Stanislav Mack

Plazi Hondurasu
Ivan Vergner

Dendrobates auratus
Ondej Hes

w w w. te ra m a ga z i n . c z

H ADI J ETI OBOJ I VELN CI

E le kt ro n i c k a s o p i s o te ra ri s t i ce

ZDARM A

Biologie nkterch prastarch Felsumy - st prvn

forem pavoukovc
Petr Bogusch

ACHATINIDAE BIOLOGIE N KTERCH PRASTARCH FOREM PAVOUKOVC ZAMENIS LONGISSIMUS

DEN N GEKON I RODU PHELSUMA JETI, KROKODLI A ELVY H ON DURASU P. ORNATA VS H.
FRENATUS DENDROBATES AURATUS IN TOXIKACE PI POKOUSN THAMNOPHIS SIRTALIS

1/2013

1/2013
Slovo vodem
Ven a mil teni,

Obsah
Bezobratl
Biologie nkterch prastarch forem pavoukovc
poddu Mygalomorphae a Mesothelae

Pli eledi Achatinidae

Obojivelnci
Pralesnika Dendrobates auratus

10

Jeti
Denn gekoni rodu Phelsuma - rozen a biologie

14

Hadi
Intoxikace pi pokousn uovkou Thamnophis

18

sirtalis

Plazi Hondurasu
Jeti, krokodli a elvy Hondurasu

22

Hadi
Zamenis longissimus

Pro rok 2013 jsme si urili jeden velk cl a to

je zaloen obanskho sdruen, kter jsme
zaali vyjednvat ji v loskm roce. Stanovy
jsou nyn pipraven pro Ministerstvo vnitra.
Jako obansk sdruen ji budeme moci
disponovat finannmi prostedky, co
pome zkvalitnit dal oblasti asopisu.
Nyn k aktulnmu vydn. Pvodn jsem
chtl vyzvednout nejlep lnky z tohoto
sla. Po nastudovn pracovn verze
asopisu, jsem ale doel k zvru, e velmi
kvalitn jsou vechny. Vm, e si kad
ten pijde na sv.

26

Jeti
Phelsuma ornata vs Hemidactylus frenatus

34

Chov
Chov kmnho hmyzu 2

Pjemn ten a mnoho spchu v novm

roce peje

37
Jarda Forejt

Pozn. red: V minulm dle, v lnku o strailkch od pana Boeckho dolo k zmn Phyllium giganteum za Heteropteryx dilatata.
Autorovi i tenm se tmto omlouvme.

REDAKN RADA:
Jaroslav Forejt jaroslav.forejt@teramagazin.cz Ale Kozubk ales.kozubik@teramagazin.cz
Daniel Koleka daniel.koleska@teramagazin.cz Michal Rindo - michal.rindos@teramagazin.cz
Autoi lnk v tomto sle: Stanislav Mack Ivan Vergner Petr Papek Daniel Koleka Martin
Kulma Ondej Hes Michal imon Jiina Khrov Petr Bogusch Ivan Kocourek

www.teramagazin.cz
Bezobratl
Jeti
Hadi
Cestopis
Obojivelnci
Chov
Systematika

Foto na tituln stran: Dendrobates auratus, fotografovno v prod - Costa Rica (Golfito), 2009, Vt Habal.

Bezobratl

rd bych Vm pedstavil dal slo naeho

asopisu. Tentokrt prvn v novm roce
2013. Jedn se o vron vydn, jeliko
pesn ped rokem jsem projekt zaloil.
Bhem tak krtk doby uel TERAmagazn
velk kus cesty a nalezl si ji vce jak 900
pznivc. Velk podl na tom m redakce,
kter se od tohoto roku rozrostla o dalho
lena. Je jm Michal Rindo, kter pomh s
korekturou. Samozejm do projektu
vstupuje s mnoha npady a s nadenm,
take se pln zapojuje do vylepen dalch
st asopisu. Michal momentln studuje
a psob na Univerzit Komenskho v
Bratislav jako student entomologie na
katede ekologie, kde se zabv motly a
blanokdlmi. Teraristice se vnuje ji od
dtstv a mnoho asu trv pozorovnm v
prod. Tmto ho mezi nmi vtm a dkuji
mu.

1/2013
www.teramagazin.cz
Bezobratl
Jeti
Hadi
Cestopis
Obojivelnci
Chov
Systematika

BI O LO G I E N KTE RCH P RASTARCH

FO RE M PAVO U KO VC PO D D U
MYGA L OMORPHA E A MESOTHEL A E

Liphistius malayanus

Text a foto: Stanislav Mack

Bionomie vybranch eled podd
Mygalomorphae a Mesothelae
Kolmo k zemi vybudovan podzemn nory opaten
zklopkou, nkolik nikovch cest - tak bych strun
charakterizoval kryty nkterch primitivnch forem
pavoukovc. Tito tvorov zrove pedstavuj nejstar
doposud ijc evolun vtev bezobratlch organism.
Vyznauj

se

primitivnmi

kopulanmi

orgny,

segmentovanm zadekem a v neposledn ad je

vznamnm determinantem pr plagiognthnch kleptek,
kter jsou orientovna rovnobn vedle sebe. Drpky
pavoukovec vyuv k vce elm, zejmna slou k
uchvcen koisti a vstknut paralyzanch a trvcch
enzym.

Tato svrzn skupina pavoukovc tajc 15 eled

(Mygalomorphae) a 3 eled u Mesothelae, m v
esk vdeck nomenklatue i charakteristick
pojmenovn - sklpkani, sklpkoui, sklepani nebo
sklpkonoi. Pojmenovn je zcela pznan dky
jejich dmyslnm lapacm pastm a skrm. U
nkterch rod se vyvinul zcela uniktn zpsob
prosperity a lovu. Tyto skupiny maj anglick
pojmenovn Trapdoor spiders, neboli pavouci
"padajc dvee". Tento nzev nen daleko od pravdy.
Dvodem tohoto pojmenovn jsou dmysln
pbytky opaten pavuinovou zklopkou, kter
funguje na principu padacch dve. Tvary nor a
poklop jsou mezi eledmi a rody rzn a to od
kruhovho po psmeno D. Spodn plocha je

4
Dospl samice rodu Liphistius (Mesothelae )

1/2013

nerovnomrn vypoukl, s oblmi okraji a je opatena

kroukovit umstnmi drkami. Tyto drky vytvej
prostor pro uchopen a umoujc sklpkanovi tsn
poklop pithnout. Pitom pouv etnch silnch
setae (hebeny zoubkovanch ttin na povrchu tla)
tak, e je velmi obtn jej otevt. Nkolikrt jsem se
setkal s natolik houevnatm drenm zklopky,
kterou vbec nebylo mon otevt, a to ani s
asistenc a stdnm pesvdovacch metod od
zkuench domorodc. Pokud se ct pavouk ohroen,
me navc neekan a bleskurychle otevt pklop,
nepjemn kousnout a ve zlomku sekundy se znovu
vrtit do nory a opt za sebou zabouchnout dvee.
Pokud i tato metoda obrany sele, nic se nedje, m
jet nkolik monost, jak se vytratit naruiteli z
dosahu. M k tomu zbudovno nkolik nouzovch
vchod (tajnch komrek) kter mohou bt takt
opateny dmysln zamaskovanm krytem. Studovat
tyto prastar formy pavoukovc ve voln prod je
nesmrn zajmav, ale bohuel znan asov
nron. I kdy je jejich rozmanitost vskytu
obdivuhodn, nalzt ztku s norou me bt asto
velkm problmem. Obvykle je zamaskovna natolik
dkladn, e splv s okolm a i zkuenmu oku
pozorovatele se mohou hnzda zdt tm
neviditeln. Obvaj rozshl zempisn arel. Jsou
soust jak stepn a polopoutn fauny, tak
primrnch i sekundrnch tropickch prales.
Nory tchto prastarch organism jsou jeden velk
biologick unikt. Dokonale ochrn majitele ped
nepzn povtrnostnch podmnek a teplotnho oku.
Vlkna jsou navc vodvzdorn a izoluj noru proti
zplavm jak v obdob sucha, tak naopak v obdob
de. Stny nory pokrv siln vrstva pavuinovch
vlken. Tato vrstva zabrauje spadvn hlny dovnit
a napomh k vytven vyvenho mikroklimatu.
Vajka jsou obvykle uloena na dn nory a jsou
pikryta vrstvou vlken, aby byla chrnna ped
predtory, parazity nebo proti mikrobilnm infekcm.
Nora zajiuje ochranu bhem svlkn a pen.
Sklpkan bhem svho ivota vyhloub obvykle jen
jednu noru a v prbhu let ji roziuje. Hloubka nory
je rozdln v zvislosti na pekkch v zemi, velikosti
sklpkana a druhu pdy. Sklpkani pouvaj pi
hlouben nor rzn metody. Na svch kleptkch
(chelicerae) maj speciln hebenovit vrstky
(zmnn setae) nazvan rastelum, kter pouv k
rozmlnn pdy. Bhem poten fze m nora 1,5
a dvojnsobnou velikost pavouka. Pot nsleduje

fze zhotoven poklopu. Bhem tet fze hlouben je

nora prodlouena a pod poklop. K odstrann hlny
pouvaj sklpkani rzn metody. Nkter druhy
vytlauj rozmlnnou hlnu nohama nebo makadly.
Jin druhy tla chom tvoen z hlny a vlken, kter
vynesou za pomoci chelicer ven z nory.
Padac dvka jsou tvoena prunou ohebnou chlopn,
kter je obvykle jen pokraovnm vlknitho
obloen stn nory. Poklop je dln z pdy, asto jlu,
proto pokud chceme mt v zajet zajmav zklopky,
pidvme do substrtu pevnou hlnu (nap. prv jl
apod.). Venkovn strana je dobe maskovna,
rostlinn materil vyskytujc se v okol nory je asto
zakomponovn do poklopu. Mohutnost a tvar je mezi
eledmi, rody a druhy rozdln. Zklopky druh
pochzejcch ze stepnch oblast maj jaksi manety
- lem nory nkdy mrn pesahuje pes povrch hlny.
Tento krtk prun lmec spad dovnit, aby
zablokoval a zakamufloval vchod do n. Pavouk noru
nikdy neopout, ani v ppad vykvn na koist. Pi
lovu poklop mrn pooteve a zato a v ppad,
kdy je potrava v bezprostedn blzkosti nory.
Bleskurychle vystartuje, ale zadekem a nohama se
neustle pidruje krytu nebo zklopky.
Nkter druhy pouvaj jako vchodov dvee rzn
druhy nhraek jako jsou kamnky, kra nebo vlastn
zadeek. Dr. Baum pozoroval sklpkana, kter si
pivlastnil minci a pouval ji smle jako padac
dvka.

www.teramagazin.cz
Bezobratl
Jeti
Hadi
Cestopis
Obojivelnci
Chov
Systematika

Metody k zskn koisti

Lovit a manvrovac prostor je omezen na blzk
okol kolem nory, na kter me pavouk doshnout.
Sklpkani tak vyuvaj metody podobn systmu
vasn vstrahy, pokud to tak meme nazvat.
Pavouci roziuj kontrolovan lovit pouitm
soustavy st, vtviek, trvy i rznch kousk
zeminy, kter ukldaj kolem nor. Pak odpovaj na
vlknitch stch. Vibrace jsou zachyceny, kdy se
koist tohoto deteknho materilu dotkne. Sklpkan
koist vtinou rozpozn vibranmi receptory na
makadlech a konetinch, kter kontroluj detekn
pavuinov vlkna rozmstn v lovnm prostoru.
Potrava sklpkana se skld pevn z hmyzu a
jinch pavoukovc. Nemohou si dovolit bt pli
vybrav. Pavouk celou dobu ek s mrn
pootevenm vkem na potencionln koist. Pokud
je vhodn k uloven, bleskov oteve poklop a zato
na ni.

1/2013
www.teramagazin.cz
Bezobratl
Jeti
Hadi
Cestopis
Obojivelnci
Chov
Systematika

Dospl samice rodu Liphistius (Mesothelae )

Inzerce

Vstava a prodej exotickch zvat

Kulturn dm Peklo
Poben 10, Plze
http://zootrhy.wz.cz

1/2013
www.teramagazin.cz

P li e le d i
Ach a ti n i d a e

Bezobratl
Jeti
Hadi
Cestopis
Obojivelnci
Chov
Systematika

Text a foto: Michal imon, Jiina Khrov

Pli tto eledi jsou nejvtmi suchozemskmi pli
na svt. Tato ele obsahuje kolem 250 druh a
poddruh. Jejich domovinou je Afrika, avak nkter
druhy, jako nap. Lissachatina fulica , byly rozeny i
do jinch tropickch oblast, pizpsobily se tamjm
podmnkm, zaaly se rozmnoovat a staly se
pohromou pro tamj faunu i floru. Lissachatina
fulica se rozila pedevm na Madagaskar, do
Indonsie, USA a pch zde obrovsk kody. Pli
eledi Achatinidae se t dky sv velikosti a
nenronmu chovu stle vt popularit.
Pro chov tchto pl lze pout plastov boxy s vkem
nebo celosklenn terrium. Celkov objem ndre
volme podle velikosti ple v dosplosti. Mlata
chovme v men krabice pimen velikosti, dokud
nedoshnou urit velikosti pro pendn do vt
ndre boxu i terria. Zkladem vybaven chovn
ndre je vrstva substrtu. Nejvhodnj je kokosov
vlkno, prodvan v podob cihly, kterou nechme
nabobtnat v nkolika litrech vody. Vrstva substrtu by
mla bt v ndri dostaten vysok, aby se mohl pl
do substrtu cel zahrabat a klst do nj vejce.
Teplotu v ndri udrujeme kolem 25 C a vlhkost
kolem 70 80 %. Nezbytnm doplkem je spiov
kost pro dobr rst ulity a vvin vajec. Zkladem
stravy je zelenina a ovoce. Vtina pl m nejradji
okurku, mrkev, salt, cuketu i batty. Z ovoce jablko
i bann. Pi optimlnch podmnkch a vydatnm
krmen dospvaj pli kolem 1 roku ivota. Pli eledi
Achatinidae jsou hermafroditi. To znamen, e sta

mt 2 jedince stejnho druhu, abychom se dokali

potomstva. Vtina pl klade vejce, pouze pr druh
pmo rod iv mlata. Pen probh bu
jednostrann nebo oboustrann. Jednostrann
zpsob je takov, pi kterm jeden pl pedv svou
genetickou informaci (sperma) a druh ji pouze
pijm. Pi oboustrannm pen si pli sperma mn
navzjem a oplodnn vajka se vyvj v obou z nich.
Ke kladen dochz po 4 - 6 tdnech po pen. Pl se
zahrabe do substrtu, najde msto s vhodnou
teplotou a nsledn naklade vejce. Pokud takov
msto nenajde, naklade vejce na povrch substrtu.
Velikost vajec a etnost snky je pmo zvisl na
rodu. Rod Achatina a Lissachatina klade 50 - 400
ovlnch naloutlch vajec, kter jsou velk 0,5 - 1
cm. Rod Archachatina klade 5 15 ovlnch
naloutlch vajec, kter jsou velk 1,25 2,3 cm. Vejce
odebereme od rodi a umstme je do men
krabiky s kokosovm vlknem a udrujeme stejn
podmnky jako u jejich rodi. Mlata se lhnou po
14 30 dnech po nakladen. Lhnut zle na druhu.
Mlata po vylhnut zstvaj na stejnm mst a
trv zbytky vajench skopek a nevylhnutch pl.

Archachatina camerunensis

1/2013
www.teramagazin.cz
Bezobratl
Jeti
Hadi
Cestopis
Obojivelnci
Chov
Systematika

Druhy:
Achatina achatina (Linnaeus, 1758)
Achatina achatina je nejvt suchozemsk pl na
svt. Zem s nejvtm vskytem tohoto ple je Ghana
i Nigrie. Doposud nejvt zmen Achatina
achatina mila 27 cm a dodnes je jej ulita vystavena
v zoologick zahrad v Londn. U nominotypickho
poddruhu Achatina achatina achatina je zklad ulity
oranovohnd s ernmi tygrovanmi pruhy. Proto
se tento pl anglicky nazv Tiger snail, tj. tyg pl.
Zbarven ulity je vak velmi variabiln a me mt
odstn svtlej, tmav, vce i mn pruh atd.
Zbarven nohy (svalu) je tak pomrn variabiln.
Nejastj barva nohy je ern a to pedevm u
importovanch jedinc. Existuje tak albinotick
forma, kter je vzcn jak v zajet, tak i v prod.
Existuje i albinotick ulita, kter je urena jako
samostatn poddruh Achatina achatina depravata . U
tohoto poddruhu jsou pruhy oranov barvy a nejsou
tak vrazn.

Lissachatina fulica (Bowdich, 1822)

Jedn se o jeden z nejrozenjch druh jak v
prod, tak v zajet. Tohoto ple meme najt tm
ve vech tropickch oblastech svta. Dky svmu
rozen je velice variabiln. V zemch, kde jsou tito pli
pemnoeni, se likviduj. Chemick boj proti nim je
neinn a pevld tud run sbr a nsledn

Achatina achatina

likvidace. Tento druh m opt nkolik poddruh a

forem. Nejznmj a v chovech pomrn rozen je
forma albino body.

Archachatina camerunensis (d'Ailly, 1896)

Druh vyskytujc se pevn v Kamerunu a Gabunu.
Nen v zajet moc rozen a zatm nen znm jeho
odchov. Dorst velikosti 7 8 cm. Zklad ulity je
tmav lut s ernmi pruhy, kter vak zasahuj
pouze do ulity. Barva nohy je tmav ern.

Lissachatina zanzibarica (Bourguignat, 1879)

Je to jeden z mla vejcoivorodch druh. To
znamen, e neklade vejce, ale rovnou rod v
mlata. Ta se z vajek vylhnou pmo v tle matky.
Pli dospvaj kolem 10. msce ivota. Pen je velmi
zdlouhav bylo zaznamenno pen trvajc 27
hodin. K porodu dochz zhruba po 40 dnech od
pen. Pl se pot zahrabe do substrtu a porod 5
mm velk ji stravu konzumujc mlata. Nejastji

Lissachatina fulica

1/2013

se rod kolem 35 mlat. Tento druh dorst dlky

kolem 11 cm. Noha je hnd a ediv. Ulita je ist
lut, lut s pruhy nebo velmi tmav barvy bez
viditelnosti lut. Tento druh preferuje chladnj

prosted ne jin druhy. Nejlep teplota pro chov

tohoto druhu je kolem 23 C, vyaduje vysokou
vlhkost.

Lissachatina zanzibarica

www.teramagazin.cz
Bezobratl
Jeti
Hadi
Cestopis
Obojivelnci
Chov
Systematika

Pklad terria

1/2013
www.teramagazin.cz
Bezobratl
Jeti
Hadi
Cestopis
Obojivelnci
Chov
Systematika

P ra le sn i ka ba ti ko v
Den dro b ates auratus " Pa n a m a b lu e "

Den dro b ates auratus " Pa n a m a b lu e "

Dospl abka v terriu

Text a foto: Ondej Hes

Pralesnika batikov Dendrobates auratus GIRARD,
1855 pat k dendrobtkm, kter patily k prvnm
odchovvanm druhm, zejmna jej klasick
zeleno-ern forma green.
Vyskytuj se ve Stedn Americe na obou stranch
je (pacifick i karibsk pobe), rozen zahrnuje
stty Nikaragua, Kostarika, Panama a severn st
Kolumbie.
Nachzeny jsou v ninnch i podhorskch detnch
pralesch, na okrajch les i na mench plantch
i oputnch zemdlskch plochch. Popisovn
je dokonce vskyt v hromadch odpadk i na
okrajch velkch mst (Panama City). Je zajmav,

e abky z ostrova Taboga byly vysazeny na

havajskm ostrov Oahu (Manoa Valley) ji v roce
1932, kde zaloily vitln populaci. Dendrobates
auratus vytv celou klu barevnch variant, kter
jsou obvykle nazvny dle lokality, poppad
dalm oznaenm.
Dendrobates auratus Panama blue pat mezi
relativn astji chovan, velmi atraktivn formy.
Vzor je variabiln, ern kresba sestv z ernch
skvrn, pruh i kombinac obojho na svtle
modrm pozad.
abky chovm v ndri 120 x 60 x 60 cm. Nejprve
jsem zadil terrium klasicky s keramzitem i

Terrium

10

1/2013
www.teramagazin.cz
Bezobratl
Jeti
Hadi
Cestopis
Obojivelnci
Chov
Systematika

Ndrka s pulci
akvarijnm trkem na dn, pozdji jsem peel na
chov s raelinou na dn, kter je kryta vrstvou
opadanho bukovho, i dubovho list. V ndri
jsou rostliny Spathiphyllum , Scindapsus, Cryptantus,
Hygrophila a Ludvigia . Na koenech nad substrtem
jsou umstn bromlie. K osvtlen pouvm 2
kompaktn rovky, z nich jedna emituje slab UV
zen (ReptiGlo 2.0). rovky vyhvaj ndr na 24
26 C pes den, v noci teplota kles v zimnm
obdob a na 21 C, v lt na 22 23 C. V zimnm
obdob vrazn omezuji rosen, aby dolo k tlumu
aktivity ab a navozen alespo sten klidov
periody.
abky krmm bhem aktivn sezny smkanm
hmyzem s pdavkem octomilek (pevn D. hydei),
v zimn sezn pak pedevm octomilkami a obas
pidvm chvostoskoky. I bhem zimnho obdob
pidvm list z lesa, spolen s nm vdy donesu
adu drobnch bezobratlch, kte jsou vtanm
zpestenm potravy pro abky. Hmyz a bezobratl
podvm spolen s multivitaminy, kter neustle
stdm, pouvm souasn 3 - 4 druhy kvalitnch
multivitaminovch ppravk. Smkan hmyz
vysypvm do ndre pes sto, kter brn
propadn vtch kobylek, saranat a pavouk k
abkm. Tento separt pak spotebuj gekoni v
okolnch terrich. V zimnm, klidovm obdob
omezuji i frekvenci a objem krmen (u dosplch
jedinc).

abky pohlavn dospvaj zhruba ve dvou letech,

ale kvalitn snky kladou a v prbhu dal
sezny, podobn jako D. leucomelas. V literatue se
nkdy udv dospvn okolo 10 msc. Snky
takto starch abek jsou obvykle neoplozen,
poppad pulci patn metamorfuj. Chovm
pohromad skupinu (2 samci, 5 samic). Obas
dojde k pozen vajec, nkdy je snka he
oplozen. Je tak mon obas pozorovat
petlaovn ab, kter vak nem delho trvn a
ve velk ndri je slab jedinec pouze vytlaen z
bojit bez dalho pronsledovn. by kladou
vejce nejastji do filmovek, mn asto pod
kokosy na Petriho misku i do pad list bromli.
Hlasov projevy jsou pomrn hlasit, hlasitj ne
u D. leucomelas, ale mnohem mn vrazn ne u E.
anthonyi.
Snky opt kolsaj svoj kvalitou, pkn zanaj
bt v prbhu lta a kvalitu si dr do pozdnho
podzimu. Myslm si, e jde o souvislost mezi
obdobm roku a typem potravy (pozitivn vliv
smkanho hmyzu). Snku obvykle hned po
nalezen odebrm do odchovn ndre, kterou
tvo plastov miska 20 x 15 x 5 cm s nkolika mm
vody na dn, zcela voln kryt plastovm vkem.
Plesniv neoplozen vejce opatrn odebrm
umlohmotnou likou. Po vylhnut vajec mal
puleky pelovuji po jednom do plastovch ndob
(obvykle cca 18 x 10 x 5 cm) s cca 1 cm vody.

11

1/2013
www.teramagazin.cz
Bezobratl
Jeti
Hadi
Cestopis
Obojivelnci
Chov
Systematika

Na detailnm zbru je vidt plesnivjc vejce

Vodu po nkolika dnech doplnm na vku hladiny
cca 3 4 cm. Pouvm ndrky, ve kterch je
jvsk mech (sprvn Taxiphyllum barbieri),
okehek a asy na stnch. Podle mho nzoru
pulci lpe rostou v pirozen ndrce, ne ve
sterilnm prosted. K inkubaci i odchovu pulc
pouvm reverzn osmzou upravenou vodu o pH
6,8 - 7,5 pH, s pomrn nzkou vodivost (cca do 100
mikrosiemens) a louhujcmi se olovmi ikami a
listy mandlovnku moskho (Catalpa terminalis).
Domnvm se, e takov prava vody nen nutn,
ale vm, e se pulci vyvjej lpe a mm z odchovu
lep pocit. Pulce denn nebo obden dokrmuji
prkovmi krmivy pro potr akvarijnch ryb (Sera).
Nkolikrt se mi povedlo odchovat abky nhodn
v chovn ndri s dosplci, ale pouze v dob, kdy
jsem dendrobtky choval na vod s pouitm

keramzitu i akvarijnho trku. Pi prvnm umlm

odchovu Dendrobates auratus Panama blue jsem
pipravil pomrn velkou ndr (20 l) s jvskm
mechem a okehkem. Po vyputn pulc ze dvou
snek (celkem cca 10 ks) jsem nalezl za 3 tdny
pouze 2 pkn, velk pulce. Po tto zkuenosti
odchovvm pulce vdy oddlen.
Jakmile pulci maj zadn i pedn nohy, odchytm je
do terria o rozmrech 45 x 20 x 20 cm s pozvolnou
sou, nzkou hladinou vody a dubovmi listy,
koeny a kamnky na behu. Zde voln ij
chvostoskoci a dal drobn lenovci.
Dendrobates auratus Panama blue jsou dobe
chovateln by. Maj vak jednu obrovskou
nevhodu. Ve velk ndri jsou prakticky
neviditeln. Pi sebemenm vyruen se okamit
ukryj a svoji plachost ztrc pouze pi krmen.

Pouit literatura:
Lotters S, Jungfer K-H, Henkel FW, Schmidt W (2007): Poison Frogs: Biology, species and captive care.
Frankfurt am Main, Chimaira, 668s.
Roznek K, Roznek K Jr (2011): Abeceda teraristy: Pralesniky rodu Dendrobares. Rudn u Prahy,
Robimaus, 84s.

12

Pulec v odchovn ndrce erstv po peloven

1/2013
www.teramagazin.cz
Bezobratl
Jeti
Hadi
Cestopis
Obojivelnci
Chov
Systematika

Pulci ped vylhnutm

Mld Dendrobates auratus Panama blue

13

1/2013
www.teramagazin.cz
Bezobratl
Jeti
Hadi
Cestopis
Obojivelnci
Chov
Systematika

D e n n ge ko n i ro d u Ph e lsum a
roze n a b i o lo gi e
Phelsuma klemmeri pat mezi mal, ale zbarvenm velmi atraktivn druhy.

Text a foto: Petr Bogusch

Felsumy (rod Phelsuma ) jsou jednm z mnoha rod
gekon (eledi Gekkonidae). Na svt je dosud
znmo 47 druh, piem jsou stle nov
popisovny. Mezi gekony jsou vjimen dennm
zpsobem ivota, s m souvis i ada
morfologickch pizpsoben, nap. kruhov
zornice (u nonch gekon svisl, trbinovit) nebo
pestr zbarven. Z dalch skupin gekon jsou denn
nap. africk, felsumm pbuzn rody (Rhoptropus,

quadriocellata, P. klemmeri a dal. Dle najdeme

adu druh na Mauritiu, jsou to barevn druhy P.

cepediana, P. guimbeaui a P. ornata . Na ostrvku
Round Island u Mauritiu ije nejvt znm druh P.
guentheri. Felsumy se vyskytuj i na Runionu (P.
borbonica s etnmi poddruhy a P. inexpectata ) a na
Komorskch ostrovech (P.
comorensis,
P.
nigristriata, P. robertmertensi, P. pasteuri a
poddruhy P. v-nigra ). Na Seychelskch ostrovech se
Lygodactylus), poutn rod Pristurus a neotropit vyskytuj druhy P. abbotti, P. astriata a P. sundbergi.
Od Madagaskaru nejdle ije P. andamanense na
drobn zstupci (Gonatodes, Sphaerodactylus).
Vskyt felsum je omezen na ostrovy v Indickm Andamanskch ostrovech u vchodnho pobe
ocenu a st vchodoafrick pevniny, piem Indie. Tyto ostrovy vak historicky, stejn jako Indie,
nejvt mnostv (38 ze souasnch 70 znmch pat ke stejn sti pevniny, ze kter vznikl i
druh a poddruh) se vyskytuje na Madagaskaru. Madagaskar a ostrovy v jeho blzkosti. Na africk
Navc z tohoto ostrova pochzej i nejastji pevnin se vyskytuje pouze P. dubia na zem
chovan druhy, jako jsou P. grandis, P. Tanznie, druh P. parkeri ije na ostrov Pemba u
madagascariensis, P. laticauda, P. lineata, P. tanzanskho pobe. Nkter druhy vak byly

Velmi pestrm druhem je Phelsuma inexpectata z ostrova Runion.

14

1/2013
lovkem zavleeny na jin zem, a tak nap. P.
grandis a P. laticauda se vyskytuj na vtin
ostrov u vchodnho pobe Afriky, a dokonce P.
laticauda a P. guimbeaui se etablovaly na
Havajskch ostrovech. Na druhou stranu, mnoho
druh felsum se v prod vyskytuje pouze na velmi
malm zem nkolika hektar a je bezprostedn
ohroeno vyhynutm. Vechny druhy sice spadaj do
kategorie CITES II (P. guentheri je dokonce CITES I),
tud nesm bt vyveny ze zem svho vskytu,
mnohem vtm problmem ne nelegln odchyt
(kter stle existuje) je vak devastace biotop.
Nkter druhy se dokzaly pizpsobit ivotu v
mstskch zahradch a parcch nebo na plantch
rznch plodin, ada druh to vak neum. Mezi ty
pizpsobivj pat druhy P. grandis, P. laticauda,
P. lineata a P. quadriocellata , u kterch je i pod

kokm, byl dky zchrannmu programu IUCN

introdukovn na ostrov Ile aux Aigrettes, kde se
podailo vytvoit alespo pevajc populaci. I
nkter druhy, kter jsou v chovech velmi bn a
rozen, obvaj v prod jen hodn mal zem a
v terrich dnes pravdpodobn ije vce jedinc
ne ve voln prod. Plat to teba pro hodn
oblben druhy P. klemmeri a P. nigristriata a jejich
ast chov me pomoci k zchran tchto druh.

vjimkou povolen vvoz za elem prodeje.

Dvodem je i to, e zmnn druhy psob jako
druhy invazn v nkterch zemch, kam byly
zavleeny lovkem, a vytlauj zdej, pvodn
druhy (nap. kompetice P. grandis a P. guimbeaui na
Mauritiu). Naopak, pro v prod velice ohroen
druhy P. guimbeaui a P. inexpectata byly zaloeny
zchrann chovy v Evrop (pod ztitou
nmeckho spolku chovatel Interesengruppe
Phelsuma), a druh P. guentheri, vyhuben na
ostrov Round Island dky zavleenm krysm a

a na prstech jsou pouze lamely, drpky chyb.

Zbarven je pevn zelen s kresbou v ervench
barvch. Nkter druhy jsou zbarven do modra
(nap. P. barbouri, P. cepediana, P. borbonica, P.
robertmertensi), ada druh je hndch (P.
mutabilis, P. masohoala nebo nov objeven druhy
P. borai a P. gouldi), u nkterch druh je npadn
pohlavn dichroismus samci jsou pest a samice
hndav (P. hoeschi a P. modesta ). Nkter druhy se
vymykaj svm zbarvenm a pipomnaj jin
gekony, nap. velmi pestr druhy P. klemmeri a P.

www.teramagazin.cz
Bezobratl
Jeti
Hadi
Cestopis
Obojivelnci
Chov
Systematika

Felsumy jsou men druhy jetr, jejich celkov

dlka i s ocasem dosahuje od 7 cm (nejmen druhy
P. hoeschi a P. kely) do 40 cm (P. guentheri). Na ocas
pipad men polovina celkov dlky. Naprost
vtina druh dorst 10 - 15 cm, vtmi druhy
jsou pes 20 cm dlouh P. grandis, P. kochi, P.
madagascariensis, P. standingi a P. sundbergi
sundbergi. Vechny druhy maj pomrn thl tlo

Madagaskarsk Phelsuma breviceps je nejen zvltn co do tvaru tla a zbarven, ale je i chovatelskou raritou

15

1/2013
www.teramagazin.cz
Bezobratl
Jeti
Hadi
Cestopis
Obojivelnci
Chov
Systematika

Na ostrov Mayotte patcm do souostrov Komory ije Phelsuma nigristriata.

pronki, jin se li morfologi, nap. zavalit, hnd

guimbeaui, P. borbonica ).

se zelenou kresbou zbarven P. breviceps nebo

zelen, thl P. serraticauda s dorzoventrln
zplotlm ocasem. Zbarven je variabiln mezi
jedinci, u ady druh jsou samci trochu pestej
ne samice, a v ppad ostrvkovitho vskytu se
asto li zbarvenm jedinci z rznch lokalit (nap.
u P. cepediana nebo P. borbonica ). Samci se od
samic li thlejm tlem, vt a piatj hlavou,
viditelnmi hemipenisovmi kapsami (u nkterch
druh ale moc vidt nejsou), a pedevm
femorlnmi pry v upinch na stehnech, ze
kterch vyluuj masovitou ltku, kterou si zna
teritorium. U nkterch druh jsou samci o nkolik
centimetr vt ne samice (P. serraticauda, P.

Vtina druh ije v prod v prech, vzcnji m

jeden samec vce samiek nebo jedinci prochzej
vt zem, kde se p s vce partnery. Vce samc
se ale v jednom zem nesnese, a tak asto na
kadm strom najdeme jen jednu felsum rodinku.
Bohuel, tyto zvyky se dost li druh od druhu a
nejsou dosud dopodrobna znm. V literatue se
myln uvd, e jsou felsumy obyvateli tropickho
detnho lesa. To plat snad jen pro druh P. guttata
a v omezen me i nkter druhy se irokou
ekologickou valenc (nap. P. laticauda ). Vtina
druh se vak vyskytuje v such lesch a
kovinch, v souasnosti pak na plantch rznch
plodin, a asto i ve mstech. Felsumy dokou

ed Phelsuma standingi se lutozelenou hlavou je jednm z nejvtch druh, kter se bn chovaj.

16

1/2013
plhat i po velmi hladkm povrchu, a tak s oblibou
osdluj bambusov lesky, kde netrp tolik
konkurenc jinch jetr. Jsou aktivn ve dne, kdy
se na oblbench mstech dlouhou dobu slun, a pi
sebemenm vyruen rychle zmiz v krytu. iv se
pedevm rznmi zstupci hmyzu, pavoukovc a

dalch bezobratlch. Pijmaj i ovocn vy,

nektar na kvtech a dal sladk tekutiny. Um
mnit zbarven tla z pestrho na nenpadn, m
reaguj na stres i se maskuj ve svm prosted.

www.teramagazin.cz
Bezobratl
Jeti
Hadi
Cestopis
Obojivelnci
Chov
Systematika

Mapa Indickho ocenu se zelen podtrenmi zemmi a ostrovy, kde se vyskytuj felsumy.

17

1/2013
www.teramagazin.cz
Bezobratl
Jeti
Hadi
Cestopis
Obojivelnci
Chov
Systematika

I n toxi ka ce p i p o ko u s n u o vko u
p ro u ko va n o u -

Th am n o p h is sirtalis
Ppad . 1 - zakousnut uovka

Text a foto: Ivan Kocourek

Mnoho uovkovitch had, piblin tetina ze
vech druh, laickou veejnost povaovanch za
nekodn a nejedovat, m funkn jedovou lzu
nebo jej rudimenty po stranch horn elisti
(Valenta, 2008). Jedov lza uovkovitch had se
oznauje jako Duvernoyova lza. Od jedovch lz
had zmijovitch a korlovcovitch se odliuje tm,
e je uloena povrchovji a je tenkostnn (Rehk,
1990). Toxin z n se pi zakousnut u nkterch
druh pen rhou ve zvtench zubech
umstnch v zadn sti hornoelistn kosti (tzv.
opistoglyfn typ chrupu). U jinch uovek neexistuje
dn sdln apart; penosu obsahu Duvernoyovy
lzy, kter v malm mnostv samovoln vytk do
slin v stn dutin, napomhaj nerhovan, ale
zvten zuby, rovn situovan v zadn sti
hornoelistn kosti (aglyfn a opistodontn typ
chrupu). Dal druhy maj zuby velikostn
nerozlien a nerhovan (aglyfn a homodontn
typ chrupu). U vech popsanch typ je pro
spnou intoxikaci koisti, ppadn neptele,
nutn del zakousnut a vkn.
Zvltn zpsob zskvn a vyuit cizho toxinu
se vyvinul u uovky tyg - Rhabdophis tigrinus,
kter doke do nuchlnch lz na zadn stran
krku ukldat bufadienolidy, tj. obrann jedy
poranch ropuch, a pi kousnut je vylouit.
Bufadienolidy jsou pro lovka relativn vysoce
toxick, byly zaznamenny dva ppady mrt po

18

pokousn touto uovkou (Schmidt, 1996; Valenta,

2008).
Mezi uovky s nerozlienmi zuby a funkn jedovou
lzou pat i hadi z podeledi vodnch uovek (Natricinae ), nap. zstupci rod Amphiesma ,
Nerodia ,
Thamnophis,
Xenochrophis,
tak
nejbnj evropsk had, uovka obojkov - Natrix
natrix (Rehk, 1990). Tito hadi nejastji lov
obojivelnky a ryby, kter poraj iv. Toxin jejich
Duvernoyovy lzy pln pedevm potebu
znehybnn iv, kluzk a mrskajc se koisti.
Pomrn mlo je znmo o inku vmku jedov
lzy tchto uovek na organismus lovka, protoe
nkter druhy vodnch uovek v obran nekouou
vbec nebo zdka, a ty kousav mlokdy lovk
nech nap. v prstu zakousnut del dobu nutnou
k proniknut jedu do krevnho obhu. Za zajmav
proto povauji sv nhodn zkuenosti:

1. ppad:
Dne 14. ledna 2012 jsem istil terrium, ve kterm
byla umstna subadultn, cca 50 cm dlouh samice
uovky proukovan, poddruhu Thamnophis sirtalis
concinnus. Jedn se o velmi rav exempl, kter je
stle pi chuti, co u tohoto druhu nen nic
neobvyklho. Dopustil jsem se klasick chyby - po
pedchoz manipulaci s krmnmi rybami jsem si

1/2013
www.teramagazin.cz
Bezobratl
Jeti
Hadi
Cestopis
Obojivelnci
Chov
Systematika

Ppad . 2 - stav sedm den po kousnut

neumyl ruce. Uovka zmmen rybm pachem se
mi zakousla do prvnho lnku prostednku lev
ruky, siln vkala a snaila se slibn vonc koist
pohltit. Nijak jsem se ji nesnail odtrhnout a tuto
situaci jsem se pokouel vyfotit. Had po piblin 8
minutch zjistil, e lovek je nad jeho sly a prst
pustil. Prbh intoxikace byl nsledujc:
14. 01. 2012
10:30 hod. msto kousnut slab otk, je ctit
slab pliv bolest
10:45 hod. otk prvn a druh lnek
prostednku, je ctit intenzivnj pliv bolest a
svdn
11:55 hod. siln otok prvnho a druhho lnku
prostednku, otok se roziuje na hbet ruky v
oblasti zprstnch kost ukazovku, prostednku a
prstenku
12:45 hod. otok prostednku ustupuje, hbet ruky
zstv otekl, otok pi tlaku slab bolestiv
16:35 hod. otok se stle zmenuje, pi tlaku
pestal bt bolestiv
15. 01. 2012
- petrvv slab otok na hbetu ruky

16. 01. 2012

- petrvv slab otok na hbetu ruky
17. 01. 2012
- otok bhem dne zcela vymizel, na jeho mst se
objevila nevrazn krevn podlitina, po dobu
dalch dvou dn byl koen prostednku pi tlaku
citliv

2. ppad:
Dne 6. kvtna 2012 v rannch hodinch se mi stejn
jedinec zakousl do druhho lnku ukazovku
prav ruky. Tentokrt jsem neml ruce
napachovan potravou a tak had ji po nkolika
sekundch zkus uvolnil. Msto, kde dolo ke
kontaktu s horn elist uovky, bhem nkolika
minut zarudlo a v otiscch zub se vytvoily
puchky. Stav pipomnal reakci pokoky na
ahav chloupky sklpkan rodu Brachypelma , ale
bez nepjemnho svdn, kter bylo citeln pouze
pi tlaku. Bhem tdne se znt rozil i mimo
msto pokousn a vytvely se nov puchky
vyplnn hnisem. U tch byla provdna punkce a

19

1/2013
www.teramagazin.cz
Bezobratl
Jeti
Hadi
Cestopis
Obojivelnci
Chov
Systematika

aplikovny masti Betadine a Lioton. Pokoka z

msta zntu se postupn sloupala. K plnmu
odeznn pznak dolo a dne 22. kvtna.

pznaky. Nsledky by vak mohly bt zvanj v

ppad pokousn lovka vnmavjho nebo
alergickho na njakou sloku vmku
Duvernoyovy lzy.
Uovky proukovan chovm tm nepetrit od Popsan ppady nelze zeveobecnit. Pi kousnut
poloviny 80. let, rukama mi prola ada exempl nejedovatmi uovkami, stejn jako pi utknut
ty poddruh, ale zkuenost s tmto konkrtnm skuten jedovatmi hady, zle na mnoha
jedincem je pro m zcela nov. Nebyla rozhodn faktorech na stran hada i pokousanho lovka.
zdrav ohroujc, ani vraznji obtujc. Zajmav Pro teraristickou praxi lze doporuit dodrovn
je i to, e dvma odlinm typm kousnut
odpovdal i zcela jin prbh intoxikace.
Zaznamenal jsem v obou ppadech pouze lokln

obecn platn zsady: nenechat se kousnout

dnm hadem.

Pouit literatura:
Rehk, I. (1990): O jedovatosti nejedovatch uovek. iva, Academia, Praha, 38 (3): 130-131
Schmidt, D. (1996): Wassernattern bede-Verlag, Ruhmannsfelden, 88 s.
Valenta, J. (2008): Jedovat hadi Galn, Praha, 401 s.

20

1/2013

Vyhlen vsledk soutn ankety

Au to r ro ku 2 0 1 2 !

Na pelomu roku probhla na strnkch projektu TERAmagazn (www.teramagazin.cz) anketa o "Autora

roku 2012". Vtzem se stal pan Stanislav Mack, ktermu tmto gratulujeme k vtzstv a na fotografii ne
je drobnost, kterou od ns dostane. Vme, e vzhledem k tomu, e mu k vtzstv dopomohlo vce ne
stovka hlas od jeho ten, pro nj plaketa bude znamenat odmnu.

www.teramagazin.cz
Bezobratl
Jeti
Hadi
Cestopis
Obojivelnci
Chov
Systematika

Za redakci asopisu
Ale Kozubk

21

1/2013
www.teramagazin.cz
Bezobratl
Jeti
Hadi
Cestopis
Obojivelnci
Chov
Systematika

J eti , kro ko d li a
e lvy H o n d u ra su

Sceloporus malachiticus

Text: Ivan Vergner, foto: Josiah H. Townsend

Zatm jsme proli v neotropickm Hondurasu z
obojivelnk by a z plaz hady. Tentokrt si
pedstavme nkolik druh vtch jetr (Sauria ),
krokodly (Crocodylia ) a elvy (Testudines), opt s
vyuitm snmk mho ptele herpetologa Josiaha
H. Townsenda.
Z eledi neotropickch slepovc (Anguidae ) je v
Hondurasu zastoupen jedin druh, Mesaspis
moreletii Bocourt, 1871, rozen v pti poddruzch
od jinho Mexika po Honduras a Nicaraguu
(moreletii,
fulvus,
rafaeli,
salvadorensis
a
temporalis). K tomu je nutn poznamenat, e n
olomouck herpetolog Milan Vesel povauje
poddruh
salvadorensis
za
neplatn
a
synonymisoval ho s nominotypickm poddruhem
(Vesel 2001; Vesel & Khler 2001). V Hondurasu
ije pouze nejrozenj nominotypick rasa. Je
to hledn asi 20 a 29 cm dlouh thl jetr s
klnatmi, ale lesklmi upinami. Svrchu je hnd,
na lutavch, edoblch a hndch bocch

ernohnd a ern skvrnit. Samci jsou na bocch

pestej a maj intenzivnji ern skvrnit bicho
ne samice. Tito slepovci dosahuj dlky tla 96
mm pi celkov dlce a 288 mm, ocas je a 2x del
ne tlo (57 67 % celkov dlky). Pipomn na
prvn pohled spe scinky. Konetiny jsou krtk,
prsty opaten drpky. Jde o horsk druh ijc v
nadmoskch vkch nad 2 000 m. Samice jsou
vejcoivorod (ovoviviparn), maj 4 a 9 (10) mlat
dlky 60 a 70 mm pi dlce tla 25 a 28 mm.
Slepovci ij v spadanm list v dubovchborovicovch horskch mlnch lesch. Pohybuj se
velmi hbit.
Dle si pedstavme tak u ns pomrn dobe
znmho
pestrho
legunka
Sceloporus
malachiticus Cope, 1864, kter je jednm ze ty
druh tohoto rodu, ijcch v Hondurasu
(Sceloporus: malachiticus, smaragdinus, squamosus
a variabilis). Dosahuje celkov dlky do 190 mm pi

Mesaspis moreletii - samec. Reserva Biologica Guisayote, vka 2 150 m, departement Ocotepeque, Honduras.

22

1/2013
dlce tla 67 a 98 mm (samci), resp. 64 a 94 mm
(samice). M klnat ostnit upiny od krku po
celm tle, konetinch a ocase. Je to opt horsk
druh, ijc mezi 600 a 3 800 m. n. m., asto v
prosted mlnho lesa. Rovn je ovoviviparn,
samice rod 6 a 12 (bnji 3 a 8) mlat,
dlouhch kolem 60 mm pi dlce tla 28 a 30 mm.
Samci maj v dob rozmnoovn krsn zbarven s
edomodrou hlavou a lutozelenm tlem. V

Vzcnm a podivnm pslunkem eledi

Xanthusiidae v Hondurasu je pvabn Lepidophyma
flavimaculatum A. Dumril, 1851. Je to geneticky
pozoruhodn druh s diploidn nebo triploidn
sdkou gen. Populace na severu se rozmnouje
normln, ale na jihu Stedn Ameriky v Kostarice a
Panam jsou populace L. flavimaculatum
partenogenetick. Pesto je v Kostarice v populaci
asi 20 % samc. Vnj znaky pohlavnho

prod ije na stromech, vdy na dobe oslunnch

mstech (Savage 2002).

dimorfismu nejsou znm. Je nejdel z pslunk

eledi, dosahuje dlky asi do 180 mm pi dlce tla
do 97 mm, ocas dosahuje asi 50 % celkov dlky.
Je jako ostatn pslunci tto eledi ivorod,
viviparn, zrodek je vyivovn chorioalantoidn
placentou, podobn jako u savc. ije skryt v
dutch kmenech, dutinch padlch strom, v
jeskykch a trbinch skal (Craig & Donnelly

www.teramagazin.cz
Bezobratl
Jeti
Hadi
Cestopis
Obojivelnci
Chov
Systematika

2004).

Sceloporus malachiticus - samec. Montaas de

Comayagua, departement Comayagua, Honduras.

Lepidophyma flavimaculatum. Parque Nacional Cerro

Azul Meambar, vka 1 500 m, departement Comayagua,

Honduras.

Sceloporus malachiticus - samec. Montaas de

Comayagua, departement Comayagua, Honduras.
Velmi

podivnm

bizarnm

legunkem

je

Corytophanes hernandesii (Wiegmann, 1831). Pat

do eledi Corytophanidae . V Hondurasu vedle nj

ij jet druhy Corytophanes cristatus (Merrem,
1820) a C. percarinatus Dumril, 1856. Dosahuj
celkov dlky nejve asi 300 mm pi dlce tla 100
a 120 mm. Ocas tvo 65 a 70 % celkov dlky. ije
v ninnch a premontnnch lesch na stromech.
Samice snej 4 - 11 vajec (25 x 12 mm), mlata
m 60 a 70 mm pi dlce tla 30 - 37 mm (Savage
2002).

Lebka jetra Lepidophyma flavimaculatum.

Autorka snmku Jessica A. Maisano

23
Corytophanes hernandesii - samec. Quebrada La Danta,

vka 660 m, departement Santa Brbara, Honduras.

1/2013
www.teramagazin.cz
Bezobratl
Jeti
Hadi
Cestopis
Obojivelnci
Chov
Systematika

Z krokodl ije v Hondurasu Crocodylus acutus

Cuvier, 1807, a vedle nho tak kajman Caiman
crocodilus Linnaeus, 1758. Tento druh krokodla,
chovanho i v naich zoo, nen teba e
pedstavovat. Je to, vren svmu jmnu, pro jin
druhy krokodl skuten ohroujc druh, k se s
jinmi neotropickmi druhy, vytv kence a tyto
druhy postupn geneticky likviduje. Pedevm jsou
tm postieni kubnsk Crocodylus rhombifer
Cuvier, 1807, a stedoamerick C. moreletii Dumril
& Bibron, 1851.

Crocodylus acutus. Rio Bocay, Nicaragua.

Nyn obrtme nai pozornost k elvm (Testudines).
Jako
prvn
si
pedstavme
pslunka
svtoznmho druhu Trachemys scripta (Schoepff,
1792). V Hondurasu ije poddruh Trachemys scripta
venusta (Gray, 1855), nktermi autory oznaovan
jako samostatn druh Trachemys venusta . Zbarven
a kresba krune je podobn jako u znmho
poddruhu elegans, ale na hlav je za okem jen
tenouk oranov a svtle erven prouek, lpe
eeno jen slab linka mezi hustmi podlnmi
tmavmi liniemi. Jde o pizpsobiv druh, obvajc
vhodn vodn ndre v nich polohch.
V USA a Mexiku se faremn rozmnouje.

(Dumril, Bibron &

Dumril, 1851) je jednm ze t druh tohoto rodu
klapavek v Hondurasu. Zde ije nominotypick
poddruh, od Nicaraguy jinji a po Peru je rozen
poddruh K. leucostomum postinguinale (Cope,
1887). Je to u ns asto chovan a obas i
rozmnoovan druh. Karapax dosahuje dlky do
174 mm. Obv zarostl zavodnn pkopy,
ramena ek a men ndre. Obdob de hraje v
Kinosternon

leucostomum

jejm ivotnm a rozmnoovacm cyklu velkou roli.

Snka obsahuje obvykle 3 podlouhl vejce (37 x 20
mm), mlata m kolem 33 mm.

Kinosternon leucostomum. Biosfera Tawahka Asangni,

departement Gracias a Dios, Honduras.

Kinosternon scorpionides (Linnaeus, 1766) je dalm

druhem, tetm je K. cruentatum (Dumril, Bibron &

Dumril, 1851). Zmnn K. scorpionides je rovn
polytypick, tvo celkem 8 poddruh. V Hondurasu
a na jih po Panamu ije poddruh K. scorpionides
albogulare
(Dumril
&
Bocourt,
1870),
nominotypick poddruh ije v Panam a na jih a
po severn Argentinu. Dosahuje dlky karapaxu 175
mm. ije v ekch, rybncch a jezerech. Obdob
de hraje i v jejich seznnm cyklu velkou roli.
Snky obsahuj 6 a 16 podlouhlch vajec velikosti
30 - 40 x 18 - 30 mm, mlata maj dlku karapaxu
kolem 30 mm.

Trachemys scripta venusta. Escuela Agricola

Panamericana Zamorano, Tegucigalpa, departement

Francisco Morazn, Honduras.

Kinosternon scorpionides - z loue na cest mezi Rus

Rus Biological Reserve a Awasbila, Honduras.

24
Detail hlavy stejnho exemple.

1/2013
Rhinoclemmys funerea (Cope, 1876) je jednm z ty

druh tohoto rodu, rozench v Hondurasu

(Rhinoclemmys: annulata, areolata, funerea,
pulcherimma ). Rod se ad do eledi Geomydidae ,
podle jinch autor do eledi Bataguridae .

Rhinoclemmys funerea. Biosfera Tawahka Asangni,

departament Gracias a Dios, Honduras.

Podkovn: Mj dk za pomoc pi tvorb tohoto

lnku si zaslou moji ptel herpetologov
Josiah H. Townsend (University of Florida), Jessica
A. Maisano (University of Texas) a Milan Vesel (UP
Olomouc).
Poznmka redakce: dal dly serilu o Hondurasu
popisujc horsk anolisy a mloky vyly ji dve v
asopise Akvrium Terrium. Pro zjemce zde
uvdme citace pro ppadn dohledn:
Vergner, I. (2009): Endemick horsk druhy anolis v
Hondurasu. - Akvrium terrium, Praha, 52 (7 - 8):
56 - 57.
Vergner, I. (2009): Endemick horsk druhy mlok
v Hondurasu (Plethodontidae). - Akvrium
terrium, Praha, 52 (9 - 10): 64 - 65.
Vergner, I. (2009): Endemick horsk druhy mlok
v Hondurasu (Plethodontidae). st 2. - Akvrium
terrium, Praha, 52 (11 - 12): 64 65.

www.teramagazin.cz
Bezobratl
Jeti
Hadi
Cestopis
Obojivelnci
Chov
Systematika

Pouit literatura:
Craig, G. & M. A. Donnelly (2004): Amphibians and reptiles of La Selva, Costa Rica, and the Caribbean Slope:
A comprehensive guide. - Univ. of California Press, 299 stran.
Savage, J. M. (2002): The amphibians and reptiles of Costa Rica: A herpetofauna between two continents,
between two seas. - Univ. of Chicago Press, 934 stran.
Vesel, M. (2001): Status taxonu Mesaspis moreleti v El Salvadoru. - Herpetologick informace-Specil,
Praha, 2001 (2): 20 - 22.
Vesel, M. & G. Khler (2001): Zur Kenntnis von Mesaspis moreletii (Bocourt 1871) in El Salvador. Salamandra, Rheinbach, 37 (3): 185 - 192.

25

1/2013
www.teramagazin.cz
Bezobratl
Jeti
Hadi
Cestopis
Obojivelnci
Chov
Systematika

Zam en is lo n gissim us
( L a u re n ti , 1 7 6 8 ) - Ch o v a o d ch o v

Samice Zamenis longissimus tmav forma

Text a foto: Petr Papek

Tda : Reptilia (plazi)
d : Squamata (upinat)
Podd : Serpentes, Ophidia (hadi)
ele: Colubridae (uovkovit)
Podele: Colubrinae (uovky)
Rod : Zamenis
Druh : Zamenis longissimus
Oi jsou velk s kulatou zornic. upiny jsou hladk,
druh a jej chov je mon pouze po zskn zvltn pouze u vtch jedinc me bt zadn st lehce
vyjmky vydvan pslunm Krajskm adem. klnat.
Uovka stromov je v R vedena jako kriticky ohroen

Odchyt jedinc ve voln prod je zakzn.

Dal poddruhy:

Folidza:

21 nebo 23 (vzcn 19) dorslnch ad ve stedu

Uovka stromov je monotypick druh, nevytv tla; dva postokulrn ttky; 2+3, 2+2 nebo 3+3
tedy dn poddruhy.
(velmi vzcn 1+2) temporln ttky; jeden
Dvj poddruh Elaphe longissima romana byl preokulrn ttek, 8 nebo 9 (vzcn 7)
poven na druh Zamenis lineatus (Camerano, supralabilnch upin (tvrt a pt nebo pt a
1891).
est se dotkaj oka; vzcn se mohou dotkat i
ti), 8 11 infralabilnch ttk; binch ttk
(ventrli) je 212 248 (nebo 195 248 a 205 260);
Popis:
62 - 91 (64 90; 50 - 91) subkaudlnch ttk; anln
ttek rozdlen.

Velikost:

Celkov velikost se pohybuje od 90 do 140 cm, na

jihu Evropy pak a 200cm. Maximln dlka se pak
udv 160 cm pro stedn Evropu (vetn R) a a
225 cm pro jin Evropu. Pohlavn dimorfismus je
vyvinut samci jsou zpravidla vt ne samice
(neplat ani v jednom ppad u autora). Dalm
znakem pohlavnho dimorfismu je koen ocasu,
kter se u samic rychle zuuje, zatmco u samc se
me i mrn roziovat.

Stavba tla:
Celkov stavba tla je thl, ale pomrn svalnat.
Podlouhle eliptick hlava (ovln u samc,
prothle vejit u samic) je lehce odliena od krku.

26

Zbarven:
Zbarven uovky stromov je velmi variabiln, nkdy
jsou rozliovny dv barevn varianty: svtlej
(rozenou pevn na vchod arelu) a tmav
(rozenou na zpad arelu), krom nich se po
celm arelu vyskytuj jedinci s rznmi sklony k
melanismu.
Obecn se zbarven hbetn sti pohybuje od
lutohnd pes olivovou, hndou, tmav hndou,
edohndou, tmav edou po tm ernou. Pedn
tetina tla je svtlej ne zbytek tla. Nkter
hbetn upiny maj bl okraje vytvejc pruhy
(var. lineata) nebo dojem sovn (var. leprosa).
Dle se na hbet mohou vyskytovat 2 a 4 tmav

1/2013
www.teramagazin.cz
Bezobratl
Jeti
Hadi
Cestopis
Obojivelnci
Chov
Systematika

Pr Zamenis longissimus tmav forma

pruhy o ce 2 3 upin a tenk svtl pruh na
vertebrln linii. Od oka se ke koutku tlamky thne
tmav pruh, kter je u dosplc asto nezeteln.
lut nebo porcelnov bl (u melanistickch
jedinc) labiln ttky jsou kontrastn k tmavmu
zbarven zbytku hlavy. Na krku se nachz dv
nespojen lut skvrny, kter se s vkem stvaj
mn zeteln. Dky tmto skvrnm je mon
zamnit uovku stromovou s uovkou obojkovou
(Natrix natrix), avak dal znaky zmnu vyluuj
(nap. zbarven bicha). Jedinci z ecka maj skvrny
na krku zeteln i v dosplosti. Zbarven bicha je
blav, jasn lut a krmov, velmi vzcn s
tmavmi skvrnami. Zbarven bicha u edch a
ernch jedinc je porcelnov bl. Znm je
albinismus, melanismus a erytrismus. Albinistick
je lut a oranov na hbet, bicho je pak svtl
lut. Albni byli popsni jako Coluber isabellinus.
V severnm Maarsku, na Kavkaze a na ostrov Krk
se vyskytuj kovov ed a ern jedinci oznaovan
jako var. subgrisea, i pesto maj tito jedinci
zachovan nznaky kresby (bl skvrny). Tmav
jedinci bez kresby jsou velmi vzcn.
Zbarven mlat je mnohem vraznj ne u
dosplc. Maj na hbet tmav psky, kter se
smrem k hlav rozpadaj do jednotlivch hndch
skvrn. Skvrny za krkem jsou vrazn a ern
lemovan. Krom pruhu od oka po koutek tlamky je
ptomn i pn tmav prouek pod okem a tmav
skvrna na infralabilnch ttcch. Zbarven se
asem stv matnj.

Rozen:
Rozen uovky stromov pokrv velkou st
Evropy, kter je neperuovan hlavn v jin
polovin kontinentu. Je znmo tak nkolik
izolovanch populac, pedevm severn od od
hlavnho arelu rozen. Pkladem mohou bt
izolovan populace u Karlovch Var v R, u lzn
Schlangenbad v Nmecku, v Hirschhornu a pobl
Burghausenu na ece Salzach.
Arel rozen zan v severnm panlsku
zpadn od Asturie a s centrem v Baskicku a v
severnm Katalnsku. Vskyt pokrauje pes jin a
stedn Francii, vcarsko, severn a stedn Itlii,
Rakousko, eskou republiku, Slovensko, Maarsko.
Obv tm cel Balkn a ecko (mimo Pelopons,
kde je pouze izolovan populace) a zasahuje a do
Turecka. Osidluje i mnoh ostrovy, nap. Sardinii,
Brac, Cres, Hvar, Krk, Mljet, Rab, Solta, Korfu a Paxi.
Na vchod je vskyt znm z Moldvie, Ukrajiny,
Gruzie a Ruska (pobl ernho moe).

Ekologie:
Uovka stromov obv nejastji proslunn dk
opadav lesy, lesn louky, zarostl pole, vinice,
ovocn sady a okol lidskch sdel s dostatkem
kryt v podob kamennch zdek, neomtnutch
zd, hromad kamen, doupat hlodavc, podzemnch
chodeb nebo hustch kovin. Vtinou preferuje
okol vody, nkde obv i velmi vlhk oblasti. asto
meme uovky nalzt v okol oputnch nebo

27

1/2013
www.teramagazin.cz
Bezobratl
Jeti
Hadi
Cestopis
Obojivelnci
Chov
Systematika

mn vyuvanch budov, stodol, chlv,

proslunnch svah, oputnch lom nebo podl
cest. Jen zdka obvaj hustj lesy. Nevyhbaj se
ani zemdlsky nebo prmyslov vyuvan krajin.
V horch se s nimi meme setkat do vky 1 200 m.
n. m., pokud vystupuje ve, pak osidluje jin
orientovan svahy.
I pes svj esk nzev a fakt, e doke skvle
plhat (dky klu na ventrlnch upinch doke
plhat i po hrubch zdech dom), nachzme ji
nejastji na zemi. Ve svm pirozenm prosted
ije pomrn skryt, vyhb se zcela otevenmu
ternu a jen zdka ji najdeme bhem slunn.
astji se s n setkme spe v polostnu nebo
ukrytou v kei. Pokud je vyruena, miz velmi rychle
a bezhlun do krytu. Pokud je ohroena, st
tlo do typickho tvaru S, me vibrovat ocasem
a koue, avak na rozdl od thlovek nezstv
zakousnut a nevk. Vtinou se po odchytu
zklidn, ale nkdy v kousn pokrauje, navc me i
vyprzdnit postanln lzy.
Aktivita je dle vskytu obecn brzy rno a pozd
odpoledne a naveer. Bhem horkch letnch dn
se me aktivita zmnit na non.
Potravu dosplc tvo pevn drobn hlodavci,
ale nkdy tak jeti, netopi, ptci a jejich vejce.
Vzcn se na jdelnku mohou objevit i
obojivelnci a vjimen i veverky. Hadi nevhaj
lzt i do nor hlodavc nebo ptach hnzd bhem
ptrn po potrav. Mlata pak lov holata

hlodavc, jetrky a nkdy i bezobratl. Koist je

ukrcena v zvitech tla a pozena hlavou naped.
Uovky stromov maj pomrn krtkou dobu, po
kterou pijmaj potravu, toto obdob vtinou kon
v plce srpna, pot ji hadi pijmaj potravu mn
nebo vbec. Predtoi jsou hlavn dospl hlodavci
(pro mlata) a dravci nebo drobn elmy (pro
dosplce).
Dle vskytu hadi zimuj 4 6 msc v zvislosti na
klimatickch podmnkch, nejastji mezi jnem a
plkou dubna. Po ukonen zimovn se hadi na
zatku dubna do plky kvtna p, samci uraz a
3 kilometry bhem hledn samice a jsou mezi nimi
ast rituln souboje. Pry spolu zstvaj po
uritou dobu. Ped penm se samec zakusuje do
pedn sti tla samice. Snku a 15 vajec
dlouhch a 40 mm klade samice do kompostu, dr
ve stromech, hromad list nebo sena. Barva vajec je
bl a naloutl. V kladiti se asto daj najt i vejce
jinch druh had (nap. Natrix natrix). Mlata
dlouh v prmru 27 cm se lhnou po asi 70 dnech a
bhem prvnho roku ivota dorstaj do dlky asi 40
cm. Ve dvou letech zan mizet juveniln zbarven,
zmna je dokonena bhem tetho roku ivota.
Pohlavn dosplosti dosahuje uovka ve tvrtm
roce ivota. Uovka stromov se me dot i vce
ne 20 let, v prod je to vak zpravidla mn.

28
Arel vskytu Zamenis longissimus

1/2013
www.teramagazin.cz
Bezobratl
Jeti
Hadi
Cestopis
Obojivelnci
Chov
Systematika

Terrium

Chov:
Terrium:
Pro jedinou dosplou uovku posta terrium 70 x
50 x 50 cm (dlka x ka x vka), samozejm vdy
plat, e m vt, tm lep. Pro dospl pr pak
meme pipravit terrium o rozmrech 80 100 x
50 60 x 50 60 cm (dlka x ka x vka). I pes
esk jmno, nen tento druh nijak vzn na
stromy, proto nemus bt terrium nijak vysok a
uveden rozmry pln sta. Pro zvten plochy
terria je vhodn vytvoit na zadn i na bonch
stnch 3D pozad s terasami, kde mou uovky
odpovat.
Chov mlat by ml probhat v mench ndrch,
kter spluj vechny nsledujc podmnky a
postupn s rstem hada zvtovat i terrium.
Uovky 30 40 cm dlouh meme zat chovat i v
plastovch boxech s dostatenm vtrnm o
rozmrech cca 40 x 30 x 30 cm (dlka x ka x
vka), pi dlce nad pl metru pouijeme ndre
piblin 60 x 30 x 30 cm (dlka x ka x vka). Do
finlnho terria meme uovku pesunout ve
velikosti kolem 70 - 80 cm.

Substrt:
Jako ideln substrt se nm jev sms psku
(vhodn je psek do dtskch pskovi) a raeliny (v
pomru 2:1 a 1:1) s trochou mulovac kry.
Samozejm je ideln pouvat psek a mulovac

kru dostaten proschl. K dekoranm elm

jet po povrchu rozprosteme trk nebo
mramorovou dr. Ve zavrme kousky malch
vtviek a suenm listm (buk, dub).

Vybaven terria:
Za zkladn vybaven terria povaujeme misku na
vodu (tak velk, aby si do n mohl had stoit cel), 2
kryty - jeden such v tepl sti terria (nap.
dostaten velk plt korkov kry), druh vlhk v
chladn sti terria (nap. keramick kryt
naplnn vlhkm raelinkem) a vtve (nap. dub
korkov) - dostaten siln, aby uovku unesly,
dostaten lenit a v dostatenm mnostv.
Dle meme do terria dekoran pout trsy a
drny usuen trvy, vt valouny blho vpence
nebo men plty kry a vytvoit tak prolzaku s
vtm potem kryt.
Rostliny meme pi dostaten pi pout i iv
(vytv daleko lep mikroklima v terriu), obecn
se ale k takto velkm hadm doporuuj spe
rostliny uml.

Vytpn a osvtlen:
Vytpn terria lze nejjednodueji zajistit pomoc
rovky, dalmi variantami jsou topn kabely nebo
topn rohoe. Teplota v jednotlivch stech terria
by mla bt rzn, aby si had mohl vybrat vhodnou
teplotu. Pod/Nad zdrojem me teplota plhat a
ke 30C, v nejchladnj sti by se pak mla
pohybovat okolo 23 C.

29

1/2013
www.teramagazin.cz
Bezobratl
Jeti
Hadi
Cestopis
Obojivelnci
Chov
Systematika

Pokud se uovky nechystme zazimovat, me se

doba vytpn pohybovat okolo 10 - 12 hodin
denn. V naem chovu se osvdily bodov
(reflektorov) rovky nebo halogenov bodov
(reflektorov) rovky o sle 40 60 W dle velikosti
terria. Vdy je nutn teploty v terriu promit!
Dostaten osvtlen terria zajistme pomoc
linernch zivek s dennm spektrem. Ty simuluj
pirozenou fotoperiodu a meme je nechat svtit i
12
hodin
denn,
pokud
hady
zrovna
nepipravujeme na hibernaci. Zivky s podlem UV
B nejsou teba.
Vytpn i osvtlen je vhodn zapojit do
mechanickch nebo digitlnch spnacch hodin,
kter zajist zapnut/vypnut pesn v poadovanou
dobu.
Na noc veker osvtlen a vytpn vypneme a
nechme teplotu klesnout na pokojovou (ideln
kolem 20 C, ale poklesy lehce pod tuto teplotu
nevad).

zdrav a v dobr kondici. Pokud jsme nuceni

hibernaci ukonit, mus k tomu dojt opt
postupnm zvyovnm teploty, nikoliv okamitm
nvratem na normln teplotu. Dal zsada k, e
ne zimovat patn, radji nezimovat vbec.
Samotn hibernaci by mla pedchzet dn
pprava spovajc v postupnm sniovn teploty
a dlky osvtlen, bhem tto ppravy ji zvata
nekrmme.
Nae pprava na zimovn zan ji msc ped
samotnm zimovnm, tj. v plce jna. Postupn
sniujeme teplotu v mstnosti a zkracujeme dobu
osvitu a ohevu terria i mstnosti piblin po
tdnu ubereme vdy 2 hodiny osvtlen se o
hodinu pozdji zapne a o hodinu dve vypne
(nastavenm na spnacch hodinch). Posledn
tden ped umstnm zvat do zimovacch ndr

(dostaten velk boxy z tmavho plastu, se

suchm raelinkem a jednm vlhkm mstem u
misky, korkovou krou jako krytem a men
miskou s vodou) vypneme vechna svtla a topen v
Krmen:
mstnosti (teploty ideln kolem 15 C). Pot
Mlata krmme jednou a dvakrt tdn dle umstme hady do hibernanch ndr, kde je
kondice uovky, velikosti a mnostv krmen. nechme cca 4 dny v klidu a pot je pesuneme do
Krmen by nemlo bt vt ne nejtlustj st tla vhodnch teplot.
hada.
Ideln teplota je kolem nebo lehce pod 10C, tedy
Dosplce krmme jednou za 10 a 14 dn. rozmez 7 a 10 C. Hadi se vak rozmnouj i pi tzv.
Pekldme myi, potkany nebo mastomyi. mkkm zimovn pi teplotch okolo 18 C (vlastn
Ostatnch hlodavc je lep se vyvarovat. Jdelnek pozorovn autora). Dospl zvata meme v
meme zpestit jednodennmi kuaty.
tchto teplotch nechat 3 a 4 (nkdy dokonce a 5)
Krmen meme pedkldat iv (pak je teba msce, zatmco mlata zimujeme piblin 2
hldat, aby nedolo k pokousn hada a pokud msce. Kontrolu zvat provdme jednou tdn,
uovka nejev o krmen zjem, musme ho okamit kdy dolijeme vodu a zkontrolujeme stav chovanc.
z terria vyndat), erstv usmrcen nebo Vdy se ale sname hady ruit co nejmn!
rozmraen (nap. z dlouh pinzety nebo penu). Ukonen zimovn probh obdobn jako pprava
Krmen rozmraenmi hlodavci m tu vhodu, e na zimovn, pouze obrcen. Nedve vyndme
pokud si nechovme hlodavce sami, meme si zimovac ndre ze zimovit do cca 15 C, kde je
krmen uloit v mrazku do zsoby.
nechme asi 4 dny, pot pendme hady do
nevytpnch a neosvtlench terri (cca tden).
Hibernace:
Po zapnut prodluujeme postupn dobu vytpn a
Zimn spnek je pro zvata pochzejc z Evropy (a osvtlen a doshneme normln dlky.
nejen z n) naprosto nezbytn jak kvli
metabolismu, tak kvli rozmnoovn. Obdob
zimnho odpoinku bychom mli dopt i
mlatm, proto je velmi dleit uvdomit si ji
ped koup uovky, zda jsme schopni zajistit vhodn
zimovit. Zimovat vak meme pouze zvata

30

1/2013
www.teramagazin.cz
Bezobratl
Jeti
Hadi
Cestopis
Obojivelnci
Chov
Systematika

Zamenis longissimus, samice po vykladen v kladiti

Odchov:
K pen dochz asi dva tdny a msc po
skonen zimovn. Samika klade snku,
nejastji o 6 16 (4 12, ale i a 18) vejcch
dlouhch a 40 mm. Vejce pendme do krabiky s
vtrnm (nkolik dr ve vku a na bocch) a
vlhkm vermikulitem, snku mrn zahrneme
substrtem a pesuneme do inkubtoru, do teploty
27 C. Mlata dlouh okolo 27 cm (vzcnji i 35
cm) se za tchto teplot lhnou po piblin 60 dnech

(pi teplotch 25 29 C inkubace trv 55 65 dn,

ale i 47 49 dn). Vtina pijm my holata bez
problm po prvnm svleku, ale vyskytnou se i
jedinci, kte njakou dobu odmtaj hlodavce a je
teba je krmit umle nebo zazimovat (2 msce pi
teplotch 10 13 C). Mlata je lep dret ze
zatku samostatn, ppady kanibalismu jsou
znmy.

Mlata erstv po vylhnut

31

1/2013
www.teramagazin.cz
Bezobratl
Jeti
Hadi
Cestopis
Obojivelnci
Chov
Systematika

Pouit literatura:
Cerha, V.; Kocin, M. (2001): Uovky. Polaris, Frentt p. R., 239p.
Diesner, G. Diesner, R.; Reichholf, J. (1986): Lurche und Kriechtiere. Mosaik Verlag, Mnchen, 285p.
Gruber, U. (1989): Die Schlangen Europa und rund ums Mittelmeer. Kosmas, Stuttgart, 248p.
Kreiner G. (2007): The Snakes of Europe. All Species from West of the Caucasus Mountains. Edition
Chimaira, Frankfurt am Main, 317p.
Schulz, K. D. (1996): A Monograph of the Colubrid Snakes of the Genus Elaphe Fitzinger. Koeltz Scientific
Books, Havlkv Brod, 439p.
Trutnau, L. (1998): Schlangen Im Terrarium: Haltung, Pflege Und Zucht. Band. 1: Ungiftige Schlangen.
Verlag Eugen Ulmer, Stuttgart, 368p.
Zwach, I. (2009): Obojivelnci a plazi esk republiky. Grada, Praha, 369p.
Baru, V.; Oliva, O. et kol. (1992): Fauna SFR - Plazi. Academia, Praha, 141p.

Mld erstv po vylhnut

32

1/2013
www.teramagazin.cz
Bezobratl
Jeti
Hadi
Cestopis
Obojivelnci
Chov
Systematika

Melanistick forma, samice Zamenis longissimus

33
Terrium pro Zamenis longissimus

1/2013
www.teramagazin.cz
Bezobratl
Jeti
Hadi
Cestopis
Obojivelnci
Chov
Systematika

Zm n a p o tra vn p refe re n ce

Ph elsum a o rn ata

vli ve m i n tro d u kce n o n h o ge ko n a

Hem idactylus fren atus

Mlad Phelsuma ornata v terarijnch podmnkch. (foto: MD)

Text: Daniel Koleka, foto: Martin Dobe, Daniel Jablonski

Clem studie bylo zjistit, zda vbec dochz k
njakmu stetu dvou zmnnch druh.
Vzkumnci nejprve sledovali rozdlnou denn
aktivitu gekon. K tomu poslouilo vce ne 125 m
exterirovch zd neobvan budovy uvnit
tropickho lesa, na kterch se pohyb sleduje
mnohem lpe, ne v hustm porostu. Sledovn
probhala 5 minut v kad hodin, a to 24 hodin v
kuse. Pro objektivnost se pak pozorovn opakovala
kter stejn nic nevye, a sp se budu snait 6x se 14tidenn prodlevou a v kadm klimatickm
obdob (tepl vlhk, chladnj vlhk a tepl such).
zamit na konkrtn ppad.
Tm je studie Nika Colea a Stephena Harrise, kte Vsledkem tchto pozorovn bylo pedevm to, e
se zaobrali zajmavm vztahem dvou druh gekon nelze striktn vyhranit diurnln (denn) i
ijcch na ostrov Mauritius, s diametrln nokturnln (non) aktivitu. Oba druhy se svou
odlinou denn aktivitou. Tmito druhy jsou denn aktivitou vzjemn pekrvaj, akoli
Phelsuma ornata , pvodn obyvatel tchto konin, primrn vyznvaj jednu ze zmnnch. Dle byl
kter je pro svou nespornou krsu ozdobou pozorovn souasn vskyt, pi kterm ani jeden z
nejednoho terria, a Hemidactylus frenatus, kter gekon nejevil vi druhmu znmky agrese.
sem byl podle pedchozch studi zavleen pomrn Dalm bodem studie byl sbr dosplch jedinc a
nedvno (Vences a kol., 2004); obecn je pak analza potravnch preferenc na zklad
obsah
aludk.
Vzkumnci
povaovn za jednoho z nejspnjch plazch odebranch
osidlovatel novch oblast. Na prvn pohled si odchytvali dospl samce obou druh s minimln
eknete, e jeden neme druhho (vzhledem k SVL (dlkou tla bez ocasu) 40 mm. Juveniln
jejich odlin denn aktivit) pli ovlivovat. Na jedinci ani samice nebyli k tmto elm vybrni,
zklad Coleovy a Harrisovy studie vak meme protoe juvenilov maj trochu jin sloen potravy
a nap. u gravidnch samic by mohlo nsledkem
usuzovat nco ponkud jinho.
Introdukce (tj. zavlkn nepvodnch druh na
nov lokality) organism je v poslednch
desetiletch velmi diskutovan tma. Asi vem jsou
znmy ppady neastnch clench zsah do
australsk prody zavleenm krlk i ropuch
obrovskch (Rhinella marina ). Nen sporu o tom, e
tato nepromylen konn vemohoucho
lovka matice prod nijak nesvd. J se vak v
tomto lnku nehodlm zabvat lamentovnm,

Phelsuma ornata (foto: MD)

34

1/2013
www.teramagazin.cz
Bezobratl
Jeti
Hadi
Cestopis
Obojivelnci
Chov
Systematika
Hemidactylus frenatus (foto: DJ)
manipulace dojt k pokozen vyvjejcch se
zrodk i jinm komplikacm. Dalm kriteriem pro
sbr byl vskyt na vegetaci ve vce do 2 m (jedinci
vyskytujc se ve maj pravdpodobn opt trochu
jin potravn preference). Sbr byl opakovn opt
ve vech klimatickch obdobch. Odchycenm
jedincm byly vypumpovny aludky a jejich
obsah zakonzervovn k pozdj determinaci. Takto
odebran gekoni byli oznaeni barvou na vodn bzi
a vyputni zpt do prody v mst odchytu.
Celkem bylo odchyceno a vypumpovno 169
dosplch samc obou druh, od nich bylo
zskno 597 vzork potravy, mezi nimi byli nejen

bezobratl, ale i zbytky svleench k, plody i sti

rostlin, i zbytky tl mench obratlovc. Bezobratl
(jako hlavn sloka potravy) byli roztdni do esti
hlavnch preferovanch d (Araneae, Blattodea,
Coleoptera, Diptera, Hymenoptera a Lepidoptera). Z
toho pak vyplynuly potravn preference pro kad
obdob (viz graf). Mimo jin vdci zjistili to, e v
teplm suchm obdob, kdy dostupn bezobratl
relativn ubudou, se zmn preference P. ornata z
motl na vby. Je mon, e se sna vby
nahradit nedostatek motl, kter j krade H.
frenatus? Tyto dva druhy si tedy pravdpodobn
nepmo konkuruj.

Na grafu je vidt, e felsumy v suchm obdob zmnily svou preferenci z motl na vby (Cole & Harris, 2011)

35

1/2013
www.teramagazin.cz
Bezobratl
Jeti
Hadi
Cestopis
Obojivelnci
Chov
Systematika

Dalm faktem je, e P. ornata na tuto skutenost

reaguje pomrn neekan. V oblastech
sympatrickho (tj. spolenho) vskytu obou druh
byly v obsazch aludk dennch gekon nalezeny i
natrven sti zstupc vlastnho druhu, a to
nejen erstv vylhlch mlat, kter byla v
aludcch nalezena i v oblastech bez H. frenatus, ale
i starch jedinc. P. ornata tak tedy na nedostatek
potravy reaguje clenm sniovnm vlastn
populace tak, aby zamezila bytku potravnch
zdroj, jak je na to nejsp zvykl po mnoho
generac. Nonho H. frenatus nepovauje za svho
konkurenta. A ten toho doke jaksepat vyut.

Na tomto konkrtnm ppadu lze alespo sten

pochopit, jak probh kompetice dvou zdnliv si
nekonkurujcch druh. Pouze as a dal studie
mohou ukzat, jak toto soupeen dopadne a zda se
poda nastolit njakou rovnovhu. Teoreticky se
vak me jednat o jednu z monch pin
vymrn endemickch druh citlivch na zmny v
jejich pirozenm prosted. Stoj za zmnku, e
ostrov Mauritius u ztratil vce ne 60% (podle
nkterch autor dokonce a 90%) sv pvodn
plaz fauny.

Podkovn:
Za velkorys poskytnut fotografi dkuji Martinu
Dobeovi a Danielu Jablonskmu.

Pouit literatura:
Cole, N., Harris, S. 2011. Environmentally-induced shifts in behavior intensify indirect competition by an
invasive gecko in Mauritius. Biological Invasions. 13: 2063 2075.
Vences, M., Wanke, S., Vietes, D., Branch, W., Glaw, F., Meyer, A. 2004. Natural colonization or introduction?
Phylogeographical relationships and morphological differentiation of house geckos (Hemidactylus) from
Madagascar. Biological Journal of the Linnean Society. 83: 115 -130.

Hemidactylus frenatus (foto: DJ)

36

Ch o v krm n h o h m yzu
2

Ch o v cvrk

1/2013
www.teramagazin.cz
Bezobratl
Jeti
Hadi
Cestopis
Obojivelnci
Chov
Systematika

Cvrci v krytu

Text: Martin Kulma, foto: Karolna Hamzov

Cvrci jsou, co se te vivy zvat, jednm z
nejoblbenjch druh hmyzu. Vechny takto
vyuvan druhy cvrk se ad do du Orthoptera
(rovnokdl) a eledi Gryllidae. Typickmi znaky
tto skupiny jsou okrouhl tlo s pomrn velkou,
vertikln hlavou, zadn nohy uzpsoben ke
skkn a krovky zpravidla krat ne spodn kdla.
U samc je na bzi kdel vyvinut stridulan
apart, kter pi vzjemnm ten doke vyluzovat
rzn hlasit zvuky, kter slou k lkn samiek.
Tykadla jsou 2 (samci) 5 (samice) krt del ne
tlo. Samice lze rozeznat ji v subadultnch stdich,
kdy se zan tvoit zklad pro kladlko. V
dosplosti se dlka kladlka pohybuje mezi 10 15
mm.
Tato skupina hmyzu je oblbena dky velmi dobrm
rozmnoovacm schopnostem, pomrn rychlmu
ivotnmu cyklu (zvis na podmnkch chovu),
dobrou
vivnou
hodnotou,
chutnost,
nenronost na chov a zejmna dky velk
variabilit ve velikosti, kter se nejastji pohybuje
od 2 mm u nejmladch nymf (tzv. mikrocvrci) a
do 3 cm v dosplosti. Tato vlastnost je velmi
vhodn pro chovatele mench a stednch druh
dravch plaz, obojivelnk a tm vech druh
dravch bezobratlch, kte dky tm univerzln
velikosti cvrk nejsou nuceni shnt rzn krmivo
pro mlata a dosplce. Nevhodou chovu cvrk
je pomrn hlasit stridulace, hor manipulace
(pro usnadnn manipulace lze cvrky ped
krmenm zchladit v lednice, co zpsob
zpomalen metabolismu a omezen pohybu),

kanibalismus (lze omezit zvenm vlhkosti,

podvnm avnatho krmen nebo ivoinou
slokou v krmen, nikoli vak zcela vymtit) a
dravost (hroz riziko napaden chovanho zvete).
Pokud se v chovn ndob nenechvaj zbytky
krmiva i mrtv tla cvrk, chov nijak vrazn
nezapch.
Jako chovn ndoby se doporuuj uzavrateln
plastov boxy (rozmry a vka se d podle
velikosti cvrk, mla by bt takov, aby pi
odklopen vka nedokzali vyskoit). Ve vku je
poteba bu vyvrtat vtrac otvory, nebo
podstatnou st vyznout a nahradit nap.
hlinkovou st proti hmyzu (plastov st proti
hmyzu jsou cvrci schopn rozkousat a nsledn
uniknout). Jako vpl box se nejvce osvdily
proloky od vajek nebo rovnobn uspodan
kartnov desky, kter poslou k zvten vnitnho
prostoru. Do chovn ndoby lze umstit i misku na
krmen, m by se mla ulehit vmna, poppad
zabrnit zahnvan zbytk potravy. Napjen se
doporuuje vyeit spe vlhkou potravou, nap.
erstvou mrkv, jablkem nebo jinmi druhy ovoce a
zeleniny, ne napjekou. Dosplm cvrkm se do
ndre umst kladit, kter lze vyrobit z jakkoli
misky naplnn alespo 5 cm vrstvou vlhkho
substrtu (lignocel, raelina). Kladit se
doporuuje pekrt hlinkovou st proti hmyzu,
kter zabrn poran vajec a rozhrabovn
substrtu. Po urit dob (12 24 hodin), lze
kladit z chovn ndoby vyndat a pemstit do jin
ndoby pro lhnut cvrk.

37

1/2013
www.teramagazin.cz
Bezobratl
Jeti
Hadi
Cestopis
Obojivelnci
Chov
Systematika

Sphodromantis lineola
Pro zajitn kontinulnho chovu se doporuuje
chovat dohromady maximln 2 3 stdia cvrk
pohromad, proto je nutn pro chov potat
minimln s vce ne dvma chovnmi ndobami.
Po vyprzdnn je teba chovn ndoby
vydezinfikovat, aby se pedelo nkaze chovu
parazity. Pitpn nen u vtiny druh nutn,
nicmn pro nkter druhy je pro sprvn prbh
chovu vhodn. Obecn plat, stejn jako u ostatnch
druh hmyzu, m vy teplota, tm rychlej je
vvoj (vetn lhnut).
Cvrci jsou verav, tud nejsou nron na
potravu, doporuuje se zkrmovat ovoce, zeleninu
(do nkter zeleniny s velkm obsahem vody, nap.
okurky apod. cvrci zanej vajka, co je v chovu
nedouc), such peivo, obiln rot, ovesn
vloky apod. Granule pro psy a koky i nap.

skutenost, e velmi dobe prospv pi pokojov

teplot a nen poteba ndoby vytpt. Tato vhoda
se ovem zmn v nevhodu ve chvli, kdy dojde k
hromadnmu niku a z chovu intenzivnho se
rzem stane chov extenzivn. Proto je teba bt pi
manipulaci velmi pozorn a nejlpe mt chovn
ndoby mimo obytn sti domu (co je vhodnj
i dky velmi hlasit stridulaci).
Cvrek domc je zvaty ve vech stdich velice
ochotn pijmn, proto se jedn o druh v naich
podmnkch velice oblben.

Cvrek dvojsvkrnn - africk ( Gryllus

bimaculatus)

Tento velk druh cvrk (dosplci 30 35 mm,

mikrocvrci 3 mm) na prvn pohled zaujme svoji
uhlov ernou barvou a dvma vraznmi lutmi
skvrnami na krycch kdlech. Dky svmu
suen ryby meme podvat za elem pjmu
atraktivnmu zbarven je sice pomrn oblbenm
ivoinch blkovin a omezen ji zmnnho
krmivem pro plazy a obojivelnky, nicmn dky
kanibalismu.
charakteristickmu zpachu se mohou obas,
zvlt pi krmen mlat, objevit problmy s
Cvrek domc ( Acheta domestica)
pijmnm. Nevhodou je krom zpachu tak
Jedn se o stedn velk druh cvrk. Zbarven je
velice hlasit stridulace (srovnateln nebo spe
svtle hnd s prvky ern. Dosplci dorstaj 18
vy ne u cvrka domcho), proto se doporuuje
23 mm, samice jsou zpravidla vt ne samci a
stejn jako u pedchozho druhu chov mimo obytn
kladou 2 mm dlouh vajka, z kterch se po urit
prostory. Pro dobr prospvn se doporuuje
dob lhnou stejn velc mikrocvrci. Vhodou
cvrkm africkm v chovnch ndobch pitopit na
tohoto druhu by oproti ostatnm mohla bt
cca 25 30 C. Pi pokojov teplot se pli dobe

38

1/2013
nemno, tm pdem by nemlo hrozit tak akutn
zamoen jako u A. domestica. Stejn tak
manipulace je zde jednodu, nejsou schopni tak
dobe skkat do vky jako pedchoz druh. Dky
sloitjmu chovu a obasnm problmm se
zkrmovnm tento druh nen u chovatel tak
oblben jako jin druhy cvrk.

pohybuj se spe chz). Jedin fakt, kter by mohl

chov lehce komplikovat, je snen schopnost
rozmnoovn pi pokojov teplot, proto je teba v
chovu topit a na 30 C.

Cvrek krtkokdl ( Gryllodes sigillatus)

Jedn se o nejmen druh cvrk, kte se vyuvaj

ke krmnm elm (dosplci 16 22 mm,
mikrocvrci 2 mm). Oproti jinm druhm se snadno
Cvrek bannov je stedn velk druh cvrka rozpozn podle tm redukovanch kdel a
(dosplci 20 27 mm). erstv vylhnut nymfy velkch noh (v pomru s tlem). Jejich vznam nen
vypadaj podobn jako u cvrka dvojskvrnnho v souasn dob nijak velk, krom toho, e jsou
jsou tak ern, ale o trochu men (2 mm). Bhem mal, jsou tak velice mrtn a asto se jim da
svlkn mn barvu na svtle hndou s ernmi uniknout. Jejich jedinou vhodou je vysok
skvrnami. V posledn dob se stvaj velice oblben, reprodukn schopnost (viz. Tab. 3), kter se ovem
zejmna dky tich stridulaci, chovu bez zpachu, pi niku z chovu me rzem zmnit v zsadn
velice dobr chuti (jako krmivo je velice dobe nevhodu. I proto o n chovatel v souasn dob
pijmn vtinou druh zvat) a snadn takka nejev zjem.
manipulaci (neskou ani do vky ani do dlky,

Cvrek stepn bannov ( Gryllus

assimilis)

www.teramagazin.cz
Bezobratl
Jeti
Hadi
Cestopis
Obojivelnci
Chov
Systematika

Tab. 1: Doba inkubace vajek (dny) u rznch druh cvrk pouvanch jako krmn hmyz

Tab. 2: Doba vvoje cvrk (tdny) od vylhnut do dosplosti

Tab. 3: Dlka ivota samice v dosplosti (tdny) a mnostv nakladench vajek (ks) v idelnch
podmnkch

39

1/2013
www.teramagazin.cz

Akce n o r, b e ze n
iv exotika Praha

TERA esk Budjovice

Prodej a vmna exotickch zvat a rostlin.

Vmna a prodej terarijnch zvat, ivho a

2. nora, 16. bezna

Kikv pavilon E, Vstavit Praha Holeovice.
10:00 14:00 pro nvtvnky, 8:00 15:00 pro
prodejce.
www.zivaexotika.cz

preparovanho hmyzu, ivho a neivho krmiva,

rostlin, prodnin a chovatelskch poteb.
16. nora
Spolkov a kulturn dm SLAVIE, esk Budjovice.
8:00 13:00 pro vystavovatele, 9:00 13:00 pro
nvtvnky.
www.teracb.cz

Fauna hobby Brno

Tradin terarijn trhy spojen s vmnou a
prodejem zvat.
17. nora, 24. bezna
Kongresov centrum, Vstavit, Brno Pisrky
Od 8:00 pro prodejce, od 9:00 pro nvtvnky.
www.faunahobbybrno.webnode.cz

Faunatrhy Liberec
Libereck terarijn trhy.
16. nora, 9. bezna
Centrum Babylon, Liberec
Od 8:00 pro prodejce, od 9:00 pro nvtvnky.
www.faunatrhyliberec.wz.cz

Tera-aqua-flora

Zoo Trhy Plze

Prodej exotickch zvat.
9. nora, 23. bezna
KD Peklo, Plze.
9:00 12:00
www.zootrhy.wz.cz

Faunatrhy Ostrava
Ostravsk burza se vemonmi druhy zvat.
17. nora, 17. bezna
Vstavit ern Louka, Ostrava.
8:00 12:00
www.faunatrhy.cz

Plazi - nai spolubydlc a soused

Jihlavsk terarijn trhy.
Vstava fotografi, ukzka ivch plaz, program pro
23. nora, 30. bezna
koln a jin skupiny.
Dlnick dm, Jihlava.
8:00 13:00 pro prodejce, 9:00 12:00 pro Bezen kvten
Muzeum Bedicha Hroznho Lys nad Labem.
nvtvnky.
www.polabskemuzeum.cz
www.tera-aqua-flora.cz
Terrabazar

28. konference esk

Teraristickou spolenosti - Olomouc 2013

Setkn
terarist
podan
spolenost Praha, burza exotickch zvat.
2. bezna
Kulturn centrum Novodvorsk, Praha.
9:00 13:00
www.teraristika.cz

Aquatera Olomouc
Prodejn burza pro akvaristy i teraristy.
2. nora
S polytechnick, budova OV3, Olomouc.
8:00 12:00
www.aquateraolomouc.cz

40

herpetologick

3. 5. kvtna
Prodovdeck fakulta UP v Olomouci.
Program: lensk schze HS, pednkov blok,
exkurze. Pihlky nutn poslat do 31. bezna
vetn.
www.herp.cz

1/2013
www.teramagazin.cz

Slovensko
Vek ilinsk Burza

Fauna Fest ilina

3.2.2013 o 6:30
Dom Techniky ilina
Jedn sa o burzu exotickho vtctva konajcu sa
vdy prv nedeu v mesiaci.
+421 907 824 675, +421 903 562 952

3.2.2013 o 8:00
Zbavno obchodn centrum MAX ilina, Prielohy
979/10
www.fauna-fest-zilina.eu
+421 903 518 238

Burza exotickho vtctva a drobnch zvierat

Nov Zmky

AkvaTera Bratislava

3.2.2013 o 7:00
Bval kotola pod vysokm komnom (na konci
ulice Gbora Bethlena)
+421 903 428 659

24.3.2013 o 9:00
Dom kultry Zrkadlov Hj (Klub za Zrkadlom) na
Rovniankovej 3
www.akvatera.sk
+421 948 040 351

V ppad, e vte o akci kter zde nen uvedena, ppadn mte zjem propagovat akci kterou sami
podate, nevhejte ns kontaktovat na adrese info@teramagazin.cz

41

1/2013
www.teramagazin.cz

42