O Čom Je Metóda Grunnlaget?

Gunvor Snnesyn
peloili Jan Honzk a tpn Moravec

grafcky upravil Ji Prokopec
Pedmluva pekladatele 5
I. Teoretick zklady 7
vod 7
1. Metodologie Grunnlaget 8
2. Jak se dti u? 9
3. Znalosti - Cl uen, nebo jeho podmnka? 14
3.1. Pedstava - Znalost jedn urit vci 15
3.2. Pojem - Znalost podobnost a rozdl mezi vcmi 16
3.3. Pojmov systmy - Znalost podobnost a rozdl mezi kategoriemi 16
4. Procesy uen 18
4.1. Poitky - To primrn v procesu uen 18
4.2. Jazyk, slova a kategorie 21
5 Struktury dlouhodob pamti 32
5.1. Znalosti 33
5.2. Dovednosti 33
5.3. Predispozice pro aktivaci emoc a motivace 35
6. Model PSI 38
C. METODIKA PRCE PRAKTICK ST 43
7. Procesy, kter probhaj pi uen se pojmm pro kategorie 43
7.1. Selektivn asociace 44
7.2. Selektivn rozliovn 44
7.3. Objevovn a slovn vyjden stench podobnost 44
7.4. Vukov rozhovory 45
8. Vraz podobn v/m... 46
Tvary 48
9. Kulat tvar 49
9.3. Selektivn zobecovn - Uvdomovn si stench podobnost 52
10. tystrann tvar 54
10.3. Selektivn zobecovn 56
Obsah
11. Tvar oblouku 57
12. Nsobn klasifkace - Proces analytickho kdovn 61
13. Rovn tvar 62
14. Zmna tvaru 68
Poloha 69
15. Vodorovn poloha 70
15.3. Uvdomn si stench podobnost - Zobecovn 74
16. Svisl poloha 75
16.3. Uvdomn si stench podobnost - Zobecovn 79
17. Celek / st celku 80
Velikosti 83
18. Vt velikost ve srovnn s 83
18.1. Selektivn asociace a selektivn rozliovn 84
19. Msto (umstn) vedle 88
19.1. Asociace 88
19.2. Zobecovn 90
20. Msto v ad 91
20.1. Asociace 91
20.2. Zobecovn 92
21. Zmna 93
21.1. Asociace 93
21.2. Rozliovn 95
21.3. Zobecovn 96
22. Symbol 99
22.1. Asociace 99
22.2. Rozliovn 101
22.3. Zobecovn 104
23. Analytick kdovn - Vcensobn abstrakce 107
5
Pedmluva pekladatele
V roce 2011 pozvala spolenost lovk v tsni do Prahy pan Gunvor
Snnesyn a pana Mortena A. Hema z Norska, spoluautory a lektory metodologie
pojmovho vyuovn Grunnlaget. Gunvor a Morten kolili po tyi dny
pedagogy z eskch kol, kolek a pedkolnch klub v tom, jak prakticky
u svch k podporovat porozumn zkladnm pojmm a kategorim,
a jak potom toto porozumn vyuvat pro snaz a efektivnj vuku ten,
psan a pot. Nam clem bylo dt pedagogm pedevm nstroj pro podporu
dt, kter maj v uen pote, asto proto, e pichzej do kolky nebo koly
z rodin, ve kterch nen rozvoj jazyka a analytickch kategori dostaten
podpoen, nebokde se dokonce mluv odlinm mateskm jazykem. Okursbyl
velk zjem a tak se o rok pozdji konal znovu. Na druhm bhu jsme umohli
s radost slyet o zkuenostech astnk pedchozho bhu s vukou v praxi,
hlavn v pedkolnm klubu lovka v tsni v Blin: Grunnlaget funguje!
Tehdyjsme pan Gunvor podali, aby zkladnmu obsahu kursu dala psemnou
podobu, a tak vznikla tato pruka. Jako tlumonk kursu jsem byl podn,
abych pruku peloil z anglickho originlu, kter pro ns pan Gunvor laskav
pipravila, navzdory tomu, e anglitina nen jej matesk jazyk. Zaivkursy
iza tuto pruku j pat nae podkovn.
Metodologie pojmovho vyuovn Grunnlaget stoj pedevm na
praktickm cvien, a uitelky a uitel, kte ji chtj pouvat, by mli dve
nebo pozdji absolvovat kurs s certifkovanm lektorem. Text, kter pan Gunvor
pipravila, sleduje strukturu tydennho kursu. Nejprve pedstavuje teoretick
vchodiska Modelu pojmovho vyuovn. Ve druh sti pak nabz praktick
cvien a nezbytn vysvtlen a instrukce k nim. Snaili jsme se v pekladu
napodobit iv styl kursu a vyhnout se suchmu a nudnmu jazyku, se kterm
se nkdy mus pedagogov v uebnicch a skriptech potkat. Vtina pouitch
obrzk tak pochz pmo z materil pro iv kurs.
Grunnlaget tak stoj na specifckm zpsobu pouvn ei, na opakovan
verbalizaci klovch pojm pro probran kategorie. Jazyk vukovch
rozhovor bude proto nkterm tenm pipadat nezvykl. Snaili jsme se
pout vrazy a obraty, kter nebudou v etin znt pli cizorod, a tak se
dit zkuenost eskch pedagog, kte u metodu pouvaj. Za rady dkujeme
pedevm Karoln Ranglov. Pvodn znn nkterch klovch termn
apas a dal upesnn uvdme v poznmkch pod arou, kter jsou vechny
poznmkami pekladatele. Za grafck zpracovn pat dk JimuProkopcovi.
6
Co pruka neme zprostedkovat, je naden a nadje, ktermi je
schopn sv studenty na kursech nakazit jej autorka. Tko se d zapomenout
na moment, kdy poprv vykla to, co by mlo bt jako slogan napsno nad
vstupem do kad koly a kolky: Jestlie tomu mj k jet nerozum, znamen
to pro m, e jsem to jet dostaten nepedvedla, nevysvtlila. Dt je takov,
jakje,ato, jestli se nemu u nebo ne, je moje zodpovdnost.
Doufme, e najdete cestu, jak ut tuto nai pruku ve prospch vech
svch k.
tpn Moravec
7
I. Teoretick zklady
VOD
V tto knize budeme mluvit o tom, jak se dti u, a pedstavme si
model vyuovn, kter dv dtem zklad pro jejich vlastn uen a mylen:
Model pojmovho vyuovn MPV
1
. Slovo Grunnlaget znamen Zklady.
Namclem je vytvoit v mysli dtte zklady, kter budou podporovat mentln
procesy jako pozornost, kdovn, pam a vybavovn. Vechny jsou klov
pro dtsk objevovn svta a pemlen o nm, a tak pro pemlen dt
osob samch.
MPV je zaloeno na vzkumech, z nich vtinu uskutenil norsk
profesor Magne Nyborg. Pvodnm zamstnnm byl mechanik, pozdji jako
dospl proel uitelskm vzdlnm. Jeho zkuenosti budou jist velk sti
uitel povdom. Vysvtloval a pedvdl uivo, jak nejlpe dovedl, ale stle
znovu zaval, e nkter dti pesto neprospvaly. Jeho ivotnm poslnm se
proto stalo prozkoumat proces uen. Jak se dti u? Obsahuje proces uen
nco obecnho, co kdy pochopme, budeme schopni pomoci dtem uit
se snze a lpe? Tuto lohu na sebe me vzt kad z ns a zjistme, e je to
pbh bez konce. Ale jsem si jist, e nm pinese ndhern zkuenosti a vhledy
apome dtem, se ktermi pracujeme. Zvu vs, abyste si to, o em tu budete
st, zrove zkoueli. Tyto strnky nikdy nebyly zamleny jen pro ten.
Take - jdeme na to!
1 V orig. Concept Teaching Model - CTM
8
1. Metodologie Grunnlaget
Metodologie Grunnlaget je zaloena na prci Magne Nyborga, do roku
1994 profesora pedagogiky na univerzit v Oslu. V rmci svch vzkum se
snail odhalit tajemstv uen. Jak se dleit procesy uen odehrvaj a jak
me uitel vytvoit kontext, kter poskytuje pro tyto procesy podmnky?
Z vsledk Nyborgovy prce je nejznmj Model pojmovho vyuovn,
na kterm je zaloena metodologie Grunnlaget. Objevil a rozvinul ho bhem
srie vzkumnch projekt a test mezi lety 1965 a 1985.
Na obrzku 1 je koln tda nkde v Norsku. Ped nkolika lety tato
fotografe vyla v celosttnm norskm denku. lnek popisoval, jak se dti
ztto tdy u zkladnm pojmm. Tohle jsou pro dti znalosti, kter si mohou
vzt vude ssebou, ekl k tomu jejich uitel.
Model pojmovho vyuovn je soust teoretickho pstupu, kter
najdeme v Nyborgov publikovan prci. Bude ale uiten prbn nahlet
i do prce jinch autor. m lpe pochopme, co se dje, kdy se nemu
ume, tm lpe budeme schopni vytvoit obohacujc podmnky pro dti,
kter budeme uit. Vdy je pochopiteln mon st jen to, co potebujeme pro
pm uplatnn metody. Ale abychom se stali jejmi zrunmi a samostatnmi
uivateli, potebujeme hlub znalosti. A budete tuto metodu pouvat, budeteji
potebovat pizpsobit konkrtnmu dtti nebo skupin dt. Pak budete
potebovat hlub pochopen, abyste na nco podstatnho nezapomnli.
Obr. 1
9
A se objev problmy a vy si s nimi pes vechnu poctivou snahu nebudete
vdt rady, udlte dobe, kdy se podlte s kolegy, kte pouvaj stejnou
metodu. J jako autorka tto brourky tak nabzm, e s vmi rda vae podnty
prodiskutuji. Moje e-mailov adresa je gunvors@online.no.
2
2. Jak se dti u?
Podvejte se na dt, ktermu je pt let. V jeho ivot od narozen
a do souasnosti se zjevn udlo mnoho zmn. Jeho vka, nebo chcete-li,
dlka, je vce ne dvojnsobn a jeho vha vce ne trojnsobn oproti dob,
kdysenarodilo. Um chodit, mluvit, zpvat psniky, starat se o svho mazlka
atd. Nkter z tchto zmn se odehrvaj v zvislosti na genetickch dispozicch.
Vtina mentlnch zmn se odehrv uenm.
Dti se u od pln prvn chvle, kdy jsou na tomto svt, nebo dokonce
jet pedtm. Kad nov zkuenost vytvo stopy mezi mozkovmi bukami,
kter jsou jednou z fyzickch znmek uen. Ptilet dti jsou na tom, pokud jde
o to, co se dosud nauily, rzn. Nkter vyrstaly v prosted bohatm na e
a rzn zkuenosti, jin ne. Nkter si vtpily zvdavost, rzn oblasti zjmu
a oteven pstup k okolnmu svtu, jin ne. To bude mt dsledky pro jejich
dal uen.
Dti se rod do uritho kulturnho kontextu. Vtina ije se svmi
rodii nebo alespo s jednm z nich. To je prvotn kontext procesu uen.
Zpsob, jakm rodina pouv e a zprostedkovv dtti rzn kulturn
zkuenosti, ovlivuje to, jak se dt u a vyvj. Je proto dleit podporovat
rodie v tom, aby na sv dti mluvili a zprostedkovvali jim vlastn kulturu.
Pozdji je dleit, jak podmnky pro uen a rozvoj poskytneme dtem ve
kolkch, pedkolnch klubech a ve kole. Dt vyrstajc v prosted, v nm
je dost pe, aktivit a komunikace, m mnohem lep podmnky pro uen,
ne dt vyrstajc bez blzkch lid, kte se o nj staraj, komunikuj s nm
azprostedkovvaj mu zkuenost se svtem. Vechny dti se nakonec dostanou
do vzdlvacho systmu a tam je pak mon pozorovat rozdly, kter vyplynuly
z toho, v jak rznch prostedch vyrstaly. V evropskch zemch povaujeme
za sprvn pedchzet socilnm rozdlm, kter jsou zpsobovny rznmi
prostedmi, z nich dti pichzej, a hlavnm nstrojem tto prevence maj bt
matesk kolky a koly
3
. To klade obrovsk nroky na vzdlvac systm a na
2 Pan Gunvor Snnesyn komunikuje v anglitin, z n je tak peloen text tto publikace.
3 Zde m autorka na mysli zpadn Evropu. V naem prosted je tento cl zatm pouze
deklaratorn a vzdlvac systm se mu vzdaluje.
10
ppravu uitel a vyaduje to zkou spoluprci s rodii. Mezi dtmi a rodii
existuj skoro vdy pouta a vazby, kter nikdo jin neme nahradit. Rodie by
proto mli mt monost pracovat s mentory, kte jim porad, jak poskytnout
svm dtem ty nejlep podmnky pro rozvoj. Poslze by co nejlep podmnky
pro uen mly poskytnout kolky a koly. m chud je prosted, ze kterho dti
pichzej, tm dleitj je kvalita vzdlvn. Tato mylenka pohn programy,
jejich snahou je zabrnit vylouen ze kol hlavnho proudu a z monost,
ktervzdlvac systm nabz.
Uen se odehrv v socilnm kontextu. Domc prosted dtte,
kolkanebo kola, hit nebo dtsk koutek, to vechno jsou pklady takovho
kontextu. Tohle ml na mysli L. S. Vygotskij
4
, kdy napsal: Co dt zvldne dnes
spolu s nkm, to zvldne ztra samo.
Vygotskij nebyl sm, kdo pedpovdal dleitost tohoto jevu; prakticky
kad autor, kter se vnoval uen a vzdlvn, se njakm zpsobem tohoto
dleitho tmatu dotkl.
4 Lev Semjonovi Vygotskij (1896 1934). Pouvm pepis jmna z azbuky obvykl v etin.
Co dt zvldne dnes snkm,
to zvldne ztra samo.
Vygotskij 1986/2001
Obr. 2
11
Zamysleme se na chvli nad tm, jak se dti bhem spontnnho procesu
osvojovn ei u slovm. V uritm moment ivota dtte si vimneme,
jak se jeho pozornost na nco zam. Me to bt hraka visc pes okraj
korku, nco, co se pohybuje pobl, nebo st jeho vlastnho tla jako ruka
nebo prst unohy. Mj vnuk, ktermu jsem byla dost nablzku, abych ho mohla
pozorovat, se ve vku 6 a 8 msc velmi zajmal o hodinky. Vdy, kdy jste
ho vzali do nru, chapl po vaich hodinkch. Jako dospl do takov situace
vce nebo mn vdom vnesete odpovdajc slovo: Podvej, hodinky! Mon si
je sundte a nechte dt, aby je prozkoumalo. A v podobn situaci pak mon
dojde i k tomu, e se slovo nkolikrt zopakuje. Pt je u toho jin dospl.
Jehohodinky jsou trochu odlin, ale zjem dtte je tent a vcemn podobn
bude i cel situace a slovo hodinky zazn zas. Zd se, e lidsk mysl se zamuje
na podobnost. Slovo hodinky, kter bylo spojeno s obma situacemi, psob jako
siln nznak, e oba pedmty maj nco spolenho. Vtina dt tak pomalu
krok za krokem odhal dal podobnosti okrouhl tvar cifernku, rovn tvar
ruiek, slice, rozmstn podl okraje cifernku atd. To tvo vdomostn zklad
pro rozpoznn dalch hodin a hodinek, s nimi se bude n lovek postupn
setkvat. Pesn tohoto jsem byla svdkem. Kdy byl mj dvanctimsn vnuk
u ns na nvtv, pibatolil se do kuchyn, ukzal na nstnn hodiny a ekl
ojiky
5
. Jeho rodie pozdji potvrdili, e to bylo vedle mma a tta jedno
zprvnch slov, kter pouval.
5 V orig. Koko z norskho Klokke. Peklad odvozuji od eskho hodinky. Klokke je
vnortin vraz spolen pro hodinky a hodiny.
...a tohle je brontosaurus...
Obr. 3
12
Schma 1 - Vztahy mezi slovy a dalmi symboly, skutenmi vcmi
a nam vdnm o nich.
Co se vlastn stalo? Jak rozumt procesu osvojovn ei, kter jsme
vtomto ppad mohli sledovat? Vimnte si on vchoz situace - dt zamilo
pozornost na njak jev. K tomu, aby v dan situaci zaznlo odpovdajc slovo,
je poteba spojit pozornost dtte a dosplho. Sluchov vjem slova a celkov
vjem vci, na kterou je zamena pozornost, vytvo spojen mezi mozkovmi
bukami. To je neurofyziologick protjek k probhajcmu neuropsychickmu
asocianmu procesu. Vsledkem je pamov stopa v podob pedstavy, znalost
jednotlivho jevu, kter dt zakusilo. Slovo pedstava
6
tu pouvme ve smyslu
znalosti jednotlivho jevu na rozdl od znalosti obecn. O tomhle rozdlu
budeme vce mluvit pozdji.
Aristoteles pravdpodobn jako prvn popsal vztah mezi tmito temi jevy:
Skuten vc, ve, co meme zakusit; vysloven nebo napsan slovo nebo jin
symbol; a mentln zobrazen naich zkuenost.
6 V orig. image.
Vdn (znalosti)
mentln reprezentace
Skutenost
jednotliv obecn
Symboly
hodinky
watch
klokke
Symboly
13
Zpt k naemu pkladu: pt se naskytne podobn zkuenost,
jinhodinky na jinm zpst - stejn zjem, stejn slovo a vsledkem bude nov
znalost opt v podob pedstavy, ale tato pedstava bude trochu odlin od t
pedel. Pokad, kdy dt objev dal hodinky, odehraje se nco podobnho,
a pokad vznik nov znalost. Je tu pronesen slovo, vizuln podobnost mezi
hodinkami, a zjem dtte. Na tchto a dalch monch shodch a podobnostech
se zakld proces zobecovn (generalizace).
Vygotskij uvaoval o funkci slov a o tom, jak se tato funkce bhem
vvoje lidsk bytosti mn. Podvejme se, co o tom napsal, a trochu se nad tm
zamysleme:
Schopnost dtte komunikovat jazykem souvis pmo s diferenciac
vznam slov v jeho mluv a v jeho vdom..
Rozliujeme mezi nominativn
7
a vznamovou
8
funkc slova.
Na zatku existuje jen nominativn funkce; a ze smantickho hlediska,
pouze objektivn odkaz (na JEDNOTLIV pozn. aut.); oznaen nezvisl
na pojmenovn a vznam nezvisl na odkazovn (OBECN - pozn. aut.)
seobjevuj pozdji..
9
Objektivn referent
10
slova jsou ony urit hodinky, vnman v kad
jednotliv situaci. Znalost, kter umouje dtti pojmout jakkoliv hodinky na
svt, zaadit je a vdt, co jsou za, je jinho druhu je to znalost obecnho
spe ne jednotlivho. Meme ji chpat jako dal krok na cest, jejm clem je
pojmenovn nezvisl na oznaen a vznam nezvisl na odkazovn.
U Aristoteles psal o tom, jak nm smysly
11
umouj abstrahovat
jednotliv vlastnosti a jak meme vnmat tvar bez ltky. Aristotelovo mylen
dle rozvinul Tom Akvinsk.
7 V orig. nominative; slovo pojmenovv jednotlivou vc.
8 V orig. signifcative; slovo znamen celou tdu vc, pojem.
9 Vzhledem k siln technick povaze tchto citac zde uveme pvodn anglick znn:
We distinguish a words nominative from its signifcative function....
In the beginning, only the nominative function exists; and semantically, only the objective
reference (THE PARTICULAR, authors comment); signifcation independent of naming,
and meaning independent of reference (THE GENERAL, authors comment), appear later..
10 Tedy vc, ke kter slovo odkazuje referuje.
11 V orig. sensation.
14
3. Znalosti - cl uen, nebo jeho podmnka?
S touto otzkou pichz Nyborg tam, kde stanov rzn kategorie znalost
(viz schma 2). Otzka je poloena v kontextu vdn
12
jakoto vsledku
procesu uen. Nae znalosti jsou zakotveny v naem mozku a v dnen dob
je mon dky novm zobrazovacm metodm zjistit, co se pitom v mozku
dje. Stleje poteba tato zjitn interpretovat, ale je jasn, e meme vidt
stopy propojen mezi mozkovmi bukami, kter odpovdaj objemu zkuenost
danho lovka. Meme pozorovat velk rozdl mezi potem stop v mozku
novorozence adospvajcho lovka. Buky, co spolu pl, se spolu spj. - mezi
bukami, kter jsou spolen aktivovny, se vytv spojen
13
, k anglick
psycholog IanH.Robertson. Popisuje, jak takov spojen vytvej st propojujc
mozkov buky. Vdt znamen mt takov st. Propojen vedou po rznch
trasch avytvej podle toho rznmi zpsoby nae znalosti.
Schma 2 - Vdn (znalosti)
12 Anglick knowledge je mon peloit jako znalost, znalosti, vdomost, vdn.
Vnkterch kontextech je pouiteln jen jeden z tchto peklad, pokud se chceme vyhnout
divn znjcm formulacm jako teba vdn o snhu nebo vsledkem naeho celoivotnho
uen je znalost. Pekldm jako znalost tam, kde jde o znalost neho, vdn, kdy jde
oobecnj kontext, jako teba vdn jakoto vsledek uen. Mjte vak prosm na pamti,
ev originle jde o jedno slovo, znamenajc jeden aspekt mysli.
13 V orig. Cells that fre together wire together.
Pedstavy jednotlivho
znalost pedmt, rostlin, zvat, lid, udlost atd.,
se ktermi mme astou zkuenost.
Pedstavy mohou bt pro lovka subjektivnm
vznamem slov, se ktermi jsou spojen.

Pojmy obecnho
Osvojujeme si je jako:
sten podobnosti mezi leny kategori
sten rozdly uvnit kategorie a mezi kategoriemi
Pojmy jsou zkuenosti v dlouhodob pamti (LTM),
organizovan do kategori.
Pojmov systmy
Jednotliv pojmy, organizovan do hierarchickch struktur
v dlouhodob pamti prostednictvm symbol, osvojench
v rmci uen se ei
Pojmov systmy jsou tud znalostn struktury,
organizovan hierarchicky v kategorich.

Nyborg 1993, str. 54
15
Vimnte si, e te je e jak o procesech uen, tak o jeho vsledcch,
jimi jsou rzn typy znalost. Podvejme se te, jakm zpsobem Nyborg
znalosti analyzuje. Souvis to s dalmi zmiovanmi autory a posune ns to od
toho, jak probh uen, k tomu, co a jak mme dlat, kdy vyuujeme.
3.1. Pedstava - znalost jedn urit vci
Nyborg mluvil o znalostech ve form pedstav jako o nejjednodu form
vdn. Slovo pedstava
14
by mohlo snadno vzbudit dojem, e tento typ vdn
se vztahuje pouze k vizulnmu vnmn. Tak tomu nen, nicmn zkuenosti
zskan prostednictvm zraku poskytnou nejjednodu pklad.
Pedstavte si, jak vypad kuchy v mm dom.
Kdy vs podm, abyste si pedstavili moji kuchy, nebudete toho
schopni, protoe jste tam nikdy nebyli a nemli opakovanou zkuenost toho,
jakvypad. Na druhou stranu ale mte povdom o kuchynch obecn, ajstetud
bez problmu schopni odhadnout, e v t moj pravdpodobn bude spork,
dez, lednice, njak ty skky a zsuvky a mon stl a idle. To je znalost
vpodob pojm, zaloen na dlch shodch i podobnostech.
Zkuste si vybavit hlas njakho blzkho lovka. To je tak pklad znalosti
v podob pedstavy. Jde o znalost jednotlivho, v tomto ppad jednotlivho
hlasu. Takov znalost nm umouje rozpoznat hlas on blzk osoby.
Znalost v podob pojmu pro kategorii hlas nm dovoluje rozpoznat jakkoliv
hlas jakoto hlas a odliit ho od jinch zvuk.
Pedstavy - znalosti jednotlivho, uritho - meme povaovat za
primrn jednotku vdn. Jsou osobn, zvis na zkuenostech jednotlivho
lovka, atud pli neslou komunikaci. Nicmn kdy uvaujeme o prosted
kolky nebo koly, musme pedpokldat, e podstatn st toho, co dti kaj,
bude spojeno se znalostmi v podob pedstav. To, e dt pouije urit slovo,
jet neznamen, e mu rozum jako pojmu. V mnoha ppadech bude mt slovo
spe nominativn funkci a odkazovat k urit konkrtn vci, se kterou m dt
zkuenost.
14 V orig. image.
16
3.2. PojEm - znalost podobnost a rozdl mezi vcmi
Zatmco pedstavy jsou soukrom, pojmy - vzhledem k tomu, jak umouj
komunikaci - meme chpat jako vdn sdlen. Pod se ale nachzej vlidsk
mysli, a to jako znalost podobnost nebo rozdl spojench s kategori nebo
druhem. Nen to u znalost jednotlivho, ale znalost obecnho. Kdyeknu strom,
budete vdt, o em mluvm dky znalostem o charakteristickch vlastnostech
strom a rozdlech mezi stromy a ostatnmi vcmi. Vy i j vme o podobnostech
mezi stromy, rozdlech, kter jsou ppustn v rmci kategorie strom, a rozdl
mezi stromy a vcmi, kter stromy nejsou. Nenapadne vs, ebych mohla mt
na mysli nco k pit, nco urenho ke krjen nebo nco, co m kvty a dv se
to do vzy. Nebudete vdt, zda mm na mysli bzu nebo smrk, ale o to v mm
sdlen nelo. I tak si porozumme, co je mon dky sdlenm znalostem ve
form pojm.
3.3. Pojmov systmy - znalost podobnost a rozdl mezi kategoriemi
I mezi kategoriemi existuj podobnosti. Vede to k tomu, e lidsk mysl
sestroj nadazen kategorie zaloen na tchto podobnostech. Zmnili jsme
kategorii strom. Kolem ns jsou dal rostliny, teba kvtiny, zelenina, koviny.
Vechny jsou si podobn v tom, e rostou z hlny nebo z jinho podkladu,
vtom, epotebuj vodu, svtlo a minerly a iviny rozputn ve vod, v tom,
e vyuvaj fotosyntzu atd. Tyto i dal podobnosti tvo kategorii rostlin
nadazenou vem kategorim z rostlinn e, kter ns napadnou. Nae e
je pln slov s takovou nadazenou funkc, teba nbytek, zelenina, dopravn
prostedky, obleen. Nansledujcch obrzcch jsou pklady spojen kategori
a nadazench kategori.
Scchma 3 - Kategorie a podkategorie
sportovn nin
kopaky
na trvu,
na kvru
me
fotbalov, tenisov,
kriketov, volejbalov
lye
slalomov,
bky, skoky
17
Schma 4 - Kategorie a podkategorie
Vimnte si, jakou roli hraje e pi strukturovn znalost. Tko si
pedstavit, e by se tohle cel mohlo odehrvat beze slov, kter symbolizuj onu
nadazenou rove. Vimnte si, jak nadazen slovo m mn nominativn roli
ne slova na ni rovni.
Tyto mentln struktury siln psob tehdy, kdy se m v pamti vybavit
a aktivovat njak znalost, protoe je potebn pro bezprostedn kdovac
proces.
Kdy porovnme vechny ti perspektivy: Aristoteles / Tom Akvinsk
- od jednotlivho k obecnmu, Vygotskij - od nominativn funkce slova k jeho
funkci vznamov, pojmenovvajc kategorii, Nyborg - od znalost ve form
pedstav ke znalostem ve form pojm - jde vcemn o stejn pohyb i zmnu,
kterou tito ti popsali v rznou dobu a z rznch hl pohledu.
Podvejme se na pklad. Povimnte si slova most v nsledujcch vtch:
Karlv most vede pes eku Vltavu.
Most vede z jednoho behu eky na druh.
V prvnm ppad m slovo most nominativn funkci. Symbolizuje
konkrtn most a jeho obsahem je znalost v podob pedstavy. Ve druh vt
tot slovo znamen most obecn a obsahem je pojem mostu.
barvy
MODR BARVA
jasn mod
nmonick mod
bled modr
ERVEN BARVA
rov
teov
karmnov
jasn erven
ZELEN BARVA
mechov zele
lahvov zele
lutozelen
18
4. Procesy uen
4.1. Poitky
15
- to primrn v procesu uen
Primrn v procesu uen je poitek. Opt si pipomeme Aristotela.
Na svm obraze Athnsk kola (La scuola di Atene)
16
namaloval Rafaello
Santi skupinu flosof. Pouijte internetov odkaz a podvejte se na Aristotela
(uprosted ve svtle modr tunice). Natahuje ruku vped, jako by smroval
nai pozornost ke skutenmu svtu, ke konkrtnmu. Tady je zatek.
Ncovrelnm svt pithne nai pozornost, vnmme a pak s vnmanou vc
rznmi zpsoby zachzme.
Lidsk bytost m nkolik smyslovch orgn, skrze kter vjemy prochzej
do jej mysli.
Poitky
pi pohybu o, dvn se na nco - vizuln - kinetick poitky
kdy vnmme svtlo, stn, tvary a barvy - vizuln poitky
kdy poslouchme - sluchov - kinetick poitky
kdy slyme - sluchov poitky
kdy manipulujeme s pedmty - hmatov - kinetick poitky
kdy ctme teplo, chlad, tlak, bolest atd. - hmatov poitky
kdy nco vlome do st, lzme, vkme atd. - hmatov poitky
prostednictvm chuti a ichu - chuov a ichov poitky
pi ichn - ichov poitky
pi pohybu sval a kloub - kinetick poitky
kdy mnme polohu - kinetick poitky
pi emonch, autonomnch a motivanch reakcch - propriocepn a
introcepn poitky
15 V orig. sensation.
16 Reprodukci dla i s popisem postav najdete nap. na
http://cs.wikipedia.org/wiki/Athnsk_kola (esky) nebo na
http://www.newbanner.com/AboutPic/athena/raphael/nbi_ath4.html (anglicky)
19
asto mluvme o pti smyslech. Seznam, kter vidte ve - je sestaven
opt podle Nyborga - obsahuje podrobnj analzu a pivd ns k dalm
vahm.
Povimnte si, jak jsou vizuln a sluchov poitky dodvny vizuln
- kinetickm a sluchov - kinetickm vnmnm. Kdy se na nco dvme,
dochz k pohybm ve svalech v naem oku a ve svalech s oima spojench,
a to nm umouje zskat co mon nejlep zrakov vjem. Tyto pohyby
vyvolvaj kinetick poitky, kter jsou pak soust celkovho vjemu. Pitomse
zapoj urit mnostv mozkovch bunk, kter pak budou mt potencil
k ktivaci v kad souvisejc situaci. To plat nejen pro jednotlivou mozkovou
buku, ale i pro cel obvody z mozkovch bunk, jak u jsme dve zmnili
vsouvislosti s odkazem na Robertsona. Buky, kter spolu fungovaly pi vjemu,
budou spolu moci pracovat pt pi procesu kdovn.
Za povimnut stoj tak hmatov vjemy, kter vznikaj, kdy si nco
vkldte do st. Nejen e ctte vni a chu, vnmte i konzistenci. Chut a vn
maj velk vznam pro aktivaci pocit a emoc, na kter meme nahlet jako
na zdroj energie pro procesy uen. Jednou jsem si to pipomnla, kdy jsem
slyela radost a tst v hlase jedn sv kyn: To se mme e dostvme ve
kole jogurt! Ve td bylo zvykem, e dti na konci hodiny po nron prci
srozpoznvnm a psanm psmen dostaly ochutnat njakou dobrotu, spojenou
s tm, co se ten den uily. Kdy jsme doli k psmenu J, na oslavu toho, co jsme
se ten den nauili, dostal kad na talek nkolik liek jogurtu.
Jedna m kolegyn mi vyprvla podobnou phodu. Jej k v pt td
vzpomnal na hodinu, kter se odehrla o tyi roky dve: Jak jsme tehdy od
vs dostvali karamelky. Chlapec si pamatoval, e tehdy kad ze tdy dostal
velk karamelov bonbn. Ve skutenosti to ale bylo jinak. V jejich td dlalo
jednomu kovi pote vyslovit hlsku L. Uitelka mla nhodou v zsuvce dv
karamelky. Rozkrjela je na mal kousky a kadmu z dvaceti dt ve td dala
jeden. Pak je vyzvala, aby si stpek karamelu daly do pusy na patro za horn
zuby a lzaly jej zrove s tm, jak budou vyslovovat hlsku L. Dtti, ktermlo
s vslovnost pote, to pomohlo, a v mysli onoho chlapce jet o tyi roky
pozdji zstala intenzivn vzpomnka na velkou karamelku.
Vjemy z pohybu jsou v mnoha ohledech dleitou soust na zkuenosti.
U nkterch dt takov vjemy aktivuj dlouhodobou pam a pomhaj jim
zstat bdlmi. Spe ne je nutit, aby nechaly ruce v klidu, bychom jim mli dt
teba mek, se kterm mou manipulovat, sem tam zaadit bh kolem koly
nebo jinou pohybovou aktivitu, podle situace a podle poteb toho kterho dtte.
20
Konen bychom si mli uvdomit, jak jsou poitky, majc zdroj v tle,
spojen s pocity a emocemi. Vichni vme, jak skrze tlo vnmme siln pocity,
jakmi jsou nap. strach nebo zloba. kme, e mme aludek na vod,
mravenen podl ptee a podobn.
Obr. 4
Obecn to, co vnmme, kdujeme tak, e to pojmenujeme, nebo prost
jen vme, co to je. Kdy je vc, kterou vnmme, pro ns naprosto neznm,
me to vyvolat pocity nejistoty, nebo dokonce strachu.
Obr. 5
Tohle se stalo Em. Byly j dva roky a pouvala dv slova pro zvata: p-p
a haf-haf. Fungovalo to. Byla schopna zvata takto klasifkovat a lid kolem n
rozumli. A jednoho dne jeli s rodinou do zoo, kde mohli jezdit autem mezi
divokmi zvaty. Projeli kolem lv, slon a pijeli k irafm. Ema se podvala
nahoru a ekla p-p. Pak se podvala dol a ekla haf-haf , pak zase nahoru,
p-p, a opt dol, haf-haf . Pak zvolala mam a zaala plakat, vyden
stvoenm, kter nebyla schopn zaadit. Jej rodina pochopila, v em je problm.
Ema byla vystraen, protoe nebyla schopna pojmenovat ono zve. Jej systm
pro kdovn se porouchal, co byla nepjemn zkuenost. Po zbytek dne nebyla
ve sv ki.
Situace, jako je tato, vystihuje vta nmeckho flosofa Ludwiga
Wittgensteina: Hranice mho jazyka jsou hranicemi mho svta. Phoda
sEmou ukazuje, jak je e dleit pro chpn a klasifkaci.
P-P
HAF-HAF
Toto je... Toto je... Toto je...
Jak vte, co to je? Odpovzte si sami.
21
4.2. Jazyk, slova a kategorie
Vtina slov oznauje kategorie, nikoliv jednotliviny. Slovo stl me
znamenat kterkoliv stl na svt, slovo strom jakkoliv strom, kter kdy
existoval, atd.
Obr. 6 - Kategorie strom: vechny stromy, kter kdy existovaly
U jsme uvedli, e slova mohou symbolizovat jak jednotlivou vc
(nominativn funkce), tak kategorie (vznamov funkce). To, e slova mohou
plnit onu druhou funkci, je vsledkem uen se a rozvoje ei. A to je tak clem
pojmovho vyuovn.
Pojme se dle vnovat tomu, jak lid pouvaj e ke kategorizaci.
Kategorizujeme vci, kter dti pouvaj na hran, a oznaujeme je jako hraky.
Kategorizujeme jist speciln pedmty v naem dom a nazvme je nbytkem.
Kategorizujeme to, co jme, a podle uritch podobnost a rozdl nazvme
nco z toho jdlem, nco sladkostmi. Proti tomuhle mon budou nmitky.
Vnkterch kulturch sladkosti mon tak nle do kategorie jdla. Natst
se struktury kadodennch kategori vyvjej, ani by je nkdo mohl kontrolovat,
atak nikdo nem konenou autoritu o nich rozhodnout. V kadm ppad slova
pouvme tak, aby podporovala hranice mezi kategoriemi, atmusnadovala
komunikaci. Co se te vdeckch kategori, ty jsou obvykle ureny defnic
nebo jasnmi kritrii.
22
Nyborg sestavil systematick pehled kategori, kter nm pome si
uvdomit, jak spolu kategorie navzjem souvisej a jak souvisej se skutenm
svtem.
Schma 5 a 6 - Tdn kategori
Nyborg vyzdvihl tyi hlavn typy kategori: kategorie pedmt, kategorie
udlost a dle kategorie st obojho.
Vztah
mezi celky a mezi stmi celk
Skupin / mnoin
o stejnm potu prvk
slov
jednotek
osob
emoc
zvat
rostlin
jev
kategorie
pedmt, osob
st pedmt
udlost
kon, proces, aktivit atd.
st udlost
odhalovanch analzou

vlastnost pedmt a udlost
odhalovanch analzou,
prostednictvm ady abstrakc
kategorie
23
Obr. 7
Tyto kategorie jsou symbolizovny podstatnmi jmny a slovesy.
Skuten vci jsou pod stejn bez ohledu na jazyky nebo slova, kter je
oznauj. Kategorie by ale mohly bt jin, v zvislosti na zkuenostech toho
kterho lovka. asto je pouvn pklad Eskymk (Inuit) a jejich
velkho potu vraz pro snh, kdy se rzn typy a vlastnosti snhu odrej
vjednotlivch vrazech. J sama pro to nemm dn dkazy, ale pokud je to
pravda
17
, pak jde o dobr pklad, jak slova pomhaj kategorizaci a pedvn
znalost. Pokudnjak spolenost potebuje v dan oblasti podrobnj analzu,
vzniknou slova, kteroznauj podkategorie a rozliuj mezi nimi.
17 I strun reere na internetu uke, e tvrzen o velkm potu vraz pro snh
v eskymcko-aleutskch jazycch (nejde o jeden jazyk) nen antropology a lingvisty jednoznan
pijato ani vyvrceno, protoe zle na tom, co povaujeme za samostatn slovo.
Sta zadat do vyhledvae eskimo snow vocabulary debate. Pro zkladn orientaci poslou
http://en.wikipedia.org/wiki/Eskimo_words_for_snow.
Knihy meme chpat
jako pedmty.
Skok meme chpat
jako akci, udlost.
Strnku meme chpat
jako st pedmtu.
Pokren nohou meme
chpat jako st akce,
udlosti.
24
Nyborg zdrazoval, e podobnosti a rozdly pomhaj ustaven kategori
a uen se pojmm pro n. Nkter kategorie a jejich znalost podporuj tyto
procesy, a ty zahrnujeme do naeho pehledu. Hovome o vlastnostech
pedmt a o jejich stech a o udlostech a jejich stech. Tyto kategorie tvo
vznam slovnch druh, jako jsou pslovce a pdavn jmna.
Dle mme kategorie vztah ve smyslu velikosti, kter jsou asto relac
knemu dalmu, i kdy to se obvykle pouze mlky pedpokld.
18
Obr. 8
Dalm vztahem je umstn. Vechno je njak umstno vzhledem
k nemu jinmu: na, kolem, pod, vedle, uprosted atd. Takovto vztahy jsou
asto vyjdeny pedlokou.
Kategorie skupin nebo mnoin o stejnm potu prvk jsou spojen
sodvkou lidskou potebou rznmi zpsoby potat. Nae seln soustava m
svj pedobraz ve skutenm svt
19
, a to plat pro sla vbec, bez ohledu na to,
v jak soustav jsou vyjdena
20
.
Kategorie slov jsou teba slovn druhy (co je gramatick kategorie),
adal: slova slun a neslun, dlouh a krtk, jednoduch a sloit atd.
Kategorie jednotek tak souvis s naimi poetnmi soustavami. Destku
meme chpat jako zkladn dl na seln soustavy, a zrovna tak stovky,
tisce, desetiny, setiny, tisciny atd. Kategorie jednotek zahrnuj rzn druhy mr
(metr, decimetr, centimetr, gram, kilogram, stupe Celsia / Fahrenheita, decibel,
volt, ohm atd.).
18 Velikost njak vci je obvykle relativn, m smysl jen ve vztahu k jinmu pedmtu,
asto njak me (nap. 1 metr), take kategorie velikosti m charakter vztahu,
i kdy to asto nen vslovn zmnno.
19 Napklad deset prst rukou jako pravdpodobn pvod destkov soustavy.
20 Vechny mon mnoiny o n prvcch ustavuj vznam sla a slovky N.
Tento m je vt
(m vt rozmry)...
A co ten prvn?
..ve srovnn
stmto, kter
m vt
rozmry...
...ne
tento.
25
Kategorie osob mohou bt kontroverzn, pokud odrej hierarchizaci nebo
hodnocen. S tm se setkvme, kdy se mluv o nrodnostech nebo o etnicit,
kdy mluvme o lidech se zvltnmi potebami nebo se zvltnmi vlastnostmi.
Mme ale i mnoho neutrlnch kategori osob, jako dti a dospl, dti kolnho
a pedkolnho vku, a tak mue a eny.
Kategorie emoc jsou dleit, kdy jde o oblast psychick pohody
a psychickho zdrav. Schopnost pojmenovat, a tm pdem kategorizovat
sv emoce je dleit podmnka pro to, abychom je byli schopni kontrolovat
a abychom rozpoznali, co se dje v naem tle, kdy se emoce probud.
Je mon, e mnoho ranch zitk je po dti obtn zpracovat prv proto,
enejsou do uritho vku schopny sv emoce vyjdit a kategorizovat.
Kategorie zvat a rostlin jsou napklad vdeck kategorie ve smyslu
taxonomie zaveden Carlem Linn a dalmi.
A nakonec mme v pehledu kategorii jev, do kterch by se mlo vejt ve
a nic by nemlo zstat mimo.
Bt si vdom kategori nm pomh vyjasnit si, co vme a jak vnmme
svt okolo sebe.
V tomto naem pojet je vchodiskem realita, vnj skuten svt.
Ten vnmme prostednictvm mnoha rznch vjem, je aktivuj nai
dlouhodobou pam. K tomuto procesu se jet vrtme podrobnji.
Nkte autoi analyzovali kategorie jakoto jednoduch a komplexn.
Toutocestou my nepjdeme, ale je na mst si uvdomit, e nadazen kategorie
jako napklad ovoce, jsou komplexnj ne kategorie jablka a banny.
Takmeme ci, e jsou abstraktnj a nle k pokroilejmu stupni lidskho
mentlnho vvoje zaloenmu na uen. Opt si vimnte, jakou vznamnou
roli hraje e pi organizaci naeho vdn, v tomto ppad vzhledem k tmto
komplexnm nebo nadazenm kategorim. Slovo ovoce, kter pouvme pro
pomerane, banny, jablka atd., je vodtkem, e mezi tmito kategoriemi existuj
podobnosti. Tot plat pro dal pklady takovch kategori, teba vozidla
arostliny.
26
Toto jsou...
Toto jsou...
Obr. 9
Obr. 10
27
Slova oznaujc nadazen kategorie pispvaj ke strukturovn znalost
vna mysli a pomhaj pi vybavovn znalost, kter je zase nutn pro fungovn
kdovacch proces. Pokud takov slova nejsou v jazykovm prosted
dtte pouvna dostaten asto, me to vystit v nedostaten struktury
v dlouhodob pamti a v pote s kdovacmi procesy, co pak negativn
ovlivuje dal uen.
Pkladem nm me bt chlapec, kter jet v devti letech obtn
hledal potebn slova. Byl by rd ekl td o tom, co zail o vkendu, nebo ped
tdou odpovdl uiteli na otzku, ale ve vtin takovch situac to skonilo
Toto jsou...
Obr. 11
28
unepamatuju si to nebo nevm. Byl pozadu v jazykovm vvoji a vedle toho
ml velk pote s tm, aby uril mrkev a kvtk jako zeleninu nebo stl a idle
jako nbytek. Znal ale kategorii ovoce a byl schopen do n zaadit jablka, hruky,
hrozny a pomerane. Ve kolce, kam chodil od svch ty let, mly dti nosit do
tdy spolu se svainou i ovoce. Kad den nkter z dt pomhalo v kuchyni,
kde ovoce nakrjeli, udlali z nj salt a ten se pak podval k odpoledn svain.
Slovo ovoce bylo tud soust kadodenn ei, co mlo viditeln dopad na to,
co se onen chlapec nauil. Je mnoho nadazench, komplexnch a abstraktnch
kategori, kter jsou pro kadodenn ivot dt dleit. Nkter z nich uvdm
ne, a vyzvm vs, abyste pili s dalmi.
Obr. 12 - Kategorie v dennm ivot dt
Hraky
me
autka
panenky
vlky
plyci
stavebnice
lego
...
Podobn v nem...
Rozdln v nem...
29
Schma 7 - Nadazen kategorie v dennm ivot dt
To, s m jsme se setkali v tomto ppad, plat obecn. Je dleit vnet
slova pro nadazen kategorie do kadodenn ei. Kdy dti mluv pi prochzce
na ulici o autech, pidejte slovo vozidla. Nebo kdy je k obdu mrkev a zel,
pouijte slovo zelenina.
V kadodenn ei asto slyme, jak jsou slova jako e, slovo, pojem nebo
kategorie zamovna. To by ns nemlo pekvapit, jeliko tato slova jsou mnoha
zpsoby propojen. Nicmn bude prospn vnovat pozornost nkterm
dleitm rozdlm. Podvejme se na obrzek 1, ale s novmi pklady a z jinho
hlu pohledu.
Schma 8 - Aristotelv smantick trojhelnk
V lingvistickm diskursu se tento trojhelnk pedstavuje jako Aristotelv
smantick trojhelnk. Zobrazuje vztahy mezi skutenmi vcmi a jevy (na
jednom vrcholu), slovy a dalmi symboly, kter vci a jevy zastupuj (nadruhm
vrcholu), a mentlnmi reprezentacemi vc a jev (na tetm vrcholu).
Tet vrchol byl iroce rozpracovn a diskutovn v psychologick literatue,
aletuto diskusi nyn nechme bt.
Reln pedmty (zde na pkladu snhu v rznch kontextech) jsou spojeny
s vyslovenm slovem snh (v rznch jazycch) a s mentlnmi reprezentacemi
neboli vdnm v lidsk mysli.
Obuv
Knihy
Nbytek
HRAKY
Zelenina
Jdlo
Npoje
Obleen
Vozidla
Zvata
Stromy
...
mentln reprezentace
Skutenost
snow
snh
sn
slova a dal
Symboly
30
Nae mentln reprezentace mohou mt podobu pedstav, pojm,
pojmovch systm nebo sloitjch shluk fakt, a budou tak ovlivnny
emocemi. V tomto ppad budou odret nai osobn zkuenost se snhem.
Pokud je nae zkuenost s nm omezen, budou nae mentln reprezentace
odpovdajcm zpsobem omezen.
Skutenost meme analyzovat podle systematickho pehledu na
schmatech 5 a 6. Kad ze zobrazench jev me slouit jako pklad skuten
vci. Mohlo by jt o pedmty, sti pedmt, udlosti, sti udlost, vlastnosti,
vztahy atd.
Slovn oznaen nebo jin symboly v levm dolnm rohu mohou bt soust
mluvenho, psanho nebo znakovho jazyka. Na smantickm trojhelnku je
nejasn, jak mohou bt e a slova rovn soust reality. Mluven slova meme
chpat jako udlost a psan jako pedmt, nicmn smantick trojhelnk se
uslov zamuje na jin aspekty a vlastnosti.
Je zajmav, jak Aristoteles pouil pro vztah mezi skutenou vc a jej
mentln reprezentac vraz podobnost. Velmi dobe to odpovd Nyborgov
defnici pojmu: pojem je znalost kategorie v em jsou si vci, spadajc do jedn
kategorie, podobn. Nyborg to dle rozvd a zahrnuje i to, v em se vci z jedn
kategorie li, i co odliuje vci uvnit kategorie od tch mimo ni.
Pojmy mohou bt tud popsny prostednictvm nkterch dleitch
vlastnost. Pojme si je pedstavit optikou podobnost a rozdl:
Pojmy jsou si podobn v tom, e jsou to znalosti o podobnostech v rmci
kategori a o rozdlech v rmci kategori a mezi kategoriemi.
Pojmy jsou si podobn v tom, e jsou to obecn vznamy vtiny slov.
Pojmy je teba odliit od pedstav. Pojem je kategorie, pedstava je znalost
jednotliv vci.
Pojmy je teba odliit od slov. Slova jsou symboly, zatmco pojmy jsou
vdn a mohou bt vznamy slov.
Pojmy je teba odliit od skutench vc - vci jsou vci, a vdn je
vdn.
31
Podvejte se na to tak na schmatu 9. Zamyslete se sami nad tmito
nkolika popisy vetn tch na schematu 2 na stran 14. Zkuste najt podobnosti
a rozdly mezi nimi.
Schma 9 - Pojmy jsou znalosti
Pojmy jsou znalost podobnost, kvli kterm jsou rzn jevy zaazeny
dostejn kategorie.
Pojem tak obsahuje znalost toho, co odliuje jevy, patc do urit
kategorie, od tch, kter do n nepat. Dle pojem zahrnuje znalost
rozdl mezi jevy uvnit kategorie. Ty se mohou stt zkladem pro
rozdlen kategorie do podkategori.
Dospli jsme k tomu, e analyzovat vci co do podobnost a rozdl
je pedpokladem pro jejich umstn do sprvn kategorie. Vtinou se tento
proces odehrv sm od sebe, ani by si toho byl lovk vdom. I kdy o tchto
procesech te vme o nco vce, budou se v na mysli dl odehrvat po svm.
Zzrak je, e i tak mme monost je ovlivnit, kdy k tomu poskytneme potebn
mentln nstroje. Takovm nstrojem me bt znalost zpsob, ktermi se
mohou vci podobat a liit, co je vyjdeno kategoriemi vlastnost, vztah,
potu atd. Nyborg sestavil seznam odpovdajcch pojmovch systm a nazval
je zkladnmi. Mohli bychom je charakterizovat jako pojmov systmy dleit
pro analyzovn.
Pojme se nejprve podvat na pehled tchto pojmovch systm.
Podrobn je rozebereme pozdji, a si budeme pedstavovat model pojmovho
vyuovn a jeho pouit na kad z nich.
Schma 10 - Zkladn pojmov systmy
VZORY
TEPLOTY
VHY, HMOTNOSTI
CHUT
VN
POHYBY/SMR/RYCHLOST
ZMNY
AS
HODNOTY
IV - NEIV
PODOBNOSTI A ROZDLY
TVARY
BARVY
POLOHY
VELIKOSTI/DLKA/VKA
MSTA, UMSTN; POLOHY
FUNKCE
POTY, SLA
CELKY/STI CELK
ZVUKY
LTKY
VLASTNOSTI LTEK
32
5. Struktury dlouhodob pamti
Ne postoupme k celkovmu modelu nkterch dleitch proces uen,
podvejme se na struktury dlouhodob pamti.
Schma 11 - Struktury dlouhodob pamti
Jist poznte slova nalevo na obrzku 19. Termnem vdn
21
Nyborg
oznauje zkladnu pro chpn. Napravo mme dal strukturu lidsk
dlouhodob pamti, dovednosti. Vdomosti a dovednosti se li v tom jak
jsou strukturovny. Zatmco vdomosti meme povaovat za hierarchicky
strukturovan, dovednosti jsou strukturovan sekvenn. Napklad motorick
dovednost sestv ze srie pohyb, nsledujcch v uritm pevnm poad.
Osvojit si onu dovednost znamen zamit se na kad z pohyb, nauit se
ho a tak si osvojit jejich posloupnost. Oboj je poteba trnovat, dokud se to
nestane automatickm. Znalosti a dovednosti jsou v na mysli zce propojeny.
Rozliovn mezi nimi je vlastn vc teorie, a my tak inme, abychom ilustrovali
jejich odlinosti co do struktury a pslunch proces uen.
21 V orig. knowledge.
Predispozice
zklad pro motivaci a emoce
Schopnosti
dovednosti
percepn
motorick
percepn-motorick
Vdn
znalosti
pedstavy
pojmy
pojmov systmy
vty
33
5.1. Znalosti
Na jedn z pedchozch strnek jste si pipomnli kategorii vozidel.
I kdybychom ji byli nepipomnali, kdy si petete slovo vozidla, aktivuje to
ve va mysli adu znalost. Urit jste schopni jich hned vyjmenovat nkolik
druh: auta, autobusy, vagny, kola, motocykly, traktory, nkladn auta, atd.
A jak jednou eknete auto, urit si vzpomenete na spoustu znaek: Opel,
Volkswagen, koda, Fiat, Toyota, Ford atd. A mon mte o autech dkladn
znalosti, take budete schopni jmenovat celou adu toyot, teba Yaris, Avensis,
Prius, Corolla, atd. Pokud rozvinete stejnm zpsobem dal kategorie vozidel,
zskte v souladu suritmi podobnostmi a rozdly obshl hierarchick systm.
To ilustruje, jaknae mysl pracuje se znalostmi.
Schma 12 - Pojmy
5.2. Dovednosti
Dovednosti maj dal vrazn vlastnosti, souvisejc s tm e jsou
organizovny v posloupnostech spe ne hierarchicky. Vzpomete si, jak jste
se uili dit auto. Sedli jste si, zasunuli kl do zapalovn, selpli spojku,
otoiliklem a nastartovali tak motor, poutli jste spojku, zatmco jste lapali
na plyn, atd. Mon si pamatujete, co se stalo, kdy jste na jednu fzi zapomnli
nebo kdy jste nco udlali v nesprvnm poad. Museli jste to procviovat
a pamatovat si pitom co se m udlat v jakm poad. Opravovnm a pak
opakovnm se cel proces zautomatizoval a dnes se umte s autem rozjet, ani
byste tomu vnovali pozornost.
vozidla
motocykly auta
koda
citigo fabia yaris corolla
toyota yamaha suzuki john deere zetor
traktory
34
Schma 13 - Dovednosti
Startovn auta sestv z ve jmenovanch dovednost. Pojme se na
kadou z nich podvat podrobnji. Schopnosti spojen s vnmnm nm mimo
jin umouj vnmat njak poad vc. Kdy napklad cestujeme po znm
trase, vme, co pijde za pt zatkou nebo za dalm rohem. Tot plat,
kdyposlouchme hudebn skladbu, kterou u znme, nebo slyme posloupnost
slov. Hudba se odvj jako posloupnost tn, slova jako posloupnosti hlsek.
astji se asi mluv o motorickch dovednostech. Chze, bh, psan,
plavn nebo lyovn jsou motorick dovednosti skldajc se z pohyb
v uritm poad. Procviujeme je znovu a znovu, aby se staly automatickmi
amy je mohli vykonvat, ani bychom vnovali pozornost jednotlivm konm
nebo jejich poad.
Percepn - motorick dovednosti spovaj ve dvojicch asociac mezi tm,
co je vnmno, a tm, co se provd. Kdy teme nahlas, vnmme posloupnost
psmen a spojujeme ji s posloupnost pohyb v naich mluvidlech, m vznik
sprvn vslovnost sprvnch slov. Jinm pkladem by byl tanec za doprovodu
hudby nebo hran na nstroj podle not.
Schma 14 - Pojmy a dovednosti
selpnout
spojku
otoit klkem
zapalovn
poutt spojku
a zrove
lapat na plyn
vozidla
motocykly auta
koda
citigo fabia yaris corolla
toyota yamaha suzuki john deere zetor
traktory
t r a k t o r
35
Kdy tete slovo t-r-a-k-t-o-r, vyslovujete hlsky jednu po druh tak,
jak odpovdaj psmenm v napsanm slov. Slovo vyslovte jako celek,
alejemon ho rozdlit na hlsky, a odhalit tak posloupnost, ve kter na sebe
navazuj. Zrove s tm je ve va mysli aktivovn vznam slova ve form
pedstavy, pojmu, ppadn pojmovho systmu.
5.3. Predispozice pro aktivaci emoc a motivace
Tet zobrazen prvek jsou predispozice pro motivaci a emoce. Slovo
predispozice znamen, e nejde o aktivn emoce, ale o zkladnu pro aktivaci
emoc v urit situaci. Je to stejn jako u znalost a dovednost. Ty si tak nejprve
osvojujeme, aby pak fungovaly jako zkladna jednn v konkrtnch situacch.
Kad duevn proces m emon sloku. Uen a motivaci lovka vdy
ovlivuje njak st jeho zkuenost. Pokud jsou v urit situaci aktivovny
pozitivn pocity, bude to pozdji podporovat motivaci v podobnch situacch.
Vechno, co lovk v, aktivuje emoce, ale vtinou nejsou dost siln, aby si jich
byl lovk vdom. To je teba ppad takzvanch konotac, vedlejch vznam
slov.
Vimnte si on dvojit ipky, kter oznauje vztahy mezi onmi temi
typy struktur dlouhodob pamti. Ty ipky znamenaj vzjemnou aktivaci,
kter nastv v kad situaci. Ve vtin situac nejsou emoce dost siln na to,
aby si jich lovk viml. Jindy mohou emoce naopak pevldnout a zablokovat
pimenou aktivaci vdomost a dovednost. Pokud je ale vytvoena ve spojitosti
s vdomost nebo dovednost zkladna pro pimen emoce, poskytuje to
energii pro budouc procesy uen, a tm je uen usnadnno.
Te tu mm pro vs kol. Prosm vezmte si list papru a tuku a ne budete
pokraovat ve ten, nakreslete skorku.
36
Obr. 13
Podlm se s vmi o to, co se dje, kdy tenhle kol zadm na kursu.
S nejvt pravdpodobnost se pinejmenm jeden, ale spe hned nkolik
astnk zasmje nebo si vzdychne. Je to jasn znmka toho, e takov lohy
nemaj rdi. Jin bez vhn vezmou tuku a zanou kreslit. Ve vtin ppad
vichni nco nakresl, nkte vborn, jin mn zrun. Na tom je vidt,
jakjsou ony ti druhy struktur dlouhodob pamti v takov situaci aktivovny
v procesy. Meme pozorovat aktivaci znalost: lid obvykle vd, e skorka
jeptk, a majpedstavu, jak ptci vypadaj. Meme vidt dovednosti: lid jsou
vce i mn zrun v tom, jak nco podle pedstavy, kterou o tom maj, nakreslit.
A emoce se u nkterch projev okamit v podob smchu, povzdech atd.,
zatmco jinm astnkm kol zjevn vbec nevad.
Tomovi bylo osm let, kdy se ve kole uili o ptcch. Poslouchal, jak uitel
vysvtluje, e nkte ptci na zimu odltaj, zatmco jin zstvaj, a prohlel
si pitom obrzky stejn jako ostatn dti ve td. Pak ml kad napsat svou
vlastn knku a nakreslit do n obrzky. Zatmco ostatn se naden pustili do
prce, Tom se nemohl odhodlat. Uitel se ho snail motivovat k tomu, aby zaal
kreslit, ale Tom nemohl. ekl: Rd bych si vzal svou knku dom a ekl ddovi,
a ty ptky nakresl. Jemu jdou tyhle vci dobe. Uitel se ho snail povzbudit,
aby se o to pokusil sm, ale marn. Tom ml nicmn osvojeno celkem dost ze
zkladnch pojmovch systm. Tud kdy ho pak uitel vyzval, aby se podval
zblzka na plakt s obrzky nkterch ptk, o kterch se uili, byl bez problm
37
schopen rozpoznat obl tvar hlaviky a tlka, rovn tvar hbetu a ocsku,
piat tvar zobku atd. Byl tak schopen popsat, jak jsou jednotliv sti
umstny vzhledem k ostatnm. Najednou sedl u svho stolu a kreslil ptky,
kte byli zrovna tak pkn vyveden jako ti, kter obvykle kresl astnci naich
kurs. Druh den, kdy vstoupil do tdy, popl Tom uiteli dobr rno. Vera
jsem cel odpoledne kreslil ptky, dodal, spokojen s tm, jak mu te kreslen
lo. Mon e tento pocit byl pro nj tou nejdleitj soust cel zkuenosti,
o moc dleitj ne schopnost nakreslit ptka.
Zkuste rozpoznat v tomto pkladu jednak znalosti, jednak dovednosti,
potebn pro nakreslen obrzku ptka. Vimnme si tak, jak emoce mohou
pro njak kol dodat energii, nebo naopak vytvoit pekky.
Nech je to pro ns dvod k optimismu stran monost, kter vzdlvn
skt. Pedpoklady pro to, dlat vci sprvn, je mon se nauit, a je mon
takov uen podpoit vyuovnm. Uen se a vyuovn nen tot. Nam clem
mus bt vyuovat tak, aby zamlen proces uen u dt skuten probhal.
Dosud jsme se zabvali tm, jak struktury dlouhodob pamti slou
procesm kdovn, a poskytuj tak podmnky pro proces uen. Meme se na
tyto struktury tak dvat jako na cl a el uen. Osnovy nebo vzdlvac plny
maj obvykle urit nadazen cle, rozdlen na cle dl. Troufm si tvrdit,
evkadm takovm cli meme rozeznat sloku znalost a sloku dovednost,
aurit tak, emu m dt porozumt a jak dovednosti si m osvojit. Vyzvmvs,
abyste tohle m tvrzen podrobili svmu soudu. Stejn tak se zamyslete nad tm,
jak dleit je plnovat vyuovac situace, ve kterch jsou aktivovny pozitivn
emoce, kter podporuj motivaci pro prci.
Pojme se nyn podvat na Nyborgv model interakc mezi lovkem
aprostedm bhem uen.
38
6. Model PSI
22
dn model neme poskytnout pln obraz reality, ani tenhle ne.
Meme ho chpat jako pokus vystihnout jeden okamik z nekonen ady
poitk, pichzejcch do na mysli v dob, kdy bdme.
Schma 15 - Model Interakc mezi situac a osobou bhem uen
Vimnte si dvojit ipky a pojmu interakce. Oboj m zdraznit, elovk
je ovlivnn situac, v n se nachz, a zrove me tuto situaci ovlivnit nebo
zmnit. V kad nov situaci se ume. Zmny jsou jdrem uen - kdy se nco
um, mnm se. Mm nov zkuenosti a ty nkdy pt ovlivn mj proces
kdovn a vechny dal procesy, kter na nm zvisej.
Tlust svisl ra vlevo oddluje osobu a situaci nebo prosted, jejich je
soust. Situace sestv z lid, pedmt, udlost, st pedmt a udlost,
vlastnost, vztah atd. Svisl ra napravo je symbolem rozlien mezi procesy
a strukturami v mysli lovka. Procesy se dj v ase a jsou neustle stdny
dalmi procesy, zatmco struktury jsou stabilnj, akolivse bhem uen mn
tak. Zobrazeny jsou ty struktury, o kterch byla prv e, tj. znalosti neboli
vdn, dovednosti, a dispozice pro aktivaci emoc a motivace.
22 Person Situation Interaction, tedy Model interakc mezi osobou a situac
Interakce
SITUACE
Sestv z
osob, pedmt
udlost
st pedmt
vlastnost
atd.
poitek
stimul
pedchzejc jednn
dsledky
jednn
jednn
osoba
bhem procesu uen
Osoba symbolizovan jako psychologick
procesy a struktury
Vnman (zkuenost)
poitky kdovn
sp
kdp Ddp
znalost
IM - C - CS - SE
dovednosti
dispo-
zice
PR
PD
PZ
RO
RO
R
P
P
P
P
P
39
Nco se dje. lovk si to uvdom, a zam na to pozornost, kterou pak
o to mn vnuje tomu ostatnmu. To, na co zamme pozornost, se stv
zdrojem poitk (P
R
poitek, rozlien mezi ostatnmi stimuly z okol) astartuje
vmysli proces vnmn. Vce nebo mn vdom se vystavujeme kontaktu stmto
zdrojem poitk prostednictvm zamen reakce v tle (R
O
- orientovan
reakce). Napklad otome hlavu, peorientujeme zrak nebo jinm zpsobem
oteveme brnu tomu, co pithlo nai pozornost. Pitom napnme
a povolujeme svaly a tyto pohyby vyvolvaj kinetick poitky z mst v naem
tle. Mal P symbolizuj tento typ poitk, proto jsou tak umstna napravo
od svisl ry, uvnit osoby nebo tla.
Poitek asto vyvol njak jednn nebo reakci (R - reakce). Pokud teba
lovk zamil svou pozornost na vosu, reakc me bt snaha ji odehnat. Toje
jednak vidt, ili lze to vnmat zrakem (P
Z
poitek ze zptn vazby), jednaklovk
vnm kinetick poitky z pohyb (opt symbolizovan malmi P).
Jednnvyvolv dsledky. Pokudbylo mvnut spn, vosaodlet, come
bt nsledovno pocitem levy. Jinm monm nsledkem by mohl bt koment
od nkoho z okol: Neohnj se! Prost jen zsta v klidu! Dotyn lovk
mon vnm prvn monost jako pozitivn, zatmco ta druh vyvol spe
smen pocity. V obou ppadech ale lovk vnm, co sedje, azdroje onch
poitk jsou jak ve vnj situaci (P
D
poitek z dsledk vlastnho jednn),
takve vnitnch fyzickch reakcch.
Jak vnmme, poitky aktivuj senzorickou pam (SP). Poloha v nkresu
ukazuje, e jde o proces. Senzorick pam je popisovna jako pokraovn
procesu zapoatho poitky v mozkovch centrech vnmn. Senzorick pam
trv dle ne samotn poitek, ale i tak jde o velmi krtk asov intervaly.
Pokudvs teba nkdy nkdo oslnil dlkovmi svtly, pravdpodobn vm ze
vadila jet pr okamik pot, co samotn zdroj svtla zmizel.
Funkci senzorick pamti je sloit zkoumat. Jakmile se o to sname,
zapojujeme dal sti naeho mozku a pak u nejde o istou senzorickou pam.
Pesto se d ct, e jej primrn funkc je aktivace dlouhodob pamti.
To je v modelu zobrazeno zakivenou ipkou, vedouc od pocit a senzorick
pamti k pamti dlouhodob. Mete rozpoznat struktury dlouhodob pamti
(DDP), znalosti, dovednosti a dispozice pro emocionln a motivan aktivaci.
U lohy se skorkou jsme mohli vidt aktivaci znalost, v tomto ppad
o ptcch. Navc jsme si mohli vimnout aktivace dovednost (potebnch pro
kreslen), a dokonce se projevily i emoce spojen s celou situac.
40
To, co je aktivovno, se astn kdovacho procesu. Porovnvme se
znalostmi z dvjka, klasifkujeme a v krtkodob pamti pak dotvme,
cojsme vnmali a kdovali. K tomu, abychom mohli kdovat nov zkuenosti,
potebujeme relevantn znalosti. Zd se tud, e kdovn zvis na obsazch
dlouhodob pamti. Zkusme posoudit, zda to je pravda. Vzpomnte na Emu,
dvku, kterou vydsila irafa? Nikdy pedtm takov zve nevidla, nezapadalo
do toho, co vdla o svt, protoe nevypadalo ani jako p-p, ani jako haf- haf .
Ema prost nebyla schopn tohle stvoen okdovat. Jak asto dvme dtem
lohy, postaven na vcech, pojmech nebo vztazch, kterdti nejsou schopn
kdovat? Je na na zodpovdnosti se tohoto vyvarovat, a zajistit, aby dti
mly znalosti, kter potebuj pro kdovn loh, kter jim pedkldme.
Tood ns vyaduje, abychom lohy analyzovali: jak znalosti adovednosti jsou
potebn pro splnn kol, kter svm km dvme?
Schma uzavr krtkodob pam (KDP). Je popsan jako proces, nco,
co se odehrv bhem krtkho asovho seku. Opt jde o vztahy mezi
procesy a strukturami. Obsahem krtkodob pamti jsou objekty, kter jsou
vn kdovny. Z toho vyplv, e spnost nebo efektivita procesu kdovn
krtkodobou pam ovlivuje. Pokud to, co lovk potebuje zpracovat
v krtkodob pamti, nem dn vztah k niemu v jeho dlouhodob pamti,
co by to umonilo kdovat a klasifkovat, pak bude mt jeho proces krtkodob
pamti jen velmi krtk trvn. Abyste si to ovili, podvejte se na nsledujc
znaky, zakryjte je a pak je napite na list papru nebo je jmenujte nkomu
druhmu.
c p k z h q g
Te to zkuste pln stejn s tmito znaky:

41
Jak se vm vedlo? Zapamatovali jste si stejn poet prvk? Pokud ano,
dejte mi vdt, protoe v tom ppad budeme muset tuhle kapitolu pepsat
(tedy pokud neznte vznam tchto nskch znak z dvjka).
Tak se d ukzat, jak krtkodobou pam roziuje organizace znalost
v dlouhodob pamti. Pette si nsledujc seznam slov a pokuste si je
zapamatovat. Ta, kter jste si zapamatovali, napite a spotejte, kolik jich je.
JABLKO, HRUKA, POMERAN, HROZNY, KOKA, PES, K,
PRASE, KALHOTY, SVETR, KABT, ATY, NARCIS, TULIPN, RE,
LILIE, ERVEN, MODR, ZELEN, LUT, VCHOD, ZPAD, JIH,
SEVER
Obvykl rozsah krtkodob pamti dosplho u takov lohy se uvd
jako 5 a 9 poloek. Pravdpodobn jste si te zapamatovali vce. Udlejte tot
stmito slovy:
JABLKO, IDLE, AUTO, STROM, BUNDA, CHLB, PERO, ZEL,
DM, PRST, BRLE, TROUBA, DUS, STEZKA, KNIHA, VLAK, SVKA,
UITEL, KMEN, RDIO, KRVA, OBCHOD, JEZERO, CUKR
Tentokrt jste asi byli mn spn. Tahle slova jsou jist ptomn ve
va dlouhodob pamti, ale tentokrt nebyla sdruena (strukturovna) podle
nadazench kategori, take bylo tk si jich zapamatovat tolik.
Co jsme nebo nejsme schopni zpracovat pi mentlnch operacch, je dno
vdnm v na dlouhodob pamti a tm, jak je ono vdn strukturovno. Tyto
struktury se mohou rozvjet spontnn, ale jejich rozvoj tak meme navodit
systematickou vukou nebo usmrovat systematickm uvnm jazyka jako v
pedchozm pkladu s nadazenmi kategoriemi.
Model PSI meme nahlet z mnoha hl, a kdy dti narej na pekky
v uen, meme hledat piny v rznch jeho stech. Podvejme se na n.
Poitky, vnmn
Podstatn dvody pro pote v uen mohou bt v oblasti vnmn. Pokud
m dt vadu sluchu nebo zraku nebo jin smyslov pote, je jasn, e to ovlivn
jeho uen. Tuto monost bychom mli mt vdy na pamti, kdy se s potemi
v uen setkme.
42
Zmna proces prostednictvm zmn v dlouhodob pamti
Z hlediska vzdlvac praxe je podstatou zmny tchto proces zmna
struktur v dlouhodob pamti - to je to, co se dje, kdy se dti u.
Shrme, o kter struktury jde. Pedstavili jsme si znalosti v podob pedstav,
pojm a pojmovch systm. Dalm obsahem dlouhodob pamti byly sekvenn
strukturovan dovednosti, a u percepn, motorick nebo percepn-motorick.
Tak jazykov struktury jsou sekvenn, a u jde o e psanou nebo mluvenou.
A nakonec jsme zmnili, jak podstatn je motivace, kter dodv energii pro
jednn, mezi jinm pro uen.
Ale i kdy takhle rozumme strukturm dlouhodob pamti a jejich
vzjemnm vztahm, nemme dn knofk, kter bychom mohli stisknout,
a tm pivodit zmnu v mysli druhho lovka. Meme jen ovlivnit situaci,
ve kter se uen odehrv. Pojmov vyuovn spov prv ve vytven
situac, kter maj co nejvt moc ovlivnit procesy uen u dt. Ve zbytku tto
pruky se budeme vnovat prv tomu.
43
II. Zkladn pojmy - pro analzu,
kdovn a klasifikaci
V pedchoz kapitole jsme se zabvali procesem klasifkace a dleitmi
pojmy a kategoriemi vetn tch, kter potebujeme k analze a k objevovn
podobnost a rozdl. Vrame se nyn k tmto zkladnm pojmm a podvejme
se na n z hlediska modelu PSI. Pojmy potebujeme pro kdovn, a to jak ty,
kter jsou zakotven ve znalostech, tak ty spojen s dovednostmi. Jako uitel
jsme zodpovdn za to, jak se dti u. Nam kolem je tud vytvet situace,
ve kterch dti zskvaj zkuenosti, potebn pro to, aby porozumly pojmm
vztahujcm se k zkladnm kategorim, a k tomu, aby je propojily s e. Pojmyby
mly zstat v jejich dlouhodob pamti. Pleitost pro to je kad situace,
vekter se dt prv nachz. A tady nm pichz na pomoc model pojmovho
vyuovn. Obsahuje nvody, jak vytvoit prv takov situace, v nich dti
poznvaj skuten vci ve spojen se slovy. Model pojmovho vyuovn pitom
pouv e systematicky, a krok za krokem ns provz potebnmi procesy.
7. Procesy, kter probhaj pi uen se pojmm pro kategorie
V nsledujcm textu popeme procesy, kter probhaj pi osvojovn
pojm pro kategorie. Ukeme si, jak vytvoit vhodn situace, ve kterch jsou
tyto procesy aktivovny, a kter tud pispvaj k tomu, e se dti u. Abychom
si shrnuli, jak chpeme pojmy a kategorie, podvejme se na nsledujc schma.
Schma 16
Vdn (znalosti)
v podob pojm, spojench s e;
jablka jsou si podobn v... (em?)
Slova nebo znaky,
symbolizujc kategorii
jablko
Skutenost,
kategorie jablek,
zastupovan mnostvm
rznch jablek.
44
Obdob, po kter se u dt vyvj e, trv dlouho - adu let. My ale
nememe a ani nemusme jen ekat, a se to samo stane. Model pojmovho
vyuovn nm umouje pipravit clenou vuku zamenou prv na osvojen
zkladnch pojm. Bhem vuky pouvme skuten pedmty, pedstavujc
danou kategorii a k n nleejc pojem, a tyto pedmty spojujeme se slovy,
kter kategorii symbolizuj. Tomuto zpsobu mluven budeme kat vukov
rozhovor. Zvltnm rysem vukovch rozhovor je to, e k nejprve sly
potebn slova od uitele jako vzor. Projevy dt bhem vukovch dialog
bychom nemli chpat jako odpovdi, ale sp jako zitky dleit pro proces
uen. Nejdve je k opakuje, poslze si je sm vybavuje, a postupn je zan
pouvat spontnn. Funkce slov se v tomto procesu vyvj od oznaovn
jednotlivho k symbolizovn kategori.
7.1. Selektivn asociace
Vukov dialog nejprve pomh rozvinout v dtsk mysli proces selektivn
asociace. Ten spov ve spojen mezi slovnm vrazem a pibvajcmi pklady
z pslun kategorie.
7.2. Selektivn rozliovn
V dalm kroku vukov dialogy sleduj proces selektivnho rozliovn.
Vedou k rozliovn mezi tm, co do dan kategorie pat, a tm, co do n nepat.
V poslednm kroku po dtech chceme, aby vyjdily podobnosti mezi dvma
nebo vce pedmty v dan kategorii. Tm si na verbln rovni uvdom sten
podobnosti, kter objevily. Pozorujeme pitom jak dti to, co se u nauily,
vdom zobecuj a zrove verbalizuj.
7.3. Objevovn a slovn vyjden stench podobnost
Objevovn podobnost je zkladnm prvkem uen. Mon se jedn
o jeden z nejzkladnjch proces v lidsk mysli. Tomuto procesu odpovd
slovn vraz podobn v (nem) nebo podobn nm, kter upozoruje
na sten podobnosti, a m proto velk vznam pro mylen a uen.
Kdysidti spojuj tento vraz s jednotlivmi podobnostmi, kter mezi vcmi
nachzej, osvojuj si ho postupn jako obecn pojem. Objevovn a slovn
vyjadovn stench podobnost dodv naemu mylen na fexibilit a vede
k uvdomn si vlastnch znalost. Zamyslete se a posute sami, jestli je pravda,
e vnmme a klasifkujeme to, s m se setkvme, na zklad stench
45
podobnost a rozdl. Vidme-li napklad idli, kterou jsme nikdy pedtm
nevidli, dokeme ji identifkovat jako idli ne dky tomu, e je pln stejn
jako vechny ostatn idle, ale dky podstatnm rysm a funkcm, kter jsou
vlastn vem idlm. Podobn tak vichni kon nejsou stejn, ale jsme schopni je
identifkovat jako kon na zklad podobnost, kter mezi nimi nalzme.
7.4. Vukov rozhovory
Vukov rozhovory se li od bnch rozhovor v ad vc. Dospl
v nich pouv e tak, aby zahrnovala slova oznaujc kategorie a procesy,
kter si maj dti osvojit. Bhem vukovch rozhovor formuluje uitel koly
svdomm toho, jak kategorie a pojmy jsou dleit v procesu mylen auen.
V jinch typech vukovch rozhovor se soustedme na to, emu vnuj
pozornost samy dti. Dti jsou zvdav a obvykle je snadno zaujmeme, kdy je
vyzveme, aby se soustedily na nco novho.
Rozhovory, kter zde uvdme, jsou pklady. Ve skutenosti nebude dialog
mezi dtmi a dosplm znt doslova takto. To ani nen n zmr. Tytorozhovory
jsou jednm ze zpsob, jak vyjdit ve popsan principy apodpoit uvdomn
si a verbalizaci, kter jsou pro uen podstatn. Zptnvazba od vs mus sedt
na konkrtn situaci a pijt tehdy, kdy dt odpov, a u slovy nebo jinm
jednnm. Bute pipraveni zvolit takovou odpov, kter je adekvtn pro dan
dt a situaci a kter i vm bude vyhovovat. Dti se rdy u nov slova, jak je to
zachyceno na thle srii fotograf.
Obr. 14
Tyto dti se prv dozvdly o kulatm tvaru a svoji radost vyjdily tm,
e spontnn jeden druhho objaly. Nov slova jsou vzruujc, verbalizace je
spojen s aha-zitky a pin pocit spchu a tm vnitn motivaci.
46
Pokud je to mon, pracujte ve skupinch s esti a deseti dtmi.
Pokud muste pracovat ve vtch skupinch, uspodejte vuku podle toho.
Na zatku me uitel ct dleit vci vem dohromady a pak nechat dti
mluvit mezi sebou msto toho, aby mluvil s kadm zvl. Nebude pak sice
mon sledovat tak dobe, jak to ktermu dtti jde, ale to se d udlat teba na
konci vuky v podob hry na hesla. Kdy dti odchzej z mstnosti nebo se
rozchzej za dal aktivitou, ukate jim vc, kterou maj popsat. Kdy sprvn
odpovd, mohou jt dl, ekly sprvn heslo. Tm, kte si jet nebudou jisti,
dejte podporu, kterou potebuj. Pitom zjistte, co je jet poteba procviit,
naco se muste ve vuce jet zamit nebo co pidat.
Bhem tchto cvien mohou dti sedt v krouku na zemi. Ujistte se,
e mte pipraveno vechno, co budete potebovat, vetn toho, e mte na
jazyku potebn slovn obraty. Vdy je dobr mt pro kad dt alespo jeden
skuten pedmt. Dejte kadmu pleitost pedstavit jeho vc a pout pitom
slova, kter k tomu pat.
8. VRAZ PODOBN V/M...
Ukate dtem dva stejn plastov nebo kartnov ttky. Vyzvte je, aby si
vimly, e jsou pln stejn. Kdy to bude teba, nechte je ttky prozkoumat,
abyse o tom samy ujistily.
Potebujete: Dva stejn plastov nebo kartonov ttky.
Uitel: Podvejte se na tyto dva ttky. Vidte, e jsou pln stejn?
(Pak dti nechte pedmty prozkoumat, aby se ujistily,
e jsou stejn, a e se je nepokoume oklamat.)
Vymte jeden ze ttk za jin, kter m stejnou velikost
a barvu, ale jin tvar.
Uitel: Jsou pln stejn?
Dt: Ne
Uitel: Sprvn, nejsou stejn. Ale jsou si v nem podobn?
Dt: Jeden je erven a ten druh tak.
Uitel: To je pravda. To je dobe, e to vid. Kdy je tento erven
a ten druh tak, meme ct, e maj stejnou barvu.
Me to ct sm? Jsou si podobn v tom,
e maj ervenou barvu.
Dt: Jsou si podobn v tom, e maj ervenou barvu.
Uitel: Moc dobe jsi to ekl.
47
Takto pokraujte s dalmi vcmi, kter jsou si podobn v tom, e maj
ervenou barvu. erven barva u jednotlivch pedmt by mla mt rzn
odstny (tmav, svtlej). Pokad dti vyzvte, aby ekly, v em jsou si
pedstavovan pedmty podobn.
Obr. 15
Vimnte si, e chceme, aby dti kaly erven barva, a ne pouze
erven, erven a tak aby pouvaly obrat jsou si podobn v tom, e / tm, e
Tojsoudva dleit prvky v modelu pojmovho vyuovn. Dalm dleitm
principem MPV je, e vdy pouvme skuten pedmty. A nakonec to,
ekad loha zan smyslovou zkuenost dtte.
Dvejte zaclenou zptnou vazbu dtem k tomu, co kaj a dlaj.
Pokud to, co dt k nebo dl, nen zcela sprvn, zamte zptnou vazbu
na to, cosprvn je. Potebujeme porozumt co nejlpe tomu, jak dt uvauje.
Zvry dt maj vdy njakou logiku a pochopit ji je pro uitele klov.
Pokud se dt pln ml, je poteba, aby odpovdnost pevzal uitel a ekl
napklad: Zatmse mi nepodailo ti to dost dobe vysvtlit. Budu na tom muset jet
pracovat. V takovchppadech bychom mli vzt v vahu zmatek, kter mohou
dti pi cvien zavat. Dobrou strategi bv nechat je vybrat mezi sprvnou
anesprvnou odpovd. Pklady k tomu najdete v zvren ppadov studii.
48
Tvary
Kad vc m njak tvar a to, e si jej uvdomujeme, je soust kdovacch
proces, a tm podporuje porozumn a zapamatovn si nabytch zkuenost.
Na nsledujcm schmatu vidte pklady rznch tvar a jejich kategori, atmi
jeden ze zpsob, jak analyzovat vztahy mezi nimi. Vimnte si, e linern
tvary (ry, seky, pmky)
23
jsou dleit pro psmo, a to v jakmkoliv jazyce.
Psmena se typicky skldaj z ar rznch tvar a velikost v rznch vzjemnch
polohch a stejn je to s slicemi a rznmi matematickmi symboly. Je monse
je nauit vnmat jako ucelen tvary, jako kdy se je ume st. Abychom je ale
umli napsat, musme je analyzovat a urit, jak posloupnost pohyb je poteba
k tomu, abychom je napsali sprvn.
Schma 17 - Zkladn pojmy pro analzu a klasifkaci
23 V orig. line shapes
tvar rovn ry /
rovn tvar
tvar zakiven ry /
zakiven tvar
piat tvary
kulat tvary
trojhelnkov tvary
tystrann /
tyhelnkov tvary
mnohostrann /
mnohohelnkov tvary
obl ()tvary
hranoly /
hranat ()tvary
tvary
tvary ar /
ry
plon tvary
prostorov
()tvary
49
9. KULAT TVAR
24
Pi nsledujcm kolu pouijte rzn pedmty, kter maj okrouhl
nebo kulat sti. Mete se nechat inspirovat obrzky a pklady v naich
rozhovorech. Vyberte takov pedmty, kter budou zajmav pro dti i pro vs.
A se dostaneme ke cvienm zamenm na rozliovn, budete potebovat
pedmty, kter dnou kulatou st nemaj. Jako pedmty s kulatm tvarem
mohou slouit nstnn hodiny, skleniky, hrnky, drtky nebo isttka na dmky,
kter vytvarujete do krouku nebo jinho kulatho tvaru, lahve, plastov ttky,
zaoblen psmena a slice, tale, misky, hraky a cokoliv dalho, na copijdete.
Vimnte si, e se tyto pedmty li s ohledem na jejich dal vlastnosti,
jakojevelikost, pouit materil, funkce atd.
Charakteristickm rysem kulatch tvar je, e nemaj dn rohy nebo
rovn hrany. Kulat tvary se ovem li pat sem kruhy, ovly, koule a mnoho
nepravidelnch oblch tvar. V nsledujcch lohch termny jako kruh nebo
ovl nepouvme. Pokud ovem dti tyto termny znaj a samy je pouij,
dejte jim pozitivn zptnou vazbu. Nicmn smyslem tto lekce je pochopit
aosvojit si kategorii kulat tvar, kter je rznm jmenovanm tvarm nadazena.
9.1. Kulat tvar - selektivn asociace
V nsledujcm cvien si maj dti propojit kulat tvar s vrazem kulat
tvar. Uitel pitom pouv potebn vrazy jako vzor a povzbuzuje dti,
abyjepouvaly samy. Smyslov zkuenost s vcmi, kter se v mnoha ohledech
li, ale jsou podobn v tom, e maj kulat tvar, vytvo v myslch dt obrazy
(pedstavy) a propoj je v asocianm procesu se slovnm vrazem kulat tvar.
Na zklad toho objevuj dti podobnosti a nsledn tak rozdly. Kdy dti
dte, aby sv zkuenosti popsaly, me bt dobr zat s tmi, o kterch vte,
e to snadno zvldnou. Tak mohou bt pkladem pro ty dti, kterm to tak
snadno nejde.
24 V orig. round shape. Pouvme slovo kulat, pestoe co do obecnosti by se lpe hodilo
okrouhl nebo obl. Dvme pednost slovu, kter bude malm dtem spe blzk,
a kter u se ve vuce podle Grunnlaget v esku osvdilo.
50
Kulat tvar, asociace (1)
Potebujete: Plastov kalky nebo jin pedmty, jejich st m zeteln
kulat tvar.
Nejprve si s dtmi trochu popovdejte o pedmtech, kter jste jim dali.
Mete napklad ct: Te pejdm prstem po okraji hrneku. Mu takhle
pejdt pod dokola, ani bych se zastavil. Kdy mu takhle podle okraje
neho jezdit pod dokola, kme, e to m kulat tvar. eknte to prosm
vichni spolen nahlas: M to kulat tvar.
Dti: M to kulat tvar.
Uitel: Moc hezky jste to ekly!
Potebujete: Pedmty, jejich st m kulat tvar. Rozdejte je dtem.
Podejte dti, aby pejdly prstem po kulat sti pedmtu a zaily
si tak, e mohou pokraovat stle dokola tak dlouho, jak budou chtt.
Avmeknou, co za pedmt maj a samy eknou, e ta st, na kterou se
soustedily, m kulat tvar.
Tak mete vyzkouet experiment, kdy si dti vlo do st nco,
co je k jdlu a m to kulat tvar. Vhodn jsou kousky ovoce nebo zeleniny
(teba ten, jahody, hrek, mrkev), protoe maj pjemnou chu a li se
velikost a barvou.
Nabdnte dtem dal takov cvien a vdy je podejte, aby slovn
vyjdily, jak tvar pedmty maj. Pomhejte jim pout sprvn vrazy,
dokudse to nenau.
Nesmrn dleit je pouvat nadazen vraz tvar. Pomh zamit
pozornost, a tm usnaduje proces abstrakce.
Vydejte se s dtmi na lov pedmt s kulatmi tvary v budov koly,
na zahrad nebo i po okol, je-li to mon. Dti tak mohou pinst njak
kulat pedmty z domova.
51
Kreslete nebo malujte kulat tvary, modelujte je z plastelny, z isttek na
dmky nebo jinch materil.
9.2. Kulat tvar - selektivn rozliovn
Kdy si dti propoj vraz kulat tvar se skutenmi kulatmi tvary
(a ne s jinmi vlastnostmi pedmt, kter pouvme) meme pokroit
k dalmu z proces. Nyn se budou dti uit rozliovat mezi pedmty, kter
pat do kategorie, o n se u, a tmi, kter do n nepat. Zejmna je dleit,
aby se nauily rozliovat pedmty, kter se snadnou pletou. Osvojit si pojem
kulat tvar znamen poznvat rozdl mezi kulatmi tvary a tvary, kter kulat
nejsou. Navc je dleit, aby se dti nauily abstrahovat tvar a odhldnout od
dalch vlastnost vc. Abychom se ujistili, e tomu tak je, je dobr pracovat
nejprve s pedmty, kter se li jenom tvarem. Napklad s plastovmi ttky.
Obr. 16
Kulat tvar, rozliovn
Potebujete: Dva plastov ttky, z nich jeden m kulat a druh njak
jin tvar. Velikost by mly bt piblin stejn. Mete pout i jin
pedmty, ale dleit je rozdln tvar.
Uitel: Podvejte se na tyto ttky. Jenom jeden z nich m kulat tvar.
Mete ukzat na ten, kter m kulat tvar?
Dt: (uke)
Uitel: Vborn. Me mi ct, pro jsi ukzala na tenhle?
Dt: Protoe m kulat tvar.
Uitel: Ano, pesn tak.
Podobn pokraujte s dalmi koly. Je teba, aby kad dt vybralo
tenpedmt, kter m kulat tvar, a eklo, pro vybralo prv ten.
52
9.3. Kulat tvar - selektivn zobecovn
- uvdomovn si stench podobnost
Prostednictvm proces asociace a rozliovn si dti vytvoily adu
pedstav vc, kter maj kulat tvar. Zrove s tm vtina z nich objevovala
podobnosti mezi nimi. Nyn je as si osvojit pojem kulat tvar. Uvdomovn
si stench podobnost je selektivn, je zameno na kulat tvar, a nikoliv na
ostatn vlastnosti danho pedmtu. Nyn bude poteba uvdomit si proces
zobecovn na verbln rovni. Dleitou soust proces uen je slyet
a vyjdit stenou podobnost, kterou jsme objevili. Kruhov a ovln ttek
nemaj stejn tvar, ale jsou si podobn v tom, e maj kulat tvar. Mon e
idospl se mohou bhem tohoto procesu nco nauit.
Mjme na zeteli, e zatmco v ppad procesu asociace a rozliovn
je na dosplch, aby nabzeli jasn formulace a vzorov zpsoby pouvn
jazyka, v procesu zobecovn nejprve dvme prostor dtem, aby samy
vyjdily, na co pily. Pokud je to pro n pli obtn, meme jim pomoci
tm, e nasmrujeme jejich pozornost na dan tvar nebo s nimi provdme vce
takovch loh a nebo se s nimi vce vnujeme pedchozm procesm asociace
arozliovn.
Obr. 17
Jsou stejn
Jsou podobn v tom,
emaj kulat tvar.
Jsou podobn v tom,
emaj kulat tvar.
Jsou podobn tvarem
53
Kulat tvar, zobecovn
Potebujete: Dva plastov ttky kulatch tvar, kter se li velikost
abarvou. Tak je mon pout dva rzn pedmty, kter maj njakou
st kulatho tvaru. Ve druhm ppad bude loha obtnj.
Uitel: Podvejte se na tyto dv vci. Vidte, e nejsou stejn?
Dti: (pikyvuj)
Uitel: Vidte na nich nco podobnho?
Dti: Maj kulat tvar.
Uitel: To je skvl, e jste si toho vimly!
Take meme ct: Jsou si podobn v tom, e maj kulat
tvar.Mete to ct nahlas?
Dti: Jsou si podobn v tom, e maj kulat tvar.
Dejte kadmu dtti njak pedmty, a tm pleitost, aby samo objevilo
a popsalo stenou podobnost mezi nimi a vyjdilo to vtou: Jsou si podobn
vtom, e maj kulat tvar. Po njak dob se dti mohou samy zeptat: Vemjsou
si ty dv vci podobn?
Nakreslily si dti do svch seit njak kulat tvary? Podvejte se na n
vichni a nechte dti, aby si navzjem ekly, v em jsou si jejich obrzky podobn.
lohu mete dl obmovat, nechat dti hledat pedmty s kulatmi
tvary ve td nebo jinde.
Nyn se dti nauily pojmm ze dvou pojmovch systm a zvldnou
dvojitou klasifkaci s ohledem na tvar a barvu. Nechme je te prozkoumat kulat
pedmty rznch barev. Rozdejte dtem pedmty s kulatmi tvary a podejte
je, aby vm ekly, co o nich vd: Maj kulat tvar a ... barvu. Pokud navc
dok popsat napklad materil, z nho jsou pedmty vyrobeny, nebo njak
jejich dal vlastnosti, tak je to samozejm skvl. S tmto rozenm typem
cvien lze zat tehdy, kdy maj dti osvojench vce pojm tvar nebo jinch
vlastnost a vztah.
54
10. TYSTRANN TVAR
25

tystrann tvar, asociace (1)
Potebujete: tystrann plastov ttky nebo jinou vc, jej st m
zeteln tystrann tvar, napklad krabiku, knihu, devnou tabulku
apod.
Popovdejte si s dtmi o pedmtu, kter pouijete:
Uitel: Podvejte se sem! Pojme spotat, kolik okraj m tenhle list
papru. Jeden, dva, ti, tyi. Meme tedy ct, e tahle vc m
tystrann tvar. eknme to vichni spolen a nahlas:
M tystrann tvar.
Dti: M tystrann tvar.
Uitel: Pesn tak! Vborn jste to ekli!
Mjme na zeteli, e vraz tystrann tvar by neml oznaovat jen
tverec. Proto bychom mli pedstavit i obdlnky, lichobnky, rovnobnky
a nepravideln tyhelnky. Nzvy tchto jednotlivch tystrannch tvar
nejsou pi tomto cvien podstatn, protoe te jde o to, aby se dti nauily
nadazenou kategorii tystrann tvar, kter vechny jednotliv tystrann tvary
zahrnuje. S nzvy jednotlivch tystrannch tvar meme pracovat pozdji
pi jin pleitosti. Nicmn pokud nkter dti rozdly mezi jednotlivmi
tyhrannmi tvary objev a pop, zaslou si pochvalu.
Pomcky: Rozdejte dtem pedmty, kter maj tystrann tvar.
Podejte dti, aby u nich spotaly strany, okraje nebo hrany. A vmpovd
o vci, kterou dostaly, a pop pitom tystrann tvar.
Tak mete dti nechat experimentovat s kousky jdla, kter maj
tystrann tvar. Mohou to bt teba kousky chleba, kostiky z mrkve nebo
tverhrann bonbny.
25 V orig. four-sided shape. Pestoe v etin je zaveden pojem tyhelnk, volme
peklad, kter nen odvisl od pokroilho pojmu hlu a kter se u osvdil v praxi vuky
podle Grunnlaget v esku. Praxe ukazuje, e dti jsou zcela fexibiln a pozdji si bez problm
osvoj terminologii, kter se jim pedkld v rmci vuky geometrie na zkladn kole. I takje
ale mon dret se pi aplikaci Grunnlaget obvykl esk terminologie, tedy nap. pojmu
tyhelnkov tvar. Slovo tvar je v kadm ppad klov.
55
Dal koly pidejte tak, e pedstavte dtem dal tystrann pedmty,
avyzvete je, aby zmnily jejich tvar.
Vylete dti, aby vyptraly rzn pedmty tystrannch tvar v budov
nebo venku.
Nechte dti namalovat nebo nakreslit rzn tystrann tvary.
Mohou k tomu tak pout plastelnu, isttka na dmky nebo jin vhodn
materil.
Domc kol: Najt pedmty, kter maj tystrann tvar.
10.2. tystrann tvar - selektivn rozliovn
Kdy si dti propojily slova tystrann tvar se skutenmi tystrannmi
tvary (a ne s jinmi vlastnostmi pouitch pedmt), jsou pipraveny na
prci na dalm procesu. Nyn dok rozliit mezi tm, co pat do kategorie
tystrannch tvar, a tm, co by se s tystrannm tvarem mohlo snadno splst.
Kdy pracujeme se tystrannmi tvary, je klov, abychom je oddlili od jinch
tvar. Soust tohoto procesu je tak abstrahovat tvar a odhldnout pitom od
jinch vlastnost. Napklad kdy pouvme plastov ttky, soustedme se jen
na jejich tvar a ostatn vlastnosti pomjme, aby loha nebyla pli komplikovan.
tystrann tvar, rozliovn
Potebujete: Dva plastov ttky, z nich jeden m tystrann a druh
njak jin tvar. Pokud m bt cvien jednoduch, a maj podobnou
velikost a barvu.
Uitel: Podvejte se na tyto plastov ttky, kter drm. Jen jeden z nich
m tystrann tvar. Me mi ukzat, kter to je?
Dt: (ukazuje)
Uitel: Sprvn. Te mi ekni, pro jsi ukzala na tenhle pedmt?
Dt: Protoe m tystrann tvar.
Pokraujte s dalmi koly a ujistte se, e kad dt pilo na adu a mlo
pleitost ukzat na tystrann tvar a vyslovit to.
56
10.3. tystrann tvar - selektivn zobecovn
Dky procesm asociace a rozliovn si dti vytvoily adu pedstav vc,
kter maj tystrann tvar. Vtina z nich zrove objev podobnosti mezi tmito
vcmi. Takto se nau dal pojem. Pozornost je selektivn, tzn. e je zamena na
tystrann tvar, a nikoliv na jin vlastnosti danho pedmtu.
Pi dal prci pjde o to, uvdomit si proces zobecovn na verbln
rovni. Jak naslouchn, tak slovn vyjden jsou dleitou soust tohoto
procesu, nicmn zde opt nechvme aktivitu na dtech a povzbudme je,
aby nejprve samy popsaly, co objevily. Rzn tystrann pedmty nemaj
stejn, ani podobn tvar, ale vechny jsou si podobn v tom, e maj tystrann
tvar. Pokud je toto pro nkter dti pli obtn, pomeme jim tm, e se jich
na tvar zeptme, a tm na nj obrtme jejich pozornost. Mon se budeme
muset jet vrtit k procviovn pedchozch proces (asociace a rozliovn).
tystrann tvar, rozliovn
Potebujete: Dva plastov ttky, podobn tm, e maj tystrann tvar,
ale odlin velikost a/nebo barvou.
Uitel: Podvejte se na tyhle ttky. Nejsou pln stejn. Vidte to?
Dti: (pikyvuj)
Uitel: Vidte, v em jsou si podobn?
Dti: Maj tystrann tvar.
Uitel: To je fajn, e jste si toho vimly. Meme ct, e jsou si podobn
v tom, e maj tystrann tvar. Mete to ct nahlas?
Dti: Jsou si podobn v tom, e maj tystrann tvar.
Pokraujte s dtmi v prci a dejte kadmu pleitost ukzat a vyjdit
tuto stenou podobnost. Mete dti nechat, aby si poloily navzjem otzku:
Vem jsou tyhle vci podobn?
Pokud dti kreslily nebo vyrbly tystrann tvary, mete vzthnout
cvien k tomu, co vytvoily: Podvejte se na to, co jste udlali, a eknte,
vemjsou si ty vci podobn.
57
11. TVAR OBLOUKU
26
Jako nzorn pomcky pro pochopen tvaru oblouku mohou poslouit
nsledujc pedmty: luk a p, obrzek i fotografe duhy, nky, nabraka,
isttko na dmku, ohnut a rovn hebk, konec provazu, gumiky, rzn
hraky, psmena C, D, G, J apod., slice 2, 3, 5, 6, 9 (vhodn jsou modely slic
apsmen zaven napklad na tabuli nebo na zdi). Dle potebujeme pedmty,
kter maj jin tvary, aby dti mohly porovnvat a rozliovat.
Tvar oblouku je linern tvar (tvar ry). Stejn jako u dalch pojm
tvar ho potebujeme pro analyzovn vc kolem sebe. Jak psmena, tak slice
se skldaj z ar a ada z nich jsou ry ve tvaru oblouku. Kdo se nikdy nemusel
snait o hledn oblouek v slicch 2 nebo 8?
Obr. 18
26 V orig. curved shape, doslova zakiven tvar. Tvar oblouku, i kdy nen nejlepm
pekladem, se dobe osvdil ve vuce pedkolk, jak kvli snaz vslovnosti, tak proto,
epojem oblouku bv dtem znm dve ne pojem kivky nebo kivosti. Nkdy se
jako oblouk oznauje pouze st krunice (co je sprvn kruhov oblouk), ale i v esk
matematick terminologii znamen oblouk st jakkoliv spojit kivky.
58
Ume dti propojit si (asociovat) slova tvar oblouku s mnostvm vc,
kter maj tento tvar. V navrhovanch cviench vyuvme toho, e se pedmty
li velikost, zakivenost, materily, z nich jsou vyrobeny atd.
Tvar oblouku, asociace (1)
Potebujete: Luk nebo obrzek duhy
27
.
Uitel: Co je tohle?
Dti: To je luk.
Uitel: Ano, pesn tak. Podvejte se na tohle (ukazujete na st luku,
kterm tvar oblouku). M tvar oblouku. Tomuhle tvaru kme
tvar oblouku. Mete to zopakovat? M tvar oblouku.
Dti: M tvar oblouku.
Uitel: Vborn jste to ekli!
Pomcky: Gumiky a nky.
Rozdejte kadmu dtti gumiku a nky.
Uitel: Vichni jste dostali gumiku. Mete mi ct, jak m tvar?
Prohldnte si ten tvar a eknte mi, jak to je.
Dti: M kulat tvar.
Uitel: Vborn. To je dobe, e to vidte. Te si vezmte nky
apestihnte tu gumiku na dva kousky. Mete mi povdt,
jak tvar jsme dostali te?
Dti: Tvar oblouku.
Uitel: Vborn! Je tu nkdo, kdo to chce ct sm? Kdo nm chce ct,
coje to za tvar?
Dejte kol kadmu dtti. Mon mohou dti ochutnat tvar oblouku.
Mete pout teba tstoviny jako kolnka apod. Neuvaen sice nejsou nijak
zvl chutn, ale nikomu neubl. Radji se ale zeptejte, zda nen nkdo
alergick.
Tak mete s dtmi vyzkouet vytvoit tvar oblouku z vlastnho tla nebo
jeho sti.
27 Model mostu s obloukem (nebo vce oblouky) by mohl bt, vzhledem ke zvolen terminolo-
gii, jet pesvdivj.
59
Najdte tvary oblouku ve td, v budov nebo venku.
Podejte dti, aby nakreslily nebo namalovaly tvary nebo vci ve tvaru
oblouku. Mohou tak pracovat s plastelnou, isttky na dmku i jinmi
materily.
11.2. Tvar oblouku - selektivn rozliovn
Kdy si dti snadno spojuj slova tvar oblouku s pedmty, kter maj
zakiven tvary, meme postoupit k procesu rozliovn. Podobn jako
v pedchozch ppadech je nyn dleit odliit kategorii tvaru oblouku od
jinch, zejmna tch, kter se mohou s tvarem oblouku snadno plst.
Dbejte na to, abyste pouvali oblouky, kter se li v dalch vlastnostech.
To dtem umon pochopit jak se mohou rzn oblouky liit, ani bychom
opustili kategorii tvaru oblouku.
Tvar oblouku, rozliovn
Potebujete: isttko na dmku ve tvaru oblouku a isttko na dmku
kulatho tvaru.
Uitel: Podvejte se na tahle isttka. (Pokud to bude poteba,
vysvtletedtem, co je to za pedmty a pro se jim tak k.)
Jen jedno znich m tvar oblouku. Mete ukzat, kter to je?
Dti: (ukazuj)
Uitel: Ano, pesn tak. Mete ct, pro ukazujete prv na tohle?
Dti: Protoe m tvar oblouku.
Pokraujte v procviovn dle tak, aby vechny dti mly pleitost ukzat
na pedmt, kter m tvar oblouku, a povdt, pro ukzaly prv na nj.
60
11.3. Tvar oblouku selektivn zobecovn
Dky procesm asociace a rozliovn si dti vytvoily adu pedstav vc,
kter maj tvar oblouku, a zaaly objevovat podobnosti mezi tmito vcmi.
Nynsi to dti uvdom a verbalizuj to.
Tvar oblouku, uvdomn si stench podobnost / zobecovn
Pomcky: isttko na dmku tvaru oblouku a pestien gumika.
Uitel: Podvejte se na tyhle dv vci. Nejsou pln stejn. Vidte to?
Dti: (pikyvuj)
Uitel: Vidte na nich nco podobnho?
Dti: Maj tvar oblouku.
Uitel: Vborn, vimly jste si toho! Take meme ct: jsou si podobn
v tom, e maj tvar oblouku. Pojte to ct se mnou nahlas!
Vichni: Jsou si podobn v tom, e maj tvar oblouku.
Je dleit procviovat to s dtmi tak dlouho, dokud si vechny nevyzkou
objevit a popsat tuto stenou podobnost - jsou si podobn v tom, e maj tvar
oblouku. Tak se mohou dti ptt sebe navzjem: V em jsou si ty vci podobn?
Pokud si dti namalovaly pedmty s tvarem oblouku do svch seit,
pozvte je k tabuli a nechte je ct, v em se podobaj. Dalm kolem bude najt
a vyjdit, v em se li.
Obr. 19
Jsou si tato dv psmena v nem podobn?
S e
61
12. Nsobn klasifikace - proces analytickho kdovn
Piaget, Bruner, Vygotsky i Nyborg hovo o tchto procesech, pouze kad
pouv jin slova.
Dti si nyn osvojily pojmov systm barev a tvar, co jim umon
analyzovat a klasifkovat pedmty v jejich okol s ohledem na tyto vlastnosti,
ato ve dvojit klasifkaci. isttko na dmky m zrove kulat tvar a ervenou
barvu - a my abstrahujeme i zamujeme pozornost nejprve na jednu vlastnost
a pak na tu druhou
Mon si dti vimnou i dalch vlastnost, kdy jim te ukeme napklad
botu a zeptme se: Co meme ct o thle bot? Mon budou dti mluvit o tvaru
a barv, o tom, jak boty pouvme, o tom z jakho materilu je bota vyroben,
jak je velk ve srovnn s jinou botou atd. Kolik vlastnost na n meme objevit
a popsat? Dlejte na tabuli rky a potejte. Kolika vlastnost si meme vimnout
na Petrov idli? A na Aniin tuce?
62
13. ROVN TVAR
28

Pi lohch zamench na pochopen rovnch tvar mete jako pomcky
pouvat jakkoliv pedmty, kter maj nkterou st nebo hranu rovnou.
Me to bt krabka, tuka, dvko od nanuku, heben, rzn tyky, hebk,
isttko na dmky, plastov ttky, sirky, svky, barevn pastelky, pohlednice,
krabiky, knihy, psmena jako ABDEFGHIJKLMNPRTVWXYZ, slice 12457
atd. Bude uiten, kdy umstte tato psmena a slice viditeln ve td, aby si je
dti mohly bhem procviovn rovnch tvar prohlet. Abudete procviovat
rozliovn, budete potebovat tak pedmty, kter nemaj rovn sti nebo
hrany.
Pojmy pro rovn tvary pouvme pi analze vc okolo sebe pomrn
asto. Vevnit v dom i venku na ulici nalezneme mnoho pklad rovnch
tvar. Znalost rovnho tvaru bude hrt roli, a se dti budou uit pojmm
umstn, dlky, vky apod. V matematice se dti setkvaj s rovnmi arami
vrmci geometrie. Rovn ry jsou zsadn pro men vzdlenost nebo analzu
psmen, slic a jinch symbol.
Obr. 20 - Rovn tvary (tvary rovn ry)
28 V orig. straight-line shape.
63
Obr. 21
Nyn si dti maj propojit slovn spojen rovn tvar se skutenmi rovnmi
tvary. U jsme zmnili, e vevnit i venku se vyskytuje mnoho pedmt,
nanich lze ukzat rovn tvar. Pi prvnm cvien budeme pracovat s pravtkem,
cojenstroj, pomoc kterho dlme rovn ry.
Rovn tvar, asociace (1)
Pomcky: pravtko
Uitel: Vte, co je tohle?
Dti: To je pravtko.
Uitel: Vborn! Podvejte se sem, na jeho okraj (ukazujete prstem na
okraj pravtka). M rovn tvar. Mete to ct nahlas?
Mrovntvar.
Dti: M rovn tvar.
Uitel: Moc pkn jste to ekly!
Najdi hrany (okraje), kter maj rovn tvar.
64
Pomcky: Fixa nebo tuka, blok na kreslen nebo papry, pravtka
apracovn seity pro vechny dti.
Pedvete dtem, jak se pouv pravtko k nakreslen rovn ry.
Uitel: Te pilom tuku k pravtku a thnu jm podl jeho okraje.
Tak nakreslm na papr ru. Podvejte se te na tohle.
Kdy pilom pravtko tsn k t e, mete si vimnout,
e maj stejn tvar. Je to rovn tvar. Chce nkdo ct, jak tvar
m tahle ra?
Dt: Tahle ra m rovn tvar.
Uitel: Vborn jsi to ekl. Te si vezmte kad svj seit a otevete
ho na dal przdn stran. Vezmte si tuku, vyberte si
takovou barvu, kter se vm lb. Pilote pravtko na papr
a zkuste thnout tukou podl okraje pravtka, abyste nakreslili
rovnou ru. Povedlo se vm to? (Pokud to bude poteba,
tak dtem pomozte, nebo je podejte, aby si
pomohly vzjemn.) Te mi eknte, jak tvar m ra,
kterou jste nakreslili. Jak m tvar?
Dti: M rovn tvar.
Uitel: To je dobe, e jste to poznaly a umte to takhle ct!
Pokud budou dti provdt lohy ve dvojicch, pipomete jim, aby si ekli
jeden druhmu o tom, jak ry nakreslily.
Pomcka: hrana stolu
Uitel: Podvejte se na okraj stolu. Pilote k nmu pravtko, co nejble.
Vidte, e okraj stolu m stejn tvar jako okraj pravtka?
Povzte mi, jak m tvar?
Dti: M rovn tvar.
Uitel: Ano, je to tak!
Procviujte to s dtmi tak dlouho, a dejte jim tolik loh, kolik bude poteba.
Mon si dti rdy vyzkou, jak to je ctit rovn tvar v stech. Mete pout
teba rovn naezan kousky zeleniny nebo slan tyinky. Meme nalzt rovn
tvar tak na lidskm tle?
65
Vydejte se na lov pedmt rovnho tvaru. Mte jich ve td a v budov
hodn? A kolik jich lze najt ve mst? A v prod?
Kreslme a malujeme rovn tvary. Meme tak pout modelnu, isttka
na dmky nebo jin vhodn materil.
13.2. Rovn tvar - selektivn rozliovn
Rovn tvar me bt snadno zamnn s mrn zakivenm tvarem.
Nauit se mezi nimi rozliovat je dleit, zejmna pro psan psmen a slic.
Uvdomme si, e rovn ry nemn svj tvar ani tehdy, kdy je otome nebo
zmnme jejich polohu.
Obr. 22
Obr. 23
Uka na sti, kter maj rovn tvar (tvar rovn ry).
Kter obrzek (kter st) m rovn tvar?
66
Rovn tvar, rozliovn
Pomcky: Pravtko a isttko na dmku, kter m tvar oblouku.
Uitel: Podvejte se na tohle pravtko a isttko na dmku.
Mete ukzat, kter z tch dvou vc m rovn tvar?
Dti: (ukazuj)
Uitel: Vborn! Mete mi ct, pro jste ukzaly na pravtko?
Dti: Protoe m rovn tvar.
Uitel: Moc pkn jste to ekly!
Pokraujte dle v procviovn a dejte kadmu dtti pleitost,
abyukzalo na rovn tvar a eklo, pro ukzalo prv na nj.

13.3. Rovn tvar - selektivn zobecovn
Pokud u dti rozliuj mezi rovnmi tvary a ostatnmi tvary a jsou schopny
vidt, e se jedn stle o rovn tvar, i kdy se dan vci li v jinch vlastnostech
jako barva, tlouka i poloha, pokrome ke slovnmu vyjden stench
podobnost.
Obr. 24
E R
V em jsou si podobn? V em jsou si podobn?
67
Rovn tvar, uvdomn si stench podobnost / zobecovn
Pomcky: Tuka, pravtko, kniha nebo seit s rovnm okrajem.
Uitel: Podvejte se na tuhle tuku, pravtko a okraj tohoto seitu.
Jsou to rzn vci, e?
Dti: (pikyvuj)
Uitel: Dokete ct, v em jsou si podobn?
Dti: Jsou si podobn v tom, e maj rovn tvar.
Uitel: Vborn jste to ekly! Te u vte, co to znamen rovn tvar.
Zahrajte si s dtmi hru na heslo: postavte se ke dvem s tukou a pravtkem
v ruce. Kdy dti odchzej ze tdy, mus nejprve odpovdt na otzku: v em
jsou si tyhle dv vci podobn? Sprvn odpov je heslem, kter jim umon
projt kolem vs dvemi. Pokud s tm bude mt njak dt problm, pomozte mu
a povzbute ho. Pro vs je to signl, e potebuje nov pojem jet procviovat.
Jako domc kol mete dt dtem, aby nkomu doma povdly o rovnch
objektech, kter si nakreslily do seitu. Nebo mohou hledat, jak rovn pedmty
maj doma.
Doposud se dti nauily tyi pojmy spadajc do pojmovho systmu
tvar. Zskaly tm hned ir zklad pro analzu svho okol. Zopakujte jim,
co u vechno vd, a pouijte irokou klu pklad, kter bude zahrnovat
kulat i rovn tvary a tvar oblouku.
68
14. ZMNA TVARU
Dejte dtem kol, pi nm pjde o zmnu tvaru. Mete pout isttka na
dmky, kter lze snadno petvarovat z pvodnho rovnho tvaru do zakivenho
nebo kulatho tvaru. Tak se dobe pracuje s plastelnou, hlnou a podobnmi
materily, kter je snadn tvarovat.
Ke zmn tvaru dochz v mnoha bnch situacch: kdy peeme
(tvarujeme) housky nebo chleba, krjme chleba, ovoce apod. Zmna je
dleit pojem, kter se tk barvy, velikosti, polohy a dalch vlastnost.
Nzorn pochopen pojmu zmny na uvedench pkladech umon tak snaz
pochopen zmn mnostv a potu, co je podstata matematickch operac.
Podobn meme pracovat i s ostatnmi pojmy tvar, jako jsou piat
tvary
29
, trojhelnkov tvary a dal. Co se tk trojhelnk, mjte na pamti,
e do tto kategorie pat vechny trojhelnky, nejen ty rovnostrann nebo
pravohl.
Dejte dtem pleitost, aby si vyzkouely analytick kdovn s pomoc
kategori, kter si u osvojily.
Obr. 25
29 V orig. angle shapes, tedy heln tvary.
69
POLOHA
U vech rovnch ar lze popsat jejich polohu. To se tk jak okraj
prostorovch pedmt, tak rovnch ar, kter dlme pi psan psmen, slicnebo
jinch symbol. Zde budeme pracovat se temi pojmy, charakterizujcmi
polohu: svisl poloha, vodorovn poloha a ikm poloha. V nkterch jazycch
popisuj tyto polohy vrazy, kter jsou odvozeny od polohy hladiny vody
30
nebo
od polohy voln vischo lana, zva nebo olovnice
31
. Posute sami, jestli je teba
zohlednit pi prci s tmito pojmy jet dal vci. V nkterch jazycch me bt
problm, e se slova jako svisl pouvaj k oznaen ar na strnce, kter jsou
ve skutenosti ve vodorovn poloze, ale jsou jakoby svisl, protoe jsou kolm
k hornmu a dolnmu okraji strnky. Pokud pak list papru zvedneme do svisl
polohy, jako m tabule, bude poloha ar v souladu s fyziklnm pvodem slova,
kter ji oznauje.
Schma 18 - Zkladn pojmy pro analzu a klasifkaci.
30 Tj. napklad prv esk vodorovn.
31 Tj. napklad prv esk svisl.
polohy
vodorovn
poloha
svisl
poloha
ikm /
naklonn
poloha
70
15. VODOROVN POLOHA
Pomcky: Prhledn lhev s vodou, pravtko, tuky, plastelna,
plnicpero, fowersticks, isttka na dmky, hebk,
psmena AEFHTZ, slice 457.
Nam clem je, aby se dti nauily propojovat vraz vodorovn poloha
sjakoukoliv arou nebo hranou na svt, kter se nalz ve vodorovn poloze.
Abychom toho doshli, musme zprostedkovat dtem irok spektrum zitk,
dky nim budou schopny vyvodit podobnosti a odlinosti ohledn polohy.
Zdrazujeme, e je velmi dleit, aby byly dti pi cviench samy aktivn.
Pouh ukzka ze strany uitele jim nedoke zprostedkovat potebn zkuenosti.
Zrove je nesmrn dleit, aby si dti propojovaly sv zitky
spslunmi slovy, a v tom jsou zvisl na zprostedkovn ze strany dosplch.
Dti mohou dostat za domc kol prozkoumat, kter hrany i plochy
unich doma jsou ve vodorovn poloze. Mohou k tomu pout prhlednou lhev
naplnnou vodou a porovnvat zkouman pedmty s hladinou vody v lhvi.
V jak poloze se nachz deska stolu doma? A co postel? Jsou hrany postele ve
vodorovn poloze? A jak je to s vodou ve dezu? Je hladina vody ve vodorovn
poloze i tehdy, kdy se voda va? Pro tomu tak nen? Nemusme hned podvat
pln vysvtlen, ale je dobr pozorovat, divit se, a snait se najt odpovdi.
Obr. 26 - Vodorovn poloha
71
Vodorovn poloha, asociace (1)
Pomcky: Prhledn lhev naplnn do plky vodou. Pro lep viditelnost
je dobr vodu lehce zabarvit, teba nkolika kapkami inkoustu.
Uitel: Podvejte se na tohle. Co myslte, e mm v t lhvi?
Dti: Vodu.
Uitel: Ano, je to voda. Te budu dret tu lhev tak, aby byla pln
v klidu. Pozorujte vodu uvnit a podvejte se, v jak poloze je jej
hladina. Vidte tu vodu uvnit lhve, e? Kdy mluvme o vod,
pesnji o jej hladin, meme ct, e m vdy vodorovnou
polohu. Mete to ct nahlas?
Hladina vody m vodorovnou polohu.
Dti: Hladina vody m vodorovnou polohu.
Uitel: Vborn jste to ekly!
Mete nakreslit vodorovnou ru na tabuli a znzornit tak vodorovnou
polohu.
Nechte dti pozorovat, co se s vodou dje, kdy lhev otote. Lhev zmn
svoji polohu, ale jak je to s polohou vody a jej hladiny?
Pomcky: Kniha, prhledn lhev naplnn do plky vodou.
Drte knihu ve svisl poloze kolmo na desku stolu.
Uitel: Podvejte se na horn okraj thle knihy. Vidte v jak je poloze?
Dti: Je ve vodorovn poloze.
Uitel: Taky mi to tak pipad. Pojme si to ovit. (Drte lhev
s vodou ped knihou tak, aby mohly dti porovnat jej
hladinu s hornm okrajem knihy.) eknte mi, co vidte.
Dti: Je ve vodorovn poloze.
Uitel: Ano, je to tak, je ve vodorovn poloze.
Zkuste s dtmi provst jet njak dal cvien.
Meme uvst sv tlo do vodorovn polohy?
72
Vypravte se s dtmi na przkum a zjistte, kter pedmty ve td nebo
vokol jsou ve vodorovn poloze. A to dti pezkoumaj s pomoc lhve s vodou.
Mohou tak pracovat ve dvojicch. A si nakresl do seit, eho si vimly.
Nechte dti namalovat nebo nakreslit ry ve vodorovn poloze nebo je
vytvoit z vhodnch materil (plastelna, isttka na dmky atd.)
Obr. 27
15.2. Vodorovn poloha - selektivn rozliovn
Pojmov systmy vztahujc se k rovnm tvarm a poloze se mohou snadno
plst.
Poloha se obvykle vztahuje k vcem, na nich je mon pmo vnmat
rovn tvar. Nkdy je to ovem tak, e implicitn vnmme polohu osy danho
pedmtu, jako teba lidskho tla nebo jinho objektu s nerovnmi nebo
nepravidelnmi obrysy. Z toho plyne, e je poteba procviovat rozliovn mezi
rovnm tvarem a polohou a zrove mezi rznmi polohami navzjem.
73
Vodorovn poloha, rozliovn
Pomcky: Rovn dvka nebo tuky, piem jedna vc le na stole
adruh stoj. Pokud je to poteba, mete pedmt ukotvit kouskem
modelny.
Uitel: Podvejte se na tahle dvka. Mete ukzat na to, kter je ve
vodorovn poloze?
Dti: (ukazuj)
Uitel: Ano, sprvn. Mete mi ct, pro jste ukzaly prv na tohle
dvko?
Dti: Protoe tohle je ve vodorovn poloze.
Uitel: Vborn, ekly jste to skvle.
Pokraujte takto v procviovn a dejte kadmu dtti pleitost ukzat
na pedmt ve vodorovn poloze a ct, pro ukzalo prv na nj.
U ar a rovnch tvar na lecm pape nebo na ploe stolu me opt
nastat nejasnost, protoe nkdo vztahuje polohu ry k okrajm strnky
nebo stolu, jak jsme to u zmnili u svisl polohy. Pak se jako vodorovn jev
jen ry rovnobn s dolnm a hornm okrajem strnky. Proto budeme za
smrodatn povaovat test s lahv s vodou. Cokoliv, co bude leet na stole a bude
mt stejnou polohu jako vodn hladina, budeme oznaovat jako vodorovn.
Obdobnbudeme postupovat u svisl polohy.
32
Pomcky: Dv fxy nebo barevn tuky a kousek modelny pro kad
dt. List papru nebo seit. Pklad ilustruje prci ve dvojicch.
Uitel: Vezmte si tuky a modelnu, kter mte pipraven na stole.
Upevnte jednu tuku do kousku modelny, jako to dlm j.
(Ukate dtem, jak dvte jednu tuku do svisl polohy do
stojnku z plastelny.) Druhou tuku nechte leet na stole.
Te budeme pracovat ve dvojicch a rozpotme se na prv
a druh. Zvednte ruku, kdo jste prv. Take prv si te vezmou
do ruky tuku, kter le ve vodorovn poloze. Napite s n
psmeno na papr nebo do seitu. Te povzte druh/mu
ve dvojici, pro jste pouili prv tuhle tuku.
32 Podotknme, e takto jsou svisl a vodorovn poloha sprvn defnovny fyzikln. Svisl
je pmka, smujc do stedu Zem (co je za obvyklch okolnost s dobrm piblenm i smr
voln vischo zva). Vodorovn je kad pmka, lec v rovin, kolm na svislou pmku.
Takov tvar zaujm hladina kapalnho tlesa v gravitanm poli Zem, je-li toto tleso vi
Zemi v klidu nebo v rovnomrnm pmoarm pohybu.
74
Dt 1: Vzal/a jsem si tuku, kter leela ve vodorovn poloze.
Uitel: Velmi dobe! te jsou na ad druz. Vezmte si tuku,
kter le ve vodorovn poloze. Napite s n psmeno na papr
nebo do seitu. Te povzte prv/mu ve dvojici, pro jste pouili
prv tuhle tuku.
Dt 2: Vzal/a jsem si tuku, kter leela ve vodorovn poloze.
Uitel: Dobr prce!
Procviujte to s dtmi dle, aby si byly schopny s jistotou rozliit, kdy je
pedmt nebo ra ve vodorovn poloze a kdy ne. Zatm jim nekme nic
odal kategorich polohy (svisl, ikm), na to dojde pozdji.
15.3. Vodorovn poloha
- uvdomn si stench podobnost - zobecovn
Pomcky: Tuka, devn tyka, kniha (nebo jin pedmt, kter m
rovn okraj ve vodorovn poloze) Ve je poloen na stole.
Uitel: Podvejte se na tuhle tyku, tuku a okraj knihy. Jsou to rzn
vci, nejsou stejn, e ne?
Dti: (vrt hlavou)
Uitel: Vidte, jestli je na nich nco podobnho?
Dti: Jsou si podobn v tom, e jsou ve vodorovn poloze.
Uitel: Vborn, ekly jste to skvle. Te u vte, co to znamen
vodorovn poloha.
Pedtm, ne dti opust tdu, zahrajte si s nimi hru na hesla. Polote na
stl tyku a knihu a ukate na oba pedmty postupn prstem. Pitom polote
kadmu dtti otzku: v em jsou si podobn? Sprvn odpov je heslem,
na kter mohou odejt ze tdy. Pokud s tm bude mt njak dt pote,
pomozte mu apovzbute ho. Pro vs je to signl, e potebuje nov pojem jet
procviovat, a tak pro n vytvote dal situace. Mon nkter dti zamily
pozornost na rovn tvar a jejich odpov se vztahovala k nmu. Takovodpov
je tak sprvn a dti si zaslou pochvalu. V takovm ppad se jich mete
zeptat, jestli vid mezi obma pedmty jet njakou dal podobnost,
abystepezkoueli, zdasivimly tak podobnosti v poloze.
Jako domc kol mete dtem uloit, aby nkomu povdly o vodorovn
poloze. Nebo aby doma naly linky a hrany nalzajc se ve vodorovn poloze
anakreslily si to do seitu. Mohou tak zapojit dal leny rodiny.
75
16. SVISL POLOHA
Pro prci na kategorii svisl polohy mete pout: olovnici (nebo prost
zva na provzku), dortov vlajeky nebo jin mal vlajeky, fxu, tuku,
devnou tyku, modelnu, hebk, zpalky, dortov svky, hraky. Nazenebo
okno ve td mete bhem procviovn viditeln umstit psmena
BDEFHIJKLMNPRTUY a slice 1, 4 a 5.
Obr. 28 - Svisl poloha
76
Svisl poloha se tak vztahuje k fyziklnm vlastnostem. Toho vyuijeme
hned v prvnm cvien, kdy budeme pracovat s olovnic. Asociujeme klidovou
polohu provzku, na nm je zaven zva, s vrazem svisl poloha. Olovniceje
v klidu (tedy pokud na ni nepsob jin sly ne gravitace) vdy ve svisl poloze.
Chceme, aby si dti propojily termn svisl poloha se svislou polohou, nejastji
rovnch ar a lini. U jsme zmiovali, e nkdy se pouv vraz svisl poloha
pro ry nakreslen na pape, i kdy jsou ve skutenosti ve vodorovn poloze.
Abychom se vyhnuli problmm, kter mohou v tomto nastat, mli bychom to
hned od zatku zohlednit pi na prci a pi demonstraci svisl polohy dret
list papru ve svisl poloze, a ovit polohu pomoc vodovhy (lahve naplnn
vodou) nebo olovnice (zavenho zva). Pozdji, a si dti pojmy osvoj
vjejich pvodnm vznamu, byste jim mli vysvtlit, jak se ppadn pouvaj
vrazy svisl a vodorovn poloha v ppad tvar na vodorovn umstn
ploe (napklad v seitu lecm na stole).
Svisl poloha, asociace (1)
Potebujete: Olovnici (nebo jakkoliv zaven zva).
Uitel: Podvejte se na tuhle vc! V nkdo, co to je?
Dti: (ml)
Uitel: To je olovnice. Zednci ji pouvaj pi stavb zd a dom.
M s n polohu zd, aby byly rovn. Kdy drme olovnici
v klidu, ustl se v urit poloze. T poloze kme svisl poloha.
Mete to ct nahlas? Olovnice je ve svisl poloze.
Dti: Olovnice je ve svisl poloze.
Uitel: Vborn, ekly jste to hezky.
Pomcky: Tuka umstn ve svisl poloze (pouijte opt teba stojnek
z modelny)
Uitel: Podvejte se na tuhle tuku. Te k n pilom olovnici.
Vidte, e ta tuka m stejnou polohu jako olovnice?
Je to svisl poloha. Kdo mi chce ct, v jak poloze je ta tuka?
Dti: Je ve svisl poloze.
Uitel: Sprvn, tahle tuka je ve svisl poloze.
77
Pomcky: Devn tyka pro kad dt. Dti budou pracovat ve
dvojicch.
Uitel: Podvejte se na devnou tyku, kter le ped vmi na stole.
Je ve svisl poloze?
Dti: Ne, je ve vodorovn poloze.
Uitel: Vborn, poznali jste to! Te jej polohu zmte a postavte ji do
svisl polohy. A vm te ten druh z va dvojice ekne,
v jak poloze je tyka te.
Dt 1: Je ve svisl poloze.
Uitel: Sprvn. A te se prohote a eknte tomu druhmu,
v jak poloze je tyka.
Dt 2: Je ve svisl poloze.
Uitel: Jde vm to moc pkn.
Pipravte dal podobn cvien.
Pomcky: Olovnice (zaven zva), hrany v mstnosti.
Uitel: Podvejte se na tuhle hranu u dve. Te vedle n podrm olovnici.
Povzte mi, jakou m ta hrana polohu?
Dti: M svislou polohu.
Uitel: Vidte, jak to vte!
Vydejte se hledat ry a linie, kter jsou ve svisl poloze. Nechte pi tom
dti pracovat s olovnic. Pokud budou pracovat ve dvojicch, budou si moci
vyzkouet vzjemn popsat, co objev, s pouitm vrazu svisl poloha. Dti si
tak mohou udlat nrtky svch objev do seit. Stoj za to si ct, zda naly vc
svislch hran venku nebo uvnit v dom.
Nech dti stavj pedmty do svisl polohy a vzjemn si to komentuj.
78
16.2. Svisl poloha - selektivn rozliovn
Te je poteba, aby se dti nauily odliovat objekty (ry, hrany) ve svisl
poloze od tch, kter jsou ve vodorovn poloze nebo rznch ikmch polohch.
V nsledujcch lohch budeme proto procviovat jednotliv kad z tchto
rozdl.
Svisl poloha, rozliovn
Pomcky: Devn tyky nebo tuky, z nich bude vdy jedna leet na
stole a druh stt (mete pout stojnek z modelny).
Uitel: Podvejte se na tyto dv tyky. Mete ukzat na tu,
kter je ve svisl poloze?
Dti: (ukazuj)
Uitel: Sprvn. Mete mi povdt, pro jste ukzaly prv
na tuhle tyku?
Dti: Protoe je ve svisl poloze.
Uitel: Vborn, hezky jste to ekli.
Pomcky: Dortov svky zapchnut do modelny, z nich jedna
bude stt ve svisl poloze a druh v ikm poloze. Zpalky.
Uitel: Podvejte se na tyto dortov svky. Jendo, me zaplit tu,
kter je ve svisl poloze?
Jenda: (zapaluje)
Uitel: Skvle. Me mi ct, pro jsi zaplil tuhle svku a ne tu druhou?
Jenda: Protoe tahle svka je ve svisl poloze.
Uitel: Vborn jsi to ekl.
Pokraujte s podobnmi lohami a umonte kadmu dtti, aby oznailo
svku ve svisl poloze a povdlo, pro vybralo prv ji.
79
16.3. Svisl poloha
- uvdomn si stench podobnost - zobecovn
Pomcky: Dortov svka, tuka a devn tyka. Vechny pedmty jsou
ve svisl poloze.
Uitel: Podvejte se na tuhle svku, tuku a tyku. Nejsou stejn, e ne?
Dti: Ne, nejsou.
Uitel: Vidte, jestli jsou si v nem podobn?
Dti: Jsou si podobn v tom, e maj svislou polohu.
Uitel: Vborn. Te tedy vte, co znamen svisl poloha.
Zase si zahrajte hru na hesla. Kdy budou chtt dti odejt ze tdy, postavte
se s tukou ke dvem, pilote tuku k hran dve a polote dtem otzku:
Vem jsou si podobn? Sprvn odpov je heslem, na kter mohou projt ven.
Vimnte si, jestli je mezi dtmi njak, kter potebuje dl procviovat.
Obdobn meme pracovat na pojmu ikm polohy. Svisl a vodorovn
poloha jsou jasn a jednoznan, zatmco pojem ikm poloha zahrnuje
mnoho rznch hl. Jednodue se to d vysvtlit tak, e kdy nen pedmt ve
vodorovn nebo svisl poloze, tak je v ikm poloze.
Mme za sebou prci s nkolika pojmy tvar. Doporuovali jsme zaadit
lohy vyadujc analytick kdovn nebo analzu s ohledem na tomu
odpovdajc vlastnosti. Te meme do tchto loh zapojit kategorii polohy.
Obrzky dole pro vs mohou bt inspirac.
Obr. 29
80
17. CELEK / ST CELKU
Kdy pracujeme s hlskami, psmeny, sly a slicemi, poadujeme po
dtech analzu, pi n mus odhldnout od celku a zamit svou pozornost
na jeho st. Osvojen pojm celek a st celku jim pome takovou analzu
zvldnout.
Pi nsledujcch cviench mete vyut cokoliv, co lze njak rozdlit
(ovoce, chlb, zeleninu, list papru atd.), nebo o em lze uvaovat jako ocelku,
sloenm z st, nebo jako o sti celku (lid, obleen, nbytek, domy,
psmena,sla atd.)
Celek / st celku, asociace (1)
Potebujete: Jablko, n.
Uitel: Podvejte se, tady mm jablko. Je to cel jablko. Te z nho kousek
odznu. U to nen cel jablko. Tady je jedna jeho st.
Mete to ct nahlas? Tenhle kousek je st jablka.
Dti: Tenhle kousek je st jablka.
Uitel: Sprvn!
Potebujete: jedno z dt (teba Katku).
Uitel: Podvejte se, te zdvihnu Katinu ruku. Ta ruka je st jejho tla.
Mete to ct? Ruka je st tla.
Dti: Ruka je st tla.
Uitel: Vborn jste to ekly!
Pomcky: psmeno A vystien z papru (vysok cca 20 cm,
ka prouku cca 3 cm).
Uitel: Kouknte, tohle je psmeno A. Te ho rozstihnu na nkolik st.
(Rozstihnte ho a ukate dtem jednu jeho st.)
Me mi nkdo povdt, co te drm v ruce?
Dti: st psmene A.
Uitel: Ano, sprvn jste to ekly.
81
Pomcky: slice 3 vystien z papru (vysok cca 20 cm,
ka prouku cca 3 cm).

Uitel: Kouknte, tady mm slici 3. Te ji rozstihnu na dv sti.
Je mon ji z tch st zase sloit dohromady.
Me mi nkdo povdt, co te drm v ruce?
Dti: st slice 3.
Uitel: Ano, pkn jste to ekly.
Obr. 30
Knihy meme chpat
jako pedmty.
Skok meme chpat
jako akci, udlost.
Strnku meme chpat
jako st pedmtu.
Pokren nohou meme
chpat jako st akce,
udlosti.
82
17.2. Celek / st celku - selektivn rozliovn
V ppad st a celk se vlastn rozliovn odehrvalo u od prvnho
cvien. Te se na nj pmo zamme a verbalizujeme ho. Vytvome situace,
ve kterch bude poteba rozliovat mezi celky a stmi celk.
Celek / st celku, rozliovn
Pomcky: Kousek bannu a cel bann.
Uitel: Podvejte se, co tu mm: kousek bannu a cel bann.
Ukate, co z toho je kousek bannu.
Dti: (ukazuj)
Uitel: Sprvn. Mete mi ct, pro jste ukzaly na tohle?
Dti: Protoe tohle je st celho bannu.
Uitel: Pesn tak.
Pokraujte s dalmi lohami a umonte kadmu dtti, aby ukzalo na
njakou st celku a povdlo, pro ukzalo prv na ni.
Pro dti je vdy zajmav pracovat s nm, co se d jst. Jdlo se d skoro
vdycky rozdlit na sti: ovoce, zelenina, suenky, peivo, okolda.
17.3. Celek/st celku - selektivn zobecovn
Pomcky: Kousek pomerane a kousek papru.
Uitel: Podvejte se, co tu mm: kousek pomerane a kousek papru.
Nejsou to stejn kousky, e?
Dti: (vrt hlavou)
Uitel: Napad vs, v em jsou si ty dv vci podobn? Co maj spolenho?
Dti: Jsou si podobn v tom, e jsou to sti.
Uitel: Vborn, je to tak! U toho umte opravdu hodn!
Zahrajte si s dtmi hru na hesla, kdy odchzej ze tdy. Postavte se ke
dvem, v jedn ruce vko od fxy a v druh kousek jablka, a polote dtem
otzku: V em jsou si tyto dv vci podobn? Sprvn odpov - e jsou si
podobn v tom, e jsou stmi celku - je heslem, dky nmu mohou projt ven.
83
VELIKOSTI
Velikost, dlka, vka a hloubka jsou zkladn pojmov systmy, vnichjsou
vlastnosti njak vci vyjden ve vztahu k jin vci, se kterou pomujeme,
i kdy asto implicitn. Mluvme teba o velkm pokoji nebo o vysok hoe.
Mohl bych teba prohlsit: Kamenec je vysok hora, kter m 1072 metr nad
moem. Alespo tam, kde iji (v Novohradskch horch), je onejvy kopec.
Uvme-li ale, e i v esk republice je 231 hor, kter jsou vy ne Kamenec,
nemusela by se mnou spousta lid souhlasit. Kdy ale eknu, e Kamenec je vysok
hora ve srovnn s horou afranice, kter m 627 m.n.m., nikdo neme nic
namtat. Tenisov mek je velik ve srovnn s pingpongovm mkem, ale mal
ve srovnn s fotbalovm mem. Pro mal dti se to me zdt komplikovan,
ale jde o koncept, jeho pochopen v obecn rovin je poteba v mnoha dalch
oblastech, napklad pi prci s sly. Doporuujeme, abyste do vuky tchto
pojm vloili potebn sil. Nezapomete, e pro dti jsou vechna nov
slova neznm. Kdybychom se tmto pojmem nezabvali, protoe se nm zd
pli komplikovan, byla by to pro dti pekka v uen. Pi vuce meme
vyut pklady a situace, dky nim si dti tyto pojmy bez problm osvoj,
aprocviovat jejich slovn vyjden.
Kdy se dti nau pouvat pojmy vt a men (velikost) v praxi, mohoututo
znalost aplikovat i na pojmy tkajc se vky, dlky, hloubky apotu. Mysezde
budeme zabvat pouze pojmem vt velikost. Pokud to budete povaovat za
nutn, pracujte obdobn s pojmem men velikost.
18. VT VELIKOST VE SROVNN S
33
Mete vyut nsledujc pomcky: plyov zvtka rznch velikost,
polvkovou lci a ajovou liku, igrky a fgurky z lega, tuky, plastov ttky
rznch velikost, rzn velk mky, rzn velk nabraky, dortov svky
abn svky, modelnu atd.
33 V orig. larger size related to.... Prost vt ne... neobsahuje slovo pro kategorii velikost.
Proto volme obrat sice kostrbat, ale funkn sprvn a snad jet pijateln.
84
18.1. Selektivn asociace a selektivn rozliovn
Velikost je relan kategorie, jak ji bylo eeno. Kdy hovome o velikosti
neho, vztahujeme ji vdy k nemu jinmu, s m to porovnvme, a u jsme
si toho vdomi nebo ne. Tud u ve stdiu asociace je obsaeno rozliovn.
Vtyaobraty v dialozch jsou proto sloitj (obsahuj vce slov) a mon bude
nutn postupovat pi vuce po malch krcch. Dbejte na to, abyste dtem
poskytovali jazykov vzor po tak dlouhou dobu, jak bude teba. Mjtenapamti,
e nejde o hodnocen toho, jak slova u se dti nauily, ale o uen samotn.
Dti potebuj mnostv zkuenost, aby si vytvoily pedstavy ady situac
s pojmem vt velikost ve srovnn s Tyto pedstavy jsou zkladem,
dkynmu pak budou dti rozpoznvat sten podobnosti a rozdly.
Schma 19 - Zkladn pojmy pro analzu a klasifkaci
velikost
..vt ne..
..vy ne / vt vka ve srovnn s..
..del ne / vt dlka ve srovnn s..
..vce ne / vt poet ve srovnn s..
85
Obr. 31
Vt velikost ve srovnn s, asociace (1)
Pomcky: Dv plyov zvtka stejnho druhu (napklad dvamedvdci),
ale rznch velikost.
Uitel: Podvejte se, co tu mm: dva plyov medvdky.
Mete ukzat na toho, kter je vt?
Dti: (ukazuj)
Uitel: Ano, tenhle medvdek je vt. Meme ct, e m
vt velikost ve srovnn s tm druhm. M vt velikost.
Mete to zopakovat?
Dti: M vt velikost.
Uitel: Dobe! Mete ct: tenhle medvdek m vt velikost
ne ten druh?
Dti: Tenhle medvdek m vt velikost ne ten druh.
Uitel: Vborn, hezky jste to ekli!
86
Pomcky: Dva rzn velk mky.
Uitel: Podvejte se na tyhle dva mky. Mete ukzat na mek,
kter m vt velikost ne ten druh?
Dti: (ukazuj)
Uitel: Velmi sprvn. Mete mi ct, pro jste ukzaly
prv na tenhle mek?
Dti: Protoe m vt velikost ne ten druh.
Uitel: Ano, m vt velikost ne ten druh. Sprvn.
Pomcky: Polvkov lce a ajov lika.
Uitel: Podvej se na tyhle lce. Zvedni tu z nich, prosm,
kter m vt velikost ne ta druh.
Dt: (zved)
Uitel: Sprvn. ekni mi, pro jsi zvedla prv tuhle lci?
Dt: Protoe m vt velikost ne ta druh.
Uitel: Vborn jsi to ekla!
Pokraujte v procviovn tak dlouho, dokud si vechny dti nevyzkou
ukzat na njakou vc, kter je vt ne ta druh.
Vypravte se hledat vci, kter maj vt velikost n njak jin vc. A sito
dti nakresl do seit.
A si dti nakresl i namaluj do seit njakou vc, kter m vt velikost
ve srovnn s jinou vc. Vyrbjte z modelny nco, co m vt velikost ve
srovnn s nm jinm.
Mete udlat adu z bot od nejvt po nejmen. Porovnvejte je navzjem:
Tahle m men velikost ve srovnn s touhle, ale vt velikost ve srovnn s touhle.
Pokraujte v porovnvn ponaje nejvt botou a kone tou nejmen (mete
teba pout i boty pro panenky). Dti maj takov aktivity rdy a dok pak pi
vuce lpe udret pozornost.
Pokraujte v procviovn, dokud bude poteba, a pak pokrote k dalmu
procesu.
87
18.2. Vt velikost ve srovnn s - selektivn zobecovn
Potebujete: Obyejnou svku a malou dortovou svku (stojc / lec
vedle sebe), dv rzn velik fgurky (teba igrka a fgurku z lega).
Uitel: Podvej se na tuhle svku (ukate na tu vt) a na tuhle
fgurku (ukate na tu vt). Nejsou to stejn vci,
ale doke na nich najt nco podobnho?
Dt: Jsou si podobn v tom, e jsou ob vt ne ta druh vedle nich.
Uitel: Vborn, skvle jsi to poznal!
Pomcky: Dv autka rznch velikost postaven vedle sebe,
dv rzn velk gumy poloen vedle sebe.
Uitel: Podvejte se na tohle autko (ukate na to vt) a na tuto
gumu (ukate na tu vt). Nejsou to stejn vci,
ale dokete na nich najt nco podobnho?
Dti: Jsou si podobn v tom, e maj ob vt velikost ve srovnn
s vc, kter je vedle nich.
Uitel: Dobe jste to ekly!
Pokraujte v procviovn, aby si vechny dti vyzkouely popsat sten
podobnosti, kter objevily.
Prohldnte si obrzky dole a nechte se jimi inspirovat pi vytven dalch
her, kter mete zaadit do vuky.
Obr. 32
88
19. MSTO (UMSTN) VEDLE
Pouijeme-li spojen vedle neho, vtina dt pochop, co tm myslme.
Doporuujeme, abyste jej pi vuce pouvali dohromady s pojmem msto nebo
umstn. Vc m msto nebo je umstn vedle neho jinho. Pozdji budeme
pracovat na dalch pojmech ve spojen s mstem. Vechny budou dleit,
asedti budou uit pst psmena a chpat umstn slice v zpisu sla jako
symbol pro jej hodnotu (destek, stovek atd.)
Pro prci s pojmem msto vedle meme pout rzn plyov zvtka,
barevn autka, rzn druhy ovoce (jablka, pomerane i banny), hrnky,
skleniky, lce, plastov kartiky, knihy, barevn tuky, modelnu a dal.
19.1. Msto vedle neho - asociace
Pomcky: tyi rzn zvtka (hraky), z toho jedno je k.
Utvote znich dv dvojice.
Uitel: Podvejte se, mm tady nkolik zvtek.
Mete ukzat na zvtko, kter stoj vedle konka?
Dti: (ukazuj)
Uitel: Ano, sprvn! Meme ct, e tohle zvtko stoj
na mst vedle konka. Mete to ct?
Tohle zvtko stoj na mst vedle konka.
Dti: Tohle zvtko stoj na mst vedle konka.
Uitel: Vborn!
34
Pomcky: Dv jablka, pomeran a bann. Jedno jablko le na mst
vedle bannu, druh vedle pomerane.
Uitel: Podvejte se na ta dv jablka. Ukate na jablko, kter le na mst
vedle pomerane.
Dti: (ukazuj)
Uitel: Sprvn. Mete mi ct, pro jste ukzaly prv na tohle jablko?
Dti: Protoe tohle jablko le na mst vedle pomerane.
Uitel: To je ono. Pkn jste to ekly.
34 Ppadn meme pracovat s obratem je umstn vedle.... Zvtko je umstn vedle
konka.
89
Pomcky: Dva hrnky, sklenika, lce. Jeden hrnek stoj vedle sklenice,
druh vedle lce.
Uitel: Podvejte se na tyhle dva hrnky. Zvednte hrnek,
kter je na mst vedle sklenice.
Dti: (zvedaj)
Uitel: Sprvn. eknte mi, pro jste zvedly prv tenhle hrnek.
Dti: Protoe tenhle hrnek je na mst vedle sklenice.
Uitel: kte to bezvadn.
Pokraujte v procviovn, aby mly vechny dti pleitost ukzat na
pedmt, kter le na mst vedle njakho jinho pedmtu.
Msto vedle neho, asociace (2)
Polete dti prozkoumat, jak vci se nachzej na mst vedle dezu. Mon
si mohou nakreslit to, co objevily, do svch seit. Podobn mohou dti hledat
vci vedle okna, vedle idle nebo vedle ehokoliv jinho. Mete nechat dti,
asamy vymysl, vedle eho budou vci hledat: te budeme hledat vci, kterle
na mst vedle
Msto vedle neho, asociace (3)
Malujeme a kreslme vci, kter jsou umstn vedle domu.
Msto nebo umstn je dal pojem, kter m charakter vztahu.
Procesy asociace a rozliovn zde tud splvaj. Jakmile zvldnete vechny
potebn lohy, mete pejt k rozpoznvn a verbalizaci stench
podobnost.
90
19.2. Msto vedle neho - zobecovn
Pomcky: Jablko, autko, kniha. Jablko a autko jsou umstn vedle
knihy.
Uitel: Podvejte se na to autko a na to jablko. Jsou to rzn vci,
ale maj nco spolenho?
Dti: Spolen maj to, e ob le na mst vedle knihy.
Uitel: To je skvl, e jste si toho vimly!
Pomcky: Hrnek, tuka a lce. Hrnek a tuku polote vedle lce.
Uitel: Podvejte se na ten hrnek a tuku. Jsou si v nem podobn?
Dti: Podobn jsou si v tom, e ob le na mst vedle lce.
Uitel: Jde vm to vborn!
Pokud budete chtt dt dtem domc kol, mete jim uloit, aby naly
vci, kter jsou umstn vedle dve, a aby si je nakreslily do seitu.
Obrzky dole vs mohou inspirovat k vytvoen her, na nich si dti
procvi analytick kdovn tkajc se pojm, kter se dosud nauily.
Obr. 33
Obdobnm zpsobem procviujte s dtmi pojmy jako bt umstn nad
nm a bt umstn na nem.
91
20. MSTO V AD
Pojem msto v ad bude pro dti zajmav, protoe samy asto e,
kdobude prvn v ad, kdo posledn a podobn. Kdy pracujeme s mstem vad,
potebujeme nejprve defnovat, kde ada zan a kde kon. Pokudvechny dti
ve td mluv mateskm jazykem, ve kterm se pe zleva doprava, bude se zdt
pirozen mt zatek ady vlevo. I tak je mon lep zanat ady z rznch
smr, protoe to podpo u dt fexibilitu v mylen. V tom ppad je poteba
na zatku stanovit, kde kter ada zan.
Pi prci na tomto pojmu mete pout: zvtka, rznobarevn autka,
panky, vlky a dal vci, kter se daj snadno postavit do ady.
20.1. Prvn msto v ad - asociace (1) a (2)
Pomcky: Nejmn tyi rzn zvtka (hraky), piem na prvnm
mst v ad stoj k.
Uitel: Podvejte se, mm tady nkolik zvtek v ad.
ada zan tady (ukazujete ped kon).
K stoj v t ad na prvnm mst. Pojme to ct spolen:
K stoj na prvnm mst v ad.
Dti: K stoj na prvnm mst v ad.
Uitel: Ano, sprvn! K stoj na prvnm mst v ad.
Pomcky: Nejmn tyi rzn autka, na prvnm mst stoj modr
autko.
Uitel: Podvejte se, mm tady nkolik autek v ad.
ada zan zde (ukazujete ped modr autko).
Kdo uke na autko, kter stoj v ad na prvnm mst?
Dti: (ukazuj)
Uitel: Ano, sprvn! A povzte mi, pro jste ukzaly
prv na tohle autko?
Dti: Protoe tohle autko stoj v t ad na prvnm mst.
Uitel: Pesn tak. Tohle autko stoj v ad na prvnm mst.
92
Pomcky: Rozdejte kadmu dtti njakou vc, kterou me poloit
doady na stole ped sebou.
Uitel: Te mete z tch vc udlat na stole adu.
Dti: (dlaj adu)
Uitel: Kdo mi te ekne nco o t ad, kterou jste udlaly?
Povzte mi, co je v t ad na prvnm mst.
Pokraujte v procviovn loh, dokud si dti tento pojem neosvoj.
Navrhnte dtem, aby naly njakou vc, kter stoj na prvnm mst vad.
To lze udlat napklad kdy s nimi nkam jdete a ony se sead do zstupu,
kdysi hraj na hiti, kdy kolem projd ada aut, kdy se dti dvaj na adu
dom na ulici, kdy pozorujete vlak s vagny, kdy potkte kachnu s kachtky
v ad a podobn. A si dti namaluj njakou adu do svch seit.
20.2. Prvn msto v ad - zobecovn
Pomcky: Jedna ada vytvoen z autek, druh ada vytvoen
pti dtmi.
Uitel: Podvejte se na ty dv ady. ada autek zan tady,
ada dt tady. Podvejte se na tohle autko (prvn v ad)
a na Aniku (dt, stojc na zatku ady). Dokzaly
byste najt, co maj spolenho? Co je na nich podobn?
Dti: Podobn je na nich to, e stoj v ad na prvnm mst.
Uitel: Vborn. To nebylo vbec jednoduch, ale zvldly jste to skvle!
Pomcky: Jedna ada z hrnk, druh ada z vagnk vlku.
Uitel: Podvejte se na ty dv ady. ada hrnk zan tady,
ada vlk tady. Podvejte se na tenhle hrnek
a na tenhle vagnek (ukazujete na prvn v ad).
Jsou to dv odlin vci. Poznte, co maj spolenho?
V em jsou si podobn?
Dti: Jsou si podobn v tom, e stoj na prvnm mst v ad.
Uitel: Vborn jste to ekly.
93
21. ZMNA
Pojem zmny se vztahuje k mnoha rznm oblastem. Dti provaj
zmny u tm, e rostou. Boty a aty, kter jim dve padly, jsou te mal,
a je poteba vt velikost. Dti si velmi rychle vimnou, kdy si napklad
nabarvte vlasy. Pouvejte pojem zmna prv v takovch situacch. Vmejte si
zmn, kterseodehrvaj v kadodennm ivot. Kdy njak dt nepijde do
koly, zmnse tm poet dt ve td. Na podzim mn list barvu a opadv.
Stromy pak vypadaj jinak. Mn se. Mn se i zem. Kdy spadne teplota
pod nulu, zamrzaj loue - dal zmna. Dle uvdme lohy na procviovn
asociace, rozliovnazobecovn ve vztahu k pojmu zmna.
21.1. Zmna - asociace
Pomcky: Modelna.
Uitel: Podvejte se, mm tady tuhle modelnu. Udlm z n kuliku.
Te vypad jak Ne, pokejte, udlm z n nco jinho.
Vidte, jak mn tvar? Kdy ji hntu a tlam na ni,
tak mn tvar (zrove to pedvdte). Doke nkdo ct,
co jsem s tou kulikou udlal?
Dti: Zmnil jste tvar.
Uitel: Ano, to je ono!
Pomcky: Kousek modelny pro kad dt. Pracujte ve dvojicch.
Uitel: Vezmte si kad svj kousek modelny a vytvote z n njak
kulat tvar.
Dti: (modeluj kulat tvar)
Uitel: Te mete ten tvar zmnit. Je na vs, jak to udlte.
Mte na to dv minuty. (Dv minuty ubhnou) Stop.
Te budeme pracovat ve dvojicch. Rozpotejte se na prv
a druh. Prv zvednou ruku a ukou na druhho ve dvojici.
Te zvednou ruku druz a uk na prvnho ve dvojici. Fajn.
Te, druz, eknte prvm z va dvojice, jak jste zmnili tvar
modelny. Mete zat teba takhle: Nejdve jsem ml kousek
modelny a pak jsem jej tvar zmnil a udlal jsem tohle
94
Dt 2: Nejdve jsem ml kousek modelny a pak jsem jej tvar zmnil
a udlal jsem tohle (nebo njak podobn)
Uitel: Dobe. Te se prohodme. Mluvit budou prv. eknte druhmu
ve dvojici, jak jste zmnily tvar toho kousku modelny,
kter jste dostaly na zatku. Mete zat stejn,
jako pedtm v kamard: Nejdve jsem ml kousek modelny
a pak jsem jej tvar zmnil a vytvoil jsem tohle
Dt 1: Nejdve jsem mla kousek modelny a pak jsem jej tvar
zmnila a udlala jsem tohle
Uitel: Vborn. Chce nkdo ct ostatnm, jak zmnil tvar svho
kousku modelny? (Dejte prostor tolika dtem,
kolika bude mon, a povzbute je, aby pi tom pouvaly
vraz zmna.)
Pomcky: Vodovky, ttce a velk papry. Mete malovat i prsty.
Uitel: Dvejte pozor, te namaluji na tabuli obrzek,
ve kterm je kulat tvar. (Pouijte ttec a barvy.)
Te ho zmnm tak, e tady jet kousek domaluji
a pak tady okolo a tm ho zvtm. Te se ten obrzek zmnil.
Zmnila jsem jeho velikost.Te mete namalovat njak
obrzek na svj papr. Samy se rozhodnte, co budete
malovat a jak to bude mt tvar. eknte pak jeden druhmu,
co jste namalovaly.
Dti: (maluj)
Uitel: Te chci, abyste zmnily velikost toho, co jste namalovaly.
A zase si eknte navzjem ve dvojicch o t zmn,
kterou jste udlaly.
Dt 1 a 2:
Uitel: Dobr prce, dti! Chce nkdo ct ostatnm o t zmn,
kterou udlal, jak svj obrzek zmnil?
Dti:
Zmna, asociace (2)
Vypravme se s dtmi hledat vci, kter se mn. Mete se porozhldnout
v budov i venku. A si namaluj do seit, co objevily. Mete pedem nco
pichystat, napklad dt idli na neobvykl msto, vyprzdnit polici nebo nco
jinho, eho si dti snadno vimnou.
95
21.2. Zmna - rozliovn
Dti se maj nauit rozliovat mezi vcmi, kter se mn, a vcmi,
kterzstvaj stejn.
Pomcky: Dva kousky modelny.
Uitel: Podvejte se, mm tu dva kousky modelny.
Jeden kousek vezmu a zmnm jeho tvar. (Udlejte to).
Kdo mi uke na ten kousek modelny, kter se zmnil?
Dti: (ukazuj)
Uitel: Fajn. Te mi eknte, pro jste ukzaly prv na tenhle kousek.
Dti: Protoe se zmnil.
Uitel: Je to tak.
Pomcky: Psmena S a O (nebo jin).
Napite je na tabuli nebo na fipchart.
Uitel: Podvejte se, napsala jsem sem dv psmena
(mete s dtmi zrove mluvit o tom, co je to za psmena).
Te jsem jedno psmeno zmnila tak, e jsem ho zvtila.
(Smate psmeno S a napite msto nj nov, vt).
Me mi nkdo povdt, kter psmeno se zmnilo?
Dti: Zmnilo se psmeno S, protoe je te vt.
Uitel: Vborn, to je ono.
Pomcky: Dv jablka a n.
Uitel: Podvejte se, mm tu dv jablka. Co mi o nich mete ct?
(Jak maj tvar, barvu, velikost v porovnn
s fotbalovm mem, jak se pouvaj atd.)
Dti:
Uitel: Dokete toho o nich ct opravdu hodn! A te se podvejte,
co s tmi jablky udlm. (Odznte z jednoho jablka kousek.)
Kdo mi pov, kter z tch dvou jablek se zmnilo?
Dti: Zmnilo se tohle jablko, protoe jste z nj kousek uzla.
Uitel: Pesn tak.
Pokraujte s dtmi v procviovn, dokud nedok dobe rozliovat mezi
vcmi, kter se zmnily, a tmi, kter zstaly stejn.
96
21.3. Zmna - zobecovn
Pomcky: Psmeno L vytvoen z modelny, gumika a nky.
Uitel: Podvejte se sem a eknte mi, co to tu mm.
Dti: Psmeno L z modelny a gumiku.
Uitel: Ano. A te pozorn sledujte, co udlm.
(Pestihnte psmeno L na dv sti a tot udlejte
s gumikou). Jsou ty sti psmena L a sti gumiky stejn?
Nejsou. Ale je na nich nco podobnho?
Dti: Podobn je na nich to, e se zmnily.
Uitel: Vborn!
Pomcky: Postavika z lega s epic nebo helmou, jablko a n.
Uitel: Podvejte se, co tu mm. Co myslte, e se chystm udlat?
Nekejte to nahlas, jenom se dvejte, co dlm. (Odkrojte
kousek jablka a sundejte postavice jej pokrvku hlavy.)
Jablko a ta fgurka jsou dv rzn vci, e?
Ale te jsou si ty dv vci v nem podobn. Vte v em?
Dti: Jsou si podobn v tom, e se zmnily, protoe z jablka
jste kousek odkrojila a fgurce jste sundala epiku.
Pokud pi tomto cvien dti eknou: Jsou si podobn, protoe z jablka
jste kousek odkrojila a fgurce jste sundala epiku, ani by pouily slovo zmna,
jeto samozejm sprvn. Me to ale znamenat, e s tmto pojmem jet nemaj
dostatenou klu zkuenost. Mete zaadit do vuky vce takovch cvien,
nebo to nechat na pozdji. Mete se tak zamyslet nad tm, jak se projevuj
rzn zmny bhem dne, a kdykoliv se to hod, pouvat pi vyjadovn slovo
zmna. Tak mete dti uit tomuto pojmu pirozen i bhem bnch innost.
A dti toto zvldnou, zaate do vuky dal cvien, aby mly vechny
pleitost vyjdit slovn podobnosti, kterch si vimnou.
97
Obr. 34 - Podobnosti a rozdly
Pi prci s podobnostmi a odlinostmi mete pout tak tuto ablonu.
Podejte dti, aby namalovaly jednoduch obrzek a vybarvily jej. Vhodn jsou
fxy, protoe maj vrazn barvy. Pak dtem navrhnte, a namaluj napravo od
toho prvnho obrzku jin, kter bude mt stejn tvar, ale jinou barvu. (Je tak
zajmav, zda dti zmn i velikost obrzku, nebo ji nechaj vce mn stejnou.
V obou ppadech to stoj za povimnut a koment.) Tento kol me bt pro
nkter dti nron, ale nastartuje dleit procesy. Znalost pojm, ktermijsme
se doposud zabvali, je pro takovou lohu nezbytnm pedpokladem.
ipky ukazuj na dva a dva boxy, kter maj bt porovnny.
Co je podobn a co je jin? Co se zmnilo?
98
lohy tohoto druhu mohou bt bohat obmovny, a v praxi se k nim
budete vracet. Kdy u dti dok nsledovat vae instrukce ohledn toho,
co maj vytvoit a jak to maj zmnit, mete jim dt za kol, aby nakreslily
njak obrzek do prvnho oknka a samy se rozhodly, co na nm zmn aco
zstane stejn. Bude zajmav pak sledovat a poslouchat, jak zmny dti
provedly. Vdalm cvien mete dt dtem za kol, aby popsaly, jak zmny
udlal druh z dvojice. Pokud zadte dtem koly takto voln, je teba potat
s tm, e nkter dti nakresl obrzky, kter bude tk analyzovat. Pro nkter
dti bude mon tahle varianta cvien a pli obtn.
V tto kapitole jsme se zabvali tm, jak systematicky vyuovat dti
zkladnm pojmm. Kdy jsme se zabvali pojmem zmny, naznaili jsme, eje
mon podpoit uen se pojmm tak, e jejich pouvn vhodn propojme
s bnmi dtskmi aktivitami. Tak lze postupovat zejmna tehdy, kdy se
zabvme pojmy a kategoriemi vztahujcmi se k prosted, v nm se dti
pohybuj. Rozhodnte se sami, kdy je takov postup vhodn. Zamyslete se
tak nad tm, jak cvien a situace mete vyut pi vuce ostatnch pojm,
kterjsme oznaili jako zkladn.
V nsledujc kapitole se podvme na dal proces, kter se uplatuje pi
osvojovn pojm a uen vbec.
99
22. SYMBOL
A se dti budou uit psmenm a slicm, pome jim, kdy budou rozumt
principu symbolu. Psmena i slice jsou symboly nco znamenaj. Vznam ze
symbolu pmo nevyplv, je poteba ho znt, nauit se mu. Na slovu voda
nen nic mokrho, take abychom mu rozumli, musme se jeho vznamu nauit,
a takhle je to s vtinou slov. Stejn tak na slici 9 nen nic, coby naznaovalo,
e znamen slo devt a na psmenu B nen vidt, e znamen hlsku /B/.
Oboj se musme nejdv dozvdt, nauit. Kdy pijedeme do zem, jej jazyk
neznme, nerozumme, protoe jsme se jeho vznamm nikdy neuili. Je ada
postup, jak dti seznmit krok za krokem se svtem symbol. Monzjistte,
e seznmit je pmo s pojmem symbol je velmi inn postup. V tom ppad
musme zat s nm, co pro dti zjevn funguje jako symbol. Me to bt teba
barva karton na mlko (modr polotun, erven - plnotun), barva svtel
na semaforu, rzn loga, a poslze slova a slice. Podvejte se na nae pklady
apak vymyslete pro sebe takov, kter budou dti urit znt.
22.1. Symbol - asociace
Pomcky: Model semaforu, obrzek semaforu.
Popovdejte si s dtmi o semaforu.
Uitel: Podvejte se na erven svtlo na semaforu. Vte co znamen?
Dti: Znamen, e mme stt.
Uitel: Sprvn! Nco to znamen a tud je to symbol.
erven svtlo semaforu je symbol, protoe nco znamen.
eknte to se mnou : je to symbol, protoe to nco znamen.
Obr. 35
Provete stejn rozhovor o zelenm svtlu semaforu.
Modr barva krabice s mlkem je symbol, protoe nco znamen (polotun
mlko). erven barva na semaforu znamen stj, je to tud symbol.
Tvar dopravn znaky znamen nebezpe, je to tud symbol.
100
Pomcky: Pokud dti vd, e trojhelnkov dopravn znaky znamenaj
varovn, mete pout jednu z nich.
Uitel: Podvejte se na tuhle dopravn znaku. Vte co znamen?
Dti: Znamen, e nm do cesty me skoit jelen.
Uitel: Ano vborn, vlastn tahle znaka znamen, e na silnici
me bt jakkoliv zve, nejenom jelen. Ale protoe vechna
lesn zvata, jako srny, zajci, divok prasata a podobn,
by se na znaku nevela, je na n jedno z nich za vechny.
Vte, e tvar thle znaky nco znamen?
Dti: Znamen pozor! Nebezpe!
Uitel: Vborn! Take kdy ten tvar nco znamen, meme ct,
e to je ...(nechte dti vtu doct, pokud poznte, e to vd).
Dobe. Chce jet nkdo ct, co je tenhle tvar dopravn znaky?
Dti: Je to symbol.
Uitel: Vborn!
Zkuste podobn lohy s logy a znaky, kter dti znaj (nap. dvouocas lev,
symbol pro pstup pro osoby na vozku, symbol pro recyklovateln materil,
logo koda, kluci budou jist znt logo Sparty nebo Slvie).
Obr. 36
... jsou to symboly, protoe nco znamenaj.
101
eknte: HUR! (nebo jin slovo, kter si vyberete,
a jeho vznam dti znaj)
Uitel: Poslouchejte co te eknu: ...HUR! Znamen to nco?
Dti: Ano! Znamen to, e mte radost, e se teba nco povedlo,
nebo e nco dobe dopadlo.
Uitel: Ano! Hur nco znamen, take to je...
Dti: Symbol!
Uitel: Hur! Vborn, te tedy u opravdu nco vte o symbolech!
Pracujte ve dvojicch. Vyzvte dti, aby kaly rzn slova, a navzjem si
ekly, e jsou to symboly, protoe nco znamenaj.
Pomcky: Prsty
Uitel: Podvejte se na tohle (ukazujete vztyen ti prsty).
Znamen to nco?
Dti: Ano znamen to ti, slo ti. Je to symbol.
Uitel: Vidte, jak to vte!
Meme se vydat na lov symbol. Obzvl zajmav je to ve mst,
kdeje rznch log a symbol plno.
22.2. Symbol - rozliovn
Kdy pracujeme s pojmem symbol, jsou dva dleit rozdly, kter si
dti mus osvojit. Jeden je rozdl mezi objekty, kter jsou symboly, a tmi,
kter symboly nejsou. Druh je komplikovanj, je to rozdl mezi symbolem
a tm, co symbolizuje. Je poteba dobe rozmyslet, jak dtem pomoci chpat
rozdl mezi symbolem njak vci a skutenou vc.
Pomcky: erven svtlo na semaforu (na obrzku nebo modelu) a jin
pedmt, kter m jen nhodn ervenou barvu.
Uitel: Podvejte se na ervenou barvu na semaforu a na ervenou
barvu thle epice. Kter erven barva je symbol?
(Pokud odhadnete, e takto pmo je to jet pli obtn,
mete nejdv pobrat otzku: Znamen erven barva
thle epice nco?)
Dti: (ukazuj)
102
Uitel: Dobe! eknte mi, pro jste ukzaly na ervenou
barvu na semaforu?
Dti: Protoe ta erven barva na semaforu nco znamen.
Je to symbol.
Uitel: To jste ekly moc dobe.
Mete tot udlat se zelenou barvou na semaforu a s trojhelnkovou
dopravn znakou a nhodnm trojhelnkem. Pokad se dt zeptejte,
coztoho je symbol.
Obr. 37
Obr. 38
Kter z trojhelnk je symbol?
Na kterm obrzku je modr barva symbol?
103
Pomcky: slice nebo psmeno a ikm linku
Uitel: Podvejte se. Kter z tchhle dvou obrzk je symbol?
(Kter z nich nco znamen?)
Dti: (ukazuj)
Uitel: Vborn. eknte mi pro.
Dti: Protoe to nco znamen.
Uitel: Naprosto sprvn.
Obr. 39
Posume se k lohm, ve kterch mus dti rozliit mezi symbolem
askutenou vc.
Pomcky: Napsan nebo z psmenek vyskldan slovo jablko
a kousky jablka.
Uitel: Podvejte se, co tu mm. Slovo jablko a kousky jablka.
Co z toho je symbol?
Dti: (Ukazuj). Tohle je symbol.
Uitel: Sprvn. Je skuten jablko symbol?
Dti: Ne.
Uitel: Ne, nen. Skuten jablko meme snst, meme kousek
uznout a ochutnat. Chce nkdo ochutnat tohle slovo?
Pokud je to teba, vnujte se dalm lohm se slovy a vcmi, kter slova
symbolizuj.
Na kterm obrzku je erven barva symbol?
104
Obr. 40
Pomcky: slice 4 a tyi kusy neho, teba tyi fgurky
Uitel: Podvejte se na tohle. Co z toho je symbol?
slice 4, nebo ty tyi fgurky?
Dti: (ukazuj) Tohle je symbol (slice).
Uitel: Dobe. eknte mi, pro je to symbol.
Dti: Protoe to nco znamen.
Uitel: Perfektn. Naprosto sprvn.
Pokud je to poteba, pokraujte v podobnch lohch. Pamatujte, e kad
dt jednotliv by mlo dostat pleitost rozeznat symbol od symbolizovanho
a vyjdit to.
22.3. Symbol - zobecnn
Pomcky: erven barva na semaforu a njak dtem znm logo
Uitel: eknte, co tady mm.
Dti: Semafor a znak kodovky.
Uitel: Ano. Podvejte se na tu ervenou barvu na semaforu a to logo.
Jsou stejn?
Dti: Ne.
Uitel: Nejsou. Ale zkusme, jestli najdeme njakou podobnost.
Dti: Tohle je symbol a tohle je symbol.
Uitel: Skvl, je to tak! A v tom ppad meme ct:
Jsou podobn v tom, e jsou to symboly. eknte to se mnou:
Vichni: Jsou podobn v tom, e jsou to symboly.
Co z toho je symbol? Ti kulat tvary, nebo slovka?
105
Obr. 41
Pomcky: Semafor se zelenm svtlem a slovka 2.
Uitel: Podvejte se, co mm. Vidte na nich nco podobnho?
Kdo mi ekne v em jsou si podobn?
Dti: Jsou si podobn v tom, e jsou to symboly.
Uitel: To jste ekly moc dobe!
Provete tolik loh, kolik je poteba, aby kad dt mlo monost objevit
tuto stenou podobnost a vyjdit ji slovy.
Obr. 42
Modr barva krabice a erven barva semaforu - jsou v nem podobn?
Je mezi nimi njak podobnost?
Jsou si podobn tm, e jsou to symboly, protoe nco znamenaj.
Logo a slovka 2 - v em jsou si podobn?
106
Obr. 43
Budete pekvapeni, jak snadno se dti tomuto ponkud komplikovanmu
pojmu nau a jak uiten to bude pro jejich pochopen symbolick funkce
psmen a slic. Tot se tk symbol pro poetn operace (ili zmnu potu
+, -, *, : atd.) vztahy mezi sly (=, <, > atd.), msto slovky v zpisu sla,
symbolizujc d a tm hodnotu slovky atd. Prv dti, kter maj nejvt
pote s tmito symboly, operacemi a vztahy, maj, zd se, nejvt prospch
ztoho, kdy si nejprve dkladn osvoj pojem symbolu. Pojmte to jako vzvu:
Jak lohy avjak podob jsou poteba, aby tohle jedno konkrtn dt pochopilo
anauilo se pouvat tento pojem?
V em jsou podobn loga a slovo zmrzlina?
107
23. Analytick kdovn - vcensobn abstrakce
Kdykoliv se lovk setk s nm novm, spust se v jeho mozku cel ada
proces. Jeden z tch obzvl dleitch je proces kdovn. Zahrnujesrovnvn
a asociace. lovk porovnv to, co vnm smysly, s tm, co u zn, aby to mohl
zaadit a pojmenovat. Ve vtin ppad se to dje nevdom. Na vy rove
abstrakce se pak tento proces dostv, kdy zamme pozornost jen na nkter
rysy nebo vlastnosti, kter tak vylenme z vnmanho celku. Nejsnaz loha
na procviovn takov abstrakce je: eknte mi vechno, co vte o thle vci.
Meme to vyzkouet teba na mku (Co vechno mi mete ct o tomhle
mku?).
Obr. 44
Vyerpvajc odpov se bude tkat tvaru, barvy, velikosti, umstn atd.
Kategorie, potebn pro takovou analzu, jsme nazvali zkladnmi
kategoriemi a znalost tchto kategori nazvme zkladn pojmy. Zkladnpojmy
jsou strukturovny v zkladnch pojmovch systmech. Jin phodn termn by
mohl bt analytick pojmy, strukturovan v analytickm pojmovm systmu.
Vpedchozch kapitolch jsme podrobn rozpracovali nkter z nich.
Schma 20
VZORY
TEPLOTY
VHY, HMOTNOSTI
CHUT
VN
POHYBY/SMR/RYCHLOST
ZMNY
AS
HODNOTY
IV - NEIV
PODOBNOSTI A ROZDLY
TVARY
BARVY
POLOHY
VELIKOSTI/DLKA/VKA
MSTA, UMSTN; POLOHY
FUNKCE
POTY, SLA
CELKY/STI CELK
ZVUKY
LTKY
VLASTNOSTI LTEK
108
loha k obrzku 45 zn: Ukate na obrazec, kter m ve srovnn se
sousednm obrazcem kulat tvar a vt velikost.
Obr. 45
Takov loha pedpokld zapojen vce zkladnch proces. Uplatujese
pi n uvdomn si stench podobnost, uvdomn si odlinost a tak
rozliovn. Abychom dokzali ukzat na sprvn obrazec, musme zamit
pozornost na tvar a velikost (abstrahovat je). To pedpokld uvdomn si
podobnost a odlinost.
Pkladem etzce abstrakc by byla takovto analza vednho pedmtu,
teba hrneku: Tento hrnek sestv ze dvou st - z misky a ouka. Vrek hrnku
a jeho dno maj kulat tvar, nebo po jejich okraji meme pejdt prstem stle
kolem dokola. Ouko m tvar oblouku. Hrnek je vyroben z kameniny a m modrou
barvu. Je velik ve srovnn s pohrkem na vajka a mal ve srovnn se dbnem.
Je tk ve srovnn s klubkem vlny a lehk ve srovnn se eleznou trubkou.
Pouvme jej na pit, nejastji na pit neho teplho. Kdy ho pouvme, je jeho
msto obvykle na stole, a pokud je uklizen, je jeho msto v kredenci
Obr. 46
109
Existuje ada her, pi nich musej dti tyto kognitivn procesy zapojit.
Pkladem je teba lotto. Obrzek 47 ilustruje hru, pi n dostane kad dt
list papru, na kterm je namalovno nkolik skupin obrazc. Smyslem hry je
poznat pouze na zklad slovnho popisu, jak obrazce jsou tam namalovan.
Instrukce k tto he by mohla znt teba takhle:
Kdo m obrzek se temi kulatmi tvary v erven barv? Dt,kterhose
to tk, pak odpov celou vtou: J mm obrzek se temi kulatmi tvary
verven barv.
Obr. 47
Dti maj tento typ loh rdy. V praxi pravideln zavme, e dti
s pvodn nzkm sebevdomm si dky nstrojm, kter jsme jim pi vuce
poskytli, s takovmi koly samy porad, uvdom si tak sv schopnosti, a jejich
sebedvra vzroste. A nejen to! Kdy poskytneme takov nstroje dtem,
ktermaj vnj pote v uen, vypad to, jako by se pepnula kouzeln pka
a nco, co pedtm nelo, se nastartovalo. Nemlo uitel to zailo: tyto procesy
opravdu mn strategie a zpsoby, jak se dti u, a posiluj jejich potencil.
Na nsledujcch obrzcch jsou dal pklady na analytick kdovn.
Podvejte se na n a popemlejte, jak byste je mohli pout ve vuce ve sv
kole nebo kolce.
110
Kdo m obrzek, na kterm jsou tystrann tvary,
jeden zelen a druh modr barvy? Ten modr je
napravo od toho druhho a je men.
111
Zakroukuj skupiny, kde je poet ti a barva je modr.
112
Dopl do przdnho rmeku jedno
z sel pod tabulkou
113
Co chyb v rmeku uprosted tabulky?
Zaa tam jeden z rmek pod tabulkou.
Olk rozdlil
pizzu na est
stejn velkch
st
Tna pinesla jahody.
Mla jich 72. Rozdlila
se s pti kamardy.
Kolik jahod dostal
kad z nich?
Petr a imon si
rozdl 62 korun.
Kolik dostane
kad z nich?
Jan, Tom, Otto,
Nikola, Ludvk a Rt
maj dohromady 72
kuliek. Kolik
dostane kad z
nich, kdy si je
rozdl stejnm
dlem?
114
V horn tabulce nco chyb.
Najdi v doln tabulce obrzek,
kter se hod do przdnho oknka.
115
Podvej se na ipku v prvnm dku.Popi obrzky,
na kter ukazuje. V em jsou podobn a v em se li?
Tot udlej u vech ipek.
116
Nakresli njak obrzek do rmeku vpravo.
Zm tvar, velikost a poet.
NEBO:
Nakresli njak obrzek do rmeku vpravo.
Nco zm, nco nech stejn. Rozhodni sm, co zmnit a co nechat.
117
Podobnosti a rozdly
118
Podobnosti a rozdly
119
Podvej se, co je v rmeku vlevo, a co v rmeku vpravo.
V em si jsou ty tvary podobn?
V em jsou rozdln?
Tot udlej u kad ady.
120
Podvej se na
rmeek vlevo.
Nakresli tvary do
rmeku vpravo.
Zm barvu. Tvar
a poet nech stejn.
Podvej se na
rmeek vlevo.
Nakresli tvary do
rmeku vpravo.
Zm barvu a tvar.
Poet nech stejn.
Podvej se na
rmeek vlevo.
Nakresli tvary do
rmeku vpravo.
Zm tvar a poet.
Barvu nech stejnou.
Podvej se na
rmeek vlevo.
Nakresli tvary do
rmeku vpravo.
Sm rozhodni, co
zmnit a co m bt
stejn.
121
Zm poad psmen.
Zm poad psmen.
Zm poad slov.
Zm poad slov.
dovolen
zmrzlina
vidm
medvda
pes
ere
122
Podvej se na rmeky, kter jsou vedle sebe.
V em jsou podobn?
V em jsou rozdln?
123
J sama se mu rozhodnout, na co budu myslet.
Kdy chci myslet na barvu, myslm na barvu.
Kdy chci myslet na tvar, myslm na tvar.
Kdy chci myslet na poet, myslm na poet.

O Čom Je Metóda Grunnlaget?

Uploaded by

Document Information

Original Title

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

O Čom Je Metóda Grunnlaget?

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

Gunvor Snnesyn

peloili Jan Honzk a tpn Moravec

You might also like