechat si skkat do ei atd. Nancy M. Henleyov
ukazuje, jak se eny u pohybovat v prostoru, chodit, zaujmat patin
tlesn postoje. Frigga Haugov se pokusila (metodou zvanou memory
work, zamenou k vyvoln vzpomnek z dtstv, je se pak spolen dis-
43 O slovu qabel, spjatm se zkladnmi smry v prostoru a s celkovm
pojetm svta, cf. P. Bourclieu, Le sens Pratique, op. cit., s. 151.
kutuj a interpretuj) probudit pocity spjat s rznmi stmi tla, s pkazy
dret se zpma, zatahovat bicho, nedvat nohy od sebe atd., co jsou vech-
no postoje s morlnm obsahem (dvat nohy od sebe je neslun, mt velk
bicho svd o nedostatku vle atd.) 44. ena - jako kdyby mrou enstv
byla schopnost udlat se malikou" (v berbertin se femininum vyjaduje
zdrobnlinou) zstv uzavena v jaksi neviditeln ohrad (zvoj je pouze
jednm jejm viditelnm projevem), kter j vymezuje prostor k tlesnmu
pohybu a k pohybu vbec (zatmco mu svm tlem zaujm prostor mno-
hem vt, a hlavn na veejnosti. Tuto dalo by se ci vykzanost en prak-
ticky zajiuje u sm jejich odv, kter (co bylo v dvjch dobch jet
zejmj) nejen tlo zakrv, ale zrove je neustle vede k podku (sukn
pln funkci zcela analogickou knsk sutan), ani je teba nco vslovn
pedpisovat nebo zakazovat (matka mi nikdy neekla, e nemm dvat nohy
od sebe"): buto je toti nut pohybovat se uritm zpsobem - jako teba
vysok podpatky, nebo kabelka, je neustle zamstnv ruce, nebo, a to
hlavn, sukn, je brn v nejrznjch innostech nebo od nich odrazuje
(bh, urit zpsoby usedn atd.) -, nebo nkter pohyby umouje jen za
cenu velk opatrnosti, jako kdy si teba mlad eny neustle stahuj pli
krtkou sukni, kdy se sna zakrvat si pedloktm pli hlubok vstih,
nebo kdy provdj hotovou akrobacii, aby nco zvedly ze zem s nohama
u sebe45. Tyto zpsoby dren tla, hluboce spjat s mravnm
chovnm a zdrenlivost, eny jakoby bezdn zachovvaj, i kdy je k
tomu u nenut odv (nkter mlad eny napklad i v kalhotch a na
nzkch podpatcch chod dl drobnmi rychlmi krky). A uvolnn pza
i postoj jako houpn na idli nebo nohy na pracovnm stole, jak si nkdy
dopvaj mui ve vysokm postaven, aby ukzali svou moc i sebejistotu
(co je nakonec tot), jsou pro enu doslova nemysliteln46.
" F Haug a kol., Female Sexualiztition. A Coilective Work of Memory, Londres,
Verso, 1987. Akoli mnoz autoi si to zejm neuvdomuj, toto veden tla k poko-
e, probhajc sice pod ntlakem, ale pesto za souhlasu en, m siln sociln rys
a ztlesnn enskost" neoddliteln souvis se ztlesnnou dstingovanost nebo
eknme odmtnutm vulgrnosti, jakou je pli hlubok vstih, pli krtk mini-
sukn i plin nalen (akoli prv to vechno se vtinou povauje za velice
ensk"...).
45 Cf. N. M. Henley, op. cit., s. 38, 89-91 - a rovn na s. 142-144 reprodukce humor-
nho obrzku nazvanho Cvien pro mue", kter ukazuje, jak absurdn posto-
je" se od en vyaduj.
' Vemu, co v bn vchov k enstv zstv nevysloveno, se dostv jasn
a vslovn formulace ve kolch pro hostesky" pi hodinch sprvnho dren tla
a spoleenskho chovn, kdy se eny, jak pe Yvette Delsautov, u chodit, dret
se zpma (s rukama za zdy, nohama u sebe), chovat se u stolu (hosteska se mus
starat, ale nepozorovan, aby vechno dobe probhalo"), chovat se k hostm (bt
pjemn", mile odpovdat"), prost umt vystupovat" jak ve smyslu chovn, tak
ve smyslu oblkn (dn npadn, kiklav, pli agresivn barvy") a len.
Nkdo teba namtne, e tradin normy a formy zdrenlivosti dnes
u mnoho en opustilo, a me mu pipadat, e jejich kontrolovan vysta-
vovn tla je znmkou osvobozen".Je vak oividn, e i takovto zach-
zen s tlem se pod jet d muskm hlediskem (dobe to dokld zp-
sob, jakm je ve Francii jet dnes, po plstolet feminismu, vyuvna ena
v reklam): ensk tlo, napl se nabzejc a napl odmtav, vyjaduje
symbolickou disponibilitu, je se podle svdectv mnoha feministickch
prac od eny oekv a v n se atraktivita a svdnost, vem znm
a vemi, mui i enami, uznvan a ppadn zdobc mue, od nich zvis
i s nimi jsou spjat, snoub s povinnost selektivnho odmtn, jm pak
vjimen ostentativn konzumace" jet zskv na cen.
Zkladn dlen, o n se opr sociln d, a o n se opraj
zvlt sociln vztahy nadvldy a vykoisovn nastolovan mezi
rody, se tak ve form opanch a komplementrnch tlesnch
hexis a prostednictvm princip vidn a dlen, je ad vechny
vci na svt a vechno konn do katulek podle odlinost redu-
kovatelnch na opozici mezi masculinem a femininem, postupn
otiskuje do dvou rznch druh habitu. Mum, situovanm
napravo, na stran vnjho, oficilnho, veejnho, suchho, vyso-
kho a petritho, pslu vechny krtk, nebezpen a spekta-
kulrn akty jako porka dobytka, orn nebo sklize - nemluv
o vrad nebo vlce -, je zasahuj do bnho chodu ivota a pe-
ruuj ho; na eny, situovan na stran vnitnho, mokrho, nzk-
ho, kivho a nepetritho, pipadaj naopak vechny prce dom-
c, to jest soukrom a skryt, ppadn neviditeln nebo potupn,
jako pe o dti a zvata, a z venkovnch prac takov, jejich en-
skost zdvoduje mtus, ili kter maj co dlat s vodou, trvou,
zelen (jako plet a zahradnien), s mlkem nebo devem, a speci-
ln vechny prce nejpinavj, nejjednotvrnj a nejvc poni-
ujc. Protoe uzaven svt, v nm mus ena t, prostor obce,
dm, e, nad, vechno obsahuje tyt nm pkazy, nemohou
se eny stt nim jinm, ne m jsou podle mtu, a tm zrove
potvrzuj - hlavn sob samotnm -, e ponenost, pikrenost,
nepatrnost, nzkost, bezvznamnost atd. jsou jejich pirozenm
osudem. Jsou odsouzeny neustle se jevit tak, jako by minoritn
identita pisuzovan jim spolenost mla pirozen zklad: zdlou-
hav, nevdn a piplav kol sbrat ze zem olivy nebo devn
tsky odpadajc od tye i sekery mue pipad na n; na nich je
bn kadodenn starost o domc hospodaen, a proto se zd, e
si na rozdl od mu, jim pslu o takov vci nedbat, libuj ve
sprostm potn, keftovn a zisku. (Vzpomnm si, jak za mho
dtstv mui spolu se svmi sousedy a pteli rno bhem krtk,
vdy vak trochu ostentativn nsilnick scny zabili prase - kvic
zve prchalo, blytly se velik noe, tekla krev -, a potom cel
odpoledne a nkdy a do druhho dne mazali karty, od nich tak-
tak e se zvedli nanejv proto, aby pomohli s tkm kotlem,
zatmco eny z domu byly v jednom kole, chystaly jelita, klobsy,
salmy a patiky.) Mui (ale ani samotn eny) si zejm neuvdo-
muj, e logika vztahu nadvldy, vnucujc a vtpujc enm ctnosti
poadovan od nich morlkou, jim zrove vtpuje i negativn
vlastnosti, kter dominantn vidn pipisuje jejich pirozen pova-
ze, jako je teba lstivost nebo, abychom uvedli rys kladnj, schop-
nost intuice.
Zvltn forma bystrosti, je je specifickm rysem ovldanch, tak-
zvan ensk intuice", souvis i v naem vlastnm svt neoddliteln od
stavu objektivn i subjektivn podzenosti: ten toti podncuje nebo
i vyaduje pozornost a pozornosti, toti bdlost a ostraitost, je umouj
vychzet vstc pnm i pedem vytuit nepjemnosti. O zvltn byst-
rozrakosti ovldanch, a zvlt en (a speciln en ovldanch hned dva-
krt nebo tikrt, jako je tomu v ppad ernoskch sluek, o nich pe
Judith Rollinsov v Between Womeri), existuje cel ada studi: eny,
k neverblnm nznakm (hlavn k tnu ei) vnmavj ne mui, dok
lpe rozpoznat emoci skrytou za slovy a pochopit, co zstv v rozhovoru
nevysloveno47; podle jednoho przkumu dvou holandskch badatel kdy
eny hovo o svch much, jsou s to uvst spoustu podrobnost, kdeto
mui dok svou enu popsat jen ve zcela obecnch stereotypech,
platnch pro enu jako takovou"48.T autoi p o homosexulech, e
kdy si osvoj dominantn pohled - nebo vychovni byli jako heterosexu-
lov -, stv se, e ho pak pikldaj i sami na sebe (take v jejich poznn
a hodnocen dochz k urit disharmonii, kter me jejich specifickou
bystrozrakost jet podpoit) a e chpou hledisko vldnoucch lpe, ne
mohou vldnouc pochopit hledisko jejich.
eny, symbolicky odsouzen k rezignaci a nenpadnosti,
mohou uplatnit jakousi moc jedin tak, e proti silnmu obrt
jeho vlastn slu, nebo e ustoup do pozad a k moci - kterou
Cf. W. N. Thompson, Quantative Research in Public Aclclress and Communi-
cation, New York, Random House, 1967, s. 47-48.
'" Cf. V. Van Stolk a C.Wouters, Power Changes and Self-Respeet: a Comparison of
Two Cases of Established-Outsiders Relations", Theory, Culture and Society, 4(2-3),
1987, s. 477-488.
mohou uplatnit jen v zastoupen (jako ed eminence) - se prost
nehls. Jak vak k Lucien Bianco, kdy pe o odboji nskho
venkova, existuje zkon, podle nho zbran slabch jsou vdy
zbran slab"49. Ve vztahu podzenosti zstvaj dokonce i sym-
bolick strategie, jich eny vi mum uvaj (napklad
magie), protoe apart mytickch symbol nebo initel, jej roze-
hrvaj, nebo cle, kter sleduj (lska nebo impotence milovanho
nebo nenvidnho mue), pod vychzej z principu tho and-
rocentrickho vidn, je enm vldne. Doopravdy pevrtit
vztah nadvldy nemohou, maj vak pinejmenm ten inek, e
potvrzuj dominantn pedstavu o en jako neblahm tvoru,
jeho zcela negativn identita v podstat sestv ze zkaz - je
zase zavdvaj pleitost k tomu, aby se pekraovaly: eny se
brn fyzickmu nebo symbolickmu nsil mu tak rznmi
formami nsil, ale jemnho, skoro neviditelnho, ponaje magi
a lst, pes le nebo pasivitu (hlavn pi pohlavnm aktu), a po
vlastnickou lsku vlastnnch, lsku stedomosk matky nebo
matesk manelky, kter tm, e se stav jako ob, dl ob
a vinka z toho druhho a nabz svou nekonenou oddanost
a nmou bolest jako neoplatiteln dar nebo jako nikdy neodini-
teln dluh. Podle doslova tragick logiky, kter k, e nadvldou
produkovan sociln skutenost asto zptn potvrzuje pedsta-
vy, jich se nadvlda dovolv a jimi se ospravedluje, jsou eny
takto odsouzeny, a dlaj co dlaj, dokazovat svou prohnanost
a zptn tak ospravedlovat jak zkazy, tak pedsudek, kter
v nich vid v podstat neblah tvory.
Androcentrick vidn je tak neustle legitimovno praktika-
mi, kter samo plod: protoe dispozice en jsou plodem nepz-
nivho pedsudku vi enstv zabudovanho do du vc,
nemohou eny jinak, ne tento pedsudek neustle potvrzovat. Je
to logika proklet, pesimistickho selffulfilling prophecy v plnm
slova smyslu, to jest proroctv, je m sklon samo se potvrzovat
a svou vlastn pedpov pivolvat. Tato logika se ve vzjemnm
styku mezi pohlavmi projevuje denodenn: tyt dispozice, kter
mue podncuj, aby enm penechvali podzen prce
a nevdn i trapn kony (jako je teba v naem svt ptt se
na cenu, ovovat si ty, poadovat slevu), zkrtka aby se vyh-
49L. Bianco, Rsistance paysanne", Actuel Marx, 22., 2. pololet 1997, s. 138-152.
bali vem krokm, kter se nesrovnvaj s jejich pedstavou
o vlastn dstojnosti, je zrove vedou k tomu, e vytaj enm
malichernost" i pzemnost", nebo dokonce e na n hled
s posmchem, kdy se jim neda v innostech, je svrhli na jejich
bedra - ani jsou pitom ochotni pist jim k dobru ppadn
spch.
SYMBOLICK NSIL
Musk nadvlda m tedy vechny podmnky, aby se mohla uplat-
nit. Veobecn uznvan primt mu potvrzuje objektivita socil-
nch struktur i produknch a reproduknch aktivit, zaloench
jak v oblasti biologick, tak i sociln produkce a reprodukce na
rozdlen prce podle pohlav, je zajiuje mui tu lep st,
a potvrzuj ho i schmata vlastn vem habitm: protoe to jsou
schmata zformovan podobnmi podmnkami, a tedy objektivn
sladn, funguj jako matrice vnmn, mylen a jednn vech
len spolenosti, jako historick transcendentna, je se jako tako-
v - prv proto, e jsou veobecn sdlena - vnucuj kadmu
aktrovi. Androcentrick pojet biologick i sociln reprodukce
tm dostv objektivn charakter obecnho ctn chpanho jako
praktick, doxick konsenzus o smyslu jednn. Tato schmata my-
len, vznikl pijetm vztah moci a vyjadujc se v zkladnch opo-
zicch symbolickho du, pikldaj na vekerou skutenost -
a zvlt na ony vztahy moci, v nich jsou samy uvznny - prv
i eny. Take jejich akty poznn jsou zrove akty praktickho
uznn, doxickho pitakn, vry, je nepotebuje samu sebe ref
lektovat, ani se jako takov potvrzovat, a je ono na n uplatovan
symbolick nsil jaksi sama vytv".
50 Pi setknch a rozhovorech, kter jsem vedl v rmci bdn o ekonomii produk-
ce nemovitch statk, jsem se mnohokrt pesvdil, e tato logika opravdu jet
dnes funguje, a dokonce nedaleko od ns (cf. P. Bourdieu, Un contrat sous con-
trainte",Actes de la recherche en sciences sociales, 81-82, bezen 1990, s. 34-51).
Tebae mui u nemohou vdycky pohrdat ekonomickou aktivitou jako nm nz-
km (leda mui z kulturnch kruh), projevuj leckdy povenost - obzvl jsou-li
v nadzenm postaven - alespo tak, e stav na odiv lhostejnost k zleitostem
ni sprvy a asto ji penechvaj prv enm.
51 Verbln i neverbln znmky symbolicky dominantnho postaven (mue,
aristokrata, fa ap.) mohou bt srozumiteln jen tomu, kdo se nauil kdu" (tak
trochu podobn, jako je tomu s vojenskmi prmky).
Nedlm si sice iluze, e bych dokzal pedem rozptlit vechna
nedorozumn, ale rd bych varoval alespo ped nejhrubmi omyly,
k nim kvli pojmu symbolick nsil veobecn dochz a je vechny
pramen z vce i mn zjednoduenho chpn pvlastku symbolick".
J sm ho zde pitom, domnvm se, uvm v uritm pesnm smyslu,
jeho teoretickou podstatu jsem vysvtlil v jednom u starm lnku52.
Slovo symbolick" v tom nejbnjm pojet vede nkdy k domnnce, e
hovoit o symbolickm nsil znamen minimalizovat roli nsil fyzickho
a nevidt (i zastrat), e existuj eny bit, znsilovan, vykoisovan,
nebo snad dokonce chtt za toto nsil sejmout vinu z mu. Tak tomu
samozejm vbec nen. Termn symbolick", chpan jako opak reln-
ho, innho, vyvolv pedstavu, e symbolick nsil je nsil ist
duchovn" a koneckonc bez relnch ink. Prv toto naivn pojet,
vlastn primitivnmu materialismu, se m materialistick teorie ekonomie
symbolickch statk, na n pracuji u adu let, sna na zklad objektiv-
nho prozkoumn subjektivn zkuenosti vztah nadvldy pohbt. Dal
nedorozumn vznik tm, e se odvolvm k etnologii, abych ukzal jej
heuristick funkce. To zas vede k podezen, e jde o prostedek, jak pod
zdnm vdy znovu vzksit mtus vn enskho" (i muskho), nebo
dokonce jak strukturu musk nadvldy - tm, e ji popisuji jako nemn-
nou a vnou - utvrdit na vky. J vak struktury nadvldy ani zdaleka
nechpu jako ahistorick, ale snam se naopak vysvtlit, e jsou plodem
neustl (a tedy historick) reprodukn prce, na n se podlej jak jed-
notliv akti (mezi nimi mui se svmi zbranmi fyzickho i symbolick-
ho nsil), tak instituce, tj. rodina, crkev, kola, stt.
Vztahy nadvldy se zdaj jakoby pirozen, protoe ovldan
na n aplikuj kategorie konstruovan z hlediska vldnoucch. To
me vst a k uritmu sebepodceovn nebo i k systematick-
mu sebeopovren, zetelnmu zvlt, jak jsme vidli, u kabyl-
skch en v jejich pedstav o vlastnm pohlav jako nem defi-
citnm, nehezkm, ppadn a odpuzujcm (a v pedstav mnoha
mladch en u ns, e jejich tlo neodpovd mdnm estetickm
knonm), nebo v jejich souhlase s mylenkou, e ena je vbec
mncenn tvor
53
. K symbolickmu nsil dochz tehdy, jestlie
ovldan neme jinak, ne vldnoucho (a tedy nadvldu) uzn-
vat, protoe k reflektovn jak jeho, tak sebe sama, pesnji eeno
52 Cf, P Bourdieu, Sur le pouvoir symbolique", Annales, 3., kvten-erven
1977, s. 405-411.
53 Pi rozhovorech vedench ve Francii v r. 1996 eny asto hovoily o tom, jak
je pro n obtn pijmout vlastn tlo.
k reflektovn vztahu mezi sebou a jm, disponuje pouze nstroji
poznn, kter s nm m spolen a kter nejsou nim jinm ne
osvojenou formou vztahu nadvldy, a ukazuj proto tento vztah
jako pirozen; nebo, eeno jinak, jestlie schmata, skrze n
nahl a hodnot jak sebe, tak ty, kdo vldnou (nahoe/dole, masku-
linum/femininum, bl/ern atd.) vyplvaj z osvojenho, a tm
naturalizovanho klasifikovn, jeho plodem je i jeho vlastn so-
ciln byt.
Protoe zde nemohu uvst s dostatenou jemnost (to by cht-
lo Virginii Woolfovou) dostaten mnostv dostaten rznch
a vmluvnch pklad konkrtnch situac, kdy se toto jemn
a asto neviditeln nsil uplatuje, pidrm se objektivnch pozo-
rovn, pdnjch, ne by byl popis nepatrnch detail interakce.
Velk vtina francouzskch en si napklad podle svho vlastnho
prohlen peje, aby jejich druh byl star a - zcela koherentn
k tomu - tak vt ne ony, a dv tetiny z nich dokonce menho
mue vslovn odmtaj54. O em tato obava, aby nezmizely
bn znaky sexuln hierarchie", vypovd? Pijmout obrcen
pomr vnjch znak," pe Michel Bozon, znamen vyvolat
dojem, e vldne ena, a to ji (paradoxn) spoleensky sniuje:
vedle menho mue se sama tak ct men"55. Nejene se tedy
eny, pokud jde o vnj znaky dominantnho postaven, vcelku
shoduj s mui (kte zase dvaj pednost mladm enm), ale
potaj ve sv pedstav o vztahu k mui, s nm je (i bude)
spjata jejich sociln totonost, dokonce i s tm, jak ho budou
vidt ostatn mui a eny, a na nj pilo veobecn sdlen (v
uvaovan skupin) schmata vnmn a hodnocen. A protoe
podle tch schmat plat nepsan zkon, e dominantn postaven
ve dvojici alespo zdnliv a pro pohled zven zaujm mu,
pej si eny a mohou
51 Kdy Myra Marx Ferreeov k, e jinmu rozdlen prce v domcnosti brn
hlavn fakt, e se domc prce povauj za nevhodn pro 'skuten' mue" (unfit
for ,real' men), a e kdy mu doma pomh, eny to taj, aby ho nesnily (cf.
M. Marx Ferree, Sacrifice, Satisfaction and Social Change: Employment and the
Family", in K. Brooklin Sacks a D. Remy [ed.], My Troubles are Going to Have
Trouble with Me, New Brunswick [N.J.],Rutgers University Press, 1984, s. 73), odpo-
vd to te logice.
55 M. Bozon, Les femmes et 1'cart ge entre conjoints: une domination consen-
tie", 1: Types union et attentes en matire cart age", Population, 2, 1990,
s. 327-360; II: Modes entre dans la vie adulte et reprsentations du conjoint",
Population, 3, 1990, s. 565-602; Apparence physique et choix du conjoint", INED,
Congrs et colloques, 7, 1991, s. 91-110.
milovat - u kvli nmu samotnmu, kvli dstojnosti, kterou mu
a priori piznvaj a kterou chtj, aby uznvali vichni, ale i kvli
sob samm, sv vlastn dstojnosti - jedin mue, kter svou
dstojnost oividn dosvduje tm, e je pevyuje".Vbec se tu
samozejm neuplatuje njak kalkul, ale prost jen jakoby arbit-
rrn sklon, o nm se nediskutuje ani neuvauje, jej vak - ales-
po podle zaznamenvanch poadavk na vkov rozdl a podle
rozdl skuten panujcch - plod a uspokojuje prv takov zku-
enost svrchovanosti, za jej nejnepochybnj a nejoividnj
znaky veobecn plat vk a postava jakoto znmky zralosti
a garantovanho bezpe
56
.
Vrcholnm paradoxem - srozumitelnm prv jen z hlediska dispo-
zic - je skutenost, e tradin model", to jest poadavek vtho vkov-
ho rozdlu, panuje nejvc mezi enami emeslnk, obchodnk, venkova-
n nebo i dlnk, ili v kategorich, kde ena zskv jaksi spoleensk
postaven dodnes hlavn manelstvm; jako kdyby dispozice k podze-
nosti, jejich vrazem jsou tyto preference a je zejm vyplvaj z bez-
dnho pizpsoben se pravdpodobnm inkm struktury nadvldy,
produkovaly jakousi obdobu uvdoml kalkulace. A tyto dispozice nao-
pak slbnou - nepochybn s uritm opoovnm, kter by ukzala jedi-
n analza jednn a jeho variac nejen podle zaujmanho postaven, ale
tak podle drhy - zrove s tm, jak ubv objektivn zvislosti, kter je
plod a udruje (tento proces, jm se dispozice pizpsobuj objektivnm
monostem, je i vysvtlenm faktu, e uplatnn en v odborn prci m
znan vliv na jejich postoj k rozvodu57)- Co potvrzuje, e milostn
nklonnosti, na rozdl od romantick pedstavy, nen ciz urit forma raci-
onality, je vak nem nic spolenho s racionlnm kalkulem, neboli e
urit podl na lsce m asto amor fati, lska k socilnmu osudu.
Pi uvaovn o tto specifick form nadvldy musme proto
peshnout alternativu, nabzejc bu (silov) ntlak, nebo (rozu-
mov) souhlas, bu mechanick dril, nebo dobrovolnou, svobod-
nou, uvenou, ppadn vypotavou poddanost. Symbolick nad-
56 Stlo by rovn za zmnku, jak nesmrn rafinovan dok nkter kabylsk eny
(vyho postaven), akoli prakticky vldnou, pedstrat podzenost, aby mu mohl
vypadat sm ped sebou i ped druhmi, jako e vldne on.
57 Cf. B. Bastard a L. Cardia-Vouche, L'activit professionnelle des femmes: une
ressource mais pour qui? Une rflexion sur l'accs au divorce", Sociologie du tra-
vail, 3,1984, s. 308-316.
vlda (a biologickho rodu, nebo nadvlda etnick, kulturn, jazy-
kov apod.) se neuplatuje cestou ir logiky vdoucho vdom,
ale skrze schmata vnmn, hodnocen a jednn, z nich sestvaj
habity a kter nezvisle na vdomch rozhodnutch a voln kon-
trole zakldaj vztah poznn, jen je sm sob hluboce neprhled-
n58". Paradoxn logiku musk nadvldy a ensk poddanosti -
poddanosti, o n lze bez kontradikce ci, e je spontnn a zro-
ve vynucen - meme proto pochopit, j en kdy vezmeme
v vahu dlouhodob inky, jimi se sociln d otiskuje do en
(i mu), neboli pod jeho tlakem spontnn vznikajc dispozice.
Symbolick sla je forma moci psobc na tla jakousi magi,
je nem nic spolenho s fyzickm ntlakem. Tato magie vak fun-
guje jen za podmnky, e se me opt, jako o jaksi pruiny, o dis-
pozice uloen v hloubi tl". Funguje jako spout, toti jen
s nepatrnm vynaloenm energie, protoe vlastn jen rozehrv
dispozice dotynm mum i enm vtpen a jimi pijat, take
jsou j pstupni. Jinak eeno, nachz pro sebe pipraven pod-
mnky a ekonomickou kompenzaci (v rozenm smyslu slova) dk
obrovskmu pedchozmu sil, jm natrvalo transformovala tla
a zplodila dispozice, kter te jen probouz a rozehrv; jej trans-
forman tlak je tm mocnj, e v podstat psob neviditeln
a zludn, cestou nenpadnho pivykn symbolickm strukturm
fyzickho svta a brzk a pak u stl zkuenosti interakc pro-
stoupench strukturami nadvldy.
Akty praktickho poznn a uznn magick hranice mezi
vldnoucmi a ovldanmi, tyto akty, je rozehrv magie symbo-
lick moci - a jimi ovldan, asto nevdomky, nebo i nkdy proti
sv vli, ist jen tm, e vnucovan hranice mlky pijmaj, sv
58 Z mnoha svdectv i poznatk o zkuenosti symbolickho nsil svzanho s jazy-
kovou nadvldou tu chci uvst jako dobr pklad pouze to, co pe p. Abiodun
Goke-Pariola o nezvisl Nigrii: obzvl jasnm dkazem skutenosti, e stle trv
nvyk pohrdat vm domorodm", je vztah Nigerijc k jejich vlastnmu jazyku,
jeho vuku ve kole odmtaj, a na druh stran k jazyku koloniztora, jm hovo,
"pejmajce hexis Angliana/.../, aby doshli toho, co se povauje za anglick nosov
pzvuk" (cf A. Goke-Pariola, The Role af Language in the Struggle for Power and
Legitimacy in Afrika, African Studies, 31, Lewiston, Queenston, Lampeter.The
Edwin Mellen Press, 1993).
. V tch termnech lze chpat i symbolickou innost nboenskho poselstv
(papesk buly, kzn, proroctv ap.). I ono oividn spov na pedchoz nbo-
ensk socializan prci (katechismus, ast pi mch a hlavn brzk vstup do reli-
giozitou prosklho svta).
podru jet posiluj -, maj asto formu tlesnch emoc - hanby,
nesmlosti, strachu, pocitu pokoen nebo provinilosti - nebo tak
vni a cit - lsky, obdivu, cty; emoc nkdy o to bolestnjch,
e se prozrazuj viditelnmi znmkami jako ervennm, rozpai-
tou e, neobratnosti, chvnm, hnvem nebo bezmocnou zuivos-
t; tm vm se, by i bezdky a necht, projevuje podzenost domi-
nantnmu nzoru, to vechno svd o neochot tla poslechnout
pkazy vdom a vle a o jeho skryt, vnitnm konfliktem a roz-
polcenost asto provzen souhe s cenzurnmi tlaky sociln
struktury.
Vniv pocity habitu, kter je v podru (a u druhho rodu,
nebo jinho etnika, jin kultury i jazyka), somatizovan sociln
vztah, sociln zkon, z nho se stal zkon vtlen, to nejsou vci,
kter by se daly potlait pouhou silou vle open o osvobozujc
uvdomn. Myslet si, e symbolick nsil se d pekonat ist jen
uvdomnm a vl, je naprost iluze, protoe jeho inky a pod-
mnky jeho innosti jsou trvale vepsny do nejhlub hloubi tl ve
form dispozic. Je to zejm zvlt na vztazch pbuzenstv a vzta-
zch podle tohoto modelu pojmanch, kdy trval nklonnosti soci-
alizovanho tla, provan a vyjadujc se jako cit (synovsk lska,
bratrsk apod.) nebo jako povinnost, ppadn jako sms cty a ls-
kypln oddanosti, mohou pevat jet dlouho pot, co sociln
podmnky jejich existence pominuly. Nco podobnho se dje
i v ppad, kdy skonil vnj tlak a doshlo se formlnch svobod
- hlasovacho prva, prva na vzdln, na pstup ke vem profesm
vetn politickch: namsto vslovnho vylouen nastupuje sebe-
vyluovn a mylenka posln" (jej psoben" je stejn negativn
jako pozitivn). M-li ena, tak jako u Kabyl, vslovn zkaz vstupu
na veejn msta, take se mus zdrovat v oddlench
prostorch a k prostorm muskm, jako je teba msto shromao-
vn, se vbec jen piblit je pro ni stralivou zkoukou, pak socil-
n naokovan agorafobie me mt innost skoro stejnou; me
pevat jet dlouho po zruen tch nejviditelnjch zkaz a vst
eny k tomu, e se z agory vyluuj samy.
Pipomnat, e nadvlda zanechv v tlech trval stopy a e
tm dosahuje takovch a takovch ink, neznamen poskytovat
zbran tm, kdo nadvldu ratifikuj onm obzvl zvrhlm zpso-
bem spovajcm v tvrzen, e jsou eny svm tlakem samy vinny,
protoe se chovaj pokorn z vlastn vle (samy sob jsou nej-
horm neptelem"), nebo e dokonce bt v podru se jim lb, e
zpsob, jm se s nimi zachz, jim pi jejich uritm vrozenm
masochismu dl dobe". Pravda nicmn je, e dispozice k pod-
danosti, slouc nkdy k zlehovn obti", jsou plodem objektiv-
nch struktur a e tyto struktury mohou inkovat prv jen dk
tomu, e tyto dispozice rozehrvaj a udruj stle pi ivot.
Symbolick moc se me uplatovat jedin za pispn tch, kdo
jsou jejm pedmtem a kdo ji snej prv proto, e ji spoluvy-
tvej. Msto abychom vak (po zpsobu etnometodologickho i
jinho idealistickho konstruktivismu) zstali u tohoto konstatov-
n, je teba si uvdomit a vzt v poet skutenost, e poznvac
struktury, je rozhoduj o inech formujcch svt a rzn druhy
jeho moci, jsou vytveny sociln. A e tedy tato praktick kon-
strukce zcela oividn nespov v uvdomlm, svobodnm
a uvenm intelektulnm aktu njakho izolovanho subjektu",
nbr e i ona sama vznikla pod vlivem urit moci, je se ve form
dispozic (k obdivu, ct, lsce atd.) a schmat vnmn trvale
vepsala do tl ovldanch a in je k uritm symbolickm proje-
vm moci vnmavmi.
Je sice pravda, e podmnkou uznn nadvldy, dokonce i uzn-
n zdnliv vynucenho irou silou (a u zbran nebo penz), je
vdycky urit poznn, to vak jet neznamen, e je meme
popisovat jako uvdoml, brt na n - jako Marx (a hlavn ti, kdo
po Lukcsovi hovo o falenm vdom") - intelektulskou
a scholastickou mru", je, neznajc dispozin teorii jednn, nev
nic o neprhlednosti a inercii danch faktem, e se sociln struk-
tury otiskuj do tl, a navozuje pedstavu, jako by k osvobozen en
mohlo automaticky vst prost uvdomn".
Jeanne Favret-Saadaov sice sprvn ukazuje, e oznaovat vsledek
pesvdovn a svodu" jako souhlas" je neadekvtn, ale z alternativy
tlak, nebo souhlas jako svobodn pijet" a vslovn pitakn" se pe-
sto nedoke vymanit, nebo stejn jako Marx, od nho si vypjuje slov-
nk odcizen, zstv v zajet filozofie vdom" (hovo napklad o ovl-
danm, rozdrol enm, kontradikn m vdom utiskovanch" nebo
o vdom en zavalenm fyzickou, prvn a mentln silou mu"); pro-
toe nebere v vahu trval inky, jimi se musk d otiskuje do tl,
neme onen inek symbolickho nsil, jm je naden oddanost, sprv-
n pochopit". A jet mn ne o vdom" je patrn namst hovoit
60 J. Favrct-Saada, L'arraisonnement des femmes",Zes Temps modernes, nor 1987, s.
137-150.
o pedstavch", tak jak se to tu a tam a tak trochu nazdabh dje, nebo
v takovch ppadech se obzvlt snadno zapomn, e podstatou domi-
nantnho vidn nen prost jen njak mentln pedstava, njak fantaz-
ma (mylenky v hlav"), njak ideologie", ale systm struktur trvale
vepsanch do vc a tl. Kritickou analzu pojmu souhlas, jm se tak-
kajc krt veker odpovdnost ze strany utiskovatele"61 a vina se ve sku-
tenosti svaluje zase jen na utiskovan"62, dovedla patrn nejdl Nicole-
Claude Mathieuov v textu nazvanm O ovldanm vdom"63; protoe
vak i ona stle hovo o vdom", neda se j vst analzu nadvldy, je
omezuje monosti mylen a jednn utiskovanch64 a zavaluje jejich
vdom vudyptomnou moc mu"65, a pln do konce.
Neuvdm tyto vhrady bezdvodn: vyplv z nich toti, e
symbolickou revoluci, po n vol feministick hnut, neme zpso-
bit pouze njak obrat ve vdomch a vli. Protoe oporou symbo-
lickho nsil v podstat nejsou oklaman vdom, je by stailo osv-
tit, ale dispozice pizpsoben strukturm nadvldy, kter je zplodily,
neme vztah komplicity mezi driteli symbolick nadvldy a jejmi
obtmi rozbt nic jinho ne radikln zmna socilnch podmnek,
z nich se ony dispozice, nutc ovldan pohlet na vldnouc i na
sebe samotn z hlediska vldnoucch, rod. Symbolick nsil se uplat-
uje pouze na zklad aktu poznn a praktickho nerozpoznni,
k nmu dochz mimo vdom i vli a kter vem projevm, pka-
zm, popudm, svodm, hrozbm, vtkm, rozkazm i volnm
k podku dodv hypnotickou moc". Pokud jde o jeho trvn nebo
zmnu, je vak takovto vztah nadvldy, fungujc ist dky kompli-
cit dispozic, hluboce zvisl na trvn nebo zmn struktur, jejich
jsou ony dispozice plodem (a zvlt na trvn nebo zmn struktury
trhu symbolickch statk, jeho zkladnm zkonem je, e se s
enami zachz jako s pedmty, obhajcmi zdola nahoru).
" N.-C. Mathieu, Catgorisation et idologies de sexe, Paris, Ct-femmes, 1991,
s. 225.
62 Ibid., s. 226.
63 lbiil.
64 Ibid., s. 216.
65 Ibid., s. 180. Stoj mimochodem za zaznamenn, e k nejrozhodnjmu
pokroku v kritice muskho pojet vztah reprodukce (nap. minimalizovn jak
slovem, tak po strnce ritulu, ist enskho podlu) nejspolehlivji pispla
etnologick analza jednn, zvlt ritulnch praktik (cf. nap. texty shrnut N.-C.
Mathieuovou in N. Echard, O. Journet, C. Michard-Marchal, C. Ribry, N.-C. Mathieu,
R Tabet, VArraisonnement des femmes. Essais en anthropologie des sexes, Paris,
cole des hautes tudes en Sciences sociales, 1985.
ENY V EKONOMII SYMBOLICKCH STATKU
Dispozice (habity) jsou tedy jak u mu, tak u en neoddliteln
od struktur (habitudines v Leibnizov smyslu), kter je plod
a reprodukuj, a zvlt od cel struktury technicko-ritulnch akti-
vit, je m v posledku svj zklad ve struktue trhu symbolickch
statk"'. Principem inferiority eny a jejho vyluovn, ratifikova-
nm a roziovanm myticko-ritulnm systmem do takov mry,
a se stv principem dlen celho vesmru, nen nic jinho ne
ona zkladn asymetrie subjektu a objektu, aktra a nstroje,
kter panuje mezi muem a enou na poli symbolickch smn, na
poli vztah produkce a reprodukce symbolickho kapitlu, jejich
stednm mstem je satkov trh a kter zakldaj cel spoleen-
sk d: eny se zde mohou jevit pouze jako pedmty i jet sp
symboly, jejich smysl le mimo n a jejich funkc je pispvat
k uchovvn nebo zvtovn symbolickho kapitlu drenho
mui. Toto enm pisuzovan postaven vyvstv a contrario
s plnou pravdivost v mezn situaci, kdy rodina bez muskho
potomka nem jinou monost, ne v zjmu uchovn rodu pi-
jmout pro svou dceru mue, awrith, proti mstnmu zvyku do
svho vlastnho domu, take obivem, pedmtem, se pak stv on
(dl manelku", jak kaj Kabylov): takto pokoen rodina, zne-
uctn tm, e se mu-pedmt" vzdal svho mustv, se pak sna
uchovat si - a pokud mono i jemu samotnmu - jaksi zdn cti
pomoc rznho manvrovn, nad nm vichni ostatn, a je to
v Kabylii nebo v Barn, clen pivraj oi.
Primt pitan v kulturnch taxonomich mustv je dn
prv logikou ekonomie symbolickch smn, pesnji eeno soci-
lnm pojetm pbuzenskch a manelskch vztah, je pit
en statut smnnho pedmtu, definovanho podle muskch
zjm a odsouzenho pispvat tak k reprodukci symbolickho
kapitlu mu. Zkaz incestu, podle Lvi-Strausse zkladn akt spo-
lenosti, nebo implikuje imperativ smny jako mezilidsk komu-
nikace rovnho s rovnm, je koreltem instituce nsil, je popr
eny jako subjekty smny a svazk skrze n nastolovanch a dl
' Kdy Leibniz hovo o habitudines", aby tm oznail urit zpsoby trvn, struk-
tury zrozen z vvoje, vlastn tak pedjm nkter tuen modernch filozof, nap-
klad Peirceovo (G.W. Leibniz, Quid sit idea", in Gerhardt [ed.], Pbilosophiscben
Schriften, VII, s. 263-264).
z nich pouh objekty, nebo sp symbolick nstroje musk poli-
tiky: eny, odsouzen cirkulovat jako obivo a nastolovat tm vzta-
hy mezi mui, j sou redukovny na pouh nstroj e produkce
a reprodukce symbolickho a socilnho kapitlu. A - opustme-li
u pln Lvi-Straussovo ist smiologick" pojet - mon e
obh sadeovsk, kter, jak k Anne-Marie Dardignaov, dl
z enskho tla pedmt doslova a do psmene zhodnotiteln
a zamniteln, obhajc mezi mui stejn jako penze'"'
7
, je jen
jakousi krajn, deziluzovanou i cynickou formou obhu lvistraus-
sovskho, formou, kter, zaloena nepochybn na deziluzi (jejm
je erotismus jednm z aspekt) spojen s veobecnm rozenm
penn smny, jasn odhaluje, e i legitimn obh legitimnch en
vposledku spov na nsil. Ob pojet, jak striktn smiologick,
chpajc smnu en jako vztah komunikace a zatemujc tm poli-
tickou dimenzi satkov transakce, toti silov vztah smujc
k uchovn nebo zven symbolick sly
68
, tak pojet ist ekono-
mistick" (a u marxistick nebo jin), smujc logiku symbolic-
k produkce s logikou produkce ist ekonomick a pojmajc
smnu en jako smnu zbo, maj to spolen, e jim unik funda-
mentln dvojznanost ekonomie symbolickch statk: protoe
tato ekonomie smuje k hromadn symbolickho kapitlu (nap.
kapitlu cti), promuje hrub materily - eny v prvn ad, ale
i vechny jin ve sv form smniteln pedmty - v dary (a ne
v produkty), neboli ve znmky komunikace, je jsou neodluiteln
i nstroji nadvldy.69
Takov pojet bere v vahu nejen specifickou strukturu tto
smny, ale tak sociln prci, kterou tato smna vyaduje od svch
astnk, a hlavn onu prci, je je nutn k produkovn a repro-
dukovn jak jejch vlastnch aktr (aktivnch, to jest mu, i pasiv-
67 A.-M. Dardigna,Les Cbteau ros ou les infortunes du sexe des femmes, Paris,
Maspero, 1980, s. 88.
'"Jak dsledky m rozchod se smiologickm pojetm smny pro pochopen smny
jazykov, o tom viz P. Bourdieu, Ce queparler veut dire, op. cil., s. 13-21 a passim.
69'Tato materialistick analza ekonomie symbolickch statk umouje vymanit
se z bezvchodn alternativy materilnho" na jedn stran a idelnho" na druh,
alternativy, jejm pokraovnm je opozice mezi studiemi materialistickmi" a stu-
diemi symbolickmi" (asto - napklad u autorek jako Michle Rosaldov, Sherry
Ortnerov nebo Gayle Rubnov - vskutku pozoruhodnmi, ale podle mho soudu
pouze dlmi: Rosaldov a Ortnerov postehly roli symbolickch opozic a fakt
komplicity ovldanch; Rubnov vazbu mezi symbolickmi smnami a satkovmi
strategiemi).
nch, to jest en), tak samotn jej logiky - v opaku k iluzi, e sym-
bolick kapitl se reprodukuje jaksi sm od sebe, bez asti njak
situovanch a njak datovanch aktr. (Re)produkovat aktry zna-
men (re)produkovat kategorie (ve smyslu schmat vnmn a hod-
nocen i ve smyslu socilnch skupin), kter podaj spoleensk
svt; kategorie pbuznosti samozejm, ale tak kategorie myticko-
rituln; (re)produkovat hru a vszky znamen (re)produkovat pod-
mnky pstupu k sociln reprodukci (nejen k sexualit): repro-
dukci zaloen na soupeiv smn smujc k vytven co
nejbohatch genealogi, k hromadn jmen potomk i pedk,
neboli symbolickho kapitlu zajiujcho trvalou moc a prva nad
druhmi osobami: mui produkuj znaky a jako soupec partnei
navzjem si rovn ve cti je aktivn smuj, piem ona rovnost ve
cti me zrove plodit i nerovnost ve cti neboli nadvldu. ist
smiologick pojet v Lvi-Straussov stylu toto nezachycuje. Mezi
muem, subjektem smny, a enou, jejm objektem, mezi muem,
rozhoduj c m o produkci i reprodukci a odpovdnm za ni,
a enou, transformovanm produktem tto prce, panuje radikln
asymetrie.
7
"
Jestlie zskvat symbolick a sociln kapitl pedstavuje, tak
jako v Kabylii, vcemn jedinou monou formu hromadn, pak se
ena stv hodnotou, kterou je teba chrnit ped urkou i jakm-
koli podezenm a kter, investovna do smny, me plodit urit
aliance, ili sociln kapitl, a prestin spojence, ili kapitl sym-
bolick. A protoe hodnota tchto alianc, neboli symbolick zisk,
jej mohou pinst, zsti zvis na symbolick hodnot en pro
smnu pouitelnch, to jest na jejich povsti a hlavn jejich cud-
nosti - slouc za zfetiizovan mtko povsti musk, ili sym-
bolickho kapitlu celho rodu -, je celkem pochopiteln, e bra-
ti nebo otcov maj stejn sklon k podezrav nebo a paranoidn
bdlosti jako manel.
" U kad ze shora uvedench propozic bych byl mohl (nebo i ml) vyznait, m
se odliuje jednak od tez Lvi-Straussovch (to jsem udlal jen v jednom bod, jej
jsem povaoval za obzvl dleit), a jednak od t i on z analz mu blzkch,
a hlavn od pojet Gayle Rubnov (TheTraffic in Woman. The Political Economy of
Sex"in R. R. Reiter [ed.], Toward an Anthropology of Women, New York, Monthly
Review Press, 1975), kter ve snaze ukzat tlak en pejm nkter rysy zkladn
analzy Lvi-Straussovy, ale zaujm jin hledisko ne j. Byl bych tak zmnnm
autorm uinil zadost a zrove nejen zdraznil, m se j sm lim", ale hlavn se
vyhnul mylnmu zdn, e opakuji nebo pejmm analzy, jich jsem protivnkem.
Ekonomie symbolickch statk, podajc vnmn socilnho
svta podle princip zkladnho dlen, se vnucuje v celm socil-
nm vesmru, to jest nejen v ekonomii produkce ekonomick, ale
i v ekonomii biologick reprodukce. Prv proto se zejm nejen
v Kabylii, ale i v leckter jin tradici, ist ensk prce, j je tho-
tenstv a porod, jakoby pln ztrc za prac ist muskou, j je
oplodnn. (Mimochodem kdy Mary O'Brienov vid muskou nad-
vldu z psychologickho hlediska jako vsledek snahy mu kom-
penzovat skutenost, e sami nemaj monost reprodukce druhu,
a potlaovnm skuten ensk prce, j je porod, nastolit primt
otcovstv, sice se neml, ale nevid pitom, v em m tato ideolo-
gick" prce svou skutenou podstatu, e jde toti o tlaky ekonomie
symbolickch statk, je podizuj biologickou reprodukci pote-
bm reprodukce symbolickho kapitlu
71
). Stejn jako v cyklu zem-
dlskm, i v cyklu plozen stav myticko-rituln logika na prvn
msto musk zsah: ten je vdy, a jde o satek nebo o zahjen pol-
nch prac, zdraznn veejnmi, oficilnmi, spolenmi obady,
zatmco obdob thotenstv, a eny, nebo zem bhem zimy, prov-
zej rity pouze fakultativn a takkajc letm: na jedn stran dis-
kontinuitn a ne-obyejn zsah do chodu ivota, riskantn, nebez-
pen a slavnostn - v ppad prvn poln prce nkdy i veejn,
ped celou skupinou - vykonan akt oteven; na druh jen jaksi
pirozen a pasivn proces bobtnn, kter se v en nebo v zemi
prost jen odehrv a kter od eny, sktajc mu spe jen pleitost
nebo oporu, ne e by byla jeho aktrkou, vyaduje pouze prvodn
technick i rituln kony, akty, kter maj asistovat pracujc prod
(podobn jako plet nebo sbr trvy pro zvata) a jsou proto hned
dvakrt odsouzeny probhat bez povimnut, a hlavn povimnut
muskho. Znm, neustl, bn, opakovan a jednotvrn,
pokorn a prost", jak d n bsnk, odehrvaj se vtinou v stra-
n, v eru domu, nebo v mrtvm ase zemdlskho roku
72
.
Dlen podle pohlav je obsaeno na jedn stran v rozdlov-
n aktivit, s nimi spojujeme mylenku prce, a v irm smyslu
v dlb prce tkajc se uchovn socilnho a symbolickho kapi-
71
M. 0'Brien, The Politics of Reproduction, Lonclres, Routledge and Kegan Paul,
1981.
72 V naem svt tato opozice mezi nepetritm a petritm vyvstv v opozici
mezi rutinou ensk prce v domcnosti a velkmi rozhodnutmi", je si rdi oso-
buj mui (cf. M. Glaude, F. cle Singly, L'organisation domestique: pouvoir et ngo-
ciation", conomie et statistique, 187, Paris, INSEE, 1986).
tlu, kdy je monopol na vechny oficiln, veejn, reprezentativn
innosti, a zvlt na vechny smny v rovin cti, ei (pi kado-
dennch setknch a hlavn ve shromdnch), v rovin dar, en,
vzev a vrad (z nich krajn mez je vlka) pisuzovn mum; a na
druh stran je obsaeno v dispozicch (habitech) protagonist
ekonomie symbolickch statk: v dispozicch en, redukovanch
touto ekonomi na objekty smny (i kdy za uritch podmnek
mohou mt eny na zamen a podn smn vliv alespo v zastou-
pen); v dispozicch mu, vedench celm socilnm dem, a hlav-
n odmnami i sankcemi oekvanmi od trhu symbolickch stat-
k, k tomu, aby umli a chtli - nebo v tom spov smysl pro est
- brt vechny hry vn a tm je zrove jako vn ustavovali.
Kdy jsem v jedn jin prci
71
pod hlavikou rozdlen prce podle
pohlav popsal rozdlen pouze aktivit vrobnch, myln jsem tm pevzal
etnocentrickou definici prce, o n jinde
71
sm pi, e to je vynlez djin
a nco docela jinho ne pedkapitalistick definice prce" jakoto plnn
urit, dalo by se ci totln" i nediferencovan sociln funkce zahr-
nujc i innosti, kter by nae spolenost nepovaovala za produktivn,
nebo je neprovz dn penn odmna: jsou to - jak u Kabyl, tak ve
vtin spolenost pedkapitalistickch, ale i v prosted lechty starho
reimu" a privilegovanch td spolenost kapitalistickch - vechny in-
nosti pmo i nepmo zamen k reprodukci socilnho a symbolickho
kapitlu, jako napklad vyjednn uritho satku, u Kabyl promluva ve
shromdn mu, nebo jinde pstovn mdnho sportu, veden salnu,
podn plesu nebo oteven njakho charitativnho podniku.
Pijmout podobn okletnou definici pak ovem znamen nezachytit
objektivn strukturu dlby kol" i povinnost podle pohlav v cel pl-
nosti, nebo tato struktura se rozprostr po vech oblastech jednn
a zvlt v oblasti smn - kde se veejn, diskontinuitn, ne-obyejn
smny musk jasn odliuj od soukromch, ppadn skrytch, neust-
lch a bnch smn enskch; a tot se tk i aktivit nboenskch i
ritulnch, kde lze pozorovat opozice zaloen na tm principu.
Tato primordiln investice do socilnch her (illusi), je dl
mue pravm muem - je zakld jeho smysl pro est, jeho mu-
nost, manliness nebo, jak kaj Kabylov, kabylskost" (thakbaj-
litt) - je nediskutovanm principem vech povinnost k sob
73 R BourdieuLe Sens Pratique, op. cit., s. 358.
Cf. P. Bourclieu, Travail et travailleurs en Algrie, Paris-La Haye, Mouton, 1963
a Algrie 60, Paris, ditions de Minuit, 1977.
sammu, motorem i hybatelem veho, co mu dlu sm sob, co
je sm sob povinen konat, aby byl sm se sebou vyrovnan, aby
zstal ve svch och hodnm urit pedstavy o mui. Jak sout-
iv investice mu, tak i ctnosti en, sloen vesms z odkn
a zdrenlivosti, ob dv tato nutkn maj svj pvod ve vztahu
mezi habitem, utvenm podle zkladnho dlen na rovn a kiv,
vztyen a lec, siln a slab, zkrtka maskulinn a femininn,
a podle tho dlen uspodanm socilnm prostorem.
Smysl pro est, tato specifick forma smyslu pro hru, je se zs-
kv pod dlouhodobm tlakem pravidelnost a pravidel ekonomie
symbolickch statk, je napklad hybnou silou systmu reproduk-
nch strategi - strategi plodnosti, strategi satkovch, vchovnch,
ekonomickch, nstupnickch, vesms zamench k pedvn zd-
dnch moc a vsad -, jimi se mui, monopoln dritel nstroj
produkce a reprodukce symbolickho kapitlu, sna tento kapitl si
uchovat nebo rozmnoit 75.Tendence kapitlu cti (symbolickho
kapitlu vlastnnho uritm rodem nebo - jako v Barn, u
stedovk lechty a jist i jinde - uritm domem") uchovvat se v
inech aktr se somatizovala a z nutnosti symbolickho du se
stala ctnost.
Z veejnch mst shromaovn a z tri, kde se odehrvaj
hry bn povaovan za ty nejvnj v lidskm ivot, to jest
napklad hry cti, jsou eny vykzny. Vykzny takkajc a priori,
ve jmnu (nevysloven) zsady rovnosti ve cti, podle n se vzva
- nebo je poctou - me adresovat pouze mui (a ne en), a to
mui estnmu, schopnmu riposty, kter jakoto urit forma
uznn je rovn poctou. Proces svm uzavenm kruhem dosvd-
uje, jak je toto vykzn eny arbitrrn.
MUNOST A NSIL
eny se pod vlivem socializace smujc k jejich ponen a popen
u negativnm ctnostem odkn, rezignace a mlen, dominantn
pohled vak spoutv a poouchle mn v obti i mue. Stejn jako
75 O vazb mezi ct a satkovmi a nslcdnckmi strategiemi viz nap.: P Bourdieu,
Celibt et condition paysanne",tudes rurales, 5-6, duben-z 1962, s. 32-136; Les
stratgies matrimoniales clans le systme des stratgies de reproduction",Annales, 4-
5, ervenec-jen 1972, s. 1105-1127;Y. Castan, Honntet et relations sociales en
Languedoc (1715-1780), Paris, Plon, 1974, s. 17-18; R. A. Nye, Masculinity and
Male Codes of Honor in Modern France, New York, Oxford University Press, 1993-
dispozice k poddanosti, ani dispozice k osobovn si a uplatovn
nadvldy nejsou dny od prody, ale vytvej se jedin dlouhou soci-
alizan prac, to jest, jak jsme vidli, dlouhodobm aktivnm diferen-
covnm mezi pohlavmi. Bt muem ve smyslu vir znamen bt
uritm zpsobem, vyznaovat se uritou virtus, je se jev jako
nco samozejmho", o em se nediskutuje. Podobn jako uroze-
nost, i est - vepsan do tla jako urit poet zdnliv pirozench
dispozic, asto zejmch ze zpsobu chovn, dren tla, hlavy, z cel-
kovho postoje i chze a harmonujcch s uritm zpsobem my-
len a jednn, s uritm tosem, vrou atd. - estnmu mui vldne,
ale bez vnjho ntlaku. d (ve dvojm smyslu) jeho mylen a jed-
nn jako njak sla (je to silnj ne on"), ale bez jakhokoli
mechanickho nsil (dotyn me uhnout a poadavku nedostt);
vede jeho iny jako njak logick nutnost (dotyn neme jinak",
nem-li popt sama sebe), ale nevnucuje se mu pitom jako njak
pravidlo i neprosn logika njakho racionlnho vpotu. Tato
vy sla, schopn pimt mue k inm, kter bez rozmlen i
njakho zkoumn pijme jako nevyhnuteln a samozejm, akoli
jinmu by se zdly nemon nebo nemysliteln, je transcendovan
socilno, je se stalo tlem a funguje jako amor fati, lska k osudu,
sklon tla identifikovat se se samou podstatou sociality, je se tak
stv osudem. lechtictv nebo estnost (nif) ve smyslu uritho
potu dispozic platcch za ulechtil (fyzick a mravn odvaha, le-
chetnost, velkodunost) jsou produktem socializace, pojmenovvn
a vtpovn, dky nim se nakonec urit sociln identita, nastolen
jednou z onch veobecn znmch a uznvanch mystickch
demarkanch ar", je vytyuje sociln svt, otiskne do urit bio-
logick podstaty a stane se habitem, vtlenm socilnm zkonem.
Vsada mustv je zrove i past a plat se za ni neustlm,
nkdy a nesmyslnm naptm a vyptm, k nmu kadho mue
nut povinnost projevovat se za vech okolnost jako mu
76
. Pokud
76 A to pedevm, alespo pokud jde o severoafrick spolenosti, v rovin sexu, jak
podle svdectv shromdnch v edestch letech jednm alrskm lkrnkem
dokazuje mnostv mui velmi asto a zcela bn uvanch - a v seznamu lk tra-
dinch lkren vdycky siln zastoupench - afrodiziak. Munost je ve skutenosti
vce nebo mn maskovan vystavena zkouce kolektivnho soudu nejen pi oba-
dech deflorace nevsty, ale hodn msta je vnovno sexu a ppadm muskho
selhn tak v enskch rozhovorech. Vbuch zjmu, jak vyvolala v Evrop i ve
Spojench sttech na potku r. 1998 pilulka Viagra, je spolu s mnoha psychotera-
peutickmi a medicnskmi texty dkazem, e obavy ve vci fyzickch projevil mu-
nosti nejsou jen njakou exotickou zvltnost.
je subjektem, na nj symbolick d klade tyto nroky, kolektiv,
njak rod nebo rodina, jev se estnost ve skutenosti jako idel,
nebo sp jako systm poadavk, je leckdy zstvaj nesplniteln.
Virilita chpan jako schopnost sexuln a sociln reprodukce, ale
tak jako zpsobilost k boji a nsil (zvl ve smyslu pomsty), je
pedevm bemeno. V opaku k en, jej est je negativn povahy
- me bt jen brnna nebo ztracena, nebo spov nejprve
v panenstv a pak ve vrnosti -, pravm muem" je ten, kter se
ct sm sob povinen pispvat podle monosti k vlastn cti usilo-
vnm o slvu a vznamn postaven ve veejn sfe. Temnm
rubem exaltace muskch hodnot jsou vak strachy a zkosti vzbu-
zovan enstvm: ena, slabost sama, ztlesnn zranitelnost cti
(h'urmd), svat (ensk) levice, na rozdl od svat (musk) pravi-
ce, neustle vystaven urkm, je zrove siln vemi zbranmi
slabosti, jako jsou belsk lest, thah'rajmith, a magie
77
.
Nedosaiteln idel virility se tm snadno mn v princip nesmrn
zranitelnosti. Prv to paradoxn mue nut angaovat se, a nkdy
a vniv, ve vech muskch hrch nsil, jako jsou v naich spo-
lenostech napklad sporty a speciln teba zpas, sport jako
stvoen, aby produkoval viditeln znaky mustv
7
" a aby se v nm
projevovaly a osvdovaly takzvan musk vlastnosti
79
.
Stejn jako est - nebo tak jej opak, hanba, nebo tu lovk,
jak znmo, na rozdl od viny pociuje rovn ped druhmi -, tak
"Jak jsme si mohli povimnout na prvotnm mtu, kde mu s asem objevuje en-
sk pohlav a rozko (nerecipron), kterou mu ena odhal, mu stoj v systmu
opozic, je ho spojuj s enou, na stran dvivosti a naivity (nija), dokonalch pro-
tipl belsk lsti (tbab'rajmitb). O tto opozici viz P. Bourdieu a A. Sayad, Le
Dracinement. La crise de Vagriculture traditionnelle enAlgrie, Paris, ditions de
Minuit, 1964, s. 90-92.
78Cf. S. W. Fussell, Muscle: Confessions of an Unlikely Body Builder, New York,
Poseidon, 1991,a L.Wacquant, A Body too Big to Feel",in Masculinities, 2[1], 1994,
s. 78-86. Loic Wacquant prvem hovo o paradoxu mustv", jen se projevuje
v body building", tomto, jak k B. Glassner, vnivm boji proti pocitu zranitel-
nosti", a o sloitm procesu, jm vznik musk illusio a usazuje se a otiskuje do
uritho biologickho jedince".
79 Jakmsi dokonalm opakem vytven muskho habitu, jak je zde
popisovno, je vytven tradinho habitu idovskho v zemch stedn Evropy
koncem 19. stolet: vslovn odmtnut kultu nsil vetn jeho nejritualizovanjch
forem, jako jsou souboj nebo sport, vede idovskou komunitu k tomu, e ped
tlesnmi cviky, hlavn tmi nejsiltjmi, dv pednost cvienm
intelektulnm a duchovnm a rozvjen dispozic k jemnosti a pacifismu" (jak to
dosvduje nzk poet znsilnn a hrdelnch zloin). {Cf V. Karady, Les juifs et
la violence stalinienne", Actes cle la recherche en sciences sociales, 120, prosinec
1997, s. 3-31).
munost potebuje druh mue, aby ji v jej prav povaze aktuln-
ho i potencilnho nsil ocenili a aby potvrdili jej pslunost ke
skupin pravch mu". Mnoh institun rituly - ve kole, a hlav-
n na vojn - jsou doslova zkoukou munosti, je m poslit mu-
skou solidaritu. Takov praktiky jako kolektivn znsilnn tlupou
vrostk - poklesl varianta spolen nvtvy bordelu, kterou
maj v iv pamti buroazn synkov - maj nkdy za cl umonit
astnkm zkouky, aby ped ostatnmi prokzali svou munost
doopravdy jako ir nsil"", bez jakchkoli nnstek a nemunch
zmkilost lsky, a jasn tak dosvduj, e vechny dkazy mu-
nosti jsou heteronomn, zvisl na soudu musk skupiny.
Podstatou nkterch forem odvahy, takovch, jak se vyaduj
i uznvaj v armd nebo u policie (speciln u elitnch jedno-
tek") a v zloineckch bandch, ale docela obyejn tak v nkte-
rch pracovnch kolektivech - pedevm na stavbch, kde mnoho
nehod zpsobuje prv sklon k bravurnmu chovn, je nedb
bezpenostnch opaten a popr nebo riskuje nebezpe - je ve
skutenosti, a paradoxn, strach, e dotyn ztrat ctu nebo obdiv
skupiny, e ped kamardy ztrat tv" a bude vykzn do katego-
rie slaboch", kehotinek", bab", teplou" atd. To emu se k
odvaha, tak vlastn nkdy spov v urit form zbablosti: dka-
zem jsou nejrznj situace, kdy vle ovldat, vykoisovat i utis-
kovat dokzala pimt k zabjen, muen i znsilovn prv
a jen proto, e si nala oporu v mun" obav z vylouen ze svta
mu" neznajcch slabost; mu nazvanch nkdy tvrd hoi",
protoe jsou tvrd k vlastn bolesti, ale hlavn k bolesti tch dru-
hch. Sem pat vrazi, muitel a mal vldcov vech diktatur
a vech, i tch nejbnjch, totalizujcch zazen, jako jsou vz-
nice, kasrna nebo internty - ale zrovna tak i nov vdcov obdi-
vovan neoliberln hagiografi, kte svou moc prokazuj tm, e sv
pebyten zamstnance poslaj na dlabu. I ti mus leckdy pod-
stupovat zkouky tlesn odvahy. Munost, jak je vidt, je pojem
eminentn vztahov, budovan ped oima druhch mu a pro
n, a proti enstv, v jakmsi strachu z enstv, a hlavn z enstv ve
vlastnm nitru.
' Vazba mezi munost a nsilm je zcela zejm v tradici brazilsk, kde je penis
popisovn jako zbra (R. G. Parker, Bodies, Pleasures and Passions:Sexual Culture
in Contemporary Brazil, Boston, Beacon Press, 1991, s. 37). Prv tak zejm
je i vazba mezi penetrac (Joder) a ovldnutm (s. 42).
KAPITOLA 2
ANAMNZA SKRYTCH KONSTANT
Etnologick popis socilnho svta dostaten vzdlenho, aby se
dal snze objektivizovat, a zrove cele zbudovanho na musk
nadvld, me bt zrove jakmsi detektorem" nepatrnch stop
a rozptlench fragment androcentrickeho pojet svta, ili me
nm poslouit za nstroj historick archeologie nevdom, kter se
v naich spolenostech nepochybn utvoilo, kdy byly jet
hodn star a archaick, a kter v sob nese kad z ns, a mu
nebo ena. 0e to nevdom historick, nebo nen dno - jako
teba rozdl mezi pohlavmi v pojet psychoanalzy - njakou bio-
logickou i psychologickou povahou a vlastnostmi do n vepsan-
mi, ale vznik ist historickou prac - jakou je napklad snaha
vymanit chlapce z enskho svta -,a me se proto zmnit, jestli-
e se zmn historick podmnky, jejich je plodem.
Nejprve si tedy musme uvdomit, co vechno nm poznn
onoho dokonalho modelu androcentrickho nevdom" umo-
uje vysledovat a pochopit v projevech naeho vlastnho nevdo-
m, nalzt a ukzat ony stopy, je nkdy probleskuj i se prozrazuj
v bsnickch metaforch nebo i v bnch pirovnnch, ani si
jich pi jejich samozejmosti vbec povimneme. Pedstava, kterou
si nezasvcen ten udl - hlavn na zklad diagramu, kter je
nabz v synoptickm, od domorodch praktik zcela odpoutanm
pohledu - o vztazch opozice i homologie strukturujcch prakti-
ky a pedstavy kabylsk spolenosti (zvlt praktiky rituln),
me pak sahat od pocitu samozejmosti, plynoucho ze spolu-
asti na tm nevdom (ale ve skutenosti vbec nijak samozej-
mho), a po uritou zmatenost, ppadn i podobn pocit odha-
len, jak nkdy probud pekvapiv bsnick metafora. Pedstava,
kterou tak me lovk celkem rychle zskat - tak jak ji ped nmi,
51
jene pracnji, zskal etnolog - o jednotlivch vztazch opozice
a sti vztah pm i nepm ekvivalence, v n je kad z nich
propojen s ostatnmi v systm a zskv tak svou objektivn i sub-
jektivn nutnost, nebude vak spovat v pouhm nabyt poznat-
ku, ale pjde o poznn, kter Freud, po Platnovi, nazval ana-
mnzou". O poznn odjakiva vlastnn, ale ztracen a nyn znovu
nabyt.
Anamnza se vak nebude tkat, jako u Platna, pouze eide-
tickch obsah; ani, jako u Freuda, jen procesu konstituovn indi-
vidulnho nevdom, u nho se sice nevyluuje sociln aspekt,
ale redukuje se vehovudy na univerzln generickou rodovou
strukturu bez jakkoli dal sociln charakteristiky. Bude se tkat
fylogeneze a ontogeneze nevdom souasn kolektivnho i indivi-
dulnho, pjde o vtlenou stopu uritch kolektivnch djin
a djin jedinc, kter vem aktrm, mum i enm, imperativn
vnucuj svj systm pedsudk - pedsudk, jejich potenciln
osvobodivou axiomatiku buduje prv etnologie.
Cestou sexuln diferencovan a diferencujc transformace
tl, k n dochz zsti vlivem mimetismu, zsti v dsledku
vslovnch pkaz a zsti konen tlakem cel symbolick kon-
strukce biologickho tla (a zvlt pohlavnho aktu, chpanho
jako akt nadvldy, zmocnn se) vznikaj systematicky diferencova-
n a diferencujc habity. Maskulinizac muskho tla a feminizac
tla enskho, touto nesmrnou a v jistm smyslu nekonenou
prac, vyadujc skoro vdy, a dnes nepochybn jet vc ne jindy,
znan mnostv asu a nmahy, se vztah nadvldy somatizuje,
take se stv jakoby pirozenm. Ty nejzkladnj dispozice, toti
nchylnost a zrove schopnost vstupovat do takovch socilnch
her, jako je obchod, vda ap. - v nich se me virilita obzvl
dobe rozvjet -, se zskvaj drezurou tla. Poten vchova
povzbuzuje chlapce a dvky ke vstupu do tchto her v me velice
nestejn a u chlapc mnohem vc podporuje rzn formy libida
dominandi. Libida, jeho sublimovanm vrazem mohou bt i ty
nejist" formy libida socilnho, jako teba libido sciendi'.
' Existuje cel ada pozorovn o tom, e nadje vkldan
spolenost do dt od jejich ranho dtstv se podle pohlav
znan rzn a e ve kole se dv pednost chlapcm (je
znmo, e jim profesoi vnuj vc asu, astji je vyvolvaj,
mn asto peruuj, a hoi se i vc astn spolench
diskus).
52
MUSTV JAKO LECHTICTV
pestoe ideln" podmnky, je kabylsk spolenost
nabzela pul-zacm androcentrickho nevdom, dnes u
vtinou neexistuj a musk nadvlda nen u tak
samozejm jako dv, nkter jej zkladn mechanismy -
napklad ona kruhov kauzalita, panujc mezi objektivnmi
strukturami socilnho prostoru a dispozicemi, je jsou jak u
mu, tak u en jejich plodem - funguj dl. Nevysloven a
neviditeln, ale neustl pkazy sexuln hierarchi-zovanho
svta maj na eny uvren do tohoto svta pinejmenm
stejn vliv jako rozkazy vslovn: pipravuj eny k tomu,
aby arbitrrn pedpisy a zkazy pijmaly jako nco
evidentnho, pirozenho a samozejmho, a ty pak, vepsan
jednou do du vc, se nenpadn otiskuj i do du tl.
Svt se sice vdycky jev jako poset znamenmi a
znakami, kter kaj, co se m i nem, a jakoby
vykolkovvaj mon, pravdpodobn nebo nemon
pohyby a pesuny, ale pokyny sociln a ekonomicky
diferencovanho svta o tom, co se m" a co bude",
neplat komukoli, njakmu zamnitelnmu x, nbr se
specifikuj podle pozic a dispozic jednotlivch aktr: vci
se jev jako povinn nebo zakzan, pirozen nebo
nemysliteln, normln nebo vjimen pro tu nebo onu
kategorii, to jest pro uritho mue nebo pro uritou enu
(v takovm a takovm postaven). Kolektivn oekvn",
jak by ekl Marcel Mauss, nebo, slovy Maxe Webera,
objektivn potenciality", s nimi se sociln akti v kadm
okamiku setkvaj, nejsou dn abstrakce ani pouh
teorie. I pesto, e chce-li je vda zachytit, mus je zachytit
pomoc statistiky. Jsou vepsny do fyziognomie dvrn
znmho prosted ve form opozic mezi svtem veejnm,
muskm, a svty soukrommi, enskmi, mezi veejnm
nmstm (i ulic, mstem plnm nebezpe) a domem (e
jsou eny v reklamch a humoristickch kresbch vtinou
zachycovny v prosted domcnosti, kdeto mui jen
zdka, ale asto jsou zato pedstavovni v prosted
exotickm, bylo zaznamenno mnohokrt), mezi msty
urenmi hlavn mum, jako jsou teba bary nebo v
anglosaskm svt kluby (vyvolvajc svmi koenmi
potahy a tkm, hranatm a temnm nbytkem pedstavu
musk tvrdosti a drsnosti), a prostorami takzvan
enskmi", sladce barevnmi a plnmi drobnstek, krajek a
stuek, je navozuj pocit kehkosti a frivol-nosti.
53
Prv proto patrn, e se ensk" dispozice, vtpovan rodi-
nou a celm socilnm dem, setkvaj s objektivnm oekv-
nm", vepsanm - hlavn implicitn - do pozic nabzench enm
dodnes siln sexualizovanou strukturou rozdlen prce, mohou se
tyto dispozice realizovat, i dokonce rozvjet a bt odmovny.
A ona zkladn sexuln dichotomie tm jen narst, jak pokud jde
o pracovn msta - jakoby pmo vyadujc podzenost a potebu
bezpe -, tak pokud jde o samotn pracovnice - ztotoovan
s pozicemi, v nich se a rdy nebo nerady nachzej a zrove ztr-
cej. K takovmu zharmonizovn dispozic s pozicemi vede esenci-
ln sociln logika toho, emu se k posln". Obti nadvldy
pak mohou sv podadn i podzen koly, pidlovan jim pro
jejich mkkost, laskavost, poslunost, oddanost a odkavost, vyko-
nvat (natst) s pocitem tst.
Sociln sexualizovan libido vchz do styku s instituc, kter
jeho vraz cenzuruje, nebo legitimuje. Posln" je zsti vdycky
vce nebo mn fantazijn anticipac toho, co msto slibuje (sekre-
tce napklad psan text na stroji) a co dovoluje (napklad udr-
ovat matesk nebo koketn vztah s fem). A setkn s takovm
mstem, je na zklad v sob obsaench vslovnch i implicit-
nch oekvn umouje a favorizuje urit - technick, sociln,
ale tak sexuln nebo sexulnmi konotacemi provzen - chov-
n, me mt zzran inek. Ve svt prce tak vznikaj profesn
ostrvky (sluba v nemocnici, ministersk kancel ap.), fungujc
jako kvazi-rodiny: f, skoro vdycky mu, zavalen prac, ale pod-
pran lskyplnm i koketnm okolm, peuje o vechno dn
v instituci jako otec a poskytuje ochranu vekermu svmu, pe-
vn enskmu personlu (oetovatelkm, asistentkm, sekret-
km), pro nj to je povzbuzenm, aby se pln, ppadn a patolo-
gicky oddal dotyn instituci a tomu, kdo ji ztlesuje.
Velice konkrtn a jasn vysvtaj tyto objektivn monosti
nejen z hierarchizace v rozdlen prce (lka/sestra, f/sekret-
ka ap.), ale i ze vech viditelnch projev pohlavn odlinosti
(postoj, obleen, es) a vbec i z nejrznjch detail bnho
chovn, zdnliv bezvznamnch, ale obsahujcch bezpoet nepo-
stehnutelnch pkaz a vzev
2
. Na televizn obrazovce vystupuj
' Sociln dsledky, jimi se podle svdectv statistik plat za
feminizaci, by si zaslouily podrobnou analzu. Je napklad
znmo, e vyhldka na feminizaci urit profese sniuje jej
doucnost a presti (cf J. C.Tonhey, Effects of Atlditional
Women
54
eny v podadnch rolch, je jsou vesms jakmisi
variantami hostesky", funkce pipadajc tradin slabmu
pohlav"; nem-li ena po boku mue, jemu by dodvala na
vznamu a kter asto v ertech a vce i mn vmluvnch
narkch vyuv dvojsmys-l, je vztah pru" nabz,
tko se prosazuje, obtn se domh slova a je odkazovna
ke konvenn roli animtorky" i uvad-ky". Kdy se
astn njak veejn debaty, mus bojovat o slovo i
pozornost. Minorizace eny je o to neprosnj, e
nevychz z njak vslovn zlovle, ale probh naopak v
dokonale nevdom nevinnosti: en se ske do ei, pokud
polo njakou inteligentn otzku, odpov se ve v
upmnosti adresuje mui (jako kdyby takov otzka u z
definice nemohla pochzet od eny). eny, poprny takto
jaksi ve sv existenci, jsou pak asto nuceny prosazovat se
zbranmi slabch, jimi stereotypy jen jet posiluj: kdy
vybuchnou, nutn se to jev jako bezdvodn rozmar nebo
hysterick exhibice, kdy chtj bt svdn - co v podstat
znamen uznvat nadvldu -, nastolen vztah symbolick
nadvldy tm dotvrd. Mui se asto chovaj diskriminan s
tmi nejlepmi mysly (symbolick nsil, jak vme,
neprobh v du vdomch zmr): bez rozmlen upraj
enm prvo na autoritativn postaven a v jejich poadavcch
vid jen rozmar, na nj sta odpovdt konejivm slovem
nebo poplcnm po tvi3, nebo je - se zmrem zdnliv
opanm - odkazuj a takkajc redukuj na jejich enstv
tm, e obrt pozornost k jejich esu nebo nktermu
tlesnmu rysu, nebo jindy je zase v urit oficiln" situaci
(lka ped pacientem) oslovuj familirn (kestnm
jmnem) nebo dvrn (dvenko", drahouku" ap.); to
vechno jsou drobouk neuvdoml volby", kter
vechny dohromady posiluj druhoad postaven en a
jejich nahromadn inky zaznamenvaj statistiky ve
form slabho zastoupen en v mocenskch, a hlavn
ekonomickch a politickch, funkcch.
Professionals on Rating of Occupational Prestige and
Desirability", Journal of Personality and Social Psychology,
1974, 29[1], s. 86-89). Mn je znmo, e sexuln hledisko
m sv specifick inky, e napklad usnaduje vznik
dispozic takovho druhu, je sice nejsou vslovn pojaty do
uebnch osnov, ale pesto se po kapkch vtpuj (cf. M.
Duru-Bellat, Lcole des filles. Quelle formation pour quels
rles sociaux, Paris, L'Harmattan, 1990, s. 27). A zd se
rovn, e v uritch odvtvch technick vuky jsou dvky
mn spn a jsou zde i v menin. 3 Asymetrii mezi mui
a enami v politice dotkn", jak to nazv Nancy
Henleyov, toti v snadnosti a frekvenci tlesnch kontakt
(poplcat po tvi, vzt kolem ramen nebo kolem pasu ap. ),
potvrzuje mnoho pozorovatelek.
55
Nen vskutku nijak pehnan ci, e mustv je nco
jako lechtictv. Sta si povimnout Kabylm dobe znm
logiky dvojho lokte (double standard, jak to nazvaj
Anglosasov), toti radikln asymetrie v hodnocen
muskch a enskch aktivit. Na jednu stranu se nkter
innosti povauj za podadn a jsou pod muskou
dstojnost (mimo jin i proto, e na n mu absolutn
nesta), na druhou se vak tyt innosti, jevc se v
enskch rukch jako nedleit a nepatrn, snadn a
nevznamn, mohou jevit jako vzneen a obtn, jestlie je
vykonv mu. Vezmme teba rozdl mezi kuchaem a
kuchakou, nebo krejm a vadlenou: sta, aby se prce
povaovan za enskou podjali mui, a hned se tm jaksi
povznese a promn. Zvlt prce," pe Margaret
Maruaniov, se jev vdy rzn podle toho, zda ji vykonvaj
mui nebo eny." Jestlie statistiky zaznamenvaj, e in-
nosti takzvan kvalifikovan" pipadaj spe mum,
kdeto enm spe innosti nekvalifikovan", dvod je
zsti i v tom, e kad innost, a je jakkoli, se v jistm
smyslu stv kvalifikovanou, jakmile ji konaj mui (kte
jsou z toho pohledu u sami od sebe vichni kvalitn) 4.Tak
jako ani sebedokonalej mistr v ermu neml pstup mezi
vojenskou lechtu, jestlie nebyl urozen, podobn ani
strojn sazeka - v jejm nstupu do knin vroby mui
ctili ohroen svho mtu vysoce kvalifikovan prce a usi-
lovn mu brnili - neplat za rovnou svm muskm kolegm
(od nich je oddlena plentou), pestoe innost vykonv
stejnou. Strojn sazeky, a dlaj cokoli, jsou prost jen
psaky, ili nekvalifikovan sly. Korektoi, a dlaj cokoli,
jsou odbornci knin vroby, a tedy sly kvalifikovan."' A po
vech dlouhch bojch en za uznn jejich kvalifkace a
radiklnm perozdlen innost mu a en v dsledku
technologickch zmn se arbitrrn uspodn bude
opakovat, ensk prce opt ztrat na cen a musk si dl
uchov rozhodnou pevahu6. Dkazem toho, e i ve
znan
4M. Maruani a C. Nicole, Au Labour des dames. Mtiers
masculins, emplais fmi-nins, Paris, Syros/Alternatives, 1989,
s. 15. 5 Ibid., s. 34-77.
' 2e se arbitrrn diferencovn me nkdy oprat o ta
nejarchaitj mytick dlen, jako teba na tepl a studen,
je zejm napklad ve sklskm prmyslu, kde tepl cesta
(pec a vroba) plat jaksi za vzneenj a nechv se
mum, kdeto mn vzneen sektor studen (kontrola,
tdn, balen) je ponechn enm (H. Sumiko Hirata,
Paradigmes organisation industriels et rapports sociaux.
Comparaison Brsil-France-Japon, Paris, IRESCO, 1992).
56
zmnnm kontextu stle plat kabylsk zsada, podle n
prce eny m bt neviditeln - ena se m toit po dom
jako moucha v syrovtce, ani je navenek co vidt"
7
- je
ostatn i skutenost, e se enm asto nepiznv titul, jak
by odpovdal jejich funkci.
Kolektivn oekvn", a u kladn nebo zporn, se
prostednictvm subjektivnch nadj, je si vynucuj,
otiskuj do tl jakoto trval dispozice. A protoe plat
veobecn zkon, e nadje se pizpsobuj vyhldkm,
aspirace monostem, setrval a nepostehnuteln
pokivovan zkuenost naveskrze sexualizovanho svta
neustlm odrazovnm nakonec umrtvuje v ench i samot-
n sklon dlat nco, co se od nich neoekv (by se jim to
neodpr). e me takto snadno vzniknout nauen
bezmocnost", learned helplessness, to ukazuje nsledujc
svdectv o tom, jak se se zmnou pohlav mn i dispozice:
m vc se mnou jednali jako se enou, tm vc jsem se j
stval. Cht necht jsem se pizpsoboval. Kdy m
povaovali za neschopnho couvat autem nebo otevt lhev,
ml jsem zvltn pocit, e to nhle doopravdy neumm.
Kdy se usoudilo, e je njak kufr pro m pli tk, pipa-
dal tk i mn."8 Porovnn v tomto ppad umonilo
skvle popsat obrcen, negativn pygmalionsk efekt.
Efekt, kter se u en projevuje tak brzo a je tak trval, e
probh skoro bez povimnut (mm na mysli napklad
zpsob, jakm rodie, profesoi i spoluci odrazuj dvky od
uritch obor, hlavn technickch nebo vdeckch, nebo
spe, jak je do nich nepovzbuzuj: Profesoi vdycky kaj,
e jsme pli kehk, a tak... tomu nakonec vme",
Neustle se nm opakuje, e vdeck smry jsou pro chlapce
snaz. A tak tedy..."). A d se ve skutenosti ci, e k dis-
kriminaci en i jejmu ospravedlnn pispv i rytsk
ochrana" a e dokonce me posilovat tendenci dret eny
stranou vbec veho styku se skutenm ivotem - nebo
skuten ivot nen pro n" a ony nejsou pro nj
stvoen".
Vechny do du vc vepsan pkazy, vechny
nevysloven rozkazy i temn hrozby, je s sebou nese
normln chod
P Bourdieu, Le sens pratique, op. cit., s. 450.
The more I was treated as a woman, the more woman I
became. I adaptet Willy-ntlly If I was assumed to be incompetent
at reversing cars, or opening bott-les, oddly incompetent I found
myse/f becoming. If a case was thought too heavy for me, I
found it so mysel/." (J. Morris, Conundrum, New York,
Harcourt, Brace, Jovanovich, 1974, s. 165-166.)
57
svta, se samozejm specifikuj podle rznch pol a sexuln
diferencovn m v kadm z nich pro eny svou specifickou
formu, zvislou napklad na tom, jak dominantn definice jed-
nn v nm panuje. Povaovat samu tuto definici za sexualizo-
vanou nikoho nenapadne, a nikdo ji proto nezpochybuje. Pro
dritele nadvldy je pznan, e svj vlastn zpsob byt dok-
prosadit jako veobecn uznvan. V kadm ppad vech-
no, co je definovno jako vynikajc, obsahuje celou adu mu-
skch implikac, je maj vak tu zvltnost, e se takovmi
nejev. Schopnosti a zpsobilosti poadovan pro urit msto,
zvlt msto vy, maj asto sexuln konotace: je-li nkter
postaven pro enu tko dostupn, je to proto, e je stieno na
mru mum - jejich munost se ovem zformovala prv
v opozici k enm, jak dnes jsou. Aby ena pln uspla v uri-
tm postaven, musela by mt nejen vechno, co se v popisu
msta vyaduje, ale i vechny vlastnosti, s jakmi do takovho
msta vtinou vstupuje mu, to jest urit fyzick zjev, hlas,
agresivitu, jistotu, odstup od role", takzvan pirozenou autoritu,
dispozice, na n byli mui jakoto mui pipravovni a tie v
nich cvieni.
Jinmi slovy normy, podle nich se m enm, rozhodn
nejsou univerzln. Feminismus, nazvan univerzalistickm,
nebo nev nic o incch nadvldy ani o tom, za co vechno
zdnliv univerzlnost vldnoucho - v tomto ppad mue -
vd svmu vztahu s ovldanm, ve skutenosti do univerzln
definice lovka vkld historick vlastnosti lovka-mue, ch-
panho jako opak eny. Jakousi jemnou formou fundamentalis-
mu je vak i pojet takzvan diferencialistick, nebo ve sv
snaze enu revalorizovat nebere v vahu, co vechno je v domi-
nantn definici plodem historickho vztahu nadvldy a jeho
zkladn diferencian tendence (co jinho je toti koneckonc
mustv ne ne-enstv?): tak jako negerstv la Senghor pijmalo
nkter rysy dominantn definice ernocha, napklad senzi-
bilitu, diferencialistick feminismus zapomn, e diference"
vyvstv teprve a tehdy, kdy se na ovldanho hled okem vld-
noucho, a e to, od eho chce diferencovat (napklad, jako
Chodorow, zdrazovnm relatedness v opaku k muskmu
separatedness, nebo, jako nkter obhjkyn enskch text,
uritho specifickho vztahu k tlu), je rovn plodem historic-
kho vztahu diferenciace.
58
ENSK BYT JAKO BYT-VIDN
ensk habitus ve sv genezi i ve sv dnen podob a jejch
socilnch podmnkch pmo nut povaovat enskou
zkuenost tla za krajn formu veobecn zkuenosti tla-
pro-druhho, tla neustle vystavenho objektivizaci skrze
pohled a diskurs tch druhch. Vztah v vlastnmu tlu
nespov pouze v jakmsi jeho obraze", subjektivn
pedstav (self-image i looking-glass self) spojen s uritm
stupnm self-esteem, aktrovm soudem o jeho socilnch
incch (svdnosti, pvabu ap.), vychzejcm v podstat
z objektivn pedstavy o tle, kterou k nmu formou
popisnho a normativnho zptnho odrazu, feedback,
vyslaj ti druz (rodina, vrstevnci atd.). To bychom
zapomnali, e do kad interakce se prostednictvm
schmat vnmn a hodnocen, vepsanch do tl
zastnnch aktr, zapojuje cel sociln struktura.
Schmata, do nich urit skupina ukld sv zkladn
struktury (mal/velk, siln/slab, drsn/jemn ap.), vstupuj
mezi aktra a jeho tlo od samho potku, nebo podle nich
se formuj jak reakce i pedstavy, kter jeho tlo vyvolv u
druhch, tak i zpsob, jakm tyto reakce vnm on sm:
napklad reakce vychzejc z opozic velk/mal a
maskulinn/femininn (vechny soudy typu na dve je pli
velk", nebo to se pro dve nehod", nebo to u chlapce
nehraje roli" - variace kabylskho mu je vdy bez vady")
postupn subjekt pimje ona schmata si osvojit, take je
pak dotyn pikld i na sv vlastn tlo a reaguje stejnm
zpsobem, ili zakou sv tlo zpsobem zplozenm tmito
schmaty.
Vidn tlo je tedy sociln determinovno hned
dvakrt. Na jednu stranu je dokonce i v tom, co m zdnliv
nejpirozenjho (objem, postava, vha, svalstvo atd.),
rznmi cestami formuj sociln podmnky - napklad
stravovac nvyky nebo podmnky pracovn (zvlt pokud
jde o rzn profesn deformace nebo choroby). Na zklad
postultu, e fyzick" a mravn" si navzjem odpovd a e
tedy praktick nebo teoretick znalost dovoluje spojovat
tlesn i fyziognomick znaky s psychickmi" a mravnmi"
vlastnostmi (thl a ztepil tlo bv napklad povaovno
za znmku munho ovldn tlesnch choutek), se soud,
e hexis, celkov tlesn zjev - k nmu pat jak ist
fyzick stavba tla (physis"), tak zpsob jeho dren,
zachzen s nm - vyjaduje to nejhlub byt", skutenou
povahu". Z tto pirozenosti, domnle prozrazujc to
nejskrytj a nejpravdivj, vak ve skutenosti
59
hovo pouze sociln identita, je se naturalizovala kupkladu jako
takzvan vrozen vulgrnost" nebo distingovanost".
Na druhou stranu jsou tyto tlesn vlastnosti hodnoceny na
zklad schmat vnmn, jejich pouit zvis na postaven v soci-
lnm prostoru: bn taxonomie stav do hierarchizovan opozice
vlastnosti nejastj u dritel moci a vlastnosti nejastj u ovl-
danch (huben/tlust, velk/mal, elegantn/hrub, jemn/drsn
ap.)
9
. Take sociln pedstava o aktrov tle - pedstava, s n
mus kad, a to nepochybn od ranch let, potat - vznik apli-
kovnm sociln taxonomie vychzejc z tho principu jako tla,
na n je aplikovna"10. Pohled tedy nen prost jen
univerzln a abstraktn objektivizujc sla, jak to vid Sartre; je to
sla symbolick, jej innost zvis na vztahu mezi postavenm
hledcho a postavenm vidnho a na tom, do jak mry ten, kdo je
vidn, zn a uznv schmata vnmn a hodnocen na nj
pikldan.
Praktick zkuenost tla, zaloen u kadho aktra na tom, e
na sv tlo aplikuje urit zkladn schmata vznikl osvojenm si
socilnch struktur a neustle posilovan reakcemi zaloenmi na
tch schmatech, je jednm z princip, na nich se vytv trval
vztah k vlastnmu tlu. Urit zpsob dren tla, jeho prezentov-
n ped druhmi, je pedevm vrazem rozdlu mezi touto praktic-
kou zkuenost tla a tlem legitimnm; a zrove tm dotyn
pedjm a zsti definuje (prostednictvm rys obecn oznao-
vanch jako jistota, sebedvra, nenucenost ap.) nadje na spch
interakc. m vt je disproporce mezi tlem sociln poadova-
nm a praktickm vztahem k tlu vynucovanm pohledy a reakce-
mi druhch, tm je pravdpodobnj, e bude zkuenost tla pro-
vzet pocit trapnosti (pmo vzorov forma tlesnho odcizen"),
stsnnosti, nesmlosti nebo studu. Pravdpodobnost takovch
pocit se vrazn mn podle pohlav a postaven v socilnm pro-
* Prv tento druh mechanismu osvtluje Dominiqne Merlli,
kdy analyzuje odlin vnmn rozdl mezi muskm a
enskm psanm ze strany chlapc a ze strany dvek (cf. D.
Merlli, cit. l.).
'" Vlastn by tedy hodnocen tla mohlo pesn odpovdat
postaven jeho nositele v socilnm prostoru, nebt toho, e
logika biologick ddinosti je na logice ddinosti sociln
nezvisl a vjimen nkdy obda tmi nejvzcnjmi
tlesnmi vlastnostmi jako teba krsou (j se pak k
osudov", nebo ohrouje zaveden d) osobu ekonomicky
a sociln nejchud a e nehoda genetiky zase nkdy naopak
piprav nkoho z velkch" o tlesn atributy - krsu nebo
vysokou postavu -jeho postaven psluejc.
60
storu. Napklad opozice velk/mal, je je podle mnoha
svdectv jednm ze zkladnch princip zkuenosti vlastnho
tla i celkov zpsobu, jakm ho akti uvaj a jak je
situuj" (mui se pisuzuje dominantn postaven
ochrnce, kter objm, hld, hled z vky atd.
l2
), m
pro kad pohlav - je jsou pitom skrze tuto opozici sama
nahlena - jinou podobu. Na zklad logiky, kterou lze
pozorovat i ve vztazch mezi vldnoucmi a ovldanmi
uvnit socilnho prostoru a podle n jedni i druz uvaj
sice jedn a te opozice, ale pisuzuj jejm opanm plm
obrcen hodnoty, mui, jak konstatuje Seymour Fisher, jev
sklon k nespokojenosti, kdy se jim urit sti vlastnho tla
zdaj pli mal", zatmco eny kritizuj na svm tle spe
ty oblasti, je jim pipadaj pli velk".
Tm, e musk nadvlda dl z en symbolick
pedmty, jejich byt (esse) je bytm-vidnm (percipi),
stav je do situace permanentn fyzick nejistoty, i spe
symbolick zvislosti: ena existuje pedevm skrze - a pro
- pohled tch druhch, neboli jako pstupn, pitaliv a
disponibiln vc. ek se od n, e bude ensk", to jest
usmvav, sympatick, pozorn, poddan, nevtra-v,
zdrenliv, ppadn neviditeln. Takzvan enskost" pitom
asto nen nic jinho ne urit nadbhn a u skutenm
nebo pedpokldanm poadavkm mu, je m
pedevm poslit jejich ego. D se proto skoro ci, e
zvislost na druhch (a nejen na much) se stala pro eny
ustavujcm prvkem jejich byt.
Prv tato heteronomie vytv onen druh dispozic, jim
se nkdy k koketrie, toti touhu upoutvat pozornost a
lbit se, nebo sklon oekvat pli mnoho od lsky - toho
jedinho, jak k Sartre, co me lovku dt pocit
oprvnn dokonce i v tch nejnhodnjch zvltnostech
jeho byt a hlavn jeho tla". eny, nepetrit vystaven
pohledu tch druhch, jsou odsouzeny neu-
" Cf. S. Fisher a C. E. Cleveland, Body Image and Personality,
Princcton, New York, Van Nostrand, 1958.
" Jak se tento ochranitelsk vztah projevuje v reklam, o tom
viz E. Goffman, La rituatisation de la fminit", Actes de la
recherche en sciences sociales, 14, 1977, s. 34-50.
" Obzvltn sklon en k takzvan romantick i romnov
lsce zsti nepochybn pramen z faktu, e takov lska je v
jejich obzvltnm zjmu: nejen e je me zbavit musk
nadvldy, ale navc je pro n - jak ve sv bn form, toti v
manelstv, kdy obh en mezi mui m zdola nahoru, tak i
ve svch formch vjimench - uritou, a asto jedinou
cestou k socilnmu vzestupu.
61
stle zakouet rozdl mezi tlem skutenm, k nmu jsou pipou-
tan, a tlem idelnm, jemu se nenavn sna pipodobnit14.
Protoe ke svmu byt potebuj pohled druhho, jejich chovn se
neustle d tm, e pedem odhaduj, jak bude jejich tlesn zjev,
jejich zpsob dren a prezentace tla ocenn (proto tak maj vce
nebo mn vrazn sklon se podceovat a ve form nesmlosti
nebo studu pitakvat soudu spolenosti).
Nejkrajnj formy symbolickho odcizen dosahuj eny
z maloburoazie, nebo ta je svou pozic v socilnm prostoru
obzvl vystavena vemonm obavm z pohledu
spolenosti. (Co znamen, e postaven ve spolenosti me
v nkterch ppadech, jako prv v tomto, jet posilovat
inky pslunosti k enskmu rodu, nebo jindy je naopak
oslabovat; pln zruit je nicmn, jak se zd, neme
nikdy.) enina subjektivn i objektivn zkuenost tla se
naproti tomu me hluboce zmnit intenzivnm pstovnm
njakho sportu: v takovm ppad tlo pestv existovat
pouze pro druhho nebo, co je nakonec tot, pouze pro
zrcadlo (nstroj umoujc nejen vidt sebe sama, ale vidt
se pokud mono i tak, jak jsme vidni, a prezentovat se tak,
jak vidni bt chceme), pestv bt pouhou vc, na ni se
hled, i na ni se mus hledt proto, aby se pro budouc
pohled pipravila, a z tla pro druhho se mn v tlo pro
sebe sam, z tla pasivnho a pojednvanho v tlo aktivn a
jednajc; jestlie vak ena s onm nevyslovenm vztahem
disponibility takto skoncuje a opt se takkajc zmocn
svho fyzickho obrazu a tm i svho tla, pipad mum
naopak neensk", ppadn jako lesbika (co je afirmace
intelektuln nezvislosti, je se projevuje zrove tlesn a
inky m zcela podobn "). Obecn eeno, dosaenm
moci, a u jakkoli, se eny vdycky ocitaj ve dvojznan
situaci (double bind): jednaj-li jako mui, mohou ztratit
povinn atributy enskosti" a zpochybuj prvo mu na
mocensk pozice; jednaj-li jako eny, vypadaj jako
neschopn a jako by nebyly na svm mst. Tyto kontradikce
jsou jen pokraovnm kontra-diknch oekvn, jim jsou
eny strukturln vystaveny jakoto zbo na trhu
symbolickch statk, kde se od nich d, aby se vemi
prostedky snaily lbit a bt svdn, ale vechny svdnick
pokusy, je onm nadbhnm muskmu pohledu samy
zdnliv podncuj, aby zrove odmta-
" Kosmetika, pohlcujc spoustu asu, penz a energie (v
rozsahu rznm podle td) m dnes svj krajn vraz v
plastick chirurgii, z n se ve Spojench sttech stal
obrovsk prmysl (jej sluby vyhledv kadoron
pldruhho milionu osob - cf. S. Bordo, Unbearable Weight,
Feminism, Western Culture and the Body, Berkeley,
University of California Press, 1993, s. 25). 15
s
Cf. C. A.
MacKinnon, op. cit., s. 121 a nsl.
62
ly. Dokzat takto spojit uzavenost s otevenost, zdrenlivost
se svdnost, je tm obtnj, e vsledek posuzuj mui, a ti
si ho mohou, a u nevdomky nebo naschvl, patn vyloit.
Kdy dojde na erty o sexu, nem ena asto jinou monost,
jak se vyjdila jedna pozorovatelka, ne odejt, nebo se
astnit alespo pasivn, aby se pln neodtrhvala, ale to
pak s rizikem, e kdyby se stala pedmtem sexulnho
toku i obtovn, nebude moci protestovat.
Sandra Lee Bartkyov, je podv jeden z
nejpronikavjch popis ensk zkuenosti tla, se podle
mne nicmn ml, kdy za to jedin, co v ench probouz
hlubok zkosti kvli vlastnmu tlu" a siln pocit vlastn
tlesn nedostatenosti", povauje spojen mda-krsa"
(fashion beauty complexy. inek toho obojho je
nepopirateln, ale nelze ho vidt jinak, ne e jen posiluje i-
nek onoho zkladnho vztahu, kter enu stav do pozice
bytosti-je-je-vidna a odsouzena vidt sebe samu skrze
dominantn, to jest musk, kategorie.A mon e
masochistick dimenze" ensk touhy, ona erotizace
socilnch vztah nadvldy"17, je zpsobuje, jak rovn pe
Sandra Lee Bartkyov, e dominantn postaven mu je pro
mnoh eny vzruujc"18, m dvod v tom, e eny hledaj
v much (stejn jako ve spojen mda-krsa", ale to a
druhotn) jaksi idtko, jm by onen svj pocit tlesn
nedostatenosti" obelstily. Autoritativn pohled mocnch, a
speciln jejich pohled na ty druh, doke patrn
takovouto uklidujc funkci plnit obzvl dobe ".
MUSK POHLED V POHLEDU ENY
Ve struktue vztahu nadvldy jsou pod tlakem ob strany,
tedy i ti, kdo vldnou. Ti se sice t vhodm, ale zrove,
eeno s Marxem, je nadvlda ovld". Jak to toti jasn
ukazuj u jen vechny hry
S. Lee Bartky, Feminity and Domination, Studies in the
Pbenomenology of Oppression, New York-Londres,
Routledge, 1990, s. 41. 17Ibid, s.51.
Ibid. (For many women, dominance in men is exciting") a
rovn s. 47. ' Ten, kdo vldne, vldne pedevm schopnost
prosadit svou pedstavu o sob samm jako pedstavu
objektivn a kolektivn (krajnm vrazem toho jsou jezdeck
lochy a majesttn portrty), to jest schopnost pinutit ty
druh, aby se vzdali, tak jak je to u milujcch nebo vcch,
sv vlastn generick schopnosti objektivizace. Tm se
ustavuje jako absolutn subjekt bez ehokoli vnjho, subjekt
pln oprvnn existovat tak, jak existuje.
63
spojen s opozic velk/mal, dritel nadvldy aplikuj
schmata uloen v nevdom nutn i sami na sebe, na sv
vlastn tlo a na vechno, m sami jsou a co dlaj, a to na n
klade obrovsk nroky. Prv tohle tak dobe tu a mlky
piznvaj eny, kdy nechtj manela menho, ne jsou
samy. Muskou zkuenost nadvldy je tedy teba analyzovat v
tchto jejch kontradikcch a pome nm pi tom Virginia
Woolfov. Ani ne tak jako autorka onch pravideln
citovanch klasickch dl feminismu, jimi jsou Pokoj pro
sebe (A Room of One's Own) nebo Ti guiney (Three
Guineas),ale sp jako romacirka przy K majku (To the
Lighthouse)20, kde -nepochybn dk anamnze, k n se
propracovala psanm - podv obraz vztah mezi pohlavmi
zbaven vech kli o sexu, penzch a moci, jak lze nalzt
v jejch teoretitjch textech. Na pozad pbhu se toti
rsuje nesmrn bystr obraz enskho pohledu; pohledu,
kter sm neobyejn byste vid, jak zoufal, a ve sv tri-
umfln neuvdomlosti znan patetick sil mus kad
mu vynakldat, aby dostl sv dtinsk pedstav o mui.
Virginia Woolfov dv tto zneklidnn a shovvav
jasnozi-vosti v nznacch promluvit hned od prvnch
strnek. Pestoe na rozdl od pan Ramsayov, obvajc se,
zdali jejho manela nkdo nezaslechl, vtina ten
(hlavn vak muskch) pi prvnm ten pravdpodobn
nepochop, nebo si vbec ani nepovimne, do jak zvltn
a dokonce trochu smn situace pan Ramsay sama sebe
dostal: Nhle se ozval vkik, jakoby nmsnka vyle-
kanho ze snu - nco jako ,v ohni a salvch z dl' -
zaznlo j to v uchu tak pronikav, a se bzliv ohldla,
jestli ho snad nkdo neslyel."
21
A nedojde mu to patrn ani o
pr strnek dl, kdy je pan Ramsay pistien dalmi
osobami, Lily Briscoovou a jejm ptelem. Pochop pn
Ramsayovo chovn a zneklidnn jeho eny teprve a
postupn, z pohled jinch postav: A bohuel si m dl
20Jen toho, kdo m o literatue a jejch vlastnch cestch
pravdy pli jednoduchou pedstavu, me pekvapit onen
paradox, kter si tak dobe uvdomovala Virginia Woolfov:
I prefer, where truth is important, to write fiction" (V
Woolf, The Pargiters, New York, Harcourt, Bracejovanovich,
s. 9). Nebo jinde: Fiction here is likely to contain more
truth than fact" (V.Woolf, A Room of One's Own, Londres,
Leonard and Virginia Woolf, 1935, s. 7).
21 V Woolf, La Promenade au Phare, op. cit., s. 24 (esky K
majku, p.J. Fastrov, 1965, s. 18). Z etby toti teprve
postupn vyvstane, e pan Ramsay, profesor obklopen ky
a kolegy, byl v tu chvli pistien, jak si nahlas recituje
znmou Tennysonovu bse tok lehk jzdy" (The
Charge of the light brigade").
64
tm vc navyk myslet nahlas, odkvat si nahlas vere;
nkdy tm lovka pivede do rozpak."22 Pan Ramsay, kter
se od prvn strnky romnu jevil jako velkolep postava mue
a otce, je pistien in flagranti dtinstv.
V tto zdnliv kontradikci spov cel logika postavy.
Pan Ramsay, nco jako starovk vldce, jak ho l
Benveniste ve Slovnku indoevropskch instituc, je lovk,
jeho kad slovo je verdikt; lovk, kter jednou vtou
me zkazit ohromnou radost" svmu estiletmu synu
Jamesovi, jen se u neme dokat ztejho vletu k
majku. ( Jene,' ozval se jeho otec a zven pistoupil k
oknu obvacho pokoje, ,ztra nebude hezky.' "). Jeho
pedpovdi maj tu moc, e se doslova samy potvrzuj, e se
mn v pravdu: a u tak, e psob jako pkazy i jako
poehnn nebo zloeen, kter to, co kaj, magicky
pivolaj, nebo tak - a to je mnohem hrozivj -, e prost jen
vyslovuj nco, co se v nznacch sice ohlauje, ale vytuit to
um jen on; on, takkajc bosk vizion, kter doke
vysvtlit svt, zdvojnsobit slu prodnch i socilnch
zkon tm, e je mn v zkony rozumu a zkuenosti,
rozumov a zrove rozumn vroky vdy a moudrosti.
Pedpov vdy, imperativ otcovskho proroctv, odkazujc
budoucnost do minulosti; moudr pedtucha, vynejc nad
dosud neskutenou budoucnost ortel zkuenosti a absolutn
konformnosti, jej je sama nositelkou.
Psychosomatick dn, je vede k somatizaci zkona,
probh pedevm prostednictvm toho, kdo m v rodin
monopol na symbolick nsil (nejen na moc sexuln).
Otcova slova maj magickou schopnost ustavovat,
pojmenovnm vytvet, nebo hovo bezprostedn k tlu.
A tlo, jak pipomn Freud, bere metafory doslova; a
jestlie se zd, e posln" vtinou podivuhodn
harmonuj se skuten dostupnmi pracovnmi msty
(dostupnmi podle pohlav, ale tak podle postaven
rodiny a podle mnoha jinch promnnch), je to
nepochybn dno z velk sti faktem, e by se paterna
potestas ve svch vrocch a soudech, jimi ona posln" do
znan mry formuje, zdnliv teba i dila irou libovl,
jsou to slova lovka zformovanho rovn pod tlaky nutnosti
a pro n, a proto naklonnho povaovat princip skutenosti
za princip libosti.
22 Ibid, s. 87 (es. p. s. 65).
65
V opaku k otcov bitkosti, jeho bezpodmnenmu pitakn
du vc, chpajc matka ist na zklad vry otcv verdikt
odmt, zpochybuje nutnost, obhajuje nhodu - Ale vdy
mon bude hezky, j ekm, e bude hezky"23 - a oividn
pitakv zkonu touhy a radosti. Nicmn s dvoj podmnkou,
pedstavujc stupek realit:" ,Ano, jist, bude-li ztra hezky,'
ekla pan Ramsayov, ,ale to mus rno vstt se skivnkem.'"
Otcovo ne se nepotebuje ospravedlovat, nemus bt ani
vysloveno: rozumn tvor (Mj rozum", Pozdji to pochop")
nem jinou volbu, ne se mlky sklonit ped mocnou silou vc.
Otcova neprosn nabdav slova nejsou nikdy stranj, ne
kdy je vede logika profylaktick pedpovdi, ohlaujc
obvanou budoucnost, aby ji zaehnala (ty patn skon", ty
ns vechny zostud", ty tu maturitu nikdy neudl"), a pokud
ji fakta potvrd, umoujc dodaten triumfovat (j to kal") a
kompenzovat si tak bolest ze zklamn, e dotyn nezklamal
(Doufal jsem, e m vyvede z omylu").
Otce rozzlobil prv tento mrzoutsk a s dem svta srozu-
mn realismus. Podobn jako kdy se bou mld. Nepobuuje je
ani tak nutnost, ji si otcova e osobuje odhalovat, jako sp sku-
tenost, e j vemocn otec arbitrrn pitakv a dokazuje tak
svou slabost: slabost rezignace, kter bez odporu souhlas; slabost
samolibosti, erpajc zadostuinn a pchu z krut radosti, e zba-
vuje iluz, e svou vlastn deziluzi, svou vlastn rezignovanost, svou
vlastn porku pen na druhho. Mt po ruce sekeru, pohrab
nebo njakou zbra, kter by se otci zaala do prsou a na mst by
ho zabila, James by se j byl chopil. Takhle do krajnosti vzncoval
a drdil sv dti pan Ramsay pouhou svou ptomnost - kdy tam
tak trel jako n, tenk jako epel noe, a jzliv se usmval, pro-
toe ho tilo nejen vdom, jak svho synka zklamal a zrove
zesmnil svou enu, v kadm ohledu desettisckrt lep ne on
(pomyslil si James), ale i ist osobn uspokojen z vlastn sprvn
soudnosti."24 Ty nejradiklnj vzpoury dtstv a mld nem
mon ani tak proti otci jako sp proti sklonu podrobenmu otci
se spontnn podrobit, proti nutkn poslechnout ho a uznat jeho
dvody.
23 Ibid., s. 11 (podtreno autorem;
es. p. s. 8). 24 Ibid, s. 10 (podtreno
autorem; es. p. s. 8).
66
Neuritost, dan volnm, nepmm stylem vyprvn, umo-
uje v tuto chvli nepostehnuteln pejt od chlapcova pohledu
na otce k otcovu vlastnmu pohledu na sebe sama. Ve skutenosti
to vak nen pohled osobn, ale prost pohled, kter jakoto
dominantn a legitimn nabz vysokou pedstavu o sob samm,
pedstavu, jakou me a m chovat lovk, kter svj ivot vid
jako plnn povinnosti poadovan od nho socilnm svtem -
v tomto ppad jako povinnost k sob sammu bt idelnm
muem a otcem: Co ekl, byla pravda. Vdycky to byla pravda.
Nepravdy vbec nebyl schopen; s fakty si nikdy nezahrval;
nikdy nepozmnil teba ani nepjemn slvko, aby udlal radost
nebo aby se zavdil njakmu lidskmu tvoru, nato vlastnm
dtem, plodm ledv svho: ty si pece maj u v dtstv uvdo-
movat, e ivot je tk, skutenost nesmlouvav; a e po t cest
do vybjen e, na n nae nejzivj nadje hasnou a nae
kehk kocbky ztroskotvaj v temnotch (tu se pan Ramsay
napmil a malma pimhouenma modrma oima utkvl na
horizont), lovk pedevm potebuje odvahu, pravdu a vytr-
valost.""
Te u se pn Ramsayova svvoln tvrdost nejev jako i-
nek sobeckho puzen lovka, kterho t zbavovat iluz, ale
jako projev svobodnho rozhodnut jednat pmoae, a tak
sprvn pochopen otcovsk lsky, je odmt podlehnout hn
snadn ensk shovvavosti a mateskmu zaslepen a chce bt
vrazem neprosnch tlak svta. Prv toto nepochybn vyjad-
uje metafora noe i jeho epele: zatmco naivn freudovsk
vklad by ji zplotil, ve skutenosti tato metafora znamen, e
musk role - teatrlnost toho slova i samotn metafory se tu
pmo vnucuj - je skuten tam, kam ji kladou Kabylov, toti na
stran znosti, nsil, vrady, neboli na stran kulturnho du
zbudovanho v opozici k prvotn fzi s mateskou prodou,
v opozici k odevzdanosti chodu vc, k puzenm a nutknm en-
sk pirozenosti. Zanme tuit, e kat je zrove i obt a e
otcovsk e prv proto, e m takovou moc, je odsouzena
mnit pravdpodobnost v osud.
A tento pocit v ns jet vzroste, kdy zjistme, e nezlomn
otec, jen prv jedinou rznou vtou potel synovy sny, byl pisti-
25 Ibid., s. 10-11 (podtreno autorem; es. p. s. 8).
67
en pi dtinsk he a vydal tak na pospas lidem - Lily
Briscoov a jejmu pteli, kte se tm veteli do nho
soukrom" -, nco, eho nemli bt svdky"
26
: ukzalo se
jim libido academica propadl v snn a vyjadujc se
metaforou vlenickch her. Pn Ramsayovo dlouh,
Tennysonovou bsn rozpoutan snn, v nm se obraz
vlenho dobrodrustv - tok v dol smrti, prohran
bitva a velitelovo hrdinstv (Ale nezhyne vlee; najde si
njak skaln tes a tam, upen zahledn do boue, /.../
zeme vstoje.") - proln s zkostnou mylenkou o
filozofov posmrtnm osudu (Z se doshne jednou za
generaci", Nikdy nedospje k R"), je vak teba ocitovat
cel: Ale kolik mu z tisce milin, ptal se v duchu,
dospje a k Z? Vdce beznadjn vpravy si pece me
tuto otzku klst a jist se neprovin zradou na tch, kter
vede, kdy si odpov: ,Snad jeden! 'Jeden z cel generace. A
me se mu tedy zazlvat, e to nedoke? I kdy se poctiv
nadel, s vynaloenm vech sil, a mu dn u nezbyly? A
jak dlouho potrv jeho slva? I umrajc hrdina pece sm
ped smrt uvaovat, jak o nm budou lid smlet. Jeho
slva mon potrv dv tiscilet./.../ Kdo tedy vdci t
beznadjn vpravy, kter ji vyvedl aspo tak vysoko, odkud
zahldla pustiny vk a znik hvzd, me zazlvat, e ne
mu v smrti ztuhnou dy a on u nen schopen hnout se dl,
pece jet tm v bezvdom pozdvihne k elu zkehl
prsty a napm se v ramenou, aby ho zchrann eta, a
tam doraz, nalezla mrtvho na jeho stanoviti jako skvl
vzor vojka? Pan Ramsay vypjal prsa a vzpmen zstal stt
u vzy s pelargoniemi. Kdo mu to me zazlvat, kdy si zde
chvli postoj a zapeml o slv, o zchrannch etch, o
mohylch, kter vdn stoupenci vzty nad jeho kostrou. A
konen, kdo sm zazlvat vdci vpravy odsouzen k zhub,
jestlie..."
27

Woolfov oblben technika prolnn zde kon zzraky.
Vlenick dobrodrustv a povst, je ho provz, je
metaforou pro dobrodrustv intelektuln s jeho honbou za
symbolickm kapitlem slvy; ludick illusio je cestou,
kterou se me mn realisticky, ili za cenu men bolesti,
vyjdit illusio akademick z roviny
26 Ibid., s. 27 (es. p. s. 20).
27 Ibid., s. 45-46 (podtreno autorem; es. p. s. 34-35).Tento
obraz, jak se libido academica me dostat ke slovu pod
pltkem literrn neutralizace, by ml stt jako dodatek k
analzm univerzitnho pole v knize Homo academicus (P.
Bourdieu, Paris, ditions de Minuit, 1984).
68
bnho ivota s jeho ivotnmi vszkami a vnmi - s tm vm,
0 em pan Ramsay diskutuje se svmi ky: dovoluje zaujmout s
ten a kontrolovan odstup, potebn k pijet a pekonn dezi
luze (On tu geniln schopnost nem, nein si na ni nrok"
2
") pi
zachovn zkladnho illusio, toti zaujet na he sam, pesvde
n, e stoj za to ji hrt, hrt a do konce a podle pravidel (nebo
i ten posledn prost vojk me koneckonc aspo umt vsto
je"...). Gesta a tlesn pzy i pozice, jimi se toto nitern a ve
svm vraze esenciln postojov zaujet projevuje, se vesms
orientuj ve smru vztyenho, rovnho, vzpmenho tla nebo
jeho symbolickch nhraek, kamenn pyramidy, sochy.
Na tomto zkladnm illusio, je ustavuje maskulinitu, se nepo-
chybn zakld i libido dominandi ve vech specifickch for-
mch, jakch nabv v rznch polch29. Prv ono je dvodem
toho, e jsou mui (na rozdl od en) sociln utveni a vedeni tak,
aby se dtinsky zaujali kadou hrou, kterou jim spolenost nabd-
ne - a jej formou par excellence je vlka. Kdy se pan Ramsay
nech pistihnout pi snn s otevenma oima, z nho vyvstane
dtinsk nicotnost jeho nejhlubho zaujet, nhle tm odhal, e
hry, jim se oddv stejn jako ostatn mui, jsou hry dtinsk - co
si v cel pravd nikdo neuvdomuje prv proto, e jim kolektivn
koluze propjuje hutnost a relnost sdlench samozejmost. Pro
skutenost, e z her ustavujcch sociln ivot jsou ty, jim se k
vn, vyhraeny mum - kdeto eny jsou odkzny starat se
o dti a jejich plozen (...a se j zatmlo v och a omren sklo-
nila hlavu /.../. Nedalo se na to nic ct."30) -, se zapomn, e mu
je tak dt, dt, je si hraje na mue. Specifick musk vsada
s sebou v podstat nese generick odcizen: mui se svmu dvou-
senmu privilegiu, e se mohou oddvat hrm nadvldy, t dk
tomu, e jsou k poznvn her, v nich b o njakou nadvldu,
vychovvni a brzo - zvlt prostednictvm institunch ritul -
na nositele nadvldy i pasovni, m zrove zskvaj libido
dominandi.
eny maj naopak tu zcela negativn vsadu, e se hrami, pi
nich jde o privilegia, nedvaj oklamat a vtinou se jich ani ne-
"V. Woolf, La Promenade au phare, op. cit., s. 44 (K majku, s.
34).
" Cf. v tomto bod R Bourdieu, Mditations pascaliennes, Paris,
ditions du Seuil,
1997, s. 199 a nsl.
30V. Woolf, La Promenade au phare, op. cit., s.4l (K majku, s.
32).
69
astn, alespo ne pmo, v prvn osob. Dokonce i nkdy vid
jejich nicotnost, a pokud v nich nemaj pes njakou dal osobu
samy ast, hled na zoufal snahy mue-dtte bt muem a na
jeho dtinsk zoufalstv, kdy se mu to neda, s pobavenou shov-
vavost. Dok i ty nejvnj hry vidt z odstupu jako divk, kter
pozoruje z behu moskou boui - a jsou proto nkdy povaovny
za frivoln a neschopn zajmat se o vn vci, napklad o politi-
ku. Protoe vak i tento odstup je plodem nadvldy, citov solidr-
nost s hrem je skoro vdy odsuzuje k urit asti. K asti, je
nemus bt skutenou rozumovou a citovou ast na he, ale je
z nich dl - pestoe teba pravou povahu hry a vszek ani pli
neznaj - nepostradateln opory".
Kdy si pan Ramsay zane hlasit hrt na tok lehk jzdy",
jeho manelce je ihned jasn, do jak trapn situace se dostal. Spe
ne bolest, kterou mu me zpsobit vdom, e se tak zesmnil,
ji lek bolest, z n jeho podivn chovn pramen. Dokazuje to jej
vlastn chovn, kdy k n psn otec pot, co si dopl hojiv pot-
en z toho, e zklamal synka a zrove zesmnil svou enu"32, pi-
jde, porann a promnn ve velk dt (jm ve skutenosti je),
prosit o soucit s bolest zrozenou z Illusio a deziluze: Hladila
Jamese po hlavice; penela na nho to, co ctila k manelovi.""
Cestou zhutn, jak je nkdy umouje logika jednn, pan
Ramsayov v gestu lskypln ochrany, k n je pedurena a pi-
pravovna celm svm socilnm bytm34, ztoton chlapce, jen
prv odhalil nesnesitelnou negativnost skutenosti, s dosplm
muem, svolnm piznat v cel pravd, v jak zdnliv nesmrn
zmatek ho uvrhlo jeho netst". Kdy pan Ramsay d manelku
za prominut, e vynesl nad vpravou k majku tak drsn verdikt,
(ouchne tm ostchav Jamese do malch ltek"; navrhne
velmi pokorn", e se tedy pjde zeptat poben stre), zcela
31 Dobe to dosvduje ast mladch en z lidovch vrstev
na sportovnch vnch jejich mldenc" (jm se prv proto,
e je vedena jen vl a citem, nutn jev jako povrchn nebo i
nesmysln). A prv tak i postoj opan, po svatb astj,
kdy eny na muovo zaplen pro vci jim samotnm
nepstupn nevraiv rl. 32 V. Woolf, La Promenade au
phare, op. cit., s.47 (K majku, s. 38). 33 Ibid, s. 40 (es. p. s.
31).
34 Ochranitelsk funkce pan Ramsayov je zmnna
nkolikrt, zvlt v pirovnn k slpce, chrnc pod kdly
sv kuata (ibid., s. 29, 30, 31): Ona bere pod ochranu
vlastn cel musk plemeno - z dvod, kter by nedovedla
vysvtlit" (s. 12, podtreno autorem; a rovn s. 48; es. p. s.
7. a s. 38).
70
zeteln tm prozrad, e pkr odmtnut njak souviselo s
onou smnou scnou a hrou illusio a deziluze35. Pan
Ramsayov svou bystrozrakost - nepochybn ve snaze
chrnit manelovu dstojnost - sice peliv maskuje, ale je j
naprosto jasn, e nemilosrdn ortel vynesl nebok, kter je
sm rovn obt nezlomnch ortel reality a zaslou si
politovn; pozdji se uke, e manelovu achil-lovu patu
dobe znala:" ,Ale co myslte, jak dlouho se to jet bude
st?' zeptal se nkdo. Jako by z n trely rozechvl antny,
zachycovaly jednotliv vty a mermomoc ji na n
upozorovaly. Teba na tuhle. Zvtila, e mui hroz
nebezpe. Takov otzka velmi pravdpodobn povede k
nemu, m si mu pipomene svj nezdar. Jak dlouho m
jet budou uznvat, napadne ho okamit."
16
Ale nen ve
skutenosti pan Ramsayov sama obt urit strategie?
Strategie, k n se neastnk nakonec utk v jistot, e kdy
ze sebe udl dt, probud tm dispozice k mateskmu sou-
citu, je jsou enm statutrn pisuzovny?"
Cel tento asn dialog, veden ve skutenosti mezi dky, by
stl za ocitovn. Pan Ramsayov pi nm toti svho mue
neustle et: nejprve tm, e pijme zdnliv tma manelskho
sporu, msto aby napklad poukzala na nepomr mezi pn
Ramsayovou zuivost a jejm udvanm dvodem. Pi kad
napohled nekodn vt obou hovocch jde ve skutenosti o
mnohem vc, o vci mnohem podstatnj, a oba partnei-pro-
tivnci to vd, nebo kad z nich toho druhho dvrn a takkajc
dokonale zn, take nepotebuj mnoho, aby si rozumli, a mohou
spolu vst ty nejostej spory kvli niemu a pitom o vechno.
Tato logika veho a nieho ponechv astnkm dialogu v
kadm okamiku monost bu vbec neporozumt, to jest
omezit protivnkova slova na pedstran tma (v tomto ppad na
otzku, jak bude ztra), take pak psob nesmysln, nebo pln
pochopit. Pln pochopen je skrytou podmnkou nejen v
narkch vedenho sporu, ale i usmen. Kdepak, s tm se vbec
ned potat, e by se ztra mohlo vyplout k majku, odbyl ji pan
Ramsay rozzloben. Kdov? ekla. Vtr se asto obrt. Jej hrozn
nerozumn nmitka, tak ensky poetil, ho navztekala. Projel
dolm smrti, ztroskotal, ml z toho otes; a ona si pln navzdor
faktm trouf dvat dtem nadji na
35 Ibid., s. 42 (es. p. s.
32). * Ibid., s. 126-127
(es. p. s. 97).
37 O katartick a takkajc terapeutick funkci en v tom
smyslu, e reguluj ivot mu, ti jejich hnv a pomhaj
jim smiovat se s nespravedlnostmi nebo obtemi ivota,
existuje mnoho poznatk (cf. napklad N. M. Henley.op. cit.,
s.85).
71
nco, co vbec nepichz v vahu, ili lht. Dupl si na kamennm
schdku. ,Dej pokoj, k asu!' okikl ji. Ale co vlastn ekla? Jen to,
e by ztra mohlo bt hezky. Vdy by mohlo. Kdepak - tlakomr
kles a vtr m zpadn smr."38
Za svou neobyejnou bystrozrakost, je j napklad umou-
je, kdy sly mue diskutovat o tmatech tak pomjiv vnch,
jako je druh a tet odmocnina, Voltaire a Madame de Stael,
Napoleonova povaha nebo francouzsk pozemkov zkon, odhalit
ty lidi, jac jsou"39, vd pan Ramsayov tomu, e je ena. Prv
proto, e musk hry a to, k emu vedou, spoleensk puzen
a posedlost vlastnm zbonnm j, jsou j ciz, vid zcela piroze-
n, e z t zdnliv nejist a nejvnivj obhajoby i kritiky
Waltera Scotta asto hovo jen touha ukzat se" (dal ze zklad-
nch hnut tla, blzk kabylskmu tv v tv"). Jednm z tako-
vch ztlesnn muskho egotismu je napklad Tansley:"...a tak-
hle to s nm bude vdycky, dokud nedostane to msto profesora
nebo dokud se neoen s tou, kterou chce, pak snad u d pokoj
s tm ,j-j-j' .Tohle je to cel, pro tak odsuzuje chudka Waltera
Scotta, nebo teba Jane Austenovou. J-j-j'. Mysl pitom na sebe,
chce udlat dojem; pozn se to podle tnu, jakm to k, podle
draznho a podrdnho tnu. spch by mu jist udlal
dobe."40
Ve skutenosti jsou eny jen zdkakdy natolik nezvisl - ne-
li na socilnch hrch, tedy alespo na much, kte je hraj -, aby
dokzaly dt sv vlastn deziluzi podobu takovhoto lehce shov-
vavho soucitu s muskm illusio. Cel jejich vchova je naopak
pipravuje k tomu, aby se per procuram, to jest zven a zrove
v podzenosti, astnily hry a muskm starostem aby vnovaly,
podobn jako pan Ramsayov, nnou pozornost a dviv
pochopen, je jim souasn sktaj hlubok pocit bezpe".
K mocenskm hrm pstup nemaj, ale jsou vedeny k tomu, aby se
jich astnily prostednictvm mu, a u svch manel nebo,
jako pan Ramsayov, syn:" ...kdy ho matka pozorovala, jak pes-
n vede nky kolem obrys ledniky, pedstavila si ho v rudm
387V. Woolf,La Promenade au phare, op. cit., s.4l
(podtreno autorem; es. p. s. 30).
40 Ibid, s. 126 (es. p. s. 96).
" Jak ukazuj vzkumy, eny asto m svj spch
spchem manelovm.
72
hvu s hermelnem na soudn stolici, nebo jak v kritick situaci d
ve veejnm zjmu pkr a nezbytn zsah."4
2

Tyto citov dispozice vyplvaj z povahy postaven pisuzova-
nho en v rozdlen vldy: eny, jak k Kant, nemohou sv prva
a sv obansk zleitosti brnit o nic vc, ne nakolik jim pslu
vlit; mohou to dlat jen prostednictvm njakho zstupce43
Odkn pitan Kantem ensk povaze je vepsno hluboko do
dispozic vytvejcch habitus, onu druhou povahu, je se nikdy
nezd pirozenj ne v ppadech, kdy sociln ustaven libido
nabv specifick formy nazvan touha. Diferencujc vliv spole-
nosti disponuje mue k zlib v mocenskch hrch, eny k zlib
v much, kte je hraj; musk charisma proto zsti spov
v kouzlu moci, ve svdnosti, kterou dren moci psob na tla,
politicky socializovan dokonce i ve svch puzench a touhch".
Nerozpoznni, plynouc z toho, e se na vldnoucho aplikuj kate-
gorie mylen zplozen prv vztahem nadvldy, pat k nejlepm
oporm musk dominance. Me vst a k tomu, e amor fati
nabude krajn formy, j je lska k vldnoucmu a jeho nadvld,
libido dominandis (touha po driteli nadvldy) a z n plynouc
rezignace na to, uplatnit sv vlastn libido dominandi (touhu vld-
nout).
42 V.Woolf, La Promenade au phare, op. cit., s. 10 (es. p.
s. 7). 43 Otto Weininger, jak je vidt, se tak zcela nemlil,
kdy pot, co enm vytkl, e se tak snadno vzdvaj svho
pjmen a pijmaj jmno manelovo, usoudil, odvolvaje se
na Kanta, e ena je svou esenc bez jmna, a to proto, e j
od prody chyb osobnost". Kant v dalm textu pechz od
en k sociln neuvdomlm masm" (tradin mylenm
v enskm rod) a od odkn, obsaenho v nutnosti nechat
se zastupovat, k poslunosti", je nrody nutk penechvat
vldu otcm vlasti" (E. Kant, Anthropologie du point de
vue pragmatique, fr. peklad M. Foucault, Paris,Vrin, 1964, s.
77).
" m chci oponovat pohledm, podle nich kad sexuln
smna v ednickm svt, zvlt smna mezi fy a
sekretkami (cf. R. Pringle, Secretaries Talk, Sexuality,
Power and Work, Londres-New York, Allen and Unwin, 1988,
zvlt s. 84-103), spov jedin bu v sexulnm
obtovn" (i v tch nejradiklnjch" udnch nepochybn
pod jet podceovanm), nebo naopak v cynickm
vyuvn enskho pvabu jako nstroje k dosaen moci (cf.
J. Pinto, Une relation enchan-te: la seertaire et son
patron", Actes de Ia reeberebe en sciences sociales, 84,
1990, s. 32-48).
73
KAPITOLA 3
TRVALOSTI A ZMNA
Abychom v analze on specifick formy nadvldy, je,
vepsna do celho socilnho du, pracuje ve tm tl
takovm zpsobem, e v nich m sv pedmty a souasn
principy sv innosti, dospli a k jejm nejskrytjm
inkm, potebovali jsme k tomu pronikav pohled a
nesmrn rafinovan styl psan Virginie Woolfov. A
mon bychom se k n mli obrtit znovu, aby jako
autorka Pokoje pro sebe dodala vrohodnost na analze
konstant ve vztahu sexuln nadvldy skrytch - nebo
krom prost slepoty existuj i nkter mocn faktory, je je
mohou snadno zakrvat (napklad sklon feministickho hnut
vidt, s oprvnnou hrdost, hlavn dosaen vdobytky).
Je toti pekvapiv, jak jsou sexuln struktury ve
srovnn se strukturami ekonomickmi, zpsoby
reprodukce ve srovnn se zpsoby produkce, neobyejn
autonomn: na dvou rznch plech prostoru
antropologickch monost, u kabylskch horal i u
anglickch vysokch buro z Bloomsbury, v podstat
dodnes, po mnoha staletch a pes vechny ekonomick a
sociln rozdly, existuje jeden a t systm klasifikanch
schmat; a badatel, skoro vdy psychoanalytikov, odhaluj
v psychick zkuenosti dnench mu a en, a vtinou
hluboko v n skryt, tyt procesy - napklad snahu
odpoutat hocha od matky, nebo symbolick inky
rozdlovn prce a as produkce a reprodukce podle
pohlav -, jejich jasnm vrazem jsou kolektivn a veejn
rituly, patc k symbolickmu systmu spolenosti
zaloen ve vem vudy na primtu mustv. Jak si vysvtlit,
e pln a neochvjn androcentrick vidn urit
spolenosti, v n mohou ultramaskulinn dispozice snadno
petrvvat jednak dk strukturaci zemdlsk innosti podle
opozice mezi muskm asem prce a enskm
75
asem plozen', a jednak dk pln rozvinut logice ekonomie
symbolickch statk, dokzalo pet i tam, kde se vlivem
hlubokch zmn ve vrobn innosti a v rozdlen prce
ekonomie symbolickch statk scvrkla na nkolik mlo
ostrvk obklopench chladnmi vodami zjmu a kalkulu?
Jak si tuto zjevnou trvalost - je mimochodem znan
podporuje dojem, e urit historicky vznikl konstrukce je
v podstat msi pirozenm, ani ji vak pece jen ratifikuje
jako soust vn prody - jak si ji vysvtlit?
HISTORICK PROCES DEHISTORIZACE
Je jasn, e je-li v djinch nco vn, me to bt jedin plod
djinnho procesu zvovn. Nepropadnout esencialismu
proto vbec neznamen poprat, e historick skutenost
obsahuje nkter trval jevy a nepromnn veliiny
2
; nam
kolem je rekonstruovat djiny historickho procesu
dehistorizace, neboli rekonstruovat proces, jm se od t
doby, co existuj mui a eny, stle znovu utvej objektivn i
subjektivn struktury musk nadvldy, take musk d
pechz nepetrit z jednoho stolet do druhho. Jinak
eeno, jestlie djiny en", jevc cht necht znanou
stlost, znanou setrva-lost, maj bt dsledn, pak mus bt
zrove, a nepochybn v prvn ad, djinami aktr a
instituc - crkve, koly, sttu ap. -, v nich m toto trvn
stlou oporu a jejich funkce a relativn vliv mohou bt v
rznch dobch rzn. Nesta napklad pouze zaznamenat,
e k t i on profesi, k t i on karie nebo oboru nemaj
eny pstup; je teba brt zrove v vahu a vysvtlovat, jakm
zpsobem se hierarchie (profesn, oborov atd.) a jimi
podporovan hierarchizovan dispozice pedvaj dl a
vedou eny k tomu, aby se z mst, odkud jsou u tak jako tak
vyluovny, vyluovaly jet i samy3.
' Obdobou tohoto Marxem navrenho dlen na periody
prce (ili v zemdlstv as orn, set a sklizn, co pipad
mum) a periody produkce (kleni atd., kdy zrno prochz
ist prodnm procesem promny, podobn jako plod v
matin bie) je cyklus reprodukce s jeho opozic mezi
asem oplodnn, v nm hraje aktivn a rozhodujc roli
mu, a asem thotenstv (cf P. Bourdieu Le Sens Pratique, op.
cit., s. 360-362).
2
Na dkaz toho sta pozorn si pest pt svazk dla
L'Histoire des femmes,
vzniklho pod vedenm Georgesa Dubyho a Michle
Perrotov (Paris, Plon, 1991,
1992).
3 Pokusil jsem se zpracovat z tohoto obrovskho kolu jeden
mal sek ve svch prvnch pracch, kde se snam ukzat,
jakm zpsobem podporuje diference nejen mezi
spoleenskmi tdami, ale i mezi pohlavmi, kolsk systm.
76
Nesta jen popisovat, jak se postaven en v prbhu asu
mnilo, nebo jak vypadal vztah mezi pohlavmi v rznch obdo-
bch; historick bdn se mus snait zachytit v kadm obdob
stav systmu aktr a takovch instituc jako rodina, crkev, stt,
kola atd., jejich pispnm se vztahy musk nadvldy vce i
mn vymykaly z chodu djin. Neboli skutenm pedmtem
djin vztah mezi pohlavmi jsou djiny toho, jak se v rznch
dobch (jinak ve stedovku nebo v osmnctm stolet, jinak za
Ptaina na zatku tyictch let a jinak za De Gaulla po roce
1945) strategie a strukturln mechanismy (napklad prv
mechanismy dlen prce podle pohlav) rzn kombinovaly
a prostednictvm jednotlivch instituc a aktr udrovaly -
nkdy i za cenu skutench nebo zdnlivch zmn - strukturu
vztah nadvldy mezi pohlavmi po velice dlouh djinn obob.
Vrazem podzenho postaven eny me bt - tak jak tomu
bylo ve vtin pedindustrilnch spolenost - jej nasazen do
prce, nebo naopak jej vylouen z prce, tak jak k nmu dolo
po prmyslov revoluci, kdy se od sebe oddlily prce a dm, kdy
ekonomick vznam eny upadal a viktorinsk prudrie ji
odsoudila pstovat cudnost a domck umn jako akvarel
a piano. A tak navtvovat kostel, msto vyhraovan stle vc
enm4.
Krtce eeno, historik m odhalovnm transhistorickch
nepromnnch, je existuj ve vztahu mezi rody", ukazovat his-
torick proces dehistorizace, jen tyto nepromnn stle znovu
plod a reprodukuje, neboli neustl proces diferenciace, jemu
mui a eny podlhaj a jeho vlivem se sami navzjem diferen-
cuj bu tak, e se maskulinizuj, nebo feminizuj. Zvlt by se
ml snait popsat a analyzovat, jakm zpsobem spolenost
neustle (znovu)vytv principy vidn a dlen generujc
rody" a v irm smyslu pak rzn kategorie sexulnch praktik
(hlavn heterosexulnch nebo homosexulnch), nebo i hete-
rosexualita je sociln konstrukce. Sociln konstrukce a spole-
nost vytyen veobecn mra vekerho normlnho" sexul-
nho konn, to jest konn, kter nen zvrhl, kter nen proti
4V L. Bullough, B. Shelton, S. Slavin, The Subordinated Sex.
A History of Attitudes toward Women, Athens (Ga) a
Londres, The University of Georgia Press, 1988
(2. vyd.).
77
prod"5. Skuten pochopit zmny, k nim dolo jak v posta-
ven en, tak ve vztazch mezi pohlavmi, lze jedin a paradoxn
cestou analzy promn mechanism a instituc, jejich kolem
je uspodn podle pohlav uchovvat.
A donedvna zajiovaly toto trvn hlavn ti instituce: rodi-
na, crkev a kola. Navzjem objektivn zharmonizovan, vechny
ti psobily na struktury nevdom. Hlavn role v uchovvn mu-
sk nadvldy a muskho pohledu pipad nepochybn rodin
6
;
zkuenost dlby prce podle pohlav a legitimn, zkonem garan-
tovan a do jazyka vepsan pedstava o n se prv v rodin vnu-
cuje velice zhy. Pokud jde o crkev, instituci hluboce prodchnutou
knskm antifeminismem, spchajcm odsoudit kad ensk
proheek proti slunosti (hlavn v obleen) a pohlejcm na
eny a enstv pesimisticky u ze svho titulu
7
, ta vslovn vtpuje
(nebo vtpovala) pojet rodiny jako tvaru zcela podzenho
patriarchlnm hodnotm - a speciln dogmatu o bytostn nim
postaven eny. Crkev krom toho ovlivuje historick struktury
nevdom i jinmi, ne tak pmmi cestami, hlavn symbolikou
posvtnch text
8
, liturgie a dokonce i nboenskho prostoru
a asu (pro nj je pznan korespondence mezi strukturami
roku liturgickho a roku zemdlskho). V nkterch dobch cr-
kev oprala hierarchii rodiny - monarchie ovldan boskou auto-
ritou otce - a sv pojet socilnho svta a postaven pitanho
s
Jak vme zvlt z knihy Georgea Chaunceyho, Gay New
York, diferencovn mezi homosexuly a heterosexuly je
nedvnho data a vhradn volba heterosexuality nebo
homosexuality se poaduje patrn a od druh svtov vlky.
Pedtm mnoz mui pechzeli od muskho partnera k
enskmu a normln" mu mohl obcovat s teplouem",
pokud zstval u musk" strnky vztahu. Skuten
homosexulov, mui touc po much, se chovali i oblkali
zentile, to vak zaalo pomjet, kdy se rozdl mezi
homosexuly a heterosexuly vc vyhranil.
6
Cf. N.J. Chodorow, op. cit.
7
O tom, jakou roli v uchovn pesimistickho pohledu na
eny sehrla panlsk
crkev - jak pitala enm odpovdnost za mravn padek, a
ty si proto zaslouily
trpt, aby odpykaly vechny hchy svta, viz. W. A.
Christian, Jr, Visionnaires: The
Spanish Republic and the Reign of Christ, Berkeley
University of California Press,
1997. Kdy Ptainova vlda opela obrodu o eny - o nich
pitom mla tu nejar
chaitj pedstavu -, byla to v jde t etika", jako kdy
panlt kn odsuzo
vali enskou neest, a zrove vyuvali drobn vizionky"
(byly to hlavn eny)
a jejich zzran vidn (cf. F. Muel-Dreyfus, Vichy et
Vternel fminin, Paris, di
tions du Seuil, 1996).
" Cf. J. Maitre, Mystique et Fminit. Essai de psychanalyse
socohistorique, Paris, ditions du Cerf, 1997.
78
v nm en (pitanho j skutenou ikonografickou propagan-
dou") o systm etickch opozic, kter odpovdal uritmu kosmo-
logickmu modelu9.
kola sice u v rukch crkve nen, ale pedsuden patriar-
chalistick vidn (zaloen na homologii vztah mu/ena
a dospl/dt) pesto uchovv dl, a hlavn mon ve sv vlastn,
sexuln konotace vesms obsahujc hierarchii nejen mezi rzn-
mi kolami i fakultami, ale i mezi obory (mkkmi" a tvrdmi" -
nebo tak suchmi", co je bli prvotn mytick intuici) a speci-
fikacemi, neboli mezi zpsoby byt a vidn, vidn sebe, svch
vlastnch schopnost a sklon, prost mezi tm vm, co spoluvy-
tv nejen sociln osud lovka, ale tak jeho niternou pedstavu
o sob samm10. Ve skutenosti se a donedvna v cel kultue
open o instituci koly v jejch rznch variantch, literrn, filo-
zofick, lkask, prvnick, soustavn prosazovaly zastaral zp-
soby mylen a zastaral modely (stle napklad ovlivnn aristo-
telskou tradic chpajc mue jako princip aktivn a enu jako
prvek pasivn) a diskurs teolog, prvnk, lka a moralist na
tma druhho pohlav ml vdycky sklon uprat provdan en -
hlavn po pracovn strnce - samostatnost, povaovat ji za dtin-
skou" a hloupou. Kad doba pitom vdycky erpala z poklad"
doby pedchoz (16. stolet napklad z lidovch fabliaux nebo
z latinskch teologickch traktt"). Prv tato kultura se svmi
kontradikcemi a v dsledku tch, k nim vede, pedstavuje nicmn
ve vztazch mezi pohlavmi zrove jeden z nejvznamnjch
faktor zmny. Aby n vet instituc podporujcch dlen podle
9 Cf. S. F. Matthews-Grieco, Ange ou diablesse. La
reprsentation de la femme au XVI' sicle, Paris, Flammarion,
1991, zvlt s. 387: Komunikan prostedky m vdycky v
rukch siln pohlav: knky, obrzky, kzn p, maluj a
pronej mui, zatmco vtina en je od kultury a psanho
vdn odznuta prost nedostatkem vzdln.
'" To, co zde km o specifickch formch, je na sebe
bere musk nadvlda v oblasti kolstv, se mon zd
abstraktn, ale sta si pest, jak Toril Moi analyzuje kolsk
pedstavy a klasifikace, kter vedly Simone de Beauvoir k
tomu, e podlehla Sartrovu vlivu (cf T. Moi, Simone de
Beauvoir The Making of an Intellectual Woman, Cambridge,
Blacwell, 1944; a P Bourdieu, Apologie pour une femme
ran-ge", pedmluva k T. Moi, Simone de Beauvoir. Conflicts
une intellectuelle, Paris, Diderot diteur, 1995, s.Vl-X).
" Medicna a do 19. stolet zdvoduje postaven eny (a
zvlt jej reprodukn funkci) anatomicky a fyziologicky.
Cf. P. Perrot, Le Travail des apparences, ou les
transformations du corps fminin, XVIII-XIX' sicle, Paris,
ditions du Seuil, 1984.
79
rod byl pln, mli bychom promluvit jet tak o roli sttu. Stt
pkazy a zkazy soukromho patriarchtu ratifikuje a rozmnouje
o pkazy a zkazy patriarchtu veejnho, implikovanho vemi
institucemi, je maj za kol kadodenn existenci rodin spravovat
a dit. Modern stty nejdou sice tak daleko jako stty paternalis-
tick a autoritsk (typu teba Ptainovy Francie i Frankova pa-
nlska) - v nich se dovruje ultrakonzervativn pedstava o patri-
archln rodin jako principu a modelu spoleenskho du, kter
je i dem mravnm, a kde dr absolutn primt mui nad ena-
mi, dospl nad dtmi, a kde mravnost znamen slu, odvahu a ovl-
dn vlastnho tla, sdla vech pokuen a tueb
12
-, ale jejich pojet
rodinnho prva, a zvlt pravidel definujcch obansk stav,
vcemn obsahuje vechny zkladn principy androcentrickho
vidn13. Bytostn dvojznanost sttu spov z velk sti v tom, e
archetypick dlen na prvky musk a ensk obsahuje pmo ve
sv struktue: na jedn stran ministerstva, je finance spravuj, na
druh ta, je je vydvaj, na jedn stran paternalistick, familialis-
tick a ochranitelsk pravice, na druh k sociln sfe obrcen
levice; enm je pitom blzk stt sociln, nebo jeho pi a slu-
by maj v rukch hlavn ony a hlavn jim je tak oboj adreso-
vno".
Tento nstin instituc, kter pomhaj uchovvat sexuln hie-
rarchii, by nm ml poslouit k vytyen programu historick ana-
lzy jejch konstant a promn. Analzy, kter jedin nm umon
pochopit jak nkter trval a asto pekvapiv jevy, je lze v posta-
12
Cf. G. Lakoff, Moral Politics, What Conservatives Know
that Liberals don't, Chicago,The University of Chicago
Press, 1996.
" Stlo by za to detailn se podvat, jakou rznou politiku
nakldn s tly uplatuj rzn politick reimy. U reim
autoritskch by to byly pedevm velk vojensk pehldky
a mohutn tlocvin vystoupen, vyjadujc ultramaskulinn
filozofii jejich konzervativn revoluce, zaloen na kultu
mue-vojka a morlce hrdinsk askeze (cf. G. Mosse,
L'image de 1'homme: 1'invention de la virilit moderne, Paris,
Abbevillc, 1997), nebo v ppad vichyjsk vldy jej
zptenick paternalistick folklor (cf F. Muel-Dreyfus, op.
t.).Tak vak rodinn politika reim demokratickch a
zvlt to, co Rmi Lenoir nazv familialismem (cf. R. Lenoir,
La famille, une affaire d'tat", Actes de la recherche en
sciences sociales, 113, erven 1996, s. 16-30), a vbec
veker vzdlvac innost.
"Jestlie si uvdomme, e stt je nstrojem
zprostedkovanho vkonu moci, pestaneme za to hlavn
msto musk dominance povaovat muskou vldu nad
enami (a dtmi) v rodin; a kdy si uvdomme, e m tato
funkce sttu dvoj strnku, pad tm falen debata nkterch
feministek o tom, zdali stt eny utlauje, nebo osvobozuje.
80
vem' en konstatovat (i bez toho, e bychom hovoili jen o
zl vli a odporu mu 15 nebo vin samotnch en), tak i
vce i mn viditeln zmny, k nim v nedvn dob v
tomto smru dolo.
FAKTORY ZMNY
Hlavn zmna spov nepochybn v tom, e se musk
nadvlda u neklade jako nco samozejmho. Zsluhou
pedevm obrovsk kritick prce feministickho hnut,
jemu se alespo v nkterch oblastech socilnho prostoru
podailo prorazit kruhov opevnn, se dnes jev v mnoha
ppadech jako nco, co se mus obhajovat nebo
ospravedlovat. Zpochybnn samozejmosti jde v ruku v
ruce s hlubokmi zmnami, k nim dolo hlavn v postaven
en lpe sociln situovanch: mnohem vc jich dnes m p-
stup na stedn a vysok koly a k placen prci, a tm do
veejn sfry; do pozad naopak ustupuj domc prce
16
a
funkce plozen (v dsledku pokroku a rozen
antikoncepnch technik nejsou u rodiny tak rozshl),
hlavn v tom smyslu, e se eny vdvaj a rod dti pozdji
a po narozen dtte peruuj profesn aktivitu na krat
dobu; stoup tak poet rozvod a kles poet satk
17
.
Nejvznamnjmi ze vech faktor zmny jsou ty, je
souvis se zsadn transformac funkce koly jakoto
uchovavatelky diferenciace podle rod, to jest ir pstup
en ke vzdln, a tm i k ekonomick nezvislosti, a
promna rodinnch struktur (pedevm v dsledku zven
rozvodovosti). Akoli tedy habity, stej-
15 Odpor mu nen samozejm faktor zanedbateln;
uplatuje se v rozhodovn o zpsobilosti en k rznm
innostem jak na pd rodiny, tak ve svt prce a rovn v
takovch symbolickch a napl domluvench aktivitch, jako
je neomachis-mus" nebo jist druh kritiky operujc
politickou vhodnost". "' Nezanedbatelnm faktorem zmny
je nepochybn nrst technickch prostedk a spotebnch
statk, kter (v rzn me podle socilnho postaven)
ulehuj domc prce, vaen, pran, klid, nkupy atd. (jak
dokazuje fakt, e se ve Spojench sttech i v Evrop as
vnovan domcm pracm soustavn zkracuje); he omezi-
teln (by je vc rozdlen) zstv nicmn - i pes rozvoj
jesl a mateskch kolek - pe o dti.
17 Cf. L.W. Hoffman, Changes in Family Roles,
Socialization, and Sex Differences", American Psycbologist,
1977, 32, s. 644-657. Nelze tu vbec ani strun vyjmenovat
vechny zmny, kter masivn nstup en na stedn a vysok
koly zpsobil nejen na poli politickm, a zvlt
nboenskm, ale i v tom smyslu, e se nkter profese siln
zfeminizovaly. Dokladem toho jsou hnut zcela novho typu,
je se nazvaj koordintory" (cf D. Kergoat [ed.], Les
infirmieres et leur cooretnatfon, 1988-1989, Paris, Lamarre,
1992).
81
n jako zkon, maj sklon bez ohledu na zmny, k nim v
rodin dolo, uchovvat dominantn model rodinn struktury
a spolu s tm i model legitimn, to jest heterosexuln a k
plozen orientovan sexuality - model, kter implicitn
rozhodoval o socializaci a tedy i o pedvn tradinch
princip dlen -, doxa pesto slbne a prostor monost v
oblasti sexuality se roziuje: objevuj se nov typy rodin,
napklad rodiny sdruen, a na denn svtlo smj
vystoupit nov modely sexuality (jmenovit
homosexualita). A v bnm ivot zase nrst potu
zamstnanch en nutn ovlivuje rozdlen domcch prac
a tm i tradin modely masku-linity a feminity, co
nepochybn vytv u obou pohlav v rodin nov dispozice:
ukazuje se napklad, e dcery pracujcch matek maj vy
ambice na vlastn kariru a nejsou tolik spoutan tradinm
modelem enskho postaven"
1
.
Jednou z vbec nejvznamnjch zmn v postaven en a
jednm z faktor, je mly na zmnu tohoto postaven
nejzsadnj vliv, je vak nrst potu dvek na stednch a
vysokch kolch. Prv to - spolu se zmnami vrobnch
struktur (ovlivnnch zvlt vznikem velkch sttnch a
soukromch ad a novho systmu pracovnho zaazen)
zpsobilo, e je dnes postaven en v rozdlen prce vrazn
jin: znan sl jejich zastoupen v intelektulnch
povolnch, v administrativ a v rznch formch prodeje
symbolickch slueb - v novinstv, televizi, filmu, rozhlase,
reklam, nvr-hstv - a tak v profesch blzkch tradin
definici ensk innosti (kolstv, sociln sluby,
zdravotnictv). Pesto se vak i eny s diplomem uplatuj
hlavn v profesch na stedn rovni (jako administrativn
kdry, technick i zdravotnick personl a sociln
pracovnice), kdeto k vysokm a odpovdnm mstm, zvlt
v ekonomice, financch a politice, nemaj pstup prakticky
dodnes.
Viditeln zmny v podmnkch ve skutenosti jen maskuj,
e vzjemn postaven mu a en zstv stejn: monosti
vzdln a procento zastoupen obou stran se sice vyrovnaly, ale v
obsazen rznch odvtv vzdln, a tedy i v monostech kariry,
nerovnost trv dl. Maturuje sice vc dvek ne chlapc a vc jich
studuje i na univerzit, jejich zastoupen v tch
nejvyhledvanjch oborech je vak ni, velice slab je v oborech
vdeckch a stoup naopak smrem k oborm humanitnm.
Podobn je tomu na stednch odbornch kolch, kde pro dvky
zbvaj odvtv tra-
18 L.W. Hoffma, cit. l.
82
din povaovan za ensk" a mlo placen (spolkov
pracovnice a zamstnankyn v obchodu, sekretky,
zdravotnice), zatmco odvtv jako napklad strojaina,
elektrotechnika i elektronika jsou prakticky vyhraena
chlapcm. Podobn nerovnost panuje dodnes i na
ppravkch na univerzitu a na samotnch fakultch. V
hierarchii obor na medicn podl en smrem nahoru kles
- napklad chirurgie je pro n prakticky nedostupn -, a
naopak jejich takka monopolem jsou obory jako pediatrie
nebo gynekologie. Stle, jak je vidt, trv struktura
opozinch dvojic odpovdajc tradinmu dlen: existuje
napklad opozice mezi univerzitou a ostatnmi vysokmi
kolami, na univerzit pak mezi fakultami prvnickou i
lkaskou a fakultami humanitnmi, a na humanitnch
fakultch zase mezi filozofi i sociologi a psychologi a
djinami umn. A t princip dlen se uplatuje i v
jednotlivch oborech: vzneenj, spe syntetick a
teoretick strnka pipad mum, kdeto enm strnka
spe analytick a praktick, mn prestin".
T logika rozhoduje i o pstupu k rznm profesm a o
rozdlnm postaven v nich: pokrok, jeho eny doshly jak v
oblasti prce, tak ve vzdln, by neml zakrvat, e pokroku
dosahuj zrove i mui, take je to jako pi handicapovanm
bhu, struktura vzdlenost se nemn
20
. Nejmarkantnjm
dokladem tto setrva-losti ve zmn a skrze ni je skutenost,
e zamstnn, kter se femi-nizuj, buto u ztratila na cen
(msta kvalifikovanch dlnk zastvaj dnes pevn eny
nebo imigranti), nebo na n ztrcej - co odliv mu,
zpsoben prv feminizac, jet podporuje, take je to nco
jako inek snhov koule. Krom toho, by je i pravda, e se
dnes eny vyskytuj ve vech rovinch socilnho prostoru, je
tak pravda, e smrem k tm nejvzcnjm a
nejvyhledvanjm pozicm jejich ance na n (a jejich
zastoupen v nich) klesaj (neboli tm nejlepm ukazatelem
relativnho postaven a hodnoty rznch profes je patrn
jejich momentln a potenciln feminizace
21
).
" O rozdln volb mu a en v oblasti filozofie viz Charles
Souli, Anatomie du
gout Philosophique", Actes de la recherche en sciences
sociales, 109, jen 1995,
s. 3-28.
20 R. - M. Lagrave, Une mancipation sous-tutelle.
ducation et travail des femmes
au XXe sicle", in G. Duby, M. Perrot (ed.), Histoire des
femmes, sv. 5: Le XX' sicle,
Paris, Plon, 1992.
" H.Y. Meynaud, Lacces au dernier cercle: la participation
des femmes aux instan-
ces de pouvoir dans les entreprises", Revue francaise des
affaires sociales, ro.42,
I, leden-bezen 1988, s. 67-87; Au coeur de l'entreprise EDF,
la lente monte des
lectriciens dans les postes de pouvoir", Bulletin bistoire
de Vlectricit, Actes
de la journe de la femme et 1'lcctricit, 1993.
83
Formln rovnost mu a en na vech stupnch tak pese
vechno upednostovn spe jen zakrv, e i kdy je vechno
ostatn stejn, eny zaujmaj vdy ty mn vhodn pozice. Jsou
napklad siln zastoupeny ve veejnch slubch, ale vesms na
nejnich a nejnejistjch mstech (obzvl hodn jich pracuje
v nekvalifikovanch funkcch nebo na sten vazek, a v mstn
sprv napklad dostvaj msta pomocnic a sluek - uklzeek,
kantinskch, pracovnic v mateskch kolkch ap.
22
). Nejistotu
enskho postaven na pracovnm trhu nejlpe dosvduje fakt, e
jsou i za pln stejnch podmnek vdycky mn placen ne
mui, e se stejnmi diplomy zskvaj ni msta, a hlavn, e ve
srovnn s mui jsou mnohem vc ohroeny nezamstnanost a pra-
covn nejistotou a mnohem ochotnji jsou odsunovny do mst se
zkrcenm vazkem - co jim mimo jin celkem spolehliv zavr
cestu k mocenskm hrm a vyhldkm na kariru
23
. A protoe jsou
spjat se sttem socilnm, protoe ve sttn sprv zastvaj so-
ciln" pozice a v soukromm podnikn msta nejvc ohroen, d
se pedpokldat, e prvnmi obtmi neoliberln politiky usilujc
omezit sociln dimenzi sttu a deregulovat" pracovn trh budou
prv ony.
innosti, v nich se eny stle vc zmocuj dominantnch
pozic, v podstat spadaj do podzen roviny mocenskho pole,
toti do oblasti produkce a obhu symbolickch statk (vydava-
telstv, urnalismus, mdia, kolstv atd.). A i za toto sv postave-
n diskriminovan elity", jak je nazv Maria Antonia Garca de
Len, mus eny navc platit neustlou snahou o to, aby uspoko-
jily vy poadavky, je jsou na n takka vdy kladeny, a aby
svj fyzick vzhled hexis, a sv obleen zbavily jakkoli sexuln
konotace
2
'.
Abychom dobe pochopili statistick obraz rozdlen moc
a vsad mezi mue a eny a jeho vvoj v prbhu asu, musme
22 Cf M. Amine, Les Personnels territoriaux, Paris, ditions
du CNFPT, 1994.
21
Cf. M. Maruani, Fminisation et diserimination. Evolution de
1'activit fminine en
France", L'Orientation scolaire et professionnelle, 1991, 20,
3, s. 243-256; Le mi-
temps ou la porte",Le Monde des dbats, I, jen 1992, s. 8-9;
Statut social et mode
emploi", Revue francaise de sociologie, XXX, 1989, s. 31-39;
J. Laufer a A. Fouquet,
Effet de plafonnement de carrire des femmes cadres et
accs des femmes a la
dcision dans la sphre eonomique", Rapport du Centre
d'tudes de Vemploi,
97/90,117 s.
21 H.Y. Meynaud, cit. l.
brt v vahu simultnn dv vlastnosti, je mohou na prvni
pohled psobit kontradikn. Na jednu stranu maj eny bez ohle-
du na sv postaven v socilnm prostoru to spolen, e je od
mu dl symbolick negativn koeficient, kter, podobn jako
ern barva pleti nebo jakkoli jin znmka pslunosti k njak
stigmatizovan skupin, ovlivuje negativn vechno, m jsou
a co dlaj, a zakld urit systematick celek homologickch
diferenc: i pesto, e mezi enou v dcm postaven a kvalifiko-
vanou dlnic v kovoprmyslu je nesmrn rozdl, ob maj jedno
spolen: ta prvn si mus dt kad rno mas, aby zvldla napt
spojen s vkonem moci nad mui, druh si mus nepjemnosti
prce v muskm prosted, sexuln obtovn nebo prost
degradaci svho obrazu a sv sebecty, nevzhlednost a pnu ply-
nouc z pracovnch podmnek, vynahrazovat solidaritou s kama-
rdkami". Na druhou stranu pes vechny specifick zkuenosti,
kter je navzjem sbliuj (a k nim mimo jin pat i nejrznj
nepatrn a asto i neuvdoml ranky, je jim musk d zpso-
buje), zstvaj eny jedny od druhch oddleny ekonomickmi
a kulturnmi odlinostmi, kter krom jinho ovlivuj i zpsob,
jm objektivn i subjektivn snej a zavaj muskou nadvldu
- ani se vak co mn na tom, e jejich symbolick kapitl jakoto
en je vdycky men.
I samotn tyto zmny v enskm postaven se nicmn stle
d logikou tradinho modelu dlen podle pohlav. Veejn pro-
stor a pole moci (zvlt moci ekonomick, pole produkce) je dl
v rukou mu, zatmco enm zbv pevn prostor soukrom
(domcnost, msto reprodukce) se svou pod stejnou logikou eko-
nomie symbolickch statk, nebo sociln sluby (zvlt nemoc-
nin), je jsou jakmsi jeho rozenm, nebo tak vchova a pro-
dukce symbolick (pole literrn, umleck, urnalistick ap.).
e dokonce i o zmnch, jejich zamen a form pod jet
rozhoduj, jak se zd, star struktury dlen podle pohlav, m
dvod nejen v tom, e se tyto struktury konkretizuj ve vce nebo
mn siln sexualizovanch oborech, karirch a mstech, ale'tak
v tom, e se opraj o ti zsady, jimi se volba eny a jejho okol
d: podle prvn z nich se pro enu hod innosti, kter jsou jako-
by pokraovnm innost domcch, to jest vuka, pe, sluba;
podle druh ena nikdy neme zskat vldu nad mui, take v p-
pad stejnch podmnek je pro dc postaveni s nejvt pravd-
podobnost vybrn spe mu a en je pidlena njak funkce
85
podzenj a jen pomocn; a podle tet zsady vhradn
mui pslu manipulovat s technickmi pedmty a stroji
25

Ptme-li se dospvajcch dvek na jejich koln
zkuenosti, je npadn, jakou vhu pro n maj a u pozitivn
nebo negativn vzvy a pkazy rodi, profesor (hlavn
studijnch poradc) a spoluk - kdykoli ochotnch jim
mlky nebo i vslovn pipomenout, jak osud je podle tra-
dinho dlen ek; mnoh z nich napklad konstatuj, e na
vdeckch oborech vyuujc nabdaj a povzbuzuj vc
chlapce ne dvky, a e stejn jako profesoi i studijn
poradci, i rodie dvky v jejich vlastnm zjmu" od
nkterch povstn muskch karir odrazuj (Kdy ti otec
ekne: ,Tohle povoln neme ty nikdy vykonvat',
zatracen t to podraz"), kdeto chlapce k nim povzbuzuj.
Vechny takov pipomnky vak na n maj vliv z velk sti
proto, e je cel ada pedchozch zkuenost - napklad ve
sportu, kde je diskriminace obzvl ast - pinutila osvojit
si dominantn vidn a tm je pipravila, aby podobn
sugestivn pedpovdi pijmaly: e by porouely mum",
nebo e by prost jen vykonvaly njak typicky musk
povoln, si nedok pedstavit". Dlen prce podle
pohlav, vepsan do bezprostedn viditelnch socilnch
kategori, a spontnn statistika, podle n si kad z ns
vytv pedstavu o tom, co je normln, jim prost k, jak
to jednou z onch krsnch tautologi, asto uvanch pro
sociln oividnosti, vyjdila jedna z nich, e dnes se nevid
moc en, aby pracovaly v muskch povolnch".
Zkuenost sexuln" uspodanho spoleenskho
du spolu s vslovnmi pipomnkami ze strany rodi,
profesor i spoluk - kte vichni zskali sv principy
vidn na zklad podobn zkuenosti svta - vede dvky
zkrtka k tomu, e si ve form neuvdomovanch schmat
vnmn a hodnocen osvojuj principy dominantnho vidn,
take jim sociln d, takov jak je, pipad normln nebo
dokonce pirozen, a tm, e odmtaj obory i povoln tak
jako tak pro n nepstupn a obracej se k tm, k nim
jsou tak jako tak pedureny, takkajc samy pedjmaj svj
osud. A stlost habit, je z toho plyne, je prv jednm z
nejvznamnjch faktor pomrn stlosti struktury
rozdlen prce
25 V pehledu 335 innost seazench podle toho, z kolika
procent jsou v nich zastoupeny eny, stoj na prvnm mst
innosti spojen s p o dti (child care, vyuovn), o
nemocn (oetovatelky, dietetiky), o domy (bouseholil
cleaners and servants) a o lidi (sekretky, recepn a
sluebnictvo na adech") (cf. B. R. Bergman, The
Economic Emergence of Work, New York, Basic Books,
1986, s. 317 a nsl.)
86
podle pohlav: protoe se principy nepedvaj
prostednictvm vdom a diskursu, ale v podstat od tla k
tlu, do znan mry se vymykaj vdom kontrole a tm i
monosti zmn a oprav (jak o tom svd asto pozorovan
rozpor mezi slovy a jednnm, napklad kdy se mui
vyznvajc rovnost pohlav nepodlej na domcch pracch o
nic vc ne jin); a protoe jsou tyto principy objektivn
sladn, navc se navzjem potvrzuj a jeden podporuje druh.
Krom toho lze pedpokldat, ani chceme mue
podezrat z njak organizovan obrann strategie, e
spontnn logiku pijmacch postup, smujcch vdy k
tomu, aby si sociln tleso uchovalo sv nejvzcnj
vlastnosti, k nim v prvn ad pat jejich ukazatel
sexu26', podporuje matn, ale siln emocionln obava, e
feminizac se ocit v ohroen prv ona vzcnost, toti
hodnota urit sociln pozice a svm zpsobem i sexuln
identita jejch dritel. Jestlie vme, e i sociln pozice jsou
sexualizo-van a sexualizujc a e kdy mui brn sv posty
ped feminizac, brn tm ve skutenosti tu nejniternj
pedstavu o sob samch jako much, d se pak pochopit,
pro nstup en do toho i onoho povoln probouz z jejich
strany tak ostr reakce. A zvlt jde-li o mue z takovch
socilnch kategori, jako jsou manuln pracujc nebo teba
vojci z povoln, kde cena profese i pro samotn mue
spov z velk sti, ne-li pln, prv v tom, nakolik je
obrazem munosti
27
.
EKONOMIE SYMBOLICKCH
STATK A TAKTIKY
REPRODUKCE
Dalm faktorem, kter vznamn pispv k uchovvn
diferenc, je vak tak setrvalost ekonomie
symbolickch statk (s manelstvm jako zkladnm
kamenem), dan jej pomrnou autonomnost a umoujc,
aby zde musk nadvlda trvala i pes vechny zmny ve
zpsobech produkce ekonomick; piiuj se o to
pedevm crkev a prvo svou soustavnou a vslovnou
pod-
26 Co se nkdy dje zpsobem dosti podivuhodnm", jako
teba pi nboru sub-alternch profesor na vysok koly,
jm se v sedmdestch letech ve Francii elilo plivu
student {cf. P. Bourdieu, Homo academtcus, op. cit., s. 171-
205, speciln s. 182-183).
27
Cf. C. L. Williams, Gender Differences at Work: Women
and Men in Non-traditio-nal Occupations, University of
California Press, 1989, a rovn M. Maruani a C. Ni-cole.op.
cit.
87
porou rodiny jako hlavn strkyn symbolickho kapitlu. I kdy
se me zdt, e se sexualita od povinnosti manelstv stle vc
osvobozuje, o jejm legitimnm uplatnn pod jet rozhoduje
hlavn hledisko pedvn ddictv, to jest pedvn cestou man-
elstv, kter stle zstv jednm z legitimnch prostedk ped-
vn bohatstv. Jak se sna ukzat Robert A. Nye, buroazn rodiny
se dodnes sna uchovvat i zvyovat svj symbolick kapitl hlav-
n prostednictvm satk. A to mnohem vc ne lechta za bva-
lho reimu, nebo pedevm - a hlavn - pedvnm svho sym-
bolickho kapitlu potomkm, schopnm ddictv skupiny
uchovvat a zskvat prestin pbuzenstvo, si mohou udret sv
postaven
28
; a jestlie veejnou innost mu i v novodob Francii
vdycky - od souboje pes zdvoilost a po sport - vedly dispozi-
ce k uchovn musk cti, dvod je prost v tom, e se v tchto dis-
pozicch projevuje a realizuje, stejn jako u Kabyl, tendence (bur-
oazn) rodiny trvat prostednictvm strategi reprodukce, je si
vynucuje logika ekonomie symbolickch statk. Logika, je si ucho-
vala, a zvlt v oblasti ekonomie rodiny, sv specifick poadavky,
odlin od poadavk oteven ekonomick ekonomie obchodn-
ho svta.
eny, vylouen ze svta vnch vc, svta veejnch -
a zvlt ekonomickch - zleitost, byly dlouho dreny jen
v domcnosti a u innost spojench s biologickm a socilnm
uchovvnm rodu; u innost sice uznvanch (hlavn pokud jde
o innosti matesk) a nkdy i rituln slavench, ale prv jen jako
a druh po aktivitch produkce, kter jedin povaj skutenho
ekonomickho a spoleenskho uznn, a jako podzen hmot-
nm a symbolickm zjmm rodu, to jest mu. V mnoha proste-
dch napklad dodnes vznamnou st ensk domc prce ped-
stavuje pe o solidaritu a celistvost rodiny, to jest pstovn
pbuzenskch vztah a celkovho socilnho kapitlu prosted-
nictvm podn rznch spoleenskch aktivit - bnch, jako je
rodinn stolovn
29
, nebo vjimench, jako jsou rzn obady
a oslavy (narozenin ap.), je maj slavnostn zdraznit pbuzensk
svazky a zajiovat trvalost spoleenskch vztah rodiny a jejho
28 R. A. Nye, op. cit, s. 9.
"Jakou eminentn roli me hrt v ivot rodiny jdlo, jsme
vidli u pan Ramsayov, uinnho ztlesnn rodinnho
ducha"; s jejm odchodem se spolen ivot a jednota rodiny
hrout.
88
lesku -, nebo prostednictvm vmny drk, nvtv, dopis i
pohlednic a telefont
30
.
Tato domc aktivita zstv v podstat nepovimnuta, nebo
i vzbouz nevrlost (enm se napklad obligtn vytk vanivost,
hlavn pi telefonovn...), a pokud se pece jen ned pehld-
nout, nejev se jako pli reln, nebo pi jej nevnosn
a nezitn" povaze je snadn odsunout ji pouze do duchovn
roviny, do roviny morlky a citu. Protoe ensk domc prce
nem penn ekvivalent, sniuje ji to dokonce i v och eny
samotn; vznik toti dojem, e as, kter nem obchodn hodno-
tu, nic neznamen a je mon vnovat ho neomezen a bez oplt-
ky nejen lenm rodiny a dtem (to v prvn ad, a podle zjitn
je matesk as tak snadnji peruiteln), ale v rznch dobro-
volnch innostech nebo charitativnch institucch i ostatnmu
svtu nebo crkvi a dnes m dl tm vc tak rznm sdruenm
a stranm. Tm, e byly eny asto odsuzovny k nijak neodmo-
vanm innostem, nemysl tolik na penn hodnotu prce a jsou
mnohem vc ne mui disponovny k dobrovoln slub, hlavn
nboensk a charitativn.
Tak jako byla ena v mn diferencovanch spolenostech
smnnm pedmtem, kter mum umooval zskvat cestou
satk sociln a symbolick kapitl, doslova jakousi investic, kter
umoovala navazovat vce i mn rozshl a prestin pbuzen-
sk svazky, i dnes pedstavuje po strnce produkce a pedvn
symbolickho kapitlu vznamn pnos, toti hlavn v tom smys-
lu, e svm zjevem a vm, co k nmu pispv - kosmetika, oble-
en, dren tla ap. - tento symbolick kapitl rodiny reprezentu-
je: proto je azena na stranu toho, co je pro pohled, co se m l-
3 V prosted americk buroazie a maloburoazie pipad
toto uchovvn socilnho kapitlu rodiny, neboli jej
jednoty, takka vhradn en, ta udruje vztahy dokonce i s
rodinou svho manela (cf. M. di Leonardo, The Female
World of Cards and Holidays: Women, Families and the
World of Kinship", Signs, 12, spring 1987, s. 410-453; a o
vznamn roli telefonnch rozhovor viz C. S. Fischer,
Gender and the Residential Telephone, 1900-1940,
Technologies of Sociability", Sociological Forum, 3[2), spring
1988, s. 211-233). (Nemohu se ubrnit, abych jako projev
podzenosti dominantnm modelm nechpal i skutenost, e
se ve Francii, stejn jako ve Spojench sttech, veker
pozornost a diskuse sousteuje kolem nkolika autorek, kter
vynikaj, jak to nazvala jedna jejich kritika, v honb za
teori" iracefor theory), a skvl prce ve uvedenho typu,
mnohem bohat a plodnj dokonce i z teoretickho
hlediska, avak neodpovdajc tak zcela typicky musk
mylence velk teorie", zstvaj nepovimnuty.
89
bit31. Sociln svt funguje (podle rznch pol v rzn
me) jako trh symbolickch statk ovldan muskm
pohledem: bt, to v ppad en znamen bt vidn, a vidn
okem mue nebo okem uvajcm musk kategorie - ty, je
rozehrvme, ani je dokeme vslovn pojmenovat, kdy
njakou prci eny chvlme, protoe je ensk", nebo
naopak, protoe vbec nen ensk". Bt ensk" v
podstat znamen nevyznaovat se vlastnostmi a jednnm,
jimi se me vyznaovat mustv, a ci o njak en
v mocenskm postaven, e je velice ensk", je ve
skutenosti jen jemn zpsob, jak j upt prvo na onen ist
musk atribut, jm je moc.
Vysvtlenm velk sti enskch dispozic je prv toto
postaven en na trhu symbolickch statk: jestlie kad
sociln vztah je z jistho hlediska smnou, pi n kad
nabz k ohodnocen obraz, v jakm se jev, pak ta st, je z
tohoto vnmanho byt pipad tlu ve smyslu takzvan
(potenciln stylizovan) fyzis", je v pomru k vlastnostem
mn bezprostedn vnmatelnm, jako je teba e, u eny
vt ne u mue. Zatmco u mue kosmetika a zpsob
obleen spe tlo potlauj, aby daly vyvstat znakm
socilnho postaven (oblek, vyznamenn, uniforma ap.), u
eny naopak tlo zdrazuj a sna se mu dodat svdnost.
Proto tak ena investuje do kosmetick pravy mnohem vc
(asu, penz, energie atd.) ne mu.
eny, spolenost nauen pohlet na sebe jako na
estetick pedmty a mt proto neustle na pamti hledisko
krsy, elegance, obleen, dren tla, maj v rozdlen
domc prce na starosti vechno, co se njak tk estetiky
a celkov pak vbec veejn tve rodiny, socilnho obrazu
jejch pslunk, to znamen samozejm dt, ale tak
manela (kter asto nechv vbr svho obleen na
en); enm tak pipad starost a pe o kulisu ka-
dodennho ivota, o dm a jeho vnitn vzdobu, o jeho
gratuitn a eln bezelnou strnku - kter se najde i u
tch nejchudch (tak jako mvaly venkovsk zelinsk
zahrady jeden koutek vyhra-
31 O rznm postaven mu a en, pokud jde o pedvn
symbolickho kapitlu, svd napklad jeden, zdnliv
mon bezvznamn fakt: vysok buroazie ve Spojench
sttech asto dv dvkm - nahlenm jako pedmty mdy
a svodu -francouzsk kestn jmna, kdeto pro jmna
chlapc, strc rodov linie a subjekt, je ji svmi iny
maj uchovvat, sah spe do pokladnice starch kestnch
jmen, kter nashromdil rod.
90
en pro okrasn kvtiny, i ty nejnuznj byty v dlnickch tvr-
tch maj sv kvtine, ozdobn tretky a barvotisky).
Podobn role, jakou je pe o symbolick kapitl rodiny, pi-
pad enm logicky i v podnikn: takov innosti jako uvdt
a pedvdt, pijmat a starat se o hosty (letuka", hosteska",
lodn stewardka", modelka", hosteska-idika", kongresov hos-
teska", prvodkyn" atd.) se vtinou svuj enm, a tak pe
o prbh velkch byrokratickch ritul, kter stejn jako rituly
rodinn pomhaj uchovvat a zvtovat sociln kapitl vztah
a symbolick kapitl podniku.
Krajn formou vech druh symbolickch slueb
poadovanch svtem byrokracie od en jsou japonsk
luxusn kluby s gejami, kam velk podniky rdy zvou sv
kmenov zamstnance a kde se neposkytuj sexuln sluby
jako v bnch veejnch domech, ale vysoce
individualizovan sluby symbolick, jako napklad
rozhovory dotkajc se podrobnost zkaznkova soukrom
nebo naznaujc obdiv k jeho povoln i k nmu
samotnmu. m je klub prestinj a dra, tm jsou
sluby osobnj a vc desexualizovan, tm vc se geja sna
psobit dojmem zcela nezitnho daru sebe sama, vedenho
lskou, a ne penzi. Dosahuje se toho ryze kulturn
eufemizan prac (stejnou jako pi prostituci v hotelu, o n
prostitutky kaj, e je nesrovnateln obtnj a nronj
ne spn sexuln smna na ulici 3
2
). Umn svdnosti a cel
rejstk nejrznjch pozornost, k nim v neposledn ad
pat rafinovan konverzace, obsahujc ppadn uritou
erotickou vzvu, m zkaznkm - kte si nemaj pipadat
jako zkaznci - poskytnout pocit, e jsou oceovni,
obdivovni, nebo jakoby i dni a milovni pro sebe
samotn, pro svou vlastn osobu, a ne pro penze, a e jsou
velice dleit, prost eeno mun" 33.
Vechny tyto aktivity symbolick smny maj pro podniky
stejn vznam jako zpsob sebeprezentace pro jedince, a maj-li
bt spn, vyaduj samozejm - v duchu t nejtradinj
role, je se en pisuzuje - vnovat vysokou pozornost fyzick-
mu zjevu a mt dispozice k svdnosti. A jde vlastn jen o roze-
n tto tradin ensk role, kdy jsou enm, tak jak se to veo-
becn dje, svovny funkce ve vrob a spoteb symbolickch
statk a slueb (vtinou nicmn funkce podzen, a na sektor
" Cf. C. Hoigarcl a L. Finstad, Backstreets, Prostitution, Many
and Love, Cambridge, Polity Press, 1992.
33 Cf. A. Allison, Nightwork, Pleasure, and Corporate
Masculinity in a Tokyo Hostess Club, Chicago, University of
Chicago Press, 1994.
91
kultury, kde eny nkdy zastvaj msta dc). Pesnji eeno ve
vrob a spoteb znak odlinosti, ponaje vrobky a sluba-
mi kosmetickmi (kadenice, vizistky, manikrky ap.) a po
mdn salony a vysokou kulturu. Protoe jsou eny zvykl peo-
vat o pemnu ekonomickho kapitlu rodiny v kapitl symbo-
lick, jsou pedem disponovny k asti na on permanentn dia-
lektice pretence a distinkce, je m jeden ze svch oblbench
tern prv v md a jako neustl pohyb symbolickho pesa-
hovn a pebjen je hybnou pkou kulturnho ivota.
Pednostnmi obtmi symbolick nadvldy jsou pi sv a pe-
hnan starosti o tlo a kosmetiku34, a v irm smyslu o
mravn a estetickou ctyhodnost, eny z maloburoazie, ale
zrove jsou tm i pedureny it inky tto nadvldy smrem k
dalm kategorim ovldanch. Pi sv vn snaze identifikovat
se s dominantnmi vzory - dosvdovan sklonem k estetick a
jazykov hyperkorektnosti - jsou obzvl disponovan
osvojovat si za kadou cenu - to jest vtinou na dluh -
obzvltn (protoe ozvltujc) vlastnosti vldnoucch a
podporovat tak - hlavn dk pleitostn symbolick moci,
kterou jejich nov ve ppadn poskytuje jejich postaven v
apartu vroby i obhu kulturnch statk (napklad v njakm
enskm asopise) - jejich imperativn en 35.Take to vlastn
vypad, jako by trh symbolickch statk, kde maj eny nejlep
monost prokazovat svou profesn emancipaci, poskytoval tmto
svobodnm pracovnicm" v symbolick produkci zdn svobody
jen proto, aby tm horlivji pijmaly a podporovaly
symbolickou nadvldu. Nadvldu, je se prosazuje skrze
mechanismy ekonomie symbolickch statk a jejmi prvnmi
obtmi jsou prv ony. Tuen o tchto mechanismech, z nho
patrn vychzej nkter podvratn strategie navrhovan
enskm hnutm, jako napklad boj za natural look, by se mlo
vzthnout vbec na vechny situace, kdy si eny mysl, nebo kdy
se zd, e jsou odpovdn jednajcmi aktry, zatmco slou jen
za nstroj symbolick exhibice i symbolick manipulace.
" Cf. P Bourdieu, La Distinction. Critique sociale du
jugement, Paris, ditions de Minuit, 1979, s. 226-229.
35 Pklad jedn paradigmatick formy kulturnho
proselytismu v rovin ensk rukodln prce podv
Nicole Woolsey-Biggartov v knize Charismatic
Capitaltsme (Chicago, University of Chicago Press, 1988).
92
SILA STRUKTURY
Jestlie vztah nadvldy mezi mui a enami, tak jak existuje v celm
socilnm prostoru i v jeho jednotlivch stech, to jest nejen
v rodin, ale tak v oblasti kolstv, ve svt prce, svt administ-
rativnm a na poli medilnm, pojmeme skuten jako vztah, pad
tm vymylen pedstava vn enskho" a o to lpe vyvstane, do
jak mry je struktura tohoto vztahu stl a do jak mry, pes
vechny podstatn rozdly v podmnkch jednotlivch djinnch
moment a jednotlivch postaven v socilnm prostoru, stle pe-
trvv. Toto konstatovn transhistorick stlosti vztahu musk
nadvldy vak vbec nevede, jak se nkdy tvrd, k jeho dehistori-
zaci, a tedy naturalizaci, ale vyaduje, abychom msto obvyklho
konstatovn tch nejoividnjch zmn v enskm postaven
celou problematiku obrtili, to jest abychom si poloili soustavn
opomjenou otzku, v em vlastn onen historick pohyb, kter
muskou nadvldu stle znovu vymauje z djin, spov, a zamys-
leli se nad mechanismy a dji, kter onu zdnlivou dehistorizaci
zpsobuj - a kter kad politika usilujc o historickou zmnu
mus znt, nem-li bt bezmocn.
A hlavn z dotynho konstatovn tak vyvstv, jak jalov je
ostentativn voln postmodernch" filozof po pesaen dualis-
m"; dualismy se nezrodily z pouhho slovnho pojmenovn, ale
jsou hluboce zakoenny ve vcech (strukturch) a tlech a nelze
je zruit i zmnit njakou magi - rody zdaleka nejsou jen prost
role", kter lze hrt podle libosti (jako to dlaj transvestit), ale
jsou vepsny do tl a do uritho svta, a to jim dv slu36.
Podstatou performativn innosti slov - a zvlt urek - je d
zaloen na rodech a prv tento d je tak tm, co odolv fale-
n revolunm voluntaristickm redefinicm.
Tak jako se Michel Foucault sna zbavit sexualitu psychoana-
lytick naturalizace a zasadit ji zpt do djin tm, e ve svch
Djinch sexuality (Histoire de la sexualit), pojatch jako arche-
36 Zd se, e voluntaristick" pojet rodu, jak je zdnliv
navrhovala v Gender Trouble Judith Butlerov, odmt i ona
sama, kdy pe: The misapprehension about gender
performativity is this: lhat gender is a choice, or that gender is a
role, or that gender is a construction that ona puts cm, as one
puts clothes in the morning" (J. Butler, Bodies that Matter: On the
Discursive Limits of Sex", New York, Routledge, 1993, s. 94).
93
ologie psychoanalzy", popisuje genealogii zpadnho
lovka jako subjektu touhy", snam se zde j zachytit ono
nevdom, je ovld sexuln vztahy a obecn vbec vztahy
mezi pohlavmi, nejen v jeho individuln ontogenezi, ale
tak v jeho kolektivn filogene-zi; neboli ukzat dlouh a do
urit mry nehybn djiny nevdom vedenho
androcentrismem. Mme-li vak doopravdy sprvn
pochopit, co vlastn charakterizuje modern zkuenost
sexuality, nesta, tak jak to dl Foucault, zstat jen u toho,
co ji odliuje speciln od eck a msk antiky - v n
bychom velice tko hledali njak podobn pojem jako
,sexualita' i ,tlo'", to jest pojem, kter se vztahuje k
urit jedinen entit a umouje chpat rozlin a navzjem
zdnliv vzdlen fenomny jako teba chovn, ale tak
pocity, pedstavy, touhy, pudy a vn, jako by byly jedn a
te povahy..."".
Sexualita, tak jak ji chpeme, je skuten objev djin, ale
objev, k nmu dochzelo pozvolna, tak jak se naploval
proces diferenciace rznch pol a jejich specifick logiky.
Nejprve napklad musel na veker, fyzick i politick, d
svta, to jest i na samy zklady kosmologie, pestat platit
sexualizovan (ne sexuln) princip dlen, jen zakldal
fundamentln opozici mytickho pojet, tak jak tomu bylo u
pedsokratik; teprve jak se mytick pojet se svmi
matnmi polysmickmi analogiemi postupn odluovalo
od logickho uvaovn - je se zrodilo z diskuse na poli
scholastiky a poslze dosplo k tomu, e se pro n stala
pedmtem i samotn analogie (zvlt u Aristotela) -, mohly
se praktiky a diskursy spojen se sexem zat ustavovat v
oddlenou oblast. Dle se pak sexualita vynoila tak spolu s
tm, jak vyvstvala jednotliv pole -nboensk, prvnick,
ednick a s nimi akti, kte soupeili o monopol na
legitimn definici sexulnch praktik a diskurs a kte
tuto definici dokzali - hlavn prostednictvm rodin a fami-
lialistickho vidn - prosadit v praxi.
Schmata sexualizovanho nevdom nejsou dn
zkladn strukturujc alternativy", (fundamental structuring
alternatives), jak to vid Goffman; jsou to struktury
historick, a struktury vysoce diferencovan, zrozen ze
socilnho prostoru rovn vysoce diferencovanho, a
reprodukujc se tm, e je akti na zklad sv zkuenosti se
strukturami onoho prostoru pejmaj. Se zapojenm
57
M. Foucault, Histoire de la sexualit, t. 2: L'Usage des
plaisirs, Paris, Gallimard, 1984, s. 43.
94
do rznch pol uspodanch podle opozic (siln/slab,
velk/mal, tk/lehk, napjat/ochabl, hard/soft atd.), je
jsou vdy v njakm homologickm vztahu k zkladnmu
dlen na maskulinum a fenininum a k alternativm, jimi se
toto dlen druhotn vyjaduje (vldnouc/ovldan,
vrchn/spodn, aktivn-penetrovat/pasivn-bt penetrovn3
8
),
se urit ada sexualizovanch opozic, homologickch jak
navzjem, tak i ve vztahu k opozici zkladn, zrove vpisuje
do tl.
Opozice obsaen v sociln struktue pol slou za
oporu poznvacm strukturm, praktickm taxonomim, je se
asto vyjaduj v systmech adjektiv a umouj vynet
etick, estetick a poznvac soudy. Na poli univerzitnm
je to napklad opozice mezi obory v urit dob
dominantnmi (prva, medicna) a obory v te dob
podzenmi (prodn vdy a filozofie) a v rmci onch
posledn jmenovanch zase mezi prodnmi vdami, je jsou
jako obor hard, a filozofi, kter je soft, a kdy pjdeme jet
n, tak mezi sociologi, kter je na stran agory a politiky, a
psychologi, zasvcenou interiorit podobn jako literatura3
9
.
Nebo na poli moci opozice mezi mezi prmyslnky i
obchodnky na jedn stran a intelektuly na druh -
opozice, je se vrazn projevuje v jednn a
vlastnostech a vpisuje se i do mozk ve form explicitnch
nebo implicitnch taxonomi, podle nich je intelektul v
och buroy" obdaen vlastnostmi vesms enskho typu:
nedostatkem realismu, andlskou istotou, neodpovdnost
(jak to dosvduj dobe znm situace, kdy odvc vldcov
k intelektulovi i umlci o tom, co je to ivot", podobn
jak to s oblibou dlaj mui vi enm).
38 e sexualita souvis s moc (muskou), a zvlt v eck,
mui pro mue tvoen etice, je m sklon chpat kad
sexuln vztah podle schmatu penetrace a musk nadvldy",
to Foucault vidl sprvn (cf. M. Foucault, op. cit., s. 242). 39
e se sexuln dlen prce na poli vdy d opozic mezi
hard a soft, vme; a tk se to nejen samotn vdeck prce,
ale i jejho prezentovn, hodnocen vsledk atd. Nebo z
jin oblasti: literrn kritikov 16. stolet stavli epiku, jakoto
vc muskou a vnou, proti ensk a zdobn lyrice. A tento
model opozic zasahuje dokonce a do mezinrodnch vztah,
kde Francie zaujm vi rznm jinm zemm, Spojenm
sttm, Anglii nebo Nmecku, postaven dalo by se ci
ensk" - jak dosvduje skutenost, e se chlapci z Egypta,
Japonska nebo teba ecka orientuj sp na ony jin zem,
kdeto dvky smuj sp do Francie; nebo tak, e ekono-
miku, technologii i prva jezd mlad lid studovat sp do
Spojench stt nebo do Anglie, kdeto do Francie sp
literaturu, filozofii nebo vbec humanitn vdy (cf. N.
Panayotopoulos, Les .grandes coles' un petit pays. Les
tudes 1'tranger: le cas de la Grce", Actes de la recherche
en sciences sociales, 121-122, bezen 1998, s. 77-91).
95
Je tedy logick, e sociologick zkoumn genetiky sexulnho
nevdom mus pokraovat analzou struktur socilnch svt,
v nich toto nevdom koen a kde se pedv, a u jde o dlen
osvojen ve form dlicch princip, nebo o objektivn existujc
rozdlen socilnch pozic (a jejich dritel) na pevn masku-
linn nebo femininn (lkai/sestry, podnikatel/intelektulov
atd.) - piem z hlediska trvalosti je patrn nejvznamnjm roz-
dlen pol symbolick produkce. Zkladn opozice, jej kanonic-
kou formu nabz kabylsk spolenost, se jakoby rozpad v adu
opozic homologickch, je ji opakuj, ale v rzn rozttnch
a asto nepoznatelnch formch (napklad exaktn vdy a obory
humanitn, nebo chirurgie a dermatologie).Tyto specifick opozi-
ce se vce i mn zludn usazuj v myslch, ani se daj pojmout
ve svm celku a pravd, toti jako rzn tve jedn a te struk-
tury vztah sexuln nadvldy.
Zachytit konstanty tto struktury a mechanismy jej repro-
dukce meme vak jedin tehdy, jestlie msta a formy uplatovn
tohoto druhu nadvldy - je m tu zvltnost, e se me usku-
teovat ve znan rznch rovinch a ve vech socilnch
prostorech od tch nejmench, jako jsou rodiny, a po ty nejroz-
shlej - dokeme vidt jako celek. Trvalost neviditelnch struk-
tur, maskovanou viditelnmi zmnami, k nim v postaven en
dolo, me odhalit jedin mylen, kter msto aby rozdlen prce
(a hlavn hodnosti") podle pohlav pojednvalo oddlen, na jedn
stran v rodin a na druh mimo domov, tak jak se to vtinou dl,
doke uvst ekonomii rodinnou, to jest pro ni charakteristick
rozdlen prce a moci, do vztahu k sektorm pracovnho trhu
(rznm polm), v nich jsou mui a eny zapojeni.
Struktura vztah sexuln nadvldy se d toti v cel sv prav-
d zahldnout, kdy si napklad povimneme, jak eny, je doshly
hodn vysokho postaven (v zen, na ministerstvu ap.), mus za
tento svj profesn spch takkajc platit" menm spchem"
v rovin rodiny (rozvod, pozdn satek, neprovdanost, pote nebo
i tk nepjemnosti s dtmi ap.) a v rovin ekonomie symbolic-
kch statk, nebo jak zase naopak rubem spchu v domcm ivot
je skutenost, e se zsti nebo pln vzdaly vtho spchu
profesnho (a to zvlt v dsledku vhod" takovho druhu, jako
je polovin nebo typtinov" vazek, ochotn enm povolo-
van prv proto, e se tm vyazuj z boje o moc).Teprve kdy si
uvdomme, jakmi tlaky struktura prostoru domcnosti (a u sku-
96
ten nebo potenciln) zatuje strukturu prostoru profesnho
(napklad u jen pedstavou nutnho, nevyhnutelnho i pijatel-
nho rozdlu mezi postavenm manela a postavenm manelky),
meme pochopit homologii struktur muskho a enskho posta-
ven v rznch socilnch prostorech. Homologii, je m sklon
trvat, i kdy se substanciln obsah na obou stranch neustle
mn, take je to nco jako zvod, v nm eny svj handicap nikdy
nevyrovnaj40.
Jedin takovto vztahov pojet nm me ukzat, e se tento
vztah nadvldy vyskytuje v rznch formch na nejrznjch rov-
nch enskho postaven, ponaje dobrovolnou oddanost do-
mcmu krbu nebo v ppad en z vysok obchodn a finann
buroazie dobroinnost, pes placen zamstnn eny z malobur-
oazie, vykonvan vedle zamstnn manelova a v souladu s nm,
a po nmezdnou oddanost" sluebnch sil. Vechny tyto bezpo-
etn jednotliv vztahy nadvlda/podzenost jsou v podstat zalo-
eny na nadvld mue. Svou formou rzn - nkdy bezmrn
a viditeln, jindy nepatrn a takkajc neviditeln - podle toho,
jak postaven zaujmaj dotyn akti v socilnm prostoru, v ka-
dm socilnm svt rozdluj i spojuj mue a eny a udruj tak
mezi nimi onu mystickou demarkan ru", o n hovo Virginia
Woolfov.
'" Siln kulturn kapitl sm o sob ke skuten ekonomick
a kulturn nezvislosti na much nesta. A je-li pravda, e v
ppadech dvojic, kde mu hodn vydlv, jev se
zamstnn eny jako vsada, kter se mus ospravedlovat
tm vt aktivitou a spchem, nebo e kdy se mu podl
na pjmech vc ne z poloviny, oekv od eny, e se
bude vc ne z poloviny podlet na domcch pracch, pak
k tomu, aby se ena oprostila od tlak dominantnho modelu,
nesta sama o sob ani ekonomick nezvislost (by je k
tomu nutnou podmnkou) a musk i ensk habity mohou
tmito tlaky zstat poznamenny i nadle.
97
POSTSKRIPTUM O NADVLD A LSCE
Skonit v tomto bod by znamenalo oddat se poten, e jsme
vzali iluze", tak jak to vylila Virginia Woolfov (a jak v tom nkdy
nepochybn nachzv kradm zadostuinn sociologie), a nechat
stranou cel ndhern svt milostnch vztah'. I kdy je takov
pedstava svdn, protoe hovoit o lsce e analzy a uchrnit se
pitom smnho kolometstv", pesnji eeno vyhnout se nut-
nosti jedin volby mezi bsnnm a cynismem, mezi pohdkou i
bajkou a satirou, nen snadn. Je v zkonu musk nadvldy lska
vjimkou - tou jedinou, ale zato velkolepou -, je to jaksi pozasta-
ven symbolickho nsil, nebo naopak jeho nejvy, protoe nej-
subtilnj, nejneviditelnj forma? Stane-li se z n lska k osudu,
amor fati v takov i onak variant, napklad v podob takov-
ho pitakn nevyhnutelnmu, jak vedlo, alespo kdysi, eny
v Kabylii nebo v Barn - ale jist i leckde jinde (jak o tom svd
statistiky homogamie) - k tomu, e ten, koho jim jejich sociln
osud uril, se jim i zalbil a milovaly ho, pak je to prost pijet nad-
vldy. Nadvldy nerozpoznan jako takov, ale v on astn i
neastn vni prakticky uznvan. A co ci o ppadech odda-
nosti, kter z nezbyt nebo zvyku pev i v tch nejodpornjch
ivotnch podmnkch nebo ve vysoce nebezpench profesch?
Je tu ovem tak Kleopatin nos a neblah, dsiv a fascinujc
moc eny vech mytologi - svdkyn Evy, mmitelky Omfaly,
uhraniv arodjnice Kirk - jako pipomnka toho, e v tajemn
zajet lsky mohou upadnout i mui. Sly psobc v eru a skrytu
' Do jak mry se na libidu sciendi, a obzvl na libidu sociologickm, me pod-
let touha po poten z jasnozivosti", o tom jsem hovoil mnohokrt, zvlt na
konci knihy La Distinction (op. cit., s. 566), ale neuvdomoval jsem si pitom, e od
nho neoddliteln radost z bran iluz" me bt i vysvtlenm, a zsti oprvn-
nm, nkterch oste negativnch reakc, je sociologie vyvolv.
99
intimnch vztah (v posteli") svazuj mue magickmi pouty
vn, take zapomnaj, m jsou povinni sv sociln dstojnosti,
a vztah nadvldy tak dostv obrcenou podobu. Protoe je vak
takovto naruen obvyklho, normlnho, pirozenho du odsu-
zovno jako nco, co je proti prod, androcentricka mytologie se
tm jet posiluje.
To se ovem stle drme hlediska sly a boje, jako by neexi-
stovala vbec ani monost, e by sla a silov vztahy, na nich se
zdnliv zakld zkuenost lsky i ptelstv, nkdy umlkaly. e
me nastat zzran pm, kdy je nadvlda jakoby pemoena,
nebo sp kdy miz a musk nsil utich (e maj eny civilizujc
vliv, nebo zbavuj sociln vztahy hrubosti a surovosti, bylo eeno
mnohokrt). Tehdy je muskmu pojet vztah mezi pohlavmi,
pojet vdy loveckmu nebo bojovnickmu, odzvonno; odzvon-
no strategim nadvldy, kter se zneklidovnm a znejiovnm,
povzbuzovnm a frustrovnm, poraovnm a pokoovnm sna
pipoutat, pikovat, podmanit si, ponit i zotroit a tm vm zav-
dj asymetrick vztah nerovn smny.
Jak ale sprvn pe Sasha Weitman, s bnm dem se ned
skoncovat narz a jednou provdy. Je teba na tom pracovat bez
ustn a stle znovu. Jen za tu cenu se me z chladnch vod kal-
kulu, nsil a zjmu vynoit kouzeln ostrov" lsky, onen uzaven
a dokonale sobstan svt, kde se odehrv jeden zzrak za dru-
hm: zzrak ne-nsil, umoujc nastolit vztahy naprost recipro-
city, vzdt se vlastnho j a odevzdat se; zzrak vzjemnho uznn,
kdy se lovk ct, jak k Sartre, ospravedlnn ve svm byt", pi-
jmn v jaksi - a dky jaksi - arbitrrn absolutizaci uritho arbit-
rrnho setkn a po ty nejnhodnj i nejzpornj sv zvlt-
nosti (protoe to byl on, protoe jsem to byla j"); zzrak
umoujc vznik vztah zbavench v nstrojovosti, zaloench
na pocitu tst z toho, e poskytujeme tst
2
, na nikdy nekon-
cm okouzlen z okouzlen toho druhho a hlavn z okouzlen, je
ten druh probouz. To vechno jsou na nejvy mru vystupova-
n rysy ekonomie symbolickch smn, smn, jejich nejvy for-
mou je dar sebe sama a svho tla jako posvtnho, z obchodnho
obhu vyatho pedmtu, a kter, jak to ukzal David Schneider,
2 Co je prav opak instrumentlnho pstupu, kdy je ten druh pojednvn ist
jako prostedek poten, bez ohledu na jeho vlastn cle.
100
jsou - prv proto, e pedpokldaj a plod trval, veker nstro-
jovosti zbaven vztahy - pravm opakem smn na trhu prce, aso-
v omezench a ist instrumentlnch transakc mezi indiferent-
nmi a zamnitelnmi aktry. Transakc, je maj svj nejkrajnj
a jako znesvcen veobecn chpan vraz v prodejn i placen
lsce - co je skuten contradictio in adjecto3.
ist lska", toto umn lsky pro lsku samu, existuje v dji-
nch pomrn odnedvna, stejn jako umn pro umn, ist lska
k umn, s n m ta prvn z historickho i strukturlnho hlediska
nkter spolen rysy4. Ve sv nejdokonalej form se patrn
vyskytuje jen velice zdka. I kdy vak skoro nikdy nedospv a
zcela do krajnosti - nazvan pak len lska" -, je v podstat
kehk, protoe ji vdycky provzej pehnan nroky, lenosti"
(kdov, nejsou-li manelstv z lsky" tolik ohroovna rozvodem
prv proto, e se do nich tolik vkld?), a me v n kdykoli dojt
ke krizi v dsledku nvratu sobeckho kalkulu nebo prost jen
zevednn. Pesto existuje aspo natolik, a hlavn u en, e se stala
normou i praktickm idelem, kter si zaslou bt nsledovn jak
pro sebe sama, tak pro vjimen zkuenosti, kter poskytuje.
Tajemn svatoz, kter lsku obestr (zvlt v literrn tradici), se
d snadno vysvtlit z ist antropologickho hlediska: vzjemn
uznn, zaloen na pozastaven boje o symbolickou moc pohn-
nho touhou bt uznn a pokuenm ovldnout jako jejm korel-
tem, uznn, pi nm se kad poznv v tom druhm a zrove
ho uznv jako toho druhho a sm je takto uznvn i jm, me ve
sv dokonal reflexivnosti peshnout alternativu sobectv-altruis-
mus a tm i pedl mezi subjektem a objektem a vst a ke stavu
jakhosi prolnut a sjednocen, jak asto zachycuj metafory blz-
k mystice, stavu, kdy se dv bytosti mohou ztrcet jedna
v druh", ani se ztrat. Zamilovan subjekt, nevystaven u nest-
losti a nejistot pznanm pro dialektiku cti - zaloenou sice na
postultu rovnosti, vdy vak ohroenou vzplanutm panovanos-
ti -, me doshnout uznn zase jen od druhho subjektu, ale
subjektu, kter se stejn jako on sm zk myslu ovldnout.
Svobodn odevzdv svou svobodu pnovi, kter mu v soubnm
3 Cf. P. Bourdieu, Le corps et le sacr", Actes de la recbercbe en sciences sociales,
104, z 1944, s. 2.
4 Cf. P. Bourdieu, Les Rgles de Vart. Genese et structure du champ littraire, Paris,
ditions du Seuil, 1992.
101
aktu vdy znovu potvrzovan svobodn alienace (potvrzovan
opakovnm prostho mm t rd") odevzdv svobodu svou. Ct
se jako bosk tvrce vytvejc ex nihilo milovanou osobu; vytv-
ejc ji silou moci, ji mu ona udluje (zvlt silou moci nomi-
nan, jejm projevem jsou jedinen a jen jim dvma znm
pojmenovn, kter si zamilovan vymuj a je oznauj, podobn
jako inician rituly, nov zrozen, absolutn prvopotek, zmnu
ontologickho statutu); ale jako tvrce, kter na rozdl od egocen-
trickho a panovanho Pygmaliona vid sama sebe jako stvoen-
ho tm, koho sm stvoil.
Vzjemn uznn, smna dvod a smyslu byt, vzjemn
dkazy dvry - to vechno jsou znaky dokonal reciprocity, pro-
pjujc on zkladn, nerozdliteln a mocnou symbolickou
sobstanost obdaen sociln jednotce, ji tvo milostn dvoji-
ce, slu vtzn soupeit se vemi posvcujcmi akty vyadovanmi
obvykle od instituc a ritul spolenosti", tto svtsk nhraky
Boha
5
.
s
O v pravm slova smyslu teologicko-politick funkci instituce a jejch ritul viz
P Bourdieu, Mditations pascaliennes (op. cit., s. 279-288).
102
ZVR
Jakmile se vdeck analza urit formy nadvldy zveejn, nutn
m njak sociln inky, ty vak mohou bt navzjem proti-
chdn: jestlie se jej zjitn shoduj s dominantnm diskursem
(jeho negativn verdikty asto vypadaj jako ir konstatovn
skutenosti) nebo ho zdnliv potvrzuj, mohou nadvldu sym-
bolicky poslit; anebo mohou pispt k mobilizaci obt a nadvl-
du tm naopak neutralizovat (podobn jako kdy pronikne na
veejnost njak sttn tajemstv). Me proto dochzet k rznm
nedorozumnm - je se daj sice pedvdat, ale ne u tak snadno
pedem rozptlit.
Pedstava zmnnch pot by mohla analytika svst
k tomu, aby se prost dovolval svch poctivch mysl - kdyby
ovem nevdl, e v ppad tak citliv ltky to nesta; stejn
jako ostatn nesta ani bojovnost, j se mnoh texty o ensk
otzce vyznauj (a kter je ovem podstatou toho, e se pro-
bouz zjem o tmata dosud pehlen nebo zanedbvan).
Nelze toti ani dost zdraznit, jak je pro vdeck projekt nebez-
pen, nech-li si sv tma vnutit zvnjku, by i vahami sebe-
vzneenjmi a sebeulechtilejmi. Dobr vc" neme nikdy
nahradit epistemologickou prkaznost a nezbavuje povinnosti
analytick reflexe - je nkdy nutn vede k odhalen, e pocti-
v city" se nemus vyluovat se zjmem o zisky s poctivm
bojem" spojen (m ale vbec nekm, jak se mi to nkdy pod-
kld, e kad militantn projekt je pavdeck"). I kdy vak
z vdy nelze ve jmnu njak utopick Wertfreiheit (zeknut se
hodnocen") vylouit individuln i kolektivn motivaci, danou
u faktem politick a intelektuln mobilizace, pod je pravda,
e i to nejlep politick hnut, pokud nedoke sv revolucio-
nsk dispozice obrtit v kritickho ducha - a pedevm vi
103
sob sammu -, je odsouzeno dlat patnou vdu, a
nakonec i patnou politiku.
Je toti celkem pochopiteln, e z obavy, aby se pod zdnm
vdeckho zznamu neratifikovala skutenost, se o tch nejvidi-
telnji negativnch incch nadvldy a vykoisovn nakonec
radji nemluv: snaha rehabilitovat nebo neposkytnout zbra rasis-
mu - kter si osobuje prvo svalovat vinu na obti", protoe
msto aby kulturn odlinosti pipisoval ivotnm podmnkm,
jejich jsou plodem, pit je povaze ovldanch - vede, a u
vdom i neuvdomle, k tomu, e se hovo radji o kultue
lidu", nebo v ppad americkch ernoch o kultue chudoby";
nebo se, tak jak to dlaj nkter dnen feministky, podzenost
radji vbec neanalyzuje, aby se uznnm podlu en na vztahu
nadvldy odpovdnost nakonec nepenela z mu na n"1.
Zdnliv ulechtil, sympati, solidaritou i mravnm pohorenm
veden a pro podvratn hnut tolik svdn pokuen obraz utis-
kovanch a stigmatizovanch idealizovat a o incch nadvldy,
zvlt tch nejzpornjch, radji mlet, je vak teba odmtnout
a naopak ukazovat, i s rizikem, e to bude vypadat jako obhajoba
stvajcho du, jakmi vlastnostmi ovldan (eny, dlnci atd.),
tak jak je nadvlda uhntla, k tto nadvld nad sebou sami pi-
spvaj
2
. Zdn - je teba to znovu opakovat? - jsou proto, aby se
zdla, a odhalovat je s sebou vdycky nese nebezpe pohoren-
ho odsouzen ze strany konzervativc a farizejskho pranovn
ze strany revolucion. Catharine MacKinnonova, autorka, je m
vechny dvody jasnoziv vidt, jak me mt jasnozivost in-
ky, napklad s politovnm k, e kdykoli se pokus pravdiv
popsat vztahy mezi pohlavmi, vdycky je hned obvinna, z pe-
zravosti vi enm" (condescending to women"), akoli jen
ukazuje, e eny jsou pezrny" (women are condescended
to") 3.Tm spe me bt takto obvinn mu, protoe ten se vi
1
J. Benjamin, The Bonds of Love, Psychounatysis, Femninism and the Problem of
Domination, New York, Pantheon Books, 1988, s. 9.
2
A ukzat, jak inky m musk nadvlda na habity musk, prv tak nezname
n, jak by si to nkdo rd myslel, snmat z mu vinu. Znamen to pouze, e ruku
v ruce se snahou vymanit eny z podru, to jest ze zajet objektivnch i osvojench
struktur, je je clo podru tla, mus jt snaha vymanit z tch struktur tak mue -
kte psobenm tchto struktur k onomu ntlaku pispvaj.
* Cf. C. A. MacKinnon, Feminism unmodified, Discourses on Life and Law,
Cambridge (Mass.) a Londres, Harvard University Press, 1987.
104
samozvanm nositelkm absolutn autority, ohnjcm se svou
zkuenost enstv" a bez odvoln odsuzujcm kad pokus uva-
ovat o pedmtu, na nj si takto snadno osobuj monopol, nem
o co opt
1
.
ast apriorn nedvra k textm mu, je se zabvaj dife-
renc mezi pohlavmi, pesto nen tak docela neopodstatnn.
Nejen proto, e analytik ve sv domnl zasvcenosti a zaujet
tmatem me nevdomky podlehnout snaze o ospravedlnn
a pedpoklady, s nimi pracuje, prezentovat jako pedpoklady obje-
ven u aktr. Ale hlavn proto, e m co init s instituc existuj-
c u po adu tiscilet jak v objektivit socilnch struktur, tak
v subjektivit struktur poznvacch, take k analze opozice mezi
maskulinem a femininem uv rozumu strukturovanho zase jen
podle tto opozice a me se mu proto stt, e jako nstroje pozn-
n pouije prv tch schmat vnmn a mylen, kter by ml
zkoumat. Takov vc, e pro nstroje analzy nevdom shne prv
do onoho nemylenho nevdom, se me pihodit i tomu nej-
zkuenjmu analytikovi (dokonce i takovmu Kantovi i Sartrovi,
Freudovi i Lacanovi...).
Mne samotnho k tomu, abych se po dlouhm vhn a s kraj-
nmi obavami pustil na tak obtnou a dnes takka pln enami
monopolizovanou pdu, piml pocit, e prv jako sympatizant
zven, a kdy se opu o vdobytky obrovsk prce vykonan zslu-
hou feministickho hnut a zrove o vsledky svch vlastnch stu-
di o socilnch pinch a incch symbolick nadvldy, bych
mohl provst analzu, je by dala nov smr jak bdn o postaven
en i - pojato vc vztahov - o vztazch mezi pohlavmi, tak
aktivit usilujc tyto vztahy zmnit. Je-li toti domcnost jednm
z mst, kde se musk nadvlda projevuje nejnespornji a nejvidi-
telnji (a nejen ve fyzickm nsil), princip trvn hmotnch i sym-
bolickch silovch vztah, jich je musk dominance vrazem,
spov jinde, a sice v takovch institucch, jako je crkev, kola
4 Osobovat si monopol a u na cokoli (teba jen prostm uvnm zjmena my",
jak je to v nkterch feministickch textech bn) ve jmnu jaksi dokonalej zna-
losti, plynouc domnle z pouhho faktu, e objekt je souasn i subjektem, pesnji
eeno e uritou formu lidskho postaven, je m bt vdecky analyzovna, zaku-
sil v prvn osob, znamen zastvat stranick postoj, kter dovoluje a priori pode-
zrat, a zpochybovat univerealismus, na nm - jmenovit ve smyslu prva pstupu
vech ke vemu - republika vd stoj.
105
nebo stt, a v jejich vpravd politickm, a u deklarovanm,
i skrytm, oficilnm, i nenpadnm psoben (sta si
vimnout teba jen toho, jak reakce a odpor dnes vyvolv
nvrh smlouvy o socilnm sjednocen).
I kdy tedy feministick hnut vneslo do oblasti tmat
politicky diskutovatelnch i zpochybnitelnch vci a
innosti tradin politikou dve opomjen i odsunovan
stranou jakoto soukrom a znan tak napomohlo rozit
prostor politick i politicky pojateln tematik)', jet to
neznamen, e se m pestat zajmat o instance, kter svm
negativnm, a vtinou neviditelnm, psobenm -
neviditelnm, protoe harmonujcm se strukturami mu-
skch, ale i enskch nevdom - trvn socilnch vztah
nadvldy mezi pohlavmi siln podporuj, a zanechat boje
pod zminkou, e to je zleitost t nejtradinj politick
logiky. Ale nesm se ani nechat zatlait pouze do katulky
boj vyhlen feministickch, jako je teba poadavek parity
mu a en v politickch instancch: ty sice zslun
pipomnaj, e stavou hlsan zsada univerzlnosti nen
tak univerzln, jak vypad - hlavn proto, e zn jen
astraktnho jedince bez jakchkoli socilnch atribut -, ale
zrove mohou poslit jin podobn fiktivn univerzalismus,
nebo jimi zskvaj hlavn eny ze stejnch socilnch
oblast, z jakch pochzej mui zastvajc dnes vldnouc
pozice.
Jedin politick aktivita, kter bude potat opravdu se
vemi inky nadvldy, tak jak vyplvaj z objektivn souhry
mezi strukturami osvojenmi (jak enami, tak i mui) a
strukturami velkch instituc, kde se dovruje nejen musk,
ale vbec vechen sociln d a pedv se dl (ponaje
sttem, strukturujcm se podle opozice mezi svou muskou
pravic" a enskou levic", a kolou, odpovdnou za inn
pedvn vech zkladnch princip vidn a dlen a
podajc se rovn podle homologickch opozic), me
napomoci k tomu, aby musk nadvlda pozvolna - a nepo-
chybn i dk kontradikcm,je jsou onm dotynm
mechanismm a institucm vlastn - jednou skonila.
106
DODATEK
NKOLIK ZAMYLENI NAD HNUTM GAY
A LESBIEK
Gaysk a lesbick hnut svou existenc a svou symbolickou aktivi-
tou, ale i explicitn diskursy a teoriemi, je plod nebo vyvolv,
klade urit otzky, kter pat v socilnch vdch k tm nejv-
znamnjm a kter jsou pro nkoho zcela nov
1
. Nejen e toto
hnut vzpoury proti jedn specifick form symbolickho nsil
nabz analze nov tmata, ale hluboce tak zpochybuje stvajc
symbolick d a klade radiklnm zpsobem otzku jeho opod-
statnn a podmnek spn mobilizace, je by ho svrhla.
Specifick forma symbolick nadvldy, jej obt jsou homo-
sexulov - lid postien stigmatem, kter na rozdl od enstv
nebo barvy pleti me bt skryt (nebo stavn na odiv) -, se pro-
jevuje v kolektivnch aktech kategorizace, plodcch signifikantn
negativn chpan diference a tm skupiny, stigmatizovan socil-
n kategorie. Tato nadvlda, podobn jako nkter formy rasismu,
se vyznauje tm, e dotynm skupinm brn veejn, viditeln
existovat. Utlauje tm, e zneviditeluje". Nedovoluje legitimn,
veejn, to jest poznan a uznvan - prvn uznvan - existovat
a stigmatizuje, co je nejoividnj ve chvli, kdy se hnut zane
domhat zviditelnn. Hned je znovu vyzvno k diskrtnosti" i
petvce, je byly a dosud jeho bnm osudem.
' Hovom v tomto textu (jeho prvn nrt jsem prezentoval pi jednom studijnm
setkn na tma gay a lesbiek) pouze o hnut" a sloitou otzku vztahu rznch
jeho skupin, spolk a sdruen ke spoleenstv" i kategorii" (spe ne komunit")
gay i lesbiek ponechvm stranou. Je ostatn i otzka, jak tyto kategorie" defino-
vat (Podle sexulnch praktik - a to vyhlaovanch, i skrytch, skutench, i poten-
cilnch? Nebo podle vskytu na uritch mstech, nebo podle ivotnho stylu?).
107
ekneme-li nadvlda i symbolick nsil, kme tm, e
pokud se ovldan nevzbou, aby zvrtil kategorie vnmn a hod-
nocen, m sklon vidt z dominantnho hlediska i sm sebe: osu-
dov inek stigmatizujc kategorizace, a hlavn urliv toky
nebo jejich monost, ho mohou dohnat k tomu, e a nerad a s pe-
mhnm, pijme sprvn (straight, prav, rovn, v opaku ke croo-
ked, kiv - stejn jako ve stedomo) kategorie vnmn i sm pro
sebe a svou sexuln zkuenost bude t tak, jak je j definovn
z hlediska dominantnch kategori, to jest s pocitem hanby, potceje
se mezi strachem z odhalen a touhou bt poznn druhmi
homosexuly.
Zvltn je tento vztah symbolick nadvldy v tom, e nem co
init s viditelnmi sexulnmi znaky, ale se sexuln prax.
Dominantn definice, chpajc legitimn formu sexuln praxe jako
vztah nadvldy muskho (aktivnho, penetrujcho) principu nad
principem enskm (pasivnm, penetrovnm), implikuje zkaz
znesvcen dominantnho principu, neboli feminizace maskulina,
kterou s sebou homosexuln vztah pin. Jak univerzln se pro-
sazuje androcentrick mytologie, toho dkazem jsou prv sami
homosexulov. Akoli jsou spolu se enami prvnmi obtmi, apli-
kuj asto dominantn principy sami na sebe: v prech, kter vytv-
ej, asto pejmaj, stejn jako lesbiky, rozdlen rol na musk
a ensk (co se tko me lbit feministkm, vdycky naklon-
nm podezrat je ze spiklenectv s muskm rodem, jeho jsou p-
slunky, by utiskovanmi) a nkdy, patrn v reakci na dvj
zentil" styl, se a pehnan sna pedvdt munost, tak jak se
bn chpe.
Zkladn paraleln opozice tto mytologie, vepsan ve form
zavedench dlen do objektivity a ve form somatizovanho vzta-
hu nadvldy (prozrazujcho se pocitem hanby) zrove do tl,
strukturuj vnmn jak vlastnho tla, tak i zpsob jeho - zvlt
sexulnho - uvn, neboli rozdlen prce podle pohlav i rozd-
len pohlavnho konn. A protoe z analzy homosexuality
obzvl oste vyvstv vazba mezi sexualitou a moc, a tedy sexu-
alitou a politikou (kdy se napklad uke, e pro mnoh spole-
nosti pasivn homosexuln vztah s ovldanm pedstavuje, jako-
to dvojnsob nepirozen", doslova nestvrnost), prv analza
homosexuality by mon mohla vst k takov sexuln politice (i
utopit), je by se snaila sexuln vztah od vztahu moci radikln
odpoutat.
108
Protoe vak k takovmu radiklnmu zvrcen
socilnch a poznvacch struktur, je by zmobilizovalo
vechny obti sexuln diskriminace (a obecnji vbec
vechny diskriminovan), chyb vle i schopnost, zbv jen
bezvchodnost jedn z nejtragitjch antinomi symbolick
nadvldy: jak jinak se toti potom bouit proti spolenost
vnucovan kategorizaci, ne seikovnm se do kategorie
vytvoen prv podle on kategorizace a pejmajc tak
klasifikace a restrikce, jim se chce brnit (msto aby se
napklad bojovalo za nov sexuln d, v nm by odlinost
rznch sexulnch statut nehrla dnou roli)? Me se
hnut, je zslun pipomnlo, e stejn jako rodina, kraj,
nrod i jakkoli jin kolektivn entita, i statut gaye nebo
lesbiky je pouh na ve zaloen sociln konstrukce - me
se spokojit symbolickou revoluc, je tuto konstrukci prost
jen zviditeln a prosad, je j pemnou stigmatu v emblm
umon, aby pln a cele existovala jako realizovan
kategorie? Revoluc ve stylu gay pride, kdy se v uritou
chvli veejn a vjimen manifestuje kolektivn existence
jedn neviditeln skupiny? Kdy si pitom tm, e ukazuje
statut gaye nebo lesbiky jako sociln konstrukci, jako
kolektivn fikci hete-ronormativnho" du - zsti ostatn
vybudovanho prv proti homosexulovi -, a e pipomn
nesmrnou rznost pslunk tto vykonstruovan
kategorie, takkajc - co je dal antinomie -podkopv sv
vlastn sociln zklady? Zklady, je naopak potebuje
budovat, aby existovalo jako sociln sla schopn zvrtit panu-
jc symbolick d a dodalo sly poadavku, s kterm
pichz?
A m jt ve svm nroku (a sv kontradikci) a do
konce a dat od sttu, aby slavnostnm ednm aktem
piznal stigmati-zovan skupin trval a bn prvo na
zveejnn a veejnou existenci? Jist toti je, e m-li bt
symbolick revoluce realistick, neme se spokojit rozchody
jen symbolickmi - by by ty i byly, podobn jako nkter
provokace estetick, inn v tom smyslu, e zpochybuj
samozejmosti. M-li natrvalo zmnit vidn, mus usilovat o
trvalou zmnu osvojench dispozic (schmat mylen), kter
prostednictvm vchovy a v mezch sv platnosti propjuj
socilnm kategorim, je samy plod, statut evidentn, nutn,
nediskutovan, pirozen skutenosti. Mus dat od prva
(je, jak slovo naznauje, souvis se straight...), aby uznalo
zvltnost, m ji zrove smae. Tak to toti je:
homosexulov jako by se pot, co museli bojovat, aby se
zviditelnili, aby pestali bt vyluovn a zne-viditelovni,
chtli opt zneviditelnit a takkajc zneutralizovat
109
tm, e se podd vldnoucmu du
2
. Sta si vak pedstavit, jak
nejrznj kontradikce me obsahovat pojem ivitel rodiny",
jestlie se aplikuje na jednoho z len homosexuln dvojice, aby-
chom pochopili, e realismus, vybzejc chpat manelskou smlou-
vu jako nutnou cenu za zaazen se" a za prvo na neviditelnou
viditelnost sprvnho vojka, sprvnho obana i sprvnho
druha, ale zrove za minimln podl na prvech normln pi-
znvanch kadmu, kdo je cele pslunkem spoleenstv (jako
napklad prvo ddick), me v och mnoha homosexul sotva
dostaten ospravedlovat stupky symbolickmu du, je takov
smlouva implikuje a k nim napklad pat postult zvislho
postaven jednoho z dvojice. (Stoj za pozornost, e, jak pe Annick
Prieurov3, spolky homosexul v severskch zemch, je doshly
uznn obanskho satku mezi homosexuly [lesbikami], se roz-
hodly - jako by chtly minimalizovat nedslednost spovajc
v zachovn diference nebo i hierarchie uvnit dvojic vzniklch
skandlnm pekroenm posvtn hranice mezi maskulinem
a femininem - upednostnit kvazi-dvojata, pry nejevc dn ze
znak, je by onen rozdl a v nm obsaenou opozici
aktivn/pasivn" mohly pipomnat.)
D se antinomie zmnit v alternativu, s n by se racionln
volba mohla umt vyrovnat? Sla Ortodoxie, neboli t prav a pra-
vicov doxa, prosazovan kadou symbolickou nadvldou (a
bloskou, muskou, nebo buroazn), spov v tom, e zvltnosti
vznikl djinnou diskriminac petv v osvojen dispozice
nesouc vechny znaky pirozenosti; vtinou jsou tyto dispozice
tak do hloubi pizpsoben objektivnm tlakm, e zrove nut
mlky tyto tlaky pijmat (napklad ghettoizaci jako lsku ke ghet-
tu"); pokud to jsou dispozice tch, kdo vldnou, jev se jako bn,
neutrln, univerzln, to jest viditeln, distinktivn, a zrove nevi-
' Hnut vzel ze skupin osob ovldanch a stigmatizovanch jsou svou zkladn
strukturln kontradiknost nucena do takov mry kolsat mezi sebezneviditelo-
vnm a exhibic, mezi potlaovnm odlinosti a jejm zdrazovnm, e - podob-
n jako hnut za obansk prva a hnut feministick - vol podle okolnost, podle
struktury organizac, vztahu k politice a forem odporu, s nm se setkvaj, bu tu
nebo onu strategii (M. Bernstein, Celebration and Suppression:The Strategie Uses
of Identity by the Lesbian and Gay Movement", American Journal of Sociology,
103, leden 1997, s. 5341-565).
' A. Prieur, R. S. Halvorsen, Le droit l'indiffrence: le mariage homosexuel", Actes
de la recherche en sciences sociales, 113, 1996, s. 6-15.
110
diteln, nevnman, pirozen" (pirozen distinkce") atributy;
pokud to jsou dispozice ovldanch, jev se jako odlinosti", jako
negativn znaky, nedostatky, ppadn stigmata, je se mus ospra-
vedlovat. Ortodoxie tak poskytuje objektivn bzi a hrozivou in-
nost nejrznjm strategim univerzalistickho pokrytectv.
Pokrytectv, kter vechnu odpovdnost svaluje na druhou stranu
a kadou snahu ovldanch domoci se prva t osud vem spo-
len pranuje jako partikularistick i komunitaristick" naru-
en univerzalistick smlouvy. e prv tehdy, kdy se pslunci
symbolickch menin zanou pro sebe doadovat univerzlnch -
a jim skuten upranch - prv, jsou volni k univerzlnmu pod-
ku, je opravdu paradox; partikularismus a komunitarismus" gays-
kho a lesbickho hnut nebude nikdy odsouzen osteji ne prv
ve chvli, kdy se s odvolnm na zkon o socilnm sjednocen doa-
duje, aby obecn prvo platilo i pro gaye a lesbiky (kter jsou
v hnut sloenm z devadesti procent gay a deseti procent lesbi-
ek v podru hned dvojnsobnm).
Jak elit univerzalistickmu pokrytectv, a pitom neuniverza-
lizovat stranickost? Nebo, eeno realistitji, ili otevenji poli-
ticky, jak se uvarovat, aby vdobytky hnut neskonily v urit
form ghettoizace? Dk tomu, e je hnut gay a lesbiek zaloeno
na urit zvltnosti chovn, je nutn neimplikuje ani nevytv
ekonomick i sociln handicapy, jsou jeho pslunci i pi svm
stigmatu relativn ve vhod, zvlt pokud jde o kulturn kapitl,
kter v symbolickch bojch pedstavuje znanou slu. Kad sym-
bolicky revolun hnut pitom usiluje o symbolickou destrukci
a symbolickou konstrukci, aby poslze nastolilo nov kategorie
vnmn a hodnocen a vytvoilo tak uritou skupinu, nebo aby
onen princip dlen, podle nho vznik na jedn stran skupina
stigmatizujc a na druh skupina stigmatizovan, vbec padl.
K tto prci jsou homosexulov obzvl dobe vybaveni a ped-
nosti, je provzej jejich zvltnost, mohou dt - a prv v pod-
vratnch bojch - do slueb univerzalismu.
Je tu vak jet jedna pot: hnut, kter stejn jako hnut femi-
nistick m tu zvltnost, e sousteuje aktry obdaen silnm
kulturnm kapitlem, bude mt nutn obzvl tk problm s vol-
bou mluvho, kter by skupinu ztlesnil a tm stmelil; sp m
sklon - podobn jako nkter hnut krajn levice - rozpadat se do
sekt zpolcch o monopol na veejn zastoupen celku. Je proto
otzka, nen-li pro takov hnut jedinou cestou, jak se vyhnout uza-
111
ven do ghetta a sektaen - co se navzjem podporuje -, dt sv
specifick schopnosti, za n vd pomrn vzcnmu spojen
siln revolun dispozice, plynouc z postaven stigmatizovanho,
se silnm kulturnm kapitlem, do slueb socilnho hnut v iro-
km slova smyslu; nebo, abychom byli na okamik utopisty, posta-
vit se alespo v rovin teorie a symbolick aktivity (kde u nkter
skupiny homosexul prokzaly mistrovstv) do ela politickch a
vdeckch revolunch trend a vloit do slueb univerzlnho
prv ony specifick pednosti, je homosexuly odliuj od jinch
stigmatizovanch skupin.
112
PIERRE BOURDIEU
OD KABYL K VELK SOCIOLOGICK TEORII"
Jestlie sv pedposledn dlo Nadvlda mu (La domination
masculine, 1998, poslednm je pak studie Les structures sociales de
1'conomie, 2000) vnuje francouzsk sociolog Pierre Bourdieu
tematice druhho pohlav", abychom uili okdlenho nzvu
prce Simone de Beauvoir (1966), nen to autorova litba dobov
mdnmu tmatu. Ostatn - jak velice mdnmu, jestlie je ped-
mtem vnho (a nejen feministickho) diskursu" nejmn od
konce 40. let? Bourdieu prost vol tma, kter odpovd jeho
vdeckmu a osobnostnmu naturelu a kter zachovv pomrn
dsledn vnitn logiku a kontinuitu jeho dla.
To podstatn, co Nadvldu mu toti spojuje s pedchozmi
pracemi Pierra Bourdieua, je velk tma historickho srovnvn
prbhu zdnliv identickch proces, kter se li nejen asovm
prbhem, ale tak tm, kde jsou situovny prostorov (Bour-
dieuovo tma slo jedna:prostorov diferenciace spolenosti, soci-
ln prostor a sociln pole), a stejn zvan tma moci, dominan-
ce, nadvldy. Cel dlo Pierra Bourdieua je - s jistou nadszkou -
vnovno netradinmu, neobvyklmu, ale prv proto pro pozdn
modern spolenost pznanmu jevu (tma slo dv) - toti
symbolickmu ovldni lovka lovkem a odtud plynouc zcela
odlin tdn diferenciaci, ne jakou kdysi znal a popsal Marx
a poslze revidoval Weber.
Nu a tm tetm motivem", kter spojuje tuto Bourdieuovu kni-
hu dokonce s jeho vlastnmi sociologickmi potky, jsou Kabylov.
Nkter preliterrn kmeny maj u ten osud, e je snad navdy bude-
me spojovat s nktermi specifickmi fenomny (pbuzenstvm,
jazykem, ekonomi daru atd.) a s uritmi osobnostmi: kad, kdo stu-
duje sociln vdy (a netoliko sociln i kulturn antropologii), bude
znt indinsk kmeny Kwakiutl (podle Franze Boase a Marcela
113
Mausse), Hopi (podle Edwarda Sapim a jeho slavn
hypotzy), Nambikvry (podle Lviho-Strausse) nebo
obyvatele Trobriandovch ostrov (podle Bronislawa
Malinowskho)... Dky Pierru Bourdieuovi zn cel svt
sociln vdy" alrsk kmen Kabyl -ostatn u ns jsme o
nich vdli dve ne o samotnm Bourdieuovi.
I_Ve slavn (protoe prvn) studii o rozpadu
komunistickho systmu brnnsk sociolog Ivo Mon
vyuil bourdieuovsk inspirace a pokusil se vysvtlit to, co
by Bonrdieu sm nazval homolo-gi pol, toti podobnost v
rznosti" - mezi preliterrnmi kabyl-skmi kmeny a
modernizovanou, jakkoliv za vysplm svtem" zaostalou
rozvinutou socialistickou spolenost". Ta vchoz, eknme
generln" podobnost mezi bilakovskm relsocialismem a
ivotem alrskch kabylskch kmen spovala v tom, e
ony preliterm spolenosti pikldaly penzm nepatrnou
roli, stt tam byl slab, zkony platily jak pro koho, vechny
obchodn transakce se provdly na estn slovo, sociln
postaven se nezaldda-lo na vkonu, ale na ritualizovan
prestii atd. (srv. Mon 1991 a 1999, Bourdieu 1977).
Mon nesrovnv naivn nesrovnateln, ale naopak - pesn
v intencch bourdieuovsk metodologie ukazuje podobnosti
a rozdly, kter nachz tam, kde je bez pelivho pozorovn
a velk invence najt prost neumme. Mimochodem
Bourdieu navazuje pi analze kabylskch ritul a
ekonomiky daru na silnou francouzskou tradici
zapoatou Marcelem Maussem, jej vznam je paradoxn
revitalizovn rostoucmi neo-liberalistickmi tlaky na trh a
jen trh" a za vm hledej penze" (M. Friedman). A navc u
v tomto ranm dle pracuje s centrlnmi distinkcemi sv
teorie, toti s rozlienm ekonomickho, symbolickho (a
kulturnho) kapitlu.
Jestlie nco charakterizuje Bourdieuovo dlo, pak je to
prv peliv pozorovn, mimodn invence, ale bohuel
tak zbyten sloitost v jazykovm vyjden (je s
postupujcm asem jakoby ustupovala). Pierre Bourdieu
(nar. 1930), dnes nepochybn sociolog prvn velikosti"
(azen vedle Giddense, Luhmanna, Eliase, Baumana, ale
troku mimo kontext francouzsk sociologie cel), zaal
svou akademickou kariru spnm ukonenm Ecole nor-
male suprieure v roce 1955, kde zskal uitelskou
kvalifikaci pro filozofii.
Mimochodem jeho uiteli byli dva z nejvznamnjch
francouzskch sociolog druh poloviny naeho stolet -
neomarxista
114
Louis Althusser a jeden z otc-zakladatel francouzskho postmo-
dernismu Michel Foucault. Je pravdpodobn, e od Althussera
Bourdieu zskal zjem o ekonomickou determinaci sti socilnho
ivota jedinc, skupin a td (o Bourdieuovi se nkdy mluv jako
o ekonomickm redukcionistovi", arcie neprvem) a od
Foucaulta nepochybn pejal jeho proslulou formuli moc/vdn.
Ta toti obrac tradin modernistickou pedstavu o tom, e vdn
se promuje v materiln i politickou slu, tedy v moc, v tezi, e
nen vdn, kter by bylo ist", nedoten moc, vdn nekon-
taminovan mocenskmi zjmy a potebami, ba dokonce tlaky.
V umrnn formulaci Bourdieuov: Teorie vdn a teorie politi-
ky jsou neoddliteln: kad teorie politiky obepn teorii percep-
ce socilnho svta a teorie vnmn svta jsou organizovny podle
opozic velmi podobnch tm, kter vstupuj do teori percepce
pirozenho svta" (Bourdieu 1984:86). Teze umrnn, ale fou-
caultovsk...
Filozofii Bourdieu vyuoval krtk as v Moulin a v roce 1958
odjel do Alru, kde se zaal vzkumn profilovat jako sociolog.
Jeho prvn publikovan prce jsou proto vnovny sociologii
Alrska" (Sociologie de l'Algrie, 1958) a prci a pracujcm v
Alrsku (Travail et travailleurs en Algrie, 1963).
V roce 1964 pechz Bourdieu do Pae na Ecole Pratique de
bautes tudes, prestin a slavnou kolu, kde se stv vzkumnm
editelem, za deset let nato zakld Stedisko evropsk sociologie,
kter vydv asopis Actes de la recherche en sciences sociales,
kter je dodnes vedle Revue francaise de la sociologie nejv-
znamnjm francouzskm sociologickm asopisem. V roce 1981
byl Pierre Bourdieu zvolen lenem Francouzsk akademie vd
a estnm vedoucm katedry sociologie na Collge de France.
k se, e vydal 29 monografi a destky lnk, podle nepl-
n bibliografie bylo o nm napsno vce ne 150 text - a to jist
nebyly zapoteny texty psan v obskurnch slovanskch jazycch
(existuj dv vborn monografie a vbory z Bourdieua v rutin
z poloviny 90. let, vydan pod redakc N. matka, 1993, a samozej-
m vydn slavn Reprodukce v poltin se znamenitou pedmlu-
vou Antonny Kloskowsk, 1990). Nicmn Bourdieu, jakkoliv
vkonn, jakkoliv tematicky aktuln a jakkoliv vcn kritick a do
potku 90. Jet nepatil k sociologm populrnm", k medilnm
hvzdm". Vedl se toliko akademick spor o to, kam s nm", proto-
e Bourdieu nen - sit venia verbo - paradigmaticky snadno ucho-
115
piteln. V roce 1993 ale vydv knihu La misre du monde,
kter mu zjednv veejnou popularitu. V roce 1995 se
dokonce aktivn astn aktivit na podporu stvkujcch
elezni a pe vznamn text, v nm stvku (a nejen
tuto) chpe jako boj proti destrukci zpadn civilizace"
ohroen globalizanmi procesy (Bourdieu 1998:30),
dostv se do sporu s asopisem Esprit a v roce 1996 vydv
brourku Sur la tlvision (suivi de L'emprise du journa-
lisme), kter je nesmlouvav k mocenskmu uit a zneuit
tohoto imperilnho mdia. V t souvislosti - neopomime,
jakou roli hraj mdia nejen objektivn, ale i v sociologick
reflexi - formuluje Bourdieu nkolik podstatnch tez,
zejmna roziuje svj koncept pole (champ) o urnalistick
pole" a doporuuje urnalistm, aby se, probh, alespo
trochu sociologicky vzdlali. Dvod je prost, bourdieuovsk
- urnalistick pole je jako kad pole polem vlenm a
televize je jednm z nejvznamnjch prostedk symbolic-
kho tlaku (oppression) v postmodern dob (paradoxn tu
utlaivou slu spatuje Bourdieu v permanentn depolitizaci
televize, v jejm sil stt se depolitickou,aseptickou,
bezbarvou" [Bourdieu 1998:89] ). Bourdieu ale odmt, aby
sociologov kolili" urnalisty, protoe odmt
manichejsk" vidn, podle nho sociologie nabz
pravdu" a urnalistika publicistickou le". Bourdieu je rea-
listicky pesvden o tom, e jedin, co sociologie me, je
vybavit urnalistu bateriemi inteligentnch otzek, nabdnout
mu kritick instrumentrium porozumn a pochopen
socilnho svta, pokud je to vbec trochu mon.
Bourdieu nen iluzionista, a proto se neshoduje ani s
Umber-tem Ecem, jeho dlba na skeptiky a titele (u
Bourdieua na kritiky a integrovan, ostatn i v originle
critici e integratti) jej valnou nadj do budoucna
nenapluje, protoe vvojov je pravdpodobnj
promna kritik v integrovan ne naopak.
IIV jedn ze svch pomrn ranch prac (Bourdieu
1975) aplikoval Bourdieu svou teorii pole na rozbor stavu
vc v akademick obci (vme, e k tmatu se vrtil
analytitjm spisem Homo academicus, 1984). Pokusil se v
n doloit nkolik zkladnch, ne zcela obecn (ve vdeck
obci) pijmanch tez:
1. Vdeck oblast jako systm objektivnch vztah mezi
pozicemi zskanmi v dsledku pedchozho boje je polem
(to znamen hrovm prostorem) konkurennho boje:
idel solidrnch a kooperujcch vdc je opravdu jen
fantasmagori.
116
2. Ve vdeckm poli plat princip exkluze (slovo u Bourdieua
jet nen): skupina, kter zskala formln uznn, m tendenci
postupn vytlaovat sv potenciln konkurenty.
3. Ve vd se vldne pedevm symbolickou moc a dominan
c, kter je reprezentovna apartem symbol, titul, znak, embl
m atd. Znalost pozice toho druhho ve vdeckm poli je pedpo
kladem jeho posuzovn.
4. Osoby, kter v socilnch vdch ovldaj velk zbyrokrati-
zovan aparty (a dnes technologickou infrastrukturu), si nemo
hou bt jisty svm vtzstvm dotud, dokud se jim nepoda vnutit
jinm pslunou definici i redefinici vdy: vdu nedefinuj
vdci, ale ti, kdo ji manaeruj": epistemologick konflikty jsou
tak nutn konflikty politickmi". Mertonovo dlen konflikt na
sociln" a intelektuln" je z tohoto hlediska iluzorn.
5.Je tedy nezbytn zruit uml dlen na vnitn (imanentn),
epistemologick a vnj zkoumn vdy: vdeck pole jako pole
politickho boje dnou (nebo tm dnou) epistemologickou
autonomii nem.
6. Boj o vdeckou autoritu je zpas o specifick druh kapitlu,
kter je symbolicky vyjden a kter umouje symbolickou domi
nanci.
7. Bourdieu kategoricky odmt pedstavu (zsti vnesenou do
sociologie a filozofie vdy Thomasem Kuhnem), e oficiln" (nor
mln) vda je produktem konsensu vdeckho spoleenstv
(komunity), kter je schopno odsoudit heretiky jako produkty pat
n socializace nebo nesolidnho chovn. Tento druh funkcionalis
mu, kter m koeny u Durkheima (konflikt jako anomie, jako devi
ace, jako marginalizace), v pojet americk funkcionalistick koly
nen nim jinm ne vyjdenm zjm vldnoucch td"
(Bourdieu, in: Mokrzycki 1984:98).
8. Struktura vdeckho pole je urena strukturou sil mezi
bojujcmi stranami, individulnmi hri nebo institucemi, tj. struk
turou distribuce tohoto specifickho (symbolickho a socilnho)
kapitlu: Vdeck pole je vdycky polem uritho boje, boje vce
mn nerovnho mezi soupei nestejn vybavenmi onm speci
fickm kapitlem" (l.c.:108).
9. Vdeck pole vnucuje samozejm kadmu participantovi
urit strategie. Novci mohou volit strategii spchu, kter garan
tuje pedvdatelnou kariru, nebo alternativn variantu, kter vya
duje extrmn sil ve vlastn vd - a ani pak negarantuje spch.
117
10. Bourdieu odmt lkavou, ale iluzorn pedstavu o mo-
nosti nehodnotc vdy"1, pedstavu, e se vdci spoj v jednotnm
sil v honb za Pravdou" a budou se dit jedin tmto silm
a nikoliv jako v jinch hrch - vlastnmi zjmy. Vda se nim neli
od ostatnch bourdieuovskych pol, neime si iluze. A odtud pak
plyne zcela pirozen bourdieuovsk kritika oficiln sociologie",
kterou v podstat redukuje na sumu metod a technik (protoe nic
jinho ani neum") a kterou vymezuje pozoruhodnm zpsobem
jako sil realizovat se nikoliv jako vda, ale realizovat v sob ofi-
ciln obraz vdy, kter j a pro ni vytvoila sociologie vdy:
Sociologie vdy nen jednou ze specilnch odvtv mezi mnoha
specializacemi, ona je pedevm soust podmnek existence
sociologie jako vdy" (l.c.:125).
Jen v tomto punktu - a z hledisek ne pln obvyklch - se
Bourdieu bl ji tehdy se prosazujcmu relativistickmu stanovis-
ku. U nho zn takto: Vychzejce z toho, e sociologie vdy pso-
b podle princip fungovn kadho vdeckho pole, neodsuzu-
jeme ji k relativismu. Ve skutenosti vdeck sociologie vdy
(a vdeck sociologie, jej existenci umouje) je zpsobil utvoit
se pod podmnkou draznho respektovn faktu, e s rznmi
pozicemi ve vdeckm poli jsou spojeny rzn vize vdy, je jsou
souasn strategiemi ideologickmi a postoji epistemologick-
mi... Sociologie vdy je proto tak obtn, e sociolog je sm hr-
em a vstupuje do hry, kterou sm chce popisovat" (l.c.:136).
Tento podrobn (i kdy zdaleka ne vyerpvajc) obraz bour-
dieuovskho pole (vdeckho) poskytuje pomrn vrn obraz
pednost i omezen jeho (ponkud mechanistick - ale s jinmi
sociologie lpe pracovat neum) pedstavy o strukturac" mnoho-
rozmrn a obtn uchopiteln sociln skutenosti.
IIISvm aktivnm vstupem do stvky elezni osvdil
Bourdieu prakticky obecnj zjem francouzsk sociologie o so-
cilnhnut - a Bourdieu jim vnoval nkolik text (nap. Sociln
hnut nezamstnanch - sociln zzrak). Krom toho, jak z kon-
textu patrno, e se vyslovil kriticky proti rznm verzm neolibe-
1
Idea neutrln vdy je iluz. Je to fikce, kter je v souladu se zjmy panujcch td,
protoe umouje uznvat jako vdu vizi socilnho svta panujcch a navc pre-
zentovanou patetickou formou a zdnliv nestrann, ...ve skutenosti vak ve vji-
men zdaile kamuflovanm tdnm zjmu (Bourdieu, in: Mokrzycki 1984:125).
118
ralismu, zaujal podobn kritick stanovisko ke globalizaci. Je jist
pravda, e dnes se ke globalizaci vyjaduj sociologick hvzdy
i hvzdiky z dvod vcnch i konjunkturlnch, Bourdieu vak
napsal studii - Mtus globalizace a evropsk sociln stt
(Bourdieu 1998), v n drazn vyloil sv dvody proti tomu,
emu k konzervativn revoluce. Konzervativn revoluce je mu
modelovm prototypem krajn modernity (toto slovo neuv, glo-
balizaci nazv francouzsky mondialisatior) - nevyvolv ideali-
zovanou minulost, nevzv pdu a krev, tato archaick mytologic-
k tmata, ale dje se pod praporem pokroku, rozumu, vdy, najm
ekonomick, aby ospravedlnila nvrat archaickho mylen a pro-
gresistickho jednn" (l.c.:40). Podle Bourdieua globalizace nen
homogenizac, je naopak extenz vlivu a psobnosti malho mno-
stv dominantnch nrod na velk mnostv finann dleitch
nrodnch lokalit" (l.c.:44).
A tak se Bourdieu stv - paradoxn, ale jak jinak v naich
asech? - sm mediln hvzdou. Jeho vstup do politick arny je
decentn, ale pece jen dost drazn na to, aby vychzely lnky
typu Bourdieuova afra rozdluje intelektuly... (Poulantz 1998).
Bourdieuovo politick engagement ale nen v dnm snad
dokonce utilitrnm rozporu s jeho dosavadnm snaenm a usilo-
vnm, ba ani s jeho koncepc spoleenskho postaven a rol so-
ciologa i obecnji socilnho vdce (nedej boe - intelektula):
sociologie je podle Bourdieua vda sociln kritick a reflexivn
(takto ji podrobn pevyprvl Accardo, 1997), co prost eeno
znamen, e mus bt zpsobil spolenost kriticky reflektovat, kri-
ticky o n vypovdat a souasn stejn kriticky reflektovat svou
vlastn roli v n - a ppadn o n vypovdat (podstatn motiv sou-
boru Bourdieuovch text Questions de sociologie, 1984).
Modern spolenost je toti spolenost sociologizovan, ostatn
v neposledn ad dky mdim (a u mme o rovni on sociolo-
gizace jakkoliv mnn). Sociolog nen a nesm bt dle
Bourdieuovy pedstavy bezpohlavn apolitick bytost, ale iv se
astnc oban vyuvajc sv vdeck autority. Dovolme si
v tomto kontextu - pro svrchovanou aktulnost tmatu prv zde
a nyn, v naem eskm dolku - jeden del, ale srozumiteln
a instruktivn, navc pro Bourdieua pznan citt:
Vci probhaj tak, jakoby se stle nenavnj cenzura
vdeckho svta, kter se stle vce zajm jen a jen o svou auto-
nomii (skutenou nebo zdnlivou), neustle intenzivnji vnu-
119
covala badatelm, kte - chtjce si zaslouit vdeckou hodnost
- v sob ubjej politiky a postupuj svou ostatn stejn ponkud
utopickou funkci mn skrupulznm, ale i mn kompetent-
nm kolegm, ppadn pmo politikm nebo urnalistm...
Mm za to, e se nim tato scientistick rezignace vysvtlit
a omluvit ned a e nastal as, kdy vdci, se v autoritou a pr-
vem, je jim dv pslunost k autonomnmu univerzu vdy, se
budou muset naprosto legitimn a plnoprvn vmovat do
politiky (Bourdieu, 1993 rus.)
IVDo tohoto kontextu pat tak charakteristika i vklad
Bourdieuova odporu k vzkumm veejnho mnn. Laskav te-
n asi ek vklad o klasickch bourdieuovskch pojmech a jeho
la grande thorie - ale to jsou vci vcelku znm, mnohokrt
popsan a z eskho pekladu Bourdieuovy knihy Teorie jednn
(Raisons pratiques) dostupn. Dovolme si luxus vahy o nem
jinm" - ostatn dobe teoreticky zarmovan. Ten rmec vypad
takto:
Bourdieu se cel ivot pokou eit klasickou sociologickou
kvadraturu kruhu, kterou sociologie zn jako spor objektivismu
a subjektivismu, psychologismu a sociologismu, pozitivismu a soci-
lnho konstruktivismu. Jsem osobn pesvden, e Bourdieu je
opravdu jeden z mla sociolog, kter nael jaksi een, za nm
si stoj (a opakuje je), een, je se zd bt inteligentnm kompro-
misem mezi od nepamti na smrt znesvenmi stranami (snad
poprv lo prv ve Francii o spor mezi sociologismem
Durkheimovm a psychologismem Tardovm, emu v Nmecku
odpovdal vniv tok Wilhelma Diltheye proti sociologii).
V La Distinction tyto znesven strany oznauje pomrn
nestandardn. Na jedn stran stoj podle Bourdieua sociln fyzika
(termn je ve Francii tradin: pvodn jm chtl Comte oznait
neexistujc sociologii, ale pedbhl jej A. Quetelet), kter usiluje
prostednictvm jakchsi objektivnch men" s pouitm statisti-
ky stanovit rozloen individu podle toho, kam je smrovna jejich
sociln energie, jak jsou jejich objektivn miteln zjmy" atd.
Na druh stran spektra stoj pomrn mlad sociln semiologie
(a opt: termn je francouzsk, pipomeme de Saussura a fran-
couzskou semiologickou kolu), kter se sna deifrovat vznamy,
je akti (agenti") socilnch situac na tyto situace kladou,
a pokou se deifrovat to, jak sociln situace deifruj jednajc
120
jedinci sami. To je pesvdiv popis soudob dichotomie, dnenho
dilematu pozdn modern sociologie a navc je nestandardn ales-
po terminologicky: v nm se ovem Bourdieu musel sm umstit.
Naznaili jsme, e Bourdieu zvolil kompromisn cestu" -
oznail ji termnem, kter na prvn pohled zn jako contradictio in
adjecto. Tedy: Ml-li bych charakterizovat vlastn prci dvma
slovy, tedy - jak se to dnes bn dl, pilepit si nlepku, etiketku -
mluvil bych o konstruktivistickm strukturalismu nebo o
strukturalistickm konstruktivismu. Strukturalismu ale rozumm
ve vznamu, kter se siln li od de saussurovsk nebo lvi-
straussovsk tradice. Strukturalismem rozumm to, e v socilnm
svt, a nejen v symbolice, jazyku, mtech atd., existuj objektivn
struktury nezvisl na vdom a vli aktr
2
, kter jsou zpsobil
orientovat, podncovat nebo potlaovat jejich praktiky nebo ped-
stavy. Konstruktivismem chci ci, e existuje sociln geneze sch-
mat percepce, mylen a jednn, je jsou soust toho, emu j
km habitus, na druh stran ale tak socilnch struktur samot-
nch a zejmna toho, co j oznauji jako pole nebo skupiny a emu
se obvykle k sociln tda" (cit. dle Corcuff, 1995: 31).
V tomto cittu ostatn mme celou zkladn Bourdieuovu
pojmoslovnou vbavu - dodme-li tyi druhy kapitlu (ekono-
mick, sociln, kulturn a symbolick), legitimitu, strategie, homo-
logii a symbolickou moc, pak centrln pojmy - aktr, pole, habitus
a tda - zastoupeny jsou (srv.Accardo 1997).
Vnmav ten odpustil tento nutn etiketizan exkurs
a dovol, abychom se vrtili k Bourdieuovu pojet a kritice vzku-
m veejnho mnn, pro co jsou dvody hned dva: vcn (so-
ciologie je dnes v povdom veejnosti redukovna na vzkum
veejnho mnn" audiovizuln prezentovan) a teoretick
(Bourdieuova kritika je konkrtnm dokladem toho, jak Bourdieu
rozum pojmu kritick sociologie). V pednce pznan nazva-
n Veejn mnn neexistuje (z roku 1972, publikovno 1973, cit.
podle 1993) formuluje tezi naprosto zsadn:Je znmo, e jakko-
liv pouit sly je provzeno diskursem, kter m legitimizovat
slu toho, kdo ji pouil. Lze dokonce ci, e podstata jakhoko-
liv uit sly spov v tom, nakolik se poda faktick pouit
sly skrt. Jednodue eeno - politik je onen mu, kter k,
' Bourdieu pouv termn agent, kter pro nedouc jazykov konotace v etin
nepouvme a obvykle pracujeme s tourainovskm" aktrem.
121
Bh je s nmi. Ekvivalentem tohoto vyjden - Bh je s nmi -
je dnes vyjden Veejn mnn je s nmi. Toto je fundamen-
tln efekt vzkum veejnho mnn:potvrdit pedstavu o exi-
stenci jednomyslnho veejnho mnn, tj. legitimizovat politi-
ku a upevnit onu skladbu sil, na n aktuln stoj.
Pomineme Bourdieuovu vahu o tom, e veejn mnn je
umlm konstruktem (akoliv s n naprosto souhlasme), zdraz-
nme podstatnou relaci, toti veejn mnn - moc. Ostatn feno-
mn moci je v nejrznjch souvislostech pro Bourdieua klov.
Take: Pochybnou se stv sama existence vdy o socilnm
svt, vdy, kter by byla zpsobil stvrdit svou autonomii ve
vztahu k libovoln moci. Djiny vtvarnho umn ukazuj:
umlci byli nuceni po cel stalet bojovat, aby se osvobodili od
objednvek, a donutili sami sebe k tomu, aby oteven piznali
sv zmry, je byly ovem ureny konkurennm zpasem
uvnit umleckho pole... V dnen situaci se podobn tlak jako
kdysi v minulosti projevuje nejzludnjm zpsobem ve slu-
bch vzkumu veejnho mnn prostednictvm obrovskho
mnostv mechanism jeho socilnho fungovn, kter nedv
as k tomu, aby se nco opravilo, aby se opakovalo eten, aby
se znovu provily techniky..."Ale nejen to, jde o mnohem vce:
,Jak by to ti organiztoi vzkum vbec mohli jinak dlat?
Maj dobe vybranou s, dobr tazatele, proven programy
analzy dat. Pak jim ale nezbv nic jinho ne zjistit, co si peje
vdt klient. Pedpokldat, e vzkumnci a manaei firem
mohou objevit to, co snad dokonce pokldaj za pravdu, a e
budou mt zjem ci ji politikm, editelm podnik, fredak-
torm novin, by znamenalo pedpokldat, e se pramlo staraj
o to, aby jim zstala uchovna klientela... Jak mohou klst
problmy, je jsou schopny vyvolat pobouen i zneklidnn
nebo dokonce okovat a trvat na nich, jestlie k uspokojen
klient jim prost sta jt ve stopch spontnn sociologie..."
Bourdieu velice dobe v, e to, emu se k epistemologic-
k ruptura" (pojem zavedl francouzsk filozof Gaston Bachelard),
toti rozlom mezi vdeckm vdnm a spontnn sociologi, je to,
co tvo jdro tematickho i vcnho sporu modern sociologie
(od dob pinejmenm Schutzovch, spe ale Durkheimovch):
sociologie jako vda se bez znalosti spontnn sociologie" (toho,
jak skutenost vid jej akti) neobejde, ale - a v tom se Bourdieu
li od radiklnch fenomenologii, etnometodolog a socilnch
122
konstruktivista (jmenovit obvykle uvd Alfreda Schutze) - nem-
e se sama na popis spontnnho socilnho vdn" redukovat.
Prv proto si sociologie - a Bourdieu s n - vytv vlastn pojmo-
v apart a interpretan s, kter spontnn sociologii (aktra) sice
obvykle respektuje, ale souasn ji pekrauje: Sociolog stoj proti
doxosofovi tm, e zpochybuje vci, kter se zdaj bt samo-
zejmmi. "
VNen pravdpodobn obtn - pes Bourdieuovu zjmo-
vou rozptlenost" a multi- i transdisciplinrnost - vysledovat
logickou nit jeho koncepce. Dve vak poznamenejme, e
Bourdieu poruuje tm vechna pravidla definice modernho
vdce" tm, e trvale a programov pekrauje hranice akademicky
vymezench obor (sm dokonce k, e onmi hranicemi pohr-
d"). Akoliv je jist pedevm sociolog, ada text a sti rozsh-
lejch materil vstupuj na pole kulturn a sociln antropologie
(v dsledn opozici vi tradici francouzskho strukturalismu),
historiografie, politick vdy, filozofie a samozejm a pedevm
estetiky a umnovdy.3
Podobn je Bourdieu multidimenzionln" tematicky. Pe
kvalifikovan a pouen o zemdlstv (nejen v Alrsku), neza-
mstnanosti, vzdlvacm systmu, prvu, fungovn vdy a zejm-
na akademick komunity, o manelstv, spoleenskch tdch, jazy-
ce, spoleenskch elitch, vkusu, ale dokonce i o sdlitch, ba
dokonce nartv program sociologie sportu.
Vyjdme z tto jen zdnliv kurizn tematiky (fenomn spor-
tu jako sociln jev, kter bude definovat 20. stolet, popsali
3 Nechceme-li bt neprv duchu Bourdieuova dla, je nutn uvst dva podstatn,
nikoliv marginln zdroje jeho velk teorie, toti jeho studium fotografie a vzkum
nvtvnk muze. Pi studiu fotografovn jako kulturn innosti, kter je relativn
mlad a typick pro stedn vrstvy (levn, technicky snadno zvldnuteln, stimulujc
a pitom principiln odlin od tradinho malstv), si Bourdieu uvdomil, e
existuje tdn determinace toho, jak vnmme nejen innost samu a jej smysl
(stedn vrstvy akcentuj umleckou" dimenzi, ni technickou), ale i apart
a vsledek na innosti. Ale ji sm fakt, e se nco stv pedmtem fotografov-
n, hraje obrovskou symbolickou (vlastn podvojn symbolickou) roli: vybrm-li
pedmt i osobu jako objekt fotografovn, pak jim pikldm symbolick a expre-
sivn vznam (srv. Kloskowska 1990:16). Objekt je jako znak vputn" do symbo-
lickho du svta a nabv specifick axiologick vhy. Ale nejen to - fotografov-
n jako aktivita dnes masov pln durkheimovskou funkci integrace rodiny -
zkladnm poslnm masovho fotografovn je pece vyrbt suvenry". Srv. t
Flusser 1996, zejm. str. 81-140.
123
s upmnm odporem a nevol Oswald Spengler a Thorstein Veblen
ji na zatku stolet, naposledy pak v roce 2000 konzervativec
Paul Johnson; Bourdieu sm se jm zabval tak v Questions de
sociologie), abychom pochopili, jak je kad jednotliv tma
u Bourdieua vzno na jeho velkou teorii, na jeho celkov pojmo-
v schma, na onu s, do n chce ulovit podstatn znaky moder-
nho svta:
Aby sociologie sportu mohla vbec existovat, je nutno vzt
na vdom, e musme analyzovat nikoliv jednotliv druhy sportu
v jejich jaksi odtrenosti od souboru sportovnch praktik, ale
prostor vech druh sportu jako systm, jeho kad prvek m
odlin vznam. Jinmi slovy, abychom pochopili kterkoliv
druh sportu, musme pesn urit jeho postaven v prostoru
vech druh sportu.
Podstatnm pojmem je zde pojem prostor, sociln prostor.
Ne nhodou se k, e vchodiskem Bourdieuovy sociologie je
sociln topologie (nebo jinak: Bourdieuova sociologie je socil-
n topologi), umsovn socilnch fenomn v relnm, ale
i symbolickm prostoru: akti a skupiny aktr (vetn spoleen-
skch td) se daj vymezit jen svm relativnm postavenm v tako-
vm prostoru. Bourdieu rozvj teoreticky (a v aplikacch, zde pe-
devm) ideu, e aktr (individuln i kolektivn) zaujm pozici,
kter jej odliuje od ostatnch.
Abychom ale trochu porozumli tomu, jak Bourdieu dosahuje
onoho smlho kompromisu mezi objektivismem (strukturalis-
mem, pozitivismem) a subjektivismem (fenomenologi, radiklnm
konstruktivismem), nutno pipomenout jet tuto tezi. Sociln rea-
lita existuje ve dvou stejn relnch podobch (Bourdieu pouv
dokonce termnu hypostaze"): za prv jako realita prvnho du,
kter je dna dlbou materilnch zdroj a prostedk, kter dife-
rencuj spolenost podle toho, v jak me akti disponuj rzn-
mi druhy kapitlu (ekonomickho, socilnho nebo kulturnho),
a za druh jako realita druhho du, kter existuje v pedstavch,
mylenkovch schmatech, ve strukturch chovn a jednn, tj.
jako symbolick matice praktick innosti, jednn, mylen, emo-
cionlnho hodnocen atd.
Tyto dv reality spolu samozejm interaguj, ale jejich odli-
nost nutno vzt kategoricky na vdom, chceme-li se vyhnout tolik
obvykl jednostrannosti. Tou jednostrannost je bu spolenost se
strukturami a bez jednajcch aktr, nebo spolenost" jako sou-
124
bor motivovanch, ale vnjmi silami (strukturami") nedetermi-
novanch aktr. Bourdieu nen naivn determinista, v o tom -
pouen modern vdou - sv, a proto formuluje svj" vztah
k tomu, emu se k spoleensk zkonitost, takto: Jedinec je svo-
bodn v tom smyslu, e m monost - jakmile si uvdom exi-
stenci zkonitost - podle nich nejednat, nechovat se podle nich.
Pejdeme-li ale opt vn k tmatu (bourdieuovsk hka je
samozejm variac na durkheimovsky utlaiv vliv socilnch fakt,
ale i na laplaceovskho deterministickho dmona), to nejpodstat-
nj ovem je, e ve spolenosti jednaj lid, sociln akti, kte
sami jsou nejen ureni vnjmi okolnostmi (a oni jimi ureni jsou,
by nikoliv absolutn), ale pedevm jsou k socilnmu jednn
uritm zpsobem disponovni. Tto dispozici (individuln i
kolektivn) k Bourdieu habitus.
VIDve ne deifrujeme tento nepli sloit, ale ve fran-
couzsk sociologii od 60. let hojn uvan a diskutovan pojem
(nap. v pehledov uebnici cel sociologie vetn djin z roku
1989 je zaazena samostatn kapitola Dynamika habitu, kter je
del ne pehled vech konkrtnch sociologickch discipln),
shrme zklady Bourdieuovy velk teorie" v nkolika tazch a kl-
ovch pojmech:
1. Spolenost je soubor vztah mezi jednajcmi aktry, kter
jsou strukturovny, uspodny do tzv. pol.
2. Kad pole pedstavuje specifickou oblast problmovou
a tematickou (pole ekonomick, literrn, nboensk atd.), v n
funguj specifick rysy ovldn, moci i dominance.'
3.Tato pole jsou vzjemn neredukovateln, co plat a funguje
v jednom poli, nemus platit a fungovat v jinm. Pole obecn spo-
juje fenomn symbolick dominance jako stedn formy moci
a ovldn.
4. Lid jako akti se stvaj soust jednotlivch pol (jako
zkladnch skladebnch prvk socilnho prostoru - idea prosto-
ru sama je zaloena na mylence diference, odchylky...", co je
pes vechny rozdly mezi Bourdieuem a strukturalisty mylenka
' Zde se pmo vnucuje analogie s Paretovou analzou elit, kter podle Pareta pro-
stupuj cel spoleensk ivot a pouvaj specifickch forem ovldn. Akoliv
Bourdieu na Pareta neodkazuje, povimli si nkte autoi, e koncept pole a habitu
me mt paretovskou inspiraci, tebas nevdomou (srv. Busino 1996:21).
125
pznan francouzsk). K tomu jsou akti vybaveni uritmi
pedpoklady: soubor tchto dispozic oznauje Bourdieu termnem
habitus. Habitus - pes verbalismus Bourdieuovch vymezen - je
v podstat systm stabilizovanch, dlouhodobch, opakujcch se
postoj (individulnch nebo skupinovch), orientac a symbolic-
kch matic", do nich aktr ukld svou zkuenost, aby ji mohl
znovu sociln vyut.
5. Habitus je dialektikou na sociln urenosti a naeho soci
lnho urovn: dky habitu se stv svt schutzovsky srozumitel
n (jakkoliv Bourdieu nem Schutze rd), protoe soust habitu
je to, emu Thomas kval sociln definice situace: prostednic
tvm habitulnch struktur, vzorc a matic definujeme svt, posta
ven jinch v nm a vlastn postaven mezi jinmi. Nezapomeme
toti neustle, e Bourdieuv svt je svt relan, je to svt socil
nch vztah, nikoliv substanc a esenc. Habitus je tedy produk
tem socializanho procesu (sociln determinace) na stran jedn
a zkladem tvorby aktivnch ivotnch strategi na stran druh
(sociln aktivita).
6. Aktr (individuln i kolektivn) ovem tm, e svou zkue
nost - sv pozorovn, percepci a pemlen o svt - strukturuje
do onch habitulnch matic, souasn nutn tak reprodukuje
sociokulturn pravidla a vytv si - v rmci jednotlivch pol -
osobit ivotn styly.
7. Bourdieu se i zde pokou prolomit dichotomii objektivis-
mu (determinismu) a subjektivismu (konstruktivismu) alespo tak
- a nen to krok nepodstatn -, e ukazuje, e na jedn stran stoj
pravidla (les rgles) durkheimovsk utlaiv psobivosti, na
jejich reprodukci se vak podl aktr sm (Marx kdesi k, e lo
vk dennodenn reprodukuje cel sociln systm prostm fak
tem, e chod do prce), ale na druh stran strategie, kter aktr
aktivn tvo na zklad praktickho rozumu i smyslu (senspra-
tique): Tato teorie habitu jako praktickho smyslu i rozumu
dovoluje vyhnout se obtm jak tch teori, kter vykldaj jednn
jako vdomou racionln kalkulaci, tak onch teori, kter jednn
vid jako prost nevdom uskuteovn neuvdomovanho pro
gramu" (Durand,Weil 1989:192).
8. Pro Bourdieuovu teorii je podstatn koncept ivotnho stylu,
akoliv je s nm neprvem spojovn mn ne s pojmy pole, symbo
lick dominance a habitus. ivotn styly jsou toti produkty sociln
ho postaven (samozejm vztahovho"), jsou vslednic toho,
126
k emu disponuje habitus, a jsou souasn diferencujcm znakem
zejmna spoleenskch td. Lze s jistou nadszkou ci, e Bourdieu
odvodil koncept spoleenskch td od ivotnch styl (weberovsk
inspirace?), pesnji eeno, e studium a) vkusu jako diferencianho
znaku (1966) a b) vchovnch systm jako podstatnch sociln
reproduktivnch mechanism (1970) ho vedlo ke zjitn, e tdn
determinace socilnho chovn nen antikvitou (z hlediska konzer-
vativc hayekovskho typu), ale ani vyprzdnnou mdou (z hledis-
ka chovn maovskch nsledovnk tebas Althusserovch).
9. Bourdieuovo pojet tdn struktury spolenosti stoj a pad se
dvma centrlnmi pojmy - s konceptem socilnho prostoru a kon
ceptem kapitlu. Idea je neobyejn prost: sociln prostor, v nm
jsou vichni akti situovni, m dv osy, na ose vertikln jsou lid
situovni podle celkovho disponibilnho kapitlu, na horizontln
ose pak diferencovan podle pomru mezi kapitlem ekonomickm
a kulturnm: Sociln prostor je teba vidt jako strukturu dife
rencovanch postaven, z nich kad je definovno mstem, kter
zaujm v rozdlen uritho druhu kapitlu" (podrobnji viz
esky in: Bourdieu 1998, nap. str. 22). Na Bourdieuov schmatu je
inspirujc to, e a) neredukuje kapitl (a vztah k nmu) na ekono
mick kapitl, b) e prostednictvm rznch druh kapitlu diferen
cuje tdy objektivn i subjektivn, tedy postavenm i ivotnm sty
lem, c) e doke vkomponovat do schmatu tradin vn"
sociologick charakteristiky (sttn zamstnanci, ineni) i velice
nestandardn ukazatele (pit piva, hra na kytaru).
10. Bourdieu obvykle pracuje se tymi druhy kapitlu:
- ekonomick kapitl, kter nen definovn jenom vrobnmi fak
tory, ale tak typem ekonomickho zjmu, piem ekonomick
kapitl zastr" sociln a kulturn kapitl, u jeho koen le (m
je ekonomick kapitl jako jejich podlo a monost konverze lpe
utajen, tm lpe);
- kulturn kapitl, co jsou dlouhodob dispozice mysli a tla
(individuln kultura"), jeho disponibiln ve" mimodn siln
zvis na tom, jakm typem socializace a jakm druhem koln p
pravy jsme proli (viz Bourdieu, Passeron 1970: Bourdieu mj. zd
razuje obrovskou roli matky v transmisi kulturnho kapitlu); kul
turn kapitl sm m pak ti zkladn formy: a) inkorporovanou,
co je ona st kulturnho kapitlu, kter se stala soust habitu
socilnho aktra (je vtlena, inkorporovna"), b) objektivn, co
jsou kulturn statky" nejrznjho druhu, je ale jsou penosn
127
pouze v materiln form, protoe jako kulturn kapitl jsou osvo-
jiteln jen za pedpokladu existence individulnch dispozic (habi-
tu) a c) ,institucionalizovanou (napklad vysokokolsk titulatura
jako Bourdieuv oblben pklad, srv. Bourdieu v Homo academi-
cus, 1984), kter je podstatn tm, e umouje srovnvn oficiln
kvalifikace a stanoven smnn hodnoty danho aktra na trhu
prce" (Amerian Coser mluv v t souvislosti o creclential society,
spolenosti, v n to bez titul" nejde);
- sociln kapitl, kter je tvoen mkou socilnch vztah", vzta
h, kter meme promovat v jin druhy kapitlu nebo se jen tak
jimi tit, je to kapitl, kter zvis na lenstv ve skupin i sociln
sti, kter svmu lenovi pidluje a zvyuje (sniuje) uznn a presti,
kter jej doporuuje jinm, in jej dvryhodnm atd. Sociln kapi
tl jako s socilnch vztah nen pirozen ani sociln danost exi
stujc jednou provdy aktem ustaven, s vztah je produktem neko
nenho sil a investinch strategi..." (Bourdieu 1986:240);
- symbolick kapitl, jakkoliv vznamnou roli v Bourdieuov kon
cepci hraje symbolick dominance, je vymezen jen marginln:
symbolick kapitl je kapitl, kter - a u existuje v jakkoliv
form a funguje v rznch podobch a funkcch - a) je reprezen
tovn nebo chpn a vnmm symbolicky, tedy ve vztahu k vdn,
pesnji ve vztahu ke zpsobilosti porozumn i neporozumn
vcem a situacm, co ovem znamen, e b) symbolick kapitl
pedpokld habitus jako sociln konstituovanou kognitivn
kapacitu" (l.c), onen soubor intelektulnch dispozic, bez nich se
kad symbolika stv nesrozumitelnou. Role symbolickho kapi
tlu byla sociologicky dosud nedocenna: Bourdieu nap. ukazuje,
jak dleit jsou symbolick komponenty socilnho ivota (est,
presti, rituly), kter mohou konvertovat do jinch podob symbo
lickho, zejmna vak jinho (ekonomickho, kulturnho, sociln
ho) kapitlu.
5

' Tato teze platila jet v 80. letech. Tma role symbolickch forem a obsah se v
socilnch vdch konstituovalo a upevnilo natolik, e Bourdieu se dnes jev jako jeho
ponkud archaick prkopnk. Akoliv prapotky veho nutno skuten a prvem
hledat u Ernsta Cassirera v jeho slavn Filosofii symbolickch forem (esky 1996):
principiln rozdl nen ani tak v kontextu filozofie ivota versus sociologie", jako spe ve
vztaenosti symbolickch forem k jednotlivm konkrtnm formm a podobm socilnho
ivota. Co je podstatnj, je absence jazykovho kapitlu: od dob Basila Bernsteina a jeho
studi (texty z let 1970-1975) se pece v, jak obrovskou transmitivn roli v penosu
zkladnch kulturnch vzorc hraje jazyk. Pro u Bourdieua nen zmnka, je zhadou.
128
Ostatn konverze, promny jednoho druhu kapitlu v druh,
to tma svrchovan zvanosti v kad spolenosti: ani totalitaris-
mu, ale ani demokracii neporozumme, nepochopme-li, jak se zn-
most mn v penze a jak se penze mn v kulturn statek.
A konen - symbolick kapitl hraje dleitou, ba snad ze vech
druh kapitlu nejpodstatnj roli v procesech legitimizace moci.
11. V dn spolenosti (dokonce ani totalitn, tm mn
demokratick) se toti moc nevykonv prostednictvm pouh
ho nsil" nebo hrozby jeho uit. Kad moc chce bt zdvodn
na a ospravedlnna, tedy legitimizovna, take legitimizan pro
cesy, je se uskuteuj prostednictvm symbolickho kapitlu,
jsou nutnou, konstitutivn, nikoliv pouze prvodn funkc moci.
Smyslem tohoto procesu, jak vme samozejm u od Maxe
Webera, je vnutit, imputovat, implantovat, inkorporovat ostatnm
tdm a vrstvm vlastn" hierarchii hodnot a vlastn hodnotov
struktury a obsahy. Takov proces ale znamen intervenci do habi-
tulnch struktur: legitimizace se ve svch dsledcch projevuje
jako promna podstatn sti habit.
12. Vznamnou roli v tomto kontextu hraje koncept nevdo
m (pravdpodobn pevzat z Freuda, ale u Bourdieua se to nikdy
pesn nev). Pro a jak? Legitimizan proces a jeho vstup do habi-
tuln struktury pedpokld nevdomou akceptaci vldnoucch,
dominantnch hodnot aktry. Toto nevdom", kter pijm vnj
legitimizaci, je deformovan, neplnohodnotn, mystifikovan",
ne-vdom. Bourdieu rozvj zajmavou mylenku strukturn mys
tifikace, toti takovho mystifikanho procesu, kter zahrnuje
procesy mystifikace, je subjekty samy nerozpoznvaj, neuvdo
muj si je - nen to vdom klam, protoe mystifikovni jsou i sami
mystiktoi". Ale dsledek, kter se z tohoto marxovskho a pare-
tovskho motivu d vyvodit, je ponkud riskantn: svoboda jedince
je potom povtin irou iluz.
VIIOtzka, kterou dluno poloit, zn takto: Co jsme vlastn
reprodukovali? Je to soubor partikulrnch tez plynoucch z parti-
kulrnch vzkum (fotografi, muze, kolskch reproduktivnch
mechanism atd.), jakkoliv zajmavch, ale pece jen partikulr-
nch, nebo jde o zklady velk teorie v tradinm smyslu?
Na konci tiscilet se bojme ddictv otc-zakladatel, kte
velk teorie pokldali za jedin smyslupln posln sociologie jako
vdy (ostatn - a co dnen fyzika a astronomie s hlednm teorie
129
veho"?), a k velkm teorim se nikdo nechce znt. Rozumme-li
velkou teori" pokus o formulaci soustavy pojm (pojmov st)
a tvrzen (vysok rovn obecnosti), je mohou vysvtlit velkou
mnoinu socilnch jev v rznch asoprostorovch kontextech,
pak Bourdieu skuten jednu z velkch teori vytv Ostatn ani
to netaj a nem pro to dvod. Pe, e mu jde o univerzln
model, kter se d pout k vkladu promn vnitn struktury soci-
lnho prostoru a zejmna vztahu socilnho, symbolickho a fyzic-
kho prostoru. A protoe sociologie je Bourdieuovi sociln topo-
logi, teori socilnho prostoru, nelze ne pokldat tuto teorii za
jeden z nkolika mlo zdailch pokus o vstavbu velk teorie.
Prvem tedy bv azen k Luhmannovi, Giddensovi a Baumanovi,
historicky pat - v nejlepm slova smyslu - ale daleko zptky, toti
k Sorokinovi, Mertonovi, Gurvitchovi... A samozejm k tm, na n
nedbale a obas, ale pece jen odkazuje, toti k Durkheimovi,
Weberovi a Marxovi. Zpsob, jm zpracoval jejich ddictv, a cesty,
jimi dospl od studia alrskch Kabyl k velk teorii, jsou vprav-
d impozantn.
VIIINen litbou dobovm zvyklostem ani efemrn md,
polome-li otzku: a kam s Bourdieuovou teori (koncepc) v kon-
textu tzv. postmodernho diskurzu? Jak se Bourdieuova teorie
vztahuje ke sporm o povahu spolenosti, v n ijeme? Bourdieu
sm se nevyjaduje v podstat nijak, jako by ho (snad prvem) spor
o nzev spolenosti a nekonen diskuse o povaze modernity"
nudily i alespo nezajmaly. A pece - oteveme-li toto nebagatel-
n tma, doptrme se nkolika snad zajmavch zvr.
Na vztah Bourdieua k postmodern existuj v podstat dva
nzory (americk, arcie, protoe francouzsk jsou pli svzny
s Bourdieuovou polemikou se strukturalismem etc). Prvn repre-
zentuje Paul Raymond Harrison (1993), kter by rd Bourdieua pi-
adil k poststrukturalismu (jako francouzsk verzi postmodernis-
mu). Na Bourdieuov teorii jsou mu sympatick zejmna tyto
distinktivn (od jinch ji vrazn odliujc) rysy:
Bourdieu je schopen pesn rozliit ti rovn vdn, s nm
sociln pracujeme - fenomenologick, je reflektuje pirozen,
znm, dvrn, intimn a jin vztahy, objektivistick, kter se zab-
v lidskmi praktikami zvnjku, a konen praxeologicke, kter je
aplikac naeho fenomenologickho vdn a souasn je zpso-
bem, jm konstruujeme generativn principy naich praktickch
130
aktivit. Inu, ne e bychom leccos z toho nevdli od Schutze a etno-
metodolog, ale to relativn nov Harrison shledv v tom, jak
drazn (v duchu francouzsk tradice) vn a vkld do cel kon-
cepce Bourdieu jazyk. Jazyk je relnm praktickm vdomm, je
materiln infrastrukturou vdom a bez jazyka nen nejen komu-
nikace a praxe, ale samozejm ani dominance a legitimizace.
Problm Bourdieuovy koncepce spov v tom, zda se dosta-
ten ubrnil tomu, aby sv pole nepojal pli definin", aby
nepokraoval pli v on mylenkov linii, kter je tolik pznan
pro modernitu, toti v permanentn diferenciaci. Zde tko odpo-
vdt, i kdy jist nmitka se nabz: Bourdieu neustle zdrazuje,
e pole jsou pedevm lingvisticky konstituovan prostory a e
jejich objektivn existence" je zvisl na tom, nakolik akti
danch pol v jejich objektivitu v. Poklesl vra vede nutn
k tomu, e dominujc tdy (ovldajc pole) mus otevt diskurs"
a zat legitimizan kroky.
Zajmav je tak Harrisonova upomnka na to, e ekonomic-
k redukcionismus" (pehnan" role ekonomickho kapitlu)
nen u P. Bourdieua ani tak dsledkem marxovsk a postmarxov-
sk tradice, jako spe evropskho etnocentrismu: jsou pece
popsny spolenosti (tebas Kabylov nebo vezmme cel
Maussv Esej o daru), v nich n" ekonomismus nefunguje
a v nich by nae sociologick teorie smny psobily komicky
a pedstava homini economici by budila ds nebo vyvolvala
smch. Upozornn je to vn, akoliv se svt nezadriteln" glo-
balizuje smrem pesn opanm.
Posledn vcn poznmka. Bourdieu vnoval mnoho pozor-
nosti roli sociologie etc. ve spoleenskm ivot a je jeden z nej-
vznamnjch, kdo pispli k pochopen toho, emu kme refle-
xivita sociologie. Harrison upozoruje na vznam, jak pikld
Bourdieu roli demaskovn (dvoilement): kolem sociologie je
demaskovat, defatalizovat, ale tak denaturalizovat (zpochybnit to
zdnliv pirozen) sociln svt, protoe prv maskovn" je
onou innost, j se to, co je kulturn umle vytvoeno (konstru-
ovno" , co m arbitrrn charakter), promuje v cosi podstatnho,
absolutnho a univerzlnho. Bourdieu je opravdu odprce sub-
stancialistickho a naivn realistickho" mylen, ale pouze i ales-
po pedevm v tom smyslu, e tento typ mylen preferuje vci,
podstaty, skutenosti" ped vztahy a e nechpe jednotliv so-
ciln fenomny v dostatenm mnostv souvislost (napklad
131
vztahy jednotlivch aktr uvnit pol, rznch aktivit, produkt,
innost atd.). Harrison ale chce vc - chce postmodern odmtnut
absolutismu, univerzalismu a esencialismu.
To ale Bourdieu neum", protoe zpsob demaskovn je pro
nho de facto procesem nvratu k objektivnmu vdn": demas-
kovat me jedin tehdy, v-li, co je pod maskou a jak se pod ni
dostat...
Harrison tedy uzavr, e Bourdieu k Postmodern sociologii
pat i nepat. m k n pat silnji ne svou grande thorie, je
partikulrn (i kdy pro konstituci cel teorie velevznamn) teo-
rie vkusu a percepce umleckho dla. Harrisonovi se zd, e
Baudrillard se piblil postmodernmu populismu, ostatn
v neposledn ad dky svmu tdnmu pstupu", kter mu umo-
nil adorovat vkus dlnick tdy. Nezd se nicmn, odpovme-li na
nzev Harrisonova lnku, e by Bourdieuova teorie sktala dosta-
tenou oporu pro monost ustaven Postmodern sociologie se
vm, co k tomu pravdpodobn pat.
IXJinak a pesvdivji k tmatu pistoupil Scott Lash, kter
zan radikln tez: Tvrdm, e pedpoklad tsn vazby vdn
a moci, kter tvo opravdov zklad Bourdieuova pojmovho
rmce, jej spojuje s Foucaultem a vbec s postmodernistickm
koncem teoretickho spektra." Lash reinterpretuje bourdieuovsk
pole z hlediska teorie modernity tak, e modernizace je proces
progresivn diferenciace pol. V modernit vznikaj ona estetick,
prvn, politick, kulturn, edukan a dal pesn odliiteln pole
s vnitn strukturou (tak tebas sportovn pole s hri, divky,
koui, bafui, sportovnmi novini, fotografy atd.). Ale nedosti
na tom - pro modernitu je podstatn zpas o ortodoxii a hetero-
doxii, o pravovrnost a herezi uvnit jednotlivch pol (nejen ve
spolenosti jako celku). A Bourdieu, pochopiv vznam tohoto feno-
mnu, nikoliv nhodou pouv terminologii militantn - hlavnmi
pojmy Bourdieuovy teorie jsou boj a strategie. Clem strategi je
kumulovat (obvykle symbolicky) kapitl. Boje smuj k vcn
moci a k ustaven ortodoxnch nebo naopak heterodoxnch norem
a symbol" (Lash 1990:241).
Cel to tma - heterodoxie a Ortodoxie - vzniklo tak, e Lash
(zsti v souladu s Bourdieuem) vychz z pedpokladu, e tradin
spolenost byla spolenost universum doxa, v n pevldala jed-
nota mnn (comtovsk konsensus"), zatmco modern spole-
132
nost je universum diskurzu, kter si vynucuje neustlou legitimi-
zaci. Kad zpochybnn doxa (vzpomeme na Bourdieuovu neli-
bost ve vztahu k veejnmu mnn - a koncept doxa a doxolo-
gov" a doxografov" u nj bude vystupovat permanentn
a s jednou, toti negativn konotac) si vynucuje legitimizan akti-
vitu, spor, aplikaci sloitch strategi, protoe bez nich by symbo-
lick dominance, kter je pedpokladem modern moci, prost
nebyla mon. Modern spolenost ale ponechv oteven pro-
stor pro herezi a heterodoxii, nen to vak prostor totln oteve-
n - Bourdieu v, e je ovldn tdnmi zjmy, kter nejsou pouze
symbolick. A proto, prav Lash, Bourdieuovi nejde o jemnosti
v klasifikaci pol a typ heterodoxie, ale o fundamentln zmnu
v tdnm du spolenosti".
Intimita Bourdieuova vztahu k postmodernmu mylen se
Lashovi (ostatn podobn jako Harrisonovi) vyjevuje ve vztahu
k Postmodern kultue. Bourdieu zejmna v La Distinction postu-
luje existenci novch td, kter jsou Postmodern kultue (rozu-
mjme j cokoliv) otevenj v tomto smyslu:
1. nov lenov stednch td upevuj a produkuj postindu
striln symboly a pestvaj bt reprezentanty archaizujc indu
striln kultury,
2. konzumuj kulturu stedn rovn (onu proslulou middle-
brow, kterou tak nesnel McDonald),
3. jsou spojeni s novm, postkapitalistickm i pesnji post-
fordovskm typem spolenosti, co znamen radikln obrat tak
v etice a zejmna ve vztahu k prci a spoteb,
4. recepce postmodernho umn nen zakomponovna do
jednotnho nestrukturovanho habitu, ale do postmodernho,
dekomponovanho, decentrovanho", dediferencovanho" habi
tu: postmodernismus je de-diferenciace, co zahrnuje dediferenci-
aci pol a struktur a dediferenciaci aktr i jejich habit" (Lash).
Snad jet dv poznmky na zvr: a) Bourdieu se stal svto-
vm sociologem teprve tehdy, kdy se podailo pekonat lingvis-
tick provincionalismus Amerian" (Zolberg 1992), kte nakonec
peloili tm vechno, co Bourdieu napsal; b) vztah mezi Lashem
a Bourdieuem nakonec nebyl ani zdaleka idylick, protoe
Bourdieu Lashovu Postmodern interpretaci svho dla prost
nepijal: Amicus Plato, sed magis amica veritas: nesouhlasm vlast-
n s nim, co Lash pe ve sv recenzi na mou Logiku praxe"
(Bourdieu 1992:160). A zejmna kategoricky odmt jakoukoliv
133
inspiraci sv teorie praktickho smyslu etnometoclologi.
Bourdieu odmt dajnou souvislost mezi
etnometodologickou analzou common sense a svm
konceptem le sens Pratique: odmtal jsem ji ji v roce
1972," pe, a odmtm ji neustle".
Asi to nejhor, co Lash Bourdieuovi zpsobil a co m
pro ns tm uebnicovou relevanci, je to, e ho piadil
mechanicky ke Giddensovi a pipsal jim shodn pojet
modernity: existuje vce i mn i mpl i cit n t eori e
moderni zace j ak u Bourdi eua, t ak u Giddense. Pro oba,
stejn jako pro sociologick klasiky, jako byl Durkheim a
Tonnies, existuje jedin radikln diskontinuitn model.
Zhruba eeno, spolenosti jsou bu tradin, nebo jsou
modern. Tradin jsou zaloeny na bezprostednm (face-to-
face) kontaktu, na pm interakci mezi subjekty, zatmco pro
modernitu je typick vztah mezi institucemi a individui" (Lash
1992:156). Z toho ale Lash vyvozuje zvr - v duchu
Bourdieuov - velmi politick: Jejich model stoj v
protikladu ke kontinulnmu modelu modernizace, jak jej
nachzme u Marxe a Habermase. A tak Bourdieu a Giddens,
na rozdl od Habermase a Marxe, nevid problm sociln
zmny jako primrn, ale podobn jako pro Tonniese a
Durkheima je pro n klov tma sociln reprodukce a
otzka, jak je spolenost mon. To je patrno z Giddensovy
fascinace tmatem, ontologick jistoty' a Bourdieuovm
zaujetm pro kadou formu reprodukce" (l.c).
A tak se v Lashov kritice - neoprvnn a
bezdvodn zatrpkl - vracme k vchozmu tmatu Pierra
Bourdieua, k tmatu reprodukce, tedy tak k oblbenmu a
opakujcmu se bourdieuov-skmu tmatu, jak se reln
moc maskuje a m a jak dokonale k tomu pouv
symbolickch forem. Bez ohledu na politick engagement P.
Bourdieua se mi nezd, e by byl mechanickm repro-
dukcionistou". Snad v jedinm, marxovskm smyslu (a tuto
filiaci Bourdieu piznv mlo) - e spolenost, chce-li t,
petrvat nebo se zmnit, mus se nejprve permanentn a
dlouhodob reprodukovat. A to je snad pro sociologii tma
dostaten zvan.
Nakonec je snad pece jen mono pijmout Lashovo
metaforick shrnut - nejlpe lze Bourdieua charakterizovat
jako roztp mnoiny socilnch rozpor. Na jedn stran je
neptelem avantgard, je outsiderem, kter ohrnuje nos nad
celou Pa, ale na druh stran je pravm Francouzem a
opravdovm Paanem. Je dobe, e takov Francouze a
Paany, jak o nich ve vztahu k Bourdieuovi mluv Lash,
mme, a jet lpe je, e je meme svobodn st a pemlet
nad jejich ne vdy nespornmi mylenkami.
134
P.S.: PIERRE BOURDIEU V ECHCH
Zsluhou nakladatelstv Karolinum mme monost po listopa-
du 1989 se alespo postupn seznamovat s nktermi dly pedn-
ho francouzskho sociologa. Bylo by ale nekorektn, kdybychom
nepipomenuli, e ji v roce 1986 napsal do slovensk sociologie
analytickou studii o Bourdieuov Sociologii praxe Petr Hork, n
pedn znalec francouzskho filozofickho a sociologickho my-
len. Avak mimodn cenn je text Ivana Gabala, kter v kontextu
nevinnch esteticko-sociologickych vah v Sociologickm asopise
v roce 1988 nabdl brilantn vklad zklad i kontext
Bourdieuovy koncepce kulturnho kapitlu: mloco k nmu dodat.
Pipomenu jen cittem aktulnost Bourdieuova mylen, jemu
jsme asi v roce 1988 tak pln nerozumli v cel jeho nalhavosti:
Durkheimovsk a weberovsk inspirace slou Bourdieuovi
k tomu, aby vn otsl funkcionalistickou pedstavou o piroze-
nch zkladech nerovnost a tm i meritokratickm zklad socil-
nch a kulturnch rozdl v podmnkch tzv. rovnosti anc.
Bourdieu, na rozdl od Freuda, neukazuje, jak lovk ztrc
v dsledku socializace, akulturace a vzdln svou pirozenost, ale
jak sociln nerovnosti dky kultue nabvaj zdn pirozench
a vrozench nerovnost" (Gabal 1988:173).
MILOSLAV PETRUSEK
CITOVAN LITERATURA:
Accardo, A.:Introduction une sociologie critique: Lire
Bourdieu. Le Mascaret, Bordeaux 1997. Accardo, A. - Corcuff,
P.: La sociologie de Bourdieu: Textes choi-
sis et comments. Le Mascaret, Bordeaux 1986 (1989).
Bourdieu, P.: Sociologie de 1'Algrie. PUF, Paris 1961 (2. vyd).
Bourdieu, P. (spolu s: L. Boltanski, R. Castel, J.-C. Chamboredon):
Un art moyen. Ed. de Minuit, Paris 1965.
Bourdieu, P.: L'amour de Vart. Ed. de Minuit, Paris 1966 (1969).
Bourdieu, P. - Chamboredon, J.-C. - Passeron, J.-C.: Le mtier de
sociologue. Mouton - Bordas, Paris 1968. Bourdieu, P. -
Passeron, J.-C.: La Reproduction. d. de Minuit,
Paris 1970 (1971).
135
Bourdieu, P: Esquisse une thorie de la Pratique. Droz,
Genve 1972.
Bourdieu, P.:La Distinction. d. de Minuit, Paris 1979.
Bourdieu, P.: Le sens Pratique. d de Minuit, Paris 1980.
Bourdieu, P.:Homo academicus. d. de Minuit, Paris 1984.
Bourdieu, P.: Questions de sociologie. d. de Minuit, Paris 1984.
Bourdieu, P.: La spcificit du champs scientifique et les Condi-
tions sociales du progres de la raison. In: Mokrzycki, E. (ed.),
Kryzys i schizma, sv. 2. PIW, Warszawa 1984. Bourdieu,
P.: The Forms of Capital. In: Richardson, G. (ed.),
Handbook of Theory and Research for the Sociology of
Education. Greenwood Press, New York 1986. Bourdieu, P.:
Choses dites. d. de Minuit, Paris 1987. Bourdieu, P.:
Commentary of Commentaries. Contemporary
Sociology, vol. 21, 1992. Bourdieu, P.: Sociologija politiki.
Socio-logos, Moskva 1993
(rusk vbor z rznch Bourdieuovch text). Bourdieu, P.:
Sur la tlvision suivi de Temprise de journalisme.
Raison agir, Paris 1996. Bourdieu, P.: Contre-feux: Propos
pour servir la rsistance con-
tre L'invasion no-librale. Raison agir, Paris 1998.
Bourdieu, P: Teorie jednn. Karolinum, Praha 1998. Busino, G.
(ed.): V Pareto: Una teoria critica della scienza della
societa. Rizzoli, Milano 1996. Corcuff, P.: Les nouvelles
sociologies: Constructions de la ralit
sociale. Nathan 1995. Durand, J. P. - Weil, R.: Sociologie
contemporaine. Vigot, Paris
1989.
Eco, U.: Skeptikov a titel. Svoboda, Praha 1995.
Flusser, V: Moc obrazu. Vtvarn umn, 1996, 3-4.
Fowler, B.: Pierre Bourdieu and Cultural Theory: Critical
Investigation. Sage, London 1997. Gabal, I.: Percepce umn
jako element spoleensk reprodukce
ivota. Sociologick asopis, XXIV, 1988, 161-180. Harrison,
P. R.: Bourdieu and the Possibility of a Postmodern
Sociology. Thesis Eleven, 35, 1993 Kloskowska, A.:Wstep:
Teoria socjologiczna Pierra Bourdieu. In:
Bourdieu, P - Passeron, J.-C, Reprodukcja. PWN, Warszawa
1990.
136
Lash, S.: Sociology of Postmodernism. Routledge, London - New
York 1990. Mon, I.:Pro tak snadno... Nkter rodinn
dvody sametov
revoluce. SLON, Praha 1991 a 1999. Poulantz, A.:L'affaire
Bourdieu divise les intellectuels. Lire,
octobre 1998, 3In. matko, N. A.iVvednije v
socioanaliz Pjera Burdje. In:
Bourdieu, P, Sociologija politiki. Socio-logos, Moskva 1993-
Zolberg, Vra L: Debating the Social:A Symposium on, and
with, Pierre Bourdieu.
Sociology, vol. 21,
1992, 2.
137
REJSTK JMENN*
Aischylos 10
Allison, A. 91
Amine, M. 84
Anderson, E. 22
Aristofanes 10
Aristotels 10, 94
Baca-Zinn, M.22
Bastard, B. 36
Beauvoir, Simone de 79
Benjamin, J. 104
Benveniste, . 65
Bergman,B.R. 86
Bernstein, M. 110
Bianco, Lucien 32
Biggs, M.A. 19
Bordo, S. 62
Boswell, John 23
Bourdieu, Pierre
10,11,13,
15,16,23,26,28,33,34,
42, 45, 46, 48, 57, 68,
69, 76, 79,
87,92,101,102
Bozon, Michel 35
Brooklin Sacks, K. 35
Bullough,V. L. 77
Butler,Judith8, 93
Cardia-Vouche, L. 36
Castan,Y. 46 Cleveland,
C. E. 61 CorradiJ. E. 24
Dardigna,Anne-Marie 42
Delsaut,Yvette 29 Dover,
K.J. 23 Duby, Georges 76, 83
Durkheim 9,18 Duru-Bellat,
M. 55
Ehrenreich, B. 22
Echard.N. 40
Eitzen, S. 22
Favret-Saada, Jeanne 39
Feher,M. 18 Finstad,L. 91
Fisher, Seymour 61
Fischer, C. S. 89 Foucault,
Michel 10,93-95 Fouquet,
A. 84 Franco, J. 24
Pro esk vydn dla byl pevzat rejstk v pvodn podob, proto ensk pjme-
n zstvaj v nepechlenm tvaru.
139
Freud, Sigmund 25, 52, 65,
105 Fussell.S.W. 48
Gallagherand, C. 17
Garca de Len, Maria Antonia
84
Garreton, M. A. 24 Gennep,
Arnold van 10 Gerhardt 41
Glassner,B. 48 Glaude,M. 44
Goffman,E. 61,94 Goke-
Pariola, Abiodun 37
Halvorsen, R. S. 110 Haug,
Frigga 28,29 Henley, Nancy
M. 18,28,29,
55,71
Henslin, J.M. 19
Hrodotos 10
Hsiodos 10
Hoffman, L.W. 81,82
Hoigard, C. 91
Homr 10 Husserl
12
Chauncey, George 78
Chodorow, N.J. 26,58,78
Christian,W. A. 78 Christin,
R. 23
Journet, O. 40
Kergoat, D. 81 Klein,
Melanie 27 Klossowski,
P. 19 Knibiehler,
Yvonne 18
Lacan, J. 105
Lagrave, R.-M 83
Lakoff,G. 80
Laqueur, Thomas W. 17, 18
Laufer, J. 84
Lee Bartky, Sandra 63
Leibniz G.W. 41
Lenoir, Rmi 80
Leonardo, M. di 89
Lvi-Strauss, C. 41-43
Lukcs, G. 39
MacKinnon, Catharine A. 22,
62,104 Maitre, J. 78
Malamoud, Charles 20
Maruani, Margaret 56, 87
Marx, Karl 39,63,76 Marx
Ferree, Myra 35 Mathieu,
Nicole-Claude 40 Matthews-
Grieco, S. F. 79 Mauss,
Marcel 53 McWhirter,P. 23
Merlli, Dominique 12,60
Meynaud, H.Y 83,84
Michard-Marchal, C. 40 Moi,
Toril 79 Morris, J. 57
Mosse, G. 80 Muel-Dreyfus,
F. 78,80

Kant, Immanuel 73,105
Karady, V 48 Naddaf, R.
18
140
Nicole, C. 56, 87 Nye,
Robert A. 46, 88
O'Brien, Mary 44
Ortner, Sherry 42
Panayotopoulos, N. 95
Parker, R. G. 49
Peirce, Charles Sanders 41
Peristiany, J. 10
Perrot, Michle 76,83
Perrot, P. 79
Pheterson,G. 19
Pinto, J. 73
Pitt-Rivers,J. 10
Platn 10,52
Pouchell, Marie-Christine 17
Prieur,Annick 110
Pringle, R. 73
Sayad, A. 48 Senghor,
L. S. 58 Shelton,B. 77
Schiebinger, Londa 18
Schneider, David 100
Singly, F. de 44 Slavin,
S. 77 Sofokls 10
Souli, Charles 83
Stolk,V.van 31
Sumiko Hirata, H. 56
Tabet,P. 40 Tazi,N.
18 Thompson, W. N.
31 Tonhey, J.C. 54
Veyne,P. 23

Reinisch, J. 23
Reiter, R.R. 43
Remy,D. 35
Ribry,C. 40
Rollins, Judith 31
Rosaldo, Michele 42
Rubin, Gayle 42,43
Rubin, L. 22
Russell,D. 22
Wacquant, Loic 48 Weber,
Max 53 Weininger, Otto
73 Weiss Fagen, P. 24
Weitman, Sasha 100
Williams, C. L. 87
Woolf,Virginia 9,35,64-73,
75, 97,99
Woolsey-Biggart, Nicole 92
Wouters, C. 31

Sade D.A. F. markz de 19,42
Sanders, S. 23 Sartre, Jean-
Paul 60,61,79, 100,105
Yacine-Titouh,T. 15,17,20,
21
141
REJSTK POJM*
agorafobie 38
alienace v. odcizen
amorfati 36,47,73,99
anamnza 51,52,64
androcentrick () - kosmo-
logie 10; - mytologie 100,
108; - nevdom 9, 51, 53,
94; - vidn (dlen) 7,13,
18,24,25,32,33,51,75,80
crkev 8,76-79,89,105 city
(emoce) 38,70p, 87,89, 103
est 10,15,19-21,24,27,28,
42,43,45-48,88,101
dar 19p,42,100
dehistorizace 8,76, 77,93
dlen 11,12,15,84-86, 108;
- prce podle pohlav
13,25,33,44,45,56,56p, 77,
82, 83, 85-87, 95p, 96, 108;
principy - 7, 12,13, 16, 18,
23,25,30,44,77,78,82,87,
94,96,106,111 dtstv
(dtinsk) 64,65,68-70
diferenciace 26,47, 58,77,
94; principy - 22p
dispozice v. habitus
dobrovolnost 97 double
bind 62 doxa 33,82,110
dren tla 28,29,29p, 30,
47, 59,60,62,73,89,90
erotika 23,42,63,91
estetika 28,90,92,95
etika 15,28,79,95
falus 15,15p, 16,17,20,24,
27 feminismus (hnut)
8,30,40,
58,75,81,92,105,106,108,
110p, 111
gay (hnut) 107-112
' Znaka p" u nkterch sel strnek oznauje vskyt hesla v poznmce pod
arou.
142
habitus (dispozice) 25, 30,
33,37-41,45-47,48p, 52-54,
57,59,73,81,86,104p
hexis 30,59,84
hierarchie 13p, 21,24, 35, 53,
54,60,76,78,79,80,110
homosexualita 8,19,23,31,
77, 78p, 82,107-112
hosteska 29p, 55,91
hry musk (mocensk) viz
institun rituly
illusio 45,68-72
institun rituly (hry musk)
10,25,26,26p, 27,43-45,48,
48p, 49, 51, 68-70, 72, 73,
102
intelektualismus 12
intuice (bystrozrakost) (en-
sk) 31,64,71,72,99p, 104
kapitl - ekonomick 92; -
kulturn 97p, 111,112;-
socilm'42-45,88,89,91; -
symbolick v. symbolick
kategorie 9,11,12,34,43,63,
73, 86, 87, 92, 107, 107p,
108,109,111
klasifikan (schma) 9,11,
12,16,17,37,59,60,75,86
lska 36,49,61,6lp, 99-101
lesbick (hnut) 107-112
lest 32,48,48p
libido 23,52,54,73; - acade-
mica 68,68p; - dominandi
23,69,73; - sciendi 52,99p
magie 32,37,48,65,93,100
mustv (virilita) 15,15p, 20,
21,23,24,26,27,46,47,47p,
48,48p, 49, 52, 53, 56,87
mty 10,12,13,13p, 16,20,
21,30, 34,41,43,44,48p,
56,94
nadouvn (bobtnn) 15,16,
44, 76p
nadvlda (vztahy) 11,13,16,
23-25,30-40,43,44,51, 53-
55,58,61,64,73,75,77,
78,81,87,92,93,96,97,99,
100,104,104p, 105,106,
108,109
nsil v. symbolick
naturalizace 11,24,60,93
nemnn veliiny 77
neustl/nepetrit 44
nevdom 10,51,52,55,64,
78,94,96,105,106
nomos 16,21,25
obzka 26,27 oekvn
(poadavky) -
kolektivn (objektivn) 53,
54,57,62;- musk 61
odcizen (alienace) 60,69,
102; symbolick - 62
opasek 18 opozice systm -
11,13,14,
14p, 18,20,21,30,42p, 44p,
48p,52,53,58,60,61,79,83,
95,95p,96,105,106
osvojen (vtlen, somatizace)
35,47,52,60,106
143
paternalismus 54,65-67,80,
80p
patriarcht 78-80
performativn 24,93
poddanost (podzenost) 16,
21,23, 28, 36p, 36-39,47,
54,95,97,100,104
pohlavn akt 11,20-22,32,
52
pojmenovn 24,47,102
posln 54,65 posvtn
19,100 poznn (uvdomn)
16, 33,
35,37-40,105
prav/lev 28,48; - ruka
sttu 80,106 pestoupen
(pekroen) 19,
21,32
pbuznost 38,41,43,88
pijmac postupy 87 proda
(pirozen) 16,21,
25,30,31,44,47,58,59,76,
78,100 pitakn (souhlas)
33, 39,66,
99 psychoanalza
10,20,26,27,
75,94
reprodukce 40p, 43,81,94,
96; - biologick 16,24, 33,
44,88; - sociln 33,42,43,
88; strategie - 46, 76,77; -
struktur nadvldy 34,77; -
symbolickho kapitlu 41-
44,46,88,89; zpsob -75
revoluce 40,109
rezistence (obrann strategie)
87
rod (pohlav) 12p, 13,24,25,
30,62,77,81,93,105,108
rodina 8,48, 54,77,78,80,
81p, 82, 88, 89, 91-93, 96,
109
d 12,93; - mravn 80;-
musk 13,25,39, 76; - pi-
rozen (fyzick) 24,25, 53;
- sexuln 7,11,109; - so-
ciln 13,20,21,24,25, 30,
37,41,45,54,75,80,86,
106;- svta (vc) 21,32,
53, 57,66; - symbolick 33,
48,107,109,110
sexualita 10,11,21-23,25, 43,
82, 87, 88, 93, 94, 95p, 108
smna - en 41,42,45; eko-
nomie symbolickch -41,
91,100
satkov (trh) 41,42,46,46p
sociln analza 9
somatizace (viz t osvojen)
27,52,65
stt 8,76,77,80,80p, 84,106,
109
stigma 19,107-109,
110p, 111, 112
strach 48,49
struktura 41; - ekonomick
75,96; - objektivn 7,9, 39,
53,104p; - poznvac 7,9,
10,12,39,95,105,109;-
rodov 52; - sexuln 7,75,
96; - sociln 10,12, 39, 53,
59,60,95,96,105,109
144
symbolick (, ) - ekonomie
statk 34,41,42,42p, 44,
45,76,84,85,87,88,92,96;
-kapitl 41-43,45,46,68,
85,88,89,90p, 91,92;-moc
(sla) 39,42,60,92, 101;-
nsil 32-34, 36, 38,
40,55,65,99,107,108;-
negativn koeficient 85; -trh
statk 40,41,45,62, 90-92
kola 8,76-79,81-84,93,105,
106
univerzalismus/univerzalni
(veobecn) 13,52,58-60,
105p,106,110,111
uznn 16,33,37,39,49,55,
58,99-102,109
vagina 17-20
vlka (boj) 30,45,68,69,73,
100 veejn/soukrom
11,19,20,
30,38,44-46,48,53,55,81,
85,107
vidn byt 59-63
vsazen v. illusio
zrcadlo 27,62
tlo 11,13,24,25,30,37-40,
47, 52, 53, 57, 58-63,80,
80p,90,93,108
touha (v. t libido) 73,94
tv 19,20,28
ena postaven - 8, 28,61,62,
77,78,81,82,90,93,96,97,
103-105
ensk (hnut) v. feminismus
145
OBSAH
PEDMLUVA l7l
1. ZVTEN OBRAZ /9/
Sociln konstrukce tl /11/
Somatizace nadvldy /24/
Symbolick nsil /33/
eny v ekonomii symbolickch statk /41/
Munost a nsil /46/
2. ANAMNZA SKRYTCH KONSTANT /51/
Mustv jako lechtictv /53/
ensk byt jako byt-vidn /59/
Musk pohled v pohledu eny /63/
3.TRVALOSTI A ZMNA /75/
Historick proces dehistorizace /76/
Faktory zmny /81/
Ekonomie symbolickch statk a taktiky reprodukce /87/
Sla struktury /93/
POSTSKRIPTUM O NADVLD A LSCE /99/
ZVR /103/
Dodatek NKOLIK ZAMYLEN
NAD HNUTM GAY A LESBIEK /107/
PIERRE BOURDIEU - OD KABYL K VELK SOCIOLOGICK
TEORII" (Miloslav Petrusek) /113/
REJSTK JMENN
/139/ REJSTK POJM
/142/

Z francouzskho originlu La domination masculine vydanho Editions du Seuil v r.
1998
peloila dr. Vra Dvokov Doslov napsal prof. PhDr. Miloslav
Petrusek, CSc.
Vydala Univerzita Karlova v Praze
Nakladatelstv Karolinum
Ovocn trh 3-5, Praha 1
Praha 2000
Prorektor-editor prof. MUDr. Pavel Klener, DrSc.
Oblka a grafick prava Martin Dyrynk
Redakce Renata msk
Vydn prvn
Sazba, zlom, osvit a tisk tiskrna Calamarus, Praha ISBN 80-7184-775-5

PIERRE
BOURDIEU